MATEMATIKA

a
Dana Cern
http://kmd.fp.tul.cz
Katedra matematiky a didaktiky matematiky
Technicka univerzita v Liberci

INFORMACE O PREDM
ETU
10:30-11:30, budova H, 4.patro
Konzultacn hodiny: UT
Doporucena literatura:
Studijn materialy: http://www.fp.tul.cz/kmd/
a)
(zvolit Pracovnci, Cern
E. Vitasek: Numericke metody
dals literatura viz STAG
(Ch. Ueberhuber: Numerical Computation)

INFORMACE O PREDM
ETU
Zkouska:
Psemna - teoreticke otazky a vypocetn prklady
- obhajoba psemne prace + teorie
Ustn
Zapocet:
Vypracovan semestraln prace, test

OSNOVA PREDM
ETU
Numericka u
loha, stabilita, druhy chyb, rychlost vypoctu
sen soustav linearnch algebraickych rovnic
Re
sen nelinearnch rovnic
Re
Interpolace
Numericky vypocet integralu
Numericke resen diferencialnch rovnic


SKY

OSNOVA PREDN
A
Numericka u
loha
Druhy chyb, chyba metody, rad chyby metody
Slozitost algoritmu
Paralelizace numerickych u
loh

 RE
SEN
I:
NUMERICKE
Realita Model Matematicka u
loha Diskretn u
loha
Numericke resen
Diskretizace je proces pri nemz spojity (nekonecnedimenzionaln)
problem nahradme vhodnym diskretnm (konecnedimenzionalnm)
problemem, naprklad integral nahradme konecnym souctem,
diferencialn rovnici prevedeme na soustavu linearnch
algebraickych rovnic.

DRUHY CHYB
Chyba modelu je odchylkou modelu od originalu a nekdy ji
nelze ani odhadnout.
Chyba dat je odchylka namerenych dat od skutecnych hodnot
a jejich vliv lze odhadnout pomoc analyzy csla podmnenosti
dane u
lohy.
Chyba metody je odchylka priblizneho resen od presneho
resen matematickeho problemu. Rozlisujeme:
Chybu aproximace, coz je odchylka priblizneho resen od
presneho resen diskretnho problemu,
Diskretizacn chybu, ktera je d
usledkem nahrazen spojiteho
problemu diskretnm.

Zaokrouhlovac chyba je chyba, ktera vznika v d

usledku
reprezentace realnych csel v poctaci, tedy v d
usledku
aproximace realneho csla pribliznou hodnotou.
Zaokrouhlovac chyby jsou casto obtzne kvantifikovatelne.

ISELNE
SYSTEMY

ADOVOU

ARKOU

C
S PLOVOUCI R
C
Promenne s plovouc radovou carkou jsou vyjadreny pomoc
znamenka, zakladu (mantisy) a exponentu.
Podle normy IEEE 754 typ double vyzaduje 64 bit
u: 0-51 mantisa
(m52 , . . . , m1 ), 52-62 exponent (e0 , . . . , e10 ), 63 znamenko z.
selny system se sklada z csel
C
x = (1)z 2e1023 (1 + m)
kde
e = 210 e10 + . . . + 2e1 + e0 ,
m = m1 21 + . . . + m52 252 .

Zaporna csla typu double nabyvaj hodnot od 1.7977e + 308 do

2.2251e 308 a kladna csla typu double nabyvaj hodnot od
2.2251e 308 do 1.7977e + 308.
Presnost urcuje strojove epsilon, tj. nejmens kladne cslo daneho
datoveho typu, ktere po pricten k jednicce dava vysledek r
uzny od
jedne. Pro typ double je to 252 2.2204 1016 .


CT
U

OMEZENI NUMERICKYCH
VYPO
Poctace pouzvaj konecnou mnozinu racionalnch csel
(floating point numbers).
Ostatn csla mus byt aproximovana temito csly.
Vysledky aritmetickych operac mus byt aproximovany.
Funkcn hodnoty elementarnch funkc mus byt aproximovany.
Neexistuj libovolne velka ani libovolne mala csla.
Vypocty mohou obsahovat jen konecny pocet krok
u.
Nektere vypocty mohou byt prlis narocne na cas a velikost
pameti.

 REN
I CHYBY METODY
ME
Budeme rozlisovat absolutn a relativn chybu:
absolutn chyba = kpresna hodnota priblizna hodnotak ,
relativn chyba =

kpresna hodnotapriblizna hodnotak

,
kpresna hodnotak

kde k.k je vhodna norma (napr. absolutn hodnota, norma vektoru).

Je-li mozne chybu metody libovolne zmensit, potom mluvme o
konvergentn metode.

 AD
CHYBY METODY
R
h - parametr charakterizujc algoritmus (napr. krok metody)

Rekneme,
ze chyba metody (algoritmu) e (h) je radu f (h), jestlize
existuj konstanty a, b tak, ze
e(h) b f (h)
a znacme e (h) = O (f (h)).
konvergence

rad chyby

linearn

O(h)

kvadraticka

O(h2 )

kubicka

O(h3 )

h a,

PODMINENOST
ULOHY

Rekneme,
ze matematicka u
loha je dobre podmnena, jestlize
relativne mala zmena ve vstupnch datech zp
usob relativne malou
zmenu v resen.

