NOZ - Komentář WK - Absolutní Majetková Práva

89/2012 Sb.
Zkon
ze dne 3. nora 2012
obansk zkonk
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc.
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.
JUDr. Zdenk p
JUDr. Lucie Joskov, Ph.D., LL.M.
JUDr. Tom Kindl
JUDr. Vladimra Knoblochov
Mgr. Milo Koc
Ing. Bedich Mal
Mgr.et Ing. Luk Psna
PhDr. Milan Skla
Mgr. Alena Srbov
JUDr. MUDr. Alexandr Thndel, Ph.D.
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
JUDr. Ji Veea, Ph.D., LL.M.
JUDr. Martin Vychope
prof.JUDr. Alena Winterov, CSc.
Mgr. et Mgr. Vt Zvnovec
ST TET
ABSOLUTN MAJETKOV PRVA
HLAVA I
VEOBECN USTANOVEN
Literatura citovan v hlav I
Knin publikace
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Obansk prvo hmotn. 2., upraven vyd. Plze:
Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2009.
Krm, J. Prvo obansk II. Prva vcn. Praha: Spolek eskoslovenskch
prvnk Vehrd, 1930.
Randa, A. Drba dle rakouskho prva v podku systematickm. Praha: J. Otto,
1890.
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm.
Praha: nkladem esk akademie pro vdy, slovesnost a umn, 1922.
Rouek, F.; Sedlek, J. a kol. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. II. dl.
Praha: V. Linhart, 1935.
Spil, J. Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2005.
Sedlek, J. Vlastnick prvo. Koment k 353-446 Veob. ob. zk. se zetelem
ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu. Praha: V. Linhart, 1935.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 5., jubilejn aktualizovan
vyd. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
lnky v asopisech
Chalupa, L. Draba oividn ciz nemovitosti v zen a vkon rozhodnut. Aplikace
prva,
2014,
.
1,
s.
5-9
[online].
Dostupn
z:
http://www.aplikaceprava.cz/files/aplikace-prava-2014-01.pdf.
Spil, O. Nabvn od neoprvnnho. Bulletin advokacie, 2014, . 3, s. 38-41.
976
(Psoben absolutnch prv)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Obecn, absolutn a relativn vztahy (1 a 7)
II. Absolutn vztahy psobc inter partes (8 a 9)
III. Vjimky (10 a 13)
Z dvodov zprvy (k 976 a 978):
Prvn hlava tet sti proto zdrazuje ti zkladn charakteristick rysy

absolutnch majetkovch prv.
Pedn je to zsada, e vcn prva i prvo ddick psob vi kadmu.

Z n je v dalch ustanovench nvrhu upraveno nkolik vjimek. Jde nap. o nvrh
ustanoven o nabyt vlastnickho prva od nevlastnka, o zzen zstavnho prva
k ciz vci nebo o nvrh ustanoven limitujc ochranu oprvnnho ddice.
Zdrazuje se, e vjimky tohoto druhu me stanovit jen zkon.
Navrhuje se rovn stanovit, e subjektivnm prvm me jejich absolutn

povahu piznat jen zkon. Tm se vslovn vyjaduje zsada, naukou uznvan i v
souasn dob, e existuje numerus clausus absolutnch majetkovch prv, kter
nelze nad rmec zkona roziovat.
I. Obecn, absolutn a relativn vztahy
1.
Existuj vztahy, ve kterch prvu jednoho subjektu odpovd povinnost vech
ostatnch toto jeho prvo neruit. Jde pitom o povinnost vech ostatnch, tedy
absolutn vech, a prv proto se tyto vztahy oznauj jako absolutn.
Absolutnost uritho vztahu znamen, e dn jin osoba nesm ruit prva, je

jsou obsahem tohoto, tj. absolutnho, vztahu.
2.
S absolutnost prvnch vztah se setkvme jak ve sfe prv majetkovch, tak
i prv jinch (nap. Nejvy soud v rozhodnut 30 Cdo 739/2007, i po innosti
obanskho zkonku stle pouitelnm, konstatoval, e autorsk prvo je
prvem tzv. absolutnm a souasn e nejde o prvo majetkov). Absolutnmi
prvy, je nemaj majetkov charakter, jsou krom prva autorskho teba prva
prmyslov a pat sem i prvo na ochranu osobnosti (je je t prvem
nemajcm majetkov charakter a je je pitom rovn prvem absolutnm).
3.
Absolutn vztahy tedy nepsob toliko mezi subjekty uritho prvnho vztahu
(inter partes), ale jejich specifikem je prv to, e psob vi vem (erga
omnes), tedy absolutn.
4.
Vztahy vznikajc naopak jen mezi dvma i vce vdy individuln urenmi
subjekty se nazvaj vztahy relativnmi. V tchto relativnch vztazch jsou subjekty
konkretizovny svm postavenm v danm vztahu a prv jen v nm (drce je
tedy individuln uren svm postavenm drce a obdarovan ho nemus osobn
znt, stejn jako prodava nemus znt kupujcho nap. v supermarketu).
5.
Krom toho, e nauka vytvoila kritria, podle nich lze rozliit absolutn prvn
vztah od relativnho, klade se ji tradin poadavek, aby vet absolutnch prv
stanovil taxativn zkon.
6.
Prv jen zkon tedy uruje, kter z majetkovch prv jsou absolutn (viz 977).
Absolutnmi majetkovmi prvy jsou proto prva vcn (upraven v hlav II tto
sti, 979 a nsl.) a rovn prvo ddick (upraven v hlav III, 1475 a nsl.).
Vet absolutnch prv obsaen v sti tet je taxativn a pedstavuje uzaven
vet (tzv. numerus clausus), take nen-li urit prvo upraveno v obanskm
zkonku jako absolutn, nemohou pro n strany takovou povahu sjednat.
7.
Jak poruen relativnho, tak ale i absolutnho prva pitom zakld prvo
relativn (napklad pokud nkdo poru vlastnick prvo jinho tm, e zni jeho
vc, odpovd za kodu takto zpsobenou).
II. Absolutn vztahy psobc inter partes
8.
Absolutn prva, tedy i absolutn majetkov prva, jsou charakterizovna tm, e
psob erga omnes (vi vem), tedy absolutn. Vichni tedy maj povinnost
oprvnnho neruit ve vkonu jeho prva. To plat i tehdy, pokud je (nkter)
povinn uren rovn individuln. Tak je tomu toti v ad ppad, meme
nap. zmnit, e sluebnost prhonu podle 1274 odst. 1 zakld prvo hnt
dobytek pes sluebn pozemek. Podle 1272 odst. 1 kdo m prvo na vodu na
cizm pozemku, m k n tak prvo pstupu, tedy m prvo pstupu na onen ciz
pozemek. Podle 1240 odst. 1 zase pozemek me bt zaten prvem stavby
jin osoby.
9.
V tchto ppadech tedy nen individualizovn jen subjekt oprvnn, ale tak
subjekt povinn. I v tchto ppadech vak vichni ostatn maj povinnost
oprvnnho ve vkonu jeho prva neruit.
III. Vjimky
10.
Absolutn majetkov prva jsou charakterizovna tm, e psob vi kadmu,
tedy univerzln (neboli absolutn), ledae by zkon stanovil jinak. Vjimky
tohoto druhu tedy me stanovit toliko zkon.
11.
V prv ad jde o monost nabyt vlastnickho prva od nkoho, kdo ve
skutenosti vlastnkem vci nen. Podle 1109 odst. 1 se vlastnkem vci stane
ten, kdo zskal vc, je nen zapsna ve veejnm seznamu, sice od nevlastnka,
ale byl v dobr ve v oprvnn druh strany vc pevst, pokud ji nabyl ve

veejn drab, od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci bnho
obchodnho styku ( 1110 vak stanov z tohoto pravidla vjimky), za platu od
nkoho, komu vlastnk vc svil, od neoprvnnho ddice, jemu vak bylo
potvrzeno nabyt ddictv, pi obchodu s investinm nstrojem, cennm paprem
nebo listinou vydanou na doruitele nebo pi obchodu na komoditn burze. Zskalli nkdo movitou vc od nevlastnka za jinch okolnost, stane se pesto jejm
vlastnkem, pokud proke dobrou vru v oprvnn pevodce vlastnick prvo na
nj pevst (co neplat, proke-li naopak vlastnk, e sv vci pozbyl ztrtou
nebo inem povahy myslnho trestnho inu).
12.
Krom nabyt vlastnickho prva od nevlastnka je vjimkou z principu, e
absolutn majetkov prva psob vi kadmu, i zzen zstavnho prva k vci
ciz. Obecn sice plat (podle 1343 odst. 1), e zstavce me dt jako zstavu
ciz vc jedin se souhlasem jejho vlastnka, ale pokud d zstavce jako zstavu
ciz vc bez takovho souhlasu, podle druhho odstavce citovanho ustanoven
zstavn prvo stejn vznikne, je-li vc odevzdna zstavnmu viteli a ten ji
pijme v dobr ve, e zstavce je oprvnn vc zastavit (zvltn pravu
ohledn zastavren obsahuje 1344).
13.
Vjimkou ze zsady, e absolutn prva psob vi vem, je konen i omezen
ochrany oprvnnho ddice. Neuplatnil-li toti ddic sv ddick prvo ve lht
stanoven soudem, jeho ddick prvo nezanik, ale pi projednn pozstalosti
se k nmu podle 1671 odst. 1 nepihl, tot plat i o ddickm prvu
neznmho ddice nebo ddice neznmho pobytu (byl-li vyrozumn o svm
prvu vyhlkou a nedal o sob vdt). Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob a
odporuj-li si pitom, odke soud toho z nich, jeho prvn dvod je slab, aby
sv prvo uplatnil alobou. Pokud ddic takovou alobu nepod, jeho ddick
prvo sice opt nezanik, ale podle 1672 se k nmu pi projednn pozstalosti
nepihl.
Souvisejc ustanoven:
977, 978, 979 a nsl., 1109 a nsl., 1343 a nsl., 1671 a nsl.
Z judikatury:
1. (Zkon) vychz z absolutnho majetkovho prva na odmnu za tvr innost.

(NS 30 Cdo 3393/2010)
2. Pi prodeji podniku (dnes obchodnho zvodu) neteba rozliovat na absolutn a
relativn prva (maj stejn osud - pechzej na kupujcho).
(NS 31 Cdo 1058/2010)
3. Autorsk prvo je tzv. prvem absolutnm. Autorsk prvo je nepromliteln,
nebo nejde o prvo majetkov.
(NS 30 Cdo 739/2007)
4. Navrhovatelem v zen o nvrhu na zruen zemnho plnu (...) nebude
osoba, jej prvo k dispozici s vc nem povahu prva absolutnho, nbr toliko
prva relativnho (zejmna j tedy nebude njemce, podnjemce, vypjitel
apod.).
(NSS 1 Ao 1/2012)
Z literatury:
1. Fiala, Kindl a kol: Obansk prvo hmotn, 2009, s. 356-357,
2. Krm: Prvo obansk II.Prva vcn, 1930.
3. Randa: Drba dle rakouskho prva v podku systematickm, 1890.
4. Randa: Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm, 1922.
5. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935.
6. Sedlek: Vlastnick prvo, 1935.
7. vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2009.
8. Spil: Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku, 2005.
9. Chalupa: Draba oividn ciz nemovitosti v zen a vkon rozhodnut. Aplikace
prva, 2014, . 1, s. 5.
10. Spil: Nabvn od neoprvnnho. BA, 2014, . 3, s. 38.
977
(Numerus clausus)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 976
Vklad:
1.
Krom toho, e nauka vytvoila kritria, podle nich lze rozliit absolutn prvn
vztah od jinho (relativnho), klade se ji tradin poadavek, aby vet
absolutnch prv stanovil taxativn zkon.
2.
Vet absolutnch prv obsaen v sti tet je tedy taxativn a pedstavuje
uzaven vet (tzv. numerus clausus). To znamen, e dohodou stran jej nelze
mnit, take si strany nemohou ujednat jin absolutn prvo, neli jak vslovn
upravuje zkon. Nen-li tedy urit prvo upraveno v zkon jako absolutn,
nemohou pro n strany tuto povahu sjednat.
976, 978, 979 a nsl., 1475 a nsl.
Z judikatury:
1. Ujednn, ktermi by byl zstavn dlunk v rozporu se zkonem vylouen nebo
omezen v takovm nakldn se zstavou, jsou neplatn.
(Rc 64/04, NS 21 Cdo 296/2003)
2. Omezovn zasahujc do dispozinho prva vlastnka nen prvem k vci ciz,
a nem proto charakter vcnho bemene.
(Rc 43/96, MS praha 33 Ca 24/95)
978
(Kogentnost)
JUDr. Tom Kindl

Vklad:
1.
Absolutn majetkov prva jsou charakterizovna tm, e psob vi kadmu,
tedy univerzln, absolutn, ledae by zkon stanovil jinak ( 976). Vet
absolutnch prv obsaen v sti tet je taxativn ( 977) a pedstavuje uzaven
vet (tzv. numerus clausus), co znamen, e nen-li urit prvo upraveno v
zkon jako absolutn, nemohou pro n strany takovou povahu sjednat.
2.
Pesto ustanoven tkajc se absolutnch prv (tedy ustanoven tet sti
obanskho zkonku) v pravm smyslu slova kogentn nejsou a strany se tak od
nich mohou svou dohodou odchlit, protoe autonomie jejich vle je omezena
zkonem, jen pokud by mla mt dopady vi tetm osobm.
4.
Jinak eeno, podle komentovanho ustanoven se strany mohou na zklad sv
dohody od ustanoven tet sti obanskho zkonku svobodn odchlit (a jim
to zkon povoluje, anebo ne, samozejm to nesm vslovn zakazovat), avak
tato jejich dohoda nem inky vi osobm, je nejsou stranami on smlouvy,
tedy vi osobm tetm.
5.
Pokud vak m dohoda, kterou se strany hodlaj od tet sti zkona odchlit,
mt inky nejen inter partes (tedy nejen mezi smluvnmi stranami), ale prv i
vi tetm osobm, pak mus sjednn takov odchylky vslovn umonit zkon
(nap. v 1484 odst. 1). To vak nic nemn na tom, e prv vzhledem ke
komentovanmu ustanoven nejsou ustanoven tet sti kogentn a strany se
mohou dohodnout i jinak (jen jejich dohoda nem dn inky vi tetm
osobm, pokud ji vslovn nepovoluje zkon).
976, 977, 979 a nsl., 1475 a nsl.
Z judikatury:
Pi prodeji podniku (dnes obchodnho zvodu) neteba rozliovat na absolutn a
relativn prva (maj stejn osud - pechzej na kupujcho).
(NS 31 Cdo 1058/2010)
HLAVA II
VCN PRVA
Literatura citovan v hlav II
Knin publikace
Adamec, F. Velask prvo v zemch eskch. Praha: esk lidov knihkupectv
Josef Springer, 1901.
Ambrusov, E.; romov, E. Vyvlastovac zen od A do Z. Olomouc: Anag, 2009.
Arndts, L. Uebn kniha pandekt. Praha: Wolters Kluwer R, 2010 (reprint).
Bareov, E.; Baudy, P. Zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k
nemovitostem. Koment. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002.
Bartokov, M. a kol. Zklady obchodnho prva. Brno: Prospektrum, 1998.
Baudy, P. Katastrln zkon. Koment. Praha: C. H. Beck, 2014.
Baudy, P. Katastr nemovitost. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010.
Baudy, P. Katastr nemovitost. Praha: C. H. Beck, 2007.
Baudyov, E.; Baudy, P. Zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k
nemovitostem. Koment. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007.
Bednakov, B. Svensk fondy. Institut pro uchovn a pevody rodinnho
majetku. Praha: Wolters Kluwer, 2012.
Blohlvek, A. J. a kol. Nov obansk zkonk. Srovnn dosavadn a nov
obanskoprvn pravy vetn pedpis souvisejcch. Plze: Vydavatelstv a
nakladatelstv Ale enk, 2012.
Berger, V. Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva. Praha: IFEC, 2003.
Brad, A. a kol. Vcn bemena od A do Z. 4. vyd. Praha: Linde, 2009.

Bure, J.; Drpal, L. Zstavn prvo v soudn praxi. 2., doplnn vyd. Praha: C. H.
Beck, 1997.
Bure, J.; Drpal, L.; Krm, Z.; Mazanec, M. Obansk soudn d. Koment. II.
dl. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003.
p, J. Vlastnictv byt, sprva a domu a rozhodovn ve spoleenstv vlastnk.
Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
p, J.; Schdelbauerov, P. Zkon o vlastnictv byt. Koment. Praha: Wolters
Kluwer R, 2009.
eka, Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. sv. Praha: Panorama, 1987.
Ddi, J. a kol. Prvo cennch papr a kapitlovho trhu. Praha: Prospektrum,
1999.
Ddi, J.; Pauly, J. Cenn papry. Praha: Prospektrum, 1994.
Dvok, J.; vestka, J.; Zuklnov, M. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek 1. Dl
prvn: Obecn st. Praha: Wolters Kluwer R, 2013.
Dvok, J.; Zoulk, F. Superficies solo cedit a prvo stavby. In Dvok, J.; Mal, K. a
kol. (ed.) 200 let Veobecnho obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R,
2011.
Dvok, T. Bytov drustvo: pevody drustevnch byt a dal aktuln otzky.
Praha: C. H. Beck, 2009.
Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment: pln text zkona
s komentem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde,
2008.
Eli, K.; Psutka, J. Vcn bemena: 151n - 151r obanskho zkonku:
podrobn koment k jednotlivm ustanovenm vetn vybran judikatury a
komente k prvn prav tto problematiky v novm obanskm zkonku
(zkon . 89/2012 Sb.). Praha: Linde, 2012.
Eli, K.; Zuklnov, M. Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva.
Praha: Linde, 2001.
Fiala, J. Vcn bemena. Brno: UJEP, 1989.
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Obansk prvo hmotn. 2. vyd. Plze: Vydavatelstv a
nakladatelstv Ale enk, 2009.
Gerloch, A. Teorie prva. 6. vyd. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk,
2013.
Giese, E.; Duek, P.; Koubov, J.; Dietschov, L. Zajitn zvazk v esk
republice. Praha: C. H. Beck, 1999.
Hartmann, A. Obecn knihovn zkon ze dne 25. ervence 1871, . 95. . z., a jin
pedpisy knihovnho prva a katastrln zkon. 2. vyd. Praha: eskoslovensk
Kompas, 1934 [1933].
Hejda, J. a kol. Zkon o obchodnch korporacch. Vklad jednotlivch ustanoven
vetn nvaznosti na esk a evropsk pedpisy. Praha: Linde Praha, 2013.
Hendrych, D. a kol. Sprvn prvo: obecn st. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
Heyrovsk, L. Djiny a systm soukromho prva mskho. Dl 1. 7. vyd.
Bratislava: nkladem Prvnick fakulty University Komenskho v Bratislav, 1929.
Heyrovsk, L. Djiny a systm soukromho prva mskho. 5. vyd. Praha: Otto,
1920.
Heyrovsk, L. Djiny a systm soukromho prva mskho. 4. vyd. Praha: J. Otto,
1910.
Holejovsk, J.; Neplechov, M.; Olivov, K. Spoleenstv vlastnk jednotek z
pohledu prvnho, daovho, etnho a katastru nemovitost. Plze:
Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2008.
Holeyovsk, M. Zstavn prvo, ruen, bankovn zruka a ostatn zajiovac
prostedky v podnikatelsk, bankovn a prvn praxi. Praha: Newsletter, 1995.
Hollnder, P. Filosofie prva. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk,
2006.
Hork, M.; Janekov, J. Vlastnictv byt a nebytovch prostor. Ostrava: Sagit,
1994.
Hork, M.; Novkov, H. Privatizace dom a prodej byt podle zkona o
vlastnictv byt ve znn zkona . 451/2001 Sb. a vzory potebnch psemnost.
2. doplnn vyd. Praha: Nakladatelstv Polygon, 2002.
Hurdk, J. Institucionln pile soukromho prva v dynamice vvoje spolenosti.
Janderka, K. Zkon o vyvlastnn: poznmkov vydn. 2. vyd. Praha: Linde, 2010.
Janekov, E.; Horlek, V.; Eli, K. Encyklopedie pojm novho soukromho
prva. Praha: Linde, 2012.
Kabelkov, E. Vcn bemena v novm obanskm zkonku. Praha C. H. Beck,
2013.
Kabelkov, E.; Schdelbauerov, P. Bytov spoluvlastnictv v novm obanskm
zkonku. Koment. Praha: C. H. Beck, 2013.
Kasanda, V. Prvo ke stavb dle zkona ze dne 26. dubna 1912 . 86 . z. v
podku systematickm. Praha: nkladem vlastnm, 1914.
Kincl, J.; Urfus, V. msk prvo. Praha: Panorama, 1990.
Kincl, J.; Urfus, V.; Skejpek, M. msk prvo. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995.
Kleteka, A. Sousedsk prvo a prvo stavby podle nvrhu obanskho zkonku analza na zklad rakouskch zkuenost. In vestka, J.; Dvok, J.; Tich, L.
Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva konanch 22. nora
a 14. bezna 2008 na Prvnick fakult UK. Praha: Nakladatelstv Eva Rozkotov IFEC, 2008.
Klma, K. a kol. Koment k stav a Listin. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv
Ale enk, 2005.
Kmec, J. a kol. Evropsk mluva o lidskch prvech. Koment. Praha: C. H. Beck,
2012.
Knapp, V. Vlastnictv v lidov demokracii. Praha: Prvnick stav ministerstva
spravedlnosti v nakladatelstv Orbis, 1952.
Knappov, M.; vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek I. 4.
vyd. Praha: ASPI, 2005.
Kotsek, J. a kol. Prvo cennch papr. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005.
Krlk, M. Podlov spoluvlastnictv v obanskm zkonku. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2011.
Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. Praha: Orbis, 1965.
Krm, J. Prvo obansk. Svazek II. Prva vcn. 3. vyd. Praha: nkladem
Knihovny Sbornku vd prvnch a sttnch, 1946.
Krm, J. Prvo obansk. Svazek II. Prva vcn. Praha: Vehrd, 1934.
Krm, J. Prvo obansk. Svazek
eskoslovenskch prvnk Vehrd, 1930.
II.
Prva
vcn.
Praha:
Spolek
Kuba, B.; Olivov, K. Katastr nemovitost esk republiky. 9. vyd. Praha: Linde,
2004.
Kurka, V.; Drpal, L. Vkon rozhodnut v soudnm zen. Praha: Linde Praha, 2004.
Lavick, P. Solidrn zvazky. Praha: C. H. Beck, 2004.
Lazar, J. K vlastnickmu reimu zastavenho pozemku a prvu stavby. In Dvok,
J.; Kindl, M. Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm. Praha: ASPI, 2005.
Luby, . Vlastnctvo bytov. Bratislava: Vydavatestvo Slovenskej akademie vied v
Bratislave, 1971.
Machov, J. Prvo ve velastv. Praha: Orac, 2001.
Mayr, R. Soustava obanskho prva. Kniha druh. esk vydn zpracoval R.
Dominik. 2. vyd. Brno: Barvi & Novotn, 1924.
Mike, J. Prvo stavby. In vestka, J.; Dvok, J.; Tich, L. Sbornk stat z diskusnch
fr o rekodifikaci obanskho prva konanch 22. nora a 14. bezna 2008 na
Prvnick fakult UK. Praha: Nakladatelstv Eva Rozkotov - IFEC, 2008.
Nesndal, J. Obansk zkonk I. s komentem. esk Tn: Poradce, 2012.
Novotn, M. a kol. Zkon o vlastnictv byt. Koment. 4., doplnn a
pepracovan vyd. Praha: C. H. Beck, 2011.
Obecn zkonnk obansk csastv Rakouskho: ku poteb kadho obana
vysvtlen a potebnmi formuli opaten od praktickho prvnka. Praha: Mikul
a Knapp, po r. 1874.
Pavlek, V. a kol. stavn prvo a sttovda. II. dl, 2. st. Praha: Linde, 2004.
Peliknov, I. a kol. Obchodn prvo. 2. dl. 2. vyd. Praha: Codex, 1998.
Petr, B. Nabvn vlastnictv originrnm zpsobem. Praha: C. H. Beck, 2011.
Petr, B. Vydren v eskm prvu. Praha: C. H. Beck, 2011.
Plva, S. Obchodn zvazkov vztahy. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009.
Prak, Z. Spoleenstv vlastnk jednotek praktick pruka. Praha: Linde Praha,
2004.
Randa, A. Drba dle rakouskho prva v podku systematickm. Praha: ASPI,
2008 (reprint).
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm.
Praha: ASPI, 2008 (reprint).
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 4.
opr. vyd. Praha: Nkladem knihkupectv Fr. ivne v Praze, 1889.
Richter, T. Mezi smlouvou, vlastnictvm a korporac. Prvn prava trustu v nvrhu
novho obanskeho zkonku. In tenglov, I. (ed.) Pocta Miloi Tomsovi k 80.
narozeninm. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2006.
Rouek, F.; Sedlek, J. a kol. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Praha:
V. Linhart, 1935-1937.
Roztoil, A. a kol. Stavebn zkon. Koment. Praha: C. H. Beck, 2013.
Sedlek, J. Vlastnick prvo. Koment k 353-446 Veob. ob. zk. se zetelem
ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu. Praha: Wolters Kluwer R,
2012 (reprint).
Sedlek, J. Vlastnictv a vlastnick prvo: kritick pokus. Brno: Barvi a Novotn,
1919.
Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Svazek I. Praha: Eurolex Bohemia,

2000 (reprint).
Spil, J. Vcn bemena v obanskm zkonku. Praha: C. H. Beck, 2006.
Spil, J. Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku. 2. dopl. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2005.
Spil, J. a kol. Obansk zkonk. Koment, sv. III. Vcn prva ( 976-1474).
Spil, J.; Biovsk, J.; Mareek, J.; Wurstov, J. Sousedsk prva. 5. vyd. Praha:
Leges, 2010.
Staa, J. O tzv. ern stavb. In Pocta O. Novotnmu k 80. narozeninm. Praha:
ASPI, 2010.
Svoboda, E. Osnova pednek o vcnch prvech k vci ciz. Praha, Bratislava:
Vehrd, Prvnk, 1925.
tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. Obchodn zkonk. Koment. 10. vyd. Praha: C.
H. Beck, 2006.
vestka, J. a kol. Obansk zkonk. Koment. Svazek I, II. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2009.
vestka, J. a kol. Obansk zkonk. Koment. Svazek I. Praha: C. H. Beck, 2008.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 5., jubilejn a aktualizovan
vyd. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Tich, L. (ed.) Odpovdnost advokta za kodu. Praha: C. H. Beck, 2013.
Tilsch, E. Obansk prvo. st veobecn. Praha: Wolters Kluwer R, 2012
(reprint).
Tintra, T. Zvazky a jejich zajitn v novm obanskm zkonku. Praha: Leges,
2013.
Urfus, V. Historick zklady novodobho prva soukromho. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2001.
Urfus, V. Historick zklady novodobho prva soukromho. Praha: C. H. Beck,
1994.
Vanura, J. vod do studia soukromho prva mskho. Dl I. Praha: nkladem
vlastnm, 1923.
Vaeka, J. Vc v prvnm smyslu v historickm pohledu. Brno: Univerzita J. E.
Purkyn, 1979.
Vedral, J. Sprvn d. Koment. 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012.
Vitoul, V. Svensk fond a jeho msto v eskm prvnm prosted [online]. In Dny
prva 2012. st V. - Komplexn reforma soukromho prva. Brno: Masarykova
univerzita,
2013.
Dostupn
z:
https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2012/files/reforma/reforma.pdf [cit.
2014-01-13].
Vymazal, L. Zstavn prvo ( 152-172 obanskho zkonku). Praha: Linde, 2012.
Wagnerov, E. a kol. Listina zkladnch prv a svobod. Koment. Praha: Wolters
Kluwer R, 2012.
Zuklnov, M. Vcn prva v kostce. Praha: Linde, 2014.
Zuklnov, M. Spoluvlastnictv podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb.
Koment, srovnn se zahranim a vybran platn judikatura. 2. vyd. Praha:
Linde, 2013.
Zuklnov, M.; Psutka, J. Spoluvlastnictv a spolen jmn manel: 136 - 151
obanskho zkonku. Podrobn koment k jednotlivm ustanovenm vetn
vybran judikatury a komente k prvn prav tto problematiky v novm
obanskm zkonku (zkon . 89/2012 Sb.). Praha: Linde, 2012.
Zvnovec, V. Zaloen svenskho fondu se zvltnm drazem na oddlen
majetku. In Tich, L. (ed.) Trust, fiducie, Treuhand v Evrop a svenectv v esk
republice. Praha: Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, 2014.
lnky v asopisech
Adam, J. Nabyt vlastnickho prva od nevlastnka. Prvn praxe, 1997, . 4.
Bnyaiov, A. Princip proporcionality v rozhodovn stavnho soudu (Nad
rozsudkem stavnho soudu k aplikaci 127 odst. 1 ObZ). Prvn rozhledy, 2012,
. 8.
Brta, J. K prvu stavby vzniklmu podle pedpis platnch ped souasnm
obanskm zkonkem. Sprvn prvo, 2003, . 4.
Brta, J. Pkn nadlen (stavba jako pedmt vlastnictv a jako pedmt
administrativnprvn pravy). Prvnk, 1993, . 10-11.
Baudy, P. Oputn nemovitost. Prvn rozhledy, 2005, . 15.
Baudy, P. Rozsah zstavnho prva k podniku. Prvn rozhledy, 2004, . 8.
Baudy, P. Vcn prva k vci ciz a spoluvlastnick podl. Ad Notam, 2004, . 3.
Baudy, P. Zajitn vlastn pohledvky zstavnm prvem k vlastn nemovitosti.
Prvn rozhledy, 2003, . 12.
Baudy, P. K vydren obecnho majetku sttem. Prvn rozhledy, 2003, . 1.
Baudy, P. K zajitn pohledvek (i budoucch) zstavnm prvem. Ad Notam,
2002, . 6.
Baudy, P. K daovmu zstavnmu prvu. Prvn rozhledy, 2002, . 2.

Baudy, P. K uren prbhu hranic pozemk. Ad Notam, 2002, . 1.
Baudy, P. Nkolik poznmek k novele zstavnho prva. Ad Notam, 2001, . 5-6.
Baudy, P. Zstavn prvo sprvce dan. Prvn rozhledy, 2001, . 2.
Baudy, P. K vydren vlastnickho prva k nemovitostem. Ad Notam, 1998, . 4.
Baudy, P. Nemovitost, kodifikace obanskho prva a intabulan princip. Prvn
rozhledy, 1997, . 3.
Bedn, V.; Psutka, J. Nkolik posteh k plnn zstavnho dlunka namsto
dlunka osobnho podle obanskho zkonku. Prvn rozhledy, 2010, . 7.
Blohlvek, A. Trust jako institut (ne)znm z pohledu mezinrodnho prva
soukromho. Vcn rozsah nazen 593/2008, o prvu rozhodnm pro smluvn
zvazkov vztahy - m I. Obchodnprvn revue, 2009, . 7.
Blohlvek, A. Veejn listina v kontextu tuzemskho a mezinrodnho prva.
Blovsk, P. Nlez pokladu ve vvoji soukromho prva. Prvn rozhledy, 2004, .
24.
Bernard, M. Soukromoprvn prostedky ochrany ped hlukem. Prvn rozhledy,
2008, . 5.
Biolek, V. K otzce pouvn zastavench vc pedanch do schovy. Prvn
Brejkov, L.; Maglia, M. K vybranm otzkm zstavnho prva po novele. Prvn
Cepl, V. Problmy vcnch bemen de lege ferenda. Prvnk, 1988, . 8-9.
ermk, K. Drba a prmyslov prva. Bulletin advokacie, 1999, . 10.
ek, J. Dlba pozemk, obtench sluebnost. Prvnk, 1911, s. 721.
Dobrovoln, E.; Spil, J. Imise zpsoben provozem zvodu nebo podobnho
zazen, kter bylo edn schvleno, v novm obanskm zkonku. Prvn
rozhledy, 2012, . 20.
Dohnal, J. Analza soudnho vypodn spoluvlastnictv a pouit dosavadn
judikatury v tto oblasti. Prvn rozhledy, 2013, . 22.
Doubrava, M. Zstavn prvo k pedmtu leasingu - automobilu jako zajitn
pohledvky. Bulletin advokacie, 1998, . 5.
Dudov, J. Nkolik poznmek k prvn vynutitelnosti veejnho zjmu na ochranu
zdrav ped hlukem. Prvn rozhledy, 2012, . 21.
Duek, P. Problm dlenho prvnho reimu pozemku a stavby z pohledu

hypotnho financovn v R. Prvn rozhledy, 1999, . 1.
Dvok, T. Zmna prohlen vlastnka podle novho obanskho zkonku. Prvn
rozhledy, 2013, . 15-16.
Dvok, T. O zmn prohlen vlastnka budovy. Prvn rozhledy, 2011, . 11.
Elek, . Vlastnick prvo k cennm paprm. Prvnk, 2002, . 4.
Eli, K. Problematick ustanoven novho obanskho zkonku a jejich vklad.
Bulletin advokacie, 2013, . 11.
Eli, K. Prvo stavby. Obchodnprvn revue, 2012, . 10.
Eli, K. Prvn povaha vcnch prv k vci ciz. Prvnk, 2011, . 3.
Eli, K. O zkonnm pedkupnm prvu spoluvlastnk. Prvn rozhledy, 2009, .
5.
Eli, K. Mobilia non habet sequalem (O nabyt vlastnickho prva od
neoprvnnho). Obchodnprvn revue, 2009, . 3.
Eli, K. Vc jako pojem soukromho prva. Prvn rozhledy, 2007, . 4.
Eli, K. Ani kite, e vm stavbu bom. Prvn rozhledy, 2006, . 8.
Eli, K. Vlastnick prvo. Paradigmata eskho pojet pod zkuebnm kamenem
kontinentln prvn kultury. Prvn rozhledy, 2005, . 22.
Eli, K. Pevod vlastnickho prva k nemovitosti - een v kontinentlnm prvu
a monosti pro eskou pravu. Prvn rdce, 2004, . 18.
Fiala, J. Znik zstavnho prva jako dsledek zniku obliganho dlunka. Prvn
Fiala, J. Kompenzace zastaven pohledvky. Ad Notam, 2003, . 3.
Fiala, J. Zastaven ciz vci a osud zstavnho prva po odstoupen od smlouvy.
Fiala, J. Jednotliv ppady vzniku zstavnho prva de lege lata. asopis pro
prvn vdu a praxi, 2002, . I.
Fiala, J. Prvo podzstavn - subjekty, pedmt a vznik. Prvn praxe v podnikn,
1999, . 12.
Fiala, J. Nov podoba zstavnho prva. Prvo a zkonnost, 1992, . 7.
Grulich, T. Nad nktermi problmy souasn prvn pravy zadrovacho prva.
Handrlica, J. zen o odnt nebo omezen vlastnickch prv k nemovitostem
nov. Prvn rozhledy, 2013, . 7.
Handrlica, J. K nkterm aspektm stvajc prvn pravy zizovn a provozu

veejn technick infrastruktury na cizch nemovitostech. Prvn rozhledy, 2008,
. 18.
Houfek, I. Trusty v rekodifikaci soukromho prva. Bulletin advokacie, 2013, . 5.
Dostupn
t
z:
http://www.bulletin-advokacie.cz/trusty-v-rekodifikacisoukromeho-prava.
Chalupa, L. Draba oividn ciz nemovitosti v zen a vkon rozhodnut. Aplikace
prva, 2014, . 1.
Chalupa, L. Hospodaen se spolenou vc se souhlasem spoluvlastnka. Prvn
rdce, 2007, . 3.
Chalupa, L. Vypodn podlovho spoluvlastnictv a zstava. Bulletin advokacie,
2006, . 1.
Chalupa, L. Znik vlastnictv nemovitosti oputnm a vzdnm se vlastnickho
prva. Prvn rozhledy, 2001, . 5.
Chmelk, M. Zstavn prvo sprvce dan na pokraovn. Prvn rozhledy, 2001,
. 12.
Chyba, J.; Prchov, I. Oplocovn pozemk. Prvn rdce, 2000, . 12.
Jano, M. Trust, fiducia a slovensk prvo. Prvn obzor, 2012, . 2.
Jehlika, O.; vestka, J.; Mike, J. K nkterm otzkm obanskoprvnho institutu
neoprvnn stavby. Prvn rozhledy, 1997, . 2.
Jzlov, Z. Znovu k problematice zniku nkterch zstavnch prv pi zmn
vlastnictv k nemovitosti. Prvn rozhledy, 1996, . 11.
Kabt, R. Virtuln vlastnictv - vlastnictv za as Ius downloadendi. Acta
Universitatis Carolinae - Iuridica, 2012, . 4.
Kavan, P. Prvn postaven zstavnch vitel ve vztahu ke konkursu. Prvn
rozhledy, 2002, . 12.
Kindl, J. Nkter otzky k zajitn budoucch pohledvek zstavnm prvem. Ad
Notam, 2002, . 4.
Kindl, M. Peripetie nabvn vlastnictv (od nevlastnk). Prvn rozhledy, 1998, .
5.
Kindl, T. Mal poznmka o vcech (o odpadech, jeskynch a rybncch jako o
vcech). Prvn frum, 2010, . 2.
Knappov, M. Drba. Prvo a zkonnost, 1992, . 10.
Koc, M. Institut svenskho fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 2014, . 1-2.
Kotsek, J. K nabyt od nevlastnka. asopis pro prvn vdu a praxi, 2005, . 2.
Krlk, M. Dohoda jako zpsob een zleitosti podlovch spoluvlastnk.

