N A K L A D A T E L S T V

B R N A

Originln vydn Lexikon der Goiter und Symbole der alten Chinesen Handbuch der mystischen und tnagischen Welt Chinas

Peloil Jan Hlavika

2 0 0 2 by Josef Guter Published in agreement with AVA international GmbH, Germany Translation Jan Hlavika, 2005 ISBN 80-7243-263-X

A - j u - w a n g Vchodn od msta Ning-po v provincii e-iang stoj na hoe Ju-wang-an klter A-ju-wang pojmenovan podle indickho krle Aky (asi 2 7 3 - 2 3 2 p. n. 1.). Tento velk pznivec buddhismu dal dajn vystavt 84 000 stp a do nich rozdlil Buddhovy ostatky. Klter byl zaloen v 5. stolet n. 1. u jedn takov stupy. Za relikvi, lomkem Buddhovy lebky, putovali i etn vznamn kaligrafov ajejich umn lze dodnes obdivovat na ad stl. A - m a V jin n a mezi zahraninmi any v jihovchodn Asii velice uctvan bohyn moe znm t j a k o Ma-cu, Ma-ku nebo Tchien-chou (Nebesk csaovna). A-mi -tchuo-fo viz Amitbha A -nan nsk j m n o Buddhova bratrance nandy. A b a k u s nsk poitadlo (suan-pchan) je symbolem bohatstv. A d i b u d d h a V m a h j n o v m buddhismu Prabuddha", z nj vznikli vichni ostatn buddhov, prapvodce veho ivho i neivho. Je povaovn za personifikovan absolutno a zobrazovn j a k o plamen stoupajc z lotosovho kvtu. Me se vysky-

tovat ve dvou podobch - jako Vadradhara (Ten, j e n dr ezlo") a j a k o Vadrasattva (Diamantov jsoucnost"). Akbhja Neotesn", jeden z pti nadsmyslovch buddh, dhjnibuddh, jejich kult v n vzkvtal za vldy dynastie Chan (206 p. n. 1. a 220 n. 1.). Vldne rji Abhirati na vchod vehomra, m modr tlo, dr vadru nebo lotosov kvt a jeho jzdnm zvetem je slon. Je povaovn za ochrnce vchodu a za buddhu, kter zvtzil nad blem Mou. Zobrazovn bv vsed, v lotosov pozici. A l c h y m i e Neexistuje dkaz, e by alchymii do Evropy pinesli Arabov z ny. Oproti tomu lze prokzat, e u v 8. stolet p. n. 1. se v n vilo v monost fyzick nesmrtelnosti a od 4. stolet p. n. 1. se hledala bylina nesmrtelnosti. Po marnm hledn se an snaili vyrbt rzn liva. Soudilo se, e nesmrteln maj elixr, kter se skld z droboukch steek zlata a perel. Zlatodjstv" a experimentovn se zlatem bylo v n vdy spojeno s kultem nesmrtelnosti. Evropsk a nsk al-

Amithha

chymie se m o n podobaj metodami, nikoli vak clem. A m i t b h a Jeden z pti nadsmyslovch buddh (dhjnibuddh), buddha Nekonenho jasu", nebo se od nj svtlo, je se rozlv po celm vesmru. Soud se, e je odvozen od perskho boha Slunce. Amitbhu uctvaj v cel n a je znm pod tincti jmny, napklad Buddha nezmrnho lesku", Buddha vnho ivota" nebo Pn Zpadnho rje". Kult buddhy Amitbhy se v n rozil zejmna pro svou jednoduchost, nebo sta p o u z e vyslovovat j e h o j m n o (A-mi-tchuo-fo) a toto soucitn bostvo uvede dui do Zpadnho rje" neboli ist zem". Uen vychz z textu Amitbhastra", kter do ntiny peloil indick mnich Kumradva ( 3 4 4 - 413), kult vak propracovala a rozila pedevm kola ist z e m za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) . V Japonsku je vzvn j a k o Amida. Z st se mu pr line vn kvtin a z pr zas vn santalu. Jeho barva je erven a vldne zpadu. Zobrazovn bv, jak sed na kvtu lotosu a rukama vyjaduje gesto (mudru) meditace. Nkdy m ruce sloeny v kln nebo v nich dr ndobu s vodou vnho ivota. Jeho atributem je lotos, jzdnm zvetem pv a pat k nmu bdhisattva P a d m a p n i . Tak mv na hlav korunu poszenou drobnmi tyrkysy a vyesan vlasy mu vtinou spadaj ve tech pramenech pes ramena. Od historickho Bud-

dhy ho lze odliit p o d l e krlovskch klenot nebo p o d l e drdolu ozdobenho d r a h o c e n n m k l e n o t e m . V chrmech mv p o b o k u d v a n a d s m y s l o v bdhisattvy (dhjnibdhisattvy), a to Vadrapniho (s h r o m o k l n e m v ruce") a P a d m a p n i h o (s lotosem v r u c e " ) . Podle m a h j n o v h o budd h i s m u existuje s t e j n j a k o ostatn d h j n i b u d d h o v o d j a k i v a , a proto mu v chrmu pat h l a v n msto. Jeho hypostaz j e A m i t j u . N a mstech, kde n k d o n e a s t n z a h y n u l , se vztyovaly (v H o n g k o n g u a na Tchaj-wanu dodnes) stly s n p i s e m A-mi-tchuo-fo. K o l e m j d o u c si npis peetl a tm se u b e z d k y p o m o d l i l k Amitbhovi. Amitju Amitbhova hypostaze, bdhisattva N e z m r n h o it", Nekonen v k e m " . U c t v n byl pedevm v severn n , d n e s hlavn v autonomn oblasti Vnitn Mongolsko. Amitju p o m h p e k o n v a t v e c h n y vn, j e h o i k o n o g r a f i c k tlesn b a r v a j e i n t e n z i v n rud a j e h o ivlem je o h e . Z o b r a z o v n bv vsed s p o h r e m n p o j e nesmrtelnosti. Dle ho lze p o z n a t podle esti o z d o b - koruny, n u n i c , etz kolem krku, p s u , s p o n n a rukou a nohou a d l o u h h o p r o v a z c e , je symbolizuji j e h o ctnosti, pohrouen, o d e v z d a n o s t , t r p l i v o s t , slu, vhled a mravnost. V Tibetu se v z v stoosm i n s o b n o u formul a m e se pak zjevit ve sto osmi h y p o s t a z c h . Amghasiddhi s p n dokonal", j e d e n z pti n a d s m y s l o v c h buddh

(dhjnibuddh), vldce severu. Jeho ikonografick barva je zelen a j e h o znakem dvojit vadra. Rukama vyjaduje gesto nebojcnosti. Je znm jako buddha, kter se t neochvjn blaenosti. Amghavadra Patriarcha nsk sekty en-jen a j a p o n s k koly ingon. Po studich v Indii se roku 746 navrtil do ny a zaslouil se o en buddhismu. Amulet Kad an mval amulet nebo talisman a mnohdy ho ani neodkladal. Mohlo se jednat o zvec figurky z nejrznjch materil, kotoue pi. pvsky s o s m i trigramy, hlavn vak o nefritov figurky taoistickch boh nebo buddhistickch bostev. An Mal buddhistick klter, asto t nzev enskho kltera. An '-kao Pi zavdn buddhismu v n dochzelo asto k nedorozumnm, nejasnostem a rozporm, protoe indit misioni" ili uen Probuzenho jen stn a chybly kvalitn peklady nejdleitjch sanskrtskch text. Tohoto kolu se k asu vech podjal j e d e n parthsk princ, kter se stal buddhistou a vzdal se trnu ve prospch s v h o strce. Ovldal nkolik jazyk, procestoval etn zem a nakonec roku 148 n. 1. piel do ny, kde pijal j m n o An '-kao. Bhem dvaceti let pak v Luo-jangu peloil do ntiny nejdleitj stry ve 34 knihch. Propagoval jet hnajnov buddhismus, poloil vak zklad pro pozdj vzestup

mahjny.V p o k r o i l m vku chtl it buddhismus i na jihu a nedopatenm byl v Kantnu zabit pi bitce dvou zneptelench stran. A n - j a n g Msto v provincii Che-nan, znm od roku 1899 j a k o j e d n a z n e j vtch nskch a r c h e o l o g i c k c h lokalit. Ve vesnici Siao-tchun severozpadn od An-jangu bylo nalezeno mnostv vtebnch destiek. Jedn se o npisy na zvecch kostech a elvch krunch, kter poskytly dleit poznatky o ranch formch nskho nboenstv. Mnostv milodar nalezench ve v e l k c h hrobech angskch krl dokld, jak v z n a m ml An-jang ve 2. tiscilet p. n. 1, Analekta Mezinrodn pouvan vraz pro sbrku Konfuciovch vrok sestavenou j e h o ky a z n m o u j a k o Rozhovory a vroky i Hovory Konfuciovy (nsky Lun-jii). nanda Buddhv bratranec a pobonk, j e d e n z j e h o deseti v b o r n c h uednk. Kdy se Buddha dva roky po velkm procitnut nakrtko vrtil do svho rodnho msta Kapilavastu, n a n d a se rovn zekl svta a stal se m n i c h e m . Vyznaoval se vynikajc pamt. Kdy Kjapa Velik shromdil roku 487 p. n. 1. na prvnm koncilu v djinch buddhismu 5 0 0 Buddhovch k, podal nandu, aby zpamti zrekapituloval kompletn Buddhovo uen. nanda se kolu zhostil tak pkladn, e cel druh ko Tripitaky se zakld na j e h o vzpomnkch. V chrmech st-

Aniruddha

v spolen s Kjapou na olti vedle Buddhy. Lze ho poznat snadno: je to ten mlad mnich s vyholenou hlavou a velice mrnm, soustednm vrazem. Aniruddha Buddhv bratranec a j e den z jeho deseti vbornch uednk. Kdy B u d d h a doshl osvcen a vrtil se dva roky po velkm procitnut do rodnho msta, stal se j e h o kem i Aniruddha. asem si vyvinul asnou schopnost pedvdat budouc udlosti a byl povaovn za vizione. Ao Obrovsk a siln mosk elva A o je mytick zve, j e spojuje zemi s nebesy. Podle j i n h o podn nese zemi na hbet. R d a por ohe, a proto ji lze asto vidt na hebenech chrmovch stech. Apotropejn pedmty U z velice ranch dob se dochovaly nesetn figurky z kamene, bronzu, keramiky nebo deva, j e mly odvracet zlo. V klasickm ppad j d e o strce hrobu a duchy zem, kter dvali zesnulm do hrobu za dynastie Tchang (618-907). Jedn se bud o voskov vojky ve skvostnch uniformch, nebo antropomorfn bjn tvory, kte pochzeli z hlubin z e m a spojovali v sob lidsk, zvec a d o k o n c e i rostlinn prvky. Existuj vak i ztvrnn, je pedstavuj monstra asto tak jedinen ohavnosti a dsivosti, a divk ped nimi bezdky couvne. O to prv lo. Umlec nebo umleck emeslnk se v tomto ppad nemusel podizovat dn nor-

m. A u se j e d n a l o o nestvru s vyplazenm pedlouhm jazykem, nebo o mytick zve s pedimenzovanm parom, chystajc se k toku, m vt hrzu tato dla nahnla, tm lpe. Apsary Nebesk tanenice vldce boh Indry lze povaovat za vly i hetry. Patily k polobostvm, je se vznela v povt, ale mohla sestupovat i na zem a pebvat v lotosovch kvtech. B u d d h i s m u s je pevzal, a proto tyto elegantn, asto svdn bytosti meme obdivovat na m n o h a nskch nstnnch malbch, na nich se ozdoben okrasnmi stuhami vznej j a k o prvodkyn bdhisattv. Arady D v a bursk oky v tstov tatice (iao-c) jsou symbolem dlouhovkosti. Rovn symbolizuj plnost rodiny. S jujubou, mandlemi, semnky lotos a dn pat mezi tzv. astn plody". Astrologie Cna byla odedvna zem astrologie. Za vynlezce astrologickho kalende je povaovn bjn vvoda Cou. K sestaven horoskopu je teba osmi znak (vdy dva znaky zastupuj rok, msc, den a hodinu narozen), dvancti pozemskch vtv (ti- ) a deseti nebeskch kmen (tchien-kan). S jejich vznamem se pak pracuje podle teorie jinu ajangu, podle pti zkladnch prvk apod. Za nejdleitj horoskop v ivot ana se povaoval horoskop svatebn, kter asto nemilosrdn rozhodoval o satku nebo rozchodu. Astrolog
1

Azalka

zjioval, zda se rodn znamen enicha a nevsty k sob hod. Srovnval nejen znamen zverokruhu, ale i msc, den a hodinu jejich zrozen. Avalkitvara Nejznmj a nejoblbenj bdhisattva buddhistickho panteonu, jeden z hlavnch dhjnibdhisattv a bosk patron Tibetu. Jedin, kter ped vc pedstupuje v musk i ensk podob (viz

Kuan-jin). V sanskrtu j e h o j m n o z n a m e n Pn shlejc na svt". Jako Mahsthmaprpta je povaovn za pomocnka buddhy Amitbhy. Symbolizuje nekonen soucit a milosrdenstv a zachrauje vechny, kte ho pros o p o m o c . Azalka Symbol ensk krsy a oblben motiv malstv.

Babika Meng Jednou z nezapomenutelnch postav b u d d h i s m u je vzneen dma, je stoj po boku destho pekelnho krle a dum oistenm stralivmi m u k a m i podva npoj z a p o m n n , kter sluuje vechny chuti - sladkou, kyselou, hokou, ostrou i slanou. Kdy due tento npoj poije, nepamatuje si po znovuzrozen pedchoz p o z e m s k ivot ani muka, je musela v pekle vytrpt. Podle povsti byla babika Meng velice zbon buddhistka, kter ila za dynastie Zpadn Chan (206 p. n. 1.-25 n. 1.) a nabdala k mrumilovnmu a vegetarinskmu ivotu. Kdy v osmdesti letech skonala, nakzal Nefritov csa, aby v pekle nastoupila slubu j a k o milosrdn dma, j e sm pipravovat npoj zapomnn. Baldachn Jeden z osmi buddhistickch symbol tst, pedstavuje Buddhovy plce. Zrove star nsk symbol nebes. B a m b u s Symbol skromnosti, houevnatosti, vytrvalosti. Kdy vane vtr, b a m b u s se skln. Kdy boue pomine, opt se narovn, prav star pslov. Stal se tak symbolem pe::

it v nepznivch dobch". Bambusov dtsk konk symbolizuje mld. Bambus je stle zelen a pot oko i v zim, a proto se borovici, bambusu a vestce v i stedu k ti ptel v chladn zim". V kresb tu bvaj astm tmatem tyi ulechtil", a to bambus, vestkov kvt, chryzantma a orchidej. Jestlie se vak na obraze vyskytuje vestkov kvt s nkolika bambusovmi listy, pedstavuj mue a enu. Buddhistick bohyn milosrdenstv Kuan-jin asto dr stblo bambusu. B a m b u s o v vhonky se veobecn povauj za lahdku a bambusov listy se j a k o koen pidvaj do vna a jinch npoj. V jihozpadn n - v provincich Jun-nan, S'-chuan, Kuej-ou a Kuang-si - ij ve vysloven bambusovch oblastech nrodnostn meniny Miaov, Iov, Tajov a Tungov, kte bambus dodnes uctvaj j a k o bostvo, nebo svj pvod odvozuj od b a m b u s o v h o praotce. Dve v tchto provincich existovaly etn chrmy zasvcen b a m b u s o v m u bohu. B a m b u s m rozmnoovac slu, je hrani se zzrakem, a proto za tmto zzranm

rstem spatovali bostvo, je kadoron prosili, aby je poehnalo dtmi, a j e m u dkovali za to, co j i m denn hojn dopvalo (surovinu na vrobu pedmt denn poteby a ppravu lk a sten i potravu). Bambusov vhonky Symbol thlch enskch prst, ale i zmrzaench enskch nohou. Banka podsvt Npi s na paprovch penzch, kter se pl pi uctvn mrtvch. Tyto penze pro zesnul" j s o u v LR sice zakzny, pesto je mal tiskrny tisknou dodnes. B a r d o Posmrtn mezistav, kter trv 49 dn. Nvod, kterak se v tomto mezistavu sprvn chovat, p o d v Tibetsk kniha mrtvch (Bardo hodol). Barvy liky. na je zem barevn symbo-

ho chovn, nosvaly se o svtcch erven aty. Dary se balily do ervenho papru a pouvaly se erven navtvenky. Na divadle symbolizuje erven barva ctnost a upmnost. lutaje barvou taek na stechch csaskch palc. Znamen slvu a setrval vvoj; stala se estnou barvou, ji bn oban nesml nosit, nebo byla vyhrazena pouze csai. Symbolizuje sted, zemi, obdob mezi jarem a ltem, podek, d, ale i vrnost a vru. Na divadle znamen bohy. Zelen symbolizuje vchod, j a r o , dobro, ivot. Naznauje nejvy vnitn klid a je rovn barvou, ji si ada b o h y zvolila pro sv roucha. V divadle maj zelen obliej dmoni a blov. Modr je barvou oblohy a moskch vln, touhy po vzdln a pedzvst dosaen vysok hodnosti. Na divadle symbolizuje dmony a zporn postavy. M o d r obliej m i bh literatury Kuej-sing. V nejstarch textech neexistoval pro modrou samostatn termn, slovo ching znam e n a l o klu od tmav ed pes modrou po zelenou. ern pinle severu, zim, vod, tm, ale i moudrosti a cti. Divadeln hrdina se zaernnm obliejem je upmn, estn mu. Bl je barvou smutku, podzimu, zpadu slunce, st. Hrdina na divadle s nablenm obliejem bv falenk. Ve vlasech se nem nosit nic blho, protoe to pin netst.

Nejdleitj barvou je erven, barva zd mnoha klter a pedevm zd Zakzanho msta, barva ohn, lta, jihu, tst a bohatstv. erven s m l o u v a " byla dn oven a oraztkovan edn d o k u m e n t . ervenm dttem" se mnilo nah, naprosto zdrav nemluvn. 14. dne 8. lunrnho msce se dtem malovala na elo erven teka j a k o ochrana ped nemocemi. Oproti tomu erven teka na ensk tvi se povaovala za z n a m n k o krsy. Kdy nkdo poteboval, aby mu njak bh rychle piel na pomoc, zael do chrmu a jeho soe povsil kolem krku ervenou rku". Na csaskm dvoe se nosila pevn erven roucha. A protoe ervenaje i barvou slun-

Baant

Symbol dobrho vkusu a lite-

kingskho Csaskho palce je vidt ji z dlky. Postavit ji dal roku 1651 mandusk csa u n - ' na poest nvtvy ptho dalajlmy Ngawanga Lozanga Gjamccha, kter se uskutenila v roce 1652. Vysok je 35,9 metru a korunuje ji bronzov detnk a thl vika. Tikrt byla zniena z e m t e s e n m (1679, 1731 a 1976) a vdy obnovena. nsky se nazv Paj-tcha a je obklopena adou buddhistickch staveb, mezi nimi i chrm e m Vnho mru. Bl rosa (paj-lu) Men svtek, kter rolnci slavili 27. dne 7. lunrnho msce (778. z). Bl zleitost Poheb, nebo bl je barvou smutku. Bl msc Jedenct msc lunrnho kalende zvan t drsn. Jmenuje se tak prvem, nebo na severu ny le snh a rybnky a jezera zamrzaj. Do tohoto msce spad i zimn slunovrat, kter se na csaskm dvoe slavil dkvzdnm. Bily tygr Dmonsk a velice obvan taoistick hvzdn bostvo (Paj-chu), je pr por plod v matin ln. Aby ho pzniv naladili, zobrazuj jej asto jako mladho generla, vtinou v ivotn velikosti, ve skvostn zbroji a s magickm meem v pravici. Jinak je symbolem zpadu, podzimu, o c h r n c e m zemdlstv a strcem ped zlmi duchy. J e h o protjkem je Zelen drak, kter vldne vchodu. Boby blaenosti Na poutnch mstech dve eny obtovaly bhem chr-

rrnho nadan, pozdji pro svou krsu byl velice oblben mezi umlci a nakonec se stal jednou z dvancti csaskch insigni, v nich symbolizuje csaovnu. Zlat baant byl za posledn dynastie (1644-1911) znakem civilnho ednka druhho hodnostnho stupn, kter ml na obadnm odvu vyito jet devt drak o pti drpech a na pice klobouku nosil kuliku z korlu. Stbrn baant byl zase spolu s osmi draky 0 tyech drpech a kilovou kulikou na pice klobouku symbolem civilnho ednka ptho hodnostnho stupn. Bhaiadjagurubuddha Buddha Mistr litel". Existuje celkem osm buddh litelstv, mezi n pat 1 Gautama kjamuni, nebo se asto oznaoval za lkae trpcch svta a o svm uen tvrdil, e je lkem. Bhaiadjagurubuddha je v tto ad druh nejdleitj, nebo sm kj a m u n i ho oznaoval za velkho krle lkastv". Se d v m a pomocnky, bdhsattvy Srjaprabhou a andraprabhou, tvo skupinu t vzneench uitel lkastv", jim se t k ti svat Vchodu". V n je tento dleit bh znm j a k o J a o - ' -fo a asto ho lze vidt spolen s Amitbhou a Buddhou. Bhiku Buddhistick mnich, len mnisk obce. ensk rod je bhikun. Bl dagoba Tato pagoda na kopcovitm ostrov v parku Pej-chaj u pe-

Bohov bohatstv

movch slavnost pi kadm vzvn Buddhy j e d e n bl bob. Z tchto bob, mrkve a vrbovch vhonk se pak v chrmovch kuchynch pipravoval chutn pokrm pro poutnky, ktermu se kalo boby blaenosti". B d h i d h a r m a Jihoindick mnich z brhmansk rodiny, kter roku 520 piplul do jin ny, kde rozvjel silnou pedagogickou innost a zaloil kolu meditativnho buddhismu chan. Pod nskm j m n e m Ta-mo je uctvn jako prvn nsk patriarcha. Jeho uen pozdji zskalo v Japonsku velk v z n a m j a k o zen. dajn se vyznaoval velkou duchovn silou a p m o m a g i c k m i schopnostmi. Lta meditoval v Saolinskm kltee v poho Sung-an a v nm propagoval nejen chan, ale i bojov umn, je klter tolik proslavila. dajn ve sto padesti letech byl otrven. Bdhisattva D o s l o v n bytost (sattva), kter doshla duchovnho probuzen (bdhi). Pouv se v rznch, ale pbuznch vznamech jako - historick B u d d h a ped probuzenm, - vichni po sob jdouc buddhov ped probuzenm, - bytost, kter ji doshla probuzen, ale oddaluje sv posledn zrozen, aby pomhala ostatnm ivm bytostem na cest k duchovnmu osvobozen. Bdhisattva zraku Ve star n, v n byly znan rozeny on choroby, se vzval bdhisattva Jen-

-kuang pchu-sa. Jeho socha v chrm e c h bvala o v e n a papry nebo tky s vyobrazenm o, kter pineli vc j a k o projev dk po uzdraven. Taoist zase uctvali bohyni zraku Jen-kuang niang-niang a povaovali ji za estou dceru Nefritovho csae. V provincii iang-su se k n uchylovaly thotn eny, aby si zajistily, e se j i m nenarod dt s on vadou. Bdhivrka Strom probuzen"; fkovnk posvtn (Ficus religiosa, pchu-tchi), pod nm Buddha roku 528 p. n. 1. doshl probuzen (bdhi). Bohov bohatstv Touha po zajitnch pjmech, slunm ivobyt a bezstarostnm st vedla v n vzhledem k neustle hrozcm prodnm katastrofm a vlkm k uctvn etnch boh bohatstv, a to jak civilnch, tak vojenskch. Na jihu ny, na Tchaj-wanu a mezi zahraninmi any se dodnes rozliuje mezi bostvy, kter se vzvaj vhradn pro pravideln pjem nebo vhru ve he, obchodn zisky nebo ddictv. Univerzln bh bohatstv je Cchaj-en, ale rozliuje se cel ada boh, j e maj zvltn j m n a , daj se poznat podle uritch atribut a lze je vzvat pi j a s n danch pnch. Dle existuj speciln bostva, kter udruj ji existujc tst, nebo bostva pro ppad, e stav p o v a o v a n za stl nhle skon a lovk je odkzn na nov tst". Cchaj-en m na sob vtinou oficiln odv uence. V r u k o u dr audienn ezlo nebo

zlat stevc", kter se podob dvnm zlatm prutm. O b a s ho lze vidt jako dvojit bostvo, toti boha bohatstva civilnho a vojenskho, kter zejm poukazuje na obranu zskanch poklad. Olt boha bohatstv mla ve star n snad kad rodina a v kad provincii byly etn chrmy. K tomuto eminentn dleitmu bostvu patil i strom penz", jaksi stromeku, otes se", oven mincemi a zlatmi pruty, a vza poklad, j e pinela tst. Lze ji vidt na etnch novoronch blahopnch. Na nich asto bvaj i dv dti, j e d n o nese vzu a druh tla vozk naloen poklady. Za novoron noci kad nsk domcnost vtala boha bohatstv. Soused nebo znm zaklepal na dvee a volal: Pichz bh bohatstv!" Nato pan domu otevela a pohostila vtanho posla chutnmi tatikami s masem a zeleninou (iao-). Posel p o t o m pedal zlat stevc" z erven nebo pozlacen lepenky. V Pekingu byl dve znm ptinsobn bh penz", kterho zpodobovalo pt bratr povench na bohy. Ptka zde nen nhodn. an, j a k z n m o , znaj pt svtovch stran, piem tou ptou je sted. Toto bostvo uctvali pedevm obchodnci, kte cestovali za obchody do vech svtovch stran. Kantonci, j i m se pisuzuje znan obchodn smlost, uctvali navc jedno speciln bostvo, kter zajiovalo velk zisky. K d o si chtl pouze udret pravideln pjem, uchyloval

se k bohu dobrho pjmu", j e n asto nese v nrui dt. K legendrnm, navsost lidovm postavm pinejcm penze pat i asto ztvrovan Liou Chaj, kter m v nad hlavou rou minc. Provz ho t noh ropucha, je je symbolem dlouhovkosti. Bohov b u v o l V zemi, kde je pedevm v rovch polch nezbytn p o m o c buvola, nen divu, e existuj i dva bohov buvol, kte chrn tato uiten zvata ped n e m o c e m i . V nkterch chrmech bvaly sochy buvol v ivotn velikosti, j i m rolnci pineli obtiny v podob erstv vody a avnat trvy. Vedle nich stvala socha paska rovn v ivotn velikosti. Tito bohov se jmenovali chun-niou a Niou iang-un. Bohov d v e Dleitou lohu pi zajiovn domu ped nevtanmi vetelci, zlmi duchy a dmony maj bohov dve. Jejich pestr a nepehldnuteln zobrazen v pln zbroji lze vidt na pravm a levm kdle vnj brny. Vtinou maj pl se irokmi rukvy a na nm vyity pivoky, v toulci na zdech pak tlust svazek p. Obma rukama dr ty S lampionem nebo lampou. Maj svtit jednat hostm, jednak dum zesnulch, jejich nvtva se oekv pi Svtku lampion 15. dne 1. lunrnho msce. Na lampionech bvaj jejich j m n a , tm se zvyuje hrza dmon. Mnohdy vak sta, kdy je j m n o boha pouze na dvech.

Bohov krupobit Tchto boh bylo v Cn nkolik, je to zejm dno rozmanitost podnebnch psem. Zobrazovni bvaj dokonce jako blov, protoe na polch dokou zpsobit znan kody. Bohov literatury nsk synkretism u s vedl k tomu, e se v prbhu stalet uctvali hned dva bohov literatury. Pvodn se jednalo o dv samostatn hvzdn bostva, kter vzvali uenci i studenti a kter mla napomhat literrnmu spchu. Kdysi se zejm j e d n a l o o uence, kolem nich se ovinul vnec legend a kte byli pozdji zbonni. Prvn je Wen chang-un, u e n e c , kter il v provincii S ' - c h u a n . Taoist ho opedli mnostvm povst, prohlsili jej za svtce, kter m za sebou sedmnct znovuzrozen a doke se pevtlit v hada. Povili ho dokonce na patrona vech, kdo usiluj o vdomosti a ady, a pisoudili mu pbytek v souhvzd Velk medvdice. Z o b r a z o v n b v vtinou v m o d r m h e d v b n m rouchu a s ezlem v ruce. Jede na bloui a provzej ho d v a sluhov. Podle uven pidluje r o z u m a literrn schopnosti. Druh je Kuej-sing, j e den z nejpozoruhodnjch boh nskho panteonu. I on bval nesmrn nadanm studentem a uencem, vyznaoval se vak malou postavou a erednm vzezenm. Pi csaskch zkoukch byl ze vech nejlep a ml zskat zlatou ri, csa ji vak ohavnmu sketu upel. Odmt-

nut kandidt se chtl utopit, ale zachrnila ho mosk obluda a dopravila na pobe. To svdilo o tom, e se zaadil mezi nesmrteln. Byl pijat na nebesa a trn v souhvzd, kter se j m e n u j e stejn j a k o on. Z n a k pro kuej vak znamen ducha i bla - a proto je j e h o j m n o dvojznan. B v zobrazovn j a k o ertk s lakovn zvednutou nohou a s modrm obliejem. B o h o v lod Nesetn dunky, n luny, sampany a vory mly ve star n sv bohy, ped nimi se kad veer rozsvcely svce a plily paprov obti. Mli chrnit ped zlmi duchy, nepznivmi vtry, skrytmi tesy, vry a podobn. Bohov manelstv Manelstv chrn cel ada boh, pat mezi n i bh radosti Si en. Bohov nakalivch nemoc an vili v pt takovch boh, tyi z nich byli pes nakaliv nemoci, kter pichzely v rznch ronch obdobch, a jeden pes epidemie, je mohly zemi postihnout kdykoli. Tato obvan bostva (wang-jie) se musela usmiovat obmi, kter se konaly vdy 5. dne 5. lunrnho msce. Vzvala se pouze v nutnch ppadech a netzala se na radu. Uctvala se plae a vdy j a k o skupina, nikdy jednotliv. Tito bohov jsou velice rozdln zobrazovni, jednou s odstraujcm vrazem, j i n d y j a k o psn ednci. Vichni vak sed v dstojn pozici na trnech. asto maj znan neobvykl zbarven oblieje,

od zcela bn barvy pleti a po lut, zelen, ern a kiklav rud odstny. Bohov nemoc an vili, e pvodci nemoc jsou dmoni, a proto vzvali ochrann bostva, aby je ped nimi chrnila n e b o j e zahnala. Bohov nemoc spadali na nebesch pod dv ministerstva, pod ministerstvo veobecnho lkastv a ministerstvo bostev npomocnch pi epidemich a porodech. Mnostv nemoc si dle vyadovalo i speciln bostva j a k o boha moru a boha cholery. Pednostov nebeskch ministerstev mli k ruce asistenty, sluhy a posly. K druin tohoto tak dleitho bostva patilo i deset slavnch lka, kte fungovali zrove jako j e h o asistenti. Za nejoblbenjho boha lkastv lze povaovat J a o - w a n g a (Krle liv). Dal bh, dokonal Wej", se staral pedevm o inn pilulky a tinktury. Jak u tomu v n asto bv, cel ada lkaskch boh j sou historick osobnosti, kter byly pozdji zbonny. Tak napklad Jao-wang bval p o u s t e v n k e m Sung S ' m a o e m , j e n j i v mld proslul velikou uenost a snail se pijt na kloub tajemstvm lkastv. Jednou uzdravil hada a dostal od nj knihu s tajnmi nvody na len nemoc. Kdy pak vylil nkolik csa dynasti Suej a Tchang, byl kanonizovn. Na obrazech ho vidme vtinou sedt v lkrn u stolu, na nm stoj ndoby s lky. P o d o b n je tomu s dokonalm Wejem". Taoista Wej

an-un il v stran na pelomu 7. a 8. stolet a dosahoval velkch spch v len. Zbonn byl na pelomu tiscilet, protoe ob j e h o duchu n a p o m o h l a vylen csae en-cunga. Bohov non hldky Nebesk csa vysl kadou noc estnct boh, kte neviditeln chod svtem a vid ve, co ve dne vidt nen: skryt al, hoe, bdu, starosti, ale i zl skutky. Tito bohov ho pak svdomit informuj, a tak napomhaj ke z m n dlu nebo k napravovn kivd. Bohov opery a inohry Mimodn naden pro divadlo tchangskho csae S a n - c u n g a (vldl 7 1 2 - 7 5 6 ) , kter si u dvora drel dva tisce hudebnk, ti sta herc a stovky pvky, vedlo po jeho smrti ke zbonn hudebnka Siang-kunga a herce Lao-langa. Jedn se zejm o ojedinl ppad v n b o e n s k c h djinch. Bohov pti hor Pt posvtnch hor taoismu je od pradvnch dob pova o v n o za trny boh. Bh Tchaj-anu na vchod m titul krl Tchien-chi", bh Cheng-anu na jihu krl S'-tchien", bh Chua-anu na zpad krl Tin-tchien", bh Cheng-anu na severu krl A n - t c h i e n " a bh stedn hory Sung-anu krl Tchien-ung". Pestoe by krli Sung-anu mla psluet est prvnho mezi rovnmi, byla jeho hodnost vdy ni ne krle Tchaj-anu, nebo tato hora se povauje za nejctihodnj ze vech.

Bohov roku V nskm edestiletm cyklu pedstavuje kad rok jedno bostvo a je patronem lovka zrozenho v tomto roce. Tchto edest boh tvo druinu boha astrologie. B o h o v rolnick d o m c n o s t i Rolnick d o m c n o s t mla za patrony boha mlatu, boha spky a boha chlv a stj. U jejich nohou vdme ndoby na obil a jin plodiny. Bohov Severnho a Jinho korce Hvzdn bostva; b h Severnho korce rozhoduje o smrti lid a bh Jinho korce vlastn bylinu nesmrtelnosti. Bohov zelench v h o n k Bohov uctvan rolnky a tc se veobecn ct. Bvali zobrazovni s travinami a klasy a jejich prvodci s ri a jinm polnm ninm. Bohyn blesku Hrom v n vyvolv musk bostvo a blesk ensk. Bohyni blesku se t k Matka blesk nebo C t i h o d n m a t k a zlatho svtla. V chrmech ji lze spatit jako mladou enu ve velice krsnch atech a se dvma zrcadly, jimi vyvolv blesky. Matka blesk je bostvo poas, je pomh bohu hromu pi steen prva a podku na zemi. Svmi paprsky prosvcuje i ta nejtemnj zkout lidskch srdc a pomh tak vyhledvat zloince, kter pak bh hromu zabj. Bohyn hedvb O est bt patronkou tch, kdo maj co do inn s chovem b o u r c a vrobou hedvb, se dl vce b o h y . Tato bostva jsou znma jen v koninch, kde se cho-

vaj bourci moruov - v provincich iang-si, iang-su a e-iang a na dolnm toku Jang-c'-iangu. Jmenujme p e d e v m bohyni Lej-cu, znmou t j a k o Si Ling-', o n se k, e nauila lidi chovat bource moruovho. Stejn zsluha bv pitna i c h e n - ' , zbonn hlavn manelce prvnho csae dynastie C h a n (206 p. n. 1.-220 n. L), a za patronku hedvbnk je povaovna i konkubna Nefritovho csae Ma-tchou-niang. B o h y n c h o v u bource m o r u o v h o C c h a n - m u niang-niang bv zobrazovna v dvorskm odvu a se temi sluhy, kte dr vje, a se sluebnou nesouc oatku, j a k se pouv pi krmen a chovu bourc. B o h y n k r s n h o poas Sao-ing niang-niang zahn mraky a d. Bohyn kvtin Existence bohyn kvtin v nsk lidov ve svd o dvou zkladnch skutenostech. Zaprv 0 veobecn lsce an ke kvtinm a zadruh o prastar ve, e ve m dui, tedy i stromy, kee a kvtiny. 15. dne 2. lunrnho msce se oslavuje bohyn sta kvtin (Paj-chua-en). B o h y n Msce Bohyn Msce zastupuje na nebesch ensk princip (jin) a je nestrann stejn j a k o slunce, protoe v noci svt dobrm lidem 1 zlodjm. Jestlie slunce pinese horko, pichz s Msn bohyn chlad. Zobrazovna je jako laskav pan, ped n hopk msn zajc. Bohyn mince Minci mli speciln bohyni chin-lu eng-kchu, zva-

Bohyn n p o m o c n pi porodu a nemoci

18

nou Svat pan zlat pece". Zobrazovna bv s etnmi spolenky, kte dr pee, dzu, planouc klenot a minci. Na o b r e j e asto npis K ve zlat peci ohe po tisc let nevyhasne, aby se penze mohly Sit po cel zemi". Bohyn n p o m o c n pi porodu a nemoci Kdy ena touila po dtti nebo ji byla thotn, mohla se uchlit k devti bohynm taoistickho panteonu, kter se vzvaly jednotliv nebo najednou. Na novoronch obrazech bvaly zobrazeny spolen a uprosted nich trnila vla Tchien-sien, je pinela dti. Ty dal byly bohyn zraku, b o h y n potomstva, bosk chva, patronka dt, bohyn porodu, bohyn urychlenho porodu, bohyn sply a bosk matka opatrovnice. B o h y n netovic Kdy dti dostaly netovice, vzvala se bohyn netovic, kter pak vyslala bratra netov i c " a sestru netovic", aby je vylili. B o h y n netovic sed na trnu a ped sebou m pr svcn, vykuovadlo a obtn dary. Bratr netovic" dr v j e d n ruce misku plnou netoviek - a v druh jedinou netoviku, co znamen, e zbavuje dt jedn netoviky po druh. Existuj i dal bohov netovic, od nich vak me vychzet nebezpe. Prav se, e na konci dynastie Sang nakazili bohov netovic neptelsk vojsko. Bohyn ovocnch strom Tato bohyn bv zobrazovna s vtv ovocnho stromu a se dvma ochrannmi

duchy, ochrncem ovocnch strom a ochrncem borovic a vrb. B o h y n porodnictv Za dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) pr ila velice spn porodn bba chen, kter byla pozdji zbonna. B o h y n p d y U za dynastie C h a n (206 p. n. 1.-220 n. 1.) se vedle obt bohu pdy pinely i obti bohyni pdy Chou-tchu, kter mvala i sv svatyn. Bohyn eky Luo Bohyn eky Luo byla zobrazovna j a k o rozmarn, svdn mlad ena. Vdy odmtala lsku smrtelnk a tm privolvala mnostv netst. Je symbolem rozmarnosti ek, je poklidn tekou, ale dovedou se rozbsnit. Bohyn sucha Nu Pa doke pemoci boha vlky, nebo vysu j e h o zbra - d. B o h y n svtla Cun Tchi pochz pvodn z hinduismu a je z n m a t j a k o Tun Tchi, Tchien Chou a Tchou Mu. M velk vznam v tantrickm buddhismu. V j e d n ruce dr slunce a druhou zved msc. L z e ji vak vidt i s vce rukama, v nich m vdy tyto atributy: luk, otp, vlenou sekeru, me, vlajku, dra hlavu, pagodu, lotos, kolo, vlen vz, slunce a msc. M e mt i ti oblieje. Bohyn zchodu 15. dne 1. lunrnho msce se slavily narozeniny bohyn zchodu Mao-ku. Uctvaly ji vlun eny, protoe z c h o d o v vdro v y m v a l y ony. Plily na jej poest vonn tyinky a pinely j do

Bosk nvtevy

19

on mstnstky obtn dary. Dti byly nabdny, aby se tto, tak vznamn bohyni hluboce uklonily. Veobecn se o n mluvilo jako o milostiv pan C ' - k u " (Purpurov pan). Souasn jsou v tto souvislosti znmy ti pan zchodu". Zchodov vdro je asto oblbenm svatebnm darem, nebo se pouv i k vtn, a k se mu ist dber". M a o - k u pr byla pvodn konkubna j e d n o h o ednka v provincii an-si v 7. stolet, a kdy ji jeho hlavn manelka na zchod ze rlivosti zavradila, Nefritov csa ji povil na bohyni. Bn-po Stoupenec bonismu. Bonismus Pvodn pedbuddhistick nboenstv Tibetu, kter bylo a do 8. stolet jedinm nboenstvm v Himalj a potom bylo vytlaeno buddhismem pronikajcm z Indie. Jednalo se o tibetskou odrdu asijskho amanismu, jak z n m e ze Sibie nebo z Mongolska. V m n o h m ovlivnilo lamaismus a v odlehlch oblastech Tibetu se udrelo dodnes. Borovice Symbol dlouhovkosti a odolnosti. Obraz s borovic vyjaduje pn d l o u h h o ivota, stejn tak jeb stojc pod starou sukovitou borovic. Boty Symbol harmonie a manelsk svornosti. Ve stedn n ptel a pbuzn vymuj enichovi a nevst boty a tm vyjaduj pn, aby spolu setrvali a do pokroilho vku. Bohm lze j a k o obtinu pedloit i stevc, protoe se tvarem podob tradinm stbrnm hivnm,

jim se kalo stbrn botky. Tmto z p s o b e m se tak vyjaduje prosba o h m o t n bohatstv. Kdy ena v chrmu obtuje dtsk stevek, pros o potomstvo. Jestlie se vak na h r o b e c h pl paprov boty, chtj pozstal o b o u t duchy zesnulch. A kdy se o njakm mui ekne, e roztrhal i elezn boty, znamen to, e podnikl velice dalekou a obtnou cestu. B o s k rodina J a n g V nboenskch djinch se jedn o ojedinl ppad zbonn rovnou cel rodiny otce, matky a sedmi syn. Za boulivch dob, kdy M o n g o l o v ze step n e b e z p e n ohroovali dynastii Sung, ila pr na severu zem v provincii San-si rodina Jang, kter se vetelcm postavila na odpor. Otec Jang Jie nejdve porazil M o n g o l y u C h e n g - a n u a manelka a sedm syn se pod j e h o vedenm vycviili ve vlenm umn, padli v boji nebo v beznadjn situaci spchali sebevradu. Kdy Jang Jie padl, csa ho vyznamenal titulem Sung-pao Jilan- u a j " (Marl, kter chrn Sungy). Netrvalo dlouho a na bohy byla povena cel rodina. B o s k nvtvy V m n o h a provincch je pi vznanch chrmovch slavnostech dodnes zvykem penet na nostkch sochu boha do j i n h o chrmu na nvtvu". V se, e bostvo si tak uv ivota a ruchu pi oslav a divadelnho pedstaven v mst nvtvy a navrac se pak do svho chrmu pln novch dojm.

Bosk tabulky

20

Sochy mlad muov penej asto na znan vzdlenosti. Bosk tabulky V mnoha mench taoistickch chrmech stvaly namsto soch boh devn tabulky s krsn vyezvanm j m n e m bostva, je bylo v chrmu uctvno. Dlo se tak z nedostatku finannch prostedk, nebo kvalitn sochy byly drah. Bosk rolnk viz en-nung Bostvo velk spky Tebae bv ochrncem velk spky drak, na obrazech se v tto funkci objevuje vdy v lidsk podob. Sed v ednickm odvu za stolem, na nm je etn kniha a ndobka na ttec, a v prav ruce dr ttec. Naznauje se tak, e pesn zaznamenv, kolik se do spky uloilo a kolik se z n odebralo. Obas bv ve spolenosti ty nich ednk. Pee na obraze znamen, e bez j e h o svolen nelze nic uloit ani odebrat. Bot krlov Bosk krle (dvardi) pevzat pvodn z Indie lze ve skvostnch dstojnckych uniformch vidt ve vech velkch nskch chrmech j a k o sochy strc v nadivotn velikosti. Jsou to Dhrtartra (Mo-li-ou), vldce vchodu, jeho atributem je li hermeln, Virdhaka (Mo-li-ching), vldce jihu, kter tm me p o s z e n klenoty, Virpka (Mo-li-chung), vldce zpadu, jen dr hada s k a m e n e m mudrc, a Vairavana (Mo-li-chaj), vldce severu, s vtznou korouhv nauky stoenou j a k o detnk. Dvardov se netv vdy vldn, pro-

toe maj odpuzovat zl duchy. Jsou povaovni za patrony buddhismu. Brahma Hinduistick bh, kter vytv vesmr a s bohem boue Indrou je pnem vech nebeskch bytost. Buddhist ho i s dalmi hinduistickmi bohy pevzali do svho panteonu, penechali jim vak jen podadnj roli a poddili je j i n m buddhistickm bohm. etn povsti vak Brahmovi pozdji napomohly ke znan ct i v buddhismu. Pomhal pi Buddhov narozen, dil j e h o prvn kroky, pozdji mu pomohl pi tku z rodnho palce a nakonec byl pi j e h o prvnch kznch. Stal se tak patronem buddhismu. Podobn tomu bylo s Indrou, o nm se k, e se svmi temi manelkami krel Buddhovou cestou. Brna palce sk moci. Symbol csae a csa-

B r n o v b a l e k platek, nebo dary se odevzdvaj u dve. Bronzov zrcadlo an u v nejstarch dobch asto zdobili i ty nejobyejnj pedmty denn poteby symbolickmi znaky, mytickmi obrazy a nboenskmi symboly. Tak tomu bylo i s oblbenmi bronzovmi zrcadly. Od dynastie ou (1122 a 221 p. n. 1.) a do konce dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) nachzme na zadnch stranch tchto zrcadel ztvrnn nebes a zem, kosmickch symbol, posvtnch hor i mytickch zvat a rostlin pinejcch tst. Broskev Jeden z nejoblbenjch nskch symbol. k se j t

ovoce nesmrtelnch". Symbolizuje pedevm nesmrtelnost boh a dlouhovkost lid. Ve star n bylo zvykem, e se pi kadch narozeninch pipravoval bohat prosten stl s nejrznjmi lahdkami, v jejich stedu se skvla obrovsk broskev ze sladkho peiva, kter mla pipomnat hostinu, ji Krlovna matka Zpadu pod pro nesmrteln, kdy v jej zahrad dozrvaj kouzeln broskvov plody. Dje se tak jednou za ti, pt nebo i vce tisc let. Broskvov kvty jsou zase symbolem ensk cudnosti, ale i ensk vhavosti v lsce. Rovn se odedvna povauj za symbol slunce a jara, protoe broskvon kvetou za jarn rovnodennosti. Broskev zastupuje tet lunrn msc a tak je symbolem manelstv, protoe za nej vhodnj dobu pro satek se povauje doba, kdy jsou broskvon v kvtu. Vilo se, e devo broskvon a jej erven kvty odhnj dmony. Vraz broskvov kvty se pouv pro krsnou barvu oblieje mladch dvek. Dtsk b r o s k e v " znamen tee. Buben V prbhu vk se v n vyvinulo dvacet druh bubn rznch tvar a velikost a z rznch materil. Doloeny jsou bubny u z velmi ran doby, pouvaly se jako vlen i obadn a asto byly pomalovny nebo jinak vyzdobeny. Bubny patily k zazen taoistickch, konfucinskch a buddhistickch chrm. Nesvolvali se jimi jen vc, ale i bohov. Na mnoha oltch buddhistic-

kch a taoistickch chrm lze vidt erven devn buben, kter tvarem pipomn tlustou rybu. Hudebn nstroj ryb buben" (ju-ku), bambusov trubice, do n se bije dvma pruty, je atributem nesmrtelnho ang Kuo-laoa a symbolem dlouhho ivota. B u d d h i s m u s B u d d h i s m u s pronikal do ny j a k o ciz nboenstv u v 1. stolet n. 1, prostednictvm indickch a stedoasijskch mnich, kte ho pizpsobovali nskm pomrm. Mnisk celibt, vra v etzec znovuzrozovn, odklon od veho svtskho ve prospch budoucho vysvobozen byly postoji a pojetmi v n neznmmi. Mahjnov buddhismus se svmi etnmi bohy se v n rozil i dky tomu, e se v m n o h m podobal taoismu. Dolo tak k mrov koexistenci" a vzjemnmu oplodovn obou nboenstv. Jeho rozmach vak nastal a v dob, kdy ho vldci, pedevm dynastie Severn Wej (386 a 534), zaali podporovat a financovali stavbu etnch klter. Tato sttn podpora buddhismu pokraovala z politickch dvod i v mnoha nsledujcch dynastich. Kdy kltery nadmrn zbohatly a nabyly plinho vlivu, dochzelo vak i k jeho pronsledovn. etn csaov byli zejm vc buddhist, ale oficiln vdy provdli konfucinsk sttn ritul. Mahjnov b u d d h i s m u s se v n vyvinul v kulturn nboenstv s tisci kltery, v nich se studovalo, pekl-

Buddhistick pekla

22

dalo, psalo, zpvalo a malovalo a ve kterch vznikala umleck dla nadasov krsy. Za dynastie ching (1644-911) piel - opt z politickch dvod - z Tibetu lamaismus a obohatil samostatnou komponentou duchovn a umleck ivot pedevm severn ny. Po desetiletm potlaovn a pronsledovn za kulturn revoluce ( 1 9 6 6 - 1 9 7 6 ) se buddhismus me v n opt svobodn rozvjet. Buddhistick pekla Oproti laoismu, kter zn jen deset pekel, buddhismus jich m znan mnostv, jsou studen a temn a nachzej se pod zem a v prostoru mezi svty. Nezn vak vn pekeln muka, j e h o pekla se stejn jako v taoismu podobaj spe oistci. lovk v nich za sv hchy straliv pyk, ale nakonec se navrac do velkho kolobhu znovuzrozovn. Kde a j a k o co se opt narod, o tom rozhoduje temn vldce podsvt a pn pekel Jama. Buddhistick chrmy Buddhistick chrmy maj j e d n o zkladn schma: Hlavn branou se vejde do sn ty nebeskch strc, z n do sn bohyn milosrdenstv Kuan-jin a nakonec do hlavn sn, v n se ulikou estncti nebo osmncti luo-chan dojde k sochm buddhy minulosti, historickho buddhy (kjamuniho) a buddhy budoucnosti nebo k trojici Bhaiadjagurubuddhy (Mistra litele"), kjamuniho a Amitbhy. Chrmov knihovna schrauje troj k o " neboli Tripitaku, tj. ti sous-

ti svatch spis: sbrku pravidel m n s k e h o ivota, soubor kzn a dialog Buddhy a j e h o k a vklady buddhistick doktrny. Buddhistick sekty Z m n o h a buddhistickch sekt, j e byly do ny importovny nebo v n vznikly, jsou nejvznamnj Tchien-tchaj, chan a Chua-jen. B u d d h o v a relikvie Jedin kostn relikvie Probuzenho, kter se v n dochovala, je prsn kost, ji v 9. stolet jeden csa dynastie Tchang pedal do rituln schovy slavnmu klteru Fa-men-s' pi tehdejm csaskm hlavnm mst chang-anu. Tento klter stoj u dnenho Si-anu a od Teng Siao-pchingovy politiky oteven se svtu je opt centrem buddhistickho kultu. Relikvie byla veejnosti ukzna v roce 1986 a po osmi letech, v roce 1994, se smla vydat na pou" do Thajska a v roce 2002 dokonce na Tchaj-wan. B u d d h o v a lpj A do prvnch stolet naeho letopotu neztvrovali Probuzenho v j e h o lidsk podob, nbr symbolicky jako kolo nebo lotosov kvt, pedevm vak jako lpj. Na lpjch, vytesanch do kamene nebo vyezanch do deva, bv ve tverekovch polch a sto drobnch relif, napklad sloni, kon, n g o v a podobn posvtn zvata. Lze ci, e takov lpj je hotov sbrka symbol. B u d d h o v litel B u d d h a se ve svch kznch asto prohlaoval za lkae strast svta a tvrdil, e nejlep-

m lkem na n je jeho uen. Neml tm vak na mysli bezprostedn vylen chorob tla, rovn nen znm o , e by vylil nemocn j a k o teba Kristus nebo kesant svat. M n o h o let po jeho smrti vak vc tato slova chpali doslovn a vili, e ho lze vzvat j a k o buddhu litele, kter lkai vnukne sprvnou terapii. Zrodila se vra, e on a j e h o sedm dalch podob vytvej krouek osmi buddh litel, kte bvaj asto zobrazovni jako skupina osmi, v jejm stedu vdy trn Skjamuni. Z onch zbvajcch sedmi vak v bnm ivot zskal na zvltnm v z n a m u pouze tzv. Mistr litel" Bhaiadjaguru. Vzvaj ho v nouzi a pi nemoci a uctvaj j a k o Buddhu ivotnho dechu" a Krle lazuritovho svtla", kter lovka vyvd ze slepoty a z temnot beznadje. Mv klidn a usebran vraz, v rukou dr almun misku a liv ovoce, z nj se zskv proiujc olej. B u d d h o v pti svtovch stran Existuj lidt buddhov, kte kdysi pobvali na zemi j a k o Gautama kj a m u n i nebo kte jednou pijdou na z e m j a k o buddha Maitrja, a vedle nich, lpe eeno nad nimi", mystit, n a d s m y s l o v b u d d h o v , dhjnibuddhov, je lze postihnout jen duc h o v n . Jsou to symboly rznch podob procitnuvho vdom, nejsou vzni na dnou ru a k se j i m b u d d h o v pti svtovch stran" nebo pt tathgat". Vairana pedstavuje sted, Amghasiddhi sever,

Ratnasambhava jih, Amitbha zpad a Akbhja vchod. Buddhov t svt V mnoha chrmech lze vidt na tom nejskvostnjm olti trojici skoro identickch soch. Jsou to buddhov t svt: legendrn prvn b u d d h a Dpankara, kter pedstavuje minulost, kjamuni symbolizujc ptomnost a Maitrja, jen pijde v budoucnosti. Buddhovy narozeniny Jednm z nejvtch crkevnch svtk vchodn Asie jsou Buddhovy narozeniny, kter podle nskho kalende pipadaj na 8. den 4. lunrnho msce. Ve star n se v nesetnch chrmech ply za zvuku zvon a bubn stry velebc P r o b u z e n h o . Tento den se rovn kon omvn Buddhy", pi nm se vechny sochy v buddhistickch chrmech skrpj posvtnou vodou. Buddhovy symboly V tzv. anikonan fzi buddhismu (zhruba do 3. stolet n. 1.) se Probuzen neztvroval v lidsk podob, nbr se pro nj volily urit symboly j a k o kolo (koleso drma, symbol, j e n se vztahuje k j e h o prvnmu kzn v Benresu), lotosov kvt (symbol pro jeho narozen), fkovnk (jeho probuzen), przdn trn (jeho vzneenost), stpa (stnek pro jeho relikvie) a otisk chodidel (jeho psoben na zemi). Tebae b u d d h i s m u s dospl do ny a v dob, kdy v u m n u pevldala Buddhova lidsk podoba, tyto symboly zn kad nsk buddhista a lze je vidt na mnoha mstech.

Buddhv trn

24

Buddhv trn Buddhv trn obklopuje est ornament, je symbolizuj est moudrost nebo varuj ped uritmi preiny i provinnmi. Jsou to slon, okdlen k, jednoroec, drak, had s lidskou hlavou a ptk Garuda. Bh brusi nefritu Nefrit byl pro any vdy k a m e n e m boh a cenili si jej vce n e zlata a stbra. Nen proto divu, e vlastn chrm ml i bh brusi nefritu. Toto bostvo se odvozuje od taoistickho mnicha chiou chu-iho z provincie an-tung, kter il za dynastie Juan (1271 a 1368) a zvldal brouen nefritu tak dokonale, e v krtk dob zhotovoval i ty nejvzcnj kousky. Na j e h o narozeniny 10. dne 1. lunrnho msce se v nej vtm pekingskm taoistickm kltee Blch oblak slav svtek chiou". B h dlouhho ivota Jednm z nejoblbenjch a nejzobrazovanjch boh star ny je bh dlouhho ivota, H v z d a dlouhovkosti (ou-sing) neboli Staec dlouhho vku (Sou-lao). Jedn se o hvzdn bostvo, jeho palc stoj na jinm plu nebe a je obklopen zahradou, v n roste bylina nesmrtelnosti. Zobrazovn bv jako vldn a usmvav stak, pomrn vysok a thl, s blm vousem, dlouhm pevislm obom, npadn vysokou, sten nebo zcela lysou lebkou a s temi vrskami na ele. Vtinou se opr o dlouhou sukovitou poutnikou hl, na n se pohupuje lahvovit tykev. V druh

ruce drv broskev, symbol dlouhovkosti. a s t o j e d e na kropenatm jelenu nebo stoj vedle nj. Obas ho provz mal chlapec, kter nkdy dr broskev nebo houbu nesmrtelnosti ling-'. T ho me provzet bh bohatstv Cchaj-en. Na jinch ztvrnnch zase lt na jebu. Zobrazuj jej i j a k o jednoho z pti boh tst, a pestoe pat k nsk lidov ve, lze jej vidt i po boku buddhistick bohyn Kuan-jin. Bh hromu Lej Kung d ministerstvo h r o m u s vce ne osmdesti ednky, kte jako vtina taoistickch kne na zemi maj i manelky a konkubny. Je to eredn dmon s netopmi kdly, pta hlavou a ptama nohama, v rukou dr kladivo a buben nebo cel svazek bubn, nkdy jen kladivo a dlto. Kdy ude do bubn a rozechvje nebe, ohlauje d. Tyto bubny - bv jich vtinou pt - m uvzny kolem pasu a nejvt mu stoj u nohou. Kdy na zemi dopadne meteorit, znam e n to, e udeilo Lej Kungovo kladivo". Bh hromu si sv postaven v nebesk hierarchii vdy udrel, j e h o vzhled a atributy se vak v prbhu stalet mnily. Dobr a zbon chrn ped vekerm zlem, ale zlosyny zasahuje kladivem. Obvat se jej mus pedevm nevrnici, cizolonci a marnotratnci. Jako varovn se dvaly j e h o sochy na stechy chrm. Postupn se mu pisuzovala i schopnost pomhat pi vemonch chorobch, vzval se zejmna pi

bolestech bicha a hlavy a pi mench zrannch. Rovn se vilo, e pomh urychlit porod. Jeho manelkou je Matka blesk (Tien-mu). Bh chirurg Chua Tchuo se ve star n til velik ct a mezi zahraninmi any v jihovchodn Asii s e j t dodnes. Jedn se o chirurga, kter il v letech 141 a 208 a dajn provdl i sloit bin operace, pi nich pouval prku, kter otupoval bolest. Rovn se zabval akupunkturou a p o e h o v n m . Konkurenti ho osoili z ppravy spiknut a skonil na popraviti. Pozdji byl poven mezi bohy. V chrmech bv zobrazovn se skalpelem nebo s pilulkou v ruce. Bh c h o v u Velice v e n m bostvem mezi rolnky je u-eng Lao-jie, bh vech, k d o se zabvaj chovem dobytka a drbee. Pozoruhodn je j e h o u m l e c k ztvrnn, protoe bv zobrazovn, jak jede na ernm vepi. Lze ho vak vidt i jako uence v ednickm obleku, v takovm ppad psob d o j m e m csaskho inspektora. B h kobylek Bostva chrnc ped kobylkami mla v n vdy velik vznam a uctvala se rzn podle provinci. Nej vznamnj z nich byl Chuang-nan Tchaj-waj, jeho prvodci nesou kouzelnou lahvovnou tykev, do n vtahuj cel roje kobylek. B h kolovratu Boha kolovratu lze vidt vtinou v ednickm odvu s kolovratem a se dvma prvodci. Bh kon a d o b y t k a Toto bostvo

mnohdy vdme na obrazech, jak sed na voze t a e n m koni nebo buvoly, kter vede j e h o sluha. Bh lkastv Vedle buddh litelstv m na i taoistickho boha lkastv Kan-jing Jao-wanga. Nelze se tomu divit, vdy mnoz taoistit mnichov pi hledn byliny nesmrtelnosti poznali inky livch bylin. Mezi bohy byl pozdji poven i poustevnk a zzran litel Sung S'-miao ( 5 8 1 - 6 8 2 ) z provincie an-si, kter podle povsti vylil hada, z nj se vyklubala dcera hadho krle a pedala mu knihu s tajemstvmi lkaskho umn. Bh literatury Wen chang je sice ryze taoistick bostvo, ale uctv se i v buddhistickch chrmech, nebo asem byli do buddhistickho panteonu pijati skoro vichni domc bohov. Jak u tomu v n asto bv, i zde se jedn o povstmi opedenou, ale zcela historickou osobnost. Kolem roku 1000 il v provincii e-iang vynikajc a oslavovan psa ang Ja. asem na jeho poest dokonce postavili chrm. Potom ho csa en-cung (vldl 1311-1320) z dynastie Juan oficiln prohlsil za boha literatury cel ny. O nco pozdji dostal estn jmno Wen chang. Na obrazech ho asto vdme se dvma sluhy a dvma ednky. Sluhov nesou svitek a skku na knihy, ednci mu pomhaj pi jeho innosti, jeden udluje literami hodnosti a druh pomh slabm kandidtm u zkouek a opravuje j i m prce. Wen chang

Bh lovu

26

bv zobrazovn vdy jako vzneen ednk stednho vku, nebo psa byl ve star n zcela samozejm (a na pr vjimek) i ednk. Tchto pt osob zcela jasn poukazuje na to, e na za sv dlouh djiny byla vdy zem, je obzvlt podporovala umn a kulturu a v n se literatue dostvalo vysokho ocenn. Skutenost, e csa mongolsk dynastie zcela oficiln povil na boha literatury nskho psae, navc ukazuje, jak velice tuto kulturu oceovali i dobyvatel ze stepi. Dal poukaz na respekt tohoto starho kulturnho nroda k literrnm vkonm je titul knihy, ji bh literatury drv v ruce: Nebesa tou po literrnm spchu." Wen chang bv tak asto ztvrovn, jak jednou nohou stoj na velkm kapru, zatmco druhou cosi zved. Tato zvltn pozice souvis s pozorovnm, e kapi se sna peskoit peeje Dra brnu (Lung-men) na lut ece. Obrat kapi peskakuj Dra brnu" se pozdji vil pro snahu o spn zvldnut zkouek. Bh lovu nskm bohem lovu je lukostrelec C h o u - i , kter sestelil z nebe devt slunc. Bh moskch vln Dlouh vchodn pobe a etn st ek do moe lidi ji zhy seznmily s ttcmi se vlnami a nhlmi plivy. Pipisovali je zvltnmu bostvu a stavli mu chrmy. Pozdji se kompetence tohoto boha moe penesly asto na cel tok eky, take bh moskch vln se stal i bohem eky Jang-c'-iang.

Bh mostu Kad most byl ve star n pod ochranou njakho boha, kter vtinou neml j m n o a potal se k velkmu zstupu prodnch bostev. Dohlel na to, aby most nemohli pejt dmoni, kte psob zlo nebo pinej nemoci. Bh nevstinc Tento bh m rud oi a bl obo, jezd na koni a tm m e . Nevstky mu pinely ob po prvnm styku s klientem, m n o h d y spolen s nm. B h ohn Obvan bostvo, j e se uctvalo zejmna na jihu e a jeho narozeniny pipadaly na 22. den 6. lunrnho msce. Pvodn se zejm jednalo o jednoho z hvzdnch vldc, pozdji se mu pipisovaly pory a ohn, a proto byl uctvn v etnch chrmech. Lid ho prosili, aby uetil jejch dm. Vtinou sed na trnu v csaskm hvu a vzbuzuje posvtnou ctu. Snadno ho poznme podle ervench vlas a vous a podle tetho oka uprosted ela. Vedle nj stoj tyi pomocnci, arodj Chuej Lu s ohnivou holubic, pomocnk s hadem, kter m ohniv jazyk, pomocnk s ohnivm kolem a p o mocnk s vepem na hlav. Strach ped tmto bohem zachzel tak daleko, e ti, kte byli postieni porem, mu dokonce dkovali za potrestn, jen aby se nevrtil. Vzvali ho i pi zvltnm svtku, kter pipadal na 15. den 4. lunrnho msce. Jeho obraz nosili slavnostn ulicemi a na hlavnch ulicch mu dokonce zizovali olte. V ele kreli taoistit

Bh pdy

27

knzi, kte zpvali modlitby. Slo o svtek znan radostn, protoe chtli boha dobe naladit. Ale nikdy si ped nm nemohli bt jisti, nebo v kadm chrmu ml vedle sebe zvodnho kon, na jeho hbet se dokzal rychle vyvihnout a potrestat lovka porem. Dal bh ohn byl Chou-te Sing-iin, jen mohl pory odvracet i jimi trestat. lovku, ktermu vyhoel dm, se soused ti dny vyhbali, aby boha ohn na sebe neupozornili. Zobrazovn je s ohniv rudm obliejem, hustm ernm vousem a s magickm meem na pravm rameni. Bh ohn v kamnech Lu-chuo ch' -en je patronem kov, kovolijc a minc a bv zobrazovn j a k o ednk s pomocnky, kte nesou msy s ohnm a stbrnou hivnou. Bh pol a pdy Nad obdlvanmi poli bd bh pol a pdy, kterho rolnci pros o dobrou rodu a o ochranu ped kdci. Bh poehnn a d o b r c h skutk Pvodn se jednalo o jednoho ze t hvzdnch boh, k nim jet pat bh tst a bh dlouhovkosti a kte asto vystupuj ve trojici. Tento bh vak tak bval odvozovn od zbonnho prefekta z d o b dynastie Tchang (618-907) Jang chena nebo od znmho dobrodince z dynastie Sung (960-1279) en Wua. Podobn jako u cel ady jinch nskch bostev nen jeho teogonie zcela jasn. Bh praseho chlvku Vzhledem k tomu, e an ji v ranch do-

bch chovali vepe domcho, til se bh praseho chlvku znan ct. Zobrazovn byl s vepem u nohou. Bh psahy V pohraninch oblastech provincie Jiin-nan, kde ve vesnicch nrodnostnch menin jet don e d v n a uzavrali smlouvy bez notskho oven, se skldala psaha ped sochou boha psahy, o nm se soudilo, e ppadnho kivopsenka po zsluze potrest. Bh pdy Tchu-ti-kung vldne malmu, zce ohranienmu zem, je se vtinou shoduje s katastrem obce, a rolnci usiluj o jeho pze. Podobn j a k o bh rodinnho krbu toti i on informuje na Nov rok Nefritovho csae o vem, co se bhem roku na j e h o zem stalo. Rolnci ohlaovali vechny dleit udlosti nejen adm, ale i ped j e h o olti, aby ho pesvdili o sv poestnosti. Dal dleitou funkc tohoto boha je dohlet na duchy a chrnit ped nimi lidi. Protoe Tchu-ti-kung byl malmi l i d m i " pojmn j a k o speciln pomocnk, kter zn jejich starosti, nebyl nikdy zobrazovn v drahocennm odvu, ale jako star mu, jen ml nanejv klobouk niho ednka. A protoe se vilo, e doke pinst domu blahobyt, mval v rukou takzvan zlat stevc (nebo zlatou loku). Lid za nm chodili s kadodennmi strastmi, jimi nechtli obtovat vy bostva. D o k o n c e se k n m u obraceli, kdy dti nechtly jst polvku. Po obvodu obc mval svatyn (podobn jako jsou v katolic-

kch stech Evropy bo m u k a ) , u nich rolnci i poutnci pobon postli. V chudch oblastech se za j e h o pbytek dal povaovat i kmen, balvan nebo strom. Dve mla kad vesnice tabulku s j e h o j m n e m na jedn stran a se j m n y hlav rodin na stran druh, kter kolovala po rodinch. Tm se uznvala autorita bostva a vymezovalo zem jeho pravomoci. Kdy tabulka pila do domu, rodina obtovala v Tchu-ti-kungovu chrmu ovoce, aj a kadidlo. Vesnice se tak vyhnula nvalu v chrmu, bohu se dostvalo pravideln denn porce a navc se tak posiloval pocit sounleitosti obce. Kdy se rodina pesthovala do jin vesnice, musela uznat autoritu tamnho boha pdy. Narozen Pna pdy se slav 2. dne 2. lunrnho msce, pinej se mu obti a pod se hostina na jeho poest. B h rodinnho krbu Ze vech domcch boh je bh rodinnho i domcho krbu (Cao-wang nebo Cao-iin) nej dleitj, protoe po cel rok sleduje dn v dom, na novoron noc stoup k nebesm a Nefritovho csae zevrubn informuje o vech dobrch i patnch skutcch. Toto hlen m pak bezprostedn vliv na osudy rodiny v nsledujcm roce. Proto je p o v a o v n i za boha osudu. Vid, kdy matka nespravedliv vyplsn dt, e nedopatenm pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodim nco zatajuje, e odmt dobr j d l o , le nebo je neposlun. Jeho

socha, obraz nebo jen erven devn tabulka se j m n e m jsou umstny v kuchyni. Aby na nebesch mluvil o rodin jen v dobrm, obtuj se mu 2 3 . dne 12. lunrnho msce sladkosti, a aby vyprvl jen o sladkm", eny mu navc natraj sta medem. Obraz bhem roku zern od saz, a proto jej na novoron noc snmaj a spaluj, nebo bh je tou dobou na nebesch. Na novoron rno se ped j e h o nvratem povs nad krb nov obraz, v nm opt zaujme msto. Sochy boha rodinnho krbu se kupodivu najdou tak v klternch kuchynch, nebo dohl na to, aby si mnii a jeptiky, kte se maj psn dret vegetarinsk stravy, nepipravovali maso. Zobrazovn je v ndhernm obadnm odvu za obtnm stolem, na nm stoj vykuovadlo a pr svcn. Vedle nj nebo pod stolem je vidt jeho kon, na nm na novoron noc vyjd na nebesa. a s t o m vedle sebe svou cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh domcho krbu dajn patil ke skupin vojk, kte byli ped mnoha staletmi na csav pkaz nespravedliv popraveni. Csa je pozdji povil na bohy a povil koly domcch boh a nebeskch posl. Bh Slunce Z o b r a z o v n bv j a k o star mu s kohoutem. Stejn j a k o bohyn Msce i on je nestrann, nebo svt stejn na dobr i zl. O b bostva se vak stle sna serat obrovsk N e b e s k pes. Lid proto mus tropit nramn hluk a podat

ohostroje, aby ho zahnali. Kohout symbolizuje kadodenn vchod slunce, je zdrav kokrhnm. Vlastnm symbolem Slunce vak nen kohout, nbr tnoh slunen havran. Slunce j i n a k symbolizuje musk princip jang. Svtek Slunce se slav 19. dne 3. lunrnho msce, toho dne se mu ped domy nebo ve vnitnch dvorech pinej obti. Bh svatby Staec z Msce se nazv hvzdn bostvo, je u krtce po narozen uruje, kdo si koho jednou vezme. V noci se vkrd do d o m a chlapekm a holikm, kte se pozdji stanou maneli, uvazuje na noiky neviditeln erven vlkno. Jeho rozhodnut je nezvratn a n e ovlivniteln. Novomanel pak pinej do chrmu Starce z Msce rudou nit j a k o p o d k o v n za j e h o moudr rozhodnut. Bh tst Boha tst uctvali mlad i sta a patil k bohm, kte mohli oekvat nejvce obtnch dar. Zvlt o j e h o narozeninch, 5. dne 1. lunrnho msce, se mu obtovaly ryby, hovz, vepov a s k o p o v maso a ovoce a u jeho obrazu se plily kadideln tyinky. O pvodu boha tst existuje ada povst, je se vzjemn popraj. Byl velice ctn u v mytickch asech a vilo se, e putuje povtm na tygru a vldne i bohu hromu a bohyni blesku. Jin povsti v nm vid zbonnho marla a o Kung-minga z dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.). Bh Tchaj-anu Ze vech boh n-

skch hor se absolutn pednosti t bh hory Tchaj-anu v provincii an-tung, k n vdy smoval bezpoet poutnk. Od pradvna se toti vilo, e due zesnulch putuj k bohu, jen pebv v tto hoe, a skldaj ped nm ty ze svch skutk. Tak se stal d v n o ped pchodem buddhismu i vldcem pekel. Podle lidov vry uroval dny zrozen a mrt a rozhodoval o pidlovn poct a bohatstv. B h uhelnch j a m Hornci uctvaj Mej-jao c h ' - e n a , kterho lze na obrazech poznat podle velkho kusu uhl v ruce. Bh vtru Bh vtru, zvan t Hrab vtru" (Feng-po), Pn vtru" nebo Mistr vtru", je hvzdn bostvo v souhvzd Stelce. Zimn obdob roku zan toti v dob, kdy Msc toto souhvzd opout. Zobrazovn bv j a k o divoch s kusem jelen ke kolem beder. Pes rameno nese pytel, do nj nasbral vtr, kter vypout podle uven na zemi. Je uctvn u od obdob ang, z nj se o n m zachovala pedstava, e m rohy, tlo jelena a had ocas. Jinde si ho pedstavuj j a k o obrovskho ptka, j e n m c h n m kdel vyvolv vtr, nebo v nm vid horsk bostvo, protoe siln vtry pichzej zejmna z hor. Rovn existuje pedstava, e se j e d n o obrovskou nestvru, kterou sice nelze vidt, ale jej dech je stle ctit. M vj, jm sta jen lehce mvnout, aby zaduly vtry. B h zahrad, les a strom Akoli

kch stech Evropy bo muka), u nich rolnci i poutnci pobon postli. V chudch oblastech se za jeho pbytek dal povaovat i kmen, balvan nebo strom. Dve mla kad vesnice tabulku s j e h o j m n e m na jedn stran a se j m n y hlav rodin na stran druh, kter kolovala po rodinch. Tm se uznvala autorita bostva a vymezovalo zem jeho pravomoci. Kdy tabulka pila do domu, rodina obtovala v Tchu-ti-kungovu chrmu ovoce, aj a kadidlo. Vesnice se tak vyhnula nvalu v chrmu, bohu se dostvalo pravideln denn porce a navc se tak posiloval pocit sounleitosti obce. Kdy se rodina pesthovala do jin vesnice, musela uznat autoritu tamnho boha pdy. Narozen Pna pdy se slav 2. dne 2. lunrnho msce, pinej se mu obti a pod se hostina na j e h o poest. B h rodinnho krbu Ze vech domcch boh je bh rodinnho i domcho krbu (Cao-wang nebo Cao-un) nej dleitj, protoe po cel rok sleduje dn v dom, na novoron noc stoup k nebesm a Nefritovho csae zevrubn informuje o vech dobrch i patnch skutcch. Toto hlen m pak bezprostedn vliv na osudy rodiny v nsledujcm roce. Proto je p o v a o v n i za boha osudu. Vid, kdy matka nespravedliv vyplsn dt, e n e d o p a t e n m pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodim nco zatajuje, e odmt dobr j d l o , le nebo je n e p o s l u n . Jeho

socha, obraz nebo jen erven devn tabulka se j m n e m jsou umstny v kuchyni. A b y na nebesch mluvil o rodin jen v dobrm, obtuj se mu 2 3 . dne 12. lunrnho msce sladkosti, a aby vyprvl j e n o sladkm", eny mu navc natraj sta medem. Obraz bhem roku zern od saz, a proto jej na novoron noc snmaj a spaluj, nebo bh je tou dobou na nebesch. Na novoron rno se ped j e h o nvratem povs nad krb nov obraz, v nm opt zaujme msto. Sochy boha rodinnho krbu se kupodivu najdou tak v klternch kuchynch, nebo dohl na to, aby si mnii a jeptiky, kte se maj psn dret vegetarinsk stravy, nepipravovali maso. Zobrazovn je v ndhernm obadnm odvu za obtnm stolem, na nm stoj vykuovadlo a pr svcn. Vedle nj nebo pod stolem je vidt jeho kon, na nm na novoron noc vyjd na nebesa. a s t o m vedle sebe svou cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh domcho krbu dajn patil ke skupin vojk, kte byli ped mnoha staletmi na csav pkaz nespravedliv popraveni. Csa je pozdji povil na bohy a povil koly domcch boh a nebeskch posl. Bh Slunce Z o b r a z o v n bv j a k o star mu s kohoutem. Stejn j a k o bohyn Msce i on je nestrann, nebo svt stejn na dobr i zl. O b bostva se vak stle sna serat obrovsk Nebesk pes. Lid proto mus tropit nramn hluk a podat

ohostroje, aby ho zahnali. Kohout symbolizuje kadodenn vchod slunce, je zdrav kokrhnm. Vlastnm symbolem Slunce vak nen kohout, nbr tnoh slunen havran. Slunce jinak symbolizuje musk princip jang. Svtek Slunce se slav 19. dne 3. lunrnho msce, toho dne se mu ped domy nebo ve vnitnch dvorech pinej obti. Bh svatby Staec z Msce se nazv hvzdn bostvo, je u krtce po narozen uruje, kdo si koho jednou v e z m e . V noci se vkrd do d o m a chlapekm a holikm, kte se pozdji stanou maneli, uvazuje na noiky neviditeln erven vlkno. Jeho rozhodnut je nezvratn a n e ovlivni teln. Novomanel pak pinej do chrmu Starce z Msce rudou nit j a k o podkovn za j e h o moudr rozhodnut. Bh tst Boha tst uctvali mlad i sta a patil k bohm, kte mohli oekvat nejvce obtnch dar. Zvlt o jeho narozeninch, 5. dne 1. lunrnho msce, se mu obtovaly ryby, hovz, vepov a skopov maso a ovoce a u j e h o obrazu se plily kadideln tyinky. O pvodu boha tst existuje ada povst, je se vzjemn popraj. Byl velice ctn u v mytickch asech a vilo se, e putuje povtm na tygru a vldne i bohu hromu a bohyni blesku. Jin povsti v nm vid zbonnho marla a o K u n g - m i n g a z dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.). Bh Tchaj-anu Ze vech boh n-

skch hor se absolutn pednosti t bh hory Tchaj-anu v provincii an-tung, k n vdy smoval bezpoet poutnk. Od pradvna se toti vilo, e due zesnulch putuj k bohu, j e n pebv v tto hoe, a skldaj ped nm ty ze svch skutk. Tak se stal dvno ped p c h o d e m buddhismu i vldcem pekel. Podle lidov vry uroval dny zrozen a mrt a rozhodoval o pidlovn poct a bohatstv. Bh uhelnch j a m Hornci uctvaj Mej-jao c h ' - e n a , kterho lze na obrazech poznat podle velkho kusu uhl v ruce. Bh vtru Bh vtru, zvan t Hrab vtru" (Feng-po), Pn vtru" nebo Mistr vtru", je hvzdn bostvo v souhvzd Stelce. Zimn obdob roku zan toti v dob, kdy Msc toto souhvzd opout. Zobrazovn bv jako divoch s kusem jelen ke kolem beder. Pes rameno nese pytel, do nj nasbral vtr, kter vypout podle uven na zemi. Je uctvn u od obdob ang, z nj se o nm zachovala pedstava, e m rohy, tlo jelena a had ocas. Jinde si ho pedstavuj j a k o obrovskho ptka, j e n m c h n m kdel vyvolv vtr, nebo v nm vid horsk bostvo, protoe siln vtry pichzej zejmna z hor. Rovn existuje pedstava, e se j e d n o obrovskou nestvru, kterou sice nelze vidt, ale jej dech je stle ctit. M vj, jm sta j e n lehce mvnout, aby zaduly vtry. Bh zahrad, les a strom Akoli

Bh zahrad, les a strom

30

existuje zvltn bh strom, asto se vzv i toto univerzln bostvo. B h zlatnk a stbrnk Patron zlatnk a stbrnk se jmenuje Chua-kuang a vdy ho vdme ujdt na bloui. Jeho pvod je temn, zejm se jednalo o jednoho z mnoha boh lidov vry, j e n byl pozdji pijat do poetnho buddhistickho panteonu. C h u a - k u a n g je rovn o c h r n c e m slepc, chrm a rodin a kupodivu i p n e m vech bostev bource moruovho. Bh zlodj Sta a n znali i boha zlodj, kter vak neml chrm, a zlodji se k nmu proto mohli modlit p o u z e pod irm nebem. Uctvali ho nejen profesionln zlodji, ale i pleitostn zlodjkov. Kdy se ptme, jak je mon, e se zlodj mohl stt bohem, narme na nco hluboce nskho: lo o syna, kter kradl jdlo pro svou matku. Synovsk lska tak vynesla zlodje na nebesa. Buvol Symbol jara. Buvolem se v ntin mn hovz dobytek obecn, krva, vl, buvol, bk i jak. A protoe buvol je povaovn za pomocnka lovka, nesmlo se jeho maso

jst. Lid se dve domnvali, e neposlouch uima, ale nosem. Buvol (v mnoha pekladech t Vl) je jinak druh znamen nskho zverokruhu, spojen s p r v k e m z e m a s posvtnou lutou barvou. Je klidn, pokojn, spolehliv, pracovit a d o m c k y zaloen. Nechv vc v klidu pichzet, pizpsobuje se jim, a nen-li vyhnut, snese i velkou zt. Neukvapuje se, ve si dkladn rozv a trpliv pracuje. Je s k r o m n a etrn a d l o u h o d o b c h cl dosahuje vtinou a v druh polovin ivota. Navzdory sv smyslnosti bv vrnm ivotnm partnerem. V manelstv vychz dobe s Ovc, Opic, Psem, Vepem, My a Kohoutem. Pro Draky je vtinou pli pomal. Bylina nesmrtelnosti Tato bylina bv nkdy zobrazovna j a k o ostice, nejastji vak jako houba nesmrtelnosti (ling-'), lze ji vidt pedevm na blahopnch a novoronch obrazech a m vyjadovat pn dlouhho ivota. B z u k o t vel a m e l k Symbol spoleenskho zmatku, povstn nebo pozdvien velkch mas.

