ezn kov parnm plazmatem Nron podmnky staveb, demontnch prac i nejrznjch vrobnch proces kladou znan poadavky

na technologii dlen kovovch materil. V porovnn s ostatnmi metodami v tchto ppadech boduje proces ezn kovu parnm plazmatem. ezn kovu parnm plazmatem pedstavuje vestrann pouitelnou technologii, kter v praxi pin nezanedbateln vhody. Napklad spolenost FSM, kter se specializuje na vrobu oderpvacch zazen, ee duplexn a barevn naten oceli s pomoc zazen TransCut 300 rychleji a komfortnji ne dve s pranou flexkou". Vrobce motocykl KTM pesvdil nrst produktivity a pracovn atmosfra bez emis kodlivch plyn, koue i prachu. Zmenick mistr Helmut Geisler vyzdvihuje vynikajc mobilitu na stavbch - run ezac a dlic zazen od spolenosti Fronius toti nepotebuje ani ppojku stlaenho vzduchu, kompresor ani velk a tk lahve s plynem.

Inovativn plazmov ezac systm TransCut nezatuje uivatele emisemi a je mimodn mobiln. Parn plazmov ezac systm Poadavky nejrznjch kol pi dlen stavebnch i vysoce legovanch ocel, hlinku, mdi, mosazi a jinch elektricky vodivch kov bezezbytku spluje parn plazmov ezac systm. Zazen TransCut 300 ee plechy a do tlouky 6 mm a provd ist dlic ezy a do tlouky 10 mm. ezn plochy jsou ideln vhodn pro navazujc svesk prce. Na rozdl od ploch ezanch plazmatem, toti neobsahuj dn zven koncentrace dusku, kyslku, uhlku nebo vodku.

Zamstnanci spolenosti KTM provdj se zazenm TransCut pesn ezy a zvyuj produktivitu vroby vfukovch dl pro motocykly. Kvalita ezu a pracovn prosted Jak vhody pin parn plazmov ezac systm TransCut 300 uivatelm? Vedouc oddlen monte hessenskho vrobce stroj a zazen FSM Marcus Huth sdluje: Ped penastavenm lapacch esel jsme je museli rozebrat, 10 mm siln plech byl opaten barevnm ntrem. Kolegov jej museli pomalu ezat bnm zazenm TransCut. Nyn pracuj podstatn rychleji a komfortnji ne pi pouit mechanickho ezacho nstroje, kter byl velmi pran." Tot plat pro okol msta ezn, nebo emise plynu, koue a prachu jsou velmi mal. I z tchto dvod vrobce motocykl KTM ji ve sv vrob nepouv odsvac zazen. Kvalita ezu je podstatn lep ne s plazmovm plynem nebo stlaenm vzduchem. U eznch ploch dlench soustek ji nen nutn provdt dn dokonovac prce, protoe plochy jsou mn roztepen. Vsledkem je vy produktivita a tak lep pracovn prosted," k vedouc vroby Josef Baier. Vysok mobilita i ist ez Zmenictv Geisler v hessenskm Schffengrundu zpracovv ze 70 % ulechtilou ocel, z 20 % hlink a z 10 % normln ocel. Majitel Helmut Geisler si cen pedevm mobility a preciznch ez u potrubnch veden, zsobnk nebo transportn techniky. A dodv: Zazen TransCut je ideln pro pouit na stavbch, to znamen, e meme pracovat bez omezujcch ppojek stlaenho vzduchu nebo bez zvislosti na plynovch lahvch. Hladk a tm bezporzn ezn plochy vyaduj ped nslednm svaovnm jen minimum dokonovacch prac." Provoz systmu TransCut Systm TransCut, kter vyvinula spolenost Fronius, se od jinch zazen pro ezn plazmatem li prv plazmovm mdiem, kterm je vodn pra. Plazma ee pi teplotch okolo 20 000 C velice ist. To pedstavuje bezemisn provoz jak pro okol, tak pro ezan materil. Plazma se vytv z vod podobn kapaliny, kter se nachz v ndri s obsahem 1,5 l. Pro jej doplovn se pouvaj kartue o

