Hmotnostn jednotky v echch

PDF vytvoeno pomoc open source knihovny mwlib. Dal informace naleznete na http://code.pediapress.com/ PDF generated at: Sat, 29 Sep 2012 05:55:01 UTC

Obsah
lnky
Fenik Kart (hmotnost) Kilogram Kventlk Kmen (jednotka) Libra (hmotnost) Lot (jednotka) Lkrnick unce Pinte Pud (jednotka) Score (jednotka) Talent (jednotka) Troysk unce Unce Vrdunk Zrno (jednotka) ekel 1 1 2 8 8 9 9 11 11 12 12 13 14 14 15 16 16

Reference
Zdroje lnk a pispvatel Zdroje obrzk, licence a pispvatel 18 19

Licence lnk
Licence 20

Fenik

Fenik
Fenik, nmecky Pfennig, je star jednotka hmotnosti uvan v nmecky mluvcch zemch, zejmna v Nmecku a v Rakousku (zde byla uvna i v mincovnictv).

Pepoet
v Bavorsku : jeden Pfennig = 1,096 gramu = 1/512 libry v Hamburku : jeden Pfennig = 0,9319 gramu = 1/520 libry v Rakousku-Uhersku : jeden Pfenig = 1,096 gramu = 1/256 marky

alternativn nzev
Denar

Kart (hmotnost)
Kart je jednotka hmotnosti pouvan v klenotnictv pro drahokamy (zejm. diamanty) i perly. Nepat do soustavy SI. V souasn dob se pouv tzv. metrick kart, kter je roven pesn 200mg (0,2g).[1] Tato jednotka byla historicky odvozena z hmotnosti semene svatojnskho chleba (lat. Ceratonia siliqua), kter bylo ve stedovku pouvno v Arbii a Persii pro urovn ceny drahch kamen. Dvodem je skutenost, e velikost a vha tchto semen je pomrn vude stejn v uvedench oblastech svta a semena jsou bn dostupn. Kmen o hmotnosti 10g m tedy 50kart, perkov drah kameny a diamanty bn prodvan maj obvykle hmotnost v desetinch kartu, a v jednotkch kart. Prav diamant briliantovho brusu o hmotnosti 1ct m cca 6mm v prmru. U drahch brouench kamen se tedy setkme s pouitm napklad 1,04ct stejn tak 1,04Ct nebo 1,04CT co je stejn. Nebrouen kameny, tedy surovina se vak v na gramy, i kilogramy. V praxi se meme setkat napklad s popisem pvsek zlato 14kt safr 14ct. Pozdji pouvan velikosti kartu se mrn liily, ke sjednocen na definici metrickho kartu dolo na 4. generln konferenci pro mry a vhy (CGPM) v roce 1907. Do soustavy SI vak kart nepat.

Pevod na dal jednotky

1 kart = 200 mg = 0,2 g 1 kart 0,007055 oz 1 kart 3,086 gr

Souvisejc lnky
Ryzost Kart (ryzost) Investin zlato Zlato (minerl)

Kart (hmotnost)

Extern odkazy
Zlatnick encyklopedie, heslo Co je to kart? 1ct nebo 1kt? [2]

Reference
[1] THOMPSON, Ambler; TAYLOR, Barry N. Guide for the Use of the International System of Units (SI) (http:/ / physics. nist. gov/ SP811) [online]. 2008 Edition (version 3.0). vyd. Gaithersburg, MD : National Institute of Standards and Technology, 2008, [cit. 2009-10-16]. (NIST Special Publication 811.) Kapitola B.9 Factors for units listed by kind of quantity or field of science, st MASS and MOMENT OF INERTIA (http:/ / physics. nist. gov/ Pubs/ SP811/ appenB9. html#MASSinertia). [2] http:/ / zlatnictvi. net/ ?175,co-je-to-karat-1ct-nebo-1kt-

Kilogram
Na tento lnek je pesmrovno heslo kg. Odalch vznamech zkratky pojednv lnek KG. Kilogram je zkladn jednotka hmotnosti, jeho znaka je kg. Podle soustavy SI je kilogram definovn jako hmotnost mezinrodnho prototypu kilogramu uloenho uMezinrodnho adu pro mry avhy vSvres (Francie). Prvn definice kilogramu pochzela z roku 1875. Tomu pedchzelo poven vdc v dobch krle Ludvka XVI, aby stanovili jednotky v destkov soustav.[1] Nzev je odvozen zlatinskho koene grmma, plus pedpona soustavy SI kilo. Pestoe oznaen jednotky ji obsahuje pedponu, jedn se ozkladn jednotku anaopak gram je povaovn za nsobek tto zkladn jednotky. Kilogram je jedinou takovou jednotkou vsoustav SI.[2]

