Republica Socialism Roma-

nilc:fste situata in partea de

su<r-est a Europei. Are 0 su-
p r ~ de 237.502 kilometri
patrati i peste 20 de mi-
lioane de locuitori. Relieful
Romamei se caracterizeaza
printr-o mare varietate de
fonne. apitala tirii este
onlul Bucureti. Republica
Socialista Romania are bo-
gatu imense: petrol, gaz
metan, cirbuni, zaciminte
de diferite minereuri, canti-
tati uriae de sare i altele.
Dr. JIrtf FELIX
RumuDEtina
pro samouky
Ilustroval Josef rtiha
Obalku navrhl Ladislav Pros
Vydalo Statni pedagogieke nakladatelstvi, n. p., v Praze
roku 1980 jako svou publikaci e. A 2-62--16/3
Ediee Ueebniee pro samouky
Odpovedna redaktorka Hana Benesova
Vytvarny redaktor Ivan Kind
Technieka redaktorka Hana Kubsova
Z nove sazby pismem Primus vytiskl Tisk, knizni vyroba,
n. p., Brno, zavod 1
Format papiru 70 X 100 em
Pocet stran 400
AA 16,69
VA 17,83
Naklad 7000 vytisku
Tematieka skupina a podskupina 12/ 12
3. vydfmi
Cena vazaneho vytisku Kes 20,50
510/21,855
14-604-30 Kcs 20,50
Rumunstina
pro samouky
Jlld FELIX
Rumunstina
pro samouky
STATNt PEDAGOGICKE
N AKLADATELSTvt
PRAHA
Pripisuji sve matce.
J. F.
,.. '; 1'---
"l ,
1
1838
Statni pedagogicke nakladatelstvi, n. p., 1965
Illustrations Josef rtfha, 1965
(JVODEM
Rumtinsky dnes hovori vice nez 20 mili6nu lidi po
obou stranach Jiznich a Vychodnich Karpat, pri dol-
nim toku Dunaje a na casti cernomorskeho pobreZi.
Tento kraj vynika ptirodnimi krasami a je z hospo-
darskeho hlediska jednim z nejbohatsich v
Rumunstina, jejiz znalost je u nas vzhledem k vse-
strannemu rozvoji ceskoslovensko-rumunske spolu-
prace stale patti spolu s francouzstinou,
spanelstinou, italstinou a portugalstinou mezi jazyky
romanske. Jeji mluvnicka stavba Je puvodu latinskeho.
Zakladni slovni zasoba rumunstiny obsahuje prvky
latinske (vice nez 60 %), slovanske (20 %) a jine.
Ucebnice RumunStina pro samouky vychazi ze za-
sady, ze k spravnemu a pohotovemu vyjadrovani v ci-
zim jazyce staci znat omezeny pocet vyrazu a mluv-
nickych jevu. Toto minimum je ovsem treba duklad-
nym procvicovanim zvladnout.
Pfi studiu kazde lekce doporucujeme postupovat
takto: nejprve se seznamit s poucenim 0 ryslovnosti
a mluvnici, potom pfecist a pfelozit rumunsky text.
Ai textu dokonale porozumime, precteme si ho
kOlikrat nahlas. Naucime se nejen slovicka,
ale zaroven cele vety. Nakonec vypracujeme cviceni
spravnosti pfekladu z cestiny do rumunstiny se mu-
zeme pi'esvedcit v klici na konci ucebnice).
5
1
)
Upozornujeme, ze za siovicky jsou casto uvadeny
jejich ruzne tvary a koncovky. Pred vlastni koncov-
kou vzdy opakujeme posiedni pismeno spolecne za-
kladnimu i odvozenemu tvaru siova. Tak napr. caiet,
mn.c. -tes. znamena, ze podstatnejmenocaiet (=se-
sit) mav mnoznemcisle tvarcaiete a ze jerodustred-
niho. Casto se vyskytuje tez zkratka HZ s cislem.
Napr. a vedea, vad (HZ 7, HZ 4) znamena, ze sloveso
a vedea (=videt) ma v 1. osobe jednotneho cisla pi"i...;
tomneho casu tvar viid a ze pri jeho casovani dochazi
k hlaskovymzmi'marn e-+-a (HZ 7) a d-+-z (HZ4). Hlas-
kove zmeny jsou probirany postupne; pro Iepsi pre-
hIed jsme je ocisiovali a jeste shrnuli v seznamu na
konciucebnice.
Na zaver chceme upi"imne podekovat tem, ktei"i
nam pfi nasi praci pomohli. Byli to predevsim prom.
fil. Radu Greceanu a vedecke pracovnice bukuresf-
skeho Jazykovedneho ustavu dr. Mioara Avramova
a FinutaHasanova. Nasestavovanislovnickuseochot-
nepodilelnas byvalyposluchac nafilozoficke fakulte
Univerzity Karlovy, prom. fiI. Jiri Nasinec.
Doufame, ze i tretivydani teto knihypfispejek po-
znavanizivota a vlasti nasich rumunskychpratel.
J. F.
6
Ce ai?
Ce aveti?
Ce areIleana?
Ce auDan!?iIoana?
Cineare uncreionsauun
stilou?
Ai unstilou?
Aistilou?
Avetiuncreion?
Ayeticreion?
Raduareuncaiet?
Ce ai dumneata?
Ce avetidumneavoastra?
ceai?
Dumneavoastra ce avet
i
?
Rodica n-are 0 prajitura?
N-ai0 tigara?
N-avetiuncaiet?
Cine are timp astazi? Ion
sauIleana?
Avetitimpacum?
Astazi n-am nici timp,
nicirabdare.
LEKCE
Uncreion.
Unstilou.
oprajitura.
orevista. Ei au!?i 0 carte,
Eu amunstilou.
Da,am.
Da,am.
Nu,n-am.
Nu,n-am.
Da,are.
N-amnimic.
Am0 carte.
Eu n-amnimic.
Eu am0 carte.
Nu, n-are.
Bada,am.
Nu,n-am.
Ileana are timp. Ion are
mult de lucru. Nici eu
n-am timp astazi. eu
ammultdelucru.
Da, acum avem tif!lp. .
Acumn-avemdelucru.
Avetirabdare!
7
N-amdreptate?
Cine are dreptate? Radu
sau Mircea?
Ai nevoiedeceva?
Aveti nevoie de ceva?
Avetinevoiedeunstilou?
Cine are nevoie de aju-
tor?
&cum ted
af mM; ai nevoie de eeva?
poti'ebujeneco?
ajutors. pomoc
ammam
arerna; aremuUdelucru rna
mnoho prace
astAzi dnes
aumaji
avem marne
1. mate, 2. mejte
badaaleana
cafe.s. seit
canez. kniha
ceco
cevaneeo
cinekdo
crelons. tuzka
daano
Dan m. mUZske jmeno
drepta*eZ. pravda
dumneatavy
dumneavoastrAvy
eI [jej)ani
eu[je
U
) jA
Ba da, aveti dreptate.
Nici Radu, nici Mircea
n-are dreptate.
Nu, n-am nevoie de ni-
mic.
Da, am nevoie de 0 re-
vista.
Nu, n-am nevoie de sti-
lou.
Noi avem nevoie de aju-
tor.
IleanaZ. Helena
loanaZ. Jana
Ionm. Jan
lucrus. prace;a aveade
lucru mit pnici; am de
lucru mampraci
Mircea m. muzske jmeno
mullmnoho
n- ne... ; n-am nemam
nevoieZ. poti'eba;a avea ne-
voledeeevapoti'ebovatne-
co
niel ani; niel euani ja
nirnie nic .
nune
prAjiturAZ.
Radum. mUZske jmeno
rAbdarei. trpelivost
revistAi.
Rodicai. zenske jmeno
sau nebo
stilous. plnicipero
a, i; eu jatake
timps.
Z. cigareta
Vt"SLOVNOST
Vyslovnost vetsiny rumunskych hlasek jestejna jakov ces-
tine. V uvodnich lekcich buderne proto hovoi'it jen 0 tech ru-
rriunskych hlaskach, ktere se bud lisi od grafickym
anebo se v vubec nevyskytuji.
Protoze'nelze stanovit jednoduche pravidlo, podle nehoz
bychom vzdy poznali, ktera slabika slova je ozna-
samohlasku rumunskych slov odliSnym ty-
pempisma.
A hlasku podobnou dozvuku ceskych souhlasek vy-
slovenyeh bez operneho e, tedy napi'. r [ra ne: er], t [ta
ne: tel apod. : rdbdare [rabdare] trpelivost, revistd [revis-
tal
Postaveni jazykaa rtupri vyslovovani0, 4, e:
C se 1. [k] :carte [karte] kniha, acum [akum] ted;2.
pi'ed e, i:ee co, cine kdo.
E 1. [e]: avem [avem] marne;
2. na nekolika malo slov [je], napi'. e. [jell on,
ele [jele] ony;
3. [jl veslove ea [ja] ona.
EA se ete 1. jako jedna slabika slozena z velmi kratkeho [e]
a normalniho [a]: [ca]: a avea [a aveal mit, Ileana [ileana]
Helena; 2. po c jako pouhe [a]: Mircea mUZske
jmeno.
I se 1. til (pi'edehazejicid, n, t :revistd [revisUi]
casopis; Rodica [rodyka] zenske jmeno, nimlc [nymik] nic,
timp [tymp] cas;
8
9
2. [j], tvoi'i-li se sousedni samohlaskou jednu slabiku: Ion
Jan,caiet Ckajet] sesit, ai (aj] mas, noi [noj] my;
3. Jako velmi knltke, temer neslysne (i], ktere netvoi'i
slabiku.Tak se vyslovuje i na konci slova po
souhlasce: astiizi [asUizi] dnes, aveti [avec
i
] mate;
4. necte se, je-li na konci slova po c : nici
[nyc] ani.
J se cte [i]-): ajutor [azutor] pomoc, priijiturii [pdizitura]
mouenik.
OA se cte jako jedna slabika slozena z velmi kratkeho [0] a
normalniho [a!: loa]': Ioana [joana] Jana, dumneavoastrii
[dumneavoastra] vy.
secte [il]:$i lsi] a, i.
T secte [c]:tigarii [cigara] cigareta, aveti [avec
i
] mate.
U se ete 1. [u]: mult [mult] mnoho, Radu [radu] muzske
jmeno;
2. jako velmi kratke [u], tvoi'i-li se sousedni samohlaskou
slabiku: au [au] maji, sau [saUl nebo, stilou [stylou]
pimci pero.
MLUVNICE
1. Mluvnickerody
Rumunska podstatna jmena se deli na muzska zenska
a sti'edni. Podstatna jmena zakoncena v jednotnem lisle sou-
hlaskou nebo -u jsou rodu muzskeho (Dan, Radu) nebo sU'ed-
niho (caiet, lucru) . Podstatna jmena kon6ci samohlaskOl': ji-
nou nez -u byvaji rodu zenskeho (revistii, carte). Mluvnlcky
rod si musime u rumunskych vyrazu zapamatovat. Oznacuje-
me ho takto:m. = muzsky, Z. = zensky, s. = stredni.
2. Neuriityclen
Pred rumunskymi podstatnymi jmeny se objevuji velmi
casto tvary un (pi'ed podstatnymi jmeny rodu mUZskeho nebo
stredniho) a 0 (pred podstatnymi jmeny rodu zenskeho) ktere
znamenaji '
) Zni mekceji nez v cestine. Jazyk je pi'ibliine v teie po-
loze j ako phvyslovovani ceskeho [j].
_ "nejaky, -a, -e."(mluvCimu i posluchaci blize neznamy):
Radu are un creion. R. rna (nejakou)tuzku.
Radu are un creion?*) R. rna(nejakou)tuzku?
Radu n-are un ereion?*) R. nerna (nejakou) tuzku?
_ "jeden, jedna, jedno" (bliie neznamy jenposluchaci):
Radu are nevoie de 0 re- R. potrebuje jeden easo-
vista. pis.**)
Jde 0 tzv. neurcity clen. Neuziva se ho tam, kde bychom
ani v cestine nemohli rici "nejaky" nebo "jeden" -_.):
A1. Jde-li 0 predmet, ktery je mozno v dane souvislosti
beine predpokladat a jimi lze vyjadi'it urcitou vlastnost nebo
schopnost jehodrzitele :
R. rna tuzku. (=' R. je
Radu are ereion.
schopen psat, rna eirn
psatapod.)
R. rna tuzku? (=R. je
Radu are creion?
schopen psat?, rna eirn
psat?apod.)
R. nernatuzku?(=R. ne-
Radu n-are ere ion ?
ni schopen psat?, nerna
eirnpsat?apod.)
A2. Pred blize pi'edmetem slovesa a avea v za-
pornychvNachvypovidacich:
Radu n-are ereion. R. nernatuzku.
+) Pouiiti un, 0 v tazaci vete je vyrazem zvlastnJho
tazatele na danem predmetu: potreboval by ho, chtel by Sl ho
vypujcit apod. .
_.) Mluvci vi ktery, ale posluchaci to Pokud
ani mluvcimu neni jasne, 0 jaky casopis Jde, muslme tuto
vetu prelozit"Radupotrebuje nejakycasopis".
"0) Ve vyznamu "bllie neznamy jenposluchaci".
10
11
B. Pi'ed pods x tatny'mi' , Jmeny predmety, kter'"
I <:: ne ze podtatna kusy:
Raduaretimp. R. rnacas.
Raduare timp? R. rnacas?
Radun-aretimp. R. nemacas.
Radun-aretimp?. R.n ema cas.?
3. Ctvrtypadneiivotnychpodstatnychjmen
Rovnasesvymtvarempadup'rvnimu:
Un creion. (Nejaka)Tuzka.
Aiuncreion? Mas(nejakou)tuzku?
Radu n-are nici creion, R. nema ani tuzku ani
nicistilou. plnicipero. '
4. Pfitomnycasa rozkazovacizptisobslovesa"aavea"
(eu) am (ja) mam (noi) avem (my) marne
(tu) ai (ty) mas (voi) aveti (vy) mate
(el) are (on) rna (ei) au (oni) maji
(ea) are (ona) rna (ele) au (ony) maji
.
ail mej!
aveti! mejte!
a v infinitivu neprekladame' .
Zapor tvoi'ime u v!iech sloves tak .a avea mit.
polozime pi'islovce nu' a nu avea "t ze pi'ed kladne tvary
nema!i, ...nu aveti! neml , nu am nernam, nu ai
Pouze zaporny tvar 2 osob . d
sobu se vzdy skiada z y Je n.. l: .. zpu-
a :nuavea! nemej! e nu + mflmhvu bez predlozky
Pred tvary slovesa a avea 5 .'1 .
v n- vyslovene dohromady ovce nu zkracuje obvykle
[naj] atd. Ptizvuk se 5 n-am [nam], n-ai
n-avem [navem] n-aveti [navJo]sunuJe na prvnf slabiku:
[navec ).' , n-avea! [navea], D-avetl!
l
5. Oslovovani
Osobam, kterym tyka, rika Rumun v jedn. t1 (ty) a
v mn. voi (vy). Pro vykani rna dve tzv. zdvoriIostni zajme-
na:d1mneata ad1mneavoastra.
Tvar d1mneata (zkracene psano d-ta) se uziva hlavne pri
oslovovani osob mlad!i{Ch nebo stejne starych; poji se se slo-
vesemv 2. osoM jedn.6s1a : ,
Vymatepravdu.
Dumneata ai dreptate.
D1mneavoastra (zkracenepsano dv.) se uziva prioslovovani
osob star!iich nebo nadtizenych; poji se vzdy se slovesem
v 2. osobe mn.
Dumneavoastra avefi Vymatepravdu.
dreptate.
Je-li osob, jimz vykame, vice, oslovujeme je vzdycky
dumneavoastra, po nemz nasleduje sloveso v 2. osobe Nsla
mnozm'!ho.
6. Pofadekslov
V rumunske vete za sebou zpravidla nasleduji podmet -
pl'isudek _ predmet- pr-fslovel:ne napt. Radu - n-are
_ timp _ astazi. Tento poi'adek slov lze ruzne upravovat
podle toho,kteryvyrazrna bytzduraznen.Napi'.
DnesRadunemacas.
Astdzi Radun-are timp.
Podobne :
Rodica rna (nejaky) sesit.
Rodicaareuncaiet.
Rodica rna (nejaky) sesit?
Rodicaare uncaiet?
MaRodica (nejaky) sesit?
AreRodicauncaiet?
Mas tuzku?
Aicreion?
Tuzkumas?
Creionai?
Vycomate?"")
Dumneavoastrd ce avefi?
Co matevy?
Ce avefi dumneavoastrd?
*) 'Bezneji :.Co mate vy? (s durazem na poslednim slove) .
12
13
1
CVICENt
1. Dopliite un 0" otazku kladne
i zaporne;" a odpoveztc na kaZdou
Ai ... revista? Da
Ioana are ' .' am.Nu, n-am.
A . .. .crelOn? Da
vetl . . .tigara? D ' ...
Dan ar a, ... .
e ...stilousau .
N-ai pr"..t" ...crelOn? Da
... aJI ura? Bada ., . ..
N.-avet
i
...caiet?Ba d ,am.Nu, n-am.
EI n-au a, . . .
...cartesau ...revista?Bad
2. Dopliite vhod . t . a, ...
ny varslovesa "
dumneavoastra) . ,,a avea :
(
(Dan !?i Rad) ...' unstllou?
(eu) _ u .'..tlmp acum?
n ...crelOn.
((tU).... nevoie deceva?
nOl) n- . ..nici tim '. . "
(dumneata) d p, mCI rabdare.
(Mircea) _...
. n ...mmlc
(VOl) ...rabdare! .
3. Dopliltechybejicislova'
Ceau . Dan ...Ioana? 0 .re . t "
are un creion' VIS a.Ei au ...0 carte
C
N-al0 tigara? . . .d ... un stdou? . . . am un stii
Ion aremult 1 a,am. ou.
A t " . ... ucru eu
s n-am... timp .... " n-am timp astazi.
Avetl nevoie ' ... rabdare.
.. .ceva? Da am .
... are nevoie de ajutor?' nevOie ...0 revista.
4. Vycasujteustn a ' " .. avem nevoie de ajuto(
X
., pisemne ve s h .
Astazi n-am ti v ec osobach:
Astazi n-ai ...mp, amdelucru.
5. Vylustetekfizovku:
-:I :> m1a
p nid pero
_I I l , ana
" . mas
: ' . ' ted'
_,. _ . maji
6. Nauctesenazpamet:
Spo.r lalucru! ZdarVpraci!
14
lEKCE
Omasa.
Ceesteasta?
Aici.
Vndeestemas
a
?
Ceestepemas
a
?
Unpahar.
Unscaun.
Astace este? Ungamasa.
Vndeescaunul?
Cinee acol
o
?
Undomn.
Nu, e unstrain. Un arhi-
EdomnulJianu?
teet.
E 0 straina.0 profes
oara
.
UngaRodicae 0 doamnii.
Cinee? Labirou.
Ileanaundee?
Dinpacate, nue aici.E in
Jianu e aici?
.
La hotel. La hotelul Car-
UndeedomnulJianu?
patio
Nu,nuedeparte,e aproa-
E departedeaici?
pe.
Da,este.
Damnul Jianu e inhotel?
Unstud.ent.
Cine e la profesorul Cim-
peanu?
Rodica e la pro-
LacineeRodica? fesoara. .
Nu. Petrescu
Dumneavoastriisintetito- nu e aieL E la odihna.
Petrescu? Eu sint Mihai Cimpeanu.
Eu sint Dan Ionescu.
Dumneavoastra cine
sinteti?
15
Ce sintetidumnea-
voastra?
Dumneata
Ionescu?
Ce dumneata?
Deunde
Mircea e in
DoamnaJianueceha?
Dumneavoastranusinteti
ceh?
Domnul doamna Cim-
peanusintlateatru.
Undesintetiacum?
acasidoma
acolo tam
aici [ajic) tady, tu
aproape blizko
arhitectm.architekt, stavitel
astatohle
birou s. kancelai'
Bucure!lti m. mn. c.
Carpa$i m. mn. c.Karpaty
ce este [jeste] asta co jetohle
cc 1. eim jsi
2. eim jste
ceh)m. Cech
cehi)i.
Cehoslovacia [cehoslovacijaj
i. Ceskoslovensko
cesintetieim jste
deaici [deajic] odtud
departedaleko
deundeodkud
16
Sintprofesor.
Da, eusint.
Sintstudenta.
DinRomania.
Nu, acum e la Praga.
Maria e in
cia.
Nu, nue ceha,e romanca.
Nici doamna Popescu
nu e ceha. ea e ro-
manca.
Bada, slntceh.
Pacat ca nu sint acasa!
Acum sintem in Praga.
dinz; din plicatebohuzel
doamnii. pani
domn m. pan
i. slecna
e [je] je; e departe je to da-
leko
este[jeste]
jsi-
hotel s. hotel
in v
la v;lacine u lwho;laodihni
na zotavene, na rekreaci
lingivedle
Maria [marijaji. Marie
masii . stul
Mihaim. Michal
odihnii. zotavena, rekreace
s.
pahars. sklenice
picat s. koda; picai "sini1.-jsem-2. jsou
ze... sintem jsme
pe na sinte$i jste
Pragai. Praha student m. student, vysoko-
profesoarii. profesorka
profesorm. profesor studentiz. studentka, vysoko-
roman")m.Rumun
rontanei")Z. Rumunka teatrus. divadlo
Romania [rominyja) i . Ru- m. soudruh
munsko z. soudruzka
scaun [ska-un] s. zidle undekde
V'fSLOVNOST
H oznacuje hlasku vyslovovanou jako slabe [h]; od
ceskeho [h] se liM tim, ze je neznela: cehd [cehil]
Mihai [mihaj] Michal. Na konci slov, mezi r a i (nebo e)
a mezi ianse vyslovuje jako [ch]): ceh leech]
Cech, arhitect [architekt] stavitel, odihnd [odychna) zota-
vena, rekreace. Pres tuto nejednotnou vyslovnost chapou
Rumuni h jakojednuhlasku.
I ktere netvol'i s pi'edchazejici samohlaskou nebo s nasle-
dujicfm a, e jednu slabiku, je ad sousedni samohlasky od-
deleno slabym, tzv. pi'echodovym [j], podobne jako napi'.
v eeskych slovech "fialka" [fijalka), "Marie" [marije]:
aici [ajie) tady, strain [strajin) cizinec, Jianu [ziianu] ru-
munske pi'fjmeni, Cehoslovacia [eehoslovacija] Ceskoslo-
vensko. Tam, kde se dYe sousedni samohlasky nespojuji
v jednu slabiku, upozornujeme na to v pi'episu: aici
[ajie], scaun [ska-un).
I oznaeuje temnou hrdelnou hlasku blizkou ruskemu bl (Ru-
muni pi'episuji ruske bI vzdy jako i, napi'. KPbIJIOB - Kri-
lov): sint [sint] jsem, jsou, Cimpeanu [kimpeanu] rumun-
ske pi'ijmeni. Ve slove roman [romin] Rumun a jeho
*) Ani pred neslabicnym koncovym Ii] se vyslovnost sou-
hlasekd, n, t nemeni!
.**) Jmena narodu se s malym zaeatecnim
plsmenem.
) Jazyk je pi'iblizne v
eeskeho Uj.
zenimich (napr. Romania [rominyjal Rumunsko) se tate
samohlaskapised.
Postaveni jazykaa rtuprivyslovovaniu, t, i:
MLUVNICE
1. Urcityclen
provazi podstatnc'l jmena osobu nebo
vec, ktera je i predem znama, anebo
o nizuzbyla v danem hovoruzminka, anebo jeprimo vnima-
na (videna, slygena). Cestina uziva nekdy v takovYch ptipa-
dech ukazovacizajmeno"ten".
Rumunsky se pripojuje za podstatne jmeno
a tvo!'! s nim jedno slovo. Podstatna jmena rodu mUZskeho
a
-ul:
strednfho v jedn. souhlaskou pripinaji
(un) domn
domnul
(un) creion
creionul
Podstatna jmena mUZskeho astredniho rodu na
-upripinajijen-I:
(un) teatru (un) stilou
teatrul stiloul
Poznamky:Koncovasamohlaska +u tvotici ve vyslovnosti
jednu slablku se pZ'ed deli ve dYe slabiky,
napr.stUou [styloUj ale: stiloul [stylo-ul].
V se koncove -l nevyslovuje.
, keho
podstatna jmena zens d imz koncove -a mlZI.
..' " J' edn c urbty clen -a, pre n
pnpmaJl v . ' .
(0) revtsta
(0) doamna
revista
doamna
Porovnejtetytovety:
Tam jepanlonescu. (kte-
Acolo .e domnul Ionescu.
reho'zname) v
Vy jste pan
Dumneavoast1'a sintefi
predem jsme yedell, ze
domnul Jianu?
existujepan
Tamjenejakypan.- ?d:
Acolo e un domn. - De
kudjetenpan?
unde e domnul?
bylazminkav predcha- .
zejicivete) ,
Kdo je ten pan?
Cinee domnul?
vidime,anebo 0 nemz
uzbylazminka)
2. Prekladceskeho"to,tohle"
kl'd'me'
Ceske zajmeno"to" nepfe. a a .
Cine e?
Kdo to je?
To je nejaky (nebo: je-
Eun strain.
den) cizinec.
Ceeste? . .t
Co jeto?
Dumneavoastra smtef'/. 0-
Vy jste soudruzka lone-
vara$a Ionescu? - Da,
scova? - Ano, to jsem
eu sint.
ja.
. '?
E departe dea'/.e'/..
Je to odtud daleko?
rekladame Ce e(ste) asta?
Ceskou otazku "co je tohle?"
P
19
18
, v k ,.b 1 f'''*)
3. Pfitomnycas a roz azovaCI zpuso S ovesa"a I
(byt)
sint jsem sintem jsme
(jeW] jsi sinteti jste
este, e [jeste, je] je sint jsou
f"
n.
,
[fij] bud'!
fiti! bud'te!
Zaporne tvary: a nu fi [a nu fil nebYt,. nu sint
nu e!/ti nejsi, nu e(ste) neni, ...nu ti! [nu fll nebud!, nu
nebudte!
4. Uzivanipodstatnychjmenbezclenu
a) Clen je vynechavan u podstatnych jmen, pted
nimizstoji ptedlozka:
Domnul Jianu e la hotel. Pan J. je v hotelu (clen
chybi, i kdyz vime,
okteryhoteljde)
Ce este pemasa? Co jenastole? (clen chy-
bi, ackoli jde0 stul,
kteryvidime)
Je-Ji vilak zname podstatne jmeno provazeno dalsim
nim, musi mit i urcityclen:
Domnul Jianu e la hotelul PanJ. jev hotelu Carpa-
Carpati. ti.
Poznamka: Tvar vlastnich jmen rodu zenskeho se po pi'ed-
lozkach nemeni. Srov. Praga e departe de Bucure$ti (Praha je
daleko od Bukuresti) - Sintem in Praga (Jsme v Praze); Unde
e Maria? (Kde je Marie?) - Cine e linga. Maria? (Kdo je
vedle Marie?). .
b) Bez jsou rovne:! podstatna jmena, ktera
narodnost, stay nebozamestnanf, a pattik slovesne jrnennemu
pfisudku:
.) Vyslov [a fil!
Sint ceh. JsemCech.
Dumneata e$ti romancii? VyjsteRumunka?
Rodica nu e studenta. Rodicanenistudentka.
5. Pfedlozky"in,la"
Obe tyto ptedlozky ptekladamedo ceiltiny "v, ve", ptipadne
"na". "u". Pi'edlozka in znamena predevilim "uvnitr", napt.:
Domnul Jianu e in hotel? Pan J. je v hotelu? (tj.
uvnitthotelu)*)
E in ora$. Je ve meste. (tj . uvnitt
mesta)**)
Predlozka la vyjadtuje hlavne to, ze nekdo nebo neco je
"ne:cde jinde", napi' . :
Domnul Jianu e la hotel. PanJ. jev hotelu. (tj. ne-
ni tady, neni domaap.)
E la odihnii.
Je na zotavene. (tj. neni
tady, neni v zamestna-
niapod.)
La cine e Rodica? U koho jeR.? (tj. kdejin-
de nez tady, nez doma
apod.)
Podobnepted jmeny mest.):
Mircea e in Bucu.re$ti? M. jev Bukuresti?
f'..Tu, acum e la Praga.
Ne, ted' jev Praze.
Pred jmenyzemi stoji vzdycky"in":
in Cehoslovacia vCeskoslovensku
in ROmiinia v Rumunsku
-
.0) Tak se lze napf. dotazat primo nebo telefonicky ve vrat-
nle!.
::) v nemz jei mluvN.
d .*) Zde se vsak uziva la nebo in bez ohledu na uve-
eny vyznamovy rozdil.
20
21
6. Rumunskapfijmeni
Rumunska prijmenf maji jednotny tvar pro muz.skY i ien-
sky rod:
domnul Ionescu
panIonescu
doamna Ionescu
paniIonescova
domni$oara Ionescu
slecnaIonescova
CVICENI
1. K podstat'.lYm jmemimv zavorkachdoplnteur(!Uy (!Ien:
profesornu e acasa.
De undee Popescu?
(Hotel) Carpati nue departede aicL
Mariae la (doamna) profesoara.
(Arhitect) Jianue roman.
Undee (domn) Ionescu?
Petrescu e studenta.
2. DoplntevhodnYtvarslovesa"aIi":
Ce . . .asta?
Eu nu...Dan Ionescu.
Mihai Maria . ..la birou.
Dumneavoastra...strain?
Ce...dumneata?
Noi nu...din Romania.
Tu...aici?
3. Doplntechyb4!jici slova:
Ce este . . . masa?Un . . .
..escaunul? . ..masii.
Cinee ...?...domn.
. . pacatenu e . . .E . . .
Petrescu nu e ...E ...odihna.
.. unde ...Romania.
Domnul doamnaCimpeanusint ...teatru.
4. a napite ve2. os. mn. (!.:
(tu ;dumneata) --+ (dumneavoastra)
Unde acum?
Pacatca nu aici.
romanca?
Ai nevoiedeceva?
Ai rabdare!
N-ai unpahar?
Ai dreptate.
5. kfiiovku:
. f kancelM'
iidle
Cech
student
cizinka
jsme
jsi
jsem
bud'te!
6. Nau(!tesenazpam4!f:
Mult succes! Hodne llspechu!
22 23
Bunaziua!
Da, vorbesc, dar numai
putin. Sint strain. Vor-
bescprost
Acasavorbim
Nu.Vorbescputin

Ba da, vorbiti cam repe-
de. Nu vorbiti de
repede!
Eliberloculacesta?
Multumesc.
Aideliber?
Buna seara! Ce doriti?
Dardumneavoastra?
Aveti bere?
Poftiticafeaua vinul.
Cum e cafeaua? Nu e
prea tare? E destul de
dulce?
Vinulebun?
Acum liber?
LE KC E
3
Dumneavoastravorbiti

Nu, pentru un strain vor-
bitidestuldebine.Cum
vorbitiacasa?
Vorbiti
Nu vorbesc prea repede?
Bine.Doriticeva?
Nu, e ocupat. Locul acela
eliber.
N-avetipentruceo
Nu. Masa aceasta e ocu-
pata, dar masa aceea e
libera.
Eu,cafea.
Vin.

Multumim.
Efoartebuna.
Da.Etare.
Nu,sintocupat.
Ce
Cee acolo, pecanapea?
Uride doamna
Jianu?
Pe ce strada e hotelul
Carpati?
Undelucrati?
LocuiU departe de mi-
nister?
Unde Iucreaza
Ionescu?
Decenudansezi?
E firesc. Lucrezi prea
mult.
Ba da. Poftim.
Pentru putin. Fumezi in
fiecarezi?
Nu fuma demult!
aceasta tahle, tata
aCeea [aceeal tamta
aCela tamten
acestatenhle,tenta
athcol s.Nanek
tak; a!}a de repede tak
rychle
--
Revista Steaua. E intere-
santa. articolul
acesta! E foarte intere-
sant.
Revista Viata romaneas-
ca. E pentru doamna
Jianu.
PebulevardulDacia.
PestradaTudorVladimi-
rescu.
Lucrezintr-unminister.
Da, destul de departe. In
piata Mihai Eminescu.
Din fericire, am
na.*)
Intr-ofabrica.
Sintobosit.
N-ai 0 tigara?
Multumesc pentru tigara.
Da. Fumez cam multo
berez. piva
binedabre
bulevards.ti'ida, bulvar
bundabry
cafeaZ. kava
camponekud
canapeaZ. pohovka
*) V
iz lekci 1, mluvnickevykladybod 2.
24
25
ce jaky,ktery numai jenom
I!esky .obositunaveny
a eiti,-tescI!ist ocupat 1. obsazeny, 2. zane-
cum jak;cume cafeaua?jaka prazdneny
jeta kava? . pentru pro; pentru un strAin
Dacia [dal!ija] z. Dacie*) vorbi$i binena to, ze jste
a dansa,-seztanl!it cizinec,mluvite dobre;mul-
dar ale; dar dumneavoastrA? $umesc pentru dekuji za;
a vy? pentru ce nemate
deee prol! zal!
destul dost; destul de bine pia$A z. namesti; in pia$a Mi-
dost dobre hai Eminescu**)nanamesti
a dori,-rescpi'atsi M. Eminesca .
dulcesladky a porti, -tesc ral!it; portim
anglicky prosim (= tady je);
fabricA z. tovarna ral!te
fericire :to din tericire prea
prost
tiecare[fijekareJ kazdy pU$in trochu; malo; pentru
firese (HZ1) pi'irozeny; pu$inza malo, nenizal!
efiresc to jesamozrejme repederychly; rychle
samozrejme, prirozene romanesc (HZ1) rumunsky
foadevelmi rumunsky
francouzsky rusky
a luma,-mezkoui'it searAi. ve<!er
interesantzajimavy; zajimave steaz. hvezda
intr-o= in + 0 stradA z. ulice; pe stradaTu-
intr-un= in + un dorVladimirescu***) v uli-
Iibervdlny; volne ci T. Vladimiresca
locS. misto taresilnY; silne
a locui [lokujiJ, -lese bydlet via$Az. zivot
a luera,-rezpracovat vinS. vino
i. auto a vorbi, -besc mluvit
ministerS. ministerstvo zi z. den; in tiecare zi kazdy
a mul$umi, -mesc dekovat den
*) Jmeno i'imske provincie, ktera existovala v letech 106
az 271 na uzemidnenihoRumunska.
**) Jedenz rumunskych basniku (1850 at
1839).
***) Vudce protifeudalniho a protitureckeho povstani ru-
munskeholidu (1821).
VYSLOVNOST
Znele souhlasky se vyslovuji v rumunstine znele i na konci
slov: bulevard [bulevard ne: bulevartJ, lucrez [lukrez ne: lu-
kresJ apod.
MLUVNICE
1. Hlaskovezmeny(HZ1,HZ2)
V dochazi I!asto k hlaskovym zmenam, ktere
jsou zplisobeny pripojenim nekterych koncovek (srov. I!eske
bratr, ale: bratTi, mohu, ale: muze.) , presunutim prizvuku
nebo predchazejici hlaskou. Pi'i .postupnem propirani techto
zmen vychazime z pisemne podoby slov. Abychom mohli na
jednotlive zmeny snadno odkazovat, kazdou oznal!ime zkrat-
kou HZ a I!islem. Na tvary, v nichz k o<!ekavanym hlaskovy-m
zmenam nedochazi, upozornime.
HZ 1: Pi'izvul!ne e se meni v ea, pi'istoupi-li k slovu kon-
covka -d:
romanesc rumunsky firesc pfirozeny
romaneascii rumunska fireascii pfirozena
Toto pravidlo plati ovsem i obracene: odpadne-li od slova
koncovka -d, ea se meni v e. Obdobne je tomu u vsech hlas-
kovych zmen.
HZ 2: Skupinase se meni v pi'istoupi-li k slovu koncov-
ka obsahujicie nebo i:
romanesc rumunsky fi'resc pfirozeny
rumunsky pfirozene
2. UrCityclen
Podstatna jrnena rodu zenskeho zakon<!ena pi'izvul!nym -a
nebo -ea a podstatne jmenozipi'ipinaji<!len -ua:
(0) canape a (0) zi
canapeaua ziua[ziua]
[kanapeaua]
26
27

c( uJ1ete)
3. Ukazovacizajmena
Ukazovaci zajmena maji v jedn. C. jeden tvar pro rod muz-
sky a strednf a jeden pro rod, Stojf
podstatnymi jmeny, ktera mUSl mit v tomto pnpade urclty
clen:
hotelul acesta
strada aceasta [acasta]
hotelul acela
strada aceea [aceea]
tenhlehotel
tahleulice
tamtenhotel
tamtaulice
4. Zenskyrod piidavnychjmen
Pi'idavna jmena zakoncena -e maji jednotny tvar pro ve-
chnyrody:
cafea tare
silnakava
vin tare
silnevino
Vetina pi'idavnych jmen vsak rna jeden tvar pro rod muz-
sky a strednf a jeden pro rod zenskY. 2enskY rod pridavnych
jmense tvoi'! nejcasteji pripojenimkoncovky -a:
un profesor bun dobryprofesor
ostudentii bunii dobrastudentka
Pridavne jmeno stoji zpravidla za Ul'covanym podstatnym
jmenem.Menecasto jepred nim (napr. buna ziua! dobry den!,
bUM seara! dobry vecer!, fiecare kazdy soudruh).
5. Siovesne tiidy - Piitomny cas a rozkazovaci zpu-
sobsloves"aluera,a vorbi"
Rumunska slovesa delime do ctyr trid. Do I. tridy patti slo-
vesa, jejichz infinitiv je zakoncen -a, do II.Y' idy slovesa
koncena -ea do III. ti'idy slovesa zakoncena -e, do IV. trH;ly
slovesa -inebo -1:. Infinitivni koncovka -e je nepi'i-
zvucna, vsechny ostatni jsou pi'izvuCne.
Temer 40% vsech rumunskych sloves t,":o1'f c.as.a
rozkazovaci zpusob podIe vzoru a lucra, tJ ..nahrazen!m mfl-
nitivniho zakonceni -a koncovkami: -ez, -eZl, -eaza, -am, -ati,
-eaza, -eaza!,-ati!:
a luerapracovat
lucrez pracuji lucriim pracujeme
lucrezi pracujes luerati pracujete
lucreaza pracuje lucreaza pracuji
luereaza! pracuj!
lucrati! pracujte!
ZapOl'ne tvary: nu lucrez, nu lucrezi, nu lucreazi, nu
lucrdh.l, nulucrati,nulucreaza;nulucra!,nulucrati!
Asi 33 % vech rumunskych sloves tvoi'i pi'itomny cas a
rozkazovaci zpusob podle vzoru a vorbi, tj . nahrazenim infini-
ti vniho zakonceni -i koncovkami: -esc, -im, -iti,
-esc, -iti!:
a vorbimluvit
vorbese mluvim vorbim mluvime
vorbe!;iti mluvis vorbiti mluvite
vorbe!;ite mluvi vorbese mluvi
vorbe!;ite! mluv!
vorbiti! mluvte!
Zaporne tvary : nu vorbesc, nu vorbe!1ti, nu nu
vorbim,nuvorbiti,nu vorbesc; nuvorbi!, nuvorbiti!
Koncove infinitivni -i, p1'ed nimz stoji samohlaska (napr.
a locui [a lokuji] bydlet) zustava az na 1. a 2. os. mn. C. v pfs-
zachovano: locuiesc [lokujesk], [lokujeSt
l
] , 10-
[lokujestel, locuim [lokujim], locuiti [lokujic
i
], locuiesc
okujesk].
POznamka: Rozkazovaci zpusob 2. os. jedn.C.se rovna tvaru
os. jedn. C. pritomneho casu: lucreaza (pracuje) - lucreaza!
!).. (mluvi) - (mluv!). Ve 2. o.s. mn.
. ma tyz tvarJako 2. os. mn.C. pntomnehocasu: lucratl (pra-
- lucrati! (pracujtei), vorbiti (mluvite) - vorbjtiI
m uvte!) .
28
29
6. Piislovce
Muzska pNdavna jm{ma v jedn. c. maji casto i vyznam pfi-
slovce zpusobu:prost = "spatny" i"spatne",repede = "rychly"
i "rychle",liber = "volny" i "volne".
Od pi'idavnych jmen zakoncenych -esc tvotime pi'islovce
koncovkou -e; napr. romanesc (rumunsky) - (ru-
munsky). Podobne jsouodvozena pi'islovce cehe$te, engleze$te,
frantuze$te, ruse$te.
Urcuje-li pfislovce jine pfislovce nebo pi'idavne jmeno, je
s nim vetsinou spojenopredlozkoude:
destul de bine dostdobre
a*a de bun takdobry
Po nekterych pi'islovcich sevsak tato predlozka neobjevuje,
napr. cam tare ponekud silny, foarte bun velmi dobry, prea
repede priUs rychle, vorbim putin romdne$te mluvime trochu
rumunsky.
7. Piedlozka"in"
Pi'edlozka in se spojuje s nasledujicim un, 0 ve spi'ezky
intr-un, intr-o: in + un ora$ = intr-un oralj, in + 0 tabricii =
intr-o fabrica.
Nekdy se tato predlozka do cestiny nepi'eklada: in fiecare
zi kazdyden (kdy?).
8. Tazacizajrneno"jaky"
Ceskemu tazacimu zajmenu "jaky, -a, -e" odpovida v ru-
munstine
a) pi'islovce cum, ptame-li se pa vlastnost (jakost) vyjad-
i'ovanou pi'fdavnym jmenem jakosoucastf slovesne jmenneho
pi'isudku, napi'.:
Cum este hotelul? Jakyje(ten)hotel?
Cum este cafeaua? Jakaje(ta) kava?
Srov. mozne odpovedi: Hotelul e bun. Cateaua e prea dulce.
apod.
b) zajmeno ce, ptame-lise na pi'ivlastek, napt'.:
Ce revistii cite*ti? Jakycasopisctes?
Cema*ina aveti? Jakeautomate?
Zajmeno ce jednotny tva!' pro vsechny rody (podstatne
ktere stoji za nim, je bez clenu). Nekdy odpovida ces-
kemu"ktery, -a, -e":
Pece strada locuiti? Vktereulici bydllte?
CVICENI
1. DopllUe"e" nebo "ea":
acum lucr.z
canap.ua ac.sta
Il.na nue c.ha
stud.ntaaC.sta
tunufum.zi?
o tigara roman.sca
ac.sta
un roman.sc
ei lucr.zaaici
masa ace.a e lib.ra
2. Doplo.te,,Be" nebo"tt":
Radu loansvorbe.engleze.e
o revistaromanea.A
multume. pentrucafeal
vorbe.i bineromAne.e
ei locuie. departe
ce cite.!?
vorbiU frantuze.e?
e fire.
cite. infiecareseara
3. SlovavzavorklichdeJtedo vhodnehohoaru:
(Bun) ziua!
e (liber)?
Vlata (romAnesc) e foarte (interesant)
Me ce nudansezi, loana?Sint (obosit). .
asa (acela) e (ocupat)?
cafeaua?E cam (tare).
'1 OCUlm pestrada (acesta).
. a napftev2. os. jedn.iI.:
(VOl; dumneavoastra)
(tu; dumneata)
tucrati bine!
Vu prea repede!
N in fiecare zi!
de mult!
N h artJcolul acesta'
u vorbiti de
30
31
5. Slovav zavorkachdejtedo vhodnehotvatu:
Articolul este in (revista) Steaua.
Domnul Petrescu pe (bulevard).
Teatrulestein (piata) Mihai Eminescu.
Cine e in
Ce estepe (scaun) acela?
Multumesc pentru (revista) .
$inoi locuim pe (bulevard) Dacia.
estein (piata).
Pe (scaun) nu e nimic. .
Multumesc pentru (revista) aceea romaneasca!
6. Dopliitechybejicislova:
Vorbesc ... Nu, ... un strain vorbiti destul .,.
bine.
..vorbiti acasa?
Vorbesc ...
..cafeaua vinul.
..e cafeaua? Nu e ...tare? E destul ...dulce?
Ce e acolo, ... canapea? Revista Viata ... E ... doamna
Jianu.
Pe...stradae hotelul Carpati?
Lucrez...minister.
N-ai 0 tigara? Ba' da.. .,
Multumesc ...tigara.
Fumezi...fiecarezi?
7. Vylutetekfizovku:
' ;r:r-;- .J namesti

tovarna
pracujeme
mluvite
mUZske jmeno
koufit
pivo
sladky
8. Naul!tesenazpame(:
Larevedere!) Nashledanou!
.) Tohoto pozdravu se uziva jen mezj . 1;'fi
z obchodu, ufadoven a ph s nadrizenjml nkameBu
ziua!, popfipadeBuna searal
32
LEKCE
4
Buna dimineata! Dumneavoastra intelegeti roma-
- Da, putin. - Dar sotia dumneavoastra? -
Nu. Sotia meaare impresia ca limba romdna e foarte
grea. - Credetica aredreptate?- Credca nu.-Cum
este Iimba romdna dupa parerea dumneavoastra? -
E destul de Numai inceputul e greu .Aveti
un creion albastru? - Poftim? - Sotul meu nu in-
telege Fiti amabil vorbiti
Care e numele dumneavoastra? - Numele meu e
RaduPopescu. - Ce profesiune aveti?- Sintinginer.
Lucrez pe un - Ce construiti? - Construim
Un bloc mare. - Ce este tataldumneavoastra?- Tata
e muncitor. Lucreaza intr-o fabridi noua.Unde
familiaIonescu?-Inbloculacela .Ceface
fratele tau?- E in camera lui 0 carte ceha.
Dupa parerea lui e interesanta. - carte a aceasta
e foarte bUDll.Cum e camera ta? E mare? - Nu e
nid prea mare, nici prea mica, dar e frumoasa.
Unde e mama dumitale? - In bucatarie. sora mea
e acolo. - Ce fac? - Gatesc. - Poftiti la masa! -
Caree locul meu?- Acela, linga colega noastra.- Ce
ziceti de vinul acesta? - Nu e rau. Nici prajitura nu
e rea. Fumam prea multo Fii amabiI deschide
putinfereastra! - Cinee domnul careinchide -
Este ginerele nostru. Unde e geamantanuldumnea-
voastra? - In - Ce culoare are
dumneavoastra?- noastraeneagra.
33
Ce mai faceti? - Multumesc, bine. Dar dumileil
voastra? - Unde mergeti? - La teatru. -
La ce? - La Steauafdra nume. - Eu merg la
tograf. La un film romanesc.- Petrecerefrumoasa! -
Multumesc,asemenea.

albastru modry
amabil laskavy; amabil
budtetak laskav
asemeneanapodobne
a$a jakz takz
bloc s. dum (viceposchodovy)
bueiitarie [bukiWirije] z. ku-
chyne
cameraz. pokoj
care ktery, -a, -e; care e nu-
mele dumneavoastra? jake
jevasejmemo?
carte z. kniha
caze
ceh,Z. cehaeesky
cinematograf s. kino
colegaZ. kolegyne
fereastraz. okno
film s. film
fratem. bratr
frumos (HZ 3) hezky, krasny
a gati,-tescvarit
geamantan s. kufr
ginerem. zet
greu,i. grea tezky
impresie [impresije] z.dojem
inginer m. inzenyr
inceputs. zaMtek
a inchide, inchid (HZ 4) zavi-
rat
a intelege, inteleg rozumet
lace? na co? .
limbii i. jazyk; limba romana
rumunstina
lui jeho
mamaZ. matka
mareveliky
a merge, merg 1. jit, 2. jet
meu,Z. meamuj
mic maly
muncitorm. delnik
negru (HZ 1) I::erny
nostru (HZ 3) neE
VYSLOVNOST
nou,Z. nomi novy
numes. jmeno;fara nume be-
zejmenny
parerez. neizor
petrecerei. zabava; petrecere
frumoasa! prijemnou zaba-
vu!
poftim? prosim?
profesiune [profesi-une] Z.
povolani
. rau, Z. rea spatny; zly
soraZ. sestra
sotm. manzel
sotie [soeije] Z. manzelka
[santyjer] s. staveniS-
te, stavba
tatsm. otec
tau,i. ta tvuj
undekam
i. dvere (v cestine mn.
c.!)
u!10r (HZ 3) lehky
a zice, zic i'ikat, riei; ce
de vinul acesta? co fikate
tomuhlevinu?
a construi [konstruji], -iesc
stavet; budovat
a crede, cred (HZ4) 1. myslet
(si), 2. vt'H'it
culoarez. barva
a deschide, deschid (HZ 4)
otvirat, otevrit
diminealai . rfmo
dumitalevM
dumneavoastra 1. vy, 2. vM
dupapodle .
a face, fae delat, udelat; ce
maifaceli? jakse yam da-
"'?
n.
familie [familije] z. rodina;
familia Ionescu Ioneseovi
fara bez
C'H
oznacuje mekke [k'], tj. [k], pri jehoz vyslovovfmi je
jazyk pi'iblizne v teze poloze jako pri ceskem [jJ:
a desehide [a desk' ide] otvirat, otevi'it, a inehide [a
lnk'ide] zavirat,zaviit.
G
se ete 1. [g]: eolega (kolega] kolegyne, merg [merg] jdu;
2. [dz]") pred e, i: merge [merdze] jde, inginer [indzinerJ
inzenYr. .
EI\
se I::te po 9 jako pouhe [a]: geamantan [dbmantan] kuf:.
I
neprizvucne na konei slova po 9 se nel::te: mergt [merdz]
jdes.
0) Zni mekeeji nez v eestine. Pro tuto hlasku, ktera se vy-
napf'. ve slove "dzban", nema ceska abeeeda zvlastni
P1Stneno.
34 35
MLUVNICE
1. Hhiskovezmeny(HZ3, HZ4)
HZ3: 0 se meni v oa pted koncovkou obsahujici
a, tl neboe:
Ion Jan frumos krasny
loana Jana frumoasa krasna
HZ4: Souhlaskad se meni v z pi'edkoncovkouobsahujicii:
cred mys!im adeschide otvirat
crezi mys!is deschizi otviras
2. Urcityclen
Podstatna jmena rodu muzskeho a sttednihokonNci -e pti-
pinajiv jedn. urcity -Ie:
(un) frate (un) nume
fratele numele
Podstatna jmena rodu zenskeho souhlaskou +e
ptipinaji -a:
(0) carte (0) culoare
cartea[kartC<a] culoarea[kulDar"a]
Podstatna jmena rodu zenskeho -ie ptipinaji
-a,pi'ed nimz koncove -e mizi:
(0) bucatdrie [bukiW'lrije] (0) familie
buciitiiria [buka1ilrija] familia
Podstatne jmeno tatii (otec) pi'ipina ure. -a: tata (tj .
otec mluveiho nebo posluchaee) . Ma-li toto podst. jmeno ne-
jake ureeni, ptipina elen -I: tattlZ (napt. tatdZ
meu, tatdZ dumneavoastraapod.).
Ureityelen odpovida eeskemu zajmenu"ten (ta, to)" hlavne
u podstatnych jmen ureenych dale vztazenou vetou:
Kdo je ten pan, ktery Cine e domnul care
kouri? fumeazd?
3. Zenskyrodpfidavnychjmen
Pi'idavna jmena -u meni v zenskem rode tuto kon-
covkuv -A:
uncreionalbastru
modratuzka
o ma$iniialbastra
modreauto
Ptidavnajmenanou [nouJ, (Jreu [gre
u
), rau [rliuJ majivzen-
skem rodetvarynouii[nouliJ, orea [greal, rea [real.
}
4. ziijmena
/
ptivlastnovaci zajmena maji jeden tvar pro rod mu.ZskY
a sttednia jedenpro rod zensky:
meu
muj;
me
mea
rna,
moje
tau
tvuj;
tve
ta
tva,
tvoje
lui
ei[jej]
jeho
jeji
lui
ei [jej]
jeho
jeji
nostru nas;
noastrii
nase
nase
voastra
vostru } vas'
dumitale
vase
dumitale dumneavoastrii
dumneavoastra . .. h lor
jejich
lor JeJlc
. Pomoci tvar u vostru voastrii ptivlastnu-
Jeme neeD dvema nebovice osobam, kterym tykame.
_ Tvar dumitaZe*) (vM; vase; uzivame tehdy, pl'ivlast-
nu]eme-li neco osobe, kterou oslovujeme dumneata. Podobne
dumneavoastrd**) (vM; znamena, ze vlastnikem
]eosoba nebo osoby, ktereoslovujemedumneavoastr4.
-
0) Psano tez zkracened-taZe.
'0) Psano tez zkracenedv.
36
37
Privlastnovaci zaJmena stoji za podstatnymi jmeny, jez
maji v tomtu pi"ipade urcity clen: colega mea, ora$ul nostru.
V rumunstinese pi'ivlastnovacieh zajmen uziva i mfstoces-
keho "svuj":
Sint in camera mea. Jsemvesvem pokoji.
E in camera lui. Jevesvem pokoji.
5. Pfitomny cas a rozkazovaci zpusob slovesa
"acrede"
a credemyslet; vefit
cred credem
crede!
crezi credefi
credefi!
crede cred
Slovesa III. trfdy nemajf (na rozdil od ostatnich) pi'izvuk
na koncovce.
Nektera slovesa III. tridy maji nepravidelny tvar pro 2. os.
jedn. c. kladneho rozkazovaciho zpusobu. Napr. fa! (delej!, od
a face), mergi! (jdi!, od a merge), zi! (rekni!, od a zice).-)
6. Predloiky
Po slovesech pohybu maji predlozky in, la vyznam "do",
"k", "na
u
:
Mergeti in Romania? Jedetedo Rumunska?
Poftiti la masil! Ractekestolu!
Acum merg la minister. Ted' jdu na ministerstvo.
7. Pfidavmijmenaskoncovkou,,-esc"
V nekolika pripadech (napr. u pojmenovani jazyku a pi'i
urcovanl neCi narodnosti) uzivametatopridavnajmenavzkra-
-) Odpovidajici tvary zaporne jsou tvoreny zcela pravidel-
(nei'i- ne: nu face! (nedelej!) , nu melge! (neehocf!) , nu zice!
kej!).
38
cene podobe: roman (misto romtinesc) , englez (misto engle-
zesc), francez (mistofrantuzesc), l'US (mistorusesc) apod.:
un vin romanesc rumunskevino
o tigara frantuzeascil francouzskacigareta
un film englezesc anglickyfilm
ale:
limba romana
rumunskyjazyk
un inginer roman*)
rumunskyinzenyr
limbo, franceza
francouzskyjazyk
oprofesoara franceza francouzskaprofesorka
limba engleza
anglickyjazyk
un muncitor englez anglickydelnik
apod.
Pridavne jmeno cehesc (cesky) se uzfva temer vyhradne
v zkracene podobe: un film ceh, limba ceM, 0 profesoard
ceM.
CVICENI
1. Doplnte,,0" nebo"oa":
o.Gul.re frum.sa
incamerav.stra
un film frum.s
la fratele v.stru
geamantanul e u ~ r
o impresie pr.sta
pe$antierul n.stru
limba n.stra nu e us.ra
fara ginereledumneav.stra
2. Dopliite "d" nebo "z":
ere.eti ea e aeasa?
eu nu cre.
-) Tvar zenskeho rodu (romand) zn( pri urcovanf narod-
nosti pi"fli s knizne. V hovorove i'eci se nahrazuje podst. jme-
nem romanca: 0 profesoarii romanca, 0 colega romancii apod.
39
deceinchLi fereastra?
ei cre. dinu
geamantanul!
cre.i die strain?
dece nu deschl.i

3. Slovav zavorkachdejtedovhodmiho tvaru:
(Bucatarie) noastra e midi.
Undemerge (frate) tau?
(Profesiune) meae interesanta.
lui
Ce de (carte) aceasta?
(Nume) meu e Radu Cimpeanu.
Ce mai face (familie) Petrescu?
Dupa (parere) lor n-amdreptate.
(Ginere) nostrue in Cehoslovacia.
Ce maiface (tata) dumneavoastra?
(TaUi) e foarte obosit.
4. Od slov v zavorklich utvofte tvar prisvojovaciho
zajmena:
Cum e camera (voi)? Cum e cameravoastra?
Locul (dumneavoastra) e acolo.
Caree paharul (dumneata)?
Profesorul (voi) cam repede.
Sora (dumneata) danseaza foarte bine.
(voi) e frumos.
(dumneavoastra) e profesoara?
Siovav zavorkach dejtedovhodnehotvaru:
Am un geamantan (greu).
Caree fereastra (vostru)?
Mergem la un film (nou).
Strada (nostru) nu e prea frumoasa.
Linga hotel e 0 (negru).
E mare (vostru)?
Pemasa e un stilou (albastru).
Avern 0 colegA (nou).
N-ai un creion (albastru)?
In cameraau 0 masa (nou) .
Ce zicl deberea (nostru)?
6.)Doplotevhodnytvarslovesa"amerge":
./(d umneavoastra) Astazi nu ...la birou?
(tu) ...la teatru?Nu" ..la c.inematograf.
Inginerul Popescu ...lafabnca.
(noi) Acum...la hotel.
(dumneavoastdi) Unde.,.?
Ion- Radu ...la " .
(dumneata) Nu ... derepede! SmtObOSIt.
7. Dophitevhodnetvaryslovesa"ainte1eg
e
":
(eu) poftim? Nu ...bineromane$te.
(dumneata) ...
(el) ...numai
(noi) Nu . . . 1d b'
(dumneavoastra) Am impresia ca ...destu. .e me.
E un inginerfl'ancez. Nu ...nici mCI
(ei) Cred ca...
8. Reknete a napi!ite v 2. os. jedn. c.:
Faceti ceva!
Nu faceU nimic!
Deschideti fereastra!
Nu deschideti fereastra!
Ziceti voi ceva!
Nu mergeti a$a de repede!
Giititi ceva!
Nu nimic!
Poftiti la masa!
9. Doplilte chybejicislova:
Credeti ...aredreptate?
Cum este Iimba romana ." parerea dumneavoastra?
Lucreaza ... un $antier.
Poftiti ...masa!
...e locul meu?
Ceziceti ...vinul acesta?
Cine e domnul ...inchide
Ce mai faceti? ... ...
Undemergeti? ...teatru....Steaua . ..nume.
Petrecerefrumoasa! Multumesc, ...
40 41
U. Vylustete kfizovku:
jazyk
jmeno
zac'!atek
matka
stavime
i'ika
veliky
jdi!
tam
11. se nazpamef:*)
Astllzi avem 0 zi grea.
Dnes marne perny den.
Fiti tlirll griji\!
BucHe bez starosti!
E simplu.
To je jednoduche.
0) Nezname vyrazy najdete ve sl()vnicku na konci knihy.
LEKCE
5
Plecati undeva? - Da, plec la mare. Dar dumnea-
voastra? - Noi plecam la munte. - unchiul meu
pleaca la munte. - Cum iI cheama pe unchiul
dumneavoastra? -II cheama Gheorghe Ionescu. Ce
cautati? - Cautam spre - Mergeti
drept inainte la intersec1ie faceti la stinga .,. nu,
la dreapta. - Cum e - Foarte buna. - Mul-
tumim! - Cu placere! Cauti pe cineva? - II caut
pe ghidul nostru. II - Da, iI cunosc.
eu cineva la telefon. Ce e asta? E vin sau bere? -
Acesta e "in. In paharul acela e bere. Am impresia
ca suna telefonul. - Eu nu aud nimic. Ba da, aveti
dreptate. - Alo? Cine e la telefon? - Aici Ion Mun-
teanu. - Pe cine eautati? - Pe Anghelescu.
- 0 c1ipa. II chern. - Multumesc, -
Angheleseu la telefon. Buna ziua. De unde vorbiti? -
Din hotel. - Vorbiti tare! Nu va aud bine. - Acum
rna auziti ? - Da. - Scuzati-ma ca va deranjez. Am
nevoie de ajutorul dumneavoastra. - Despre ce e
vorba? - E vorba despre programul de astazi. Ii
pe Ioana pe fratele ei? - Da, ii eunosc.-
Ce e cu ei? Sunam, dar nimeni nu deschide. Dorm? -
Nu sint acasa. - Avem ghinion. - - Acum
n-avem timp. Unde e cinematograful Patria? - Pe
bUlevardul Magheru*). - Aeesta e bulevardul Ma-
OJ Gheorghe Magheru (1802-1880), general, <'!elny pl'edsta-
vitel revoluce, ktera vypukla roku 1848 ve Valalisku.
43
42
- - .-- --
gheru? - Nu, aceasta e strada Mihai Eminescu .Ce
face colegul vostru? - Ne Iinga drogherie.
De ce nu vorbiti - N-am curaj. -
Aveti curaj! - Vorbiti destul de bine. - Nu rna
laudati! - Nu va laud. E adevarat. Ce fad? -
Traduc un articol din Iimba romana in Iimba ceba.
...:. E greu? - E destul de greu. Ma ajuti? - Te ajut.
Cum e lectia de aswzi?- - Cititi-o tra-
duceti-oin limbaceba!
adevirat opravdovy; e ade- inte [inajinte] porad rovne
vll.rat jeto pravda drogherie [drogerije] i. dro-
a ajuta. ajut (HZ6) pomahat. gerie
pomoci Gheorghe [gorge] m. Jiri
alo! hal6! ghid m. pruvodce
a (HZ6, HZ1) ghinion [giny-on] s. smula
c:ekat; intersectie [intersekcije] z.
cij]! poc:kejte na ne! kr'iiovatka
a auzi [a-uzi]. aud [a-ud] (HZ iije
4) ilho
a cAuta [ka-uta]. caut [ka-ut] la dreapta napravo, doprava
(HZ 5, HZ 6) hledat; sha- la stinga nalevo, doleva; fa-
net ceti la stinga! zahnete do-
a chema, chern (HZ1) volat; leva!
cum il cheamA? jak se a IAuda [la-udal, laud [la-ud]
jmenuje? (muz); cum 0 (HZ 5, HZ 4) chvalit, po-
cheamA? jak se jmenuje? chvalit
(zena); ilchern zavolam ho lecpe [lekcije] Z. lekce
cineva nekdo; cu cinevas ne- mare Z. more; la mare k mo-
kym ri; u more
clipii. okamzik rnA me; scuzati-ma [skuzaci-
colegm.kolega mal! prominte mil; mi
cu s;cee cu ei? co jes nimi? ajuti? mi?
a cunosc (HZ 2, HZ munte m. hora; la munte na
3) znat hory; na horach (v
curajS. odvaha mn. c.!)
deastizi ne nas; ne ceka na
a deranja,-je'z obtezovat nas
despre0 nimenl nikdo
a dormi, dorm (HZ 3) spat o ji; cihti-o [citycjo]! preete-
drept (HZ1) rovny;dreptina- te ji!

patrie[patrije] Z. vlast a suna, sun zvonit,vi'azvonit
pe cine koho; cum i1 cheamA z. silnice
peunchiuldumneavoastri? tarehlasite
jak se jmenuje stryc? tete; teajutpomohu ti
plAcere Z. radost; cu placere teldon s. telefon; a vorbi la
rado se stalo teldontelefonovat
a pleca, plec (HZ 1) 1. odjiz- a traduce, traduc, tradu! pre-
det, odjet, 2. odchazet, ode- kladat, pi'elozit
jit
unchim. stryc
program s. program undeva nekam; nekde
a scuza, scuz omluvit, promi- vivas
nout
yorbA z. ree; desprece e vor-
z. mestov Rumun-
ba?oe jde?;e yorbadespre
sku
jde0
sprek, na
V"fSLOVNOST
GH se cte jako mekke [g'], tj. [g], phjehoivyslovovani jeja-
zyk pribliinev teiepoloze jakoprieeskem [j]: ghid [g'id]
pruvodce, drogherie [drog'erije1 drogerie. .
EA se cte po ch, gh jako pouhe [a]: cheamii [k'ama] vola,
gheatii [g'ad] led.
I 1. necte se,'je-li nepr'izvuene na konci sIova po ch, gh:
unchi funk'] stryc, unghi [ung'1 uhel;
2. pripojfme-li za sIovesny tvar zakonceny nesIabicnym -i
osobni zajmeno, stane se nesIabiene i slabicnym: che-
mati! [k'emaci] volejte!, ale: chemati-mii! [k'emacimll] za-
voIejte me! Pouze pi'ed zajmenem ,,0" zustava toto i ne-
slabiene:chemati-o! [k' emacjo] zavolejte ji!
MLUVNICE
1.Hhiskovezmeny(HZ 5, HZ6)
HZ 5: Samohlaska 1 se meni v a, pl'esune-li se na ni pi'i-
Zvuk:
a ciiuta [ka-uta] hledat laudam [la-udamJ chvalime
caut [ka-ut] hIedam lauda [la-udal chvali
44
45
HZ 6: Souhlaskat semeni v tpred koncovkou obsahujici -i:
a cekat ajut pornaharn
cekas ajuti pomahas
2.Ctvrty pad zajmen "cine, cineva, nimeni" a pod-
statnychjmeniivotnych
Zajmena cine (kdo), cineva (nelcdo) a nimeni (nikdo) vy-
jadl'ujictvrtypadpomoci predlozkype:
Pecine cautati? Kohohledate?
A$tept
i
pe cineva? Cekas(na) nekoho?
Nu aud pe nimeni. Neslysimnikoho.
Podstatna jmena zivotna oznacujici urcitou osobu vyjadl'uji
(:tvrty pad predlozkou pe a krome ni jeste ctvrtym padem
osobnihozajmena:
HledamMichala.*)
1I caut peMihai.
Znate soudruzku profe-
o cunoa$teti pe tovara$a
sorku ?*)
profesoara?
Zavolejte Dana a jeho
Chemati-i pe Dan $i pe
bratra!*)
fratele lui!
Cekame na Jifiho a na
r71I pe Gheorghe
jehosestru.*) .
i'i $i pesora lui.
Predlozka pe neni pred .
predmetem slovesa a avea, anebo pred mmlz stOJI JIna pred-
lozka pojicisese 4. padem:
Mam malousestru.
Am 0 sora mica.
Marne dobreho pruvodce.
Avem un ghid bun.
Ta kniha jepro pani Jia-
Cartea e pentru doamna
novOu.
Jianu.
*) Doslova: Ho hledam Michala. Ji znate.
fesorku? Zavolejte je Dana a jehobratra! Je na
a na jeho sestru. - Knizni jazyk se takovemu UZltl osobnlch
zajmen casto vyhYba.
46
3. Ctvrtypadosobnichzajmen
rna me
ne nas
{
te
va vas
te
vas**)
ii, -i je(m.)
ii,-I ho
Ie je(t., s.)
0 ji
Tyto tvary stoji nejcasteji primopredslovesem:
Cine ma cauta? Kdomehleda?
Nu te aud. Neslysim teo Neslysim
vas.*)
Va a$f;eaptii cineva? Cekanavasnekdo?
Nu le chemati! Nevolejtejet
Je-li sloveso v kladnem rozkazovacim zplisobu, stojf
osobni zajmeno za nim a je k nemu v pismu pi'ipojeno spo-
jovacicarkou:
Chemati-le! [k'emacile] Zavolejteje!
Pockej namne!
[citeste-o] Prectisi ji!
Tvary -I, -i uzivame tehdy, konei-Ii pi'edchazejici slovo sa-
mohlaskou:
[citestel] Pfectisi ho!
Nu-l [nul] chema! Nevolej hot
[aSteptacij] Pockejtenane!
Am impresia ca-i [kaj] Mamdojem, ze jezna.

