Koment TZ

Hlava I
Psobnost trestnch zkon ( 1-11)
Obsah vkladu ped 1:

I.

Obecn k psobnosti trestnch zkon 1

II. Psobnost asov, mstn, osobn a vcn 2

I.

Obecn k psobnosti trestnch zkon

1: Pojem psobnost zkona vyjaduje okruh spoleenskch vztah, v nich se zkon uplatuje. Uveden okruh
spoleenskch vztah je uren asovmi, mstnmi a jinmi podmnkami. Pro trestn zkony m vznam doba spchn
a msto spchn trestnho inu, osoba pachatele a okruh zjm, proti nim trestn in smuje. Podle toho se rozeznv:

psobnost asov,

psobnost mstn,

psobnost osobn a nkdy i

psobnost vcn.

II. Psobnost asov, mstn, osobn a vcn

2: Psobnost asov e otzku, kterho zkona se na posuzovan ppad pouije, jestlie v mezidob od spchn inu
(skutku) do rozhodnut o nm dolo ke zruen nebo zmn zkona innho v dob spchn trestnho inu (skutku).
Psobnost asov vyjaduje zsadu nullum crimen sine lege praevia, nulla poena sine lege praevia (dn trestn in bez
pedchozho zkona, dn trest bez pedchozho zkona) a v tomto smru navazuje na zsadu zkazu
retroaktivitytrestnho zkona k ti pachatele, kter je nyn vyjdena v 1 slovy: in je trestn, jen pokud jeho trestnost
byla zkonem stanovena dve, ne byl spchn.
Psobnost mstn uruje hranice okruhu in (skutk), kter se s pihldnutm k mstu spchn trestnho inu posuzuj
podle trestnho zkona esk republiky. Psobnost mstn je zaloena zejmna na zsad teritoriality (srov. 4) a zsad
registrace, neboli vlajky ( 5). K dalm zsadm personality, ochrany sttu, ochrany obana (tzv. pasivn zsada
personality) a univerzality, vetn subsidirn zsady univerzality srov. 6 a 8. K poadavkm mezinrodnch smluv ve
vztahu k psobnosti mstn srov. 9.
Psobnost osobn m vznam pro uren osob vyatch z psobnosti trestnho zkona na zklad jejich postaven (tzv.
hmotnprvn exempce neboli indemnita). Od beztrestnosti takovch osob je teba odliit pouhou nesthatelnost (tzv.
procesn exempce), kter znamen vynt z pravomoci orgn innch v trestnm zen, nebo pachatel je trestn, ale
zpravidla jen doasn okolnosti brn tomu, aby vi nmu bylo provedeno trestn zen. Srovnej k tomu zejmna l. 27
st o imunit poslanc a sentor a l. 65 st o imunit prezidenta republiky; diplomatick exempce jsou upraveny ve
Vdesk mluv o diplomatickch stycch, vsadch a imunitch z roku 1961 (vyhl. . 157/1964 Sb.) a v mluv o
zvltnch misch z roku 1969 (vyhl. . 40/1987 Sb.), exempce poslanc Evropskho parlamentu a jinch pedstavitel
Evropsk unie (Evropskch spoleenstv) je upravena v Protokole o vsadch a imunitch Evropskch spoleenstv z roku
1965.47

Psobnost
vcn souvis
se
zsadami
univerzality a ochrany ( 7
a 8).
Jde
o to,
zda
konkrtn
ustanoven trestnhozkona chrn mimo eskch zjm i ciz sttn, veejn a individuln zjmy. Napklad podle 238
jsou chrnny i jin ne tuzemsk penze a platebn prostedky, jako i zahranin cenn papry (naproti tomu v 239 jsou
chrnny vslovn jen tuzemsk penze, a penze jin ne tuzemsk proto tmto ustanovenm chrnny nejsou). Zsadn
se vak vcn psobnost eskho trestnho zkona nevztahuje na ochranu cizho sttu, cizho sttnho apartu, cizho
hospodstv apod. (vjimkou je nap. ochrana cizho sttu, pokud jde o trestn iny teroristickho toku podle 311 a teroru
podle 312, na zklad 313; srov. i 334 odst. 2, v jeho smyslu mohou pro trestn iny zleejc v platkstv podle
331 a 333 bt postieni podle eskho trestnho zkonku i edn osoby cizch stt, mezinrodnch soudnch orgn,
mezinrodnch nebo nadnrodnch organizac apod.). Tato ustanoven zpravidla provdj mezinrodn smlouvy i rmcov
rozhodnut Rady Evropsk unie, kter zstvaj v platnosti a do jejich nahrazen akty pijatmi podle Lisabonsk smlouvy
nazenmi a smrnicemi (viz l. 9 Protokolu o pechodnch ustanovench pipojenho k Lisabonsk smlouv). Jde tak
o projev internacionalizace a evropeizace trestnho prva, v rmci nho bude zejm obdobnch vjimek pibvat.
Vzhledem k uvedenm zsadm me bt psobnost eskho zkona zaloena i v ppadech, ve nich je
obsaenmezinrodn (ciz) prvek, kter vak me zainteresovat i ciz trestn, ale i mimotrestn prvn pravu. Aplikace
cizho mimotrestnho prva pi een otzky trestn odpovdnosti pichz v vahu zejmna pi vkladu tzv. normativnch
znakskutkovch podstat trestnch in a pi posuzovn protiprvnosti inu.
Jestlie in naplujc znaky skutkov podstaty trestnho inu obsahuje ciz prvek, kter je teba podadit prv
podnormativn znak, lze pi jeho vkladu pout ciz mimotrestn prvo za pedpokladu, e esk trestn prvo chrn takov
prvn pojem, instituci nebo vztah, vyjden v posuzovanm normativnm znaku. Jde o otzku tzv. vcn (pedmtn)
psobnosti trestnho zkona, tj. dosahu jeho skutkovch podstat. Normativn znaky vyjadujc osobn a soukrom prva,

zjmy nebo instituty, kter jsou uznvny vude, a nejen na zem, kde psob prvo, je je zaloilo, mohou a mus bt
posuzovny podle cizho prva, jestlie to vyaduje vyskytujc se ciz prvek. Naproti tomu normativn znaky vyjadujc
pojmy a instituce veejnoprvn povahy (orgn sttn sprvy, orgn veejn moci, veejn initel, edn osoba atd.) zpravidla
nemohou bt posuzovny podle cizho prva, nebo trestn zkon ciz zjmy tohoto druhu obvykle nechrn, a pokud je chce
chrnit, je teba, aby to bylo v pslun norm nleit vyjdeno.
Znakem kadho trestnho inu je i protiprvnost, kter se zpravidla dovozuje z celho prvnho du a obyejn se
vzhledem k sekundrn povaze trestnho prva opr o prvn normy nachzejc se mimo trestn zkon, a proto se
v konkrtnm ppad dovozuje pedevm z mimotrestnch prvnch pedpis (nap. pedpis upravujcch dopravn provoz
srov. R 29/1981, zdravotnickch pedpis, pedpis o bezpenosti prce). Psobnost tchto pedpis je, a na vjimky,
omezena na zem sttu, kter je vydal. Jestlie byl in spchn na zem cizho sttu a byl jm poruen pedpis tohoto
druhu, protiprvnost inu pokud na nj dopad tzv. vcn i mstn psobnost eskho trestnho zkona nelze posuzovat
podle eskho prva, ale vdy je nutno uplatnit prvo sttu, na jeho zem byl in spchn (srov. R 47/2011).
Zsady psobnosti trestnch zkon maj vznam i pro vechny pozdj trestn zkony, pokud tyto nemaj vlastn
ustanoven o psobnosti trestnch zkon.

Z judikatury:
R 47/2011: I. Skutkov podstata trestnho inu poruen chrnnch prmyslovch prv podle 269 TrZ nen blanketovou (blanketn) skutkovou
podstatou, nbr skutkovou s normativnmi znaky (chrnn vynlez, prmyslov vzor, uitn vzor nebo chrnn topografie polovodiovho
vrobku). Normativnm znakem skutkov podstaty se rozum znak skutkov podstaty trestnho inu vyjden prvnm pojmem, vztahem i
institutem pevzatm z jinho prvnho odvtv, ani by se pslun ustanoven trestnho zkona mimotrestn normy tento znak obsahujc
odkazem i blanketem dovolvalo.
II. Psobnost eskho zkona me bt zaloena i v ppadech, ve kterch je obsaen mezinrodn (ciz) prvek, kter me zainteresovat
i ciztrestn, ale i mimotrestn prvn pravu. Aplikace cizho mimotrestnho prva pi een otzky trestn odpovdnosti pichz v vahu zejmna
pi vkladu tzv. normativnch znak skutkovch podstat trestnch in a pi posuzovn protiprvnosti inu. Jestlie in naplujc znaky skutkov
podstaty trestnho inu obsahuje ciz prvek, kter je teba podadit prv pod normativn znak, lze pi jeho vkladu pout ciz mimotrestn prvo za
pedpokladu, e esk trestn prvo chrn takov prvn pojem, instituci nebo vztah, vyjden v posuzovanm normativnm znaku. Jde o otzku
tzv. vcn (pedmtn) psobnosti trestnho zkona, tj. dosahu jeho skutkovch podstat. Normativn znaky vyjadujc osobn a soukrom prva,
zjmy nebo instituty, kter jsou uznvny vude a nejen na zem, kde psob prvo, kter je zaloilo, mohou a mus bt posuzovny podle cizho
prva, jestlie si to vyaduje vyskytujc se ciz prvek. Naproti tomu normativn znaky vyjadujc pojmy a instituce veejnoprvn povahy (orgn
sttn sprvy, orgn veejn moci, veejn initel, edn osoba atd.) zpravidla nemohou bt posuzovny podle cizho prva, nebo trestn zkon ciz
zjmy tohoto druhu obvykle nechrn, a pokud je chce chrnit, je teba, aby to bylo v pslun norm nleit vyjdeno.
Znakem kadho trestnho inu je i protiprvnost, kter se zpravidla dovozuje z celho prvnho du a obyejn se vzhledem k sekundrn
povaze trestnho prva opr o prvn normy nachzejc se mimo trestn zkon, a proto se v konkrtnm ppad dovozuje pedevm
z mimotrestnch prvnch pedpis (nap. pedpis upravujcch dopravn provoz srov. R 29/1981, zdravotnickch pedpis, pedpis
o bezpenosti prce). Psobnost tchto pedpis je a na vjimky omezena na zem sttu, kter je vydal. Jestlie byl in spchn na zem cizho
sttu a byl jm poruen pedpis tohoto druhu, protiprvnost inu pokud na nj dopad tzv. vcn i mstn psobnost eskho trestnho zkona
nelze posuzovat podle eskho prva, ale vdy je nutno uplatnit prvo sttu, na jeho zem byl in spchn
III. Podle zsady aktivn personality upraven v 6 TrZ se psobnost trestnch zkon vztahuje na obany esk republiky nebo osoby bez sttn
pslunosti, kter maj na jejm zem povolen trval pobyt. K tomu, aby byl esk trestn zkon uplatnn, posta, e na in spchan v cizin
(nkterm cizm stt), dopad urit ustanoven naeho trestnho zkona, podle nho se pak posuzuje trestnost tohoto inu spchanho v cizin.
Z hlediska uplatnn zsady aktivn personality u trestnho inu poruen chrnnch prmyslovch prv podle 269 TrZ tedy postauje obecn
trestnost neoprvnnho zsahu do prv k chrnnmu vynlezu, prmyslovmu vzoru, uitnm vzoru nebo topografii polovodiovho vrobku v
esk republice a nevyaduje se, aby jednn pachatele spchan v cizin, kde naplnilo vechny znaky skutkov podstaty trestnhoinu podle
eskho trestnho zkona, zrove naplnilo tyto znaky i na zem esk republiky.

Poznmky pod arou:

47 Ble k tmto otzkm srov. vklad k 10 a 11 odst. 1 psm. c) Tr In: mal, P., Krl, V., Baxa, J., Pry, F. Trestn d. Koment. 2. vydn.
Praha : C. H. Beck, 1997, s. 81 a 84 a 85; 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 89 a 93 a 95; 4. vydn. Praha : C. H. Beck, 2002, s. 84
a 85, 88 a 89; mal, P. a kol. Trestn d. Koment. 5. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 109 a 115 a 117 a 119; 6. vydn. Praha : C. H.
Beck, 2008, s. 115 a 121 a 123 a 125.

Zkaz retroaktivity
in je trestn, jen pokud jeho trestnost byla zkonem stanovena dve, ne byl spchn.

I.

Obecn k pojmu retroaktivity

1: msk zsada lex retro non agit (zkon nepsob nazpt) se pipisuje Theodesiu I., pesto je vak teba konstatovat, e
nebyla many pli respektovna, nebo retroaktivitu samotnou man nepovaovali za nic mimodnho. 48Zkaz
retroaktivity v nvaznosti na obecnou zsadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (dn trestn in bez zkona,
dn trest bez zkona) byl rozpracovn a podstatn pozdji a v soudobch prvnch systmech zaloench na prvnm
sttu tvo pmo pte modernch trestnch kodex a jejich dodrovn zabrauje uit retroaktivity k ti pachatele na
zklad zsady nullum crimen, nulla poena sine lege praevia, nebo zabrauje uit retroaktivity k ti pachatele, kter je
v oblasti trestn represe mimodn nebezpen.
Obecn se retroaktivitou rozum zptn psobnost zkona nebo jinho prvnho pedpisu, nebo ze samotn podstaty prva
vyplv zsada, e prvn normy nepsob nazpt. Podle prvn normy se tedy upravuj jen prvn vztahy, kter vznikly po
dni, kdy norma nabyla innosti. Pouze vjimen je v zkon nebo v jin prvn norm stanoveno, e m v uritm
rozsahu zptnou psobnost, nebo zptn psobnost prvn normy zasahuje zsadnm zpsobem do prvn jistoty, kter by
mla bt poskytnuta vem subjektm prva. Proto se uvd, e retroaktivn je ten zkon, kter psob zptn, a je tedy uren
k ovlivnn prvnch skutenost nebo prv ped dnem, kdy vstoup v innost. Zrove zkaz retroaktivnho psoben
prvn normy souvis s ochranou nabytch prv, a proto se uvd, e retroaktivn zkon zbavuje nabytch prv nebo
poruuje nabyt prva zskan na zklad dve platnch a innch zkon, anebo kter zptn ukld nov povinnosti,
zkazy i ru platn transakce uinn v minulosti, pop. jim dv jin prvn inek, ne jak mly podle prva platnho
v dob, kdy byly uinny.
Retroaktivita se rozliuje na:
a) retroaktivitu pravou, kter je zsadn nedouc a spov v tom, e innost prvnho pedpisu zane dve ne jeho
platnost, take se pouije pozdjho zkona na ppady (prvn skutenosti), kter se staly ji v minulosti; takov postup je
mon jen ve prospch (in favorem) subjektivnch prv a vbec prvnho postaven pslunch prvnch subjekt (srov.l.
40 odst. 6 LPS), anebo za mimodnch historickch udlost (srov. zptnou psobnost retribunho zkonodrstv po druh
svtov vlce);
b) retroaktivitu nepravou, kter souvis s ochranou nabytch prv a s problematikou zsah do tchto prv a je dsledkem
zmn v prvnm du; ve skutenosti nejde o zptnou innost (i asovou psobnost) v pravm smyslu slova, nebo pi
zmn prvn pravy mus bt vznik prvnch vztah a tedy subjektivnch prv a prvnch povinnost posuzovn vdy podle
zkon a jinch prvnch pedpis innch v dob jejich vzniku, ale rozsah tchto prv a povinnost by ml bt v zsad
shodn pro vechny prvn subjekty a mus se (s uritmi vjimkami) mnit s innost novch zkon a jinch prvnch
pedpis (pramen prva), a proto neprav retroaktivita znamen, e vznik a platnost prvnch vztah, prvnch skutenost
a prvnho chovn se posuzuje podle dve platnch norem, zatmco obsah prvnch vztah se posuzuje podle normy
inn v dob, kdy se o tchto prvnch vztazch rozhoduje.49
U neprav retroaktivity tak na rozdl od retroaktivity prav jde zejmna o stet principu prvn jistoty vetn elementu
pedvdatelnosti prvn pravy a principu rovnoprvnosti ve smyslu rovnosti ped zkonem, kdy je teba tento stet eit
metodou principu proporcionality ili pkazem k dosaen optimalizace mry naplnn obou v kolizi stojcch zsad, piem
ve struktue principu proporcionality hraje hlavn roli v dosaen optimalizace vsledku princip pomovn.

II. Zkaz retroaktivity v trestnm prvu

2: Podle zsady nullum crimen, nulla poena sine lege praevia obecn v trestnm prvu hmotnm plat zkaz retroaktivity
psnjho trestnho zkona, kter byl v novm trestnm zkonku promtnut do 1 o zkazu retroaktivity, podle nho je
in trestn, jen pokud jeho trestnost byla zkonem stanovena dve, ne byl spchn (lex praevia = dvj zkon), a proto
se trestnost inu posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn, piem podle pozdjho
zkona se posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj ( 2 odst. 1; ble srov. vklad k 2).
Tm trestn zkonk stanov zkladn zsadu, kter v evropskm kontinentlnm systmu prva psanho a v nvaznosti na
zsadu zkonnosti zdrazuje nutnost:
a) stanoven trestnosti uritho inu zkonem, m je vylouena monost stanoven trestnosti pedpisem ni prvn sly,
tedy podzkonnm pedpisem, nap. Vldnm nazenm, vyhlkou apod., nebo prvnm pedpisem vydanm
zastupitelstvem zemnho samosprvnho celku (obce nebo kraje), a
b) dve, ne byl spchn, co znamen, e takov zkon stanovc nov trestnost mus nabt innosti ped jeho
spchnm.
Zkon je pedpis nejvy prvn sly, kter je v legislativnm procesu schvalovn Parlamentem esk republiky. Z hlediska
okamiku, kdy je trestnost inu stanovena, tedy kdy se stv trestnm inem, je rozhodujc innost zkona,kter pon
dnem, od kterho m bt podle zkona postupovno v ppadech vymezench jeho psobnost. Tento den je zpravidla
oznaen v poslednm paragrafu zkona. Pokud nen takto stanovena innost pozdj, nabvaj prvn pedpisy innosti
patnctm dnem po vyhlen. Vyaduje-li to nalhav obecn zjem, lze vjimen stanovit dvj potek innosti,

nejdve vak dnem vyhlen ( 3 odst. 3 zkona . 309/1999 Sb., o Sbrce zkon a o Sbrce mezinrodnch smluv).
V tto souvislosti je teba si uvdomit, e zkonem se rozum pedevm trestn zkony, co je nejen
vlastn trestn zkonk, ale podle povahy vci i zkon o soudnictv ve vcech mldee a zkon o trestnodpovdnosti
prvnickch osob a zen proti nim (srov. 110). V ustanovench o psobnosti trestnch zkon se vak zpravidla pouv
jen pojmu zkon (nikoli trestn zkon), nebo v tchto ppadech jde nejen o trestn zkony ve smyslu uvedenho
ustanoven 110, ale i o dal zkony, na kter nkter z trestnch zkon odkazuje.
Dobu spchn je teba posuzovat v souladu s 2 odst. 4, podle kterho je in spchn v dob, kdy pachatel nebo astnk
konal nebo v ppad opomenut byl povinen konat. Nen rozhodujc, kdy nsledek nastane nebo kdy ml nastat.
Rozhodujc je pak doba dokonen jednn (srov. 2 odst. 2), nebo si lze pedstavit ppad, kdy pachatel zapone jednn
jet pedtm, ne nabude innosti zkon, kter nov stanov trestnost inu, ale sv jednn dokon a po nabyt jeho
innosti, a proto me bt za tuto st svho jednn trestn postien. Toto posuzovn m velk vznam u pokraovn
v trestnm inu, kter tvo jedin skutek, a za dobu spchn inu se povauje doba ukonen jednn, kter napluje
znaky trestnho inu, tedy okamik, kdy byl ukonen posledn tok, a nikoli doba dokonntrestnho inu. Pokud vak st
pokraujcho inu (jeden nebo vce tok) byla spchna ped nabytm innostitrestnho zkona, jen nov stanovil
trestnost takovho trestnho inu, nemohla by bt povaovna za soust trestnhoinu, v nm bylo pokraovno za
innosti novho, trestnost zavdjcho zkona, kter takov jednn kvalifikoval ji jako trestn in. Jednn spchan ped
innost novho trestnho zkona, kter podle dvjho trestnho zkonanebylo trestn, nelze toti v dnm smru
povaovat za soust skutkov podstaty trestnho inu podle novho zkona (srov. R 103/1953 a R 7/1994-I.).
V trestnm prvu
procesnm plat
opan
zsada,
podle
n
se
procesn
kony
podle trestnho duinnho v dob trestnho zen, a nikoli a v dob spchn trestnho inu.

zsadn

provd

Ustanoven 1 TrZ navazuje na l. 40 odst. 6 LPS, podle kterho se trestnost inu posuzuje a trest se ukld podle zkona
innho v dob, kdy byl in spchn; pozdjho zkona se pouije, jestlie je to pro pachatele pznivj (srov. dikci 2
odst. 1). Pozdjm zkonem se zde mn nejen zkon platn v dob rozhodovn o trestnm inu a o uloen trestu, ale i
kterkoli pznivj zkon inn v mezidob. Z toho lze dovodit, e pouze pznivj zkon psob nazpt, a proto m v
tomto smru zptnou psobnost, co m vznam jednak v ppad, kdy v dsledku vvoje spolenosti ji nkter jednn
nen vbec povaovno za trestn in, anebo je mrnji trestn, pop. pichz v vahu pouit nkterho dalho ustanoven
pozdjho zkona (nap. tkajc se promlen nebo jinho dvodu zniku trestnosti, uputn od potrestn, ukldn trest
apod.), kter m za nsledek v konkrtnm posuzovanm ppad mrnj posouzen [2].
Zkaz retroaktivity vyplv i z mezinrodnch smluv dotkajcch se lidskch prv, nebo byl ji zakotven v l. 11 odst. 2
Veobecn deklarace lidskch prv. Podle l. 7 odst. 1 ELP nikdo nesm bt odsouzen za jednn nebo opomenut, kter v
dob, kdy bylo spchno, nebylo podle vnitrosttnho nebo mezinrodnho prva trestnm inem. Rovn nesm bt uloen
trest psnj, ne jak bylo mono uloit v dob spchn trestnho inu. Podle odstavce 2 vak tento lnek nebrn
souzen a potrestn osoby za jednn nebo opomenut, kter v dob, kdy bylo spchno, bylo trestn podle obecnch
prvnch zsad uznvanch civilizovanmi nrody. Vzhledem k tomu, e takovou vjimku Listina zkladnch prv a
svobod nestanov a aplikace norem mezinrodnch mluv do vnitrosttnho prvnho du m pednost jen ped zkony ( l.
10 st), a nikoli ped stavnmi zkony, je aplikace l. 7 odst. 2 ELP na zem esk republiky sporn, ponvad v zsad
pekrauje meze stanoven Listinou. Podobn i podle l. 15 Mezinrodnho paktu o obanskch a politickch prvech nesm
bt nikdo potrestn za in, kter nebyl trestn podle zkona v dob, kdy byl spchn. Pachateli nelze uloit vy trest, ne
dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy byl trestn in spchn. Nov zkon m zptnou psobnost pouze tehdy, jestlie je
pro pachatele pznivj. Nic v tomto lnku neprejudikuje potrestn za jakkoli in, kter v dob, kdy byl spchn,
byl trestn podle obecnch prvnch zsad uznvanch spoleenstvm nrod.
U mladistvch se trestnm inem rozum provinn (srov. 6 ZSM) a trestnmi sankcemi opaten ve smyslu 10 a nsl.
ZSM, piem za trest se povauj trestn opaten podle 24 a nsl. ZSM.
Zkaz retroaktivity se po pijet zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, vztahuje
u trestnch in vymezench v 8 TOPO i na posuzovn trestnch in prvnickch osob (srov. 1 odst. 2 TOPO).

III. Vztah zkazu retroaktivity k asov psobnosti

3: Jak ji bylo uvedeno shora, retroaktivitou se rozum zptn psobnost zkona nebo jinho prvnho pedpisu, tedy jinmi
slovy je retroaktivitou zptn asov psobnost prvn normy. Tm je dna bezprostedn souvislost zsady zkazu
retroaktivity k asov psobnosti, kter je vymezena v 2 a 3.
Zkaz zptn innosti pestupkovho prva je vyjden v 7 PesZ.
Z judikatury:
S 1/1993-n. 1. stava esk republiky nen zaloena na hodnotov neutralit, nen jen pouhm vymezenm instituc a proces, ale vleuje do
svho textu i urit regulativn ideje vyjadujc zkladn nedotknuteln hodnoty demokratick spolenosti. stava akceptuje a respektuje princip
legality jako soust celkov koncepce prvnho sttu, neve vak pozitivn prvo jen na formln legalitu, ale vklad a pouit prvnch norem
podizuje jejich obsahov materilnmu smyslu, podmiuje prvo respektovnm zkladnch konstitutivnch hodnot demokratick spolenosti
a tmito hodnotami tak uit prvnch norem m. To znamen i pi kontinuit se starm prvem hodnotovou diskontinuitou se starm reimem.
Toto pojet stavnho sttu omt formln racionln legitimitu reimu a formln prvn stt. A jsou zkony sttu jakkoli, ve stt, kter se
oznauje za demokratick a proklamuje princip svrchovanosti lidu, neme bt dn jin reim legitimn ne reim demokratick.
2. Nezbytnou soust pojmu promlen trestnprvnho sthn je vle, snaha a ochota sttu trestn in sthat. Bez tohoto pedpokladu neme bt
naplnn ani obsah pojmu promlen, ani smysl tohoto prvnho institutu. Teprve dlouhodob vzjemn psoben dvou prvk: vle a snahy sttu

pachatele potrestat a trvalho rizika pachatele, e me bt potrestn, zakld smysl promlen. Pokud stt urit trestn iny a urit pachatele
sthat nechce, je promlen zbyten: v tchto ppadech bh promlec lhty ve skutenosti neexistuje a promlen samo o sob je fiktivn.
3. Otzka procesnch pedpoklad trestn sthatelnosti vbec, a tm spe otzka promlen, nepat v esk republice ani v jinch demokratickch
sttech do oblasti tch zkladnch prv a svobod principiln povahy, je jsou soust stavnho podku. stava ani Listina zkladnch (a ne
jinch) prv a svobod nee detailn otzky trestnho prva, nbr stanov nesporn a zkladn konstitutivn principy sttu a prva vbec. Listina
v l. 40 odst. 6 se zabv tm, kter trestn iny lze sthat (toti ty, je byly vymezeny zkonem v dob, kdy byl in spchn), a neupravuje otzku,
jak dlouho lze tyto iny sthat (nlez plna S ze dne 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. S 19/1993, uveejnn pod . 1 ve sv. 1 Sb. nl. a usn. S R).

Poznmky pod arou:

48 Srov. Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. Praha : C. H. Beck, 1995, s. 318 a 319.
49 Gerloch, A. Teorie prva. 1. vydn. Dobr Voda : Ale enk, 2000, s. 61 a 62.

2
Trestnost inu a doba jeho spchn
(1) Trestnost inu se posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn; podle pozdjho zkona se
posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj.
(2) Jestlie se zkon zmn bhem pchn inu, uije se zkona, kter je inn pi dokonen jednn, kterm je
in spchn.
(3) Pi pozdjch zmnch zkona, kter je inn pi dokonen jednn, jm je in spchn, se uije zkona
nejmrnjho.
(4) in je spchn v dob, kdy pachatel nebo astnk konal nebo v ppad opomenut byl povinen konat. Nen
rozhodujc, kdy nsledek nastane nebo kdy ml nastat.

Obecn:

I.

Obecn k asov psobnosti zkona

1: prava asov psobnosti trestnch zkon vychz ze zkazu retroaktivity trestnch zkon k ti pachatele [2], piem
je zde vyjdena zsada, e zkony nepsob nazpt, a proto se zsadn pouije toho zkona, kter byl inn v dob
spchn trestnho inu. Podle pozdjho zkona se trestnost inu posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro
pachatele pznivj.
V tto souvislosti je teba si uvdomit, e zkonem se rozum pedevm trestn zkony, co je nejen vlastn trestnzkonk,
ale podle povahy vci i zkon o soudnictv ve vcech mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen
proti nim (srov. 110). V ustanovench o psobnosti trestnch zkon se vak zpravidla pouv jen pojmu zkon (nikoli
trestn zkon), nebo v tchto ppadech jde nejen o trestn zkony ve smyslu uvedenho ustanoven 110, ale i o dal
zkony, na kter trestn zkonk odkazuje ve svch odkazovacch nebo blanketovch (banketnch) skutkovch podstatch.
Psnj zkon nem v trestnm prvu hmotnm zsadn zptnou psobnost (retroaktivitu), co plyne ji z lnku 40
odst. 6 LPS, kter stanov, e trestnost inu se posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v dob, kdy byl in
spchn; pozdj zkon se pouije, jestlie je to pro pachatele pznivj (srov. i 1). Naproti tomu trestn iny spchan
za innosti novho zkona nelze nikdy posuzovat podle zkon innch dve, a to bez ohledu na to, zda je to pro
pachatele pznivj i nikoli.
Ustanoven o asov psobnosti trestnho zkonku se pouij jak na dvj zkony obsahujc trestn hmotnprvn
normy [srov. zk. . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee a o zmn
nkterch zkon (zkon o soudnictv ve vcech mldee)], tak na pozdj zkony trestn zkonk mnc nebo doplujc
(srov. zk. . 306/2009 Sb., kterm se mn zk. . 40/2009 Sb., trestn zkonk a nkter dal zkony, a zk.
. 181/2011 Sb., . 330/2011 Sb., . 357/2011 Sb., . 375/2011 Sb. atd.), jako i na zkony samostatn, kter by
obsahovaly trestn hmotnprvn normy (srov. zk. . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti
nim viz i 110), pokud ovem neobsahuj nebo nebudou obsahovat zvltn ustanoven o asov psobnosti. Vznam
v tomto smru maj i nlezy stavnho soudu R.
Tak pi posuzovn znak trestnho inu podlnictv se vychz z trestnosti inu hlavnho pachatele z hlediska zkona
innho v dob rozhodovn. To znamen, e pokud vzhledem ke zmn trestnho zkona by nebylo mon s ohledem na
zsadu 2 odst. 1 povaovat jednn hlavnho pachatele za trestn in, nelze ani jednn toho, kdo se na takovm inu

podlel zpsobem popsanm v 214 odst. 1, povaovat za trestn in tto skutkov podstaty, a to i v ppad, e hlavn
pachatel byl ji ped zmnou zkona odsouzen (srov. R 4/1997).
U mladistvch se trestn in nazv provinn; k pojmu provinn srov. 6 ZSM.50
asovou psobnost podle 2 je povinen posoudit nejen soud, ale i vechny ostatn orgny inn v trestnm zen
rozhodujc v dan trestn vci, tj. mimo soudu i sttn zstupce a policejn orgn (nap. policejn orgn pi
zahjentrestnho sthn ve smyslu 160 odst. 1 Tr).

II. K platnosti a innosti zkona

2: Od asov psobnosti je teba odliit:

platnost zkona, kter nastv dnem, kdy se zkon stal soust prvnho du, tj. kdy byl vyhlen
pedepsanm zpsobem (den je uveden v zhlav Sbrky zkon),

innost zkona, kter pon dnem, od kterho m bt podle zkona postupovno v ppadech vymezench
jeho psobnost. Tento den je zpravidla oznaen v poslednm paragrafu zkona. Trestn zkonk nabyl innosti
dne 1. ledna 2010 ( 421). Pokud nen takto stanovena innost pozdj, nabvaj prvn pedpisy innosti
patnctm dnem po vyhlen. Vyaduje-li to nalhav obecn zjem, lze vjimen stanovit dvj potek
innosti, nejdve vak dnem vyhlen ( 3 odst. 3 zkona . 309/1999 Sb., o Sbrce zkon a o Sbrce
mezinrodnch smluv).

K odst. 1:

I.

Trestnost inu

3: Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest i jin trestn sankce (srov. R 11/1991). Trestnost inu je tedy
charakteristikou uritho inu jako inu soudn trestnho, jeho druh (typ), povaha a sankce mus bt popsna
v trestnmzkon [110]. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu, pop. o ochrannm opaten.
U mladistvch se trestnm inem rozum provinn (srov. 6 ZSM) a trestnmi sankcemi opatenve smyslu 10 a nsl.
ZSM, piem za trest se povauj trestn opaten podle 24 a nsl. ZSM.
K relevantnm podmnkm pro vrok o vin i o trestu, pop. o ochrannm opaten u prvnickch osob srov. i zkon
. 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim.
Trestnost inu podle tohoto ustanoven o asov psobnosti je povinen posoudit nejen soud, ale vechny orgny inn
vtrestnm zen, tj. mimo soudu i sttn zstupce a policejn orgn (nap. policejn orgn pi zahjen trestnho sthn ve
smyslu 160 odst. 1 Tr).
Vztah trestnosti inu k trestn odpovdnosti, jako prvnmu institutu, je dn jejich pstupem k trestnmu inu a jeho
pachateli. Zatmco trestn odpovdnost, jako typ prvn odpovdnosti, se vdy vztahuje k pachateli trestnho inu a jsou s n
pak spojovny trestnprvn dsledky ve smyslu prvnch nsledk za spchn inu (srov. 12 odst. 2), tedy lze ci, e
tyto prvky v sob integruje, trestnost inu vyjaduje formln prvn aspekt trestnho inu jako takovho a ve sv abstraktn
podob je dsledkem trestn odpovdnosti. V podstat stejn obsah m pojem trestnosti inu v 1, 4 a 9.
Pachatelem v tomto odstavci 1 se na rozdl od odstavce 3 rozum podle 113 i spolupachatel a astnk [113].
Zkonem se rozum jak trestn zkonk a zkon o soudnictv ve vcech mldee (srov. 110), tak i dal zkony, na
kter trestn zkonk odkazuje ve svch odkazovacch nebo blanketovch (banketnch) skutkovch podstatch. Pi
posuzovn trestnosti inu se konkrtn in pachatele proto mus nejprve podadit pod souhrn vech v vahu pichzejcch
norem trestnprvn povahy innch v dob spchn trestnho inu, nebo trestnost inu se zsadn posuzuje podle
doby jeho spchn. Za normy trestnprvn povahy se povauj vechny normy obsaen v zkonech a u trestnch nebo
jinch tzv. mimotrestnch [2, 1], kter maj vznam pro posouzen trestnosti inu (dle jen trestnprvn normy). Souhrn
vech v vahu pichzejcch trestnprvnch norem (prvnch pedpis) ovlivuje nejen rozhodnut, zda vbec je
posuzovan konkrtn in uritho pachatele trestnm inem, ale i o jak trestn in a jak povahy a zvanosti se jedn,
zda pro tento trestn in bude konkrtn pachatel uznn vinnm a jak trest z hlediska druhu a vmry mu bude uloen
(pop. zda bude uputno od potrestn), anebo zda vc bude postoupena k mimosoudnmu projednn, ponvad by in
mohl bt pslunm orgnem posouzen jako pestupek nebo krn provinn [srov. t 171 odst. 1, 188 odst. 1 psm. b),
222 odst. 2 a 257 odst. 1 psm. b) Tr].
Ustanoven 2 odst. 1 o asov psobnosti trestnch zkon se vztahuje i na psobnost zkon, na kter
odkazujetrestn zkon nap. v blanketov norm, nap. na devizov zkon v 247 (R 35/1994). Podle doby inu se tedy
tak posuzuje, kter mimotrestn norma vypluje blanketn skutkovou podstatu, ale i jak byly povinnosti pachatele
sthanho pro nedbalostn trestn in, tj. zda bezpenostn opaten, kter uinil, odpovdala tehdy platnm pedpism.
Rovn otzky ukldn trestu se d dobou inu, nap. monost upustit od potrestn, monost podmnnho odkladu
vkonu trestu, zaazen odsouzenho do pslunho typu vznice u nepodmnnho trestu odnt svobody apod. Vjimkou
je jen 3 odst. 1 o monosti uloit pachateli pouze takov druh trestu, kter dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy se
o trestnm inu rozhoduje.51 Proto nelze trestnost skutku posoudit sten podle zkona innho v dob jeho spchn
(nap. z hlediska trestnho zkona) a sten podle zkona innho v dob rozhodovn soudu (nap. z hlediska
mimotrestnch prvnch norem, na n odkazuje trestn zkon, anebo z hlediska ukldn trestu). Srovnej k tomu R 11/2004I.

Pokud zkon upravujc spoleensk vztahy, jejich poruovn je postihovno trestnm zkonkem, zrove obsahuje daje
vymezujc nkter znaky skutkov podstaty pslunho trestnho inu [nap. zk. . 119/2002 Sb., o stelnch zbranch
a stelivu (zkon o zbranch), takto vymezuje nkter znaky 279, o trestnm inu nedovolenho ozbrojovn], vztahuje se
2 odst. 1, o asov psobnosti trestnch zkon, i na psobnost tohoto zkona (R 36/1998I.).
Jestlie byl in spchn za innosti zkona u zruenho, je podmnkou toho, aby pachatel mohl bt uznn vinnm inem,
kter je pedmtem trestnho zen, e takov in napluje vechny znaky jak nkterho ustanoven zkona innho
v dob spchn, tak nkterho ustanoven zkona pozdjho (srov. R 44/1970). Rozhodujc nen
pojmenovn trestnho inu, nbr materiln obsah jednn pachatele (srov. R 32/1962). Dle je teba pi vaze o pouit
2 odst. 1 vdy posoudit, zda pouit novho zkona vcelku, tzn. jak z hlediska ustanoven zvltn stitrestnho zkonku,
tak i se zetelem k ustanoven obecn sti trestnho zkonku, ale u mladistvho i zkona o soudnictv ve vcech mldee
( 110), je pro pachatele pznivj (srov. R 19/1962, shodn R 35/1962 a R 11/1991). Pouit novho prva je tehdy pro
pachatele pznivj, jestlie jeho ustanoven posuzovna jako celek sktajvsledek pachateli pznivj ne prvo
dvj (R 73/1951, shodn R 76/1951).
Trestnprvnmi normami, jejich souhrn me bt rozhodujc pro posouzen trestnosti inu z hlediska, kter souhrn norem
jako celek je pro pachatele pznivj, zejmna jsou:

ustanoven popisujc druhov urit trestn in (tzv. dispozice, vetn toho, kter mimotrestn norma vypluje
tzv. blanketovou dispozici, nap. devizov zkon v 247 srov. R 35/1994) a urujc trestn sankci, jako
i ustanoven vymezujc pojem trestnho inu, ustanoven o zkonnosti a subsidiarit trestn represe (srov.
R 33/1962), ustanoven o zavinn a omylu, ustanoven o okolnostech vyluujcch protiprvnost a dalch
zkladech trestn odpovdnosti,

ustanoven o trestnosti astenstv (organiztorstv, nvod a pomoc) a ustanoven o jednotlivch vvojovch

stadich trestn innosti (pprava, pokus, dokonan trestn in),

ustanoven o mstn a osobn psobnosti zkona,

ustanoven o ukldn trest a o okolnostech pro stanoven druhu trestu a jeho vmry, o podmnkch pouit
vy trestn sazby, ustanoven o stanoven trestu v ppad soubhu trestnch in, ustanoven o ukldn
spolenho trestu za pokraovn v trestnm inu, ustanoven o mimodnm snen trestu odnt svobody
a ustanoven o podmnnm odkladu vkonu trestu odnt svobody, vetn ustanoven o podmnnm odkladu
vkonu tohoto trestu s dohledem,

ustanoven o uputn od potrestn, vetn ustanoven o uputn od potrestn s dohledem,

ustanoven o potn asu, o obsahu uritch pojm v zkon vslovn definovanch,

ustanoven o zniku trestn odpovdnosti, dve oznaovanho jako znik trestnosti (nap. innou ltost nebo
promlenm trestn odpovdnosti srov. NS 26/2004T 627.),

abolin ustanoven amnesti.

Zsada vyplvajc z 2 odst. 1, e trestnost inu se posuzuje podle pozdjho zkona, jestlie je to pro pachatele
pznivj, se uplatn i pi posuzovn otzky, zda je i nen trestn odpovdnost promlena podle 34 odst. 1, v tom smyslu
e se vychz z dlky promlec doby uren trestn sazbou trestu odnt svobody toho trestnho inu, jeho kvalifikace
podle tto zsady pipad v vahu (R 40/1998).
Naproti tomu nelze v tomto smyslu brt v vahu zejmna:

ustanoven o monosti podmnnho proputn z vkonu trestu (srov. S 132/2003n. a NS 26/2004-T 622.),

ustanoven o zahlazen odsouzen,

agracian a rehabilitan ustanoven amnesti,

ustanoven procesn (nap. o povinnosti pachatele k nhrad kody i o nhrad nklad trestnho zen).

Vznamn hmotnprvn dsledky pro trestn odpovdnost pachatele vak m tak 12 odst. 11 Tr (ve znn zk.
.292/1993 Sb.), take mus bt ve vcech, v nich probhalo ppravn zen jet ped 1. 1. 1994, pi jeho pouit dbno
zsad 2 odst. 1. To znamen, e sdlen i vznesen obvinn podle pedchozho znn trestnho du bude mt inky
uveden v 12 odst. 11 Tr jen tehdy, bude-li pro pachatele pznivj, aby bylo jeho pokraujc jednn rozdleno na vce
skutk (SR, 1995, . 50). Po novele trestnho du proveden zkonem . 265/2001 Sb., k tomu srov. 160 Tr o
zahjen trestnho sthn osoby, u n je dostaten odvodnn zvr, e spchala trestn in, usnesenm jako obvinnho,
a to v nvaznosti na 11 odst. 2, 12 odst. 12 a 20 odst. 1 Tr a 45 TrZ.
Konkrtn in pachatele je nutno takto podadit nejprve pod souhrn trestnprvnch norem, kter byly v innosti v dob
spchn inu, nebo trestnost inu se zsadn posuzuje podle doby jeho spchn, a pot pod souhrn trestnprvnch
norem podle pozdjho zkona, aby bylo mono posoudit, kter ze zkon v vahu pichzejcch je pznivj. Dolo-li
v mezidob od spchn inu do rozhodnut k nkolika zmnm zkona, je teba pi posuzovn asov psobnosti
postupovat podle odstavce 3 (viz ne).
Pro otzku, kterho souhrnu trestnprvnch norem bude pouito, je rozhodujc porovnn, kter z tchto rznch
posouzen je jako celek pro pachatele pznivj (srov. R 73/1951, R 19/1962). Pachatelv skutek se posuzuje podle toho
prva, jeho pouit je pro obvinnho pznivj, a to bez rozdlu, zda jde podle dvjho a pozdjho prva o stejn i

rzn skutkov podstaty. Pitom se pouije ve vech smrech bu jen prva platnho v dob inu, anebo jen prva
pozdjho (R 32/1951). Plat zsada, e dvjho nebo novho zkona je teba ut jako celku. Nelze tedy rozhodovat
nap. o vin podle zkona jednoho a o trestu i o nkterch trestech podle zkona dalho. Otzku aplikace ustanoven
o asov psobnosti zkon je vak nutno eit i za situace, kdy vrok o vin, o n bylo nap. rozhodnuto
podle trestnho zkona innho v dob ped novelizac trestnho zkonku, je pravomocn a v novm rozhodnut po tomto
datu je ukldn pouze trest, nebo podle 2 odst. 1 je teba rozumt trestnost inu nejen monost pachatele uznat vinnm,
ale monost uloit mu i pimen trest (srov. R 11/1991).
Vjimkou ze zsady, e uritho souhrnu trestnprvnch norem je teba pout jako celku, je 3 odst. 1, 2 [3], tkajc
se ukldanho druhu trestu (u mladistvch druhu trestnho opaten podle 24 odst. 1 ZSM) a rozhodovn o ochrannm
opaten, a pechodn ustanoven v 419. I kdy se trestnost inu posuzuje podle starho zkona (souhrnu trestnprvnch
norem), v dob kdy u je v innosti nov zkon, pouije se vdy novho zkona mimo ppad uvedench v 3 odst. 1 a 2
(druh trestu a ochrann opaten) tak v tchto smrech:

nkterch obecnch zsad novho zkona ( 1, 12, 37, 38, 96, 97; u mladistvch srov. 3, 9 a 24 odst. 2
ZSM) se uije i na in posuzovan vzhledem k 2 odst. 1 podle prva dvjho,

vkon trest (srov. 52 a 91; u mladistvch trestnch opaten 24 a 34 ZSM) uloench pravomocn ped
innost novho trestnho zkona se zsadn provd podle novch pedpis (opan stanovil nap. lnek II
odst. 1 zk. . 175/1990 Sb.,
zd vak lo o pechodn ustanoven zkona, kter m vdy pednost ped obecnou zsadou viz t shora
e zmnka v souvislosti s 419), ponvad
zahlazen odsouzen ( 105 a 106) je teba t posuzovat podle novho zkona (u mladistvch viz 35
ZSM).

Pi posuzovn dvou nebo vce sbhajcch se trestnch in (u mladistvch provinn 6 ZSM) musme rozliovat
soubh jednoinn a vceinn. Jednoinn soubh skutkovch podstat podle dvjho i novho trestnho prva je
vylouen (srov. R 34/1952). Naproti tomu u vceinnho soubhu se trestnost kadho sbhajcho se skutku posuzuje
samostatn (srov. k tomu R 11/1962), proto je mono ukldat hrnn nebo souhrnn trest za trestn iny posouzen podle
rznch zkon. O tom, jak se za n ukld hrnn a souhrnn trest, jestlie se nkter ze sbhajcch se trestnchin
posuzuj podle starho a jin podle novho trestnho zkona, srov. vklad k 43 odst. 1 a 2.

II. Pznivj zkon

4: Pi een asov psobnosti, co pichz v vahu jen v ppad zmny zkona, a to i opakovan (srov. odst. 3),
v mezidob od spchn inu do doby, kdy se o nm rozhoduje, je teba vdy posoudit, kter zkon, zda ten v dob spchn
inu nebo pozdj, je pznivj pro pachatele. Rozhodujcm kritriem pro posouzen otzky, zda pouit pozdjho
zkona by bylo pro pachatele pznivj, je celkov vsledek z hlediska trestnosti, jeho by bylo pi aplikaci toho i onoho
zkona dosaeno, s pihldnutm ke vem prvn rozhodnm okolnostem konkrtnho ppadu. Pouit novho prva je tedy
pro pachatele pznivj tehdy, jestlie jeho ustanoven posuzovna jako celek sktaj vsledek pznivj ne prvo dvj
(S 12/2001-n.).
Pro pachatele bude nepochybn nejpznivj, jestlie se po porovnn soubor v vahu pichzejcch trestnprvnch
norem dospje k zvru, e by jeho in nenaploval znaky dnho trestnho inu a nepichzelo by v vahu ani
postoupen k mimosoudnmu vyzen z dvodu, e skutek by mohl bt pslunm orgnem posouzen jako pestupek nebo
krn provinn. Podobn je nutno monost vyzen vci mimosoudn povaovat za pznivj ne posouzen
jakotrestn in a uputn od potrestn.
Pokud bude po zven jednotlivch soubor trestnprvnch norem pichzet v vahu posouzen inu jakoto trestnhoinu
a uloen trestu, bude pak rozhodujc druh a vmra v vahu pichzejcch trest (srov. PR, 1997, . 12, s. 641). Nejprve
bude nutno posuzovat druh trestu, kter pichz v danm konkrtnm ppad podle vech monch prav v vahu, piem
vdy bude nutno zvaovat i konkrtn vmru. Tak nepochybn bude zpravidla bez ohledu na trestnsazbu odnt svobody
pro pachatele pznivj monost v vahu pichzejcho uloen penitho trestu oproti trestu odnt svobody zejmna
nepodmnnmu (i kdy nkter vysok penit tresty mohou bt zejmna oproti krtkodobmu podmnnmu trestu
odnt svobody v konenm dopadu nepznivj). Obdobn tomu bude u samostatnch trest zkazu innosti, propadnut
vci nebo jin majetkov hodnoty apod. oproti trestu odnt svobody. Pote nebudou dlat ani ppady, kdy jeden ze zkon
pipout a druh nikoli uloen podmnnho trestu odnt svobody a v konkrtnm ppad by splnn elu trestu
nevyadovalo, aby trest odnt svobody byl vykonn, anebo jestlie jeden ze zkon stanov obligatorn uloen dalho
druhu trestu (pi jinak stejnch sazbch trestu odnt svobody), kdeto druh zkon tuto povinnost neukld a pitom
v konkrtnm ppad splnn elu trestu nevyaduje uloen takovho dalho druhu trestu. Obtnj me bt situace pi
porovnvn takovch trest nespojench s odntm svobody, jako jsou penit trest oproti trestu propadnut vci nebo
penit trest oproti zkazu innosti atd. Rozhodujc zde bude vsledek srovnn tchto trest, kter by byly pi pouit
zkon jako celk pachateli uloeny, vetn jejich vmry a toho jak konkrtnho pachatele postihnou, jako i vech dalch
podstatnch dsledk pro pachatele s jejich uloenm spojench (srov. R 44/1970-III.). Viz t B 1/1970-10.
Pi vahch o vt i men pznivosti posouzen inu pro pachatele budou v ppad, kde pichz v vahu uloen trestu
odnt svobody, hrt vt i men roli horn a doln hranice sazby trestu odnt svobody. Pi zsadn stejn povaze
a zvanosti inu bude pznivjm prvnm posouzenm takov, kter m ni horn i doln hranici zkonntrestn sazby,
nebo alespo ni horn hranici sazby. Je-li vak posuzovan in trestnm inem ni zvanosti, nen vyloueno, e

pznivj vsledek pro pachatele bude mt prvn posouzen podle ustanoven obsahujcho sice sankci odnt svobody
s vy horn hranic, kter vak na rozdl od druhho ustanoven umouje, aby v danm ppad byl uloen jin mrnj
druh trestu, jeho uloen druh ustanoven s mrnj horn hranic neumouje.
Pozdj, pro pachatele pznivj zkon se uplatn, pokud samozejm nebylo o vin a trestu jet pravomocn
rozhodnuto.
Bylo-li
ji
pravomocn
rozhodnuto
o vin
i trestu,
citovan
ustanoven
o asov
psobnosti trestnho zkonanelze pout (srov. R 17/2007). Dolo-li ke zmrnn prvn pravy po prvn moci rozhodnut
o inu spchanm ped touto zmnou, mohlo by to mt vliv pouze na ppadn rozhodovn o milosti prezidentem republiky.
Nen to dvodem pro podn mimodnho opravnho prostedku (srov. vak 30 odst. 2 zk. . 119/1990 Sb., o soudn
rehabilitaci). Byl-li vak takov mimodn opravn prostedek z jinho dvodu spn podn, bude nutno v novm
rozhodnut pout pozdjho, pro pachatele pznivjho zkona (srov. vak lnek II zk. . 175/1990 Sb., kter
umooval zmnit dvj pravomocn rozhodnut ve smyslu novho prva; srov. t R 4/1991, R 20/1991, R 25/1991 a R
28/1991).
Jestlie v konkrtnm ppad nen rozdl mezi trestnost inu podle souhrnu prvnch norem innch v dob spchn inu
a trestnost inu podle pozdjho souhrnu prvnch norem, uije se pedpis innch v dob spchn inu.

III. Doba spchn inu

5: Trestnost inu se posuzuje podle doby jeho spchn, za kterou se povauje doba jednn, kterm byly naplovny
znaky trestnho inu. Trv-li jednn del dobu, je rozhodnou dobou okamik, kdy bylo jednn ukoneno, a to bez ohledu
na to, kdy nastal nsledek nebo kdy tento nsledek ml nastat ( 2 odst. 4), nebo hrozbou trestem se m ovlivnit prv toto
jednn. To m zejmna vznam u trestnch in, kter jsou charakterizovny nsledkem nebo inkem. Navc mezi dobou
jednn a nsledkem, resp. inkem, me uplynout pomrn dlouh doba (nap. zanedbn bezpenostnch opaten me
vst k nsledkm pedpokldanm trestnm zkonem a po mnoha letech, take asov rozdl me bt znan). Jestlie se
zkon zmn bhem pchn inu, uije se zkona, kter je inn pi dokonen jednn, kterm je in spchn ( 2
odst. 2). Trestn zkonk tu pijal pravu, je zmnila judikaturu, kter platila za innosti trestnho zkona . 140/1961 Sb.,
podle n se za dobu spchn inu zsadn povaoval okamik dokonntrestnho inu.
Tak u ppravy k trestnmu inu [20] a pokusu trestnho inu [21] je dobou inu doba jednn pachatele. Touto dobou je
teba rozumt okamik, v nm bylo podniknuto posledn jednn v rmci ppravy nebo pokusu trestnho inu.
Doba spchn inu u organiztorstv, nvodu a pomoci [24] se posuzuje vdy podle doby jednn astnka (srov. odst. 4),
tedy doby, kdy organizoval, navdl i pomhal.
Tm trestn zkonk oproti dve platn prav sjednotil posuzovn doby spchn inu astnkem, a u jeho jednn bude
naplovat znaky astenstv podle 24 vzhledem k tomu, e se hlavn pachatel dopustil alespo pokusu trestnhoinu [21],
k nmu astenstv smovalo, anebo pjde jen o ppravu k trestnmu inu [20]. V obou tchto ppadech bude tedy
rozhodn doba jednn astnka, a u ve form konn nebo opomenut. Nikdy se tedy pi zvaovn asov
psobnosti trestnch zkon u astnka neposuzuje doba spchn inu podle doby inu hlavnho pachatele, a to na rozdl
od bhu promlec doby (srov. 34 odst. 2), kde u astnka pon bet promlec doba od ukonen inu hlavnho
pachatele [34].
U pokraovn v trestnm inu [116], kter tvo jedin skutek, se za dobu spchn inu povauje doba
ukonentrestnho inu, tedy okamik, kdy bylo dokoneno jednn pi poslednm toku, a nikoli doba
dokonn trestnho inu. Podle souhrnu prvnch norem innho v dob, kdy byl spchn posledn dl tok, se pak
posuzuj i vechny pedchzejc toky, pokud vak byly trestn i podle dvjho souhrnu prvnch norem. Pitom nezle
na tom, zda by ppadn bylo posouzen podle pedchozho zkona pro pachatele pznivj i nikoli. Pokud by vak st
pokraujcho inu nebyla trestnm inem podle dvjho souhrnu trestnprvnch norem, nemohla by bt povaovna ani
za sousttrestnho inu, v nm bylo pokraovno za innosti novho souhrnu trestnprvnch norem, kter takov
jednn kvalifikoval ji jako trestn in. Jednn spchan ped innost novho trestnho zkona, kter podle
starch trestnchzkon nebylo trestn, nelze toti v dnm smru povaovat za soust skutkov podstaty trestnho inu
podle novho zkona (R 103/1953, srov. i R 7/1994-I.). Tyto zsady se uplatn i po novele trestnho du proveden
zkonem .265/2001 Sb. (inn od 1. 1. 2002), nebo jak vyplv ze znn 45, novelizovan 11 odst. 2, 12 odst. 12,
17 odst. 3 a 20 odst. 1 Tr pouze umouj postupn projednvn dlch tok pokraujcho trestnho inu a oddlen
rozhodovn o nich s tm, e v rozhodnut podle 45 bude nakonec rozhodnuto odsuzujcm rozsudkem o celm
pokraujcm trestnm inu, by o nkterch pvodn alovanch dlch tocch bylo rozhodnuto jinm rozhodnutm, nap.
pedchozm odsuzujcm nebo zproujcm rozsudkem, ale i usnesenm o zastaven trestnho sthn nebo postoupen vci
jinmu orgnu, by tyto dl toky tam ji nebudou zpravidla (nebyla-li povolena obnova zen) zahrnuty [srov. 171, 172,
188 odst. 1 psm. b), c), 222 odst. 2, 223 odst. 1, 2, 231 odst. 1 a 257 odst. 1 psm. b), c)Tr].
U trestnho inu trvajcho je dobou spchn t doba ukonen trestnho inu, kterm se rozum okamik ukonen
protiprvnho stavu, jeho udrovn je zkonnm znakem trvajcho trestnho inu. Jestlie protiprvn stav byl odstrann
a za innosti novho zkona, kvalifikuje se in podle tohoto zkona, i kdy udrovn protiprvnho stavu zapoalo a st
doby pokraovalo za innosti pedchozho trestnho zkona i zkon. Trvn protiprvnho stavu ped innost
novho trestnho zkona, kter podle starch trestnch zkon nebylo trestn, nelze vak v dnm smru povaovat za
soust skutkov podstaty trestnho inu podle novho zkona (srov. R 7/1994-I.).
Trestn in hromadn tvo tak jedin skutek, a proto za dobu spchn inu se povauje okamik ukonen trestninnosti,
tedy moment dokonen jednn v rmci poslednho dlho aktu. Podle zkona innho v tto dob se pak posuzuj

i vechny pedchoz dl akty, avak za pedpokladu, e by t podle pedchozho zkona i zkon mnohost dlch akt
zakldala trestn in.
Trestnch in trvajcch a hromadnch se novela trestnho du proveden zkonem . 265/2001 Sb., pokud jde o dobu
spchn a souvisejc otzky, v dnm smru nedotkla.
K odst. 2:

I.

Zmna zkona bhem pchn inu

6: Trestn zkonk nov upravuje uit zkona, jestlie se zkon zmn bhem pchn inu, nebo pchn trestnhoinu
me bt dlem okamiku, ale jeho pchn me probhat i del dobu, zejmna v ppad pokraovn v trestnminu
[116], trestnho inu trvajcho nebo trestnho inu hromadnho. V takovm ppad se uije zkona, kter platil a byl inn
pi dokonen jeho pchn, kterm se rozum v nvaznosti na odstavce 3 a 4 2 dokonen jednn, tedy bu konn, nebo
pi opomenut ukonen povinnosti jednat.
Sloitj je posuzovn dokonen jednn u jednotlivch ppad trestn souinnosti. Vzhledem k tomu, e dobu spchn
inu u pachatele [22] a astnka [24] je podle odstavce 4 2 teba posuzovat samostatn podle jejich vlastnho jednn, je
u astnka rozhodn doba ukonen jednn astnka nezvisle na jednn hlavnho pachatele. Naproti tomu
u spolupachatel [23] je teba s ohledem na vymezen spolenho jednn, kter se ve smyslu 23 cel pit vem
spolupachatelm, vychzet z dokonen spolenho jednn. To me bt rozhodn zejmna v ppad, pokud takov
spolen jednn jednotlivch spolupachatel na sebe postupn navazovalo a nebylo tedy u vech provdno ve stejnou
dobu a spolen ukoneno. Pokud se vak u pokraovn v trestnm inu [116] jednotliv spolupachatel nepodleli na
vech dlch tocch, je z hlediska dokonen jednn rozhodn u kadho z nich doba ukonen poslednho toku, na
kterm se takov spolupachatel svm jednnm jako sousti spolenho jednn podlel.

II. Uit zkona

7: Uitm zkona se mn podazen spchanho inu pod souhrn vech v vahu pichzejcch norem trestnprvn povahy
innch v dob dokonen jednn. Pitom je teba toto ustanoven vykldat ve spojitosti s ustanovenm odstavce 1 2,
a proto byl-li by pozdj zkon pro pachatele pznivj, pouije se tohoto zkona pznivjho (vta za stednkem
odstavce 1). Ustanoven odstavce 2 dopluje a ble vykld, podobn jako odstavec 4, pouze vtu ped stednkem
v odstavci 1, ponvad tento odstavec 1 stanov obecnou zsadu pro een asov psobnosti, kterou z hlediska
jednotlivch v vahu pichzejcch situac ble rozvjej odstavce 2 a 3, zatmco odstavec 4 je vkladov pravidlo pro dobu
spchn inu.
V tto souvislosti je teba znovu pipomenout, e zkonem se tu rozum jak trestn zkonk, zkon o soudnictv ve vcech
mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim (srov. 110), tak dal zkony, na
kter trestn zkonk odkazuje ve svch odkazovacch nebo blanketovch (banketnch) skutkovch podstatch (ble srov.
bod I k odstavci 1 shora).
K odst. 3:
Nejmrnj zkon
8: Ustanoven odstavce 3 e v nvaznosti na odstavec 1 2 z hlediska asov psobnosti trestnch zkon situaci, kdy
v mezidob od spchn inu se zkon zmnil vcekrt, a proto je teba posuzovat in pachatele podle zkona
nejmrnjho ze vech v vahu pichzejcch zkon. Jestlie toti zkon nabyl innosti v mezidob od spchn inu
do doby rozhodovn o nm, uplatn se pravidlo o pouit nejmrnjho zkona a ppadn pozdj zpsnn na to ji
neme mt vliv. Jde tedy o dsledn proveden zsady uveden v odstavci 1.
Zkonem se i v tomto ustanoven rozum jak trestn zkonk, zkon o soudnictv ve vcech mldee a zkon
o trestnodpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim (srov. 110), tak i dal zkony, na kter trestn zkonk odkazuje
ve svch odkazovacch nebo blanketovch (banketnch) skutkovch podstatch (ble srov. bod I k odstavci 1 shora). Uitm
zkona se mn podazen spchanho inu pod souhrn vech v vahu pichzejcch norem trestnprvn povahy innch
v dob dokonen jednn, a proto se i zde uplatn ji shora zmnn pojet souhrnu trestnprvnch norem pi posuzovn,
kter zkon je ze vech v vahu pichzejcch zkon zkonem nejmrnjm.
Konkrtn in pachatele je nutno takto podadit pod vechny souhrny trestnprvnch norem, kter byly v innosti v dob
ponajc dnem spchn inu a konc dnem rozhodnut ve vci. Zkon v tomto ustanoven vychz z toho, e souhrn
takovch norem me bt i vce ne dva.
Pro otzku, kterho souhrnu trestnprvnch norem bude pouito, je rozhodujc porovnn, kter z tchto rznch
posouzen je jako celek pro pachatele nejmrnj (srov. R 73/1951, R 19/1962). Pachatelv skutek se posuzuje podle toho
prva, jeho pouit je pro obvinnho nejpznivj, a to bez rozdlu, zda jde podle dvjho a pozdjho prva o stejn i
rzn skutkov podstaty. Pitom se pouije ve vech smrech bu jen prva platnho v dob inu, anebo jen prva
pozdjho (R 32/1951) podle nejmrnjho souhrnu trestnprvnch norem, kter pi pozdjch zmnch zkona
pichzej v vahu. Plat tedy zsada, e dvjho nebo nkterho pozdjho zkona je teba ut jako celku. Nelze tedy
rozhodovat nap. o vin podle zkona jednoho a o trestu i o nkterch trestech podle zkona dalho (srov. vak bod II
k odst. 1 shora a R 11/1991).
Pi aplikaci tohoto ustanoven je nutno posoudit skutkov stav vci, o nm nejsou dvodn pochybnosti, ze vech hledisek
vznamnch v konkrtnm jednotlivm ppad pro otzku trestnosti inu podle vech v vahu pichzejcch souhrn
trestnprvnch norem (nap. soud by ml pi tomto postupu v odvodnn rozsudku uvst, jak by byl zaalovan skutek

posouzen ve vroku o vin i ve vroku o trestu podle kadho v vahu pichzejcho souhrnu trestnprvnch norem a kter
posouzen je tedy nejmrnj).
K odst. 4:

I.

Doba jednn

9: Vzhledem
k tomu,
e
v teorii
a v praxi
bylo
sporn
posuzovn
doby
spchn trestnho inu,52 upravil trestn zkonkdobu, kdy byl in spchn, tak, e jde o dobu, kdy pachatel nebo astnk
konal, nebo v ppad omisivnch trestnchin jednal ve form opomenut, tedy kdy byl povinen konat. Dobu inu je teba
tedy posuzovat podle doby jednn, nebo hrozbou trestem se m ovlivnit prv toto jednn. Navc mezi dobou jednn
a nsledkem, resp. inkem me zejmna u nedbalostnch jednn uplynout pomrn dlouh doba (nap. zanedbn
bezpenostnch pedpis me vst k nsledkm pedpokldanm trestnm zkonem a po mnoha letech). Okamik
dokonn inu pi tomto pojet proto nen rozhodujc, m se odstrauj vkladov problmy zejmna u poruchovch
delikt. Touto pravou je tak z hlediska asov psobnosti trestnch zkon dosaeno stejnho posuzovn
dokonanch trestnch in
a ppravy
i
pokusu trestnch in,
u kterch
se
ji
za
platnosti trestnho zkona . 140/1961 Sb. za dobu inu povaovala doba jednn pachatele.
Jednnm v trestnprvnm smyslu je projev vle pachatele ve vnjm svt jako vdom innosti lovka, zamen na
dosaen uritho cle, zmru. V jednn se spojuje vnitn sloka (vle) se slokou vnj (projev vle), jde tedy o jednotu
psychick a fyzick strnky jednn [13, 11]. Vle jako vnitn, psychick sloka jednn uruje pohyb nebo zdren se
pohybu, a proto jednnm je jak konn (vl zen pohyb), tak i opomenut (vli zen zdren se pohybu). Proto je v tomto
ustanoven o asov psobnosti zdrazovna z hlediska okamiku spchn inu nejen doba, kdy pachatel nebo astnk
konal, ale v ppad opomenut, kdy byl povinen konat. Podle 112 se jednnm rozum i opomenut takovho konn,
k nmu byl pachatel povinen podle jinho prvnho pedpisu, ednho rozhodnut nebo smlouvy, v dsledku dobrovolnho
pevzet povinnosti konat nebo vyplvala-li takov jeho zvltn povinnost z jeho pedchozho ohroujcho jednn anebo
k nmu byl z jinho dvodu podle okolnost a svch pomr povinen. I kdy toto ustanoven klade konn i opomenut na
rove, je teba zdraznit, e kad opomenut nem pln stejnou zvanost jako konn, ale mus se jednat o opomenut
zvltn povinnosti vyplvajc z konkrtnho postaven pachatele v systmu spoleenskch vztah, o opomenut povinnosti
vyplvajc z konkrtnch okolnost ppadu [112]. Nesta proto poruen povinnosti vyplvajc pouze z morlnch pravidel
(srov. R 7/1988-I.). Pitom povinnost konat tu vznik na zklad prvnho pomru, kter byl zaloen ji pedtm, ne ji
pachatel v dob spchn inu poruil. Nelze-li takovou zvltn prvn povinnost konat u konkrtnho pachatele na zklad
jeho prvnch pomr dovodit, chyb tu jednn jako podmnka jeho trestn odpovdnosti a za nezabrnn nsledku nen
mono pachatele init trestn odpovdnm (srov. R 25/1977-II.). Od zvltn povinnosti konat, jej opomenut zakld podle
112 trestn odpovdnost za nsledek (inek), je teba odliovat tzv. obecnou povinnost konat, vyplvajc z tch
ustanoven trestnho zkona, ktermi se ukld pod hrozbou trestem povinnost k uritmu konn (prav i ist
omisivn trestn iny). Pkladem tu je 368, kter stanov obecnou povinnost oznmit v tomto ustanoven
uveden trestn in, nebo 150, jen stanov obecnou povinnost poskytnout pomoc atd. Poruen tto obecn povinnosti
vede k trestn odpovdnosti jen za takov prav omisivn trestn in, ale neme zaloit trestn odpovdnost za inek tm
zpsoben, a to ani v ppad, pokud by jej povinn zamlel svm opomenutm zpsobit. Pachatel tu odpovd pouze za
poruen pslun obecn povinnosti, kter je sice tak povinnost prvn, ale jde o povinnost adresovanou obecn vem
lidem, pop. v zkon uritm zpsobem charakterizovanm (nap. v 150 odst. 2 povahou jejich zamstnn, ze kterho
vyplv povinnost poskytnout pomoc, v 151 vem idim dopravnho prostedku). Toto rozlien zvltn povinnosti konat
od obecn povinnosti konat vak z hlediska doby spchn inu pi asov psobnosti nem vznam, nebo zde je
rozhodn doba, kdy pachatel nebo astnk byl povinen konat, a u na zklad zvltn i obecn povinnosti konat.
Doba jednn je vzhledem k dikci 2 odst. 4 rozhodn z hlediska asov psobnosti trestnch zkon jak u pachatele, tak
i u astnka, a proto se v ppad astenstv posuzuje z hlediska asov psobnosti samostatn doba jednn(konn i
opomenut) hlavnho pachatele a astnka (arg. slova pachatel nebo astnk). Tm je v tomto smrunaruena zsada
akcesority astenstv, na kter je jinak astenstv ve smyslu 24 odst. 1, 2 zaloeno. Vzhledem k tomu, e trestnost inu
astnka se ve smyslu 2 odst. 1, 4 posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in ve form astenstv spchn,
piem in je spchn v dob, kdy astnk konal nebo v ppad opomenut byl povinen konat, nepouije se ani 113,
nebo z 2 odst. 1, 4 vyplv, e dobu spchn u astnka a hlavnho pachatele je teba posuzovat rozdln. Nikdy se
tedy pi zvaovn asov psobnosti trestnch zkon u astnka neposuzuje doba spchn inu podle doby inu
hlavnho pachatele, a to na rozdl od bhu promlec doby (srov. 34 odst. 2), kde u astnka pon bet promlec doba
od ukonen inu hlavnho pachatele [34].
U spolupachatel [23] je teba s ohledem na vymezen spolenho jednn, kter se ve smyslu 23 cel pit vem
spolupachatelm, vychzet z dokonen spolenho jednn (ble srov. vklad k bodu I k odstavci 2 shora).

II. Nsledek a doba dokonn inu

10: Nsledkem rozumme poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem (poruen individulnho
objektu trestnho inu). Toto poruen nebo ohroen je zpsobeno jednnm, kter charakterizuje trestn in (nap. pi
omezovn osobn svobody podle 171 je takovm nsledkem poruen svobody). U nkterch trestnch in je
nsledkem porucha, nap. u trestnho inu ublen na zdrav podle 146, u jinch je nsledkem ohroen, tj. reln
bezprostedn nebezpe vzniku poruchy nap. u trestnho inu obecnho ohroen podle 272 [13, 12].
Pro uren doby spchn inu z hlediska asov psobnosti trestnch zkon nen rozhodujc, kdy nsledek nastane nebo
ml nastat. Tm trestn zkonk zmnil dosavadn soudn praxi navazujc na trestn zkon . 140/1961 Sb., podle kterho byl

naopak pro dobu spchn trestnch in, kter jsou charakterizovny nsledkem nebo inkem, rozhodn okamik
dokonn inu, a to s odvodnnm, e teprve tehdy je uskutenno to, co je pedmtem prvnho posouzen. Od
innosti trestnho zkonku (1. 1. 2010)
je
tedy
posuzovna doba
spchn
inu
z hlediska
asov
psobnostitrestnch zkon od doby jednn, a to nejen u pachatele, ale samostatn tak u astnka.
Naproti tomu promlec doba podle 34 odst. 2 pon bet u trestnch in, u nich je znakem inek anebo u nich je
inek znakem kvalifikovan skutkov podstaty, od okamiku, kdy takov inek nastal; u ostatnch trestnch in pon
bet promlec doba od ukonen jednn. astnkovi pon bet promlec doba od ukonen inu hlavnho pachatele
[34].
Z judikatury:
R 32/1951 Pachatelv skutek se posuzuje podle toho prva, jeho pouit je pro obvinnho pznivj, a to bez rozdlu, zda jde podle dvjho a
pozdjho prva o stejn i rzn skutkov podstaty. Pitom se pouije ve vech smrech bu jen prva platnho v dob inu, anebo jen prva
pozdjho (vjimky jsou uvedeny v 3 odst. 1, 2 TrZ).
R 33/1951 innost trestnou podle pedpis platnch pede dnem nabyt innosti novho trestnho zkona, v n pachatel pokraoval i po tomto
dni, je nutno posuzovat podle novho trestnho prva.
R 73/1951 Pouit novho prva je pro pachatele pznivj, sktaj-li jeho ustanoven, posuzovan jako celek, vsledek pachateli pznivj ne
prvo dvj.
R 76/1951 Mrnjm z vce zkon platnch v dob od spchn trestnho inu do vynesen rozsudku je ten zkon, kter pi pouit vech jeho
ustanoven vztahujcch se na souzen in poskytuje pznivj vsledek pro pachatele.
R 34/1952 Jednoinn soubh skutkovch podstat podle dvjho i novho trestnho prva je vylouen.
R 103/1953 Jednn spchan ped innost novho trestnho zkona, kter podle starch trestnch zkon nebylo trestn, nelze v dnm smru
povaovat za soust skutkov podstaty trestnho inu podle novho trestnho zkona.
R 29/1956 O zahlazen odsouzen je nutno rozhodnout vdy podle pozdjho zkona, i kdy jde o tresty uloen podle trestnch zkon dve
platnch.
R 71/1957 Prvo sttu na trestn sthn nezanik zruenm uritho zkonnho ustanoven, podle nho byl skutek obalobou kvalifikovn. V
takovm ppad je soud povinen podle 2 TrZ v mezch zaalovanho skutku zkoumat, zda jednn pachatele naplovalo znaky popsan ve
zruenm ustanoven o trestnm inu a zda nenapluje znaky nkterho jinho trestnho inu. Pak soud posoud, zda nen pouit pozdjho
ustanoven zkona pro pachatele pznivj. Kdyby pouit pozdjho ustanoven zkona nebylo pro pachatele pznivj, bylo by nutno pout
ustanoven zkona innho v dob, kdy byl in spchn, i kdy bylo pozdjm zkonem zrueno.
R 10/1962 Pi uplatnn 2 odst. 1 TrZ v ppad jednoinnho soubhu trestnch in je teba posoudit kad trestn in zvl z uvedench
hledisek, pihldnout ke vem ostatnm ustanovenm, kter maj vliv na trestnost inu, a uinit zvr, zda posouzen inu podle celho souboru
ustanoven novho trestnho zkona bude pro obalovanho v souzenm ppad pznivj.
R 11/1962 Napln-li pachatel vce skutky spchanmi ped 1. 1. 2010 znaky vce trestnch in ve vceinnm soubhu, je teba trestnost
vechtrestnch in posuzovat z hledisek uvedench v 2 odst. 1 TrZ. V tomto ppad nen vyloueno, e nkter trestn in bude teba posoudit
(po 31. 12. 2009) podle ustanoven novho trestnho zkona, pokud to je pro pachatele pznivj, a dal trestn in podle
ustanoven trestnhozkona z r. 1961.
R 19/1962 Pi vaze o pouit 2 odst. 1 TrZ je teba vdy posoudit, zda pouit novho zkona jako celku tzn. jak z hlediska ustanoven zvltn
sti, tak i se zetelem k ustanovenm obecn sti trestnho zkona je pro obalovanho pznivj.
Z jednotlivch ustanoven nelze pihlet jen k ustanovenm, kter jsou pro obalovanho pznivj. Vjimka je mon pouze v rozsahu 3 odst.
1, 2 TrZ.
R 32/1962 Pi postupu podle 2 odst. 1 TrZ maj orgny inn v trestnm zen povinnost zkoumat, zda sprvn zjitn in obvinnho
jetrestn podle ustanoven novho, nyn innho trestnho zkona, tj. zda jeho inem nejsou dny znaky nkterho trestnho inu, piem
rozhodujcm nen pojmenovn trestnho inu, nbr materiln obsah jednn pachatele.
R 35/1962 Pokud soud rozhoduje za innosti novho trestnho zkona, je jeho povinnost pedevm zkoumat na zklad ustanoven 2 odst. 1
TrZ, zda nen pouit novho trestnho zkona pro obalovanho pznivj, poppad zda je zaalovan skutek trestnm inem i podle
novhotrestnho zkona.
R 44/1970-I. Jestlie byl in spchn za innosti zkona u zruenho, je podmnkou toho, aby pachatel mohl bt uznn vinnm inem, kter je
pedmtem zen, e takov in napluje vechny znaky jak nkterho ustanoven zkona innho v dob spchn, tak nkterho ustanoven
zkona pozdjho. Shodn NS 2/2001-T 29.
III. Pro zvr, zda pouit pozdjho zkona je z hlediska sankce pro pachatele pznivj ( 2 odst. 1 vta za stednkem TrZ), nen rozhodn jen
pouh srovnn trestnch sankc uvedench ve srovnvanch zkonech, nbr je rozhodn vsledek srovnn trest, kter by byly pi pouit
zkon jako celk pachateli uloeny. Viz t B 1/1970-10.
R 11/1991 K vkladu ustanoven
v ppad trestnhoinu vrady.

odst. 1

vta

za

stednkem TrZ o pouit

pozdjho,

pro

pachatele

pznivjho

zkona

Podle 2 odst. 1 TrZ se trestnost inu posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn; podle pozdjho zkona se posuzuje jen
tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj. Pouit novho prva je vak teba posuzovat jako celek, aby konen vsledek byl pro pachatele
pznivj. Nutn je hodnotit star a nov zkon jak z hlediska ustanoven zvltn sti, tak i se zetelem k ustanoven obecn
sti trestnhozkonku. Pi posouzen otzky, jak zkon pout, neme tedy jt jen o srovnn trestnch sankc starho a novho zkona. Pitom
je rozhodn vsledek srovnn trest, kter by byly pi pouit zkon jako celku pachateli za konkrtnch posuzovanch okolnost uloeny.

Otzku aplikace ustanoven 2 odst. 1 TrZ je nutno eit i za situace, kdy vrok o vin, o n bylo rozhodnuto podle trestnho zkona innho ped
1. 1. 2010, je pravomocn a v novm rozhodnut po tomto datu je ukldn pouze trest, nebo podle citovanho zkonnho ustanoven je teba
rozumt trestnost inu nejen monost pachatele uznat vinnm, ale i uloit mu pimen trest.
R 7/1994-I. Tu st jednn pachatele, kter se dopustil ped zmnou trestnho zkona, lze posoudit spolu s st jednn spchanho po tto
zmn jako pokraujc nebo trvajc trestn in jedin jen tehdy, jestlie byly toky spchan za innosti dvjho zkona vbec trestn.
R 35/1994 Ustanoven 2 odst. 1 TrZ o asov psobnosti trestnch zkon se vztahuje i na psobnost zkon, na kter odkazuje trestn zkon v
blanketn norm, nap. devizovch zkon.
R 4/1997 Pi posuzovn znak trestnho inu podlnictv se vychz z trestnosti inu hlavnho pachatele z hlediska zkona innho v dob
rozhodovn. To znamen, e pokud vzhledem ke zmn trestnho zkona by nebylo mon s ohledem na zsadu 2 odst. 1 TrZ povaovat
jednn hlavnho pachatele za trestn in, nelze ani jednn obvinnho, kter se na takovm trestnm inu podlel zpsobem popsanm
v 214 odst. 1 TrZ, povaovat za trestn in tto skutkov podstaty, a to ani v ppad, e hlavn pachatel byl ji ped zmnou zkona odsouzen.
R 36/1998-I. Pokud zkon upravujc spoleensk vztahy, jejich poruovn je postihovno trestnm zkonem, zrove obsahuje daje vymezujc
nkter znaky skutkov podstaty pslunho trestnho inu (nap. zkon o stelnch zbranch a stelivu takto vymezuje nkter znaky
ustanoven 279 TrZ o trestnm inu nedovolenho ozbrojovn), vztahuje se ustanoven 2 odst. 1 TrZ o asov psobnosti trestnch zkon i na
psobnost tohoto zkona.
R 40/1998 Zsada vyplvajc z 2 odst. 1 TrZ, e trestnost inu se posuzuje podle pozdjho zkona, jestlie je to pro pachatele pznivj, se
uplatuje i pi posuzovn otzky, zda je i nen odpovdnost promlena podle 34 odst. 1 TrZ, v tom smyslu, e se vychz z dlky promlec doby
uren trestn sazbou trestu odnt svobody tohoto trestnho inu, jeho kvalifikace podle tto zsady pipad v vahu.
R 17/2003 Vykonv-li odsouzen trest odnt svobody za trestn in uveden v 88 odst. 4 TrZ, me bt podmnn proputn a po vykonn
dvou tetin uloenho trestu odnt svobody, a to i pesto, e v dob, kdy je o podmnnm proputn rozhodovno, ji in, za kter byl trest
uloen, nenapluje znaky skutkov podstaty dnho z trestnch in uvedench v 88 odst. 4 TrZ. V takovm ppad nelze aplikovat 2 TrZ.
R 11/2004-I. Trestnost inu ve smyslu 2 odst. 1 TrZ je teba posoudit zsadn podle celho souhrnu zkonnch norem trestnch i mimotrestnch
(na n trestn zkon odkazuje ve skutkovch podstatch s blanketn dispozic), kter jsou vechny inn ke stejnmu momentu rozhodnmu z
hlediska asov psobnosti zkona podle citovanho ustanoven. Proto nelze trestnost skutku posoudit sten podle zkona innho v dob
jeho spchn (nap. z hlediska trestnho zkona) a sten podle zkona innho v dob rozhodovn soudu (nap. z hlediska mimotrestnch
prvnch norem, na n odkazuje trestn zkon). Shodn NS 25/2004-T 581.
R 17/2007 Pi posuzovn trestnosti inu ve smyslu 2 odst. 1 TrZ se pozdj, pro pachatele pznivj prvo uplatn, jen pokud jet nebylo
pravomocn rozhodnuto o vin a trestu pachatele. Bylo-li ji pravomocn rozhodnuto o vin i trestu, citovan ustanoven o asov
psobnostitrestnho zkona nelze pout.
Vkon podmnn odloenho trestu odnt svobody uloenho za trestn in, jeho skutkov podstata zstala nedotena zmnou mimotrestn
zkonn pravy, od kter se odvj trestnost inu, nelze po tto zmn nadit ( 83 odst. 1, 86 odst. 1 TrZ) jen tehdy, jestlie tak nov zkonn
prava vslovn stanov (nap. obsahuje-li ustanoven, podle nho se tresty uloen za iny spchan ped jej innost nevykonaj). Shodn
t TR NS 25/2006-T 888.
R 59/2009 Zahjenm trestnho sthn (sdlenm obvinn) se peruuje bh promlec doby a ohledn sthanho inu pon bet nov
promlec doba [ 67 odst. 3 psm. a), odst. 4 tr. zk.]. Jestlie pouze v dsledku zmny trestnho zkona (nap. novelou ustanoven 89 odst. 11 tr.
zk. vymezujcho vi jednotlivch kategori kody) dojde v prbhu trestnho sthn ke zmrnn prvn kvalifikace ji sthanho inu, pak tato
okolnost, i kdy se vzhledem k ustanoven 67 odst. 1 tr. zk. promtne do krat promlec doby, je podle 16 odst. 1 tr. zk. vznamn jen pro
konec tto krat promlec doby, jej potek vyplv z ustanoven 67 odst. 4 tr. zk. Zmnou trestnho zkona se zptn neru inky kon,
kter byly uinny podle dvj prvn pravy a je zpsobily peruen promlec doby.53
R 1/2011-I. Pro posouzen otzky, zda pouit pozdjho trestnho zkona by bylo pro pachatele pznivj, je rozhodujc celkov vsledek
z hlediska trestnosti posuzovanho inu, jeho by bylo dosaeno pi aplikaci zkona innho v dob spchn inu a zkona pozdjho. Jestlie
okolnosti vztahujc se ke spchn inu a k osob pachatele jsou stejn vznamn podle nov i dvj trestn prvn pravy, pak pro zvr, kter
z posuzovanch trestnch zkon je ve smyslu ustanoven 2 odst. 1 st vty za stednkem TrZ, resp. 16 odst. 1 st vty za stednkem tr.
zk. pro pachatele pznivj, je rozhodujc srovnn trestnch sazeb uvedench v posuzovanch zkonech a trest, kter lze na jejich zklad
uloit (srov. R 11/1991).
S ohledem na tyto zsady posuzovn trestnosti inu je zejm, e v ppad skutku spchanho nejpozdji dne 31. 12. 2009 a vykazujcho v
jednoinnm soubhu znaky trestnch in maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 171 odst. 1 psm. c) tr. zk. a zen motorovho
vozidla bez idiskho oprvnn podle 180d tr. zk., posuzovanho po 1. 1. 2010, nen pro pachatele pznivj jeho prvn kvalifikace
podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ o trestnm inu maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn.
Takov skutek lze vak po 1. 1. 2010 posoudit jen jako trestn in maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 171 odst. 1 psm. c) tr.
zk., nebo jeho posouzen t jako trestnho inu zen motorovho vozidla bez idiskho oprvnn podle 180d tr. zk. Ji nepichz v vahu,
a to s ohledem na aplikaci ustanoven 65 tr. zk. o zniku nebezpenosti inu pro spolenost.
R 5/2011 Pepoet nevykonanho trestu obecn prospnch prac na trest odnt svobody je teba povaovat za obsahovou sloku trestnosti inu,
nebo jde o zkonem urenou soust ukldanho trestu obecn prospnch prac. Proto se uplatn zsada asov psobnosti trestnchzkon
podle 2 odst. 1 TrZ.
Pokud soud po innosti trestnho zkonku dospje k zvru, e pemn trest obecn prospnch prac uloen ped 1. 1. 2010 na trest odnt
svobody, postupuje podle 45a odst. 4 tr. zk., a kad i jen zapoat dv hodiny nevykonanho trestu obecn prospnch prac pot za jeden
den odnt svobody. Postup podle trestnho zkonku za tchto okolnost nen pro pachatele pznivj.
R 24/2011 Trestnost inu nelze posoudit sten podle zkona innho v dob jeho spchn a sten podle zkona innho v dob
rozhodovn soudu (R 11/2004-I.). Jestlie soud nezjist, e posouzen trestnosti inu podle zkona . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn

zkona . 306/2009 Sb., je pro pachatele pznivj ne jeho posouzen podle zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch
pedpis, pak je ustanovenmi tohoto zkona innho v dob spchn inu vzn jak pi rozhodnut o vin, tak i rozhodnut o trestu. Zpsob
vkonu trestu odnt svobody je soust trestnosti inu na rozdl od vlastnho vkonu tohoto trestu. Proto ukld-li soud nepodmnn trest odnt
svobody podle trestnho zkona, mus pro ely vkonu trestu odnt svobody pachatele zaadit do odpovdajcho typu vznice podle 39a tr. zk.,
nikoliv podle 56 odst. 2 TrZ. Stejn zvr se tk i ostatnch druh trest.
R 29/2011-II. Pokud byla inem vykazujcm znaky trestnho inu omezovn osobn svobody mysln zpsobena tk jma na zdrav, nen
mon posuzovat jej pouze podle 171 odst. 1, odst. 3 psm. d) TrZ, protoe pi myslnm zpsoben tk jmy na zdrav jde o
soubhtrestnho inu podle 171 TrZ se zloinem tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 TrZ, kter je jako samostatn skutkov podstata
vyjadujc tento znak psnj.
Pi hodnocen, kter prvn prava je pro obvinnho pznivj ve smyslu 2 odst. 1 TrZ ( 16 odst. 1 tr. zk.), je nutn brt v vahu tuto prvn
kvalifikaci vyjdenou soubhem trestnch in podle 171 TrZ a podle 145 odst. 1 TrZ, kterou je nutn porovnvat s posouzenmtrestnho inu
podle 231 odst. 1, 4 tr. zk.
R 47/2011-I. Skutkov podstata trestnho inu poruen chrnnch prmyslovch prv podle 269 TrZ nen blanketovou (blanketn) skutkovou
podstatou, nbr skutkovou podstatou s normativnmi znaky (chrnn vynlez, prmyslov vzor, uitn vzor nebo chrnn topografie
polovodiovho vrobku).
II. Psobnost eskho trestnho zkona me bt zaloena i v ppadech, ve kterch je obsaen mezinrodn (ciz) prvek, kter me zainteresovat
i ciz trestn, ale i mimotrestn prvn pravu. Aplikace cizho mimotrestnho prva pi een otzky trestn odpovdnosti pichz v vahu zejmna
pi vkladu tzv. normativnch znak skutkovch podstat trestnch in a pi posuzovn protiprvnosti inu. Jestlie in naplujc znaky skutkov
podstaty trestnho inu obsahuje ciz prvek, kter je teba podadit prv pod normativn znak, lze pi jeho vkladu pout ciz mimotrestn prvo za
pedpokladu, e esk trestn prvo chrn takov prvn pojem, instituci nebo vztah, vyjden v posuzovanm normativnm znaku. Jde o otzku
tzv. vcn (pedmtn) psobnosti trestnho zkona, tj. dosahu jeho skutkovch podstat. Normativn znaky vyjadujc osobn a soukrom prva,
zjmy nebo instituty, kter jsou uznvny vude a nejen na zem, kde psob prvo, kter je zaloilo, mohou a mus bt posuzovny podle cizho
prva, jestlie si to vyaduje vyskytujc se ciz prvek. Naproti tomu normativn znaky vyjadujc pojmy a instituce veejnoprvn povahy (orgn
sttn sprvy, orgn veejn moci, veejn initel, edn osoba atd.) zpravidla nemohou bt posuzovny podle cizho prva, nebo trestn zkon ciz
zjmy tohoto druhu obvykle nechrn, a pokud je chce chrnit, je teba, aby to bylo v pslun norm nleit vyjdeno.
Znakem kadho trestnho inu je i protiprvnost, kter se zpravidla dovozuje z celho prvnho du a obyejn se vzhledem k sekundrn
povaze trestnho prva opr o prvn normy nachzejc se mimo trestn zkon, a proto se v konkrtnm ppad dovozuje pedevm
z mimotrestnch prvnch pedpis (nap. pedpis upravujcch dopravn provoz srov. R 29/1981, zdravotnickch pedpis, pedpis
o bezpenosti prce). Psobnost tchto pedpis je a na vjimky omezena na zem sttu, kter je vydal. Jestlie byl in spchn na zem cizho
sttu a byl jm poruen pedpis tohoto druhu, protiprvnost inu pokud na nj dopad tzv. vcn i mstn psobnost eskho trestnho zkona
nelze posuzovat podle eskho prva, ale vdy je nutno uplatnit prvo sttu, na jeho zem byl in spchn.
R 48/2011-I. Trestnost inu ve smyslu 2 odst. 1 TrZ se rozum monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude
pro tento trestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu, a to i v ppad,
e nejprve nabude prvn moci vrok o vin posuzovanm trestnm inem a teprve pozdji je rozhodovno o trestu, kter m bt obvinnmu za
takov trestn in uloen.
Trestn sthn toti kon a odsouzenm pachatele pravomocnm vrokem o vin a trestu, resp. uputnm od potrestn ( 12 odst.
10, 122odst. 1 Tr). Zruenm odsuzujcho pravomocnho rozsudku, i kdy jen ve vroku o trestu, v zen o mimodnch opravnch
prostedcch (o dovoln, stnosti pro poruen zkona nebo obnov zen) vznik ve vci prvn stav neskonenho trestnho sthn. Odsuzujc
vrok o vin, kter byl ponechn jako pravomocn, nen pekkou pro nsledn zastaven trestnho sthn pro nkter z dvod jeho
neppustnosti podle 11 odst. 1 Tr (nap. z dvod milosti nebo amnestie prezidenta republiky, promlen, mrt obvinnho nebo jeho prohlen
za mrtvho apod.).
II. Skutek se posuzuje podle toho prva, jeho pouit je pro obvinnho nejpznivj, a to bez rozdlu, zda jde podle dvjho a pozdjho prva
o stejn i rzn skutkov podstaty. Pitom se pouije ve vech smrech bu jen prva innho v dob inu, anebo jen prva pozdjho. Plat
tedy zsada, e dvjho nebo novho zkona je teba ut jako celku.
Zsada vyplvajc z ustanoven 2 odst. 1 TrZ, e trestnost inu se posuzuje podle pozdjho zkona, jestlie je to pro pachatele pznivj, se
uplatn i pi posuzovn otzky, zda je i nen promlena trestn odpovdnost podle 34 odst. 1 TrZ (resp. promleno trestn sthn podle 67odst.
1 tr. zk.), v tom smyslu, e se vychz z dlky promlec doby uren trestn sazbou trestu odnt svobody toho trestnho inu, jeho kvalifikace
podle tto zsady pipad v vahu.
R 53/2011-I. Za situace, kdy byl in spchn za innosti trestnho zkona a trestn zen se vedlo zsti v dob ped innost
novho trestnhozkonku (do 1. 1. 2010) a bylo skoneno a za innosti trestnho zkonku, tj. po 1. 1. 2010, piem ve smyslu 2 odst. 1 TrZ je
pro obvinnho pznivj prvn posouzen inu podle trestnho zkonku, tak se podle nov prvn pravy z 34 odst. 1 TrZ odvozen dlka
promlec doby (kter je pitom krat ne podle pedchoz pravy v ustanoven 67 odst. 1 tr. zk.) uplatn toliko do budoucnosti, tzn. pouze ve
vztahu k dob, kter b od innosti novho trestnho zkonku, resp. od posledn skutenosti peruujc bh promlec doby podle dvjho
ustanoven 67 odst. 3 psm. a), b) tr. zk.
inky procesnch kon provedench ped 1. 1. 2010, jimi v souladu se zkonem, tj. s ustanovenm 67 odst. 3 psm. a), b) tr. zk., dolo
k peruen promlec doby se novm trestnm zkonkem zptn neru, by jde o kony, s nimi od 1. 1. 2010 ji nen spojeno peruen
promlec doby ve smyslu ustanoven 34 odst. 4 psm. a) b) TrZ (k tomu srov. R 59/2009).
NS 26/2004-T 622. Ustanoven 88 odst. 4 TrZ, kter upravuje u vyjmenovanch trestnch in prodlouenou lhtu pro podmnn proputn z
vkonu trestu odnt svobody, nen prvn relevantn pro posouzen trestnosti inu pachatele, a nen tedy ani kritriem pro posouzen otzky, kter
zkon je ve smyslu 2 odst. 1 TrZ z hlediska asov psobnosti pro pachatele pznivj.

NS 26/2004-T 627. 2. Zsada vyjden v ustanoven 2 odst. 1 TrZ, tj. e trestnost inu se posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in
spchn, a podle pozdjho zkona se posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj, se uplatn i ve vztahu k okolnosti zpsobujc
znik trestnosti inu promlenm. Jestlie podle zkona innho v dob spchn trestnho inu ji zanikla jeho trestnost uplynutm promlec
doby, zatmco podle zkona pozdjho, kter na takov trestn in stanov del promlec dobu, by se tak nestalo, pak na posouzen otzky
zniku trestnosti inu v dsledku promlen nelze se zetelem na ustanoven 2 odst. 1 TrZ aplikovat pozdj zkon.
TR NS 66/2010-T 1295. Rozhodujcm kritriem pro posouzen otzky, zda pouit pozdjho zkona by bylo ve smyslu 2 odst. 1 TrZ
(resp. 16 odst. 1 tr. zk.) pro pachatele pznivj, je celkov vsledek z hlediska trestnosti inu, jeho by bylo pi pouit toho i onoho zkona
dosaeno, a to s pihldnutm ke vem prvn vznamnm okolnostem konkrtnho ppadu (viz R 11/1991).
V ppad trestnho inu, u nho pichz v vahu pouze uloen trestu odnt svobody, bude rozhodujc pedevm horn a doln hranice jeho
zkonn trestn sazby. Pi zsadn stejn povaze a zvanosti inu bude pznivjm prvnm posouzenm takov, s kterm je spojena ni horn
i doln hranice zkonn sazby trestu odnt svobody nebo alespo ni horn hranice tto trestn sazby.
Jestlie pachatel spchal do 31. 12. 2009 skutek vykazujc znaky trestnho inu podvodu podle 250 odst. 1, 4 tr. zk., pak pro posouzen
trestnosti tohoto inu po 1. 1. 2010 bude pznivj nov trestn zkonk, nebo oproti dvjmu trestnmu zkonu dolo s innost od 1. 1. 2010
u trestnho inu podvodu podle 209 odst. 1, odst. 5 psm. a) TrZ ke snen horn hranice sazby trestu odnt svobody, a to o dva roky.
Proto odvolac soud rozhodujc po 1. 1. 2010 neme podle 256 Tr zamtnout jako nedvodn odvoln obvinnho smujc proti rozsudku
soudu prvnho stupn, jm byl uznn vinnm trestnm inem podvodu podle 250 odst. 1, 4 tr. zk., a to ani s argumentem, e obvinnmu by byl
podle novho trestnho zkonku i v rmci trestn sazby uveden v ustanoven 209 odst. 5 psm. a) TrZ uloen stejn trest odnt svobody, jak
mu uloil ji soud prvnho stupn za trestn in podvodu podle 250 odst. 4 tr. zk.
TR NS 71/2011-T 1338. Pi posuzovn trestnosti inu z hlediska asov psobnosti zkona ve smyslu 2 odst. 1 TrZ a 16 odst. 1 tr. zk. je teba
zvaovat pouit novho prva jako celku, a to tak, aby bylo zejm, jak konen vsledek je pro pachatele pznivj. V tomto smru je tud
nutn hodnotit dvj a pozdj zkon jak z hlediska ustanoven zvltn sti trestnho zkonku a trestnho zkona, tak i se zetelem k
ustanovenm jejich obecn sti a nelze se omezit jen na porovnn horn hranice pslun sazby trestu odnt svobody, kter je stanovena za
spchan trestn in.
Posouzen trestnosti inu spchanho do 31. 12. 2009 podle novho trestnho zkonku nen pro pachatele pznivj mimo jin ani tehdy, jestlie
sice trestn zkonk stanov na uveden in ni sazbu trestu odnt svobody ne trestn zkon, pokud se ovem tato sazba odvj od takov
okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby (nap. kody velkho rozsahu), ke kter i kdy byla formln naplnna soud nebude
podle 88 odst. 1 tr. zk. v konkrtnm ppad pihlet, take pouije mrnj prvn kvalifikaci podle trestnho zkona spojenou s jet ni
sazbou trestu odnt svobody, ne jakou stanov trestn zkonk.
TR NS 71/2011-T 1345. Posouzen trestnosti inu podle dvjho zkona innho v dob spchn inu ( 16 odst. 1 tr. zk., 2 odst. 1 TrZ), tj.
podle trestnho zkona innho do 31. 12. 2009, nebrn ani skutenost, e v takovm ppad pjde o soubh dvou trestnch in
[nap.trestnch in maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 171 odst. 1 psm. c) tr. zk. a zen motorovho vozidla bez idiskho
oprvnn podle 180d tr. zk.], akoli podle pozdjho zkona innho v dob rozhodovn soudu, tj. podle trestnho zkonku innho od 1. 1.
2010, by byl in posouzen jen jako jeden trestn in [nap. pein maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ],
pokud pozdj zkon inn v dob rozhodovn soudu stanov na tento in psnj trest, zejmna v podob trestu odnt svobody, jeho horn
hranice je vy. Za tto situace nen pro pachatele pznivj posouzen inu podle pozdjho zkona, tj. podle novho trestnho zkonku. Srov. k
tomu i R 1/2011-I.
TR NS 72/2011-T 1349. Pi posuzovn trestnosti inu z hlediska asov psobnosti zkona ve smyslu 16 odst. 1 tr. zk. a 2 odst. 1 TrZ je
pouit novho (pozdjho) prva pro pachatele pznivj tehdy, jestlie jeho ustanoven posuzovan jako celek sktaj pznivj vsledek ne
prvo dvj, inn v dob spchn inu. Pitom se pouije ve vech smrech bu jen prva innho v dob spchn inu, anebo jen prva
pozdjho. Plat tedy zsada, e dvj nebo novou prvn pravu je teba ut vdy jako celek (s vjimkami podle 16 odst. 2, 3 tr. zk. a 3
TrZ).
Proto nelze rozhodnout o vin a o uloen trestu podle starho trestnho zkona (zkona . 140/1961 Sb., ve znn pozdjch pedpis) a zrove
zaadit pachatele (obvinnho) k vkonu uloenho trestu odnt svobody do pslun vznice podle novho trestnho zkonku(zkona
. 40/2009 Sb., ve znn zkona . 306/2009 Sb.).
TR NS 77/2011-T 1397. Ustanoven 259 odst. 4 Tr obsahujc zkaz reformationis in peius nebrn tomu, aby znak spovajc v pedchozm
odsouzen nebo potrestn pachatele (tj. v recidiv) ve smyslu 205 odst. 2 TrZ o trestnm inu krdee byl v odvolacm zen konanm vlun z
podntu odvoln obvinnho dovozovn ve vztahu k jeho jinmu pedchozmu odsouzen nebo potrestn, kter spluje zkonem stanoven
podmnky, by nebylo uvedeno v popisu skutku ve vroku o vin (v tzv. skutkov vt) napadenho rozsudku soudu prvnho stupn, pokud je tato
skutenost obsaena alespo v jeho odvodnn, resp. jestlie ji soudy vzaly za prokzanou a vychzely z n.
Takov dvj odsouzen nebo potrestn obvinnho je objektivn skutenost, kter nem za nsledek ani psnj prvn kvalifikaci skutku
spchanho obvinnm, ani se nedotk rozsahu jeho trestn innosti co do ve zpsoben kody apod. Tmto postupem dojde pouze k naplnn
zkonnho znaku recidivy jinm pedchozm odsouzenm nebo potrestnm obvinnho, kter v dob spchn posuzovanho inu odpovdalo
stanovenm zkonnm podmnkm a v tto dob reln existovalo.
Jestlie tedy existuje jin dvj odsouzen (potrestn) obvinnho, kter i po dni 1. 1. 2010 zakld znak recidivy ve smyslu 205 odst. 2 TrZ u
inu obvinnho spchanho ped tmto dnem, pak nelze na zklad ustanoven o asov psobnosti trestnch zkon ( 2 odst. 1 TrZ, 16odst. 1
tr. zk.) dospt k zvru, e pro obvinnho je pznivj nov trestn zkonk inn od 1. 1. 2010 jen proto, e v popisu skutku soudu prvnho
stupn je uvedeno toliko takov pedchoz odsouzen (potrestn) zakldajc recidivu ve smyslu 247 odst. 1 psm. e) tr. zk. pouze do 31. 12.
2009, a nelze tak ani uinit zvr, e jde od 1. 1. 2010 o in beztrestn, poppad e z tohoto dvodu zanikla trestnost inu.

TR NS 80/2011-T 1428. 1. Pi een otzky asov psobnosti trestnch zkon nelze vychzet jen ze srovnn trestnch sazeb stanovench
zatrestn iny, kter pichzej v vahu, ale pouit dvjho nebo novho zkona je teba posuzovat jako celek tak, aby bylo zejm, e konen
vsledek nen pro pachatele mn pzniv, resp. aby pozdj prvn prava byla pouita jen tehdy, je-li to skuten pro pachatele pznivj.
Jde-li o skutek spchan za innosti zkona . 140/1961 Sb., trestnho zkona, ve znn pozdjch pedpis, jeho trestnost se posuzuje ji v
dob innosti zkona . 40/2009 Sb., trestnho zkonku, ve znn pozdjch pedpis, nen posouzen tohoto skutku podle pozdjho zkona
jako peinu poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm podle 268 odst. 1 TrZ pznivj, ne kdyby byl posouzen jako trestn in
poruovn prv k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu podle 150 odst. 1 tr. zk.
TR NS 80/2011-T 1435. Skutek, kter byl spchn za innosti zkona . 140/1961 Sb., trestnho zkona, ve znn pozdjch pedpis, a o nm
se rozhoduje ji za innosti zkona . 40/2009 Sb., trestnho zkonku, ve znn pozdjch pedpis, me bt posouzen jako trestn in jen
tehdy, kdy napluje zkonn znaky urit skutkov podstaty podle obou tchto zkon. Jestlie jm ml bt spchn trestn in, jeho subjektivn
strnka vyaduje zavinn z nedbalosti ( 5 tr. zk., 16 TrZ), piem podle trestnho zkonku mus jt o hrubou nedbalost ( 16odst. 2 TrZ), lze
skutek posoudit jako trestn in jen tehdy, kdy soud dovod u obvinnho (pachatele) hrubou nedbalost. To plat i tehdy, pokud soud v takovm
ppad nakonec dospje k zvru, e pi posuzovn trestnosti inu z hlediska asov psobnosti zkona ( 16 odst. 1 tr. zk., 2 odst. 1 TrZ) nen
pro pachatele pznivj pouit trestnho zkonku (nap. z dvodu psnj sazby trestu odnt svobody) a e in je teba kvalifikovat
podle trestnho zkona.
SR, 1999, . 115 Hroz-li pachateli podle zkona innho v dob spchn trestnho inu i podle pozdjho zkona uloen trestu ve
stejntrestn sazb, je pro posouzen trestnosti inu pro pachatele pznivj zkon, podle nho je nutn kvalifikovat jeho jednn jen podle jedn
okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby ne podle dvou takovch okolnost.
TpR, 2011, . 4 (s. 114) Pi posuzovn trestnosti inu z hlediska asov psobnosti zkona ve smyslu 2 odst. 1 TrZ a 16 odst. 1 tr. zk. je teba
zvaovat pouit dvjho i novho prva jako celku, a to tak, aby bylo zejm, jak konen vsledek je pro pachatele pznivj. V tomto smru
je tud nutn hodnotit dvj a pozdj zkon jak z hlediska ustanoven zvltn sti trestnho zkona a trestnho zkonku, trak i se zetelem k
ustanovenm jejich obecn sti a nelze se omezit jen na porovnn horn hranice pslun sazby trestu odnt svobody, kter je stanovena za
spchan trestn in.
Posouzen trestnosti inu spchanho do 31. 12. 2009 podle novho trestnho zkonku nen pro pachatele pznivj mimo jin ani tehdy, jestlie
sice trestn zkonk stanov na uveden in ni sazbu trestu odnt svobody ne trestn zkon, pokud se ovem tato sazby odvj od takov
okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby (nap. kody velkho rozsahu), ke kter i kdy byla formln naplnna soud nebude
podle 88 odst. 1 tr. zk. v konkrtnm ppad pihlet, take pouije mrnj prvn kvalifikaci podle trestnho zkona spojenou s jet ni
sazbou trestu odnt svobody, ne jakou stanov trestn zkonk.
B 10/1971-15 Aby za innosti novho trestnho zkona mohl bt obvinn uznn vinnm, mus bt jeho skutek trestnm jak podle dvjho, tak
podle novho trestnho zkona. Tak pouh okolnost, e pi stejn sazb trestu odnt svobody zn nov trestn zkon i jin druh trestu, nemus vst
automaticky k zvru, e nov trestn zkon je obvinnmu pznivj.
S 12/2001-n. Podle l. 40 odst. 6 LPS se trestnost inu posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn.
Pozdjho zkona se pouije, jestlie je to pro pachatele pznivj. Tato zsada odmtajc zptnou asovou psobnost trestnho zkona je
promtnuta v 2 odst. 1 TrZ, podle kterho trestnost inu se posuzuje podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn; podle pozdjho
zkona se posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj. Rozhodujcm kritriem pro posouzen otzky, zda pouit pozdjho zkona
by bylo pro pachatele pznivj, je celkov vsledek z hlediska trestnosti, jeho by bylo pi aplikaci toho i onoho zkona dosaeno, s pihldnutm
ke vem prvn rozhodnm okolnostem konkrtnho ppadu. Pouit novho prva je tedy pro pachatele pznivj tehdy, jestlie jeho ustanoven
posuzovna jako celek sktaj vsledek pznivj ne prvo dvj (nlez ze dne 22. 1. 2001 sp. zn. IV. S 158/2000, uveejnn pod . 12 ve sv.
21 Sb. nl. a usn. S R).
S 132/2003-n. stavn soud v nlezu sp. zn. IV. S 158/2000 (Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, svazek 21, nlez . 12) konstatoval, e
ustanoven 88 odst. 4, 5 TrZ nen relevantn normou pro vrok o vin a trestu pachatele, nebo souvis s vkonem ji uloenho trestu, a z tohoto
dvodu neme bt rozhodujc normou pro posouzen trestnosti inu z hlediska asov psobnosti trestnho zkona (nlez ze dne 13. 11. 2003 sp.
zn. III. S 444/01, uveejnn pod . 132 ve sv. 31 Sb. nl. a usn. S R).

Poznmky pod arou:

50 Ble srov. mal, P., Vlkov, H., Sotol, A., Hrukov, M. Zkon o soudnictv ve vcech mldee. Koment. 1. vydn. Praha : C. H. Beck,
2004, s. 51 a 66; 2. vydn. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 54 a 69.
51 Srov. Novotn, O., Vanduchov, M., mal, P. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 6. vydn. Praha : Wolters Kluwer, 2010, s. 95.
52 Srov. mal, P., Pry, F., Rizman, S. Trestn zkon. Koment. 6. vydn. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 148; dle srov. k tomu: Novotn, O.
a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. Praha : CODEX Nakladatelstv Hugo Grotius, 1992, s. 33 a 34; 4., pepracovan vydn. Praha :
ASPI Publishing, 2003, s. 50. Dle srov. Kratochvl, V. a kol. Trestn prvo hmotn (obecn st). Brno : Masarykova univerzita, 1994, s. 55;
3., pepracovan a doplnn vydn. Brno : Masarykova univerzita, 2003, s. 91.
53 Srov. prvn nzor vysloven v posledn prvn vt ve vztahu k prav inn od 1. 1. 2010 v ustanoven 34 odst. 4 psm. a) zkona
. 40/2009 Sb., trestn zkonk.

3
Uit zkona innho v dob rozhodovn
(1) Pachateli lze uloit vdy pouze takov druh trestu, kter dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy se
o trestnm inu rozhoduje.
(2) O ochrannm opaten se rozhodne vdy podle zkona innho v dob, kdy se o ochrannm opaten
rozhoduje.

Obecn
1: Ustanoven 3 vymezuje odchylky od 2 odst. 1, podle nho se pouv zsadn pznivjho zkona a vychz ze
zsady, e novjho nebo pozdjho zkona je teba ut jako celku. Pitom se zde v podstat stanov, e pestoe se
podle 2 pouije zkona, kter byl inn v dob spchn inu, nebo jinho zkona innho v mezidob do rozhodovn
o trestnm inu (dle jen dvjho zkona), pouije se vdy zkona innho v dob rozhodovn, kdy se o ochrannm
opaten rozhoduje:
a) co do druhu ukldanho trestu, nebo lze uloit jen takov druh trestu, kter dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy se
o trestnm inu rozhoduje (odst. 1),
b) co do ukldn ochrannho opaten, nebo o ochrannm opaten se rozhodne vdy podle zkona innho v dob, kdy
se o ochrannm opaten rozhoduje.
Prvn odchylka co do druhu ukldanho trestu, kter v zsad neznamen vjimku ze zkazu retroaktivity in malam partem
[1], je nutn, nebo jinak by vznikly pote s vkonem uloenho trestu, kter nov zkon ji nezn. Sloitj to je s druhou
odchylkou, kter se netk jen druh ochrannch opaten, ale znamen i odchylku ohledn podmnek ukldanho
ochrannho opaten a zpsobu jeho ukldn. Tato odchylka je odvodnna s pihldnutm k povaze ochrannch opaten,
kter nejsou opatenmi difamujcmi (srov. vklad obecn k ochrannm opatenm ped 96), zejmna tm, e na
spchan trestn in, pop. in jinak trestn, je teba reagovat nejprogresivnjmi ochrannmi opatenmi, u kterch je teba
v zjmu prevence pedpokldat s ohledem na vvoj v tto oblasti nejinnj psoben v boji proti kriminalit. Vzhledem
k tomu, e vak ochrann opaten asto znamenaj citelnou jmu pro osobu, kter jsou ukldna, by tato nen jejich
funkn slokou, ale jen nevyhnutelnm inkem, je teba, aby zkonodrce zejmna pi zavdn novch ochrannch
opaten uvil dsledky z hlediska uveden odchylky od zsad vymezench v 2 odst. 1 o asov psobnosti (srov. nap.
pechodn ustanoven 62 zk. . 129/2008 Sb., o vkonu zabezpeovac detence a o zmn nkterch souvisejcch
zkon).
K odst. 1:

I.