Piblin podoba mezinrodnho prototypu kilogramu

Definice
Podle rozhodnut 3 Generln konference pro mry a vhy z roku 1901 je kilogram definovn jako jednotka hmotnosti takto:[3] S pihldnutm k rozhodnut Mezinrodnho vboru pro mry a vhy ze dne 15. jna 1887, podle kterho je kilogram definovn jako jednotka hmotnosti, s pihldnutm k rozhodnut obsaenm ve schvlen prototyp metrickho systmu, jednoznan pijatho Generln konferenc pro mry a vhy dne 26. z 1889 a vzhledem k nutnosti ukonit nejednoznanosti, kter v souasn praxi stle existuj ohledn vznamu slova vha, kter se nkdy pouv pro hmotnost a nkdy pro mechanickou slu, Konference vyhlauje, e: 1. Kilogram je jednotka hmotnosti; je roven hmotnosti mezinrodnho prototypu kilogramu. 2. Slovo vha oznauje kvantitu stejn povahy jako sla: vha tlesa je souinem jeho hmotnosti a thovho zrychlen; jmenovit normln vha tlesa je souin jeho hmotnosti a normlnho thovho zrychlen. 3. Hodnota normlnho thovho zrychlen pijat Mezinrodn slubou pro mry a vhy je 980,665 cm/s. CGPM , Declaration on the unit of mass and on the definition of weight; conventional value of gn

Kilogram

Prototyp kilogramu
Mezinrodn prototyp kilogramu je vlec ovce iprmru 39mm vyroben ze slitiny 90 % platiny a10 % iridia.[4] Podle nj byly vyrobeny co mon identick kopie, kter uchovvaj pslun instituty vrznch sttech. Tchto kopi bylo vyrobeno celkem 80. Vesku uchovv tento sttn etalon (kopie .67) esk metrologick institut.[5] Materil pro zhotoven prototypu byl volen podle nsledujcch kritri:[6] odolnost proti korozi, vysok hustota (omezen vlivu vztlaku pi men ve vzduchu), dobr elektrick vodivost (eliminace vlivu statick elektiny), nzk magnetick vodivost diamagnetismus (omezen nedoucch magnetickch vliv pitalivosti), tepeln stabilita, tvrdost (odolnost proti otru).
Standardn kilogram hmotnosti, kopie . 4, uloen v Nrodnm institutu pro normalizaci a technologie v USA. Zobrazen jeden ze dvou kus, kter slou jako oficiln standard pro definovn vech jednotek vh a hmotnosti ve Spojench sttech. Jedn se o jednu ze 40 kopi, kter byly vyrobeny ve Francii v roce 1884. Tento kilogram se li (liil) od hmotnosti prototypu kilogramu o 75 mikrogram. (foto: National Geographic - leden 1915)

Problmy definice

Kilogram je posledn jednotka SI, kter je definovan pomoc prototypu, ane fyzikln definic.[4] Kilogram byl zvolen tak, aby odpovdal hmotnosti 1litru vody prost vzduchu pi teplot, pi kter m voda maximln hustotu (3,98C), pi normlnm atmosfrickm tlaku (760mm Hg). Tato pvodn definice vak m zvan nedostatky, obsahuje toti kruhovou zvislost: jednotka hmotnosti se zde definuje spomoc tlaku, kter je ovem definovn prostednictvm hmotnosti. Kvli tmto problmm byl tedy kilogram vroce1889 definovn na zklad prototypu, kter byl ovem vyroben tak, aby kilogram piblin vyhovoval pvodn definici. Pi vrob pvodnho standardu vak dolo kmal odchylce, kter zpsobila, e 1kilogram vody nem objem pesn 1litr, ale 1,000028l. Definice prototypem m i dal problmy:

Zmna prototypu
Znejasnch pin za poslednch 100let prototyp ztratil piblin 50mikrogram. Jeliko je vak kilogram definovn jako aktuln hmotnost prototypu, zmnila se tm idefinovan velikost kilogramu aznamen to, e objekt, kter ml ped 100lety hmotnost 1000kg avbec se od t doby nezmnil, m dnes hmotnost cca 1000,00005kg. Jednou zpin zmny hmotnosti me bt ztrta atom vodku, kter se do slitiny dostaly jako parazitn pmsi pi jej pprav. Dal, ikdy dovozovanou pinou je lidsk faktor, kdy pi opakovanm, ijemnm, itn prototypu vprbhu 100 let byl prototyp prost oden, atm mrn ztratil na hmotnosti. Pitom nen pln jasn, jestli se jedn oskutenou ztrtu hmotnosti prv tohoto hlavnho mezinrodnho prototypu; situace me bt iopan, kdy zneznm piny narostla hmotnost ostatnch nrodnch prototyp. Do pesnosti men vstupuje ipesnost tzv. komparanch vah (prototypy nelze vit absolutn).[7]

Kilogram

Ztrta prototypu
U definice jedinm prototypem hroz teoretick monost, e by tento prototyp mohl bt ztracen nebo znien. Ryze fyzikln definice by poskytla monost jej kdykoli akdekoli znovu vyrobit.

Nemonost sdlen definice

Definici prototypem nelze pedat na dlku, nap. v hypotetick situaci, kdy by bylo poteba kilogram popsat nkomu, kdo se neme dostat k prototypu (napklad obyvatel vzdlen planety). ist fyzikln definici by bylo mon prost odeslat jako zprvu aorealizaci prototypu (ppadn konverzi na sv jednotky) by se ji adrest postaral sm.

