eskoslovensk socialistick potae

eskoslovensk socialistick republika patila ve sv dob mezi pokroil stty, kter si vyrbly hned nkolik ad vlastnch pota. Pro lovka neznalho socialistickch pomr me bt a ohromujc, kolik rznch ad pota a periferi vznikalo, bohuel e zbru neodpovdala pokryt poteb prmyslu ani vzdlvn.

koln dtko, prototyp potae Ondra, ernobl televizor Merkur, programovac jazyk KAREL. Vjev z roku 1985. (Zdroj: Bruxy)

Zkladn problmy socialistickho hospodstv pedstavoval nedostatek soustek (nejen vhodnch, ale jakchkoliv pouitelnch) a velmi mal zjem soustedit produkci k tomu, aby vznikl dostaten poet opravdu cenov dostupnch pota, kter by si mohl koupit kad zjemce. V praxi to vedlo k tomu, e vznikaly stovky a tisce kus jednotlivch model, co bylo velice mlo na to, aby se pro n vyplatilo vyvjet sloitj software. Tyto potae byly osazovny a pjeny run, co byla metoda mnohem mn spolehliv, ne na Zpad zavdn technologie SMT (Surface Mounting Technology), technologie plon monte. Ni kvalita vroby vedla k astjm opravm a v podstat si vynutila vznik cel generace kutil, kte se uili opravovat a pozdji vylepovat potae, kter jim byly pidleny, a to za pomoc prostedk, kter byly k dispozici.

Typick scna z potaov uebny prvn poloviny 80. let pleten svetry, krtk run napsan pklad v BASICu a IQ-151! (Zdroj: Milevsko.cz)

Programovac jazyk BASIC se stal zkladem socialistick vuky. Uebnice k nmu prodvalo i Sttn nakladatelstv technick literatury. (Zdroj: Kacur.cz)

Z hlediska vvoje software byla rozttnost potaov zkladny spe nevhodou. esk kolstv doslova trplo potai IQ-151, kter mly pedstavovat zklad vuky. lo o

nespolehliv stroje, u nich komunistick veden razilo programovac jazyk BASIC jako nrodn standard. Matematicko fyzikln fakulta v Praze se pokusila vybavit tyto jednoduch stroje modernjm systmem, vytvoila operan systm AMOS a dodala PASCAL, kter byl didakticky vhodnj, komunistick veden ale rozen tohoto neschvlenho systmu brnilo v podstat a do revoluce, kde se ovem IQ-151 stalo nadbytenm a bylo rychle nahrazeno potai PC.

PC kompatibiln pota SAPI 86 z Tesly Blatn pipomn normln PC XT kompatibil, m ale naprosto originln koncept desek, ze kterch je sestaven. (Zdroj: IC.cz)

Slovensk vukov systm postaven na PMD 85 byl z hlediska rozen spnj. Pestoe lo o nkladov dra stroj, ne byly srovnateln zpadn potae, nkup PMD nevyadoval devizov investice a tento stroj byl proto dostupnj, ne dovoz ze Zpadu. S postupem asu vznikla jeho verze pro domc pouit s nzvem Mao a tak kvalitn Zbrojovek, vyrbn Zbrojovkou Brno. Vroba pota ovem pokrvala celou klu pouit s vjimkou penosnch pota, kter byly technologicky mimo monosti socialistick techniky. Vznikaly potae pro pouit v ozbrojench slokch (PP-01), stavebnice pro vuku automatizace a mikroprocesorov techniky (TEMS, PMI-80), ale tak PC kompatibiln potae jako SAPI 86.

Jeden by a nevil, e Jednotn zemdlsk drustvo bude mt vlastn software house pi svch Zvodech aplikovan kybernetiky, e ano? Ve Sluovicch to lo! (Zdroj: Sbrka pana Suchnka)

Potae a psluenstv dlal za socialismu kad, kdo je poteboval plotter XY 4150 jste si mohli podit od Laboratornch pstroj Praha, sttnho podniku.

Fenomn pedstavovalo Jednotn zemdlsk drustvo Sluovice, svho druhu Hong Kong gottwaldovskho kraje, kter se mimo zemdlstv zabvalo i dostihy, hydroponi, stavbou dlnic a tak vrobou pota. Sluovice nechaly vzniknout nejenom vnosnm klonm CP/M kompatibilnch pota, ale tak originlnm a inovativnm konceptm.

Posledn Zbrojovky byly vyuvny v sov konfiguraci ve vuce jet v roce 2011! (Zdroj: Flickr)

spch Sluovic nebyl zaloen na kvalit jejich vroby, ale na nesmnitelnosti koruny: Podniky, kter plnovaly nakoupit zpadn potae, musely mt devizov rezervy, ze kterch sten a nebo pln pota uhradily, co byl pro podniky, kter neobchodovaly se zahranim, obvykle velk problm. Sluovice si tedy mohly ci o nsobky cen obvyklch na zpadnch trzch a eskoslovensk podniky jim zaplatily prost proto, e jim na nkup staily koruny. Fenomn socialistickch pota padl spolu s revoluc. Dvod byl prost a neideologick: Tesla nedokzala vyrbt potae, kter by byly stejn spolehliv, kvalitn a levn jako ty, kter se vyrbly v n. Vtina stroj, kter za socialismu vznikly, byla run vroba, run osazovan a pjen. na byla mnohem lpe propojen se zpadnmi vrobci a dky plon monti dokzala dlat spolehlivj a levnj potae. Nrodn hrdost je ve sv kreativn podob pkn, ale nikoho prost nedonut zaplatit trojnsobek ceny za pota, kter bude mn kvalitn, ne levnj stroj, kter byl vyroben jinde. Pchod levnch, ale kvalitnch stroj byla rna, ze kter se Tesla a ani jin socialistit vrobci prost nedokzali vzpamatovat.

Jak bylo pracovat s potai za socialismu?

Potae v eskoslovensk socialistick republice nebyly ureny pro irokou veejnost. Komunistick strana si, popravd, ani nedokzala pedstavit, na co by prost oban poteboval pota. Potae byly ureny pro vrobu (zemdlstv, prmysl, sluby), brannou moc (policie, eskoslovensk lidov armda) a vchovu kdr (tedy pro koly od zkladnch po vysok).

Prce s potai byla ve starch dobch v SSR vyhrazena jen pro kvalifikovan personl, kter ji vykonval s neskrvanm nadenm. (Zdroj: Historiepocitacu.cz)

Vchovu technickch kdr zajiovaly hlavn Stanice mladch technik pi Zkladnch organizacch Svazarmu (Svazu pro spoluprci s armdou, co pomrn jasn vysvtluje smysl technickho vzdlvn mldee). Skutench militarist, kte touili bhat po lese s vyslakou v jedn a samopalem Sa-58 v druh ruce, bylo ale mezi techniky mlo. Dky lenstv ve Svazarmu ovem mly kluby pstup k dodvkm pota, jako PMD-85, mohly ale vyuvat i vyazen hardware partnerskch organizac, jako byly ve sv dob vkonn potae Hewlett-Packard HP 85 nebo Robotron 1715. V nich se dti uily zkladm elektroniky, vpoetn techniky a programovn. Prvn kontakt mldee s elektronikou na zatku 80. let nebyla stleka na konzoli, ale sestavovn logickch obvod, co byl docela inn filtr na ty, kte chtli jenom hrt. Vuka v kroucch asem rozdlila dti na hardwre, kte pjeli vci a softwre, kte psali programy.

K vzcnmu Didaktiku Alfa existoval i barvou a designem sladn plotter. I za socialismu se obas vyrbly pkn vci. (Zdroj: Tarbik)

Mlad Frantiek Fuka pracuje na dovozovm potai zahranin vroby. Takov rarita, e se na to pijela podvat i eskoslovensk televize. astlivec, zkrtka astlivec! (Zdroj: Zdrojak.cz)

Sehnat si pota pro domc pouit byla na zatku 80. let velmi sloit vc i pro ty, kte na to mli penze. Socialistick systm potae veejnosti prost neprodval, byly ureny vhradn pro organizace, co souviselo hlavn s jejich velmi nzkmi poty. Mezi monosti pro zskn potae patilo a) dovezen ze Zpadu pes znmosti (rodinu, ptele), b) nkup potae pes Tuzex, pokud jste mli pstup k bonm, co byly poukzky, za kter jste byli povinni smnit zbyl valuty po cestch do zahrani (takto se k nm vozila hlavn Atari 800XL), c) nkup potae za koruny v maloobchodn sti, pokud jste mli tst a vychytali jste moment, kdy SSR slavila exportn spchy a barterem vymnila zbo za zbo (takto se k nm dovel Sharp MZ800) a nebo d) byli jste tvrci a postavili si pota sami, podle pln v asopisu Amatrsk rdio i e) byli jste tvrd ne Chuck Norris a navrhli jste si, sletovali a naprogramovali pota zcela vlastn.