Ukldn druhu trestu podle novho zkona

2: Pachateli lze uloit pouze takov druh trestu, kter dovoluje uloit zkon inn v dob, kdy se o trestnm inu rozhoduje.
Trest se tedy nap. pi splnn podmnek 2 odst. 1 ukld podle dvjho zkona, ale vbr je omezen na to, co z toho
skt nov, by mn pzniv prava. Toto ustanoven je vjimkou z 2 odst. 1 a ze zsady, e dvjho nebo novho
zkona je teba ut jako celku. Tato prava m za el pizpsobit trest ukldan sice za innosti novhotrestnho zkona,
ale podle pedpis dve innch, novmu systmu trest.
Z tohoto ustanoven vyplv, e jestlie nov prvn prava nebude pznivj a bude nutno pout zkona innho
v dob, kdy byl in spchn, nelze uloit druh trestu, kter by bylo nutno uloit podle tohoto dvjho zkona, pokud je
takov druh trestu novmu trestnmu zkonu i zkonm neznm (nap. ztrta estnch prv obanskch
podletrestnho zkona z roku 1950). Pachateli vak v takovm ppad nen mono uloit ani druh trestu neznm
novmutrestnmu zkonu i zkonm, ale obsahov se takovmu trestu blc a znm pozdjmu prvu (nap. nen
mono ani uloit namsto obligatornho trestu ztrty estnch prv obanskch podle trestnho zkona z roku 1950 trest
ztrty estnch titul nebo vyznamenn ve smyslu 78). Naproti tomu nap. pi aplikaci souhrnu prvnch pedpis z doby
ped 1. 8. 1950 se namsto trestu ale i vzen, kter omezuj svobodu, ulo trest odnt svobody.
Nakonec z tohoto ustanoven tak plyne, e pi aplikaci dvjho souhrnu trestnprvnch norem za podmnek 2
odst. 1 nelze uloit trest pesahujc konenou horn hranici sazby, kterou pipout pro pslun druh trestu zkon inn v
dob, kdy se o trestu rozhoduje, a proto nelze za innosti novho trestnho zkonku nap. uloit trest obecn prospnch
prac nad 300 hodin (srov. 63 TrZ s 45a tr. zk.). Trestn sazbu stanovenou u jednotlivch trest v obecn a pop. i ve
zvltn sti trestnho zkonku je teba povaovat za soust pojmu druh trestu, nebo druh trestu nen vymezen jen jeho
pojmenovnm, ale i jeho celkovm vymezenm vetn zkonn sazby a dalch souvisejcch podmnek. Nkdy se
v literatue sazba trestu stanoven v zkon povauje za soust vmry trestu, piem je poukazovno zejmna na 39
o stanoven druhu a vmry trestu. Z toho je pak dovozovno, e shora uveden zvr, e pi aplikaci dvjho souhrnu
trestnprvnch norem za podmnek 2 odst. 1 nelze uloit trest pesahujc konenou horn hranici sazby, je teba
povaovat za neppustn extenzivn vklad 3 odst. 1. S tmto nzorem nelze souhlasit, nebo 39 odst. 1, pokud uvd,
e pi stanoven druhu trestu a jeho vmry soud pihldne k tam uvedenm okolnostem, evidentn nem na

mysli trestn sazbu konkrtnho uvaovanho druhu trestu, ale uren konkrtn vmry trestu v rmci jeho sazby stanoven
v trestnm zkonku. Podobn je tomu i v 63 odst. 1, kter sice v zvru vty vymezuje trestn sazbu od 50 do 300 hodin,
ale pokud hovo o vme, m opt na mysli jen pachateli ukldanou konkrtn vmru trestu obecn prospnch prac,
co plyne z dikce trest obecn prospnch prac me soud uloit ve vme od 50 do 300 hodin. Proto se tak obecn
v trestnm prvu rozliuj pojmy: sazba trestu stanoven v zkon a vmra trestu pi jeho ukldn, a v nvaznosti na to se
v rozsudcch nap. sprvn uvd, e soud vymil trest pachateli v polovin trestn sazby stanoven v zkon. Sprvnost
zvru, e pod pojem druh trestu nle nejen vymezen trestu jeho pojmenovnm, ale i zkonn trestn sazba, vyplv
i z 52 odst. 3, podle kterho je zvltnm typem trestu odnt svobody vjimen trest, jeho podmnky ukldn stanov
54 a kter je jako zvltn typ trestu odlien od trestu odnt svobody jen jeho sazbou, a to bu nad dvacet a do ticeti let,
nebo na doivot (srov. 54 odst. 1). Z tohoto hlediska je zejm, e u vjimenho trestu, kter je i v jednotlivch
ustanovench ve zvltn sti trestnhozkonku uvdn samostatn vedle trestu odnt svobody (srov. 140 odst. 3, 272
odst. 3 atd.), je jeho sazba odliujcm kritriem od druhu trestu odnt svobody ve smyslu 52 odst. 1 psm. a), a proto
mus bt soust vjimenho trestu jako zvltnho, od trestu odnt svobody odlinho, typu (druhu) trestu.
Pokud pak je odprci naeho nzoru spovajcho v tom, e pi aplikaci dvjho souhrnu trestnprvnch norem za
podmnek 2 odst. 1 nelze s ohledem na 3 odst. 1 uloit trest pesahujc konenou horn hranici sazby, zdrazovno
t, e jde o neppustn extenzivn vklad 3 odst. 1, je teba poukzat na to, e extenzivn vklad konkrtnho ustanoven
je ppustn, a to za podmnky, e je vsledkem interpretace, pi n smysl normy byl zjitn ir, ne by odpovdalo
doslovnmu znn textu ustanoven zkona (ble srov. marg. . 7 vkladu k sti prvn. Obecn sti ped 1). V tto
souvislosti povaujeme za potebn pipomenout, e tento vklad, kter je v trestnprvn praxi zastvn dlouhodob, 54 je
ve prospch pachatele, ponvad sniuje horn hranici sazby pslunho trestu. S ohledem na shora uveden argumenty je
vhodn zdraznit, e podle naeho nzoru je teba vychzet ze vech uvedench souvislost, a nejen ze zuujcho vkladu
pojmu druh trestu v 3 odst. 1 omezujcho se pouze na charakteristiku trestu jeho nzvem, jen navc vede k zvru, kter
je v konenm dsledku v neprospch pachatele, nebo umouje ukldat pslun trest, nap. trest obecn prospnch
prac, ve vy vme, ne dovoluje pozdj platn a inn zkon pznivj pro pachatele, co jist nebylo zmrem
zkonodrce (srov. i 2 odst. 1), kter horn hranici sazby trestu obecn prospnch prac v novm zkon snil
(srov. 45a tr. zk. a 63 TrZ).

II. Zkon inn v dob rozhodovn

3: Pout je teba tzv. nov zkon, jm je zkon inn v dob, kdy se o trestnm inu rozhoduje. Dobou, kdy se
o trestnm inu rozhoduje, se rozum okamik, kdy soud prvnho nebo druhho stupn, pop. pslun soud, kter
rozhoduje na zklad mimodnho opravnho prostedku, vyhlauje odsuzujc rozsudek ( 128 Tr).
Zkonem se tu rozum trestn zkon ve smyslu 110, tedy trestn zkonk a podle povahy vci i zkon o soudnictv ve
vcech mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim.
U mladistvch jde o druhy trestnch opaten ve smyslu 24 a nsl. ZSM.
K druhm trest u prvnickch osob srov. 15 odst. 1 TOPO.
K odst. 2:

I.

Rozhodovn o ochrannm opaten podle novho zkona

4: O ochrannm opaten se rozhodne vdy podle zkona innho v dob, kdy se o ochrannm opaten rozhoduje.Tohoto
principu, kter je tak vjimkou z 2 odst. 1 i ze zsady, e na pachatele je teba ut dvjho nebo novho zkona jako
celku, se pouije bez ohledu na to, zda by snad pouit dvjho souhrnu trestnprvnch norem innho v dob spchn
inu bylo pro pachatele pznivj.
Zkonem se tu rozum trestn zkon ve smyslu 110, tedy trestn zkonk a podle povahy vci i zkon o soudnictv ve
vcech mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim.
U mladistvch jde o druhy ochrannch opaten ve smyslu 21 a nsl. ZSM.
K ochrannmu opaten u prvnickch osob srov. 15 odst. 2 TOPO.
Uloit lze jen takov ochrann opaten, kter je znm souhrnu prvnch norem innch v dob rozhodovn soudu (soud
zde me rozhodovat pmo v rozsudku, ale i pozdji usnesenm pot, co si rozhodnut o ochrannm opaten vyhradil
veejnmu zasedn, nebo na nvrh sttnho zstupce viz 230 a 239 odst. 1 Tr). Odvodnn takovho postupu je
teba hledat v tom, e v zjmu prevence je teba uvat nejnovjch a co nejinnjch ochrannch opaten, piem nejde
o opaten difamujc.

II. Podmnky pro uloen ochrannho opaten

5: Podmnky pro uloen ochrannho opaten tu mus existovat v dob rozhodovn. Nezle na tom, zda zde byly ji dve
za platnosti pedchoz prvn pravy.
Dobou, kdy se o ochrannm opaten rozhoduje, se zde rozum okamik, kdy soud prvnho nebo druhho stupn, ppadn
pslun soud, kter rozhoduje na zklad mimodnho opravnho prostedku, vyhlauje rozhodnut, jm se a u
pozitivn i negativn rozhoduje o uloen ochrannho opaten.
Z judikatury:
R 19/1962 Ustanoven 3 odst. 1 TrZ znamen vjimku ze zsady stanoven v 2 odst. 1 TrZ.

4
Zsada teritoriality
(1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu, kter byl spchn na jejm zem.
(2) Trestn in se povauje za spchan na zem esk republiky,
a) dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zsti jednn, i kdy poruen
chrnnhotrestnm zkonem nastalo nebo mlo nastat zcela nebo zsti v cizin, nebo

nebo

ohroen

zjmu

b) poruil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zjem chrnn trestnm zkonem nebo ml-li tu alespo zsti takov
nsledek nastat, i kdy se jednn dopustil v cizin.
(3) astenstv je spchno na zem esk republiky,
a) je-li tu spchn in pachatele, kdy msto spchn takovho inu se posuzuje obdobn podle odstavce 2, nebo
b) jednal-li tu zsti astnk inu spchanho v cizin.
(4) Jednal-li astnk na zem esk republiky, uije se na astenstv zkona esk republiky bez ohledu na to,
zda je in pachatele v cizin trestn.

Obecn:

I.

K mstn psobnosti

1: Toto
ustanoven
je
jednm
z ustanoven
tkajcch
se
mstn
psobnosti trestnho zkona.
Mstn
psobnost trestnhozkona vymezuje okruh ppad, kter se posuzuj podle trestnho zkona se zetelem k mstu, kde
byl trestn in spchn. Stt me zsadn vykonvat trestn soudnictv jen na svm zem. esk trestn prvo plat
zsadn jen na naem sttnm zem. Za uritch podmnek je vak mon uplatnit trestn prvo i proti
pachatelm trestnch in spchanch v cizin, zejmna pokud se tito pachatel fakticky dostanou do moci eskch
orgn. Zkladem mstn psobnosti je princip teritoriality. Dle se zde uplatuj zsada registrace ( 5), zsada personality
( 6), zsada ochrany a zsada univerzality ( 7), vetn subsidirn zsady univerzality ( 8).
Se zsadami univerzality a ochrany souvis tzv. vcn (pedmtn) psobnost (srov. obecn vklad ped 1
k psobnostitrestnch zkon).

II. Obecn k zsad teritoriality

2: Ustanoven 4 vyjaduje zklad mstn psobnosti eskho trestnho prva, a to zsadu teritoriality. Podle tto zsady se
psobnost trestnch zkon vztahuje na cel zem sttu, a to bez ohledu na osobu pachatele. Pachatelem tak me bt
oban esk republiky [6, 3] i kdokoli jin, tj. ciz sttn pslunk, osoba bez sttn pslunosti, a to a m na zem na
republiky trval i pechodn pobyt nebo ne.
Tato zsada se vztahuje nejen na trestn zkonk, ale s innost od 1. ledna 2010 i na dve vydan zkony obsahujc
ustanoven trestnho prva hmotnho, je zstvaj v innosti vedle trestnho zkona (nap. zk. . 218/2003 Sb., o
soudnictv ve vcech mldee), jako i na budouc zkony spadajc do oboru trestnho prva hmotnho, pokud vak tyto
zkony nebudou mt v tomto ohledu ustanoven zvltn. Srovnej k tomu zejmna 2 odst. 1 TOPO, podle nho se podle
zkona esk republiky posuzuje trestnost inu spchanho na zem esk republiky prvnickou osobou, kter m sdlo v
esk republice nebo m na zem esk republiky umstn podnik nebo organizan sloku, anebo zde alespo vykonv
svoji innost nebo zde m svj majetek.
Zsada teritoriality plyne ze sttn suverenity a umouje dslednou ochranu vech zjm, na n se trestn prvo vztahuje.
K odst. 1:

I.

zem esk republiky

3: zemm esk republiky je ta st zem, vetn vod a prostoru nad zemskm povrchem i pod nm, kter podle
mezinrodnho prva podlh suvernn moci esk republiky:
a) suchozemsk povrch uvnit sttnch hranic (vetn sladkovodnch a moskch ostrov, enklv a poloenklv),

b) vody vnitn ili nrodn (zejmna jezera, prplavy, eky a pstavy),

c) vody poben ili teritoriln (tj. zejmna jist ps moskch vod, pilhajc k mosk hranici sttu),
d) prostor nad suchozemskou i vodn st sttnho zem ili tzv. nadzemn prostor,
e) prostor pod suchozemskou i vodn st zem sttu ili tzv zemsk nitro.
Z psobnosti naeho trestnho zkona [110] nejsou vyata ani tzv. exteritoriln msta, ktermi jsou zejmna velvyslanectv
cizch stt a sdla nkterch mezinrodnch organizac. esk orgny tu vak podle l. 22 Vdesk mluvy
o diplomatickch stycch (. 157/1964 Sb.) nemohou provdt procesn kony bez souhlasu pslunho cizho
orgnu. Trestn iny mohou zde bt sthny, jde-li o osoby, kter nepovaj diplomatick imunity nebo u nich tato odpadla.
Zsada teritoriality zahrnuje i nkter msta lec mimo zem naeho sttu. Podle mezinrodnho prva jsou zcela vyaty
z jurisdikce cizch stt sttn neobchodn (vojensk, policejn a celn) lodi a letadla, a se nachzej kdekoli, a proto je
lhostejn, zda se nap. takov lo nachzela v mezinrodnch vodch i ve vodch pobench, teritorilnch. Na n se vdy
zcela vztahuje psobnost naeho trestnho zkona. Pokud jde o ostatn lodi a letadla, uplatuje se tzv. princip registrace,
resp. vlajky [5], a to bez ohledu na to, kde se v dob spchn trestnho inu nachzely.

II. Trestnost inu

4: Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu [2, 3].
K odst. 2:

I.

Msto spchn inu (distann delikty)

5: Toto ustanoven ble rozvd zsadu teritoriality ve vztahu k tzv. distannm deliktm. Trestn in nemus bt na zem
na republiky spchn ve vech svch znacch. Posta, aby tu bylo provedeno jednn, i kdy nsledek (zpravidla pjde
o inek) nastal v cizin, nebo naopak (nap. psobnost naeho trestnho zkona se vztahuje i na zavradn osoby
nachzejc se v blzkosti hranic na naem zem ze strany cizho sttnho pslunka, kter vystelil zpoza hranic cizho
sttu).
I kdy trestn in byl zapoat i dokonn v cizin (kde se pop. takov skutek nepovauje podle cizho prva za delikt),
jetrestn, mlo-li k dokonen trestnho inu podle zmru pachatele dojt v tuzemsku 4 odst. 2 psm. b) i. f. (srov.
R 24/1971).
U trestnch in zleejcch v opomenut praxe soud kols. Mstem inu by zde mlo bt msto, kde mlo bt vykonno
to, k emu byl pachatel povinen (srov. R 2/1973). Nkdy je vak za msto spchn povaovno mimo tohoto msta i msto,
kde se v dob spchn inu pachatel zdroval (srov. R 2/1981). Ustanoven odstavce 2 4 dopad i na ppravu a pokus
(arg. jednn mlo nastat, ml-li tu nsledek nastat). U pokusu [21] je mstem inku msto, kde ml inek
nastat, a podobn je tomu i u ppravy [20]. inkem je i tzv. t nsledek (inek), kter podmiuje pouit
vy trestn sazby. U tzv. tranzitnch delikt je teba za msto inu povaovat vechna msta, kde se rozvjel kauzln prbh
mezi jednnm a inkem, i kdy v tchto mstech nedolo k vlastnmu jednn, ani jet k inku (nap. mstem inu jsou
vechna msta, ktermi byla dopravovna zsilka s omamnmi prostedky). V praxi bylo dve sporn, zda u astenstv [24]
je mstem inu jak msto, kde k organiztorstv, nvodu nebo pomoci dolo, tak tak msto trestnhoinu, ke ktermu tyto
formy smovaly. Ve smyslu 4 odst. 3 je teba za msto spchn astenstv povaovat jak msto spchn inu hlavnho
pachatele, ke ktermu astenstv smovalo, tak i msto jednn astnka, tedy msto, kde k uvedenm
formm trestn souinnosti dolo.
Cizinou se zde rozum ve, co se nachz mimo zem esk republiky. Jde tedy o tu st zemkoule, kter nepodlh
podle mezinrodnho prva suvernn moci esk republiky.
K pojmu trestn in srov. zejmna vklad k 13 a 111; dle u mladistvch k pojmu provinn srov. 6 ZSM.55
K pojmu jednn srov. vklad k 13 odst. 1 a k 112.
Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, m ve vztahu k 4 odst. 2 speciln
ustanoven 2 odst. 2 TOPO, podle nho se trestn in povauje za spchan na zem esk republiky, dopustila-li se
prvnick osoba jednn
a) zcela nebo zsti na zem esk republiky, i kdy poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem nastalo
nebo mlo nastat zcela nebo zsti v cizin, nebo
b) v cizin, pokud poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem nastalo i mlo, by i jen zsti, nastat na
zem esk republiky.

II. Leteck pirtstv

6: Sloit problematika se tk tzv. leteckho pirtstv ( 290, 291), kde podle mezinrodnch mluv, k nim jsme t
pistoupili (mluva o potlaen protiprvnho zmocnn se letadel, pijat dne 16. prosince 1970 v Haagu vyhl.
. 96/1974 Sb. a mluva o potlaovn protiprvnch in ohroujcch bezpenost civilnho letectv, pijat dne 23. z 1971
v Montrealu vyhl. . 16/1974 Sb.), je smluvn stt povinen uinit nezbytn opaten k uplatnn sv kompetence i tehdy,
kdy in je spchn proti letadlu imatrikulovanmu v tomto stt nebo na jeho palub, kdy letadlo, na jeho palub
byl trestn in spchn, s pedpokldanm pachatelem na palub pistane na jeho zem, kdy trestn in je spchn proti
letadlu pronajatmu bez posdky osob, kter m hlavn sdlo svho podniku nebo sv trval bydlit v jmenovanm stt,

nebo je spchn na palub takovho letadla. Tmito smlouvami nen vak dotena psobnost vykonvan podle
nrodnho trestnho prva.

III. Zjem chrnn trestnm zkonem

7: Zjmem chrnnm trestnm zkonem je objekt (pedmt ochrany) konkrtnho spchanho trestnho inu. Ble srov.
vklad k 13 odst. 1. Trestnm zkonem [110] se zde rozum pouze trestn zkonk, nebo zkon o soudnictv ve vcech
mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim neupravuj skutkov podstaty
dnch trestnch in.
Trestnost in spchanch v cizin upravuj 5 a 8.
K odst. 3:

I.

Spchn astenstv na zem esk republiky

8: Toto ustanoven vymezuje ppady, ve kterch je astenstv [24] spchno na zem esk republiky, a proto se
pakposuzuje podle zkona esk republiky (viz odst. 1).
astenstv je spchno na naem zem:
a) je-li tu spchn in pachatele [22], ke ktermu astenstv smovalo, piem msto spchn se posuzuje podle pravy
uveden v odstavci 2,
b) jednal-li tu alespo zsti astnk inu spchanho v cizin, tedy msto, kde dolo k astenstv ve form
organiztorstv, nvodu nebo pomoci.
Cizinou se tak zde rozum ve, co se nachz mimo zem esk republiky. Jde tedy o tu st zemkoule, kter
nepodlh podle mezinrodnho prva suvernn moci esk republiky.
K pojmu jednn srov. vklad k 13 odst. 1 a k 112.
Toto ustanoven se vzhledem k vslovnmu odkazu v 2 odst. 3 TOPO vztahuje i na astenstv prvnickch osob.

II. Dopady z hlediska zsady akcesority astenstv

9: Zatmco vymezen msta spchn astenstv v psm. a) navazuje na zsadu akcesority, kterou je zsadn astenstv
ve smyslu 24 odst. 1, 2 ovldno, vymezen msta spchn astenstv v psm. b) je projevem tzv. osamostatnn
astenstv a tedy naruenm zmnn zsady akcesority. Tato prava navazuje na 24 odst. 2 i. f. (
jestlie trestn zkon nestanov nco jinho). Toto osamostatnn jde tak daleko, e jednal-li astnk alespo zsti na
zem esk republiky, uije se na astenstv zkona esk republiky bez ohledu na to, zda je in pachatele
v cizintrestn (srov. odst. 4).
K odst. 4:
Posuzovn astnka jednajcho na zem esk republiky
10: Dojde-li soud nebo jin orgn inn v trestnm zen podle 4 odst. 3 k zvru, e astnk jednal, a to a ve form
konn i opomenut, na zem esk republiky, pak nen podstatn, zda je in pachatele v cizin trestn. By zkon v tomto
ustanoven neve jeho pouit jen na situaci, ve kter pachatel spchal in v cizin, vyplv to z obsahu tohoto ustanoven,
nebo pokud by pachatel spchal in na zem esk republiky, byl by cel in (vetn astenstv) spchn na zem
esk republiky [srov. 4 odst. 2, odst. 3 psm. a)] a pouilo by se zkona esk republiky. Ustanoven 4 odst. 4 tak
navazuje jen na 3 odst. 3 psm. b). Jde o dal naruen akcesority astenstv ve smyslu 24 odst. 1, 2 a o projev
jeho osamostatnn. Z povahy vci vak plyne, e hlavn pachatel se mus v cizin dopustit alespo pokusu inu, kter je
v esk republice trestn (viz nvta 24 odst. 1).
Toto ustanoven se naopak nebude vztahovat na ppad, kdy pachatel jednal na zem esk republiky, a u astnk
jednal zcela nebo zsti na zem esk republiky nebo v cizin, nebo pak je zde spchno nejen pachatelstv, ale
i astenstv podle 4 odst. 3 psm. a) a pouije se na n zkona esk republiky, piem otzka, zda je takov in
pachatele v cizin trestn, nem dn vznam (srov. R 24/1971).
Tato prava m vznam pedevm pro posuzovn astenstv na teroristickch trestnch inech spchanch v cizin (srov.
313). Vzhledem k tomu, e je vak formulovna obecn, uplatn se i u dalch trestnch in.
Toto ustanoven se vzhledem k vslovnmu odkazu v 2 odst. 3 TOPO vztahuje i na astenstv prvnickch osob.
Z judikatury:
R 77/1958 Skutenost, e jako lenov organizovan skupiny (spolen) jednaly osoby v cizin, nevyluuje okolnosti podmiujc pouit
vytrestn sazby, pokud zkon za takovou okolnost povauje to, e pachatel jednali jako lenov organizovan skupiny (spolen), jestlie
vsledek innosti uveden v zkon nastal alespo zsti v esk republice.
R 24/1971 I kdy trestn in byl zapoat i dokonn v cizin, kde se pop. takov skutek nepovauje za delikt, je trestn, mlo-li k
dokonentrestnho inu podle zmru pachatele dojt v tuzemsku [ 4 odst. 2 psm. b) TrZ].
R 2/1973 Pi uren msta spchn trestnho inu poruen zkaz v dob nouzovho stavu v devizovm hospodstv podle 247 TrZ je teba
vychzet z pedpis o devizovm hospodstv, kter stanov zkazy, jejich poruen zakld skutkovou podstatu tohoto trestnho inu.
R 24/1996 Evropsk mluva o vydvn (uveejnna pod . 549/1992 Sb.) stanov v l. 7 odst. 1, e dodan strana me odmtnout vydn
osoby dan pro trestn in, kter se povauje podle jejho prvnho du za spchan na jejm zem. Toto ustanoven umouje odmtnout
vydn, ale zrove takov odmtnut nestanov jako povinnost. Je potom vc dodan strany, zda monosti odmtnout vydn vyuije i nikoli. Na

tomto zvru neme nic mnit princip teritoriality zakotven v 4 odst. 1 TrZ, kter pouze vyjaduje, e psobnost trestnho zkona se vztahuje na
vechny trestn iny spchan na zem esk republiky. Pi rozhodovn v zen o vydn do ciziny soud posuzuje otzku, zda je vydn
ppustn ( 397 odst. 1 Tr) z hlediska splnn prvnch podmnek (srov. zejmna 392 a 393 Tr). Vlastn rozhodnut o povolen vydn do
ciziny je podle 399 odst. 1 Tr sveno sprvnmu orgnu ministru spravedlnosti, kter nen povinen povolit vydn do ciziny, i kdy bylo
pravomocn rozhodnuto soudem, e je ppustn ( 399 odst. 2 Tr). Toto rozdlen loh uvedench orgn je nutno chpat tak, e soud pouze
zjiuje, zda neexistuje prvn pekka vyluujc vydn, a pokud nikoli, je povinen rozhodnout, e vydn je ppustn. Vyut monosti odmtnout
vydn dan mezinrodn smlouvou pslu zcela ministru spravedlnosti v rmci rozhodnut o povolen vydn.

5
Zsada registrace
Podle zkona esk republiky se posuzuje t trestnost inu, kter byl spchn mimo zem esk republiky na
palub lodi nebo jinho plavidla, anebo letadla nebo jinho vzdunho dopravnho prostedku, kter jsou
registrovny v esk republice. Msto spchn takovho inu se posuzuje obdobn podle 4 odst. 2 a 3.

I.

Obecn k zsad registrace (vlajky)

1: Uzkonn
zsady
registrace
vyplynulo
z poteby
pizpsobit
ustanoven
psobnosti trestnho zkonamezinrodnm smlouvm, ktermi je esk republika vzna (srov. i 9).

o mstn

Toto ustanoven zakotvuje zsadu registrace (nkdy nazvan t jako zsada vlajky) jako zvltn zsadu
psobnostitrestnho zkona, kter vak m jinak v podstat stejn reim jako zsada teritoriality. U civilnch a obchodnch
lod a jinch plavidel se dve zastvala teorie tzv. plovoucho nebo ltajcho zem, kdy paluba se povaovala za esk
zem, jestlie lo byla na irm moi nebo letadlo nad irm moem. Zsada registrace (vlajky) je nap. uplatnna
v mezinrodnch mluvch o sthn leteckho pirtstv (srov. mluvu o potlaen protiprvnho zmocnn se letadel pijatou
dne 16. prosince 1970 v Haagu a vyhlenou pod . 96/1974 Sb.; dle mluvu o potlaovn protiprvnch in ohroujcch
bezpenost civilnho letectv pijatou dne 23. z 1971 v Montrealu a vyhlenou pod . 16/1974 Sb.).
Zsada registrace se po pijet zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, vztahuje
u trestnch in vymezench v 7 TOPO i na jednn prvnickch osob (srov. 1 odst. 2 TOPO), nebo tento zkon nem v
tomto smru speciln ustanoven.

II. Vymezen zsady registrace

2: Zsada vlajky, resp. registrace, znamen, e podle naeho zkona se posuzuje trestnost inu, kter byl spchn mimo
zem esk republiky na palub lodi nebo jinho plavidla, anebo letadla nebo jinho vzdunho dopravnho prostedku,
kter jsou registrovny v esk republice, bez ohledu na to, zda se nap. lo v t dob nachzela v mezinrodnch vodch
i ve vodch pobench (teritorilnch). Trestn jurisdikce esk republiky je zde odvozena od registrace lodi nebo jinho
plavidla, letadla nebo jinho vzdunho dopravnho prostedku, kter pak nesou jej vlajku.
Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu [2, 3].
Pokud jde o msto spchn trestnho inu pachatelem nebo astnkem, pouije se obdobn 4 odst. 2, 3.

6
Zsada personality
Podle zkona esk republiky se posuzuje i trestnost inu, kter v cizin spchal oban esk republiky nebo
osoba bez sttn pslunosti, kter m na jejm zem povolen trval pobyt.

I.

Obecn k zsad personality

1: V tomto ustanoven, upravujcm mstn psobnost, je vyjdena zsada personality (princip nacionln), pesnji aktivn
zsada personality (k pasivn zsad personality neboli k zsad ochrany obana srov. 7 odst. 2 a vklad k tomuto
ustanoven). Vztahuje se nejen na tento trestn zkonk a zkon . 218/2003 Sb., o soudnictv ve vcech mldee [110], ale

s innost od 1. ledna 2010

hmotnprvn trestn ustanoven.

i na

dve

vydan

zkony,

jako

i na

budouc

zkony

obsahujc

Zsada personality navazuje na sttn suverenitu uplatovanou vi sttnm obanm a osobm bez sttn pslunosti,
kter maj na zem sttu povolen trval pobyt. Zrove prostednictvm tto zsady se uplatuje mstn
psobnosttrestnho zkonku mimo zempisn hranice esk republiky.
Aktivn personalitu je teba odliovat od osobn psobnosti, pro kterou je rozhodujc osobn status pachatele, a to bez
ohledu na msto spchn deliktu (ble srov. obecn vklad k psobnosti asov, mstn, osobn a vcn ped 1).
Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, m ve vztahu k 6 TrZ speciln
ustanoven 3 TOPO, podle nho se podle zkona esk republiky posuzuje tak trestnost inu, pokud jej v cizin
spchala prvnick osoba majc sdlo v esk republice.

II. Vymezen zsady personality

2: Podle tto zsady se psobnost zkona esk republiky vztahuje na trestn iny oban esk republiky nebo osob bez
sttn pslunosti, kter maj na zem na republiky povolen trval pobyt, a byly spchny kdekoli v cizin.
Podle 33 zkona . 276/2003 Sb., o Antarktid a o zmn nkterch zkon, se na esk osoby v Antarktid vztahuj
ustanoven zkon a dalch prvnch pedpis esk republiky stejn jako na jejm sttnm zem, nestanov-li tento nebo
jin zkon i mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, jinak.
Tak aktivn zsada personality plyne ze sttn suverenity. Pkazy a zkazy obsaen v trestnm prvu hmotnm jsou tak
dleit, e je mus tyto osoby zachovvat i v cizin.
Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu [2, 3].
Jestlie esk orgny pevezmou od orgn cizho sttu trestn sthn obana esk republiky pro trestn in spchan
v cizin, posuzuje se trestnost tohoto inu podle eskho zkona ( 6). Jestlie vak zavinn obvinnho spovalo
v poruen pravidel provozu na pozemnch komunikacch, nen mon na vc aplikovat pravidla provozu na pozemnch
komunikacch platn na zem esk republiky, ale je teba aplikovat pravidla provozu na pozemnch komunikacch platn
na zem toho sttu, kde byl trestn in spchn (srov. R 29/1981). Obvinn oban esk republiky, idi motorovho
vozidla, se neme zbavit trestn odpovdnosti tm, e tato pravidla neznal, protoe ped cestou je povinen se s tmito
pravidly seznmit (srov. R 47/1987-I.).
Cizinou se zde rozum ve, co se nachz mimo zem esk republiky. Jde tedy o tu st zemkoule, kter nepodlh
podle mezinrodnho prva suvernn moci esk republiky. Pokud jde o Antarktidu, srov. Smlouvu o Antarktid, sjednanou
ve Washingtonu dne 1. prosince 1959 a Protokol o ochran ivotnho prosted ke Smlouv o Antarktid ze dne 4. jna 1991
(sdl. . 42/2005 Sb. m. s.).
Pro posouzen trestnosti inu podle eskho trestnho prva, pokud jde o pachatele v tomto ustanoven naznaenho,
jenerozhodn, zda in je trestn t podle prva platnho na zem sttu, kde in byl spchn. Je vak teba k tomu
pihlet v rmci hodnocen povahy a zvanosti inu a protiprvnosti inu (srov. i 12 odst. 1, 2). Pitom je teba posuzovat,
zda dvod beztrestnosti spov na mstnch zvltnostech, kter je teba respektovat pi hodnocen spoleensk kodlivosti
(nap. pohlavn styk s dvkou ve vku trncti let ve stt, kde vk pro satek je vzhledem k fyzick vysplosti en podstatn
ni), anebo na jin spoleensk a hospodsk soustav i na jinm een uritch spoleenskch vztah (nap. jin
podmnky pro dovolen peruen thotenstv), i na zsadch, kter jsou v rozporu s demokratickmi zsadami spolenosti
(nap. beztrestnost rasovch tok ve stt, kde je uplatovn apartheid i rasov segregace).

III. Oban esk republiky

3: Pi een otzky, zda pachatel je obanem esk republiky, je teba se pedevm zabvat tmito prvnmi pedpisy:
a) zkon . 236/1920 Sb., kterm se dopluj a mn dosavadn ustanoven o nabvn a pozbvn sttnho obanstv
a prva domovskho v republice eskoslovensk [zruen zk. . 194/1949 Sb. srov. psm. d)],
b) zkon . 152/1926 Sb., o udlen sttnho obanstv eskoslovenskho nkterm osobm,
c) zkon . 60/1930 Sb., jm se provd mluva ze dne 16. ervence 1928 mezi eskoslovenskem a Spojenmi stty
Severoamerickmi o naturalizaci (tento zkon pozbyl innosti dnem 20. srpna 1997, kdy bylo sjednno ukonen platnosti
mluvy o naturalizaci mezi eskoslovenskem a Spojenmi stty americkmi vyhlen pod . 169/1929 Sb. srov. sdlen
. 229/1997 Sb.),
d) zkon . 194/1949 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho obanstv, ve znn zkona . 72/1958 Sb., . 165/1968 Sb.,
. 39/1969 Sb. a . 88/1990 Sb.,
e) dekret . 33/1945 Sb., o prav eskoslovenskho sttnho obanstv osob nrodnosti nmeck a maarsk, ve znn
na. . 116/1949 Sb. [zruen zk. . 194/1949 Sb. viz psm. d)],
f) nazen . 61/1945 Sb. a nazen . 21/1946 Sb., o opci podle smlouvy mezi SR a SSSR o Zakarpatsk Ukrajin ze dne
29. ervna 1945 (. 186/1946 Sb.),
g) zkon . 74/1946 Sb., o udlen sttnho obanstv krajanm, vracejcm se do vlasti, ve znn na. . 116/1949 Sb.,
h) zkon . 179/1946 Sb., o udlen sttnho obanstv krajanm z Maarska,

i) zkon . 245/1948 Sb., o sttnm obanstv osob maarsk nrodnosti [zruen zkonem . 194/1949 Sb. srov. psm. d)],
j) nazen . 252/1949 Sb., o vrcen eskoslovenskho sttnho obanstv osobm nmeckho pvodu,
k) zkon . 34/1953 Sb., jm nkter osoby nabvaj eskoslovenskho sttnho obanstv,
l) vyhlka . 72/1962 Sb., o mluv o sttnm obanstv vdanch en,
m) zkon . 165/1968 Sb., o nabvn a pozbvn eskoslovenskho sttnho obanstv, ve znn zk. . 88/1990 Sb.
[zruen zk. . 40/1993 Sb. srov. psm. o)],
n) zkon . 39/1969 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho obanstv esk socialistick republiky, ve znn zk. opaten
. 124/1969 Sb., zk. . 146/1971 Sb. a . 92/1990 Sb. [zruen zk. . 40/1993 Sb. srov. psm. o)],
o) zkon . 40/1993 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho obanstv esk republiky, ve znn zk. . 272/1993 Sb.,
. 140/1995 Sb., . 139/1996 Sb., . 194/1999 Sb., . 320/2002 Sb., . 357/2003 Sb., . 413/2005 Sb.a . 124/2008 Sb.
Pachatel, kter m dvoj sttn obanstv (mimo obanstv esk republiky jet dal sttn obanstv jinho sttu), je
z hlediska trestnho zkona posuzovn stejn jako osoba, kter m jen obanstv esk republiky.

IV. Osoba bez sttn pslunosti, kter m na naem zem trval pobyt
4: Osobou bez sttn pslunosti, kter m na zem esk republiky povolen trval pobyt, se rozum osoba, kter nem
dn sttn obanstv, tj. ani obanstv esk republiky, ani jinho sttu, a m na zem esk republiky povolen trval
pobyt podle zvltnch pedpis. Takovm zvltnm pedpisem je zejmna zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na
zem esk republiky a o zmn nkterch zkon (srov. zejmna 65 a nsl.). Dle srov. zkon . 325/1999 Sb., o azylu.
V ppad, e by pachatel nabyl obanstv esk republiky a po spchn trestnho inu, posuzovala by se trestnost jeho
inu z hledisek uvedench v 8 o subsidirn zsad univerzality.
Z judikatury:
R 29/1981 Jestlie esk orgny pevezmou od orgn cizho sttu trestn sthn obana esk republiky pro trestn in spchan v cizin,
posuzuje se trestnost tohoto inu podle zkona esk republiky ( 6 TrZ). Pokud vak zavinn obvinnho spov v poruen pravidel provozu na
pozemnch komunikacch, nelze na vc aplikovat pravidla provozu na pozemnch komunikacch platn na zem esk republiky, ale je teba
aplikovat pravidla provozu na pozemnch komunikacch platn na zem toho sttu, kde byl spchan trestn in.
R 47/1987-I. Pi zkoumn zavinn dopravn nehody, jej astnk byl oban esk republiky v cizin, se pouij pravidla silninho provozu toho
sttu, kde byl spchn trestn in. Obvinn oban esk republiky, idi motorovho vozidla, se neme zbavit trestn odpovdnosti tm, e tato
pravidla neznal, nebo ped cestou je povinen se s tmito pravidly seznmit.
R 47/2011-I. Skutkov podstata trestnho inu poruen chrnnch prmyslovch prv podle 269 TrZ nen blanketovou (blanketn) skutkovou
podstatou, nbr skutkovou podstatou s normativnmi znaky (chrnn vynlez, prmyslov vzor, uitn vzor nebo chrnn topografie
polovodiovho vrobku). Normativnm znakem skutkov podstaty se rozum znak skutkov podstaty trestnho inu vyjden prvnm pojmem,
vztahem i institutem pevzatm z jinho prvnho odvtv, ani by se pslun ustanoven trestnho zkona mimotrestn normy tento znak
obsahujc odkazem i blanketem dovolvalo.
II. Psobnost eskho zkona me bt zaloena i v ppadech, ve kterch je obsaen mezinrodn (ciz) prvek, kter me zainteresovat
i ciztrestn, ale i mimotrestn prvn pravu. Aplikace cizho mimotrestnho prva pi een otzky trestn odpovdnosti pichz v vahu zejmna
pi vkladu tzv. normativnch znak skutkovch podstat trestnch in a pi posuzovn protiprvnosti inu. Jestlie in naplujc znaky skutkov
podstaty trestnho inu obsahuje ciz prvek, kter je teba podadit prv pod normativn znak, lze pi jeho vkladu pout ciz mimotrestn prvo za
pedpokladu, e esk trestn prvo chrn takov prvn pojem, instituci nebo vztah, vyjden v posuzovanm normativnm znaku. Jde o otzku
tzv. vcn (pedmtn) psobnosti trestnho zkona, tj. dosahu jeho skutkovch podstat. Normativn znaky vyjadujc osobn a soukrom prva,
zjmy nebo instituty, kter jsou uznvny vude a nejen na zem, kde psob prvo, kter je zaloilo, mohou a mus bt posuzovny podle cizho
prva, jestlie si to vyaduje vyskytujc se ciz prvek. Naproti tomu normativn znaky vyjadujc pojmy a instituce veejnoprvn povahy (orgn
sttn sprvy, orgn veejn moci, veejn initel, edn osoba atd.) zpravidla nemohou bt posuzovny podle cizho prva, nebo trestn zkon ciz
zjmy tohoto druhu obvykle nechrn, a pokud je chce chrnit, je teba, aby to bylo v pslun norm nleit vyjdeno.
Znakem kadho trestnho inu je i protiprvnost, kter se zpravidla dovozuje z celho prvnho du a obyejn se vzhledem k sekundrn
povaze trestnho prva opr o prvn normy nachzejc se mimo trestn zkon, a proto se v konkrtnm ppad dovozuje pedevm
z mimotrestnch prvnch pedpis (nap. pedpis upravujcch dopravn provoz srov. R 29/1981, zdravotnickch pedpis, pedpis
o bezpenosti prce). Psobnost tchto pedpis je a na vjimky omezena na zem sttu, kter je vydal. Jestlie byl in spchn na zem cizho
sttu a byl jm poruen pedpis tohoto druhu, protiprvnost inu pokud na nj dopad tzv. vcn i mstn psobnost eskho trestnho zkona
nelze posuzovat podle eskho prva, ale vdy je nutno uplatnit prvo sttu, na jeho zem byl in spchn.
III. Podle zsady aktivn personality upraven v 6 TrZ se psobnost trestnch zkon vztahuje na obany esk republiky nebo osoby bez sttn
pslunosti, kter maj na jejm zem povolen trval pobyt. K tomu, aby byl esk trestn zkon uplatnn, posta, e na in spchan v cizin
(nkterm cizm stt), dopad urit ustanoven naeho trestnho zkona, podle nho se pak posuzuje trestnost tohoto inu spchanho v cizin.
Z hlediska uplatnn zsady aktivn personality u trestnho inu poruen chrnnch prmyslovch prv podle 269 TrZ tedy postauje obecn
trestnost neoprvnnho zsahu do prv k chrnnmu vynlezu, prmyslovmu vzoru, uitnm vzoru nebo topografii polovodiovho vrobku v
esk republice a nevyaduje se, aby jednn pachatele spchan v cizin, kde naplnilo vechny znaky skutkov podstaty trestnhoinu podle
eskho trestnho zkona, zrove naplnilo tyto znaky i na zem esk republiky.

7
Zsada ochrany a zsada univerzality
(1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost muen a jinho nelidskho a krutho zachzen ( 149),
padln a pozmnn penz ( 233), udvn padlanch a pozmnnch penz ( 235), vroby a dren
padlatelskho nin ( 236), neoprvnn vroby penz ( 237), rozvracen republiky ( 310), teroristickho toku
( 311), teroru ( 312), sabote ( 314), vyzvdastv ( 316), nsil proti orgnu veejn moci ( 323), nsil proti
edn osob ( 325), padln a pozmnn veejn listiny ( 348), asti na organizovan zloineck skupin podle
361 odst. 2, 3, genocidia ( 400), toku proti lidskosti ( 401), apartheidu a diskriminace skupiny lid ( 402),
ppravy ton vlky ( 406), pouit zakzanho bojovho prostedku a nedovolenho veden boje ( 411), vlen
krutosti ( 412), perzekuce obyvatelstva ( 413), plenn v prostoru vlench operac ( 414), zneuit mezinrodn
uznvanch a sttnch znak ( 415), zneuit vlajky a pm ( 416) a ublen parlamenti ( 417) i tehdy, spchalli takov trestn in v cizin ciz sttn pslunk nebo osoba bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk
republiky povolen trval pobyt.
(2) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu, kter byl spchn v cizin proti obanu esk
republiky nebo proti osob bez sttn pslunosti, kter m na zem esk republiky povolen trval pobyt, jestlie
je in v mst spchn inu trestn nebo jestlie msto spchn inu nepodlh dn trestnpravomoci.

Obecn k zsadm ochrany a univerzality

1: V tomto ustanoven, je je jednm z ustanoven upravujcch mstn psobnost, je v odstavci 1 vyjdena jednakzsada
ochrany sttu (princip reln), zajiujc sthn trestnch in smujcch proti dleitm zjmm esk republiky,
a jednak zsada univerzality, zajiujc v zjmu mezinrodn spoluprce postih na zklad mezinrodnch smluv. Nebude-li
mt pozdj zkon v tomto smru ustanoven zvltn, bude se toto ustanoven vztahovat t na zde uveden trestn iny
i po jejich eventuln novelizaci.
Vet trestnch in uveden v tomto ustanoven je taxativn.
Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, m ve vztahu k 7 odst. 1 speciln
ustanoven 4 odst. 1 TOPO, podle nho se podle zkona esk republiky posuzuje trestnost inu padln a pozmnn
penz ( 233), udvn padlanch a pozmnnch penz ( 235), vroby a dren padlatelskho nin ( 236 TrZ),
neoprvnn vroby penz ( 237), teroristickho toku ( 311) i tehdy, spchala-li takov trestn in v cizin prvnick
osoba, kter nem sdlo v esk republice.
V odstavci 2 je pamatovno na ochranu naich oban nebo osob bez sttn pslunosti, kter maj na zem esk
republiky trval pobyt, ped trestnmi iny spchanmi proti nim v cizin (pasivn princip personality, nkdy vyjadovan
i jako zsada ochrany obana a obyvatele, co odvoduje jej zaazen do 7).
K odst. 1:

I.

Zsada ochrany

2: Princip reln, zde vyjden jako zsada ochrany sttu, znamen poadavek sthat trestn iny, kter smuj proti
dleitm zjmm sttu, proti zjmm na ochranu sttnch orgn a jejich innosti, jako i proti dalm zvl chrnnm
zjmm, a to bez ohledu na msto spchn inu a na osobu pachatele. Stty a jejich trestn prvo toti zsadn nechrn
zjmy (prvn statky) cizch stt, a proto se v kontinentlnm prvnm systmu povauje za oprvnn, aby si stt stanovil
trestnprvn ochranu ve vztahu k vybranm dleitm zjmm (prvnm statkm) tm zpsobem, e
u uritch trestnch in proti vlastnmu sttu a jeho orgnm stanov trestnprvn postih i pro ppad, e je v cizin spch
ciz sttn pslunk nebo osoba bez sttn pslunosti. Zsada ochrany sttu se v tomto ustanoven tk jentrestnch in
proti republice, tedy rozvracen republiky ( 310), sabote ( 314) a vyzvdastv ( 316), a dle trestnchin proti
orgnm sttu, resp. jeho ednm osobm a jejich innosti ve vydvn veejnch listin, tj. nsil proti orgnu veejn moci
( 323), nsil proti edn osob ( 325) a padln a pozmnn veejn listiny ( 348), kter se vztahuj jen na esk stt
a esk orgny. Nelze je proto pout na obdobn toky proti cizm zjmm.

II. Zsada univerzality

3: U ostatnch trestnch in jde o zsadu univerzality, kter znamen, e stt v zjmu mezinrodn spoluprce a na
zklad mezinrodnch smluv sth urit trestn iny, a to bez ohledu na msto inu a osobu pachatele. Proto sth
tytotrestn iny i v ppad, kdy je spch v cizin ciz sttn pslunk nebo osoba bez sttn pslunosti, kter nem na
zem esk republiky povolen trval pobyt.
Toto ustanoven je provedenm mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna, zejmna to jsou mluvy vyhlen
pod . 36/1988 Sb., Mezinrodn mluva proti bran rukojm (bran rukojm 174), pod . 15/1932 Sb., o potrn
penzokazectv, a . 216/1935 Sb., o dalch ratifikacch a pstupech k Mezinrodn mluv o potrn penzokazectv
(padln a pozmnn penz a neoprvnn vroba penz 233, 235 a 237), pod . 32/1955 Sb., mluva

o zabrnn a trestn zloinu genocidia, a pod . 84/2009 Sb. m. s., o sjednn mskho statutu
Mezinrodnho trestnho soudu (genocidium 400, tok proti lidskosti 401), pod . 116/1976 Sb., Mezinrodn mluva
o potlaen a trestn zloinu apartheidu (apartheidu a diskriminace skupiny lid 402), enevsk humanitrn mluvy
z roku 1949 . 65/1954 Sb. (na ochranu obt vlky 411 a 417), mluva proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu i
poniujcmu zachzen nebo trestn . 143/1988 Sb. (muen a jin nelidsk a krut zachzen 149), dle
mezinrodn mluvy ohledn terorismu zejmna pod . 552/1992 Sb., Evropsk mluva o potlaovn terorismu,
. 80/2001 Sb. m. s., Mezinrodn mluva o potlaovn teroristickch bombovch tok, . 18/2006 Sb. m. s., Mezinrodn
mluva o potlaovn financovn terorismu, a . 57/2007 Sb. m. s., Mezinrodn mluva o potlaovn in jadernho
terorismu (teroristick tok a teror 311 a 312) apod.
K pojmu trestn in srov. zejmna vklad k 13 a 111; dle u mladistvch k pojmu provinn srov. 6 ZSM.56

III. Spchn inu cizincem v cizin

4: Cizm sttnm pslunkem se tu rozum osoba majc pouze jinou sttn pslunost ne eskou (k pojmu oban esk
republiky srov. marg. . 3 k 6).
Osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky trval pobyt, se rozum osoba, kter nem dn
sttn obanstv, tj. ani obanstv esk republiky, ani jinho sttu, a nem na zem esk republiky povolen trval pobyt
podle zvltnch prvnch pedpis (zpravidla bude mt trval pobyt v cizin).
Cizinou se zde rozum ve, co se nachz mimo zem esk republiky. Jde tedy o tu st zemkoule, kter nepodlh
podle mezinrodnho prva suvernn moci esk republiky.
K odst. 2:
Ochrana vlastnch oban a osob s trvalm pobytem v esk republice
5: Toto ustanoven poskytuje ochranu obanm esk republiky a osobm bez sttn pslunosti, kter maj na zem
esk republiky trval pobyt, pokud:
a) proti nim byl spchn v cizin trestn in,
b) in je v mst spchn inu trestn nebo msto spchn inu nepodlh dn trestn pravomoci.
Jde o uzkonn pasivn zsady personality, kter se nkdy nazv i zsadou ochrany obana a obyvatele (srov. i nzev
7) a je spov v tom, e se podle zkona esk republiky posuzuje trestnost inu, kter byl v cizin spchn cizincem
proti naemu obanu nebo obyvateli bez sttn pslunosti, kter m na zem na republiky povolen trval pobyt. Pitom
vak mus bt respektovno ciz trestn prvo, nebo mus jt o in, kter je v mst jeho spchn trestn, anebo jde o msto
spchn, kter nepodlh dn trestn pravomoci (nap. Antarktida).
Trestnm inem je jakkoli trestn in podle trestnho zkonku. Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro
urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro tento trestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy
vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu [2, 3].
in spchan v cizin mus bt tedy bu oboustrann trestn (mus bt trestn v mst spchn, pokud je nad nm
vykonvna nkterm sttem trestn pravomoc, ale samozejm i v esk republice, jinak by nemohl bt posouzen podle
eskho trestnho zkonku), anebo mus bt trestn alespo v esk republice, pokud nepodlh msto spchn inu
dn trestn pravomoci (in je spchn na irm moi na plavidle, kter nen registrovno v dnm stt, nebo je spchn
v oblasti severnho plu na ledov pokrvce Severnho ledovho ocenu atd.).

8
Subsidirn zsada univerzality
(1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu spchanho v cizin cizm sttnm pslunkem nebo
osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt, i tehdy,
a) je-li in trestn i podle zkona innho na zem, kde byl spchn, a
b) jestlie pachatel byl dopaden na zem esk republiky a nebyl vydn nebo pedn k trestnmu sthn cizmu
sttu nebo jinmu subjektu k trestnmu sthn oprvnnmu.
(2) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu spchanho v cizin cizm sttnm pslunkem nebo
osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt, tak tehdy, byl-li in
spchn ve prospch prvnick osoby, kter m na zem esk republiky sdlo nebo organizan sloku.

(3) Pachateli vak nelze uloit trest psnj, ne jak stanov zkon sttu, na jeho zem byl trestn in spchn.
Obecn k subsidirn zsad univerzality
1: Ustanoven 8 se tk mstn psobnosti trestnho zkona a vyjaduje tzv. subsidirn zsadu univerzality, je zle
v tom, e za uritch, pesn stanovench podmnek se podle naeho trestnho prva hmotnho posuzuj
vechnytrestn iny spchan v cizin cizm sttnm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem
esk republiky povolen trval pobyt.
Toto ustanoven se vztahuje nejen na tento trestn zkonk, ale i na dve i pozdji vydan zkony, kter obsahuj
ustanoven trestnho prva hmotnho, pokud jsou dosud v innosti (srov. zk. . 218/2003 Sb., o soudnictv ve vcech
mldee), jako i na zkony budouc, pokud nebudou mt v tomto smru ustanoven zvltn.
V obou odstavcch 1 a 2 rozumme:

trestnost inu monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tento trestnin uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin
i o trestu [2, 3];

cizm sttnm pslunkem osobu majc pouze jinou sttn pslunost ne eskou (k pojmu oban esk
republiky srov. marg. . 3 k 6);

osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky trval pobyt, osobu, kter nem dn
sttn obanstv, tj. ani obanstv esk republiky, ani jinho sttu, a nem na zem esk republiky povolen
trval pobyt podle zvltnch prvnch pedpis (zpravidla bude mt trval pobyt v cizin).

cizinou ve, co se nachz mimo zem esk republiky. Jde tedy o tu st zemkoule, kter nepodlh podle
mezinrodnho prva suvernn moci esk republiky.

Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, m ve vztahu k 8 odst. 2 speciln
ustanoven 4 odst. 2 TOPO, podle nho se podle zkona esk republiky posuzuje trestnost inu spchanho v cizin
prvnickou osobou, kter nem sdlo v esk republice, t tehdy, byl-li in spchn ve prospch prvnick osoby, kter m
na zem esk republiky sdlo. Na rozdl od ustanoven 8 odst. 2 se tedy nevztahuje na spchan in ve prospch
prvnick osoby, kter m na zem esk republiky jen organizan sloku (jde tedy o u pravu, je zakld nerovnost
ve vztahu k inm spchanm fyzickou osobou-cizincem v cizin).
K odst. 1:

I.

Vymezen subsidirn zsady univerzality

2: Podmnkami, kter mus bt vechny zrove splnny, aby bylo mono kterkoli trestn in spchan v cizin cizm
sttnm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen trval pobyt,
posoudit podle eskho trestnho prva hmotnho, jsou:
a) in mus bt trestn jak podle naeho trestnho zkona (srov. TR NS 67/2010-T 1298.) [110], tak i podle zkona innho
na zem, kde byl spchn (podmnka oboustrann trestnosti),
b) pachatel byl dopaden na zem esk republiky, tj. esk orgny inn v trestnm zen maj faktickou monost
postupovat proti pachateli podle naich prvnch pedpis a na naem zem,
c) pachatel nebyl vydn nebo pedn k trestnmu sthn cizmu sttu (zpravidla pjde o stt, na jeho zem byl in
spchn);
po
novele trestnho du proveden
zkonem
. 539/2004 Sb. zaal trestn d rozliovat
vydn
k trestnmusthn cizmu sttu, jm se rozum vydn do ciziny, kter se vztahuje na kterkoli stt (srov. 391 a 402 Tr),
a pedn k trestnmu sthn cizmu sttu, jm se rozum pedvn osob mezi lenskmi stty Evropsk unie na zklad
evropskho zatkacho rozkazu ( 403 a 422 Tr); k vydn nedojde, jestlie nap. ciz stt o vydn nepodal ( 391 Tr)
nebo krajsk soud i ke stnosti vrchn soud ( 397 Tr), pop. Nejvy soud esk republiky (po pedloen mu vci
ministrem spravedlnosti) rozhodl, e vydn je neppustn ( 397 odst. 3, 4 Tr), nebo ministr spravedlnosti vydn do
ciziny nepovolil ( 399 Tr), pop. je-li tomu na pekku okolnost uveden v pslun vyhlen mezinrodn smlouv,
kterou je esk republika vzna ( 375 Tr); k pedn nedojde, nebyl-li sttnmu zastupitelstv v esk republice doruen
evropsk zatkac rozkaz ( 408 Tr), anebo pslun krajsk soud nebo vrchn soud (ke stnosti) rozhodl, e vydan
osoba pedna nebude, resp. o zamtnut pedn ( 411 Tr). Dal omezen pro trestnost inu v tomto ppad vyplv z
odstavce 3 8.

II. Vydvn (extradice)

3: Vydvnm (extradic) rozumme opaten sttu, jm stt vyd pachatele, kter je na jeho zem, cizmu sttu
ktrestnmu sthn, k vkonu trestu nebo ochrannho opaten spojenho s odntm svobody (srov. l. 25 Evropsk mluvy o
vydvn sdlen . 549/1992 Sb.). Vydvn pachatel je upraveno trestnm prvem vnitrosttnm a mezinrodnm
prvem veejnm. Trestn zkon m ustanoven o vydvn pouze v 10 (viz vklad k tomuto ustanoven). Dal
hmotnprvn ustanoven je mono vyvodit z 392 a 393 Tr. Trestn d pak obsahuje ustanoven procesnprvn
v 375 a nsl. Tr. Podrobnj prava je obsaena v mezinrodnch dvoustrannch smlouvch, ve vcestrannch
mezinrodnch mluvch tkajcch se boje proti nkterm formm trestn innosti i v mezinrodnm prvu obyejovm.

III. Extradin smlouvy

4: Vydvn do ciziny k trestnmu sthn je upraveno pedevm dvoustrannmi mezinrodnmi smlouvami, jimi je esk
republika vzna (srov. l. 5 odst. 2 stavnho zkona . 4/1993 Sb., o opatench souvisejcch se znikem esk
a Slovensk Federativn Republiky), zejmna s tmito stty (vdy je uveden souasn oficiln nzev sttu a v zvorce
pvodn nzev z doby, kdy byla smlouva uzavena):

Islmsk stt Afghnistn [Afghnsk demokratick republika] (. 44/1983 Sb.),

Albnsk republika [Albnsk lidov socialistick republika] (. 97/1960 Sb.),

Alrsk demokratick lidov republika (. 17/1984 Sb.),

Australsk svaz (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska
. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb.,
. 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965,
12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Bahamsk ostrovy viz Spoleenstv bahamskch ostrov,

Belgick krlovstv (. 79/1928 Sb.),

Blorusk republika [Svaz sovtskch socialistickch republik] (. 95/1983 Sb.),

Bulharsk republika [Bulharsk lidov republika] (. 3/1978 Sb.),

Dnsk krlovstv (. 34/1932 Sb.),

Francouzsk republika (. 11/1931 Sb.),

Chorvatsk republika (aplikuje smlouvu vyhl. pod . 207/1964 Sb. uzavenou se Socialistickou federativn
republikou Jugoslvie, i kdy se nepovauje za nstupnick stt),

Indick republika (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska
. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb.,
. 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965,
12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Italsk republika (. 128/1926 Sb., . 172/1948 Sb., . 508/1990 Sb.),

Jemensk lidov demokratick republika (. 76/1990 Sb.),

Kanada (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska . 211/1926 Sb.;
platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb., . 56/1929 Sb.,
. 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965, 12. 6. 1965
a 8. 10. 1970),

Kesk republika (reg. v stce 14/1970 Sb.),

Korejsk lidov demokratick republika (. 93/1989 Sb.),

Kubnsk republika (. 80/1981 Sb.),

Kypersk republika (. 96/1983 Sb.),

Lucembursk velkovvodstv (. 104/1936 Sb.),

Maarsk republika [Maarsk lidov republika] (. 91/1962 Sb., . 63/1990 Sb.),

Monack knectv (. 222/1936 Sb.),

Mongolsko [Mongolsk lidov republika] (. 106/1978 Sb.),

Nizozemsk krlovstv (. 65/1932 Sb.),

Nov Zland (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska
. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb.,
. 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965,
12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Polsk republika [Polsk lidov republika] (. 42/1989 Sb.),

Portugalsk republika (. 24/1931 Sb.),

Rakousk republika (smlouva o vydvn, vyhl. pod . 87/1985 Sb., a smlouva o prvn pomoci
v trestnchvcech, vyhl. pod . 90/1985 Sb., s dodatky k evropskm mluvm vyhl. pod . 2 a 3/1996 Sb.),

Republika Bosna a Hercegovina (pipout se aplikace smlouvy vyhl. pod . 207/1964 Sb. uzaven se
Socialistickou federativn republikou Jugoslvie, dle . 473/1990 Sb.),

Republika Moldova (aplikuje se smlouva uzaven s bv. SSSR vyhl. pod . 95/1983 Sb.),

Rumunsk republika [Rumunsk socialistick republika] (. 31/1959 Sb.),

Rusk federace [Svaz sovtskch socialistickch republik] (. 95/1983 Sb.); smlouvu uzavenou s bv. SSSR
vslovn odmtly aplikovat Estonsk republika, Litevsk republika a Lotysk republika,

eck republika (. 102/1983 Sb.),

Slovensk republika (. 209/1993 Sb.),

Slovinsko (aplikuje smlouvu vyhl. pod . 207/1964 Sb. uzavenou se Socialistickou federativn republikou
Jugoslvie, i kdy se nepovauje za nstupnick stt),

Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska (. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal
zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb., . 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb.,
a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965, 12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Spojen stty americk (. 48/1926 Sb., . 185/1935 Sb.),

Spoleenstv bahamskch ostrov (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho
Irska . 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na Spoleenstv bahamskch ostrov pod . 39/2005 Sb.
m. s.),

Srbsko a ern Hora [Socialistick federativn republika Jugoslvie] (. 207/1964 Sb., . 473/1990 Sb.),

Svazijsk krlovstv (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska
. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb.,
. 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965,
12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Syrsk arabsk republika (. 8/1986 Sb.),

panlsk krlovstv [panlsk republika] (. 20/1931 Sb.),

Tunisk republika (. 40/1981 Sb.),

Tureck republika (. 76/1933 Sb.),

Ugandsk republika (plat smlouva uzaven se Spojenm krlovstvm Velk Britnie a Severnho Irska
. 211/1926 Sb.; platnost smlouvy byla rozena na dal zem pod . 22/1928 Sb., . 73/1928 Sb.,
. 56/1929 Sb., . 166/1932 Sb., . 212/1934 Sb., . 25/1935 Sb., a dle vmnou nt ze dne 14. 1. 1965,
12. 6. 1965 a 8. 10. 1970),

Ukrajinsk republika [Svaz sovtskch socialistickch republik] (. 95/1983 Sb.),

Vietnamsk socialistick republika (. 98/1984 Sb.).

Mimo toho je vydn do ciziny k trestnmu sthn upraveno i v nkterch mezinrodnch mnohostrannch mluvch, jimi je
esk republika vzna (srov. l. 5 odst. 2 stavnho zkona . 4/1993 Sb., o opatench souvisejcch se znikem esk
a Slovensk Federativn Republiky), jde zejmna:
a) o Evropskou mluvu o vydvn (. 549/1992 Sb.), jejmi astnky jsou mimo naeho sttu Rakousko, Kypr, Dnsko,
Finsko, Francie, Spolkov republika Nmecko, ecko, Island, Irsko, Itlie, Lichtentejnsko, Lucembursko, Nizozemsko,
Norsko, Portugalsko, panlsko, vdsko, vcarsko, Turecko, Velk Britnie, Izrael, Maarsko a Polsko (Dodatkov
protokol k vydvn: Kypr, Dnsko, Island, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, panlsko, vdsko, vcarsko; podpis
ecko, Maarsko, Lucembursko a Polsko; Druh dodatkov protokol: Rakousko, Kypr, Dnsko, Finsko, SRN, Island, Itlie,
Norsko, Portugalsko, panlsko, vdsko, vcarsko, Turecko, Nizozemsko; podpis ecko, Maarsko, Polsko, Velk
Britnie), kter se ohledn tchto stt pouv i v ppad, e mme s tmto sttem zvltn smlouvu dvoustrannou, dle
nap.:
b) o mluvu o omamnch ltkch (. 47/1965 Sb.),
c) o mluvu o potlaen protiprvnch zmocnn se letadel (. 96/1974 Sb.),
d) o mluvu o potlaovn protiprvnch in ohroujcch bezpenost civilnho letectv (. 16/1974 Sb.),
e) o mluvu o potrn obchodovn se enami a dtmi (. 123/1924 Sb.),
f) o mluvu o potrn otroctv (. 165/1930 Sb.),
g) o mluvu o potrn penzokazectv (. 15/1932 Sb.),
h) o mluvu o zabrnn a trestn zloinu genocidia (. 32/1955 Sb.),
i) o mluvu o ochran osob povajcch mezinrodn ochrany vetn diplomatickch zstupc (. 131/1978 Sb.).

IV. Podmnky extradice

5: M-li dojt k vydn, mus bt splnny tyto podmnky:

vydvn se pipout pouze pro tzv. extradin trestn iny, za kter se vtinou povauj trestn iny, za n
me bt uloen trest odnt svobody nejmn jeden rok (srov. 392 odst. 1 Tr), resp. trest odnt svobody
pesahujc jeden rok (podle Evropsk mluvy o vydvn je horn hranice nejmn jeden rok; v nkterch
smlouvch je obshl vet tchto extradinch trestnch in), pokud byl ji trest uloen, bv hranic

nepodmnn trest odnt svobody v trvn nejmn tyi msce ( 392 odst. 2 Tr) nebo est msc (podle
uveden Evropsk mluvy nejmn na tyi msce; obdobn je tomu i u ochrannho opaten
srov. 392 odst. 2 Tr); vydn se nepipout zpravidla pro trestn iny, kter maj vlun politick charakter
(prolomeno tzv. belgickou atenttn klauzul) nebo vojensk charakter [srov. 393 odst. 1 psm. e) Tr], nebo
pro trestn iny, kter spovaj v poruen daovch, celnch, devizovch pedpis anebo v poruen jinch
finannch prv sttu, nen-li zaruena vzjemnost [srov. 393 odst. 1 psm. f) Tr];

in mus bt trestn podle prva obou stran (zsada oboustrann trestnosti 392 odst. 1 Tr), nezle vak
na oznaen trestnho inu, nebo posta obdobn prvn povaha v vahu pichzejcch trestnch in;

stt nevydv vlastn sttn obany [srov. 10 odst. 1 TrZ a 393 odst. 1 psm. a) Tr] ani osoby, kterm byla v
esk republice udlena mezinrodn ochrana v rozsahu ochrany poskytnut tto osob zvltnm prvnm
pedpisem nebo mezinrodn smlouvou [srov. 393 odst. 1 psm. b) Tr];

nesm dojt ped vydnm k zniku trestnosti nebo k zniku monosti vkonu trestu [ 393 odst. 1 psm. c) Tr];

vydn nesm bt z jinho dvodu neppustn, nap. jde o trestn in, za kter je mon v doadujcm stt
uloit trest smrti (krom ppadu, kdy tento stt zaru, e trest smrti nebude uloen), trestn sthn je
neppustn v dsledku udlen milosti i amnestie, vydan osoba nebyla za trestn in podle prvnho du
esk republiky v dob jeho spchn trestn odpovdn nebo jsou dny jin dvody vyluujc
jej trestn odpovdnost atd. (ble srov. 393 Tr);

pachatel sm bt sthn nebo potrestn jen pro skutek, pro kter byl vydn (zsada speciality); pro
daltrestn iny me bt sthn a potrestn, jen kdy na n bylo vydn rozeno (srov. 389 a 402 Tr);

uplatuje se zde zsada reciprocity, co znamen, e stt, jemu m bt pachatel vydn, mus vi
vydvajcmu sttu postupovat stejn;

stt mus o vydn podat.

Podle nkterch smluv se vydn nepovol, jestlie skutek byl spchn na zem dodanho sttu, nebo zde se uplatn
psobnost zkon dodanho sttu [srov. k tomu i 393 odst. 1 psm. g) Tr], anebo jestlie trestn zen proti
vyadovan osob dosplo ji do uritho procesnho stadia u dodanho sttu, a to bu e bylo zahjeno, nebo e
skonilo pravomocnm rozsudkem.

V. Pedn na zklad evropskho zatkacho rozkazu

6: Pednm k trestnmu sthn cizmu sttu se rozum pedvn osob mezi lenskmi stty Evropsk unie na zklad
evropskho zatkacho rozkazu (srov. 403 a nsl. Tr).
Evropskm zatkacm rozkazem se rozum zatkac rozkaz vydan v souladu s pedpisy Evropsk unie, kter me vydat
justin orgn lenskho sttu (vyadujc stt) proti osob, kter se zdruje v jinm lenskm stt (pedvajc stt), je-li
teba vydat jej pedn za elem trestnho sthn nebo k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrannho opaten
spojenho s omezenm svobody,
a) je-li sthna pro trestn in, za kter podle prvnch pedpis vyadujcho sttu me bt odsouzena k trestu odnt
svobody s horn hranic trestn sazby nejmn dvanct msc nebo j me bt uloeno ochrann opaten spojen
s odntm svobody v dlce nejmn dvanct msc,
b) m-li vykonat trest odnt svobody nebo jeho zbytek v dlce nejmn ty msc nebo ochrann opaten spojen s
omezenm svobody nebo jeho zbytek v dlce nejmn ty msc (srov. 404 Tr). K obsahu evropskho zatkacho
rozkazu srov. 405 odst. 2 a 4 Tr.
esk republika me pedat vlastnho obana jinmu lenskmu sttu Evropsk unie pouze za podmnky vzjemnosti
(srov. 403 odst. 2 Tr). K vjimkm ze zsady oboustrann trestnosti srov. 412 Tr.
K postupu pi pedvn osob mezi lenskmi stty Evropsk unie na zklad evropskho zatkacho rozkazu
srov. 403a 422 Tr. Jestlie tato ustanoven nestanov jinak, uij se i na pedvn osob mezi lenskmi stty Evropsk
unie 383 a 402 Tr o vydvn ( 403 odst. 3 Tr).
K odst. 2:

I.

Psobnost ve vztahu k osobm, kter se dopustily inu v cizin ve prospch prvnick osoby

7: Tento odstavec byl do trestnho zkonku zaazen pvodn k zohlednn poteby efektivnho boje proti terorismu
rozenm vcn psobnosti trestnho zkona i na ty fyzick osoby, kter by se dopustily trestnho inu v cizin, avak ve
prospch prvnick osoby, kter m na zem esk republiky sdlo nebo organizan sloku. Proto pjde zejmna
o trestn iny majc povahu teroristickch tok (u tchto trestnch in je takov prava povinn, a to v souladu
s rmcovm rozhodnutm Rady o boji proti terorismu 2002/475/JVV). Tato prava souasn anticipuje oekvan vvoj,
kdy lze pedpokldat, e postupn se v rmci sjednocovn podmnek pro postih uritch forem trestn innosti dotkajc se
zjm vce stt bude takov monost vztahovat i na dal trestniny, kter nemus mt vlun povahu terorismu, ale
me jt o nkter dal trestn iny, jako nap. trestn iny hospodsk povahy.
Novelizace trestnho zkonku proveden v souvislosti s pijetm zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen
proti nim vypustila, s innost od 1. 1. 2012, z 8 odst. 2 o psobnosti ve vztahu k fyzickm osobm-cizincm, je se
dopustily inu v cizin ve prospch prvnick osoby nebo fyzick osoby, kter je podnikatelem, slova anebo fyzick osoby,

kter je podnikatelem a m na zem esk republiky podnik, jeho organizan sloku nebo msto podnikn. K odvodnn
tto zmny se v dvodov zprv uvd: Vzhledem k tomu, e u danho typu psobnosti trestnhozkonku se jedn
o ppady, kdy je trestn in spchn v cizin ciz osobou, a tud je dn pomrn slab vztah k esk republice a esk
republika obecn nem velk zjem takov trestn iny sthat i z dvodu faktick obtnosti, navrhuje se psobnost
eskho trestnho zkona omezit vlun na rozsah, v jakm jeho psobnost poaduj prvn pedpisy ES/EU
a mezinrodn smlouvy. Tyto pedpisy a mezinrodn smlouvy vyaduj, aby byla dna jurisdikce sttu sdla prvnick osoby
pouze v ppad, e trestn in byl spchn v cizin ciz osobou ve prospch prvnick osoby usazen na zem jinho
sttu. Vslovn nepoaduj, aby byla dna jurisdikce i v ppad, e byl takov in spchn ve prospch podnikajc fyzick
osoby. Uveden je i logick, nebo pokud byl in spchn ve prospch fyzick osoby, lze ji postihnout zpravidla jako
podlnka i astnka, zatmco u prvnick osoby je takov postih komplikovanj.

II. Prvnick osoba

8: Pokud jde o pojem prvnick osoba, nae nauka i praxe tradin vychzej z teorie fikn. Prvnick osoba tud vznik
na pd prva a z moci zkona, nemajc svj zdroj v njak sociln i ekonomick skutenosti. Tento uml subjekt vak
vystupuje jako prvn realita a m moc psobit na skuten spoleensk a hospodsk vztahy. Prv proto, e prvnick
osoby vznikaj z moci prva, lze za n uznat jen ty, kterm zkon postaven prvnick osoby pizn. Podle aktuln
judikatury (srov. R 52/1995-obanskoprvn) se tak nemus stt vslovnm prohlenm, nbr posta, e zkon vlastnost
prvnick osoby ve vztahu k uritmu tvaru pizn vymezenm pojmovch znak, kter jsou pro prvnick osoby
typick.57 Zsadnm prvkem je jej majetkov autonomie, tj. schopnost nabvat, mt a zcizovat majetek, nabvat majetkov
prva a zavazovat se k povinnostem majetkov povahy. Pro prvnickou osobu jsou dle nezbytn urit identifikan znaky,
a to nzev ( 19b ObZ), sdlo ( 19c ObZ) a pedmt innosti prvnick osoby ( 20 odst. 2 vta druh ObZ), piem
podle zkona . 89/1995 Sb. j je za podmnek v tomto zkon stanovench pidlovno identifikan slo. Nzev a sdlo
(stejn jako identifikan slo) maj vznam z hlediska uren totonosti prvnick osoby, zatmco vymezenm pedmtu
innosti je definovn jej el. K tomu pistupuj poadavky na uritou stabilitu prvnick osoby a na jej alespo minimln
organizan strukturu (srov. 20 ObZ).

III. Sdlo a organizan sloka

9: Sdlem prvnick osoby se z materilnho hlediska rozum msto, kde je jej tit, tj. obvykle to msto, odkud je
prvnick osoba zena a spravovna, kde je tedy zpravidla umstn a fakticky psob jej statutrn orgn a kde obvykle
zasedaj tak jej dal hlavn orgny.58 V souladu s tm platn prvn prava v 19c ObZ vychzejc po novelizacch
zkony . 501/2001 Sb. a . 88/2003 Sb. z materilnho pojet mimo zdraznn, e pi zzen prvnick osoby mus bt
ureno jej sdlo, stanov, e sdlo mus bt ureno adresou, kde prvnick osoba sdl skuten, tedy mstem, kde je
umstna jej sprva a kde se veejnost me s prvnickou osobou stkat. Uvd-li prvnick osoba jako sv sdlo jin msto
ne sv sdlo skuten, me se kad dovolat i jejho skutenho sdla. Sdlo prvnick osoby me bt v byt pouze v
ppad, e je to sluiteln s jejm elem a odpovd to i povaze a rozsahu jej innosti. U prvnick osoby zapsan do
obchodnho nebo jinho veejnho rejstku posta, pokud jej zakladatelsk dokument uvede namsto adresy sdla jen
obec, kde je jej sdlo. K zpisu do tohoto rejstku vak mus ohlsit plnou adresu svho sdla.
Tato obecn prava obanskho zkonku vak nen aplikovateln na crkve a nboensk spolenosti ani na jejich svazy
a dal prvnick osoby zizovan v reimu zkona . 3/2002 Sb., o crkvch a nboenskch spolenostech, nebo pro tyto
ely vol 3 psm. d) zkona o crkvch a nboenskch spolenostech pravu speciln a sdlem tchto prvnickch osob
rozum tuzemskou adresu jejich sted.
Pi vymezen prvnick osoby, v jej prospch byl in spchn, bylo teba s ohledem na nai platnou prvn pravu mimo
sdla doplnit i organizan sloku. in me bt spchn i ve prospch zahranin prvnick osoby tzv. zahranin osoba,
j je prvnick osoba se sdlem mimo zem esk republiky (srov. 21 odst. 2 ObchZ), ale m zde podnik nebo jeho
organizan sloku umstnou na zem esk republiky (ble srov. 21 ObchZ).
Podnikem se rozum soubor hmotnch, jako i osobnch a nehmotnch sloek podnikn. K podniku nleej vci, prva a
jin majetkov hodnoty, kter pat podnikateli a slou k provozovn podniku nebo vzhledem k sv povaze maj tomuto
elu slouit. Podnik je vc hromadn. Na jeho prvn pomry se pouij ustanoven o vcech v prvnm smyslu. Tm nen
dotena psobnost zvltnch prvnch pedpis vztahujcch se k nemovitm vcem, pedmtm prmyslovho a jinho
duevnho vlastnictv, motorovm vozidlm apod., pokud jsou soust podniku (srov. 5 ObchZ).
Organizan slokou podniku je pedevm odtpn zvod, kter je takto zapsn do obchodnho rejstku (srov. 7 odst. 1
ObchZ). Obdobn postaven jako odtpn zvod m i jin organizan sloka podniku, jestlie zkon stanov, e se
zapisuje do obchodnho rejstku ( 7 odst. 2 ObchZ). Jin organizan sloky ne odtpn zvod se vak zsadn do
obchodnho rejstku nezapisuj, jestlie tak vjimen nestanov zkon, nap. v 21 odst. 4 ObchZ je tak stanoveno, pokud
jde o organizan sloku zahranin osoby, kter podnik na zem esk republiky. Dle podle 10 BankZ se poboky
zahraninch bank zapisuj do obchodnho rejstku. Pokud jde o provozovnu, tuto je teba povaovat za organizan sloku
(srov. 7 odst. 3 ObchZ). O samostatn organizan sloce hovo 487 ObchZ v souvislosti s prodejem sti podniku.
Trestn zkonk zde s ohledem na vymezen podniku v 5 ObchZ a pro zjednoduen pouv jen pojem organizan sloky,
nebo ta je z hlediska uit 8 odst. 2 rozhodujc.
K odst. 3:
Ukldn trestu pachateli pi pouit zkona esk republiky

10: Shled-li n soud, e v konkrtnm ppad jsou splnny podmnky uveden v odst. 1 nebo 2 8, nesm uloit trest,
kter by svou konkrtn stanovenou vmrou ( 39) pevyoval horn hranici sazby tho druhu trestu, kter je
stanovenatrestnm prvem sttu, ve kterm byl trestn in spchn. Omezen naznaen v tomto odstavci se vztahuje
pouze na ppad, e posouzen trestnosti inu se opr o ustanoven odstavce 1 nebo 2. Neplat tedy, jestlie oban
eskho sttu spchal trestn in v cizin ( 6).
Abolin amnestijn rozhodnut prezidenta republiky by se na trestn in vztahovalo tehdy, pokud by horn
hranice trestnsazby odnt svobody stanoven v abolinm rozhodnut pro zastaven trestnho sthn byla vy ne horn
hranicetrestn sazby odnt svobody nebo obdobnho trestu stanoven trestnm prvem sttu, na jeho zem
byl trestn in spchn.
Jestlie pachatel byl pro konkrtn zvaovan trestn in ji dve potrestn cizozemskm soudem a nedolo u ns k
zastaven trestnho sthn [ 172 odst. 1 psm. d), 172 odst. 2 psm. b), 188 odst. 1 psm. c), 188 odst. 2, 223 odst.
1, 2, 231 a 257 odst. 1 psm. c) Tr, srov. k tomu i 11 odst. 4 Tr], trest v cizin vykonan se do trestu uloenho,
resp. ukldanho nam soudem zapot ( 93 srov. vklad k tomuto ustanoven).
Z judikatury:
TR NS 67/2010-T 1298. 1. Zkladnm pedpokladem uplatnn subsidirn zsady univerzality ve smyslu 8 odst. 1 TrZ je zjitn, e in spchan
v cizin osobou uvedenou v tomto ustanoven (tj. cizm sttnm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk
republiky povolen trval pobyt) je trestnm inem nejen podle zkona innho na zem, kde byl spchn, ale souasn napluje vechny znaky
nkterho trestnho inu podle trestnho zkona esk republiky. Jestlie tomu tak nen, nepichz v vahu pouit tto zsady, protoe by to bylo
v rozporu s principem nullum crimen sine lege.
Objektem trestnho inu organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice podle 340 TrZ je zjem eskho sttu na kontrole
osob, kter pekrauj sttn hranice esk republiky, a zkonnm znakem sttn hranice uvedenm v tomto ustanoven je teba rozumt pouze
sttn hranici esk republiky se sousednmi stty, nikoli jakoukoliv sttn hranici mezi ktermikoli jinmi stty (viz R 48/2008).
Proto v jednn osoby uveden v ustanoven 8 odst. 1 TrZ, kter pro jinho organizuje nedovolen pekroen nikoli sttn hranice esk
republiky, ale sttn hranice cizho sttu, nelze spatovat trestn in organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice podle 340
TrZ, a to ani s ohledem na ustanoven o subsidirn zsad univerzality.
B 2/1980-5-V. K otzce mstn psobnosti trestnho zkona.
V tomto ppad se jedn o ciz sttn pslunky, kte byli dopadeni na zem na republiky a nebyli vydni k trestnmu sthn cizmu sttu.
Protoe vak ti obalovan A, B a C projednvan trestn iny spchali jak na zem esk republiky, tak i na zem Maarsk republiky, je teba
z hlediska mstn psobnosti trestnho zkona esk republiky se zabvat otzkou, zda jsou trestn i podle zkona innho na zem Maarsk
republiky. Podle maarskho trestnho zkona se zloinu paovn lid dopust ten, kdo k nedovolenmu pekroen sttnch hranic po
ivnostensku poskytuje pomoc nebo se k tomu nabz nebo se dohodne, jestlie nedolo k spchn tho trestnho inu a potrest se odntm
svobody na dva roky a osm let. Jako vedlej trest je mono uloit i propadnut majetku a zkaz pobytu. Vzhledem k uvedenmu je tedy mstn
psobnost trestnho zkona esk republiky dna.

9
Psobnost stanoven mezinrodn smlouvou
(1) Trestnost inu se posuzuje podle zkona esk republiky tak tehdy, jestlie to stanov mezinrodn smlouva,
kter je soust prvnho du (dle jen mezinrodn smlouva).
(2) Ustanoven 4 a 8 se nepouij, jestlie to mezinrodn smlouva nepipout.

Obecn k psobnosti stanoven mezinrodn smlouvou

1: Mstn psobnost eskch trestnch zkon [110], jak je vymezena v 4 a 8, se me liit od poadavk, jak kladou
nkter mezinrodn smlouvy, jimi je esk republika vzna. Mezinrodn smlouvy nkdy vyaduj, aby n stt
uplatoval svou jurisdikci v irm rozsahu, nebo naopak aby ji neuplatoval tam, kde by mu jinak psluela. Aby byly tyto
poadavky zajitny i v eskm prvnm du, upravil nov trestn zkonk v nvaznosti na pedchoz prvn pravu
uplatovn zkona esk republiky v irm nebo naopak v um rozsahu, ne stanov 4 a 8.
Podle dve platn pravy v trestnm zkon . 140/1961 Sb. po novele proveden zkonem . 482/2002 Sb. mohla bt
zena jurisdikce sttu i zvltnm zkonem.
Takovm zkonem byl zkon . 482/2002 Sb., o pobytu ozbrojench sil Spojench stt americkch na zem esk
republiky za elem poslen bezpenosti vzdunho prostoru esk republiky v dob konn summitu Organizace

Severoatlantick smlouvy a o zmn zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis, kter vak ml
s vjimkou novely trestnho zkona jen omezenou innost do 30. listopadu 2002. V souasn dob dn jin zvltn
zkon, kter by omezoval i vyluoval pouit ustanoven 4 a 8, nen inn. Takovou pravu u trestnzkonk do
budoucna nepedpokld, ale na druhou stranu ji ani neme vylouit, nebo takov zkonn prava je v pravomoci
Parlamentu esk republiky.
Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, m ve vztahu k 9 speciln
ustanoven 5 TOPO, podle nho se podle zkona esk republiky posuzuje tak trestnost inu, pokud tak stanov
mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du (dle jen mezinrodn smlouva). Ustanoven 2 a 4 TOPO se
neuij, jestlie to mezinrodn smlouva nepipout.
K odst. 1:
Rozen psobnosti zkona esk republiky
2: Toto ustanoven roziuje jurisdikci naeho sttu i nad rmec 4 a 8 pro ppad, jestlie tak stanov nkter mezinrodn
smlouva (nap. mluva o ochran osob povajcch mezinrodn ochrany vetn diplomatickch zstupc publikovan pod
. 131/1978 Sb., v n je zakotven mimo jin pasivn princip personality).
Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu [2, 3].
Mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du, me bt mluvou dvoustrannou i vcestrannou, a pokud se m
postupovat ve smyslu tohoto ustanoven, mus bt dnm zpsobem vyhlena. Oficiln seznam smluv, ktermi je esk
republika vzna, je k dispozici tak na internetov strnce Ministerstva zahraninch vc (http://www.mzv.cz)
a Ministerstva spravedlnosti (http://portal.justice.cz). Dal seznamy mezinrodnch smluv jsou plohou instrukce
Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. nora 2005, . j. 81/2002-MO-J/14, o postupu soud ve styku s cizinou
ve vcechtrestnch, a pokynu obecn povahy nejvyho sttnho zstupce ze dne 26. ledna 2005, kterm se upravuje
postup sttnch zstupc pi vkonu psobnosti sttnho zastupitelstv v oblasti prvnho styku s cizinou v trestnch vcech,
po. . 1/2005.
V tomto ustanoven je zakotvena legislativn zkratka, podle kter se mezinrodn smlouvou, pokud je tento pojem pouit
v dalm textu trestnho zkonku, rozum vdy mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du esk republiky (to se
samozejm tk i odstavce 2).
K odst. 2:
Zen psobnosti zkona esk republiky
3: Zde je zena jurisdikce naeho sttu vzhledem k nkterm mezinrodnm smlouvm, kter brn pouit 4 a
8. Pkladem takovch mezinrodnch smluv zde jsou ustanoven nkterch konzulrnch mluv (nap. s Franci,
publikovan pod . 79/1971 Sb.) o vlun jurisdikci orgn cizho sttu ohledn nkterch trestnch in spchanch nap.
na palub cizch lod, i kdy jsou na zem naeho sttu.

10
Vydn a pedn oban esk republiky
(1) Oban esk republiky neme bt vydn cizmu sttu k trestnmu sthn ani k vkonu trestu.
(2) Oban esk republiky me bt pedn do jinho lenskho sttu Evropsk unie pouze na zklad evropskho
zatkacho rozkazu.

Obecn k extradici
1: Vydvnm (extradic) rozumme opaten sttu, jm stt vyd pachatele, kter je na jeho zem, cizmu sttu
k trestnmu sthn, k vkonu trestu nebo ochrannho opaten spojenho s odntm svobody (srov. l. 25 Evropsk mluvy
o vydvn sdlen . 549/1992 Sb.). Vydvn pachatel je upraveno trestnm prvem vnitrosttnm a mezinrodnm
prvem veejnm [3, 3 a 6].

Z povahy vci se toto ustanoven neme po pijet zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob
a zen proti nim, vztahovat na prvnick osoby (srov. 1 odst. 2 TOPO).
K odst. 1:

I.

Neppustnost vydn obana esk republiky

2: V esk republice obecn plat uznvan zsada, e stt nevydv vlastn sttn pslunky k trestnmu sthn ani
k vkonu trestu. Vslovn zkaz v tomto smru stanov nejen 10 odst. 1, ale i 393 psm. a) Tr, a to na prvnm mst
vedle dalch dvod neppustnosti vydn vyjmenovanch v 393 Tr. V takovm ppad, kdy nedojde k vydn obana
eskho sttu, je vak potebn, aby stt sv obany podle zsady dedere aut punire (vydat nebo potrestat) sm potrestal.
Uveden zsada je nutnm dsledkem zsady personality zakotven v 6. esk oban zsadn podlh
esk trestn jurisdikci. Na tom neme nic zmnit ani 375 odst. 2, 3 Tr tkajc se zejmna vydn osoby
mezinrodnmu trestnmu soudu.59 V literatue se vak vyskytuje i opan nzor s poukazem na to, e v 375 odst. 3 Tr je
vslovn vylouena ochrana eskho sttnho pslunka jinak zakotven v 393 psm. a) Tr.60
Zkaz vydat obana esk republiky cizmu sttu k trestnmu sthn i k vkonu trestu plat bez ohledu na to, zda
noban spchal trestn in na zem esk republiky nebo v cizin.
Po novele trestnho zkona z roku 1961 proveden zkonem . 537/2004 Sb. vak lze obana esk republiky pedat
jinmu lenskmu sttu Evropsk unie na zklad evropskho zatkacho rozkazu. Tuto pravu na zklad zvazk esk
republiky v rmci Evropsk unie pevzal i nov trestn zkonk (srov. vklad k odstavci 2 ne).

II. Oban esk republiky

3: K pojmu oban esk republiky srov. marg. . 3 k 6. Okolnost, zda pachatel nen obanem esk republiky, je teba
zjiovat mimo jin v rmci pedbnho eten, kter je soust zen o vydn do ciziny (tzv. extradin zen
394odst. 1 vta tet Tr).
Pro pouit tohoto ustanoven je rozhodujc, jak sttn obanstv m pachatel v dob, kdy se rozhoduje o jeho vydn,
nikoli kter ml v dob spchn trestnho inu.
Vydat obana esk republiky cizmu sttu nelze ani v tom ppad, kdy pachatel m vedle eskho obanstv jet
obanstv jinho sttu, tedy m tzv. dvoj sttn obanstv (ppadn vce obanstv).
K odst. 2:

I.

Pedn obana esk republiky jinmu sttu Evropsk unie

4: Toto ustanoven navazuje na obecnou zsadu vymezenou v odstavci 1, podle kter oban esk republiky neme bt
vydn cizmu sttu k trestnmu sthn ani k vkonu trestu, kterou prolamuje pi pedvn osob mezi lenskmi stty
Evropsk unie na zklad evropskho zatkacho rozkazu. V souvislosti s pijetm tto pravy se diskutovala zsadn
otzka, zda tato prava nen v rozporu s l. 14 LPS, a to zejmna jeho odstavcem 4 vta druh, podle nho oban
neme bt nucen k oputn sv vlasti. Tuto otzku me s konenou platnost vyeit jen stavn soud esk republiky.
Dne 13. ervna 2002 bylo Radou Evropsk unie schvleno rmcov rozhodnut o evropskm zatkacm rozkazu a procesu
pedvn mezi lenskmi stty (2002/584/JVV). Toto rmcov rozhodnut pijala Rada Evropsk unie jako nejdleitj
z ady opaten reagujcch na teroristick toky na Spojen stty americk. Rmcov rozhodnut pin ti zkladn nov
prvky, a to pedevm zruuje rozhodovac pravomoc stednho sprvnho orgnu (ve vtin stt Evropsk unie jm je
ministerstvo spravedlnosti), dle prolamuje zsadu dvoj trestnosti u vymezench jednn (nap. asti na organizovan
zloineck skupin, terorismu atd.) a tak omezuje zsadu nevydvn vlastnch oban k trestnmu sthn i vkonu
trestu, a to v rmci lenskch stt Evropsk unie.

II. Evropsk zatkac rozkaz

5: Evropsk zatkac rozkaz je soudnm rozhodnutm vydanm lenskm sttem Evropsk unie, kterm se v souladu
s pedpisy Evropsk unie vyaduje zaten a pedn poadovan osoby jinm lenskm sttem [8, 6]. Me bt vydn na
osoby podezel ze spchn trestnch in, za kter je mono uloit trest odnt svobody s horn hranic trestnsazby
nejmn dvanct msc (ochrann opaten spojen s omezenm svobody v dlce nejmn dvanct msc), nebo na
osoby odsouzen k trestu odnt svobody (ochrannmu opaten spojenmu s omezenm svobody) v dlce nejmn ty
msc (srov. 404 a nsl. Tr). V ppadech taxativn uvedench jednn, pokud je za n mono uloit v doadujcm
lenskm stt trest odnt svobody s horn hranic alespo t let, je prolomena zsada dvoj trestnosti. To znamen, e
posta, kdy skutek, pro kter je poadovno pedn, je trestn podle prva doadujc zem a nen nutn, aby
byl trestn tak podle prva dodan zem. Krom terorismu a s nm spojench trestnch in (nap. nos letadla nebo
plavidla, bran rukojm) je ve vtu uvedeno obchodovn s lidmi, pohlavn zneuit dt, dtsk pornografie, obchodovn s
drogami, vrada, tk jma na zdrav, loupe, znsilnn, korupce, padln mny a dal jednn, kter jsou ve stedu
pozornosti Evropsk unie (srov. k tomu 412 Tr).
esk republika me pedat vlastnho obana jinmu lenskmu sttu Evropsk unie pouze za podmnky vzjemnosti
(srov. 403 odst. 2 Tr).
lenskmi stty Evropsk unie mimo esk republiky jsou Belgie, Bulharsko, Dnsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko,
Itlie, Kypr, Litva, Lotysko, Lucembursko, Maarsko, Malta, Nmecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, ecko, Slovensko, Slovinsko, panlsko, vdsko, Velk Britnie.

 11
inky rozsudku cizho sttu
(1) Trestn rozsudek cizho sttu neme bt vykonn na zem esk republiky ani tu mt jin inky, nestanov-li
zkon nebo mezinrodn smlouva nco jinho.
(2) Na pravomocn odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen se pro
elytrestnho zen hled jako na odsouzen soudem esk republiky, pokud bylo vydno pro in trestn i podle
prva esk republiky.

K odst. 1:

I.

Obecn k zkazu vkonu cizozemskch rozhodnut

1: Ustanoven 11 vyjaduje obecnou zsadu, e cizozemsk rozsudky v trestnch vcech zsadn nelze vykonat na zem
naeho sttu. Vjimkou jsou jedin ppady, kdy zkon nebo mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna,
pipout vkon cizozemskho rozsudku. Pro tento ppad je v sedmm oddlu hlavy dvact pt trestnho dustanoven
procesn postup pro vkon pravomocnch rozsudk cizozemskch soud, a to vetn uznvn vkonu pravomocnho
odsuzujcho rozhodnut za trestn in nebo jin delikt nebo rozhodnut vydanho na jeho zklad, pokud bylo vydno
v souladu s prvnm pedpisem Evropsk unie (srov. 449 a 456, 458, 460o a 460zp Tr).
Toto ustanoven se po pijet zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim,vztahuje
i na prvnick osoby (srov. 1 odst. 2 TOPO).
Pojem trestn rozsudek cizho sttu je vykldn tak, e mus jt o odsuzujc rozsudek cizozemskho soudu (vetn sttu
Evropsk unie), kterm byla vyslovena vina pachatele (pachatel) a uloen mu trest nebo ochrann opaten, by shora
uveden 452, 458, 460p a 460za Tr vesms hovo o cizozemskm rozhodnut, pop. o rozhodnut jinho lenskho
sttu Evropsk unie.
zemm republiky je tu ta st zem, vetn vod a prostoru nad zemskm povrchem i pod nm, kter podle mezinrodnho
prva podlh suvernn moci esk republiky [4, 3].
Zapoten trestu, kter byl vykonn zcela nebo zsti v cizin, do trestu uloenho, resp. ukldanho nam soudem je
upraveno v 93. Monost zastaven trestnho sthn jednak s ohledem na rozhodnut soud a jinch justinch orgn
lenskch stt Evropsk unie a jednak v ppad, bylo-li o skutku pachatele rozhodnuto cizozemskm soudem nebo
adem a toto rozhodnut lze povaovat za postaujc, je zakotvena v 172 odst. 1 psm. d), 172 odst. 2 psm. b), 188
odst. 1 psm. c), 188 odst. 2, 223 odst. 1, 2, 231 a 257 odst. 1 psm. c) Tr v nvaznosti na 11 odst. 1 psm. f), g) a
h) Tr (srov. k tomu i 11 odst. 4 Tr). Ze stejnch dvod je mono i odloit vc pro neppustnost trestnho sthn
( 159a odst. 2 Tr) nebo pro neelnost trestnho sthn ( 159a odst. 3 Tr).

II. Uznn a vkon cizozemskho rozhodnut na zklad zkona (trestnho du)

2: Zkonem, kter stanov vjimku z uveden zsady zkazu vkonu cizozemskch rozhodnut, je trestn da v nvaznosti
na nj i zkon . 269/1994 Sb., o Rejstku trest. Novelou trestnho du provedenou zkonem . 539/2004 Sb. byla
pravomoc uznvat cizozemsk rozhodnut na zem esk republiky na zklad dosti orgnu cizho sttu a nvrhu
Ministerstva spravedlnosti svena krajskmu soudu, v jeho obvodu m obvinn trval pobyt (podle pedchzejc pravy
rozhodoval o uznvn cizozemskch rozhodnut Nejvy soud). Pokud obvinn nem na zem esk republiky trval
pobyt, je k zen pslun Krajsk soud v Praze. Jde-li o cizozemsk rozhodnut o majetku, je k zen pslun krajsk
soud, v jeho obvod se nachz majetek nebo vc, kterch se cizozemsk rozhodnut tk. Proti tomuto rozsudku je
ppustn odvoln. Odvolac soud v neveejnm zasedn rozhodne, zda se cizozemsk rozhodnut uznv i nikoli
(srov. 452 Tr). Uznan cizozemsk rozhodnut m stejn prvn inky jako rozsudek soudu esk republiky. Tk-li se
cizozemsk rozhodnut vce odsouzench, inky uznn nastvaj pouze vi tomu z odsouzench, kterho se tkal nvrh
na uznn ( 453 Tr). Jestlie podle vyhlen mezinrodn smlouvy, kterou je esk republika vzna, spov vkon
cizozemskho rozhodnut pouze v pevzet dohledu a kontroly nad odsouzenm, kter je na svobod, ani by esk
republika souasn pebrala zvazek zajistit vkon uloenho trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznn cizozemskho
rozhodnut v tomto rozsahu podle 458 odst. 1 Tr okresn soud, v jeho obvodu se odsouzen zdruje. Soud, v jeho
obvodu se odsouzen zdruje, je pslunm t k zajitn vkonu dohledu a kontroly nad odsouzenm.
Pokud jde o uznn a vkon rozhodnut ve vztahu k cizin u prvnickch osob, rozum se podle 44 TOPO cizozemskm
rozhodnutm pro ely uznn a vkonu rozhodnut cizho sttu rozhodnut vydan soudem jinho sttu pro in trestn i
podle prvnho du esk republiky, kterm byl uloen nkter z trest nebo ochrannch opaten odpovdajc trestm

nebo ochrannm opatenm uvedenm v 15 TOPO. Nvrh na uznn cizozemskho rozhodnut smujcho proti prvnick
osob na zem esk republiky pedlo na zklad dosti orgnu cizho sttu Ministerstvo spravedlnosti pslunmu
krajskmu soudu, v jeho obvodu m obvinn prvnick osoba sdlo. Pokud obvinn prvnick osoba nem na zem
esk republiky sdlo, je k zen pslun Krajsk soud v Praze. Jde-li o cizozemsk rozhodnut o majetku, je k zen
pslun krajsk soud, v jeho obvod se nachz majetek, vc nebo jin majetkov hodnota, kterch se cizozemsk
rozhodnut tk. Soud pslun k zajitn vkonu pravomocnho rozsudku, na jeho zklad m odsouzen prvnick
osoba se sdlem na zem cizho sttu vykonat trest nebo ochrann opaten, anebo jeho zbytek, me prostednictvm
Ministerstva spravedlnosti podat pslun orgn tohoto sttu o zajitn vkonu takovho rozsudku na jeho zem, a to za
podmnek stanovench mezinrodn smlouvou zvaznou pro eskou republiku i stt, na jeho zem m odsouzen
prvnick osoba sdlo, a nen-li takov mezinrodn smlouvy, za podmnek stanovench prvnm dem tohoto cizho sttu.
Jinak se na uznn a vkon cizozemskch rozhodnut a pedn vkonu rozhodnut smujcho proti prvnick osob do
ciziny obdobn uij ustanoven oddlu sedmho hlavy dvact pt trestnho du.
Podle 460p Tr lze rozhodnut jinho lenskho sttu Evropsk unie o penitch sankcch a plnnch pevzt za elem
jeho uznn a vkonu, pokud m odsouzen na zem esk republiky obvykl bydlit nebo majetek. K zen o uznn a
vkonu rozhodnut jinho lenskho sttu Evropsk unie o penitch sankcch a plnnch je pslun okresn soud, v jeho
obvodu m nebo ml posledn trval pobyt nebo se zdruje odsouzen, vi nmu rozhodnut smuje, jinak je pslun
okresn soud, v jeho obvodu m odsouzen majetek. Je-li podle vty prvn dna pslunost nkolika soud, kon zen ten
z nich, kter jako prvn obdrel nebo mu bylo postoupeno rozhodnut, o jeho uznn a vkon jde. Ke zmn skutenost
rozhodnch pro uren mstn pslunosti okresnho soudu nastal po zahjen zen se nepihl. Pslun okresn soud
rozhoduje i o vech souvisejcch otzkch vykonvacho zen (ble srov. 460p a nsl. Tr).
K uznn a vkonu rozhodnut o penitch sankcch a jinch penitch plnnch s lenskmi stty Evropsk unie u trestn
odpovdnch prvnickch osob srov. 46 TOPO, podle nho rozhodnut jinho lenskho sttu o penitch sankcch a
jinch penitch plnnch (dle jen penitch sankcch a plnnch) smujc vi prvnick osob lze na zem esk
republiky uznat a vykonat, pokud m odsouzen prvnick osoba na zem esk republiky sdlo nebo majetek. K zen o
uznn a vkonu rozhodnut jinho lenskho sttu Evropsk unie o penitch sankcch a plnnch je pslun okresn
soud, v jeho obvodu m prvnick osoba, vi n rozhodnut smuje, sdlo, jinak je pslun okresn soud, v jeho
obvodu m odsouzen prvnick osoba majetek. Je-li podle vty prvn dna pslunost nkolika soud, kon zen ten z
nich, kter jako prvn obdrel nebo mu bylo postoupeno rozhodnut, o jeho uznn a vkon jde. Ke zmn skutenost
rozhodnch pro uren mstn pslunosti okresnho soudu nastal po zahjen zen se nepihl. Je-li to zapoteb pro
zajitn dnho vkonu rozhodnut o penitm trestu a plnnch smujcho vi prvnick osob, me soud, kter
takov rozhodnut vydal, pedat toto rozhodnut pslunmu orgnu jinho lenskho sttu za elem jeho uznn a vkonu,
pokud m odsouzen prvnick osoba v tomto jinm lenskm stt majetek nebo sdlo. Jinak se na uznn a vkon
rozhodnut jinho lenskho sttu o penitch sankcch a plnnch a na pedn rozhodnut o penitm trestu a plnnch
do jinho lenskho sttu k uznn a vkonu, pokud smuj proti prvnick osob, obdobn uij ustanoven oddlu
devtho hlavy dvact pt trestnho du.
K zen o uznn a vkonu rozhodnut jinho lenskho sttu Evropsk unie o propadnut nebo zabrn majetku, vc nebo
jinch majetkovch hodnot je podle 460za odst. 2 Tr pslun krajsk soud, v jeho obvodu se nachz majetek, kterho
se toto rozhodnut tk. Pokud se majetek nachz v obvodech vce soud, je z tchto soud k zen pslun krajsk soud,
kter jako prvn obdrel nebo mu bylo postoupeno rozhodnut, o jeho uznn a vkon se d. Pokud nen zejm, kde na
zem esk republiky se nachz majetek odsouzenho nebo jin osoby, kter podlh propadnut nebo zabrn, je k
zen pslun krajsk soud, v jeho obvodu je msto, na kterm se m majetek nachzet podle osvden o vydn
rozhodnut, a nen-li takov msto v osvden dostaten pesn uvedeno, je k zen pslun krajsk soud, v jeho
obvodu m tato osoba obvykl bydlit nebo sdlo. Byla-li do esk republiky soubn zaslna dv nebo vce rozhodnut
jinch lenskch stt o propadnut nebo zabrn tkajc se te osoby nebo totonho majetku, je k zen o vech
takovch rozhodnutch pslun soud, kter zahjil zen o uznn a vkonu nkterho z takovch rozhodnut jinch
lenskch stt jako prvn. Tento pslun soud rozhoduje a in opaten i o vech souvisejcch otzkch vykonvacho
zen (srov. 460za odst. 3, 4 Tr). Podle 47 TOPO se na uznn a vkon rozhodnut jinho lenskho sttu ukldajcho
propadnut nebo zabrn majetku, vc nebo jinch majetkovch hodnot a na zasln takovho rozhodnut do jinho
lenskho sttu, pokud smuj proti prvnick osob, pimen uij ustanoven oddlu destho hlavy dvact
pt trestnho du.
Naproti tomu je stle zachovna pravomoc Nejvyho soudu rozhodnout o zpisu jinho odsouzen obana esk
republiky cizozemskm soudem do evidence Rejstku trest podle 4 odst. 2 RejTr (pokud jde o jin stty ne lensk
stty Evropsk unie) a podle 4a odst. 3 RejTr, nebo tato pravomoc Nejvyho soudu je zaloena pmo touto speciln
pravou, kter se uveden novela trestnho du proveden zkonem . 537/2004 Sb. nijak nedotkla, a navc tato prava
byla ohledn stt Evropsk unie prohloubena novelizac zkona . 269/1994 Sb., o Rejstku trest, provedenou zkonem
. 357/2011 Sb. (srov. zejmna 4a RejTr).
K uznvn a vkonu rozhodnut o zajitn majetku nebo dkaznho prostedku s lenskmi stty Evropsk unie
srov. 460a a 460n Tr a u prvnickch osob i 45 TOPO.

III. Zpis cizozemskho rozsudku do Rejstku trest

3: Podle zkona . 269/1994 Sb., o Rejstku trest, lze do evidence odsouzen zapsat i daje o odsouzen cizozemskm
soudem (fyzickch i prvnickch osob), jestlie o uznn rozhodnut takovho soudu rozhodl soud pslun podle zvltnho
prvnho pedpisu, jm je podle shora citovanch 452, 460p, 460za Tr pslun krajsk soud nebo podle 458

Tr pslun okresn soud, a uznan rozhodnut bylo cizozemskm soudem vydno pro in trestn i podle prva esk
republiky ( 4 odst. 1 RejTr). Nejvy soud me na nvrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, e do evidence Rejstku
trest se zaznamenaj daje o jinm odsouzen obana esk republiky soudem jinho ne lenskho sttu Evropsk unie,
jestlie se tk inu, kter je trestnm i podle prvnho du esk republiky, a zpis do evidence je odvodnn zvanost
inu a druhem trestu, kter za nj byl uloen. Nejvy soud me na nvrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, e do
evidence Rejstku trest se zaznamenaj daje o jinm odsouzen cizozemskm soudem, kter se tk prvnick osoby,
kter m sdlo v esk republice nebo m na zem esk republiky umstn podnik i organizan sloku, anebo zde
alespo vykonv svoji innost nebo zde m svj majetek, jestlie se tk inu, kter je trestnm i podle prvnho du
esk republiky a zpis do evidence je odvodnn zvanost inu a druhem trestu, jen za nj byl uloen. Pokud byly do
Rejstku trest zaznamenny daje o jinm odsouzen obana esk republiky nebo prvnick osoby cizozemskm
soudem na zklad rozhodnut Nejvyho soudu a pozdji pslun krajsk nebo okresn soud rozhodne o uznn
takovho rozhodnut cizozemskho soudu, Nejvy soud z podntu tohoto soudu zru sv pedchoz rozhodnut o
zaznamenn daj o jinm odsouzen, nebo Rejstk trest v takovm ppad eviduje pouze rozhodnut o uznn
rozhodnut. Jestlie pslun krajsk nebo okresn soud rozhodl o uznn cizozemskho rozhodnut nebo Nejvy soud
rozhodl o zaznamenn daj o odsouzen do evidence Rejstku trest, hled se na takov odsouzen cizozemskm
soudem jako na odsouzen soudem esk republiky (srov. 4 odst. 2 a 5 RejTr).
Podle 4a RejTr se s innost od 27. 4. 2012 zaznamenvaj do evidence Rejstku trest t daje o pravomocnch
odsouzench oban esk republiky soudy jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen a daje navazujc na
tato odsouzen, a to na zklad informac zaslanch jinmi lenskmi stty Evropsk unie. Nejvy soud me na nvrh
Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, e se na odsouzen obana esk republiky soudem jinho lenskho sttu
Evropsk unie hled jako na odsouzen soudem esk republiky, jestlie se tk inu, kter je trestn i podle prvnho du
esk republiky, a je-li to odvodnno zvanost inu a druhem trestu, kter za nj byl uloen. K souvisejcm otzkm
ble srov. vklad k odstavci 2 ne.
K inkm rozhodnut pslunho soudu o uznn rozsudku cizozemskho soudu (srov. 449 a nsl. Tr, zejmna 452,
458, 460p, 460za Tr) nebo o zaznamenn daj o odsouzen soudem jinm ne Evropsk unie do evidence Rejstku
trest podle 4 odst. 2 RejTr nebo ohledn nho Nejvy soud rozhodl, e se na odsouzen obana esk republiky
soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie hled jako na odsouzen soudem esk republiky podle 4aodst. 3 RejTr
srov. R 33/1997 (po novele trestnho du proveden zk. . 537/2004 Sb. rozhoduje na zklad dosti orgnu cizho sttu
o uznn cizozemskho rozhodnut na zem esk republiky na nvrh Ministerstva spravedlnosti pslun krajsk soud
podle 452 nebo 460za Tr anebo pslun okresn soud podle 458 nebo 460p Tr).
Zkonn dsledek takovch rozhodnut zleejc v tom, e se na odsouzen cizozemskm soudem hled jako na odsouzen
soudem esk republiky ( 4 odst. 4 a 5 RejTr), znamen, e toto odsouzen nem jen vznam dkaznho prostedku o
osob odsouzenho, ale stv se formln prvn skutenost pedpokldanou zkony esk republiky, zejmna
skutenost, k n lze pihlet jako k okolnosti recidivy ve smyslu pslunch ustanoven trestnho zkona. Na druh stran
ani po zapsn daj o odsouzen soudem cizho sttu do evidence Rejstku trest nejde o rozsudek esk republiky, take
nelze ve vztahu k takovmu odsouzen ukldat souhrnn trest ve smyslu 43 odst. 2 nebo spolen trest podle 45.

IV. Uznn a vkon cizozemskho rozhodnut na zklad mezinrodn smlouvy

4: Mezinrodn smlouvou se obecn rozum takov smlouva, kter je soust prvnho du, piem me bt mluvou
dvoustrannou i vcestrannou [9, 2]. V souasn dob jde pedevm o mluvu o pedvn odsouzench osob (sdlen
Ministerstva zahraninch vc . 553/1992 Sb.) a o mluvu o pedvn osob odsouzench k trestu odnt svobody
k vkonu trestu ve stt, jeho jsou sttnmi obany, z 19. kvtna 1978 (vyhlka Ministerstva zahraninch vc
. 123/1980 Sb.).

V. Povaha a inky rozsudku soudu, kter ml sdlo na zem dnen Slovensk republiky, vyhlenho
ped 1. lednem 1993
5: Povahu a inky trestnho rozsudku (rozhodnut o vin a trestu, pop. ochrannm opaten) soudu, kter ml sdlo na
zem dnen Slovensk republiky, vyhlenho ped 1. 1. 1993, je teba z hlediska 11 stanovit diferencovan. Zatmco
takov rozsudek neme bt na zem esk republiky vykonn ani tu mt jin pozitivn inky jako formln prvn
skutenosti, nestanov-li zkon nebo mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, nco jinho, m zde inek
negativn tak, e tvo pekku vci rozhodnut.
Z toho pedevm vyplv, e takov rozsudek lze vykonat (pokraovat v jeho vkonu), jen bylo-li s jeho vkonem zapoato
ped innost zkona . 25/1993 Sb. (srov. l. II bod 7 zk. . 25/1993 Sb.) nebo jestlie jej Nejvy soud R uznal na
zem esk republiky podle 384a Tr (pop. po novele trestnho du proveden zkonem . 537/2004 Sb.jej uznal na
zem esk republiky pslun soud podle 452, 458, 460p, 460za Tr), nebo jde-li o vkon trestu penitho nebo
trestu zkazu innosti na zklad dodn Slovensk republiky podle l. VI Zvrenho protokolu Smlouvy o prvn
pomoci mezi eskou republikou a Slovenskou republikou (uveejnna pod . 209/1993 Sb.). Dle e nelze uloit souhrnn
trest podle 43 odst. 2 i za trestn in, za nj byl pachatel odsouzen takovm rozsudkem, a nelze k nmu ani pihlet jako
k okolnosti zakldajc zptnost jako zkonnou podmnku, nap. podle 42 psm. p), 59 odst. 1, 205 odst. 2. Naproti
tomu nemohou orgny esk republiky zahjit trestn sthn, a bylo-li ji zahjeno, nelze v nm pokraovat a mus bt
zastaveno [ 11 odst. 1 psm. f) Tr; nyn srov. i 11 odst. 4 Tr] proti tomu, proti nmu dvj sthn pro t skutek
skonilo pravomocnm rozsudkem nebo bylo-li pravomocn zastaveno ped 1. 1. 1993 soudem nebo jinm orgnem innm

v trestnm zen se sdlem na zem dnen Slovensk republiky, jestlie rozhodnut nebylo v pedepsanm zen orgny
Slovensk republiky zrueno.
Je-li vak trest uloen takovm rozsudkem vykonvn, pop. byl-li ji vykonn na zem esk republiky na zklad l. II
bod 7 zkona . 25/1993 Sb. nebo na zklad dodn Slovensk republiky podle l. VI Zvrenho protokolu Smlouvy o
prvn pomoci mezi eskou republikou a Slovenskou republikou, hled se na odsouzen jako na odsouzen soudem esk
republiky. Tot plat v ppad, e byl rozsudek uznn na zem esk republiky podle 384a Tr(pop. po
novele trestnho du proveden zkonem . 537/2004 Sb. a dalch novelizacch podle 452 Tr a dle i 458, 460p,
460za Tr), jako i v ppad, e bylo odsouzen takovm rozsudkem na zklad rozhodnut Nejvyho soudu
zaznamenno do evidence Rejstku trest podle 4 odst. 2 nebo 4a odst. 3 RejTr (R 37/1996).
K odst. 2:

I.

