Čítanka Ocelových Konstrukcí

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC
PROJEKT FRV . 2059/2006
OBSAH
PROJEKTOV DOKUMENTACE.................................................................................................................... 1 OBECN ............................................................................................................................................................ 1 ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB............................................................................ 1 Studie............................................................................................................................................................. 2 Dokumentace pro zemn rozhodnut............................................................................................................ 2 Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen............................................................................ 2 Dokumentace pro proveden stavby .............................................................................................................. 2 Vrobn dokumentace.................................................................................................................................... 4 Dokumentace skutenho proveden stavby.................................................................................................. 4 ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC POZEMNCH STAVEB ............................... 5 NZVOSLOV .................................................................................................................................................. 6 VEOBECN .................................................................................................................................................... 6 SPOLEN USTANOVEN............................................................................................................................. 6 PEHLEDN VKRESY ............................................................................................................................... 17 VKRESY PODROBNOST .......................................................................................................................... 20 VKRESY KOTVEN .................................................................................................................................... 21 VROBN VKRESY .................................................................................................................................... 25 MONTN SESTAVEN .............................................................................................................................. 33
PROJEKTOV DOKUMENTACE
OBECN Projektovou dokumentaci stavby meme chpat jako soubor nkolika st, kter graficky a slovn popisuj navrhovan stavebn dlo. Obecn meme ci, e obsah projektov dokumentace se d platnou legislativou a poadavky investora. Pesn obsah dokumentace samozejm zle rovn na typu stavebnho dla a jeho elu (Pozemn stavby, Inenrsk stavby, Vodn stavby, Dopravn stavby, Technologick stavby.). ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB Projektov dokumentace, jak ji bylo zmnno ve, se d platnou legislativou esk republiky. Za zkladn pil platn legislativy povaujeme zkon . 183/2006 Sb. ( o zemnm plnovn a stavebnm du ) vetn vech navazujcch vyhlek, zejmna pak vyhlku . 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a tak zkon . 360/1992 ( o vkonu povoln autorizovanch architekt, o vkonu povoln autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb ). Dal st platn legislativy jsou normy. Jedn se o systmy norem vydan eskm normalizanm institutem, kter jsou v mnoha ppadech zavedeny do platn legislativy prv vyhlkami. Z ve uveden legislativy plyne tak rozdlen projektov dokumentace do nkolika stup, kter svou povahou a rozsahem pln kritria na jednotliv etapy projektov ppravy a ppravy realizace stavebnho dla. Jednotliv stupn: studie dokumentace pro zemn rozhodnut / dokumentace pro zemn souhlas dokumentace pro ohlen stavby / dokumentace pro stavebn povolen dokumentace pro proveden stavby vrobn dokumentace dokumentace skutenho proveden stavby Pozn. V praxi se asto setkvme s takzvanou dokumentac pro vbr zhotovitele nebo-li tendrovou dokumentac . Tento pojem platn legislativa nezn a tud se tmto stupnm nebudeme dle zabvat. Snad jen okrajov meme ci, e rozsahem se tento typ dokumentace bl dokumentaci pro proveden stavby. Rozsah je daleko mn podrobn a hlavm elem tohoto stupn dokumentace je vbr zhotovitele stavebnho dla ve vbrovm zen, kter vyhlauje investor.
1
TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006