objemu 0,7 l. Pro provoz je tak nutn pouze ppojka 230 V nebo genertor. Tato skutenost, jako i nzk hmotnost 14,6 kg jsou zrukou tm neomezen mobility. Marion Rauch Fronius Novinky v 3D tepelnm dlen materil Mezi dodavatele, kte nabzej a servisuj CNC stroje pro dlen materil, pat ji dvactm rokem firma AWAC, spol. s r. o. Stedisko prodeje v Havlkov Brod nabz stroje pro termick dlen z produkce firmy MicroStep. Krom dnes ji standardnch typ stroj pro kolm plazmov a autogenn ezn, jako jsou EasyCut, HS, Oxycut, PlazmaCut, poaduj uivatel stle vce speciln technologie. Mezi n pat napklad 3D rottory, polohovadla na ezn trubek, vrtn, dlkovn, inkoustov popisovn nebo stroje typu SMG, co jsou jednoelov stroje pro ezn kopul (vk) do prmru a 1 000 mm. Dle vzrst zjem o pln automatizovan linky. Automatizace probh od zakldn plech pes ezn, vrtn a zvitovn polotovar a po dopravu hotovch dl na msto uren.

3D kosov plazmov ezn 3D kosov ezn Novm trendem v plazmovm ezn je kosov ezn. Pomoc plazmovho 3D rottoru mohou bt pipraveny vpalky pro sven (ikm ezy a do hlu 50, tvary typu V, Y a v omezenm rozsahu i K), co vrazn zjednodu, zrychl a zlevn proces vroby. Z hlediska zen tchto stroj bylo hlavnm kolem vyeit udren hlavy hoku pi procesu 3D ezn v konstantn vzdlenosti od ezanho materilu, piem pesnost tohoto procesu vznamn ovlivuje pesnost vyezvanho dlu s kosy. Pi zen vzdlenosti plazmovho hoku od materilu se pi plazmovm ezn vyuv informace o napt plazmovho oblouku a vech daj o prtocch

plyn a dalch. Sprva takovho sloitho procesu mus obsahovat kombinaci programovho zen ve 3D prostoru, adaptivnho zen doplnnho o dleit proces samouen".

3D kosov autogenn ezn 3D kolizn ochrana pro plazmov ezn Dal novinkou v oblasti 3D ezn je integrovan 3D kolizn ochrana, kter ppadnou kolizi hoku detekuje. Nastavovac stanice pomoc automatickho procesu vyvolanho uivatelem pak znovu nastav korektn polohu hoku. Vzor nastaven hoku je uloen" v nastavovac stanici mimo pracovn znu, m je zabezpeena jeho ochrana. Vsledkem je podstatn vy stabilita produkce a bezpenost procesu.

Pro realizaci K ez je nejvhodnj thokov autogenn rottor. 3D kosov autogenn ezn Pi plazmovm ezu typu K dochz k termick deformaci, proto je pro realizaci K ez vhodnj thokov autogenn rottor, kter doke vyezat K ez najednou. Vzhledem ke skutenosti, e hoky jsou umstny za sebou, lze takovm rottorem pesn ezat pouze kontury, kter neobsahuj

oblouky malch polomr. zen vky thokovho autogennho rottoru je zajitno taktilnm (dotykovm) micm systmem, protoe aplikace klasickho IHT kapacitnho snmae je v tomto ppad z prostorovch dvod nevhodn. Dal monosti vyuit plazmovho ezn Stroj SMG je zazen pro ezn kopul. Me pracovat s vkou dna a do 850 mm (vt vka dle poadavk zkaznka). Zazen pracuje s jednotkou 3D rottoru tak, e je rottor oton a o 90, take je schopen opracovat i cylindrick tvar dna ndr. Dal monost v ppad ezn plazmatem je ezn do trubek pomoc polohovadel od prmru 30 do 1 000 mm, nebo na specilnm stroji a do prmru 2 000 mm. Plazmov ezn u trubek a tyhrannch profil je mon provdt bu jako kolm ezn, nebo jako ezn s promnlivm hlem s pomoc 3D rottoru. Je zapoteb zdraznit, e souasn plazmov zdroje umouj krom samotnho ezn tak plazmov popisovn i markovn, kde odpad znaen dlkem. Vysokovkonn plazmov zdroje s automatickou plynovou konzolou jsou pln zeny dicm systmem iMSNC a pln dlkov diagnostikovny pes internet. Pavol Machlek AWAC