C Luo Jeden z Konfuciovch k; patron vrobc tue a kamen na jej roztrn. C Sun Taoistick ochrann bohyn uctvan jako drkyn syn, ta, je zajiuje p o t o m s t v o " . Nkdy bv z o b r a z o v n a s m a s k o u na oblieji a s pytlem pes rameno, v nm nese dti tm, kdo ji podali o p o m o c . astn rodie j pak pinej na olt stevce a erven vejce. C'-in Na z a l e s n n vin poho Tung-tching u j e z e r a Tchaj-chu v provincii iang-su se nachz klter C '-in, kter schrauje j e d n u z velkch vzcnost nskho umn z d o b dynastie Jin Sung (1127 a 1279): u c h o v a l y se v nm barevn sochy estncti luo-chan, je vytvoil Lej c h a o s m a n e l k o u a kter jsou j e d i n e n svou expresivitou a realismem. Caj eng Taoistick ochrann bohyn zvan Nebesk porodn bba". Cao-iin viz B h rodinnho krbu Cao-wang viz Bh rodinnho krbu Cedrt Tomuto citrusu se v n k B u d d h o v a r u k a " (fo-ou), nebo jeho vhonky pipomnaj prsty. Jeho plod pjemn von, ale nej se. Ve-

obecn je povaovn za astn znamen, protoe fo-ou zn p o d o b n j a k o fu a ou, co z n a m e n tst a dlouhovkost. Ve starm Pekingu bvala o b l b e n m n o v o r o n m darem sazenika cedrtu nebo napodobenina jeho plodu z nefritu nebo slonoviny. Ve vzneench kruzch se tily oblib lahviky z horskho kilu ve tvaru cedrtu se upacm tabkem. Obraz, na n m dti pinej broskev, cedrt a grantov jablko, z n a m e n pn dlouhho ivota, tst a m n o h a syn. K o m b i n a c e Buddhovy ruky" a motla zase vyjaduje pn, aby se obdarovan doil a osmdesti let. Mezi obchodnky se prosadil vklad, e cedrt j e d n o z n a n znamen bohatstv, nebo siln pipomn chmatajc ruku. Cesta boh Procesn cesta v Pekingu, kter vedla od Poledn brny Csaskho palce a k chrmu Nebes a j se s velkou pompou a s poetnm d o p r o v o d e m ubral csa ve dnech, kdy ml vykonat velk obtn obady. Syn nebes touto cestou, lemovanou dlouhmi adami klecch hodnost, krel za zvuku zvon a gong. Pes bon ulice byly nata-

Cesta modrch oblaku

32

eny modr zvsy, aby jeho oi nepohorila njak nedstojn scna. Cesta modrch oblaku Symbol kariry mue, kter prochz zkoukami. Cesty duch Cesty vedouc k hrobm panovnk, lemovan velkmi sochami, j e vytvej pohebnmu prvodu jakousi estnou uliku. Tyto cesty duch (en-tao) mohou tvoit obrovt sloni v ivotn velikosti, stejn tak kon, jednoroci, velbloudi, okdlen lvi, monstra, chimry, ednci v nadivotn velikosti a stly. Nejznmj cesty duch vedou k hrobm dynastie Ming a Tchang, ale uchovaly se i z jinch dynasti. Kamenn figury vytvej ped impozantnmi mauzolei jakousi estnou gardu vnch strc hrob". Npadn je, e po sedcm pru kamennch zvat nsleduje jeden stojc. Je to dno vrou, e zvata se o plnoci stdaj ve stri. Lidsk sochy vak vdy stoj, nebo civiln a vojent hodnosti si nesmli v csaov ptomnosti sednout. Zvata nejsou vybrna j e n tak nhodn. Slony poteboval csask dvr k ceremonilnm elm, kon a velbloudy na dopravu - a lvi byli pro buddhisty zase strci uen. Lze mezi nimi vidt i dv mytick zvata - chi-lina, kter hls zsluhy zesnulho a m o u drost jeho nstupc, a sie-chaje, napl lva a napl kon, symbolizujcho spravedlnost. Cchaj Lun Vynlezce papru Cchaj Lun se dajn narodil v provincii Che-nan a dothl to na hlavnho eu-

n u c h a na csaskm dvoe dynastie C h a n (206 p. n. 1.-220 n. I.). Jako prvn lovk pr z hadr, kry, konop a starch rybskch st vyrobil papr (podle jinch p r a m e n byly zkladnm materilem listy moruovnku) a byl za to poven na markrabte Draho pavilonu". Po smrti ho brzy potali mezi nesmrteln a od t doby ho vzv kad, kdo se zabv vrobou nebo zpracovnm papru. Jeho atributy jsou svitek papru, kniha a psac nin. C c h a j - p o Jing-un Civiln bh bohatstv oproti vojenskmu bohu bohatstv Wu Cchaj-enovi. J e d n se o hvzdn bostvo, a proto se nem vzvat jen kvli obyejn vhe. Spe se star o kadodenn tst, zajitn pjem a solidn spory. Cchaj-en Bh bohatstv patil ve star n k podstatnm bohm", jim se dostvalo obzvltn cty. V Pekingu stval jeho chrm nedaleko dostihov drhy a lid se mu chodvali klant 3. dne 9. lunrnho msce. C c h a j - e n jie Ne postaven bozi bohatstv, kte mohou j a k o dmoni tst pinst nhl zisk. C c h a n g ie a Sen B ozi znak a psan. Protoe nsk psmo se traduje u od ranch nskch djin, klade se doba ivota tchto dvou m u do dvnch as m y t i c k h o csae Fu-siho. chang Tie a Tu Sen vynalezli znaky, kdy se inspirovali otisky ptach drp a tlap zve v blt, stny strom a souhvzdmi. O b a byli pozdji zbonni. c h a n g

Csask jmna

33

ie bv v chrmech asto zobrazovn se tyma nebo esti oima nad sebou - j a k o symbol toho, e pomoc psma lze pochopit souvislosti minulosti, zaznamenvat ptomnost a psobit do budoucnosti. Cchao Kuo-iou tvrt z Osmi nesmrtelnch, csask strc Cchao, bratr csaovny C c h a o - c h o u , kter bval za dynastie Sung generlem. dajn il v letech 9 3 0 - 9 9 9 . Vdy je zobrazovn ve vzneenm dvorskm atu, v prav ruce s prem kastant (pchaj-pan), kter symbolizuj ceremoniln tabulky k dvorsk audienci. 2il vak tichm a prostm ivotem, po bohatstv a poctch netouil. Majetek rozdal chudm a odebral se do hor, kde se vnoval taoismu. Uctvn je j a k o patron herc a vech zamstnanc divadla. Cchuej Cung-jiian Patron vyprav, stejn j a k o Liou ing-tching. Cchurphu Klter a hlavn sdlo koly Karma-kagjti se nachz asi 50 km severozpadn od Lhasy a zaloil ho roku 1189 D s u m Khjenpa, prvn karmapa dodnes vldnouc linie anag, jejm 17. k a r m a p o u je Orgjn Thinl Dorde. Stoupenci tohoto du sice v konkurenci se sektou Gelugpa (a tm s dalajlmou) ztratili sv dvj pednostn postaven, ale sekta j a k o takov se udrela a sna se opt oivit tradin svtky a kltern slavnosti. Cikda Symbol znovuzrozen a nesmrtelnosti. Hrla vznamnou lohu ve staronskm kultu mrtvch: mrt-

vmu se na jazyk pokldala nefritov cikda, aby provzela dui na jej cest do vnosti. a n si cikd v hlavn v zim j a k o domcch h u d e b n k a chovaj je v kulatch devnch klckch. Obraz s cikdou na klobouku symbolizuje spravedlivho a zsadovho lovka. Csa nsk csa byl vdy povaovn za Syna nebes", kter m obmi, je sm vykonvat jen on, udrovat a zajiovat harmonii mezi nebem a zem. Politick autorita nskho csae se vdy oprala o mandt neb e s " (tchien-ming), kter zskal od nebeskho csae ang-tiho. Csa Kan-eng Taoismus m zbonn vldce, kte bvali pozemskmi csai nebo krli, tedy historick m i osobnostmi v nejrznjch dynastich. Existuje vak i cel ada taoistickch boh, kte na trn nikdy nesedli, ale j i m byl pi zbonn udlen estn titul csae, j a k se stalo napklad taoistickmu kouzelnku Su Snovi, j e n il v Sienu za dynastie Tin. Po smrti se mu dostalo titulu csa Kan-eng" a pdomku Bostvo magick sly". Jeho nanebevzet je povaovno za nejspektakulrnj v nskch djinch - vyjel toti na nebesa z kurnku na d r a m v o z e s celou svou rodinou, psy i kuaty a provzel jej zstup nebeskch ednk. Csask j m n a Kad csa ml ti jmna, rodn, kter urovalo rodinu, vldn a chrmov. Nejdleitj bylo j m n o vldn, kter pak v letopi-

seen vystupuje jako epocha vldy" nebo ra". Chrmov jmno m csa v hrob, pod tmto jmnem se mu obtuje. Csask vldn deviza (nien-chao), kter je rovn toton s obdobm vldy panovnka, byla bn od obdob Ming. Tak napklad vldn deviza v letech 1736-1795 znla Cchien-lung - Nebesk blahobyt" a csa po 60 letech vldy vstoupil pod tmto jmnem do djin. Jmno rodiny a vlastn jmno se pi nstupu na trn odkldaly a dn poddan je ji nesml nahlas vyslovit. Csask matka zem V nsk li do v ve se rolnci asto uchyluj k Ti-mu, csask matce zem, kter odpovd za d, vtr, slunen svit a mrz. Dv zrt sklizni, chrn ovoce ped kdci a zajiuje dobrou rodu, ovem za pedpokladu, e s e j vzdv patin cta. Csat draci Dozraj na podek na zemi, chrn i a csae a jeho poklady v palci. Csav titul Za posledn dynastie se csa oslovoval j a k o Syn nebes, Buddha ptomnosti a Pn deseti tisc let. Citera Sedmistrunn citera ehin je symbolem msce, istoty, vrnosti a poehnn v manelstv. Congkhapa Filozof a reformtor tibetskho b u d d h i s m u Congkhapa (vlastnm j m n e m Lozang Dagpa, 1 3 5 7 - 1 4 1 9 ) pochzel z oblasti Kokenru a udal rozhodujc smr lamaismu v Tibetu, v severn Cn a Mongolsku. Upevnil kltern disciplnu, zavedl celibt a kladl draz

na hlubok filozofick vzdln. Byl zakladatelem nov lamaistick sekty Gelugpa, kter v Tibetu brzy pevila. Pohben je v kltee Gandn, kter zaloil v roce 1409. Rud gardy jej za kulturn revoluce zdevastovaly, ale vc ho v roce 1980 obnovili. Jeho synovec G e n d n d u p je zakladatelem slavnho kltera Tailhnpo pobl ikace. Ctnosti astnho stedu Podle Konfuca jsou ctnosti astnho stedu vldnost, pevnost, upmn mysl, sebeovldn a studium. Cvrek Symbol lta a odvahy, protoe v lt se cvrci chytaj a cvi pro zimn zpasy. Cvrci zpasy byly ve star n velice oblben a podaly se na tritch. Ped zpasem se cvrci zvili, rozdlili na lehkou, stedn a tkou vhu, dali se do hrnce a povzbuzovali stbly. Majitele vtznho cvrka ekala velk cena, ve vjimench ppadech to mohla bt i krva. Zesnul se pi pohbu obkldali cvrky, kte se jim kladli i na tlesn otvory. Podobn se dlo s cikdami, ty se vak vkldaly mrtvmu do st a na rozdl od cvrk byly z nefritu. Cypi Jeden z mnoha nskch symbol dlouhho ivota. Protoe cypi (po) zn stejn jako vysok hodnost", vidme v j e h o zobrazen i pn poven - na Tchaj-wanu a v Singapuru dodnes. Cypie se dovaj vysokho vku a asto se vysazuj u hrob, nebo hroby byly v n mnny navdy a navky", tedy na velice dlouhou dobu.

C
aj Symbol bdelosti a posilovn vle. a n g Kuo-lao V ad O s m i nesmrtelnch je a n g K u o - l a o druh. dajn il v 7. n e b o 8. stolet jako poustevnk v horch ung-tchiao a vldl nadpirozenmi silami, uml se napklad udlat neviditelnm. Jezd na blm mezku, kter zvldne za den i tisce mil, ale sed na nm zdy ke smru jzdy. Voz s sebou bambusovou trubici, hudebn nstroj ju-ku ili ryb bubnek, do kterho se bije d v m a pruty. Nehraje vak na nj, nbr do nj skld mezka, kdy si chce odpoinout. M e z e k pak na zavoln zase vysko. k se o nm, e ho na svj dvr zvali etn csaov, ale vdy odmtl. asto ho daj o p o m o c rodiny, je si pej syna. a n g Sien Jeden z m n o h a nesmrtelnch, kter sice nepat mezi proslulch Osm nesmrtelnch, pesto vak hraje v nsk lidov ve vznamnou roli. Jestlie nejsou rodin dopny dti, me to znamenat, e jej osudy uruje souhvzd Nebeskho psa. V takovm ppad lze dat o pomoc ang Siena, kter Nebeskho psa za-

ene stelbou z luku. Luk je rovn j e h o atributem. ang Sun a Sii Juan Zbonn vojevdci z dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) , kte p o t k e m 8. stolet vlili se stedoasijskmi Turky ohroujcmi nu. Na oltch je vtinou vdme svorn vedle sebe, bvaj vak ztvrovni i samostatn a lze je poznat p o d l e skvostnch uniforem. a n g Sun j e t ped vojenskou karirou zskal pi csaskch zkoukch doktorskou hodnost in-', a proto bv tak asto zobrazovn v odvu uence. ang ta-ti V tak obrovsk i, j a k o je e stedu, nen divu, e se v uritch oblastech uctvala bostva jinde zcela neznm. A tak se napklad v provincich An-chuej, Tiang-su a e-iang hovoilo o velkm csai angovi", kter jako bh det mohl ukonit sucho a dkladn zavlait rov pole. ang Tao-ling K nejznjm postavm n s k c h nboenskch djin pat ang Tao-ling (34156), zakladatel j e d n z hlavnch sekt religiznho taoismu, Cesty pti mic re. Narodil se v horch v provincii e-

Gang Tchien-'

-iang, hodn cestoval, navtvil posvtn hor)' ny, nkolik let il v odlouen j a k o poustevnk, zabval se alchymi a tvrdil, e nalezl elixr nesmrtelnosti. Ve vku 123 let pr za blho dne vystoupil na nebesa. Lil pomoc magickch praktik a poadoval pemrtn honore, za n vybudoval mal stt ve stt tolerovan centrln moc. Byl dokonce poctn estnm titulem nebesk mistr'' (tchien-'). Jeho potomci kreli v j e h o stopch, zvlt vnuk ddekovu organizaci rozil, take postupn vznikala taoistick crkev s milionem vcch. Titul nebeskho mistra" se stal ddin, j e h o postaven se stle vce podobalo papeovu, j e h o dvr knecmu. Nebesk mistr" je dodnes povaovn za ang Tao-lingovu inkarnaci. Tebae taoistick crkev u dvno n e m nkdej politickou a hospodskou moc, jist voln organizace existuje dodnes. Ale oproti buddhistickm klterm jsou taoistick v menin. Souasn nebesk mistr" ije na Tchaj-wanu. ang Tchien-' Oficiln titul hlavy taoist. nrzig Tibetsk j m n o Avalkitvary (tj. Kuan-jin), bdhisattvy soucitu a milosrdenstv. ao un Patron kucha a vech zamstnanc kuchyn. ao K u n g - m i n g Bh bohatstv znm t j a k o marl ao. Nos pilbu, dr bi, jezd na panteru a tv se divoce a odhodlan.

en-jen Sekta en-jen (Prav s l o v o ) spojuje esoterick buddhismus a taoismus a pouv mantry a m a n d a l y . Za jej zakladatele jsou p o v a o v n i indit mnii Vadrabdhi a A m g h a vadra, kte v 8. stolet p i n e s l i do ny uen tantry. Z tto sekty v z n i k la i japonsk kola ingon. Ceng Che Jednou z nejpsobivjch postav nskch djin je Ceng C h e (1371-1434), kter jako admirl vedl sedm nmonch expedic a k vchodoafrickmu pobe a do R u d h o moe a jej taoist prohlsili za b o h a . Pochzel z muslimsk rodiny v J n nanu, ale kdy an tuto provincii dobyli, byl jako desetilet o d v e z e n do Pekingu, vykastrovn a p i d l e n do csaova harmu. Zskal si c s a o v u pze, vzdlval se v m o e p l a v b a dothl to a na admirla. Po s v m zbonn se stal nejen oblbenm patronem nmonk, ale vzvali ho i pi onemocnn, pi vbru partnera a ve vech otzkch domcho tst. C e n g W u ta-ti Zbonn poustevnk, z o b r a z o v a n j a k o b o s s t a e c s dlouhm blm vousem, o b k l o p e n ochoenmi tygry, draky, hady a e l vami. Je s y m b o l e m h o u e v n a t o s t i , skromnosti a tvrdojnosti. eng-kuo K Osmi velkm p o h l e d m (Pa-ta-chu) v Z p a d n c h h o r c h u Pekingu pat i chrm e n g - k u o . Ve se k nmu legenda o m n i c h u Luovi, kter zde v 7. stolet m e d i t o val v jeskyni. Ke zbonmu mui p i li dva synov draho krle a nechali se j m pouit o B u d d h o v u e n .

chi-lin

37

Kdy zemi postihlo straliv sucho, draci se postarali o d a zmizeli. Obyvatel kraje potom j a k o dik mnichu a drakm postavili tento chrm. erven s u k n a zelen p u n o c h y Mlad dvka erven zleitost Metafora p r o svatbu; ve svatebn den pevldala erven barva, protoe pin tst. erven zprva Menstruace. erven h a v r a n S y m b o l i c k zve dynastie ou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 p. n . ! . ) , nebo ouov se ztotoovali se sluncem. hrten Tibetsk podoba stupy; stv vtinou u klter, ale i ve voln krajin, m tvercov pdorys a pechz v kupoli zakonenou emblmy slunce a msce. ch' S u n g - c ' Prodn bostvo, kter se objevilo za vldy mytickho csae e n - n u n g a a bylo o d n o j e n v kch a slm. Divokm extatickm tancem pivolalo d a ukonilo tak straliv s u c h o . c h ' S u n g - c ' bv v chrmech zobrazovn s velkm d b n e m , z nj stk voda. Obas ho lze vidt s drkem, symbolem deovch mrak. chan kola buddhistickho patriarchy Bdhidharmy (Ta-mo), kter piel z Indie do ny na potku 6. stolet. Klade draz na meditaci (dhjna, chan) a koncentraci ducha (samdhi, Man-mej), clem je sebeuvdomn i probuzen (satori, wu). Od obdob Ming vznam tto koly upadal a dnes je nejznmj jej j a p o n sk forma zen.

chan-' Mnich, kter klade vt dfiraz na meditaci ne na uen, stud i u m a askezi. c h a n g Pan Bh zednk, jen je pi s t a v b domu vzvn spolen s boh e m tesa L u Panem. Zobrazovn b v j a k o staec s blm v o u s e m a s ohkou na mouchy a provzej ho dva pomocnci s typickmi zedn i c k m i nstroji. cheng-chuang Tohoto m s t s k h o b o h a vtinou provzej dva soudci m r t v c h - Mo-men a Niou-tchou. Na j e h o i jejich poest se podala 2 5 . dne 9. lunrnho msce proces. M s t s k m u bohu byly ve star n z b u d o v n y nesetn chrmy, prvn ve Wu-chanu u v roce 240. cheng- c h u a n g vede knihu o vech skutcch o b y v a t e l msta a po jejich smrti referuj e v podsvt. chi Energetick potencil vech iv c h bytost, vitln sla, energie, d e c h a stedn pojem nsk medicny. chi-lin Symbol dlouhovkosti, v z n e e n o s t i , tst, mrumilovnosti, spravedlnosti a hojnho potomstva. J e d n o z nejpozoruhodnjch mytick c h zvat, povaovan za nskou v e r z i jednoroce, tebae m e mt a ti rohy. M jelen tlo, volskou o h k u , kosk k o p y t a anebo pt p r s t na nohou a ryb upiny, nkdy b l o u srst. Obas mu z tla lehaj plameny. chi-lin se dov tisce let. T e n t o dobromysln tvor je blorav a pije jen irou vodu. Ukazuje se pouze za vldy dobrho csae nebo kdy

se m narodit svtec. Blahopn s chlapcem j e d o u c m na chi-linu a drcm lotosov stonek a moldnky znamen K by ti byli dni synov, kte bez pestn budou stoupat stupe po stupni". chi-sia-an Hora chi-sia-an ili hora Oblak setrvvajcho zpadu slunce se nachz 22 km severovchodn od Nan-ingu, m ti vrcholy a prvem je proslul jako bval buddhistick kultovn msto, hlavn vak j a k o eldordo znalc soch ve vchodn n. Z p v o d n h o chrmu chi-sia-s' se sice zachovaly jen dv sn, ale v nedalek skle Tisce Buddh lze vidt 299 vklenk a 515 buddhistickch soch. Pobl stoj rovn buddhistick s Wu-liang-tien, kter pochz z roku 484. chien-an Zliba buddhistickch a taoistickch mnich v odlehlch horch v e d l a i k tomu, e v dnen provincii Liao-ning byla v kraji Tisce hor (chien-an) zbudovna ada vtch i mench klter, k nim dnes opt smuj poutnci obou nboenstv. Dodnes se asi 20 km vchodn od velkho ocelskho msta An-anu zachovaly chienansk kltery, z nich nejve poloen je klter Pchu-an-kuan, kter za kulturn revoluce zdevastovaly rud gardy a zniily v nm Buddhovy sochy. Dobe se vak zachovala s Kuan-jin v kltee Wu-liang-kuan, zaloenm v roce 1667. V chrmu Voav skly (Siang-jen-s') lze obdivovat cihlovou pagodu z obdob in.

chin chiung a J - c h ' K u n g Nejznmj bohov dve jsou bezpochyby generlov chin chiung a Ju-cl Kung. Lze je vidt vdy ve skvostnch uniformch, se zlatmi sekerami v rukou, meem u pasu, msty i se pem a lukem. Tv se nebojcn a odhodlan, take dmoni a duchov pi pohledu na n prchaj. Pvodn se jednalo o dva skuten generly z dynastie Tchang (618 a 907) za vldy csae Tchaj-cunga. Viz t chin Su-pao a Ju-chi ing-te. chin u-pao a Ju-chi ing-te Dva tchangt generlov, kte steili klidn spnek csae. A protoe se kvli slub nemohli kloudn vyspat, dal csa pkaz namalovat na dvee jejich podobizny v pln zbroji. asem se tak stali jednmi z boh dve. chin-kao V mnoha chrmech na pobe bvaly obrazy a sochy nesmrtelnho, kterak brzd vlny na obrovskm kapru. Byl to chin-kao, kterho taoist uctvali jako nesmrtelnho u za dynastie Tchang (618 a 907). Smrteln, kalo se, mus plout na lunu, nesmrteln vak jezd na ryb. Tm se narelo na chin Kaoa, kter pro taoisty pobench provinci ztlesoval idel souznn s prodou. chin-ming-ie viz S v t k y istoty a jasu ching-jiin-pchu Taoistick klter na jinm pedmst N a n - c h a n g u v provincii iang-si je skvlm pkladem zkladn nboensk struktury taoismu, nebo m ti sn zasvcen bohu vlky Kuan-ti a d v m a

nsky u n i v e r s a l i s m u s

39

svtcm. Kuan-ti byl pvodn znm historick osobnost, pozdji zbonn, a pat mu pedn s. Stedn s je zasvcena Lu chun-jangovi neboli LU Tung-pinovi, j e d n o m u z osmi svtc taoismu, a p o s l e d n s Su Sunovi, kter podle tradice zabil zlho draka a zabrnil tak zplavm. c h i n g - t u n g - l i n g V c h o d n hroby dynastie c h i n g ( 1 6 4 4 - 1 9 1 1 ) jsou poslednm velkm svdectvm hrobnho kultu v n. K o m p l e x le 125 km vchodn od P e k i n g u v ndhern krajin, ji vybral osobn zakladatel tto dynastie u n - ' . Pohbeno je zde pt csa ( u n - ' , Kchang-si, chien-lung, Sien-feng a Tchung-'), patnct csaoven, s t o ticet est csaskch konkubn a ada princezen. Hroby byly na p o t k u 20. stolet nkolikrt vyrabovny, take ze hbitovnch dar se skoro n i c nezachovalo. Zrestaurovny j s o u hroby csae chien-lunga a c s a o v n y vdovy Cch'-si. c h u Jiian Zejm j e n v n bylo mon, aby byl o s l a v o v a n bsnk a loajln ministr p o v e n na vznamn vodn b o s t v o , na n se dodnes po vce ne 2 2 0 0 letech mysl pi Svtku drach lun. ch Juan il ve 3. stolet p. n. 1. ve stt chu a slouil u dvora j a k o moudr a loajln ministr. Jeden s o k ho intrikami svrhl, chu Juan byl posln do vyhnanstvu ale i z dlky se snail vladae odradit od vlek se sousednmi stty. Kdy vidl, e veker j e h o snahy jsou marn, utopil se na protest

v ece Mi-luo. P i zbonn tohoto b s n k a a v l a s t e n c e ze sklonku dynastie ou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 p. n. 1.) hrly v z n a m n o u roli d v a faktory - zaprv c t a a ocenn j e h o bsnickho umn , zadruh o d s o u z e n zrady, intrik a n e s p r a v e d l i v h o vyhnanstv. n s k u n i v e r z a l i s m u s Nboenstv star ny nepedstavovalo uzaven systm, e x i s t o v a l o v nm mnoho paralelnch pedstav, kter se v prbhu djin mnily. P v o d n formou byl kult pedk, kter sah a do prehist o r i c k c h dob, d l e uctvn duch a v z v n b e z p o t u bostev, j e se m o h l a lokln z n a n liit. Vldci tento nebesk k u l t podle rad astrolog zkostliv p s t o v a l i pesn dodrovanmi obady po cel stalet a do p d u csastv. P e v z e t Konfuciova u e n j a k o sttn d o k t r n y pak vedlo k e k u l t o v n m u u c t v n Konfucia a k vvoji konfucianismu. Z prvk lid o v vry se s o u b n s konfucianism e m vyvjel t a o i s m u s , kter sice dostal dky L a o - c ' o v i filozofickou z k l a d n u , ale j a k o lidov sms mag i c k c h praktik, v t n , zaklnn d m o n , kultu p e d k a vymtn bla se ve s k u t e n o s t i stal a tetm n b o e n s t v m za konfucianismem a b u d d h i s m e m . n s k sklon k synkretismu dobe charakterizuje pslov, e tri n b o e n s t v vytvej jedn o t u " , protoe si v y p j o v a l a j e d n o od druhho, p r o h l a o v a l a napklad r y z e nsk b o s t v a nebo historick osobnosti za v t l e n buddhistickch b o h . Stejn tak l z e v taoistickch

seln symbolika

40

chrmech najt adu buddhistickch prvk. seln symbolika sla pinej tst nebo netst. Tato nsk vra vychz z bohat seln symboliky a mystiky, ji lze prokzat u od nejasnjch dynasti a kter dodnes hraje relativn stle jet velkou roli. U jednika m 67 vznam a vyskytuje se ve 3417 sloeninch. Znamen dokonalost, nebo na prvopotku svta byl Nejzaz pedl" (Tchaj-i). z nj vznikla Nejvt j e d n o t a " (Tchaj-i). Dvojka je ensk slo a pslu zemi, je tak symbolem pru. V n lich sla vdy povaovali za musk, zatmco sud za ensk, a proto je trojka opt musk, m jedenct zkladnch vznam a vyskytuje se v 1915 sloeninch. Nejznmj je kombinace t pn", tedy tst, dlouhovkost a bohatstv, a t uen", jimi se mn taoismus, konfucianismus a buddhismus. tyka m adu symbolickch spojen, je m o hou bt i pozitivn, jako nap. tyi druhy umn uenc", ale pro mnoh je slem neastnm, spojovanm se smrt. Vraz ptinsobn tst" (pohoda, bohatstv, ctnost, zdrav, dlouhovkost) naznauje, e toto musk slo se cen velmi pozitivn. estka m symbolickch spojen nejmn, zatmco sedmika j a k o lich a tm musk slo celou adu. Napklad souhvzd Velk medvdice se jmenuje Sedmihvzd". Osmika je sice ensk a sud, pesto vak velice pozitivn. Patrn kvli osmi trigramm,

onm mystickm symbolm, je skrvaj tajemstv vesmru. Musk devtka jako druh mocnina t je slo dstojnosti a podku - a taoist povaovali devt nebe za nejvy. Na destce se zakld nsk seln soustava; toto slo znamen nejve", pln navrchu" a kompletn". Deset tisc" vak znamen velice mnoho". Napklad Konfuciovi se k uitel deseti tisc generac". ist z e m Rj, v nm sdl buddha Amitbha, mnohdy znm jako Zpadn r j " (Sukhvat). Oproti nirvn neznamen tento rj konec, nbr znovuzrozen v zemi blaenosti. Jmenuje se tak i buddhistick sekta, je uctv kult buddhy Amitbhy aji zaloil v kltee Vchodnho lesa v poho Lu-an v provincii iang-si mnich Chuej-juan (334-416). Chuej-juan byl zrove jejm prvnm patriarchou. ist j a s (ching-ming) Men svtek, kter se na venkov slavil vdy 18. dne 2. lunrnho msce (475. duben). lun Kuan-jin Podle star vry pidluj dti rodim bozi. Z podsvt piplouv kvtinami zdoben lun naloen dtskmi duemi, kter d bohyn Kuan-jin. Chua-kung (vldce kvtin) a C h u a - p o (pan kvtin) dohlej na to, aby kad due byla pidlena na sprvnm mst a ve sprvnou dobu sprvnm rodim. Onou dobou je chvle poet - a vk lovka se potal vskutku od tto chvle, nikoli od narozen.

tyi nebesk bytosti

4]

luny zkona A deset metr dlouh paprov luny, kter se ve star n poutly 15. dne 7. lunrnho msce a na nich byly paprov postavy bostev. Mly v msci hladovch duch vysvobodit due z pekla. ou-sin Tchung-c' Toto bostvo v podob dtte se vzv, kdy dti nechtj poslouchat nebo se ubraj patnou cestou. tyi d i a m a n t o v krlov V kadm vtm nskm buddhistickm kltee stoj tyi obrovsk sochy nebeskch strc, kterm se rovn k tyi nebet krlov neboli tyi nebet mahrdov", co svd o jejich indickm pvodu. Pevzal je vak jak buddhismus, tak taoismus a nov je interpretovaly. Pvodn urit pedstavovali tyi svtov strany a tyi ron obdob. Protoe atributy tchto ty svtovch strc se mohou od provincie k provincii liit, je teba si pi jejich popisu pipomenout jejich pvodn piazen. Prvn je pn severu Vairavana (Pi-a-men) s pdomkem Ten, kter hodn slyel". Jeho atributem je krysa nebo jetr, jen vldne arovnmi silami. Dhrtartra (' Kuo) je p n e m vchodu, Ochrnce krlovstv", j e h o atributem je velk loutna, j ovld vtry. Tet strce je Virdhaka (Ceng ang), pn jihu, s pdomkem Zmnoen velikost". Tm kouzeln me Modr oblak", kterm vyvolv vtr. A posledn, Virpka (Kuang Mu), vldne zpadu, m pdomek Velk o i " a po boku det-

nk. Kdy tento detnk oteve, na celm svt se setm. Vichni tyi jsou povaovni za ochrann bohy buddhismu. Nebude-li se dbt Buddhova uen, pestanou svt chrnit. Vzhledem k tomu, e ovldaj prodn sly, mohou velice rychle a snadno zasahovat i do lidskch osud. tyi h a r m o n i t brati V Tibetu a v oblastech severn a zpadn ny obvanch Tibeany lze obas narazit na symbolickou skupinu, kter pipomn pohdku o brmskych muzikantech od brat Grimm, nej e d n se vak o osla, psa, kocoura a kohouta, ale o slona, opici, zajce a koroptev. Prav se, e sm Buddha vyprvl svm uednkm o tchto tyech harmonickch bratrech" a na jejich souladu a svornosti vykldal pokojnou spoluprci j a k o podstatn faktor lidsk existence. Mlad zvata respektuj star a kad pln svou lohu, ji zvld podle sv velikosti, povahy a schopnost. tyi nebesk bytosti an dlili hvzdnou oblohu na 28 souhvzd. Toto dlen nachzme i u Ind, Babyloan a Arab, lze tedy usuzovat na spolen p v o d . Ryze nsk je vak jejich lenn po sedmi. Sedni jich pat vchodu, stran, na n vychz slunce, stran jara, plozen. Symbolem vchodu je ern drak", kter byl vak pozdji zobrazovn modrozelen. Ostatn ti svtov strany jsou jih s Rudm ptkem" (fnixem), zpad s Blm tygrem", kter je vldcem nad smrt, a sever

s Temnm vlenkem severu". Toto pozoruhodn, nesnadno vyloiteln j m n o se dvalo elv, j e nesla na kruni hada se vztyenou hlavou. tyi nebet krlov Ve vstupn sti buddhistickch chrm stoj proti sob gigantit tyi nebet krlov. Vtinou bvaj ze deva, peste pomalovni, s nkolika vrstvami laku a sahaj asto a ke stropu sn. Bhem asu se pro n ustlila etn jmna: nebet strci, dvardov, lkaplov, diamantov krlov a tak tyi indit brati. Tato tveice vldne obrovskmu zstupu nebeskch bytost, ste vchody clo rje na hoe Mru a brn buddhistick svatyn ped dmony, zlmi duchy a zlodji. Jsou povaovni za mocn ochrnce vry a buddhistickch zem. Maj sice pevn atributy, ale mohou si je mezi sebou mnit, take v provincich lecch daleko od sebe meme vidt atribut krle vchodu v rukou krle zpadu. nsky se vem tyem k S'-ta tchien-wang, ale tento nzev se pli nepouv, spe jejich indick j m n a . Krl jihu s rudm obliejem je povaovn za pna rstu, jmenuje se Cen-ang nebo Pchi-lu-ce-ia (v sanskrtu Virdhaka) a j e h o atributem je me. j i m roztn i vtr. M n o h d y ho lze vidt s otpem a nefritovm prstenem. Krl severu, Pi-a-men nebo Tuo-wen (v sanskrtu Vairavana), zvan t Ten, kter ve sly", nos detnk chaosu", j m me vyvolat naprostou tmu nebo boue a zemte-

sen, podle toho, zda jej oteve nebo zave. asto ho provz krysa nebo jetr s magickmi schopnostmi. Obliej tohoto nebeskho krle je ern. Krl zpadu, c h ' - k u o (v sanskrtu Virpka), m modr obliej a j a k o poznvac znamen tystrunnou loutnu pchi-pcha, jej tny jsou slyet po celm svt a spaluj neptelsk stany a leen. Krl vchodu, Kuang-mu (v sanskrtu Dhrtartra), m v rukou perlu a hada. Jeho bl obliej vyvolv strach, j e h o vlasy pipomnaj mdn drty a stejn j a k o j e h o kolegov stv na poraenm d m o n u . Rzn barva oblieje ty nebeskch strc se vysvtluje jejich indickmi vzory, kter personifikovaly zemi, vodu, ohe a vtr. U tchto boh je vak znan poet variant. Tak napklad krl severu me v ruce dret mal model pagody. V z h l e d e m k j e h o marcilnmu vzhledu nen divu, e ho uctvali j a k o boha vojk a bval vzvn j a k o vlen bostvo a jeho obraz byl na praporech a na zdech uniforem. Z obdob Tchang se traduje, e za taen csae Suan-cunga (vldl 7 3 1 - 7 5 6 ) proti barbarm nhle sestoupil z oblak a napomohl mu k vtzstv. Voj e v d c e m ty krl je Wej-tchuo (v sanskrtu Veda), kter bv v kadm chrmu v jejich blzkosti, nikoli bezprostedn vedle nich. tyi olte Pro csask obti byly u v potcch dynastie Ming (1368 a 1644) zzeny v Pekingu tyi olte: na jihu olt Nebes, na vchod

u '-sing

43

olt Slunce, na severu olt Z e m a na zpad olt Msce. Olt Nebes je ovln a modr, nebo nebesa jsou kruh, zatmco olt Z e m z blho mramoru m lut zdoben, nebo lut je barvou z e m , a je tvercov, protoe sta a n si Zemi pedstavovali j a k o tverec. Olt Slunce je rud a olt Msce zelenkav bl. Jasn se zde projevuje nsk symbolika barev. tyi pile Vedle znamen zverokruhu jsou pro nsk horoskop dleit i tyi pile" (S'-u), tj. den, hodina, msc a rok narozen. tyi poklady u e n c o v y pracovny Tu, kmen na roztrn tue, ttec a papr patily k pracovn nejen kadho uence, ale i ednka. tyi ulechtil pravdy Jdro Buddhova uen strun shrnuj tyi ulechtil pravdy": 1. Na tomto svt je v e c h n o sam strast. 2. Pinou strast je ze", tedy chtivost, tuby, choutky, kter vede k vnmu znovuzrozovn. 3. Kdy se potla ze, strasti ustanou. 4. K potlaen zn a tm k odstrann strast vede osmidln stezka: sprvn nzor, sprvn zmr, sprvn e, sprvn chovn, sprvn it, sprvn sil, s p r v n bedlivost a sprvn soustedn. tyi ulechtil Bambus (skromnost), vestka (nedotenost), chryzantma (trvalost) a orchidej (krsa); rovn symbolizuj tyi ron obdob.

tyi V nsk seln mystice je tyka slo j i n o v , pedstavuje zpad a j e znma etnmi sloeninami jako tymi ronmi obdobmi, tymi druhy umn" hodnmi vzdlance (loutna, achovnice, kniha a obraz), tymi lany morlky" (obadn chovn, vdom povinnosti, stud a n e platnost) a nakonec tymi branam i " , j i m i j s o u mnny tyi cesty mladho Siddhrthy, je ho pimly k tomu, aby se zekl dosavadnho ivota. H o d n an se vak tyce vyhb, protoe je s o u z v u n se smrt" (s'). tyiadvacet pklad synovsk oddanosti Kadmu dtti se ve star n vyprvly pbhy o vzornch synech a dcerch, je se doporuovaly k n p o d o b . Oblben byl napklad pbh o synu, j e n sedl cel rok u loe n e m o c n matky, ani se pevlkl, aby ji nemusel ani na chvli opustit, nebo o synova, jeho matce se v zim zachtlo kapra, a syn leel na ledu rybnka tak dlouho, dokud j e h o tlesnm teplem neroztl a on mohl kapra vylovit. A sedmdestilet Lao-c' pr bavil otce a matku tm, e se choval jako dt. u '-sing A do konce dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) pochzeli vichni buddhistit m n i c h o v v n vlun z Indie a Stedn Asie, protoe anm bylo do t doby zakzno vstupovat do mniskho stavu. Prvn an, kter tento zkaz prolomil, byl u '-sing a brzy ho nsledovali dal. Rovn j a k o prvn

nastoupil obtnou cestu za originlnmi buddhistickmi texty na Zpad", kterm se tehdy mnila Indie a Stedn Asie. Zemel roku 281 v Jii-tchienu v dnen autonomn oblasti Sin-iang. u Wang Bh radosti, pn nad manelstvm, kter sdl na planet Venui. Jeden z nejpodi vnjch boh ny, pvodn vemi obvan a pozdji zbonn posledn panovnk dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.). u u n g Taoistick bostvo ohn uctvan zejmna v provincii Chu-nan, kde se v Li-lingu a Liou-jangu u odedvna vyrb pyrotechnika pro novoron oslavy. u-ke Liang Historick osobnost z obdob T ( 2 2 0 - 2 8 0 ) , je schopnostmi, vkony a stylem ivota pipomn Leonarda da Vinci. u-ke Liang byl prvnm rdcem vldce sttu u Liou Peje, byl to geniln vynlezce, stratg, bsnk, umlec a sttnk, ktermu se pisuzovaly dokonce nadpirozen schopnosti. Narodil se roku 181 v provincii an-tung a il jako poustevnk v dnen provincii Chu-pej. Liou Pej se o jeho povsti doslechl a dal ho, aby vstoupil do jeho slueb, co se mu podailo a po tet nvtv, protoe u-ke Liang se chtl pesvdit, zda to Liou Pej mysl opravdu vn. Potom mu vrn slouil a do sv smrti v roce 234. Zanedlouho byl zbonn a v chrmech uctvn jako Wu-chou (vvoda z Wu). V severn n je kupodivu patronem prodava kol.

u-lung Z doby lungansk kultury (asi 2 9 0 0 - 1 9 0 0 p. n. 1.) se dochovaly j e m n brouen nefritov figurky stoenho draka s prase hlavou. Zejm se jednalo o amulet s hlubokm mystickm obsahem, kter vak nebyl zcela vysvtlen. Kombinace vepe a draka poukazuje na ran rolnick kultury v severn n i na postupn se c uctvn drak. u n d a Kov a kovotepec, kter Buddhu pi j e h o posledn pouti pozval na hostinu, jejm hlavnm chodem byl pokrm skaramaddava, po n m B u d d h a poctil siln bolesti v trobch. u n g K u e j Bojovnk s d m o n y ung Kuej je nejznmjm pomocnkem nebeskho ministerstva exorcismu. J e h o obraz se zavuje na dvee bud na Nov rok, nebo 5. dne 5. lunrnho msce. Zobrazovn bv vtinou v rudm rouchu s ernm vousem, v ernch botch a s m e e m v ruce. Provz ho netopr a obklopuje ho osm trigram, symboly jinu a jangu a pt jedovatch zvat. ung-i W a n g Vojensk komisa Wang e n - ' je od 10. stolet j a k o loajln a ctnostn p r i n c " (ung-i Wang) povaovn za patrona a boskho praotce rodu Wang. ung-jiie-miao Klter Stednch hor na vrcholu Tchaj-' v poho Sung-an byl zaloen za dynastie chin (221 a 206 p. n. 1.). Jedn se o velk komplex na ploe 100 000 m a pat k nejznmjm pamtkm star ny.
2

ung-li chiian

45

Jeho chrm ung-jue-miao ochrauje socha eleznho mue, odlit za dynastie Severn Sung (960-1126). M sedm skvostnch sni a cel komplex je obklopen cypiovm lesem. ung-li chiian Prvn v ad Osmi nesmrtelnch, zvan tak Chan ung-li, il pr j a k o filozof za dynastie ou (1122-221 p, n. 1.) a ptral po tajemstvch prody. Nakonec objevil elixr ivota a prek promny. Vyprv se pbh, e jednou el kolem hbitova a spatil enu, jak mv vjem nad hrobem. Podivil se a zeptal s e j , pro to dl. Mu mi ekl," odpovdla, e se smm opt vdt, a uschne zem na jeho hrob. Ted mm ctitele a rda bych se vdala." ung-li chiian se nad n slitoval a nadil svm duchm, aby j se suenm pomohli. ena mu za to v-

novala vj. Kdy to vyprvl sv en, rozhoila se a ekla, e ona by na nj tak brzy nezapomnla. ung-li chiian o jejch slovech pemlel a rozhod] se, e ji vyzkou. Pedstral n e m o c , zemel a pomoc prku promny se zmnil ve slinho mladka. Uchzel se o svou enu a dlal j nabdky k satku. U za nkolik dn souhlasila. Pak po n poadoval m o zek zesnulho m u e jako neklamn dkaz jej nklonnosti. ena souhlasila a otevela rakev. Ta byla k jejmu asu przdn a ctitel se v t chvli rozplynul v oblak. Pochopila, co se stalo, a z hanby se obsila. ung-li chiian je zobrazovn jako tloutk s obnaenou hrud a dlouhmi vousy. Jeho atributy jsou broskev nesmrtelnosti a vj, j m doke zklidnit rozbouen moe.

Dkin Tantrick bostvo, v lamaismu symbol enskho bostva v jeho krutm a smrtelnm aspektu. Vystupuje jako nah dvka v tanenm postoji, v prav ruce m kultovn obetn n a v lev leben klenbu naplnnou krv. Dalajlma Nejvy duchovn a svtsk vldce Tibetu a hlava lamaismu je povaovn za pevtlen bdhisattvy Avalkitvary. Prvnm dalajlmou byl C o n g k h a p v k Gendundup, ale titul dalajlmy byl oficiln vyhlen roku 1578 za tetho pevtlence a vdce sekty Gelugpa lamy S n a m G j a m c c h a ( 1 5 4 3 - 1 5 8 8 ) , jen obrtil vldce tumedskch Mongol Altan-chana na buddhismus. Altan-chan mu udlil titul, kter se skldal z m o n g o l s k h o slova dalaj (ocen) a tibetskho lama a ml vyjadovat, e lmova uenost je hlubok a bezbeh jako ocen, a daroval mu pee s npisem Dordehang neboli Dritel h r o m o k l n u " (Vadradhara). Kdy se Snam Gjamccho vrtil do Tibetu, prohlsil, e prvnm dalajlmou byl G e n d u n d u b , druhm j e h o pevtlenec Gendun Gjamccho a on jako Gendunv pevtlenec je tetm.

O stolet pozdji vydal pt dalajlma ( N g a w a n g Lozang Gjamccho) historicky vznamn stanovisko, kdy prohlsil, e vichni dalajlmov j s o u reinkarnacemi nrziga (bdhisattvy Avalkitvary) a tm takka bosk osobnosti. Z tto souvisl ady pevtlenc pochz i nynj 14. dalajlma Tandzin Gjamccho (nar. 1935). Damaru Bubnek ze dvou lebench kleneb potaench zelenou k; pi pedtn posvtnch knih a pi uritch ritulnch konech se do nj tlue ukazovkem nebo se jm tepe a kuliky, j e vis na konci stuhy, narej o ki. Potsnm damaru se pivolvaj bohov, kter pak milostiv nalad vno podvan v rituln i z lidsk lebky zvan kapala. Dpung Ze vech klter starho Tibetu byl Dpung (doslova hromada re") nejvt, nebo v nm a do roku 1955 pebvalo asi 7000 mnich. Tm byl vbec nej vtm klterem na svt. Ne byla dokonena Potla, sdlili v Dpungu i dalajlmov. Le asi 8 km zpadn od Lhasy a kulturn revoluci pestl natst bez vtch kod. Zaloil ho v roce

Deov voda

47

1416 Congkhapv k Damjang Chdze. asn komplex se studovnami a kaplemi je povaovn za pokladnici tibetskho umn. Datle Dv datle skryt v tstov tatice (iao-c') vyjaduj pn porodit nebo zplodit syna. Dmoni iroce rozvtven vra v dmony ve star n zamstnvala znan poet zaklna, aman a exorcist, nebo tito neblaz duchov se museli usmiovat nebo zahnt. Pedstavovali si je v lidsk, zvec nebo kombinovan podob. Rozliovalo se mezi prodnmi duchy ijcmi ve vodch, skalch nebo v zemi a mezi dmony, kte bloud jako hladov duchov. Obvni byli pedevm dmoni nemoc, protoe mohli postihnout nejen jednotlivce, ale i cel kraje. Den jarnho draka Svtek chung-lung-ie se slav 2. den 2. lunrnho msce. Sta an vili, e draci se v 9. lunrnm msci ukldaj k zimnmu spnku a procitaj teprve pi prvnm slunenm paprsku - tj. 2. dne 2. lunrnho msce, ktermu se tak kalo Drak zved hlavu". V tuto dobu se v zemi probouz i prvn hmyz, a proto se tento den nazv t probouzen vzruenho hmyzu". Na Den jarnho draka se tradin jed kolky zvan dra upiny" a nudle dra vousy". Deset nebeskch kmen Kombinac deseti nebeskch kmen (tchien-kan) s dvancti p o z e m s k m i vtvemi (ti-') vznik edestilet cyklus.

Soud se, e tchto deset k m e n pochz z destkovho cyklu, kter se zejm pouval v p e d d y n a s t i c k dob. K oznaen deseti k m e n se pouv pt prvk, kter se vdy len na dva stupn. Deset p o d s v t n c h krl Soudci, kte pedsedaj p e k e l n m s o u d m a udlej dum zesnulch tresty podle zvanosti jejich hch. Deset tisc Deset tisc je s y m b o l e m hojnosti a dlouhovkosti a znamen vdy vci, jich je nebo by mlo bt dostatek. Csai se plo deset tisc let ivota", a dokonce ho tak oslovovali. V umn je 10 000 znzorovno trem, svastikou nebo vinoucm se tokem. D Vzhledem k lomu, e d ml pro zemdlskou civilizaci star ny nesmrn vznam, vilo se v boha det (Ju-') a v duchy det (jii-en) a zejmna v 5. lunrnm msci, kdy se po dlouhm obdob horka dlouho neobjevovala deov m r a n a , se podala prosebn proces. Obad se opakoval k o n c e m estho msce, tentokrt j a k o podkovn za vlhu. Na toto proces se zhotovovali dlouz paprov draci oven mnostvm lampion. Lijavce se pipisovaly deovm drakm, kte se staraj o vlhu a tak zajiuj existenci vech obyvatel e. K deti dochz, kdy se ensk princip jin spoj s m u s k m principem j a n g e m . Deov voda (ju-uej) M e n svtek, kter se slav 3. dne 1. lunrnho msce (1 9-/20. nor). V severnch

Deva

48

oblastech to bv o b d o b hojnch srek. Dva Ve velkm zstupu buddhistickch bostev pat dvov k nim nebeskm bytostem s omezenm vlivem a vymezenou kompetenc. Pochzej z hinduismu a buddhismus jim pisoudil vtinou ochrann funkce. Jejich enskm protjkem jsou dv. Devt nebe Nej vy taoistick nebe. Devt Ve starm nskm nboenstv pedstavuje devtka (iou) posvtn slo, nebo je mocninou t. Je symbolem nejvyho muskho principu, dokonalosti, nejvy moci. Rovn symbolizuje dlouh ivot a stlost, proto 9. den 9. lunrnho msce bv oblbenm datem satku. Star na mla devt provinci, je vymil legendrn csa Ju, Stejn tak se dlila nebesa na devt st, bylo devt hor, devt prsmyk, devt ostrov v nekonenm moi, csa J zkrotil devt ek atd. Kdy nkdo na sv pouti spatil devt ovc, povaovalo se to za dobr znamen. astn symbolika je i v nsobcch devti. Devt drach syn k se, e bosk drak m devt syn a kad z nich je jin". Pi-si m zlibu v literatue, vdme ho proto na hlavicch stl, je nesou na kruni elvy. Pa-sia udr i ty nejt pedmty a lze ho vidt ve spodnch stech staveb. Pchu-lao miluje hluk a rmus, a proto bv z o b r a z o v n na zvonech a gonzch. chao-feng je dobrodruh, nejradji leze na stechy chrm a dom, take ho vdme na okapech.

c h ' - w e n m rd vodu, tud bv na mostech nebo jako ochrana ped porem na stechch. Suan-ni vypad j a k o lev a rd odpov, Buddha ho pijal do svch slueb, a proto je vyryt do j e h o trnu. chiou-nou nalezl zalben v hudb a nachz se na kolcch housl. S poslednmi dvma syny vak nen radno ertovat, protoe Ja-c' je chladnokrevn brach, kter rd zabj a provz kata pi popravch, lze ho proto vidt na jilcch me, a Pi-chan j e horkokrevn rv a bv zobrazovn j a k o strce na vratech vzen. D e v t drak se plch ve vod Vydatn a setrval d. D e v t starch trest Pokuta, vprask, zbiovn, vyplen cejchu, uznut nosu, useknut chodidel, kastrace, smrt a vyhnanstv. Dharmaakra Koleso drma" nebo kolo zkona, symbol buddhistick vry; bv ztvrovno s osmi loukotmi, kter symbolizuj osmidlnou stezku. Otet kolem" znamen rozvjet a it uen. V lamaistickch c h r m e c h j e devn nebo kovov erven lakovan dharmaakra umstna na podstavci s lotosovm vncem a viditeln je u z dlky. Dharmapla V sanskrtu ochrnce drma", ochrann bostvo buddhismu. Vech deset dharmapl m est rukou, ti hlavy a na ele tet" oko. V n a Tibetu jsou asto zobrazovni a jejich velkolep sochy z pozlac e n h o bronzu se vytvely pedevm v 15. stolet.

Dra krl

49

Dhjnasana Meditan pozice se zkenma nohama, zvan t vrsana nebo vadrsana (diamantov pozice). Dhjnibuddha N a d s m y s l o v , nadasov buddha nepodlhajc zkonm prody a viditeln v meditaci. Kad z pti dhjnibuddh je piazovn j e d n svtov stran. Ptou svtovou stranou se mn sted nebo zenit. Vchod reprezentuje Akbhja (Neotesn), zpad Amitbha (Nekonen j a s ) , jih R a t n a s a m b h a v a (Z klenotu zrozen) a sever Amghasiddhi (spn dokonal) a uprosted trni Vairana (Zn). Kadho z nich provz j e d e n pozemsk buddha a jeden nadsmyslov bdhisattva, dhjnibdhisattva. Dpankara Buddha minulosti, v sanskrtu osvtlova" nebo zaehova kahanu". kjamuni byl ve svch pedchozch inkarnacch j e h o kem a Dpankara mu pedpovdl, e v jednom ze svch budoucch znovuzrozen pijde na svt v Indii a doshne probuzen. Dvka rajskho j a b l k a Jang Kuej-fej, oblben konkubna csae Suan-cunga (vldl 7 1 2 - 7 5 6 ) a proslul krska nskch djin. Divok husa Symbol dobrch zprv a za posledn dynastie (1644-1911) symbol civilnho ednka tvrtho hodnostnho stupn, kter ml na obadnm odvu jet osm drak se tymi drpy a na pice klobouku purpurovou kuliku. Domc bohov K domcm bohm

pat bh domcho krbu, bh pdy, bh studn a pramen, bohyn zchodu, bohov dve, manelskho loe, bostvo velk spky, bh mlatu a bh chlv a stj. ada z nich vystupuje asto s p o m o c n k y a po boku maj sluebnictvo. B o h a d o m c h o krbu leckdy provz i j e h o cho. Domc olt Kad rodina mla domc olt. V tchto asto velice krsn zdobench vklencch stvaly sochy boh, j e obzvlt uctvala, a ped nimi bylo vykuovadlo. Uprosted byl umstn patron rodiny, v dom e c h obchodnk to byl napklad bh penz. Dorde legpa Lamaistick krl d mon. Bnistick bostvo, je si podmanil indick mg Padmasambhava a obrtil je na buddhismus. Draci strci poklad Tito draci (fu-cang-lung) ste podzemn poklady, drahokamy a kovy. D r a c i - d u c h o v Draci (en-lung). kte pinej d a napomhaj rodnosti pol. Dra drpy Poet drach drp na o b a d n m odvu uroval postaven nositele. Draka s pti drpy ml csa a nejvy csat ednci. Ni hodnosti se museli spokojit s draky o tyech nebo tech drpech. Dra krl Mezi tymi duchy", drakem, fnixem, tygrem a elvou, zauj m a l odedvna vznan postaven drak. Pipisovalo se mu, e pivd mraky a d. Protoe se soudilo, e na svt je drak cel ada, museli mt i svho krle. Tomuto krli (lung-

-wang) se budovaly chrmy stejn asto j a k o mstskmu bohu nebo bohu pdy. Zobrazovali ho s lidskm tlem a dra hlavou a v krlovskm rouchu. Dra krl sdlil v palci na moskm dn s mnoha ministry, generly a vojky, posly a sluhy, ti vichni byli mot ivoichov. Podle nkterch povst mlo kad ze ty svtovch mo svho draho krle. Dra k Dra k (lung-ma) je mytick bytost lut eky. Ped miliony a miliony let pr svobodn a nespoutan brzdil vlny C h u a n g -che. Kdy ho bohov konen zkrotili, vyskoil vysoko nad vody a oddlil nebe a zem. Na jeho hbet se vak lesklo deset zlatch slunc. To byl potek ivota a nsk civilizace. Jeho hlinnou nebo devnou sochu lze dodnes vidt v mnoha polorozpadlch chrmech pi lut ece. Dra matka Lung-mu; bohyn uctvan pedevm na j i h u provincie Kuang-tung. Rolnci ji vzvaj ped kadoronmi zplavami, tajfuny a sesuvy pdy. V chrmech si ji lze pro skvostn roucho csask vdovy snadno splst s bohyn moe Ma-cu. Dra msto Chuaj-jang v provincii Che-nan, v nm ukazuj hrob mytickho csae Fu-si, kter byl dajn napl lovk a napl drak. Dra misti Schopn a ulechtil ednci. Dra princ Bohat a elegantn osoba. Dra slina Drah parfm, zejmna ambra.

Drak na je vlastn zem draka. Nejen proto, e se csaov e stedu povaovali za potomky drak, nebo svj pvod odvozovali od mytickho csae Fu-siho, ale ctili se tak i vichni an. Syn nebes sedl v Zakzanm mst na dram trnu, oblkal dra roucho, nosii ho peneli na dram voze, draci byli na vlajkch a korouhvch vojska a lostva, na potovnch znmkch. Na stechch chrm sedli keramit draci a drak byl umlci milinkrt malovn, vyezvn, tvarovn a tesn. Zeny vyvaly a tkaly dra motiv do drahch hedvbnch ltek a prost rolnick eny vysthvaly lunga", tedy draka, z barevnho papru. Ostatn i Fu-si a Nu-kua, prvn pr lid ili prapedci an, mli spodn st tla dra a zakonenou dlouhm ocasem. Msto Chuaj-jang, v nm je Fu-si dajn pohben, se dodnes nazv Dram m s t e m " . Takovto prapedci mohou mt jedin pozitivn vlastnosti, a proto se drak - na rozdl od ostatnho svta - stal v n symbolem poehnn, blahobytu a zdaru, vdy dra duchov (en-lung) pinej d, bez nj by nevzela setba. Drak m devt syn, z nich kad se vyznauje zvltnmi vlastnostmi a kte jsou v umn tak rzn ztvrovni. Existuje dra krl", jen sdl ve svm skvostnm podmoskm palci, a draky je obydlena cel na. P o zemt draci (ti-lung) vldnou pramenm, ekm a jezerm, lze je nalzt v horch a kopcch a pi stavb dom,

Duha

51

most a ulic je na n teba brt zetel. Na jae se draci zvedaj, stoupaj do povt, let nad zem a jsou touebn oekvni, nebo pinej d. Kdy jejich sm d o p a d n e na zem, zmn se ve vzcn nefrit. skm symbolem ny je drak. Nstupu csae na trn se kalo dra let". Csa pil ze lk zdobench draky, nosil broktov roucha s vyitou dra hlavou, nad j e h o hlavou na kazetovch stropech palce hledly do vech svtovch stran dra hlavy, krel po schodech, na nich stvaly mistrovsky proveden mramorov draci. Znakem csaovny a zrove symbolem krsy a elegance byl fnix, krl ptactva. Oproti evropskmu draku je nsk drak dobromysln, kod pouze za uritch podmnek, me napklad pivodit zplavy. Draci se obecn dlili do ty kategori: nebet draci, draci-duchov, zemt draci a strci poklad. V mtech, pohdkch a povstech vak vznamnou roli hraj draci mot. Drak v sob spojuje charakteristick znaky devti zvat: tlo a ji hada, hlavu velblouda (kon, krokodla), rohy jelena, oi krlka, bicho by, upiny kapra, paty orla, tlapy tygra a ui buvola. Drak jinak pedstavuje pt a nejdleitj znamen nskho zverokruhu, nebo ptou a nejdleitj svtovou stranou je v Cn sted. Je to tak nejastnj symbol nsk mytologie. lovk narozen v roce Draka je dtkem tstny. k se, e nkdo je bohat j a k o drak". Drak je

vysloven vitln a nesmrn prrazn osobnost a sv nadn pln rozvine j e n v samostatn prci. Draci jsou povaovni za spravedliv, estn, ulechtil, velkorys, odvn a rytsk. Velice spn bvaj v p e nnictv. V rocch Draka se zahajuj obchody, roziuj podniky a sluuj firmy. A protoe Drak m tst i v lsce, hod se tyto roky i pro uzavrn satk. Drak se vak snadno vzru, plin naden ho m e unst k chybnm odhadm, povznesen fantazie svst na scest. A proto se i v rocch Draka stdaj spchy s nespchy. Pzniv je spojen Draka s My a Opic, nebo vichni, kdo se v tchto dvou znamench narodili, uvaj plnmi douky vzruen, je Draka provz. Nevhodnmi partnery jsou pzemnj a realistitj Buvolov, O v c e a Psi. U ostatnch znamen zle na tom, zda se chtj a dokou pizpsobit. Drak je bytost jarn, podncuje rst, za sklize vak u odpovdn nen. D r s n msc Dvanct msc lunrnho kalende, ktermu se t k hok. Probhal ve znamen pprav na oslavy N o v h o roku, co m i m o jin znamenalo i to, e byl posledn monost k vyrovnn dluh. Pokud nkdo nemohl dluh uhradit, musel se skrvat do novoronho jitra, protoe pak se mu lhta prodlouila do 5. dne 5. lunrnho msce. Druh beh Nirvna. D u h a Symbol spojen j a n g u a jinu, symbol manelstv.

Duch Polrky J e d n o z nejvznamnjch h v z d n c h bostev, stoj v centru nskho svta a nikdy nemen svou polohu. Duch zelen by V jin Cn, v dol Jang-c'-iangu a ve Velk nsk nin existuj odedvna svatyn ducha zelen by, v nich se ba uctv j a k o vodn bostvo. b se obtuje vno a rozlin pochoutky, dokonce ji uctvaj divadlem. Tato tradice pochz zejm z toho, e ve vodnatch a tm na by bohatch oblastech bvaj lid vtinou ueteni sucha. Kdy ba v tchto koninch vnikla do d o m u . s l a v n o s t n j i penesli do ab svatyn. D u c h o v V nsk lidov ve maj duchov velk vznam. Rozliovalo se mezi dobrmi, npomocnmi duchy (en), tedy d u e m i pedk, je jejich potomci chovaj v ct, a zlmi duchy, dmony (kuej), duemi pedk, kte se njak provinili nebo na n potomci zapomnli. Kuej mohou bt t due sirotk, sebevrah i tch, kdo pedasn tragicky zahynuli, tedy dve, ne j i m nebesa urila. Takov due bloudily svtem ivch j a k o d m o n i c k stny, a kdy o n nebylo postarno, mohly psobit zlo. Proto se na vtch hbitovech zizovaly kamenn desky, na nich se osielm d u c h m obtovaly paprov penze, jdlo a pit. Pe o tyto duchy se ve star Cn brala velice vn. Ta-ung-jie (velk zstup uctvanch") jsou zase duchov tch, kdo padl v boji, byli zavradni, jejich

smrt zpsobil ohe nebo voda a nemaj dn pbuzn. V nkterch krajch se jim dokonce stavly vlastn chrmy. Ku-chun" neboli hladov duchov bu nemli na zemi dn p o t o m s t v o , nebo se j e d n a l o o mrtv, jejich tla se nikdy nenala. Kdy moe nebo eka vyplavily nez n m tlo, kalo se mu jou-jing-kung (ten, kter d odpov") a lid se mu postarali o dstojn poheb. Duchov hor Duchov hor (an-siao) pochzej jet z prehistorickch animistickch d o b a ve stedn a jin Cn j s o u povaovni za celkem nebezpen tvory. Vypadaj j a k o opice, jsou ern, chlupat a velice mrtn. Kdy potkaj lovka, vyzvdaj na nm j e h o j m n o , protoe jedin tak mu m o h o u ukodit. Duchov odlivu a plivu Na pobe Vchodonskho moe se uctvaj duchov odlivu a plivu (chao-en). Pvodn se jednalo o dva generly, kte spolu urputn vlili a po smrti byli zbonni. Jeden z nich je Wu an, nkdy zvan t n hrab (Che-po), druh Wen ung. V Chang-ou je Wu an uctvn jako bh nhlho plivu a pinej se mu obti. D m N e b e s k h o mistra Kltern komplex na pat hory Drak a tygr (Lung-chu-an), 20 kilometr jin od Jing-tchanu v provincii iang-si, je sdlem Cesty nebeskch mistr a nebeskho mistra i uitele, nskho taoistickho papee". Zaloil ho

Dtaka

v 1. stolet n. 1. ang Tao-ling a klter se stal poutnm stediskem taoismu. ang Tao-!ing v nm pak psobil ticet est let j a k o nejvy autorita sekty Cesty pti mic re, ji rovn zaloil, a jako kouzelnk z Tyg hory". Veden taoistick komunity pedal svmu synovi. Nrok na veden se v rodin ddil a Dm Nebeskho mistra" se stal jakmsi taoistickm Vatiknem. Jeho vdce byl povaovn za hlavu vech kouzelnk a krotitel dmon. Stoupenci nebeskho mistra hjili v novovku sv vsady velice militantne, take po vyhlen republiky v roce 1911 byl majetek kltera zabaven. Dnes je komplex opt clem poutnk i turist. Dvacet tyi m e n svtky e stedu mla vedle velkch svtk jet tyiadvacet mench, kter se dily podle solrnho kalende a mly pedevm praktick vznam pro zemdlstv. Jarn: Zatek jara, Deov voda, Probuzen hmyzu, Jarn rovnodennost, ist jas, Obiln d Letn: Zatek lta, Nalvn zrna, Zrno v klasu, Letn slunovrat, Mrn horka, Velk horka Podzimn: Zatek podzimu, Konec veder, Bl rosa, Podzimn rovnodennost, Chladn rosa, Pchod mraz Zimn: Zatek zimy, Mal snh, Velk snh, Zimn slunovrat, Slab mrz, Siln mrz Dvanct e m b l m Na csaskch rouchch bylo vyito dvanct emblm: slunce, msc, hvzdy, hory, dra-

ci, baanti, fnix, obtn ndoba, asy, plameny, rov zrnka a sekerov meandry. Tyto emblmy ukazovaly moc vladae i j e h o spojen s neb e s k m i m o c n o s t m i . Jejich poet koresponduje s cyklem dvancti lunrnch msc a s dvancti pozemskmi vtvemi astrologie. Dvanct pozemskch vtv Dvanct pozemskch vtv se jmenuje podle dvancti zvat slunenho zverokruhu, jimi j sou My, Buvol, Tygr, Krlk, Drak, Had, K, Ovce, Opice, Kohout, Pes a Vep. Tato z n a m e n zverokruhu odpovdaj souhvzdm, s jejich p o m o c se kad msc uruje postaven Slunce. Jestlie v edestiletm cyklu tchto dvanct p o z e m s k c h vtv k o m b i n u j e m e s deseti nebeskmi kmeny (vdy dvakrt devo, ohe, zem, kov, voda), dostaneme edest j m e n roku (nap. rok 2001 byl rokem Kovovho hada, rok 2 0 0 2 Vodnho k o n , rok 2003 Vodn ovce, 2004 rok Devn opice, 2005 rok Devnho kohouta). Dvarapla Ochrann bostvo stec vchod do chrmu nebo svatyn. Dv Dvojka m v nsk seln mystice velk vznam. Jako nejni jinov slo pedstavuje zemi a principy jin a j a n g . Pedpovdi Knihy promn jsou postaveny na binrnm systmu plnch a peruench ar. Dv ryby v koi s pomerani Symbol pn, aby lovk ml v kadm roce tst. Dtaka Zrozen"; vyprvn o pedchozch Buddhovch ivotech. Dta-

ky obsahuj 547 pbh uspodanch do dvaceti dvou oddl. Velice pomhaly pi en buddhismu jak v Indii sam, tak v n a na celm Dlnm vchod. V Evrop jsou znmy jako buddhistick pohdky. Dkhang Dm Pn" j e nejposvtnj tibetsk klter. S j e h o stavbou zapoal v 7. stolet krl Songcn Gampo. Dodnes je v nm socha Buddhy kjamuniho, kterou ze sv vlasti pivezla nsk princezna Wen-cheng. Jej otec, druh csa dynastie Tchang (618-907) Tchaj-cung,

toto u m l e c k dlo kdysi dostal od j e d n o h o benglskeho krle. D khang pedstavuje impozantn celek ryze tibetskch staveb se snmi, vnitnmi dvory, portly a etnmi kaplemi s bezpotem soch Buddhy, bdhisattv, ochrannch boh, lam a tibetskch panovnk. Nachz se ve Lhase na hlavnm nmst a odedvna je clem nesetnch poutnk. Dunka Symbol tst; na novoroence vyjaduje pn, aby nov rok probhal stejn bezpen jako plavba".

E -mej-an Zpadn ze ty posvtnch hor nskho buddhismu se nachz se v provincii S'-chuan, [ 6 0 k m jihozpadn od cheng-tu a 36 km od Le-anu, a je zasvcena bdhisattvovi Pchu-sienovi (Samantabhadrovi), kter v tchto koninch dajn il a kzal. Obrovsk horsk masiv m plochu 200 tverench kilometr a pat k poho chiung-laj na jihozpadnm okraji S'-chuansk pnve. Prvn, tehdy jet taoistick chrmy se zde stavly u za dynastie Vchodn Chan (25-220). Za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) pili buddhist, prohlsili Horu huatho obo", jak se tehdy E-mej-anu kalo, za posvtnou a do obdob ching (1644-1911) na n zbudovali asi dv st klter a chrm, z nich se dochovalo pouhch dvacet. Nzev Huat obo" si lze vysvtlit mnostvm cedr a jinan, jimi byla porostl. (Na E-mej-anu se ostatn napotalo na 3000 druh rostlin, z toho ticet druh azalek a 14 druh orchidej.) Nejvy vrchol je in-ting (3100 m). A do tto vky se tak thnou vlhk, detiv a mln lesy. Ve vi 3077 metr stoj Chrm zlatho vrcholu", kter

si sv j m n o prvem zaslou, nebo poutnci se z nj kochaj neskonale ndhernmi zpady slunce. V Chrmu vnosti" (Wan-nien-s') stoj bronzov socha Pchu-siena jedoucho na blm slonu se esti kly, vysok je 6,8 metru a v 62 tun. Vcm na E-mej-anu rovn ukazuj ti metry hlubokou kamennou ndr zvanou Slon koupel, v n bdhsattva koupval svho slona. E r - l a n g Nebesk pes, kter navzdory etnm protivenstvm zvtzil nad Nebeskou opic. Je symbolem vtzstv ctnost nad lst a zludnost i vtzstv ducha na hmotou. Er-langa vzv k a d , komu onemocn pes. V ppad uzdraven mu slibuje j a k o votivn dar terakotovho pska. Er-lang je asto zobrazovn ve vlen i c k m boru a s tetm o k e m na ele. Provzej ho dva mui, jeden s halapartou, druh s peet. Er-wang-miao Chrmem dvou krl se mn chrm pedk na hoe Ju-lejan na vchodnm behu Min-iangu v okrese Kuan-sien v provincii S'-chuan. Byl zbudovn na poest s'-chuanskho prefekta a jeho syna a pipomn jejich mistrovsk tech-

nicky vkon, nebo vytvoili obdivuhodn zavlaovac zazen, jm navdy zabrnili katastroflnm zplavm a kter funguje dodnes. Oba byli pozdji jmenovni krli a z tohoto ni-

koli vednho poven se odvozuje j m n o chrmu, jeho dnen podoba pochz z dynastie ching (1644 a 1911).