4. Pfitomny cas a rozkazovaci zpiisob sloves "a ajuta,
a dormi"
Nektera slovesa 1. ti'idy se casuji poole vzoru a ajuta, tj.
nahrazuji infinitivni -a koncovkami -, -i, -a, -am, -ap, -i:
. 0) Jde-li 0 osobu, kterou oslovujeme dumneata. Srov. lek-
CI 1, mluvnicke vyklady bod 5.
47
a ajuta
ajut ajutam
ajuta!
ajuti ajutati
ajutati!
ajuta ajuta
Nektera slovesa IV. ti'idy se podIe vzoru a dormi, tj.
nahrazuji infinitivnf -i koncovkami -, -i, -e, -im, -iti, -:
a dormi spat
dorm dormim
dormi!*)
dormi dormiti
dormiti!
doarme dorm
5. Prekladceskeho"tohIe"
Jak uz bylo v 2. lekci, otazku "Co je tohle?" pre-
khldame do rumunstiny Ce e(ste) asta? Jinak se musi pfeklad
zajmena "tohle" shodovat v rode a s neslovesnou
slovesne jmennehopNsudku danerumunske vNy:
. {Zidle. Acesta eun scaun.
TohleJe stUl. Aceasta e 0 masa.
. { (muz) Cine eacesta?
KdoJe tohle? (zena) Cine eaceasta?
. {naskolega. Acesta e colegul nostru.
Tohle Je nasekolegyne. Aceasta e colega noastra.
6. UzivanipodstatnychjmenbezcIenu**)
Podstatne jmeno pi'edmet na kusy nepo<!itatelny
zustava bez je-Ii
a) soucastfslovesne jmenneho pi'isudku:
Acesta e vin. Tohle jevino.
Aceasta e cafea? Tohlejekava?
*) Na nepravidelne tvary 2. os. jedn. kladneho rozkazo-
vac!hozpusobuvzdy upozornlme.
**) Srov. lekci 2, mluvnickevykl ady bod 4.
b) podmetemstojicimza pHsudkovymslovesem:
In paharul acela nu e vin. V tamte sklenici neni
vino.
7. Rozdilyv padovevazbe
Po nekterych rumunskych slovesech se uziva predmet ve
4. pade,kdeUov pi'edmetve 3. pade:
Te credo Verimti. Vefimvam.*)
Nu-l credeti! . Nevertemu!
Ajutati-o! [azutacjo] Pomozteji!
Nu md intelegi. NerozumiSmi.
S.Achema
Sioveso a chema (= volat, zavolat) ve spojeni s pfislovcem
cum a osobnim zajmenemznamena tez"jmenovatse":
Cum va cheama? Jaksejmenujete?**)
Cum ncheamd? Jaksejmenuje?**)
Mii cheamii Ionescu. JmenujiseIonescu.*"'*)
II cheama Ion. JmenujeseJan.**"')
CVICENI
1. Dopliite,,'" nebo"au:
c.utati pe cineva?
nu c.ut{lm penlmenl
cine mA c.utA?
v{l c.utii inginerul Munteanu
c.uti ceva?
c.ut un telefon
c.uta-I!
nU-1 c.uta!
-
*) Jde-Ji 0 OIIobu, kterou oslovujemedumneata.
**) Doslova:Jakvas volaji? Jak ho volaji?
V U*) Nejde-Ji 0 odpoved na uvedene otazky,vyznamjejiny:
ol a me Ionescu. Vol a ho Jan.
48
49
Gheorghe fratele lui c.uta unhotel
profesorul vii l.uda
Ii l.udati prea mult
nu-i l.udati!
dece Ie l.uzi?
2. Doplnte..tOO nebo..l":
vii aju.
cine teaju.a?
o aju.i?
nu-I aju.ati!
pecineva?
0 clipa!
iI peGheorghe
te
pecine
nu ma
ce cau.i ?
nu c.ut nimic
il cAu.ampecolegul nostru
3. Od slovv zavorkach utvortevhodny tvar4. pBdu:
Nu (eu) Nu ma
Cine (voi)
!
Nu (dumneavoastra) deranjeaza?
Scuza-(eu) ca (tu) deranjez!
(Ea) cunosc.
(Dumneavoastrii) ciiutam.
Nu (tu) aud bine.
(Dumneata) ajutam.
Cine (el) cheamA?
(EI) alttept.
Nu (ei) auziti?
CautA-(ele)!
4. Doplnte vyjadfenf 4. pBdu:
...cinecautap?
Nu caut ... nimeni.
Cautati ...cineva?
Cum ...cheama...ghidul dumneavoastra?
Am impresia d'i nu-... ...ginerele nostru.
... ... Radu ...colegul lui.
Cine..c8uta .:.doamna profesoara ?
Chemati-.'.. \ ' .. inginer!
Cum .cheamii .:.sotia dumneavoastra?
5. Podle uvedenych osobnich zajmen upravte tvar slovesa:
(tu) Pecine (a chema)? Pecinechemi?
(voi) (A a:;;tepta)-ne linga drogherie!
(dumneata) Nu Ie (a liiuda)!
(ei) De ce nu ne (a 8f/tepta)?
(dumneavoastri:i) (A suna) tare!
(el) (A pleca) la Bucure:;;ti.
(dumneavoastrii) (A scuza)-ne cii va deranjam!
(eu) Nu-I (a auzi) bine.
(noi) (A pleca) la Praga.
(dumneata) (A clluta)-i!
(ea) (A dormi) sau nu (a fi) acasa?
6. iteknetea napiteve2. os. mn. c.:
articolul acesta! Cititi articolul acesta!
Tradu-I inlimbaceha!
II pe unchiul meu?
Suna tare!
Ma auzi?
Undepleci?
Mergi dreptinainte!
La intersectiefa la dreapta!
o a:;;tepti pe Popescll?
Ai ghinion.
Nu Ie a:;;tepta!
Dormi?
Scuza-ne!
7. Doplilte"acesta" nebo"aceasta":
..e cameradumneavoastra?
Ce stradll e ... ?
..e bulevardul Dacia.
..e ghidul nostru.
'" nu e cafea.
Cine e ... ? E sotia mea.
..nu e spreBucurel/ti.
Ce vin e ... ?
.. nu e vin.
Cine e ... ? E colegul meu.
50
51
8. Siova v zavorkach dejte do vhodneho tvaru:
11. Nauc'!te se nazpam4!f:
Nu (tu) credo
Uode e un teleton? Kde je (tu nejakY) telefon?
De ce nu (eu) credeti?
E curent, Jetu pruvan, zavi'eteokno!
Nu (ei) credenimeni.
fereastra!
Noapte bunl! Dobrou noc!
Crede-(eu)!
(Ea) crezi?
(Ei) ajutam.
AjutatHel)!
Cine (ele) ajuta?
De cenuajuti (nimeni)?
Ajutati-(noi)!
(Dumneavoastra) ajutcu pIli-cere.
(Eu) intelegeti?
Nu (dumneata) inteleg.
Am impresiaca nu (noi) intelege.
9. Doplnte chybejici slova:
Plecati ... ? Da, plec ...mare.
Noi plecll-m ...munte.
Cautam ... ..
Mergeti ... inainte ... intersectie faceti ... stinga!
Multumim! ...placere!
...cineva ...telefon.
Cee asta?E ...sau ... ?
...e vin.
...? Cinee ...telefon?
...undevorbi ti? ...hotel.
E vorba...programul ...ast1izi.
Cee ...ei?
Nu va laud. E ...
Traduc un articol ... limba romfma ... limba cehll-.
Cume lectia...astll-zi?
10. Vylut4!te kfizovku:
l'ekam
odvaha
pomahame
preloz! ,1

more
52
53
LEK C E
6
Nuvasuparati,domnule,cumpotajungelagara?-
Cu tramvaiul sau cu autobuzul. Daca nu va grabiti,
puteti merge pe jos. Gara nu e departe.0 vezi pe
Rodica?- N-o vad. Unde 0 vezi?- Acolo, in dreapta.
- Nu e Rodica, dar seamana cu ea. Semeni cu
tatal dumitale.- Crezi?Sezice ca semancu mama.
De ee taci, Ileana? Se pare ca te supara ceva. - Nu
rna supara nimic. Tac, pentruca nu rna simt bine. Ma
doare capul. - Pari obosita. - N-ai un antinevral-
gic? - Ba da. Poftim.Buna ziua, domnulelonescu.
Ma bueur ca va vad. - eu rna bucur, doamna. Ce
mai faceti? - Multumesc, bine. Dar dumneavoastra?
Pareti obosit. - Nu par, ci sint. - Se vede. De ce nu
va odihniti putin? - Pentru ca n-am timp.Unde
mergeti?- Acasa. - Daca doriti, va due cu -
Sintetifoarte amabil. Cu ajungemrepede aca-
sa.0 cauti pe lonna? - Da. - Este in dar se
intoaree peste un sfert de ora. Mihai! -
Acum n-o pot Magrabese. Poateca rna intorc
peste 0 ora.Nu pot inchide geamantanul. Ajutati-
-rna, va 109. - Va ajut imediat. Unde te
cu colega ta? - Ne intilnim la gara . Va 109, pot
vorbi cu Petrescu? - Acum nu e in birou,
dar0 puteti - Cindseintoarce?- Peste0 ju-
matate de ora. - Vad ca aveti mult de lucru. - Da.
Nu ne putem pHnge ca n-avem ce face. - Se poate
fuma? - .Dumneavoastra vorbiti
te?- Nu.- Nuface nimie.Putem vorbi _
Ma uit la blocul acela inalt. Ce este? - E hotelul In-
te!co?tinental. In stinga puteti vedea Universitatea.
Ultatl-va la dreapta. Se vede Teatrul National. _
E 0 cladire frumoasa. II pe prietenul
meu?- nu-I cunosc. - Va 109, faceti
Domnul Mucea Popescu. Maria Anghe-
lescu.- Ma bucurde
acasldomu
a ajunge, ajung dostat se do-
jit,dojet '
antinevralgie s. lek proti bo-
lestem
autobuz [a-utobuz) s. autobus
a sebueura,rnlbueur mitra-
dost
caps. hlava
eind kdy
c1idireZ. budova
ei rei] nybrZ
euautobuzul autobusem
eu rna!1ina autem
eutrarnvaiultramvaji
euno!itinti i. znamost;
eunO'itintA! seznamte se!;
rnA bueur de te-
51 me, ze vas poznavam
daeljestli(ze)
a duce, duc, du! dovest; do-
vezt; va duc cu m3!iina L<I -
vezuvas (tam) autem
a durea, 3. jedn. doare (HZ
8, HZ 9) bolet
garai. nadrazi
a se gribi,rna -besc speehat,
pospisitsi
!mediat [imedyjat] (I)hned
vysoky
In dreaptavpravo
instingavlevo
a se intilni, rna -nese sejit se
sehazetse '
a seintoaree,rnaintore (HZ
3) vraeetse, vratitse
jurnitate i. polovina; peste 0
jumatatede oraza pul ho-
diny
[naei-onal) narodni
nemeeky
n-ovidnevidim ji
nu face Birnie to nevadf
a se odihni, rna -nese odpoei-
vat, odpoeinoutsi
orl i. hodina ; peste 0 ora za
hodinu
a parea, par (HZ 5) zdat se;
se pare eA zda se, pari
obosita zdas se unavena
pc jos pesky
pentru eaprotoze
pesteza
ase plinge, mapiing nafikat
si; nu ne putern plinge ne-
muzemesi nahkat
poate mozna
prieten [prijeten] m. pi'itel
a putea, pot (HZ 8, HZ 9) mo-
ei; se poate furna? muze se
(tu) koul'it?
a ruga (HZ 8, HZ 9) prosit,
54 55
tata,! mama! doamnii(lonescu)! a ticea,tac,taci! (HZ 5)
poprosit;virog prosimvas
trarnvais. tramvaj
a semina,semin (HZ 1, HZ 7) frate! domni$oara! tovara$a(profesoara)!
a se uita, rniuit (HZ 6) divat
se;rniuitladivamsena;
podobat se; searninicu ea
.Podstatna jmena souhlaskou pi'ipinaji v patem
jejipodobna
pade koncovku -e, pi'!padne -ule:
sferi s. peste un sfert
uitati-vI la dreapta podi-
deorA za etvrthodiny
vejtesenapravo
tovara$e (lonescu)! domnule(lonescu)!
universitatez. univerzita
a vedea,vld (HZ 7, HZ 4) vi-
a seslmti,mlsimt (HZ6) c-
tovara$e inginer! domnuleinginer!
titse
a Be suplra,rnisupir (HZ 7)
det; se vede je (to) videt.
Poznamka: Take jmena zakoneena souhlaskou mohou mit
zlobitse koncovku -e: Dane! (vedle Dan!), Ioane! (vedle Ion!; HZ 3),
Tudore! (vedleTudor!).
Pi'esna pravldla 0 tom, ktere podstatne jmenopi'ipina kon-
MLUVNICE
covku -e a ktere-ule;neexistuji.
1.Hlaskovezmeny(HZ7, HZ8, HZ9)
3.Piitomny cas a rozkazovaci zpusob slovesa a ta-
HZ 7: Samohlaskai se men! v e pi'ed koncovkou obsahujiC
cea" . "
e neboi:
. II. ti'idy se easuji podle vzoru a tacea, tj. nahrazuji
mdsupar zlobimse vad vidim
mfmlhvm-ea koncovkami -, -i, -e, -em, -eli, -:')
videt
tesuperi zlobisse avedea
a tacea mlcet
HZ 8: Samohlaska u se menf v 0, se na ni pi'i-
zvuk:
tac tacem
taci!
a ruga
prosit aputea moei
taci taceti
taceti!
rogi
prosis pot mohu
tace tac
HZ 9: Samohlaska u se men! v 03, pi'esune-li se na ni pi'f-
zvuka k slovu pi'istoupf koncovka -4nebo-e:
4. Zvratnaslovesa
a ruga prosit aputea moei
Pri.easovani zvratnych sloves uzfva rumunstina v 3. osobe
roaga prost poate muze
,Csel zvratne zajmeno se; v ostatnich osobach ctvrtY
pad zajmenosobnfch. Napr.:
Poznamka: K HZ 8 a HZ 9 nedochazf napi'. u sloves a se
uUa, a ajuta,ase bucuTa, ase supaTa.
I asenita(po)divatse
2.Patypad
rna nit nenitam
nita-tel
Vlastni jmena osob mfvaji tvar pateho padu shodny s pa-
teniti
va nitati
nitati-va!
demprvnim:
senita senita
Dan!, Mircea!, Gheorghe!, Mihaif, Radu!,
loana!,Maria! . *) Toto easovsn! se liSi od vzoru a cTede (III.ti'ida viz lek-
C'-.4) pouze tim, ze u sloves II. tfidy jsou koncovky '-em -eti
Ostatni fivotna podstatna jmena zakoneena samohlaskou
p

ufivaji v patem pade jedn. e. tvar prvniho padu bez elenu:
57
56
.J
Zaporne tvary:anu se uita, nu mluit, nu te uiti, ..., nu te
sloveso prekladame ?o
slovesem: se aude je slyset, se poate lze, Je mozno, se ve e Je
apod. A naopak :
J ak se dostaneme na ni:\-
CumajungemIa garii?
drazi?
Podobatese svemuotci.
Semanati cu tatal dum-
neavoastra.
5.Osobniziijmeno ,,0" zarozkazovacimzpiisobema za
pfisloveem"nu"
Pi'ipojime-li za kladny rozk. zpusob 2. os. jedn. c. zakon-
-ii (napi'. cautii!, cheamii!) zajmeno 0, kon-
eovka -ii odpada:
(Vy)hledej ji!
Caut-o!
Poekejnani!
A$teapt-o!
Zavolej ji!
Cheam-o!
ved osobnim zajmenem 0, krati se
Stoji-li pi'islovee
nu pr
v n-:
Neznamji.
N-o cunosc.
Nechval ji!
N-o Iauda!
Neviditeji?
N-o vedeti?
6.Infinitivbezpredlozky"a"
Infinitivstoji bezpi'edlozkya
a) po tvareeh slovesa a putea (moci):
p t j ma? Mohukourit?.
vorbijrantuze$te. Muzeme mluvltfrancouz-
sky.
Muzetetunanehopoekat.
IIputetia$teptaaiG.i.
Kdesemuzemesejit?
Undeneputeminttlni?
';' . . 0 (ce cine)
b) po tvarech slovesa a avea + vztazn" zaJmen ,
nebopi'islovce (napi' .cind, uncl.e):
Aice citi? Masco eist?
N-are ce face. Nemaco delat.
Aveticu cinevorbiromli- Mate s kym mluvit ru-
ne$te? munsky?
N-am dndgati. Nemamkdyvarit.
Auundedormi? Majikdespat?
7. Clen ve slovesne jmennem pfisudku a po pfedloz-
ee"eu"
U podstatnych jmen, ktera jsou souMstislovesne jmenneho
pi'isudku, byva neurWyclen
a) jsou-li blize pi'idavnym jmenem:
Eocladire frumoasa. To jehezkabudova.
Sighi$oara e un ora$ mic. S. jemalemesto.
I/.eana nu e 0 studenta Helena neni dobra stu-
buna. dentka.
Aeestaeunvinromlinesc. Tohlejerumunskevino.
b) vyjactruji-li to, ze podmet je jednou z tehoz
druhu:
Sighi$oara eunora$. S. je mesto (= jedno
zmest).
Steauae0 revista. S. je easopis (= jeden
zcasopisu).
Cladirea aceasta nu e un Tahle budova neni hotel
hotel. (= jedenzhotelu).
Po pi'edlozce cu ma i podstatne jmeno bez blizsiho
urmy clen, vyjadi'uje-li nastroj (napi'.
dopravni prosti'edek), anebo osobu pro mluvciho jedinecnou:
Mergemeu (Po)jedemeautem.
Ma intore euautobuzul. Vratimseautobusem.
Semaneumama. Podobamsematce.
0) Srov. lekei 2, mluvnickevyklady bod 4.
58
59
8. Pofadekslov
Za podstatnym jmenem nejprve
a potom ostatni: blocuZ aceZa malt tamten vysoky dum, pro-
gramul nostru deastiizi nas dnesni program.
CVI{;ENI
1. Doplnte,,I" nebo "e":
o v.deti peSilvia?
sesup.racA n-oajuti
nu vasup.rati, doamna!
nu mll. sup.r
nu tesup.ra,Mircea!
sev.de cll. nutesimti bine
n v.zi peTudor?
v.d cli te
cind nev.dem?
sora measeam.nA cu tata
sem.ni cuprietenul meu
Maria nuseam.nll. cufratele ei
v.deti gara?
deaici nusev.de nimic
v.d cll. foarte ocupat
2. Doplnte"u",,,0" nebo "oa":
cump.tem ajungela Universitate?
vll. p.teti tnt.rcecuautobuzul
cartea aceasta e preagrea, n-o p.t citi
unde nep.tem tntilni?
indreapta p.teti vedea hotelul
cind vA tnt.rceti?
rna int.rc imediat
r.g-opeIleana!
neint.rcem peste0 ora
p.t vorbi cu Ion sau cu Rodica?
nu p.tem deschidefereastra
r.gati-l peghid!
ajutati-mll., vii r.g!
nu p.t dormi
ted.receva?
nu rna d.re nimic
3. Vyrazy v zavorkach dejtedo 5. padu:
Buna ziua, (tovarll.$ul Ionescu)!
Ce mai faceti, (domnul inginer)?
Bunaseara, (doamna Petrescu)!
Ce doriti,
Scuzati-ne, (domnul)!
Cindva intoarceti, (doamna)?
Ma auzi, (domni$oara)?
Ajutati-ma, (tovarA$ul)!
Ma bucul' de cuno$tintii, (domnul profesor)!
4. lteknetea v 1. os. mn. Il.:
N-am cezice. -+ N-avem ce zice.
Nu rna pot plinge.
Am undedormi.
Aici n-amcevedea.
Te pot duceeu
N-amceface.
Nu pot vorbi ci
Ma potintoarce pesteunsfertdeorA.
Am ceciti.
Acum rnA potodihni.
N-am cu cine dansa.
Va pot 0 jumiitatedeora.
N-amce fuma.
Astazi nu va pot ajuta.
5. Slova v zavorkach dejte do vhodneho tvaru (poole uvede-
ntch osobnich zajrnen nebo podle vyjadfeneho
vety):
(tu) Astazi (a pll.rea) obosit.
Cartea (a parea) interesanta.
Hotelul (a parea) nou.
(ei) De ce (a tacea)?
(tu) (A tacea), te rog!
(noi) Ii (a putea) ducecu
(dumneata) (A putea) mergepe jos.
(dumneavoastrll.) (A putea) 0 clipa?
(nOl) (A putea) fuma?
Ce va (a durea)?
(A se plinge) ca (a nu putea) dormi.
) (A se plinge) ca-l (a durea) capul.
60
61
(ele) (A se pl'inge) ca (a nu avea) ce cit i.
(eu) Mergeti repede, (a se grabi).
(dumneavoastra) Lace (a se uita)?
(eu) (A se uita) lacladireaaceea.
(dumneata) (A se uita) lastinga!
(tu) Cind (a seintilni) eufamilia Munteanu?
(noi) (A seintilni) infiecare zi.
(eu) (A sesimti) rau.
(voi) Cum (a se simti) inCehoslovacia?
(eu) (A sebucura) cavasimtiti bine.
(noi) (A se bucura) ea (a avea) cu cine vorbi romane!?te.
(dumneavoastra) Daca (a fi) obosita, (a se odihni)!
6. a napite v 2. os. jedn.c.:
Daca sinteti obosit, odihniti-va! -+ Dadi. obosit,

Dad\. nu vorbiti prea repede, i nteleg bine.
Dadi. aveti timp, cititi articolul acesta!
Daca n-aveti ce face, ajutati-o!
Daca mergeti cu tramvaiul, ajunget
i
repede.
Daca nu va grabi ti,
Daca doriti, putem merge la un film.
Daca putin, va due cu
7. Doplnte"un" nebo ,,0":
Cladireaaceea inaltae ...hotel.
E ...hotel bun?
Pragae . . . frumos.
Acestae ...creion.
Nue ..,culoarefrumoasa.
E ...antinevralgic romanesc.
Snezkae ...muntedestul deinalt.
Domnul acela e ...inginerfraneez.
E ...berebuna.
Viataromaneascae ...revista.
E ...programinteresant.
Nu e ...yin rau.
Aceastae ...fabrieli..
E ...fabrica mare.
IonPetrescue ...studentbun.
Nu e ...limbagrea.
E ...film ceh?
Sinteti ...ghid foarte bun.
62
8. Doplilie slova:
Daca vagrabiti, puteti merge...
ove.zl ...Rodica? N-...vad.
..zice caseman ...mama.
.. parecli tesuparli ceva.
.. ....nu vaodihniti putin?......n-amtimp
Paretlobosit. Nupar, ...sint. .
Unde mergeti?....
Este in darseintoarce...un ...deora.
. . .-0, Mihal!
Acum . . .-0 pota!?tepta.
..carna intorc ...0 ora
Cind seintoarce? ...0 .... de ora.
vorbiti ...?
Ma U!t ...blocul acelainalt.
.: puteti ... Universitatea.
Ultatl-va ...dreapta.
Va rog, faceti ... !
Mabucurde. . ..
9. Nauctese
DupA dumneavoastrli.. Az po vas.
Mul*umesc, ajunge. Dekuji, to
Tramvaiul acesta merge la Jede tahle tramvaj k nadra-
gara? zl?
Unde duce strada aceasta? Kamvedetahle ulice?
Duceti-mll. la hotelul Da- Zavezte me do hotelu Dacia!
cia!
63
LEK C E
7
Aveti telefon?*) - Acasa nu. - Vnde va pot suna?
_ La birou sau la vecini. - Ce numar de telefon au
vecinii dumneavoastra? - 23.45.07 (douazeci trei,
patruzeci cinci, zero Cit e ceasul? -
E noua jumatate. Grabiti-va! Peste un sfertde ora
plecam laaeroport. - Laceora avionul?- La
unsprezece fara un sfert. - Citikilometri sintde aici
pina la aeroport? - Vreo cincisprezece .Ce trolei-
buz merge in piaia KogaIniceanu?**) - Troleibuzul
optzeci cinci.Citi membriare delegatia dumnea-
voastra? - Sintemzece: patruingineri, trei arbitecti,
un profesor doi translatori. - Sinteti cehi? -
sintemcehi patru,slovaci.Cineesteinfotografia
aceasta? - Sint parintii mei. Aceasta e mama, acesta
e tata. - Citi ani are tatiil dumitale? :- Cincizeci
patru. - Dar mama dumitale? - Cincizeci unu. -
Se vede eli sint oameni simpatici. - singura la
parinti? - Nu. Am doi frati. - Cum ii cheama pe
fratii dumitale? - Ii cheama Dan Mihai. Sint stu-
denti.Citcostarevista aceasta?Nue preascumpa?
_ E foarte ieftina. Costa numai trei lei. Cine sint
care vorbesc - Sint straini.
*) Viz lekci 1, mluvnicke vykladybod 2.
**) M. Kogii!niceanu, pokrokovy rumunsky politik, historik
a spisovatel (1817-1891).
Nu-i cunosc. Ii intelegeti? - Da pentru I' b
n , tma
oasraseamana cu rusa.Ce cartee aceasta?
- E franceza pentru incepatori.
C?legll mvata hmba franceza. - Singuri? - Nu.
El urn:'eaza un - Profesorul lor e francez? -
Au dOl profeson. Vnu e francez unu e roman -
profesorii.101'? - Foarte buni. - Ce faci de-
.- La opt un sfert rna intilnesc eu
pnetem. Dar dumneata ce faci? - Invat D
A umnea-
voast ra hmba romana? - Da. - Invatatisin-
gur sau urmatl un curs? - Invat singur. - Dupa ce
- manualul "Invatati limba romana
profesor! . - E grea limba romana? - Pentru
Ce?l nu e prea grea.Cum se conjuga verbul a se
spala"? - Se conjuga astfel: rna spal te speii se
spala, nespaliim, va spalati, se spala. - Bine. '
aeroport [a-eroportJ s. letite delega$ie [delegacijeJ z. dele-
anm. rok gace
takhle desearadnes
aVlOn [avl-onJ s. letadlo doi dva
hodinky, hodiny fotografie [fotografijeJ z. fo-
CtnClsprezece tografie
patnact fl"anCeZ m.Francouz
cincizeci patru si iertin levny
patru) padesat ctyfi in pia*a Koglilniceanu na
cit (HZ6) kolik; cit e ceasul?
KoglHniceanovo namesti
incepator m.
kolik je hodin?; ci$i kilo-
metri sint pinli la aero-
a inva*a, invii* (HZ7 HZ10)
se '
port? .kolik kil ometru je
na leMte?; ciji ani are?
kilometru m. kilometr
kolik jemu let?
labirou do kancelare
lavecini k sousedum
a conjuga, conjug c:asovat"
leu m. lev; nazev zakladni
cum se conjuga jak se
sUJe
jednotky rumunske meny
manual [manu-al}s.
a 3. jedn. c. costA stat"
manual de limba francezli
Cit costa? kolik (to) stojd
ucebnicefrancouzstiny
Curs s. kurs nejaci; jedni
64
65
noul [noua] devet; e noul!. a se splla, mii spal (HZ'i,
jumlUatejepul desate HZ10) mytse, umytse
numb s. numar de te- a suna, sun volat, zavolat(te-
lefon telefonni cislo l efonicky); unde vl!. pot
om, mn. i!. oameni m. suna? kam vam mohu vo-
opt osm; la opt un sfen lat?
ve nadevet sedm
opizeci einei
osmdesat translatorm. tlumocnik
patructyi'i treiti'i .
pirin*1 m.mn. i!. troleibuzs. trolejbus
pinalaa.Z na, afdo un jeden
rus rusky unsprezeee jedenaet; la un-
seumpdrahy sprezece fara un sfert ve
simpatiesympatieky ti'i ctvrte na jedenaet
singur sam; singur (z. sin- unu jeden
gura) la parintl a urma, -mez un curs ehodit
slovaem.Slovak do kursu
a sosi, -sese pi'ijit; pi'ijet; la vecin m.soused
ee ora avionul? verbs. sloveso
v kolik hodin pi'ileti (to) vreo asi
letadlo? zecedeset
zeros. nula
VYSLOVNOST
I se jako normalni, slabicne [i] na konei slova po
souhlasee -I- I nebo r: no$tri [notri] kilometri
[k' iIometri) kiIometry.
II na konei slova se vetinou [i]*): tovara$ii [tovarMil
(ti) soudruzi, colegii [koledzi] (ti) kolegove.
K se vyskytuje pouze v nekolika rumunskyeh sloveeh; cte-
me je 1. [k]: Kogiilniceanu rumunske pfi-
jmeni ;
2. [k']**):kilometru [k'ilometru] kilometr.
0) Misto [ij]. Srov. nespisovne zjednoduovani vyslovnosti
koneoveho -ij v ceskyeh slovech jako bij! [bil, nepij! [nepf)
apod.
'0)Srov.vyklad 0 ch v lekci 4.
66
MLUVNICE
1.Hlaskovezmeny(HZ10, HZ 11)
HZ10: Samohlaska a se meni v a, pi'esune-li se na ni pi'i-
zvuka k slovu pi'istoupi koncovka -a:
a inviita ucitse a spiila myt
invatii ucise spalii myje
HZ11: Souhlaskova skupina strse meni v pi'ed koncov-
kou obsahujicii:
nostru nas vostru vas
n09tri nasi v09tri vasi
2. Mnozne cislo podstatnych jmen, piidavnych jmen
a pHvlastnovacichzajmenrodu muzskeho
Podstatna jmena rodu muzskeho pripinaji v mn. C. kon-
covku -ivyslovovanou P]:
(un) muncitor
muncitori
Podstatna jmena zakoncena v jedn. -ii, - e, -u menf kon-
eovou samohlasku v -i vyslovovane [ i ), po souhlasee +1 nebo
7" [I] :
(un) tatii (un) frate (un) membru
tati frati membri
Po samohlaseesetato l<oneovka vyslovuje [j):
(un) leu
lei
Podstatna jmena v pismu -i zustavaji v mn. C.
beze zmeny:
(un) unchi [unk']
unchi [unk']
Podstatne jmeno om rna v mn. tva!" oameni
[uamen') (lide).
67
Pfidavnil jmena a pi'iv]astnovaci zajmena rodu muzskeho
tvoi'i mn. C. uplnestejne jakopodstatna jmena:
bun mare negru meu
buni mari negri mei
Privlastnovaci zajmena lui, ei, lor, dumitale a dumnea-
voastnl sev mn.C.
prietenul
} lui (ei, lor, dumitale, dumneavoastra)
prietenii
3.Clenv mnoznemeisle
Neurcity clen rna v mn. C. tvar
Urcity Clen pi'ipinany k podstatnym jmenum rodu muz-
skeho v mn.C. rna tvar-i:
(ni$te) muncitori [muncitor
i
]
muncitorii [muncitori]
Sint ni$te straini. Tojsounejacicizinci.
Ne intilnim cu ni$te pri- Sejdeme se s jednemi
eteni. prateli.
Fratii meisint studenti. Moji bratfi jsou studenti.
4. Zajmeno "care" (ktery, -ii, -e) v mnoznem eisle
V mn. C. zustava zajmeno ca1'e ve vsech rodech bezezineny:
tovara$Ul care vorbe$te (ten) soudruh, ktery mlu-
ruse$te vi rusky
tovarii$ii care vorbesc (ti) soudruzi, kteti mluvi
ruse$te rusky
V mn. C.se pochopitelne nemeniani prislovcecum :
Cum eprofesorullor? Jakyjejejichprofesor?
Cum sint profesorii lOT? .Jaci jsou jejichprofesori?
5.Zakladnieislovky
0 zero
16 !?aisprezece
1 unu
17 !?aptesprezece
2 doi 18 optsprezece
3 trei 19 nouasprezece
4 patru
[noUasprezece]
5 cinci 20 douazeci[doUazec]
6 !?ase
21 douazeci!?i unu
7 !?apte
27 douazeci!?i !?apte
8 opt 30 treizeci
9 noua [noUa] 40 patruzeci
10 zece 50 cincizeci [cinzec]
11 unsprezece . 60 !?aizeci
12 doisprezece 70 !?aptezeci
13 treisprezece 80 optzeci[obzec]
14 paisprezece 90 nouazeci[noUazec]
15 cincisprezece 100 osuta
[cinsprezece]
Cislovka unu rna pred pocitanymi predmety zkraceny tvar
un: doi muncit01'i $i un inginer dva delnici a jeden inzenyr.
Ve slozenych cislovkach (21, 31, 41 a vyssich) se vsak nekrati!
Po zakladnich cislovkach stojf podstatna jmena bez clenu:
un leu, trei studenti, zece ani, nouiisprezece kilometri.
Mezi cislovky od 20 vyse a pocitane predmety klademe
pfedlozku de: doudzeci de lei, treizeci $i unu de studenti,
$aizeci de ani, 0 sutii de kilometri.
6. NeurCitecislovky
Neurcite cislovky jako cit (kolik), mult (mnoho) , putin
(malo, trochu) se v rumunstine chovaji jako pi'idavna jmena,
t). shoduji se v rode, cisle a pade s podstatnym jmenem, na
nezse vztahuji nebo kterezastupuji. Napi'.:
cit vin? kolikvfna? mult vin
mnohovina
cita eafea
citi ani?
? kolikkavy?
koliklet?
multd eafea
multi ani
mnohoka.vy
mnoholet
68
69
mohou byt blize pi'islovci, napi' . :
prea mult vin priliS mnohovina.
Podstatne jmeno ureovane temito eislovkami je bez elenu.
7. Cislopfisudkovehoslovesa
Je-li zakladni eislovka (mimo "I") nebo neureita Cislovka
v mn. podmetem vety anebo jeho pi'ivlastkem, je prisudko-
ve slovesovzdy v mnoznem elsie:
$ase sintcehi. Sestjiehje CeeM..
Citi sintejiin birou? Kolik je vas v kancelari?
Sintemcinci. Je naspet.
Sintmulti? Je jiehmnoho?
Sintdestul de putini. Je jiehdostmalo.
Citi tovara$i merg la Koliksoudruhujde do di-
teatru? vadla?
Multi cehi cunosc Roma- Mnoho Cechu zna Ru-
nia. munsko.
CVICENI
1. Dopliite "a","a" nebo "e":
cumseconjugaverbul a inv.ta?
deseara inv.t
ce inv.tacolegii dumitale?
noi inv.tamlimba romana
cind inv.ti?
decenu inv.tati limba engleza?
acumsesp.la
nu tesp.li?
sp.la-te!
unde rna potsp.la?
cind va sp.lati?
2. Dophlte ' "str" nebo ,,!1tr":
delegatia noa.aare cinci membri
cenumardetelefon au parintii vo.i?
vecinul no.u e un omsimpatic
citi ani arecolegul vo.u?
ncunoa!1teti pe profesorul no.u?
prietenii no.1 sosesc peste0 ora
noa.a e mica
3. rumunsky tytoC!islovky:
15, 3, 98, 9, 12, 33, 4, 66, 77, 1
16, 25, 53,86, 5, 92, 41, 100, 14, 26
8, 70, 54, 22, 7, 2, 18, 6, 13, 0
4. Zopakujtesi HZ 4, HZ 6a dejtedo mn. C!.:
Colegul vostru pare obosit.-+Colegii par obositi.
Muntele care se vede nu e prea inalt.
Profesorul dumneavoastra e francez?
Cine e domnul care pleaca?
Ghidul nostru e un om simpatico
Cum e vecinul tau?
Ginerele lor e inginer.
Vorbesc prost romane::;te. Sint incepMor.
Fratele lui urmeaza un curs de limba engleza..
Prietenul meu deseara.
5. Dopliite predlozku "de",kde jetreba:
7 ...prieteni, 19 ...ani, 33 ...membri
2...ghizi, 52 ...muncHori, 14 ...
46 ...kilometri, 78 ...francezi, 5 ...translatori
10 ...domni, 100 ...lei, 4 ...oameni
91 ...slovaci, 3 ... frati, 12 ...ingineri
6 ...arhitecti, 11 ...cehi, 49 ...studenti
6. Siovav zavorkach dejtedo vhodnehotvaru:
(Parinti) lui 0 lauda.
Undesint (colegi) dumneavoastra?
(Ghizi) nO!itri vorbesc bine cehe!ite.
CumIicheama pe (frati) ei?
(Vecini) mei nu sintacasa.
Unde lucreaza (unchi) tai?
(Tat i) sintfrati?
Ii pe (prieteni) mei?
7. Dejtedo jedn.C!.:
Ghizii sint studenti. -+ Ghidul nostru e student.
Vecinii dumneavoastra par simpatici.
Ii a$teptati pe colegii vO!itri?
70 71
Profesorii lor nu s:nt roman!.
Cind sosesc prietenii tai?
NU-i pe unchii mei?
8. Siovav z3vorkachdejtedovhodneho tvaru:
(Cit) ani aveti?
Aveti (mult) prieteniin Cehoslovacia?
(Putin) straini vorbesc bine cehe!?te.
Doriti (putin) bere?
(Cit) arhitecti lucreazaaiei?
In hotelul Carpati locuiesc (mult) cehi slovaci.
(Mult) romani invata limba franceza.
Sint (mult) kilometri pina la aeroport?
(Cit) lei costa ceasul acesta?
AYeti (putin) timp?
(Cit) cafea ?
Sinteti (mult)?
(Cit) membri arefamilia dumneavoastra?
Nu sintem (mult) .
(Cit) sinteti?
Sintem (putin).
(Cit) tovara!?i merg la cinematograf?
Aveti (putin) riibdare!
9. Dophitechybejicislova:
Aveti ... ?
Undeva pot. . .? La birou . . . la ....
La ce ora ... ?
Ce ...merge in piata Kogalniceanu?
Sasesintem ... patru, ....
Cineestein ... aceasta?
singurala ... ?
Cit...revista aceasta?
Nu e prea ... ?E foarte ....
Costa numai trei ...
Cinesint . ..vorbesc rus e$te?
Sint...straini.
...intelegeti?
Da, pentrucalimba ...seamanacu limba ...
E un ...delimba franceza pentru....
La opt un sfert maintilnesc cu ...prieteni.
Inveti ...sauurmezi un curs?
Cumseconjuga ..."asespala"?
10.NauCtesenazpameC:
Invatati singur sau cu (un) Ucite se sam nebo s ucite-
profesor? lem?
Am nevoie de putina Poti'ebuji si trochu odpoci-
odihm\. nout.
Macalcl\. penervi. Jdemi (to) na nervy.
Sunati-ma la numarul ..! (Za)volejte mi na Cislo ... !
Lamultiani!*) Mnoho zdravi do daHHch let!
*) Obvykle rumunske blahopi'ani k Novemu roku, jmeni-
nam, narozeninam apod.
72
73
LEKe E
8
Cum e loeuinta dumneavoastra? - Destul de mare.
- Cite - Avem trei eamere, bueatarie*)
baie*). - Cum sint eamerele? - Sint mari lumi-
noase. - Ce ehirie platiti? - Platim trei sute de lei.
E cineva in baie? - Da, eu. Ma spaI. Ce eauti? -
ehei. - Ce ehei? - Cheile de la - Sint
aeolo, pe masa. Le vezi? - Da. Aeum Ie vad. - Cite
persoane ineap in dumitale? - Patru. - Inea-
pem noi? Ce Iimbi straine sora ta? -
loana franeeza rusa. Aeum urmeaza un
curs de engleza. - Invata de mult - De
doua luni. Are talent la Iimbi straine. Cum Ie ehea-
rna pe nurorile dumneavoastra - Le eheama Ileana
Silvia. - Ce profesiuni au? - Ileana e invatatoare
Silvia e daetilografa . Cind va intilniti eu
seeretara? - Peste 0 ora, adicli la doua. - Cite femei
luereaza in intreprindcrea dumneavoastra? - !;iaizeci
una. Cincizeci doua sint muncitoare noua,
funetionare. - Cite are luerati pe saptamina? -
Lueram patruzeci de are pe saptamina. De cit timp
sinteti in Praga? - De doua zile, adiea de luni. - Ce
zi e astazi? - Astazi e miereuri. - Miine e joi ... Ce
program aveti pentru vineri? - Vineri plee la Bra-
tislava. - Pleeati eu trenul? - Nu. Cu avionul. - Cit
.) Srov. lekci 1, mluvnicke vyklady bod 2.
. timp dureaza ealatoria? - 0 jumatate de ora. - Cind
va intoareeti de aeolo? - Simbatii sau duminica. -
Marti ee faeeti? - Marti sint Iiber. Ce comandati,
va rog? - Doua eafele prajituri. !;ii un pachet
de tigari Snagov. - Sint bune tigarile Snagov? - Sint
tigarile meIe preferate. Dumneavoastra ce tigari fu-
mati? - Eu fumez tigari Start. Nu sint nici prea tari,
nici prea slabe. - Sint cu filtru? - Nu. Sint tigari fara
filtru. - Cit costa un pachet? - Patru coroane. -
Fumati multe tigari pe zi? - Nu prea multe. Vreo
zece. Mai aveti camere Iibere? - Astazi nu mai
avem.
adica totiZ; to je(st)
baie (HZ 12) z. koupelna
calli.torie z. cesta, cestovani
cheie Z. klic; cheile [k'ejilej
de la mal$ina kllcky od
auta
chirie [k' irijej z. najemne
cit timp jak dlouho
cite camere kolik pokoju
a comanda, comand, 2. jedn.
C. comanzi (HZ 4) objednat
(si)
coroana Z. koruna
dactilografa z. pisarka na
stroji
de acolo odtamtud
de cit timp jak dlouho (uz)
de mult (uz) dlouho
duminicli., mn. c. -ci Z. 1. ne-
dele, 2. v nedeli
a dUra, 3. jedn. c. -reaza trvat
cnglezli. Z. angli<!tina; un curs
de engleza kurs anglictiny
fcmeie Z. zena
Ultru s. fil tr
franceza Z. francouzstina
[funkci-onarlil z.
urednice
a incapea, incap (HZ 5) vejit
se; incapem l$i noi? vejde-
me se tam take?
intreprindere z. podnik
invatatoare i. ucitelka
joi z. 1. <!tvrtek, 2. ve ctvrtek
la doua ve dYe (hodiny)
[lokujinclij Z. byt
luminas (HZ 3)
luna, mn. c. -ni Z. mesic; de
doua luDi (uz) dva mesice
luni Z. 1. pondeli; de IUDI od
pondiHi, 2. v pondeli
mai aveti mate jellte; nu mal
avem uz nemame
marU Z. 1. uteri, 2. v uteri
miercuri z. 1. streda; astazl e
miercuri dnes je streda, 2.
ve stredu
miine zitra
muUe $igari mnoho cigaret
muncitoare z.
nora, mn. C. nurori i. snacha
pachet s. balik; un pachet de
75
74
pgari Snagov ciga- Silvia [silvija] Z. Sylva
retS.O) sirnbata (HZ 7) Z. 1. sobota,
persoanaZ. osoba 2. v sobotu
pezi za den slabslaby
a plati,-tescplatit striLin [striijin] cizi
preferatoblibeny talent s. nadani; are talent la
rusaZ.
rna nadanfpro
saptamina, mn. c. -ni Z. ty- treisutetri sta .
den; pe saptamina tren s. vlak; cu trenul vlakem
za tyden
vineriZ.1. patek;pentru vi-
secretaraz. tajemnice neri na patek, 2. v patek
MLUVNICE
1.Hhiskovezmeny(HZ 12,HZ 13)
HZ 12: Prizvucne a se meni v ii, pristoupi-li k podstatnemu
jmenu rodu zenskeho koncovka obsahujici i, anebo zustane-li
takove podstatne jmenobez koncovky:
tigara cigareta carte kniha baie koupelna;lazen
tigari cigarety curti knihy bai koupelny; lazne
Poznamka: K teto hlaskove zmene nedochazi u podstatneho
jmenafabrica (tovarna) - fabrici (tovarny) .
HZ 13: Jednoslabicne ea se zjednodustije v e pi'ed koncov-
kou obsahujicf e nebo i:
fereastra okno stea hvezda seara vecer
ferestre okna stele hvezdy seri vecery
2.Mnozne cislo podstatnych jmen, pridavnych jmen
a pfivlastnovacichzajmenroduzenskeho
Podstatna jmena rodu zenskeho koncici -a maji v mn. C.
bud koncovku -e, nebo -i:
(0) camera (0) limba
camere Hmbi
0) Nazvanych podle znameho rekreacniho mista v jiznim
Rumunsku.
Koncovku mn. C. techto podstatnych jmen si musime zapa-
matovat. Pokud je to -i, uvadime ji u kazdeho noveho pod-
statneho jmena.
Poznamka: Z dosud probranych podstatnych jmen zakon-
cenych -a maji v mn. C. -itato: dimineata- dimineti (HZ 13),
fabrica - fabrici, gard - giLri (HZ 12), - prd-
jiturd- priijituri,seard- seri (HZ 13), strada - striLzi (HZ 4,
HZ 12), tigal'a - tigiLri (HZ 12) , -
Podstatna jmena zakoncena -e v mn. C. tuto koncovku
v -i:
(0) clad ire (0) fotografie
cUidiri [kladyri] fotografii [fotograff]
Podstatml jmena zakoncena samohlaskou +ie odsouvaji
v mn. C.koncove -e:
(0) femeie [femejel (0) cheie [k'eje]
femei [femej] chei [k'ej]
Podstatna jmena oznacujicf osoby, ktera maji v jedn. C.
koncovku -toare, zustavaji v mn. C. beze zmeny:
(0) muncitoare (0) invatatoare
muncitoare invatatoal'e
Podstatna jmena koncici -a a podstatne jmenozi (den) ma-
ji v mn. C. koncovku -Ie:
(0) $osea (0) zi
zile
Podstatna jmena sora (sest.ra) a nord (snacha) maji v mn.C.
tvary surori, nurori .
Pfidavna jmena a pfivlastnovacf zajmena ['odu zenskeho
tvofi mn. C. uplnestejnejakopodstatnajmena:
buna mare grea noastra ta
bUne mad grele noastre tale
*) Tutez koncovku rna v mn. C. i podstatne jmeno viatd;
viz HZ 19 v lekci ]3.
77
76
Privlastnovaei zajmena lui, ei, lor, dumitale a dumnea-
voastra se v mn. c. nemeni:
cartea }
lui (ei, lor, dumitale, dumneavoastra)
cartile
Poznamka: Take neurcite cislovky jako etta, multa, pUfinii
tvori mn.c. stejne jako pffdavna jmena: cite tigari (kolil<
eigaret), multe eamere (mnoho pokoju) apod.
3. tlen v mnoznem cisle
Neurcity clen rodu zenskeho rna v mn. c. tyz tvar jako
v rode muzskem, tj. ni!1te.
Urcity clen pripinany k podstatnym jmenllm rodu zenskeho
v mn. c. rna tvar -Ie:
(ni$te) camere (ni$te) cladiri
eamerele cliidirile
Poznamky: Koneovka mn. c. -i se pred pfipojenym ul'(:itym
clenem vyslovuje slabicne: limbi [limbi), ale lim bile [limbilej,
eladiri [kl1idyr
i
j, ale: cliidirile [kHidYl'ile). - Koneova samo-
hlaska +i tvoi'ici ve vyslovnosti jednu slabiku se pred ur(:i-
tym clenem deli ve dYe slabiky: femei [femej), ale: femeile
[femejile], fotografii [fotografi), ale fotografiile [fotografi-ile].
S'int ni$te straine. To jsou nejake cizinky.
Ne intilnim cu ni$te co- Sejdeme se s jednemi ko-
lege. legynemi.
Surorile mele sint studl?n- Moje sestry jsou student-
teo kyo
Sint tigari cu filtru? Jsou to cigarety s filtrem?
Podstatna jmena v mn. c. zustavaji bez clenu take tehdy,
vyjadi'uji-li bllZe neurceny pocet:
Pe scaun sint carti $i re- Na zidli jsou knihy a ca-
viste. sopisy. (Nefika se kolik.)
Fumez tigari tari. Koufim silne cigarety.
(Nefikam kolik.)
4. Zajmeno "ee" v mnoznem cisle
Zajmeno ce (jaky, -a, -e; ktery, -a, -e) zustava v mn. c.
beze zmemy:
Ce tigara fumezi? J akou cigaretu koufis?
Ce tigari fumezi? Jake cigarety koufis?
5. Zakladni cislovky
Zakladni cislovky 1 a 2 maji zvlMtni tvary pro zensky
rod: una, pred podstatnym jmenem 0; doua [doUa]. Tvaru una,
doua se uziva i v cislovkaeh slozenyeh: 12 douasprezeee, 21
douazeci $i una, 22 douazeci $i doua, 31 treizeei $i una, 32
treizeci $i doua atd. Vyjimku tvoi'i cislovka 11, ktera rna pro
vseehny rody jednotny tvar unsprezeee.
Poznamka: Tvaru doua, douasprezeee uzivame pri urco-
vani hodin: E doua. Jsou dYe (hodiny). E douasprezece. Je
dvanaet (hodin). Ale: E unu. Je jedna (hodina).
Zakladni Clslovky zeee (deset), sutii (sto), mie [mije) (tisie)
tvori mn. c. stejne jako podstatna jmena rodu zenskeho: zeci
(desitky)*), sute (sta), roii (tisiee). Je-li tisicu 20 nebo vice,
stoji pred nimi pi'edlozka de**): 1 000 0 mie, 19000 nouaspre-
zeee mii, ale: 20 000 douazeei de mii, 33 000 treizeei $i trei de
mii, 100 000 0 sutii de mii, 200 000 doua sute de mii.
Mezi stovky, tis ice a vyssi cislovky zakoncene dvojcislim
01 az 19 a pocitane predmety se neklade pi'edlozka de:
101 soudruhu 0 suta unu tovara$i
202 knihy doua sute doua carti
319 kilometru trei sute nouasprezece
kilometri
1 001 studentek o mie una studente
2113 aut doua mii 0 suta treispre-
zece ma$ini
13405 osob t'reisprezece mii patru
sute cinci persoane
. *) Douazeci, treizeci atd., znamenaji tedy doslova "dye de-
Sltky", "tri desitky" atd.
7 .*) Tak jako pred jinymi pocitanymi predmety. Srov. lekei
. mluvnicke vyklady bod 5.
79
78
104018 korun o suM patru mii opt-
spre::ece coroane
6. Cislovky pied nepocitatelnymi podstatnymi jmeny
Ve vetach jako: Doud cajele, vd rog. (Dve kavy, prosim).
Comanddm trei be1"i. (Objednavame si ti'i piva.) nejde 0
tani kavy ani piva, ale salku kavy, sklenic nebo lahvi piva
apod.
7. Nazvy jazyku
Tak jako v rikame "rumunsky jazyk" nebo "ru-
munstina", muzeme rici rumunsky limba romand nebo ro-
mand, limba cehd nebo cehd, limba jrancezd nebo jrancezd
apod.:
Radu Munteanu cunoa$te Radu Munteanu znafran-
franceza. couzstinu.
Urmez un curs de ro- Chodim do kursu rumun-
mana. stiny.
8.Piedlozky
Pi'edlozka de ukazuje, jak dlouho uz trva od kdy bude
trvat) dej nebostayvyjadrenyslovesem:
Dc cit timp invatati Zimba Jak dlouho se uCite ru-
romana? munsky?
1nvat Zimba romdna de Ucim se rumunsky dva
doua Zuni. mesice.
De cite ziZe sinteti in Kolik dni jstev Ceskoslo-
CehosZovacia? vensku?
Slntem aici de joi. Jsmetu od ctvrtka.
A$teptati de mult? Cekate(uz) dlouho?
A$tept de un sfert de ora. Cekam (uz) ctvrthodiny.
Na rozdil od nekladou Rumuni pfedlozku pi'ed
jmena dni:vineri (plecdm la mare) v patek (pojedeme k mo-
i'i), simblitd (sint acasd) v sobotu (jsem doma) .
CVICENI
1. Dopliite "a" nebo "a":
n-aveti 0 tig.ra?
nu mai amtig.ri
citetig.ri fumati pezi?
neintoarcempeste0 jumat.tedeora
cec.rte e aceasta?
am multe c.rticehe
cine e In b.ie?
2. Dopliite "ea" nebo "e":
neIntilnim In fiecare dimin.ta
citefer.stre arelocuintavoastra?
comandam trei caf.Ie
caf.ua e pentrudomnul Ionescu
prajituriJenu slnt r.Ie
inchideti fer.stra!
pecanap. slnt chei
avem doua canap.le
sora m. n-aretalentlalimbi straine
colegele m.Ie vorbesc putin
3. rumunsky tyto
203, 220, 269, 300, 304,
480, 597, 611, 735, 876,
900, 999, 1000, 1008, 1019,
1037, 1110, 2305, 7003, 9870,
11 064, 19300, 20050, 21000, 28140,
30309, 55067, 99100, 100000, 103000,
210 003, 330 200, 400 684, 805 000, 970 358
4. Dejte do mn.
Colega voastrapare Colegelevoastre parobosite.
Profesoara dumneavoastrae romanca? . . .
Cine e doamna care va
Cum e cartea?
Colega noastra e 0 femeie simpatica.
Nora lor e profesoara. 0 cunosc.
Slnt ceha. Nu Inteleg bine
Sora lui urmeaza un curs de engleza.
Camera noastra e destul de mare.
80
81
Unde e cheia mea? N-o vAd.
Ne uitam la fotografia tao
5. Doplntepfoedloikn"de",kdejetreba:
2 ...nurori simpatice, 302 ... 11 ...Iuni, 1020....
studente, 10 ... delegatii 41.... ore, 7 ... dactllo-
grafe bune, 217 ... intrepnnden man, ...camere, 9112
muncitoare, 6 ...familii, 11 019 ...femel, 5 ...stele,.. 15 ..:
locuinte luminoase, 521 .,. persoane, 52 ... fru-
moase, 3 ...chei, 20 ... tigAri tari, 4 ...suron, 107..016 ...
coroane, 6...saptAmini, 21 ... 8 ... grele,
614 ... invatatoare, 111 ... romance, 9 cU\dm 000
12 negre, 17 ...cartl interesante, 30 fabncI, o. 0 .o.
16 ...universitati
6. Siovav z<ivorkachdejtedo vhodneho tvarn:
Undesint (colege) dumneavoastrA?
CumIecheamape (surori) lui?
(Studente) ei0 laudA.
Nu vezi (chei) meIe?
(Nurori) lor sosesc vineri sauslmbAta.
Cineslnt (doamne) care pleacA?
(Fotografii) talesintfrumoase.
UndelucreazA (surori) dumitale?
Le pe (profesoare) noastl'e?
7. Dejtedo jedDo c.:
Profesoarele noastre sosesc luni. --+ Profesoara noastrA
luni.
Colegele dumitale par simpatice.
Ce reviste
Le pe surorile mele.
Functionarele sint romance.
Ce zici de fotografiile mele?
Cheile dumneavoastra sint aici.
Joi sintem libere.
8. Slovav z<ivork<ich dejtedo vhodneho tvarn:
De (cit) zilesintetiinCehoslovacia?
Silviaare (mult) ciirti interesante.
(Cit) cafeledoriti? . . .
InRomaniaseconstruiesc (mult) fabrlCI man.
Astazi (putin) locuinte n-au baie.
(Cit) tigari fumezi pezi?
Pestrazi se vad foarte (mult)
Lucreaza (mult) femei in intreprinderea dumneavoastra?
Inautobuz incap (mult) persoane.
(Cit) arecameravoastra?
9. DoplnteehyWjieislova:
Avem trei camere, bucatarie ....
Ce...p)atiti?
Cecauti? ...chei. ...de la
Cind va intilniticu ...?
Peste0 ora,...ladouA.
Citeorelucrati saptaminA? 0 0
'" cit timp sinteti in Praga? doua zile, adicA ... luni .
Astiizi e ...Miinee ....
Ceprogramaveti pentru... ?
Plecaticu. ? 0
Cit timp dureaza ... ?
Cind vA intoarceti... acolo? ...sau....
...ce faceti? ...sintliber.
Ce ...,varog? . cafele ...priijituri. 0 0
Sint bune...Snagov?
Sinttigarile mele... 0
Eu fumez ...Start.
Sint" .fara ....
CitcostA un... ?
." aveti camerelibere? Astazi nu . ..avem.
10.Nauc&e senazpameC:
Felieitiri!
Blahopi'eji! Blahopi'ejeme!
In sanltateadumnea-
Na zdravi!
voastrl!
VI a.,tept in statia de tro-
Pockam na vas na stanicitro-
leibuz.
lejbusu.
Va rog, e 0 statiede metrou
Prosim vas, je tu sta-
peaiei?
nicepodzemnidrahy?
Cite statii mal siDt pinli la
Kolik je to stanic do
Buile Herculane?
Herkulovych Lazni?*)
') Zname h't zei1ske mistov Jiznich Karpatech.
82
83
l E KC E
9
Cit e ceasul? - Nu N-am ceas.*) - Dupa ceasul
meu e opt Mra douazeci. - Am nevoie de timbre.
Cind se inchid magazinele? - Peste douazeci de mi-
nute, dar oficiul se inchide la ora noua. Unde
se vind timbre? - La numarul trei. - Va rog,
patru timbre de cincizeci cinci de bani. - Poftiti.
Platiti doi lei douazeei de bani. - Vindeti i1ustra-
te? - Da, vindem. In cite sintem astiizi? - Astiizi
sintem in doua iunie. - Inseamna ca vineri sintern in
cinci iunie. - cum se numesc lunile in limb a ro-
mana? - Nu - Ianuarie, februarie, martie, apri-
lie, mai, iunie, iulie, august, septembrie, oct om brie,
noiembrie, decembrie. Invatati pe dinafara numele
lor! Ce sint acestea? - rcviste -
Unde se vind ziare straine? - Pe strada Na prikope.-
Mai aveti Scinteia sau Romania libera din trei iulie?
- Nu daca mai am. Ma uit imediat. Nu mai am.
Cite etaje are bioeul in care Iocuiti? - Douaspre-
zece. Scuzati-ma ca va deranjez. Nu Ia ce etaj
domnul Sergiu Vasiliu? - La etajul
Dar acum nu e acasa. - E Ia serviciu? - Nu. E in
concediu. Viid ca Ia dumneavoastra se
foarte mult. Pretutindeni se vad cartiere noi, strazi
Iargi blocuri frumoase. - Se eonstruiese multe
*) Srov. lekci I, mluvnicke vyklady bod 2.
hoteluri. Ce scrieti? - exercitii. Sint cam
lungi. - Cite euvinte aeum? - Vreo
trei sute. - Ce inseamna euvintul "exact"? - Nu
Ma uit in dietionar. Sinteti casatorit? - Da. _
Aveti eopii? - Avem doi eopii. sint copiii
Prietena ta e casatoritii? - Inca nu. - Ce
scrie? - "Multe salutari din Sibiu, de Ia
Roxana." - Cind se intoarce din concediu? - Nu
exact. Poate ea sora ei. Intreab-o! - Tu cind ai
concediu? -In august.
aprilie [aprilijej m. duben
a.ugust m. srpen
ban m. haler (setina zakZadni
jednotky Tumunske meny)
cartier [kartyjerj, mn. c. -re
s. ctvrf
casatorit zenaty
casatorita vdana
concediu [koncedjuj, mn. c.
-Ii s. dovolena; in concediu
na dovolene
copil (HZ 15) m.. dite
cuvint, mn. c. -te (HZ 14) s.
slovo
daca jestli, zda
decembrie [deeembrijej m.
prosinec
l.a Roxana od Roxany
dlchonar [dykci-onarj, mn. c.
- re s. slovnik
etaj, mn. c. -je s. poschodi
exact [egzaktl pi'esny' presne
[egzercicjuj: mn. c.
-II s. cviceni
[febru-arijej m.
Unor
mn. C. -ee s. prepaz-
. ka,okenko
[j a nu-arijej m. leden
Ie [JulijeJ m. cel"venec
iunie [junyjej m. cerven
z. pohlednice
in care 1. v kterem, v
2. v ktere, v niz
inca nu jeste ne
in cite sintem kolikateho je
a insemna, 3. jedn. c. inseam-
znamenat; inseamna ca
to znamena, ze
a intreba, intreb (HZ 1) ptat
se; intreab-o! zeptej se ji!
larg siroky
lung dlouhy
magazin, mn. C. -nc s. obchod
mai m.
martie [martyjej m. bi'ezen
minut, mn. C. -te s. minuta
noiembrie [nojembrijej m .
listopad
a se numi, rna -mesc jmeno-
vat se
octombrie [oktombrije] m. i'i-
jen
oficiu [ofi cuj , mn. c. -Ii s.
tii'ad
opt fara douazeci za pet mi-
nut ti'i ctvrti na osm
pc dinafara nazpamef
po!\tovni
pretutindcni vsudc
85
84
prietenl [prijetena] z. pi'itel- septembrie [septembrije] m.
kyne zari
prietenesc [prijetenesk] (HZ 2) Sergiu [serdzu] m. mUZske
pratelskY jmeno
RomAnia lib era nazev buku- serviciu [servi/!uJ, mn. c. -ii s.
retskeho deniku sluzba; la serviciu v za-
Roxana z. zenske jmeno mestnani
salutare (HZ 12) z. pozdrav sintem in doull. iunle je 2.
scinteie z. jiskra; Scinteia /!ervna
usti'edni organ Rumunske timbru, mn. c. -r'e s. znamka
komunistlcke strany a vinde, vind (HZ 14) proda-
a scrie [skrije], scriu [skriU) vat
psat ziar [zijar), mn. C. -re s. no-
Sibiu [sibi
U
) s. Sibin*) viny (v ceUine mn. c.!)
a !it! !itiu [ty") 1. vedet,
2. umet, znat
V'fSLOVNOST
III se /!te fiji]: copiii [kopiji] (ty) deti.
IU na konci slova se ete 1. [ill], je-li i pi'izvuene: scriu [skriu]
Sibiu [sibi
u
] Sibin;
2. [ju), je-li i nepi'izvuene: concediu [koncedju) dovolena'
3. [u), je-Ji neprizvucne i po c, g: oficiu [ofieu) Ul-ad'
Sergiu [serdzu) mUZske jmeno. . '
X se Cte 1. [ks): Roxana [roksana) zenske jmeno'
2. [gz) mezi pocateenim e- a samohlaskou: [egzakt)
pi'esny, exercltiu [egzereicju) cvi/!eni.
MLUVNICE
1. Hlaskove zmeny (HZ 14, HZ 15)
HZ 14: Samohlaska i se nekdy mEmi v I pi'ed koncovlwu
obsahujici e nebo i:
cuvint slovo vind prodavam
cuvinte slova vinzi prodavas
HZ 15: Souhlaska mizi nekdy pred koneovkou obsahu-
jici i:
*) Mesto ve stf' ednIm Rumunsku.
copil dite acela tamten
copii deti aceia tamti
2. Mnozne cislo podstatnych jmen rodu stfedniho
Podstatna jmena zakoneena -e zustavaji v mn. C. beze
zmeny:
(un) nume
nume
U ostatnich podstatnyeh jmen rodu stredniho si musime
koncovku mn. e. zapamatovat. Muze to byt
-uri):
(un) loc
locuri
Poznamky: Z dosud probranych podstatnyeh jmen maji
v mn. e. koncovku -uri tato: aeroport - aeroporturi, birou -
birouri, bloc - bloeuri, ceas - eeasuri, curs - cursuri, hotel -
hoteluri, inceput - inceputuri, lucru - lueruri, sfert - ster-
- stilouri, timp - timpuri, tren - trenuri, vin -
vmura, zero - zerouri. - Koneova samohlaska +u tvorici ve
vyslovnosti jednu slabiku, se pred koneovkou mn. c. deli ve
dYe slabiky: birou [birouJ, ale: birouri [biro-uri) stilou [sty-
lo"], ale: stilouri [stylo-url). **) ,
-e:
,,"-_. ,-
(un)