Tepeln dlen materilu kyslkem

Tepeln dlen materilu prodlalo v prbhu poslednch desetilet znan vvoj. Bezesporu nejstar metodou je dlen nelegovanch a podmnn i nzkolegovanch ocel kyslkem. Akoliv j dnes spn konkuruj metody modernj, m v praxi ezn materilu kyslkem stle sv msto. Metoda dlen ocel kyslkem nen v souasnosti v centru zjmu a jej vvoj se prakticky zastavil. Ve strojrensk vrob nachzej stle astji uplatnn modernj metody - laserov a plazmov ezn. Avak i tyto modern metody maj sv vhody a nevhody i hranice sv pouitelnosti. A tak i dnes jsou oblasti, kde m tepeln dlen kyslkem stle sv nezastupiteln msto. Podvejme se nejprve na oblasti pouit jednotlivch metod.

Obr. 1. Dlen hlav ingot v Poldi Htte Kladno

Laserov dlen materilu

Laserov dlen materilu vynik pedevm vysokou rychlost ezu, kter pi optimlnch podmnkch dosahuje a 12 m.min-1. Dosaen tto rychlosti je zvisl na mnoha faktorech. Za zmnku stoj zejmna jakost a tlouka ezanho materilu, tlak asistennho plynu, prmr trysky a tvar vpalku. Dal vhodou je vynikajc kvalita ezu, a to jak pi ezn nelegovanch ocel, nerezovch ocel, tak i hlinku. Podmnkou dosaen vysok kvality ezu je pouit eznch (asistennch plyn) poadovan istoty. V ppad ezn nelegovanch ocel je nutn pout kyslk istoty 3.5 (99,95 %) a pro ezn nerezovch ocel a hlinku dusk istoty 5.0 (99,999 %). Nevhodou laserovho ezn je omezen tlouky ezanho materilu na piblin 25 mm u nzkolegovanch ocel a na cca 15 mm v ppad nerezovch ocel a slitin hlinku.

Obr. 2. Proveden ez ingotem

Plazmov ezn Plazmov ezn nachz uplatnn zejmna v oblasti stedn silnch materil. Nelegovan oceli lze touto metodou bn dlit do tlouky cca 50 mm, vysokolegovan oceli a hlink pak zhruba do 30 mm. Maximln dosaiteln rychlost ezu je za optimlnch podmnek 6 m.min-1, co je piblin polovina maximln rychlosti laserovho dlen. Kvalitu ezu do jist mry degraduje znm podkosen", kter je zpsobeno klesajc kinetickou energi plazmatu v zvislosti na tlouce materilu. Vkon eznho procesu je dn typem proudovho zdroje, konstrukc hoku, ale tak pouitm plazmovm a fokusanm plynem. Dve hojn pouvan vzduchov plazmy jsou asto nahrazovny modernjmi, kter vyuvaj krom vzduchu i rzn plazmov plyny a smsi plyn. Pro ezn nelegovanch ocel se s vhodou pouv kyslkov plazma, pro vysokolegovan oceli a hlink pak smsi plyn Ar, H2, N2(nejastji sms H35 - 35 % vodku v argonu a F5 - 5 % vodku v dusku). Mezi nevhody plazmovho ezn pat znan hlunost procesu a vvin velkho mnostv kodlivch emis. Tyto nedouc inky lze do znan mry eliminovat eznm pod vodou.

Obr. 3. Kyslkov kop

ezn kyslkem ezn kyslkem je omezeno na dlen nelegovanch a podmnn i nzkolegovanch ocel. Toto omezen plyne z vlastnho principu metody, kter spov ve spalovn ezanho materilu kyslkem. Vhodnm holavm plynem ve smsi s kyslkem se zaheje povrch ezanho materilu na zpalnou teplotu a po vputn eznho kyslku (istoty alespo 2.5, tj. 99,5 %) dojde ke spalovn materilu exotermick reakci. Produkty hoen (oxidy) jsou vyfukovny ve form strusky proudem kyslku a vznik ezn spra. Pro kvalitn ez mus bt splnny nsledujc podmnky: zpaln teplota ezanho materilu mus bt ni ne jeho teplota taven; tavic teplota oxid mus bt ni ne tavic teplota ezanho kovu; zplodiny hoen (oxidy) mus bt dostaten tekut;

pi hoen kovu se mus uvolnit dostaten mnostv tepla pro udren ezn ho procesu. Tmto podmnkm vyhovuj prv nelegovan oceli, kter se mohou dlit kyslkem do tlouky i vce ne 1 000 mm. Dobr kvality ezu se dosahuje do tlouky cca 300 mm. Za optimlnch podmnek meme doclit rychlosti ezu a 800 mm.min-1, co je v porovnn s laserem a plazmou rychlost velmi nzk. Z ve uvedenho vyplv, e se ezn kyslkem uplatn pedevm tam, kam rozsah pouit ostatnch metod nedosahuje. Jedn se pedevm o dlen nelegovanch ocel velkch tloutk.

Obr. 4. Souhra pali pi ezn kyslkovm kopm

Dlen hlav ingot kyslkem

Jednou z konkrtnch aplikac je dlen hlav ingot ve firm Poldi Htte Kladno. Jedn se o ocelov bloky o rozmrech a 900 x 900 x 1 500 mm a hmotnosti cca 10 tun. Takto velk kusy oceli nelze vkldat do elektrick obloukov pece k optovnmu petaven. K jejich dlen lze s vhodou pout hok Messer SMB 663 s tryskou pslun velikosti. Urit pote pi dlen hlav ingot zpsobuje zataven psek, vzduchov bubliny a velk mnostv strusky a neistot uvnit materilu. eznmu procesu t brn siln vrstva okuj na povrchu ingotu. Pi sprvn volb eznch parametr a dostaten zrunosti palie ani tyto negativn vlivy spnmu dlen materilu nezabrn. Je zejm, e kvalita ezu v tomto ppad nehraje vznamnou roli. Jde pouze o tzv. dlic ez. Z eznch parametr hraje hlavn roli sprvn nastaven tlaku kyslku, jeho istota (min. 2.5) a dostaten prton mnostv. Tyto hodnoty jsou uvdny v pslunch eznch tabulkch a pro jejich dodren je nutn pizpsobit cel kyslkov zsobovac systm. Spoteba kyslku pi dlen silnch materil dosahuje a 180 m 3.hod-1. Pro takovou spotebu jsou vhodn dodvky kapalnho kyslku do stacionrnho zsobnku. Kapaln kyslk se prchodem odpaovaem pemn na plynnou fzi, nsleduje redukce na potebn tlak (15-20 bar) a distribuce plynu k mstu odbru. Kyslkov kop Pro dlen hlav ingot lze pout i kyslkov kop. Je to jednoduch, mlo znm, ale velmi inn metoda. Kyslkov kop je vlastn trubka z nzkouhlkov oceli naplnn ocelovmi drty a upnut do sklidla. Do trubky se vhn proud kyslku istoty min. 2.5 pod tlakem a 20 bar. ezan materil je nutn lokln oht na zpalnou teplotu (piblin 1 200 C). Po piloen konce trubky k zahtmu mstu a vputn kyslku dojde k prudk exotermick reakci. Zane se spalovat jak ezan materil, tak i konec trubky. Dynamickm inkem proudu kyslku jsou vyfukovny vznikajc oxidy a tvo se ezn spra. U tto metody dochz k externmu ohevu ezanho materilu pouze na zatku procesu. Mnostv tepla vznikajcho pi exotermick reakci mus tedy pln zajistit prbn ohvn okolnho materilu na zpalnou teplotu, jinak by se ezn proces zastavil. V takovm ppad je nutn materil doht na zpalnou teplotu, co vyaduje dobrou souhru pali.