Studie Studii chpeme jako ucelenou dokumentaci, kterou vypracoval projektant i architekt na zklad vstupnch parametr a poadavk investora. kolem studie je pedevm osazen stavebnho dla do navrhovan lokality ( kter by mlo bt v souladu s zemnm plnem ) a vyeen zkladnch princip jak provoznch tak konstruknch, ale i architektonickch. Vstupem studie bv vtinou soubor 3D vizualizac nebo model, dle pak pdorysy jednotlivch podla, zkladn ezy, pohledy v pimeenm mtku ( vtinou 1:200 ) a vkresy situace ( 1:500 ). Studie bv pot podkladem pro dal stupn projektov dokumentace. Studii meme chpat tak jako podklad pro investora, kter bude vyuit pro jednn se strategickmi partnery nebo pro pedbn stanoviska dotench orgn sttn sprvy i jinch instituc, kter by mohly bt v budoucnu doteny vstavbou zamlenho stavebnho dla. Dokumentace pro zemn rozhodnut Jestli-e byla studie svm rozsahem zvisl pouze na dohod investora a projektanta, tak dokumentace pro zemn rozhodnut ( zkratka DUR ) se ji striktn d poadavky na lenn jednotlivch st platnou legislativou. Dle se tmto stupnm dokumentace zabvat nebudeme. Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen Rozsah dokumentace pro ohlen stavby a dokumentace pro stavebn povolen ( zkratka DSP ) se ji d vyhlkou . 499/2006 Sb. a to konkrtn dle 2 a plohy . 1 tto vyhlky. lenn je nsledujc: Prvodn zprva Souhrnn technick zprva Situace stavby Dokladov st Zsady organizace a vstavby Dokumentace objekt Ve uveden sti jsou zvazn a mus bt vdy soust projektov dokumentace tohoto stupn a to v rozsahu, kter je pimen druhu, vznamu, umstn, stavebn technickmu proveden, elu vyuit, vlivu na ivotn prosted a dob trvn stavby. Dokumentace pro proveden stavby Dokumentaci pro proveden stavby ( zkratka DPS ) zadv projektantovi ve vtin ppad zhotovitel stavby. Ze samotnho nzvu ji vyplv el tohoto stupn dokumentace, 2
tj. vytvoen podrobn dokumentace, kter svm rozsahem pokryje poteby ppravy realizace stavby i samotnou realizaci. Krom ve uvedench dvod, vedoucch k vyhotoven realizan dokumentace pedevm ze strany zhotovitele, jde zde i poteba ze strany investora, kter dokumentaci pouv jako podklad ke kontrolnm dnm na stavb ( vtinou v zastoupen svho technickho dozoru ) i jako podklad k vyhotoven polokovho rozpotu a je tak schopen kontrolovat nklady na realizaci nebo ppadn odchylky od projektu. Realizan dokumentace je rovn dleit pro autora nvrhu stavby ( architekta i projektanta ), kter by ml bt po dobu vstavby ptomen vdy minimln na kontrolnch dnech a dohlet na kvalitu provdnch prac a pedevm na dodrovn projektov dokumentace jako takzvan autorsk dozor. Projektov dokumentace pro proveden stavby je lenna nsledovn: A. Pozemn stavby B. Inenrsk stavby C. Provozn soubory Jednotliv sti dokumentace jsou obecn lenny nsledovn: Technick zprva Vkresov st Vpoty st A je tvoena: Architektonick a stavebn technick een Stavebn konstrukn st Technika prosted st B je tvoena jednm ucelenm dlem ( podrobnosti viz. vyhlka . 499/2006 Sb. ) st C je tvoena: Technick zazen pro vrobn a speciln nevrobn procesy Systm zen technologickch proces a zazen men a regulace Napjec a provozn rozvod silnoproudu Provozn potrub Provozn vzduchotechnika Aktivn ochrana ped koroz a bludnmi proudy Elektronick komunikan zazen, slaboproud zazen a rozvody Zazen pro drbu technologickho zazen Pozn. Kovov konstrukce spadaj do sti A, oddl 2. Stavebn konstrukn st
3
Vrobn dokumentace Tento stupe projektov dokumentace se tk pedevm kovovch a devnch konstrukc ( vjimen betonovch konstrukc ). Dokumentaci zadv ve vtin ppad zhotovitel stavby na zklad dokumentace proveden stavby. Jeliko jsou kovov konstrukce nron na mnostv detail, kter je teba eit pi vrob jednotlivch st konstrukce ( dlc ) nebo pi samotn mont konstrukce a nelze je vechny zaadit do dokumentace pro proveden stavby, je tento stupe logickm pokraovnm realizan dokumentace. Dokumentace vtinou sestv z tchto st: Technick zprva Vkresy montnch sestav Vkresy dlc ( prvk konstrukce celho stavebnho objektu ) Dokumentace skutenho proveden stavby Dokumentace skutenho proveden stavby je poslednm stupnm projektov dokumentace. Jejm clem je zaznamenat v pimenm rozsahu skuten stav stavebnho dla a zejmna zdraznit zmny ke kterm dolo pi realizaci. Dokumentace slou pedevm pro budouc stavebn pravy i jako podklad vyuvan v prbhu ivotnosti stavebnho dla. Dokumentace vtinou sestv z tchto st: daje o elu stavby, dle pak daje jako rok dokonen, nabvac tituly k vlastnictv, vyjden a rozhodnut o uvn stavby atd. Situan vkres skutenho stavu vetn polohy inenrskch st a napojen na stvajc st Stavebn vkresy skutenho stavu ( vtinou, pdorysy podla, ezy, pohledy.. )
4
ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC POZEMNCH STAVEB

Nsledujc vklad vychz z normy pro vkresy kovovch konstrukc SN 013483 z roku 1987. Dleitou informac je skutenost, e normy jsou obecn pouze doporuen a nejsou tedy zvazn. Skutenost je ovem takov, e ada platn legislativy se na normy odvolv, m z norem dl platn a povinn legislativn pedpis, kterm se mus projektant dit. Norma SN 013483 nen dnou vyhlkou poadovna a tak m pouze povahu doporuen. Je tedy pravdpodobn, e se v praxi meme setkat i s jinmi zpsoby zakreslovn, kter si projektant vol sm. Vtinou m kad projekn kancel vlastn styl zakreslovn, kter vychz z platn normy a je doplnn nebo upraven dle vlastnho uven. V dnen dob, kde je v praxi u sloitjch konstrukc bn vyuvno softwarov een na bzi BIM, nejsou vkresy kovovch konstrukc zobrazovny pesn dle platn normy SN 013483, ale vtinou dle zvyklost zem, ve kter software vznikl a ppadn lokalizovan verze jsou doplnny o zmny, kter vystihuj zvyklosti z platn normy pslun zem. Obecn vklad zsad zakreslovn bude proveden dle normy SN 013483, pklady vkres kovovch konstrukc budou ji obecn, dle zvyklosti v praxi. Pozn. V nsledujcch textech budou citovny jednotliv sti normy SN 013483 vetn obrzk a schmat. Doslovn citovan sti normy budou psan kurzvou, komente potom normlnm fontem. Celkov vklad bude lenn chronologicky dle normy SN 013483.