Obecn k pravomocnmu odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen

6: Novelizac trestnho zkonku provedenou zkonem . 357/2011 Sb. byl v nvaznosti na novelizaci zkona
. 269/1994 Sb., o Rejstku trest, zaazen do trestnho zkonku odstavec 2 11 s dikc: Na pravomocn odsouzen
soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen se pro ely trestnho zen hled jako na odsouzen soudem
esk republiky, pokud bylo vydno pro in trestn i podle prva esk republiky. Pes nevhodnost dikce viz pouit slov
pro ely trestnho zen v trestnm zkonku jako hmotnprvnm pedpisu bylo zejm zmrem zkonodrce, aby
k pravomocnmu odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie uinnmu v trestnm zen bylo eskmi soudy
pihleno i z hlediska hmotnprvnch podmnek jako k pravomocnmu odsouzen soudem esk republiky s uritmi dle
stanovenmi vjimkami (srov. 43 odst. 4 a 45 odst. 4).
lenskmi stty Evropsk unie mimo esk republiky jsou Belgie, Bulharsko, Dnsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko,
Itlie, Kypr, Litva, Lotysko, Lucembursko, Maarsko, Malta, Nmecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, ecko, Slovensko, Slovinsko, panlsko, vdsko a Velk Britnie.
Podle dvodov zprvy k uveden novelizaci zkona . 269/1994 Sb., o Rejstku trest, ve znn pozdjch pedpis,
a dalch prvnch pedpis m dojt jednak k implementaci rmcovho rozhodnut Rady 2008/675/SVV ze dne
24. ervence 2008 o zohledovn odsouzen v lenskch sttech Evropsk unie pi novm trestnm zen, a dle
k implementaci rmcovho rozhodnut Rady 2009/315/SVV ze dne 26. nora 2009, o organizaci a obsahu vmny informac
z rejstku trest mezi lenskmi stty. V souladu se zvry Evropsk rady z Tampere pijala Rada dne 29. listopadu 2000
program opaten urench k provdn zsady vzjemnho uznvn rozhodnut v trestnch vcech, kter vyaduje pijet
jednoho nebo vce nstroj, ktermi se stanov zsada, podle n soud v jednom lenskm stt mus bt schopen zohlednit
pravomocn trestn rozsudky vydan soudy v jinch lenskch sttech, aby mohl pi stanoven druhu trestu a zpsobu
vkonu trestu posoudit pachatelovu trestn minulost a zjistit, zda se pachatel dopustiltrestn innosti opakovan.
V nvaznosti na tento program pijala Rada rmcov rozhodnut Rady 2008/675/SVV ze dne 24. ervence 2008
o zohledovn odsouzen v lenskch sttech Evropsk unie pi novm trestnm zen, jeho elem je stanovit pro
lensk stty Evropsk unie povinnost zohledovat v trestnm zen odsouzen vydan v jinch lenskch sttech Evropsk
unie. Rozhodnut o odsouzen vydan v jednom lenskm stt Evropsk unie by podle tohoto rmcovho rozhodnut mla
mt v jinm lenskm stt Evropsk unie stejn inky jako odsouzen vydan v souladu s vnitrosttnmi prvnmi pedpisy
jeho vlastnmi soudy. Na rozdl od jinch nstroj nen clem tohoto rmcovho rozhodnut vykonvat v jednom lenskm
stt Evropsk unie soudn rozhodnut vydan v jinm lenskm stt Evropsk unie, nbr umonit, aby byly pedchozm
odsouzenm vydanm v jednom lenskm stt Evropsk unie pisouzeny inky v rmci novho trestnho zen v jinm
lenskm stt Evropsk unie stejn, jako se takov inky pisuzuj pedchozm vnitrosttnm odsouzenm podle prvnch
pedpis tohoto jinho lenskho sttu Evropsk unie. Toto rmcov rozhodnut proto neobsahuje povinnost zohlednit
takov pedchoz odsouzen nap. v ppad, kdy jde o odsouzen za skutek, kter nen trestnm inem podle prvnch
pedpis posuzujcho lenskho sttu Evropsk unie.
Tomu odpovd i 4a RejTr, podle kterho se s innost od 27. 4. 2012 (srov. l. XI zk. . 357/2011 Sb.) zaznamenvaj
do evidence Rejstku trest t daje o pravomocnch odsouzench oban esk republiky soudy jinho lenskho sttu
Evropsk unie v trestnm zen a daje navazujc na tato odsouzen, a to na zklad informac zaslanch jinmi lenskmi
stty Evropsk unie. Je-li Rejstk trest informovn jinm lenskm sttem Evropsk unie o zmn daj o pravomocnm
odsouzen obana esk republiky soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie, provede tuto zmnu v evidenci Rejstku
trest. Nejvy soud me na nvrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, e se na odsouzen obana esk republiky
soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie hled jako na odsouzen soudem esk republiky, jestlie se tk inu, kter
je trestn i podle prvnho du esk republiky a je-li to odvodnno zvanost inu a druhem trestu, kter za nj byl
uloen. Z toho vyplv, e se vak stle zachovv rozdl mezi takovm rozhodnutm jen zapsanm do evidence Rejstku
trest na
zklad informac zaslanch jinmi lenskmi stty Evropsk unie a rozhodnutm, o kterm Nejvy soud rozhodl, e se
na odsouzen obana esk republiky soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie hled jako na odsouzen soudem
esk republiky.
V nvaznosti na to pak 10 odst. 5 RejTr stanov, e se v opise z evidence Rejstku trest uvdj vechny daje
o kadm odsouzen osoby, kter se opis tk, a vechny daje o prbhu vkonu trest a ochrannch opaten
i o zahlazen odsouzen, vetn daj o cizozemskch odsouzench, na kter se hled jako na odsouzen soudy esk
republiky. Podle 10 odst. 6 RejTr se ve zvltn sti opisu uvdj daje zaznamenan do evidence Rejstku trest
podle 4a RejTr s vjimkou biometrickch daj. Je-li vydvn opis pro jin ely ne pro trestn zen, neuvdj se ve

zvltn sti opisu daje zaznamenan do evidence Rejstku trest podle 4a RejTr, jejich pedn pro tyto ely
odsuzujc lensk stt Evropsk unie vylouil. U daj o odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie
zaznamenanho do evidence Rejstku trest podle 4a RejTr se ve zvltn sti opisu vyzna, zda se na toto odsouzen
hled jako na odsouzen soudem esk republiky na zklad rozhodnut Nejvyho soudu (srov. 4a odst. 3 RejTr) nebo v
dsledku uznn rozhodnut ( 452, 458, 460p a 460za Tr) jinho lenskho sttu Evropsk unie vydanho pro in trestn i
podle prva esk republiky; u takovhoto odsouzen se rovn vyzna, zda dolo k jeho zahlazen podle zvltnho
prvnho pedpisu ( 364a Tr).
Pokud jde o prvn moc rozhodnut o odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen, je teba
vyjt z pslunch trestnprvnch pedpis toho lenskho sttu Evropsk unie, o jeho odsuzujc rozhodnut jde. Zpravidla
bude teba zejmna v ppad pochybnost zjiovat okamik prvn moci cestou prvnho styku s cizinou (srov. 375 a nsl.
Tr).

II. K inkm pravomocnho odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie
7: S ohledem na poadavky rmcovho rozhodnut Rady 2008/675/SVV ze dne 24. ervence 2008, o zohledovn
odsouzen v lenskch sttech Evropsk unie pi novm trestnm zen, se novm ustanovenm 11 odst. 2 zakotvuje
zsada, e pro ely trestnho zen se na pravomocn odsouzen soudem jinho lenskho sttu EU v trestnm zen
hled jako na odsouzen soudem esk republiky, a to za splnn podmnky oboustrann trestnosti. Informace o odsouzen
soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen tak m nejen v trestnm zen vznam dkaznho prostedku
o osob obvinnho, ale zrove takov zaznamenan rozhodnut je i formln prvn skutenost pedpokldanou eskm
prvnm dem, tedy zejmna skutenost relevantn pro zvaovn recidivy, a to bu jako znaku skutkov
podstaty trestnho inu vetn zvl pitujc okolnosti (viz nap. 205 odst. 2, 206 odst. 2, 209 odst. 2 atd.), nebo
jako pitujc okolnosti [ 42 psm. p)], jako i jinch rozhodnch skutenost z hlediska posouzen zvaovanch
hmotnprvnch institut (vetn souvisejcch otzek rozhodnch pro posouzen promlen, zahlazen odsouzen apod.). Na
druh stran ani po zapsn daj o odsouzen soudem cizho sttu do evidence Rejstku trest nejde o rozsudek esk
republiky, take nelze ve vztahu k takovmu odsouzen ukldat souhrnn trest ve smyslu 43 odst. 2 nebo spolen trest
podle 45 (srov. 43 odst. 4 a 45 odst. 4 a vklad k tmto ustanovenm), nebo ho nelze jako rozhodnut cizho sttu
zruit.
daje o tchto odsouzench budou za podmnek stanovench v 10 odst. 6 RejTr obsaeny ve zvltn sti opisu
z evidence Rejstku trest. Tato zvltn st m pouze evidenn charakter, jde pouze o informace o tom, e dan osoba
byla odsouzena v jinm lenskm stt Evropsk unie (nejde tedy o informace o tom, e se tato osoba dopustila jednn,
kter je trestni v esk republice).
Podle tto prvn pravy jsou tedy orgny inn v trestnm zen povinny zohlednit pro ely trestnho zen konanho
v esk republice kad pedchoz odsouzen vydan v jinm lenskm stt Evropsk unie, a to za podmnky, e bylo
vydno pro in trestn i podle prva esk republiky (podmnka oboustrann trestnosti), co bude v souvislosti se svm
rozhodovnm samostatn posuzovat kad orgn inn v trestnm zen a v konen fzi zen soud, ani by bylo nutn
pedchoz obecn posouzen splnn podmnky oboustrann trestnosti na zklad uznn rozhodnut ( 452, 458, 460p a
460za Tr) jinho lenskho sttu Evropsk unie nebo v zen ped Nejvym soudem podle 4a odst. 3 RejTr.
Interpretovat daje obsaen ve zvltn sti vstup z evidence Rejstku trest je teba v souladu s principem
proporcionality, a proto tmto cizozemskm odsouzenm nelze piznvat automaticky inky odsouzen za trestn in, pokud
byly vysloveny za jednn, kter v tuzemsku nedosahuje spoleensk kodlivosti trestnho inu (srov. 12 odst. 2).
Nejvy soud vak bude i nadle rozhodovat o tom, e se na cizozemsk rozhodnut m hledt jako na odsouzen soudem
esk republiky. Proto 4a RejTr uvd, e ve zvltn sti opisu se t vyzna, zda se na toto odsouzen hled jako na
odsouzen soudem esk republiky, a to na zklad rozhodnut Nejvyho soudu (srov. 4a odst. 3 RejTr) nebo v dsledku
uznn rozhodnut ( 452, 458, 460p a 460za Tr) jinho lenskho sttu Evropsk unie vydanho pro in trestn i podle
prva esk republiky; u takovhoto odsouzen se rovn vyzna, zda dolo k jeho zahlazen podle zvltnho prvnho
pedpisu.
Ve vpisu z evidence Rejstku trest daje o tchto notifikovanch odsouzench obsaeny nebudou, ledae by dolo k
uznn rozhodnut (srov. 4 odst. 1 RejTr), anebo pokud by Nejvy soud na nvrh Ministerstva spravedlnosti rozhodl o
tom, e se na takovto cizozemsk rozhodnut bude hledt jako na odsouzen soudem esk republiky (srov. 4a odst. 3
RejTr). Podmnky pro toto rozhodovn Nejvyho soudu jsou stanoveny shodn jako pro rozhodovn o zpisu odsouzen
oban esk republiky soudy tetch zem do evidence Rejstku trest ( 4 odst. 2 RejTr). V ppad, e Nejvy soud
rozhodne o tom, e se na notifikovan odsouzen hled jako na odsouzen soudem esk republiky, pak lze i takov
odsouzen zahladit podle 364a Tr.
Pro zjitn, zda byla osoba v jinm lenskm stt EU odsouzena, me orgn inn v trestnm zen cestou justin
spoluprce podat o poskytnut tchto informac od pslunho orgnu jinho lenskho sttu Evropsk unie (nap. cestou
l. 6 odst. 8 mluvy o vzjemn pomoci v trestnch vcech mezi lenskmi stty Evropsk unie ze dne 29. 5. 2000, kter
byla publikovna pod . 55/2006 Sb. m. s.) nebo prostednictvm Rejstku trest.
Lze tedy shrnout, e pokud byly podle 4a odst. 1 RejTr do evidence Rejstku trest zaznamenny daje o pravomocnm
odsouzen obana esk republiky soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnm zen a daje navazujc na
tato odsouzen, a to na zklad informac zaslanch jinmi lenskmi stty Evropsk unie, bude kad orgn inn
v trestnm zen a v konen fzi soud povinen tuto skutenost zohlednit za podmnky oboustrann trestnosti. Stejn tomu

bude, pokud pjde o pravomocn odsouzen obana jinho lenskho sttu Evropsk unie nebo o obana jinho sttu,
pop. osobu bez sttn pslunosti soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie v trestnmzen.
Ustanoven 11 odst. 2 se tk pouze pravomocnho odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie, a proto,
pokud jde o odsouzen jinm cizozemskm soudem, tedy soudem jinho ne lenskho sttu Evropsk unie, lze k nmu
pihlet ve stejnm rozsahu jako k odsouzen soudem lenskho sttu Evropsk unie, jen pokud dolo k uznn rozsudku
cizozemskho soudu (srov. 449 a nsl. Tr, zejmna 452, 458, 460p, 460za Tr) nebo k zaznamenn daj
o odsouzen soudem jinm ne Evropsk unie do evidence Rejstku trest na zklad rozhodnut Nejvyho soudu
podle 4 odst. 2 RejTr (srov. vklad k odstavci 1 shora, zejmna marg. . 2 a 4). Ani v tomto ppad vak nejde o
rozsudek esk republiky, take nelze ve vztahu k takovmu odsouzen ukldat souhrnn trest ve smyslu 43 odst. 2 nebo
spolen trest podle 45 (srov. 43 odst. 4 a 45 odst. 4 a vklad k tmto ustanovenm), nebo ho nelze jako rozhodnut
cizho sttu zruit.

III. Pechodn ustanoven k 11 odst. 2 v zkon . 357/2011 Sb., kterm se mn zkon . 269/1994 Sb.,
o Rejstku trest, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony
8: Rmcov rozhodnut Rady 2008/675/SVV ze dne 24. ervence 2008, o zohledovn odsouzen v lenskch sttech
Evropsk unie pi novm trestnm zen poaduje, aby v novm trestnm zen bylo na odsouzen jinm lenskm sttem
Evropsk unie hledno jako na odsouzen soudem esk republiky, je-li splnna podmnka oboustrann trestnosti.
Vzhledem k obecnmu zkazu retroaktivity psnjho trestnho zkona vak toto pravidlo nelze vzthnout na ppady, kdy
odsouzen jinho lenskho sttu Evropsk unie bylo vydno pro in, kter byl spchn pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona, co se navrhuje pro odstrann ppadnch interpretanch pot vslovn stanovit. Proto l. IX bod 1 zkona
. 357/2011 Sb. stanov, e 11 odst. 2 se nevztahuje na odsouzen soudem jinho lenskho sttu Evropsk unie
pro trestn in spchan pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, tj. ped 1. 1. 2012 (l. XI zk. . 357/2011 Sb.).
V bodu 2. l. IX je dle uvedeno, e 11 odst. 2 se do dne 27. dubna 2012 uplatn pouze ve vztahu k pravomocnm
odsouzenm soudem lenskho sttu Evropsk unie zapsanm v evidenci lenskho sttu, jeho je odsouzen obanem
nebo na jeho zem m obvykl bydlit.
Toto ustanoven navazuje na rmcov rozhodnut Rady 2009/315/SVV ze dne 26. nora 2009, o organizaci a obsahu
vmny informac z rejstku trest mezi lenskmi stty, kter zajiuje pedvn informac o odsouzen obana jinho
lenskho sttu Evropsk unie stanovenmu stednmu orgnu lenskho sttu Evropsk unie, jeho je odsouzen
obanem, a pedvn tchto daj sttem, jeho je odsouzen obanem, jinm lenskm sttm. Komunikace mezi
jednotlivmi stednmi orgny lenskch stt bude zsadn probhat elektronicky za uit standardizovanho formtu (l.
11 rmcovho rozhodnut Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu vmny informac z rejstku trest mezi lenskmi
stty, rozhodnut Rady 2009/316/SVV, o zzen Evropskho informanho systmu rejstku trest ECRIS). Rejstk trest
tak v ppad dn aplikace pravidel vyplvajcch z implementovanho rmcovho rozhodnut bude mt informace o vech
odsouzench svch oban jinmi lenskmi stty Evropsk unie, kter bude povinen za stanovench podmnek pedvat
jinm lenskm sttm Evropsk unie.
Do doby proveden rmcovho rozhodnut Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu vmny informac z rejstku trest
mezi lenskmi stty, by vak poadavek, aby orgny inn v trestnm zen zjiovaly trestn minulost osoby, proti n se
vede trestn zen, v Rejstcch trest vech lenskch stt Evropsk unie, vedl k vrazn zti orgn innch
v trestnm zen a vedl by ke znanmu prodluovn trestnho zen. Do 27. dubna 2012, do kdy by lensk stty Evropsk
unie mly pijmout nezbytn opaten k dosaen souladu s rmcovm rozhodnutm Rady 2009/315/SVV, o organizaci
a obsahu vmny informac z rejstku trest mezi lenskmi stty, by proto mlo bt k odsouzenm jinho lenskho sttu
Evropsk unie (na kter se nevztahuje 4 odst. 1 a 2 RejTr) pihleno pouze tehdy, pokud jde o odsouzen evidovan v
lenskm stt Evropsk unie, jeho je odsouzen obanem nebo na jeho zem m obvykl bydlit.
Z judikatury:
R 37/1996 Povahu a inky trestnho rozsudku (rozhodnut o vin a trestu) soudu, kter ml sdlo na zem dnen Slovensk republiky,
vyhlenho ped 1. 1. 1993, je teba z hlediska 11 TrZ stanovit diferencovan. Zatmco takov rozsudek neme bt na zem esk republiky
vykonn, ani tu mt jin pozitivn inky jako formln prvn skutenosti, nestanov-li zkon nebo mezinrodn smlouva, kterou je esk republika
vzna, nco jinho, m zde inek negativn tak, e tvo pekku vci rozhodnut.
Z toho pedevm vyplv, e takov rozsudek lze vykonat (pokraovat v jeho vkonu), jen bylo-li s jeho vkonem zapoato ped innost zkona
. 25/1993 Sb. (srov. l. II bod 7 citovanho zkona), nebo jestlie jej Nejvy soud esk republiky uznal na zem esk republiky podle 384a
Tr (srov. nyn 452 Tr, podle kterho uznv cizozemsk rozhodnut pslun krajsk soud; srov. i 458, 460p a 460za Tr), pop. jde-li o
vkon trestu penitho nebo trestu zkazu innosti na zklad dodn Slovensk republiky podle l. VI Zvrenho protokolu Smlouvy o prvn
pomoci mezi eskou republikou a Slovenskou republikou (uveejnna pod slem 209/1993 Sb.). Dle, e nelze uloit souhrnn trest
podle 43 odst. 2 TrZ i za trestn in, za nj byl pachatel odsouzen takovm rozsudkem, a nelze k nmu ani pihlet jako k okolnosti zakldajc
zptnost jako zkonnou podmnku, nap. podle 42 psm. p), 59 odst. 1, 205 odst. 2 TrZ. Naproti tomu nemohou orgny esk republiky
zahjit trestn sthn, a bylo-li ji zahjeno, nelze v nm pokraovat a mus bt zastaveno [ 11 odst. 1 psm. f) Tr; nyn srov. i 11odst. 4 Tr]
proti tomu, proti nmu dvj trestn sthn pro t skutek skonilo takovm pravomocnm rozsudkem nebo bylo-li pravomocn zastaveno ped
1. 1. 1993 soudem nebo jinm orgnem innm v trestnm zen se sdlem na zem dnen Slovensk republiky, jestlie rozhodnut nebylo v
pedepsanm zen orgny Slovensk republiky zrueno.
Je-li vak trest uloen takovm rozsudkem vykonvn, pop. byl-li ji vykonn na zem esk republiky na zklad l. II bod 7 zk.
.25/1993 Sb. nebo na zklad dodn Slovensk republiky podle l. VI Zvrenho protokolu Smlouvy o prvn pomoci mezi eskou
republikou a Slovenskou republikou, hled se na odsouzen jako na odsouzen soudem esk republiky. Tot plat v ppad, e byl rozsudek

uznn na zem esk republiky podle 384a Tr (srov. nyn 452 Tr a dle i 458, 460p a 460za Tr), jako i v ppad, e bylo odsouzen
takovm rozsudkem na zklad rozhodnut Nejvyho soudu zaznamenno do evidence Rejstku trest podle 4 odst. 2 RejTr (nov i 4a odst.
3 RejTr).
R 33/1997 K inkm rozhodnut Nejvyho soudu o uznn rozsudku cizozemskho soudu nebo o zaznamenn daj o odsouzen cizozemskm
soudem do evidence Rejstku trest.61

Dl 1
Zklady trestn odpovdnosti ( 12-14)
Obsah vkladu ped 12:

I.

Obecn k zkladm trestn odpovdnosti 1

II. Ke vztahu obecn a zvltn sti trestnho zkonku 2

I.
Obecn k zkladm trestn odpovdnosti
1: Trestn zkonk vychz
ze zkladnho
lenn
obecn
sti na:
1. psobnost trestnch zkon,
2. zklady trestnodpovdnosti a 3. trestn sankce. Vyjdeme-li z tohoto rozdlen a pomineme-li psobnost trestnch zkon,
je mono dospt k zvru, e trestn zkonk vychz z tradin bipartice obecn sti rozdlen na pojednn
o trestnch inech a trestnch sankcch, co lpe vyhovuje naemu chpn pstupu k trestnmu prvu hmotnmu, ne
nkdy doporuovan tripartice trestn in, pachatel a trestn sankce, a to z toho dvodu, e osoba (povaha) pachatele
nebv sama podmnkou trestnosti, ale naopak je zaleovna do uen o skutkov podstat trestnho inu jako
subjekt trestnhoinu, tedy jeden z pti obligatornch znak objekt, objektivn strnka, subjekt, subjektivn strnka
a protiprvnost.
V souladu s tmto obecnm pstupem trestn zkonk oznauje po zdraznn zsad zkonnosti a subsidiarity jako
nejdleitj zklad trestn odpovdnosti pachatele trestn in. To je ve shod s pevldajcm nzorem v esk
trestnprvn nauce, e zkladem trestn odpovdnosti podle platnho eskho trestnho prva je trestn in.62 Z toho je
teba vyjt a pod zklady trestn odpovdnosti zahrnout obecn ustanoven o trestn odpovdnosti, kter vymezuj souasn
obecn podmnky trestnosti zavinn vetn vymezen skutkovho a prvnho omylu, stadi trestnho inu(pprava, pokus
a dokonan trestn in), dle osobu pachatele (vk a petnost), spolupachatelstv a astenstv(organiztorstv, nvod
a pomoc) a okolnosti vyluujc protiprvnost (krajn nouze, nutn obrana, svolen pokozenho, ppustn riziko
a oprvnn pouit zbran), kter jsou zaazeny v samostatn hlav III. a nkdy se o nich hovo jako o tzv. negativnch
znacch trestn odpovdnosti i trestnosti nebo o negativnch znacch skutkov podstaty inu, a to proto, e jejich vskyt
neguje trestnost inu a tm i trestn odpovdnost pachatele, i kdy jinak vechny znaky zstvaj zachovny. Na konec tto
materie jsou zaazeny okolnosti zpsobujc znik trestn odpovdnosti i trestnosti inu (hlava IV.), a to inn ltost
a promlen.
Zkladem trestn odpovdnosti je tedy souhrn podmnek (vetn problematiky konkurence i mnohosti trestnch in
soubh trestnch in), pi jejich splnn vznik trestn odpovdnost pachatele, kterou je mnna povinnost strpt za
spchan trestn in
sankce
stanoven trestnm zkonem
v rmci
trestnprvnho
vztahu,
kter
vznikne
spchnmtrestnho inu mezi pachatelem a sttem. Trestnost v tomto pojet je dsledkem trestn odpovdnosti.
Pojem trestn odpovdnosti, jako zvltnho typu prvn odpovdnosti, tak navazuje na trestn in, kter je
zklademtrestn odpovdnosti pachatele, ale zrove v sob integruje nslednou sankn reakci ze strany sttu (resp.
soudu, nebo jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestn iny l. 40 odst. 1 LPS). V tomto smyslu trestn in a
trestnprvn sankce jsou zkladnmi prvky trestn odpovdnosti.

II. Ke vztahu obecn a zvltn sti trestnho zkonku

2: Znaky trestn odpovdnosti uveden v tto hlav druh trestnho zkonku, pop. v jinch zkonech (nap. zkon
. 218/2003 Sb., o soudnictv ve vcech mldee, nebo zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob
a zen proti nim), jsou spolen pro vechny trestn iny. Ve zvltn sti trestnho zkonku jsou uvedeny dal znaky,
ktermi se jednotliv trestn iny od sebe odliuj. Pitom je teba mt na pamti, e z hlediska chpn
celho trestnhoprva hmotnho jsou v sti obecn trestnho zkonku pouh nesamostatn sti, sloky prvnch norem,
jim prav smysl dodv teprve spojen s jednotlivmi ustanovenmi sti zvltn trestnho zkonku. Pro rozhodnut,
zda konkrtn in je trestnm inem, i nikoli, nesta jeho hodnocen jen ve vztahu ke znakm uvedenm
v pslunm ustanoven zvltn sti trestnho zkonku, nbr je teba hodnotit i znaky uveden v obecn sti (zavinn,
vk pachatele, jeho petnost apod.).
Pokud se pachatel dopust trestnho inu a jsou splnny vechny potebn podmnky trestn odpovdnosti a trestnosti,
nemus to jet nutn znamenat, e pachatel bude tak k trestn odpovdnosti pohnn, nebo trestn in nemus vyjt
najevo, pachatel nemus bt odhalen nebo in nemus bt soudn sthn, a zde jsou podmnky trestn odpovdnosti
a trestnosti dny.

 12
Zsada zkonnosti a zsada subsidiarity trestn represe
(1) Jen trestn zkon vymezuje trestn iny a stanov trestn sankce, kter lze za jejich spchn uloit.
(2) Trestn odpovdnost pachatele a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat jen v ppadech
spoleensky kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu.

Obecn k zsadm zkonnosti a subsidiarity trestn represe

1: Zsady zkonnosti a subsidiarity trestn represe tvo pte trestnho prva. Prvn z nich zsada zkonnosti je jednou ze
zkladnch zsad trestnho prva hmotnho v demokratickm typu sttu. Vychz z obecn prvn zsady zkonnosti neboli
legality. Pojem zkonnosti v nvaznosti na pojem prvnho sttu je stednm principem vztahu prva a sttu. Koncepce
prvnho sttu vyjaduje primt prva nad sttem, nebo prvn stt je vzn prvem, piem funkc prvnho sttu je
garantovat vem jednotlivcm rovn svobodu v prvnm smyslu. Zkonnost m dva zkladn poadavky, nebo jednak
vyaduje, aby relevantn spoleensk vztahy byly regulovny prvem, a dle vyaduje zachovvn prva.64
Pokud se v demokratickm stt vychz ze zsady zkonnosti, uplatuje se donucen jen v ppadech poruen prvnch
norem, tj. pi poruen pravidel, kter maj pedepsanou formu, a to v trestnm prvu formu zkonnou. Poruen pravidel
delikt m v trestnm prvu formu trestnho inu, v hierarchii zloinu nebo peinu. Pitom donucen navazujc na
spchn trestnho inu (ve form trestu nebo ochrannho opaten) mus mt jasn a jednoznan stanoven hranice,
nebo se v souladu se zsadou zkonnosti me uplatnit jen za podmnek a zpsoby stanovenmi v prvnch normch.
Pokud jsou tyto meze pestoupeny, je poruena zsada zkonnosti. Zrove zsada zkonnosti vyaduje, aby donucen
bylopslunm orgnem v oblasti trestnho prva soudem aplikovno v souladu se zkonem pi kadm poruen prva,
tedy pi kadm trestnm inu, nebo jinak by byla naruovna prvn jistota zkladnch subjektivnch prv a svobod,
kterm trestn prvo poskytuje ochranu. To je dsledkem trestnprvn regulace spoleenskch vztah, ponvad prva
a svobody jsou podmnny plnnm odpovdajcch prvnch povinnost.
Trestn zkonk definuje trestn in v 13 odst. 1 tak, e trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje
za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon [13]. Tm je pedevm zdraznna nvaznost protiprvnosti
na zsadu zkonnosti vymezenou v 12 odst. 1 jako jednu ze zkladnch zsad trestnho prva hmotnho v demokratickm
typu sttu. V tomto smyslu se chpe protiprvnost zpravidla jako protinoremnost, kter se zde kryje s protizkonnost, tedy
jinak eeno, je v 13 odst. 1 pedevm vyjdena formln protiprvnost chpan z hlediska prvnho du jako
celku.65 Protiprvnost ve smyslu trestnho zkonku nen vak jen formln protiprvnost, nebo tm, e zdraznme,
e trestn in je jednn formln protiprvn, nevyjdme jeho podstatu a nezjistme ani dvod jeho trestnosti. Pokud se
tedy v definici trestnho inu zdrazuje, e v rmci trestnho prva jde v ppad trestnho inu o jednn formln prvn,
co je nutn pro garann funkci trestnho zkonku, neznamen to na druh stran, etrestn in nem materiln obsah ve
smyslu materiln protiprvnosti. Protiprvnost v pojet trestnho zkonku je jednotou jak strnky formln, tak i materiln.
Plin zdrazovn jen formln strnky protiprvnosti by vedlo k pli strohmu formalismu, nebo jen pomoc materiln
kategorie protiprvnosti je mon v praxi vyeit nkter ppady, kter by nebyly eiteln v rmci ist formln
protiprvnosti. Formlnm zpsobem poznvn nememe nikdy pochopit smysl obsahu prvn normy.66
Materiln protiprvnost m dleit vznam zejmna pi rozlien trestnch in od dalch protiprvnch in a nakonec
i jednn protiprvnch od jednn v souladu s prvem, nebo materiln charakter protiprvnosti je spatovn ve
spoleensk kodlivosti, tedy v tom, co poruuje nebo ohrouje prvn statky trestnprvnmi normami chrnn. 67V tomto
smru materiln protiprvnost souvis se zsadou subsidiarity trestn represe vymezenou v 12 odst. 2.
Zsada subsidiarity trestn represe, kter v souasnm vznamu vychz tak z mylenek prvnho sttu, obecn
v trestnm prvu hmotnm reflektuje dvoj pstup:
a) akcesorn, nebo trestn zkony poskytuj ochranu prvnch statk, kter jsou upraveny a do znan mry i chrnny
jinmi prvnmi odvtvmi, na zklad odpovdnosti z poruen prvnch norem vyvozovan (nap. obanskoprvn,
obchodnprvn i sprvn), a proto se trestn zkony nazvaj akcesornmi i druhotnmi, nebo ochrana jimi poskytovan
je a druhotn;
b) subsidirn, nebo trestnprvn odpovdnost i trestn postih a tm i trestn zkony se uplatuj a v ppad, e
odpovdnost uplatovan v rmci zkladnho prvnho odvtv (nap. obanskoprvn, obchodnprvn i sprvn)
motivan ani sankn nepostauje.

Z tchto dvou prvk, kter spolu nerozlun souvis, zsada subsidiarity trestn represe v modernm chpn akcentuje
zejmna pstup subsidirn, nebo se zdrazuje, e trestnprvn een pedstavuje nejzaz een pro zkonodrce i pro
soudce, nebo trestn zkony (ale i trestn postih) se pouij a v ppad, e odpovdnost uplatovan v rmci zkladnho
prvnho odvtv (nap. obanskoprvn, obchodnprvn i sprvn) motivan ani sankn nepostauje. Srovnej dikci
principu ultima ratio, kter je vyjden slovy v ppadech spoleensky kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn
odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu. Souasn se vak v jejm vymezen logicky objevuje i prvek akcesorn, nebo
ochrana poskytovan trestnmi zkony navazuje na prvn statky upraven a do znan mry chrnn jinmi prvnmi
odvtvmi (nap. obanskm, obchodnm, rodinnm i sprvnm prvem).
Trestnm inem se u mladistvch rozum provinn ( 6 ZSM). Trestnmi sankcemi jsou u mladistvch opaten podle zkona
o soudnictv ve vcech mldee (srov. 10 a nsl. ZSM).
K odst. 1:

I.

Zsada zkonnosti v trestnm prvu

2: Historicky zsada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege nen pvodu mskho, jak by se z vyjden latinskho
mohlo zdt, ale vznikla jako reakce na libovli soudcovskou, nebo soudci v dob stedovku, ale ani pozdji nebyli
omezovni psanmi zkony, a proto uznvali za zloiny jednn, kter se pila jejich prvnmu citu, a ukldali za n tresty,
jak z hlediska druhu, tak i vmry jen podle tradice a svho uven. Dnes bychom ekli, e soudce ml velkou volnost
v rozhodovn, a to nejenom o trestu, ale i pi zvaovn, co m bt povaovno za trestn in. V reakci na to Montesquieu
ve svm dle Duch zkon drazn dal, aby byla svoboda obansk chrnna od libovle soudcovsk, aby byly vydny
pesn pedpisy zkonn a soudce byl jimi psn zavzn. 68 Na to pak navzal Beccaria, kter ve svm spise O zloinech
a trestech formuloval zsadu, e toliko zkony smj stanovit zloiny i tresty na n.69 V dsledku osvcenstv a innosti
velkch trestnch prvnk dolo postupn k formulaci tto zsady, kterou prvn vyslovil Feuerbach v nvaznosti na svou
teorii psychickho donucen v podob jet trojlenn formulace: Nulla poena sine lege, Nulla poena sine crimine, Nullum
crimen sine lege poenali (dn trest bez zkona, dn trest bez trestnho inu, dntrestn in bez zkonnho trestu).
V zen opakovan ji uveden dvojlenn podob si pak tato zsada zachovala svj vznam a do souasn doby,
a proto ji nalzme nejen v dlech nauky, ale asto i pmo v stavch70 a tak v trestnchzkoncch.
Zsada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege vyjden v 12 odst. 1 slovy: Jen trestn zkon
vymezujetrestn iny a uvd trestn sankce, kter lze za jejich spchn uloit, navazuje na l. 39 LPS, kter stanov, e
jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako i jak jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho
spchn uloit. Tato zsada, by vyjden dvoulennou formul, m tyi zsadn dsledky, kter se vyjaduj latinskmi
vrazy scripta, stricta, praevia a certa:71
a) nullum crimen, nulla poena sine lege scripta pramenem trestnho prva me bt pouze zkon, z eho vyplv, e
trestnprvn normy vymezujc trestnost inu (u mladistvch provinn srov. 6 ZSM) a trestn sankce (tresty a ochrann
opaten, u mladistvch opaten srov. 9, 10, 15 a nsl. ZSM) mohou mt jen podobu zkona, a proto je vyloueno z
hlediska trestnosti a trestnch sankc pouit obyeje, ale i podzkonnch norem, co na druh stran neznamen, e by
naplnn uritch trestnprvnch pojm z hlediska jejich vkladu nemohlo bt stanoveno v podzkonnch normch (srov.
nap. 154, 289, 308 a vklad k tmto ustanovenm), zvlt kdy je podle l. 95 odst. 1 st soudce pi rozhodovn vzn
zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je soust prvnho du, piem je oprvnn posoudit soulad jinho prvnho
pedpisu se zkonem nebo s takovou mezinrodn smlouvou;
b) nullum crimen, nulla poena sine lege stricta trestn prvo mus obsahovat uzaven katalog trestnch in a uzaven
katalog trestnch sankc, z eho vyplv zkaz analogie v neprospch pachatele (in malam partem); analogie ve prospch
pachatele (in bonam partem) je naopak zsadn ppustn;
c) nullum crimen, nulla poena sine lege praevia podle vslovn pravy v novm trestnm zkonku v 1 o zkazu
retroaktivity je in trestn, jen pokud jeho trestnost byla zkonem stanovena dve, ne byl spchn (lex praevia = dvj
zkon), a proto se trestnost inu posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn, piem
podle pozdjho zkona se posuzuje jen tehdy, jestlie to je pro pachatele pznivj ( 2 odst. 1; ble srov. vklad k 1 a
3); tato ustanoven navazuj na l. 40 odst. 6 LPS, podle kterho se trestnost inu posuzuje a trest se ukld podle zkona
innho v dob, kdy byl in spchn; pozdjho zkona se pouije, jestlie je to pro pachatele pznivj; historicky byla
vjimkou ze zkazu retroaktivity na zem esk republiky zptn psobnost retribunho zkonodrstv po druh svtov
vlce;
d) nullum crimen, nulla poena sine lege certa zsada uritosti trestnprvnch norem, kter klade zven poadavky na
katalog trestnch in a trestnch sankc z hlediska uritosti, jasnosti a pesnosti vymezen jejich znak a podmnek;
skutkov podstaty trestnch in mus bt v zkon formulovny zcela jasn, zeteln, pesn a urit, aby nevznikaly
pochybnosti o mezch trestn odpovdnosti (nikoli vak kasuisticky), nebo jsou jimi stanoveny:
dleit pravidla chovn lid v demokratick spolenosti na zklad hierarchie uznvanch hodnot v prvnm stt,

 zkonn limity omezujc zkonn prva a svobody oban, piem takov omezen je teba minimalizovat, a
zruky zkonnosti trestnprvnho postihu a prvn jistoty oban (srov. S 16/199394-n. v odvodnn; vyhleno pod
. 91/1994 Sb.);
trestn sankce pak mus bt vymezeny nejen po strnce jejich katalogu, kter neme bt nad zkonn vymezen
doplovn, ale i z hlediska konkrtnch a jasnch podmnek pro vbr druhu trestu a jeho vmry nebo ochrannho opaten
tak, aby byly respektovny zsady zkonnosti, spravedlnosti a souasn i diferenciace a individualizacetrestnho postihu.

II. Zsada zkonnosti v legislativ i pi aplikaci

3: Zsada zkonnosti je zvazn pro zkonodrce i pro soudce.
Zkonodrce je vzn zsadou zkonnosti v tchto smrech:
a) mus v trestnm zkonku i zkonech stanovit vechny pojmov znaky trestnho inu, a to navc dostaten pesn
a urit, ale bez zbyten kasuistinosti, nebo trestnprvn norma mus bt zobecnnm lidskho chovn a dostaten
vymezovat hranice trestn odpovdnosti, co znamen, e pouit prvn pojmy mus bt nleit obsahov vymezeny tak,
aby o uvedench hranicch nevznikaly pochybnosti, 72 a pokud by takov pochybnosti mohly vzniknout, je teba podat
nleitou definici takovho pojmu, bu pmo v trestnm zkonku, anebo v jinm zkon, pop. upesnnou v podzkonn
norm vydan na zklad zkona; z toho plyne, e zsada zkonnosti nevyluuje odkazovac nebo blanketov (blanketn)
prvn normy za podmnky, e jejich obsah je z tchto hledisek nleit naplnn prvn normou nebo souhrnem prvnch
norem vymezench zkonem nebo na zklad zkona a v mezch jeho zmocnn, na kterou nebo na kter v takov
odkazovac nebo blanketov norm odkazuje,73 pesto by vak jejich pouvn mlo bt spe vjimen;
b) mus v zkon i zkonech stanovit katalog trestnch sankc (trest a ochrannch opaten) a podmnky jejich ukldn,
piem nen z hlediska tto zsady vyloueno, ale naopak douc, aby jednotliv druhy trest byly stanoveny relativn
urit (sazbou s nejvy a nejni vmrou) za vyuit povahy a zvanosti spchanho trestnho inu, vetn kritri
hodnocen jejch jednotlivch sloek vetn osoby pachatele, jeho osobnch, rodinnch a jinch pomr, polehujcch
a pitujcch okolnost apod., co jsou vechno okolnosti, je uritm a konkrtnm zpsobem ovlivuj a limituj monosti
vahy soudce, tak aby ani uloen trest nebyl zaloen na libovli, ale byl ovldn zsadami pimenosti, individualizace
a diferenciace a v konenm zvru i zsadami humanity a jednoty trestn represe a prevence;
c) mus v zkon i zkonech stanovit i zpsob vkonu trestnch sankc, nebo trest nebo ochrann opaten nen v souladu
se zsadou zkonnosti a nen ani dostaten urit, pokud nen pesn vymezen postup jeho skuten realizace osobami
zajiujcmi jeho vkon a meze a obsah jeho psoben na odsouzenho pachatele; upesnn zpsobu vkonu trestu
v podzkonnch normch je mon jen na zklad zkona a v mezch jeho zmocnn.
Soudce je vzn zsadou zkonnosti pi svm rozhodovn v tchto smrech:
a) mus dodret a nleit uvit vechny pojmov znaky trestnho inu a prvn nsledky takovho trestnho inu
(trestn sankce) stanoven v zkon, piem je vzn jen zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je soust prvnho
du, a je oprvnn posoudit soulad jinho prvnho pedpisu se zkonem nebo s takovou mezinrodn smlouvou ( l.
95odst. 1 st), co m zvltn vznam u odkazovacch nebo blanketovch norem [viz shora bod a) u zkonodrce]; z toho
vyplv zsada, e soudce nesm nikoho odsoudit a potrestat jinak ne na zklad zkona a me mu uloit jen
takovoutrestn sankci, kterou tento zkon stanov;
b) je povinen zvit i soulad takovho zkona s stavnm podkem, a dojde-li k zvru, e zkon, jeho m bt pi een
vci pouito, je v rozporu s stavnm podkem, mus vc pedloit stavnmu soudu (l. 95 odst. 2 st, 224odst. 5 Tr);
takov zkon, kter by jinak soudce vzal za zklad svho trestnho rozsudku, toti soudce neve do doby rozhodnut
stavnho soudu, kterm je soudce povinen se dit;
c) soudce je vzn znnm zkona v tom smru, e nesm nikoho odsoudit za in, kter nenapluje vechny
znakytrestnho inu vymezenho pomoc zkonn skutkov podstaty v trestnm zkon, a nesm uloit trestn sankci (trest
nebo ochrann opaten), kter nen v zkon stanovena jako prvn nsledek uskutenn prv t zkonn skutkov
podstaty trestnho inu, kter je pachateli kladena za vinu; pitom mu zkon stanov i meze jeho soudcovsk vahy, ktermi
je povinen se s pihldnutm k obecnm zsadm trestnho prva a jinm prvnm principm dit [viz shora bod b)
u zkonodrce].
K odst. 2:

I.

Zsada subsidiarity trestn represe a princip ultima ratio

4: Odstavec 2 12 vyjaduje v nvaznosti na zsadu zkonnosti v odstavci 1 zsadu subsidiarity trestn represe slovy:
Trestn odpovdnost pachatele a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat jen v ppadech spoleensky
kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu. V historii trestnho prva
hmotnho byla tato mylenka, jej podstatou je nzor, e trestnprvn een je nejzaz (subsidirn) prostedek
k ochran prvnho du, traktovna vrazn v dlech naich nejvtch prvnk v oboru trestnho prva. Tak ji v tictch
letech minulho stolet Miika psal, e pro trestnho zkonodrce mus bt vd mylenkou, e trestnmoc sttn nem
bti pepnna, nbr j uvno jen potud, pokud je toho nutn zapoteb (ekonomie trestn hrozby). Zejmna by nemlo

k trestn vhruce bti sahno tam, kde lze dostaten ochrany prvnho statku, o kter jde, doshnouti prostedky jinmi,
zejmna restituc nebo nhradou kody, tedy ochrannou civilnprvn (subsidirnost trestnhrozby), nbr jen tam, kde,
hledc na dleitost prvnho statku, je teba jeho zeslen ochrany. 74 Proto je teba zdraznit, e zsada
subsidiarity trestn represe, jako jedna ze zkladnch zsad trestnho prva, vyaduje, aby stt uplatoval
prostedky trestnho prva zdrenliv, to znamen pedevm tam, kde jin prvn prostedky selhvaj nebo nejsou
efektivn, nebo trestn prvo a trestnprvn kvalifikaci uritho jednn jako trestnho inu je teba povaovat zaultima
ratio, tedy za krajn prostedek, kter m vznam pedevm celospoleensk, tj. z hlediska ochrany zkladnch
celospoleenskch hodnot. Podstata problmu je v tom, e trestn prvo disponuje tmi nejcitelnjmi prostedky sttnho
donucen, kter znan zasahuj do prv a svobod oban a jejich blzkch a mohou vyvolat i adu vedlejch negativnch
ink nejen u pachatele, ale i u jeho rodiny a spoleenstv, ve kterm ije. Proto legitimitu trestnprvnch zsah me
odvodnit vlun nutnost ochrany elementrnch prvnch hodnot ped iny zvl kodlivmi pro spolenosts tm, e
neexistuje jin een ne trestnprvn a e pasivita sttu by mohla vst ke svmoci i svpomoci oban a k chaosu.75 Na
tom se obecn shoduj i pedstavitel dnen prvn teorie i praxe, kte uznvaj, e ze zsady subsidiarity trestn represe
plyne, e trestnprvn een pedstavuje krajn prostedek (ultima ratio) pro zkonodrce, ale i pro soudce, sttn zstupce
a policii, kdy postult ultima ratio m nepochybn vznam i pro interpretaci trestnprvnch norem a plyne z nho,
e trestnmi iny mohou bt pouze zvanj ppady protispoleenskch jednn. 76 Jen dsledn respektovn principu
ultima ratio zaruuje, e omezen zkladnch prv fyzickch i prvnickch osob v dsledku trestnch sankc je mono
povaovat za proporcionln s elem trestnho prva hmotnho sledovanmtrestnm zenm. V liberlnm demokratickm
prvnm stt je teba sttn zsahy v rmci kriminln politiky uplatovat pimen a maximln zdrenliv, a to zejmna
pi realizaci trestnho postihu, kdy s ohledem na zvanost trestnsankce, kter je nezdka zpsobil ohrozit sociln
existenci doten osoby, je nutno zajistit, aby trestn prvo bylo pouito teprve tehdy, kdy ostatn sociln politick a prvn
prostedky nejsou dostaten inn nebo selhvaj. Toto pojet, kter v obecn poloze e vztah hierarchie odpovdnost
(civiln, disciplinrn, sprvn a trestn), vetn vztahu k pestupkm a jinm sprvnm deliktm (tzv. sprvnmu trestn),
prv vystilo do zakotven zsady subsidiarity trestnreprese do textu trestnho zkonku, co m nepochybn za cl poslit
jej praktick vyuit pi aplikaci konkrtnch trestnprvnch norem. 77 K pouit zsady subsidiarity trestn represe srov.
vklad k zsadm trestnho prva hmotnho v bod I, 2 v vodnch partich vnovanch trestnmu prvu obecn na
potku komente pod nadpisem st prvn. Obecn st (marg. . 2) a vklad v bod II obecn k 13 (marg. . 2), kde
je pojednno o vkladu 13 odst. 1 pi pouit zsady subsidiarity trestn represe.
Ustanoven 12 odst. 2 tm, e ve zjitn potebn mry spoleensk kodlivosti z hlediska trestn odpovdnosti
pachatele za spchan trestn in na zvr, e nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu,
vyjaduje princip ultima ratio, kter je zejmna v posledn dob vznamn akcentovn v nlezech stavnho soudu (nap.
S 42/2004-n., S 61/2004-n. S 136/2003-n., S 40/2005-n.). Ze zsady subsidiarity trestn represe vyplvajc
principultima ratio byl sice pvodn chpn spe jako princip omezujc zkonodrce v tom smru, e trestnprvn een
je krajnm prostedkem ve vztahu k ostatn deliktn prvn prav (sprvnprvn, obanskoprvn, obchodnprvn apod.),
ale v souasn dob je v zsad veobecn uznvno, e m nepochybn vznam i pro interpretaci trestnprvnch norem,
a plyne z nho, e trestnmi iny mohou bt pouze zvanj ppady protispoleenskch jednn, a to podle zsady, e
tam, kde posta k regulaci prostedky sprvnho nebo civilnho prva v irm slova smyslu, jsou trestnprvn prostedky
nejen nadbyten, ale z pohledu principu prvnho sttu tak neppustn.78 Pitom tento princip byl vdy uplatovn jak
v systmech s formlnm pojetm trestnho inu,79 tak i v systmech s materilnm pojetm trestnhoinu, kam patila a do
pijet a innosti trestnho zkonku i esk republika.80 S tm je v souladu i judikatura stavnho soudu esk republiky,
kter v uvedench nlezech opakovan zdraznil, e trestn prvo m z podstaty principu ultima ratio msto pouze tam, kde
jin prostedky z hlediska ochrany prv fyzickch a prvnickch osob jsou vyerpan, neinn nebo nevhodn (srov. S
40/2005-n.). Pravidla liberlnho demokratickho prvnho sttu vyaduj, aby vina pachatele byla autoritativn konstatovna
jen ohledn takovho jednn, o nm mohl pachatel v dob, kdy se ho dopoutl, dvodn pedpokldat, e jde o
jednn trestn, a to s ohledem na obsah tehdy innho trestnhozkona, nebo tam, kde je to teba s ohledem na
ustlenou a obecn dostupnou judikaturu obecnch soud. Tento zvr pln koresponduje i s judikaturou Evropskho soudu
pro lidsk prva, tak jak byla nap. uvedena v rozhodnutch ve vci Kokkinakis v. ecko 14 307/88, 52, a Cantoni v.
Francie 17 862/91, 29 (srov. nlez ze dne 25. listopadu 2003, sp. zn. I. S 558/01, publikovan ve sv. 31 pod . 136 Sb.
nl. a usn. S R). stavn soud takto rozhoduje u rznchtrestnch in pedevm majetkov nebo hospodsk povahy,
nap. u trestnho inu zpronevry ( 248 tr. zk. 206 TrZ), podvodu ( 250 tr. zk. 209 TrZ), neoprvnnho zsahu
k domu, bytu i nebytovmu prostoru ( 249a tr. zk. 208 TrZ) atd., a pouit principu ultima ratio postupn roziuje.
Pitom stav zpravidla pouit tohoto principu vedle naplnn znak trestnho inu (srov. nap. S 196/2004-n.). Pouit
principu ultima ratio je vyuvno tak v judikatue obecnch soud (srov. rozhodnut Nejvyho soudu esk republiky pod
sp. zn. 7 Tz 230/2000, 5 Tdo 897/2005, 5 Tdo 278/2007, 5 Tdo 563/2008, 5 Tdo 1454/2008, 5 Tdo 315/2010 atd.), a to
v podstat ve stejnm smyslu, jako je tomu ve shora citovanch nlezech stavnho soudu. Zv-li se tedy tato judikatura
stavnho soudu i Nejvyho soudu, je mono uzavt, e z uznvanho principu prvnho sttu, jm je
chpn trestn represe jako prostedku ultima ratio,vyplv, e ochrana prvnch statk m bt v prv ad uplatovna
prostedky prva obanskho, obchodnho i sprvnho, a teprve tam, kde je takov ochrana neinn a kde poruen
chrnnch vztah napluje znaky konkrtn skutkov podstaty trestnho inu, je namst uplatovat trestn odpovdnost.

II. Spoleensk kodlivost

5: Pojem spoleensk kodlivosti, kter je v tomto ustanoven pouvn, je nepochybn pesnj ne dosavadn pojem
spoleensk nebezpenosti, kter pouval trestn zkon z roku 1961.81 Oputn pojmu nebezpenosti inu pro spolenost
je namst nejen proto, e je s nm spojeno tzv. tdn pojet a tdn uplatovn trestnho zkona. 140/1961 Sb., ale i pro

jeho obsahovou nevhodnost, kdy z hlediska sv povahy smuje do budoucna. Trestnzkonk proto pouv pojem
spoleensk kodlivost inu, kter se vztahuje k spchanmu inu, kter zashl zjmy chrnn trestnm zkonkem,
a v tomto smyslu je tedy pokodil, a navazuje i na dal pojmy pouit v trestnmzkonku [nap. na pojem kodlivho
nsledku v 33 psm. a)]. Spoleensk kodlivost je podle dvodov zprvy k trestnmu zkonku urovna povahou
a zvanost trestnho inu, kter se podle 39 odst. 2 uplatuje pi stanoven druhu trestu a jeho vmry, k emu je teba
doplnit, e spoleensk kodlivost je urovna pedevm intenzitou zejmna naplnn jednotlivch sloek povahy
a zvanosti inu, ale zcela se tm nevyerpv, nebo je spojena s principem ultima ratio. V tto souvislosti je nutno jet
zdraznit, e trestn zkonk spoleenskou kodlivost vetn jejch stup zmrn nedefinuje a ponechv een potebn
mry spoleensk kodlivosti z hlediska spodn hranice trestn odpovdnosti na zhodnocen konkrtnch okolnost ppadu,
v nm to bude s ohledem na princip ultima ratio pichzet v vahu, na praxi orgn innch v trestnm zen a v konen
fzi na rozhodnut soudu.
Trestn zkonk tak terminologicky rozliuje hodnocen rozhodnch skutenost z hlediska mry spoleensk kodlivosti pi
pouit zsady subsidiarity trestn represe od hodnocen kritri podazench pod pojem povaha a zvanost trestnhoinu
pi urovn druhu trestu a jeho vmry. Vztahuje-li se 12 odst. 2 o zsad subsidiarity trestn represe
k pojmutrestnho inu, jde o otzku viny, kdy je teba hodnotit spoleenskou kodlivost pi zvaovn rozhodnch kritri pro
stanoven spodn hranice trestn odpovdnosti, zatmco u povahy a zvanosti trestnho inu jde o kritria uplatovan pi
ukldn trestu v ppad, v nm soud ji shledal potebnou mru spoleensk kodlivosti pro uplatnn trestnodpovdnosti
pachatele trestnho inu, a proto pohled a pstup soudu k tmto kritrim, by jsou obecn vymezena stejnmi pojmy, mus
bt s pihldnutm k povaze zsady subsidiarity trestn represe navzan na princip ultima ratiozkonit jin, co je teba i v
zkonn dikci nleit odliit. Trestn zkon z roku 1961 pi obecnm pouit materilnho znaku spovajcho v
nebezpenosti inu pro spolenost toto nerozlioval a vyadoval v 3 odst. 1, 2, 4 tr. zk. pi posuzovn materilnho
znaku trestnho inu a v 31 odst. 1 tr. zk. pi stanoven druhu trestu a jeho vmry hodnocen v zsad stejn, jak
vyplv i z odkazu na 3 odst. 4 tr. zk. Z tchto dvod trestn zkonk pouv v 12 odst. 2 o zsad
subsidiarity trestn represe a v 39 odst. 2 o povaze a zvanosti trestnho inu odlin pojmy, nebo jde o een zcela
rozdlnch otzek, a to na jedn stran otzky uplatnn trestn odpovdnosti, resp. een spodn
hranice trestn odpovdnosti, a na druh stran stanoven druhu a vmry trestu v ppad, v nm z hlediska 12 odst. 2
se ji dosplo k zvru, e uplatnn trestn represe je namst, tedy jinmi slovy e konkrtn spchan trestn in je natolik
spoleensky kodliv, aby byl uplatnn trestn postih. Smyslem odkazu v dvodov zprv je pak jen poukaz na skutenost,
e i pi een mry spoleensk kodlivosti pi pouit zsady subsidiarity trestn represe nelze opomenout zejmna vznam
chrnnho zjmu, kter byl inem doten, zpsob proveden inu a jeho nsledky, okolnosti, za kterch byl in spchn,
osobu pachatele, mru jeho zavinn a jeho pohnutku, zmr nebo cl.

III. Interpretan vznam

6: Zakotven zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ultima ratio do trestnho zkonku m vznam
i interpretan, nebo znaky trestnho inu je teba vykldat tak, aby za trestn in byl povaovn jen in spoleensky
kodliv. Hledisko spoleensk kodlivosti m povahu vznamnho interpretanho pravidla, kter napomh zkonnou
skutkovou podstatu konkrtnho trestnho inu i jeho formln znaky vyloit podle jejich smyslu (tzv. teleologick vklad).
Zvolen een m za cl napomoci k odlien trestnch in od tch delikt, kter by nemly bt povaovny za trestn iny
(zvlt pestupky a jin sprvn delikty), pestoe zdnliv znaky nkter skutkov podstaty napluj, a zejmna je teba ho
pout k vkladu tch znak trestnch in, kter nemaj jasnou spodn hranici (nap. znak hrub neslunosti
a vtrnosti u trestnho inu vtrnictv podle 358 a jejich odlien od jednn vymezench zejmna jako pestupky proti
veejnmu podku podle 47, 48 PesZ). Tmto pstupem se zrove zabrauje tomu, aby tzv. bagateln iny byly
povaovny za trestn iny [13, 2, 3].
Zakotven zsady subsidiarity trestn represe v 12 odst. 2 bylo reakc na opakovan vyslovovanou obavu, e by formln
pojem trestnho inu v trestnm zkonku mohl vst k peten orgn innch v trestnm zen bagatelnmi vcmi, kter
jsou zpravidla odkldny jet ped zahjenm trestnho sthn, co by se pirozen dve i pozdji nepzniv projevilo i v
nkladech sttu. Procesn een obsaen v souvisejc novelizaci 159a odst. 4 a 172 odst. 2 psm. c) Tr nebylo toti
shledvno v prbhu legislativnho procesu pijmn trestnho zkonku dostatenm.

IV. Trestnprocesn dsledky pouit zsady subsidiarity trestn represe

7: Pokud pslun orgn inn v ppravnm zen trestnm zen s ohledem na zsadu subsidiarity trestn represe
vyjdenou v 12 odst. 2
a) v rmci postupu ped zahjenm trestnho sthn (srov. 158 a nsl. Tr) dospje k zvru, e nejde o trestn in,

sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm podle 159a odst. 1 psm. a) Tr odevzd pslunmu
orgnu k projednn pestupku nebo jinho sprvnho deliktu, mohlo-li by se jednat o pestupek nebo jin
sprvn delikt fyzick nebo prvnick osoby,

sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm podle 159a odst. 1 psm. b) Tr vc odevzd jinmu
orgnu ke kzeskmu nebo krnmu projednn, mohlo-li by se jednat o disciplinrn delikt fyzick osoby,

nen-li namst vc vydit jejm odevzdnm, sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm
podle 159aodst. 1 Tr odlo,

b) po zahjen trestnho sthn ve vyetovn (srov. 160 a nsl. Tr) dospje k zvru, e nejde o trestn in,

sttn zstupce podle 171 odst. 1 Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, jestlie vsledky ppravnho
zen ukazuj, e nejde o trestn in, e vak jde o skutek, kter by mohl bt jinm pslunm orgnem
posouzen jako pestupek, jin sprvn delikt nebo krn provinn,

sttn zstupce podle 172 odst. 1 psm. b) Tr usnesenm zastav trestn sthn z dvodu, e tento skutek
nen trestnm inem a nen dvod k postoupen vci jinmu orgnu.

Uin-li pak po podn obaloby pslun soud s ohledem na pouit zsady subsidiarity trestn represe vyjden v 12
odst. 2 v zen ped soudem zvr, e nejde o trestn in,
a) po pedbnm projednn obaloby sent

podle 188 odst. 1 psm. b) Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, pokud shled, e tu jsou okolnosti
uveden v 171 odst. 1 Tr,

podle 188 odst. 1 psm. c) Tr usnesenm trestn sthn zastav, ponvad tu jsou okolnosti uveden
v 172odst. 1 psm. b) Tr,

b) bez pedbnho projednn obaloby samosoudce

podle 314c odst. 1 psm. a) Tr ve spojen s 188 odst. 1 psm. b) Tr usnesenm postoup vc jinmu
orgnu, jestlie shled, e tu jsou okolnosti uveden v 171 odst. 1 Tr,

podle 314c odst. 1 psm. a) Tr ve spojen s 188 odst. 1 psm. c) Tr usnesenm trestn sthn zastav,
ponvad tu jsou okolnosti uveden v 172 odst. 1 psm. b) Tr,

c) v hlavnm len sent i samosoudce

podle 222 odst. 2 Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, jestlie shled, e nejde o trestn in, avak
zaalovan skutek by mohl bt jinm orgnem posouzen jako pestupek nebo krn provinn, o nich je tento
orgn pslun rozhodovat,

podle 226 psm. b) Tr rozsudkem zprost obalovanho obaloby, s ohledem na to e v alobnm nvrhu
oznaen skutek nen trestnm inem a nen dvod k postoupen vci jinmu orgnu.

Obdobn pak postupuje, pichz-li to v vahu na podklad podn opravnho prostedku, pslun orgn rozhodujc
v opravnm zen (sttn zstupce, nadzen sttn zstupce nebo nadzen soud v zen o stnosti nebo o odvoln,
vetn Nejvyho soudu v dovolacm zen nebo v zen o stnosti pro poruen zkona).
Trestn zkonk tmto zpsobem e problm tzv. bagatelnch delikt, kter by nemly bt trestn, nebo pi naznaenm
zpsobu pouit zsady subsidiarity trestn represe zabrauje tomu, aby tzv. bagateln iny byly povaovny za trestn iny.
Vznik otzka, jak je vztah uvedenho een hmotnprvnho k procesnmu postupu na zklad zsady
oportunityobsaenmu v souvisejc novelizaci 159a odst. 4 a 172 odst. 2 psm. c) Tr. Ob tato een, tj. hmotnprvn
a procesn, je teba v praxi pouvat ve vzjemn nvaznosti a diferencovanosti. Procesn postup vymezen v 172 odst. 2
psm. c) Tr toti, vedle vznamu a mry poruen nebo ohroen chrnnho zjmu, kter byl inem doten, zpsobu
proveden inu a jeho nsledku, nebo okolnost, za nich byl in spchn, kter se uplatn i pi hodnocen potebn
spoleensk kodlivosti podle 12 odst. 2, akcentuje zejmna vznam chovn obvinnho po spchn inu, jeho snahu
nahradit kodu nebo odstranit jin kodliv nsledky inu, z hlediska posouzen, zda elu trestnho zen bylo dosaeno,
co nepochybn pojem spoleensk kodlivosti pesahuje. V tomto smru se procesn een uplatovalo ji i ped
pijetm trestnho zkonku, a to vedle hmotnprvnho een pi vyuit tzv. materilnho (materiln-formlnho)
pojet trestnho inu ve smyslu 3 odst. 1, 2, 4 tr. zk. (. 140/1961 Sb.), piem to v praxi orgn innch v trestnmzen
neinilo dnch pot a neznamenalo to ani pekrvn tchto ustanoven ani naruen prvn jistoty, jak je nkdy
namtno.82 Podle naeho nzoru se nejdve uplatuje vdy hmotnprvn een, a teprve pot een procesn, nebo
hmotnprvn een m zsadn pednost, zvlt kdy vychz ze subsidiarity trestnho prva a z jeho ochrann
funkce.83 Samotn uplatnn zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 umouje u mn
zvanchtrestnch in pi restriktivnm vkladu jejich zkonnch skutkovch podstat eliminovat bagateln ppady ve
smyslu prvn sentence minima non curat praetor (o drobn zleitosti se praetor nestar). S ohledem na dikci vech
zmnnch ustanoven nen k jinmu pstupu dvod, zvlt kdy v rmci procesnho een podle 159a odst. 4
a 172 odst. 2 psm. c) Tr jde pedevm o posouzen, zda i bez dokonen trestnho zen bylo jeho elu dosaeno,
tedy jinmi slovy, zda existuje i nadle veejn zjem na proveden danho trestnho zen a odsouzen pachatele
posuzovanho trestnho inu, kter jinak napluje vechny znaky trestnho inu i z hlediska pouit zsady
subsidiarity trestn represe. Dosaen elu trestnho zen i bez odsouzen pachatele pichz v vahu jen u trestnch in
men zvanosti (pein a nkterch mn spoleensky kodlivch zloin), u kterch me zvlt chovn obvinnho
po spchn inu, zejmna jeho snaha nahradit kodu nebo odstranit jin kodliv nsledky inu apod., vyvit zjem
spolenosti na jeho trestnm postihu. Navc rzn monosti een konkrtnho ppadu vdy podle naeho nzoru pispvaj
ke konkretizaci a individualizaci pstupu k projednvanmu ppadu, a to jak z hlediska jeho okolnost, tak i z hlediska
pachatele. Tento pstup je dle zcela v souladu s pojetm novho trestnho zkonku, kter je mimo jin zaloen i na
diferencovanm individulnm posouzen konkrtn trestn vci.
Z judikatury:
1. K zsad zkonnosti

S 97/2000-n. stavn soud ji dve ve svch rozhodnutch jednoznan dovodil, e vraznm znakem prvnho sttu je tak to, e
vymezentrestnho inu, sthn jeho pachatele a jeho potrestn je vc vztahu mezi sttem (jm reprezentovanou sttn moc) a pachatelem, a to
za nepostradateln podmnky, e toti prv stt svmi orgny rozhoduje podle pravidel trestnho zen o tom, zda byl trestn in spchn. V
danm ppad nutno opakovan zdraznit, e zmnn pravidla pedstavuje prv trestn d. Ten je vybudovn na principech neodmyslitelnch
od zkladnch charakteristik provzejcch demokratick a prvn stt. Z hlediska zkladnch zsad trestnho prva procesnho a jejich vyjden z
pozice prva stavnho je nutno znovu pipomenout l. 8 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina), v nm je zakotvena jedna ze
zkladnch stavnprnch zsad demokratickho a prvnho sttu, e nikdo nesm bt sthn nebo zbaven svobody jinak ne z dvod a
zpsobem, kter stanov zkon.
Tam, kde stt zasahuje do soukrom oban nebo kde jeho ednci nevystupuj zeteln a vdy proti pchn trestn innosti, ale pedstraj, e
jsou s n srozumni, je takov innost podzena velmi psn kontrole jinch, nezvislch orgn (jak plyne z 34a, 34b a 36 zkona .
283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, pop. 363 TrZ, tkajcch se beztrestnosti policejnho agenta psobcho v
rmci organizovan zloineck skupiny).
Nutn je t pipomenout a zdraznit, e jednn fyzick osoby nutno povaovat za trestn in, paklie je za takov oznaeno zkonem (l. 39
Listiny, l. 7 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod). Podmnky trestnosti jsou dny podmnkami trestn odpovdnosti, mezi
n pat i protiprvn jednn, nsledek, kauzln nexus a zavinn. Je nepstupnm poruenm l. 39 Listiny a l. 7 mluvy o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod, paklie jednn sttu (v dan vci Policie esk republiky) se stv soust skutkovho dje, cel posloupnosti kon,
z nich se trestn jednn skld (nap. provokace i iniciovn trestnho inu, jeho dokonn apod.). Jinmi slovy, neppustn je takov zsah sttu
do skutkovho dje, jen ve sv komplexnosti tvo trestn in, resp. takov podl sttu na jednn osoby, jeho dsledkem je trestnkvalifikace
tohoto jednn (nlez ze dne 22 6. 2000 sp. zn. III. S 597/1999, uveejnn pod . 97 ve sv. 18 Sb. nl. a usn. S R).
S 167/2006-n. Kad trestn sthn v sob bezpochyby zahrnuje stet mezi prvem na osobn svobodu a veejnm zjmem, reprezentovanm
pravomoc sttn moci oznait za zakzan kodliv jednn pro spolenost jako celek a pravomoc trestat pachatele takovch jednn. Z hlediska
materilnprvnho mus takov zakzan jednn pedstavovat dostaten zvanou hrozbu pro spolenost jako celek a jeho jednotliv znaky
musej bt jednoznan stanoveny zkonem (nlez ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. I. S 553/2005, uveejnn pod . 167 ve sv. 42 Sb. nl. a usn. S
R).
2. K zsad subsidiarity trestn represe a principu ultima ratio
R 39/1989 K prvnmu posouzen tzv. drobnch loupe.
Soudy v nkterch ppadech posuzuj jednn, pi kterch jsou zkonn znaky trestnho inu loupee naplnny v mal intenzit, jako trestn in
vydrn podle 175 odst. 1 TrZ. Uveden een ppad drobnch loupe vzbuzuje pochybnosti. Trestn in loupee je v pomru speciality
ktrestnmu inu vydrn. Zkonodrce vyleuje z monch tok proti svobod rozhodovn lovka za pouit nsil nebo hrozby nsil uritou
skupinu, kterou pokld za spoleensky kodlivj. in to vytvoenm skutkov podstaty trestnho inu loupee za pomoci zkonnho znaku,
kterho podstatou je, aby tok proti svobod smoval zrove i ke zmocnn se ciz vci. Pokud jde o toky omezujc se pouze na hrozbu nsilm,
mus jt o hrozbu bezprostednho nsil.
Proto, jestlie urit jednn vykazuje znaky skutkov podstaty trestnho inu loupee, je teba podadit toto jednn pod uveden zkonn
ustanoven. V dnm ppad nen mon prostednictvm zsady subsidiarity trestn represe podle 12 odst. 2 TrZ zamovat jeho zkonn
znaky za znaky jin skutkov podstaty, upravovat je i doplovat. Takov postup je ve zejmm rozporu s poadavky zkonnosti a nevyhnuteln
oslabuje prvn jistotu spolenosti. Pokud nelze pi pouit zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ultima ratio dospt k
zvru, e zde nen namst uplatnn trestn odpovdnosti a prvnch dsledk s n spojench, nedovoluje zkon jin een, ne podadit
posuzovan jednn pod pesn odpovdajc skutkovou podstatu a kvalifikovat ho jako trestn in loupee podle 173 TrZ. Skutenosti, e
zvanost inu je v dsledku uritch vjimench okolnost vrazn ni, je mono dt adekvtn vraz pouitm dnch zkonnch prostedk,
nap. uloenm trestu s pouitm 58 TrZ.
R 12/1991 Pokus pouit nezpsobilho prostedku je trestn, pokud trestn odpovdnost pachatele nen vylouena s ohledem na zsadu
subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 2 TrZ). V rmci okolnost, pro kter nedolo k dokonn trestnho inu, je teba zejmna zhodnotit, zda
nespch trestn innosti byl zpsoben pevn nhodnmi okolnostmi nebo tm, e pachatel nebyl schopen zvolit zpsobil prostedky.
R 19/1994 Skutenost, e obvinn je dritelem zbrojnho prkazu k dren a noen kulov zbran, me vraznji ovlivovat povahu a zvanost
jeho jednn zleejcho v neoprvnnm pechovvn jin zbran, podlhajc reimu platnho a innho zkona o zbranch.
Jde-li o neoprvnn pechovvn jedn zbran ( 279 odst. 1 TrZ), me za tchto okolnost pichzet v vahu pouit zsady
subsidiaritytrestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ s otzkou, zda v takovm ppad nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho
pedpisu, zejmna proto, e obvinn je osobou, kter spluje zkonn pedpoklady pro dren a noen zbran podlhajc reimu zkona o
zbranch a stelivu obalovan je toti osobou, kter m zbrojn prkaz k dren a noen jin krtk kulov zbran, a v tomto ppad se jednalo o
nepovolen pechovvn plynov pistole se esti kusy nboj do tto zbran.
R 20/1998 Pi posuzovn otzky, zda skutek je i nen trestnm inem, je teba postupovat tak, e orgn inn v trestnm zen nejprve uin
potebn zjitn o rozhodnch skutkovch okolnostech. Dle uin zvr o tom, zda zjitn skutkov okolnosti napluj formln
znaky trestnhoinu, a pot se ppadn, pokud to pichz v vahu, vypod s tm, zda lze uplatnit s ohledem na zsadu
subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio trestn odpovdnost pachatele ( 12 odst. 2 TrZ).
R 25/1999-II. U trestnho inu krdee podle 205 odst. 1 psm. b) a e) TrZ nen ve zpsoben kody jeho zkonnm znakem. To vak
neznamen, e hodnota pachatelem odcizen vci je zcela bezvznamn pro posouzen trestn odpovdnosti pachatele a trestnprvnch
dsledk s n spojench. Pi zjitn zanedbateln hodnoty odcizen vci a pi souasn neexistenci jinch okolnost brncch zvru, e posta
uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu, je mono pout zsadu subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio
ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.

TR NS 22/2006-T 860. 1. Ani zsada subsidiarity trestn represe nevyluuje spchn trestnho inu a uloen trestu v ppad zvanho poruen
smluvnch povinnost, kter lze sankcionovat i mimotrestnmi prostedky, protoe trestn zkon chrn t soukrom zjmy fyzickch osob
( 12 odst. 2 TrZ).
TR NS 51/2009-T 1151. Ani pojet trestnho prva jako ultima ratio nevyluuje pouit trestn represe proti pachateli trestnho inu neoprvnnho
zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 1 TrZ, jestlie jde o pachatele, kter neoprvnn setrvval v byt i
po skonen svho blzkho (nap. druskho) vztahu s njemcem bytu a inil tak i pes opakovan vzvy njemce a pronajmatele bytu, aby ho
opustil, piem pachateli nikdy nesvdil dn uvac titul k bytu, ale bydlel v nm jen z dvodu ji zaniklho blzkho vztahu k njemci.
V takovm ppad lze uplatnit trestn odpovdnost pachatele i bez vyuit prostedk jinch prvnch odvtv, zejmna obanskoprvnch, protoe
zde nen dn prvn spor o (dal) uvn bytu a pachateli mus bt zcela zejm jeho povinnost opustit byt, kterou nen teba deklarovat jet
rozhodnutm soudu v obanskoprvnm zen.
TR NS 64/2010-T 1274. Jednn jako sloka objektivn strnky trestnho inu me mt navenek i podobu prvnho konu, jeho prostednictvm
lze pi splnn dalch podmnek trestn odpovdnosti spchat trestn in. Pro posouzen otzky, zda byl takovm prvnm konem
spchntrestn in, nen podstatn to, jestli jde o kon platn nebo neplatn, nbr to, za jakch okolnost, v jakch souvislostech a s jakm clem
byl uinn. Trestnost inu spchanho prostednictvm prvnho konu neme bt vylouena jen tm, e prvn kon je neplatn [nap. jde-li o
kupn smlouvu smujc ke zcizen vci, j se tk vkon rozhodnut ve smyslu 337 odst. 3 psm. a) TrZ].
Trestn represe nem bt uplatovna v ppadech, kdy to nen nutn a kdy lze npravu naruench pomr inn a dostaten zajistit s pouitm
institut jinch prvnch odvtv. Samotn neplatnost prvnho konu, jeho prostednictvm byl spchn urit trestn in [nap. trestnin maen
vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 3 psm. a) TrZ], nemus v konkrtnm ppad garantovat odpovdajc ochranu dotench
zjm, zvlt kdy neodstrauje rozpor mezi faktickm stavem a prvnm stavem, nap. pokud byl na podklad neplatnho prvnho konu
proveden vklad vlastnickho prva k nemovit vci v katastru nemovitost.
TR NS 66/2010-T 1288. Za brnn v uvn bytu ve smyslu skutkov podstaty trestnho inu neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo
k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ se povauje jakkoliv neoprvnn a podstatn ruen vkonu uvacho prva oprvnn osoby
spovajc nejen ve znemonn pstupu do bytu, ale i v jinm zsahu do uvacho prva, kter zvanm zpsobem naruuje jeho vkon.
Za takov zvan zpsob naruen uvacho prva k bytu je teba pokldat i jednn pachatele, kter jako vlastnk domu svvoln peru
dodvky elektrick energie nebo vody do byt oprvnnch njemc.
Pokud pachatel takto neoprvnn zashl do prv vtho potu pokozench, piem tento zsah trval po del dobu, pak posouzen uvedenho
skutku jako trestnho inu neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ nebrn ani
pojet trestnho prva jako ultima ratio (resp. uplatnn principu subsidiarity trestn represe podle 12 odst. 2 TrZ) protoe
elemtrestnho zkonku je t ochrana prv a oprvnnch zjm fyzickch osob soukromoprvn povahy.
TR NS 66/2010-T 1294. 1. Z hlediska naplnn znak trestnho inu podvodu podle 209 odst. 1 TrZ je relevantn jen takov jednn pachatele,
kter pedchz transferu majetkov hodnoty (nap. penz) z dispozice pokozenho do dispozice pachatele nebo nkoho jinho. Jen takov
jednn toti me bt v pinn souvislosti s nsledkem, kter m podobu bytku majetku na stran pokozenho. Jednn, kter spad do stadia
pot, co se ji uskutenil uveden transfer, nem tuto povahu, a proto ho nelze povaovat za soust jednn rozhodnho pro naplnn
znak trestnho inu podvodu.
2. Jde-li o soukromoprvn vztah, je teba trvat na tom, aby pedevm samotn astnci takovho vztahu dbali na ochranu svch majetkovch
zjm. Od nich je nutno poadovat, aby postupovali obezetn a aby dodrovali alespo elementrn zsady opatrnosti, zvlt kdy jsou k tomu
k dispozici snadno dosaiteln prostedky (nap. vpis z katastru nemovitost, jde-li o smluvn pevod nemovitch vc).
Jestlie se pokozen sm svou zjevnou neopatrnost, kter se mohl snadno vyvarovat, ocitl v situaci, kdy v rmci soukromoprvnho vztahu
pistoupil k nejistmu obchodu a vynaloil finann prostedky, pak s dsledky tto nejistoty se mus sm tak vypodat, a to za pouit
soukromoprvnch instrument. Z hlediska princip, na nich je zaloen demokratick prvn stt, je nepijateln, aby trestnm postihem jednoho
astnka soukromoprvnho vztahu byla nahrazovna nezbytn mra opatrnosti druhho astnka pi ochran jeho vlastnch prv a majetkovch
zjm.
TR NS 75/2011-T 1378. Trestnm inem je podle trestnho zkonku takov protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje
znaky uveden v tomto zkon ( 13 odst. 1 TrZ). Zkonnm znakem trestnho inu ovem nen spoleensk kodlivost inu, protoe ta m
vznam jen jako jedno z hledisek pro uplatovn zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.
Trestn zkonk nevymezuje dn hlediska pro stanoven konkrtn mry i stupn spoleensk kodlivosti inu, kter se m povaovat
za trestnin. Zsadn tedy plat, e kad protiprvn in, kter vykazuje vechny znaky uveden v trestnm zkonku, je trestnm inem, a proto
ho obecn nelze povaovat za in, kter nen spoleensky kodliv.
Opan zvr v podob konstatovn nedostaten spoleensk kodlivosti inu lze uinit jen vjimen v ppadech, v nich z uritch zvanch
dvod nen vhodn uplatovat trestn represi a pokud posuzovan in svou zvanost neodpovd ani tm nejlehm, bn se
vyskytujcmtrestnm inm dan prvn kvalifikace.
TR NS 78/2011-T 1415. 1. Podle trestnho zkonku nen spoleensk kodlivost zkonnm znakem trestnho inu, za nj se povauje takov
protiprvn in, kter trestn zkonk oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v tomto zkon ( 13 odst. 1 TrZ). Spoleensk kodlivost
se hodnot mimo obecnou definici trestnho inu, a to za tm elem, aby byly zmrnny zjevn tvrdosti zkona, protoe je jednm z hledisek pi
uplatovn zsady subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 2 TrZ).
TR NS 79/2011-T 1423. Ke spchn peinu maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ se nevyaduje
opakovan nebo soustavn jednn pachatele spovajc nap. v zen motorovho vozidla v dob vkonu trestu zkazu tto innosti.
Proto i v ppad, e obvinn pouze jednorzov poruil zkaz zen motorovch vozidel uloen soudnm rozhodnutm, zsadn nen vyloueno,
aby byl takov in posouzen jako pein maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ.

Tak tomu bude tehdy, kdy jsou zjitny dal skutenosti, pro kter nelze takov in pokldat za mn spoleensky kodliv (nap. obvinn u v
minulosti nerespektoval soudem uloen zkaz innosti nebo je osobou, kter nikdy nebyla dritelem idiskho oprvnn), take nepichz v
vahu beztrestnost obvinnho ani s ohledem na zsadu subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.
TpR, 2011, . 7 (s. 212) Trestnm inem je podle trestnho zkonku takov protiprvn in, kter trestn zkonk oznauje za trestn a kter
vykazuje znaky uveden v tomto zkon ( 13 odst. 1 TrZ). Zkonnm znakem trestnho inu ovem nen spoleensk kodlivost inu (resp. jej
urit stupe), protoe ta m vznam jen jako jedno z hledisek pro uplatovn zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.
Trestn zkonk nevymezuje dn hlediska pro stanoven konkrtn mry i stupn spoleensk kodlivost inu, kter se m povaovat
za trestnin. Zsadn tedy plat, e kad protiprvn in, kter vykazuje vechny znaky uveden v trestnm zkonku, je trestnm inem, proto ho
obecn nelze povaovat za in, kter nen spoleensky kodliv.
Opan zvr v podob konstatovn nedostaten spoleensk kodlivosti inu lze uinit jen vjimen v ppadech, v nich z uritch zvanch
dvod nen vhodn uplatovat trestn represi, a pokud posuzovan in svou zvanost neodpovd ani tm nejleh, bn se
vyskytujcmtrestnm inm dan prvn kvalifikace.
TpR, 2011, . 4 (s. 118) I. Znakem skutkov podstaty zloinu loupee podle 173 odst. 1 TrZ nen urit hodnota vci, resp. zpsoben majetkov
kody v urit vi. O zloin loupee pjde i v ppad, e pachatel ml v myslu nsilm, pop. pohrkou bezprostednho nsil, zmocnit se vci
nepatrn hodnoty, co lze vyjdit zsadn pouze pi rozhodovn o trestu, ne vak tm, e pachatel bude uznn vinnm mrnjm trestnm inem.
Ve vjimench ppadech se me postupovat podle princip subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 1 TrZ).
TP 798/2011 K trestn odpovdnosti za trestn in vrovho podvodu podle 211 TrZ v zkladn skutkov podstat podle odstavce 1 citovanho
ustanoven nen teba vznik kody. Proto ani mysl pachatele nemus k takov kod smovat. Trestn proto bude i pachatel, kter uvedenm
nepravdivch daj zsk vr, jen pak dn splc. V takovch ppadech je vak teba nleit zvaovat spoleenskou kodlivost takovho inu
( 12 odst. 2 TrZ), nebo zjmy chrnn trestnm zkonkem byly narueny mn zvanm zpsobem.
TP 806/2011 I. Tebae trestn zkonk nestanovil dnou minimln hranici mnostv omamn i psychotropn ltky vznamn z hlediska naplnn
znak peinu podle 283 odst. 1 TrZ a nekvantifikoval obdobn ani rozsah spchn inu, neznamen to, e kad neoprvnn nakldn by se
sebemenm mnostvm takov ltky bude nezbytn posoudit jako tento pein. V takovm ppad je vdy nezbytn posuzovat konkrtn okolnosti
ppadu z hlediska povahy a zvanosti trestnho inu ve smyslu kritri podle 39 odst. 1, 2 TrZ a jeho spoleenskou kodlivost se zetelem na
zsadu subsidiarity trestn represe, jak je vyjdena v ustanoven 12 odst. 2 TrZ.
II. Zakotven zsady subsidiarity trestn represe a principu ultima ratio m vznam interpretan, protoe znaky trestnho inu je teba vykldat tak,
aby za trestn in byl povaovn jen in spoleensky kodliv. Paklie podle 13 odst. 1 TrZ trestnm inem je protiprvn in, kter trestnzkon
oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon, pedstavuje 12 odst. 2 TrZ a zsada subsidiarity trestn represe v nm
vyjden materiln korektiv, kter se mus vztahovat nejen ke znakm trestnho inu, ale i k trestnprvnm dsledkm vztahujcm se
ktrestn odpovdnosti. Hledisko spoleensk kodlivosti tak m povahu interpretanho pravidla, kter napomh zkonnou skutkovou podstatu
konkrtnho trestnho inu i jeho formln znaky vyloit podle jejich smyslu a napomoci tak odliit trestn iny od tch delikt, kter by nemly bt
povaovny za trestn iny (zvlt pestupky a jin sprvn delikty).
III. Pokud zaalovan skutek nevykazuje znaky trestnho inu, ale soud zjist, e by mohl bt jinm pslunm orgnem posouzen jako pestupek,
rozhodne o postoupen vci tomuto orgnu, nebudou-li zjitny okolnosti brnc projednn pestupku v pslunm zen z dvodu zniku
odpovdnosti za pestupek ( 20 PesZ). Zkon nevyaduje, aby soud zjistil a konstatoval, e skutek je skuten pestupek; postoupen vci je
vzno pouze na odvodnn pedpoklad, e pslunm orgnem me bt takto posouzen. Plat toti, e jen orgn oprvnn projednvat
pedstupky je oprvnn v rmci sv pravomoci uinit zvazn rozhodnut.
S 169/2001-n. Prvn d, by vnitn diferencovan, tvo jednotu, a jako s takovm je teba s nm zachzet pi aplikaci jednotlivch ustanoven
a institut; proto, pokud jde o naplnn objektivnch znak trestnho inu zpronevry, neme bt ignorovna obchodn prvn strnka vci (nlez
ze dne 8. 11. 2001 sp. zn. IV. S 564/2000, uveejnn pod . 169 ve sv. 24 Sb. nl. a usn. S R).
S 136/2003-n. stavnmi stnostmi napaden rozhodnut obecnch soud posuzuje stavn soud hlediskem doten stavnm podkem
garantovanch zkladnch prv a svobod, a nikoli pezkoumnm vci sam pohledem jednoduchho prva. Pro oblast dokazovn z toho plyne
maxima vst dokazovn ke skutenostem nasvdujcm doten na zkladnch prvech i svobodch, tedy nikoli dokazovn vedouc k rozhodnut
v samotnm meritu vci.
Prvn d, by vnitn diferencovan, tvo jednotu a jako s takovm je teba s nm zachzet pi aplikaci jednotlivch ustanoven a institut; proto,
pokud jde o naplnn objektivnch znak trestnho inu, pi promtnut principu trestnprvn represe jako poslednho prostedku ultima ratio
neme bt ignorovna obchodnprvn strnka vci (nlez sp. zn. IV. S 564/2000, Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, svazek 24, nlez
. 169).
Pravidla liberlnho demokratickho prvnho sttu vyaduj, aby vina pachatele byla autoritativn konstatovna jen ohledn takovho jednn,
o nm mohl pachatel v dob, kdy se ho dopoutl, dvodn pedpokldat, e jde o jednn trestn, a to s ohledem na obsah tehdy
innhotrestnho zkona, nebo tam, kde je to teba s ohledem na ustlenou a obecn dostupnou judikaturu obecnch soud. Tento zvr pln
koresponduje i s judikaturou Evropskho soudu pralidsk prva, tak jak byla nap. uvedena v rozhodnutch ve vcech Kokkinakis vs. ecko (14
307/88, 52) a Cantoni vs. Francie (17 862/91, 29) (nlez ze dne 25. 11. 2003 sp. zn. I. S 558/2001, uveejnn pod . 136 ve sv. 31 Sb. nl.
a usn. S R).
S 42/2004-n. Trestn prvo a trestnprvn kvalifikaci uritho jednn, kter m soukromoprvn zklad, jako trestnho inu je teba povaovat za
ultima ratio, tedy za krajn prvn prostedek, kter m vznam pedevm celospoleensk, tj. z hlediska ochrany zkladnch spoleenskch
hodnot. V zsad vak neme slouit jako prostedek nahrazujc ochranu prv a prvnch zjm jednotlivce v oblasti soukromoprvnch vztah,
kde zvis pedevm na individuln aktivit jednotlivce, aby steil sv prva, jim m soudn moc poskytovat ochranu. Je vak nepijateln, aby
tuto ochranu aktivn pebraly orgny inn v trestnm zen, jejich kolem je ochrana pevn celospoleenskch hodnot, nikoli pmo
konkrtnch subjektivnch prv jednotlivce, je svou povahou spovaj v soukromoprvn sfe. stavn soud k tomu dodv, e je v prvnm stt

neppustn, aby prostedky trestn represe slouily k uspokojovn subjektivnch prv soukromoprvn povahy, nejsou-li vedle toho splnny
vechny prostedky vzniku trestnprvn odpovdnosti, resp. nejsou-li tyto pedpoklady zcela nezpochybniteln zjitny (nlez ze dne 23. 3. 2004
sp. zn. I. S 4/2004, uveejnn pod . 42 ve sv. 32 Sb. nl. a usn. S R).
S 61/2004-n. Je zcela neppustn praxe, kdy se standardn civiln vztahy na kor jednoho z jejich astnk e prostedky trestnho prva.
Tmto zpsobem toti dochz k znerovnoprvnn osob v jejich vzjemnch vztazch a k nect orgn veejn moci k rovnosti oban, tedy k
poruen l. 1 LPS a l. 1 st (nlez ze dne 29. 4. 2004 sp. zn. IV. S 469/2002, uveejnn pod . 61 ve sv. 33 Sb. nl. a usn. S R).
S 196/2004-n. Jestlie pro policejn a orgn sttnho zstupce znamen v ppravnm zen edn povinnost vyhledat z vlastn iniciativy
a provdt dkazy, aby byl zjitn skutkov stav, o nm nejsou dvodn pochybnosti, a i bez nvrhu stran v tomto zen objasnit vechny
relevantn skutenosti bez ohledu na to, zda svd ve prospch i neprospch obvinnho, tm spe lze ci, e soud je touto zsadou oficiality
rovn vzn, nebo nen mon pominout jeho prvo provdt dkazy i bez nvrhu stran vlastn aktivn innost, a to zejmna v ppad, e se ve
vlastnm skutkovm stavu objev dvodn pochybnosti, zaloen nap. na dkazech, kter je mon hodnotit (jednotliv i v jejich vzjemnch
souvislostech) odlin, z jinho hlu pohledu, nebo v konenm dsledku je to vdy soud, kter m odpovdnost za dn zjitn skutkovho
stavu vci.
Soudy obou stup podle pesvden stavnho soudu pochybily, pokud zamily sv dokazovn vhradn k prokzn viny stovatele, ani
vzaly v vahu, zda v dosud zjitnm skutkovm stavu neexistuj dvodn pochybnosti o jeho nevin, ppadn zda spchan skutek je
vbectrestnm inem.
Obecn soudy se nleit nevypodaly s nabzejc se verz, e inkriminovan jednn stovatele bylo projevem zadrovacho prva podle 175a
nsl. ObZ (resp. dve platnho 151s ObZ).
Uznvanm principem prvnho sttu je chpn trestn represe jako prostedku ultima ratio. Z tohoto principu vyplv, e ochrana majetkovch
vztah m bt v prv ad uplatovna prostedky obanskho a obchodnho prva a teprve tam, kde je takov ochrana neinn a kde poruen
obanskoprvnch vztah svou intenzitou dosahuje zkonem pedpokldan spoleensk kodlivosti, je namst uvaovat o trestnodpovdnosti.
Zadren ciz vci za elem zajitn sv pohledvky nelze podkldat bez dalho za pisvojen si ciz vci a za zpronevru ve smyslu 206 TrZ,
a to ani v ppad, e by nebyly splnny vechny podmnky zadrovacho prva podle obanskho zkonku. astnci obanskoprvnho vztahu,
mezi nimi existuje spor ohledn splnn podmnek zadrovacho prva, maj dostatek monost, jak vyeit tento spor prostedky obanskho
prva a cestou obanskho soudnho zen. Princip subsidiarity trestn represe vyaduje, aby stt uplatoval prostedkytrestnho prva zdrenliv,
tj. pedevm v tch ppadech, kde jin prvn prostedky selhvaj nebo nejsou efektivn (nlez ze dne 22. 12. 2004 sp. zn. II. S 372/2003,
uveejnn pod . 196 ve sv. 35 Sb. nl. a usn. S R).
S 40/2005-n. Otzka, zda, kdy a za jakch okolnost je bval njemce povinen vyklidit byt, je vsostn vc obanskoprvn, a nen nutn ani
vhodn, aby do uplynut lhty stanoven rozhodnutm civilnho soudu k vyklizen bytu ve vci zasahovaly orgny inn v trestnm zen. Pokud je
vedeno civiln zen o alob pronajmatele k vyklizen bvalho njemce, pak do uplynut lhty stanoven soudem k vyklizen bytu nelze pipustit,
e by se bval njemce (i jinak dve k uvn bytu legitimovan osoba) setrvnm v pedmtnm byt dopoutl trestnho inu neoprvnnho
zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 TrZ. Tento nhled na danou problematiku povauje stavn soud za
zsadn i pi vdom monho zneuit shora uvedench obanskoprvnch institut ochrany prv bvalho njemce.
Trestn prvo m z podstaty prva ultima ratio msto pouze tam, kde jin prostedky ochrany prv fyzickch a prvnickch osob jsou vyerpan,
neinn nebo nevhodn. Ostatn judikatura obecnch soud vdy doposud eila ve vztahu k naplnn skutkov podstaty trestnho inu
neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 TrZ jen stav, kdy bvalmu njemci marn uplynula
soudem stanoven lhta k vyklizen bytu, anebo dokonce bylo ji vedeno exekun zen (nap. 5 Tz 29/99 in Sbrka soudnch rozhodnut, ronk
2000, . 3, po. . 141) (nlez ze dne 3. 3. 2005 sp. zn. II. S 413/2004, uveejnn pod . 40 ve sv. 36 Sb. nl. a usn. S R).
S 116/2005-n. Prvn situace tkajc se uvacch prv nebyla jednoznan, co zvilo nroky na odvodnn naplnn znaku zavinn. Bylo
teba pesvdiv odvodnit, pro se stovatel nemohl ani domnvat, e jedn po prvu. To vyplv z kautel upnajcch se k l. 39 LPS,
vyadujcch, aby vina pachatele byla autoritativn konstatovna jen ohledn takovho jednn, o nm mohl pachatel v dob, kdy se ho dopoutl,
dvodn pedpokldat, e jde o jednn trestn, a to s ohledem na obsah tehdy innho trestnho zkona, nebo tam, kde je to teba, s ohledem na
ustlenou a obecn dostupnou judikaturu obecnch soud.
Z stavnho hlediska toti dn soud neme pehlet zjevnou skutenost, e nstroje, pomoc nich se realizuje trestnprvn ochrana, omezuj
zkladn prva i svobody a jen dsledn respektovn principu ultima ratio (chpanho z stavnho hlediska) zaruuje, e takov omezen bude
mono jet povaovat za proporcionln s elem sledovanm trestnm zenm (ve smyslu l. 1 odst. 1 st a l. 4 odst. 4 LPS) (nlez ze dne 2. 6.
2005 sp. zn. IV. S 469/2004, uveejnn pod . 116 ve sv. 37 Sb. nl. a usn. S R).
S 186/2006-n. Pokud m ustanoven 18 AutZ slouit jako podklad pro apriorn trestnprvn postih a vyplnit dispozici blanketn normy 270 TrZ,
mus bt natolik pesn a ve svch dsledcch pedvdateln, aby bylo dostatenm vodtkem pro chovn svch adrest.
Proti jednnm poruujcm prva vyplvajc z obanskoprvnch pedpis je teba v prv ad brojit soukromoprvnmi prostedky podle zsady
vigilantibus iura. Pi jejich nedostatenosti uplatnit sankce sprvn, a teprve na poslednm mst, jako ultima ratio, prvo trestn. Opan pstup,
tedy uit trestnprvnho postupu, ani by prostedky jinch prvnch odvtv byly pouity, by byl v rozporu s ji naznaenm principem
subsidiarity trestn represe, kter vyaduje, aby stt uplatoval prostedky trestnho prva zdrenliv (nlez ze dne 12. 10. 2006 sp. zn. I. S
69/2006, uveejnn pod . 186 ve sv. 43 Sb. nl. a usn. S R).

13
Trestn in

(1) Trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden
v takovm zkon.
(2) K trestn odpovdnosti za trestn in je teba myslnho zavinn, nestanov-li trestn zkon vslovn, e
posta zavinn z nedbalosti.

Obecn k pojmu trestn in:

I.

Trestn in jako zklad trestn odpovdnosti

1: Zkladem trestn odpovdnosti v eskm trestnm prvu je spchn trestnho inu, nebo jen za nj me bt osoba
pohnna ped soud k trestn odpovdnosti [111]. Trestn zkonk vychz z kategorie trestnho inu ve form obecnho
pojmu, kter zasteuje bipartici soudn trestnch delikt, kter se ve smyslu 14 dl na zloiny a peiny [14].
Trestnm inem me bt jen protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn. Trestn zkonk zde navazuje na
zsadu zkonnosti [12, 1 a 3] a souasn zdrazuje kategorii trestnch in jako nejzvanjch delikt, kter jsou v
nvaznosti na l. 40 odst. 1 LPS vlun soudn trestn a mus bt tak trestnm zkonem [110] vdy vslovn oznaen
jako trestn in, aby byly odlieny od ostatnch protiprvnch in (delikt srov. bod IV ne).
K dosaen maximln legality podmnek trestn odpovdnosti je nov kodifikace zaloena na formlnm pojmu
(definici)trestnho inu, co bylo vedeno snahou o zven jednotnosti pi vkladu a aplikaci zkona a k poslen rovnosti
vech lid ped zkonem. Trestn in je v novm trestnm zkonku definovn v 13 jako protiprvn in, kter trestn zkon
oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon. Oproti 3 tr. zk. dolo pedevm k vyputn tzv.
materilnho znaku (pro spolenost nebezpen in) a doplnn protiprvnosti pmo do definice trestnho inu, co m
pak nvaznost na dal ustanoven trestnho zkonku (jako nap. 19 o prvnm omylu, 26, 27 o nepetnosti, resp.
zmenen petnosti). Podle dvodov zprvy k 13 formln pojem trestnho inu odpovd vce logice trestnho prva
spovajc v tom, e se zen nap. pro mn zvan vtrnictv zastav, ne aby se takov mn zvan vtrnictv ji
pedem nepovaovalo za trestn in, co by mohlo mt pedevm u mladistvch pachatel za nsledek destrukci prvnho
vdom sociln etickho vznamu vtrnictv. Proto je v poslednch letech v demokratickch sttech stle vce preferovno
procesn een depenalizace, a to hlavn proto, e intervenn oprvnn sttnho zstupce pi uplatnn principu oportunity
poskytuj rzn varianty odklon (alternativnch zen) jet v pedsoudnm stadiu trestnho zen, co vede k monmu
narovnn mezi pachatelem (obvinnm) a obt (pokozenm) kontrolovanmu sttnm zstupcem (srov. nap. 153, 153a
nmeckhotrestnho du, 90a a 90m rakouskho trestnho du a l. 41-1 s. 4, resp. 5c a l. 42-2
francouzskho trestnhodu; v esk republice srov. 307 a 314 Tr). V souladu s tm se v esk republice v poslednch
letech pi zachovn zsady legality v rmci legislativnho vvoje stle vce uplatuj prvky oportunity, a to i pokud jde o
monost zastaventrestnho sthn [srov. 172 odst. 2 psm. c) Tr ped novelizac v souvislosti s
pijetm trestnho zkonku a nov znn tohoto ustanoven navren v pipojen novelizaci trestnho du zkonem
. 41/2009 Sb.]. Formln pojem trestnhoinu tak vede k pesnjmu vymezen jednotlivch skutkovch
podstat trestnch in (ani by tyto skutkov podstaty byly kasuistick), nebo neumouje ponechat een vgnch nebo
irokch zkonnch pojm na judikatue soud. Navc dsledn napluje zsadu dn trestn in bez zkona (srov. 12
odst. 1 v nvaznosti na l. 39 LPS). Formln pojemtrestnho inu tak lpe reflektuje oddlen moci zkonodrn od
soudn a vkonn, nebo vymezen trestnch in v celm jejich obsahu dsledn ponechv na Parlamentu esk
republiky a soudm a ostatnm orgnm v zsad ponechv jen posuzovn, zda jsou jednnm konkrtnho pachatele
naplnny znaky trestnho inu, ani by byly na zklad definice trestnho inu s ohledem na materiln znak uplatujc se u
vech trestnch in oprvnny dospt k zvru, e pi naplnn jeho zkonnch znak nejde o trestn in s ohledem na
nesplnn jeho materiln podmnky. V tto souvislosti je pak nutno pipomenout, e takov zvr za platnosti a
innosti trestnho zkona zaloenho na materilnm pojet mohl uinit nejen soud, ale i sttn zstupce, a dokonce i
policejn orgn, co vedlo nejen k nejednotnosti pi rozhodovn, ale mohlo zakldat i monost libovle.
Tam, kde trestn zkonk chce vyjdit, e in pachatele napluje jen zdnliv znaky trestnho inu, pouv pojem in
jinak trestn,85 za kter se povauje in relativn beztrestn pro nkterou z okolnost stanovench trestnm zkonem [110].
O in jinak trestn jde v nsledujcch ppadech:
a) u okolnost vyluujcch protiprvnost (srov. 28 o krajn nouzi, 29 o nutn obran, 30 o svolen pokozenho); tk
se vak i dalch okolnost vyluujcch protiprvnost (srov. 31 o ppustnm riziku a 32 o oprvnnm pouit zbran,
dle srov. i 363 i 368 odst. 3), a to i v trestnm zkonku vslovn neuvedench (nap. vkon prv a plnn povinnost;
srov. vklad ped 28),
b) u nedostatku zpsobilho subjektu [srov. 25 o nedostatku vku a 26 o nepetnosti, a s tm souvisejc 99 odst. 1 a
100 odst. 1; dle srov. 2 odst. 1 psm. b) ZSM a souvisejc 5 ZSM o podmnn i relativn (ne)petnosti],
c) u subsidiarity trestn represe, kde sice trestn zkonk tento pojem nepouv, ale vyplv to z povahy vci,
nebotrestn odpovdnost pachatele a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat jen v ppadech spoleensky
kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu (srov. 12 a vklad k nmu).
Za in jinak trestn by vak bylo mono povaovat i dal ppady, nap. v dsledku nedostatku zavinn (srov. zsadu
odpovdnosti za zavinn) nebo nedostatku jednn (nap. v dsledku nsil ve form vis absoluta srov. marg. . 1

k 119). Na rozdl od sti teorie86 praxe vak tyto posledn uveden ppady pod pojem inu jinak trestnho zsadn
nezaazuje a zpravidla hovo o nedostatku trestnho inu jako takovho.