Procesn a hmotnprvn aspekty vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm
smyslu. Bulletin advokacie, 2013, . 1-2.
Krlk, M. Procesn a hmotnprvn aspekty investic do spolen vci a
vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm smyslu. Prvn frum, 2012, .
10.
Krlk, M. Vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm smyslu soudem v
judikatue Nejvyho soudu. Soudn rozhledy, 2012, . 7-8.
Krlk, M. Vlastnick aloby spoluvlastnk a ochrana jejich prv vi tetm
osobm (vybran otzky). Prvn rozhledy, 2010, . 22.
Krlk, M. Podlov spoluvlastnictv v judikatue stavnho soudu esk republiky
(vybran otzky). Soudn rozhledy, 2008, . 4.
Krlk, M. Podlov spoluvlastnictv v nvrhu obanskho zkonku z hlediska
dopad do soudn praxe (vybran otzky). Soudn rozhledy, 2008, . 4.
Krlk, M. Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st I. Prvn frum, 2008, .
3.
Krlk, M. Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st II. Prvn frum, 2008,
. 5.
Krlk, M. Historick a teoretick vod
spoluvlastnictv. Prvn rozhledy, 2007, . 21.
do
problematiky
podlovho
Krej, O. Vlastnictv. Prvn rdce, 1998, . 1.

Kuba, B. Neklidn katastr. Veejn sprva, 2013, . 9.
Kuba, B. Jak se zmn katastr nemovitost. Prvn rdce, 2012, . 12.
Kulkov, R. K zstavnmu prvu po novelch obanskho zkonku. Prvn
Lika, P. Nkolik poznmek k rejstku zstav. Ad Notam, 2001, . 5 a 6.
Likutn, T. Svensk fond v novm obanskm zkonku [online]. E-pravo.cz.
Dostupn
z:
http://www.epravo.cz/top/clanky/sverensky-fond-v-novemobcanskem-zakoniku-84181.html [cit. 2014-03-17].
Mal, K.; Mike, J. Prvo stavby. Ad Notam, 1998, . 6.
Mike, J. O vkladu vlastnickho a jinho vcnho prva do katastru nemovitost.
Prvn praxe, 1993, . 3.
Musilov, . Zstavn smlouvy v praxi. Ad Notam, 2005, . 1.
Mykov, P.; Pavl, R. Propadn zstava v NOZ. Rekodifikace & praxe, 2013, . 4.
Pcha, F. Nkolik poznmek k prvn prav nezbytn cesty. Ad Notam, 2007, .

5.
Pcha, F. Nkolik vah o zpisech vlastnickho prva k nemovitostem (do
pslunch opert). Prvn praxe, 1998, . 3.
Pejek, V. Hospodaen podlovch spoluvlastnk. Prvn rdce, 2007, . 7.
Pelech, J. Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z pohledu
principu akcesority. Prvn rozhledy, 2011, . 18.
Pelech, J. Pr poznmek k promlen zstavnho prva a jm zajitn pohledvky
z pohledu de lege lata a de lege ferenda. Prvn rozhledy, 2010, . 8.
Petr, P. Star (ne)znm superficiln zsada. Prvn rozhledy, 2012, . 10.
Pihera, V. Nejpodivnj zve v lese - poznmky ke svenskmu fondu.
Obchodnprvn revue, 2012, . 10.
Pihera, V. Trust. Vybran aspekty. Obchodnprvn revue, 2009, . 7.
Pihera, V. K prvn povaze zstavnho prva k cennm paprm (antichrese v
eskm prvu). Prvn rozhledy, 2004, . 7.
Psakov, M. Spolen jmn manel, vci
domcnosti. Rekodifikace & praxe, 2013, . 4.
tvoc
vybaven
spolen
Rmi, V. Jet jednou k zadrovacmu prvu. Prvn rozhledy, 2004, . 3.

Rmi, V.; Sedlek, D. K nkterm aspektm zadrovacho prva po novele
obanskho zkonku. Prvn rozhledy, 2001, . 3.
Randa, A. O spoluvlastnictv. Prvnk, 1881, s. 109.
Richter, T. Zstavn prvo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhovho
financovn, 2. st. Prvn rozhledy, 2004, . 4.
Richter, T. Zstavn prvo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhovho
financovn, 1. st. Prvn rozhledy, 2004, . 3.
Ronovsk, K. Nadace (a trusty) v kontinentln Evrop - pohled funkcionln.
Obchodnprvn revue, 2012, . 7-8.
Rouek, F. "Vlastnkova sluebnost". Prvnk, 1925.
Ryka, M. Smluvn vinkulace pojistnho plnn pro ppad kody na zstav.
Spil, O. Nabvn od neoprvnnho. Bulletin advokacie, 2014, . 3.
Spil, J. Poznmky k vlastnictv prostoru nad pozemkem a pod nm. Prvn
Spil, J. Vcn bemena v nvrhu obanskho zkonku. Prvn frum, 2011, .

11.
Spil, J. Me podat alobu na zruen vcnho bemene i subjekt prva
odpovdajcho vcnmu bemeni? Soudn rozhledy, 2009, . 3.
Spil, J. Znik a promlen vcnch bemen v obanskm zkonku. Prvn
Spil, J. Souasn problmy vlastnickho prva. Prvn rozhledy, 2006, . 2.
Spil, J. Problmy vlastnick jistoty v esk republice. Prvn rozhledy, 2005, .
1.
Spil, J. Odroovn soudnho jednn a omluva astnka zen nebo jeho
zstupce. Bulletin advokacie, 2004, . 3.
Spil, J. Oprvnn drba a vydren v nejnovj judikatue Nejvyho soudu.
Bulletin advokacie, 2003, . 1.
Spil, J. Aktuln otzky aloby na vydn vci (reivindikace) v judikatue
Nejvyho soudu. Bulletin advokacie, 2001, . 10.
Spil, J. Dobr vra dritele jako objektivn skutenost. Soudn rozhledy, 2001, .
5.
Spil, J. Lze ztratit vlastnictv na zklad rozhodnut vydanho v zen, jeho
astnkem vlastnk nebyl? Prvn rozhledy, 2000, . 1.
Spil, J. Oprvnn drba jako pedpoklad vydren v novj judikatue. Soudn
Stank, J. Jet jednou voda. Prvnk, 1997, . 10 a 11.
Svoboda, E. Nov prvo k povrchu. Prvnk, 1913, s. 7 a nsl.
Svoboda, K. Procesn zamylen nad novou koncepc prva na zzen nezbytn
cesty. Prvn rozhledy, 2013, . 10.
ma, A. K zniku hypotekrnho zstavnho prva pi zmn vlastnictv k
zastaven vci. Prvn rozhledy, 1996, . 5.
molkov, Z. Jet k zniku hypotekrnho zstavnho prva pi zmn vlastnictv
k nemovitosti. Prvn rozhledy, 1996, . 8.
pokov, E. Prvo stavby. Ad Notam, 2001, . 3.
ulkov. zen o alobch z ruen drby. Rekodifikace & praxe, 2013, . 5.
ustrov, D. Otzky a odpovdi. Rekodifikace & praxe, 2013, . 8.
vestka, J.; Jehlika, O. Nad pedkupnm prvem. Prvn rozhledy, 1994, . 5.
vestka, J.; Stuna, S. K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho obanskho

zkonku. Prvn rozhledy, 2011, . 10.
Tgl, P. Co pinese nov obansk zkonk soudcm. Soudce, 2013, . 6.
Tgl, P. Jet k alobm na ochranu vlastnickho prva podle novho obanskho
zkonku. Prvn rozhledy, 2013, . 9.
Tgl, P. Lex commissoria, pactum antichreticum etc. ad libitum? (O zapovzench
ujednnch v zstavnch smlouvch dle novho obanskho zkonku). Prvn
rozhledy, 2012, . 12.
Tgl, P. Ochrana poctivho nabyvatele pi nabvn vlastnickho prva od
nevlastnka k movitm vcem nezapsanm ve veejnch seznamech. Ad Notam,
2007, . 2.
Telec, I. Duevn vlastnictv a jeho vliv na vc v prvnm smyslu. Prvn rozhledy,
2011, . 12.
Tomek, M. Prvo nezbytn cesty. Prvn rdce, 2009, . 2. Dostupn t z:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-34764130-pravo-nezbytne-cesty.
Trajerov, P. Evidovn zahradnch chatek. Prvn rdce, 2005, . 8.
Vesel, J.; Rakovsk, A.; imkov, R. aloba na neppustnost veejn draby
nedobrovoln (tzv. "zstavn aloba") podle 166 ObZ. Prvn rozhledy, 2002, .
2.
Volkov, J. Pslunost soud ve vcech vyvlastnn ve vleku neustlch
legislativnch zmn. Prvn rozhledy, 2013, . 19.
Vymazal, L. Sloen obvykl ceny zstavy zstavnm dlunkem a otzky
souvisejc. Prvn rozhledy, 2010, . 20.
Zima, P. Strun vod do prva stavby. Prvn rozhledy, 2005, . 8.
Ztek, A. Vlastnictv byt dle novho obanskho zkonku. Prvn rozhledy, 2012,
. 8.
Jin zdroje
Drahovzal, P. Povolen ke kcen stromu. ASPI: LIT31121CZ.
Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou.
Ostrava: Sagit, 2012.
Obansk zkonk provincie Qubec I. Articles 1-1370. Praha: Ministerstvo
spravedlnosti, 1997.
Rolekov, E. Oezvn a kcen devin, kter rostou mimo les. ASPI:
LIT26533CZ.
Spil, J. Pehled judikatury z oblasti vcnch bemen (s pihldnutm k novmu

obanskmu zkonku). Praha: Wolters Kluwer R, 2012.
Spil, J. Pehled judikatury z oblasti vcnch bemen. Praha: Wolters Kluwer R,
2012.
Cizojazyn publikace
Barriere, F. The French Fiducie, or the Chaotic Awakening of a Sleeping Beauty. In
Smith, L. (ed.) Re-imagining the Trust: Trusts in Civil Law. New York: Cambridge
University Press, 2012.
Becker, R. Die fiducie von Qubec und der Trust. Ein Vergleich mit verschiedenen
Modellen fiduziarischer Rechtsfiguren im civil law. Tbingen: Mohr Siebeck, 2007.
Dostupn t z: http://books.google.cz/books?id=wUpJEjmF4RcC.
Braudo, J.-P.; Tirard, J.-M. Les trusts anglo-saxons et les pays de droit civil.
Geneve: Academy & Finance, 2006.
Boodman, M. Who Owns a Qubec Partnership? [online]. Business Law Quarterly,
2010, No. 4. Dostupn z: http://news.mccarthy.ca/en/news_template.asp?
pub_code=5201&news_code =1435&single_page=1 [cit. 2014-02-15].
Braun, A. Trusts in the Draft Common Frame of Reference. The 'Best Solution' For
Europe? The Cambridge Law Journal, 2011, Vol. 70.
Carbonnier, J. Droit civil. 4eme d. Paris: PUF, 1964.
Caron, Y. The Trust in Quebec. McGill Law Journal, 1980, Vol. 25, No. 4.
Claxton, J. B. Studies on the Quebec Law of Trust. Toronto: Thomson Carswell,
2005.
Coing, H. Europisches Privatrecht. Band II. Mnchen: C. H. Beck, 1989.
Gallanis, T. P. The Trust in Continental Europe. A Brief Comment from a U.S.
Observer [online]. The Columbia Journal of European Law Online, 2012, Vol. 18, 2.
Dostupn
z:
http://www.cjel.net/wp-content/uploads/2012/08/CJEL-Trust-LawFinal1.pdf [cit. 2014-02-16]
Gardner, S. An Introduction to the Law of Trusts. 3. ed. Oxford: Oxford University
Press, 2011.
Graham, T.; Molloy QC, T. (eds.) Trusts & Trustees [online]. Dostupn z:
http://www.oxfordjournals.org/our_journals/tandt/editorial_board.html.
Gray, Ch. B. Patrimony. In Les Cahiers de droit, 1981, Vol. 22, num. 1.
Hayton, D. J.; Kortmann, S. C. J. J.; Verhagen, H. L. E. Principles of European Trust
Law. Hague: Kluwer Law International, 1999.
Hayton, D. J.; Matthews, P.; Mitchell, Ch. Underhill and Hayton Law of Trusts and
Trustees. 18. ed. London: Butterworth LexisNexis, 2010 (pvodn Underhill, A. A
concise manual of the law relating to private trusts and trustees. London:
Butterworths,
1878).
Dostupn
t
z:
http://www.archive.org/stream/concisemanualofl00unde.
Hudson, A. Equity and Trusts. 6. ed. Oxford: Routledge-Cavendish, 2009.
Dostupn t z: http://books.google.cz/books?id=XP4mQ8SES2MC.
Lazar, J. Absencia intittu prva stavby a aktulna potreba jeho uzkonnia.
Justin revue, 2006, . 4.
Le patrimoine au XXIe siecle. Paris: Socit de Lgislation compare, 2012.
Lepaulle, P. Trait thorique et pratique des trusts en droit interne, en droit fiscal
et en droit international. Paris: Rousseau & Cie, 1932.
Lepaulle, P. De la nature du trust. In Journal de droit international priv. Paris: Libr.
des juris-classeurs, 1927.
Lhning, M. Treuhand. Tbingen: Mohr Siebeck, 2006.
Lupoi, M. Trusts: A Comparative Study. Cambridge: Cambridge University Press,
2000. Dostupn t z: http://books.google.cz/books?id=PtkBmODWev4C.
Martin, E. F. Louisiana's Law of Trusts 25 Years After Adoption of the Trust Code.
Louisiana Law Review, 1990, Vol. 50, No. 3 [online]. Dostupn z:
http://digitalcommons.law.lsu.edu/ lalrev/vol50/iss3/3 [cit. 2014-02-15].
Moffat, G.; Bean, G.; Bean, G. M. D.; Dewar, J. Trusts Law. Text and Materials. 4.
ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Dostupn t z:
http://books.google.cz/books?id= EXebm5FeaIcC.
Richter, T. National Report for the Czech Republic. In Kortmann, S. C. J. J. (ed.)
Towards an EU Directive on Protected Funds. Deventer: Kluwer, 2009. Dostupn
t z: http://books.google.cz/ books?id=rR3gyEk9bs0C&pg=PA59.
Schfer, F. A.; Sethe, R.; Lang, V. Handbuch der Vermgensverwaltung. Mnchen:
C. H. Beck, 2012.
Schwarcz, S. L. Commercial Trusts as Business Organizations: Unraveling the
Mystery. The Business Lawyer, 2003, vol. 58.
Smith, L. (ed.) Re-imagining the Trust. Trusts in Civil Law. Cambridge: Cambridge
University Press, 2012.
Smith, L. (ed.) The Worlds of the Trust. Cambridge: Cambridge University Press,
2013. Dostupn t z: http://books.google.cz/books?id=Nas0AAAAQBAJ.
Smits, J. M. The Making of European Private Law. Toward a Ius Commune
Europaeum as a Mixed Legal System. Antverp: Intersentia, 2002. Dostupn t z:
http://books.google.cz/books?id= 0mayHSGq1rUC.
Veea, M. a kol. Teria prva. 5. vyd. Bratislava: Eurokdex, 2013.
Dl 1
Obecn ustanoven
979
(Vci jako pedmt vcnch prv)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 6)
II. Tdn vcnch prv (7 a 9)
Z dvodov zprvy:
irok pojet vci v prvnm smyslu, zvolen v osnov, pin adu vhod,
odklizuje dosavadn tripartici vc, prv a jinch majetkovch hodnot, doplnnou
navc o zvltn kategorii byt a nebytovch prostor, ale pokud jde o ustanoven
o vcnch prvech, me takov pojet vyvolat nkter vkladov a praktick
pote. (...) Avak vzhledem k tomu, e se mezi nehmotn vci zaazuj mj. i
subjektivn obligan prva, navrhuje se stanovit, e se vcnprvn ustanoven
nepouij na prva, jejich povaha to nepipout (a v me, v jak to jejich povaha
nepipout) - co se tk pedevm prv, kter nepipoutj trval nebo
opakovan vkon - a e se tato ustanoven nepouij na subjektivn prva ani v
ppadech, kdy ze zvltnch ustanoven zkona plyne nco jinho.
I. Obecn
1.
Podle 977 jenom zkon me vslovn urit, kter z majetkovch prv jsou
absolutn. Absolutnmi prvy jsou proto jen prva vcn (hlava II, 979 a 1474)
a prvo ddick (hlava III, 1475 a 1720).
2.
Zkladnm druhem absolutnch prv (viz koment k 976 a 978) jsou prva
vcn. Jsou to takov prva absolutn, je se vztahuj k vci, take pedmtem
takovho prvnho vztahu je vdy vc v prvnm smyslu. Jde o prva absolutn
(viz koment k 976), take prvu jednoho subjektu odpovd povinnost vech
ostatnch toto jeho prvo neruit. Vcn prva tedy jsou obsahem takovch
prvnch vztah, v nich prvu jednoho subjektu odpovd povinnost vech
ostatnch toto jeho prvo neruit, piem pedmtem tchto vztah je vdy vc
v prvnm smyslu. Na rozdl od relativnch (zvazkovch) prv jde v ppad prv
vcnch o prva pm v tom smru, e subjekt vcnho prva me tato sv
prva vykonvat sm (naopak s vylouenm psoben tetch osob).
3.
Vcn prva jsou proto charakterizovna tm, e:
a) jde o prva absolutn,
b) povinnost, je jim odpovd, je vtinou povinnost nekonat (a ji zdret se

vlastnho konn, nebo strpt konn jinho, tedy subjektu vcnho prva), a
konen c) jejich pedmtem je vdy vc (odtud tak oznaen tchto prv), proto
tak (nejpozdji) se znikem vci zanikaj i vcn prva.
4.
Vc v prvnm smyslu je podle 489 ve, co je rozdln od osoby a slou
poteb lid. Aby tedy lo o vc v prvnm smyslu, mus bt splnny dv
kumulativn podmnky: mus jt o to, co je rozdln od lovka (nesm tedy jt ani o
lidsk tlo, ani o jeho oddlen sti) i prvnick osoby a co souasn slou
poteb lid. Pitom podle 494 ani iv zve nen vc a ustanoven o vcech se
na iv zve pouij obdobn jen v rozsahu, ve kterm to neodporuje jeho
povaze.
5.
Pedmtem vcnho prva je tedy vdy vc, piem me jt jak o vc
hmotnou, tak o vc nehmotnou. Podle 496 se vci len na vci hmotn a vci
nehmotn. Hmotn vc je ovladateln st vnjho svta, kter m povahu
samostatnho pedmtu, zatmco nehmotn vci jsou prva, jejich povaha to
pipout, a jin vci bez hmotn podstaty. Z toho plyne, e vc v prvnm
smyslu podle 496 jsou nejen energie (ovladateln prodn sly), ale tak nap.
patenty a jin pedmty prmyslovho vlastnictv, investin nstroje bez hmotn

podstaty, ale dokonce i subjektivn obligan prva. V nkterch ppadech, nap.
pokud tato relativn, obligan subjektivn prva nepipoutj trval nebo vbec
opakovan vkon, jim zkon reim vci v prvnm smyslu nepiznv.
6.
Pedmtem vcnho prva tedy neme bt jakkoli prvo, podobn jako
citovan 496 odst. 2 toti i komentovan ustanoven klade draz na to, e
pedmtem vcnch prv mohou bt prva jen tehdy, jsou-li sama vc v prvnm
smyslu (samozejm nehmotnou). Vc pitom prvo bt me prv jen tehdy,
pokud to jeho povaha pipout. Pedevm tedy mus jt o prvo majetkov
(protoe pirozenmi prvy spojenmi s osobnost lovka nelze podle 19 odst.
2 disponovat, a pokud se tak stane, nepihl se k tomu), ale i pokud jde o prvo
majetkov, neme nap. jt o takov prvo, je nepipout trval nebo vbec
opakovan vkon apod.
II. Tdn vcnch prv
7.
Vcn prva se len na dv zkladn skupiny, a sice na vcn prva k vlastn
vci (iura in re sua) a na vcn prva k vci ciz (iura in re aliena).
8.
Vcnm prvem k vlastn vci je v prv ad vlastnictv ( 1011 a 1114, piem
spoluvlastnictv je upraveno v ustanovench 1115 a 1239). Sem se zpravidla
ad t drba vci jinou osobou neli vlastnkem, jako faktick ovldn vci
uritou osobou, je s vc nakld jako se svou vlastn (drba tedy pedstavuje
faktick panstv nad vc, je vak obansk zkonk upravuje a jemu poskytuje
ochranu).
9.
Vcnmi prvy k vci ciz ( 1240 a 1399) jsou prvo zstavn, ppadn
podzstavn, prvo zadrovac a prva odpovdajc vcnm bemenm
(sluebnostem, relnm bemenm a prvu stavby). V 1400 a 1474 je
upravena sprva cizho majetku.
489, 494, 976, 977
Z judikatury:
1. Odpad je ve vlastnictv obce. Pedmtem zatajen vci me bt i vc
oputn, kdy se dosavadn vlastnk vzd vlastnickho prva vdom i teba tm
zpsobem, e ji vyhod do kontejneru na odpadky.
(NS 7 Tdo 750/2012)
2. Lidsk tlo jako mrtvola nen vc, pokud v nm slu spatovat tlo
urit zemel osoby. Jakmile tomu tak nen, jest i mrtvola vc (nap. mrtvoly z
dvnch dob jako mumie nebo prehistorick nlezy).
(NS 22 Cdo 2773/2004)
3. Elektrick proud je nutno jakoto prodn slu slouc lidsk poteb
pokldat za vc v prvnm smyslu.
(NS 1 Tz 317/56, Rt 25/1957, z odvodnn)
4. Narostl vous nen vc.
(Gl. U. N. F. . 3965)
5. Prvo drby ani prvo uvn nelze coby samostatnou vc oddlit od t
vci, kter je jeho pedmtem.
(Gl. U. . 8452)
Z literatury:
1. Krm: Prvo obansk II. Prva vcn, 1930.
3. Randa: Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm,
1922.
8. Vaeka: Vc v prvnm smyslu v historickm pohledu, 1979.

9. Kindl: Mal poznmka o vcech (o odpadech, jeskynch a rybncch jako
o vcech). PF, 2010, . 2, s. 49.
980
(Veejn seznamy)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
Ppady, kdy jsou urit majetkov objekty a absolutn prva, poppad i

jin prva k nim, zapsny ve veejnch seznamech, nejsou omezeny jen na
vtinu nemovitch vc zapsanch v katastru nemovitost. Jde i o etn dal
ppady jinch evidenc (nap. patent, ochrannch znmek, prmyslovch vzor
atd.). Nvrh pedpokld monou budouc existenci dalch veejnch evidenc
spojench s majetkovmi prvy (nap. evidenci smluv o manelskm majetkovm
reimu). Pro vechny tyto veejn evidence, a ji jsou v pslunch prvnch
pedpisech oznaeny jakkoli (katastr nemovitost, patentov rejstk, rejstk
prmyslovch vzor atd.), se v nvrhu vol oznaen veejn seznam. Veejn
seznam je tedy souhrnn oznaen veejnch evidenc vc, zatmco veejn
rejstk je souhrnnm oznaenm veejnch evidenc osob. Adjektiv[e]m "veejn"
se oznauje veejn pstupnost tchto evidenc. Ne kad veejnoprvn
evidence je veejn pstupn. Proto souhrn veejnch seznam nezahrnuje
vechny veejnoprvn evidence vc, ale jen ty, do nich lze nahlet, ani je
teba pekonvat formln pekky (nap. osvdenm prvnho zjmu na
nahldnut). To je dvod, pro nvrh pod kategorii veejnch seznam nezahrnuje
nap. rejstk zstav nebo evidenci zaknihovanch cennch papr a pro tyto
evidence oznauje konkrtn.
Vklad:
1.
Vcn prva jsou charakterizovna tm, e to jsou prva absolutn (viz koment
k 976 a 978), je se vztahuj k vci v prvnm slova smyslu, a to jak hmotn,
tak nehmotn. Podle 496 se vci len na hmotn a nehmotn, piem
pedmtem vcnch prv mohou bt i vci nehmotn, z prv vak prv jen ta,
kter jsou vc (tedy jejich povaha to pipout). Vcn prva jsou tedy obsahem
takovch prvnch vztah, v nich prvu jednoho subjektu odpovd povinnost

ech ostatnch toto jeho prvo neruit.
2.
Nkter vcn prva vznikaj a zpisem do uritho seznamu, vedenho
zkonem k tomu povolanou instituc. Obansk zkonk v tto souvislosti hovo o
veejnch seznamech. Pokud se pevd nap. nemovit vc, nabv se podle
1105 vlastnictv k n a zpisem do veejnho seznamu, pokud je pevdn
nemovitost v takovm seznamu evidovna. Podle 1316 smluvn zzen
zstavn prvo k vcem zapsanm ve veejnm seznamu vznik a zpisem do
tohoto seznamu, stejn tak vznik podle 1262 odst. 1 i sluebnost k vci
zapsan ve veejnm seznamu. Podle 1243 odst. 2 vznik zpisem do veejnho
seznamu i prvo stavby, kter je podle 1242 samo nemovitou vc. Podle
1164 vznik zpisem do veejnho seznamu jednotka (zatmco podle 1218
stejnm zpsobem zanik).
3.
Vzhledem k tomu, e obansk zkonk zavd kategorii vc nehmotnch, nelze
vystait jen s katastrem nemovitost. Pokud se pevd movit vc zapsan ve
veejnm seznamu podle 1102, nabv se vlastnictv k n a zpisem do
takovho seznamu. To se tk nap. patent nebo prmyslovch vzor, je jsou
podle obanskho zkonku vcmi movitmi. Smlouvy, jimi se pevd patent,
tak nabvaj innosti a zpisem do patentovho rejstku (srov. 14 odst. 2 i
15 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch), podobn inky
m i zpis do rejstku prmyslovch vzor (srov. 1 odst. 1 zk. . 207/2000 Sb.,
o ochran prmyslovch vzor). Podle obanskho zkonku tedy zpisem nap.
do patentovho rejstku nebo do rejstku prmyslovch vzor nenabvaj
innosti jen smlouvy o patentech a prmyslovch vzorech, ale vznikaj i vcn
prva, protoe patenty a prmyslov vzory jsou vcmi v prvnm slova smyslu.
4.
Dvru v daje zapsan do veejnch seznam chrn zsada materiln
publicity. Ta je v obanskm zkonku formulovna pedevm v 984 odst. 1,
podle nho vak zpis ve veejnm seznamu svd jen tomu, kdo vc nabyl v
dobr ve a za platu ( 980 odst. 2 obsahuje i dal vjimky). Poloviatost a
neuspokojiv proveden zsady materiln publicity v naem prvnm du ve
vztahu ke katastru nemovitost pitom u v minulosti opakovan kritizoval stavn
soud (nap. v nlezu II. S 349/03 a jet silnji v nlezu II. S 165/2011, v nm
dokonce ze zsady materiln publicity oproti skutenmu stavu pi svm
rozhodovn vychzel - viz judikaturu u 984).
5.
Rubem zsady materiln publicity, by stanoven v ponkud okletn podob,
je pak prv komentovan ustanoven. Jestlie toti modifikovan zsada
materiln publicity stanov, e zapsan stav svd ve prospch toho, kdo v
dobr ve pi svm platnm prvnm jednn vychzel prv ze zpisu ve
veejnm seznamu, pak se na druhou stranu nikdo neme dovolvat sv vlastn
neznalosti daj v takovm seznamu zapsanch. Proto neznalost toho, co je ve
veejnm seznamu zapsno, nikoho neomlouv. Druh odstavec komentovanho
ustanoven pak stanov vyvratitelnou domnnku, e daje zapsan ve veejnm
seznamu odpovdaj skutenosti.
6.
Jde o domnnku vyvratitelnou, take nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu
v souladu se skutenm prvnm stavem, me se osoba, jej vcn prvo tm je
doteno, podle 985 odst. 1 domhat odstrann tohoto nesouladu.
984, 985, 1102, 1105
Souvisejc pedpisy:
14, 15, 69 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,
zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor
Z judikatury:
1. Nelze odhlet t od zsady materiln publicity zpis vlastnickho
prva v katastru nemovitost (...). Osoba nabyvatele vlastnickho prva by
nemla nst nepimen rizika spojen s nabytm i pes dvru v zpis v
katastru nemovitost. Naopak by mla bt zaruena ochrana dobr vry v
pravdivost a plnost zpis ve veejn knize (...). Nabyvatel by se neml obvat
toho, e jej jeho dobr vra neochrn, tzn. e pestoe jednal s osobou zapsanou
jako vlastnk v katastru nemovitost, by mohlo bt jeho vlastnick prvo pozdji

zpochybnno.
(NS 28 Cdo 2652/2011)
2. Pokud sprvce dan zdil zstavn prvo na nemovitosti daovho
dlunka za situace, kdy byl podn nvrh na vklad vlastnickho prva ve prospch
jinho subjektu a tento vklad byl proveden, je namst toto zstavn prvo zruit
sprvcem dan nebo na zklad aloby podan novm nabyvatelem nemovitosti
sprvnm soudem.
(NSS 2 Afs 52/2010, Sb. NSS 2146/2010)
981
(Pednost zapsanho vcnho prva)
JUDr. Tom Kindl
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven specifikuje zsadu materiln publicity pro
problematiku vcnch prv k vci ciz. Vcnmi prvy k vci ciz je prvo stavby
( 1240 a nsl.), vcn bemena ( 1257 a nsl.), zstavn prvo ( 1309 a nsl.)
a zadrovac prvo ( 1395 a nsl.). Ohledn nich tedy plat, e jestlie je vcn
prvo k vci ciz zapsno do veejnho seznamu, m pednost ped vcnm
prvem, je nen z veejnho seznamu zjevn (pedn proto, e v nm nen
zapsno).
2.
Komentovan ustanoven bezprostedn souvis s 984 odst. 1, kde je vyjdena
modifikovan zsada materiln publicity. Stanov toti, e zapsan stav svd ve
prospch toho, kdo pi svm platnm prvnm jednn v dobr ve vychzel
prv z tohoto zpisu ve veejnm seznamu. Na druhou stranu se ovem nikdo
neme dovolvat sv vlastn neznalosti daj v takovm seznamu zapsanch (
980 odst. 1, k nabyt vcnho prva za platu viz koment k 984 odst. 1).
3.
Otzkou tedy samozejm je vztah mezi 984 a 981, protoe podle 984 odst.
1 zapsan stav svd nabyvateli vcnho prva jen pi nabyt vci za platu,
tedy nikoli pi nabyt bezplatnm, zatmco 981 se zase netk vech vcnch
prv, ale prv jen vcnch prv k vci ciz. Pi posuzovn vztahu obou
ustanoven z hlediska aplikan pednosti zvltnho zkona ped obecnm (lex
specialis derogat generali) se nabz posoudit jako speciln to z obou ustanoven,
je se netk obecn vech vcnch prv, ale pouze nkterch, konkrtn
vcnch prv k vci ciz. Tomu vak zejm brn 984 odst. 2, podle nj se toti
zsada, e zapsan stav svd nabyvateli vcnho prva jen pi nabyt vci v
dobr ve a za platu, nepouije, jde-li o nezbytnou cestu, o vmnek anebo o
vcn prvo vznikajc pmo ze zkona.
4.
I kdy je vmnek ( 2707) upraven mezi zvazky ze zaopatovacch smluv,
podle 2078 odst. 1 je mon jej zdit i jako reln bemeno (ve smyslu 1303 a
nsl.) a lze ho zapsat do veejnho seznamu. V takovm ppad pjde o vcn
prvo k vci ciz. Vcnmi prvy k vci ciz mohou bt i vcn prva vznikajc ze
zkona (pedevm tzv. legln vcn bemena). Pokud ovem 984 odst. 2 k,
e odst. 1 se nepouije pro nkter prva k vci ciz (nap. pro vmnek zzen
jako reln bemeno a pro vcn prva vznikl ze zkona), znamen to souasn,
e pro ostatn vcn prva se pouije. Pednostn pouitelnm je tedy 984. To
ostatn odpovd koncepci obanskho zkonku, podle n je bezplatn nabyt
slab prvn dvod neli nabyt za platu (srov. 1043 odst. 2).
977, 980, 984, 1240 a nsl., 1257 a nsl., 1309 a nsl.
982
(Zsada priority)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Zsada priority (1 a 3)
II. Vjimky (4 a 6)
III. Pechodn ustanoven (7)
I. Zsada priority
1.
Komentovan ustanoven upravuje zsadu priority. Ta je obvykle vyjadovna
mskou maximou prior tempore, potior iure neboli "asem dvj, v prvu
silnj" (nap. v anglitin se pekld tak jako "prvn v ase, prvn i v prvu").
2.
Zsada priority se projevuje tak, e poad zpis vcnch prv ve veejnm
seznamu se d dobou, ve kter doel pslunmu orgnu nvrh na takov zpis.
inky zpisu ve veejnm seznamu se tedy vou na dobu podn nvrhu na
takov zpis; doba, kdy byl zpis skuten proveden, je tedy irelevantn.
3.
Ze zsady priority proto rovn plyne, e rozhodujc je skutkov a prvn vztah v
dob podn nvrhu na zpis vcnho prva do veejnho seznamu, piem
zkon umouje i souasn podn vce nvrh. V takovm ppad maj prva
zapsan na jejich zklad stejn poad.
II. Vjimky
4.
Zsada priority, podle n je pro poad vzniku vcnho prva rozhodujc, kdy byl
podn nvrh na jeho zpis, neplat bez vjimek.
5.
Vlastnk vci, kter pro jinho zizuje prvo ke sv vlastn vci, m toti prvo
zpisu pednosti jinho prva ped onm prvem, je zizuje. To podmnn plat i
tehdy, pokud prvo ke sv vci dokonce ji zdil, podmnkou pro vhradu v tomto
ppad je souhlas osoby, jej prvo m bt doteno, tedy osoby, kter nle ji
zzen prvo, ped nm m mt nov vyhrazovan prvo pednost. Nejde-li o
tento ppad, souhlas osoby, jej prvo (zizovan v jej prospch vlastnkem k
jeho vlastn vci) m bt vhradou omezeno, se nevyaduje, ledae by prvo,