5
NZVOSLOV Ucelen st konstrukce st konstrukce sestvajc z dlc vzjemn spojench ve funkn celek ( nap. stecha, jebov drha, . ) Dlec st kovov konstrukce, kter z dvod vrobnch, dopravnch nebo montnch je odeslna jako jeden celek, oznaen znakou dlce Prvek ( konstrukn ) nejjednodu st dlce oznaen polokou a slem poloky Poloka psmenn oznaen konstruknho prvku sestvajc z oznaen prezu materilu a rozmr Stynk prek titnch os prut phradov nebo rmov konstrukce Zkladn nzvoslov pro technick vkresy stanov SN 013101, nzvoslov pro vkresy ve stavebnictv ( pehledn vkresy, vkres podrobnost apod. stanov SN 013400 VEOBECN Druhy vkres pehledn vkresy vkresy podrobnost vkresy kotven vrobn vkresy vkresy montnch sestaven SPOLEN USTANOVEN Zkladn poadavky na vkresy, jakoto umstn obraz popis, velikosti psma atd. stanov norma SN 013105. Formty vkres Formty vkres, pravy a rozmry vkresovch list uruje SN 013110 a SN 013113. Pro vkresy kovovch konstrukc se doporuuje pednostn pouvat formty ady A ( nap. A2, A1, A0. ) Zpsoby skldn vkres na formt A4 stanov norma SN 013111.
6
Mtka Mtka vkres kovovch konstrukc jsou podmnna druhem vkresu. situan schmata 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500 pehledn vkresy 1:200, 1:100, 1:50 vkresy podrobnost 1:20, 1:15, 1:10, 1:5, 1:2, 1:1 vkresy kotven 1:50, 1:20, 1:15, 1:10, 1:5 vrobn vkresy 1:20, (1:15), 1:10, 1:5, 1:2, 1:1 vkresy montnch sestaven 1:200, 1: Psmo Psmo pro popisovn vkres pouvme kolm, velk latinsk abecedy a arabsk slice. ry Zpsob kreslen ar a skupiny tlouek uruje SN 013114. Pro vkresy kovovch konstrukc pouvme tlouky dle tabulky 1.
Zkladn vznam ar a zsady kreslen stanov SN 013114. Ve vkresech kovovch konstrukc se zakryt (neviditeln) obrysy a hrany kresl tlustou rkovanou arou odchyln od SN 013114. Pklady ar jsou uvedeny v tabulce.
7
8
9
Kreslen a oznaovn modulov st Jednm z kol modulov st je vnst do vkres systm, kter usnadn identifikaci jednotlivch konstruknch st. Modulov s se kresl v pdorysech a svislch ezech. Vztan pmky kreslme erchovanou arou pes cel obraz objektu nebo jen na krajch objektu. Vztan pmky modulov st oznaujeme ve vodorovnm smru arabskmi slicemi smrem z leva doprava. Vztan pmky ve svislm smru oznaujeme velkmi psmeny latinsk abecedy od shora dol. Velikost psma volme alespo o jeden stupe vy ne je velikost psma kt.
(pevzat obrzky z normy)
10
Zobrazovn Kovov konstrukce a jejich sti zobrazujeme pomoc pohled, ez, prez a podrobnost podle SN 013121 a SN 013122 sti konstrukc a dlc, kter maj k rovin ezu nebo k rovin zobrazen ( pohledu ) ikmou polohu se nezobrazuj. Pokud nen na vkrese zobrazen objekt pomoc nho, lze popsat jednoznan smr pohledu, meme toto zobrazen nahradit jednoznanm popisem nap. " POHLED NA STNU V AD 1"
Jednotliv obrazy ( pohledy, ezy.. ) se mohou na vkrese rozmstit dle poteby. Vdy je vak teba je oznait v souladu s SN 013122 ( nap. oznait pdorys popisem "KOTEVN PLN" a ezy popisem "EZ A-A" ) Navazujc konstrukce nebo sti konstrukc, kter nejsou soust kovov konstrukce ( nap. okna, dvee, betonov a zdn konstrukce ) zobrazujeme zjednoduen tenkou erchovanou arou se dvma tekami.
11
(pklad zakreslen navazujc konstrukce)
Vloky z ocelovho plechu se zobrazuj rkovanou arou dle obrzku
(pklad roubovho spoje nosnku s vlokou )
Zaoblen a sklon prub vlcovanch prez se kresl pouze v nezbytn nutnch ppadech. Pokud se v prvcch odvrtvaj kouty, kresl se kruhovm obloukem dle obrzku.
12
(pklad zakreslen odvrtanch kout)
V ppad, e k sob tsn dolhaj dva prvky bez vle, ozna se dle obrzku.