Navrhovan fyzikln definice

Krom ve uvedench problm je izprincipilnch dvod definice prototypem povaovna za neuspokojivou ahled se definice zaloen na nemnnch vlastnostech prody. Problematikou definice jednotky se vlednu 2011 zabvala imezinrodn konference vdc zMezinrodnho adu pro mry avhy, konan vbudov Krlovsk spolenosti vLondn skolem stanovit smry vdefinovn jednotky kilogramu. V souasn dob existuje nkolik zvaovanch zpsob, jak pistoupit k nov definici, podle toho, jak fundamentln fyzikln konstanta by se definic zafixovala:[8]

Planckova konstanta
Pevnm stanovenm Planckovy konstanty by spomoc kvantov fyziky arelativistickho vztahu mezi energi ahmotnost bylo mono definovat jednotku hmotnosti. Monou realizac jsou vkonov vhy (anglicky watt balance), kter porovnvaj thu tlesa smagnetickou silou. Aby bylo mono tento postup pout, je poteba doshnout relativn chyby men asi 110-8, v souasn dob se dosahuje chyby asi 5,210-8.[9]

Avogadrova konstanta
Pevnm stanovenm Avogadrovy konstanty, kter definuje jednotku ltkovho mnostv jeden mol by bylo kdykoli mono realizovat etalon kilogramu jako Avogadrovu kouli zkemku s pesn urenm potem atom. Poet atom v jednom molu ltky je vak hodn velk a vdy bude existovat mal odchylka zpsoben chybou potn atom.[10] Tmto problmem se zaal vroce 2003 zabvat Spolkov fyzikln-technick institut vBraunschweigu vNmecku pod nzvem Projekt Avogadro.

Elementrn nboj
Stanovenm elementrnho nboje by bylo mon kilogram definovat pomoc magnetick sly mezi vodii se znmm proudem, kter tlesu udl stanoven zrychlen.

Nov definice kilogramu

Podrobnj informace naleznete v lnku Nov definice SI. Na 24. Veobecn konferenci pro vhy a mry, kter se konala 17.21. jna 2011, byl pipraven nvrh budouc revize soustavy SI, ve kterm je definice kilogramu odvozena zPlanckovy konstanty. Jeliko vak zatm nebyly splnny poadavky na pesnost jejho men, nebyla tato revize na tomto zasedn zatm pijata.[11]

Kilogram

Nsobn jednotky
Pedpony lze dvat kzkladu gram (nanogram, gigagram), nikoli k zkladnmu kilogramu (tedy nikoli milikilogram, megakilogram). Zpraktickch dvod se vak uv tak kilotuna a megatuna, viz dle. Krom kilogramu se asto pouvaj nsledujc jednotky:

Mikrogram
Mikrogram (znaka g) je miliontina gramu, tzn.miliardtina kilogramu. Vbnm ivot je to pli mal mnostv, aby mlo njak praktick vznam. Bn se vak pouv pi sledovn vskytu superstopovch mnostv ltek vprod (napklad nkter vzcn prvky se mosk vod vyskytuj vdu koncentrac g/l, doporuen denn dvka vitaminuB12 je 1g) nebo vjadern fyzice pi udvn obsahu krtkodob ijcch izotop (g/kg nebo dokonce g/t).

Miligram
Miligram (znaka mg) je tiscina gramu, tzn.miliontina kilogramu. Pouv se nejastji vchemii i lkastv, napklad obsahy bnch kovovch prvk jako je m nebo zinek se vivoinch arostlinnch tknch pohybuj vdu jednotek a stovekmg/kg. Obsahy alkalickch kov nebo typickch aniont jako uhliitany se vminerlnch vodch obvykle uvdj vmg/l.

Gram
Gram (znaka g) je definovn jako jedna tiscina kilogramu. Dnes se asto vyuv jako jednotka pro men psad pi vaen ankupu potravin. Cena pro potraviny prodvan vmenm mnostv ne jeden kilogram bv bn uvdena jako cena za 100g. Tak daje oobsahu asloen jednotlivch potravin bvaj vztahovny khmotnosti 100g atud odpovdaj procentm hmotnosti. Gram je zkladn jednotkou hmotnosti ve star soustav CGS.

Dekagram
Dekagram (oficiln znaka vsoustav SI je dag, ale vbnm ivot se astji pouv zastaral oznaen dkg) je deset gram, tedy jedna setina kilogramu. Je to jednotka pouvan pevn vmaloobchod spotravinami. ech mluvc hovorovou etinou kupujc mnostv men ne jeden kilogram vtinou definuje poadovan mnostv vdekagramech (Dejte mi 20deka unky, prosm.). Pestoe jednotkov cena se vmaloobchod zpravidla udv na 100gram nebo na kilogram, esk zkaznk kupuje na deka.

Tuna
Tuna (znaka t, nkdy Mg) je jednotka hmotnosti, kter nepat do soustavy SI, avak me se pouvat spolu sjednotkami SI. Odpovd 1000kilogramm a znamen tot co megagram. Vy dy hmotnost se asto vztahuj ktun (kilotuna, megatuna).