. Z. dosud probranych podstatnych jmen sem
Patn: aJutor - aJutoare (HZ 3), antinevralgic :- antinevralgiee,
al'heol - artieole, autobuz - autobuze, avion - avioane (HZ
3) , bulevard - bulevarde, eaiet - caiete, einematograf - ci-
nematograte, creion - creioar.e (HZ 3) , film - filme, geaman-
tan - geamantane, ghinion - ghinioane (HZ 3), manual -
*) Kon/!f-li podst. jmeno -u, tedy jen -ri; pro I1Lcru - lucruri.
1' 0 U podst jmena doehazf k pi'esunuti pi'izvuku: ze-
Un [zero-uri]; take pred ur/!. I:lenem v jedn. 1:. : zerou!
[
zero-ul] .
86
87
manuale ministe1' - ministere, numdr - numere (HZ 7), pa-
chet _ pahar - pahare, pdcat - pacate, program -
programe, scaun - scaune, $antier - teatru - .teatre,
telefon - telefoane (HZ 3), tramvai - tramvale: troletbuz -
troleibuze, verb - verbe, ziar - ziare. - Koncoya samohlaska
+u tvoi'fci ve vyslovnosti jednu slabiku, se
mn. I!. delive dYe slabiky: ghi$eu ale: ghl$ee
-i:
(un) exercitiu
exercitii[egzercici]
Poznamka: Podobne napr. concediu - concedii, oficiu
oneil,serviciu- servicii.
U podstatnych jmen rodu sti'edniho v jedn. I!. pi'i-
davna jmena, zajmena a cislovky rodu muzskeho, v mn. C.
rodu zenskeho:
vinbun
ora$ulnostru
uncaiet
vinuribune
ora$elenoastre
douacaiete
3.Clenv mnoznemcisle
rodu sti'edniho rna v mn. 1:':. tutez podobu
jakov ostatnich rodech, tj. . .., .
pripfnany k podstatnym r?du stred-
niho v mn. 1:':. rna tyz tvar jako v rode zenskem, tJ. -Ie:
(ni$te) nu..me (ni$te) locuri (ni$te) ora$e
numele locurile
Poznamky: Koncovka mn. -uri se pred pi'ipojenym url:':i-
tym Nenem vyslovuje ale:.locu-
rile [lokurile]. - Koncova samohlaska +t tvon<;l ve vyslov-
nosti jednu slabiku se pred url:':itym dell na
biky, napl'. exercitii [egzerl:':icf], ale: exercttule [egzerl:':lcl-lle] ).
S1.nt ni$tedictionare. Tojsou
Acolo se construiesc ni$te Tamsestave)lneJake do-
blocu..ri. my.
Cautni$tecaiete. Hledamjednysesity.
*) Srov. lekci 8, mluvnicke vyklady bod 3.
Scinteia $i Romania libe- S. a R. 1. jsou rumunske
ra sint ziare rOmane$ti. noviny.
Unde se vind ziare strai- Kde se prodavaji cizi no-
ne? viny?
Vindeti$i timbre? Prodavatetakeznamky?
4.Mnozne cisloukazovacichziijmen
Ukazovaci zajmena acesta, aceasta maji v mn. I!. tvary
[al:':estja]*) (m.), acestea(z., s.):
domnulacesta cameraaceasta hotelulacesta
domnii camereleacestea hotelu..rile acestea
Ukazovaci zajmena acela, aceea maji v mn. 1:':. tvary aceia
(m.), acelea (z., s.):
domnulacela cameraaceea hotelulacela
domniiaceia camereleacelea hotelurileacelea
Ukazovacimi zajmeny v mn. 1:':. pi'ekladame I:':eske "tohle",
..tamto", jde-li 0 vice osob nebo predmetu.**)
Kdo jetohle? Cine sintace$tia?
Tohle jsou moji kolegove. Ace$tiasintcolegiimei.
Co jetohle? Ce sintacestea?
Tohlejsounasekufry. Acestea sint geamantane-
lenoastre.
Tamto jsou nejake novi- Aceleasintni$te ziare.
ny.
5. Pridavmi jmena s jednotnym tvarem v mnoznem
elsIe
Pi"idavna jmena -esc majf v mn. jednotnou
koncovku pro vsechny rody:
romdnesc(m., s.)} .,
romdneasca(z.) (m., s., z.)
*) Viz HZ17 v lekci 11.
) Srov. lekci 5, mluvnicke vyklady bod 5.
88
89
frantuzesc, frantuzeasca - frantuze$ti (HZ2)
apod. - Jednotny tvar rna v mn. take pi'idavne jmenonou,
nouii - noi a pridavnych jmen -c, -g,
napf. mi c, mi ca - mici, larg, larga - largi, lung, lunga -
lungi.
6. Zakladnicislovky
Zakladnich 6slovekse uziva take
- pi'i hodin; napr.
E(om) unu cinci
Je jedna (hodina) a pet
(minute)
(minut)
unu douaspreze-
za tfi minuty ctvrt na
zece (minute) dYe
unu unsfe1t
ctvrtnadYe
unu douiizeci 'unu
za devet minut pul druhe
(de minute)
unu$i jumatate
puldruM
doua fara douazeci $i
za sedm minut tfi ctvrti
doua(de minute)
na dYe
douafaraunsfert
ttictvrtinadYe
douafaracinci(minute)
zapetminutdYe
- pri urcovani data; napr.
douiimartie
2. btezen
la douamartie
2.btezna
lacincimai
5.kvetna
la douazeci $i unuiulie
21. cervence
joi t1'ei zeci $i unu de-
ve ctvrtek 31. prosince
cemb1'i e
Pozmimky: 12. a 22. ledna ((mora, atd.) se preklada Za
douiispr ezece nebo la doi sprezeee ianuari e (februar ie, atd.), la
douiizeci $i douii nebo Za douiizeei $i doi i amta rie (februarie,
atd.).
1. led:n (unor, .!' (unora, atd.) se preklada 6s-
mtn tanuane (februarie, atd.), la intii
lanuane (februane, atd.) .
- i v jinych pripadech mfsto6s10vek radovych; napr.
etajuldoi druheposchodi
anulcinci patyrocnik
7.Pfitomny cas a rozkazovaci zpusob sloves a scrie
a " ,
a scrie pscH
scriu[skriu] scriem[skrijem]
scrie!
scrii [skri] scrieti[skrijee
i
]
scrieti!
scrie[skrije] scriu[skriu]
a vedet;umet,znat
[styu] [stym]

[sty] [stye
i
]
!
[styje] [styu]
Pozmimka: Tato slovesa majf v 1. os. jedn. a v 3. os.
mn. c. koncovku -u. V ostatnich osobach se a scrte
podle vz.oru a crede (viz lekci 4), a $ti podle vzoru a dormi
( VI Z lekcl 5).
EXERCITII
1. Doplilte"i" nebo"i":
citecuv.nte
undesev.ndebere?
ce inseamnii cuv.ntele acestea?
La acel a sev.nd timbre
nu intelegcuv.ntul "oficiu"
v.ndeti ziarestraine?
_ nu v.nd nimic
.) 0 radovych viz lekei 17.
91
90
2. Doplilte"I" ,kde jetreba:
avem un copi.
ace.ia sintcehi
citi copLi aresoradumitale?
cumse nume$te muntele ace.a?
copi.ii lorsint mici
cit costa tigarile ace.ea?
ace.ia nu sintcopLii nO$tri
3. Dejtedojedn.c.:
un ziar romanesc
ziareromane$ti (HZ2)
birouri luminoase (HZ 3)
numere mici (HZ7)
pachetegrele (HZ 13)
bulevardelargi
pahare mari
avioanestraine (HZ 3)
geamantanealbastre
trenuri lungi
cursuri interesante
exercitii U$oare (HZ3)
locuri libere
eeasuri seumpe
blocuri inalte
stilouri negre (HZ 13)
filme bune
hotel uri noi
euvinteeehe (HZ 14)
dictional'e ieftine
eartierefrumoase (HZ3)
nume ruse$ti (HZ2)
timbrele acestea
ora$elenoastre (HZ3)
magazinele acelea
4. Precteterumunsky:
la 24 ianuarie 1859, la 9 mai 1877, la 7 noiembrie 1917
la 28 oetombrie 1918, la 16 februarie 1933, la 23 august 1944
la 6 martie 1945, la5 mai 1945, la 30 decembrie 1947
5. Dejte domn.c.:
Acesta e vecinul nostru. -+ Ace$tia sinl vecinii nO$tri.
Aceasta nu e cameranoastra.
Acela e copilul dumneavoastra?
Aceeae 0 straina.
Acesta nu e geamantanul ei.
Aeeasta e ma$ina lor?
Aeeea e 0 revistii romaneasca.
Acesta nu e eolegul meu.
6. Odpovezterumunsky natytootazky:
Decit timp invatati limba romana?
Citi membri arefamilia dumneavoastra?
Citeetajeare blocul in carelocuiti?
La ee ora pleeati la serviciu?
Cumse numese zilele in limba romana?
Ce zi e astazi?
Incite sintemastazi?
Cite eeasul aeum?
Ceziare$i reviste romane:;;ti eunoa$teti?
7. Doplilte vhodny tvar slovesa "a scrie" (podIe uvedenych
osobnich zajmen nebo podle vyjadreneho podmetu vety):
(dumneavoastnl) De ce nu ... ?
Pentru ea n-ameu ee ....
(d umneata) ...eu creionul meu!
(eu) Nu pot... eu stiloul acesta.
Niei stilourileacelea nu ...bine.
Creionul acesta e frumos,dar... prost.
Ce ...prieteneledumitale?
(ele) ...ca sesimtbine in coneediu.
(tu) Despreee ... ?
(eu) ...desprecalatoria noastra.
(noi) Acum ...ni$te exercitii.
Roxa na . ..ea la 10 aprilie.
8. Reknete a napisterumunsky:
kolik je hodin? :'
Podle.mych hodinek jeza pet minut plll druM.
V koltk hodin se otvirajiobehody ?
Ve etvrt na devet.
Postovni urad sezavin't za deset minut.
92
93
1l.lndtatipedinatarl:
Sejdemese za pet minut osm.
Vratimse ve ti'i ctvrtina
frantuzf$te?
Kolikateho jednes?
Unde troleibuzul
Dnes je17. cervna 19...
91?
To znamena, ze v sobotu je20. cervna.
Doni bilete pinl la Uni-
Cekamevas v pondeli 5. zai'i.
versitate.
Vlak pi"ijfzdi za pet minut jedpnact.
La ce ora va intoarceti de
laserviciu?
Sunati-ml pina la ora opt!
osobnich zajmen nebo podle vyjadieneho podmetu vety):
9. Doplnte vhodny tvar slovesa "a (podle uvedenych
(dumneata) Nu ...undee 0 drogherie?
(noi) ." ca va grabiti.
Nimeni nu ...nimic.
(dumneavoastra) Nu ... unde merge troleibuzul901
(eu) Din pacate nu. . ..
(tu) ...undelucreazatatal ei?
Cine... ?
(noi)'Acum ...vreotrei sutede cuvinte
(ei) ...casinteti aid1
(voi) Nu ...daea
(dumneavoastra) ...citcosta?
10.Dopliitechybejicislova:
Cindseinchid ... ?
.. douazeci de minute, dar ... se inchide ... ora
noua.
Poftiti. ...doi lei douazeci de ....
Vindeti !>i ... ?
.,avetiScinteiasauRomania libera ...trei iulie?
Nu ...mai am.
Cite...are blocul ...carelocuiti?
Nu ...ceetaj domnul Sergiu Vasiliu?
La...
E ...serviciu?Nu. E ... concediu.
..se vad cartiere...,strazi... blocuri ....
Ce ...cuvintul"exact"?
Nu..,.Ma uit...dictionar.
Prietenata e ...? ...nu.
Multesalutari ...din Sibiu, ... la Roxana.
Cind seintoarce... concediu ?
Poatecll ...soraei. ...-o!
Tucind ai ... ?Tn august.
Umitefrancouzsky?
Kdestavitrolejbus 91?
Dva listky k univerzite.
V kolik hodin se vracfte
z prace?
Zavolejte mi do osmi hodinI
94 95
lE KCE
10
1.
- Cumva numiti?
_ Ma numesc Alexandru
_ Caree profesiunea ..
_ Sintfunctionar. Lucrezintr-un minister.
- Citi ani aveti?
- Am37 deani.
- casatorit? .
_ Da.Sintcasatoritde zece ani. . ?
_ Cum0 cheama pesotia dumneavoastra.
- 0 cheamaSilvia.
_ Lucreaza undeva? . .
_ E casnica. Se ocupa de gospodane. E 0 gospodma buna.
- Ayeti copii?
_ Da. Avemdoi copii.
- Unde
_ FestradaGrigoreAlexandrescu**), la numarul 41.
- La ce etaj? .
_ Laetajul cinci. Din fericire, avem hft.
- Aveti vecini? . .
_ Nu.Lafiecare etaj smtnumal doua.
_ Cume apartamentul dumneavoastra. .
_ Destul de mare.Avem trei camere dependmte.
- Lace ora va sculati? . .
_ Ne sculam la ora In timp ce eu rna spal,
mea micul dejun.
_ Ce faceti dupa micul dejun? . . .
_ Eu plec cu autobuzul la serVlClU, iar copiii merg pe lOS
0) Vsechny nezname vyrazy z teto lel<ce najdete ve slov-
na konci knihy.
**) Rumunsky basnik (1810-1888).
ia Silvia face curiitenie. Apoi merge iacumpar&.
turi. Clndse Intoarce acasa,
- Lace oravaintoarceti de la serviciu?
- De obicei la patru \>i un sfert.
- Ce faceti dupa masa?
- Dan \>i Florica Invata. Eu citesc ziarele sau ascult
programulde la radio. Apoi ne uitam la televizor.
- Cind va culcati?
- Felaorazece.
2. Nauctesehhiskovatrumunskouabecedu:
a [a]
a [a]
a [I dyn*)a]
b [be]
f [fe]
g [gel
h [hal
i [i]
1 [Ie]
m [me]
n [ne]
o [0]

t [tel
t [ce]
u [u]
c [eel
d [de]
1 [idyn*) i]
j [ze]
p [pel
r [re]
v
x
[vel
[iks)
e [e] k [ka] s [se] z [zeJ
3. Pfelozte tyto rumunskenapisy:
Atentie, dinerau!
Autoservire
Barbati
Femei
Fumatori

Intrare
Nefumatori
Ocolire
Trecere pentru pietoni
4. Od uvedenych slov utvofte podstatna jmena rodu muz-
skeho:
prietena prieten
functionara
studenta
col ega
secretara
tovara$il
straina
doamna
profesoara
*) Foneticky prepis rumunske predlozky"din".
96
97
5. Napisterumunskym pravopisem:
[Ia intersekcijefacec
i
la dre-apta!]
[naj unstylou?]
[nyc stylo-urileacelea nu skriu bine]
[unde merdz, mirca?]
[ce zic defotografija acasta?]
[k'ejile talesintajie]
[avem nevoje de cinzec de lej]
[kic
i
lej maj avec
i
?]
[fotografi-iJe acestea nu sint rele]
[je
u
fumez cinsprezece cigar
i
pe zi]
[nu stycine jela tovarasul indziner?]
[acestjasint kopiji vostri?]
[am impresija kaj kunosk]
[k'emacij!]
[nuj k'emaci!]
[in intreprinderea noastra lukreazaobzec defemej]
[asteapto!]
[asteplacjo!]
[no putem astepta]
[iokujimin pjaca kogalnycanu]
[intrebacil pe g' id!]
[am doj unk']
[unk'i mej lukreaza pe un santyjer]
[biro-ul luj je la etazul trej]
[ofi cul postalseink'ide peste cine minute]
[parinci jej sintla bajileherkulane]
[je cineva in baje?l
[de kit tymp sintec
i
in cehoslovacija?]
til astept pedomnul ang'elesku]
[zijareledeastaz
i
nusintprea interesante]
[tace pentru ka 0 dOare kapul]
6. K uvedenym sloviim dopliite podstatmi jmena opacncho
rodu:
muncitor
invatatoare
incepator
roman
frate
nora
Ion
7. S pomoci mapky tvofte otazky a odpovMi podle vzoru
kilometri sint de la (pinA) la Constanta?
De la Bucure!?ti (pinA) la Constanta sint 265 de kilometri."
8. itekni!te a napiterumunsky:
Dobryvecer, paneIonescu.
Jakseyamdari,soudruhuinzenYl'e?
Nemohu si stezovat. A yam?
Dnesse necitim dobre.
Jakse daritvym rodicum, Heleno?
DekUji, dostdobre.
Dobry den, pan!profesorko.
Kam jdete?
Dobre jitro,sleeno.
Promintemi, ze vas obtezuji, soudruzko.
Kdo jeu telefonu?
Prosim vas, mohu mluvits profesorem Cimpeanem?
POckejteokamzik, hned ho zavolam.
Jste velicelaskava.
98
99
11
Dekuj{.
Nemate zac.
Ktere autobusy jezdi k
Co delM dnes vecer, Dane?
Jeste nevim.
Jestli mas cas, muzeme jit do divadla.
Muzete pi'ekladat bez slovniku?
9. Doplnte slova opacneho vYznamu:
bine departe a deschide
a pleca da acolo
greu a tacea ceva
putin mic ieftin
lO.lnvatati pe dinafara:
Nu sint in apele mele. Nejsem ve sve kuzi.
Apele sint adinci. Tichfl voda bi'ehy mele.
Ochii care nu se vad se Sejde z oei, sejde z mysli.
uita.
Prietenul la nevoie se V nouzi poznM pfitele.
cunoa!;ite.
Graba strica treaba. Pnlce kvapna malo platna.
LEKCE
KAREL DvoRAK PLEACA
IN ROMANIA
Azi-dimineata sotii Dvorak s-au sculat devrenie.
Karel s-a spalat cu apa rece s-a imbracat repede.
Se de drum.
Din dulap din sertare a scos citeva doua
pijamale, cinci perechi de ciorapi, un costum de
un costum de seara, citeva cravate, batiste, prosoape,
doua perechi de pantofi alte obiecte de uz personal.
100
101
Unde puiimpermeabiIul?spunedoamna Dvorak.
Ce aispus?0 intreabadistratsotulei.
Te-amintrebatundepuiimpermeabilul.
Ingeantadevoiaj.
Karel nu aremultebagaje: un geamantan,0 geanta
de voiaj 0 servieta. In geamantan a pus lenjeria,
hainele pantofii. In servieta are oehelarii de soare,
umbrela (cine ee vreme e la I), tigari
oharta.
Pe la ora jumatate domnul Dvorak e gata
depleeare.
- N-aiuitatnimic?it intreabasotialui.
- Sperea n-amuitatnimie,raspundeKarel.
Sotii Dvorak ies din easa se due eu la
garaundeii citivaprieteni.
alt(HZ6) jiny drum, mn. c. -rnuri s. cesta
apaz. voda a se duce, rna duc, rozk.
azi = astiizi du-te!. pric. dus (ode)jit;
dnes nino (od)jet
bagaj. mn. C. -je s. zava- dulap,mn. C. -puris. ski'ii'l
zadlo gata hotov(y);gatade plecare
batistaz. kapesnik pi"ipraven k odchodu
casaz. dum, domov geanta, mn. c. (HZ 13,
cama!ja, mn.c. (HZ12) Z. HZ 6) z. kabelka;
geanta de voiaj cestovnf
ciorap [corap] m. puncocha, kabela
ponozka haineZ.mn. C.
citeva nekolik harta, mn. c. (HZ 12, HZ
[kiciva] nekolik 6) Z. mapa
costum, mn. C. -me s. oblek; a ie!ji. ies, rozk. ie!ji! (HZ 16)
costurn de ora!j vychazko- vyjit ;vyjet .
vy oblek; costurn de searl' irnperrneabil [imperme-abilJ,
vecernioblek mn. c. -Ies. nepromokavy
cravataz. vazanka plMt
devremcbl"ZY, casne a se imbrli.ea, ma imbrac
distrat (HZ 6) roztrzity ; roz- (HZ 5) oblekatse
tdite lenjerie [Ienzerijej i .
obiect, mn. c. -te s. predmiH
recestudeny
1\ scoate, scot, pfic. scos (H:t.
ochelari m. mn. C. br)' le ;
ochelari de soare bryle
6, HZ3) vyndat
a se scula, rna scol (HZ 8, HZ
proti slunci
9) vstavat, vstat
pantorm. polobotka
sertar, mn. C. -re s. zasuvka
pe: pe la !japte kolem sedme
servieta [servijeta] z. aktovka
perecheZ.par
pijamaZ. pyzamo
soarem.slunce
plecare (HZ 12) Z. odchod;od-
m. mn. C.manzele
a spera,sper,3. os.speradou-
jezd
a sepregli.ti, rna -tesc de ceva
fat
a spune, spun, pric. spus (HZ
pi'ipravovat se na neco
prosop, mn. C. -pe (HZ 3) s.
18) rikat
a uita, uit (HZ 6) zapomenout
. rucnik
a pune, pun,pric.pus (HZ 18)
urnbrelaZ.
uz s. pouzivani ; de uz perso-
polozit, dcit
nal pro osobni potrebu
a raspunde, raspund, pfic.
raspuns (HZ 4) odpovedet
vremeZ. poeasi
VYSLOVNOST
I nepi'izvuene 1. ete se jaJw nesla,?iene.[.i] ve S}Oivech,
prvni slozkou je cit i- nebo ort- : Cltwa [klC va] nekohk,
orice [orice] . .
2. neCte se v slovech meZl c, g, ch, a 0, ) .
ciorap [corap] puncocha, picior [picor] noha, Gm!gtu [dzur-
dzu] rumunsky pi'istav na [k'uveta]
umyvadlo (ve zdi). maghi;tr [magar] madarsky.
MLUVNICE
1.Hhlskovezmtmy(HZ16,HZ17,HZ18)
HZ 16: s se meni v !j pi' ed koncovkou obsahu-
jici i:
frumos hezky a ie$i vyjit,vyjet
frumo$i hezci ies vyjdu,vyjedu
HZ 17: SouhIaskova skupina st se meni v !jt pi'ed koncov-
kou obsahujici i:
*) U novych vyrazu na to vzdy upozornime.
**) Srov. tez Sergiu [serdzu], oficiu [oficu}, 0 nichz byla
'zminka v 9.
1Q3
102
turist turista acesta tenhle
turi$ti turiste ace$tia tihle
HZ 18: Souhi aska n rnizi u sloves pred koncov-
kou -i:
a spune rikat . a pune polozit, dat
spui i'ikas pui polozis, das
2. Citva
Cislovka citva je slozena z cislovky cit a pripony
va. Shoduje se v rode, cisle a pade s podstatnyrn jrnenern, na
se vztahuje nebo ktere zastupuje: citva (jedn. c. m ., s.),
citli.va (jedn. c. z.), (mn. c. m.), cUeva (mn. c. Z., s.).
Je-Ji tato cislovka pfivlastkern, rna prizvuk na prvni slabice,
nap!'. citva timpO) nejaky cas, nejakou dobu, citiva P1'iete-
niO) prate!. Jinak na slabice posledni: dtiva ro-
jich urni rurnunsky.
3. Minuly cas slozeny
Pro vyjadreni rninuleho uziva rurnunstina
rninuly slozeny z pornocnych tvaru slovesa a avea (am, ai,
a, am, a*i, au) a pi'icesti vyznarnoveho slovesa.
U pravidelnych sloves I. a IV. tfidy utvoi'frne pi'i-
pojenirn koncovky -t k jejich infinitivu (bez pi'edlozky a),
napi'.:
a Luera a ajuta a vorbi a dormi
lucrat ajutat vorbit dormit
am pracoval, -a jsem
ai praeoval, -a jsi**)
pracoval, -a a
lucrat
am pracovali, -y jsme
pracoval, -a, -i, -y jste afi
au pracovali, -y
0) Podst. jrneno touto je bez
Srov. lekci 7, rnluvnicke vyklady bod 6.
00) Nebo: pracoval, -8 jste (jde-li 0 osobu, kterou Qslovu-
jerne dumneata).
lQ,!
Zaporne tvary se vyjadi'ujf pornoci n-: n-ani lucrat, n-ai
lucrat, n-a lucrat atd:
am ajutat, ..., n-am ajutat, ... ; am vorbit,
n-am vorbit, . .. ; am dormit, .. . , n-am dormit,
sarno rna vyznarn pi'idavneho jrnena:
a eomanda objednat eomandat objednany
a pregati pripravovat pregatit pripraveny
4. Pficesti sloves II. a III. tfidy a sloves "a fi, a
Slovesa II. ti'idy, slovesa III. ti'idy a sloveso a
rnajl v koncovku -ut:
a avea
a durea
avut
durut
a ineapea indiput
a parea nparut
a putea putut a eunoa$te cunoscut
a tacea tacut a face facut
a vedea vazut a vinde vindut
a erede crezut a $ti
sloves III. ti'idy rna v koncovku -s:
a ajunge ajuns a se plinge plins
a desehide deschis apune pus
a (se) duee dus a raspunde raspuns
a inehide inchis a seoate scos
a se intoaree intors a serie scris
a intelege
infeles a spune spus
a merge
mers a zice zis
( Stejne tvori slovesa odvozena: a traduce - tradus
podle a duce - dus) apod.
slovesa a fi rna tvar fost.
I nepravidelne tvorena rnaJ' i pi'izvuk na posledni

lQ:1
r 7.Poradekslov
Neur/!ite zajmeno alt a neurcita /!fslovka citva stoji pred
ur/!ovanym podstatnym jmenem:
5.Spojovanitvaru osobnich a zvratnychzajmen s mi-
nulymcasemslozenym
Pred tvary minuleho casu slozeneho se zajmena rna, il, va,
ii, se zkracujfv m-,1-, V-, i-, s-:
M-a [rna] cautat cineva? Hledalmenekdo?
Nu l-am [lam] auzit bine. Neslysel(-a) jsem ho dob-
reo Neslyseli(-y)jsmeho
dobre.
Cine v-a [va] a$teptat? Kdo navascekal?
I-au [ja
u
] laudat. Chvalili(-y)je.
Cind s-a [sa] tntors? Kdysevratil(-a)?
Zajmena te, ne, le se pripojuji v pismu spojovnikem k po-
mocnym tvarumslovesaa avea :
Ce te-a [tea] intrebat? Co se te ptal(-a)? Co se
vasptal(-a)? .
Nu ne-am [nearn] vazut Nevideli jsme se uz dlou-
de multo ho.
Le-a [lea] uitat acasa. Zapomnel(-a) je doma.
Zajmeno0 sepripojujeaz za pri/!esti:
Cine a cautat-o Kdo jihledal?
[ka-utato]?
Ati vazut-o [vazuto]? Videl(-a) jsteji?
6. Gata
Pridavne jmeno gata je nemenne. Znamena "hotovy, -11, -e,
-i, -e, -a". Ma rovnez vyznam pfislovce "hotovo":
E gata? Je uz pfipraven? Je to uz
hotovo?
Inca nu stntem gata. Jeste nejsme pripraveni.
Jestenejsmehotovi.
Domnul Dvorak e gata de Pan Dvorak je pripraven
plecare. k odehodu(kodjezdu).
In servieta am ochelarii
de soare, umbrela $i
alte 0 biecte de uz per-
sonal.
La gara ne-au a$teptat d-
tiva prieteni.
8. Slovesapodobnehovyznamu
a zice
a spune
a merge
a pleca
rici, rikat (zpravidla jen velmi strucne)
rikat, povidat(obsimeji)
jit,jet(vyjadrujeehuzi ,jizdu)
(ode)jit, (od)jet (vyjadruje odehazeni, od-
jizdeniodnekud)
eili)
EXERCll'I1
1. Dejtedo minuleho I!asu:
Ai nevoie de ceva?
Mii doare capul.
Cite persoane incap in
Pare obosit.
Nu pot traduce fara dictionar.
De ce taceti?
II vezi peRadu?
Nu va crede.
$tii unde
Karel deschide dulapul.
Scoate clteva cravate.
Ne duce cu
La ce ora se intoarce?
Ii intelegeti?
V aktovee mam bryle
proti slunci, destnik a
jinepredmetyproosob-
nipotrebu.
Na nadrazi na nas cekalo
nekolikpratel.
a se duce jit, jet (vyjadruje smerovani k urcitemu
Ai avut nevoie de ceva?
106
107
Mergem la teatru.
Inservieta pun ochelarii de
soare umbrela.
Ce scrie Rodica?
o cautati pe doamna Ionescu?
Sintern in Romania.
La ce te uiti?
Le chern.
2. Traducetiin11mbaromanl:
1. Jstehotovi?
2. nejsme hotovi.
3. Muj bratranecbyl loni v Praze.
4. jsemmluvils sestrenici.
5. jsmez domovakolem
6. KdejstebyJi predevNrem?
7. jsmevas uz tYden.
8. Nikdejsemji
9. Jeto velmi znamakniha.
10. nam.
1l. Maji hezke
12. Tyhlebryle nejsou prilis hezke.
3. 1tekneteve osobach:
Ma spalcu apa rece, te . ..
Ma imbrac repede, te...
4. Cititi traduceti:.)
In lectia de astazi am citit despre Karel Dvorak, care se
dedrum.
Pleacain Romania.
Dumneavoastrliatifost inRomania?
Da,anul trecut.
Ininteres deserviciu?
Nu, ca turist.
Cu cine ati fost acolo?
Cu familia mell.
Ce ati vizitat?
Amfost la laConstanta.
) Nezname vyrazy najdete ve na konci knihy.
lQa
5. Odpovezteustnea Pisemnenatyiooiazky:
Cind s-ausculatsotii Dvorakazi-dimineata 1
Cums-aspalatKarel?
Ce a scos din dulap dinsertare?
CeI-aintrebatsotialui?
CitebagajeareKarel?
Cearein geamantan?
Undea pus impermeabilul?
Lace orae Karel gatade plecare?
Undeseducsotii Dvorak?
Cine-i acolo?
Dumneavoastrala ce ora vii sculatideobicei?
6. Traducetiinlimbaromanl:
1. Dnes ranG jsemvstaval brzy.
2. Rychle jsemse umyl a oblekl.
3. Kazde ranG semyji studenou vodou.
4. Pfipravujisenacestu.
5.Ze jsem vyndal nekoJik kosil, veeerni oblek, vy-
chazkovy oblek, tri vazanky, paru ponozek, dva
pary polobotek a dagi osobni potreby.
6. Dal jsemjedo kufru.
7.Nemam mnoho zavazadel: kufr, cestovni kabelu a ak-
tovku.
8. Jsem pripraven k odchodu.
9. Moje manzelka se pta, jestli jsem nic nezapomnH
10. Vychazime z domova a jedeme autem na nadrazi.
1. Invltatipedinafarl:
MA. dorpicioarele. Boli nohy.
E ladoipa$i deaici. Jeto odtud parkroku.
VA. rog, chemati un taxi! Prosimvas, zavolejte taxi!
S-aflcut! Plati! Ujedn{mo!
Puteti8$teptaciteva minu- Muzete minut po-
te?
109
--
LEKC E
12
LA GARA IN TREN
pe strazile In zeee minute
sotii Dvorak au ajuns in fata garii. Aeolo se intilnese
eu eitiva prieteni intra eu totii in gara.
Holul e plin de lume. Unii oameni se indreapta spre
peroane, altii spre Citeva persoane eonsultii
mersul trenurilor pe peretii holului.
- De la ee linie pleaea trenul de Bueure!?ti? in-
treaba Dvorak pe un feroviar.
- De la linia patru, raspunde feroviarul.
Trenul are douasprezeee vagoane. Are vagon-res-
taurant*). Sotii Dvorak prietenii lor eauta gasese
vagonul de dormit numarul54.
La vagonului conductorul eontroleazii biletele
eaIatorilor. Karel are bilet pentru eabina cinci, patul
de jos. *) EI se urea in vag on, treee prin eoridor
intra in eabina. Lasa bagajele acolo se intoarce pe
peron. Fumeaza eu sotia lui eu prietenii.
Toate vagoanele se umplu de ealatori.
- Poftiti in vagoane! se aude voeea eonduetorului.
Karel se urea din nou in vag on, pune bagajele in
pIasa care se ana deasupra ferestrei desehide fe-
l'eastra. Rapidul se pune in La pleearea tre-
nului, sotia domnului Dvorak prietenii striga:
"Drum bun! La revedere!"
(HZ 6) vyveseny a gasi, -sesc najit
a se afla, rna aflu byt (ne- a goni, -nesc uhfmet
kde) hoI, mn. C. -luri s. dvorana,
altii jini, druzi hala
uilet, mn. t . -te, s. listek, jiz- z. vychod
denka a intra. intru vejit; vjet
cabina Z. luzkove oddeleni a se indrepta, rna indrept (HZ
calMor m. cestujici 1, HZ 6) mirit (nekam)
conductor m. pruvodN in rata (+ 2. pad) pred (ne-
a consulta, consult (HZ 6) ce- eim, neeo)
va divat se na neco jos dole; de jos dolni
a controla, -lez kontrolovat la: la plecare pri odjezdu
coridor, mn. C. -re (HZ 3) s. a lisa, las (HZ 5, HZ 16) ne-
chodba chat
cu: cu tolii vsichni Iinie (linyj e] z. kolej
deasupra (+ 2. pad) nad (ne- lume Z. !ide
cim, ne:: o) mersul trenurilor s. jizdni
drum. mn. C. -rnuri, s. cesta; rad
drum bun! stastnou cestu! (HZ 12) z. pohyb; a
feroviar (ferovijar] m. zelez- se pune in dAvat
nicar
se do pohybu
.) Srov. lekci 1, mluvnieke vyklady bod 2.
110
111
nou: din Mttzl'l6va
astriga, strig voiat, kHcet
pat, mn. C. -turi s. luzko, po-
a trece, trec, Tozk. treci!,pTic'!.
stel
trecut (HZ 1) projit; prejit
pe: pe strdzile ora$ului po
a urnpie, urnplu, pTic. urn-
ulicich mesta
plutplnit, naplnit
perete (HZ 6) m. stena
unii nekteri, jedni
peron, mn. C. -ne (HZ 3) s.
a seurea,rnA urc nastoupit
nastupiste
vagon, mn. C. -ne (HZ 3) s.
piasA z. sit
zeleznicni vuz; vagon-re-
plinpIny
staurant[resta-urantl jidel-
prin skrz; prin coridor chod-
ni vuz; vagon de dorrnit
bou
luzkovyvuz
rapid, mn. C. -de s. rychlik vocez. hlas
MLUVNICE
1.Druhypadpodstatnychjrnens urcityrnclenern
Podstatna jmena rodu muzskeho s urcitym Cienem -ul, -le
nahrazuji tatozakonceni koncovkami -ului,-lui:
1. pad muncitorul fratele
2. pad rnuncitorului fratelui
V mn. c. maji mistozakonceni -iikoncovku -ilor:
1. pad muncitorii fratii
2. pad rnuncitorilor frat ilor
Poznamka: Podstatne jmeno taMl rna v 2. pade jedn. c.
tvar tatdlui, v 2. pade mn. c. tvar tatilor . Ma-Ii v 1. pAde
jedn. c. podobu tata, rna v 2. pade jedn. c. tvar tatei.
U podstatnych jmen rodu zenskeho tvofime 2 ..pad tak, :le
k tvaru jejich mn. C. bez clenu pripojime v jedn. c. -i:
1. pad camera limba cliidirea femeia
2. pad carnerei lirnbii cHidirii ferneii
1. pad muncitoarea
sora
2.pad rnuncitoarei surorii*)
*) Stejnetak:nora - nurmi.
V mn.c. prlpo)uJeme k tvaru-lor:
1. pad camerele lim bile cUidirile femeile
2. pad carnerelor Iirnbilor c1adirilor ferneilor*)
1. pad muncitoarele surorile
2. pad rnuncitoarelor surorilor
PozDlirnka: U podstatnych jmen rodu zenskeho, jejichz
2. pad jedn. c. by mel byt zakoncen -iii, meni se tato samo-
hlaskova skupina v -iei: 1. pad familia - 2. pad farniliei
(misto: familiii); v mn. C. jsou koncovky pravidelne: 1. pad
familiile - 2. pad farniliilor. - Podobne: 1. pad Cehoslovacia,
Romania, 2. pad Cehoslovaciei, Romaniei.
Podstatna jmena rodu stredniho s urcitym clenem tvori
2. pact jedn. C. stejne jako podstatna jmena rodu muzskeho :
1.pad locul numele exercitiul
2. pad locului nurnelui exercifiului
V mn. C. pripinaji (tak jako podstatna jmena rodu zenske-
ho) k tvaru mn. C. bezclenu koncovku -lor:
1. pad locurile numele exercifiile
2. pad locuriIor**) nurnelor exercifiilor**)
2. Neurcitezajrneno"tot"
Shoduje se v rode, eisle a pade s podstatnym jmenem, na
nezsevztahujenebokterezastupuje:
tot timpul vsechencas; porad
toatii ziua celyden
toti prietenii vsichnipratele
toate bagajele vsechnazavazadla
Podstatna jmena, pi'ed nimiz stoji toto zajmeno, maji ur-
city clen.
*) [femejilorj .Srov.lekci 8, mluvnickevyklady bod 3.
**) [lokurilorj , [egzercici-ilorj .Srov. lekci 9, mluvnicke vy-
klady bod 3.
112
113
-
3. Neurcitazajmena"un(ul),alt(ul)"
Tato zajmena maji veginou dvoji tvar podle toho, nasle-
duje-Ii za nimi podstatne jmeno ci nikoIiv. Napi'.:
U n ~ ) ealiitor Jedencestujici ) I
Unu.l " Jeden v'
.. "l"t . fumeaza.
N
"kt t koun. vo
Unzz ea a on e ences UJICI
Unii Nektei'i
0*) persoana Jednaosoba } nastupuje I
Una se urea Jedna dovozu.
Unele persoane in vagon. Nektereosoby}nastupuji
Unele Nektere do vozu.
do jineho
I
slovniku.
". in altul. . .
in alt dietionar.
dojineho.
Ma utt in alte dietionare. Podlvamse
do jinych
in altele. slovniku.
do jinych.
alta prajitura? jinymoucnik?
.. ")
. alta? . Jmy.
N-avett alte prajituri? Nemate jinemoucniky?
I !
altele? jine?
Obe tato neurcitfl zajmena se vyskytuji casto spolecne.
Nasleduje-li za prvnim z nich podstatne jmeno, za druhym se
zpravidla neopakuje:
Unii turi$ti sosese $i altii Nekteri turiste pfijizdeji
pleaea. a jiniodjizdeji.
Unii sosese $i altii pleaea. Nektefi pfijizdeji a jini
odjizdeji.
Unele vagoane sint pentru Nektere vozy jsou pro
fumatori, altele pentru. kuraky, jine pro neku-
nefumatori. raky.
*) Tvarove shodne s neurcitym tlenem a zakladnimi i';is-
lovkami jeden, jedna, jedno.
Unele sint pentru fuma- Nektere jsou pro kufaky,
tori, altele pentru nefu- jinepronekufaky.
matori.
4. Pfitomny cas a rozkazovaci zpusob sloves "a intra,
a umple"
Nektera slovesa maji pi'ed infinitivnim zakoncenim sou-
hlasku +l nebor. Casujf-li se podle vzoru a ajuta (vizlekci5),
pi'ipinaji v 1. os. jedn. c. koncovku -u; casuji-li se podle vzoru
a crede (viz lekci 4), pfipinaji tuto koncovku v 1. os. jedn. c.
a v3. os. mn. c.
a intravejit,vjet
intru intram
intra!
intri intrafi
intrafi!
intra intra
a umpleplnit
umplu umplem
umple!
umpli umplefi
umplefi!
umple umplu
Pficesti:umplut
5. Predlozkys druhympadem
Nektere rumunske pi'edlozky stoji pi'ed podstatnymi jmeny
v 2. pade. Nap!'.:
deasupra ferestrei
in fata*) vagonului
nadoknem
predvozem
*) Pi'edlozka
tvai').
slozena z in a podst. jmena fat/! (oblicej,
115
114
Od infinitivu kazdeho rumunskeho slovesa lze utvoi'it pi't-
TaUil (doamna Ionescu) e muncitor.
In fotografie sint toti membrii (familia) lui.
Aceasta e camera (surorile) ei.
6. Podstatnejmenoslovesne
ponou -re podstatne jmeno, vyjadi'uje dej
nebo jehovysledek:
a citi citire cteni
a pleca plecare odchod, odjezd
a traduce traducere prekladani;preklad
a piirea parere*) zdani, nazor
7.Ctvrty pad podstatnych jmen iivotnych s neurCi-
tymclenem
Pred podstatnymi jmeny zivotnymi s
nenipredlozka peve4. pade nutna:
Am intrebat (pe) un fero- Ptal jsem se jednoho ze-
viar. leznicare.
Ponektel'ych slovesech se ji neuziva vubec.
Poznamka: V nekterych pi'ipadech dochazi k vyznamovemu
Napr. Caut un profesor. Hledam (nejakeho) profe-
sora.") ale: Caut pe un profesor. Hledam jednoho profeso-
ra... )
EXERCITII
1. Slovav zavorkachdejtedo vhodneho tvaru:
pestrazile
Am ajuns1n fata (gara).
Mersul trenurilore peperetii (holul) .
Conductorul controleaza biletele (calatorii) .
Piasase afla deasupra (fereastra) .
Ferestrele (vagonul) slntmarL
Sotia (domnul Dvorak) peperon.
.) HZ 13.
o.) Ktery by me napr. rumunsky. Ani
ani neni dosud znamY. Srov. lekci 1,
vyldady bod 2.
) MluvN vi, 0 koho jde, ale to nevysvetluJe.
mluvNmu,
mluvnicke
.
116
2. Traduce*iin Umba roman':
1. Za kolik minutse dostaneme na nadrazi?
2. Tramvajiza deset minut. Peskyz'a pul hodiny.
3. Kdejestanicetramvajecislo pet?
4. Proslmvas, kde jeluzkovy vuz 54?
5. Tady jsou mista obsazena, ale ve vedlejsim
oddeleni jsemvidel nekolik volnych mist.
6. Nektei'i cestujici vchazeji do restaurace, jini do
karny.
7. Z ktere kolejeodjizdfvlak doKonstance?
8. Nevfm.Zeptejtese
9. Nenastupuj do tohohle vozu! Jepronekui'aky!
10. Sit jeplna zavazadel.
11. Osobni vlakz Cimpinyprijizdi na treti kolej.
12. Nerozumel jsem, co jstei'ikal.
3. vevsech osobach:
Las geamantanulaici, ...
4. a natytootazky:
Cu ces-audussotii Dvorak la garil?
In citeminuteau ajunsacolo?
Cucines-auintilnitin fata garii?
Unde intracu totii?
Undeseindreapta unii oameni?
Undeseindreaptaaltii?
Ce consuitacUeva persoane?
D,e la ce liniepleaca trenul de
CIte vagoane are?
Ce cautasotii Dvorak prietenii lor?
Ce face conductorul la vagonului de dormit?
Ce bilet areKarel?
Ce face Karel?
Unde lasa el bagajele?
Cu cine peperon?
Undese.afla.plasa in carea pus Karel bagajele?
Ce stnga sotla domnului Dvorak prietenii lui la plecarea
trenului?
117
5. Tradueetlinlimbaromanli.:
l. Za deset minutsedostavamena nadrazl.
2. Prednadrazimseschazfmes nekolika prateli.
3. Nadraznidvorana jeplna lidi.
4. Zeptejte se zelezniMre, z ktere koleje od-
jizdi vlak do
5. Jen vlakymaji jfdelnivuz.
6. U dveri luzkoveho vozu kontroluje pruvodN jizdenky
cestujicich.
7. Mam listek do 5, dolniluzko.
8. Nastupuji do vozu a vchazim do luzkoveho oddiHeni.
9. Otvframokno a mluvims manzelkou a s prateli.
10. Stastnoucestu! Na shledanou!
6. Invli.tatlpedinafarli.:
Intrll! Dale! (Vstupte!)
Loeuimunullingli.altul Bydlimevedlesebe.*)
(unalingli. alta).
Ne euno3!1tem din vedere. Znamese od
Aeesta e un vagon eu 10- Tohlejemistenkovyvuz.
euri rezervate.
Undesintvagoanele eu eu- Kde jsou lehatkove vozy?

) Doslova: jeden vedle druheho (jedna vedle druhe).
LEK C E
13
IN VAGONUL-RESTAURANT
u C'.
Domnul Dvorak pune ochelarii de soare se
uita pe fereastd. Ii place peisajul care se vede afara.
traseul pe harta. Timpul trece repede. Ka-
rel decasa.
Spre amiaza simte ca i se face foame. lese pecori-
dor seadreseazaconductorului:
- Va rog, la ce ora se prinzul la vagonul-
-restaurant?
De la douasprezece jumatate, ii raspunde con-
ductorul.
Pe la douasprezece jumatate, ciilatorii intra in
vagonul-restaurant se in jurul meselor aco-
peritecufete demasa.Ospatariipunfarfurii,tacimuri
pahare. Mesele sint de patru persoane. In fata
domnuluiDvoraks-au douafete.
Doi ospatari aduc supa, pane cu pireu de
cartofi compotdepere.
DomnulDvorakureazafetelorpoftabuna.
- Multumim,asemenea,raspundele.
- Ce doriti de biiut? Ii se adreseaza un ospatar.
Avembere,vin apaminerala.
- Aduceti-ne doua pahare de apa mineralll, spun
f
etele.Karelcomandiibere.
119
118
p
Lumea maninea eu poWi. Unii beau bere, altii vin
sau apa mineraHi.
Dupa masa, domnul Dvorak aprinde 0 tigara
bea 0 eafea. Apoi ospatarului plead din
vagonul-restaurant.
//