(pklad znaen dolhajcch prvk bez vle)
Ktovn Zkladn pravidla pro ktovn stanov norma SN 013130. Zkosen hrany pod hlem jinm ne 45 se ktuj dvma dlkovmi ktami. Dlkov rozmry se zna v milimetrech bez udn mc jednotky. Alternativn, lze uvst rozmr v metrech, kter se dopln jednotkou. ( nap. 40 m ) Stanien se uvd v kilometrech na ti desetinn msta s uvedenm mc jednotky. ( nap. 115,0263 km ) Vkov rovn ( v absolutnch nebo relativnch hodnotch ) uvdme v metrech na ti desetinn msta, mc jednotku neuvdme. ( nap. 342,455 nebo 3,480 ) Rovinn hly zname ve stupnch ( hlovch ), mc jednotku vdy uvdme. (nap. 145907 ) Ktovac ry se u dlkovch rozmr hrani (zakonuj) sekami - sklopenmi rami 13
Ktovac ry se u hl, polomr a prmr na kruhovm oblouku hrani (zakonuj) ipkami. Grafick oznaovn materil v ezech Plochy ez se obvykle vyeruj nebo rafuj. Plochy nekovovch materil se vtinou v ezech neoznauj. sti, kter neprobhaj v cel dlce zkladnho prezu ( nap. stykovac ploky ) se nevyeruj ani nerafuj, i kdy je protn rovina ezu.
(pklad roubovho spoje thla)
Oznaovn prezu materilu Pro oznaovn prezu materilu nebo poloky plat obecn norma SN 013142. Znaky se kresl v poloze pi pohledu zleva. U sloench prez se znaky kresl v odpovdajc vzjemn poloze prezu. Prezy sloen z prvk licch se prezem i dlkou se opznauj samostatn. Sluovat oznaen vce prvk na jedn odkazov e ( s vce praporky ) lze jen tehdy, je-li viditeln jejich pslunost. Poad oznaen na praporcch odpovd posloupnosti prvk. U nerovnoramennch helnk, ovlnch a eliptickch trubek je nutno ktovat jeden z jeho rozmr). U prez a materil, kter nelze zkrcen oznait podle SN 013142, ur se prez ktovnm rozmr a oznaenm podle pslunch rozmrovch norem ( nap. VKO 75 SN 389468 ). Oznaen prez a jejich rozmr se na vkresech umsuj: a) rovnobn s osou tyovho materilu pmo u obrazu (na vnj stran zobrazen viz. obrzek) b) uvnit obrazu (nap. u plech velkch rozmr, viz. obrzek) 14
c) na odkazov e veden z obrazu (viz. obrzek)
(pklad znaen a) a c) )
(pklad znaen b) )
Oznaovn st stavebnch objekt Jednotliv lod hal se oznauj arabskmi slicemi, nap. LO 1, nebo podle elu i provozu, nap. MOTORRNA, LAKOVNA Ktovn podlah se provd pomoc relativnch kt, kdy ktujeme povrch podlahy, kter je vztaen k zkladn rovin dle SN 013130 Stny se zna podle ad sloup, se ktermi souvisej (nap. TTOV STNA A-B nebo STNA 1-12) Ostatn sti konstrukce je mono v nutnch ppadech oznait jednoznanm popisem (nap. LVKA KY 600 mm, KABELOV LVKA, ... ) 15
Popisov pole Umstni popisovho pole, rozmry a daje uruje SN 013402. V praxi dnes vtina projeknch kancel pouv sv popisov pole, kter vznik na zklad vnitnch smrnic kancele. Zmny na vkresech Formln i technick zmny na vkresech a to jak zmny krtnutm, tak vmazem se zachycuj v obrazov sti vkresu podle SN 013160, v popisovm poli se zapisuj v souladu s SN 013402. V praxi se v dnen dob pi vyuvn CAD a BIM softwaru vyuv takzvanho "reviznho mrku" i jinho grafickho oznaen, kdy se zmny na vkresech obkresl tmto "mrkem" a zap do revizn tabulky, kter bv umstna nad popisovm polem. Pslun vkres se pot ozna jako revizn a ozna sprvnm slem, tak, aby bylo patrn, e se jedn o revizi pvodnho vkresu. Vdy je dleit, aby se revidovan vkresy dostaly vas ke zhotoviteli stavby a investorovi. Jako doklad o pedn revidovan dokumentace slou pedvac protokol mezi projektantem a zhotovitelem respektive investorem.
16
PEHLEDN VKRESY Hlavnm kolem pehlednch vkres je zobrazen cel konstrukce tak, aby byla patrn jej funkce a skladba. Ke zobrazovn vyuvme pdorys, svislch ez, pohled a situanch nkres. Ve vech ppadech se konstrukce zobrazuj zjednoduen plnou arou umstnou v ose dlce nebo schmaticky obrysem plnou arou. Ve vkresech mus bt vdy kresleny modulov seky. Z dvodu pehlednosti se navazujc konstrukce kresl vnjm obrysem erchovanou tenkou arou se dvma tekami. Pdorysy Konstrukce v pdoryse zobrazujeme vdy jako bychom se na n dvali shora. V pdorysech je vdy vyznaena modulov s dle obecnch zsad uvedench v pedchozch kapitolch. Sloupy zobrazujeme v pdoryse schmaticky obrysem tlustou plnou arou. V ppad, e sloupy kon pod konstrukc podlahy nebo stechy lze sloupy zobrazit leatm kem. Prvlaky, vaznky, rmy, plnostnn nosnk jebov drhy apod. kreslme obrysem plnou tlustou arou. Vaznice, podlahov nosnky, diagonly ztuidel apod. kreslme plnou tlustou arou v ose dlce. Stny i jin sti konstrukc, kter nejsou soust kovovch konstrukc (zdn stny, okna, apod. ) kreslme tenkou plnou arou. Vnjm obrysem arou plnou tenkou kreslme mostov jeb, nebo otvor. Sten ztuidla, thla apod. kreslme plnou tenkou arou v ose dlce.