II. Vklad 13 odst. 1 pi pouit zsady subsidiarity trestn represe

2: Ustanoven 13 odst. 1 stejn tak jako i dal ustanoven, kter pouvaj pojem trestn zkon, je teba vykldat ve
spojen s 110, podle nho trestnm zkonem se rozum tento zkon a podle povahy vci i zkon o soudnictv ve vcech
mldee a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, a proto v zsad se bude jednat vdy
o trestn zkonk a jenom podle povahy vci a tedy spe vjimen i o zkon o soudnictv ve vcech mldee a zkon
o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim [110]. V souladu s tm 12 odst. 1 vymezuje zsadu
zkonnosti v tom smyslu, e jen trestn zkon vymezuje trestn iny a stanov trestn sankce, kter lze za jejich spchn
uloit, co je teba chpat jako vyjden zsady nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege [12], kter navazuje i na 1
obsahujc vymezen zsady retroaktivity[1]. V zsad nov stanov trestn zkonk v nvaznosti na zmnnou zsadu
zkonnosti tak zsadu subsidiarity trestn represe, kdy v 12 odst. 2 zdrazuje, e trestn odpovdnost pachatele
a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat jen v ppadech spoleensky kodlivch, ve kterch nepostauje
uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu [12, 4]. Materiln korektiv v podob zsady
subsidiarity trestnreprese se tedy mus vztahovat nejen ke znakm trestnho inu (provinn u mladistvch) a ostatnm
hmotnprvnm institutm, ale i k trestnprvnm dsledkm vztahujcm se k trestn odpovdnosti, tedy k trestnm sankcm
ukldanm podle trestnho zkonku nebo zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti
nim, a opatenm podle zkona . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech
mldee a o zmn nkterch zkon (zkon o soudnictv ve vcech mldee).
V tto souvislosti je teba pipomenout teoretick vchodisko, ze kterho nov kodifikace trestnho zkonku vychz. Podle
Novotnho trestnprvn nauka rozliuje materiln pojem trestnho inu, kterm se nejastji rozum in spoleensky
kodliv, a formln pojem trestnho inu, kterm je in trestn podle platnho trestnho prva, piem je teba rozliovat
pstup z pohledu de lege ferenda a z pohledu de lege lata. De lege ferenda cel trestnprvn nauka bn vychz
z materilnho pojmu trestnho inu. De lege lata se vak akcentuje hlavn formln pojem trestnhoinu. Materiln
pojem trestnho inu je zkladem kriminalizace vybranch trestnch in, vyjaduje pedstavu spolenosti o tom, co sm bt
pod trestem zakzno, a je dleitm kriminln politickm instrumentem. Formln pojem trestnhoinu mus bt naproti
tomu zkladem platnho trestnho prva, nebo m umonit psn rozliovn trestnch in a in beztrestnch, a bt tak
rozhodujc pro garann funkci trestnho zkonku. Toto pojet vychz ze zsady nullum crimen sine lege certa, ze kter
vyplv i poadavek uritosti trestnprvnch norem [12, 2].87
Prv na takto vymezen formln pojem trestnho inu navazuje een obsaen v 13 v nvaznosti na v 12 odst. 2
uvedenou zsadu subsidiarity trestn represe, kter znamen oputn dosavadnho materilnho i materiln formlnho
pojet a je vraznou zmnou urujc charakter nov kodifikace trestnho prva. Podle dvodov zprvy
k trestnmu zkonku nov kodifikace trestnho prva hmotnho vychz z formlnho pojet, pesnji z formlnho
pojmutrestnho inu.
To
odpovd
i vvoji
modernho trestnho prva
ve
svt,
nebo
ve
vtin
modernch trestnch zkonk(s vjimkou nkterch postkomunistickch zem) je trestn in zpravidla vymezovn formln
definic, ve kter je zdrazovno, e trestnm inem je jednn protiprvn a trestn. Jako pklad me poslouit 12
odst. 1 nmeckhotrestnho zkonku, v nm se uvd, e zloiny jsou protiprvn iny, za kter je stanoven trest odnt
svobody, jeho doln hranice je jeden rok nebo vy, piem obdobn jsou v 12 odst. 2
nmeckho trestnho zkonku definovny i peiny.88 To vak zrove neznamen, e trestn in by bylo mon
v naem trestnm zkonku, ale i v tch systmech trestnho prva, kter vychzej z formlnho pojmu trestnho inu,
chpat jen jako pouh popis znak charakterizujcch trestn in, nebo z hlediska jeho legislativnho vymezen i jeho
interpretace je teba ho posuzovat jako in spoleensky kodliv, co vak nem pi jeho aplikaci vznam materilnho
znaku trestnho inu,
vymezenho
v rmci
materilnho
pojet
podle
3
odst.
1,
2
dve
platnho trestnho zkona. Spoleensk kodlivost [12, 5] protonen v trestnm zkonku soust definice trestnho inu,
jako tomu bylo pi materilnm pojet trestnho inu, ale naopak se v 13 odst. 1 zdrazuje protiprvnost inu, jde tedy
o nvrat k tzv. materiln protiprvnosti v pojet, kter bylo a do roku 1950 u ns tradin.89 Tak nap. Olar ve sv prci
nazvan Studie o protiprvnosti chpe materiln protiprvnost v trestnm prvu jako prostedek rozhranien toho, co je
teba oznait za trestn in (tedy v tomto smyslu za jednn protiprvn), nebo materiln prvek protiprvnosti je spatovn
v tom, co je na jmu lidskmu souit v socilnm spoleenstv, co tedy poruuje nebo ohrouje prvn statky prvnmi
normami chrnn ili jinmi slovy, co se jev bt sociln kodlivm, co se nesrovnv s ely prvnho du. Sociln
kodlivost je podle Olara vraz pro oznaen toho, co se nesrovnv s normami upravujcmi lidsk souit v socilnm
spoleenstv, co tedy sociln spoleenstv pokozuje. Prvn d, pedevm vak trestn prvo, chrn sociln
spoleenstv.90 Olar vak mimo tohoto obecnho pstupu k vymezen materiln protiprvnosti v zsad shodn s pojetm,
kter je zastvno ve vztahu k spoleensk kodlivosti v trestnm zkonku, sprvn odhalil i lohu soudce, kdy
zdrazoval, e otzku, zda lidsk jednn je sociln kodliv, mus zodpovdt soudce, kter bude muset ovem asto
pihlet k tomu, co zkonodrce za sociln kodliv povaoval pi vymezovn skutkovch podstat uritch trestnch in.
Zkonodrce zpravidla za formln protiprvn prohlauje to, co se mu jev materiln jako bezprv ili co se mu jev jako
sociln kodliv.91Na tyto nzory pak navazuje v modernm pojet nov trestn zkonk, kter vychz z toho, e pi
posuzovn hraninch ppad je teba vyuvat zsadu subsidiarity trestn represe, kter vyaduje, aby stt uplatoval
prostedky trestnhoprva zdrenliv, to znamen pedevm tam, kde jin prvn prostedky selhvaj nebo nejsou efektivn,
nebo trestnprvo a trestnprvn kvalifikaci uritho jednn jako trestnho inu je teba povaovat za ultima ratio, tedy za
krajn prostedek, kter m vznam pedevm celospoleensk, tj. z hlediska ochrany zkladnch celospoleenskch

hodnot. Ustanoven 12 odst. 2 tm, e ve zjitn potebn mry spoleensk kodlivosti z hlediska trestn odpovdnosti
pachatele za spchan trestn in na zvr, e nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu,
vyjaduje zsadu subsidiarity trestn represe a princip ultima ratio z n vyplvajc [12, 4].
Pitom je vak teba mt na pamti, e trestn zkonk upravuje v 12 odst. 2 zsadu subsidiarity trestn represe jakoprvn
zsadu, a nikoli jako konkrtn normu, co vyjaduje pmo v nzvu tohoto ustanoven. Tato zsada je samozejm soust
irho systmu zsad trestnho prva hmotnho, ktermi se rozum vd ideje (vchodiska) tvorby, interpretace a aplikace
systmu trestnprvnch norem (srov. k tomu vklad k zsadm trestnho prva hmotnho v bod I, 2 v vodnch partich
vnovanch trestnmu prvu obecn na potku komente pod nadpisem st prvn. Obecn st). Z hlediska tam
vymezenho naeho pojet zsad (princip) trestnho prva hmotnho, kter tvo zklad trestnho prva jako prvnho
odvtv, je teba zopakovat, e zsady (principy) maj prioritu pro vytvoen i aplikaci systmu trestnhoprva hmotnho,
nebo nejenom vymezuj limity pro funkce trestnho prva a tvo fundamentln zklad pro jednotliv trestnprvn instituty,
kter jsou na nich vybudovny, ale souasn jednotliv prvn instituty slou i k jejich uplatovn, ponvad zkladn
zsady se maj aplikovat nikoli pmo, ale v zsad jen prostednictvm prvnch institut a jednotlivch
norem trestnho prva.92 Je teba souhlasit s Kratochvlem, e ve struktue systmu teoretickho i praktickho
pojet trestnho prva pedstavuj zsady trestnho prva hmotnho jeho jdro, a to v tom smyslu, e akoli psob v rmci
funkc trestnho prva (srov. marg. . 1 vodnho vkladu k obecn sti), znamenaj zkladn zsady pro tyto funkce
zrove urit (nepekroiteln) limity, piem ve vztahu k trestnprvnm institutm se zsady chovaj jako jejich zdroje,
kdy souasn tyto instituty slou k realizaci zkladnch zsad, potamo i funkc trestnho prva, take bez trestnprvnch
institut by zmnn funkce a zkladn zsady nebyly nim. Nicmn z hlediska teoretickho pstupu maj prioritu zkladn
zsady, ponvad bez jejich jasnho formulovn by konstruovn vlastnch trestnprvnch institut a vytven konkrtnch
norem postrdalo jasn a teoreticky podloen zklad, z nho vychzej tak, aby tvoily v rmci trestnho zkonku ucelen
komplex (systm).93
Rozdly mezi zsadou a prvn normou (pravidlem) maj velmi dlouhou a obtnou historii. V kontinentlnm prvu je
vtinou zdrazovno, e zsady trestnho prva jsou obecnjho charakteru ne prvn normy a e tvo harmonickou
ucelenou soustavu, vnitn jednotnou, zamenou na splnn elu trestnho prva, kter se vak prostednictvm
konkrtnch norem uplatuje, zejmna v zkladech trestn odpovdnosti a v jednotlivch hmotnprvnch institutech, ale
i pokud jde o prvn nsledky trestnch in, z hlediska jednotlivch zsad v rzn me. Zsady se svou strukturou li od
norem, nebo pikazuj, aby jejich obsah byl realizovn v co nejvy me, samozejm s ohledem na ostatn zsady,
zejmna dojde-li ke kolizi mezi nimi, a tak s ohledem na jejich pouit ve vztahu ke konkrtn interpretaci a aplikaci
prvnho institutu, skutkov podstaty nebo trestn sankce. Stupe jejich uplatnn pak zvis na zvltnostech toho i onoho
hmotnprvnho institutu, skutkov podstaty trestnho inu nebo trestn sankce.94 V teorii prva byl pijat nzor, e prvn
norma (pravidlo) se aplikuje zpsobem bu ano, nebo ne (vechno nebo nic, jako celek nebo vbec ne). 95Jsou-li dny
skutenosti, o nich norma (pravidlo) hovo, pak norma (pravidlo) bu plat, a v takovm ppad je nutno akceptovat
odpov, kterou dv, nebo neplat, a pak pro rozhodnut nic nepin.96 Proto jestlie se norma aplikuje na spornou
otzku, je tm ureno vyeen, resp. rozhodnut tto otzky. Zsady (principy) pi aplikaci vak takovou spornou otzku
nutn nevye, a to i kdy je zvan, a proto jsou z tohoto hlediska slab. Navc zsady mohou bt navzjem
v dialektickm rozporu a mus bt zvaovny, porovnvny a hodnoceny jedna vi druh. Naproti tomu normy (prvn
pravidla) pro svj jasn charakter nejsou zvaovny a porovnvny pi hodnocen problmu. 97 Zv-li se tyto obecn vahy,
je teba z nich dovodit, e orgny inn v trestnm zen a zejmna soud mus pi pouvn trestnprvnch institut a pi
aplikaci uritch konkrtnch norem, vetn v vahu pichzejcch skutkovch podstat trestnch in, zvaovat, zda
v konkrtnm posuzovanm ppad je pi interpretaci a aplikaci konkrtn prvn normy teba pout zsadu
subsidiarity trestn represe vymezenou v 12 odst. 2 a v jakm smru tak lze uinit.
Zakotven zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ultima ratio do trestnho zkonku m tak mimo
dalch funkc nepehldnuteln vznam interpretan, nebo znaky trestnho inu je teba vykldat tak, aby za trestnin byl
povaovn jen in spoleensky kodliv. Zrove vak tento pstup neznamen nvrat k materilnmu pojet trestnho inu
ve smyslu platnho trestnho zkona, nebo nen soust definice trestnho inu uveden v 13, kdy zsada
subsidiarity trestnreprese a z n vyplvajc princip ultima ratio se uplatuje mimo obecn definice trestnho inu. Pitom je
vak teba zdraznit, aby to nebylo patn pochopeno, e jej pouit i uplatnn nestoj mimo znaky konkrtnho
spchanhotrestnho inu a dal okolnosti ve shora uvedenm smyslu. Z tchto dvod se pouv v zahrani i v soudn
praxi tch stt, jejich pojet trestnho inu je ryze formln. Ustanoven 12 odst. 2 tedy neznamen negaci formlnho
pojettrestnho inu, a to proto, e i kdy v pevn vtin trestnch zkonk v klasickch demokracich je trestn in
shodn s 13 odst. 1 vymezen jako jednn protiprvn a trestn na podklad formlnch znak trestnho inu, je zrove
vdy chpn jako souhrn takovch znak, kter ho ve svm celku charakterizuj jako in spoleensky kodliv, ped kterm
je teba spolenost i jednotliv obany chrnit, nebo poruuje zkladn prvn statky, na nich je vybudovna demokratick
spolenost. Pi tomto pstupu m hledisko spoleensk kodlivosti povahu vznamnho interpretanho pravidla, kter
napomh zkonnou skutkovou podstatu konkrtnho trestnho inu i jeho jednotliv formln znaky vyloit podle jejich
smyslu (tzv. teleologick vklad). Zvolen een m za cl napomoci k odlien trestnch in od tch delikt, kter by
nemly bt povaovny za trestn iny (zvlt pestupky a jin sprvn delikty), pestoe zdnliv znaky nkter skutkov
podstaty napluj, a zejmna je teba ho pout k vkladu tch znak trestnch in, kter nemaj jasnou spodn hranici
(nap. znak hrub neslunosti a vtrnosti u trestnho inu vtrnictv podle 358 a jejich odlien od jednn
vymezench zejmna jako pestupky proti veejnmu podku podle 47 a 48 PesZ). Mme-li tedy shrnout tyto vahy, je
teba zdraznit, e zsada subsidiarity trestn represe obrazn eeno prozauje v zsad kad hmotnprvn institut,
skutkovou podstatu trestnho inu i jinou trestnprvn normu, co vak na druh stran neznamen, e by se j ml soud

zabvat v kadm ppad, kter posuzuje. Pokud jde o jej aplikaci pi vaze, zda urit konkrtn jednn pachatele
napluje znaky uvaovanho trestnho inu i nikoli, je teba mt na pamti, e nejde o samostatn znaktrestnho inu,
kter by se hodnotil mimo formln znaky trestnho inu, jak tomu bylo pi materilnm pojet trestnhoinu, ale o zsadu,
kter mus bt pouvna a aplikovna v prbhu cel interpretace a aplikace konkrtn trestnprvn normy na posuzovan
ppad, a to jednak pi vkladu jednotlivch znak skutkov podstaty, ale i pi celkov vaze, zda jde o ppad natolik
spoleensky kodliv, e nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu (princip ultima ratio). Z logiky
vci pak vyplv, e z hlediska vymezen zsady subsidiarity trestn represe v 12 odst. 2 a vahy, zda jde na jejm
podklad o trestn in i nikoli, nebude tato zsada aplikovna v ppadech mimodn zvanchtrestnch in, ale ani
v ppadech jen zvanch trestnch in, piem bude teba zvaovat vdy spe konkrtn okolnosti ppadu a osobu
pachatele, ne typovou spoleenskou kodlivost uritho trestnho inu vyjdenou sazbou trestu odnt svobody, by ani tu
nebude mono v konkrtnm posuzovanm ppad zcela pominout (viz shora). Mme-li se vak pesto vyjdit konkrtnji
z hlediska kategorizace trestnch in ve smyslu 14, bude aplikace zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho
principu ultima ratio nepochybn vylouena zejmna v ppadech zvl zvanch zloin a zpravidla i u zloin. Naproti
tomu zvl peliv bude muset bt tato zsada zvaovna u kategorie pein, zejmna pokud pjde v konkrtnm
posuzovanm ppad o pein men zvanosti, tedy o tzv. hranin ppadtrestn odpovdnosti.98
Pi posuzovn otzky, zda skutek je i nen trestnm inem, je tedy teba postupovat tak, e orgn inn v trestnmzen
nejprve uin potebn zjitn o rozhodnch skutkovch okolnostech. Dle uin zvr o tom, zda zjitn skutkov
okolnosti napluj formln znaky trestnho inu, a pot se ppadn, pokud to pichz v vahu s ohledem na konkrtn
okolnosti, kter by mohly nasvdovat tomu, e posuzovan in nedosahuje potebn mry spoleensk kodlivosti
z hlediska spodn hranice trestn odpovdnosti zvaovanho trestnho inu, vypod s tm, zda lze uplatnit s ohledem na
zsadu subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio trestn odpovdnost pachatele ( 12 odst. 2). vaha
o tom, e in nen trestnm inem pro nedostatek kodlivosti pro spolenost, se uplatn v ppadech, ve kterch posuzovan
skutek z hlediska spodn hranice trestnosti neodpovd bn se vyskytujcm trestnm inm dan skutkov podstaty.
Dospje-li soud po odpovdnm a objektivnm posouzen vech relevantnch skutenost k jednoznanmu zvru, e
z hlediska jeho zvanosti nevznikaj dn pochybnosti o tom, e skutek napluje znaky posuzovanhotrestnho inu
v trestnm zkonkem pedpokldanm rozsahu pro vyvozen trestn odpovdnosti a e jednoznan nejde o tzv. hranin
ppad z hlediska spodn hranice trestn odpovdnosti, nen teba, aby se v podrobnostech zabval zsadou
subsidiarity trestn represe (hodnocen kritri vymezench v 39 odst. 2 se pak uplatn pouze z hlediska povahy
a zvanosti spchanho trestnho inu pi stanoven druhu a vmry trestu ve smyslu 39 a nsl.). To vyplv z toho, e
ji vymezenm dan skutkov podstaty v trestnm zkonku pomoc konkrtnch znak a trestn sazby stanovil zkonodrce,
e pi jejm naplnn v bn se vyskytujcch ppadech zsadn pjde o trestn in. Zkonodrce zpravidla za formln
protiprvn prohlauje to, co se mu jev materiln jako bezprv ili co se mu jev jako spoleensky kodliv. 99
Opan zvr v podob vyuit zsady subsidiarity trestn represe lze uinit jen v ppadech, v nich se
posuzovantrestn in s ohledem na konkrtn zjitn skutenosti vymyk bn se vyskytujcm trestnm inm dan
prvn kvalifikace. Tehdy je pak nezbytn, aby se soud konkrtn zabval nejen skutenostmi svdcmi pro zvr, e
o trestnin nejde, ale i okolnostmi, kter by mohly svdit proti tomuto zvru, a tyto mus vdy odpovdn a ve
vzjemnch souvislostech zhodnotit a takov zhodnocen mus pojmout i do odvodnn svho rozhodnut.
V rmci pouit zsady subsidiarity trestn represe nelze spoleenskou kodlivost eit v obecn poloze, ale v kadm
takovm posuzovanm ppad je teba konkrtn spoleenskou kodlivost eit psn individuln pedevm:
a) s pihldnutm ke konkrtnm skutkovm okolnostem podaditelnm pod
spchanho trestnho inu, ale i

jednotliv

znaky skutkov podstaty

b) vzhledem k dalm okolnostem ppadu, co dvodov zprva naznauje odkazem na 39 odst. 2, dle pak
c) s pihldnutm k trestn sazb zvaovanho trestnho inu, kter vdy vyjaduje typovou spoleenskou kodlivost
takovho trestnho inu, a v neposledn ad tak
d) pi zven, zda nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu.
Spoleenskou kodlivost je teba pedevm zhodnotit z hlediska naplnn kritri vymezench v 39 odst. 2, tedy vznamu
chrnnho zjmu, kter byl inem doten, zpsobu proveden inu a jeho nsledk, okolnost, za kterch byl in spchn,
osoby pachatele, mry jeho zavinn a jeho pohnutky, zmru nebo cle, a to ve vztahu ke konkrtnm znakm zvaovan
skutkov podstaty trestnho inu. Pitom nen rozhodn obecn vymezen tchto kritri, ale intenzita jejich naplnn, nebo
jinak jde jen o formln typov okolnosti, kter je teba naplnit konkrtnm obsahem vyplvajcm z
posuzovanho trestnho inu. Tento konkrtn a individuln pstup je vyjden pmo i v dikci 12 odst. 2, a to ve slovech
v ppadech spoleensky kodlivch, ve kterch. Z tchto dvod se podle naeho nzoru sprvn trestn zkonk ani
nepokusil definovat i stanovit njak obecn stupe nejmen spoleensk kodlivosti, odpovdajc nap. nepatrnmu,
resp. vymu ne nepatrnmu stupni nebezpenosti inu pro spolenost podle 3 odst. 2 tr. zk., ponvad takovto ble
nespecifikovan pojem stejn nem dn konkrtn materiln obsah, a navc z hlediska spoleensk kodlivosti ve
smyslu trestnhozkonku nejde o jednotnou hranici pro vechny trestn iny v kategorich pein a zloin, ale naopak
o naznaen individuln a konkrtn pstup ke kadmu spchanmu trestnmu inu.
Pi vaze, zda s pihldnutm k zjitn spoleensk kodlivosti nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho
pedpisu, soud zvauje zejmna navazujc prvn pravu odpovdnosti za protiprvn in v oblasti prva sprvnho,
obanskho, obchodnho apod., s pihldnutm k tomu, e ochrana prvnch statk m bt v prv ad uplatovna
prostedky tchto jinch prvnch odvtv, a teprve tam, kde je takov ochrana neinn a kde poruen chrnnch vztah

napluje znaky konkrtn skutkov podstaty trestnho inu, je namst uplatovat trestnodpovdnost. S ohledem na to
uplatnn principu ultima ratio pichz v vahu i u zvanjch trestnch in, kde nkter znaky by mohly nasvdovat
vy spoleensk kodlivosti (nap. ve kody nebo rozsah u nkterch hospodskch trestnch in), ale ochrana
konkrtnho prvnho statku v posuzovanm ppad je lpe a innji zajiovna uplatnnm odpovdnosti podle jinho
prvnho pedpisu.
Na druh stran je teba uvst, e princip ultima ratio nelze vykldat v tom smyslu, e trestn postih zvis pouze na tom,
zda byly i nebyly, pop. jakm zpsobem, uplatnny i mimotrestn prvn prostedky, nebo ho ani u vztah, kter maj
soukromoprvn zklad a kterm je trestnm zkonkem poskytovna i trestnprvn ochrana, nelze uplatovat tak iroce,
aby to prakticky vedlo k negaci pouit prostedk trestnho prva jako nstroje k ochran majetku, zvazkovch vztah
apod.100 Uplatnn trestnprvn odpovdnosti v souladu s trestnm zkonkem nen vzno na pedchzejc nespn
pouit mimotrestnch prostedk, aby byl odstrann protiprvn stav, jako ani na absenci monosti vyvodit odpovdnost
podle jinho prvnho pedpisu. Tebae prvnm vztahm, kter maj v zkladu soukromoprvn povahu, poskytuj primrn
ochranu pedpisy prva mimotrestnho, zvlt obanskho a obchodnho, neznamen to, e zsada
subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio bez dalho vyluuje spchn trestnho inu
a uloentrestn sankce pi zvanm poruen takovch povinnost, kter lze jinak sankcionovat i mimotrestnmi prostedky.

III. Hmotnprvn a procesn een tzv. bagatelnch delikt

3: Trestn zkonk tmto zpsobem e problm tzv. bagatelnch delikt, kter by nemly bt trestn, nebo pi naznaenm
zpsobu pouit zsada subsidiarity trestn represe zabrauje tomu, aby tzv. bagateln iny byly povaovny za trestn iny.
Pitom je teba zdraznit, e by se obdobn uplatovala i v ppad, e by nebyla bezprostedn vymezena
v trestnm zkonku (srov. shora uveden nlezy stavnho soudu a rozhodnut Nejvyho soudu uinn za innosti
dvjho trestnho zk. . 140/1961 Sb.). K jejmu uzkonn dolo v reakci na opakovan vyslovovanou obavu, e by
formln pojet mohlo vst k peten orgn innch v trestnm zen bagatelnmi vcmi, kter jsou dnes odloeny jet
ped zahjenm trestnho zen, co by se pirozen dve i pozdji nepzniv projevilo i v nkladech sttu. Procesn een
obsaen v novelizaci 159a odst. 4 a 172 odst. 2 psm. c) Tr nebylo toti shledno dostatenm. Ob tato een, tj.
hmotnprvn a procesn, bude teba v praxi pouvat ve vzjemn nvaznosti a diferencovanosti. Procesn een
vymezen v 172 odst. 2 psm. c) Tr toti vedle vznamu a mry poruen nebo ohroen chrnnho zjmu, kter byl
inem doten, zpsobu proveden inu a jeho nsledku, nebo okolnost, za nich byl in spchn, kter se uplatn i pi
hodnocen potebn spoleensk kodlivosti podle 12 odst. 2, akcentuje zejmna vznam chovn obvinnho po
spchn inu, jeho snahu nahradit kodu nebo odstranit jin kodliv nsledky inu, z hlediska posouzen, zda
elu trestnho zen bylo dosaeno, co nepochybn pojem spoleensk kodlivosti pesahuje. V tomto smru se procesn
een uplatovalo ji i ped pijetm trestnhozkonku, a to vedle hmotnprvnho een pi vyuit tzv. materilnho
(formln materilnho) pojet trestnho inu ve smyslu 3 odst. 1, 2, 4 tr. zk., piem to v praxi orgn innch
v trestnm zen neinilo dnch pot a neznamenalo to ani pekrvn tchto ustanoven ani naruen prvn jistoty, jak je
nkdy namtno.101 Podle naeho nzoru se nejdve uplatuje vdy hmotnprvn een a teprve pot een procesn,
nebo hmotnprvn een m zsadn pednost, zvlt kdy vychz ze subsidiarity trestnho prva a z jeho ochrann
funkce.102 Uplatnn zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 jako interpretanho principu umouje
u mn zvanch trestnchin (pein) pi restriktivnm vkladu jejich zkonnch skutkovch podstat eliminovat bagateln
ppady ve smyslu prvn sentence minima non curat praetor (o drobn zleitosti se praetor nestar); nkte nmet autoi
uvdj v tto souvislosti een na podklad zsady Geringfgigkeitsprinzip zsada bagatelnosti i nepatrnosti. 103
Tak tomu jist je i nadle po pijet trestnho zkonku, nebo prv s ohledem na dikci vech zmnnch ustanoven nen
k jinmu pstupu dvod, zvlt kdy v rmci procesnho een jde o posouzen, zda i bez dokonen trestnhozen bylo
jeho elu dosaeno, tedy jinmi slovy, zda existuje i nadle veejn zjem na proveden danho trestnhozen
a odsouzen pachatele posuzovanho trestnho inu. Dosaen elu trestnho zen i bez odsouzen pachatele pichz
v vahu jen u in men zvanosti, u kterch me zvlt chovn obvinnho po spchn inu, zejmna jeho snaha
nahradit kodu nebo odstranit jin kodliv nsledky inu apod., vyvit zjem spolenosti na jeho trestnmpostihu. Navc
vce monost een konkrtnho ppadu vdy podle naeho nzoru pispv ke konkretizaci a individualizaci pstupu
k projednvanmu ppadu, a to jak z hlediska jeho okolnost, tak i z hlediska pachatele. Toto pojet je navc zcela v souladu
s pstupem novho trestnho zkonku, kter je mimo jin zaloen i na diferencovanm individulnm pstupu ke
konkrtn trestn vci.104
K procesnmu postupu pi uplatnn hmotnprvnho een vychzejcho ze zsady subsidiarity trestn represe srov. vklad
v marg. . 7 k 12 odst. 2.
Pro plnost je teba pipomenout, e pokud jde o naplnn okolnost podmiujcch trestn sazby, nelze zsadu
subsidiarity trestn represe pmo vyut, a proto naplnil-li pachatel znaky kvalifikovan skutkov podstaty trestnho inu,
nelze posoudit takov jednn podle mrnj prvn kvalifikace te skutkov podstaty jen s odkazem na zsadu
subsidiarity trestn represe. Okolnosti, kter umouj uinit zvr o men kodlivosti takovho konkrtnho jednn (nap.
vzhledem k dob, kter uplynula od spchn inu zakldajcho znak optovnosti, jako zvl pitujc okolnosti) 105, je
mono zohlednit v rmci vahy o stanoven druhu a vmry trestu, pop. i za vyuit 58 o mimodnm snen trestu
odnt svobody.

IV. K dlen protispoleenskch jednn podle zvanosti

Protispoleensk jednn fyzickch osob se podle zvanosti dl na:
a) trestn iny ve smyslu trestnho zkonku (u mladistvch se nazvaj provinn srov. 6 odst. 1 ZSM),

b) pestupky ve smyslu zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, a jin sprvn delikty fyzickch osob [nap. za nesplnn
povinnosti podle zk. . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu, lze fyzick osob podle 28 odst. 1 psm. a)
cit. zk.uloit pokutu a do ve 20 000 K, nebo u podnikajc fyzick osoby podle zk. . 183/2006 Sb., stavebnho
zkona, provd-li stavbu bez stavebnho povolen, lze uloit podle 181 psm. c) stavebnho zkona pokutu a do ve 1
000 000 K jde o poruen administrativnch pedpis upraven sprvnm prvem, a tyto delikty jsou postihovny v rmci
tzv. sprvnho trestn],
c) sprvn disciplinrn delikty (disciplinrn odpovdnost pslunk Policie R, pslunk Vzesk sluby a justin
stre a jinch bezpenostnch sbor, vojk, ale i len profesnch komor, nap. advokt),
d) obanskoprvn delikty (tj. mimozvazkov odpovdnost za materiln, ale i imateriln jmu ve form nhrady kody
srov. 420 a nsl. ObZ, pop. i jin normy) a
e) jin spoleensky nedouc jevy se kodlivmi dsledky, kter vak nelze kvalifikovat jako protiprvn, a proto se u nich
uplatuje jen morln nebo jin podobn odpovdnost.
Podle 2 odst. 1 PesZ je pestupkem zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek
vslovn oznaeno v tomto nebo jinm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt postiiteln podle zvltnch prvnch pedpis
anebo o trestn in.
Trestn iny se li od pestupk a jinch sprvnch delikt fyzickch osob pedevm svm vymezenm formlnmi znaky
v trestnm zkonku na rozdl od vymezen v zkon o pestupcch a v dalch zkonech, kter obsahuj pestupky [12, 3].
Dle se tak li v typov spoleensk kodlivosti, nebo trestnmi iny jsou ve smyslu zsady subsidiarity trestnreprese
podle 12 odst. 2 jen iny takov spoleensk kodlivosti, u kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho
prvnho pedpisu [12, 4, 5]. Z hlediska nsledn reakce sttu na spchan trestn in jsou trestn iny jedinmi
soudn trestnmi delikty [111, 1].
Protispoleensk jednn prvnickch osob se podle zvanosti dl na:
a) trestn iny ve smyslu trestnho zkonku a zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen
proti nim (srov. zejmna 7 TOPO),
b) sprvn delikty prvnickch osob [nap. na zklad zk. . 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalch
zdravotnch pojiovnch, me Ministerstvo zdravotnictv uloit zamstnaneck pojiovn za poruen povinnost
uvedench v 15 odst. 2 pokutu a do ve 500 000 K a za poruen povinnost uvedench v 5 odst. 4 a do ve 1 000
000 K, dle za poruen povinnost podle zkona o pojistnm na veobecn zdravotn pojitn ( 23odst. 4 zk. NR
. 592/1992 Sb.) me Ministerstvo zdravotnictv uloit zamstnaneck pojiovn pokutu a do ve 500 000 K, anebo
prvnick osob, kter provd stavbu bez stavebnho povolen, me sprvn orgn podle 181psm. c) zk.
. 183/2006 Sb., stavebnho zkona, uloit pokutu a do ve 1 000 000 K jde o poruen administrativnch pedpis
a tedy sprvn prvo],
c) obanskoprvn delikty prvnickch osob (tj. mimozvazkov odpovdnost za materiln, ale i imateriln jmu ve form
nhrady kody srov. 420 a nsl. ObZ, pop. i jin normy) a
e) jin spoleensky nedouc jevy se kodlivmi dsledky, kter vak nelze kvalifikovat jako protiprvn a uplatuje se
u nich jen mimoprvn odpovdnost prvnickch osob.
K odst. 1:

I.

Znaky uveden v trestnm zkon

5: Trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a vykazuje znaky uveden v takovm zkon.
V nvaznosti na obecnou definici trestnho inu se v 111 stanov, e trestnm inem se dle rozum jen in
soudn trestn, a pokud z jednotlivho ustanoven trestnho zkona nevyplv nco jinho, t pprava k trestnmu inu
( 20), pokus trestnho inu ( 21) a astenstv ( 24), tedy organiztorstv, nvod a pomoc [111]. V tomto smyslu se
v trestnprvn teorii hovo o formch trestn innosti, ktermi jsou jednak vvojov stadia trestn innosti, tj. pprava [20],
pokus [21], a jednak astenstv [24], tj. organiztorstv, nvod a pomoc.
Na pojem trestnho inu vymezen v 13 zce navazuje v 14 proveden kategorizace soudn trestnch jednn, kter je
zaloena na bipartici, v rmci n se trestn iny dl na:
a) peiny vechny nedbalostn trestn iny a ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt svobody
s horn hranic trestn sazby do pti let,
b) zloiny vechny trestn iny, kter nejsou podle trestnho zkona peiny, z eho vyplv, e zloiny jsou pouze ty
mysln trestn iny, jejich horn hranice trestn sazby odnt svobody pevyuje pt let; v rmci zloin je vymezena jet
speciln subkategorie zvl zvan zloiny, jimi jsou ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt
svobody s horn hranic trestn sazby nejmn deset let [14].
Podle 6 ZSM se trestn in spchan mladistvm nazv provinn. V podstat tedy jde o oznaen trestnch in
spchanch mladistvm, kter jsou jinak vymezeny v trestnm zkonku (zkon o soudnictv ve vcech mldee neobsahuje
dn skutkov podstaty trestnch in). Kategorizace trestnch in na zloiny a peiny se neprojev v pojmenovn
provinn mladistvch, nebo podle 6 odst. 1 ZSM se trestn in spchan mladistvm nazv provinn. Je-li termn
provinn jen jinm a zrove jedinm pojmenovnm trestnho inu mladistvho, plat tot ohledn jeho kategori zloin a
pein i subkategorie zvl zvan zloin, kter jako pojmenovn deliktu lze proto pouvat vhradn jen ve vztahu k
dosplm pachatelm trestnch in, a nikoli ve vcech mladistvch.

Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, nevymezuje pojem trestnho inu, pouze
v 7 uvd, e trestnmi iny se pro ely tohoto zkona rozum zloiny nebo peiny uveden v trestnm zkonku, a to
obchodovn s lidmi ( 168), sven dtte do moci jinho ( 169), vydrn ( 175), poruen tajemstv dopravovanch
zprv ( 182), sexuln ntlak ( 186), pohlavn zneuit ( 187), kuplstv ( 189), vroba a jin nakldn s dtskou
pornografi ( 192), zneuit dtte k vrob pornografie ( 193), ohroovn vchovy dtte ( 201), svdn k pohlavnmu
styku ( 202), podvod ( 209), pojistn podvod ( 210), vrov podvod ( 211), dotan podvod ( 212), provozovn
nepoctivch her a szek ( 213), podlnictv ( 214), podlnictv z nedbalosti ( 215), legalizace vnos z trestn innosti
( 216), legalizace vnos z trestn innosti z nedbalosti ( 217), neoprvnn pstup k potaovmu systmu a nosii
informac ( 230), opaten a pechovvn pstupovho zazen a hesla k potaovmu systmu a jinch takovch dat
( 231), pokozen zznamu v potaovm systmu a na nosii informac a zsah do vybaven potae z nedbalosti
( 232), padln a pozmnn penz ( 233 i za podmnek 238), neoprvnn opaten, padln a pozmnn
platebnho prostedku ( 234 i za podmnek 238), udvn padlanch a pozmnnch penz ( 235 i za podmnek
238), vroba a dren padlatelskho nin ( 236 i za podmnek 238), neoprvnn vroba penz ( 237 i za
podmnek 238), zkrcen dan, poplatku a podobn povinn platby ( 240), neodveden dan, pojistnho na sociln
zabezpeen a podobn povinn platby ( 241), nesplnn oznamovac povinnosti v daovm zen ( 243), poruen
pedpis o nlepkch a jinch pedmtech k oznaen zbo ( 244), padln a pozmnn pedmt k oznaen zbo
pro daov ely a pedmt dokazujcch splnn poplatkov povinnosti ( 245), zkreslovn daj o stavu hospodaen
a jmn ( 254), sjednn vhody pi zadn veejn zakzky, pi veejn souti a veejn drab ( 256), pletichy pi zadn
veejn zakzky a pi veejn souti ( 257), pletichy pi veejn drab ( 258), vystaven nepravdivho potvrzen a zprvy
( 259), pokozovn finannch zjm Evropsk unie ( 260), poruen autorskho prva, prv souvisejcch s prvem
autorskm a prv k databzi ( 270), nedovolen ozbrojovn ( 279), vvoj, vroba a dren zakzanch bojovch
prostedk ( 280), nedovolen vroba a dren radioaktivn ltky a vysoce nebezpen ltky ( 281), nedovolen vroba
a dren jadernho materilu a zvltnho tpnho materilu ( 282), nedovolen vroba a jin nakldn s omamnmi
a psychotropnmi ltkami a s jedy ( 283), pechovvn omamn a psychotropn ltky a jedu ( 284), nedovolen pstovn
rostlin obsahujcch omamnou nebo psychotropn ltku ( 285), pokozen a ohroen ivotnho prosted ( 293), pokozen
a ohroen ivotnho prosted z nedbalosti ( 294), pokozen vodnho zdroje ( 294a), pokozen lesa ( 295),
neoprvnn vyputn zneiujcch ltek ( 297), neoprvnn nakldn s odpady ( 298), neoprvnn vroba a jin
nakldn s ltkami pokozujcmi ozonovou vrstvu ( 298a), neoprvnn nakldn s chrnnmi voln ijcmi ivoichy
a plan rostoucmi rostlinami ( 299), neoprvnn nakldn s chrnnmi voln ijcmi ivoichy a plan rostoucmi
rostlinami z nedbalosti ( 300), pokozen chrnnch st prody ( 301), teroristick tok ( 311), vyhroovn s clem
psobit na orgn veejn moci ( 324), vyhroovn s clem psobit na edn osobu ( 326), pijet platku ( 331),
podplacen ( 332), nepm platkstv ( 333), zasahovn do nezvislosti soudu ( 335), maen vkonu ednho
rozhodnut a vykzn ( 337), organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice ( 340), napomhn
k neoprvnnmu pobytu na zem republiky ( 341), neoprvnn zamstnvn cizinc ( 342), kiv vpov
a nepravdiv znaleck posudek ( 346), padln a pozmnn veejn listiny ( 348), nedovolen vroba a dren peetidla
sttn peeti a ednho raztka ( 349), nsil proti skupin obyvatel a proti jednotlivci ( 352), hanoben nroda, rasy,
etnick nebo jin skupiny osob ( 355), podncovn k nenvisti vi skupin osob nebo k omezovn jejich prv a svobod
( 356), ast na organizovan zloineck skupin ( 361), podncovn k trestnmu inu ( 364), nadrovn ( 366),
projev sympati k hnut smujcmu k potlaen prv a svobod lovka ( 404) a poprn, zpochybovn, schvalovn
a ospravedlovn genocidia ( 405).
Trestnm zkonem se rozum tento zkon, tedy pedevm trestn zkonk a podle povahy vci i zkon o soudnictv
ve vcech
mldee
a zkon
o trestn odpovdnosti
prvnickch
osob
a zen
proti
nim
[110].106 Pokud trestn zkonkpouv dikci trestn zkon oznauje za trestn, odliuje tm kategorii trestnch in od
pestupk a jinch mimosoudnch delikt (srov. obecn vklad pod bodem I. 4 shora), co je pak jet zvl zdraznno
v ji citovanm 111, e trestn in je in soudn trestn.
Trestn zkonk pedevm v definici trestnho inu zdrazuje, e trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon
oznauje za trestn. Tm je pedevm urena nvaznost protiprvnosti na zsadu zkonnosti vymezenou v 12 odst. 1 jako
jednu ze zkladnch zsad trestnho prva hmotnho v demokratickm typu sttu, kter je zpravidla vyjdena
formul nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege [12, 1 a 3]. V tomto smyslu se chpe protiprvnost zpravidla jako
protinoremnost, kter se zde kryje s protizkonnost, tedy jinak eeno je v 13 odst. 1 pedevm vyjdena obecn
protiprvnost chpan z hlediska prvnho du jako celku. 107 Uveden zdraznn protiprvnosti na druh stran
neznamen, e by protiprvnost nebyla soust skutkov podstaty trestnho inu, nebo naopak trestn zkonk vychz
z pojet, e protiprvnost je mysliteln jen v rmci skutkov podstaty. Jednn lovka toti me naplovat skutkovou
podstatu po strnce objektivn i subjektivn, ale to neznamen, e by byl poadavek protiprvnosti zbyten, nebo zde
souasn me bt nkter okolnost vyluujc protiprvnost (krajn nouze, nutn obrana atd.). 108 Nen tedy pochyb o tom,
e in me mt jen zdnliv znaky trestnho inu, ve skutenosti vak jde o jednn dovolen, nebo dokonce pikzan
jinou prvn normou, a to a u trestn (nap. svolen pokozenho podle 30 nebo vzet do vazby podle 68odst. 1 Tr)
nebo mimotrestn (nap. jednn fyzickch osob v rmci koncernu nebo holdingu v souladu s ovldac smlouvou, pop.
nebyla-li uzavena ovldac smlouva v souladu s 66a odst. 7, 8, 9 ObchZ, srov. i 190b a 190d ObchZ). Z toho vyplv,
e protiprvnost je obligatornm znakem skutkov podstaty stejn jako objekt, objektivn strnka, subjekt a subjektivn
strnka.109
Termnem znaky uveden v zkon se rozum formln znaky trestnho inu. Jde zejmna o typov znaky, tj. znaky
skutkov podstaty trestnho inu, kter vak nevyerpvaj vechny znaky trestnho inu, nap. vk a petnost pachatele,

je nepat pod pojem skutkov podstaty trestnho inu jako souhrnu typovch znak, ktermi se od sebe odliuj jednotliv
druhy trestnchin, nebo tyto znaky (vk a petnost) necharakterizuj typinost inu, ale jsou nezbytn, aby se mohla
uplatnit trestnodpovdnost pachatele za kteroukoli skutkovou podstatu trestnho inu. Tyto znaky proto nejsou soust
skutkov podstaty trestnho inu, ale jde o znaky trestnho inu, a proto je nezbytnou nleitost trestnho inu rovn to,
e se ho dopustila osoba trestn odpovdn ( 11, 12) a s jeho spchnm je spojena trestnost pachatele. Vechny tyto
znaky mus bt dny, jestlie m jt o trestn in.
Pi posuzovn otzky, zda skutek je i nen trestnm inem, je teba postupovat tak, e orgn inn v trestnm zen
nejprve zjist potebn skutkov stav vci (na zklad dokazovn v trestnm zen o rozhodnch skutkovch okolnostech
(srov. 89 a nsl. Tr). Dle uin zvr o tom, zda zjitn skutkov okolnosti napluj formln znaky trestnho inu, a
pot se ppadn, pokud to pichz v vahu (srov. obecn vklad pod bodem II a III shora), vypod s tm, zda lze uplatnit s
ohledem na zsadu subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio trestn odpovdnost pachatele [12, 4 a
6]. Stejnm zpsobem bude teba postupovat i u mladistvch ohledn provinn podle 6 ZSM.
Pojmovmi znaky trestnho inu tedy jsou:
a) znaky skutkov podstaty trestnho inu (protiprvnost, objekt, objektivn strnka, subjekt a subjektivn strnka),
b) stanoven vk (dovren patnctho roku vku pachatele 25) a
c) petnost (srov. 26 o nepetnosti).
Jestlie nen naplnn nkter z tchto znak trestnho inu, pak pslun orgn inn v ppravnm zen trestnm
a) v rmci postupu ped zahjenm trestnho sthn (srov. 158 a nsl. Tr) dospje k zvru, e se nejedn o trestnin, a
proto

sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm podle 159a odst. 1 psm. a) Tr odevzd pslunmu
orgnu k projednn pestupku nebo jinho sprvnho deliktu, mohlo-li by se jednat o pestupek nebo jin
sprvn delikt fyzick nebo prvnick osoby,

sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm podle 159a odst. 1 psm. b) Tr vc odevzd jinmu
orgnu ke kzeskmu nebo krnmu projednn, mohlo-li by se jednat o disciplinrn delikt fyzick osoby,

nen-li namst vc vydit jejm odevzdnm, sttn zstupce nebo policejn orgn vc usnesenm
podle 159aodst. 1 Tr nebo podle 159a odst. 2 Tr s odkazem na 11 odst. 1 psm. d) Tr odlo,

b) po zahjen trestnho sthn ve vyetovn (srov. 160 a nsl. Tr) dospje k zvru, e nejde o trestn in,

sttn zstupce podle 171 odst. 1 Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, jestlie vsledky ppravnho
zen ukazuj, e nejde o trestn in, e vak jde o skutek, kter by mohl bt jinm pslunm orgnem
posouzen jako pestupek, jin sprvn delikt nebo krn provinn, nebo

sttn zstupce podle 172 odst. 1 psm. b), d), e) Tr usnesenm zastav trestn sthn z dvodu, e tento
skutek nen trestnm inem a nen dvod k postoupen vci jinmu orgnu, nebo e je trestn sthn pro
nedostatek vku i pro nepetnost pachatele inu jinak trestnho neppustn.

Uin-li pak po podn obaloby pslun soud pro nedostatek nkterho znaku trestnho inu v zen ped soudemzvr,
e nejde o trestn in,
a) po pedbnm projednn obaloby sent

podle 188 odst. 1 psm. b) Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, pokud shled, e tu jsou okolnosti
uveden v 171 odst. 1 Tr,

podle 188 odst. 1 psm. c) Tr usnesenm trestn sthn zastav, ponvad tu jsou okolnosti uveden v 172
odst. 1 psm. b), d), e) Tr,

b) bez pedbnho projednn obaloby samosoudce

podle 314c odst. 1 psm. a) Tr ve spojen s 188 odst. 1 psm. b) Tr usnesenm postoup vc jinmu
orgnu, jestlie shled, e tu jsou okolnosti uveden v 171 odst. 1 Tr,

podle 314c odst. 1 psm. a) Tr ve spojen s 188 odst. 1 psm. c) Tr usnesenm trestn sthn zastav,
ponvad tu jsou okolnosti uveden v 172 odst. 1 psm. b), d), e) Tr,

c) v hlavnm len sent i samosoudce

podle 222 odst. 2 Tr usnesenm postoup vc jinmu orgnu, jestlie shled, e nejde o trestn in, avak
zaalovan skutek by mohl bt jinm orgnem posouzen jako pestupek nebo krn provinn, o nich je tento
orgn pslun rozhodovat,

podle 223 odst. 1 Tr usnesenm trestn sthn zastav, ponvad tu je okolnost uveden v 11 odst. 1 psm.
d) Tr, nebo jde o osobu, kter pro nedostatek vku nen trestn odpovdn,

podle 226 psm. b) Tr rozsudkem zprost obalovanho obaloby, s ohledem na to, e v alobnm nvrhu
oznaen skutek nen trestnm inem a nen dvod k postoupen vci jinmu orgnu,

podle 226 psm. d) Tr rozsudkem zprost obalovanho obaloby, s ohledem na to, e nen pro nepetnost

trestn odpovdn.
Obdobn pak postupuje, pichz-li to v vahu na podklad podn opravnho prostedku, pslun orgn rozhodujc
v opravnm zen (sttn zstupce, nadzen sttn zstupce nebo nadzen soud v zen o stnosti nebo o odvoln,
vetn Nejvyho soudu v dovolacm zen nebo v zen o stnosti pro poruen zkona).
Pimen postupuje pslun orgn inn v trestnm zen i pi uplatnn hmotnprvnho een vychzejcho zezsady
subsidiarity trestn represe (srov. vklad v marg. . 7 k 12 odst. 2).

II. Skutkov podstata trestnho inu

6: Skutkov podstata trestnho inu je souhrn objektivnch a subjektivnch znak, kter uruj jednotliv druhy trestnchin
a odliuj je od sebe navzjem. Nkdy jsou v tto souvislosti vce zdrazovny typov znaky trestnho inu uritho druhu,
kter jsou typick pro materiln protiprvnost inu danho druhu na zklad jeho spoleensk kodlivosti, a skutkov
podstata trestnho inu je pak definovna jako souhrn typovch znak, ktermi se od sebe odliuj rzn typy
(druhy) trestnch in (vyzvdastv, vrada, krde a jin).110 Do skutkov podstaty proto nepat vk a petnost, nebo
nejde o znaky odliujc jednotliv typy (druhy) trestnch in od sebe navzjem, ale naopak jde o znaky spolen
vem trestnm inm; naproti tomu sem pat i objektivn podmnky trestnosti (nap. jednn, kter m znaky inu
jinaktrestnho, tedy tzv. kvazidelikt v 360 odst. 1; obdobnou povahu m i znak dolo-li alespo k pokusu sebevrady
v 144 odst. 1; srov. i slova na dokonanm trestnm inu nebo jeho pokusu v 24 odst. 1).
Jednotliv skutkov podstaty jsou charakterizovny pti skupinami znak: protiprvnost, objektem, objektivn strnkou,
subjektem a subjektivn strnkou, tedy jinmi slovy znaky skutkov podstaty se len na:

protiprvnost, kter je konkrtn charakterizovna u nkterch skutkovch podstat znakem neoprvnn (nap.
u neoprvnnho podnikn podle 251 nebo neoprvnnho provozovn loterie a podobn szkov hry podle
252), bez povolen i nedovolen (nap. u nedovolen vroby a dren radioaktivn ltky a vysoce nebezpen
ltky podle 281 nebo u organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice podle 340 odst. 1),
poruenm zkon nebo jinch prvnch pedpis (nap. poruenm zkon o mezinrodnch letech podle 343
nebo jinho prvnho pedpisu o nekal souti v 248 odst. 1), splnn zkonn povinnosti (nap. v 227
o poruen povinnosti uinit pravdiv prohlen o majetku, v 241 odst. 1 o neodveden dan, pojistnho na
sociln zabezpeen a podobn povinn platby atd.) nebo v rozporu se zsadami a pravidly (nap. v 226
odst. 1, 2 o pletichch v insolvennm zen) apod.;

individuln objekt, za kter se povauje prvn statek, chrnn zjem, proti ktermu konkrtn trestn in
(nap.trestn in vrady) smuje (nap. zjem na ochran lidskho ivota u trestnho inu vrady podle 140);

objektivn strnka, kter je obligatorn charakterizovna jednnm, jeho nsledkem a pinnm vztahem mezi
nimi (kauzln nexus), ale me bt fakultativn urena i uritm zpsobem jednn, nap. uitm nsil,
pohrky nsil nebo jin tk jmy u trestnho inu vydrn podle 175, pouitm uritho prostedku, nap.
zbran u trestnho inu omezovn osobn svobody podle 176 odst. 1, 2 psm. b), mstem inu, nap. na mst
veejn pstupnm u vtrnictv podle 358, nebo dobou inu, nap. v dob nouzovho stavu u poruen
zkaz v dob nouzovho stavu v devizovm hospodstv podle 247;

subjekt trestnho inu, nebo nkterch trestnch in se me dopustit jen osoba v uritm postaven nebo se
zvltn zpsobilost (speciln subjekt), nap. edn osoba u trestnch in ednch osob ( 329, 330), vojk
u vojenskch trestnch in ( 375 a 397), anebo osoba s uritou vlastnost (konkrtn subjekt), nap. matka
dtte u vrady novorozenho dtte matkou podle 142 nebo dlunk u zvhodnn vitele podle 256 [114];
naproti tomu obecn znaky trestn odpovdnho pachatele vk [25] a petnost [26] fyzick osoby sem
nezahrnujeme, nebo nejde o typov znaky odliujc jednotliv skutkov podstaty od sebe navzjem;

subjektivn strnka, kter je u kadho trestnho inu obligatorn charakterizovna zavinnm (myslnm podle
15 nebo nedbalostnm podle 16), na zklad zsady odpovdnosti za zavinn [15, 16], ale fakultativn
me bt urena i pohnutkou, nap. pro vkon pravomoci edn osoby u nsil proti edn osob podle 325
odst. 1 psm. b), clem, nap. vyzradit ji (utajovanou informaci) ciz moci u vyzvdastv podle 316 odst. 1
nebo jinm subjektivnm vztahem, nap. v rozruen zpsobenm porodem u vrady novorozenho dtte
matkou podle 142.

Tyto znaky mus bt dny u kad skutkov podstaty trestnho inu, i kdy nejsou vdy vslovn vyjdeny v dispozici.
Typick je to u objektu trestnho inu, kter je vdy znakem skutkov podstaty, i kdy zpravidla nen v dispozici vslovn
uveden (nap. u trestnho inu znsilnn podle 185 zjem na svobodnm rozhodovn o pohlavnm ivot); vjimkou jsou
nkter trestn iny proti esk republice, nap. rozvracen republiky podle 310 chrn stavn zzen, zemn celistvost,
obranyschopnost nebo samostatnost esk republiky.
Skutkov podstaty se dl podle zvanosti na:

zkladn, kter obsahuj souhrn bnch znak dan skutkov podstaty (nap. loupe podle 173 odst. 1),

s. 146

kvalifikovan, kter mimo bnch znak obsahuj navc jeden nebo vce kvalifikujcch znak, co m za
nsledek pouit vy trestn sazby [nap. kvalifikovan skutkov podstata loupee podle 173 odst. 1, 2
psm. b)],

privilegovan, kter mimo bnch znak obsahuj navc jeden nebo vce privilegujcch znak, co vede
k pouit ni trestn sazby (srov. udvn padlanch a pozmnnch penz podle 235 ve vztahu k padln
a pozmnn penz podle 233 odst. 2 alinea 2 nebo zabit podle 141 i vrada novorozenho dtte matkou
podle 142 ve vztahu k vrad podle 140); ve vztahu k zkladn skutkov podstat me bt (a tak asto
bv) kvalifikovanch i privilegovanch skutkovch podstat vce.

Toto dlen m vznam z hlediska zavinn vyadovanho u jednotlivch znak skutkovch podstat (bnch
a kvalifikujcch) srov. 13 odst. 2 a 17 a vklad k tmto ustanovenm [17].
Dle se skutkov podstaty td tak podle vyjden v zkon na:

popisn, je popisuj pmo v dispozici jednotliv znaky trestnho inu,

odkazovac, kter odkazuj na uritou jedinenou prvn normu [nap. 206 odst. 5 psm. b)], a

blanketov (blanketn), zpravidla odkazujc obecn na prvn pedpis nebo jeho uritou st, tedy vce norem,
kter mohou bt ureny konkrtnji (nap. v 248 odst. 1 jin prvn pedpis o nekal souti) nebo naopak
obecnji (nap. v 293 zkona o ochran ivotnho prosted nebo jeho sloek).

Podle struktury skutkov podstaty se rozliuj na:

jednoduch, ve kterch jsou vechny znaky uvedeny vdy jen jedinm znakem (nap. vrada podle 140),

sloit, v nich jsou jednotliv typy znak charakterizovny mnohost znak, nap. vce objekty, jednnmi i
formami zavinn.

Sloit skutkov podstaty mohou bt ve form alternativnch skutkovch podstat, kdy posta naplnn jednoho z vce znak
(nap. u padln a pozmnn penz podle 233 odst. 2 padl nebo pozmn penze, nebo u zanedbn povinn vivy
podle 196 me bt zavinn mysln i nedbalostn, co zkonodrce vyjdil formulac by
i z nedbalosti), kumulativnch skutkovch podstat [nap. u znsilnn podle 185 odst. 1, 2 psm. a) se vyaduje dvoj
jednn nsil a soulo, nebo u loupee podle 173 odst. 1 dva objekty zjem na ochran osobn svobody a zjem na
ochran majetku] nebo sloench skutkovch podstat [nap. u loupee podle 173 odst. 1, 4, kter v sob zahrnuje loupe
podle 173 odst. 1 a usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1, piem jde v podstat o zvltn formu kumulativn
skutkov podstaty; pokud by byla smrt zpsobena mysln, jednalo by se vradu podle 140 odst. 1, 3 psm. j)].
Znaky skutkov podstaty trestnho inu jsou uvedeny jak ve zvltn sti, tak i v obecn sti trestnho zkonku, kter
tvo navzjem nerozlunou jednotu. Tak nap. znaky skutkov podstaty trestnho inu krdee podle 205 je teba hledat
nejen ve zvltn sti trestnho zkonku, konkrtn v 205, ale pokud jde o zavinn [15n], t v obecn sti tohoto
zkona v 15, 17 (srov. i 13 odst. 2).
Podle ustanoven 111 se trestnm inem, pokud z jednotlivch ustanoven trestnho zkona nevyplv nco jinho, rozum
t pprava k trestnmu inu, a to s pihldnutm k 20 odst. 1 jen ve vztahu k vslovn ve zvltn
stitrestnho zkonku uvedenm zvl zvanm zloinm ( 14 odst. 3 vta za stednkem), pokus trestnho inu ( 21
odst. 1) a organiztorstv, nvod a pomoc (astenstv na trestnm inu 24 odst. 1) [111].
Znaky uveden v zkon jsou formln podmnkou trestnho inu, co je faktickm provedenm zsady zakotven v lnku
39 LPS, e jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako i jak jin jmy na prvech a na majetku,
lze za jeho spchn uloit [12, 1 a 3]. Znaky uveden v zkon tedy konkretizuj pojem trestnho inu obsaen v 13
odst. 1, a to ve vztahu ke vem formm trestnho inu. Proto charakterizuj dokonan trestn in, ppravu k trestnmu inu,
pokus trestnho inu i jednotliv formy astenstv organiztorstv, nvod a pomoc.
Vznam skutkovch podstat trestnch in je pedevm v pesnm vymezen podmnek trestn odpovdnosti vtem
znak trestnho inu, m zrove stt stanov urit zvazn pravidla pro chovn lid a vymezuje skupinu
nejzvanjch a spoleensky nejkodlivjch in. Tm jsou na jedn stran vymezeny hranice kriminalizace a penalizace
pesn stanovench jednn lid a na druh stran ureny zkonn limity omezujc zkladn prva a svobody oban. Je-li
skutkov podstata trestnho inu odrazem pro spolenost kodlivch skutk, urench jejich typovmi znaky, nen namst
vypustit jejich protiprvnost, nebo iny dovolen typicky kodliv pro spolenost nejsou. Proto je i znak protiprvnosti
typovm znakem pro spolenost kodlivch in. Spor me bt jen o to, zda protiprvnost vyjaduj ji znaky inu uveden
v dispozici, i protiprvnost je dalm teba vslovn ve zvltn sti nevyjdenm znakem trestnho inu. Samozejm si
lze pedstavit i pojem skutkov podstaty bez znaku protiprvnosti a v nmeck nauce se tato konstrukce tak vyskytla.
Nelze si vak od toho slibovat dn prospch, nebo protiprvnost inu ve smyslu prvnho du jako celku by bylo teba
stejn zkoumat, a do skutkov podstaty trestnho inu by byly zahrnuty i iny, kter trestnmi iny nikdy bt nemohou. Ve
shod se Solnaem je teba tuto vahu uzavt, e tzv. skutkov podstaty trestnch in jsou odrazem skutenosti, e se
vyskytuj iny, kter zvenou mrou pokozuj nebo ohrouj zjmy spolenosti uznan, piem takovou povahu mohou
mt jen iny protiprvn, nedovolen.111

Od skutkov podstaty je teba odliovat konkrtn skutek, kter m znaky skutkov podstaty trestnho inu. Za jeden
skutek jsou povaovny vechny projevy vle pachatele navenek, kter jsou pro nsledek z hlediska trestnho prva
kauzln, pokud jsou zahrnuty zavinnm. Ble k pojmu skutku, jednot skutku (tu jako pojem hmotnprvn je teba liit od
pojmu totonosti skutku, co je pojem procesnprvn) a soubhu trestnch in srov. body XIII a XV ne.

III. Protiprvnost
7: Trestnm inem me bt ve smyslu 13 odst. 1 pouze in protiprvn. Trestn zkonk v definici trestnho inu
zdrazuje, e trestnm inem je protiprvn in, jej trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden
v takovm zkon ( 13 odst. 1). Tm je pedevm zdraznna ji zmnn nvaznost protiprvnosti na zsadu zkonnosti
vymezenou v 12 odst. 1 jako jednu ze zkladnch zsad trestnho prva hmotnho v demokratickm typu sttu, kter je
zpravidla vyjdena formul nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege. V tomto smyslu se chpe protiprvnost zpravidla
jako protinoremnost, kter se zde kryje s protizkonnost, tedy jinak eeno, je v 13 odst. 1 pedevm vyjdena formln
protiprvnost chpan z hlediska prvnho du jako celku. 112 Protiprvnost proto mus bt dna u kad skutkov podstaty,
nebo trestnm inem me bt jen jednn prvem zakzan i nedovolen. Protiprvnost se tedy rozum znak inu
zakzanho prvnm dem, kter je chpn v jeho celku,113 a v tomto smru definice zdrazuje tento znak v obecn
definici trestnho inu (arg. Trestnm inem je protiprvn in). Protiprvnost se toti zpravidla dovozuje z poruen
prvnch norem jinch prvnch odvtv, ne jetrestn prvo, nap. z stavnprvnch pedpis, zejmna z Listiny zkladnch
prv a svobod, dle z poruen pedpis o bezpenosti prce, z poruen pravidel silninho provozu, z poruen pedpis
o nakldn s omamnmi ltkami nebo jedy apod. Tak teba krajn nouz ( 28) se neme omlouvat ten, kdo ml za
povinnost nebezpe snet. Tato povinnost se ji z ustanoven 28, ale ani z dalch ustanoven trestnho zkona,
v konkrtn podob nezjist, a proto se mus zkoumat jin prvn pedpisy, teba o povinnostech zdravotnickch pracovnk.
Protiprvnost me vak tak vyplvat pmo z trestnho zkona (srov. nap. nkter trestn iny v hlav III. zvltn sti
Trestn iny proti lidsk dstojnosti v sexuln oblasti), nebo tm, e je in uveden v trestnm zkon jako trestn, je
zrove vyjdeno, e je to i in zakzan.
Protiprvnost se tedy obecn vyvozuje z celho prvnho du, a proto zalenn protiprvnosti do skutkov
podstatytrestnho inu je nkdy zpochybovno, nebo protiprvnost, zejmna pokud nen vslovn zmnna v konkrtn
skutkov podstat trestnho inu, m spe charakter obecnho znaku trestnho inu, kter v tto obecn podob nem
schopnost odliit skutkovou podstatu jednoho druhu trestnho inu od jinch druh trestnch in. Na druh stran vak tuto
schopnost maj konkrtn vymezen znaku protiprvnosti u nkterch skutkovch podstat, nebo zpravidla v tchto ppadech
m zkon na mysli konkrtn typ protiprvnosti vzan na urit prvn pedpis (nap. v 161 o pomoci thotn en
k umlmu peruen thotenstv jinak ne zpsobem ppustnm podle zkona o umlm peruen thotenstv, v 247
devizov zkon, v 248 odst. 1 jin prvn pedpis o nekal souti, jm se mysl obchodnzkonk, a to konkrtn
zejmna jeho 44 a 52, nebo v 248 odst. 2 jin prvn pedpis na ochranu hospodsk soute, kterm se
nepochybn mysl zk. . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute, atd.) nebo alespo na uritou kategorii prvnch
pedpis (nap. v 293 zkony o ochran ivotnho prosted nebo jeho sloek nebo v 261 pedpisy o obhu zbo ve
styku s cizinou atd.). V tchto ppadech konkrtn vymezen takovho znaku protiprvnosti je soust skutkov podstaty
a pat mezi jej znaky, podobn jako tzv. normativn znaky skutkov podstaty (srov. vyivovac povinnost v 196),114 kter
tak vyjaduj specifick znak protiprvnosti, jen je pomrn asto jedinm odliujcm znakem jinak podobnch i
navazujcch skutkovch podstat (srov. k tomu nap. 248 odst. 1, 2, 262 a 265 odst. 1 u konkrtnch vymezen
protiprvnosti, anebo 257, 258 z hlediska vymezen normativnch znak skutkov podstaty atd.). Z tohoto hlediska je tedy
u protiprvnosti obdobn situace jako u dalho obligatornho znaku skutkov podstaty trestnho inu, a to subjektu
pachatele trestnho inu, kter tak v obecn podob (v zkon vyjden dikc Kdo) nen typizujcm znakem
odliujcm skutkovou podstatu jednoho druhu trestnho inu od jinch druh trestnch in, ale u nkterch skutkovch
podstat trestnch in ve sv individualizovan podob konkrtnho nebo specilnho subjektu [114] m ji takovou
schopnost. Navc znak protiprvnosti, stejn jako subjekt je obligatornm znakem skutkov podstaty, nebo mus bt dn
u kadho trestnho inu, nebo bez protiprvnosti ani bez pachatele fyzick osoby neme bt trestnhoinu. Pokud je toto
pirovnn nkdy v literatue odmtno s tm, e konkrtn a speciln subjekt figuruje pouze v nkterch skutkovch
podstatch,115 nelze tuto argumentaci pijmout, nebo konkrtn vymezen znaku protiprvnosti ve shora uvedenm smyslu
je tak v trestnm zkonku uvedeno jen u nkterch skutkovch podstat, zatmco u ostatnch zkonodrce vysta
s obecnm vymezenm protiprvnosti. Dvodn nen ani dal argument, kter je uvdn proti chpn protiprvnosti jako
znaku skutkov podstaty, a to, e abychom mohli protiprvnost povaovat za znak skutkov podstaty, museli bychom do n
zahrnout i znaky, o kterch nkte autoi mluv jako o negativnch znacch skutkov podstaty, co jsou znaky poadujc
neexistenci okolnost vyluujcch protiprvnost, bez kterch se zvr o protiprvnosti inu uinit ned.116 Podle naeho
nzoru okolnosti vyluujc protiprvnost do skutkov podstaty trestnho inu nepat, nebo pistupuj k znaku protiprvnosti
mimo skutkovou podstatu trestnho inu, a to s ohledem na sociln etickou povahu skutkov podstaty s pihldnutm
k tomu, e protiprvnost chpeme jako materiln protiprvnost (viz ble marg. . 1 k 12). Jestlie nkdo jedn za nkter
okolnosti vyluujc protiprvnost, nenapluje znaky trestnho inu, ale ani skutkovou podstatu trestnho inu prv pro
nedostatek znaku protiprvnosti. Hlavn z tohoto dvodu se hovo o skutkov podstat trestnho inu, a nikoli jen o
skutkov podstat jako takov. Zatmco skutkov podstaty trestnch in charakterizuj jednn protiprvn, okolnosti
vyluujc protiprvnost charakterizuj jednn, kter nen protiprvn, ale naopak kter je v souladu s prvnm dem (srov.
nejen jednn v nutn obran, v krajn nouzi, ale i vkon prv a povinnost, je me vyplvat pmo z prvn normy, nap.
podle 76 odst. 2 Tr kdokoli sm omezit osobn svobodu osoby, kter byla pistiena pi trestnm inu nebo bezprostedn
pot, pokud je to nutn ke zjitn jej totonosti, k zamezen tku nebo k zajitn dkaz). Jenom v tomto vznamu

hovome o okolnostech vyluujcch protiprvnost jako o tzv. negativnch znacch skutkov podstaty (tzv. kontratypech).
Ble srov. marg. . 1 ped 28.
Meme tedy uzavt, e obecnou charakteristiku protiprvnosti (rozpor s prvnm dem jako celkem) podobn jako obecn
znaky charakterizujc pachatele (vk a petnost), do skutkov podstaty nezahrnujeme, nebo nejde o znaky odliujc
jednotliv typy trestnch in, ale naopak o znaky vem trestnm inm spolen. To vak na druh stran neznamen, e
protiprvnost do znak skutkov podstaty nepat, nebo u tch trestnch in, kde je dostaten typizovna, m takovou
rozliovac schopnost. Proto v tch skutkovch podstatch, kde zkon konkrtn uvd a zpravidla i vymezuje protiprvnost
jako znak dispozice prvn normy, je tento znak soust typovch znak trestnhoinu a plat o nm zsady, kter se
obdobn uplatuj u tzv. normativnch znak skutkov podstaty, pedevm se na nj mus vztahovat zavinn pachatele, by
se nkter souvisejc otzky e rozdln (srov. een omylu pachatele u normativnch znak a u protiprvnosti v 18, 19).
V souladu se Solnaem zdrazujeme, e nelze proti tomu namtat, e se tm do skutkov podstaty vn ciz normativn
a hodnotc prvek, nebo takov prvky jsou ve skutkovch podstatch pravideln obsaeny, a to bu ve form:

normativnch znak (srov. vyivovac povinnost v 196, da, pojistn na sociln zabezpeen, pojistn na
zdravotn pojitn atd. v 240, 241 atd.), nebo

konkrtnho vymezen znaku protiprvnosti (srov. v 161 jinak ne zpsobem ppustnm podle zkona
o umlm peruen thotenstv, 226 odst. 1, 2 v rozporu se zsadami a pravidly insolvennho zen,
v 247 poru zkazy, kter jsou stanoveny devizovm zkonem, v 248 odst. 1 poru jin prvn pedpis
o nekal souti, v 265 odst. 1 bez povolen nebo licence provede zahranin obchod apod.). 117

Zkonodrce pro konkrtn vymezen znaku protiprvnosti u jednotlivch skutkovch podstat trestnch in pouv rzn
formulace, kter maj rzn stupe konkretizace, kterou je teba navc vyvozovat i ze souvislosti s ostatnmi znaky skutkov
podstaty konkrtnho trestnho inu:

neoprvnn (nap. v 237 odst. 1 o neoprvnn vrob penz, v 239 odst. 1 o ohroovn obhu
tuzemskch penz, v 251 odst. 1 o neoprvnnm podnikn, v 252 odst. 1 o neoprvnnm provozovn
loterie a podobn szkov hry, v 284 odst. 1, 3 o pechovvn omamn a psychotropn ltky a jedu atd.),

bez povolen (nap. v 262 o poruen pedpis o kontrole vvozu zbo a technologi dvojho uit bez
platnho povolen, v 265 odst. 1 o proveden zahraninho obchodu s vojenskm materilem bez povolen
nebo licence bez povolen nebo licence provede zahranin obchod, v 279 odst. 1, 3 o nedovolenm
ozbrojovn nebo v 281 odst. 1 o nedovolen vrob a dren radioaktivn ltky a vysoce nebezpen ltky
bez povolen vyrob atd.),

nedovolen [nap. v 311 odst. 1 psm. f) o teroristickm toku nedovolen vyrb, v 340 odst. 1
o organizovn a umonn nedovolenho pekroen sttn hranice organizuje nedovolen pekroen atd.],

v rozporu s jinm prvnm pedpisem (nap. v 164 odst. 1, 2 o neoprvnnm odebrn tkn a orgn
v rozporu s jinm prvnm pedpisem, v 248 odst. 2 o poruen pedpis o pravidlech hospodsk soute
v rozporu s jinm prvnm pedpisem o veejnch zakzkch, v 298 odst. 2 o neoprvnnm nakldn
s odpady v rozporu s jinm prvnm pedpisem atd.),

poruen zkona nebo jinho prvnho pedpisu (nap. v 248 odst. 1 o poruen pedpis o pravidlech
hospodsk soute poru jin prvn pedpis o nekal souti, v 293 odst. 1 o pokozen a ohroen
ivotnho prosted poru zkony o ochran ivotnho prosted nebo jeho sloek atd.),

poruen zkaz stanovench zkonem nebo jinm prvnm pedpisem (nap. v 247 o poruen zkaz v dob
nouzovho stavu v devizovm hospodstv poru zkazy, kter jsou stanoveny devizovm zkonem),

jinak ne zpsobem ppustnm podle zkona [nap. v 160 odst. 1 o nedovolenm peruen thotenstv se
souhlasem thotn eny nebo v 161 odst. 1 psm. b) o pomoci thotn en k umlmu peruen thotenstv
jinak ne zpsobem ppustnm podle zkona o umlm peruen thotenstv atd.],

splnn zkonn povinnosti (nap. v 227 o poruen povinnosti uinit pravdiv prohlen o majetku odmtne
splnit svou zkonnou povinnost uinit prohlen o svm majetku, v 241 odst. 1 o neodveden dan,
pojistnho na sociln zabezpeen a podobn povinn platby nespln svoji zkonnou povinnost za
zamstnance nebo jinou osobu odvst da, v 254 odst. 1 o zkreslovn daj o stavu hospodaen a jmn
a je k tomu podle zkona povinen atd.),

ani jsou splnny podmnky stanoven zkonem (nap. v 249 odst. 1 o neoprvnnm vydn cennho papru
ani jsou splnny podmnky stanoven zkonem pro jeho vydn),

v rozporu se zsadami a pravidly (nap. v 226 odst. 1, 2 o pletichch v insolvennm zen v rozporu se
zsadami a pravidly insolvennho zen) apod.

Pokud zkonodrce u nkterch trestnch in nepovaoval na nutn protiprvnost, jako typov znak trestnho inu,
zdrazovat, neznamen to, e u nich znak protiprvnosti me chybt, co vyplv z obecn definice trestnho inu v 13
odst. 1, kter zdrazuje nutnost naplnn znaku protiprvnosti u kadho trestnho inu, tedy i u trestnch in, kde v
rmci znak skutkov podstaty nen konkrtn znak protiprvnosti vyjden, a tak z toho, e takov in je
v trestnmzkonku oznaen za trestn, m je vyjdeno, e je to typicky in zakzan. Srovnej k tomu i l. 2 odst. 3 LPS,
kter stanov: Kad me init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld.

Skutkovou podstatu nenapluj pro nedostatek protiprvnosti okolnosti vyluujc protiprvnost, za kter se povauj zejmna
ty, kter vymezuje zkon, hlavn jednn v krajn nouzi [28] nebo v nutn obran [29], kter jsou v praxi
nejastj. Trestn in nespch pro nedostatek protiprvnosti ani ten, kdo m k nmu svolen pokozenho [30] nebo kdo
jedn za dodren podmnek ppustnho rizika [31] i oprvnnho pouit zbran [32], kter trestn zkonk sm prohlauje
za beztrestn.
K okolnostem vyluujcm protiprvnost pat mimo ppad uvedench v 28 a 32 zejmna:
a) beztrestnost policejnho agenta, kter nen vyjdena jako obecn okolnost vyluujc protiprvnost, ale podle 363 jako
specifick okolnost vyluujc protiprvnost ve zvltn sti trestnho zkonku [363], podobn je i ppad upraven v 368
odst. 3 o beztrestnosti advokta nebo jeho zamstnance v souvislosti s vkonem advokacie nebo prvn praxe
a duchovnho registrovan crkve a nboensk spolenosti v souvislosti s vkonem zpovdnho tajemstv nebo vkonem
prva obdobnmu zpovdnmu tajemstv neoznmenm trestnho inu, by je to zde formulovno tak, e oznamovac
povinnost podle 386 odst. 1 nem;
b) splnn zvaznho rozkazu,
c) plnn (vkon) prv a povinnost a
d) vkon povoln a jin dovolen innosti.
Ble srov. obecn vklad k hlav III. obecn sti trestnho zkonku o okolnostech vyluujcch protiprvnost ped 28.
Ze vech tchto dvod shora uveden zdraznn protiprvnosti v obecn definici trestnho inu neznamen, e by
protiprvnost nebyla soust skutkov podstaty trestnho inu, nebo trestn zkonk naopak vychz z pojet, e
protiprvnost je mysliteln jen v rmci skutkov podstaty. Jednn lovka toti me naplovat skutkovou podstatu po
strnce objektivn i subjektivn, ale to neznamen, e by byl poadavek protiprvnosti zbyten, nebo zde souasn me
bt nkter okolnost vyluujc protiprvnost (nap. nutn obrana, svolen pokozenho, ppustn riziko, oprvnn pouit
zbran atd.).118 Nen tedy pochyb o tom, e in me mt jen zdnliv znaky skutkov podstaty trestnho inu, ve
skutenosti vak jde o jednn dovolen, nebo dokonce pikzan jinou prvn normou, a to a u trestn (nap. krajn nouze
podle 28 TrZ nebo vzet do vazby podle 68 odst. 1 Tr) nebo mimotrestn (nap. jednn fyzickch osob v rmci koncernu
nebo holdingu v souladu s ovldac smlouvou, pop. nebyla-li uzavena ovldac smlouva v souladu s 66aodst. 7, 8 a 9
ObchZ, srov. i 190b a 190d ObchZ).
Z toho podle naeho nzoru vyplv, e protiprvnost je obligatornm znakem skutkov podstaty stejn jako objekt,
objektivn strnka, subjekt a subjektivn strnka,119 nebo jinak skutkov podstata trestnho inu neme bt naplnna. Tento
zvr odpovd ji shora zmnn tezi, e skutkov podstaty trestnch in jsou odrazem skutenosti, e se vyskytuj iny,
kter zvenou mrou pokozuj nebo ohrouj veobecn uznan zjmy spolenosti, piem takovou povahu mohou mt
jen iny protiprvn, nedovolen. Tm je vyjdena i sociln etick povaha skutkov podstatytrestnho inu, je by jinak
byla jen zcela formlnm vymezenm trestnho inu bez materilnho obsahu.120
Jen pro plnost je teba uvst, e pokud jde o dal ustanoven trestnho zkonku (nap. 19, 26, 27), je teba chpat
pojem protiprvnosti vdy ve vztahu ke konkrtnmu ustanoven. Proto nap. z hlediska 26 o nepetnosti je rozsah pojmu
protiprvnosti nejir, nebo toto ustanoven ji, z logiky vci, zahrnuje v rozsahu 13 odst. 1, a navc
i protiprvnost trestn, tedy trestnost, jako i znaky skutkov podstaty. Z hlediska naopak uho chpn pojmu
protiprvnosti je mono poukzat na ustanoven 19, kter nezahrnuje nedovolan mimotrestn normy obsahujc
normativn znak skutkov podstaty (ble srov. zejmna marg. . 5 k 19).

IV. Objekt trestnho inu

8: Za objekt trestnho inu jsou povaovny v teorii i praxi abstraktn spoleensk zjmy, vztahy a hodnoty (ivot a zdrav
lovka, osobn svoboda, dstojnost lovka, vlastnick vztahy atd.) chrnn trestnm zkonkem, kter se nkdy
souhrnn oznauj jako prvn statek. Nen sprvn, jestlie jsou tyto jednotliv pojmy (zjmy, vztahy, hodnoty)
podazovan pod prvn statky stavny proti sob s tm, e je hledn termn, kter nejlpe vyjaduje pojem objektu, zejmna
kdy i podle autor, kte prosazuj jednotn pojem (zejmna chrnn zjem), mohou mt spoleensk vztahy povahu
zjm.121 Tak nkter trestn iny chrn pedevm vztahy, jako vztahy vlastnick i majetkov v hlav V. zvltn
sti trestnho zkonku, jindy pjde o ochranu zjm na integrit uritch hodnot, nap. ivota i zdrav v hlav I. zvltn
sti nebo lidsk dstojnosti v sexuln oblasti podle hlavy III. zvltn sti trestnho zkonku. Proto rozhodujc pro definici
objektu nen ppadn spor o to, zda je objektem vztah, zjem i hodnota, 122 ale povaha objektu vyjdenho v pslun
skutkov podstat trestnho inu nebo vyvozovanho ze znn takov skutkov podstaty, zvlt kdy objektem me bt
tak soubor zjm, vztah a hodnot. Jde o abstraktn duchovn hodnoty spoleenskho du, kter jsou pedmtem ochrany
v trestnm prvu, a nikoli o konkrtn reln pedmty i skutenosti.123
Alternativn k objektu je pouvn i pojem pedmt ochrany, kter lpe ne pojem objekt vyjaduje protiklad k pedmtu
toku.
Objektem trestnho inu tak
jsou
abstraktn
spoleensk
zjmy,
vztahy
a hodnoty
(prvn
statky)
chrnn trestnmzkonkem proti jejich ohroen i porue, protoe na nich m spolenost zvltn zjem. Zkladn
funkc trestnho prva je toti ochrana ped trestnou

s. 153

innost, piem vak trestn prvo nechrn vechny v vahu pipadajc objekty, ale jen ty, kter z hlediska jejich povahy
a charakteru lze povaovat za zkladn hodnoty dan spolenosti, na nich m zsadn zjem (srov. bod I, 1 ped 1
marg. . 1). V esk republice je na nich zaloen stavn podek. Okruh prvnch statk chrnnch trestnmprvem, jako
i intenzita jejich ochrany, je vdy zaloena na hodnotovm systmu dan spolenosti, nebo zkonodrce poskytuje ochranu
jen tm z nich, kter povauje za zkladn, a proto hodn trestnprvn ochrany. Trestn prvo m toti tzv. fragmentrn
povahu, a proto je trestn ochrana namst jen tam, kde nepostauj k prvn ochran prostedky jinch prvnch odvtv,
zejmna prva sprvnho, obanskho, pracovnho a rodinnho, pop. ani prostedky mimoprvn povahy.124 Proto tak
ustanoven 12 odst. 2 zdrazuje, e trestn odpovdnost pachatele a trestnprvn dsledky s n spojen lze uplatovat
jen v ppadech spoleensky kodlivch, ve kterch nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu
(subsidiarita trestn represe). Trestn prvo je toti ultima ratio, tedy prostedek nejzazho een.
V trestnm prvu rozliujeme:
a) obecn (rodov) objekt (pedmt ochrany),
b) druhov (skupinov) objekt (pedmt ochrany),
c) individuln objekt (pedmt ochrany).125
Trestn zkonk jako celek, vzhledem k tomu, e je jedinm trestnprvnm pedpisem, kter obsahuje skutkov
podstatytrestnch in
[110],
chrn
v podstat
stejn
okruh
zjm,
kter
chrn trestn prvo
jako
celek. Trestn zkonk obecn obecn (rodov) objekt nevyjaduje, ale do poped stav lovka jako jednotlivce, jeho ivot
a zdrav, tlesnou integritu, osobn svobodu, svobodu rozhodovn, nedotknutelnost, lidskou dstojnost, vnost, est,
ochranu jeho soukrom, obydl, majetku a jinch jeho zkladnch lidskch prv, svobod a zjm. V potebn me pak chrn
i nkter obdobn zjmy prvnickch osob, a to zejmna v majetkov a hospodsk oblasti. Teprve za tmito prvnmi
statky nsleduje ochrana kolektivnch a celospoleenskch zjm, tedy zjm sttu, mezinrodnch organizac vytvench
stty, dle sttnch i samosprvnch orgn a ednch osob. Obecnm objektem tak rozumme vechny zjmy
chrnn trestnmzkonem v souhrnu.
Druhov objekt pedstavuje skupinu pbuznch zjm chrnnch v dan oblasti, piem je vyjden spolenmi
druhovmi rysy jednotlivch individulnch trestnch in tto oblasti. Druhov objekty slou k systematice zvltn
stitrestnho zkona a jsou vyjdeny v nzvech hlav trestnho zkona, nap. trestn iny proti ivotu a zdrav,
trestn iny proti majetku nebo trestn iny obecn nebezpen.
Individulnm objektem je pak jednotliv prvn statek (zjem, vztah nebo hodnota), k jeho ochran je jednotliv konkrtn
ustanoven zvltn sti ureno. Pestoe je individuln objekt vyjden v ustanovench zvltn sti jen nkdy (nap.
v 315 stavn zzen, zemn celistvost atd.), je nezbytnm znakem skutkov podstaty kadhotrestnho inu, nebo in,
kter by neporuoval nebo neohrooval dn prvn statek, neme bt trestnm. Uren individulnho objektu m
zsadn vznam pro sprvnou prvn kvalifikaci trestnho inu a pro uren spoleensk kodlivosti ve smyslu 12 odst. 2
a povahy a zvanosti trestnho inu podle 39 odst. 1, 2. Poruen nebo ohroen objektu je nsledkem (ble srov. bod
VIII ne).

s. 154

Mimo individulnho objektu v obecnm smyslu, kdy jde o urit jednotliv prvn statek v obecn poloze jako znak skutkov
podstaty trestnho inu, tedy o uritou kategorii zjm vztah nebo hodnot, se nkdy rozliuje i tzv. konkrtn
objekt trestnho inu, jm se rozum konkrtn (jedinen) zjem (vztah nebo hodnota), kter byl konkrtnm
spchanmtrestnm inem zasaen (naruen). Napklad u trestnho inu poruovn domovn svobody podle 178 je
individulnm objektem v obecnm smyslu domovn svoboda, avak konkrtnm individulnm objektem je domovn svoboda
pokozenho P. J. vztahujc se k jeho bytu v pzem domu p. 3025 v B., do nho pachatel neoprvnn vnikl. Konkrtn
objekt trestnho inu nepat k obligatornm znakm, nebo v konkrtnm ppad me chybt, nap. v ppad pokusu na
nezpsobilm pedmtu toku [21, 3]. Proti konkrtnmu objektu je nkdy namtno, e v takovm ppad trestnprvn
ochrana selhala a dolo ke spchn trestnho inu.126
Nkter trestn iny maj dva nebo vce objekt. Z hlediska konstrukce trestnch in se rozliuj trestn iny
s kumulativn vyjdenmi objekty (nap. trestn in loupee podle 173 chrn jednak osobn svobodu a jednak zjem na
ochran cizho majetku, kter mus bt pachatelem zasaeny souasn) a trestn iny s alternativn vyjdenmi objekty
(nap. trestn in rozvracen republiky podle 310 chrn stavn zzen, zemn celistvost, obranyschopnost nebo
samostatnost republiky, piem k trestn odpovdnosti pachatele pi naplnn znak skutkov podstaty posta zasaen jen
jednoho z nich).
Zsadn vznam m rozliovn hlavnho objektu a vedlejch objekt. Hlavnm objektem trestnho inu jsou nejdleitj
zjmy, kter konkrtn ustanoven trestnho zkona chrn. Ostatn zjmy, vztahy a hodnoty, kter jsou chrnny konkrtnm

ustanovenm jen v druh ad, nepmo i jen vzdlen, se oznauj jako objekty vedlej. Hlavn objekt toti uruje povahu
konkrtnho trestnho inu, odliuje jej od jinch trestnch in, je bezprostedn inem pachatele zasaen a zrove
i ustanovenm trestnho zkona o tomto trestnm inu chrnn.

V. Pedmt toku
9: Pouze nkter trestn iny maj mimo objektu (pedmtu ochrany) tak pedmt toku, na nj pachatel trestnhoinu
svm jednnm bezprostedn to a tm poruuje nebo ohrouje objekt trestnho inu.
Pedmt toku meme rozliit na:
hmotn pedmt toku, jm jsou lid nebo vci (nap. v 146 lidsk tlo i v 233 penze nebo v 348 veejn listina),
nehmotn pedmt toku, kterm je jin majetkov hodnota (nap. v 206 o zproneve nebo v 219 o zatajen vci).
Jinou majetkovou hodnotou se rozum majetkov prvo nebo jin penzi oceniteln hodnota, kter nen vc a nevztahuj se
na ni ustanoven o vcech podle 134 odst. 2. Sporn je vzhledem k 134 odst. 1 zaazen ovladateln prodn sly,
pennch prostedk na tu a zaknihovanch cennch papr, kter svou povahou jsou tak jinmi majetkovmi
hodnotami, ale z hlediska trestnho zkonku se na n vztahuj ustanoven o vcech. Podle naeho nzoru vzhledem k jejich
povaze vak jde tak o nehmotn pedmt toku, podobn jako nap. pohledvka, know-how, co jsou technick, vrobn,
obchodn a jin hospodsk znalosti a poznatky, dle obchodn podl v obchodn spolenosti nebo drustvu, vklad tichho
spolenka apod. [134].
Pitom je teba zdraznit, e hmotnm pedmtem toku konkrtnho trestnho inu je vdy konkrtn reln osoba nebo
vc, na kterou pachatel to, a obdobn i nehmotnm pedmtem toku je jin konkrtn individualizovan nehmotn
hodnota (nap. konkrtn individualizovan pohledvka, kter je pedmtem zpronevry podle 206). Pedmt toku je
teba odliovat od prostedku nebo nstroje, pomoc nho byl trestn in spchn (nap. v ppad myslnho toku proti
lovku spchanho pomoc potvanho psa je potvan pes prostedkem a napaden lovk pedmtem toku).127
Rozlien objektu od pedmtu toku m podstatn vznam, nebo pedmt toku nedv monost zjistit a rozliit zjmy,
kter jsou objektem rznch trestnch in (nap. nsiln tok pachatele proti tlesn integrit pokozenho me smovat
proti rznm zjmm chrnnm trestnm zkonem, a to proti ivotu lovka u trestnho inu vrady podle 140, proti
zdrav lovka u trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 145, proti svobod rozhodovn, ale i proti majetku
u trestnho inu loupee podle 173 i proti vkonu pravomoci orgnu sttn sprvy, zemn samosprvy, soudu nebo
jinho orgnu veejn moci u trestnho inu nsil proti orgnu veejn moci podle 323 atd.). Pedmt toku me bt
stejn (nap. lovk), ale objekt trestnch in je rozdln.
Nkter trestn iny nemaj pedmt toku. Jde o tzv. ist innostn trestn iny (nap. trestn in svmocnho odlouen
podle 387) nebo tzv. prav omisivn delikty (nap. neoznmen trestnho inu podle 368).
Poruen pedmtu toku je inkem trestnho inu (ble srov. bod VIII ne k tomuto odstavci).
Oznaen pedmtu toku m velk vznam v trestnm zen, nebo je jednm z prostedk individualizace
konkrtnhotrestnho inu tak, aby nemohl bt zamnn s jinm [ 120 odst. 3, 177 psm. c) a 179d odst. 1 Tr]. To m
vznam pro uplatnn zsady obalovac a pro uren rozsahu prvn moci rozsudku, ale i nkterch meritornch usnesen,
zejmna usnesen o zastaven trestnho sthn, o postoupen vci jinmu orgnu, o podmnnm zastaventrestnho sthn
a o narovnn.

VI. Obecn k objektivn strnce trestnho inu

10: Objektivn strnka trestnho inu je charakterizovna zpsobem spchn trestnho inu a jeho nsledky. Pestoe ji
z hlediska vkladu odliujeme od strnky subjektivn (viz bod XI ne k tomuto odstavci marg. . 15) i od dalch
znaktrestnho inu, je teba si uvdomit, e jde jen o didaktick a v tomto kontextu relativn vznam dlen
znak trestnhoinu a jeho skutkov podstaty, nebo zejmna jednn m vedle rys objektivnch tak imanentn rysy
subjektivn, a proto je teba vdy chpat vechny znaky trestnho inu ve vzjemn nerozlun souvislosti.
Objektivn strnka je zkladem trestn innosti, a proto se touto strnkou nejnpadnji a nejnzornji trestn iny od sebe
odliuj. Vjimku in jen nkter trestn iny proti republice, kter jsou od jinch odlieny zejmna svm subjektivnm
zamenm; teror podle 312 se od vrady podle 140 odst. 1 li myslem pokodit stavn zzen republiky.128 Trestn in
je zde charakterizovn navenek obligatornmi a fakultativnmi znaky objektivn strnky, kter jsou rozhodujc pro
uskutenn skutkov podstaty trestnho inu, a proto pi jejich i stenm nenaplnn (nap. i po kvalitativn strnce
srov. dopust se hrub neslunosti v 358 odst. 1) to vede k nedostatku skutkov podstatytrestnho inu.
Objektivn strnka zahrnuje pedevm tzv. obligatorn znaky objektivn strnky, ktermi jsou:
a) jednn,
b) nsledek,
c) pinn vztah (kauzln prbh) mezi jednnm a nsledkem.
Tyto znaky mus bt dny, by zpravidla v zkonem konkretizovan podob, u vech trestnch in (nap. jednn
u trestnho inu nosu dtte a osoby stien duevn poruchou v 200 je konkretizovno slovy odejme z opatrovn,
nsledek u trestnho inu omezovn svobody vyznn je konkretizovn v 176 jako naruen svobody vyznn nebo
u trestnho inu poruovn domovn svobody v 178 jako poruen domovn svobody atd.).
Znakem jen nkterch skutkovch podstat jsou mimo jednn, nsledku a pinnho vztahu i fakultativn znaky objektivn
strnky, jimi jsou msto spchn inu [nap. na palub v 290 odst. 1, na zvlt chrnnm zem v 293 odst. 1, na

zem esk republiky v 337 odst. 1 psm. b), atd.], as spchn inu [nap. pi porodu nebo bezprostedn po nm
v 142, v dob nouzovho stavu v 247, za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu v 319 odst. 1],zpsob
spchn inu [nap. zvl surovm nebo trznivm zpsobem v 140 odst. 3 psm. i), tbou lesnch porost nebo jinou
innost v rozporu s jinm prvnm pedpisem v 295 odst. 1, hromadn innm zpsobem v 304 odst. 2 psm. d)],
pop. inek [nap. tk ujma na zdrav v 145 odst. 1 nebo v 146 odst. 3, smrt v 145 odst. 3, koda nikoli
nepatrn v 228 odst. 1] nebo pouit prostedek [nap. se zbran v 175 odst. 2 psm. c) (tedy za pouit zbran),
spch-li in tiskem, filmem, rozhlasem, televiz atd. v 191 odst. 3 psm. b), zakzan bojov prostedek nebo materil
obdobn povahy v 411 odst. 1 psm. a)].
Fakultativn znaky objektivn strnky nejsou obsaeny ve vech skutkovch podstatch trestnch in, nebo nikoli kad in
naplujc znaky skutkov podstaty mus bt spchn na uritm mst nebo v urit dob, poppad vyaduje konkrtn
inek, jako zmnu na pedmtu toku (vci, jin majetkov hodnot nebo lovku). Tyto znaky proto obsahuj jen nkter
skutkov podstaty (a z tohoto hlediska jde o fakultativn znaky), u kterch je pomoc nich lpe vyjdena objektivn strnka
danho konkrtnho trestnho inu a tak jeho typov spoleensk kodlivost, nebo tyto znaky se vyskytuj jak
u zkladnch skutkovch podstat, tak i u skutkovch podstat kvalifikovanch i privilegovanch. Proto jejich elem je
zpesnn typizace trestnho inu zejmna z hlediska odlien jednotlivch trestnch in navzjem a vyjden vy i ni
mry trestnosti. Podobn je tomu i u dalch fakultativnch znak [srov. nap. rozruen zpsoben porodem ( 142) nebo
ze zbablosti nebo malomyslnosti ( 394) jako fakultativn znaky subjektivn strnky].
Jestlie nen u nkter skutkov podstaty urit fakultativn znak objektivn strnky vyjden, nap. urit doba spchn,
urit inek nebo zpsob spchn, nap. za vlky u trestnho inu nebezpenho pronsledovn podle 354 nebo
zvl trzniv zpsob spchn u trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 145, pak nen teba ho zvaovat pi
prvn kvalifikaci z hlediska naplnn znak danho trestnho inu, co vak na druh stran neznamen, e by ho nebylo
teba zvaovat z hlediska povahy a zvanosti trestnho inu podle 39 odst. 1, 2, co m vznam zejmna pi stanoven
druhu a vmry trestu za takov spchan trestn in (srov. 39 a nsl.).

VII. Jednn
11: Jednn ve smyslu trestnho prva je zkladn slokou objektivn strnky trestnho inu. Jestlie ve skutku nen
obsaeno jednn ve smyslu trestnho prva, tj. konn nebo opomenut, odpadaj dal vahy, zda mezi trestn irelevantnm
jednnm pachatele a nsledkem je pinn souvislost a zda je dno zavinn (srov. R 7/1988). Ve
smyslutrestnho prva jednnm chpeme projev vle pachatele ve vnjm svt jako vdom innosti lovka, zamen
na dosaen uritho cle, zmru. V jednn se spojuje vnitn sloka (vle) se slokou vnj (projev vle), jde tedy
o jednotu psychick a fyzick strnky jednn. Schz-li kterkoli z uvedench sloek, nejde o jednn ve
smyslu trestnhoprva a nelze uvaovat o trestn odpovdnosti (srov. R 32/1955). Proto nejde o jednn nap. pi fyzickm
donucen (vis absoluta), nebo vynucen in nen projevem vle (vle chyb, jestlie pachatel nsilm vede ruku jinho pi
padln veejn listiny nebo ho nsilm pinut zniit ciz zlat perk anebo pachatel uchop ruku dal osoby, kter dr
pistoli s prstem na spouti, a nsilm jej ruku zvedne, zam na pokozenho a stiskne jej prst na spouti m dojde
k vstelu a usmrcen pokozenho129). Naproti tomu psychick donucen (vis compulsiva) ani zvazn rozkaz jednn
nevyluuje, nebo tmto jednnm je vle donucovanho jen vce i mn omezena, protoe jednajc se nemusel podrobit
takovmu donucen nebo rozkazu, dv vak svmu trestnprvn relevantnmu jednn pednost ped jmou, kter mu
hroz, pokud by nejednal poadovanm zpsobem. Psychicky donucovan tedy jedn, ale me bt beztrestn pro krajn
nouzi [28] nebo jinou okolnost vyluujc protiprvnost (ble srov. bod III ve k tomuto odstavci marg. . 7; dle
srov. koment k 28 a 32).
O jednn nejde ani v ppad, kdy pohyb je vyvoln vnj silou nebo jinou na vli lovka nezvislou okolnost, pokud tato
udlost nebyla vyvolna jeho pedchozm, zpravidla nedbalostnm jednnm (nap. uklouznut pracovnka na kluzk podlaze
dlny, pi kterm dojde k nrazu do spolupracovnka, ktermu je tm zpsobena tk jma na zdrav, kdy pracovnk
nejedn, a proto za zpsoben tk jmy na zdrav trestn neodpovd, ovem za podmnky, pokud nezpsobil sm
zmnn stav podlahy teba pedchozm rozlitm oleje anebo neml-li povinnost odstranit takov uveden stav podlahy, by
ho sm nezpsobil, ped pokraovnm v prci; v takovm ppad vak neodpovd za uklouznut, ale za jednn ve form
opomenut odstranit zmnn stav podlahy). Projevem vle nen tak pohyb vyvolan ke nebo mluven ze span. Naopak
pokud by schzel projev vle pachatele ve vnjm svt, tak by nelo o jednn (pouh pn vle neprojeven
vnjm aktem smujcm k jeho uskutenn), nebo ani zloinn mylenka, je nebyla trestnprvn relevantn
projeven, se netrest (srov. Cogitationis poenam nemo patitur Ulpianus D 48, 19, 18 Mylenka trestu nepodlh. Nikdo
nenese trest za mysl; mysl nen trestn 130). Proto mysl zavradit, kter nedoel svho trestnprvn relevantnho
vnjho projevu, je mimo dosah trestnho prva pro nedostatek jednn. Od toho je vak teba odliit mylenku, je byla
trestnprvn relevantn ji projevena, nap. ve form nebezpenho vyhroovn podle 353, kter bude trestn, nebo
zde dolo k tzv. verblnmu jednn ve smyslu trestnho prva.
Projevem vle je i jednn, kter vytv i napluje znaky skutkov podstaty trestnho inu spchanho z nedbalosti. Nen
zde vak shoda zamen vle k pohybu (z hlediska trestnho prva nezvadnmu) a zrove k relevantnmu
trestnprvnmu nsledku. Napklad idi, kter v dsledku nepimen rychl jzdy z nedbalosti jinho usmrt, uskuteuje
svou vli pemstit se rychle na msto cle sv cesty; svou vl vak nesm smovat k uvedenmu smrtelnmu nsledku,
nebo jinak by lo i ve vztahu k tomuto nsledku o jednn dolzn (mysln), kter by bylo nutn kvalifikovat jako trestn in
vrady podle 140, pop. jeho pokus podle 21 odst. 1 (nedolo-li by k usmrcen). To plat stejn o nedbalosti vdom i
nevdom, ponvad takov jednn mus bt projevem pachatelovy vle, a u si je vdom, e uvedenm jinam smujcm

projevem vle (trestnprvn nezvadnmu nsledku) me zpsobit relevantn trestnprvn nsledek, nebo si toho
vdom nen.
Jednat me i osoba nepetn (petnost tu nen podmnkou jako u zavinn) nebo osoba, kter nedovrila patnct rok
svho vku. V tchto ppadech nejde ovem o trestn in v dsledku nedostatku petnosti [26] nebo vku [25]. Jen fyzick
donucen ve shora uvedenm smyslu vyluuje projev vle.
Vle jako vnitn, psychick sloka jednn uruje pohyb nebo zdren se pohybu, a proto jednnm je jak konn (vl zen
pohyb), tak i opomenut (vl zen zdren se pohybu). Podle 112 se jednnm rozum i opomenut takovho konn,
k nmu byl pachatel povinen podle jinho prvnho pedpisu, ednho rozhodnut nebo smlouvy, v dsledku dobrovolnho
pevzet povinnosti konat nebo vyplvala-li takov jeho zvltn povinnost z jeho pedchozho ohroujcho jednn anebo
k nmu byl z jinho dvodu podle okolnost a svch pomr povinen [112]. I kdy toto ustanoven klade konn i opomenut
na rove, je teba zdraznit, e kad opomenut nem pln stejnou zvanost jako konn, ale mus se jednat
o opomenut zvltn povinnosti vyplvajc z konkrtnho postaven pachatele v systmu spoleenskch vztah,
o opomenut povinnosti vyplvajc z konkrtnch okolnost ppadu. Opomenut mus mt pi posuzovn
v rmcitrestnho zkona piblin stejnou zvanost jako konn, a proto mus jt o opomenut postihujc osobn pachatele,
tedy opomenut povinnosti vyplvajc z jeho konkrtnho postaven v systmu spoleenskch vztah a z okolnost ppadu.
Jde tedy ve smyslu 112 o opomenut zvltn povinnosti, kde spolenost s konnm urit osoby pedem pot a spolh
na ni, a proto ji stanov jako povinnost prvn. Opomenut je jen tehdy postaveno na rove konn, jestlie nkdo nevykonal
to, co bylo jeho osobn prvn povinnost. Nesta poruen povinnosti vyplvajc pouze z morlnch pravidel (srov. R
7/1988-I.). Pitom povinnost konat tu vznik na zklad prvnho pomru, kter byl zaloen ji pedtm, ne ji pachatel
v dob spchn inu poruil. Nelze-li takovou zvltn prvn povinnost konat u konkrtnho pachatele na zklad jeho
prvnch pomr dovodit, chyb tu jednn jako podmnka jeho trestn odpovdnosti, a za nezabrnn nsledku nen mono
pachatele init trestn odpovdnm (srov. R 25/1977-II.). Ble srov. komentk 112.
Od zvltn povinnosti konat, jej opomenut zakld podle 112 trestn odpovdnost za nsledek (inek), je
tebaodliovat tzv. obecnou povinnost konat, vyplvajc z tch ustanoven trestnho zkonku, ktermi se ukld pod
hrozbou trestem povinnost k uritmu konn (prav i ist omisivn trestn iny). Napklad ustanoven 150 stanov
obecnou povinnost poskytnout pomoc, ustanoven 367 stanov obecnou povinnost pekazit trestn in atd. Poruen
obecn povinnosti nezakld trestn odpovdnost za nsledek tm zpsoben, i kdyby je povinn zamlel svm
opomenutm zpsobit, ale povinn odpovd pouze za poruen pslun obecn povinnosti. 131 Nen zde toti pedem
stanovena konkrtn zvltn povinnost pachatele chrnit a peovat o uritou osobu nebo pedmt, poppad chrnit urit
osoby nebo pedmty ped zdroji nebezpe anebo kontrolovat urit zdroj nebezpe v uritm ase a na uritm mst.
Obecn prvn povinnost konat vyplv dle nap. z 151 a 368. Jej poruen zakld odpovdnost jen v rmci tchto
ustanoven.
Meme tedy rozliovat trestn iny podle toho, zda mohou bt spchny
a) pouze konnm, kter je uritm zpsobem ve skutkov podstat vyjdeno (nap. vyzvdastv podle 316, ohroen
utajovan informace podle 317 nebo sluba v cizch ozbrojench silch podle 321 tzv. komisivn delikty),
b) pouze opomenutm, a to konkrtn rovn vymezenm v popisu zpsobu jednn ve skutkov podstat, kdy je tm
vyjdena obecn prvn povinnost konat (nap. nepekaen trestnho inu podle 367, neoznmen trestnho inu podle
368 nebo neposkytnut pomoci podle 150 i neposkytnut pomoci idiem dopravnho prostedku podle 208
tzv. prav i ist omisivn delikty, na kter se nevztahuje zvltn povinnost konat ve smyslu 112),
c) konnm i opomenutm, jimi lze spchat takov trestn iny, jejich objektivn strnka neuruje ble formu jednn,
nbr pouze inek (nap. vrada podle 140 odst. 1, tk ublen na zdrav podle 145 nebo ublen na zdrav podle
146); pokud byly spchny opomenutm, jde o tzv. neprav (vsleden) omisivn delikty.
Jak konnm, tak i opomenutm lze naplnit takov skutkov podstaty trestnch in, kde znakem charakterizujcm objektivn
strnku je nejen jednn, ale i zmna na hmotnm pedmtu toku nebo ohroen pedmtu toku (inek). Zvltnost
tchto trestnch in je, e v trestnm zkonku nen urena forma jednn, a proto jak konn, tak i opomenut mohou
zpsobit v zkon vymezen inek (nap. vrada me bt spchna podnm jedu, ukrcenm, zastelenm, tak
i opomenutm peovat o kojence).
Prv tzv. nepravch (vsledench) omisivnch trestnch in se tk ustanoven 112, kter stanov, za jakch podmnek
je pachatel za tento tzv. neprav omisivn delikt trestn odpovdn. Jakmile je toti v zkon jednn konkretizovno uritm
konnm (nap. kdo padl nebo pozmn v 233 odst. 2), nepichz pouit tohoto ustanoven v vahu. Pitom by slovn
vyjden nkdy mohlo svdt k posuzovn pouze konn, ale smysl ustanoven je ir a znamen jakkoli jednn vetn
opomenut (nap. v 140 odst. 1 nebo v 142 slovo usmrt znamen ve svm vznamu zpsob smrt; srov. k tomu
i znn 145 odst. 1 zpsob tkou jmu na zdrav a 146 odst. 1 ubl na zdrav, kde nepochybn formulace pouit
v 146 odst. 1 m t na mysli, mysln zpsoben ublen na zdrav). Proto zavinn jednn matky, kter zanedbala
svou zkonnou povinnost peovat o dt ( 31 a nsl. ZR, 112), a v dsledku toho dolo k jeho mrt,
zakld trestn odpovdnost za poruchov delikt, nikoli za trestn in neposkytnut pomoci podle 150 odst. 1 (srov. R
30/1998).132
Nkter trestn iny mohou bt spchny jen za pouit uritm zpsobem charakterizovanho jednn (nap. loupee podle
173 je mono se dopustit pouze za pouit nsil nebo pohrky bezprostednho nsil). Zpsob proveden inu
spoluuruje spoleenskou kodlivost inu ( 12 odst. 2) a povahu a zvanost inu ( 39 odst. 2); me bt i pitujc

okolnost [nap. 42 psm. c) vrada spchan zken] nebo dvodem pouit vy trestn sazby [nap. 175 odst. 2
psm. c) vydrn spchan se zbran].
Na jednn lovka, resp. lid, je zaloeno i jednn prvnick osoby jako pachatele trestnho inu, nebo trestnm inem
spchanm prvnickou osobou ve smyslu 8 odst. 1 TOPO je protiprvn in spchan jejm jmnem nebo v jejm zjmu
nebo v rmci jej innosti, jednal-li tak:
a) statutrn orgn nebo len statutrnho orgnu anebo jin osoba, kter je oprvnna jmnem nebo za prvnickou osobu
jednat,
b) ten, kdo u tto prvnick osoby vykonv dc nebo kontroln innost, i kdy nen osobou uvedenou v psmenu a),
c) ten, kdo vykonv rozhodujc vliv na zen tto prvnick osoby, jestlie jeho jednn bylo alespo jednou z podmnek
vzniku nsledku zakldajcho trestn odpovdnost prvnick osoby,
d) zamstnanec nebo osoba v obdobnm postaven (dle jen zamstnanec) pi plnn pracovnch kol, i kdy nen
osobou uvedenou v psmenech a) a c),
jestlie j ho lze pitat podle 8 odst. 2 TOPO. To navazuje na teoretick koncept, podle nho prvnick osoby jako uml
konstrukce (teorie fikce) nejsou zpsobil samy prvn jednat, take za n mus jednat lid jako jejich zstupci. Pi tomto
pojet, z nho vychzej obansk zkonky Nmecka, Rakouska, vcarska aj., jsou prvnick osoby tedy pi prvnch
konech vdy zastoupeny. Nae platn a inn prvn prava v obanskm zkonku se od tohoto konceptu do urit mry
odliuje s ohledem na to, e se pidruje stanoviska, e prvnick osoba zpsobilost k prvnm konm m, a proto se
rozliuj situace, kdy prvnick osoba in prvn kony sama a kdy za ni jednaj jej zstupci, co dolo svho vrazu
v 20 odst. 1 ObZ, z nho vyplv, e prvnick osoba sama prvn jedn svm statutrnm orgnem a zastupuj ji jej
zamstnanci nebo lenov jako zkonn zstupci (ble k povaze prvnick osoby a jejmu jednn srov. i vklad k 114
odst. 2 body II a IV marg. . 4 a 6). 133 Uveden obanskoprvn prava vak nem z hlediska jednn prvnick osoby
jako pachatele trestnho inu vznam, nebo ustanoven 8 TOPO je teba povaovat za speciln ustanoven, by psmeno
a) 8 odst. 1 TOPO uveden rozliovn respektuje (srov. zejmna formulaci jin osoba, kter je oprvnna jmnem nebo
za prvnickou osobu jednat).

VIII. Nsledek a inek

12: Nsledek je druhm obligatornm znakem objektivn strnky trestnho inu, a proto ho m kad trestn in. Rozumme
jm poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem (poruen individulnho objektutrestnho inu). Toto
poruen nebo ohroen je zpsobeno jednnm, kter charakterizuje trestn in (nap. pi ublen na zdrav podle 146 je
takovm nsledkem poruen zdrav lovka, tj. naruen normln funkce lidskho tla vetn dn funkce vech jeho
orgn, pi omezovn osobn svobody podle 171 je takovm nsledkem poruen svobody). U nkterch trestnch in je
nsledkem porucha (nap. trestn in ublen na zdrav podle 146), u jinch je nsledkemohroen, tj. reln
bezprostedn nebezpe vzniku poruchy (nap. trestn in obecnho ohroen podle 272). Podle toho se
rozliuj trestn iny poruchov a trestn iny ohroovac.
Nkter trestn iny maj vce objekt (nap. trestn in loupee podle 173 chrn pedevm osobn svobodu, ale
i majetek), a proto maj i vce nsledk (nap. ve zmnnm 173 poruen osobn svobody a majetkovou jmu), kter
mohou bt zasaeny. Tyto mohou bt kumulativn, nebo pachatel vdy zpsobuje oba nsledky (nap. u zmnn loupee),
nebo alternativn, pokud posta zpsoben jen jednoho nsledku (nap. u sabote pokozen stavnho zzen nebo
obranyschopnosti republiky).
Jako rozliujeme hlavn a vedlej objekt (srov. bod IV shora k tomuto odstavci), meme t rozliovat hlavn a vedlej
nsledek. Hlavnm primrnm nsledkem je bezprostedn poruen individulnho objektu, k jeho ochran je dan
ustanoven ureno v prvn ad (nap. u trestnho inu podvodu podle 209 pokozen majetkovch zjm). Vedlejm
sekundrnm nsledkem se rozum nepm a vedlej zasaen prvnch statk, kter jsou bu chrnny v rmci
kvalifikovan skutkov podstaty (nap. smrt u trestnho inu loupee podle 173 odst. 4), anebo jsou konkrtnm
ustanovenm chrnny jen vzdlen (nap. u zmnnho podvodu postien vivy rodiny pokozenho), piem
v takovm ppad tento vedlej nsledek nen znakem skutkov podstaty.
Trestn zkonk rozliuje tyto druhy nsledku:

Nsledek jako znak zkladn skutkov podstaty, a to ve form poruchy (nap. u tkho ublen na zdrav podle
145 tk jma na zdrav jako poruen zjmu na ochran lidskho zdrav) nebo ve form ohroen (nap.
ohroen zjmu na ochran obecn prospnho zazen v 276).

T nsledek, kterm je zvanj porucha i ohroen primrnho objektu nebo porucha i ohroen dalho
objektu (sekundrnho), za pedpokladu e v nm zkon shledv okolnost pitujc nebo okolnost podmiujc
pouit vy trestn sazby. Tm nsledkem je u trestnho inu ublen na zdrav podle 146 odst. 3
zpsoben tk jmy na zdrav nebo u trestnho inu vydrn podle 175 odst. 4 zpsoben smrti. T
nsledek me bt i obecnou pitujc okolnost [nap. podle 42 psm. k) vy koda].

Zvl zvan nsledek, kter zkon uvd u nkterch skutkovch podstat jako okolnost podmiujc pouit
vy trestn sazby [nap. v 317 odst. 2 psm. c) nebo v 332 odst. 2 psm. a) jin zvl zvan nsledek
nebo v 390 odst. 2 nebo 391 odst. 2 ve spojen zvl zvan nsledek, jemu byl povinen zabrnit]. Jde
vlastn o dal ppad tho nsledku.

kodliv nsledek, jeho zamezen nebo napraven je podmnkou zniku trestn odpovdnosti pro innou ltost

podle 33. Na rozdl od nsledku, kter je znakem skutkov podstaty trestnho inu, a od tho nsledku,
kter mus bt vdy zahrnuty zavinnm, je teba pod kodliv nsledek ve smyslu 33 zahrnout i nkter
skutenosti nezavinn (nap. pi obecnm ohroen podle 272 zpsobenm hstvm i kodu vzniklou
haenm na majetku v okol poru). kodlivm nsledkem se rozum jak koda na inku, tak i na objektu, ale
na druh stran pod nj nelze zahrnovat tzv. vedlej jmy, ke kterm dolo v dsledku trestnho inu (nap.
dal majetkov i jin jmy bezprostedn s inem nesouvisejc, kter vznikly pokozenmu nebo osobm na
nm zvislm, a to jak rodinnm pslunkm u fyzick osoby, tak zamstnancm u prvnick osoby ve form
snen vdlku i ztrty zamstnn atd.).

Zvl tk a tko napraviteln nsledek (pouze ve form poruchy) je jednou z podmnek uloen vjimenho
trestu na doivot podle 54 odst. 3 psm. a).

Zvanost nsledku m zsadn vznam z hlediska uren spoleensk kodlivosti ( 12 odst. 2) a povahy
a zvanostitrestnho inu ( 39 odst. 1, 2), a to i kdy ho nelze kvalifikovat jako t nsledek i jin zvl zvan
nsledek, anebo ho nelze povaovat za sloku nkter polehujc i pitujc okolnosti [ 41 psm. j), 42 psm. k) atd.].
V souvislosti s tm je vak teba pipomenout, e povahu, rozsah a zvanost nsledku nelze hodnotit izolovan od
ostatnch znak trestnho inu (srov. posuzovn smrti lovka u loupen vrady a u dopravn nehody), ale naopak je teba
se jm zabvat v souvislosti se vemi kritrii rozhodnmi pro stanoven povahy a zvanosti konkrtnho trestnhoinu (srov.
39 odst. 2). Zvanost nsledku tak nelze hodnotit pouze vzhledem k vi kody na hmotnm i nehmotnm pedmtu
toku, nebo je zcela jin povahy a pi jeho hodnocen je teba pihlet i k jinm okolnostem vznamnm pro jeho posouzen
(je podstatn rozdl v hodnocen nsledku pi odcizen umleckho dla jako nrodn kulturn pamtky oproti odcizen nap.
automobilu, by by tyto vci mly stejnou finann hodnotu).
Nsledek nelze ztotoovat s inkem, naopak je teba je psn odliovat. Rozdl mezi nimi spov v tom, e nsledek se
vztahuje k objektu trestnho inu, kdeto inek se ve k pedmtu toku. inkem trestnho inu rozumme poruen
pedmtu toku (viz bod V shora k tomuto odstavci marg. . 9). inkem je vak i monost takovho poruen (nap.
monost nebezpe vbuchu), pokud je takov monost znakem skutkov podstaty. inek trestnho inu vak nen
atributem pedmtu toku, nebo u trestnch in, kter maj hmotn i nehmotn pedmt toku, nemus vdy k inku dojt
(nap. v ppadech ppravy nebo pokusu).
U tch trestnch in, kter maj pedmt toku, vak nsledek s inkem do znan mry splv, co zejmna v praxi
nkdy vede k jejich nedostatenmu rozliovn. Uveden splvn nsledku s inkem plyne z toho, e nsledek je
zasahovn prv prostednictvm inku, nap. u vrady je zjem na ochran lidskho ivota (nsledek) zasahovn
prostednictvm usmrcen konkrtn osoby (inek). Podobn je tomu i u majetkovch trestnch in.
inek je mono zpravidla pesn vyslit v kilogramech, metrech, litrech, pop. v potu kus, a lze ho ocenit v penzch.
Podstatn je inek zejmna u majetkovch trestnch in. Nov trestn zkonk v nvaznosti na dve platnou pravu
pevzal ji del dobu uvan zpsob vyjden majetkov kody, a to pomoc obecnch pojm, kter jsou vak v zkon
ble definovny v ustanoven 138. Ped uzkonnm tohoto zpsobu vyjden majetkov kody byly znaky, jimi se
vyjadoval rozsah kody, odvozeny pomoc nsobku minimln msn mzdy stanoven nazenm vldy (ble k tomu
srov. 89 odst. 11 tr. zk. . 140/1961 Sb., ve znn do 31. 12. 2001 ped novelou provedenou zkonem .265/2001 Sb.).
Ve vztahu k inku se trestn iny td na:
a) trestn iny materiln (vsleden), u kterch je znakem trestnho inu inek, a proto k dokonn dochz a vznikem
inku (u vrady podle 140 odst. 1 a okamikem smrti),
b) trestn iny formln (ist innostn), u nich inek nen poadovn, kdy dokonn nastv uskutennm jednn
popsanho ve skutkov podstat (nap. u trestnho inu urky mezi vojky podle 378 pronesenm urky).
Tomu u trestnch opomenut odpovd dlen na trestn iny omisivn neprav (vsleden) a prav omisivn (ist
innostn).

IX. Pinn vztah

13: Pinn vztah spojuje jednn s nsledkem. Pinn vztah (kauzln nexus) je dalm obligatornm znakem objektivn
strnky trestnho inu, a proto pachatel me bt trestn odpovdn za trestn in jen tehdy, pokud svm jednnm
skuten zpsobil trestnprvn relevantn nsledek. Nen-li zde pinn vztah, nelze mu k ti pitat nsledek, co pak
vede k tomu, e odpad i jeho trestn odpovdnost.
Pinn vztah vak mus bt dn nejen mezi jednnm a nsledkem, ale i mezi jednnm a inkem (nap. zpsobenm
ublen na zdrav u trestnch in podle 146, 148). Pinn vztah mus pak bt tak mezi jednnm a tm nsledkem,
kter je okolnost podmiujc pouit vy trestn sazby (zvl pitujc okolnost) nebo obecnou pitujc okolnost.
V tchto smrech kauzln nexus trestn odpovdnost podmiuje.
Otzka pinnho vztahu, jako jedna ze zkladnch otzek trestnprvn teorie, vak m podstatn ir vznam, nebo
v dalch ppadech pinn vztah mezi jednnm a nsledkem naopak trestn odpovdnost ru i vyluuje. Proto je teba,
aby byl shledn pinn vztah mezi jednnm a napravenm kodlivho nsledku, pokud m bt pachatel beztrestn pro
innou ltost ( 33), podobn u dodatenho splnn vyivovac povinnosti podle 197, u dodatenho splnn povinnosti
odvst da, pojistn na sociln zabezpeen a podobnou povinnou platbu podle 242, atd. Ze stejnch dvod, m-li
zaniknout trestnost ppravy i pokusu podle 20 odst. 3 i 21 odst. 3, je nutn pinn vztah mezi dobrovolnm jednnm
a odstrannm nebezpe zpsobenho ppravou nebo pokusem.