Rekneme,
ze matematicka u
loha je spatne podmnena, jestlize
relativne mala zmena ve vstupnch datech zp
usob relativne velkou
zmenu v resen.
U spatne podmnenych u
loh ani vyznamne zvysen presnosti dat a
algoritmu nemus vest k presnejsmu vysledku.
slo podmnenosti u
C
lohy je definovano jako podl relativn chyby
resen a relativn chyby ve vstupnch datech.

IKLAD: Re
senm soustavy linearnch rovnic
PR

602
4 6 4 1

2012
10 20 15 4

je
x =

4581
20 45 36 10

8638
35 84 70 20
senm soustavy linearnch rovnic
Re

4 6 4 1
601, 69

10 20 15 4
2012, 72

x =
20 45 36 10
4580, 41

35 84 70 20
8638, 17
Pritom relativn chyba prave strany je

||b||2
||b||2

57

x =
.
36

28

22

13, 91

84, 03

je x =
.
25, 54

144, 03
0, 0001, kde b je

vektor prave strany, relativn chyba v resen je

Podmnenost u
lohy je tedy 17600.

||x||2
||x||2

1, 76,.

 STABILITA
NUMERICKA

Rekneme,
ze metoda (algoritmus) je numericky stabiln, jestlize v
pr
ubehu vypoctu nedochaz k vyznamne kumulaci chyb.
Jestlize v pr
ubehu vypoctu dochaz k vyznamne kumulaci chyb,
ktera ma za nasledek znehodnocen resen, rekneme, ze dana
metoda (algoritmus) je numericky nestabiln. Pritom se m
uze
jednat o kumulaci zaokrouhlovacch chyb, chyb zp
usobenych
nepresnostmi ve vstupnch datech nebo chyb metody.
Clem je pro dany problem urcit metodu, ktera je stabiln, umozn
uje
nalezt priblizne resen s pozadovanou presnost a je co nejmene

vypocetne narocna. Casto

bereme v u
vahu take pametove naroky.

 CTU

RYCHLOST VYPO
Rychlost vypoctu ovliv
nuje zejmena
volba metody (algoritmu) a jej implementace
hardware
(sekvencn paraleln zpracovan)


SLOZITOST
ALGORITMU
N - parametr charakterizujc algoritmus (napr. parametr
charakterizujc velikost dat, velikost vektoru, pocet uzl
u)
Slozitost algoritmu C (N) je velicina charakterizujc vypoctovou
narocnost algoritmu, nejcasteji pocet operac s plovouc radovou
carkou (+, , , :, sin, cos, . . .).

Rekneme,
ze slozitost algoritmu C (N) je radu f (N), jestlize
existuj konstanty a, C tak, ze
C (N) C f (N)
a znacme C (N) = O (f (N)).

N a,

IDY SLOZITOSTI

TR
konstantn

O(1)

logaritmicka

O(ln N)

linearn

O(N)
O(N lnN)

kvadraticka

O(N 2 )

kubicka

O(N 3 )

polynomialn

O(N m ), m N

exponencialn O(c N ), c (R)+

faktorialova

O(N!)

Algoritmy, ktere maj slozitost O(N lnN) nebo mens, jsou

povazovany za rychle algoritmy.

10

20

30

40

50

0.00001 s

0.00002 s

0.00003 s

0.00004 s

0.00005 s

N2

0.0001 s

0.0004 s

0.0009 s

0.0016 s

0.0036 s

N3

0.001 s

0.008 s

0.027 s

0.064 s

0.125 s

2N

0.001 s

1.0 s

17.19 min

12.7 dne

35.7 let

3N

0.059 s

58 min

6.5 roku

3855 stol.

200 mil. stol.

Tabulka: Srovnan cas

u pro r
uzne velikosti dat a casove slozitosti.

 ADOVOU

ARKOU

OPERACE S PLOVOUCI R
C
Nektere operace s plovouc radovou carkou jsou narocnejs nez
jine, proto se nekdy poctaj s vahou, ktera charakterizuje jejich
narocnost ve srovnan se sctanm.
operace

vaha

+, ,

:,

1 flop
10 30 flop

sin, cos, exp

50 flop


CT
U

PARALELIZACE NUMERICKYCH
VYPO
Funkcn paralelismus - MPMD model (Multiple Program,
Multiple Data) - procesory zpracovavaj r
uzne programy.
Datovy paralelismus - SPMD model (Single Program, Multiple
Data) - na vsech procesorech bez stejny program s r
uznymi
daty. Je typicky pro numericke vypocty.
Ukazatelem doby vypoctu je Amdahl
uv zakon:
P
,
n
kde P urcuje pomernou cast programu, kterou lze paralelizovat, n
je pocet pouzitych procesor
u a d vyjadruje pomerne porovnan
vypoctoveho casu oproti casu na jednoprocesorovem poctaci.
d =1P +

Tento odhad doby vypoctu je nekdy prlis pesimisticky.