Zahranin konflikty USA ve 20. stolet Tma Ve svm textu bych se chtla zabvat zahraninmi konflikty USA ve 20.

stolet. Ozbrojen sly Spojench stt americkch se zapojily do velk sti hlavnch konflikt 20. stolet (od potku 20. stolet se astnily piblin stovky ozbrojench konflikt nebo intervenc) [1]. A protoe Spojen stty ovlivuj v irokm mtku celosvtov ekonomick, politick a vojensk vvoj, tak tento vliv vyvolv etn diskuze o jejich zahranin politice po celm svt [2]. Proto by spojen stranick pslunosti se vstupem USA do vlky mohlo pinst uitek, a vysvtlit v nkter dvody USA k vstupu do konfliktu. Zahranin politika USA prola pedevm ve 20. stolet rozmanitm vvojem. Na potku stolet byla snaha o izolacionismus a pacifismus [2], pedevm vi Evrop, a to dky Monroeov doktrn, kterou 2. prosince 1823 vyhlsil prezident Spojench stt americkch James Monroe. kala: Evropsk mocnosti podle tto doktrny nemaj prvo zasahovat do zleitost nezvislch stt na zem americkho kontinentu a Spojen stty americk budou jejich ppadn vojensk akce na zem svtadlu povaovat za ohroen svho mru a bezpenosti a manifestaci neptelskho postoje vi USA. Spojen stty vyjaduj, e nen a nikdy nebylo v jejich zjmu njak zasahovat do vlek mocnost v Evrop, tedy pokud nen vn ohroena bezpenost Spojench stt [3]. Tento trend byl na as peruen zapojenm USA do 1. svtov vlky. Ale po konci vlky se odmtly zapojit do Spolenosti nrod, a pokraovaly ve sv politice z pedvlenho obdob. T se definitivn vzdali v roce 1941, a to po japonskm toku na Pearl Harbor, kdy USA vstoupily do 2. svtov vlky na stranu Spojenc [2]. V souasnosti maj USA nejlpe vybavenou a nejsilnj armdu na svt. Tento fakt je zpsoben vysokmi vdaji na obranu, Spojen stty maj nejvt vojensk rozpoet na svt. Ve fisklnm roce 2010 mlo ministerstvo obrany rozpoet 533,8 miliardy dolar [4]. Clem tohoto vzkumu je definovat vztah mezi stranickou pslunost prezidenta nebo stranou, kter mla nadpolovin vtinu v Kongresu a zapojenm do zahraninch konflikt. Stanovila jsem si nsledujc vzkumn otzky: a) Jak je souvislost mezi stranickou pslunost a zapojenm do zahraninho konfliktu? b) Kdo rozhoduje o vyhlen vlky nebo zapojen se do konfliktu? c) Jak pina vedla k zapojen do konfliktu? [5] Uitek vznikl eenm otzky Prce by mla piblit, zda na zapojen USA do zahraninch konflikt m podl stranick pslunost nebo se jedn a souhru vce pin. Prce by byla zajmav pro pracovnky v oblasti politologie a mezinrodnch vztah. Pouit literatura [1] ZOLTN, Grossman. From wounded knee to Libya: A century of U.S. military interventions [online]. October 2011 [cit. 20111127]. Dostupn z: http://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html [2] WIKIPEDIA. United States [online]. 2002, last modified on 27 November 2011 at 12:00 [cit. 20111127]. Dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/United_States [3] SCHFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona. Praha : Mlad fronta, 1995. 538 s. ISBN 80-204-0499-6. S. 72. [4] WIKIPEDIA. United States Armed Forces [online]. 2003, last modified on 21 November 2011 at 13:50. [cit. 20111127]. Dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_Armed_Forces

[5] JURKOV, Monika. Zahranin konflikty USA ve 20. stolet. 4. 11. 2011. (Nvrh vzkumu do pedmtu Metodologie vzkumu politiky a mezinrodnch vztah MVZ174)