Kauzln vznam nem jenom konn, ale i opomenut konn, ke ktermu je pachatel podle okolnost a svch pomr
povinen ( 112). Vychz se pitom z nzoru, e v lidsk spolenosti nejenom urit aktivn jednn lid ve smyslu konn, ale
i jejich neinnost (opomenut) mohou vyvolvat zmny v objektivn realit (tak nap. nejenom uveden jadernho reaktoru,
vysokotlakho kotle i jinho podobnho technickho zazen do provozu v rozporu s pslunmi bezpenostnmi a jinmi
pedpisy, ale i neprovdn jeho nleit a pedepsan drby a kontroly, jist me, a to jak ve vzjemn spojitosti, tak
i samo o sob, vyvolat stav obecnho nebezpe ve smyslu 273). Jako je konn pinou nsledku, je-li jednou
z podmnek, bez n by nebylo k nsledku dolo, stejn je opomenut pinou, paklie by nsledek nebyl nastal, kdyby byl
pachatel konal. Opomenut v sob zahrnuje potlaen volnho impulsu k odvrcen nsledku.134
Zkladem pinnho vztahu je teorie podmnky (conditio sine qua non), podle n je pinou kad jev, bez nho by jin
jev bu vbec nenastal, anebo nenastal zpsobem, jakm nastal (co do rozsahu poruchy i ohroen, msta, asu apod.).
V trestnm prvu, by uznvme rozdl mezi pinou a podmnkou, zahrnujeme do pinnosti v irm smyslu
i tzv. podmnky. Je tomu tak proto, e nkdy je teba postihnout i jednn, kter jsou pouhou podmnkou nsledku [takovou
podmnkou ve vztahu k nsledku je nap. pomoc opatenm prostedk nebo radou pachateli ve smyslu 24 odst. 1
psm. c)]. Jakkoli podmnka, bez n by nsledek nenastal, nebo sice nastal, ale jinak, se pokld za pinu
v trestnprvnm smyslu. Pitom nen rozhodn, zdali takov podmnka byla objektivn nutnou nebo nahodilou pinou
nsledku. Pinnou souvislost mezi jednnm pachatele a vzniklm nsledkem pitom nelze omezovat jen na nsledky
obvykl, bn. Tak nap. pinn vztah mezi jednnm pachatele a nsledkem je zachovn i v ppad, dojde-li pi len
ke komplikacm, kter maj za nsledek prodlouen doby len pesahujc est tdn, co me mt podstatn vznam
z hlediska tk jmy na zdrav ve smyslu 122 odst. 2 psm. i).
V modern esk nauce je teorie podmnky, zakldajc v samotnm pojet conditio sine qua non pli irokou
odpovdnost, korigovna pedevm za pouit zsad uml izolace jev a gradace pinn souvislosti (konkrtnho
zkoumn pinnch vztah), jako i zkoumnm vztahu kauzality a zavinn a s nm souvisejcm tzv. peruenm pinn
souvislosti.
V pinnm vztahu je teba pedevm izolovat jednn v trestnprvnm smyslu, trestnprvn pinu a trestnprvn
nsledek (zsada uml izolace jev). V rmci objektivn reality kad jev souvis s mnoha dalmi jevy, piem v jednom
vztahu me bt pinou jevu jinho a v dalm vztahu zase nsledkem jinho takovho jevu. Zkoumme-li pinn vztah
z hlediska trestnho prva hmotnho, zabvme se zjiovnm trestnprvn relevantnho pinnho vztahu mezi jednnm
pachatele a zpsobenm nsledkem (tm nsledkem, inkem, kodlivm nsledkem atd.) vznamnm pro naplnn
znak konkrtnho trestnho inu. Proto je teba v kauzlnm vztahu izolovat jednn v trestnprvnm smyslu, trestnprvn
pinu a trestnprvn nsledek. Poadavek trestnprvn relevantnho pinnho vztahu znamen, e urit osoba me
bt trestn jen tehdy, jestlie svm protiprvnm jednnm, kter napluje znaky trestnho inu, nsledek dleit z hlediska
skutkov podstaty trestnho inu skuten zpsobila. Tm samozejm umle izolujeme jen urit strnky konkrtnho
skutkovho dje, kter jsou dleit z hlediska trestnhoprva a tedy maj trestnprvn vznam.
Ze zsady uml izolace jev tak vyplv, e v trestnm prvu hmotnm ns zajm jen pinn vztah mezi konkrtnm
jednnm pachatele (fyzick osoby) a nsledkem (tm nsledkem, inkem, kodlivm nsledkem atd.) vznamnm
z hlediska trestnho prva. Trestnprvn vznamnm nsledkem (tm nsledkem, inkem atd.) je pak ten, kter je
znakem skutkov podstaty konkrtnho trestnho inu nebo m jin vznam z hlediska trestnho prva (nap. kodliv
nsledek u inn ltosti podle 33).
Pinn souvislosti je teba zkoumat vdy konkrtn na zklad zjitnch okolnost ppadu se zdraznnm hlavnch
a rozhodujcch pin, co vak na druh stran neznamen, e jen hlavn piny jsou prvn relevantn a e je mono
zcela vylouit piny vedlej i podadn. Vzhledem k tomu, e trestnm inem je pouze in, kter m znaky nkter
skutkov podstaty jako typizovanho jednn spoleensky kodlivho, zkoumme pinn vztah v jeho konkrtn podob, tj.
protiprvn jednn pachatele smujc ke konkrtnmu trestnprvn relevantnmu nsledku, piem je teba si uvdomit,
e jednn pachatele jako pina nsledku nen vdy stejn a stejnorod. Zsada, e jednotliv piny a podmnky nemaj
pro zpsoben nsledku stejn vznam, se oznauje jako zsada gradace pinn souvislosti. Tato zsada m podstatn
vznam pro posuzovn pinnho vztahu. Pro dokonn trestnho inu loupee podle 173 m zsadn vt vznam
jednn toho, kdo vykon nsil vi pokozenmu, ne toho, kdo mu k tomu poskytne zbra, anebo u krdee podle 205
odst. 1 psm. b) m vt vznam jednn toho, kdo se do skladu prodejny vloupe a odciz zde uloen zbo, ne toho, kdo
ho piveze na msto inu nebo opodl hld, aby ho nikdo nevyruil. Dleit je, aby jednn pachatele bylo z hlediska
zpsoben nsledku pinou dostaten vznamnou. Mra zpsoben nsledku je jednou z okolnost, kter uruj povahu
a zvanost inu (viz zpsob proveden v 39 odst. 9), co se projevuje vznamn zejmna pi posuzovn jednn
spolupachatel a astnk na konkrtnm trestnm inu [srov. 39 odst. 6 psm. a), b)]. Mra zpsoben pitom me
poklesnout a na nepatrn stupe, kdy pinn souvislost je prakticky bez vznamu. Za tto situace se nebude jednat
o trestn in na zklad pouit zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2.
Vvoj pinn souvislosti mus bt zahrnut zavinnm. Zkladnm pedpokladem trestn odpovdnosti je bezpen zjitn
pinnho psoben jednn obvinnho na spoleensk vztahy chrnn trestnm zkonem a toho, zda toto jednn nese
znaky zavinn ve smyslu 15 a 16 (srov. R 46/1963). Zavinn toti mus zahrnovat vechny znaky charakterizujc
objektivn strnku trestnho inu, tedy i pinn vztah mezi jednnm pachatele a nsledkem trestnhoinu (R
20/1981). Vvoj pinn souvislosti mus bt zahrnut zavinnm alespo v hrubch rysech (srov. R 69/1953, R 20/1981 a R
21/1981).
U myslnch trestnch in mus tedy pachatelovo zavinn zahrnovat pinn prbh jako mon, piem pro tento ppad
mus s nm bt pachatel alespo srozumn. Pro zvr, e je dna pinn souvislost myslnho jednn pachatele a tk

jmy na zdrav, nen teba dkazu, e pachatel svm jednnm smoval prv k tomu zrann, kter pokozenmu pivodil,
kdy pro zvr o zavinn ve vztahu k pinn souvislosti posta, e pachatelovo mysln jednn vzhledem ke sv
intenzit a zpsobu proveden bylo podle pedstavy pachatele zpsobil zapinit zrann pokozenho ve form tk
jmy na zdrav, kter tak u pokozenho, by v jin podob (nap. zlomen ruky msto nohy), v dsledku jeho jednn
nastala, a s takovm pinnm prbhem v jeho pedstav jako monm byl pachatel srozumn (srov. R 15/1952).
U nedbalostnch trestnch in pak je teba u pachatele dovodit, e si ml a mohl alespo pedstavit, e se nastal pinn
prbh me takto rozvinout. Napklad vrhne-li se sebevrah ped pijdjc automobil, kter ho pejede a usmrt, bude jeho
idi odpovdn za trestn in ublen na zdrav, jen tehdy pokud vzhledem ke konkrtnm okolnostem a svm osobnm
pomrm mohl pedvdat tento pinn prbh, tedy jestlie mohl pi zachovn nleit opatrnosti (jako kritria nedbalosti)
na zklad objektivnho i subjektivnho hlediska (objektivnch okolnost skutku a subjektivnch dispozic pachatele) sraen
a usmrcen pokozenho zabrnit, ili mohl-li se ho vyvarovat. Jinak nebude mono u nho shledat trestn odpovdnost pro
nedostatek zavinn.
Pinn vztah je zde prvotn, nebo zavinn me pistoupit jen k zjitnmu pinnmu vztahu a nikoli naopak. Jinmi
slovy pro trestn odpovdnost zde mus bt dn pedevm pinn vztah, a teprve po jeho zjitn je mono zkoumat otzku
zavinn, kter mus zahrnout i podstatn rysy pinnho vztahu. Zaml-li pachatel svm jednnm zpsobit nsledek, ale
tento nastane nezvisle na jeho jednn, me bt pachatel odpovdn za pokus trestnho inu (nap. pachatel v myslu
usmrtit nkolikrt bodne noem do hrudnku svou v posteli lec manelku, kter vak ji krtce pedtm zemela, bude
odpovdn za pokus trestnho inu vrady podle 21 odst. 1 k 140). V tchto ppadech bude mt zvltn vznam
povaha a zvanost konkrtnho pokusu ( 39 odst. 1), kterou je teba posuzovat podle obecnch kritri stanovench v 39
odst. 2. Zejmna u tzv. nezpsobilho pokusu me pichzet v vahu pouit zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu
12 odst. 2 (ble viz koment k 12 odst. 2).
K trestn odpovdnosti za t nsledek se pak zsadn vyaduje zavinn alespo ve form nevdom nedbalosti [ 16
odst. 1 psm. b)], tj. e pachatel sice nevdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, ale
vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm o tom vdt ml a mohl, vyjmaje ovem ppady,
v kterch trestnzkon vyaduje i u tho nsledku zavinn mysln [srov. 17 psm. a); viz i R 39/1980].
S otzkou zavinn souvis i tzv. teorie peruen (petren) pinn souvislosti, podle n se pinn souvislost peru
(nedospje a k inku), pokud do pinnho prbhu vstoup dal vlun a samostatn pina, kter zpsobila inek
bez ohledu na jednn pachatele, jestlie pachatel u myslnch trestnch in takov prbh nepedvdal jako mon
(a nebyl s nm ani srozumn) a u nedbalostnch delikt ani pedvdat neml a nemohl.
Takovou vlunou a samostatnou pinou me bt u myslnho jednn:

nhodn udlost, nap. pachatel v myslu usmrtit vn zran svou ob a zpsob j tk zrann, ob z msta
inu odchz a po vypuknut bouky se schov pod strom, kter zashne blesk, a k jejmu usmrcen dojde
pdem stromu; pachatel naplnil znaky pokusu trestnho inu vrady podle 21 odst. 1 k 140,

mysln jednn tet osoby bez jakkoli souinnosti s pachatelem (pachatel nesm dt tto tet osob ani
podnt k dalmu jednn), nap. pachatel podal jinmu otrven npoj, kter pokozen vypil, ale jet dve,
ne jed zaal psobit a nastal smrteln inek jedu, jin pachatel, ani by o tom vdl nebo dokonce v jeho
ptomnosti, ale bez dorozumn s nm, ob zastel; tento pachatel spchal dokonan trestn in vrady
a travi se dopustil jen pokusu vrady ( 21 odst. 1 k 140).

Jin situace by nastala, pokud by oba takto jednali ve spolenm myslu ho usmrtit, pak by se oba dopustili
dokonanhotrestnho inu vrady podle 140 jako spolupachatel podle 23. Podobn by tomu bylo nap. v ppad,
jestlie by prvn pachatel obti v myslu ji usmrtit zasadil bodn rny noem do hrudnku a druh j na vzvu i jin podnt
prvnho pot zathl okolo krku krtidlo apod.
Sloitj situace je vak u nedbalostnho zpsoben nsledku, resp. u zpsoben tho nsledku, u nho ve smyslu 17
psm. a) posta, e jej pachatel zavinil z nedbalosti. Pi nedbalosti je teba, aby si pachatel alespo ml a mohl pedstavit,
e se takto pinn vztah me rozvinout. Pro pachatele nepedvdateln pinn prbh nen tedy v zavinn obsaen
a pachatel neodpovd za nsledek, kter takto vzejde (srov. R 20/1981). Proto pachatel neodpovd za smrt pokozenho,
kter utrpl pi dopravn nehod lehk zrann, jestlie ke smrti pokozenho dolo nepedvdatelnm zpsobem, nap.
autobus havaroval na most a pot spadl do eky, piem jeden z cestujcch utrpl lehk zrann, nsledn byl vytaen
z eky a uloen na behu, avak ani si toho nkdo z ptomnch viml, v oku z havrie vstal, spadl do eky a utonul. Pokud
bychom na tento ppad, kter praxe e na zklad nedostatku zavinn ve vztahu k pinn souvislosti, vzthly teorii
peruen pinn souvislosti, nebyla by vbec dna pinn souvislost mezi jednnm pachatele a nsledkem smrti
u pokozenho v dsledku jeho utonut, nebo tm, e pokozen v oku z havrie vstal, spadl do eky a utonul, dolo
k peruen pinn souvislosti, a proto zsada, e vvoj pinn souvislosti mus bt zahrnut zavinnm, by se ji
neuplatnila, zvlt kdy si lze pedstavit i nzor, e jednn v oku z havrie by pachatel zejmna pi popsanm prbhu
dopravn nehody mohl a ml pedvdat.
Pinn souvislost mezi jednnm pachatele a nsledkem se vak neperuuje, jestlie k jednn pachatele pistoup dal
skutenost, je spolupsob pi vzniku nsledku, avak jednn pachatele zstv takovou skutenost, bez n by
k nsledku nebylo dolo (srov. R 37/1975). Nen tak rozhodujc, jestli k nsledku dolo psobenm vce okolnost, nejenom
tedy jednnm pachatele. Urit jednn nebo okolnost m povahu piny i tehdy, kdy krom n k nsledku vedly dal
jednn, okolnosti apod. Pinn souvislost je dna i tehdy, kdy vedle piny, kter zpsobila nsledek (nap. smrt jinho),
psobila i dal pina, piem je nerozhodn, jestli kad z tchto pin byla jinak zpsobil pivodit nsledek (smrt) sama

o sob nebo mohla tento nsledek pivodit jen ve vzjemnm spolupsoben s druhou pinou (srov. R 47/1970-II.). Smrt
pokozenho (u trestnho inu usmrcen z nedbalosti podle 143) je v pinn souvislosti s jednnm pachatele i tehdy,
jestlie nastala v dsledku selhn krevnho obhu, ke ktermu dolo zsti nsledkem razu zavinnho pachatelem pi
dopravn nehod, zsti na podklad povechnho kornatn tepen u starho lovka. Trestn odpovdnost pachatele za
tento nsledek zvis na tom, zda nsledek i pinn prbh k nmu vedouc jsou kryty pachatelovm zavinnm i nikoli.
Jestlie jednn pachatele spovalo v tom, e pod vlivem alkoholickch npoj pehldl a srazil starho chodce na
vyznaenm pechodu pro chodce, vyplv z bn zkuenosti, e takov zpsob jednn a dan mechanismus zrann
mohou vst a ve skutenosti asto vedou k tkm zrannm i ke smrti pokozenho. Pitom zejmna u starch osob, jakou
byl pokozen, se nsledky razu mohou zhorit a zkomplikovat v dsledku celkov zhorenho zdravotnho stavu. Takov
prbh porazovch proces je ast a pro prmrnho pachatele pedvdateln. Pro trestn odpovdnost pachatele za
vznikl smrteln nsledek sta, e si ml a mohl takov prbh porazovho procesu pedstavit alespo v hrubch rysech;
nen teba, aby mu byl znm konkrtn zdravotn stav pokozenho, kter jako jedna z pin vede nakonec spolu se
samotnm razem k nsledku, v danm ppad ke smrti pokozenho. Naproti tomu za pedpokladu, e ke komplikacm
dojde neodbornou zdravotnickou p nebo jinmi okolnostmi, kter maj zklad v poruen povinnost jinou osobou, a nikoli
v jednn pachatele, a kter pachatel proto neme pedvdat, nelze uinit zvr, e i tento pinn prbh, jen vedl ke
zhoren zdravotnho stavu nebo ke smrti zrannho, byl pachatelem zavinn (nap. zrann pokozen pi dopravn
nehod, kter byl pevezen do nemocnice, zeme v dsledku hrubho zanedbn pe ze strany zdravotnk nebo pdu
v dsledku sv neopatrnosti a neukznnosti). V takovm ppad lze pachatele uznat vinnm jen za nsledek (inek),
kter jm byl zavinn (srov. R 21/1981). Vzhledem k tomu teorie peruen (petren) pinn souvislosti uplatnn zsady,
kter zdrazuje, e vvoj pinn souvislosti mus bt zahrnut zavinnm, pouze dopluje.135

X. Subjekt trestnho inu

14: Pachatelem trestnho inu je podle 22 osoba, kter svm jednnm naplnila vechny znaky skutkov
podstatytrestnho inu, jeho pokusu [21] nebo ppravy [20], je-li trestn. Pachatelem je i tzv. nepm pachatel [22]. Ve
smyslu 113 je pachatelem i osoba, kterou podle trestnho zkona kvalifikujeme jako spolupachatele [23] nebo astnka
[24]. Podle naeho trestnho zkona ( 110) me bt pachatelem bu fyzick osoba, kter je v dob inu petn [26]
a dovrila patnct rok vku [25], anebo prvnick osoba za podmnek stanovench v zkon . 418/2011 Sb.,
o trestnodpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim,
Ble k pojmu pachatele a nepmho pachatele srov. koment k 22, k pojmm spolupachatele a astnka vklad k 23
a 24.
U nkterch trestnch in se poaduje zvltn vlastnost pachatele (tzv. konkrtn subjekt) nap. u trestnho inu vrady
novorozenho dtte matkou podle 142 nebo zvltn zpsobilost nebo postaven pachatele (tzv. speciln subjekt) nap.
vojensk trestn iny podle hlavy dvanct nebo trestn iny ednch osob podle druhho dlu hlavy dest zvltn
sti trestnho zkonku [114].
Podrobn vklad ke konkrtnmu a specilnmu subjektu je obsaen v komenti k 114.

XI. Subjektivn strnka

15: Subjektivn strnka zahrnuje znaky tkajc se psychiky pachatele (srov. 15, 16). Nejvznamnj z nich je zavinnve
form myslu [15] nebo nedbalosti [16]. Zavinn je obligatornm znakem subjektivn strnky trestnho inu a je nezbytn
pro naplnn kterkoli skutkov podstaty trestnho inu. Ostatn znaky subjektivn strnky, jako nap. pohnutka, cl nebo
zmr, jsou fakultativn, to znamen, e jsou zkonnmi znaky pouze nkterch trestnch in [nap. 146 odst. 2 psm. e)].
Zavinn se podle 17 vyaduje i k okolnostem zvl pitujcm [17].
Ble k pojmu zavinn a k jeho formm srov. koment k 15, 16 a 17. Dle srov. i vklad k ustanovenm 18 a 19 o omylu
skutkovm a prvnm.
myslnm trestnm inem ve smyslu trestnho zkonku jsou nejen ty mysln zloiny a peiny [14], pokud jde o zkladn
skutkovou podstatu, k jejich zvl pitujcm okolnostem se vztahuje mysln zavinn, ale i ty trestniny, u nich se
mysl vztahuje jen k zkladn skutkov podstat, zatmco ve vztahu k pslun zvl pitujc okolnosti se vztahuje jen
nedbalost.
Naproti tomu, jestlie se pachatelv mysl, a u ve form chtn nebo srozumn vztahuje jen na nkter skutenosti
podazen pod znaky uveden v zkladn skutkov podstat trestnho inu, kdeto na ostatn se vztahuje jen nedbalost,
bude se jednat o trestn in spchan z nedbalosti.
Pomrn sloit je prava piitatelnosti, kter navazuje na vymezen zavinn v trestnm zkonku, podle 8 TOPO[15, 2].

XII. Pokraovn v trestnm inu, trestn iny trvajc a hromadn

16: Trestn in me bt proveden v krtkm asovm obdob nebo me bt provdn po del dobu. Trvn trestnhoinu
me bt dleit z hlediska vku pachatele [25], pro uren asov psobnosti trestnho zkona [2, 3], pro promlen [34,
35] atd.
Podle asovho momentu lze rozliovat pokraovn v trestnm inu, trestn iny trvajc a hromadn. Ve vech tchto
ppadech tvo trestn innost skldajc se z ady dlch akt i spovajc v udrovn protiprvnho stavu
jedentrestn in a trv po del dobu. U tchto trestnch in je situace dle charakterizovna tm, e stadium nsledujc po
pokusu trestnho inu nen jednorzovm aktem, ale je rozloeno na del asov sek, jeho zatkem je moment

dokonn trestnho inu (okamik, kdy jsou naplnny vechny znaky skutkov podstaty trestnho inu) a koncem moment
ukonen i dokonen trestnho inu.
Pokraovn v trestnm inu trestn zkonk vymezuje v 116. Podle tohoto ustanoven se pokraovnm v trestnminu
rozum takov jednn, jeho jednotliv dl toky veden jednotnm zmrem napluj, by i v souhrnu, skutkovou podstatu
stejnho trestnho inu, jsou spojeny stejnm nebo podobnm zpsobem proveden a blzkou souvislost asovou
a souvislost v pedmtu toku [116]. Pokraovn v trestnm inu je formou proveden konkrtnho trestnhoinu, kter tu
nkdy bude a jindy nebude dna (nap. trestn in krdee podle 205 bude v uritm ppad spchn v pokraovn
dlmi toky spovajcmi v postupnm vloupn do chat i rodinnch domk vedench jednotnm zmrem odcizit tam
uveden vci slouc k obiv pachatele a v jinm jednorzov, provedenm jednotlivho toku spovajcm
v pleitostnm odcizen kabelky s vplatou pokozen). Ble k pokraovn srov. vklad k 116.
Pokraovn
v trestnm inu
se
z pohledu hmotnprvnho povauje
za
jeden
skutek
a jedin trestn in,
aleprocesnprvn se za skutek povauje i jednotliv tok pokraujcho trestnho inu, nebo podle 11 odst. 12 Tr se
skutkem podle trestnho du rozum t dl tok pokraujcho trestnho inu, nen-li vslovn stanoveno jinak (tato
zvltn prava se netk hromadnch ani trvajcch trestnch in).
K ukldn spolenho trestu za pokraovn v trestnm inu srov. 45. K trestnmu zen ohledn pokraovn
vtrestnm inu po novele trestnho du proveden zkonem . 265/2001 Sb. srov. zejmna ustanoven 11 odst. 2, 12
odst. 12, 17 odst. 2 a 20 odst. 1 Tr.
Trvajc trestn in je takov in, kterm pachatel vyvol protiprvn stav a ten pak udruje (nap. trestn in omezovn
osobn svobody podle 171) anebo udruje protiprvn stav, ani zkon vyaduje, aby jej tak vyvolal (nap. trestn in
ohroovn zvadnmi potravinami a jinmi pedmty podle 156 odst. 1 ve form m na prodej). Podstatnm rysem
trvajcho trestnho inu je, e se zde postihuje prv ono udrovn protiprvnho stavu. Proto tu st jednn pachatele,
kter se dopustil ped zmnou trestnho zkona, lze posoudit spolu s st jednn spchanho po tto zmn jako jedin
trvajc trestn in jen tehdy, jestlie byla st jednn spchan za innosti dvjho zkona vbectrestn (R 7/1994I.).
U tohoto trestnho inu mus trvat jednn, kterm se udruje protiprvn stav. Tm se tento trestnin li od poruchovch
delikt, jimi se tak zpsobuje protiprvn stav (nap. tk jma na zdrav), kter me del dobu trvat, ale nepostihuje se
jeho udrovn. Vyvoln protiprvnho stavu se me stt konnm i opomenutm (srov. 112). Udrovn protiprvnho
stavu se pak zpravidla dje opomenutm, spovajcm v tom, e pachatel takov stav neodstran [112].
Trvajc podoba trestnho inu nen formou proveden trestnho inu, kter by tu nkdy byla a jindy nebyla, nbr plyne ze
zkona. Tak nap. trestn in zbhnut podle 386 je vdy trestnm inem trvajcm bez ohledu na to, zda svmocn
vzdlen trvalo velmi krtkou, krat i del dobu. Smyslem tohoto ustanoven je postihnout celou dobu trvn svmocnho
odlouen v myslu vyhnout se vojensk slub. Podobn tomu je nap. i u trestnch in zbaven osobn svobody podle
170 nebo omezovn osobn svobody podle 171. Ve vech tchto ppadech jde vdy o trvajc delikt, by by doba trvn
byla sebekrat, naproti tomu uprchnut z vkonu trestu, kvalifikovan jako trestn in maen vkonu ednho rozhodnut
a vykzn podle 337 odst. 3 psm. b), nen podle smyslu vyjdenho v tomto ustanoven trestnm inem trvajcm
a neme se jm stt ani v ppad, e by pachatel prchal po velmi dlouhou dobu.
Trvajc trestn iny se posuzuj jako jedin jednn, kter trv tak dlouho, pokud protiprvn stav je udrovn . Nesmj se
zamovat s trestnmi iny, k jejich zkonnm znakm nle jen zpsoben, nikoli vak udrovn protiprvnho stavu
(nap. trestn in dvojho manelstv podle 194).
Trvajcmi delikty jsou trestn iny zbaven osobn svobody podle 170, omezovn osobn svobody podle 171, zanedbn
povinn vivy podle 196, nedovolen ozbrojovn podle 279, zbhnut podle 386, svmocn odlouen podle 387
atd. Naproti tomu do trestnch in trvajcch se nezaazuj trestn iny dvojho manelstv podle 194, maen vkonu
ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 3 psm. b) apod.
Hromadn trestn iny jsou ty trestn iny, u nich k trestn odpovdnosti nesta jeden tok (akt), ale je jich teba nkolik,
pop. kde mnohost je podmnkou pouit vy trestn sazby. Jsou tedy charakterizovny tm, e jejich pojmovm znakem je
vce tok spojench spolenm zmrem. Napklad u trestnho inu nedovolenho ozbrojovn podle 279 odst. 3
psm. b) je trestn ten, kdo hromad zbran nebo ve znanm mnostv stelivo, a proto nesta ojedinl ppad opaten
zbran nebo malho mnostv steliva. Podle judikatury se hromadnm ve smyslu skutkov podstaty trestnhoinu
nedovolenho ozbrojovn podle 279 odst. 3 psm. b) rozum postupn neoprvnn opatovn (nap. vroba,
nakupovn a jin zskvn) zbran ve vtm mnostv nebo steliva ve znanm mnostv, jako i jejich dal
pechovvn. Proto nelze za hromadn povaovat situaci, ve kter obvinn pot, co mu byl odat zbrojn prkaz, sice
odevzdal vechny sv zbran, avak ponechal si dv hlavn sousti zbran, a nikoli znan mnostv steliva. Trestn in
nedovolenho ozbrojovn podle 279 odst. 3 je v ppad hromadn steliva spchn v rozsahu, kter odpovd tto
skutkov podstat, jestlie jde o takov mnostv steliva, jeho innost znamen pro bezpenost spolenosti a lid
srovnateln stupe ohroen jako jedna zbra hromadn inn (srov. R 44/1977). Z hlediska srovnatelnosti stupn
ohroen je nutno brt ohled na skutenost, zda je i nen stelivo neoprvnn hromadno za souasnho neoprvnnho
dren zbran umoujcho jeho snadn pouit (srov. pimen R 54/2008).
Stejn jako u pokraovn mus tu bt objektivn a subjektivn souvislost. Jednotliv akty nemohou bt zcela samostatn, ale
jsou spojeny jednotnm zmrem, souvislost asovou i v pedmtu toku. Na rozdl od pokraovn je tu vakmnohost
tok vyjdena pmo jako znak skutkov podstaty trestnho inu, a je proto podmnkou trestn odpovdnosti. Mnohost je tu
v potu jednn, nikoli v potu pedmt toku. Proto hromadnm trestnm inem nen obecn ohroen podle 272, a se
tu pedpokld vt poet ohroench lid.

Pro pokraovn, trvajc a hromadn trestn iny plat tyto zsady:

a) Je vylouen vceinn soubh jednotlivch akt, z nich se in skld, nebo jde o jeden trestn in a jeden skutek.
b) Meznkem, kter ukonuje jeden takovto trestn in od dalho, je sdlen obvinn, nebo podle 12 odst. 11 Tr
pokrauje-li obvinn v jednn, pro kter je sthn, i po sdlen obvinn, posuzuje se takov jednn od tohoto konu jako
nov skutek. Pojmem pokrauje-li v jednn, se zde nerozum jen pokraovn v trestnm inu, ale i trestn iny trvajc a
hromadn (arg. trestn d hovo o pokraovn v jednn, kterm jsou i jednotliv akty i toky u trestnch in
hromadnch a udrovn protiprvnho stavu u trestnch in trvajcch; jde tedy o ir pojem ne pokraovn
v trestnm inu). Rozhodujc je okamik, kdy podezelmu bylo obvinn skuten sdleno (okamikem sdlen obvinn se
po novele trestnho du proveden zkonem . 265/2001 Sb. rozum z hlediska zahjen trestnho sthn podle 160 odst.
1, 2 Tr a okamik doruen usnesen o zahjen trestnho sthn obvinnmu), nikoli nap. okamik, kdy bylo usnesen o
zahjen trestnho sthn psemn vyhotoveno nebo nabylo prvn moci (srov. 160 odst. 7, 140 a 141 odst. 4 Tr;
srov. R 49/1997II.). I kdytrestn innost po sdlen obvinn plynule navazuje na pedchoz, netvo ob sti
jeden trestn in (R 47/1967, R 26/1977, R 12/1984 a R 28/1989 ji nejsou pouiteln).
c) Pro posuzovn asov psobnosti trestnch zkon [2, 3] a vku pachatele [25], pro pouit amnestie a pro
promlentrestnho sthn [34, 35] je rozhodujc moment ukonen trestn innosti. Tm se u pokraovn v trestnm inu
a hromadnho trestnho inu rozum okamik, kdy byl proveden, resp. dokonen posledn tok (dl akt),
u trvajchotrestnho inu okamik, kdy byl odstrann protiprvn stav. Pokraovn v trestnm inu, trestn iny hromadn
a trestniny trvajc posuzujeme jako iny spchan za innosti novho zkona, jestlie se alespo st trestn innosti
(by posledn tok i akt, nebo udrovn protiprvnho stavu tsn ped jeho ukonenm) odehrla za innosti novho
zkona, za podmnky, e jednn bylo trestnm inem i podle dvjho trestnho zkona, by mrnji trestnm (srov. R
7/1994-I.). Podobn jestlie st trestn innosti byla vykonna ve vku mladistvch a in byl ukonen a po osmnctm
roku vku, posuzuje se pachatel za celou trestnou innost jako dospl. Okolnost, e st trestn innosti byla vykonna
pachatelem mladistvm, bude vak mt vznam pro uren povahy a zvanosti trestnho inu ( 39 odst. 1, 2). Naproti
tomu jestlie pachatel spchal st trestn innosti v dob, kdy nedovril patnct rok vku, nelze k tto
sti trestninnosti vbec pihlet, nebo trestn odpovdnost se vztahuje pouze na obdob po dovren patnctho roku
vku (srov.koment k 25). Pokud prbh trestn innosti pekroil datum amnestie, ta se na trestn in nevztahuje.
Promlentrestnho sthn se pot a od ukonen trestn innosti ( 34 odst. 2).
d) Pokraovn v trestnm inu a trestn in hromadn jsou pchny vude tam, kde byl vykonn njak tok (dl akt),
kter je jejich soust. Trvajc trestn in byl spchn vude tam, kde byl protiprvn stav udrovn. To m zsadn vznam
pro mstn psobnost trestnho zkona (srov. 4 a 8) a z hlediska pslunosti soudu v trestnm zen (srov. 18 Tr).

XIII. Soubh (konkurence) trestnch in

17: Soubh (konkurence) trestnch in je dn tehdy, jestlie se pachatel dopustil dvou nebo vce trestnch in dve, ne
byl pro nkter z nich vyhlen soudem prvnho stupn odsuzujc rozsudek ( 43 odst. 2), za podmnky e tento
rozsudek pozdji nabyl prvn moci a neplat o nm fikce neodsouzen (pokud se na pachatele ohledn
odsouzenhotrestnho inu hled, jako by nebyl odsouzen, nelze k takovmu rozsudku od okamiku, kdy fikce nastala,
pihlet, srov. nap. 74 odst. 2).
Meznkem je tedy vyhlen odsuzujcho rozsudku soudu prvnho stupn. Zmnn inky spovajc v odlien sbhajcch
se trestnch in nem zproujc rozsudek ani usnesen o zastaven trestnho sthn. Jestlie v prbhutrestnho zen
dojde k vyhlen odsuzujcho rozsudku a v dsledku spnho opravnho prostedku, pot se za meznk a ten
rozsudek, kter v dalm zen vyslovil odsouzen. Vdy je to asov prvn odsouzen, k nmu v celm trestnm zen
dojde. Okolnost, e odsuzujc rozsudek bude dodaten na zklad mimodnho opravnho prostedku zruen, na vci ji
nic nemn.
Odsuzujcm rozsudkem je jen takov, kterm se ukld trest za trestn in, nikoli tedy uputn od potrestn.
Soubh jako jeden z ppad mnohosti trestnch in je teba odliovat od recidivy (zptnosti). Recidivou rozumme ppad,
kdy pachatel, kter byl dve pravomocn odsouzen, spch nov trestn in. Pokud byl dal trestn in spchn v dob po
vyhlen odsuzujcho rozsudku soudu prvnho stupn za pedchoz trestn in, ale jet pedtm, ne tento rozsudek nabyl
prvn moci, nejde o soubh, ale ani o recidivu (jde o tzv. nepravou recidivu).
Rozliujeme druhy soubhu:
a) Jednoinn soubh stejnorod pachatel jednm skutkem vcekrt napln tut skutkovou podstatu trestnho inu (nap.
bombou mysln usmrt nkolik osob, a tm spch nkolik trestnch in vrady podle 140, opan vak R 41/1976
O jedin trestn in vrady pjde v ppadech, kdy pachatel usmrt dv nebo vce osob jedinm jednnm). Jednoinn
soubh stejnorod vak v teorii i praxi vyvolv pochybnosti a soudn judikatura se spe klon k posuzovn tchto ppad
jako jednoho trestnho inu (nap. vce osob usmrcench pi te dopravn nehod se posuzuje jako jedentrestn in
usmrcen z nedbalosti podle 143).
b) Jednoinn soubh nestejnorod pachatel jednm skutkem napln vce rznch skutkovch podstat trestnch in [nap.
odciz ve skladiti nkolik stelnch zbran, a tm spch trestn in krdee podle 205 a trestn in nedovolenho
ozbrojovn podle 279 odst. 3 psm. b)].
c) Vceinn soubh stejnorod pachatel vce skutky spch trestn iny stejn skutkov podstaty (nap. bez podmnek
pokraovn spch jednu loupe 1. ledna 2003, druhou 15. nora 2003 a tet v ble nezjitn den v beznu 2004, a tm
spch ti trestn iny loupee podle 173).

d) Vceinn soubh nestejnorod pachatel vce skutky spch trestn iny rznch skutkovch podstat (nap. pisvoj si
ciz automobil tm, e se ho zmocn a pi odjdn z msta inu tce zran chodce, m spch trestn in krdee podle
205 a trestn in tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 147).
Vceinn soubh je tvoen samostatnmi trestnmi iny, kdy posuzovn jednoho z nich nen zvisl na jinm. Naproti tomu
u jednoinnho soubhu je souvislost tsnj, i kdy i zde je ada okolnost, kter se posuzuj u kadho trestnhoinu
oddlen (nap. znik trestn odpovdnosti pro innou ltost podle 33, povaha a zvanost trestnho inu podle 39
odst. 1, 2 atd.).

XIV. Pojem skutku

18: Pro posouzen otzek souvisejcch se soubhem je rozhodujc vymezen pojmu skutek a ujasnn si, kdy jde o jeden
skutek a kdy o vce skutk. Vceinn soubh pedpokld vce skutk a kad z tchto skutk se posuzuje jako
samostatn trestn in. Naproti tomu pi jednoinnm soubhu jde o skutek jedin, kterm je spchno vce trestnchin.
V konkrtnm ppad vak me jt o kombinaci soubhu vceinnho s jednoinnm (nap. pachatel vykon vce skutk,
z nich kad napluje skutkov podstaty vce trestnch in).
Momentem, kter dl pachatelovo jednn na rzn skutky, je nsledek zvan z hlediska trestnho prva, kter pachatel
zpsobil nebo chtl zpsobit. Za jeden skutek lze povaovat jen ty projevy vle pachatele navenek, kter jsou pro tento
nsledek kauzln, pokud jsou zahrnuty zavinnm(srov. R 8/1985). Podstatu skutku tvo jednn. Jednn jako projev vle
ve vnjm svt je konn i opomenut, me bt spchno mysln i z nedbalosti. Meze tok (akt) zahrnutch do
jednn jsou vak ureny trestnprvn relevantnm nsledkem, jeho pinou je jednn. Pitom se jedn o nsledek, kter
je znakem nkterho konkrtnhotrestnho inu. Takov konkrtn nsledek spojuje dl akty (toky) do jednoho skutku
a zrove umouje dlit chovn lovka na rzn skutky (nap. aby lo o jedin skutek, mus bt vstely pachatele
pinou usmrcen pokozenho).K jednn pak mus pistoupit zavinn, piem je nutn, aby pachatel jednal v t form
zavinn, kter je relevantn pro pslunou skutkovou podstatu trestnho inu (nap. u trestnho inu vrady podle 140
mus pachatel jednat mysln).
Proto nelze pokldat za samostatn skutky takov akty, kter vechny smuj k tmu nsledku relevantnmu
pro trestnprvo (nap. vce bodnch ran, kter vedly k usmrcen). T trestnprvn relevantn nsledek spojuje tyto akty,
nebo je tu k nmu pinn vztah i zavinn. Naproti tomu jin nsledek, nap. cl nerozhodn z hlediska trestnho prva,
nevytv takov pojtko (nap. cl oslavit nvrat z vojny nespojuje v jeden skutek ve, co pro nj pachatel vykon vykrade
samoobsluhu, kde odciz alkoholick npoje, zmocn se automobilu v myslu ho pechodn uvat, aby mohl odvzt lup,
a nakonec na oslav uvede enu do stavu bezbrannosti a znsiln ji). Obdobn cl (nap. koupit si drah automobil) by vak
mohl spojovat dl akty (nkolik pepaden bankovnch poboek) v jeden skutek, pokud by byly dny podmnky pokraovn
[116]. Za jedin skutek z hlediska hmotnho prva se toti vdy povauje i pokraovn v trestnm inu, trestn in
hromadn a trestn in trvajc. Jednm skutkem je tak cel vvoj trestn innosti od ppravy [20] pes pokus [21], resp.
i nkolik nespnch pokus a k dokonn inu. Ve vech tchto ppadech je jednota skutku vytvena vztahem k tmu
nsledku znaku nkter skutkov podstaty.
Jednotu skutku lze tak vyjdit tm zpsobem, e dva nebo vce trestnch in m alespo zsti spolen jednn(nap.
pachatel pivede do stavu bezbrannosti vce en podnm psychotropn ltky a jednu z nich pak znsiln).

XV. Vylouen jednoinnho soubhu

19: Kad skutek m bt zsadn posouzen podle vech zkonnch ustanoven, kter na nj dopadaj . Zkladnm smyslem
jednoinnho soubhu trestnch in je toti vystihnout povahu a zvanost trestn innosti pachatele (srov. pimen
R 25/1964) a ta bude zpravidla nejlpe vystiena, pokud bude skutek kvalifikovan podle vech
ustanoventrestnho zkonku, jejich znaky jsou v nm dny. Situace je vak zde komplikovna tzv. zdnlivm soubhem,
tj. ppady, kdy jednoinn soubh je vylouen, a skutek formln vykazuje znaky dvou nebo vce skutkovch
podstattrestnch in.
Jednoinn soubh je vylouen v tchto ppadech:
a) trestn iny jsou navzjem v pomru speciality (lex specialis derogat legi generali),
b) trestn iny jsou navzjem v pomru subsidiarity (lex primaria derogat legi subsidiariae),
c) jde o tzv. faktickou konzumpci (lex consumens derogat legi consumatae),
d) jde o pokraovn v trestnm inu, trestn in trvajc a trestn in hromadn.
Ad a): V pomru speciality jsou ustanoven uren k ochran tch zjm, m-li bt specilnm ustanovenm zvlt
postihnut urit druh tok proti tm individulnm zjmm, aby byla vystiena zvltn povaha a zvanost takovch tok
pro spolenost. Speciln skutkov podstata m konkretizovny znaky (nap. a, b, c) oproti obecn skutkov podstat, kde
jsou tyt znaky v obecnj poloze (nap. A, B, C). Navc jsou asto do speciln skutkov podstaty pidvny dal prvky,
kter sice roziuj obsah, ale zuuj rozsah pojmu. V pomru speciality me bt objekt trestnho inu nebo nkter znak
objektivn strnky trestnho inu, ale i jin znaky skutkov podstaty trestnho inu. Napklad trestn in loupee podle
173 je speciln v pomru k trestnmu inu vydrn podle 175, ponvad cl i prostedky k jeho dosaen jsou u loupee
u (srov. R 1/1980).
Ustanoven speciln (nap. trestn in loupee podle 173) vyluuje uit ustanoven obecnho (nap. trestnho inu
vydrn podle 175), a to i kdy je mrnj (nap. trestn in vrady novorozenho dtte podle 142 je speciln
k trestnmu inu vrady podle 140).

V pomru speciality jsou:

skutkov podstaty kvalifikovan a privilegovan ve vztahu k zkladn skutkov podstat (nap. vrada
novorozenho dtte matkou [142] k vrad [140] nebo udvn padlanch a pozmnnch penz [235]
k padln a pozmnn penz [233]),

sloen skutkov podstaty vi skutkovm podstatm, kter lze povaovat za jejich sti (nap. loupe [173] ve
vztahu k vydrn [175] i ke krdei [205]), pitom je vak teba, aby zkladn skutkov podstaty byly ve sloen
obsaeny vemi svmi znaky.

Ad b): V pomru subsidiarity (podprnosti) jsou ustanoven uren k ochran tch zjm, je-li elem subsidirnho
ustanoven pouze doplnit v tme smru ochranu, kterou poskytuje druh, tzv. primrn ustanoven. U primrnho
ustanoven jsou znaky subsidirnho ustanoven (nap. A, B, C) doplnny o znak nebo znaky dal (nap. A, B, C + D, pop.
i E). U primrn skutkov podstaty, kter m vce znak, je tedy obsah pojmu ir, avak okruh konkrtnch ppad sem
spadajcch je nutn men ili rozsah pojmu je u. V pomru subsidiarity jsou nap. trestn in obecnho ohroen podle
272 a trestn in ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274, a proto je vylouen jejich jednoinn soubh; ob
ustanoven toti chrn v podstat t zjem, piem ustanoven 274 jako podprn jen dopluje ochranu, poskytovanou
primrnm ustanovenm 272.
Subsidirnho ustanoven se uije tehdy, nen-li in trestn podle ustanoven primrnho (zpravidla psnjho), kterm je
jinak lpe vystiena povaha i zvanost spchanho inu (spoleensk kodlivost).
V pomru subsidiarity jsou:

vzdlenj vvojov stadia k stadiu blimu dokonn inu (pokus [21] v sob zahrnuje ppravu [20]
a v dokonanm inu je zahrnut pokus i pprava),

mn zvan formy trestn souinnosti v pomru k zvanjm (v poad pomoc, nvod, organiztorstv [24],
pachatelstv [22], resp. spolupachatelstv [23]), nap. jestlie pachatel navede jinho k vrad [140], kterou sm
pak spch, je trestn jako pachatel jen pro vradu, podobn jestlie nkdo opatuje jinmu prostedky
k vloupn (pomoc) za elem zmocnn se ciz vci, kterho se vak pozdji astn jako spolupachatel,
je trestn jen za spolupachatelstv ke krdei [205] vloupnm apod.,

ustanoven o trestnm inu ohroovacm v pomru k ustanoven o trestnm inu poruchovm, nap. ohroen
pohlavn nemoc [155] ve vztahu k ublen na zdrav [146], resp. tkmu ublen na zdrav [145]; bylo-li vak
ohroen ir ne porucha, je nutno skutek posoudit v jednoinnm soubhu, nap. ohroen, kter zpsobil
podnapil idi tm, e dil motorov vozidlo (ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274), je nesporn ir
ne smrt zpsoben pokozenmu (usmrcen z nedbalosti podle 143).

Dsledky pomru speciality a subsidiarity jsou stejn. V obou ppadech se uije toho ustanoven, u nho obsah pojmu je
ir a rozsah pojmu u, tedy ustanoven, je lpe vystihuje dan ppad i povahu a zvanost trestnho inu ( 39 odst. 1,
2) a jm druh ustanoven (obecn, resp. podprn) je konzumovno. Prv vzhledem k tomu, e u subsidiarity dospvme
v podstat ke stejnm zvrm jako pi uplatnn pomru speciality, povauj nkte uplatovn subsidiarity za sporn,
anebo dokonce za zbyten. Subsidiarita nejve specialitu dopluje. 136
Ad c): Tzv. faktick konzumpce, kter vyluuje jednoinn soubh trestnch in, je tu tehdy, kdy jeden trestn in je
prostedkem relativn malho vznamu ve srovnn se zkladnm trestnm inem nebo vedlejm, mlo vznamnm
produktem zkladnho trestnho inu. Pedpoklady faktick konzumpce jsou vytvoeny faktickm prbhem
inua nevyplvaj z pomru skutkovch podstat trestnch in nebo jejich trestnch sankc (R 10/1987-II.). O takov ppad
jde nap. tehdy, kdy pi vrad jsou probodnm noem pokozeny i aty obti. Pachatel bude odsouzen jen pro trestnin
vrady podle 140, a nikoli t pro trestn in pokozen ciz vci podle 228. Vzhledem k tomu, e faktick konzumpce se
vytv faktickm prbhem inu, piem vztah faktick konzumpce je nahodil a vytv se ppad od ppadu, nemus bt
kad pokozen vci v souvislosti s vradou konzumovno (nap. jestlie by pi pokusu vrady byly znieny modelov
veern ensk aty vyvan zlatem v mimodn vysok hodnot, bylo by mono pachatele odsoudit za pokus vrady
podle 21 odst. 1, 140 v jednoinnm soubhu s trestnm inem pokozovn ciz vci podle 228 odst. 1, 4).
Pichz-li v vahu jednoinn soubh dvou trestnch in proti majetku, je pedpokladem pouit tzv. faktick konzumpce
zjitn ve kody, kter byla spchna jednnm, je bylo prostedkem ke spchn jinho trestnho inu (nap. pokozen
zmku dve pi krdei vloupn). Soubh je pak vylouen jen tehdy, je-li tato koda relativn malho vznamu ve srovnn
se kodou, kter byla zpsobena zkladnm trestnm inem. Dojde-li soud k zvru, e jsou splnny pedpoklady pro tzv.
faktickou konzumpci, neme pachatele obaloby pro konzumovan trestn in zprostit, ale mus jen v odvodnn
rozsudku vyloit, pro skutek kvalifikuje jen jako zkladn trestn in, v nm je jin trestn in konzumovn (R 34/1977).
Nkdy se zejmna v nauce rozliuje jet dal typ vylouen jednoinnho soubhu, a to konzumpce pedpokldan
zkonem, kter se od faktick konzumpce li tm, e tu jde o stl, v povaze vci tkvc vztah mezi dvma ustanovenmi,
kdy jedno urit ustanoven zejm pot s tm, e zrove budou dny znaky njakho dalho mn
zvanho trestnho inu (nap. neposkytnut pomoci po myslnm zpsoben tk jmy na zdrav srov. 145, 150).
Praxe vak tto argumentace nepouv.137 Srovnej vklad v rubrice vztah k jinm ustanovenm u 150.

Ad d) Pokraovn v trestnm inu, trestn in trvajc a trestn in hromadn jsou povaovny v hmotnprvnm smyslu za
jeden skutek a jeden trestn in (viz shora bod XII k tomuto odstavci marg. . 16).

XVI inky soubhu

.
20: a) Povaha a zvanost inu ( 39 odst. 1, 2) u kadho trestnho inu se posuzuj samostatn. Stejn tak
zniktrestn odpovdnosti ( 33 a 35) se u kadho sbhajcho se trestnho inu posuzuje samostatn. Vvojov
stadia( 20, 21) a formy astenstv ( 24) mohou bt u kadho sbhajcho se trestnho inu rzn. I v jednoinnm
soubhu se mohou sbhat dva trestniny s rznou formou zavinn ( 15, 16).
b) Soubh je dvodem uloen hrnnho nebo souhrnnho trestu podle 43. Souhrnn trest ( 43 odst. 2) pichz v vahu
jen u vceinnho soubhu.
c) Jednoinn soubh trestnch in podle dvjho a novho trestnho zkona je vylouen, avak vceinn soubh je
mon (srov. 2, 3).
d) Soubh trestnch in m znan vznam i v trestnm zen, nebo plat, e o sbhajcch se trestnch inech m bt
konno spolen zen (viz 20 a nsl. Tr). Pi jednoinnm soubhu mus bt trestn zen vdy jedin (nejde v podstat
o spolen zen), nebo jde o jedin skutek. U vceinnho soubhu lze nkter skutek, kter me bt kvalifikovn jako
jeden trestn in nebo vce trestnch in, vylouit ze spolenho zen. Obaloba me bt podna jen pro skutek, pro
kter bylo zahjeno trestn sthn ( 160 odst. 1 a 176 odst. 2 Tr). Soud me rozhodnout jen o skutku, pro kter byla
podna obaloba, nen vak vzn prvnm posouzenm skutku v obalob ( 220 odst. 1 Tr). Nebyl-li jeden z vce skutk
v zen prokzn, trestn sthn se zastav nebo se v zen ped soudem obalovan zprost obaloby. Naproti tomu
dospje-li soud po provedenm zen k zvru, e nejde o v obalob uveden jednoinn soubh dvou nebo
vce trestnch in, nbr pouze o jeden z nich, posoud skutek jen podle jednoho ustanoventrestnho zkona, ostatn
prvn kvalifikace nepouije a pouze v dvodech rozsudku vysvtl, pro tyto prvn kvalifikace nepichzej v vahu. Pro t
skutek nelze zrove odsoudit a zprostit obaloby. Prvn moc rozhodnut se vztahuje na skutek jako celek. Podle
zsady ne bis in idem (ne dvakrt v jedn vci) pak lze o skutku, o kterm bylo ji pravomocn rozhodnuto, jednat jen zcela
vjimen na zklad mimodnch opravnch prostedk (obnovy zen, dovoln a stnosti pro poruen zkona), pop.
na zklad stavn stnosti v zen ped stavnm soudem R (srov. 72 a nsl. S). Vjimkou, kter se vak netk
jednoinnho soubhu, ale pokraovn v trestnm inu, je po novele trestnho duproveden zkonem
. 265/2001 Sb. trestn zen a rozhodovn o pokraujcch trestnch inech (srov. zejmna 45 TrZ, 11 odst. 2, 12
odst. 12, 17 odst. 2 a 20 odst. 1 Tr).
K odst. 2:

I.

Zsada odpovdnosti za zavinn

21: V tomto ustanoven je pedevm zdraznna zkladn zsada odpovdnosti za zavinn (nulllum crimen sine culpa),
kter znamen, e bez zavinn nen trestnho inu ani trestu (in je trestn jen tehdy, kdy pachatel jednal mysln nebo
z nedbalosti). Proto vechny trestn iny uveden ve zvltn sti trestnho zkonku, pop. v budoucnu
i v jinmtrestnm zkon [110], mus bt pachatelem zavinny bu mysln, nebo z nedbalosti. Odpovdnost podle
eskhotrestnho prva je tedy odpovdnost subjektivn, nebo jednm z hlavnch pedpoklad trestn odpovdnosti je
zavinn ve form myslu [15] nebo nedbalosti [16]. esk trestn prvo nezn objektivn odpovdnost za
spchn trestnhoinu, a proto pi rozhodovn o trestnm inu nelze pachateli pitat dnou okolnost, kterou nezavinil
(vjimkou je pouze objektivn podmnka ve form tzv. kvazideliktu, tedy inu jinak trestnho u trestnho inu opilstv podle
360). Odpovdnost za zavinn je vak zsti naruena pi rozhodovn o ochrannch opatench.
Nov trestn zkonk zsadu odpovdnosti za zavinn jet prohloubil, a to pravou vztahu pachatelova zavinn
k protiprvnosti a vymezenm prvnho omylu [19].
K zavinn srov. zejmna 15, 16, 17.

II. Interpretan pravidlo ohledn zavinn

22: Ustanoven 13 odst. 2 je t interpretanm pravidlem, podle kterho k trestnosti inu je teba zsadn zavinn
myslnho [15], pokud zkon vslovn nestanov, e posta zavinn z nedbalosti (mysl je poadovn i tehdy, kdy
v zkon nen uvedeno, o jakou formu zavinn jde). Pesto trestn zkon v mnoha ustanovench poadavek myslu
vslovn zdrazuje. Je to zejmna tam, kde je poadovn specifick mysl (nap. v 365 odst. 2 v myslu projevit
s trestnm inem souhlas nebo v 386 odst. 1 v myslu vyhnout se vojensk slub apod.), anebo tam, kde jde
o shodn trestn iny, lic se od sebe jen formou zavinn (nap. u tkho ublen na zdrav podle 145 a 147 nebo
ublen na zdrav podle 146 a 148).
Zavinn z nedbalosti mus bt v pslunm ustanoven zvltn sti trestnho zkona vslovn uvedeno. Pokud se ve
skutkov podstat uvd forma zavinn formulac by i z nedbalosti (nap. 155, 196 odst. 1 nebo 306 odst. 1 i 307
odst. 1 atd.), je mono takov trestn in spchat jak mysln, tak i z nedbalosti. U nkterch trestnch in zkon
vyaduje zavinn z hrub nedbalosti ve smyslu 16 odst. 2 (srov. 221 odst. 1, 232 odst. 1 nebo 303 odst. 1; dle
srov. 224 odst. 1, kde je pouita formulace by i z hrub nedbalosti, co znamen bu mysln, nebo alespo z hrub
nedbalosti, a u vdom i nevdom), v tchto ppadech nezakld trestn odpovdnost spchn

takovhotrestnho inu jen z nedbalosti, ale zkon vyaduje vy mru (intenzitu) nedbalosti, a to a u jde o nedbalost
vdomou i nevdomou [16].
Ve vroku rozsudku, pop. jinho rozhodnut ve vci sam, je pak teba uvst pslunou formu zavinn, a to popisem
skutenost, z nich forma zavinn vyplv (v tzv. skutkov vt, obsahujc popis skutku), tak i formulac mysln nebo
z nedbalosti, pop. z hrub nedbalosti (v tzv. prvn vt, v n jsou skutkov zjitn podazena zkonn terminologii).
Z judikatury:
K odst. 1:

1. K pojmu trestn in a k subsidiarit trestn represe

R 39/1989 K prvnmu posouzen tzv. drobnch loupe.
Soudy v nkterch ppadech posuzuj jednn, pi kterch jsou zkonn znaky trestnho inu loupee naplnny v mal intenzit, jako trestn in
vydrn podle 175 odst. 1 TrZ. Uveden een ppad drobnch loupe vzbuzuje pochybnosti. Trestn in loupee je v pomru speciality
ktrestnmu inu vydrn. Zkonodrce vyleuje z monch tok proti svobod rozhodovn lovka za pouit nsil nebo hrozby nsil uritou
skupinu, kterou pokld za spoleensky kodlivj. in to vytvoenm skutkov podstaty trestnho inu loupee za pomoci zkonnho znaku,
kterho podstatou je, aby tok proti svobod smoval zrove i ke zmocnn se ciz vci. Pokud jde o toky omezujc se pouze na hrozbu nsilm,
mus jt o hrozbu bezprostednho nsil.
Proto, jestlie urit jednn vykazuje znaky skutkov podstaty trestnho inu loupee, je teba podadit toto jednn pod uveden zkonn
ustanoven. V dnm ppad nen mon prostednictvm zsady subsidiarity trestn represe podle 12 odst. 2 TrZ zamovat jeho zkonn
znaky za znaky jin skutkov podstaty, upravovat je i doplovat. Takov postup je ve zejmm rozporu s poadavky zkonnosti a nevyhnuteln
oslabuje prvn jistotu spolenosti. Pokud nelze pi pouit zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ultima ratio dospt k
zvru, e zde nen namst uplatnn trestn odpovdnosti a prvnch dsledk s n spojench, nedovoluje zkon jin een, ne podadit
posuzovan jednn pod pesn odpovdajc skutkovou podstatu a kvalifikovat ho jako trestn in loupee podle 173 TrZ. Skutenosti, e
zvanost inu je v dsledku uritch vjimench okolnost vrazn ni, je mono dt adekvtn vraz pouitm dnch zkonnch prostedk,
nap. uloenm trestu s pouitm 58 TrZ.
R 12/1991 Pokus pouit nezpsobilho prostedku je trestn, pokud trestn odpovdnost pachatele nen vylouena s ohledem na zsadu
subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 2 TrZ).
V rmci okolnost, pro kter nedolo k dokonn trestnho inu, je teba zejmna zhodnotit, zda nespch trestn innosti byl zpsoben pevn
nhodnmi okolnostmi nebo tm, e pachatel nebyl schopen zvolit zpsobil prostedky.
R 19/1994 Skutenost, e obvinn je dritelem zbrojnho prkazu k dren a noen kulov zbran, me vraznji povahu a zvanost jeho
jednn zleejcho v neoprvnnm pechovvn jin zbran, podlhajc reimu platnho a innho zkona o zbranch.
Jde-li o neoprvnn pechovvn jedn zbran ( 279 odst. 1 TrZ), me za tchto okolnost pichzet v vahu pouit zsady
subsidiaritytrestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ s otzkou, zda v takovm ppad nepostauje uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho
pedpisu, zejmna proto, e obvinn je osobou, kter spluje zkonn pedpoklady pro dren a noen zbran podlhajc reimu zkona o
zbranch a stelivu obalovan je toti osobou, kter m zbrojn prkaz k dren a noen jin krtk kulov zbran, a v tomto ppad se jednalo o
nepovolen pechovvn plynov pistole se esti kusy nboj do tto zbran.
R 57/1996 Jestlie si pachatel pisvojil ciz vc tm, e se j zmocnil za okolnost naplujcch vce alternativnch znak skutkov
podstaty trestnhoinu krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e) TrZ, je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly vystieny vechny znaky, je
byly naplnny. Faktick konzumpce vyluujc prvn posouzen skutku podle jedn takov kvalifikace druhou nepipad v vahu.
R 20/1998 Pi posuzovn otzky, zda skutek je i nen trestnm inem, je teba postupovat tak, e orgn inn v trestnm zen nejprve uin
potebn zjitn o rozhodnch skutkovch okolnostech. Dle uin zvr o tom, zda zjitn skutkov okolnosti napluj formln
znaky trestnhoinu, a pot se ppadn, pokud to pichz v vahu, vypod s tm, zda lze uplatnit s ohledem na zsadu
subsidiarity trestn represe a z n vyplvajc princip ultima ratio trestn odpovdnost pachatele ( 12 odst. 2 TrZ).
R 25/1999-II. U trestnho inu krdee podle 205 odst. 1 psm. b) a e) TrZ nen ve zpsoben kody jeho zkonnm znakem. To vak
neznamen, e hodnota pachatelem odcizen vci je zcela bezvznamn pro posouzen trestn odpovdnosti pachatele a trestnprvnch
dsledk s n spojench. Pi zjitn zanedbateln hodnoty odcizen vci a pi souasn neexistenci jinch okolnost brncch zvru, e posta
uplatnn odpovdnosti podle jinho prvnho pedpisu, je mono pouit zsadu subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ultima
ratio ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.
NS 22/2003-T 507. Pachatel neme bt trestn sthn a odsouzen za tu st trestn innosti, kterou spchal za neppustn asti policie,
pestoe policie jeho pvodn mysl spchat v uritm rozsahu trestn in nijak nevyprovokovala. Proto jestlie pachatel chtl sm pvodn odcizit
a zpenit nap. jen jedno motorov vozidlo, ale nsledn mysl odcizit a zpenit vce motorovch vozidel pojal a na zklad jednn se
svdkem, kter v tomto smru spolupracoval s polici, nejednal pachatel ohledn odcizen dalch motorovch vozidel z vlastn vle a v tto sti ji
sm nerozhodoval o rozsahu a spchn trestn innosti.
TR NS 22/2006-T 860. 1. Ani zsada subsidiarity trestn represe nevyluuje spchn trestnho inu a uloen trestu v ppad zvanho poruen
smluvnch povinnost, kter lze sankcionovat i mimotrestnmi prostedky, protoe trestn zkon chrn t soukrom zjmy fyzickch osob
( 12 odst. 2 TrZ).
TR NS 64/2010-T 1274. Jednn jako sloka objektivn strnky trestnho inu me mt navenek i podobu prvnho konu, jeho prostednictvm
lze pi splnn dalch podmnek trestn odpovdnosti spchat trestn in. Pro posouzen otzky, zda byl takovm prvnm konem
spchntrestn in, nen podstatn to, jestli jde o kon platn nebo neplatn, nbr to, za jakch okolnost, v jakch souvislostech a s jakm clem
byl uinn. Trestnost inu spchanho prostednictvm prvnho konu neme bt vylouena jen tm, e prvn kon je neplatn [nap. jde-li o
kupn smlouvu smujc ke zcizen vci, j se tk vkon rozhodnut ve smyslu 337 odst. 3 psm. a) TrZ].

Trestn represe nem bt uplatovna v ppadech, kdy to nen nutn a kdy lze npravu naruench pomr inn a dostaten zajistit s pouitm
institut jinch prvnch odvtv. Samotn neplatnost prvnho konu, jeho prostednictvm byl spchn urit trestn in [nap. trestnin maen
vkonu ednho rozhodnut a vykzn 337 odst. 3 psm. a) TrZ], nemus v konkrtnm ppad garantovat odpovdajc ochranu dotench
zjm, zvlt kdy neodstrauje rozpor mezi faktickm stavem a prvnm stavem, nap. pokud byl na podklad neplatnho prvnho konu
proveden vklad vlastnickho prva k nemovit vci v katastru nemovitost.
TR NS 66/2010-T 1288. Za brnn v uvn bytu ve smyslu skutkov podstaty trestnho inu neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo
k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ se povauje jakkoliv neoprvnn a podstatn ruen vkonu uvacho prva oprvnn osoby
spovajc nejen ve znemonn pstupu do bytu, ale i v jinm zsahu do uvacho prva, kter zvanm zpsobem naruuje jeho vkon.
Za takov zvan zpsob naruen uvacho prva k bytu je teba pokldat i jednn pachatele, kter jako vlastnk domu svvoln peru
dodvky elektrick energie nebo vody do byt oprvnnch njemc.
Pokud pachatel takto neoprvnn zashl do prv vtho potu pokozench, piem tento zsah trval po del dobu, pak posouzen uvedenho
skutku jako trestnho inu neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ nebrn ani
pojet trestnho prva jako ultima ratio (resp. uplatnn principu subsidiarity trestn represe podle 12 odst. 2 TrZ) protoe
elemtrestnho zkonku je t ochrana prv a oprvnnch zjm fyzickch osob soukromoprvn povahy.
TR NS 66/2010-T 1294. 1. Z hlediska naplnn znak trestnho inu podvodu podle 209 odst. 1 TrZ je relevantn jen takov jednn pachatele,
kter pedchz transferu majetkov hodnoty (nap. penz) z dispozice pokozenho do dispozice pachatele nebo nkoho jinho. Jen takov
jednn toti me bt v pinn souvislosti s nsledkem, kter m podobu bytku majetku na stran pokozenho. Jednn, kter spad do stadia
pot, co se ji uskutenil uveden transfer, nem tuto povahu, a proto ho nelze povaovat za soust jednn rozhodnho pro naplnn
znak trestnho inu podvodu.
2. Jde-li o soukromoprvn vztah, je teba trvat na tom, aby pedevm samotn astnci takovho vztahu dbali na ochranu svch majetkovch
zjm. Od nich je nutno poadovat, aby postupovali obezetn a aby dodrovali alespo elementrn zsady opatrnosti, zvlt kdy jsou k tomu
k dispozici snadno dosaiteln prostedky (nap. vpis z katastru nemovitost, jde-li o smluvn pevod nemovitch vc).
Jestlie se pokozen sm svou zjevnou neopatrnost, kter se mohl snadno vyvarovat, ocitl v situaci, kdy v rmci soukromoprvnho vztahu
pistoupil k nejistmu obchodu a vynaloil finann prostedky, pak s dsledky tto nejistoty se mus sm tak vypodat, a to za pouit
soukromoprvnch instrument. Z hlediska princip, na nich je zaloen demokratick prvn stt, je nepijateln, aby trestnm postihem jednoho
astnka soukromoprvnho vztahu byla nahrazovna nezbytn mra opatrnosti druhho astnka pi ochran jeho vlastnch prv a majetkovch
zjm.
TR NS 75/2011-T 1378. Trestnm inem je podle trestnho zkonku takov protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje
znaky uveden v tomto zkon ( 13 odst. 1 TrZ). Zkonnm znakem trestnho inu ovem nen spoleensk kodlivost inu, protoe ta m
vznam jen jako jedno z hledisek pro uplatovn zsady subsidiarity trestn represe ve smyslu 12 odst. 2 TrZ.
Trestn zkonk nevymezuje dn hlediska pro stanoven konkrtn mry i stupn spoleensk kodlivosti inu, kter se m povaovat
za trestnin. Zsadn tedy plat, e kad protiprvn in, kter vykazuje vechny znaky uveden v trestnm zkonku, je trestnm inem, a proto
ho obecn nelze povaovat za in, kter nen spoleensky kodliv.
Opan zvr v podob konstatovn nedostaten spoleensk kodlivosti inu lze uinit jen vjimen v ppadech, v nich z uritch zvanch
dvod nen vhodn uplatovat trestn represi, a pokud posuzovan in svou zvanost neodpovd ani tm nejlehm, bn se
vyskytujcmtrestnm inm dan prvn kvalifikace.
TR NS 78/2011-T 1415. 1. Podle trestnho zkonku nen spoleensk kodlivost zkonnm znakem trestnho inu, za nj se povauje takov
protiprvn in, kter trestn zkonk oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v tomto zkon ( 13 odst. 1 TrZ). Spoleensk kodlivost
se hodnot mimo obecnou definici trestnho inu, a to za tm elem, aby byly zmrnny zjevn tvrdosti zkona, protoe je jednm z hledisek pi
uplatovn zsady subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 2 TrZ).
TpR, 2011, . 4 (s. 118) I. Znakem skutkov podstaty zloinu loupee podle 173 odst. 1 TrZ nen urit hodnota vci, resp. zpsoben majetkov
kody v urit vi. O zloin loupee pjde i v ppad, e pachatel ml v myslu nsilm, pop. pohrkou bezprostednho nsil, zmocnit se vci
nepatrn hodnoty, co lze vyjdit zsadn pouze pi rozhodovn o trestu, ne vak tm, e pachatel bude uznn vinnm mrnjm trestnm inem.
Ve vjimench ppadech se me postupovat podle princip subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 1 TrZ).
II. Tzv. faktick konzumpce je okolnost vyluujcch soubh trestnch in pouze v ppad soubhu jednoinnho. U zloinu loupee a pokusu
zloinu tkho ublen na zdrav, je byly spchny ve vceinnm soubhu, proto faktick konzumpce nepichz v vahu, by oba delikty byly
spchny na tme mst a v tsn asov nvaznosti.
S 190/2000-n. Pokud v rmci stnostnho zen stavn soud zjist, e napadenm rozhodnutm obecnho soudu dolo
k poruen trestnhozkonku tm, e skutkov stav vci zakldajc pouhou pomoc ke spchn dokonanho trestnho inu loupee spchanho
jinm byl prvn kvalifikovn jako spolupachatelstv na tomto trestnm inu, takov rozhodnut zru.
Tot plat, jestlie v dsledku takovho pochyben obecn soud kvalifikuje dan skutkov stav vci jako dal dl tok jedinho
pokraujchotrestnho inu spchanho formou spolupachatelstv loupee.
stavn soud posoud takov postup obecnho soudu jako neppustnou analogii trestnho zkonku ( 23 TrZ), kter jde k ti pachatele, nebo
cestou tto analogie se mu z hlediska viny pit psnji trestn forma trestn souinnosti, ne jak se dopustil, pop. v dsledku toho i
psnjitrestn forma trestnho inu, tzn. trestn in pokraujc ve vtm rozsahu, ne jak skuten spchal.
Uvedenm postupem obecnho soudu je doten nejen 13 odst. 1 TrZ stanovc, e trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje
za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon, nbr i l. 39 LPS zakotvujc stavn princip legality trestnho prva, tzn. e jen
zkon stanov, kter jednn je trestnm inem, jen analogii legis in malam partem vyluuje (nlez ze dne 19. 12. 2000 sp. zn. II. S 178/2000,
uveejnn pod . 190 ve sv. 20 Sb. nl. a usn. S R).

2. K pinn souvislosti
R 3412/1929 Obalovan nebyl by viny prost ani tehdy, kdyby bylo zjitno, e nsledek (protizkonn vsledek srka vozidel a z n vznikl
smrt) nenastal vhradn z inu nebo opomenut obalovanho, nbr vzeel t ze spolupsoben initel dalch, zejmna i ze spoluzavinn
samotnho pokozenho. Posta, vyvolal-li obalovan tebas i jen jednu z podmnek, je mly vzpt nsledek (protizkonn vsledek).
R 3487/1929 Podle zsady pro pitn myslnho usmrcen, co obdobn plat i pro pitn nedbalostnho usmrcen, je pinn souvislost mezi
jednnm pachatele a smrt osoby tmto jednnm doten peruena, pesnji nen tu pinn souvislost dna a pachateli nelze smrteln nsledek
pitat, nastala-li smrt jen v dsledku vedlejch pin, nahodile (toti ze stanoviska pachatele nahodile) se pihodivch, k nim nezavdalo podnt
jednn pachatele, zejmna v dsledku inu pedsevzatho osobou od pachatele rozdlnou, po ppad osobou dotenou myslnm jednnm
pachatele, neboli za elem, aby nastal, nebo alespo s vdomm, e pak nastane smrteln nsledek.
Aby in osoby rozdln od pachatele ml takov vznam pro posouzen pinn souvislosti, je nezbytn teba, aby takov in byl pinou nebo
alespo jednou z pin smrti v tom smru, e pinn vvoj udlosti, k nmu zavdalo podnt jednn pachatele, byl by se ubral bez nho jinm
smrem anebo by byl skonil ped onou metou (inkem smrtelnm). Okolnost, e porann odmtl amputaci k zchran ivota nutnou,
neperuuje pinnou souvislost mezi jednnm zavinnm pachatelem a smrt porannho.
R 3858/1930 Je tu pinn souvislost mezi jednnm (opomenutm) pachatele a smrt, i kdy pm nsledek jednn (opomenut) je jen zrann
samo o sob nikoli smrteln, je vak ve spojitosti s osobn povahou zrannho zhorenm jeho ji ped razem nikoli bezvadnho tlesnho stavu
zpsobilo smrt.
R 4755/1933 Jestlie obalovan vlastn vinou vyvolal nebezpe pro jinou osobu, kter z leknut nebo mylnho pochopen situace, aby se vyhnula
nebezpe, uinila myln opaten, nsledkem kterho byla tet osoba pokozena na tle, je pinn souvislost mezi jednnm obalovanho
a razem pokozen osoby.
R 5580/1936 Hr je trestn zodpovdn za raz, zpsoben spoluhri poruenm pravidel pro hru platnch.
R 354/1942 K otzce pinn souvislosti.
Pinou njakho nsledku je kad okolnost, kter bu jako samostatn, nebo ve spojen s jinou okolnost nsledek pivodila. Pachatel tedy
zpsob zakzan kodliv nsledek ve smyslu trestnho zkonku i tehdy, kdy jeho konn nebo opomenut je v etzu pin takovou slokou,
bez kter by k nsledku bu vbec nedolo, nebo by se nebezpe nsledku alespo snilo.
R 177/1950 Jestlie nehoda byla zpsobena tm, e pokozen se dotkli elektrickho veden pi prci se eleznmi pruty dlouhmi 12 m, nen
pinn souvislosti mezi nehodou a okolnost, e elektrick veden bylo ve vce pouze 4,80m msto pedepsanch 5 m.
R 16/1952 Viz judikaturu k 16.
R 56/1955 K vkladu pojmu pinn souvislosti mezi jzdou vozidel na kiovatce a nastalm razem tet osoby.
R
46/1963 Zkladnm
pedpokladem trestn odpovdnosti
je
bezpen
zjitn
pinnho
psoben
jednn
obvinnho
na trestnm zkonkemchrnn spoleensk vztahy a toho, zda toto jednn nese vechny znaky zavinn ve smyslu 15 nebo 16 TrZ.
R 7/1965 Spchn trestnho inu podle 143, 147 nebo 148 TrZ v souvislosti s dopravn nehodou pedpokld, aby poruen dopravnho
pedpisu ze strany pachatele bylo v pinn souvislosti s havri.
R 50/1968-II. Pi zkoumn trestn odpovdnosti z hlediska pinnho vztahu je korektivem zavinn, kter mus pistoupit k pinnmu vztahu
mezi jednnm a nsledkem; pokud k pitn nsledku posta nedbalost, je teba, aby pachatel alespo podle okolnost a svch osobnch pomr
ml a mohl pinn vztah pedvdat.
R 47/1970-II. K pojmu pinn souvislosti mezi obecn nebezpenm jednnm pachatele a tm nsledkem.
Mezi obecn nebezpenm jednnm pachatele podle 272 odst. 1 TrZ a tm nsledkem ve smyslu 272 odst. 3 psm. a) TrZ mus bt pinn
souvislost. Tato je dna tak tehdy, kdy vedle obecn nebezpenho jednn ve smyslu 272 odst. 1 TrZ zpsobila smrt jinho i dal pina,
piem je nerozhodn, jestli kad z tchto pin byla jinak zpsobil pivodit smrt sama o sob anebo mohla tento nsledek pivodit jen ve
vzjemnm spolupsoben s druhou pinou.
R 72/1971 K otzce zjiovn pinn souvislosti pi dopravnch nehodch.
Jestlie pi vzniku nsledku uvedenho v 143, 147 a 148 TrZ spolupsobilo vce pin (jednn obvinnho a pokozenho), je teba hodnotit
kadou pinu co do jejho vznamu pro vznik nsledku zvl a urit jej dleitost pro nsledek, kter z jednn obvinnho nastal.
Jednn obvinnho, i kdy je jen jednm lnkem etzu pin, kter zpsobily nsledek, je pinou nsledku i tehdy, pokud by nsledek nenastal
bez dalho jednn tet osoby.
R 37/1975 K otzce tzv. peruen pinn souvislosti.
Pinn souvislost mezi jednnm pachatele a nsledkem se neperuuje, jestlie k jednn pachatele pistoup dal skutenost, kter spolupsob
pi vzniku nsledku, jestlie vak jednn pachatele zstv takovou skutenost, bez kter by k nsledku nedolo. Pinn souvislost by se
peruila jen tehdy, kdyby nov okolnost psobila jako vlun a samostatn pina, kter zpsobila nsledek bez ohledu na jednn pachatele.
Skutenost, e nsledek, kter vyplynul z jednn pachatele, byl jin, ne si pachatel pedstavoval (tzv. omyl v kauzlnm prbhu aberratio ictus),
pachateli neprospv a nevyluuje jeho zavinn. Korektivem irokho pojet pinn souvislosti je otzka viny, kter zabrn, aby zejmna pi
netypickm prbhu byl obvinn odpovdnm i za mlo oekvateln, t nsledek.
R 25/1977-I. K otzce pinn souvislosti jako podmnky trestn odpovdnosti.
R 39/1980-I. Pinn vztah mezi jednnm pachatele a nsledkem je zachovn i v ppad, dojde-li pi len pokozenho ke komplikacm, kter
maj za nsledek prodlouen doby len pesahujc est tdn. Proto je nutno pi hodnocen poruchy zdrav naplujc znaky tk jmy na zdrav
ve smyslu 122 odst. 2 TrZ k tto skutenosti pihlet.

K trestn odpovdnosti za tento t nsledek se vak vyaduje zavinn alespo ve form nevdom nedbalosti, tj. e pachatel sice nevdl, e
svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, ale vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm o tom vdt ml a mohl.
R 20/1981 Zavinn mus zahrnovat vechny znaky charakterizujc objektivn strnku trestnho inu, tedy i pinn vztah mezi jednnm pachatele
a nsledkem trestnho inu. Pi nedbalosti je teba, aby si pachatel alespo ml a mohl pedstavit, e se takto pinn vztah me rozvinout. Pro
pachatele nepedvdateln pinn prbh nen tedy v zavinn obsaen a pachatel neodpovd za nsledek, kter takto vzejde. Z hlediska
pedvdatelnosti pinnho prbhu, kter vedl v tomto ppad ke smrti pokozenho, a tedy zavinn pachatele k nmu, nutno vak rozliovat
o jak komplikace v tom kterm ppad lo. Pachatel, kter jinmu zpsobil zrann, nepochybn ml a mohl pedvdat, e mohou nastat rzn
zdravotn komplikace, kter ani pi nejlep zdravotnick pi nemohou zabrnit zhoren zdravotnho stavu, pop. i smrti pokozenho. V takovm
ppad zavinn obalovanho by se vztahovalo nejen na pinn vztah mezi jednnm a samotnm zrannm, ale i na vzniklou komplikaci pi
len zrannho a na inek touto komplikac vznikl.
Naproti tomu za pedpokladu, e ke komplikacm pi len zrannho, kter vedly ke zhoren jeho zdravotnho stavu nebo k jeho smrti, dolo za
okolnost, kter maj zklad v poruen povinnosti jinou osobou a nikoli v jednn pachatele, nelze uinit zvr, e i tento pinn prbh, kter vedl
ke zhoren zdravotnho stavu nebo i ke smrti zrannho, byl pro pachatele pedvdateln, a tedy jm zavinn.
R 21/1981 Smrt pokozenho ( 143 TrZ) je v pinn souvislosti s jednnm pachatele i tehdy, jestlie nastala v dsledku selhn krevnho obhu,
ke ktermu dolo zsti nsledkem razu zavinnho pachatelem, zsti na podklad povechnho kornatn tepen u starho
lovka.Trestn odpovdnost pachatele za tento nsledek zvis na tom, zda nsledek i pinn prbh k nmu vedouc jsou kryty pachatelovm
zavinnm i nikoli.
Je bnou zkuenost, e zpsob jednn obvinnho a dan mechanizmus zrann (podnapil idi pehldl a srazil chodce na vyznaenm
pechodu pro chodce) mohou vst a ve skutenosti asto vedou k tkm zrannm i k smrti pokozenho. Pitom zejmna u starch osob, jakou
byl pokozen, se nsledky razu mohou zhorit a zkomplikovat v dsledku celkov zhorenho zdravotnho stavu. Takov prbh porazovch
proces je ast a pro prmrnho pachatele pedvdateln. Sta, e si pachatel ml a mohl takov prbh porazovho procesu pedstavit
alespo v hrubch rysech; nen teba, aby mu byl znm konkrtn zdravotn stav pokozenho, kter jako jedna z pin vede nakonec spolu se
samotnm razem k nsledku, v danm ppad ke smrti pokozenho.
Naproti tomu za pedpokladu, e ke komplikacm dojde neodbornou zdravotnickou p nebo jinmi okolnostmi, kter maj zklad v poruen
povinnost jinou osobou a nikoli v jednn pachatele, a kter pachatel proto neme pedvdat, nelze uinit zvr, e i tento pinn prbh, kter
vedl ke zhoren zdravotnho stavu nebo ke smrti zrannho, byl pachatelem zavinn. V takovm ppad lze pachatele uznat vinnm jen za
nsledek (inek), kter zavinn byl.
R 47/1984 K posuzovn pinn souvislosti mezi jednnm pachatele, kter se pokusil znsilnit star enu, a smrt pokozen, k n dolo
v dsledku srdenho infarktu vyvolanho jednnm pachatele.
R 7/1988-II. Jestlie ve skutku nen obsaeno jednn ve smyslu trestnho zkonku, tj. konn nebo opomenut, odpadaj dal vahy, zda mezi
trestn irelevantnm jednnm pachatele a nsledkem je pinn souvislost a zda je dno zavinn.
R 10/1990 Jestlie pinou nehody je skutenost, e obvinn pedjdl osobnm automobilem kosk potah jedouc stejnm smrem, akoli
v protismru pijdl osobn automobil, v dsledku toho dolo k dopravn nehod, potom samotn skutenost, e provoz koskho potahu byl
v dob dopravn nehody zakzn, neme vyvinit obvinnho.
R 20/1992 Pachatel neodpovd za smrt pokozenho, kter utrpl pi dopravn nehod lehk zrann, jestlie ke smrti pokozenho dolo
nepedvdatelnm zpsobem. Pokozen byl bezprostedn po dopravn nehod vytaen z autobusu, kter sjel do eky a dopraven na bezpen
msto. Pokud se nezjitnm zpsobem znovu dostal do eky asi 140 m od msta dopravn nehody a tam se utopil, je teba tuto skutenost
povaovat za takovou nepedvdatelnou okolnost, se kterou obvinn nemohl potat, a proto mu j nen mono klst za vinu.
NS 16/2002-T 389. 1. Jednn pachatele m povahu piny i tehdy, kdy krom nj k nsledku vedlo jednn dal osoby, ponvad pinn
souvislost mezi jednnm pachatele a nsledkem se neperuuje, jestlie k jednn pachatele pistoup dal skutenost, je spolupsob pi vzniku
nsledku, avak jednn pachatele zstv takovou skutenost, bez n by k nsledku nebylo dolo. Pinn souvislost je toti dna i tehdy, kdy
vedle piny, kter bezprostedn zpsobila nsledek (nap. tkou jmu na zdrav jinho u trestnho inu podle 147 TrZ), psobila i dal
pina. Jednn pachatele, i kdy je jen jednm lnkem etzu pin, kter zpsobily nsledek, je pinou nsledku i tehdy, pokud by nsledek
nenastal bez dalho jednn tet osoby (srov. R 72/1971 a R 37/1975).
Kad jednn, bez kterho by nsledek nebyl nastal, nen vak stejn dleitou pinou nsledku (zsada gradace pinn souvislosti). Dleit
tak je, aby jednn pachatele bylo z hlediska zpsoben nsledku pinou dostaten vznamnou. Jestlie pi vzniku nsledku uvedenho v 147
TrZ spolupsobilo vce pin (jednn vce pachatel a pokozenho), je teba hodnotit kadou pinu co do jejho vznamu pro vznik nsledku
zvl a urit jej dleitost pro nsledek, kter z jednn obvinnho nastal.
2. Zavinn mus zahrnovat vechny znaky charakterizujc objektivn strnku trestnho inu, tedy i pinn vztah mezi jednnm pachatele
a nsledkem trestnho inu (srov. R 21/1981). Pi nedbalosti je teba, aby si pachatel alespo ml a mohl pedstavit, e se takto pinn vztah
me rozvinout. Jednn pachatele spovajc v riskantnm pedjdn kolony vce vozidel na zk vozovce, kde by se ti vozidla vedle sebe
nevela, a v mst nehody s nedostatenm vhledem do dlky s ohledem na zvlnn podln profil vozovky, je teba z hlediska zavinn hodnotit
tak, e si ml a mohl bt vdom toho, e v protismru mohou jet jin motorov vozidla, kter budou muset intenzivn brzdit, a e v dsledku toho
me zpsobem v trestnm zkon uvedenm poruit zjem chrnn v ustanoven 147 TrZ, ale bez pimench dvod spolhal, e takov
poruen nezpsob.
NS 24/2003-T 551. Jednn pokozenho, kter pistoupil k proveden uritch demolinch prac, nedodrel pitom principy bezpenosti prce
a svm neodbornm zsahem vyvolal sesuv zdiva, je ho usmrtilo, neperuuje pinnou souvislost mezi tmto nsledkem a jednnm obvinnho,
jestlie ten znal havarijn statick stav objektu a pipustil, aby se el pokozen na objekt podvat, piem obvinn s pokozenm paraleln vedl
jednn o rozsahu prac a o jejich cen, ani se pesvdil, zda pokozen m k provdn tchto prac v takovm objektu dostatenou odbornou
kvalifikaci.

TR NS 13/2005-T 766. Pinn souvislost mezi jednnm obvinnho a smrt pokozenho nen vylouena (peruena) tehdy, jestlie obvinn
postupn vlkal pokozenho do takov situace, e sm pokozen spustil smrtc mechanismus, kter zpsobil jeho smrt, pokud monosti
pokozenho vyhnout se smrtelnmu nsledku byly v dsledku jednn obvinnho jen velmi mal a prakticky nereln.
TR NS 14/2005-T 784. Stanov-li lka pi vkonu svho povoln (pi poskytovn zdravotn pe) chybnou diagnzu, pak to samo o sob jet
nemus opodstatovat zvr, e ji tmto poruil svou povinnost vyplvajc pro nj z ustanoven l. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicn
(uveejnn pod . 96/2001 Sb. m. s.), 11 odst. 1 a 55 odst. 1, 2 zkona . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, ve znn pozdjch pedpis, tj.
povinnost poskytovat zdravotn pi v souladu se souasnmi dostupnmi poznatky lkask vdy (povinnost vykonvat sv povoln lege artis);
zkon o pi o zdrav lidu byl zruen zkonem . 372/2011 Sb., o zdravotnch slubch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch
slubch), kter nabyl innosti dne 1. 4. 2012, jen upravuje povinnosti zdravotnickch pracovnk v ustanoven 49 a nsl., viz i 1, 2 a 5 a nsl.
tho zkona.
Zvr o poruen takov povinnosti vak me bt namst v ppad, kdy nesprvn diagnza je dsledkem zvanho poruen postup pro jej
urovn, kter lka zavinil (alespo ve form nedbalosti ve smyslu 16 TrZ) a kter spov nap. v bezdvodnm nevyuit dostupnch
diagnostickch metod. Postup lkae je ovem vdy nutno hodnotit tzv. ex ante, tj. na zklad poznatk, kter ml k dispozici v dob svho
rozhodovn.
Jestlie poruen uveden povinnosti je v pinn souvislosti se vznikem trestnprvn relevantnho nsledku, pak za splnn dalch zkonnch
podmnek lze vyvozovat t trestn odpovdnost lkae, a to zpravidla za trestn in spojen s ublenm na zdrav (nap. za trestn in tkho
ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1, 2 TrZ).
TR NS 63/2010-T 1262. Jestlie idi motorovho vozidla poruenm svch idiskch povinnost [nap. uloench podle 5 odst. 1 psm. b), d) a h)
zkona . 361/2000 Sb., o silninm provozu, ve znn pozdjch pedpis] sraz a zran chodce pechzejcho vozovku po pechodu pro chodce,
nen peruena pinn souvislost mezi tmto jednnm idie a smrt chodce vyho vku a zhorenho zdravotnho stavu, jestlie zrann chodce
pi uveden nehod by samo o sob nikoli smrteln bylo pro nj takovm ztovm faktorem, e se v jeho dsledku nepzniv rozvinul
celkov patn zdravotn stav chodce, kter u nj nakonec vystil v selhn srdce a jeho nslednou smrt.
Pinn souvislost by zde byla peruena jen tehdy, kdyby ke komplikacm pi len zrannho chodce, kter vedly ke zhoren jeho zdravotnho
stavu a k jeho nsledn smrti, dolo vlun v dsledku neodborn zdravotn pe nebo jinch okolnost, kter mly zklad v poruen povinnost
jinou osobou.
TR NS 64/2010-T 1276. Postup lkae pi poskytovn pooperan pe me bt non lege artis t tehdy, kdy i pes nesprvn informace
o provedenm chirurgickm zkroku u pacienta s ohledem na sv dostaten zkuenosti v pslunm lkaskm oboru nleit nereagoval na
zhorujc se zdravotn stav pacienta, k nmu dolo navzdory pouit medikamentzn lb, a setrval na sv nesprvn diagnze, kter
neodpovdala aktulnm pznakm pacientovch zdravotnch pot. V takovm ppad nen vylouena pinn souvislost mezi jednnm lkae
a smrt pacienta, k n dolo v dsledku jeho zhorujcho se stavu a nesprvn (neinn) pooperan lby, a nen vyloueno ani zavinn lkae
z nevdom nedbalosti ve vztahu k tomuto smrtelnmu nsledku (inku).
B 2/1980-14-III. K prokazovn pinn souvislosti mezi jednnm pachatele a nsledkem nesta jen pravdpodobnost, stejn jako jen asov
souvislost.

3. Pokraovn v trestnm inu, trestn iny trvajc a hromadn

R 49/1997-II. V ppad, e se sdluje obvinn podle 160 odst. 1 Tr psemn, nen z hlediska ukonen trvajcho trestnho inu podle 12odst.
11 Tr rozhodn doba, kdy bylo sdlen obvinn vyetovatelem (s innost od 1. 1. 2002 usnesen o zahjen trestnho sthn) vypracovno, ale
doba, kdy sdlen obvinn (s innost od 1. 1. 2002 usnesen o zahjen trestnho sthn) bylo obvinnmu dorueno.
R 49/2009-II. ast osoby ve form pomoci ve smyslu 24 odst. 1 psm. c) TrZ na pojistnch podvodech rznch pachatel nelze posuzovat jako
jeden pokraujc trestn in spchan v podob astenstv na trestnch inech pojistnho podvodu podle 210 TrZ tchto (hlavnch) pachatel,
by by jinak byly splnny podmnky pokraovn vyplvajc z ustanoven 116 TrZ (srov. R 61/1994), nbr jako nkolikansobn astenstv
(nkolikansobnou pomoc).
Proto ani z hlediska naplnn zkonnch znak vztahujcch se k vi kody zpsoben trestnm inem pojistnho podvodu (nap. vt kody
podle 210 odst. 4 TrZ) nelze u pomocnka stat kody zpsoben v jednotlivch ppadech jeho astenstv na pojistnch podvodech rznch
pachatel, ale vi zpsoben kody je u nj teba posuzovat oddlen ve vztahu ke kadmu pachateli, jemu pomhal. Jestlie vak pomocnk
takto jednal vdy v postaven edn osoby (nap. jako policista) a uvedenm zpsobem v rozporu se zkonem vykonval svou pravomoc v myslu
zpsobit jinmu kodu, pak pi splnn podmnek uvedench v 116 TrZ lze jeho skutek souasn (v jednoinnm soubhu s nkolikansobnm
astenstvm) posoudit jako jeden pokraujc trestn in zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) TrZ. Pro naplnn
zkonnho znaku spovajcho v tom, e veejn initel tmto inem zpsobil znanou kodu ve smyslu 329 odst. 2 psm. f) TrZ, se pak staj
stky kody zpsoben vemi jeho dlmi toky.

4. K jednot skutku
R 38/1959 Vzdlenj stadia uskuteovn trestnho inu v pomru ke stadiu blimu dokonn trestnho inu jsou v pomru subsidiarity,
piem ustanoven o pokusu zahrnuje i ppravn jednn, proto v ppad tho pedmtu toku, jsou-li dny objektivn a subjektivn spojitosti
(nap. totonost osoby), jde o jeden skutek a jeden trestn in.
R 33/1974 K rozliovn pojm skutek a trestn in.
R 8/1984 Je-li pachatel sthn obalobou proto, e jako idi motorovho vozidla pi dopravn nehod zpsobil jinmu z nedbalosti jmu na zdrav
a potom tto osob neposkytl potebnou pomoc, jde o dva samostatn skutky.
R 8/1985 K otzce jednoty skutku.

Momentem, kter dl pachatelovo jednn na rzn skutky, je nsledek zvan z hlediska trestnho prva, kter pachatel zpsobil nebo chtl
zpsobit. Za jeden skutek lze povaovat jen ty projevy vle pachatele navenek, kter jsou pro tento nsledek kauzln, pokud jsou zahrnuty jeho
zavinnm.
R 5/1988 Jde-li o vce zpsobench nsledk vznamnch z hlediska trestnho prva hmotnho, jde o jeden skutek tehdy, jestlie vechny
nsledky byly zpsobeny alespo zsti jednm jednnm, rovn vznamnm z hlediska trestnho prva hmotnho.
R 10/2001 K otzce jednoty a totonosti skutku:
Jde o jeden skutek, jestlie jednn, kter je prostedkem ke spchn trestnho inu druhho, je souasn soust jednn, kter znamen
uskuteovn jednn popsanho ve skutkov podstat trestnho inu druhho. To plat i v ppad, kdy jednn, kter vyvolalo urit nsledek
zvan z hlediska trestnho prva, muselo nejprve zpsobit jin nsledek, bez nho by k vyvoln druhho nsledku nedolo.
R 41/2002-I. Pedmtem trestnho sthn je vdy skutek, v nm je spatovn trestn in, piem podstatou skutku je trestnprvn relevantn
jednn pachatele a jm zapinn trestnprvn vznamn nsledek. Od skutku je nutno odliovat jeho popis, kter mus obsahovat ty skutkov
okolnosti, kter jsou prvn vznamn z hlediska naplnn jednotlivch znak skutkov podstaty sthanho trestnho inu. I kdy v ppad
obvinnho sthanho pro trestn in tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1, 2 TrZ nen v popisu skutku uvedeno, e pachatel
zranil tak dal osobu, a to nap. proto, e jej zrann nepedstavovalo takov ublen na zdrav, jak pedpokld tato skutkov podstata, nic to
pak nemn na tom, e sthanm skutkem dolo tak k pokozen tto osoby a poppad i ke vzniku majetkov jmy. V takovm ppad nic
nebrn tomu, aby bylo rozhodnuto o povinnosti obvinnho k nhrad kody zpsoben zrannm tto osoby, nebo k jejmu vzniku dolo
zavinnm protiprvnm jednnm obvinnho, pro kter je trestn sthn, a vznikl koda je v pinn souvislosti s tmto jednnm.
B 1/1988-11 Jestlie je obvinn sthn za to, e po poit alkoholickch npoj dil motorov vozidlo a pi tom v myslu donutit policistu, aby
upustil od proveden silnin kontroly, najdl jedoucm vozidlem proti nmu, jde o jeden skutek, o kterm nelze rozhodnout dvma samostatnmi
vroky.

5. K soubhu (konkurenci) trestnch in

R 3417/1929 Jednoinn (ideln) soubh je vylouen vude tam, kde pachatelovo jednn jest z hlediska trestnprvnho vestrann zhodnoceno
a ve vech skutkovch slokch vyerpno tm, e bylo podazeno jednomu (zpravidla psnjmu) ustanoven trestnho zkonku.
R 4159/1931 O jednoinnm soubhu trestnch in lze mluviti jen, zbv-li po podazen inu pod jedno z dotench
ustanoven trestnhozkonku sloka, je nedola prvnho zhodnocen ji onou kvalifikac a je poukazuje k pokozen nebo ohroen jinho
prvnho statku, ne toho, k jeho ochran hled msto zkona na in ji pouit.
R 34/1952 Jednoinn soubh skutkovch podstat podle dvjho i novho trestnho prva je vylouen.
R 38/1959 K pojmu subsidiarity trestnch in.
Vzdlenj stadia uskuteovn trestnho inu v pomru ke stadiu blimu dokonn trestnho inu jsou v pomru subsidiarity, piem
ustanoven o pokusu zahrnuje i ppravn jednn, proto v ppad tho pedmtu toku, jsou-li dny objektivn a subjektivn spojitosti (nap.
totonost osoby), jde o jeden trestn in.
R 19/1964 Jednn idie, kter v podnapilosti dil pln obsazen automobil na frekventovanch ulicch tak, e nakonec vozidlo nezvldl a
havaroval, pi kterto havrii byla jedna osoba usmrcena a dalm dvma zpsobena tk jma na zdrav, je nutno posoudit jako trestn in
usmrcen z nedbalosti podle 143 TrZ a tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1, 2 TrZ v jednoinnm soubhu
s trestnminem ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 TrZ.
R 25/1964 Zkladnm smyslem institutu jednoinnho soubhu trestnch in je vystihnout povahu a zvanost jednn pachatele pro spolenost.
R I/1966 Jednoinn soubh trestnho inu podle 272 TrZ s trestnm inem podle 274 TrZ je vylouen pomrem subsidiarity; ob ustanoven
toti chrn v podstat t zjem, piem ustanoven 274 TrZ jako podprn jen dopluje ochranu, poskytovanou primrnm ustanovenm 273
TrZ.
Ustanoven 143, 147 a 148 TrZ chrn toton zjem proti jednn tho druhu, piem rozdl mezi nimi spov jen v tom, e
ustanovenm 143 TrZ je postihovno zpsoben tho nsledku ne v ustanoven 147 a 148 TrZ (obdobn v ustanoven 147 TrZ je
postihovno zpsoben tho nsledku ne v ustanoven 148 TrZ), nejde tedy o soubh tchto trestnch in, nbr o jeden trestn in
podle 143 TrZ, v nm jsou ustanoven 147 a 148 TrZ, zahrnuta (obdobn v 147 TrZ je zahrnuto ustanoven 148 TrZ).
R 25/1970 Pi soubhu trestnch in je teba jejich povahu a zvanost ( 39 odst. 1, 2 TrZ) posoudit samostatn z hlediska kadho z ustanoven
zvltn sti trestnho zkonku.
R 41/1976-I. Jestlie pachatel dvma nebo vce samostatnmi toky postupn usmrt dv nebo vce osob, pjde vdy o vcensobn trestn in
vrady (vceinn stejnorod soubh). O jedin trestn in vrady pjde v ppadech, kdy pachatel usmrt dv nebo vce osob jedinm jednnm.
R 34/1977 Vylouen jednoinnho soubhu v ppad tzv. faktick konzumpce pichz v vahu jen tehdy, jestlie jeden trestn in je prostedkem
nebo vedlejm produktem relativn malho vznamu ve srovnn se zkladnm trestnm inem. Pichz-li v takovm ppad v vahu soubh
dvou trestnch in proti majetku, je pedpokladem pouit tzv. faktick konzumpce zjitn ve kody, kter byla spchna jednnm, je bylo
prostedkem ke spchn jinho trestnho inu. Soubh je pak vylouen jen tehdy, je-li tato koda relativn malho vznamu ve srovnn se
kodou, kter byla zpsobena zkladnm trestnm inem. Dojde-li soud k zvru, e jsou splnny pedpoklady pro tzv. faktickou konzumpci,
neme pachatele obaloby pro konzumovan trestn in zprostit, ale mus jen v odvodnn rozsudku vyloit, pro skutek kvalifikuje jen jako
zkladn trestn in, v nm je jin trestn in konzumovn.
R 42/1979-I. Tzv. faktick konzumpce vyluujc jednoinn soubh trestnch in je vjimkou z pravidla a lze ji uplatnit jen tehdy, jestlie je
jedentrestn in prostedkem nebo vedlejm produktem relativn malho vznamu v porovnn s jinm, zkladnm trestnm inem (toto se tk
rovn majetkovch trestnch in).

R 8/1984 Je-li pachatel sthn obalobou proto, e jako idi motorovho vozidla pi dopravn nehod zpsobil jinmu z nedbalosti jmu na zdrav
a potom tto osob neposkytl potebnou pomoc, jde o dva samostatn skutky.
R 10/1987-II. Tzv. faktick konzumpce, kter vyluuje jednoinn soubh trestnch in, je tu tehdy, kdy jeden trestn in je prostedkem relativn
malho vznamu ve srovnn se zkladnm trestnm inem nebo vedlejm mlo vznamnm produktem zkladnho trestnho inu; pedpoklady
faktick konzumpce jsou vytvoeny faktickm prbhem inu a nevyplvaj z pomru skutkovch podstat trestnch in nebo jejichtrestnch sankc.
R 12/1990 Viz judikaturu k 15.
R 50/1994 Jednoinn soubh trestnch in ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1, 2 psm. a) TrZ a ublen na zdrav z
nedbalosti podle 148 odst. 1 TrZ je vylouen. Skutek se posoud jen podle ustanoven 274 odst. 1, 2 psm. a) TrZ.
R 25/1995-II. Jestlie obvinn d motorov vozidlo v dob, kdy vykonv trest zkazu innosti spovajc v zkazu zen motorovch vozidel, a
jestlie pi jzd z nedbalosti zpsob poruenm dleit povinnosti dopravn nehodu, jejm nsledkem je ublen na zdrav jin osob, jde o
jednoinn soubh trestnch in maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ a ublen na zdrav z nedbalosti
podle 148 TrZ. Zastaven trestnho sthn jen pro trestn in ublen na zdrav podle 148 TrZ z dvodu amnestie prezidenta republiky
nepichz v vahu.
R 35/1998 Jestlie pachatel, kter neoprvnn zskal platebn kartu esk spoitelny, tuto kartu tak pouije k vybrn penz v bankovnm
automatu a zpsob tak kodu v hrnn stce 18 000K, napluje znaky trestnho inu neoprvnnho opaten, padln a pozmnn
platebnho prostedku podle 234 odst. 1 TrZ a trestnho inu krdee podle 205 odst. 1 TrZ.Jednoinn soubh tchto trestnch in pitom
nen vylouen z dvodu vztahu subsidiarity ohroovacho trestnho inu vi trestnmu inu poruchovmu.
Zven zvanost pchn krde s pouitm platebnch karet bude zpravidla znamenat, e nebude v konkrtnch ppadech pipadat v vahu
vylouen jednoinnho soubhu uvedench trestnch in ani vzhledem k zvltnmu prbhu skutkovch okolnost zakldajcch stav tzv. faktick
konzumpce, kdy by opaten platebn karty bylo jen bezvznamnm prostedkem ke spchn trestnho inu krdee.
R 44/1998 Jednoinn soubh trestnho inu ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1, 2 psm. a) TrZ a trestnho inu tkho
ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1, 2, pop. podle 147 odst. 3 TrZ, anebo trestnho inu usmrcen z nedbalosti podle 143
TrZ nen vylouen. Skutkov podstaty uvedench trestnch in nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestnm inem specilnm
vi druhmu, a to ani v ppad, kdy poruen dleit povinnosti uloen pachateli podle zkona, pop. hrub poruen pedpis bezpenosti
dopravy vedouc k pedpokldanmu nsledku na zdrav i ivot, zleelo pedevm v tom, e pachatel dil motorov vozidlo pod vlivem
alkoholu.
V takovch ppadech neme bt jednoinn soubh vylouen ani v dsledku okolnost prbhu konkrtnho skutku, kter by zakldaly faktickou
konzumpci jeho posouzen podle 274 odst. 1, 2 psm. a) TrZ. Pokud dolo v dsledku jednn pachatele, je m znaky myslnho trestnhoinu, i
k naplnn znak nedbalostnho trestnho inu, nejde o vztah trestnch in, kdy by mohlo bt za jakchkoli skutkovch okolnost spchn
takovho jednn povaovno za prostedek ke spchn trestnho inu nedbalostnho, pop. za jeho vedlej produkt.
R 42/1999-I. Jednoinn soubh trestnho inu ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1, 2 psm. a) TrZ s trestnm inem maen
vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ nen vylouen.
R 66/1999 Jednoinn soubh trestnch in poruen pedpis o pravidlech hospodsk soute podle 248 odst. 1 TrZ a poruen prv k
ochrann znmce a jinm oznaenm podle 268 odst. 1 TrZ je vylouen. Napluje-li jednn pachatele znaky obou tchto trestnch in, posoud
se jen podle ustanoven 248 odst. 1 TrZ, kter je k ustanoven 268 odst. 1 TrZ ve vztahu speciality.
R 18/2011 Jeliko ustanoven trestnho zkona o neposkytnut pomoci ( 150, 151 TrZ) jsou subsidirn k ustanovenm trestnho zkona o
myslnch poruchovch trestnch inech proti ivotu a zdrav ( 140, a 148 TrZ), je soubh tchto trestnch in vylouen (srov. R 21/1983).
Proto ml-li idi motorovho vozidla v myslu zpsobit fyzickm tokem jinmu tkou jmu na zdrav a napluje-li jeho jednn vechny zkonn
znaky trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 TrZ (spchanho teba jen ve stadiu pokusu podle 21 odst. 1 TrZ), je
vyloueno, aby v nm bylo mono souasn spatovat i zkonn znaky trestnho inu neposkytnut pomoci idiem dopravnho prostedku
podle 151 TrZ (ppadn trestnm inem neposkytnut pomoci podle 150 TrZ). Takovho pachatele toti nelze init trestn odpovdnm za
neposkytnut potebn pomoci zrannmu, nebo by tak byl fakticky nucen jednat v rozporu s tm, co sledoval (zamlel).
R 35/2011 Zjitn, e se v konkrtnm ppad jedn o faktickou konzumpci, nelze oprat jen o srovnn trestnch sazeb v vahu
pichzejcchtrestnch in spchanch v jednoinnm soubhu (nap. trestnch in vrovho podvodu a pojistnho podvodu), ale je na ni
nutn usuzovat z faktickho prbhu inu (R 10/1987-II.). Pouze podle okolnost, za nich byl in spchn, a s pihldnutm k jeho povaze
a zvanosti (spoleensk kodlivosti) je mon dojt k zvru o tom, zda je trestn in prostedkem jen relativn malho vznamu ve srovnn se
zkladnmtrestnm inem nebo vedlejm, mlo vznamnm produktem zkladnho trestnho inu.
TR NS 10/2004-T 743. Jednoinn soubh trestnch in poruovn domovn svobody podle 178 TrZ a neoprvnnho zsahu do prva k
domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ nen mon, protoe ho vyluuje vztah subsidiarity trestnho inu neoprvnnho
zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ k trestnmu inu poruovn domovn svobody podle 178
TrZ; skutek je teba posoudit pouze jako trestn in poruovn domovn svobody podle 178 TrZ.
Trestn in neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru podle 208 odst. 2 TrZ poskytuje ochranu jen proti
takovmu neoprvnnmu brnn oprvnn osob v uvn domu nebo bytu nebo nebytovho prostoru, kter nem povahu zsahu do jejho
stavn zaruenho prva na nedotknutelnost obydl.
TR NS 24/2006-T 882. Jestlie pachatel vylkal na podklad nepravdivch daj a uzavenm tzv. leasingov smlouvy pedmt plnn v
odpovdajc hodnot, kter si pisvojil, a pot v rozporu se skutenost oznmil Policii esk republiky, e mu byl tento pedmt odcizen, spchal
jen trestn in podvodu podle 209 TrZ, a nikoli t trestn in pokozen cizch prv podle 181 TrZ, tebae Policie esk republiky po takovm
oznmen provdla kony trestnho zen. Jednoinn soubh trestnho inu podvodu podle 209 TrZ a trestnho inu pokozen cizch prv
podle 181 TrZ je vylouen, take smuje-li podvodn jednn k poruen i ohroen majetkovch prv, neme jt o trestn in pokozen cizch
prv, ale v vahu pichz jen trestn in podvodu.

TR NS 27/2006-T 908. Jednoinn soubh trestnho inu zkreslovn daj o stavu hospodaen a jmn podle 254 odst. 1 TrZ s trestnminem
zpronevry podle 206 TrZ nen vylouen, a to ani tehdy, jestlie smyslem zaazen nepravdivch nebo zkreslench etnch doklad do etnictv
podnikatelskho subjektu bylo zakrt pachatelovu zpronevru penz tohoto subjektu. Hrozbou trestnho postihu za trestn in zkreslovn daj o
stavu hospodaen a jmn podle 254 odst. 1 TrZ zde toti pachatel nen neppustn nucen k doznn trestnho inu zpronevry podle 206 TrZ.
TR NS 30/2006-T 940. Ustanoven 244 odst. 1 alinea 2 TrZ o trestnm inu poruen pedpis o nlepkch a jinch pedmtech k oznaen zbo
je subsidirn k ustanoven 240 odst. 1 TrZ o trestnmu inu zkrcen dan, poplatku a podobn povinn platby, proto je jednoinn soubh
tchto trestnch in vylouen. Jestlie tedy pachatel jednal zpsobem uvedenm v 244 odst. 1 alinea 2 TrZ a uvedl do obhu zbo neoznaen
pslunmi nlepkami, piem tm ve vtm rozsahu zkrtil da nebo jinou povinnou platbu, nap. clo, je teba jeho jednn posoudit jen
jako trestn in zkrcen dan, poplatku a podobn povinn platby podle 240 odst. 1 TrZ.
TR NS 30/2006-T 941. Jestlie pachatel trestnho inu neoprvnnho zsahu do prva k domu, bytu nebo k nebytovmu prostoru
podle 208odst. 2 TrZ jednorzovm konem znemon do budoucna dn uvn bytu jeho oprvnnm njemcem (nap. odpoj pvod tepla a
tepl vody) a takov protiprvn stav zavinn udruje, pak je uveden trestn in pchn po celou dobu, po kterou pachatel mysln udruje tento
stav.
Pitom k udrovn takto vzniklho protiprvnho stavu se nevyaduje jet njak dal aktivn konn pachatele, nbr posta i jeho mysln
pasivita, jej podstatou je, e nein nic pro obnoven monosti dnho uvn bytu oprvnnou osobou.
TR NS 49/2008-T 1126. 2. Jednoinn soubh trestnch in trn osoby ijc ve spolenm obydl podle 199 odst. 1, odst. 2 psm. a), b) TrZa
tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 TrZ je mon.
TR NS 58/2009-T 1211. 1. Jestlie si pachatel jako pslunk Policie esk republiky opatil pro sv soukrom ely informace o konkrtnch
osobch i vcech (nap. daje tkajc se urit osoby a jejho osobnho automobilu), jde o takov vkon jeho pravomoci veejnho initele, kter
odporuje zkonu [viz nap. 42g odst. 1 psm. a), b) zk. . 283/1991 Sb., ve znn innm do 31. 12. 2008; od 1. 1. 2009 jde o 85 a 86
PolR], piem za splnn ostatnch podmnek lze takov jednn posoudit jako trestn in zneuvn pravomoci veejnho initele
podle 158odst. 1 psm. a) tr. zk., nyn trestn in zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. a) TrZ v jednoinnm soubhu
s trestnminem neoprvnnho nakldn s osobnmi daji podle 178 odst. 1, odst. 3 psm. c) tr. zk., nyn trestn in neoprvnnho nakldn
s osobnmi daji podle 180 odst. 1 TrZ.
TpR, 2011, . 4 (s. 118) II. Tzv. faktick konzumpce je okolnost vyluujc soubh trestnch in pouze v ppad soubhu jednoinnho. U zloinu
loupee a pokusu zloinu tkho ublen na zdrav, je byly spchny ve vceinnm soubhu, proto faktick konzumpce nepichz v vahu, by
oba delikty byly spchny na tme mst a v tsn asov nvaznosti.
TpR, 2011, . 5 (s. 146) Faktickou konzumpci trestnho inu pokozen cizch prv podle 181 odst. 1 TrZ trestnm inem podvodu podle 209
TrZ lze pipustit v ppad, smovalo-li podvodn jednn toliko k poruen i ohroen majetkovch prv pokozenho. Pokud vak byla jednnm
podvodnho charakteru zasaena t nemajetkov prva jinch osob (pokozench), nen vyloueno posoudit takov jednn i jakotrestn in
pokozen cizch prv podle 181 TrZ za pedpokladu, e jm byla zpsobena vn jma na prvech. Pitom je teba v popisu skutku vyjdit, v
em spovala vn jma na prvech a komu byla zpsobena.
B 2/1986-26 Jestlie pachatel uije nsil v myslu donutit enu k souloi, ale v prbhu tohoto toku zamn svj pvodn zmr za mysl
pokozenou usmrtit a zane uskuteovat proti pokozen nsil namen proti jejmu ivotu, jedn se o dva samostatn skutky, a tedy o vceinn
soubh trestnch in.
S 167/2006-n. Kad trestn sthn v sob bezpochyby zahrnuje stet mezi prvem na osobn svobodu a veejnm zjmem, reprezentovanm
pravomoc sttn moci oznait za zakzan kodliv jednn pro spolenost jako celek a pravomoc trestat pachatele takovch jednn. Z hlediska
materilnprvnho mus takov zakzan jednn pedstavovat dostaten zvanou hrozbu pro spolenost jako celek a jeho jednotliv znaky
musej bt jednoznan stanoveny zkonem (nlez ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. I. S 553/2005, uveejnn pod . 167 ve sv. 42 Sb. nl. a usn. S
R).

s. 187

K odst. 2:
K zsad odpovdnosti za zavinn
R 4673/1933 Zkladn zsadou ovldajc trestn zkon je, e zodpovdnost podle trestnho zkona pedpokld zavinn pachatele. Zsada tu
plat bez vjimky pro cel obor trestnho prva.
R 35/1959 Otzka zavinn je otzkou prvn a nikoli otzkou znaleckou.
R 9/1960 Pi zkoumn a posuzovn zavinn na dlnch nehodch a s tm souvisejcch pracovnch razech je nutno vdy vychzet z pedpis,
kter upravuj stav, postup, odpovdnost jednotlivch pracovnk apod. a bezpen provoz kadho pracovit.
R 60/1972-IV. Zvr o tom, zda je zde zavinn ve smyslu trestnho zkona a v jak form, je zvrem prvnm. Tento prvn zvr o subjektivnch
znacch trestnho inu se vak mus zakldat na skutkovch zjitnch soudu vyplvajcch z provedenho dokazovn stejn, jako zvr
o objektivnch znacch trestnho inu. Skutenosti duevnho (psychickho) ivota vznamn pro prvn zvr o tom, zda je dno zavinn a v jak
form, jsou pedmtem dokazovn prv tak jako vechny ostatn okolnosti naplujc znaky trestnho inu.