Kilotuna
Kilotuna (znaka kt, dle SI gigagram, Gg) je tisc tun, ili milion kilogram.

Megatuna
Megatuna (znaka Mt, dle prakticky nepouvan definice SI teragram, znaka Tg) je milion tun, ili miliarda kilogram. Vekvivalentech kilotun amegatun TNT se obvykle udv energie uvolnn vbuchem jadern zbran. Nejsilnj znm jadern zbra mla slu okolo 57MtTNT.[12]

Kilogram

Instituce
Systmem men a vhami se zabvaj nsledujc mezinrodn instituce: BIPM (Bureau International des Poids et Mesures) Mezinrodn ad pro mry a vhy; sdl v Svres u Pae. CGPM (Confrence Gnrale des Poids et Mesures) Generln konference pro mry a vhy CIPM (Comit International des Poids et Mesures) Mezinrodn vbor pro mry a vhy

Odkazy
Reference
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] BIMP: The name "kilogram": a historical quirk (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ history-si/ name_kg. html) BIMP: The kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ si_brochure/ chapter3/ 3-2. html) BIMP: Resolution of the 3rd meeting of the CGPM (1901) (http:/ / www. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 3/ 2/ ) BIMP: International prototype of the kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ prototype. html) esk metrologick institut: ESK STTN ETALONY (http:/ / www. cmi. cz/ index. php?act=2& lang=1) BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (1) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs_mass. html) BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (2) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs2_mass. html) Petr Kulhnek, Aldebaran bulletin (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ ) 29/2008: Budou mt fundamentln konstanty pesn hodnoty? (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php)

[9] Definice zaloen na elektromagnetick sle (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php) [10] Martin ek: Nov definice kilogramu (http:/ / www. aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_28_kil. php), Aldebaran bulletin 28/2008 [11] BIPM: Resolution 1 of the 24th meeting of the CGPM (2011) (http:/ / www1. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 24/ 1/ ) [12] http:/ / farm1. static. flickr. com/ 131/ 339291829_59679da6f8. jpg

Literarura
BUREAU INTERNATIONAL DES POIDS ET MEASURES: LE NETTOYAGE-LAVAGE DES PROTOTYPES DU KILLOGRAME AU BIMP (1990) (http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_28/ washing_cleaning.pdf)

Extern odkazy
esk sttn etalon hmotnosti vMI (http://www.cmi.cz/index.php?act=2&lang=1) Martin ek, Aldebaran bulletin (http://aldebaran.cz/bulletin/) 28/2008: Nov definice kilogramu (http:// www.aldebaran.cz/bulletin/2008_28_kil.php) SI jednotky (http://www.horalek.org/clanky/SI jednotky.pdf) Mezinrodn prototyp kilogramu (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/prototype.html) National Institute of Standards and Technology (NIST): NIST Improves Accuracy of Watt Balance Method for Defining the Kilogram (http://www.nist.gov/public_affairs/releases/electrokilogram.htm) The UKs National Physical Laboratory (NPL): An overview of the problems with an artifact-based kilogram (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2087) NPL: Avogadro Project (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2050) NPL: NPL watt balance (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2029) Metrology in France: Watt balance (http://www.metrologiefrancaise.com/en/feature/watt-balance.asp) Australian National Measurement Institute: Redefining the kilogram through the Avogadro constant (http:// www.measurement.gov.au/index.cfm?event=object.showContent& objectID=7CBA5E62-BCD6-81AC-15017BE81748EF4B) International Bureau of Weights and Measures (BIPM): Home page (http://www.bipm.org/en/home/) NZZ Folio: What a kilogram really weighs (http://www.nzzfolio.ch/www/ d80bd71b-b264-4db4-afd0-277884b93470/showarticle/fb0ba22e-46b7-43a5-8320-ef16483b7e91.aspx)

Kilogram NPL: What are the differences between mass, weight, force and load? (http://www.npl.co.uk/server. php?show=ConWebDoc.1380) BBC: Getting the measure of a kilogram (http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/7084099.stm) NPR: This Kilogram Has A Weight-Loss Problem (http://www.npr.org/templates/story/story. php?storyId=112003322), an interview with National Institute of Standards and Technology physicist Richard Steiner Nature: Elemental shift for kilo (http://www.nature.com/news/2010/101019/pdf/467892a.pdf), article about the silicone-28 sphere Tak nm vezmou pask kilogram. A mol, ampr i kelvin (http://technet.idnes.cz/ tak-nam-vezmou-parizsky-kilogram-a-mol-amper-i-kelvin-p0f-/veda.aspx?c=A111129_184247_veda_mla), technet.cz, Matou Lzovsk, 30. listopadu 2011

