5.2.

Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

5.2.3.

KARBONYLOV SLOUENINY
R C R O

v molekule obsahuj reaktivn karbonylovou skupinu dl se na aldehydy, ketony, keteny a chinony

A. ALDEHYDY1 na karbonylov skupin maj krom uhlovodkovho zbytku vzn atom vodku
H C R O R CHO

aldehydick skupina

nzvoslov: 1. systematick a) pokud je uhlk aldehydick skupiny soust zkladnho etzce UHLOVODK + -AL
b)

pokud nen soust UHLOVODK + -KARBALDEHYD kmen mezinrodnho nzvu kyseliny + aldehyd

2. triviln 3. opisn ALDEHYD + 2.pd nzvu KARBOXYLOV KYSELINY

tabulka 1 - nzvoslov aldehyd

vzorec HCHO CH3CHO CH2=CH-CHO C6H5-CHO CHO-CH2-CHO pprava:

1

1 methanal ethanal prop-2-en-1-al benzenkarbaldehyd propan-1,3-dial

2 formaldehyd acetaldehyd (akrolein) benzaldehyd (malondialdehyd)

3 aldehyd kys. mraven aldehyd kys, octov (aldehyd kys. akrylov) aldehyd kys. benzoov (dialdehyd kys. malonov)

z latinskho alkohol dehydrogenatus

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

1.

Dehydrogenace primrnch alkohol

H H C H O H H

+ O2

kat. Ag, Cu - H 2O

C O

2. Hydrolza monotopickch dihalogenderivt

jako inidla se pouvaj slab zsady (nap. hydratovan PbO nebo Ag2O)2
Cl OH O - H2O H3C C H

H3C

HC Cl

PbO

H2O

H3C - PbCl2

HC OH

3.

Oxidace aren3
CH3 oxidace CHO

4.

Hydratace alkyn
H2SO 4 H C H C OH H H H C H C O H

H2O

fyzikln vlastnosti: formaldehyd je plyn, ostatn aldehydy jsou kapaliny pronikavho zpachu vy aldehydy jsou pevn ltky pjemn vn jejich teploty varu jsou vy ne teploty varu ether a ni ne alkohol o piblin stejn molekulov hmotnosti dky polarit aldehydick skupiny vznikaj pitaliv sly mezi diply, ale nedochz ke vzniku vodkovch vazeb ni aldehydy jsou velmi dobe rozpustn ve vod, se stoupajc molekulovou hmotnost jejich rozpustnost kles

chemick vlastnosti:

2 3

aldehydy jsou velmi reaktivn ltky, typickmi reakcemi jsou nukleofiln adice a oxidace

pokud bys se pouila silnj zsada dolo by k eliminan reakci Volbou reaknch podmnek je poteba doshnout, aby oxidace nebyla pli hlubok. Pak by mohli vznikat karboxylov kyseliny. Jako oxidan inidlo se pouv oxid manganiit v prosted kyseliny srov.

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

1. Adice nukleofiln
R
+

C H

A-

C H

a) adice

alkohol vznikaj poloacetaly a acetaly4

H
+

H3C C H

OH H3C C H 1-methoxyethanol poloacetal OCH3 O CH3

H3C OH H3C O
-

OH H3C C H O CH3

H3C OH

H3C

CH

OCH3

H2O

1,1-dimethoxyethane acetal

b) adice kyanovodku kyanhydrinov syntza

O H3C C H OH

HCN

H3C

CN

H kyanhydriny

c) aldolizace (aldolov kondenzace) reakce dvou molekul aldehyd za vzniku 3-hydroxyaldehyd (aldol) provd se v zsaditm prosted
O H3C C H O OH H3C H C CH2 C O

H3C C

H H 3-hydroxybutanal OH R2 CH CHO

obecn :
R1 CHO

R2 CH2 CHO

R1

C H

2. Oxidace
4

probh velmi snadno, asto u vzdunm kyslkem

Acetaly jsou kapaliny pjemn vn. Lze je zaadit mezi ethery.

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

vznikaj karboxylov kyseliny

O O H3C H C OH

H3C

oxidace se vyuv k dkazu aldehydick skupiny5

3. Cannizzarova reakce reakce dvou molekul aldehyd, kter nemaj na uhlku 2 dn vodkov atom

HCHO + HCHO + NaOH HCOONa + CH3OH mravenan sodn 4. Polymeran reakce aldehydy polymeruj velmi snadno, nkdy samovoln (formaldehyd), jindy psobenm stop kyselin nebo nzk teploty (acetaldehyd) vznikaj: a) cyklick nzkomolekulrn ltky (psobenm kyselin)
O 3 HCHO H2C O CH2 1,3,5-trioxan H3C 3 CH3CHO O CH O CH CH3 2,4,6-trimethyl-1,3,5-trioxan paraldehyd CH O CH3 CH2 O

b) linern (samovoln)
n HCHO H OH n paraformaldehyd O CH2

zstupci: formaldehyd (methanal)

5

Fehlingovo inidlo poskytuje v ptomnosti aldehyd erven oxid mn. Tollensovo inidlo poskytuje kovov stbro.