(pklady vkres pdorysu dispozice a stechy dvojlodn haly)
Schodit kreslme v pdoryse tenkou arou. Viditeln hrany stup, schodnic, podest a vstupn ra se kresl plnou arou. Neviditeln i zakryt hrany stup se kresl rkovanou arou. Osy zbradl kreslme erchovanou arou. Pro rampy plat stejn zsady. 17
Kovov zakryt podlah, nap. pororoty i zkrytovmi plechy, kreslme rafovnm s pidnm odkazov ry, na kter specifikujeme podrobnosti. Nosnou ku plechu ktujeme ipkami ve smru k podporm. Svisl ezy Obecn rovinu ezu volme vdy tak, aby byly vechny dleit konstrukce a jejich sti viditeln a zeteln. Volme vdy zpsob zobrazovn, kter je nzornj.
(svisl pn ez)
Konstrukce v pohledu kreslme: a) plnou arou - obrys ( nap. plnostnn sloupy, plnostnn nosnky jebov drhy ) b) tlustou plnou arou - osa dlc ( nap. tvar phradov konstrukce, plnostnn vaznice, podln ztuidla ) c) tenkou erchovanou arou se dvma tekami - obrys navazujcch konstrukc ( mostov jeb... ) d) tenkou plnou arou - osa ( ebky, zbradl....) Konstrukce v ezu kreslme schmaticky vnjm obrysem tlustou plnou arou a meme pro vt nzornost doplnit rafovnm nebo vyernnm. Schodit se v ezu kresl jako ez nstupnm ramenem s pohledem na vstupn rameno. Pohledy Pohledy na obvodov stny kreslme pohledem z exteriru. Vechny sti kovovch konstrukc kreslme tlustou plnou arou. Prvky opltn kreslme tence plnou arou. V ppad, e jin prvky zakrvaj kovovou konstrukci, nakreslme kovovou konstrukci tlustou plnou arou.
18
Schodit v pohledu kreslme tence pln. Zakryt stupn v pohledu kreslme tenkou rkovou arou.
19
VKRESY PODROBNOST Tyto vkresy se pouvaj v ppad, e pehledn vkresy svm mtkem nejsou schopny zachytit veker detaily a charakter konstrukce. (nap. detaily spoje sloupu a ple nebo detail spoje phradovho vaznku mezi dolnm psem a diagonlou apod.)
20
VKRESY KOTVEN Vkresy kotven ( kotevn plny ) slou ke zobrazen uloen kovov konstrukce na zklady ( vtinou na zkladov patky, psy nebo pmo na piloty i pevzky pilot)
( tabulka a schma pevzata z normy)
Vkres kotven se skld z vlastnho pdorysu kotven, z vkresu podrobnost kotven a z tabulky, kter obsahuje daje o zaten zklad kovovou konstrukc. Tabulka bv vtinou rozdlena do zatovacch stav a obsahuje i kombinace zaten. Soust tabulky bv i schma zaten, kter se kresl tenkou plnou arou a znzorn se v nm smr a psobit sil a smr psoben ohybovch moment ( viz. obrzek )
21
kotven kovov konstrukce v pdoryse obsahuje a) modulovou s b) kotevn rouby se znakami dle SN 013484, nebo zjednoduen leatm kkem s popisem c) obrysy ez kotven sti kovov konstrukce (vyern se) d) ztuidla vyznaen tlustou erchovanou arou.
(pklad vkresu kotven)
Soust vkresu kotven (kotevnho plnu) je vkres podrobnost (detailu) kotven ocelov konstrukce k zkladov konstrukci. Tento detail by ml bt vdy soust dokumentace pro proveden stavby. Detail se skld z pdorysu a jednoho i dvou svislch ez vtinou v mtku 1:10. V nleitch podrobnostech by mly bt zobrazeny vechny zpsoby kotven, kter se v kovov konstrukci vyskytuj. Z pdorysu mus bt patrn zejmna poloha kotevnch roub i jinch kotevnch prostedk, vzhledem k modulov st, dle poloha kotevnch roub vzhledem ke konstrukci sloupu ( nap. kotevnmu plechu), velikosti otvor pro rouby a prez sloupu. Svisl ezy by mly obsahovat vkov kty horn hrany zkladov konstrukce a kovov konstrukce, dle tlouku podlit, smykovou zarku nebo jin prvek pro penesen smykov sly ( pokud je zapoteb) a specifikaci kotevnch roub i jinch spojovacch prostedk. (viz. obrzky ne) 22
(detail kotven kloubov uloenho sloupu)
Kotven sti, lze ve vkresech podrobnost kreslit zjednoduen vnjm obrysem tlustou plnou arou. Ostatn sti jako podlit nebo kotevn kanly se kresl tenkou plnou arou (viz. obrzek).