acoperit (HZ 6) pokryty
a se adresa, mi!. -sez cuiva
obratit se na nekoho
a aduce, aduc, Tozk. adu!,
piic. adus pi'inest; pi'ivezt
120
afari!. venku; yen
amiazi!., mn. c. -zi (HZ 19) Z.
poledne
aminti, imi -tesc de casi!.
vzpominat si na domov
apol pak, potom
a aprinde, aprind, pnc. aprins
(HZ 4) zapalit
asemenea stejne tak;
mesc, asemenea dekuji, na-
podobne
a. se mi!. (HZ 20)
posadit se
a bea, beau pit
cartof m. brambor; de cartofi
bramborovy
a comanda, comand, 2. os. 00-
manzl (HZ 4) objednat
compot, mn. c. -turi s. kom-
pot
de: de bi!.ut k piti
dupi!.: dupa masi!. po jidle
(arfurie [farfurijel z. talii'
fati!. (HZ 19) z. devce, divka
(HZ 19) z. tvai'; de
masi!. ubrus
(oame z. hlad; I se (ace (oame
dostava hlad
in jurul (+ 2. pad) kolem (ne-
ceho)
masi!. (HZ 19) Z. stul; masi de
patru persoane stul pro
ctyri osoby
MLUVNICE
mineral mineralni
a minca, mi!.ninc jist
ospitar m. cisnik
pari (HZ 19) Z. hruska; de
pere hruskovy
peisaj [pejisail, mn. c. -je s.
krajina
pireu s. kase
a plAcea, pIa(:, piic. pli!.cut
(HZ 5) lfbit se; chutnat
porti z. chut; pofti!. buni!.l .
dobre chutnani!
prinz, mn. c. -zurl s. obed
a pune: a-'1i pune ochelarii de
soare nasadit si brYle pro-
ti slunci
a servi, -vesc podavat (jidZo)
a simt (HZ 6) citit
supi z. polevka
'1ni*el, mn. c. -Ie s. i'izek;
pane obalovany i'izek
tacim, mn. c. -muri s. pi'ibor
traseu, mn. C. -ee s. draha,
cesta
a trece: timpul trece cas ubi-
ha
aura, -rez pi'at
a urmi!.ri, -resc sledovat
1. Hlaskove zmeny (HZ 19, HZ 20)
HZ 19: Samohlaska a, pi'ed nii stoji retnice (tj. b, t, m, p,
v), $ nebo i, se meni v e pi'ed koncovkou obsahujici e nebo i:
fatti divka viata zivot
fete divky vieti zivoty
Poznamka: K teto zmene nedochazi u slovesa a comanda:
(eu) comand - (tu) comanzi.
121
HZ 20: Pl'izvu<::m'l samohlaska e, pi'ed niz stoji retnice,
nebo i, se meni v a pi'ed koncovkou -d:
ma a$ez sedamsi
se a$aza sedasi
2.Nahradadruhehopaduosobnichzajmen
Osobni zajmena nemaji zvlastni tvary pro 2. pad. Po pi'ed-
lozkach ktere tento pad vyzaduji, nahrazujeme je privlastno-
vacim pi'islusne osoby. Rod se i'idi zakon<::enim
predlozky (anebo rodem podstatneho jmena, ktere je soucasti
pi'edlozkovehovyrazu):
deasupra mea
nademnou
in fata noastra
pfednami
in ju.rul*) nostru
kolemnas
3.Tfetipadpodstatnychjmensurcitymclenem
U podstatnych jmen s ur<::itym je 3. pad**) obou
6seltvaroveshodnys 2. padem. Napr:
Sotia domnului Dvorak Manzelka pana Dvofaka
nu $tie romane$te. neumirumunsky.
Am urat domnului Dvo- PfaI jsem panu Dvofako-
fcik pofta buna. vidobrechutnani.
4.Tfetipadosobnichzajmen
imi[imi] mi
ne nam
ti
iti[ici]
{
va yam
vam***)
ii [ij]
mu; ji
Ie jim(m., z., s.)
*) Pi'edlozka slozena z in a podst. jmena JUT (okoli).
"'*) Odpovida na otazkucui? komu?, la ce? cemu?
***) Jde-li a osobu, kterou oslovujeme dumneata.Srov.lek-
ci I, mluvnickevykladybod 5.
Tytotvarystoji nej<::asteji pl'imopi'ed slovesem:
Imi place peisajul. Takrajinasemi libi.
Iti multumesc pentru aju- Dekuji ti za pomoc. De-
tor. kujivamzapomoc.
Ospatarul ii aduce 0 ca- CiSnik mu pfinasi kavu.
fea.
Neplace aici. Libisenamtu.
Va urez drum bun. Pfeji yam stastnou cestu.
Nu le spuneti nimic! Nic jimnerikejte!
Je-li vsak sloveso v kladnem rozkazovacimzpusobu, zajme-
no stoji za nim a je k nemu v pismu pi'ipojeno spojovnikem:
Spuneti-le [spunecile] ca Reknetejim,zeodjizdime
plecam joi. vectvrtek.
Tvary imi, iti, ii se zkracuji v -mi, -*i, -i za kladnym roz-
kazovacim zpusobem, za prislovcem nu a nekterymi jinymi
slovyzakon<::enymi samohlaskou (ce, unde, apod.*:
Adu-mi [adumi] 0 bere! Ptinesmi jednopivo!Pti-
nestemijednopivo!
Nu-ti [nuc
i
] place compo- Nechutna ti (vam) ten
tul? kompot?
Raspundeti-i [raspunde- Odpoveztemu!Odpovezte
cij]! ji!
Pred 3. as. jedn. <::. pl'it. <::asu slovesa afise tvaryimi, iti, ii
zkracujiv mi-,*i-, i-:
Mi-e [mje] sete. Mamzlzen.
Nu ti-e [cje] foame? Nemas hlad? Nemate
hlad?**)
I-e [je]***) sete. Ma zizen.
*) V tomto pl'ipade na rychlosti i'eci: v pomale
mluve se uvedena zajmena zkracuji povinne jen za kladnym
rozkazovacimzpusobem.
**) Jde-li a osobu, kterou oslovujeme dumneata.
***) V teto vYslovnosti splY'va osobni zajmeno i- [j] se slo-
vesnym tvarem e [je]. Pro vetSi zretelnost se tu <::asto zajmeno
nezkracuje:Iie [ij je] sete. Iie [ij je] foame. apod.
122
123
Stojf-li za osobnfmi zajmeny v 3. osobnf nebo zvratne
zajmeno ve 4 0, maj.r .v 3.
tyto vyslovene tvary: rnl [ml], tl [ci], i [I], Dl
[ny], vi [vi], Ii [Ii] :
Cind mi le [mi Ie] aduci? Kdy mi je pfineses? Kdy
mi je pfinesete?
Ti-l [eil] comand. Objednam ti ho. Objed-
nam vam ho.
I se [i se] face foame. Dostava hlad.
Unde ni-i [nyj] liisati? Kde nam je neehate? (m.)
Vi le [vi Ie] punem pe Dame vam je na stUl.
masa. (:t., s.)
De ce nu li se [Ii se] spune Proc se jim nic nefekne?
nimic?
Poznarnka: Za pffslovcem nu se spojovnik, nasledu-
je-Ii spojeni 3. a 4. padu osobnfch zvr:atnYch. zajme.n:
Nu-ti pui ochelarii de soare? Sl bryle prot! sluncI?,
ale: Nu ti-i pui? Nenasadg si je?
Za kladnym rozkazovacfm zpusobem se zajmenne tvary
spojujf v pismu spojovnfkem:
Lasa-ni-le [lasanyIe] aici! Nech nam je tady!
Lasati-ni-le [IasacinyIe] aici! Neehte nam je tady!
5. Zvratna slovesa
Pri I!asovani zvratnych sloves se zajmenem v 3. uzfva
v 3. os. obou 6sel zvratne zajmeno i$i [gil (= si).
V ostatnfch osobach ti'eti pad osobnich zajmen:
aminti**) vzpominat si
imi amintesc ne amintim
!
iti va amintiti
amintiti-va!
amintesc
*) Viz lekci 14, mluvnicke vyklady bod 3.
*) [as
i
aminty].
'Uporne tvary: a nU-$1 arninti; nu-rni amintesc, nu-tj amln..
te$ti, nU-$i amintC$te, nu ne amintlm, nu vi amintip, nU-$i
arnintesc; nu-ti aminti!, nu vi arnintiti! .
Take zvratne zajmeno rna zkracene tvary Uzf-
va se jich za tychz podmfnek jako zkracenych podob zajmen
imi, iti, ii.
Ne kazde zvratne sloveso prekladame do I!estiny zvratnym
slovesem a naopak*). Napr.:
Ce doriti? Co si pfejete?
6. Slovesa "a be a, a minca"
a bea pit
beau [beau] bern
bea!
bei [bej]
beti
beti!
bea [bea]
beau [beau]
Pficesti: haut [ba-ut]
a minca jist
maninc
mincam
maninca!
maninci
mincati
mincati!
maninca
maninca
Poznamka: Sloveso a minca se I!asuje podle vzoru a ajuta
(viz lekci 5). V jeho zflkladu dochazf k neobvyklym hlas-
kovym zmenam.
EXERCll'lI
1. Nahrad'te podstatna jrnena vyti!iUna kurzivou pfislu!inYm
Zlijrnenern osobnim:
Scrie parintilor. -+ Le scrie.
Deleanu ca-l a$tept.
Karel ureaza fete lor poWI. buna.
*) Srov. lekci 6, mluvnicke vyklady bod 4 .
124
125
Ospatarul ne aduce tigari.
Imi traduci articoluZ?
Aduceti-mi compot de pere!
Va las pantotii l'inga dulap.
De ce nu-ti pui ochelarii de soare?
2.
Nu va e sete?
Nu, nu mi-esete.
Mi-efoame.
N-aveti ceva demincare?
Am piinecu unt cu pateudeficat.
Va place?
Sigureli da.
Pateuldeficatimi placefoarte mult.
3. inlimbaromanA:
1. Kdo bydlf nad varni?
2. Predemneseposadila nejakadivka.
3. Kamse posadime?
4. Nastolech jsou talire, priborya sklenky.
5. Tadychybi jedenpi'ibor.
6. Hned yamho prinesu.
7. Pijetev(no nebo pivo?
8. uznejite?
9. Nechutna yamto jidlo?
10. Ale ano, ale nemam hlad.
11. Prinestemi kavu a nejakecigarety.
12. Vzpominamsi na domov.
4. Odpovezteustnea pisemnenatytootazky:
Ceface Karel in vagon?
Ce-iplace?
Ce pe harta?
Cumtrecetimpul?
Ce simteKarelspreamiaza?
De la ce ora se prinzul la vagonul-restaurant?
Undese calatorii?
Cu ce sintacoperite mesele?
Cines-a in fata domnului Dvorak?
Ce aduc ospatarii?
Ce ureazaKarel fetelor?
Ceraspund ele?
CecomandaKarel?
Cummaninca lumea?
Ceface domnul Dvorakdupamasa?
5. inlimbaromana:
1. Nasazujisi bryleprotislunci a divam se oknem.
2. Cas rychleubiha. .
3. K poledni citim, zedostavam hlad.
4. Prosim vas, od kolika hodin se podava obed v jidelnlm
voze?
5. Vchazim do jidelniho vozu a sedam si ke stolu (la 0
masa) proctyi'i osoby.
6. Prede mnou jsou dYe divky, ktere si objednavaji dYe
sklenky mineralni vody.
7. CiSnici prinasej( polevku, smazeny rizek s bramborovou
kasi a hruskovylwmpot.
8. Dobrechutmlni!
9. mipodobne.
10. Po jidlesi zapalujicigaretu a piji kflvu.
6. peclinafarA:
Mi se pare ea-l eunose. Mne sezda, ze ho znam.
Cred ell, va Myslim, ze se mYlite.
Nu va e dordecasa? Nest,yska se yam po domove?
Transmite*i saluiari din Vyhd'te ode mne pozdrav
partea mea domnului panuCimpeanovi!
Cimpeanu!
Da,Ii transmit. Ano, vyi'idim.
127
126
lEKC E
14
LA FRONTIERA
Spre seara, trenul ajunge la frontiera. Cineva bate
la cabinei. Un granicer intra il salutil pe domnul
Dvorak. Ii cere il i-I ina-
poiaza. Apoi pleaca.
La frontiera are loc controlul vamal.
- Aveti ceva de declarat? il intreaba pe
Karel Dvorak. Aveti tigari? Valutil? Ceasuri sau aIte
obiecte de pret supuse taxelor vamale?
- Am un aparat fotografic, 0 electrid de
ras tigari, raspunde Karel deschide gea-
mantanul.
- Inscrieti marca seria aparatului dumneavoastra
fotografic in declaratia vamala! spune Obiec-
tele de uz personal sint scutite de varna.
Dupa terminarea controlului vamal rapidul plead
din gara Sturovo. Peste citeva minute teri-
toriul Republicii Socialiste Cehoslovace. Merge de-a
lungul Dunarii. Plicat ca din cauza luminii slabe nu
se mai poate fotografia.
aparat, mn. C. -te s. pl-istroj
a bate, bat, pric. biUut (HZ 6)
tlouci, bit
caUZ3 [ka-uzaj z. pi'icina; din
cauza Iuminii siabe kvuli
slabemu svetlu
cehoslovac ceskoslovensky
a cere, cer, pHi!. cerut (HZ 1)
(cuiva ceva) zactat (na ne-
kom neeo)
control, mn. C. -Ie (HZ 3) s.
kontrola, prohlidka
de-a lungul (+ 2. pad) podel
(neceho)
[deklaraeijej z.
prohlaseni
de declal'at k proeleni
Dunarea z. Dunaj
a fotografia [fotogr afijal. -iez
fotografovat
fotografic fotografieky
frontiera [frontyjeraj Z. hra-
nice
granicer m. pohranicnik
128
129
a inapoia, -iez vratit a saluta, salut (HZ 6) zdravit
a inscrie [inskrije] inscriu scutit (HZ 6) de varni osvo-
zapsat bozeny od cla
loe: a avea loe konat se serie [serije] z. serie, cislo
lumina, mn. c. -ni z. svetlo socialist [socijalist] (HZ 17)
marca, mn. C. -ei (HZ 12) z. socialisticky
znacka supus (+ 3. pad) podlehajici
mn. c. -ni z. stroj; (necemu)
eleetrica de ras [SiSi] = $i i$i
elektricky strojek na ho- a !?tampila, -lez orazitkovat
leni taxi Z. poplatek
pa!?aport, mn. C. -te (HZ 3) s. teritoriu, mn. c. -ii s. uzemi
cestovni pas terrninare (HZ 12) Z. skonceni
a parli.si, -sesc opoustet valuti Z. devizy
pret, mn. C. -turi s. cena; de varnaI celni
pret cenny varna, mn. C. -mi (HZ 12) Z.
republica, mn. C. -ci z. repub- clo
lika m. celnik
MLUVNICE
1. Skloiiovani podstatnych jmen spolu s pfidavnymi
jmeny a pfivlastiiovacimi zajmeny
Pi"idavna jmena a privlasti'lOvaci zajmena, ktera stojf za
podstatnymi jmeny rodu muzskeho nebo sti"edniho, se
pod Ie cisla, ale neskloi'luji se:
jedn. C.
1. pad coZegul meu aparatul fotografic
2., 3. pad colegului meu aparatului fotografic
mn. C.
1. pad colegii mei aparatele fotografice
2., 3. pad colegilor mei aparatelor fotografice
Pridavna jmena a pi'ivlasti'lovaci zajmena stojici za pod-
statnymi jmeny rodu zenskeho maji v 2. a 3. pade obou Usel
tvar shodny s 1. padem mn. c.:
jedn. C.
1. pad col ega noastrd taxa vamaUi
2., 3. pad colegei noastre taxei vamale
mn. C.
1. pad coZegeZe noastre taxeZe vamale
2.,3. pad colegelor noastre taxelor vamale
Poznamka: Totez pIaU pro pi"ivlastku vedle sebe:
1. pad Republica SociaZistii Cehoslovacii, 2., 3. pad Republicii
Socialiste CehosZovace; 1. pad aparatul nostru fotografic,
2., 3. pad aparatuZui nostru fotografic, mn. c. 1. pad aparatele
noastre fotografice, 2., 3. pad aparatelor noastre fotografice.
Ve 4. pade je u zivotnych podstatnych jmen pe anebo jina
predlozka pojici se s timto padem: pe colegul meu, pentru
coZegeZe noastre apod.
Vlastni jmena, ktera jsou pi'"ivlastkem, zustavaji ve vsech
padech beze 1., 4. pad Republica Socialistii Romdnia,
2., 3. pad Republicii SociaZiste Romania.
2. Skloiioviini vlastnich jmen osobnich
Jmena a pi'"ijmeni rodu mUZskeho se skloiiuji podle
vzoru :
1. pad Radu Mircea Ionescu
2.,3. pad lui Radu lui Mircea lui Ionescu
Jmena rodu zenskeho se skloiiuji jako obecna podstatna
jmena s urcitym clenem*) :
1. pad Ioana Maria
2.,3. pad Ioanei Mariei
Nasleduje-li vlastni jmeno za zdvoi'ilostnim oslovenim nebo
titulem, neskloiiuje scO*) :
1. pad inginerul Ionescu tovard$a Maria Lupu
2.,3. pad inginerului Ionescu Maria Lupu
Podobne se neskloiiuje pi'ijmeni, ktere nasleduje za jme-
nem:
1. pad Radu Ionescu Maria Lupu
2., 3. pad lui Radu Ionescu Mariei Lupu
0) Jmena koncici v 1. -ca, -ga (napi'. Rodica, Olga)
maji v 2. a 3. zakonceni -clI.i, -gii nebo -chil, -gbii (Ro-
diciii nebo Rodichii, Olgiii nebo OZghii).
.0) Srov. pi'edchazejici bod 1.
130
131
Ve 4. pade je vsude predlozka pe): pe Radu, pe loana,
pe Ionescu, pe inginerul Ionescu, pe Maria Lupu. Pe se n",-
vyskytuje pouze tehdy, stoji-li pfed temito vyrazy nektera
jina pt'edlozka pojici se se 4. padem: fara Radu la Ioana
pentru inginel'ul Ionescu apod. "
3.Spojovanitretihopaduosobnichazvratnychzajrnen
sminulymcasema sezajmenem,,0"
Pred tvary minuleho casu slozeneho a pfed zajmenem a se
osobni a zvratna zajmena imi, iti, ii, i$i, va zkracuji v mi-
ti-,i-, v-: '
Mi-a [mja] pliicutla mare. U moresemilibilo.
Nu ti-au [cja
u
] spus ni- Nic ti nerikali? Nic vam
mic? nerikali?
I-ati [jac
i
] scris? Psal jstemu?Psaljsteji?
$i-a [sja] amintit de casa. Vzpomnelsi nadomov.
V-a [va] placutcompotul? Chutnal vamtenkompot?
Ti-o [cjo] aduc Zuni. Pfinesu ti ji v pondelL
Prinesu vam ji v pon-
deli.
V-o [vol citesc. Prectuvamji.
Pozmimka: Mezi 3. pad techto Zl:ljmen a 4. pad -I, -i ne-
klademe spojovnik, jestlize nasleduje minuly cas slozeny:
Mi-I aduee. Pfinese mi ho. Al e : Mi I-a adus. Pi'inesl mi ho.
Vi-i las aiei. Necham vam je tady. Ale: Vi i-am lasat aici.
Neehal jsemyam jetady.
Zajmena ne, Ie se nezkraeuji, ale pi'ipojuji v pismu spo-
jovnikem:
Ne-am [neam] pus oche- Nasadili jsme si bryle
Zarii desoare. protislunci.
Inca nu ne-a [neal ras- J estenamneodpovedel.
puns.
Cind Ze-ai [leaj] scris? Kdy jsi jim psal? Kdy
jstejimpsal?
Inapoiati-le-o [inapoja- Vrattejimji!
cileo]!
) Srov. lekei5, mluvnieke vyklady bod 2.
4. Nahrazovanipfivlastnovadchzajmen
V rumunstine, zvlaste hovorove. se privlastnovaci zajmena
(viz lekci 4) velmi casto nahrazuji tvarem 3. padu pfislusneho
osobniho zajmena. Napr. :
fekneme
misto
Unde estiZouZ meu?
Undemi-estiloul?
Ativazut lui?
I-ativazntma$ina?
Multi turi$ti straini cu.-
Multi turi$ti straini ne
nosctaranoastra.
cunosctara.
Vame$uZ a controlat ba-
Vame$uZ le-a controZat
gajelelor.
bagajele.
Totez piaU pro pi'eklad ceskeho ..svuj" . Je-Ji vlastnikem
3. osoba, uzijeme zvratneho zajmenai $i:
Mi-amuitatcheiaacasa. ZapomneI jsem svuj klic
doma. Zapomnel jsem
si klicdoma.
Ciilatoru.l deschidegea-
Cestujici otvirasvujkufr.
mantanuZ.
Cii!iitorii deschid gea-
Cestujici otviraji sve
mantanele.
kufry.
Nahradime-Ji pf'ivlastnovaci zajmeno ti'etim padem zajme-
na osobniho nebo zvratneho, osobni zajmeno ve 4. pade
i [Jl'edlozka pe mizi :
Ii cautpecolegiimei.
Imicautcolegii.
Le cunoa$te pe surorile
Iticunoa$tesurorile.
tale.
5. Pritomny cas a rozkazovad zpitsob slovesa "a ina-
poia"
Slovesa, ktera se casuji podIe vzoru a luera. (viz lel,ci 3)
a maji pred infinitivnim zakoncenim i, pi'ipinajl v 3. os. obou
koncovku -azaa v 1. os. mn. c. koncovku -em;napf.
132
133
ainapoiavratit
inapoiez inapoiem
inapoiaza!
inapoiezi inapoiati
inapoiati!
inapoiaza inapoiaza
6.Trpnyrod
Trpny rod se tvoi'i stejne jako v eestine, tj. pomoci slovesa
a fi (byt) a pi'ieesti vyznamoveho slovesa, ktere se shoduje
v rode a efsle s podmetem. pred podstatnym jmenem oznaeu-
jicimpuvodcedejestoji de nebode entre:
Pa$apoartele noastre au Nase pasy byly zkontro-
fost controlate de un lovany jednim pohra-
granicer. nicnikem.
EXERCI'f1l
1. ttekneterurnunsky:
knihy mych kolegu
Mariinybryle
eislo vaseho cestovniho pasu
Janovazavazadla
deti tvesestry
byt inzenyraNovaka
maparumunskeho uzemi
hraniceCeskoslovenskesoeialisticke republiky
cigarety pana Ionesca
aktovka meho pi'itele
hlas jehomanzelky
znaekavaseho elektrickehostrojkuna holenf
2. Piivlastnovaci zajrnena nahradte tretim plidern osobnich
nebozvratnych zajrnen:
Am uitatbiletul meu acasa Mi-am uitat biletul acasa.
Desehideti geamantanul dumneavoastra.!
Unde e pai?aportul meu?
Nu Ie cunosc pe prietenele ei.
$titi numele lui?
Cautarn locurile noastre.
Ioana Dan Ii ajuta pe parintii lor.
Ati vihut lor?
II fotografiezi pe copilul nostru?
Granicerul a ei.
3. Traduceti in lirnbarornana:
1. Nase pasy byly zkontrolovany pohranicnikem.
2. Obed byl zaplacen.
3. Clanek byl prelozen mym kolegou.
4. Turiste byli ocekavani pruvodcem.
5. Co studujete?
6. Lyzujete?
7. Nelyzuji prilis dobre.
8. Nevite, kde jekancelarsoudruzky Petrescove?
4. Dejtedo rninuleho casu:
Ii spun ca-I a::;teptatL I-am spus ca-l ai?teptati.
Hi place supa?
Irni caut cheia.
Karel ii?i deschide geanta de voiaj.
Nu ne raspund.
V-o aduc.
Le scrii?
Un granicer imi cere
Apoi mi-I inapoiaza.
Cind ti-o aduce?
Ni Ie vind.
Va las cartea aicL
5. Cititi !ili traduceti:
Ce studiati?
Eustudiez naturale.
Prietenul meustudiaza limba i?i literaturaceha.
Estudentin anul doi lafacultatea delitere.
Citi ani dureazastudiilela Institutul politehnic?
Depindedespeeialitate.
6. Odpovezteustne a pisernnenatyto otazky:
Undeajungetrenulspreseara?
Cine intrain cabina?
Ceface granicerul?
134
135
Cecontrol areloc apoi?
Ceintreabii
CeraspundeKarel?
Unde inscrie el marca seria aparatului lui fotografic?
Careobiectesintscutitedevil.ma?
Clod pleaca rapidul din garaSturovo?
Ce teritoriu peste citeva minute?
De cenu se mai poatefotografia?
7. in Iimba romanli.:
1. Kolem patehodiny uojizdime na hranice.
2. Pohranicnik zada muj pas, razitkuje ho a vraci mi ho.
3. Potomse kona celni kontrJla.
4. Celnik se me pta, zda nemam neco k procleni.
5. Nemam ani devizy, ani cenne predmety podlehajici cel-
nfm poplatkum.
6. Mam fotograficky pi'istroj a elektricky strojek na holeni.
7. Pi'edmety osobni poti'eby jsou od cla osvobozeny.
8. ZapiSteznacku vaseho fotografickeho pi'fstrojedo celniho
prohlaseni.
9. Poskonceni celni kontroly odjizdi vlak z nadraziSturovo
a za nckolik minut opoustl uzemi Ceskoslovenske socia-
listicke repubJiky.
10. Jedemepodel Dunaj e.
8. pedinafara:
Am pa!?aport deserviciu.
Mam sluzebni pas.
Am citeva cadouri pcntru
M<im nel.;olik darkti pro
prieteni.
pratele.
Mi-a intratcevain ochi.
Spadlo mi neco do oka.
Va. invidiez pentru n'ib-
Zi.1vidim Yam vasi trpelivost.
dareadumneavoastrli..
Mi-esomn.
Chcesemi spat.
LEKCE
15
CALATORIA CONTINUA
Pela ora noua seal'a, Ora EuropeiCentrale, rapidul
treee frontiera dintre Ungaria Romania peste
putintimpajungela Episeopia Bihorului,primastatie
de pe teritoriul Republicii SociaIiste Romania. Aeolo
sint controlate din nou eaIatorilor are
loe eontrolul vamal. La Oradea se urea in tren primii
eaIatoriromani.
Dimineata strainii stau la ferestre admira peisa-
julRomaniei, bogat in forme in eulori. Karel Dvo-
rak sta de vorba eu un inginer roman eu care a faeut
intimpulealatoriei.
- In ultimii ani, multi straini ne viziteaza tara,
spune inginerul. EI arata domnului Dvorak aparatul
lui de radio. E un tranzistor de produetieromaneasca.
Apoidadrumullaaparat.
- Aici se aude voeea erainieului. Veti
aseulta aeum un program de muzica distraetiva.
Inginerulse va da jos la Daea trenulnu va
avea nid 0 intirziere, Karel Dvorak va sosi la Bueu-
la ora zeee douiizeci, Ora Europei Orientale.
a admira,admirobdivovat bogat (HZ 6) in ceva bohaty
a arata, arat (HZ6, HZ10) na neco
ukazovat centralsti'edni
a asculta, ascult (HZ6) po- a continua [kontynu-al, con-
I'louchat tinuu pokracovat
137
136
controlat (HZ6) kontrolovany
crainic m. hlasatel
cucares nimz
ada, dau davat, dat; a da
drumul la ceva pustit, ote-
vrit neco; a se da jos vy-
stupovat
deradio [rady-o] rozhlasovy
dintremezi
distr:!ctivzabavny
Europa[e-uropa] z. Evropa
formaz. tvar
intirziere [lntirzijere] Z. zpoz-
deni
muzica, mn. C:. -ci z. hudba
nici: nici 0 zadna; nici un
zadny
Oradea Z. mesto v zapadnim
Rumunsku
ora: Ora Europei Centrale
stfedoevropsky c:as; Ora
EuropeiOrientalevychodo-
evropskyc:as
MLUVNICE
1.Hhiskovezmeny(HZ 21)
oriental [orijental] vychodn!
primul prvni
producfje [produkcije] z. vy-
roba
a sta, stau stat, byt; a sta de
vorbapovidatsi, hovoi'it
statie[stacije]Z. stanice
timp: in timpul (+ 2. pad)
behem (neceho); peste
putintimpzanedlouho
tranzistor, mn. C:. -re (HZ3)
s. tranzistor
a trece: trece frontiera pre-
jizdihranice
tara, mn. C. -ri (HZ 12) z.
zeme
ultimul posledni; in ultimii
ani v poslednich letech
Ungaria [ungarija] Z. Mad'ar-
sko
a vizita, -tez navstevovat
HZ21: Jednoslabicne vyslovene oa se meni v 0 pred kon-
covkou obsahujicii, anebo ztrati-li pfizvuk:
a zncH skola culoare barva
cunoscut znamy skoly CUl07'i barvy
2.Poradekslova skloiiovani
Nektera pi'idavna jmena, c:islovky a zajmena klademe pred
urcovane podstatne jmeno. Ma-li vyraz stojici pI'ed podstat-
nym jmenem urc:ity cien, sklonuje se, kdezto podstatne jmeno
rodu muzskeho nebo strednihose meni jenpodlecisla*):
*) Srov. lekci 14, mluvnickevykladybod 1.
138
jedn.c.
1.,4.pad ultimul an
2.,3.pad ultimuluian
Vyrazy, ktere nasleduji
mn. C:.
1.,4.pad ultimii ani
2.,3.pad ultimilorani
za prvnim sklonovanym slovem
rodu zenskeho, maji v 2. a 3.
s 1. padem mn. c. :
jedn.C: .
1.,4.pad ultima tigarii
2.,3.pad ultimeitigari
pade obou Nsel tvar shodny
mn. C:.
1.,4.pad ultimele tigiiri
2.,3.pad ultimelortigari
Poznamky: Uvedene pravidlo pIaU i tam, kde je u podstat-
neho jmena nekolik slov, ktenl. ho urC:uji. Jde-li 0 podstatne
jmeno zivotne, stoji pred nim ve 4. pe nebo jina pred-
lozka pojici se s timto padem: 1. pad pnmul nostru profesor,
prima noastro. profesoaro., 2., 3. pad primului nostru profesor,
primei noastre profesoare, 4. pad pe primul nostru prOfesor,
pe prima noastro. profesoaro., mn. c. 1. pad primi!
fesori, primeIe noastre profesoare, 2., 3. pad
profesori, primelor noastre profesoare, 4. pad pe pnmn
profesori, pe primelenoastreprofesoare.
3.Uzivaniclenu
v pfivlastku slozenem z pfedlozky de + podstatneho jme-
na + pridavneho jmena zustava podstatne jmeno bez c:lenu:
E un tranzistor de pro-
duetieromaneascii.
Yeti asculta un program
de muzicli distractivii.
Takove spojeni muze bYt
pflsudku:
Tranzistorul e de produe-
tieromaneascii.
M lor e de euloare
albastrii.
Jeto tranzistorrumunske
vYroby.
Uslysite porad zabavne
hudby.
tez souc:asti slovesne jmenneho
(Ten) tranzistor je ru-
munskevYroby.
Jejich auto jemodrebar-
vy.
Ve vetach jako: Pe la ora nouci seara, trenul trece frontiera
dintre Ungaria Romania.Dimineata,strtltnti staulaferestre.
139
---
rnaji jrnena seara, dimineata (s ure. iHenern) pJat-
nost pnsJovecneho urcenf (odpovidaji na otazku kdy? tak J'ako
x J' X" ''') P b '
"es {e . "ve"er , "rano. odo ne: ziua (ve dne), noaptea
(v nocl).
4. Slovesa "a continua, a da, a sta"
a continua*) pokracovat
continuu continuam
continua!
continui continuati
continuati!
continua continua
Toto .sloveso se casuje podle vzoru a ajuta (viz
lekCI 5). V 1. os. Jedn. e. vsak rna koncovku -u: continuu
[kontynu").
ada davat, dat
dau dam ,
a.
dai dati
dati!
da dau
tvary kladneho rozkazovaciho
zpusobu se pred zaJrnenern 0 nezkracuji**): da-o!, fa-o!***)
a sta stat; byt; bydlet
stau starn
stair
stai stafi
stati!
sUi stau
. *) Sarnohlaskove skupiny ua, uii jsou dvouslabicne: a con-
tmua [a kontynu-a), continuiim [kontynu-arn).
**) Srov. lekci 6, rnluvnicke vy'klady bod 5
***) .
Tvar 2. os. jedn. e. kladneho rozk. zpusobu slovesa
a face. VIZ lekci 4, rnluvnieke vyklady bod 5.
140
5. Budoucf cas
Az dosud jsrne uzivali pro vyjadi'eni budouciho deje tvary
casu pi'itornneho, napi'. Vineri plec la Bratislava. V patek po-
jedu do Bratislavy. Cind vii intoal'ceti de acolo? Kdy se od-
tarntud vratite?
Nejjednodussi budouci eas vsech rurnunskych sloves se
tvoN z pornocnych tvaru voi, vei, va, vorn, veti, vor + infini-
tivu vyznarnoveho slovesa (bez predlozky a):
avea mit avea } mit
va bude vor budou
rna voi } nastoupim ne vom } nastoupime
te vei urca nastoupis va veti urca nastoupite
se va nastoupi se vor nastoupi
zaporne tvary: nu voi avea, ...; nu rna voi urea, ...
6. Pfedlozka "de" u pfivlastku
Je-li podstatne jrneno*) blize ureeno neshodnyrn pi'ivlast-
kern (tj. pi'islovcern nebo predlozkou + jinyrn podstatnyrn
jrnenern) vyjadi'ujicirn rnisto nebo cas, klade se pred tento
pi'ivlastek pi'edlozka de. Napi'.
PatuZ meu e sus. Moje luzko je nahofe.
Eu am patuZ de sus. Jf\ mam horni IMko.
Ce program avem astiizi? J aky program marne
dnes?
ProgramuZ de astiizi e in- Dnesni program je zaji-
teresant. mavy.
Intriim pe teritoriuZ ro- Vjizdime na rumunske
miinesc. uzemi.
Prima statie de pe terito- Prvni stanice na rumun-
riu.Z romanesc se nu- skem uzemi se jmenuje
me$te Episcopia Biho- E. B.
ruZui.
*) Krome podst. jrnen oznaeujfcich dej. Srov. napi'. sosirea
la Bucw'e$ti pi'ijezd do Bukuresti.
141
paz
Predlozky de + in se spojuji v din, de + ntre (mezi) se
4. It('knetc rumunsky:
moje cigarety
jejich ruzhlasovy prijimac
prvnfcizi turiste
vas fotograficky pfistroj
jejiprvnimanzel
tvojebryle protislunci
jehovychazkovy oblek
nas prvni profesor
muj elektrickystrojek na holeni
5. Odpoveztcustne a pisemnenatytootazky:
Cind tl'ece rapidul frontiera dintre Ungaria !ii Romania?
Cum se prima statie de pe teritoriul Republicii
Socialiste Romania?
Undeseurca in tren primii calatori romani?
Ce fac strainii dimineata?
Cume peisajulRomaniei?
Cu cinestadeyorba Karel Dvol'ak?
Cind a facut cu el?
Cespuneinginerul?
Ce aratael luiKarel?
Ce aparate?
Cespunecrainicul?
Undeseva da jos inginerul?
Cindvasosi Karel Dvorakla
6. Traducefi in limbarominli.:
1. Pi'ejeli jsme hranici mezi Macfarskem a Rumunskem.
2. Prvni stanice na uzemi Rumunske socialisticke repub-
likysejmenujeEpiscopia Bihorului.
3. Tam byly znovu zkontrolovany pasy cestujicich a ko-
nalasecelni kontrola.
4. Prvni rumunsti cestujici nastoupili do vlaku v Oradeji.
5. Rano jsem hyl u olma a obdivoval rumunskou krajinu;
6. Hevotil isem s jednim rumunskym inzenyrem, s nirnz
jsemse seznamil behem cesty.. ..
7. Mnoh;) cizincu navstevuje v posledmch Ietech naSlZCffil.
8. Inien\'r mi ukazoval svuj tranzistor rumunske vYroby.
9. porad zabavnehudby.
10. Nebude-li mit vlak zadne zpozdEmi, prijedeme do Bu-
kuresti v deset hodin dvacet vychodoevropskeho casu.
spojujiv dintre.
Acum sint in birou.
Sint coZegii dinbirou.
Intre Bucure$ti $i Oradea
$oseaua e foarte bunii.
$oseaua dintre Bucure$ti
$i Oradea efoarte bunii.
EXERCI'fII:
1. ltekneterumunsky:
cestovni pas na stole (ktery?)
delnici v Rumunsku (ktei'i?)
pokoje v druhemposchodi (ktere?)
domy v nasi ulici (ktere?)
misto u okna (ktere?)
soudruzi kolem nas (kteri?)
hotel proti mim (ktery?)
cestujicivevlaku (ktel'l?)
2. CititiI?i traduceti:
Unde ati facut cu mea?
Ted' jsouv kancelafi.
To jsoukolegovez kance-
lare.
Mezi BukurestiaOradeou
jesilnicevelmi dobra.
Silnice mezi Bukuresti a
Oradeoujevelmidobra.
Cumnatulmeu e un filatelist pasionat.
Amstatdeyorba cusocrul dumitale.
Scrisorilesintde lasoacra mea.
Cumnata surorii mele sta intr-un bloc
Dacia.
In cartierul nostru sintciteva
Daca va dor picioarele, stati jos!
Da drumulla radio!
Continuati! Va ascult.
Dati-mi un kilogram depere!
Va mai dau trei lei.
Sticlae aproapegoala.
Dati-ne0 sticla deYin
3. ltekneteve vsechosobach:
Ma dau jos la primastatie, te...
Ma voi da jos la primastatie, te...
142
de pe bulevardul
143
7. pe dinafarl!.:
Tot timpul drumului am
Celou cestu jsem stal(a) .
stat in picioare.

Pol!kejte okamzik!
N-are nici un rost.
To nema zadny smysl.
un telefon acasa!
Zatelefonujte mi domu!
Inti un foe?
Date mi pi"ipalit?
L E KC E
16
SOSIREA LA
CaHitoria a luat sfir!?it. Trenul s-a oprit in Gara de
Nord, cea mai mare gad din Bucure!?ti. Karel s-a dat
jos din vagonul de dormit. Pe peron if saluta un func-
tionar de la Ministerul Comertului Exterior. E tova-
ra!?ul Deleanu. Da mina ell Dvorak !?i se prezinta in
Iimba franceza. Apoi adauga in romane!?te: "Bine ati
venit la noi!"
- Bine v-am gasit, ii raspunde Karel tot in roma-
ne!?te.
- Cum? Dumneavoastra !?titi romane!?te? se mira
tovara!?ul Deleanu.
- Numai putin. Mai bine vorbesc ruse!?te !?i engle-
ze!?te. Dumneavoastra ce Iimbi straine cunoa!?teti?
- Cel mai bine vorbesc franceza.
mai putin dedt frantuze!?te.
Tovara!?ul Deleanu cheama un hamal !?i-i spune:
- Luati bagajele acestea duceti-Ie pina la ma!?ina
care ne a!?teaptii la
Apoi se adreseaza lui Karel Dvorak:
- Veniti, va rog, cu mine! Pe aici. Nu va grabiti,
avem timp destul!
In fata Garii de Nord e 0 piata mare. In jurul ei se
ridica blocuri inalte. Cel mai inaIt dintre ele e Palatul
Cailor ferate romane.
145
144
a adauga [ada-uga], adaug
[ada-ug] dodat, doplnit
aiei: peaiei tudy
eale, mn. c. cdi (HZ 12,HZ15)
z. eesta, draha;Cdileferate
romline Rumunske statni
drahy
s. obehod
cum jakze
decitnez
exterior [eksteri-or] (HZ3)
zahranicni
[funkei-onar] m.
Ui'ednik
a gasi: bine v-am g'asit! od-
poved na"vitam(e) vas!"
ha.mal m. nosic
a lua [Iu-a], iau brat, vzit;
a. lua skoncit
a se mira,. rna mir divit s(\
mina, mn. c. miini, Z. ruka;
a da mina eu cineva poda-
vat ruku nekomu
nord s. sever;de nordseverni
a seopri, mil -resc zastavitSEl sosirez. prljezd
palat, mn. c. -tes.pal,k tot rovnez, take
a se prezenta, rna prezint aveni, Yin pi'ijizdet; prieha-
(HZ22, HZ6) predstavitse zet; eu mine! pojdte
a se maridie zvedatse se mnou1; bine a*i venit!
s. konce vitam(e) vas!
MLUVNICE
L Hlasiwvezmeny(HZ 22)
HZ22: Samohl;'lska e se meni u nekteryeh sloves v i,
jestlizese na ni presuneprizvuk:
a se prezenta pfedstavovatse a veni pfijit, pfijet
ma prezint pfedstavujise vine pfichlizi, pfijizdi
2. Stupnovania srovnavani
Druhy stupen pi'idavnyeh jmen tvorime pomoci mai; treti
stupen se tvoi'i od druheho pripojenim tzv. clenu ukazova-
ciho*): eel (jedn. c. m., s.), eea (jedn. c. z.), eel (mn. c. m.),
cele (mn. c. z., s.). Nap!'.
bun dobry maibun I eelmai bun I
buna dobra maibuna eeamai buna . v. v'
bu.ni dobfi maibuni lepsl eeimai buni neJlepsl
bune dobre maibune eelemaibune
PHslovee stupnujemepodobne:
Dine dobfe maibine lepe eelmaibine nejlepe
pr'ed vyrazem,s nimz neeD srovnavame,stojideeit:
Vinul acesta e mai bun Tohle vino je lepsi nez
decit acela. tarnto.
Avem mai multe**) bagaje Marne vice zavazadel nez
decit du,mneavoast7'a. vy.
Rusc$te v07'besc mai bine Rusky mluvirn lcpe
decit fmntuze$te. francouzsky.
$) Srov.lekei 24,mluvni ekev)'klady bod 2.
00) Srov. lekci 7, mluvniekevyklady bod 6.
147 146
Pozml.mka: Je-li timto vyrazem presne i::!selne uri::enl, stoj!
pred nim de: Hotelul are mai mult de 0 sutci de
Hotel ma vice nezsto pokoju. Nu e maimultde trei kilometn.
Neni to vic nez tri kilometry. Nu costa mai mult de cinci lei.
Nestoji (to) vice nez pet lei. Costa mai putin de cinci lei.
Stoji (to) mene nez pet lei. Sintmai multde zece. Jejich vice
nezdeset.
Za tretf stupei'! klademe predlozku din; je-Ii osob nebo
predmetu, s nimiz neco srovnavame, vice, predlozku dintre:
Praga e eel mai mare ora$ Praha je nejvetSi mesto
din Cehoslovacia. v Ceskoslovensku. P.je
nejvetSi ceskoslovenske
mesto.
Tohle je nejlepsi z myeh
Aeeasta e eea mai buna
pfitelkyn.
dintre prietenele mele.
Tenhle kufr je ze vseeh
Geamantanul aeesta e eel
mai greu dintre toate.
nejtezsi.
l'oznamka: Treti stupen pridavneho jmena muze stat bud
pred podstatnym jmenem bez <::Ienu, anebo za podstatnym
jmenem, ktere ma ur<::ity <::Ien: Praga e ora$ul cel mat mare
dinCehoslovacia.
Stejny stupen vlastnosti vyjadi'ujeme pomoci la tel de
(nebo tot de nebototaUt de) ...ca (nebo ca ... :
{
ea} .
. sora el.
Ioana e }frumoasa
ea $l
tot a$a de
Jana je stejne tak (prave tak, zrovna tak) hezka
jako jejisestra.
Podobne :
{
a$a de } R' .
Cehoslovaeia nu e atit de mare ea omama.
CeskoslovenskonenitakvelkejakoRumunsko.
3.Destul
S prislovcem destul (dost) jsme se uz setkali ve 3. Jekci.
Pridavne jmeno destul se shoduje v rode a cisle s urcovanym
podstatnym jmenem: destul timp dost i::asu destul1 rabdare
do.st trpelivosti, destui*) bani dost penez, locuri dost
mIst.
Muzestat iza podstatnym jmenem:timpdestulapod.
4.Pfizvucne tvary osobnich a zvratnych zajmen
a maji - vedle dosud probranych
tva.ru 3. a 4. padu - Jeste tzv. tvary prizvui::ne. Ve 4. pade
to JSou:
mine mne
mis
tine tebe noi
dumneatavas voi
vas
el[jell jeho(m.), je(s.)
je (m.)
ea [ja] ji el [JeJ]
sine sebe ele [jele]
je (i.,s.)
Pred temito tvary stoji vzdy pe nebo jina predlozka pojici
'e se 4. padem (cu, in, la, linga, pentru atd.) ci prislovce ca
ca $i, decit. Uzivase jich '
A. vevetach neslovesnych
(Pe cine eauti?) Petine.
(Unde ne intilnim?) La
noi.
(Kohohledas?)Tebe.
(Kde se sejdeme?) U nas.
B. ve vetach slovesnych
-.po predlozce (s vyjimkou predlozky pe vyjadi'ujici pouze
4. pad):
N -am bani la mine. Nemam usebepenize.
Ati vorbit eu ei? Mluviljstes nimi?
- pri srovmivanf (tj. po ca, ca $i, decit):
Emai inalt dedttine. Je vyssinezty.
Nu vorbese romane$te a$a Nemluvim rumunsky tak
de bine ea ea. dobfejakoona.
*) HZ 15.
148
149
- pro zduraznenf osoby; v tomto pi'ipade je provazf
pi'edlozka pe a pi'islusne tvary nepfizvucne (viz lekci 5"
a lekei 6):
Mil cauti pe mine? Hledasmne?
Pravetaks pi'evnicenympoi'adkem slov:
Peminemil cauti? Mnehledas?
Poznamka: Zajmeno dumneata je provazeno
tvarem te, dumneavoastrii neprizvucnym tvarem va: Pe
dumneatateeaut. Pedumneavoastravaeaut. apod.
5. Nahradapodstatnehojmenaprislovcem
Mfsto in (limba) romanii, in (limba) francezii apod.}ze ric.i:
in in frantuze$te apod: Stejne m:s,t<?
(limba) romanii, din (limba) franceza apod. muzeme flel: dtn
romane$te, din apod.
6.Slovesa"alua,a veni"
a lua [a Iu-a] brat, vzit
iau [ja
u
] luilm [Iu-am]
ia!
iei[jej]*) luati [Iu-ac
i
]
luati!
ia [ja]*) iau [ja
u
]
a venipfijit, pfijet
vin venim
vino!
vii veniti
veniF!
vine vin
Poznamka: Sloveso a veni se casuje podle vzoru a dormi
(viz lekci 5). Ma vsak nepravidelny tvar pro 2. os. kladneho
rozk. zpusobu (zaporny tvar je pravidelny: nu veni! neehod!,
nejezdi!). V zakladudochazi kHZ18 a HZ 22.
.) Srov.stejne vyslovovana slova ei (oni; je; jeji), ea (ona).
150
EXERCITII
1. CiUti traduceti:
Carea eel mai scurt drum pina la hotelul Carpati?
Hotelul e cam departedeaiel.
Mai bineluati un taxi!
N-am bani la mine.
Atunei mergeti drept inainte pina ajungeti intr-o piata
mica.
Apoi 0 luatiladreapta:;;i travel'sati strada.
Hotelule imediatdupa colt.
2. inlimbaromana:
1. Ktere jsou nejlepSi rumunskeeigarety?
2. Vydelava vice nez ja.
3. Matedost penez?
4. Podle mehonazoru jeto nejlepsi rumunskevino,
5. Anglicky nemluvim takdobrejakomuj manzel.
6. Tenhlepokoj jeprave takvelky jakotamten.
7. Dnes jsempi! vice nez ty.
8. Pivomi ehutna, alevino jestevic.
9. Pojds ",imi!
10. Jeho neznam.Ji ano.
11. Jeto nejlepSistudentkaz naseho rocniku.
12. Mateneeo pro ne?
],3. Dnes se zda Radu unavenejSi nezv(lera.
14. Stojito nanejvysdeset lei.
15. Stojito nejmene ti'ieet korun.
3. Doplntechybejicis]ova:
Astazi rna simt...binedecit ieri.
$tiemai multecuvinte ... mine.
Ileana e ...fel desimpatica... Maria.
P,antofii sint ... ...aeeia.
Smt ... mai buni muneitori din intreprinderea noastra.
nu vorbese . . .de bine. ..
I
Pentru limba romana e .., u:;;oara '" limba franeezii.
n tramval meap ...multepersoane...in autobuz.
4. rumunsky:
vedle tebe- u nas - pro mne - s varni - k nemu - 0 nieh
151
5. a pisemne natyto otazky:
lECTIA A
Ince garas-aoprit trenul?
Ce despre Gara de Nord? 17
Cine il sal uta pe Dvorak?
Ce face Deleanu?
Ce adauga el in romfme::;te?
Ce-i raspundeKarel?
Ce limbi straine Deleanu?
Pecine cheamaDeleanu?
Ce spune hamalului?
LA HOTEL
Ce spune Deleanului KarelDvorak?
Undeii ma:)ina?
Ce ein Garii de Nord? Karel Dvorak vine in Romania pentru prima oara.
Ceseridica in jurul pietei?
EI va locui la hotelul Ambasador, 0 cladire impuna-
Caree blocul cel mai inaltdin
toarecuunsprezeceetaje.
6. Traducetiinlimbaromana:
In hoi, Deleanu se adreseaza portarului:
- SintdinparteaMinisteruluiComertuluiExterior.
1. Vlak zastavil naSevernim nadraii.
2. To jenejvetsi nadrazi v Bukuresti. Dumncalui e oaspetele cehoslovac pentru care am re-
3. Na nastupiSti me pozdravil Ufednik z ministerstva za-
tinut, saptamina trecuta, 0 camera cu un pat baie.
hranicnfho obchodu.
4. Predstavil se ve francouzstine.
5. Divil se, ze mluvim rumunsky.
6. Kterecizi jazykyznate?
7. Nejlepe mluvim anglicky.
8. Francouzsky umim mene nez anglicky.
9. Vezmete tahlezavazadla a odneste jek vychodu.
10. Pojcfte, prosim, tudy!
7. Invi\tati pedinafara:
Undeluatimasa?
Kde se stravujete? Kde bu-
dete jist?
Mergem pe jos sau luam
Pujdeme pesky nebo pojede-
tramvaiul?
me tramvaji?
Unde e cea mai apropiata
Kde je nejblizsj stanoviste
statiedetaxiuri?
taxiku?
Luati-o pe eel mai seurt
Vezmete to nejkratSi cestou!
drum!
lUi-a venit rau.
Udelalo se mi spatne.
153
152
- Cum se
- Karel Dvorak.
Portarul confirma retinerea camerel cere oaspe-
telui Dupa ce Karel completeaza de
cazare, cheia de la camera 209. Apoi se urea
cu liftul pina la etajul al doilea.
- Poftiti pe aici, spune liftierul, a treia pe
dreapta.
Camera e de marime mijlocie.*) In stinga se
de la baie, iar in dreapta se vede 0 fereastra care
da in bulevard. Sub fereastra se ana caloriferul. Intre
calorifer studio e 0 noptiera. Linga de la baie se
un dulap indipiHor. In mijlocul camerei sint
0 masuta doua scaune. Mobilierul e de cu-
loare cafenie*), covorul perdeaua galbena.
*) Srov. lekci 15, mluvnicke vyklady bod 3.
ambasador m. velvyslanec
(HZ 6) umisteny, po-
staveny
cafeniu kavovy, hnedy
calorifer, mn. -re s. teleso
ustredniho topeni
a completa, -tez vypliiovat
a confirma, confirm potvrzo-
.
covor, mn. -re (HZ 3) s.
koberec
ada: da in bulevard vede na
bulvar
din partea (+ 2. pad) z (ne-
ceho), od (nekoho)
doilea: al doilea druhy
dumnealui on (tenhle pan,
tenhIe soudruh)
dupA ce potom co, kdyz
z. listek; fi!jA de cazare
ubytovaci pi'ihlaska
galben zluty
a se gasi, rnA -sese byt
(nekde)
iara;a\e
impunAtor (HZ 3) impozantni
incApator (HZ 3) prostorny
intre mezi
lift, mn. -turi s. vytah; se
urcA cu liftul vyjede vyta-
hem
liftier [liftyjer] m. zi'izenec
u vytahu
MLUVNICE
manme z. velikost; de ma-
rime mijloeie stl'edni veli-
kosti
masutA Z. stolek
mijlce, mn. c. -euri s. prostre-
dek, s ti'ed; in mijlocul
(+ 2. pad) uprostred (ne-
eeho)
mijloeiu prosti'edni
mobilier [mobilijer] s. naby-
tek
noptiera [noptyjera] z.
stolek
oaspete (HZ 6) m. host
pe: pe dreapta napravo (z hZe-
diska jdouci osoby nebo
jedouciho vozidZa)
pentru prima oarii. poprve
perdea (HZ 13) z. zaclona
pOlta.r m. vrMny
a primi, -mese dostat
a retin, piiC.
(HZ 18) rezervovat, zamlu-
vit
z. rezervovani
studio [study-o], mn. -ouri,
s.
sub pod
treeut (HZ 6) minuly
vis-
iiovy
1. Zensky rod pfidavnych jmen
Pridavna jmena -tor maji v zenskem rode kon-
covku -e (pi'ed niz dochazi kHZ 3)*):
*) Srov. muncitor - muncitoare, invdtiitor - t.nvatiitoare,
incepdtor - incepatoare apod.
154
155
un dulap incapator
o camera incapiitoare
Tutez koncovku maji v mn.
dulapuri incapatoare
cam ere inciipatoare
prostornaskfiii
prostorny, skladny pokoj
I:! . rodu zenskeho a stredniho:
prostorneskrine
prostorne, skladne pokoje
V mn. C. rodu muzskeho je koncovka -I (jako u typu bun;
viz lekci 7, ml uvnickevyklady bod 2).
Pridavna jmena zakoncena -iu maji v jec;in. I:! . zenskeho
rodu koncovku -iea v mn.I:!. rodu -ii*):
un covor cafeniu hnedykoberec
omiisuta cafenie hnedystolek
covoare cafenii hnedekoberce
masute cafenii hnMestolky
Podobne tvori zensky rod a mn. C. pridavne jmeno
(cerveny ; rudy): (jedn. c.m., s.), rOl?ie (jedn. c. z.),
(mn. C. m.,Z., s.).
2. Cislovkyfadove
Radove Nslovky (krome 1.) se tvori od zakladnich pomoci
tzv. cl enu privlastnovaciho al (m., s.), 3 (Z.)**) a koncovek
-lea(m.,s.), -3(Z.). Odpovidaji na otazku al cite!ea? kolikaty?,
a cita? kolikata?
1. primul
intH
2.aldoilea
3. altreilea
4.alpatrulea
5. al cincilea [cincilea]
6. al
7. al
8. al optulea
prima
intH
a doua
a treia
a patra
a cincea
a
a
a opta
*) Srov. lekci 9, mluvnicke vyklady bod 5.
$O) Vice 0 nem viz v misledujici lekcL
9. atnouatea
10. alzecelea
11.alunsprezecelea
12.aldoisprezecelea
13. al treisprezecelea
14. alpaisprezecelea
15.al cincisprezecelea
[cinsprezecel ea]
16. al
17.al
18. aloptsprezecelea
19. al nouasprezecelea
20.aldouazecilea [douazecilea]
. 21. aldouazeci unulea
27. aldouazeci
30. al treizecilea [trejzeCilea]
40. alpatruzecilea[patruzecilea]
50. alcincizecilea[cinzeCilea]
60.al [sajzeCilea]
70. al [saptezecilea]
80. aloptzecilea [obzecilea]
90.alnouazecilea [nouazecilea]
100. al0 sutalea
anoua
a zecea
a unsprezecea
a douasprezecea
a treisprezecea
a paisprezecea
a cincisprezecea
[cinsprezeca]
a
a
a optsprezecea
a nouasprezecea
a douazecea
a douazeci una
a douazeci

a treizecea
a patruzecea
a cincizecea
[cinzeca]
a
a
aoptzecea [obzeca]
a nouazecea
a 0 suta
poznamka:RadoveNslovkystoji budpred podstatnymjme-
nem bez I:!lenu, anebo za podstatnym jmenem, ktere rna url:!ity
clen: a treia nebo a treia.
O
)
Radova Nslovka "prvni" se preklada
- p1'imu! (m., s.), prima (t.), ktere stoji pred podstatnym
jmenem, nebo inti i , ktere stoji za podstatnym jmenem: pri-
mu! etaj nebo etaju! intii;
*) Srov. postaveni tretiho stupne pt id. jmen (viz pfedcha-
zejici lekci) .
156
157
- na konci slozenych Nslovek (jako 21., 31., '" 101., 231. ,
...) unulea (ret, s.), una (z.): 21. al douazeci $i unulea, a doua-
zeci $i una, 231. al doua sute treizeci $i unulea, a doua sute
tl'eizeci $i una atd.
Poznamka: Tvar intii se uziva v datecht). - Za radov-ymi
Cislovkami se nepisetecka: la 5iunie 5. cervna.
3. Cislovkypfislovecne
Odpovidaji na otazku (pentru) a c-ita oara? pokolikate?:
(pentru) prima oara poprve
(pentru.) a doua oara podruhe
(pentru) a zecea oara podesate
(pentru) ultima oara naposled
Pi" edl ozka pentl'U neni pred pfislovetnymi Nslovkami nut-
nd. Musi byt jen tehdy, doplnuje-li sIoveso a fi v pfitomnem
case:
Sintem aici pentru prima Jsmetupoprve.
oara.
4. UiivaniClenu
Vsimneme si uziti urtiteho clenu v teto vete z clanku La
hotel :
Sub jereastra se ajlCi calo- Pod oknem je teleso
rife1"Ul. u;trednihotopeni.
Presto, ze 0 podstatnem jmenu calorifer se v clanku do-
sud nemluvilo a v uveuene vete neni blize urceno, ma urcity
clen. V danesouvislosti ho toliz za predem zname:
v kazde obytne mistnosti jelopne teleso.
5. Zdvofilostnizajmena
Rumunstina ma krome zdvofilostnich zaJmen dumnea-
voastl'a, dumneata izdvofilostni zajmena pro 3.os.: dumnealui
[dumn"aluj] on, dumr.eaei [dumneajej] ona, dumnealor [dum-
*) Viz iekci 9, mluvnickevykJady bod 6.
oni, ony. Tyto tvary jsou nemenne. Chovaji se jako
tvary osobnich zajmen*): Pe dumnealui il C1mOa$-
tetL 0 a$teptam pe dumneaei . Dumnealor Ie dau un telelon.
EXERCITII
1. Slovav zavorkachdejtedovhodneho tvaru:
o locuinta (incapator)
un autobuz
c cravata (aibastru)
ciorapi
un geamanlan (incapatOl'j
o ma$:na
pan1 0fi (negru)
ocanapea (\' i$iniu)
pijamaie (galben)
un scaun (negru)
o batista (cafer.il.l)
costume (alcastru)
2. in limbaromflna:
1. PokoJikate jstev Rumunshu?
2. Kdyjstepfijeldo Ceskoslovenska pope ve?
3. V kterem poschodi bydlite?
4. Bydlime v piitem poscbodi.
5. Okna naseho bytu vedou na namesli.
6. f{oJikata staniceodtud jeSeverninadrazi?
7. Tojesesta stanice.
8. Vystoupite na ti'eti stanici.
9. Cesta byia dost unavna .
10. Jaky programmate na pi'iSti tvden?
11. Libise vdm cervena barva? -
12. V Bukuresti je impozantnich budov.
1.1. DostaJi jsmese k sedmnactelekci.
::: .
Avem nevoie de 0 camera cu doua paturi, pen ;ru doua
zile.
N-avem nici 0 cameralibera.
-*) Viz lekci 16, miuvnickevykJady bod 4.
158
159
18
tncercati lacaminulstudentescde pesplaiul Independentei.
Cum ajungem acolo?
Va aratpeharta.
4. Odpovezteustne a natytootazky:
Pentrua cita oaravineKarelin Romania?
La care hotel va locui?
Cume cladirea hotelului?
Cite etajeare?
Cui seadreseaza tovara$ul Deleanu?
Cespuneelportarului?
Ce face portarul?
Ce numararecamera lui Dvorak?
La al citelea etaj se afla?
CumajungeKarel pinala etajulal doilea?
Cume camera?
CesegaSe$te instinga?
Undeda fereastra?
Undeseafla caloriferul?
Cee intrecalorifer studio?
5. inlimba romana:
1. Pl'ijizdim do Rumunska poprve.
2. Budu bydlet v hotelu Ambasador.
3. Ministerstvo zahranicniho obchodu pro mne rezervovalo
jednohizkovy pokoj s koupelnou.
4. Vypli'lte, prosim, prihlasku.
5. Prosim klic od pokoje209.
6. Jecfte vytahem!
7. Pokoj jestredniveJikosti.
B. Dvereod koupelny jsou vlevo.
9. Okno vede na Magherovu t!idu.
10. Vedledveri jeprostorna skfii'l.
6. Invatatipedinafara:
N-am bine. Nerozumel jsemdobre.
Vorbiti mai rar, varog. Mluvteprosim pomaleji.
Imi parerau. To me mrzi. Lituji.
::;tiu din proprie experien- Znam to z vlastni zkusenosti.

Va. sint foarte recunoscator Jsem yam velice
(recunoscatoare). (vdecna).
LECTIA A OPTSPREZECEA
PRIMA DIMINEATA A LUI DVORAK
LA
E dimineata. Karel Dvorak se se da jos
din pat. Dupa ce face un putina gimnastica, se
se piaptanainfata oglinzii. Incepesa se
imbrace. Afara e soare. E mai cald decit la Praga.
Karel pune 0 alba de matase, un costum
albastru,0 cravata ciorapitot pantofi
negri.
La ora noua fix se cu Deleanu
inrestaurantulhotelului.
- Buna dimineata! il saluta Deleanu. Cum ati dor-
mit?
- Multumesc,bine.
- Sintetimultumitdecamera?
- Sintfoartemultumit.
- Imipal'ebine.
Amindoi iau micul dejun discuta programul de
lucru al lui Dvorak. El trebuie sa se duca mai intH la
Agentia economica a Republicii Socialiste Cehoslo-
vace, apoi la Ministerul ComertuluiExterior la Ca-
mera de Comerta RepubliciiSocialisteRomania.
Karel noteazanumarulde telefonalluiDeleanu:
- De la Agentie va dau un telefon va spun la ce
Ora vin laminister.
160
161
-- -- - .-
- Bine. Ineaz ea Iipsese dinbirou, putetilasa vorba
la Gheorghiu. E un eolaborator al meu. Ce
faeetidupa-amiaza?
- Inprimulrind trebuiesa rna due la
-
162
-
agentie [adzencije] z. jedna- a lua: a lua micul dejun sni-
teistvi; agentie economica. dat
obchodni oddi'!ieni (zastu- lucru: delucru pracovni
pitelskeho uradu)
mai intH nejprve
alb bHy
m1tase Z. hedvabi; de mll.tase
amindoi oba hedvabny
a se b1rbieri [barbijeri], m1 mieul dejun s. snidane
-resc houtse
multumit (HZ 6) de eeva spo-
cald tepIy; e cald je tepio kojenys netim
CameraZ. decomertObchod-
a-',Ii nota, imi -tez pozname-
ni komora natsi
caz, mn. C. -zuri s. pi'ipad;
oglinda, mn, -nzi (HZ 4) Z.
incazc1 jestlize zrcadlo
colaborator m. spolupracov-
a parea: imi pare bine to me
nik
tesi
a da: a da un telefon zatele-
a sc pieptana, m1 pieptll.o
fonovat; a seda josdin pat (HZ 7, HZ 20) cesat se
vstat z postele
z. posta
a discuta, discut (HZ 6) pro-
a pttne: ii?i pune 0 ell.ma!/a
jednavat
albA bere si bHou kosili,
dupii.-amiaza odpoledne obleka si bHou kosili
dUi?, mn. C. -i?ul'i s. sprcha;a
restaurant [resta-urantl, mn.
face un du!? osprchovat se C.-tes. restaurace
economic hospodal'sky
soare: e soare sviti slunce
fix presne tot rovnez
gimnastic1 Z. telocvik; a face
a trebui: trebuie sl m1 due
gimnastic1 trochu si musim jit
zacvicit
a se trezi, rna -zesc probudit
a incepe, ineep, ineeput se
(HZ 1) zatinat
tmavoterveny, vis-
a Iipsi, -sese chybet; a lipsi novY
din birou nebyt v kance- vorbA Z. slovo; ret; a lisa
laU vorbanechat vzkaz
MLUVNICE
l. Privlastnovaciclen
Podstatne jmeno (nebo zajmeno) v 2. pade musi stat bez-
prostredne za podstatnym jmenem s urtitym tlenem:
colegul De- kolega soudruha Deleana
leanu
163
prieteniiRomaniei prateleRumunska
cliidireahotelului budovahotelu
bagajeleluiDvorak Dvohikovazavazadla
Jestlize podstatne jmeno ,a) nema clen,
b) nestoji bezprosti'edne pi'ed podstatnym jmenem v 2. pade,
c) neniv danevetevyjadi'eno, musi byt pi'ed podstatnym jme-
nem v 2. pade zastoupeno tzv. clenem pi'ivlastnovacim, s nimz
se shoduje v rode a al (jedn. c. m., s.), a (jedn. c. 2:.),
ai(mn. c. m.), ale(mn. c. 2:., s.):
un coleg al tovara!?ului jeden kolega soudruha
Deleanu Deleana
cei mai multi prieteni vetsina pratel Rumunska
aiRomaniei
cliidirea impu.niitoare a impo-zantni budova ho-
hotelului telu
(Bagajele mele sint (Moje zavazadla jsou ta-
aici). Ale lui Dvorak dy). Dvorakova jsou
sintincamerii. v pokoji.
Totez pIaU u pi'ivlastnovacfch zajmen, ktera nahrazuji
u osobnich zajmen tvar 2. padu*): colegul meu, ale: un coleg
aJ meu apod.
2.Prekladzajmena"cl?"
Ceske zajmeno prekladame 2. padem zajmena cine,
pred nimz stoji pi'ivlastnovaci Ten se shoduje v rode
a s pi'edmetem, na kteryseptame. Napr.:
Al cui e creionul acesta? Ci jetahletuzka?
A cuie hartaaceasta? Ci jetahlemapa?
Aicui sintochelarii ace$- Cf jsoutyhlebryle?
tia?
Ale cui sint tigiirile aces- Ci jsoutyhlecigarety?
tea?
*) Viz lekci 13, mluvnicke vyklady bod 2.
3.Spojovacizptisob(konjunktiv)
Tvary spojovaciho zpusobu se rovnaji tvarum pi'itomneho
casu, pi'ed nimizstojispojkasitJenv 3. os. jeodchylka. Ma-li
3. os. jedn. c. pi'itomneho casu koncDvku -a, je v 3. os. obou
Cisel konjunktivu koncovka -e. A naopak : tam, kde je v 3. os.
jedn. c. koncovka -e, je v 3. os. obou 6sel konjunktivu kon-
covka -A:
a cauta: sa caut sa ciiutiim
sa cauti sa ciiu.tati
sa caute sa caute
a seduce: sa mii duc sa ne ducem
sa te duci sa vii duceti
sa se duca sa se duca
Zapornetvary:
sa. nucaut,sA nu cauti,sA nucaute,...
sa. nurnA duc, sA nu teduci,sil. nuseducA, ...
Spojovacim zpusobem pi'ekladame velmi casto infi-
nitiv:
Paksezacinaoblekat.
Apoi incepe sa se im-
brace.
Zacinameprojednavat
Incepemsadiscutiim pro-
pracovniprogram.
gramulde lucru.
V prvni rade musim jit
In primm rind trebuie sa
napostu.
maducla pO$tii.
Poznamka: Po slovese a putea muze nasledovat infinitiv
(bez predlozky a) nebo konjunktiv: Puteti lasa vorbd la to-
vara$ul Gheorghiu. Puteti sa lasati vorba la tovara$ul Gheor-
ghiu.
4. Sloveso"muset"
Ceske sloveso "muset" prekladame v pritomnem jed-
notnym tvarem trebuie*) a konjunktivem pi'fslusne osoby:
*) Jde 0 3. os. pritomneho casu slovesa a trebui. Viz lekci
25, m\uvnickevykladybod 3.
164
165
sa caut musim
sa cauti
musis;' )
trebuie
sa caute
sa cautam
musi
musime
hledat
sa diutati musite
sa caute musi
Zaporne tvary:
nu trebuiesacaut,nu trebuiesA cauti,...
5. Uzivaniclenu
Ve vetach vyjadfujicich pfirodni jevyzllstavapodmet nevy-
jadi'en a podstatne jmeno za slovesem je obvykle bez
E dimineatii.. Je rano. E searii.. Je E intuneric. Je tma.
E soa1e. Svitislunce.
6. Cislovka"amindoi"
Ma dva tvary: amindoi (oba), amindouA (oM). Podstatna
jmena,kterastoji za nimi, maji elen:
amtndoi tovara$ii obasoudruzi
amtndouii fetele obedivky
amtndoua locurile ob.e mista
EXERCll'lI
1. Slovesa v zavol'kach dejte do vhodneho tvaru konjunktlvu:
Dumneata:;;tii (a gati)?
(eu) tncep (a citi) 0 carteinteresanta.
Cucinedoriti (a vorbi)?
(eu) Mline nu pot (a veni).
Incepem (a discuta) programul lor de lucru.
Clnd puteti (a veni)?
(eu) Pot (a se uita) la aparatul dumneavoastra de radio?
Silviaincepe (a sepieptiina).
Dumneavoastraputeti (a citi) fara ochelari?
(eu) Din pacatetrebuie (a pleca).
(voi) Nu trebuie (a segrabi).
(el) Trebuie (a seduce) acolo.
2. Traducetiin limba roma.na.:
1. Ci jsou tyhlecigarety?
2. Tohle jsou vasecigarety. Kde jsou moje?
3. Ci jetenhlekufr?
4. Tohle jemuj kufr.VM jev pokoji.
5. Ci jsou tyhlebryle?
6. Nevim; (;i jsou.
7. Ci jsou tyhle noviny?
B. Nevite, jsou?
Minuly
I
::
. sa caute
b
a tre utt cautam
sa cautati
sa caute
Zapornetvary :
musel,-ajsem I
musel, ,.a jsi**)
musel,-a
museli, -yjsme /hledat
musel,-a,-i, -yjste
museli ,-y
n-atrebuitsA caut,n-atrebuitsacauti,..
Budouci
/
::
sa caute
va trebui 1 cautam
sa cautati
sa caute
Zapornetvary:
budumuset I
budesmuset***)
budemuset
budememuset /hledat
budetemuset
budoumuset
nuvatrcbuisacaut, nuvatrebuisacauti,...
*) Nebo: musite (jde-Ii 0 osobu, kterou oslovujeme dum-
neata).
U) Nebo : musel , -a jste (jde-Ii 0 osobu, kterou oslovujeme
dumneata).
U*) Nebo: budete muset (jde-Ii 0 osobu, l,terou oslovujeme
dumneata).
166
167
9. Ci jetahlekniha?
10. SoudruzkyIonescove.
11. Moje mfsto jetady, vase je tam.
12. Musite pi'ijft.
13. Nejprvese musim oholit.
3.
Numele prenumele:...
Data locul ...
Cetatenia:...
Numarul ...
Domiciliul: ...
Scopul calatoriei: ...
Semnatura: ...
4. Doplntevhodny tvar privlastnovacihoclenu:
o colega...mea
costumul deseara...domnului Dvorak
citevaciirti ...profesorului nostru
cei mai buni prieteni ...
etajul ...zecelea
primulsot... mele
pentru ...pa traoarii
cel mai mic copil ...sotilor Petrescu
electricade ras ...lui Mircea
citeva bagaje... straini
programuldelucru ...delegatiei noastre
5. TraduceUinlimba romana:
l. Probudil jsemsea vstal jsemz postele.
2. Osprchoval jsemse.
3. Musfmse a obleci.
4. Beru si bilou kosili, modry oblek, tmavocervene punco-
chya polobotky.
5. Pi'esne v devet hodin se sejdu se soudruhem Deleanem.
6. Jitespokojens pokojem?
7. Nejprve musim jit na obchodni zastupitelstvi Ceskoslo-
venskesocialistickerepubliky.
8. Poznamenejtesi mojetelefonni Nslo.
9. Jestlizenebudu v kancelai'i, mlizete nechat vzkaz u sou-
druhaGheorghia.
10. To jemlij kolega.
6. ustnea pisemnc natytootazky:
Ce face Karel Dvorak dupii ce se da jos din pat?
Undese
Ceface apoi?
Cume la
Ce costum puneKarel?
Cind unde se cu Deleanu?
Ceil intreaba Deleanu pe Dvorak?
Ce discutii amindoi?
UndetrebuieDvoraksase duca mai intH?
$iapoi?
Ce noteazii Karel?
De undeva da un telefon Deleanu?
Ceii va spune?
La cine poate lasa vorbii , in caz ca Deleanu lip-
din birou?
Cine e tovarafiul Gheorghiu?
Cevaface Karel dupa-amiaza?
7. pedinafara:
Cemaie nou?
Co jenoveho?
Am de lucru pina peste
Mam pracenad hlavu.
cap.
Trebuie sa starn de Yorba.
Musime si (spolu) pohovoi'it.
de aeord?
Souhlasite?
Ce pot sa fae pentru dum-
Co provas mohu udelat?
neavoastra?
168
169
19
LECTIA A NOUASPREZECEA
1. CitiU 'Ii tradueeti:
Peseurtdespre Cehoslovaeia
Socialista este in Europa
La nord-vestse mvecmeaza cu Republica Democrata
Germana, la nord cu Republica Popularii Polonii la riisiirit
cu l!'niunea Repyblicilor Socialiste Sovietice, la cu Re-
publica. Populara yngarii l?i cu Austria, iar la sud-vest cu
Repu_bllca Federala a Germaniei. Ca marime Cehoslovacia
.locul al cincisprezecelea in Europa. In arepeste
15 milioanedelocuitori.
" Relieful es!e, mai mare parte, deluros
.. l'v!untll mal maltl smt Carpatii. 0 cimpie mai
eXlsta nU':Tlal m partea de sud a tarii, de-a lungul Du-
narn. Ceh.oslovacla are 0 retea bogata de ape curgatoare care
se varsa m Marea Nordului (Elba afluentii ei) , in Marea
Baltica (Odra) m Marea Neagdi (Dunarea afluentii ei) .
Cel mai lung riu din taraeste Vltava.
Republica Cehoslovaca a luat fiinta la sfiqitul primului
razboi mondial. Independenta ei a fost proclamata la 2B
octombrie 1918. Din anul 1948 popoarele ceh slovac con-
struiescsocialismul.
RepublicaSocialistaCehoslovacase compunedin Republica
Socialistii Ceha (Cehia) Republica Socialista Slovadi (Slo-
vacia). Capitala tiirii este Praga, unde au sediul
republicii, guvernul Adunarea Federala.
Sterna Republicii Socialiste Cehoslovace reprezintii 0 pa-
viiza husita de culoare Pe pavaza se afla 0 stea in cinci
colturi l?i un leu alb. Leul poarta pe piept un scut mai mic,
cU'silueta albastra a muntelui Krivan cu 0 flacara de cu-
loare aurie. Leul alb estesimbolulstatului ceh incii dinsecolul
al treisprezecelea.Virful Krivansimbolizeaza muntiiSlovaciei,
unde, 'in 1944, a izbucnit Rascoala NationaHi Slovaca.
2. Odpovbteiistnea pisemnenatyrootazky:
Unde este Republica Socialistii Cehoslovaca?
Cu ce tari seinvecineaza?
Al citelea loc ocupa in Europa, ca marime?
Citi locuitori arein prezent?
Cum este reliefulCehoslovaciei?
Caresint muntii cei mai inalti din Cehoslovacia?
In ce partea tarii existii 0 cimpie mai intinsa?
Ince miirrse varsa riurile din Cehoslovacia?
Cumse cel mai lung riu din tara?
Cind a luatfiinta Republica Cehoslovaca?
Din ce an construiesc popoarele ceh slovac socialismul?
Dincite republicisecompuneCehoslovacia?
Unde au sediul republicii, guvernul Adu-
nareaFederalii?
Ce l?titi despre sterna Republicii Soc"ialiste Cehoslovace?
3. Preloztea dejtedo zenskeho rodu:
E un omsimpatico E 0 femeie simpatica.
antipatic.
E un muncitor harnic.