Fa-u-kung Bh, j e h o kult pochz z Fu-ienu, je patronem vech an, kte z tto provincie odeli na Tchaj-wan a do jihovchodn Asie. Vzv se pi nemocech, je povaovn za boha det a pomh odvracet pohromy. Lze ho asto vidt ve venkovskch chrmech. M ern obliej a kolem p a e se mu ovj rud had. Pi kadoronch slavnostech se jeho socha asto nos poli, aby chrnil ped kodami nejen je, ale i vesnici. Fa-u-kung je titui a znamen Pn a mistr o b a d " nebo Pn a mistr sil". Fa-chaj-s' Tento c h r m se nachz u Pekingu na jin stran hory Cchuej-wej-an v okrese '-ing-an a pochz z dynastie Ming (1368 a 1644). Jeho nstnn malby lze npaditost, harmoni barev a chvatnm bohatstvm detail srovnvat s tmi nejlepmi freskami evropsk renesance. Vtina budov a soch byla v poslednch tyech stech letech zniena, zejmna za kulturn revoluce ( 1 9 6 4 - 1 9 7 4 ) . Jako zzrakem se uchovala Hlavn s (Ta-siung-pao-tien) se skvostnmi freskami, kter pokrvaj c e l k e m 236 tverench

metr. Obrazy ukazuj dla 15 z n mch mal dynastie Ming a p e d stavuj prakticky cel panteon m a h j n o v h o buddhismu. Vedle b u d d h a bdhisattv lze vidt ltajc a p s a ry, ochrann bostva, nebesk k r l e i postavy z hinduistick m y t o l o g i e . Fa-juan -s' Chrmov klter P r a m e ne nauky je od roku 1956 s d l e m B u d d h i s t i c k akademie, kter d n e s opt pijm studenty z cel z e m . J a k o nejstar buddhistick c h r m v Pekingu m za sebou pohnut djiny a lze jej povaovat za klenotnici b u d d h i s m u . Zaloil ho na p a m t k u padlch vojk tchangsk c s a Tchaj-cung (vldl 626-649) a d o k o n en byl roku 696, po vce ne t y i ceti letech stavby. Jeho dnen p o d o ba i nzev pochzej z 18. s t o l e t . Rozlehl komplex sestv ze t sn, uspodanch od severu k jihu, d l o u hch 180 metr a irokch 50 m e t r . Vchodn a zpadn kdla slou za pbytky mnich. Ve v s t u p n m ndvo uvt nvtvnky zvonice a bubnov v a s Nebeskch k r l se smjcm se bichatm B u d d h o u (Mi-le-fo). V hlavn sni lze v i d t 18 pozlacench luo-chan a buddhistic-

Fa-men-s'

kou trojici. V sni Tisce buddh je 4,58 metru vysok mistrovsk meden plastika z m i n g s k h o obdob buddhov ty svtovch stran, jim vvod Dharmabuddha - Buddha nauky. Kdy dtirensk stt Tin dobyl severn nu, jeho vtzn vdce vznil v tomto kltee poslednho sungskho csae. Za Kublajchna (dynastie Juan) se zde konaly csask ednick zkouky. C h r m m knihovnu s vce ne 100 000 vzcnmi svazky. F a - m e n - s ' Asi 110 kilometr zpadn od Si-anu stoj v dol eky Wej-che klter Fa-men-s' (chrm Brny nauky). Nejvtho rozkvtu doshl za dynastie Pozdn Tchang, kdy ml tyiadvacet ndvo propojench c h o d b a m i s c h r m o v m i snmi. Symbolem kltera byla 45 metr vysok, tinctipatrov cihlov pagoda. Nejvce vak proslul Buddhovou prstn kstkou, kterou zskal u v roce 497. Tato relikvie se schraovala v podzemnm palci" pod pagodou a zapjovala s e " do tehdejho hlavnho msta chang-anu na slavnostn proces. Csask dvr ji pak vracel s etnmi dary. Tak se stalo i za vldy csae Si-cunga (873 a 889), kter ji klteru vrtil s mnoha poklady v osmi do sebe vsunutch skkch ze santalovho deva. Postupem asu upadly podzemn poklady v zapomnn. V srpnu 1981 se po tkch lijcch st pagody ztila a pi rekonstrukci byl objeven podzemn palc" se vemi poklady a do-

konce s elnmi darovacmi listinami nkterch csa. Fa-sien Mnich Fa-sien ( 3 3 1 - 4 2 2 ) je se slavnm San-cangem nejvznamnjm poutnkem, kter se vydal z ny do Indie pro originly nejdleitjch ster. Byl to mu nezlomn vle a velk odolnosti. Po dkladnch studich vyrazil z chang-anu, proel na ticet zem Stedn Asie a Indie, v dnenm Bangladi se nalodil, doplul na Sr Lanku a pes Sumatru se vrtil do ny. Vsledkem tto velik cesty za knihami", je trvala trnct let, byl cestopis znm j a k o Zpisky o buddhistickch zem c h " a est velkch rukopis ster, jejich pekladu do ntiny zasvtil zbytek ivota. Fa-' Uen mnich, kter pikld vt vznam studiu a Buddhovu zkonu ne askezi a kontemplaci. Fen-jang Wang Tchangsk generl, j e n spn slouil tyem csam, zemel v roce 781 a pozdji byl zbonn. J m n o poukazuje na provincii A n - c h u e j , kter se dve j m e n o v a l a Fen-jang. Z n m je t j a k o ang-fu (Otec e) nebo Lu-en. F e n g Tie a W e n c h a n g Patroni zhotovovatel peet a vynlezci nskch znak. Feng-uej nsk geomancie, nauka o vtru (feng) a vod (uej), pesnji eeno o harmonii v prod s ohledem na vbr vhodnch mst pro zakldn staveb, a u se jedn o domy, mosty, zdi, pagody, pevnosti, hroby, plante, silnice, cesty, eleznice

Fu-si

59

nebo vodn cesty. Pi stavbch bere v potaz smr vtr, vodn podmnky, tern, p o d n e b , vegetaci a stavby v sousedstv, aby dobr vlivy mly pstup a patn nikoli. Nejdleitjm nstrojem geomanta je speciln kompas luo-pchan, kovov kruhov stupnice, na n jsou zaznamenny jednotliv k o m b i n a c e nejrznjch geomantickch daj. Feng-tu Msto na hornm toku Jang-c'-iangu v provincii S'-chuan, v nm se od pradvnch as tila sl. V j e d n velice hlubok soln studni, o n se v, e je bezedn, by ml bt vchod do podsvt. Fnix Symbol jihu, slunce, lta, csaovny, nevsty, d o b r rody. Tento kouzeln ptk (feng-chuang) je znakem elegance a krsy. Tlo m zelen j a k o dobrotivost, krk bl j a k o spravedlnost, hbet erven j a k o slunost, prsa ern j a k o moudrost a nohy lut jako vrnost a hodnovrnost. S evropskm fnixem nem nic spolenho, je to ryze nsk symbol a pvodn se zejm jednalo o boha vtru, protoe j e h o znak je odvozen ze znaku pro vtr (feng). P o d o b n j a k o drak m devt mlat. Zvlt drdiv a svdn oi eny se nazvaly oima fnixe". Jestlie je fnix zobrazen s d r a k e m , drak znamen csae a fnix csaovnu, ale mohou znamenat i nebesa a zemi. Kdy nkdo marn hledal ivotnho partnera, kalo se, e nespn hled fnixe. Fltna Symbol harmonie a vraz pn astnho a dlouhho ivota. Atri-

but nesmrtelnch Lan Cchaj-chea a Chan Siang-c'a. Fo nsk vraz pro historickho Buddhu. Fo-an Ve mst Fo-an, 20 km jin od Kuang-ou (Kanton), stoj dobe zachovan chrm Pedk (Cu-miao), kter byl zmnn v muzeum. Pochz z dob dynastie Severn Sung ( 9 6 0 - 1 1 2 6 ) a za pozdjch dynasti byl nkolikrt rozen. M pes 2000 skulptur a na hebeni stechy Velk sn stoj 152 terakotovch figur. Fu, Lu, Sou Ti slabiky, je znamenaj tst, bohatstv, dlouh ivot. Obraz se temi astnmi bohy bval dve v kadm dom a obchod. Jejich j m n a jsou Fu-sing, bh tst, Lu-sing, bh kariry, a ou-sing, bh dlouhho ivota. Fu-jiian Pina tst", zslun akt, kter lovk zsk k v t i n a m i veho druhu, zaplenm vonn tyinky, p o k l e k n u t m , padnutm na zem ped sochou nebo obrazem boha, dobrmi skutky, poutmi, dary njakmu chrmu a podobn. Spektrum tchto skutk je tak irok, e kad, i ten nejchud vc jich za svj ivot me uinit velik mnostv. Fu-si Prvn ze tri nskch mytickch csa. Podle tradice il v letech 2852 a 2737 p. n. 1. Nauil lidi chovu dobytka, rybaen, vaen, vrob hudebnch nstroj, zpracovn hedvb, v m n n m u obchodu, akupunktue. Rovn se mu pipisuje vynlez kalende a sestaven osmi trigram, k nim ho pr mimo jin

Fu-'

60

inspiroval elv krun a z nich se vyvinula cel filozofie nskho univerzalismu. Vtinou bv zobrazovn jako divoch sedc na skle, odn v atu z list, s neesanmi vlasy, ale oholenmi tvemi, v rukou dr bud znak s osmi diagramy, nebo symbol jinu a jangu. M lidsk trup, ale had tlo nebo ryb ocas stejn jako jeho sestra a manelka Nu-kua (t Nu-wa). asto bvaj zobrazovni spolen s propletenmi ocasy, je jsou povaovny za dra. Nu-kua je v mytologick chronologii j e d n o znan star, nebo ji asto povau-

j i za stvoitelku lovka, kterho vytvarovala z hlny a p o t o m vyplila v peci. Pozdji byli oba uctvni jako prarodiov lidstva. Na stlch z dynastie Chan (206 p. n. 1. a 220 n. 1.) dr Fu-si helnk a Nli-kua krutko. Jsou to symboly jednak stavitelstv, j e d n a k i magickch sil a dokonce dobrch mrav". Nefritov pvsky s Fu-sim a NU-kuou se nosily jako talismany. Fu-si je rovn povaovn za patrona ryb. Fu-' Bjn ptk pipomnajc kohouta s lidskou tv. Jeho hlas ohlauje vlku.

G a n d n Trosky klternho msta Gandn (Rj"), v nm a do roku 1959 ilo pt tisc mnich, se rozkldaj na horskm svahu asi 40 km vchodn od Lhasy. Za kulturn revoluce byl klter takka kompletn znien a mnii vyhnni. V Gandnu je pohben velk reformtor tibetskho buddhismu Congkhapa, jeho pozstatky rud gardy zneuctily. Klter byl obnoven. G a n d h a r v o v P o l o b o s k bytosti pevzat z hinduistickho folkloru, v n m jsou n e b e s k m i hudebnky a zpvky vznejcmi se ve vzduchu. Gandharva me bt t bohyn vn a hudby. Podlhaj strci svta Dhrtartrovi, nebeskmu krli vchodu, a v buddhismu pln funkci nadsmyslov podstaty, je pechz ze ivota do ivota, tedy jaksi due. Garuda V sanskrtu polyka"; mytick ptk, orel s lidskou hlavou zvan t slunen ptk". Symbolizuje vtr a slunce a v hinduismu je jzdnm zvetem boha Vinua a v buddhismu dhjnibuddhy Amghasiddhiho. Gelugpa Tibetsk buddhistick sekta (doslova sekta ctnostn ehole"), ji roku 1409 zaloil reformtor

Congkhapa. Nazv se t lut nebo sekta lutch epic, protoe jej pslunci nosili oproti starm sektm (erven n e b o ern) lut eholn roucha a lut epice. Za ptho dalajlmy se asi kolem roku 1642 stala tibetskm sttnm nboenstvm, Jej m prvnm patriarchou a dalajlmou byl G e n d u n d u b ( 1 3 9 1 - 1 4 7 5 ) . G e n e r l zadnho vchodu Pedn vchod domu ste ostrait bohov dve. Dmoni se vak mohou pokusit vniknout dovnit zadnm v c h o dem. I o tento ppad je postarno, protoe zadn vchod ste generl C h o u - m e n , kter bval ministrem v palci tchangskho csae Tchaj-cunga ( 6 2 6 - 6 4 9 ) . Csa se tehdy zmtal v horekch a d m o n i se k nmu chtli dostat zadem. Ministr j i m v tom spn zabrnil, a proto byl brzy zbonn a jmenovn generlem zadnho vchodu". Gniov svornosti Dvojice symbolizujc svornost a mrumilovnost. Vtinou se j e d n o smjc se chlapce s kepelkou (symbolem svornosti) a lotosem. Patroni obchodnk, hrn a vpenk. G e o m a n c i e viz Feng-uej

Ginkgo biloba

viz Jinan

Grantov j a b l k o Pro mnostv jadrek symbol plodnosti. Tot plat o melounech, a proto obraz s melouny a g r a n t o v m i jablky z n a m e n pn hojnho potomstva. Grantovnk rozkvt v lt, a tak je povaovn i za symbol lta a tepla. Ve spojen s broskv a cedrtem pedstavuje

t plody tst". Grantov j a b l k o s e d n i c k m kloboukem a opaskem vyjaduje pn, aby se ednick hodnost ddila z generace na generaci. K d y se n o v o m a n e l m vnuje obraz rozkrojenho grantovho jab l k a , z n a m e n to sto j a d e r - sto syn". V buddhismu je zase symbolem dobrch vliv.

H a d Symbol chytrosti a musk smyslnosti, ale i zkenosti, nebo pat mezi pt jedovatch zvat. A do novovku se v n vilo, e existuj krvelan a krut had dmoni s hlavou pvabn dvky, kte vystrkuj hlavu ze zdi a nn volaj j m n e m n a kolemjdoucho mue. Jestlie se mu oto a s krskou si zad, jet veer tho dne mu d mon vysaje mozek. Ste se hada k r s y " je varovn ped lkavmi nabdkami neznmch lid. Had je t estm znamenm nskho zverokruhu. lovk narozen v roce H d a j e energick, clevdom, pizpsobiv a obratn, chyte taktizuje a vtinou dosahuje znanho finannho spchu. Bv to upmn a vrn ptel, v manelstv pmo ideln partner. Nenadl kolem sebe pli povyku a ije skromn. Jeho profesionln vzestup probh pozvoln, spch se dostav zpravidla a v posledn tetin ivota. City nedv pli najevo a j e n zdkakdy ztrc sebeovldn. Velice dobr a dlouh partnerstv me prot s Drakem. Ideln je vak spojen s H a d e m , protoe vdy v, co se

v partnerovi dje, a podle toho se chov. Nedoporuuje se manelstv s My nebo Vepem, nebo pro plinou rznost povah me vst k nesnesitelnm naptm. Hajagrva Lamaistick ochrnce Buddho vy nauky a vykonavatel pkaz o c h r a n n c h bostev, tibetsk Tamdin neboli Kosk je". Lze jej p o z n a t p o d l e hnvivho vzezen, esti rukou a t o. Na rudch vlasech m korunu z lebek, kolem pasu ki d m o n a a etz z lidskch hlav a na zdech slon nebo lidskou ki. Vtinou b v ztvrovn v pohlavnm spojen se svou drukou. Havran za zve ti nohy Zpadu V n je havran povaovn Slunce. Slunen havran m a je poslem Krlovny matky Si-wang-mu.

Hvadra Inician a ochrann bostvo (jidam) tantrickho buddhismu, p r a p v o d c e veho ivho i neivho, je je v Tibetu a v severn n ztvrnno v e l k o l e p m i bronzy. Jedn se o nej symbolitj tantrick bostvo s nej vtm potem atribut. M osm hlav, k a d o u tv s jinm vrazem, j e symbolizuj osm duchovnch vlastnost P r o b u z e n h o . Nejvy

hlavu obepnaj plameny moudrosti. Na kadm ele je tet oko jako symbol spojen soucitu a moudrosti. Dle m osm pr zdviench rukou a v kad dr misku z leben klenby. V miskch lev ady trn osm bostev, v prav ad sedm zvecch postav a jeden lovk. U tto lidsk bytosti se j e d n o ernho zemskho boha, u zvat o krysu, gryfa, slona, velblouda, bka, osla a kon. Radu boh tvo temn bh smrti J a m a , rud bh slunce, zelen bh vtru, rud bh ohn, bl bh vody, lut bh bohatstv a j e d n o ble neuren bostvo. Ruce se zvaty vyjaduj Hvadrovu aktivitu, ruce s bostvy j e h o moudrost. Destruktivn aspekt jidamu se projevuje tm, e stoj na tyech nejvych hinduistickch bostvech. H v a d r a je vdy ztvrovn v milostnm spojen se svou drukou N a i r a t m o u , je ve zdviench rukou dr kultovn n a leben klenbu plnou krve - symboly nejvy moudrosti. Velkolep ztvrnn tohoto jidamu a j e h o druky pochzej z doby csae chien-lunga (18. stolet). Hnajna V sanskrtu Mal vz"; jeden ze zkladnch smr buddhismu, podle nj je kad - na rozdl od mahjny (Velkho vozu) - odpovdn za sv osvobozen a mus o n usilovat bez vnj pomoci. Hlasatel vn pravdy Lao-c', jemu se tak k star dt", protoe dajn piel na svt s blmi vlasy. Holubice Symbol manelsk vrnos-

ti, rodiovsk odpovdnosti a dlouhovkosti. Horsk koka Jin nzev pro zajce. Hort bohov Kad hora m svho boha. Nejznmj jsou bohov pti posvtnch hor taoismu. Bh Tchaj-anu byl dokonce uctvn j a k o vldce podsvt. Pi mnostv poho a jednotlivch hor v n existuje obrovsk poet horskch boh, znmch vtinou jen lokln. H o r m obas vldnou i bohyn nebo vystupuj po boku horskch boh j a k o j e jich manelky. Tato horsk bostva nemaj dn specifick j m n o , ale velice asto se j i m kalo an-en. Kad lovec, devorubec, bylink a sbra lesnch plod je pi vstupu do hor pros, aby mu byla naklonna a npomocna. H o s t i n a shledn Na N o v rok se vichni lenov rodiny shromauj k uctn pedk na velk hostin shledn", je mus probhat v naprost shod a pi n se nesmj dvat najevo svry, je lenov rodiny mli mezi sebou v uplynulm roce. H o u s e n k a bource moruovho S y m b o l ple a zkostliv istoty. O svtku housenky bource moruovho 3. dne 3. lunrnho msce nos chovatelky housenek a tkadleny hedvb amulety, aby podpoily jejich zdrn vvoj. H r o b prvnho csae chin Tento dosud j e n sten odkryt hrob prvnho csae chin" (chin ' -chuang-ti) se nachz asi 30 km vchodn od Si-anu pobl msta Lin-

Hrobky mingskch csa

65

-tchung (provincie $en-si) pod mohylou vysokou 47 metr. Na tomto podzemnm palci pracovalo po 39 let 700 0 0 0 dlnk. Podle popisu chanskho historika S ' - m a chiena je hrobka modelem vesmru se souhvzdmi na strop a s pozemskmi tvary vetn ek a jezer ze rtuti na podlahch a maj se v n skrvat nesmrn poklady, zvlt bronzov rakev. O vn svtlo" se starala lampika naplnn salamandm tukem. Dlnky a otroky, kte stavbu dokonovali, v n zaiva pohbili jako obti. Podzemn palc ze edho vpence m od severu k jihu 460 metr a od v c h o d u k zpadu 392 metry. Vzkumy ukzaly, e pes pokusy o vyloupen zstal nedoten. Archeologov zatm odkryli jen malou st mauzolea. K n pat i takzvan terakotov a r m d a " , j e byla nalezena nhodou pi hlouben studn. Jedn se o est tisc vojk v ivotn velikosti, vlen kon i vozy na ploe bezmla 13 0 0 0 metr tverench. Hrobky mingskch csa Ze vech vladaskch hrobnch komplex na svt jsou nejzachovalej, nejnkladnj a umlecky nejcennj hroby dynastie Ming (1368-1644). Od 15. a do poloviny 17. stolet v nich bylo uloeno tinct ze estncti mingskch csa. Hroby rozptlen na ploe zhruba 40 kilometr tverench se nachzej asi 50 kilometr severozpadn od Pekingu v irokm dol csa v okrese Cchang-pching v poho Tchien-ou. Byly do nich

ukldny i csaovny a prvn vedlej eny. adu hrobek zahajuje hrobka csae Jung-leho ( 1 3 6 0 - 1 4 2 4 ) a zakonuje ji hrobka poslednho csae tto dynastie, chung-ena (vldl 1628-1644). Navtvuj se vak pedevm dv - architektonicky zajmav impozantn hrobka chang-ling a odkryt hrobka Ting-ling. Hrobky se sice li provedenm, ale dr se vdy stejnho stavebnho principu. Nad hrobkou, podzemnm palcem, se klene mohyla, kolem n jsou uspodny stly, obtn sn a pavilony. Do nekropole se vchz Velkou palcovou branou (Ta-kung-men), asi o kilometr dl stoj Velk erven brna, za n Stlov pavilon a za nm zan Cesta duch (en-tao), kter vede sedm kilometr k hrobce chang-ling. Na Cest duch je pozoruhodn alej dvancti pr kamennch zvat a dvancti pr vojenskch a civilnch hodnost. Cchang-ling, hrobka csae Jungleho, je ze tincti hrobek nej vt a nejzachovalej. Hlavn stavba, s Obt (Ling-en-tien) m stejnou plochu j a k o s Nejvy harmonie (Tchaj-che-tien) v Csaskm palci (1956 m ) , vechny oprn sloupy jsou z jednoho kmene a tyi z nich maj prmr 1,17 metru. Podzemn palc Ting-ling, hrobka csae Wan-liho (vldl 1573-1620), byl odkryt v roce 1956, nachz se 27 metr pod zem a m celkovou plochu 1195 m . Zadn s, v n jsou vystaveny sarkofgy csae a j e h o dvou manelek, je
2 2

vysok 9,5 m, dlouh 30,1 m a irok 9,1 m a nalo se v n pes 3000 skvostnch pohebnch dar. Komplex byl zbudovn v letech 1584 a 1590 a pracovalo na nm 30 000 dlnk. Pro pt podzemnch mstnost dali zhotovit v jihonskm Su-ou 50 000 letnch kamen, kter se dopravovaly po Velkm kanlu do Pekingu a z nj na sever. Stavba tohoto hrobu pila na osm milion stbrnch tael, co odpovdalo pozemkov dani cel zem za dva roky. Hrobn sochy Vybaven hrob hlinnmi s o c h a m i , kter mly slouit mrtvmu, doshlo svho vrcholu v obdob od potku dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) do konce dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) . Za znalost staronske plastiky vdme pedevm tmto asto velkolepm nlezm. Pchou kadho sbratele, hlavn atrakc aukc a skvostem pslunch muze jsou zvlt sochy kon a jezdc z dynastie Tchang, do hrob se vak dvaly i sochy vlenk, ednk, sluh, dvornch dam, kon, velbloud, beran, hrobnch strc, posl, ps, dokonce zahraninch hudebnk. Hruka Symbol dlouhovkosti. Hl Sukovit potitnick hole s dra hlavou jsou v Cn odedvna symbolem st a dstojnosti, houevnatosti a dlouhovkosti. S takovou hol vdme napklad boha dlouhho ivota. Buddhistit mnii si zase na cesty brvaj vstranou hl. Jedn se o dlouhou ty zakonenou kovovm

prstencem, na nm vis dal krouky, kter pi pohybu cinkaj a chest. Tak mnich varuje vechna zvata, pedevm hmyz, aby ped nm vas uprchla. Souasn maj tyto j a s n , k o v o v zvuky chrnit m n i c h o v o ucho ped vemi svtskmi zvuky. Buddha putoval s hol ze santalovho deva. Husa Symbol manelskho tst a ivota s jednm partnerem. Hvzdn bohov etn astrln bohov dvnch as byli pozdji zaazeni mezi nebesk ednky Nefritovho csae. Hvzdn bh literatury Taoistick pojet, e zbonn osobnosti mohou mt pbytek na nebesch, vedlo k tomu, e v n lze vzvat boha literatury pod d v m a j m n y . Tak se stalo taoistickmu mnichu Wen-angovi za dynastie Tchang (618 - 907), kter po svm zbonn v roce 1314 byl j a k o bh literatury pemstn do souhvzd Velk medvdice, ktermu se k Kuej. Postupn se z a p o m n lo na j e h o pvodn j m n o a j a k o bh literatury se uctval u jen Kuej-sing, bh Velk medvdice. Na obrazech ho vidme, jak jednou nohou stoj na ryb nestve a druhou nohou podpr Polrku. V jedn ruce m psac nin, v druh kalam. Souvislost s literaturou se jet posiluje tm, e v oblacch je vidt knihu s npisem: Nebesa rozhoduj o literrnm spchu". H v z d n bh uenc na j a k o zem uenc a ednk si vytvoila

boha, kter v nebi vede rejstk s tituly a hodnostmi vech ednk a tak se vemi podklady ze zkouek, je je k tmto adm opravuj. Toto

bostvo se jmenuje Wen chang ti-iin nebo csa Wen-chang". Zobrazovn bv jako ednk, kter jede na bloui v doprovodu pomocnk.

Chan Siang-c' est v ad Osmi nesmrtelnch; dajn se jedn o synovce slavnho uence Chan Jilho, kter il kolem roku 820. Byl to oblben k nesmrtelnho LU Tung-pina, kter ho vzal do sadu, aby mu ukzal stromy broskvon nesmrtelnosti. Chan S i a n g - c ' na jednu broskvo vylezl, spadl z n a stal se nesmrtelnm. Nyn putuje svtem jako hr na kouzelnou nefritovou fltnu, kter podporuje rst rostlin. Je patronem hudebnk a vyklada osudu a mali ho velice rdi zobrazuj. Nezn hodnotu penz. K d y dostane hrst minc, lhostejn je rozhod, protoe je nepotebuje. Jeho atributem je fltna. Che Spojen taoist s prodou vedlo k tomu, e u od dynastie Sung (960 a 1279) obzvlt uctvali jednoho ze svch mnich, j e n nejlpe vyjadoval jejich ivotn idel absolutn jednoty s prodnmi jevy. Nesmrteln Che, kter v kadm ronm obdob nosil na holm tle slamn pl, putoval zem bos a vedl ivot poutnka a poustevnka. Veker nabdky ivota na csaskm dvoe odmtal a po cel ivot zachovval vrnost svm idelm.

Che Che a Er Sia Tito dva usmvav a vdy vesel nesmrteln vypadaj j a k o dvojata, tebae se ve skutenosti jedn o ptele. Oba jsou svm z p s o b e m povaovni za b o h y bohatstv i dlouhovkosti a tst. Proto je lze asto vidt s broskvemi, lotosovmi kvty nebo k o k e m s rznmi symboly tst. Che Sien-ku Posledn z ady O s m i nesmrtelnch je ena. Podle povsti byla dcerou chudho majitele krmu v Ling-lingu v provincii C h u - n a n . N e z n m pocestn j daroval broskev nesmrtelnosti, po n zskala schopnost pedpovdat budoucnost. N y n samotink putuje svtem, iv se rozemletou perlet a msnmi paprsky. Kdy ji mocn csaovna W u - c h o u ( 6 2 5 - 7 0 5 ) povolala k e dvoru, zmizela a dlouho ji nikdo nevidl. Jejm atributem je lotosov stvol nebo kvt, kuchysk nabraka, nkdy t ezlo vech p n " (u -i). Je patronkou domcch prac a eny se na ni obracej, k d y j i m prce perst pes hlavu. Che-che Na etnch obrazech lze vidt dva vesel chlapce s polodlouhmi vlasy, jeden z nich dr lotos (che)

a druh misku (che), ze kter stoup pra. V pe poletuje pt netopr. M e vak dret i dzu, z n vyskakuje k nebo se z n sypou perky. Tito bohov-d voj ata jsou povaovni za nositele bohatstv i za symbol manelsk svornosti. Podle povsti se j e d n o bsnka a mnicha Chan-ana, j e n il v 7. stolet v horch Tchien-tchaj, a j e h o ptele '-teho, sprvce k u c h y n kltera K u o -ching v provincii e-iang, kte byli v 18. stolet zbonni dekretem csae Jung-enga. Cheng a Cha nsk univerzatismus dal v prbhu djin vyrst ad vtv, je psob mnohdy podivn. Napklad lze obas i v buddhistickch chrmech obdivovat dv sochy strc, kterm se k marlov Cheng a Cha a je pochzej z doby, kdy byla svrena dynastie an, tedy kolem roku 1 1 22 p. n. 1. Tito dva vojevdci vldli magickmi silami. Cheng dokzal z nosnch drek vypustit dva svteln paprsky a vyloudit burciv zvuk zvon, proto se mu kalo chrpal". Cha zase vypoutl z st oblak smrtcho lutho plynu, proto se mu kalo Fouka". Vojevdci byli pozdji prohleni za svat a pevzal je buddhismus. Toto navsost m r u m i l o v n nboenstv j i m pisoudilo kol, aby chrpnm a fouknm chrnili kltery. Cheng -an (jin) Jin Cheng-an je jednou z pti posvtnch hor taoismu. Nachz se v pekrsn krajin 150 kilometr jin od msta chang-a

v provincii Chu-nan. N a j e h o svazch je nkolik rozlehlch klternch komplex, mezi nimi proslul chrm Nan-jue-miao, kter znalci povauj za nej krsnj v cel n. Tento chrmov klter Jin hory" zaujm plochu 9,8 hektaru a byl zaloen u v roce 725. Dvoupatrovou stechu hlavn sn nese 72 sloup, kter symbolizuj 72 vrchol osmdestikilometrovho Cheng-anu. Nejvy vrchol m vku 1290 m. V kltee u-eng, kter stoj vchodn od velkho chrmu Nan-je-miao, si roku 1714 udlal zastvku csa Kchang-si, kdy cestoval na jih. Cheng-an (severn) Severn Cheng-an, dal z pti posvtnch hor taoismu, se zved necelch 70 kilometr jihovchodn od msta Ta-tchung v provincii an-si a dosahuje vky 2017 metr. Na samm vrcholu stoj horsk c h r m , ale nej znmj je Zaven klter (San-kchung-s'), kter se j a k o vlatov hnzdo tiskne ne ke strm stn. Onch asi 40 sn a pavilon bylo u v 6. stolet u m n vybudovno na hoe i v ni a propojeno chodbami. Oblast kolem Cheng-anu vyznauje hranici mezi nskmi rolnky a mongolskmi stepnmi nomdy. A do dynastie Ming (1368 a 1644) byla nkolikrt odznuta od ny, take m n i c h o v se museli podrobit a pizpsobit dobyvatelm. C h i n g - C h u n g - K o o n Tento taoistick chrm Zelench borovic (ching-sung-kuan) v pevninsk sti Hongkongu (New Territories, Nov zem)

Chladn rosa

70

byl zaloen a v roce 1949 a proslul skvostnou estnou branou, zvonic a bubnovou v a etnmi ezbami na stee a v interiru. Stal se vznamnou svatyn, v n se krom vybran knihovny a starobince nachz i vegetarinsk restaurace. Tento chrm je konkrtnm dkazem toho, e i taoismus j d e s dobou. Chladn rosa (chan-lu) Men svtek, kter se slavil v druh polovin 8. lunrnho msce (8./9. jen). Chlapec, ryba a lotosov s e m n k o Tato kombinace na obraze znamen pn Nech m veho dostatek". Chlapec tst Zobrazen smjcho se nebo radostn se tvcho chlapce s broskv nebo s houbou nesmrtelnosti" v ruce je s y m b o l e m tst a dlouhovkosti. Takov radostn hoi se asto vyskytuj i ve skupinkch, jak si hraj nebo poutj draky, v takovm ppad symbolizuj radost a hojn potomstvo. Chou i Bh Pn prosa". zemdlstv zvan

Chou -i a c h a n g - e Svtek stedu podzimu (ung-chiou-ie) je spojovn s mscem a ve se k nmu povst o deseti sluncch. Za as mytickho csae Jaoa porodila slunen bohyn deset syn, kte vichni naj e d n o u vystoupili na oblohu. Zemi zachvtilo straliv vedro a sucho a lid prchali do jeskyn. Nefritovmu csai se jich zelelo a nadil nebeskmu lukostrelci Chou-imu, aby slunce sestelil. Kdy Chou-i sestelil devt slunc a chystal se sestelit de-

st, pozemsk csa Jaojej podal, aby je uetil, nebo me bt lidem k uitku. Netst bylo o d v r c e n o a lid lukostrelci dkovali a prosili ho, aby s nimi zstal. Chou-i se zamiloval do pekrsn dvky chang-e a odmtl vrtit se na nebesa. Nefritov csa ho proto potrestal smrtelnost. Pozemsk tst s krsnou enou mu trest sice ulehovalo, pesto vak touil po nesmrtelnosti. Vypravil se tedy do poho Kchun-lun za Krlovnou matkou Zpadu, kter mu darovala elixr nesmrtelnosti. Po nvratu jej svil do opatrovn en. 15. dne 8. lunrnho msce si vyrazil na lov. Toho vyuil j e h o k F e n g - m e n g , kter se o elixru doslechl, vnikl do domu a ohrooval chang-e noem. c h a n g - e vythla elixr z krytu, rychle ho vypila a vzltla na msc, kde nyn ije a neme se vrtit na zemi. Kdy se Chou-i vrtil z lovu a zjistil, co se stalo, propadl velikmu alu. Za svou enou u nemohl a ona ji nemohla za nm. Od t doby lid pinej na pam tohoto odlouen, ale zvlt na pamjejich lsky obti msci, a to 15. dne 8. lunrnho msce. Svtek se slav ohostroj i , lampiony, dram tancem, dery do bubn a gong a kulatmi msnmi kolky (jiie-ping). Podle jin verze chang-e elixr ukradla, uprchla s nm na msc a tam byla za trest pemnna v tnohou ropuchu. Chou-tchu Matesk bostvo zem, personifikace ensk plodnosti, krlovna zem, druka nebeskho vld-

ce ang-tiho. ang-ti pedstavuje jang a Chou-tchu jin a tm se udruje harmonie nebes a zem. Chrm Pi stavb chrmu hraje hlavn roli pzniv poloha, kter se uruje podle pravidel feng-uej. Pi plnovn svatyn se stavitel od pradvna dr pti zkladnch princip: Rozvren mstnost mus vyhovovat j a k p o t e b m mnich a vcch, tak estetickm p o a d a v k m . Cel chrm je uspodn symetricky kolem dvor a orientovn severojin nebo podle odchylky stanoven geomantem. Stecha mus bt bohat zdobena, v lt chrnit ped palivm sluncem a detm a v zim, kdy je slunce nzko, propoutt svtlo. Strukturln prvky chrmu mus bt vidt, nic se nesm skrvat. Trmov je vtinou bohat zdobeno ezbami. Volbu barev uruje symbolika, pouv se lut, zlat, modr, erven a zelen. l u t a j e barva zralho obil a deva. Barva ryzho zlata symbolizuje zemi, bohatstv a csae. Modr je barva nebes, vchodu a vldy. erven z n a m e n ohe, krev, spch, tst, upmnost, pravdu a radost a rovn je barvou slunce a muskho principu j a n g . Zelen je barva vody a hojn se pouv u trm, konzol a vlys. Chrm me mt brny a pagody, nejsou vak striktn pedepsan. C h r m Bl d a g o b y Tento chrm se nachz zpadn od parku Pej-chaj ve tvrti Si-cheng a nesmme ho zamovat s Blou dagobou. Je znm jako

Paj-da-s' nebo Miao-jing-s'. Zaloen byl v roce 1096 za dynastie Liao a roku 1271 ho dal Kublajchn restaurovat v tibetskm slohu. Brzy nato vyhoel a roku 1457 byl za mingskho csae Tchien-una obnoven a dostal j m n o Miao-jing-s'(Klter bosk spravedlnosti). Proslul padestimetrovou pagodou s mdnou stechou se zvoneky, kter rozeznv vtr a je zahnj zl duchy. C h r m Blho kon Jedn se o prvn buddhistick chrm v Cn, byl zaloen u v roce 68 za dynastie Vchodn Chan a nachz se asi 12 km vc h o d n od Luo-jangu v provincii C h e - n a n . nsky se j m e n u j e Paj- m a - s ' . Ming-ti, druh csa dynastie Vchodn Chan, vyslal roku 67 dva mnichy do Indie pro buddhistick spisy. V z c n rukopisy zskali u v Afghnistnu, naloili je na bloue a na zpten cest si udlali u Luo-jangu zastvku. A pesn na tom mst zaloili klter, kter se asem vyvinul ve vznamn stedisko uenosti. Dnen podoba mnohokrt restaurovanho a roziovanho komplexu pochz pevn z obdob Ming. Zachovaly se ti sn a tinctipatrov pagoda z 12. stolet. V brn lze vidt hroby dvou mnich, kte jsou povaovni za vznamn misione buddhismu v Cn. C h r m Nebes Tento znm pekingsk chrm (Tchien-tchan), stojc v parku o rozloze 273 hektar, p o chz ze stejn doby j a k o Csask palc. Z b u d o v n byl v roce 1420,

C h r m Nefritovho Buddhy

72

tedy dobrch padest let po zaloen dynastie Ming. Tato ryze nsk dynastie usilovala o obnoven tradinch obt p e d k m podle psnho konfucinskho ritulu a o uctvn nebes. O zimnm slunovratu se csa ve slavnostnm prvodu odebral do chrmu, aby se zhostil povinnost nejvyho knze. Nejdve meditoval v sni N e b e s k klenby, v n se uchovvaly posvtn tabulky csaskch pedk, potom se pevlkl a peel do sn Pstu, je se nachz v jihozpadn sti arelu. Zde se do vchodu slunce postil a s prvnmi slunenmi paprsky se odebral ke tstupovmu kruhovmu olti Nebes z blho mramoru a s obtinami tikrt vystoupil na j e h o vrchol. Ti stupn olte symbolizuj nebesa, zemi a lovka. Na olti Nebes se pln uplatuje symbolick devtka. Kruhov kmen uprosted poslednho stupn je obklopen devti pravohlmi kameny. Dal kruh se skld z osmncti k a m e n a devt vnj kruh (zvan sted zem") tvo 81 kamen. Tento vzorec pokrauje na prostedn terase, kde je ve vnjm kruhu dvakrt 81 kamen, a na spodn terase, na n je v dvactm sedmm kruhu tikrt 81 kamen. Mramorov balustrda m na nejvym stupni 72 dl. na prostednm 108 a na spodnm 180, jejich souet je tedy stejn j a k o stup v kruhu 360. Csa pi modlitb skldal poet ze sv vldy, prosil nebesa o odputn svch hch a o astn rok.

V obrovskch obtnch n d o b c h pod oltem se plili ern bci. Tato ceremonie byla vdy p e p y c h o v , pmo pompzn, nebo s e j astnil cel d v r a na nohou bylo ostatn i cel hlavn msto. Titm chrmu je 38 metr vysok s Modliteb za dobrou rodu, v n csa obtoval v polovin prvnho lunrnho msce a prosil o dobrou rodu. Stavba m v zkladn prmr 30 metr. Na tstupovou mramorovou terasu vede osm schod, symboly ty hlavnch a ty vedlejch smr. C h r m po deru blesku vyhoel a do pvodn podoby byl obnoven v roce 1889. Konstrukce vznikla bez pouit jedinho k o v o v h o hebku. 28 masivnch devnch sloup podpr trojitou kruhovou stechu, kter je pokryta 50 000 modrmi glazovanmi takami a zakonuje ji pozlacen koule. Sloupy maj hlubokou symboliku. tyi vnitn sloupy odpovdaj tveru ronch obdob, dva vnj kruhy po dvancti sloupech symbolizuj dvanct msc a dvanct dvouhodin. Na vyezvanm strop vidme motivy draka a fnixe, tedy symboly csae a csaovny. C h r m Nefritovho B u d d h y Chrm Nefritovho Buddhy (Jtt-fo-s') se nachz na zpad obrovsk metropole anghaje a je j e d n o u z nejvtch turistickch atrakc msta. Chrmu daly jmno dv skvle zachoval sochy Buddhy kjamuniho z blho nefritu a samy o sob jsou asnm dkazem soudrnosti buddhist pe-

C h r m P e d k Tin

73

shujc hranice stt. Roku 1880, tedy jet za csastv, putoval jeden mnich z ostrova Pchu-tchuo-anu ve Vchodonskm moi do Barmy, aby navtvil tamn kltery. V Barm, zemi nefritu, mu darovali hned pt nesmrn cennch soch Buddhy kjamuniho. Pi nvratu do domovskho kltera se zastavil v anghaji a dv nejvt sochy vnoval chrmu iang-wan. Brzy k tomuto chrmu zaali pichzet buddhistit poutnci a z jejich dar se pro tyto sochy zdil vletech 1918-1928 vlasmi chrm, kter sestv ze t sn a dvou dvor. Sedc Buddha je vysok 1,9 m e tr a stoj v sni Wen-cang, obklopen sbrkou cennch buddhistickch spis. Lec Buddha, kter vchz do nirvny, je dlouh 96 cm a lze ho vidt v sni v zpadn sti kltera. O b sochy i c h r m j a k o z z r a k e m pestly boui kulturn revoluce, kter vzela prv z tohoto msta. C h r m Pti p a g o d Pekingsk chrm Pti pagod (Wu-tcha-s') se nachz severn od zoologick zahrady, nem sice ji sn, zato vak pt asnch pagod, kter se dochovaly i s umleckmi dly. Klter se pvodn jmenoval chrm Skutenho probuzen", byl to dar mingskho csae Jung-leho (vldl 1403-1424) tamn mnske obci a jednalo se o rozshl komplex. V roce 1473 dal csa cheng-chua zbudovat podle indickho vzoru stpu s pti vemi na obrovskm tvercovm podstavci (styl zvan pagoda diamantovho trnu").

V letech 1860 a 1900 byl klter zpustoen evropskmi intervennmi vojsky a v roce 1920 zabaven mstnmi vlcmi vldci a k m e n po kameni rozprodn. Pt v se vak natst zachovalo a d a l o mu dnen j m n o . Na rozlehlm p o z e m k u je dnes muzeum sochastv, v n m vystavuj 1200 stl a kamenickch prac. Z pti pagod maj tyi jedenct pater, prostedn tinct a rovn dosahuje vky 13 metr. Od zkladny k vrcholu jsou zdobeny relify, kter zobrazuj scny z B u d d h o v a ivota i mnostv lv, slon, kon a pv. Chrm Pedk tin Uctvn pedk se v Cn v prbhu stalet projevovalo m n o h a kaplemi, svatynmi a chrmy, z nich se ada dochovala. Jednm z nej vznamnjch j e i n - c ' , chrm Pedk Tin, asi 25 km jihozp a d n od Tchaj-juanu v provincii an-si u pramene eky in-che na pat hory Slan-wang-an. etn sn, pavilony, terasy, mstky a pomnky vytvej impozantn komplex asi stovky staveb, j e vznikaly od 11. stolet. Nejvelkolepjs stavbou je s Svat matky z roku 1102 s valbovou stechou a se 33 s o c h a m i dvornch dam v ivotn velkosti, kter pat k vznanm umleckm dlm dynastie Sung (960-1279). Protoe v dvnch dobch se uctvala bohyn eky Tin, stoj vlevo od tto sn chrm Vodn bohyn". Chrm in-c' byl pvodn zasvcen zakladateli dynastie ou, kter il v 11. stolet p. n. 1. Hlavn stavby vak vznik-

Chrm esti fkovnk

74

ly o dv tiscilet pozdji, a to v 11. stolet n. 1. - a opt skoro o tisc let pozdji, v roce 1955, byly podle starch nkres dleit sti obnoveny ve slohu 12. stolet. Hojn je navtvovna povstmi opeden Svatyn pramene a ti prameny na svahu hory jsou odedvna proslul istotou a hojnost vody. Chrm je rovn znm cypiem starm pes dva tisce let. C h r m esti fkovnk Tento kantonsk buddhistick chrm pochz ze 6. stolet a pvodn se jmenoval chrm Vzcnho klidu. V 10. stolet dostal j m n o chrm Oistn moudrosti a dnen j m n o ve 12. stolet podle esti fkovnk benglskych (banyn), je bvaly jeho chloubou. V j e d n sni se dochovala socha Kuan-jin a k chrmu pat 55 metr vysok Kvtinov pagoda, kter je symbolem msta. Chrm Uctvn csaskch pedk V tomto p e k i n g s k m chrmu se schraovaly tabulky panovnickch pedk a zaslouilch mu z pedchozch dynasti a csa je osobn ve 3. a 9. lunrnm msci uctval stedn obt. Svm zpsobem se jednalo 0 nsk panteon. Chrm Velkho zvonu Prvn zvony na svt byly odlity v Cn za dynastie Zpadn Cou (1122-771 p. n. 1.). Po pchodu buddhismu se staly vznamnmi soustmi klter, kad vt klter ml krom bubnov ve 1 zvonici. Za mingskho csae Jung-leho byl roku 1406 odlit z bronzu nejvt zvon vchodn Asie a ums-

tn v chrmu Wan-ou. Po zniku tohoto chrmu byl roku 1577 pevezen do chrmu Zrn v d o m " (ue-eng-s'), jemu se dnes podle zvonu k Ta-ung-s' - chrm Velkho zvonu. Tento snad nej star zvon na svt je vysok 6,94 m, m prmr 4 metry a v 46,5 tuny. Do jeho stny je zven i zevnit vyryto 227 000 znak, kompletn text Stry Buddhova kvtinovho vnce. Kdy na potku 20. stolet nebylo v Pekingu jet slyet hluk motor, nesl se jeho zvuk za klidnch dn do okruhu 50 kilometr. Zvon zabr ve vlastn zvonici dv patra. V kltee zdili v roce 1985 muzeum zvon. Mezi 160 expont pat i zvon star 2300 let. C h r m Z p a d n z a h r a d y Z a dynastie Ming (1368-1644) zdil mandarn S u '-tchaj na severozpad msta Su-ou (provincie iang-su) dv krsn zahrady. Jednu z nich Zpadn zahradu - j e h o syn daroval buddhistickmu klteru a opat v n dal postavit chrm. Za tchajpchingskho povstn ( 1 8 5 0 - 1 8 6 4 ) byl chrm vyrabovn a vyplen, ale v roce 1 892 byl obnoven v dnen podob. Majesttn lutou branou se vstupuje na rozlehl ndvo, na j e h o prav stran stoj s ty nebeskch strc a na lev stran s Pti set luo-chan. Za B u d d h o v o u sochou v hlavn sni stoj obrovsk socha Kuan-jin. V klternm rybnku ije velk elva, o n se tvrd, e pamatuje dynastii Ming. C h r m o v divadlo Ve star n

mla ada venkovskch chrm divadlo, v nm zejmna v msci sklizn vystupovali koovn herci a asto vt koovn spolenosti, je dvaly i nkolikahodinov kusy. Tmata nebyla n b o e n s k h o charakteru, vtinou se jednalo o legendy, pbhy z djin, epizody ze slavnch romn nebo rozpustil fraky. Pslunost divadel k venkovskm chrmm se zdvodovala tm, e i bohov se t divadlem stejn jako lid, a vilo se, e he budou vnoval stejnou pozornost j a k o asnouc rolnci. Chryzantma Symbol p o d z i m u a dlouhovkosti. Chryzantmov vno dajn prodluuje ivot. C h u Ting Patron klenotnk. C h u a Tchou Bh chirurg uctvan pedevm v Kantnu. Chua-fen B o h y n uctvan v okol Kantnu enami, j i m zle na mladistvm zjevu a atraktivnm vzezen. T t o bohyni pr sta j e n chtt a doke i z toho nejoklivjho dvete udlat v och milence plnou krsku. Jako obtn dary se j pinej rtnky, pudr a podobn kosmetika. R o v n ji vzvaj eny ryb, aby j i m m a n e l zachovvali vrnost. Chua-jen-s' Chrmov komplex v Ta-tchungu (provincie an-si) je velice d o b r m pkladem toho, j a k buddhismus doke zmnit vlenic k stepn nrod, zformovat jej v kulturn jednotu a dokonce svrzn pispt i k vytvoen novch prvk v umn. Nensk nomdsk nrod

Kitan opustil potkem 10. stolet sv pvodn zem v dnenm Vnitnm M o n g o l s k u , pronikal na jih a v severn Cn zaloil krlovstv Liao, kter existovalo a do roku 1125. Kitanov nkolik generac pedtm pevzali buddhismus a rozhodli se pro nskou buddhistickou kolu zaloenou na Ste Buddhova kvtinovho vnce, Chua-jen. V Ta-tchungu zdili vldci nov zaloen dynastie Liao hlavn chrm. Msto si vybrali zejm proto, e le jin od Velk zdi a ji dve bylo hlavnm m s t e m dynastie Severn Wej ( 3 8 6 - 5 3 4 ) . Komplex imponuje zejmna velikost, nebo se dl na Doln a Horn chrm, piem kadou z tch st lze povaovat za sam o s t a t n o u . Nkolikrt vyhoel, ale vdy byl obnoven. Postaven byl v nefalovanm slohu dynastie Liao, charakteristickm pedevm orientac hlavn sn na vchod, zatmco jinak pevauje severojin orientace. Styl dochovanch hlinnch a devnch plastik se rovn odliuje od sloh pedchozch stalet. Sloh Liao se vyznauje slavnostn dstojnost a harmoni a m symbolizovat dokonalost buddhistickho svta. C h r m dve schraoval vzcn sbrky buddhistickch spis, nebo byl povaovn za stedisko uenosti. Dodnes lze obdivovat 38 originlnch knihoven ve dvou patrech a 3 1 terakotovch soch z dynastie Liao. Chua-kuang Velice vestrann bostvo, j e ochrauje chrmy, rodiny,

Chua-an

76

zlatnky a stbrnky, slepce a slabozrak a funguje i j a k o vldce vech ochrannch bostev bource moruovho. Jeho atributem je blou. Chua-an Vchodn z pti posvtnch hor taoismu. Do tto chvatn krsn horsk krajiny v provincii Sen-si se po stalet uchylovali taoistit i buddhistit poustevnci a mezi strmmi tty zakldali men kltery. Masiv se nachz asi 120 kilometr vchodn od Si-anu a jin od st Wej-che do lut eky, kter zde m na vchod. Nejvym vrcholem v tomto svt plnm srz, skalnch stn a vodopd je Lotosov hora (1997). tyi hlavn vrcholy zvldne pouze lovk netrpc zvratmi, ale k vletm se nabz i ada nich. V obci Chuaj-ne se nachz hlavn chrm Chua-anu, zbudovan u v roce 220, kter zabr skoro tyi hektary a jeho osa smuje k hlavnmu vrcholu. Chua-an je povaovn z a j e d n o z nejkrsnjch poho ny, navc pro turisty relativn snadno dosaiteln, protoe le na eleznin trati ze Si-anu do Luo-jangu. Chuang Tcha Sien Kult tohoto taoistickho bostva pochz pvodn z e-iangu, ale dnes je znan rozen v Hongkongu a okol. Vzv se pi nemocch a v jeho chrmech se vcm rozdvaj ajov smsi, o nich se tvrd, e jsou pipraveny pmo podle bosk receptury. Vyznauje se velkorysost a ochotou pomhat potebnm a oblbeno je i mezi buddhisty, kte ho prohlsili za buddhu.

Chuang-kuang ta-ti

Velice oblben

bostvo zejmna v jin n a mezi zahraninmi any, uctvan j a k o patron zlatnk a stbrnk, vrobc leen a hbitovnch okras, hlavn vak prodava zhrobnch penz", j e se spaluj na hrobech. Pr vysl posly do podsvt, aby zjistili, co si due zesnulho peje. Chuang-ti lut csa, tet ze tri nskch mytickch csa. Podle tradice il v letech 2697 a 2597 p. n. 1. Je uctvn jako zakladatel religiznho taoismu, nsk medicny apod. a povaovn za vldce vesmru a nejvyho z boh. M tyi tve, aby vidl do ty svtovch stran. Chuej-neng est a posledn patriarcha buddhistick koly chan; narodil se roku 638 v jihonsk provincii Kuang-tung a zemel roku 713 v te provincii v kltee Kuo-en. Protoe dalho patriarchu nejmenoval, neexistuje od jeho doby v n dn nominln hlava buddhismu. Chuej-neng byl vak zbonn a buddhist jej vzvaj j a k o patrona. Jet v roce 1900 spn zdolal dlouhotrvajc sucho v provincii K u a n g -tung. Jeho uen shrnuje Tribunov stra estho patriarchy. Chuej-ti Nboensk djiny ny znaj adu csa, knat a regent, legendrnch i historickch, kte byli po smrti poveni na bohy bu dekretem nslednka, nebo lidovou vrou. Mezi nimi vynik mingsk csa ien-wen (vldl 1 3 9 9 - 1 4 0 2 ) , kter velice podporoval kulturu. Jeho

Chung-iin Lao-cu

77

strc, pozdj csa Jung-le, ho svrhl a dal ho pronsledovat. Tien-wen unikl v pevleen za mnicha do odlehlch Lvch hor v provincii Jun-nan, kde il nkolik destek let j a k o prost mnich. Inkognito se vrtil do Pekingu, v n m zemel roku 1440. Ale protoe v horskm kltee jeho pravou totonost znali, zrodil se tam j e h o kult, byl zbonn j a k o Chuej-ti. Chun-tun Bezhlav bh chaosu; m prase tlo se tymi kdly a tlapami elmy. C h u n g Sien ta-ti Kulturn jednotu an daleko za hranicemi nskho sttu lze nejlpe demonstrovat na pkladu tohoto nesmrtelnho z vchodu provincie Kuang-tung. Na pevnin se na nj u skoro zapomnlo, ale mezi any v Malajsii a Singapuru je dobe znm a etn sochy ho ukazuj, kterak jede na tygru a jako generl v pozlacen zbroji divoce mv meem. Nen znmo, kdy tato legendrn postava ila, ale zd se, e Chung Sien ta-ti nikdy nebyl vojkem, nbr sp vynikal ochotou pomhat. Chung-fu-s' V ponkud odlehlej provincii Kuej-ou se od potku re-

formn politiky schzeli buddhist a zvolili si za sv centrum klter Velikho tst" (Chung-fu-s'). Byl zaloen v roce 1672 a tiskne se k hust zalesnnmu svahu hory chiang-ling severovchodn od hlavnho msta provincie Kuej-jangu. Chung-luo Chrm ervenho neka le v pekrsn poloze v lesnatch horch ching-lung, 57 kilometr severn od Pekingu, a vdy byl vz n a m n m stediskem buddhistick sekty ist zem. Pochz z poloviny 4. stolet, ale nkolikrt byl obnoven a rovn mnil j m n o . Po stranch hlavn sn stoj dva ticetimetrov jinany star pes tisc let. Chung-iin Lao-cu Vedle t nej vych bostev, T istot", znaj taoist jet Velkho taoistickho mistra", Chung-un L a o - c u , j e n je povaovn za velkho praotce a transcendentnho uitele samotnho Lao-c'a, za mistra vech patriarch tohoto nboenstv a uctvn jako prvn ze vech nesmrtelnch. Jeho obraz nebo sochu lze vidt v mnoha chrmech, vdy sed se zkenma n o h a m a ve zlatm nebo modrm atu a rukou si dr ern vous.

I b i e k Symbol bohatstv a tst, slvy a pepychu. Identifikace bostva Identifikovat njak bostvo mezi etnmi sochami chrmu nen pi ohromnm potu boh dl n vchodnho panteonu jednoduch. Existuje pt zpsob, jak bostvo nebo ochrannho ducha ble urit a sprvn pojmenovat: 1. Podle j mna nebo titulu na zkladn olte. 2. Podle nzvu chrmu, nebo nzev asto ukazuje pmo i symbolicky na zcela konkrtn bostvo. 3. Podle charakteristickch atribut bostva, je dr bu v rukou, neboje m po boku. Nkdy pi identifikaci pome i sedadlo" (trn, idle, oblak, skla atd.). 4. Podle j m n a , je chrm v prbhu vk dostal od vncch nebo kn. 5. Podle skupiny, v n se bostvo nachz. To vak plat jen podmnn, protoe v minulosti pi restaurovnch a pestavbch se postavy ve skupin mohly prohodit. Indra Staroindick bh boue, kterho pozdji pevzali buddhist a povaovali za ztlesnn svtsk moci, za

boha, j e n dr ochrannou ruku nad vemi buddhistickmi zazenmi. I n s i g n i e Insignie pslu v n j e n csai a jsou vyity na jeho atu. Ministi a vysoc ednci maj p o u z e hodnostn oznaen. Csaovmi insigniemi jsou: drak, sekera, hory, rov zrnka, plamen, obtn pohr, baant, msn zajc, slunen havran, rdest, souhvzd ve tvaru rovn o r a m e n n h o trojhelnku a ornament fu symbolizujc spravedlnost a nespravedlnost. Inspekn cesta boh Ptho dne novho lunrnho roku sestupuj bohov na zemi na inspekci. Jsou pijati dstojn, tedy hlukem bubn a gong. Tento den se rovn kon lv tanec, pi nm si mladci nasad masky lv a dovdj na ulicch. Inspektor hor Vznam hor pro nskou lidovou vru se neprojevuje jen etnost loklnch horskch boh, ale i bostvy, je nejsou vzna na konkrtn horu. Prochzej celmi pohomi. Pat k nim pedevm inspektor hor Stin-an ta-wang. I-' Mistr det je bostvo ztvrovan vtinou jako mu stednho vku

s lahvikou a vrbovou vtv. Vtv rozstikuje vodu z lahviky po zemi. Zvislost rolnk na hojnm deti mu

vdy zajiovala a obti.

patinou

ctu

Jablko Symbol jara a mru, protoe je souzvun se slovem mr (pching). Jabloov kvty symbolizuj enskou krsu a plan jablko s magnli vyjaduje pn Nech je tvj dm ctn a bohat". Jadeit viz Nefrit Jakov Duchov, polobosk bytosti, kter buddhismus pevzal z indick lidov vry, jsou to strci podzemnch poklad, zlata, stbra a drahokam. Nad nimi je Vairavana, na j e h o pkaz ochrauj v ppad poteby Buddhovo uen. J a m a Pvodn indick bh smrti, jeho j m n o z n a m e n Omezovatel nebo Potlaovatel. Kdy ho pevzal buddhismus, stal se ochrncem drm o u " (dharmapla) s b hlavou. Z Tibetu se dostal i do ny a M o n golska, kde na nj narazme pedevm v lamaistickch klterech. Podle legendy to byl mnich, kter takka padest let v odlouen meditoval a zanedlouho ml dospt k probuzen. V noci 29. dne 11. lunrnho msce vnikli do j e h o che zlodji s ukradenm b k e m , ktermu pak uzli hlavu. Kdy si poustevnka vimli, chtli se ho zbavit j a k o nepo-

hodlnho svdka. Poustevnk je prosil a poukazoval na sv blzk probuzen, le marn. N i e m o v neznali slitovn a uzli hlavu i j e m u . A tu zaaly bezhlavm p o u s t e v n k e m lomcovat magick sly, on vyrostl v mocnho dmona a nasadil si b hlavu. Potom lupie zabil a pil krev z jejich lebek. V rozbsnn hrozil, e vyhlad cel lidstvo. Lid se v zoufalstv obrtili na bdhisattvu Madurho, kter ho j a k o jedin mohl pemoci. Madur se promnil v jet mocnjho d m o n a J a m n taku, lovka s b hlavou pemohl a j m e n o v a l ho o c h r n c e m uen a s o u d c e m nad zesnulmi. Od t doby Jama zvauje skutky zesnulch a rozhoduje o jejich znovuzrozen v j e d n o m ze esti svt. 5. dne 7. lunrnho msce dv vem dum v pekle dovolenou, aby se na zemi mohly nasytit obtnch dar. Jan-teng-fo Zebraka ze e-wej, kter lampu v jednom chrmu zsobila z almuen olejem tak bohat, e nikdy nevyhasla. Pozdji se stala mnikou a jet pozdji se znovuzrodila j a k o buddha. Jang cheng Bh blaenosti a tst.

Jen-miao

81

vdy bv zobrazovn se symboly moci, bohatstv a dlouhho ivota. Jantar Symbol odvahy, co naznauje u j e h o nsk nzev tyg due" (chu-po). Vilo se toti, e due mrtvho tygra vchz do zem, v n se promn v jantar. Lky z jantaru se v n povauj za afrodiziakum. Jao-'-fo B u d d h a litel, kterho buddhistit lkai a lkrnci uctvaj jako zakladatele svho emesla. Existuje celkem osm buddh litel, z nich nejvznamnj je Bhaiadjagurubuddha (buddha Mistr litel"), j e h o j m n o j e d n o z n a n svd o indickm pvodu. J a o - w a n g Taoistick lkask centrum v poho provincie en-si s velkm farmaceutickm archivem. Tento horsk klter existuje u skoro tisc let a m i adu soch slavnch lka rznch dynasti. Nejvznamnj z nich je Sung S'-mao (581 a 682), kter je dodnes dn o pomoc pi mnoha chorobch. Doil se vce ne sta let a odmtal i ty nejvy ady na csaskm dvoe, aby se mohl neruen vnovat bdn. Jarn rovnodennost (chun-fen) Men svtek, kter se slavil 3. dne 2. lunrnho msce (20./21. bezen). Javor erven javor je emblm boha vlky. Jedna V nsk seln mystice hraje j e d n i k a (i) vznanou roli. Je to slo m u s k , piazen n e b e s m , a tm i symbol dokonalosti, jednoty a nedlnosti. Na prvopotku svta byl Nejzaz pedl" i Nejvy

p l " (Tchaj-i) a z nj vznikla Nej vt jednota" (Tchaj-i), kter se pemnila v principy jin a j a n g , z nich postupn vzniklo v e c h n o . V jednice je tedy sla tvrho, a proto m toto slo i destky vznam a vyskytuje se v tiscch sloenin. Ve znakov ei se znzoruje vztyenm ukazovkem. Jednoroec viz chi-lin Jehn Symbol dtsk oddanosti, nebo jehn saje matino mlko vklee. Jelen Symbol dlouhovkosti, protoe sta a n vili, e jeleni ij m i m o d n dlouho a dokou najt houbu nesmrtelnosti. Proto bh dlouhho ivota ou-lao bv asto zobrazovn spolu s jelenem. Vzhledem k tomu, e jelen (lu) je souzvun s dobrm pjmem, stal se i symbolem bohatstv. Obraz ednka s j e lenem vyjaduje pn K je ti dopno bohatstv a slva". J e n Chuej Oblben Konfuciv k, kter m vlastn svatyni nedaleko Konfuciova hrobu v chu-fu. J e n K u a n g Ochrankyne slepch; vzv se pi onch chorobch a je znma jako Nae mil pan dobrch o". J e n - m i a o Klter v severn sti Konfuciova rodit chu-u zasvcen Mistrovu oblbenmu ku Jen Chuejovi. Jen Chuej pochzel ze skromnch pomr a Konfucius ho pijal za ka v souladu se svm vrokem, e vzdln je m i m o veker stavovsk rozdly". Jen Chuejova vdychtivost a talent byly tak m i m o -

Jeb

S2

dn, e Mistra j e h o ztrta zashla j a k o rna kyjem". Jen Chuej podlehl nevyliteln chorob ve 32 letech. Smutek filozofa nad kem byl tehdy veobecn znm. Kdy do msta zavtal zakladatel dynastie Chan ( 2 0 6 / 2 0 2 - 1 9 5 p.n.l.) csa Kao-cu, aby obtoval Konfuciovi a pobyl u j e h o hrobu, dal na poest oblbenho ka zaloit chrm. Hlavn s Fu-eng-tien je 16 metr vysok a m stechu ze zelench keramickch prejz. Jeb Jeden z mnoha symbol dlouhho ivota, po fnixovi nejvznamnj ptk nsk mytologie. Kdy se doije esti set let, nemus u jst, sta mu jen voda. Jeb a broskev jsou hned dva symboly dlouhovkosti a jeb letc ke slunci vyjaduje pn, aby lovk obdarovan tmto obrazem vysoko vystoupil v adu nebo doclil velkch spch v zamstnn. Chce-li se pn dlouhovkosti zdraznit, namaluje se jeb se elvou nebo s jelenem. Pt mezilidskch vztah vdy symbolizuje nsledujc ada: j e b , fnix, volavka, kachnika mandarnsk a konipas. Jeb zde pedstavuje vztah otce a syna. Jestlie toti j e b zpv, mld mu odpovd. Kdy zeme taoistick mnich, k se, e se promnil v opeence, v nebeskho j e b a " nebo jeba blaench". Jedna legenda hovo o tech taoistech, kte svj vk ji nepotaj v letech, ale podle r. Nov ra nastv, kdy se moe pemn v moruovou plant nebo naopak.

Pi tto zmn vdy pilet jeb s potac hlkou v zobku. Hlku pak polo u pavilonu u moe, kter symbolizuje taoistick rj. asto lze na obrazech vidt vlu letc na jebu do poho Kchun-lun na velkou hostinu Krlovny matky Zpadu. Pi pohebnm prvodu se dve asto dvala na rakev figura jeba s roztaenmi kdly a zdvienou nohou. Vilo se, e due zesnulho odlt na jebu do rje, do on ist zem", v n kon veker starosti. V n, u po dva tisce let ednick zemi, se vysok ednk symbolicky zobrazoval j a k o j e b stojc na skle a hledc do slunce. Jeb toti znamen i moudrost a obezetnost. Civiln ednci prvnho hodnostnho stupn mli na obadnm odvu blho jeba a devt drak s pti drpy a na pice klobouku rubnovou kuliku. Kdy se n o v o m a n e l m vnoval obraz se d v m a jeby, znamenalo to pn manelskho tst. V pokroilejm vku dostvali manel novoron pn s jeby pod borovic u vraznho k a m e n e nebo skly, co byl hned trojnsobn symbol dlouhovkosti. Jeskynn umn Zbon zvyk hloubit do skalnch stn prostory podobn kaplm, dokonce cel j e s k y n n chrmy, piel z Indie a ujal se vude, kde buddhismus zapustil koeny. Vzniklo tak svbytn a asn j e s kynn umn. nsk j e s k y n provedenm, zdobenm stn a strop i v y b a v e n m sochami pekonvaj

vechny srovnateln komplexy na svt. Existuje asi 30 jeskynnch systm, z nich nejvznamnj j s o u Tun-chuang, n-kang, Lung-men, Ta-cu, Maj-i-an, Ping-ling a Kyzil a vynikaj bu velikost, rozmanitost, nebo zachovalost. Zlat vk nskho buddhistickho j e s k y n n h o umn spad do obdob mezi 4. a 11. stoletm. Jezevec a straka Obraz se strakou vznejc se n a d j e z e v c e m vyjaduje pn K zaije velkou radost". Jin a j a n g Jin a jang jsou povaovny za prodn sly, je udruj v souladu cel vesmr. Tyto polrn sly se vzjemn podminuj a nemohou samostatn existovat. Z o b r a z o v n y jsou j a k o kruh s tmavm (jin) a svtlm polem (jang). Jako nboensk ornament se tento symbol nachz na etnch umleckch dlech. Jestlie jin je oznaovn jako ensk princip (tma, slabost, vlhkost, chlad) a jang jako musk (svtlo, sla, sucho, teplo), nejde v dnm ppad o njak morln hodnocen. Jeden princip neme existovat bez druhho, nebo j e n jejich harmonie zaruuje tst, blahobyt a stabilitu. Jestlie jeden n e p i m e n pevauje, nastv c h a o s . Jang symbolizuje napklad nebe, slunce, svtlo, slu, pronikn, jasnost, vdech, jih a vchod, lich sla a neperuen linie v trigramech, jin zase zemi, msc, tmu, klid, pijmn, vdech, odliv, sever, zpad, sud sla a peruen linie v trigramech. Jang rovn ztlesuje draka,

azurovou barvu, hory, teplo, sucho a slunn msta, zatmco jin tygra, lutou barvu, dol, chlad a vlhkost a stinn msta. Jin a j a n g vznikly z Nejvt jednoty". Kdy se spojily, vzniklo pt prvk a z nich zase deset tisc vc", tj. mnohotvrnost materilnho svta. Podle konfucianismu jsou v ulechtilm lovku oba principy v dokonal harmonii. Konfucius pravil, e lovk v sob sjednocuje zpsob nebe a zem, vyrovnvaj se v n m principy svtlho a stinnho". tst a netst na zemi vdy zvisej na harmonii tchto dualistickch sil. Jestlie namsto dn s blahodrnm jarnm detm pijdou nhl prtre mraen, dochz k zplavm, jestlie slunce pl pli a dlouho, pichz sucho a s nm hladomor. V amanistick d o b povaovali nebesa za vldce poas" a zaali je uctvat j a k o nejvy bostvo. Vechna ostatn bostva spadala pod nebeskho boha, nebo lidsk osudy znan p o d m i o v a l o poas. Nebesa bylo proto teba pzniv naladit, zaklnat j e , pinet jim obti. Nejdleitj obtn obady brzy pely ze aman na csae, protoe byl Synem nebes na dram trnu". Csa se ml starat o to, aby jin a jang byly v i stedu v souladu. Tato pe se neprojevovala jen pedantsky dodrovanmi tradinmi rity, ale i spravedlivou vldou, ba d o k o n c e csaovou osobn integritou a mravopoestnm ivotem. Jestlie tyto poadavky vy moci poruil, pich-

Jinan

84

zel o mandt Nebes" a mohl bt svren. Jin a j a n g pak musel uvst do souladu jin panovnk. Jinan Jinan dvoulalon, kter se jako iv zkamenlina" me ohldnout za minulost del ne dv st milion let, byl v Cn povaovn za krlovsk s t r o m " a pipisovala se mu magick moc. Buddhistit mnichov jej s oblibou vysazovali kolem klter a chrm. M etn j m n a . Protoe pozd plod, k se mu ddekv strom pro vnuka", pro tvar list kachn n o h a " nebo slon u c h o " a pro semeno s dunatm naloutlm osemenm stbrn meruka". Jeho jdra se pra podobn j a k o v E v r o p katany a pi svatebnch hostinch se jed pro tst. U kltera Tchan-e-s' nedaleko Pekingu rostl v 18. stolet jinan, kter byl chrnn csaskm vnosem a pichzelo se k nmu estnou branou. Vilo se toti, e z k m e n e vdy vyra nov vtev, kdy nastupuje na trn nov csa. V kltee samm rostou dva jinany, kter dajn pamatuj dynastii Liao ( 9 1 6 - 1 1 2 5 ) . V provincii an-tung se do vky dvaceti esti metr ty ttiscilet jinan, kter dv a tunu plod. Jin hora Jmna viz Cheng-an nsk j m n a jsou obvykle

d v o u z n a k o v nebo tznakov. Na prvnm mst stoj pjmen a za nm osobn j m n o , kter dvaj rodie a je se dve nkolikrt za ivot mnilo. Kvtnat a znan poetick osobn j m n a mla bt dobrm zna-

menm pro jejich nositele nebo mla zdrazovat jeho pednosti. Rozkvetl narcis, Modr klenot. Msn dvka, Velk k. Siln buvol a podobn j m n a byla za M a o C e - t u n g o v c h as nahrazena vlasteneckmi j a k o Siln vle. Budovn z e m . Velk odvaha a podobn. V n existuje zhruba 400 pjmen, z nich se nejastji pouv asi sto dvacet, napklad Li, Wang nebo c h e n g . Rod Kchung (z nj pochzel Konfucius) t pes pl milionu osob. Jung-che-kung Lamaistick chrm v severovchodn sti Pekingu znm t j a k o Jung-che-kung ili palc Vn h a r m o n i e (nkdy t Klidu a harmonie nebo Harmonie a mru), pedstavuje jeden z nejctihodnjch lamaistickch klter v Cn a zrove umeleckohistorick m u z e u m prvnho du. Chrm je uspodn podle severojin osy a m 4 8 0 metr a s etnmi snmi, pavilony, estnmi branami a vemi pat mezi hlavn pamtihodnost msta. Roku 1694 dal csa Kchang-si pro svho tvrtho syna a nslednka trnu Jung-enga postavit na tomto mst skvostn palc, v nm nslednk il a do roku 1722, kdy nastoupil na trn. Bval sdlo korunnho prince se tehdy smlo pouvat u jen j a k o chrm. A tak byl palc v roce princova nstupu na trn pedn j a k o klter lamaistick sekt lutch epic (Gelugpa). Cel komplex pak dostal nynj nzev a csa Jung-eng jej ze vech sil podporoval. Pedn palce

lamaistickm mnichm mlo vedle ryze nboenskch dvod i j e d e n nanejv politick: vzat vldce Tibetu na manduskou vldu v Pekingu. Jung-che-kung se stal centrem nsko-tibetsk spoluprce. Proto nen divu, e sedm dalajlma Kalzang G j a m c c h o ( 1 7 0 8 - 1 7 5 7 ) vybral p r o tento chrm zcela zvltn dar. Tibean koupili v Neplu obrovsk santal o prmru ti metry a dlouh 26 metr, kter pes hory provincie S ' -chuan a po Jang-c'-iangu a Velk m kanlu dopravili do Pekingu. Zde z nj vynikajc umlci vyezali osmnctimetrovou sochu buddhy budoucnosti Maitrji a kolem n byla postavena tpatrov s Nekonenho tst (Wan-fu-ke). Podstavec sochy je zahlouben osm metr do zem. Za kulturn revoluce obsadily klter rud gardy, ale tehdej pedseda sttn rady LR ou En-laj jim ho zakzal niit a rabovat. A tak byly poklady Jung-che-kung u uchrnny, mezi nimi i nejdleitj sbrky lamaistickch spis Kandur a Tandur. V sni Kolesa uen (Fa-lun-tien) stoj estimetrov socha reformtora Congkhapy a za oltem je hora s pti sty luo-chany vyezan z jednoho kusu santalovho deva. O b d i v u h o d n jsou i stly z roku 1791 s m o n g o l skmi, tibetskmi, nskmi a manduskmi npisy, z nich lze vyst cel djiny lamaismu a kter se nachzej za zvonic a bubnovou v. Jung-le-kung Monumentln taoistick klter Jung-le-kung v provincii

an-si proslul ze dvou dvod. Zaprv nstnnmi malbami ze 14. stolet, je jsou sice dlem neznmho autora, ale byly vytvoeny podle vzoru velkho male z dynastie Tchang (618-907), Wu Tao-a. Zadruh zchrannou akc v 50. letech 20. stolet. Kdy se tehdy vlda rozhodla pro stavbu pehrady v soutsce San-men na lut ece, klter stl v cest a musel se pemstit. Tehdy, dobrch deset let ped kulturn revoluc, bylo jet mon vydat hodn penz na uchovn kulturn pamtky a zskat schopn odbornky. Potkem 60. let byl klter pesunut z beh lut eky a ve star krse postaven severn od uej-chengu. Chrm m zajmav djiny. Jeho vznik se odvozuje od bjemi opedenho nesmrtelnho Lii Tung-pina, dobrodince a kouzelnka, kter se narodil roku 755 v obci Jung-le. Po jeho smrti j e h o pbytek pemnili v chrm, kter pak byl ve 13. stolet rozen na klter. Klter vak v roce 1231 vyhoel. Csa jej povil na palc (kung) a dal velkoryse obnovit. Stavebn prce skonily v roce 1262, ale nstnn malby byly dokoneny a ve 14. stolet. Ve tyech snch jsou zobrazeni etn taoistit bozi, nebet vlenci, nesmrteln, nebet ednci a tak lokln bostva. Na stnch nejvt sn se thne obraz dlouh 94,68 metru, znzorujc 286 nesmrtelnch, kte se shromdili k uctn nejvznamnjch taoistickch boh. Ve tvrt sni je 49 obraz zakladatele

taoistick sekty Dokonn prav skutenosti (chuan-en) Wang chungj a n g a (1112-1170) s vjevy z j e h o ivota. Jii-ch'Kung Ochrann bh kov, zrove j e d e n z nejvznamnjch boh dve. Jii-chuang Nefritov csa, zvan t Perlov, je nejvym taoistickm bohem. Obklopuje ho bezpoet nebean, boh, duch a svtc, z nich vynik osm set, kter si zanesl do zvltnho seznamu. 19. dne 1. lunrnho msce ho nebean navtvuj a podvaj mu hlen. Jiian-pao Zlat prut ve tvaru loky nebo stevce, symbol bohatstv. Jii-' Pro nu, tolik zvislou na vlze, by! nesmrn dleit bh zvan Mistr det". D vak podle lidov vry pin deov drak. Pvodn lo patrn o j e d n o a tot bostvo, nebo Jii-' bv zobrazovn s modrm kloboukem a lutm upinovm pancem. Jii-en V z h l e d e m k t o m u , e nu postihovala dlouh obdob sucha, zskal na zvltnm vznamu duch det (Jii-en), ktermu se kalo t Hrab d e t " (ju~po) nebo Mistr det" (Jii-'). Jiie-kung Palc msn vly. Jiin-kang Pouze vrouc vra velkho potu schopnch lid umonila v letech 4 6 0 - 4 9 4 vytvoit z pskovcovho svahu d l o u h h o j e d e n kilometr tm 100 000 soch v 53 jeskynch. Buddhistick jeskynn chrmy Jn-kang se nachzej v provincii San-si

na jinm bo h o r y W u - o u , 16 km zpadn od Ta-tchungu, kter bval hlavnm mstem dynastie Severn Wej ( 3 8 6 - 5 3 4 ) . Z b o n o s t a radost z tvorby by vak jist nestaily dovst tento kolosln podnik ke zdrnmu konci, kdyby jej znanmi finannmi prostedky nepodporovala vlda. Turkotatarsk k m e n y Toba tehdy zaloily v n dynastii Severn Wej a narazily na odpor taoistickh o a konfucinskho obyvatelstva. A protoe u byly buddhisty a toto uen bylo v n rovn rozeno, vidly v podpoe buddhismu vtan nstroj k upevnn sv moci. Nej vet sochy jsou vysok 17 a 16,7 metru, nejmen pouh dva centimetry. Ucho nejvt Buddhovy sochy v j e s kyni . 5 m 3,1 metru. Mnostv dl v kad jeskyni vdy uchvt, jsou to bdhisattvov, nebet strci, vemon zvata, etn vjevy z Buddhova ivota, ltajc vly a hudebnci a etn ornamenty. Zub asu dal ledasemu zmizet, u c h o v a l o se jen" 53 000 soch. V Jun-kangu lze vedle nskch stylovch prvk dokzat i nsk, persk, ba d o k o n c e helenistick vlivy. Jiin-ii -s' Tento chrmov klter m nesmrn kulturn vznam, nebo schrauje jeden z nejvtch buddhistickch poklad na svt, a to 14 278 kamennch tabul, do nich je vytesno asi 35 milion znak. Tyto rzn vysok tabule vytesaly generace mnich v letech 6 0 5 - 1 6 4 4 a pedstavuj nejvt a nej t knihu" tto

planety, protoe obsahuj kompletn buddhistick knon s komenti. Klter Jun--s' (Kde pebvaj mraky") se nachz 75 km jin od Pekingu v okrese Fang- an na zpadn stran hory '-ing, znm t jako Paj-taj-an. Pochz ze 7. stolet a asem se vyvinul ve v z n a m n buddhistick centrum, v nm a do druh svtov vlky ilo nkolik set mnich. V roce 1940 byl v bojch s j a p o n s k o u armdou tce p o k o zen. Jeho dvj ndheru se dodnes nepodailo obnovit. Pro vak mnich t i n g - w a n zaal v roce 605 tesat buddhistick stry do kamennch tabul, nen znmo, ale mon to lze vysvtlit obavou, e v o b n o v e n m pronsledovn buddhist se daly spisy na pape zniit snze ne spisy v kameni. ing-wanv poin byl

vzorem nsledujcm generacm. e tato obava byla odvodnn, dokzalo dal siln pronsledovn buddhist v 9. stolet. Velk tabule mnii pepravili do devti skalnch jeskyn na hoe S'-ing a men schovali pod kltern p a g o d u . V roce 1961 byly men tabule pod znienou Jin pagodou objeveny a podily se z nich otisky. K o p i e " pak byly pozeny i z velkch tabul v jeskynch. Vzniklo tak velkolep souborn dlo o 30 000 otiscch, kter se schrauj v pekingskm chrmu Nekonenho milosrdenstv (Kuang-i-s'). Tabule se dnes opt nachzej v j e s k y n c h a v bvalm p o d z e m n m krytu. Kdyby se tabule srovnaly za sebou, byly by dlouh 25 kilometr a ten by musel ujt 50 km, nebo jsou popsny oboustrann.