jemu na zklad rozhodnut vlastnka vci, k n je zizovno, svd lep poad,
mlo bt zapsno ve vtm rozsahu, ne jak plyne z vhrady.
6.
S ohledem na to, e vlastnk vci, kter pro jinho zizuje prvo k vlastn vci,
m prvo zpisu pednosti jinho prva ped onm prvem, je zizuje, a e tud
zsada priority, podle n je pro poad vzniku vcnho prva rozhodujc, kdy byl
podn nvrh na jeho zpis, neplat bez vjimek, nen u nadle pouiteln nlez
II. S 94/99, v nm stavn soud konstatoval, e "zsada priority zpisu do
katastru plat bez vjimek". Naopak za nadle pouiteln je teba povaovat
snesen Nejvyho sprvnho soudu 9 Aps 11/2012 a 9 Aps 12/2012, ovem jen v
t sti, kde konstatuj, e "ppadn vjimka z poad mus bt stanovena
zkonem" (co in prv 982), nikoli vak ji v t sti, kde Nejvy sprvn
soud judikoval, e "pro zpisy vcnch prv k nemovitostem (...) plat zsada
priority bezvjimen".
III. Pechodn ustanoven
7.
Jedn-li se o vcn prvo, je ped nabytm innosti obanskho zkonku
nepodlhalo zpisu do veejnho seznamu, nastvaj podle 3065 inky poad
vcnch prv a 1. ledna 2018. Jde-li o vcn prvo podlhajc zpisu do
veejnho seznamu i ped 1. lednem 2014 (ped innost obanskho zkonku),
nastvaj inky 981 a 982 odst. 1 uplynutm jednoho roku od innosti
obanskho zkonku (srov. 3064).
981, 983, 985, 3065
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,
Z judikatury:
Ppadn vjimka z poad mus bt stanovena zkonem.
(NSS 9 Aps 11/2012, 9 Aps 12/2012)
983
(Vmaz pednosti)
JUDr. Tom Kindl
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven navazuje na 982, kter pedpokld monost zapsat
do veejnho seznamu i pednostn prvo ke zzen vcnho prva. Zizuje-li toti
vlastnk pro jinho vcn prvo ke sv vlastn vci, je oprvnn ped tmto
prvem vyhradit a do veejnho seznamu nechat zapsat pednostn poad pro
jin prvo. Je tak oprvnn vyhradit a zapsat takov pednostn prvo dokonce i
pot, co ke sv vlastn vci vcn prvo ve prospch jinho u zdil, avak jen za
podmnky souhlasu toho, jemu toto u zzen prvo nle. Souhlas tto osoby
se vyaduje i tehdy, pokud prvo, jemu na zklad rozhodnut vlastnka vci, k
n je zizovno, svd lep poad, m bt zapsno ve vtm rozsahu, neli jak
plyne z dve uinn vhrady. Takov omezen pednostnm prvem ke zzen
vcnho prva vak neme vlastnka tit bez jakhokoli asovho omezen,
tedy pokud jej oprvnn osoba nevyuije v pimen dob. Onm vyuitm
prva pitom zkon rozum podn nvrhu na jeho zpis. Proto m vlastnk prvo
domhat se vmazu zapsanho pednostnho prva, nebude-li do jednoho roku
podn nvrh na jeho zpis.
2.
Podle 605 odst. 2 pipad konec lhty uren podle let na den, kter se slem
shoduje se dnem, na kter pipad skutenost, od n se lhta pot (nen-li
takov den v poslednm msci, pipadne konec lhty na posledn den msce).
3.
Komentovan ustanoven stanov, kdy zan bet ron lhta, tedy co je onou
skutenost, od kter se lhta pot. V ppad podmnnho pednostnho prva
jde o den, kdy se toto prvo stalo nepodmnnm, v ppad, kdy bylo pednostn
prvo vzno na uplynut asu, jde o den, kdy stanoven as uplynul. V ppad,
e ten, kdo ono pednostn prvo m, podal alobu na pevod i jin zzen
vcnho prva, je potkem bhu ron lhty okamik skonen soudnho zen
(tedy prvn moc rozhodnut, jm zen kon). Vjimkou samozejm je, pokud
aloba osoby s pednostnm prvem na pevod nebo jin zzen vcnho prva
byla zamtnuta, protoe alobce u neme svho pednostnho prva vyut a
ron lhta by tak postrdala jakkoli smysl. V takovm ppad m tedy vlastnk
prvo domhat se vmazu zapsanho pednostnho prva k okamiku, kdy
zamtav rozhodnut o alob osoby s pednostnm prvem na pevod nebo jin
zzen vcnho prva nabylo prvn moci.
4.
Podle 3064 lhty stanoven v 983 zanaj bet a po uplynut jednoho roku
od innosti obanskho zkonku.
605, 982, 3064
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,
984
(Materiln publicita)
JUDr. Tom Kindl
Vklad:
1.
Dvru v daje zapsan do veejnch seznam chrn zsada materiln
publicity. Ta byla pvodn vyjdena jen v 11 zk. . 265/1992 Sb., o katastru
nemovitost, (zruenho zkonem . 256/2013 Sb., katastrlnm zkonem) tak, e
ten, kdo vychz z daj katastru, je v dobr ve, e stav katastru odpovd
skutenmu stavu vc, ledae by musel vdt, e tomu tak nen. Poloviatost a
neuspokojiv proveden zsady materiln pravdy v naem prvnm du ve
vztahu ke katastru nemovitost opakovan kritizoval stavn soud (nap. v nlezu
II. S 349/03 a jet silnji v nlezu II. S 165/2011). Judikoval, e osob, kter
uinila prvn kon s dvrou v urit, j druhou stranou prezentovan skutkov
stav, navc potvrzen daji z veejn, sttem veden evidence, mus bt v
materilnm prvnm stt poskytovna ochrana. Tak Nejvy soud v rozhodnut
28 Cdo 2652/2011 dospl k zvru, e osoba nabyvatele vlastnickho prva by
nemla nst nepimen rizika spojen s nabytm i pes dvru v zpis v
katastru nemovitost, ale e naopak by mla bt zaruena ochrana dobr vry v
pravdivost a plnost zpis ve veejnm seznamu, piem nabyvatel vcnho
prva by se neml obvat toho, e jej jeho dobr vra dostaten neochrn,
take by mohlo bt jeho vlastnick prvo pozdji zpochybnno.
2.
Nyn je tedy modifikovan zsada materiln publicity nov formulovna
pedevm prv v 984, podle nho vak zpis ve veejnm seznamu svd
tomu, kdo vcn prvo nabyl v dobr ve, avak jen pokud toto vcn prvo
nabyl za platu (pitom druh odstavec komentovanho ustanoven stanov navc
jet dal vjimky).
3.
Ustanoven 981 pitom specifikuje zsadu materiln publicity pro problematiku
vcnch prv k vci ciz (jimi jsou prvo stavby, vcn bemena, prvo zstavn
a prvo zadrovac). Podle 981 plat, e jestlie je vcn prvo k vci ciz
zapsno do veejnho seznamu, m pednost ped vcnm prvem, je nen z
veejnho seznamu zjevn (pedn proto, e v nm nen zapsno). Samozejm z
toho plyne otzka po vztahu mezi 984 a 981.
4.
Podle 984 odst. 1 toti zapsan stav svd nabyvateli vcnho prva jen pi
nabyt vci za platu, tedy nikoli pi nabyt bezplatnm, zatmco 981 se zase
netk vech vcnch prv, ale prv jen vcnch prv k vci ciz. Podle 984
odst. 2 se vak zsada, e zapsan stav svd nabyvateli vcnho prva jen pi
nabyt vci v dobr ve a za platu, nepouije, jde-li o nezbytnou cestu, o
vmnek anebo o vcn prvo vznikajc pmo ze zkona. Protoe teba prv
vmnek lze zdit i jako reln bemeno (ve smyslu 1303 a nsl.) a lze ho
zapsat do veejnho seznamu, take pjde o vcn prvo k vci ciz, je zvltnm,
a tedy pednostn pouitelnm ustanovenm 984. To ostatn odpovd koncepci
obanskho zkonku, podle n je bezplatn nabyt slab prvn dvod neli
nabyt za platu (srov. 1043 odst. 2).
981, 1029 a nsl., 2707 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
Osoby, jim dobr vra svd, toti nenesou dn dl odpovdnosti za
neplatnost smlouvy uzaven mezi prvnmi pedchdci a s ohledem na svou
dobrou vru mohly v mezidob nemalm zpsobem zhodnotit inkriminovan
nemovitosti. Osob, kter uinila prvn kon s dvrou v urit, j druhou
stranou prezentovan skutkov stav, navc potvrzen daji z veejn, sttem
veden evidence, mus bt v materilnm prvnm stt poskytovna ochrana.
(II. S 165/2011)
Z literatury:
1. Kuba: Neklidn katastr. Veejn sprva, 2013, . 9, s. 19-20.
2. Kuba: Jak se zmn katastr nemovitost. PR, 2012, . 12, s. 26-27.
985
(Nesoulad zpisu ve veejnm seznamu se skutenost)
JUDr. Tom Kindl
Vklad:
1.
Dvru v daje, kter se zapisuj do pslunch veejnch seznam, chrn
zsada materiln publicity, stanoven proto, e osob, kter uskutenila prvn
jednn s dvrou ve skutkov stav potvrzen daji z veejn, zpravidla sttem
veden evidence, mus bt v materilnm prvnm stt poskytovna ochrana
(jak rozhodl stavn soud nap. v nlezech II. S 349/03 nebo II. S 165/2011,
pp. i Nejvy soud v rozhodnut 28 Cdo 2652/2011, podle nho by mla bt
zaruena ochrana dobr vry v pravdivost a plnost zpis ve veejnm seznamu
- podrobnji viz koment k 981 a 984).
2.
Modifikovan zsada materiln publicity je v 984 formulovna tak, e zpis ve
veejnm seznamu svd sice tomu, kdo vcn prvo nabyl v dobr ve, avak
jen pokud toto vcn prvo nabyl za platu (s dalmi vjimkami v 984 odst. 2 srov. koment k tomuto ustanoven). Ustanoven 981 potom specifikuje zsadu
materiln publicity pro problematiku vcnch prv k vci ciz (jimi jsou prvo
stavby, vcn bemena, prvo zstavn a prvo zadrovac). Podle 981 toti
plat, e jestlie je vcn prvo k vci ciz zapsno do veejnho seznamu, m
pednost ped vcnm prvem, je nen z veejnho seznamu zjevn (pedevm
prv proto, e v nm nen zapsno).
3.
ivot ovem me pinst situace, kdy zpisy ve veejnm seznamu v souladu se
skutenm prvnm stavem nebudou. Ustanoven 980 odst. 2 stanov, e pokud
je prvo k vci zapsno do veejnho seznamu, m se za to, e bylo zapsno v
souladu se skutenm stavem, a pokud bylo takov prvo z veejnho seznamu
vymazno, m se za to, e neexistuje. Jde pitom o prvn domnnku
vyvratitelnou.
4.
U vzhledem k prvnmu vznamu, kter zpisy ve veejnch seznamech podle
obanskho zkonku maj, mus pro ppady, kdy nen soulad zapsanho a
skutenho prvnho stavu, existovat prostedky k nprav. Tyto prostedky
upravuj 985 a 986.
5.
Komentovan ustanoven upravuje prvn prostedky ochrany, je obansk

zkonk poskytuje osob, jej vcn prvo je nesprvnm zpisem doteno. Jde o
monost domhat se odstrann zmnnho nesouladu mezi skutenm prvnm
stavem a stavem zapsanm ve veejnm seznamu.
6.
Zsada ochrany osoby, j svd skuten prvn stav (rozporn se stavem
zapsanm do veejnho seznamu) se vak samozejm dostv do kolize prv s
onm modifikovanm principem materiln publicity, podle kterho osob, kter
uskutenila prvn jednn s dvrou ve skutkov stav potvrzen daji z veejn,
zpravidla sttem veden evidence, mus bt v materilnm prvnm stt
poskytovna ochrana. stavn soud v citovanm nlezu II. S 165/2011 judikoval,
e s ohledem na to, e princip ochrany dobr vry novho nabyvatele psob proti
principu ochrany vlastnickho prva pvodnho vlastnka, je nutno najt
praktickou konkordanci mezi obma protikladn psobcmi principy tak, aby
zstalo zachovno maximum z obou, a nen-li to mon, aby vsledek byl
sluiteln s obecnou pedstavou spravedlnosti.
7.
Dotyn stet nyn e pmo zkon: podle komentovanho ustanoven m toti
ten, kdo uplatnil prvo na odstrann nesouladu skutenho prvnho stavu a
stavu zapsanho ve veejnm seznamu, tak prvo podat o zpis toho, e ono
sv prvo skuten uplatnil. Tmto zpisem o uplatnn prva je poznmka
spornosti zpisu. Katastrln zkon toti v 24 odst. 1 stanov, e nen-li stav
zapsan v katastru v souladu se skutenm stavem a proke-li osoba, jej
vcn prvo je tm doteno, e se domh odstrann tohoto nesouladu u soudu,
zape se na jej dost do katastru poznmka spornosti zpisu. Jde-li o patent,
me se poznmka spornosti tkat jen zpisu v rejstku, jm se vyznauje
nakldn s patentem jako pedmtem vlastnictv ( 69 odst. 3 zk. . 527/1990
Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch). Tot plat i o prmyslovch vzorech
podle 39 odst. 3 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor.
8.
Pozdj rozhodnut o vcnm prvu, kter bylo nesouladem skutenho a
zapsanho prvnho stavu doteno, toti psob vi vem, jejich vcn prvo
bylo do veejnho seznamu zapsno pot, co doten osoba podala o zpis
uplatnn svho prva na odstrann nesouladu (zpis poznmky spornosti).
9.
To jinak eeno znamen, e osoba, jej vcn prvo bylo doteno nesouladem
zapsanho a skutenho prvnho stavu, m na stran jedn prvo (nikoli
povinnost) podat o zpis uplatnn poznmky spornosti, avak pokud ho
nevyuije, pozdj rozhodnut o jejm vcnm prvu, kter bylo nesouladem
skutenho a zapsanho prvnho stavu doteno, nepsob vi tm, jejich
vcn prvo bylo do veejnho seznamu zapsno a po uplatnn tohoto jejho
prva. Podle komentovanho ustanoven toti ono pozdj rozhodnut o vcnm
prvu, je bylo nesouladem skutenho a zapsanho prvnho stavu doteno,
psob vi vem, jejich vcn prvo bylo do veejnho seznamu zapsno
potom, co doten osoba podala o zpis poznmky spornosti.
981, 984, 986
Souvisejc pedpisy:
24 katastrlnho zkona,
69 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,
39 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor
Z literatury:
986
(Doten zpisem)
JUDr. Tom Kindl
Vklad:
1.
Podle 985 nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm

prvnm stavem, me se osoba, jej vcn prvo je tm doteno, domhat
odstrann tohoto nesouladu, jako i zpisu toho, e takov sv prvo uplatnila
(poznmka spornosti zpisu). Ustanoven 986 pak upravuje specifick ppad,
kdy urit osoba tvrd, e je ve svch prvech dotena zpisem ve veejnm
seznamu, kter byl proveden jednak ve prospch jinho, jednak bez prvnho
dvodu.
2.
Pro aplikaci 986 tedy mus bt splnny ti pedpoklady:
- zpis proveden ve prospch jin osoby,
- tvrzen o tom, e zpis byl proveden bez prvnho dvodu, a konen
- tvrzen o tom, e je tm tvrdc osoba dotena ve svm prvu.
3.
Pokud jsou zmnn pedpoklady naplnny, lze se u soudu domhat vmazu
onoho zpisu a souasn lze poadovat, aby ten, kdo veejn seznam vede, v
nm tuto skutenost poznamenal. Napklad podle 24 odst. 1 katastrlnho
zkona se do katastru zape poznmka spornosti zpisu tehdy, jestlie nkdo
tvrd, e je ve svm prvu doten zpisem provedenm v katastru bez prvnho
dvodu ve prospch jinho. Zpis se provede pochopiteln jen tehdy, pokud
tvrdc osoba souasn d, aby to bylo v katastru poznamenno. Podle 69
odst. 3 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch, se poznmka
spornosti podle obanskho zkonku me tkat jen zpisu v rejstku, jm se
vyznauje nakldn s patentem jako pedmtem vlastnictv. Tak podle 39
odst. 3 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor, se poznmka
spornosti podle obanskho zkonku me tkat jen zpisu v rejstku, jm se
vyznauje nakldn s prmyslovm vzorem jako pedmtem vlastnictv.
4.
Podmnkou pro poznmku spornosti vak nen podn aloby. Ve veejnm
seznamu me bt tato poznmka uinna, ani byla aloba podna. To plyne z
toho, e orgn, kter seznam vede, poznmku vymae, pokud mu nebylo ve lht
dvou msc od doruen dosti o poznmku doloeno, e aloba byla skuten
podna.
5.
Komentovan ustanoven stanov lhty, pi jejich dodren psob adatelovo
prvo erga omnes. Jde o subjektivn lhtu jednoho msce, kter se vak uije jen
v ppad, e byl adatel o zpisu cizho prva dn vyrozumn. Pokud vak
dn vyrozumn nebyl, in lhta ti roky.
6.
V ppad veejnho seznamu, kter obsahuje soubor daj o nemovitch
vcech, tj. katastru nemovitost, je povinnost vyrozumt astnky vkladovho
zen stanovena 18 odst. 3 katastrlnho zkona. Je-li astnk, jeho prva k
nemovitosti podle zpisu zanikaj nebo se omezuj, ve vkladovm zen
zastoupen zmocnncem, vyrozum katastrln ad o provedenm vkladu nejen
jeho zstupce, ale pmo i jeho.
7.
Konec lhty uren podle msc i let pipad na den, kter se slem shoduje
se dnem, na kter pipad skutenost, od n se lhta pot. Nen-li takov den v
poslednm msci, pipadne konec lhty na posledn den msce ( 605 odst. 2).
Ustanoven 986 stanov, kdy msn nebo tlet lhta zan bet, tedy co je
onou skutenost, od kter se lhta pot. V ppad, e byl adatel o zpisu
cizho prva dn vyrozumn, pon lhta dnem, kdy se o zpisu dozvdl, tedy
o nm byl vyrozumn. Pokud vak o nm vyrozumn nebyl, jde o lhtu objektivn
a skutenost, od kter se pot, je proveden spornho (popranho) zpisu.
8.
Podle 3064 vak lhty stanoven v 986 b a po uplynut jednoho roku od
innosti obanskho zkonku.
981, 984, 985, 3064
Souvisejc pedpisy:
18, 24 katastrlnho zkona,
69 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,
39 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor
Z literatury:
Dl 2
Drba
987
(Dritel)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy (k 987 a 989 a k 991 a 994):
pravu vcnch prv otvraj ustanoven o drb jako institutu, kter m

pro majetkov prva zsadn vznam. Pi pprav nvrhu zkonku bylo
diskutovno, zda m nov prava pi prav drby pevzt koncept nmeckho
BGB (uplatniv se v nkterch dalch sttech), anebo zda zachovat koncept
rakousk, z nho vychz, by ve znan zdeformovan podob, platn obansk
zkonk. Pevldly nzory ve prospch posledn uvedenho een. Zrove se
vzalo v vahu, e stvajc prava drby je zcela nedostaten a ji v minulosti
byla podrobena zsadn kritice (Knappov, M. Drba, Prvo a zkonnost, 1992, s.
579 a nsl.). Proto nvrh zvolil zsadn recepci pslunch ustanoven z nvrhu
eskoslovenskho obanskho zkonku z r. 1937.
Pejman prava vychz z pojet teoreticky zdvodnnho Janem

Krmem (Prvnick nzvoslov a prvn pojmy, Prvnk, 1933, s. 41 a nsl.),
podle nho nen sprvn rozliovat mezi drbou vci a drbou prva, nebo i
drba vci je drbou prva vlastnickho.
Toto pojet ozejmuje ji vodn trojice ustanoven, z nich 987 vymezuje

dritele jako toho, kdo dr prvo pro sebe. Objekt drby je vymezen v 988 jako
prvo pevoditeln soukromou vl a pipoutjc vkon trval nebo opakovan.
Drba je prvn institut spojen s faktickm ovldnutm objektu prvnho

obchodu a s vlastnickou vl dritele. Tato situace me nastat a pravideln
nastv u vlastnka. Me ale nastat i u osoby, kter je v dobr ve, e nabyla
vlastnick prvo k pedmtu, kter dr, a ve skutenosti vlastnick prvo
nezskala (nap. proto, e j pevedl vlastnick prvo k vci ten, kdo nebyl
oprvnn je pevst). Konen me drba vzniknout i tomu, kdo vc odcizil nebo
od skutenho vlastnka lstiv vylkal apod. Kad z tchto t dritel m odlin
prvn postaven a rzn prva a rzn povinnosti. Platn prava rozliujc
dritele oprvnnho a neoprvnnho pro toto rozlien nepostauje. Proto se
nov prava vrac k pojet t figur drby - dn, poctiv a prav (a jejich opozit).
Zrove stanov vyvratitelnou prvn domnnku drby dn, poctiv a prav.
Vklad:
1.
Obansk zkonk vychz z toho, e pokud se nkdo chop njak vci, aby ji
vlastnil, bu k n skuten nabude vlastnick prvo, anebo se v dsledku
omluvitelnho nebo neomluvitelnho omylu myln domnv, e toto prvo nabyl.
2.
Drba, kter je bu soust vlastnickho prva, pokud dotyn osoba vc
skuten nabyla, anebo nen, pokud ji ona osoba nenabyla, je tedy vlastn vdy
drbou prva. Z toho tak obansk zkonk terminologicky vychz, akoli i prva
jsou podle 496 odst. 2 vcmi v prvnm smyslu (konkrtn vcmi nehmotnmi).
Proto tak 989 odst. 1 zmiuje nikoli drbu vci (nestanov tedy, e dritel dr
vc, jako kdyby byl jejm vlastnkem), ale drbu vlastnickho prva (to dr ten,
kdo se vci ujal, aby ji ml jako jej vlastnk).
3.
Osoba, kter vykonv prvo pro sebe, je zpravidla tat, jako je vlastnk vci.
Jinmi slovy je obvykl, e dritel i vlastnk je jedna osoba. Pokud tomu tak je,
tvo oprvnn uritou vc dret jen soust vlastnkovch oprvnn. Prvo
dret je tedy pouze jednm z komplexu vlastnkovch oprvnn - vc dret,

uvat, povat a disponovat s n.
4.
Zvltnost drby je prv to, e me bt bu integrln soust vlastnickho
prva, anebo ji me vykonvat i jin osoba ne vlastnk vci, tedy me
existovat oddlen od vlastnickho prva, tj. samostatn.
5.
Akoli bv celkem bn, e vlastnkem a dritelem vci je tat osoba, je
specifikem drby prv to, e ji me vykonvat i jin osoba ne vlastnk vci.
Pokud je dritelem jin osoba ne vlastnk vci, jde o faktick stav, kter sice ve
skutenosti nen v souladu s objektivnm prvem, ale kter je pesto prvem
upravovn a hlavn tak chrnn.
6.
Podstatou drby, a u je soust vlastnickho prva, nebo nen, je existence
dvou zkladnch pedpoklad, je mus bt dny souasn (kumulativn).
7.
Zaprv dritel mus mt vc ve sv moci, mus tedy nad vc vykonvat faktick
panstv (corpus possessionis), mus mt monost kdykoli vykonat prvo. Faktick
panstv nad vc vak neznamen fyzick ovldn vci dritelem, protoe ten se
mohl drby ujmout napklad i prostednictvm zstupce.
8.
Na existenci drby nem vliv napklad ani to, e dritel svho prva nevyuv,
ppadn nech hmotnou vc leet ladem. Podle 1009 odst. 2 toti drba
nezanik, ani pokud ji dritel nevykonv. Podle citovanho ustanoven drba
nezanik dokonce ani tehdy, pokud dritel zeme, ppadn - je-li dritelem
prvnick osoba - zanikne. S ohledem na 1009 odst. 2 tak zstv nadle
pouiteln rozhodnut NS 22 Cdo 2302/2000, podle nho dritel pozemku
zstv jeho dritelem, i kdy jej nechal leet ladem (pokud se drby nechop
nkdo jin). I to, e pozemek nech leet ladem, toti me bt vrazem jeho
vle, jak hodl s pedmtem sv drby nakldat. Ve smyslu citovanho judiktu
tedy lze dret vc pouhm myslem ji mt, resp. vykonvat prvo pro sebe (solo
animus).
9.
Druhm pedpokladem je vle nakldat s vc jako s vlastn (animus possidendi)
neboli dikc komentovanho ustanoven: vykonvat prvo pro sebe.
10.
Pro vznik drby je nezbytn naplnn obou tchto pedpoklad: vle s vc
nakldat jako s vlastn (tj. vykonvat prvo pro sebe) a faktick ovldn vci.
Fakticky ovld vc ten, kdo podle obecnch nzor a zkuenost vykonv tzv.
prvn panstv nad vc, piem dritelem je i ten, kdo toto prvn panstv
uskuteuje (vykonv drbu) prostednictvm jin osoby (NS 22 Cdo 728/2000).
11.
Kde nen vle vykonvat prvo pro sebe, neme jt o drbu (ale nanejv o
pouhou detenci).
12.
Dvodov zprva pvodn konstatovala, e obansk zkonk nehodl
obnovovat instituty oznaovan v dvj odborn literatue archaismy, jako je
nap. rozliovn prav a neprav vry, nakonec vak podobn kategorie v
obanskm zkonku jsou. V ppad drby se toto rozlien tk institut dn
drby ( 991), poctiv drby ( 992) a prav drby ( 993).
13.
Kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu nle prvo, akoli mu ve
skutenosti nenle, je poctivm dritelem. Pokud drbu nenabyl lst, tajn nebo
svmocn, je navc jeho drba prav.
14.
Drbu lze nabt i bez platnho prvnho dvodu (i kdy pak neme jt o dnou
drbu), avak dritel pesto me bt v dobr ve, e mu prvo, je vykonv,
skuten nle. Potom je dritelem poctivm. Ke kvalifikaci drby jako poctiv
pitom nesta subjektivn pesvden osoby, e nabyla uritho prva, ale je
zapoteb, aby se jej dobr vra oprala o omluviteln skutkov nebo prvn omyl.
Poctiv a prav drba toti zpravidla spov na skutkovm omylu, kdy se dritel
domnv, e bylo uskutenno njak prvn jednn, a tomu tak ve skutenosti
nebylo, nebo naopak dritel nev o urit okolnosti, je zpsobila neplatnost

prvnho jednn (NS 22 Cdo 1417/2001).
15.
Omyl dritele, kter nen souasn vlastnkem, me tedy bt skutkov nebo
prvn. Prvn omyl je omluviteln jen zcela vjimen, pedevm v dsledku
nejasnho znn zkona (viz nlez III. S 50/04). O omluviteln prvn omyl
dritele (tj. o ppad, kdy se dritel domnv, e mu urit prvo nle, akoli mu
ve skutenosti toto prvo nenle) jde tehdy, jestlie se dritel tomuto omylu
nemohl vyhnout ani pi vynaloen obvykl opatrnosti, kterou lze na kadm
poadovat (srov. NS 22 Cdo 929/2001).
16.
Jde tedy o to, e dritel pi bn opatrnosti, kterou lze na kadm poadovat,
nem a neme mt pochybnosti o tom, e mu prvo nle (NS 22 Cdo
2919/2000). Dritel, kter vc dr v omluvitelnm omylu, e mu pat, je
poctivm a pravm dritelem (NS 22 Cdo 2190/2000). To nen vyloueno ani
tehdy, pokud se nkdo ujme drby na zklad jen jednoho (pro nj pznivho) z
nkolika monch vklad zkona, bylo-li k tomuto vkladu mono dojt pi
zachovn obvykl opatrnosti (NS 22 Cdo 4949/2009). Poctiv a prav drba se
pitom nemus za kadou cenu nutn oprat o existujc prvn dvod, posta
toti, aby tu byl prvn dvod domnl (titulus putativus), pokud je ovem
souasn dritel vzhledem ke vem okolnostem v dobr ve, e mu takov prvn
titul svd (NS 22 Cdo 417/98).
17.
Dritel, kter nen vlastnkem, se tedy chopil vci za okolnost, za nich byl
pesvden, e se vlastnkem stv, a kter objektivn k takovmu pesvden
vedly, piem podmnkou poctivosti jeho drby je, e nev o tom, e se ve
skutenosti vlastnkem nestal. Poctivost drby toti zanik v okamiku, kdy se
dritel seznmil se skutenostmi, kter u nj objektivn musely vyvolat
pochybnost o tom, e mu vc po prvu pat (NS 22 Cdo 1253/99), nap. byl
informovn, e je skutenm vlastnkem nkdo jin.
18.
Ustanoven 991 upravuje jet drbu dnou. Drba je dn pedevm tehdy,
zakld-li se na platnm prvnm titulu. V prv ad tud mus existovat prvn
dvod tto drby (titul), kter mus bt platn. Prvn dvod nen platn, pokud se
drba opr o prvn jednn, kter je neplatn, nap. pro nezpsobilost stran,
rozpor s dobrmi mravy, poten nemonost plnn atd. (srov. dvody

neplatnosti prvnch jednn v 580 a nsl.). Takto formulovan dn drba je
pedevm soust vlastnickho prva, jednm z komplexu vlastnkovch
oprvnn.
19.
Drba je krom toho dn tehdy, pokud se j dritel ujal bezprostedn, piem
tm neruil dnou ciz drbu, anebo tehdy, pokud se dritel ujal drby z vle
pedchozho dritele nebo na zklad vroku orgnu veejn moci.
20.
Drbu toti lze nabt bu bezprostedn, anebo odvozen, piem na zpsobu
nabyt drby zvis tak jej rozsah. Protoe bezprostedn se nabv drby tm,
e se j dritel prost ujme (nap. si pivlastn vc, je nikomu nepat), nabv se
j prv v tom rozsahu, v jakm se j dritel svou moc skuten ujal. Naproti tomu
pi odvozenm nabyt drby nov dritel nabv drby prv v tom rozsahu, v
jakm na nj byla pevedena nebo v jakm na nj pela coby na prvnho
nstupce, vdy tedy v rozsahu, v jakm ji ml dosavadn dritel (viz t vklad k
990).
21.
Pokud podle 1089 odst. 1 dr poctiv dritel vlastnick prvo po urenou dobu,
vydr je a nabude tak vc do svho vlastnictv, piem nepoctivost pedchdce
nebrn poctivmu nstupci, aby poal vydren, ale a dnem, kdy on sm drbu
nabyl. K vydren se vdy vyaduje pravost drby, piem vlastnick prvo
neme podle 1090 odst. 2 vydret dokonce ani ddic nepravho dritele. K
vydren je navc poteba, aby se drba zakldala na prvnm dvodu, kter by
postail ke vzniku vlastnickho prva, pokud by nleelo pevodci nebo kdyby
bylo zzeno osobou k tomu oprvnnou ( 1090 odst. 1)
496 odst. 2, 989, 991 a 993, 1089 a nsl.
Z judikatury:
1. Neuveden spornch nemovitost v kupn smlouv pauln (absolutn)

neznamen, e by dritel nemohl bt v dobr ve, e tyto nemovitosti byly
pevedeny.
(NS 22 Cdo 3410/2011)
2. Skutenost, e se nkdo chov zpsobem, kter napluje mon obsah
prva odpovdajcho vcnmu bemeni (nap. pechz pes ciz pozemek), jet
neznamen, e je dritelem vcnho prva.
(NS 22 Cdo 595/2001)
3. Dritel pozemku zstv jeho dritelem, i kdy jej nechal leet ladem,
pokud se drby nechop nkdo jin.
(NS 22 Cdo 2302/2000)
Z literatury:
1922.
7. Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku, 2005.
8. ermk: Drba a prmyslov prva. BA, 1999, . 10, s. 15.
9. Spil: Oprvnn drba a vydren v nejnovj judikatue Nejvyho
soudu. BA, 2003, . 1, s. 47.
988
(Pedmt drby)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Zatmco obansk zkonk . 40/1964 Sb. rozlioval mezi drbou vc a drbou
prv, obansk zkonk . 89/2012 Sb. hovo jen o drb prva (piem ovem
prva, je mohou bt pedmtem drby, jsou podle 496 odst. 2 vcmi, a to
nehmotnmi).
2.
Pedmtem drby mohou bt prva, kter pipoutj trval nebo opakovan
vkon. Takovch prv, je pipoutj optovn vkon, je cel ada - nap. prvo
njemn, prva existujc na zklad licenn smlouvy apod. Pesto vak nejde o
prva, je by mohla bt pedmtem drby, protoe nap. njemce nenakld s
pedmtem njmu jako s vlastnm, ale jeho prva k pedmtu njmu jsou
zaloena na tom, e mu tento pedmt nepat. Podmnkou drby je pitom vkon
prva pro sebe (viz nap. rozhodnut NS 22 Cdo 728/2000). Pedmtem drby je
tedy jen takov prvo, kter lze vydret.
3.
Ustanoven 9 odst. 2 rozdluje soukrom prva i povinnosti na prva a
povinnosti osobn povahy a prva a povinnosti majetkov povahy. Osobn prva
jsou demonstrativn vypotena v 612, jen jinak upravuje promlen. Ten
stanov, e v ppad prva na ivot a dstojnost, jmno, zdrav, vnost, est,
soukrom nebo podobnho osobnho prva se promluj jen prva na odinn
jmy na nich vznikl.
4.
Pedmtem drby mohou bt tedy jen prva k majetku, a to prva absolutn (viz
977). Osobn prva, jako je prvo na ivot a dstojnost, jmno, zdrav, vnost,
est, soukrom nebo podobn osobn prva, tedy u z logiky vci pedmtem
drby, a tm ani vydren, bt nemohou (jak vslovn stanov 988 odst. 2).
Ponkud nesystematicky v tto souvislosti 988 piznv kadmu, kdo osobn
prvo vykonv poctiv, prvo na to, aby je vykonval a hjil.
987
Z judikatury:
Pro vznik drby je nezbytn naplnn dvou pedpoklad: vle s vc
nakldat jako s vlastn (drebn vle) a faktick ovldn vci.
(NS 22 Cdo 728/2000)
989
(Drba prv)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Obansk zkonk vychz z toho, e pokud se nkdo chop njak vci, aby ji
vlastnil, bu k n skuten nabude vlastnick prvo, anebo se v dsledku
omluvitelnho nebo neomluvitelnho omylu myln domnv, e toto prvo nabyl.
Podstatou drby, a u je soust vlastnickho prva, nebo nen, je existence
dvou zkladnch pedpoklad, je mus bt dny souasn (kumulativn). Prvnm
z nich je, e dritel mus mt vc ve sv moci, mus tedy nad vc vykonvat
faktick panstv (corpus possessionis). Druhm pedpokladem je vle nakldat s
vc jako s vlastn (animus possidendi) neboli vykonvat prvo pro sebe.
2.
I kdy nemus jt o drbu dnou, m poctiv dritel v mnoha smrech obdobn
postaven jako vlastnk, tj. m prvo se svm vlastnictvm libovoln nakldat (
1012). Tomu odpovd oprvnn poctivho dritele ke vemu, co je obsahem

vlastnickho prva. Poctiv dritel m toti prvo vc dret a uvat ji, m prvo s
n podle sv vle jakkoli nakldat, m tedy dokonce prvo ji i zniit. Protoe m
toto prvo ze zkona, nen za takov ponn nikomu a nijak odpovdn. Za
dn vkon prva toti neme bt nikdo postihovn, protoe jde o jeho prvo,
je mu piznv zkon. Poctivmu driteli tak nle vechny plody vci, jakmile
se oddl, i vechny uitky, je bhem drby dosply.
3.
Drbu vlastnickho prva upravuj 996 a nsl. Ustanoven 989 pouze k, e
vlastnick prvo dr ten, kdo se vci ujal, aby ji ml jako jej vlastnk. Stanov
tedy explicitn onen druh ve uvdn pedpoklad drby: vli nakldat s vc
jako s vlastn (animus possidendi) neboli vykonvat prvo pro sebe.
996 a nsl.
Nabyt drby
990
(Nabyt drby)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Zkladnmi zpsoby nabyt drby je nabyt bu bezprostedn, anebo odvozen,

podle toho, zda jde o vc (i prvo) bez pna, anebo o vc, kter ji nkomu
nle. Bezprostedn nabyt drby tedy nastv, pokud se nkdo ujme prv i
vc, je nikomu nepat, take nabyvatel drby nem dnho pedchdce (jinak
eeno jde vdy o nabyt originrn). Ji z toho dvodu, e nabyvatel drby nem
dnho pedchdce, vyplv, e mus jt o jednostrann jednn.
2.
Naproti tomu odvozen nabyt drby se me stt jak jednostrannm aktem
nabyvatele (bez vle vlastnka nebo proti jeho vli, teba v ppad krdee), tak i
na zklad dvoustrannho prvnho jednn.
3.
Na zpsobu nabyt drby zvis tak jej rozsah, jak stanov komentovan
ustanoven.
4.
Protoe bezprostedn se nabv drba tm, e se j dritel prost ujme, nabv
se j prv v tom rozsahu, v jakm se j dritel svou moc skuten ujal. Naproti
tomu pi odvozenm nabyt drby nov dritel nabv drby prv v tom rozsahu,
v jakm na nj byla pevedena nebo v jakm na nj pela coby na prvnho
nstupce, vdy tedy v rozsahu, v jakm ji ml dosavadn dritel.
5.
dnm dritelem je ten, kdo se ujme drby bezprostedn a ani by pitom ruil
ciz drbu, kdo tedy nem dn prvn pedchdce, na n by jeho drba
navazovala. dnm dritelem je tak ten, kdo se ujal drby z vle pedchozho
dritele (srov. 991).
991
991
dn drba
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
O dnou drbu jde pedevm tehdy, zakld-li se na platnm prvnm dvodu.
V prv ad tud mus jt o prvn dvod tto drby (titul), krom toho tento titul
mus bt platn.
2.
Titul nen platn, pokud se drba opr o prvn jednn, kter je neplatn (pro
nezpsobilost stran, rozpor s dobrmi mravy, poten nemonost plnn atd.;
srov. dvody neplatnosti prvnch jednn v 580 a nsl.). Naproti tomu platnosti
titulu nevad, pokud v danm ppad k nabyt prva nesta (nap. byla-li
uzavena platn smlouva o pevodu nemovitosti, avak nedolo ke vkladu
vlastnickho prva).
3.
Komentovan ustanoven hovo o platnm prvnm dvodu (nap. platnm
prvnm jednn), ani by vyadovalo jeho innost. Judikatura vak na vc
pohl psnji a vyaduje nejen platnost, ale i innost prvnho jednn, jinak
drbu za dnou neuzn (viz rozhodnut NS 22 Cdo 4173/2010). dnm
dritelem je tedy zpravidla skuten vlastnk, pokud pedmt svho vlastnictv
dr.
4.
Drba je dn tak tehdy, pokud se j dritel ujal bezprostedn (pmo,
nezprostedkovan), piem tm neruil dnou ciz drbu, anebo tehdy, pokud
drbu zskal od pedchozho dritele, a u jeho prvnm jednnm, nebo jako jeho
prvn nstupce.
5.
O dnou drbu jde tak tehdy, pokud se dritel drby ujal na zklad
konstitutivnho vroku orgnu veejn moci (nap. byl-li soudem uren jako
vlastnk njak vci; pokud je soudn rozhodnut pravomocn, nen relevantn, e
je napklad vcn nesprvn). Z dikce komentovanho ustanoven, e toti
dnm dritelem je vdy ten, kdo se drby ujme na zklad vroku orgnu
veejn moci, vak plyne, e takov dritel je dnm, i kdyby nebyl poctiv
(kdyby nap. v krajnm ppad dkazy faloval).
6.
V ppad nabyt drby vrokem orgnu veejn moci je teba zdraznit, e mus
jt o rozhodnut, jm se prvn pomry zakldaj, mn nebo ru, tedy o
rozhodnut konstitutivn (napklad rozhodnut o zruen spoluvlastnictv a jeho
vypodn, na rozdl od rozhodnut o ddictv, kdy jde jen o potvrzen nabyt
ddictv, k nmu vak dochz ze zkona smrt zstavitele).
7.
K vydren je poteba, aby drba byla poctiv a navc aby se zakldala na
prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva, pokud by
nleelo pevodci nebo kdyby bylo zzeno osobou k tomu oprvnnou ( 1090
odst. 1), nen tedy teba, aby drba byla dn. Mus tedy bt dn platn titul
nabyt vlastnickho prva, k jeho pevodu vak pesto nedojde pro nedostatek
na stran pevodce nebo pro nedostatek oprvnn osoby, je jinak me takov
prvo zdit.
574 a nsl., 580 a nsl., 987, 992, 993, 1010
Z judikatury:
1. Drba nemovitosti uchopen na zklad kupn smlouvy, kter nebyla
vloena do veejnch knih, a pro nedostatek intabulace se tak nestala innou,
nenapluje znaky oprvnn (dnes dn) drby.
(NS 22 4173/2010)
2. Nepoctivost drby nelze dovozovat z nedostatku prvnho titulu pro
vydren (tedy z nedostatku drby dn).
(NS 22 Cdo 5261/2008)
Poctiv drba
992
(Poctiv drba)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
skutenosti nenle, je dritelem poctivm. Pokud se navc jeho drba zakld na
platnm prvnm dvodu, akoli ve skutenosti ke vzniku prva nevedl, pp.
nestail, je dritelem dnm, a pokud drby nenabyl ani lst, tajn nebo
svmocn, je jeho drba prav. Plat tedy, e m-li bt drba poctiv, mus bt v
prvn ad prav. Poctiv dritel tedy nesm sv drby nabt lst, potaj anebo
svmocn.
2.
Drbu vak lze nabt i bez platnho prvnho dvodu. Nejde pak o dnou drbu,
avak dritel pesto me bt v dobr ve, e mu dan prvo, je vykonv,
skuten nle, a je tak dritelem poctivm.
3.
Poctiv dritel tedy mus bt dritelem pravm, ale nemus bt dritelem