23
(detail kotven vetknutho sloupu)
24
VROBN VKRESY kolem vrobnch vkres je vytvoen podkladu pro vrobu jednotlivch st kovov konstrukce. Z dvodu velk rozmrnosti ocelovch konstrukc jsou mnohdy konstrukce nadleny na dlce, kter jsou pizpsobeny rozmrm dopravnch prostedk, kter dlce pev z mostrny na stavbu. Obecn meme ci, e vrobn vkresy maj uvdt daje pro jednoznan uren tvaru a zpsobu opracovn dlce, vetn vzjemnho spojen dilce na navazujc dlec. Kad dlec zobrazujeme samostatn ( nap. nosnk, vaznk, sloup, atd. ). Z dvodu nzornosti i nvaznosti, lze k dlci pikreslit navazujc sti, ovem v nejnutnjm rozsahu a zjednoduen. Navazujc sti kreslme tenkou plnou arou. (viz. obrzek). U sloitjch konstrukc, kter se skldaj z vce dlc, doplnme vkres dlce vdy schmatem cel konstrukce. Konstrukce skldajc se z vce dlc, kter kreslme na samostatn vkresy, jsou vdy kresleny ve stejnm mtku. Pokud by bylo kreslen dlc na samostatn vkresy nepehledn, meme tyto dlce pro vt nzornost nakreslit spojen na jeden vkres. Tento zpsob volme nejastji u vkres dlc prvlaku nebo vaznku. Oznaovn dlc Kad dlec je vdy oznaen. Dlce, kter jsou kreslen vzjemn spojen, se rovn ozna zvl. Dlec se zna psmenem velk abecedy a arabskm slem. (nap. P01) Vechny dlce ucelen sti konstrukce jsou znaeny stejnm psmem a li se pouze poadovm slem (nap. prvlak skldajc se ze t st ozname P01, P02, P03). Dlce, kter jsou navzjem zrcadlovm obrazem, se za znakou dopln o psmena T a N s uvedenm potu kus (nap. P01 1xT, 2xN - co znamen, e dlec P01 je vyroben jedenkrt tak jak je nakreslen na vkrese a dvakrt naopak ( zrcadlov naopak ) ne je nakreslen na vkrese). Znaka dlce se pe nad zobrazen dlec. Psmo je o jeden d vy ne psmo kt. Popis oznaen T a N se pe men ne znaka. Oznaovn konstruknch prvk Konstrukn sti dlce se ozna odkazem, kter se dopln slem (pozn. v praxi se nkdy pouv kombinace arabsk slice a malho tiskacho psmena latinsk abecedy). Takto oznaen konstrukn st se nazv poloka. Konstrukn sti, kter maj shodn rozmr, opracovn i jakost materilu se ozna stejnm slem. Je-li na vkrese vce konstruknch prvk a je to z vkresu patrn, ozna se pouze jeden prvek odkazem s popisem poloky a slem poloky. Ostatn prvky jen slem poloky. (nap. opakuje li se stynkov plech "P 10x100-120" znaen polokou 1a , ozname jej na vkrese jednou tmto "popisem" a znakou "1a" a dal prvky ji jen znakou "1a"
25
(obrzek pevzat z normy)
Konstrukn prvky, kter jsou stejnho opracovn i tvaru a jsou rozloeny symetricky k ose dilce nebo nkter jeho sti (sloen pruty phradoviny, patky sloupu apod.) a je z vkresu patrn, e se maj vyrobit do pru (i kdy se v zobrazen kryj), ozna se jen jednm slem poloky. Konstrukn prvky se sluj prbn pro ucelen sti konstrukce s dlci stejnho psmennho oznaen. Jinmi slovy, kad dlec m jednotliv konstrukn sti, znaeny chronologicky. Kad poloka se vztahuje pouze k danmu dlci. Toto doporuen je mon poruit pouze u malch objekt, kde toto znaen nezpsob nepehlednost. Polokou a slem poloky se tak zna spojovac prostedky ( rouby, nty, epy apod. ). Oznaen poloek je provedeno dle pslun normy s pipsnm sla normy.
26
Pklady znaen: a) hrub roub (ON 021308) M16 dlouh 50 mm se zna polokou 16050 b) hrub matice (SN 021601) pro roub M16 se zna polokou 16000 c) podloka hrub prmru 18 (SN 021721) se zna 16001 Pi polokovn tmto zpsobem se na vkrese uvede jen poloka bez popisu. V praxi se asto pouv metoda, kde se specifikuje samotn roub, podloka a matice pmo oznaenm nap. v rmeku s pipsnm pslun normy. Zobrazen dlc Zkladnm prvkem pro zobrazen dlce jsou vztan pmky nebo modulov s konstrukce. Pokud zobrazujeme dlec, kter navazuje na dal dlce po dlce, je teba vdy vyznait styky. U dlc, nap. phradovch vaznk, je vhodn nakreslit nad zobrazen, schma geometrickho tvaru dlce s uvedenm osovch dlek prut a hlavnch rozmr. Sklony prut phradoviny ktujeme pomoc pravohlho trojhelnka, kter m pepony rovnobn s pruty phradoviny. Sklonn phradov dlce ktujeme dle ve uvedenho zpsobu. Vku dlce nad relativn vodorovnou rovinou ktujeme v mst svislic nebo obecn v mst stynk pomoc prodlouen pln tenk ry bez ikmch ar, na kterou napeme ktu (viz. pevzat obrzek z normy).