K a c h n a Symbol lsky, vrnosti a astnho manelstv, protoe k a c h ny zachovvaj partneru v r n o s t po cel ivot. Kachna v rkos vyjaduje pn K bys obstl ve z k o u c e " . Za nerozlun se povauj z e j m n a kachniky mandarnsk, a proto j sou astm tmatem u m n . K a c h n i k y mandarnsk v rose znamenaj s v o bodn mileneck pr. Za p o s l e d n dynastie c h i n g ( 1 6 4 4 - 1 9 1 1 ) b y l a symbolem civilnho ednka s e d m ho hodnostnho stupn, krom n m l na obadnm odvu pt drak se t y mi drpy a na vrcholku ednho k l o bouku zlatou kuliku. V b u d d h i s m u je symbolem potlaovn zla. Kails Hora v zpadnm Tibetu, p o vaovan za nejposvtnj horu s v ta tymi nboenstvmi, a to b n i s ty, hinduisty. buddhisty a dinisty. Voln stojc, 6 7 1 4 metr v y s o k hora je pokryta v n m s n h e m . Necelch 100 km od tohoto v e l i k n a pramen hned tyi vznamn asijsk toky: Indus, Brahmaputra, K a r n l i , j e d e n z nejvtch ptok G a n g y , a Satlad. Bnist ji uctvaj j a k o horu, na ni zakladatel bnismu S e n rab p o p r v dostoupl, k d y s c h z e l

z nebes na z e m i . Hinduist ji povauj za sdlo b o h Indry a ivy a buddhist v n spatuj symbol hory Mru a boha ivu zmnili v buddhistick ochrann b o s t v o M a h k l u . Dinist zase v, e na vrcholu Kailsu doshl nej vyho osvcen jejich prvn svtec, tvrce b r o d u " Rihbha. V nedalekm jezee Manasarvaru byla v roce 1948 uloena st Gndhho popelu. V r o c e 1984 na otevela hranice p o u t n k m a turistm a na tuto obtnou pou opt vyrej poutnci ze vech st Indie a z celho svta. a d a okolnch vrchol je rovn uctvna j a k o sdla boh, take krajinu k o l e m tto posvtn hory lze p o v a o v a t za obrovskou prodn svatyni. Kalend Tradin nsk kalend se zcela li od e v r o p s k h o , nebo nem vztan bod j a k o teba Kristovo narozen n e b o z a l o e n ma, a navc nen solrn, n b r lunrn solrn. J e h o autorstv se pipisuje mytickmu lutmu csai, kter roku 2637 p. n. 1. rozhodl o zaveden edestiletho k a l e n d n h o cyklu. Pvodn kalend vychzel z lunrnho roku o dvancti mscch maj-

Kamenn lvi

89

cch stdav 29 a 30 dn. Pozdji byl sestaven lunrn solrn k a l e n d , zvan t rolnick (nung-li), kter se pouval a do poloviny 2 0 . stolet a podle nj se dodnes uruj data tradinch svtk a potek l u n r n h o n o v h o roku. Jednotliv roky se oznaovaly dvma zpsoby. Jednak se vychzelo z ry vldy panovnk, j e d n a k ze edestiletho cyklu, kter se pouval od dob dynastie C h a n (206 p. n. 1.-220 n. 1.) a v n m se roky oznauj kombinac deseti nebeskch k m e n " a dvancti p o z e m skch v t v " (souasn cyklus je u sedmdest osm, zaal r o k u 1984 a skon v roce 2043), j e d n a k p o d l e z n a m e n zverokruhu v k o m b i n a c i s pti prvky, kdy napklad rok 2 0 0 5 je rokem Devnho kohouta. edestidenn cyklus byl rozdlen do esti desetidennch tdn. Kalende a almanachy (u-') se tiskly u od starovku a sta an vili, e maj nadpirozen vlastnosti. Kdy uplynul rok, star kalend splili a j e h o popel se pidval zvatm do krmen jako zaruen prostedek proti n e m o c m . K a l e n d o v rostlina Legendrn csa Jao m l kouzelnou rostlinu, j po patnct dn vyrstal d e n n jeden list a nsledujcch patnct dn zase list po listu opadval. Pouval ji j a k o kalend. Kalpa V sanskrtu podek, nazen"; v hinduistick mytologii vk vesmru (8460 milion let); nekonen dlouh obdob, kter tvo zklad

buddhistick chronologie (v buddhismu trv kalpa 4320 milion let). Podle buddhismu existovalo ped historickm B u d d h o u u est b u d d h , z nich kad vldl j e d n kalp, prvn z nich piel na tento svt ped 91 kalpami. Jmna tchto esti buddh j s o u : Vipajin, Sikhin, Vivabh, Krakuchanda, Knakmuni a Kjapa. A s e d m m v ad je buddha ptomnosti Skjamuni. Kmen Symbol dlouhovkosti, tvrdosti, spolehlivosti. O b r a z s kamenem, bambusem a narcisem znamen Nesmrteln pej dlouh ivot". V Cn existoval kult kamene, lid se na kameny obraceli se dost o d. eny, je si ply syna, si sedaly na urit kameny. Rovn existoval kmen s pti otvory a eny, kter si ply dt, do nich hzely kamnky. U hrob stoj kamenn strci a ped ednmi budovami kamenn lvi. Na Tchaj-wanu se dodnes ve tyech chrmech uctvaj kamenn bohov. Kamenn klasici 189 kamennch desek, do nich byly za csae chien-lunga (vldl 1 7 3 5 - 1 7 9 6 ) vytesny v 6 3 0 0 0 0 znacch klasick knihy. Tuto prci zvldl uenec iang Cheng za dvacet let. Dnes je lze vidt v jedn ze zpadnch sn pekingskho Konuciova chrmu. Kamenn lvi Jako symbol spravedlnosti a upmnosti se ped chrm stavj vtinou dva kamenn lvi. Jeden je samec a lev tlapa mu spov na mi, druh samice a pod pravou tlapou m lve.

Kan a ke

90

Kan a ke tt (kan) a n o o v sekera (ke) byly p o v a o v n y z a s y m b o l vlky. Kandur a Tandur K a n o n i c k spisy lamaismu kodifikovan ve 14. stolet. Kandur (peklad s l o v " ) o b s a huje ve 108 svazcch nej v z n a m n j texty a Tandur (peklad k o m e n t ") ve 225 svazcch spisy p o l o k a n o nick. Kao M i n g a K a o Tiou D v a brati, ochrann dmoni, vyznaujc se nadpirozenmi schopnostmi. K a o M i n g vid na vzdlenost tisc li a Kao iou sly i nejslab a n e j v z d l e n j zvuk. Kao Ming je z o b r a z o v n j a k o velk mu s modrm obliejem, pronikavma oima, irokmi s t y a vynvajcmi zuby, Kao i o u zase se z e l e n m obliejem, d v m a rohy, rudm v o u s e m a sty, z n i c h tr tesky. Kapala V nskch l a m a i s t i c k c h klterech naraz n e z a s v c e n n vtvnk na kultovn pedmty, kter mu budou pipadat p o n k u d morbidn. Jedn se zejmna o r i t u l n i z lidsk lebky kapalu, k t e r je s y m bolem vtzstv nad d m o n y . Tento rituln p e d m t spolu s b u b n k e m damaru pochz b e z p o c h y b y j e t z pedbuddhistickho o b d o b , b u d dhismus je vak pevzal a p o v i l na atributy ochrannch bostev dhrmapal. Hvadra, Jamntaka a L h a m o bvaj vtinou zobrazovni s kapalou v nice nebo z n pij k r e v neptel. Na kapaly se pouvaj j e n urit lebky, kter jsou pak z d o b e n y tve-

mi dmon, p o z l a c e n m bronzem a drahokamy a na vrcholu maj vadru. Kapr Kapr pluje proti proudu, proto je symbolem vytrvalosti, b o j o v h o ducha, odolnosti, houevnatosti, trplivosti, ale i psan dopis, dobrch zprv, spn sloen zkouky, d o konce znamenm literrnho mistrovstv. Kap vousy j s o u zase s y m b o l e m nadpirozen sly. K a p r (li) je souzvun s vhodou, a proto je povaovn i za symbol v h o d v obchodnm ivot. Obrat kapi peskakuj Dra b r n u " z n a m e n snahu 0 spn zvldnut sttnch zkouek. Karmapovci Jedna ze kol tibetskho buddhismu, podsekta koly Kagjpa. Jedn se o stoupence karmapy Dtisuma Khjenpy, kter v roce 1155 zaloil klter Cchurphu. Karmapovci se pozdji dlili na ern mitry" (anag) a erven mitry" (amar). 1 tato zvltn podoba tibetsk nbonosti zn etzec z n o v u z r o z o v n , kter t sedmnct ivoucch buddh". 16. k a r m a p a R a n g d u n g R i g p Dorde zemel v roce 1981 v U S A , 17. karmapa Orgjn Rigp Dorde se narodil roku 1985 ve vchodnm Tibetu a od svho tku ( 3 1 . 12. 1999) z kltera C c h u r p h u u Lhasy ije v Indii. Kjapa viz Mahkjapa Katany Dva katany skryt v tatikch s masovou a zeleninovou npln (iao-c) znamenaj pn tst Ktjjana Jeden z deseti nejlepch uednk B u d d h o v c h . Pochzel

Klter Blch oblak

01

z b r h m a n s k rodiny z krlovstv Avant v severn Indii, ale j a k o k Probuzenho r o z h o d n vystupoval proti kastovnictv a zasazoval se za rovnost vech lid. Ke C h u n g a P c h a o Ku Ke C h u n g , jen je patronem barv, byl znm alchymista, lkrnk a taoistick uenec a il v letech 2 5 3 - 3 3 3 nebo 281 a 361. Jeho manelka Pchao Ku se stala patronkou akupunkturist. K c h a j C a n g C u n - w a n g V i stedu mohly urit kruhy obyvatelstva, msta n e b o distrikty p o d v a t csaskmu druhu petice s prosbou, aby zaslouil osobnosti byly dekretem poveny na boha. Byl to ppad i j e d n o h o generla dynastie Tchang (618-907), kter zbavil poben oblasti provincie Fu-fien loupenickch band. Csask dvr prosbm v y h o vl a povil generla na boha j m nem Kchaj Cang Cu-wang, kter byl pozdji uctvn nejen na pevnin, ale i na Tchaj-wanu a mezi zahraninmi any. Kchaj-jiian -s' Buddhistick klter ve mst chiian-ou v provincii Fu-ien; plochou 7 hektar se ad k tm nejvtm v n . Patil mezi v znamn vzdlvac centra a m posvtnou terasu, na n se vysvecovali mnii. Schrauje se v nm asi 10 000 svazk nboenskch spis. Zdaleka je vidt jeho dv pagody, je jsou symbolem msta. Vchodn pagoda je vysok 48 metr a pochz z konce dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) . Kchun-lun Horsk systm v zpadn

n, v nm podle l i d o v vry sdl bohyn Si-wang-mu, K r l o v n a m a t ka Zpadu. Kchung-miao K o n r u c i v c h r m na severovchod Pekingu byl v y b u d o vn za dynastie Juan ( 1 2 0 6 - 1 3 6 8 ) . Do komplexu o rozloze p e s dva hektary se vchz p e k r s n m i alejemi a estnmi branami a n a k o n e c se d o j d e k hlavn sni, kter je j e n o trochu men ne ve mst chu-u, v n m se Konfucius narodil a zemel. Budovu obklopuj m r a m o r o v balustrdy, v jejich stedu je z n a n velik relif draka. Dvojitou stechu pokrvaj lut prejzy, j e jsou j i n a k vyhrazeny j e n csam. Na n d v o n e s e 198 stl j m n a a msta pvodu 51 6 2 4 ednk, kte obstli v nej vych sttnch zkoukch. A v jedn z p o strannch sn je zase 1 8 9 stl, do nich byl za vldy csae chien-lung a ( 1 7 3 5 - 1 7 9 6 ) vtesn k o m p l e t n text tincti klasickch spis. Klter Blch oblak N e j vt taoistick klter v P e k i n g u (Paj-jun-kuan) se nachz se na j i h o z p a d msta, rozlohou 10 hektar pedstavuje jeden z nejrozlehlejch klter severn ny a k a d h o nvtvnka pekvap mnostvm sn, dvor, v, teras, chodeb a bran. Pochz u z dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) a p vodn se j m e n o v a l klter N e b e s k vnosti. il v nm taoistick m u d r c chiou chang-chun ( 1 1 4 8 - 1 2 2 7 ) ze an-tungu, pozdji z n m j a k o mudrc vnho jara", kterho Kublajchn uril n r o d n m u i t e l e m "

Klter Deseti tisc B u d d h

92

vech taoist. Klter se tak stal centrem taoismu v severn n. Pozdji byl na mudrcovu poest pejmenovn na c h r m V n h o mru a za dynastie Ming na klter Blch oblak. Patriarcha c h i o u v n m m dodnes svou sin, v n je pohben pod svou sochou. V t o m t o kltee se uchovv sbrka vech taoistickch knon, kter se k Tripitaka taoismu". Za pozornost stoj i velk bronzov obtn kotel z roku 1529 s relifem ticeti osmi propltajcch se drak. Klter Deseti tisc B u d d h V pevninsk sti Hongkongu (Nov zem) - pmo na sever od Kowloonu se tiskne k z a l e s n n m u h o r s k m u svahu pozoruhodn klter. J e h o nzev nepehn, naopak, v hlavn sni m na stnch 12 800 p o z l a c e n c h plastik Buddh, kte sed na malch mulch a li se detaily. Nad klterem se ty devtipatrov p a g o d a afrnov barvy, v jejch o b l o u c c h sed bl B u d d h o v . Poet pater m pipomnat, e Buddha je podle hinduismu devtou inkarnac boha Vistula, Klenot a perla Symbol poestnch mysl, istoty, e n s k krsy, ale i B u d d h o v a srdce. Klobouk Pn kariry se na n o v o ronch blahopnch asto vyjaduje kloboukem, protoe kuan z n a m e n jak klobouk, tak ednka. Kniha hor a mo Nejstar zachovan nsk geografick dlo (an-chaj-ing), o nm nen znmo, ani k d o je

j e h o autorem, ani kdy bylo napsno. Podrobn koment k nmu napsal a uenec K u o p (276-324). K n i h a p r o m n Nejstar z klasickch n s k c h dl (I-ing) vzniklo dajn k o l e m roku 2800 p. n. 1. a pipisuje se legendrnmu csai Fu-si. Nejstar komente jsou vak
c r m

0 1500 let mlad; nkter pr pidal 1 Konfucius. Dlo sestv z koment k 64 h e x a g r a m m o d v o z e n m z o s m i trigram. Kad hexagram tvo est p l n c h nebo peruench ar a dospje se k nmu vytdnm padesti s u c h c h stonk ebku. Toto vysoce cenn, ale tko interpretovateln dlo se u odedvna pouv k v k l a d u budoucnosti. Kniha S y m b o l uence a uenosti. Kne pol J m n o etnch loklnch polnch bostev. Kobylka S y m b o l odvahy. Koka V n je koka povaovna za uitenou, ale i za dmonickou bytost. Vilo s i , e pi nonch toulkch po stechch krade msn paprsky a m e dky tomu promnit v ducha. Ale p r o t o e koka (mao) je souzvun s o s m d e s t i l e t m " , znamen obraz s kokou a motlem tolik c o K b y e doil sedmdesti nebo o s m d e s t i let". Bohatstv lze popt o b r a z e m , na nm koka hled na p i v o k u . Koka se vestkou a b a m b u s e m z n a m e n Pejeme ti pro vechny a s y vysok vk". Koky j s o u p o v a h o v n y za ochrankyne housenek b o u r c e moruovho, protoe hub myi. T m zskaly povst, e
e s e S s

Koleso byt

93

mohou z domu vyhnt i zl duchy. Vstoup-li do domu ciz koka, znamen to chudobu, a kdy se koka o m v prackami, zvstuje pchod cizince. Kult koky byl doloen v provincii Kan-su a v tchajwanskm mst I-lan maj dodnes chrm Koiho boha. Kohout Symbol odvahy, rozhodnosti, agresivity, ale i pti ctnost: ctnosti obansk, ctnosti vojensk, odvahy, dobrotivosti a spolehlivosti. Je povaovn za hlavn vtlen jangu. Jeho hebnek j e znamenm literrnho ducha, ostruhy ukazuj j e h o schopnost bojovat, na dvoe dohl na rozdlen krmen a zrove spolehliv oznamuje blc se rozbesk. Rovn se mu pipisuje schopnost, e doke vytuit budouc udlosti. Kokrhajc kohout j e symbolem zsluh a slvy. Kohout hebnek (kuan) vyjaduje pn, aby se osoba obdarovan kohoutem s velkm hebnkem brzy stala ednkem (kuan) s dobrm pj m e m . Zahn zlo, a proto se na Nov rok se pede dvee asto zavuje devn nebo zlat zbarven kohout. O b e c n je kohout symbolem zdaru rodiny. Pi pohbech se dve dval na rakev, aby due zesnulho mohla ped pout podsvtm nejdve vstoupit do kohoulho tla. Kohout je jinak destm znamenm nskho zverokruhu. lovk narozen v roce Kohouta m organizan talent, je ctidostiv a o b c h o d n zdatn, pl vtinou doshne spchu. Mezi jeho zporn vlastnosti

pat naivita, svhlavost a nedostatek taktu, kter by mu mohl uzavt cestu, j by se rd ubral. Ledacos vak zvldne o d v a h o u a nesmrnou vkonnost. Vyznauje se inteligenc, je z nj dl d u c h a p l n h o kritika, venho politika, ale tak pli puntikrskeho pedagoga. Jako milenec je neodolateln, ale to, co zsk, brzy ztrc, protoe se peceuje. Manelsk ivot mu vyhovuje, je pozorn a vrn, nelze ho vak zavrat v kleci. Ve spoleenskm ivot je urit tm nejmondnnjm stvoenm z celho zverokruhu, doke zazit a j d e o vynikajcho a zbavnho spolenka. J e h o nej lepmi partnery jsou Buvol a Ovce, mn u My, Tygr a Krlk. Spojen Kohouta a Psa nen vhodn, protoe oba jsou pli rliv. O Kohoutu se k, e d o k e rlit i na vlastn stn. I kdy v nsk astrologii je spojen s partnerem stejnho znamen pzniv, u Kohout toto pravidlo vjimen neplat - vldnout by chtli oba. K o l e s o byt Bhavaakra, grafick zobrazen kolobhu ivot (sansry), t kolo vznikn a zanikn. Dr je ped sebou bh smrti Jama, nad kolem je vidt j e h o hlavu a pod nm nohy. Sestv ze ty soustednch kruh. V prvnm jsou symboly t zkladnch zel - dosti, nenvisti a zaslepen - v p o d o b ervenho kohouta, zelenho hada a e r n h o vepe, kte se jeden druhmu zakusuj do ocasu. V d r u h m vidme ve svtlch polch ctnostn lidi, kte

Koleso drma

94

ekaj

na pzniv

znovuzrozen,

7. lunrnho msce (23724. srpen). Nejhor vedra pominula a mnohde se u sklz ovoce. Konfucius kalo se mu Uitel deseti tisc generac", M u d r c vech vk", Prvn uitel" atd. a nelze pochybovat o tom, e se j e d n o myslitele, kter nu i celou vchodn Asii ovlivnil nejvce ze vech. Nechtl zakldat nboenstv, j e h o uen se tkalo vhradn lid na tto zemi a jejich vzjemnch vztah, sttu a jeho zdaru a pedevm zdokonalovn jednotlivce. Kchung-fu-c', Mistr Kchung, pochzel z chud aristokratick rodiny z chu-fu v provincii an-tung, kde se roku 551 nebo 552 p. n. 1. narodil sedmdestiletmu otci a patnctilet matce a rovn tam roku 479 zemel. Konfuciovy hlavn poadavky na zdrn souit lid shrnuje pt ctnost - sprvn chovn i poslunost du (li), lidskost i dobro (en), estnost i spravedlnost (i), vdn ('), upmnost (sin) - a pt zkladnch mezilidskch vztah (viz Pt vztah). Po vladai poaduje vzorn chovn a spravedlnost, po poddanm poslunost. Po cel ivot se uchzel o ad u rznch panovnickch dvor. Ale protoe jeho psn morln pojet se siln liila od pojet vlada, vdy ho brzy propustili. A tak dlouho putoval, a nakonec zaloil v rodnm mst jakousi akademii, kter pitahovala mnostv k, pedevm ze lechtickch kruh. Konfucius vak vdy zdrazoval, e vzdln je mimo veker sta-

a v temnch ty, kdo jsou zatraceni k nedoucm inkarnacm. Ve tetm, irm kruhu je est oblast byt, ti vy a ti ni, do nich se uvdj lid podle dobrch nebo patnch skutk a znovuzrozuj se jako bozi, polobozi, lid, zvata, hladov duchov nebo pekeln bytosti. Posledn kruh ukazuje dvanct j e v a fz lidskho ivota, je vedou k iluzi ega, k zvislosti a ke stlmu lpn na pozemskm svt; tyto obrzky symbolizuj dvanctilennou pouku o zvislm vzniku". Koleso d r m a Buddha poprv kzal v Antilopm hji ve vesnici Srangantha (dnes Srnth) a tm roztoil koleso drma (dharmaakru). Symbol kolesa drma lze asto vidt na Buddhovch dlanch a chodidlech. Kompletn perioda Kompletn perioda" sestv ze t cykl po 60 letech, trv tedy 180 let. Od potku zaveden edestiletho kalendnho cyklu v legendrnm roce 2637 p. n. I. za vldy mytickho lutho csae, vstoupili an v roce 1864 do 26. kompletn periody". 27. perioda zane v roce 2045. Kompletn sbrka dl ty pokladnic S'-kchu chuan-u je kompendium, j e zahrnuje vech ticet est tisc dochovanch dl nskho psemnictv. Zapoalo se s nm roku 1773 za hingskho csae chien-lunga a dokoneno bylo o deset let pozdji. Konec veder (chu-u) Men svtek, kter se na venkov slav 12. dne

vovsk rozdly". Konfuciovo uen zaznamenali jeho ci v Hovorech". Vlastn dlo po sob tedy nezanechal, vydal vak dla jinch autor: Letopisy jara a podzimu", Knihu psn", Knihu dokument", K n i h u p r o m n " . Tyto tyi knihy spolen s Hovory" tvoily jako klasick dla zklad uebnho penza p r o vechny ednick zkouky - ovem a kdy se konfucianismus stal za dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) sttn doktrnou. Konfucius se nijak nevyjadoval o bozch, proto je s podivem, e se mu brzy budovaly c h r m y a til se takka boskmu uctvn. Podobn uctvni byli i tyi j e h o ci: a n - c ' , C ' - s \ C e n g - a M e n g -c' (Mencius). Olt se vak dostalo t nkterm jeho nslednkm. Z dynastie Tchang (618-907) je to C h a n Jti, zapshl neptel vech cizch nboenstv vetn buddhismu a propagtor racionalistickho vkladu Konfuciovch pravidel, a z dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) Cu Si, kter ml velik vliv na aplikaci konfucinskch pravidel v bnm ivot. Rovn stoj za zmnku, e v konfucinskch chrmech se uctv i j e d e n ministr z hlubin minulosti, a to rdce prvnho panovnka dynastie Cou, Cou Kunga, kter zemel roku 1105 p. n. 1. Tohoto psnho moralistu uctvaj jako pedchdce konfucinskho zpsobu ivota. Je vak teba zdraznit, e konfucianismus nem knstvo a do chrm e nemaj pstup vtci. K Mistru Kchungovi

se rovn nikdo nemodl, nbr ho jen uctvaj. Sttn ideologie se z jeho uen vyvinula a za dynastie Chan, kdy se dvornmu uenci a filozofu Tung Cung-uovi ( 1 7 9 - 1 0 4 p. n. 1.) podailo vytvoit konfucinskou sttn doktrnu, kter se opr o sloku nboenskou, filozofickou a sociln politickou. Nboensk sloka uznv nebesa jako vy moc, protoe zasahuj do chodu svta a osudu lid. Csaovo prvo vldnout zaruuje tzv. mandt Nebes". Tento mandt mu vak dv nejen prvo, ale i povinnosti a csa jej me ztratit. Filozofick sloka uznv nskou kulturn tradici a vkld do n kosmologick a legistick prvky. Sociln politick sloka se opr o loajln ednictvo, j e zajiuje stabilitu e v civiln i vojensk oblasti. Systmem zkouek se potlauje vliv ddin aristokracie a ednictvo se rekrutuje i z nich vrstev. Tento systm se udrel a do pdu csastv v roce 1911. B e z konfucianismu si nelze pedstavit bezpkladnou kontinuitu nskho sttu a jeho kultury ani prmyslov vzestup Japonska a vchodoasijskch tygr". Kosk bostva Podle spolehlivch zprv se za dynastie Tchang (618 a 907) pslo na csaskch pastvinch pes 700 000 dobe ivench kon, kte tehdy byli pchou a pte csaova jezdectva. Nen proto divu, e se nkterm bostvm kon stavly, zvlt v severn Cn, chrmy, v nich stly jejich sochy v ivotn

Kosk handl

96

velikosti, mnohdy provzeny sluhou, jezdcem nebo oetovatelem. Mohlo se jednat bu o zbonn kon (masen), nebo o ochrann bostva kon ( M a - w a n g nebo M a - k u n g ) . M a -wang, krl kon", byl vzvn pedevm chovateli, majiteli zvodnch stj a vemi jzdnmi jednotkami armdy. Kosk handl Symbol inicitora a zvstovatele novch mylenek. Korl Symbol dlouhho vku a kariry. Kosatce Symboly d l o u h h o ivota. O kosatcch se vilo, e odhnj zl duchy, a proto se 5. dne 5. lunrnho msce vely na dvee. Kosotverec Symbol tst a vtzstv. Dvojit kosotverec chrn ped zlmi duchy a dmony. Kok s kvtinami Symbol vysokho vku a atribut nesmrtelnho Lan Cchaj-chea. Jako dar vyjaduje pn dlouhho ivota. Kot Symbol moudrosti a pochopen. Nesm vak bt v pokoji umrajcho, jinak by se nebotk promnil v dlouhovlas straidlo. K o t o u pi Symbol slunce a nebe; nejastj kultovn amulet star ny, kter se hojn pouval j a k o milodar i jako perk. Vyrbl se vlun z nefritu a jedn se o mal nebo velk kotou rzn tlouky s kulatm otvorem uprosted. Existuj kotoue na zadn stran zcela hladk a na pedn stran zdoben relifnm vzorem (napklad drakem), vyskytuj se vak i exemple s ndhernmi

relify nebo ornamenty na obou stranch. Koupel Buddhovch soch 8. dne 12. lunrnho msce se v chrmech omvaly Buddhovy sochy. Tento pozoruhodn zvyk zejm souvis s tm, e toho dne se slavilo B u d d h o v o velk probuzen (mahbdhi). Koupel Symbol ivotnho zvratu. an se vdy ped vstupem do novho ivotnho seku koupali. Kou Symbol pomjivosti a krtkosti ivota. Kouov kvtina" je oznaen prostitutky, naznauje se tak krtkost radovnek. Koxinga Nejvtm n r o d n m hrdinou konc dynastie M i n g (1368 a 1644) je bezpochyby pozdji zbonn Koxinga ( 1 6 2 4 - 1 6 6 2 ) . Jmenoval se vlastn Ceng C h c e n g - k u n g a K o xinga je z k o m o l e n i n a z j e h o titulu Kuo-sing-jie (pn nosc sttn" pj m e n ) . Kdy M a n d u o v v roce 1644 dobyli Peking, trvalo jim jet dvacet let, ne si podmanili celou jin nu - a dokonce 40 let, ne ovldli i Tchaj-wan. Odboj j i h u proti novm pnm z M a n d u s k vedl pedevm Koxinga. Tento obchodnk, pirt a bojovnk za svobodu, syn nskho kupce eng ' - l u n g a a j a ponsk matky, hjil s velkmi ztrtami nejen jin sti e, ale usiloval i o znovunastolen dynastie Ming. Proto zatoil na velkou holandskou zkladnu Zeelandia na Tchaj-wanu a zbavil ostrov Holanan. Bylo to prvn vtzstv ana nad evropskmi koloniztory a nastala prvn vel-

Krl lkastv

97

k p i s t h o v a l e c k vlna na Tchaj-wan, a proto je Koxinga oslavovn j a k o nejvt hrdina tchajwanskch a n . Jeho nhl smrt na neznmou chorobu znamenala konec nskho odboje na pevnin a jeho vnuk potom v roce 1683 kapituloval i na Tchaj-wanu. T m dynastie c h i n g ovldla celou nu. Koxinga byl u za s v h o ivota zasypvn tituly, je mu dvali potomci mingskho csae, kte uprchli na jih, nap. Svat princ, j e n otevel Tchaj-wan" nebo Princ, j e n zajiuje mr". Veker sil v a k bylo marn, protoe nakonec ada generl, admirl a dstojnk pela k M a n d u m . Koxinga byl v a k p o v e n na b o s t v o a s n m nkolik j e h o vrnch, kte jsou j a k o lokln patroni uctvni v etnch tchajwanskch chrmech. M a n d u o v nedokzali Koxingovu kultu zabrnit, ale j a k o bostvo proti n m u brzy postavili admirla, kter p o r a z i l K o x i n g o v o tchajwansk lostvo. Pikantn na tom j e , e tento a d m i r l nejdve slouil M i n g m a roku 1660 pebhl. Byl to '-lang, nsk Badoglio 17. stolet. Podobn jako onen bval Mussoliniho paladn zmnil stranu, aby zabrnil dalmu k r v e p r o l v n " . K o x i n g a dal pak popravit j e h o otce, syna, bratra a s y n o v c e . Po njak dob pevzali K o x i n g v kult i M a n d u o v a prezentovali ho j a k o hrdinu, jen vyhnal Holanany. Ve 20. stolet se na nj odvolvali an, kte v roce 1949 uprchli na Tchaj-wan, stejn j a k o

sami T c h a j w a n c i , kte ho asi v 80 c h r m e c h uctvaj jako ochrnce ped epidemiemi. Koza viz Ovce Krab V severonskch pobench provincch se na ochranu ped dmony v e l i na d o m o v n dvee suen krabi n e b o jejich obrazy. Krl kobylek J e d n m z nejpozoruhodnj ch nskch bostev je Meng iang, nsk vojevdce ve slubch m o n g o l s k dynastie, kter za j e d n o ho s t r a n h o nletu kobylek nasadil proti k d c m sv vojky a postupoval p r o t i n i m vemi prostedky. A s k u t e n tak pr zachrnil vtinu rody. Po svren m o n g o l s k dynastie spchal sebevradu, protoe byl p o v a o v n za kolaboranta. Rolnci v a k na nj i nadle vdn v z p o m n a l i a pi dalch nletech k o b y l e k ho vzvali j a k o bostvo. Od t d o b y j e z n m jako krl kobylek". Jet k o l e m r o k u 1887 se mu pipisoval n h l o d l e t mnostv kobylek v p r o v i n c i i iang-su. Krl l k a s t v Jako krl lkastv" ( J a o - w a n g ) je uctvno bostvo, kter p o d l e taoist d druhou kancel n e b e s k h o m i n i s t e r s t v a zdrav". asto se mu k i krl vnitnho lkastv a bylinkstv". Podle povsti se j e d n o r z n zbonn lkae s t a r o v k u . J e d n m z nich je S u n g S ' m a o ( 5 8 1 - 6 8 2 ) , k t e r il z a d y nastie T c h a n g ( 6 1 8 - 9 0 7 ) , byl z n m jako z n a m e n i t znalec livch rostlin a p r o s l u l i n n m i m a s e m i , a k u p u n k t u r o u , dietnmi pedpisy,

pedevm vak pesnmi diagnzami. Nakonec se stal csaovm lkaem. Po smrti se ho, jak u tomu tak bv, zmocnila legenda a brzy ho bylo vidt v chrmech j a k o boha s tygrem a drakem. V jedn ruce dr perlu, ji mu daroval drak, a v druh ervenou pilulku. Obas mv jednoho nebo dva pomocnky s detnkem a lkaskou branou. V buddhistickch chrmech vystupuje j a k o pomocnk velkho buddhy litelstv Jao-'-foa - je to dobr pklad nskho synkretismu. Krlk Symbol dlouhovkosti, tst a Buddhova uen. Krlk (nkdy t Zajc) je tvrt znamen nskho zverokruhu. Lid narozen v roce Krlka jsou vesel, citliv, nn a vrn. V si opatrnosti, nesnej cokoli nepedvdanho a do riskantnch dobrodrustv se nepoutj. Vyznauj se diskrtnost a zdrenlivost, chovaj se diplomaticky, dokou se vctit do druhho a maj mnohostrann tvr nadn. Na nervy zatkvajc zvody nejsou, nejlpe se ct ve s v o b o d n m zamstnn. Krlci j s o u pesn a tot oekvaj od ostatnch. Pedevm je pro n dleit rodinn ivot. V partnerskm ivot potebuj, aby se respektovala jejich poteba samoty, nicmn jsou vdy diskrtnmi a dvornmi druhy. Jedn se o romantick a asto vniv milence, kte vak na veejnosti nedvaj lsku najevo. Pat ostatn k nm nejmrnjm a nejcitlivjm tvorm n-

skho zverokruhu. Dleit je pro n, aby nalezli sprvnho partnera. Velice harmonick vztah mohou mt s Ovc a Vepem. Kohout, K a Opice se pro n nehod. J e d n m z nejastnjch svazk je spojen Krlka a Psa - a p m o ideln spojen me bt s D r a k e m . J e d n o nsk pslov ostatn k, e krlk vzlt po drakov boku k nebesm". Krlov dmon Lamaistit ochrnci svta ijc na hoe Mru. V umn jsou zpodobovni nsledovn: Vairavana, pn severu, dr v levici vtznou korouhev nauky a v pravici stbrnou krysu chrlc perky; Dhrtartra, pn vchodu, hraje na loutnu; Virdhaka, pn jihu, tm v pravici me a m pilbou z ke slon hlavy. Virpka, pn zpadu, dr v pravici hada a v levici stupu. Krlov t hor Krlov t hor (San-an luo-wang) jsou j a k o bohov litel uctvni p e d e v m nrodem Hakka na jihu ny a v chrmech bvaj zobrazovni t j a k o ti krlov na trnu. Protoe hodn Hakk se z ny pedevm v 19. stolet vysthovalo, lze tyto ti bosk lkae vidt ve vech zemch j i h o v c h o d n Asie, v nich ij zahranin an. Jejich j m n o je odvozeno od t hor na vchod provincie Kuang-tung, kde byli pvodn uctvni j a k o hort duchov. Vilo se, e j a k o nebet generlov zasahuj se svmi armdami i do pozemskch konflikt. Ale protoe v jejich domovskch horch rostlo mnostv livch rostlin, pi-

Kuan-jin

99

pisovala se jim pedevm schopnost uzdravovat nemocn. Krlovna Mj B u d d h o v a matka, t zvan Mjdv". Podle legendy byla dcerou krle Suprabuddhy z Dvadahy a provdala se za krle Suddhdhanu z Kapilavastu v dnenm Neplu. Jedn noci se jejho pravho boku dotkl bl slon se esti kly a v tu chvli byl zzran poat Buddha. Po osmi astnch znamench j pak pi prochzce zahradami Lumbin vyel z pravho boku syn (Buddha). Sedm dn po tomto zzranm porodu zemela. Krev Symbol ivota. erven krev je sdlem due. O b r a z m a s o c h m boh se maluj oi krv a tm se jim vdechne due. Krotitel dmon Za velkho krotitele d m o n a ochrnce p e d e vemi zlmi duchy, kte vyvolvaj nemoci, je povaovn zejmna Tchaj-pao-kung, kterho lze v chrmech snadno poznat, protoe jednou nohou lape na koku. Ze kter doby toto bostvo pochz, nen znmo, ale podle legendy byl poslednm z tincti bratr, kter zabili dmoni. el do uen k jednomu taoistickmu excorcistovi a potom se vrtil do r o d n vesnice ve Fu-ienu, aby ji zbavil d m o n . Dmoni se promnili v koky, ale Tchaj-pao-kung jejich lest odhalil a vechny je usmrtil. Kruh Symbol dokonalosti a celosti. Kruh s bodem uprosted je slunen symbol a symbol kosmickho potku. V taoismu symbolizuje nejvys

absolutno, j e v sob shrnuje ve. Z kruhu se vyvinuly zkladn sloky jin a jang a z nich ve ostatn. Krysa viz M y Kepelka Symbol odvahy, nebo na venkov se podaly kepel zpasy. Za posledn dynastie byla symbolem civilnho ednka o s m h o hodnostnho stupn, kter ml dle na obadnm odvu vyito pt drak se tymi drpy a na vrcholu klobouku zlatou kuliku. Ku-chun Hladov, bloudc due zesnulho, je nem na zemi pbuzn, kte by se o ni starali a pineli j obti. Hladov duchov bvaj asto i due sebevrah, protoe nebe nedovoluje lidem ukonit ivot ped uplynutm dan lhty. Kdy se na n pi svtcch mrtvch nepamatuje, mohou zpsobit hodn zla. Kuaj-ou Bjn zve, kter mlo odhnt zl duchy. Kuan Taoistick chrm K u a n Jtt Druh j m n o boha vlky Kuan-tiho, kter ml k o l e m roku 1750 v Pekingu 116 chrm. Kuan-jin Jedno z nej oblbenjch buddhistickch bostev. V n sej nkdy k Kao-wang, v Japonsku je z n m a j a k o Kannon, v Koreji j a k o Kwanim, ve Vietnamu jako Quan Am a v Tibetu j a k o nrzig. Kuan-jin je ve skutenosti indick bdhisattva Avalkitvara, j e h o j m n o v sanskrtu z n a m e n Pn, j e n shl na strasti svta". Tomuto bostvu se pipisovalo, e tiscem o vid vekerou bdu lid a tiscem rukou me pom-

Kuan-ti

100

hat. Velk poet devnch nebo bronzovch soch je skuten zobrazuje s mnostvm rukou. Kuan-jin me mt podle buddhismu ticet dv podoby, dvacet osm muskch a tyi ensk. Od 3. do 7. stolet n. 1. byl tento bdhisattva v Indii pod s v m p v o d n m j m n e m Avalkitvara vdy povaovn za musk bostvo mahjnovho buddhismu a v n a do dynastie Sung (960-1279) zpodobovn v musk podob, asto s knrkem a lehce indickho vzhledu. Za dynastie Juan (1271 - 1 3 6 8 ) se zaalo povaovat za citeln nedostatek, e pi tak rodinn zaloen spolenosti j a k o nsk jsou v buddhistickm panteonu vlun musk bostva. Vynalzav opati nyn tvrdili, e Kuan-jin je vlastn ena, a umlci ji od t doby ztvrovali jako spanilou, soucitn hledc enu, bu mladou, nebo stednho vku, sedc na lotosovm trnu, ve skvostnm rouchu, s lahv v jedn ruce a s vrbovou vtvkou v druh. Tento vvoj podporovala i skutenost, e taoist ve 12. stolet prezentovali svou bohyni Ma-cu j a k o patronku moeplavc a estinedlek. Proti tto konkurentc e " postavili buddhist Kuan-jin, o n tvrdili, e doke vmiku utiit boue, kdy ze sv kouzeln vziky ukpne do vln tebas jen pr kapek. Brzy ji zobrazovali, jak stoj na moskch vlnch s ndobou v rukou provzena velkou rybou. Nkdy jsou j e jmi prvodci chlapec an-cchaj s lahv a dvka Lun-kuej s vrbovou

vtvkou. Kuan-jin lze tak vidt s dvancti hlavami, je naznauj, e me mnit podobu. Jejm atributem je lotosov kvt, m v ho v rukou nebo j le po boku. Sed na skvostnm lotosovm trnu. O b a s ji lze spatit i s lotosovm kvtem a dttem po boku nebo na kln, nebo je povaovna rovn za bostvo, kter l eny z neplodnosti. Lzeji vak vzvat pi vech m o n c h nebezpech a obtch, pedevm je patronkou nmonk. V pozdn fzi dynastie Ming (1368-1644) bylo rozeno vyobrazen Kuan-jin, jak sed na ostrov a hled na odraz msce ve vod, na tzv. n lunu, byl to symbol nboenskho zduchovnn, pohrouen se do sebe a meditace a nerelnosti veho j e v o v h o . Poet jejch soch v tiscch vchodoasijskch chrm je nepehledn, st lze nalzt chrm, v n by chybla jej socha nebo obraz. Hlavn stedisko jejho kultu je na ostrov Pchu-tchuo-an v provincii e-iang, kter le vchodn od souostrov ou-an-tao ve Vchodonskm moi. Od 9. do 15. stolet byla na nm vystavna ada skvostnch chrm a a do kulturn revoluce ( 1 9 6 4 - 1 9 7 4 ) zde ilo nkolik tisc mnich. Z pevniny, Koreje a Japonska piplouvaly davy poutnk a klanly se patronce trosenk a dt. Od roku 1985 se nejdleitj kltery renovuj. Protoe v nsk lidov tradici Kuan-jin prola temi inkarnacemi, slav se jej narozeniny v i stedu a v nkte-

Kuang-i-s'

101

rch stech vchodn A s i e tikrt: 19. dne 2. lunrnho msce, 19. dne 6. lunrnho msce a 19. d n e 9. lunrnho msce. Kuan-ti Jeden z nejoblbenjch nskch boh, nazvan t F u - m o ta-ti; je povaovn za b o h a vlky, literatury a penz v j e d n o s o b a za bostvo spravedlnosti. Jedn se o historickou osobnost, narodil se roku 162 a sehrl vznamnou lohu v djinch T ( 2 2 0 - 2 8 0 ) , k d y p o mohl Liou Pejovi k vld nad zpadn nou. Byl ryzho c h a r a k t e r u , projevil nezlomnou loajalitu a statenost, nakonec ho neptel zajali a popravili. Jeho p a m t k u velebily cel generace, a ho p o s l z e j e d e n z tchangskch csa p o v i l na boha. Vojsko ho prohlsilo za svho patrona, ednci za p m l u v c e a literti za boha. A p r o t o e ho o pomoc dali i emeslnci, aby vylepil jejich materiln situaci, asem ho povaovali za boha pinejcho penze. Rovn je patronem hotelir a vech zamstnanc pohostinstv, etnch a zastavrnik. M erven tve, mohutn ern p l n o v o u s a huat obo. V umn je zobrazovn jednak jako generl ve skvostn zbroji s m e e m po b o k u , j e d n a k v kesle jako uenec s knihou v ruce. Pouze tyg ke na kesle pipomn, e se jedn i boha vlky. Kuan-ti kadopdn znamen absolutn vrnost a je povaovn za ztlesnn vlastence. Jeho svtek pipad na 13. den 5. lunrnho msce.

Kuang-ce C u n - w a n g Tento taoistick bh b v ztvrovn j a k o mlad vlenk ve skvostn zbroji. Je bezvous, snd pleti, m lehce vystoupl oi a sed na trnu. V se, e vel velkmu vojsku duch, a proto me ped netstm ochrnit nejen jednotlivce, ale i cel msta a kraje. Jeho kult je rozen nejen na j i h u ny a na Tchaj-wanu, ale i m e z i nskmi vysthovalci v jihovchodn Asii. V S i n g a p u r u ho uctvaj p e d e v m j a k o p a t r o n a dt. J e h o m a n e l k a S e n g - w a n g - m u j e p o v a o v n a bohyni plodnosti. Kuang-siao-s' Nejstar buddhistick c h r m v Kantnu, v n m pobvali p r v n p a t r i a r c h a koly chan B d h i d h a r m a ( T a - m o ) , j a k o novic jej est patriarcha a posledn patriarcha C h u e j - n e n g . Mnii se zde vysvecovali u za dynastie Tchang (618 a 907). Dnen nzev c h r m obdrel a v r o c e 1 1 5 1 . Z a c h o v a l y se tyi sn, p a v i l o n y a elezn pagody. Kuang-i-s' Chrm Nekonenho milosrdenstv se nachz zpadn od p e k i n g s k h o parku Pej-chaj a dnes pedstavuje n e j v z n a m n j nsk centrum b u d d h i s m u , nebo je sdlem nsk buddhistick jednoty. Chrm stl v tchto mstech ji za dzrensk d y n a s t i e in ( 1 1 1 5 - 1 2 3 4 ) . ale dnen p o d o b u zskal a za dynasti M i n g a c h i n g . Po p o r u v roce 1931 byl o tyi roky pozdji obnoven. V h l a v n sni z a s v c e n soe k j a m u n i h o stoj ve v e l k c h vklencch 18 m d n c h luo-chan

a v sni Nebeskch krl velice vzcn m d n socha Maitrji s krlovskou korunou. Dle jsou tu bronzov sochy Kuan-jin z mongolskho obdob a l a k o v a n Tra z dynastie M i n g ( 1 3 6 8 - 1 6 4 4 ) . Hlavn poklad chrmu se vak nachz v knihovn - j e d n se o rukopisy ster z obdob Tchang a p e d e v m sbrku 30 000 otisk ze slavnch 14 278 k a m e n nch tabul kltera Jun-u-s' jin od Pekingu. Kubra L a m a i s t i c k ochrann bostvo ( d h r m a p a l a ) , krl ng a b o hatstv, v hinduismu i buddhismu bh bohatstv. Vtinou dr v prav ruce vtznou k o r o u h e v nauky stoenou jako detnk a v lev stbrnou krysu chrlc perly, nkdy bv zobrazovn, j a k sed v brnn na lvu. Je znm t j a k o Vairavana. Kublajchn Zakladatel dynastie Juan, vnuk ingischnv, il v letech 1215-1294, ovldl celou nu a marn se snail dobt Indonu a Japonsko. K j e h o historickm zsluhm pat reforma kalende v roce 1280, zaveden p a p r o v c h p e n z v roce 1285 a p o d p o r o v n buddhismu. V nboenskch otzkch byl tolerantn a otevral se zpadnm vlivm. V j e h o slubch byl v letech 1275 a 92 Bentan Marco Polo. Kudlanka n b o n Symbol chtivos ti a ravosti, protoe por i oblbenou c i k d u . Tento hmyz byl u za vldy dynastie a n g - J i n (asi 1523 a 1027 p. n. 1.) ztvrovn v nefritu,

opatovn m a g i c k m i znaky a obas dvn mrtvm do hrobu. Kuej viz D u c h o v Kuej K u - c ' Patron hada a vtc. Kuej-jiian-s' O b r o v s k m s t o Wu-chan se skld z m s t W u - c h a n g , Chan-kchou a Chan-jang, kter byla slouena v roce 1953. Ve tvrti Chanj a n g stoj nejvt b u d d h i s t i c k chrm Wu-chanu, K u e j - j u a n - s ' , j e n pochz z poslednch let 19. stolet, a je tedy j e d n o u z p o s l e d n c h vznamnch c h r m o v c h staveb mandusk dynastie ching. V etnch snch a pavilonech se navzdory boum asu zachovala socha kjamuniho a 5 0 0 vynikajcch s o c h luo-chan. Chrm rovn schrauje drahocennou sbrku p o s v t n c h ster. Kuej-sing Hvzdn bostvo uctvan studenty a uenci star ny, jeho devn nebo k o v o v figurky se nachzely v etnch studovnch. Symbolizuje toti d o s a e n tch nejlepch vsledk ve sttn z k o u c e . Pvodn se j e d n a l o o prvn hvzdu v souhvzd M a l h o vozu. Je zobrazovn s hlavou dmona, vlaj kolem nj stuhy a v rukou m vtinou ttec a tyinku tue. K u c h y n b o h Tak se k a l o mstnosti v Csaskm palci, v n se pipravovaly obtiny pro csask obtn obady. V kuchyni boh" dohleli vysoc ednci, nebo pro kadoron velk a stedn obti se m u s e l o pipravovat m n o s t v obtin. K nim patily pedmty ze v z c n h o nefrit, skvostn h e d v b n ltky a etn

obtn pokrmy. Poreli se v o l o v , vepi, skopci, zabjela zvina veho druhu i velk ryby a z nich se pouvaly jen ty nejlep kusy. Zastoupena byla re a vechny ostatn obilniny, krom toho katany, epa, celer, b a m b u s , rzn kole a sl. Obtiny se lenily do jednotlivch chod, podvaly se ve vybranch porcelnovch msch a v bambusovch koch. K u l t p e d k na se a do potku 2 0 . stolet v y z n a o v a l a uctvnm pedk srovnatelnm se starovkm Egyptem. Od pohebn slavnosti a po modlitby a obti, kter se pinely jet generace po pedkov skonu, se celmi jejmi djinami thl hlubok kult pedk. Nej vznamnj k n ec a csask hroby zstaly dodnes neoteveny. U za mlad doby kamenn pedstavoval kult pedk n e j vznamnji! formu nboensk vry. To potvrzuj etn nlezy hrobovch milodar, je j a s n svd o ve v posmrtn ivot. Rovn lze d o k zat zvec i lidsk obti. Hlavn ob patila zbonnmu pedku, praotci rodu, a n g - t i m u ili N e j v y m u vldci. Za dynastie ou (1122 a 221 p. n. 1.) pinel panovnk podle pevnho obtnho kalende v chrmu pedk nejvy ob a k n a t a provdla pslun skromnj obady. Takov obti se vak konaly i pi zvltnch pleitostech, teba na potku nebo na konci vlky. an byli pevn pesvdeni, e d u c h o v pedk m o h o u zasahovat do jejich ivota, a proto obtovali i pedkm

p o d m a n n h o kmene, aby se jim nemstili. K i i m r a d - v a J e d e n z nej v z n a m njch p e k l a d a t e l buddhistickch text do ntiny, nsky i o u - m a -luo-' ( 3 4 - 4 - 4 1 3 ) . Jako syn vyho nskho e d n k a ve vchodoturkestnskm m s t Kua se dostal do styku s t a m n m i jazyky, navtvil K a mr, s t u d o v a l sanskrt, v sedmi letech vstoupil d o b u d d h i s t i c k h o du a p o s l e d n c h dvanct let ivota strvil v h l a v n m mst c h a n g - a n u , kam ho p o z v a l nsk csa. V tomto obdob v y v j e l n e s m r n o u i n n o s t j a k o uitel a pedevm pekladatel, zanechal p o sob peklad 7 4 ster v 384 s v a z c c h , mezi n i m i vzcn dlo V e l k traktt o d o k o n a l o s t i " (Mahpradpramitstra). Kumbum Klter K u m b u m (nsky T c h a - e r - s ' ) se nachz v Gjance, 25 k i l o m e t r jin od Si-ningu v provincii c h i n g - c h a j , a j e d n se snad o n e j v z n a m n j klter koly G e lugpa. P o d l e legendy byl vybudovn na mst, k d e se roku 1357 narodil velk reformtor Congkhapa. (V tomto kraji se ostatn narodil i souasn 14. d a l a j l m a . ) Klter sehrl vznamnou r o l i pi obracen M o n g o l na l a m a i s r n u s . Dokonen byl v roce 1560 po s e d m n c t i letech stavby. V dobch s v h o rozkvtu pojal pes 3000 m n i c h a ml 52 sn. K v e l k o l e p m stavbm pat Velk utrov s , jej klenbu nese 108 sloup, a 46 m vysok hrten z 15. s t o l e t se 72 kaplemi, v nich se

Kun l a m

104

nachz mnostv barevnch fresek a skulptur. Centrln budovou kltera je vak velk s se stechou pokrytou pozlacenmi bronzovmi takami. V kltee dnes ije asi 300 mnich a uvd se zde tradin mystria a tance v maskch. Kun l a m Nejzajmavj chrm Macaa stojina ulici Avenida do Coronel Mesquita a je zasvcen bohyni milosrdenstv Kuan-jin. Pvod stavby sah a do dynastie Juan (1271 a 1368), ale souasn komplex pochz i roku 1627. Ve vstupn sni jsou sochy buddhy p t o m n o s t , minulosti a budoucnosti. Druh s je zasvcena Probuzenmu a hlavn s bohyni milosrdenstv Kuan-jin (kantonsky Kun lam). J stoj po boku osmnct luo-chan, kterm mnii kad rok mn roucha. C h r m je velice prostorn, m m n o h o bran a schodi a velkolepou stechu, ji zdob ada soch. K Symbol nezkrotnosti a sly vle. Je-li zobrazen blou, znamen istotu a loajalitu. K d y na n o v o r o n m pn nebo na vystihovnce vidme kon (vtinou na p o d l o e n m zlatm papru) s n k l a d e m na hbet, znamen to pn, aby k adrestovi pinesl ve, co nese: zlat pruty, strom s mincemi, perlu a pedevm tst. Na a b r a c e mv vyit znak tst. Obraz k o n s opic je zase symbolem kariry. K je sedmm znamenm nskho zverokruhu. lovk zrozen v roce Kon m rd dobrodrustv, je usta-

vin na cestch, nech se vak snadno rozptlit a rychle mn smr. Miluje riziko, je p o d n i k a v , obratn v konverzaci, tud rozen obchodnk, vyhb se vak tich prci vzan na j e d n o msto. N e m v ctu k autoritm, a proto se mu asto leckter podnik nezda. Mnohdy pedbh pn svho partnera, co me vst k naptm, nebo se domnv, e sm v nejlpe, co je pro toho druhho nejlep. Lze ct, e k je bezdn egoista. N a druhou stranu j e to vak upmn a vrn ptel. Ve sv nespoutanosti a elnu doke mnohdy zpetrhat oprat. Za svmi cli j d e velice tvrdojn. Dobr vkus, optimismus a velk praktick a intuitivn inteligence mu zajiuj dobr vchoz pozice v zamstnn a stl postup. Nedoporuuje se spojen s My, B u v o l e m , Krlkem, H a d e m , K o nm, K o h o u t e m a Psem. S Tygrem vak vychz skvle, nebo oba maj rdi m i m o d n o s t i . S D r a k e m je to sice lska na prvn pohled a oba maj stejn ambice, ale protoe kad usiluje o nezvislost, lze oekvat stety. P m o ideln je svazek s Ovc, K ji ochrauje a Ovce ho na opltku obdivuje. K u n g Nzev palce, rezidence nebo dleitho kulturnho centra, ale i obydl nebean, nap. Jue-kung, Palc msn vly. K u o - c h i n g V poho Tchien-tchaj, asi 80 km jin od pstavnho msta Ning-po v provincii Ce-iang, zakldali buddhistit mnii od 6. stolet

Kyzil

105

kltery a chrmy. Nejvznamnji! z nich je chrmov klter Kuo-ching. rodit sekty Tchien-tchaj, je v Japonsku doshla velkho vznamu jako Tendai. Ze trncti sn se uchovalo devt. O 8 kilometr ve v horch stoj pak men klter Kao-ming, kter byl v roce 1980 dkladn zrenovovn. K v t i n o v b i t v a Jihonsk obad plodnosti. 5. dne 5. lunrnho msce mladci a dvky po sob hzeli kvtinami. Kvtiny a vely pohlav. Symbol pitalivosti

K v e t o u c talent Palcov dma, k t e r se nauila st, K v t y h r u n s kapkami det M i m o d n krsn ena. Kyzil Jeskyn Tisce Buddh v K y zilu u Kui v Ujgursk autonomn oblasti Sin-iang pat nstnnmi a nstropnmi malbami k nejkrsnjm buddhistickm jeskynm. Je dkazem vysoce vyvinutho umn, j e od 3. do 5. stolet vzkvtalo v tehdejm krlovstv Kua. Tmatem j s o u vjevy z Buddhova ivota a len jeho pedchozch inkarnac.


L a - p a - o u Men svtek velice starho pvodu, kter se slav 8. dne 12. lunrnho msce j a k o ochrana ped zlmi duchy a nachlazenm. eny k nmu pipravuj nkyp z pti druh obilovin (oves, penice, kukuice, re a jemen) s pti rznmi pchutmi (sl. ocet, zzvor, esnek a pep) nebo pti rznmi chutmi (sladk, slan, trpk, pliv, kysel). A protoe svtek m vyjadovat veobecnou pospolitost rodin a soused, poslaj se tento den porce nkypu pbuznm, ptelm a sousedm. Misky s horkm nkypem se kladou i ped tabulky pedk. Buddhist tento svtek pevzali a kaj mu vzpomnkov hostina" bohyn Kuan-jin. Labrang N a j i h o z p a d provincie Kan-su u msta Sia-che, 260 km jih o z p a d n od Lan-ou, se nachz kltern msto Labrang, j e pat du Gelugpa. Klter byl zbudovn roku 1709 v chladnch horch ve vce 2920 metr nad moem a brzy se stal pednm vzdlvacm stediskem lamaismu v cel severozpadn n a pro Mongolsko. ilo v nm 3 6 0 0 mnich. Navzdory k o d m zpsobenm kulturn revoluc a velkm porem v roce 1985 se v nm dochovaly etn poklady tibetskho malstv a ezbstv. Dnes jej obv pes tisc mnich, take je po Lhase nejvtm lamaistickm klternm mstem. Lhev viz Vza Lamaistick panteon Lamaismus m bezpoet nebeskch bytost, kter lze zhruba rozdlit do sedmi skupin na buddhy, bdhisattvy, ochrann bostva (jidam), ochrnce Buddhovy nauky, bostva niho du, dmonick bytosti a patrony nebo svtce. Buddh je velik mnostv, ale nejuctvanj jsou Amitbha, kjamuni a Maitrja, z bdhisattv se nejvt ct t Avalkitvara (nrzig), Madur (Dampjang) a Vadrapni (hakdor). Mezi ochrann bostva ili jidamy pat zstup dmonickch bytost s vce oima, vce rukama, nkolika hlavami, je vzbuzuj hrzu, nap. Dorde Dikche (Hrzostran hromokln) nebo vldce pekel inde. Pkazy jidam pln ochrnci Buddhovy nauky (hkjongov) jako Nakp henpo (Velk ern), L h a m o (Bohyn) nebo Tamdin (Kosk je). Bostva niho du

Lao-an

107

jsou vtinou pevzata z hinduismu, jedn se o bohy a bohyn a draky a draice. Mezi dmonick bytosti pat lokln bkov, vly, straidla, sktkov apod. Posledn skupinu tvo bozi pedk z otcovy a matiny strany a lamaistit svtci. L a n Cchaj-che Akoli sedm z Osmi nesmrtelnch byl dajn mu, kter se za dynastie Tchang (618-907) ivil zpvem a ebrnm, bv zobrazovn jako hermafrodit nebo j a k o ena a jeho atributem je kvtinov kok. Kr ulicemi v pknch modrch atech, nak nad prchavm ivotem a pomjivmi lidskmi radostmi. Pozoruhodn je, e jednu nohu m vdy bosou a na druh nos stevc. Je patronem kvtinek. Lao Tiin Patron vrobc porcelnu. Lao-c' Napl mytick zakladatel taoismu, vlastnm jmnem Li Er, se narodil ve vesnici chu-en v okresu Laj v obvodu Kchu v hrabstv chu (ve vchodnm Che-nanu) a byl hlavnm archivem v Luo-jangu, hlavnm mst e ou, kde se mu zaalo kat titulem Lao-c' (Star mistr) nebo Lao Tan (Star velk ucho). V krlovskm archivu pracoval do devadesti let, potom zklamn pomry doby nasedl na zelenho buvola a hodlal opustit zemi. V pomeznm prsmyku Chan-ku ho poznal strce hranic a podal ho, aby sepsal sv mylenky. Tak vznikl Tao-te-ing. Potom Lao-c' krlovstv opustil a nikdo ho u nespatil. Nelze doloit, zda skuten il, datum j e h o na-

rozen se klade do roku 600 p. n. 1., ale dlka jeho ivota kols mezi 120 a 200 lety. Legendami opeden ivotopis hovo o tom, e strvil v matin ln pes osmdest let a potom sej zrodil z podpad - vypadal j a k o staec, ml dlouh u a ed vlasy. Existuje ada povst o j e h o setkn s Konfuciem a vechny se shoduj v tom, e L a o - c ' na nj siln zapsobil. Taoist ho uctvaj jako Nejvtho s v t c e " (Tchaj-ching), Nejvyho istho" (en-pchao), Nejvtho a nejvyho pna h o d n h o cty" (Tchaj-ang Lao-un) a j a k o Ducha ctnostn cesty" (Tao-te tchien-cun). V chrmech ho lze vidt j a k o ctihodnho starce jedoucho na zelenm buvolu. S pozdjm l i d o v m t a o i s m e m plnm povr a magie nem j e h o uen prakticky nic spolenho. L a o - c ' byl na boha poven u ve 2. stolet a csa Kao-cung mu v roce 667 udlil titul Nejvy nebesk a prvotn csa" (Tchaj-ang tchien-cun chuang-ti). Roku 7 3 7 bylo d o k o n c e oficiln nazeno vyuovn taoistick nauky a stala se soust sttnch zkouek. Lao-an Krajinn ndhera poho Lao-an v c h o d n od pstavnho msta ching-tao v provincii an-tung pilkala m n o h o taoistickch mnich, kte si zde krom pousteven zbudovali i tyi kltery. Nej vt z nich je Tchaj-ching-kung z obdob Sung se temi velkmi snmi. Zbvajc chrmy jsou o nco men, jeden pochz rovn z dynastie Sung

a dva z obdob, kdy v n vldli M o n g o l o v . Buddhist nechtli za tmito taoistickmi krsami zstat pozadu a v letech 1628-1644 zbudovali na Lao-anu chrm Chua-jen-s' s devtipatrovou pagodou. Pi pdu dynastie Ming (1368-1644) a s nm spojenmi boji vyhoel, byl vak obnoven. Ledek Malachitov z b a r v e n m pem symbolizuje krsu, ale i tst milenc a manel. Legismus Filozofick smr zvan t kola prvnk (fa-ia), j e h o hlavnm pedstavitelem byl Sn-c'v k Chan Fej (asi 2 8 0 - 2 3 3 p. n. 1.). Vychzel z mylenky, e lovk je od prody patn, a proto jej lze ke sprvnmu chovn pimt jen systmem trest a odmn. Moc panovnka je teba poslit a stt upevnit j a k hospodsky, tak vojensky. Podobn mylenky hlsal u v 7. stolet p. n. 1. sttnk Kuan-cung. Ve 4. stolet p. n. 1. ili dal dva v z n a m n pedstavitel legismu, a to en Puchaj (400-337) a ang Jang (asi 398 a 338), kte pedevm zastvali psn metody pi vbru vych hodnost. Legismus slavil triumf pouze za krtk dynastie chin, potom upadl v nemilost a j a k o sttn doktrna se ji nikdy neobnovil, pestoe mnoh csa se pozdji uchyloval k j e h o prostedkm. Lej Chaj-ing Patron hudebnk. Lej-c' Patron tkalc hedvb. Lejsek Za mandusk dynastie symbol civilnho ednka devtho stup-

n, kter ml na obadnm atu jet pt drak se tymi drpy a na pice klobouku zlatou kuliku. Letn slunovrat (sia-') Men svtek, kter se na venkov slavil 8. dne 5. lunrnho msce (21722. erven). V tomto obdob se sklz posledn obil. Lev Symbol neohrozenosti, moudrosti a pemlivosti; posvtn zve buddhismu, protoe o B u d d h o v i se tvrd, e se v minulosti desetkrt narodil jako lev. Tato povst dala podnt k vrob k a m e n n c h lv. Ale protoe lev se ve vchodn Asii ve voln prod nevyskytoval, nt umlci zejm pracovali podle nejasnch pedloh, a proto jejich dla mnohdy pipomnala sp pekinzy. Lhamo Patronka Lhasy a v lamaismu jedin bohyn mezi osmi Stralivmi. Po vzoru ukrutn hinduistick Kl sed na mezku s abrakou z lidsk ke a j e d e tratolitm krve, v nm plavou lidsk dy. Je povaovna za niitelku neptel lamaismu. Li Pn ohn, kter na prapotku pomhal oddlit nebesa a zemi. Vldne jihu, j e h o j z d n m zvetem je tygr a dohl na to, aby kad lovk setrvval na mst, je mu bylo v rmci kosmickho du ureno.