Extern obrzky
(http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/prototype.html) The IPK in three nested bell jars (http://patapsco.nist.gov/imagegallery/retrieve.cfm?imageid=49&dpi=72&fileformat=jpg) K20, the US National Prototype Kilogram (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/cleaning.html) Steam cleaning a 1kg prototype before a mass comparison (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/vault.html) The IPK and its six sister copies in their vault (http://www.theage.com.au/ffximage/2007/06/14/rgN1506_csiro_wideweb__470x343,0.jpg) Silicon sphere for the Avogadro Project (http://www.npl.co.uk/server.php?show=conMediaFile.1083) The NPLs Watt Balance project (http://museum.nist.gov/object.asp?ObjID=51) Rueprecht Balance, an Austrian-made precision balance, was used by the NIST from 1945 until 1960 (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/research_mass/flexure-strip.html) The BIPMs modern precision balance featuring a standard deviation of one ten-billionth of a kilogram (0.1g) (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/mettler.html) Mettler HK1000 balance, featuring 1 g resolution and a 4 kg maximum mass. Also used by NIST and Sandia National Laboratories Primary Standards Laboratory (http://www.microglacoste.com/images/FG5.small.jpg) FG 5 absolute gravimeter

Kventlk

Kventlk
Kventlk nebo kvintlk (podle nmeckho Quint(chen) tho vznamu) byla star esk vhov jednotka s hodnotou tsn pes 4 g. Jedna libra se dlila na 2 hivny, 4 tvrt, 16 unc, 32 lot a 128 kvintlk. esk libra mla hodnotu 0,51375 kg, take kventlk inil 4,014 g; po roce 1765 byla po celm Rakousku zavedena vdesk libra (Pfund) o 0,56006 kg, take kvintlk bran z n inil 4,375g.

Reference
Milo Chvojka, Ji Skla: Mal slovnk jednotek men, Mlad fronta 1982, s. 139 a 145

Extern odkazy
Star vhov mry [1]

Reference
[1] http:/ / www. ilcik. cz/ download/ vaha. html

Kmen (jednotka)
Kmen je star lidov jednotka hmotnosti neurit velikosti podle zem, kde se pouvala. Byla aktuln do 18. stolet ne se zaaly pouvat normalizovan jednotky. Byla vyuvna hlavn v zemch severn Evropy pro men mnostv trnch komodit, ale i v echch nalezla uplatnn.

Rzn hodnoty
Podle Hjkovy kroniky: 1 kmen = 10,25 kg = 20 liber eskch (v Praze 10,29 kg). Podle Encyclopdie Britannicy z roku 1772: 1 kmen = 8 liber britskch v Londn nebo v Hertfordshiru 12 liber britskch. V roce 1661 Skotsk krlovsk komise ustanovila: 1 skotsk kmen = 16 skotskch liber (7,936 kg), v Edinburgu 1 kmen = 9,996 kg. V Amsterdamu byl kmen roven 3.953 kg ped rokem 1817 a pot byl zaveden metrick kmen (3 kg).

Alternativn nzvy v jinch jazycch

kamie v poltin steen v holandtin Stein v nmin sten v dntin stone v anglitin

Kmen (jednotka)

Zdroje
Mal slovnk jednotek men; nakladatelstv Mlad fronta, 1982; katalogov slo 23-065-82 lnek Stone (unit) na anglick Wikipedii [1]

Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ w/ index. php?title=Stone_(unit)& oldid=477306877

Libra (hmotnost)
Libra je oznaen jednotky hmotnosti. Tento nzev ale mla ada rznch jednotek. Libra britsk = 0,453 592 37 kg - zkladn jednotka soustavy avoirdupois Libra esk = 0,513 kg. 120 liber tvo centn, tj. 61,56 kg. Libra celn = 0,5 kg Libra lkrnick = 0,420 045 kg Libra lodn (dnsk) = 160 kg Libra moravsk = 0,559 kg Libra prask = 0,514 kg Libra slezsk = 0,530 kg Libra vdesk = 0,560 060 kg Libra rusk = 0,409 kg Libra msk = 0,327 450 kg

Lot (jednotka)
Lot nebo Loth je star jednotka hmotnosti, je byla uvna v rznch zemch svta.

alternativn nzvy
v Dnsku a vdsku : lod v Holandsku : lood v Norsku : lodd na Slovensku : lt v Polsku : ot

Lot (jednotka)

10

v echch
alternativn jeden lot = 16,06 gramu = 1/32 libry alternativn jeden tzv. vdesk lot = 17,50 gramu (stejn jako v Rakousku a v Bavorsku)

v Nmecku
v Bavorsku : jeden Lot 17,50 gramu = 1/32 Pfund ve Frankfurtu nad Mohanem : jeden Lot = 14,62 gramu v Lbecku : jeden Lot = 15,20 gramu jinde v Nmecku t : jeden Lot = 16,667 gramu

v Rakousku
jeden Lot = 17,50 gramu = 1/32 Pfund jeden Postlot = 16,667 gramu = 1/30 Zollpfund v mincovnictv a klenotnictv pak : jeden Mnzenlot =17,54 gramu = 1/16 Mark

v Rusku a Estonsku
jeden lot = 12,80 gramu = 1/32 funt

ve vcarsku
jeden Lot = 15,62 gramu = 1/32 Pfund

podobn jednotka v Polsku

t = 12,67 gramu = 1/32 funt

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Lkrnick unce

11

Lkrnick unce
Lkrnick unce je druh vhov mry. Jedn se zhruba o 27 gram. Tato mra se ve Stedn Evrop pouvala do 19. stolet.[1] Pepoet na gramy vak nebyl jednotn, protoe se tato unce v jednotlivch regionech liila.

