Ideln plyn

V 17.19. stolet, kdy vldlo pesvden, e klasick mechanika pedstavuje dokonal nstroj pro popis
naeho svta, byli vdci velmi udiveni zvltnm chovnm plyn , kter tento stav hmoty vrazn
odliovalo od ltek pevnch, ppadn kapalnch :
Plynn tleso nezachovv ani svj tvar, ani objem a dokonce doke bez vnj pomoci vyplnit
jakkoliv objem, se kterm je spojeno a pitom na okoln tlesa (stny ndoby) psob obyejnou
mechanickou silou tlakem .
Mimo oblast chpn klasick fyziky byly ovem i pojmy jako teplo a teplota , kter bylo nutno zavst
pro dokonalej popis chovn hmotnch tles, a jejich souvislost s mechanickmi vlastnostmi tles
byla rovn nejasn.
Studium vzjemnch zvislost zkladnch stavovch parametr plynu objemu, tlaku a teploty stlo
proto dlouhou dobu v centru zjmu mnoha vdc a zpsobilo rozvoj micch metod tchto veliin spolu
se zdokonalovnm techniky potebn pro manipulaci s plynem (vvvy, kompresory).
Pitom ji od konce 17. stolet byl znm vztah objemu a tlaku plynu pi jeho konstantn teplot, zkon
Boylv Mariottv (R. Boyle 1660, nezvisle E. Mariotte 1679) :

p V

= konst

asnou jednoduchost tto zvislosti ale naruovala jej nepesn platnost, zejmna pro nkter plyny a
v uritch oblastech stavovch parametr. Postupem asu fyzikov dospli k pedstav tzv. dokonalho
(idelnho) plynu , pro kter by tento vztah platil exaktn pro vechny hodnoty stavovch veliin a
nezvisle na druhu plynu.
S pouitm pozdjch znalost o struktue a chovn plynu (19. stolet kinetick teorie viz dal
otzka sylabu) je mono ideln plyn popsat nsledovn :
Ideln plyn se skld z velkho mnostv velmi (zanedbateln) malch stic molekul, kter jsou
v neustlm pohybu (tzv. neuspodan pohyb) a pitom na sebe vzjemn nepsob dnmi silami
(krom nepatrnch okamik vzjemnch prunch srek).
Z tohoto jednoduchho popisu plynou dal zsadn vlastnosti idelnho plynu :

Zanedbateln (v limit nulov) velikost molekul znamen, e ideln plyn nezkapaln a e

v celm (nekonenm) rozsahu stavovch veliin plat ne uveden stavov rovnice
idelnho plynu.

Dsledkem nulovch sil mezi molekulami idelnho plynu je potom tak nulov potenciln
energie kad molekuly (tato energie je tvoena prac psobc sly, jak je znmo z mechaniky).

Celkov energie molekuly je tedy tvoena pouze jej energi kinetickou.

Vnitn energie idelnho plynu je pak dna celkovou kinetickou energi vech molekul.

A v pt kapitole uvidme konen dsledek - e tato vnitn energie je (rostouc) funkc

pouze teploty plynu (pi zadanm mnostv plynu).

Pozn.1 : Nesmrnou vhodou idelnho plynu je jeho jednoduch matematick popis.

Vlastnosti relnch plyn jsou ovem ponkud odlin skuten plyn vdy zkapaln a mezi
jeho molekulami asto existuj njak sly, rznho pvodu.
Pesto vak lze stavovou rovnici a dal matematick vztahy, zskan pi studiu idelnho plynu,
v praxi velmi dobe aplikovat (s dostatenou pesnost napklad nkolika procent), jestlie se
pli nepiblme ke stavu zkapalnn a obecn se vyhneme extrmn nzkm teplotm a
vysokm tlakm (kdy by se zvyoval podl potenciln energie molekul na jejich celkov
energii, z dvodu poklesu kinetick energie (pi sniovn teploty) a nrstu potenciln energie
(jako dsledku zvten psobcch sil pi vzjemnm pibliovn molekul za vych tlak).