Li

Princip sprvnho chovn i poslunosti du, formulovan pvodn Konfuciem. Konfucint filozofov jej za dynastie Sung (960 a 1279) povili na nejvy zkon, podle nj se ml dit jednotlivec i stt. Li Na-a Bh, kter stoj v chrmech

Li Tchie-kuaj

109

na ohnivm kole jako k boji pipra ven bojovnk v leskl zbroji, s bodnou zbran v ruce a s otpem zaraenm do vlas. Za hlavou mu vlaj stuhy, jako by krel proti prudkmu vtru. Stv vdy zdy k hlavnmu bostvu, obrcen proti vchodu, nebo ochrauje chrm ped dmony. Li P i n g Historick osobnost, pozdji byla zbonna. il kolem roku 250 p. n. 1. a jako guvernr provincie S'-chuanu se zaslouil o jej zavlaovn. Jeho zavlaovac systm v Tu-iang-jenu se zachoval v podstat dodnes. Li Po Pouze v n bylo mon povit na boha bsnka, k tomu jet milovnka vna, kter se v opilosti utopil, protoe se z lunu pokouel obejmout odraz msce. Jedn se vak o nejgenilnjho ze vech poet, slavnho Li Poa, kter doshl svtov slvy i pod j m n e m Li Tchaj-po ( 7 0 1 - 7 6 2 ) . U za ivota byl znm pod mnoha pezdvkami a tituly (nap. Nesmrteln vna") a patil k Sedmi moudrm b a m b u s o v h o hje". Csa Ming Chuang z dynastie Tchang ho pozval na svj dvr, kde se mu dostalo veobecnho obdivu, ale dvorn intriky ho opt vytvaly. Li Po pak putoval csastvm, poznal etn krajiny a lidsk osudy, j e se odrely v nenapodobitelnm stylu jeho bsn. Zbonn byl brzy po smrti. Za patrona si ho zvolili enki r o v h o vna, jin ho zase kvli smrti v jezee povili na vodn bostvo. Zpravidla je ztvrovn j a k o

poutnk s blmi vlasy a vousy. Lze ho vak vidt i s blm jelenem, symbolem dlouhho ivota. A protoe je potn k taoistm, vdme ho pevn v taoistickch chrmech. Li Tchie-kuaj Pt v ad Osmi nesmrtelnch je Li Siian, pezdvan Li Tchie-kuaj neboli Li elezn berle. Zobrazovn bv j a k o kulhajc ebrk oprajc se o eleznou berli. Za svho ivota doshl znanch magickch schopnost, take byl asto zvn na nebesa k L a o - c ' o v i . Na nebesa se vak mohla vznst pouze due, tlo zanechval na zemi v pi svho ka. Jednoho dne se vak na nebesch zdrel ponkud dle a j e h o ka odvolali, protoe mu o n e m o c n l a matka. Kdy se k vrtil, domnval se, e uitel zemel, a splil ho. Brzy nato vak Li Tchie-kuaj sestoupil z nebes a marn hledal sv tlo. Nakonec v n e d a l e k m lese nael tlo chromho ebrka a vklouzl do nj. Od t d o b y chod o elezn berli. Vdy s sebou nos lahvovitou tykev, z n obas stoup pra - symbol jeho due, je doke opustit tlo, a souasn symbol poutnka, kter je vn na cestch. Obas ho vidme s j e lenem a nkdy m u nohou kraba. Rovn jezd na tygru nebo se vzn na oblku a vdy si j e d n u nohu opr o berli. Saty na nm vis v crech, vlasy a vousy m rozcuchan vypad prost j a k o ebrk. V noci vleze do tykvice, kterou zavs na hk. R n o z n vyjde opt sv a posilnn. Je mrzut a vstedn po-

vahy. Pomh slabm a chudm a je patronem lkrnk a drogist. Lidov vra nsk lidov vra vychzela z prvk animismu, amanismu, vry v duchy a bohy a z uctvn pedk a existovala dvno ped taoismem a konfucianismem i ped pc h o d e m buddhismu z Indie. Z tto vry, obohacen o filozofickou spekulaci, vzeel taoismus. Nem organizan strukturu, veobecn zvazn pedpisy ani chrmy i kltery. Lidsk obti Podle archeologickch nlez byly lidsk obti v n bn po cel 2. tiscilet p. n. 1. Tento ritul zjevn patil k pohebnm obadm vznamnch osobnost. V nkterch hrobech dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.) se nalo asi dvacet koster obtovanch lid, vedle nich leely obtn m e e , pop. sekery, vdy se jednalo o zcela dokonal umleck dla. A do 6. stolet p. n. 1. se rituln stnaly hlavy j a k o obti duchm a pedkm. Konfucius tuto praxi odmtal a od dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) se u nevyskytovala. Lidsk a zvec obti se t pohbvaly do zklad v z n a m n c h staveb, sloup a domovnch vchod. Lilek Svm tvarem symbolizuje penis. Lin-uej Fu-en Velice uctvan bohyn v provincii Fu-ien, kter dohl nejen na astn porod, ale i na zdrav kojenc. Kdy n o v o r o z e n e c astn pek prvn msc ivota, pinej se j zvltn obti. Vzv-

na je i enami, j i m se neda othotnt. Z o b r a z o v n a bv s m e e m a buvolm rohem, jimi zahn dmony, kte by mohli malikm ublit. Ling Csask hrob, ale i hroby csask rodiny a nejdleitjch konkubn. Ling Jiin Nesmrteln, kter na pokyn legendrnho lutho csae vynalezl nejdleitj hudebn nstroje jako bambusovou fltnu, zvonkohru, gong a dal, uspodal 12 tn a aranoval prvn orchestr. Od t doby je povaovn za boha hudby. Ling-an Cun-wang Jedn se o historickou osobnost z dynastie Tin (265 a 439), kter byla zbonna a uctv se pedevm v provincii Fu-ien a na Tchaj-wanu. Tomuto patronu se za dynastie Sung (960 - 1279) pipisovalo leckter vtzstv nad Tatary a pozdji povil na dleitho ochrnce ped epidemiemi, jej uctvaj zahranin an a na jihu vchodn Asie. Ling-' Posvtn houba, symbol dlouhho ivota, identifikovna jako Polyporus lucidus. Ling-jen-s' Jeden nejzajmavjch chrmovch k o m p l e x provincie an-tung - chrm ivouc skly - se nachz nedaleko Tchaj-anu. 78 km od hlavnho msta i-nanu. Postaven byl za dynastie Severn Wej (386 a 534) a za dynasti Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) a Sung ( 9 6 0 - 1 1 2 6 ) rozen ve velechrm o 40 snch a vce ne 500 mstnostech. Vtina sn u neexistuje, ale dochovan stavby jsou do-

Liou Chaj

111

dnes nesmrn psobiv a jejich umleck vzdoba je t nejvy kvality. Hlavn chrmov s, s Tisce Buddh z obdob Ming (1368-1644), m peste vymalovan stropy a uprosted n stoj terakotov sochy, je pedstavuj Pchi-lu-e-na (Vairanu), Maitrju a Jao-'-foa. Na stnch je zobrazeno tyicet luo-chan, kte ohromuj pirozenost ztvrnn. Z dalch staveb lze j m e n o v a t pedevm klenotnici Velkho hrdiny", zvonici a bubnovou v a etn pavilony. R o v n se dochovaly stly a sloupy z rznch obdob. Z dlky je vidt osmibokou pagodu z 11. stolet, vysokou 56 m; relify na jejch stnch zobrazuj pekeln muka, je ekaj hnka v buddhistickm podsvt. V zpadn sti komplexu se nachz kulturnhistorick zvltnost prvnho du: les pagod". Na poest zesnulch opat a uench mnich se u od obdob Tchang budovaly rzn vysok a rzn pojat pohebn pagody, jich se zde dochovalo sto edest sedm. Nejstar z nich je vysok 5,3 metru a pochz z roku 760. Ting-jin-s' C h r m na pat hory Ling-jin-an v Chang-ou v provincii e-iang pat dodnes k nej slavnjm nskm buddhistickm klternm komplexm, ale ped znienm za tchajpchingskho povstn (1850 a 1864) to zejm byl o nejvt klter e stedu, nebo v nm ilo pes 3000 mnich a ml 260 sn, 18 pavilon a devt v. Podle povsti zavtal do tchto konin v roce 326

indick mnich Chuej-li. Bizarn vrchol hory na nj velice zapsobil a domnval se, e na n pebvaj v odlouen duchov. Klter, kter zde zaloil, nazval proto Poustevnou duch. Dochovala se z nj nap. impozantn hlavn s a klenotnice Velkho hrdiny, vysok 33,6 metru. Ps o b v a j e obrovsk pozlacen socha Buddhy kjamuniho z kafrovho deva, vysok 19,6 metru. Cestou ke klteru mjej nvtvnci bizarn tvarovan skly, v jejich vklencch a j e s k y n c h je pes 300 buddhistickch skulptur, mezi nimi i smjc se bichat b u d d h a " z obdob kolem roku 1100. Ling-kuang-s' Na pat hory Cchuej-wej v Zpadnch horch u Pekingu stoj v krsn lesnat krajin chrm Posvtnho svtla, v j e h o pagod, kter byla postavena a v roce 1955, se schrauje jeden ze ty dochovanch Buddhovch zub. Tato skutenost je dkazem toho, e M a o Ce-tungv reim neml zpotku k nboenstv tak zporn vztah jako za kulturn revoluce. Zub byl objeven v jedn znien sousedn pagod a jeho pravost tehdy potvrdily nejvy buddhistick autority zem. Liou An Patron vrobc bobov pastyLiou Chaj asto zobrazovan a uctvan bostvo pinejc penze. Jeho atributy jsou mytick tnoh ropucha a ra penz, j mnohdy radostn mv nad hlavou. Kolem tohoto boha vznikla ada povst, z nich jedna

Liou Pang

112

vyprv, kterak k o l e m roku 9 0 0 vstoupil do sluby u dvora a stal se vysokm ednkem. Pi inspeknch cestch se setkal se d v m a svtci, kte si od nj vydali minci a deset vajec. Jedno vejce postavili na minci a na n chtli postavit zbvajcch devt. Liou Chaj je upozornil, e je to riskantn, oni vsak opili, e o nic riskantnj ne j e h o sluba u dvora. Po tchto slovech se ednk hluboce zamyslil, opustil slubu, stal se taoistou a po smrti bohem, na kterho se lid obracej zejmna ve finann tsni. Liou Pang Zakladatel dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.), pozdji zbonn j a k o ochrnce polnch plodin. Liou Pej, Kuan Jii a ang Fej Jmna boh upmnosti, loajality a vrnosti. Jedn se o historick osobnosti ze sklonku dynastie Chan (206 p. n. 1, a 220 n. 1.), Liou Ting-tching Spolu s Cchuej Cung-juanem patron vyprav. Liou-ou-cch' Tento chrm ve mst Liou-ou v provincii Kuang-si umouje zajmav srovnn. Podobn j a k o nejvy crkevn soudci odsoudili Janu z Arku k trestu smrti a teprve po staletch byla kanonizovan, tak jednoho ednka, kter byl v 9. stolet nespravedliv posln do vyhnanstv, po tech stech letech rehabilitovali, dali mu estn titul a postavili chrm, kter byl pozdji v roce 1729 zcela pestavn. Liou-ung-s' viz C h r m esti fkovnk

Lika Nejpozdji od dynastie Tchang (618-907) byla v Cn rozena vra, e liky se v padesti letech mn v enu, ve stu letech v mladou dvku a v tisci letech v nebeskou liku. Dvky-liky bvaj veobecn leny jako dobrosrden a vrn druky, ale existuje i ada pbh, v nich mum odebraj ivotn slu. Lskaje rovn spojovna s pohlavnmi nemocemi. Lokln bostva Star na uctvala nesetn lokln bostva, j e mla v kompetenci j e n urit ulice, sti mst, vesnice a msteka. Byla vak oblbena, nebo mstn je povaovali za bezprostedn partnery, j i m se mohli bez okolk svovat se svmi kadodennmi starostmi. V nebesk hierarchii vak tato bostva zaujmala ten nejni stupe. Na jejich poest se o uritch svtcch konala velk proces. Kdy hrozila epidemie, nosily se sochy tchto bostev kolem postiench oblast, aby chrnily sv teritorium. Lkapla Strci svta", tyi nebet krlov", nebo tyi velk diamanty", nebo tyi velekrlov", kte sdl na pat hory Mru a ste tyi svtov strany; jsou to Dhrtartra, Virdhaka, Virpka a Vairavana. V buddhistickch chrmech stoj ve vstupn sni j a k o strci. V taoismu vystupuj t jednotliv j a k o mocn m g o v nebo j s o u p o vaovni za zruku domcho tst. Taoist jejich poet zmnoili a uili, e kad z nich m devadest syn a ticet generl s vojsky.

Lkvara

Pn svta"; j e d n se

o jin pojmenovan buddh, zvlt bdhisattvy Avalkitvary. Toto j e denctihlav a tisciruk bostvo vdme vtinou zobrazen na mistrovskch tibetskch pltnch obrazech thangkch. Uctvno je v Tibetu, n, Mongolsku, Koreji a pedevm v Japonsku. Lokvt lut plody lokvtu, zvan t japonsk mipule, jsou symboly tst. T v a r e m pipomnaj loutnu, a proto se jim k pchi-pcha. Lotosov stra Saddharmapundarkastra (Lotosov stra dobrho drma) je zkladn text mahjny. Pochz asi z druh poloviny 2. stolet a jej prvn peklad do ntiny byl pozen v roce 406. Loutna (pchi-pcha) je s y m b o l e m vrnosti a istoty. Lu Cu Patron holi i ranhoji. Lu J Patron obchodnk s ajem, autor knihy o aji a j e h o pstovn, kter il za dynastie Tchang. Lu P a n Bh tesa; pvodn bval poustevnkem a m g e m , kter il v 6. stolet p. n. 1. Ne se odebral do stran, zskal ve sv vlasti ve stt Lu (dnen provincie San-tung) velk odborn znalosti ve zpracovn k a m e n e , kovu a deva a byl znm j a k o Kung-u-c' neboli Mistr Kung-u. Jeho povst n e p e k o n a t e l n h o mistra ve zhotovovn k o u z e l n c h soch, ltajcch drak a oblhacch stroj pronikla daleko za hranice sttu Lu a pozdji byl zbonn. Od t doby je jednm z nejznmjch pat-

ron nskch emeslnk. Zobrazovn bv jako ctihodn staec s vousem a ezlem v ruce a vdy ho provzej dva p o m o c n c i , kte nesou pilu, sekeru, helnk a tesaskou ru. Jeho dv eny jsou patronky natra. A protoe v hierarchii boh je ve j a s n uspodno, d nebesk ministerstvo veejnch prac, a proto ho d o d n e s uctvaj j a k o patrona vichni, kdo se njak podlej na stavb domu, stavebnci i stavitel. Jeho narozeniny se slav 13. dne 6. lunrnho msce. L sien-nii Zelen bohyn", patronka vrobc heben. Lii Tung-pin Ve skupin Osmi nesmrtelnch je Lii Tung-pin tet. Rovn se mu k Lu chun-jang nebo Lu Jen. Poznme ho podle dvou atribut, m e e a ohky na mouchy. Ohku dr v ruce a dvousen me mv vtinou zaven ikmo pes zda. dajn se narodil roku 755 v obci Jung-le v dnen provincii an-si a kolem roku 800 se uchlil do samoty, byl vystaven deseti zvanm p o k u e n m , vem vak odolal a v padesti letech doshl nesmrtelnosti. Ohniv drak mu daroval kouzeln me, s nm thl svtem a krotil dmony. Odn bv do bohat vyvanho modrho roucha, nebo modr je nejdleitj b a r v o u taoist. V miku se doke pemnit v ducha a opt v lovka. Proto je povaovn i za patrona taoismu a rznmi sektami za patriarchu, za pedka Lu. Stal se patronem kejkl, komediant.

kouzelnk, holi, knihkupc a majitel malch krmk. Kandidti zkouek ho pros, aby jim ve snu vnukl sprvn odpovdi. Jeho spis se stal zkladem uen taoistick sekty Dokonn prav skutenosti. Je spojovn s medicnou a zn kouzla, jak zkrotit divou zv. Lu Wu Bohyn v podob tygra s devti lidskmi hlavami a devti ocasy. Lun-ju Rozhovory a vroky, kniha pipisovna Konfuciovi nebo j e h o km. esky vyla j a k o H o v o r y Konfuciovy. L u n r n r o k a j e h o msce Dvanct msc lunrnho roku symbolizuj vlun rostliny a ivoichov a poukazuj na pozitivn aspekty ivota i na jednotliv msce. Prvn msc m za symboly pa a elvu. O pu se k, e ije tisc let, elva pr dokonce deset tisc. K nim se dru borovice a sokol. Borovice je symbolem tohoto ronho obdob a 7. den novho roku se slav j a k o den sokola. Druh msc symbolizuj kohout a slepice a vestkov kvty. k se, e kdy kohout kokrh, rudne vchodn obloha". S broskv je spojovn tet msc. Broskve vdy znamenaj dlouhovkost. Ve tvrtm msci se an t vistri, kter dorst a do dvacetimetrov vky. Na obrazech lze vtinou vidt i vlatovku, j e symbolizuje rodiovskou pi. Symboly ptho msce jsou kosatec, kapr a kukaka, zatmco b a m b u s a vrna pat u k estmu msci. Sedm msc pedstavuj lotos a led-

ek, kter, jak znmo, nem s ledem pli spolenho, aleje veobecn o b d i v o v n pro sv pestr opeen. V o s m m msci se an kochaj pohledem na msc, a tak je z n a m e n m tohoto msce i znm zajc na msci". Tento msc vak symbolizuj i vrabci v rovm poli. V devtm msci jsou oblbenmi symboly chryzantmy, vky a vodn rostliny. Dest msc charakterizuj divok husy thnouc na jih, rkos a veverky, je si dlaj zsoby na zimu. V jedenctm msci nastv as kachniek mandarnskch, symbolu m a n e l s k vrnosti, nebo se jedn o msc etnch svateb. K tomuto msci pat i chryzantma. Dvanct msc nabz pt symbol, jsou to narcis, bl chryzantma, borovice, sokol a stzlk. Je na mali, jak je na obraze zkombinuje. Lung-men Hojn navtvovan lungmensk jeskyn se nachzej nedaleko Luo-jangu v provincii Che-nan, v mst, kde eka I -che protk Dra branou" (Lung-men). Na svazch Zpadn a Vchodn hory je 1352 jeskyn z edho vpence, 785 vklenk, pes 40 pagod a 100 000 soch Buddhy. S tmto asnm dlem se zapoalo, kdy bylo hlavn msto peloeno do Luo-jangu a panovnci dynastie Severn Wej ( 3 8 6 - 5 3 4 ) je v roce 494 siln podporovali. Nejvznamnj dla vak pochzej z dynastie Tchang (618-907). V jeskynch vzniklo za dv st let asi 3680 npis. Nejvt a nejreprezentativnj

jeskyn se jmenuje Feng-sien-s' (chrm Uctvn pedk), jej dominantou je sedmnctimetrov socha sedcho Buddhy. Vedle nj stoj jeho dva hlavn ci, bdhisattvov, posvtn generlov a nebet strci. Generl dr pagodu a nebesk str stoj na dmonovi. Tato obrovsk jeskyn vznikla za pouhch pt let (672 a 676). V jeskyni Recept je vytesno 142 recept tradin nsk medicny a v jeskyni Buddh lze zase vidl patnct tisc Buddhovch plastik, z nich nejmen m pouh dva centimetry. Lung-an-s' Jeden z nejvznamnjch tchajwanskch chrm je chrm Dra hory v centru hlavnho msta Tchaj-peje, kter pochz z roku 1738 a je zasvcen patronkm ostrova, bohynm Kuan-jin a Ma-cu. Koexistence buddhistick Matky milosrdenstv" a taoistick patronky nmonk je dobrm pkladem nskho synkretismu a pitahuje mnostv vcch obou nboenstv. Po americkm nletu v roce 1945 chrm zcela vyhoel, por pekaly j a k o zzrakem pouze sochy bohy. Byl obnoven v tradinm stylu tmi nejlepmi emeslnky a umlci. L u n g - a n - s ' Klter Dra hory v An-chaji v zlivu Wej-tchou, 40 km jin od chuan-ou v provincii Fu-ien, je pozoruhodn komplex z posledn dynastie ching (1644-1911) a lze v nm vidt velkou sochu tisciruk a tisciok Kuan-jin z kafrovho deva.

L u n g - w a n g Dra krl me v n znamenat jednak krle vech drak, j e d n a k m o c n h o csae, kter dky sv dra povaze zaruuje blaho e. Lung-wang byl pvodn jasn vymezenm bostvem, je se vak asem rozdlilo na dra krle ty mo, potom na stovky drach krl, kte maj pod patronac urit vodstva, jezera a eky. Pozdji se za vechny zstupn ztvroval j e n Dra krl Vchodnho moe, statn mu s obn a e n m trupem a dra hlavou. Vdy psobiv postava stoj na vlnch nebo mracch a v jedn ruce dr irok me a v druh ezlo. Luo-cu Patron holi. Luo-chan V hnajnovm buddhismu svtec nebo ctyhodn lovk a v manjnovm buddhismu Buddhv uednk, kter meditac, askez, poustevnickm ivotem a studiem pronikl do hlubin Mistrova uen, osvojil si tyi vzneen pravdy a doel na konec vzneen osmidln stezky, take se po smrti u znovu nenarod, ale vstoup do nirvny stejn j a k o Probuzen. V sanskrtu se mu k arhant (t arhat). Uctvn luo-chan je d o k z n o u v 5. stolet. Jejich poet kols od 5000 pes 1000 a 500 a po 18 a 16, a ti jsou pak znmi jmny. V nkterch nskch klterech lze vidt 500 devnch soch luo-chan v ivotn velikosti, ale vtinou se jedn o znmou skupinku estncti uednk, z nich m kad svou charakteristickou podobu. Stm a askez poznamenan

mui se vyznauj zcela individulnmi rysy. Odv tchto zcela nenronch mnich je prost, na nohou maj sandly nebo plstn stevce a jejich dalm majetkem je opasek, j e h l a , n nebo bitva na holen vous, almun miska, ndobka na vodu a cednk, kterm si ced pitnou vodu, aby neastnou nhodou nespolkli njakho drobnho ivoicha. Lii-ma V chrmech jin ny a jihovchodn Asie lze asto vidt zelenho kon s pknm sedlem, pipomnajcho konka z kolotoe. Tento k pedv bohm lidsk prosby a pn. Rodie ho pros, aby ochraoval vzdlen dti, a manelky ho daj o ochranu mu na irm moi i na

cestch o b e c n . Kolem pednch nohou a hlavy m v omotny erven provzky, j e maj zaruit vrnost vzdlench m u . Lid ho rovn pros o p e n z e a vhry, v takovm ppad mu kaj k penz". Lu-' Buddhistick mnich, kter pikld vt v z n a m askezi ne nauce, studiu a k o n t e m p l a c i . Lv tanec K h l a v n m atrakcm novoronch s v t k na venkov pat lv tanec (ua ' - ' ) , kter vak probh i pi Svtku lampion 15. dne 1. lunrnho msce. M l a d mui se pevlknou za lvy, tan ulicemi, pantomimicky napodobuj lv tok a pihlejc je zkliduj p e n n m i dary.

Ma iin Patron vrobc prskavek. Ma-cu Velice uctvan mosk bohyn, znm t jako Tchien-chou neboli Nebesk csaovna. Jej kult je rozen pedevm v j i h o v c h o d n n a mezi zahraninmi any v jihovchodn Asii. Na Tchaj-wanu m 510 chrm a v Hongkongu edest. Kult pochz z dynastie Sung, kdy rybsk dvka j m n e m Lin Mo (960 - 987) proslula tm, e jako estnctilet zachrnila na moi otce a bratra. Tento in ji v jej rodn vesnici u Pchu-tchienu na pobe provincie Fu-ien vynesl povst, e vldne nadpirozenmi schopnostmi. Brzy se j pipisovalo krocen moskch nestvr a d m o n . Kdy jej slva neustle narstala, zaaly ji opdat povsti, e doke tii boue, ukonovat sucho, pivolvat d a krotit povodn. Zemela ve dvaceti sedmi letech, dajn vystoupila na nebesa a jet za dynastie Sung byla zbonna. Nmonci v jejch chrmech pros o astn nvrat, obchodnci o bezpenou cestu a stavitel most o stabilitu svch staveb. Brzy byla povena na Nebeskou csaovnu a uctvna v buddhistickch i tao-

istickch chrmech. Buddhist ji prohlsili za inkarnaci bohyn Kuan-jin a taoist ji zasypvali tituly j a k o M o c n a hlubokomysln Nebesk pan", Bosk laskav vladrka", Nebesk laskav csask konkubn a " apod. Roku 1278 j Kublajchn zcela oficiln povil na Nebeskou konkubnu", m pedznamenal jej dal vzestup v nebesk hierarchii. Csa Jung-le z dynastie Ming ji v roce 1409 j m e n o v a t Nebeskou konkubnou, kter hj lid a ochrauje cel nrod", a chingsk csa Kchang-si po dobyt Tchaj-wanu Nebeskou csaovnou". Dodnes je v z v n a spe lidovjm titulem ..Nebesk svat matka", kter j byl propjen csaskm dvorem v roce 1839. Na Tchaj-wanu je Ma-cu na tetm mst v potu chrm zasvcench jedinmu bostvu. Ped n jsou bh epidemi Wang-jie (670 chrm) a Kuan-jin (578 chrm). Na pevnin, zvlt na pobe provincie Fuien, m na pt set chrm. Od reformn politiky putuje kadoron pes 100 000 Tchajwanc k jejmu hlavnmu c h r m u M a - c u - m i a o na ostrov Mej-ou. Obdivovan hlavn

a-ku

Socha z tohoto chrmu byla dokonce V roce 1997 na sto dn pevezena na Tchaj-wan a tam vystavovna v rznch chrmech. Nvteva" bohyn hila symbolizovat soudrnost pevniny a ostrov. Nmonci kdysi tvrdili, e jejho ducha vidli na moi a e m n o h m pr zachrnila ivot. Ma-cu Se vdy vyskytuje v obadnm rouchu S vyitmi znaky slunce a msce, S fnixovm epcem a ezlem. Jejmi dvma prvodci jsou DalekoslySG ucho (ung-feng-er) a Tiscimlov oko (chien-li-jen), kte bedliv hldaj zmnu poas, vas pozoruj blc se boue a m o h o u hledt do dlav. V chrmech bvaj Vtinou v ivotn velikosti, tv se hroziv, prvn m rudou tv a druh telenou. l ^-ku Taoistick b o h y n proslul mladistvm pvabem a vldnost, V chrmech zobrazovna vtinou S msou broskv. Ve star n se pi pedvnm dar k narozeninm kalo, e bohyn Ma-ku m tu est pedat dar". hi-mien a Niou-tchou Pekeln p o slov a pomocnci mstskho boha. Ma-mien m koskou hlavu a Niourtchou buvol. Jejich sochy lze vidt V chrmu mstskho boha. 'n-wang Krl kon" je bostvo, je t>at ke hvzd Fang, tvrt z dvaceti Qsmi msnch stanic. Nesm se zamovat s historickm Mu-wangem. kter vlastnil osm proslulch kon ^ byl ptm vladaem dynastie ou U 1 2 2 - 2 2 1 p. n. 1.). M a - w a n g bv

zobrazovn jako netvor s temi tvemi a se zbranmi ve tyech rukou. Jedna z tv pat praotci kon", druh prvnmu chovateli a tet prvnmu rytmistrovi. Na Ma-wangovu poest se plily obrazy, na nich byl zobrazen jako krl v doprovodu dstojnk. Uctvali ho zejmna chovatel, majitel zvodnch stj a jezdectvo. M a g n l i e Symbol ensk krsy. Kvtina potku jara. M a h b d h i s a t t v a Velk osvcen bytost, zvan t Mahsattva, je pat ke skupin osmi nebo deseti nejvznamnjch bdhisattv. Mahjna V sanskrtu Velk vz"; jeden za zkladnch smr buddhismu, kter vznikl v 1. stolet. Jeho idelem je bdhisattva, kter oddaluje svou nirvnu, aby v dalch zrozench mohl napomhat duchovnmu probuzen jinch. Tato kola klade na rozdl od hnajny men draz na ivot v klterech a je spe nboenstvm laik. Mahkla Lamaistick podoba boha Sivy. Rzn koly ho pak povaovaly za boha blahobytu, krotitele dmon nebo za krutho boha, postrach neptel. Mahkjapa Kjapa velik i Velk Kjapovec; jeden z deseti nej vznamnjch Buddhovch k. Byl to mu siln vle, mravn psnosti a vysok inteligence a pochzel ze star b r h m a n s k rodiny. Po Buddhov po smrti se stal prvnm patriarchou a svolal prvn buddhistick koncil. V chrmech ho vdme vti-

Maj-i-an

119

nou po boku Buddhy spolu s dalm oblbenm kem nandou. Kjapu poznme snadno podle vrazn tvre, z n vyzauje autorita, psnost a sla vle. nsky se jmenuje Tia-e. M a h p r a d p a t Kdy B u d d h o v a matka Mj sedm dn po porodu zemela, ovdovl krl Suddhdhana podal o ruku jej mlad sestry. Krl Supprabuddha z Dvadahy souhlasil, a tak se mladik Mahpradpat stala krlovnou a B u d d h o v o u macechou. Krlovskho syna vychovvala s velkou lskou a p. O m n o h o let pozdji se stala prvn mnikou buddhistickho du a s n hned pt set en z rodu kja. Mahsthmaprpta Bdhisattva mahjny, kter sdl stejn jako buddha Amitbha a bdhisattva Avalkitvara v Z p a d n m rji a lze ho poznat podle mee nebo esti lotosovch kvt. Jinak vystupuje j a k o vichni bdhisattvov v knecm rouchu. V sanskrtu jeho j m n o znamen Ten, kdo zskal nesmrnou slu". kol, kter si sm zadal, je pinet vech tvorm svtlo poznn, aby neupadli do jednoho ze t stav zatracen - a to, kdy se lovk pevtl do zvete, do hladovho bsa nebo do uvrence do pekla. Mahvra V sanskrtu Velk vtz"; asto pouvno pro Buddhu, kdy se chce vyjdit, e zskal moc nad dmony. nsk ekvivalent je Ta-siung", co znamen ..Velk hrdina". Maitrja Tento Buddha budoucnosti v sanskrtu znamen Milujc", n-

sky se mu k Mi-lo. Zrod se 5000 let po smrti Probuzenho. Svm zpsobem se jedn o Mesie" buddhismu, j e h o pchod je sice touebn oekvn, ale nelze jej nijak urychlit. Pvodn lo o Buddhova ka, kter se stal bdhisattvou a po smrti piel do buddhistickho rjeTuity, kde zatm ije v jedn brhmansk rodin. A se vrt na zem, opt rozto kolo uen. Proto bv asto zobrazovn s kolem. Je odn jako kne, m krlovskou korunu, ale vlasy svzan do uzlu j a k o brhmansk asketa. Buddha ho za svho nstupce uril a na onom svt. a s e m se utvoila dv pojet jeho zpodobnn. Jedno ho ukazuje jako vzneenho krle na lotosovm trnu, druh zase jako tlustho smjcho se mnicha, tzv. bichatho b u d d h u " , s rencem nebo s houfem radostnch dt. A protoe bicho a irok smv vdy naznauj spokojenost, tst a blahobyt, zrodila se pedstava, e tak by jednou mohl vypadat budouc Buddha. Ob podoby obohatily nsk umn i umn Dlnho vchodu o nesetn variace. Maj-i-an Asi 300 kilometr zpadn od Sienu a 50 km jihozpadn od Tchien-uej najihu provincie Kan-su se nachz 194 jeskyn Maj-i-an, kter vznikly v obdob mezi dynastiemi Severn Wej ( 3 8 6 - 5 3 4 ) a Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) . Skla, do jej jedn stny byly vyhloubeny hlavn j e s k y n , se zved j a k o obrovsk l nebo kupa sena do ve 50 metr. Jeskyn jsou dnes pstupn pouze po

Mal obti csaovy

120

devnch lvkch a lze v nich vidt jedinen ztvrnn buddhistickch nmt. Mal obti csaovy Vedle velkch a stednch obt csaovch bylo jet ticet malch, j e se na dvoe v prbhu roku pinely rznm bostvm. Avak jen mlokterch se csa astnil osobn, vtinou je provdli k tomu uren dvorn hodnosti. Nejdleitj byly obti patronovi lkastv, bohu o h n , bohu literatury, bohu vlky, vynikajcm sluebnkm pedchozch dynasti povaovanm za patrony, dle rznm drakm, nm a moskm bohm, duchm p r a m e n , duchovi Tchaj-anu, mstskmu bohu a Polrce. Tto jako bohu uctvan hvzd obtoval csa osobn v den svch narozenin, podobn kad an o svch narozeninch uctval hvzdu, v jejm znamen se narodil. Mal snh (siao-sue) Men svtek, kter se slavil 14. dne 10. lunrnho msce (22723. listopad). Mandala Lamaistick symbol uspodn svta a meditan p o m c k a k pohrouen se a k probuzen tvr energie. Jedn se o k o s m o l o g i c k diagram sestvajc ze tverc a kruh, kter se vytv podle psnch pravidel. Uprosted bv zpodobnn Buddha bud sm, nebo obklopen bdhisattvy. M a n d t Nebes Od dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. I.) vldl v Cn a do konce csastv nzor, e panovnkovi je moc delegovna nebe-

sy. Csa si tento mandt zaslou nejen dobrou vldou a p o poddan, ale i vzornm zpsobem ivota. Jestlie vak sv povinnosti zanedbv, lze ho svrhnout. Nebesa mu mandt odeberou a pedaj ho vhodnjmu. Kad z m n a dynastie se vykldala j a k o odebrn mandtu. Mandolna Symbol manelskho souladu. Madur Bdhisattva zosobujc nej vy moudrost, povaovan v mahjnovm buddhismu za jednoho ze t velkch ochrnc Buddhova uen, nsky Wen-u. Je boskm patronem Neplu, dle jej uctvaj pedevm v Tibetu, Mongolsku a severn Cn, kde se jeho hlavn chrm nachz na posvtn hoe Wu-tchaj-an v provincii San-si. nt buddhist povaovali za jeho inkarnaci csae, sekta Gelugpa zase velkho reformtora Congkhapu a v Neplu v nm vid prkopnka kultury vbec. V Japonsku ho uctvaj vichni duevn pracovnci. Madur je vldn ke vem lidem, modr vlasy ho vyznauj jako mrumilovn bostvo a spatuje se v nm symbol tst. Zobrazovn bv vtinou na lotosovm trnu, odn v hedvbn roucho a s trojitou korunou na hlav. Jeho atributy jsou lev se zlatou hvou, lotosov kvt vyrstajc z lotosovho trnu, me Poznn, kter asto tm v prav ruce, a kniha Moudrosti lec na lotosovm kvtu nad jeho levm ramenem. Me roztn veker zaslepen a kniha obsahuje transcendentn stry buddhis-

Marici

121

tickho uen. Lev, kter ho provz, m symbolizovat nezkrotnost vdn, a kdy je zobrazen s miskou z lotosovho kvtu, znamen to, e veker hoe pominulo. nt buddhist ho povauj za nejdleitjho boha hned po Kuan-jin. Madur sv uctvae me obdait dobrou pamt, venost a chytrost. Proto je t patronem uenc a student, kterm umouje hlub pochopen spis a pomh j i m pi een oehavch gramatickch ok, a patronem architekt, jim vnukv, kterak nejlpe postavit chrmy. Na obrazech se vyskytuje asi ve dvaceti ikonografickch variantch. V nskch chrmech ho lze vidt po boku Buddhy kjamuniho spolu s Pchu-sienem (Samantabhadrou). Madur a Vimalakrti Bdhisattva Madur pr jet za ivota historickho Buddhy navtvil zmonho a uenho kupce Vmalakrtiho a disputoval s nm. Pi disputaci byla formulovna nauka, e probuzen lze doshnout i bez zeknut se svtskho ivota. Tato zsada se pozdji stala krdem mnoha buddhistickch laik, pedevm ednk a obchodnk. M a n i c h e i s m u s N b o e n s k uen zaloen v Persii prorokem M a n m (216-276), jeho zkladem je striktn rozliovn mezi svtlem a tmou a clem o s v o b o z e n due ze zajet hmoty, a to psnou askez. Manichejci byli pronsledovni a Mni byl podle legendy v Persii ukiovn. Jeho uen se rozilo i do ny (zejmna

do oblast pi Hedvbn stezce, j a k dokazuj nlezy v Turfnu) a udrelo se a do 14. stolet. Mania V lamaismu nejvy lka v hodnosti buddhy, prvn z osmi tathgat, kte stvoili liv rostliny. Zobrazovn bv s livmi rostlinami v ruce. Mantra Zaklnac prpov pi obtech a obadech, sestvajc ze sanskrtskch slov nebo slabik, j e svm znnm maj vyjadovat slu njakho bostva. Znmy byly v Indii u kolem roku 1200, pozdji se s budd h i s m e m rozily do dalch asijskch zem. Sprvn vysloven mante se pisuzuje magick moc. Mao-ku viz Bohyn zchodu Mra Velk pokuitel, pn pekek na cest k osvcen, bh smrti a zmaru, ztlesnn zla, pn estho nebe svta chte. Vyslal proti Buddhovi zstup dmon a zlch duch, Buddha se vak nezalekl a vojsko odthlo s nepozenou. Pot se dovolval vech svch dobrch skutk a trn velkho procitnut poadoval pro sebe. N a k o n e c mly Buddhu svst M r o v y dcery, ale Siddhrtha opt obstl a doshl velkho procitnut. Mravra Oznaen Buddhy jako vtze nad bohem smrti Mou. Marici Toto bostvo s temi tvemi a osmi paemi je staroindick personifikace svtla, bohyn jitnch ervnk, jej j m n o ostatn z n a m e n Paprsek svtla". Ve dvou nej vych rukou dr slunen a msn kotou. Ve zbvajcch esti rukou m zbra-

Markz Jang

122

n, zejmna me, p a luk. Dle se k jejm atributm potaj vadra, hk. lano, jehla a nit. Jedna jej hlava se podob prase, dal hlav malho dvtka, co m symbolizovat jednak divokost, j e d n a k mld. V z h l e d e m k tomu, e Marici hrla vznamnou lohu u dvnch bojovnch rj, nen divu, e byla povaovna i za patronku vlky, nebo vechny strdajc mla chrnit ped vlenmi trapami. Pro taoisty je hvzdnou bohyn bdc nad souhvzdm Velk medvdice. Taoist ji rovn vzvaj pi chorobch, protoe podle nich odpovd za smrt na zemi. M a r k z Jang Hongkongsk bh Jang Chou nebo tak Chou Wang (princ markz), uctvan od konce dynastie Sung (960-1279). byl hrdinn vlenk, kter se marn snail zastavit vpd Mongol do jin ny. Mars viz Ohov hvzda Marl Tchien Tu Jak tento patron vech jarmarenk, komediant a divadelnk piel k titulu marl, nen znmo. Napovd hercm, stoj pi zpasncch a ermch, rad hudebnkm a pomh loutkohercm, Jeho kult je rozen v jin a vchodn n a mezi zahraninmi any. Marlova socha bv asto obklopena menmi sokami p o m o c n k s atributy nejrznjch zbavnch profes. T ho lze snadno poznat i podle kraba, kterho mv namalovanho na ele nebo kolem st. U nohou mu nkdy stoj ern psk v divadelnm kostmu a s batkem

na zdech, v nm nos marlovu soukromou pee. Marl t m a v h o olte Vznamn bostvo nsk lidov vry, znm t j a k o generl blho tygra", jako vojensk bh bohatstv Wu Cchaj-en nebo marl ao Kung-ming. Lze ho poznat snadno - j e d e na tygru, m straideln ern obliej a ern vous, je ozbrojen a v prav ruce dr bi. ao Kung-ming pat k tm bohm bohatstv, kte se staraj o pravideln pjem. Je patronem smnrnk, ale i tch, kdo ji dlouho ekaj na zven platu. Marl Wen Nejznmj z deseti strc posvtn hory Tchaj-anu znm t j a k o Velk zlat bostvo". M sice pbytek na nebesch, asto vak sestupuje na Tchaj-an a z nj dohl na svt. M a t k a bourc m o r u o v c h Zem hedvb mus mt i bohyni housenek bource moruovho. Role patronky tohoto prmyslu se ujala C a n - w u niang-niang, Matka bourc moruovch, j se 3. dne 3. lunrnho msce pinej zvltn obti. Ohledn dalho zpracovn hedvb je tu vak bh kolovratu. M a t k a z e m B o h y n , j se rolnci uctiv klan ped zapoetm polnch prac. Maudgaljjana Jeden z deseti znamenitch Buddhovch k. proslul silou vle a nadpirozenmi schopnostmi, zvlt jasnozivost. Me Symbol vtzstv, magie a moudrosti.

M e duch

A do pdu posledn c-

generl z dynastie chin a vynlezce ttce. Meng-c' nsk filozof, v Evrop znm j a k o M e n c i u s (asi 371 a 289 p. n. 1.), nslednk Konfuciv, kter se zaobral otzkou, zdaje lovk od prody dobr i zl. lovk m podle nj od narozen tyi ctnosti, resp. monosti vvoje, je je teba vchovou rozvjet a podporovat: lidskost, spravedlnost, slunost a vdn. Proto je od narozen dobr, tyto vrozen schopnosti se v nm mus pouze vhodn aktivovat a obezetn usmrovat, potom se jeho dobr pirozenost projev a pln rozvine. Opan postoj zastval Siln-c'. Mencius je rovn autorem pojet, e nebesa propjuj vladai mandt a e mu jej tak mohou vzt, kdy se zpronevuje svmu adu. Vraz zmna mandtu" (ke-ming) znamen revoluci, pd dynastie a nstup vtze, j e m u nyn pipadl mandt. M r u Sted a osa svta, sdlo boh, posvtn hora obklopen tymi svtadly, zvan t Mahmru nebo Sumeru a pozdji ztotoovan s Kailsem. Pochz z indick mytologie a tato pedstava se rozila i v buddhismu, v nm je povaovna za centrum kosmick mandaly. Hinduist v, e z n stk zzran voda Gangy. asto bv ztotoovna i s horou b ve stedn Indii, pokldanou za msto vchodu slunce. Meruka Symbol krsn eny, jej oi se pirovnvaj k m e r u k o v m p e c k m . e r v e n meruka je zase

sask dynastie se v Mandusku, kter patilo k n, udrely zbytky amanismu. K amanov vbav patil m e duch ukovan ze eleznho plechu, jm si mohl probojovat cestu mezi svtem boh a lid. M e o v tanenice Symbol zrunosti v zachzen se zbranmi. V mnoha klasickch operch pedvdj legendrn nebo historick lidov hrdinky meov tanec. Tato ukzka enskho vlenickho umn vtinou bv vrcholnm vstupem opery. M e d a olej stv. Symbol falenho ptel-

M e d v d S y m b o l mue, chrabrosti a sly. Mt sen o medvdu znamen pslib syna a polt v podob medvda napomh jeho zplozen. Medvdu se pinely obti za prvnch t dynasti. V ranch dobch ny jsou prokzny medvd tance, pipomnajc exorcistick praktiky sibiskch kmen. Skvrnit medvd byl symbolem vojenskho hodnoste estho hodnostnho stupn. M e j a K c h u o Patroni barv, kte byli pvodn uitel a pozdji doshli nesmrtelnosti. Stoj pi nich dva prvodci s vjem a kastantami. M e l o u n Symbol plodnosti. 7. dne 7. lunrnho msce eny obtuj plody meloun, aby porodily zdrav syny. Dvky z tho dvodu chod na podzim vybrat do pol melouny. Obraz s motlem a melounem znamen pn K bys ml mnoho potomk". M e n g Tchien Patron vrobc ttc.

Msc draka

124

ces za d. Kdy konen zaprelo, rozkvetla v rybncch spanil dcera d e t " ili lotos, kter je rovn kvMsc draka Pt msc lunrnho tinou B u d d h o v o u a m narozeniny kalende, kdy ji pilo jaro, poln 24. d n e tohoto msce. Vrouc cta, p r c e j s o u v p l n m p r o u d u a s l a v se j i cel na, ale pedevm buddhisS v t e k p t h o m s c e neboli S v t e k t vzdvali lotosovmu kvtu, vyvrdrach lun. Jinak je tento m s c cholila v minulosti tm, e si poustevznm i jako nebezpen pt", pronci zhotovovali odv z lotosovch toe se vilo, e touto d o b o u m o h o u list a csai dynasti Tchang a Sung p s o b i t zl vlivy. V t o m t o m s c i se si jejich kvty zdobili trny. n e s t a v d o m y a ne v y v u j e se na Msc p i v o n k tvrt msc lunrnslunce lon prdlo. Je to z r o v e ho kalende, kdy rozkvtaj zahrady, msc, kdy se obzvlt asto u k a z u j e j i m vvod pivoky, ozdoby csapt j e d o v a t c h z v a t " ili r o p u c h a , ovy". korpin, jetrka, stonoka a h a d . Msc dmot Tet m s c l u n r n h o Msc p u p e n Druh msc lunrnkalende, kdy je ve vzduchu ospaho kalende. V tomto msci rolnci lost j a r a a na l o v k a pad j a r n n a obtovali vem bohm dleitm pro va. Ukazuj se vak u k o i k y a naobdln pol. Je to as, kdy se provracej se vlatovky. bouz h m y z , ukazuj se prvn pupeny, Msc hladovch duch Sedm male m e bt jet dost chladno. sc l u n r n h o k a l e n d e , v s e v e r n Msc tdrosti Dest msc lunr n nejkrsnj o b d o b r o k u , k d y n h o k a l e n d e , ktermu s e r o v n dozrvaj j a b l k a a v e s t k y a s k l z se k dobrotiv, pzniv nebo n p o k u k u i c e . T e n t o m s c je v a k i ve m o c n . Touto dobou u me lehce znamen Svtku hladovch d u c h , snit, ale mrazy se jet neoekvaj e n pat dum tch z e s n u l c h , kte j. Pole j s o u sklizena, rolnci dkuj u nemaj na zemi n i k o h o , k d o by se bohm za rodu a odpovaj po no n postaral, a proto strdaj h l a d e m m a z e pedchozch msc. Je to m a zn. sc klidu a zamylen. mr. Msc chryzantm D e v t m s c lunrnho kalende, kdy pad list, krajina se p r o s v t l u j e a je h o l , z a h r a d y vak k r l c h r y z a n t m y . D e v t h o dne tohoto m s c e s e p o u tj draci, nebo vanou p z n i v p o d z i m n vtry. Msc lotos est m s c l u n r n h o k a l e n d e , k d y s e k o n a l a velk p r o Msc rody O s m msc lunrnho kalende, n jsou v plnm proudu, mlt se a mele a pinej se dkovn obti b o h m pdy. V tento msc se tak slav oblben Svtek bohyn M s c e neboli Svtek stedu p o d zimu, k d y za starch as taoistit kn pi msnm svitu hypnotizovali n e m o c n a mvali jim nad hlava-

v d a n ena, j e udruje m i l o s t n p o -

Mestsk bh

125

mi vonnmi tyinkami, zatmco zzran lka pronel modlitby k msci. Kdy se lovk probral z hypnzy, vil, e ho dmoni nemoci opustili. Msn kolky Na poest bohyn Msce se 15. dne 8. lunrnho msce o Svtku stedu podzimu (ung-chiou-ie) jed oblben msn kolky (jue-ping) plnn mandlemi, pomeranovou krou, cukrem, koenm, m e l o u n o v m i jdry, kousky slaniny, masem a oechy. Bvaj t zdobeny msnm zajcem a msn ropuchou. Tily se takov oblib, e j e d n o pslov kalo: Ji pouh sen o msnm kolku je bohatstv." Na vesnicch se zakldaly spolky msnch kolk, jejich lenov finann pispvali na to, aby se kolky mohly napct i chudm. Msn palce Sta a n znali vedle dvancti znamen zverokruhu pod jmnem chuang-tao neboli lut cesta" jet 28 souhvzd, jimi proj d e Msc za dvacet osm dn sv obn drhy. Tak vzniklo dvacet osm msnch palc" i msnch stanic (siou), podle nich se pedpovdalo zejmna poas. Msn zajc Podobn j a k o v jinch kulturch i v n je znm msn zajc - a hned ve dvou p o d o b c h . Buddhist v, e nezitnho zajce pemstil na msc sm Probuzen, zatmco taoist hovo o nefritovm zajci", kter na msci pipravuje v hmodi elixr nesmrtelnosti. Mstsk bh Ve star n mlo ka-

d velk i mal msto svho ochrnce (cheng-chuang-en) a na Tchajwanu ho m dodnes. Tito bohov jsou patrony vekerho mstskho obyvatelstva, kontroluj potulujc se zl duchy, dohlej na bezpe obyvatel, zabrauj zplavm a suchu a chrn ped nemocemi a epidemiemi. Svm z p s o b e m se j e d n o prodlouen ruce svtsk vrchnosti, je se ujmaj kol, kter by soudce nebo policista nikdy nevyeil. Kdy ednk nastupuje do adu, navtv chrm mstskho boha a pinese mu ob. Mstt bohov star ny bvaj sice vtinou povaovni za taoistick bostva, ale existovali u ped taoism e m , j e d n se tedy o plody lidov vry. Kdy nkdo zeme a unik tak z dosahu pravomoci starosty dosazenho csaem, zan jedna z nejdleitjch prac mstskho boha: mus sepsat podrobnou zprvu o nebotkovch dobrch i zlch skutcch, na ni m tyicet devt dn a jej kopii zale i nebeskmu Nefritovmu csai. A protoe v takovm mst ustavin nkdo umr, je mstsk bh zamstnn od rna do veera. Nesm se tedy obtovat malikostmi, lze se na nj obracet pouze pi kivm obvinn. Po prozkoumn nebotkova ivota mstsk bh pole sv pomocnky pro j e h o dui a potom ji ped do podsvt, kde nad n soudci vynesou ortel. V nskm centralizovanm stt jmenoval mstsk bohy cel e csa. Kdy zemel njak oblben mstsk ednk, bylo mono podat csai -

dost. aby byl j m e n o v n mstskm bohem. Csa pak dosavadnho mstskho boha povil a povil jinou odpovdnou" funkc na zcela jinm mst. Meity Islm pichzel do Cny rznmi cestami a za rznch dob. Svtu oteven a tolerantn dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) umonila usdlen islmskch obchodnk v hlavnm mst a pozdji se v Kantnu. Za dynastie Juan ( 1 2 7 1 - 1 3 6 8 ) pichzeli v rmci mongolsk svtov e dal muslimov a za novovkho dobvn vchodnho Turkestnu byly do e stedu vlenny velk islmsk oblasti. A tak dodnes existuj v Pekingu dv v z n a m n meity, jejich dnen podoba pochz z dynastie Ming ( 1 3 6 8 - 1 6 4 4 ) : meita v ulici Niou-ie z roku 966 ve slohu buddhistickch chrm a meita Tung-s' z roku 1447. V Sin-iangu (Vchodn Turkestn) peilo kulturn revoluci pouze 90 meit, mezi nimi meita v Ka-' (Kagar), kter je povaovna za nejvt islmskou sakrln stavbu v Cn a byla v roce 1981 dkladn zrestaurovna. Miao Chrm pedk, ppadn konfucinsk chrm. Mince nsk mince se tverhrannm vezem je u sama o sob symbolem blahobytu a bohatstv. rka s mincemi slouila j a k o ochrana ped zlmi duchy a dvala se dtem kolem krku. Poet minc odpovdal potu let. Mnohdy se tak velk poet minc skldal v me, kter se pak vel

na stnu. Mince maj vedle s v materiln hodnoty i h l u b v z n a m , jsou toti symboly n e b e s a z e m . Nebesa pedstavuje jejich o v l n tvar a zemi tvercov vez. Mince na novoronch obrazech vyjaduj pn blahobytu a b o h a t s t v . J e s t l i e se v oblbench t s t o v c h t a t i k c h (iao-c') skrv mince, z n a m e n pn bohatstv. Ming-chuang Patron herc a v e c h , kte maj nco s p o l e n h o s divadlem. Mrn horka (siao-u) Men s v t e k , kter rolnci slavili 2 4 . dne 5; lunrnho msce (778. e r v e n e c ) . Mistr ist vody Pod tmto j m n e m se uctv buddhistick b o s t v o znm jen v n, zejmna v p r o v i n c i c h na vchodnm p o b e a na T c h a j -wanu. Podle povsti se j e d n o mnicha c h e n Jina, kter se n a r o d i l za dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) v p r o v i n cii Fu-ien a il v horch j a k o p o u s tevnk. Proslul m o u d r o s t , d o b r o t i vost a zbonost a j i za i v o t a byl uctvn j a k o svtec a pozdji zbonn. A protoe vedle j e h o p o u s t e v n y na hoe Pcheng-laj v p r o v i n c i i Fu-ien tekla bystina s velice i r o u vodou, dostal j m n o Mistr ist v o d y " . Miu Fat B u d d h i s t i c k k l t e r Miu Fat (Miao-fa-s') na z p a d N o v c h zem (New Territories, Sin-ie) v Hongkongu pat k tm nej v z n a m njm v cel vchodn Asii, t e b a e byl dokonen a v roce 1980. Velkolep dvoupatrov stavba v t r a d i n m slohu zakld svou proslulost n a j e -

dinefjg velkorysosti a harmonii celho komplexu se sochami a 10 000 ^ i c e m i n a stnch zdobench H o v m i relify. Ve velk medi' sni stoj i hlavn svatyn se m u n i m , Amitbhou a buddhou l e m Jao-r-foem.
d l a B u t a c n Ja v l l t e v

M l a d h v z d y Vedlej manelky konkubny.

n e b o

M l h a r^an miluj mlhu. Na mnoha ^ Jirich vidme cry mlhy mezi hPirnj. Mlha znamen mraky, kter znamenaj tst a mr.
ra z a s e Mo

M o c n n e b e t s t r c i Kdy se nja k as po stvoen svta ztil Pil nebes a okraje zem byly petreny a ivot lidstva ohroen, bohyn Nu-kua roztavila barevn kameny a opravila jimi modr nebe, usekla nohy velk mosk elv a jimi podepela tyi konce svta. Nebesk csa vak pro jistotu vyslal jet tyi mocn strce, kte od t doby nesou nebeskou klenbu p o d o b n j a k o Atlas v eck mytologii. M o d l c v l e k y Lamaist v, e i n e v y s l o v e n modlitba dospje do nebes, sta, kdy se jej text oto j e d n o u k o l e m sv osy. Dje se tak pomoc modlcch vlek i modlitebnch mlnk (manikhorlo). V lehce rotujcch vlecch jsou dlouh pruhy papru popsan mnoha stejnmi modlitebnmi formulemi. Pi kad otoce pronikne k bohu j e d n a modlitba. V mnoha chrmech maj obrovsk vlce, kter se daj roztoit jen znanou silou, ale vtinou lze u vchodu nalzt celou adu ovladatelnjch mlnk. Dve m ! kad vc kovov run mlnek (hokhor) z mosaznho plechu s tepanm pozlacenm ornamentem, devnou rukojet a kovovou kostkou na etzku, kter mu dvala vt odstedvost. Mohismus Protikonfucinsk filozofick kola, kterou zaloil M o - c ' (Mocius, asi 4 6 8 - 3 7 6 p. n. 1.) a kter hls utilitaristick mylenky a oproti konfucinskmu principu podzenosti zsadu rovnosti. Zkladem

'f Zakladatel mohismu (asi 468 a 37ft pf. n. 1.), vlastnm jmnem Mo ^ ' Platintle Mocius, propagoval na J"dl od Konfucia veobecnou % s a h u j c lsku a vzjemn proP h , jako zastnce spravedlnosti, ^ spoivosti vystupoval proti pepychu. [ j bdy lidu veo m altruismem. Odmtal ton y " ^ i nkladn pohby a dlouh drSmutku. Kritiku konfucianismu shrnu) v tchto hlavnch bodech: Hie rarchj uspodn spolenosti venadazench z nedostatku lsky k ^ u t o s t i a aroganci a u podzench n v i s t i a netst. Siln pozice ^e nevede k vt spravedlnosti, tni ji mus spe prosazovat lid. % mli ve 4. a 3. stolet p. n. 1. 1 spch, vyvinuli se vak v poh o d n o u kazatelskou sektu, kter z a s t | y j morln konformismus. M o - k u Dobr kouzelnice, kter poagendy ila ve 2. stolet a dajn na moi vt st pobe i n c i e iang-su.
a v s v s e c e a a z a z m r r i n b e c n a z e r u ck d e u k ne v a< n a Ze M o z n a c z o n j a a prov

Moldnky

128

vztah ve spolenosti m bt vzjemn lska lid bez ohledu na sociln postaven a postaven jednotlivce ve spolenosti m zase zviset pouze na j e h o uitenosti pro stt. Obady a obti jsou kodliv, nebo h materilnmi prostedky a upevuj hierarchii. Konfucini proti m o h i s m u oste vystupovali, a proto v n nedoshl vtho v z n a m u . Ke svtu boh a duch se mohist nevyjadovali, pouze vili v zasahovn nebes do ivota lid. Moldnky Tento hudebn nstroj (eng) se asto objevuje na novoronch obrazech, nebo je symbolem poven" (eng) - nebo vyjaduje pn, aby se obdarovanmu narodilo zdrav dt. Rovn symbol fnixe. Mosk k Za posledn dynastie (1644-1911) symbol vojenskho ednka osmho hodnostnho stupn. Mot bohov V jihonskch pmoskch oblastech, hlavn vak na Tchaj-wanu, hraj znanou roli mot bohov. Spolu s buddhistickou bohyn Kuan-jin dohlej na bezpe ryb a moeplavc pevn dv taoistick bostva - bohyn Ma-cu a bh Wang-jie. Mot draci Tito draci ste poklady v podmoskch kilovch palcch. Most bez nvratu Jeden z pti most, kter zesnul mus pejt cestou do podsvt, aby se dostal k pekelnm soudcm. Dob lid se na tomto most nemaj eho bt, nebo je ochrauje Nefritov dvka" a Zla-

t hoch", darebky vak pekeln dmoni sraz do vody hemc se hady. M o s t ze zlata a stbra Pes tento most pechzej do Zpadnho rje ti zesnul, kte se mohou prokzat dobrmi skutky. Na j e h o konci je Nefritov dvka" a Zlat hoch" odvedou k blmu nefritovmu pavilonu. Motl Motl m vce symbolickch vznam. Znamen manelsk tst, veobecn radost, lto, zamilovanho mue a sedmdestiletho starce. V nskm malstv hraje velkou roli a ve vivkch jednu z tch nejdleitjch. Motl a divok v e l a " znamenaj soulo, motl a vestka" dlouh ivot, motl a koka" pn, aby se lovk doil nejmn sedmdesti, a motl a m e l o u n " pn mnoha potomk. Zesnul ena se svmu mui zjevuje v podob motla. Mran draci Vldci vtr a det. Mravenec Symbol ctnosti, ple a vlastenectv, ale i ziskuchtivosti a ponkud nekalch obchod. Na venkov se zprostedkovatelm obchodu asto k mravenci". My Ve star n byla my povaovna za symbol ple a blahobytu, hromadn poklad, obstarvn penz, nkdy i bzlivosti a opatrnosti. Krysa i my se nsky eknou stejn - u. Krysa na p e n z e " je nadvka pro lakomce. 19. dne 1. lunrnho msce se slavil krys svatebn den". Tento den se chodilo brzy spt, protoe v noci se nesmli hlodavci ruit, jinak by se mohli mstt a zanst do domu nemoci.

My je prvn znamen nskeho zverokruhu. V cel Asii ji povauj za ivoicha pinejcho tst a lovk zrozen v tomto znamen je vdy vtan partner. Na Myi lze obdivovat vdr a houevnatost, zrunost a inteligenci. Ctidost spojen s pizpsobivost j zaruuje dlouhodob spch. Je citliv, ve sprvnm okamiku povol, ale pozdji se opt vrt k vci. V drobnostech vak nen pli trpliv a v nesnzch se rychle rozhnv. Pzniv kombinace jsou My, Draci, Hadi, Kon, Opice, Psi a Vepi. Dobrm partnerem Myi by mohl bt i Buvol, pokud si na ni zvykne. M n pzniv je spojen s Tygrem, Krlkem a Ovc. M y t i c k z v a t a V Cn se za vech dynasti vytvel obrovsk poet bjnch zvat z kamene, zvlt z nefritu, z hlny, deva a bronzu. Velikost, tvar ani barva nebyly dny, take umlci mohli ztvrovat vemon monstra, sedc, stojc, plazc se, krc se - v m n o h a ppadech s rozevenou tlamou a velkma, asto vystupujcma oima. Jednoznanm kolem tchto chimr bylo odvracet nebezpe, a proto asto slouily jako pohebn milodary. Mty o p v o d u nsk k u l t u r y Z etnch mt o pvodu nsk kultury je nejvznamnj mtus o tech bjeslovnch panovncch - kulturnch hrdinech. L ti vvojov stupn, jim udval rz vdy jeden bosk vldce. Prvn z nich je Fu-si, kter nauil lidi rybolovu, dal jim ohe, sta-

novil zkony manelstv, rozdlil as, zorganizoval rody, zavedl rodinn jmna, vytvoil osm trigram, poloil zklady kuchaskho umn, vytvoil hudebn nstroje a nauil lovka pracovat s jehlou a nit. Pozdji byl Fu-si skombinovn s bohyn stvoen Nii-kua, povaovanou za jeho sestru a manelku. Druhm mytickm csaem je en-nung, Bosk rolnk, jeho atributem je vidlicovit pluh. Je uctvn jako zakladatel zemdlstv, obdlvn pdy, botaniky, farmakologie, lkastv a vyznauje pechod od sbraskho a loveckho obdob k usedlmu zpsobu ivota. Nauil lovka pstovat penici, konop, jemen, proso a lutniny. Tet, Chuang-ti neboli lut csa, by u mohl bt takka historickou osobnost, protoe podle tradice il v letech 2697 a 2597 p. n. 1., jinak je vak povaovn za bostvo, protoe jako pm en-nungv nslednk se na konci ivota vznes! na draku na nebesa. Je uctvn jako zakladatel religiznho taoismu, nsk medicny apod. Ml adu potomk, z nich vynikaj ti moud krlov Jao, Su a J, kte u jsou v letopisech uvdni s daty. Tak napklad Jao vypotal nkdy kolem roku 2356 p. n. 1, drhy nebeskch ties, J zreguloval kolem roku 2286 p. n. 1. tok vod a Sun stanovil zkouky pro kandidty ad. Dokonce i vznik prvnch dvou historickch dynasti, Sang a Cou, spojovala star Cna s bohy. Kdy se krsn dvka ien Ti koupala, Nebesk bh seslal

ernho ptka, kter vedle n upustil vejce. ien Ti vejce zvedla, pozela je, othotnla a porodila chlapce, praotce ang. Od t doby je povaovna za boskou pramti dynastie. V povsti o zaloen dynastie ou (1122 a 221 p. n. 1.) se zase vyprv, jak dvka iang Juan vstoupila do jasn viditelnch stop velkho boha, ula v nich kus cesty, othotnla a porodila praotce ou. Jinou linii potk nsk kultury pedstavuje pt csa" (wu-ti) : Chuang-ti ( 2 6 7 4 - 2 5 7 2 ) , uan-su (2490-2412), Ti-kchu (2412 a 2314), Jao (2333-2233) a Sun (2233-2183). Olti jsou z nich kupodivu uctni jen Chuang-ti a un. M t y o s t v o e n svta Z velice svrznch nskch mt o stvoen svta je nejznmj mtus o Pchan-kuovi, kter v poslednch dvou dynastich pedstavoval veobecn uznvan vysvtlen vzniku svta. Jin mtus vyprv, e lidstvo stvoila bohyn Nu-kua, kdy po stvoen svta uhntla ze lut hlny figur-

ky, kter pak oily. Tmto mtem se souasn vykld i pvod spoleensk hierarchie, podle nj se lid ze lut hlny stali lechtici a vladai, zatmco lid z bahna p o d d a n m i . Protoe pedkov se v n zaali j i pomrn brzy zboovat, nen divu, e nejvym b o h e m an se stal Chuang-ti, lut csa". Taoist mu kali Nefritov csa (J-chuang), Nejvy vldce (ang-ti) nebo Vldce nebes (Tchien-kung nebo Tchienwang). Z ostatnch mt o stvoen stoj za zmnku jet kosmologie caoistick sekty Sien-tchien F a - p c h a j , kter vychz z nebeskho boskho pru Wu-i Tchien-jana a j e h o manelky Wu-eng Lao-mu, kte stvoili svt z p v o d n h o chaosu. Wu-i Tchien-juan je v chrmech zobrazovn j a k o zcela obyejn mu, kter sed v jeskyni v odvu z list, s dlouhmi vlasy a dlouhm obom. Pravou ruku m zdvienu a v lev dr ohniv kolo, symbol vzniku svta z chaosu.

Nhung Vtrna pi klteru Dpung, do jejch vtc vstupovali ochrnci nboenstv (hokjongov). Kult hokjong zavedl v 8. stolet Padmasambhava. Tibetsk vlda bez konzultace s nhungskm vtcem neuinila dn zvanj rozhodnut. Posledn sttn vtec, do nj vstupoval hokjong Damn Dorde Dagdn, emigroval v roce 1959 do Indie a zemel v roce 1985. N g a r d a V Neplu a Tibetu, msty i v jin n, se nachzej umlecky p e k r s n figurky hadho nebo draho krle, j e n vldne studnkm, ekm a jezerm a bv rovn zpodobovn j a k o slavnostn odn vldce. Toto jihoasijsk bostvo brzy pevzal buddhistick panteon a pisoudil mu roli strce posvtnch buddhistickch spis. Ngrduna Severoindick filozof, kter il ve 2. stolet a je povaovn za faktickho zakladatele mahjnovho buddhismu. Spisem Zkladn vklad stedu" podntil vznik mahjnsk koly madhjamaka. Naj-mu niang-niang Taoistick ochrankyne chv. Nalvn zrna (siao-man) Byl to

men svtek, kter se na venkov slavil 6. dne 4. lunrnho msce (21./22. kvten). Nan-chan-s' Chrm Jin meditace na Wu-tchaj-anu v provincii an-si odr vztah sttu ke kulturnm statkm. Postaven byl u ve 4. nebo 5. stolet a renovovn v roce 782. Za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) vzniklo sedmnct d e v n c h soch a c h r m byl vyzdoben kamenoezbami. Jet pt let ped kullurn revoluc v roce 1961 byl zanesen do seznamu sttem chrnnch pamtek. Bhem deseti let dn rudch gard unikl na posledn chvli zkze a v letech 1974/75 byl velkoryse zrestaurovn. N a n - c h u a - s ' Tento chrm se nachz v provincii Kuang-tung, asi 20 km od msta ao-kuan. Zaloen byl u v roce 504 a psobil v nm est patriarcha buddhistick koly chan Chuej-neng. M pekrsnou hlavn s, v n na lotosovch kvtech sed pozlacen sochy buddhy minulosti, ptomnosti a budoucnosti. Pozoruhodnch je i pt set luo-chan, kte jsou umstni na stnch v pti adch nad sebou a ke stenmu oknu. Dle v n m lze vidt hrnec pro tisc

mu", co je obrovsk vodn ndr z roku 1338. Nan-jue-miao M o h u t n chrm na posvtn hoe Cheng-anu v provincii Chu-nan je nejvt z chrm na pti posvtnch horch taoismu. Zaloen byl u roku 725 za dynastie Tchang, pozdji byl nkolikrt znien, ale vdy obnoven. Jeho dnen podoba pochz z roku 1882. Hlavn s m dvoupatrovou stechu, ji nese 72 sloup symbolizujcch 72 vrchol Cheng-anu. Nan-pchu-tchuo-s' Nejvt chrm Sia-menu v provincii Fu-ien se nachz na pat hory Wu-lao-an v jihovchodn sti msta. Je proslul velkolepmi B u d d h o v m i sochami a pochz z dynastie Tchang (618 a 907), bval to ncjoblbenj chrm na jihovchodnm nskm pobe zejmna mezi etnmi nskmi nmonky, kte z ostrovnho Sia-menu vyreli na asto nebezpen plavby do vod o h r o o v a n c h tajfuny. V hlavn sni stoj devn socha patronky nmonk, tisciruk Kuan-jin. Nan-tou a Pej-tou Tito dva bohov maj zsadn vznam pro osud lovka, nebo se j e d n o hvzdn bostva Jinho a Severnho plu (t korce nebo nabraky). Pej-tou spravuje registr, v nm je zanesena dlka ivota, take v, kdy mus lovk zemt. Oproti tomu Nan-tou m seznam, v nm jsou zaneseny dobr a patn skutky, a podle nj uruje, zda by se stanoven dlka ivota ur-

itho lovka nedala prodlouit. Nan-tou bv zobrazovn j a k o blovlas a blovous bh v m o d r m rouchu se svitkem, otevenou knihou nebo ttcem a Pej-tou s ernm obliejem, ernmi vlasy i vousy a s p m o d m o n i c k m vzezenm, v rukou m tabulku, me nebo ohku na mouchy. V Kantnu a okol se namsto nich uctv C - w e j ta-ti, kterho povauj za strce Knihy osudu. Tomuto vznamnmu hvzdnmu bostvu se tak k Velik csa purpurovch nebes" a je povaovno za mocnho krotitele dmon. Zobrazovno bv, jak pouze v kalhotch jede na bjnm zveti, v rukou m psac tabulku a za sebou korouhev, na n je upevnn me. Narcis Symbol tst. Nstnn tygr Gekon, nebo leze po stnch a stropech a hub hmyz. Ne Ca Taoistick kosmick bostvo, vdce ticeti esti nesmrtelnch bojovnk, nebesk marl, kter ste brny nebes. Jeho narozeniny se slav 8. a 9. dne 4. lunrnho msce. Nebe Obratem Modr nebe m o" se chce ct, e nebe vid vechny lidsk skutky a e kad za n bude jednou skldat et. Nebesk csaovna Velice uctvan bohyn moe, znm t jako Tchien-chou a Ma-cu. Nebesk hudba Holubi dve pipevovali do pe holub tzv. holub paly". Byly vyezny z bambusu nebo tykve a pipevovaly se mezi dv prostedn rejdovac pera, kter

Nebesk pasek a Nebesk tkadlena

133

se pedtm na brku a praporech seila. Proudn vzduchu pi letu pak vyluzovalo nezvyklou nebeskou hudbu". Nebesk j e z e r o Pod tmto j m n e m jsou znma dv od sebe znan vzdlen horsk jezera, j e hraj velkou lohu v nskch mtech. 1. Asi 100 kilometr vchodn od msta Urumi le v pekrsn krajin ve vce 1980 metr Nebesk jezero Tchien-ch'. Podle povsti zde v 10. stolet p. n. 1. bohyn Si-wang-mu hostila ouskho krle Mu, co se bralo za dkaz legitimity dynastie

lid. V e o b e c n zdravotn otzky maj na starosti prvn d v kancele, zatmco ve tet kanceli pracuj specialist. N e b e s k c e n z o r t V taoistickch chrmech bv s ednka nebeskho c e n z o r t u " , kter odpovd buddhistick sni nebeskch krl". Nebesk certifikt Na certifikty pro pstup do Z p a d n h o rje" lze nahlet jako na odpustky. Na listu ve tvaru listiny sedl na trnu bdhisattva Kitigarbha, vldce nad buddhistickmi pekly, a po j e h o boku stlo deset soudc mrtvch. Na okraji listiny bylo vytitno ve tech podlnch adch mnostv krouk. Po kadm vzvn A m i t b h y se jeden krouek vybarvil ervenm inkoustem. Kdy byly vybarveny vechny, certifikt nabyl platnosti a jeho vlastnk mohl pevn potat s tm, e bude pijat do nebe, tedy do Z p a d n h o rje. Nebesk generl palce Nefritovho ohn Titul ednka Wang Cchana, kter byl za dynastie S u n g (960 a 1279) poven mezi bohy a jej taoist uctvaj j a k o strce c h r m o vch bran. Nebesk mistr C a n g Pdomek zakladatele taoismu Cang Tao-linga, o nm j e h o stoupenci v, e doshl nesmrtelnosti a vstoupil na nebesa. Nebesk pasek a Nebesk tkadlena 7. dne 7. lunrnho msce se slavil svtek boskch milenc, svtek Nebeskho paska a Nebesk tkadleny (nkdy t pradleny). To, co zn

Cou.
2. V provincii i-lin na dnench nsko-korejskch hranicch se na horsk ploin Cchang-paj-an v nadmosk vce 2691 m (dnes uprosted rozlehl prodn rezervace) nachz mandusk Nebesk jezero. Podle manduskho mtu zrodila nebesk nymfa, je se v tomto jezee koupala, prvnho Manduu, kter se odtud vydal do svta. Podle korejsk povsti zde ped 4300 lety sestoupil na zemi syn Slunce a s medvdic, kter s promnila v enu, zplodil prvnho Korejce. Nebesk jezero na Cchang-paj-anu je tak posvtn tem nrodm, Mandum, Korejcm i anm. Nebesk ministerstvo vody Pod toto ministerstvo spadaj bohov mo, jezer, rybnk, ek a potok. Nebesk ministerstvo zdrav Toto ministerstvo m ti kancele se zdravotnmi editeli, vrchnmi lkai a tisci bostev, j e se staraj o zdrav

Nebesk pes

134

evropskm um j a k o pohdka, bylo pro any romanc mezi dcerou nebes a prostm pozemanem. Na nebesch sedla u tkalcovskho stavu nebesk dcera a tkala b o h m aty z nebeskho hedvb. Tato tkajc pan" mla est sester. Spolen navtvovaly zemi a koupaly se v rybnku. Jednou je spatil mlad pasek. Piplil se k behu, j e d n y aty sebral a schoval se. Kdy se sedm sester vykoupalo, j e d n a z nich aty nenala a nemohla se vrtit na nebesa. Pasek vystoupil z krytu, nebesk dcera se do nj zamilovala a zstala s nm na zemi. Kdy vak bohov zjistili, e se jeden stav zastavil, a dozvdli se o tkadlenin pozemsk lsce, rozkzali j, aby se okamit vrtila. Pasek byl ze ztrty eny neastn. Za pomoci kouzeln krvy vystoupil po ebku na nebesa a hledal ji. Ale nebesk tchyn udlala pes nebesa ru a milence oddlila. Tato ra se stala Nebeskm stbrnm t o k e m " (Mlnou drahou). Milenci byli promnni ve hvzdy a nebeskou ekou navdy oddleni. Srdceryvn nek tkadleny (Vega) a paska (Altair) vak dolehl a k um Nefritovho csae, ten se nad nimi slitoval a dovolil, e se smj jednou ron setkat. Od t doby straky a vrny na j e h o pkaz peklenou kdly nebeskou eku, milenci po tomto most k sob pebhnou a na nkolik hodin se t ze shledn. Jestlie vak pr, nelze most vytvoit. Tomuto deti se pak k d

slz". Podle jin verze tkadlena ple radost ze shledn". N e b e s k pes Zlovstn taoistick bostvo, kter se sna uloupit due malch dti. Podobn jako Bl tygr i on je zl hvzdn bostvo, je lze pi zatmn Msce zahnat jedin rm u s e m . V achu ho vak vtinou dr ang Sien a Er-lang Sen, bozi, kte se ujmaj zejmna n o v o r o zenc. Nebesk poheb Star tibetsk pohebn ritul, kdy se zesnul penese na oputn, ale kadmu obyvateli kraje znm msto. Mnii tlo rozeou a pedhod supm, bom poslm", kte dui zesnulho vynesou na nebesa. Jedno takov msto je nedaleko kltera Sera. Nebet draci Tito draci (tchien-lung) j s o u strci pbytk boh a symbolem regeneran sly nebes. Nebotk Ve star n se vilo, e zesnulho je nutn uloit na bezpenm a klidnm mst, jinak jeho due nenalezne klid. Rodinn pslunci proto zesnul peveli dom, i kdy skonali velice daleko. V ppad, e takov peprava byla vylouena, podali kouzelnka, aby tlo pemstil. Vili, e pi uritch zaklnnch se tlo zvedne, dostane se dom a ulo se do hrobu. Takovho i v h o " mrtvho vak kouzelnk mohl pimt k vykonn dobrho skutku, nebo naopak navst ke spchn zloinu, i vrady. Nefrit Nefrit i jadeit, nebo ntina mezi nimi nerozliuje a oba nerosty

Nefritov csa

135

nazvaj, byl povaovn za kmen boh" a cenn vce ne zlato. Z nefritu byla zhotovena i csask pee a asem se stal symbolem nsk civilizace. Tento nerost symbolizuje dokonalost, urozenost, upmnost, krsu, istotu, ctnost, kontinuitu a nesmrtelnost. Dve se mrtvm kladla na jazyk nefritov cikda a obkldali je nefritovmi amulety, protoe se vilo, e nefrit zabrauje hnilob. Przranost zzranho k a m e n e " (v tomto ppad se jedn spe o j a deit) je s y m b o l e m upmnosti. Pi nrazu zn ist a pronikav, a proto je i symbolem moudrosti. Nefrit se sice zlom, ale nelze jej ohnout - to svd o odvaze. Soucit symbolizuje teplm leskem a slunost tm, e sice mv ostr hrany, kter vak neporan. Na nebesch vldne jako nejvy bostvo Nefritov csa a sdl v Nefritov sni. Na zemi pebv bohyn Si-wang-mu v palci v Zpadnm rji, kde je Nefritov rybnk. Krsn dvka m nefritov nohy", pi chzi nefritov dren tla" a prsa pevn j a k o tepl nefrit". Nefritov vrcholy" jsou adra, hrt si s nefrit e m " znamen soulo a zast nefrit na m o d r m p o l i " pivst dvku do jinho stavu. Nefritov dvka Nefritovou dvku (J-n) lze vdy vidt j a k o prvodkyni Nefritovho csae. Znma je t jako dra dvka (Lung-nu) nebo cudn dvka (Liang-n). Z o b r a z o v n a bv s d l o u h m i , hladkmi vlasy, v dlouhch atech, se skvostnmi

perky a s velice rozdlnmi atributy, nap. se zrcadlem, vzou, tykv, msou s o v o c e m nebo p r a p o r k e m . T me mt sepjat ruce. Nefritov dvka a Zlat hoch Bdhisattvu Avalkitvaru provz Zlat hoch in-tchung (v sanskrtu Sudhana) a Nefritov dvka Ju-nti (v sanskrtu Ngaknja), kte doshli procitnut ji v ranm vku. Nefritov vla z Tchaj-anu Dcera vldce hory Tchaj-an, kter m e rodinu poehnat dtmi. Uchyluj se k n nesetn eny a pros ji pokud m o n o o syna. Zobrazovna bv s dttem v nrui. Nefritov csa Nejvy bostvo nsk lidov vry, Ju-chuang. V taoistickm panteonu je bostvem nich n e b e s " a oslovuje se j a k o Velk a ctihodn vldce nefritu". Jednou r o n se k n m u dostavuj vichni bohov a podvaj mu zprvu. Je nejvy nebeskou instanc, na ni se lid m o h o u obracet. Pozemsk csa, Syn nebes na dram trnu", obtoval a do konce csastv (1911) svmu nebeskmu nadzenmu dvakrt ron na olti N e b e s a prosil ho 0 poehnn i. V umn bv Nefritov csa zobrazovn v pze nskho csae. Je odn v dlouh csask roucho zdoben draky a sed pod baldachnem na trnu, po jeho stranch jsou draci. V rukou dr nefritov ezlo, na hlav m typickou csaskou korunu, z n vis vpedu 1 vzadu po tincti perlovch rch, je mu sahaj tsn nad oi. Poet ti-

Nejvy p n t e m n h o n e b e

136

nct poukazuje na j e h o n e j v y hodnost. Csaova s o c h a j e v d y u m s t na tak, aby se mu n o h y n e d o t k a l y zem. N a m n o h a oltch m p o boku Nefritovou d v k u ( J u - n u ) a Z l a t h o hocha (in-tchung). Ju-nii j e znma t j a k o dra d v k a , k t e r p e d v poselstv, z a t m c o i n - t c h u n g j e strce v y k u o v a d l a . Nejvy p n t e m n h o n e b e Siiantchien ang-ti j e l i d o v b o s t v o znm i p o d j i n m i j m n y . N a j i h u Cny j e znaj j a k o S e v e r n h o v l d c e " nebo S k u t e n h o v l e n k a " , kter je povaovn za j e d n o h o z r t e j m o c njch ministr N e f r i t o v h o csae. Proto h o uctvaj t j a k o T e m n h o vlenka". V t i n o u h o p r o v z e j elva a had, p r o t o e tato z v a t a se od starodvna nazvaj t e m n m i vlenky severu". V u m n bv z o b r a z o vn j a k o mu s t e d n h o v k u s ernm v o u s e m a u v o l n n m i vlasy. Sed na trnu v p e k r s n v y v a n m atu j a k o civiln e d n k n e b o v leskl zbroji j a k o v e l i t e l n e b e s k c h vojsk. N e s m r t e l n nt s v a t ( s i e n ) , mui a eny, kte za s v h o i v o t a d o s h l i nadpirozench s c h o p n o s t a p o smrti byli zbonni. Z m n o h a set n e s m r t e l nch vynik p r o s l u l c h O s m n e s m r telnch. Nesmrtelnost N e s m r t e l n o s t v n neznamen p o u z e n e s m r t e l n o s t due. ale i tla. Z v l t t a o i s t h l e d a l i bylinu nesmrtelnost n e b o e l i x r , kter b y jim u m o n i l v n p o z e m s k ivot.

Nestorini Stoupenci patriarchy N e ston, kte se roku 431 na koncilu v Efesu odtpili od msk sttn crkve a jejich uen proniklo a do ny. Pannu Marii neuznvali za bohorodiku, nebo Je Kristus byl podle nich lovkem, kter se stal M e s i e m , kdy se oprostil od lidskch slabost. N e t o p r Symbol tst, nebo je souzvun se tstm (fu). erven netopr symbolizuje naprost tst. Dva netopi znamenaj dvojnsobn tst a pt netopr pt poehnn ivota, tedy dlouhovkost, bohatstv, zdrav, lsku k ctnosti a pirozenou smrt. asto lze na obrazech pejcch tst vidt i kouzelnka, jemu ze dbnu vylt pt netopr. Netopru se v n k nebesk krysa, ltajc krysa, vl krysa nebo non vlatovka. Vilo se, e v hlubokch jeskynch ij i tiscilet netopi, kte se iv stalaktity a maj stbit blou srst. V nsk medicn se netop krev, lu a kdla pouvaj jako prostedek k prodlouen ivota. Nkte lkai jeho maso doporuuj pro zlepen zraku. Vidme-li na obraze dva hochy chytajc netopry do vzy, piem jeden u ve vze je, znamen to, e obdarovanho maj brzy potkat vechny druhy tst. Obraz, na nm krotitel dmon ung Kchuej sr meem netopry, znamen, e si tst vynutme'*. Netopi bvali asto vyobrazeni na oblbench lahvikch se upacm tabkem. lovk si tak nosil tst doslova v kapse. Ne-

topr s minc je symbolem pn K by se ped tvma oima jevilo jen poehnn" a netopr se svastikou znamen deset tisc poehnn". Nirvna V buddhistickm katechismu je nirvna (vyvanut") popisovna j a k o stav mysli a ducha, v nm veker vle k ivotu, veker tuby po byt a poitku uhasly, a proto pohasla i kad ve, touha, dost, nenvist, strach a bolest. Je to stav, kter d o k o n a l h o arhanta zbav vech strast a vysvobod ho z etzce znovuzrozovn. Noc dvojit sedmiky 7. dne 7. lunrnho msce se ve star n slavila noc dvojit sedmiky", je se na Tchaj-wanu slav dodnes jako svtek zamilovanch - podobn jako evropsk Valentn. Milovan osob se daruj sladkosti a zrove se dkuje bohm za d o s a v a d n pze a za budouc tst a zdrav. Pvod svtku souvis s bj o Nebeskm paskovi a Nebesk pradlen, neastnch milencch, kter kdysi Nefritov csa odlouil a vykzal je na opan behy nebesk eky (Mln drhy). Norbulingka Dalajlmovo letn sdlo zpadn od Lhasy, jeho zklady poloil 7. dalajlma Kalzang Gjamccho ( 1 7 0 8 - 1 7 5 7 ) . Schrauje se v nm mnostv sakrlnch pedmt a spis, kter astn pekaly kulturn revoluci. Nosoroec V dob posledn dynastie ( 1 6 4 4 - 1 9 1 1 ) symbol vojenskho hodnoste devtho hodnostnho stupn. Roh nosoroce byl povao-

vn za magickou ndobu a astn symbol uenc. Viio se, e kdy se do nj nalije npoj, lze poznat, zda nen otrven. V nskm lidovm lkastv se prek z tohoto rohu p o uv j a k o prostedek na zven potence. Notka porod Tato bohyn registruje kad porod a doke pomoci k dtti i neplodn en. Zobrazovna bv vtinou j a k o vzneen pan v krsn vyvanch atech. Tebae j nen zasvcen dn chrm, lze se v chrmech asto setkat s jejm obrazem. N o v rok nsk Nov rok (kuo-nien) aneb Svtky jara (chun-ie) zan d r u h m novolunm po zimn m slunovratu, tedy mezi 2 1 . lednem a 19. norem. A protoe Svtek zatku jara bv podle lunrnho kalende vtinou kolem 5. nora, mohou an slavit oba svtky souasn. Nov rok je zrove nejvt rodinn svtek roku, kter se vichni sna strvit v rodin. Slavval se patnct dn a lid povaovali za estnou povinnost splatit ped nm veker dluhy. Deset dn ped zahjenm svtku vechny ady zavely kancele a peet a raztka se v hedvbnch obalech pedvaly do schovy vrchnmu ednkovi. Vude se jen uklzelo, istilo, nakupovalo, peklo a vailo, protoe bhem svtench dn se nesmly v domcnosti pouvat ostr nstroje. V cel n byly vechny obchody nejmn po prvn ti dny zaveny, protoe tou dobou

slavili vichni, chud i bohat, a zsadn se nepracovalo. tvrt den zanali pracovat ti nejchud emeslnci a znovu se otvraly nejmen krmky. V nsledujcch dnech se pidaly - podle finann situace stedn podniky. Velk firmy a bohat lid vak slavili celch patnct dn. Bhem svtku vldl v zemi klid, mr a pohoda. Neposlaly se edn dopisy, nevyhotovovaly dokumenty a nevykonvaly popravy. Posledn den starho roku se odpalovaly petardy na zahnn zlch duch, Nov rok j a k o takov zanal podle lunrnho kalende kolem j e d e n c t v noci. Tuto noc vybranch pamlsk, dar a obad nikdo nespal, ani dti. Builo se do bubn a gong, troubilo na trumpety, dokonce se stlelo z dl. Ke spnku se ulhalo a v asnch

rannch hodinch a potom se navtvovali pbuzn, ptel a nadzen, blahoplo se jim a pedvaly se dary. Hluk a ruch v nsledujcch dnech o nco polevily, ivot se normalizoval. V jednom z poslednch t dn se konal dra tanec provzan z n a nm hlukem na odehnn zlch duch. A potom se ivot vrtil do starch kolej. Nudle a pent Dlouh nsk nudle se pentem jsou symboly dlouhovkost a v jin Cn se j a k o nudle dlouhho ivota" podvaj o narozeninch starch len rodiny a na Nov rok. Nii-kua Sestra a manelka mytickho csae Fu-siho zvan t N-wa, kter dala lidem instituci manelstv, vynalezla moldnky a podle jinch legend stvoila z hlny lidi.

 i n g m a p a Tibetsk buddhistick sekta, doslova star kola", kterou v 8. stolet zaloil indick mystik Padmasambhava, zakladatel prvnho

tibetskho buddhistickho kltera Samj vchodn od Lhasy. Souhrnn oznaen lamaistickch sekt ped Congkhapovou reformou.

slavili vichni, chud i bohat, a zsadn se nepracovalo. tvrt den zanali pracovat ti nej chud emeslnci a znovu se otvraly nejmen krmky. V nsledujcch dnech se pidaly - podle finann situace stedn podniky. Velk firmy a bohat lid vak slavili celch patnct dn. Bhem svtku vldl v zemi klid, mr a pohoda. Neposlaly se edn dopisy, nevyhotovovaly dokumenty a nevykonvaly popravy. Posledn den starho roku se odpalovaly petardy na zahnn zlch duch. Nov rok j a k o takov zanal podle lunrnho kalende k o l e m j e d e n c t v noci. Tuto noc vybranch pamlsk, dar a obad nikdo nespal, ani dti. Builo se do bubn a gong, troubilo na trumpety, dokonce se stlelo z dl. Ke spnku se ulhalo a v asnch

rannch hodinch a potom se navtvovali pbuzn, ptel a nadzen, blahoplo se jim a pedvaly se dary. Hluk a ruch v nsledujcch dnech o nco polevily, ivot se normalizoval. V jednom z poslednch t dn se konal dra tanec provzan znanm hlukem na odehnn zlch duch. A potom se ivot vrtil do starch kolej. Nudle a pent Dlouh nsk nudle se pentem jsou symboly dlouhovkosti a v jin n se j a k o nudle dlouhho ivota" podvaj o narozeninch starch len rodiny a na Nov rok. N i i - k u a Sestra a manelka mytickho csae Fu-siho zvan t Nu-wa, kter dala lidem instituci manelstv, vynalezla moldnky a podle jinch legend stvoila z hlny lidi.

 i n g m a p a Tibetsk buddhistick sekta, doslova star kola", kterou v 8. stolet zaloil indick mystik Padmasambhava, zakladatel prvnho

tibetskho buddhistickho kltera Samj vchodn od Lhasy. Souhrnn oznaen lamaistickch sekt ped Congkhapovou reformou.

Ob d u c h m nebes a z e m Csa sice pi velk obtn ceremonii kadoron uctval boha rolnictv, ale krom toho vzval pi stedn obti duchy nebes a zem. Touto obt byl uctvni nebet vldci", tedy bohov hromu, mrak, vtru a det, i pozemt vldci", jimi se mnili duchov posvtnch hor, mo a ek. Ob Jupiterovi Jupiter, zvan t Velk rok" (Tchaj-suej), byl povaovn za vldce roku, uctvn j a k o vznamn planeta a csa mu v prvn a dvanct msc pinel takzvanou stedn ob. Ob Slunci a Msci Za csastv byly v Pekingu na vchod a zpad msta dva velk olte, jeden vyven a zasvcen Slunci, druh zahlouben a zasvcen Msci. Ob nebesk tlesa b y l a p o v a o v n a za bohy, kterm csa pinel stedn ob, Slunci rno za jarn rovnodennosti a Msci veer za podzimn rovnodennosti. Obiln d (kou-j) Men svtek, kter se na venkov slav 5. dne 3. lunrnho msce (20./21. duben), nebo v tomto ase pichzej pozdn jarn det, tolik dleit pro setbu obil.

O b l a k a a d spojen.

Symbol sexulnho

Oblaka Symbol tst. O b a d n n d o b y V hrobech krl a knat dynastie ang-Jin (asi 1523 a 1027 p. n. I.) se u nachzej kultovn bronzy, j e se pouvaly j a k o obadn ndoby a dvaly se do hrobu zesnulm. O b a d n ezlo P o u z e csa ve sv univerzln roli prostednka mezi nebesy a lidskou spolenost mohl provdt nutn rituly pro zachovn blaha celho sttu. Pi tchto obadech dvn krlov pouvali obadn nefritov ezla, na nich se kotou pi (nebe) spojoval se sekerou (panovnick moc). Ocet Jst ocet" znamen rlivost. O h k a na mouchy Symbol autority buddhisfickch mnich s knskmi funkcemi a uenc vyho stupn. Vyrb se ze n k r a v s k h o , koskho nebo jaho ohonu. Ohov hvzda Planeta Mars (Chuo-sing), j se rovn k Nebesk trest", protoe oznamuje vlku. Dle symbolizuje ohe a vldne ltu a rovn je odpovdn za nhl zmatky, nepodek a tlesn tresty.

Ohov j m a Nevstinec. Oliva Pro zelenou barvu ivota.

symbol

Olt Msce Tento olt v chrmu Msce se nachzel za csastv v dnenm pekingskm parku Je-tchan a byl a do roku 1911 dleitm obtitm zejmna o svtku Msce (15. dne 8. lunrnho msce). Park le zpadn od Csaskho palce zhruba na rovni parku '-tchn na vchod, v nm zase bval chrm Slunce s oltem Slunce. Severovchodn od Csaskho palce stval v dnenm parku Ti-tchan chrm Zem a na jihovchod chrm Nebes. Olt Rolnictv Olt Rolnictv se nachzel zpadn od velkho arelu chrmu Nebes a byl postaven v dob Ming. Svm tvarem je jedinen dlouh 15 m, irok 15 m, ale vysok pouze 1,5 m. V hlavn sni s pti mstnostmi severn od olte se schraovaly posvtn obadn tabule. Olt rody Csa dvakrt ron obtoval na olti rody, kter se nachz v Sunjatsenov parku ped Csaskm p a l c e m . Na jae se zde modlil za bohatou rodu a na podzim za ni dkoval. Pt vrstev pdy rzn barvy, kter byly uloeny v tstupovm olti, symbolizovaly vldu csae nad vemi zemmi a kraji e stedu. Olt vech svatch Nzev olte s mnoha sochami nejrznjch boh. Na olti pvodn stla jen j e d n a socha, pozdji ti a nkdy i pt. S rostoucm blahobytem, pedevm v ji-

n Cn, H o n g k o n g u a na Tchaj-wanu, ale i v nskch chrmech jihovchodn Asie, pidvali vc dal sochy. Olt Z e m Na severu Pekingu stval olt Z e m , u nj csai a do roku 1911 slavili slavnost slunovratu. Sever bval svtovou stranou, kter korespondovala se zem a tmou, stranou, je souvisela s principem jin a se sudmi sly. Dochovan olt pochz z roku 1530, je tvercov, protoe Z e m m podle staronskeho pojet tvar tverce. S jinovou symbolikou souvisej i j e h o dva stupn, tyi schody a nsobky sudch sel. Cel arel bval svatyn byl pemnn v park Ti-tchan. O m v n buddh 8. dne 4. lunrnho m s c e se ve vech buddhistickch c h r m e c h zbavuj B u d d h o v y obrazy a sochy prachu a omvaj se. Sochm se zavazuj oi, aby nevidly, jak se omvaj ostatn. Obad se kon za asti etnch vcch. Opasek Symbol ednka. Opice Ve star Cn byla povaovna za ochrnkyni ped arodjnictvm, zlmi kouzly a zlomyslnmi kousky trpasliho lidu, zrove symbolizovala lstivost a skonost. Opice je praotcem vech Tibean a v jin n ji uctvali jako boha. V lidov mluv vak symbolizuje cizolonka. Kdy na obraze vidme opici, jak leze po javoru a sna se doshnout na balek ve vtvch, znamen to pn edn hodnosti, nebo v onom balku se skrv edn pee.

Ob d u c h m n e b e s a zem Csa sice pi velk obtn ceremonii kadoron uctval boha rolnictv, ale krom toho vzval pi stedn obti duchy nebes a zem. Touto obt byli uctvni nebet vldci", tedy bohov hromu, mrak, vtru a det, i pozemt vldci", jimi se mnili duchov posvtnch hor, mo a ek. Ob Jupiterovi Jupiter, zvan t Velk rok" (Tchaj-suej), byl povaovn za vldce roku, uctvn j a k o vznamn planeta a csa mu v prvn a dvanct msc pinel takzvanou stedn ob. Ob Slunci a M s c i Za csastv byly v Pekingu na vchod a zpad msta dva velk olte, jeden vyven a zasvcen Slunci, druh zahlouben a zasvcen Msci. Ob nebesk tlesa byla p o v a o v n a za bohy, kterm csa pinel stedn ob, Slunci rno za jarn rovnodennosti a Msci veer za podzimn rovnodennosti. Obiln d (kou-ju) Men svtek, kter se na venkov slav 5. dne 3. lunrnho msce (20./21. duben), nebo v tomto ase pichzej pozdn jarn det, tolik dleit pro setbu obil.

O b l a k a a d Symbol sexulnho spojen. Oblaka Symbol tst. Obadn ndoby V h r o b e c h krl a knat dynastie Sang-Jin (asi 1523 a 1027 p. n. 1.) se u nachzej kultovn bronzy, je se pouvaly j a k o obadn ndoby a dvaly se do hrobu zesnulm. O b a d n ezlo Pouze csa ve sv univerzln roli prostednka m e z i nebesy a lidskou spolenost mohl provdt nutn rituly pro zachovn blaha celho sttu. Pi tchto obadech dvn krlov pouvali obadn nefritov ezla, na nich se kotou pi (nebe) spojoval se sekerou (panovnick moc). Ocet Jst ocet" znamen rlivost. O h k a na mouchy Symbol autority buddhistickch mnich s knskmi funkcemi a uenc vyho stupn. Vyrb se ze n k r a v s k h o , koskho nebo jaho ohonu. Ohov hvzda Planeta M ars (Chuo-sing), j se rovn k Nebesk trest", protoe oznamuje vlku. Dle symbolizuje ohe a vldne ltu a rovn je odpovdn za nhl zmatky, nepodek a tlesn tresty.

Ohov j m a Nevstinec. Oliva Pro zelenou barvu symbol ivota. Olt Msce Tento olt v chrmu Msce se nachzel za csastv v dnenm pekingskm parku Jue-tchan a byl a do roku 1911 dleitm obtitm zejmna o svtku Msce (15. dne 8. lunrnho msce). Park le zpadn od Csaskho palce zhruba na rovni parku 2'-tchan na vchod, v nm zase bval chrm Slunce s oltem Slunce. Severovchodn od Csaskho palce stval v dnenm parku Ti-tchan chrm Zem a na jihovchod chrm Nebes. Olt Rolnictv Olt Rolnictv se nachzel zpadn od velkho arelu chrmu Nebes a byl postaven v dob Ming. Svm tvarem je jedinen dlouh 15 m, irok 15 m, ale vysok pouze 1,5 m. V hlavn sni s pti mstnostmi severn od olte se schraovaly posvtn obadn tabule. Olt r o d y Csa dvakrt ron obtoval na olti rody, kter se nachz v Sunjatsenov parku ped Csaskm palcem. Na jae se zde modlil za bohatou rodu a na podzim za ni dkoval. Pt vrstev pdy rzn barvy, kter byly uloeny v tstupovm olti, symbolizovaly vldu csae nad vemi zemmi a kraji e stedu. Olt vech svatch Nzev olte s mnoha sochami nejrznjch boh. Na olti pvodn stla jen jedna socha, pozdji ti a nkdy i pt. S rostoucm blahobytem, pedevm v ji-

n C n , Hongkongu a na Tchaj-wanu, ale i v nskch chrmech j i hovchodn Asie, pidvali vc dal sochy. Olt Z e m Na severu Pekingu stval olt Z e m , u nj csai a do roku 1911 slavili slavnost slunovratu. Sever bval svtovou stranou, kter korespondovala se zem a tmou, stranou, je souvisela s principem jin a se sudmi sly. Dochovan olt pochz z roku 1530, je tvercov, protoe Z e m m podle staronskeho pojet tvar tverce, S jinovou symbolikou souvisej i jeho dva stupn, tyi schody a nsobky sudch sel. Cel arel bval svatyn byl pemnn v park Ti-tchan. O m v n buddh 8. dne 4. lunrnho msce se ve vech buddhistickch chrmech zbavuj Buddhovy obrazy a sochy prachu a omvaj se. Sochm se zavazuj oi, aby nevidly, jak se omvaj ostatn. Obad se kon za asti etnch vcch. Opasek Symbol ednka. Opice Ve star n byla povaovna za ochrnkyni ped arodjnictvm, zlmi kouzly a zlomyslnmi kousky trpasliho lidu, zrove symbolizovala lstivost a skonost. Opice je praotcem vech Tibean a v jin n ji uctvali jako boha. V lidov mluv vak symbolizuje cizolonka. Kdy na obraze vidme opici, jak leze po javoru a sna se doshnout na balek ve vtvch, znamen to pn edn hodnosti, nebo v onom balku se skrv edn pee.

Opice je devtm znamen nskho zverokruhu a povauje se za velice sloitou osobnost: duchaplnou, le vrtoivou, plnou fantazie, le lehkovnou, chytrou, avak vnivou. ivot je pro ni hrou, velikm dobrodrustvm, nepetritm sledem vzev. Ctidostivost a lstivost se v n mohou pmo geniln kombinovat. Osoba narozen v roce Opice mv pirozen arm (opice podle bj vylkala z boh i tajemstv nesmrtelnosti). Opice bvaj rozenmi herci, spisovateli, kritiky, obchodnky, dokonce badateli. V lsce jsou vniv, ale nestl. K Opici se nejspe hod My nebo Drak. S Tygrem mus zachzet obezetn a Pes a Had jsou pli pzemn a umrnn, ne aby po cel ivot sneli jej blzniv npady. O p i b h Opiho boha Sun Wu-kchunga uctvaj jak taoist. tak buddhist a znaj ho i mal dti, protoe je jednou z hlavnch postav Wu Ccheng-enova romnu Cesta na Zpad". Toto dlo ze 16. stolet pat mezi nejoblbenj nsk knihy, bylo asto dramatizovno a zpracovno i jako knka pro dti (esky Opi krl). Navzdory tomu ml Sun Wu-kchung jen mlo chrm a z tch, je se zachovaly, se dva nejvznamnj nachzej v Hongkongu, kde se 16. dne 8. lunrnho msce kon velk oslava jeho narozenin, asn podvan se lvmi tanci, akrobaty, divadlem a pestrm prvodem. O r e l Symbol sly, v Cn vak mn

rozen ne v Evrop. Obraz s orlem sedcm na borovici vyjaduje pn starmu mui, aby byl siln jako orel a il dlouho jako houevnat borovice. Orel na skle vdy symbolizuje individulnho bojovnka. Osel I v n symbol hlouposti a zabednnosti. Nesmrteln ang Kuo-lao nicmn jezd na blm oslu. O s m Jako sud slo je osmika sice slo ensk, ale m znan vznam v ivot mue a lze ji povaovat vcelku za astnou. Jej etn kombinace svd o pznivch pomrech, astnch stavech a doucch vcech. sla osm vyuv symbolicky kad ze t hlavnch nskch nboenstv. Taoismus hovo o osmi emblmech, konfucianismus o osmi klenotech neboli pokladech uence, buddhismus o osmi symbolech tst, lamaismus o osmi blahovstnch znamench. Osm trigram Knihy promn obsahuje tajemstv vesmru a vychz z osmi symbol: nebe, zem, eky, ohn, jezera, vtru, hromu a hory. Osm novoronch plod" je tykev, tomel, grantov jablko, cedrt, vinn rva, broskev a meloun. Kad an zn Osm nesmrtelnch, kte jsou vdy povaovni za astn symboly. Kdy vanul siln vtr, zjiovalo se, o kter z osmi vtr" se jedn: umiv vtr toti pichz vdy z vchodu, vesel vtr z jihovchodu, plamenn vtr od severovchodu, velk boue z jihu, chladiv vtr z jihozpadu, trval vtr ze zpadu, ostr vtr ze severozpadu a ledov vtr ze severu.

O s m ctnost

143

Osm blahovstnch znamen V lamaismu, kter je rozen v Tibetu, M o n g o l s k u a v severn a zpadn n, existuje cel skupina symbol pinejcch tst: zlat kolo sergji khorlo (symbol Buddhy kjamuniho, jednota vech vc a jev), pravotoiv bl ulita dungkar jkhjil ( B u d d h o v o m l u v e n slovo), lotos pdma (duchovn istota, nirvna), drahocenn slunenk rinhen dug (znak krlovsk vldy, symbol Buddhova uen), zlat rybky sergji a (symbol volnosti), ndoba s velkm pokladem ter henp bumpa (urna na ostatky, symbol skrytch poklad), praporec vtzstv gjalcchn (symbol vtzstv nad nevdomost a smrt), vzneen diagram palgji beu (nekonen uzel, symbol jednoty vech vc a klamn pedstavy asu) Osm boskch kmen V djinch umn hraj vznamnou, ale v nboenstv sp podadnou roli zstupci osmi td boskch bytost. Jedn se vtinou o dra bohy, kte se zdrovali v B u d d h o v blzkosti, aby ho chrnili. Prvn k m e n jsou dvov, dve indick bostva, nyn bostva bezejmenn, vystupujc kolektivn j a k o ochrnci b u d d h i s m u . Druh kmen pedstavuj n g o v (draci, hadi), polobosk bytosti, je asto vystupuj v lidsk podob, ale za hlavou maj kob hlavu a msto nohou had ocas. V n v nich spatuj pedevm duchy jezer, ek a rybnk. Ngov navc vlastn palc na moskm dn, v nm sdl dra krl,

o kterm vyprvj etn pohdky. Tet kmen jsou jakov, popisovan asto j a k o divoc, nsiln, pmo zl dmoni, ve skutenosti se vak navzdory jejich stralivmu vzhledu j e d n o d o b r a spravedliv duchy zem a vody. tvrt jsou d u c h o v hudby, gandharvov, kte p v o d n patili do druiny boha Indry a nyn slou v B u d d h o v nebi. Skuten dmoni j s o u vak asurov, zobrazovan j a k o titnt vlenci, kte chrn uen. est kmen pedstavuj pta duchov garudov se zlatmi kdly, jich je na nebesch mnostv, na zemi vak pouze j e d i n . Tohoto p o z e m s k h o " garudu hinduist dodnes uctvaj j a k o jzdn zve boha Vinua a j a k o krle ptactva. V budd h i s m u j e naopak povaovn z a o c h r a n n h o ducha uen, m n o h d y zobrazovn j a k o lovk s perutmi a orl hlavou. Do sedmho kmene pat kinnarov, bytosti s lidskou hlavou a koskm tlem (nebo naopak), duchov zpvu, kte s gandharvy zajiuj nebeskou hudbu. Tento bosk zstup uzavraj opt had duchov. Jak vidno, tchto osm boskch kmen pedstavuje to nej bezprostednj spojen mezi hinduismem a buddhism e m . I v umn je tento fakt natolik j e d n o z n a n , e nen divu, kdy mnoz hinduist povauj veker b u d d h i s m u s pouze za odno svho nboenstv. O s m ctnost Zdvoilost, slunost, spravedlivost, stud, lska k rodim, bratrstv, vrnost a pesnost.

O s m e m b l m taoist Vj, ryb buben", me, lahvovit tykev, fltna, kvtinov kok, kastanty a lotos. O s m klasickch hudebnch nstroj Kastanty, zvonek, loutna, fltna, k a m e n n inely, buben, moldnky, okarna. Osm klenot T osm vzcnost" nebo osm poklad uence": Klasick ada tchto symbol je mince (bohatstv), perla (istota), kosotverec (vtzstv), zrcadlo (manelsk vrnost), kastanty (poehnn), kniha (studium), roh nosoroce (pevn charakter) a list ebku obecnho (liv sla). Postupem asu je podle dynasti a provinci nahrazovaly nsledujc symboly: skla (trvalost), mraky (plodnost), vlny (pbytek drak), obrazy (kultura), stbrn botka (bohatstv), ling-' (houba nesmrtelnosti), trojnoka (vlda), bann (sebevchova) a javor (ednick hodnost). O s m kon nsk umn asto ztvruje osm kon, kte thli vz csae Mu-wanga. Csa k nim natolik pilnul, e je na sklonku ivota neprodal ani nedal utratit, ale vypustil na pastviny jako svobodn zvata. Takov jednn bylo v t dob tak neobvykl, e velo do djin. Kon se na obrazech asto vlej po zemi - z radosti, e se konen zbavili postroj. O s m nectnost Buddhista se mus vysthat zejmna tchto osmi nectnost: pchy, nenvisti, zvisti, haminosti, dostivosti, rlivosti, nevdomosti a pochyb. O s m nesmrtelnch V ppad Osmi

nesmrtelnch (pa-sien) se p v o d n jednalo o historick nebo bjn postavy, kter byly pozdji prohleny za bostva. ili v rznch dobch, zkoumali tajemstv prody a postupn si vyvinuli nadpirozen schopnosti. Umli se pr zneviditelnit, dovedli pemovat kameny ve zlato, dokonce oivovat mrtv. asem se jejich sestava ustlila na skupinu osmi. Kad z Osmi nesmrtelnch m atribut, ale nikomu z nich nebyl postaven chrm, nebo se k, e jejich domovem jsou Ostrovy nesmrtelnch" lec daleko ve Vchodonskm moi a b n m smrtelnkm nedostupn. Kadch 1000, 3000 n e b o 9000 let navtvuj Krlovnu matku Zpadu, Si-wang-mu, a dostvaj od n broskve nesmrtelnosti". Jsou to ung-li chiian, ang Kuo-lao, Lu Tung-pin, Cchao Kuo-iou, Li Tchie-kuaj, Chan Siang-c', Lan Cchaj-che a C h e Sien-ku. Umn je vtinou zobrazuje po tech nebo vechny najednou, samostatn jen zdka. O s m nesmrtelnch s vna U tohoto astho nmtu vtvarnho umn se nejedn o prav" nesmrteln, nbr o osm bsnk z doby dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) , k n i m pat i oslavovan Li Po. Bsnk Tu Fu, naden jejich umnm, je nazval osmi nesmrtelnmi". O s m novoronch plod Tykev, tomel, grantov jablko, meloun, broskev, cedrt, vinn rva, dn. Osm symbol nesmrtelnch Osm taoistickch svatch, kte doshli

Osm velkch chrm Zpadnch hor

145

nesmrtelnosti, symbolizuje osm atribut, je lze v nskm umn vidt i samostatn j a k o astn ornamenty a symboly. Jedn se o vj, me, tykev, kastanty, kvtinov ko.k, bambusovou ty, fltnu a lotos. O s m symbol tst Na chrmovch zdech, nad domovnmi dvemi a na mnoha obrazech se asto vyskytuje osm buddhistickch symbol tst, je bvaj uspodny do dvou ad po tyech. Horn adu zahajuje tzv. nekonen uzel, symbolizujc vnost, hojnost nebo dlouh spokojen ivot. Nsleduje lotos j a k o symbol istoty a vrnosti. Tet je detnk nebo slunenk j a k o dstojnost a ochrana pede vm zlm a nakonec vza s nektarem vyjadujc harmonii a splnn pn a tueb. Doln ada zan zkenmi jami ohkami, je symbolizuj vnost, pokrauje baldachnem znamenajcm vysokou hodnost, ale i vtzstv Buddhova uen. Nsleduje pr ryb, kter pedstavuje manelstv, plodnost a bohatstv, a nakonec pravotoiv ulita, je m symbolizovat B u d d h v hlas, ale tak ochranu ped zlem. Jednotliv e m b l m y tto klasick" ady byly v rznch dynasti nebo i v uritch provincch nahrazeny jinmi symboly, ale poet osmi se vdy zachoval. Napklad: zvon (cta), kolo uen (Buddhova moudrost), boukov mraky (politick zvrat), perla nebo planouc klenot (istota, Buddhovo srdce), Buddhovy lpje (symbol nauky), pagoda

(relikvie), diamantov ezlo ( m o c nauky), n (ob), loutna (istota, vrnost), vadra (moc), citera (manelstv), buben (symbol z m n y ) , moldnky (fnix); drahocenn slunenk (symbol krlovsk moci), dvojice zlatch rybek (symbol volnosti), truhlice s pokladem (symbol hojnosti), lotos (symbol neposkvrnnosti), pravotoiv ulita (symbol mluvenho slova), skvl diagram (symbol jednoty vech vc), korouhev vtzstv (symbol triumfu nad nevdomost a smrt), zlat kolo (symbol Buddhy a jeho uen). O s m trigram Staronske vteck symboly sestvajc ze t plnch nebo peruench ar. Princip j a n g symbolizuje pln ra, princip jin peruen. Onch osm trigram jsou nebe (chien), zem (kchun), h r o m (en), eka (kchan), hora (ken), vtr (sun), ohe (li) a jezero (tuej). Za jejich autora je povaovn bjn csa Fu-si, kterho inspiroval krun bjn elvy. Kombinac trigram vznik 64 hexagram I-ingu. O s m velkch chrm Zpadnch hor Pod tmto nzvem se odedvna mn cel etzec buddhistickch chrm a klter v ndhern lesnat krajin Z p a d n c h hor u Pekingu, j e pro krsnou polohu navtvovali i csai. Tto oblasti se k Pa-ta-chu, tj. Osm krsnch pohled". Chrmy byly zbudovny od 7. do 17. stolet. Roku 1900 je za boxerskho povstn poniila vojska osmi spojench mocnost a pozdji byly, pokud to

lo, obnoveny. Jmenuj se chang-an, Ling-kuang, San-an, Ta-pej, Lung-vvang, Siang-ie, Pao-u-tung a eng-kuo. O s m vnjch c h r m Na severu a severovchod csask letn rezidence v horch provincie Che-pej u msta c h e n g - t e se nachz tzv. osm vnjch chrm, zbudovanch vtinou v tibetskm slohu, je vmluvn svd o tom, kterak csaov dynastie ching podporovali lamaismus. V m n o h o n r o d n o s t n m nskm stt se vldce musel starat o to, aby Tibeany a Mongoly pipoutal k i, a stavbou tchto chrm demonstroval svou pi, starostlivost a respekt i v nboensk oblasti. Po japonskm b o m b a r d o v n za druh svtov vlky a po dn rudch gard za kulturn revoluce se tyto chrmy nachzej v r z n m stavu a dosud v nich probhaj restauran prce. Relativn dobe se zachovaly u-siang-s' (chrm Madurho) a Pchu-en-s' (chrm Veobecn benevolence). Pozoruhodn Buddhovy sochy jsou v P c h u - j o u - s ' (chrmu Veobecn p o m o c i ) , zatmco An-juan-miao (chrm Pacifikace pohrani) nabz bohat zdobenou sochu Kitigarbhy. K velkm chrmm pat Pchu-tchuo-cung-cheng-'-miao (chrm Uen Potaraka) zvan mal Potla", dle Su-mi-fu-ou-'-miao (chrm tst a dlouhovkosti), imitujc klter Tailhunpo v i k a c e . a Pchu-ning-s' (chrm Veobecnho mru) s dvaadvacetimetrovou sochou

Avalkitvary. V nskm slohu je oproti tomu Pchu-le-s' (chrm Veobecn radosti), jeho s m skvostnou nstropn vzdobu. O s m vzcnch Buddhovch orgn Srdce, lunk, slezina, plce, jtra, aludek, ledviny, steva. Ostrovy nesmrtelnch Ti ostrovy vil" lec ve Vchodonskm moi, Pcheng-laj. Jing-ou a Fang-ang, je jsou d o m o v e m nesmrtelnch a na nich roste bylina nesmrtelnosti. Csa chin '-chuang k nim p o d l e povsti vyslal vpravu za elixrem ivota. Ovce Mezi ovc a kozou se v ntin nerozliuje, koza se povauje za horskou ovci". Symbolick vznam ovce je dtsk oddanost. O v c e je jinak o s m m znamenm nskho zverokruhu. lovk narozen v roce Ovce bv povaovn za stydlivho a ponkud pesimistickho, potebuje partnera, o nj se m e opt a kter snese j e h o tkavost a lehkou nevypoitatclnost. Na druhou stranu je vak vrn, npomocn a velkorys a doke citliv naslouchat. Ovce asto nachzme mezi mali, sochai, novini, rovn bvaj m d n m i nvrhi, kvtini nebo designry. Protoe maj pirozen smysl pro odpovdnost a projevuj vrnou, starostlivou lsku, vychzej nejlpe s Krlky a Vepi. Tygry se ct chrnny a Kon je pmo magicky pitahuj. Nesnesou se s M y m i , kter pli prosazuj svou vli.

147

Pa-sien viz O s m nesmrtelnch Padmapni Pzvisko bdhisattvy Aval kitS vary, doslovn s lotosem v ruce". Jeho pozlacen bronzov sochy se v n vyskytovaly zejmna v 5. a 6. stolet. P a d m a s a m b h a v a Slavn indick mg a buddhistick vrozvst Padm a s a m b h a v a (zrozen z lotosu") byl povoln do Tibetu, aby zahnl a krotil dmony. Jedn se o nejproslulej osobnost buddhistickho tantrismu a pipisuje se mu autorstv Tibetsk knihy mrtvch. Na lamaistickch zobrazench sed v lotosov nebo diamantov pozici, m krlovsk roucho, mitru se sluncem, mscem, vadrou a orlmi pery, v pravici vadru, v levici leben klenbu a v n lhev s nektarem nesmrtelnosti. Padmsana Lotosov trn vyhrazen Buddhovi a bdhisattvm. Pagoda Vovit stavba s kulatm, tvercovm nebo mnohostrannm pdorysem; v jin a jihovchodn Asii bv zvonovit (dgoba). v Tibetu tvercovho pdorysu a pechz v kupoli (hrten) a v n a Japonsku mv nahoru zuujc se patra s prohnutmi stkami. Vzorem j byla

pvodn stpa, indick krlovsk hrob, kter se asem zmnila v symbol probuzen. Buddhismus pagodu zprvu povaoval za centrln stavbu klternho komplexu; slouila j a k o relikvi pro ostatky Buddhy, buddhistickch svtc nebo posvtn texty, brzy se vak stala nezbytnou soust krajiny. Pagody se stavly na moskm pobe a u ek jako orientan body pro plavce, j a k o rozhledny i j a k o okrasn ve v zahradch a parcch. V malstv a bsnictv je odedvna oblbenm motivem. Pagoda Buddhova zubu Roku 1 900 intervenn vojska zniila chrm Svatho svtla na jihu Zpadnch hor u Pekingu. Pi odklzen trosek se v zkladech nala devn truhla s npisem Posvtn zub kjamunih o " . nsk buddhistick j e d n o t a uznala zub za prav. Dlouho se rozhodovalo o definitivnm mst uloen tto vzcn relikvie, a byla nakonec zbudovna pagoda na pvodnm mst, a to v letech 1958-1964, tedy bezprostedn ped kulturn revoluc. Je to vskutku vmluvn pklad kotrmelc nsk nboensk politiky v modern dob. Pagoda je osmibo-

k, 50 metr vysok a stoj na severnm ndvor bvalho chrmu, kter u obnoven nebyl. Paj -i -en Bostvo v blm atu", patron ezb nefritu. Paj-ma Tiang -un Taoistick bostvo uctvan pedevm v provincii Chaj-nan a zobrazovan j a k o generl ve skvostnm atu a s meem, proto se asto plete s bohem vlky. Paj-ma-s' viz C h r m Blho kon Pak Tai Kantonsk j m n o bostva znmho na severu jako Cen Wu, jemu se t k Csa severu, Nejvy vldce temnho nebe, Vldce svta mrtvch, Velitel dvancti nebeskch vojsk, ern pn, Strce spolenosti. Vechna tato jmna ukazuj na synkretick bostvo par excellence a zd se, e jeho pvod sah do 2. tiscilet ped nam letopotem. Na ostrov Cheung Chau (Cchang-ou) u Hongkongu je uctvn j a k o ochrnce ped morem a m vlastn chrm a na ostrov Hongkong lze vidt v chrmu Pak Tai jeho mdnou sedc sochu v nadivotn velikosti z roku 1604. Za dynastie ching ml Cen Wu v Pekingu pes 40 chrm a bylo po nm pojmenovno patnct ulic. Palc naproti nebes Nejbohat klter Tchaj-wanu se nachz na zpad ostrova ve mst Pchej-kchang a je zasvcen bohyni moe Ma-cu. pi jejch narozeninch 2 3 . dne 3. lunrnho msce se kon velik a barvit svtek spojen se znanm hlukem, kter m zahnat zl duchy. Plen knih V nskch djinch do-

lo ke tem pokusm o likvidaci tradic, je se protivily mocenskm ambicm nebo nzorm nkterho vldce: roku 213 p. n. 1. za dynastie chin, roku 618 krtce ped nstupem dynastie Tchang (618-907) a za kulturn revoluce v letech 1964-1974. Pan C e n Taoistick patronka, bohyn horeky pi sple. P n deseti tisc k a m e n Pdomek boha bohatstv, zvanho t bh d o b r h o pjmu". Toto veobecn uctvan bostvo bylo dajn vysokm ednkem csae ing-tiho (157 a 140 p. n. 1.) z dynastie Zpadn Chan. Na csae siln zapsobilo, e ednk si legln dokzal zajistit mnostv pjm, je mu umonily podit si sbrku 10 000 drahokam, a propjil mu titul Pn deseti tisc kamen". Deset tisc znamen v ntin tolik j a k o velice moc". Zd se, e ednkovy pjmy byly znan, nebo zbohatli i vichni pslunci j e h o rodiny. P n lvho evu Dhjnibuddha Simhanada, nsky '-chou-fo, bv asto zobrazovn s buddhou Amitbhou a b u d d h o u litelem J a o - ' - f o e m a symbolizuje, e uen kjamuniho ots svtem j a k o lv ev. Pn ohn viz Li Panhenlama Po dalajlmovi druh nejvy crkevn pedstavitel Tibetu; sdl v kltee Tailhunpo a je povaovn za vtlen buddhy Amitbhy. Prvnm p a n h e n l a m o u byl L o z a n g hkji Gjalcchn (1570-1662), uitel tvrtho a ptho dalajlmy. Po

jeho smrti pt dalajlma prohlsil, e nebyl nikm jinm ne inkarnac buddhy Amitbhy a e se ustavin znovuzrozuje stejn jako dalajlma. Po dalajlmov smrti se panhenlam a automaticky stv nejvy duchovn autoritou tibetskho buddhismu. Kdy panhenlama zeme, me bt za j e h o novou inkarnaci uznno jen to dt, je uzn dalajlma - a naopak. Tm jsou tyto dv inkarnan linie nerozlun provzny. Dalajlma se postupn mnil stle vce v politickho vdce Tibetu, zatmco panhenlama byl povaovn spe za duchovn reprezentaci. Kdy v roce 1989 zemel dest panhenlama, byl po nkolika letech hledn roku 1995 vybrn a nskmi ady intronizovn ptilet Gjalcchan Norbu jako jedenct vtlen panhenlamy. 14. dalajlma vak vybral estiletho Gendiin hokji imu, kterho vak an zadreli a deportovali na neznm msto. Panda Symbol mru. V dvnch asech vztyovaly armdy na znamen kapitulace namsto bl vlajky obraz pandy. Panter Symbol statenosti, vlenickch ctnost a vojenskho ednka 3. hodnostnho stupn. P i k a V buddhistick mytologii dmonka usmrcujc dti, nebo byla v pedchozm ivot jako thotn donucena tanit pi krlovsk slavnosti a potratila. Je povaovna za manelku boha bohatstv Kubry. Pao-ku Taoistick nesmrteln, kter

ila ve 4. stolet v Kantnu a j a k o akupunkturistka dosahovala asnch lebnch vsledk. dajn byla dcerou lkae a chot u e n c e , kter vyznail hlavn a vedlej drhy v lidskm tle, na nich le aktivn body (fingy). Pao-kuang-s' V chrmu Pao-kuang-s" (buddhistickm chrmu Svatho svtla), 19 km od chen-tu v provincii S'-chuan, je 500 asn zachovalch soch luo-chan. Chrm byl zaloen za dynastie Vchodn Chan (25 a 220) a nkolikrt rozen. V roce 881 se v nm csa Si-cung skrval ped povstalci. P a o - k u o - s ' Velk s c h r m u P a o - k u o - s ' , 15 km z p a d n od msta Ning-po, pochz z 11. stolet a jedn se o nejstar devnou stavbu v provincii e-iang. Stechu nese estnct mistrovskch sloup z dynastie Sung (960-1279). Pao-eng ta-ti Bh znm j a k o Velk csa, j e n ochrauje i v o t " je uctvn v jin n a zahraninmi any v cel jihovchodn Asii. Pvodn by! taoistickm lkaem a bylnkem, kter pr ml obivovat i mrtv. Tento zzran lka se pvodn jmenoval Wu-tao a podle legendy il v letech 9 7 9 - 1 0 3 5 . Protoe j e h o vhlas se il i za hranice rodn provincie Fu-ien, csa ho pozdji oficiln povil na boha. V chrmech ho lze vidt j a k o mue stednho vku, dstojn sedcho v dvorskm rouchu a s csaskou korunou na dram trnu.

Papr draka a fnixe Svatebn smouva, nebo drak a fnix symbolizuj m u s k o u a enskou pirozenost. Papouek Nefritov figurky papouk (jing-wu) jsou znmy ji z dynastie Vchodn ou ( 7 7 0 - 2 2 1 p. n. 1.) a svd o ct, j se tento ptk til. U ve starch textech se hovo o mluvcch papoucch. Mladm dvatm se v n asto k papouci jako u ns teba by. Avak obrat papouek zve na aj" znamen, e nevstka vb zkaznka. Na obrazech lze vidt jako prvodce bohyn Kuan-jin papouka s perlou v zobku. Patriarcha ir vody Bostvo uctvan pedevm v provincii Fu-ien, je odpovd za istou vodu a bv vzvno pi hluchot, slepot a poruchch spnku. Jedn se o zbonnho ching-ueje ( 1 0 4 4 - 1 ] 24), lkaskho vojenskho poradce z dob dynastie Sung. Patron kon M a - w a n g , patron kon a vozk, m narozeniny 23. dne 6. lunrnho msce spolen ochrncem dobytka Niou-wangem. Patron vojk I kdy za boha vlky je obecn povaovn Kuan Ju, vojci j a k o patrona uctvaj pedevm Jue Feje ( 1 1 0 3 - 1 1 4 2 ) , kter za dynastie Jin Sung odrazil vojska durenskho sttu in. Navzdory vtzstvm ho vak kancl chin Chuej obvinil z vlastizrady a dal popravit. V roce 1162 byl rehabilitovn a brzy nato zbonn a jeho kult se rozil po cel n. asem ho za svho patro-

na zaaly povaovat i jin profese, take byl uctvn jako bh bohatstv a obchodnci a majitel malch k r m k v nj skldali veker sv nadje. Kadopdn je povaovn za zn pklad loajality, chrabrosti a lsky k vlasti. Patron zemdlstv Csa uctval patrona zemdlstv kad rok s a m o statnou obt u olte rody, kde provdl obad csask orby". Ob se konala ve tetm lunrnm msci pi zahjen zemdlskch prac. Po obadu csa osobn vyoral est brzd pluhem taenm volem, obklopen nejvymi hodnosti a stovkou starch rolnk vybranch z okol. Po n m vyorali nkolik brzd i nejvy hodnosti. Obil z tohoto posvtnho pole slouilo jako obtina pi velkch obadech v chrmu Nebes. Patroni emesel Ve star n mla prakticky kad profese svho patrona, j e h o narozeniny nleit slavila. Nkte z tchto patron mli v refertu vce emesel, napklad Lu Pan, kterho uctvali vichni pslunci stavebnch povoln a devorubci a jen se dodnes t ct vech zahraninch an v j i h o v c h o d n Asii. P a t r o n k a b o u r c m o r u o v c h Ve stejnou dobu, kdy csa pinel ob patronu zemdlstv, odebrala se csaovna s druinou k p o s v t n m u moruovmu hji, kter se nachzel v severn sti tzv. Moskch palc, a obtovala na olti Bource moruovho (Sien-cchan-tchan). Pi tomto

obadu nastrihala s dvornmi dmami malmi nkami nkolik moruovch list a pedala je pak enm, je o bource peovaly. Z kokon se zskvala hedvbn vlkna a zhotovovala se z nich kultovn roucha. Pv Symbol dstojnosti a krsy. Za posledn csask dynastie (1644 a 1911) symbol civilnho ednka tetho hodnostnho stupn, kter ml na pice ednho klobouku safrovou kuliku a na obadnm odvu vyitho pva a devt drak s pti drpy. Pavilon Obraz pavilonu na tesu nad moem a s j e b e m v oblacch symbolizuje ostrovy nesmrtelnch ve Vchodonskm moi a pn, aby lovk na nich mohl t. Svm zpsobem pedstavuje nskou Utopii. P a v o u k Nositel tst. Kdy sc pavouk spout po vlkn, k se, e z nebe pichz radost". Pee Symbol autority, rovn, me hojit rny. Peklo Buddhismus m osm hlavnch pekel a ke kadmu z nich pat jet dalch osm nebo estnct. Pekla se nachzej pod zem a v prostoru mezi svty. Buddhistick peklo je krut, ale na rozdl od pekla kesanskho a muslimskho netrv vn, jedn se o jaksi oistec, o prchoz stadium k dalmu znovuzrozen. Doba pobytu na tomto obvanm mst zvis na potu a zvanosti zlch skutk, je lovk za svho pozemskho ivota napchal. O zpsobu potrestn rozhoduj pekeln krlov nebo soudci, kterm pedsed vldce podsvt

Jama. Pekeln krlov maj k ruce velk poet pacholk, p o m o c n k a kat, j i m dn due neunikne. Due hnk, kter zde opt mohou vnmat bolest, jsou smaeny, peeny, vaeny, pleny, probodvny, rozezvny, drceny, zkrtka vystavovny v e m o n m m u k m . Po odpykn trestu se navracej do kolobhu znovuzrozovn. na ped pchodem buddhismu peklo neznala. Taoist je pevzali a zredukovali na deset pekel. Tento hrzn podzemn svt, kter se v n prosadil u v prvnm stolet naeho letopotu, je organizovn j a k o soud v i stedu. Nejvym vldcem podsvt je Tchaj-an-jie (vldce Tchaj-anu) zvan t Tung-jue ta-ti (Velik csa Vchodnho vrcholu). Kadmu peklu pedsed jeden soudce a k ruce m cel apart psa, pomocnk, posl a kat, kter lze rozpoznat podle odv z tyg ke. Z tchto soudc vynikaj zejmna ti, kte jsou poveni zvltnmi koly. Jedn se o seniora vech deseti, Jen-luo-wanga, j e m u se tak k krl podsvtnch soud" a jeho kolem je zaslat msn zprvu o ppadech projednvanch v podsvt nejen Tchaj-an-jiemu, ale i Nefritovmu csai. Druh je Feng-tu ta-ti, Velik csa z Feng-tu", jmenuje se tak podle msta Feng-tu v S'-chuanu, u nj m bt vchod do podsvt. A tet je chin-kuang-wang. kter pedsed prvnmu peklu, kde probh pedbn eten a due se td po-

Penze

152

dle dobrch a patnch skutk. Dobr due putuj rovnou do poslednho pekla, v nm se pipravuj pro znovuzrozen na zemi nebo dokonce pro pechod do Zpadnho rje, zatmco hnci mus v zrcadle sledovat veker sv zl skutky a potom podle zvanosti provinn pechzej do pslunho, tedy druhho a devtho pekla. Ve druhm pekle jsou zlodji a vrazi vleni po velikm zamrzlm jezee. Ve tetm pekle se trestaj patn synov, vzpurn vojci, zrdn ministi a neposlun sluhov. Ve tvrtm pekle podvodnci, penzokazci a neplatii zakouej ukrutn muka ve velkm krvavm jezee. Trest v ptm pekle je psychologicky promylen, hnk v nm sleduje dvj ivot, srovnv ho se svm souasnm stavem a nak nad vm, o se sm pipravil. est peklo trest rouhae a sedm znesvcovatele hrob a svrlivce. Osm peklo je souzeno vem, kdo zapomnaj na sv povinnosti, a devt hm a popravenm vrahm. Kdy hnk dospje do destho pekla, bl se j e h o znovuzrozen. Bh vtru ho dovede k Vi zapomnn, v n mu babika Meng pod npoj, po nm zapomene na sv pedchoz existence i na pekeln muka. Penze Z bronzovch miniatur rznch pedmt (no, srp, zvon, bot apod.), kter slouily j a k o platidlo, se postupem asu vyvinuly mdn mince se tvercovm vezem; od 11. stolet existovaly i paprov pen-

ze. Napodobeniny paprovch penz se pouvaly a dodnes pouvaj jako obtiny bohm a duchm pedk. Zprvu se na obyejn bl papr tiskl obrzek minc, pozdji se tiskly napodobeniny pravch bankovek. Tmto penzm se kalo penze b o h " nebo penze e duch". Napodobeniny se spaluj na hrobech, nebo kou nese k nebesm pn, aby due zesnulho ila pohodlnm ivotem. Vidme-li na obraze ti zlat hivny, znamen to pn K bys obstl ve vech tech sttnch zkoukch". Perla Symbol istoty a skvostu. Draci na obrazech asto maj v tlam magickou perlu. Nkdy si s n hraj dva draci. Tato perla, mnohdy s paprsky, obsahuje sly vesmru a pleitostn z n a m e n i Slunce. Podle nkterch povst z n dokonce vznikli draci. Vilo se, e kdo takovou perlu najde, je chrnn ped ohnm, zplavami a jinmi katastrofami. Pes Ve star n se vilo, e psi zahnj zl duchy. V severn n se 5. dne 5. lunrnho msce hzeli do vody paprov psi, aby zl duchy pokousali a zahnali. Paprov psi se t dvali do hrobu na ochranu ped zlmi duchy v zhrob. Jako str u hrobu nebo v hrobn komoe se u za ry dynastie Chan (206 p. n. I. a 220 n. 1.) zhotovovali terakotov psi, m n o h d y vysoc a pl metru. Na Tchaj-wanu je dodnes ve m s t Tung-si chrm Psho boha. Kdy se o njakm mui ekne, e je ern pes, znamen to suknike.

Pt klasickch knih

153

Pes je jedenctm znamenm nskho zverokruhu. Lid zrozen v roce Psa bvaj estn, loajln, diskrtn a vrn. k se o nich, e jsou a pli zamilovni do stvajcho podku, ne aby se poutli do njakch eskapd. Opatrnost nkdy a pehnj, ale v kritickch situacch jsou oporou. Nejradi maj pevn zamstnn a pehlednou npl prce. Skvle se hod pro odpovdn pozice, protoe se vyznauj vyhrannm smyslem pro spravedlnost. Jen velice tko kaj ne. a proto je lze snadno zneut. Pehnan ctidostivost a touha po moci je jim ciz a hektinost a neklid nenvid. Penzi sice n e p o h r d n o u , dokou vak vyjt i s m l e m . Protoe jsou citliv a dobrosrden, je pro n nesmrn dleit sprvn volba partnera. Pes dv pednost hlavn duchovnmu poutu. Nejlpe vychz s Konm, Tygrem, My a Opic. Uvolnn odskoky Ovce, Kohoutv egocentrismus nebo rozruch, jej s sebou pinej Draci, pro nj nejsou. Ideln je spojen dvou Ps, nebo jejich domov bude ozou mru a tst. P t V nsk seln mystice hraje ptka (wu) velice vznanou roli. O tom svd u fakt, e nsk slovnky uvdj dvanct zkladnch vznam a 1148 sloenin. Na rozdl od Evropan znaj an pt svtovch stran: sever, jih, vchod, zpad a sted. Existuje pt zkladnch prvk, pt druh poas, pt planet, pt barev, pt chut, pt kov atd. Hovo-

ilo se o pti zvycch" (slavnostnch, smutench, pohostinskch, vlench a blahopejnch). Buddhistm zanechal jejich zakladatel pt zkaz": nezabjet, nekrst, nepodvdt, nepodlhat rozkom, nept v n o a nejst maso. Kad vzdlan an musel znt pt klasickch knih. Rolnci znali pt druh zrnin: ri. penici, boby, latov proso a p r o s o . V nskch zahradch rostlo pt druh strom: vestky, meruky, broskvon, katanovnky a cicimek datlov (jujuba). Bohov na nebi ili v pti palcch a zvony na zemi zvonily v pti dennch dobch. Pt csa Pt mytickch csa (wu-ti), kte panovali v n po Fu-sim, B o s k m rolnku a lutm csai: Tchaj-chao, Jen-ti, Chuang-ti, ao-chao a uan-su. Pt istot Pti istotami (wu-ching) se mn msc, voda, borovice, bambus a vestka. Pt j e d o v a t c h zvat Had, korpin, jetrka, ropucha a stonoka byli ve star n povaovni za j e dovat zvata. Pt klasickch knih Roku 136 p. n. 1. vybudovala sprva dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) pt kateder, kter se mly zabvat studiem, p a enm pti klasickch dl, je byla pro duchovn zklady nskho sttu z hlediska konfucinskch uenc nejvznamnj. Byly to: Kniha psn ('-ing), kterou sebral Konfucius; jedn se o 300 bsn, je vznikly mezi 11. a 6. stoletm p. n. 1.; Kniha doku-

mentu (u-lng); Kniha promn (I-ing) z 9. stolet p. n. ].; Kniha obad (Li-i) z let 4 8 1 - 2 2 1 p. n. 1. a Letopisy jara a podzimu (chun-chiou), dajn Konfuciovo dlo. U kolem roku 150 n. 1. vznikla Csask akademie, v n tchto pt knih bylo jako klasick knon" uebn ltkou. Pt nesmrtelnch Jako pt nesmrtelnch" (wu-sien) se v Kantnu u odedvna uctv pt bostev, j e mohou vystupovat v rznch podobch, nebo jejich pvod osvtluj rzn povsti. Jednou se jedn o pt boskch ovk, kte jezd na beranech, jindy o pt nesmrtelnch odnch j a k o mandarni a provzejcch Nefritovho csae. Za dobu vzniku tchto legend se povauje obdob Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) nebo Pozdn Liang ( 9 0 7 - 9 2 3 ) . Pt prvk V nskm svtovm nzoru, v lidskm ivot, v medicn i jinde hrlo eminentn roli pt prvk (wu-sing) - ohe, zem, kov, devo a voda. Kad prvek ovld urit orgny a tlesn funkce, je vak spojen i s uritm smrem, ronm obdobm, barvou, dokonce i s chut. Tyto prvky i ivly byly povaovny za zklad veker hmoty a pojmny jako neustle se vyvjejc energie. Pt starc Kdy z potenho chaosu vznikala nebesa a zem. podlelo se na tom rozhodnou mrou pt zkladnch sil. Byli to duchov, jim se kalo pt starc". Prvn, lut staec, byl vldcem zem. Druh, erve-

n vldce, panoval ohni. Tet, temn vldce, ovldal vodu, tvrt byl devn kne, kter porouel devu, a pt duch, kovov matka, vldl kovm. Pt starc spojilo sv sly a oddlilo nebesa od zem, aby se na nebi mohly ukzat slunce, msc a hvzdy a aby vtr, mraky, d a rosa mohly osvovat zemi. To bylo pedpokladem vzniku vech ivch bytost i lovka. Po vykonan prci se starci sthli do stran. Rud vldce ije j a k o bh ohn na jihu, temn vldce o b v sever, zelen devn kne sed na vchod, kovov matka se usadila na zpad a lut vldce sdl ve stedu a na ve dohl. Pt str Za csastv se noc dlila na pt dvouhodin, jim se kalo pt str (nebo hldek) a byly v kadm mst udvny ze zvonice a bubnov ve. Prvn str byla v hodin Psa ( 1 9 - 2 1 hod.), druh v hodin Vepe ( 2 1 - 2 3 hod.), tet v hodin Myi ( 2 3 - 1 hod.), tvrt v hodin Buvola ( 1 - 3 hod.) a pt v hodin Tygra ( 3 - 5 hod.). Pchodem hodiny Krlka noc konila a dery do bubnu strm oznmily, e se mohou vrtit do kasren. Pt lechtickch titul Za dynastie Cou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 p. n. 1.) dvali panovnci svm vazalm pt lechtickch titul: kung (vvoda), chou (markz), po (hrab), c ' (vikomt) a nan (baron). Tito nositel ln vak usilovali o samostatnost, a proto byla lna zruena a z e m rozdlena na kraje, okruhy, okresy a provincie a ze

Pchi-Iu-e-na

155

lechtickch titul se postupn staly pouze estn tituly spojen s drbou pdy a rznmi vsadami. Pt velkch rodin nt rolnci se obvaj zejmna pti kdc: liky, lasiky, hada, krysy a dikobraza. Mohou zpsobit velk netst a penet nemoci. Aby je nenavtvovali, pineli j i m obti a nazvali je estnm j m n e m pt velkch rodin". Pt vrchol Pt posvtnch hory taoismu, na nich jsou vak i buddhistick svatyn: Vchodn hora (Tung-jue, Tchaj-an) v provincii an-tung, Zpadn hora (Si-jue, Chua-an) v provincii Sen-si, Stedn hora (ung-jue, Sung-an) v provincii Che-nan, Severn hora (Pej-jue, Cheng-an) v provincii an-si a Jin hora (Nan-jiie, Cheng-an) v provincii Chu-nan. Pt vztah Normy socilnho ivota star ny vyjadovalo pt zkladnch mezilidskch vztah: mezi panovnkem a poddanm, mezi otcem a synem, mezi manelem a manelkou, mezi starm a mladm bratrem a mezi dvma pteli. Pt z n a k b o h a t s t v Trs korlu, ezlo u-i, drahokam, stbrn prut, roh nosoroce. Phurbu Trojhrann dka, je se v lamaismu pouv pi magickch obadech, hlavn pi exorcismu. T phurpa (v sanskrtu kila). Pchan-ku Podle nej starch nskch mt o stvoen svta existovalo na samm potku v ocenu chaosu kos-

mick vejce a v tom vejci kosmick trpaslk Pchan-ku s dra hlavou a hadm tlem. Vejce s nm kad den vyrostlo o jednu stopu. Kdy uplynulo osmnct tisc let, vejce puklo a rozdlilo se na dv sti, na horn, lehkou a svtlou, a na doln, tkou a tmavou, na jang a jin. Tak vzniklo nebe a z e m . Kdy Pchan-ku (nyn u obr) zemel, vznikly z j e h o tla vechny vci na zemi i na nebi. Vlasy se zmnily v hvzdy, obo v planety, kosti v kameny, zuby v kovy, slzy v eky, semeno v perly, mcha v nefrit atd. Lid vak vznikli z j e h o blech nebo z erv j e h o tla. B v zobrazovn v atu z list, nkdy m rohy a dr slunce a msc. Pchej Jang Taoistick bohyn, kter dohl nad porodem a nad vivou a vchovou dt. Pcheng-cu Oblben legendrn postava taoist, nsk Metuzalm. Patriarcha Pcheng-cu byl v roce 1324 p. n. 1. ve vku 760 let stle jet svm vysokm sttnm ednkem. V roce 1258 dajn utekl s jednou dvorn dmou a ml s n dva syny. Potom se oenil jet s 19 enami a peil 54 syn. N a k o n e c zesnul ve vku tisce let. Patriarcha Pcheng je idolem taoist po zsluze, protoe jejich clem bylo nejen t dlouho, ale najt i rostlinu nesmrtelnosti, z n se dal vydestilovat elixr ivota". Pchi-lu-e-na nsk j m n o nej vyho buddhy mahjnovho buddhismu Varany. Je to buddha vnos-

ti, kter existoval vdy a nepodlh dn inkarnaci. Pchu-sa nsky bdhisattva. Pchu-sien nsk j m n o bdhisattvy Samantabhadry, ochrnce Buddhova uen a meditujcch. Ve vtvarnm umn sed ve skvostnm rouchu na slonu. Hlavnm mstem jeho kultu je posvtn hora E-mej-an v provincii S'-chuan, Pchu-tchuo-an Nejvchodnj ze ty posvtnch hor nskho buddhismu; prothl horsk ostrov na jihovchod souostrov ou-an-tao ve Vchodonskm moi, o rozloze pes 12 k m a vzdlen 70 kilometr od pstavu Ning-po. Jeho estn j m n o zn Buddhistick rj v moi". Na tomto ndhernm ostrov bvalo na sto klter a pousteven, take bychom jej mohli povaovat za dlnvchodn Athos. Podobn j a k o se na eck posvtn hoe uctv Panna Maria, uctv se na Pchu-tchuo-anu bohyn Kuan-jin, matka milosrdenstv. Dve zde ilo pes tisc mnich. Dnes ostrov opt navtvuj poutnci, zejmna j a p o n t buddhist. Z mnoha mench a vtch svatyn stoj za zmnku tri velk chrmy, kter a do kulturn revoluce hrly vznamnou roli a je se od roku 1980 restauruj: Jin klter, zvan t chrm V e o b e c n h o v y s v o b o z e n . Klter pinejc d a Klter vysvobozen moudrost.
2

je se stovkou mnich opt nejdleitjm stediskem mnskeho ivota na ostrov. Pi Kan Jeden z nejstarch nskch boh bohatstv, jeho kult sah zejm a do dynastie Chan (206 p. n. 1. a 220 n. 1.). V chrmech se vak objevuje a za dynastie Ming (1368 a 1644). Pi Seng a Feng Tao a saze. Patroni tiska

Pi-jn-s' Klter Azurov modrch oblak je snad nejkrsnji situovan nsk chrm. Stoj na esti ploinch j e d n o h o z vchodnch svah Zpadnch hor a vvod mu ticet pt metr vysok pagoda Diamantovho trnu, je n z cypiovho a borovho lesa a byla postavena podle chrmu Velkho probuzen v indick Bdhgaji, kde se Buddhovi dostalo osvcen. Skvostn zkladna tohoto diam a n t o v h o trnu" je terasovit, rozlenn na dv patra z d o b e n buddhy, krlovnami nebes, draky, lvy a menmi pagodami. V sni 5 0 0 luo-chan je takka v ivotn velikosti 5 0 0 pozlacench soch Buddhovch k, z nich kad postojem a vrazem tve vyjaduje osobit charakter. V kltee lze dodnes navtvit Sunjatsenovu pamtn s, v n bval vystaven sarkofg dr. Sunjatsena, ne byl pevezen do m a u z o l e a v Nankingu. P i - s i a - c c h ' Kdy poutnk pracn zvldne devtikilometrov vstup na posvtnou horu Tchaj-an a projde Jin nebeskou branou (Nan-tchien-

Pchu-i-s' Hlavn klter na Pchu-tchuo-anu; byl zaloen v roce 1080 a ilo v nm pes tisc mnich. Dnes

Po-ku

157

-men), ek ho kousek pod nejvym vrcholem chrmov klter Azurovho oblaku (Pi-sia-cch'). Tato vtry biovan svatyn pochz z let 1008 a 1016 a ped b o u e m i ji chrn bronzov a elezn taky. V chrmu lze vidt bronzovou sochu Princezny azurovch oblak. V rozch budovy vis zvonky, kter cinkaj ve vtru. Pindala B u d d h v k, kter se vyznaoval znanou fyzickou silou, ale i silou vle a dobrotivost, take ho Buddha se temi dalmi ky povil, aby il ryz, nezkreslen uen. V umn je zobrazovn s dlouhmi blmi vlasy a dlouhm snhoblm obom, proto se mu t k Dlouh obo". Ping-ling-s' Jeskynn chrm, asi 120 km severn od Lan-ou v provincii Kan-su, u pehradn ndre lut eky. Nejstar sochy pochzej z dynastie Liang (502-557) a ty nejskvlej z dynastie Severn ou (557 a 581). O b r o v s k Buddhovy sochy prozrazuj guptovsk styl. Psmo d u c h Vedle bnho nskho p s m a existovalo od dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) i dm o n i c k psmo, je ovldali pouze taoistit zasvcenci. Psmo se sice podob nskmu, j e d n se vak o tajn kd, j m se oslovuj duchov. Vyskytovalo se asto na amuletech a duchov se jm zapsahvali, aby nositeli amuletu nekodili. Pivoka Symbol lsky, nklonnosti, ensk krsy, urozenosti, vzneenosti, ctnosti, bohatstv a vnosti a jara.

Pi tak bohat symbolice nen divu, e je povaovna za krlovnu kvtin. Jedno pslov prav, e kdy pivoka kvete, von na tisc mil daleko a vb vely a motly". Kdy vidme na obraze pivoku s lotosovm kvtem, chryzantmou a vestkou, potom pivoka symbolizuje jaro, lotos lto, chryzantma podzim a vestka zimu. Pivoka s kvtem ibiku, j a b loovou vtv, broskvi nebo borovic vyjaduje pn bohatstv, vnosti a dlouhho ivota. Plivn Troj odplivnut na zem chrn ped zlmi duchy. Dmoni, na kter se plivne, se ji nemohou promovat. Podsvt viz Peklo P o d z i m n rovnodennost (chiou-fen) Men svtek, kter se slavi v prvn polovin 8. lunrnho msce (23724. z). Pokrm duch Pi Svtku hladovch duch se dodnes na Tchaj-wanu a v Hongkongu pipravuj pro duchy, kte dostanou volno z podsvt, stoly pln ovoce, rovch kolk a misek s ajem a vnem. iv tak dvaj najevo svou sounleitost se zesnulmi a tak si zajiuj, aby j i m duchov nekodili. Po-ku Za dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) se v j e d n sni csaskho palce schraovalo od vldy csae Chuej-cunga 839 obzvlt krsnch a vybranch dl umleckch emesel, kter byla zaregistrovna, nakreslena, vyezna do desek a vytitna. Dlo dostalo titul San-che po-ku-

tchu" (Obrazy starch umleckch pedmt v sni Suau-che). Byly mezi nimi i mimodn obrazy tehdejch maleb tu. Kniha dala nov podnt ji beztak ivmu sbratelstv mezi ednky, take obrazm ztvrujcm krsn pedmty, staroitnosti a p o d o b n poklady se dodnes ik obrazy Po-ku". Po Lin Nejvt hongkongsk buddhistick klter Vzcnho lotosu (Po Lin) stoj na ostrov Lantau ve stnu j e h o nejvyho vrcholu (934 m). Byl vysvcen a v roce 1970. Stavbu monumentlnho chrmu v tradinm slohu umonily etn dary vcch. Jeho hlavn s pipomn s Nejvy harmonie v pekingskm Csaskm palci. V chrmu, z nj vede 200 schod k nejvt venkovn soe Buddhy na svt, ije pes 100 mnich a jeptiek. B u d d h o v a s o c h a j e vysok 26,4 metru (s podstavcem 33,95 m) a v 250 tun. Trn od roku 1993 na ttu Muk Yue a stala se symbolem Hongkongu. Pomeran Ovoce pinejc tst, j se zejmna druh den slavnosti Novho roku. Pomocnci mstskho boha Mstskmu bohu stoj podobn j a k o mandarnu po boku ada pomocnk a lze je vedle nj vidt i v chrmech. Od strc bran pes psae a posly a po strnky se j e d n o zkrocen dmony, kte nyn pln dleit koly. Z tohoto zstupu vynikaj pro svj vzhled zejmna M a - m i e n (Kosk

obliej) a Niou-tchou (Buvol hlava). Jsou ozbrojeni vidlemi, j i m i ped sebou enou due, kter pozdji pedaj podsvt. Dle jsou nepehldnuteln dal dva dmoni, kte bvaj v chrmech asto ztvrovni v nadivotn velikosti a maj adu j m e n . Jedn se o nevysloviteln dmony", a proto se j i m k star a mlad bratr", velk a mal dmon", bl a ern d m o n " nebo generlov Sie a Fan". Mstsk bh je vysl, kdy nkomu ude posledn hodina. Velk dmon lovku oznamuje, e mus zemt, a mal dmon spout dui unikajc z tla a vlee ji ped mstskho boha. V mnoha chrmech vc natrali rty velkho d m o n a m e d e m nebo opiem, aby si ho usmili a dlouho udreli od tla. Popel Symbol bohatstv, nebo edoern popel pipomn slitinu zlata a mdi, tzv. havran zlato". Rovn slou k zahnn duch zesnulch. Poslov p r v n h o p n Tenk vonn tyinky podobajc se tukm. Jejich plamen a vn pivolvaj bohy, jim pak lze svit prvn pn. Posvtn hory Cna m pt posvtnch hor taoismu a tyi posvtn hory buddhismu. Posvtn hory taoismu se ji odedvna uctvaly j a k o hory svtovch stran: horou stedu je Sung-an v provincii C h e - n a n , na vchod se v provincii an-tung zved Tchaj-an, na jihu v provincii Chu-nan (jin) Cheng-an, na z p a d v provincii Sen-si Chua-an a na severu v provincii an-si (severn)

Cheng-an. Na vech tchto horch se za dvnch as obtovalo uritm bohm. Posvtn hory buddhismu jsou Wu-tchaj-an v provincii an-si, na n se uctv bdhisattva Madur (Wen-u), hornat ostrov Pchu-tchuo-an v provincii Ce-iang s bdhisattvou Kuan-jin, iou-chua-an v provincii An-chuej, kam se pinej obti milosrdnmu bdhisattvovi Kitigarbhovi (Ti-cang) a posledn, E-mej-an na dalekm zpad, na n m se uctv Samantabhadra (Pchu-sien). P o s v t n k n i h y Od doby, co se konfucianismus za dob dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) stal sttnm d o g m a t e m , se za zklad mylen a konn vech poddanch csae e stedu povaovalo devt dl, na kter se pohlelo jako na posvtn knihy a j e byla uebn ltkou ke vem sttnm zkoukm. Jedn se o: 1. Pt kanonickch knih i Pt klasik (Wu-ing), jimi jsou Kniha dokument (u-ing), Kniha psn ( -ing). Kniha obad (Li-i), Kniha promn (I-ing) a Letopisy j a r a a podzimu (Cchun-chiou). Posledn knihu, pojednvajc o djinch sttu Lu, sepsal v pokroilm vku Konfucius, ostatn tyi uspodal, zredigoval a vydal. 2. tyi klasick knihy (S'-u), j e jsou postkonfucinsk a sepsali je Konfuciovi ci nebo filozofov, kte dle rozvjely mylenky svho velkho Mistra. Jsou to Rozhovory a vroky (Lun-ju), Velk uen (Ta-

-sue), Cestu stedu (Cung-jung) a Mencia ( M e n g - c ' ) s M e n c i o v m i rozhovory a vroky. Tyto duchovn zklady Cny pekaly veker politick otesy, byly zvaznou sttn doktrnou a do pdu posledn dynastie a kriticky se k nim navracelo za pelomovch obdob. Za M a o Ce-tunga se jejich platnost poprala a zesmovaly se; dnes jsou to opt ven dla povaovan za zklady nsk kultury. P o t l a Dalajlmv palc ve Lhase, vystavn v letech 1 6 4 5 - 1 6 9 4 na e r v e n hoe, na mst, kde stval hrad tibetskch krl. Obrovsk budova s m n o h a kaplemi, vnitnmi dvory, audiennmi snmi, schoditi a vklenky byla v letech 1989 a 1994 zrenovovan a d o c h o v a l a se s vekermi svmi poklady. Schrauje bezpoet umleckch dl a m 50 000 tverench metr nstnnch maleb. Pojmenovna je podle hory Potla v jin Indii, ji buddhist povauj za pbytek bdhisattvy Avalkitvary. A protoe vtlenmi tohoto bdhisattvy jsou pouze dalajlmov, bylo toto j m n o peneseno na palc. P o t o p a I v n existuje legenda o potop, pi n utonuli vichni lid a na dva sourozence, kte se zachrnili v obrovsk lahvovit tykvi a stali se zakladateli novho lidstva. P o u t tvrt msc byl ve star n dobou pout. Putovalo se na posvtn msta v horch, ke klterm a chrmm. Pout asto organizova-

Prabuddha

160

ly i kltery, nebo poetn poutnci jim zajiovali ivobyt. K tmto poutm se vydvaly titn prvodce s n v o d e m ke sprvnmu chovn v chrmu. Pro ty nejchud, kte si pou nemohli dovolit, kltery vydvaly poukzky, jimi se platilo v hostincch. Pou se vdy povaovala za nco nesmrn zslunho. A protoe byla nejen nkladn, ale i namhav, vymysleli si dvtipn an tzv. stacionrn cesty", zvan t sedc spolenosti". Ti, kdo nechtli nebo se nemohli na pou vydat, navrili paprovou horu, ji prohlsili za posvtnou a tm za pbytek njakho bostva. U tohoto fiktivnho poutnho msta se pak modlili a obtovali. K takov pouti" patila i pedstaven kejkl a herc a velk hostina, a proto s e j brzy pezdvalo depc a erouc spolenost". Prabuddha viz A d i b u d d h a P r a d p r a m i t a V sanskrtu dokonalost moudrosti"; t j m n o jedn bohyn mahjnovho buddhismu. Prapor du Prapory du jsou malby astnch symbol na textilu, dev nebo papru, je se dvaj zesnulmu do hrobu. Obas se zhotovovaly i relify do kamene nebo raby na cihly. Prase viz Vep Prat jkabuddha Buddha samot", jen doshl procitnut sm o sob a pro sebe. Nesm se zamovat s historickm B u d d h o u , akoli mu byl vzorem. A protoe se takov nmaze

podrobuj prakticky jen m n i c h o v , bv Pratjkabuddha vdy zobrazovn j a k o stojc mnich. Jedno rameno m obnaen a dlan m sepjat. P r i n c e z n a Miao-an Pdomek bohyn Kuan-jin. P r o b u z e n h m y z u (ing-e) Men svtek, kter se slav 18. dne 1. lunrnho msce (5./6. bezen). Prsten Symbol trvn, nerozbitnosti, astnho nvratu. P r v n rodina pod nebesy e s t n j m n o propjen csaem rodin Kchung, z n pochzel Konfucius. Sdlem tohoto nyn znan rozvtvenho rodu je statek Kchung v chu-fu v provincii an-tung, kde se filozof narodil a kde je rovn pohben. Praotec Sun Jednm z nejpozoruhodnjch nskch boh je patron obuvnk Sun Pin, z n m t j a k o Praotec Sun. Podle povsti se narodil v krlovstv chi v d o b ped Konfuciem a studoval s jistm Pchangem. Sun byl piln a spn a brzy vzbudil Pchangovu rlivost. Pchang se pozdji stal prvnm ministrem v krlovstv Wej a na teme dvoe zskal ad i Sun. Pchang Suna u krle pomluvil jako zrdce a krl ho dal odsoudit k smrti. Ortel byl nakonec zmrnn na utt nohou. Zmrzaen Sun unikl do sousednho krlovstv chi, kde postavil vojsko, s nm porazil krlovstv Wej. Pahly si pekryl holenmi z ryb ke a do bitvy jel na ern krv, proto ho tak v chrmech na n vdme. Pchod mraz (uang-iang) Men

svtek, kter se ve star n slavil 13. dne 9. lunrnho msce (23724. jen). Psaha h o r m a mo Nejposvtnj a nejsilnj nsk psaha. P r n a Jeden z deseti vznamnch B u d d h o v c h uednk; pochzel z urozen rodiny v Kapilavastu, kde jeho otec, brhman, byl vychovatelem krlovskch dt. Prna u del as il asketickm ivotem, potom se pidal k Buddhovi a stal se j e h o kem. Vyznaoval se bystrm rozu-

mem, vynikal v dialektickch diskusch a uml srozumiteln vysvtlovat Buddhovo uen. Purpurov planeta Polrka j e p o vaovna za Purpurovou planetu a zrove je csaovm emblmem, protoe se ztotouje s Nejvym p l e m " (Tchaj-i). P s t za rodie Kdy se nkdo ve star n o svch narozeninch postil, p o t o m zcela jist z cty k zesnulm rodim.

R h u l a Jedin Buddhv syn; pozdji se stal mnichem a patil k deseti nejlepsm B u d d h o v m uednkm. Porodila ho Gautamova cho Jadhara a po jej smrti ho vychovvala jej sestra. Kdy potom Gautama doshl osvcen a j a k o B u d d h a se j e d n o u nakrtko vrtil do r o d n h o msta Kapilavastu, patnctilet syn se k nmu pidal a stal se mnichem. B u d d h a ho ped svou smrt uri! s temi dalmi mnichy za sprvce" svho uen, kte se mli postarat o to, aby se nepozmnno ilo dl. Rj Pozemsk rj znaj an dvoj : nejznmj je v horch Kchun-lun, druh na ostrovech Pcheng-laj, Fang-ang a Jing-ou ve Vchodonskm moi. P r o lidi setrvvajc jet na zem jsou tyto rje prakticky nedosaiteln, ale due, kter ila dnm ivotem, m do nich po smrti pstup. Zpadn rj v horch Kchun-lun je pbytkem bohyn Si-wang-mu zvan Krlovna matka Zpadu, na ostrovech Pcheng-laj zase ije Osm nesmrtelnch. Buddhist p o zdji Zpadn rj prohlsili za pbytek bohyn Kuan-jin, buddhistick Matky milosrdenstv".

R a t n a s a m b h a v a Zrozen z klenotu" je jednm z pti nadsmyslovch buddh, vldne jihu a je zlat barvy. Rukou dl gesto plnn slib a zobrazovn bv vsed na lvu n e b o na koni. Rituln ndoby V kultu pedk j sou u v 16. stolet p. n. 1. prokzny bronzov rituln ndoby. K obtnm elm slouily trojnoky, ndoby na potraviny a npoje a tak velik kotle na obtn maso. Dky o z d o b m , npism a bohatstv tvar maj velk vznam pro studium kulturnch djin ny. R o p u c h a Symbol dlouhovkosti. Tnoh ropucha je zase s y m b o l e m msce. Ve star n se dtem dvala k o l e m krku suen ropu k e , kter pedstrala netovice. D m o n i a jin zl duchov se mli domnvat, e dt postihlo u tak dost netst a e nen nutn kodit mu jesle vc. R o s a Symbol csask milosti, ale i letmho milostnho vztahu. Re Re ve vze z n a m e n pn Zdar ve vech ronch obdobch", nebo v n kvete po cel rok. R e n e c Symbol modlitby. Buddhist pouvaj k potn modliteb re-

Ryov zrnka

163

nec o estncti, osmncti nebo sto osmi korlcch. R y b a Symbol bohatstv, hojnosti, blahobytu, zmnoen, regenerace, harmonie a tst. Ryba je v ntin souzvun s vrazem pro nadbytek (jl). Ryby j s o u rovn s y m b o l e m ostraitosti, nebo nikdy nezavraj oi. Jestlie se ryba, vtinou kapr, skombinuje s lotosovmi kvty, znamen pn K ije stle v nadbytku". Ryb talsmany chrnily ped netstm a nepjemnostmi. Rovn se vilo v ryb dmony. Lid se domnvali, e utopenci se mn v ryby, navracej se v lidsk podob na zem a mohou se oenit nebo vdt. Lze je poznat podle toho, e se mus denn koupat. Ryb s udic Oblben motiv nskho umn, zrove symbol kiidu a trplivosti.

Rybnk Sedmi vzcnost V zobrazench buddhistickho rje lze asto vidt krsn lotosov rybnk, kter je vytvoen ze sedmi vzcnost - zlata, stbra, perleti, email, achtu, perel a r. Voda v nm je ir a sladk a j e h o dno pokrv zlat psek. Na hladin kvetou skvostnmi barvami lotosy a ndhern von. Uprosted m fontnu, je chrl vodu z dra tlamy. Kolem poletuj pekrsn ptci, kte pelib zpvaj, nebo zpvat umj jet ped vylhnutm. Vidme blho jeba, fnixe, papouka a jet tvrt asn druh zvan kalavinka. Na nkterch obrazech maj tyto kalavinky trup dtte a ruce, v nich dr hudebn nstroje, j i m zdob etzy a nramky. Rov zrnka Symbol bohatstv, plodnosti a ochrany proti zlm duchm.

 n b o h o v Ve star n mla kad e k a svho boha, Pnem eky" se vak mnil pedevm bh lut eky, kter postupem asu dostal vcero j m e n (Feng I, Ping I, Wu I, Pcho C h e ) . Bval zobrazovn i na blm oi j a k o majesttn postava s rudm knrem a ernou korunou. Dlouho se mu pinely lidsk obti: kad rok za nj provdali" hezk dve. Pozdji se ece namsto i-

vch obt pedvaly slamn panci - anebo se do vody hzely drahocenn nefritov prsteny, kter mly zajistit, aby se lovk bezpen dostal na druh beh. t b o h o v Bostva, je mla nrok na velk obti, pi nich se poreli buvoli, ovce a prasata, a kter podobn jako Konfucia a boha vlky Kuan-tiho uctval pmo csa.

Sakja Klter 143 km jihozpadn od ikace v dol eky Grom, centrum jedn z hlavnch kol tibetskho buddhismu Sakjapa. Zbudovn byl roku 1073 m o c n m knecm rodem Khon. Jeho severn st byla zcela zniena za kulturn revoluce v letech 1 9 6 6 - 1 9 7 6 . Zachovala se jin st s palcem, bvalm sdlem hlavnho lamy koly sakja. Velk shromadbvac s a kaple schrauj vzcn poklady, zvlt bronzov Buddhovy figury, stupy a relikvie. Sakjapa Jedna z hlavnch lamaistickch sekt, kter j a k o prvn zskala v Tibetu i svtskou moc. S a k r l n ndoby na vno U ped 12. stoletm p. n. 1. se v n odlvaly b r o n z o v ndoby na vno, kter pak za dynastie ang-Jin (asi 1523 a 1027 p. n. 1.) hrly vznamnou lohu pi nboenskch obadech na knecch dvorech. Tato mnohdy mistrovsk dla, zdoben etnmi zvecmi symboly, byla tak patrnmi symboly spojen mezi pedky a osobami ijcmi a zrove projevem politick moci a ekonomick sly. Samantabhadra V sanskrtu Dobr na vechny strany" anebo Ten, jeho

dobrota pronik vm", dhjnibdhisattva mahjny a ochrnce vech iitel nauky. Z o b r a z o v n bv s Buddhou a Madurm anebo na slonu se esti kly, j e symbolizuj vtzstv nad esti smysly. Uctvn je pod nskm j m n e m Pchu-sien pedevm na hoe E-mej-an v provincii S'-chuan, kde m hlavn svatyni. Jestlie Madur (Wen-u) je povaovn za pedstavitele moudrosti, Samantabhadra pedstavuje milosrdenstv. San-kuan ta-ti Ti velic prapoten vldci" jsou dal taoistick bostva, kter ve vtvarnm zobrazen nelze od sebe rozliit: vichni ti sed v chrmech j a k o csaov ve skvostnm rouchu a s perlovou korunou. Tchien-kuan je p n e m nebes a sedv na oblaku. uej-kuan vldne vod a lt na draku a Ti-kuan d ve, co se njak tk zem, a lze ho asto vidt na koni. Sansra T samsra; putovn nek o n e n m kolobhem ivota, smrti a znovuzrozen, z nj se jedinec vyman jedin doshnutm nirvny. S a o - c h i n g Bohyn poas, j e pi plinch detch rozhn mrana.

Saturn Hvzda z e m " (Tchu-sing), planeta dleit pro zemi. Kdy se setk s Jupiterem ve stejnm palci", pin po cel rok tst. Avak ve spojen s ostatnmi tymi planetami ohlauje v zelen barv zplavy, v rud nepokoje, v ern epidemie a smrt a v bl smutek a sucho. Teprve kdy je Jupiter lut, mohou si vichni vydechnout, nebo se bl obdob blahobytu. Sedm Sedmika sice v nsk seln mystice nedoshla takovho vznamu j a k o v zpadnm kulturnm okruhu, ale byla dleit pro kult mrtvch, nebo se vilo, e due zesnulho potebuje po smrti sedmkrt sedm dn, ne pejde do podsvt, a proto se j kad sedm den pinely obti. Pro astrologii a astronomii bylo vznamn Sedmihvzd", j a k se kalo souhvzd Velk medvdice, a sedm hvzd", jimi se mnilo Slunce, Msc a pt planet. kalo se, e lovk m v hlav sedm otvor: oi, ui, nosn drky a sta. S e d m klenot Ve svt lamaistickch symbol existuje sedm astnch znak, j e byly pevzaty z nskho umn a od t doby je lze vidt i v etnch tibetskch a mongolskch chrmech a klterech. Jsou to j e d n o r o e c , pr slonch kl, pr krlovch nunic, pr krlovninch nunic, zken klenoty, tok klenot a trs korlu s osmi vtvemi. Sedm moudrch bambusovho hje U za dynastie Vchodn in (317 a 420) bylo Sedm moudrch bambu-

sovho hje" pojmem a umleckm motivem. Vniv oddni literatue, hudb a dalm umnm se uchlili na stinn msto k debatm a ke he na hudebn nstroje. A protoe jejich zpsob ivota byl pro mnoh any nedosaitelnm idelem, objevovali se u v ranch dobch na nhrobnch malbch, aby se tak zesnulmu umonil na onom svt podobn ivot. S e d m nezbytnost Ohe, re, olej, sl, sja, ocet, aj. S e d m vzcnost Pi uritch obadech se o buddhistickch svtcch na olti vystavuje sedm vzcnost vldce svta" a nabzej se bostvu. Tyto pedmty se podle indick tradice prezentuj na lotosovch podstavcch a jsou vtinou zhotoveny z bohat zdobench vzcnch kov nebo z bronzu. Jsou to koleso drma, klenot, kter spln vechna pn, Ctnostn krlovna, je stoj vrn po boku svho pna, bl slon j a k o symbol uen s univerzlnm nrokem na vldu, k, jen thne Slunce po obloze a svho pna doke vmiku odvzt kamkoli, dobr ministr, kter spravuje i, a generl, jen vdy vtz. Sedmdest dva Magick slo, nebo slunen rok se dve potal na 72 ptidennch tdn. Konfucius il 72 let a ml 72 k. Sta a n se obvali sedmdesti dvou zlch vliv, j e ustavin haj u nesteench bran a dve. Za n o v o r o n noci v hodin Tygra (mezi tet a ptou rann) musela hlava rodiny tyto duchy zahnat zaklnadly.

Sekera Symbol autority, atribut boha tesa Lu Pana, j e d n a z dvancti insigni csask moci. Sera Jeden z nejvtch klter sekty Gelugpa, 5 kilometr severn od Lhasy, esky Rov zahrada". Zaloen byl roku 1419 a stal se velkou kltern univerzitou, v n pes 5000 mnich studovalo posvtn spisy. Studium trvalo patnct a dvacet let. Za kulturn revoluce byly etn budovy znieny, hlavn budova se vak sten uchovala. Shromdn buddh Na mnoha buddhistickch obrazech vidme adu stejnch figur buddh, je obklopuj mnohem vtho sedcho historickho Buddhu. Takov obraz m pipomnat nekonen etzec znovuzrozovn, kter v rytmickch opakovnch pedstavuje kolobh svta. Podle tohoto pojet ve, co je dnes, u jednou bylo a ve se bude opakovat. Narozen Buddhy v Indii tak nen jedinenou udlost, nebo ped nm byli na svt u etn buddhov a jet nesetn pijdou. Stejn vznam maj kamenn buddhov ve svtoznmch nskch jeskynch. Shromdn stovky boh Podle taoismu vykonvaj nebet bohov 19. dne 1. lunrnho msce hromadnou nvtvu u nejvyho nebeskho vldce Nefritovho csae. Stovku je teba chpat symbolicky, nebo zahrnuje vechna bostva taoistickho panteonu, jich jsou tisce. Tento den smj erstv provdan dcery navtvit sv rodie, a proto se mu vstin

k den setkn". V taoistickch rodinch se pinej obti bohm a pl se hromady napodobenin bankovek, aby bohov vidli na cestu ke svm nebeskm pbytkm. Si-li-tchu-ao Lamaistick klter Si-li-tchu-ao v Hokhotu, hlavnm mst autonomn oblasti Vnitn Mongolsko, byl zaloen za dynastie Ming ( 1 3 6 8 - 1 6 4 4 ) a rozen za posledn dynastie ching. Slouil j a k o pekladatelsk stedisko ntiny, mongoltiny a tibettiny. K o m p l e x m pt dvor a etn sn s patnctimetrovou dagobou. Jedn se o nejlep pklad lamaistick architektury ve Vnitnm Mongolsku. Si-wang-mu Krlovna matka Zpadu, Matka Zpadnho nebe nebo t Nebesk matka; s manelem Tung-wang-kungem - Krlem otcem Vchodu - pedstavuje nebesk pr, kter stvoil jin a j ang a vldne Vchodnmu a Zpadnmu nebi. Tung-wang-kung, odn do fialovch mlh, obv oblan palc a je pnem Vchodnho nebe. Si-wang-mu vldne Z p a d n m u nebi a sdl v povstmi opedenm palci v horch Kchun-lun v dlnm Vchodnm Turkestnu. Nepedstaviteln krsn palc obepnaj v dlce t set mil hradby se zlatmi cimbumi, v j e h o zahradch prt kouzeln p r a m e n y a zraj broskve nesmrtelnosti. Tyto plody, po nich tou jak bohov, tak pozeman, dozrvaj jen jednou za ti tisce (a vce) let. Podle nkterch povst dlaj bohyni v tomto palci

spolenost nesmrteln a slou j i m nebesk vly. Narozeniny Si-wang-mu se slav 3. dne 3. lunrnho msce, kdy do jejho palce pilt na boukovm mraku dra krl Lung-wang, v modrm hedvbnm rouchu pichz bh tst a bh bohatstv pin mnostv poklad. S dary vak pichz i cel ada dalch boh a p o t o m j s o u pozvni k hostin, na n se podvaj opi jtra, morek fnixe, medvd tlapy a zejmna broskve nesmrtelnosti. Siang-pchao Dtsk amulet; u m n vyvan vek s vonnmi livmi bylinami, jej dti nosily kolem krku. 5. dne 5. lunrnho msce, o Svtku drach lun, vdy dostvaly nov. Siao Che Patron kaligraf. Bval to prvn ministr nov zaloen dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. L), k jejmu vzniku sm podstatn pispl. Tato siln osobnost b y l a pozdji zbonna a vzvna ped eenm zvanch zleitost. Siao-jen na mla znan poet tzv. politickch boh. Jednalo se o vladae, kte byli po smrti zbonni, a to bu pro sv zsluhy, piem se od nich oekvala nebesk pomoc, anebo proto, aby se urit in ukzal j a k o zcela neoprvnn a slouil tak j a k o varovn budoucmu vladai. K nim patil i zbon buddhista Siao-jen, zakladatel dynastie Liang (502 a 5 5 7 ) , kter byl svren z trnu a vsazen do vzen, v nm nakonec zemel. Siao-' a Nung-ju Symboly manel-

skho souladu. Podle legendy byl Siao-' historikem na dvoe ouskho csae S a n - w a n g a (827 a 781 p. n. 1.). Hrl skvle na bambusovou fltnu a he nauil i svou enu Nung-j. Zejmna se snaili napodobovat zpv krle ptk fnixe. Brzy se jej nauili tak dokonale, e se na stromy v jejich zahrad sltala cel hejna tchto ptk. N a k o n e c jejich hra pivbila i draka. J e d n o h o dne lid vidli, j a k S i a o - ' na draku a Nung-j na fnixovi vzltaj na nebesa, a nikdy je u nespatili. Pozdji je zaali uctvat j a k o nesmrteln a povaovali za symbol manelskho souladu. S i d d h a Dokonal Mistr", kter zvldl sv tlo i mysl a doshl nadpirozench schopnost. Sien-jiian Patron krejch a vrobc k o m p a s a vdeckch nstroj. Siln m r z (ta-chan) M e n zimn svtek, kter se slavil 2. dne 12. lunrnho msce (20./21. leden) a byl spojen s vydatnm jdlem a teplmi npoji. Sing Su K u a n g a Tien K u a n g M i n g Tito brati byli lkai ve star Indii a pro svou lsku k lidem a mimodn litelsk sil poveni na bdhisattvy. Sing S u Kuang se ve sv vlasti j m e n o v a l Bhaisadja a stal se znm m j a k o Svtlo h v z d " nejen doma, ale i v n. Jeho bratr za nm nezaostval a zskal v n pdomek Jasnost a trhav svtlo". Jejich povznesen na bdhisattvy svd o tom, jak vznam se medicn pi-

Slon

169

kldal i v buddhistickch zemch. Vzhledem k tomu, e jsou povaovni t za patrony lka a lkrnk, lze je srovnvat s bratry K o s m o u a Daminem. S dvard S nebeskch krl (tchien-wang-tien) se ve vech vtch buddhistickch klterech nachz hned za vchodem. S p e d k V domech z m o n c h an bvaly asto sn pedk, jednalo se o samostatnou budovu uvnit vtinou rozlehlch obytnch dvor, v n o v a n o u vhradn kultu pedk. V tchto velkch snch asto bvaly tabulky pedk dvaceti, ticeti i tyiceti generac, tedy rodinn rodokmen znanho rozsahu, j a k je m o n jen v n. V mn z m o nch rodinch, je si takovou s nemohly dovolit, se jmna pedk psala na hedvbn pruhy, kter se daly stoit a uloit na bezpenm mst. Sra Ve star n byla sra povaovna za arovn prostedek. V urit dny roku se dtem srou potral nos a ui na ochranu proti straidlm. Do rakv se dvala sra jako ochrana ped dmony. Skla Symbol trvn a vnosti. Skoice Obraz se skoicovou krou a b r o s k v o v m i kvty symbolizuje dlouh ivot v ctnosti. Obrat ulomit vtev skoicovnku" znamen obstt ve sttnch zkoukch. Zajc na m sci drt v hmodi skoicovou kru a vyrb z n elixr ivota. Slab m r z (siao-chan) Men svtek, kter se na venkov slavil

17. dne 11. lunrnho msce (5./6. leden). Slepice s kuaty Symbol spn vchovy dt. Slon V dvnch asech slon stda thla nou a ke lut ece, pozdji se sloni lovili jet v jinch provincch, dnes u jich ije jen pr v pralesch jinho JUn-nanu. Impozantn tvor na lovka tehdy hluboce zapsobil, nebo u v nej starch znacch pro slona jsou jasn patrn jeho obrysy, zejmna vynikaj kly a masivn tlo. Slon byl brzy povaovn za symbol sly a moudrosti, neochvejnosti, ale i tst, nebo velk slon se ekne tu siang, co zn podobn jako i-siang neboli astn". Obraz chlapce j e doucho na slonu vyjaduje pn tst. Obas lze na obrazech vidt slona, kter nese na hbet ve skvostn truhlici vzcn dary. S buddhismem pilo do ny mnostv novch symbol a tm i nov povsti o slonech. Buddha byl poal lak, e bl slon vyslan bohem Indrou se dotkl pravho boku krlovny Mji. Na to narel i vldce thajskho krlovstv Ajuttchaja, kdy nskmu csai Kchang-simu ( 1 6 5 4 - 1 7 2 2 ) daroval nkolik blch slon. V buddhismu je slon jednm z nejprominentnjch symbol a pat mezi sedm vzcnost. Uctvaj v nm spirituln energii, slu, rozum a moudrost. V buddhistickm Siamu se stal bl slon sttnm symbolem a spatuj v nm inkarnaci budoucho buddhy, kter na tto zemi nastol krlovstv tst. Buddha,

bdhisattva Samantabhadra i velk reformtor Congkhapa bvali zobrazovni na slonu. Znm je t zobrazen Buddhy, jak sed v kruhu svch k a opice a slon mu v pokleku vzdvaj poctu. V Cn tato buddhistick pedstava zejm pispla k tomu, e na tzv. cesty duch, je vedou k csaskm hrobm, se rovn stavli kolosln kamenn sloni. Slunce a kohout Symboly jitra. Slunen pst Za csastv mnoz an dreli 19. dne 11. lunrnho msce pst, aby j i m byly odputny hchy. Slunenk Symbol dstojnosti, n e platnosti, bezpe a istoty. Rozevral se pi porodu nad postel rodiky, aby zahnl zl duchy. Snh Symbol vysokho vku i pomjivosti. Sokol Symbol odvahy a smlosti. Ve star Cn se na vlen vozy nelnk asto pipevovaly prapory se sokoly j a k o velitelsk znaky. S o u d c e lidskho osudu Pdomek boha domcho krbu, jen vid a sly ve, co se v dom dje, a o novoron noci podv hlen Nefritovmu csai, kter pak trest zlo a o d m uje dobro. Sova Jako non ptk symbol tmy, noci, netst a dmonickch vliv. Srdce a jtra Tak oslovuje ena svho milho, nebo v srdci sdl city a v jtrech odvaha. Star m u na msci Jue lao-jie s dlouhm edm vousem je povaovn za neviditelnho zprostedkova-

tele satk, protoe neviditelnou rudou stuhou spojuje ty, j i m je peduren spolen ivot. Stn p o c h o d n Bh Stn p o c h o d n (Cu in) vypad j a k o had s lidskm obliejem, je dlouh pt set kilometr a nedch, nej a nepije. Jestlie vak j e d n o u dchne, pijde p r u d k boue. Kdy oteve oi, rozedn se, kdy fouk, pichz zima, a kdy zavol, nastane lto. Sto dt U za dynastie Tchang (618 a 907) bylo zvykem, e se pi svatb v csask rodin tkal zvs sta dt". Mlo se tak vyjdit pn poetnho potomstva. Na tento zvs se pestrmi barvami vyvala skuten stovka hrajcch si dt. Pozdji se dti malovaly i na porcelnov vzy. Sto duch Vichni zbonn duchov, tj. due zesnulch; nkdy se jim t k sto boh". Sto rodin Cel nsk nrod. Straka Straky pinej tst, jejich plet se vdy vykld j a k o dobr znamen, jejich kik upozoruje, e pijde host nebo e k tomu, kdo je sly, brzy zavt tst, zejmna manelsk. Obraz s dvancti strakami symbolizuje dvanct dobrch pn. Kombinace bambusu, vestkovch vtv a strak znamen manelsk radosti", tot plat pro dv straky hledc na sebe. ednk na koni, kolem kterho ltaj straky, vyjaduje pn, aby se narodil syn, j e n jednou doshne ednick hodnosti. Zadn strany zrcadel se dve zdobily strakami. Kdy se mu a ena lou-

Strom

171

ili, zrcadlo rozbili a kad si nechal polovinu. Vilo se, e jestlie bude jeden z partner nevrn, j e h o st zrcadla se promn ve straku a rozlet se za podvedenm. Jednm z nejkrsnjch nskch mt je pbh o N e b e s k m paskovi a N e b e s k pradlen. Pask krav si zskal lsku n e b e s k dvky, kter tkala aty b o hm. Zstala s nm na zemi, stala se j e h o enou, ale nakonec se musela vrtit na nebesa. Odlouen manel tolik nakali, e se nad nimi bozi slitovali a umonili jim, aby se j e d n o u ron setkali. Pikzali strakm, aby v noci 7. dne 7. lunrnho msce vzltly na nebe a vytvoily most pes nebeskou eku (Mlnou drhu). Strci hrob Hrobn kult pstovan v n ji od pradvnch as lze mnohotvrnost a nkladnost srovnvat jedin se starm Egyptem. O blaho zesnulho bylo postarno o b r o v s k m mnostvm pohebnch dar, je hldaly sochy strc asto znanch rozmr. Malovan a glazovan sochy se do hrob ukldaly nejpozdji od dynastie Tchang (618 a 907). Strci (en-mu-en) mohli bt a metr vysoc a vtinou pedstavovali mohutn vyhlejc vlenky v ndhernch uniformch, sveep hledc duchy nebo hybridn bytosti. Stvali na beranech, oslech nebo sraench d m o n e c h a pstmi hrozili k a d m u vetelci nebo lupii. O b zvlt dleit byla ochrana ped d m o n e m Fang-liangem, kter se ivil trobami nebotk. Strci vak

mli i dal funkci. Podle nskho pojet m toti lovk dv due, je se po smrti chovaj rozdln. Due chun se vznese k nebi, ale due pcho ije dle v hrob a nemla by se ji vrtit do e ivch, j i n a k natrop velk kody. Strci tedy mli dohldnout i na to, aby pcho u tlo neopustila. asto se vrazem, postoj e m a zbranmi podobaj strcm svta (lkapla). Nkdy maj na pilbch velkho ptka, kter zesiluje vhrun dojem. Strom V mytologii symbol k o s m u ; zrove je povaovn za spojnici mezi nebem a zem a ebk do nesmrtelnosti. U m n ztvruje nejen znm druhy strom, ale i uml vtvory j a k o stromy pn nebo stromy penz, na nich po stsn znovu narostou mince. V dvnch asech se vilo, e v kadm strom pebv njak bostvo nebo duch. V mnoha koninch jin ny si lid netroufali kcet pli vzrostl stromy ze strachu, aby se duch stromu nemstil a nepinesl netst celmu okol. V jinch oblastech zase prosili duchy strom o odputn, ne vbec shli po sekee. Ped uritmi stromy se plvalo kadidlo a obtovaly se jim pokrmy j a k o obrazm boh. Do vtv strom, v nich pebval dobr duch se zavovaly cedulky s pnmi nebo votivn dary. Zdoben strom girlandami a lucernami se povauje za dozvuky kultu strom. Uctvn stromovch bostev se nevyskytuje pouze v animismu a hin-

Stedn obti csaovy

172

duismu, ale i v taoismu. Na Tchaj-wanu se napklad v devti chrmech uctvaj bohov velkch strom". Stedn obti csaovy Ni bohy uctval csa v pesn stanovench dnech stednmi obmi. Jednalo se 0 pt obad: ob slunci a msci, csai a csaovn, patronu zemdlstv, duchm nebes a zem a Jupiteru. Ke stednm obtem patila i ob patronce bourc moruovch, ji vykonvala csaovna. Stpa Buddhistick kamenn stavba uren pro ostatky historickho Buddhy a svtc. V n se vyvinula v p a g o d u na kulatm, tvercovm nebo m n o h o s t r a n n m pdorysu, s patry zuujcmi se vzhru a s prohnutmi stkami. Su S a - c ' Patron vrobc soli a obchodnk se sol. Su ' Sttnk a oslavovan bsnk, esejista, mal a kaligraf Su ' (vlastnm j m n e m Su Tung-pcho) zastval za dynastie Sung (960-1279) vysok ady, dvakrt byl posln do vyhnanstv a opt rehabilitovn a zemel kolem roku 1100. Obyvatel Chaj-nanu, nejjinjho a nejvtho ostrova ny, ho po smrti potali k bohm a pozdji pevzal j e h o kult 1 csask dvr. Roku 1097 byl toti za trest vysln na tehdy skoro neprozkouman Chaj-nan j a k o prefekt. Ostrov spravedliv spravoval, neinil rozdlu mezi ostrovany a pisthovalmi Chny, a kdy pilo sucho, dal kopat studn a uinil ve pro zaopaten obyvatel vodou.

S u b h t i Jeden z deseti vbornch Buddhovch k; narodil se v brhmansk rodin ve rvast v Kalsku a proslul meditacemi o ptelsk nze. Suej-ing-po Hrab pinejc mr" je na nskm jihu uctvan bostvo, j e se vzv pi potku epidemie a kter chrn pocestn a zahn dmony. Sun Pin viz Praotec Sun Sun Wu-kchung Opi krl Sun Wu-kchung je hlavn postavou romnu Cesta na Zpad" (esky Opi krl), kter v n zn v pvodn podob vtina dosplch a v adaptaci zase vtina dt. Sun Wu-kchung se um promovat a ltat a prov ta nejdivoej dobrodrustv; je s y m b o lem chrabrho hrdiny ve sloit situaci. Sung-jue-s' Pagoda S u n g - j u e - s ' j e jednou z nej vzcnejie h staveb ny, stoj na pat Sung-anu u Teng-fengu, 60 km od Luo-jangu v provincii Che-nan, a dodnes je dobe zachoval. Postavena byla v roce 520 podle nskho vzoru na pkaz csae Siao-minga z dynastie Severn Wej. Jedn se o cihlovou stavbu s d v m a zkladovmi podlami, nad ktermi je 15 nich pater. Pagoda je dvancti bok podle dvancti msc lunrnho kalende. Byla vzorem m n o h a dalm vm vzcnosti". Sung-an Pt svtov strana - sted - byla ve star n povaovna za nejdleitj, a proto se pt posvtn hora Sung-an nachz v centru

Siian W u

173

starho nskho kulturnho prostoru v dnen provincii Che-nan. Tato mty opeden oblast nabz adu j e dinench pamtihodnost. 4 km od okresnho msta Teng-fengu stoj nejvt ze starch nskch horskch klter ung-jue-miao (klter Stednch hor). ctu vzbuzujc komplex zaujm plochu 11 hektar, m 400 mstnost a 100 kamennch tabul. Stavby jsou uspodny podl 6 5 0 m dlouh stedn osy a obklopeny ticeti cypii starmi pes tisc let. Stechu velk sn, jedn z nejvtch v n, pokrvaj lut prejzy, nebo csai ve zdejm pavilonu N e b e s vykonvali obady. Druhou atrakc Sung-anu je aolinsk klter (ao-lin-s ), kter se nachz 13 km severozpadn od Teng-fengu. Zaloen byl u v roce 495 za dynastie Severn Wej (386 - 534). Kolem roku
1

pvodn stavby se samozejm neuchovaly, ale v sni Tisce buddh stoj za vidn nstnn malby zobrazujc pt set luo-chan. Dle lze v komplexu vidt pes 300 stl s npisy csa, uenc a bsnk. Nedaleko od kltera se nachz Les stl, hbitov opat a vznanch mnich, na nm nvtvnky ek 243 nhrobk ve tvaru malch pagod. tvrt pekvapen, kter Sung-an nabz, je nejstar nsk observato v Kao-ehengu 14 km j i h o v c h o d n od Teng-fengu, ji dal roku 1279 postavit Kublajchn, aby stanovil pesnou dobu obhu Zem kolem Slunce. Pod vedenm nskho astronoma Kuo Sou-inga vznikl v i systm 27 observato a dobu obhu se podailo vypotat s odchylkou pouhch 26 sekund. Cihlov observato je vysok pes devt metr. Dlouh kamenn zed slouila k men slunenho stnu. A poslednm p e k v a p e n m Sung-anu jsou dva cypie star dva tisce let, j e lze vidt v akademii Sung-jang severn od Teng-fengu. A k a d e m i e patila mezi tyi velk vzdlvac stediska dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) . P v o d n se j e d n a l o o klter z dynastie Severn Wej (386 a 534), kter byl v 11. stolet pemnn v elitn kolu pro budouc vy ednky. SiianWu Jednm z nej vznamnjm taoistickch bostev je velk krotitel d m o n San Wu, znm t j a k o en Wu. Pvodn zastupoval sever, nebo j e h o e m b l m e m je elva a had

527 do nj piel proslul indick mnich Bdhidharma (Ta-mo) a zaloil v tomto tehdy odlehlm poho buddhistickou kolu chan. Klter je vak znmj bojovm u m n m ao-lin-chuan, je pvodn slouilo pouze j a k o cvien mezi meditacemi. asn zvsti o tomto umn se donesly a na csask dvr a tchangsk csa Kao-cu (vldl 6 1 8 - 6 2 6 ) vytvoil ze 13 aolinskch mnich elitn jednotku, kter mu brzy jako osobn str skuten zachrnila ivot. Klter byl v 80. letech 20. stolet dkladn zrenovovn a nkter j e h o sti jsou dnes komernm kolicm stediskem bojovho umn. Vechny

Siian-cang

174

a tato zvata u odedvna symbolizuj tuto svtovou stranu. Nkter taoistick sekty ho povauj za inkarnaci Nefritovho csae nebo v nm spatuj bostvo, kter na pkaz nejvyho vladae nebes uruje dlku lidskho ivota. Nen proto divu, e csa u n - ' ( 1 6 4 4 - 1 6 6 1 ) stanovil obady j e h o uctvn a pi svch narozeninch mu obtoval. Siian-cang Jednou z nejuctvanjch postav nskch djin je bezpochyby Siian-cang (600/602-664), kter proslul j a k o uenec, cestovatel, uitel a pekladatel a v 16. stolet se stal hlavn postavou Wu cheng-enova romnu Cesta na Zpad" (esky Opi krl). Siian-cang zskal pdomek Dharmov mistr Trpitaka" (San-cang fa-') Dharmov mistr Velkho kltera Laskavho dobrodin" (Ta C c h ' - e n - s ' fa-') a obecn je zvn Tchangsk m n i c h " (Tchang-seng). Narodil se za dynastie Suej v rodin konfucinskho uence, thl vak k buddhismu a ve tincti letech se stal novicem buddhistickho kltera. Vynikal setlost a venosti a pi svch studich brzy narazil na rozpory v rznch buddhistickch textech. A tak se rozhodl, e se vyd do Indie a seene texty v jazyce originlu. Nebezpen cesta do Stedn Asie, pes Hindku do Indie a nazptek ho vedla pes 138 krlovstv a trvala estnct let (629-645). Na svatch mstech buddhismu studoval indick jazyky a nenavn sbral texty. Jako zzrakem se mu podailo pinst do

ny 657 dl hnajny i mahjny. Csa ho v roce 645 pijal s nejvymi poctami, potom se San-cang sthl na ti roky do stran a svou cestu podrobn popsal v knize Ta Tchang si-j-i" (esky Zpisky o zpadnch krajinch za Velkch Tchang), kter je dodnes jednm z nejobshlejch a nejpodrobnjch nskch cestopis. San-cang peloil celkem 75 dl v 1335 knihch a tm je dodnes nejplodnjm nskm pekladatelem. Jeho tlesn ostatky nejdve spovaly v Cchang-anu, tehdejm hlavnm mst, potom v Tchien-inu a od roku 1956 jsou uloeny v jednom chrmu v severoindick Nland, kde bvala buddhistick univerzita, na n strvil asi dva roky. Siie-fu Tiang-iin Vlen hrdinov byli ve star n stejn j a k o v etnch jinch zemch povyovni na bohy z politickch dvod, mla se tak zvit disciplna a poslit vlastenectv a vle k obran vlasti. Nejinak tomu bylo s generlem Sue-fu iang-unem, kter roku 6 5 8 porazil ve velk bitv Korejce a svmi vojenskmi spchy proti Kitanm a stedoasijskm Turkm napomohl stabilizovat dynastii Tchang. Siin-c' Vlastnm jmnem Sun ching; nsk filozof (298 a 238 p. n. 1.). jen nov interpretoval Konfuciovo uen a na rozdl od Mencia zastval nzor, e lidsk pirozenost nen dobr, nebo lovk m u od narozen sklony k zvisti a ziskuchtivosti, co vyvolv kon-

likty a svry. Konfuciovy idely sice sdlel, ale volal po pravidlech pro spravedlnost a slunost, po pstovn dobra a kontrole zla. Tvrdil, e vlda se n e m spolhat na vzory, nbr oprat o zkony, a namsto morlnho napomnn poadoval jasnou kze. T m i t o nzory se dostal do blzkosti iegismu. Svastika Symbol pevzat z Indie; pro buddhisty koleso d r m a " , p r o taoisty deset tisc" ve smyslu nekonen mnoho. M e bt levotoiv nebo pravotoiv. Na Buddhov hrudi lze asto vidt pravotoivou svastiku, nebo je peet jeho srdce". S v a t m a t k a ze uej-wej Kult Sva t matky ze uej-wej (uej-wej eng-mu), bohyn chajnanskch ryb, se v ] 9. a 20. stolet rozil a do Kambode, Vietnamu, Thajska a Indonsie. Je nejen patronkou ryb, ale p o m h i pi nemocech. Svat matka, ochrankyne sttu V nskch djinch se nkolikrt vyskytly srdnat eny, kter dokonce vedly vojska do bitev. Jednou z nich byla manelka ednka Feng Paoa z obdob Liang ( 5 0 2 - 5 5 7 ) . Domc uitel ji j e t j a k o dvku vzdlval v djinch, strategii a taktice, take j nakonec svili velen nad vtmi vojsky. Pi potlaovn povstn boj o v a l a vdy v prvn linii a vrnost vladai zachovala a do sv smrti v osmdesti devti letech. Csa pro ni nadil sttn poheb a posmrtn j propjil titul C h u - k u o eng-mu (Svat matka, ochrankyne sttu). Jej

hrob a hlavn c h r m se nachzej v Kao-lngu na samm j i h o z p a d provincie Kuang-tung. Kdy byla zbonna, jej kult se velice rychle rozil po cel jin Cn. Svten msc Prvn msc lunrnho kalende, protoe se v nm kon mnostv oslav kolem novoronho svtku a slav se i zatek jara. Svtek boha lkastv 11. dne 3. lunrnho msce se zejmna v jin Cn slavil svtek boha lkastv Wu Pchena a na Tchaj-wanu je dodnes svtkem s nejdelm procesm. Wu Pchen byl pvodn zzran lka, kter se narodil roku 980 v provincii Fu-ien a ji v mld proslul litelskmi spchy. Podle povsti zskal od taoistick Krlovny matky Zpadu vzcnou lkaskou knihu s recepty na kadou nemoc. Brzy byl poven na boha a jeho kult se rychle il, nebo pr oivil i mrtvho. Na Tchaj-wanu j e W u Pchenovi zasvceno 160 chrm. Svtek boh hvzd 16. dne 1. lunrnho msce se slavil svtek boh hvzd", kte ze svch h v z d n c h pbytk d osudy pozeman. V noci, kdy bylo na nebi dobe vidt hvzdy, se na ndvoch dom zizovaly olte, na nich se bohm zverokruhu zapalovaly lampy a tyinky kadidla a obtovaly pokrmy. Obad slouil k tomu, aby souhvzd a jejich bostva rodinu po cel rok ochraovala. Svtek drach lun Vedle svtku Novho roku a Svtku stedu podzi-

mu pati Svtek drach lun (tuan-wu-ie) ke tem nej v z n a m n j m nskm svtkm. Tomuto velice ivmu, pestrmu a dramatickmu svtku se tak k Svtek dvojit ptky, protoe pipad na 5. den 5. lunrnho msce. Jak u nzev napovd, kon se toho dne zvod drach lun. D l o u h o pedem se vyrbj podlouhl luny s pekrsn zdobenmi drami hlavami na pdi a spoutj se pak na m o e , j e z e r a a eky. A protoe tyto monosti nejsou v cel n, sjdj se divci asto z velk dlky. Dra luny nesou j m n o pinejc tst, konstruuj se podle velice pesnch pravidel a jsou d l o u h 12,97 m. Vzruujc den po regat se pak slav j a k o lidov svtek. A protoe se jedn o svtek letn, pipravuj se chutn, ale lehk a zdrav jdla. Dti nos kolem krku jako amulet barevn a skvostn vyvan pytlky (siang-pchao) naplnn vonnmi livmi bylinami. Svtek se podle povsti slav na poest slavnho uence a sttnka z 3. stolet p. n. 1. chu Jiiana, kter se intrikami dostal do nemitosti, byl posln do vyhnanstva a ze alu nad svm osudem se utopil v ece Mi-luo. Obyvatel provincie byli pesvdeni o jeho nevin a chtli ho z eky vythnout, le zchrann akce ztroskotala. Svtek drach lun je tedy vzpomnkou na onu udlost a zrove skrytou obalobou jakkoli nespravedlnosti a vzvou k boji proti intriknstv,

S v t e k dvou devtek 9. den 9. lunrnho msce povaovali a n za obzvlt pzniv den, take se dokonce konal svtek, j e m u se kalo svtek dvou devtek" nebo dvojitho j a n g u " , nebo devtka odpovd muskmu principu jangu a je povaovna za pslib tst. R o v n se vilo, e tento den vstoupil na nebesa lut csa (Chuang-ti), a proto se asto podaly pout do hor a na vrcholech se obtovalo duchm pedk. Svtek hladovch duch Sedm lunrn msc, kdy due zesnulch smj opustit podsvt, navtvit pbuzn a neviditeln se podlet na ivot pozeman. Duchov chtj jst a pit, chtj se bavit j a k o zaiva a vyaduj si pi rodiny. N a b z e n c h p o k r m a npoj se sice n e m o h o u dotknout, ale pijmaj jejich esenci, k n pat i vn a chu. Proto se pro n pipravovala velice chutn jdla, dokonce se pro n najmaly divadeln spolenosti, kter uvdly cel opery. Kdo se o duchy dobe staral, nemusel se jich obvat, ale k d y je zanedbval, mohli mu pinst netst. Jestlie nkter due nem na zemi u nikoho, p o t o m hladov bloud svtem a kod. Takovm dum byly v tomto msci ureny ti dny, kdy se lid za n modlili a obtovali j i m . Tem dnm ped 15. dnem 7. lunrnho msce se kalo svtek Duch zem na poest narozen boha zem ung Juana, v buddhistickch i taoistickch chrmech se shromaovali kn k obtnm obadm a podala

Svtek stedu podzimu

177

se vystoupen, je obveselovala iv i mrtv. Veer lucerny a lampiony ukazovaly duchm cestu k bvalm domovm. Vlastn Svtek hladovch duch neboli Svtek poloviny roku (ung-juan-ie) zanal 15. dne 7. lunrnho msce a trval trnct dn, co dvalo dostatek asu k nvtv hrob a pinen obtin. D u c h m se obtovaly nejen pokrmy a npoje, ale i paprov napodobeniny penz a uitench vc. Dve se v uritch chrmech sbraly tabulky duch zesnulch, kte po sob nezanechali potomky, a plilo se ped nimi kadidlo. V buddhistickch chrmech se slouily speciln bohosluby za osaml due, kterm se kalo pomoc potebnm duchm". V jin n se na vodu poutly lodiky se svkami nebo olejov lampiky z papru zdoben lotosovmi kvty, kter mly duchm pomoci peplavit se na onen svt. Svtek lampion Teng-ie, zvr novoronch svtk, zvan t veer prvnho msce v r o c e " (juan-siao-je), se kon 15. dne 1. lunrnho msce. Tuto noc se due pedk navracej do zhrob, a proto se j i m mus svtit na cestu. Rozsvc se mnostv luceren a lampion, asto zdobench bsnmi. Za dynastie Tchang v 7. stolet bval tento svtek prvoadou spoleenskou udlost. Zvlt na csaskm dvoe se slavil s velkou okzalost a etnmi povyraenmi j a k o karneval. Csai dynastie Ming (1368-1644) tento sv-

tek pozdji znovu obnovili a csa chien-lung ( 1 7 1 0 - 1 7 9 9 ) z posledn dynastie ching nechval vechny pavilony ve svm letnm sdle zdobit lucernami. Na kadm kanlu pluly mal osvtlen lunky a na stromech visely lampiony. Svtek Msce viz S v t e k stedu podzimu Svtek poloviny roku hladovch duch viz Svtek

Svtek Slunce Svtek dvnho pvodu, kter spadal na 2. den 2. lunrnho msce a pi nm se pn svtla", jak se v n k slunci, uctval svcemi, kadidlem a plenm paprovch penz. Svtek stedu p o d z i m u T svtek M s c e ; oblben svtek ve star n, kter opt oil za Teng Siao-pchingovy reformn politiky a slav se v polovin podzimu 15. dne 8. lunrnho msce. Msc je uprosted podzimu zcela kulat," prav j e d n o star pslov. Letn horka ji polevila a lze si vychutnvat podzimn chlad. Na msci ij nesmrteln Wu Kang, zajc a tnoh ropucha. Ke kad z tchto postav se ve povst. Tak napklad nesmrteln Wu Kang si rozhnval Nebeskho csae a za trest mus poret skoicovnk, ktermu vak kad rna sekerou okamit zaroste. Je to nsk Sisyfos. Zajc zase v hmodi pipravuje elixr nesmrtelnosti. Tnoh ropucha je promnn chang-e, kter svmu boskmu mui Chou-imu sebrala elixr nesmrtelnosti a utekla s nm na m-

sic. V den Svtku Msce se veer navtvuj ptel a oslavuje se. Pekai na tento den peou chutn msn kolky s npln ze skoicovch kvt, cukru, melounovch jader, mandl, pomeranovch slupek a obas i se unkou. Dve eny msci obtovaly na oltch pod irm nebem. Bylo nepsanm zkonem, e tato ob je vyhrazena pouze enm, nebo msc je piazen e n s k m u principu jin. Msci se obtovalo ovoce a vno a msnmu zajci fazole nebo fazolov lusky, protoe se kalo, e je to j e h o zamilovan jdlo. Svtek trval vtinou do plnoci. Svtek studenho jdla V pedveer Svtk istoty a jasu, t Jarn slavnosti istho j a s u " (ching-ming-ie) ve 3. lunrnm msci zanal ve star n celodenn cyklus studenho jdla (chan-"). N e s m l o se jst nic teplho ani rozdlvat ohe. Rozdlal se a na sklonku dne o b a d n m tenm vrbovch vtviek. Svtek u s m i o v n duch Na rybskm ostrvku Cheung Chau u Hongkongu se v kvtnu (6. dne 4. lunrnho msce) kon tydenn Svtek usmiovn duch, kter je dnes u mezinrodn znm. Ostrovan v tchto dnech obtuj dum nmonk, kter kdysi dvno zavradili pirti, nesmrn mnostv kulatch eml, je se napichuj na dvacetimetrov bambusov tye. Tyto due toti mohou pinst ivm netst, pokud si na n aspo jednou do roka nevzpomenou. Kdy hladov ducho-

v " do sebe pijmou vni eml, ijc se na emle vrhnou, protoe pinej tst. Svtky istoty a jasu nsk Duiky", je se slav 3. den 3. lunrnho msce (5. duben). V tento den an ist hroby a mohyly a pinej obti pedkm. Kdo je o tomto svtku vzdlen z d o m o v a , na pedky vzpomn a vyle za sebe k hrobu zstupce. Ve star n se nkdy ke hrobm objednvali hudebnci, kte duchm zesnulch zahrli na rkosov paly nebo fltny nkolik starch psn. Po obadu se potomci oddvali ryze svtskm radovnkm. Podaly se zvody, ps dostihy a kohout zpasy, soutilo se na chdch, hrly se mov hry a poutli se draci. Svat kapr Ve vech buddhistickch klterech je svat kapr" (mu-ju); jedn se o devnou rybu zavenou na stropnm trmu. Buddhist kapra povauj za symbol maximln svobody ducha a oprotn se od pozemskch statk. Svtluka Symbol ple, vytrvalosti, regenerace i due zesnulho. S y m b o l i k a csaskch h o d n o s t Na obadnch rouch vojenskch hodnost posledn dynastie ching ( 1 6 4 4 - 1 9 1 1 ) byla j a k o hodnostn stupn vyita tynoh zvata. N e j vy hodnost symbolizoval chi-lin, dle to byli lev, panter, tygr, ern medvd, skvrnit m e d v d , levhart, mosk k a nosoroec. Civiln hodnosti nosili na atech ptky: blho

Syn nebes

179

jeba, zlatho baanta, pva, divokou husu. stbrnho baanta, volavku, mandarnskou kachnu, kepelku a lejska. Symboly d v o u h o d i n Ve star n se dvanctimstn cyklus znamen zverokruhu pouval i pro oznaen dvouhodin. Byly to hodina Myi (23 a 1 hod.), hodina Buvola ( 1 - 3 hod.), hodina Tygra ( 3 - 5 hod.), hodina Krlka ( 5 - 7 hod.), hodina Draka ( 7 - 9

hod.), hodina Hada ( 9 - 1 1 hod.), hodina Kon (11-13 hod.), hodina Ovce ( 1 3 - 1 5 hod.), hodina Opice ( 1 5 - 1 7 hod.), hodina Kohouta ( 1 7 - 1 9 hod.), hodina Psa ( 1 9 - 2 1 hod.) a hodina Vepe ( 2 1 - 2 3 hod.). S y n n e b e s nsk csa, nebo nebesa jsou j e h o otcem, zem matkou, slunce bratrem a msc sestrou. Syn nebes na dram trnu byl tak legitimnm vldcem e stedu.

achovnice nosti.

Symbol inteligence a ue-

k j a n u i n i Ve vchodn Asii se Buddhovi asto k kjamuni (nsky '-ia mu-ni), tj. Svtec lidu kja", nebo pochzel z kmenovho lechtickho rodu kj, kter tehdy sdlil na zem dnenho jinho Neplu. Jeho rodov j m n o bylo Gautama a vlastn j m n o z doby ped probuzenm Siddhrtha. kjamuni a Prabhtaratna V Lotosov ste se pe, e historick Buddha se prv pipravoval na velk kzn, kdy se na oblaku ukzala stpa a snesla se k zemi. Z n vystoupil Prabhtaratna, buddha z dvno minulch as, jedna z inkarnac, kter na zemi roztoily koleso drma ped kjamunim. O b a buddhov zaali disputoval o tajemstvch a krsch zkona. Tento zzrak se v umn - pedevm za dynastie Severn Wej (386-534) - asto zobrazoval v kameni a pozlacenm bronzu. Sakra Pzvisko boha Indry, krle ticeti t boh, kte sdl na vrcholu hory Mru. a m b h a l a Bjn zem ve Stedn Asii zpadn od Tibetu, utopick kra-

jina tst, j vldla ada zbonch krl dcch se B u d d h o v m uenm. Tato zem m velk v z n a m v esoterickm systmu Klaakry neboli Trakttu o kolesu asu, kter sepsal mytick krl S u a n d r a ze ambhaly. V lamaistickch klterech lze asto vidt zobrazen legendrnch vldc ambhaly. an-chua-s' Druh nejvznamnj chrmov klter v Ta-tchungu v provincii an-si byl zaloen u za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) a po poru v pln krse obnoven v letech 1128 a 1149 za dynasti L i a o a in. Zvltn na tomto klternm k o m plexu je jeho sloh, kter kombinuje prvky obou dynasti, je spolu sice vlily, ale ob vyznvaly buddhismus. ang -ti U za dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.) byl ang-ti soudc e m lidskho osudu a nejvym bohem, kter vldl nebesm a prodnm silm a dohlel na rolnictv. Ml k dispozici velk poet podzench bostev, j e se starala o vechny m o n dl oblasti a reflektovala pozdj ednick systm ny. Byl ztotonn s pedkem ang. Zd se.

est znak

181

e ve velice vzdlen historick epoe se j e d n a l o o m o c n h o a pozdji zbonnho vldce. Na j e h o poest se pinely obti ped olt Nebes, jeho kult byl a do roku 1911 nejstar a nejslavnostnji. V nskch pekladech bible je pouvn ve vznamu Bh. riputra Jeden z deseti vbornch k Buddhovch vynikajc nesmrnou moudrost. dajn se v jedn ze svch pedchozch existenc u jednou setkal s Buddhou. arra Ostatky Buddho vy i nkterho svtce nebo posvtn spisy. arra znamen tlo". atiky tst Po narozen dtte si rodina vyprosila od sta rodin kousek ltky a hedvbn vlkno. Z ltek uila atiky, kter mly novorozence ochraovat a pinst mu tst. Ze sta hedvbnch vlken spletla rku a se stbrnm zmekem ji dala dtti kolem krku, aby je pimkla k ivotu". Dt tento amulet nosilo a do puberty. Se Ti Ochrann duchov obil a pdy, jejich kult se pevn etabloval u za dynastie Cou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 p. n. 1.). Uctval je pouze vldce v pesn stanovench ritulech, kter se vyvinuly ve sttn kult. Sen viz Duchov en-nung Legendrn csa, kter' podle tradice il v letech 2757 a 2697 p. n. 1. a nauil any obdlvat pole a dal jim pluh. Jako Bosk rolnk byl a do konce csastv uctvn velkmi obtnmi obady a vz-

vn o p o m o c . en-nung je j e d n m z nskch kulturnch hrdin; vldl ped lutm csaem, kter vynalez! obleen. P r o t o je vdy zobrazovn v odvu z list. Legendrn en-nungova vlda vyznauje pechod od koovnictv k zemdlstv. en-u a Jii-l B o h o v dve, kte stoj ped m n o h a nskmi domy u pravho a l e v h o kdla vchodov brny. P o d l e povsti se j e d n a l o o bratry ijc pod broskvon na hoe Tu-suo ve Vchodnm moi, kde steili brnu p e k e l , vyhleli dmony, svazovali je r k o s o v m provazem a pedhazovali tygrm. Jejich obrazy si dval ped d v e e vet u mytick csa Chuang-ti. est estka n e m v nsk seln mystice vt v z n a m . Hovo se o esti s m r e c h , jimi se mn tyi svtov strany a nahoe a dole (i zenit a n a d i r ) , o esti stech tla (hlava, trup a konetiny).
a

est velkch s v t k Star na znala est velkch svtk: ti svtky ivch (en-fie) - Nov rok, Svtek drach lun a Sted podzimu - a ti svtky m r t v c h (kuej-ie) - Svtky istoty a jasu, obady v sedmm lunrnm m s c i a Posln zimnch odv mrtvm.. est z n a k Na etnch nstnnch malbch a c h r m o v c h praporech lamaistickch klter v Tibetu, Mongolsku i v sam i stedu lze vidt j a k o skupinu nebo i jednotliv asto znaky, j e symbolizuj pn d l o u h h o ivota: sklu, vodn tok,

ikhin

182

siln strom, starho mue, vcero ptk (vtinou jeb) a antilopu. ikhin Buddha, kter stoj zcela nahoe", druh ze esti b u d d h ped Buddhou (prvabuddh). p p a luk symbolizuj zrozen syna. ou-sing (ou-lao) viz Bh dlouhho ivota astn b a n d a ertovn nzev Osmi nesmrtelnch, nebo se svmi dobrodrustvmi a pijctvm siln odliuj od vnch boh.

t t e c Symbol uence. Obraz kola, j m je prostren ttec, z n a m e n pn, aby student obstl ve sttnch zkoukch, a n d o b a na ttec je symbolem uencova nadn. vestka Symbol zimy a nedotenosti. Vrazem vestkov kvty" se oznaovaly sluebn a komorn. vestkov kvty ve snhu jsou s y m b o l e m astnho st tcho se z radostnch vzpomnek.

Ta-cu Jeskynn chrm Ta-cu, nalzajc se u chung-chingu (provincie S'-chuan), m asi 50 000 plastik vytvoench od potku dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) a do konce dynastie Ming (1368-1644). Zvltnost Ta-cu je, e v mnohch jeskynch se kombinuj buddhistick, taoistick a konfucinsk tmata. T a - c h e n g Sbrka vech dobrch vc. A protoe konfucianismus ml podle star sttn doktrny pedstavovat sbrku samch dobrch vc, tj. vech kulturnch poklad e stedu, nazvaly se tak etn chrmy nebo msta zasvcen Konfuciovi. Ta-fo -s' Ve Velkm Buddhov kltee severozpadn od Sienu v provincii Che-pej lze vidt 800 Buddhovch soch, je pat ke koloslnm sochm ny. Ti nejvt m mezi 25 a 30 metry. Vechny tyto skvle vytesan a sten pomalovan sochy pochzej z dynastie Tchang (618 a 907), je znan podporovala kltery. T a - c h u e j Mezi c h r m e m Velkho zvonu a chrmem Pti pagod stoj v severozpadn sti Pekingu chrm Ta-chuej z roku 1513, kter byl zni-

en za japonsk invaze v roce 1940 i s estnctimetrovou m d n o u sochou Buddhy. V natst zachovan sni Ta-pej se vak nachzej jedinen poklady: nstnn malby s vjevy ze ivota nskch vlada a 28 terakotovch soch nebeskch strc zkon v nadivotn velikosti z dynastie Ming. Pozlacen lemy jejich dstojnickch uniforem z dodnes. Ta-ming-s' Klter Jasnho svtla stoj na prostednm vrcholu hory u-kang, 4 kilometry severozpadn od msta Jang-ou v provincii Tiang-su. Jeho dnen p o d o b a pochz z let 1860-1870, klter sm je vak proslul ji od 8. stolet. Jeho pedstavenm byl toti mnich ien-en, znm j a k o iitel buddhismu v Japonsku. V roce 1973 byla vchodn od hlav n sn zzena ve spoluprci s Japonci ien-enova pamtn s, kopie Zlat sn kltera Tdaidi v japonsk Nae. T a - m o nsk j m n o indickho mnicha Bdhidharmy, prvnho nskho patriarchy buddhismu, kter piel do ny roku 520 a zaloil meditatvni kolu", j e pozdji proslula j a k o ehan (zen).

Ta-siung estn oznaen Buddhy; hlavn sni kltera se proto k Vzcn Buddhova s" nebo Mahvrova s" (Ta-siung-pao-tien). Ta-iie-s' C h r m Velkho osvcen stoj na pat hory Jang-tchaj v zpadn pedmstsk oblasti Pekingu. V i l . stolet, kdy byl postaven, s e j m e n o v a l chrm Jasnho p r a m e n e podle vody z horskho pramene, kter d o d n e s napj krsn obezdn Dra rybnk. Tento rybnk spolu s tisciletou stlou, tisciletm jinanem, tysetletou magnli a s pini, kter obrst pagodu, pat k esti divm" kltera. Tabule du Po pohbu a po skonen vech obad se v dom zesnulho vystavovala tabule du z moruovnku. Vilo se, e due si obas na tabuli odpoine nebo se v n dokonce usdl. Rok po pohbu se pak konala ob, pi n se tabule vymnila za novou z katanovnku a na jej zadn stranu se napsalo posmrtn j m n o zesnulho. Tabulka p e d k J m n a zesnulch len rodiny byla uvedena na prknku vystavenm na domcm olti i v rodinnm nebo veejnm chrmu. Vilo se, e due zesnulho je pi obtnch obadech v tabulce ptomna. Pro genealogii jsou tyto tabulky nepostradateln. Nejdle do minulosti sahaj tabulky rodiny Kchung. Tantrismus Tato kola mahjnovho buddhismu pila ze severn Indie a potom se rozvjela v Tibetu, Mongolsku a rznch stech zpadn

ny. Z a e h n v n m zlch duch a vzvnm boh se sna doshnout pozemskho blaha a vysvobozen po smrti. Tantrismus uctv i ensk bostva. Tantry Magie ko-mystick texty tantrismu. Tao Bosk princip, praprina vekerch zmn nebo pohyb ve vesmru, j e m u vldne. Tao prostupuje vm a je r o z u m e m nepostiiteln, jedn se o ivot uchovvajc energii a tvr d. A protoe je filozof Lao-c' kladl Tao do centra svho uen, pojmenovali po nm tet nejrozenj nsk nboenstv. Tao-cang Taoistick knon, vytitn v letech 1 4 4 4 - 1 4 4 7 a obsahujc asi 1500 dl, j e zahrnuj vekerou tehdy zaznamenanou literaturu, a to j a k klasiky f i l o z o f i c k h o taoismu s komenti, tak etn dodaten spisy exegetick povahy. Dnen vulgrn taoismus m s filozofickm systmem zachycenm v Tao-cangu u mloco spolenho. Tao-te-ing Zkladn dlo taoismu, pipisovan filozofu L a o - c ' o v i , sestvajc z 81 kratikch kapitol. Jeho stedn mylenkou je pochopit Tao a t podle j e h o zkon. V etin vylo j a k o Kniha o Tao a ctnosti". Taoismus Filozofick a nboensk uen nazvan podle titulu spisu Taote-ing, j e h o autorstv se pisuzuje filozofu Lao-c'ovi. Podle taoismu je svt v ustavinm pohybu a vn n e m n n je pouze Tao. l o v k kon dobe, kdy do j e h o psoben

nezasahuje, spe se m snait o neznamnj Cesta pti mic re, jekonn (wu-wej), o zaazen se do j zakladatel Cang Ling je nazvn stvajcho podku Tao a v n m na n e b e s k m m i s t r e m " a kter csa chzet sv uplatnn. O nco pozdji Cen Cung vnoval roku 1016 vlast(kolem roku 350 p. n. 1.) tyto m y n zem na hoe Lung-chu-an. Tenlenky rozvedl filozof uang-c'. Od t to takka exteritoriln Vatikn taoisdoby jsou oba myslitel povaovni mu existoval a do roku 1930, kdy za faktick zakladatele taoismu. Tenkomunist taoisty vyhnali. Hodnost to filozofick systm, jeho protja titul nebeskho mistra" - jako nejkem se stal racionln konfucianisvy autority tto sekty - byly ddimus, se u od dob dynastie Chan n. Souasn nebesk mistr ije na (206 p. n. 1.-220 n. 1.) pojil s okulTchaj-wanu. Dnes je taoismus j a k o tistickmi mylenkami a smoval nboenstv povolen i na pevnin k alchymistickm pokusm o dosaa prochz mrnou renesanc. en fyzick nesmrtelnosti. Hledn Taoistick trojice e d n k Nebesbyliny vnho ivota nebo elixru k ednk, zemsk ednk a vodn nesmrtelnosti se stalo zkladnm znaednk. kem taoistickch mistr. Uen se Taoistick h o r y Devn oltrni nasem roztpilo do etnch kol, stavba ztvrujc jemnou rezbrskou pejmalo buddhistick prvky a vyprac hory a j e s k y n s pozlacenmi tvoilo pmo byrokraticky psobc figurkami boh, svtc a poustevnpanteon nesetnch bostev. Vznikk. Vtina tchto asto pozonihodla crkvi podobn organizace s kltench umleckch dl nepestla boury a mnichy, kte vak nemuseli d o i kulturn revoluce. drovat celibt. Tchangsk csa Taoistick sekty Taoismus je roztSuan-cung vydal roku 726 vnos, e pen do pti vtch sekt, jim dali pokad domcnost mus vlastnit jeden dobu jejich zakladatel, ovlivnn exempl Tao-te-ingu. O est let pob u d d h i s m e m a konfucianismem. zdji bylo nazeno, e kad kraj Sekty si vak bhem stalet vytvoia kad prefektra mus zdit chrm ly vlastn nboensk formy. Jsou to pro L a o - c ' a . Csa byl zancenm sekty Ceng-i-tao (Cesta dokonal kritikem buddhismu a nadil rovn jednoty). Cchan-en-tao (Dokonn konfiskace buddhistickch klter, prav skutenosti), Tchaj-ti-chuan, kter byly do t doby osvobozeny od Lung-men Pchaj a Mao-an-pchaj. dan a pily si tak na znan majeCesta dokonal jednoty se vyvinula tek. Od dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) z uen Cang Linga (34-156), kter pronikalo do taoismu zaklnn duzaloil Cestu pti mic re, je poch a d m o n spolu s geomanci vaovna za ortodoxn taoistickou a astrologi. Z etnch sekt je nej vsektu a po stalet se tila i sttn pod-

Tra

186

poe. Jej zakladatel, zvan t nebesk mistr (tchien-'), byl dvno zbonn a j e h o sochy stoj na etnch oltch v n i v chrmech zahraninch an. Podle jedn legendy je pmou inkarnac Lao-c'a. Sochy v chrmech ukazuj nebeskho mistra s ernm vousem, tetm okem, se znakem jinu a jangu na rouchu, v rukou pee a misku s oistnou vodou. Mnohdy t jede na tygru. Dnen, ji tyict est nebesk mistr ije na Tchaj-wanu. Zakladatelem druh sekty, kter si k Cesta dokonn pravdy" (t Dokonn prav skutenosti), je patriarcha Wang c h u n g -jang. Podle n se dokonalosti a nesmrtelnosti doshne meditacemi a duchovnmi cvienmi. Jedn se o syntzu taoismu, konfucianismu a chanu. I kolem Wang chung-jangovy postavy vznikl brzy cel okruh legend, v nich se k, e ho matka nosila pod srdcem dvacet tyi msce a o s m n c t dn. Na oltch lze patriarchu vidt ve zlatm rouchu, s hustm ernm vousem a plochou epikou. Tet sektu zaloil mystik ang San-feng, kter podle rznch pramen il v mingskm, sungskm i juanskm obdob a vyvinul ucelen systm nboenskch cvien tchaj-i-chuan, j e h o clem bylo uvolnn a oitn tla, aby mysl doshla klidu. Zakladatel tvrt sekty il j a k o poustevnk v horch Kchun-lun v dob mongolskch vpd. Kdy se o nm ingischn doslechl, povolal ho k sob, diskutoval

s nm a nakonec upustil od brutlnho vradn. A posledn sekta, sekta Nejvy istoty z Mao-anu, je znma kouzelnickmi rituly, exorcismem a magickmi praktikami a byla a do roku 1949 povaovna za nejvlivnj, nebo nejvce vychzela vstc masm vcch. Tra Bl Tra a Z e l e n Tra pat k nejlidovjch tibetskm bostvm. Jedn se o historick osobnosti, bvaly to manelky tibetskho krle Songcna G a m p a (asi 6 0 5 - 6 5 0 ) , sjednotitele tibetskch kmen. Bl Tra symbolizuje istotu, vzv se j a k o Bl ochrankyne" a m funkci nadsmyslovho bdhisattvy. Byla to nsk princezna Wen-cheng, vnuka csae Tchaj-cunga, j e znan pispla k rozen buddhismu v Tibetu, podobn j a k o Zelen Tra, Bhrkut, dcera neplskeho krle Amuvarmana. Bl Tra bv zobrazovna v krlovskm rouchu a j a k o kvetouc mlad ena, m odhalen adra a sedm o (z nich jedno na ele a po j e d n o m na kad konetin). Ms se v n tedy historicko-realistick prvky s transcendentnmi symboly. Zelen Tra se uctv jako ochrankyne ped vekerm nebezpem, nebo p o m h kdykoli, ve dne i v noci. Zobrazovna bv na lotosovm trnu a obklopen lotosovmi kvty. Tailama Zpadn nzev panhenlamy odvozen od j e h o sdla v kltee Tailhunpo. Tailhiinpo Hromada tst", klter

Tchaj-an

187

sekty Gelugpa na pat hory nedaleko ikace, kter roku 1447 zaloil prvn dalajlma, Congkhapv synovec G e n d u n d u p ; tradin sdlo panhenlam. Tato skvostn stavba s ervenmi zdmi a fasdami mla v dob svho rozkvtu asi 4 0 0 0 mnich; zbylo jich pouze nkolik set. Tailhunpo je povaovn za klenotnici tibetsk kultury. Tathgata Buddh v titul, jen v sanskrtu z n a m e n takto k pravd dospv", takto pil" nebo takto odel". S malm potenm psmenem oznauje svtce, j e n dospl k procitnut. V mahjn titul pti transcendentnch buddh - Vairany, Akbhji, Ratnasambhavy, Amitbhy a Amghasiddhiho. Thravda Jeden ze zkladnch smr hnajnovho buddhismu, kter se rozil zejmna na Sr Lace a v jihovchodn Asii. Tchaj Feng Bh tst s lidskou podobou, ale pante srst a ocasem. Tchaj-cung Csa Tchaj-cung (598 a 649) je povaovn za nejvtho pznivce buddhismu v dob dynastie Tchang. Tchaj-chu Z jezera Tchaj-chu ve vchodn n se po stalet tily velk okrasn kameny pro parky a zahrady mocnch a bohatch. Tyto k a m e n y se nepovaovaly p o u z e za symboly dlouhovkosti, nbr i tvrdosti a spolehlivosti. Tchaj-i Tchien-cun Taoistick bostvo Ctihodn nebean Velk jedn o t y " se vzv se kvli blahobytu

a nesmrtelnosti. Rovn v nm spatuj boha, jen provz dui spravedlivho do Velikho nebe. Jeho socha v chrmu mv tmav obliej, ern vous a dlouh roucho, sed na lotosovm trnu, nkdy na lecm lvu. Tchaj-paj T i n - s i n g Taoistick bh, pvodn asi hvzdn bostvo, nebo pedstavuje Venui (Tchaj-paj-sin, in-sing). Na Tchaj-wanu ho uctvaj j a k o patrona vina a kaj mu iou-en ili Vinn duch". Ve velkch taoistickch chrmech je ztvrnn jako vousat staec v ednickm odvu, asto se ezlem a ohkou na mouchy. Tchaj-suej Velk rok" neboli Jupiter, protoe Slunce obhne zhruba za dvanct let. T se mu kalo Planeta r o k u " (Suej-sing) nebo Pedseda nebesk rady asu". Tchaj-suej je pednostou sto dvaceti nebeskch ednk. Jedn se o nevypoitateln hvzdn bostvo, je se snadno uraz a je mstiv. Tchaj-suej mus bt vdy pzniv naladn, nebo me it epidemie a tomu, kdo ho zanedbv, pinst netst. Rovn dohl na jist tabu, nap. na dny, kdy nen vhodn se sthovat nebo vstupovat v manelstv, a na pravidla, podle nich se m kopat a stavt. Olt ml v pekingskm chrmu Rolnictv, kde mu csai a do roku 1911 obtovali prvnho jarnho dne. Tchaj-an Vznam posvtn hory Tchaj-anu v provincii an-tung nejlpe dokumentuje s e z n a m csa, kte na ni za tiscilet vystoupili:

Tchaj-fi

188

bohu Tchaj-anu osobn obtovalo 62 legendrnch a 17 historickch csa. Jet v roce 1770 pijel k jeho pat csa chien-lung na blm slonu s mohutnm doprovodem jezdc s prapory a lechtici. Tchaj-i Nejzaz pedl, Nejvy pl, prazklad ivota, spojnice mezi nebesy a zem, sjednocen jin a jang. Tchn Olt, na n m se obtovalo bohm. Tchan-e-s' Klter Draho rybnka a stromu e (nebo Divokch moru u jezrka), jeden z nejstarch nskch klter a nejstar v okol Pekingu, byl zbudovn v letech 265 a 316 za dynastie Tin. Stl zde v pln krse, jet ne se Peking stal hlavnm mstem e. Nachz se v krsn hornat krajin v okrese Men-tchou-kou na hoe Tchan-e-an. Za dobu sv existence nkolikrt zmnil j m n o (Lung-jan-s', Ta-wan-ou-s', Jou-jen-s'). Cel komplex zaujm plochu 6,8 hektaru a m velk poet obadnch a modlitebnch sn a adu pbytk csask rodiny, vldnch ednk a mnich. V sni ty nebeskch krl trn tyi strci svta v pestrch generlskych uniformch a v Hlavn sni (Ta-siung-pao-tien) se opt jako dve uctv Buddha. Dky krsnmu lesnatmu okol je jednm z nejoblbenjch poutnch mst severn ny. Na horskch svazch stoj 75 stp, postavench na poest vysoce postavench mnich, mezi nimi i pomnk Kublajchnovy dcery Miao-en. kter v tomto kltee ila

a zemela jako mnika. V sni Draho krle vis metr dlouh kamenn ryba, kter podle povsti privolva d a zahn nemoci. M tak vysok obsah mdi, e kdy se do n ude, zn jako zvon. Za Hlavn sn rostou dva jinany, je dajn pochzej z dynastie Liao (916-1125), j e d n o m u se k Csav strom" a druhmu Strom csaova prvodce". Tchao-tchie Tmto vrazem (rout) se mn dmonsk zvec maska s tesky a rohy, kterou lze od dynastie Sang-Jin (asi 1 5 2 3 - 1 0 2 7 p. n. 1.) nalzt na mnoha ritulnch ndobch. Tchien Fej Taoistick bosk protjek Kuan-jin. Tato bohyn nmonk a ochrankyne matek je uctvna pedevm na pobe provincie Fu-ien. Tchien Sien Taoistick ochrann bohyn matek, zvan t Nefritov pan" nebo Princezna barevnho oblaku". Tchien-kung Nebesk palc, v nm vedle nesetnch boh sdl nejvy taoistick bostva Tri istoty" (Sanehing). Jsou to J u a n - ' tchien-cun (Nebesk vldce Prvopotku), dle Ling-pao tchien-cun (Nebesk vldce Kouzelnho drahokamu) a Tao-te -tchien-cun (Nebesk vldce Taa ate). Tchien-ning-s' Chrm, kter stval jihozpadn od Pekingu, se dnes nachz u v jedn z j e h o tvrt. Zaloen byl roku 471 za dynastie Severn Wej, nkolikrt zmnil j m n o a dnen podobu zskal a roku 1435.

Ti-cang pchu-sa

189

Zbyla z nj majesttn tinctipatrov pagoda (57,8 m) z 12. stolet (dynastie Liao), na jejm podstavci jsou relify Buddhy a drak. Tchien-'-tung Taoist krom pti posvtnch hor uctvaj i poho ching-cheng v provincii S'-chuan. V tomto masivu, kter dosahuje vky a 1600 metr, bvala ada klter, z nich se nejlpe uchoval klter Tchien-'-tung. Pojmenovn je podle taoistickho mistra ang Tchien-'a, kter v nm dajn il. Dnen podoba pochz z obdob krtk dynastie Suej (581-618). V chrmu lze vidt ti kamenn skulptury mytickch csa Fu-siho, en-nunga a Velkho JUa a kaligrafick npisy slavnch mal a litert z rznch dynasti. Tchien-en Nebesk bh, kter bval zobrazovn jako dvouhlav buvol s koskch ohonem a osmi nohama. Vyznaoval se hlubokm bruenm, a kdy se ukzal, byl pedzvst vlky. Tchien-tchaj Jedna ze t v z n a m nch kol nskho b u d d h i s m u , ji zaloil '-i (538 - 597), kter pochzel z vysoce postaven ednick rodiny a stal se mnichem. Napsal adu dl o metafyzickch otzkch a zskal pdomek Moudr mistr". Sekta se jmenuje podle poho Tchien-tchaj-an v provincii e-iang. Tchien-wang nsk nzev pro tyi strce svta (v sanskrtu lkapla), jim se t k nebet nebo diamantov krlov. Jejich sochy, vtinou v nadivotn velikosti, stoj v pedsni kadho buddhistickho kltera.