E un bliiat vesel.
ordonat.
171
170
E un elev silitor.
inteligent.
Nu fideiordonat!
lenel/!
nervos!
nepasator!
increzut!
trist!
Fiimai modest!
mai atent!
oj. Cititi traduceti:
Douailustrate
Karlovy Vary 3 iulie 19..
Dragi prieteni,
Va trimitem multesalutari din Ceho-
slovacia unde sintern in excursie. Pi-
na a.cum am vizitat oragele Bratisla-
va 91 Praga, care ne-au placut foarte
mult. In prezent ne afliim la Karlovy
Vary, cea mai frumoasii statiunebal-
nearii cehoslovaca. Peste tot cazarea
!ii masa sint bine organizate. Vremea
: minunata l/i ne distriim bine. Piicat
msa!=a . timpul trece prea repede. Pe
la sflqltul saptaminii ne vom reve-
la Bucurel/ti. Vii rugiim sa trans-
mlteti salutari din partea noastrii lui
Ion. Pe curind! Radu 9i Rodica
Praga21 decembrie 19
Dragii Munteanu,
eu ocazia Anului nou itt urez multa
sanatate 9i spor la munca. La multi
ani!
Al dumitale
K. Dvorak
Familiei
Constantinescu
p-taNatiunilor
Unite, 2
sectorul 4
7000 Bucurel/ti
Rumunsko
Tovarai?ului
Alexandru Munteanu
b-dul Eroilor, 15
1900
Rumunsko
5. ttekneterumunsky:
1. V kolik hodin jstese vnitili z divadla?
2. Kamjsi poloZil mou patentnituzku?
3. Mam dojem, ze jenastolev tvem pokoji.
4. Privezl jsem vitm nejake darky od vasi sesti'enice.
5. Nepl'iSli, ackoli jsme jepozvali.
6. Muj bratranec nemuze pi'ijit, protoze je nemocen.
7. Psal jsemji, ale neodpovedela mi .
8. Umitetidit (auto)?
9. Casto jezdime navYlet.
10. Kdy jstese narodil?
11. Narodil jsemse 3. dubna 1935.
6. Cititii?i traduceti:
Nu spunenimic bundespretine, dici nimeni nu te va crede.
Nu spune nimic rau despre tine, caci toti te vor crede.
(Garabet Ibraileanu,*) 1871-1936)
7. pedinafara:
Mi s-a luat 0 piatra de pc
Spadl mi kamen ze srdce.
inima.
Comuzes udiHat dnes, nene-
Ce poti face azi, nu lasa pe
cMvej na ziUek.
mHne.
Jaksi lcdo ustele, taksi lehne.
Cum iti a,terni ai?a vei
dormi.
Ce e mullstriu.
Vseho moc skodi.
Pes, ktery steka, nekouse.
Ciinele care latra nu

Kdyz se dva Mdaji, ti'eti se
Cind doi se ceartii. al trei-
lea
smeje.
Hlad je nejlepsi kuchar.
Foamea e cel mal bun bu-
cii.tar.
Patru ochi vlid mai bine
Dva vidivic nez jeden.
decitdoi.
Mai bine mai tirziu decit
Lepe pozdeji nez nikdy.
niciodata.
Cine ridelaurmaride mai
Kdo se smeje naposled, ten se
bine.
Slneje nejlip.
Sarbatorifericite!
Prijemnesvatky!
0) Celny rumunsky literitrni historik a kritik, profesoI' na
univerzitev Jasech.
172
173
LECTIA A DOUAZECEA
20
PRINZUL
In Romania prinzul se de obicei, mai tirziu
decit in Cehoslovacia. Pe la ora doua un sfert, Karel
Dvorak impreuna cu Deleanu cu Mircea
Grigorescu de la Camera de Comert au intrat in res-
taurantul Union, unul dintre cele mai cunoscute res-
taurante din Localul, foarte luminos
curat, se afla la etajul intii al unui bloc-turn. Dvorak
colegii lui romani au gasit 0 masa libed in apro-
pierea unei ferestre, de unde pot vedea bine piata
Palatului.
- Da-ne, te rog, lista, spune Deleanu unui ospatar.
Karel pc lista numele unor mincaruri ne-
cunoscute: mamaliga cu brinza smintina, ciulama
de pui, musaca de cartofi, iahnie de fasole altele.
Nu ce sa aleaga.
- Ce puteii recomanda unui strain care nu e
nuit cu bucataria romaneasca? se adreseaza el come-
senilor. Cu ajutorul lor, comanda oua it la russe, supa
de friptura de porc salata de castraveti. Grigo-
rescu ia 0 portie de masline, 0 ciorba sarmaIe cu
mamaliga. Deleanu, care tine regim, alege supa cu
pilaf datite.
- Ce doriti sa beti? intreaba ospatarul.
- Te rog sa ne aduci 0 sticIa de vin alb un sifon.
174
Ospatarul pune pe masa linguri, furculite, cutite
un cu piine, pentru ca la romani piinea nu
la nici 0 masa. El aduce mincarea toarna
vin in pahare.
- Mai doriti ceva?
- Nu, multumim.
La mesei, toti beau cite 0 de cafea
turceasca. Apoi cer nota de plata.
- Lasati-ne sa platim noi, spun romanii lui Karel
Dvorak. Sinteti invitatul nostru.
i

! ill /
I

175
a alege, aleg, pi'ic. ales (HZ 1)
vybratsi
apropiere [apropijere] z.bliz-
kost; in apropierea (+ 2.
pad) blizko (neceho)
bloc-turn, mn. t . blocuri-turn
s. budova
br-inza z. syr
castravete (HZ 6) m. okurka
mn. c. (HZ 13, HZ
23) z. salek; cite 0 cea!?ca
po jednomsalku
ciorM [corba] z. (kysela) po-
levka
ciulama [culamaj depuiz. za-
delavane kufe
clatitaz. pala{;inka
comesean (HZ 13) m. spolu-
stolovnik
mn. c. -1e, s. kosik
curat (HZ 6) cisty
cutit,mn. c. -te s. nuz
friptura, mn. c. -ri z. pecene
furculitA. z. vidli{;ka
galu!lca (HZ 23) z. nok
iahnie [jahnyje] de fasole z.
d fazole
invitat (HZ 6) m. (pozvany)
host
impreuna [impre-una] spolu,
spolecne
lingura, mn. c.-ri z. lzice
a lipsi: nu IIpse!lte la nici
omasa nechybi u zadneho
jidla
listaz. jidelnilistek
local, mn. c. -luri s. restau-
racnf podnik
mamaliga z. kukuri cna
maslinaz. oliva
mincare, mn. c. -caruri z.
jidlo
musacaz. zapekaneplatkyze-
leniny s mletym masem
necunoscut (HZ 6) neznamy
oblcei, mn. c. -iurl s. zvyk;
deobicei oby{;ejne
obillnuit [obgnujit] eu zvykly
na
ou, mn. c. oua [ouA] s.vejce;
ouaalarusse [rUs] ruska
vejce
pilaf, mn. c. -furi s. rizoto
piinez. chleb
plata, mn. c. pld*i (HZ 12, HZ
6) z. placen!; notade plata
u{;et, u{;tenka
porc m. vept ; de pore vepfo-
vY
por*ie [porcije] z. porce
MLUVNICE
1. Hhiskovezmeny(HZ23)
pui m. kul'e
a recomanda, recomand,2. 08.
recomanzl (HZ 4) doporu{;it
regim, mn. c. -muri8.
z. raj{;e
salataz. salat
sarmaz. plneny vinny (zelny)
list
siron, mn. c. -ne (HZ 3) s. so-
dovka
smintinil.z. smetana
sticlil. z. lahev
tirziupozde;mal tirziupozde-
ji
tureesc (HZ I, HZ 2) tureckt
a turna,tom (HZ 8, HZ 9) na-
lit
a tine, tin, pfiC. *inut (HZ18)
drzet
HZ 23: Souhlaskova skupina !lc se men! v !It pi'ed koncov-
kouobsahujfci e neboi:
galu$ca nok
galu$te noky salky
2. Skloiiovanipomocineurcitehoclenu
Neur{;ity {;len (un, 0 , rna v 2. a 3. pade tvary unul,
unei, unor. Podstatmi a pfidavna jmena, ktera nasleduji za
unui , maj! tyz tvar jako v 1. piide jedn. (;. Nasleduji-ll za
unei, unoT, maji tvarshodnys 1. pademmn.(;.*):
*) Srov. lekci 14, mluvnicke vykladybod 1.
176
177
jedn. c. mn.c.
1.,4.pad uncoleg 1.,4.pad ni$tecolegi
(roman) (romani)
2.,3.padunuicoleg - 2.,3.pad unorcolegi
(roman) (romani)
jedn. c. mn. c.
1.,4.padomasii. 1.,4.pad ni$temese
(libera) (libere)
2.,3.paduneimese 2.,3.pad unormese
(libere) (libere)
opi'edlozce pe ve 4. padt\ viz lekci 12, mluvnicke vyklady
bod 7.
Take pi'ed 2. padem tvoi'enym pomoci , .clenu
stojipi'ivlastnovaciclen, a to za tyC?Z pnsklo-
novani s clenem urcitYm). Napr. la eta,ul mht al unul
bloc-turn v prvnim poschodi jednoho vt\zoveho domu.
Pi'ivlastnovaci clen a (jedn. c. z.) zustava i, po unei
beze zmt\ny : 0 colega a noastra - 2., 3. pad unet colege
a noastre.
3.Mnoinecislotypu"minciiruri"(jidla)
Nt\kolik podstatnYch jmenrodu zenskeho rna v mn. C. kon-
covku -uri, ktera kromt\ cisla vyjadi'uje ruznost druhiI:
jedn. c.
1., 4. pad 0 mincare mincarea
2.,3.pad uneiminciiri minciirii
mn. C.
1., 4. pad mincaruri mincarurile
2.,3. pad unorminciiruri mincArurilor
.) Viz lekci 18, mluvnicke v)' klady bod 1.
4.Konjunktiv
Nesmime zapominat na to, ze koncovka 3. os. konjunktivu
zpusobuje casto jinehlaskove zmt\ny nez koncovka 3. os.jedn.
c.pfitomnehocasu:
merge sa mearga HZ 1
iese sa iasa HZ 20
vede sa vada HZ 20
vinde sa vinda HZ 14
cunoa$te sa cunoasca HZ 2
Slovesa casovana podle vzoru a vorbi (a locui) maji v 3. os.
konjunktivu koncovku -easel(-Iasel):
vorbe$te sa vorbeasca
locuie$te sa locuiasdi
Konjunktiv se uziva tez ve vedlejliich vt\tach, ktere jsou
v celitint\ uvozenyspojkou"aby":
M-aurugatsavinjoi. Prosili me, abych prisel
vectvrtek.
Tovarii$ul Ionescu do- Soudruh Ionescu si pfeje,
re$tesa-I abyste na neho po-
ckal(i).
Konjunktivem vyjadi'ujeme casto i cesky rozkazovaci zpu-
sob:
Terogsaneaduci0 sticla Prosim vas, prineste nam
de vinalb. lAhev vina.
Varugamsavenitimiine. Prosimevas, prijcftezitra.
5. Spojovani osobnich a zvratnych zajmen s konjunk-
tivem
Nepi'izvucna osobni a zvratna zajmena ve 3. a pa.dt\.stoji
mezi so. (ptipadnt\ so. nu) a slovesem. Tvary imt, ift, tt,
(3. pad) ail, ii (4. pad) maji podobu -ml, -*1, -i, -I, -I):
.) Srov.lekci 13, mluvnickevykladybod 4.
178
179
Ce vin puteti sa ne re- Ktere vino nam muzete
comandati? doporucit?
va rog sa nu va suparati. Prosimvas, nezlobtese.
Incepe sa se biirbiereasca. Zacinaseholit.
Pot sa-ti cer ceva? Mohu na toM niko ehtit?
Stoji-Ii za osobnimi nebo zvratnymi zajmeny v 3. pade
osobni nebo zvratne zajmeno ve 4. pade (krome 0)), spojka
sa zustava v pismu bezspojovaci Mrky:
Pot sa ti-l recomand. MohutihodoporuCit.
Va rog sa ni le aratati. Prosim vas, ukazte nam
je.
6. Cislovkypodilne
Jsou slozeny z cite+ zakladni cfslovky. V rumunstine se
jich uziva casteji nez v cestine:
Intrati cUe unu! Vehazejtepojednom!
Am biiut cite 0 cafea. Kazdy jsme vypili jednu
kavu (po jedne kave).
EXERCITII
1. 1tekneterumunsky:
kolem jednoho volneho stolu
pracovni program jednedelegace
pred jednoudrogerii
nejmensi dite jednlkh pratel
uprostred jednoho namesti
cestovni kabela jednohocestujiciho
nad jednouski'inf
celniprohlaseni jednekolegyne
v blizkosti jednerestaurace
2. Cititi traduceti:
Castravetii sint preaacri.
Salatanu e destul desarata.
.) 0 techto spojenich viz lekci 13, mluvnicke vyklady bod 4,
a lekci 14, mluvnicke vyklady bod 3.
Adu-misare!
Ad-o!
Supa e aproape rece.
Cartofiisinttari.
Carneae preagrasa.
Paharule murdar.
3. Slove:;a v zavorkach dejtedo vhodneho tvaru konjunktivu:
N-aputut (a deschide)
Oaspetiidoresc (avedea) unfilm romanesc.
Nu poate (a merge) mai repede.
L-amrugat (a inchide) fereastra.
Lumeaincepe (a ie$i) din cinematograf.
Dupaprinz,sotul meue (a dormi).
4. Citip$i traduceti:
Undeluati masain zileledelucru?
Lacantina.
Cume mincarea la cantina?
Buna. Sint trei feluri: ciorba sau supa, mincare cu carne
saufara carne$i desert.
Caree mincarea dumneavoastra preferata?
Sarmalele.
5. Vypistesi a sejim:
Buletrece Studenepredkrmy
$unci sunka
sardele olejovky
marinatidepe$te marinovana ryba
icredecrap kapi'i jikry
mU$chi pginesc cikanska pecene
(tvrdy) ovtisyr
Mincllruricalde Tepla jidla
bor$ cu peri$oare borse s masovymi knedlicky
supAdepaslre drubezipolevka
raso) devacl vai'ene hovezi
pulpadeporc latavll pecena vepi'ova kyta
tocanadeporc vepi"ovy gulas
piept de vitel cu mazire teleci hrudis hraskem
verde
lagritar svickova na rostu
180
181
mUitei cu cartofi prAjiU
chiftele cu sos de
papricqde pui
pireu de spanac cu ochiuri
rinichideporc
creierpane
ghiveclcucame
$alAu prAjit.
pilafcuciuperci
ardei umplu$i cu orez
dovleceicuunt
omlet!cu$unclL
cu
Salate
salatAdecastraveU
salatAverde
salatlL derO$ii
salatAorientallL
salatAdevinete
salatA de varzlL
ardeicopti

Desert
orez culapte
cataif
gAlu$te cuprune
tortcufri$clL
inghe$atlL de ciocolatlL
pepene galben
piersici
struguri
compo!; decaise
compotdegutui
BAuturi
yinalb,negru
bereblondlL, neagrA
se
brambory
karbanatky s rajskou
kou
kurena paprice
sazenavejcese
vepi'oveledvinky
smazeny (obalovany)
michanA zelenina s kousky
masa
candAt
houboverizoto
paprikypIneneryzi
tykve na masle
omeleta se
panks
Salaty
okurkovysalat
hl<lvkovy salat
salatz
miehanysalM
lilkovysalat
salatz zeli
papriky
papriky nakladane
v octe
Dezert
ryzova
pokryta tenkou vrst-
YOU strouhaneho testa
svestkove knedliky
dort
zmrzlina
ananasovy meloun
broskve
hroznovevino
merunkovykompot
kdoulovykompot
Nilpoje
bile, vino
ivetle, pivo
tuicA slivovice
$prit vinnystrik
cafeaturceasclL kava (necezena)
nltru ferna kava (cezena)
nes kava (rozpustna)
6. Traduce$i inIimbaromanA:
1. Musim yam neco ukazat.
2. Musim ti neco riei.
3. Prosili jsmeji, abynamjeprodala.
4. jimho prinest?
5. Musite jeznat.
6. Td nemuze vyjit z kancelare. Ma (prave) nejakou
schuzi.
7. Jsem zvyklychoditspatpozde.
8. Janas nami jitnemuze.Maschuzkus Jii'im.
9. Pfeji si tevidet.
10. Prosimevas, nekurte!
11. Prosim te, na nas!
12. Kde ho muzeme najit?
13. Muzetemi tticet lei?
14. Vratim yam jenejpozdeji zftra.
7. a natyto
Cind se prinzulin Romania?
In care restaurantauintrat
Ce desprerestaurantul Union?
Cume localul?
Unde au gAsit Dvorak colegii lui romani 0 masa Iibera?
Ce potvedea deacolo?
Ce Karel pe Iista?
Ce comanda el cu ajutorulcomesenilor?
Ce iaMirceaGrigorescu?
Ce alegeDeleanu?
Ce face ospatarul?
Ce beau toti la mesei?
Ce cerapoi?
Ce spunromanii luiKarel Dvorak?
8. TraducetiinIimbaromanlL:
1. VRumunskusepodavaobed pozdeji neiu nas.
2. Dejte mi prosim jidelnilistek!
182 183
21
3. Nejsemzvykly na rumunskou kuchyni.
4. Co mi muzetedoporu<'!it?
5. Dejtesi veprovou pe<'!eni.
6. Drzlmdietu.
7. Cosi prejetepit?
8. Prosfmvas, prinestenamlahev bileho vina.
9. Tfi salkyturecke kavy!
10. Jste nas host.
!t. Tradueeti:
Culturaunui popore sufletullui.
(Nicolaie [orga*), 1871-1940)
Muzicaesteexpresiapuraa unei starisuflete1?ti.
(George Enescu), 1881-1955)
Ifl.lnvlLtatipedinafarA.:
Dati-mivoleslL rnA. prezint. Dovolte mi, abych se pted-
stavil .
PotslL vi maitorn? MohuYam jestenaHt?
Maibinenu. Radeji ne.
Imilasiguraapi. SbfhajisemisUny.
laudin toate cite putin. Vezmu si ode vseho trochu.
Ospitar,plata! Panevrchnf, platim(e)!
*) Vyznamny rumunsky historik, spisovatel a politik.
UprimnyptftelCeskoslovenska.
) Predni rumunsky houslista, klavirista a hudebni skla-
date!.
LECTIA A DOUAZECI $1 UNA
LA OFICIUL
Dupa ce au terminat prinzul, Karel s-a desparjit
de colegii lui romani. El se indreapta spre Pe
drum intra intr-o papetarie ca sa cumpere hirtie de
scrisori,plicuri i1ustrate.
La oficiul vine multa lume. In fata fiecarui
stau mai multepersoanecarevorsa expedieze
diferitetipuridescrisori,coleteetc.
184 185
Karelscrlecitevailustrate 0 scrisoare.Scrisoarea
o pune in plic. Pe plic scrle adresa exacta a destina-
tarului, iar pe verso adresa expeditorului. Apoi se
la undese vindefecte
- Va rog, ce timbru se pune pe0 scrisoare pentru
Cehoslovacia?
Simplasaurecomandata?intreabafunctionara.
Simpla.
Untimbrudecincizeci cincidebani.
Iarpe0 ilustrata?
- Untimbrudepatruzecidebani.
KarelDvorak cumpara timbrele Ie peplic
pe ilustrate.Plicul ilustrateletimbrateIe puneIa
cutie.
Pe urma se duce Ia de telegrame. Cere un
formular de telegrama, il completeaza citet il da
functionarului care numara cuvintele. Karel
0 recipisa.
Apoi intra intr-o cabina telefonica procedeaza
astfel: ridica receptorul aparatului in orificiul caruia
introduce 0 moneda de 25 de bani, tonul
formeaza numarul. Cind numarul chemat raspunde,
Karelspune:"Varog, interior15."
adresliz. adresa destinatarm. pi'ijemee
cabin!Z. kabina,budka diferit (HZ 6) rlizny
(HZ 1) melne efecie s. mn. poA-
colei, mn. -te s. balik (za- tovnieeniny
sitka) etc. a tak dale, a
a cumpAra, cumplir (HZ 7) jine '
koupit (si) a expedia [ekspedyja], -iez
cuiie [kutyjej Z. sehranka; odeslat
krabiee; a pune la cutie expeditorm. odesilatel
hodit do sehranky a forma, -mez vytvafet; a
a se rnA desparl (HZ forma numlirul
5, HZ 6) de clneva odpojit 10
se od nekoho, oddelit se od formular, mn. -res. formu-
nekoho lai'
hirlie [hirtyjel z. papfr; hlrlie receptor, mn. C. -re (HZ 3) s.
descrisori dopisni papir sluehatko
interior [interi-orl, mn. C. -re recipis!Z. potvrzenka
(HZ 3) s. linka recomandat (HZ 6)
a introduce, iniroduc, rozk. ny
inirodu!, introdus scrisoare (HZ 21) Z. dopis
vhodit simplu jednoduehY
a lipi,-pesc nalepit ielefonictelefonni
moned!Z. minee telegram!z. telegram;(ormu-
a numAra, num!r (HZ 7) po- lar de telegramli formulai'
Citat natelegram
orificiu,mn. -if s. otvor a termina, termin, 3. os. ter-
papeilirie [papetarijej z. pa- min!skoncit
pirnietvi Umbrai (HZ 6) oznamkovany
peurmli potom Up, mn. C. -puri s. typ, druh
plic, mn. c. -curi s. obalka ton,mn. C. -nuris. t6n
a primi, -mesc dostat; pi'i- verso s. rub; pe verso na
jmout rub(u)
aproceda, -dez postupovat a vrea, vreauehtit; vor ehteji
MLUVNICE
1.Sklonovanizajmen"care,fiecare"
Sklonuje-li se zajmeno care (ktery-) spolu s podstatnym
jmenem (u stoji ptipadne ptldavne jmeno nebo pti-
vlastnovaei zajmeno), rna v 2. a 3. parle tvary carul (jedn.
m., 5.), cdrei (jedn. C. t.), caror (mn. c. m., z., 5.). Vyrazy na-
sledujiC za c4rui maji tvar 1. padu jedn. za carei, caror
tvarshodnys 1. pademmn. *):
jedn. mn.
1.,4.pad care functionar 1.,4.pad care functionari
2.,3.pad caruifunctionar 2.,3.pad caror functionari
jedn. mn.
1.,4.pad care cabind 1.,4.pad care cabine
2.,3.pad careicabine 2.,3.pad carorcabine
*) Srov. lekei 20, mluvniekevykladybod 2.
186
187
Skloi'luje-Ii se zajmeno care samostatne (bez podst. jmena),
ma v 2. a 3. pade tvary cll.ruia (jedn. c. m., s.), cll.reia (jedn. c.
i .), cll.rora (mn. c.m., i., s.).
Pred care ve 4. pMle, za nimz nasleduje podstatne jmeno
oznacujici osobu, anebo ktereho je uzito bez podstatneho
jmena, musi byt pe (anebo jina predlozka pojici se s 4. pa-
dem):.pe care functionar, pe care, in care cabind, in care
apod.
Take pred 2. padem tohoto zajmena stoji pi'ivlastIiovaci
clen, a to za tychz podminek jako ph sklonovani s clenem
urcitym a neurcitym*):
De la Care oficiu pO$tal Z kterepostyjsteodesilal
ati expediat telegrama? ten telegram?
In fata carui restaurant Pred kterou restauraci se
se inttlnesc? schazeji?
Ai carei doamne sint Ktere pani jsou tyhle
ochelarii ace$tia? bryle?
Carui functionar v-ati Na ktereho urednika jste
adresat? seobratil?
Acesta e oficiul pO$tal de Tohle je ta posta, z ktere
la care am expediat te- jsem odesilal ten tele-
legrama. gram.
Restaurantul tn fata ca- Ta restaurace, predniz se
ruia se tnttlnesc e pe schazeji, je v Postovni
strada PO$tei. ulici.
Ai careia dintre dumnea- Ktere z vas jsou tyhle
voastra stnt ochelarii bryle?
ace$tia?**)
Nu $tiu cum se nume$te Nevim, jak se jmenuje
functionarul caruia tenurednik, naktereho
m-am adresat. jsemseobratil.
Zajmeno fiecare (kazdy) se sklonuje uplne stejne
ovsem tvary jen pro jedn. c.): fiecdrui functionar, fiecll.
rUla
,
*) Viz lekci 18, mluvnicke vyklady bod 1, a lekci 20, mluv-
nickevykladybod 2. , ?
"*) Srov. Ai cui sint ochelarii (;i jsou tyhle bryle.
pefiecare funciionar, pefiecareatd.:
Ne-a prezentat fiecarui Predstavil mis kazdemu
comesean. spolustolovnikovi.
Ne-a prezentat fiecaruia Predstavil nas kazdemu
dintre comeseni. ze spolustolovnikli.
Poznamka: Je-Ji zajmena fiecare uzito samostatne, mapfi-
zvuknatretislabice.
2. Konjunktiv
ViHmneme si v nasledujicich pflkladech toho, k jakY"m
hlaskovym zmenam dochazi v 3. os. konjunktivu, ma-Ii kon-
covku -e:
pleaca sa pIece HZ 1
numara sa numere HZ 7
invata sa invete HZ 7
se a$aza sa se HZ 20
Slovesa casovana podle vzoru a lucra (a inapoia) maji
v 3. os. konjunktivu koncovku -eze:
lucreaza sa Iucreze
inapoiaza sa inapoieze
Ve vedlejsich vetach ucelovych (odpov!dajfcfch na otazku
proc?, za jakym ucelem?) muze stat pfed konjunktivem jeste
spojkaca:
Am iners cu autobuzul Jeli jsmeautobusem,aby-
(ca) sa ajungem mai chom se dostali rych-
repede la gara. lejinanadrazi.
Notati-va numarul nostru Poznamenejte si nase te-
de telefon (ca) sii. nu.-l lefonni cislo, abyste ho
uitati. nezapomneL
'. pred konjunktivem v kterekoIi vedlejSf vete nejake
]meslovo, spojka ca pred timtoslovembytmusi :
Le-am lasat vorba ca Nechal jsem jim vzkaz,
miine sa nu ma a$tepte. aby zitra na mne nete-
kali.
188
189
Se poate ca tu sa ai drep- Je mozne, ty
tate.
pravdu.
3.Spojoviini osobnich a zvratnych ziijmen s konjunk-
tivem
Pred osobnimzajmenem0 sespojka sa krativ s-:
Spuneti-i s-o [so] adueii. :A.eknete mu, aby ji pti-
nesl.
Nu vrem s-o [so] deran- Nechcemeji obtezovat.
jiim.
4.Opakoviinipredmetuvectvrtempiide
ve 4. stat pred pi'isudkoyYm slovesem.
V tomto musi byt opakovan nepi'izvu(!nym osobnim
nebo zvratnym zajmenem rodu a (!isla ve 4.
pokud obsahuje
- vyraz majici urMy (!len:
Numarul meu de telefon Moje telefonni Cislo zna-
i1
te?
Adresalorau.itat-o.
Jejichadresuzapomnel.
Banii vi-iinapoiez miine.
Ty penize yam vriitim
zitra.
Timbrele Ie-am lipit pe
Znamky jsem nalepil na
ilustrate.
pohlednice.
Ultima mea scrisoare ai
Muj posledni dopis jsi
primit-o? dostal?
- slovo, ktere vyjadi'uje4. pad pomoci pe:
Peeare it eiiutati? Ktereho soudruha hle-
date?
Pe Ileana 0 doare capul. Helenubolihlava.
Peminerna Na mnecekas?
Cartea pe care 0 citese e Ta kniha, kterou ctu, je
interesantii. zajimava.
- vyraz, pi'ed nimz stoH fiecare nebo ti'eti stupei'l pi'dav-
neho jmena:
Fiecare obiect de pret zn- KazdyeennyptedmHza-
scrieti-l in deelaratia piSte do celnihoprohla-
vamalii! seni.
eel mai greu geamantan Nejtezsi kufr (po)nesu ja.
il due eu.*)
Poznamka. Tazaci pe cine? (koho?) se neopakuje: Pe cine
ati viizut acolo? Koho jste tam videl? - Ani pe cineva
koho) se neopakuje.
5.Sloveso"avrea"
a vreaehtit
vreau**) vrem
vrei vreti
vrea vor
Pficesti:vrut
EXERCITII
1. Slovav zavorkachdejtedovhodneho tvaru:
tn jurul (fiecare) mesesintpatruscaune.
Nu cum se functionara (care) v-ati adresat?
Al (care) sintochelarii de pe masll?
tn fata (fiecare) e cite 0 farfurie, un tacim un pahar.
Ale (care) dintredumneavoastdisint cheileacestea?
Nu-mi amintesc in fata (care) restaurant ne-am intilnit.
Va prezint (fiecare) dintre membrii delegatiei.
A (care) doamnee carteaaceasta?
*) vete Geamantanul eel mai greu iI due eu se pi'edmet
opakuJeproto, rna
..) [vre.aU} .
190 191
2. Traducetiin limbaromani:
1. telefonni 6s10 najdetev telefonnim seznamu.
2. Jejiho bratra jsmevid/Hi vcera.
3. Tohle je pohlednice, kterou nam poslala Roxana z Ces-
koslovenska.
4. Formularevypli'l.te citelne!
5. Tu knihu yam vratimza dvadny.
6. Ty penize jsi muvratil?
7. Zatelefonujte jim,aby nas necekali zbytecne.
8. Nechci, aby si mysleli,ze jsmezapomneli pi'ijit.
9. Moje manzelkachce, abychom zitra do divadla.
10. Nechcete jits nami?
11. :Rekl jsemji, aby sevas zeptala.
12. Nechteli vas obtezovat.
13. Chtel mluvits tebou.
14. Procjsi jim nei'ekla, aby na nas pockali?
15. Telegrafoval nam pi'ed dvema dny, abychom ho cekali
na nadrazi.
16. Jakepostovni smerovacicislornaSuceava?
17. Jakesmerove6s10rna Konstanca?
3. Siovesa v zavorkacb dejtedo vbodnt!ho tvaru konjunktivu:
Copiii vor (a se lingafereastra.
Prietenamea incepe (a invata) limbaengleza.
Functionarultrebuie (a numara) cuvinteletelegramei.
Ion vrea (a pleca) simbata.
Astazi nu mai poate (a lucra).
L-am rugat (a inapoia) mi-o miine.*)
4. Traduceti in Umbaromanl:
1. Musim (si) koupit dopisni papir, obalky a pohlednice.
2. Chci odeslat jedendopis a petpohlednic.
3. Prosim vas, jaka znamka se dava na obycejny dopis do
Ceskoslovenska?
4. Dopis a pohlednice jsemhodil doschranky.
5. Prosimvas, jeden formular na telegram.
6. Chybi adresa odesilatele.
7. Nepisu citelne.
8. Zvednete sluchatko a vhodte petadvacetihalefo
vou
minci do otvoru pi"istroje!
*) Pozor na poi"adek slov: zajmenne spojeni mi-o bude stat
hnedzaspojkou sa!
9. Vyckejte ton a vytocte Cislo!
10. Volanecislose nehlasi.
5. Odpovezteiistne a pisemne natytootazky:
Cinds-adespartitKareldecolegii lui romani?
Undese indreaptael?
De ceintrainpapetarie?
Cinevine laoficiul
Ce vorsa expedieze persoanele care stau in fata
Ce scrieKarel?
Undepunescrisoarea?
Ce scriepeplic?
Undese apoi?
Ce timbru se pune pe 0 scrisoare simpla pentru Cehoslo-
vacia?
Iarpe 0 ilustrata?
Ce face Karelcu timbrele?
Ce face cuplicul cu ilustrateletimbrate?
La ce seduceel pe urma?
Cecere?
Ce cu formularul de telegrama?
Ce de la functionar?
CumprocedeazaKarel incabinatelefonica?
Ce spuneel cind numarul chematraspunde?
6. Cititi traduceti:
Spuneputindaca vreisaspui mult.
(Felix Aderca,*) 1891-1962)
Unii traiesc ca sa uite, altii uita casa poata triii.
(Nicolaie Iorga)
7. Invatatipedinafara:
Vorbiti mai tare, nu se Mluvte hlasiteji, neni
aude!
Ati numlrul. To je omyl. Vytocil jstespat-
ne6s10.
Aveti 0 carte de telefon? Matetelefonni seznam?
Cum sa nu. Bineinteles. Jakpakne. Samozi'ejme.
Va rog, dati-mi-I pe tova- Dejte mi prosim soudruha
Cimpeanu! Cimpeana!
Nu intrerupep!Vorbim. Mluvime.
*) Rumunsky spisovatel.
192
193
22
LECTIA A DOUAZECI DOUA
LA CINEMATOGRAF LA TEATRU
Lui Karel ii place sa mearga la cinematograf la
teatru. La a vazut pina acum filmul pe
ecran lat "Rascoala", turnat dupa romanul cu
nume, comedia muzicala in culori "Nu vreau sa rna
insor" "Valurile Dunarii", 0 realizare a
romani care a un premiu la Festivalul de la
Karlovy Vary.
- Ce ziceti de filmul "Nu vreau sa rna insor"? V-a
placut? it intreaba intr-o zi Deleanu pe Dvo-
rak.
- Drept sa va spun, mie nu mi-a pliicut prea mult.
- Nici mie, Deleanu. Dar Valurile
Dunarii?" "
-. Acela da. Dupa parerea mea, e un film foarte

- Sint de parere cu duinneavoastra. Sa nu
?it: Ce aveti deseara? Nu vreti sa mergem
Impreuna la Teatrul National?
- Ba da, cu piacere. Ce piesa se joaca?
- ,,? scrisoare pierduta" de Caragiale.*)
- Sa mergem!
In seara zile, Dvorak Deleanu se intil-
*) Ion Luca Caragiale [karadzale] (1852-1912),
rumunsky spisovatel.
acela ten
tyz
actor m. herec
atunci tedy; tenkrat
casa: casa de bilete pokladna
(prodej vstupenek)
casierita [kasijericaj z. po-
kladni
cineast [cine-astj (HZ 17) m.
filmovy pracovnik
a ci!?tiga, ci\itig ziskat
comedie [komedyjej Z. veselo-
hra
cortina Z. opona
culoare: in culori barevny
drept sil. va spur.. abych vam
reid pravdu
ecran, mn. 1':. -ne s. (promita-
ci) platno
festival, mn. 1': . -luri s. festival
fotoliu, mn. 1':. -ii s. kreslo;
fotoliu de orchestra kreslo
(v prvni f ade)
a se insura, rna insor (HZ 8,
HZ 9) zenit se
a juca, joe (HZ 8, HZ 9) hrat
lat (HZ 6) siroky
loja, mn. c. -ji z. loze
a mil.rturisi, -sesc priznavat
muzical hudebni
nesc in holul Teatrului National. La casa de bilete De-
leanu spune:
- Va rog doua fotolii de orchestra, pe la mijloc.
_ Fotolii de orchestra nu mai avem, ii raspunde
casierita.
- Atunci dati-mi doua locuri in loja.
Dupa intrarea in sala, Deleanu cumpara
doua programe de la 0 plasatoare. Peste putin timp
luminile se sting cortina se ridica. Spectacolul in-
cepe. Actorii joaca foarte bine.
orchestra z. orchestr
parere: sint de parere
cu dumncavoastra jsem te-
hoz nazoru jako vy
pc: pe la mijloc nekde upro-
stred
pierdut (HZ 6) ztraceny
piesa Z. (divadelnf) hra
plasatoare Z.
a placea: ii place sil. mearga
rad chodi
placerc: cu placere rad, s ra-
dosti
premiu, mn. 1':. -ii s. cena,
premie
putin: peste putin zakratifO,
zanedlouho
realizare [re-alizarej (HZ 12)
z. dilo, vytvor
reu\iit [re-usitj (HZ 6) zdai'ily
roman, mn. C. -ne s. roman
sala, mn. C. -Ii (HZ 12) z. hle-
diste ; slii
spectacol, mn. c. -Ie s. pred-
staveni
a se stinge. 3. jedn. 1':. se
stinge zhasnout
turnat (HZ 6) natoceny
val, mn. c. -luri s. vJna (vod-
1Ii)
194
MLUVNICE
2. Sklonovanizajmen"acesta,acela,
1.Pfizvucne tvary osobnich a zvratnych zajmen
Zajmeno acesta (tenhle), acela (tamten) se skIonuji takto:
jedn.c.
zvucnetvary:
v 3. pade maj osobni a zvratna zajmena tyto tzv. pi'i-
1.,4.pad (omul) acesta, acela
2., 3. pad (omului)acestuia,aceluia
mie [mije] mne
mn. c.
tie [eije] tobe noua [noua] nam
dumitale
.yam voua [youa] 1.,4.pad (oamenii) ace9tia, aceia
lui [luj] jemu dumneavoastra
}yam
ei [jej] ji lor jim
[sije(si)] sobe
Uzivase jich
A. vevetach neslovesnych
(Cui a spus?) Mie. (Komutofikal?) Mne.
B. vevetach slovesnych
- pi'i srovnavani:
Mariei iiserie mai putin Marii pise menenez tobe.
decit tie.
Prietenilor n09tri le-a pld- Nasim pratelum se ten
cut filmul tot a9a de filmlibil prayetakjako
mult ca9i noua. nam.
- pro zdurazneni osoby; v tomto pi'ipade je vzdy prova-
zejipi'islusnetvary nepfizvucne (viz Iekci 13):
I-a spus lui? tlikalto jemu?
Pravetaks pi'evracenym poi'adkem slov:
Luii-a spus? Jemutofikal?
Poznamka: Zajmeno dumitale je provazeno nepi'izvucnym
tvaremiti, dumneavoastra nepi'izvucnym tvaremva: Dumitale
ti-a spus? Dumneavoastrli.v-a spus?
2.,3.pad (oamenilor)acestora,acelora
jedn.c.
1.,4.pad (strada) aceasta, aceea
2.,3.pad (striizii)acesteia,aceleia
mn. c.
1., 4. pad (striizile) aces tea, acelea
2.,3.pad (striizilor)acestora,acelora
Ve 4. pade je pi'edlozka pe, jde-Ii 0 podstatne jmeno ozna-
cujici osobu, anebo je-Ii techto zajmen uzito bez podstatneho
jmena.
Urcuji-li tato zajmena vetny pi'edmet stojici pi'ed sIovesem
nebo jsou-Ji sarna takovym pi'edmetem, musi bY!; opakovana
nepfizvucnymi tvary osobnich zajmen,
Filmul acesta vi-l Teeo- Tenhle film yam doporu-
mand. cuji.
Peacestavi-l recomand. Tenhleyamdoporucuji.
Pe doamna accea 0 cu.- Tamtupaniznas?
n09ti?
Peaceea0 cuno9ti? Tamtuznas?
acelora nu Tamtemsoudruhumseto
le-a pldcut. nelibilo.
Acelora nu le-a pliicut. Tamtem se to nelibilo.
. Ukazov'aci zajrneno acela$i (tyz, tentyz) rna v rode
Jedn. c. tvar [aceeas
l
] a v rnn. C. tvary acela!11 (m.),
,z., s.). Jsou slozeny z tvaru zajrnena acela + nemlm-
nepi'ipony -$i. SkJoilujise takto:
196
197
jedn.c. mn.C.
1., 4. pad (om) 1.,4.padaceia$i (oameni)
2. ,3. pad (om) 2., 3. pad (oameni)
jedn. C. mn. C.
1., 4. pad (strada) 1., 4.pad (strazi)
2., 3. pad (strazi) 2., 3. pad (strazi)
o pi'edlozce pe a 0 opakovani neprizvucnymi tvary osob-
nich zajmen pIaU totez co u acesta, acela.
Poznamka: Je-Ji spojeni acela$i + podstatne jmeno pi'ed-
metem slovesa a avea, predlozka pe ve 4.pade neni: Avem
aceia$i plieteni. Aceia$i prieteniii avem$i noi.
3. Konjunktiv
Konjunktivem vyjadrujemetezpranf, pobidku:
Samergem! Pojd'me!
Sanegrabim! Pospesmesi!
so.vina! Atpfijde!
v 3. os. muzev tomtopi'ipadespojka sa chybet:
Traiasca RepublicaSocia- At zije Rumunska socia-
lista Romania! listickarepublika!
Traiasca Partidul Comu- At zlJe Komunisticka
nistdin Cehoslovacia! strana Ceskoslovenska!
4. "A-iplacea" + konjunktiv
Vsimneme si,jakprekladamespojeni tvaru slovesaa placea
+ konjunktivu jinehoslovesa:
Imi place so. vorbesc ro- Mluvim rad(a) rumunsky.

Va placeso. dansati? Tanciterad(a)?
5. Opakovanipredmetuv tfetimpade
Stoji-li ptedmetv 3. pade pred pi'isudkovym slovesem, musi
byt opakovan neptizvucnym osobnim nebo zvratnym zajme-
nem pi'isJusneho rodu a Cisla v 3. pade:
Domnului Dvorak ii dau Panu Dvorakovi zatelefo-
untelefon. nuji.
LuiDani-aispus? Danovijsito rekl?
Unorcolegi Ie-am scris de Nekterym kolegum jsem
la mare. psalodmore.
Mie aduceti-mi un pahar Mne pfineste sklenici pi-
de beret va!
'fie-tiplace piesa? Tobesetahralibi?
Carui i s-a adre- Na ktereho soudruha se
sat? obratil?
Cum se nume$te doamna Jak se jmenuje ta pani,
careiai-atiseris? kterejstepsali?
Poznamky: Opakovani tazaciho cui? komu? neni nutne:
Cui (i-)ati scris?
Pi'edmet v 3. pade zustava neopakovan, jestlize by se za
nim melo objevit spojeni nepi'izvucneho v 3.
sma, ne, vii, ant:bo spojeni ti te, vi te,. $t te
J
Pr. CUt
v-ati adresat?*) Na koho jste se obratll? Pannttlor lor nu
ne-au prezentat.**) Svym rodicum nas nepi'edstavili.
EXERCI'fIl
1. Slovav zavorkachdejtedovhodnehotvaru:
Ne intilnim infata restaurantului (acesta).
Zilele (acesta) am vazut 0 piesa foarte interesanta.
Sotiadomnului (acela) e actrita
Pesotul doamnei (acela) n cunosc.
Garase afla in spatele blocurilor (acesta).
Locuimpe strada.
Avem locuri in rind ca voL
Piesa (acesta) v-arecomand.
(acela) nu le-a placut.
Am avut profesori.
0) Misto :Cut i v-atiadTesat?
00) Misto: Piirintilor lor nu11 ne-au prezentat.
198
199
2. Traducetiinlimbaromana:
1. Namse to nelibilo.
2. Ani
3. soudruhumse to libiio.
4. PaniIonescove jstepsali?
5. Na kterehosoudruhases obnitil?
6. Jimkoupil iepsicigarety neisobe.
7. Kdo hraje hlavni ulohu?
8. Jeden narodni umelec, laureatstatniceny.
9. Kdo jeta herecka?
10. To jejednazaslouZiia umelkyne.
11. Ktera jevaseoblibenaopera?
12. Kteryfilm Mii v kinu Alfa?
13. detektivka.
14. Detektivky nelakaji.
15. na koncertCeskefilharmonie!
16. Co]ena programu?
17. Mohu vas pozvat nasklenku vina?
3. Odpovezteustne a pisemnenatytootAzky:
Cui place meargalacinematograf ia teatru?
Ce fllme a vazutKarel la
Dupace roman e turnatfiimul "Rascoala"?
Cefel defilm e "Nuvreausa rna insor"?
Ce desprefilmul "ValurileDunarii"?
Lui Karel i-a placutfilmul "Nuvreausa rna insor"?
Dar Deleanu?
Cume !ilm,;,l "Valurile Dunarii" dupa parerea lui Dvorak?
se]oacadeseara laTeatrul Nationai?
ClOd undeseintilnesc Dvorak Deleanu?
Cespune Deleanu lacasa debilete?
CeIi raspundecasierita? .
cumpara Deleanu dupa intrarea in sala?
ClOd sesting luminile?
Ceincepe?
Cum joacaactorii?
Clnd ati fost ultimaoara ia teatru?
Cefilm ativazut ultimaoara?
4. Traducetiinlimbaromana:
1. Chodite rad do kina?
2. V posledni doM jsem videl jednu barevnou hudebni
veselohru.
3. Ziskala cenu na karlovarskemfestivalu.
4. Abych yamrekl pravdu, mnese nelibila.
5. PodIe mehonazoru jeto zdal'ily film.
6. Nechcete jitdnes vecer doNarodniho divadla?
7. Co sehraje?
8. Dejte mi dye i(resia nebo dYe mista v loii.
9. Jeodtamtuddobrevictet?
10. Libi se yam, jakhraji ti herci?
5. Saridem putin
_ Ospatar, mi se pare ca duminica trecuta mi-ai servit un
mai proaspat.
_ Va asigurca e
6. tnvatatipedinafara:
Je vyprodano.
Numaisintbilete.
Muzete namsehnatdva
Puteti sa ne faceti rost de
listky?
douabilete?
Zastavtese pro nas!
Trecctisaneluati!
Jsme staN.
Sintemde vil'stii..
To neni totei.
Nu e lucru.
Jakty mne, tak ja tobe.
Cumtumie, eu tie.
200
201
23
LECTIA A DOUAZECI TRElA
DESPRE VREME
Cerul e senin soarele Sint douazed
dnd de grade la umbra. La soare, temperatura e de
treizcd 1?i patru de grade. Dvorak, caruia ii e foarte
cald, intra intr-o cofetarie. Vrea sa ia 0 inghetata ca
sa se racoreasca putin. Inauntru intilne1?te 0 cunos-
tinta. - I
- Cumsuportaticaldura aceasta, domnuleDvorak?
- Destul de greu, ce sa va spun, dar cred ca 0 sa
rna obisnuiesc. In orice caz imi place ca aid vremea
e stabila. La noi in tara e foarte schimbatoare, mai
ales primavara toamna. Deseori pur !?i simplu nu
!?tii cum sa te imbrad. Cind e rece ploua, cind
e soare 1?i Dimineata te intrebi: sa-mi iau
umbrelasauochelariidesoare?
- Sa 1?titi ca nid la Bucure1?ti nu e totdeauna
de frumos ca astazi. Vara e foarte cald. Uneori vine
cite 0 ploaie torentiala,darnutine mult. Noriiserisi-
pesc pamintul se usuca repede. Iarna insa e vreme
rea.E frig, ninge bateunvintputernic.
- Sintcurioscetimp0 safie lamare.
- Unde0 sastati?
- LaMamaia.
- Sintconvinsca 0 sa va placaacolo.
a bate: bate un vint puternie
fouka silny vitr
elUdura, mn. c. -ri z. horko
eer s. obloha
eind ... clnd ... hned .,.
hned ...
eofetarie [kofetarije] Z. euk-
rarna
eonvins (HZ16) presvedceny
Z.zmlmy; znama
curios [kuri-os] (HZ3, HZ16)
zvedavy
deseori [dese-ori] casto
a dogori, 3. jedn. c.
zhnout
frig s. zima; e frig jezima
grad,mn. c. -des. stupei'!
iarnli., mn. C. -ni (HZ 19) Z.
zima(Tocni obdobi)
inli.untru [ina-untru] uvniti';
dovniti'
inghetatli.Z. zmrzlina
tnsli. vsak
la.: la soare na sl unci; la
umbrli. vestinu
mai ales hlavne
Mamaia Z. rumunske primoi'-
ske letovisko
a ninge, 3. jedn. c. ninge,
pfic. ninssneZit
norm. mrak
a se obi!,mui, rna -iese (eu
eeva) zvyknout si (na neeo)
oriee [orice] jakykoli; in oriee
eaz v kazdem pi'ipade
pamints.zeme, puda
ploaie, mn. C. ploi (HZ21) Z.
MLUVNICE
des!; ploaie torentiala [to-
rencijala] lijak _
a ploua, 3. jedn. c. ploua
prset
primavara, mn. C. -ri (HZ19)
Z. jaro
puterniesilny
a se raeori, rna -rese osvezit
se
rau: e vreme rea je spntne
pocasi
reee: e reee jeehladno
a se risipi, 3. jedn. c. se
rozptylit se
sehimbator (HZ3) promenlivy
senin jasny
simpiu: pur!jii simp!u proste
stabilstaly
a suporta, suport, 3. os.
suportli. (HZ6) snaset
a sa eli. .. vite,
temperaturli., mn. c. -ri, Z.
teplota
timp:ee timp jakepocasi
toamnli. Z. podzim
totdeauna [totd"'a-una]
vzdycky
a nu tine mult netrva
dlouho
umbraZ. stin
uneori [une-ori] nekdy
a se usea, rna usue sehnout,
osehnout
varli., mn. C. -ri (HZ 19) z.
leto
vint,mn. C. -turis. vltr
dusno, parno
l. UiivaniClenu u easovychureeni
Pri pi'ekladanl prislovecnyeh urceni casu,(odpo;ri?aji
otazku kdy?) musime davat pozor na spravne tI clenu.
202
203
ranD (dopoledne)
v 7hodinranD
5. cervnadmo
vectvrtekranD
vcerarano
dnesrano
zitrarano
vecer
v 7hodinvecer
5. cervnavecer
vectvrtekvecer
vceravecer
dnesvecer
zitravecer
odpoledne
ve 4 hodiny odpoledne
5. cervna (ve ctvrtek,
vcera, dnes, zitra)od-
poledne
v noei
v 1hodinuv noei
5. cervna (ve ctvrtek)
v noei
204
dimineata
la ora 7dimineata
la 5iuniedimineata
jOi dimineata (duraz na
dimineata)
joi dimineata (duraz na
/
joi)
ieri-dimineata
azi-dimineata
miinedimineata
seara
la ora 7seara
la 5iunieseara
{
jOi seara (duraz na seara)
joiseara(duraznajoi)
aseara
deseara
miineseara
dupa-amiaza (jedno urci-
teodpoledne)
dupa-amiaza(kazdeodpo-
/ ledne)
la ora4dupa-amiaza
(jednoodpoledne)
la ora4 dupa-amiaza
I
(kazdeodpoledne)
la 5 iunie (joi, ieri, azi,
m'iine)dupa-amiaza
noaptea
la ora1noaptea
la. 5 iunie(joi) noaptea
minulounoe azi-noapte,asta-noapte
pristinoe la noapte
U rocnich obdobi nestaci tici pouze "v lete", "na podzim"
apod. Musime vzdy vyj ci dtit,
minuleleto
priSti leta
letosv lete
kazdeleta
ktere leto, podzim atd. jde:
varatrecuta,asta-vara
lavara
varaasta
vara
Jmena dni jsou rodu zenskeho. Se clenem urcitym maji
tyto tvary :
luni lunea vineri vinerea
marti martea simbtita simbata
miercu,ri miercurea duminica duminica
joi joia
vectvrtek joi
kazayctvrtek joia, infiecare joi
minulyctvrtek joiatrecutti
priSti ctvrtek joiaviitoare
Jmena mesicu jsou rodu muzskeho. Uziva se jich bez clenu,
2.a 3. pad tvofipomocilui:
inianuarie
din februarie
pinainmartie
la inceputulluiaprilie
la mijloculluimai
la sfir$itulluiiunie
de la inceputullui apri-
lie
pina la sfir$itul lui
aprilie
vlednu
odunora
dobrezna
na zacatku dubna, poc,H-
kerndubna
v polovine kvetna, upro-
sH'ed kvetna
na konci cervna, koneem
cervna
od poecHku dubnn
do koneedubna
205
2.Sloveso"ausca"
a uscasusit, ususit
usuc USCal11
usudi!
usuci uscati
uscati!
usudi usudi
Poznamka: Sloveso a usca se casuje podle vzoru a ajuta
(viz lekci 5). V jeho zaldadu vsak dochazi k neobvyklym hlas-
kovym zmenam.
3. Hovorovetvarybudoucihocasu
V hovorove feci se pro vyjadfeni budouciho casu uziva nej-
casteji tvaru slozenych z nemenne castice 0 + konjunktivu
prislusnehoslovesa:
osa yin pfijdu
osavii pfijdes
osavina prijde
osa venil11
osaveniti
osavina
pfijdeme
pfijdete
pfijdou'
Zaporne tvary: n-o sa:Yin, n-o sa. vii, atd.
Pozmlmka:Mistonemennecastice 0 se muze uzit tvaru pfit.
casu slovesa a avea: am sa vin, ai sa vii, are sa vinii, avem
sa venim, sa veniti, au sa vina. Se zaporem: n-am sa
vin, n-aisa viiatd.
4.Konjunktiv
Konjunktiv nekdy vyjadfuje nejistotu, vahani, pochybnost:
Sainchidfereastra? Mamzavfitokno?
Unde sa maa$ez? Kamsemamposadit?
Nu $timce sa facem. Nevime, co marnedelat.
Sa plecam sau sa nu ple- Marne odjet, Ci nemame
cam? odjizdet?
Cesa vaspun! Co vam mamfikat!
Nekolik mcilo sloves tvofi konjunktiv nepravidelne. Nepra-
videlne tvary vsech osob konjunktivu ma jensloveso afi:
sa fiu sa fim
sa fii
sa fiU
sa fie sa fie
Nepravidelny tvar 3. os. konjunktivu majislovesa:
aavea: saaiM
ada: sadea
asta: sastea
U nasledujicich sloves se 3. os. konjunktivu lisi od 3. os.
jedn.c. pfit. casu pouzespojkou sa:
'alua: saia
aploua: sapIoua
abea: sa bea
avrea:
savrea
ascrie:
sascrie
aumple:
saumple
a$ti:
sa
5. Neurcitypodmet
Neurcity podmet ("clovek", "tide") byva casto vyjadfen
2. os. jedn. c.; nechapese jakotykani:
Deseori nu $tii cum sa te Clovek casto nevi, jak se
zmbraci. obleci.
N-aicealege. Nelzesi nicvybrat.
6. ruda
Zpodstatnela pfidavna Jmena "znamy, znama", "pi'ibuzny,
pfibuzna" pi'ekladame bez ohledu na rod ruda:
Amvorbit cu 0 cuno$tin- Mluviljsems jednimzna-
ta. mym (s jednou zna-
mou).
oruda a mea stii la Pra- Jedenmujpfibuzny(Jed-
gao na rna pfibuzna) bydli
v Praze.
AvetirudeinRomania? Mate v Rumunsku pfi-
buzne?
206
207
7. Pfedlozka"de"peedciselnym urcenim
Mezi podstatnym (ci pi'idavnym) jmenem a
jeho ciseinym
urcenimstoji predlozkade:
Desetihodinove cestovani
CiiUitoria de zece 01'e a
skonCilo.
[uat sfir$it.
Ta silnice jedlouha deset
$oseaua e lungii de zece
kilometru.
kilometri.
Tato pi'edlozka je i pi"ed neslovesnou casU slovesne jmen-
neho pi'isudku:
Ve stinu je teplota deva-
La umbrii temperatura e
de nouiisprezece grade.
tenactstupnu.
EXERCI'f1l
1. traduceU:
Pinacind ramineti?
Pina luni,adica pina la 10 iulie.
Pinacfnd ramii in Romania?
Pina inoctombl'ie.
Cite zile aveti concediu?
Cind in concediu?
La inceputullui iunie.
Va rog sa ne retineti 0 camera la hotel de la 19 august
pina la 15 septembrie. Deci pentru douazeci optdezile.
Concediu placut!
Pentruoriceeventualitateluati-va umbrela!
2. Dejtedo budoucihocasuhovoroveho:
Crezi ca azi ploua? -+ Crezi ca azi 0 sa ploua?
Te pinala cinci.
Plecmiercuriseara.
Deseara vine 0 ruda a mea.
Pamintulse usuca repede.
lau0 inghetata.
Unde neintilnim?
Duminicasintacasa.
Ce bern?
(Vi Ie aduc.
Daca sintliber, te sun.
Nu ti-eprea cald?
Daell. nue preafrig, plecamin
excursie.
Vagoanelese umplu de calatori.
3. Citi1i
Cumva timpul liber?
De obicei citesc sau ascult discuri. Dar dumneavoastra?
Merglapescuit. E pasiunea mea.
Pasiuneamea e filatelia.
Fratelemeu insigne.
Vretisa juciim ?
Cu placere.
4. Traduce1iinIimbaromanli.:
1. NejhezN mesice v Rumunsku jsou kveten a zaN.
2. Nejstudenejsi mesice u nas jsou prosinec, leden a linor.
' 3. Nejteplejsi mesice jsou cervenec a srpen.
4. Vcera byloosklivo.
5. Dnes je hezky.
6. Myslite, ze budeprset?
7. Co budetedelatv lete?
8. Radim yam, abyste jel na hol'Y nebo k mori, protoze
v lete jev Bukuresti hrozne horko.
9. Slysel jsem, ze nejhezN rocn! obdobi v Rumunsku je
podzim.
10. Na cervenec jeponekud chladno.
11. Jedusno.
12. Jevitro
13. Jemraz.
14. Na horach jesnih.
15. Dobre seoblecte, venku jezima.
16. Dnes jepravetakova zima jakovcera.
5. ,I
Cume vremea
In cursul zilei de ieri vremea s-a mentinut umeda. Preci-
pitatii sub forma de ninsoare au cazut in sudul 1/i sud-estul
tarii. Temperatura maxima a aerului a fost de zero grade.
Timpulprobabil
Temperatura in Va oscila noaptea intre minus
2 grade l?i minus 5 grade, iar ziua intre plus 3 gtade 1/i
plus 6 grade. Cerul va fi acoperit. Vor cadea ploi in cea
mai mare parte a tarii. Vint moderat din sud-vest. Dimi-
1/i seara, ceata.
208
209
24
6. Odpovezteustnea pisemne natyto otazky:
Cume cerul?
Citegradesintla umbra?
Darla soare?
DeceintraKarel incofetarie?
Pecine inauntru?
Ceil intreaba lui?
CespuneKarel?
Cume vremea inCehoslovacia?
Cume varala
Dar iarna?
Unde0 sa stea Karel la mare?
7. Traduce*i in Iimbaromana:
1. Kolikstupnu jeve stinu?
2. Damsi zmrzlinu, abych se trochuosvezil.
3. Snasimtohle horko dost tezko.
4. Zvyknetesi (na to).
5. V Praze casto nevi, jakseobJeci.
6. Hned prsi, hned svitislunce.
7. jevelice promenlive.
8. Pi'isellijak,ale netrval dlouho.
9. V lete je velice teplo, ale v zime snezi a fouka silny
vitro
10. Jsem pi'esvedcen, ze sevam budeu morelibit.
8. Saridem pu*in
Judecatorulcatre0 martora:
- Citi ani aveti?
- Douazeci :;;i unu :;;i citeva luni.
- Citeluni?
- 0 sutazece.
9. Inva*a*i pedinafara:
Mi-ecald. Jemi teplo.
Numi-etrig. Neni mi zima.
Cred eu! Tosi myslim!
Servi*i-va! Posluzte si!
Mul*umesc pentru trata*ie! Dekujiza pohosteni!
Sa. vafie debine!) Dobre zaziti!
.) Zpravidla odpovecf na podekovaniza pohosten i.
210
LECTIA A DOUAZECI PATRA
PE LITORAL
Pe litoralul romanesc al Miirii Negre se afla 0 serie
de statiuni: Mamaia, Eforie-Nord, Eforie-Sud, Costi-
Olimp, Neptun,Mangalia altele. Datoritafru-
musetii lor, precum confortului pe care 11 ofera, ele
sint vizitate in fiecare an de sute de mii de romani
de straini. Unii dintre ei petrec aproape tot timpul
peplajii.Altiinusemultumescnumaicu razelesoare-
lui cu valurile. Le place sa inoate in mare, dar vor
sa cunoasca diferite obiective turistice din Con-
stanta din celelalte localitati de pe litoral. Bolnavii
211
vin la tratament. Celor ce sufera de reumatism Ii se
recomanda sa faca bai de namol intr-o statiune situata
pe malullacului Techirghiol.
Karel Dvorak este de trei zile la Mamaia. Dimineata
pune costumul de baie se duce pe plaja. Se unge
cu crema ca sa se bronzeze mai repede. Apoi face baie.
Cind iese din apa, trece printre copiii care se joaca in
nisip sau aduna scoici.
o care face plaja in apropierea lui Ka-
rel zice:
- Ar trebui sa va puneti ceva pe cap, ca sa nu
faceti insolatie.
- Aveti dreptate. vrea sa ma imbolnavesc
tocmai acum, Ii raspunde acesta pleaca cum-
pere 0 paliirie de paie.
Dupa-amiaza Karel face excursii. La Constanta
descopera muIte lucruri interesante: cladiri moderne,
statui a lui Ovidiu*), Mozaicul roman, moschei, muzeul
arheologic, Acvariul unde se pot vedea fel de fel de
Delfinariul, farul nou cel vechi, si aItele. Spre
seara el se pe faleza, se sprijina de balustrada
vapoarele care parasesc portul sau vin din
largul marii.
aevarlu, mn. -Ii s. akvarium a se bronza, ml -zez opalit
a aduna, adun sbirat se, hnednout
arheologie [arche-olodzik] ar- eelelaUe druhe, ostatni
cheologicky eel ee (HZ 15) ten, ktery
bale: a lace bal de nlmol Lrat contort s. pohodH, komfort
bahenni lazne; a face baie Constanta z. Konstanca
koupat se eostum: eostum de bale plav-
balustradl Z. zabradli ky
bolnav nemocny eremlL Z. krem
*) rUmsky basnik Ovidius zemi'el v Tomide (dneni Kon-
stanci) roku 17 n. 1.
datoritlL (+ 3. pad) diky
mu), zasluhou
deUinariu, mn. -Ii s. delfi-
narium
a descoperi, deseoplLr (HZ 24)
objevit
diferit (HZ 6) ruzny
exeursie [ekskursije] z. vylet,
vycMzka
falezl Z. vysoky srazny bi'eh
far, mn. -rud s. majak
fel de fel de
frumusete Z. krasa
insolatie [insolacije] Z. uzeh;
a face insolatie dostat uzeh
a se imbolnlvi, ml -vese one-
mocnet
a inota, inot (HZ 6, HZ 3) pla-
vat
lac, mn. -euri s. jezero
larg: largul marii ire moi'e
litoral s. pobi'ezi
loealitate (HZ 12, HZ 6) Z.
misto (obec)
mal, mn. -Iuri s. bi'eh
modern, Z. modernlL moderni
mosehee [mosk'e-e] Z. meita
mozaie [moza-jikJ, -curl
s. mozaika
a se multumi, mlL -mese (eu
eeva) spokojit se (s necim)
muzeu, mn. C. -ee s. muzeum
nlLmol s. bahno
nisip s. pisek
obieetiv, mn. -ve s. objekt;
obieetiv turistie pameti-
hodnost
a oferi, ofer nabizet
paie s. mn. slama; de paie
slameny
plLllrie [plHarije] z. klobouk
pel$te m. ryba
a petreee, petree, Tozk. pe-
treel!, petrecut (HZ
1) travit
plajl i .J plaz; a face plajl
opalovat se
port, mn. -turi s. pi'istav
precum ,,1 jakoz i
printre mezi
a prlvi, -vese (eeva) hledet
(na neco)
razl Z. paprsek
reumatism [re-umatysm] s.
revmatismus
roman i'imsky
seoiel, mn. C. -ei i. mule
serie [serije] i. i'ada
sUuat [situ-at] (HZ 6) lezici,
umisteny
a se sprijini, mil. sprijin (de
eeva) opirat se (0 neco)
statuie i. socha
staUune [staci-une] i. letovis-
ko, lazei'lske misto
a suferi, sutlr (HZ 24) de
eeva trpet nel:im
toomai prave
tratameot, mn. -te s. leceni
a trebui: ar trebui sl vl pu-
neti eeva pe cap mel byste
si dat neco na hlavu
turistle turisticky
a se uoge, mlL uog, pfU. uos
mazat se
vapor, mn. C. -re (HZ 3) s.
parnik
veehi stary, davny
212
213
MLUVNICE
1.Hlaskovezrneny(HZ 24)
HZ 24: Nepi'izvucne e se meni u nekterych sloves v ii,
ztratJ-li slovo koncovku:
a deseoperi odkryvat sufera trpi
deseopar odkryvam sufar trpim
2. eel
Nechceme-li opakovat podstatne jmeno, nahradime je tvary
tzv. clenu ukazovaciho: eel (jedn. c. m ., s.), eea (jedn. c. z.),
eei (mn. c. m.) , cele(mn. c. z., s.) :
Farul veehie maimie de- Stary majak je mensi nez
citeelnou. novy.
Plaja de la Mamaia mi-a Plazv Mamaiise milibila
pliicut mai mult decit vicneztav Mangalii.
eeade la Mangalia.
Turi$tii romanz $i eei Rumunsti a cizi turiste
strainiviziteazadiferite navstevuji ruznepame-
obieetiveturistiee de pe tihodnosti napobfezi.
litoral.
Ve 4. pade jepredlozka pe:
L-ativazutpe eelnou? Videli jste ten novy?
(=majak)
Peeel noul-ati viizut? Tennovyjstevideli?
Chybi vsak ve vyl:!tech: La Constanta descoperd multe lu.-
cruri interesante : clddiri moderne, statuia lui Ovidiu, moschet,
muzeul arheologie, farul nou $i eel veehi, $i altele.
3. Pridavnejrneno"veehi"
Pridavne jmeno veehi [vek') (stary, davny) ma v
rode tvar veehe [vek'e] a v mn. I:!. vsech rodu tvar vechl
[vek' J.*)
0) Srov. lekci 17, mluvnicke vyklady bod I.
4. Skloiiovanizajrnen"eelalalt,eel ee"
Ukazovaci zajmenocelalalt (ten druhy, to druM) rna v zen-
skem rode jedn. c. tvar cealalta (ta druM) a v mn. C. tvary
ceilalfi (ti druzi,ostatni), celelalte (tydruM ta druM ostatni).
Skloiiujisetakto: "
jedn. C.
mn. c.
1., 4.pad eeliilalt
1., 4. pad eeilalti
(tovara$)*)
(tovara$i)
2., 3. pad eeluilalt
2., 3. pad eelorlalti