dnm. Nepoctiv vak dr ten, komu mus bt z okolnost jasn, e vykonv
prvo, kter mu nepat.
4.
Ke kvalifikaci drby jako poctiv tedy nesta jen subjektivn pesvden osoby,
e nabyla uritho prva, ale je zapoteb, aby se jej dobr vra oprala o
omluviteln skutkov nebo prvn omyl. Poctiv drba toti zpravidla spov na
skutkovm omylu, kdy se dritel domnv, e bylo uskutenno njak prvn
jednn, a tomu tak ve skutenosti nebylo, nebo naopak dritel nev o urit
okolnosti, je zpsobila neplatnost prvnho jednn (NS 22 Cdo 1417/2001).
5.
Omyl dritele (kter nen souasn vlastnkem) me bt skutkov nebo prvn.
Prvn omyl je omluviteln jen zcela vjimen, pedevm v dsledku nejasnho
znn zkona (III. S 50/04). O omluviteln prvn omyl dritele (tj. o ppad, kdy
se dritel domnv, e mu urit prvo nle, akoli mu ve skutenosti nenle)
jde tehdy, jestlie se dritel tomuto omylu nemohl vyhnout ani pi vynaloen
obvykl opatrnosti, kterou lze na kadm poadovat (NS 22 Cdo 929/2001).
6.
Jde tedy o to, e dritel pi bn opatrnosti, kterou lze na kadm poadovat,
nem a neme mt pochybnosti o tom, e mu prvo nle (NS 22 Cdo
2919/2000). Dritel, kter vc dr v omluvitelnm omylu, e mu pat, je tedy
poctivm a pravm dritelem (NS 22 Cdo 2190/2000). To nen vyloueno ani
tehdy, pokud se nkdo ujme drby na zklad jednoho z nkolika monch
vklad zkona, bylo-li k tomuto vkladu mono dojt pi zachovn obvykl
opatrnosti (viz NS 22 Cdo 4949/2009).
7.
Dritel, kter nen vlastnkem, se tedy chopil vci za okolnost, za nich byl
pesvden, e se vlastnkem stv, a kter objektivn k takovmu pesvden
vedly, piem podmnkou poctivosti jeho drby je, e nev o tom, e se ve
skutenosti vlastnkem nestal. Poctivost drby toti zanik v okamiku, kdy se
dritel seznmil se skutenostmi, kter u nj objektivn musely vyvolat
pochybnost o tom, e mu vc po prvu pat (NS 22 Cdo 1253/99), napklad ho
nkdo informoval, kdo je skutenm vlastnkem vci.
8.
Podle 995 se poctiv dritel zptn povauje za nepoctivho nejpozdji od
okamiku, kdy mu byla doruena aloba napadajc jeho drbu, za pedpokladu,
e tto alob bude vyhovno. Pokud bude naopak aloba zamtnuta, zstv
drba dosavadnho (alovanho) dritele poctivou (pp. dnou).
9.
Vznam poctivosti drby se projevuje v ppad vydren. Podle 1089 odst. 1
toti dr-li poctiv dritel vlastnick prvo po urenou dobu, vydr je a nabude
tak vc do svho vlastnictv. Nepoctivost pedchdce pitom nebrn poctivmu
nstupci, aby poal vydren, ale a dnem, kdy on sm drbu nabyl. K vydren se
vdy vyaduje pravost drby, piem vlastnick prvo neme podle 1090
odst. 2 vydret ani ddic nepravho dritele. K vydren je navc poteba, aby se
drba zakldala na prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho
prva, pokud by nleelo pevodci nebo kdyby bylo zzeno osobou k tomu
oprvnnou ( 1090 odst. 1).
987, 991, 993, 999, 1010, 1089 a nsl.
Z judikatury:
1. Neuveden spornch nemovitost v kupn smlouv pauln (absolutn)
neznamen, e by dritel nemohl bt v dobr ve, e tyto nemovitosti byly
pevedeny.
(NS 22 Cdo 3410/2011)
2. Nepoctivost drby nelze dovozovat z nedostatku prvnho titulu pro
(NS 22 Cdo 2621/2008)
993
Prav drba
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven vymezuje pravou drbu. Drba, je nespluje
stanoven podmnky, je drbou nepravou. Nepravm dritelem je proto kad,
kdo nabyl drby svmocn, potajmu nebo lst. Nepravou drbou tedy nen kad
odnt drby stvajcmu driteli, ale jenom takov, je se stalo nepravm
zpsobem, mus tedy bt svmocn, lstiv nebo tajn. Nepravm dritelem je
tak ten, kdo se sna to, co mu bylo poskytnuto jen jako vprosa, zmnit ve sv
trval prvo.
2.
Svmoc se rozum konn bez svolen skutenho dritele (Gl. U. N. F.
4320/1908). To se nevztahuje na ppady, kdy konn bez souhlasu dritele
vslovn povoluje zkon (srov. vklad u 1003).
3.
Pravost drby se vdy vyaduje k vydren, piem vlastnick prvo neme
podle 1090 odst. 2 vydret ani ddic nepravho dritele.
987, 1089 a nsl., 2189 a nsl.
Z judikatury:
1. Proto osoba, kter pozemek uv z dvodu pivolen jeho vlastnka
(vprosy), neme na zklad svho objektivnmi skutenostmi nepodloenho
vnitnho pesvden nadle oprvnn dret pozemek jako jeho vlastnk.
(NS 22 Cdo 92/2008)

2. Uvn vci, kter bylo povoleno "z ochoty", nemohlo vst k vydren
(...). Vprosa pedpokld, e si dritel neosobuje prvo na vc, nbr vykonv
drbu jen proto, e si bu vslovn vydal svolen, nebo jej alespo
pedpokld.
(NS 22 Cdo 15/2006)
3. Drba vprosou (prekaristick) pedpokld, e drel-li vc nkdo jen
jako vprosu, nemohl ji vydreti.
(Vn 6818/27)
994
(Domnnka)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Drba me bt dn jen tehdy, pokud se opr o platn prvn dvod. Drbu lze
toti nabt i bez platnho prvnho dvodu, i kdy pak neme jt o dnou drbu
(viz koment k 991).
2.
Kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu prvo nle, akoli ve skutenosti
mu nenle, je poctivm dritelem. Poctiv dritel me bt i ten, kdo v dobr
ve, e mu prvo skuten nle, jej vykonv (viz koment k 992).
3.
Pokud drby nenabyl lst, tajn nebo svmocn, je navc jeho drba prav (viz
koment k 993).
4.
Komentovan ustanoven zakld vyvratitelnou domnnku dnosti, pravosti i
poctivosti drby, co znamen, e bemeno opanho tvrzen nese ten, kdo drbu
napad.
989, 991 a 993, 1089 a nsl.
995
(Odkdy je drba nepoctiv)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Drba me bt dn, pokud se opr o platn prvn dvod, dle zkon
rozliuje drbu poctivou a nepoctivou, pp. pravou a nepravou (viz koment k
991 a 994). Dvodem takovho rozliovn je, e za uritch podmnek i drba,
je nen dn, tedy drba, kterou dritel nabyl bez platnho prvnho dvodu,
me bt spojena s dobrou vrou, e driteli, by objektivn jeho drba nen
dn, prvn dvod drby svd. Poctivost drby se ovem neme oprat jen o
subjektivn nzor dritele, ale mus zde bt pesvdiv, by nesprvn dvod (viz
koment k 992).
2.
Autoritativn zjitn, e subjektivn dritelovo pesvden se neopr o
dostaten pesvdiv dvody, je vsledkem soudnho zen o vindikan alob
vlastnka, napadajc dnost nebo poctivost drby, pp. oboj.
3.
Soudn zen o vydn vci veden proti driteli, pp. jin soudn zen, jm je
napadna drba nebo jej poctivost, si ovem v praxi me vydat urit as,
nebo dokonce me bt i nepimen dlouh, a to jak z dvod objektivnch, tak
i z dvod subjektivnch (prtahy v innosti soudu, procesn obstrukce
alovanho apod.).
4.
S poctivost drby ovem zkon spojuje zcela jin prvn nsledky, ne jak
spojuje s drbou nepoctivou. Poctiv dritel sm za zkonnch podmnek vc
dokonce i zniit, nebo s n jinak nakldat a nen z toho nikomu odpovdn,
poctivmu driteli tak nleej vechny plody vci, jakmile se od n oddl (viz
996 a koment k nmu).
5.
Postaven nepoctivho dritele je naproti tomu zsadn odlin. Podle 1000
vyd toti nepoctiv dritel nejen vechen uitek, kterho drbou nabyl, ale
nahrad i ten, kter by jinak zskala oprvnn osoba, stejn jako nese navc i
povinnost k nhrad ppadn kody.
6.
Kdy vak bude autoritativn zjitno, e je drba nepoctiv (nebo e nen dn),
me vak ten, kdo poctivost drby napad nebo proti n broj, ovlivnit jen do
urit mry. Samozejm takov vsledek me ovlivnit tm, zda pod nebo
nepod alobu o vydn vci, kterou poctivost, dnost i pravost drby napadne,
avak jen do urit mry u me ovlivnit dlku soudnho zen.
7.
Prv na to pamatuje 995 tm, e stanov, e doruenm aloby driteli se
poctivost drby ztrc za pedpokladu, e alob smujc proti oprvnnosti i
poctivosti drby soud vyhov. Pokud bude aloba naopak zamtnuta, zstv
drba dosavadnho (alovanho) dritele poctivou, pp. dnou.
8.
Dsledkem doruen vindikan aloby driteli je tedy ztrta poctivosti, resp.
oprvnnosti drby.
9.
Ustanoven 995 vty druh pamatuje i na nebezpe nahodil kody na vci.
Zakld toti odpovdnost dritele za nahodil pokozen nebo znien vci, je
by nenastalo, kdyby vc ml u sebe jej vlastnk, avak jedin tehdy, pokud
dritel probhajc soudn zen "svvoln zdrel".
10.
Podmnkou toho, aby dritel odpovdal za nhodu, v jejm dsledku dolo ke
znien nebo pokozen vci (ke snen jej hodnoty), tedy je, e by k takovmu
snen hodnoty nedolo, kdyby ml vc u sebe vlastnk, a souasn e dritel
spor svvoln zdrel.
11.
Sporem je v tomto ppad nutno rozumt soudn zen, zahjen nejastji k
vindikan (ppadn jin) alob vlastnka dotyn vci, protoe ztrta poctivosti
i oprvnnosti drby je spojena teprve s doruenm podan aloby driteli.
12.
V kontextu 995 tedy bude teba hodnotit dlku zen o probhajc vindikan
(pp. jin) alob vlastnka prv z hlediska dvod pro jej trvn.
13.
V tomto smru je urujc zejmna nadle pouiteln judikatura, je se zabv
problematikou procesnch obstrukc. K ti dritele samozejm nejdou veker
prtahy, jimi bylo zen o vlastnkov alob, napadajc drbu nebo jej
poctivost, zdreno, ale toliko jeho vlastn procesn obstrukce (viz nlez III. S
83/96, IV. S 81/96 nebo I. S 729/2001). Neppustnost procesnch obstrukc
konstatoval i Nejvy soud (viz rozhodnut 21 Cdo 3358/2007), stejn jako

Nejvy sprvn soud (nap. rozhodnut 7 As 2/2011, 7 As 25/2012).
14.
Z tohoto hlediska je teba pipomenout zejmna problematiku odroovn
soudnch jednn k dosti astnka nebo jeho zstupce a judikaturu, je se
tchto otzek tk (viz nap. rozhodnut III. S 619/2000 i rozsudek NS 28 Cdo
1226/2012).
15.
Kad zdren tedy nen procesn obstrukc astnka - zda o ni jde nebo ne, bude
muset soud eit v rmci posuzovn toho, zda dritel jako alovan v zen o
vlastnick alob spor zdroval svvoln nebo ne.
989
Souvisejc pedpisy:
l. 38 Listiny,
101 o. s. .
Z judikatury:
1. ... navrhovatel se dn omluvil a navc podal o odroen jednn. V
takovm ppad neml soud prvnho stupn jednat.
(III. S 619/2000)
2. ... procesn obstrukce se jev jako snahy o odsouzenhodn prodlouen
zen.
(III. S 83/96)
3. Pekka nebo jin okolnost zabraujc astnkovi v asti na soudnm

jednn mus pedstavovat dleit dvod. Pina toho, pro se astnk nemohl
astnit jednn a d o jeho odroen, se mus vyznaovat nepedvdatelnost a
zvanost.
(NS 28 Cdo 1226/2012)
Z literatury:
1. Spil: Odroovn soudnho jednn a omluva astnka zen nebo jeho
zstupce. BA, 2004, . 3.
Drba vlastnickho prva
996
(Drba vlastnickho prva)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
K odst. 1
1.
Kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu nle prvo, akoli ve skutenosti
mu nenle, je dritelem poctivm. Drbu lze nabt i bez platnho prvnho
dvodu (i kdy pak neme jt o dnou drbu), avak dritel pesto me bt v
dobr ve, e mu prvo, je vykonv, skuten nle, potom je stle dritelem
poctivm. Poctiv dritel tedy mus bt dritelem pravm, ale nemus bt
dritelem dnm. Nepoctiv vak dr ten, komu mus bt z okolnost jasn, e
vykonv prvo, kter mu nenle.
2.
Ke kvalifikaci drby jako poctiv nesta jen subjektivn pesvden osoby, e
nabyla uritho prva, ale je zapoteb, aby se jej dobr vra oprala o
omluviteln skutkov nebo prvn omyl. Poctiv drba toti zpravidla spov
prv na skutkovm omylu, kdy se dritel domnv, e bylo uskutenno njak
prvn jednn, a tomu tak ve skutenosti nebylo, nebo naopak nev o urit
okolnosti, je zpsobila neplatnost prvnho jednn (NS 22 Cdo 1417/2001),
ppadn na omylu prvnm, kter je omluviteln spe vjimen, pedevm v
dsledku nejasnho znn zkona (viz nap. nlez III. S 50/04). O omluviteln
prvn omyl dritele jde tehdy, jestlie se mu dritel nemohl vyhnout ani pi
vynaloen obvykl opatrnosti, kterou lze na kadm poadovat (viz rozhodnut
NS 22 Cdo 929/2001). Pokud vak tyto podmnky splnny jsou, je drba poctiv.
3.
I kdy nemus jt o drbu dnou, m poctiv dritel v mnoha smrech obdobn
postaven jako vlastnk. Vlastnk m podle 1012 prvo se svm vlastnictvm
libovoln nakldat. Tomu dpovd oprvnn poctivho dritele ke vemu, co je
obsahem vlastnickho prva. Poctiv dritel m toti podle komentovanho
ustanoven prvo vc dret a uvat ji, ba dokonce m prvo ji zniit nebo s n
podle sv vle jakkoli nakldat. Protoe m toto prvo ze zkona, nen za takov
ponn nikomu a nijak odpovdn. Za dn vkon prva toti neme bt nikdo
postihovn, protoe jde o jeho prvo, je mu piznv zkon.
K odst. 2
4.
Podle odst. 2 komentovanho ustanoven poctivmu driteli nle tak vechny
plody vci, jakmile se oddl, i vechny uitky, je bhem drby dosply. Podle
491 odst. 1 je plod to, co vc pravideln poskytuje ze sv pirozen povahy, jak je
dno jejm obvyklm urenm a pimen k nmu, a s piinnm lovka, nebo
bez nho. Uitek je podle 996 odst. 2 to, co vc pravideln poskytuje ze sv
prvn povahy. Akoli je podle cel ady ustanoven (vetn komentovanho)
prvn osud plod a uitk stejn, nejde o tot. Vnosy, je vc poskytuje, toti
lze dlit podle toho, zda jde o vnosy pirozen - fructus naturales, anebo o
vnosy tzv. civiln (i tak obanskoprvn) - fructus civiles. Zatmco fructus
naturales se oznauj jako plody, fructus civiles se oznauj jako uitky. Uitkem
nemovitosti je nap. njemn (viz rozhodnut NS 29 Cdo 5432/2007, 29 Cdo
5083/2008 nebo 21 Cdo 3618/2010), zatmco plodem pozemku je nap. ovoce,
zelenina, houby, liv byliny apod.
5.
Ohledn plod ovem plat, e do doby, neli jsou oddleny, jsou v prvnm
smyslu soust t vci, jejm vnosem jsou.
6.
Nen-li dritel souasn vlastnkem plodonosn vci, a je-li tedy toliko jejm
dritelem (i kdy podmnkou poctivosti jeho drby je, e o tom nev), pak se
vlastnkem plod stv a jejich oddlenm.
489, 491
997
(Nhrada nutnch nklad)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Ten, kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu nle prvo, akoli mu ve
skutenosti nenle, je dritelem poctivm. Pokud jsou splnny i dal podmnky
stanoven 992 (viz koment k tomuto ustanoven), je drba poctiv. S
poctivost drby ovem zkon spojuje zcela jin prvn nsledky, neli jak spojuje
s drbou nepoctivou.
2.
Doruenm aloby napadajc drbu nebo jej poctivost driteli se poctivost drby
ztrc za pedpokladu, e takov alob smujc proti oprvnnosti i poctivosti
drby bylo soudem vyhovno (viz 995 a koment k nmu). A do doby, ne se
drba stala doruenm aloby napadajc drbu nebo jej poctivost nepoctivou,
vak byl dritel poctiv.
3.
Komentovan ustanoven tedy e prv situace, kdy bylo vyhovno alob
napadajc drbu nebo poctivost drby, akoli a do doruen aloby byl dritel
poctiv. Stanov, kter nklady se ani poctivmu driteli nehrad (obvykl
udrovac nklady) a kter se mu naopak hrad (srov. 997 odst. 1).
4.
Nklady, je dritel na pedmt sv drby vynakld, mohou toti bt
nejrznjho druhu. Me jt o nklady, jich bylo poteba na uchovn podstaty
vci, me jt tak o nklady zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu nebo
me jt o bn udrovac nklady.
5.
Zatmco bn udrovac nklady se ani poctivmu driteli nehrad, m naopak
prvo na nhradu nklad nutnch pro trval zachovn podstaty vci (impensae
necessariae) i nklad zvyujcch uitenost vci (impensae utiles).
6.
Nehrad se ovem nklady, je prosply jen uvn, z nho ml prospch
poctiv dritel (napklad nklady na vypstovn plod, je sklzel poctiv dritel,
nikoli vlastnk), nklady, majc rz pravideln reie, ale ani dan i podobn
dvky, nehrad se ani nklad uinn pro nabyt vci (srov. t 999).
7.
Je vak teba mt vdy na pamti, e tyto nklady se hrad teprve pot (a tak
proto), e bylo vyhovno alob napadajc drbu nebo jej poctivost. Do doby
doruen aloby napadajc drbu i jej poctivost je toti podmnkou poctivosti
drby prv to, e poctiv dritel vc dr v omluvitelnm omylu, e mu pat,
neboli tak to, e poctiv dritel nev, e je poctivm dritelem, ale m za to, e
je vlastnkem, pp. e mu nle jin prvo (viz rozhodnut NS 22 Cdo
2190/2000).
992, 995
998
(Nklady ze zliby)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Nklady, je dritel na pedmt sv drby vynakld, mohou bt nejrznjho
druhu. Me jt o nklady, jich bylo poteba na uchovn podstaty vci, me jt
tak o nklady zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu nebo me jt o bn
udrovac nklady. Na tyto nklady pamatuje 997. Dritel vak mohl urit
nklady vynaloit teba jen ze zliby anebo pro okrasu.
2.
Bylo-li vyhovno alob napadajc drbu nebo poctivost drby, akoli a do
doruen aloby byl dritel poctiv, je teba eit, jak ohledn takovch nklad
postupovat. Ustanoven 997 e hradu nklad, jich bylo poteba na uchovn
podstaty vci nebo ke zven uitenosti vci nebo jej hodnoty. Tyto nklady se
driteli hrad a do ve ceny vci. Pokud vak jde o bn udrovac nklady, ty
se driteli nehrad.
3.
Nklady, je dritel vynaloil jen ze zliby anebo pro okrasu, se poctivmu

driteli (samozejm pot, co bylo vyhovno alob napadajc drbu nebo
poctivost) hrad, avak jen v tom rozsahu, v jakm jimi byl pedmt drby
zhodnocen. Jinak eeno tedy plat, e nklady uinn ze zliby a pro okrasu
(impensae volupruariae) se stejn jako kad jin neuiten nklad zsadn
nehrad, hrad se jen tolik, o kolik se jimi zvila obvykl cena vci (protoe
potom u jde o nklad uiten, zvyujc prv obvyklou cenu vci).
4.
Na druhou stranu si vak bez ohledu na to, zda nklady, je dritel vynaloil jen
ze zliby anebo jen pro okrasu, zvily cenu vci, me dritel pot, co bylo
vyhovno alob napadajc drbu nebo jej poctivost, oddlit a vzt ve, co od
vci bez zhoren jej podstaty oddlit lze. Toto prvo m dvj dritel
pochopiteln nejen v ppad nklad neuitench, ale samozejm tak v
ppad nklad uitench, podmnkou je, e oddlen je mon bez zhoren
podstaty vci a e to je prospn pro dvjho dritele.
5.
Z dikce komentovanho ustanoven vak plyne, e si dritel neme oddlit a
vzt sousti vci. Soust vci je toti ve, co k vci podle jej povahy nle a co
neme bt od vci oddleno, ani by se tm vc znehodnotila. Znehodnocenm
vci je pitom prv zhoren jej podstaty. Proto nap. dritel, kter oszel
pozemek okrasnmi devinami, si pot, co soud autoritativn uril, e pozemek
nen jeho, neme tyto okrasn deviny vykopat a odnst.
492, 505, 992, 995, 997
999
(Nehrazen ceny)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
skutenosti nenle, je dritelem poctivm (viz 992 a 997 a koment k nim).
Poctiv dritel tak obvykle vynaloil urit nklady, aby za vc, jejm dritelem,
avak nikoli vlastnkem se stal, nap. zaplatil kupn cenu na zklad neplatn
nebo neinn smlouvy apod.
2.
Ustanoven 997 je tak doplovno komentovanm ustanovenm, podle nho
se ani poctivmu driteli nehrad to, co vynaloil na zskn vci, jejm dritelem
(ale nikoli vlastnkem) se stal.
3.
Ani poctiv dritel tedy neme dat nhradu ceny, kterou vynaloil za vc
(zstv mu jen regresn prvo proti jeho pedchdci, od nj vc zskal).
4.
Ustanoven 333 o. z. o. stanovilo, e ten, kdo ciz vc, kterou by vlastnk jinak
tce opt zskal, poctivm zpsobem na sebe pevedl a tm zjednal vlastnkovi
patrn uitek, me dat pimenou nhradu.
5.
Komentovan ustanoven podobnou vjimku neupravuje. Pokud by ten, kdo na
sebe zkonnm zpsobem pevedl ciz vc, tm jejho vlastnka uchrnil ped jej
ztrtou (znienm atd.) anebo tm zjednal vlastnkovi patrn uitek, bylo by
zejm mon posoudit jeho postaven podle ustanoven o nepikzanm
jednateli. Ujme-li se toti nkdo zleitosti ve prospch jin osoby bez jejho
svolen, nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady, zadil-li zleitost k
jejmu pevnmu uitku ( 3009 odst. 1).
992, 995, 997
1000
(Povinnost nepoctivho dritele)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Dritel, kter pi bn opatrnosti, kterou lze na kadm poadovat, nem a
neme mt pochybnosti o tom, e mu prvo nle, je poctiv dritel (srov. NS 22
Cdo 2919/2000). Prvo tedy dr v omluvitelnm omylu, e mu pat (srov. NS 22
Cdo 2190/2000). Nepoctiv naopak dr ten, komu mus bt z okolnost jasn, e
vykonv prvo, kter mu nepat (srov. 992 odst. 1).
2.
Poctivmu driteli podle 992 odst. 3 nle stejn prva jako driteli dnmu.
Proto napklad podle 996 odst. 1 sm za zkonnch podmnek vc dokonce i
zniit nebo s n jinak nakldat a nen z toho nikomu odpovdn, poctivmu
driteli tak nleej vechny plody vci, jakmile se od n oddl, i vechny uitky,
je dosply bhem drby (viz 996 a koment k nmu). I kdy bylo nsledn
vyhovno alob napadajc drbu nebo poctivost drby, a do doruen tto
aloby byl dritel poctiv a m prvo na nhradu nklad specifikovanch v 997
a 998.
3.
Postaven nepoctivho dritele je naproti tomu zsadn odlin. Podle 1000

vyd toti nepoctiv dritel nejen vechen uitek, kterho drbou nabyl, ale
nahrad i ten, kter by jinak zskala oprvnn osoba, stejn jako nese navc i
4.
Nepoctiv dritel je tedy povinen vydat vechny pirozen plody i plody prvn,
oddlen i neoddlen, stejn jako plody, je by zkrcen osoba zskala.
5.
Nabz se, e je povinen vydat i vhody, je s sebou neslo uvn vci (napklad
njemn za byt, jeho bezplatn uval). I bezplatn bydlen toti lze zejm
povaovat za uitek, kter drbou nabyl.
992, 995
Z judikatury:
Nepoctivost drby nelze dovozovat z nedostatku prvnho titulu pro
(NS 22 Cdo 5261/2008)
1001
(Nklady nepoctivho dritele)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Postaven nepoctivho dritele oproti driteli poctivmu je zsadn odlin. Podle
1000 vyd toti nepoctiv dritel nejen vechen uitek, kterho drbou nabyl,
ale nahrad i ten, kter by jinak zskala oprvnn osoba, stejn jako nese navc i
2.
I kdy bylo nsledn vyhovno alob napadajc drbu nebo poctivost drby, a
do doruen aloby byl dritel poctiv a m prvo na nhradu nklad
specifikovanch v 997 a 998.
3.
Postaven nepoctivho dritele je z tohoto hlediska zsadn jin, co vak
neznamen, e by pot, co bylo vyhovno alob napadajc drbu nebo poctivost
drby, neml prvo na nhradu nieho.
4.
Z tohoto hlediska se nklady len na dvoj. Zaprv jde o nklady, jich bylo
nutn zapoteb k tomu, aby podstata vci zstala zachovna. Na jejich nhradu
m prvo i nepoctiv dritel (srov. 997 odst. 1). Nklady nezbytnmi k
zachovn podstaty vci budou zejmna nklady vynaloen na jej nutnou
drbu i opravy brnc jejmu vnmu pokozen, nebo dokonce zniku.
5.
Druhou skupinu tvo vechny ostatn nklady, tedy vechny nklady, jich
nebylo nutn zapoteb k tomu, aby podstata vci zstala zachovna.
6.
Nepoctivmu driteli nle jejich nhrada ve stejnm rozsahu jako
nepikzanmu jednateli. Z tohoto hlediska ovem me mt dokonce i prvo na
to, aby mu byly nahrazeny nklady uinn ze zliby a pro okrasu (impensae
volupruariae), pokud se jimi zvila obvykl cena vci (protoe potom u jde o
nklad uiten, zvyujc prv obvyklou cenu vci).
7.
Ujme-li se toti nkdo zleitosti ve prospch jin osoby bez jejho svolen,
nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady, zadil-li zleitost k jejmu
pevnmu uitku ( 3009 odst. 1). Nen-li vak uitek pevn, nem
nepikzan jednatel na nhradu nklad prvo.
6.
Osoba, jej zleitost na sebe vzal, po nm dokonce me poadovat, aby ve
uvedl do pvodnho stavu, a pokud to nen mon, aby nahradil kodu ( 3009
odst. 2). Zda byla i nebyla zleitost provedena k uitku jinho, se pitom
neposuzuje podle objektivnch, obecnch hledisek, ale se zetelem k zjmm a
zmrm osoby, k jejmu uitku ml nepikzan jednatel jednat. Pokud vak
nepikzan jednatel nem prvo na nhradu nklad, me si vzt to, co podil,
pokud to je mon a pokud to nezhor podstatu vci nebo nepimen nezt
jej uvn. I zde vak plat, e pot, co bylo vyhovno alob napadajc drbu
nebo jej poctivost, si me nepikzan jednatel (a tedy i nepoctiv dritel)
oddlit a vzt ve, co od vci bez zhoren jej podstaty oddlit lze. Soust vci je
toti ve, co k vci podle jej povahy nle a co neme bt od vci oddleno,
ani by se tm vc znehodnotila (tedy ani by se prv jej podstata zhorila).
992, 995, 997, 3006 a nsl.
Z judikatury:
Uinil-li nepoctiv dritel na vc nklad (zasel pole), jest mu nahraditi
nklady oset.
(Gl. U. . 4167)
1002
Drba jinch prv
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
Ustanoven 996 a nsl. upravuj drbu vlastnickho prva. Pedmtem

drby vak mohou bt i jin prva, kter pipout faktick ovldn a drebn vli,
take nemus jt pouze o prvo vlastnick, a dokonce ani nemus jt jen o prva
vcn. Podle 998 odst. 1 lze dret kad prvo, kter lze prvnm jednnm
pevst na jinho a kter pipout trval nebo opakovan vkon. Takovmi prvy
mohou bt prva odpovdajc vcnmu bemeni (nap. prvo spojen se
sluebnost) i jin vcn prva a (za splnn podmnky stanoven v 998 odst.
1) i prva obligan (nap. prvo njemn). Pro dritele takovch jinch prv plat
ustanoven o drb vlastnickho prva pimen.
489, 491, 988, 996 a nsl.
Ochrana drby
1003
(Ochrana drby)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Soudn ochrana drby (1 a 3)
II. aloba (4 a 14)
Z dvodov zprvy:
viz u 987
I. Soudn ochrana drby
1.
V ustanovench 12 a 14 poskytuje obansk zkonk ochranu soukromm
prvm. Kad, kdo se ve svm soukromm prvu ct zkrcen, me se domhat
ochrany u orgnu veejn moci (nen-li v zkon stanoveno nco jinho, je tmto
orgnem soud). Obansk zkonk upravuje dv kategorie alob na ochranu drby
ped jejm poruovnm, a sice alobu pro ochranu drby ped ruenm, kterou
upravuje prv komentovan ustanoven, a alobu na ochranu ped vypuzenm z
drby.
2.
Rozdl mezi nimi je prv v trvn drby: v ppad ochrany poskytovan
komentovanm ustanovenm je sice drba ruena, ale trv, naproti tomu v
ppad ochrany ped vypuzenm byl o ni dritel pipraven (dikc 1007 odst. 1
tedy "byl z drby vypuzen"). Komentovan ustanoven tedy poskytuje ochranu
proti takovmu zkracovn faktickho ovldn vci, kter ho sice ru, ale
nezruuje (srov. Randa, lit. . 1, s. 130). V komenti k obecnmu zkonku
obanskmu (lit. . 2, s. 142) se konstatuje, e rozdl mezi alobami pro ruen
drby a pro vypuzen z n je asi takov jako mezi zpr (negatorn) alobou a
alobou na vydn vci (alobou vindikan).
3.
Ruenm samozejm neme bt ponn jin osoby uskuteovan se
souhlasem dritele. Ruenm vak nen ani vkon oprvnn zkonem piznanch
jinm osobm: tak napklad podle 1014 odst. 1 me vlastnk na cizm
pozemku sthat zve nebo roj vel. Podle 1016 odst. 2 a 3 (a za podmnek zde
stanovench) zase me soused odstranit vtve nebo koeny stromu i sti
jinch rostlin pesahujc na jeho pozemek. Pokud tak uin, o ruen sousedovy
drby nejde. Podobn podle 1015 me vlastnk pozemku zadret ciz movitou
vc, je na jeho pozemku zpsobila kodu. V tchto ppadech nejde o ruen
drby, protoe zde chyb zkonn znak svmoci (drbu toti podle
komentovanho ustanoven
bezprvn).
ru jen
ten,
kdo ji ru "svmocn" neboli
II. aloba
4.
Ob kategorie alob, je zkon poskytuje k ochran drby v ppadech jejho
poruovn (tedy aloba pro ruen drby i aloba pro vypuzen z drby), jsou tzv.
alobami posesornmi (na rozdl od alob petitornch, je jsou poskytnuty k
ochran subjektivnch prv, napklad prva vlastnickho, prva odpovdajcho
vcnmu bemeni apod.).
5.
Smyslem posesorn aloby toti je jen ochrana i obnoven poslednho
stavu drby. Soud tedy podle 178 o. s. . v zen zkoum pouze existenci
posledn drby a jejho svmocnho ruen (oboj prokazuje alobce). Nejde toti o
ochranu subjektivnch prv jako v ppad alob petitornch, ale o zen o
poskytnut ochrany poslednmu faktickmu stavu. Z toho plyne i procesn prava
tohoto zen ( 176 a nsl. o. s. .). Soud zjiuje jen existenci drby a jejho
ruen, je povinen rozhodnout do 15 dn od podn aloby ( 177 odst. 1 o. s. .),
ani by bylo teba nadit jednn. Bylo-li vak jednn nazeno, soud vyhls
rozhodnut hned po jeho skonen a neme za elem vyhlen rozhodnut
jednn odroit ( 180 odst. 2 o. s. .).
Soud podle 180 odst. 1 o. s. . rozhoduje usnesenm, tedy rozhodnutm,
je je pedbn vykonateln. Proti usnesen o alob z ruen drby lze sice
podat odvoln, ale podn dovoln je vslovn vyloueno ustanovenm 238
odst. 1 psm. g) o. s. ., stejn jako podn aloby pro zmatenost nebo na obnovu
zen [ 230 odst. 1 psm. a) o. s. .], co plyne prv z toho, e rozhodnutm o
alob z ruen drby se poskytuje jen prozatmn ochrana poslednmu
faktickmu stavu.
6.
zen o ochran drby se tak me dostat do kolize prv se alobou na
ochranu subjektivnho prva, napklad me dojt ke kolizi aloby podle 1003 a
vlastnkovy aloby na ochranu jeho vlastnictv. Podn aloby na ochranu drby
(tedy aloby posesorn) nezakld pekku litispendence vi alob petitorn
(stejn tak ani teba podn aloby vlastnick, tedy podn aloby petitorn,
nepedstavuje pekku litispendence pro zen o pozdji podan alob
posesorn), nebo v obou ppadech jde o nco zcela jinho (v ppad posesorn
aloby o ochranu poslednho faktickho stavu, v ppad petitorn aloby o

ochranu subjektivnho prva). Zahjen jednoho zen tedy nepedstavuje
pekku litispendence pro zahjen druhho.
7.
Nelze dokonce ani vylouit, e vsledek obou zen bude protichdn, tedy e
napklad dritel uspje se alobou proti vlastnkovi, kter jej v jeho drb
omezuje, zatmco vlastnk vci uspje napklad s vlastnickou alobou na vydn
vci. To plyne z toho, e posesorn aloba poskytuje toliko prozatmn ochranu a
e chrn jen posledn faktick stav, nikoli stav prvn (nikoli tedy subjektivn
prvo).
8.
Posesorn aloby obecn poskytuj jednak ochranu preventivn (pedchzejc
ruen) a represivn (reagujc na ruen ji nastal). Z toho plyne, e ob aloby
na ochranu drby jsou alobami represivnmi (dritel jimi reaguje na to, e je ve
sv drb ruen, nebo z n byl dokonce ji vypuzen). Preventivn alobou je
naopak napklad aloba na ochranu drby ped provdnm nebo odstraovnm
stavby (srov. 1004 a 1005).
9.
alobcem je dritel nebo jeho univerzln prvn nstupce (v ppad fyzickch
osob tedy ddic, nebo jde o nrok pechzejc na ddice). Nstupce singulrn
by mohl alovat jen pro ruen, je nastala prv za jeho vlastn drby (nikoli vak
za ruen, je nastala za jeho pedchdce).
10.
alovanm je ten, kdo dritele v jeho drb ru, anebo opt jeho univerzln
prvn nstupce (singulrnho nstupce naopak alovat nelze, pokud se sm
nestal ruitelem).
11.
alobou se lze domhat toho, aby se ruitel jednak zdrel dalho ruen,
ppadn aby obnovil pedel stav (lze se tedy domhat uveden do pvodnho
stavu). Naopak se nelze domhat dnho odkodnn (co plyne z charakteru
aloby jako posesorn, ale t to vslovn stanov 179 o. s. .).
12.
Pestoe soud v zen o alob z ruen drby zjiuje podle 178 o. s. . jen
existenci drby a jejho ruen, me se alovan brnit i dalmi nmitkami:
pedevm me namtat, e marn ubhla prekluzivn lhta stanoven v
ustanoven 1008. alovan tedy me namtat, e na alobcov stran nebyla
dna drba nebo na jeho stran nebylo dno svmocn ruen a e nastala
prekluze.
13.
Ustanoven 1007 (odst. 1) upravujc alobu pro vypuzen z drby umouje
alovanmu vznst t nmitku, e alobce (dritel domhajc se ochrany sv
drby) nabyl drbu nepravou nebo alovanho z drby vypudil. Navzdory zaazen
do ustanoven pojednvajcho jen o alob pro vypuzen z drby vak citovan
ustanoven zn: "Proti alob na ochranu drby lze namtnout, e alobce zskal
proti alovanmu nepravou drbu nebo e ho z drby vypudil." Z toho lze dovodit,
e nmitku lze uplatnit proti kad (jakkoli) alob na ochranu drby, tj. jednak
proti alob na ochranu ped ruenm, jednak proti alob na ochranu ped
vypuzenm. Lze tedy dovodit, e i alovan v zen o alob na ochranu drby
ped ruenm me uplatnit nmitku, e alobce zskal nepravou drbu nebo
alovanho z drby vypudil.
14.
Jin nmitky, pedevm petitornho charakteru (napklad e ruitel je
vlastnkem) jsou v posesornm sporu vyloueny.
12 a 14, 1040 a nsl., 1043
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. Svmoc nen nic jinho ne konn bez svolen skutenho dritele.

(Gl. U. N. F. 4320/1908)
2. Svmoc nen, svolil-li dritel (mlky).
(Gl. U. 2163/1865)
Z literatury:
1922, s. 130.
2. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, s. 142.
3. ulkov: zen o alobch z ruen drby. Rekodifikace & praxe, 2013,
. 5, s. 11.
4. Tgl: Co pinese nov obansk zkonk soudcm. Soudce, 2013, . 6, s.
28.
1004
(Ohroen drby stavbou)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Ustanoven 1003 piznv co do ochrany drby driteli stejn prva jako
vlastnkovi, tj. e drbu nen nikdo oprvnn svmocn ruit, piem kdo byl v
drb ruen, me se domhat (u soudu) toho, aby se ruitel ruen zdrel a ve
naopak uvedl v pedel stav.
2.
Komentovan ustanoven je vi 1003 speciln, protoe upravuje zvltn

ppad, kdy je dritel v drb nemovit vci ohroen provdnm stavby, pp. se
me obvat budoucch nsledk stavby, spovajcch v tom, e jej odpad, voda,
kou, prach, plyn, stn, svtlo, hluk, otesy atd. budou nad mru pimenou
mstnm pomrm a podstatn omezovat v uvn nemovitosti ( 1013).
3.
V takovm ppad se me dritel domhat zkazu provdn stavby. Podle 1
odst. 1 je uskuteovn prva soukromho nezvisl na uskuteovn prva
veejnho. Ustanoven 1004 tak upravuje vjimku z tohoto principu, je tedy
ustanovenm specilnm, a podle zsady lex specialis derogat generali tud
pednostn pouitelnm. Dritel m prvo poadovat zkaz provdn stavby
jedin tehdy, jestlie ve sprvnm (zemnm nebo stavebnm) zen vznesl sv
nmitky proti stavb.
4.
Specialita 1004 spov navc v tom, e soud me zakzat, aby se stavba
provdla, prv jen dokud o vci nebylo rozhodnuto v zen podle stavebnho
zkona. Ustanoven 1004 dle ve soudn zkaz provdn stavby na sloen
jistoty. Pokud ji alobce neslo, alovan vak ano, soud provdn stavby
nezake, ledae zkaz odvoduj konkrtn okolnosti souzenho ppadu. Soud
provdn stavby nezake tak tehdy, pokud by tm hrozilo pm nebezpe.
1 odst. 1, 12 a 14, 1003, 1013, 1040 a nsl., 1043
Souvisejc pedpisy:
84 a nsl., 108 a nsl. stavebnho zkona
1005
(Odstrann stavby)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Zatmco 1004 upravuje zvltn ppad, kdy je dritel v drb nemovit vci
ohroen provdnm stavby nebo se me obvat budoucch nsledk stavby,
spovajcch v tom, e jej odpad, voda, kou, prach, plyn, stn, svtlo, hluk, otesy
atd. budou nad mru pimenou mstnm pomrm a podstatn omezovat v
uvn nemovitosti ( 1013), pak 1005 upravuje psoben stavby ji existujc.
Proto stanov, e se prava obsaen v 1004 pouije obdobn.
2.
V takovm ppad se me dritel domhat odstrann ji existujc stavby.
Ustanoven 1005 tedy upravuje po 1004 dal vjimku z principu vyjdenho
v 1 odst. 1, toti e uskuteovn prva soukromho je nezvisl na
uskuteovn prva veejnho. Je tedy vi obecnmu 1 odst. 1 ustanovenm
specilnm, a tud (podle zsady lex specialis derogat generali) pednostn
pouitelnm. Dritel tak m prvo poadovat odstrann stavby jedin tehdy,
jestlie ve sprvnm (zemnm nebo stavebnm) zen vznesl sv nmitky proti
stavb. Navc soud me podle komentovanho ustanoven rozhodovat o
odstrann stavby prv jen tehdy, pokud o vci nebylo rozhodnuto v zen podle
stavebnho zkona.
1 odst. 1, 12 a 14, 1003, 1004
Souvisejc pedpisy:
84 a nsl., 108 a nsl., 128, 129 stavebnho zkona
Uchovn drby
1006
(Uchovn drby)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
V ustanovench 12 a 14 poskytuje obansk zkonk ochranu
soukromm prvm. Kad, kdo se ve svm soukromm prvu ct zkrcen, se
me domhat ochrany nejen u orgnu veejn moci. Nen-li v zkon stanoveno
nco jinho, je tmto orgnem soud. Pokud je ale jeho prvo ohroeno a je-li
pitom zejm, e by zsah veejn moci piel pozd (stanoven podmnky mus
bt splnny kumulativn), me si navc pimenm zpsobem ke svmu prvu
pomoci sm, tj. me shnout k svpomoci ( 14 odst. 1). Zkon pitom zajiuje
ochranu soukromch prv vech, co znamen, e se ochrany mohou domhat i
jin osoby ne vlastnk.
Podle 1042 se vlastnk me domhat ochrany proti kadmu, kdo do
jeho vlastnickho prva zasahuje nebo je ru jinak ne tm, e mu vc zadruje.
Komentovan ustanoven stejn prva piznv driteli.
2.
Komentovan ustanoven upravuje zvltn ppad svpomoci. Dritel se toti
ruiteli me sm vzept, a dokonce ruiteli znovu pedmt drby odebrat. Podle
2905 pitom ten, kdo odvrac od sebe nebo od jinho hrozc nebo trvajc
protiprvn tok a zpsob pitom tonkovi jmu, jedn v nutn obran. Nejedn
tedy protiprvn, pokud mu ovem nehrozila jma jen nepatrn anebo pokud
nebyla jeho obrana zcela zjevn nepimen, zejmna vzhledem k zvanosti
jmy zpsoben tonkovi pi odvracen jeho toku. Komentovan ustanoven
tedy podmnky nutn obrany roziuje na obranu ped svmocnm ruenm drby
a roziuje podmnky aplikace pravidel o nutn obran navc i na situaci, kdy
ruen ji nehroz ani netrv, nebo dovoluje driteli se vci tokem odat znovu
zmocnit.
12 a 14, 1040 a nsl., 1043, 2905
1007
(Vypuzen z drby)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Vypuzen z drby (1)
II. aloba (2 a 9)
Z dvodov zprvy:
viz u 987
I. Vypuzen z drby
1.
Vypuzen z drby podle druhho odstavce komentovanho ustanoven nastane
tehdy, pokud druh strana odmtne driteli plnit to, co mu a doposud plnila,
anebo kdy nkdo zabrn vkonu dritelova prva anebo kdy pestane
dodrovat povinnost zdret se njakho konn. Druh odstavec komentovanho
ustanoven tak vlastn pin legln definici vypuzen z drby.
II. aloba
2.
Pokud se tak stane, me se dritel brnit alobou. Obansk zkonk upravuje
dv kategorie alob na ochranu drby ped jejm poruovnm, a sice alobu pro
ochranu drby ped ruenm ( 1003) a alobu na ochranu ped vypuzenm z
drby ( 1007). Rozdl mezi nimi je prv v trvn drby: v ppad ochrany
poskytovan ustanovenm 1003 je sice drba ruena, ale trv, naproti tomu v
ppad ochrany ped vypuzenm byl o ni dritel pipraven (dikc komentovanho
ustanoven tedy "byl z drby vypuzen"). Ob tyto kategorie alob, je zkon
poskytuje k ochran drby v ppadech jejho poruovn, jsou tzv. alobami
posesornmi (na rozdl od alob petitornch, je jsou poskytnuty k ochran
subjektivnch prv, napklad prva vlastnickho, prva odpovdajcho vcnmu
bemeni apod.). Posesorn aloby obecn poskytuj jednak ochranu preventivn
(pedchzejc ruen), jednak represivn (reagujc na ruen ji nastal). Z toho
plyne, e ob aloby na ochranu drby jsou alobami represivnmi (dritel jimi
reaguje na to, e je ve sv drb ruen, nebo z n byl dokonce ji vypuzen).
3.
Smyslem posesorn aloby pitom je jen ochrana i obnoven poslednho stavu
drby. Soud tedy podle 178 o. s. . v zen zkoum pouze existenci posledn
drby a jejho svmocnho ruen, v tomto ppad vypuzen z n (oboj prokazuje
alobce). O alob i o zen o n plat, co bylo uvedeno o alob pro ruen drby
podle 1003.
4.
alobcem je dritel nebo jeho univerzln prvn nstupce (v ppad fyzickch
osob tedy ddic, nebo jde o nrok pechzejc na ddice).
5.
alovanm je ten, kdo dritele z drby vypudil, anebo opt jeho univerzln
prvn nstupce.
6.
alobou se lze domhat toho, aby se ruitel zdrel dalho vypuzen, ppadn
aby obnovil pedel stav (lze se tedy domhat uveden do pvodnho stavu).
Naopak se nelze domhat dnho odkodnn (co plyne z charakteru aloby
jako posesorn, ale t to vslovn stanov 179 o. s. .).
7.
Pestoe soud v zen o alob z ruen drby zjiuje podle 178 o. s. . jen
existenci drby a jejho ruen (vypuzen z n), me se alovan strana brnit i
dalmi nmitkami: pedevm me namtat, e marn ubhla prekluzivn lhta
stanoven v 1008. alovan tedy me namtat, e na alobcov stran nebyla
dna drba nebo na jeho stran nebylo dno svmocn vypuzen a e nastala
prekluze. Krom toho me uplatnit nmitku, e alobce zskal nepravou drbu
nebo alovanho sm z drby vypudil.
8.
Jin nmitky, pedevm petitornho charakteru (napklad e ruitel je
vlastnkem), jsou v posesornm sporu vyloueny.
9.
aloba na ochranu drby mus bt podna ve lhtch stanovench v 1008, tj. v
subjektivn lht esti tdn ode dne, kdy se alobce dozvdl o svm prvu i o
osob, je jeho drbu ru nebo ohrouje, nejpozdji vak v objektivn lht
jednoho roku ode dne, kdy alobce mohl sv prvo uplatnit poprv.
654, 993, 1003, 1006, 1008
Z judikatury:
1. Proti tomu, kdo svmocn odal drbu (kon) a tm se stal nepravm
dritelem, me vystoupiti posesorn alobou pvodn dritel a dati uveden v
pedel stav. Povinnosti vrtiti kon se nezprouje svmocn dritel tm, e
kon zcizil.
(Gl. U. 6592/1877)
2. Posesorn alobu lze vznsti na nepravho dritele, a to i tehdy, byla-li

vc mezitm zniena.
(Gl. U. 4035/1871)
1008
Prekluzivn lhty
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
Vypuzen z drby podle 1007 odst. 2 nastane tehdy, pokud druh strana
odmtne driteli plnit to, co mu a doposud plnila, kdy nkdo zabrn vkonu
dritelova prva anebo kdy pestane dodrovat povinnost zdret se njakho
konn. Pokud se tak stane, me se dritel brnit alobou na ochranu drby,
kter vak mus bt podna ve lht esti tdn ode dne, kdy se alobce
dozvdl o svm prvu i o osob, je jeho drbu ru nebo ohrouje (subjektivn
lhta), nejpozdji vak ve lht jednoho roku ode dne, kdy alobce mohl sv
prvo uplatnit poprv (objektivn lhta).
2.
Zkon tedy stanov znik prva na ochranu drby pro ppad, e nebylo vykonno
ve stanoven lht. Jde tedy o prekluzi ( 654). Dritel pi alob na ochranu
drby mus dodret ob prekluzivn lhty stanoven komentovanm
ustanovenm. Pokud zmek subjektivn estitdenn lhtu, nen rozhodujc, e
ron objektivn lhta dosud neuplynula. Naopak dozv-li se dritel o svm prvu i
o osob, je jeho drbu ru nebo ohrouje, nap. dva tdny ped uplynutm ron
objektivn lhty k podn aloby na ochranu drby, nesvd mu ji subjektivn
estitdenn lhta, ale jen lhta dvou tdn, protoe subjektivn lhta mus bt
dodrena v rmci plynut lhty objektivn.
3.
Proti alob na ochranu drby, tedy na ochranu ped tm, e alovan odmtl
driteli plnit to, co mu a doposud plnil, e zabrnil vkonu dritelova prva
anebo e pestal dodrovat povinnost zdret se njakho konn, se alovan
me brnit nmitkou, e alobce naopak u drby vypudil alovanho anebo e
alobcova drba je neprav. Nepravm dritelem je kad, kdo nabyl drby lst,
potajmu nebo svmocn, nepravm dritelem je dle ten, kdo se sna to, co mu
bylo poskytnuto jen jako vprosa, zmnit ve sv trval prvo ( 993).
4.
Pro nmitku vypuzen vak plat tyt subjektivn a objektivn lhty jako pro
dritelovu alobu, i tyto lhty jsou prekluzivn, prvo tedy jejich marnm
uplynutm zanik a soud ji k opodn uplatnn nmitce vypuzen nepihldne.
654, 993, 1006, 1007
1009
Znik drby
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
1.
K vkonu dnho soukromho prva neme bt nikdo nucen. Proto se i dritel

me sv drby vzdt (nap. dritel, kter se povauje za vlastnka, uritou vc
opust). Dritel tak me bt zbaven monosti vykonvat i nadle obsah prva,
je a doposud vykonval. Pokud tuto monost ztrat trvale (nap. vc, za jejho
vlastnka se povaoval, byla zniena), drba zanik (protoe nap. neexistujc vc
neme bt pedmtem drby).
2.
Podstatou drby je existence dvou zkladnch pedpoklad, je mus bt dny
souasn (kumulativn). Prvnm z nich je, e dritel mus mt vc ve sv moci,
mus tedy nad vc vykonvat faktick panstv, tzv. corpus possessionis. Faktick
panstv nad vc vak neznamen bezprostedn fyzick ovldn vci dritelem,
protoe ten se me drby ujmout nap. i prostednictvm zstupce (viz NS 22
Cdo 728/2000) nebo nap. mohl movitou vc ve sv drb odvzt na chatu, uloit
v bankovnm trezoru, auto mohl zaparkovat i po relativn dlouhou dobu na
odstavnm parkoviti i letiti apod.
4.
Protoe objektivn prvek drby nevyaduje bezprostedn fyzick ovldn vci,
ale prvn panstv nad n, na existenci drby nem vliv ani to, e dritel svho
prva nevyuv. S ohledem na 1009 odst. 2 tak zstv nadle pouiteln
rozhodnut NS 22 Cdo 2302/2000, podle nho dritel pozemku zstv jeho
dritelem, i kdy jej nechal leet ladem (pokud se ovem drby nechop nkdo
jin). To, e pozemek nechv leet ladem, toti me bt vrazem jeho vle, jak
hodl s pedmtem sv drby nakldat.
5.
Komentovan ustanoven tak zdrazuje, e drba pechz na prvn nstupce,
co obsahuje t 990 odst. 2, podle nho lze nabt drbu odvozen mj. tm, e
se nov dritel drby ujme jako nstupce dosavadnho dritele.
987
Z judikatury:
Pro vznik drby je nezbytn naplnn dvou pedpoklad, vle s vc

nakldat jako s vlastn (tj. vykonvat prvo pro sebe) a faktick ovldn vci.
Fakticky ovld vc ten, kdo podle obecnch nzor a zkuenost vykonv tzv.
prvn panstv nad vc, piem dritelem je i ten, kdo vykonv drbu
prostednictvm jin osoby.
(NS 22 Cdo 728/2000)
1010
Spoludrba
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 987
Vklad:
Driteli uritho prva me bt souasn i vce osob. Pokud jsou tito

dritel doopravdy vlastnky, pjde o spoluvlastnictv, pp. o spolen jmn
manel. Pokud vak dritel ve skutenosti vlastnky nejsou, jde o spoludrbu. To
se tk i drby jinch prv ne jen prva vlastnickho. Pro tyto ppady
pedepisuje 1010 pouit ustanoven o spolench prvech, a protoe
spoludrba je vlastn spolenou drbou, samozejm tak ustanoven o drb
jako takov.
708 a nsl., 989, 991 a 993, 1089 a nsl., 1115 a nsl.
Dl 3
Vlastnictv
Oddl 1
Povaha vlastnickho prva a jeho rozsah
Pedmt a obsah vlastnickho prva
1011
(Pedmt vlastnictv)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. Obecn vklady (1 a 10)
II. K pojmm "vlastnictv" a "vlastnick prvo" (11 a 12)
III. Vlastnick prvo jako vcn prvo aneb k pojmu "vc v prvnm
smyslu" (13 a 18)
IV. Vymezen vlastnickho prva (19 a 31)
V. Totonost obsahu vlastnickho prva vech subjekt a specifikace jeho

subjekt (32 a 33)
VI. Omezen vlastnickho prva (34 a 42)
VII. Ochrana vlastnickho prva (43 a 45)
Z dvodov zprvy (k 1011):
Osnova vymezuje v prvm odstavci 1011 nejprve vlastnick prvo

objektivn, tj. z toho hlediska, co je jeho pedmtem, co ve vlastnictv me bt.
V tom smru se nein rozdl mezi hmotnmi a nehmotnmi vcmi. Subjektivnmu
vymezen vlastnickho prva se vnuje 1012. Pokud se jedn o tzv. nehmotn
statky (nap. patenty, ochrann znmky, prmyslov vzory, obchodn firmu nebo
obchodn tajemstv atd.), jde nvrh ruku v ruce s tendencemi, kter se v na
legislativ projevily pi pijet novch zkon vztahujcch se k pedmtm
prmyslovho vlastnictv (ochrannm znmkm, prmyslovm vzorm), ale i v
jinch smrech (nap. pokud jde o cenn papry a investin nstroje). Osnova
nepistupuje na scholastiku, podle n nehmotn pedmty, by jde o pedmty
prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, objektem vlastnickho prva
nejsou a nemaj vlastnka, nbr pouhho majitele.
Doktrna vyuujc o hmotnch vcech jako vlunm pedmtu vlastnictv

vznikla v 19. stolet na zklad uen nmeckch pandektist. Toto pojet [stavc
na pojmovm rozdlu mezi Eigentum (vlastnictv) a Vermgen (majetek,
majetnost)] nalo svj odraz v BGB a v nkterch dalch evropskch zkoncch
(nap. v nizozemskm nebo vcarskm) ovlivnnch tmto mylenkovm
konceptem. Dokonce i rakousk obansk zkonk, kter vlastn normativn
pravou ( 355) zcela zmrn zdraznil fakt vlastnictv vc hmotnch i
nehmotnch (Zeiller, F., von, Commentar ber das allgemeine brgerliche
Gesetzbuch fr die gesammten Deutschen Erblnder der Oesterreichischen
Monarchie, II.: Geistingers Verlagshandlung, Wien u. Triest, 1812), byl pozdji
doktrinrn interpretovn - pod Ungerovm a Randovm vlivem - ve prospch
zkho pojet vlastnickho prva. Tyto tendence v naem obanskm prvu
zeslily - pod zejmm psobenm tehdejho sovtskho vzoru - po druh svtov
vlce a odrazily se v prav zkonk z r. 1950 i z r. 1964. Pandektist z rozdlu
mezi vlastnictvm hmotnch vc a "majitelstvm" vc nehmotnch vyvozovali
rozdl prva vcnho a obliganho. Tak tomu ale nen a podstata vci je jin.
Pohledvku m vitel vi dlunkovi. Tento prvn pomr se d pouze
obliganm prvem, kter ustanovuje, jak pohledvka vznik a jakm zpsobem a
kdy je dlunk povinen viteli plnit na vyrovnn jeho pohledvky svj dluh. O
splnn sv pohledvky me vitel alovat pouze dlunka. Pohledvka je vak
tak: toti jako urit majetkov statek - a, podle zmru osnovy, tak jako vc v
prvnm smyslu (nehmotn) - rovn soust vitelova majetku a jmn, a tedy i
pedmt jeho vlastnictv. Proto je vitel vi zsahm tetch osob chrnn
monost podat vlastnickou alobu a takovm zsahm se brnit. Podobn tak
vcn prva (nap. zstavu nebo sluebnost) lze chrnit jak speciln alobou
proti vlastnkovi zaten vci, tak i vlastnickou alobou proti nedovolenm
zsahm jinch osob. Nvrh znn prvnho odstavce logicky ve na 346 a na
356, vrac se k mskoprvnmu civilistickmu konceptu, kter reflektuj i nkter
dal prvn dy (francouzsk, qubeck), a opout scholastiku terminologickho
odliovn pedmt, je jsou ve vlastnictv a je jsou "jen" v majetku, nebo
obsahov rozdl mezi postavenm vlastnka a "majitele" nen dn.
Obdobn nen vhodn ani zvlt vytkat, e zvltn zkon me vyhradit

vlastnictv uritch vc jen sttu nebo uritm prvnickm osobm. V tom smru
pln dostauje l. 11 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod a opakovn tho
prvnho pravidla v obanskm zkonku nen eln a ani nen vcn namst,
nebo tyto zvltn zkonn pravy maj veejnoprvn povahu.
Termnem "vlastnick prvo" se oznauje subjektivn prvo vlastnka k

pedmtu tohoto prva; tento pedmt se oznauje "vlastnictv". Osnova tedy
nesmuje ani nezamuje pojmy "vlastnictv" a "vlastnick prvo", jak to in
platn obansk zkonk (nap. v 125, 132 nebo v 133), nbr pojmem
"vlastnictv" oznauje pedmt vlastnickho prva, souhrn majetkovch kus, k
nim urit osoba vlastnick prvo m.
Z ady dvod se nepejm dikce 123 platnho obanskho zkonku,

kde se vymezuje obsah vlastnickho prva slovy, e "vlastnk je v mezch zkona
oprvnn pedmt svho vlastnictv dret, uvat, povat jeho plody a uitky a
nakldat s nm." Toto pojet vylo z pvodnho 130 obanskho zkonku v jeho
podob z r. 1964, mcho ovem jen na osobn vlastnictv, a oistilo je od
zjevnch socialistickch prvk. Dvodov zprva k platnmu ustanoven to
dotvrzuje, kdy uvd, e "v ustanovench, kter upravovala osobn vlastnictv,
byla zvolena obecn formulace". Tmto eenm se platn prava odchyluje od
standardnch pstup kontinentlnho prva a ukazuje na mylenkovou souvislost
s nkdejm obanskm zkonodrstvm Sovtskho svazu (srov. nap. l. 58
obanskho zkonku RSFSR z r. 1922 nebo l. 92 obanskho zkonku RSFSR z r.
1964). Vsledkem je konzervace socialistick, ale hlavn vcn nesprvn,
konstrukce obsahu vlastnickho prva soukromnka.
Hlavn vady platn pravy jsou tyto: Pedn se oddluje prava pozitivn a
negativn strnky vlastnickho prva ( 124, 127). To je na jmu chpn
jednotnosti vlastnickho prva. Dle platn zkonk vtem dlch prv vlastnka,
navc podanm jako taxativn, jakoby dv najevo, e se jedn o pln seznam
jednotlivch oprvnn vlastnka a e vlastnick prvo je soutem tchto dlch
prv, co neodporuje jen jednotnosti vlastnickho prva, ale i jeho plnosti a
elasticit. Konen, vet dlch vlastnickch oprvnn nerespektuje klasickou
romanistickou vlastnickou tridu (ius possidendi, ius utendi et fruendi a ius
abutendi) charakterizujc typick projevy vlastnkova psoben na vc a
respektovanou v evropskm civilizanm okruhu dodnes. Z tchto dvod se
navrhuje opustit pojet platn pravy a pi nov formulaci respektovat zvry
klasick nauky s pihldnutm k analogickm pravm konvennch obanskch

zkonk z okruhu kontinentln prvn kultury. Poukazuje se zvlt na zkonk
rakousk ( 354), francouzsk (l. 544), belgick (l. 544), panlsk (l. 348),
nmeck ( 903), vcarsk (l. 641), italsk (l. 832), nizozemsk (V:1), rusk (l.
209 odst. 2), co do zkladu i polsk (l. 140); ze zmoskch nap. na zkonk
mexick (l. 830) nebo qubeck (l. 947).
Osnova se vyhb snaze definovat vlastnick prvo. Definice pojm tohoto

druhu nenle do zkona; zvlt u vlastnickho prva by to bylo choulostiv,
protoe pokusy definovat vlastnick prvo bvaj ideologizovny. Nvrh
ustanoven proto zdrazuje jen nesporn, obecn akceptovan a podstatn rysy
vlastnickho prva. Nesporn a podstatn rysy vlastnickho prva jsou
nezvislost, jednotnost, plnost, elasticita a trvalost.
Pokud se jedn o nezvislost vlastnickho prva, zdrazuje nvrh 1012,

e vlastnk nakld s pedmtem svho vlastnickho prva voln, to jest pmo a
svou moc, kter je tud nezvisl na moci kohokoli jinho. To vak pece jen
neznamen absolutn volnost a neznamen to, e si vlastnk s vc me dlat, co
chce. Proto se zrove navrhuje stanovit, e je vlastnkova volnost limitovna
dvojm: jednak to jsou meze zkona, jednak tak subjektivn prva jinch osob.
Jednotnost vlastnickho prva je dna septm jeho pozitivn a negativn

strnky. Pozitivn strnku vlastnickho prva pedstavuje prvo vlastnka nakldat
s vc zpravidla ktermkoli zpsobem podle libosti, jako negativn strnka
vlastnickho prva se oznauje prvo vlastnka zabrnit zpravidla kadmu
jinmu, aby jeho vc neuval nebo na ni jinak nepsobil (ius exclusionis). Tento
rys vlastnickho prva se navrhuje vystihnout slovy, e vlastnk m prvo se
svm vlastnictvm podle sv vle voln nakldat a jin osoby z toho vylouit. Ius
exclusionis je dleit pro ochranu vlastnickho prva, zejmna alobn. Uveden
prvn autorizace vlastnka je velmi vznamn a standardn zkonky se bez n
neobejdou (srov. nap. rakousk obansk zkonk v 351, francouzsk v l. 544,
nmeck v 903, vcarsk v l. 641, italsk v l. 832 atd.).
Vyjden pozitivn i negativn strnky vlastnickho prva v jedinm

ustanoven m zvraznit jeho jednotn pojet.
plnost vlastnickho prva je vyjdena drazem na oprvnn vlastnka

nakldat se svm vlastnictvm voln, tj. e me na svoji vc psobit nebo
nepsobit, jak je mu libo, a jin z psoben na vc vylouit. Tm je vymezen obsah
vlastnickho prva, nikoli tedy kazuistickm a neplnm vtem dlch
vlastnkovch oprvnn, uvedench dnes v 123 platnho obanskho zkonku

(prvem dret, uvat, povat plody a uitky pedmtu vlastnictv a nakldat s
nm). Obsah vlastnickho prva nen toti tvoen soutem tchto dlch
oprvnn a existenc dnho z nich nen podmnna existence vlastnickho
prva. Odpadne-li nkter z uvedench dlch oprvnn jednotliv (nap. d-li
vlastnk svou vc do njmu nebo do vpjky), i odpadnou-li vcelku (nap. pi
prohlen konkursu), nem to toti vliv na existenci ani na trvn vlastnickho
prva. Naopak, pomine-li omezen, obnov se vlastnick prvo v pvodnm
rozsahu. Tm je podmnna elasticita vlastnickho prva. Toto prvo tedy
nezanikne, pozbude-li vlastnk prvo vc uvat, dret, povat i jin ze svch
dlch oprvnn, protoe k zniku vlastnickho prva me dojt jen z nkterho
zkonnho dvodu; tm je dna jeho trvalost.
Platn prava se ve vtu typickch dlch oprvnn vlastnka odchyluje

od evropskho standardu zejmna v tom, e za jedno z dlch vlastnkovch
oprvnn oznauje vedle prv vc dret, uvat a povat jej plody a uitky, tak
prvo s vc nakldat. Vznam "nakldn s vc" je v tomto pojet, kter u ns
vytvoila prvn doktrna 50. let, zen do smyslu: init prvn kony, tkajc se
vci, realizovat jej smnnou hodnotu. Dokonce se navyklo oznaovat toto dl
oprvnn latinskm ius disponendi, a se jedn o termn, kter v mskm prvu
nem oporu. Sprvn m jt pi nakldn s vc vlastnkem o oznaen souhrnu
vech subjektivnch prv vlastnka k pedmtu vlastnickho prva.
Ius abutendi, tedy prvo psobit na podstatu vci, mnit ji, ba i zniit, nen
zvl zmiovno - zmnno je vak v 1006, protoe je podmnno faktickm
drenm vci - nebo to plyne jak z obecn zsady vyjden v 1012, stejn jako
z n vyplvaj i oprvnn vlastnka vlastnick prvo pevst na jinho i jinak se
tohoto prva zprostit, jako i oprvnn pedmt vlastnictv dret, uvat i povat.
Tot ostatn plyne i z nvrhu nkterch dalch ustanoven.
Navren ustanoven nezmiuje vslovn, e se vlastnick prva vztahuj

jak k podstat (substanci), tak plodm a uitkm pedmtu vlastnictv. Toto
rozlien by bylo eln, pokud by se osnova vracela k institutu dlenho
vlastnictv, co se vak nezaml.
Pravidlo, e vichni vlastnci maj stejn prva a povinnosti a e se jim

poskytuje stejn prvn ochrana, vyjden v 124 platnho obanskho
zkonku, se nezaml do obanskho zkonku recipovat, nebo se jedn o
pouhou duplicitn formulaci k druh vt l. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a
svobod, piem Listina vyjaduje tut zsadu pesnji.
I. Obecn vklady
1.
Akoli se problematice vlastnickho prva vnuje esk prvn vda
systematicky v podstat ji od 19. stolet, mnoho monografi s touto tematikou k
dispozici nen. Na prvnm mst lze bezpochyby uvst jedno z nejzsadnjch dl
zakladatele esk civilistiky Antonna ryte Randy Prvo vlastnick dle
rakouskho prva v podku systematickm, vydan poprv v roce 1887 (celkem
vylo v esti vydnch, posledn ji po autorov smrti, v roce 1923, zsluhou
redakce Randova ka, advokta JUDr. Vojtcha Kasandy). Ve jmenovanm dle
podal Randa dobov pohled na vlastnick prvo podle pravy obsaen v ABGB,
piem vlastnictv podle nj je "pln ili nejsvrchovanj prvn moc nad vc
hmotnou nebo sprvnji eeno: pojmov prvn monost pmho a
neobmezenho nakldn vc hmotnou" (lit. . 9, s. 1-2). Odkln se tedy od do
t doby uvan definice: "Vlastnictv jest moc nakldati s podstatou i s poitky
vci vyluujc osoby jin." Randa souasn zdrazuje, e ABGB v ustanoven
353 uvd odlinou definici vlastnictv, dle nj je v tom ppad uito tohoto slova
"ve smyslu irm, neprvnickm, ve smyslu majetnosti" (lit. . 9, s. 3).
2.
Randu pozdji nsledoval brnnsk civilista Jaromr Sedlek, autor mimo jin
znamenitch dl Vlastnictv a vlastnick prvo: kritick pokus (1919) a Vlastnick
prvo (1935). I pedmtem Sedlkova zkoumn - jak plyne z let vydn jeho
prac - bylo vlastnick prvo dle ABGB, resp. o. z. o. Autor k definici vlastnickho
prva uvd: "Ob. zk. sprvn nepodv definici vlastnictv jako subjektivnho
prva, kter se vyskytuje velmi asto v doktrn. Definice takov jsou jen
ohlasem politickch ideologi: bu individualistick nebo socialistick nebo
korporan nebo jakkoli jin. Ob. zk. podv jen vet toho, co vlastnku
nejhlavnji pslu (...)" (lit. . 11, s. 22), a dodv, e je nutno piklonit se k
tomu, e dle ABGB je teba uplatnit vykldac pravidlo "ve, co nen prvnm
dem zakzno, je dovoleno", jeho nsledkem je vet toho, co vlastnkovi
nle, "pouze enumerativn a (...) vlastnk me s vc dlati, co chce, pokud tm
neporu prvnho du (...)" (lit. . 11, s. 22).
3.
Monografi vnujc se vlastnickmu prvu po nabyt innosti obanskho
zkonku . 141/1950 Sb. je Knappovo Vlastnictv v lidov demokracii (1952), do
nho se vrazn promtla bezprecedentn zmna v prvn teoretickm pojet
vlastnickho prva inspirovan pravou tohoto institutu v tehdejm Sovtskm
svazu (pedevm Sttn socialistick vlastnictv A. V. Venediktova). Vlastnictv
bylo systematicky lenno na vlastnictv k vrobnm prostedkm a vlastnictv k
prostedkm osobn spoteby (dle objektu) a uvnit tchto kategori pak dle
subjektu na vlastnictv socialistick, drustevn, osobn a soukrom (s odvolnm
na Marxovo tdn spoleensk vroby ve druhm dlu jeho spisu Kapitl; viz lit.
. 3, s. 222). Proto je toto pojet dnes (mimo jin s ohledem na stavn
zakotvenou rovnost vlastnickho prva) nepouiteln.
4.
Dal monografie zabvajc se vlastnickm prvem bychom v esk prvn vd
hledali marn.
5.
Vznamnm zdrojem poznn prvn vdy ve vci vlastnickho prva podle ABGB
jsou samozejm prvorepublikov komente k tomuto zkonu. Mezi nimi vynik
zejmna Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu a
obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi brnnskch autor
Frantika Rouka a Jaromra Sedlka (1935-1937), piem autorem sti
vnovan vlastnickmu prvu je shora jmenovan J. Sedlek. Ten odliuje stav
vlastnictv ve smyslu socilnm, podle nho "sm urit subjekt (vlastnk') podle
sv libovle uvati vc ke svm elm", od vlastnictv ve smyslu prvnm, s
nm "pracuje prvo a spojuje urit nsledky prvn" (lit. . 10, s. 198), tj. "kter
skutenosti mus bti dny, aby tu byl prvn stav nazvan vlastnictv". Takto je
dovozena zcela jasn definice, dle kter "mluvme toti o prvnm stavu
vlastnictv, jestlie byly splnny urit podmnky vzniku a dosud nebyly dny
podmnky zniku", avak z hlediska praktickho uit tto definice dluno kriticky
dodat, e sama o sob o pojmu vlastnictv, resp. jeho obsahu nevypovd zhola
nic.
6.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. obecn, resp. jm pojat vlastnick prvo,
diskontinuita jeho pojet s pravou v pedchozch obanskch zkoncch .
141/1950 Sb. a . 40/1964 Sb. a zkonkem pevzat nkter prvn instituty
(mimo jin i z ABGB, co je astm pedmtem kritiky) in pouit shora uveden
odborn literatury vztahujc se k ABGB vrazn aktulnm.
7.
Nap vemi shora uvedenmi odbornmi tituly a informacemi v nich
obsaenmi zstv typickou pro vlastnick prvo zejmna obtnost, resp.
nemonost jeho definice, co dokonale napluje msk Omnis definitio in iure
civili periculosa est: parum est enim, ut non subverti posset - Definice v (civilnm)
prvu je nebezpen, nebo jen zdka ji nelze vyvrtit. Jakkoli je samotn pojem
v podstat kadmu zejm a legislativa, odborn literatura i prvn praxe s nm
pracuj, o to obtnj se jeho definice jev. Tm kad v, co me nebo
neme jako vlastnk init i konat (chpe obsah vlastnickho prva jaksi
intuitivn), otzkou vak je, jak to vdecky i prvn teoreticky popsat. Proto se
teorie uchyluje k vymezen obsahu vlastnickho prva jeho lennm na
jednotliv oprvnn, z nich m vlastnick prvo sestvat, co ovem rovn
nen zcela vyerpvajc (viz ne). Z povahy vci plyne, e definice by mla bt aby naplnila svj cl - krtk a vstin. Jak vyplv z ve uvedenho, je
takovto definice ve vci vlastnickho prva v podstat nemon a to je
pravdpodobn jeden z podstatnch dvod, pro nejen odborn literatura, ale
tak obansk zkonk . 89/2012 Sb. - toton jako obansk zkonky pedchoz
- na definici vlastnickho prva rezignovaly, tj. legln definici vlastnickho prva
v innm obanskm zkonku nalzt nelze.
8.
S ohledem na uvedenou nemonost definice je vlastnick prvo
charakterizovno nejastji jako prvo ovldat vc svou moc, tj. moc nezvislou
na souasn existenci moci kohokoli jinho k te vci; vlastnick prvo je tedy
pmm prvnm panstvm konkrtn uren osoby (resp. v ppad
spoluvlastnictv vce osob) nad uritou vc. Vlastnick prvo neme svdit
neuritmu okruhu osob, piem psob erga omnes.
9.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. ve vztahu k vlastnickmu prvu upravuje pouze
jeho pedmt ( 1011), obsah a meze ( 1012), dle pak jeho omezen (zejmna
sousedskmi prvy; 1013 a nsl.).
10.
Pokud jde o rozsah zmn oproti pedchoz prav v obanskm zkonku .
40/1964 Sb., je nejpodstatnj zajist problematika pedmtu vlastnickho
prva, a to jako dsledek odlinho pojet vci v prvnm smyslu (viz dle).
II. K pojmm "vlastnictv" a "vlastnick prvo"
11.
Akoli ped innost obanskho zkonku . 89/2012 Sb. byly pojmy
"vlastnictv" a "vlastnick prvo" obecn povaovny za synonyma a tak tak
uvny v zkonnch pedpisech (nap. l. 11 Listiny; z literatury nap. Knappov,