(ukzka ktovn ikmch prut)
Soumrn dlce se zobrazuj z poloviny nebo tvrtiny. 27

Dlce, kter se opakuj a li jen nktermi stmi se zobraz tak, e zkladn dlec se zobraz v plnm rozsahu a u ostatnch dlc se zobraz jen ty sti, kter se li od zkladnho dlce. U phradov konstrukce se stejn sti kresl jen osov. st dlce stejn s pslunou st dlce zkladnho se ozna na spolen ose nebo kt praporky. Tyto zna, e nakreslen st takto oznaenho dlce je stejn jako u dlce zkladnho. Jsou-li ve vkrese dva nebo vce prapork, pipoj se k praporkm zkladnho dlce i navazujcch dlc seln oznaen. Dlce, kter se od sebe li jen nkterm rozmrem nap. dlkou, meme zobrazit jen jednou a pslun rozmr rozlime hranatmi nebo sloenmi zvorkami. V takovm ppad, lze pout nejve troj rozlien ( viz. pevzat obrzek z normy ).
(pklad zobrazen obdobnch dlc)
Pi vtm pot dlc, u kterch se mn jen jeden rozmr, je mono oznait rozmr obecn psmenem a seln hodnoty sestavit do tabulky. Dlce lze kreslit peruen podle SN 013122 Styky soust, kter na sebe ve stykov spe maj dolhat se kresl jednou arou. Styky soust, kter mohou mt mezi sebou vli, se kresl vdy dvma arami. Pohled na lomen i zaoblen sti se kresl vdy v rozvinut a dopln se schmatickou znakou dle SN 013122 (viz. nsledujc obrzek).
28
(pklad zobrazen a ktovn zakiven sti konstrukce)
Ktovn Pro ktovn vrobnch vkres plat veobecn zsady.Stynkov plechy je teba ktovat vzhledem ke stynku.
(pklad ktovn svaovanch ppoj svislice a diagonl k dolnmu psu)
Vplov pruty phradovch konstrukc se mohou ktovat zjednoduen popisem ve smru rovnobnm s prutem. Poloha prutu se zpesn (odtahem) vzdlenost konce prutu od prseku os prut psanou do hranat zvorky. Tato vzdlenost se zna + pokud je prut za stynkem a - v ppad, kdy prut zan ped stynkem. U roubovanch spoj se vedle tto vzdlenosti pipe vzdlenost prvnho roubu od konce prutu a roztee dalch roub (viz. obrzek). 29
(pklad ktovn roubovch ppoj svislice a diagonl k dolnmu psu)
Pro ktovn vloek prut lze pout etzovou ktu. Ktovn roub a svar Normalizovan strojn sousti jako jsou rouby, nty, epy, matice atd. se ve vrobnch vkresech nezobrazuj ani nektuj, pouze se ozna dle pslun normy. Pokud je nutn tyto sousti detailn rozkreslit a ktovat, pouije se pro rouby norma SN 013213 a pro zobrazen zvit norma SN 013010. Tvar svaru se zobrazuje pslunou znakou (nap. pro koutov svar, tup svar, atd.) a jeho rozmry se ktuj jen tehdy, nelze-li svar oznait dle SN 013155. Mezn chylky se na vkresech neuvdj, pokud jsou v pedepsan toleranci SN 732611. V opanm ppad se mezn chylky ozna dle SN 013137. Oznaovn drsnosti a pravy povrchu Bn se na vkresech kovovch konstrukc drsnost povrchu neuvd. Pokud to okolnosti vyaduj, provede se oznaen dle SN 013144. Poadavky na povrchovou pravu se uvdj dle SN 013146. (v praxi se asto specifikuj slovn dle smrnice investora , nap. zinkovn v pedepsan tlouce) Oznaovn roub a svar Pro zjednoduen oznaen roub a pslunch dr se pouije znaek dle SN 013484. Svary se zna dle normy SN 013155.