jedn. I:!.
mn.l:!.
1., 4.pad eealalta
1., 4. pad eelelalte
(strada)
(strazi)
2., 3. pad eeleilalte
2., 3. pad eelorlalte
(strazi)
(strazi)
Ve 4. pade jepredlozka pe, jde-li 0 podstatne jmeno ozna-
osobu, anebo je-Ji toto zajmeno uzito bez podstatneho
Jmena.
.Urcuje-Ji toto zajmenovetnypredmetstojici pred pfisudko-
vym slovesem, anebo je-li samo takovym predmetem, mus! byt
opakovano nepi'izvucnymi tvary osobnich zajmen:
Ceilalti oehelari i-am lii-
Ty druhe bryle jsem ne-
sataeasa.
ehaldoma.
Pe eeilaltii-am liisat aca-
Tydruhejsemnechaldo-
sa.
rna.
Pe eealalta fata n-o eu-
Tu druhou divku neznas?
nO$ti?
Pe eealalta n-oeuno$ti?
Tudruhouneznas?
Celorlalti eolegi Ie seriem
OstatnimkolegumnapiSe-
m'iine.
mezitra.
CeloriaitiIe seriem miine.
Ostatnim napiSeme zitra.
-
*) Podstatna jmena se chovajf tak jako pri skloilovani po-
moei neurciteho clenu. Viz lekci 20, mluvnicke vyklady bod 2.
214
215
Zajmeno eel ce (ten ktery, ten, kdo) se skloiiuje takto:
jedn. i!. mn. i!.
1.,4. pad eelee 1., 4. pad eeiee
2., 3. pad eeluiee 2., 3.pad eeloree
1., 4. pad eeeaee 1.,4.pad eele ee
2.,3.pad eeleiee 2.,3.pad eeloree
Ve 4. je predlozka pe (nebo jina predlozka pojici se
se4. padem) .
Je-li totozajmenovetnym stojicim pred pi'isud-
kOvYm slovesem, mus! byt opakovano nepi'Izvui!nymi tvary
osobn!ch zajmen:
Pe eel ee fumeaza il eu- Toho,kterykouri,znam.
nose.
CeloreesUfera de reuma- Tern, kteri trpi revmatis-
tismIi se reeomanda sa mem,sedoporucujebrat
faea biii de niimol. bahennilazne.
Zenske tvary tohoto zajmena ceea ce [ceea i!e], mn. c. cele
ce mohou mit tez vyznam ceskeho "to, co". Pak se sklonuji
takto:
1., 4. pad eeeace, eele ee
2. pad a eeeaee, eeloree
3.pad laeeeaee, eeloree
V tomto pripade se osobnimi zajmeny nikdy neopakuji:
Ceea ee mi-ai scris e in- To, co jsi mi psal, je za-
teresant. (Cele ee mi-ai jimave.
serisszntinteresante.)
5.Sloveso"aoferi"
aoferinabizet
ofer oferim
ofera!
oferi oferiti
oferiti!
oferii ofera
Poznamka: U sloves casovanych podle tohoto vzoru nedo
chaziani k HZ 1, ani k HZ 3: oferii, descoperii.
6. Podmiiiovacizpusobpritomny
Podmii'iovaci zpusob vsech rumunskych sloves se tvoi'i pra-
videlne, a to z tvaru a!$, ai, ar, am, ar+ infinitivu vyzna-
movehoslovesa (bez predlozky a) :
.J

prisel,-slabych
ai prisel, -slabys*)
ar prisel, -sla, -sloby
I
I
veni
am prisli, -slybychom
ati prisel, -sla,-sli,-slybyste
ar prisli, -sly,-slaby
Zaporne tvary: veni, n-ai veni atd.
Daea a$ avea timp, a$ Kdybych mel(a) cas, pri-
veni. sel(-sla) bych.
Artrebuisa neintoaTcem. Meli bychom se vratit.
Nepi'izvui!ne tvary osobnich a zvratnych zajmen se s pod-
minovacim zpusobem spojuji stejne jako s minulym casem
slozenym (viz lekce 11 a 14):
Daea amavea bani, le-am Kdybychom meli penize,
eumpara. koupili bychomje.
Daea $i-ar petreee aproa- Kdyby travili skoro vse-
pe tot timpul pe plaja, chen svuj cas na plazi,
n-ar eunoa$te diferite nepoznali by ruzne pa-
obieetive turisticede pe metihodnosti na pobre-
litoral. zi.
Ne-ar placea sa mergem Radi bychom jeli parni-
euvaporul. kern.
Daea i-a$ $ti numarul de Kdybych znal jeji te]p-
telejon,a$ suna-o. fonni Cislo, zavolalbych
_ ji .
. *) Nebo: pfisei, byste (jde-Ii 0 osobu, kterou oslovu-
]erne dumneata).
216 217
7. Prcdlozkys tretimpadem
V rumunstine existuje nekolik malo pfedlozek, jez se poji
s 3. padem. Pi'.: datoritii confortului diky komfortu datoritii
tie tvou zasluhou. '
EXERCITII
1. Traducetiin limbaromanli.:
1. Kam pojedete na dovolenou?
2. Kdebudetetravi t svou dovolenou?
3. Chteli bychom jetv srpnudo Mamaie.
4. Muj trpi revmatismem.
5. Jeden jeho znamy mu radil, aby bral bahenni lazne
v Techirghiolu.
6. Jaka jevoda? Neni studena?
7. Ne, jevelmi pi'ijemna.
B. Zapomnel jsem si a koupaci pl ast v pokoji.
9. Tenhle polmj a vedlejsi pokoj jsou mensi nez ostatni.
10. Kdyby me nekdo hledal, reknNe mu, ze jsem na plazi
za hotelem.
11. To byl soudruh Popescu. Toho znam, ale toho druhe-
ho ne.
12. Odpolednebych chtel jetdo Konstance.
13. Muzetejet trolejbusem nebo parnikem.
14. More jerozboui'ene.
15. Netrpitemoi'skou nemoci?
16. Ma morskou nemoc a zvraci.
17. To jenepfijemne.
lB. Co bystedelal na mem miste?
19. Mohu yam nabidnout cigaretu?
20. Dejte mi .;vou adJ'esu, napiSu yam, jakmile pi'ijedu do
Prahy.
21. Objevili jsme jednu restauraci, kde se ji velice dobi'e.
22. VypadatevYborne.
23. Protoze jsemopalena.
2. Citili traduceti:
Persoanelesanatoasepotsta in apa 20 pina la 30 de minute;
iar cele mai putin sanatoase 10 pina la 15 minute.
E binesa ie$im din apa indata ce simtim di ne e frig.
Ungeti-va cu ulei ca sa nu va cojiti!
Nu stati tot timpul la soare!
Du-te$i a$aza-te la umbra!
Nici eu n-am voiesastau prea mult lasoare.
Am vreasa ne plimbamcu iola.
Undese inchiriaza barci?
Ati puteasa-mispalati acestea?
Mi-a cazut un nasture.
Ati puteasa mi-I coaseti?
Ati puteasa-mi calcati pantalonii ace$tia?
3. Odpovezteustnea pisemne natyto otazky:
Cum se numesc statiunile de pe litoralul romanesc al Marii
Negre?
De cinesintvizitate in fiecare an?
Cefac unii?
Daraltii?
Cefac bolnavii?
Decitezile e Karel la Mamaia?
Ce face el dimineaia?
Decese unge cu crema?
Cefac copiii?
Cespune0 cuno$tinia lui Karel?
Ce i$i cumparael?
Cind face Karel excursii?
Cedescopera la Constanta?
Cind seopre$te pefaleza?
Ceface acolo?
4. Traduceti in limbaromanli.:
1. Umim pIavatdost dobi'e.
2. Namaztese kremem, abysteseopalil rychleji.
3. Dejtesi neco na hlavu, a byste nedostal uzeh.
4. Nechtel bychonemocnet praveteer.
5. Chci poznat ruzne pametihodnosti na pobi'ezi.
6. V Konstanci jsem objevil mnoho zajimavych veci.
7. Deti si hraji na pisl(U nebosbiraji musle.
B. Dopoledne jsemseopal oval a piaval v moi'i.
9. Tern, ktei'i trpi revmatismem, se doporucuje brat ba-
henni lazne.
10. Pi'istav jepIny parniku.
218
219
5.
Cei rai pot avea noroe. Numai eei buni pot fi
(Alexandru Vlahutd*), 1858-1919)
Nu numai eei ee vorbesegindese.
(Nicolaie Iorga)
Surdul mai tare decit eel ee aude, prostul
diseutamai mult decit eel ee
(Nicolaie Iorga)
6. sa ridem
- Ai un nod la batista.Deee?
- Mi I-a faeut nevasta mea ea sa nu uit sa-i pun 0 seri-
soarelaeutie.
- ai pus-o?
- Nu. A uitatsami-o dea.
7. pedinafara:
Nu rnapriveI$te. Tose me netYka.
Am treabala Consiliul po- Mam nejake vyi'izovani na
pular. narodnim vYboru.
Ce ar fi sa mergem la ci- Co kdybyehom do kina?
nema?
tmi permiteU sa va COD- Dovolite, abych vas doprovo-
due? .
dil?
ViDO sanevezi! Pi'ijd se na nas podivat!
Pina nu dai eu eapul de Chybamiseclovek uN.**)
pragul de sus, nu-l vezi
pe eelde jos.
*) Rumunskyspisovatel.
**) Zeela volnypi'eklad. Pi'elozte doslova!
lECPA A DOUAZECI $1 CINCEA
25
LA MEDIC
KarelDvoraksedueela0 polic1inica, fiindea inulti-
melezilenusesimtebine.
- Cevadoare?it intreabamedieul.
- De durut nu rna doare nimie. De citeva zile insa
am ameteli, imi vijiie ureehile, n-am poWi de min-
care,rna simt !iii transpir.
- Deschidetigura.Aratati-miIimba.
Medieuliapacientuluitemperatura.
- Aveti treizeci !iii eu cinci. Dezbracati-va !iii
intindeti-va aieL 0 sa va examinez. Respirati adine!
Nu respirati! TU!iiiti! Nu e nimie grav, aveti gripa.
Trebuie sa stati in pat !iii sa beti eeai fierbinte eu la-
miie. Eu 0 sa va preseriu ni!ji.te medieamente. Daea
m-ati fi cautat mai devreme, asmzi ati fi sanatos.
- A!ii fi venit mai devreme, dar am fost foarte
oeupat,explieabolnavul.
- Poftiti reteta. Sa luati de trei ori pe zi cite 0 ta-
bleta!iii safaeetigargara.Tabletele!iii gargaraIe puteti
cumpara de la oriee farmacie. Nu va reeomand folo-
sirea altor medicamente. Ma bizui pe dumneavoastra
ci'i 0 sa respeetati sfaturile mele in doua - trei zile
osa va faeeti bine. Daea 0 sa va mai trebuiasca eeva,
sa-midatiuntelefon.
221
220
adinc zhluboka
mn. c. -Ii (HZ 13)
z. zavraf
a se bizui [bizujij, rna bizui
spolehatse
ceai,mn.C. -iuri,s.caj
de trei ori pezi trikra.t denne
a se dezbraca, rna dezbrac
(HZ 5) svleknoutse
a cxamina, -nez prohlizet
a explica, explic vysvetlovat
a face: a se face bine uzdra-
vitse
farmacic [farmacijej Z. lekar-
na
fierbinte (HZ 6) horky, vrely
fiindca [fi-indkiij pon , vadz
folosire Z. (po)uzivani
gargara. Z. kloktadlo; a face
gargara kloktat
gravvazny
gripaZ. chi"ipka
gura, mn. c. -ri Z. usta (v ces-
tinemn.c. !)
a se intinde, rna intind, pric.
intins (HZ 4) natahnout se
lamHez. citron
a lua: a lua temperatura
MLUVNICE
cuiva mHit nekomu teplo-
tu
maidevremedrive
medic m. lekaf
medicament, mn. c. -te s. Iek
(HZ 6) malatny
pacient [pacijentj (HZ 6) m.
pacient
porta: porta de mincare chuf
k jidlu
policlinica, mn. c. -ci Z. po-
liklinika
a prescrie, prescriu, pric. pre-
scris pfedepsat
a respecta, respect, 3. os. re-
specta (HZ 6) dodrzet
a respira, respirdychat
Z. pfedpis, recept
sanatos (HZ 3, HZ 16) zdravy
sfat, mn. C. -turi s. rada
a sta:a stain pat lezet
tabletaZ. tabletl,a
a transpira, transpir potit se
a zakaslat, kaslat
urecheZ. ucho; inti vijiie ure-
chile huei mi v usich
a vijii [vlzijij, 3. os. vijiie hu-
cet
Sklonuje-lisesamostatne, rna tyto tvary:
jedn. C.
1., 4. pad altul(m.,s.)
2.,3.pad altuia
jedn. C.
1., 4. pad alta (2.)
2.,3. pad alteia
Cunoscalt medicament.
Cunoscaltul.
Mi-au recomandat alt
medic.
Mi-aurecomandataltul.
Altmedicnucuno?ti?
Altulnucuno$ti?
Alteilustraten-aveti ?
Altelen-aveti?
mn. e.
1., 4. pad altii(m.)
2.,3. pad altol'a
mn. c.
1., 4. pad altele(2., s.)
2., 3. pad altora
Znamjinylek.
Znamjiny.
Doporucili mi jineho le-
kare.
DoporuCili mijineho.
Jineholekareneznas?
Jinehoneznas?
Jinepohlednicenemate?
Jinenemate?
1.Skloiiovanizajmena"alt(ul)"
Spolu s podstatnym jmenem se neureite zajmeno alt (jiny)
sklonuje takto:
jedn. C.
1. ,4. pad alt medic
2., 3. pad altuimedic
jedn. e.
1., 4. pad alta tableta
2. ,3. pad alteitablete
mn. c.
1., 4. pad alti medici
2., 3. pad altormedici
mn.c.
1.,4.pad alte tablete
2. ,3. pad altor tablete
.. pe se objevuje pred timto zajmenem tehdy, slo-
Jt.- Ii za slovesem a vztahuje-li se na osobu mluv-
ClmU uz znamou:
Cant pealtmedic.
Hledamjineholekare.*)
Cautpealtul.
Hledamjineho.
2. Nasobnecislovkypfislovecne
Odpovidaji na olazku de cite ori? kolikrat?
o data
dedouaori
detreiori
de unsprezeceori
de douasprezeceori
de douazecideori
-
jednou
dvakrat
tfikrat
jedenactkrat
dvanactkrat
dvacetkrat
Vim: 0 jde. Ale: Caut alt medic. Hledam (neja-
0) Jlneho lekare. Srov. lekci 12, mluvnicke vyklady bod 7.
222
223
de douazeci !;Ii una de jedenadvacetkrat
ori
de0 sutadeori stokrat
Podobne:
..de cHevaori nekolikrat
dernuJteori mnohokrat
dernai rnulteori vicekrat
Pfedlozky de pred ori se uziva jako u pi'edmettl
(viz lekce7a B).
3.Sloveso"asebizui"
Slovesa, ktera se easuji podle vzoru a oferi (viz lekci 24)
a maji pi'ed infinitivnim samohlasku, pi'ipinaji
v 1. os. jedn. koncovku -i a v 3. os.obou eisel maji kon-
covku -Ie :
a sebizui*) spolehatse
rna bizui ne bizuirn
bizuie-te!
te bizui va bizuiti
bizuiti-va!
se bizuie se bizuie
3. os. konjunktivu: sasebizuie
4.Sloveso"potiebovat"
Ceske "poti'ebovat neco" pi'ekladame do rumun!ltiny bud
a avea nevoie de ceva, anebo a-i trebui ceva. Toto sloveso rna
tvary pouze pro 3. os. a shoduje se v s podmetem vety:
pi'itomny
imi } potrebuji ne) potrebujeme
iti trebuie potrebujes vaJtrebuie potrebujete
ii potrebuje Ie potrebuji
*) [a se bizujil, [rna bizujl, [te bizujl, [se bizuje], [ne bi-
zujimJ, [va bizujiclJ.
224
Zaporne tvary : nu-mi t.rebuie, nu-(,.i trebule, nu-i trebuie,
nu netrebuie,nu vitrebuie,nuIetrebuie.
Imi trebuie un creion. Potrebuji(nejakou)tuzku.
Ii trebuie bani. Potrebujepenize.
Ceva trebuie? Co potrebujete?
Nu ne trebuie nimic. Nepotrebujemenic.
Le trebuie ajutor. Potrebujipomoc.
minulyeas
}a trebuit
ne- }
a trebuit
. autrebuit
v-
1-
Ie- autrebuit
Zaporne tvary: nu mi-a trebuit, nu mi-au trebuit, nu $i-a
trebuit, nu li-au trebuit, nu i-a trebuit, nu i-au trebult, nu
ne-a trebuit. nu ne-au trebuit, nu v-a trebuit, nu v-au tre-
buit,nu Ie-atrebuit,nu Ie-au trebuit.
Mi-a t1'ebuit un creion. Potrebovaljsem(nejakou)
tuzku.
I -au trebuit bani. Potrebovalpenize.
Nu ne-a trebnit nimic. Nepotrebovali jsme nic.
Le-a trebuit ajutor. Potrebovalipomoc.
budouci cas
imi} t b .
iti va re Ut.
} vatrebui
ii vortrebut vortrebui
Zaporne tvary: nu-mi va trebui, nu-ml vor trebui, nU-ll va
trebui, nu-li vor trebui, nu-i va trebui, nu-i vor trebui, nu ne
va trebui. nu ne vor trebui. nu viva trebui. nu vavor trebui.
nu Ie va trebui.nu Ie vor trebui.
1miva trebui un creion. Budu potrebovat (neja-
kou) tuzku.
Ii var trebui bani. Budepotrebovatpenize.
Nu ne va trebui nimic. Nebudemepotrebovatnic.
Le va trebui ajutar. Budou potrebovatpomoc.
225
budouci hovorovy
osa-rnitrebuiasca*) osa netrebuiasca
osa-titrebuiasca osavatrebuiasca
osa-itrebuiasca osaIe trebuiasca
Zaporne tvary: n-o sa-mi trebuiasc1, n-o siidi trebuiasc1,
n-o s1-i trebuiasca, n-o s1 ne trebuiasca, n-o sa va tre-
buiascii., n-osii. Ietrebuiasc1.
j
osa-mitrebuiascaun Budu potrebovat (neja-
creion. kou) tuzku.
osa-i trebuiasca bani. Bude potrebovat penize.
N-o sa ne trebuiasca ni- Nebudemepotrebovatnie.
mic.
osa le trebuiascaajutor. Budou potrebovat pomoe.
5. Podmiiiovacizpusobrninuly
Take podminovaci zpusob minuly se tvori u vsech rumun-
skych.sloves a to z pomocnyeh tvarll, ai, ar,
am, atl,ar+II+ vyznamoveho slovesa:
bylbychprisel
a!?
ai
I
bylbyspriSel
bylbypriSel
ar f'
am! 1venit bylibychompriSli
ati bylbysteprisel ,bylibystepi'isli
ar bylibypriSli
Zaporne tvary : fi venit,n-aifi venit atd.
Daca CZ$ fi avuttimp, a$ fi Kdybych byl mel cas, byl
venit. bychpriSel.
Mi-ar fi trebuitmaimulti Byl(a) bych potreboval(a)
bani. vic penez.
*) Sioveso a trebui rna v 3. os. konjunktivu tvar sa tre-
buiasca.
226
Nepi'izvucne tvary osobnich a zvratnych zaJmen se s mi-
nulym zpusobem podminovacim spojuji stejne jako s minu-
lym casemslozenym (viz lekce 11 a 14).
6. Vazbytypu"dedurutnurna doare"
si, jak prekladame do cestiny vazbu de +pJ'i-
cest!slovesa opak.ovanehodalev jineforme:
(Ce va doare?) De durut (Co vas boli?) Pokud jde
numadoare nimic. 0 bolest, neboli me nie.
(Intelegetiromane$te?)De (Rozumite rumunsky?)
inteles inteleg, dar de Copak 0 to, ale s mlu-
vorbitemaigr('u. venim jetotezsi.
EXERCIl'I1
1. Traducetiinlimbaromana:
1. Necitimsedobre.
2. Mel byste jitk lekari.
3. Ukar ji prohlectl a zjistil, ze rna zanet slepeho sUeva.
4. Nekdoomdlel.
5. Zavolejtesanitni vuz!
6. Kdybych byl mel teplotu, byl byeh sel k lekafi.
7.Ackoliv jsem si vzal prasek na span!, nemohl j<; em
usnout.
8. Dostal jsem chripku.
9. Spoleham na to,co mi rekl lekar.
10. Mohl byste mi ty leky pi'inest z lekarny?
11. Tahle jespinava. Pi'ineste.mi jinou.
12. Rikali jsme mu nekolikrat. ze nemuzeme spat, protoie
chrape.
13. Kdybych sebyl citil dobre,byl byeh pfiSel.
14. Kdybychom to byli vedeli, byJi bychom zavol ali lekare.
15. Kdyby si byla dala neco na hJavu, nebyla by dostaJa
uzeh.
Hi. Kdybyste jim byli napsali, byJi by yam to vysvetlili.
17. Co potl"ebujes?
Ill . Pot rebuji jeden lelc
19. Jiny nepoti'ebujes?
20. Potfebovali byehom nekolik oba Jek.
227
21. Jine nemate?
22. Mam jinynavrh.
2. Cititi traduceti:
Va rogchemati un medic.
Ce numardetelefon areSpitaluldeurgenta?
Ce vasupara?
Madoareaici.
Am dureriingrozitoare.
tmivinesavars.
Amdiaree.
Ce ati patit?
Mi-amfracturat mina.
tmitrebuie un somnifer.
Medicamentul se elibereaza numai pe baza de reteta.
Mil doaredinteleacesta.
3. Odpovezteustnea pisemnenatyto otazky:
Dece seduceKarel Dvorak lapoliclinica?
Ce il intreaba medicul?
CeareKarel?
Ce zice medicul?
Ceface el pe urma?
Ce temperaturaareKarel?
De ce trebuiesasedezbrace?
Cum trebuiesa respire?
CeareKarel?
Cetrebuiesafaca?
Ce0 sa-i prescriemedicul?
De ce n-avenit Karel maidevremela policlinica?
De cite ori pe zi trebuie sa ia bolnavul cite 0 tableta?
De unde poateobtine medicamentele?
Ce nu-i recomanda medicul?
tn cite zile 0 sa se faca Dvorak bine, daca 0 sa respecte
sfaturilemedicului?
4. TraducetiinIimbaromana:
1. Musfm jit k lekafi.
2. Co vas boli?
3. Pokud jde0 bolest, neboli me nic.
4. UZ nekolik dni mam zavrate, huei mi v usich a po-
timse.
5. Zmeril jstesi teplotu?
6. Lekarmii'ikal, ze to neni nic vazneho.
7. Predepsal mi nejakeleky.
8. Musim bratti'ikrat denne jednutabletu.
9. Mam chfipku.
10. Lezim a piji horkyeaj.
5. Saridem putin
- Am fost la Ionescu. Cred sa0 sa stea cam mult la spital.
- E graY? Aivorbitcu medicul?
- Nu, dar am vazut-o pe infirmiera care il
6. Invatatipedinafara:
S-a fli.cut alb ca varul. Zbledl jakostena. *)
Mi-erau. Jemi spatne.
Abia rna tin pe picioare. Sotvastojim na nohou.
Nu ceam. Nevim, co mi je.
Va urez insanatol?ire grab- PfejiYam brzke uzdraveni.
nid!.!
Nu vA inghesuit-i! Netlaetese!
*) Pi'eloztedoslova!
228
229
26
LECTIA A DOUAZECI $1 $ASEA
UN MECI DE FOTBAL
Pe stadionul ,,23 August" din se des-
un meci de fotbal intre echipele Cluj-
Napoca Progresul Publicul
jocul ii incurajeaza pc jucatori. Pentru ca portarul
Progresului n-a fost destul de atent, un juditor al
echipei a introdus mingea in poarta. Dupa
citeva minute arbitrul fluiera prima repriza ia
conducecuunulazero.
- Cum va place meciul?ilintreaba pe Karel tova-
Deleanucaree unpasionatalfotbalului.
Imiplaceca amindouaechipelejoacacorect.
- Dumneavoastrafacetivreunsport?
- Acum nu prea. Dar cind eram mai tinar, practi-
cammai multe sporturi. Vara jucamtenis voleisau
rna duceamsainotla larnaschiam patinam.
Intr-untimppracticam hocheiul.
- Va sa zica erati un polisportiv. Dar gimnastica
va intereseaza? ca Nadia Comaneci*) a cucerit
trei medalii de aur la Jocurile olimpice din Canada?
- Da, amurmaritevolutiaeiin transmisiile directe
aleteleviziunii.
In timp ce Karel Deleanu continuau discutia,
.) [nadja
a inceput repriza a doua. Datorita juditor al
echipei s-a inscris inca un got. Deoarece Pro-
gresul n-a sa egaleze, meciul se -cu
rezuItatul de doi la zero. Spectatorii aplauda echipa
invingatoare. Dvorak impreuna cu Deleanu
dintribuna.
a aplauda [apIa-udal, aplaud
hochei s. hokej
(HZ 4) tleskat; aplaudlL
a interesa,-sezzajimat
echipainvinglLtoare tleskaji
a incuraja, -jez povzbuzovat
viteznemumuzstvu
a inscrie: a inscrie un gol
arbitrum. rozhod6
vsti'elit branku
atent, z. atenta (HZ 6) pozor-
invinglLtor (HZ 3) vitezny
joe, mn. t. -curl s. hra; Jocu-
ny
aur[a-ur] s. zlato; de aurzla-
ri olimpice olympijske hry
ty
juclLtorm.
Canadaz. Kanada
meci, mn. c.-luri s. zapas
<" cobori, cobor (HZ 3)
medalie [medalijel z. medaile
sestu-
povat; vystupovat
mingez.
a conduce, conduc, Tozk. con-
pasionat [pasi-onat) (HZ.6)
naruzivy; pasionat al tot-
du! , condusvest
corect, z. corectlL (HZ 6) slus-
balului fotbalovy nadsenec
a patina,-nezbruslit
ny;slusne
a cuceri, -resc vybojovat (si)
poartlL, mn. c. -r*i (HZ 21,
deoarece jelikoz, ponevadz
HZ6) z. branka
polisporiiv m. vsestranny .
a se 3. os. se des-
(HZ8,HZ 9) pro-
sportovec
bihat,rozvijetse
portarm.brankar
direct, z.directlL (HZ 6) pri-
a praetica, pracUc provozovat
progres,mn. C. -ses. pokrok
my
[dyskucije] z.rozho-
publics. obecenstvo
VOl'
reprizli. z.
echipaz.muzstvo
a reu!1i [re-usi], -!1esc podarit
a cgala, -lezvyrovnat
se; n-a siL egaleze
eram [jeram] byval jsem
nepodarilo se mu vyrovnC\t
[evolucije] z.vystou-
rezuItat, mn. t. -te s. vYsle-
peni
dek
a fluiera, fluier piskat
a scbia [sk'i-jaJ, -lez lyzovat
fotbal s. kopana
a se sfir!1i, 3. jedn. t. se-!1e!1te
gimnasticlL z. gymnastika

gol, mn. t. -Iuri s. branka,
spectatorm.divak .
sport, mn.t. -turi s. sport;
g61
230
231
a face sport pestovat sport
teniss. tenis
stadion [stady-onj, mn. c. -ne
tinar (HZ 14, HZ 7) mlady
(HZ 3) s. stadi6n
transmisie [transmisijej z.
z. vMa
pfenos
mn. C. -dun s. koupa-
tribunai. tribuna

vasazicil tedy, cili
televiziune [televizi-unej z.
volei s. odbijena
televize
vreun (vubee ne)jaky
MLUVNICE
1.Sloveso"acobori"
Nekolik sloves IV. tfidy zakoncenyeh -i pi'ipojuje v pfit.
casekoneovky-, -i, -a,-im,-itl,-a:
a coborisestupovat;vystoupit
cobor
coborim
cobori
I
coboarii!
coboriti
coboara coboriti!
coboara
2. Cassouminuly(imperfektum)
Vedle casu slozeneho*) rna rumunstina jeste
minule easy. Jednim z nieh je cas souminuly (imperfektum),
kterY se tvotf tak, ze zakonceni infinitivu nahradime koneov-
kami -am,-ai, -a, -am, -afi, -au:
aajuta:
ajutam
ajutam
ajutai
ajutati
ajuta
ajutau
Podobne: lucram, lucrai, .. . ; inapoiam, inapoiai,
scriam, scriai,U) ... ; coboram, coborai, '"
*) Viz lekei 11, mluvnieke vyklady bod 3.
U) [skrijamj, [skrijajj. Podobne: inscriam, . . . ; prescriam,
IV tfidy, pred jejiehz za-
D sloves II., III; a . _.' ' naJ'[ koneovky -earn, -eal, -ea,
koncenim je souhlaska, se Pllpl
-earn, -eati, -eau:
avorbi:
vorbeam vorbeam
vorbeai vorbeaji
vorbea vorbeau
Podobne: d01'meam, dormeal, . ... ; t- aceam, taeeai, *) ,. .,
credeam, credeai, . , .
. IV tfidy zakoncenym samohlaskou + i se pfi-
K slovesum . .... iati -iau:
ptnaji koneovky -iam,-Ial,-la, -lam, - ,
alocui:
Iocuiam**) Iocuiam
Iocuiai locuiaji
Iocuia Iocuiau
Podobne: ma bizuiam, te bizuiai, ...
. . 'f kta
f-
dochazi
m
k pravi-
Poznamka: Pred koneovkaml Impel e faceai..*)
x ' PI' . a face - aeea , ,
delnym hlaskovym zm"nam. t" m eunoteai " . (HZ 21).
'" (HZ 5), a cunoate - cuno ea , ,
Nepravidelnesetvoij imperfektumu teehto
eram [jeram] a fi:
erai[jeraj]
era[jera]
cram [)eram]
erati
erau [)era ]
ada: diideam
diideai
diidea
diideam
diideaji
diideau
*) [tacam], [tacaj].
**) [lokujam] ,
***) [fiicam], [facajj.
232
233
asta:
stateam
stl'iteam
stiHeai
stiHeati
stiitea
stiiteau
avrea:
voiam
voiam
voiai
voiati
voia
voiau
a9
ti
:
tiai tiati
Iltia :;;tiau
uzivame k vyjadreni
- deJe v minulosti trvajicihoneboopakovaneho:
De mult doream sii mil UZdlouho jsem si prc.u(a)
duc la jithakoupaliste.
larnaschwm$l patinam. Kazdou zimu jsem lyzo-
val a bruslil
probihal v dobe, kdy se uskutecnil (nebo pro-
In timp ce i$i continuau Zatimco pokracovali ve
discutia, a inceput re- svemhovoru, zacaldru-
prizaadoua. hypolocas.
Cinderammailiniir,prac- Kdyz jsem byval mladsi
ticam mai multe spor- pestovaljsemvice
turi. tu.
Imperfektem se casto nahrazuje podminovaci zpusob ml'-
nuly:
!
Dacii aveam timp, ve-
Kdybych byl mel cas, by]
neam.**)
bychprise!.
Vazbu era + konjunktivprekladame"malem":
Era uit.. . MaIem jsem zapomnel(a).
Era sa facem msolatle. Malem jsmedostaIi uzeh.
0) [styjam].
00) = Daca a$ fi avut timp, a$ fi venit.
3.Vreun(ul)
Neurcite zajmeno vreun (jedn. c. m ., s.), vreo (jedn. c.i.),
vreunii (mn. c. m.), vreunele (mn. c. i., s.) znamena "vubec
(ne)jakY". Spolu s podstatnym jmenem se sklonuje takto:
jedn. c. mn. c.
1., 4. pad vreun vecin';') 1., 4. pad vreunii vecini
2., 3. pad vreunui vecin 2.,3.pad vreunor vecini
1.,4.pad vreo rudii 1., 4.pad vreunele
2.,3.pad vreunei rude 2. ,3. pad vreunor rude
Sklonuje-Ii se bez podstatneho jmena, ma tyto tvary: jedn.
t. 1., 4. pad vreunul (m., s.), vreuna (i .), 2., 3. pad vreunuia
(m., s.), vreuneia (i.), mn. C. 1., 4. pad vreunii (m.), vreunele
(i., s.), vrcunora(m., i., s.).
Evreofarmacie pe aici? J e tu nekde nejaka
na?
Evreunapeaici? Je tunekdenejaka?
Ai scris vreunei rude cii Psal jsi nekteremu pn-
viila Praga? buznemu, ze prijedes
do Prahy?
Aiscris vreuneiacd vii la Psal jsi nekteremu, ze
Praga? pfijedesdo Prahy?
Ati viizut vreun film ro- Videl jste nejaky rumun-
miinesc? skyfilm?
Ativdzutvreunul? Videljstenejaky?
Pl'edlozka pe jeve 4. pade tehdy, jde-Ii 0 nekohoze skupiny
v hovoru u.Z zminene, anebojinaksouvislosti urcene:
Cunoa$teti vreun medic Znate nejakeho dobreho
bun? l&ah?
(/1) cunoa9teti pe vreunul Znatenejakehoz nich?
dinei?
-- jmena chovaji jako po- 0). Podst. se tak
mocl neurciteho clenu. Viz lekci 20, mluvmcke vyklady bod 2.
234
235
(L-)ati intrebat pe vreun Ptal jstese nektereho ko-
coleg? legy?
(L-)ati intrebat pe vreu- Ptaljstese nektereho?
nul?
Poznamka: Odpovidame-li na otazky obsahujici toto za-
jmeno zaporne. uzijeme zajmena niei un (niei unul) fadny:
Nu e nici 0 farmacie pe aid. Nu e nici una pe aici. N-am
'lJazut nici un film romdnese. N-am vazut nici unul.
EXERCI'fII
1. Citi*i tradueep:
In meciul dintre reprezentativele Romaniei $i Poloniei, care
s-a disputat in cadrul Campionatului mondial. hochei$tii
romani auinvins cu 4 la 3.
In intilnirea cu Cehoslovacia echipa a Suediel
a pierdutcu scorul de3la 2.
Statele Unite ale Americii au facut meci nul cu Republica
Democrata Germana.
Titlul de campioana mondiala a revenit reprezentativei Re-
publicii Socialiste Cehoslovace.
Cele mai importante meciuri au fost transmise la radio $i
la televiziune.
Jucati la Pronoexpres?
Saptamina trecuta am ci$tigat la Pronosport.
2. Traduce*iin limba romanli:
1. Kdyz jsem byl u more. koupal jsem se kazdy den.
2. V zime jsmejezdivali na hory.
3. UZ dlouho si vas phil videt.
4. Kdyz jsme byli na praxi. vstavali jsme v 7 hodin.
5. Zatimco oni byli nastadi6nu. ja jsemvai'ila.
6. kdyzjsmepi'ijeli do Prahy.
7. Kdyzsevraceli domu. potkali dceru.
8. Vcera vecer jsem yam volal, ale nebyli jste doma.
9. Zatimco jsme hovoi'ili. muzstvo :;:itiinta vyrovnalo.
10. Kdyz k nam divali jsmese na televizi.
11. Prave jsem chtel odejit.
12. Kdyby byl vedel. ze prijdete. byl by zustal doma.
13. Jakse jmenuje ten hrac, ktery vstrelil druhou branku?
14. Jejich brankai' jevYborny.
15. Ktery jevas oblibeny sport?
16. Hraji
17. Muj oblibeny sportjeplavani.
18. Zajimavas atletika?
19. Vykony Nadii Comaneciove jsouobdivuhodne.
20. Umite jezditna motorce?
21. Jezdim na kole.
22. Znate (vubec) nejakeho rumunskehosportovce?
23. Znate (vubec) nejakeho?
24. Mnoho cesk.Y'ch knih byloprelozenodo rumunstiny.
25. Cetl jste (vubec) nejakou?
3. ustne a pisemnenatytootAzky:
Cemecise desfa$oara pestadionul..23 August"?
Ce face publicul?
De ce a putut un jucator sa introduca mingea in poarta?
Ce face arbitrul?
Careechipaconducelasfir$itul primei reprize?
Ceil intreaba tovara$ul Deleanu pe Karel?
Lui Deleanuii placefotbalul?
Cum joacaamindoua echipele?
Cesporturi facea Karel cind era mai tinar?
Cine a cucerit trei medalii de aur la Jocurile olimpice din
Canada?
Cind a inceput repriza a doua?
Datoritacui s-a inscrisinca un gol?
Cu cerezultatsesfir$e$te meciul?
Ce fac spectatorii?
De undecoboara Dvorak$i Deleanu?
4. Traduce*iinlimbaromanli:
1. Na stadi6nu 23. srpna jsem videl fotba-
lovy zapas.
2. hraci hrali slusne.
3. Brankar mUZstva Progresul Bucure$ti nebyl dost po-
zorny.
4. Jeden hrac muzstva :;:itiinta vstrelil branku.
5. Po prvnimpolocasevedla :;:itiinta jedna nula.
6. Muzstvu Progresul se nepodarilo vyrovnat a zapas kon-
e! vysledkemdYe nula.
7. Ja nejsem naruzivy milovnil< kopane. ale ten zapas se
mi libil.
8. Vy pestujetenejakysport?
236
237
9. Kdyz jsem byl mladSi, hnival jsem tenis a odbijenou,
plaval jsem a v zime bruslival.
10. Vedel jste, ze Nadia Comaneciova si na olympijskych
hni ch v Kanadevybojovalatfizlate medaile?
5. ell
- in Romania se practica pe scara intinsa voleiul, basche-
tul, inotul, tenisul, tenisul de masa atletismul?
- Ilie Floroiu a doborit recordul national in cursa de
10.000 de metri?
- printre pionierii aviatiei mondiale se numara romanii
Traian Vuia (1872-1953) Aurel Vlaicu (1882-1913)?
6. Sa ridem
- Cinee blondacu caretevad mereu anul acesta?
- E.bruna cu care rna vedeai anul trecut. -
7. pedinafara:
Era timpul! Vsak uz bylo nacase!
Tocmaivii. cautam. Pravejsemvas hledal.
E aici vreun atelier de re- Je tu nejakaautoopravna?
auto?
Tine-mipumnii! Drz mipalec!
Nuvae frica.? Nematestrach?
Eracit pc-acisacad. Malem jsem upadl.
238
LECTIA A DOUAZECI SI SAPTEA
27
INTR-UN MAGAZIN UNIVERSAL
Inainte de plecarea sa din Romania, Karel Vl'ea sa
cumpere citeva cadoUl'i pentru sotia lui pentru
Mergind pe Calea Victoriei, ()l se
in fata vitrinelor se uita la marfurile expuse. Intra
in magazinul universal "Victoria". La parterul maga-
239
zinului se gasesc articolc de drogherie, aparate elec-
trice discuri, iar la etaje articole de menaj,
decusut, jucarii,confectii, incaitaminte,carti multe

.. --

-
- --
aItele. De toate pentru toii. Rafturile tejghelele
tuturorraioanelorsintplinedemaduri.
Dorindsa cumpere0 jachetade lina pentrusotiasa,
Karel se adreseaza unei vinzatoare de Ia raionul de
tricotaje:
Vl'ea 0 jachetiidedama.
- Ce manme ce culoare? intreaba vinzatoarea.
- Marimea46, sauverde.
Vinzatoarea arata cumparatorului mai multe ja-
chete.
Citcostaaceasta?seintereseazaDvorak.
250delei.
Daraceeafara nasturi?
Aceeae cudouazecideleimaiieftina.
Convenindu-i pretul calitatea unei jachete verzi,
Karelsedecides-oia spunevinzatoarei:
Va rog sa-mifacetibonulpentrujachetaaceasta.
- Maidoriticeva?
- Da, era sa uit. mai dori un batic care sa se
potriveascacujacheta.
Dupa ce alege un batic, Dvorak 0 roaga pe vinza-
toaresaimpachetezeamindouaobiectelelaunloco
La casa, el observaca n-arebanimarunti.
- Nu e nimic, ii spune casierita, pot sa va dau
restul.
In drum spre hotel, Karel mai cumpara citeva dis-
curi, un album cu fotografii din obiectede
arta populara romaneasca citeva pachete de tigari.
alb1Am, mn. i!. -mes.album easiz. pokladna
artA i. eontee$le [konfekcije] z. kon-
ar&ieol, mn. c. -Ie s. potfeba ; od/'!v
articole de drogherie dro- a eonveni, eonvin (HZ 18, HZ
gisticke zbozi; artieole de 22) vyhovovat
menaj potreby pro domac- eu: e eu douizeci de lei mal
nost ieftin je 0 dvacet lei lev-
batie,mn. i!. -euris.Mtek
bon, mn. c. -nuri s. (pokladni) eumpirAtorm.kupuj1ci
taeetl-mi bonul! de: de ioate pen'ru '0$1 ve
napistemi pro kazdeho
cadou,mn. i!. -uris.darek a se decide, rnA decid, pi'f(!.
cale: Calea Vietoriei tridaV1- decis, piech. decizind (HZ
lezstvi 4) rozhodnoutse
calitate (HZ12, HZ6) i. jakost dedamA damsky
240
241
disc, mn. c. -curi s. (gramo- mmtc: nu e nimic to nevadi
fonova) deska a observa, observ, 3. os.
era [jera] sA. uit rnalem jsern observavsirnnoutsi
zapomnel parters. pi'izerni
expus (HZ16) vystaveny popular lidovy
a impacheta, -tez zabalit a se potrivi, 3. jedn. C. se
In: in drum spre na ceste k (cu ceva) hodit se
Inainte [inajinte] de pi'ed (k necernu); caresase pot-
Z. obuv riveasci ktery by se hodil
i. pletenykabatek pret, mn. c. -turis. cena
jucal'ie [zukilrije] Z. hracka raft,mn. c. -turis. regal
Hna i. vlna;deHna vlneny raion, mn. C. -ne (HZ3) s.
loc: laun loc dohrornady oddeleni
magazin: magazin universal rest, mn. c. -turi s. zbytek;
obchodni dum vidau restul dam varn na-
marfl, mn. c. marfuri,Z. zboZf zpatek
de cusut tejghea (HZ13) i . pult
stroj tricotaj, mn. c. -je s. pleteny
marimeZ. velikost odev
marunt (HZ6) drobny verde (HZ4) zeleny
menaj, mn. c. -juri, s. dornac- victorie [viktorije] i. vitezstvi
nost vitrinai. vykladniski'iil
nasturem. knofUk vinzatoareZ. prodavacka
M.LUVNICE
1. Sklonovanizajmena"toW'
Neuri!ite zajmeno toti (vsichni), toate (vsechny, vsechna)
sesklonuji takto:
1., 4. pad toti cumparatorii toate vitrinele
2., 3. pad tuturorcumparatorilor tuturor vitrinelor
Jakvyplyva z pi'ikladu, skloiluje se jak zajrneno. tak pod-
statnejrneno. . .
Pi'edlozka pe je ve 4. pade tehdy. jde-Ii 0 podstatne Jrneno
oznai!ujici osobu, anebo je-li toto zajrneno uzito bez podstat-
neho jrnena:
Ati vazut toate raioanele? Videl jste vsechna odde-
leni?
Le-ati vazut pe toate? Videljstevsechna?
242
Pe toti prietenii i-am su- Vsem pratelum jsem vo-
nat.
la1.
Pe toti i-am sunat. Vsemjsemvolal.
Tuturor cuno$tintelor le-a Vsemznamympfivezlne-
adus cite un cadou. jakydarek.
Tuturor le-a adus cite un Vsem pfivezl nejaky da-
cadou.
rek.
2, Sldonoval1icislovky"amindoi"
Cislovky amindoi (oba), amindoua (obe) se sklonuji takto:
l., 4. pad amindoi amindoua
cumparatorii v'inzatoarele
2.,3.pad aminduror aminduror
cumparatorilor vinzatoarelor
Jak vyplyva z pi'ikladu, sklonuje se jak Nslovka, tak pod-
statne jrneno.
Sklonuje-li se tato i!islovka bez podstatneho jmena, rna
v 2. a 3. pade tvaramindurora.
o pi"edlozce peve 4. pade plati totezco u zajrnenatoti:
Ati vazut am'indoua ra- Videljsteobeoddeleni?
ioanele?
Le-ati vazut pe amin- Videljsteobe?
doua?
Pe amindoi tovarii$ii vi-i Obasoudruhyvampred-
prezint desearii.
stavimdnesvecer.
Pe amindoi vi-i prezint
Oba yampfedstavimdnes
desearii.
vecer.
Am'induror fratilor le-a
Obema bratrum psal od
scris de la mare.
more.
A mindurora le-a scris de
Obemapsalodmore.
la mare.
Hovorovy jazyk vyjadi'uje 3. pad pornocl ptedlofky la: La
amindoi (fratii) Ze-a scris de la mare.
243
Poznamka: "Oba", "obe" Ize prekladat tez ambil, ambele;
pl'. ambii tovard$i, ambele raioane, 2., 3. pad ambilor tovard$i,
ambelor raioane.
3. Pfivlastiiovaci zajmeno "sau"
Privlastflujerne-li neeD 3. osobe jedn. c., rnuzerne uzit vedle
zajrnen lui (jeho), ei (jeji) tvaru sau, sa, sai, sale, jez se sklo-
fluji jako tau, ta, tai, tale. Shoduji se v rode, eisle a pade
s pl'ivlastnovanyrn predrnetern:
Copiii sai sint inca mici.
o pe sora sa?
4. Pfechodnik
J eho (Jeji) diHi jsou
male.
Znas jeho (jeji) sestru?
V rurnunstine rna preehodnik jednotny tvar pro vseehny
rody, cisla a casy. Tvoi'f se nahrazenirn infinitivniho zakon-
ceni prizvucnou koneovkou -ind:
a ajuta: ajutind
a merge:
mergind
a tacea: tacind
a cobori:
coborind
Slovesa 1. ttldy, pred jejiehz infinitivnirn zakoncenirn je
sarnohlaska + i, ptipinaji -nd:
a inapoia: inapoind*)
Slovesa I. tridy, pred jejiehz infinitivnirn zakoncenirn je
souhlaska + i, sloveso a serie a slovesa IV. ttidy zakoncena
-i, pripinaji koneovku -ind:
a studia: studiind**)
a vorbi:
vorbind
a sene: scriind**)
a locui :
locuind
Slovesa a fi, a $ti pripinaji koneovku -ind k svernu nezkra-
eenernu infinitivu:
fiind***)
l?tiind***)
a fi:
.) [inapojind]. Srov. lekei 2, vYslovnost.
... ) [study-indJ, [skri-indJ.
....) [fi-indl. [sty-indJ.
Zaporne
bind, ...
U sloves
zmeny:
a cadea:
tvary : neajutind, netlicind, ... nescriind, nevor-
II. a III. ti'idy
dizind
a vedea: v3zind
a aprinde: aprinzind
a atrage: atragind
a coase: cosind
a crede: crezind
a cunoscind
a depinde: depinzind
a deschide: deschizind
a inchide: inchizind
Do cestiny pi'ekladarne rurnunskY prechodnik nejcasteji ee-
lou vetou uvozenou spojkarni "a", "kdyz", "protoze" aj.:
Mergind pe Calea Victo-
riei, Karel se in
fata vitrinelor.
Dorind sa cumpar un ba-
tic de matase, m-am
adresat unei vinzatoare.
Convenindu-i pretul unei
cravate de matase,
domnul Dvorak se
decide s-o ia.
L-am auzit vorbind roma-
ne$te.
byvaji nepravidelne hlaskove
a se intinde: intinzind
a se intoarce : intorcind
a permite: permitind
a raspunde: raspunzind
a ride : rizind
a scoate: scotind
a transmite: transmitind
a trimite: trimitind
a vinde: vinzind
Kdyz jde Karel po tride
Vitezstvi, zastavuje se
pred vYklady.
Protoze jsem 5i chtela
koupit hedvabny satek,
obratila jsem 5e na
(jednu) prodavacku.
_V cestine se rnus! pi'eehodnik vzdy vztahovat k podrnetu
vety, na niz zavisi. V rurnunstine to nutne neni :
Protoze mu vyhovuje ce-
na jedne hedvabne va-
zanky, pan Dvorak 5e
rozhodne, ze 5i ji vez-
me.
Slysel jsem ho, jak mluvi
rumunsky (mluvit ru-
munsky).
245
244
5.Spojovani nepfizvucnyeh tvaru osobnieh a zvrat-
nyehzajmens preehodnikem
Nepi'izvucne tvary 3. a 4. padu osobnich a zvratnych za-
jmen stoji za prechodnikem, ktery v tomto pi'ipade pripina
jesteu:
eautindu-l hledaje(-jie, -jiee)ho
spalindu-se myje(-jie, -jiee)se
spunindu-mi rikaje(-jie, -jiee) mi
aducindu-mi-o*) prinaseje (-jie, -jiee) mi ji
Jen zajmeno 0 sepi'ipojuje primoza koncove -d:
eautind-o hledaje(-jie, -jiee) ji
Jak vyplyva z pffkladu,nepi'izvucne tvary osobnichazvrat-
nych zajmen maji tutez podobu jako v postaveni za kladnym
rozkazovacim zpusobem.**) V pismu jsou k prechodniku pfi-
pojenyspojovnikem.
6.Mai
S pffslovcem mai jsmese uz setkali v 8. lekcL Stoji-li pred
slovesem, znamena
- v kladnych veiach :
Mai doriti eeva? Prejetesi jesteneeo?
Ce a mai spus? Co jesterikal?
Mai a$tepUim einci minu- Pockame petminut.
te.
1ti mai trebuie harta? Potrebujesjestetumapu?
Mai dati-mi doua timbre. Dejte mi jeste dYe znam-
kyo
Mai spune 0 data! Rekni to jeste jednou!
) [adukindumjo] .
) Viz lekci 5, mluvnicke vyklady bod 3, a lekci 13, mluv-
nickeryklady bod4.
- v zapornych veiach "uz ne":
Nu mai doriti nimie? Uzsi neprejetenie?
Nu-ti mai trebuie harta? Tu mapu uz nepotrebu-
jes?
De ieri nu mai fumez. Od vcerejska uz nekou-
rim.
Nu mai putem a$tepta.
Uz nerhuzemecekat.
Nu le-a mai spus nimie.
Uzjimnienerek!.
Spol u se zapornym tvarem prechodniku vytvari mai jedno
slovo:
Nemaiavindtimp, am ple-
Nemaje uz cas, odesel
cat.
jsem.
Nestojf-li mai pred sJovesem, znamena "skoro":
Au venit mai toti. Pfisliskorovsiehni.
7. Predlozka"eu"
Ph srovnavanf odpovida ceske predlozce ,,0" rumunske cu:
Eeu zeee lei mai seump. Je(to) 0 desetleidrazsi.
Sint eu einei ani mai mare Jsem 0 pet let starsi nez
dcdt fratele meu. muj bratr.
Tam, kde neni predlozka ,,0" nutna v cestine, neni nutne
a ni cu v rumunstine:
Sint (eu) putin mai mare
Jsem (0) troehu starsi nez
cl ecit fratele meu. muj bratr.
Camera voastra e (eu)
Vas pokoj je mnohem (0
mult mai frumoasa de- mnoho) hezcineinas.
cit a noastra.
EXERCITII
1. Traduceti in limbaromanA.:
1. Nemohu pfiveztdarky vsem znamym.
2. Chtel bych koupit damsky pleteny kabatek, dYe nebo ti'i
vazanky, nekolikdesek a nejakecigarety.
246 247
3. Chcete-li, pujdus varni.
4. Byl bychyamvdei!nY.
5. Hodilobyseyam to dnes odpoledne?
6. Obchody jsou velmi dobre zasobeny ruznym zbozim.
7. Pojdmenejprvedo obchodnihodomu Unirea.
8. Prosfmvas, ukaitenam tamten damskykabatek.
9. Libise mi, ale myslim, ze jeprilis velkY
10. bystemenS! I!islo?
11. Kteryse yam libi vice: ten modry nebo ten zeleny?
12. Jakostmivyhovuje,barvamene.
13. Myslite si, ze by se tahle vazanka hodila k memu
obleku?
14. Ukaitemi nejakekozene rukavice.
15. Kolikstojiten popelnik?
16. Potrebujete
17. Myslfm, ze uznepotrebuji nic.
18. Aleano. prodeti.
19. Slibil jsem jim je.
2. kurzivounahrad'tepfechodnikem:
Pentru cd aveam baniputini,
n-am putut sA iau discul. Avind bani
,
l.
n-am putut sa iau
discul.
Cindmergeam spre hotel, I-am
intilnitpeMihai.
M-atiauzit cindvorbeamromane$te?
Pentru cd sintfoarte obosit, am
nevoiedeodihna.
Au vAzut-o cum cOllducea ma$ina.
Cind m-amuitatinvitrind, amvazut
unbaticfoartefrumos.
Pentrucd numaiavea rdbdare,
a plecat.
M-amgrabit, pentrucd $tiamcd
magazinele se inchid la oraopt.
Pentru cd e bdtrin, nu poateciti
fArl!. ochelari.
Tunu I-al vlizutcumfumeazd?
Pentrucii nui-aconvenit calitatea
costumului, nuI-a luat.
I-amauzit cumviilaudd.
Pentru cii mis-afdcut foame, m-am
dus la restaurant.
3. Odpovezteu.stne a piscmne natytooilizky:
Ce vrea sa cumpere Karel Dvorak inainte de plecarea sa
din Romania?
Ce face el merg'ind peCalea Victoriei?
In ce magazin intra?
Ce segase!?te la parterul magazinului?
Darlaetaje?
Cum s'int rafturile tejghelele tuturor raioanelor?
De ce se adreseaza Karel unei vinzatoare de la raionul de
tricotaje?
Ce'ii aratav'inzatoarea?
Ce jachetasedecideKarel sa ia?
Cezice vinzatoarei?
Cemai alegecumparatorul?
Ce 0 roagaKarel pevinzatoare?
Ceobserva Karel la casa?
CeIispune
Cemai cumparaKarel in drumsprehotel?
4. Traducetiinlimbaromana:
1. Pred odjezdem z cizi zeme chce kazdy koupit nekolik
darku pro pi'ibuznea zname.
2. Vesel jsemdojednohoobchodniho domu.
3. V pi'izemi se dostane drogisticke zbozi, predmety ru-
munskeho lidoveho umeni a desky.
4. Kde jeoddeleni pletenehozbozi?
5. Chtelbych damskY pleteny kabatek.
6. Velikost 48, I!erveny nebo zeleny.
7. Jinenemate?
8. mi prosim bloeei{ na tenhle kabatek.
9. Ten kabatek a satekzabalte dohromady.
10. Chtejeplatit, vsiml jsem si, ze nemamdrobne.
5. Saridemputin
Ea: Am visatca mi-aifacut un cadou.
El: Cine mai credeazi invise?
6. 1;itia(..i eli.
- adincimea maxima a Marii Negre e de 2.243 de metri,
iarcea medie de1.197 de metri?
248
249
_ in Marea Neaara traiesc aproape un milion de delfini?
_ apa lacului T:chirghiol e de cinci ori mai sarata decit
apa marii?
7. Invatatipedinafara:
Se intuneca vazind cu
Valem sestmiva.
ochii.
Portavinemincind.
S jidlem rostechuf.
Nu face s1 te duci acolo.
Nestoji za to tamchodit.
Pacatdebani.
Skoda penez.
Nevis, k cemu se ti to mui e
Nu la ce poate sa-t
i
prindabine.
hodit.
lECTIA A DOUAZECI OPTA
28
1. Cititi!?i traduceti:
EconomiaRomfmiei in trecut!?i azi
Inainte de 23 august 1944, Romania era 0 tara agricola
inapoiata, in care oamenii muncii duceau 0 viata grea. Ei
lucrau pina la 16 ore pe zi $i primeau salarii foarte mici,
care abia Ie ajungeau sa se hraneasca. Paminturile apar-
tineau chiaburilor. Burghezia stapinea fabri-
cile, padurile, mijloacele de transport $i comertul. Industria
eraslab dezvoltata. Aproape toate bogatiile tariise vindeau,
la preturi foarte scazute, in strainatate, de unde se aduceau
in schimb alte marfuri la preturi foarte ridicate.
Dupa eliberarea Romi'miei, in structura economica so-
ciala a tarii s-au petrecut schimbari profunde. In urma
reformei agrare din anul 1945 au fost impartite
taranilor muncitori. Nationalizarea fabricilor, uzinelor, mi-
nelor, transporturilor bancilor [1948J a facut posibila
planificarea economiei nationale industrializarea socia-
lista a Romaniei.
Sub conducerea Partidului Comunist Roman, clasa mun-
citoare din Romania a obtinut succese importante in con-
struirea socialismului. In anul 1962 a fost incheiata colec-
tivizarea agriculturii. Productia globala industriala a tarii
a crescut in 1973 de douazeci patru de ori fata de anul
1938. In prezent, Republica Socialista Romania dispune de
o industrie puternica multilateral dezvoltata, precum
de0 agriculturasocialista mecanizata.
2. Odpovhteustnl! a natytootl\zky:
Ce fel detaraeraRomania inaintede 23 august 1944?
Ce viata duceau oamenii muncii?
Citeorelucraupezi?
251
250
CumerausalariilepecareIe primeau?
Cui apartineau paminturile?
La ce preturi se vindeau aproape toate bogatiile tarii?
Cind s-au petrecut schimbari profunde in structura econo-
mica $i sociala a Romaniei?
Cui aufost impartitemO$iile?
In ce an s-a facut nationalizarea fabricilor, uzinelor, trans-
porturilor$i bancilor?
Ce a obtinutclasamuncitoaredin Romania?
Cind a fost incheiatacolectivizareaagriculturii?
De cite ori a crescut productia globaHi industriala a Roma-
niei inanul 1973 fata deanul 1938?
De ce industrie $i agricultura dispune Romania in prezent?
3. Traduceti in Iimbaromanll:
1. Vyka tehlebudovy je50 metru, te druhe40 metru.
2. Nasedcera by studovatprava.
3. Hovoril jsems reditelem jednetovarny.
4. Dalnice mezi Bukuretf a Pite$ti je dlouha 113 kilo-
metru.
5. Ten jidelnilistek nemohu
6. Pi'ineste mi jiny!
7. Tyhle pohlednicese yam nelibi?
8. TydruMse zdaji hezN.
9. Kolikznamekpoti'ebujete?
10. BucHe tak laskav a pi'elozte mi, co flka ta
11. Kolikstojiti'iminutovY hovors Prahou?
12. Muzese na spolehnout?
13. Nematezapalku?
14. Mam
15. Mam hov kapse.
16. Moje dobre neslysi. Musite zvonit nekolikrat.
17. Nevite, kdo by mi mohl spravitpsacistroj?
18. Jetu stanice?
19. Poti'ebuji benzin.
20. Kde jepokojska?
21. U nas v pokoji nefunguje topeni.
22. Kde jstesehnalatyhle jahody?
23. Kazdou hrajemetenis.
24. Nechcete (si) zahrats nami?
4. Sa ridem putin
Sotul: Cu cineai vorbit treiorela poarta?
Sotia: Cu doamna Manoliu,
casa.
care n-avea timp sa intre in
5. Cititi$i traduceti:
oplimbare prin Praga (Parteaintii)
Cerny: Safacem 0 plimbare prinPraga!
Jianu: Cu mare placere! Tocmai voiam
aratati putinora$ul.
sa va rog sa-mi
Cerny: Propun sa incepem cu piata Vaclav. De fapt nu e
o piata, ci un bulevard larg, pe carese gasesc numeroase
magazine, cinematografe, hoteluri, restaurante $i cafe-
nele. lata ca am ajuns la Muzeul National. De aici 0 sa
mergem pinalaTeatrul National.
Jianu: Cinda fost construitTeatrul National?
Cerny: Intre anH 1868 $i 1881. Suma necesara construirii
lui a fost strinsa printr-o colecta. - Mergem pe jos sau
luammetroul?
Jianu: Prefersamergem pejos.
Cerny: Sintem pe malul Vltavei. Pe celalalt mal se afla
cartierulMalaStrana, iar mai sus,
Jianu: Cumajungem acolo?
Cerny: Mergem pe chei pina la podul Carol, care se vede
indreapta. E cel mai vechi pod din Praga.
Jianu: Sa ne oprim putin! A$ vrea sa fac citeva fotografii.
Cerny: Cum va place piata aceasta? Se zice ca e unul
dintre cele mai frumoase locuri din partea veche a
ora$ului.
Jianu: Ce statuiee aceasta?
Cerny: E statuia regelui Carol al IV-lea, intemeietorul uni-
versitatii din Praga.- Acumsa trecempestepod!
Jianu: 0 clipa,va rog. Vreausafotografiez statuia.
(Va urma.)
6. Cititi $i traduceti:
oexpozitie
leri la Palatul Culturii din la$i, in sala de arta roma-
neasca contemporana a Muzeului de arta plastica, a avut
lac deschiderea unei expozitii de arta plastidi. Expozitia
CUprinde un numar de 119 lucrari de pictura, grafica
sculptura expusede45 de din Moldova.
252 253
29
7. tnvatatipedinafara:
Plecaminnoapteade
spremiercuri.
Mi s-a facut negru in fata
ochilor.
E caunfacut!
Cesamai vorbim!
Trenul ne-a plecat de sub
nas.
N u conteaza.
N-auintratzileleinsac.
ACllm doua luni am fost
la Tirgul international
dclaBrno.
Lucrez aici de un an de
zile.
Ell.cinecaroatii lacar.
Odjizdime v noci z utery na
stl"edu.
Zatmelo se mi pI'ed oCima.
To je jakoz udelani!
Darmo mluvit!
Vlak nam ujel pred nosem.
Na tom nesejde.
Zitra jetakeden.
Pred dvema mesici jsem byl
na brnenskemveletrhu.
Pracujitu uz rok.
Jep,Hym kolem u vozu.
lECTIA A DOUAZECI NOUA
PLECAREA LUI KAREL DVORAK
LA PRAGA
luiKarelDvorakla s-a terminat.
EI se intoarce acasa cu avionul. Iata-l pe aeroportul
international Otopeni, bagajele la cintarit.
pasager i se permite sa transporte gratuit
douazeci de kilograme de Avind excedent,
Dvorak.trebuiesaplateasca0 taxasuplimentara.
La Otopeniseintretaienumeroase liniiaeriene.Tot
ti mpulvezi avioane aterizindsaudecolind.Avionulde
Praga intirzie. Karel sta de vorba cu persoanele care
il conduc.
254
255
- Ati mai diHitorit cu avionul? it intreaba unul
dintre peKarel.
Da, amzburatdemaimulteori.
- cumsuportatizborul?
- tngeneralbine. Numaila decolare laaterizare
simtuneori0 greata.
- Goluriledeaernuvasperie?
- Nu, itidau0 senzatieneplacuta,
In apareavionul Pearipiareliterele
YR.") PefuzelajulluiscrieTAROM.
Karel Dvorak ia ramas bun de la cei ce I-au
condus pina la aeroport, Ie pentru micile
lor cadouri, se urca in avion. Motoarele incep sa
huruie. Avionul ia zborul curind se ridica la
o mare altitudine. Dupa 0 ora face escala la Buda-
pesta, iarpestealte deminuteva sosi la Praga.
aerian [a-erijanJ (HZ 19) Ie-
tecky
altitudinez. vyska
a apllrea, apar, pfit. apllrut
objevitse
aripll, mn. t. -piz. ki'idio
a ateriza, -zezpi'istavat
aterizare (HZ 12) z. pi'ista-
vani
Budapestaz. Budapest
a cllilltori, -resccestovat
cintllrit s. vazeni; dll ba-
gajele la cintllrit dava si
vazitzavazadia
a conduce, conduc, Tozk. con-
du!, piU. condus doprova-
zet
eurind brzy
a decola, -)ezstartovat
*) [igrek re]. Mezinarodni poznavaci znatka rumunskych
Ietadel.
decolare (HZ 12) Z. start
de mai multeori vicekrat,ne-
kolikrat
atkoliv
escaliZ. mezipi'istfmi; a face
escalll mitmezipfistani
excedent s. nadvaha; pi'eby-
tek
fuzelaj,mn. c. -jes. trup
gol, mn. t. -luri s. prazdno;
gol de aer [a-erJ vzdusna
jama
gratuit [gratujitJ zdarma
greatll Z. zaludetni nevoinost
a hurui [hurujiJ, 3. os. hurule
hi."mit, rachotit
iatllvida; iatll-I vida ho
international [internaci-onalj
mezinarodni
in generalcelkem (vzato)
a intirzla [intirzijaj, intirzli
byt opozden, mit zpozdeni
a se intretila, 3. os. se intre-
tale (HZ 5) protinatse
linie [linyjeJ Z. linka, trat
literllZ. pismeno
a lua: a-!ji lua rimas bun de
la eineva rozloutitses ne-
kym
motor, mn. t. -re (HZ 3) s.
motor
nepilleut (HZ 6) nepi."ijemnY
numeros (HZ 3, HZ 16)
pasagerm.cestujici
a permite, permit, pfft. per-
mis, piech. permitind (HZ
6) dovolovat
a serie:serie jenapsano
senzatie [senzacijej z. pocit;
MLUVNICE
1.Sloveso"aincuia"
Slovesa 1. tridy, ktera se tasuji podle vzoru a ajuta (viz
lekci 5) a maji pi'ed infinitivnim zakontenim samohlasku
+ i, nepripinaji v 2. os. jedn. zadnou koncovku, ve 3. os.
obou elsel majikoncovku -ea v 1. os.mri. t. -em:
aincuiazamykat
incui incuiem
incuie!
incui
incuiati
incuiati !
incuie incuie
3. os. konjunktivu: saincuie
prechodnik: incuind*)
podst. jmeno slovesne: incuiere
-4) [inkujindj
itl dl0 senzatie nepl1cuta
pusobinepi'fjemnypocit
sfir!jit: insfir!jit konetne
a sperla [sperijaj, sperii lekat
suplimentar dodatetny; taxi
suplimentaridoplatek
!jederez. pobyt
TAROM Transporturile
aeriene romdne Rumunske
aerolinie
a se termina, 3. os. se ter-
minll
a transporta, transport, 3. os.
transporiA. (HZ 6) dopravo-
vat, pi."epravovat
uneori [une-ori] nekdy
zbor, mn. t. -rurl s. let; a-III
lua zborul vzhHat
a zbura, zbor (HZ 8, HZ II)
letet
256 257
Je-li pred infinitivnfm souhlaska + i, je toto
i tez v 1. a 2. os. jedn. a v prechodnfku:
a intirziabytopozd{m, mitzpozdE'mi
intirzii*) intirziem
intirzie!
intirzii*) intirziati
intirziati I
intirzie intirzie
3. os. konjunktivu: saintirzie
pfeehodnik: intirziind**)
poJst. jmeno slovesne: intirziere
2. Poiadekslov
V rumunstine stoji prfdavml. jmena zpravidla za podstat-
nymi jmeny. Jen pri zvlastnfm zduraznenf se kladou nektera
z nich take pred podstatna jmena: bun vin dobre vfno, fru-
moasdfatd hezke mare altitudine velika vyska.
Nekdy se vyznam pi'fdavneho jmena meni podle jeho po-
staveni: 0 carte noud nova kniha (nedavno vysla), ale: 0 noud
carte nova kniha (jina, dalSi); un cadou mic maly darek (ma-
Iych rozmeru), ale: un mic cadou maly darek (malo vy-
znamnY).
3.Skloiiovanitfetihostupnepfidavnychjmen
Tretf stupei'! pridavnych jmen muze stat jak pred podstat-
nym jmenem, tak za nfm**). V obou pfipadech se skloi'!uje
stejne:
jedn.
1., 4. pad eel mai bun prietenul eel mai bun
prieten
2., 3. padceluimaibun prietenului celui mai bun
prieten
*) [intirziJ
**) [lntlrzi-ind]
**.) Viz lekci 16, mluvnicke vyklady bod 2.
mn.
1.,4.pad eei mai buni prietenii eei mai buni
prieteni
2.,3.padcelormaibuni prietenilor celor mai buni
prieteni
jedn.
1.,4.pad eea mai mare camera eea mai mare
camera
2.,3.padceleimaimari camereiceleimaimari
camere
mn.
1., 4. pad eele mai mari eamerele eele mai mari
eamere
2.,3.pad celormaimari camerelor celor mai mari
camere
Predlozka pe se objevuje ve 4. pade tehdy, jde-li 0 pod-
statne jmeno, ktere osobu a stoji za pi'fsudkovym
s!ovesem, anebo je-li tretiho stupne pridavneho jmena uzito
samostatne:
Eu due eel mai greu gea- Ja (po)nesu nejtezsi kufr.
mantan.
Eu il due pe eel mai greu. Ja(po)nesutennejtezsL
La mare i-am l.nt'ilnit pe U more jsme potkali ci-
eei mai multi straini. zincunejviee.
La mare i-am l.ntHnit pe U more jsme jich potkali
eei mai multi. nejvice.
eel mai greu. geamantan Nejtezsi kufr (po)nesu ja.
'il due eu.
Peeel mai greu 'il due eu. Tennejtezsiponesuja.
Pe eei mai multi i-am Nejvice jsme jich potkali
'int'ilnit la mare. u more.
.Stoj!-li podstatne jmeno osobu pred slovesem,
predlozka pe se objevuje pouze tehdy, jde-li 0 nekoho (napr.
z skupiny), 0 kom uz byla v hovoru zmlnka.Srov.
259
258
Cei maimultistrainii-am Nejvice Clzmcu Jsme po-
intilnitla mare. tkaliu more.
Pc cei mai multi striiini Nejvice tech cizincu jsme
i-amintilnitla mare. potkaliu more.
4.Sklonovanicislovekradovyeh
P1'imul, prima, primii, primele (prvni) se skloi'luji jako
podstatna jmena s urcitym clenem (2., 3. pad primului, pri-
mei, primilor, primelor).)
Ostatni i'adove Clslovky sklonujeme pomocf ukazovacfho
a predlozky de. Ukazovacf a pi'edlozka de mo-
hou byt i v 1. a 4. pade:
1., 4.pad (eel de-)al doilea (eea de-)a doua
jueator statie
2., 3.pad eelui de-al doilea eeleide-adoua
jueator statii
Stoji-li i'adova Nslovka za podstatnym jmenem (juciitorul
al doilea, statia a doua), zustava beze zmeny (2., 3. pad jucli.-
toruluial doilea, a doua).
Pi'edlozka pe se objevuje ve 4. pade tehdy, jde-li 0 pod-
statne jmeno oznacujicf osobu, anebo je-li i'adove cfslovky
uzito samostatne:
N-am putut sa desehid al Nemohl jsem otevfit dru-
doilea geamantan. hykufr.
N-am putut sa-l desehid Nemohl jsem otevfit(ten)
pe al doilea. druhY
La Constanta faeem a V Konstanciudelametreti
treiaoprire. zastavku.
La Constanta 0 faeem pe VKonstanciudelametreti.
atreia.
Pri prevracenem poi'adku slov se predlozka pe neobjevuje
pred samostatne uzitou radovou rodu zenskeho, kte-
ra zastupuje nezivotnepodstatne jmeno:
*) Viz lekci 12, mluvnicke vyklady bod 1. Srov. lekci 15,
mluvnickevyklady bod 2.
U) Srov.lekci 24, mluvnickevy-klady bod 2.
Pe primul eoleg l-am in- Prvniho kolegu jsme po-
tilnitinora$.
tkalivemeste.
Pe primul l-am intilnit
Prvniho jsme potkali ve
inora$.
meste.
Aldoilea geamantann-am
Druhy kufr jsem nemohl
pututsa-ldesehid. otevrit.
Pe al doilea n-am putut
(Ten) druhy jsem nemohl
sa-ldesehid.
otevfit.
A treia oprire 0 faeem la
Tfeti zastavku udelame
Constanta.
V Konstanci.
ale :
A treia 0 faeem la Con-
(Tu) tretiudelamev Kon-
stanta.
stanci.
5. Predjimanipredmetu
Vetny predmet stojicf za pi'isudkovym slo,":esem byva 'YY-
j<i di'en uz pi'edem nepi'izvucnymi tvary osobmch a zvratnych
zajmen.Jehopi'edjimani jenutne
- je-li predmetem vety 3. pad osobniho nebo zvratneho
z,ijmena:
Trebuie sa-i seriem $i ei. Musimenapsattakeji.
- je-li pl'edmetem vety zajmeno osobni, privlastnovacf,
ukazovacf, toti (toate), amindoi (amindouii), jez tvoi'i 4. pact
pomocf pi'edlozky pe:
Teeautampetine. Hledame tebe.
la-Iepealenoastre!
Vezmisi (ty) na.se!
Unde Ie-ati cumparat p,e
Kdejstekoupilatyhle?
aecstea?
N-o vreau pe aeeasta, 0 Nechci tuhle, chci tamtu.
vreaupeaeeea.
Cititi-opeaeeasta!
Prectetesi tuhle!
Dati-mi-IpeeeHiialt!
Dejtemi ten druhy!
L-aivazutpeeeleeavenit
Videls toho, ktery prisel
primul? prvni?
260
261
Le-am luat petoate. Vzal jsem si je vsechny.
Roaga-i peamindoi! Poprosoba!
Jehopredjimani neni nutne, ale je-li jim
- 3. pad podstatneho jmena nebo zajmena (krome osob-
niho) osoby:
Trebuie sa(-i) dau un te- Musim (za)telefonovat
lefon 10- soudruhuIonescovi.
nescu.
(I-)am cerut unei vinza- Pozadal jsem jednu pro-
toare sa-mi faca bonuZ. davacku, abyminapsa-
lablocek.
Scrie(-le)$i celorlalti! Napistakeostatnim!
(Le-)aplacut tuturor? Libilo se to vsem? Chut-
nalo to vsem?
Predmet ve 3. pade neni predjiman, jestlize by se pred nim
melo objevit spojeni osobniho zajmena v 3.
pade sma, ne, va, nebo spojeni ti te, vi te, $i te, $i se. Pr.:
Ne adresam dumneavoastra cu 0 rugaminte.) Obracimese na
vas s prosbou.
- podst. jmeno tvotici 4. pad pomocipe:..)
(II) cunoa$teti pe tovara- Znate soudruha Ionesca?
lonescu?
o sa (Ie) 'intreb pe toate Zeptam se vsech kolegyn.
colegele.
EXERCITII
1. Citi*i traduce*i:
Intr-unmagazin aJimentar
Pe la ora cinci, magazinul e plin de cumparatori. In
raiol1ul cu autoservire se vind conserve, zahar, dulciuri,
faina, pastefainoase, bauturi spirtoase si altele. Din celalalt
-) Misto :Vi ne adresam dumneavoastra ...
..) Srov. lekci 5, mluvnickevykladybod 2.
raion poti cumpara diferite mezeluri, peste proaspat, piine
albasau neagra, brinzeturiSi unt.
Ajungind lacasa, spun:
_ 200 de gramedesalamdeSibiu. .' .
Platesc Si primesc bonuI. Apoi stau la coada SI cmd 1m1
vine rindul, cer:
_ 200 de gramedesalam deSibiu.
_ Felii sauintreg?rna intrebavinzatoruI.
_ Taiatsubtire, varog, raspundeu.
Vinzatorul taie salamul, i1 cintareste, il impacheteaza
Si-mi da pachetulinschimQul bonului.
2. Traduce*iinIimbaromanll.:
1. Cestujete rad(a) letadlem?
2. Ne. Davamprednost vlaku.
3. Tedletime nad Karpaty.
4. Jakse jmenujeto mesto, ktere jevidet dole?
5. BliZimese k Budapesti.
6. Pod mimi jeDunaj .
7. Prosimvas, rekneteletuke,abymi prinesla kavu.
8. Praha rna letecka spojeni s padesati mesty v Evrope,
Asii, Africe a Americe. .
9. Nez se vratim muzessedivat natyhlefotograf1e.
10. Musimese ucit. Zkousky se bHzi. ."
11. Ve vykladnich skfin!ch jsou vystaveny kmhy ne]lepS1Ch
rumunskych spisovatelu.
12. Ktery jevasobHbeny spisovatel?
13. Tohle je budova nejveU;iho obchodniho domu v Buku-
resti. .
14. Stavba nejvetsi prehrady v Rumunsku v roce
1971.
15. Nas zavod byl postavenv Ietech treti ..
16. Studujeme usneseni XI. sjezdu Rumunske komumstIcke
strany, kteryse konal v listopadu 1974. .
17. Nejzajimavejsi veci jsemvidel v archeolog1ckem muzeu.
18. pohlednice (si) koupi! syn.
19. Ty nejhezN (si) koupi! v Konstancl.
20. Prvnizapas jsemvidel nastadi6ne.
21. Druhy jsemsledoval v televizi. .. . ,
22. Jestli sis zapomnel cigarety, vezm1 (SI ty) mo]e .
23. Ukaztenam tu druhouvazanku!
24. Ukaztemi tu druhou!
262
25. Nakohose mamobratit?
26. Hrajetena nejakyhudebninastroj?
27. Hrajitrochu na housle a na klavir.
3. l1i
oplimbareprinPraga (:Parteaa doua)
Cerny: Acum sintem pe strada Neruda. In stinga vedeti
cladireaAmbasadei Republicii SocialisteRomania.
Jianu: Mai avemmultpinala
Cerny: Aproapecaamajuns.
Jianu: Ce frumoasa! .
Cerny: De aici avem 0 vedere general a asupra In
dreapta se afla fosta manastire Strahov, unde e instalat
in prezent Muzeul literaturii cehe. Merita sa fie vizitat.
Sub noi se vede biserica Sfintul Nicolaie, construitli in
stil baroc. 0 vedeti?
Jianu: 0 vad. Dar ce se contureaza pe stinca aceea de pe
malul Vltavei?
Cerny: Slnt turnurile bisericii din vechea cetate
Acolo in cimitirul de linga biserica, sintinmormintati cei
mai insemnati oameni de culturli din tara noastrli,
printre care scriitorii Nemcova, Neruda Capek com-
pozitorii Smetana Dvorak.
Jianu: Dacli nu rna acolo, mai in stinga, se vede Pri-
maria vechi Turnul pulberariei.
Cerny: Da, aveti dreptate. - Acum intram incastelulHrad-
deasupra caruia fluturli pavilionul
republicii. In curtea palatului 0 sa vedem catedrala
Sfintul Vit, cea mai mare biserica in stil gotic din Ceho-
slovacia. Apoi 0 sli vizitam sala Vladislav, care dateazli
din secolul al cincisprezecelea celelalte monumente
istorice aflate aici.
Jianu: Sinteti unghid excelent!
4. Odpovhteustnea pisemne natytootlizky:
Cu ce se intoarceKarel acasa?
Ce face cu bagajele?
De ce trebuiesli plateascli 0 taxasuplimentarli?
Cese intretaiepeaeroportul internationalOtopeni?
Care avion intirzie?
Cu cine stli deyorbaKarel?
Ce ilintreaba unul dintre
CumsuportaDvorakzborul?
Ce litereareavionul pearipi?
Cescriepefuzelajullui?
De lacine iaKarelramas bun?
Lacealtitudineseridicaavionul?
Undeface escala?
Pesteciteorevasosi laPraga?
5. inIimbaromaniL:
1. Kdy jstecestoval poprveletadlem?
2. Jak jstesnMellet? . . , .
3. Ph startu a pri pristavam Jsem cltIl lehkou
4. jamy me nelekaji, ackoli v vyvolavaJI
neprijemnypocit.
5. Musimsi dfit zvazit zavazadla.
6. Musimplatitpriplatek?
7. LetadlodoPrahy jeopozdEmo.
8. Musimese
9. Motory hrmit. . , . .
10. Cestaz doPrahytrvaJen dYe hodmy.
6. sa. ridem
_ Vino iispune paianjenul,sateinvatsa
_ MuIt'umesc, raspunde musca, prefersazbor.
7. Inva.ta$i pedinafariL:
Pecepariem?
01: sevsadime?
Iertati-mA ciL am
PromiJltemi, ze jsemseopoz-
intirziat.
dil.
Nu rnA pot tiLia in patru.
Nemohu se rozkrajet.
Pripoutejte se! (v letadle,
Puneti-viL.centura de sigu-
v
rantA.
Nu vA speriati!
Nelekejtese!
Daca. e bal, bal siL fie.
Kdyz uz, tak uz.
264
265
30
LECTIA A TREIZECEA
o SCRISOARE
Praga,7octombrie19..
Stimatetovarii!?eDeleanu,
Va 109 sa nu-mi luati in nume de riiu faptul ca
abia astazi riispund la scrisoarea dumneavoastra. Va
asigur ca nuv-am uitat. A!? fi vrutsa va scriu mai de
mult, insa n-am putut din cauza unor probleme
urgente pe care trebuia sa Ie rezolv. Va inchipuiti,
desigur, cite Iucruri trebuie facute dupa 0 lipsa mai
indelungata de acasa! De!?i mai am destule treburi de
rezolvat, totu!?i nu vreau sa mai amin trimiterea
acestorrinduri.
Imi amintesc cu placere de timpul petrecut in Ro-
mania, unde m-am simtit foarte bine. In primul rind
datorita oamenilor cu care am avut de a face, atit Ia
Bucure!?ti cit !?i pe litoral. Safifost aitii, poate ca nu
m-a!? fi intors acasa cu aceIea!?i impresii de neuitat.
'fin sa va multumesc din inima pentru ajutorul pe
care mi I-aU dat in tot timpul !?ederii mele in tara
dumneavoastra. La rindul meu, 0 sa va stau Ia dis-
pozitiecind0 savenitiinCehosiovacia.
M-a!? bucurasa afluce mai faceti dumneavoastrii!?i
familiadumneavoastra.Cumstaticusanatatea?
Va109sa-miscrietidadivatrebuiecevadeaid.
In incheiere va cer inca 0 data scuze pentru intir-
zierea acestui riispuns !?i va 109 sa transmiteti salu-
tarilemelefamilieidumneavoastrii tuturorcolegilor
dumneavoastriipecarei-amcunoscut.
Cusalutiiriprietene!?ti
Dvorak
P.S. Pe la sfir!?itul acestei saptamini va trimitfoto-
grafiiIe pe care Ie-am facut impreuna la
abiateprve;sotva
a ana,anu se
a amina, amin (HZ 18) odlo-
zit (na
a asigura,asigur ujitovat
atit...citI$i jak...tak ...
a avea: a avea de a face cu
cineva mit co cinit s
kym
cind az
a pe care I-am cu-
noscut ktere jsem poznal
eu rad
desigur zajiste
de neuitat [ne-ujtatJ nezapo-
menute!ny
dispoziUe [dyspozicije] z. dis-
pozice; la dispozitie k dis-
pozici
rapt, mn. c. -tes.skutek;rap-
tu! to, ze
mn. c. -ml z. srdce;
dininimi
ineheiere Z. in inche-
i.ere na
inchipui [ink'ipujij, imi
!Dehipui pi'edstavit si
indelungat (HZ 6) dlouhY
. (dlouho trvajici)
hpsaz.nepfitomnost
a lua:a-lluainnumede rau
mit zazle
mult: mal de mult uz delJ:
dobu
petrecut (HZ 6) straveny
problemA. z. otazka, zalezitost
rispuns, mn. c. -suri s. odpo-
veer
a rezolva, rezolv, 3. os. rezol-
vyrizovat, i'eit; de re-
zolvatk vyfizeni
rind: la rindul meu ja take
scuze Z. mn. C. omluvy ; a-i
cere scuze zadat
o prominuti
a sta: cumstaticusA.nAtatea?
co vaezdravi?
stimat (HZ 6) vazeny
totUf$i presto
a transmite, transmit, pfic.
transmis. piech. transml-
tind (HZ 6) vyfldit (napi.
pozdrav)
treabA. mn. C. treburi Z.
zalezitost
trimitereZ. odeslani
a tine: Un sA vA multumesc
chci vam
urg9nt. Z. urgenti (HZ 6) na-
lehavy
266
267
MLUVNICE
1. Sklonovanizemepisnychjmen
zemi, rek apod. souhlaskou pripi-
naJi -ul a sklonuji se jako ostatni podstatna jmena:
1.,4.pad Bra$ovul Oltul
2., 3.pad OItului
jmena rodu zenskeho se sklonuji jako ostatni
podstatna jmenas clenem:
1., 4. pad Constanta Du.narea
2. ,3. pad Constantei Dunarii
. P?znllmky: jmena -ca, -ga maj i v 2.,
3. koncovku -cai, -gAi: Praga - 2. , 3. pad Pragai. *)
Po predlozkach pojicich se se 4. padem zu,stava
u. rO.du la Constanta, spre Praga, in Roma-
nt?'. ). U JmeI.: souhlaskou jen v ze maji
b In Bra$01) (v ale: in B1'a$ovul de azi
(v
Jmena mest -i (napi'. Bucure$ti) pi'ipinaji v sou-
hovorove) -ul (Bucure$tiul)*U)
a skloi'luji se jako podstatna jmena v jedn. (2., 3. pact Bu-
cure$tiului) .
2.Ukazovacizajmena"acest,acel"
. a acel (onen) se uzivaji spge v psa-
nem Jazyce.StOJI pred podstatnymi jmeny a sklOilUji setakto:
jedn. mn. c.
1.,4.pad acest, acel 1., 4. pad ace$ti, acei
om oameni
2., 3. pad acestui,acelui 2., 3. pad acestor,acelor
om oameni
*) Viz lekci 14, mluvnickevykladybod 2.
U) pe Dunare, spre Dundre apod.
*U) Mfsto: -I (Bucure$tii) .
jedn. mn.
1., 4. pad aceasta, acea 1., 4. pad aceste, acele
strada strazi
2., 3. pad acestei,acelei 2., 3. pad acestor,acelor
strazi strazi
Predlozkape se objevuje ve 4. pacte jen tehdy, jde-Ii 0 pod-
statnejmeno osobu.
Stoji-li acest + podstatne jmenoneboacel + podstatne jme-
no pi'ed pi'isudkovym slovesem, musi byt opakovano nepfi-
zvucnymi tvaryosobnich zajmen:
Aceste carti Ie-amcitit. Tytoknihyjsemcetl.
3. Konjunktivminuly
Konjunktiv minuly se tvoi'i u rumunskych sloves
Je slozen ze spojky sa+ fi + vyznamo_
veho slovesa a rna jednotnytval' pro vsechny osoby:
a ajuta: (eu, tu, el, ...) sa fi ajutat
a vorbi: (eu, tu, el, ...) sa fi vorbit
Pokud nelze osobu pochopit ze souvislosti, je treba ji vy-
jildfitzajmenem nebo podstatnym jmenem.
Konjunktiv minuly se uziva misto podminovaciho
zpusobu minuleho k vyjadfeni pochybnosti a po tard:
Sa fi fost altcineva, s-ar Kdybytobylbyvalnekdo
fi suparat. jiny,bylbysezlobil.
Sa fi luat cheia ginerele Ze by byl vzal klic
nostru? zet?
Nu cred sa ma fi cautat Nemyslim, ze by me byl
cineva. nekdohledaL
A plecat fara sa-$i fi luat Odesel, anizserozloucil.
ramas bun.
Take konjunktiv pNtomny lze uzlt misto podmiflOvaciho
zPusobu pi'itomneho:
bucu.ra sa aflu ce Bylbych rad, kdybych se
mai faceti .
dovedel, jak se yam
dati.
268
269
4. Zkracovanitrpnehorodu*)
Za slovesem a trebui vynechavame zpravidla sa fie ve
3. os. obou 6seltrpneho rodu:
Bolnavul trebuie dus la
spital.
Loeurile la avion trebuie
retinute eu eel putin
osaptamina l.nainte.
5.Spojeni"de" + prieesti
Nemocnymusibytpfeve-
zendo nemocnice.
Mista v letadle je tfeba
zamluvit nejmene ty-
dennapfed.
si, jak prek.Iadame do spojeni de + pri-
:
Mai am destule treburi de
rezolvat.
E apa de ba'llt?
Unde e vagonul de dor-
mit?
S1.nt doua ore de mers eu

E de spus, dar greu
de faeut.
Mcim jestedost veci k vy-
fizeni.
Jetopitnavoda?
Kdejeluzkovyvuz?
Jsou to dve hodiny jizdy
autem.
To se lehko fekne, ale
tezko udela.
6. Spojovacivyraz"eim...tim..."
Do prekladame tento vyraz eu cit ... eu am
Cimrychleji, timlepe.
Cim vice novych rumun-
skych slovicek se na-
ucite, tim snadneji bu-
dete moci mluvit ru-
munsky.
Cu cit mai repede, eu atit
mai bine.
Cu cit veti invata mai
multe cuvinte romiine$-
ti noi, eu atH mai U$or
veti putea vorbi romii-

*) Viz lekcl 14, mluvnickevyklady bod 6.
EXERCITII
1. Traduee*iinIimbaromanlL:
1. Vazeny soudl'uhu inzenYl'e, dekuji Yam za Vas dopis.
2. TeSi me, ze si rad vzpominate nadobu stravenou v Ces-
koslovensku.
3. Jak ja, tak moje manzelka Yam posii11me mnoho
nych pozdravu.
4. Vase pozdravy jsem vyridil kolegum, kteri Vas
znaji.
5. Musel jsemvyrizovat mnoho nalehavych otazek, a proto
jsemYam nemohl odpovedetdrive.
6. Mam k yam prosbu.
7. Nemohl byste mi poslat gramofonovou desku s Rumun-
skymi rapsodiemi od G. Enesca?
8. Cimvice je poslouchame, timvicesenamlibi.
9. Nahral jsem si je na magnetofonovY pasek, ale chtel
bych mit i tu desku.
10. Poslal bych yamza to, co bystesi odtud pta!.
11. Jak soudruh Ionescu, tak soudruh Deleanu mluvi velmi
dobre
12. Pozvali jak mne, tak ostatni delegace.
13. Kazdy den jak Scinteiu, tak Informatia
ului.
14. Cim vice se blizi tim lepe se musfme pripra-
vovat.
15. Na ulicich Prahy potkava mnoho cizich turistu.
16. VUe, ze v roce 1869 spisovatel Jan Ne-
ruda
17. Jstevzdycky vitan.
18. Musel jsem odlozit svou cestu, protoze jsem dal
tim vic zaneprazdnen.
19. Zeby byl onrekl neco takoveho?
2. Nau<!te se temto oslovenim a zavere(!nym obrahim:
Dragll. prietene! Mily priteli!
Dragll. prietenll.! Mila pritelkyne!
Dragieolegi! Milikolegove!
Stimatedomnuleprofesor! Vazeny pane pr(}fesore!
StimatlLdoamnll. Ionescul Vazena paniIonescova!
Stima*iprieteni! Vazeni pratele!
eusalutari S pratelskymi pozdravy
270
271
Cucelc maibuneurdriS pi'animveho dobreho
TesaJutaZdravftt!
Cu (deosebita) stimA. V (hluboke) uett!
In raspunsului dv. va salut Vai od-
povee! a zdravfm Vas
VA. rog siL asigurarea inaUe! mele Pi'i-
jmMeprosim V}TaZ me hluboke uety
VlL rog sA. omagiile mele dv. Vyrie!te pro-
simme Vai pani
3. Odpovl!zteUstnl! a pisemnl! natytootazky:
CuiIiserieKarel Dvorak?
Deee raspunde abia asHizi la serisoarealui?
Cums-asimtitKarel inRomania?
Datoritacui?
Cu ee impresiis-aintors Karel acasa?
PentrueeIi tovara!lului Deleanu?
Cind 0 sa-istea ladispozitie?
Cearvreasa afleKarel?
CeiIroagaKarel petovara!lul Deleanu?
Cind 0 sa-i trimitafotografiile faeutela
4. inlimbaromana:
1. Prosfm Vas, nemejtemi za zle, ze Vam pgu teprve dnes.
2. Mt!l jsemk vyi'izovani mnoho vee!.
3. ZRumunska jsem se vratil s nezapomenutelnymi do-
jmy.
4. Chei Vam podekovat za pomoe, kterou jste mi poskytl.
5. Napgte mi, prosfm, jak sedati Vam a Vasi rodint!.
6. Byl byeh rad, kdybyste prijel(i) do Ceskoslovenska.
7. Jestlize prijedete do Prahy, budu Vam k dispoziei.
8. mi ty fotografie od mote?
9. Poti'ebujetent!eo odtud?
10. Zaverem Vas prosim, abyste vyi'idil me pozdravy sve
rodine.
5. SlL ridem putin
- $isotul tau e distrat?
- Ceva de neerezut. Inehipuie-tU Saptamina treeutA a
plecat la peseuit mi-a adus un iepure; ieri a fost la vi-
natoare!Ii mi-a adus un pe!lte.
6. CUltf,ftraducetf:
A fi patriotmle un merit, e 0 datorie.
(George Topirceanu*), 1886-1937)
Talentulnue 0 profesiune.
(George Cdlinescu**), 1899-1965)
'7. pedinafara:
Trebuievli.zut. To se musividR
Am rlmascu amintiri fru- Mam na Rumunsko hez:ke
moasedinRomania. vzpominky.
Citenusintdefacut! Kolikjetohotteba udtHat!c.
jeti'eba udt!lat!
N-avem timp de pierdut. Nemame nazbyt.
Nue deleplLdat. Tonenik zahozeni.
RiLmine deviLzut! Tose (jestt!) uvid!.
*) RumunskY basnfk.
**) Znamy rumunskY Iiterarni historik a kritik, spisovatel
novinat.
272
273
31
LECTIA A TREIZECI $1 UNA
Romanul "Strainul" deTitus Popovici are ca suhiect
even;mentele petrecute intr-un ora$ transilvanean pe
la sfi1'$itul ultimului razboi mondial. In fragmentul
care urmeaza, autorul prezintii amintirile lui Andrei
Sabin, unul dintre eroii principali ai romanului.
Era pace, razboiul se terminase, viata putea incepe
din nou. Uneori parca nu-i venea sa creada; privea in
jur, cautind sa surprinda ceva nou in expresia oame-
nilor, un corespondent al bucuriei lui. Acum douazeci
de zile statusera cu totii in fata aparatului de radio,
careanuntaeliberareaParisului.Ascultau, chinuitide
Fiecare se gindea: dar cu noi ce 0 sa fie?
In noapte, notarulMeliuta, beat de fericire, Ie
batusecupumnulingeam:
- Pace! Sculati-va, pentru dumnezeu, e pace! S-a
semnat pacea!
Iar dupa el, la vreo jumatate de ceas, in timp ce
Andrei rasucea butonul aparatului, cautind sa capete
o confirmare printre piriiturile, cintecele discur-
suriIe ce se intretaiau in vazduh, Scarlat navalise in
casa cu parul vilvoi, in de noapte, peste cal'e
imbracaseinpripavestonulmilitar:
- '" A cazut, a cazut Vavilonul cel mare! E
paaaace!
'\
acum: acum douizecl de zile
pi'ed dvaceti dny
amintiret. vzpominka
a anunta,anun*oznamovat
autor [a-utorj m. autor
beat (HZ 13, HZ 6) opojeny;
opily
bucurie [bukurijejZ. radost
buton, mn. C. -ne (HZ 3) s.
knoflik(pfistroje)
a clldea, cad, rozk. cazi!, pfic.
cazut, pfech. cizind (HZ 4)
padnout
a capita, capat (HZ 5, HZ 7,
HZ 6) dostat
ceas: la vreo jumatate de
ceas asi za pul hodiny
chinuit [k'inujitj (HZ 6) mu-
ceny
cintcc,mn. C. -ces. piseil
eonfirmarc (HZ 12) t. potvr-
zeni
corespondent s.: un corespon-
dent al bucuriei lui neco,
co by odpovidalo jeho ra-
dosti
discurs, mn. C. -suri s. projev,
proslov
dumnezeu m. buh; pentru
dumnezeu! proboha!
cliberare (HZ 12) Z. osvobo-
zeni
croum. hrdina
evcniment, mn. c. -te s. uda-
lost
expresie [ekspresijej z. vyraz
fragment, mn. C. -te s. ury-
vek
gcam, mn. C. -muri s. okennf
tabule
a se gindi, rna -desc myslet si
militarvojensky
a nivili,-lesevpadnout
nelini!}tet. neklid
noapte, mn. C. -pti (HZ 21,
HZ 6) t. noc; de noapte
nocnf
notarm.obeeni tajemnik
pace Z. mir
parcajakoby
Paris
par m. vlasy (v mn.
c.!)
petrecut (HZ 6) k do-
3\10
piriitura [pirijiturAI. mn. C.
-rit. praskani
a prezenta, prezint (HZ 22,
HZ 6)
principal hlavni .
pripdt. chvat
pumnm.
a rasuci, -cesc (ceva) kroutit,
tocit
razboi, mn. c. -ie (HZ 3) s.
valka
roman, mn. C. -ne s. roman
2. semna,-nez podepsat
subiect, mn. c. -te s.
a surprinde, surprind, pHc.
surprins, pfech. surprin-
zind (HZ 4) zachytit; pte-
kvapit
transilvinean (HZ 13) sedmi-
hradsky
a urma. -mez nasledovat
Vavilons. Baby16n
vazduh s.ovzdui
a veni: nu-i veneasacreada
semu vetit
veston. mn. C. -ne (HZ 3) s.
(vojenska) bluza
vilvoi rozcuchany
275
274
MLUVNICE
1.Zduraznenipfidavnehojmena
Pi-idavne jmeno stojici za pOdstatnym jmenem muze byt
zdurazneno ukazovacim clenem:
A cazut, a cazut Vavilonul Padl, padl veliky Baby-
eelmare! lon.
Astazi imi pun cravata Dnes si vezmu tu novou
eeanoua. vazanku.
Spojenf ukazovaciho clenu s pi'idavnym jmenem se sklo-
nuje stejne jako ve tvareeh 3. stupne pi-fdavnyeh jmen: 1.,
4. pad VavUonul eel mare, eravata eea noud, 2., 3. pad Vavi-
lonului eelui mare, eravatei eelei noi atd. U jmen historiekych
osobnosti vsak zustava v 2. a 3. padebeze zmeny, napi'. $tefan
eel 2., 3. pact lui $tefan eel Mare.
2.Caspredminuly(plusquamperfekfum)
Slovesa I. ti-idy tvoff pi'edminuly cas tak, ze nahrazujf za-
koncenf sveho pricesti (-at) koneovkami -asem, -ase,
-aserlLm, -asera:
a ajuta, pfic.ajutat:
ajutasem ajutaseram
ajutaserati
ajutase ajutasera
Slovesa IV. tfidy pi'ipinaji koneovky -isem, -ise,
-iserlLm, -iserMi, -isera (konCf-li pi'icestf -it) a -isem,
-ise, -iseram, -iserlL (konci-li pr!cesU -it):
a vorbi, pfic.vorbit:
vorbisem vorbiseram
vorbiserati
vorbise vorbisera
*) Knife Stepan Veliky (1457-1504), jedna z nejvyznamnej-
Meh postav rumunskyeh dejin.
a cobon, pfic.cobont:
eoborisem
eoboriseram

eoboriserati
eoborise
eoborisera
Slovesa II. ti'idy, ta slovesaIII. tridy, jejiehZ pficesti je
-ut, a sloveso a pi'ipinaji koneovky -usem
-use, -userlLm, -userlL: '
a tiicea, pric.tacut :
taeusem
taeuseram

taeuserati
taeuse
taeusera
a crede, pfic.crezu,t:
erezusem
erezuseram

erezuserati
erezuse
erezusera
POdobne: a pi'ic. -
Ta I III " , v v', ..
i .. s ovesa . tndy, jejiehz pi'icesti je zakonceno -s pri-
P naJ\koneovky -sesem, -sese, -sescrlLm -ses'er"'"
-Seser..: ' <If ,
a merge, pfic.mers:
mersesem
merseseram

merseserati
mersese
mersesera
Nepravidelne tvoriplusquamperfektum tato slovesa:
ada:
dadusem
daduscram
diiduserafi
di'iduse
dadusera
276
277
statusem
statuseram
a sta:

statuserati
statuse
statusera
avuseseram

avuseserati
avusese
avusesem
a avea:
avusesera
vruseseram

vruseserati
vrusese
vrusesem
a vrea:
vrusesera
fusesem
fuseseram
a fi:

fuseserati
fusese
fusesera
Cas pX'edminuly vyjadl'uje dej, k nemuz doslo pl'ed jinym
dejem minulym:
Era pace, riizboiul se ter- Byl mir, valka skoncila,
minase, viata putea in- zivot mohl znovu zacit.
cepe din nou.
Andrei si vzpominal, jak
Andrei amintit cum
stali vsichni pfed roz-
stiituserii cu totii in
hlasovympfijimacem.
fata aparatului deradio.
3.Sklonovani"unul"
zajmeno unul (jedn. t. m., s.), una (;edn. t. z.),
unii (mn. t. m.), unele (mn. c. i., s.) znamena "jeden", "ne-
ktery".Sklonujese takto:
mn.
jedn.
1.,4. pad unii (m.)
1.,4. pad unul (m., s.)
unele (z., s.)
una (z.)
2., 3. pad unora
2., 3. pad unuia
unora
uneia
Ty klice jsou jednohO
Cheile sint ale unuia din-
znas.
tre noi.
(Le) place numai unora. Libi se to jen nekterym.
Numai unora Ie place. Jen nekterym se to libi.
Pi'edlozka pe jeve 4. pade tehdy, jde-li 0 nekoho nebo neeD
z skupiny, 0 niz byla v hovoru zminka:
Am viizut unul.*) Videli jsme jeden (jed-
noho).
L-am vii.zut pe unul din- Videli jsmejenohoznich.
tre ei.
Unul am viizut.**) Jedenjsmevideli.
Pe unul dintre ei I-am Jednoho (Jeden) z nich
viizut. jsmevideli.
4. Neurcitezajmeno"atit(a)"
zajmeno atit(a) "tolik" ma v zenskem rode jedn.
c. tvaratitaa v mn. C. (m.), atitea(z., s.):
atit(a) timp tolikcasu
atita bere tolikpiva
atiti(a) bani tolikpenez
atitea tolikzalezitosti
5. "De" + infinitiv
Je-Ji infinitiv pi'ivlastkem, musi mit pi'ed sebou ptedloz-
ku de :
Cehoslovacia are posibili- Ceskoslovensko rna moz-
tatea de a folosi portu- nost uzivat rumunske
rile romane$ti. pfistavy.
Hovorova dava prednost konjunktivu: Din pacate n-am
/Josibilitatea sa plec la mare. Nemam bohuzel moznost jet
k moi"i.
-
') Ptizvukje na sloveunul.
'0) Pi'izvuk jena konei vety(am vazut).
278
279
EXERCI'f1l
\ Z uvodniho textu 31. lekce vypiilte vilechny tvarY plus-
. quamperfekta a urcete jejich osobu. cislo a lnflnlHv. k
muipatti.
2. a natytootazky:
Cine e autorulromanului "Strainul"1
Cesubiectareromanul1 .?
Cumse eroul principal al romanulUl.. . ?
Ce prezinta autorul in fragmentul pe care l-atl Cltit.
Unde stlHusera cu totii in noaptea de 23 spre 24 august
19441
Cine Ie batusecu pumnulin geam1
Ce facea Andrei?
Cum navlUiseScarlatincasa?
I. Traducetllnlimba romiinl:
1. Maji mnohofotografii zRumunska.
2. Nekterez nich nam ukazovah. .., *
3. Koupil jsemsi nekolik desek.s MamTanaseovou ).
4. Jajsem (si) take jednu koupil.
5. jsi nejedl hrusky?
i. Jednu jsemsnMl.
7. rUkali to jednomu kongresu.
8 ftikal mi to jeden kongresu.
9: Stalose to pi'ed tim novym kinem.
Ifl. Ci jeto madreauto? .
11. Nemam bohuzel mluvlt
12. marne moznost Sl P?hovont. .
13. V nedeli jsmemluvili s s nlmfJsme
seseznamili naSvetovemfestlvalu ,?l.adez,e..
14. Kdyz jsme pi'isli do divadl.a, uf zal!alo.
15. Znal jsemdej;vypravelaml ho Jedna I
16. Sehnal jste ten slovmk, ktery vyile
v roce 1966? .-, . . k piI
17. Vite, fe jsem ztratil ten zapaloval!, kter,r Jsem SI ou
v lete?
*) (1913-1963), zmima zpeval!ka, interpretka rumunske Ji-
dove hudby.
280
18. Tu basense nazpamef, alezapomnlH ji.
19. Prosimvas, odpovezte mi co nejdi'ive.
20. Kolik kostek cukrusi pi'ejete?
4.
Despre colaborarea economicA dintre Cehoslovacia Ro-
mania
Relatiile economice dintre Cehoslovacia Romania se dez-
volta necontenit. In cadrul acestor relatii se realizeaza un
larg schimb de mat;furi 0 intensa colaborare tehnico-

RepublicaSocialista Romaniaexportain Cehoslovacia ener-
gie electrica, pacura, ciment, produse chimice, autoca-
mioane, autoturisme, tractoare, agricole, utilaje pe-
troliere Cehoslovacia mai importa din Ro_
mania produse alimentare, ca fructe proaspete, conserve de
legume, vin,carne altele.
Republica Socialista Cehoslovaca livreaza Romaniei utilaje
energetice, produse chimice, utilaje pentru industria meta-
lurgica, autobuze, autoturisme, tramvaie, tesaturi, incalta-
minte bere. Romania mai importa din Cehoslovacia
materii prime semifabricate (cocs, laminate de otel, malt,
hamei).
Cehoslovacia ocupa locul al cincilea in comertul exterior
al Republicii SocialisteRomania.
Pebaza conventiilor incheiate, Cehoslovacia a colaborat
la construirea in Romania a unor obiective industriale cum
sint: combinatul de celuloza din stuf de la Braila, termo-
centrale fabrici de placaje placi aglomerate. Romania
daCehoslovaciei posibilitatea de a folosi porturile roma-

Aceste relatii, bazate pe principii de colaborare frateasca
ajutor reciproc, contribuie atit la dezvoltarea economica
a Republici Socialiste Cehoslovace, cit a Romaniei.
5. Odpovezteustni! a pisemncnatytootazky:
Cum se dezvolta relatiile economice dintre Cehoslovacia
Romania?
Cese realizeazaincadrul acestor relatii?
Ce exporta Republica Socialistii Romania in Cehoslovacia?
Ce livreaza Cehoslovacia Romaniei?
Ce mai importa Romania din Republica Socialista Ceho-
slovaca?
281
32
/
CeposibilitatedaRomania Cehoslovaciei?
La ce contribuie relatiile economice dintre Cehoslovacia
Romania?
6. SA ridemputin
Agentul de circulatie a oprit automobilul cere tinerei
femei de la volan permisul deconducere.
Ea raspunde cachet:
- Ati intirziat, mi I-a luat ieri colegul dumneavoastra.
Medicul: Daca doriti sA slabiti, trebuie sa mincati carne
slaba, piineprajita,fructe atita tot.
Pacientul: Inaintedemasssaudupa masa?
'1. cA
- versurile marelui poet roman Mihai Eminescu (1850-
1889) aufost tradusein peste 30 delimbi?
- unul dintre cei mai mari sculptori ai secolului nostru
e romanul Constantin (1876-1957)? Inca in anul
1914 unele opere ale lui au fost expuse la Praga.Sculptorul
a vizitatCehoslovaciain iunie 1921.
8. InvAtati pedinafarA:
Ii place sA vinA la de-a Pi'ijde nejradeji k hotovemu.
gaia.
MArui nu cade departe de Jablko nepadne daleko ad
pom. stromu.
Cine fuge dupA doi iepuri Kdo chyta dva zajice najed-
nu prindenici unul. nou, nechytf zadneho.
CitecapeteatiteapAreri. Kolik hlav, tolik rozumu.
Cu atit mai bine! Tim lepe!
Apa trece, pietrele rAmin. Jen dulezite veci maji trva-
nf.*)
*) ZceJa volny preklad. Preloztedoslova!
282
LECTIA A TREIZECI $1 DOUA
REPUBLICA SOCIALISTA ROMANIA
Republica Socialista Romania este inpartea
de sud-est a Europei. Ea se invecineaza la nord-est
la nord cu Uniunea Sovietica, la nord-vest cu Repu-
blicaPopularaUngara,lasud-vestcuRepublicaSocia-
Federativalugoslavia, la sudcuRepublica Popu-
lara Bulgaria, iar la sud-est cu Marea Neagra. Din
lungimea totala a farmului acestei mari, la suta
aparfinRomaniei.
Relieful Republicii SocialisteRomania se caracteri-
zeaza printr-o mare varietate de forme. In mijlocul
tarii se afla Transilvaniei, imprejurul caruia
283
.;"
C)

/..