Obr. 5. Odstraovn vady za tepla pi kovn ingot

Odstrann vady za tepla Kyslkov dlen materilu se s vhodou uplatn i v kovrnch. Pi kovn ingot se me objevit vada, kterou je teba odstranit. K odstrann vady me dojt za studena, co obn sundn ingotu z manipultoru, vykn, a vychladne na teplotu okol, a nsledn odstrann vady. Nevhodou je nutnost optovnho ohevu na kovac teplotu. Tento proces je nejen zdlouhav, ale tak ekonomicky velmi nron. Vhodnj je odstrann (vyplen) vady za tepla pmo na manipultoru u kovacho lisu. Zde je nutn (vzhledem k teplot ingotu) dsledn dodrovat bezpenostn pedpisy, zejmna pout ochrann pomcky. Pouit kyslkovho hoku je v tomto ppad velmi operativn a pin nemal finann spory.

Obr. 6. ezn pomoc prkovho hoku

Kyslkov ezn s pdavkem prku Dal zajmavou aplikac je kyslkov ezn s pdavkem prku. elezn prek se pivd samostatnou trubikou do proudu eznho kyslku. Existuj ale i speciln ezn trysky, kter jsou pmo vybaveny kanlem pro distribuci prku do plamene hoku. Velkm pnosem prkovho ezn je rozen oblasti pouit kyslkovho dlen na vysokolegovan oceli, litiny i neelezn kovy. Pidvan prek siln podporuje exotermickou reakci za vzniku oxid eleza (FeO, Fe 2O3, Fe3O4), jimi se ed vznikajc tkotaviteln oxidy ezanho materilu.(V ppad chromovch a chromniklovch ocel jde o oxidy chromu, u litin jsou to oxidy kemku a velk mnostv uhlku.) Tato metoda se uplatn zejmna pi prci destruknho charakteru, bez poadavk na dobrou kvalitu ezu. Zvr Tepeln dlen materilu kyslkem m velmi dlouhou a bohatou historii a jist ho ek i zajmav budoucnost. I pes nstup modernjch a vkonnjch technologi si stle dr sv nezastupiteln msto snad v kad strojrensk vrob. Je to nejen dky irok oblasti pouit, ale tak vzhledem k relativn nzkm investinm nkladm. Jan Kapar

kovho hoku Kyslkov ezn s pdavkem prku Dal zajmavou aplikac je kyslkov ezn s pdavkem prku. elezn prek se pivd samostatnou trubikou do proudu eznho kyslku. Existuj ale i speciln ezn trysky, kter jsou pmo vybaveny kanlem pro distribuci prku do plamene hoku. Velkm pnosem prkovho ezn je rozen oblasti pouit kyslkovho dlen na vysokolegovan oceli, litiny i neelezn kovy. Pidvan prek siln podporuje exotermickou reakci za vzniku oxid eleza (FeO, Fe2O3, Fe3O4), jimi se ed vznikajc tkotaviteln oxidy ezanho materilu.(V ppad chromovch a chromniklovch ocel jde o oxidy chromu, u litin jsou to oxidy kemku a velk mnostv uhlku.) Tato metoda se uplatn zejmna pi prci destruknho charakteru, bez poadavk na dobrou kvalitu ezu. Zvr Tepeln dlen materilu kyslkem m velmi dlouhou a bohatou historii a jist ho ek i zajmav budoucnost. I pes nstup modernjch a vkonnjch technologi si stle dr sv nezastupiteln msto snad v kad strojrensk vrob. Je to nejen dky irok oblasti pouit, ale tak vzhledem k relativn nzkm investinm nkladm. Jan Kapar