Reference
[1] OLC, Pavel. Karlovarsk lzesk lba, jej vvoj a logika. Sokolov : Fornica graphics s.r.o., 2011. 150s. ISBN 978-80-87194-34-8.

Pinte
Pinte je star jednotka objemu uvan jak pro sypk ltky tak i pro kapaliny, v Turecku tak star jednotka hmotnosti. Jednotka objemu byla uvna ve Francii, Nmecku, Belgii, Turecku a v Itlii. V anglosaskm prosted se nazv pint, v echch, na Slovensku (resp. Rakousko-Uhersko) a ve panlsku pak pinta, v Holandsku pintje.

Tureck jednotka hmotnosti

jedna pinte = 5,65 kg

Jednotka objemu
Belgie : jedna pinte = 0,687 litru Francie : jedna pinte = 0,9313 litru = 1/288 muid Itlie (Parma) : jedna pinte = 1,991 litru = 1/36 bretna vcarsko : jedna Pinte = 1,506 litru = 1/30 Lgel Turecko : asi 2 litry Sardinie : alternativn jedna pinte = 1,005 litru = 1/5 quartiero alternativn jedna pinte = 1,369 litru = 1/360 carro

Podobn jednotky
pintje - Holandsko : 0,6063 litru pinta - Rakousko-Uhersko, panlsko, Chile : rzn hodnoty pint - Velk Britnie a USA : asi 0,5 a 0,6 litru - viz Angloamerick mrn soustava

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Pud (jednotka)

12

Pud (jednotka)
Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e ho . Jak by mly lnky vypadat, popisuj strnky Vzhled a styl, Encyklopedick styl a Odkazy.

Pud (rusky: ) rusk jednotka hmotnosti, pouvan byla ji ve stedovku odpovdajc 16.38 kg. Byla zruena v SSSR roku 1924, souasn s dalmi jednotakmi pouvanmi imperilnm Rusku. Uvna byla i v Estonsku. Etymologick pvod slova je v nmeckm vrazu Pfund (libra, piblin 0,5 kg).

Pepoty
do roku 1918: jeden pud = 16,38 kilogramu = 40 fund (grivenka velk) v 17. stolet: jeden pud = 16,38 kilogramu = 3840 zolotnik = 80 grivenka mal = 40 grivenka velk (funt) = 16 bezmen = 2/5 kotar = 0,1 berkovec = 1/12 etver voanaja =1/72 last

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

slov
Jedno rusk slov zn: neme o nikom ct, e ho zn, pokud jste spolu nesndli pud soli .

Score (jednotka)
Score je star anglick jednotka objemu, hmotnosti a byla tak pouvna pro oznaen potu kus.

hmotnost
pro vlnu : jeden score = 9,072 kilogramu = 20 pound pro uhl : jeden score = 25,064 kilogramu

objem
pro uhl : jeden score = 27,47 metru krychlovho

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Souvisejc lnky
Angloamerick mrn soustava

Talent (jednotka)

13

Talent (jednotka)
Talent je star jednotka hmotnosti. Zhruba odpovd hmotnosti 27 kg.

Historie
Byla pouvna odedvna ve starovku i ve stedovku v mnoha zemch Evropy, severn Afriky i Asie, jej hodnota se v ase i v geografickm rozloen samozejm li. Piblin hodnota 27 kg, pesn 29,6 kg odpovd hodnot ze starovk Babylonie (Asrie), ve starovkm Egypt tato hodnota inila 25,92 kg. Zde se uvala i hodnota tzv. eckho talentu, kter inila 31,10 kg.

ecko
Talent je eckm nzvem talanton, ten mohl init : antick ecko - 26,2 kg nebo 21,29 kg ecko - 150 kg

Dal zem
starovk Fnicie - asi 43,54 kg starovk Palestina - zhruba 50,16 kg[zdroj?] (podle komente v eskm studijnm pekladu Bible 34,2 kg) Persie - piblin 30,09 kg

Podobn jednotky
talentum - star msk jednotka, j uvaly msk legie rozmstn v Podunaj - tato jednotka inila 33,35 kg talentum livonicum - synonymum pro jednotku lispund (star skandinvsk jednotka objemu a hmotnosti, inila asi 8 litr i 8 a 9 kg) talentum naval - synonymum pro jednotku skeppund (star vdsk jednotka hmotnosti, inila 170 a 204 kg)

Penn talent
Talent coby penn jednotka pak odpovd zhruba cen 60 kg zlata nebo stbra - zde ovem zle nejen na cen zlata nebo i stbra v dan dob a na pslunm mst. Celkov objem jednoho talentu se, jak bylo ve uvedeno, v jednotlivch dobch a rznch zemch dost znan liil. Z tohoto dvodu se vlastn jedn o jednotku neurit velikosti.

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Reference
V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Talent (unit) [1] na anglick Wikipedii.

Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Atalent_%28unit%29?oldid=187891308

Troysk unce

14

Troysk unce
Troysk unce (v anglitin Troy weight nebo Troy ounce, esky nkdy pepisovno tak trojsk unce) je zkladn vhov jednotka na nrodnch a mezinrodnch trzch stbra, zlata, platiny a dalch drahch kov, pp. drahokam. Nzev pochz z francouzskho msta Troyes, kde se v n poprv obchodovalo ji v obdob stedovku. 1 oz = troysk unce 1 troysk unce = 1/12 troysk libry = 31,1034768 gram 32,15 troyskch unc = 1 kilogram 175 troyskch unc = 192 unc

Souvisejc lnky
Kart (ryzost) ryzost zlata Lot (ryzost) ryzost stbra Drah kov Zlato Stbro
1 troysk unce zlata

Unce
Unce je jednotka hmotnosti nebo objemu. 1 unce [oz] = 28,3495 g 1 americk dut unce = 29,6 ml 1 britsk dut unce = 28,4 ml 1 trojsk unce [oz] = 31,1034807 gramu

1 esk unce = 31,11 gramu = 1/16 libry

Alternativn nzvy
uncia latina ounce anglitina oncia Itlie lana Estonsko liang na onza panlsko ons Nizozemsko once Francie, Bulharsko uns vdsko, Dnsko unca Slovensko

Unce

15

Podobn jednotky
uncia starovk jednotka hmotnosti a dlky (tak mince) uvan v antickm ecku uncija star rusk jednotka hmotnosti uvan v lkrenstv unze star jednotka hmotnosti uvan v nmecky mluvcch zemch

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Vrdunk
Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e ho . Jak by mly lnky vypadat, popisuj strnky Vzhled a styl, Encyklopedick styl a Odkazy.

Vrdunk (t vrduk, vrdung nebo ferto) byla stedovk jednotka hmotnosti. Mla rozdlnou mru podle materilu k nmu se vztahovala. Drah kovy 1 vrdunk stbra = 63,285 gramu (= 16 gro praskch) Ostatn materily 1 vrdunk vosku = 0,5 kg tvr (tvr vrduk) = 128,448 g

Extern odkazy
http://kemrove.unas.cz/1penize_miry.htm http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/CGL/37/charter http://www.hodonin.ic.cz/ZrnkaZrnicka/Texty201-299/261.html http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery208&mid=460

Zrno (jednotka)

16

Zrno (jednotka)
Zrno je star jednotka dlky a hmotnosti, kter byla uvna v mnoha rznch zemch po celm svt. Coby jednotka dlky v echch slouila zrna z jemene.

Definice
Podle Hjkovy kroniky definovala jednotka zrno jeden prst takto : 1 prst = 4 jen zrna = 19,71 mm Jedno zrno = 1/4 prstu = 4,93 mm

Poznmky
pouvn tto jednotky je doloeno i ze starovk Palestiny coby jednotka hmotnosti bylo zrno uvno zejmna v lkrenstv

Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

ekel
Dal vznamy jsou uvedeny vlnku ekel (rozcestnk). ekel odkazuje k mnoha starodvnm jednotkm hmotnosti a mny. Prvn znm uit se datuje k roku 3000p.n.l. v Mezopotmii. Pvodnm vznamem tohoto slova byla mrn jednotka jemene. Oznaen m svj pvod etymologick pvod zejm v akkadtin, jeliko prvn slabika e v tomto jazyce znamen jemen. 1 ekel pvodn znamenal zhruba 180 zrn (cca. 8,33g). Ped zavedenm minc v obchodovn neznamenalo Stbrn plekel se dostal do eck kolonie Tarasu oznaen ekel penze, ale jednotku vhy, tak jako napklad gram (Tarenta) bhem kartginsk/punsk dominace nad nebo trojsk unce. Ran mince byly raeny oficiln peet, kter jin Itli (viz Hannibal). Punsk mna byla na ekelu zaloena dosvdovala jejich vhu. Mince byly vymyleny anatolskmi kupci, kte zaali razit sv mince, aby je nemuseli pi kadm pouit vit. Raen bylo pozdji pevzato oficilnmi ady, kter tak urovaly vzhled minc.[1] Hrodotos tvrd (a modern vzkumy potvrzuj), e prvn mna byla raena Kroisem, krlem Ldsk e. Persk e, kter nad Ldi zvtzila, pevzala vynlez raench minc v podob zlatho dareiku (sg. dareikos). ekov mli stbrn athnsk obolos a drachmu. V nkterch oblastech USA se toto oznaen neformln pouv pro penze. Zejmna pak pi situacch, kde je draz na hodnot obnosu.

ekel

17 Nejastji ekel oznauje jednotku vhy stbra nebo jinho kovu, pozdji byl ekel pouvn jako jednotka vhy pro jakkoli materil. Stejn jako jin starodvn jednotky pedstavoval ekel rzn hodnoty v zvislosti na obdob, panstv a oblasti. Prameny uvdj hmotnost 917 gram; bn byly hodnoty 11, 14 a 17 gram.[2] Mince byly zlat nebo stbrn a hmotnost odpovdaly tmto jednotkm.

ekel jako mnov jednotka byl bn pouvn zpadosemitskmi nrody. Jako mnu i jednotku vhy pouvali ekel Moabci, Edomit a Fnian. Punsk mna byl zaloena na ekelu, ddictv jejich kananskch pedk. V knize proroka Daniela je zmnno aramejsk slovo tekel (aramejsk varianta slova ekel), kter se objevuje bhem psan na ze pi slavnostech krle Belasara ve vznamu zven, vha. Pedpokld se, e stbrn tyrsk ekely jsou onmi 30 stbrnmi[3] zmnnmi v Novm zkon. ekel je rovn od roku 1980 mnou Sttu Izrael. Bhem let 1980-1985 byl oznaovn jako Izraelsk ekel. Od roku 1985 do souasnosti pak jako Nov izraelsk ekel.