Nalezen dalch pesnch zvislost stavovch veliin - zvislost objemu a tlaku na teplot je spojeno
s ponkud pozdjm datem - Gay-Lussacovy zkony o roztanosti a rozpnavosti plyn (Joseph Louis
Gay-Lussac, 1802) :
Jako roztanost plynu se oznauje zvtovn jeho objemu s rstem teploty pi konstantnm tlaku ( p
= konst.), tj. pi izobarickm dji :

V = Vo ( 1 + b t )

roztanost plynu - dj izobarick

Pitom jsme oznaili psmenem V objem plynu pi teplot t (ve stupnch Celsia), Vo je jeho objem pi
teplot 0 C a b je koeficient roztanosti plynu. Vidme, e se jedn o linern zvislost objemu na
teplot, formln stejnou jako pro objemovou roztanost pevnch ltek a kapalin.
Jako rozpnavost plynu se potom oznauje zvtovn jeho tlaku s rstem teploty pi konstantnm objemu
( V = konst. ), tj. pi izochorickm dji :

p = po ( 1 + b t )

rozpnavost plynu - dj izochorick

Pitom jsme oznaili psmenem p tlak plynu pi teplot t (ve stupnch Celsia), po je jeho tlak pi teplot
0 C a b je koeficient rozpnavosti plynu. Vidme, e se opt jedn o linern zvislost , tentokrt tlaku
a teploty.
Neustle zpesovan men ukzala, e v meznm ppad idelnho plynu budou mt koeficienty
roztanosti a rozpnavosti stejnou velikost, nezvislou na druhu plynu :

b = b = 3 ,66099 10 -3 =

1
273,15

[ C -1 ]

Dosadme-li tuto hodnotu do rovnice roztanosti plynu, dostaneme :

V = Vo ( 1 + b t ) = Vo ( 1 +

1
273,15 + t
t ) = Vo
273,15
273,15
2

itatel zlomku byl pouit jako definice nov plynov teplotn stupnice, tzv. absolutn teploty T :

T [ K ] = 273 ,15 + t [ oC ]

absolutn teplota [jednotka Kelvin] = [K]

Potom jmenovatel zlomku je vlastn vyjden poten teploty to v nov stupnici :

To = 273 ,15 + to = 273,15 + 0 [ oC ] = 273,15 [ K ]

A vznikne tak velmi jednoduch vztah pro roztanost idelnho plynu :

V = Vo

T
To

Co meme pepsat jako :

V
T

Vo
To

V
T

nebo :

= konst .

dj izobarick

Stejnm postupem dostaneme pro rozpnavost idelnho plynu :

p = po

T
To

Co opt pepeme jako :

p
p
= o
T
To

p
= konst .
T

nebo :

dj izochorick

K tmto vztahm pak meme jet pidat na zatku kapitoly uveden zkon Boylv Mariottv pro
izotermick dj (tj. pi konstantn teplot, tedy T = konst.), v podobnch tvarech jako pedchoz rovnice
:

p1 V1 = p2 V2

nebo :

p V = konst.

dj izotermick

Vechny ti zkony lze zejm zobecnit do jedinho vztahu, stavov rovnice idelnho plynu , ze kter za
pedpokladu konstantn velikosti jedn stavov veliiny dostaneme vdy pslun vztah pro zbyl dv
veliiny :

p1 V1
=
T1

p2 V2
T2

nebo :

p V
T

= konst .

stavov rovnice

Vimnme si nyn dal stavov veliiny, kter skryt vystupuje v na rovnice, konkrtn v objemu
plynu. Na rozdl od tlaku a teploty plynu je tento objem zejm zvisl na mnostv sledovanho plynu,
kter mme samozejm monost vyjdit stejn jako mnostv jakkoliv jin hmoty pomoc
hmotnosti v kilogramech.
V termodynamice a i v jinch oborech se pro uren mnostv (jakkoliv) ltky pouv tak fyzikln
veliina ltkov mnostv n . Jej zkladn jednotkou v soustav SI je 1 mol , co je takov mnostv
12
ltky, jeho poet stic je stejn jako poet atom ve 12 gramech uhlku 6 C . Tento poet se nazv
Avogadrovo slo (konstanta) a jeho zatm posledn znm hodnota (doporuen vborem CODATA Comitee on Data for Science and Technology z roku 1998) in:

N A = ( 6 , 022 141 99 0 , 000 000 47 ) 10 23 [ mol -1 ]

Avogadrovo slo

Ltkov mnostv n lze tedy stanovit jako pomr celkovho potu stic N dan ltky a Avogadrova
sla NA :

N
NA

zkladn definice ltkovho mnostv

Veliina ltkov mnostv nm tedy nepmo udv celkov poet stic dan ltky, k nm, kolikrt
je vt poet stic tto ltky ne Avogadrovo slo.
Jak znte ze stedn koly z hodin chemie, lze ltkov mnostv snadno pevst na hmotnost pomoc
molrn hmotnosti Mmol , tj. hmotnosti 1 molu. Prv v chemii, kter vtinou pracuje s chemicky
istmi ltkami, lze tuto veliinu dobe stanovit, protoe sta vzt tolik gram dan ltky, kolik je
relativn hmotnost A jejch stic (atom, molekul) :

M mol = A [ g mol -1 ]

molrn hmotnost

Jestlie sledovanou ltkou je ideln plyn, potom je tak mono urit jeho molrn objem Vmol , tj. objem
1 molu. Vzhledem k vlastnostem plyn, je tento objem samozejm zvisl tak na tlaku a teplot.
Speciln, jestlie se plyn nachz v tzv. normlnch podmnkch :

To = 273,15 K
po = 1,013 25 10 5 Pa

normln podmnky

pak podle Avogadrova zkona (1811) m molrn objem velikost :

Vmol = 22 ,414 [ l mol -1 ]

normln molrn objem

Celkem tedy meme ltkov mnostv (plynu) podle poteby vyjdit jak pomoc potu stic N, tak i
pomoc jeho hmotnost M, nebo objemu Vo za normlnch podmnek :

n =

N
M
Vo
=
=
NA
M mol
Vmol

dal vztahy pro ltkovho mnostv

Ltkov mnostv n idelnho plynu m tedy za normlnch podmnek objem :

Vo = n Vmol
Zskanou kompletn trojici stavovch veliin pro normln podmnky (tlak, teplota a objem) meme nyn
dosadit (v soustav SI) do stavov rovnice idelnho plynu :

p V
T

po Vo
To

1,013 25 10 5 [ Pa ] n 22 ,414 10 - 3 [ m 3 ]
=
273,15 [ K ]

seln kombinace na prv stran se oznauje jako univerzln plynov konstanta :

1,013 10 5 22 ,414 10 - 3
R =
273 ,15

= 8 , 314 472 ( 15 ) [ J K -1mol -1 ]

Pak s jej pomoc dostvme nejdokonalej tvar stavov rovnice , platn pro vechny tyi stavov
veliiny :

p V
T

= n R

nebo :

p V = n R T

stavov rovnice idelnho plynu

Kdy u dobe znme veliinu ltkov mnostv, meme za ni dosadit pomoc potu stic :

n =

N
NA

A dostaneme :

p V = n R T =

N
R T = N k T
NA

Kde jsme vyuili definice Boltzmannovy konstanty :

k =

R
= 1, 380 650 3 ( 24 ) 10 - 23 [ J K -1 ]
NA

Boltzmannova konstanta

Rovnici dle vydlme objemem :

p =

N
k T
V

Vznikl podl celkovho potu stic (molekul plynu) a pslunho objemu plynu m smysl potu stic
v jednotkovm objemu , tj. koncentrace stic (molekul) plynu :
5

n =

N
V

koncentrace molekul

Tak jsme dospli k mn znmmu, nejjednodumu tvaru stavov rovnice :

p = n k T

stavov rovnice idelnho plynu (v nejjednodum tvaru)

Tento vztah nm dobe odvoduje tvrzen v Pozn.1 , e pi zvyovn tlaku klesaj vzdlenosti mezi
molekulami, nebo jasn vidme, e s rostoucm tlakem roste i koncentrace molekul, tj. roste jejich poet
v (nemnn) jednotce objemu plynu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(konec kapitoly)

K. Rusk, verze 01/2005

6