R 43/2009 Ustanoven 268 odst. 1 TrZ o trestnm inu poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm je skutkovou podstatou, kter m
tzv. blanketn dispozici, protoe trestnost je zde podmnna poruenm zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch
pedpis, jeho se trestn zkonk dovolv, pokud vyaduje neoprvnn pouit ochrann znmky nebo oznaen s n zamnitelnho.
mysln zavinn, kter je podle 13 odst. 2 a 15 TrZ nutn k naplnn uveden skutkov podstaty, vak nebude mon dovodit, jestlie
obvinn sice pouil na vrobcch tho druhu oznaen zamniteln s ochrannou znmkou, o jejm zpisu do rejstku ochrannch znmek
ovem nevdl a jej ochranu ani nemohl pedpokldat s ohledem na skutenost, e znmka byla sloena jen z psmen a slic bez jakhokoli
jejich vtvarnho zpracovn, a nemla tud dostatenou rozliovac zpsobilost ve smyslu 4 psm. b) zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch
znmkch, ve znn pozdjch pedpis.
R 38/2011-I. V popisu skutku v odsuzujcm rozsudku, kterm byl obvinn uznn vinnm trestnm inem, jeho skutkov podstata vyaduje mysl
pachatele ( 13 odst. 2, 15 TrZ) mus bt obsaeny i skutkov okolnosti, z nich vyplv mysln zavinn obvinnho.
Jde-li o trestn in poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm podle 268 odst. 1 TrZ, z popisu skutku mus bt ve vztahu k myslnmu
zavinn zejm, e obvinn vdl o neoprvnnm oznaen vrobk nebo slueb, kter dovezl, vyvezl nebo uvedl do obhu, a e byl alespo
srozumn s neoprvnnm zsahem do prv vlastnka doten ochrann znmky. Samotn konstatovn rozporu jednn obvinnho s
ustanovenm 8 zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch pedpis, nesta k vyjden myslnho zavinn.
Viz dle judikaturu k 15 a 17.

Poznmky pod arou:

84 Je teba upozornit, e autor se v tomto lnku zabv pedevm ustanovenm 393 odst. 2 osnovy trestnho zkonku, kter bylo obsaeno v
jednom z pedchozch nvrh, ale nikoli ji ve vldnm nvrhu trestnho zkonku pedloenm Poslaneck snmovn dne 25. nora 2008
(tisky 410 a 411) a ve schvlenm znn trestnho zkonku . 40/2009 Sb., kde bylo zvoleno jin een, a to prostednictvm vymezen
zsady subsidiarity trestn represe v 12 odst. 2 TrZ v nvaznosti na zsadu zkonnosti upravenou v 12 odst. 1 TrZ.
85 Toto rozlien nedodruje zkon . 341/2011 Sb., o Generln inspekci bezpenostnch sbor a o zmn souvisejcch zkon (2011), kter
v 63 psm. a) uvd: Kde se v tomto zkon mluv o trestnch inech, rozum se tm i jednn vykazujc znaky trestnho inu spchan
osobou, kter nen trestn odpovdn.... Toto specifick vymezen pojmu trestnho inu zvolen v tomto prvnm pedpise zkonodrcem
se zcela vymyk ustlenmu pojmoslov a nerespektuje skutenost, e trestn neodpovdn osoba neme nikdy spchattrestn in; jde
o klasick ppad chybn innosti zkonodrce, kter vede k nejednotnosti prvnho du, nebo k tto vjimce nen z hlediska chpn
uvedench pojm dn rozumn dvod.
86 Kratochvl, V. a kol. Kurs trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 1. vydn. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 167.
87 Novotn, O., Vanduchov, M. a kol. Trestn prvo hmotn 1. Obecn st. 5. vydn. Praha : ASPI, 2007, s. 115.
88 Strafgesetzbuch. 38. Auflage. Mnchen : C. H. Beck, 2002, s. 18.
89 Srov. Kallab, J. O skutkov podstat a konkurenci trestnch in. Praha : Bursk a Kohout, 1911; zejmna vak Olar, E. Pspvek k nauce
o vin, Praha : esk akademie vd a umn, 1938; Olar, E. Studie o protiprvnosti (se zvltnm zetelem k prvu trestnmu). Praha : esk
akademie vd a umn, 1940.
90 Olar, E. Studie o protiprvnosti (se zvltnm zetelem k prvu trestnmu). Praha : esk akademie vd a umn, 1940, s. 45.
91 Tamt, s. 47.
92 Z hlediska naeho pojet tedy nejde o spor, zda v ppad zsady subsidiarity trestn represe jde o pravidlo aplikan i interpretan, jak uvd
Jaroslav Fenyk, ale jedn se o zpsob aplikace tto zsady (stejn jako i jinch zsad), kterou neaplikujeme pmo, aleprostednictvm
prvnch institut a jednotlivch norem trestnho prva. S tm je zcela v souladu i dvodov zprva k 12 odst. 2, kter poukazuje zejmna na
nlezy stavnho osudu a rozhodnut Nejvyho soudu, ze kterch toto pojet vyplv, a dodv, e zakotven tto zsady m vznam
i interpretan, tedy podle obecnho vznamu tto dikce, nikoli vlun interpretan, jak to te Fenyk, ale vedle vznamu aplikanho
v uvedenm smyslu i interpretan. Srov. Fenyk, J. O subsidirn loze trestn represe a trestnm prvu jako prostedku ultima ratio nejen
v novm eskm trestnm zkonku. In: Vanduchov, M., Hok, J. (eds.) Na kiovatkch prva. Pocta Janu Musilovi k 70. narozeninm.
Praha : C. H. Beck, 2011, s. 81. Proto nelze souhlasit ani s dalmi tvrzenmi autora tohoto pspvku, kter je zjevn zastnce materilnho
pojet trestnho inu (viz nap. Fenyk, J., Csaov, D. Spoleensk nebezpenost a materiln protiprvnost jako dv formy vyjden jedinho
materilnho znaku trestn odpovdnosti. Trestn prvo, 2003, . 9, s. 14, . 10, s. 9), a to zejmna e vyputn spoleensk nebezpenosti
znamen podstatn oslaben zsady subsidirn lohy trestn represe. Tento jeho nzor je zaloen na zejmm nepochopen pouit zsady
subsidiarity trestn represe a na zkreslen interpretaci dvodov zprvy, jak to vyplv i z tvrzen, e trestn zkonk zavd msto aplikanho
pravidla (spoleensk nebezpenost a jej kritria) pouh pravidlo interpretan. Podle naeho nzoru jde naopak o poslen zsady
subsidiarity trestn represe, kter byla i za platnosti trestnho zkona(. 140/1961 Sb.) uplatovna pedevm vedle tzv. materilnho znaku,
a nikoli prostednictvm nho, jak v podstat nyn tvrd Fenyk (srov. judikaturu stavnho soudu esk republiky zejmna nlezy S
169/2001-n., S 136/2003-n., S 42/2004-n., S 61/2004-n., S 196/2004-n., S 40/2005-n., S 116/2005-n., S 186/2006-n.atd.; dle
i rozhodnut Nejvyho soudu esk republiky pod sp. zn. 7 Tz 230/2000, 5 Tdo 897/2005, 5 Tdo 278/2007, 5 Tdo 563/2008, 5 Tdo
1454/2008 atd.). N nzor potvrzuje tak dvodov zprva, kdy uvd, e zakotven zsady subsidiarity trestn represe do
textu trestnho zkonku nepochybn posiluje jej praktick vyuit pi aplikaci konkrtnch trestnprvnch norem. Z tchto hledisek
rozhodn nen pravdou ani jeho dal tvrzen, e porovnnm text zkona, dvodov zprvy a naeho komente pr lze snadno zjistit, e
tyto prameny nejsou jednotn. Odhldne-li se od toho, e se zde m porovnvat v podstat neporovnateln, a to u z hlediska zvaznosti i
obsanosti textu (nap. text zkona a text komente), autor pehl t zcela jin vznam a rozsah tchto pramen, piem navc ani
konkrtn neuvd, v em tyto prameny nejsou vnitn jednotn. K dalmu doloen jednotnosti pstupu a nedvodnosti vtek Fenyka
v tchto otzkch lze odcitovat i st dvodov zprvy k 13: Formln pojet trestnho inu obsaen v osnov trestnho zkonku pitom
neznamen, e by spoleensk kodlivosttrestnho inu (kter nahradila vgn pojem spoleensk nebezpenosti, kter nebyl ani definovn
a jako kritria pouval ist formln typov okolnosti srov. 3 odst. 4 tehdy platnho trestnho zkona), nemla po jeho pijet ji dn
vznam, kdy opak je pravdou, nebo tato materiln kritria se v typov podob uplatuj v legislativnm procesu, a to pi stanoven, jak
typov jednn skutkov podstaty (zkladn, privilegovan i kvalifikovan) jsou trestnmi iny a s jakou trestn sazbou, jako i v rmci
vkladu trestnho zkonkupi uplatnn zsady subsidiarity trestn represe a z n vyplvajcho principu ,ultima ratio ( 12 odst. 2), a dle
samozejm i pi ukldn trest za formln vymezen trestn iny (peiny a zloiny), kde se kritria povahy a zvanosti inu vymezen
v 39 odst. 2 osnovytrestnho zkonku uplatn jako zkladn kritria pro stanoven druhu trestu a jeho vmry.
93 Viz Kratochvl, V. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 3., pepracovan a doplnn vydn. Brno : Masarykova univerzita, 2003, s. 21
a 22.
94 U ns se pojmem prvnch princip v kontrapozici k pojmu prvn normy zabvali nap. Boguszak, J., apek, J., Gerloch, A. Teorie prva.
2. vydn. Praha : ASPI, 2004, s. 285. Srov. i Hollnder, P. Filosofie prva. Plze : Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2006, s. 139.
95 Dworkin, R. Taking Rights Seriously. London : Duckworth, 1977, s. 24.
96 Dworkin, R. Kdy se prva berou vn. Praha : OIKOYMENH, 2001, s. 46.
97 Bayles, M. Principles for Legal Procedure. Law and Philosophy (Can.), 1986, . 5, s. 35 a 36. Dworkin k tomu uvd: Principy maj jednu
dimenzi, kterou pravidla nemaj dimenzi zvanosti (weight) ili dleitosti. Jakmile se principy k, pak ten, kdo mus takov konflikt
rozhodnout, mus pihldnout k relativn zvanosti kadho z nich (srov. Dworkin, R. Kdy se prva berou vn. Praha : OIKOYMENH,

2001, s. 49.
98 Srov. mal, P. K pojmu trestnho inu a souvisejcm otzkm v novm trestnm zkonku. Trestnprvn revue, 2009, . 5, s. 129 a 134;
dle srov. mal, P. K problmu formlnho a materilnho pojet a pojmu trestnho inu v pipravovan kodifikaci trestnhozkonku. Prvn
rozhledy, 2007, . 17, s. 637 a 642, kde jsou ble vysvtleny pstupy, kter byly zvoleny pi formulaci 12 odst. 2 a 13 TrZ a dvodov
zprvy k tmto ustanovenm. Srov. i pspvek mal, P. K problmu formlnho a materilnho pojet a pojmutrestnho inu v pipravovan
kodifikaci trestnho zkonku. In: Machalov, T. (ed.) Sbornk K odkazu Jaroslava Kallaba. Prvn-filosofick vchodiska trestn politiky
v procesu evropsk integrace. Plze : Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2007, s. 106 a 120.
99 Tamt, s. 47.
100 Srov. usnesen Nejvyho soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 8 Tdo 1035/2010.
101 Srov. Fenyk, J. Zklady trestn odpovdnosti podle novho trestnho zkonku esk republiky . 40/2009 Sb. Trestn prvo, 2009, . 3, s. 6;
viz i Kratochvl, V. Vybran problmy obecn sti nvrhu trestnho zkonku R 2007 z hlediska obhajoby (1. st). Bulletin advokacie, 2008,
. 5, s. 16 a 17, kter proti tomuto een namt jet teoretickou nedslednost s tm, e preferuje jen een hmotnprvn. Ani s touto
nmitkou nemohu souhlasit, nebo zsada subsidiarity trestn represe, a u je v zkon kodifikovna i nikoli, se uplatuje v systmech
zaloench na formln definici trestnho inu vedle procesnprvnho een na zklad zsady oportunity, kter je v tomto kontextu
zpravidla zaloena na nedostatku veejnho zjmu na trestnm sthn konkrtnho spchanho trestnho inu. Je mono souhlasit, e podle
naeho trestnho du je toto teoreticky nedsledn provedeno, nebo se v novelizovanm 172 odst. 2 psm. c) Tr odkazuje na
el trestnho zen, co je vak v platnm trestnm du dno konstrukc jednotlivch souvisejcch ustanoven navzanch na
el trestnho zen ve smyslu 1 odst. 1 Tr, v rmci n by vymezen veejnho zjmu psobilo ponkud cize. Zmna v tomto smru se
pedpokld a v novm trestnm du, na jeho paragrafovm znn se nyn pracuje.
102 Srov. Novotn, O., Vanduchov, M. a kol. Trestn prvo hmotn 1. Obecn st. 5. vydn. Praha : ASPI, 2007, s. 118.
103 Fisher, T. Strafgesetzbuch. 55. Auflage. Mnchen : C. H. Beck, 2008, s. 1659; u ns Novotn, O. O pojmu trestnho inu, jeho skutkov
podstat a jeho protiprvnosti. In: Vanduchov, M., Hok, J. Na kiovatkch prva. Pocta Janu Musilovi k 70. narozeninm. Praha : C. H.
Beck, 2011, s. 236.
104 Ble srov. mal, P. K pojmu trestnho inu a souvisejcm otzkm v novm trestnm zkonku. Trestnprvn revue, 2009, . 5, s. 134.
105 K optovnmu spchn inu v souvislosti s hodnocenm spoleensk kodlivosti srov. R 58/2011, kter je uvedeno v judikatue u 358.
106 Podle pvodnho znn osnovy trestnho zkonku pedloen do Parlamentu R se trestnm zkonem rozuml tento zkonk a jin zkony
vymezujc trestn iny a odpovdnost za n. Podle dvodov zprvy se tedy pojem trestn zkon ml vztahovat na vechny dal speciln
zkony upravujc trestn iny a odpovdnost za n. Vldn nvrh trestnho zkonku v souladu s nvrhem Legislativn rady vldy a se
zmrem vldy R toti pedpokldal monost, aby v budoucnu byly trestn iny upraveny nejen v trestnm zkonku, ale i v nkterch dalch
specializovanch zkonech, jak tomu je asto v zahrani a jak tomu bylo i v bvalm eskoslovensku za tzv. prvn republiky (srov. nap. zk.
. 111/1927 Sb. z. a n., proti nekal souti). Parlament vak tuto monost odmtl a zil pojem trestn zkon v shora uvedenm smyslu,
m dal jednoznan najevo, e i v budoucnu by prava trestnch in a odpovdnosti za n mla zstat v zsad jen
v trestnm zkonku a v zkon o soudnictv ve vcech mldee, co samozejm nevyluuje, aby pijetm dalho zkona upravujcho
trestnprvn materii (vetn novelizace 110) byl okruh tchto zkon rozen. Tak se tak stalo zkonem . 418/2011 Sb.,
o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, a zkonem . 420/2011 Sb., o zmn nkterch zkon v souvislosti s pijetm
zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim.
107 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 82; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov,
D. Zklady trestnodpovdnosti. Praha : Orac, 2003, s. 114.
108 Shodn Kallab, J. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn. Praha : Melantrich A. S., 1935, s. 32.
109 Shodn Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 52 a 54; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov,
D.Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Orac, 2003, s. 74 a 76; Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 3. vydn.
Praha : Linde Praha, 2007, s. 137 a 138.
110 Novotn, O., Dolensk, A., Jelnek, J., Vanduchov, M. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. Praha : CODEX Nakladatelstv Hugo Grotius,
1992, s. 59; 2., pepracovan vydn. Praha : Codex, 1995, s. 65; 3., pepracovan vydn. Praha : Codex, 1997, s. 70; 4., pepracovan
vydn. Praha : ASPI Publishing, 2003, s. 96; Novotn, O., Vanduchov, M. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 5., zcela pepracovan
vydn. Praha : ASPI, 2007, s. 120.
111 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 52 a 54; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov,
D. Zklady trestnodpovdnosti. Praha : Orac, 2003, s. 73 a 76; Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D., Vanduchov, M. Systm
eskho trestnho prva II. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Novatrix, 2009, s. 69 a 71.
112 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 82; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov,
D. Zklady trestnodpovdnosti. Praha : Orac, 2003, s. 114.
113 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 53.
114 Normativnm znakem skutkov podstaty se rozum znak skutkov podstaty trestnho inu vyjden prvnm pojmem, vztahem i institutem
pevzatm z jinho prvnho odvtv, resp. prvn normy, ani by se pslun ustanoven trestnho zkona mimotrestn normy tento znak
obsahujc odkazem i blanketem dovolvalo (srov. R 47/2011 v odvodnn).
115 Novotn, O. O pojmu trestnho inu, jeho skutkov podstat a jeho protiprvnosti. In: Vanduchov, M., Hok, J. Na kiovatkch prva. Pocta
Janu Musilovi k 70. narozeninm. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 236.
116 Novotn, O. O pojmu trestnho inu, jeho skutkov podstat a jeho protiprvnosti. In: Vanduchov, M., Hok, J. Na kiovatkch prva. Pocta
Janu Musilovi k 70. narozeninm. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 236. Nesprvn je i v t souvislosti uvdn smovn normativnch znak a
znak vyjdench pojmy neoprvnn, nedovolen, pop. v rzn konkretizovanch znacch v rozporu s jinm prvnm pedpisem,
poruen zkona nebo jinho prvnho pedpisu, splnn zkonn povinnosti apod., vyjden Novotnm v tomto pspvku slovy: Je
ostatn otzka, zda tyto znaky charakterizujc tzv. konkrtn protiprvnost nejsou pouze normativnmi znaky, na kter se vztahuje
ustanoven 18 TrZ o skutkovm omylu. Takovto pstup je v rozporu s dosavadnmi zvry esk teorie, podle n se normativn znaky
vdy odliuj od znak vyjdench odkazem nebo blanketem.

14
Peiny a zloiny
(1) Trestn iny se dl na peiny a zloiny.

(2) Peiny jsou vechny nedbalostn trestn iny a ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest
odnt svobody s horn hranic trestn sazby do pti let.
(3) Zloiny jsou vechny trestn iny, kter nejsou podle trestnho zkona peiny; zvl zvanmi zloiny jsou ty
mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn deset
let.

Obecn:

I.

Pedmt pravy

1: Nov ustanoven zavd bipartici trestnch in v podob mn zvanch pein a zvanjch zloin. Podle
dvodov zprvy k tomuto ustanoven: ...bude tedy oputno dosavadn pojet jednotnho deliktu. Pojem trestnho inu
bude zachovn jako nadazen termn. Bipartice bude vychzet z odstupovan typov zvanosti soudn
trestnch jednn (trestnch in) vyjden trestn sazbou. Tato kategorizace trestnch in roz prostor pro uplatnn
alternativ a odklon a pro diferenciaci trestnch sankc. Navren kategorizace se odraz i v trestnm procesu a bude
zkladem pro vytvoen rznch typ zen, pslunosti soud, vymezen zen ped samosoudcem, pouvn odklon
a dalch institut trestnho zen. V podstat standardn trestn zen bude konno o zloinech, u pein budou
pevaovat zjednoduen formy zen, odklony a alternativn een, vetn irokho uplatnn prostedk probace
a mediace.138
Z trestnpolitickho hlediska reaguje tmto zpsobem pozitivn prvn prava na rznorodost, diferencovanost reln
kriminality, kter jako takov vyaduje diferencovan zpsoby trestnprvn reakce na ni, tedy i diferencovan
pojemtrestnho inu, resp. diferenciaci samotn trestn odpovdnosti.
Diferenciac trestn odpovdnosti se tak sleduje na rovni samotnho zkona optimln piblen trestn odpovdnosti jejmu
subjektu, tj. pachateli, a jeho trestnmu inu. Jde tu o nepehldnutelnou vvojovou tendenci modernho trestnhoprva
hmotnho, bez n nelze uvaovat ani o nleit individualizaci trestn odpovdnosti a tm ani o jeho doucefektivnosti.139
V nvaznosti na zmnnou diferenciaci postupuje dle soud k individualizaci viny a zejmna sankce, resp. jinkvalifikovan
trestnprvn reakce na trestn in (nap. uputn od potrestn). Usiluje tedy o individualizaci trestnodpovdnosti.

II. Klasifikace (tdn) trestnch in

2: Tdn trestnch in je soust celkov problematiky klasifikace prvnch delikt.140 Vlastn tdn trestnch in,
tzn. klasifikace trestnch in v irm
smyslu,
zahrnuje
jednak kategorizaci trestnch in,
jednak klasifikaci trestnchin v um smyslu. Kategorizace i klasifikace slou krom naplovn ve uvedenho
trestnpolitickho elu t k hlubmu poznn pojmu trestnho inu. Rozdl mezi kategorizac a klasifikac v um
smyslu se odvj od povahy kritria obou tchto zpsob tdn trestnch in. Kategorizace trestnch in vychz
z diferencovanho typovho charakteru a stupn jejich materiln strnky, dan vemi prvky trestnho inu, tj. subjektem,
objektivn strnkou, objektem a subjektivn strnkou; viz ve odstupovan typov zvanost soudn trestnch jednn
(trestnch in) vyjden trestn sazbou. Naproti tomu klasifikace v um smyslu se v tomto ohledu orientuje zpravidla jen
na urit, dominujc prvek; nap. na subjektivn strnku, podle n se klasifikuj trestn iny na mysln a nedbalostn.141

III. Kategorizace trestnch in142

3: Kategorizace trestnch in m tradin podobu minimln bipartice (zloin, pein; srov. nap. 17 StGB, 12 dStGB,
l. 7, 1 pKK, esk prava od r. 1970 do r. 1990
trestn in, pein) nebo tripartice (zloin, pein, pestupek; nap. rakousk trestn zkonk z r. 1852, francouzsk Code
Pnal z r. 1810), pop. kvadripartice (l. 15 odst. 1 trestnho kodexu Rusk federace z r.1996).143
S innost od 1. 7. 1990 do 31. 12. 2003 bylo esk trestn prvo koncipovno, alespo nominln, na
principumonopartinm (jednotn pojem trestnho inu), nebo novela trestnho zkona . 175/1990 Sb. zruila zkon
. 150/1969 Sb., o peinech, a tud i existujc bipartici (trestn in, pein). Trestn in i po tto zmn
ovem relnnepedstavoval kategorii jen jedinou, resp. jednotnou, nijak nediferencovanou, nbr byl i nadle
kategorizovn.144Pijetm zkona . 218/2003 Sb. se R s innost od 1. 1. 2004 vrtila k modelu bipartinmu
a diferencovala in soudn trestn na trestn in dosplho ( 3 odst. 1, 2 tr. zk.) a provinn mladistvho ( 6 odst. 1, 2
ZSM), kter se liily doln hranic typov materiln strnky; u dosplch musela bt vy ne nepatrn, u mladistvch
pak vy ne mal. To ve svm dsledku znamenalo u dosah trestnho bezprv u mladistvch ne u dosplch; srov.
i l. 32 odst. 1 LPS. Krom toho tehdej platn hmotn prvn prava nabzela kategorizaci inu soudn trestnho jet
v nsledujc podob:

1. trestn in vojka ve smyslu hlavy XI. a XII., vyho ne malho stupn spoleensk nebezpenosti ( 294 tr.
zk.),
2. trestn in ( 24 tr. zk.) a provinn ( 11 odst. 1 ZSM) men nebezpenosti pro spolenost,
3. trestn in zvan mysln ( 51 odst. 1 tr. zk.),
4. trestn in zvl zvan ( 41 odst. 2 tr. zk.),145

5. mysln trestn in podstatn zvenho stupn spoleensk nebezpenosti ( 43 tr. zk.),

6. trestn in velmi vysokho stupn spoleensk nebezpenosti ( 29 odst. 2 tr. zk.),
7. trestn in [ 29 odst. 3 psm. a) tr. zk.], jako i provinn ( 31 odst. 3 ZSM) mimodn vysokho
stupnspoleensk nebezpenosti.
Nkter z tchto ponkud nepehlednch kategori byly funkn pedevm z hlediska viny (. 1, 4 a 5). Zbvajc fungovaly
pouze pi ukldn trest, resp. pi uputn od potrestn, nebo od uloen trestnho opaten.
Provinn, o nm se zmioval 263a odst. 2 psm. e) tr. zk., nebylo mon dvat do souvislosti s provinnm
mladistvho. V citovanm ustanoven zmnn provinn oznaovalo pouze iny soudn trestn vbec, o nich m bt
konno nestrann soudn zen. Stejn plat dnes tak o ustanoven 413 odst. 2 psm. f) TrZ. Vlun procesnelov
konstruovanou kategorizaci in soudn trestnch nabz 72a odst. 1 Tr a 47 odst. 1 ZSM.
Subkategorii zloin pedstavuj zvl zvan zloiny ve smyslu 14 odst. 3 TrZ za stednkem (nap. 140), to vedle
zloin ostatnch (nap. 142). Je nesporn, e tento pstup trestnho zkonku dosavadn stav zpehleduje, a tm jej in
i zpsobilejm pro bnou aplikan praxi.
Provinn, jako pouh oznaen pro trestn in spchan mladistvm ( 6 odst. 1 ZSM), samostatnou
kategoriitrestnho inu, tj. vedle zloinu a peinu, nepedstavuje. 146 I kdy tak na provinn mladistvho se podle naeho
nzoru vztahuj zvry o formln materilnm pojet trestnho inu ve smyslu 12 odst. 1, 13 odst. 1, 12 odst. 2
a 39 odst. 2 TrZ, nelze vzhledem k absenci vslovn odstupovanosti materiln strnky trestnho inu dosplho a
provinn mladistvho o nich hovoit jako o kategorich inu soudn trestnho; srov. 6 odst. 2 ZSM, ve znn zkona
.41/2009 Sb.
Tot plat i pro samotn provinn, kter nepodlh dn dal kategorizaci na zpsob trestnch in ve smyslu
14. Dopust-li se tedy mladistv trestnho inu nap. podle 140 odst. 1, bude pachatelem provinn vrady, bez dalho,
rovn i pokusu provinn vrady. Stejn tak, jestlie ji bude pipravovat, nebude e o pprav zvl zvanho zloinu
vrady, resp. zvl zvanho provinn vrady, nbr jen o pprav provinn vrady. Je-li toti termn provinn jen jinm
a vlun jedinm pojmenovnm trestnho inu, jeho se dopustil mladistv, mus tot nutn platit i pro
kategorie trestnho inu (zloin pein) a jeho subkategorie (zvl zvan zloin ostatn zloiny), pouvan pouze
u pachatel dosplch, tud logicky vylouen u mladistvch provinilc.147
K odst. 1:

I.

Trestn in

4: Zkladem trestn odpovdnosti v eskm trestnm prvu je spchn trestnho inu [13], nebo jen za nj me bt osoba
pohnna ped soud k trestn odpovdnosti [111]. Podle 13 odst. 1 je trestnm inem protiprvn in, kter trestnzkon
oznauje
za trestn a kter
vykazuje
znaky
uveden
v takovm
zkon. Trestn zkonk vychz
z kategorietrestnho inu ve form obecnho pojmu, jen zasteuje bipartici na zloiny a peiny. K tomu lze pouze
pipomenout, e trestn in v kontextu 14 tak pedstavuje nadazen pojem (genus proximum) jako pedmt kategorizace
na peiny a zloiny.
K pojmu a pojet trestnho inu srov. vklad k 13.
Specifick vymezen pojmu trestnho inu, vymykajc se ovem ustlenmu pojmoslov, obsahuje zkon . 341/2011 Sb.,
o Generln inspekci bezpenostnch sbor a o zmn souvisejcch zkon, kter v 63 psm. a) uvd: Kde se v tomto
zkon mluv o trestnch inech, rozum se tm i jednn vykazujc znaky trestnho inu spchan osobou, kter nen
trestn odpovdn....

II. Protiprvnost inu

5: Protiprvnost inu je v naem chpn znakem skutkov podstaty kadho trestnho inu (srov. 13 odst. 1). Obecn se
protiprvnost [13, 7] vyvozuje z celho prvnho du, nebo trestnm inem me bt jen jednn prvem zakzan i
nedovolen, a je charakterizovna u nkterch skutkovch podstat znakem neoprvnn (nap. u neoprvnnho podnikn
podle 251 nebo neoprvnnho provozovn loterie a podobn szkov hry podle 252, bez povolen u nedovolen
vroby a dren radioaktivn ltky a vysoce nebezpen ltky podle 281), nebo poruenm zkon (nap. poruenm
pedpis o mezinrodnch letech podle 343) i poruenm prvnch pedpis (nap. jinho prvnho pedpisu o nekal
souti v 248 odst. 1).
Pod pojem protiprvnosti inu v tomto chpn spad protiprvnost ve smyslu celho prvnho du, vetn norem
mimotrestn povahy, kterch se trestn zkonk v sti obecn i zvltn dovolv odkazem ( 247) nebo blanketem ( 248
odst. 1), dle protiprvnost inu ve uvedenm zpsobem v trestnm zkonku nevyjden, ale plynouc z mimotrestnch
prvnch norem, kterch se trestn zkonk odkazem nebo blanketem nedovolv, a u jde o prvn normy obsahujc (nap.
205) i neobsahujc normativn znak skutkov podstaty; nap. v 209, kde protiprvnost podvodnho jednn, teba
z hlediska pracovnprvnch pedpis, je natolik zejm, e ji trestn zkonk vyjadovat vslovn, nap. vrazem
neoprvnn, nemus, piem tato skutkov podstata dn normativn znak ani nenabz. 148
Ble k pojmu protiprvnosti inu (trestnho inu) srov. marg. . 6 a 7 k 13 odst. 1.

III. Trestnost inu

6: Trestnost inu rozumme monost, e pachatel bude pro urit trestn in odsouzen, tj. po zaalovn bude pro
tentotrestn in uznn vinnm a uloen mu trest i jin trestn sankce (srov. R 11/1991). Trestnost inu je tedy
charakteristikou uritho inu jako inu soudn trestnho, jeho druh (typ), povaha a sankce mus bt popsna
v trestnmzkon [110]. Jsou to tedy vechny podmnky relevantn pro vrok o vin i o trestu, pop. o ochrannm opaten.
V podstat stejn obsah m pojem trestnosti inu v 1, 2, 4 a 9.
K vztahu trestn odpovdnosti a trestnosti inu (trestnho inu) srov. obecn vklad ped 12 (marg. . 1) a bod I k 2 odst.
1 (marg. . 3 k 2).

IV. Skutkov podstata trestnho inu (znaky uveden v trestnm zkon)

7: K pojmu skutkov podstata trestnho inu (znaky uveden v trestnm zkon) srov. marg. . 6 k 13 odst. 1.
K odst. 2:

I.

Pein

8: Peiny, definovan trestnm zkonkem pozitivn, jsou vechny nedbalostn trestn iny, tedy bez ohledu na horn
hranici trestn sazby odnt svobody za n stanoven, a pouze ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest
odnt svobody s horn hranic trestn sazby do pti let, tedy vetn horn hranice pti let odnt svobody. Pitom je teba mt
na pamti, e u myslnch trestnch in je rozhodujc pro rozhranien pein od zloin horn hranicetrestn sazby
odnt svobody, bez ohledu na to, jak typ zavinn se vztahuje k okolnosti podmiujc pouit vy trestnsazby z hlediska
17, a proto nap. ublen na zdrav podle 146 je stle myslnm trestnm inem, a jde o pein podle 146 odst. 1, 2
nebo o zloin podle 146 odst. 1, 3, 4, a to bez ohledu na to, e mysl se zde vztahuje jen k zkladn skutkov podstat,
zatmco k pslun okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby podle 146 odst. 3 nebo 4 se vztahuje jen nedbalost
(pi myslnm zpsoben tk jmy na zdrav by lo o zloin tkho ublen na zdrav podle 145 a pi myslnm
zpsoben smrti by lo o zloin vrady podle 140, pop. o nkterou z privilegovanch skutkovch podstat podle 141, 142
nebo 146a odst. 3, 4, 5). Stejn tomu je i u skutkovch podstat, u kterch zkonodrce vyjaduje zavinn formulac by
i z nedbalosti, kter znamen, e trestn in me bt spchn mysln nebo z nedbalosti, a proto jde alternativn
o mysln nebo nedbalostn trestn in. U tchto skutkovch podstat (nap.trestn iny neoprvnnho nakldn
s osobnmi daji podle 180 odst. 1, 2 nebo poruen osobn a vcn povinnosti pro obranu sttu podle 322 odst. 1 alinea
1, 3), u kterch je tmto zpsobem vyjdeno zavinn v alternativn form, zvis posouzen ve vych odstavcch, kde
pichz v vahu vzhledem k sazb (srov. 180 odst. 4 nebo 322 odst. 2) prvn kvalifikace zloinu, na prokzanm
zavinn v zkladn skutkov podstat, nebo bude-li to mysl, pjde o mysln trestn in a bude se jednat bez ohledu
k pslun okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby o zloin, zatmco pjde-li o zavinn z nedbalosti u zkladn
skutkov podstaty, bude se jednat jen o pein.
Zsadn (zpravidla) ni typovou zvanost (spoleenskou kodlivost) pein, na rozdl od zloin,
vyjaduje trestnzkonk pedevm mn zvanou formou zavinn u konkrtn skutkov podstaty, tj. nedbalost, a to bez
ohledu
natrestn sazbu
odnt
svobody
(vetn trestn sazby
u kvalifikovanch
skutkovch
podstat
nedbalostnch trestnch in). U myslnch trestnch in je rozlien z hlediska typov zvanosti stanoveno ni horn
hranic trestn sazby odnt svobody (pt let).
Peiny se v dsledku toho stvaj kategori pomrn irokho dosahu, zahrnujc z hlediska typov
zvanosti trestnchin i ppady pomrn vysoce spoleensky kodliv. Plat to zejmna o kvalifikovanch skutkovch
podstatch nedbalostnch trestnch in, je jsou opateny pomrn psnmi trestnmi sazbami (nap. peiny usmrcen
z nedbalosti podle 143 odst. 2, 3, 4, tk ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 3, obecn ohroen
z nedbalosti podle 273 odst. 3, 4). V tomto smru klade zkonodrce mimodn draz pi rozlien pein a zloin na
zavinn u konkrtnho trestnho inu, tedy zda jde nap. o mysln obecn ohroen podle 272 nebo obecn ohroen
z nedbalosti podle 273.

II. mysl
9: K pojmu myslu a jeho formm srov. vklad k 15.

III. Nedbalost
10: K pojmu nedbalosti a jejm formm srov. vklad k 16.

K odst. 3:

I.

Zloin

11: Zloiny
vymezuje trestn zkonk negativn
tak,
e
jsou
jimi
vechny trestn iny,
kter
nejsou
podle trestnho zkonapeiny. Pat tedy mezi n vlun vechny mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest
odnt svobody s horn hranic trestn sazby pevyujc pt let (zvl zvan zloiny jsou jen subkategori zloin nejde
tedy o tripartici, ale jen o bipartici pein a zloin). Pitom i zde plat, e u myslnch trestnch in je rozhodujc pro
rozhranien pein od zloin horn hranice trestn sazby odnt svobody, a to bez ohledu na to, jak typ zavinn se
vztahuje k okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby z hlediska 17, a proto nap. mysln trestn in tkho
ublen na zdrav podle 145 je stle zloinem podle 145 odst. 1, 3 (dokonce v subkategorii zvl zvanho zloinu
srov. 14 odst. 3 vta za stednkem), pestoe se ke smrti vztahuje z hlediska 17 jen nedbalost (pi myslnm zpsoben

smrti by se jednalo o zloin vrady podle 140, pop. o nkterou z privilegovanch skutkovch podstat podle 141, 142).
Stejn tomu je i u skutkovch podstat, u kterch zkonodrce vyjaduje zavinn formulac by i z nedbalosti, kter
znamen, e trestn in me bt spchn bu mysln, nebo z nedbalosti, a proto jde alternativn o mysln nebo
nedbalostn trestn in (srov. bod I k odstavci 2 shora).
Nedbalostn zavinn k okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby kup. u trestnho inu ublen na zdrav podle 146
(k tk jm na zdrav i ke smrti v odst. 3 nebo 4 146) neudl z tohoto myslnho trestnho inu
nedbalostn trestn in, kterm je oproti ublen na zdrav podle 146 trestn in ublen na zdrav z nedbalosti podle
148. I pi nedbalostnm zavinn nkter zvl pitujc okolnosti si trestn in ublen na zdrav podle 146 zachovv
svou myslnou povahu. Proto trestn in ublen na zdrav podle 146 odst. 1 ve spojen s odst. 3 nebo 4 je zloinem, a to
na rozdl od trestnho inu ublen na zdrav podle 146 odst. 1, pop. i odst. 2, kter je jen peinem. Obdobn to plat
i u myslnch trestnch in, kter nemaj nedbalostn alternativu.
Zsadn (zpravidla) vy typovou zvanost (spoleenskou kodlivost) zloin, na rozdl od pein,
vyjaduje trestnzkonk vy trestn sazbou odnt svobody, resp. pesnji vy horn hranic trestn sazby odnt svobody
u myslnchtrestnch in, ne je tomu u pein. Doln hranice trestn sazby odnt svobody pi vymezen kategorie zloinu
a jejm rozhranien od kategorie pein nehraje dnou roli. Tak je zloinem nap. mysln trestn in pohlavnho zneuit
podle 187 odst. 1 ji v zkladn skutkov podstat se sazbou jeden rok a osm let odnt svobody, zatmco peinem je
poruen povinnosti v souvislosti s vydnm povolen a licence pro zahranin obchod s vojenskm materilem podle 266
odst. 2 se sazbou dv lta a pt let odnt svobody.

II. Zvl zvan zloin

12: Zvl zvan zloiny pedstavuj subkategorii zloin (nap. vrady podle 140 nebo zabit podle 141), a to vedle
zloin ostatnch (nap. vrady novorozenho dtte matkou podle 142). Mezi zvl zvan zloiny proto pat jen
tymysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn deset let.
Tak u zvl zvanch zloin plat, e je rozhodujc pro jejich zaazen do kategorie zloin horn hranice trestnsazby
odnt svobody, a to bez ohledu na to, jak typ zavinn se vztahuje k okolnosti podmiujc pouit vy trestnsazby
z hlediska 17 (srov. k tomu pimen nap. i 54, 59). Tm spe spadaj do kategorie zvl zvanch zloin vechny
zloiny, za n pipout trestn zkonk vjimen trest (nap. zvl zvan zloiny vrady podle 140 odst. 3, obecnho
ohroen podle 272 odst. 3, vlastizrady podle 309, rozvracen republiky podle 310 odst. 1, 2, teroristickho toku podle
311 odst. 1, 3).
Zsadn vy typovou zvanost (spoleenskou kodlivost) zvl zvanch zloin, na rozdl od zloin ostatnch,
vyjaduje trestn zkonk pi te form zavinn, tj. myslu, jejm spojenm s trestn sazbou odnt svobody. To znamen
vy horn hranic trestn sazby odnt svobody, ne je tomu u zloin ostatnch. Doln hranice trestn sazby odnt svobody
pi vymezen kategorie zloinu (ostatnho) a jejm rozhranien od kategorie zvl zvanho zloinu nehraje roli. Tak je
zvl zvanm zloinem nap. vrada podle 140 odst. 1 (10 a 18 let odnt svobody), stejn jako podle 140 odst. 2
TrZ (12 a 20 let odnt svobody).
Subkategorie zvl zvanho zloinu je obdobou dve pouvan kategorie zvl zvan (mysln) trestn in ve
smyslu 41 odst. 2 tr. zk., by s vy horn hranic trestn sazby (deset let oproti osmi letm odnt svobody v dve
platnm 41 odst. 2 tr. zk.).149
Dsledn vzato, tedy z hlediska poadavk na klasifikaci pojm podle formln, resp. i prvn logiky, obsahuje 14 odst. 3
pravu zloin, kter se podle sv povahy a zvanosti (typovho charakteru a stupn spoleensk kodlivosti) dle
(sub)kategorizuj na zvl zvan zloiny a ostatn zloiny.150
Z toho co bylo uvedeno, je teba obecn zdraznit, e tam kde zkon hovo o zloinu, me podle okolnost ppadu jt
i o subkategorii zvl zvanho zloinu. Opan to vak neplat.
Poaduje-li nap. ustanoven 54 odst. 3 TrZ jako jeden z pedpoklad uloen vjimenho trestu odnt svobody na
doivot spchn zvl zvanho zloinu, spchn jen ostatnho zloinu by nestailo.
Vztah k jinm ustanovenm151
13: Zaazen trestnho inu
do
t
i
on
kategorie,
pop.
subkategorie
podle
14,
posuzovno
hlediskem retroaktivitytrestnho zkona, se d zsadami uvedenmi v 1 a 2, zde zejmna v 2 odst. 1 za stednkem.
Zmn-li pozdj zkon formu zavinn i trestn sazbu odnt svobody, pop. nkter znaky skutkovch
podstattrestnch in, zejmna kvalifikovanch, tak e v dob spchn (tj. za innosti zkona . 140/1961 Sb., ve znn
pozdjch pedpis) by byl trestn in peinem, pop. zloinem,152 kdeto v dob jeho nslednho posuzovn (tj. za
innosti zkona . 40/2009 Sb., trestn zkonk) by byl zloinem, pop. zvl zvanm zloinem, plat tu zkazretroaktivity
zkona pozdjho, protoe psnjho. Srovnej nap. 222 odst. 1 tr. zk. a 145 odst. 1 TrZ.
V ppad opanm se uplatn pkaz retroaktivity zkona pozdjho, jeliko pro pachatele pznivjho. Srovnej
nap. 140 odst. 2 tr. zk. a 233 odst. 2 TrZ.
Kategorizace trestnch in ve vztahu k nov prvn prav omyl pachatele ( 18, 19) me vyvolvat nsledujc otzky
interpretan a prvn kvalifikan povahy. Pedn, v nvaznosti na 18 odst. 1, byl-li pachatel ve skutkovm omylu
negativnm, jen nevyluuje jeho trestn odpovdnost za nevdomou nedbalost, projev se tato okolnost tm, e v dsledku
vylouenho myslu, kter by odvodnil kvalifikaci inu jako zloinu, pop. zvl zvanho zloinu, se takov in mus
kvalifikovat prv s ohledem na nedotenou nedbalost jen jako pein. Takovto situace nastv vude tam, kde zkon

pipout alternativn jako znak subjektivn strnky trestnho inu mysl i nedbalost, kter piad spchan in do kategorie
pein; tak je tomu nap. v 360 odst. 1; srov. vklad ne.
Jedn-li pachatel ve skutkovm omylu pozitivnm za podmnek 18 odst. 2, je zachovna jeho trestn odpovdnost za
mysln mrnji trestn in, nejde-li o trestn in spchan z nedbalosti. Kupkladu pachatel myslnho usmrcen jinho
myln pedpokldal pedchoz zavrenhodn jednn pokozenho, a proto jej zabil. S ohledem na to bude potrestn jen za
zvl zvan zloin zabit podle 141 odst. 1, nikoli za psnji trestnou vradu podle 140 odst. 1. Pouze pokud tu bude
zjitna jen jeho nedbalost ve vztahu k usmrcen jinho (nap. podn sedativ k utien bolesti nikoli v myslu usmrtit
pedpokldan nevyliteln nemocnho, kter vak v dsledku svho zdravotnho stavu zeme), je namst, aby trestn
odpovdal za pein usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1.
Tam kde pachatel v intencch 18 odst. 3 myln pedpokldal znak myslnho psnji trestnho inu, pichz v vahu
jeho trestn odpovdnost za pokus o tento psnj trestn in. Napklad pachatel m myln za to, e mysln umle
peruuje thotenstv eny mlad osmncti let, akoli tomu tak nen a jde o enu star osmncti let. V ppad, e jej
thotenstv bez jejho souhlasu umle peru, bude trestn odpovdn za nezpsobil pokus zvl zvanho zloinu
nedovolenho peruen thotenstv bez souhlasu thotn eny podle 159 odst. 1, 2 psm. a), nikoli tedy jen za dokonan
zloin nedovolenho peruen thotenstv bez souhlasu thotn eny podle 159 odst. 1.
Prvn omyl negativn a kategorizaci trestnch in zvltn problematika nespojuje. Protiprvnost inu, j se prava v 19
dotk, je znakem trestnho inu, bez zetele na jeho zaazen do t i on kategorie. Tud omyl o n, podle sv povahy
omluviteln, i neomluviteln, m odpovdajc stejn dsledky jak pro pachatele peinu, tak i zloinu. Omyl pachatele
stran trestnosti jeho inu nem dn dsledky pro zvr o jeho trestn odpovdnosti. Je toti lhostejn, zda pachatel svj
negativn omyl o trestnosti inu spojil i s jeho trestnprvn charakteristikou jako peinu nebo zloinu. Tu i tam plat
zsada ignorantia iuris neminem excusat.
Ve vztahu k vvojovm stadim trestnho inu je teba upozornit jen na zvl zvan zloiny, na n je vzna trestnost
ppravy trestnho inu. Hranice mezi touto subkategori zloin na stran jedn a ostatnmi zloiny, jako i peiny se tak
stv z hlediska ppravy hranic mezi trestnost inu a jeho beztrestnost. S tm zce souvis i ustanoven 22 odst. 1,
o pmm pachateli ppravy.
Zneuije-li pachatel zloinu vyzvdastv [ 316 odst. 1] k jeho spchn jinou osobu, kter sama trestn odpovd jen
zapein [nap. krdee podle 205 odst. 1 psm. a)], pichz v vahu nepm pachatelstv ve smyslu 22
odst. 2 zloinuvyzvdastv podle 316 odst. 1. Rznost kategori takto, tj. v rmci dan formy nepmho pachatelstv,
spchanchtrestnch in na tom nic nemn. Tot plat i v ppad, je-li formou nepmou spchn zvl zvan
zloin [nap. podle 316 odst. 3 psm. c)], piem iv nstroj sm odpovd opt jenom za pein [nap. podle 205
odst. 1 psm. b)] i ostatn zloin [nap. podle 205 odst. 4 psm. c)].
Je zejm, e spolupachatel trestnho inu ve smyslu 23 musej jako takov spchat trestn in te kategorie, resp.
subkategorie. To nepochybn plat pro pachatele dospl. Dopust-li se vak za podmnek 23 TrZ dospl
pachatel trestnho inu a mladistv pachatel provinn ( 6odst. 1 ZSM), nezbv ne tu pout k oznaen, kter vyjaduje
zkonnou
terminologickou
dichotomii,
vrazuspolupachatelstv trestnho inu
a provinn.
Kategorie
ani
subkategorie trestnho inu dosplho zde nehraje roli. Tm spe to plat pro mladistvho spolupachatele, jeho provinn
dn kategorizaci nepodlh.
Prvn kvalifikace inu astnka podle 24 odst. 2 se bude odvjet od kategorie hlavnho trestnho inu, tedy od jeho
pokusu nebo dokonn. Poznmka o terminologick dichotomii, uveden ve, plat pimen i pro astenstv.
Podrobnji rozvedeno, navede-li nap. dospl mladistvho k vrad, bude odpovdn jako astnk za zvl zvan
zloin nvodu podle 24 odst. 1 psm. b) k zvl zvanmu zloinu vrady podle 140 odst. 1, kdeto hlavn pachatel
tto vrady, tj. mladistv, ponese odpovdnost za provinn vrady podle 140 odst. 1, jakoto hlavn trestn in. A naopak,
jestlie mladistv navede dosplho k te vrad, bude odpovdn coby astnk za provinn nvodu podle 24 odst. 1
psm. b) k provinn vrady podle 140 odst. 1, kdeto hlavn pachatel tto vrady, tj. dospl, odpovd zazvl zvan
zloin vrady podle 140 odst. 1.
S otzkou vku ve smyslu 25 nem kategorizace trestnch in dnou spojitost. Plyne to z ve uvedenho vkladu
o tom, e provinn mladistvho nen dnou dal, tet kategori trestnho inu, tzn. vedle pein a zloin, jako i o tom,
e samo toto provinn dn dal kategorizaci rovn nepodlh.
Okolnosti vyluujc protiprvnost inu, obsaen v hlav III. obecn sti trestnho zkonku, dopadaj na protiprvnost
a trestnost trestnch in bez ohledu na jejich zatdn ve smyslu 14. Jedin snad povaha nap. nutn obrannho
jednn ve smyslu 29, pokud by odpovdalo charakteristice zloinu, by mla vznam pro posouzen pimenosti takovto
obrany jako nutn, smovala-li by proti toku s parametry peinu. A zejm i naopak. Toto vodtko vak patrn nebude
pouiteln u mladistvch, jejich provinn se na peiny a zloiny nekategorizuj.
V rmci dvod zniku trestn odpovdnosti, upravench v hlav IV. obecn sti trestnho zkonku, je teba respektovat
zkonnou kategorizaci trestnch in ve spojen s innou ltost, nakolik v 33 uveden taxativn vettrestnch in
zasahuje jak do kategorie pein (nap. 150), tak i zloin (nap. 272 odst. 1) nebo i zvl zvanch zloin (nap.
311).
Podobn i dlka promlec doby trestnosti inu podle 34 je odstupovan v nvaznosti na trestn sazbu odnt svobody
a jej horn hranici, tedy na jedno z kritri kategorizace trestnch in podle 14. Srovnej t vylouen z promlenpodle
35.

Nakolik se kategorizace trestnch in opr jako o jedno z kritri o typovou povahu a zvanost trestnho inu, natolik je
povinnost soudu posuzovat jej konkrtn podobu pi vaze o trestu za spchan trestn in (pimenost trestnchsankc).
Jinak eeno, rmec typov povahy a zvanosti inu, spojen s pslunou kategori trestnho inu, je tm prostorem,
v nm se konkrtn pi tchto vahch pohybuje soud, a sice v intencch 38, 39, 41, 42. Obdobn plat een i pro
ukldn ochrannch opaten ve smyslu 96 (zsada pimenosti).
Zsada asperan ( 43 odst. 1) zaazen spchanho trestnho inu do pslun kategorie neovlivuje. Tetinov naven
horn hranice trestn sazby odnt svobody m pouze vytvoit prostor pro adekvtn sankn reakci na vceinn soubh
vtho potu trestnch in, bez ohledu na jejich kategorizaci ve smyslu 14, resp. bez dopadu na ni. Dojde-li
k takovmuto soubhu nap. peinu podle 205 odst. 3 (jeden rok a pt let odnt svobody), peinu podle 206 odst. 1
(a na dv lta odnt svobody) a peinu podle 209 odst. 1 (a na dv lta odnt svobody), nestane se prvn
z nich zloinem jen proto, e pi ukldn hrnnho nebo souhrnnho trestu odnt svobody za vechny, bude soud
vychzet z trestn sazby za krde, jej ptilet horn hranice se zv o dvacet msc. Stejnm zpsobem je teba
interpretovat i zosten horn hranice trestnsazby odnt svobody pi ukldn trestu odnt svobody pachateli trestnho inu
spchanho ve prospch organizovan zloineck skupiny podle 108 odst. 1, pokud by se ml v jeho dsledku pein
mnit na zloin.
Uputn od potrestn ve smyslu 46 odst. 1 pipout trestn zkonk jen u pein. Naproti tomu podle 46 odst. 2 bude
uputn od potrestn mon v ppad nezpsobil ppravy, tedy k zvl zvanmu zloinu. V t nvaznosti je mon
v tomto rozsahu t podmnn uputn od potrestn s dohledem ve smyslu 48.
Uputn od potrestn za souasnho uloen zabezpeovac detence s oporou o 47 odst. 2 pedpokld
spchnzloinu (vetn subkategorie zvl zvanho zloinu) ve stavu zmenen petnosti nebo ve stavu vyvolanm
duevn poruchou, ovem jen za podmnky, e nelze oekvat, e by uloen ochrann len s pihldnutm k povaze
duevn poruchy a monostem psoben na pachatele vedlo k dostaten ochran spolenosti (jinak by mohl postupovat
podle 47 odst. 1), piem soud m za to, e zabezpeovac detence [100], kterou pachateli zrove ukld, zajist
ochranu spolenosti lpe ne trest.
Pouze subkategorie zvl zvanho zloinu je ze zkona spojena s ukldnm vjimench trest odnt svobody nad
dvacet a do ticeti let, jako i trestu odnt svobody na doivot [54, 1]. Konkrtn materiln strnka zvl zvanho
zloinu je pro ely jeho sankcionovn dle odstupovna podle toho, zda je namst prvn i druh typ vjimenho trestu.
Odnt svobody nad dvacet a do ticeti let vyaduje velmi vysokou zvanost [54, 2]. Odnt svobody na doivot
pedpokld mimodnou zvanost [ 54 odst. 3 psm. a)].
Pi ukldn trestu odnt svobody bude soud limitovn, v dsledku zsady subsidiarity trestn represe,
poadavkemzkonku uvedenm v 55 odst. 2: Pi ukldn tohoto trestu za peiny, u nich horn hranice trestn sazby
odnt svobody nepevyuje ti lta, lze uloit nepodmnn trest odnt svobody jen za podmnky, e by vzhledem k osob
pachatele uloen jinho trestu zjevn nevedlo k tomu, aby pachatel vedl dn ivot.
Tak pi zaazovn odsouzench do typu vznice za elem jeho vkonu, na zklad kritri uvedench v 56, mus soud
dbt o to, zda byl obalovan odsouzen za pein [ 56 odst. 2 psm. a), b), c)] i zloin, resp. za zvl zvan zloin [ 56
odst. 2 psm. c), d)].
Pro peazen odsouzenho do vznice jinho typu bude mt vznam, zda lo o odsouzenho k trestu odnt svobody na
doivot, tedy vdy za zvl zvan zloin [ 57 odst. 4 psm. a)].
Obecn ustanoven o mimodnm snen trestu odnt svobody [58] se zkonn kategorizace trestnch in na zloiny
a peiny nedotk. V citovanm ustanoven se toti vychz z konkrtn vmry uvedenho trestu, kdeto 14 se opr
o zkonnou sazbu trestu odnt svobody jako indiktoru pslun kategorie trestnho inu. I kdyby tedy soud pouil danho
moderanho prva a nap. za zvl zvan zloin zabit podle 141 odst. 1 uloil konkrtn trest odnt svobody v trvn
jednoho roku, nejsa vzn ani omezenmi v 58 odst. 3,153 nestv se zvl zvan zloin zabit v dsledku toho jen
peinem.
Vzhledem k tomu, e mimodn zven trestu odnt svobody [59] je ji ze zkona spojeno pouze se zvl zvanm
zloinem, podobn problm jako u snen zde nevznik.154
Trest domcho vzen [60], obecn prospnch prac [62], penit trest [ 67 odst. 2 psm. b)], jako i zkazu vstupu na
sportovn, kulturn a jin spoleensk akce [76, 2] me postihnout jen pachatele pein. To je zcela v souladu s logikou
alternativnch trest, mezi n vyjmenovan druhy trest nepochybn pat.
I kdy se promlen vkonu trestu odvj pevn nikoli od trestn sazby odnt svobody, nbr od druhu a dlky konkrtn
uloenho trestu, m kategorie trestnho inu, za nj byl pachatel odsouzen, rovn svj vznam. Zloin je z toho hlediska
vznamn pro naplnn pedpoklad podle 94 odst. 1 psm. a), b), c), pein pak z hlediska poadavk 94 odst. 1
psm. c), d).
Jednm z pedpoklad obligatornho uloen zabezpeovac detence [100, 1] je spchn inu jinak trestnhonepetnm
pachatelem, kter by naploval znaky zloinu, anebo pi uputn od potrestn podle 47 odst. 2 za souasnho uloen
zabezpeovac detence u pachatele, kter spchal zloin ve stavu zmenen petnosti nebo ve stavu vyvolanm duevn
poruchou. Fakultativn uloen tohoto ochrannho opaten je pak vzno rovn na spchn zloinu ve stavu vyvolanm
duevn poruchou [ 100 odst. 2 psm. a)] nebo na optovn spchn zloinu pachatelem, kter se oddv zneuvn
nvykov ltky, samozejm za splnn dalch zkonnch podmnek [ 100 odst. 2 psm. b)]. Uveden plat vetn
subkategorie zvl zvanho zloinu.

Ohrouje-li urit vc nebo jin majetkov hodnota bezpenost lid nebo majetku, pop. spolenosti, anebo hroz-li
nebezpe, e bude slouit ke spchn zloinu (vetn subkategorie zvl zvanho zloinu), me soud uloit, e se
takov vc nebo jin majetkov hodnota zabr [srov. 101 odst. 1 psm. c) o zabrn vci nebo jin majetkov hodnoty].
Vzdor tomu, e se podmnky zahlazen odsouzen odvjej pevn nikoli od trestn sazby odnt svobody, nbr od druhu
a dlky konkrtn uloenho trestu, m kategorie trestnho inu, za nj byl pachatel odsouzen, a zejmna uloen trest
vykonal, rovn svj vznam. Zloin nebo i zvl zvan zloin je z tohoto hlediska vznamn pro naplnn pedpoklad
podle 105 odst. 1 psm. a), b), pein pak z hlediska poadavk 105 odst. 1 psm. c), d), e).
Institut pachatelstv trestnho inu spchanho ve prospch organizovan zloineck skupiny [107] vyaduje s ohledem na
jej legln definici v 129 soustavn pchn mysln trestn innosti, tedy me jt o mysln pein nebo zloin,
vetn zvl zvanho zloinu.
Ustanoven 111 k pojmu trestnho inu m vazbu na kategorizaci trestnch in, pokud jako jednu z jeho obecnch
forem uvd ppravu, kter je trestn jen ve spojitosti se zvl zvanm zloinem ( 20).
Kategorizace trestnch in vykazuje zvltn problematiku tak ve vztahu k trestnmu inu opilstv podle 360
odst. 1. Pivede-li se jeho pachatel do stavu nepetnosti z nedbalosti, pjde o pein, bez ohledu na kvalifikaci inu
jinak trestnho (coby objektivn podmnky trestnosti opilstv) jakoto peinu i zloinu. Pitom se samozejm zohledn
pojistka privilegovan trestnosti opilstv vyjden v dikci 360 odst. 1 za stednkem. Stane-li se tak mysln, dopust se
u delikt, u nich se pouije sazba t a deset let odnt svobody zvl zvanho zloinu. Vzhledem k tomu, e vta za
stednkem vyjaduje pi spchn inu jinak trestnho, na kter zkon stanov trest mrnj, pouit mrnj trestn sazby, je
teba s pihldnutm k dikci 14 odst. 2, 3 stanovit povahu trestnho inu z hlediska kategorizace trestnch in
s pihldnutm k tto trestn sazb, tedy nap. spch-li pachatel za podmnek 360 odst. 1 in jinak trestn krdee podle
205 odst. 1, dopust se peinu opilstv podle 360 odst. 1, naproti tomu pokud spch in jinak trestn krdee podle
205 odst. 1, 4 psm. a), pjde o zloin opilstv podle 360 odst. 1. Takov posouzen je nutn, nem-li se vytratit z tohoto
ustanoven moment privilegovanho trestnho postihu prv zatrestn in opilstv, a proto se i v takovchto ppadech
bezezbytku uplatn st textu 360 odst. 1 za stednkem. Tomu rozhodn nebrn fakt, e se pachatel
dopustil trestnho inu opilstv jinak obecn se sazbou ti lta a deset let, ovem v konkrtnm ppad s ohledem na
spchan in jinak trestn postihovan v danm ppad v rmci trestn sazby odnt svobody za zloin, resp. jen za pein.
Vta za stednkem 360 odst. 1 toti modifikuje obecnou sazbu ti a deset let odnt svobody na mrnj sazbu inu
jinak trestnho, kter pachatel ve stavu nepetnosti spchal.
Trestn d je navzn na kategorizaci trestnch in tmito instituty:
Pedn je to vcn pslunost soud. Zatmco 16 Tr ji svuje pevn stran pein soudm okresnm coby
nalzacm, i kdy nemus bt vylouen ani zloin ( 142 TrZ), 17 odst. 1 Tr tak in pedevm ohledn zloin(vetn
subkategorie zvl
zvanch
zloin).
Dle
jde
o podmnn
zastaven trestnho sthn ( 307
Tr)
anarovnn ( 309, 311 Tr), pichzejc v vahu jen u pein. Tato prava ...povede k rozen monosti tchto odklon
u nedbalostnch pein, kter nejsou omezeny dnou horn hranic trestn sazby odnt svobody. Pitom vak bude teba
odpovdn zvaovat splnn dalch podmnek pro takov rozhodnut o pouit pslunho odklonu.155
Kategorie peinu, zloinu, resp. zvl zvanho zloinu, m vznam pro trvn vazby ve smyslu 72a odst. 1 psm. a),
b), c), d) Tr. Pro pouit vjimky z maximln ppustnch vazebnch lht ve smyslu 72b Tr je rozhodujc trestnsthn
veden pro zvl zvan zloin [ 72 odst. 1 psm. c), d) Tr]. U odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu ve
smyslu 88 m vznam kategorie zloinu, na kter zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestnsazby nejmn
8 let.
Pouit (policejnho) agenta jako jednu z podmnek vyaduje, aby bylo vedeno trestn zen pro zloin, na kter zkon
stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn 8 let ( 158e odst. 1 Tr).
Podle 178a Tr v zen o zvl zvanm zloinu me sttn zstupce v obalob oznait obvinnho za
spolupracujcho (spolupracujc obvinn).
Ustanoven 120 odst. 3 Tr upravujc nleitosti rozsudku poaduje oznaen, zda byl spchn zloin nebo pein.
Podmnky zkrcenho zen ve smyslu 179a Tr, nakolik jsou vzny na zen o trestnch inech, o nich pslu konat
zen v prvnm stupni okresnmu soudu a na kter zkon stanov trest odnt svobody, jeho horn hranice nepevyuje pt
let, vyaduj spchn peinu. Tot plat pro zen ped samosoudcem ve smyslu 314a Tr.
Z judikatury:156
R 11/1991 Viz judikaturu k 2.
R 19/2004-I. Opaten (vyroben, pechovvn) pedmtu urenho k nedovolen vrob omamn nebo psychotropn ltky je trestnm inem
vroby a dren pedmt k nedovolen vrob omamn a psychotropn ltky a jedu podle 286 TrZ, kter je ve vztahu k trestnmu inu
podle 283 TrZ subsidirn. Pokud si pachatel opat takov pedmt v myslu uveden ltky vyrbt, m pednost pouit primrnho ustanoven o
pprav k trestnmu inu nedovolen vroby a jinho nakldn s omamnmi a psychotropnmi ltkami a s jedy podle 20 odst. 1, 283 odst. 2
a 4 TrZ. Protoe pprava k trestnmu inu je mysln jednn a je trestn jen u zvl zvanch zloin obsaench v ustanoven 14 odst. 3
TrZ, mus se tento mysl vztahovat i k okolnostem podmiujcm pouit vy trestn sazby tohoto trestnho inu.
R 23/2009 V nvrhu sttnho zstupce na zabrn vci podle 101 TrZ mus bt vslovn oznaena osoba, kter se zabrn tk a kter m mt
postaven zastnn osoby, nebo je teba uvst, e jde o osobu neznmou. Zabrn vci podle 101 odst. 1 psm. c) TrZ me bt vysloveno
nejen u vci, kter sama o sob nebo po provedench pravch je schopna ohrozit bezpenost lid nebo majetku, poppad spolenosti, ale i u

jinch vc, kter sice samy nepedstavuj takov ohroen, pokud vak ze zjitnch skutkovch okolnost vyplv hrozba nebezpe, e budou
slouit ke spchn zvl zvanch zloin podle 14 odst. 3 TrZ.
R 27/2011 Podmnka umoujc mimodn zven trestu odnt svobody podle 59 odst. 1 TrZ pachateli, kter znovu spchal zvl zvan
zloin ( 14 odst. 3 TrZ), a ji byl pro takov nebo jin zvl zvan zloin v minulosti potrestn, me bt naplnna i v ppad, jestlie pachatel
byl dve potrestn za zvl zvan mysln trestn in ve smyslu 41 odst. 2 tr. zk. To plat ovem jen tehdy, pokud byl pachatel dve
potrestn pro trestn in, na kter trestn zkon stanovil trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn 10 let, nebo jen takov zvl
zvan mysln trestn in odpovd definici zvl zvanho zloinu podle 14 odst. 3 TrZ. Srov. t rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 9. 3.
2011 sp. zn. 7 Tdo 150/2011.

Poznmky pod arou:

138 Dvodov zprva dostupn dne 17. 6. 2009 z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=0
139 Rek, A., eznkov, T. (eds.) Diferenciace trestn odpovdnosti. Praha : Univerzita Karlova, 1983; Kratochvl, V. Od bipartice k tripartici,
anebo trestn in nediferencovan? Prvnk, 1990, . 11, s. 1008; Nezkusil, J. K problematice diferenciace podmnek trestnodpovdnosti.
Praha : Univerzita Karlova, 1990; Nezkusil, J. Materiln protiprvnost v nvrhu rekodifikace. Trestn prvo, 2009, . 1, s. 19, 20; Malanyov,
D. Diferencicia trestnej zodpovednosti a kategorizcia deliktov. Prvny obzor, 1998, . 5, s. 426; Bal, P. K diferencicii trestnej
zodpovednosti priebiehajcej rekodifikcie trestnch kodexov. Justin revue, 2000, . 2, s. 176.
140 Kratochvl, V. Kategorizace delikt. Brno : Univerzita J. E. Purkyn, 1984, s. 24.
141 Kratochvl, V. Kategorizace delikt. Brno : Univerzita J. E. Purkyn, 1984, s. 26; Nezkusil, J. Materiln protiprvnost v nvrhu
rekodifikace. Trestn prvo, 2009, . 1, s. 19.
142 mal, P. Osnova trestnho zkonku 20042006. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 31, s. 40 a 41; Nezkusil, J. Kategorizace trestnch in
v nvrhu rekodifikace trestnho prva hmotnho. Trestn prvo. 2008, . 7 a 8, s. 34; mal, P. K pojmu trestnho inu a souvisejcm otzkm
v novm trestnm zkonku. Trestnprvn revue, 2009, . 5, s. 134.
143 Naumov, A. V. The New Criminal Code of Russia Its Structure, Principles and Contents. Parker School Journal of East European Law, 1998,
No 2, s. 225.
144 FS SSR 1990, V. volebn obdob, tisk . 325 Dvodov zprva k nvrhu novely trestnho zkona, s. 4.; Kratochvl, V. Od bipartice k tripartici,
anebo trestn in nediferencovan? Prvnk, 1990, . 11, s. 1013.
145 Kategorie zvl zvanho provinn se v trestnm prvu hmotnm v souvislosti se zvl nebezpenou recidivou neuplatnila, srov. 9odst. 2
ZSM, to na rozdl od trestnho prva procesnho, srov. 47 odst. 1 ZSM. Naproti tomu vak teba pprava zvl zvanho provinnve
smyslu 7 odst. 1 tr. zk. mon byla, stejn jako i de lege lata, ve smyslu trestnho zkonku, ani by byl i dnes pouit hmotnprvn termn
zvl zvan provinn.
146 To na rozdl od pedchozho prvnho stavu, kdy 6 odst. 2 ZSM stanovil vy minimln hranici materiln strnky provinn, odlinou od te
strnky trestnho inu dosplho ( 3 odst. 2 tr. zk.), co zakldalo kategorizaci inu soudn trestnho na trestn in a provinn. Tak
ji zmnn provinn ve smyslu 413 odst. 2 psm. f) TrZ nebylo a nen provinnm ve ve uvedenm smyslu. Podle citovanho ustanoven
je v jeho rmci jednou z podmnek odpovdnosti za trestn in perzekuce obyvatelstva a oznauje in soudntrestn civilnho obyvatele, bez
ohledu na to, zda jde o mladistvho nebo dosplho.
147 V tom je zk. . 41/2009 Sb. nedsledn, kdy v 47 odst. 1 a v 54 odst. 4 psm. b) ZSM ponechal vraz zvl zvan provinn.
Piputn kategorizace i provinn u mladistvch v podob provinn zloin vrady novorozenho dtte matkou, pop. provinn zvl
zvan zloin vrady a provinn pein krdee, by toti lo proti zkladn filosofii ZSM. Ji historicky k tomu srov. Miika, A., Scholz,
O. O trestnm soudnictv nad mlde. Praha : eskoslovensk kompas, 1932, s. 13 (...osnova kvalifikuje trestn iny osob mladistvch
jako provinn, nerozeznvajc zloin, pein a pestupk ...), 19 a 20. Viz t Kallab, J. Trestn prvo hmotn. st obecn i zvltn.
Praha : Melantrich, 1935, s. 35.
148 Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D., Vanduchov, M. Systm eskho trestnho prva. II. Zklady trestn odpovdnosti. 1. vydn. Praha :
Novatrix, 2009, s. 70 a 71.
149 Podrobnji mal, P., Pry, F., Rizman, S. Trestn zkon. Koment. I. dl. 6., doplnn a pepracovan vydn. Praha : C. H. Beck, 2004,
s. 391 a 393.
150 Weinberger, O. Zklady prvn logiky. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 190 a 192.
151 mal, P. K pojmu trestnho inu a souvisejcm otzkm v novm trestnm zkonku. Trestnprvn revue, 2009, . 5, s. 135 a nsl.
152 Tomuto postupu nebrn skutenost, e zkon. . 140/1961 Sb. z bipartice trestnch in srovnateln s 14 TrZ nevychzel. Pokud by se
naopak na tto pekce trvalo, nastal ppady, tedy spchan ped a posuzovan po 1. 1. 2010, by byly pro trestn praxi patrn neeiteln.
153 mal, P., Pry, F., Rizman, S. Trestn zkon. Koment. I. dl. 6., doplnn a pepracovan vydn. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 381.
154 Dan problm vslovn e 12 odst. 3 dStGB tak, e zpsnn i zmrnn ve smyslu pedpis obecn sti se nedotk
dlentrestnch in na zloiny a peiny.
155 mal, P. K pojmu trestnho inu a souvisejcm otzkm v novm trestnm zkonku. Trestnprvn revue, 2009, . 5, s. 136.
156 Vzhledem k charakteru komentovanho ustanoven jakoto relativn zcela novho se bude pslun vnitrosttn judikatura formovat teprve v
procesu jeho praktickho aplikovn v budoucnu. Zcela jinak pojat prvn prava kategorizace trestnch in v 14 TrZzpravidla neumouje
v tto sti ani odkzat na star judikaturu k 1 zk. . 150/1969 Sb., o peinech; srov. R 35/1970, R 27/1971, R 8/1974.
Stejn tak je nepouiteln ppadn judikatura k dlu I., II. zkona trestnho o zloinech, peinech a pestupcch (Csask patent ze dne
27. kvtna 1852, . 117 . z.).

15
mysl
(1) Trestn in je spchn mysln, jestlie pachatel
a) chtl zpsobem uvedenm v trestnm zkon poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem, nebo

b) vdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, a pro ppad, e je zpsob, byl s tm
srozumn.
(2) Srozumnm se rozum i smen pachatele s tm, e zpsobem uvedenm v trestnm zkon me poruit nebo
ohrozit zjem chrnn takovm zkonem.

Obecn k pojmu zavinn:

I.

Pojem viny v eskm trestnm prvu

1: Jednou z nejdleitjch otzek vztahujcch se k trestnmu inu, kter se eila pi pprav trestnho zkonku, byla
problematika pojet viny a zavinn v eskm trestnm prvu. esk vda trestnho prva vychz z pojet viny, kter ve sv
podstat ztotouje se zavinnm jako obligatornm znakem subjektivn strnky trestnho inu. Tak Solna ve svch
Zkladech trestn odpovdnosti k tomu uvd pro zavinn uv se nkdy jako synonyma termnu vina. Jindy (nap.
v terminologii zkon) se, teba ne zcela dsledn, rozliuje u pojet zavinn jako hlavn sloky subjektivn strnky
trestnho inu, a ir pojem viny, kter subjektivn strnku trestnho inu pesahuje. Kdo takto terminologicky nerozliuje,
tomu se rozdl jev jako rozlien uho a irho pojmu zavinn (viny). U pojem zavinn bude pedmtem dalch
vklad v rmci subjektivn strnky trestnho inu zrove jako souhrnn oznaen pro formy zavinn (mysl a nedbalost).
Tak pojm zavinn i platn trestn zkon.157 V tomto smru Solna, by to vslovn neuvd, navazuje na pojem viny, jak jej
dve na zklad kritiky uen o vin ji vymezil Kallab, kter ve sv uebnici z roku 1935158 uvedl, e slovem vina se
oznauj nejen v obecn mluv, nbr i v odborn literatue velmi rzn pojmy, a nelze dojt k ujasnn, dokud tu nebude
dohody o terminologii. Oznaujeme-li vinou vbec trestn in (ve ren: vina a trest), podmnku trestn, pak je tento vraz
zbyten, ponvad stejn mylenkov obsah oznaujeme slovem zloin, trestn in apod. astj je, e vinou
oznaujeme nehodnotn sudek o psychickch pachatelovch stavech, je se projevily v inu; mluv se tu
o symptomatickm vznamu trestnho inu, kdy se chce vyjdit mylenka, e trestn in nm umouje, abychom si
uinili obraz o pachatelov duevnm ivot, jmenovit o stupni jeho spoleensk nebezpenosti. 159 Stupe, jej podle
tohoto hodnocen se stanoviska spoleensk bezpenosti zaujm pachatel po sv psychick strnce, oznauje se t
vinou. V jinm, a do urit mry pbuznm smyslu, mluvme o vin, majce na mysli, zda podle duevnch vlastnost
pachatelovch a okolnost inu je se mono od nho nadt jednn prvu odpovdajcho. Nyn uen o vin, velmi rozen
zvl v Nmecku, mluv tu o Zumutbarkeit. Vinu tu zjiujeme jako odpov na otzku, zda a pokud se v inu projevila
pachatelova osobnost; vina je tm men, m lze in vce vysvtlit vnjmi podmnkami a mn osobnmi pachatelovmi
vlastnostmi. Pi vech tchto pojmech je podle nzoru Kallaba vina cosi nehodnotnho, jej poznn nen zjitnm urit
(psychick) skutenosti, nbr zrove i negativnm hodnocenm tchto skutenost. Ve vin je tedy vdy prvek popisn,
psychologick a prvek normativn, toti hodnotn sudek, e tak, jak pachatel uplatnil sv duevn schopnosti, je uplatnit
neml. Tam, kde nen mono jinak duevn t, nen viny. Tm zase v nauce o vin se vrac otzka po svobod a nesvobod
lidsk vle, o n m Kallab za to, e je to otzka prvnicky neeiteln, ponvad prvnick otzka vdy m k tomu, zda
nco m nebo nem bt, pedpokld tedy monost neho jinho, ne co se stalo. 160 Kallab dle uvd, e v pojmu viny
je prvek psychologick i prvek normativn, piem prvnick mylen je hodnocen v rmci danho positivnho prvnho
du, a proto neme souhlasit s tmi, kdo ince pi trestnm inu rozdl mezi objektivnmi (vnjmi) a subjektivnmi
(psychickmi) jeho znaky, vyhrazuj nzev skutkov podstaty souboru vnjch znak, a u pak, e toliko skutkov podstata
mus bt protiprvn, kdeto po subjektivn strnce mus bt vina. Tm sami si problm viny podle Kallaba komplikuj do
neeitelnosti, ponvad uznvaj-li, e ve vin je prvek normativn, marn se ohlej po normch, jimi by subjektivn stav
pachatelv hodnotili, a je nachzej v uritch postultech kriminln politickch nap. v jeho sociln nebezpenosti, nebo
v tom, e od nho lze se nadt, e se inu zdr (Zumutbarkeit 161). A pece z obecn prvnick metodologie vyplv, e
prvnicky hodnotit znamen hodnotit podle platnho prvnho du. Jsme-li si pak vdomi, e skutkovou podstatou nejsou
jen hmotn znaky trestnho inu, nbr soubor vech hmotnch i psychickch znak, a e tyto jak hmotn tak psychick
znaky v sob obsahuj, jsouce obsahem prvn normy, hodnocen se stanoviska prvnho du, Kallab dochz k zvru, e
vina ve smyslu trestnho prva jsou psychick skutenosti tvoc soust skutkov podstaty trestnho inu, jev-li se,
jsouce hodnoceny se stanoviska prvnho du, protiprvnmi, a e tedy i po psychick strnce jsou skutkov podstaty
typizovny dsledkem poadavku, e za zloin meme povaovat jen jednn, je bylo zkonem za zloin prohleno.
Ovem tato typizace se podle Kallaba dje vtinou typizovnm vnj strnky trestnho jednn a vnitn strnka je
typizovna jen tm, e se uvd vztah duevnho ivota k vsledku (pachatel musil chtt druhho usmrtit; svm jednnm
pivodil smrt, ji nechtl, ale s n jako s monm nsledkem svho jednn ml potat a tato monost jej mla od jeho
jednn zdret). Na zklad tohoto rozboru Kallab definuje vinu jako vztah mezi duevnm stavem pachatele a vsledkem,
utven tak, e pachatele inme zodpovdnm za vsledek. 162 Podle toho, zda pachatel vsledek pivodit chtl nebo
nechtl, len Kallab formy viny na dv skupiny, toti na mysl a nedbalost.163
Hodnotme-li tyto zvry, Kallab zde jednoznan odmtl uen o vin pevldajc v Nmecku a ztotonil tak pojem viny
v um smyslu s pojmem zavinn. Ve stejnm smyslu k pojmu vina, pokud ho vbec uvdj, pistupuj i vechny pozdj
esk uebnice trestnho prva hmotnho, kter zpravidla uvdj, e vedle oznaen zavinn uv se nkdy v tm
smyslu t vrazu vina. Nkdy se v tto souvislosti jet zdrazuje, e zpravidla m vak slovo vina jin smysl, nebo se
jm oznauje fakt, e dolo ke spchn trestnho inu, jestlie se poukazuje na osobu, kter m za trestn in nst
odpovdnost. S pojmem vina se setkvme v ustanovench trestnho prva procesnho (nap. v 225 odst. 1 Tr), kde

pak pojem vina oznauje nejen zavinn trestnho inu, nbr cel souhrn podmnek nutnch k tomu, aby lo o trestn in,
kdy k uplatnn trestn odpovdnosti se vyaduje vrok o vin. Zavinn je jen jednou z podmnek nutnch k tomu, aby tu
byl trestn in a aby bylo mono mluvit o vin osoby, kter jej spchala, a proto je tedy teba podle naeho prva rozliovat
pojem zavinn ve smyslu 15, 16 TrZ od pojmu viny v procesnm slova smyslu (nap. v 2 odst. 2 Tr apod.).164
Naproti tomu v Nmecku se udrelo a rozvinulo uen o vin, a to i v rmci teorie o trestnprvnm pitn, neboli
systmu trestnho inu, kter se podle obecnho uen skld ze t komponent: skutkov podstata (Tatbestand),
protiprvnost (Rechtswidrigkeit) a vina (Schuld),165 kdy trestn in je dn jen tehdy, jestlie
a) byla naplnna zkonn skutkov podstata,
b) pachatel jednal t protiprvn (tzn. e se neme odvolvat na njak dvod vyluujc protiprvnost),
c) pachatel mus nst tak individuln odpovdnost za in.166
Zjednoduen eeno je tedy podstatou trestnosti podle nmeckho prva trestn in, kter je chpn jako souhrn
objektivnch a subjektivnch podmnek trestnosti. Pro objektivn podmnky trestnosti je pouvn pojem bezprv
(Unrecht), pod nj se podazuje samotn jednn a souhrn dalch skutkovch okolnost (podle na terminologie in,
resp. skutek) a tak posouzen souladu inu (skutku) se skutkovou podstatou (Tatbestandmassigkeit), jako i protiprvnost
jednn pachatele (Rechts-widrigkeit). Souhrn subjektivnch podmnek je azen pod pojem vina (Schuld), nebo
k trestnosti je teba i tzv. piitatelnosti takovho jednn konkrtnmu pachateli (tedy subjektivnch podmnek trestnosti)
a absence dvod, kter by objektivn nebo subjektivn podmnky trestnosti vyluovaly.167
Nmeck trestn prvo spov na principu viny a odpovdnosti trest pedpokld vinu. Zkladem principu viny
a odpovdnosti je schopnost lovka se svobodn a sprvn rozhodovat mezi prvem a bezprvm. Jen pokud existuje tato
svoboda rozhodovn, m smysl vi pachateli vznst vtku viny. Pedmtem vtky viny je v protiprvnm inu vyjden
chybn (nesprvn) postoj pachatele k prvnm dem stanovenm poadavkm chovn. Vnitn oprvnn vtky viny
spov v tom, e lovk je schopen pi svobodnm vlastnm uren mt na zeteli a vyvarovat se pi napt svho prvnho
svdom, prvnm zkazm, jakmile doshl duevn mravn zralosti, a to tak dlouho, dokud nen kvli tkm duevnm
poruchm ve smyslu 20 nmeckho trestnho zkonku (StGB) neschopen rozpoznat protiprvnost inu nebo podle tohoto
rozpoznn jednat. V tomto smru znamen vina vytkatelnost inu ve vztahu k prvnmu smlen zasluhujcmu vtku,
kter je jejm zkladem.168
Podle Wesselse a Beulka vznam principu viny v trestnm prvu je mono popsat nsledovn:
A) Vedle zpsobilosti naplovat skutkovou podstatu a protiprvnosti je vina jednm ze znak zloinu, kter odvoduj
a ohraniuj trest (dn trest bez viny Keine Strafe ohne Schuld).
B) Vina pachatele mus zahrnovat vechny elementy uskutennho bezprv (bezprv Unrecht a vina Schuld jsou
navzjem spojeny, mus si vzjemn odpovdat).
C) Kad v jednotlivm ppad uloen trest mus bt pimen vin (trest nesm pekroit mru viny Die Strafe darf das
Ma der Shuld nicht bersteigen), nebo vina pachatele je zkladem pro vymen trestu [srov. 46 odst. 1
nmeckho trestnho zkonku (StGB) Die Schuld des Tters ist Grundlage fr die Zumessung der Strafe.]. 169
Podle Hohmanna je fenomn trestnho inu pi tomto pojet posuzovn z rznch hledisek, v rmci nich se objasuj
vechny mon prvn aspekty inu (skutku). Nejprve je zvaovna zkonn skutkov podstata, kter zabezpeuje prvn
redukci trestnprvn zvanch skutenost. 170 Pitom i v rmci skutkov podstaty jsou zvaovny subjektivn znaky
skutkov podstaty, nap. u myslnch delikt je zvaovn v rmci skutkov podstaty mysl, kdy je posuzovno, zda se
mysl pm nebo eventuln vztahuje na vechny znaky objektivn skutkov podstaty, pop. zda neexistuje omyl o skutkov
podstat, u nedbalostnch delikt je pak zase zvaovno poruen povinnosti zachovvat uritou mru opatrnosti, kdy se
zvauje i to, jak se poruen konkrtn povinnosti k opatrnosti skuten projevilo v konkrtnm nsledku, i kdy zde jen
z objektivnho hlediska, tedy ve smyslu na povinn mry opatrnosti na zklad objektivnch okolnost spojench se
skutkem (subjektivn vymezen, kter spov v me opatrnosti, ji je schopen vynaloit pachatel v konkrtnm ppad, se
zkoum v rmci tzv. individuln nedbalosti a v rmci tetho kritria viny Schuld). Dle je teba zkoumat protiprvnost
z hlediska, zda prvn d neposkytuje pachateli njakou vjimku z protiprvnosti, kter vyplv ze skutkov podstaty
(v ppad krajn nouze, nutn obrany, vkonu prva apod.). Pokud zde nen dn dn dvod vyluujc protiprvnost, me
se pachatel vyhnout odsouzen a trestu s ohledem na konkrtn okolnosti ppadu (nap. nemohl-li rozpoznat bezprvnost
svho inu pro tzv. omyl v zkazu) v rmci posuzovn viny. Pi zkoumn viny u myslnch delikt se pezkoumv
schopnost pachatele jednat zavinn (nap. me bt vylouena nepetnost nebo nedostatkem vku) a vdom
bezprvnosti, kdy pachatel mohl pochopit protiprvnost svho inu (skutku), i zda je tu dn omyl v zkazu. U nedbalostnch
delikt se pak zkoum schopnost jednat zavinn, vdom bezprvnosti, vetn dvod vyluujcch vinu, a to obdobn jako
u myslnch delikt, ale navc jet individuln nedbalost ve smyslu subjektivnho kritria ve vztahu k nleit opatrnosti,
kdy pachatel musel bt i subjektivn, nikoli jen objektivn, schopen posoudit sv poruen povinnosti k opatrnosti a monost
poruen prvem chrnnho zjmu (prvnho statku), tedy monost vzniku nsledku. 171
Posloupnost zkoumn skutkov podstaty, protiprvnosti a viny m podle nmeckch autor svj zsadn vznam, nebo
zkoum-li se nap. nedostatek vku a v posledn fzi v rmci viny, me se na prvn pohled zdt, e je neefektivn, aby
byla nejprve zkoumna skutkov podstata a protiprvnost a teprve pot naplnn viny, kdy nap. pi krdei dvanctiletm
chlapcem bude muset bt vina odmtnuta pro nedostatek vku a tedy neschopnost jednat zavinn. Teorie trestnprvnho
pitn vak pln ve Spolkov republice Nmecko (dle jen SRN) nkolik dleitch cl, pedevm je metodou, kter
v sob skrv pedpoklad sprvnosti postupu i een konkrtnch ppad. V didaktick prci se studenty i v praxi je mon
touto metodou velice dobe zprostedkovat podstatu prvnickho mylen, jako i zpsoby argumentace, kdy v praxi tvo

velice asto i osnovy zvrench e sttnch zstupc i obhjc a v neposledn ad se projevuje i v osnov a zpsobu
zpracovn rozsudku. Dle se pomoc tto metody e i obtnj ppady nap. nvodu trestn neodpovdnho dtte, kdy
astenstv v nmeckm trestnm prvu existuje pouze ve vztahu k hlavnmu inu, kter je protiprvn a odpovd skutkov
podstat, piem to, zda hlavn pachatel (nap. dvanctilet chlapec) jednal tak zavinn, je pro trestnost astnka
irelevantn [srov. 26, 27, 29 nmeckho trestnho zkonku (StGB) upravujc zsadu omezen akcesority]. Proto je nutn
vdy zjistit, zda takov chlapec jednal v mezch skutkov podstaty a protiprvn, k emu prv slou teorie
trestnprvnho pitn (systmu trestnho inu). 172
V rmci ppravnch prac na rekodifikaci trestnho prva hmotnho, kter vyvrcholily pijetm trestnho zkonku, bylo
uvaovno o monosti zaveden princip vyplvajcch ze strun uveden teorie trestnprvnho pitn do eskho
trestnho prva. Tato teorie, by m nkter ji shora zmnn kladn strnky, vak byla odmtnuta, a to nejen z hledisek
teoretickch, kter shrnul ji Kallab a je byly ji shora zevrubn vysvtleny, ale tak pro zcela jin pojet skutkov podstaty
trestnho inu v SRN, ne kter je v esk republice zastvno. V esk trestnprvn teorii i praxi je protiprvnost
zpravidla zaazovna do znak skutkov podstaty, by jako zvltn znak vedle ty charakteristickch skupin znak, a to
objektu, objektivn strnky, subjektu a subjektivn strnky.173 Pro jej vylenn z typovch znak skutkov podstaty, obdobn
jako to in nkte nmet teoretici, nebyl shledn dn podstatn dvod. Obecn se sice protiprvnost dovozuje
z prvnho du jako celku, a to zpravidla z norem mimotrestnch, nap. pedpis o bezpenosti prce, pedpis o nakldn
s omamnmi a psychotropnmi ltkami a jedy, pedpis o pravidlech silninho provozu. To vak na druh stran
neznamen, e protiprvnost do znak skutkov podstaty nepat, nebo u tch trestnch in, kde je dostaten
typizovna, m schopnost odliit skutkovou podstatu jednoho druhu trestnho inu od jinch druh trestnch in. Tak tomu
je v mnoha skutkovch podstatch v naem trestnm zkonku, kde je znak protiprvnosti ji tradin vslovn uveden,
nebo v tchto ppadech m zkon zpravidla na mysli konkrtn typ protiprvnosti vzan na urit prvn pedpis (nap.
v 161 o pomoci thotn en k umlmu peruen thotenstv jinak ne zpsobem ppustnm podle zkona o umlm
peruen thotenstv, v 247 devizov zkon, v 248 odst. 1 jin prvn pedpis o nekal souti, jm se
mysl obchodn zkonk, a to konkrtn zejmna jeho 44 a 52, nebo v 248 odst. 2 jin prvn pedpis na ochranu
hospodsk soute, kterm se nepochybn mysl zkon . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute) nebo alespo
na uritou kategorii prvnch pedpis (v 293 zkony o ochran ivotnho prosted nebo jeho sloek nebo v 261
pedpisy o obhu zbo ve styku s cizinou atd.). Z tchto dvod se nejev vhodn, aby znak protiprvnosti byl zkoumn
oddlen od ostatnch znak skutkov podstaty trestnho inu [13, 6, 7].
Obdobn je tomu i se subjektivnmi znaky, kter jsou v rmci teorie trestnprvnho pitn zvaovny v pojmu viny. Jak
vyplv z toho, co ji bylo uvedeno shora, nen tak dvod, aby nkter prvky subjektivn strnky byly zvaovny v rmci
skutkov podstaty a jin v rmci pojmu viny, kdy pi posuzovn nap. nedbalostnch trestnch in dochz k oddlenmu
posuzovn objektivnho kritria nedbalosti (poruen povinnosti zachovvat uritou mru opatrnosti) od subjektivnho kritria
nedbalosti (tzv. subjektivn strnky nedbalostnho bezprv individuln nedbalosti), a jde ve skutenosti o dv
nerozlun spojen hlediska pi pedvdn zpsoben poruchy nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem, nebo
jedin spojen obou tchto hledisek pi posuzovn trestn odpovdnosti za trestn in z nedbalosti odpovd zsad
odpovdnosti za zavinn v trestnm prvu. Jakkoli oddlovn a roztrhvn jednotn sloky viny vede podle naeho
nzoru pouze ke komplikacm a zatemovn smyslu subjektivn strnky trestnho inu.
Nakonec i nmeck nauka rozliuje skutkovou podstatu v irm smyslu a skutkovou podstatu v um smyslu, kter je
prv jako tzv. zkonn skutkov podstata prvn slokou shora uvedenho systmu trestnho inu, zatmco skutkov
podstata v irm smyslu oznauje souhrn vech pedpoklad trestnosti. Toto ir pojet skutkov podstaty zahrnuje znaky
zkonn skutkov podstaty, protiprvnosti a viny, jako i objektivn podmnky trestnosti [u 231 nmeckhotrestnho
zkonku (StGB) tak tk nsledek]. M vznam pro garann funkci trestnho zkona, protoe zahrnuje zkonem
normovan pedpoklady trestnosti, kter nemohou bt k jm pachatele dovozovny nebo roziovny obyejovm prvem
ani analogi (tzv. garantovan skutkov podstata). 174
Dvodem pro zaveden zmnnho systmu trestnho inu v eskm trestnm prvu neme bt ani jeho tvrzen
vhodnost z hlediska posuzovn astenstv, nebo astenstv v naem trestnm prvu je zaloeno na zsad akcesority,
co je v obecn rovin zvislost trestn odpovdnosti astnka na trestn odpovdnosti hlavnho pachatele. in, na nm se
astnk podl, mus splovat vechny pojmov nleitosti myslnho trestnho inu nebo jeho pokusu. Proto
organiztorstv, nvod a pomoc [24] k trestnmu inu osoby, kter nen trestn odpovdn, nen astenstvm ve smyslu
24 a me bt trestn pouze za podmnek ppravy k trestnmu inu podle 20 (nap. nvodce nevdl, e naveden je
nepetn i mlad patncti let) [20]. Jestlie vak astnk vdom uv ivho nstroje, jde o tzv. nepmho
pachatele, jeho prava je obsaena v 22 odst. 2 [22, 4, 5]. Trestn nen ani astenstv na inu, kter jen zdnliv
napluje znaky nkter skutkov podstaty trestnho inu, avak nen trestnm inem z dvodu nutn obrany [29], krajn
nouze [28] nebo z jinch dvod vyluujcch protiprvnost (srov. vklad k hlav III. o okolnostech vyluujcch protiprvnost).
Pro zaveden trestnprvnho pitn viny podle naeho nzoru zsadn nesvd ani didaktick dvody, kdy podstatu
prvnickho mylen je mono dostaten zprostedkovat i vlastnm uenm o skutkov podstat jako zkladu trestn
odpovdnosti, kter u ns vytv i dostaten prostor pro pedpoklady sprvnosti a spravedlivosti rozhodnut o vin
v konkrtnch trestnch vcech, ani by bylo nutno tento teoretick zklad i pro praktick postupy stran (zvren ei)
i osnovu trestnch rozsudk jet komplikovat pomrn sloitm systmem trestnprvn piitatelnosti. 175 Pojet skutkov
podstaty, tak jak je tradin chpno v esk trestnprvn vd i praxi, poskytuje nleit systm z hlediska posuzovn
jednotlivch znak skutkov podstaty, a u jsou obsaeny v obecn nebo zvltn sti trestnho zkonku, a me bt, jak

ukazuje nae trestnprvn nauka, dobrm zkladem pro didaktick pstup i vklad obecnch otzek trestnho prva
hmotnho.176

II. Obecn k zavinn

2: Nov trestn zkonk vychz ze zsady dslednho uplatovn odpovdnosti za zavinn. Tato zsada pat mezi
zkladn kameny, na kterch je vybudovna definice trestnho inu, co vyplv z 13 odst. 2, e k trestnosti inu je teba
mysln zavinn, nestanov-li trestn zkon vslovn, e posta zavinn z nedbalosti. Vznam tto zsady spov v tom,
e k naplnn trestn odpovdnosti za nsledek nesta ho jen zpsobit, ale je nutno ho tak zavinit. Bez zavinn nen
trestn in a tedy ani trest.177
V rmci dosavadnch forem zavinn byly na zklad zahraninch prav (srov. zejmna rakouskou a nmeckou pravu)
zveny jejich definin modifikace, zejmna mysl pedem uven (dolus praemeditatus), kter na rozdl od myslu
neuvenho v prudkm hnut mysli (dolus repentinus, affectus, impetus), a nen obecnou formou myslu, byl u zloinu
vrady stanoven jako zvl pitujc kvalifikan okolnost. Souasn byl doplnn do vtu obecnch pitujcch okolnost
[srov. 42 psm. a)]. Dle se pi pprav trestnho zkonku zvaovala i monost pravy obmyslu (Absicht), co je vle
pivodit vsledek, kter je pachatelem dn, jeho si pachatel peje, po nm tou, a kter je tedy konenm clem
(elem jeho innosti), kdy platn trestn zkon hovo bu o specifickm myslu, nebo tak o elu nebo cli. S ohledem na
teoreticky propracovanou a prax veobecn pijmanou definici myslu ve dvou formch myslu pmho a eventulnho,
vak nebylo shledno vhodnm zakotven obmyslu jako zvltn obecn formy zavinn (myslu). Podstatou obmyslu je
skutenost, kdy pachateli zle na tom, aby pivodil urit vsledek, kter je jm dn nebo si ho peje, pro nj zkon
pedpokld obmysln jednn, a proto zpravidla spad pod mysl pm (dolus directus), kter je u ns tradin dobe
formulovn. mysl je toti pojem ir ne obmysl, kter je pojmem um. Zjednoduen eeno mysl je vle pivodit urit
nsledek, zatmco obmysl je vle pivodit urit nsledek, kter je pro pachatele elem i konenm clem jeho innosti.
Zavinn je obligatornm znakem subjektivn strnky trestnho inu [13, 7]. Dosavadn pojet zavinn jako pedpokladu pro
vyvozen subjektivn odpovdnosti za spchan trestn in trestn zkonk v zsad zachovv, kdy chpe zavinn jako
vnitn, psychick vztah pachatele k podstatnm slokm trestnho inu. Zavinn je podle 15, 16 vybudovno:
a) na sloce vdn (intelektuln), kter zahrnuje vnmn pachatele, tj. odraz pedmt, jev a proces ve smyslovch
orgnech lovka, jako i pedstavu pedmt a jev, kter pachatel vnmal dve nebo ke kterm dospl svm sudkem na
zklad znalost a zkuenost,
b) na sloce vle, zahrnujc pedevm chtn nebo srozumn, tj. v podstat rozhodnut jednat uritm zpsobem se
znalost podstaty vci. Jestlie pachatel rozhodn skutenosti nechce, ani s nimi nen srozumn, nen tu dn voln vztah.
Intelektuln sloka (vdn, rozumov, vdomostn) tedy zahrnuje pedevm vnmn objektivnho svta, ve kterm se
pohybuje, pachatelem, a to v celkov souvislosti a historii jeho provn skutenosti, co pak formuje jeho pedstavy
a sudky, je si tvo na zklad svch znalost a zkuenost (nap. pachatel v, e v esk republice trv zkladn koln
dochzka do 15 let, a proto u kyn sedm tdy usoud, e j je okolo tincti let, tedy e je mlad patncti let, co m
rozhodn vznam pro spchn trestnho inu pohlavnho zneuit podle 187). Pi takovmto usuzovn se pachateli jev
nkter sloky jako jist a nkter jen jako mon (nap. pachatel, kter v myslu usmrtit pokozenho na nj nkolikrt
vystel a zashne ho opakovan do prsou, neme vdt s naprostou jistotou, e ho usmrtil, a to na rozdl od pachatele,
kter sekerou zcela oddl hlavu pokozenho od jeho tla). Sloka vdn zahrnuje nejen vdn skuten, aktuln, ale
i potenciln, tedy monost takovho vdn [u nedbalosti srov. dikci 16 odst. 1 psm. b) vdt ml a mohl]. Z povahy vci
vak sloka vdn neme zahrnovat ty skutenosti, o nich se pachatel dozvdl a po spchn inu na zklad vnmn,
k nmu dolo a po inu.178
Voln sloka zahrnuje aktivn kladn vztah k zamlenm i uvaovanm skutenostem na podklad znalosti rozhodnch
okolnost, ani by bylo vyadovno, aby pachatel pocioval tyto skutenosti jako pro sebe pjemn i nepjemn
(i nepjemnou skutenost pachatel me chtt nebo s n bt srozumn, jestlie se chce vyhnout skutenosti jet
nepjemnj anebo jestlie podlehne sv vni nebo jinm citovm hnutm). 179 Aktivn vztah k zamlenm nebo
uvaovanm skutenostem mus tu bt z toho dvodu, e vle mus potencovat jednn pachatele, a proto nepostauje jen
jeho pasvn pstup, kter se neprojev v jednn (konn nebo opomenut) pachatele (tzv. neprojeven vle nebo i vle
projeven tedy ppad kdy pachatel si peje nap. smrt urit osoby a vyjd tuto svou vli i slovn, ale neuin k tomu
dn konkrtn akt). Kladn pak tento vztah mus bt z toho dvodu, e vle smuje k vyvoln rozhodnch skutenost
vlastnm jednnm; pokud by byl zporn, nesmovala by vle pachatele k jejich vyvoln. Kladn vztah zde nen jen
u chtn ve smyslu pmho myslu, ale i u srozumn, kter provz innost smujc k nsledku (pop. k jin
skutenosti vyadujc zavinn), tebae vlastnm objektem chtn tu je nco jinho, piem vak srozumn pokrv
i nsledek relevantn z hlediska trestnho prva (srov. k tomu i odstavec 2 15 a vklad k nmu).
Zavinn m i nadle dv formy mysl ( 15) a nedbalost ( 16).
Zavinn jako vnitn psychick vztah pachatele k podstatnm slokm trestnho inu mus bt dn v dob inu. Jak
pedstavy, vdomosti, tak i vle pachatele, kter nejsou dny v dob inu, nemaj pro zavinn vznam. Z latinsk
formule dolus antecedens aut superveniens non nocet vyplv, e pedstavy a vle pachatele ped inem i po nm, tedy
nikoli v prbhu jeho pchn, jsou pro posouzen zavinn nerozhodn. Z tohoto dvodu se posuzuje podle privilegovanho
142 matka dtte i v tom ppad, kdy byla pedem rozhodnuta dt po porodu usmrtit, jestlie v dob inu tu
spoluinkovalo rozruen zpsoben porodem (srov. R 89/1953, R 7/1955). Stejn je teba postupovat i u nedbalostnch
trestnch in, kde je teba spolhn pachatele, e neohroz zjem chrnn trestnm zkonem, posuzovat podle situace,
jak se jevila v dob inu, a nikoli podle toho, co pozdji vylo najevo.

V souvislosti s pijetm zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim (dle jen zkona
o trestn odpovdnosti prvnickch osob), bylo nutno vyeit problematiku spchn skutku naplujcho znaky trestnho
inu prvnickou osobou jako zkladn podmnky vztahujc se ke vzniku trestn odpovdnosti konkrtn prvnick osoby. V t
souvislosti je teba pedevm zdraznit, e jednou ze zkladnch nmitek proti trestn odpovdnosti prvnickch osob je
tvrzen, e prvnick osoby nejsou zpsobil jednat v trestnprvnm smyslu, nebo nemaj vlastn vli, piem bez vle
nen viny a bez viny nen trestn odpovdnosti. Tato nmitka je jednou z nejzsadnjch, a proto je zpravidla odprci trestn
odpovdnosti prvnickch osob nejvce akcentovna, ponvad se dotk otzky zavinnho jednn v nvaznosti na
zkladn zsadu trestnho prva hmotnho, a to odpovdnosti jen za zavinn jednn (bez zavinn nen trestn in ani
trest).
Pesto si vak lze zejmna na zklad vvoje obanskoprvn teorie pedstavit zavinn deliktn jednn prvnick osoby,
s nm pot nejen nauka obanskoprvn, ale i teorie sprvnprvn. Prvnick osoby jsou reln zpsobil jednat, a to
jak v souladu s pkazem prvn normy, tak i v rozporu s nm. Pitom z toho, e za prvnickou osobu jednaj vdy fyzick
osoby, nelze dovozovat, e by tm byla vylouena zpsobilost prvnickch osob k zavinnmu jednn, nebo podle
sociologickch vzkum maj prvnick osoby jako kolektivy osob vli odlinou od osob, kter je tvo, co prvo obecn ve
vztahu k prvnickm osobm uznv. Zavinn jednn ve vztahu k trestn odpovdnosti prvnick osoby je teba podle
naeho nzoru formulovat ve smyslu piitatelnosti trestnho inu prvnick osob na zklad vlastnho vkonu tzv.
rizikovho managementu, tj. bu pmo protiprvnho jednn veden prvnick osoby, nebo alespo chybnho zvldnut
zvenho rizika vyplvajcho z provozovn podniku (vina veden prvnick osoby). Podle tohoto pojet lze prvnick
osob pitat spchn trestnho inu, jestlie trestn in byl spchn pmo vlastnm jednnm jejch orgn nebo
ovldajcch osob anebo jednnm jejho zamstnance na podklad rozhodnut, schvlen nebo pokynu orgn prvnick
osoby i j ovldajcch osob, poppad proto, e jej orgny nebo jin odpovdn osoby neprovedly takov opaten, kter
mly provst podle zkona nebo kter po nich lze spravedliv poadovat, zejmna neprovedly povinnou nebo potebnou
kontrolu nad innost zamstnanc a jinch osob, jim jsou nadzeny, anebo neuinily nezbytn opaten k zamezen nebo
odvrcen nsledk spchanho trestnho inu. 180
Nov zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob vychz zjevn z nzoru, e prvnick osoby jsou subjekty prva
odlin od fyzickch osob, jsou umle prvem vytvoeny a nadny zpsobilost k prvm a povinnostem, zpsobilost
k prvnm a protiprvnm konm a odpovdnost v prvnch vztazch. Z hlediska v vahu pichzejc trestn odpovdnosti
prvnick osoby se pedpokld, e jde o prvnickou osobu s prvn subjektivitou, kter jedn navenek uritm zpsobem.
V tto souvislosti je teba se pedevm zabvat podstatou prvnickch osob jako subjekt prva. Nvrh zkona pojem
prvnick osoby vslovn nedefinuje, ale penechv jeho vymezen normm obanskoprvnm a obchodnprvnm, a
proto se vztahuje na vechny prvnick osoby bez ohledu na zpsob jejich vzniku, pokud nejsou vslovn z jeho psobnosti
vyloueny (srov. 6 TOPO). Vzhledem k tomu nen ani vylouena trestn odpovdnost prvnick osoby, kter je tvoena
jedinou osobou (nap. spolenost s ruenm omezenm s jedinm spolenkem).
S pihldnutm k tomu, e vznik a existence prvnickch osob pedstavuj uritou prvn konstrukci, mus bt prvem
zkonstruovn i zpsob jednn prvnickch osob jako subjekt prva navenek, ponvad prvnick osoba jako celek nem
vlastn vli, neme tedy podle n jednat a navenek ji projevovat. Proto n prvn d stanov, e vlastn jednn prvnick
osoby pedstavuj ty projevy vle, kter jmnem prvnick osoby in jej urit orgny nebo zstupci jako fyzick osoby, a
e prvn nsledky spojen s tmito projevy vle (a ji v podob prvnch kon, nebo protiprvnch kon) se pitaj
pmo prvnick osob jako subjektu prva (srov. zejmna 20 ObZ a 13 ObchZ).
Zkon . 418/2011 Sb., pokud jde o trestn odpovdnost prvnick osoby, pedevm v 8 odst. 1 TOPO vymezuje,
etrestnm inem spchanm prvnickou osobou je protiprvn in spchan jejm jmnem, v jejm zjmu nebo v rmci jej
innosti, jednal-li tak
a) statutrn orgn nebo len statutrnho orgnu anebo jin osoba, kter je oprvnna jmnem nebo za prvnickou osobu
jednat,
b) ten, kdo u tto prvnick osoby vykonv dc nebo kontroln innost, i kdy nen osobou uvedenou v psmenu a),
c) ten, kdo vykonv rozhodujc vliv na zen tto prvnick osoby, jestlie jeho jednn bylo alespo jednou z podmnek
vzniku nsledku zakldajcho trestn odpovdnost prvnick osoby,
d) zamstnanec nebo osoba v obdobnm postaven (dle jen zamstnanec) pi plnn pracovnch kol, i kdy nen
osobou uvedenou v psmenech a) a c),
jestlie j ho lze pitat podle odstavce 2 8 TOPO.
Podle odstavce 2 8 TOPO lze prvnick osob pitat spchn trestnho inu uvedenho v 7 TOPO, jestlie byl trestn
in spchn

jednnm orgn prvnick osoby nebo osob uvedench v 8 odst. 1 psm. a) a c) TOPO, nebo

zamstnancem uvedenm v 8 odst. 1 psm. d) TOPO na podklad rozhodnut, schvlen nebo pokynu orgn
prvnick osoby nebo osob uvedench v 8 odst. 1 psm. a) a c) TOPO anebo proto, e orgny prvnick
osoby a osoby uveden v 8 odst. 1 psm. a) a c) TOPO neprovedly takov opaten, kter mly provst podle
jinho prvnho pedpisu nebo kter po nich lze spravedliv poadovat, zejmna neprovedly povinnou i
potebnou kontrolu nad innost zamstnanc nebo jinch osob, jim jsou nadzeny, anebo neuinily nezbytn
opaten k zamezen nebo odvrcen nsledk spchanho trestnho inu.

Dvody pro stanoven odpovdnosti prvnick osoby zaloen na piitatelnosti je teba vykldat jako alternativn, co
znamen, e k odpovdnosti sta zjitn existence jedn z forem odpovdnosti, tedy bu na podklad jednn jejch
orgn nebo osob uvedench v 8 odst. 1 psm. a) a c) TOPO, anebo pi spchn inu zamstnancem podle 8 odst. 1
psm. d) TOPO na podklad rozhodnut, schvlen nebo pokynu orgn prvnick osoby nebo osob uvedench v 8 odst. 1
psm. a) a c) TOPO anebo proto, e jej orgny nebo osoby uveden v 8 odst. 1 psm. a) a c) TOPO neprovedly
povinnou nebo potebnou kontrolu nebo neuinily nezbytn opaten k zamezen nebo odvrcen nsledk spchanho
trestnho inu. V tto souvislosti je nutno zdraznit, e formln podmnka trestn odpovdnosti je stanovena v odstavci
1 8 TOPO, kter definuje podstatu protiprvnho jednn prvnick osoby, piem ustanoven odstavce 2 8
TOPO obsahuje jako dal podmnku poadavek piitatelnosti.
Uveden ustanoven o trestn odpovdnosti prvnickch osob definuje trestn odpovdnost prvnick osoby jednak
v zvislosti na jednn orgn i len orgn prvnick osoby nebo dalch zde uvedench osob a jednak s ohledem na
piitatelnost trestnho inu prvnick osob, piem vychz z poadavk na konstrukci odpovdnosti prvnickch osob
obsaench v mezinrodnch dokumentech. Z hlediska konstrukce odpovdnosti prvnick osoby za trestn iny obsahuj
rmcov rozhodnut EU i smrnice ES a EU shodn nsledujc vymezen:
1. Kad lensk stt pijme nezbytn opaten, aby zajistil, e prvnick osoby lze init odpovdnmi za vybran trestn
iny, kter v jejich prospch spch jakkoli osoba jednajc samostatn nebo jako len orgnu dotyn prvnick osoby,
kter v tto prvnick osob psob ve vedoucm postaven na zklad

pravomoci pijmat rozhodnut jmnem tto prvnick osoby,

oprvnn zastupovat tuto prvnickou osobu,

pravomoci vykonvat kontrolu v rmci tto prvnick osoby,

jako i za to, e byly do trestnch in ... zapojeny jako pomocnci nebo nvodci, nebo za pokusy jejich spchn.
2. Krom uvedench ppad pijme kad lensk stt opaten nezbytn k zajitn odpovdnosti prvnickch osob
v ppadech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uveden v odstavci 1 umonil spchn nkterho
z vybranch trestnch in ve prospch uveden prvnick osoby osobou podzenou osob uveden v odstavci 1.
3. Odpovdnost prvnickch osob podle odstavc 1 a 2 nevyluuje trestn sthn fyzickch osob, kter jsou pachateli,
nvodci nebo pomocnky nkterho z trestnch in uvedench v lncch.....
Pokud jde o mezinrodn smlouvy, obsahuj bu pouze obecn poadavek, aby byly prvnick osoby inny odpovdnmi
za vybran trestn iny v oblasti trestnho prva, ale i obdobn iny patc do sprvnho i jinho prva, m nen vylouen
postih dan fyzick osoby, anebo obsahuj stejnou konstrukci jako rmcov rozhodnut ES/EU.
Ustanoven 8 TOPO tak v odstavci 2 obsahuje vlastn zklad trestn odpovdnosti prvnickch osob, piem obsahuje
formln strnku trestn odpovdnosti prvnick osoby, tedy zpsob spchn trestnho inu. Jde o ustanoven, kter je,
a v zsad i podle naeho nzoru mus bt, odlin od ustanoven o zavinn fyzick osoby v trestnm prvu, kter je
konstruovno jako vnitn (psychick) vztah pachatele k uritm skutenostem, kter zakldaj trestn in, piem tyto
skutenosti mohou bt vytvoeny pachatelem nebo mohou objektivn existovat bez jeho piinn. 181 Bylo tak pouito pravy,
kter nabz urit spojen jednajc fyzick a prvnick osoby s trestnm inem tak, jak je uvedeno v tomto ustanoven,
nebo je zejm, e v innosti kad prvnick osoby hraje vznamnou roli lidsk faktor. V eskm prvnm prosted, ve
kterm je zaloena trestn odpovdnost na zsad odpovdnosti za zavinn (nulum crimen sine culpa), je teba, aby tento
princip byl zachovn i v ppad trestn odpovdnosti prvnickch osob, a proto je nutn v oboru trestnho prva jejich
objektivn odpovdnost vylouit. Zavinn prvnick osoby u jednotlivch trestnch in je pak zsadn odvozovno od
zavinn fyzick osoby, kter pi spchn trestnho inu jednala jmnem prvnick osoby, v jejm zjmu nebo v rmci jej
innosti ve smyslu 8 odst. 1 TOPO. Ustanoven 8 TOPO zcela zjevn vychz z materilnch dvod odpovdnosti
prvnick osoby za spchan trestn iny, kter jsou tvoeny dvma typy piitatelnosti [uvedenmi v 8 odst. 2 psm. a) a
b) TOPO] a podmnny trestnprvn relevantnm nsledkem a uritm projevem prvnick osoby navenek. Souasn je
sprvn pihleno tak k tomu, e i vnitn kontroln innost je teba povaovat za soust innosti, v n me bt shledna
odpovdnost prvnick osoby za trestn in. V t souvislosti je vak nutn si uvdomit, e vnitn kontrolu nelze omezovat
pouze na opaten, ke kterm jsou kontroln a jin zejmna dc orgny povinny ze zkona, nbr je nutn ve shod se
zsadami platnmi pro trestn postih fyzickch osob je vzthnout i na takov kontroln opaten, jejich proveden lze po nich
v souladu s obecnmi principy vkonu kontroly spravedliv poadovat.
Z tchto dvod se takto konstruovan odpovdnost zaloen na piitatelnosti trestnho inu prvnick osob zpravidla
povauje za zvltn odpovdnost za zavinn u prvnick osoby, kter navazuje na zavinn fyzick osoby uveden
v 8odst. 1 TOPO, ale je v principu odlin od pojmu viny (zavinn) u fyzick osoby. Zsadn je vak teba odmtnout, e
by trestn odpovdnost prvnick osoby byla odpovdnost objektivn. Pi tto konstrukci je poadovna jednak souvislost s
pchnm trestnho inu a jednak je pihldnuto i k povaze prvnick osoby, jej zjmy mohou bt jin ne zjmy
jednotlivce-fyzick osoby. Model piitatelnosti se v rznch modifikacch objevuje v zahraninch prvnch pravch trestn
odpovdnosti nejastji. Ze zem Evropsk unie je obdobn konstrukce zvolena nap. v Dnsku, Finsku, Portugalsku,
Polsku, ve Francii nebo v Rakousku.
Uveden zkonn een pot i s odpovdnost prvnick osoby, kterou zakld jednn tzv. faktickho vedoucho, tedy
osoby, kter m faktickou moc a d innost prvnick osoby, avak nebyla ustanovena do dc funkce v souladu s
prvnmi pedpisy nebo stanovami [srov. psmeno c) 8 odst. 1 TOPO, podle kterho spchn trestnho inu prvnickou
osobou zakld i jednn osoby, kter vykonv rozhodujc vliv na zen tto prvnick osoby, jestlie jeho jednn bylo

alespo jednou z podmnek vzniku nsledku zakldajcho trestn odpovdnost prvnick osoby]. Nzory v zahranin teorii
i praxi na monost trestn odpovdnosti prvnick osoby v dsledku jednn takov osoby se li. Francouzsk nauka se
klon k nzoru, e takov osoba nen orgnem (pedstavitelem) ani zstupcem, a proto jej jednn nevede k trestn
odpovdnosti prvnick osoby. Naproti tomu nizozemsk judikatura se klon k monosti posuzovat tyto ppady v rmci
trestn odpovdnosti prvnickch osob na zklad kritria akceptace, kdy prvnick osoba takov zakzan jednn
faktickho vedoucho akceptovala, tedy pijala za sv a mla z nho nezkonn prospch. Srovnej k tomu i judikty, podle
nich o faktick zen jde i tehdy, jestlie vedouc zamstnanec byl informovn o zakzanm jednn a nezabrnil mu,
akoliv tak mohl uinit (Hoge Raad, ze dne 20. 11. 1984, NJ 1985; Hoge Raad, ze dne 19. 12. 1986, Nr. 1893 a
1844).182 Domnvme se, e je sprvn tyto ppady zahrnout pod trestn odpovdnost prvnick osoby, zejmna jestlie
management nebo dozorujc orgny byly o takovm jednn faktickho vedoucho, z kterho mla prvnick osoba
ilegln prospch, pedem informovny nebo ho akceptovaly, nebo jinak by tento prospch nemohl bt v rmci trestnho
zen konfiskovn, a navc by prvnick osoba nebyla ani postiena za opomenut jednat tak, aby nedolo ke spchn
trestnho inu.183 een pi vyuit nepmho pachatelstv, spolupachatelstv nebo astenstv prvnick osoby ve
smyslu 9 odst. 2 a 3 TOPO (srov. i 1 odst. 2 TOPO), kter zejm, by nikoli vslovn (srov. absenci een tchto otzek
v dvodov zprv), nvrh tak obsahuje, by nemuselo vdy vyhovovat konkrtnmu ppadu v praxi, a proto je podle
naeho nzoru sprvn, e zaloen trestn odpovdnosti prvnick osoby jednnm tzv. faktickho vedoucho je vslovn
upraveno v 8 odst. 1 psm. c) ve spojen s 8 odst. 2 TOPO, o spchn trestnho inu prvnickou osobou.
Trestn odpovdnosti prvnick osoby podle zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob nebrn, nepoda-li se zjistit,
kter konkrtn fyzick osoba jednala zpsobem uvedenm v odstavcch 1 a 2 8 TOPO (srov. 8 odst. 3 TOPO), by pro
vyvozen trestn odpovdnosti konkrtn prvnick osoby mus bt samozejm zjitno, e k takovmu jednn konkrtn
neztotonn osoby skuten dolo (nap. je jist, e se ho dopustil len statutrnho orgnu nebo zamstnanec prvnick
osoby, ale nepodailo se bez dvodnch pochybnost zjistit, kter z monch osob popsanm zpsobem v jejm zjmu nebo
v rmci jej innosti jednala). Trestn odpovdnost prvnick osoby by nebyla vylouena ani z toho dvodu, e fyzick osoba
pro dan trestn in, kter zakld odpovdnost prvnick osoby, sama trestn odpovdn nen, a to a u z dvod nap.
nepetnosti, promlen trestn odpovdnosti nebo z jinho dvodu. Tm se zdrazuje urit osamostatnn trestn
odpovdnosti prvnickch osob vyplvajc z odlinosti pedpis trestnho zkonku a zkona o trestn odpovdnosti
prvnickch osob, zejmna co do odlinosti podmnek zakldajcch trestn odpovdnost. 184

III. Skutenosti kryt zavinnm (obsah zavinn)

3: Okruh skutenost, kter mus bt slokami zavinn zahrnuty, vyplv z vymezen pojmu zavinn ( 15, 16). Zavinn se
vztahuje k poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem [110], kter je vyvolno spchanm trestnm
inem, tedy zpsobem uvedenm v trestnm zkon. Vztahuje se tedy na prbh pachatelova inu, kter se projevil
v objektivn realit a odpovd znakm skutkov podstaty trestnho inu. Zavinn se tedy vztahuje k podstatnm
skutenostem, kter tvo pachatelv skutek (in). Zavinn se mus vztahovat v podstat na vechny skutenosti, je jsou
znakem skutkov podstaty trestnho inu (vjimkou jsou samozejm znaky subjektivn strnky mysl, nedbalost,
pohnutka atd.), piem posta, e pachatel zn reln skutenosti (fakta), kter se tmto znakm podazuj. Pokud by se
zavinn k nkter z poadovanch skutenost nevztahovalo, nen dna subjektivn strnka trestnho inu, a proto je
vylouena trestn odpovdnost pachatele. Tak nap. jestlie by host v restauraci vzal pi odchodu z vku ciz kabt,
o kterm by pedpokldal, e je jeho vlastn, nemohlo by se jednat o trestn in krdee podle 205, nebo by nebyla
naplnna subjektivn strnka trestnho inu. V tomto ppad zavinn hosta nezahrnovalo skutenost, e se jednalo o ciz
vc, jak je to pedpokldno skutkovou podstatou trestnho inu krdee. K naplnn subjektivn strnky myslnho
trestnho inu nesta, e pachatel vbec mysln jednal (e jednal tak, jak jednat chtl), ale je teba, aby mysln poruil
nebo ohrozil zjem chrnn tmto zkonem zpsobem v tomto zkon uvedenm (srov. R 92/1951).
U trestnch in ohroovacch posta, zahrnuje-li zavinn monost poruchy, a nen teba, aby se vztahovalo na samotnou
poruchu (nap. pi obecnm ohroen podle 272 posta, aby pachatel zamlel vydat lidi v nebezpe smrti nebo tk
jmy na zdrav zpsobenm poru, a nen teba, aby zamlel tyto lidi skuten usmrtit nebo jim zpsobit tkou jmu na
zdrav. Posta tedy tzv. mysl ohroovac. Zavinn ve vztahu k porue v sob nutn zahrnuje zavinn ve vztahu
k ohroen. Opan to vak neplat.
Sloitj situace je u zavinn ve vztahu k objektu trestnho inu [13, 8], kter nen zpravidla v ustanovench zvltn
sti trestnho zkona vslovn vyjden. Zde posta, jsou-li pachateli znm okolnosti podazen pod ostatn znaky
v zkon uveden, z nich se objekt trestnho inu dovozuje. Pachatel nemus nap. vdt, co je objektem trestnho inu
proveden zahraninho obchodu s vojenskm materilem bez povolen nebo licence podle 265, posta, e chtl, ani ml
povolen nebo licenci, provst zahranin obchod s vojenskm materilem, spovajc v dovozu malornch i velkornch
zbran a steliva nap. z ny nebo Ruska. Kde vak je objekt v trestnm zkon vslovn vyjden, mus se zavinn
vztahovat i na nj (v 310, o rozvracen republiky, je to stavn zzen, zemn celistvost, obranyschopnost a samostatnost
republiky; v 312, o teroru, je to stavn zzen atd.).
Pokud jde o otzku, zda zavinn zahrnuje jen skutkovou strnku trestnho inu, nebo zda se vztahuje i na nkterprvn
pojmy, je teba zdraznit, e u znak skutkov podstaty trestnho inu zpravidla posta, jsou-li pachateli znma fakta, kter
jim lze podadit. Napklad pachatel nev, e vyetovatel pi vkonu sv pravomoci m prvn charakter edn osoby [ 127],
v vak, e ho fyzicky napadl proto, e mu sdlil obvinn pro trestn in ublen na zdrav podle 146 odst. 1, 3. Podobn
je tomu s tzv. normativnmi znaky skutkov podstaty, co jsou znaky, kter vyjaduj prvn institut nebo prvn vztah
zpravidla pevzat z jinho prvnho oboru, popp. z prvnho pedpisu, ani by se pslun ustanoven trestnho
zkona mimotrestn normy tento znak obsahujc odkazem i blanketem dovolvalo (ostatn se oznauj jako deskriptivn

neboli popisn znaky srov. R 47/2011 v odvodnn). To je prv dvodem, pro z hlediska zavinn posta znalost
skutkovch okolnost rozhodnch pro naplnn tohoto znaku, pestoe jde o prvn pojem.185Jestlie skutkov podstata
obsahuje takov znak jako nap. vyivovac povinnost v 196 odst. 1, je teba, aby se zavinn vztahovalo i na tento znak,
posta vak, aby pachatel ml o nm jen laickou pedstavu. Nemus tedy vdt, jak prvn pedpisy upravuj vyivovac
povinnosti, jak jsou druhy vyivovac povinnosti a jak funkce takov vyivovac povinnost pln. Posta, kdy mu je znmo,
e je otcem nezletilho dtte, kter nen schopno se samo ivit, nim na jeho vchovu a vivu nepispv a m alespo
laickou pedstavu o tom, e zde je z jeho strany povinnost vyivovat takov dt (srov. R 10/1977).
Nkter skutkov podstaty obsahuj znaky neoprvnn ( 237 odst. 1, 239 odst. 1, 251 odst. 1 atd.), bez povolen
( 265 odst. 1, 279 odst. 1, 3, 281 odst. 1 atd.), v rozporu s jinm prvnm pedpisem ( 164 odst. 1, 2, 248 odst. 2,
298 odst. 2 atd.), jinak ne zpsobem ppustnm podle zkonnch pedpis ( 160 odst. 1) apod. [13, 7], kter
vyjaduj nedostatek dovolen. V takovm ppad se mus zavinn vztahovat i na takovou vslovn uvedenou okolnost
vyjadujc protiprvnost. Jinak posta, e zavinn pachatele pokrv znaky skutkov podstaty, z nich protiprvnost
vyplv. Ble k posuzovn prvnho omylu [19] srov. koment k 19.
Zavinn se nemus samozejm vztahovat na prvn posouzen skutku a jeho trestnost, stejn jako na objektivn podmnky
trestnosti, kterou je nap. in jinak trestn tedy tzv. kvazidelikt v 360 (obdobnou povahu m i znak dolo-li alespo
k pokusu sebevrady v 144 odst. 1; srov. i slova na dokonanm trestnm inu nebo jeho pokusu v 24 odst. 1).
Jak sloka vdn, tak i sloka voln nemus zcela pesn odpovdat objektivn realit, nemus vdy zcela pesn odret
skutenosti pslunmi ustanovenmi zvltn sti trestnho zkonku pedpokldan a nemus se vztahovat ke vem
podrobnostem, kter jsou pro dan in charakteristick. Okolnosti skuten existujc mohou bt v rmci znak uvedench
v zkon nahrazeny v pedstav pachatele (ve voln sloce) jinmi, nebo mohou bt doplnny. Z rmce znak skutkov
podstaty v tomto smyslu nevybouje, jestlie pachatel zamlel nsledek, resp. inek obdobn povahy, jen ve skutenosti
nastal, za podmnky, e jde o jednu z monch podob tho uvaovanho nsledku i inku (nap. zlomen nohy msto
zlomen ruky). Pro zvr, e tk jma na zdrav byla pachatelem zpsobena mysln, nen teba dkazu, e chtl
zpsobit prv to zrann, kter jeho jednn pokozenmu pivodilo. Tento zvr je odvodnn ji zjitnm, e vznikl
tk jma na zdrav je s jeho jednnm v pinn souvislosti a pachatel tak jednal v myslu zpsobit pokozenmu zrann
aspo takov intenzity, kter je nutno oznait za tkou jmu na zdrav. Pitom sta i mysl eventuln (srov. R 15/1952).
Prv proto, e tu sta i mysl eventuln, je subjektivn strnka uvedenho trestnho inu dna i v tom ppad, kde
pachatel takov nsledek svho jednn pokld za mon, a pro ppad, e nastane, je s tm srozumn. Posta toti,
kdy skutenosti spadajc pod zkonn znaky skutkov podstaty uveden ve zvltn stitrestnho zkona jsou zahrnuty
v pedstav pachatele alespo v obecnch rysech.
Obdobn pi kapesn krdei nelze od pachatele dat, aby ml pesnou pedstavu o obsahu odcizen penenky, nebo
takov pachatel odcizuje penenku pro jej obsah, piem jeho pedstava o mnostv penz v n obsaench nemus vdy
zcela odpovdat skutenosti. To vak neznamen, e odcizen obsahu takov penenky, kdy se pedstava pachatele zcela
nekryje se skutenost, nen zahrnuto myslnm zavinnm, nebo znaky uveden v zkon vymezuj hranice, v nich
mohou bt skuten okolnosti nahrazeny v pedstav pachatele jinmi nebo mohou bt doplnny. Jestlie tedy nap.
pachatelka odcizila plnou penenku s pedpokladem, e v n budou penze, avak po jejm prohledn zjistila, e v n
penze nejsou, a proto ji zahodila, piem v penence byla celoron sov jzdenka v hodnot nejmn 10 210K, je
jejm myslnm zavinnm pokryto i odcizen tto sov jzdenky. Pachatelka se toti zmocnila ciz penenky v myslu
pokozenho okrst a bylo j lhostejn, jakou kodu pokozenmu zpsob. Odcizila penenku, ani znala jej skuten
obsah. V takovm ppad odpovd zsadn za odcizen veho, co bylo obsahem penenky. I kdy se pmo chtla
zmocnit pouze penz, byla srozumna i s odcizenm dalch vc, a proto odpovd i za kodu vzniklou odcizenm dalch
vc. Z hlediska jej trestn odpovdnosti je nerozhodn, e si odcizen vci po krdei neponechala a e je jako pro sebe
nepotebn odhodila (srov. R 8/1986-II.), nebo i v takovm ppad se vc, kter nsledn odhodila, mysln ve smyslu
15 psm. b) zmocnila ke kod pokozenho, a zavinn jednala v rmci znaku pisvojen si takovch cizch vc i pi jejich
odhozen, nebo s nimi jednala jako s vcmi vlastnmi. Pachatel toti zskv pisvojenm monost trval dispozice s ciz
vc, nen vak rozhodn, jak pot s vc, j se zmocn, skuten nakld (o pisvojen jde tedy i v ppad, kdy pachatel
ciz vc po inu nkomu daruje, odhod ji nebo zni apod.).
Jestlie by se vak pachatel mlil o podstatnch skutenostech a dolo by k pekroen rmce zkonnch znak trestnho
inu, nebylo by to ji kryto zavinnm a nebyla by dna trestn odpovdnost pachatele (nap. omyl pachatele ohledn vku
pohlavn zneuit osoby u trestnho inu pohlavnho zneuit podle 187, kdy pachatel se domnval, e tinctilet
pokozen je ji patnct let).

IV. K posuzovn mry zavinn

4: Mra zavinn je stanovena jak ve vztahu k form zavinn, tak i k jeho obsahu. mysl je t forma zavinn ne
nedbalost. m je pachatel lpe obeznmen se vemi rozhodujcmi skutenostmi naplujcmi znaky trestnho inu, tm
vy je mra zavinn a naopak. U nedbalosti vy mra zavinn je rozhodujc pro posouzen hrub nedbalosti (srov. 16
odst. 2).
Pi jinak stejnch okolnostech vy mra zavinn m podstatn vznam z hlediska povahy a zvanosti trestnho inu
( 39 odst. 1, 2) a pravideln m za nsledek vy trest (srov. vklad k 39).

V. K dokazovn zavinn

5: Zvr o zavinn pachatele mus bt vdy prokzan vsledky dokazovn a mus z nich logicky vyplynout (srov. R
19/1971). Zvr o tom, zda tu je zavinn ve smyslu trestnho zkona a v jak form ( 15, 16), je zvrem prvnm. Tento
prvn zvr o subjektivnch znacch trestnho inu se vak mus zakldat na skutkovch zjitnch soudu vyplvajcch z
provedenho dokazovn stejn jako zvr o objektivnch znacch trestnho inu. Skutenosti duevnho (psychickho)
ivota vznamn pro prvn zvr o tom, zda tu je zavinn a v jak form, jsou pedmtem dokazovn prv tak jako
vechny ostatn okolnosti naplujc znaky trestnho inu. Pi zjiovn okolnost, kter maj vznam pro zvr o zavinn,
nen mon pedem pikldat zvltn vznam dnmu dkaznmu prostedku, ale na zavinn a jeho formu je teba
usuzovat ze vech konkrtnch okolnost, za kterch byl trestn in spchn, a ze vech dkaz vznamnch z tohoto
hlediska, vetn doznn obvinnho, pokud existuje. Se zetelem na zsadu volnho hodnocen dkaz ( 2 odst. 6 Tr)
zkon nepikld a priori dnmu dkazu zvltn vznam. Nen proto mon jen ze skutenosti, e obvinn skutek
popel, vyvodit, e zjitn pmho myslu nepichz v vahu. Tento mysl, tak jako jin formy zavinn, je mono zjistit i na
podklad jinch dkaz, nejen z doznn obvinnho (srov. R 60/1972-IV.). Tak nap. mysl pachatele zpsobit jinmu
tkou jmu na zdrav nelze dovozovat jen z povahy pedmtu, kterm byl tok veden. Je teba zvit i dal okolnosti
ppadu, jako jsou zpsob pouit tohoto pedmtu, intenzita vedenho deru, msto zsahu na tle pokozenho (nap. zda
tok byl veden proti mstm, kde jsou uloeny ivotn dleit orgny), zpsob jednn pachatele, jeho vztah k
pokozenmu, osobn vlastnosti pachatele apod. (srov. R 35/1991).
K zavinn jako otzce prvn, a nikoli znaleck srov. R 45/1957, R 60/1972.
Okolnosti subjektivnho charakteru lze zpravidla dokazovat jen nepmo, a to z okolnost objektivn povahy, ze kterch se d
podle zsad sprvnho mylen usuzovat na vnitn vztah pachatele k poruen nebo ohroen zjm chrnnch trestnm
zkonem (srov. R 62/1973, R 41/1976). Napklad pi toku vedenm proti fyzick integrit pokozenho lze srozumn
pachatele se smrt pokozenho [nepm mysl ve smyslu 15 odst. 1 psm. b), odst. 2] dovozovat z povahy nstroje
pouitho k toku, ze zpsobu pouit takovho nstroje, z intenzity toku (fyzick sly vyvinut pachatelem) a z mst
zsahu na tle pokozenho (nap. zda byl tok veden proti mstm, kde jsou uloeny orgny dleit pro ivot lovka, i
zda byl tok veden takovm zpsobem, e pokozenmu mohlo bt zpsobeno jet jin porann, ne ke ktermu dolo).
Uveden objektivn zjistiteln okolnosti toku jsou ovem ve vztahu k dokazovn formy zavinn pachatele toliko dkazy
nepmmi, na jejich zklad nelze eventuln mysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespo srozumn
pachatele s usmrcenm pokozenho, mus bt uveden objektivn okolnosti logicky provzny s okolnostmi subjektivn
povahy, jakmi jsou pohnutka inu a osobn vlastnosti pachatele (srov. S 3/2007-u.). K pedpokladm pro zjitn
myslu u trestnho inu vrady srov. tak R 19/1969.
K dkazu zavinn srov. i R 5/1951, R 110/1952, R 57/1954, R 20/1969 (vznam demonstrativnho chovn pachatele ped
inem) a R 60/1972 (vznam toho, e obvinn skutek popel). Ze skutenosti, e obvinn pronesl vhrky za takovch
okolnost, kdy probhala hdka a jednal ve vzteku, nen mono bez dalho dovozovat mysl usmrtit, kdy jinak dn reln
ohroen ivota tu nebylo (srov. R 10/1994).
Pi zjiovn subjektivn strnky trestnho inu nelze dojt k zvru o alternativnm vztahu pachatele k zamlenmu
nsledku (srov. R 19/1969). Forma zavinn mus bt vdy pesn zjitna, a to pop. i pi pouit zsady in dubio pro reo.

VI. K tzv. jinm subjektivnm vztahm

6: Mezi tzv. jin subjektivn vztahy zaazujeme pohnutku [nap. v 325 odst. 1 psm. b) pro vkon pravomoci edn
osoby], cl [nap. v 311 odst. 1 psm. d) s clem ohrozit tm lidsk ivoty nebo vydat majetek v nebezpe kody velkho
rozsahu, v 316 odst. 1 s clem vyzradit ji ciz moci], el [nap. pro tento el (prodej) v 156 odst. 1, pro jin el
ne pro penesen do enskho organismu v 167 odst. 2 psm. a)] a nkter dal znaky skutkovch podstat, jako nap.
v 142 rozruen zpsoben porodem apod. Pokud jsou tyto subjektivn vztahy znakem skutkov podstaty trestnho
inu, pak mus bt naplnny k trestn odpovdnosti pachatele.
Zvltn vznam m pohnutka, kter nem vznam jen jako znak nkterch skutkovch podstat, ale v trestnm zkon je
pouvna i v obecnm pojet, nebo je jednm z hledisek pro posouzen povahy a zvanosti inu ( 39 odst. 1, 2), pop.
i spoleensk kodlivosti ve smyslu 12 odst. 2 a je na n teba brt zetel pi vme trestu, kdy me bt okolnost
polehujc [ 41 psm. b), c)], pitujc [ 42 psm. b), d)] a me odvodnit snen trestu podle 58. Zvl
zavrenhodn pohnutka je obecnou pitujc okolnost [ 42 psm. d)]. Zavrenhodn pohnutka je jednou z okolnost
podmiujcch pouit vy trestn sazby [nap. 140 odst. 3 psm. j) nebo 145 odst. 2 psm. h)]. S nktermi pohnutkami
zkon spojuje ukldn uritch trest [ 54 odst. 3 psm. a), 78 odst. 1 a 79 odst. 1].
Jednotn zmr je podstatnm znakem pokraovn ( 116).
K odst. 1:

I.

Obecn k myslu

7: Trestn zkon rozliuje zavinn ve form myslu ve dvou stupnch:

a) mysl pm (dolus directus) 15 odst. 1 psm. a),
b) mysl nepm i eventuln (dolus eventualis) 15 odst. 1 psm. b).
Spolen pro oba druhy myslu je, e intelektuln sloka zahrnuje u pachatele pedstavu rozhodnch skutenost alespo
jako monch.
U obou forem myslu je dna i sloka voln, i kdy v rzn me, nebo prv v odstupovn voln sloky je rozdl mezi
obma druhy myslu. Voln sloka se mus vztahovat ke vem skutenostem spadajcm pod znaky skutkov podstaty

trestnho inu, tedy nejen na nsledek nebo inek, kter maj bt pachatelem teprve zpsobeny, ale i na skutenosti, kter
zde v dob inu nezvisle na vli pachatele ji jsou (nap. e jde o veejnou listinu, kterou chce padlat). Ze stejnho
dvodu k naplnn trestnho inu ublen na zdrav podle 146 (pop. tkho ublen na zdrav podle 145) nesta, aby
pachatel mysln vykonal nco, co zpsobilo ublen na zdrav, ale je teba, aby jeho mysl smoval i k vlastnmu ublen
na zdrav (srov. R 19/1963, kdy pachatel zaplil ze ertu masku vyrobenou z vaty a zpsobil pokozenmu zrann
popleniny II. a III. stupn, piem se domnval, e vata jen zakv a zhasne).

II. Pm mysl
8: U pmho myslu (dolus directus) pachatel vdl, e zpsobem uvedenm v trestnm zkon [110] poru nebo ohroz
zjem chrnn takovm zkonem (trestnm zkonkem srov. 110), nebo alespo vdl, e me uveden zjem poruit
nebo ohrozit, a chtl takov poruen nebo ohroen zpsobit. Lze si pedstavit ppady, kdy pachatel bude nkter
skutenosti pmo chtt a s ostatnmi bude pouze srozumn (nap. u trestnho inu pohlavnho zneuit podle 187 bude
pachatel chtt souloit, ale bude pouze srozumn s tm, e pokozen je mn ne patnct let). V takovm ppad vak
bude trestn in spchn s eventulnm myslem.
I kdy u pmho myslu mluv zkon jen o sloce voln, je nutno logickm vkladem dospt k zvru, e slovem chtl je
vyjdena jak voln sloka, tak i sloka vdomostn, nebo v psychice pachatele nutn musela existovat i pedstava
o chrnnm zjmu, vi nmu smovala vle pachatele ho pokodit nebo ohrozit. Vli nakonec nen ani mono izolovat
od vdom, nebo je vdy spojena se sledovanm clem i zmrem, a proto j mus pedchzet uvdomn si tohoto cle
nebo zmru.
Pokud pachatel pedpokldal, e k poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem nezbytn a nutn dojde,
jde vdy o mysl pm, nebo pokud pachatel pokld uveden nsledek za nutn, zcela jist jej tak chce, a nejde tud
o pouh srozumn s tm, co pachatel svm jednnm psob (opan vak srov. dnes ji pekonan a nepouiteln R
3/1956, podle kterho, kdy obvinn vzhledem ke sv znalosti nebo zkuenosti vdl, e vsledek v zkon uveden nutn
zpsob, je teba z toho usuzovat, e byl s vsledkem srozumn, a tedy na mysl eventuln).
O pm mysl jde i tehdy, jestlie pachatel sleduje cl z hlediska trestnho prva zcela nezvadn, ale ke splnn tohoto cle
(nap. zakoupen drahho automobilu) nutn svm jednnm zasahuje zjem chrnn trestnm zkonem (nap. penze
k jeho zakoupen chce zskat vyloupenm banky). Pm mysl zahrnuje i ppady, kdy pachatel chce sice zpsobit
nsledek pedpokldan trestnm zkonkem, ale tento nsledek nen pmo clem jeho jednn (nap. idi nechce
poskytnout pomoc pedpokldanou v 150 odst. 1, aby si nepotsnil potahy sedadel v aut krv).

III. Nepm (eventuln) mysl

9: U nepmho i eventulnho myslu (dolus eventualis) pachatel vdl, e svm jednnm me zpsobit poruen nebo
ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem [110], a to v souasn dob jen trestnm zkonkem, a pro ppad, e jej
zpsob, byl s tm srozumn. Srozumn pachatele u nepmho myslu vyjaduje aktivn voln vztah pachatele (viz shora)
k zpsoben nsledku relevantnho pro trestn prvo, m je mnna vle, je se projevila navenek, tj. chovnm pachatele.
Zpsoben takovho nsledku vak nen pmm clem pachatele, ani nevyhnutelnm prostedkem (pmo ho nechce), nebo
pachatel sleduje svm zmrem cl jin, kter me bt z hlediska trestnho prva jak clem relevantnm, tak i clem
nezvadnm. Pitom je vak pachatel vdy srozumn s tm, e realizace tohoto cle pedpokld zpsoben nsledku
vznamnho pro trestn prvo, avak tento nsledek je nechtnm, pouze vedlejm nsledkem jednn pachatele, s kterm
je vak srozumn. Na takov srozumn pak usuzujeme z toho, e pachatel nepotal s dnou konkrtn okolnost, kter by
mohla zabrnit nsledku, kter si pachatel pedstavoval jako mon, a to a u by lo o jeho vlastn zsah, nebo o zsah
nkoho jinho. Trestnk zkonk v 15 odst. 2 stanovil, e srozumnm se rozum i smen pachatele s tm, e zpsobem
uvedenm v trestnm zkon (trestnm zkonku srov. 110) me poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm
zkonem. Toto ustanoven nen kompletn definic srozumn, ale m podstatn vznam pro een otzky, zda lhostejn
vztah k nsledku lze povaovat ji za srozumn s nsledkem. V prvn literatue se nzory na tuto otzku rzn, avak
pevldaj nzory, e skuten vztah lhostejnosti k nsledku (tzv. prav lhostejnost) nesta k naplnn voln sloky
nepmho myslu. Ble srov. vklad k odstavci 2 ne.

IV. Omyl pachatele

10: Se subjektivn strnkou, pedevm s myslem, zce souvis omyl pachatele, kterm se v trestnm prvu rozum
neshoda pachatelova vdn (vnmn, pedstavy) se skutenost spovajc v tom, e si bu vbec neuvdomil njakou
skutenost, nebo o n ml nesprvnou pedstavu (omyl kvalitativn nap. pachatel nev, e dvka, se kterou soulo, je jeho
sestra ve smyslu 188) anebo nedostatenou pedstavu (omyl kvantitativn nap. pachatel se domnv, e v sejfu, kter
otvr, je nejmn 1 000 000K, ale ve skutenosti je tam jen 200 K). Takov rozpor se me tkat skutkovch okolnost
(nap. zda je platidlo falen, zda je ena mlad ne patnct let) i okolnost prvnch (nap. zda je in vbec trestn, podle
jakho ustanoven). Z tohoto hlediska se rozliuje omyl skutkov [18] a omyl prvn [19], z nich kad me
bt negativn (nev-li pachatel o urit okolnosti) nebo pozitivn (pedpokld-li pachatel myln okolnost, kter neexistuje).
Z hlediska trestn odpovdnosti se rozliuje omyl o podmnkch trestn odpovdnosti a omyl o podmnkch vylouen trestn
odpovdnosti (v obou ppadech negativn, pozitivn, skutkov, prvn). Zsady posuzovn omylu vychzej ze subjektivn
koncepce trestn odpovdnosti, tj. odpovdnosti za zavinn. Vslovn prvn prava nkterch ppad je obsaena v 18
a 19 (srov. vklad k 18 omyl skutkov a 19 omyl prvn).
K odst. 2:

I.

Srozumn na podklad teorie smen

11: Srozumn u myslu nepmho i eventulnho nen obecn (v celm svm rozsahu) v trestnm zkonku definovno,
pouze jeho obecn teoretick vymezen je doplnno tm, e srozumnm se rozum i smen pachatele s tm, e zpsobem
uvedenm v trestnm zkonku me poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem ( 15 odst. 2). Tuto
stenou definici srozumn u eventulnho myslu, kter se sna vyeit spodn hranici srozumn, pokud jde o jeho
odlien od vdom nedbalosti, si vynutily poteby praxe. Pojem srozumn v dosavadnm pojet do znan mry selhval pi
posuzovn lhostejnosti. Proto upravil vkladovou definici srozumn na podklad tzv. teorie smen s naplnnm znak
skutkov podstaty (srov. obdobn nap. 5 odst. 1 vta za stednkem rakouskho trestnho zkona). Tmto pstupem je
srozumn nejen odlieno od pmho myslu, kdy pachatel uinil poruchu i ohroen zjmu chrnnho trestnm
zkonkem pmo vlastnm elem svho jednn nebo nutnm dsledkem takovho jednn smujcho k jinmu cli (nap.
idi neposkytne pomoc podle 150 odst. 1, aby si nepotsnil krv potahy sedadel v aut), ale na druh stran i od vdom
nedbalosti [srov. 16 odst. 1 psm. a)]. Pi eventulnm myslu pachatel svm jednnm zsadn mil na jin el i
sledoval jin cl, ale bylo mu jasn, e ho nedoshne jinak ne tm, e zejm in eventum (nikoli nutn, pak by lo o mysl
pm, ponvad pokud pachatel povauje nsledek za nutn, nutn ho tak chce) dojde k poruen uritho prvnho
statku, zkonem chrnnho, zsadn tedy nepotal s dnou konkrtn okolnost, je by nsledku, kter si pedstavoval
jako mon, mohla zabrnit. Zpsoben takovho nsledku vak nen pmm clem pachatele, ale ani z hlediska
psychickho nazrn pachatele nutnm vsledkem jeho jednn, nebo sleduje svm zmrem el nebo cl jin, kter me
bt z hlediska trestnho prva jak elem nebo clem relevantnm, tak i elem i clem nezvadnm, pitom je vak pachatel
vdy smen s tm, e realizace tohoto elu nebo cle zejmin eventum pedpokld zpsoben nsledku vznamnho pro
trestn prvo, avak tento nsledek je nechtnm, zpravidla pouze vedlejm nsledkem jednn pachatele, kter je s nm
srozumn. Okolnost, zda si pachatel byl jist, e trestnprvn relevantnho nsledku doshne, i zda jen doufal i byl smen
s tm, e se mu to poda, je pro podstatu myslu vedlej, nebo zkonodrce se neme omezit jen na mysl pm,
ponvad do budoucna lze tko odhadovat prbh dje a nikdo si neme bt jist, zda udlosti se budou vyvjet pln
podle jeho pn. Pachatel mus v podstat vdy potat a tak zpravidla tak in, jen s uritou pravdpodobnost. Proto pro
mysl mus postait ji pouh pedstava monosti vsledku, za podmnky e takov pedstava se bezprostedn projevila
v jednn pachatele.

II. een tzv. neprav lhostejnosti

12: V tomto pojet je srozumnm vdy pokryta tzv. neprav lhostejnost, kdy lhostejnost pachatele k tomu, zda nsledek
nastane nebo nenastane, vyjaduje jeho aktivn kladn stanovisko k obma monostem, tedy sice mn intenzivn,
aleaktivn voln vztah k relevantnmu trestnprvnmu nsledku. Napklad pi loupei [173] pachatel znekodn
pokozenho tm, e ho sve a do st mu d roubk, aby nemohl pivolat pomoc, v dsledku eho pokozen chropt a je
zejm, e je velmi omezena jeho monost dchn a zejm hroz jeho uduen, piem pachatel neudl nic, aby mu
dchn usnadnil, a zanech ho po dokonen loupee uzamenho v byt. V takovm ppad se jedn o nepm
(eventuln) mysl, a to na rozdl od ppadu, kdy pachatel ze stejnho dvodu a za jinak stejnch okolnost mu okolo krku
zathne krtidlo, piem vid, e pokozen nedch a modr v oblieji, a pesto krtidlo neuvoln, kdy jde o pm mysl,
nebo trestnprvn relevantn nsledek je v dsledku jeho jednn nutn, a konen t na rozdl od ppadu, kdy mu pi
odchodu z bytu jet vas roubk uvoln tak, e me dchat, piem spolh na to, e se bu pokozenmu poda z pout
uvolnit, nebo do bytu nkdo pijde, nap. manelka pokozenho, kterou vak pokozen nem, anebo i m, ale tu nezvisle
na jednn obvinnho poraz auto a usmrt ji, a proto pokozen, kter se sm neosvobodil, zeme hladem a zn.
V posledn uvedenm ppad jde o vdomou nedbalost k nsledku smrti, nebo pachatel vdl, e me zpsobem
uvedenm v trestnm zkonku poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem, ale bez pimench dvod
spolhal, e takov poruen nebo ohroen nezpsob [16].

III. een tzv. prav lhostejnosti

13: Sloitj je to u tzv. prav lhostejnosti, nebo podle dosud pevldajcch nzor zde nen ani nejslab voln vztah
pachatele k takovmu nsledku, tedy pachatel nen s nsledkem srozumn, ale naopak spolh, by bez pimench
dvod, e k poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem nedojde, a proto tzv. prav lhostejnost je
zaazovna do vdom nedbalosti podle 16 odst. 1 psm. a), i kdy ne zcela odpovd zpornmu znamnku vle
pachatele, tj. nechtn pi tto form nedbalosti. Pkladem zde me bt zanechn svzanho pokozenho po loupei na
mst inu v odlehl chat, pi zcela lhostejnm postoji pachatele k dalmu osudu pokozenho, kdy pachatel je smen
s tm, bu ho tam nkdo najde, osvobod ho a pokozen nezeme, anebo i s tm, e tam nikdo nepijde, a v takovm
ppad pokozen zeme hladem a zn, nebo se z pout neme sm osvobodit. Podle uvedenho pevaujcho pojet
v nauce vak tak v podstat o lhostejn vztah nejde, nebo se pachatel spolhal, a k tomu neml dn skuten
relevantn dvody, e k trestnprvn zvanmu nsledku nedojde. Tento pstup je sice velmi pragmatick, ale je vcelku
pochopiteln, a v justin praxi se zpravidla osvduje, i kdy naznaen pklad je podle nj obtn eiteln. Pojet
srozumn ve smyslu smen tak na jedn stran v zsad dovoluje zachovat toto dosavadn pojet, ale na druh stran
dokonce umouje postoupit jet dl, nebo tzv. prav lhostejnost ve smyslu smen v dsledku tm nulitn vle nem
ani znamnko pozitivn, a proto pokud by byl tento typ vle ve vztahu k monmu nsledku chpn a vykldn jako smen
se s nm mlky (ani srozumn vslovn i ve form lhostejnosti neprav, ani nechtn ve smyslu nedbalosti), byla by
dokonce pimen jeho subsumpce pod mysl eventuln (dolus eventualis). To by ve srovnn s dosavadn prax
znamenalo vyplnn dosud existujcho, by vcelku velmi malho, vakua mezi eventulnm myslem a vdomou nedbalost.
lo by tak sice o urit zpsnn trestn represe pi posuzovn tchto hraninch ppad, kter by se v uritm rozsahu
pesunuly pod srozumn, co je vak odvodnno zmnou prvn pravy, je vyjaduje zmr zkonodrce, aby srozumn

zahrnovalo i smen pachatele s tm, e zpsobem uvedenm v trestnm zkon me poruit nebo ohrozit zjem chrnn
takovm zkonem. Doposud akceptovan prvn kvalifikace een takovch ppad, kdy pachatel je smen s obma
monostmi (pokozen peije v dsledku zcela nejistho zsahu tet osoby nebo zeme, nebo takov zsah nepijde), na
zklad tzv. prav lhostejnosti, kter vak v uvedenm pkladu a t dalch obdobnch praktickch pkladech nen podle
naeho nzoru skutenou lhostejnost, nebo v uvedench krajnch situacch jednn pachatele nelze podadit pod pojem
nulitn vle, a proto nen adekvtn a pachatele spe zvhoduje. Z tchto dvod se jev logick ji zmnit v prvn
kvalifikaci pimenou, a sice prv cestou smen se s monm nsledkem, kter vyjaduje i ten nejni stupe vle
u pachatele, kter se ji bl nule, ale jet ji zcela nedosahuje. 186
Z judikatury:
K odst. 1:

1. K subjektivn strnce a zavinn obecn

R 5/1951 Zvr o subjektivn strnce trestnho inu lze opt i o skutenosti, kter se sbhly po spchn souzenho inu.
R 25/1954 mysln jednn me podle okolnost zakldat jen skutkovou podstatu trestnho inu kulpznho.
R 45/1957 O zavinn jakoto otzce prvn a nikoli znaleck.
R 25/1963 K otzce zavinn trestnho inu ublen na zdrav z nedbalosti pracovnkem odpovdnm za sven dti.
R 46/1963 Zkladnm pedpokladem trestn odpovdnosti je bezpen zjitn pinnho psoben jednn obvinnho na trestnm zkonkem
chrnn spoleensk vztahy a toho, zda toto jednn nese vechny znaky zavinn ve smyslu 15 nebo 16 TrZ.
R 50/1968-II. Pi zkoumn trestn odpovdnosti z hlediska pinnho vztahu je korektivem zavinn, kter mus pistoupit k pinnmu vztahu
mezi jednnm a nsledkem; pokud k pitn nsledku posta nedbalost, je teba, aby pachatel alespo podle okolnost a svch osobnch pomr
ml a mohl pinn vztah pedvdat.
R 19/1969 Pi zjiovn subjektivn strnky trestnho inu nelze dojt k zvru o alternativnm vztahu pachatele k zamlenmu nsledku.
R 20/1969 Vznam demonstrativnho chovn pachatele ped inem pi zjiovn subjektivn strnky ppravy, pop. pokusu trestnho inu vrady.
R 39/1980-I. Viz judikaturu k 13 odst. 1.
R 20/1981 Zavinn mus zahrnovat vechny znaky charakterizujc objektivn strnku trestnho inu, tedy i pinn vztah mezi jednnm pachatele
a nsledkem trestnho inu. Pi nedbalosti je teba, aby si pachatel alespo ml a mohl pedstavit, e se takto pinn vztah me rozvinout. Pro
pachatele nepedvdateln pinn prbh nen tedy v zavinn obsaen a pachatel neodpovd za nsledek, kter takto vzejde. Z hlediska
pedvdatelnosti pinnho prbhu, kter vedl v tomto ppad ke smrti pokozenho, a tedy zavinn pachatele k nmu, nutno vak rozliovat,
o jak komplikace v tom kterm ppad lo. Pachatel, kter jinmu zpsobil zrann, nepochybn ml a mohl pedvdat, e mohou nastat rzn
zdravotn komplikace, kter ani pi nejlep zdravotnick pi nemohou zabrnit zhoren zdravotnho stavu, pop. i smrti pokozenho. V takovm
ppad zavinn obalovanho by se vztahovalo nejen na pinn vztah mezi jednnm a samotnm zrannm, ale i na vzniklou komplikaci pi
len zrannho a na inek touto komplikac vznikl.
Naproti tomu za pedpokladu, e ke komplikacm pi len zrannho, kter vedly ke zhoren jeho zdravotnho stavu nebo k jeho smrti, dolo za
okolnost, kter maj zklad v poruen povinnosti jinou osobou a nikoli v jednn pachatele, nelze uinit zvr, e i tento pinn prbh, kter vedl
ke zhoren zdravotnho stavu nebo i ke smrti zrannho, byl pro pachatele pedvdateln, a tedy jm zavinn.
R 21/1981 Viz judikaturu k 13 odst. 1.
R 47/1984 K posuzovn pinn souvislosti mezi jednnm pachatele, kter se pokusil znsilnit star enu, a smrt pokozen, k n dolo
v dsledku srdenho infarktu vyvolanho jednnm pachatele.
R 47/1987-I. Pi zkoumn zavinn dopravn nehody, jej astnk byl oban esk republiky v cizin, se pouij pravidla silninho provozu toho
sttu, kde byl spchn trestn in. Obvinn oban esk republiky, idi motorovho vozidla, se neme zbavit trestn odpovdnosti tm, e tato
pravidla neznal, nebo ped cestou je povinen se s tmito pravidly seznmit.
R 7/1988-II. Jestlie ve skutku nen obsaeno jednn ve smyslu trestnho zkonku, tj. konn nebo opomenut, odpadaj dal vahy, zda mezi
trestn irelevantnm jednnm pachatele a nsledkem je pinn souvislost a zda je dno zavinn.
S 36/2007-n. Obecn soudy poru prvo obalovanho na spravedliv proces, garantovan l. 36 odst. 1, l. 37 odst. 3 a l. 38 odst. 2 LPS,
jestlie po zamtnut jeho nvrhu na doplnn dokazovn neodvodn, pro v pedmtn vci nen teba zjiovat skutenosti, bez jejich
spolehlivho prokzn nen dle ustlen judikatury Nejvyho soudu (na ni obalovan v nvrhu vslovn odkzal) mono hovoit o naplnn
subjektivn strnky danho trestnho inu (nlez ze dne 21. 2. 2007 sp. zn. II. S 490/2004, uveejnn pod . 36 ve sv. 44 Sb. nl. a usn. S R).

2. K dokazovn zavinn
R 110/1952 O dkazu zavinn (vznam doznn).
R 7/1954 Zvr o zavinn mus bt podloen skutkovm zjitnm soudu na podklad dokazovn prv tak, jako zvr o objektivnch znacch
trestnho inu.
R 57/1954 O dkazu zavinn pi tocch proti ivotu a zdrav.
R 32/1960 Na zavinn ve smyslu 15 TrZ je mono usuzovat i na zklad nepmch dkaz.
R 19/1971-II. Zvr o zavinn pachatele mus bt vdy prokzan vsledky dokazovn a mus z nich logicky vyplvat.
R 60/1972-IV. Zvr o tom, zda tu je zavinn ve smyslu trestnho zkonku a v jak form ( 15 a 16 TrZ), je zvrem prvnm.

Tento prvn zvr o subjektivnch znacch trestnho inu se vak mus zakldat na skutkovch zjitnch soudu vyplvajcch z provedenho
dokazovn stejn, jako zvr o objektivnch znacch trestnho inu. Skutenosti duevnho (psychickho) ivota vznamn pro prvn zvr o tom,
zda tu je zavinn a v jak form, jsou pedmtem dokazovn prv tak jako vechny ostatn okolnosti naplujc znaky trestnho inu.
Pi zjiovn okolnost, kter maj vznam pro zvr o zavinn, nen mon pedem pikldat zvltn vznam dnmu dkaznmu prostedku, ale
na zavinn a jeho formu je teba usuzovat ze vech konkrtnch okolnost, za kterch byl trestn in spchan, a ze vech dkaz vznamnch z
tohoto hlediska, vetn doznn obvinnho, pokud existuje. Se zetelem na zsadu volnho hodnocen dkaz ( 2 odst. 6 Tr) zkon nepikld
a priori dnmu dkazu zvltn vznam. Nen proto mon jen ze skutenosti, e obvinn skutek popel, vyvodit, e zjitn pmho myslu
nepichz v vahu. Tento mysl, tak jako jin formy zavinn, je mono zjistit i na podklad jinch dkaz, nejen z doznn obvinnho.
R 9/1998 K posuzovn subjektivn strnky jednn pachatele trestnho inu podvodu podle 209 TrZ spchanho v souvislosti s privatizac
majetku sttnho podniku formou veejn draby.
S 36/2007-n. Obecn soudy poru prvo obalovanho na spravedliv proces, garantovan l. 36 odst. 1, l. 37 odst. 3 a l. 38 odst. 2 Listiny
zkladnch prv a svobod, jestlie po zamtnut jeho nvrhu na doplnn dokazovn neodvodn, pro v pedmtn vci nen teba zjiovat
skutenosti, bez jejich spolehlivho prokzn nen dle ustlen judikatury Nejvyho soudu (na ni obalovan v nvrhu vslovn odkzal)
mono hovoit o naplnn subjektivn strnky danho trestnho inu (nlez ze dne 21. 2. 2007 sp. zn. II. S 490/2004, uveejnn pod . 36 ve sv.
44 Sb. nl. a usn. S R).
S 2/2010-n. Nepm mysl nelze v dnm ppad jen pedpokldat, nbr je nutno jej na zklad zjitnch okolnost prokzat. Zvry
o zavinn nesmj nabt povahy jakchsi presumpc. Ze samotnho opomenut povinnho jednn nelze automaticky dovozovat t existenci
srozumn pachatele s poruenm nebo ohroenm zjmu chrnnho trestnm zkonem. Sama lhostejnost ve vztahu k nsledku nesta
k naplnn voln sloky nepmho myslu.
Pouit nepm dkazy, maj-li poslouit k jednoznanmu zvru o vin, mus tvoit systm, jeho jednotliv lnky musej bt v souladu jak mezi
sebou, tak i s dokazovanou skutenost, tj. v danm ppad s existenc eventulnho myslu.
Z principu presumpce neviny krom pravidla, podle nho mus bt obvinnmu vina prokzna, plyne rovn pravidlo in dubio pro reo, dle
kterho, nen-li v dkaznm zen dosaeno praktick jistoty o existenci relevantnch skutkovch okolnost, tj. jsou-li ptomny v danm kontextu
dvodn pochybnosti, je nelze odstranit ani provedenm dalho dkazu, nutno rozhodnout ve prospch obvinnho.
V projednvan vci postupem soud dolo k poruen zkladnho prva stovatelky dle lnku 8 odst. 2 LPS, toti prva bt sthn jen z dvod
a zpsobem stanovenm zkonem. Zrove bylo porueno i jej zkladn prvo na spravedliv proces podle lnku 36 odst. 1 LPS. Protoe obecn
soudy nedostly poadavkm plynoucm ze zsady in dubio pro reo, poruily i zkladn prvo stovatelky na presumpci neviny dle lnku 40 odst.
2 LPS (nlez ze dne 7. 1. 2010 sp. zn. III. S 722/2009, uveejnn pod . 2 ve sv. 56 Sb. nl. a usn. S R).

3. K myslnmu zavinn
R 3868/1930 Je vyloueno, aby t trestn in byl spchn mysln a pitom i z nedbalosti a z lehkomyslnosti.
R 3929/1930 mysl usmrtit nevyaduje dobe rozven zmr a chladnou vahu; me bti pojat i v okamitm vzplanut pud (v rozilen,
v afektu).187
R 92/1951 K naplnn subjektivn strnky myslnho trestnho inu nesta, e pachatel vbec mysln jednal (e jednal tak, jak jednat chtl), ale
je teba, aby mysln zpsobil vsledek v zkon uveden.
R 15/1952 K problematice, do jak mry se obsah myslu mus shodovat se skutenost.
R 19/1963 K naplnn trestnho inu ublen na zdrav podle 146 TrZ (pop. tkho ublen na zdrav podle 145 TrZ) nesta, aby pachatel
mysln vykonal nco, co zpsobilo ublen na zdrav, ale je teba, aby jeho mysl smoval i k vlastnmu ublen na zdrav.
R II/1965 Z hlediska myslu zpsobit tkou jmu na zdrav sta zjitn, e pachatel vdl, e svm jednnm me zpsobit tento t nsledek
a byl s tm srozumn (mysl eventuln). Na takov srozumn lze usuzovat pokud jde o dkazn strnku zejmna z povahy pouit zbran,
z intenzity toku, ze zpsobu jeho proveden (zejmna z toho, proti kter sti tla tok smoval) a z pohnutky inu.
R 19/1969 Trestn in vrady podle 140 TrZ vyaduje u pachatele mysl jinho usmrtit. Pokusu tohoto trestnho inu podle 21 odst. 1 TrZ se
dopust pachatel jednnm pro spolenost nebezpenm, kter bezprostedn smuje k dokonn trestnho inu vrady za podmnky, e pachatel
takto jedn v myslu trestn in vrady spchat, avak k jeho dokonn nedojde. Aby bylo mono tedy pachatele uznat vinnm pokusem trestnho
inu vrady, mus bt bezpen prokzn mysl tento trestn in spchat. To plat jak o myslu pmm, tak o myslu nepmm. U nepmho
myslu je teba prokzat obvinnmu jeho vdom, e svm jednnm me poruit zjem chrnn trestnm zkonem (smrt lovka), avak
souasn je teba prokzat, e pro ppad, e takov poruen zpsob, je s nm srozumn. Pi zkoumn, zda pachatel jednal v nepmm myslu
napadenho zavradit, neposta pouh zjitn, e bodl napadenho vtm noem do prsou, a e proto vdl, e tm me zpsobit smrt, nbr
je zapoteb vychzet z okolnost, za nich k toku pachatele dolo, jakm motivem byl veden, co toku pedchzelo, jak byl tok proveden, jakho
nstroje bylo pouito, zda pachatel zmrn toil proti takov sti tla, kde jsou orgny dleit pro ivot, kter jsou snadno zasaiteln apod.
R 41/1976 (s. 213 a 214) Pachatel nsilnch trestnch in proti ivotu a zdrav, jimi byla jinmu zpsobena smrt, ve svch vpovdch nkdy
uvdj, e jim bylo lhostejn, zda takov nsledek nastane. Vyvstala otzka, zda vztah lhostejnosti k nsledku lze povaovat ji za srozumn
s nsledkem. Pevldaj nzory, e skuten vztah lhostejnosti k nsledku nesta k naplnn voln sloky nepmho myslu. Soudy v takovch
ppadech na podklad vpovdi pachatele zpravidla dovozuj jeho srozumn s nsledkem a tedy mysl nepm. S touto prax lze souhlasit,
jestlie lhostejnost pachatele k tomu, zda nsledek nastane i nenastane, vyjaduje jeho kladn stanovisko k obma tmto monostem. Bude vak
zleet i na tom, jak zpsob toku pachatel volil. Bude-li pachatel tvrdit, e mu bylo lhostejn, jak nsledek zpsob, pitom vak jednal tak, e
z jeho toku musela nastat smrt pokozenho, a pachatel si byl tto monosti vdom, pak je teba uvaovat o pmm myslu bez ohledu na
zmnn tvrzen pachatele.188
R 33/1976 Soud je povinen dokazovat zavinn i ve vztahu k okolnosti, kter podmiuje pouit vy trestn sazby.

R 54/1977 Jestlie pachatel zamlel zpsobit jinmu tkou jmu na zdrav a takov jma byla jeho inem zpsoben, i kdy jinm zpsobem,
ne si pachatel pedstavoval, je zpsoben tk jmy na zdrav kryt jeho myslnm zavinnm a pachatel je odpovdn za trestn in tkho
ublen na zdrav podle 145 odst. 1 TrZ. Jen v ppad, pokud by byla tk jma na zdrav vznikla podstatn jinm ne zamlenm zpsobem,
bylo by teba posoudit jednn pachatele jako pokus trestnho inu tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 21 odst. 1, 145odst. 1 TrZ v
soubhu s trestnm inem tkho ublen na zdrav podle 147 odst. 1 TrZ. Takov ppady vak nen mono nikdy posoudit jen jako trestn in
ublen na zdrav podle 146 odst. 1, 3 TrZ, protoe by tm nebyla vystiena skutenost, e pachatel ml mysl zpsobit jinmu tkou jmu na
zdrav.
R 35/1991 mysl pachatele zpsobit jinmu tkou jmu na zdrav nelze dovozovat jen z povahy pedmtu, kterm byl veden tok. Je teba zvit
i dal okolnosti ppadu, jako jsou zpsob pouit tohoto pedmtu, intenzita vedenho deru apod.
R 10/1994-II. Ze skutenosti, e obvinn pronesl na adresu pokozen vhrky usmrcenm za takovch okolnost, kdy mezi nimi probhala hdka
a kdy obvinn jednal ve vzteku, nen mono bez dalho vyvozovat jeho mysl usmrtit pokozenou, kdy jinak z jeho toku proti pokozen
objektivn dn reln ohroen ivota nevyplvalo.
R 43/2009 Ustanoven 268 odst. 1 TrZ o trestnm inu poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm je skutkovou podstatou, kter m
tzv. blanketn dispozici, protoe trestnost je zde podmnna poruenm zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch
pedpis, jeho se trestn zkonk dovolv, pokud vyaduje neoprvnn pouit ochrann znmky nebo oznaen s n zamnitelnho. Ohledn
ppadnho omylu ohledn zkona o ochrannch znmkch se uplatn ustanoven 19 o prvnm omylu.
mysln zavinn, kter je podle 13 odst. 2 a 15 TrZ nutn k naplnn uveden skutkov podstaty, vak nebude mon dovodit, jestlie
obvinn sice pouil na vrobcch tho druhu oznaen zamniteln s ochrannou znmkou, o jejm zpisu do rejstku ochrannch znmek
ovem nevdl a jej ochranu ani nemohl pedpokldat s ohledem na skutenost, e znmka byla sloena jen z psmen a slic bez jakhokoli
jejich vtvarnho zpracovn, a nemla tud dostatenou rozliovac zpsobilost ve smyslu 4 psm. b) zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch
znmkch, ve znn pozdjch pedpis.
R 52/2009 Vyivovac povinnost rodie vi jeho dtti, kter nen schopno se samo ivit, vznik a existuje pmo na zklad zkona ( 85 a nsl.
ZOR), a to bez ohledu na skutenost, zda ppadn dolo k jej konkretizaci rozhodnutm soudu v obanskm soudnm zen anebo zda jej ve
nebyla (resp. nemohla bt) vbec stanovena v tomto zen, protoe v dob rozhodovn soudu rodi neml dn pjem (nap. z toho dvodu, e
byl ve vkonu vazby).
Jestlie na stran pachatele odpadly pekky, pro kter mu rozhodnutm pslunho soudu nebyla (resp. nemohla bt) stanovena vyivovac
povinnost, a byl v rozhodnm obdob ji schopen vyivovac povinnost plnit, pak skutenost, e i nadle existovalo toto pravomocn rozhodnut
soudu, nevyluuje jeho trestn odpovdnost za spchn trestnho inu zanedbn povinn vivy podle 196 TrZ.
Pokud se pachatel za tto situace zmrn vyhbal plnn sv vyivovac povinnosti (nap. za tm elem bezdvodn mnil zamstnn,
navazoval jen krtkodob pracovn pomry), jednal zavinn ve form pmho myslu podle 15 odst. 1 psm. a) TrZ, piem za splnn dalch
podmnek lze jeho in posoudit jako trestn in zanedbn povinn vivy podle 196 odst. 2 TrZ.
R 38/2011-I. V popisu skutku v odsuzujcm rozsudku, kterm byl obvinn uznn vinnm trestnm inem, jeho skutkov podstata vyaduje mysl
pachatele ( 13 odst. 2, 15 TrZ) mus bt obsaeny i skutkov okolnosti, z nich vyplv mysln zavinn obvinnho.
Jde-li o trestn in poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm podle 268 odst. 1 TrZ, z popisu skutku mus bt ve vztahu k myslnmu
zavinn zejm, e obvinn vdl o neoprvnnm oznaen vrobk nebo slueb, kter uvedl do obhu nebo pro tento el vyrobil, dovezl,
vyvezl atd., a e byl alespo srozumn s neoprvnnm zsahem do prv vlastnka doten ochrann znmky. Samotn konstatovn rozporu
jednn obvinnho s ustanovenm 8 zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch pedpis, nesta k vyjden
myslnho zavinn.
NS 15/2002-T 371. Skutenost, e obvinn posuzovanm jednnm reagoval na pedchoz chovn pokozenho, sama o sob nijak nevyluuje
jeho mysl zpsobit pokozenmu zrann, kter m povahu ublen na zdrav. Na to, zda obvinn jednal v myslu zpsobit ublen na zdrav,
lze obecn usuzovat mimo jin i z toho, jakou intenzitu mlo jeho jednn a proti kter sti tla pokozenho smovalo. mysl zpsobit ublen
na zdrav nen vylouen jen proto, e jednn obvinnho proti pokozenmu spovalo v jednorzovm aktu a e obvinn v tomto jednn
nepokraoval.
Nsledek je jednou ze sloek objektivn strnky trestnho inu, zatmco zavinn pedstavuje subjektivn strnku trestnho inu, avak m-li bt
sprvn posouzeno zavinn ve vztahu k uritmu nsledku, neme se tak stt bez toho, aby byl tento nsledek nleit zjitn. Z adekvtnosti
mezi nsledkem a jednnm, z nho vzeel, lze pak usuzovat tak na pedvdatelnost nsledku, co je podstatn pedpoklad spolehlivch zvr
o zavinn.
NS 22/2003-T 507. Pachatel neme bt trestn sthn a odsouzen za tu st trestn innosti, kterou spchal za neppustn asti policie,
pestoe policie jeho pvodn mysl spchat v uritm rozsahu trestn in nijak nevyprovokovala. Proto jestlie pachatel chtl sm pvodn odcizit
a zpenit nap. jen jedno motorov vozidlo, ale nsledn mysl odcizit a zpenit vce motorovch vozidel pojal a na zklad jednn se
svdkem, kter v tomto smru spolupracoval s polici, nejednal pachatel ohledn odcizen dalch motorovch vozidel z vlastn vle a v tto sti ji
sm nerozhodoval o rozsahu a spchn trestn innosti.
TR NS 12/2005-T 756. Uivatel me bt subjektivn pesvden, e dm, byt nebo nebytov prostor uv oprvnn, i v prbhu
obanskoprvnho zen, kter se v tto souvislosti vede. Byla-li vak ji otzka oprvnnosti uvn domu, bytu nebo nebytovho prostoru
soudem pravomocn vyeena v neprospch uivatele, je na nm, aby pravomocn rozhodnut soudu respektoval, a pokud je povinen dosud
uvan dm, byt nebo nebytov prostor opustit a vyklidit, ale svvoln tak neuin, lze uzavt, e pslun objekt ji uv neoprvnn nebo e
oprvnnmu uivateli neoprvnn brn v jeho uvn ve smyslu 208 TrZ. I v tomto ppad vak nelze zvr o myslnm zavinn uivatele
bez dalho odvozovat od prvn moci rozhodnut soudu, ale a od okamiku, kdy se o tomto rozhodnut skuten dozvdl.

Skutkov zjitn, podle nho obvinn nepedal dosud uvan dm, byt nebo nebytov prostor jeho vlastnkovi, nesta pro naplnn zkonnho
znaku spovajcho v tom, e oprvnn osob v uvn neoprvnn brnil ve smyslu 208 odst. 2 TrZ. Uveden znak me dosavadn uivatel
naplnit, jestlie uvan objekt nevyklid a jeho uzamenm znemon vlastnkovi vstup do nj.
TR NS 17/2005-T 812. Ke spchn trestnho inu podlnictv podle 214 odst. 1 psm. a) TrZ se z hlediska subjektivn strnky vyaduje, aby
pachatel vdl, e vc, kterou na sebe pevedl, byla zskna trestnm inem spchanm jinou osobou. Pitom vc nemus bt zskna jen trestnm
inem krdee podle 205 TrZ nebo jinm trestnm inem proti majetku, ale t nap. trestnm inem poruovn domovn svobody podle 178
TrZ. Jestlie ovem osob, kter pevzala takovou vc, jej hodnota nedosahovala ve kody nikoli nepatrn ( 138 TrZ), byla znma pouze
skutenost, e pachatel vc odcizili, ani by tato osoba vdla, odkud, jakm zpsobem a za jakch okolnost pachatel vc odcizili, nelze
dovodit jej mysln zavinn ve vztahu k trestnmu inu podlnictv, a to ani pro alternativu, e vc byla odcizena z domu nebo bytu trestnm inem
poruovn domovn svobody podle 178 TrZ.
TR NS 24/2006-T 877. 1. Pro spchn trestnho inu nedovolenho ozbrojovn podle 279 odst. 1 TrZ nen podstatn, zda ml jeho pachatel
vlastnick prvo k urit steln zbrani, ale vyaduje se, aby (mimo jin) si jakmkoli zpsobem nelegln opatil nebo pechovval stelnou zbra,
tebae nebyl nebo ani nemohl bt jejm vlastnkem. Posta tedy faktick nelegln nakldn se stelnou zbran nebo jej dren bez ohledu na to,
kdo je jejm vlastnkem.
myslnm zavinnm pachatele tohoto trestnho inu mus bt zahrnuta nejen faktick nelegln dispozice se stelnou zbran, ale i skutenost, e
zbra je stelbyschopn.
TR NS 36/2007-T 995. elem pravidel sportovnch her (nap. fotbalu) je nejen stanovit soupecm stranm rovn podmnky, ale souasn a to
zejmna podle povahy sportovn hry t chrnit zdrav hr ped zkroky, kter mohou vest k jejich zrann. Samotn pravidla sportovn hry
vak nemohou sankcionovat skutenost, e v dsledku jejich poruen jednm z astnk hry byla jinmu hri zpsobena jma na zdrav.
Jestlie tedy v prbhu hry nkter z hr zavinn ( 15, 16 TrZ) poru stanoven pravidla sportovn hry a v dsledku toho zpsob jin osob
(jinmu hri) jmu na zdrav, pak s pihldnutm zejmna k povaze hry a k zvanosti poruen danch pravidel nen vylouena ani trestn
odpovdnost takovho hre nap. pro trestn in tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1 TrZ.189
TR NS 42/2008-T 1053. Skutkov podstata trestnho inu podvodu podle 209 odst. 1 TrZ vyaduje mysln zavinn ( 13 odst. 2, 15 TrZ), by
zde posta i nepm mysl [ 15 odst. 1 psm. b) TrZ]. Ve vroku o vin, tedy v tzv. skutkov vt odsuzujcho rozsudku, jm byl pachatel uznn
vinnm trestnm inem podvodu spchanm v nepmm myslu, proto mus bt uvedeny takov skutkov okolnosti, kter odvoduj existenci
tto formy myslnho zavinn a umouj jej odlien od zavinn v podob vdom nedbalosti [ 16 odst. 1 psm. b) TrZ].
K tomu ovem nesta, je-li zde pouita pouze formulace, podle n obvinn jednal vdom (nap. e si byl vdom sv neschopnosti zaplatit
kupn cenu za zbo odebran od jin osoby), ani je patrn, e byl t srozumn se zpsobenm nsledku. Samotn skutenost, e pachatel vdl
o rozhodnch skutkovch okolnostech, resp. o monosti zpsobit nsledek vznamn pro trestn prvo, je toti jen jednou (tzv. intelektovou)
slokou zavinn a v tto podob je shodn jak u nepmho myslu, tak i v ppad vdom nedbalosti.
TR NS 60/2009-T 1231. Pro ob formy myslnho zavinn ( 15 TrZ) je spolen to, e vle pachatele ve form chtn nebo srozumn vdy
pedstavuje kladn vztah pachatele ke zpsobenmu nsledku. Lhostejnost pachatele k tomu, zda nastane nebo nenastane nsledek, lze pokldat
za jeho srozumn s nsledkem, kter odvoduje zvr o nepmm myslu podle 15 odst. 1 psm. b) TrZ, jen tehdy, kdy vyjaduje kladn
stanovisko pachatele k obma tmto monostem.
Jestlie pachatel usmrtil jinho tak, e na nj vystelil z bezprostedn blzkosti z pistole, kterou pedtm sm nabil v domnn, e do n vkld jen
nekodn (tzv. slep, resp. cvin) nboj, a nikoliv ostr nboj, nebo ml k dispozici oba druhy tchto nboj, pak jen z toho, e se pachatel
nepesvdil o tom, jak nboj ve skutenosti vloil do pistole, nelze dovodit jeho srozumn ( 15 odst. 2 TrZ) s usmrcenm jinho ve smyslu 140
TrZ o trestnm inu vrady. To plat i za situace, kdy pachatel vystelil na pokozenho, s nm jej jinak pojil siln ptelsk vztah, jen proto, aby
pokozenho odradil od jeho nevhodnho chovn, bezprostedn po inu byl zden zpsobenmi nsledky a snail se pokozenmu zajistit
okamitou odbornou lkaskou pomoc. Uveden okolnosti nesvd o takov lhostejnosti pachatele, kter by vyjadovala jeho kladn stanovisko ke
zpsoben smrtelnho nsledku.
Proto jednn pachatele, kter jako dritel zbrojnho prkazu zachzel se stelnou zbran v rozporu s povinnostmi, kter mu byly uloeny zkonem
. 119/2002 Sb., o stelnch zbranch a stelivu, ve znn pozdjch pedpis, a to tak, e ji namil na jinou osobu a stiskl spou, ani ml jistotu,
zda nabil zbra nekodnm nebo ostrm nbojem, piem dolo k vstelu, jeho dsledkem byla smrt pokozenho, lze posoudit jako nedbalostn
trestn in usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1 nebo i odst. 2 TrZ.
TR NS 61/2010-T 1245. Pachatel mohl spchat (do 31. 12. 2009) trestn iny maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 171 odst. 1
psm. c) tr. zk. a zen motorovho vozidla bez idiskho oprvnn podle 180d tr. zk. i tehdy, jestlie dil motorov vozidlo v dob po
vyhlen usnesen odvolacho soudu, jm bylo zamtnuto jako nedvodn jeho odvoln podan proti rozsudku soudu prvnho stupn, kterm byl
pachateli uloen trest zkazu innosti spovajc v zkazu zen motorovch vozidel ( 49, 50 tr. zk.), tebae mu jet nebylo dorueno
usnesen odvolacho soudu. mysln zavinn pachatele lze v takovm ppad dovodit, pokud byl ptomen pi vyhlen uvedenho usnesen
odvolacho soudu spojenho s pouenm, e usnesen je konen a zkon proti nmu nepipout dal opravn prostedek, i kdy byl pachatel
pozdji svm obhjcem nesprvn informovn, e vrok o uloen trestu zkazu innosti je vykonateln a doruenm opisu usnesen odvolacho
soudu.
TR NS 72/2011-T 1352. 1. V popisu skutku v odsuzujcm rozsudku, kterm byl obvinn uznn vinnm trestnm inem, jeho skutkov podstata
vyaduje mysl pachatele ( 13 odst. 2, 15 TrZ), mus bt obsaeny i skutkov okolnosti charakterizujc mysln zavinn obvinnho.
Jde-li o trestn in poruen prv k ochrann znmce a jinm oznaenm podle 268 odst. 1 TrZ, z popisu skutku mus bt ve vztahu k myslnmu
zavinn zejm, e obvinn vdl o neoprvnnm oznaen vrobk nebo slueb, kter uvedl do obhu nebo pro tento el vyrobil, dovezl,
vyvezl atd., a e byl alespo srozumn s neoprvnnm zsahem do prv vlastnka doten ochrann znmky. Samotn konstatovn rozporu
jednn obvinnho s ustanovenm 8 zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch pedpis, nesta k vyjden
myslnho zavinn.

TR NS 73/2011-T 1360. I kdy provedenm dokazovnm nebylo zjitno, jakou pohnutkou byl veden pachatel trestnho inu vrady, nelze z toho
usuzovat, e chyb jeho mysl zpsobit pokozenmu smrteln nsledek ve smyslu 140 odst. 1 tr. zk., je-li takov mysl pinejmenm ve
form nepmho myslu [ 15 odst. 1 psm. b) TrZ] dostaten zejm z okolnost a intenzity vykonanho toku, zejmna pouije-li pachatel
zbra, o kter v, e svou povahou je zpsobil jinho usmrtit, a vede tok zmrn proti tm stem tla pokozenho, kde jsou uloeny ivotn
dleit orgny.
Zvr o myslu usmrtit jinho lze uinit nap. i tehdy, kdy pachatel za pouit funkn repliky mee opakovan toil dery vedenmi velkou
intenzitou na hlavu pokozenho a zpsobil mu zde nkolik sench ran.
TR NS 73/2011-T 1366. Trestnho inu zneuit pravomoci edn osoby podle 329 odst. 1 psm. c) TrZ se me dopustit i pachatel, kter jako
referent sttn sprvy vedouc technik registru vozidel v rozporu se zkonem . 56/2001 Sb., o podmnkch provozu vozidel na pozemnch
komunikacch, ve znn pozdjch pedpis, rozhodl ve sprvnm zen o schvlen technick zpsobilosti jednotliv dovezench vozidel z ciziny
do esk republiky, a to na podklad padlanch a v cizm jazyce vyhotovench doklad.
I v tomto ppad me bt mysln zavinn pachatele ( 15 TrZ) zaloeno na takovm typu lhostejnosti pachatele, kter je vrazem jeho kladnho
vztahu jak k tomu, e nesplnil povinnost vyplvajc z jeho pravomoci, tak k tomu, e tm jinmu opatil neoprvnn prospch.
TR NS 79/2011-T 1426. Jestlie pachatel jako idi motorovho vozidla pi jzd vysokou rychlost po dlnici provedl v reakci na zpsob jzdy idie
jinho motorovho vozidla takov jzdn manvr, kterm po fyzickm kontaktu obou vozidel donutil vozidlo zen jinm idiem k vyjet mimo
vozovku, lze uinit zvr, e mysl pachatele ( 15 TrZ) zahrnoval i ppadn nsledky zpsoben tmto jednnm, a to vetn vnch zrann
idie motorovho vozidla (poppad dalch osob v nm jedoucch), je bylo takto vytlaeno z vozovky.
TP 781/2010 Pi posuzovn existence myslnho zavinn pedpokldanho v ustanoven 268 TrZ o trestnm inu poruen prv k ochrann
znmce, obchodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu je nutno vychzet ze zvru, e kad, kdo hodl provozovat podnikn, a jako
fyzick osoba podle ivnostenskho zkona i prvnick osoba podle obchodnho zkonku, je povinen dodrovat veker prvn pedpisy, kter s
jeho podniknm souvisej, a je pouze vlun jeho povinnost si zajistit k tomu dostaten informace vetn znalosti prv vcch se k ochrannm
znmkm zbo, jeho se jeho podnikn tk.
B 3/1974-21 to-li pachatel proti tlu jinho pedmtem a zpsobem, kterm lze pivodit tkou jmu na zdrav, pop. smrteln zrann, a k tk
jm na zdrav nedojde jen pro obranu postienho, svd to pro zvr, e byl pachatel srozumn se zpsobenm alespo tk jmy na zdrav.
V tomto ppad lo o dva dery tesaskou sekerou do zad v prbhu fyzickho konfliktu, jim bylo pokozenmu zpsobeno zrann spojen
s osmidenn pracovn neschopnost.
B 7/1974-54 Pachatel trestnho inu zanedbn povinn vivy jedn mysln (v eventulnm myslu), jestlie v, e v dsledku nezjmu
o poskytovn vivnho me zstat jeho zkonn povinnost vyivovat jinho nesplnna, a pro ppad, e tomu tak bude, je s tm srozumn.
S 49/2004-n. stavn soud souhlas se zvrem obecnch soud, e odsouzen vyboil z mez nutn obrany v excesu intenzivnm. Intenzita
obrany, m-li bt zpsobil odvrtit tok, me bt zsadn silnj ne intenzita toku. Obrana vak nemus bt zcela zjevn, pehnan silnj,
ne je teba k odvracen toku. V danm ppad, s ohledem na charakter pouit zbran, etnost zpsobench ran a jejich intenzitu, je zejm, e
obrana odsouzenho byla zcela zjevn nepimen zpsobu toku.
stavn soud zjiuje, e rozhodnutmi obecnch soud v dan vci dolo k poruen stavnch prv stovatele proto, e zvr o myslnm
zavinn vrady je v extrmnm nesouladu s dokzanmi skutkovmi okolnostmi. Nalzacmu soudu se nepodailo prokzat, e odsouzen byl
srozumn s tm, e zpsob smrt pokozenho.
Nepm mysl nelze v dnm ppad jen pedpokldat, nbr je nutno jej na zklad zjitnch okolnost prokzat. Zvr o vraednm myslu
lze uinit i z objektivnch skutenost, nap. z povahy inu, zpsobu jeho proveden nebo ze zjitnch okolnost subjektivn povahy, nap.
z pohnutky inu. Zavinn je vslednic (mimo jin) i osobnch vlastnost pachatele, a lze proto tak z nich na formu zavinn usuzovat. Tyto zvry
nesmj vak nabt povahy jakchsi presumpc.
Z provedench dkaz v dan vci nelze vyvodit spolehliv zvr o tom, e toky noem byly clen na ivotn dleit tlesn partie
pokozenho, a z toho vyvozovat zvr o srozumn odsouzenho s nastalm smrtelnm nsledkem. Je mono pipustit zvr, e toky noem
byly vedeny nhodnm smrem, vyplvajcm z nahodilch situanch okolnost danch chovnm obou astnk zpasu a podmnkami msta inu.
Z hlediska prvn kvalifikace pichz v vahu posouzen skutku jako trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 a 3 TrZ, piem
alespo eventuln mysl odsouzenho zpsobit pokozenmu tkou jmu na zdrav lze dovodit z charakteru pouit zbran a etnosti a intenzity
zasazench ran a k dovozen odpovdnosti za zpsobenou smrt postauje prokzat nedbalost [ 17 psm. a) TrZ] (nlez ze dne 1. 4. 2004 sp. zn.
IV. S 433/2002, uveejnn pod . 49 ve sv. 33 Sb. nl. a usn. S R).

4. K omylu
R 3289/1929 Ustanoven o zloinu vrady se netk pachatelova omylu v osob, proti n se to (error in objecto); je teba vyslovit, e je bez
vznamu, zda vzela z inu pedsevzatho myslem vraednm smrt osoby, k jejmu usmrcen mysl pachatele smoval, i osoby jin, nastal-li
smrteln inek v osob od pedmtu vraednho toku rozdln nsledkem odchlen se innosti pachatelovy od smru, kter j pachatel dv
(aberratio ictus). Vjimku tu nelze roziovati na pitn jinch trestnch in (ublen na zdrav, tk jmy na zdrav). Omyl v pedmtu toku
nem prvn vznam.
R 3882/1930 Omyl v pedmtu (error in corpore, error in objecto in persona) pachatele neomlouv.
Obalovan po oputn slu spativ venku K., pistoupil k nmu a v domnn, e m ped sebou ., na nho venku ekal a jemu se chtl
pomstt, bodl ho kuchyskm noem do prav strany krku a tak mu pivodil smrtelnou rnu. Obhajoba obalovanho, e neml vi K.
neptelskho myslu je nerozhodn, ponvad, smoval-li jeho neptelsk mysl vi osob, kterou povaoval, tebas myln za ., zodpovd
i za nsledek svho jednn proti K.
R 74/1956 Viz judikaturu k 146.
R 46/1963 Viz judikaturu k 13 odst. 1 (k pinn souvislosti).

R 37/1975 Skutenost, e nsledek, kter vyplynul z jednn pachatele, byl jin, ne si pachatel pedstavoval (tzv. omyl v kauzlnm prbhu,
aberratio ictus), pachateli neprospv a nevyluuje jeho zavinn.
R 10/1977-II. Znak zkonn povinnost vyivovat nebo zaopatovat jinho v ustanoven 196 odst. 1 TrZ je tzv. normativnm znakem skutkov
podstaty. Prvn omyl tkajc se takovho znaku se posuzuje podle zsad o skutkovm omylu.
R 54/1977 K problematice nazvan dolus generalis.
R 63/1978 Kdyby se obvinn vzhledem k men intenzit odporu eny, se kterou m v myslu souloit, domnval, e jde o odpor jen pedstran,
lo by o skutkov omyl negativn, spovajc v tom, e obvinn nevdl o okolnostech naplujcch znaky trestnho inu znsilnn podle 185
TrZ, a byla by tm vylouena jeho odpovdnost za mysln trestn in. Odpovdnost pachatele vak nen vylouena, jestlie napaden ena vyvj
mn intenzivn odpor vzhledem k opodnmu vvoji sv osobnosti a pachateli je tento stav eny znm.
R 12/1990 V ppad pachatele, kter napadl pokozenou opakovanmi dery do hlavy v myslu ji usmrtit a pak v domnn, e neije, se rozhodl
zbavit se jejho tla a vhodil je do vody, kde se pokozen utopila, nejde o tzv. dolus generalis, take jeho jednn nelze posoudit jako dokonan
trestn in vrady podle 140 TrZ, ale jen jako pokus trestnho inu vrady podle 21 odst. 1 k 140 TrZ ve vceinnm soubhu s trestnm
inem usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1 TrZ.
R 30/1996 V ppad pozitivnho omylu astnka myln se domnval, e jsou zde znaky trestnho inu, na nm se astn, a tomu tak nebylo,
nebo osoba, o n se domnval, e spch trestn in, jej ve skutenosti spchat nechtla a ani nemohla je teba i pi hodnocen prvnch otzek
souvisejcch s akcesoritou astenstv dsledn vychzet z toho, e trestn innost se odehrla pouze v pedstav astnka. V takovm ppad
astenstv neme s ohledem na akcesoritu astenstv vyjdenou v ustanoven 24 odst. 1 TrZ pekroit stadium ppravy trestnho inu ve
smyslu 20 odst. 1 TrZ.
R 8/2003 K naplnn skutkov podstaty trestnho inu maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ je nezbytn,
aby rozhodnut, kterm byl obvinnmu uloen trest zkazu innosti, nabylo prvn moci. Jde-li o rozhodnut vydan ve sprvnm zen, v nm byl
obvinn zastoupen advoktem, posta k nabyt prvn moci, jestlie bylo rozhodnut dorueno advoktovi, kter ml plnou moc pro cel zen (
25 odst. 3 sprvnho du).190
Pestoe rozhodnut, kterm byla obvinnmu urit innost zakzna, nebylo dorueno obvinnmu, ale jen jeho advoktovi, bude mon dovodit
naplnn subjektivn strnky trestnho inu maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. a) TrZ, jestlie je z
provedench dkaz zejm, e obvinn vdl o pravomocn uloenm zkazu innosti a chtl ho poruit, pop. byl srozumn s jeho poruenm.
R 28/2002 Neznalost podmnek, za nich je podle zkona o zbranch a stelivu mono dret zbra, obalovanho nezbavuje trestn odpovdnosti
za trestn in nedovolenho ozbrojovn podle 279 odst. 1 TrZ.
R 3/2006 Zavinn ve form nepmho myslu [ 15 odst. 1 psm. b), odst. 2 TrZ] ve vztahu k poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm
zkonkem, je mon dovodit i v ppadech, kdy clem pachatelova jednn bylo dosaen jinho monho vsledku z hlediska trestnho prva
nevznamnho a eventualita vzniku nsledku uvedenho v trestnm zkonku mu byla nepjemn. Jestlie pachatel vdl, e v dsledku jeho
jednn me stejn tak namsto zamlenho vsledku nastat nsledek uveden v trestnm zkonku, je mu je nepjemn, piem nepotal
s dnou konkrtn skutenost, kter by takovmu vvoji zabrnila, a pesto tak jednal, nebo nechtl ani za cenu tohoto rizika od svho zmru
ustoupit, byl s takovm nsledkem srozumn ve smyslu citovanho ustanoven trestnho zkonku.
TR NS 8/2004-T 721. 1. Jestlie spchn trestnho inu poruen povinnosti pi sprv cizho majetku podle 220 odst. 1 TrZ spovalo v tom, e
kodu nikoli malou zpsobil pachatel poruenm takov povinnosti opatrovat nebo spravovat ciz majetek, kter mu byla uloena zkonem, pak
negativn prvn omyl pachatele tkajc se obsahu zkona, z nho vyplvala poruen povinnost, nem vliv na jeho trestn odpovdnost.
2. K tomu, aby alovan skutek mohl bt posouzen jako trestn in poruen povinnosti pi sprv cizho majetku podle 220 odst. 1 TrZ, mus jeho
popis obsahovat takov skutkov okolnosti, z nich je zejm i mysln zavinn obvinnho, kterm se skutek zrove odliuje od nedbalostn
alternativy tho trestnho inu podle 221 odst. 1 TrZ.
Zrove je teba jednoznan specifikovat, zda povinnost opatrovat nebo spravovat ciz majetek byla pachateli uloena zkonem nebo pevzata
smlouvou, a v popisu skutku nleit oznait pslun ustanoven zkona nebo smlouvy, kter takovou povinnost ukld.
B 3/1989-23 Dobu, po kterou pokozen nebyl len, protoe ekal na lkask zkrok, jen nemohl bt proveden pro omezen kapacitn monosti
zdravotnickho zazen, nelze zahrnout do obsahu zavinnho nsledku ( 147 TrZ), za kter odpovd obvinn, kter zpsobil dopravn nehodu.
K odst. 2:
K srozumn
R II/1965 Z hlediska myslu zpsobit tkou jmu na zdrav sta zjitn, e pachatel vdl, e svm jednnm me zpsobit tento t nsledek
a byl s tm srozumn (mysl eventuln). Na takov srozumn lze usuzovat pokud jde o dkazn strnku zejmna z povahy pouit zbran,
z intenzity toku, ze zpsobu jeho proveden (zejmna z toho, proti kter sti tla tok smoval) a z pohnutky inu.
R 19/1969 Viz judikaturu k odst. 1 tohoto ustanoven shora v bod 3. K myslnmu zavinn.
R 41/1976 (s. 213 a 214) Pachatel nsilnch trestnch in proti ivotu a zdrav, jimi byla jinmu zpsobena smrt, ve svch vpovdch nkdy
uvdj, e jim bylo lhostejn, zda takov nsledek nastane. Vyvstala otzka, zda vztah lhostejnosti k nsledku lze povaovat ji za srozumn
s nsledkem. Pevldaj nzory, e skuten vztah lhostejnosti k nsledku nesta k naplnn voln sloky nepmho myslu. Soudy v takovch
ppadech na podklad vpovdi pachatele zpravidla dovozuj jeho srozumn s nsledkem a tedy mysl nepm.1 S touto prax lze souhlasit,
jestlie lhostejnost pachatele k tomu, zda nsledek nastane i nenastane, vyjaduje jeho kladn stanovisko k obma tmto monostem. Bude vak
zleet i na tom, jak zpsob toku pachatel volil. Bude-li pachatel tvrdit, e mu bylo lhostejn, jak nsledek zpsob, pitom vak jednal tak, e
z jeho toku musela nastat smrt pokozenho, a pachatel si byl tto monosti vdom, pak je teba uvaovat o pmm myslu bez ohledu na
zmnn tvrzen pachatele.191
TR NS 11/2005-T 745. Na existenci srozumn se vznikem nsledku uvedenho v trestnm zkonku ve smyslu ustanoven 15 odst. 1 psm. b),
odst. 2 TrZ lze usuzovat i v ppad, kdy clem pachatelova jednn bylo dosaen jinho, z hlediska trestnho prva irelevantnho nsledku, jestlie

pachatel vdl, e v dsledku takovho jednn me vlivem vvoje okolnost na nm nezvislch stejn tak nastat namsto jm zamlenho
nsledku jin nsledek (teba pro nj i nepjemn), kter je ovem trestn prvn vznamn, pokud tak pachatel pesto jedn, protoe se chce
vyhnout nsledku, kter je pro nj jet mn pjemn.
TR NS 34/2007-T 978. Ovld-li tonk urit tzv. bojov sport i bojov umn na takov rovni, aby je mohl uplatnit v praxi, pak nen vyloueno
jejich pouit vi napadenmu povaovat za prostedek, jm lze doshnout zven intenzity toku, a tedy i zvanosti zpsobenho nsledku.
Jestlie pachatel jedn s vdomm tchto skutenost, je mono dovodit pinejmenm jeho srozumn [ 15 odst. 1 psm. b) odst. 2 TrZ] s tm, e
pokozenmu me zpsobit i tkou jmu na zdrav ve smyslu 122 odst. 2 a 145 odst. 1 TrZ, zvlt pokud je jeho tok v uveden
kvalifikovan podob schopen pivodit zvan porann nejen hlavy napadenho, ale t jinch st jeho tla (nap. kloub, panch kost, kost
dolnch konetin apod.). To plat i v ppadech, pouije-li tonk dery i kopy karate, kde se dosahuje vslednho efektu dery holou (przdnou)
rukou i bosou nohou.
S 3/2007-u. Jako soudn orgn ochrany stavnosti uplatuje stavn soud svou kasan pravomoc teprve tehdy, octnou-li se rozhodnut obecnch
soud v rozporu s stavnm podkem. Jedn-li se o zpsob, jakm obecn soudy v trestnch vcech kvalifikovaly skutek pachatele, pipad zsah
stavnho soudu v vahu jen v ppadech zcela zjevnho poruen zkladnch zsad trestnho prva hmotnho i flagrantnho rozporu mezi
skutkovmi zjitnmi a prvnmi zvry obecnch soud.
stavn soud v dan vci neshledal, e by obecn soudy pochybily pi posuzovn naplnn subjektivn strnky trestnho inu ve stadiu pokusu
[nepmho myslu 15 odst. 1 psm. b) TrZ] podle 21 odst. 1 TrZ a pi zkoumn podmnek zniku trestnosti pokusu podle 21 odst. 3 psm.
a) TrZ.
Zda byl pachatel pi toku srozumn se smrt pokozenho (nepm mysl), lze dovodit z povahy nstroje pouitho k toku, ze zpsobu pouit
takovho nstroje, z intenzity toku (fyzick sly vyvinut pachatelem) a z mst zsahu na tle pokozenho (nap. zda byl tok veden proti mstm,
kde jsou uloeny orgny dleit pro ivot lovka, i zda byl tok veden takovm zpsobem, e pokozenmu mohlo bt zpsobeno jet jin
porann, ne ke ktermu dolo). Uveden objektivn zjistiteln okolnosti toku jsou ovem ve vztahu k dokazovn formy zavinn pachatele toliko
dkazy nepmmi, na jejich zklad nelze eventuln mysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespo srozumn pachatele
s usmrcenm pokozenho, mus bt uveden objektivn okolnosti logicky provzny s okolnostmi subjektivn povahy, jakmi jsou pohnutka inu
a osobn vlastnosti pachatele.
V posuzovanm ppad si stovatel musel bt vdom, e opakovan tok noem proti oblieji, pop. krku, tedy do mst, kde se nachzej orgny
dleit pro ivot lovka, me vst ke smrtelnmu porann. Ve svch tocch stovatel pokraoval a do vybit svho zlobnho afektu, ani
mohl potat s jakoukoli konkrtn skutenost, je by smrtelnmu nsledku jeho tok mohla zabrnit. K usmrcen pokozen osoby nakonec
nedolo jen nhodou. Stovatel na pokozenou osobu ve uvedenm zpsobem toil s clem vybt si svj zlobn afekt, a to i za situace, kdy
jeho jednn pokozenou pmo ohroovalo na ivot. Obecn soudy pi een otzky zavinn braly sprvn v vahu i dal konfliktn a nsiln
jednn, jeho se stovatel na svch partnerkch prokazateln dopoutl v minulosti a pro n proti nmu bylo vedeno trestn sthn. Nepm
mysl stovatele byl prokzn na zklad ucelenho a nerozpornho etzce nepmch dkaz, je svd o srozumn pachatele s usmrcenm
pokozen v dob toku ve smyslu 15 odst. 1 psm. b) TrZ.
stavn soud nezjistil ani pochyben obecnch soud pi posuzovn otzky zniku trestnosti pokusu trestnho inu ve smyslu ustanoven 21odst.
3 psm. a) TrZ. V projednvanm ppad lo o bezspn tzv. ukonen pokus, nebo stovatel zashl pokozenou osobu noem takovm
zpsobem, e toliko nhoda zabrnila smrti. Neodpovd skutenosti, e by stovatel svm dobrovolnm zsahem odstranil nebezpe, kter z
podniknutho pokusu hrozilo. Toto nebezpe zcela zjevn petrvvalo i pot, co stovatel pivezl pokozenou osobu do budovy nemocnice, tam ji
vak opustil a nepostaral se o pivoln zdravotnho personlu (usnesen ze dne 2. 2. 2007 sp. zn. III. S 681/2006, uveejnno pod . 3 ve sv. 44
Sb. nl. a usn. S R).

Poznmky pod arou:

157 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 201.
158 Kallab, J. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn, Praha : Melantrich A. S., 1935, s. 45 a 46.
159 Kallab zde m na mysli stupe nebezpenosti pachatele. a nikoli stupe nebezpenosti trestnho inu ve smyslu materilnho pojet trestnho
inu.
160 Kallab, J. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn, Praha : Melantrich A. S., 1935, s. 45.
161 Piitatelnost ve smyslu monosti oekvat, aby pachatel jednal jinak. V jinm smyslu uv termn piitatelnost Rli, kter ho chpe ve
stejnm smyslu jako trestn odpovdnost srov. Rli, A. Studie o petnosti. Bratislava : Knih. Prv. fak. Komenskho university. Sv. 33,
1931, s. 126.
162 Kallab, J. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn, Praha : Melantrich A. S., 1935, s. 46.
163 Tamt, s. 47; pojmem chtl zde Kallab vyjaduje vli, do kter spadaj podle nho dva rozdln ppady myslu (s. 48), toti mysl pm
(dolus directus), a mysl eventuln (dolus eventualis), kdy za pm mysl povaoval ppad, kdy si pachatel vsledek pedstavil (teba jen
jako pravdpodobn) a chtl jej pivodit, zatmco pod myslem eventulnm chpal ppad, kdy si pachatel pedstavil vsledek jako mon
a schvlil jej pro ppad, e by nastal (nap. stelec vid, e za keem se nco hbe, pokld za mon, e je to jeho neptel, a stel tam
v pesvden, e je-li to zv, bude spokojen, je-li to jeho neptel, bude mu to tak vhod).
164 Novotn, O. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 3., pepracovan vydn. Praha : Codex, 1997, s. 107; obdobn nap. Solna, V.
a kol. eskoslovensk trestn prvo. Svazek I. Obecn st. Praha : Orbis, 1959, s. 207 a 208; Nezkusil, J. eskoslovensk trestn prvo.
Svazek I. Obecn st. Praha : Orbis, 1976, s. 94 a 95 atd.
165 Klasick nmeck nauka zde vychz z teorie Ernsta Belinga z Tbingenu (Nauka o zloinu, 1906, Nauka o skutkov podstat, 1930), kter
vytvoil zklad pro trojlennou koncepci zloinu jednn naplujc skutkovou podstatu, protiprvn a zavinn. Skutkovou podstatou
v um slova smyslu rozuml bezhodnotov popis vnjch znak uritho jednn (vzor pro typ deliktu). Jeho pozitivismem a naturalismem
poznamenan pojet skutkov podstaty muselo vak brzy ustoupit teleologicky k hodnot se vztahujcmu zpsobu uvaovn, kter se
vydlilo z kauzlnho vdeckho modelu mylen a orientovalo se msto toho na sociln pedstavy o hodnot a na kriminln-politick
stanoven cl trestnho prva (viz k tomu Jescheck). Zavedena byla tato promna struktury v teorii zloinu objevenm normativnch znak
skutkov podstaty (M. E. Mayer) a subjektivnch protiprvnch (bezprvnch) element (Heger, Frank, Mezger, Nagler). Srov. Wessels, J.,
Beulke, W. Strafrecht. Allgemeiner Teil. 29. neubearbeitete Auflage. Heidelberg : C. F. Mller Verlag, 1999, s. 37. U ns k tomu srov. Solna,
V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 41 a 44; novji Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D. Zklady trestn odpovdnosti.
Podstatn pepracovan a doplnn vydn. Praha : Orac, 2003, s. 65 a 69.
166 Hohmann, R. Systm trestnho inu. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 5.

167 Ble viz nap. Haft, F. Strafrecht. Allgemeiner Teil. 3. Auflage. Mnchen : C. H. Beck, 1987, s. 11 a 13.
168 Tak jako protiprvn obsah inu zvis na nehodnosti jednn a vsledku, je jeho obsah viny urovn nehodnm smlenm vztahujcm se
k uskutenn konkrtn skutkov podstaty. Z toho vychz i trestn zkon Spolkov republiky Nmecko, kdy v 46 odst. 2
nmeckhotrestnho zkonku (StGB) smlen, kter z inu vyplv i o kterm in svd (die Gesinnung, die aus der Tat spricht),
zdrazuje jako dleitou jednotlivou okolnost pro vymen trestu. To co je pachateli vytkno, vak nen pouze jeho smlen jako takov,
nbr jm vytvoen trestn in. inem vyjden (vt i men) nedostatek prvnho smlen je toliko zkladem toho, pro je mono
pachateli, to co spchal, podle mry jeho viny vytkat.
169 Srov. Wessels, J., Beulke, W. Strafrecht. Allgemeiner Teil. 29. neubearbeitete Auflage. Heidelberg : C. F. Mller Verlag, 1999, s. 120 a 122.
170 Hohmann, R. Systm trestnho inu. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 6.
171 Srov. k tomu Hohmann, R. Systm trestnho inu. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 15 a 16.
172 Tamt, s. 18.
173 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 53; Novotn, O. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 3.,
pepracovan vydn. Praha : Codex, 1997, s. 72; shodn i 4., pepracovan vydn. Praha : ASPI Publishing, 2003, s. 97 a 98;Kratochvl, V.
a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 2. vydn. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 108, 116 a 117; shodn i 3., pepracovan
a doplnn vydn. Brno : Masarykova univerzita, 2003, s. 182 a 183, 194 a 195.
174 Wessels, J., Beulke, W. Strafrecht. Allgemeiner Teil. 29. neubearbeitete Auflage. Heidelberg : C. F. Mller Verlag, 1999, s. 37. Na tuto
skutenost v na literatue upozornil Solna, V. v dle Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 43, kde uvedl, e H.
Welzel rozliuje protinoremnost (Normwidrigkeit) jako odpor uskutenn skutkov podstaty k jednotliv zakazujc norm a protiprvnost
jako odpor k prvnmu du jako celku, Tatbestand (skutkov podstata) jako pojmov konstrukce neme nikdy bt protiprvn, jen jeho
(jej) uskutenn. Dvody in ospravedlujc nevyluuj shodu jednn se skutkovou podstatou, nbr jen jeho
protiprvnost. Welzel rozeznv Tatbestand v um smyslu, jako obsah trestnprvnch zakazujcch norem, a v irm smyslu jako souhrn
podmnek trestnosti vetn protiprvnosti, viny, objektivnch podmnek trestnosti (srov. Welzel, H. Das Deutsche Strafrecht, 9. Auflage., Berlin,
1965, s. 45 a nsl.). E. Mezger zase rozliuje Unrechts-Tatbestand, do nho nepat mysl a nedbalost, a Handlungs-Tatbestand, kter
zahrnuje i subjektivn prvky skutkov podstaty (srov. Mezger, E. Strafrecht. Ein Studienbuch I. Allgemainer Teil. Mnchen 1951,
s. 292, Mezger, E., Blei, H. Strafrecht. Berlin, 1963, s. 91 a nsl.).
175 Ble srov. mal, P. Nkolik poznmek k prav zavinn v rekodifikaci trestnho prva hmotnho. In: Hendrych, D., Krausov, I. (eds.)Ve
slubch prva. Sbornk pspvk k 10. vro zaloen poboky Nakladatelstv C. H. Beck v Praze. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 255 a 265.
176 Srov. vklad v uebnicch Novotn, O. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 5., zcela pepracovan a doplnn vydn. Praha : ASPI,
2007, s. 109 a 259, Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 3., pepracovan a aktualizovan vydn. Praha :
Linde Praha, 2008, s. 104 a 244; Kratochvl, V. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 3., pepracovan a doplnn vydn. Brno :
Masarykova univerzita, 2003, s. 148 a 284; obdobn i star uebnice nap. Solna, V. a kol. eskoslovensk trestn prvo. Svazek I. Obecn
st. Praha : Orbis, 1959, s. 162 a 237; Nezkusil, J. eskoslovensk trestn prvo. Svazek I. Obecn st. Praha : Orbis, 1976, s. 64 a 128
atd.
177 Ble srov. mal, P. Nkolik poznmek k prav zavinn v rekodifikaci trestnho prva hmotnho v esk republice. In: Roma, S.Trestn
prvo na prahu 3. tiscroia. Zbornk prspevkov z medzinrodnej vedeckej konferencie konanej v doch 15.16. 5. 2003. Koice : Univerzita
Pavla Josefa afrika, 2003, s. 25 a 45; mal, P. Nkolik poznmek k prav zavinn v rekodifikaci trestnho prva hmotnho. In: Ve
slubch prva. Sbornk pspvk k 10. vro zaloen poboky Nakladatelstv C. H. Beck v Praze. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 255 a 274.
178 Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 209.
179 Tamt, s. 221.
180 Novotn, O., Vanduchov, M., mal, P. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 6., pepracovan vydn. Praha : Wolters Kluwer R,
2010, s. 212 a 213.
181 Novotn, O., Vanduchov, M., mal, P. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 6., pepracovan vydn. Praha : Wolters Kluwer R,
2010, s. 212.
182 Srov. Waling, C. Kamhoult, A., van, Landesbericht Niederlande. In: Eser, A., Huber, B. (eds.) Straftrechtsentwicklung in Europa 2. Teil
2. Freiburg (SRN): MPI 1988, s. 987 a 989.
183 Srov. mal, P. Trestn odpovdnost prvnickch osob de lege lata a de lege ferenda v esk republice. In: Kratochvl, V., Lff, M.
(eds.)Sbornk Hospodsk trestn prvo a trestn odpovdnost prvnickch osob. Brno : Masarykova univerzita, 2003, s. 173 a 174; dle
srov.mal, P. K otzce piitatelnosti trestnho inu prvnick osob. In: Neck, J., Radvan, M., Sehnal, D., Valdhans, J. (eds.). Dny prva
Days of Law, Brno : Masarykova univerzita, Trinun EU, 2008, s. 220.
184 Ble srov. mal, P. K trestn prvn odpovdnosti prvnickch osob. In: Sbornk XIX. Karlovarsk prvnick dny. Praha : Leges, 2011, s. 328
a 385.
185 Podle naeho nzoru vak nen sprvn tvrzen, e normativn znaky jsou skutkovmi okolnostmi, jak uvd nap. Novotn, O.v pspvku O
pojmu trestnho inu, jeho skutkov podstat a jeho protiprvnosti, nebo zde dochz k zmn i smovn normativnho znaku jako
nepochybn prvnho pojmu (zpravidla vymezenho pmo prvn normou) a skutkovch okolnost, je jsou rozhodn pro naplnn tohoto
znaku a ke kterm je vyadovno zavinn pachatele. Srov. k tomu Novotn, O. O pojmu trestnho inu, jeho skutkov podstat a jeho
protiprvnosti. In: Vanduchov, M., Hok, J. Na kiovatkch prva. Pocta Janu Musilovi k 70. narozeninm. Praha : C. H. Beck, 2011, s.
236. Nesprvnost Novotnho nzoru o povaze normativnch znak vyplv i z toho, jak e v tomto pspvku na s. 239 nkter ppady
tkajc se prv normativnch znak, kde uvd, e omyl tkajc se normativnch znak skutkov podstaty nemus bt vdy skutkovm
omylem, a e je teba pipustit vjimky a posuzovat tyto ppady jako omyl v protiprvnosti. Odhldneme-li od toho, e neuvd dn
kritria pro takov rozlien uvdnch vjimek, je teba zdraznit, e si pi tomto zvru odporuje, pokud nejprve uvd, e normativn znaky
je teba povaovat za skutkov okolnosti (viz s. 236) a pozdji dochz k zvru, e je teba nkter ppady posuzovat jako omyl
v protiprvnosti (srov. s. 239), tedy podle 19, kter se vak vztahuje mimo obecn protiprvnosti jen na znaky vyjadujc protiprvnost (viz
i nzev Omyl prvn).
186 Ble srov. mal, P. Nkolik poznmek k prav zavinn v rekodifikaci trestnho prva hmotnho. In: Ve slubch prva. Sbornk pspvk
k 10. vro zaloen poboky Nakladatelstv C. H. Beck v Praze. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 265 a 270; shodn i mal, P. Nkolik
poznmek k prav zavinn v rekodifikaci trestnho prva hmotnho v esk republice. In: Roma, S. Trestn prvo na prahu 3. tiscroia.
Zbornk prspevkov z medzinrodnej vedeckej konferencie konanej v doch 15. 16. 5. 2003. Koice : Univerzita Pavla Josefa afrika, 2003,
s. 36 a 40; dle viz i dvodovou zprvu k 15 TrZ, kter tak vyjaduje tyto zsadn mylenky.
187 Srov. k tomu nyn 140 odst. 1 a 2 TrZ.
188 Srov. k tomu nyn i 15 odst. 2 TrZ.
189 K tomu srov. t ustanoven 31 TrZ o ppustnm riziku.
190 Srov. nyn zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis.
191 Srov. k tomu nyn i 15 odst. 2 TrZ.

 16
Nedbalost
(1) Trestn in je spchn z nedbalosti, jestlie pachatel
a) vdl, e me zpsobem uvedenm v trestnm zkon poruit nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem,
ale bez pimench dvod spolhal, e takov poruen nebo ohroen nezpsob, nebo
b) nevdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, a o tom vzhledem k okolnostem
a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl.
(2) Trestn in je spchn z hrub nedbalosti, jestlie pstup pachatele k poadavku nleit opatrnosti svd
o zejm bezohlednosti pachatele k zjmm chrnnm trestnm zkonem.

K odst. 1:

I.

Obecn k nedbalosti

1: Trestn zkonk vymezuje nedbalostn zavinn pi neexistenci voln sloky pomoc sloky vdn (intelektuln,
vdomostn, rozumov), kter tu bu je, nebo nen. Kvalitativn rozdl oproti myslu je ve voln sloce, kter u nedbalosti
chyb, nebo tu nen vle spchat trestn in (jednn samo je vak i zde aktem vle pachatele, kter vak smuje k cli
z hlediska trestnho prva nezvadnmu). Nedbalost je tedy mono obecn vymezit tak, e pachatel zanedbnm povinn
opatrnosti pi svm jednn zpsob nezamlen trestnprvn relevantn nsledek. Dleit je v tto souvislosti zdraznit,
e nedbalost nelze ztotoovat s opomenutm, nebo jednn z nedbalosti lze uskutenit jak konnm, tak i opomenutm.
Trestn zkonk rozliuje:
a) nedbalost vdomou 16 odst. 1 psm. a),
b) nedbalost nevdomou 16 odst. 1 psm. b).
Trestn iny, u nich posta nedbalost, lze vdy spchat jak s nedbalost vdomou, tak i s nedbalost nevdomou.
Pokud trestn zkonk u nkterch trestnch in vyaduje hrubou nedbalost, nejde o dal typ nedbalosti, ale jen o vy
mru nedbalosti, a to a u ve form nedbalosti vdom i nevdom (srov. 221 odst. 1, 232 odst. 1 nebo 303 odst. 1;
dle srov. 224 odst. 1, kde je pouita formulace by i z hrub nedbalosti, co znamen bu mysln, nebo alespo
z hrub nedbalosti, a u vdom i nevdom). V tchto ppadech nezakld trestn odpovdnost spchn takovho
trestnho inu jen z nedbalosti (lehk), ale zkon vyaduje vy mru (intenzitu) nedbalosti (srov. vklad k odstavci 2 16
ne).
Jestlie se pachatelv mysl, a u ve form chtn nebo srozumn vztahuje jen na nkter skutenosti
znaky uveden ve skutkov podstat trestnho inu, kdeto na ostatn se vztahuje jen nedbalost, bude se
in spchan z nedbalosti. Podobn skutenosti podazen pod znaky uveden v zkon mohou
pachatele zahrnuty zsti vdomou nedbalost a zsti nedbalost nevdomou, kdy pak trestn in
z nevdom nedbalosti.

podazen pod
jednat o trestn
bt ze strany
bude spchn

Vdom nedbalost neznamen nutn vy mru zavinn ne nedbalost nevdom. Mra nedbalosti, zda se v konkrtnm
ppad jedn o nedbalost hrubou, mn zvanou nebo lehkou, je jednm z hledisek (mra zavinn) pro stanoven povahy
a zvanosti trestnho inu ( 39 odst. 1, 2), pop. pro spoleenskou kodlivost pi posouzen inu z hlediska zsady
subsidiarity trestn represe ( 12 odst. 2).
Spoluzavinn pokozenho nevyluuje nedbalost. Skutenost, e pachatel zakzal pokozenmu urit jednn, kter
mohlo vst k jeho pokozen, samo o sob nesta k zvru o nevin pachatele (srov. R 45/1965).

II. Vdom nedbalost

2: Pi vdom nedbalosti pachatel vdl, e me zpsobem uvedenm v trestnm zkon [110] poruit nebo ohrozit zjem
chrnn takovm zkonem, ale bez pimench dvod spolhal, e takov nsledek nezpsob. Z toho vyplv, e
vdom nedbalost je budovna na vdom monosti vzniku nsledku, co je schopnost pachatele rozpoznat a zhodnotit
okolnosti, kter vytvej mon nebezpe pro zjem chrnn trestnm zkonkem. Nepimen dvody, kter vedly
pachatele k tomu, e spolhal na to, e k nsledku nedojde, nen mono zamovat s omylem, pi kterm pachatel jedn
pod vlivem nesprvn znalosti skutenosti. Nedostaten zhodnocen nebezpe nespov v neznalosti tohoto stavu, ale
v tom, e pachatel nedocenil mon nsledky svho jednn.
Vdom nedbalost se shoduje s eventulnm myslem v intelektuln sloce, ale oproti eventulnmu myslu zde chyb voln
sloka vyjden srozumnm. Pi vdom nedbalosti pachatel v, e me zpsobit nsledek trestnho inu, avak nechce
ho zpsobit, ani s nm nen srozumn. Naopak spolh, e ho nezpsob. Pi posuzovn rozhranien vdom nedbalosti
od eventulnho myslu je teba hodnotit, zda dvody, pro kter pachatel spolh, e nsledek nezpsob, maj charakter
dostatench dvod, za n je mono povaovat jen takov dvody, kter sice v posuzovanm ppad nebyly zpsobil
zabrnit relevantnmu nsledku z hlediska trestnho prva, ale v jin situaci a za jinch podmnek by k tomu mohly bt
reln zpsobil. Nejde tedy o spolhn se na nhodu. Tam kde pachatel spolh jen na astnou nhodu, nejedn
z vdom nedbalosti, nebo jde o eventuln mysl.

III. Nevdom nedbalost

3: Nevdomou nedbalost trestn zkonk vymezuje tak, e pachatel nevdl, e svm jednnm me takov
nsledek(poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem srov. 110) zpsobit, a o tom vzhledem
k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl. Pi nevdom nedbalosti se vychz z monosti znalosti, kter
se zkoum na zklad objektivnch okolnost spojench se skutkem a subjektivnch dispozic konkrtnho pachatele,
nebo trestn zkonkzakld odpovdnost za trestn iny spchan z nevdom nedbalosti na povinnosti, ale souasn
i monosti pedvdat zpsoben poruchy nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem.