"
/
q-
J.'
\
\,
;::
..".
W
'" ::>
u
'"
::>
""
I!l
cf,
c.:>

2?.... ....
< ;'
'!' 0
0
::l- v ,

...'
,,' " . "
:':;,, : ,"

j
w
0

'" a
-

;S.
:l:
......": "
" ;:
"
-
""
l"-
I
/
':>
oJ
, //_._.., C,
0
..Ii
,J 1,/ \ \J
se inalta Carpatii. munti, ale caror virfuri trec
de 2.000 de metri, se impart in trei ramuri principale
anume: Carpatii Rasariteni, Carpatii de Miazazi
Carpatii Apuseni. Cel mai inalt virf al Carpatilor de
Miazazi totodata cel mai inalt munte din Romania
este Moldoveanul, care atinge 0 inaItime de 2.543 de
metri. Restul reliefului il constituie dealurile cim-
piile.
Cele mai multe riuri ale Romaniei izvorasc din Car-
patio Face exceptie fluviul Dunarea, ale carui izvoare
se gas esc in muntii Padurea Neagra. Fluviul uda
pamintul a opt tari este 0 importanta cale de trans-
port pe apa. La varsarea in mare, Dunarea formeaza
o delta intinsa, foarte bogata in stuf. Stuful
acopera 0 mare parte a deltei, fiind prelucrat intr-o
fabrica, la construirea careia a participat Cehoslo-
vacia.
Republica Socialista Romania are bogatii imense:
petrol, gaz Jl)etan, carbuni, zacaminte de diferite mi-
nereuri, cantitati de sare altele. In ceea ce
productia de petrol aur, Romania ocupa
locul al doilea din Europa. Cooperativele agricole de
productie Intreprinderile agricole de stat cultiva
grill, porumb,orz, ovaz, secara vita de vie. Diltorits
eforturilor oamenilor muncii de Partidul Co-
munist Roman, economia Republicii Socialiste Ro-
mania se dezvolta vertiginos.
Romania are 0 suprafata de 237.502 kilometri
patrati peste 21 de milioane de locuitori. E formats
din urmatoarele provincii istorice: Muntenia, Oltenia,
Banat, Transilvania, Bucovina,
Moldova Dobrogea. In ziua de 16 februarie 1968,
Marea Adunare Nationalll a votat 0 lege, conform
careia teritoriul romanesc se imparte in 39 de judete.
Capitala tarii este
284 285
--
a acoperi, acopir (HZ 24) po-
kryvat
agricol
a apar*ine, apar*in, pitt.apar-
tinut (HZ 18) nalezet, pa-
trit
apusean (HZ 13) zapadni
a atinge,ating, piU. atins(ce-
va) dotykatse
bogA*ie [bogacije] i. bohat-
stvi
Banats. Banat
Bucovinai. Bukovina
Bulgaria [bulgarija] i. Bul-
harsko
cantitatc (HZ 12, HZ 6) i.
mnozstvi
a secaracteriza,rnA -zez(prin
ceva) vyznatovat se (<'!im)
cirbunim.mn. t. uhli
comunist (HZ 17) komunistic-
kY
condus (HZ 16) vedeny
conform(+3. pad) podIe
eeho)
a constitui [konstytuji], con-
stitui tvof'it
construire [konstrujire] z.
stavba
cooperativA [ko-operatyvA] z.
drufstvo; CooperativAagri-
coli de producUe jednotne
dru!stvo
Crillnaz. Krisana
a cultiva,cultiv
deal, mn. t. -luri s. kopec
z. delta
a se dezvolta, rnA dezvolt, 3.
os. se dezvoltA (HZ 6) roz-
vijet se
DobrogeaZ. Dobrudza
economic (ekonomije] z. hos-
podarstv!
efoM, mn. t. -turi s. usil!
excepUe [ekseepcije) z. vyjim-
ka
federativ fedel'ativni
fluviu, mn. t. -Ii s. i'eka, ve-
letok
a forma, -mezvytvaret
gaz metans. plyn metan
griu m. psenice
imens, Z. imensA (HZ 16) ne-
smirny
important (HZ 6) dulezity
istoric historicity
lugoslavia [jugoslavija] Z. Ju-
goslavie
lzvor, mn. C. -re (HZ 3) s.
pramen
a izvori, 3. jedn. t. -rd$te (din
ceva) pramenit (v
a impart (HZ 5, HZ
6)
imprejurul (+2. pad) okolo

a se inAI*a, rnA inalt (HZ 5)
zdvihatse
inAltimeZ. vyska
intreprinderc: tntreprindere
agricolA de stat statni sta-
tek .
jude*, mn. C. -*e s. zupa, kraj
legeZ. zakon
lungimeZ. delka
MaramurC$ s. Maramures
miazAzi Z. jih;de miazAzi ji!-
ni
minereu,mn. C. -uri s. ruda
milion, mn. C. -ne (HZ 3) s.
mili6n
Moldovai. Moidavsko
muncA, mn. t. -ci Z. prace;
om al muncH pracuj!cf
Muntenia [muntenyja] z. Va-
lassko (jiini cast Rumun-
ska)
nord-ests. severovychod
Oltania (oltenyja] z. Oltensko
orzm. jeeme:l
ovdz m.oves
a participa, particip (la ceva)
ucastnitse
partid, mn. c. -de s. politicka
strana
pidurei. les
pitrat(HZ 6) Ctvereeni
pestepres
petrols. nafta
podi$, mn. c.-$uri s. nahorn(
rovina, plosina
porumbm. kukurice
a prelucra,-rezzpracovavat
a privi: in ceea ce prive$te
pokud jde0
provincie [provineije] z. pro-
vincie,
ramuri,mn. t. -riz.
rasAritean (HZ 13) vychodni
sareZ. suI
s()cariZ. zito
sta.t: destatstatni
sturs. rakos(i)
sud-ests. jihovychod; desud-
est jihovychodni
suprafati (HZ 19) Z. rozloha
MLUVNICE
suti: $ase lasuti 'sest procent
$i anumea to .
total celkovy
totodatizaroven
Transilvania [transilvanyja]
Z. Sedmihradsko
transport, mn. <'!. -turi s. do-
prava, pi'eprava; calc de
transport peapivodnices-
ta
a irece: trece de 2.000 dc
meiripresahuje2000 metru
*irm,mn. C. -muds. breh
(mOTsky)
a uda, ud (HZ 4) zavlazovat
[urijas] obrovsky
urmitor (HZ 3) nasledujicf,
tento
varieiate [varijetate] i. roz-
manitost
virsareZ. vtok
vertiginos zavratnou rychlostI
vi*i de vie [vije] z. vinna re-
va
a vota, -iez odhlasovat
zicimint, mn. C. -te (HZ 14)
s. lozisko (neTostne)
1. Preklad vztaznych zajmen "jehoi, jejii, jejichi"
. Tato vztazna zajmena vyjadi'uje rumunstina 2. padem za-
Jlllena care, *) pl'ed nimz stoji pfivlastnovacf <'!len. Zajmeno
se shoduje v a eisle s predchazejicim podstatnym
("vlastnikem"), kdezto pi'iviastnovaci elen s nasIe-
uJICllll podstatnym jmenem
*) Viz lekci 21, mluvnickevYklady bod l.
286
287
rdruifrate
sestra
adiruisora
rtr
omul
clovek, jehoz
aicaruifrati
bratri
ale caruisurori
sestry
catr
car.rfrate
sestra
.. acarorsora
lide, jejichz
oamenll aidirorfrati bratri
r
r
ale carorsurori
rsestry
careifrat.
r
rtr sestra
adireisora
femeia
zena, jejiz
bratfi
ale careisu.rori
sestry
ai careifrati
r
tr
car.rfrate
sestra
acarorsora
zeny, jejichz
femeile ai carorfrati
bratfi
ale dirorsurori
sestry
Seznamili jsme se s jed-
Am facut cuno$tinta cu
a
nimpanem, jehozman-
un domn carui SOfie
zelkastudovalavPraze.
astudiatla Praga.
Karpaty, jejichZ vrcholky
Carpatii, ale diror virfuri
trec de 2.000 de metri,
pfesahuji 2000 m, se
se impartintreiramuri.
delinatfivetve.
vztazne zajmeno vl:!tny pi'edmN st<;>jicf slo-:
vesem, musi byt tento pi'edmt:!t opakovan osobmm zaJmenem.
Kostel, jehoz vez vidite,
Biserica, al carei turn il
se jmenuje sv. Miku-
vedeti, senume$teSfin-
tulNicolaie.
las.
Stoji-li pred vztaznym zajmenem predlozka, lze pouzit
toto vyjadreni: predlozka +podstatne jmeno se l:lenem Ur(:l
tym +cliruia nebo clireia nebo carora:
Stuful este prelucrat Rakos je zpracovcivan
intr-o fabrica Ia a carei v tovarne, na jejimz
construire a participat vybudovani se podilelo
$i Cehoslovacia. takeCeskoslovensko.
nebo:

Stuful este prelucrat

intr-o fabrica la con-
struirea careia a parti-
cipat$i Cehoslovacia.
2. Sklonovanicislovekzakladnich
Zakladni Nslovky od 2 vyse vyjadruji 2. pact pi'edlozkou a,
3. padpi'edlozkoula:
Doamna Ionescu e mama Pani Ionescova je matka
a doi copii. dvoudeti.
Amscris la trei(prieteni). Psaljsemtfem(pfateHim).
La trei (prieteni) Ie-am Tfem (pfcitelum) jsem
scris. psal.
Ve 4. pade je predlozka pe tehdy, jde-li 0 nekoho nebo
nl:!co ze skupiny, () nfz uz byla v hovoru zminka, anebo jinak
ze souvislosti zname:*)
Amvazuttrei.
I-am vazut pe trei
ei.
dintre
VidelijsmetfL
Videlijsmetfiz nich.
Treiamvazut.
Pe trei.dintre ei i-am
TfijsmevidelL
Tfiznichjsmevideli.
v{izut.
Jde-li 0 poeet osob nebo pi'edml:!tu, pouzlvame pri
sklo[lOvani ukazovaci
1., 4. pad cei trei prieteni cele treistudente
2., 3. pad celor treiprieteni celortreistudente
0) Je-Ji zakladni Nslovka pi'edmetem slovesa a avea, nema
Ve 4. padepe: Avem doi(copii). Mamedve (deti).
288
289
(Le-)am scris celor trei. Psal jsern tern Hern.
Celor trei le-am scris. Tern trern jsern psal.
Pi'edlozka pe je ve 4. pade tehdy, jde-li 0 osoby, anebo je-li
cel + zakladni cislovka bez podstatneho jrnena:
Am dat la dntiirit cele . Dal jsern si zvazit ty dva
douii geamantane. kufry.
Le-am dat la cintarit pe Dal jsern si zvazit ty dva.
cele douii.
Ii mai a$teptiim pe cei J este pockame na ty dva
doi colegi. kolegy.
Ii mai a$teptam pe cei J este pockarne na ty dva.
doi.
Cele douii geamantane Ty dva kufry jsern si dal
le-am dat la cintiirit. zvazit.
Pe cele doua le-am dat la Ty dva jsern si dal zvazit.
dntiirit.
Pe cei doi colegi ii mai Na ty dva kolegy jeste
a$teptiim. pockame.
Pe cei doi . ti mai a$tep- Na ty dva jeste pockame.
tam.
3. Skloiiovani cislovek "citiva, multi"
Neurcite Cfslovky cipva, citeva rnajf v 2. a 3. pade tvar
eltona:
Cehoslovacia a participat Ceskoslovensko se podile-
la construirea citorva 10 na vystavbe nekolika
obiective industriale din prurnyslovych. objektu
Romania. v Rurnunsku.
Am scris dtorva (prieteni). Psal jsern nekolika (pra-
telum).
Citorva (prieteni) le-am Nekolika (pratelum) jsem
scris. psal.
Hovorovy jazyk vyjadi'uje 3. pad pornoci pf'edlozky la: Am
scris Ia cifiva (prieteni). La citiva (prieteni) Ze-am scris.
Ve 4. pade je pi'edloika pe tehdy, jde-li 0 nekoho ze sku-
piny, 0 niz uz byla v hovoru zminka, anebo jinak ze souvis-
losti znarne:
Am va.zut citiva (prieteni). Videli jsrne jich nekolik.
(Videli jsrne nekolik
phltel.)
Citiva (p"ieteni) am viizut. Nekolik jsrne jich videli.
(Nekolik pratel jsme vi-
deli.)
I-am viizut pe citiva din- Videli jsrne nekolik z nich.
tre ei.
Pe dtiva dintre ei i-am Nekolik z nich jsrne vi-
viizut. deli.
Ne!lrcite cislovky multi, multe rnaji v 2. a 3. pade tvar
multor, stoji-li bez podstatneho jrnena, tvar multora:
Am scris multor prieteni. Psal jsern rnnoha prate-
him.
Am scris multora. Psal jsern rnnoha.
Multor prieteni le-am Mnoha pratelurn jsern
scris. psal.
Multora le-am scris. Mnoha jsern psal.
Hovorovy jazyk vyjadf'uje 3. pad pornoc( pi'edlozky la: Am
scris la multi (prieteni). La multi (prieteni) Ie-am scris.
Ve 4. pade je pi'edlozka pe tehdy, jde-li 0 nekoho ze sku-
piny, 0 niz tlZ byla v hovoru zrninka, anebo jinak ze souvis-
losti znarne:
Am viizut multi (prieteni). Videli jsme jich rrmoho.
. (Videli jsme mnoho
pratel.)
Multi (prieteni) am viizut. Mnoho jsme jich videli.
(Mnoho pratel jsme vi-
deli.)
I -am viizut pe multi din-
Videli jsme mnoho z nich.
tre ei.
Pe multi dintre ei i-am
Mnoho z nich jsme videli.
vazut.
290
291
4. stoveso"asehotariii
Nekolik sloves IV. tfidy -i pripina v prit.
Iwncovky -ase, -tm, -ttl,-ase:
asehotarirozhodnoutse
mii hotiiriisc ne hotiirim
ho te-te!
te vii hotiiriti
hotiiriti-vii!
se se hotiirasc
EXERCI'f1I
1. Cititl,ItrOOueetl:
CursuridelimbaromanainJaponla
Incepind din noiembrie anul trecut, asociatia de prietenie
Japonia-Romfmia a organizat la Tokio un curs de limba
romana, urmat de numeroase persoane. Cursul, primul in
Japonia, se va incheia la mijlocul acestei luni. In curind
urmeaza sa se deschida cel de-al doilea curs de limba
romanapentruincepatori avansati.
2. TrOOueetl inUmba romanA:
1. Ceskoslovensko, uzemi lezi ve sU'edni Evrope,
sousedis sesti zememi.
2. Dunaj, ktery prameni v Nemecke spolkove republice,
zavlazujepuduosmi zemi.
3. Rumunsko, jehoz povrch se velkou rozma-
nitostitvaru,rna rozlohu237.502km
2

4. Hory, nad nimizletime,dosahuji vysky 2543 metru.

5. u jehoz jsme bydleli, poSleme maly
darek.
6. Nadia Comaneciova, jejiz vykony jsou obdivuhodne, si
vybojovala tfizlate medaile.
7. fUkal mi, ze jeotcem deti.
8. Jeautorkou ti'i romanu.
9. Tyti'i romany jsemcetl.
10. Ty ti'i jsem
11. Podle nazoru mnohych jsouvelmi zdarile.
12. V nasi ulici stavba dvou novych domu.
13. Na vystave, jejiz otevi'eni se konalo jsme videli
obrazypeti malii'u. .
14. Jakjstese rozhodl?
15. Nassynsenemuze rozhodnout.
16. Musitese rozhodnout.
17. Kdyby se byU ti dva rozhodli byli bychom je
vzali ssebou.
18. Techpatnactlei ti vratimdnes
19. Zadnyspech!
20. Matev Ceskoslovensku hodnepratel?
21. Mam (jich) nekolik.
22. Nekolikaz nich jsempsal,zeprijedudo Prahy.
3. Odpov&te a natytootazky:
tn.ce parte a Europei este situata Republica Socialista Ro-
mania?
Cucitetarise invecineaza?
Cit la suta din lungimea tarmului Marii Negre apartine
Romaniei?
Prince secaracterizeazarelieful Romaniei?
Ceseafla inmijlocul tarii?
Ce inaltimeaumuntii Carpati?
tnciteramuriseimpart?
Caree cel mai inaltmuntedinRomania?
Ce inaltimeatinge?
De unde izvorasc cele mai multeriuri ale Romaniei?
Undesega.sesc izvoarelefluviului Dunarea?
Ce e Dunarea?
Ceformeaza acestfluviu lavarsarea in mare?
Ce desprestufuldin delta Dunarii?
Ce bogatii areRomania? .
Ce cultiva Cooperativele agricole de productie tntreprin-
derile agricoledestat?
Datol'ita carui lucru economia Romaniei se dezvolta verti-
ginos?
Ce suprafataareRomania?
Citi locuitori are?
Din careprovincii istoricee formata Romania?
In cite judetese imparteteritoriul romanesc?
4. Traducetiin IlmbaromanA:
1. Rumunsko leiiv jihovychodnfMsti Evropy.
2. Sousedi se zememi: seSovetskjmsvazem, s Ma-
292 293
33
darskou lidovou republikou, se Soeialisttckou federa-
tivni republikou Jugoslavif a s Bulharskou lidovou re-
publikou. #
3. Povrch Rumunska se velkou rozmanitostl
tvaru.
4. Uprosti'ed se zdvihaji Karpaty, vrcholky
pi'esahuji2000 metru.
5. hora Rumunska dosahuje 2543 metru.
6. Dunaj pudu osmi zemi a pi'i vtoku do moi'e
vytvatirozlehloudeltu.
7. Rakos, ktery pokrYva velkou Mst deity, je zpracovflvan
v na jej(mz vybudovani se podilelo take Ces-
koslovensko.
8. Rumunska socialisticka republika rnanaftu,zemniplyn,
uhU, loziska ruznychruda obrovskamnozstvisoli.
9. V Rumunsku se kukui'ice, oves,
zito a vinnareva.
10. Rumunskeuzem(se na39
5. SA ridemputln
SuparatA foe, sotiaii spunesotului :
- M-am saturat pina peste cap. AlaltAieri ai venit acasA
ieri. Jeri ai venit astAzi. DacA !ji azi 0 sa vii milne, sa
!jtii- poimiinedivortez.
6. elL
- RomAnia a fost proclamata republica la 30 decembrie
19471
- dupa recensamintul populatiei din 5 ianuarie 1977, Ro-
maniaare21,559.416 locuitori, dintrecare1,934.025 traiesc
inmunicipiulBucure!}ti?
7. IndtatlpedinafarA:
eUesA sedeseuree. Ten (Ta) sevyzna.
E 0 vulpebAirini. Jeto liSka podsita.
de lup !}i lupul la My 0 vlku a vlk za humny.
U!}ii..
Ce a fost greua trecut. Nejhorslmam(e) za sebou.
NimenJ nu s-a nlscut in- Nikdo uceny z nebe nespadl.
vitat.
Abla sil. vii. ve- Uz se vas nemuzeme dockat.
demo UZ se na vas moe
LECPA A TREIZECI TRElA
LA "TRIC0 TAJ UL R0 U"
Vazuram 0 destul de solida, 0 care
duduiazgomotos care pirghiileintr-unritm
fara cusur. Deodata, un firicel straveziu se rupse la
mijloc. Atunci intregul colos se opri, pirghiile incre-
menira 0 se in jur.Eram
foarte Inginerul care ne insotea ne explica
insa ca lucrul este posibil datorita unui ingenios
sistem electromagnetic, cu care inovatori din
intreprindereaudotataceste Oricumarfifost,
efectul eraextraordinar.Sarupiunfiricel debumbac
!?i sa 0 cogcamite ma!?ina, asta nisepareaa fi
foartc spectaculos. Dar nu de dragul spectacolului
biituscra capul inovatorii. Scopul lor era foarte prac-
tic: daca firul se rupe, ma!?ina nu mai lucreaza. Mun-
citoareaobservadefectul!?i iaindatiimasuri.
(N. VaImaru,Prin pagina92)
a a!}terne, a!}tern, pfii!. a!}ter- cogeamite poi'adny; 0 cOiea-
nut (HZ 1) rozprosti'it mite stroj jako
a bate: bate capul lamat hrom
si hlavu colas (HZ 16) m. kolos
bumbac m. bavlna; de bum- cusur,mn. i!. -ruris. vada
bac bavlneny de dragul (+ 2. pad) kvuli
294
295
z lasky (k ne- a ml,ca, (HZ 23) ceva
hybatneNm
delect,mn. -tes. zavada oricum [orlkumJ jakkoli
deodatlnajednou, nahle paginA., mn. C. -01 z. strana
(HZ 6) dokonaly pirghie [pirgijeJ z. paka
dota, -tezvybavit posibil
a dudui [dudujiJ, 3. os. du- practicprakticky
duiehucet rUms. rytmus
elect, mn. c. -tes. ucinek, do- a rope, rnp, piiC. rup' pi'e-
jem trhnout; utrhnout; sA rnpi
electromagnetic elektromag- .. sA pretrhnout
neticky ...a zastavit
extraordlnar [ekstra-ordynar J scop,mn. C. -purls. u/!el
mimoradny slstem, mn. C. -me s. sousta-
fir,mn. C. -res. vlakno va, system
l1rieel, mn. C. -Ie 8. vlakimko solid (HZ 4) dukladny
Ingenlos (HZ 3, speetacol mn. C. -Ie s. podi-
HZ 16) dumyslny vana
inovatorm. zlepovatel spectaculos (HZ 3, HZ 16) pu-
a ineremeni, -nese znehybnet soblvy, libivY
indatl striveziu pruhledny, prusvit-
ainso*i, -*ese provazet ny
inkeg(HZ 1) cely TricotaJuI nazev buku-
z. klid, ticho re(skeho zavodu na plete-
mAsurA., mn. C. -ri z. opatre- ne odevy
nf; a luamAsuriucinitopa- zgomotos (HZ 3, HZ 16) hluc-
treni ny; hlu/!ne
MLUVNICE
1. Hovorove tvary ukazovacich zajmen "acesta,
acela"
jedn./!.
1.,4.pad (omul)asta,ala
2.,3.pad (omului)astuia,aIuia
mn./!.
1.,4.pad (oamenii)i4tia,aia
2.,3.pad (oamenilor)astora,Mora
jedn./!.
1.,4.pad (strada)asta,aia
2.,3.pad (striizii)iisteia,aleia
mn./!.
1.,4.pad (strazile)astea,alea
2.,3.pad (strazilor)astora,iilora
o predlozce pe ve 4. pade, 0 predjimanf a opakovani tech-
to zajmen pIaU totez co u tvaru acesta, acela (viz lekci 22,
mluvnickevYklady bod 2).
2. Vyjadrovaniceskeho"to,tohle"
o ptekhidani techto zajmen do rumuntiny byla uz zmin-
kav lekcich 2, 5 a 9. ZdevYklad dophlujeme.
"To" vetsinou neprekladame. Nekdy ho lze vyjcidi'it jedn.
nebo mn. Nslem nekterych zajmen rodu anebo
opisem:
VZtomam!
Amgasit-o!
Dejtetoprye! Luati-odeaici!
otomjsmeuzhovorili. Despre asta*) ammaidis-
cutat.
Pres to vsechno jim ne-
Cu toate astea**) nu-i
vefime. credem.
To, co mi fikate, me teSl. Ceea ce-mi spuneti rna
bucura.
To, ze jsme neprisli yeas,
Faptul***) ca n-am venit
horozzlobilo.
latimpl-asuparat.
"Tohle", jez zastupuje celou vetu nebo mylenku, pi'ekla-
dame jedn. nebo mn. /!islem nekterych zajmen.rodu
Tohlemeneptekvapuje. Astanurna surprinde.
..) Nebo: aceasta
....) Nebo: acestea
......) "Skute/!nost"
296
297
mi tohle vsechno ti- De ce-mi spui toate
kas? astea?*)
3.Zkracenetvaryslovesa"afi"
V hovorove i'el!i se mfsto sint (jsem, jsou) a e (je) uzivA '
tvaru -s, -I pi'ipojenych k pi'edchAzejfcfmu slovu konl!icfmu
samohlaskou:
Nu-smultumit. Nejsemspokojen.
Unde-s copiii? Kdejsoudeti?
Radu-ila$coald. Radujeveskole.
Nu-iadevdrat. Tonenipravda.
.4.Minulycasjednoduchy(jednoducheperfektum)
Slovesa I. ttfdy tvoi'f minuly I!as jednoduchy nahrazenim
koncovky sveho pi'il!esti (-at) koncovkami -ai, -d, -culm,
-arlf;i,-arlL:
aajuta,ptic. ajutat:
ajutai ajutaram
ajutarati
ajuta ajutara
Stojf-li pted zakonl!enim pi'il!esti i, v 3. os. jedn. I!. je kon-
covka -e:
aincuia, incuiat:
incuiai incuiaram
incuiarati
incuie incuiara
Slovesa IV. ti'idy ptipfnaj! koncovky -ii, -i, -irlm,
-irlti, -irl (konl!!-li pi'fl!esti -it) a -ii, -i, -irli.m, -iriti,
-irli. (konl!f-li pi'il!estf -it):
.) Nebo: acestea
avorbi,ptic.vorbit:
vorbii vorbiram
vorbirati
vorbi vorbira
acobori, ptic.coborit:
coborii coboriram
coborirati
cobori coborira
Slovesa II. ti'fdy, ta slovesa III. trfdy, jejichz pi'il!esti konl!i
-ut, a sloveso a pi'ipinaji koncovky -ui, -u, -uram.
-uriti,-uri:
atdcea, tdcut:
tacui tacuram
tacurati
tacu tlicura
acrede,ptic.crezut:
crezui crezuram
crezurati
crezu crezura
Podobnl!: a$ti, ptil!. $tiut- $tiui, $tiu$i, ... .
Slovesa III. ttfdy, jejichz ptil!estf konl!f -s nebo -t, pi'Ipf-
najikoncovky-sel, -se,-serli.m, -serltl,-serA:
amerge,ptic.mers:
mersei merseram
merserati
merse mersera
298
299
arupe,ptic.rupt:
rupsei rupseram
rupserati
rupse rupsera
Poznarnka: Pred koncovkami jednoducheho perfekta do-
cMzI k pravidelnym hlaskovym zmenam: a atrage, pril!.
atras - atrasei, (HZ 5).
NepravidelnetvoN jednoducheperfektumtatoslovesa;
a da: dadui dadu'l"am
dadurati
dadu dadura
a sta: statui staturam
staturati
statu statura
a avea: avusei avuram
avurati
avu avura
a fi: fusei fuseram
fuserati
fu fused
Jednoduche perfektum uzivaji v hovoru jen"obyvatele jiho-
zapadni I!asti Rumunska. Caste vsak je v literature, kde se
stridas minulym I!asem slozenym. Vyjadi'uje dej I!asove ohra-
nil!el1Y, davnominulY.
5."Pentru" + infinitiv
V ul!elovych vetach lze uzit misto slovesa v konjunktivu
pr'edlozku pentru + slovesov infinitivu.
M-am sculat devreme
sa ajung la timp
gara.
ca
la
Vstaval jsem/brzy, abych
se dostal vcas na na-
draii.
300
nebo:
M-am sculat devreme
pentru a ajunge la
timpla gara.
Stejne tak pi'edcMzi-li ul!elova veta vetu hlavni (v tomto
pr'ipade nesmi chybet pi'ed konjunktivem spojka ca):
Ca sa patrunzi in spatiul K tomu, aby clovek pro-
cosmic trebuie invinsa nikl do kosmickeho
forta de gravitatie te- prostoru, je tfeba pfe-
restra. konat pfitazlivost zem-
skou.
nebo: "
Pentruapiitrundeinspa-
tiul cosmic, trebuie in-
vinsa forta de gravita-
tieterestra.
EXERCI'f1I
1. Z textu ,,La T..lcotajul Ro$u" vypl.te dechny tvary jedno-
ducheho pertekta a urilete jejlch osobu, ilislo a Intlnltlv
slovesa,k ni!rnuz patH.
2. cmu $i
A inceput era zborurllor ornulul in Interplanetare
Nazuinta de a se desprinde de pamint l$i de a patrunde
tainele spatiului cosmic a existat la mai toate popoarele
lumii incA din cele mai vechi timpuri. A parut insa multa
ireaIizabila.
Pentru a patrunde in spatiul cosmic, t.rebuie
forta de gravitatieterestra, de actiunea carela scapa numal
acele corpuri care se mii?ca cu 0 vitezli de peste l1,2.(u,;-
sprezece virgula dOi) kilometri pe secunda. 0 calAtone 10
cosmos se poate realiza numai cu un
functioneazA l$i intr-un mediu lipsit de aer, a.tmgmd.vlteze
cosmice, cu ajutorul carora se potstrlibate urlal$ele dlstante
dintre
301
Asaltul cosmosului a inceput in ziua de 4 octombrie 1957
in Uniunea SovieticA, de pe teritoriul cAreia a fost lansat
primul satelit artificial al pamintului. La 2 ianuarie 1959,
pentru prima oara in istorie, 0 racheta cosmica sovietica a
invins forta de gravitatie terestra.. La 12 aprilie 1961, cos-
monautul Gagarin a inaugurat era calatoriilor omului in
spatiile interplanetare. Primul om care a ajuns pe Luna
a fost americanul N. Armstrong (la 21 iulie 1969).
La 2 martie 1975 a fost lansata nava spatiala pilotata
Soiuz-2S", avindu-i la bord pe A. Gubarev din U.R.S.S.
pe V. Remel{, cetatean al R.S. Cehoslovace. Cei doi cos-
monauti au efectuat 0 serie de cercetari experimente
tehnice medicale biologice. Inconformitatecu programul
de cOlaborare "Intercosmos", la realizarea caruia participa
Romania, sint prevazute aIte lansari de nave de tip
"Soiuz" cu echipajemixtedin tarisocialiste.
3. Odpovezteustne a pisemne natytootazky:
Ce eraa inceput?
Ce a existat la mai toate popoarele lumii inca din cele mai
vechi timpuri?
Ce forta trebuie invinsa pentru a patrunde in spatiul cos-
mic?
Cu ce viteza trebuie sa se corpurile pentru a scApa
deactiuneafortei degravitatieterestrA? -
Cu ce fel de motor se poate realiza 0 cAIAtorie in cosmos?
In ce mediu poatefunctiona i,ii ceviteze atinge acest motor?
Cind a inceputasaItul cosmosului?
De unde a fost lansat primul satelit artificial al PAmin-
tului?
Ce racheta cosmica a invins pentru prima oarll forta de
gravitatieterestra?
Cine a inaugurat era calatoriilor omului in spatiile inter-
planetare?
Cind a ajuns primulompeLunA?
Cumsenumei,ite primulcosmonautcehoslovac?
4. inlimbaromAn4:
1. Po druM svlHove valce pi'ijelo do Ceskoslovenska pra-
covat tisie rumunskYch
2. Mnoho Cechu a Slovakll pracovalo jako monteri v Ru-
munsku.
3. jsme navtivit prumyslovych
podniku.
4. To, co jsme se namlibilo.
5. Nase si dalo zavazek, ze spIn! plan do konce
listopadu.
6. Podal-ilosenam to.
7. Hornfci z dolu "Victoria" pi'ekroNli plan 0 5 procent.
S. Ktere noviny a se prodavajf
v Bukuresti?
9. Bylobydobi'e, abyste rumunske noviny.
10. Ctu vsechny rumunske knihy, ktere vychazejf v
ptekladu.
11. Snaztese je v originale.
5.Saridem
Unziaristil intreabii peun actorcunoscut:
- Dupli plirerea dumneavoastrli cine estecel mai bun actor
contemporan?
- Sintern citiva, rlispunse modestcel intrebat.
Ah, timbrele!
El: Domnii,ioara, te rog, un timbru...
Vinzatoarea: De cincizeci $i cinci debani?
El: Da, untimbruobi$nuit.
V.: Poftim.
El: N-ai aItul, domni$oarii? Timbrul pe care mi l-ai dat
reprezintA 0 legliturli de ridichi.
V.: :;ii ce vedeti rauinasta?
El : Dii-mi alt timbru,domnii,ioarll.
V.: Poftim! "Capde mistret".
El: Cum 0 sii pun eu un cap de mistret pe 0 scrisoare de
dragoste?
V.: Sava dauaItul ...
El (cite$te): "Fluturele - cap de mort" '"
n-ai un timbrucu 0 floare, cu unpeisaj? '
V.: Nu tinem!
El (enervat): AscultA, domni$oarli, cine deseneazli timbrele
astea?
V.: Nu $tiu!Darde ceintrebati?
El: A$ vreasa-i.spun piirerea mea!
V.: N-aveti decitsii-iscrieti!
El: Bunli idee! Dati-mi un plic i,ii un timbru. Lllsati-l pe
Ala cucapdemistret!
(Dupii Urzica Almanah1968)
302
303
6, cl.
- in partea de vest a Romaniei traiesc 7.756 de cehi si
22.037 deslovaci? .
- relatiile diplomatice dintre Cehoslovacia Romania au
fost stabiliteinanul 1920?
- in timpul ultimului razboi mondial, armata romanl a
contribuit la eliberarea Cehoslovaciei? Printre
eliberate de romani se numara Roznava, BanskA Bys-
trica, Kremnica, Piestany, Martin, Kromei'iz, Kojetin
Prostejov. Armata romana a patruns pina Ia Havlitkuv
Brod Humpolec. Intre decembrie 1944 mai 1945, pe
teritoriul cehoslovac au cazut 55.000 de soldati roman!.
7. pedlnatarl:
De data asta am sA Tentokratse rni podai'ilo pi'i-
vinlatimp. jitvtas.
Cind pisica nu-i acasA, Kdyz neni kocour dorna, myAI
joacA pemaslL majipre.)
Asta-I altll. mincare de Tohle je neco jineho!Tohle
jejinekafe!)
E totundrac! To jepraM jakouhod.)
De unde nu-I, nid dumne- Kde nie neni, ani srnrt ne-
zeunucere. bere.)
Toatelatimpul lor. Vsechnornasvuj I!as.
Zaklady kostelika v obci byly polozenysnad uz v 6. st.
n. I.
Pohled na zi'iceniny amfiteatru v Sarmizegetuse byvalem
hlavnim meste i'imske provincieDacie '
.) Volny pi'eklad. Pi'eloztedoslova.
304
Jizni Karpaty - geologicke suky (tzv" Babele)
pr"ehrada vodni elektnirny v" I. Lenina - Bicaz (V}"chodni
Karpaty)
Pohled na sHoed Bukuresti
Uprostl"ed (hotel Intercontinental a Narodni
divadlo)
Bukuresfske let.iSte Otopeni
Constantin
vytvor"il v Tirgu Jiu
tento Nekonecny
sloup
Mesita
v Konstanci
Pfimoi'ske
letovisko
Neptun
Vetrne mlyny v dunajske delte
RybiHske lod'ky v dunajske delte
Souteska Bicaz ve Vychodnich Karpatech
Chreim klastera Moldovita je
bohate zdoben freskami
NKTERt
ADAS
AGERPRES
ap.
b-dul
bl.
C.A.E.R.
C.A.P.
C.C. al P.C.R.
Zeiber ze starovekeho mesta Histria na rumunskem pobrezi
Cerneho more (7. st. pred n. I. - 7. st. n. I.)
C.F.R.
de ex.
dl.
I.A.S.
l.R.R.C.S.
M.A.E.
NAVROM
nr.
O.J.T.
O.N.T.
O.N.U.
Lidove umeni v severnim
Rumunsku
B2N ZKRATKV
(.4.dministratia Asigurarilor de Stat) Rumun-
ska statni pojistovna
(Agentia Romdnii de Pres a) Rumunska tiskova
kancelaf
(apartamentul) byt
(bulevardul) bulvar, tfida
(blocul) dum, blok
(Consiliul de Ajutor Economic Reciproc) Rada
vzajemne hospodarske pomoci
(Cooperativii agricola de productie) Jednotne
zemedelske druzstvo
(Comitetul Central al Partidului Comunist Ro-
man) Ustf"edni vybor Rumunske komunisticke
strany
(Ciiile jerate romane) Rumunske statn! drahy
(de exemplu) napriklad
(domnul) pan
(Intreprindel'e agricolii de stat) Statn! statek
(lnstitutul Roman pentru Relatiile Culturale
cu Striiinlitatea) Rumunsky ustav pro kulturnf
styky s cizinou
(Ministerul Ajacerilor Externe) Ministerstvo
veci
(Navigatia Maritimc'i $i Fluviald Romcina) Ru-
munskei namol'ni a plavba
(numiirul)
(Ojiciu judetean de turism) 2upni cestovnf
kancelM'
(Oficiul National de Turism) Rumunska ces-
tovni kancelM'
(Organizatia Natiunilol' Unite) Organizace spo-
jenych narodu
305
P.C.R.
p-ta
R.S.C.
STAS
sc.
str.
".a.m.d
tov.
U.G.S.R.
U.R.S.S.
U.T.C.
(Partidul Comunist Roman) Rumunska.komu-
nistickastrana
(piata) namesti
(Republica Socialistd Cehoslovacd) Ceskoslo-
venskasocialisticka republika
(Standard de Stat Romdnesc) Rumunska statAi
norma
(scara) schodiste
(strada) ulice
maideparte) a takdale
soudruh,50udruzka
(Uniunea Generald a Sindicatelor din Roma-
nia) Revolucni odborove hnuti (v Rumunsku)
(Uniunea Republicilor Socialiste Sovietice)
SSSR
(Uniunea Tineretului Comunist) Svaz komu-
nisticke mladeze
PAEHLED PROBRANVCH HLASKOVVCH ZMN
HZ 1: Pi'izvucne
covka -d:
e se meni v ea, pi'istoupi-li k slovu k::m-
drept
dreaptd
a alege
sd aleagd
HZ 2:Skupina sc se meni v !1t, pi'istoupi-li k slovu koncovka
obsahujicf e nebo i:
romdnesc prietenesc

HZ 3:Pfizvucne 0 se meni v oa pi'ed koncovkou obsahujici
a, d neboe:
frumos creion
frumoasd creioane
HZ 4:Souhlaska d se men! v z pred koncovkou obsahujicf i:
a crede ghid
crezi ghizi
HZ 5:Samohlaska lI. se men! v a, pi'esune-li se na ni pi'i2!Vuk:
a cddea
cad
HZ 6:Souhlaska t se meni v
a ajuta
ajuti
HZ 7:Samohlaska lI. se meni
e neboi :
num4r
numere
a lasa
lasa
t pi'edkoncovkou obsahuj!cf i:
alt
alti
v e pred koncovkou obsahujici
a ct.mi p4ra
cumpen
306
307
HZ 8: Samohlaska u se meni v 0, pi'esune-li se na ni pr'izvuk:
a ruga a putea
rog poti
HZ 9: Samohlaska u se meni voa, pi'esune-li se na ni pri-
zvuk a k slovu pi'istoupi koncovka -a nebo-e:
a durea a juca
doare joaca
HZ 10: Samohlaska se meni v a, presune-li se na ni pi'izvuk
a k slovu pristoupikoncovka -a:
a invata a spala
invata spala
HZ 11: Souhlaskova skupina str se meni v pi'ed koncov-
kou obsahujicii :
nostru albastru

HZ 12: Pi'izvucne a se menl v pi'istoupi-li k podst. jmenu
rodu zenskeho koncovka obsahujicii, anebo zustane-li
takovepodst. jmenobez koncovky:
tigarii baie
tigiiri bai
HZ 13: Jednoslabicne ea se v e pred koncovkou
obsahuj!cie nebo i:
fereastrd seara
ferestre seri
HZ 14: Samohlaska i se nekdy men! v i pred koncovkou ob-
sahujicie nebo i:
cuv!nt avinde
cuvinte vind
HZ 15: Souhlaska I miz! nekdy pi'ed koncovkou obsahuj!ci i:
copil cale
copii ciii
HZ 16: Souhlaska !I se men! v II p!'ed koncovkou obsahujidi:
s4n4tos a iefi
sdndtoli iese
liZ 17: Souhlaskova skupina st se meni v lit pi'ed koncovkou
obsahujicii:
turist

a exista

HZ 18: Souhlaska
kou -i :
n miz! u nekterych sloves pi'ed koncov-
a spune
spui
a riimine
ramii
HZ 19: Samohlaska a, pi'ed niz stoji retnice, nebo i, se meni
v e pr'ed koncovkou obsahujicie neboi:
fata viatd
fete vieti
HZ 20: Pi'izvucna samohlaska e, pi'ed n!z stoji retnice, nebo
i, se men! v a pi'ed koncovkou -a:
avedea a se
sa vadd se
HZ 21: Jednoslabicne vyslovene 08 se men! v 0 pi'ed kon-
covkou obsahuj!ci i, aneboztratf-li pi'izvuk:
scrisoare a coase
scrisori coseam
HZ 22: Samohlaska c se men! u nekterych sloves v I, jestllze
se na ni presunepi'izvuk:
a se prezenta a veni
ma prezint vine
HZ 23: Souhlaskova skupina se meni v pi'ed koncovkou
obsahujici e neboi:
a
sel ce$ti
HZ 24: Nepi'izvucnee se men! u nekterych sloves v A, ztrati-li
slovokoncovku:
adescoperi a suferi
descopar sufelr
308 309
PREHLED PROBRANHO CASOVANI
a) Siovesne tvary jednoduche
1. vzor a ajuta
pfit.
rozk.

3. os. konj.
imperfektum
prechodnik
c. predmin.
min. c. jedn.
Poznamky:
ajut, ajuti, ajutl, ajutlm; ajutati, ajutl
ajutl!, ajutati!
ajutat
sa ajute
ajutam, ajutai, ajuta, ajutam, ajutati, ajutau
ajutind
ajutasem, ajutase1$i, ajutase, ajutaserlm, ajuta-
serlti, ajutaserl
ajutai, ajutl, ajutarlm, ajutarlti,
ajutarl
Misto zadne koncovky (l. os. jedn. prlt. je -i, sto-
ji-Ii pi'ed infinitivnlm souhlaska + i: intirzii
(a'intirzia).
Misto koncovky -i (2. os. jedn. pi"ft. neni zAdna
koncovka, stoji-Ii pred infinitivnim zakoncenim samohlaska
+ i: incui (a incuia).
Misto koncovky -a (3. os. obou cisel pi'"it. 2. os. jedn.
kladneho rozk. zpusobu, 3: os. jedn. min. jedn.) je -e,
stojl-Ii pred infinitivnim zakoncenim i: incuie (a incuia).
M!sto koncovky -lim (1. os. mn. pm. casu) je -em, stoji-ll
pi'ed infinitivn!m zakoncen[m i: incuiem (a incuia).
M!sto koncovky -nd (pi'echodnik) je -ind, stoji-li pred In-
finitivnim souhlaska + i : intirziind (a intirzfa)
a -nd, stoji-Ii pi'ed infinitivn!m samohlaska + f:
incuind (a incuia).
2. vzor a lucra
pi"it.
rozk.

3. os. konj .
imperfektum
pi'echodnik
c. pi'edmin.
min. c. jedn.
Poznamky:
lucrez, lucrezi, lucreazl, lucram, lucra,ti,
lucreazl
lucreazl!, lucrati!
lucrat
sa lucreze
lueram, lucrai, luera, lucram, lucrati, lucrau
luerind
lucrasem, lucrase, lucraseram, luc1a-
serltl, lucraserl
lucrai, lucri, lucraram, lucrarati,
lucrarl
M!sto koncovky -eaza (3. os. obou piit. 2. os. klad-
neho rozk. zpusobu) je -aza, stoji-Ii pi'ed infinitivnim zakon-
i: inapoiazl (a inapoia).
Mfsto. k?,:covky -lim (1. os. mn. pi'it. je -em, stoji-Ii
pi'ed mflmtlvnfm i: inapoiem (a inapoia).
. koncovkY ,-in<! (pfechodnik) je -Ind, stoji-Ii pfed infi-
mtlvRlm souhlaska + i: studiind (a studia) a -nd
stoji-Ii pfed infinitivnim samohlaska + i:
inapoind (a inapoia). . .
. Mis.to -a (3. os. jedn. min. jedn.) je -e, sto-
Ji-Ii pred infmltlvnlm zakonc,enim i: inapoie (a inapoia).
3. vzor a tleea
pfit.
rozk.
prie.
3. os. konj.
imperfektum
pfeehodnik
pfedmin.
min. jedn.
4. vzor a erede
pfft.
I"Ozk.

3. os. konj.

tac, taci, tace, tacem, tliceti, tae
taci!, taceti!
tacut
sl tad!.
taceam, taeeal, taeea, taceam, taeeap, tdeeau
tacind
tacusem, tacuse, taeuserlm, tlicuse-
rlti, tacuserl
tacui, taeu, tacurlm, tdeurlti, tlicurl
cred, erezl, crede, eredem, credeti, ered
erede!, credeti!
crezut
sa ereadli.
310
311
imperfektum
pi'echodnik
c. pfedmin.
min. c. jedn.
5. vzor a rupe
pi'it.
rozk.

3.os.konj.
imperfektum
pi'echodnik
c. pfedmin.
min. c.jedn.
6. VZOl: a merge
pi'it. C.
rozk.
pi'ic.
3. os. konj .
imperfektum
pfechodnik
c.piedmin.
min. jedn.
PozDl\mky:
credeam, credeai, credea, el'edeam, credeati,
eredeau
erezind
crezusem, crezuse, erezuserlm,
crezuserltl,crezuserl
crezui, crezu, crezurlm, crezurati,
crezurl
rup, rupi, rupe, rupem, rupcti,rup
rupe!, rupeti!
rupt
sa rupl
rupeam, rupeai, rupea,rupeam,rupea1J, rupeau
rupind
rupsesem, rupsese, rupseseram,
rupseserlti,rupseserl
,"upsel, rupse, rupserlm, rupseriti,
rupseri
merg, mergl, merge, mergem, mergetl, merg
mergi!, mergetl!
mers
sa meargi
mergeam,mergeal,mergea,mergeam,
mergeati,mergeau
mergind
mersesem, mersese, merseserim,
merseseri*l,merseseri .
mersei, merse, merseram, merseri*l,
merseri
Poole tohoto vzoru se take sloveso a scrie a jeho
OOvozeniny (pl'. a inscrie, a prescrie), pred jejichz infiFlitivnim
stoji i. ,
Misto zadne koncovky (1. os. jedn. a 3. os. mn. pi'lt.
casu) je-u:seriu.
Misto koncovky -i (2. os. jedn. kladneho rozk. zpusob
u
)
je -e :scrie! .
Misto koncovky -a (3. os. obou konjunktivu) Je -e:
so. scrie.
Misto :eam, -eai, -ea, -eam, -eat!, -eau (imper-
fektum) Je -am, -ai, -a, -am, -a1J, au: scriam, scriai, scria,
sCl'iam,scria*i, scriau.
Misto koncDvky -ind (preehodnik) je-ind:5criind.
7. vzor a dormi
prit. c.
rozk.

3. os. konj.
imperfektum
pi'echodnik
predmin.
min. jedn.
8. vzora oteri
ptit.
rozk.

3. os. konj.
imperfektum
prechodnik
predmin.
min. jedn.
Poznamky:
dorm, dormi, doarme, dormim, dormiti, dorm
dormi!, dormi*i!
dormit
sa doarmi
dormeam,dormeai,dormea,dormeam,
dormea*i,dormeau
dormind
dormisem, dormise, dormiserim,
dormiseri*i,dormiseri
dormii, dormi, dormiram, dormira*i,
dormira
oter, oteri, oteri, oterim, oteri*i, otera
otera!, oteri*i!
oterit
so. otere
oteream, otereai, oterea, oteream, oterea*i,
otereau
oterind
oterisem, oterise, oteriserim,
oteriseri*i,oteriseri
oterii, oteri'$i, oteri, oteririm, oteriri*i, oterirl
Misto zadne koncovky (1. os. jedn. pfit. je-i stoji-li
pred infinitivnim zakoncenim samohlaska: ma bizJi (a se
bizui).
Misto koncovky -a (3. os. obou clsel pm. casu, 2. os. jedn.
C. kladneho rozk. zpusobu) je -ie, stojf-li pi'ed infinitivnim
zakoncenim samohlaska: se bizuie, bizuie-te! (a se bizui).
" Misto koncovek -eam, -eai, -ea, -eam, -eati, -eau (imperfek-
je -iam, -lal, -ia, -iam, -iati, -iau, stoji-li pi'ed infinitiv-
mm zakoncenimsamohlaska:ma bizuiam, te bizulai, se bizuia,
ne bizuiam,va bizuia*i,se bizuiau.
312
313
9. vzoravOTbl
pfit. c. vorbese, vorblm, vorblti,
vOTbese
vOTbiti!
rozk.
pm.
vorbit
3. os. konj.
sdvorbeasc!
vorbeam, vorbeai, vorbea, vorbeam, vorbeati,
imperfektum
vorbeau
prechodnik vorbind
vorbisem, vOTbise, vorbiserAm,
c. predmin.
vorbiseriti,vorbiserA
min.c. jedn. vorbil, vorbi, vorbirAm, vOTblrAtl,
vorbirA
Pozm\mky:
Misto koncovky -esc (1. os. jedn. c., 3. os. mn. c. pfit. casu)
je -iese, stoji-li pred infinitivnim zakoncenim samohlaska:
locuiese (a locui).
Misto koncovky (2. os. jedn. c. prit. casu) je
stoji-li pJ'ed infinitivnim zakoneenim samohlaska:
(!l locui).
Mistokoncovky (3. os. jedn. c. pfit. casu, 2. os. jedn.c.
kladneho rozk. zptisobu) je stoji-li pred infinitivnim
zakoncenimsamohlaska: (a locui).
Misto koncovky -eased (3. os. obou eisel konjunktivu) je
-iaseA, stoji-li pred infinitivnim zakoneenim samohlaska: sd
locuiasei(a locui).
Misto koncovek -eam, -eai, -ea, -eam, -eati, -eau (imper-
fektum) je -iam, -iai, -ia, -iam, -iati, -iau, stoji-li pred infini-
ti vnim zakoneenim samohlaska: locuiam, locuiai, locuia,
locuiam,locuiap, locuiau (a locui).
10. vzora cobori
ptit.c. cobor, cobori, coboarl, cobOTim, coboritl,
coboarl
coboarl!, coboriti!
pric.
cobOTit
rozk.
3. os. konj .
sd coboare
coboram, coborai, cobora, cobOTam, coboratl,
imperfektum
coborau
prechodnik
coborind
coborisem, coborise, coboriserAm,
c. predmin.
coboriseriti,coboriserl
min. e.jedn. coborii, CObOTi, cobOTirAm, coborirAt
i
,
cobOTiri
11. vzorase hotdri
pf'it.C. ma. hota.rise,te se
ne hota.rim,va. hota.riti,se hota.rise '
rozk. hotdriti-va.!
pi'ic. hotarit
3. os. konj. sa se hotarasei
imperfektum rnd hotdram,te hotarai, se hotara ne hota.ram
va. hota.rap,se hotdrau ' ,
prechodnik hotarindu-ma., -te, -se, -ne -va. -se
e. pi'edmin. ma. hotarisem, te hotdrisqi, se'hota.rise
ne.hotdriserim, vd hota.riserAti, se hota.riserA
min.c. jedn. mahotdrii, te hota.ri'Sl, se hota.ri ne hota.rirAm
va. hotarirAti,se hota.riri' ,
b) Siovesnetvarysloiene (tvoi'! seu sloves stejnymzpu-
sobem):
n:ipuly, cas slozeny = pomocne tvary am, ai, a, am ati au+
pneestl: ' ,
am ajutat, ai ajutat, a ajutat, am ajutat atl
ajutat,auajutat '
cas = pomocne tvary voi, vei, va, vom, veti, vor+in-
flmtlv bez pi'edlozkya:
ajuta, ajuta, va ajuta, vom ajuta, veti
a]uta,vora]uta
hovorove tvary budoucihoeasu = 0 +konjunktiv:
o sA ajut, 0 sa ajuti, 0 siajute,0 s! ajutim
o saajutati,oslajute '
zptisob pi'itomny = pomocne tvary &1$ ai ar am
atl,ar+ infinitiv bez pi'edlozky a: ' , , ,
&1$ ai ajuta,arajuta, am ajuta,atiajuta,
ara]uta
podmiil.ovaci zptisob minuly = pomocne tval'y &1$ ai ar am
ati,ar+fi+pi'icesti: ' , , ,
a'S Ii ajutat, al Ii ajutat, ar Ii ajutat, am fl
ajutat,atiIiajutat,arfiajutat
konjunktiv minuly = sA +Ii+pi'icesti:
s!Iiajutat
Poznamka. casovanych sloves (a avea,
a bea, a da, a ft, a lua, a m'inca, a sta, a $ti, a(-i) trebui,
a umple, a V1'ea) lze vyhledat podte nc'isledujiciho Rejsti'iku,
314
315
REJS1RII<
a ajuta 47,310
alt(ul) 114
a avea 12, 105, 141, 207, 278,
300
a bea 125, 207
a se bizui 224, 313
cel 214
a chema 49
citva 104
a cobori 232, 314
a continua 140
a crede 38, 105, 245, 311
u n o ~ t i n t i i 207
cas:
budouci 141, 315
budouci, hovorove tvary
206,315
minuly jednoduchy 298
minulyslozeny 104, 315
pi'edminuly 276
pi'itomny v. jednotliva slo-
vesa
souminuly 232
cislo:
prisudkovehoslovesa 70
mn. 1':. podst. jmen rodu
stredniho 87
mn.1':. podst. jmen,pfid.
jmena privl.zajmenrodu
muzskeho 67
mn. 1':. podst. jmen,pHd.
jmen a pfivl.zajmenrodu
zenskeho 76
316
mn. c. typu minciiruri 178
mn. c. ukazovacich zajmen
89
mn. c. zajmena care 68
mn. 1': .zajmena ce 79
cislovky:
amindoi 167, 243
nasobne pfislovel':ne 223
neurcite 69, 290
podilne 180
pred nepol':itatelnymi podst.
jmeny 80
prislovel':ne 158
radove 91, 156
zakladni 6, 79, 90, 289
clen:
neurl':ity 10, 68, 78, 88
privlastnovaci 163
ukazovaci 214
urcity 18, 27, 36, 68, 78, 88
uzivani I':lenu 11, 19, 139,
158, 167, 203
uzivani podst. jmena bez
clenu 48, 139
v mn. c. 68, 78, 88
v slovesne jmennem pi'i-
sudku a po predlozce 59
a da 140, 207, 233, 277, 300
de + infinitiv 279
destul 148
a dormi 47, 313
a se duce 105
aface 38, 105, 140, 233
a fi 20, 105, 207, 233, 244,278,
300
zkracenetvary 298
gata 106
hlaskove zmeny 27,36,45,56,
67, 76, 86, 103, 121, 138, 147,
177, 214, 232, 300, 307
a se hotiirt 292, 315
imperfektum 232
infinitiv 12, 28
bezpi'edlozky a 58
a intra 115
ainapoia 133, 311
aincuia 257, 310
a intirzia 258, 310
jednoducheperfektum 289
jehoz, jejiz, jejichz 287
konjunktiv 165, 179, 189, 198,
206
minuly 269, 315
a locui 29, 314
a lua 150, 207
a lucra 28, 311
mai 246
a merge 38, 107, 312
a minca 125
nazvy jazyku 80
nazvy dnu bez predlozky 80
neurcitypodmet 207
a oteri 216, 313
opakovanipredmetu:
vectvrtem pade 190
v tretim pade 198
oslovovani 13
pad:
ctvrty pad jmen osobnich a
poelst. jmen zivotnych 46
ctvrty pad osobnich zajmen
47
I':tvrty pad podst. jmen ne-
zivotnych 12
Ctvrty pad podst. jmens ne-
url':itym clenem 116
ctvrty pad zajmen cine, ci-
neva,nimeni 46
druhy pad podst. jmen 112
nahrada druheho padu
osobnich zajmen 122
paty pad 56
rozdily v padove vazbe 49
tretipadosobnich zajmen
122
treti pad podst. jmen 122
pentru + infinitiv 300
a-ipliicea + konjunktiv 198
a pleca 107
plusquamperfektum 276
podminovaci zpusob:
minuly 226, 315
pfitomny 217, 315
podstatnajmena:
misto pi'idavnych 39
nahrada podst. jmena pi'i-
slovcem 150
sklonovani podst. jmenspo-
lu s prid. jmeny a pi'ivl.
zajmeny 130
slovesna 116
poradek slov 13, 28, 60, 107,
258
poradelt slov a skloflOvani
138
prechodnik 244
predjimanipredmetu 261
predlozky:
cu 59, 149, 247
de 69, 79, 80, 141, 208, 279
in 21, 30, 38, 149
la 21, 38, 149
pe 46, 116, 131, 132, 139,
149, 190, 197, 215, 223, 235,
259, 261, 262, 269
317
s druhym padem 115
s tretimpadem 218
preklad "to, tohle"
19,48
104
nepravidelne tvorem'i 105
pi'idavne jmeno:
s jednotnym tvarem v mn.
89
s koncovkou -esc 38
zdurazneni prid. jmena 276
prijmeni 21
pi'islovce 30, 147, 246
nahrada podst. jmena pri-
slovcem 150
rod:
podst. jmen 10
pi'id. jmen 28, 37, 155
rozkazovaci zpusob 12, 20, 28,
29, 38, 48, 57, 91, 115, 125,
134, 140, 150, 206, 216, 224,
232, 257, 292
rudii. 207
rumunskaabeceda 97
a rope 312
samohlasky 9, 10, 17, 35, 45,
66, 86, 103
a scrle 91, 207, 312
sklonovani:
Cislovky amindoi 243
Cislovek citiva, multi 290
Cislovek i'adovych 260
Cislovekzakladnich 289
podst. jmen spolu s pfid.
jmeny a privl. zajmeny
130
pomoci clenu
177
pofadek slov a sklonovani
tretiho stupne pi'id. jmen
258
318
unul 278
vlastnich jmen osobnich
131
zajmen acesta, acela, acela-
197
zajmenaalt(ul) 222
zajmen care, fiecare 187
zajmen celii.lalt, cel ce 215
zajmenatoti 242
zemepisnych jmen 268
slovesa podobneho vYznamu
107
slovesnetridy 28
sloveso"muset" 165
sloveso "poti'ebovat" 224
souhlasky 9, 10, 17, 27,35,45.
66,86
spojeni de + 270
spojovaci vY'raz ,,eim ... tim
" 270
spojovaci zpusob 165, 179,
189, 198, 206, 269, 315
a spune 107
a sta 140,207, 234, 278, 300
a studia 311
stupnovani a srovnavani 147
a 91, 105, 207, 234, 244,
277,299
a tii.cea 57, 105, 311
to(hie) 19, 48, 297
tot 113
a(-i)trebui 165
trpnyrod 134
zkracovani trpneho rodu
270
a umple 115, 207
unul 114, 278
a usca 206
vazby typu de durnt nu md
doare 227
vechi 214
a veni 150
a vorbt 29,314
a vrea 191, 207, 234, 278
vreun(ul) 235
vyslovnost v. samohlasky,
souhlasky
zajmena:
atit(a) 279
nahrazovani privl. zajmen
133
113, 114, 191, 222,
235, 242
osobni, tvary
47, 190
osobni, tvary
149, 196
osobni zajmeno 0 za klad-
nym rozk. zpusobem a za
pi'islovcem nu 58
preklad vztaznych zajmen
"jehoz, jejiz, jejichz" 287
pi"eklad zajmena 164
pi'"ivlastnovaci 37, 133
sii.u 244
spojovani nepi'izvuc. tvaru
osob. a zvrat. .zajmen
s konjunktivem 179, 190
spojovani tvaru
osob. a zvrat. zajmen
s min. slozenym
106
spojovani tvaru
osob. a zvrat. zajmen
s prechodnikem 246
spojovani tretihopaduosob.
a zvrat. zajmens min.
sema sezajmenem0 132
tazaci 30, 191, 199
ukazovaci 28, 268
ukazovaci, hovorove tvary
296
zdvoi'ilostni 13, 149, 158,
196
zvratna 57, 124, 132, 141,
149, 179, 190, 196
zvratnesloveso 57, 124
a se uita 57
aminti 124
a zice 38, 105, 107
319
OBSAH
'Ovodem .
Lekce 1
VYlOlovnost d, e, e, ea, i, j, oa, t, u
Mluvnieke rody .
NeurNty tlen . .. ...
Ctvrty pad nezivotnyeh podstatnych jmen .
Pritomny tas a rozkazovaci zpusob slovesa a avea
Oslovovani
Poradek slov .
Lekce 2
Vyslovnost h, i, i .
Urcity <!len
Preklad teskeho "to, tohle". . . .
Pritomny tas a rozkazovaci zpusob slovesa a fi
Uzivani.podstatnYch jmen bez clenu
Predlozky in, la .
Rumunska pf'ijmeni
Lekce 3
Vyslovnost znelych souhlasek na
Hlaskove zmeny e -+ ea, se -+
Urcity Nen
Ukazovacf zajmena. .
2ensky rod pi'idavnych jmen.
Slovesne ti'idy - Pi'itomny tas a
sloves a luera, a vorbi .
Prislovce .
Predlozka in .
Tazaci zajmeno "jaky"
konci slov .
. . . . .
rozkazovaci zpusob
5
9
10
11
10
12
12
13
13
17
18
19
19
2!J
21
22
27
27
27
28
28
28
30
30
30
Lekce 4
Vyslovnost eh, (I, ea, i. . 35
Hlaskove zmeny 0 -+ oa, d -+ z 36
UrWy tlen . . . . . 36
2ensky rod pridavnych jmen 37
Pi'ivlastnovaci zajmena. . . . . . . . 37
Pi'itomny cas a rozkazovaci zpusob slovesa a erede 38
Predlozky. . . 38
Pi'idavna jmena s koncovkou -esc . 38
Lekce 5
Vyslovnost (lh, ea, i . 45
Hlaskove zmeny d-+ a, t -+ t. . . . . . . 45
Ctvrty pad zajmen cine, eineva, nimeni a podstatnych
jmen zivotnych . . .
Ctvrtypad osobnichzajmen.
Pi'itomny tas a rozkazovaci zpusob
a dormi.
Preklad teskeho"tohle" .
Uzivani podstatnych jmen bez Nenu
Rozdily v padove vazbe .
A ehema
Lekce 6
Hlaskove zmlmy d-+ e, U -+ 0, U -+ oa
Paty pact . . . ..
Pritomny tas a rozkazovacf zpusob
Zvratna slovesa .
Osobni zajmeno 0 za rozkazovacim
prislovcem nu . .
Infinitiv bez predlozky a . . .
46
47
sloves a ajuta,
47
48
48
49
49
. 56
. . 56
slovesa a tdeea 57
...57
zpusobem a za
58
. . . . . 59
Clen veslovesne jmennem prisudkua po predlozce cu 59
Poradek slov . 60
Lekce '7
66
67
Vyslovnost i, ii, k. . .
Hlaskove zmeny d -+ a, str-+ . .
Mnozne tislo podstatnych jmen, ptidavnych jmen a
67
pi'ivlasti'lovacichzajmen rodu muzskeho.
68
Clen v mnoznem . .
68
Zajmenocare v mnoznem .
321
320
Zakladni Nslovky 69
. . 69
Cislo ptisudkovehoslovesa . 70
Lekcc 8
Hlaskove a -+ ii, ea -+ e . 76
Mnozne cislo podstatnych jmen, ptidavnych jmen a
pi'ivlastnovacich zajmen rodu zenskeho . 76
Clen v mnoznem Nsle . . 78
Zajmeno ce v mnoznem cisle . 79
Zakladni Cislovky . . . . . . . " 79
Cfslovky pi'ed nepocitatelnymi podstatnymi jmeny 80
Nazvy jazyku. 80
Pi'edlozky . 80
Lckcc 9
Vyslovnost iii, iu, x . 86
Hlaskove zmeny i -+ i, l mizi 86
Mnozne Nslo podstatnych jmen rodu sti'edniho 87
Clen v mnoZnem Nsle. . . 88
Mnozne ukazovacich zajmen . 89
Pi'idavna jmenas jednotnym tvarem v mnoznem cisle 89
Zakladni <'!islovky. 90
Pi'ftomny cas a rozkazovaci zpusob sloves a scrie, a $ti 91
Lckce 10
Texty a . 96
Lekce 11
Karel Dvorak pleacii in Romania . 101
Vyslovnost i . . . . . . . . 103
Hlaskove zmeny s -+ $, st -+ $t, n mizi . 103
\
Citva.. .. 104
Minuly slo7.enY . .. . . .. . 104
sloves II. a Ill. ti'idy a sloves a fi, a $ti . 105
Spojovani tvaru osobnich a zvratnych zajmen' s mi-
nulym slozenym 106
Gata . 106
Poi'adek slov . 107
Slovesa podobneho vyznamu 107
322
Lekce 12
La garii $i in tren . . . 110
Druhy pad podstatnych jmen s 112
zajmeno tot . . . 113
Neur<,!ita zajmena un(ul), alt(ul) 114
Ptitomny cas a rozkazovaci zpusob sloves a intra,
a umple . " 115
Pi'edlozky s druhym padem . 115
Podstatne jmeno slovesne . 116
Ctvrty pad podstatnych jmen iivotnych s
clenem 116
Lekce 13
In vagonul-restaurant 119
Hlaskove zmeny a-+ e, e -+ a . 121
Nahrada druheho padu osobnich zaJmen.. 122
Tfet!pad podstatnych jmens Nenem . 122
Ti'eti pad osobnich zajmen 122
Zvratna slovesa . . . 124
Slovesa a bea, a minca . 125
Lekce 14
La frontierii 128
Sklonovanf podstatnych jmen spolu s pi'idavnymi
jmeny a pi'ivlastnovacimi zajmeny . 130
Sklonovani vlastnich jmen osobnich . . 131
Spojovani ti'etiho padu osobnich a zvratnych zajmen
s minulym a se zajmenem 0 . 132
Nahrazovani ptivlastnovacich zajmen . ..133
Pi'ftomny a rozkazovaci zpusob slovesa a inapoia 133
Trpny rod 134
Lekce 15
Ciiliitoria continua . . 137
Hlaskova zmenaoa -+ 0 . 138
Potadek slov a sklonovani 138
Uzivani clenu. . 139
Slovesa a continua, a da, a sta . 140
Budouci . 141
Pi'edlozka de u pi'ivlastku . 141
323
Lekce 16
Sosirea la . 145
Hlaskova zrnena e _ i . 147
Stupnovani a srovnavani 147
Destul. . . . . . . . . 148
tvary osobnich a zvratnych zajrnen . 149
Nahrada podstatneho jrnena pfislovcern 150
Slovesa a lua, a veni . 150
Lekce 1'7
La hotel. . . . . . 153
2ensky rod pfidavnych jrnen 155
Cislovky radove. . 156
Cislovky . 158
Uzivani 158
Zdvoi'ilostni zajrnena 158
Lekce 18
Prima dimineatd a luiDvorak la 161
Privlastiiovaci clen. . 163
Preklad zajrnena .. . 164
Spojovaci zpusob (konjunktiv) 165
Sloveso "rnuset" . 165
Uzivani . 167
Cislovka amindoi 167
Lekce 19
Texty a . 170
Lekce 20
Prinzul ... 174
Hlaskova zrnena _ . 177
Sklonovan! pornoci 177
Mnozne Nslo typu mincdruri . 178
Konjunktiv 179
Spojovani osobnich a zvratnych ui. jmen s konjunkti-
vern . . . 179
Cislovky podilne . 180
Lekce 21
La oficiul . 185
Sklonovani zajrnen care, fiecare 187
Konjunktiv . . .. .. . 189
Spojovanl osobnich a zvratnych zajrnen s konjunkti-
vern. . . . . 190
Opakovani predrnetu ve pade . 190
Sloveso a vrea 191
Lekce 22
Lacinematograf la teatru . 194
tvary osobnich a zvratnych zajrnen . 196
Sklonovani zajrnen acesta, acela, 197
Konjunktiv 198
A-i pldcea+konjunktiv 198
Opakovanipredrnetuv ti'etlrn pade . 198
Lekce23
Despre vreme 202
Uzivani clenu u casovych urceni 203
Sloveso a usca . 206
Hovorove tvary budouciho casu 206
Konjunktiv 206
Neurcity podrnet . 207
rudd. . . . . 207
Pfedlozka de pred Nselnyrn 208
I
Lekce24 'l
Pe litoral . 211
Hlaskova zrnena e _ d . 214
Cel . . 214
Pfidavne jrneno vechi . 214
Sklonovani zajrnen celdlalt, eel ce . 215
Sloveso a oferi . .
216
Podrniiiovaci zpusob pi"itornny 217
Pfedlozky s tretirn padern .
218
Lekce25
La medic. . . .
221
Skloiiovani zajrnena alt(ul) 222
Nasobne 223
325
324
Sloveso a se bizui .
224
224
Podminovacizpusob minuly.
226
Sloveso"potrebovat" . . .
Vazby typu de durut nu ma doare .
227
Lekce26
Un meci de fotbal
230
232
Cas souminuly (imperfektum)
232
235
Sloveso a coborl . . . .
Vreun(ul)
Lekce27
239
242
Intr-un magazin universal.
Sklonov{mi zajmena toti
243
Sklonov{mi I!fslovky amindoi
244
Privlastnovacizajmeno sau .
244
Pi'echodnik . . . . . . . . . . ' . .
Spojovfmi nepi'izvul!nych tvaru osobnich a zvratnych
246
zajmen s pi'echodnikem
246
Mai
247
Pi'edlozka cu
Lekce28
251
Texty a cviceni .
Lekce29
255
Plecarea lui Karel Dvorak la Praga
257
Sloveso a 'incuia .
258
Poi'adek slov . . .,.
258
Sklonovani ti'etiho stupne pfidavnych jmen
260
Sklonovani Nslovek tadovych
261
Pi'edjimani pi'edmetu
Lckce30
266
268
o scrisoare . .
Sklonovani zemepisnych jmen
268
Ukazovaci zajmeno acest, acel
269
Konjunktiv minulY. .
270
Zkracovani trpneho rodu
Spojeni de + pi'icesti .
270
270
Spojovaci vyraz "Nm ... tim
Lekce31
Titus Popovici, Strainul (uryvek) .
274
Zduraznenf pi'fdavneho jmena. .
276
Cas predminuly (plusquamperfektum)
276
278
Sklonovanf unul. . .
Neurl!ite zajmenoatit(a) .
279
279
De -! infinitiv
Lekce32
Republica Socialista Romania. . . . .
283
Preklad vztaznych zajmen "jehoz, jejiz, jejichz" 287
SklonovaniI!fslovek zakladnfch .
289
Sklonovanf I!islovek citiva, multi
290
Sloveso a se hoUiri .
292
Lekce33
N. Valmaru, Prin Bucure$ti (uryvek). . . .
295
Hovorove tvary ukazovacich zajmen acesta, acela .
296
Vyjadrovani ceskeho "to, tohle" .
297
Zkracene tvary slovesa a fi. . . . . .
298
Minuly cas jednoduchy (jednoduche perfektum)
298
Pentru + infinitiv .
300
Nektere bezne uzfvane zkratky
305
Pi'ehled probranych hlaskovych zmen
307
Pi'ehled probraneho casovani .
310
316
327
Rejstrik .
326