Tchien-wang-tien S Nebeskch krl zvan t s Dvard. Tchou en Taoistick bohyn netovic. Tchu-ti-kung viz Bh pdy Tchuej-pej-tchu Vedle I-ingu nejznmj nsk vtebn kniha, pipisuje se dvornm vtcm a matematikm z doby dynastie Tchang (618-907). Titul v pekladu znamen Tabulky deru do zad. V nsk kulturn oblasti m podobn vznam jako v kesanstv Zjeven Janovo. Tchung-iao Dve nejvt buddhistick ensk klter v Pekingu; stoj jin od palce Klidu a harmonie, ped kulturn revoluc v nm ilo 70 mniek a dnes opt ov. Ti-cang p c h u - s a Vldce podsvt a pedseda pekelnch soudc, jeho pvodn sanskrtsk j m n o zn Kitigarbha ili Zrozenec Z e m " , co nasvduje tomu, e se pvodn jednalo o ochrann zemsk bostvo. V n se pak vyvinul ve vldce podsvt, jen byl uctvn jako zachrnce ubohch du ped pekelnmi trapami. Hlavnm centrem jeho kultu je posvtn hora iou-chua-an v provincii An-chuej, na n 30. dne 7. lunrnho msce etn poutnci slavili j e h o narozeniny a prosili ho o pze dum svch zesnulch, je dl v podsvt. Podle povsti se jednalo o prince korejskho krlovstv Silla, kter utekl do ny, stal se asketou na hoe iou-chua-an a po smrti ho sm Buddha jmenoval vldcem podsvt. Vedle Kuan-jin. Wen-

-sua a Pchu-siena pat ke tyem nejoblbenjm bdbisattvm nskch buddhist. Ti-cang s osmncti rukama je povaovn za p e m o i t e l e pekla", kter svou hol otevr pekeln brny a vysvobozuje trznn due. Zobrazovn je s vldnm vrazem a sklopenma oima, jak sed bos na lotosovm trnu. asto drv almun misku. Po boku m ky Tchao Minga a Ming Kunga. Tien Ve starch asech obecn vraz pro velkou a dlouhou budovu. Pozdji se tak kalo kad sni, v n se uctvali bohov nebo Buddha. U csaskho dvora s, v n csa dval audience a vyizoval sttn zleitosti. Tin H a u Kantonsk j m n o b o h y n Ma-cu (Tchien Chou), kter je j a k o bohyn mo, csaovna nebes a svat matka uctvna v cel jin n a jen v Hongkongu m 24 chrmy. Jeden z jejch chrm, kter stoj v Joss House Bay, byl zaloen v i l . stolet. U ve 13. stolet mla i mezi M o n g o ly takovou povst, e ji Kublajchn roku 1278 povil na Nebeskou krl o v n u " a tm na nejvy taoistick bostvo po Nefritovm csai. Trojit r i t u l Krtce ped potkem novho roku se v kad domcnosti v poslednch hodinch koncho roku konaly ti zkladn obady, a to na poest nebes a zem, bk domcnosti a duch zesnulch pedk. Ped tabule pedk se kladly obtiny a hlava rodiny vzvala nebesa a zemi. Poprv se provdly tsn ped

plnoc j a k o zakonen obad koncho roku a podruh tsn po plnoci jako zahjen obad nastupujcho roku. Trojnoka Symbol tst. Devt trojnoek symbolizovalo i stedu, kter mla za dynastie ou (1122 a 221 p. n. 1.) devt provinci. Ti nohy zase symbolizuj ti nejvy hodnoste po csai. T e n Jst ten znamen souloit T e t svtek m r t v c h 1. dne 10. lunrnho msce se slavval tet svtek mrtvch" neboli Svtek na poest pedk (i-cu-ie), pi nm se konal obad plen at" neboli zasln zimnch odv mrtvm". Jednalo se o imitace odv z papru. T i V nsk seln mystice hraje trojka velice vznamnou roli. Toto jangov slo m jedenct zkladnch vznam a 1915 sloenin. an tikrt poklekali ped csaem a devtkrt se dotkli elem zem. Oslavenci se peje trojnsobn hojnost". Kdy vidme obraz s dttem, kter nese broskev a kolem nj poletuje netopr, znamen to tst. Kdy je na nm jet bh dlouhovkosti jedouc na jelenu, znamen to tst, dlouh ivot a bohatstv. Trojic uen" se mn taoismus, konfucianismus a buddhismus. Ti Velk jsoucna" jsou bdhisattvov Madur (Wen-u), Samantabhadra (Pchu-sien) a Avalkitvara (Kuan-jin). Taoist uctvaj Ti istoty" a buddhist zase nazvaj nejdleitj sti svho knonu Temi koi" (Tripitaka). Ti jangy"

Tri nebet csaov

191

jsou ti jarn msce a ti staeinov" pedstaven obce. Ti beztvar due Z taoistickch nboenskch pedstav pochz koncepce t beztvarch du, je provzej lovka od narozen. Prvn z nich m msto v hlav, druh v bie a tet v nohou. Kad z nich jednou za edest dn hls nebesm vechny dobr i patn skutky lovka, je se zaznamenvaj do Knihy ivota. Pozdji tyto zznamy slou jako dkazy pro rozhodovn pekelnho soudu. Ti cesty k j e d i n m u cli Bn vraz pro synkretismus, kter dovoluj e , e se vc d taoismem, buddhsmem i konfucianismem a uctvaj jejich bohy. T i istoty Nejvy bostva taoistickho panteonu, kter tu vldnou z nejvych sfr. Jedn se o personifikaci t ivotnch princip: dechu, ivotn sly a ducha. Nebesk vldce prvopotku (Jiian-' tchien-cun), pn nebes a zem, sdl v nejvy sfe Nelritov istoty (Ju-ching). Ve d r u h sfe Svrchovan istoty (ang-ching) panuje Nebesk vldce kouzelnho drahokamu (Ling-pao tchien-cun), kter pot as. Tet sfe Velik istoty (Tchaj-ching) vldne Nebesk vldce princip Tao a te (Tao-te tchien-cun), pokldan za zvstovatele taoistick nauky a zbotlou podobu Lao-c'a. Taoistick trojice je ztvrovna na tech stejn velkch tabulch v p o d o b starc ve slavnostnm odvu. Ped hrud dr nefritov ezlo, vyznauj

se dlouhmi vousy a unmi lalky, tv se blahosklonn a skoro vdy maj na hlav taostickou korunku. Ti klenoty Je to Buddha, jeho uen (dharma) a j e h o stoupenci (sangha). Ti koe Ti hlavn sti buddhistickch knon, zvan t Troj ko, plijsky Tripitaka. Prvn je Suttapitaka (Ko uen) - kzn, vroky Buddhovy, podobenstv a pslov k blimu ozejmn uen, druh Vinajapiaka (Ko dov kzn) - sbrka pravidel m n s k e h o ivota a tet Abhidhammapitaka (Ko metafyziky) - nboensk, filozofick a metafyzick pojednn z pozdj doby. Ti m n i s k p r a v i d l a Buddhistit mnii v n se vdy museli dit temi zkladnmi pravidly, kter stanovil u sm Buddha. Z n a m e n a l o to zci se vekerho majetku a na devt p e d m t (tri kus mnskeho roucha, bitvy, jehly, cednku, vje, opasku a ebrck misky), dit se pikznm nezabjet a neubliovat a psn dodrovat celibt. Ti mocnosti Staronsky pojem pro vesmr, kter se skld ze t zklad - nebes, z e m a lovka. Ti n r o d n neesti Oberstv, hry a nvtva divadla byly ve star n veobecn znmy jako nrodn neesti. Poten z dobrho jdla se snadno mohlo zvrhnout v oberstv, radost ze hry v hrskou ve a lska k divadlu v posedlost. Ti nebet csaov Taoismus, kter si jako nejvych statk cenil pedevm jasnosti nebes, plodnosti

Ti nebet ednci

192

z e m a istoty vody, vytvoil za dynasti Tchang a Sung ti svtky. Na potku, uprosted a ke konci roku se slavily narozeniny nebeskho ducha ang Juana, boha z e m ung Juana a boha vod Sia Jiiana. V tyto dny se obtovalo nebeskmu csai C'-wejovi, ching-lingo vi a Jang-kuovi, kte zastupuj nebesa, zemi a vodu. Ti nebet ednic Ti nebet ednci" zaujmaj v hierarchii taoistickch boh nejvy msto, nebo jsou povaovni za pm syny boha prapotku veker existence, a proto se jim t k vldci t svt" - nebes, zem a vody. Prvn z nich, tsn za Nefritovm csaem, je nebesk ednk", povaovan za nejdleitjho z tto trojice. Bez jeho poehnn nen na zemi dobe a obtuje se mu 15. dne 1. lunrnho msce. Zemsk ednk" je pnem nad osudy lid a dohl na jejich chovn, rozliuje dobro a zlo a sleduje dn na zemi. Na j e h o narozeniny, 15. dne 7. lunrnho msce, se taoistit mnii den a noc modl a zpvaj a pros jej o shovvavost. Tento den je i svtkem duch, kdy due zesnulch smj nakrtko opustit podsvt. Vodn ednk" m narozeniny 15. dne 10. lunrnho msce, chrn ped nemocemi a stoj pi lovku v nouzi. Ti nejvt netst V mld pijt o otce, ve stednm vku o enu a ve st nemt syna. Ti ovce Symbol mru. Ti pokrevn brati Z pohnutho obdob T ( 2 2 0 - 2 8 0 ) zn kad

an Kuan Jiia, Liou Peje a ang Feje, hrdiny boj mezi stty Wu, u a Wej po konci dynastie Chan (206 p. n. 1-220 n. 1.), kte se jako estn a poctiv muov stali znm vzorem plnn povinnost a loajality. Hraj hlavn roli v romantick kronice Pbh T " (San-kuo-') ze 14. stolet, rovn v mnoha operch a divadelnch hrch. Nejznmj z nich je Kuan Ju (t Kuan-ti nebo Kuan-kung), j e n se stal bohem vlky a spravedlnosti a v j e h o chrmech se rovn rozhoduj prvn pe. Konfucini v nm dokonce vid boha literatury, buddhist ho pevzali jako ochrnce svch chrm a taoist jej povauj za velkho krotitefe dmon. A protoe se t nesmrn vnosti i vech zahraninch an v cel jihovchodn Asii, stal se nejuctvanjm bostvem hned po bohyni Kuan-jin. Zobrazovn bv asto se d v m a spolenky. Po pravici mu stoj nosi zbran Kuan chang, kter m ern obliej a na hlav lotosov klobouk, a po levici adoptivn syn Kuan Pching s ednickm kloboukem. Liou Pej, vldce krlovstv u a zakladatel dynastie Pozdn Chan, se stal patronem kok a vrobc slamnch sandl. Bv zobrazovn v krlovskm slavnostnm rouchu a j e h o brati ve skvostn zbroji nebo slavnostnm hvu. ang Fej, generl tygr ze u", se oslavuje j a k o vzor neohrozenosti a hrdinstv. Ti sta csaov Na rozdl od sice

Ti vzneen

193

boskch, ale pesto u velice lidsky jednajcch kulturnch hrdin Fu-siho, Sen-nunga a Chuang-tiho zn taoismus jet ti star csae", kte poloili zklad vekermu vvoji na zemi. Jsou to nebesk csa Tchien-chuang, p o z e m s k csa Ti-chuang a csa en-chuang, kter m na starosti lidstvo. Tito ti bohov se staraj o to, aby eky tekly po proudu, rostliny koenily, kovy se skrvaly v zemi, bytosti sestvaly z masa a kost - a aby lid zstvali lidmi. Ti svat Zpadu V rznch chrmech sekty ist zem lze asto vidt trojici T svatch Zpadu. Uprosted je A-mi-tchuo-fo, po jeho levici Ta-'-' a po pravici Kuan-jin. Pi jejich identifikace pomohou atributy. Kuanjin dr vzu, A-mi- -tchuo-fo m na hrudi svastiku a T a - ' - ' dr lotos s velice dlouhm stonkem. T a - ' - ' j e povaovn za pna psnosti", ale i za pna spchu". Vyslal ho sm Buddha a svou mocnou silou m napomhat velkmu dlu vysvobozen. Ti astn plody Grantov jablko, broskev a cedrt. Grantov j a b l k o znamen plodnost, broskev dlouhovkost a cedrt tst. Ti tisce pravidel chovn iroce rozvtven pravidla nskho slunho chovn, raen temi nboenstvmi, urovan mstnmi specifikami a prorostl rodinnmi, vesnickmi, regionlnmi a sttnmi pedpisy, vystila v prbhu stalet v tzv. ti tisce pravidel chovn", kter zejmna pro osoby vy hodnosti znamenaly

mnostv zvazk. U povinnosti novoronch nvtv byly pro ve postavenho tak etn, e jej museli zastupovat sluhov. K nejblim pbuznm, k manelinm rodim a k bvalmu uiteli se vak musel dostavit osobn. Ti uen Nejvznamnj filozofick smry a nboenstv ny: taoismus, konfucianismus, buddhismus. Ti vrn v v o d o v Od konce dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) se j a k o bostva (San-ung-kung) uctvaj tri voj e v d c i , vzory loajality, vrnosti a integrity. Jedn se o ti dstojnky, kte chrabe, ale marn bojovali s Mongoly a snaili se zachrnit dynastii Sung. Ke zbonn a rozen jejich kultu podstatnou mrou pisply jejich dramatick ivotn osudy a tragick konec. Na oltch je lze spatit vtinou vedle sebe ve stejnm nebo podobnm odn. Ti vozy Ti zkladn smry buddhismu: Mal vz, tj. jin buddhismus zvan hnajna (Sr Lanka, Barma, Thajsko, Kamboda, Laos, Vietnam); Velk vz, tj. severn b u d d h i s m u s zvan mahjna (na, Japonsko, Korea) a Diamantov vz zvan vadrajna (Tibet, Sikkim, Bhutan, Ladkh, Mongolsko). Ti vzneen Temi vzneenmi se mn ti mytit vldci stojc na potku nskch djin. Jmna tchto t kulturnch hrdin nebyla jednotn. Jsou to Fu-si, Nu-kua, en-nung, nebo Fu-si, en-nung, u-ung, nebo Fu-si, en-nung a Chuang-ti.

Ticet est generl

194

Ticet est generl Z e m , v n byla vlka sice veobecn nenvidna, kter vak kvli vnjmu ohroen vdy vydrovala mnostv vojska, se samozejm nemohla obejt b e z n e b e s k c h generl. V n jsou znmy dv skupiny po ticeti esti generlech, kte vel celm armdm duch a zkrocench dmon a m o hou inn zashnout do lidskho dn. Na mnoha oltch bvali zobrazeni, jak se zelen nebo ern pomalovanmi oblieji vyrej na konch nebo na bjnch zvatech do bitvy a nahnj hrzu nepteli. Tnoh ropucha Mytick zve obvajc msc a povaovan za nositele tst a penz. asto se objevuje jako devn nebo nefritov amulet. Podle povsti se j e d n o chang-e, kter svmu mui Chou-imu vzala elixr nesmrtelnosti, utekla s nm na msc a za trest byla promnna v ropuchu. T n o h h a v r a n Posel b o h y n Si-wang-mu, Krlovny matky Zpadu. Jedn se o zve slunen, tedy protjek msnho zajce. Tu K c h a n g Patron vrobc lihovin a majitel jdelen, vinren a ajoven byl znalcem vna za dynastie o u a svtek ml 13. dne 6. lunrnho msce. Tu-kung a Tu-mu Bh a bohyn pdy, kte se v urit dny nemaj obtovat, napklad okopvnm nebo orbou. Tu-le-s' Chrm Jedin radosti" stoj v msteku i-sien severovchod-

n od Pekingu a pochz z dob dynastie Liao ( 9 1 6 - 1 1 2 5 ) . O b j e h o sn pat mezi nejstar devn stavby v n. S Kuan-jin je vysok 22,5 metru a m pozoruhodn sloit trmov. Navzdory zemtesenm astm v tto oblasti se v n zachoval i skvostn kazetov strop a estnctimetrov terakotov socha bohyn milosrdenstv. Klter je psobivm dokladem kultu Kuan-jin v severn n. Tulku Pevtlenec, p s n o t tuku; v lamaismu mui i eny, ji jsou pozemskm ztlesnnm, znovuzrozen m buddh, bdhisattv a svtc. Tulku podle lamaist doke vytvoit vdomou kontinuitu mezi svmi postupnmi existencemi, napklad me ped smrt udat msto a okolnosti sv dal inkarnace. Tun-chuang Z hlediska malstv je Tun-chuang nco j a k o buddhistick Vatikn, nebo v tchto 4 9 2 jeskynch na okraji pout Gobi se nachz 45 000 tverench metr nstnnch maleb z obdob od roku 336 a po 12. stolet. Skaln chrm ( M o - k a o -kchu) jihovchodn od msta Tun-chuangu v provincii Kan-su pedstavuje v jedinm dlouhm skalnm tesu, v n m p v o d n bylo pes tisc jeskyn, nejvt obrzkovou knihu buddhistickho umn. Malby vznikaly tak, e stny se nejdve potely sms zvecch chlup, hnoje, blta a slmy, vyhladily kaolinem a teprve p o t o m se na n m a l o v a l o . Such poutn vzduch uchoval barvy do-

dnes. V jeskynch je v nesetnch epizodch ztvrnn cel B u d d h v ivot a vvoj buddhismu. Malby vak odr i ivot na Hedvbn stezce. Dle se v tto obrovsk klenotnici ny, je pvodn patila vce klterm, nachz pes dva tisce kolorovanch terakotovch a devnch plastik. T u n - c h u a n g leel na nejdleitj kiovatce Hedvbn stezky a etn jeskyn byly zejm votivnmi kaplemi, kter fundovali obchodnci a vdci karavan. Tung Fang-ou Byl patronem zlatnk a stbrnk, o nm se vilo, e je reinkarnac ducha planety Venue. U nohou mv ingoty zlata, pruty ve tvaru lodk nebo botiek. Tung-wang-kung Krl otec Vchodu; v z n a m n taoistick b o s t v o , vldce vech m u s k c h nesmrtelnch, manel Krlovny matky Zpadu, symbol sly a energie. Pvodn se jednalo o slunen bostvo. Tuita Buddhistick rj nebo spokoj e n a " i uten", bosk bytosti, kter sdl v nebeskch palcch a znovuzrod se u jen jednou, naposledy, mezi nimi i pt buddha Maitrja. Tygr Symbol panovnkovy moci a sly, chrabrosti, zpadu, podzimu a muskho elementu. Vilo se, e zahn dmony, a proto se na hroby stavli kamenn tygi a malm dtem se nasazovaly epiky s vyitmi tygmi hlavami. Lid si slovo tygr netroufali ze strachu vyslovit a kali mu Krl hor".

Tygr je tetm z n a m e n m nskho zverokruhu. lovk zrozen v roce Tygra bv staten, ale vzntliv, um vak bt velice mil a citliv. Na druhou stranu mu lze vytknout znanou vhavost. Tygi miluj nezvislost a svobodu. Jsou to rozen individualist a nejradi by dlali vechno sami. Samota jim nen na obt, zcela si vysta sami. V profesionlnm ivot spolehliv dostvaj zvazkm. Neboj se riskovat, dobrodrustv jsou pro n od toho, aby se zvldala. Za penzi se sice nehon, ale toho, co ji jednou zskali, se neradi vzdvaj. Tygru v partnerstv vyhovuje K, Pes, M y a Drak. S Opic me vytvoit ivotn svazek jedin tehdy, kdy se j e h o sla a opi lest elov spoj k dosaen njakho dleitho cle. Jinak opi nladovost a lehkovnost nesn. Tykev Symbol tajemstv, j e v sob skrv, vdy, magie, lkastv, ernho u m n ; atribut nesmrtelnho Li Tchie-kuaje; prostedek na prodlouen ivota a odhnn nemoc. 5. dne 5. lunrnho msce (o Svtku drach lun neboli Letnch slavnostech) se zavuj nad vchody lucerny ve tvaru tykv, aby zahnaly zl duchy. Such lahvovit tykev (chu-lu) se hod j a k o ndoba na lky, a proto tyto tykve visely nad lkrnami. Pro taoisty je lahvovit tykev magickm pedmtem, nebo v, e v n nesmrteln uchovvaj elixr ivota.


i - k u n g Bh uctvan pedevm v jin n a znm t j a k o Kung-chuo-fo, ivouc Buddha, t i Kung bval mnichem za dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) a lst nebo k o u z l e m se vdy dostal z tch nejoehavjch situac. Jeho eskapdy vtipn a iv l tydln romn, kter z nj udlal lidovho boha. Na obrazech, kter dve bvaly v kadm c h r m u , ho vdme jako usmvavho a neoholenho m u e ve zcela vednch nebo dravch atech, bosho nebo j e n s jednou botou. Ti-le -s' Nejvt chrm provincie Chej-lung-fiang se nachz v jejm hlavnm mst, dvoumilionovm Charbinu. Impozantn komplex se tymi velkmi snmi na ploe 2,6 hektaru byl zaloen a v roce 1924, pat tedy mezi nejmlad nsk chrmy. Tento pekvapiv fakt m jasnou politickou pinu, nebo v prvnch desetiletch 20. stolet dochzelo v Mandusku k pevratnm zmnm. Tato zem byla ji kolem roku 1000 p. n. 1. dce osdlena pedchdci dnench Mandu a do svtla djin vstoupila teprve vtznm taenm carskch vojsk na Sibi. Manduy zaloen msto Charbin, pvodn jen trit, zailo prvn rozmach a po roce 1896, kdy bylo napojeno na ruskou eleznici. Rusko tuto provincii v letech 1900-1905 dokonce vojensky okupovalo, protoe nsk csastv bylo v padku a nemohlo se brnit. Po rusko-japonsk vlce se musela carsk vojska sthnout, ale z Charbinu se u stalo msto se zcela ruskm vzhledem, o em dodnes svd asi ticet pravoslavnch kostel. Po revoluci v roce 1917 do nho smovaly tisce uprchlk z Ruska a Charbinu se kalo nejvt rusk msto mimo Sovtsk svaz". an se snaili v Charbinu upevovat sv pozice a dt najevo svou pevahu. Jednm z projev tchto snah byla i stavba chrmu i-le-s'. Charbin pak v letech 1932-1945 patil do loutkovho sttu Mandukuo, potom ho do roku 1946 okupovali Sovti a definitivn soust LR se stal a v roce 1949. ia-e nsk j m n o j e d n o h o z nejvznanjch B u d d h o v c h k Kjapy. T i a n g C u - j a Oblben taoistick bostvo, mocn patron d o m a obchod a generl vech nebeskch

ien-en

197

vojsk. Na obrazech ho vdme jako starce s blmi vlasy, v rouchu s osmi trigramy a s korouhv, na n je znak ling (na rozkaz). Nkdy sed na njakm bjnm zveti. iao-an S e v e r o v c h o d n od en-iangu v provincii iang-su n z Jang-c'-iangu ostrovn hora iao-an s prastarmi stromy a buddhistickm klterem T i n g - c h u e j - s ' , v nm se a do roku 1949 udrovala nejist liturgie a pstovala kltern hudba a zpv. ien-c' K poetnm bostvm niho du, je maj na starost dti, pat i dvka, je napomn dti". Znaj ji pedevm v Macau, kde se j bezradn rodie svuj s vchovnmi problmy. ien-en Nejvt kulturn impulz, kter Japonsko za sv djiny zailo, piel z ny za dynastie Tchang (618 a 907). Nebezpenou plavbu od zpadnch japonskch beh k asijsk pevnin zvldla do 8. stolet ji ada delegac, kter ve sv vlasti zpravovaly o pokladech a vymoenostech e stedu, take buddhismus byl dky tmto kontaktm v Japonsku u znm a sten i rozen, ale stle mu chybl rozhodujc podnt. Roku 733 se do ny vypravila skupina japonskch mnich, strvila deset let putovnm a studiem v buddhistickch klterech a pemluvila proslulho mnicha ien-ena, pedstavenho kltera Jasnho svtla (Ta- m i n g - s ' ) u msta Jang-ou, aby v Japonsku il buddhismus. Tien-

-en studoval dvanct let v Luo-jangu a v chang-anu a jako uenec byl v Japonsku znm, protoe ml adu japonskch k. ien-enovi trvalo plnch dvanct let, ne se po etnch ztroskotnch dostal roku 753 na ostrov Kj. S nm pipluli nejen mnii, ale i zdatn stavitel, umlci a emeslnci, kte pedvali vdomosti uenlivm J a p o n c m a jejich prostednictvm ovlivnili celou j a p o n skou kulturu. ien-ena pijal sm japonsk csa a nechal se jm vysvtit na buddhistickho mnicha. Nej vznamnj japonsk buddhistick chrm, dodnes hodn navtvovan Tdaidi ve mst Nara, byl postaven podle ien-enovch pokyn a udal smr j a p o n s k architektue. V chrmu Tdaidi se uchovv ien-enova socha, ji j e h o ci staili zhotovit jet ped j e h o smrt. Roku 1980 byla na 40 dn pevezena do ny a vystavena v kltee Jasnho svtla. ien-ena lze prvem srovnvat s kesanskmi mnichy Benediktem, Patrikem, Bonifcem nebo Cyrilem a Metodjem, kte pi en vry zsadn pispli ke kulturnmu rozvoji mnoha zem. V Japonsku je dodnes uctvn jako Mistr, kter piel pes m o e " a j e h o japonsk j m no zn Gandin. Jm zapoat prce kulturnho p e n o s u " pokraovala i v nsledujcch staletch. Napklad nsk mnich I-an I-ning uil pes dvacet let v kjtskm kltee Nanzendi a vychoval mnoho japonskch mnich.

ie-tchaj-s'

198

i e - t c h a j - s ' Pro m n o h o generac buddhistickch novic byl klter Posvtn terasy, nachzejc se 35 kilometr zpadn od Pekingu na pat hory Ma-an-an, nejdoucnjm clem, nebo v nm mohli bt vysvcen. V chrmu je velk kamenn tstupov terasa z dob dynastie Ming ( 1 3 6 8 - 1 6 4 4 ) , na n pi vysvcovn sedli na trnech ti nejvy hodnosti du a sedm svdk. Ve vklencch terasy stoj etn sochy nebeskch strc. Chrm byl zaloen roku 622 a nejdleitj kltern budovy pibyly za dynastie Liao ( 9 1 6 - 1 1 2 5 ) . Rozlehl arel le na zalesnnm svahu hory a je proslul snmi s etnmi umleckmi dly i nkolika tisciletmi b o r o v i c e m i , nap. borovic Lecho draka nebo borovic Devti drak. Npisy na stlch tohoto chrmu, vtinou j d e o stry, jsou dodnes v takka perfektnm stavu. in M e n g Taoistick malch dt. ochrankyne

f ing-en Bh pramene. Kad pramen p o t o k a nebo eky ochraoval njak bh. Tito bohov vtinou nemli zvltn j m n o a patili k velikmu potu z e m s k c h duch a bezejmennch prodnch bostev. iou-chua-an Jin ze ty posvtnch hor nskho buddhismu. Zved se v provincii An-chuej mezi Jang-c'-iangem a proslulou horskou oblast C h u a n g - a n . Toto okouzlujc poho s etnmi potoky, vodopdy, j e s k y n m i a n e d o t e n m i lesy m devadest devt vrchol, z nich nejvy dosahuje 1413 metr a je zasvcen bdhisattvovi Ti-cangovi (Kitigarbhovi), krli podsvt, kter propout due zesnulch z podzemnho vzen do vldnjch konin. Dve do iou-chua-anu proudily na podzim tisce poutnk, navtvovaly zdej kltery a u jejich olt prosily o milost za zesnul pbuzn. V dob nejvtho rozkvtu zde bylo pes ti sta chrm a klter s vce ne pti tisci mnichy. Nejvtm klterem z padesti zbvajcch je C'-jiian-s', pochzejc z dynastie Ming ( 1 3 6 8 - 1 6 4 4 ) . Tiou-tchien S a n - n u Temn neboli Tajupln d m a D e v t h o nebe je dvn mytick bostvo a patronka manelstv a plodnosti. Pozdji byla ztotoovna s Fu-siho sestrou a manelkou Nii-kua.

in iao Taoistick bh astrologie uctvan ve vtin chrm. Tin-chua Fu-en Bohyn uctvan v Kantnu thotnmi a mladmi matkami. Proiji pedevm o bezbolestn porod a o zdrav dt. Zobrazovna bv s houfem porodnch bab a chv. i n - k a n g Ozbrojen dhistick svatyn. strce bud-

 h o Podle jedn star povsti pivolal mytick ho na nu potopu. Ulita Symbol Buddhova hlasu. V Tibetu a v lamaismem ovlivnnch oblastech severn a vchodn ny se zdobenou ulitou svolvaj mnii. U p l i Jeden z deseti vbornch k Buddhovch; byl lazebnkem v Kapilavastu, odkud pochzel i Buddha. Kdy se Buddha ti roky po procitnut nakrtko vrtil do rodnho msta, dal se u nj osthat a Upli se stal jeho kem. Upli byl odbornkem na zleitosti souvisejc s kzn, ritulem a organizac. Po Buddhov smrti tyto regule pesn z o p a k o v a l na prvnm koncilu u Rdagahy a v jeho podn byly pevzaty do buddhistickho knonu Tripitaky. ednk Cchuej Za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) il nesmrn svdomit.

spravedliv a velmi oblben ednk Cchuej, kter byl po smrti zbonn a uctvn j a k o pomocnk velkho boha Tchaj-anu. toiov f o r m u l k a Jedn se o kratikou modlitbu ke Tem klenotm Utkm se pod ochranu". Mn se tm pod o c h r a n u Buddhy, dharmy a sanghy. Pslunost ke spoleenstv buddhist nen dna narozenm, nrodnost, rasou, ktem nebo jinmi obady, pouze vyslovenm toiov formulky. Uzel tst Jeden z osmi buddhistickch s y m b o l ; symbol dokonalho ducha a dlouhho a spokojenho ivota. Tak se mu k nekonen uzel nebo dlouh zauzlen" (pchan-ang) a asto se pouv jako ornament.

V a d r a Hromokln, diamant, ezlo, symbol lamaistick moci a sily, symbol nejvy pravdy, veho a vesmrn przdnoty. Vadrajna Diamantov vz; smr buddhismu, kter se ve 3. stolet n. 1. vyvinul v Indii z mahjny, pijal prvky hinduismu, animismu, tantrismu a obohatil je praktikami starobylho kultu plodnosti. V tto podob se stal zkladem tibetskho buddhismu. V a d r a k l a Vadrov d k a " ; thrann lamaistick rituln nstroj, kter slou k zahnn dmon. epel bv zdobena hadmi relify a na rukojeti je vadra a ochrann bostvo r Hajagrva hnvivho vzezen, j e d n se o emanaci Avalkitvary, j i d a m a z kategorie dharmapl. Vadrapni Dhjnibdhisattva, s vadrou v ruce". Pvodn to byl mlad mu skvle vycvien ve vlenm umn, kter se vak zekl svta a stal se B u d d h o v m k e m . Probuzen ho postavil do ela pti set k, kte s nm stle putovali. Pozdji se stal v z n a m n m patronem buddhistickch chrm, v nich ho m e m e vidt hned dvakrt: ped

chrmem s rozevenmi sty a hrzu vzbuzujcm vrazem a v chrmu se zavenmi sty. V a d r a s a t t v a Vedle pti nadsmyslovch buddh, dhjnibuddh, bv obas j m e n o v n i est, Vadrasattva. Chpn je j a k o st dibuddhy a odpovd intuici, zatmco pt nadsmyslovch buddh odpovd pti smyslm. Na obrazech ho vdme, j a k s korunou na hlav vystupuje z lotosu obklopenho plameny. Vadravrh Diamantov bachyn", lamaistick bohyn velice uctvan stoupenci vadrajny. Vtinou je zobrazovna nah s mnostvm etz po celm tle, v rukou dr leben klenbu a n. Pro Evropana nezvykl pdomek diamantov bac h y n " se vysvtluje tm, e na zdech m hlavu svin. Vairana Zn", jeden z pti nadsmyslovch buddh, dhjnibuddh. vldce stedu, zenitu. Je ziv bl a pedstavuje Buddhu jako kazatele, kter oznamuje b u d o u c h o buddhu Maitrju. Hled ze stedu do vech ty svtovch stran, take mu nen nic utajeno a je vevdouc. Sed na trnu a dr koleso drma. Jeho atri-

Velk ob nebesm

201

butem je zvon, jzdnm zvetem drak a symbolem slunen kotou. Vairavana Nejdleitj ze ty boskch krl" a ochrnc svta, kte sdl na hoe Mru, hlavn ochrnce buddhismu. Je zelen barvy a vldcem severu, zobrazovn bv vtinou ve skvostn zbroji, v lev ruce dr zlatou korouhev nauky a v prav svatyni nebo stbrnou krysu chrlc perky. asto ho obklopuj nebesk vojska, let na purpurovm oblaku nad moskmi vlnami nebo mu spolenici dl jeho sestra r, je nese msu kvtin. Jedn se vlastn o hinduistickho boha Kubru. Vza ntina nerozliuje mezi vzou a lahv. Znak pro vzu je souzvun s mrem (pching), co v kombinaci s kvtinami nabz bohatou symboliku. Nap. vza s kvtinami ty ronch obdob z n a m e n mr po cel rok" a s borovmi vtvkami vyjaduje pn d l o u h h o ivota. Vza poklad" (pao-pching) s pti plody, kter syt" (proso, penice, sorgo a dva druhy bob) slouila pi ritulu plodnosti a ern lhev" se zase pouvala k chytn duch. Vela Symbol ple a etrnosti. Vejce Symbol plodnosti. Vj Symbol dobra a nnch cit. Atribut nesmrtelnho ung-li chuana, rovn odznak edn hodnosti. Velitel nebeskch d r a k Vechny nsk kltery touily po autentick verzi B u d d h o v a uen. Kdy se legendrn Stian-cang (Tchang seng) vydal na dlouhou pou a vrtil se

z Indie s originlnmi texty, byl vysoce ctn nejen on, ale i k, kter ho nesl. Buddha kon jmenoval velitelem nebeskch drak a obas na nm jezdil. Velk bl hvzda Venue, kter je v n povaovna za vzneenou hvzdnou bohyni. Velk h o r k a (ta-u) Men svtek, kter se na venkov slavil 24. dne 5. lunrnho msce ( 2 3 7 2 4 . ervenec). Touto dobou pichzej nejteplej dny roku. Velk ob b o h m p d y a obil Tuto ob vykonval csa dvakrt ron, na jae a na podzim, u olte rody na jihozpad Csaskho palce. Velk ob Konfuciovi Ob na poest velkho filozofa a mudrce, kter se konala ve druhm a osmm lunrnm msci. Obady zanaly ve ti rno v pekingskm Konfuciov chrmu (Kchung-miao) a astnil se jich jen csa se svou druinou. Velk ob nebesm Ze vech csaskch obad byla velk ob nebesm v pekingskm chrmu Nebes tou nejslavnostnj a nejnkladnj. Tato velk ceremonie, j se astnila cel csask rodina s mnoha sluebnky a veker vy ednictvo, byla jedin, k n nikdy nebyli piputni cizinci, a sestvala z devti kon", nebo devtka je slo nebes. Byly to: setkn s duemi csa (tj. s duemi csaskch pedk), ob nefritu a hedvb, prvn ob bka, prvn litba, druh ob bka, druh

Velk ob p e d k m

202

litba, odstrann obtin, proputn csae a boh a sledovn velk zpaln obti. Obad byl provzen tanci, pokleknm a zpvem hymn a vdy lo o asnou podvanou. Velk ob pedkm K o n c e m roku a na potku kadho ronho obdob pinel csa ob v chrmu Uctvn csaskch pedk (Tchaj-miao) v c h o d n od hlavnho vchodu do Z a k z a n h o msta. Pi tto obti oznamoval p e d k m vechny vz n a m n udlosti, k n i m dolo na dvoe a v cel i, a prosil je, aby mu i nadle zachovali pze. Velk ob zemi Velk ob zemi se konala rno v den letnho slunovratu v chrmov tvrti na severu hlavnho msta, byla urena choti nebeskho boha a pinel ji csa osobn. Na rozdl od chrmu Nebes, kter ml zakiven stny a v y k o n v a l a se v n m zpaln ob, byly stny v chrmu Z e m kolm a obtiny se v nm zahrabvaly do z e m . Obtn dary se nejdve pokldaly na olt, kolem kterho stly tabule symbolizujc pozemsk ministerstvo": pt posvtnch hor ny, tyi smry vtru, tyi posvtn eky, moe, kopce kolem csaskch hrob atd. Obad sestval z osmi kon a probhal velice slavnostn. Velk Jiiovo m a u z o l e u m Na pat hory Kuej-c' v provincii e-iang stoj mauzoleum na pam legendrnho csae Jua, zakladatele dynastie Sia (asi 2 1 . - 1 6 . stol. p. n. 1.), kter ped tymi tisci lety b u d o v n m

kanl zabrnil katastroflnm povodnm. Vedle n je dobe zachoval chrm s etnmi stlami pochzejc z doby dynastie Liang (502-557). Velk csa Vchodn h o r y Bh hory Tchaj-anu v provincii San-tung, vldce nej posvtnj z pti hor ny. Tchaj-an byl povaovn za palc nesmrtelnch a bh, kterho na j e h o vrcholu uctvali, za vnuka samotnho vldce nebes. V pradvnch asech se vilo, e due zesnulch mus v nitru Tchaj-anu pedstoupit ped vldce hory, kter rozhoduje o dlce jejich ivota a jejich osudu. S pchodem buddhismu se pozice vldce Tchaj-anu ponkud relativizovala, nadle vak mi znan vznam v taoismu. V koninch vzdlenjch od tto hory se na j e h o poest budovaly chrmy, jim se kalo chrmy Vchodn hory". Velk marl che K politickm bostvm v um smyslu lze potat sungskho generla chea, kter je znm i j a k o vvoda c h e " . Narodil se v provincii iang-si a proslul potlaenm j e d n o h o povstn, na boha vak byl poven a v 17. stolet ke konci dynastie M i n g a nepochybn ml pispt k vlastenectv vojska a varovat ped rebeliemi. A j a k o u nejednou i toto bostvo se nakonec uctvalo zcela jinak, ne se pvodn plnovalo. Napklad v Kantnu ho vzvaj pi epidemich a v Macau se k nmu obracej eny, jejich muov popadli hrsk vni. Velk rok Je to Jupiter, nebo obh-

Vvoda M a

203

ne Slunce zhruba za dvanct let. Podle Jupiterova cyklu dvancti symbol se kdysi potal letopoet. Velk snh (ta-sile) M e n svtek, kter se slavil na venkov 29. dne 10. lunrnho msce (7./8. prosinec). Vep Symbol musk sly a tst pi zkoukch. Mandut Kitani, kte v letech 9 1 6 - 1 1 2 2 ovldali velk zem severn ny, uctvali boskho pedka s prase hlavou. Vep je jinak dvanctm znamenm nskho zverokruhu. Pat mezi znamen, j e j s o u h o d n o c e n a velice pozitivn, protoe se vyznauje optimismem, starostlivost a pravdymilovnost. Vepi miluj domc ivot a osobn pohodl, jsou obezetn a nedaj se svst k lehkomyslnm dobrodrustvm. Psloven nen j e n jejich dvivost a naivita, ale i rozhodnost, tvrdojnost a duevn nezvislost. Trplivost, rozumem a vytrvalost se Vep doke zapracovat do etnch povoln. Vtinou nem finann starosti, ale ani ctidost vystoupit na sam vrchol, zpravidla se spokoj s tm, eho doshl a co mu zajiuje harmonick rodinn ivot. Lid zrozen v roce Vepe jsou ideln manel, vychzej pedevm s Krlky a Ovcemi, pzniv vak je i svazek s Buvoly a Psy. Vep je povaovn za j e d n o z nejsmyslnjch znamen zverokruhu. Setkaj-li se dva Vepi, potom jsou nnost, lska a sex v tom nejlepm souladu. Vtebn destiky Npisy na lopatkovch kostech a elvch krunch

z obdob dynastie ang (asi 1523 a 1027 p. n. 1.). Dodnes se jich nalo asi deset tisc a obsahuj mnostv informac o ranch nskch djinch. Do lopatek nebo krun se vyvrtaly men otvory a vedle nich se zapsala otzka. Do otvoru se pak vkldaly rozhaven hroty a ze vzniklch puklin se vtilo. Vklad se nakonec zapsal na kost. Pevaovaly dotazy ohledn pedpovdi poas, vhodnosti obt pedkm, lovu, neblahch udlost. Vtebn tyinky V taoi stic kch chrmech jsou bambusov trubice a se stem tyinek, j i m i se tese tak dlouho, dokud j e d n a nevypadne. Podle vyrytho sla si tazatel vybere pslun text s vtbou. Jestlie je vtba nesrozumiteln, vysvtl mu ji strce chrmu. Otzky bohm se vdy kladou eptem. Vtrn klasik Kdy je 6. dne 6. lunrnho msce hezky, vynej taoistit a buddhistit mnichov na slunce svat knihy a mezi tisty vkldaj rostliny j a k o ochranu proti h m y z u . Za csastv se tento den vtraly archivy a koupali psi, rozvovalo se atstvo na slunci a eny si myly vlasy. Vty tst Ve star n byl hojn rozen zvyk chrnit svj majetek vtami tst". Jednalo se o astn znaky, krtk vty nebo o zobrazen boha tst, netopra, jeba a jinch astnch symbol. Vvoda Ma Ma Kung; zbonn generl z dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) , kterho lze vidt v mnoha nskch

Vvoda Tchn

204

chrm. Znm je t j a k o Ma Fu, Ma En n e b o Ma ' - k u n g , a protoe o nm v rznch provincich vznikly rzn legendy, nen jist, zda se vdy jedn o tut osobu. K tomuto zmatku bezpochyby pisply i bouliv doby, je vyznaovaly konec dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) a potek mongolskho obdob. Vvoda Tchn Lokln vodn b o stvo, je jako svho patrona uctvaj rybi a vichni, kdo na ij na lunech na Perlov ece. T bv vzvn pi epidemich. V lutho jeba Z tto impozantn, padestimetrov ve na Had hoe ve mst Wu-chanu pr jeden nesmrteln odletl na lutm jebu do nebes. V pipomnajc pavilon pochz z dynastie Tin (265^439), je symbolem msta a v letech 1981 a 1985 byla zrestaurovna. Vidjrda Sanskrtsk slovo vidjrda znamen krle vdn i moudrosti (nsky Ming-wang), a mn se j m vtinou urputn hledc ochrann a strn bostvo. Podle mahjnovho buddhismu m kad dhjnibuddha mrnou a dobrotivou podobu v bdhisattvovi a hnvivou ve vidjrdovi. Tato trojice tvo podle esoterickho buddhismu rodinu. Vly V nsk mytologii j s o u vly vdy nebesk bytosti, kter vystupuj bud samy, nebo j a k o spolenice a prvodkyn boh. Vla tanc na bronzovch zvonech j e s y m b o l e m harmonie. Vimalakrti Bohat indick kupec,

kter si osvojil rozshl znalosti buddhisiick nauky a stal se bdhisattvou, akoli vedl svtsk ivot. Buddha kjamuni proto j e d n o u poslal do j e h o d o m u n a d a n h o ka Madurho, kter pak s Vimalakrtim disputoval o nejhlubch tajemstvch uen. Na Madurho Vimalakrtiho m o u d r o s t a venost tak zapsobily, e Vimalakrti byl pozdji uctvn jako bdhisattva a pijat do panteonu mahjnovho buddhismu. Vipajin Prvn ze esti dvjch b u d d h " ped Buddhou (prvabuddh). Ale i ped Vipajinem u byli pedbuddhov", take Siddhrlha je a ptadvact buddha, pesto vak prvn a jedin Buddha. Virdhaka Jeden ze ty ochrnc svta a bosk krl, j e n sdl s ostatnmi temi na hoe M m . V umn bv asto ztvrovn samostatn. Je pnem jihu a m m o d r o u barvu, v pravici tm kouzeln me a stv na jednom nebo i dvou dmonech. Virpka Jeden ze ty boskch krl a ochrnc svta, kte vldnou tyem svtovm stranm. Je pnem zpadu a m ervenou barvu. V n ho lze v mnoha chrmovch pedsnch vidt s temi ostatnmi dvardi, ale v Tibetu bv asto jako samostatn socha z pozlacenho bronzu. V pravici dr hada (ngu) s kamenem mudrc. Vldce roku Jupiter, kterho csa dvakrt ron uctval slavnostn obt. Vldci pti hor Bohov, jim je za-

Vousy

205

svceno pt posvtnch hor taoismu. Jedn se o Tchaj-an na vchod, Cheng-an na jihu, Chua-an na zpad, Cheng-an na severu a stedn Sung-an. Vlast re a ryb rodn oblasti stedn a vchodn ny. Vlask oech Symbol flirtu. Vlatovka Posel jara. Dv vlatovky na jedn vrbov vtvi znamenaj manelsk soulad. Vlatovky budujc hnzdo jsou znamenm spchu a hojnho potomstva. Vlk Symbol lanosti, ravosti a ukrutnosti. Vlny Symbol vody, plivu, audience, ale i msta, kde pebvaj draci. Voda Jeden z pti ivl, spojovan se severem, ernou barvou, zimou a enskm principem jin. Vodn bostva Z nesetnch nskch vodnch bostev je teba j m e novat pedevm draky. Jejich ivlem je voda a vldnou v moi, jezerech a ekch. Tm nejvym bostvem v dra i je dra krl (lung-wang), kter odpovd za ve, co m nco spolenho s vodou, detm, povodnmi a zplavami. Z p o t k u byl lung-wang jednm bostvem, ale potom svou existenci zetynsobil", nebo asem se uctvali dra krlov vech ty mo a nakonec byly v cel zemi stovky drach krl. Vedle nich vak existuj samostatn vodn bohov j a k o mytick csa Jii, dle uej-sien cun-wang, ptice vodnch bostev, ji lze vidt v chrmech pohromad nebo jednotliv. Kdy se

vak mluv o bezejmennm duchovi uritho j e z e r a nebo rybnku, eky nebo potoka, vzv se prost uej-en, co je hromadn j m n o pro vechny nadpirozen bytosti, je od prvopotku obvaj a chrn vodu. Vodn duchov Vodn duchov a duchov pramen se uctvali ji v ranch dobch, o e m j e d n o z n a n svd etn mty a pohdky. Na hoe C h u o - a n v provincii an-si u p r a m e n e Chuo-chiianu dodnes stoj chrm Vodnho boha (uej-en-miao), v j e h o hlavn sni z roku 1319 je jedenct soch vodnch duch a jejich sluh. Vodn vla Narcis, ktermu se t k vodn nesmrteln". Vodopd Na nskch krajinomalbch se velice asto vyskytuj vodopdy, kter spadvaj mnohdy ze znan vky. Symbolizuj uplvajc as. Volavka Symbol dalek cesty nebo setrvalho vzestupu. Za posledn dynastie (1644-1911) symbol civilnho ednka estho hodnostnho stupn. Na obadnm odvu ml vyito jet osm drak se tymi drpy a vrchol jeho klobouku zdobila mule. Vonn oblaka Symbol krsnch rozputnch enskch vlas. Voskovice Zaplit voskovici" znamen zbavit dvku panenstv. Vousy S y m b o l nadpirozen sly a statenosti, proto tak mnoz taoistit b o h o v v nskch chrmech a hrdinov v operch maj dlouh, irok a hust vousy.

Vrba

206

Vrba Vrba a pedevm jej vtvky symbolizuj jaro, ivotn slu a svtlo. Vz du Tmto vrazem se mn vechny kony a obady nutn k tomu, aby se nebotkovi umonil

spodan a zajitn odchod na onen svt. Vydra Symbol pohlavn aktivity. Vykuovadlo Symbol uctvn pedk.

Waj T i n g - k u n g Generl z potku dynastie Tchang a patron kov, jeho svtek se slvi) 10. dne 3. lunrnho msce. Wan-an Cchaj-en Bh bohatstv uctvan zejmna za dynastie Ming (1368-1644), nebo se mu pipisovala p o m o c pi zahnn Mongol. Mingt csaov ho proto jmenovali princem bohatstv", m symbolicky vyjdili, e dnou dynastii nelze svrhnout bez materiln podpory. Wang Jie Tento barvit a nkladn svtek se pod na Tchaj-wanu kad ti roky. Wang Jie je ptice boh moru, jich se vichni obvaj, ale kter lze obt usmit a s nimi se lze slavnostn rozlouit, aby v nsledujcch tech letech nenatropili na ostrov kodu. Proto se postav nkolik metr dlouh dunka. napln se obtnmi dary a zapl. Kdy vylehnou plameny a kou stoup k nebi, vichni vd, e bohov zvedli kotvu a po ti roky se na ostrov nevrt, take si Tchaj-wan me bt jst, e ho po tu dobu nepostihne epidemie. Vzhledem k tomu, e finann nklady jsou obrovsk, me se tento svtek konat j e n na nkterch v z n a n c h ms-

tech, do nich se z okolnch mst a vesnic pivej hromady napodobenin paprovch penz a kup se kolem lodi ke splen. Zvlt psobiv bvaj tyto oslavy v Tchaj-nanu. Zanaj v chrmu ing-an. Prvn den se ulicemi voz devn socha bohyn nmonk Ma-cu. Druhou noc se pak ve stanech pinej obti pti boh m . Tet den se v, e bohov epidemi se potuluj 78 vesnicemi v okol, ale neroziuj v nich nemoci. tvrt den je vyhrazen modlitbm, jimi se Wang Jie pros o zdrav a tst, a pt den se kon obrovsk prvod, jm se bohov zvou na plavbu dobe zsobenou lod. est den probhaj ppravy na zvr svtku a lid si zajiuj msta pobl lodi, aby mohli obtn ohe sledovat z maximln blzkosti. Tento den se pak v dlouhch procesch nos k lodi devn nebo paprov sochy boh a lod je taena mli k blzk ece. Nyn nastv vrchol slavnosti. Za jsotu nkolikatiscovho davu se lo zapl, plameny vylehnou, kou stoup k nebi a bohov zvedaj kotvu. Wang K u n g Jeden z boh, kte se vzvaj pi epidemich. Jednalo se

o spnho lkae, kter il v 1. stolet a se d v m a p o k r e v n m i bratry bojoval na jihu proti Miam. Trojice byla pozdji z b o n n a j a k o Kuan-ang san-wang a stala se v z o r e m Chn pronikajcch na jih. Podobn byl ve stejn dob znm i generl M a Juan, kter v roce 47 dobyl z e m severnho Vietnamu a pozdji byl rovn zbonn. V Kuang-si je dodnes uctvn jako bh eky. Wang Ling-kuan Toto taoistick bostvo, znm t jako Wang Tchien-fn (marl Wang), pat sice jen k druhmu, ne-li tetmu du, ale m obraz nebo sochu ve vech taoistickch chrmech, nebo ochrauje taoistick spisy. Lze ho skoro vdy vidt ve zlat zbroji se zdvienm kouzelnm meem a vlncmi se stuhami za hlavou. M rud obliej, rud vous, vypoulen oi a na ele tet oko. Pln v taoistickch chrmech stejnou lohu jako Wej-tchuo v buddhistickch. T ochrauje poutnky na cestch vedoucch k taoistickm svatynm. Wang-an-jie Ochrann duchov, j i m se obtuje na v e n k o v a kte bvali vtinou historickmi o s o b nostmi, jako napklad onen srdnat mu na tchajwanskm pobe, jen za tajfunu zachrnil adu lid ped utopenm, a kdy el na pomoc dtti, splchla ho vlna. Fakt, e k tto udlosti dolo a za vldy csae Tao-kuanga ( 1 8 2 1 - 1 8 5 0 ) , svd o tom, e povyovn pkladnch lid na ochrann duchy a bohy bylo j e t relativn nedvno zcela obvykl.

Wej-tchuo tyi nebet krlov maj dvaaticet generl, jim vel jim Wej-tchuo (v sanskrtu Veda), kter je pmo podzen krli Virdhakovi. Lze ho vidt ve vstupn sni kadho chrmu v bezprostedn blzkosti krl. Stoj tam ve zlat zbroji a se zbran pipomnajc ezlo a pozorn sleduje kadho, kdo vstoup. asto t stv pobl Maitrji. Potr dmony, zl duchy a vechny, kdo poruuj zkony. V etnch povstech vystupuje jako ochrnce buddhsmu a za csae Kao-cunga ( 6 4 9 - 6 8 3 ) byl dokonce poven na ochrannho boha. V legendrnm Buddhov ivotopise se prav, e zl duch ukradl Buddho vy ostatky, ale Wej-tchuo jej tak dlouho pronsledoval, a je opt zskal. Jin prameny hovo o tom, e Wej-tchuo je buddhistick podoba hinduistickho boha Indry, dat v nm zase spatuj bdhisattvu ve vojenskm. Zcela pragmaticky uvaujc nt mnichov ho povauj spe za agenta" klter, kterho lze dat o pomoc pi opatovn poteb vednho ivota. A proto kdy ebraj, berou si s sebou jeho obraz. Zobrazovn vak bv i na posledn stran buddhistickch knih, aby je ten v podku vrtil a aby tak byly lpe chrnny ped hmyzem, mymi, vlhkem a ohnm. Wen chang V zemi, v n zkouky rozhodovaly o postupu do vy spoleensk tdy, byl bh, kter mohl napomoci k jejich spnmu sloen, velice dleit, tud i velmi uctvan. Tmto b o h e m je Wen ang,

kter se dodnes t ct milion zahraninch an v j i h o v c h o d n Asii. Z o b r a z o v n je vousat j a k o ednk s uenm vrazem. Vtinou sed v modrm rouchu na trnu nebo jede na blm oslu provzen pomocnky. A protoe vechny zkouky v csask n byly literrn, uctv se pedevm j a k o bh literatury. M pt podzench boh a jednm z nich je trpasli a eredn Kuej-sing, kterho kandidti zkouky vzvali u pi vstupu do zkuebn budovy. V jedn ruce dr pee a v druh knihu nebo k m e n na roztrn tue. Jedn se o hvzdn bostvo a na praporu m sedm blch hvzd Velk medvdice. Wen-u viz Madur Wo-fo -s' Chrm Odpovajcho Buddhy se nachz v Zpadnch horch, 20 km od Pekingu, pobl parku Voav hory. Zaloen byl za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) a ve 14. stolet jej po deset let roziovalo sedm tisc emeslnk. Tenkrt se jmenoval chrm Vnho mru a roku 1734 byl pejmenovn na chrm Vestrannho duchovnho procitnut. Brzy vak dostal opt nov j m n o , a to podle kolosln mdn sochy spcho Buddhy. Je dlouh 5,3 m a v 54 tun. Odlita byla v roce 1321 a pedstavuje umrajcho Buddhu (podle jinch interpretac Buddhu vstupujcho do nirvny). Do kltera se vchz mohutnou, lut glazovanou branou z 18. stolet, projde se kolem zvonice a bubnov ve, vstoup do sn Nebeskch krl

a pokrauje se k sni Buddh t as, v n je krom buddhy ptomnosti, minulosti a budoucnosti tak osmnct terakotovch luo-chan. Budovy vlevo a vpravo od stedov osy slouily za pbytky lenm csask rodiny pi obasnch nvtvch chrmu. W o n g Tai Sin Taoistick c h r m na h o n g k o n g s k m poloostrov Kowloonu, postaven v roce 1973 na pdorysu stavby z roku 1913. J e h o hlavn s m zlat se lesknouc dvojitou stechu a v interiru lze vidt vynikajc ezbsk prce. Je zasvcen bostvu, kter se vzv pi koskch dostizch, v kasinech a pi rznch c h o r o b c h , a kad rok jej navtv ti miliony poutnk. Wu Tao-c' z papru. Patron vrobc pedmt

W u - c h o u - c c h ' Cu-ke Liang je v n d o d n e s symbolem moudrosti. V obdob T (220-280) byl kanclem Liou Peje, vldce e u, a proslul moudrou politikou a strategickmi schopnostmi. Posmrtn pak byl poctn titulem ung Wu-chou" (Vrn vvoda z W u ) . U koncem dynastie Zpadn Tin (265-316) byla na j e h o poest postavena v cheng-tu, hlavnm mst dnen provincie S'-chuan, svatyn Vvody z Wu (Wu-chou-cch'), kter dodnes ohromuje velkorysm pojetm sn, stlami, branami a rybnky, pedevm vak zobrazenmi etnch ednk sttu u. Dnen budovy pochzej z roku 1672. V parku se nachz _ j L i o u - p e j o v a hrobka.

Wu-liang-fo nsky nzev pro Amitjue, hypostazi buddhy Amitbhy. Wu-lu Cchaj-en Tento bh bohatstv m pt tv, nebo hled nejen do vech ty svtovch stran, ale i do pt svtov strany, j je v n sted. Ptou tv m na temeni hlavy. Pohled do pti stran znamen, e penze mohou pijt ze vech smr nebo aspo z jednoho. Wu-eng Pt rolnickch bostev, je pedevm chrnila vepe a slepice ped chorobami. asto je ztotoovali s jeky, lasikami, jezevci a likami, m se tato bostva dostvala do povliv blzkosti animistickch kult. Za mandusk dynastie se jejich uctvn zakazovalo, protoe se e n m a dvkm zjevovala ve snu a nabdala je k nemravnostem. Wu-tang-ao Klter W u - t a n g - a o se nachz na hoe C h u - l u n - t c h u , 70 km severovchodn od Pao-tchou v autonomn oblasti Vnitn Mongolsko. Jedn se o nejzachovalej komplex lamaistickho chrmu ve Vnitnm Mongolsku. ilo v nm 1200 mnich, z nich vtinu rud gardy vyhnaly, deponovaly nebo internovaly v pracovnch tborech. Spisy, kter klter schraoval, byly beze zbytku znieny. Klter byl zaloen za vldy csae Kchang-siho (1662 a 1722), v roce 1749 byl obnoven a a do M a o Ce-tungovy doby slouil j a k o stedisko lamaistickch studi. V Tibetu byl znm j a k o klter Blho lotosu" a v M o n g o l s k u j a k o Vrbov c h r m " . D o d n e s je velice

psobiv velk s, v n se mnii shromaovali ke spolenmu studiu. Wu-tang-an Toto poho v okrese un-sien na severozpad provincie Chu-pej bylo pro taoisty odedvna posvtn. Od obdob Tchang a Sung zde stly etn chrmy a kltery, kter vak byly na konci dynastie Juan (1271-1368) znieny. Kdy nastoupila k moci dynastie Ming (1368 a 1644), chtl dt csa Jung-le najevo, e um bt i ochrncem vry, a proto v roce 1412 nadil, aby se ve Wu-tang-anu postavilo 46 klter a 12 pavilon. Stavitel dostali k dispozici 300 000 dlnk a znan finann prostedky a bhem deseti let zde vzniklo na 50 klter, 72 jesky, 39 most a 12 pavilon. Dal stavby pibyly jet v letech 1552-1554. Zub asu z t ndhery sice u hodn ukousl a hodn zniila i kulturn revoluce, ledacos se vak natst uchovalo, napklad kltern palc C'-siao-kung s pekrsnmi snmi nebo klter Tchaj-che-kung z roku 1416, v jeho zvonici vis bronzov zvon z potku 15. stolet. Wu-tchaj-an Hora pti teras" je j e d n a z nejkrsnjch horskch a lesnch krajin provincie an-si a zrove j e d n a ze ty posvtnch hor buddhismu v n. Hora je zasvcena Wen-uovi. bdhisattvovi moudrosti a literatury, j e h o sanskrtsk j m n o zn Madur. Madur je rovn b o h e m lsky a nt csai byli povaovni za j e h o inkarnaci.

Wu-wej

211

Skoro po dva tisce let pichzeli k Wu-tchaj-anu poutnci, a to nejen z ny, ale i z Japonska, Koreje, Tibetu, Indie a zejmna z Mongolska. A do 20. stolet zmon Mongolov pineli na posvtnou horu tlesn pozstatky svch rodi, aby je zde pohbili. Cesta asto trvala i pes rok. Bdhisattva Madur bv rovn nazvn Vn ist". ist" se nsky ekne ching. Kdy nu dobyli lamaismu naklonn M a n d u o v , nazvali z cty k Madurmu po n m svou dynastii. Z historickch pramen vme, e u v 6. stolet bylo v tomto poho pes dv st klter, z nich zbylo jen pr destek. Za kulturn revoluce byla ada mnich povradna a ti, kte peili, museli klter opustit. Pekrsn budovy zpustly nebo byly pemnny ve skladit. Po nov nboensk politice v roce 1979 vak dolo ke zmn. Vlda vyhlsila svobodu nboenstv a vyzvala mnichy k dobrovolnmu nvratu do klter. Dv stovky se jich vrtily a bylo o b n o v e n o tyicet sedm klter. O stravu a oacen mnich, kterch je dnes asi pt set, se star provinn

vlda. Mnii smj pijmat dary, pivydlvat si vlastnm zemdlstvm a ubytovvnm host. Kdo chce putovat na Wu-tchaj-an, mus se rozhodnout, co navtvit, protoe kltery jsou v tto oblasti o rozloze 500 kilometr tverench od sebe znan vzdlen. V centru Wu-tchaj-anu stoj sedmdestimetrov bl pagoda, ale pekvapenm je dobe zachoval klter Sien-tchung-s' s takka tymi sty snmi na ploe osmi hektar. Vtina klter je lamaistick a jejich mnii bvali asto Mongolov. A protoe Manduov po dobyt ny podporovali l a m a i s m u s , aby zajistili soudrnost mezi nou, Mongolskm a Tibetem, vytvoilo se mezi nskm csaskm d v o r e m a kltery Wu-tchaj-anu stl spojen. Opati se slunili v pzni vlada, kltery bohatly a mohly se ozdobit etnmi stavbami a ornamenty. Dodnes zde lze vidt adu npis nejen nskch, ale i mongolskch a tibetskch. Wu-wej L a o - c ' v princip neinn, pizpsoben se chodu prody a dosaen stavu vnitnho klidu, aby mohlo vstoupit Tao.

Zatek jara (li-chun) Men svtek, kter se slavil 17. dne 12. lunrnho msce. V mnoha stech ny se v tento den porel jarn bk", aby byl zajitn rodn rok. Bka pozdji nahradila paprov podoba, kter se splila. Zatek lta (li-sia) Meni svtek, kter se slavil 20. dne 3. lunrnho msce (5./6. kvten). Zatek podzimu (li-chiou) Men svtek, kter pipad na 25. den 6. lunrnho msce {1.1%. srpen). Zatek zimy (li-tung) Men svtek, kter se slavil 27. dne 9. lunrnho msce (778. listopad). Zaje kolo Msc, protoe se vilo, e na nm ije zajc, kter ve hmodi pipravuje elixr nesmrtelnosti. Zajc vz Krlk Zatmn Slunce a Msce Dve se vilo, e v uritch nocch a v uritch dnech me nebesk pes pohltit msc nebo slunce, a proto se netvora snaili zahnat dery na gong a bubnovnm. Ze d u c h Z e d za vstupn brnou, kter brnila v pohledu dovnit a musela se obchzet. Zabraovala zlm duchm v pstupu do domu i used-

losti, nebo zl duchov se mohou pohybovat jen v pmm smru. Z e m lutho p r a m e n e Vstup d o taoistickho pekla, kter by se m! nachzet v provincii S'-chuan. Zemt draci Tito draci (ti-lung) vldnou pramenm a ekm. Zemt duchov Tak se k nestvrnm sochm strc hrob, kter se dvaly do hrob hlavn za dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) . Vtinou bvaj terakotov, ale mohou bt i bronzov, kamenn nebo devn. M pl metru a metr. leckdy i vce, a pedstavuj velice expresivn straidla, kter mla nahnt hrzu vykradam hrob a jinm vetelcm. Maj lidsk nebo zvec obliej, kolem nj lehaj plameny, obrovsk rohy a znan odstl ui. Vdy jsou ve stehu a pipraveni zatoit. Z i m n slunovrat (tung-') Men svtek, j e n pipadal na 13. den 11. lunrnho msce (21722. prosinec). Zimostrz Symbol dlouhovkosti. Zlat m a t k a Z e l e n h o nefritovho csae P d o m e k Krlovny matky Zpadu, Si-wang-mu, kter bv asto zobrazovan s broskv nesmrtelnosti.

Zvon

213

Zlat rybka Oblben svatebn dar, nebo z n a m e n hojnost. D v zlat rybky symbolizuj plodnost, obraz se zlatou rybkou a lotosem z n a m e n astn spojen". Zlatou r y b k o u " vak tak me bt vydrovan milenec. Zlat lilie Umle zmenovan ensk chodidla. Ve vku pti a esti let se dvtkm z dobrch d o m " ohbaly prsty pod chodidlo, m nrt vysoce vystupoval a noha se nakonec podobala pahlu, kter se veel do malho piatho stevce, dlouhho pouhch 6 a 10 centimetr. Smyslem tto bolestn procedury bylo zejm vzat enu na dm, nebo bez ciz pomoci mohla j e n st chodit. Takto zmrzaen nohy pr m u e vzruovaly, a proto se jim kalo zlat lilie. Po pdu csastv tento zvyk zanikl. U en z lidu se nikdy neujal, protoe by nemohly pracovat. Zrcadlo Symbol manelskho tst. Rozbit zrcadlo vak symbolizuje rozchod.

Zrcadlo hch Ped stl pekelnho krle se pi podsvtnm soudu postav zrcadlo, v nm se zobraz vechny nekal skutky zesnulho. Nic nelze zapt, protoe ve je navc zapsno v Knize ivota. Z r n o v klasu (mang-ung) M e n svtek, kter se ve star n slavil 2 1 . dne 4 . lunrnho msce ( 5 7 6 . erven). V tomto ase se rov sazenice vysazovaly do rovit. Zrun ryb Dobr, obezetn vlada. patn vldce je naopak neobratn ryb". Zuby Skpnm zub se zahnla straidla a zuby se skpalo i pi vstupu do chrm. Zverokruh O d pradvnch dob j e sled z n a m e n nskho zverokruhu (chuang-tao) nsledujc: M y , Buvol, Tygr, Krlk, Drak, Had, K, O v c e , Opice, Kohout, Pes a Vep. Nkdy bv msto Ovce Koza, msto Vepe Prase a msto Myi Krysa. Zvon Symbol respektu, cty, ale i vlenick rozhodnosti.

elezo

Symbol spravedlnosti a sily.

elva elva (kuej) je odedvna uctvna jako posvtn, tajemn a velice symbolick zve a u od neolitu symbolizuje sever. Na nejstarch zobrazench bv s hadem na hbet, v tto kombinaci s e j k dosud neobjasnnm nzvem Temn vlenk severu". elv krun byl povaovn za nebeskou klenbu. Ryly se do nj prvn znaky a pouval se k vtn - z prasklin vzniklch rem ohn se vtila b u d o u c n o s t . Podle dvaceti ty postrannch st krune se rozdlil rok na dvacet tyi seky. Legendrn csa Fu-si pr ze elvho krune odvodil osm trigram a z nich 64 hexagram. Nejpozdji od dynastie Chan (206 p. n. 1. a 220 n. .) byla elva povaovna za symbol nemnn pevnosti a dlouhovkosti a k se o n, e skrv tajemstv nebes a z e m . A protoe je povaovna za zve n e b e s k , nen divu, e ji lze vdy nalzt po boku kulturnch hrdin, kte nastoluj podek a krot eky. Pi n o v o r o n m svtku se v jinch provincch vyrbly z lepkav re (nuo-mi) elvy dlouhovkosti. n bh Pchi-si se

ukazuje vdy v podob obrovsk elvy. A protoe se tomuto bohu pisuzuj nesmrn sly, soud se, e obrovsk k a m e n n elvy se stlami na hbet jsou j e h o zobrazenm. Dal teorie vychzej z toho, e obrovsk, asto nkolik cent tk kamenn elvy nesouc stly a majc dra hlavu jsou vlastn Pa-sia, jednoho z devti drach syn. Kombinace draka a elvy k a d o p d n poukazuje na spojen nebesk moci a p o z e m s k sly. Tato interpretace by vysvtlovala i tvrzen, e mocn devn sloupy pekingskho chrmu Nebes byly pi stavb postaveny na iv elvy. Mytick elva Ao spojuje zemi s nebesy. V taoistickch a buddhistickch chrmech se elvy chovaj v rybncch s lotosem. Nefritov a terakotov elvy byly nalezeny i v etnch hrobech. ensk klter Prvn buddhistick ensk klter, B a m b u s o v klter v Luo-jangu, byl zaloen roku 357 za dynastie Tin a j a k o prvn mnika do nj vstoupila dcera jednoho vysokho ednka. enen Podle star vry se koeny enenu po tech stech letech mn

u-i

215

v lidskou bytost s blou krv. Pr kapek tto krve doke oivit mrtvho. Zen-en a tchien-en Taoismus rozliuje mezi nesmrtelnmi, kte byli pvodn lidmi a potom doshli nesmrtelnosti (en-en), a tmi, kte vdy pebvali v nebi (tchien-en). ezlo viz u-i lu Symbol udatnosti a sdlo soudnosti. lut epice viz Gelugpa lut csa viz Chuang-ti lut chrm lut chrm (Chuang-s') se nachz ti kilometry severn od p e k i n g s k h o Csaskho palce a zaloil ho u pleitosti nvtvy ptho dalajlmy roku 1652 chingsk csa un-'. Pozdji slouil jako rezidence vysokch lamaistickch hodnost pi jejich nvtvch Pekingu. Bydlel v nm i panhenlama, kdy v roce 1780 navtvil csae chien-lunga, kter dal na jeho poest zbudovat Blou pagodu. Chrm se jmenuje lut prvem, nebo v nm ili pevn mnii sekty lutch epic (Gelugpa). Klter byl csaem a mongolskou lechtou a do poloviny 20. stolet bohat obdarovvn a j a k o hlavn pozoruhodnost se me pochlubit zcela zvltn stav-

bou, o s m i b o k o u tibetskou stupou 0 vce 20 metr na terase, kter je sama vysok ti a pl metru a obehnan skvostn vypracovanou balustrdou. Stupu obklopuj tyi men ve, je rovn zdob relify. Klter nen veejnosti pstupn, protoe stle pat panhenlamovi. luva Symbol radosti, hudby, ale 1 ptelstv. u-i ezlo, kter jako dar vyjaduje pn, aby obdarovan proil dlouh a astn ivot. S insigniemi evropskch vlada nem nic spolenho. T se mu k ezlo vech pn", nebo vraz u-i znamen po vaem pn". Je lehce zahnut a podob se trochu otaznku. Pvodn lo zejm o pochvu. Vyrb se vtinou z nefritu nebo jinch vzcnch materil. Tvar u-i dajn napodobuje houbu dlouhovkosti, a proto se ezlo dvalo j a k o dar hlavn k narozeninm starch mu. Oblbenm d a r e m bylo u-i s ednickm kloboukem, co znamenalo kariru podle pn". Na obraze ve spojen se ttcem a stbrnou botkou" znamen pn velk kariry nebo obchodnho spchu. V buddhismu je u-i symbolem B u d d h o v a uen.

Blundenov, Caroline, Elvin, Mark: Svt Cny. Kulturn atlas, pel. Duan Andr a David Sehnal, Knin klub, Praha 1997 Bttger, Walter: Kultura ve star n, pel. Zlata ern, Panorama, Praha 1984 Cipon Wanghug Dedn agabpa (Tsepon W. D. Shakabpa): Djiny Tibetu, pel. Josef Kolma, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2000 Conze, Edward: Strun djiny buddhismu, pel. Jolana Navrtilov, Jota, Brno 1993 Cybikov, Gonboab Cebekovi: Cesta k posvtnm mstm Tibetu, pel. Josef Kolma, Vyehrad, Praha 1987 Eberhard, Wolfram: Lexikon nskch symbol, pel. Zlata ern, Volvox Globator, Praha 2001 Fa-sien: Zpisky o buddhistickch zemch, pel. Josef Kolma, Odeon, Praha 1972 Filipsk, Jan: Encyklopedie indick mytologie, Nakladatelstv Libri, Praha 1998 Hooblerovi, Thomas a Dorothy: Konfucianismus, pel. Petra Jebkova, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 1997 Hrdlikov, Vra, Hrdlika, Zdenk: na csae en-nunga, Mlad fronta, Praha 1992 I-ing. Kniha promn, pel. Oldich Krl, Maxima, Praha 1995 Kajdo, Vclav: Kovem a ohnm, Panorama, Praha 1987 Kolektiv: Peking, RV Reise- und Verkehrsverlag, Berlin-Gutersloh-Munchen-Stuttgart 1989 Lma Yongden, David-Neelov, Alexandra: Mipam, lma s Paterou moudrost, pel. Josef Heyduk, Odeon, Praha 1969 Lange-Gao, Angelika, Groth, Paul: Peking, pel. Jaroslav Hofmann, Jan Vaut, Praha 2001 Masojdkov, Lenka: na, Nakladatelstv Olympia, a. st, Praha 1999 Miltner, Vladimr: Mal encyklopedie buddhismu, Prce, Praha 1997 Mitner, Vladimr: Vznik a vvoj buddhismu, Vyehrad, Praha 2001 Obuchov, ubica: an 21. stolet, Academia, Praha 1999 Obuchov, ubica: nsk symboly, Grada Publishing, Praha 2000 Overmyer, Daniel L.: Nboenstv ny. Svt jako iv organismus, pel. Lena Andov, Prostor, Praha 1998 Palat, Augustin, Prsek, Jaroslav: Stedovk na. Spolenost a zvyky v dob dynasti Sung a Jiian, DharmaGaia, Praha 2001 Shaughnessy, Edward L. (ed.): na. Zem nebeskho draka, pel. Duan Zbavitel, Knin klub, Praha 2001

Snam Gjalcchan: Zrcadlo krl. pel. Josef Kolma, Vyehrad, Praha 1998 Storey, Robert: Beijing, Lonely Planet Publications, Vic (Australia) 1998 Storey, Robert: Hong Kong, Macau & Canton, Lonely Planet Publications, Vic (Australia) 1994 Storey, Robert: Taiwan, Lonely Planet Publications, Vic (Australia) 1996 Tibetsk kniha mrtvch, peloil Josef Kolma, Odeon, Praha 1991 Tourismus, Verlag fur fremdsprachige Literatur. Beijing 1988 Wanguov, Mahdu Bazaz: Buddhismus, pel. Vladimr Miltner, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 1996 Zotz, Volker: Buddha, pel. Eva Boskova, Votobia. Olomouc 1995

Z nmeckho originlu Lexikon der Getter und Symbole der alten Chinesen, Handbuch der mystischen und magischen Welt Chinas, vydanho nakladatelstvm Marixverlag, Wiesbaden 2002, peloil Jan Hlavika Oblka a grafick prava Michal Houba Vydalo Nakladatelstv BRNA, s. r. o., Hradensk 30,101 00 Praha 10, jako svou 374. publikaci Odpovdn redaktorka Anna Stakov Technick redaktorka Vlasta Machov Sazba Knin sazba Hogen, s. r. o., Horn Jietn Tisk a vazba PBtisk, Pbram Stran 224 Prvn vydn Praha 2005 Cena doporuen nakladatelstvm vetn DPH 269 K

info @ brana-knihy.cz nakl.brana@volny.cz www.brana-knihy.cz

Autor, Jose Guer (1929), se dlouh lta zabv kulturnmi djinami Dlnho vchodu a tuto oblast mnohokrt procestoval. Ve sv knize o bozch a symbolech starch an pin formou encyklopedie poznatky o mystickm a magickm svt ny. V jednotlivch heslech podv podrobn informace o historickch osobnostech, o hlavnch spoleenskch a nboenskch smrech ~ konfucianismu, taoismu, buddhismu i lamaismu o bozch a jejich hierarchii, o nejvznamnjch chrmech a klterech, oficilnch i lidovch svtcch, ale i o pedmtech kadodennho ivota a jejich symbolice. Slovnk tak obohat knihovnu kadho, kdo chce poznat ivot v n, nskou kulturu a djiny. Spolu s knihami V. Zamarovskho Bohov a hrdinov antickch bj a Bohov a krlov starho Egypta vychz ojedinl encyklopedie, je seznm tene s celou starobylou a bohatou kulturou e draka i e stedu, kter stle lk svou tajemnost.

B F 7 N OF NA 4 1 7 , 0 0 Sk I5TORE 251122-4/8 2205131093

7 3 , 9

310704 2/2

97.32639 49714

Bohov a symboly star Cny PND/Ducho literatura/Vchodn filooSie