Nemete si sehnat pota? Nevad, v asopise si prohldnete schma (zde zapojen klvesnice a displeje potae SAVIA 84), seenete dly, vyleptte si desku, cel to sletujete a a to oivte, nabouchte si vlastn ROMku. Brnkaka! (Zdroj: Nostalcomp)

Dnen generace jsou rozmazlen snadnou dostupnost levn elektroniky a je pro n docela nepedstaviteln, co bylo za socialismu nutno podstoupit, pokud jste chtli pota a to i kdy jste mli penze. eskoslovensk socialistick koruna nebyla voln smnitelnou mnou a proto nelo kupovat zbo ze zahrani pmo. Stt zsadn zakazoval fyzickm osobm syslit valuty (zahranin smniteln penze), patrn v obav, e kdy jich nasysl dost, fyzick osoby peplavou Dunaj a nebo uteou pes Jugoslvii na Zpad. Ten, kdo neml tetiku v Americe, musel etit stku odpovdajc tem a tyem prmrnm platm a doslova honit jakkoliv pota, kter se dal v SSR koupit. Mezi nezapomenuteln zitky autora z dtstv pat non cesta expresem do iliny, co bylo ve sv dob jedin msto, kde se shodou okolnost dal koupit nov pota za koruny. Bylo to velice dobrodrun.

Msto robot, socialistick textovka na poest 40. vro zaloen pionra. Taky jste mohli navrhnout hru na tma Buduj a bra socialistickou vlast a dal bizarnosti. (Zdroj: 8bity.cz)

Ale i ten, kdo tetiku na Zpad ml, mohl mt stle problm. Socialistick zkonodrstv bylo mentln asi 10 let za technologickm pokrokem, take v polovin 80. let byly doven potae pro celn ely odhadovny podle kapacity RAM tak, e 1 KB RAM = 1000 Ks odhadn ceny, ze kter se vymovala da. Pokud jste si dovezli napklad Atari ST s 512 KB RAM, dovoz jste zatajili a socialistick justice vm na to pila, mli jste na krku kodu vzniklou nezdannm pl milionu Ks! Nkdy po roce 1985 dolo k lev toho typu, e z pota do 16 KB RAM se da neplatila. V t dob se ovem prodvaly bn potae s 1024 KB RAM...

Soudruka uitelka seznamuje dti v rmci zjmovho krouku s mikropotaovm systmem SAPI. Dti maj radost, takov div techniky doma nemaj! (Zdroj: Homecomputer.de)

Socialistick moloch byl pomal a hloup. V dob, kdy pracovnci MFF UK v Praze upozorovali na naprostou zastaralost jazyka BASIC a navrhli pro koln pota IQ-151 vlastn operan systm AMOS a programovac jazyk PASCAL, byli v podstat odsunuti do ilegality. Standardem byl BASIC a basta! Za socialismu neml rozum anci, zvlt ten rozum, kter pesahoval rozhled komunistickch hodnost vzelch z dlnickch a rolnickch kdr. Vvoji, kte chpali, jak nm ujd technologick vlak, svdli nekonc souboje s vtrnmi mlny komunistick byrokracie, kter na rozdl od vylhanch socialistickch seril, jako je Inenrsk odysea, nedopadaly zrovna dobe. Tak napklad Ing. Eduard Smutn se v situaci, kdy bylo velmi tk zajistit soustkovou zkladnu pro vrobu schvlench kolnch pota, rozhodl navrhnout vukov / domc pota Ondra s vyuitm doslova toho, co bylo po ruce. Pes velk nasazen a realizaci potae neuspl, pota nezapadal do pln vroby a stal se z nj jenom okrajov typ. Teprve na samm konci socialismu, kdy bylo jasn, jak se systm drol, se Strana snaila njak pacifikovat lid tm, e nechala vyrbt pokrokov vrobky pro osobn spotebu, jako byly barevn televizory, magnetoskopy (videa) standardu VHS a tak potae, na kterch bylo mon spoutt kvalitn zpadn hern software, jako byl Didaktik Gama, kompatibiln se ZX Spectrem.

My jste si sice koupit nemohli, ale mohli jste si koupit stavebnici Elektronick my. Vyadovala notnou dvku kutilstv. Msto tlatek se pouvaly spnac pendlky a ano, kulika byl pinpongov mek. Bylo ho nutn vyplnit voskem, aby byl dostaten tk! (Zdroj: Kompjutry.cz)

PMI-80 (1982)
koln pota PMI-80 vyrbn v Tesle Pieany se podobal vukovmu systmu TEMS v obou ppadech lo o velmi jednoduch pota pro vuku potaovch technologi na technickch kolch.

PMI-80 byl extrmn jednoduch systm, kter lo snadno vylepovat a upravovat. Tato verze je osazena keramickmi, mn spolehlivmi ipy. (Zdroj: Litildivil.cz)

PMI-80 byl vytvoen jako levnj a jednodu systm, kter mohli ci v rmci experiment snadno roziovat i upravovat: Vechny ipy byly osazeny v paticch a jednodue lo napklad pamti ROM vymnit za jin. Zvltnost PMI-80 je mal plastov kufk, kter na svm vku obsahuje tahk uren pro pepis assembleru Intel 8080 do strojovho kdu a rovn instrukn schma, kter ukazuje, jak je pota navren. Soust PMI-80 byl tak arch alobalu, kter se do nj vkldal proto, aby chrnil ipy ped statickou elektinou. Ten bylo nutn ped zapnutm vyndat - ipy jsou pod naptm a nejsou pi provozu nijak chrnn! Dnes by bylo jen tko pedstaviteln, e by ci mohli pracovat s deskou pod naptm. Pota vyuv devtimstn displej pro zobrazovn program v estnctkovm kdu a tak daj. daje se vkldaj na kalkulakov klvesnici, kter nebyla pli oblben dky tvrdosti a pekmitm (bounce), kter zdvojovaly vkldan znaky. S PMI-80 se pracovalo velmi tko, mezi kutily je to ale dky extrmn jednoduchosti pomrn oblben stroj a dokonce i dnes nkte stav funkn repliky. Procesor: Tesla MHB 8080 @ 1,11 MHz Pam: 1 KB RAM Grafika: 9 slic

Kompletn PMI-80 ve lutm kufku, s vyvedenm kabelem pro napjen. Pota vyadoval +5, +12 a -12V, kter se musely zapnout v definovanm poad.

TEMS 80-03/3 (1983)

V kufku zabudovan TEMS slouil k vukovm elm, hlavn k vuce automatizace. Systm pedstavuje jedin zkladn deska osazen 1 KB pamti ROM a 1 KB pamti RAM to je vechno.

Ke vkldn dat a kontrole daj sloila kalkulakov klvesnice a displej vpravo. Vlevo je deska s periferiemi, motorkem, reproduktorem a vstupem pro potenciometr.

Programy i data se vkldaly pomoc kalkulakov klvesnice a vsledky se zobrazovaly na estimstnm displeji schopnm zobrazovat pouze slice. (tyi segmenty slou pro zobrazen adresy, dva pro zobrazen obsahu pamti.) Tato klvesnice slouila i k zen chodu potae. Programovn pro TEMS by bylo pro dnen ky naprosto nepedstaviteln. Na papr se nejdv napsal algoritmus, kter ml systm realizovat. Tento algoritmus bylo nutn pepsat (opt na pape) do assembleru Intel 8080 a run (!) pekdovat do hexadecimln podoby. Ve finle program vypadal jako sekvence estnctkovch slic 00 a FF (0-255 destkov). Teto postup byl extrmn nron na pozornost a dovoloval pst jenom krtk kdy. TEMS dovoloval vytvoen program uloit na kazetu, ze kter se dal tak nast. Byl osazen deskou TEMS 80-04 s adou jednoduchch zazen, kter se ci uili ovldat. Tato deska se nachz v lev sti stroje a je mon na n najt elektromotor, reproduktor a vstup pro potenciometr. Pestoe bylo mon TEMS rozit a na 8 KB RAM, nedal se vyut pro een skutench problm, slouil opravdu jenom pro vuku zklad potaov techniky a zen. Procesor: Tesla MHB 8080 @ 1 MHz Pam: 1 KB RAM Grafika: 6 slic

Logitronik 01 (1983)
Logitronik 01 je nepjec stavebnice pro vuku zklad slicov techniky. Vyuv drtk, kter se zasunou mezi pruiny, co je rychl, jednoduch a zvldnou to i dti, kter nemou / neumj pjet. Dky tomu lo o velmi populrn stavebnici pro vuku zklad slicov techniky.

Stavebnice Logitronik 01 byla jednoduch, poun, pehledn a bezpen. (Zdroj: KVT Elektronika)

Zkladem je ip 7400, co je velmi vznamn integrovan obvod, skldajc se ze ty hradel typu NAND. Tento ip se stal zkladem slovch pota i minipota stavnch v 60. a 70. letech, protoe hradla NAND (negative AND) jsou zkladnm prvkem pro stavbu logickch obvod, klopnch obvod, ale i procesor. Logick funkce AND dv jako vstup 1 pesn jen tehdy, pokud jsou oba vstupy 1. NAND (negative AND) dv jako vstup 1 tehdy, pokud je alespo jeden ze vstup 0. Funkce NAND, podobn jako NOR (negative OR) pedstavuje funkn kompletn logick opertor, co znamen, e sm o sob sta na to, aby se s jeho pomoc daly sestavit vechny ostatn logick opertory pro dv promnn. Pokud umte vyrbt obvody schopn provdt NAND nebo NOR, mete s jejich pomoc sestavit libovolnou logickou funkci a tm pdem sestavit libovoln sloit logick obvod.

Schma zapojen ipu 7400: Pouze tyi obvody NAND, nic vce. (Zdroj: Wikipedia)

I kdy je Logitronik 01 stavebnice uren pro dti, jej logick a matematick zklad je tak hlubok, e se d bez problmu vyut i pro vuku slicov techniky na vysokch kolch. Vzhledem k jeho extrmn jednoduchosti a tomu, e pruinov systm nevyaduje zkuenosti s pjenm, jde o zajmavou ukzku velmi dobr didaktick pomcky, kter dnes na trhu pomrn citeln chyb. Logitronik 01 nabzel velkou adu experiment a zapojen, populrn byl hlavn blika. Celou stavebnici napjely 4 baterie AA, take byla velmi bezpen. Stavebnice, doporuen redakc Vdy a techniky mldei, byla dky paprov konstrukci i pomrn dostupn, prodvala se za 145 Ks, co by dnes bylo nco kolem 1000 K.

ZVT SMEP PP-01 (1986)

PP-01 pedstavuje zajmav osmibitov pota, kter byl uren hlavn pro policii a armdu. Jeho jmno samotn naznauje oficilnost jeho nvrhu a vznamu v konceptu socialistickho hospodstv: ZVT oznauje Zvody vpotovej techniky v ilin, SMEP pak Systm Malch Elektronickch Pota.

Konstrukce PP-01 je zvltn, pedstavuje jaksi samonosn kufk s oddlitelnm vkem. (Zdroj: AVD Systems)

Stroj je navren jako penosn nejde o laptop s bateri, je ale mon jednodue na pota piklopit vko a penet ho za integrovan ucho. Byl uren hlavn jako terminl pro pipojen k velkm potam. Proto se pro tento stroj do dnenho dne dochovalo jen velmi mlo software. Omezen byl pouvn i ve kolstv. Zkladnm vybavenm byl grafick BASIC G, dajn existuje i monitor, assembler a Pascal ve form zsuvnch modul. Klvesnice potae vypad atraktivn, je ale velmi tuh. Na potai je zvltn hlavn docela pokroil grafika, kter byla jemn a barevn, dokonce s hardwarovou akcelerac scrollingu. Vstup na televizi byl pouze ernobl, pota ml ale i RGB vstup, kter byl barevn. PP-01 byl nsledovn modelem PP-02 s disketovou mechanikou 5,25 a a 9 roziujcch modul ve velk roziujc skni o vze 30 kg (!) Typ PP-03 pak pedstavoval spojen PP-01 s roziujc skn do jednoho celku. Pravdpodobn vzhledem k cen se tyto typy nerozily a jsou dnes velmi vzcn. Procesor: Tesla MHB 8080 @ 2 MHz Pam: 64 KB a 1 MB Grafika: 256x256 bod ve 4 barvch (24 KB video RAM)

IQ-151 (1985)
Vvoj kolnho potae zaal v zvod ZPA v Novm Boru roce 1984. Prvn verze se jmenovala IQ-150, z dvodu cel ady vad (kolize asovn pamt, problmy se zdrojem, problmy se sladnm nevaln pesnch sovtskch socialistickch pamt a striktnch poadavk na asovn od Intelu...) ovem bylo vyrobeno jen asi 100 kus, ne byl pota vrcen k pepracovn.

Vrazn oranov krabice a zvltn knoflkov tlatka tvo jasn rozpoznateln rysy IQ-151. (Zdroj: Root.cz)

Vrazn oranov IQ-151 eilo vtinu problm, kter mla pvodn verze. Jeho architektura byla neobvykl: Bylo mon ho osadit a pti moduly, kter vrazn mnily jeho vlastnosti, jako napklad grafick vlastnosti. Dky tomu se ze zpotku jen minimln pouitelnho kolnho potae se 32 znaky na dek a bez skuten grafiky stal systm vybaven solidn grafikou, disketovm systmem AMOS a modernm programovacm jazykem Pascal, vyvinutm na Matematicko-fyzikln fakult Univerzity Karlovy v Praze. Pes postupn vylepovn ml pota stle adu vad a problm. Prvn verze, kter nen znaena psmenem G na klvesnici, dovolovala bezpen osazen pouze dvma pdavnmi moduly, jinak hrozilo peten zdroje. Druh, znaen psmenem G, je uren pro pouit s modulem Grafik. Je osazen novm, vkonnjm zdrojem. Ten bez problm uthl systm osazen a tymi moduly.

Knoflkov tlatka dovolovala s pomoc funknch shift FA a FB zadvat jednm stiskem cel pkazy BASICu, na rozdl od ZX Spectra to ale bylo voliteln. (Zdroj: 8bit-era.cz)

Moduly se zasouvaly do zadn sti stroje. Standardn osazen nov verze IQ-151: Modul Grafik, Basic uren pro prci s nm a znakov video. (Zdroj: Root.cz)

Pes technick inovace lo o velmi problematick stroj. Za prv byl kvli modulrn koncepci pli velk a sloit, co nedovolovalo vyrobit levnou domc verzi. Pes velmi rozmrn troby trpl problmy s pehvnm, co vedlo k nhodnm kolapsm systmu v nejneoekvanj okamik. Nepli efektivn chlazen zdroje zpsobovalo, e masivn hlinkov chladi v zadn sti stroje vrazn hl, take se o IQ-151 kalo, e doke nejenom spotat pklad, ale taky oht kafe. Vroba pota IQ-151 byla ukonena v roce 1990.

Procesor: Tesla MHB 8080A Pam: 32 KB (posledn verze a 64 KB) Grafika: Textov a nebo grafick, podle osazenho modulu

Moduly pro IQ 151

Pro IQ-151 vznikla cel ada modul. Prvn verze potae zvldla bez problm dva *typicky BASIC 6 a VIDEO 32), druh verze potom a tyi moduly (typicky BASIC G, GRAFIK a VIDEO 32).

Vnitek typickho modulu IQ-151. (Zdroj: Old Computers)

VIDEO 32 Modul schopn zobrazovat text 32x32 znak. Je osazen 1 KB RAM. VIDEO 64 Modul pro zobrazen textu v rastru 64 znak x 32 dek. Obsahuje 2 KB RAM. BASIC 6 Zkladn BASIC bez grafickch pkaz, jen s pseudografikou. BASIC G BASIC doplnn pkazy pro ovldn grafiky v modulu GRAFIK. Nen zcela kompatibiln s BASIC 6. G Komodul, kter pi osazen do systmu s BASIC 6 dodal funkce pro zen modulu GRAFIK. GRAFIK Modul pro zobrazen jemn grafiky v rastru 512x256 bod. Modul zobrazuje jenom grafiku, systm stle potebuje modul VIDEO 32 nebo 64 k zobrazen textu. PASCAL Interpret jazyka Pascal vyvinut na MFF UK v Praze. PASCAL 1 Peklada jazyka Pascal, nen schopen fungovat samostatn (vyaduje modul PASCAL). ASSEMBLER Peklada jazyka symbolickch adres (assembler), vyvinut na MFF UK v Praze. STAPER Modul pro pipojen zazen pes paraleln port (tiskrny, drovaky psky, teky psky). SESTYK Zjednoduen modul pro pipojen zazen pes sriov port. SESTYK 9 Modul pro pipojen zazen pes sriov port, kter dovoluje nastavit

parametry pomoc pepna. SERI Modul pro vytvoen st FELNET. Ta dovolovala propojen a deseti kovskch stanic k jedn dc. KZD Modul pro pipojen softwarem zen kazetov mechaniky KZD 1. DLPS Modul pro pipojen dlnopisu. MS 151, MS 151A Moduly pro zen zapisovae XY 4120 (li se ptomnost i neptomnost dcho programu). MINIGRAF Modul pro zen zapisovae Minigraf 0507 firmy Aritma Praha. GAMACENTRUM - Modul pro pipojen tiskrny Gamacentrum 01/02. DISC 2 Modul pro pipojen disketov mechaniky 8 (asto dvojit). Pota vybaven tmto modulem obvykle slouil jako server pro potaovou s uebny. FLOPPY Modul pro pipojen floppydiskov jednotky PFD 251.

Zkladn deska IQ-151 (1985)

IQ-151 mlo modulrn konstrukci, kter dovolovala pipojen a pti pdavnch modul. Vzhledem ke kvalitm zdroje ale prvn verze zvldla bezpen jenom dva moduly a vylepen verze a tyi.

1 Procesor Tesla MHB 8080A 2 Podprn obvody procesoru 3 Pamti RAM 4 Pam ROM s programem MONITOR 5 Konektor sbrnice pro roziujc moduly 6 Kabely pipojen zdroje 7 Konektor klvesnice 8 Prostor rezervovan pro reproduktor 9 Prostor rezervovan pro potenciln rozen o dal pamti ROM Zkladn deska m ale adu zajmavch rys, ktermi se podob spe modulrnm PC ne domcm osmibitm. Zvltnost zstv neosazen prostor pro ipy, co naznauje, e se uvaovalo i o kompaktnj verzi potae, kter by msto modul ml BASIC osazen pmo na desce.

Zajmavost je podpis reviznho technika, vlastn techniky vtinu desek v Tesle osazovaly eny!

Tesla PMD 85.1 (1985)

Zatmco IQ-151 bylo ureno pro kolstv v esk republice, na Slovensku byl v Tesle Pieany vyvinut zcela jin vukov pota, v jistch smrech lep, ne bylo IQ-151. Dky cel ad klon se nakonec rozil mnohem vce, ne se to podailo IQ-151.

Prototyp PMD 85 zjevn existuje a funguje! (Zdroj: SWEB.cz)

Pvodn prototyp s nzvem PMD 85 je dnes velmi vzcn. Velikost byl podobn pozdjm verzm a sdlel s nimi zkladn rysy, napklad velmi jednoduchou zkladn desku, kter vyadovala doplnn o ROM modul. Prototyp byl bl, dajn existuj PMD 85 v rznch barevnch provedench PMD 85.1, kter zaala vyrbt Tesla Bratislava, ml velmi tvrdou, jednoduchou, ale docela spolehlivou klvesnici, vyuvajc mechaniku telefonnch tlatek. Prci s potaem komplikovala nejenom jejich enormn tvrdost, ale i bizarn funkn klvesy, kter ada program nedokzala vyut. Pi dlouhodobm provozu se pehval, pamti ROM uloen v paticch mly pi transportu tendenci vylzat z patic, take se pota musel rozmontovat a ipy do patic zamakat. . Procesor: MHB 8080A (kompatibiln s Intel 8080) @ 2 MHz Pam: 48 KB Grafika: 288x256, monochromatick

PMD 85.1 lze snadno rozeznat podle velmi tvrd klvesnice vytvoen z telefonnch tlatek. (Zdroj: Wikipedia)

Tesla PMD 85.2 (1986)

Upraven verze PMD 85.1, u n dolo k vmn klves z telefonnch na gumov. Je otzkou, zda tuto zmnu nazvat jako vylepen, protoe po jistm opoteben se nov klvesy mly tendenci zasekvat.

Typick sestava PMD 85.2 se zdrojem PMD 10 a zelenm monochromatickm monitorem PMD 60.1, kter vznikl zjednoduenm televize Merkur. (Zdroj: Ebastlirna.cz)

Pota dostal upravenou pam ROM se zrychlenm Basicem, dolo rovn ke zmn systmu pro ten z psky, kter byl een softwarov a byl spolehlivj, ne u prvn verze. Podobn jako u prvn verze systm dovoloval vyuvat vce stav grafickch bod bod mohl svtit, bt vypnut, blikat a nebo mt snen jas. Podle technickch specifikac dokzal pota na specilnm monitoru zobrazovat a 4 barvy (bl, zelen, modrozelen a lut), nicmn naprost vtina monitor PMD dodvanch do klub byla monochromatick. Jde o nejrozenj verzi, kter byla bnou soust vybaven potaovch klub Svazarmu po cel republice. Procesor: MHB 8080A (kompatibiln s Intel 8080) @ 2 MHz Pam: 48 KB Grafika: 288x256, monochromatick

Uvnit PMD 85.2 (1986)

Protoe PMD nevyuvaly dn zkaznick ipy, byly sloit a tedy drah a nespolehliv. (V roce 1988 stlo PMD 85 12.000 K, tedy dvojnsobek ceny Atari 800XL!)

Celkov pohled na vnitek PMD 85.

1 Procesor Tesla MHB 8080A 2 Systmov adi / budi datov sbrnice MHB 8228 3 Genertor systmovho taktu a RESETu MHB 8224 4 Pamti EPROM s programem MONITOR 5 adi paralelnch port MHB 8255A pro zen klvesnice a video vstupu 6 Konektor klvesnice 7 TV modultor 8 Pamti RAM 9 dc logika een generickmi logickmi obvody

Detail prav sti desky PMD 85 s procesorem, pamtmi a podprnmi obvody.

10 Konektor pipojen desky rozhran 11 Konektor pipojen ROM modulu 12 adie paralelnch port MHB 8255A pro zen zazen (dva) 13 Programovateln asova/ta kompatibiln s Intelem 8253 14 adi sriovch port MHB 8251 15 Rozhran magnetofonu 16 Sriov port V.24 17 Rozhran IMS-2 18 Rozhran GPIO (dv) 19 Aplikan konektor 20 Konektor napjen 21 TV vstup 22 Vstup na monitor

Detail lev sti desky PMD 85 s televiznm modultorem a konektorem klvesnice.

Deska vstup / vstup. Pestoe je uloen spolu s procesorovou deskou v jednom tle, jsou fyzicky oddlen a propojen konektorem. Toto een mlo zejm zvtit flexibilitu nvrhu jinch verz potae.

Modul s jazykem Basic G obsahoval minimum dl, hlavn pamti typu EPROM, kter se mazaly pomoc ultrafialovho zen. K tomu byla uren UV pec, jen dokzala pamov ipy vymazat. Pokud by oknko ipu nebylo zakryt, dolo by asem k samovolnmu vmazu pamti i pouhm rozptlenm svtlem!

een pamovho modulu je na osmibitov pomry docela sloit.

23 Konektor modulu 24 Dekodry pamt 25 Pamti EPROM (pelepky zakrvaj okna pro UV mazn)

Tesla PMD 85.2A (1987)

Pestoe z vnjho hlediska se verze PMD 85.2 a PMD 85.2A shoduj, deska modelu 2A je zcela jin. Obsahuje o 8 KB RAM vce (v t dob podstatn vylepen) a programy v jeho ROM byly kompletn pepracovny. prava mla vznam i pro bn uivatele, protoe ti nyn mohli pst rozshlej programy.

Verze 2A byla vylepen, ve sv dob u ale znan zastarvala. (Zdroj: SWEB.cz)

Obas je mon objevit i PMD 85.2B. Funkn jde o pota zcela shodn s modelem 2A, m ale opt upravenou desku, kter je osazena pamovmi ipy s vy kapacitou. Verze 2B je vzcnj. Procesor: MHB 8080A (kompatibiln s Intel 8080) @ 2 MHz Pam: 64 KB Grafika: 288x256, monochromatick

Tesla PMD 85.3 (1988)

Posledn verze PMD pinesla asi nejrazantnj zmnu: Dolo k vmn televiznho modultoru, take pota byl nyn schopen zobrazovat tyi barvy v norm PAL (s ernou tedy dohromady pt barev). Barevn vstup mly dajn i verze PMD 85.2 a 85.2A, ale vhradn na barevn monitor (ten jsem nikdy v ivot nevidl).

Vtina zmn u PMD 85.3 se ukrvala pod kapotou. (Zdroj: Tarbik.com)

Pota ml schopnost zobrazovat i esk a slovensk znaky, dajn existovala i verze s azbukou. Verze potae s azbukou mla mt i rozenou klvesnici. Bylo ale pozd v Sovtskm Svazu se tou dobou staly populrnmi klony ZX Spectra ve form ady super Specter, kter nabzely vkon blzk levnm PC, zrove na nich ale bylo mon hrt adu populrnch her. Procesor: MHB 8080A (kompatibiln s Intel 8080) @ 2 MHz Pam: 64 KB Grafika: 288x256, 4 barvy

Mao (1989)
Pota Mao pedstavoval pokus o vytvoen PMD 85 kompatibilnho domcho potae. Vznikl v Drustve ttny majetok Zvadka nad Hronom a vznikl pozd. Prototyp byl vytvoen v roce 1988, prvn sriov kusy byly dodvny na jae 1989.

Pota byl vcemn kompatibiln s PMD 85, pestoe ml zjednoduenou klvesnici. (Zdroj: Bombara)

V t dob u Didaktik Skalica dva roky vyrbl domc pota kompatibiln s podstatn lpe software zsobenm Didaktikem Gama a proto se Mao stal zcela okrajovm strojem. Prodaly se pouze jednotky tisc kus (dajn asi 5500 kus vech verz). Po technick strnce pedstavoval Mao oproti PMD 85 radikln zjednoduen konstrukce. PMD 85 mlo ti desky (zkladn, vstupn / vstupn a modul s jazykem BASIC), Mao byl navren jako jednodeskov. Oproti PMD 85 m ale mnohem men monosti pipojen periferi v podstat lo pipojit pouze televizi a magnetofon. Mao ml mn klves ne PMD 85 funkn klvesy byly mapovny pod normln, tak ml men pam, ne posledn verze PMD 85.

Mao pedstavoval velmi uzaven systm. Trafo bylo soust potae, na boku vidte roziujc sbrnici, na zadn desce je rozhran pro magnetofon a vstup na televizi a to je vechno. (Zdroj: Old Computers)

Mao se prodval v nkolika verzch. Za prv, byl nabzen bu sestaven a nebo ve form stavebnice, kterou si uivatel musel spjet a oivit sm (tento koncept ml napklad Sinclair ZX 81, kter byl takt nabzen jako stavebnice). Za druh, existovaly dv odlin verze Maa jedna byla vybavena jazykem Basic G a druh obsahovala ti zabudovan hry. Vroba potae byla ukonena v roce 1992. V t dob se stavebnice potae prodvala za 3990 Ks, co odpovdalo prmrnmu platu, vtina uivatel ale rozhodn nebyla spokojena s kvalitou stroje, kter si koupili. Mezi ast problmy patilo pehvn, nekvalitn klvesnice a tak rznorod problmy spojen s tm, e procesor neml pipjen vvod peruen, take obas spoutl peruovac rutinu sm od sebe. Nefungujc stroje sestaven ze stavebnic se stvaly pedmtem spor mezi vrobcem a uivateli, co potvrzuje mylenku, e stavebnice jsou uren pro kutily a ne pro irokou veejnost. Bn uivatel potebuje stroj sestaven, oiven a zahoen. Prodvat stavebnici domcho potae na zatku 90. let prost nebyl dobr npad. Procesor: MHB 8080A (kompatibiln s Intel 8080) @ 2 MHz Pam: 48 KB Grafika: 288x256, monochomatick

Consul 2717 Zbrojovek (1989)

Velmi kvalitn a propracovan moravsk klon slovenskho potae PMD 85 pedstavoval een ve v jednom, kter dnes suplo napklad u pota Apple. lo o klon potae PMD 85.2, ale ve vrazn kvalitnj a praktitj podob.

Oddlen velk klvesnice Zbrojovku dovolovala mnohem pohodlnj prci. (Zdroj: Flickr)

Zbrojovek vyrbn ve Zbrojovce Brno ml kompaktn tlo obsahujc monochromatickou obrazovku, kter rovn obsahovalo samotn pota. Byl doplnn velkou a pohodlnou oddlenou klvesnic zaloenou na Hallov jevu. Ten snm stisk bezkontaktn, take garantuje vjimenou spolehlivost klvesnice. Soust klvesnice je i mal reproduktor.

Typick vbava uebny se Zbrojovky: Magnetofon SP210, dvojit floppy mechanika a dkov tiskrna pipojen k serveru, stanice jsou pipojeny st. (Zdroj: Flickr)

Pota pro zznam dat vyuval hlavn magnetofon. M tak dva porty systmov sbrnice, kter dovoluj zapojen potae do st (s pevn nastavenm slem stanice) a nebo pipojen tiskrny pomoc inteligentnho kabelu obsahujcho dc elektroniku. Typick koln sestava zahrnovala nkolik stanic, pipojench k dcmu potai, kter ml disketovou mechaniku a tiskrnu. Pota byl kvli pdu komunismu vyrbn pouze rok, potom byl ve kolch nahrazen PC kompatibilnmi potai. Pesto existuj fotografie, kter ukazuj, e na njak zkladn kole byla s s deseti Zbrojovky vyuvna k vuce jet v roce 2011 (!)

Procesor: Tesla MHB 8080A @ 2 MHz Pam: 32 KB Grafika: 288x256 bod, monochromatick

Tesla Ondra SPO 186 (1985)

koln / domc pota Ondra byl navren v roce 1985 ing. Eduardem Smutnm z Tesly Liberec. Tento pota byl specificky navren jako socialistick verze levnho potae pro dti a domcnost ing. Smutn vnoval pozornost maximln levn konstrukci z dostupnch soustek.

Ondra pipomnal svm hranatm kovovm pouzdrem malou ernou cihlu. (Zdroj: Wikipedia)

Vsledek jeho snaen byl rozporupln. Technologicky se pota povedl a soustkov bze neobsahovala dnou tko dostupnou komponentu, take ho bylo mon masov vyrbt. Rovn softwarov vybaven bylo docela slun, pota ml i rozshlou a podrobnou dokumentaci.

Ocelov skka s navaenou vanikou pro klvesy a navc podepen nosnmi sloupky inila Ondru velmi robustnm a odolnm, co bylo ve kolstv vhodn. (Zdroj: Wikipedia)

Na druhou stranu trpl doslova tragickou klvesnic, kter nemla ani samostatnou adu slic a pipomnala sp to, co dnes najdeme u mobilnch telefon. Systm ml celkem pt shift, kter klvesnici pepnaly mezi jednotlivmi reimy, take psan programu v Basicu pedstavovalo naprost peklo. Pouitelnost mimo vuku byla bdn, nejen kvli klvesnici, ale tak kvli jednobarevn grafice. V programtorskch klubech byl Ondra k vidn, nebyl ale populrn.

Tak mlo klves, tolik shift! Trojhelnky aktivuj symboly, tverce pepnaj mal a velk psmena, S dovoluje pst esk znaky, 0-9 pepn na sla. (Zdroj: 8bity.cz)

Nakonec byla vroba Ondr zastavena, dajn po 1000 kusech. Vt mnostv nikdy nepouitch Ondr bylo nalezeno v jednom ze sklad v 90. letech, take je pravdpodobn, e jich byly vyuvny maximln stovky. Procesor: U 880D (kompatibiln se Zilog Z80) @ 2 MHz Pam: 64 KB (max. 80 KB) Grafika: 320x240, monochromatick

TNS HC 08 (1988)
Potae TNS (Ten N Systm) vyrbn v JZD Sluovice pedstavuj jeden z nejbizarnjch fenomn socialismu. Zemdlsk drustvo ve Sluovicch si zavedlo kapitalismus v malm a bohatlo tak rychle, e se skoro zdlo, e z Gottwaldova (Zlna) se brzy stane jeho pedmst.

TNS HC 08 m esk popisky klves: Vezmi (Enter), Oprava (Backspace) a tak hodn funknch klves (F13-F16). (Zdroj: Retro-PC.net)

Sluovice vyrbly nkolik ad pota, z nich vtina slouila k prodeji prmyslovm podnikm za neuviteln penze sluovick klon PC piel na 250.000 Ks, co by dnes dalo kolem dvou milion. Podniky je kupovaly proto, e potae ze Sluovic nepotebovaly devizy, kter byly tehdy nedostupn i pro podniky. Sluovice nabzely osmibitov modulrn systmy s CP/M i estnctibitov PC kompatibiln klony.

Zadn deska TNS HC 08 ukazuje na slun vybaven potae: Dva konektory pro potaovou s, dva sriov porty, konektor pro tiskrnu, my, video vstup a slot pro osazen adie floppy mechaniky.

ada HC (Home Computer) byla navrena jako soust systmu levnch pota, co byl pi jejich cen od 25.000 Ks velmi relativn pojem (dnes by lo o tvrt milionu). HC 08 byl vybaven procesorem kompatibilnm se Zilogem Z80. Hardwarov vybaven bylo luxusn, maska potae obsahuje dokonce prolis pro uchycen telefonnho sluchtka pro coupler (akustick modem) s maximln rychlost 600 Bd, kterm byla ale vybavena jenom st stroj (verze HCC). Tuto verzi lze poznat podle toho, e prolis m perforovan otvory a je ohranien molitanem, kter kotv sluchtko. Nutno podotknout, e penos dat po telefonn sti musel bt pedem povolen stednm editelstvm spoj. Voliteln mohl pota obsahovat i adi pro floppy disk, kter byl na zvltn pdavn desce (verze HCF, i s couplerem pak HCFC). Verze s floppy adiem umla spoutt programy pro operan systm CP/M. Pota byl vybaven rozhranm pro potaovou s TNS-NET a tak konektorem pro my Tesla 3WN 16605. Zajmavost je jazykov lokalizace funknch klves a baterie kurzorovch klves vetn pohybu ikmo. Procesor: UB880D (Z80 kompatibiln) @ 3 MHz Pam: 320 KB Grafika: 512x256 bod s atributy (kadch 8 bod m shodnou barvu), 256x256 bod v 16ti barvch

TNS HC 16 (1989)
Sluovick pota TNS HC 16 byl zvltnm pokusem o levn PC-XT kompatibiln pota, kter vyuval stejnou sk jako pedchoz osmibitov TNS HC 08. Oba stroje je mon snadno rozliit podle popisk klvesnice: HC 08 je m lokalizovan (Vezmi), zatmco HC 16 ne (Enter). Je mon, e to souvis s ambic tento stroj exportovat.

Skuten TNS HC 16 se pli nepodob kusu, kter se objevil na reklamch (viz dle). Na reklamch byl zejm prototyp.

Klvesnice TNS HC 16 je na PC kompatibiln pota opravdu divn: M ipky ikmo, neidentifikovanou klvesu uprosted bloku a tak klvesy F13 F18. Chyb indikace zapnut Scroll Lock, pestoe klvesu m.

Stroj je vybaven procesorem kompatibilnm s Intelem 8086 a tak 1 MB RAM. Voliteln vybaven pedstavuje sov karta. Jednotka s floppydisky a jednotka s harddiskem pedstavovaly voliteln doplnk a k potai se pipojovaly zvl. Z celho proveden se zd, e tento pota byl hlavn navren pro pouit ve kolnch a firemnch stch, kde by se obeel bez disku: Programy by si stahoval pes s. HC 16 byl paradoxn nejvce vyuvn sm jako server. Pota byl hlavn vyuvn v stch TNS-NET, kde fungoval jako server pro klientsk stanice TNS HC 08 (k tomu se vyuval sov systm TNS-DOS). S byla na svoji dobu pomrn rychl (100 Kbd, tedy 12,5 KB/s) a dovolovala klientskm stanicm bootovat ze st, take stailo, aby floppydiskem nebo harddiskem byl vybaven jenom server.

Odvn reklama na pota za socialismu rozhodn! (Zdroj: Geocaching)

Na pota TNS HC 16 vznikla slavn prvn erotick potaov reklama v SSR. Ale ani to nepomohlo: Pro domcnosti byl pli drah a v zahrani se vyrbly vrazn levnj, ale tak vrazn vkonnj potae. S pdem komunismu byl tento pota velmi rychle nahrazen podstatn praktitjmi zahraninmi PC klony. Procesor: 8086 kompatibiln @ 4,77 (?) MHz Pam: 1 MB Grafika: CGA, 16 barev

Didaktik Gama 87 (1987)

Didaktik Gama byl pokusem socialistickho prmyslu o vrobu skutenho domcho potae pro lidov masy. Protoe pokusy o lidov pota na bzi vlastn konstrukce nevedly k spchu, v Didaktiku Skalica se rozhodli udlat klon ZX Spectra, potae, kter byl v Evrop velmi populrn.

ern verze Didaktiku Gama nebyla jet technicky doladn, pekvapila ale stdmm a elegantnm designem. (Zdroj: Wikipedia)

Tm byl zajitn dostatek software, hlavn kvalitnch her, kter se do SSR dostvaly pevn dky pirtm. Stejnou strategii ostatn zvolili v Sovtskm Svazu, kde rovn na bzi ZX Spectra vznikla ada klon, asto vznamn vylepench, s vkonem a vlastnostmi sp na rovni estnctibitovch pota (kalo se jim Super Spectra). Prvn Didaktik Gama se vyznauje ernm provedenm. Je velmi zajmav, e se vrobce pokusil hned v prvn verzi o vylepen architektury ZX Spectra a pidal dalch 32 KB RAM, take msto obvyklch 48 KB ml nov stroj rovnou 80 KB. Protoe pouit procesor mohl adresovat jenom 64 KB pamti, musela se pdavn pam pepnat softwarem se pehodila jedna pamov banka o velikosti 32 KB za jinou. Pehozen pamt mohlo ovem zpsobit zhroucen programu, co zpsobovalo pote u nkterch program urench pro pvodn ZX Spectrum. Pota ml oproti originlu atypick konektory pro pipojen televize a magnetofonu, na druhou stranu ml ale velmi kvalitn a trvanlivou klvesnici s nzkm chodem. Pvodn cena 6200 Ks byla srovnateln se zahraninmi modely prodvanmi v maloobchodn sti, ty ale byly k mn jenom vzcn, take Gama byla na rozdl od nich dostupnj. Procesor: Zilog Z80A @ 3,5 MHz Pam: 80 KB RAM Grafika: 256x192 bod v 8mi barvch

Didaktik M (1990)
Modernizovan Didaktik M pedstavoval v mnoha smrech technologick krok zpt. Pota ml pam zmenenou na 48 KB a byly provedeny i zmny v ROM, aby se zvila kompatibilita s pvodnm ZX Spectrem. Spolehlivost potae se zvila a jeho tvar byl ergonomitj, slab msto ale pedstavovala klvesnice.

Patrn nejpodivnjm rysem klvesnice Didaktiku M bylo to, e sice zskal kurzorov klvesy, ale ne klvesu Delete a nebo normln mezernk. ZX Spectrum Plus mlo klvesnici mnohem vysplej! (Zdroj: Wikipedia)

Ta zskala samostatn kurzorov klvesy a klvesu Reset, kter pi souasnm stisku Shiftu zpsobila reset potae. Ergonomie klvesnice byla ale stle mnohem hor, ne mlo pvodn Spectrum Plus zvlt umstn mezernku pedstavovalo problm. Klvesy s nzkm chodem byly nahrazeny klvesami s plnm chodem, co ale bylo zhoren, protoe po urit dob pouvn dochzelo k vychozen klves a k jejich nslednmu zasekvn, kter se jenom tko opravovalo. Potai tak chybl paraleln port pro pipojen tiskrny, zjemce o nj si musel dokoupit modul za 500 Ks. Pota byl zajmav hlavn pro hre byl levn (prodval se za 2900 Ks, v roce 1993 cena klesla a na 1490 Ks), ml dobrou kompatibilitu se Spectrem, take nejvt problmy zpsobovaly atypick konektory, zvlt pro joysticky hr si musel kupovat joysticky od vrobce, standardn pipojit pmo nely. Zvltn bylo, e pota dovoloval pipojit dva joysticky, ale kad podle jinho standardu. Hrm to nevadilo, bylo to pro n naopak lep, jde ale o velmi neobvykl een. Procesor: Zilog Z80A @ 3,5 MHz Pam: 48 KB RAM Grafika: 256x192 bod v 8mi barvch

Didaktik Gama +128 Kompakt Servis (1992)

V socialistickm bloku vznikla ada pota kompatibilnch s pvodnm ZX Spectrem. To mlo 48 KB RAM a jen velmi omezen zvukov monosti. Vznikla i ada vylepench verz Spectra, ale co prava, to originl. Je zvltn, e dn z tchto vylepen nebylo kompatibiln s nstupcem ZX Spectra ZX Spectrem +128. Pitom pro tuto verzi potae vznikla spousta vbornch her.

Didaktiky rozen Kompakt Servisem byly oznaeny samolepkou. prava 128K povila Didaktik Gama na opravdu schopn hern stroj, co je zejm dvod, pro vypad vystaven kus tak utran a opotebovan.

pravami socialistickch pota na standard ZX Spectrum +128 se proto tsn po revoluci zabvalo nkolik mench firem. Mezi nejznmj patil Kompakt Servis ze Strnice, kter upravoval bn Didaktiky: Rozioval jim pam, vymoval ROM a pidval hudebn modul Melodik. Tyto pravy se vely do pvodnho tla potae. Kompakt Servis nabzel i profesionln verzi, kter byla zabudovna v PC skni a byla vybavena oddlenou klvesnic. Vylepen verze stla skoro tot co Amiga, byla ale tak populrn, e se vyrbla i na export. Procesor: Z80A @ 3,5 MHz Pam: 128 KB Grafika: 256x192 bod v 8mi barvch

Merkur Alfi (1989)

Merkur Alfi je originln tiskrna / plotter zaloen na stavebnici Merkur. Je to jednoduch, ale velmi efektivn konstrukce se dvma krokovmi motory, kter posunuj paprem a perem. Pota kontroluje pmo pohyb krokovch motor a tak zdvien a nebo sklopen pera veker inteligence tiskrny byla dan softwarem.

Pvodn reklama na Merkur Alfi pipojen k ZX Spectru. Alfi je atypicky Tzapojen jako skener pero je svteln idlo, kter pod sebou detekuje svtl i tmav body. (Zdroj: Merkur Toys)

Toto een bylo velmi spartnsk, ale nevyadovalo dn speciln spotebn materil dal se pout libovoln papr a popisova, co bylo v nedostatkovm socialistickm hospodaen dleit. Zazen lo relativn jednodue upravit pro libovoln typ potae napklad u Atari bylo oblbenm zpsobem pipojen napojen na joystickov porty. Vznikaly i speciln variace program mohl vydat zmnu pera u uivatele a malovat tak vcebarevn obrzky, emuloval jehlikovou tiskrnu a dokonce bylo zazen mon pout jako skener, pokud se msto pera pouila speciln sonda s fotobukou. Pro mnoho uivatel tak stavebnice Merkur Alfi pedstavovala jednoduch zatek pro stavbu vlastnch zazen, lo pitom ale i o docela pouitelnou, i kdy velmi pomalou, domc tiskrnu. Stavebnice Merkuru Alfi je stle nabzena v prodeji za 3540 K s DPH.

Tiskrna BT 100 (1989)

B t stovka nebo takt len jehla nebo splaen hebk byla nejlevnj a nejdostupnj socialistick tiskrna vyrbn v Tesle Pelou.

Zkladn proveden BT 100 bylo jednoduch, ediv a dost okliv. Tisk byl ale levn a nevyadovalo to dn speciln spotebn materil. (Zdroj: Nostalcomp)

Jej nvrh byl extrmn jednoduch, neobsahovala dnou dc elektroniku a veker zen tak obstarval pipojen pota a dc program. Tiskrna mla jedinou tiskovou jehlu, kter skrz papr buila do koprku, umla jenom posunout papr o jeden mikrodek, posunout hlavou doprava, doleva, na zatek dku a klepnout jehlou. To bylo ve. Jednoduchost mla i nkter vhody tisk byl levn a dky pouit bnch koprk lo pi vce prchodech s rznmi koprky tisknout vce barvami. Tisk jedn strany zabral v nejrychlejm reimu asi 10 minut, pi pouit vce koprk v pomalejm reimu, kter byl nutn pro sprvn sesazen barev, taky klidn hodinu. Pes tyto nevhody lo o nejlevnj a asto taky jedin zpsob, jak alespo njak tisknout doma. Hol tiskrna se prodvala za 1500 Ks, propojovac kabel a ovldac programy byly dostupn pro vechny tehdej domc potae.

Magnetofon Tesla SP 210 (1988)

Datov magnetofon Tesla SP 210 vychzel konstrukc z hifi magnetofonu Tesla SM260. Jeho elektronika se liila a pestoe byl navren jako datov, ml kvli zk frekvenn charakteristice problm st zznam z jinch magnetofon.

SP 210 m sk z masivnho plechu, kter bez problm unese men televizi. (Zdroj: JXS.cz)

Mechanika je dvoumotorov, nebylo v n ale radno pouvat kazety o dlce 90 minut, protoe motory obas neuthly pevjen. Pro zznam dat se prodvaly speciln kazety o dlce zznamu 10 a 20 minut (OP-10 a OP-20). Pstroj ml sice stereofonn hlavu, ale jen monofonn zznam. Magnetofonu pibyla monost dlkovho zen magnetofonu pomoc TTL signalizace pmo z potae. Konstrukce zazen je masivn, plechov, mechanika magnetofonu ale byla nechvaln znm schopnost prat magnetofonov psky pi pevjen s pposlechem (s piloenou magnetofonovou hlavou). Zazen dovolovalo pipojen sluchtek a tak mlo zabudovan mikrofon pro monost nahrt hlasov poznmky. V asi zjednoduenho magnetofonu vzniklo obrovsk mnostv volnho msta, kter bylo ve verzi Tesla SP 210T vyuito pro zabudovn jednojehlikov tiskrny BT 100. Verze SP 210 bez tiskrny byla levnj a vzhledem k pevn konstrukci na ni bylo mon postavit monitor. Proto byla v potaovch uebnch a kroucch mladch technik rozenj.

Magnetofon / tiskrna Tesla SP 210 T (1989)

Magnetofon / tiskrna Tesla SP 210T pedstavovala socialistickou verzi osmibitovho multifunknho zazen. Zklad pedstavoval datov magnetofon Tesla SP 210, kter byl doplnn jednojehlikovou tiskrnou BT 100.

Z rozmr BT 100 je patrn, kolik volnho msta bylo uvnit SP 210. Odklopn zadn kryt podepral pi tisku papr a v zaklopenm stavu chrnil pi penen mechaniku tiskrny. (Zdroj: Root.cz)

Tiskrnu BT 100 bylo mon samostatn vypnout a byla v podstat zcela elektricky oddlen. Kabel i ovldac programy byly u SP 210T zcela toton s BT 100. Tato drobn vhoda byla znehodnocena nzkou rychlost tisku. Pestoe lo o kombinaci nejlevnj tiskrny s levnm datovm magnetofonem, byl vsledek tk, drah a dost nepraktick, take se pouval spe ve kolch a potaovch klubech.

Magnetofon Tesla KP 311 (1991)

Na konci socialismu se prmysl zamil i na domc uivatele. S tm, jak zaaly bt nabzeny celkem kvalitn klony ZX Specter, vyvstala poteba spolehlivho datovho rekordru. Obvykle se pouvaly bn magnetofony, kter ale mly ten problm, e se snaily optimalizovat nahrvan signl, co vadilo pi zznamu a ten dat.

KP311 byl navren prakticky, v prodeji se ale objevil a v dob, kdy u nemohl hrt dnou roli. (Zdroj: SAPI.cz)

KP 311 vychzel z modelu socialistickho walkmanu / diktafonu. Bylo mon ho pout jako bn walkman i jako diktafon byl vybaven reproduktorem, mikrofonem a ml i poutko na ruku. Fungoval na 4 baterie AA, ale pro potaov pouit se potalo s externm zdrojem. Reim datovho rekordru vypn vechny obvody na zpracovn signlu, co zvyuje kvalitu zznamu. KP 311 byl tak vybaven systmem vzdlenho zen, kter dovolil potai samostatn si vypnat a zapnat motor walkmanu, nelo ale o pln softwarov zen. Kdyby se KP 311 objevil o pt let dve, byla by to pro uivatele naprost bomba. Vvoj se ale vlekl a dostal se mezi spotebitele a po revoluci, kdy u byly dostupn kvalitnj magnetofony ze zahrani, take se stal pouhou raritou.

Sovtsk socialistick potae

Potae a elektronika vyrbn v Sovtskm svazu mla vznamn inspirativn vliv na produkci v SSR. Pekvapiv mla toti pomrn dobrou rove, co zejm souviselo se snahou SSSR dokzat, e je na rovni ve vech smrech, tedy i pokud jde o domc systmy.

Ikonick sovtsk domc pota Mikroa ml velmi zvltn klvesnici mezernk tvoily krtk zdvojen klvesy a kurzorov klvesy tvoily s funknmi klvesami chaotickou skrum. (Zdroj: Wikipedia)

Vchodonmeck Robotron 1715 kompatibiln s CP/M byl iroce vyuvn podniky a ada jeho aplikac byla lokalizovna do etiny. (Zdroj: Old Computers)

V rmci SSSR lo o zbo nedostatkov, luxusn a drah typick domc pota se cenov pohyboval kolem tynsobku typickho msnho platu, co by znamenalo, e by v dnench cench stl dnenho zjemce piblin 100.000 K. Rozhodn to nebylo zbo pro kadho a nebylo to ani zbo pro kadho, kdo si ho mohl dovolit. Sovtsk svaz se snail dret krok se zpadnmi technologiemi, mimo jin proto, e rozshl pion mu dovolovala snadno replikovat zpadn technologie.

EVM svoimi rukami! Postav si svj vlastn pota, lkal asopis Modelist Konstruktor z roku 1987. V asopise vylo logick schma, seznam soustek a tak strojov vpis ROM, zbytek jste zvldli sami. (Zdroj: Nostalcomp)

Poteboval dost technicky pokroilch kdr, kter by dokzaly technologie replikovat a dle rozvjet nad rmec originlu. To vysvtluje fakt, pro ada modernch potaovch uebnic vyla nejprve v ruskm pekladu a teprve pozdji se z rutiny pekldala do etiny. Zjem rozvjet technick kdry vedl k tomu, e v SSSR bylo vychovno mnoho vynikajcch programtor, kte se dnes podlej na rozvoji potaovch technologi. Technick a matematick vzdlvn bylo v Sovtskm svazu na vysok rovni, mlo ale vrazn elitsk charakter, kdy jenom ti nejlep byli pijmni za vbrov koly, zatmco i talentovan, ale kdrov kontaminovan ci mli pstup ke vzdln jenom omezen. I v Sovtskm svazu ovem platilo, e matematika a pbuzn obory byly relativn nejmn ikanovny, pokud lo o sprvn pvod a svtov nzor. Do SSR se dovelo relativn mlo hotovch elektronickch vrobk ze Sovtskho svazu. To bylo zpsobeno snahou bt spe proexportn zem v rmci vchodnho bloku (do SSR se rozshleji dovely jenom potae a tiskrny Robotron z NDR) a tak relativn

dostupnost zpadnch pota, kter byly v 80. letech doveny do SSR. Vzhledem k rozvinutmu elektronickmu prmyslu v SSR se vlda pokouela pokrvat svoje poteby (by pomalu a v omezenm rozsahu) hlavn vrobky z domc Tesly.

Legendrn kapesn hra Jen pokej! byla velice populrn i v SSR. (Zdroj: Curiosity Quills)

Pesto se ze Sovtskho svazu dovely hotov vrobky, hlavn kapesn hry s displeji na bzi LCD (Nu pogodi! - Jen pokej, zajci!) a potom kalkulaky. Ke koupi byly takt stavebnice rdi, kter ale byly pomrn mlo populrn proto, e sovtsk stavebnice byly mechanicky i elektricky pomrn nepesn. Musm ale podotknout, e snaha socialistickho reimu o vrobu a prodej vukovch hraek je respektovnhodn a dnes nen mon koupit celou adu pokus a stavebnic, kter se daly za socialismu koupit (napklad chemick kit Junnyj chimik (Mlad chemik) s celou adou chemickch pokus).

Turnir (1978)
Turnir je velmi star a vzcn Sovtsk socialistick klon Pongu. Jde o druh model televiznch videoher po systmu Palestra 02. Zatmco Palestra 02 byla vyrobena z 27mi integrovanch ip, Turnir vyuval vysoce integrovan ip AY-3-8500 zcela kapitalistickho designu.

Turnir byl vybaven celkem tymi ovldacmi koleky, nelo o joystick, ale o analogov zazen, kter pohybovalo plkou nahoru a dol.

ip firmy General Instrument AY-3-8500 pedstavoval integrovan een, kter obsahovalo est zabudovanch her typu Pong: Tenis, fotbal, squash, trnink (tenis pro jednoho hre) a dv hry se stelbou (jedna pro jednoho hre, druh pro dva). ip obsahoval jet nedokumentovanou sedmou hru, handicap, variantu fotbalu, kde hr napravo vyuval tet paddle. ip samotn je extrmn zvltn, mlokdy vidte integrovan obvod, jeho vstupy jsou popsny jako hel mku a nebo run podn. Systm se ovldal pomoc dvou koleek paddle, kter lze jenom otet - od eho je patrn odvozen nzev Turnir. Hri mohli vyuvat bu paddle na tle pstroje, nebo dv pdavn paddle na delch kabelech, kter jim dovolovaly pohodlnj hran. Systm samotn vyuval jako napjen est bateri AA, kter mu dvaly nezvislost na elektrick sti. K televizi se pipojoval pevn zabudovanm kabelem, kter velmi komplikuje manipulaci s konzol.

Elektronika MK-52 (1983)

Programovateln kalkulaka Elektronika MK-52 patila k rodin programovatelnch kalkulaek vyrbnch v Sovtskm Svazu. Tyto kalkulaky byly vcemn kompatibiln, liily se ale v detailech.

Funkn klvesy byly lokalizovan do rutiny. Kupkladu G (ag) znamen STEP a provede dal instrukci v programu.

Model MK-52 byl osazen pamt EEPROM (funguje podobn jako flash disk) o kapacit 512 byt, kter dovolovala uloit do n trvale program. Navc ji bylo mon doplnit modulem s pevn uloenm programem a provdt diagnostiku sprvn funkce pomoc diagnostickho slotu. Dky tmto vlastnostem se pouvala jako zlon pota kosmickch lod Sojuz TM-7 bhem jejich mis k orbitln stanici Mir. Byla vybavena modulem s programem pro vpoet nvratovch parametr v ppad selhn pota lodi, aby s n bylo mon v ppad nouze pistt. Tento modul podlhal vojenskmu utajen!

Orbitln stanice Mir v roce 1998. Kosmonauti museli mt radost radost dky vdom, e se dol dostanou i v ppad, e vypadnou potae! (Zdroj: Wikipedia)

Ke sv funkci kalkulaka vyuvala 4 baterie typu AA. Na zobrazen dat slouil desetimstn fluorescenn zelen displej zaloen na vakuovch trubicch. Procesor kalkulaky ml kmitoet 455 kHz a dovoloval spoutt program a se 105 programovmi kroky, kter mohly obsahovat podmnky a vtven. K dispozici bylo 15 pamovch registr zaloench na zsobnkovm principu (RPN, obrcen polsk notace). Tento systm pijde lidem zvltn, protoe se nejprve vkldaj data a potom pkaz, take vpoet 1+2 se vkld jako 1, 2, +. Ve skutenosti jde o nejspornj systm vkldn pkaz, kter eliminuje nutnost pouvat zvorky, take byl mezi techniky velmi oblben (dodnes ho najdeme na kalkulakch Hewlett-Packard). Kalkulaka se vyrbla a prodvala a do roku 1991.

Elektronika BK-0010-01 (1986)

Domc potae Elektronika BK pedstavuj fenomn, kter mohl vzniknout snad jenom v Sovtskm svazu. estnctibitov procesor tohoto domcho stroje, K1801BM1, je toti kompatibiln s minipotaem DEC PDP LSI-11!

Elektronika BK-0010-01 je pekvapiv elegatn stroj. Nejvce na nm pekvap neobvykle vypadajc konektory.

S nadszkou meme ci, e v Sovtskm svazu udlali ten nejmen slov pota na svt. Jedinm podobn navrenm systmem na zpad je minipota Terak 8510/a. Rodina pota Elektronika BK zahrnovala levn stroje s membrnovou klvesnic, koln verze s monost sovho pipojen, pozdji vznikla verze s monost pipojen disketov mechaniky. Potae byly vybaveny pokroilou verz jazyka Basic Vilnius BASIC. Ta byla uloena v 32 KB ROM a mla nkter velmi neobvykl vlastnosti, napklad nelo o interpret, ale zadn pkazu RUN nejprve provedlo kompilaci. Mimo jin i dky tomu lo o docela vkonn pota. Dky vkonu a roziitelnosti pomoc sbrnice QBUS lo o pomrn oblben stroj. Pota se ve sv dob prodval za 600 rubl, co byl zhruba tynsobek prmrnho platu. Ruskm kutilm se asem podailo objevit i nedokumentovan vlastnosti stroje, jako skryt programovateln ta. (Spousta nedokumentovanch vlastnost, kter uivatel objevovali metodou pokus-omyl byla zvltnm rysem sovtsk techniky.) Nkter stroje byly rovn petaktovny na 4 nebo 6 MHz. Procesor: K1801BM1 @ 3 MHz Pam: 32 KB RAM Grafika: 512x256 bod monochromaticky, 256x256 bod ve 4 barvch

Obsah
eskoslovensk socialistick potae ............................................................................................. 1 Jak bylo pracovat s potai za socialismu?.................................................................................... 7 PMI-80 (1982) .............................................................................................................................. 12 TEMS 80-03/3 (1983) ................................................................................................................... 14 Logitronik 01 (1983) ..................................................................................................................... 15 ZVT SMEP PP-01 (1986).............................................................................................................. 17 IQ-151 (1985) ............................................................................................................................... 18 Moduly pro IQ 151 ....................................................................................................................... 21 Zkladn deska IQ-151 (1985) ....................................................................................................... 23 Tesla PMD 85.1 (1985) ................................................................................................................. 25 Tesla PMD 85.2 (1986) ................................................................................................................. 27 Uvnit PMD 85.2 (1986) ............................................................................................................... 28 Tesla PMD 85.2A (1987)............................................................................................................... 32 Tesla PMD 85.3 (1988) ................................................................................................................. 33 Mao (1989).................................................................................................................................. 34 Consul 2717 Zbrojovek (1989) ............................................................................................... 36 Tesla Ondra SPO 186 (1985) ......................................................................................................... 38 TNS HC 08 (1988) ........................................................................................................................ 40 TNS HC 16 (1989) ........................................................................................................................ 42 Didaktik Gama 87 (1987) .............................................................................................................. 44 Didaktik M (1990) ........................................................................................................................ 45 Didaktik Gama +128 Kompakt Servis (1992) ................................................................................ 46 Merkur Alfi (1989) ........................................................................................................................ 47 Tiskrna BT 100 (1989) ................................................................................................................ 48 Magnetofon Tesla SP 210 (1988)................................................................................................... 49 Magnetofon / tiskrna Tesla SP 210 T (1989) ................................................................................ 50 Magnetofon Tesla KP 311 (1991) .................................................................................................. 51 Sovtsk socialistick potae ...................................................................................................... 52 Turnir (1978)................................................................................................................................. 55 Elektronika MK-52 (1983) ............................................................................................................ 56 Elektronika BK-0010-01 (1986) .................................................................................................... 58 Obsah............................................................................................................................................ 60