Mince vyraen pi Prvn idovsk vlce v roce 68n.l. Na jedn stran je vyraeno ekel Izraele, rok 3, na stran druh svat Jeruzalm

Souvisejc lnky
Izraelsk ekel Nov izraelsk ekel

Reference
[1] Detroit Institute of Arts, Coins of the Ancient World, 1964 [2] Tenney, Merril ed., The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible, vol. 5, Weights and Measures, Grand Rapids, MI: Zondervan, 1976. [3] Matou 27:9-10

V tomto lnku je pouit peklad textu z En:shekel?oldid=168818745) na anglick Wikipedii.

lnku

Shekel

(http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/

Zdroje lnk a pispvatel

18

Zdroje lnk a pispvatel

Fenik Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8185336 Pispvatel: MiroslavJosef, Silesianus, Sippel2707, Zirland Kart (hmotnost) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8818336 Pispvatel: Mercy, Mormegil, Primak.slavomir, Utar, 6 anonymn pravy Kilogram Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9047906 Pispvatel: Adam Hauner, Adam Zivner, Adam Zbransk, BlVrna, Danny B., Egg, Elm, H11, Hashar, Hidalgo944, JOb, JinJian, Karel, M97uzivatel, Macar, Matj Suchnek, Mercy, Midi7, Mojza, Mormegil, Nolanus, Pastorius, Petr Karel, Petrus, Polan, Postrach, Reaperman, Reeloo, Sevela.p, Snek01, Staxmen1, Technyck, VitjaCZ, W.Rebel, Wikimol, Yopie, Zirland, J, 30 anonymn pravy Kventlk Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6191729 Pispvatel: JAn Dudk, Japo, Malten, Mormegil, Pavel Kotr, Raffael, V-art Kmen (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8147860 Pispvatel: Gumok, Knuck, MiroslavJosef Libra (hmotnost) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8986357 Pispvatel: Bilboq, Fafrin, Japo, Jpk.k, Kf, Lukas Sova, Niusereset, Ozzy 14, Postrach, Sebesta, 1 anonymn pravy Lot (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085927 Pispvatel: Dvema, Knuck, MiroslavJosef, Postrach Lkrnick unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8917946 Pispvatel: Elm, Juandev, Krvesaj Pinte Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085949 Pispvatel: JAn Dudk, MiroslavJosef Pud (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8955956 Pispvatel: Midi7, MiroslavJosef, Ragimiri, VitVit Score (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085974 Pispvatel: MiroslavJosef Talent (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9050351 Pispvatel: Dan Polansky, Emrys, Jiekeren, Ji Janek, Mercy, MiroslavJosef, Nolanus Troysk unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8794690 Pispvatel: Abros, Gumruch, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Kf, Luciengav, Martin.Stursa, Meluzna, Motorka, Nolanus, Postrach, Primak.slavomir, Rzulw, Tcho, Zp, 5 anonymn pravy Unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8971631 Pispvatel: Adam Hauner, Faigl.ladislav, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Karel, MiroslavJosef, Petr.adamek, Prochaine, 4 anonymn pravy Vrdunk Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8120111 Pispvatel: Harold, Jvs, 15 anonymn pravy Zrno (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8176019 Pispvatel: MiroslavJosef ekel Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8838752 Pispvatel: Alzbeta.k, CommonsDelinker, Faigl.ladislav, Iaroslavvs, Jiekeren, Ladin, Matj Suchnek, Postrach, Singularita, Thomazzo, Tlusa, Unpocoloco, Veros, 1 anonymn pravy

Zdroje obrzk, licence a pispvatel

19

Zdroje obrzk, licence a pispvatel

Soubor:CGKilogram.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:CGKilogram.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: en:User:Greg L Soubor:Standard kilogram, 2.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Standard_kilogram,_2.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: National Bureau of Standards File:Broom icon.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Broom_icon.svg Licence: GNU General Public License Pispvatel: Bayo, Booyabazooka, Davepape, Dcoetzee, Herbythyme, Ilmari Karonen, Javierme, Rocket000, The Evil IP address, 11 anonymn pravy Soubor:1 oz of fine gold.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:1_oz_of_fine_gold.jpg Licence: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported Pispvatel: Kriplozoik Soubor:Tarentum Hannibal.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Tarentum_Hannibal.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: Albertomos, Carlomorino, Dulcem, Flamarande, G.dallorto, Lliura, Maximix, Paradoctor Soubor:Half_Shekel.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Half_Shekel.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: CNG

Licence

20

Licence
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported //creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/