vestka, Dvok, lit. . 4, s. 315), obansk zkonk na tento zus nenavzal a
oba pojmy odliuje: jak zdrazuje dvodov prva k obanskmu zkonku,
vlastnickm prvem je subjektivn prvo vlastnka k pedmtu tohoto prva,
zatmco vlastnictvm se rozum vhradn pedmt vlastnickho prva.
12.
Nerozliovn obou pojm vak nebylo pouze domnou pravy vznikl za
pedchozch politickch pomr (1948-1989). Ji shora uveden Koment autor
Rouka a Sedlka s obma pojmy pracuje rovn synonymicky (lit. . 10, s. 199).
smyslu"
13.
Ustanoven 1011 upravuje pedmt vlastnickho prva, kter se bezprostedn
poj s pojmem vci v prvnm smyslu (k vysvtlen pojmu "vc" srov. 489). Ve
vztahu k definici vci v prvnm smyslu rozeznv prvn doktrna dv zkladn
teorie: tzv. zk pojet, kter za vc v prvnm smyslu povauje pouze vc
hmotnou (res corporalis - Randa, lit. . 9, s. 10; in tak nap. prvn d nmeck
i polsk), a tzv. irok pojet, dle nho je vc v prvnm smyslu jak vc hmotn,
tak vc nehmotn, tedy nap. prva, jejich povaha to umouje (kter lze trvale
i optovn vykonvat), pohledvky, prva autorsk aj.; k tomuto pojet vci se
pikln kup. prvn prava ve francouzskm Code Civil i rakouskm ABGB.
(Nutno podotknout, e nkte autoi zdrazuj, e ve skutenosti je tie
pijmno, e pedmtem vlastnickho prva dle ABGB mohou bt vhradn vci
hmotn; k pojmu "vc hmotn a nehmotn" srov. 496).
14.
prava pedmtu vlastnickho prva je jednm z nejvraznjch prvk
diskontinuity obanskho zkonku . 89/2012 Sb. s pedchoz pravou. Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. toti vslovnou definici vci neobsahoval, ale prvn teorie
dovodila, e vcmi byly ovladateln hmotn pedmty slouc potebm lid. Za
pedmty obanskoprvnch vztah pak tento zkonk oznaoval vci, prva a
jin majetkov hodnoty, souasn vak - mimo tuto tripartici - existovala jaksi
samostatn kategorie zahrnujc byty, nebytov prostory a zvata.
15.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. se v podstat navrac k pojet vci, jak ji

definoval ABGB, resp. o. z. o. (akoli tehdej prvn vda dovodila pedmt
vlastnickho prva za innosti ABGB odlin - viz citace z Randova dla shora),
nebo se piklonil k irokmu pojet vci v prvnm smyslu, tj. rozdln od
pedchoz pravy v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. Obansk zkonk .
89/2012 Sb. tedy pojm vc obdobn i stejn iroce jako ABGB, resp.
prvorepublikov eskoslovensk o. z. o. Vjimku tvo prvn povaha zvete, kter
v dosavadnch pedpisech nebyla eena (obansk zkonk . 40/1964 Sb. ani
zkonky dvj neobsahovaly vslovn ustanoven) a do jej nov pravy se
promtl nejen vvoj prvn pravy reprezentovan zejmna mezinrodnmi
smlouvami, jimi je esk republika vzna, ale i vvoj spolenosti a rozvoj
spoleenskch vd za uplynulch sto let (odlinost zvete jako smysly nadanho
tvora od vci a jeho vznam a hodnota). Toto irok pojet vci pitom v eskm
prosted opustil ji obansk zkonk . 141/1950 Sb.
16.
S ohledem na ve uveden pojet vci je teba - odlin od pravy v pedchozm
obanskm zkonku - za pedmt vlastnickho prva povaovat jak vci majc,
tak vci nemajc hmotnou podstatu.
17.
Neteba zastrat, e irok pojet vci bylo kritizovno ji v dob innosti ABGB,
a to jak prvn prax, tak prvn teori (nap. Unger, Randa aj.), nebo se zdlo
komplikovanm jak uit praktick, tak zdvodnn teoretick. Pesto se vak
nkte autoi piklnli k tomu, e je teba respektovat vli zkonodrcovu, tedy
text zkona. Proto nepekvap, e i pi pprav obanskho zkonku . 89/2012
Sb. se k navrhovanmu pojet vci objevovaly oba nzory a oboj pojet vci (zk
i irok) mlo sv zastnce i odprce. Nejinak tomu je dnes, kdy je obansk
zkonk . 89/2012 Sb. ji platnm i innm prvnm pedpisem. Kadopdn
pouze budouc prvn praxe poskytne odpov na otzku, zda pijet tohoto
konceptu vci bylo sprvn i spe nikoli.
18.
Otzkou toti zstv, do jak mry je zkonodrcem zvolen een praktick,
resp. opodstatnn. Je obecnou pravdou, e zkonodrci nejsou kladeny pekky
v tom, co nazve pedmtem vlastnickho prva, me jm bt v podstat cokoli;
mtkem a clem prvn pravy by vak vdy mlo bt zejmna hledisko
monosti aplikace pijatch prvnch pedpis v relnm ivot, pp. rovn
hledisko vymahatelnosti prva (v esk republice stle, a pravdpodobn
odvodnn, kritizovan). Autoi nov soukromoprvn kodifikace odvoduj
opodstatnnost zmny v pojet vci v prvnm smyslu, tj. pedmtu vlastnickho
prva, pomrn podrobn v dvodov zprv (na ni odkazujeme), jev se vak

nezbytnm alespo si poloit otzku, zda bude mon a eln na takto zkonem
vymezen pedmt vlastnickho prva vdy a za vech okolnost, tj. bez ohledu
na pedmt, dsledn aplikovat naprosto toton prvn jednn (smlouva, podn
aloby, obrana proti poruen prva apod.). Je podstata vlastnictv k hmotnm a
nehmotnm vcem skuten naprosto toton, je vlastnictv prva (nap.
autorskho) i pohledvky (oprvnn vitele na plnn od dlunka) nebo
cennho papru (nap. akcie) nabvno stejn jako vlastnick prvo k hmotn
vci (nap. ke knize, botm, pozemku)? Nebude nap. aloba na vydn
pohledvky (pklad uveden v dvodov zprv) i akcie nakonec pouze alobou
na vydn dokumentu, listiny, smlouvy aj., tj. hmotnho pedmtu, z nho dan
pohledvka i podl akcione na majetku konkrtn obchodn spolenosti
vyplv? Zatm se lze pouze domnvat, jak bude skuten prvn praxe,
odpovdi na uveden otzky pinese a praktick prvn budoucnost. Jev se vak
nezbytnm poloit si jednu - a to zsadn - otzku: Nebude se v konenm
dsledku jednat o zaveden jaksi modifikace i modern varianty kategorizace
vlastnictv z dvodu rozdlnosti jeho pedmt?
IV. Vymezen vlastnickho prva
19.
Obansk zkonk pistoupil k nkolikermu, eknme "dvoustupovmu"
vymezen vlastnickho prva. V prv ad je vlastnick prvo vymezeno
objektivn a subjektivn: jak uvd dvodov zprva, objektivn vymezen
vlastnickho prva spov v uren, co je jeho pedmtem, tedy co me bt ve
vlastnictv subjektu vlastnickho prva, subjektivn vymezen pak v nakldn s
vc jakoto pedmtem vlastnickho prva (upraveno v 1012).
20.
Prvn vta 1012 pak vymezuje vlastnick prvo pozitivn a negativn. Pozitivn
strnka vlastnickho prva (dve upraven v 124 ob. zk. . 40/1964 Sb.)
spov v oprvnn, resp. svobod vlastnka libovoln nakldat s vlastn vc, tj.
s pedmtem svho vlastnickho prva, zatmco negativn strnka (dve 127
ob. zk. . 40/1964 Sb.) v souasn svobod vlastnka zabrnit komukoli, aby na
jeho vc psobil (kohokoli vylouit z nakldn s pedmtem jeho vlastnickho
prva).
21.
V teorii se ustlila syntetick a analytick definice vlastnictv. Podle syntetickho

pojet je vlastnictv vestrann, pm a vlun moc nad vc (srov. 1012).
Analytick definice vypotv jednotliv dl oprvnn vlastnka.
22.
K dalm znakm vlastnickho prva se ad jeho trvalost (perzistence) a
elasticita (prunost).
23.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. upustil od tzv. analytickho vymezen
vlastnickho prva (dve 123 ob. zk. . 40/1964 Sb.), tj. od vyjmenovn
jednotlivch dlch oprvnn, z nich se vlastnick prvo "skld",
pravdpodobn proto, e je obecn uznvno, e toto vymezen je v podstat
nadbytenm, resp. nen nezbytnm, nebo podstatou vlastnickho prva je, e
nen ani soutem, ani souhrnem jakchkoli dlch i jednotlivch oprvnn. I v
ppad vtu jednotlivch oprvnn vlastnka nejde o vet taxativn, nebo
neplat, e by jakkoli dal oprvnn, vslovn neuveden, nebylo vkonem
vlastnickho prva. Naopak, vlastnk me na pedmt vlastnickho prva (na
vc) psobit jakmkoli myslitelnm zpsobem, tj. i takovm zpsobem, kter
vslovn nikde uveden nen. Pesto anebo prv proto je i takovto "jakkoli
jin/dal" psoben vkonem vlastnickho prva, tj. takov osoba jedn jako
vlastnk.
24.
Jeliko nkte autoi a prvn teorie hovo o vlastnickm prvu jako o souboru
dlch oprvnn, a to zejmna proto, e - jak bylo uvedeno ji ve - je v
podstat nemon vlastnick prvo definovat, uchyluje se tedy prvn teorie k
vymezen vlastnickho prva uvedenm jeho obsahu, tj. specifikac toho, co
vlastnk jako osoba oprvnn z vlastnickho prva zejmna me init. Jakkoli se
tato specifikace jev bt asi nejpesnj, zcela jist se nejedn o vyerpvajc
definici prvnho institutu. Pesto se slu ji zde alespo v krtkosti uvst.
25.
Jedn se v prv ad o prvo vc dret (ius possidendi), piem drba vci ve
smyslu prvnm m abstraktn npl (nikoli totonou s "mt vc u sebe", co je
doslovn mon pouze u nkterch movitch vc); zjednoduen lze
konstatovat, e obsahem drby je nakldn s vc jako s vlastn (srov. koment k
987 a nsl.).
26.
Dalm z dlch oprvnn vlastnka je prvo vc uvat (ius utendi) bez toho, e
by byl povinen nkomu za uvn vci cokoli poskytovat, nap. platit (njemn,
nhradu za opoteben vci apod.); vlastnk se me tohoto oprvnn svm
vlastnm prvnm jednnm doasn vzdt (nap. uzavenm njemn smlouvy a
pednm vci - typicky bytov jednotky - do doasnho uvn njemci),
zpravidla tak in za platu, a to na dobu uritou nebo neuritou (v takovm
ppad je nutno sjednat monost vpovdi smlouvy kteroukoli ze smluvnch
stran, a to bez udn dvodu).
27.
Prvo vlastnka povat vc, tedy pisvojovat si plody a uitky z vci plynouc (ius
fruendi) je rovn jednm z dlch oprvnn vlastnka vci; jeho obsahem je
prvo vlastnka na plody a uitky vci (nap. na obil i trvu vyrostlou na jeho
pozemku, hruky dozrl na hruni rostouc na jeho pozemku, mlata jeho
domcch zvat, roky pirostl k vkladu v bance apod.). Rovn tohoto prva se
me vlastnk vzdt; podle pravy obanskho zkonku . 40/1964 Sb. to bylo
mon nap. na zklad njemn smlouvy, podle obanskho zkonku . 89/2012
Sb. pipad v vahu zejmna pachtovn smlouva (srov. 2332 a nsl.).
28.
Obsahem prva nakldat s vc (ius disponendi) je monost vlastnickho prva
pozbt, a to bu zcela (nap. zcizenm, tj. prodejem vci), anebo se doasn vzdt
oprvnn s vc disponovat (nap. zzenm zstavnho prva k cennmu papru,
zmocnnm realitn kancele k pronajmn bytu bez svolen vlastnka v
konkrtnm ppad).
29.
Prvo vc zniit (ius abutendi) obecn nle kadmu vlastnkovi, ne kad a ne
vdy je vak me bez dalho vykonat, nebo vkon tohoto oprvnn je obvykle
omezen zkonnm pedpisem. Napklad vkon prva k vcem nebo soustem
vci vysok historick hodnoty podlhajcm pamtkov ochran (a u k vcem
movitm, jako jsou sochy, obrazy apod., i k soustem nemovit vci - stavbm)
je omezen zkonem . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi. Z podstaty vci je
vkon tohoto oprvnn vylouen u nemovitost - pozemk.
30.
Vznam oprvnn vc opustit (ius dereliquendi) je v souasn modern

spolenosti vznamn snen, protoe monost ponechat vc svmu osudu je
pouze vjimen (zejmna ani by to pro bvalho vlastnka mlo njak,
zpravidla nedouc dsledky). Pesto lze nkter vci bez prvnch nsledk
opustit (nap. domovn odpad v popelnici, nikoli vak ji radioaktivn odpad; vrak
automobilu na vrakoviti, nikoli ale jeho pouhm zaparkovnm na ulici). Po
uritou dobu platilo, e derelikce je tak nemon u nemovitost, nebo vlastnk je
evidovn ve veejnm seznamu - katastru nemovitost, a je tedy veejn
znmm; v poslednch deseti letech se vak tato mylenka opout a judikatura
se pikln k nzoru, e i nemovitost jako jakkoli jin pedmt vlastnickho prva
oputna bt me.
31.
Shora uvedench jednotlivch dlch oprvnn, resp. jejich vkonu, se vlastnk
nikdy neme trvale vzdt, ani by pozbyl vlastnick prvo; me se jich vzdt
doasn (pedevm na zklad vlastnho rozhodnut, resp. prvnho jednn). V
takovm ppad vlastnkovi stle zstv tzv. hol vlastnictv (nuda proprietas),
kter se po odpadnut piny (vech) omezen opt pemn ve vlastnictv pln
(hovo se o tzv. elasticit vlastnickho prva - viz rovn ne v rmci omezen
vlastnickho prva).

subjekt
32.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. - na rozdl od svho pedchdce - upustil od
konstatovn totonosti obsahu vlastnickho prva vech subjekt ( 124 ob.
zk. . 40/1964 Sb.); lze dvodn pedpokldat, e tak in proto, e dnes, po vce
ne dvaceti letech od zmny politickho reimu v esk republice, ji nen
zapoteb tuto - civilisticky tradin - zsadu zdrazovat vslovnm uvedenm v
zkonnm textu (co pedchoz obansk zkonk po sv novele bezpochyby inil
z dvodu dvj kategorizace vlastnickch prv v obanskch zkoncch .
141/1950 Sb. a . 40/1964 Sb. a nadazovn jedn kategorie nad ostatnmi). Tato
zsada je navc zakotvena v Listin (srov. l. 11 odst. 1 Listiny), a proto by jej
uveden v obanskm zkonku pedstavovalo nadbytenou duplicitn pravu.
33.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. upustil rovn od vslovn specifikace, e
subjektem vlastnickho prva me bt v nkterch ppadech pouze stt. I tato
prava se jev nadbytenou, nebo i v tomto ppad by se jednalo o duplicitn

pravu (souasn s Listinou).
VI. Omezen vlastnickho prva
34.
Prvn teorie neomezenosti vlastnictv definujc vlastnictv jako neomezen
panstv lovka nad vc m stejn postaven v rmci prvn teoretickch
koncepc. Neomezenost byla chpna jako jist pojmov fikce, nebo vlastnictv
ve svm dsledku neomezenm bt neme, a to zejmna z dvodu pojmovho
omezen.
35.
Nejvce se absolutn neomezenosti vlastnickho prva bl pirozen prvo,
piem nkte autoi rozliuj neomezenost (i svobodu) nabvat vlastnictv
(nap. Grotius v dle De iure belli ac pacis i Hegel ve sv Filosofii prva) a
neomezenost (svobodu) vykonvat vlastnick prvo (lit. . 3, s. 146). Omezovn
svobody, rozsahu svobodnho jednn, pojmem svobody ostatnch tak, aby i oni
pitom mohli zstat naprosto svobodnmi, je jednou ze zkladnch mylenek
Fichteho (lit. . 3). Rovn romanista Bonfante definujc vlastnictv jako
"veobecn prvn panstv nad vc, a aktuln, nebo aspo potenciln", podle
kterho vlastnk me "vykonvat nad vc vechnu myslitelnou moc", pipout
zkonn omezen vlastnickho prva a zdrazuje s nimi souvisejc elasticitu
vlastnictv (lit. . 3).
36.
S pirozenoprvnm nzorem, e vlastnictv znamen neomezen prvn panstv
nad vc a e jakkoli jeho omezen je s vlastnictvm nesluiteln, polemizoval
zejmna von Jhering, dle kterho je tato mylenka od zkladu nesprvn, nebo
"tato pedstava je jet poslednm zbytkem on nezdrav pirozenoprvn
pedstavy, kter izolovala jedince na nj samho" (viz lit. . 3, s. 131). Akoli tedy
koncepci vlastnickho prva jako neomezenho prvnho panstv zsadn
odmtal, existenci soukromho vlastnictv jako takovho (a ddickho prva)
nepopral (a socialistick a komunistick mylenky smujc k jejich odstrann
povaoval za "poetil blznovstv").
37.
V eskm prvnm prosted se neomezenost vlastnictv v nejirm pojet

uplatovala v potcch platnosti ABGB: vlastnick prvo bylo koncepn
vymezeno jako neomezen prvn panstv nad vc: "Ve, co n jest, vechny
jeho vci hmotn a nehmotn, slovou jeho vlastnictv ili jmn (...) za prvo
poskldan jest moc, podstatou i uitky vci njak vedle vle sv vldnouti, a
kadho jinho z toho vylouiti" ( 353 a 354 ABGB, lit. . 7, s. 184) a zkonk mu
poskytoval rozshlou ochranu (tzv. vlastnickmi alobami - vlastn aloba
vlastnick, aloba vlastnick z prvn domnlho vlastnictv alobcova; 365
ABGB). Obsah vlastnickho prva byl dn 362 ABGB: "Vlastnk pln, maje
prvo, jmnm svm svobodn diti a vldnouti, me vbec vci sv dle vle
uvati, nebo bez uitku nechati; me ji zkaziti, zcela nebo z sti na jin
pevsti, anebo se j naprosto vzdti, tj. ji opustiti" (lit. . 7, s. 186). Zkonk tedy
dokonale koproval obsah mskho vlastnickho prva: oprvnn vc dret, s
vc nakldat, vc uvat nebo neuvat, tit z vci plody a rovn vc opustit,
piem tato oprvnn nleela i vlastnkm tzv. neplnm, tj. vlastnkm,
kterm nleelo jen vlastnick prvo vrchn nebo uitkov ("T prva maj tak
vlastnci nepln, jak vlastnk podstaty, tak vlastnk uitku; toliko nen jednomu
dovoleno nco pedsevzti, co by prvu druhho bylo na odpor" - 363 ABGB, lit.
. 7, s. 186).
38.
Dluno ovem dodat, e ABGB ji na potku 19. stolet obsahoval nznak
odlinho pojet vlastnickho prva, kter by svdil spe o koncepci vlastnictv
formulovan o sto let pozdji (vlastnictv jako sociln funkce) a kter chpeme
jako jakousi vnitn mez vlastnickho prva: ustanoven 364 ("Vlastnick prvo
lze vbec vykonvati jen potud, pokud se tm nezasahuje do prv osoby tet, ani
nevybouje z mez danch v zkonech k zachovn a podporovn obecnho
blaha" - lit. . 7, s. 107) vrazn limitovalo pedstavu o tom, e vlastnick prvo
je absolutn prvo nim neomezen. Pedmtn ustanoven dle naeho nzoru
pedstavovalo pravu dnes iroce uplatovanho omezen vlastnickho prva ve
veejnm zjmu.
39.
Lze shrnout, e neomezenost byla v urit dob povaovna za definin znak
vlastnictv, ale dnes tomu tak ji nen: akoli se vlastnick prvo stle jev jako
nejmn omezen ze vech subjektivnch prv a vykazuje tendenci k urit
univerzlnosti, je vdy omezeno, pinejmenm pojmov, totonmi prvy
ostatnch vlastnk. Z toho plyne, e teorie neomezenosti vlastnickho prva je ji
pekonna (doktrna datuje pekonn na pelom 19. a 20. stolet).
40.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. stanovuje meze vlastnickho prva v 1012

vt druh, nebo vlastnkova svoboda je sice nejvraznjm projevem zsady
autonomie vle, ale nen neomezenou. Tato svoboda je omezena minimln
prvnm dem, uzavenou smlouvou, zkonem, rozhodnutm orgnu veejn
moci vydanm na zklad zkona (v souladu s Listinou mohou orgny veejn
moci init jen to, co jim zkon vslovn ukld, na rozdl od subjekt soukromho
prva, kter mohou init to, co jim zkon vslovn nezakazuje).
41.
V ppad, e tyto zkazy i omezen odpadnou, roz se vlastnkova svoboda
libovoln s vc ve vlastnictv nakldat (elasticita vlastnickho prva).
42.
Zkladnm omezenm je pedevm zkaz init to, co jako hlavn cl sleduje
obtovn i pokozovn jinch. Takov "vkon" prva by dle zkona ji nebyl
vkonem, ale zneuitm vlastnickho prva, ktermu - stejn jako zjevnmu
zneuit jakhokoli jinho prva (viz 8) - nen zkonem poskytnuta ochrana,
nebo ve sv podstat nejde o vkon prva, ale o protiprvn in.
VII. Ochrana vlastnickho prva
43.
Ve vci ochrany vlastnickho prva nedolo pijetm obanskho zkonku .
89/2012 Sb. k dn vrazn i podstatn zmn. Ochrana vlastnickho prva
(stejn jako podle pedchoz pravy v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.)
spov zejmna ve dvou alobch.
44.
Vlastnickho prva se lze domhat v prv ad alobou na vydn vci (zadrujeli odlin osoba nai vc, meme se u soudu domhat jejho vydn touto
odlinou osobou - ruitelem naeho vlastnickho prva); alobou zdrovac se
alobce domh toho, aby se ruitel vlastnickho prva zdrel protiprvnch in
ve smyslu zsahu do jeho prva jako vlastnka).
45.
Podle nkterch autor (T. Dobichovsk, M. Rika) vak me vst obecn

vymezen vci v prvnm smyslu ve spojitosti se souasnou pravou jednotlivch
druh prv k nehmotnm statkm (duevnmu vlastnictv) v jednotlivch
zvltnch zkonech k takovmu prvnmu zvru, podle nho zvltnmi
prvnmi pedpisy neupraven druhy prv (nap. nezapsan oznaen, know-how
aj.) budou chrnny vlastnickm prvem, tedy ve vtm rozsahu ne zvlt
regulovan druhy prv k nehmotnm statkm. Tento zvr vak jmenovan autoi
nesdlej, st lze pipustit neomezenou ochranu obecnm vlastnickm prvem
takovch druh prv, kter pro absenci ady atribut nespadaj do kategorie prv
k nehmotnm statkm.
3 odst. 2 psm. e), 7, 489 a 544, 976 a 978, 989, 1013 a 1028
Z literatury:
1. Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment. Sv. I, 2008.
2. Hurdk: Institucionln pile soukromho prva v dynamice vvoje
spolenosti, 2007.
3. Knapp: Vlastnictv v lidov demokracii, 1952, s. 131, 146, 222.
4. Knappov, vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2005, s.
315.
6. Mayr: Soustava obanskho prva. Kniha druh: Prva vcn, 1924.
7. Obecn zkonnk obansk csastv Rakouskho: ku poteb kadho
obana vysvtlen a potebnmi formuli opaten od praktickho prvnka, po r.
1874, s. 184, 186.
8. Pavlek a kol.: stavn prvo a sttovda. II. dl, 2. st, 2004, s. 107.
1922, s. 1-3, 10.
10. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, 198, 199.
11. Sedlek: Vlastnick prvo, 1935, s. 22.
12. Sedlek, J. Vlastnictv a vlastnick prvo: kritick pokus, 1919.
14. Spil, Biovsk, Mareek, Wurstov: Sousedsk prva, 2010.

15. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2009.
16. Urfus: Historick zklady novodobho prva soukromho, 2001.
17. Wagnerov a kol.: Listina zkladnch prv a svobod. Koment, 2012.
18. Zuklnov: Vcn prva v kostce, 2014.
19. Bnyaiov: Princip proporcionality v rozhodovn stavnho soudu.
PrRo, 2012, . 8.
20. Bernard: Soukromoprvn prostedky ochrany ped hlukem. PrRo, 2008,
. 5.
21. Dudov: Nkolik poznmek k prvn vynutitelnosti veejnho zjmu na
ochranu zdrav ped hlukem. PrRo, 2012, . 21.
22. Eli: Vc jako pojem soukromho prva. PrRo, 2007, . 4.
23. Eli: Ani kite, e vm stavbu bom. PrRo, 2006, . 8.
24. Eli: Vlastnick prvo. Paradigmata eskho pojet pod zkuebnm
kamenem kontinentln prvn kultury. PrRo, 2005, . 22.
25. Kabt: Virtuln vlastnictv - vlastnictv za as Ius downloadendi. AUC Iuridica, 2012, . 4.
26. Knappov: Drba. Prvo a zkonnost, 1992, . 10.
27. Krej: Vlastnictv. PR, 1998, . 1.
28. Spil: Souasn problmy vlastnickho prva. PrRo, 2006, . 2.
29. Spil: Problmy vlastnick jistoty v esk republice. PrRo, 2005, . 1.
30. Stank: Jet jednou voda. Pk, 1997, . 10 a 11.
31. vestka, Stuna: K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho
obanskho zkonku. PrRo, 2011, . 10.
32. Telec: Duevn vlastnictv a jeho vliv na vc v prvnm smyslu. PrRo,
2011, . 12.
33. Le patrimoine au XXIe siecle. Paris: Socit de Lgislation compare,
2012.
1012
(Dispozin prvo)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
II. K pojmm "vlastnictv" a "vlastnick prvo" (11 a 12)
smyslu" (13 a 18)
IV. Vymezen vlastnickho prva (19 a 31)

subjekt (32 a 33)
VI. Omezen vlastnickho prva (34 a 42)
VII. Ochrana vlastnickho prva (43 a 45)
Osnova vymezuje v prvm odstavci 1011 nejprve vlastnick prvo

objektivn, tj. z toho hlediska, co je jeho pedmtem, co ve vlastnictv me bt.
V tom smru se nein rozdl mezi hmotnmi a nehmotnmi vcmi. Subjektivnmu
vymezen vlastnickho prva se vnuje 1012. Pokud se jedn o tzv. nehmotn
statky (nap. patenty, ochrann znmky, prmyslov vzory, obchodn firmu nebo
obchodn tajemstv atd.), jde nvrh ruku v ruce s tendencemi, kter se v na
legislativ projevily pi pijet novch zkon vztahujcch se k pedmtm
prmyslovho vlastnictv (ochrannm znmkm, prmyslovm vzorm), ale i v
jinch smrech (nap. pokud jde o cenn papry a investin nstroje). Osnova
nepistupuje na scholastiku, podle n nehmotn pedmty, by jde o pedmty
prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, objektem vlastnickho prva
nejsou a nemaj vlastnka, nbr pouhho majitele.
Doktrna vyuujc o hmotnch vcech jako vlunm pedmtu vlastnictv

vznikla v 19. stolet na zklad uen nmeckch pandektist. Toto pojet [stavc
na pojmovm rozdlu mezi Eigentum (vlastnictv) a Vermgen (majetek,
majetnost)] nalo svj odraz v BGB a v nkterch dalch evropskch zkoncch
(nap. v nizozemskm nebo vcarskm) ovlivnnch tmto mylenkovm
konceptem. Dokonce i rakousk obansk zkonk, kter vlastn normativn
pravou ( 355) zcela zmrn zdraznil fakt vlastnictv vc hmotnch i
nehmotnch (Zeiller, F., von, Commentar ber das allgemeine brgerliche
Gesetzbuch fr die gesammten Deutschen Erblnder der Oesterreichischen
Monarchie, II.: Geistingers Verlagshandlung, Wien u. Triest, 1812), byl pozdji
doktrinrn interpretovn - pod Ungerovm a Randovm vlivem - ve prospch
zkho pojet vlastnickho prva. Tyto tendence v naem obanskm prvu
zeslily - pod zejmm psobenm tehdejho sovtskho vzoru - po druh svtov
vlce a odrazily se v prav zkonk z r. 1950 i z r. 1964. Pandektist z rozdlu
mezi vlastnictvm hmotnch vc a "majitelstvm" vc nehmotnch vyvozovali
rozdl prva vcnho a obliganho. Tak tomu ale nen a podstata vci je jin.
Pohledvku m vitel vi dlunkovi. Tento prvn pomr se d pouze
obliganm prvem, kter ustanovuje, jak pohledvka vznik a jakm zpsobem a
kdy je dlunk povinen viteli plnit na vyrovnn jeho pohledvky svj dluh. O
splnn sv pohledvky me vitel alovat pouze dlunka. Pohledvka je vak
tak: toti jako urit majetkov statek - a, podle zmru osnovy, tak jako vc v
prvnm smyslu (nehmotn) - rovn soust vitelova majetku a jmn, a tedy i
pedmt jeho vlastnictv. Proto je vitel vi zsahm tetch osob chrnn
monost podat vlastnickou alobu a takovm zsahm se brnit. Podobn tak
vcn prva (nap. zstavu nebo sluebnost) lze chrnit jak speciln alobou
proti vlastnkovi zaten vci, tak i vlastnickou alobou proti nedovolenm
zsahm jinch osob. Nvrh znn prvnho odstavce logicky ve na 346 a na
356, vrac se k mskoprvnmu civilistickmu konceptu, kter reflektuj i nkter
dal prvn dy (francouzsk, qubeck), a opout scholastiku terminologickho
odliovn pedmt, je jsou ve vlastnictv a je jsou "jen" v majetku, nebo
obsahov rozdl mezi postavenm vlastnka a "majitele" nen dn.
Obdobn nen vhodn ani zvlt vytkat, e zvltn zkon me vyhradit

vlastnictv uritch vc jen sttu nebo uritm prvnickm osobm. V tom smru
pln dostauje l. 11 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod a opakovn tho
prvnho pravidla v obanskm zkonku nen eln a ani nen vcn namst,
nebo tyto zvltn zkonn pravy maj veejnoprvn povahu.
Termnem "vlastnick prvo" se oznauje subjektivn prvo vlastnka k

pedmtu tohoto prva; tento pedmt se oznauje "vlastnictv". Osnova tedy
nesmuje ani nezamuje pojmy "vlastnictv" a "vlastnick prvo", jak to in

platn obansk zkonk (nap. v 125, 132 nebo v 133), nbr pojmem
"vlastnictv" oznauje pedmt vlastnickho prva, souhrn majetkovch kus, k
nim urit osoba vlastnick prvo m.
Z ady dvod se nepejm dikce 123 platnho obanskho zkonku,

kde se vymezuje obsah vlastnickho prva slovy, e "vlastnk je v mezch zkona
oprvnn pedmt svho vlastnictv dret, uvat, povat jeho plody a uitky a
nakldat s nm." Toto pojet vylo z pvodnho 130 obanskho zkonku v jeho
podob z r. 1964, mcho ovem jen na osobn vlastnictv, a oistilo je od
zjevnch socialistickch prvk. Dvodov zprva k platnmu ustanoven to
dotvrzuje, kdy uvd, e "v ustanovench, kter upravovala osobn vlastnictv,
byla zvolena obecn formulace". Tmto eenm se platn prava odchyluje od
standardnch pstup kontinentlnho prva a ukazuje na mylenkovou souvislost
s nkdejm obanskm zkonodrstvm Sovtskho svazu (srov. nap. l. 58
obanskho zkonku RSFSR z r. 1922 nebo l. 92 obanskho zkonku RSFSR z r.
1964). Vsledkem je konzervace socialistick, ale hlavn vcn nesprvn,
konstrukce obsahu vlastnickho prva soukromnka.
Hlavn vady platn pravy jsou tyto: Pedn se oddluje prava pozitivn a
negativn strnky vlastnickho prva ( 124, 127). To je na jmu chpn
jednotnosti vlastnickho prva. Dle platn zkonk vtem dlch prv vlastnka,
navc podanm jako taxativn, jakoby dv najevo, e se jedn o pln seznam
jednotlivch oprvnn vlastnka a e vlastnick prvo je soutem tchto dlch
prv, co neodporuje jen jednotnosti vlastnickho prva, ale i jeho plnosti a
elasticit. Konen, vet dlch vlastnickch oprvnn nerespektuje klasickou
romanistickou vlastnickou tridu (ius possidendi, ius utendi et fruendi a ius
abutendi) charakterizujc typick projevy vlastnkova psoben na vc a
respektovanou v evropskm civilizanm okruhu dodnes. Z tchto dvod se
navrhuje opustit pojet platn pravy a pi nov formulaci respektovat zvry
klasick nauky s pihldnutm k analogickm pravm konvennch obanskch
zkonk z okruhu kontinentln prvn kultury. Poukazuje se zvlt na zkonk
rakousk ( 354), francouzsk (l. 544), belgick (l. 544), panlsk (l. 348),
nmeck ( 903), vcarsk (l. 641), italsk (l. 832), nizozemsk (V:1), rusk (l.
209 odst. 2), co do zkladu i polsk (l. 140); ze zmoskch nap. na zkonk
mexick (l. 830) nebo qubeck (l. 947).
Osnova se vyhb snaze definovat vlastnick prvo. Definice pojm tohoto

druhu nenle do zkona; zvlt u vlastnickho prva by to bylo choulostiv,
protoe pokusy definovat vlastnick prvo bvaj ideologizovny. Nvrh
ustanoven proto zdrazuje jen nesporn, obecn akceptovan a podstatn rysy
vlastnickho prva. Nesporn a podstatn rysy vlastnickho prva jsou
nezvislost, jednotnost, plnost, elasticita a trvalost.
Pokud se jedn o nezvislost vlastnickho prva, zdrazuje nvrh 1012,

e vlastnk nakld s pedmtem svho vlastnickho prva voln, to jest pmo a
svou moc, kter je tud nezvisl na moci kohokoli jinho. To vak pece jen
neznamen absolutn volnost a neznamen to, e si vlastnk s vc me dlat, co
chce. Proto se zrove navrhuje stanovit, e je vlastnkova volnost limitovna
dvojm: jednak to jsou meze zkona, jednak tak subjektivn prva jinch osob.
Jednotnost vlastnickho prva je dna septm jeho pozitivn a negativn

strnky. Pozitivn strnku vlastnickho prva pedstavuje prvo vlastnka nakldat
s vc zpravidla ktermkoli zpsobem podle libosti, jako negativn strnka
vlastnickho prva se oznauje prvo vlastnka zabrnit zpravidla kadmu
jinmu, aby jeho vc neuval nebo na ni jinak nepsobil (ius exclusionis). Tento
rys vlastnickho prva se navrhuje vystihnout slovy, e vlastnk m prvo se
svm vlastnictvm podle sv vle voln nakldat a jin osoby z toho vylouit. Ius
exclusionis je dleit pro ochranu vlastnickho prva, zejmna alobn. Uveden
prvn autorizace vlastnka je velmi vznamn a standardn zkonky se bez n
neobejdou (srov. nap. rakousk obansk zkonk v 351, francouzsk v l. 544,
nmeck v 903, vcarsk v l. 641, italsk v l. 832 atd.).
Vyjden pozitivn i negativn strnky vlastnickho prva v jedinm

ustanoven m zvraznit jeho jednotn pojet.
plnost vlastnickho prva je vyjdena drazem na oprvnn vlastnka

nakldat se svm vlastnictvm voln, tj. e me na svoji vc psobit nebo
nepsobit, jak je mu libo, a jin z psoben na vc vylouit. Tm je vymezen obsah
vlastnickho prva, nikoli tedy kazuistickm a neplnm vtem dlch
vlastnkovch oprvnn, uvedench dnes v 123 platnho obanskho zkonku
(prvem dret, uvat, povat plody a uitky pedmtu vlastnictv a nakldat s
nm). Obsah vlastnickho prva nen toti tvoen soutem tchto dlch
oprvnn a existenc dnho z nich nen podmnna existence vlastnickho
prva. Odpadne-li nkter z uvedench dlch oprvnn jednotliv (nap. d-li
vlastnk svou vc do njmu nebo do vpjky), i odpadnou-li vcelku (nap. pi
prohlen konkursu), nem to toti vliv na existenci ani na trvn vlastnickho
prva. Naopak, pomine-li omezen, obnov se vlastnick prvo v pvodnm
rozsahu. Tm je podmnna elasticita vlastnickho prva. Toto prvo tedy
nezanikne, pozbude-li vlastnk prvo vc uvat, dret, povat i jin ze svch
dlch oprvnn, protoe k zniku vlastnickho prva me dojt jen z nkterho
zkonnho dvodu; tm je dna jeho trvalost.
Platn prava se ve vtu typickch dlch oprvnn vlastnka odchyluje

od evropskho standardu zejmna v tom, e za jedno z dlch vlastnkovch
oprvnn oznauje vedle prv vc dret, uvat a povat jej plody a uitky, tak
prvo s vc nakldat. Vznam "nakldn s vc" je v tomto pojet, kter u ns
vytvoila prvn doktrna 50. let, zen do smyslu: init prvn kony, tkajc se
vci, realizovat jej smnnou hodnotu. Dokonce se navyklo oznaovat toto dl
oprvnn latinskm ius disponendi, a se jedn o termn, kter v mskm prvu
nem oporu. Sprvn m jt pi nakldn s vc vlastnkem o oznaen souhrnu
vech subjektivnch prv vlastnka k pedmtu vlastnickho prva.
Ius abutendi, tedy prvo psobit na podstatu vci, mnit ji, ba i zniit, nen
zvl zmiovno - zmnno je vak v 1006, protoe je podmnno faktickm
drenm vci - nebo to plyne jak z obecn zsady vyjden v 1012, stejn jako
z n vyplvaj i oprvnn vlastnka vlastnick prvo pevst na jinho i jinak se
tohoto prva zprostit, jako i oprvnn pedmt vlastnictv dret, uvat i povat.
Tot ostatn plyne i z nvrhu nkterch dalch ustanoven.
Navren ustanoven nezmiuje vslovn, e se vlastnick prva vztahuj

jak k podstat (substanci), tak plodm a uitkm pedmtu vlastnictv. Toto
rozlien by bylo eln, pokud by se osnova vracela k institutu dlenho
vlastnictv, co se vak nezaml.
Pravidlo, e vichni vlastnci maj stejn prva a povinnosti a e se jim

poskytuje stejn prvn ochrana, vyjden v 124 platnho obanskho
zkonku, se nezaml do obanskho zkonku recipovat, nebo se jedn o
pouhou duplicitn formulaci k druh vt l. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a
svobod, piem Listina vyjaduje tut zsadu pesnji.
I. Obecn vklady
1.
Akoli se problematice vlastnickho prva vnuje esk prvn vda
systematicky v podstat ji od 19. stolet, mnoho monografi s touto tematikou k
dispozici nen. Na prvnm mst lze bezpochyby uvst jedno z nejzsadnjch dl
zakladatele esk civilistiky Antonna ryte Randy Prvo vlastnick dle
rakouskho prva v podku systematickm, vydan poprv v roce 1887 (celkem
vylo v esti vydnch, posledn ji po autorov smrti, v roce 1923, zsluhou
redakce Randova ka, advokta JUDr. Vojtcha Kasandy). Ve jmenovanm dle
podal Randa dobov pohled na vlastnick prvo podle pravy obsaen v ABGB,
piem vlastnictv podle nj je "pln ili nejsvrchovanj prvn moc nad vc
hmotnou nebo sprvnji eeno: pojmov prvn monost pmho a

neobmezenho nakldn vc hmotnou" (lit. . 9, s. 1-2). Odkln se tedy od do
t doby uvan definice: "Vlastnictv jest moc nakldati s podstatou i s poitky
vci vyluujc osoby jin." Randa souasn zdrazuje, e ABGB v ustanoven
353 uvd odlinou definici vlastnictv, dle nj je v tom ppad uito tohoto slova
"ve smyslu irm, neprvnickm, ve smyslu majetnosti" (lit. . 9, s. 3).
2.
Randu pozdji nsledoval brnnsk civilista Jaromr Sedlek, autor mimo jin
znamenitch dl Vlastnictv a vlastnick prvo: kritick pokus (1919) a Vlastnick
prvo (1935). I pedmtem Sedlkova zkoumn - jak plyne z let vydn jeho
prac - bylo vlastnick prvo dle ABGB, resp. o. z. o. Autor k definici vlastnickho
prva uvd: "Ob. zk. sprvn nepodv definici vlastnictv jako subjektivnho
prva, kter se vyskytuje velmi asto v doktrn. Definice takov jsou jen
ohlasem politickch ideologi: bu individualistick nebo socialistick nebo
korporan nebo jakkoli jin. Ob. zk. podv jen vet toho, co vlastnku
nejhlavnji pslu (...)" (lit. . 11, s. 22), a dodv, e je nutno piklonit se k
tomu, e dle ABGB je teba uplatnit vykldac pravidlo "ve, co nen prvnm
dem zakzno, je dovoleno", jeho nsledkem je vet toho, co vlastnkovi
nle, "pouze enumerativn a (...) vlastnk me s vc dlati, co chce, pokud tm
neporu prvnho du (...)" (lit. . 11, s. 22).
3.
Monografi vnujc se vlastnickmu prvu po nabyt innosti obanskho
zkonku . 141/1950 Sb. je Knappovo Vlastnictv v lidov demokracii (1952), do
nho se vrazn promtla bezprecedentn zmna v prvn teoretickm pojet
vlastnickho prva inspirovan pravou tohoto institutu v tehdejm Sovtskm
svazu (pedevm Sttn socialistick vlastnictv A. V. Venediktova). Vlastnictv
bylo systematicky lenno na vlastnictv k vrobnm prostedkm a vlastnictv k
prostedkm osobn spoteby (dle objektu) a uvnit tchto kategori pak dle
subjektu na vlastnictv socialistick, drustevn, osobn a soukrom (s odvolnm
na Marxovo tdn spoleensk vroby ve druhm dlu jeho spisu Kapitl; viz lit.
. 3, s. 222). Proto je toto pojet dnes (mimo jin s ohledem na stavn
zakotvenou rovnost vlastnickho prva) nepouiteln.
4.
Dal monografie zabvajc se vlastnickm prvem bychom v esk prvn vd
hledali marn.
5.
Vznamnm zdrojem poznn prvn vdy ve vci vlastnickho prva podle ABGB
jsou samozejm prvorepublikov komente k tomuto zkonu. Mezi nimi vynik
zejmna Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu a
obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi brnnskch autor
Frantika Rouka a Jaromra Sedlka (1935-1937), piem autorem sti
vnovan vlastnickmu prvu je shora jmenovan J. Sedlek. Ten odliuje stav
vlastnictv ve smyslu socilnm, podle nho "sm urit subjekt (vlastnk') podle
sv libovle uvati vc ke svm elm", od vlastnictv ve smyslu prvnm, s
nm "pracuje prvo a spojuje urit nsledky prvn" (lit. . 10, s. 198), tj. "kter
skutenosti mus bti dny, aby tu byl prvn stav nazvan vlastnictv". Takto je
dovozena zcela jasn definice, dle kter "mluvme toti o prvnm stavu
vlastnictv, jestlie byly splnny urit podmnky vzniku a dosud nebyly dny
podmnky zniku", avak z hlediska praktickho uit tto definice dluno kriticky
dodat, e sama o sob o pojmu vlastnictv, resp. jeho obsahu nevypovd zhola
nic.
6.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. obecn, resp. jm pojat vlastnick prvo,
diskontinuita jeho pojet s pravou v pedchozch obanskch zkoncch .
141/1950 Sb. a . 40/1964 Sb. a zkonkem pevzat nkter prvn instituty
(mimo jin i z ABGB, co je astm pedmtem kritiky) in pouit shora uveden
odborn literatury vztahujc se k ABGB vrazn aktulnm.
7.
Nap vemi shora uvedenmi odbornmi tituly a informacemi v nich
obsaenmi zstv typickou pro vlastnick prvo zejmna obtnost, resp.
nemonost jeho definice, co dokonale napluje msk Omnis definitio in iure
civili periculosa est: parum est enim, ut non subverti posset - Definice v (civilnm)
prvu je nebezpen, nebo jen zdka ji nelze vyvrtit. Jakkoli je samotn pojem
v podstat kadmu zejm a legislativa, odborn literatura i prvn praxe s nm
pracuj, o to obtnj se jeho definice jev. Tm kad v, co me nebo
neme jako vlastnk init i konat (chpe obsah vlastnickho prva jaksi
intuitivn), otzkou vak je, jak to vdecky i prvn teoreticky popsat. Proto se
teorie uchyluje k vymezen obsahu vlastnickho prva jeho lennm na
jednotliv oprvnn, z nich m vlastnick prvo sestvat, co ovem rovn
nen zcela vyerpvajc (viz ne). Z povahy vci plyne, e definice by mla bt aby naplnila svj cl - krtk a vstin. Jak vyplv z ve uvedenho, je
takovto definice ve vci vlastnickho prva v podstat nemon a to je
pravdpodobn jeden z podstatnch dvod, pro nejen odborn literatura, ale
tak obansk zkonk . 89/2012 Sb. - toton jako obansk zkonky pedchoz
- na definici vlastnickho prva rezignovaly, tj. legln definici vlastnickho prva
v innm obanskm zkonku nalzt nelze.
8.
S ohledem na uvedenou nemonost definice je vlastnick prvo
charakterizovno nejastji jako prvo ovldat vc svou moc, tj. moc nezvislou
na souasn existenci moci kohokoli jinho k te vci; vlastnick prvo je tedy
pmm prvnm panstvm konkrtn uren osoby (resp. v ppad
spoluvlastnictv vce osob) nad uritou vc. Vlastnick prvo neme svdit
neuritmu okruhu osob, piem psob erga omnes.
9.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. ve vztahu k vlastnickmu prvu upravuje pouze
jeho pedmt ( 1011), obsah a meze ( 1012), dle pak jeho omezen (zejmna
sousedskmi prvy; 1013 a nsl.).
10.
Pokud jde o rozsah zmn oproti pedchoz prav v obanskm zkonku .
40/1964 Sb., je nejpodstatnj zajist problematika pedmtu vlastnickho
prva, a to jako dsledek odlinho pojet vci v prvnm smyslu (viz dle).
II. K pojmm "vlastnictv" a "vlastnick prvo"
11.
Akoli ped innost obanskho zkonku . 89/2012 Sb. byly pojmy
"vlastnictv" a "vlastnick prvo" obecn povaovny za synonyma a tak tak
uvny v zkonnch pedpisech (nap. l. 11 Listiny; z literatury nap. Knappov,
vestka, Dvok, lit. . 4, s. 315), obansk zkonk na tento zus nenavzal a
oba pojmy odliuje: jak zdrazuje dvodov prva k obanskmu zkonku,
vlastnickm prvem je subjektivn prvo vlastnka k pedmtu tohoto prva,
zatmco vlastnictvm se rozum vhradn pedmt vlastnickho prva.
12.
Nerozliovn obou pojm vak nebylo pouze domnou pravy vznikl za
pedchozch politickch pomr (1948-1989). Ji shora uveden Koment autor
Rouka a Sedlka s obma pojmy pracuje rovn synonymicky (lit. . 10, s. 199).
smyslu"
13.
Ustanoven 1011 upravuje pedmt vlastnickho prva, kter se bezprostedn
poj s pojmem vci v prvnm smyslu (k vysvtlen pojmu "vc" srov. 489). Ve
vztahu k definici vci v prvnm smyslu rozeznv prvn doktrna dv zkladn
teorie: tzv. zk pojet, kter za vc v prvnm smyslu povauje pouze vc
hmotnou (res corporalis - Randa, lit. . 9, s. 10; in tak nap. prvn d nmeck
i polsk), a tzv. irok pojet, dle nho je vc v prvnm smyslu jak vc hmotn,
tak vc nehmotn, tedy nap. prva, jejich povaha to umouje (kter lze trvale
i optovn vykonvat), pohledvky, prva autorsk aj.; k tomuto pojet vci se
pikln kup. prvn prava ve francouzskm Code Civil i rakouskm ABGB.
(Nutno podotknout, e nkte autoi zdrazuj, e ve skutenosti je tie
pijmno, e pedmtem vlastnickho prva dle ABGB mohou bt vhradn vci
hmotn; k pojmu "vc hmotn a nehmotn" srov. 496).
14.
prava pedmtu vlastnickho prva je jednm z nejvraznjch prvk
diskontinuity obanskho zkonku . 89/2012 Sb. s pedchoz pravou. Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. toti vslovnou definici vci neobsahoval, ale prvn teorie
dovodila, e vcmi byly ovladateln hmotn pedmty slouc potebm lid. Za
pedmty obanskoprvnch vztah pak tento zkonk oznaoval vci, prva a
jin majetkov hodnoty, souasn vak - mimo tuto tripartici - existovala jaksi
samostatn kategorie zahrnujc byty, nebytov prostory a zvata.
15.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. se v podstat navrac k pojet vci, jak ji
definoval ABGB, resp. o. z. o. (akoli tehdej prvn vda dovodila pedmt
vlastnickho prva za innosti ABGB odlin - viz citace z Randova dla shora),
nebo se piklonil k irokmu pojet vci v prvnm smyslu, tj. rozdln od
pedchoz pravy v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. Obansk zkonk .
89/2012 Sb. tedy pojm vc obdobn i stejn iroce jako ABGB, resp.
prvorepublikov eskoslovensk o. z. o. Vjimku tvo prvn povaha zvete, kter
v dosavadnch pedpisech nebyla eena (obansk zkonk . 40/1964 Sb. ani
zkonky dvj neobsahovaly vslovn ustanoven) a do jej nov pravy se
promtl nejen vvoj prvn pravy reprezentovan zejmna mezinrodnmi
smlouvami, jimi je esk republika vzna, ale i vvoj spolenosti a rozvoj
spoleenskch vd za uplynulch sto let (odlinost zvete jako smysly nadanho
tvora od vci a jeho vznam a hodnota). Toto irok pojet vci pitom v eskm
prosted opustil ji obansk zkonk . 141/1950 Sb.
16.
S ohledem na ve uveden pojet vci je teba - odlin od pravy v pedchozm
obanskm zkonku - za pedmt vlastnickho prva povaovat jak vci majc,
tak vci nemajc hmotnou podstatu.
17.
Neteba zastrat, e irok pojet vci bylo kritizovno ji v dob innosti ABGB,
a to jak prvn prax, tak prvn teori (nap. Unger, Randa aj.), nebo se zdlo
komplikovanm jak uit praktick, tak zdvodnn teoretick. Pesto se vak
nkte autoi piklnli k tomu, e je teba respektovat vli zkonodrcovu, tedy
text zkona. Proto nepekvap, e i pi pprav obanskho zkonku . 89/2012
Sb. se k navrhovanmu pojet vci objevovaly oba nzory a oboj pojet vci (zk
i irok) mlo sv zastnce i odprce. Nejinak tomu je dnes, kdy je obansk
zkonk . 89/2012 Sb. ji platnm i innm prvnm pedpisem. Kadopdn
pouze budouc prvn praxe poskytne odpov na otzku, zda pijet tohoto
konceptu vci bylo sprvn i spe nikoli.
18.
Otzkou toti zstv, do jak mry je zkonodrcem zvolen een praktick,
resp. opodstatnn. Je obecnou pravdou, e zkonodrci nejsou kladeny pekky
v tom, co nazve pedmtem vlastnickho prva, me jm bt v podstat cokoli;
mtkem a clem prvn pravy by vak vdy mlo bt zejmna hledisko
monosti aplikace pijatch prvnch pedpis v relnm ivot, pp. rovn
hledisko vymahatelnosti prva (v esk republice stle, a pravdpodobn
odvodnn, kritizovan). Autoi nov soukromoprvn kodifikace odvoduj
opodstatnnost zmny v pojet vci v prvnm smyslu, tj. pedmtu vlastnickho
prva, pomrn podrobn v dvodov zprv (na ni odkazujeme), jev se vak
nezbytnm alespo si poloit otzku, zda bude mon a eln na takto zkonem
vymezen pedmt vlastnickho prva vdy a za vech okolnost, tj. bez ohledu
na pedmt, dsledn aplikovat naprosto toton prvn jednn (smlouva, podn
aloby, obrana proti poruen prva apod.). Je podstata vlastnictv k hmotnm a
nehmotnm vcem skuten naprosto toton, je vlastnictv prva (nap.
autorskho) i pohledvky (oprvnn vitele na plnn od dlunka) nebo
cennho papru (nap. akcie) nabvno stejn jako vlastnick prvo k hmotn
vci (nap. ke knize, botm, pozemku)? Nebude nap. aloba na vydn
pohledvky (pklad uveden v dvodov zprv) i akcie nakonec pouze alobou
na vydn dokumentu, listiny, smlouvy aj., tj. hmotnho pedmtu, z nho dan
pohledvka i podl akcione na majetku konkrtn obchodn spolenosti
vyplv? Zatm se lze pouze domnvat, jak bude skuten prvn praxe,
odpovdi na uveden otzky pinese a praktick prvn budoucnost. Jev se vak
nezbytnm poloit si jednu - a to zsadn - otzku: Nebude se v konenm
dsledku jednat o zaveden jaksi modifikace i modern varianty kategorizace
vlastnictv z dvodu rozdlnosti jeho pedmt?
IV. Vymezen vlastnickho prva
19.
Obansk zkonk pistoupil k nkolikermu, eknme "dvoustupovmu"
vymezen vlastnickho prva. V prv ad je vlastnick prvo vymezeno
objektivn a subjektivn: jak uvd dvodov zprva, objektivn vymezen
vlastnickho prva spov v uren, co je jeho pedmtem, tedy co me bt ve
vlastnictv subjektu vlastnickho prva, subjektivn vymezen pak v nakldn s
vc jakoto pedmtem vlastnickho prva (upraveno v 1012).
20.
Prvn vta 1012 pak vymezuje vlastnick prvo pozitivn a negativn. Pozitivn
strnka vlastnickho prva (dve upraven v 124 ob. zk. . 40/1964 Sb.)
spov v oprvnn, resp. svobod vlastnka libovoln nakldat s vlastn vc, tj.
s pedmtem svho vlastnickho prva, zatmco negativn strnka (dve 127
ob. zk. . 40/1964 Sb.) v souasn svobod vlastnka zabrnit komukoli, aby na
jeho vc psobil (kohokoli vylouit z nakldn s pedmtem jeho vlastnickho
prva).
21.
V teorii se ustlila syntetick a analytick definice vlastnictv. Podle syntetickho
pojet je vlastnictv vestrann, pm a vlun moc nad vc (srov. 1012).
Analytick definice vypotv jednotliv dl oprvnn vlastnka.
22.
K dalm znakm vlastnickho prva se ad jeho trvalost (perzistence) a
elasticita (prunost).
23.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. upustil od tzv. analytickho vymezen
vlastnickho prva (dve 123 ob. zk. . 40/1964 Sb.), tj. od vyjmenovn
jednotlivch dlch oprvnn, z nich se vlastnick prvo "skld",
pravdpodobn proto, e je obecn uznvno, e toto vymezen je v podstat
nadbytenm, resp. nen nezbytnm, nebo podstatou vlastnickho prva je, e
nen ani soutem, ani souhrnem jakchkoli dlch i jednotlivch oprvnn. I v
ppad vtu jednotlivch oprvnn vlastnka nejde o vet taxativn, nebo

neplat, e by jakkoli dal oprvnn, vslovn neuveden, nebylo vkonem
vlastnickho prva. Naopak, vlastnk me na pedmt vlastnickho prva (na
vc) psobit jakmkoli myslitelnm zpsobem, tj. i takovm zpsobem, kter
vslovn nikde uveden nen. Pesto anebo prv proto je i takovto "jakkoli
jin/dal" psoben vkonem vlastnickho prva, tj. takov osoba jedn jako
vlastnk.
24.
Jeliko nkte autoi a prvn teorie hovo o vlastnickm prvu jako o souboru
dlch oprvnn, a to zejmna proto, e - jak bylo uvedeno ji ve - je v
podstat nemon vlastnick prvo definovat, uchyluje se tedy prvn teorie k
vymezen vlastnickho prva uvedenm jeho obsahu, tj. specifikac toho, co
vlastnk jako osoba oprvnn z vlastnickho prva zejmna me init. Jakkoli se
tato specifikace jev bt asi nejpesnj, zcela jist se nejedn o vyerpvajc
definici prvnho institutu. Pesto se slu ji zde alespo v krtkosti uvst.
25.
Jedn se v prv ad o prvo vc dret (ius possidendi), piem drba vci ve
smyslu prvnm m abstraktn npl (nikoli totonou s "mt vc u sebe", co je
doslovn mon pouze u nkterch movitch vc); zjednoduen lze
konstatovat, e obsahem drby je nakldn s vc jako s vlastn (srov. koment k
987 a nsl.).
26.
Dalm z dlch oprvnn vlastnka je prvo vc uvat (ius utendi) bez toho, e
by byl povinen nkomu za uvn vci cokoli poskytovat, nap. platit (njemn,
nhradu za opoteben vci apod.); vlastnk se me tohoto oprvnn svm
vlastnm prvnm jednnm doasn vzdt (nap. uzavenm njemn smlouvy a
pednm vci - typicky bytov jednotky - do doasnho uvn njemci),
zpravidla tak in za platu, a to na dobu uritou nebo neuritou (v takovm
ppad je nutno sjednat monost vpovdi smlouvy kteroukoli ze smluvnch
stran, a to bez udn dvodu).
27.
Prvo vlastnka povat vc, tedy pisvojovat si plody a uitky z vci plynouc (ius
fruendi) je rovn jednm z dlch oprvnn vlastnka vci; jeho obsahem je
prvo vlastnka na plody a uitky vci (nap. na obil i trvu vyrostlou na jeho
pozemku, hruky dozrl na hruni rostouc na jeho pozemku, mlata jeho
domcch zvat, roky pirostl k vkladu v bance apod.). Rovn tohoto prva se
me vlastnk vzdt; podle pravy obanskho zkonku . 40/1964 Sb. to bylo
mon nap. na zklad njemn smlouvy, podle obanskho zkonku . 89/2012
Sb. pipad v vahu zejmna pachtovn smlouva (srov. 2332 a nsl.).
28.
Obsahem prva nakldat s vc (ius disponendi) je monost vlastnickho prva
pozbt, a to bu zcela (nap. zcizenm, tj. prodejem vci), anebo se doasn vzdt
oprvnn s vc disponovat (nap. zzenm zstavnho prva k cennmu papru,
zmocnnm realitn kancele k pronajmn bytu bez svolen vlastnka v
konkrtnm ppad).
29.
Prvo vc zniit (ius abutendi) obecn nle kadmu vlastnkovi, ne kad a ne
vdy je vak me bez dalho vykonat, nebo vkon tohoto oprvnn je obvykle
omezen zkonnm pedpisem. Napklad vkon prva k vcem nebo soustem
vci vysok historick hodnoty podlhajcm pamtkov ochran (a u k vcem
movitm, jako jsou sochy, obrazy apod., i k soustem nemovit vci - stavbm)
je omezen zkonem . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi. Z podstaty vci je
vkon tohoto oprvnn vylouen u nemovitost - pozemk.
30.
Vznam oprvnn vc opustit (ius dereliquendi) je v souasn modern
spolenosti vznamn snen, protoe monost ponechat vc svmu osudu je
pouze vjimen (zejmna ani by to pro bvalho vlastnka mlo njak,
zpravidla nedouc dsledky). Pesto lze nkter vci bez prvnch nsledk
opustit (nap. domovn odpad v popelnici, nikoli vak ji radioaktivn odpad; vrak
automobilu na vrakoviti, nikoli ale jeho pouhm zaparkovnm na ulici). Po
uritou dobu platilo, e derelikce je tak nemon u nemovitost, nebo vlastnk je
evidovn ve veejnm seznamu - katastru nemovitost, a je tedy veejn
znmm; v poslednch deseti letech se vak tato mylenka opout a judikatura
se pikln k nzoru, e i nemovitost jako jakkoli jin pedmt vlastnickho prva
oputna bt me.
31.
Shora uvedench jednotlivch dlch oprvnn, resp. jejich vkonu, se vlastnk
nikdy neme trvale vzdt, ani by pozbyl vlastnick prvo; me se jich vzdt
doasn (pedevm na zklad vlastnho rozhodnut, resp. prvnho jednn). V
takovm ppad vlastnkovi stle zstv tzv. hol vlastnictv (nuda proprietas),
kter se po odpadnut piny (vech) omezen opt pemn ve vlastnictv pln

(hovo se o tzv. elasticit vlastnickho prva - viz rovn ne v rmci omezen
vlastnickho prva).

subjekt
32.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. - na rozdl od svho pedchdce - upustil od
konstatovn totonosti obsahu vlastnickho prva vech subjekt ( 124 ob.
zk. . 40/1964 Sb.); lze dvodn pedpokldat, e tak in proto, e dnes, po vce
ne dvaceti letech od zmny politickho reimu v esk republice, ji nen
zapoteb tuto - civilisticky tradin - zsadu zdrazovat vslovnm uvedenm v
zkonnm textu (co pedchoz obansk zkonk po sv novele bezpochyby inil
z dvodu dvj kategorizace vlastnickch prv v obanskch zkoncch .
141/1950 Sb. a . 40/1964 Sb. a nadazovn jedn kategorie nad ostatnmi). Tato
zsada je navc zakotvena v Listin (srov. l. 11 odst. 1 Listiny), a proto by jej
uveden v obanskm zkonku pedstavovalo nadbytenou duplicitn pravu.
33.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. upustil rovn od vslovn specifikace, e
subjektem vlastnickho prva me bt v nkterch ppadech pouze stt. I tato
prava se jev nadbytenou, nebo i v tomto ppad by se jednalo o duplicitn
pravu (souasn s Listinou).
VI. Omezen vlastnickho prva
34.
Prvn teorie neomezenosti vlastnictv definujc vlastnictv jako neomezen
panstv lovka nad vc m stejn postaven v rmci prvn teoretickch
koncepc. Neomezenost byla chpna jako jist pojmov fikce, nebo vlastnictv
ve svm dsledku neomezenm bt neme, a to zejmna z dvodu pojmovho
omezen.
35.
Nejvce se absolutn neomezenosti vlastnickho prva bl pirozen prvo,

piem nkte autoi rozliuj neomezenost (i svobodu) nabvat vlastnictv
(nap. Grotius v dle De iure belli ac pacis i Hegel ve sv Filosofii prva) a
neomezenost (svobodu) vykonvat vlastnick prvo (lit. . 3, s. 146). Omezovn
svobody, rozsahu svobodnho jednn, pojmem svobody ostatnch tak, aby i oni
pitom mohli zstat naprosto svobodnmi, je jednou ze zkladnch mylenek
Fichteho (lit. . 3). Rovn romanista Bonfante definujc vlastnictv jako
"veobecn prvn panstv nad vc, a aktuln, nebo aspo potenciln", podle
kterho vlastnk me "vykonvat nad vc vechnu myslitelnou moc", pipout
zkonn omezen vlastnickho prva a zdrazuje s nimi souvisejc elasticitu
vlastnictv (lit. . 3).
36.
S pirozenoprvnm nzorem, e vlastnictv znamen neomezen prvn panstv
nad vc a e jakkoli jeho omezen je s vlastnictvm nesluiteln, polemizoval
zejmna von Jhering, dle kterho je tato mylenka od zkladu nesprvn, nebo
"tato pedstava je jet poslednm zbytkem on nezdrav pirozenoprvn
pedstavy, kter izolovala jedince na nj samho" (viz lit. . 3, s. 131). Akoli tedy
koncepci vlastnickho prva jako neomezenho prvnho panstv zsadn
odmtal, existenci soukromho vlastnictv jako takovho (a ddickho prva)
nepopral (a socialistick a komunistick mylenky smujc k jejich odstrann
povaoval za "poetil blznovstv").
37.
V eskm prvnm prosted se neomezenost vlastnictv v nejirm pojet
uplatovala v potcch platnosti ABGB: vlastnick prvo bylo koncepn
vymezeno jako neomezen prvn panstv nad vc: "Ve, co n jest, vechny
jeho vci hmotn a nehmotn, slovou jeho vlastnictv ili jmn (...) za prvo
poskldan jest moc, podstatou i uitky vci njak vedle vle sv vldnouti, a
kadho jinho z toho vylouiti" ( 353 a 354 ABGB, lit. . 7, s. 184) a zkonk mu
poskytoval rozshlou ochranu (tzv. vlastnickmi alobami - vlastn aloba
vlastnick, aloba vlastnick z prvn domnlho vlastnictv alobcova; 365
ABGB). Obsah vlastnickho prva byl dn 362 ABGB: "Vlastnk pln, maje
prvo, jmnm svm svobodn diti a vldnouti, me vbec vci sv dle vle
uvati, nebo bez uitku nechati; me ji zkaziti, zcela nebo z sti na jin
pevsti, anebo se j naprosto vzdti, tj. ji opustiti" (lit. . 7, s. 186). Zkonk tedy
dokonale koproval obsah mskho vlastnickho prva: oprvnn vc dret, s
vc nakldat, vc uvat nebo neuvat, tit z vci plody a rovn vc opustit,
piem tato oprvnn nleela i vlastnkm tzv. neplnm, tj. vlastnkm,
kterm nleelo jen vlastnick prvo vrchn nebo uitkov ("T prva maj tak
vlastnci nepln, jak vlastnk podstaty, tak vlastnk uitku; toliko nen jednomu
dovoleno nco pedsevzti, co by prvu druhho bylo na odpor" - 363 ABGB, lit.
. 7, s. 186).
38.
Dluno ovem dodat, e ABGB ji na potku 19. stolet obsahoval nznak
odlinho pojet vlastnickho prva, kter by svdil spe o koncepci vlastnictv
formulovan o sto let pozdji (vlastnictv jako sociln funkce) a kter chpeme
jako jakousi vnitn mez vlastnickho prva: ustanoven 364 ("Vlastnick prvo
lze vbec vykonvati jen potud, pokud se tm nezasahuje do prv osoby tet, ani
nevybouje z mez danch v zkonech k zachovn a podporovn obecnho
blaha" - lit. . 7, s. 107) vrazn limitovalo pedstavu o tom, e vlastnick prvo
je absolutn prvo nim neomezen. Pedmtn ustanoven dle naeho nzoru
pedstavovalo pravu dnes iroce uplatovanho omezen vlastnickho prva ve
veejnm zjmu.
39.
Lze shrnout, e neomezenost byla v urit dob povaovna za definin znak
vlastnictv, ale dnes tomu tak ji nen: akoli se vlastnick prvo stle jev jako
nejmn omezen ze vech subjektivnch prv a vykazuje tendenci k urit
univerzlnosti, je vdy omezeno, pinejmenm pojmov, totonmi prvy
ostatnch vlastnk. Z toho plyne, e teorie neomezenosti vlastnickho prva je ji
pekonna (doktrna datuje pekonn na pelom 19. a 20. stolet).
40.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. stanovuje meze vlastnickho prva v 1012
vt druh, nebo vlastnkova svoboda je sice nejvraznjm projevem zsady
autonomie vle, ale nen neomezenou. Tato svoboda je omezena minimln
prvnm dem, uzavenou smlouvou, zkonem, rozhodnutm orgnu veejn
moci vydanm na zklad zkona (v souladu s Listinou mohou orgny veejn
moci init jen to, co jim zkon vslovn ukld, na rozdl od subjekt soukromho
prva, kter mohou init to, co jim zkon vslovn nezakazuje).
41.
V ppad, e tyto zkazy i omezen odpadnou, roz se vlastnkova svoboda
libovoln s vc ve vlastnictv nakldat (elasticita vlastnickho prva).
42.
Zkladnm omezenm je pedevm zkaz init to, co jako hlavn cl sleduje
obtovn i pokozovn jinch. Takov "vkon" prva by dle zkona ji nebyl
vkonem, ale zneuitm vlastnickho prva, ktermu - stejn jako zjevnmu
zneuit jakhokoli jinho prva (viz 8) - nen zkonem poskytnuta ochrana,

nebo ve sv podstat nejde o vkon prva, ale o protiprvn in.
VII. Ochrana vlastnickho prva
43.
Ve vci ochrany vlastnickho prva nedolo pijetm obanskho zkonku .
89/2012 Sb. k dn vrazn i podstatn zmn. Ochrana vlastnickho prva
(stejn jako podle pedchoz pravy v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.)
spov zejmna ve dvou alobch.
44.
Vlastnickho prva se lze domhat v prv ad alobou na vydn vci (zadrujeli odlin osoba nai vc, meme se u soudu domhat jejho vydn touto
odlinou osobou - ruitelem naeho vlastnickho prva); alobou zdrovac se
alobce domh toho, aby se ruitel vlastnickho prva zdrel protiprvnch in
ve smyslu zsahu do jeho prva jako vlastnka).
45.
Podle nkterch autor (T. Dobichovsk, M. Rika) vak me vst obecn
vymezen vci v prvnm smyslu ve spojitosti se souasnou pravou jednotlivch
druh prv k nehmotnm statkm (duevnmu vlastnictv) v jednotlivch
zvltnch zkonech k takovmu prvnmu zvru, podle nho zvltnmi
prvnmi pedpisy neupraven druhy prv (nap. nezapsan oznaen, know-how
aj.) budou chrnny vlastnickm prvem, tedy ve vtm rozsahu ne zvlt
regulovan druhy prv k nehmotnm statkm. Tento zvr vak jmenovan autoi
nesdlej, st lze pipustit neomezenou ochranu obecnm vlastnickm prvem
takovch druh prv, kter pro absenci ady atribut nespadaj do kategorie prv
k nehmotnm statkm.
3 odst. 2 psm. e), 7, 489 a 544, 976 a 978, 989, 1013 a 1028
Z literatury:

2. Hurdk: Institucionln pile soukromho prva v dynamice vvoje
spolenosti, 2007.
3. Knapp: Vlastnictv v lidov demokracii, 1952, s. 131, 146, 222.
4. Knappov, vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2005, s.
315.
7. Obecn zkonnk obansk csastv Rakouskho: ku poteb kadho
obana vysvtlen a potebnmi formuli opaten od praktickho prvnka, po r.
1874, s. 184, 186.
8. Pavlek a kol.: stavn prvo a sttovda. II. dl, 2. st, 2004, s. 107.
1922, s. 1-3, 10.
10. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, 198, 199.
12. Sedlek, J. Vlastnictv a vlastnick prvo: kritick pokus, 1919.
16. Urfus: Historick zklady novodobho prva soukromho, 2001.
18. Zuklnov: Vcn prva v kostce, 2014.
PrRo, 2012, . 8.
. 5.
22. Eli: Vc jako pojem soukromho prva. PrRo, 2007, . 4.
23. Eli: Ani kite, e vm stavbu bom. PrRo, 2006, . 8.
24. Eli: Vlastnick prvo. Paradigmata eskho pojet pod zkuebnm

kamenem kontinentln prvn kultury. PrRo, 2005, . 22.
25. Kabt: Virtuln vlastnictv - vlastnictv za as Ius downloadendi. AUC Iuridica, 2012, . 4.
26. Knappov: Drba. Prvo a zkonnost, 1992, . 10.
27. Krej: Vlastnictv. PR, 1998, . 1.
28. Spil: Souasn problmy vlastnickho prva. PrRo, 2006, . 2.
29. Spil: Problmy vlastnick jistoty v esk republice. PrRo, 2005, . 1.
30. Stank: Jet jednou voda. Pk, 1997, . 10 a 11.
31. vestka, Stuna: K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho
32. Telec: Duevn vlastnictv a jeho vliv na vc v prvnm smyslu. PrRo,
2011, . 12.
33. Le patrimoine au XXIe siecle. Paris: Socit de Lgislation compare,
2012.
Omezen vlastnickho prva
1013
(Pozemek jinho vlastnka)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
II. Imise (8 a 15)
Z dvodov zprvy:
Speciln jsou upravena vlastnick omezen zkazem imis ( 1013)

doplnnm zvltnmi opatenmi tkajcmi se chovu zvat a pstovn rostlin,
prav pozemku, stavebnch prac na sousednm pozemku a uvn cizho
prostoru. Zjednoduen tyto otzky upravuje obansk zkonk ji dnes v 127,
synkreticky vak smuje rzn normativn konstrukce ve spleten pravy imis a
sousedskho prva ve vlastnm slova smyslu; oboj je pro budoucnost teba
systematicky uspodat a vce propracovat.
Zkaz imis v prvm odstavci 1013 vychz z pravy souasn ( 127

obanskho zkonku), redukuje se vak jeho nadmrn kazuistika: nemluv se
nap. o plynu, koui a parch, nbr jen o plynu; zen vtu nepodlamuje
normativn vhu a rozsah zkazu, nebo vet zstv demonstrativn. Vslovn
poukaz, e zkaz imis zahrnuje i vnikn zvat, opout konstrukci 127 odst. 1
platnho zkonku vztaenou jen k chovanm zvatm (zkaz imis mus
zasahovat i ppady, kdy se na cizm pozemku pemno nap. myi nebo kodliv
hmyz a vnikaj na sousedn pozemek nad mru pimenou mstnm pomrm).
Obecn se navrhuje rozit zkaz imis podle vzoru vldnho nvrhu obanskho
zkonku z r. 1937 tak, e zakzno bude pivdt imise na ciz pozemek pmo
(bez ohledu na mru obtovn tm zpsobenho vlastnku cizho zvodu), ledae
k tomu je zvltn prvn dvod. Pm imise jsou pmm pokraovnm
vlastnkovy innosti (nap. svdn vody trativodem na sousedn pozemek),
nepm nejsou pmo vyvolny touto innost, nbr jsou jen jejm volnm
nsledkem podmnnm prodnmi vlivy (spad poplku, en hluku, mnoen
hlodavc na pozemku neuvanm nebo nenleit obstarvanm apod.).
Nepm imise maj bt zakzny rovn, avak jen za podmnky, e jsou mstnm
pomrm nepimen a podstatn omezujc obvykl uvn pozemku v danm
mst.
Osnova pouv pro termn "sousedn pozemek" synonymicky slova