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

plynn ltka tiplavho zpachu, dobe rozpustn ve vod vyrb se oxidac methanolu6 nejastji se pouv ve form 40%nho vodnho roztoku formaln snadno podlh polymeranm reakcm pouv se jako dezinfekn a konzervan ltka a k vrob plast (fenolformaldehydov pryskyice)

acetaldehyd (ethanal) tkav bezbarv kapalina pronikavho zpachu vyrb se oxidac ethanolu nebo astji adic vody na acetylen
HC CH

+ H2O

H2C CH OH ethylenol vinylalkohol

p esmyk

H3C CH O

snadno polymeruje (trimer se pouv jako sedativum, sms tetrameru, pentameru a hexameru jako tzv. tuh lh do vai) pouv se k vrob kyseliny octov, liv, voavek aj. benzaldehyd (benzenkarbaldehyd) kapalina vonc po hokch mandlch, patn rozpustn ve vod vyrb se oxidac toluenu snadno se oxiduje na kyselinu benzoovou pouv se pi vrob barviv a liv B. KETONY na karbonylov skupin maj vzny pouze uhlovodkov zbytky
R1 C R2 O

ketoskupina

nzvoslov: 1. systematick UHLOVODK + -ON 2. radiklov UHLOVODKOV ZBYTKY + -KETON 3. triviln

tabulka 2 - nzvoslov keton

vzorec
6

vzdunm kyslkem za katalytickho psoben stbra nebo mdi pi teplot 300 C

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

CH3COCH3 CH3COCOCH3 CH3COCH2CH3 C6H5-CO-CH3 pprava:

propanon butan-2,3-dion butan-2-on -

dimethylketon (dimethyldiketon) ethylmethylketon fenylmethylketon

aceton biacetyl -

1. Oxidace sekundrnch alkohol

H3C CH OH CH3

O2

- H2 O

H3C

C O

CH3

2. Hydratace alkyn
H3C C CH

+ H2O

H3C

C OH

CH2

H3C

C O

CH3

3. Tepeln rozklad sol karboxylovch kyselin

(RCOO)2Ca H3C C O CH3

CaCO3

4. Friedel-Craftosova acylace (pouze pro aromatick ketony)

O

H3C

C Cl

C O

CH3

HCl

fyzikln vlastnosti: kapaln nebo krystalick ltky pjemn vn ni ketony se rozpoutj ve vod

chemick vlastnosti: 1. Redukce vznikaj sekundrn alkoholy

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

2. Oxidace
R1 CH2 C O H3C C O O CH3 CH2 R2

+
4O

3O

R1 CH2 COOH

R2

COOH

+ +

CH3COOH

CO2

H2 O

3O

COOH

CH2

COOH
4

3. Adice nap. ketolizace

CH3 H3C C O CH3

H3C

C O

CH3

H3C C CH2 OH

C O

CH3

zstupci: aceton ir holav kapalina o t.v. 56 C dobe rozpustn ve vod je toxick pry smen se vzduchem jsou vbun pouv se jako vborn rozpoutdlo, pi vrob plast, bromacetonu (slzn plyn) a ve farmaceutickm prmyslu cyklohexanon olejovit kapalina vonc po mt vyrb se z fenolu pouv se na vrobu polyamidovch vlken

C. KETENY R-CH=C=O velmi reaktivn sloueniny s kumulovanmi vazbami

5.2. Hydroxysloueniny, ethery a karbonylov sloueniny

snadno podlhaj nukleofilnm adicm pi, kterch vznikaj karboxylov kyseliny a jejich derivty nejdleitj zstupce je keten CH2=C=O, kter se vyrb termickm rozkladem acetonu

D. CHINONY

cyklick diketony s konjugovanmi vazbami barevn sloueniny (od svtle lut po ervenou) pipravuj se oxidac fenol nebo aren nejdleitj je 9,10-antrachinon, kter je surovinou pro vrobu antrachinonovch barviv
O OH
O

OH

henna (z rostliny Lawsonia)

O OH OH oxidace

muflon; nucin (z oeku)

O O OH

COOH

OH

COOH

O modr

erven

boletol (v hibech rodu Boletus)

Rottenborn 2004