IV. Poadavek zachovvn nleit (povinn) opatrnosti

4: Kritriem nedbalosti v obou jejch formch (vdom i nevdom) je zachovvn potebn mry opatrnostipachatelem.
Mra opatrnosti je dna spojenm objektivnho a subjektivnho hlediska pi pedvdn zpsoben poruchy nebo ohroen
zjmu chrnnho trestnm zkonkem, nebo jedin spojen obou tchto hledisek pi posuzovn trestn odpovdnosti za
trestn in z nedbalosti odpovd zsad odpovdnosti za zavinn v trestnm prvu. Objektivn hledisko doplnn
subjektivnm hlediskem plat i pro vymezen nedbalosti vdom, ponvad pimenost dvod, na n pachatel spolhal,
e nezpsob poruen nebo ohroen zjmu [ 16 odst. 1 psm. a)], je teba posuzovat podle toho, jak se situace jevila
pachateli, i vzhledem k vnjm okolnostem konkrtnho ppadu. K zvru o vdom nedbalosti by tedy nestailo, pokud by
pachatel vdl, e pracovn i jin postup, pi nm dolo k tk jm na zdrav, odporoval pslunm pedpism
(objektivn hledisko), protoe i vdom nedbalost mus bt dna t se zetelem na osobu pachatele a na konkrtn
okolnosti ppadu jm vnman nebo kter ml alespo monost vnmat (subjektivn hledisko). Pi zkoumn zavinn
pachatele ve smyslu 16 odst. 1 psm. a) nesta pouh zjitn, e pachatel vdl, e svm jednnm me zpsobit
poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem, ale je nutno zjiovat vechny okolnosti, z nich by bylo
mono spolehliv dovodit, e bez pimench dvod spolhal, e poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm
zkonkem nezpsob. K posouzen pimenosti jeho dvod nutno pistoupit z hlediska zkuenosti pachatele a ostatnch
okolnost ppadu (srov. R 45/1965, obdobn R 75/1958). Poadovan mra opatrnosti je podle judikatury zachovna i tehdy,
jestlie odpovdn osoba sice nedodrela pslun bezpenostn pedpis, avak zajistila bezpenost jinm vhodnm
zpsobem, kter odpovd novm poznatkm vdeckm, technologickm apod. (srov. R 4/1957 v odvodnn).
Objektivn vymezen mry potebn opatrnosti d od kadho zpravidla stejnou mru opatrnosti. Jen vjimen d od
nkterch skupin osob vykonvajcch urit povoln nebo zamstnn (lka, lkrnk, idi, stavebnch technik apod.)
uritou vy mru opatrnosti, kter je vak potom zase stejn u kadho, kdo takov povoln nebo zamstnn vykonv.
Rozsah nleit opatrnosti je teba zpravidla zkoumat na podklad zvltnch prvnch pedpis (srov. pedpisy
o bezpenosti prce, pedpisy o pravidlech silninho provozu apod.). Povinnost pedvdat monost zpsoben poruchy nebo
ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonkem [ 16 odst. 1 psm. b)] pi vkonu nkterch povoln vyplv nejen
z bezpenostnch pedpis publikovanch ve Sbrce zkon, ale i z technickch norem (srov. R 28/1988-I.) nebozvltnch
uznvanch pravidel (nap. v medicn tzv. postup lege artis), kter vyplvaj z danho stavu vvoje odbornch znalost
v uritm oboru zachycench zvlt ve specializovan literatue.
Vy mru opatrnosti, ne jak plyne z bezpenostnch pedpis a z dalch uznvanch pravidel, nelze po pachateli
v dnm ppad dat. I kdy tedy pachatel vzhledem ke svm znalostem a zkuenostem pokld ochranu poskytovanou
nap. konkrtnmi bezpenostnmi pedpisy za nedostatenou a udlost, kter nastane, mu d za pravdu, me bt postien
jen v rozsahu mry opatrnosti, kterou prvn d pokld za pimenou. Pokud by pak odpovdn osoba dodrela tuto
pimenou mru stanovenou prvnmi pedpisy, nebyla by dna nedbalost ve vztahu k poruen nebo ohroen zjmu
chrnnho trestnm zkonkem. Obdobn je tomu i se shora uvedenmi zvltnmi uznvanmi pravidly (tzv. postup lege
artis v medicn).
Jestlie jde o ppad, u kterho nen objektivn kritrium upraveno zvltnmi prvnmi nebo bezpenostnmi pedpisy nebo
uznvanmi pravidly, bude se vyadovat takov opatrnost, jak je pimen okolnostem a situaci, kterou pachatel svm
jednnm na konkrtnm mst sm vyvolal, pitom je teba vychzet z ustanoven trestnho zkonku o zavinn (srov.
R 14/1978 v odvodnn). Jsou toti ivotn situace, kter vbec nejsou upraveny prvnmi pedpisy nebo sice jsou

upraveny, ale jen ve zcela obecn poloze (nap. pe o mal dt v rodin). V tchto situacch se zpravidla vychz jen
z obecn uznvanch zsad rozumnho lovka. Zpravidla tu posta dodret stanovenou nebo ve spolenosti uznvanou
mru potebn opatrnosti. Vc se ned. Kdo dodrel toto tzv. objektivn kritrium nedbalosti, je bez viny, i kdy k nehod
(udlosti) pesto dojde. K trestn odpovdnosti vak mus bt splnno i subjektivn kritrium nedbalosti.
Subjektivn vymezen mry opatrnosti vyaduje, aby mimo mry povinn opatrnosti (objektivn kritrium) bylo vzato v vahu
i subjektivn vymezen, kter spov v me opatrnosti, kterou je schopen vynaloit pachatel v konkrtnm ppad. Je to
tedy individuln hledisko. Proto o zavinn z nevdom nedbalosti podle 16 odst. 1 psm. b) [ale i vdom nedbalosti
podle 16 odst. 1 psm. a)] jde jen tehdy, jestlie povinnost a monost pedvdat poruen nebo ohroen zjmu chrnnho
trestnm zkonkem jsou dny souasn. Nedostatek jedn z tchto sloek znamen, e in je nezavinn (srov. R 6/1988).
Tak by tomu bylo nap. u odpovdnho pracovnka, kter sice vzhledem k svm osobnm znalostem a zkuenostem
i okolnostem konkrtnho ppadu mohl pedvdat monost razu a vzniku tk jmy na zdrav, nezabrnil tomu, ale nebyl
povinen se postarat o odstrann zvady na strojnm zazen, kter k razu vedla.
Pi posuzovn subjektivn mry opatrnosti je teba zvaovat jednak vlastnosti, zkuenosti, znalosti a okamit stav
pachatele (vzdln, kvalifikace, obecn i speciln zkuenosti, inteligence, postaven v zamstnn apod.) a jednakokolnosti
konkrtnho ppadu, a u existuj nezvisle na pachateli, nebo jsou jm vyvolan (prosted a okolnosti spchanho inu
zejmna msto a as inu, viditelnost, povtrnostn podmnky, stav a povrch vozovky, vhledov pomry, mimodn prbh
udlosti atd.). Proto nap. spov-li pina dopravn nehody, pi n dolo k ublen na zdrav, vhradn v tom, e idifrekventant idiskho kurzu nezvldl po technick strnce zen bojovho vozidla pi jzd v zatce, piem nebyl
patin usmrovn idiem-instruktorem, nelze mu pitat zavinn z nedbalosti za tento kodliv nsledek ve smyslu 5
psm. a) i b) (srov. R 44/1988). V tomto konkrtnm ppad, kter je znm z judikatury, bylo teba hodnotit subjektivn mru
opatrnosti frekventanta, kter se astnil vcviku v zen bojovch vozidel a po leknut a patn reakci nezvldl zen
vozidla v zatce pi prvn jzd po silnici, kdy dosud jezdil jen v ternu, a nebyl ani dn usmrovn instruktorem (kter
mu ml dt pokyn k peazen rychlosti, k najet k pravmu okraji vozovky apod.). Obvinn tedy nemohl dostt svm
povinnostem a zachovat nleitou opatrnost a nelze mu tedy pitat zavinn na vzniklm nsledku, by z nevdom
nedbalosti.
Naproti tomu jestlie se pachatel sm od sebe pustil do prce nebo vykonval povoln nebo zamstnn, kter vyaduj
schopnosti i znalosti nebo koncentraci, jimi evidentn nedisponoval (nap. vzdln, pracovn nebo jinou kvalifikaci, ale
i svest, stav bez ovlivnn lky nebo alkoholem), pak je teba nedbalost spatovat prv v tom, e se svho kolu podjal
pesto, e pro nj nebyl v dob inu dostaten disponovn.
K subjektivnmu kritriu nedbalosti v doprav srov. R 43/1982 (reakce na nebezpe vyvolan jinm astnkem silninho
provozu viz i 143 odst. 1) a R 23/1986 (k posuzovn tzv. mikrospnku idie).
Mezi poruenm potebn mry opatrnosti a nsledkem mus bt pinn souvislost. Zkladnm pedpokladem trestn
odpovdnosti je bezpen zjitn pinnho psoben jednn obvinnho na trestnm zkonkem chrnn spoleensk
vztahy a toho, zda toto jednn nese vechny znaky zavinn ve smyslu 15 a 16 (srov. R 46/1963). Zavinn mus
zahrnovat vechny znaky charakterizujc objektivn strnku trestnho inu, tedy i pinn vztah mezi jednnm pachatele
a nsledkem trestnho inu (srov. R 21/1981). Pi nedbalosti je teba, aby si pachatel alespo ml a mohl pedstavit, e se
takto pinn vztah me rozvinout. Pro pachatele nepedvdateln pinn prbh nen tedy v zavinn obsaen
a pachatel neodpovd za nsledek, kter takto vzejde (srov. R 20/1981, obdobn R 50/1968). Proto nap. pachatel
neodpovd za smrt pokozenho, kter utrpl pi dopravn nehod lehk zrann, jestlie ke smrti pokozenho dolo
nepedvdatelnm zpsobem (srov. R 20/1992).
Na zklad stejnch zsad je teba eit i ppady, kdy nap. idi poruil pedpisy o pravidlech bezpenosti silninho
provozu, ale takov konkrtn poruen (nap. nevyhovujc technick stav vozidla spovajc ve sjetch pneumatikch)
nemlo vliv na vznik nehody a zpsoben tk jmy na zdrav pokozenmu, kter vstoupil do vozovky ped idiem na tak
krtkou vzdlenost, e tento nemohl reagovat. idi se tedy trestnho inu tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle
147 nedopustil, a tu jinak dolo k poruen bezpenostnho pedpisu a tk jm na zdrav.
Mezi poruenm bezpenostnho pedpisu nebo uznvanho pravidla a nsledkem mus bt mimo obecn vyadovanho
pinnho vztahu jet dal vztah mezi elem pedpisu a nsledkem vyplvajcm z toho, e smyslem bezpenostnho
pedpisu je zabrnit prv nsledkm toho druhu, jak v konkrtnm ppad prv nastal; nap. signl ervenho svtla na
semaforu na kiovatce zajiuje bezpenost provozu na kiovatce, a proto nechrn bezpenost chodc ve vt
vzdlenosti za kiovatkou. Jestlie tedy idi nezastavil na erven svtlo na kiovatce, a teprve za kiovatkou pejel
chodce, kter mu nhle vstoupil do jzdn drhy takovm zpsobem, e idi nemohl stetu zabrnit, je tu sice zachovn
kauzln prbh mezi poruenm bezpenostnho pedpisu a nsledkem, nebo pokud by se idi zdrel na kiovatce
eknm na signl dvan zelenm svtlem, chodec by vozovku v t dob bezpen peel, ale chyb tu onen vztah mezi
elem pedpisu a zpsobenm nsledkem.
K odst. 2:

I.

Hrub nedbalost

5: Nov trestn zkonk podv i definici hrub nedbalosti, podle n je trestn in spchn z hrub nedbalosti, jestlie
pstup pachatele k poadavku nleit opatrnosti svd o zejm bezohlednosti pachatele k zjmm chrnnm trestnm
zkonkem. Hrubou nedbalost se tedy rozum vy stupe intenzity nedbalosti, a ji vdom i nevdom, a to na zklad
pstupu (postoje) pachatele k poadavku nleit opatrnosti, kterou zkon charakterizuje jako zejmou bezohlednost. Tato
definice je potebn, nebo nkter trestn iny jsou sthateln jen v ppad tzv. hrub nedbalosti (nap. 221 odst. 1, 232

odst. 1 nebo 303 odst. 1; dle srov. 224 odst. 1, kde je pouita formulace by i z hrub nedbalosti, co znamen bu
mysln, nebo alespo z hrub nedbalosti, a u vdom i nevdom).
Hrub nedbalost nen bu vbec v zahraninch prvnch dech definovna, co by v naich podmnkch psobilo zejm
pote, anebo je vymezena tak, e si pi n je pachatel vdom monosti, e tu jsou skutenosti zakldajc trestnost jeho inu
nebo e zpsob vsledek v zkon uveden. Podrobme-li tuto definici blimu rozboru, je zejm, e s uritou vhradou
odpovd na definici vdom nedbalosti [ 16 odst. 1 psm. a)], a proto je definice tohoto druhu v eskm prvnm du
nepouiteln.192

II. Pstup k poadavku nleit opatrnosti

6: Kritriem nedbalosti v obou jejch formch je zachovvn urit mry opatrnosti pachatelem, kter je zpravidla
charakterizovna jako potebn mra opatrnosti. Mra potebn opatrnosti je dna, jak ji bylo uvedeno shora, spojenm
objektivnho a subjektivnho hlediska pi pedvdn zpsoben poruchy nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem,
nebo jedin spojen obou tchto hledisek pi posuzovn trestn odpovdnosti za trestn in z nedbalosti odpovd zsad
odpovdnosti za zavinn v trestnm prvu. Objektivn hledisko doplnn subjektivnm hlediskem plat nejen pro vymezen
nedbalosti nevdom, ale i pro vymezen nedbalosti vdom, ponvad pimenost dvod, na n pachatel spolhal, e
nezpsob poruen nebo ohroen zjmu, je teba posuzovat podle toho, jak se situace jevila pachateli, i vzhledem
k vnjm okolnostem konkrtnho ppadu.
Uveden definice hrub nedbalosti pak ve intenzitu nedbalosti prv na postoj pachatele k poadavku nleit opatrnosti,
kterou definice hrub nedbalosti uveden v 16 odst. 2 uvd vslovn, piem pouv formulaci, e pstup pachatele
k poadavku nleit opatrnosti svd o zejm bezohlednosti pachatele k zjmm chrnnm trestnm zkonem,
zdrazuje tedy pstup pachatele, pi jeho hodnocen se mus zvaovat ob hlediska, jak subjektivn, tak i objektivn, by
vzhledem k uveden dikci bude jist subjektivn hledisko pevaovat. Pojem bezohlednosti k zjmm chrnnm trestnm
zkonem je sice zcela novm pojmem v trestnm prvu, ale jde zrove o pojem, kter charakterizuje podle trestnho
zkonku pstup pachatele k nleit opatrnosti, kdy pachatel z hlediska svho postoje nebere ohled na zjmy chrnn
trestnm zkonkem, co je zvlt dleit u nevdom nedbalosti, kdy takov postoj me, pestoe pachatel nevdl, e
takov poruen nebo ohroen me zpsobit, spovat nap. v tom, e pes opakovan upozornn na nutnost seznmit se
s pslunmi pedpisy, se s nimi pachatel z lehkomyslnosti neseznmil, m projevil zcela zjevnou bezohlednost k zjmm
chrnnm trestnm zkonkem, k jejich ochran jsou takov pedpisy ureny. K posouzen zjevn bezohlednosti
pachatele nutno pistoupit z hlediska zkuenosti pachatele a ostatnch okolnost ppadu, kdy je teba zvaovat na jedn
stran povinnosti uloen pachateli zvltnmi prvnmi nebo bezpenostnmi pedpisy nebo uznvanmi pravidly a na
druh stran vlastnosti, zkuenosti, znalosti a okamit stav pachatele (vzdln, kvalifikace, obecn i speciln zkuenosti,
inteligence, postaven v zamstnn apod.) a jednakokolnosti konkrtnho ppadu, a u existuj nezvisle na pachateli,
nebo jsou jm vyvolan. Zvltn pozornost pak bude teba vnovat prv pstupu pachatele k poadavku nleit
opatrnosti, nebo v tom je jdro posouzen mry jeho zavinn, tedy zda jeho nedbalost byla hrub i jen lehk i men
(s ni mrou nedbalosti).
Z judikatury:
R 4265/1931 Nedbalost nen vylouena ani, pedpokld-li pachatel, e nebezpe z jeho jednn hrozc nenastane, anebo bude jeho vzniku
zabrnno bu opatrnost osoby, j nebezpe hroz, nebo tm, e jin spln svoji povinnost, onomu nebezpe elc.
R 95/1949 Odpovdnost osoby dosud nedostaten vycvien nen z trestnho hlediska vylouena u kadho nesamostatnho konu provedenho
pi zauovn, nbr jen u takovch kon, kter byly provedeny pesn podle pkazu dozrajcho nebo byly tmto schvleny, pokud si pachatel
sm mimo to nebyl vdom vadnosti konu, kter by zaloila jeho nedbalost.
R 16/1952 Pi dopravnch nehodch zpsobench podnapilmi idii teba nedbalost idie vdy spatovat t v tom, e dil vozidlo v podnapilm
stavu. K odsouzen je vak teba, aby byla pinn souvislost mezi jeho nedbalm jednnm a vzniklou kodou.
R 25/1952 K vkladu pojmu trestn nedbalosti.
R 111/1952 K vkladu pojmu nedbalost a pinn souvislost u trestnch in spchanch z nedbalosti pi zen motorovch vozidel.
R 34/1954 K vkladu pojmu trestn nedbalosti (porann zpsoben kousnutm psa).
R 37/1955 O vztahu nedbalosti a pedpis na ochranu zdrav pi prci.
R 72/1955 O odpovdnosti rodi, kte zanedbali dohled na dt, a to se dopustilo inu jinak trestnho.
R 91/1955 O odpovdnosti dlovedoucho za pracovn raz dlnk.
R 51/1956 Jednotliv nedbalostn jednn vce obvinnch mohou vystit ve spolen nsledek a me tedy nedbalostnmi jednnmi vce
obvinnch bt zpsobena koda. V tomto ppad zpsoben spolenho nsledku z nedbalosti se vina kadho z obvinnch posoud ohledn
celho nsledku jako samostatn pachatelstv.
R 9/1960 O vztahu nedbalosti a dlnch bezpenostnch pedpis.
R 25/1963 Aby mohl bt obvinn odsouzen pro nedbalostn trestn in, je teba prokzat, e si byl vdom, e me zpsobit njak kodliv
nsledek, a bez pimench dvod spolhal, e jej nezpsob, i e nevdl, e jej me zpsobit, a o tom vzhledem k okolnostem, a ke svm
osobnm pomrm vdt ml a mohl. Vdomou nedbalost nelze obvinn, kter je hodnocena jako svdomit vychovatelka rozhodn prokzat.
Jde vak o to, zda u n nelo o nedbalost nevdomou. Cesta, po kter j sven dti ly, byla obvinn znma. Vdla, e to je cesta zcela
bezpen. Akoli tudy asto s dtmi chodila, nevidla tam dosud nikdy sloeny u cesty kldy. I kdy cesta vede lesem nelze povaovat podle
normlnch zkuenost, aby kdo tuil, e nebezpe, spovajc v uvolnn kld bude dtem u cesty hrozit. Doba, na kterou chlapce ztratila z o
byla velmi krtk, sotva ti minuty. Jestlie dti pedtm podobnm zpsobem pebhaly, a pak ze ertu na ostatn dti vybafly, prvem mohla

obalovan oekvat, e smrteln zrann chlapec odbhl prv jen z tohoto dvodu. Vc by byla skuten skonila bez nsledk, kdyby nebylo
zcela neoekvan nhody, e v tch mstech byly nebezpenm zpsobem navaleny kldy, kter zlkaly pozornost chlapc, a kdy jeden z nich
na n nepozorovan vylezl, uvolnily se a smrteln ho zranily. Obvinn nelze pist ani nevdomou nedbalost.
R 46/1963 Viz judikaturu k 15 (k subjektivn strnce a zavinn obecn).
R 25/1965 K problematice kritri, podle nich nutno posuzovat pimenost dvod, na zklad nich obvinn spolhal, e k nsledku nedojde.
R 45/1965 Pi zkoumn zavinn pachatele ve smyslu 16 odst. 1 psm. a) TrZ nesta pouh zjitn, e pachatel vdl, e svm jednnm me
zpsobit poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem, ale nutno zjiovat vechny skutenosti, z nich by bylo mono spolehliv
dovodit, e bez pimench dvod spolhal, e poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem nezpsob. K posouzen
pimenosti jeho dvod nutno pistoupit z hlediska zkuenost pachatele a ostatnch okolnost ppadu.
Skutenost, e pachatel zakzal pokozenmu urit jednn, kter mohlo vst k jeho pokozen, sama o sob nesta k zvru o nevin
pachatele.
R 19/1968 K odpovdnosti idie motorovho vozidla, kter vozidlo svil jin osob.
R 50/1968-II. Pi zkoumn trestn odpovdnosti z hlediska pinnho vztahu je korektivem zavinn, kter mus pistoupit k pinnmu vztahu
mezi jednnm a nsledkem; pokud k pitn nsledku posta nedbalost, je teba, aby pachatel alespo podle okolnost a svch osobnch pomr
ml a mohl pinn vztah pedvdat.
R 14/1978 K problematice objektivnho kritria nedbalosti v ppad, kter nen upraven zvltnmi bezpenostnmi pedpisy.
R 20/1981 Viz judikaturu k 13 odst. 1 (k pinn souvislosti).
R 21/1981 Viz judikaturu k 13 odst. 1 (k pinn souvislosti).
R 43/1982 Viz judikaturu k 148 odst. 1 (poruen dleit povinnosti v doprav).
R 27/1984 Jestlie len mysliveckho sdruen zpozoruje za snen viditelnosti psa, kter sed v nepehlednm ternu, chov se klidn, nehled
ani nepronsleduje zv ani se k n nepl, mus jej to vst k vaze, e v blzkosti me bt lovk vedouc psa. Zpsob-li len mysliveckho
sdruen stelbou za tchto okolnost ublen na zdrav jin osob, odpovd za n z nevdom nedbalosti podle 16 odst. 1 psm. b) TrZ.
mysln zastelen psa za uvedench okolnost vykazuje podle okolnost znaky trestnho inu pokozen ciz vci podle 228 TrZ.
R 23/1986 Viz judikaturu k 147 odst. 1 (subjektivn strnka).
R 6/1988 O zavinn z nevdom nedbalosti podle 16 odst. 1 psm. b) TrZ jde jen tehdy, jestlie povinnost a monost pedvdat poruen nebo
ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem jsou dny souasn. Nedostatek jedn z tchto sloek znamen, e in je nezavinn.
R 14/1988 Porann, kter zpsobil jinmu tok psa, zakld u majitele, resp. chovatele psa znaky trestnho inu ublen na zdrav z nedbalosti
podle 147, resp. 148 TrZ po subjektivn strnce jen tehdy, kdy neuinil vechna opaten, pimen konkrtn situaci, aby zabezpeil ochranu
zdrav spoluoban ped tokem psa, akoli vdl, e pes me bt ton a nebezpen cizm osobm [ 16 odst. 1 psm. a), resp. b) TrZ].
R 28/1988-I. Povinnost pedvdat monost zpsoben poruchy nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem [ 16 odst. 1 psm. b) TrZ] pi
vkonu nkterch povoln vyplv nejen z bezpenostnch pedpis publikovanch ve Sbrce zkon, ale i z technickch norem.
R 44/1988 Spov-li pina dopravn nehody, pi n dolo k ublen na zdrav, vhradn v tom, e idi, frekventant idiskho kurzu nezvldl po
technick strnce zen bojovho vozidla pi jzd v zatce, piem nebyl patin usmrovn idiem instruktorem, nelze mu pitat zavinn
za tento kodliv nsledek ve smyslu 16 odst. 1 psm. a), b) TrZ. Takovou odpovdnost by mu bylo mono pitat jen tehdy, kdyby neplnil pokyny
idie-instruktora nebo dcho zamstnn k bezpenmu projet zatky nebo kdyby pina nehody spovala sice v jednn idie-ka, ale
v takovch okolnostech, kter osoby odpovdn za jeho vcvik na nm nepoznaly, napklad kdyby idi-k byl nepzniv ovlivnn alkoholickmi
npoji apod.
R 10/1990 Viz judikaturu k 13 odst. 1 (k pinn souvislosti).
R 20/1992 Viz judikaturu k 13 odst. 1 (k pinn souvislosti).
R 21/1992-I. Jestlie idi motorovho vozidla pi zen strpl opakovan nebezpen zsahy spolujezdce do ovldn vozidla, jim mohl bez obt
zabrnit a v dsledku takovho zsahu spolujezdce dolo k dopravn nehod, idi odpovd podle pslunch ustanoven trestnho zkonaza jej
nsledky, kter ml a mohl pedvdat.
II. idi motorovho vozidla odpovd za nsledek dopravn nehody, kter ml a mohl pedvdat, pestoe vozidlo nedil, ale svil zen osob,
o n vdl, e v dsledku podnapilosti nen schopna vozidlo bezpen ovldat, a k nehod dolo prv z tohoto dvodu.
R 18/1994 Viz judikaturu k 17.
R 43/2002 Pi posuzovn okolnost, kter me i neme idi pedvdat, je teba vychzet z konkrtn dopravn situace.
Z hlediska zavinn z nedbalosti to pak znamen, e krom mry povinn opatrnosti vyplvajc z pravidel silninho provozu zde existuje i jej
subjektivn vymezen, vztahujc se k me opatrnosti, kterou je schopen idi v konkrtnm ppad vynaloit. O zavinn z nedbalosti me jt pouze
tehdy, pokud povinnost a monost pedvdat poruen nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm zkonem jsou dny souasn.
R 14/2009-II. U trestnho inu poruovn povinnosti pi sprv cizho majetku podle 221 odst. 1 TrZ se zavinn z vdom nedbalosti
podle 16 odst. 1 psm. a) TrZ vztahuje nejen k nsledku, resp. inku spovajcmu ve znan kod, ale i k jednn pachatele, vetn poruen
podle zkona uloen nebo smluvn pevzat dleit povinnosti pi opatrovn nebo sprv cizho majetku.
TR NS 14/2005-T 784. Stanov-li lka pi vkonu svho povoln (pi poskytovn zdravotn pe) chybnou diagnzu, pak to samo o sob jet
nemus opodstatovat zvr, e ji tmto poruil svou povinnost vyplvajc pro nj z ustanoven l. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicn
(uveejnn pod . 96/2001 Sb. m. s.), 11 odst. 1 a 55 odst. 1, 2 zkona . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, ve znn pozdjch pedpis, tj.
povinnost poskytovat zdravotn pi v souladu se souasnmi dostupnmi poznatky lkask vdy (povinnost vykonvat sv povoln lege artis);
zkon o pi o zdrav lidu byl zruen zkonem . 372/2011 Sb., o zdravotnch slubch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch

slubch), kter nabyl innosti dne 1. 4. 2011, jen upravuje povinnosti zdravotnickch pracovnk v ustanoven 49 a nsl., viz i 1, 2 a 5 a nsl.
tho zkona.
Zvr o poruen takov povinnosti vak me bt namst v ppad, kdy nesprvn diagnza je dsledkem zvanho poruen postup pro jej
urovn, kter lka zavinil (alespo ve form nedbalosti ve smyslu 16 TrZ) a kter spov nap. v bezdvodnm nevyuit dostupnch
diagnostickch metod. Postup lkae je ovem vdy nutno hodnotit tzv. ex ante, tj. na zklad poznatk, kter ml k dispozici v dob svho
rozhodovn.
Jestlie poruen uveden povinnosti je v pinn souvislosti se vznikem trestnprvn relevantnho nsledku, pak za splnn dalch zkonnch
podmnek lze vyvozovat t trestn odpovdnost lkae, a to zpravidla za trestn in spojen s ublenm na zdrav (nap. podle 147 odst. 1, 2
TrZ).
TR NS 24/2006-T 876. 1. Jestlie obvinn vdl, e ke spchn trestnho inu loupee pepadenm obsluhy erpac stanice pohonnch hmot za
elem nsilnho zmocnn se trby dojde v souinnosti nkolika ozbrojench pachatel, za pouit stelnch zbran a dvou motorovch vozidel, a
na tomto inu se astnil tak, e st pachatel pivezl vozidlem na msto inu a pot je odtud odvezl, pak lze u nj ve vztahu k tmu nsledku
uvedenmu v ustanoven 173 odst. 2 psm. c) TrZ dovodit zvr o zavinn minimln ve form nevdom nedbalosti podle 16odst. 1 psm. b)
TrZ, nebo pinejmenm ml a mohl vdt, e takovouto kvalifikovan spchanou trestnou innost me bt zpsobena znan koda.
2. V ppad trestnho inu nadrovn podle 366 odst. 1 TrZ se jedn o pomoc poskytnutou pachateli trestnho inu a po jeho dokonn
(poppad ukonen), piem tato pomoc nebyla pedem pislbena a je poskytovna jen proto, aby pachatel trestnho inu unikl trestnmu sthn,
trestu nebo ochrannmu opaten nebo jejich vkonu.
Naproti tomu pomoc k trestnmu inu loupee ve smyslu 24 odst. 1 psm. c) TrZ a 173 TrZ, kter sice me bt poskytnuta i v dob a po jeho
dokonn (ovem ped jeho ukonenm), spov v podpoe pachatele pi uskutenn tohoto trestnho inu, a nesmuje tedy pouze k tomu, aby
pachatel unikl trestnmu sthn, trestu nebo ochrannmu opaten nebo jejich vkonu.
TR NS 36/2007-T 995. elem pravidel sportovnch her (nap. fotbalu) je nejen stanovit soupecm stranm rovn podmnky, ale souasn a to
zejmna podle povahy sportovn hry t chrnit zdrav hr ped zkroky, kter mohou vest k jejich zrann. Samotn pravidla sportovn hry
vak nemohou sankcionovat skutenost, e v dsledku jejich poruen jednm z astnk hry byla jinmu hri zpsobena jma na zdrav.
Jestlie tedy v prbhu hry nkter z hr zavinn ( 15, 16 TrZ) poru stanoven pravidla sportovn hry a v dsledku toho zpsob jin osob
(jinmu hri) jmu na zdrav, pak s pihldnutm zejmna k povaze hry a k zvanosti poruen danch pravidel nen vylouena ani trestn
odpovdnost takovho hre nap. pro trestn in tkho ublen na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1 TrZ.193
TR NS 42/2008-T 1053. Skutkov podstata trestnho inu podvodu podle 209 odst. 1 TrZ vyaduje mysln zavinn ( 13 odst. 2, 15 TrZ), by
zde posta i nepm mysl [ 15 odst. 1 psm. b) TrZ]. Ve vroku o vin, tedy v tzv. skutkov vt odsuzujcho rozsudku, jm byl pachatel uznn
vinnm trestnm inem podvodu spchanm v nepmm myslu, proto mus bt uvedeny takov skutkov okolnosti, kter odvoduj existenci
tto formy myslnho zavinn a umouj jej odlien od zavinn v podob vdom nedbalosti [ 16 odst. 1 psm. b) TrZ].
K tomu ovem nesta, je-li zde pouita pouze formulace, podle n obvinn jednal vdom (nap. e si byl vdom sv neschopnosti zaplatit
kupn cenu za zbo odebran od jin osoby), ani je patrn, e byl t srozumn se zpsobenm nsledku. Samotn skutenost, e pachatel vdl
o rozhodnch skutkovch okolnostech, resp. o monosti zpsobit nsledek vznamn pro trestn prvo, je toti jen jednou (tzv. intelektovou)
slokou zavinn a v tto podob je shodn jak u nepmho myslu, tak i v ppad vdom nedbalosti.
TR NS 49/2008-T 1122. U trestnho inu poruovn povinnosti pi sprv cizho majetku podle 221 odst. 1 TrZ se zavinn z hrub nedbalosti
podle 16 odst. 2 TrZ vztahuje nejen k nsledku, resp. k inku spovajcmu ve zpsoben znan kody, ale i k jednn pachatele vetn
poruen dleit povinnosti pi opatrovn nebo sprv cizho majetku uloen pachateli podle zkona nebo jm smluvn pevzat.
TR NS 60/2009-T 1231. Pro ob formy myslnho zavinn ( 15 TrZ) je spolen to, e vle pachatele ve form chtn nebo srozumn vdy
pedstavuje kladn vztah pachatele ke zpsobenmu nsledku. Lhostejnost pachatele k tomu, zda nastane nebo nenastane nsledek, lze pokldat
za jeho srozumn s nsledkem, kter odvoduje zvr o nepmm myslu podle 15 odst. 1 psm. b) TrZ, jen tehdy, kdy vyjaduje kladn
stanovisko pachatele k obma tmto monostem.
Jestlie pachatel usmrtil jinho tak, e na nj vystelil z bezprostedn blzkosti z pistole, kterou pedtm sm nabil v domnn, e do n vkld jen
nekodn (tzv. slep, resp. cvin) nboj, a nikoliv ostr nboj, nebo ml k dispozici oba druhy tchto nboj, pak jen z toho, e se pachatel
nepesvdil o tom, jak nboj ve skutenosti vloil do pistole, nelze dovodit jeho srozumn ( 15 odst. 2 TrZ) s usmrcenm jinho ve smyslu 140
TrZ o trestnm inu vrady. To plat i za situace, kdy pachatel vystelil na pokozenho, s nm jej jinak pojil siln ptelsk vztah, jen proto, aby
pokozenho odradil od jeho nevhodnho chovn, bezprostedn po inu byl zden zpsobenmi nsledky a snail se pokozenmu zajistit
okamitou odbornou lkaskou pomoc. Uveden okolnosti nesvd o takov lhostejnosti pachatele, kter by vyjadovala jeho kladn stanovisko ke
zpsoben smrtelnho nsledku.
Proto jednn pachatele, kter jako dritel zbrojnho prkazu zachzel se stelnou zbran v rozporu s povinnostmi, kter mu byly uloeny zkonem
. 119/2002 Sb., o stelnch zbranch a stelivu, ve znn pozdjch pedpis, a to tak, e ji namil na jinou osobu a stiskl spou, ani ml jistotu,
zda nabil zbra nekodnm nebo ostrm nbojem, piem dolo k vstelu, jeho dsledkem byla smrt pokozenho, lze posoudit jako trestn in
usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1 nebo i odst. 2 TrZ.
TR NS 64/2010-T 1276. Postup lkae pi poskytovn pooperan pe me bt non lege artis t tehdy, kdy i pes nesprvn informace
o provedenm chirurgickm zkroku u pacienta s ohledem na sv dostaten zkuenosti v pslunm lkaskm oboru nleit nereagoval na
zhorujc se zdravotn stav pacienta, k nmu dolo navzdory pouit medikamentzn lb, a setrval na sv nesprvn diagnze, kter
neodpovdala aktulnm pznakm pacientovch zdravotnch pot. V takovm ppad nen vylouena pinn souvislost mezi jednnm lkae
a smrt pacienta, k n dolo v dsledku jeho zhorujcho se stavu a nesprvn (neinn) pooperan lby, a nen vyloueno ani zavinn lkae
z nevdom nedbalosti ve vztahu k tomuto smrtelnmu nsledku (inku).
TR NS 65/2010-T 1286. Skutkov omyl obvinnho, kter se domnv, e je proti nmu veden tok jin osoby, proti n podnikne jednn, kterm j
zpsob ublen na zdrav, lze posoudit jako tzv. putativn nutnou obranu. V takovm ppad pichz v vahu trestn odpovdnost obvinnho za

ublen na zdrav jen z nedbalosti ( 16 TrZ), pokud lze dovodit nedbalost obvinnho ve vztahu ke skutenosti, e ze strany zrann osoby nelo
o tok, resp. o jej ast na toku proti obvinnmu.
TR NS 76/2011-T 1389. Jestlie se pachatel trestnho inu krdee zmocnil sice levn taky pokozenho, kter ji vak i s ohledem na hodnotu
vc v n obsaench ml u sebe, piem skutenm pedmtem zjmu pachatele byl obsah taky, lze dovodit jeho nedbalostn zavinn podle
16 a 17 psm. a) TrZ ve vztahu k okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby v podob tho nsledku (nap. ke zpsoben kody vt ve
smyslu 205 odst. 3 TrZ) ji z toho, e pedem vbec neznal obsah odcizenho zavazadla, a tedy ani to, jakou kodu me zpsobit jeho krde.
Jen z nzk hodnoty zavazadla nelze usuzovat na nzkou hodnotu vc, kter se v nm nachz [shodn TpR, 2011, . 9 (s. 272)].
TR NS 80/2011-T 1435. Skutek, kter byl spchn za innosti zkona . 140/1961 Sb., trestnho zkona, ve znn pozdjch pedpis, a o nm
se rozhoduje ji za innosti zkona . 40/2009 Sb., trestnho zkonku, ve znn pozdjch pedpis, me bt posouzen jako trestn in jen
tehdy, kdy napluje zkonn znaky urit skutkov podstaty podle obou tchto zkon. Jestlie jm ml bt spchn trestn in, jeho subjektivn
strnka vyaduje zavinn z nedbalosti ( 5 tr. zk., 16 TrZ), piem podle trestnho zkonku mus jt o hrubou nedbalost ( 16odst. 2 TrZ), lze
skutek posoudit jako trestn in jen tehdy, kdy soud dovod u obvinnho (pachatele) hrubou nedbalost. To plat i tehdy, pokud soud v takovm
ppad nakonec dospje k zvru, e pi posuzovn trestnosti inu z hlediska asov psobnosti zkona ( 16 odst. 1 tr. zk., 2 odst. 1 TrZ) nen
pro pachatele pznivj pouit trestnho zkonku (nap. z dvodu psnj sazby trestu odnt svobody) a e in je teba kvalifikovat
podle trestnho zkona.

Poznmky pod arou:

192 V prbhu diskuse nad pracovnmi verzemi nvrhu osnovy trestnho zkonku i v literatue byla pedloena i dal definice hrub nedbalosti,
podle kter je trestn in spchn z hrub nedbalosti, jestlie pachatel
a) vdl, e me zpsobem uvedenm v tomto zkon nebo jinm zkon upravujcm trestn iny poruit nebo ohrozit zjem chrnn
takovm zkonem, a zcela zjevn bez pimench dvod spolhal, e takov poruen nebo ohroen nezpsob,
b) nevdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohroen zpsobit, a o tom zcela zjevn vzhledem k okolnostem a ke svm
osobnm pomrm vdt ml a mohl.
Tato definice vak nebyla pijata. Srov. k tomu Kratochvl, V. Zrcadlo prvnch ticeti esti (paragraf obecn sti novho trestnho
zkona esk republiky 2002). Trestnprvn revue, 2003, . 1, s. 4 a 5; dle srov. mal, P. Nkolik poznmek k prav zavinn
v rekodifikaci trestnho prva hmotnho. In: Ve slubch prva. Sbornk pspvk k 10. vro zaloen poboky Nakladatelstv C. H. Beck
v Praze. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 270 a 273.
193 K tomu srov. t ustanoven 31 TrZ o ppustnm riziku.

17
Zavinn k okolnosti zvl pitujc
K okolnosti, kter podmiuje pouit vy trestn sazby, se pihldne,
a) jde-li o t nsledek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjmaje ppady, e trestn zkon vyaduje i zde
zavinn mysln, nebo
b) jde-li o jinou skutenost, i tehdy, jestlie o n pachatel nevdl, a o n vzhledem k okolnostem a k svm osobnm
pomrm vdt ml a mohl, vyjmaje ppady, kdy trestn zkon vyaduje, aby o n pachatel vdl.

I.

Obecn k zavinn u zvl pitujcch okolnost

1: Zatmco o zkladnch skutkovch podstatch plat zsada, e pravidlem je mysln zavinn a v zkon mus bt vdy
vslovn vyznaeno, pokud k trestnosti sta zavinn z nedbalosti ( 13 odst. 2), plat o zvl pitujcch okolnostech
(neboli o okolnostech podmiujcch pouit vy trestn sazby) zsada opan, z kter vyplv, e nestanovli trestn zkon
nco jinho, posta zde zavinn z nedbalosti.
Okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby vyjaduj vy mru typov spoleensk kodlivosti trestnho inu, kter je
vyjdena tzv. kvalifikovanmi skutkovmi podstatami [13, 6], a jsou uvedeny u jednotlivch ustanoven zvltn
stitrestnho zkona v odstavci druhm nebo v dalch odstavcch, a to v obecnj [nap. v 140 odst. 3 psm. j) z jin
zavrenhodn pohnutky, v 176 odst. 2 psm. b) se zbran] nebo konkrtnj podob (nap. v 158 odst. 3
zpsoben smrti, v 219 odst. 3 zskn pro sebe nebo pro jinho prospchu velkho rozsahu).
myslnm trestnm inem ve smyslu trestnho zkonku jsou nejen ty mysln zloiny a peiny [14], k jejich zvl
pitujcm okolnostem se vztahuje mysln zavinn, ale i ty trestn iny, u nich se mysl vztahuje jen k zkladn
skutkov podstat, zatmco ve vztahu k pslun zvl pitujc okolnosti se vztahuje jen nedbalost.

II. T nsledek jako zvl pitujc okolnost

2: T nsledek je druhem nsledku [13, 12] a pedstavuje zvanj poruchu nebo ohroen zjmu chrnnho trestnm
zkonem, ne jak stanov zkladn skutkov podstata trestnho inu, za splnn podmnky, e s tm zkon spojuje pouit
vy trestn sazby anebo to posuzuje jako pitujc okolnost [nap. tk jma na zdrav v 175 odst. 3 psm. a) nebo
smrt v 175 odst. 4, zpsoben kody velkho rozsahu v 205 odst. 5 psm. a) atd.].

III. Jin skutenost jako zvl pitujc okolnost

3: Jinou skutenost je okolnost ble charakterizujc jednotliv znaky skutkov podstaty trestnho inu, objekt [13, 8],
objektivn strnku[13, 10 a 13], subjekt [13, 15] nebo subjektivn strnku [13, 14], nap. spchn trestnho inu zvl
surovm nebo trznivm zpsobem, v 140 odst. 3 psm. i), spchn trestnho inu na jinm pro jeho skutenou nebo
domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo
domnle bez vyznn, v 145 odst. 2 psm. f), spchn trestnho inu se zbran v 175 odst. 2 psm. c), jako osoba,
kter m zvl uloenu povinnost hjit zjmy pokozenho, podle 220 odst. 2 psm. a) apod.

IV. Typy zavinn k zvl pitujcm okolnostem

4: Princip odpovdnosti za zavinn [13, 20] vyaduje, aby se i k zvl pitujcm okolnostem pitanm pachateli tak
vztahovalo zavinn [15]. Ve vztahu k tmu nsledku posta zsadn nedbalost [16], a to ve form nevdom
nedbalosti, ledae by i zde zkon vyadoval zavinn mysln [15, 7 a 9] [nedbalost posta nap. v 205 odst. 5 psm. a)
k zpsoben kody velkho rozsahu]. Ve vztahu k jin skutenosti plat, e posta, jestlie o n pachatel vzhledem
k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl, pokud by ovem zkon nevyadoval, aby o n pachatel vdl
(zavinn je zde vyjdeno tmto zpsobem proto, e jde o skutenosti, kter u zde existuj v dob inu a nejsou zpsobeny
a jednnm pachatele).
Formu zavinn u okolnost, kter podmiuj pouit vy trestn sazby, uvd zkon jen tam, kde je teba myslnho
zavinn [nap. v 168 odst. 3 psm. d) v myslu, aby jinho bylo uito k prostituci]. V dalch ppadech lze dospt
vkladem k zvru, e mus jt o zavinn mysln [nap. v 205 odst. 4 psm. a) jako len organizovan skupiny]. Zcela
vjimen trestn zkon po subjektivn strnce vyaduje, aby pachatel o uritch skutenostech vdl [ 118, 325 odst. 2
psm. a)]. Zavinn z nedbalosti se tu neuvd v dnm ppad.
Je-li pi myslnm toku smujcmu k ublen na zdrav provedenm ve spolupachatelstv ( 23, 146 odst. 1) zpsobena
tk jma na zdrav nebo smrt [ 146 odst. 3 nebo odst. 4], mus bt zavinn tohoto tho nsledku zkoumno
u kadho spolupachatele samostatn (R 20/1970). Spolupachateli [23] se t nsledek zpsoben mysln druhm
spolupachatelem ( 23) pit i tehdy, jestlie jej sm zavinil z nedbalosti [ 17 psm. a)], ledae by zkon vyadoval
zavinn mysln (srov. R 49/1971).
K problematice zavinn ve vztahu k tmu nsledku u majetkovch trestnch in srov. R 71/1971-II., R 5/1982.
Z judikatury:
R 16/1957 Podle vy trestn sazby je pachatel trestn za pokus t tehdy, jestlie ml v myslu zpsobit t nsledek podmiujc pouit vy
trestn sazby, avak tento t nsledek nenastal.
R 20/1970 Je-li pi myslnm toku na zdrav, provedenm ve spolupachatelstv ( 23, 146 odst. 1 TrZ), zpsobena tk jma na zdrav nebo
smrt [ 146 odst. 3 nebo odst. 4 TrZ], mus bt zavinn tohoto tho nsledku zkoumno u kadho pachatele samostatn.
R 49/1971-V. Spolupachateli se t nsledek zpsoben mysln druhm spolupachatelem pit i tehdy, jestlie jej sm zavinil jen z nedbalosti
[ 17 psm. a) TrZ], ledae by zkon vyadoval zavinn mysln.
R 62/1973-I. Pi pokusu trestnho inu znsilnn podle 21 odst. 1, 185 odst. 1 TrZ me bt pachatel postien i podle ustanoven odstavce 3
psm. c) cit. ustanoven, jestlie t nsledek zavinil z nedbalosti. Zde toti je tm nsledkem poruen jin druhov objekt. Nsledek uveden
v 185 odst. 1 TrZ poruuje lidskou dstojnost v sexuln oblasti, kdeto t nsledek uveden v 185 odst. 3 psm. c) TrZ zdrav lovka.
II. V ppadech, kdy t nsledek podmiujc pouit vy trestn sazby poruuje tent druhov objekt, je sice mon pokus i ve vztahu k tomuto
nsledku, avak za pedpokladu, e k tomuto tmu nsledku se vztahuje mysl pachatele (nikoli nedbalost) a t nsledek nenastal.
R 9/1974 Pokus trestnho inu s tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatou nen mon, jestlie je pouit vy trestn sazby podmnno
nedbalostnm zpsobenm tho nsledku, kter poruuje tent druhov objekt, jen je pedmtem ochrany v zkladn skutkov podstat, a kdy
mysln zpsoben takovho tho nsledku ji zakld znaky jinho myslnho trestnho inu.
R 20/1978 K okolnosti uveden v ustanoven 185 odst. 3 psm. a) TrZ je nutno pihldnout i tehdy, byla-li pachatelem zavinna z nedbalosti.
Uveden zsada plat i pi pokusu tohoto trestnho inu, protoe skutenost, e in nebyl dokonn, nen zvisl na vli pachatele a nedotk se
objektivn existujc okolnosti, e in smoval proti osob mlad patncti let [jin skutenost ve smyslu 17 psm. b) TrZ].
R 57/1980 Okolnost, e trestn in znsilnn podle 185 odst. 1 TrZ byl spchn na osob mlad patncti let, odvodujc pouit vy trestn
sazby [ 185 odst. 3 psm. a) TrZ], je jinou skutenost ve smyslu 17 psm. b) TrZ. Proto v ppad znsilnn, resp. pokusu znsilnn eny
mlad patncti let nen teba, aby pachatel znal vk pokozen, sta, e se zetelem k okolnostem a svm osobnm pomrm ho znt ml a mohl.
R 18/1994 Spolupachatel trestnho inu loupee, kter sm fyzicky pokozenho nenapadl, odpovd za jeho smrt podle 23, 173 odst. 1, 4 TrZ,
jestlie byla zpsobena jednnm jinho spolupachatele v rmci spolenho loupenho toku proti pokozenmu, a on alespo vzhledem k
okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl, e tmto tokem uveden t nsledek me bt zpsoben [ 16 odst. 1 psm.
b), 17 psm. a) TrZ].
TR NS 12/2005-T 760. Spov-li naplnn okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby v tom, e pachatel spchal in nejmn se dvma
osobami [nap. u trestnho inu vydrn podle 175 odst. 1, 2 psm. b) TrZ], pak z hlediska objektivn strnky se na trestnm inu krom pachatele
mus podlet jet alespo dal dv osoby.

Tyto (nejmn ti) osoby se na takovm inu mohou podlet jako spolupachatel ( 23 TrZ) nebo i nkterou z forem astenstv s vjimkou nvodu
podle 24 odst. 1 psm. b) TrZ. Nvodce toti nen osobou, s n je trestn in spchn ve smyslu uveden okolnosti podmiujc pouit vy
trestn sazby.
Z hlediska zavinn je ve vztahu k tto okolnosti nutn, aby pachatel o souinnosti s dalmi nejmn dvma osobami vdl [ 17 psm. b) TrZ].
TR NS 76/2011-T 1389. Jestlie se pachatel trestnho inu krdee zmocnil sice levn taky pokozenho, kter ji vak i s ohledem na hodnotu
vc v n obsaench ml u sebe, piem skutenm pedmtem zjmu pachatele byl obsah taky, lze dovodit jeho nedbalostn zavinn podle
16 a 17 psm. a) TrZ ve vztahu k okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby v podob tho nsledku (nap. ke zpsoben kody vt ve
smyslu 205 odst. 3 TrZ) ji z toho, e pedem vbec neznal obsah odcizenho zavazadla, a tedy ani to, jakou kodu me zpsobit jeho krde.
Jen z nzk hodnoty zavazadla nelze usuzovat na nzkou hodnotu vc, kter se v nm nachz [shodn TpR, 2011, . 9 (s. 272)].
S 49/2004-n. stavn soud souhlas se zvrem obecnch soud, e odsouzen vyboil z mez nutn obrany v excesu intenzivnm. Intenzita
obrany, m-li bt zpsobil odvrtit tok, me bt zsadn silnj ne intenzita toku. Obrana vak nemus bt zcela zjevn, pehnan silnj,
ne je teba k odvracen toku. V danm ppad, s ohledem na charakter pouit zbran, etnost zpsobench ran a jejich intenzitu, je zejm, e
obrana odsouzenho byla zcela zjevn nepimen zpsobu toku.
stavn soud zjiuje, e rozhodnutmi obecnch soud v dan vci dolo k poruen stavnch prv stovatele proto, e zvr o myslnm
zavinn vrady je v extrmnm nesouladu s dokzanmi skutkovmi okolnostmi. Nalzacmu soudu se nepodailo prokzat, e odsouzen byl
srozumn s tm, e zpsob smrt pokozenho.
Nepm mysl nelze v dnm ppad jen pedpokldat, nbr je nutno jej na zklad zjitnch okolnost prokzat. Zvr o vraednm myslu
lze uinit i z objektivnch skutenost, nap. z povahy inu, zpsobu jeho proveden nebo ze zjitnch okolnost subjektivn povahy, nap.
z pohnutky inu. Zavinn je vslednic (mimo jin) i osobnch vlastnost pachatele, a lze proto tak z nich na formu zavinn usuzovat. Tyto zvry
nesmj vak nabt povahy jakchsi presumpc.
Z provedench dkaz v dan vci nelze vyvodit spolehliv zvr o tom, e toky noem byly clen na ivotn dleit tlesn partie
pokozenho, a z toho vyvozovat zvr o srozumn odsouzenho s nastalm smrtelnm nsledkem. Je mono pipustit zvr, e toky noem
byly vedeny nhodnm smrem, vyplvajcm z nahodilch situanch okolnost danch chovnm obou astnk zpasu a podmnkami msta inu.
Z hlediska prvn kvalifikace pichz v vahu posouzen skutku jako trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 a 3 TrZ, piem
alespo eventuln mysl odsouzenho zpsobit pokozenmu tkou jmu na zdrav lze dovodit z charakteru pouit zbran a etnosti a intenzity
zasazench ran a k dovozen odpovdnosti za zpsobenou smrt postauje prokzat nedbalost [ 17 psm. a) TrZ] (nlez ze dne 1. 4. 2004 sp. zn.
IV. S 433/2002, uveejnn pod . 49 ve sv. 33 Sb. nl. a usn. S R).

18
Omyl skutkov
(1) Kdo pi spchn inu nezn ani nepedpokld jako monou skutkovou okolnost, kter je znakem trestnho
inu, nejedn mysln; tm nen dotena odpovdnost za trestn in spchan z nedbalosti.
(2) Kdo pi spchn inu myln pedpokld skutkov okolnosti, kter by naplovaly znaky mrnjho myslnho
trestnho inu, bude potrestn jen za tento mrnj trestn in, nejde-li o trestn in spchan z nedbalosti.
(3) Kdo pi spchn inu myln pedpokld skutkov okolnosti, kter by naplovaly znaky psnjho myslnho
trestnho inu, bude potrestn za pokus tohoto psnjho trestnho inu.
(4) Kdo pi spchn inu myln pedpokld skutkovou okolnost, kter vyluuje jeho protiprvnost, nejedn
mysln; tm nen dotena odpovdnost za trestn in spchan z nedbalosti.

Obecn:

I.

Pedmt pravy

1: Nov zkonn ustanoven odstrauje urit nedostatek dve platnho trestnho zkona . 140/1961 Sb. tm, e
vslovn upravuje vybran ppady skutkovch omyl pachatele trestnho inu.194 Nebylo elem pokrt pozitivn prvn
pravou vechny v vahu pichzejc typy tchto omyl.195 Nein tak ostatn ani jin zahranin pravy. Podle dvodov
zprvy: Zkon nov upravuje v souladu s poadavky praxe skutkov omyl, kter se dosud vyvozoval z ustanoven
upravujcch subjektivn strnku trestnho inu. Nov prava obsahuje vymezen jak pozitivnho, tak i negativnho
skutkovho omylu naproti tomu neupravuje negativn skutkov omyl o okolnostech vyluujcch protiprvnost (trestn
odpovdnost), ani nevymezuje tradin zvltn ppady skutkovho omylu, kdy takov pravy nejsou obvykl ani
v zahraninch pravch. Tyto ppady nein v praxi pote, nebo jsou uvna een vypracovan trestnprvn
naukou.196

II. Pojem omylu obecn a v prvu

2: Omyl v nejobecnjm vznamu tohoto slova spov v rozporu subjektivn a objektivn reality.197 Tato neshoda me mt
pedn podobu kvantitativn, kdy se jedn o nedostaten i nulov pedstavy subjektu, tzn. e si nepedstavuje vbec nic
nebo jenom st neho; nap. myslivec nev, e v kov je lovk, mysl, e je tam vysok, a postel jej, zlodj
pedpokld 1 000 000K v sejfu, ale najde tam jen 1 000K. V vahu pichz i kvalitativn podoba tohoto rozporu, potom
hovome o nesprvn pedstav subjektu. Ten sice pedstavu m, ale chybnou; nap. A stl na B, co si uvdomuje, ale
pitom nev, e B je ji po smrti.198 Hranice mezi kvantitativn a kvalitativn neshodou subjektivnho a objektivnho je ovem
relativn, viz naposledy uveden pklad.
Podstatou omylu je tedy rozpor, neshoda vdn uritho subjektu se skutenost, co plat obecn, jako i v prvu
samotnm.

III. Pojem a druhy omyl v trestnm prvu

3: Teorie trestnho prva a praxe si ji standardn osvojily nzor, podle nho omyl v trestnm prvu pedstavuje zavinn
tzv. naruby. Takto je dna pm souvislost subjektivn strnky trestnho inu a omylu jeho pachatele, a to pachatele v
poadovanm vku ( 25), petnho ( 26) a rozumov a mravn vysplho ( 5 odst. 1 ZSM). Mus tedy jt o pachatele
schopnho jednat zavinn. V ppad pachatele postrdajcho tuto schopnost s ohledem na nepetnost podle 26 nebo
u mladistvho na nedostatek rozumov a (nebo) mravn vysplosti podle 5 odst. 1 ZSM nebude tento odpovdn ji z
tchto dvod, take 18 a 19 se neuplatn. Na vci nic nemn u mladistvch ani 11 odst. 1 psm. b) ZSM, pojednvajc
o incch negativnho prvnho omylu omluvitelnho, nebo ty se tkaj monho sanknho postihu, nikoli viny
mladistvho.
Naopak ve spojen s objektivn strnkou trestnho inu je tm, jeho se omyl dotk, zpravidla pokozen, resp. jin tet
osoba. Obecn teze o omylu vbec, jako i v prvu zvlt, plat pirozen v uritch modifikacch i pro omyl v trestnm
prvu.
Omylem v trestnm prvu rozumme tedy rozpor, neshodu vdn petnho ( 26) a rozumov a (nebo) mravn vysplho
( 5 odst. 1 ZSM) pachatele, jen m poadovan vk, nebo pokozenho se skutenost trestnprvn vznamnou.
Ve vztahu k pachateli, mn vak v pomru k pokozenmu, kde to nen ani praktick, se rozliuj obecn a zvltnppady
trestnprvnho omylu.
Obecn ppady omylu jsou diferencovny jako zkladn, a to podle charakteru neshody vdn, pedstav pachatele se
skutenost, na omyl negativn nebo pozitivn anebo podle pedmtu, jeho se omyl tk, na omyl skutkov nebo prvn.
Jejich dalmi kombinacemi i ve spojen s vinou a trestem rozliujeme odvozen jejich formy.
Vzhledem k charakteru neshody pachatelova vdn, jeho pedstav se skutenost se odliuje pedn
omyl negativna pozitivn. V prvm ppad subjekt trestnho inu nev, e nco objektivn existuje, v ppad druhm
naopak existenci neho, co nen, myln pedpokld. Tu i tam pichz v vahu neshoda kvantitativn i kvalitativn povahy;
nap. pachatel nev, e dvka, s n souloil, byla ve skutenosti jeho sestra (srov. soulo mezi pbuznmi podle 188, omyl
negativn, kvalitativn); pachatel se domnval e penenka, j se zmocnil, obsahuje nejmn 15 000K, akoli byla ve
skutenosti przdn (pokus podle 21 odst. 1 k 205, omyl pozitivn, kvantitativn).
S pihldnutm k tomu, eho se neshoda pachatelovch pedstav se skutenost dotk, tedy okolnost jak povahy, pichz
v vahu omyl skutkov a prvn.199 Prvn ppad se tk omylu ohledn fakt skutkovch (de facto), tedy omyl o skutku.
Ppad druh bude omylem stran fakt prvnch (de iure), tj. omyl o prvu. Skutkov i prvn omyl jsou mysliteln jak ve
form negativn, tak pozitivn, kvalitativn i kvantitativn; nap. pachatel souloc za ve uvedench podmnek se svoj
sestrou (omyl negativn, kvalitativn a skutkov), pachatel myln pedpokldajc trestnost pobuovn proti R, srov. dnes
ji zruen 100 tr. zk. (omyl pozitivn, kvantitativn a prvn).
Zvltn ppady skutkovho omylu diferencuje teorie a praxe podle toho, jakch prvk trestnho inu se omyl tk. Omyl
v pedmtu toku (error in objecto, in persona) je namst jen tehdy, dotk-li se pouze vci i osoby, bez dalho. Omyl
v subjektu objektu trestnprvn ochrany, jen se tk nositele vztahu, kter trestn prvo chrn jako svj objekt. Omyly
v pinn souvislosti maj podobu odchlen rny (aberratio ictus), jako i veobecnho myslu (dolus generalis).

IV. Subjektivn strnka trestnho inu a skutkov omyl jeho pachatele

4: Z povahy omylu vyplv, e se jeho dle rozveden podstata a formy dotkaj vdomostn, pedstavov sloky zavinn
pachatele. Podle toho, o jakou formu omylu pjde, zda negativn i pozitivn, v kombinaci s omylem skutkovm i prvnm,
stran otzek viny nebo trestu, bude vypadat i trestn odpovdnost, pop. neodpovdnost samotnho pachatele.
Zsada prvn odpovdnosti subjektivn, spolen pro vinu a trest, je veobecnm vchodiskem, z nho se odvozuj zcela
konkrtn zsady posuzovn trestnprvnho vznamu skutkovho omylu, jeho obecnch i zvltnch ppad. Konkrtn je
pak nutno vychzet ze samostatnch projev tto zsady v rovin viny (zsada trestn odpovdnosti za vinu) a v rovin
trest (zsada pitn jen zavinnch okolnost pitujcch a polehujcch). Ze zsad tkajcch se obecnch ppad
omylu pachatele vychz t v uritch smrech platn prvn prava.

V. Objektivn strnka trestnho inu a skutkov omyl pokozenho

5: Dosavadn vklady o omylu pachatele se tkaly jeho dopad na subjektivn strnku trestnho inu.

Z pohledu jin osoby (zpravidla pokozenho, obti) se vak omyl objevuje v zkonn prav v podob znaku objektivn
strnky trestnho inu, tj. jednn; srov. nap. 120, kter definuje zpsoby uveden nkoho v omyl i vyuit nho omylu
prostednictvm technickho zazen.
Pklady v tomto smru nabz ada ustanoven zvltn sti trestnho zkonku. Jsou zde uvedena nejrznj jednn,
jejich podstatou je omyl, resp. uveden jinho v omyl i zneuit, vyuit omylu jinho, to ve vyjdeno odpovdajc
terminologi:
V hlav II. se jedn o 181 (pokozen cizch prv), trestn in oznaovan jako nemajetkov podvod, na rozdl od
podvod majetkovch v hlav V. ( 209 a dal). Hlava III. v 185 o znsilnn pot se znakem nsil, kter me bt
postaven na lsti (srov. 119). Podobn i podle hlavy V., krom zmnnch podvod, lze spchat krde vloupnm za
vyuit lsti [ 205 odst. 1 psm. b), 121]. Hlava VI. zvltn sti nabz 233, 235 (padln, pozmovn); 240
(vylkn); 253 (id, zataj); 254 (nepravdiv daje); 257, 258 (lest); 259 (nepravdiv potvrzen); 260 (nepravdiv
doklady). V hlav VII. je to teba 291 (nepravdiv informace). Stejn tak i hlava X. zvltn sti poskytuje mnoh podobn
pklady srov. 345, 346; 347; 348 apod.
K odst. 1:

I.

Omyl skutkov negativn

6: Skutkov omyl negativn o podmnkch trestn odpovdnosti, to znamen o znacch skutkovch podstat trestnch in
(zkladnch i kvalifikovanch), jako i stran obecnch okolnost pitujcch, vyluuje mysl a vdomou nedbalost. Nedotk
se vak nedbalosti nevdom, vetn nedbalosti nevdom hrub, jejich zkladem takov omyl me bt. Plat tu tedy
zsada neznalost okolnost skutkovch nekod, nbr pachateli prospv (ignorantia facti non nocet).
Skutkov omyl negativn ohledn znak (skutkov podstaty) trestnho inu upravuje trestn zkonk vslovn v 18 odst. 1,
piem vychz z ve uvedench zsad. Uveden omyl o okolnostech obecn pitujcch se posuzuje s pihldnutm
k 39 odst. 5 o zavinn ve vztahu k okolnostem pitujcm.
Pachatel jednajc v negativnm skutkovm omylu nev, e faktick okolnost, kter podmiuje trestnost jeho inu, tj. jako
znak jeho skutkov podstaty zkladn, skuten existuje (nap. netu, e dvce, j nabdl za pohlavn styk s n penze, je
pouhch 17 let, protoe m za to, e vzhledem k jej fyzick vysplosti je daleko star). Jeliko pedpokladem trestnosti inu
svdn k pohlavnmu styku podle 202 odst. 1 je mysl ( 13 odst. 2, 15), zahrnujc i okolnost, e pokozen je osobou
mlad 18 let ( 126), poadovan forma zavinn v danm ppad chyb, nebo mysl vyaduje vdn, a to alespo
v podob soudu problematickho, tj. e nsledek me nastat. Pokud je trestn in svdn k pohlavnmu styku trestn
pouze mysln, bude takto se mlc pachatel beztrestn.
V jinm ppad pachatel nevdl, e dovoz ivho vepovho dobytka ze zahrani pro vskyt nakaliv choroby domcho
zvectva je rizikov, piem dovozem prasat zvil nebezpe zavleen takovto choroby do R. Jeho nevdomost zde
opt vyluuje mysl a nedbalost vdomou. Protoe trestn in podle 306 odst. 1 je trestn i z nedbalosti, bude teba
zkoumat, zda pachatelv negativn omyl nepedstavoval alespo nedbalost nevdomou, kter k naplnn uveden skutkov
podstaty sta. Bylo by proto nutn se ptt, zda dovozce o tom, e v zemi odbru zvat tato nakaliv choroba je, vzhledem
k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl. Tot plat i tam, kde zkon poaduje jako znak subjektivn
strnky minimln hrubou nedbalost; nap. v 224 odst. 1 psm. a), b) c), d), e), kde se d hrub nedbalost, kter me
bt vdom i nevdom. Jde tedy o to, e v uvedench ppadech sta k jejmu naplnn i jen hrub nedbalost nevdom,
kter se s negativnm omylem nevyluuje.
Stejnm zpsobem je nutno posuzovat omyl i o okolnostech podmiujcch pouit vy trestn sazby, tj.
o znacchkvalifikovanch skutkovch podstat trestnch in (okolnosti zvl pitujc ve smyslu 17), nebo dikce 18
odst. 1 hovo obecn o znacch (skutkov podstaty) trestnho inu, bez dalho omezen. Napklad smrt, jakoto t
nsledek obecnho ohroen ve smyslu 272 odst. 1, 2 psm. d), byla-li v dsledku negativnho skutkovho omylu
pachatele kryta jen jeho nevdomou nedbalost, me naplnit kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenho trestnho inu
pouze v rozsahu citovanho 272 odst. 1, 2 psm. d), v dnm ppad vak v rozsahu 272 odst. 1, 3 psm. a), kde se
vslovn poaduje usmrcen mysln.
Tyt zvry plat i o omylu stran obecnch pitujcch okolnost. U nich vak, na rozdl od znak (skutkov podstaty)
trestnho inu, jinak toton zpsob posouzen negativnho omylu o nich musme dovodit z 39 odst. 5, protoe 18
odst. 1 se jich netk. Kupkladu obecn pitujc okolnost v podob vyuit n podzenosti podle 42 psm. d)
neme bt pachateli pitena, pokud by o n v dsledku svho omylu nevdl [ 39 odst. 5 psm. b)]. Pouh nevdom
nedbalost ve vztahu k n nesta, nebo ta se vyluuje s poadavkem vyuit vztahu podzenosti jin osoby vi pachateli.
Naproti tomu obecn pitujc okolnost zpsoben vy kody ve smyslu 42 psm. k) me bt pachateli pitena,
i kdy nevdl, e ji svm inem vyvolal, a to vzhledem k okolnostem a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl, sta
tedy nedbalost nevdom [ 39 odst. 5 psm. a)].

II. mysl
7: K pojmu mysl a jeho formm srov. vklad k 15.

III. Nedbalost
8: K pojmu nedbalost a jejm formm srov. vklad k 16.
K odst. 2:

I.

Omyl skutkov pozitivn

9: Skutkov omyl pozitivn o podmnkch trestn odpovdnosti obsaench ve znacch privilegovan skutkov
podstatytrestnho inu zakld trestn odpovdnost za tento mrnj trestn in, nejde-li o trestn in spchan
z nedbalosti.
Myln pedpoklad existence znaku skutkov podstaty privilegovan, tj. znaku mrnjho myslnho trestnho inu, zakld
trestn odpovdnost jen za tento dokonan mrnj trestn in, nejde-li zrove o trestn in spchan z nedbalosti.
Kupkladu pachatel myslnho usmrcen jinho myln pedpokldal pedchoz zavrenhodn jednn pokozenho,
a proto jej zabil. S ohledem na to bude potrestn jen za zvl zvan zloin zabit podle 141 odst. 1, nikoli
za psnji trestnou vradu podle 140 odst. 1. S ohledem na to, e jde o privilegovanou skutkovou podstatu, v rmci n
pachatel jedn z privilegujc pohnutky, kter je stejn jako k myslnmu usmrcen vdy zahrnuta jeho pmm myslem
[arg. pachatel mysln usmrt jinho proto, e pedpokld, by myln, jeho pedchoz zavrenhodn jednn, tedy chce ho
z tohoto dvodu usmrtit srov. 15 odst. 1 psm. a)], nelze zde pi tomto typu omylu uvaovat o nedbalostnm trestnm inu
usmrcen z nedbalosti podle 143 (nedbalost ve vztahu k tomu, e si neovil, e jeho pedpoklad neodpovdal skutenosti
je tu bez vznamu, nebo neme nic zmnit na tom, e pachatel jedn mysln a tento mysl zahrnuje i privilegujc
pohnutku).200
Pouze v ppad, pokud by tu byla jeho nedbalost vztahujc se k usmrcen jinho (nap. podn sedativ k utien bolesti
nikoli v myslu usmrtit podle pedpokladu pachatele nevyliteln nemocnho, kter vak v dsledku svho zdravotnho
stavu zeme), je namst, aby trestn odpovdal za pein usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1. Slova nejde-li
o trestn in spchan z nedbalosti se vztahuj jen k nedbalostnm trestnm inm, kde nedbalost me zahrnovat
i uveden myln pedpoklad skutkov okolnosti. To vychz z nzoru, e z hlediska trestnprvnho neexistuje jednn podle
sv podstaty dolzn, le ve vztahu k uritm zkonnm znakm skutkov podstaty. Popeme-li pak skutkovou podstatu
dolznho trestnho inu (nap. zde zabit podle 141 odst. 1), pak je teprve mono uvaovat o kulpzn povaze nikoli
myslnho usmrcen.201

II. Mrnj trestn in

10: Mrnjm trestnm inem v kontextu 18 odst. 2 se rozum in, jak ji naznaeno, kter napluje
znakyprivilegovan skutkov podstaty, to ve srovnn se znaky skutkov podstaty zkladn. Jinm pkladem, ne kter byl
uveden v pedchozm bodu I, by mohla bt privilegovan skutkov podstata trestnho inu ublen na zdrav z omluviteln
pohnutky podle 146a ve vztahu k zkladnm skutkovm podstatm trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 147
i trestnho inu ublen na zdrav podle 146, dalm pkladem je pomr vrady novorozenho dtte matkou podle 142
jako privilegovan, v pomru ke skutkov podstat trestnho inu vrady podle 140 odst. 1 jako zkladn.

III. mysl
11: K pojmu mysl a jeho formm srov. vklad k 15.

IV. Nedbalost
12: K pojmu nedbalost a jejm formm srov. vklad k 16.
K odst. 3:

I.

Omyl skutkov pozitivn

13: Skutkov omyl pozitivn o podmnkch trestn odpovdnosti, tedy jejich myln pedpoklad, obsaench ve
znacchkvalifikovan skutkov podstaty trestnch in, jako i stran obecnch okolnost pitujcch, znamen zpravidla
odpovdnost za pokus,202 anebo pedstavuje pitujc okolnost v zkon neuvedenou.
Z tchto zsad vychz i trestn zkonk, kdy dsledky skutkovho omylu pozitivnho o znaku kvalifikovan skutkov
podstaty upravuje v 18 odst. 3. Jedn se tu o omyl stran okolnost podmiujcch pouit vy trestn sazby (okolnosti
zvl pitujc ve smyslu 17). Pachatel v takovm ppad odpovd za pokus o trestn in podle psnj prvn
kvalifikace; nap. pachatel trestnho inu podle 272 odst. 1 se myln domnval, e osoba v jm zaplenm dom, kterou
chtl takto usmrtit, ije, akoli ta u v dob jeho hskho inu byla mrtv, za tchto okolnost by se jednalo o pokus
kvalifikovanho obecnho ohroen podle 21 odst. 1 k 272 odst. 1, 3 psm. a).
Vslovn prava tho omylu o znaku zkladn skutkov podstaty ovem chyb. Nicmn s oporou o logick vklad 18
odst. 3 a maiore (je-li trestn pokus psnjho deliktu) ad minus (mus bt trestn i pokus jeho zkladnho ppadu)
meme spolehliv eit i naposledy uveden ppad.203 Pokud by byl takovto vklad odmtnut, vedlo by to k beztrestnosti
pokus na rovni zkladnch skutkovch podstat trestnch in, co nem v trestnm zkonku oporu (vklad argumentum
ad absurdum). Kupkladu zdrav pachatel m za to, e trp pohlavn nemoc, a s touto mylnou pedstavou praktikuje
nechrnn pohlavn styky. Vzhledem k tomu, e znakem zkladn skutkov podstaty trestnho inu ohroen pohlavn
nemoc podle 155 je primrn mysl, ten mus zahrnovat i zdravotn stav pachatele samotnho, tedy jeho pohlavn
chorobu. V ppad, e tomu tak ve skutenosti nen, ale jen v pachatelov pedstav, nelze uveden trestn in dokonat.
Zstv proto jen u nezpsobilho pokusu o tento trestn in, z dvodu nezpsobilosti samotnho pachatele (zpsobilm by
byl, jen pokud by byl skuten pohlavn nakaen).
Myln pedpoklad existence urit okolnosti jako obecn pitujc, kter by mla bt pokryta pachatelovm myslem, mu
lze pitat jako samostatnou obecnou pitujc okolnost v zkon neuvedenou; nap. pachatel v mylnm domnn, e

jedn se svou podzenou, tedy e vyuv jej podzenosti [ 42 psm. d)], a tomu tak ve skutenosti nen, tuto nutil
pohrkou nsil, aby nco konala (trestn in vydrn podle 175).

II. Psnj trestn in

14: Psnjm trestnm inem v rmci 18 odst. 3 se rozum in, jak ji uvedeno, kter napluje
znaky kvalifikovanskutkov podstaty, to ve srovnn se znaky skutkov podstaty zkladn (pklady viz ve v bod 1
k odstavci 3).
Trestn zkonk sm na nkterch mstech pot s pachatelovm pozitivnm skutkovm omylem stran znaku kvalifikovan
skutkov podstaty, resp. takto myln pedpokldanou skutkovou okolnost uvd pmo jako znak takovhoto trestnho inu.
Na rozdl od ve rozebranch ppad ale nepjde jen o jejich pokus, nbr o trestn in dokonan.Napklad trestn in
vydrn spchan na jinm pro jeho domnlou rasu ve smyslu 175 odst. 2 psm. f). Pouh pokus, v ppad pozitivnho
skutkovho omylu pachatele, by tu byl namst, jen jestlie by citovan ustanoven uvdlo jako svj znak pouze
skutenou rasu, bez alternativy nebo domnlou.

III. mysl
15: K pojmu mysl a jeho formm srov. vklad k 15.

IV. Nedbalost
16: K pojmu nedbalost a jejm formm srov. vklad k 16.
K odst. 4:

I.

Omyl skutkov pozitivn

17: Skutkov omyl pozitivn o okolnostech vyluujcch protiprvnost inu vyluuje mysl a vdomou nedbalost, nikoli vak
nedbalost nevdomou, jejm zkladem takov omyl me bt; pop. nkdy nevyluuje pitn urit okolnosti jakoobecn
polehujc.
Z tchto zsad vychz trestn zkonk v 18 odst. 4. Podle dvodov zprvy k tomuto ustanoven: Z hlediska podmnek
vyluujcch trestn odpovdnost je navrhovna prava pozitivnho skutkovho omylu. Jinmi slovy eeno, byla tu vyuita
prava dnes znm jako putativn nutn obrana i putativn krajn nouze. 204
Fyzick osoba v takovchto ppadech myln pedpokld jako existujc okolnost vyluujc protiprvnost trestnost svho
inu, a tm i trestn odpovdnost; nap. pouh chovn se jinho povauje domnl obrnce za tok na svoji osobu, kdy
tento obrnce narazil ve tm na nmsnho, jeho ml za zlodje, a zneutralizoval ho s nsledky na zdrav domnlho
tonka. Takov ppady omylu se, jak uvedeno, nazvaj putativn nutnou obranou ( 29), resp. putativnkrajn nouz ( 28),
piem je nelze zamovat s putativnm trestnm inem (viz vklady o prvnm omylu pozitivnm stran podmnek trestn
odpovdnosti). Putativn krajn nouze atd. vyluuje mysl. 205 Odpovdnost obrnce me proto pichzet v vahu jen za
nevdomou nedbalost, nebo nevdl, e ve skutenosti jde o nmsnou osobu, a to vzhledem k okolnostem a k svm
osobnm pomrm vdt ml a mohl. Nemohl-li to vdt, nen dna ani nedbalost nevdom, a tm ani jeho trestn
odpovdnost.
Skutkov omyl pozitivn stran obecnch okolnost polehujcch a jeho posuzovn se pro nedostatek speciln prvn pravy
tohoto omylu opr jen o logick vklad 41. Bere se ppadn v potaz tm zpsobem, e se takov, jen v pedstav
pachatele existujc polehujc okolnost, pi vaze o trestu nezohledn. Mohlo by se jednat o okolnost v zkon
neuvedenou, kterou pachatel myln za polehujc pesto povaoval, akoli svm charakterem neodpovd logice 41;
nap. skutenost, e je vlastnkem tranho zvete (u trestnho inu trn zvat podle 302). A naopak myln domnnka
stran jinch takovchto okolnost, jinak v zkon uvedench, jejich zohlednn pi ukldn trestu nemus vyluovat; nap.
pachatelem myln pedpokldan jeho ohroen ze strany tet osoby, je u nj vyvolalo stav silnho rozruen [ 41
psm. b)].

II. Okolnosti vyluujc protiprvnost inu

18: K pojmu okolnosti vyluujc protiprvnost inu srov. vklad k 28 a nsl.

III. mysl
19: K pojmu mysl a jeho formm srov. vklad k 15.

IV. Nedbalost
20: K pojmu nedbalost a jejm formm srov. vklad k 16.
Zvltn ppady skutkovho omylu:
Krom rozebranch obecnch ppad skutkovho omylu a obecnch zsad jejich posuzovn, zejmna z hlediska viny
pachatele, se obvykle uvdj jet zvltn ppady skutkovho omylu, pro kter plat zvltn zsady posuzovn jejich
vznamu pro odpovdnost pachatele. Omyl pachatele v tchto ppadech se tk pedmtu toku, subjektu objektu
trestnprvn ochrany a pinn souvislosti. Na rozdl od omyl rozebranch ve, z nich nkter podlhaj pozitivn prvn
prav v trestnm zkonku, zvltn ppady skutkovho omylu upraveny nejsou. 206

I.

Omyl v pedmtu toku

21: Podstata omylu v pedmtu toku (ve vci, v osob, error in objecto, in persona), kter je nutno odliovat od omylu
v objektu trestnho inu, spov v tom, e pachatel chce usmrtit osobu A, kterou si vak zamn s osobou B, kter
v dsledku jeho toku zeme. Stejn tak si me pachatel pedstavovat krde hodinek osob A, piem v dsledku jejich
zmny s hodinkami osoby B si pisvoj prv tyto. Vzhledem k tomu, e se pachatelova pedstava tk faktickch okolnost,
kter jsou ve skutenosti nahrazeny jinmi okolnostmi, ovem stejn prvn vznamnmi, nem takovto omyl z hlediska
odpovdnosti pachatele dn vznam, tud pachatel odpovd, jako by omylu nebylo. Z pohledu skutkovch podstat
trestnch in vrady a krdee je zcela irelevantn, zda pachatel konkrtn usmrt A nebo B, i zda si takto pisvoj hodinky
A nebo B. Vdy se jedn o usmrcen jinho anebo o pisvojen si ciz vci.
Na rozdl od prvn bezvznamnho omylu pouze v pedmtu toku, omyl v objektu trestnho inu znamen pachatelovu
mlku v tom, kter zkonem chrnn zjmy a vztahy ve skutenosti zasahuje, piem se tak dje prostednictvm
pedmtu toku. Jedn se toti o to, e tyt vci nebo osoby, prv jako pedmty toku, mohou bt zrove objektem i
subjektem rznch vztah i zjm, kter maj povahu rznch objekt trestnch in. V dsledku toho omyl v takovm
pedmtu toku znamen zrove omyl v objektu, kter prvn vznamn bude. Meme tu hovoit o nem na zpsob
soubhu omylu v pedmtu toku s omylem v objektu trestnho inu, kter ovem vyloume ve prospch omylu stran
objektu, nebo jen tmto zpsobem bude zajitno sprvn prvn posouzen celho ppadu; nap. pachatel jm
zamlenho toku na edn osobu napadne msto policisty pslunka soukrom bezpenostn sluby, tu pjde
o nezpsobil (pro nezpsobilost pedmtu toku) pokus o trestn in nsil proti edn osob podle 21 odst. 1 k 325
odst. 1 psm. a). Pachatelova pedstava zde zahrnovala skutenosti reln nahrazen jinmi, ovem nikoli stejn prvn
vznamnmi, a to z hlediska citovanho ustanoven trestnho zkonku. Shodn se posuzuj i omyly v kvalit pedmtu
toku obmylenho a skuten zasaenho; nap. stelba do mrtvho, myln povaovanho za ivho, v myslu jej
usmrtit; 21 odst. 1 k 140 odst. 1.

II. Omyl v subjektu objektu trestnprvn ochrany

22: Omyl v subjektu objektu trestnprvn ochrany se netk ani pedmtu toku bez dalho, ani objektu trestnho inu
jako takovho, jak bylo popsno shora. Tento zvltn ppad omylu se tk pouze nositele vztahu, kterto vztah trestn
prvo chrn jako svj objekt. Typicky tomu bude u majetkovch trestnch in, kter maj jednak svj pedmt toku, tj.
vci, jako i objekt, tj. vztah vlastnictv, vetn jeho subjektu (vlastnka). Praxe pinesla ppad, kdy pachatel trestnho inu
zpronevry nemovit vci, o n ml sprvnou pedstavu, e je pro nj vc ciz, nevdl, e jejm skutenm vlastnkem je
subjekt A, naopak myln pedpokldal, e jejm vlastnkem je subjekt B. Takov omyl je pro pachatele bez prvnho
vznamu stejn jako klasick omyl v pedmtu toku bez dalho, nebo skutenost objektivn existujc (vlastnk
nemovitosti subjekt A) byla v pedstav pachatele nahrazena skutenost stejn prvn vznamnou (vlastnk nemovitosti
subjekt B). Tento zvltn ppad skutkovho omylu m tak velice blzko k omylu v pedmtu toku, tzn. co do jeho prvnho
posouzen. Zrove vak me bt snadno zamnn s omylem skutkovm negativnm stran podmnek trestn odpovdnosti
pachatele, vetn dsledk, kter z tohoto omylu standardn plynou, ale kter naopak omyl v subjektu objektu trestnprvn
ochrany nem a mt neme.207

III. Omyl v pinn souvislosti (aberratio ictus a dolus generalis)

23: Uveden omyl se traduje ve dvou formch. Prvou pedstavuje tzv. odchlen rny neboli aberratio ictus, t aberace,
druhou pak veobecn mysl neboli dolus generalis. Aberace je omylem208 v samotnm prbhu pinn souvislosti,
kdeto dolus generalis znamen omyl v prbhu pinn souvislosti co do zpsobu vyvoln nsledku, ani dolo
k odchlen rny.

1. Aberace
24: Pachatelova pedstava o prbhu pinn souvislosti se tu nekryje ani v zkladnch rysech s realitou, a sice co do
samotnho prbhu pinn souvislosti. Pachatel nap. zato ve vraednm myslu na osobu A, chtn nsledek vak
postihne osobu B, a to proto, e rna z pistole minula A a zashla B. Pod aberaci spadaj i ppady, kdy pachatel za
uvedench okolnost skuten zashne A, ale navc jet B. 209 Aberace se posuzuje jako pokus i dokonan myslndelikt
vi A, spchan v jednoinnm soubhu nestejnorodm s dokonanm nedbalostnm deliktem vi B. Vzpomenut
nedbalost mus bt nevdom [ 16 odst. 1 psm. b)], nebo jen ta signalizuje omyl pachatele, a to negativn skutkov.
Bude-li zjitna ve vztahu k nastalmu nsledku nedbalost vdom, i dokonce eventuln mysl, o aberaci, jako ppad
omylu, jt neme.210 Odliovat je nutno t aberaci a omyl v pedmtu toku,211 pop. v objektu trestnho inu. Jejich
diference spov jednak v tom, e pi omylu v pedmtu toku je obmylen pedmt mimo dosah pmho ohroen ze
strany pachatele, proto nelze ve vztahu k nmu zvaovat pokus, jednak v tom, e pi aberaci se pachatel ml a v prbhu
pinn souvislosti samotn, bez omylu stran pedmtu toku, co se tu i tam projevuje v odlin prvn kvalifikaci obou
ppad omyl.

2. Dolus generalis212
25: Zde se pachatelova pedstava o budoucm prbhu pinn souvislosti neshoduje podstatnm zpsobem se
skutenost, co do zpsobu vyvoln nsledku, jej pachatel primrn sledoval. Dolus generalis se obvykle traduje v jedn,
pop. ve dvou formch:213
Prvn forma spov v tom, e si pachatel pedsevzal nap. vradu A, jako i navazujc zahlazen tto vrady jako jeden
skutek. Ke smrtelnmu nsledku ovem dolo nikoli prvnm tokem, zamlenm jako vraednm, nbr a tokemdruhm,
zamlenm jen jako zahlazovacm, o em pachatel nevdl; nap. pachatel chtl A zastelit a mrtvolu split, k usmrcen
vak dolo a uduenm A pi zahlazovn zamlen vrady.

Druh forma se vyznauje dvma skutky spchanmi tak, e si pachatel nejprve pedsevzal vraedn skutek A a teprve
dodaten se rozhodl tento skutek zahladit skutkem nsledujcm. I tu ke smrti A dolo a v dsledku zahlazovn skutku
prvho, co pachatel rovn nevdl; nap. pachatel po prudk hdce s A tuto opakovan udeil tkm kladivem do hlavy,
teprve pot, v domnn, e A ji neije, se rozhodl stopy svho prvho skutku zahladit a tlo A hodil do eky, A vak zemela
nikoli na nsledky zrann kladivem, nbr utonutm.
Zatmco prvn formu dolu generalis tvo dva dl toky zakldajc jeden skutek, druhou formu dolu generalis pedstavuj
pmo dva samostatn skutky. To se projevuje i v jejich odlin prvn kvalifikaci.
Dolus generalis v prvn form je pro pachatele z hlediska prvn kvalifikace bezvznamn, nebo bez ohledu na svj omyl
bude odpovdat za dokonanou vradu.214 Odchylka pedstavy pachatele od skutenosti je natolik de iure bezpedmtn, e
neme ovlivnit jeho plnou trestn odpovdnost za trestn in vrady podle 140 odst. 1. Naproti tomu dolus generalis ve
form druh je pro pachatele de iure vznamn, protoe nejde bez dalho o dokonanou vradu. Naopak, v vahu
pichz pokus o takovou vradu (spchan vraednm skutkem) a dokonan nedbalostn usmrcen (spchan
zahlazovacm skutkem); jde tu tedy o vceinn soubh obou trestnch in, spchan na tomt pedmtu toku jednak
jako pokus vrady podle 21 odst. 1 k 140 odst. 1 a jednak jako usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1.
Nakolik se v souvislosti s obma formami dolu generalis objevuje nevdomost pachatele, tj. u druhho toku/skutku,
naznauje se tm, e jen za tohoto pedpokladu pichz dolus generalis v vahu coby zvltn ppad omylu. Znamen to
tedy, e v poad druh toky skutky musej bt pchny vlun z nevdom nedbalosti.215
Pi posuzovn obou shora uvedench ppad se vychz z toho, e: A u oba toky pedstavuj jeden skutek, anebo jsou
skutky samostatnmi, nen dvodu prv druh ppad vyluovat z pojmu dolus generalis, kdy u obou se setkvme
s podstatnou neshodou pachatelovch pedstav a skutenho prbhu pinn souvislosti mezi jeho jednnm
a nsledkem, tedy jde-li v obou ppadech o skutkov omyl.216
Na rozdl od dosavadnch vklad chpe st teorie a zejmna praxe formy dolu generalis odlin. 217 Za dolus generalis se
tu povauje pouze forma prvn, nikoli druh, t s odvolnm na R 12/1990. Vychz se zde z nzoru, e pinn vztah mus
bt obsaen v pachatelov zavinn alespo v obecnch rysech, a proto pjde v ppad, e podle okolnost tvo jeho
jednn jeden celek, kdy si pachatel pedsevzal ji od potku usmrcen osoby A jakmkoli zpsobem i jej odstrann,
pouze o dokonan mysln trestn in (je zde generln mysl zavradit i odstranit ob). Srovnej t R 54/1977. Jinak je
tomu ovem v ppad pachatele, kter napadl pokozenou opakovanmi dery kladivem do hlavy v myslu ji usmrtit a pak
v domnn, e pokozen ji neije, se rozhodl zbavit se jejho tla a vhodil je do vody, kde se pokozen utopila. Zde nejde
o tzv. dolus generalis, take jeho jednn nelze posoudit jako dokonan trestn in vrady podle 140, ale jen jako pokus
vrady podle 21 odst. 1, 140 ve vceinnm soubhu s trestnm inem ublen na zdrav z nedbalosti podle 143
odst. 1 (srov. R 12/1990). Z pojmu dolus generalis vyplv, e zde mus bt generln mysl zavradit i odstranit ob. Tak
tomu vak nen v ppad, kdy se pachatel rozhodne dodaten, asto a s vtm asovm odstupem (me jt i o nkolik
hodin), odstranit tlo obti, o kter se domnv, e u neije.
Uen o omylu, jmenovit o dolu generalis, se ovem podle nkterch nzor 218 netk pedvdatelnch odchylek
nepodstatnch v prbhu pinn souvislosti, kter je teba odliovat od ve zmnnch forem dolu generalis, je se
naopak vyznauj odchylkami podstatnmi, zejmna ve spojen s druhou formou dolu generalis.
Vztah k jinm ustanovenm
26: Absence vslovn prvn pravy negativnho skutkovho omylu o podmnkch trestn odpovdnosti v trestnm zkon
. 140/1961 Sb., ve znn pozdjch pedpis, v porovnn s 18 odst. 1, dn aplikan problmy z hlediska 2 odst. 1
za stednkem nevyvolv. Dsledky posuzovn uvedenho omylu podle 18 odst. 1 jsou identick s jeho dosavadnm
posuzovnm na podklad pslunho vkladu 4, 5 tr. zk. Zsada zkazu retroaktivity k ti pachatele se tu
tedy neuplatn. Tyt zvry plat i pro ppady skutkovch omyl upravench v 18 odst. 2, 3, 4. Posuzovn odpovdajcch
ppad po datu 1. 1. 2010 se bude proto oprat o 18 bez dalho, resp. o citovan ustanoven ji zruenho trestnho
zkona, bude-li nsledn posuzovn trestn in spchan jet v dob jeho innosti srov. 2 odst. 1.
Skutkov omyl negativn ve smyslu 18 odst. 1 zpsobuje, e pachatel bude z hlediska 14 trestn odpovdn pouze za
nedbalostn pein, bude-li trestn.
Vzhledem ke konstrukci forem zavinn vyluuje skutkov omyl podle 18 odst. 1 vechny formy myslu podle 15
a vdomou nedbalost podle 16 odst. 1 psm. a), odst. 2. Z povahy tohoto omylu nebude vylouena nedbalost nevdom
ve smyslu 16 odst. 1 psm. b), odst. 2.
V nvaznosti na pozitivn skutkov omyl podle 18 odst. 3 pichz v vahu trestn odpovdnost za pokus o pslun
trestn in ve smyslu 21. Vylouena nemus bt ani pprava, je-li trestn (srov. 20 odst. 1).
Jednal-li ve skutkovm omylu negativnm nkdo, kdo proto za svj in neodpovd, nebo jej takto zneuil jako svj iv
nstroj jin pachatel, potom je trestn odpovdn pouze tento jin subjekt, a sice jako pachatel nepm ve smyslu 22
odst. 2.
astnk, nap. nvodce [ 24 odst. 1 psm. b)], kter v jinm vzbudil rozhodnut spchat mrnj trestn in, piem se
vak stran jeho znak mlil v intencch 18 odst. 2, bude odpovdn za astenstv na tomto mrnjm trestnm inu,
nap. podle 24 odst. 1 psm. b) k 141 odst. 1, pokud myln pedpokldal kup. pedchoz zavrenhodn jednn
pokozenho (zabitho), stejn jako sm hlavn pachatel.
astnk, rovn nap. nvodce [ 24 odst. 1 psm. b)], kter v jinm vzbudil rozhodnut spchat psnj trestn in
kvalifikovan vrady, piem se vak stran jeho znak mlil v intencch 18 odst. 3, pokud myln kup. pedpokldal, e

pedmtem toku je thotn ena, bude odpovdn za astenstv na pokusu psnjho trestnho inu, jestlie se hlavn
pachatel o takov trestn in alespo pokusil, nebo stejn se mlc hlavn pachatel je t vzhledem k 18 odst. 3
odpovdn za pokus o kvalifikovanou vradu [ 21 odst. 1 k 140 odst. 1, odst. 3 psm. b)]. Jinak bude takov nvodce
odpovdn za pokus astenstv, tedy za ppravu vrady, je-li trestn [nap. podle 20 odst. 1 k 140 odst. 1, 3, psm. b)].
Podle stejnch zsad je teba posuzovat i omyl spolupachatel ( 23).
Napln-li takov pachatel svm jednnm ve smyslu 23 znaky skutkov podstaty trestnho inu psnjho,
pedpokldajce myln okolnost, kter je znakem jeho kvalifikovan skutkov podstaty ( 18 odst. 3), jedn se tu
o spolupachatelstv ve stadiu pokusu o takovto trestn in; nap. podle 21 odst. 1 k 141 odst. 1, 2 psm. b), mli-li myln
za to, e pedmtem jejich toku je thotn ena.
Naproti tomu v ppad, e oba pachatel za podmnek 23 napln svm jednnm skutkovou podstatu trestnho
inumrnjho ( 18 odst. 2), budou trestn odpovdn pouze za tento dokonan trestn in, nap. podle 141 odst. 1,
jestlie oba myln pedpokldali existujc pedchoz zavrenhodn jednn pokozenho. To neplat, jednalo-li by se
o trestn in spchan z nedbalosti, pak by vak pirozen nelo o spolupachatelstv, nbr kad z nich by za uveden
nedbalostn trestn in odpovdal sm.
Ohledn vztahu 18 odst. 4 k okolnostem vyluujcm protiprvnost inu srov. vklad k odst. 4 shora.
Na rozdl od vslovn prvn pravy putativn krajn nouze, nutn obrany atd., tj. pozitivnho skutkovho omylu, skutkov
omyl negativn o okolnostech vyluujcch protiprvnost inu, a tm i trestn odpovdnosti nevyluuje plnou trestn
odpovdnost pachatele za to, co spchal nebo co spchat chtl. Jeho pedstava o zamlenm a spchanm trestnm inu
se toti nijak neliila; neznalost fakt kod (ignorantia facti nocet). Pachatel v takovchto ppadech nev, e okolnost
vyluujc protiprvnost a trestnost jeho inu, tud i jeho trestn odpovdnost, skuten existuje; nap. pachatel nem
pedstavu o tom, e osoba, kterou bezprostedn mysln sm ohrouje na zdrav, jej v tm okamiku rovn pmo
ohrouje na ivot, a sice oste nabitou zbran v kapse kabtu, kterou na pachatele m. Nezn-li pachatel skutkov
okolnosti nap. nutn obrany ( 29), znamen to, e bude pln trestn odpovdn za to, co spchal, resp. spchat chtl
(dokonan mysln ublen na zdrav nebo zpsobil pokus o n). Pouze objektivn v tchto ppadech dan nutn obrana
pachateli svdit ku prospchu neme, protoe by jinak profitoval z nhody. Uveden zvry vychzej z poadavku vle
k nutn obran na stran pachatele, u nho nesta, aby byl jen objektivnm obrncem. Fakt, e pachatel o podmnkch
nutn obrany nevdl, by se tedy ml projevit v tom, e se mu nezapot k dobru ani objektivn.
Podle jinho nzoru, pestoe zmnnou vli k nutn obran tak uznv, vzhledem k tomu, e podmnky nutn obrany
objektivn existuj (pro negativn omyl obrnce, V. K.), neme bt obrannm jednnm spchn dokonan trestn in; me
jt jen o nezpsobil (kurziva V. K.) pokus.219 Zvltnost tto konstrukce, k n se nepiklnme, vynikne zejmna tehdy,
dojde-li k usmrcen tonka v rmci jen objektivn dan nutn obrany, nebo pestoe je tu mrtv pokozen, jak o to
usiloval pachatel, byl by jeho in pouze nezpsobilm pokusem o vradu.
Relativn jednodue se jev negativn skutkov omyl o nutn obran tam, kde tato obrana nen podmnna vl obrnce
k takovmuto jednn. Nutn obrana tu vylou trestnost inu, i kdy pachatel, objektivn obrnce, o n nev.220
Z judikatury:
R 3289/1929 Ustanoven o zloinu vrady se netk pachatelova omylu v osob, proti n se to (error in objecto); je teba vyslovit, e je bez
vznamu, zda vzela z inu pedsevzatho myslem vraednm smrt osoby, k jejmu usmrcen mysl pachatele smoval, i osoby jin, nastal-li
smrteln inek v osob od pedmtu vraednho toku rozdln nsledkem odchlen se innosti pachatelovy od smru, kter j pachatel dv
(aberratio ictus). Vjimku tu nelze roziovati na pitn jinch trestnch in (ublen na zdrav, tk jmy na zdrav). Omyl v pedmtu toku
nem prvn vznam.
Pozn.: citovan rozhodnut patrn ponkud smuje oba zvltn ppady skutkovho omylu.
R 3882/1930 Omyl v pedmtu (error in corpore, error in objecto in persona) pachatele neomlouv. Obalovan po oputn slu spativ venku K.,
pistoupil k nmu a v domnn, e m ped sebou ., na nho venku ekal a jemu se chtl pomstt, bodl ho kuchyskm noem do prav strany
krku a tak mu pivodil smrtelnou rnu. Obhajoba obalovanho, e neml vi K. neptelskho myslu je nerozhodn, ponvad, smoval-li jeho
neptelsk mysl vi osob, kterou povaoval, tebas myln za ., zodpovd i za nsledek svho jednn proti K.
R 74/1956 Jestlie pachatel v myslu ublit na zdrav urit osob zashne jinou osobu a tto zpsob jmu na zdrav majc omylem za to, e je to
osoba, kter chtl ublit na zdrav, jde o mysln trestn in ublen na zdrav. Jestlie ale pachatel v myslu ublit na zdrav urit osob vede
tok proti tto osob, tuto vak nezashne, ale nhodou zpsob jmu na zdrav jin osob, dopout se jednak pokusu trestnho inu ublen na
zdrav ohledn prvn osoby a trestnho inu ublen na zdrav z nedbalosti ohledn druh osoby.
R 37/1975 Skutenost, e nsledek, kter vyplynul z jednn pachatele, byl jin, ne si pachatel pedstavoval (tzv. omyl v kauzlnm
prbhu,aberratio ictus), pachateli neprospv a nevyluuje jeho zavinn.
R 10/1977-I. Zbaven rodie rodiovsk zodpovdnosti podle 44 odst. 3 ZOR nem za nsledek znik jeho vyivovac povinnosti vi dtti.
Povinnost rodie vyivovat dt, kter odpovd prvu dtte na vivu vi rodii a kter je povinnost ryze osobn povahy vyvrajc z rodinnho
vztahu a je spojena s jeho existenc, zstv nedotena, nebo rodinnprvn vztah mezi rodiem a dttem i po zbaven rodiovsk zodpovdnosti
trv. Nepln-li tedy rodi zavinn tuto povinnost, dopout se trestnho inu podle 196 TrZ.
II. Znak zkonn povinnost vyivovat nebo zaopatovat jinho v ustanoven 196 odst. 1 TrZ je tzv. normativnm znakem skutkov podstaty.
Prvn omyl tkajc se takovho znaku se posuzuje podle zsad o skutkovm omylu.
R 54/1977 K problematice nazvan dolus generalis.

Jestlie pachatel zamlel zpsobit jinmu tkou jmu na zdrav a takovto jma byla jeho inem zpsobena, i kdy jinm zpsobem, ne si
pachatel pedstavoval, je zpsoben tk jmy na zdrav kryto jeho myslnm zavinnm a pachatel je odpovdn za trestn in tkho ublen
na zdrav podle 145 odst. 1 TrZ. Jen v ppad, kdyby tk jma na zdrav vznikla podstatn jinm ne zamlenm zpsobem, bylo by teba
posoudit jednn pachatele jako pokus trestnho inu tkho ublen na zdrav podle 21 odst. 1 k 145 odst. 1 TrZ v soubhu s tkm
ublenm na zdrav z nedbalosti podle 147 odst. 1 TrZ. Takovto ppady vak nen mono nikdy posoudit jen jako trestn in ublen na zdrav
podle 146 odst. 1, 3 TrZ, protoe se tm nevystihuje skutenost, e pachatel ml mysl zpsobit tkou jmu na zdrav.
R 63/1978 Kdyby se obvinn vzhledem k men intenzit odporu eny, se kterou m v myslu souloit, domnval, e jde o odpor jen pedstran,
lo by o skutkov omyl negativn, spovajc v tom, e obvinn nevdl o okolnostech naplujcch znaky trestnho inu znsilnn podle 185
TrZ, a byla by tm vylouena jeho odpovdnost za mysln trestn in. Odpovdnost pachatele vak nen vylouena, jestlie napaden ena vyvj
mn intenzivn odpor vzhledem k opodnmu vvoji sv osobnosti a pachateli je tento stav eny znm.
R 10/1980 O zdnlivou (tzv. putativn) krajn nouzi jde tehdy, jestlie se pachatel omylem domnv, e existuje nebezpe pmo hrozc zjmu
chrnnmu trestnm zkonkem, ve skutenosti vak toto nebezpe neexistuje. Tento ppad se posoud podle zsad o skutkovm omylu, kter
vyluuje odpovdnost za mysln trestn in.
Podmnkou, aby lo o jednn v krajn nouzi je, e nebezpe pmo hrozc zjmu chrnnmu trestnm zkonkem nebylo mon za danch
okolnost odvrtit jinak (subsidiarita jednn v krajn nouzi).
Krajn nouze vyluuje protiprvnost inu. Proto jednn v krajn nouzi nen mono posuzovat ani jako pestupek s odvodnnm, e krajn nouze jen
sniuje spoleenskou kodlivost.
R 12/1990 V ppad pachatele, kter napadl pokozenou opakovanmi dery do hlavy v myslu ji usmrtit a pak v domnn, e neije, se rozhodl
zbavit se jejho tla a vhodil je do vody, kde se pokozen utopila, nejde o tzv. dolus generalis, take jeho jednn nelze posoudit jako dokonan
trestn in vrady podle 140 odst. 1 TrZ, ale jen jako pokus trestnho inu vrady podle 21 odst. 1 k 140 odst. 1 TrZ ve vceinnm soubhu s
trestnm inem usmrcen z nedbalosti podle 143 odst. 1 TrZ.
R 30/1996 V ppad pozitivnho omylu astnka myln se domnval, e jsou zde znaky trestnho inu, na nm se astn, a tomu tak nebylo,
nebo osoba, o n se domnval, e spch trestn in, jej ve skutenosti spchat nechtla a ani nemohla je teba i pi hodnocen prvnch otzek
souvisejcch s akcesoritou astenstv dsledn vychzet z toho, e trestn innost se odehrla pouze v pedstav astnka (pokus o astenstv
V. K.). V takovm ppad astenstv neme s ohledem na akcesoritu astenstv vyjdenou v ustanoven 24 odst. 1 TrZ pekroit stadium
ppravy trestnho inu ve smyslu 20 odst. 1 TrZ.
TR NS 23/2006-T 865. Jestlie pachatel nevdl, e se zmocuje ciz vci, protoe s ohledem na okolnosti ppadu mohl bt subjektivn
pesvden o tom, e jedn vi sv vlastn vci, pak jeho prvn omyl o normativnm znaku ciz vc ve skutkov podstat trestnho inu krdee
podle 205 TrZ je nutno posuzovat stejn jako negativn skutkov omyl, jeho existence vyluuje trestn odpovdnost za mysln trestn in.
TR NS 27/2006-T 904. O negativn prvn omyl jde jen za situace, kdy pachatel nev, e jeho jednn je podle zkona trestn, piem neznalost
pachatele se tk bu obsahu trestn normy, tedy zejmna trestnho zkona, anebo obsahu mimotrestn prvn normy, kter se vak trestn zkon
dovolv ve svch skutkovch podstatch s odkazovacmi i blanketnmi dispozicemi.
Skutkov podstata trestnho inu zkrcen dan, poplatku a podobn povinn platby podle 240 odst. 1 TrZ nem blanketn ani odkazovac
dispozici, nebo sama popisuje zakzan jednn, ani by se dovolvala poruen mimotrestnch prvnch norem, nap. daovch zkon. Proto
ppadn omyl pachatele stran obsahu pslunch zkon zejmna z daov oblasti je nutno posuzovat nikoli jako omyl prvn, ale jako omyl
skutkov.

Poznmky pod arou:

194 Srov. nap. Kratochvl, V. K monostem prvn pravy omylu v trestnm kodexu R. In: Zoubek, V. (ed.) Sbornk z vdeckho semine
k vdeckovzkumnmu kolu . 214 Bezpenostn politika esk republiky. Praha : Policejn akademie R, katedra veejnoprvnch
discipln, 1996, s. 85.
195 Podrobn viz Kratochvl, V. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 3., pepracovan a doplnn vydn. Brno : Masarykova univerzita,
2002, dotisk 2003, 2006, kniha II., kapitola 7., hlava II.; Kratochvl, V. a kol. Kurs trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Obecn st.
1. vydn. Praha : C. H. Beck, 2009, hlava II., kapitola 7.
196 Dvodov zprva dostupn dne 17. 6. 2009 z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=410&CT1=0
197 Gssel, K. H. ber die Bedeutung des Irrtums im Strafrecht. Berlin : Duncker & Humblot, 1974, s. 7, 9, 31; Bojarski, M., Giezek, J.,
Sienkiewicz, Z. Prawo karne materialne. Cze oglna i szczeglna. Wyd. 2. Warzsawa : Wyd. Praw. LexisNexis Sp. z o. o., 2006, s. 168.
198 Tyto ppady je nutno odliit od toho, kdy pachatel m pedstavu sprvnou (tedy nikoli nesprvnou jako u omylu), avak tuto sprvnou
pedstavu o faktech hodnot chybn, jak se zdrazuje v souvislosti s vklady o vdom nedbalosti a jej voln sloce.
199 Bachman, J. Vorsatz und Rechtsirrtum im Allgemeinen Strafrecht und Steuerstrafrecht. Berlin : Duncker & Humblot, 1993, s. 50, 57.
200 Nejde zde o obdobu ppadu tzv. domnl nutn obrany, v rmci n pachatel myln pedpokld, e je napaden, a e proto je oprvnn se
brnit a v dsledku zpsobu toku je oprvnn tonka i usmrtit, a to vzhledem k tomu, e nutn obrana zakld beztrestnost. Podobn by
tomu bylo nap. pi beztrestnosti euthanasie, kdy by pichzelo v vahu s ohledem na nedbalostn pekroen mez beztrestn euthanasie
pachatele myslnho usmrcen postihnout za kulpzn usmrcen, nebo jsme popeli pro domnlou euthanasii skutkovou podstatu dolznho
trestnho inu a je teba uvaovat o nedbalostn povaze nikoli myslnho usmrcen, nbr usmrcen lovka, ani zde byly podmnky
beztrestn euthanasie. Tento pstup vak nelze pout u privilegovan skutkov podstaty usmrcen na dost, kdy je teba pachatele, kter
jinho mysln usmrt na jeho dost, ponvad se myln domnv, e je nevyliteln nemocn, postihnout za spchn trestnho inu
usmrcen na dost, a nikoli za usmrcen z nedbalosti; pachatel se toti neml ve vztahu k znakm zakldajcm beztrestnost i vyluujcm
trestn odpovdnost, ale ve vztahu k znakm jinho, by privilegovanho, myslnho trestnho inu. Srov. Solna, V. Zklady trestn
odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 242; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Orac, 2003,
s. 306.
201 Srov. Solna, V. Zklady trestn odpovdnosti. Praha : Academia, 1972, s. 242; shodn Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D. Zklady trestn
odpovdnosti. Praha : Orac, 2003, s. 306.
202 Je otzkou, zda a do jak mry by zde bylo mon uvaovat i o pprav, kdy zkonn dikce 18 odst. 3 uvd jen pokus. Pedpokldme, e
by to mon bylo stejn jako aplikace 18 odst. 3 na pozitivn skutkov omyl o znacch zkladn skutkov podstaty. Pi n se lze opt, jak
uvedeno, o vklad a maiore ad minus. Z aspektu vvojovch stadi je tu pak situace naprosto srovnateln: upravuje-li 18 odst. 3 vslovn
pokus, bude pod nj spadat i pprava, je-li v posuzovanm ppad trestn.
203 Viz t Stoesov, S. Pojet omylu v rekodifikaci trestnho prva hmotnho. In: Givna, T., Vanduchov, M. (eds.) Aktuln problmy

rekodifikace trestnho prva hmotnho. Praha : Univerzita Karlova, Acta Universitatis Carolinae-Iuridica, 2007, . 2, s. 77 a 78.
204 To, co plat o putativn krajn nouzi i nutn obran, plat pimen i o ostatnch okolnostech vyluujcch protiprvnost inu, v zkon
uvedench ( 30, 31, 32). Dikce 18 odst. 4 tomu nijak nebrn.
205 Dreher, E. Der Irrtum ber Rechtfertigungsgrnde. In: Lttger, H. u. a. (Hrsg.) Festschrift fr E. Heinitz zum 70. Geburtstag. Berlin : Walter de
Gruyter, 1972, s. 227.
206 Srov dvodovou zprvu k 18: Nvrh trestnho zkonku naproti tomu neupravuje tradin zvltn ppady skutkovho omylu, kdy
takov pravy nejsou obvykl ani v zahraninch pravch. Tyto ppady nein v praxi pote, nebo jsou uvna een vypracovan
trestnprvn naukou.
207 V konkrtn trestn vci operoval s omylem v subjektu objektu trestnprvn ochrany obhjce tak, e jej zamnil za negativn skutkov omyl
o podmnkch trestnosti. Z toho dovodil, e takov omyl vyluuje mysl a vdomou nedbalost, tud v dan vci (zpronevry, kter je vlun
myslnm deliktem) chyb poadovan zavinn a tm i odpovdnost jeho klienta. Pokud by tuto obhajobu akceptoval i soud, pachatel by byl
nedvodn zvhodnn.

208
209
210
211
212
213

214

215

216
217

218

219

220

Kratochvl, V. a kol. Kurs trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 1. vydn. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 271.
Nap. Kallab zde omyl nevid; Kallab, J. Trestn prvo hmotn. st obecn i zvltn. Praha : Melantrich, 1935, s. 60.
Miika, A. Trestn prvo hmotn. st obecn. 10. vydn. Praha : Vehrd, 1932, s. 52.
Podrobn Kratochvl, V. Nkter otzky zvltnch ppad skutkovho omylu. Bulletin advokacie, 1990, . 2, s. 35 a nsl.
Rath, J. Zur strafrechtlichen Behandlung der aberratio ictus und des error in objecto des Tters. Frankfurt am Main, Berlin etc. : Peter Lang,
1993, s. 6 a nsl., s. 10 a nsl.
Podle starho pojet se tmto termnem oznaovala speciln forma myslu, zatmco novj teorie chpe dolus generalis jako zvltn ppad
omylu o kauzlnm nexu; srov. Seiler, S. Der dolus generalis in Lehre und Rechtsprechung. JZ, 1994, . 3, s. 85, 86, 89.
Miika, A. Trestn prvo hmotn. st obecn. 10. vydn. Praha : Vehrd, 1932, s. 53; Kallab, J. Trestn prvo hmotn. st obecn
i zvltn. Praha : Melantrich, 1935, s. 57; Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D. Systm eskoslovenskho trestnho prva. Zklady trestn
odpovdnosti. Podstatn pepracovan a doplnn vydn. Praha : Orac, 2003, s. 308; Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D., Vanduchov,
M. Systm eskho trestnho prva II. Zklady trestn odpovdnosti. Vydn prvn. Praha : Novatrix, 2009, s. 321 a 322; Ivor, J. a kol.Trestn
prvo hmotn. Veobecn as. Bratislava : IURA EDITION, 2006, s. 145; Seiler, S. Der dolus generalis in Lehre und Rechtsprechung. JZ,
1994, . 3, s. 89, 93, patrn i 94; Roxin, C. Strafrecht. Allgemeiner Teil. Band I. Grundlagen der Aufbau der Verbrechenslehre. 3. Auflage.
Mnchen : C. H. Beck, 1997, s. 443.
Tak ji citovan uebnice Jelnkova pispv k pestrosti nzor, kdy ve spojen s dolem generalis nabz posouzen skutku pachatele,
jako jednoinn soubh pokusu vrady s kulpznm usmrcenm z nedbalosti podle 143 TrZ (dve ublenm na zdrav podle 224 odst. 1 tr.
zk.), Jestlie se mysl pachatele neshodoval se smrtcm jednnm Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st.
1. vydn podle nov prvn pravy inn od 1. 1. 2010. Praha : Leges, 2009, s. 236. Na podobn nzor poukazoval jiMiika, A. Trestn
prvo hmotn. st obecn i zvltn. Praha : Vehrd, 1934, s. 63.
Vce k tomu srov. Kratochvl, V. Nkter otzky zvltnch ppad skutkovho omylu. Bulletin advokacie, 1990, . 2, s. 35 a nsl. Jinak patrn
vid tento problm uebnice: Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 1. vydn podle nov prvn pravy inn od
1. 1. 2010. Praha : Leges, 2009, s. 236, (jistota je jistota, kter indikuje spe eventuln mysl a tedy dolus generalis jen zdnliv).
Podrobnji Kratochvl, V. Omyl v pinn souvislosti a praxe. Prvo a zkonnost, 1990, . 6 a 7, s. 408.
Novotn, O., Vanduchov, M. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 5., jubilejn, zcela pepracovan vydn. Praha : ASPI, 2007, s. 250,
251; Novotn, O., Vanduchov, M., mal, P. a kol. Trestn prvo hmotn I. Obecn st. 6., pepracovan vydn. Praha : Wolters Kluwer,
2010, s. 247; Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 1. vydn podle nov prvn pravy inn od
1. 1. 2010. Praha : Leges, 2009, s. 236; mal, P., Pry, F., Rizman, S. Trestn zkon. Koment. I. dl. 6., doplnn a pepracovan vydn.
Praha : C. H. Beck, 2004, s. 54 a 55; srov. t Roxin, C. Strafrecht. Allgemeiner Teil. Band I. Grundlagen der Aufbau der Verbrechenslehre.
3. Auflage. Mnchen : C. H. Beck, 1997, s. 445.
Roxin, C. Strafrecht. Allgemeiner Teil. Band I. Grundlagen der Aufbau der Verbrechenslehre. 3. Auflage. Mnchen : C. H. Beck, 1997, v t
souvislosti na s. 433 uvd tzv. Brckenpfeiler-Fall: pachatel ml mysl zavradit neplavce hozenm jej z mostu do eky, kde se ml utopit,
piem ten se zabil ji nrazem na mostn pil, s m vrah t musel potat jako s monou, adekvtn pinou smrti. Proto jej lze uznat
vinnm. Naproti tomu Miika, A. Trestn prvo hmotn. st obecn i zvltn. Praha : Vehrd, 1934, s. 63, podazuje tento ppad pod omyl
v prbhu kauslnm, kdy uvd Stejn bezvznamn je omyl vinka o prbhu kauslnm v tom ppad, kdy obmlen vsledek povstal
sice z jeho inu, ale jinm zpsobem, ne si vink pedstavoval, nap. kdy lovk shozen s mostu, aby se utopil, se zabije nrazem o pil.
Solna, V., Fenyk, J., Csaov, D. Systm eskoslovenskho trestnho prva. Zklady trestn odpovdnosti. Podstatn pepracovan
a doplnn vydn. Praha : Orac, 2003, s. 153. Stejn uvd i nap. vcarsk teorie. Naopak nzor uveden v komenti je ve shod s teori
rakouskou a nmeckou; podrobn viz Dolensk, A., ila, J., Ptrov, L. Nutn obrana v trestnm prvu. Informan studie . 5 060. Praha :
Parlamentn institut PR, KPSR, 1995, s. 10, 19; dle viz i Kallab, J. Trestn prvo hmotn. st obecn i zvltn. Praha : Melantrich, 1935,
s. 59 a 60.
Himmelreich, K. Notwehr und unbewusste Fahrlssigkeit. Berlin, New York : Walter de Gruyter, 1971, s. 104 a 105.