30
Zapisovn elektrod a svaovacch drt Oznaen elektrod a svaovacch drt, ppadn technologie svaovn se zapisuje vtinou v tabulce nad popisovm polem dle pslunch technickch norem. Zapisovn jakosti materilu Jakost materilu se na vrobnch vkresech uvd jen tehdy, jsou-li nkter sti konstrukce (dlce) z oceli jin jakosti (nap. bude-li vtina prvk z oceli S235 a st z oceli S355 - ve vkresech se ozna jakost oceli pouze u poloek z oceli S355, u poloek z oceli S235 se jakost nezna). Znaka jakosti se uvd pod odkazovou rou poloky v rmeku nebo kosotverci i jin znace. Nad popisovm polem se vdy uvd jakost pouit oceli. Vkaz materilu Vkaz materilu se vypracuje vtinou zvl pro kadou ucelenou st konstrukce (dlec), a je na jednom nebo vce vkresech. Nap. vaznk bude vykzn do jednoho vkazu materilu i kdy se skld z vce dlc apod. Vkaz vdy obsahuje popis konstruknho prvku, slo poloky, poet kus v dlci nebo poet kus pro vechny dlce, rozmry, celkov hmotnost a jakost materilu. Hmotnost dlenskch svar se zavd do vpotu bu hmotnost spojovacho materilu (elektrod, svaovacho drtu) nebo procentuln pirkou k hmotnosti dlce stanovenou na zklad odbornho odhadu (maximln vak 1,7%). rouby, matice a dal spojovac materil se zapisuje na konec vkazu. Toto plat i pro svary.
31
(pklad vkazu materilu)
32
MONTN SESTAVEN kolem vkresu montnho sestaven je vytvoen schmatickho zobrazen ucelen sti konstrukce, kter bude slouit jako montn nvod. Konstrukce se na vkresech montnho sestaven zobrazuj: a) v pdorysech nebo vodorovnch ezech b) v pohledech ze stran c) ve svislch ezech Dlce se zobrazuj: a) jednou arou tenkou, tlustou nebo velmi tlustou umstnou v ose dlce. ry se peruuj v mstech montnch styk a v mstech spojen s pilehlmi dlci. b) plon konstrukce (plechy krytiny, plnostnn vodorovn nosnk jebov drhy,...) nebo sloit rmov konstrukce je mon zobrazit schmaticky vnjm obrysem, kde se montn styky zobraz tak, jako by dlce nebyly spojen (viz. pevzat obrzek z normy)
(vkres montnho sestaven stechy)
33
Konstrukce budov Rovinu ezu i pohledu volme vdy tak, aby byla zeteln poloha skladba dlc. Dlce svtlk kreslme a) velmi tlustou plnou arou - vazby svtlk b) tlustou plnou arou - vaznice a ztuidla
Dlce stench konstrukc a) velmi tlustou plnou arou - rmov ple, prvlaky a vaznky b) tlustou plnou arou - vaznice c) tenkou plnou arou - ztuidla, vzpry vaznic, msy Pozn. msta prsek sloup a pmek osnov se mohou oznait kkem Dlce stn a) velmi tlustou plnou arou - nosn sloupy, rmy b) tlustou plnou arou - sloupky, padky a msy c) tenkou plnou arou - ztuidla stn Jebov drhy pro zobrazen se pouv nejastji pohled shora. Dlce se kresl: a) velmi tlustou plnou arou - nosnky jebov drhy b) tlustou plnou arou - pruty a psy vodorovnch nosnk c) tlustou plnou arou vnjm obrysem - plnostnn vodorovn nosnk d) tlustou plnou arou vnjm obrysem - lvky, zbradl Konstrukce podlah pro zobrazen se pouv pohled shora. Dlce se kresl: a) tlustou plnou arou - hlavn nosnky, prvlaky a rmov ple b) tlustou plnou arou - nosnky, ztuen c) tenkou plnou arou - obrys podlahovch rot a plech Pozn. prezy sloup v prsecch pmek osnov se kresl ve zjednoduenm tvaru tlustmi plnmi rami. Ktovn a popisovn Vkresy montnho sestaven se ktuj dlkovmi ktami vztaenmi k pmkm osnov tak, aby byla patrn poloha pro umstn dlce (viz. obrzek). 34
Jednotliv dlce se na vkrese montnho sestaven oznauj stejnou znaku jako ve vrobnm vkrese, kter se pe rovnobn s dlcem nebo na odkazovou ru. Podrobnosti pro mont Potebujeme-li v montnm vkrese oznait podrobnost, kter je nakreslen ve vkrese podrobnost nebo ve vrobnm vkrese, ozname ji stejn jako ve vkresu a k oznaen se pipe slo vkresu. Vkaz dlc Vkazy dlc obsahuj seznam dlc cel konstrukce nebo etapy vetn doasnch montnch materil jako jsou montn podloky pod kotevn plechy sloup apod., montn svary, montn rouby a pod.
(jin pklad vkresu montnho sestaven stench ztuidel)
35

Čítanka Ocelových Konstrukcí

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Čítanka Ocelových Konstrukcí

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC POZEMNCH STAVEB

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pevzat obrzky z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pevzat obrzky z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad zakreslen navazujc konstrukce)

Vloky z ocelovho plechu se zobrazuj rkovanou arou dle obrzku

(pklad roubovho spoje nosnku s vlokou )

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad zakreslen odvrtanch kout)

(pklad znaen dolhajcch prvk bez vle)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad roubovho spoje thla)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

c) na odkazov e veden z obrazu (viz. obrzek)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklady vkres pdorysu dispozice a stechy dvojlodn haly)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pevzat obrzky z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

( tabulka a schma pevzata z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC

PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad vkresu kotven)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC