Amer.

revoluce

Specifika vývoje
 poměrně mladý stát i civilizace
 společnost zde vychází z evropských kořenů,už od počátku se ale liší životním
stylem,ekonomikou,kulturou,rasovými problémy
 velmi dynamický vývoj od nepříliš důežitých kolonií po první mocnost světa
dlouhodobá stabilita politického systému :
1. republika
2. federace
3. demokracie

Koloniální období
Španělé : jejich prioritou v Americe byl střed a jih kontinentu;na severu chybělo zlato a stříbro.Španělé
tu probádali okolí Rio Grande,z Portorika byla probádána Florida,z Mexika Nové Mexiko a Colorado
1524-1525 : Esteban Gómez obeplul východní pobřeží severní Ameriky od Nového Skotska po Floridu
40.léta 16.století : Coronadova výprava do Texasu,Oklahomy a východního Kansasu
Španělská nadvláda se týkala Nového Mexika,Kalifornie,Texasu = Provincias Internas
(1776).Od r.1763 byla Florida anglická,po míru mezi USA a Británií r.1783 španělská,v r.1819 byla
prodána USA.
Francouzi : v první fázi se soustředí na oblast Kanady.
Jacques Cartier : řeka sv.Vavřince,založení Montrealu;formálně zabral Kanadu pro francouzskou
korunu.
1608 : založení Quebecu
Robert de La Salle : prozkoumal Mississippi od Velkých jezer až k Mexickému zálivu = Louisiana.Na
počátku 18.století se jejím centrem stává město New Orleans.
Soustředí se na obchod,nikoli na zabírání půdy.Řada obchodních stanic,pevnůstek.Celkově
je proto franc.osídlení málo početné(80 000 obyvatel)
Holanďané : oblast New Yorku (Nový Amsterodam).Kolonie Nové Nizozemí má pouze asi jen 7 000
obyvatel.Je posléze zabrána Anglií.
Švédové : oblast Delaware.Pak zabrána Holanďany.
Angličané : soustředí se na vznik stálého osídlení
konec 15(?).století : John Cabot prozkoumal oblast New Foundlandu a Labradoru.
1607 – 1733 : vzniká 13 kolonií,odlišných svým vývojem.První z nich je kolonie Virginie.
1) severní kolonie (NOVÁ ANGLIE)
Massachusetts Connecticut
New Hampshire New Haven
Plymouth Rhode Island
Od r.1620 dominují v oblasti puritáni = kalvinisté,nábožensky netolerantní.
- farmářství
- řemesla
- později snaha zakládat manufaktury
Centrem oblasti je přístav Boston (obchod s Anglií a Karibskou oblastí;1636 : založena Harvardská
univerzita).Snaha samostatně podnikat vede k vyhrocování vztahů s Anglií.Anglie chce pouze
suroviny,nikoli výrobky;hospodářská soběstačnost či ekonomická nezávislost těchto území znamená
zmenšené odbytiště pro anglické podniky.
2) střední kolonie
New York New Jersey
Pennsylvania Delaware
Asi nejpestřejší oblast tehdejší Ameriky,rozdíly náboženské,etnické i ekonomické (velké latifundie rodu
Penů,drobné farmy,obrovské velkostatky s otroky).Velmi intenzívní kontakty s Evropou.Intenzívní
kulturní život,osvěta,školství,vznik univerzit
Centra oblasti : New York,kosmopolitní Filadelfie
3) jižní kolonie
Virginie Maryland(lord Baltimorů)
Georgia severní a jižní Karolína
Byly založeny Londýnskou obchodní společností,pod královskou správou.
Dominuje zemědělství s plantážemi monokultur : tabák,cukrová třtina,rýže,indigo,bavlna (konec
18.století).Nezbytná je pracovní síla otroků,dovoz z Afriky.Kolonie mají stálý odbyt v Anglii,jsou velmi
stabilní.
Dalšími specifiky je převládající anglikánské náboženství,ostřejší sociální rozdíly(prakticky chybí
střední vrstva) a málo vesnic.

Každá kolonie tvořila vlastní uzavřený celek s vazbou na mateřský stát.

8 kolonií bylo přímým majetkem anglické koruny ( guvernér jen se souhlasem krále)
Connecticut a Rhode Island mají značný stupeň samosprávy s vlastními zastupitelskými orgány,volí
guvernéry.
Pennsylvanie (rod Penů),Delaware a Maryland (rody Baltimorů a Kalvertů) jsou jakási soukromá
dominia.I tu jsou guvernéři.

Vývoj k revoluci
a) hlad po půdě : Anglie stanovila za hranici osídlení Apalačské hory a zakázala stěhovat se dále
do vnitrozemí (nechce tu hustší kolonizaci,došlo by ke snížení ceny půdy,nedostatku
pracovních sil ve stávajících koloniích).Argumentuje ohledem na Indiány.Obyvatelé překračují
hranici a zabírají půdu ilegálně (tzv.squatteři).
b) snaha o větší hospodářskou nezávislost hlavně na severu.Británie chtěla kolonie hlavně jako
zdroj surovin a odbytiště svých výrobků,rozvoj manufaktur si v Americe nepřála – obavy z
konkurence
c) úsilí o rovnoprávnější postavení vůči Angličanům(Američané nemají své zástupce v britském
parlamentu,ten ale přijímá zákony platné i pro Ameriku)
d) snaha o větší spolupráci mezi koloniemi je brzděna Británií
e) přes fakt,že válka mezi Británií a Francií v letech 1754-1763 skončila,zůstaly v Americe
anglické posádky,měly být vydržovány z nových daní kolonistů,nařízených bez jejich souhlasu
z Londýna
1764 : zákon o kolkovném(z novin,tiskovin,poštovních písemností).Má platit od následujícího roku.
1765 : bojkot anglického zboží (nenakupovat,neplatit daně,dokud nebudou mít kolonie zastoupení
v britském parlamentu).Odpor úspěšný,zrušení zákona o kolkovném.Bylo ovšem uvaleno clo na
čaj,sklo,barvy,papír a další výrobky.Odpor kolonistů,je namířen proti parlamentu.Chtějí,aby s nimi
daně projednával král.

Postupně se Američané politicky rozdělují do 3 proudů :

(a) loajalisté (jižané;změna by byla proti jejich zájmům)
(b) umírnění (B.Franklin aj.;chtějí samosprávné postavení,ale uznávají krále a svou příslušnost
k anglické koruně)
(c) radikálové (hlavně Nová Anglie s Bostonem;stupňují podmínky až k nezávislosti;jejich hlavou byl
Thomas Jefferson)

Válka za nezávislost
1773 : „bostonské pití čaje“ : skupina amerických radikálů převlečených za Indiány vnikla na britskou
loď s nákladem čaje a naházela jej do moře
1774 : 1.kontinentální kongres ve Philadelphii.Sešli se zde zástupci 12 států s výjimkou
Georgie.Prohlašuje „nesnesitelné zákony“ za neplatné,vyzývá k přípravám k obraně.
1775 : první srážky mezi Brity a Američany u Lexingtonu a Concordu
1775 : 2.kontinentální kongres ve Philadelphii.Přebírá roli revoluční vlády.Přijímá 4.7.1776 Deklaraci
nezávislosti.Jejím autorem Thomas Jefferson.Jmenuje Washingtona vrchním velitelem kontinentální
armády.1.fáze bojů úspěšnější pro Brity.Američané volí taktiku přepadů a drobných útoků,potýkají se
s finančními a zásobovacími problémy.
1777 : bitva u Saratogy,vítězství Američanů.Na stranu Američanů se pak přidali Francouzi,kteří
poskytli hlavně loďstvo.
1781 : bitva u Yorktownu.Další porážka Britů.
1783 : Pařížský mír.Britové uznali nezávislost USA.
Hledání optimálního politického systému.Už r.1781 vstoupily v platnost články Konfederace – spojení
amerických států je příliš volné,vznikají problémy při uplatňování centrální moci,vytváření jednotné
zahraniční politiky,vybírání daní,zavádění jednotné měny.Mezi jednotlivými státy přibývá sporů ►
1787 . Ústava USA.Federativní model.
Výkonná moc : prezident : sestavuje vládu,vede zahraniční politiku,je vrchním velitelem branné
moci,udílí amnestie,… Maximálně 2 funkční období,každé 4 roky.1.prezident George
Washington,2.John Adams,3.Thomas Jefferson
Zákonodárná moc : Kongres (Sněmovna reprezentantů : volena podle poměrného zastoupení,Senát :
2 zástupci z každého státu).Přijímá zákony,kontroluje vládu,má i právo odvolat prezidenta.
Soudní moc : nezávsilé soudnictví,nejvyšší instancí je Nejvyšší soud

Hlavní osobnosti revoluce

George Washington
Thomas Jefferson
Thomas Paine
Benjamin Franklin „Beer is proof that God loves us and wants us to be happy“ - Benjamin Franklin

Byla revoluce nutná ?

Ne všichni obyvatelé britských severoamerických kolonií byli pro odtržení od Velké Británie. Přesný
počet loajálních poddaných Británie není znám, ale muselo jich být hodně -- americká revoluce bývá
dokonce z toho důvodu označována za "zbytečnou" revoluci. Tradičně se uvádí odhad Johna Adamse
(spoluautora Prohlášení nezávislosti a 2. presidenta USA), že zhruba jedna třetina obyvatelstva byla
do určité míry loajální, pouze jedna třetina byla aktivními patrioty a jedna třetina si prostě jen přála být
ponechána na pokoji. Je ovšem nesporné, že ohromné množství loajalistů během války emigrovala,
tisíce bojovali na straně Britů, a když Britové v roce 1783 odešli, loajalisté šli také (někteří historikové
odhadují, že jen v roce 1783 jich Spojené státy opustilo plných 100 000. Na začátku války se nikterak
neorganizovali, protože byli přesvědčeni, že jejich krajané přijdou brzy k rozumu. Tak jako vždy dějiny
píšou vítězové a tudíž rozpoutání tak zvané války za nezávislost nezpochybňují. Nelze však přehlížet,
že "aktivní patrioté" byli v menšině. Například ve státě New York bojovali na straně Britů více
loajalistů, než kolik patriotů se připojilo k Georgi Washingtonovi. Na Jihu představovali vážnou
vojenskou hrozbu až do samého konce konfliktu. Loajalisté byli přesvědčeni, že není potřeba
odtrhnout se od mateřské země, vzbouřit se proti králi a vést válku kvůli takovým prkotinám, jako je clo
na čaj či konkrétní formulace jednotlivých práv. Jak tento konflikt rozdělil celé rody a rodiny, jak
připadal některým současníkům zbytečný a nepochopitelný, popisuje výmluvně ve svých románech
Kenneth Roberts -- ačkoliv se jedná o románovou fikci, fakta jsou přesná a atmosféra konfliktu
vysvitne rozhodně barvitěji, než v oficiálních historiích. Po válce ustanovila britská vláda komisi, která
dohlížela na vyplácení kompenzací loajalistům, kteří za svou věrnost koruně trpěli. Američané
považovali téměř 200 let své loajalistické krajany za Toryovské vyvrhele, nicméně v posledních
desetiletích je patrná snaha historiků přiznat jim ušlechtilejší pohnutky a posuzovat je spravedlivěji.