"pozemek jinho vlastnka", aby tak dala najevo, e m na mysli nejen pozemek v
pmm sousedstv, ale kad pozemek zasaen imisemi.
Druh odstavec vyluuje zdrovac alobu pro imise ze zvodu edn

schvlenho (nejedn-li se ovem o imise pm); pokud ale takov imise
pevyuj obvyklou mru a podstatn omezuj uvn sousedova pozemku, nle
sousedovi nhrada kody. Vzhledem k tomu, e prava nhrady kody v sti tet
stoj na zsad, e pi jej nhrad m prioritu restitutio in integrum, co v danm
ppad nen mon (musela by se odstranit pina, tedy zvodn provoz edn
schvlen, emu se prv mn zabrnit), navrhuje se vslovn uvst, e lze
dat pouze relutrn nhradu.
I. Obecn vklady
1.
Obansk zkonk pod marginln rubrikou "omezen vlastnictv" upravuje
sousedsk prvo, tj. normy upravujc vzjemn vztahy soused (sousednch
vlastnk) s clem pispt k "dobrmu sousedstv" stanovenm vzjemnch prv a
vzjemnch povinnost sousednch vlastnk (ale i bytovch spoluvlastnk,
njemc aj.). Podobn rakousk prameny hovo o sousedskoprvn povinnosti k
ohleduplnosti, a to proto, e pi vkonu vlastnickho prva me dojt a tak
dochz k pronikn nejrznjch ink (hluku, zpachu, prachu, poplku aj.) z
jednoho pozemku na pozemek druh (sousedn). Nen sporu o tom, e sousedem
se nerozum jen bezprostedn sousedc vlastnk jinho pozemku, nbr za
souseda se slu povaovat kadho vlastnka pozemku, kter je nedoucmi
inky postien, a to bez ohledu na vzdlenost od pozemku z kterho nepzniv
inky pochzej.
2.
Obansk zkonk zvolil pro pravu vztah soused podrobnj prvn pravu,
kter pilhavji reaguje na aktuln spoleenskou potebu vyvolanou mj. i
rozshlmi majetkovmi pesuny v oblasti pozemkovho vlastnictv. I se zetelem
k rostouc migraci oban, zvyujcmu se potu cizinc v esk republice, k
astjmu zakldn rodinnch zvod a ivnost lze proto novou prvn pravu
pivtat. Sousedstv vbec a osoba souseda byly vdy pokldny za mimodn
vznamn v uspodn vlastnickch prvnch pomr. Zkuenosti prvn praxe
potvrzuj, e dobr soused zvyuje hodnotu nemovitosti a naopak. To ostatn
potvrzuj i dvn moudrosti pedk. Tak nap. v knize alamounov se prav: "Mj
soused, kter je vedle m, je vce ne mj bratr, kter je daleko" (cit. podle
Carbonnier, lit. . 15, s. 192).
3.
Soukrom prvo tak vytyenm hranic vkonu vlastnickho prva, prvnmi
monostmi jeho ochrany a odpovdajcmi procesnmi pedpisy pispv k
naplovn doucho stavu spolenosti - k obecnmu a doucmu klidnmu
spoluit osob ve spolenosti. kla ivotnch situac, na kter komentovan
prava me dopadnout, je velmi irok: od obtovn hlunou hudbou pes
padn list na sousedn pozemek a k neustlmu tkotu psa. Vet imis
podan v 1013 nen vyerpvajc, lze k nmu pidat i vlhkost, ionizujc zen
aj.
4.
Vedle obanskho (soukromho) prva poskytuj vlastnkm v ad ppad

paraleln ochranu i pedpisy prva veejnho (administrativnho). Jde o nezvislou
prvn pravu, kter vak mus bt vykldna konzistentn s pravou obsaenou
v obanskm i jinm soukromoprvnm pedpise, nikoliv kontradiktorn, jak by
mohlo vyplvat z ustanoven 1 vty druh. Administrativn pedpisy hraj
vznamnou roli pi posuzovn nap. nosn mry hluku, kter mus vlastnk
nemovitosti snet v konkrtnm mst, ase, zpsobu uvn nemovitosti aj.
Jako tm kurizn, nicmn pilhav pro posouzen propojenosti vztahu mezi
ochranou poskytovanou prvem veejnm a soukromm lze uvst pklad z prvn
praxe popsan v Prvnch rozhledech, 1994, . 5. lo o to, e soukromoprvn
ochranu proti hluku zpsobenmu bami v blzkosti obytnho domu nelo eit
bez vydn ednho rozhodnut o povolen pemstn ab (pklad z nmeck
prvn praxe).
5.
Zkon hovo o imisch. Slovo "imise" pochz z latiny a znamen prnik,
vniknut. Obansk zkonk (shodn s obecnm zkonkem obanskm) rozliuje
imise pm a nepm. Sedlek rozum pmmi imisemi ty, kter jsou pmo
pivdny na sousedn pozemek (odtok vody z okap na sousedn pozemek).
Rakousk judikatura za pm pivdn povauje i pstovn popnavch rostlin,
aby se pnuly po zdi souseda. Nepm imise jsou veker ostatn prniky. V teorii
se rozliuj dle tak imise materiln a nemateriln, pozitivn a negativn.
Negativn imise jsou zpravidla spojovny s odntm svtla, slunce, vzduchu (v
tchto ppadech nutno zvlt pozorn sledovat, zda se ze strany toho, kdo se
negativnch imis dopout, nejedn ji o zneuit prva). Sedlek hovo jet o
imisch idelnch, tj. takovch udlostech, kter psob na duevn stavy soused
- jako pklad uvd provoz nevstinc i azylu pro nevyliteln chor. Takov
situace by vak v dnen dob jako neppustn imise posuzovny bt nemly, i
kdy nmitky vlastnk (budoucch soused) proti zzen nap. ubytoven pro
uprchlky z cizch zem v konkrtn obci mohou zaznvat.
6.
Prvn pravu sousedskho prva obsahuj vechny obansk zkonky pomrn
obdobnou (z tohoto pohledu vyznv kurizn obansk zkonk . 40/1964 Sb. v
pvodnm znn, kter dnou pravu sousedskch vztah neobsahoval, protoe
sousedsk spory v socialismu nebudou vznikat. I kdy jednotliv nrodn
zkonodrci nepouvaj k prav vzjemnch vztah souseda shodnou
legislativn konstrukci, shoduj se v tom, e jist stupe obtovn, vzhledem k
mstu a asu, mus snet (tolerovat) kad; rakousk a esk prvo k tomu
pidv jet dal kritrium, kterm je podstatn zten uvn pozemk v mst
obvykl.
7.
Podstatu prvn pravy sousedskch vztah lze vyjdit i tak, e principem
sousedskho prva nen jen nprava nepimenho obtovn ze strany
souseda, nbr povinnost (zvazek) snet obtovn pimen (Carbonnier, lit.
. 15).
II. Imise
8.
Obansk zkonk zvolil demonstrativn vet ink, kter nejastji pronikaj na
pozemek jinho vlastnka; jde o zpsob vyjden, kter je v evropskch
obanskch zkoncch obvykl. Jsou vak znma i jin (obecnj) legislativn
vyjden, kter sleduj ochranu soused. Tak nap. jsou zakzny vechny inky,
kter mohou ohrozit bezpenost, klid anebo zdrav jinho vlastnka ( 1111
brazilskho obanskho zkonku).
9.
Velmi ast je v praxi obtovn hlukem, a to jak z veejnch zazen, tak i od
jinch soukromch subjekt. V nedvn dob vzbudila zaslouenou pozornost
kauza, kterou projednvaly jak obecn soudy, tak stavn soud (I. S 451/11). V
konkrtnm ppad se jednalo o hluk zpsoben v dsledku uvn magistrly
hlavnho msta Prahy. Skupina alobc se domhala, aby alovanmu - hlavnmu
mstu Praze byla uloena povinnost zdret se ruen hlukem pochzejcm z
provozu na pozemn komunikaci. Soud prvn instance alobu zamtl, kdeto
odvolac soud alob v plnm rozsahu vyhovl, dovoln podan hlavnm mstem
Praha bylo Nejvym soudem zamtnuto.
10.
Na zklad podan stavn stnosti stavn soud dovodil, e rozsudkem
Nejvyho soudu je porueno zkladn prvo stovatele na ochranu jeho
majetku. V konkrtnostech stavn soud uvedl, e obecn soudy neodvodnn
preferovaly ochranu vlastnickho prva vedlejch astnk jako vlastnk
nemovitost bezprostedn sousedcch s pozemn komunikac, m zashli
souasn stavn nekonformnm zpsobem do vlastnickho prva stovatele.
stavn soud pihldl i k tomu e nkte z vedlejch astnk si ji v okamiku,
kdy nabyli vlastnick prvo, museli bt vdomi stavu pedmtn komunikace,
kter je vsledkem mnohaletho vvoje. stavn soud pisvdil, e vlastnick
prva vedlejch astnk jsou poruovna imisemi hluku, avak podle jeho
nzoru se tak nedje nad mru nepimenou "dlouhodob se formujcm
pomrm v okol pedmtn veejn komunikace. Obec, jakkoliv je vlastnkem

pozemn komunikace, pokrauje stavn soud, nen a na vjimky oprvnna
provoz na n jakkoliv regulovat a ovlivnit tak negativn dsledky, kter provoz na
komunikaci zpsobuje. Vzhledem k tomu e obec nevyvj a ze zkona neme
vyvjet dnou innost, kterou lze ovlivnit provoz na pozemn komunikaci, je
pojmov vyloueno, aby j byla uloena povinnost zdret se ruen hlukem
pochzejcm z provozu na pozemn komunikaci.
11.
V tomto nlezu stavnho soudu se objevuje dleit mylenka, kter zvrazuje
"rozum prmrnho lovka i schopnost uvat jej s bnou p a opatrnost" (
4). Jde o to, e pokud oban zmn sv bydlit a pesthuje se do jinho msta,
kde lze dvodn oekvat nap. vy mru hluku, neme se dovolvat ochrany,
ledae by tyto zsahy pesahovaly mstn pomry zpsobu uvn nemovitost
(tak nap. se nkdo pesthuje do sousedstv obchodnho centra, z kterho
zaznv hudba, slyiteln je i pjezd a brzdn aut, hluk otvranch dve aj.).
Naproti tomu podnikatel, jeho zvod je obklopen nezastavnmi stavebnmi
pozemky, a proto nemus brt zetel na ppadn ruen hlukem i v nonch
hodinch, mus bt srozumn s tm, e spolu s vstavbou novch rodinnch dom
na nj budou ze strany novch soused kladeny standardn nroky na dobr
sousedstv.
12.
Stejn jako imise zkon posuzuje i vnikn zvat. Opakovan ptomnost cizho
psa na pozemku je dvodem k poskytnut ochrany.
13.
Pivdt pm imise na pozemek jinho zkon zakazuje bez ohledu na jejich
mru a na stupe obtovn souseda. To by neplatilo, pokud by oprvnn je
pivdt bylo zaloeno zvltnm prvnm dvodem (napklad smlouvou).
14.
Odstavec 2 upravuje ppady, kdy imise jsou dsledkem provozu zvodu nebo
podobnho zazen, kter byl dn edn schvlen. V takovm ppad soused
m prvo jen na nhradu jmy v penzch, ani by byl oprvnn podat zdrovac
alobu. jmou souseda je teba rozumt v prv ad snen hodnoty jeho
nemovitosti ( 492). Zkonodrce sice upednostuje provoz zazen, avak
pikazuje vyplatit sousedovi kompenzaci. Za pedpokladu, e se pi provdn
zvodu nepekrauje edn schvlen rozsah, nen rozhodn, jak okolnost
vedla ke zpsoben jmy (nap. se pi povolen zvodu nedala pedpokldat

skuten mra pranosti provozu). To vak jen za pedpokladu, e vlastnk zvodu
nepekrauje kritria edn schvlenho provozu. Imise, kter maj pvod v
edn schvlenm zazen, mohou bt zakzny, jestlie vn ohrouj ivot
nebo zdrav lid (srov. 3 odst. 2; shodn t A. Kleteka, lit. . 15).
15.
K prvnm prostedkm ochrany vlastnickho prva proti zsahm souseda srov.
1040 a nsl. I kdy nejastji pouije vlastnk k ochran svho prva zejm
alobu zdrovac (negatorn; srov. vklad k 1042), zkon pipout v nkterch
ppadech i pmo alobu na odstrann (srov. nap. 1016 a 1017).
1014 a 1028, 1037 a 1039
Z literatury:
2. Knapp: Vlastnictv v lidov demokracii, 1952.
3. Kratochvl: Nov obansk prvo, 1964.
1922.
PrRo, 2012, . 8.
. 5.
13. Dobrovoln, Spil: Imise zpsoben provozem zvodu nebo

podobnho zazen, kter bylo edn schvleno, v novm obanskm zkonku.
PrRo, 2012, . 20.
15. Kleteka: Sousedsk prvo a prvo stavby podle nvrhu obanskho
zkonku - analza na zklad rakouskch zkuenost. In Sbornk stat z diskusnch
fr o rekodfikaci obanskho prva, 2008, s. 250 a nsl.
16. Carbonnier: Droit civil, 1964, s. 192.
1014
(Ciz movit vc na pozemku)
Mgr. Alena Srbov
Tradin pravy, nap. rakousk zkonk v 384 (podobn italsk v l. 924

a 926 a dal), se v dan souvislosti zabvaj jen eenm prvnch otzek
spojench se sthnm chovanch zvat na cizm pozemku. Ale u Randa dovodil
(srov. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 7. vydn.
Praha: esk akademie pro vdy, slovesnost a umn, 1922), e prvn pravidlo
formulovan rakouskm zkonkem pro zvata, se netk jen zvat, ale vech
movitch vc. To se promtlo i do nkterch kodifikac civilnho prva. Lze
poukzat na obansk zkonky Nmecka ( 1005), Nizozem (l. 5:23) nebo
Qubecu (l. 989 aj.).
Se zetelem k tomu se navrhuje obecn pravidlo pro ppad, e se na cizm

pozemku ocitne n movit vc. Po vzoru nmeck pravy se navrhuje een
sledujc ochranu zjm obou vlastnk. Vlastnku pozemku se ukld povinnost
takovou movitou vc jejmu vlastnku vydat, poppad mu umonit na pozemek
vstoupit a vc si vyhledat a odnst. Pokud to vlastnk pozemku neuin, pjde o
neoprvnn zadren vci a bude vystaven reivindikan alob. Vlastnick
prvo vlastnka movit vci je chrnno stejn jako vlastnick prvo vlastnka
nemovit vci.
Pokud jde o chovan zvata, pejm se standardn prava vtiny

evropskch obanskch zkonk zakldajc vlastnku zvete prvo zve na cizm
pozemku sthat. Takov ustanoven v platnm prvu chyb a jsou zdrojem neshod.
Platn obansk zkonk v 127 pouze stanov, e vlastnk nesm nechat vnikat
chovan zvata na sousedn pozemek. Toto prvn pravidlo je nepesn.
Nerozliuje toti dva odlin aspekty. Pedn jde o to, e vlastnk nesm nechat
vnikat ze svho pozemku na ciz pozemek dn zvata bez ohledu na to, zda je
chov nebo zda takov zvata na jeho pozemku ij divoce (nap. hlodavci, hmyz
apod.). Korektivem je pesah mry pimen mstnm pomrm, absolutn zkaz
je nemon vzhledem k pirozenmu chovn nkterch zvat, jako jsou nap.
chovan holubi nebo koky). To je pedmtem pravy zkazu imis v pedchozch
ustanovench. Druh aspekt spov v ochran vlastnickho prva vlastnka
zvete. e se tak, e vlastnk m prvo vstoupit na ciz pozemek a sthat tam
vlastn chovan zve. Chovanm zvetem se rozum jakkoli zve, kter vlastnk
m ve vlastnictv, a ji jde o zve domc, anebo sice divok, ale zajat nebo
zkrocen.
Vslovn formulovan prvn pravidla o roji vel maj odvodnn proto, e

obecn ustanoven o zvatech nelze vzthnout na jednotliv vely. Vlet
jednotlivch vel na ciz pozemek se posoud podle ustanoven o imisch.
Zpravidla pjde o nepm imise posuzovan co do ppustnosti podle kritria
mry pimen mstnm pomrm. O pm imise by se jednalo pi umstn l
na sam hranici vlastnkova pozemku a jejich nasmrovn elem k pozemku
souseda. Vlastnk vel pirozen na cizm pozemku jednotliv vely sthat
neme. Jednotliv vely na cizm pozemku se povauj za vc ni, resp. za zve,
kter nikomu nepat, take soused ani jejich zabitm neru vlastnick prvo
souseda. Naproti tomu vzltnut velho roje nen imis (srov. Rouek, F. in Rouek,
F. - Sedlek, J. et al. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu. Dl II. Praha: Linhart, 1935, s. 377; Sedlek, J. Vlastnick prvo.
Praha: Linhart, 1935, s. 213).
Z uvedench dvod se pro roj vel mus uplatnit jin prvn pravidla.
Takov jsou obsaena ve vslovnch ustanovench ady civilnch kodex. Jde o
tradin pravu obsaenou i ve starch prvnch pedpisech a kodifikacch (nap.
dekrety Marie Terezie z let 1775 a 1776, nebo Allgemeines Landrecht z r. 1794),
kter se promtla v rznm rozsahu i do modernch kodifikac. Dosti podrobn je
prava nmeck ( 961 a 964 BGB), dosti strun nap. prava rakousk ( 384
ABGB), italsk (l. 925 Codice civile) nebo panlsk (l. 612 Cdigo civil).
Navren ustanoven vychzej z redukovan nmeck pravy - navrhuje se
pevzt obsah 961 a 964 BGB, shodn jak to uinily vcarsko (l. 719 a 725
ZGB), Lichtentejnsko (Sachenrecht z r. 1922, l. 193) a Polsko (l. 182 polskho
obanskho zkonku z r. 1964).
Vzltne-li vel roj na ciz pozemek, jde stle o vlastnictv vlastnka roje,
tud vlastnk pozemku nesm ciz vlastnictv pokozovat (k tomu ble nap.
Adamec, F. Velask prvo v zemch eskch, Praha: esk lidov knihkupectv
Josef Springer, 1901 nebo Machov, J. Prvo ve velastv. Praha: Orac, 2001).
Nkter zahranin pravy obsahuj omezen spojen se znikem vlastnickho
prva pvodnho vlastnka k roji, pokud jej nedostihne ani za dva dny. Navrhuje se
tuto otzku vslovn neeit s tm, e rozhodujc bude schopnost velae roj
identifikovat.
Samovoln spojen velch roj je kaz vyskytujc se zdka. Podle literatury

k tomu dochz v ppad, e jeden z roj ztrat matku. Podrobn vklad k tmto
otzkm uvd Schulz, S. Die historische Entwicklung der Recht an Bienen.
Frankfurt am Main - Bern - New York - Paris, 1990. Po vzoru nmeck, vcarsk a
lichtentejnsk pravy se navrhuje upravit ppad, kdy se roj spoj s velami v lu
ji obsazenm. Podle navrenho pravidla se celek stv vlastnictvm vlastnka
lu. Komente k pslunm zahraninm pravm to vnmaj jako samozejm
prvn pravidlo (srov. nap. Skowronska-Bocian, E. in Pietrzykowski, K. et al.
Kodeks cywilny. Komentarz. Tom I. 2. vydn. Warszawa: C. H. Beck, 1999, s. 455
an.; Quack, F. in Quack, F. et al. Mnchener Kommentar zum Brgerlichen
Gesetzbuch. Bd. 6. Sachenrecht. 3. vydn. Mnchen: C. H. Beck, 1997, s. 948;
Schwander, I. in Honsell, H. - Nedim, P. T. - Geiser, T. Basler Kommentar zum
Schweizerischen Privatrecht. Zivilgesetzbuch II. 2. vydn. Basel - Genf Mnchen: Helbing & Lichtenhahn, 2003, s. 1311; Rudnicki, S. Komentarz do
kodeksu cywilnego. II. kniha. 8. vydn. Warszawa: LexisNexis, 2007, s. 247).
Navrenm ustanovenm zstv nedotena veejnoprvn povinnost utratit roj
neznmho pvodu (vyhl. . 299/2003 Sb., o opatench pro pedchzen a
zdolvn nkaz a nemoc penosnch ze zvat na lovka). Ustanoven ani
nee ppadn poruovn tto povinnosti, k nmu v praxi dochz (srov. Roj
vel se ujmaj velai, a podle zkona maj zemt; Boleslavsk denk z
21.5.2005). Pedmtem navren pravy je een otzky vlastnictv a zjem
preventivn odstranit piny sousedskch spor. Navren ustanoven se jev
vhodnj ne pstup rakouskho prva, podle nho se pvodn vlastnk roje
me po nabyvateli domhat zaplacen jeho hodnoty. Jestlie prvn pedpis
ukld povinnost k utracen roje, nebylo by namst pipustit, aby se pvodn
vlastnk roje mohl jet domhat penit nhrady.
Na rozdl od nmeck pravy ( 962 BGB) se nepokld za potebn eit

vslovnm ustanovenm ppad vletu vel do neobsazenho lu. Nmeck
zkonk stanovil vslovn, e v takovm ppad zstv vlastnictv vlastnka roje
nedoteno a e si me roj z neobsazenho lu vybrat s tm, e nahrad
zpsobenou kodu. Tot lze spolehliv dovodit z obecn pravy nvrhu
obanskho zkonku, zvltn prava pro roje vel se tedy jev nadbyten.
Stejn tak se jev nadbyten i ustanoven 963 BGB, podle nho se pi spojen
nkolika velch roj mimo l stanou jejich pvodn vlastnci spoluvlastnky celku
za pedpokladu, e kad z nich svj roj sthal. V danm smru posta, pokud se
takov ppad vyskytne, obecn prava smsen movitch vc.
Judikatura nejvych soudnch instanc se otzkami spojenmi s

problematikou vel zabv sporadicky. Z posledn doby je znm rozhodnut
Nejvyho soudu sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 z 27.5.2004; z rakousk rozhodovac
praxe rozhodnut z 15.10.1953 publikovan in Judikatenbuch des Oberstes
Gerichthofes (1954, s. 225). To vak neznamen, e se naznaen ppady v praxi
nevyskytuj, pop. e nebyly eeny soudy nich stup. Jev se proto jako
vhodn formulovat v danm smru jasn prvn pravidla sniujc riziko neshod a
spor.
Vklad:
1.
Jde o jedno z ustanoven, kter umouj vstup jin osoby na pozemek vlastnka,
v tomto ppad proto, aby svou movitou vc, kter se ocitla na jeho pozemku,
vyhledala a odnesla. Zkon zmocuje k tomuto vstupu vlastnka vci nebo osobu,
kter mla vc u sebe. Zkon nerozliuje, z jak piny se vc na pozemek
vlastnka dostala, mohlo to bt z dvod psoben prodnch sil (vtr, voda,
lavina) nebo jako vsledek lidsk innosti (zakopnut m, pd modelu letadla
aj.). Vstup jin osoby na svj pozemek odvrt vlastnk tm, e tuto vc
oprvnnmu vyd bez zbytenho odkladu. Pro ppad, e vlastnk vci, resp.
oprvnn nevyuije svho prva vc vyhledat a odnst, lze vc povaovat za
oputnou a z tohoto dvodu aplikovat ustanoven o pivlastnn ( 1045).
Vlastnkovi pozemku vak lze piznat prvo domhat se v zen ped soudem
proti vlastnkovi vci i oprvnnmu odstrann movit vci z pozemku.
2.
Zkon umouje vlastnku i sthat na cizm pozemku chovan zve nebo roj vel.
3.
Vlastnkovi pozemku piznv zkon prvo na nhradu kody, kter byla
zpsobena na pozemku vc, zvetem, rojem vel nebo vkonem prva vlastnka
vci i oprvnnho. Nhrada kody se bude dit ustanovenmi 2933 (koda
zpsoben zvetem) a 2936 (koda zpsoben vc), k nhrad jmy
zpsoben vkonem prva srov. 2894 a nsl.
489, 498, 1040 a 1044, 2894 a 2895
Z literatury:
1. Adamec: Velask prvo v zemch eskch, 1901.
4. Machov: Prvo ve velastv, 2001.
1015
(Doasn zadren ciz movit vci)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1014
Vklad:
1.
Zjmy pokozenho vlastnka pozemku chrn komentovan ustanoven tm, e
mu v ppad zpsoben kody piznv oprvnn movitou vc zadret ( 1395 a
nsl.), akoli ho jinak zatuje povinnost vc vydat.
2.
Zadrovac prvo zanikne nahrazenm kody anebo zzenm jistoty ( 2012
nsl.). Podle 2012 plat, e ten, kdo je povinen dt jistotu, uin sv povinnosti
zadost zzenm zstavnho prva, neme-li tak uinit, d jistotu zpsobilm
ruitelem. Zpsob-li kodu zve, zkon nepiznv vlastnku pozemku oprvnn
ho zadret.
489, 498, 1040 a 1044, 1395 a 1399, 2012 a 2017, 2894 a

2897, 2900, 2909 a 2919
Z literatury:
1016
(Spadl plody)
Mgr. Alena Srbov
Nvrh tchto ustanoven se vnuje otzkm souviscm se stromy a jinmi

rostlinami na sousedcch pozemcch. Stvajc prava obsahuje jen zjednoduen
pravidlo. Pedn se navrhuje stanovit, e plody spadl z pesahujcch ke nebo z
vtv strom na sousedn pozemek nle vlastnkovi pozemku, na nj spadly.
Podobn pravidlo v naem prvnm du dosud chyblo. Jsou-li plody dosud na
tchto rostlinch, nle vlastnkovi rostlin a mus mu bt umonno, aby je
oesal, by byl pstup k nim mon jen ze sousednho pozemku. Dle se navrhuje
upesnit dosavadn konstrukci o odstraovn koen a vtv pronikajcch na

sousedn pozemek. Rozdln od platn prvn pravy zakldajc sousedovi prvo
odstranit perosty a pevisy bez dalho se nov navrhuje, aby soused vlastnka
nejprve vyzval, aby perstajc koeny a pesahujc vtve odstranil sm, a teprve
pokud to ten neuin, me zashnout doten soused. Toto opaten vychz
jednak ze zkuenosti, e kad se k svmu vlastnictv chov etrnji ne k cizmu,
jednak - a to hlavn - sniuje riziko sousedskch spor. U stromu je namst
chrnit jej ve zven me (tak ji pedvlen eskoslovensk osnova nebo
vcarsk obansk zkonk). Proto se sleduje stanovit, e koeny a vtve stromu
lze odstranit nikoli jen etrn a ve vhodn dob, ale tak po zven mry
obtovn vlastnka sousednho pozemku.
Vklad:
1.
Zkon nov stanov, e plody spadl ze strom a ke na sousedn pozemek
nle vlastnkovi tohoto sousednho pozemku. To na rozdl od pedchoz prvn
pravy, kter piznvala vlastnick prvo k plodm spadlm na sousedn
pozemek vdy vlastnkovi strom. Z tto zsady zkonk in vjimku, kter
modifikuje nov pravidlo v ppad, je-li sousedn pozemek veejnm statkem (k
pojmu "veejn statek" srov. 490 a koment k tomuto ustanoven). Tam plat
pravidlo 1045 o pivlastnn. Plody dosud ze stromu neoddlen nle vlastnku
stromu bez dalho.
2.
Pesahy koen a pevisy vtv stromu na sousedv pozemek je soused oprvnn
etrnm zpsobem a ve vhodn ron dob odstranit. To za pedpokladu e mu
tyto koeny i vtve psob kodu anebo jin obte pevyujc zjem na
nedotenm zachovn strom (nap. koeny vysvaj z pozemku iviny, naruuj
statiku plotu, pesahujc vtve ztuj uvn pozemku stnnm, spadem list
atp. Nov se jet toto prvo souseda podmiuje tm, e vlastnk byl o odstrann
koen nebo vtv strom podn a v pimen dob tak neuinil. Vlastnictv k
odstrannm koenm a vtvm zkon piznv sousedovi. Vhodnou ron dobou
lze zpravidla rozumt obdob vegetanho klidu devin, tj. obdob pirozenho
tlumu fyziologickch a ekologickch funkc deviny ( 5 vyhlky . 189/2013
Sb., o ochran devin a povolovn jejich kcen).
3.
Mrnj podmnky odstrann jsou stanoveny pro jin rostliny pesahujc na

sousedn pozemek (nap. bean); ty mohou bt odstranny etrnm zpsobem
bez dalho; nevyaduje se dost souseda o odstrann.
490, 491 odst. 1, 498 odst. 1, 1017, 1021, 1067
Souvisejc pedpisy:
vyhlka . 189/2013 Sb., o ochran devin a povolovn jejich kcen
Z literatury:
1017
(Stromy v blzkosti hranice pozemk)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
Prvo souseda brnit szen strom v tsn blzkosti hranin ry

sousedcch pozemk zakld vt poet evropskch obanskch zkonk.
Navren prava se inspiruje zejmna italskm kodexem (l. 894 an.), vyluuje
vak nkter ppady, kdy takovmu prvu nelze dt prchod. Pro ostatn ppady
uplatnn sousedova prva domoci se zkazu szet stromy v tsn blzkosti
hranin ry, pop. pkazu odstranit stromy ji vzrostl podmiuje existenc
rozumnho dvodu na sousedov stran. Takov rozumn dvod bude nap. mt
vlastnk zemdlskho pozemku, pone-li soused v tsn blzkosti hranin ry

stromy, kter hroz v budoucnu vyerpat podstatnou mrou podzemn vlhu i pod
zemdlskm pozemkem nebo kter hroz v budoucnu tento pozemek zastnit
apod. Stejn tak bude mt nap. vlastnk pozemku s domem nedaleko hranin
ry rozumn dvod brnit se, zasad-li soused pi hranin e nap. mlad
exempl jrovce maalu, protoe koeny vzrostlho jedince tohoto druhu mohou
dm vn pokodit. Navren ustanoven lze samostatn aplikovat, jen nebrnli tomu jin prvn pedpisy, zejmna 8 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody
a krajiny, a 8 vyhl. . 395/1992 Sb. stanovujcch, ve kterch ppadech se
vyaduje veejnoprvn povolen ke kcen strom nebo k odstraovn keovch
porost a ve kterch ppadech se takov povolen nevyaduje. Je-li k odstrann
deviny potebn povolen, navren prava na tom nic nemn. Prv proto, e
bez povolen lze kcet stromy rostouc mimo les, pokud je obvod jejich kmene
men ve vce 130 cm nad zem do 80 cm, jsou soukromoprvn i
veejnoprvn prava komplementrn, nebo navren ustanoven m
pedevm na tyto ppady a jeho funkce je preventivn. Tam, kde pistupuj dal
veejnoprvn omezen, nap. v ppadech, kdy je strom vznamnm krajinnm
prvkem, kdy stromy nebo kee zabezpeuj stabilitu vodnho toku, nebo omezen
vyplvajc z lesnho zkona, zstvaj tato omezen samozejm i nadle
nedotena.
Vklad:
1.
Rozumnm dvodem pro dost vlastnka pozemku, aby soused neszel stromy
v tsn blzkosti spolen hranice, bude nepochybn jeho zjem, aby mu strom
nepsobil kodu koeny, vtvemi, i dokonce aby svm pdem neohrozil jeho
stavbu. Komentovan ustanoven lze proto povaovat do jist mry za prevenn.
Jestlie takov strom vak ji v tsn blzkosti spolen hranici je, zkon piznv
vlastnkovi pozemku oprvnn dat vlastnka stromu o jeho odstrann.
Nevyhov-li vlastnk stromu tto dosti, me se vlastnk pozemku obrtit s
nvrhem k soudu. V ppadech, kdy sousedsk vztahy nejsou ptelsk, me je
nov prvn prava jet vce naruit.
2.
Zkon podprn stanov vzdlenost strom od spolench hranic, a to v
zvislosti na obvykl vi strom. Pro stromy vy ne 3 metry poaduje
vzdlenost od spolench hranic 3 metry, pro stromy nedosahujc tto ve
postauje vzdlenost 1,5 m. Tyto vzdlenosti se uplatn ale jen tehdy, nestanov-li
jinak jin prvn pedpis nebo mstn zvyklost. Mstn zvyklost me mt vznam
zejmna v hust zastavnch stech msta s malou rozlohou pozemk, kde
nelze tyto vzdlenosti rozumn dodret. Stromy vyszen za hranic stanovenou
zkonem ji nelze povaovat za stromy vyszen v tsn blzkosti spolen

hranice.
3.
Pravidlo o vzdlenosti vsadby strom od spolench hranic se neuplatn, je-li na
sousednm pozemku les nebo sad, tvo-li strom mezi sousedy rozhradu (v
takovm ppad pjde zpravidla o spoluvlastnictv obou soused) anebo jde-li o
strom zvlt chrnn.
4.
K podmnkm kcen devin bez povolen srov. 3 vyhlky . 189/2013 Sb., o
ochran devin a povolovn jejich kcen.
498 odst. 1, 1021, 1024, 1067
Souvisejc pedpisy:
vyhlka . 189/2013 Sb., o ochran devin a povolovn jejich kcen
Z literatury:
5. Drahovzal: Povolen ke kcen stromu, ASPI: LIT31121CZ.
6. Rolekov: Oezvn a kcen devin, kter rostou mimo les, ASPI:
LIT26533CZ.
1018
(Nleit opora sousednho pozemku)

Mgr. Alena Srbov
Tato ustanoven se vnuj pravm pozemk a stavebnm pracm na nich.

Prvn z nich pejm z 127 odst. 1 platnho obanskho zkonku prvn
pravidlo, podle nho vlastnk nesm ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek
pravami pozemku nebo pravami stavby na nm zzen bez toho, e by uinil
dostaten opaten na upevnn stavby nebo pozemku. Nvrh ji vslovn
neuvd stavbu vzhledem k obnoven superficiln zsad, nicmn na stavby,
jim zstv i nadle (doasn nebo trvale) status nemovit vci, se uveden
prvn pravidlo pouije analogicky.
Vklad:
pravami pozemku (provdnm vkopovch prac, zsahem do jlovitho

podlo, naruenm toku spodnch vod aj.) nesm bt ohroena stabilita
sousednch pozemk vetn staveb na nich umstnch. Jestlie pi provdn
zemnch prac dojde k nepedvdanmu ohroen stability okolnch pozemk i
staveb anebo k poruen nkterch jejich st, mus bt vlastnkem
(zhotovitelem) neprodlen pijata opaten k zajitn jejich stability. Je na nm,
aby zvolil odpovdajc stavebn technick een.
498 odst. 1, 1004, 1013 odst. 1, 1019, 1020, 1024 a 1028, 1269
Z literatury:
1019
(Stkajc voda)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1018
Vklad:
1.
V prvn vt zkon zakazuje, aby ze stavby stkala na pozemek souseda voda,
snh nebo aby na nj padal led. Zkon nehovo jen o stkn vody ze stechy, i
kdy prv pd vody i snhu ze stechy bude v praxi nejastj, nbr hovo o
stavb. Komentovan ustanoven se proto pouije v ppad spadu vody, snhu i
ledu na sousedn pozemek z balknu, z oken i z rznch vklenk. Rovn pojem
stavby zasluhuje ir vklad, ne je jeho tradin soukromoprvn pojet. Za
stavbu ve smyslu komentovanho ustanoven nutno nepochybn povaovat i
psteek na auto i altn, z kterho na sousedn pozemek zatk, pad z nho
snh i led v mnostv, kter nelze povaovat za pimen mstnm pomrm (
1013). Pouit 1013 m msto i v ppad, e stavba souseda byla vybudovna
pi respektovn vech poadavk na vstavbu. Je vc alovanho souseda,
jakm stavebnm prvkem pronikn det, snhu i ledu na sousedn pozemek
zabrn, zda vybuduje laby, zbrany proti pdu snhu i ledu atp. Zpsob-li
voda, snh i led na sousednm pozemku kodu, je vlastnk nemovitosti povinen k
jej nhrad.
2.
Druh vta m na ppady pirozenho (tj. ne umle vybudovanho) prtoku
vody ze svaitch pozemk; zkon neopravuje vlastnka ne poloenho
pozemku, aby od vlastnka hornho pozemku poadoval pravy tohoto pozemku,
nen ani oprvnn postavit na svm pozemku hrz i uinit jin opaten, kter by
tomuto prtoku zabraovalo. Zkon m na mysli pirozen stkn vody v
rozumnm mnostv, komentovan ustanoven se neuplatn v ppad povodn i
jinch mimodnch situac (pvalov vody). Mus se jednat o vody, kter se na

ne poloen pozemek dostaly v dsledku det, oblevy i proto, e na ve
poloenm pozemku pramen, v dnm ppad se nesm dostat na ne
poloen pozemek vody odpadn.
3.
S ohledem na princip prevence je teba dovodit, e ani vlastnk ve poloenho
pozemku nesm init nic, co by pomry ne poloenho pozemku zhorovalo.
Prtok vody je vlastnk ne poloenho pozemku povinen snet, nen to jeho
prvo. To by neplatilo, jestlie voda stk nikoli pirozenm zpsobem, jako nap.
v ppad, e vlastnk ve umstnho pozemku vybudoval uml vodn zazen,
z kterho voda stk na ne umstn pozemek. Vlastnk ne poloenho
pozemku v takovm ppad ji nen zaten povinnost trpt prtok vody po svm
pozemku. Stejn lze posoudit situaci, kdy vlastnk ve poloenho pozemku
pramen vody, kter doposud neodtkal, odvede tak, aby protkal na ne
poloen pozemek.
4.
Zkon zakazuje vlastnku ne poloenho pozemku poadovat pravy na ve
poloenm pozemku, nezbavuje ho vak prva poadovat nhradu kody, kter
mu v dsledku prtoku vody, kter lze ji povaovat za neppustnou imisi, me
vzniknout (nejde-li o ve zmnn ppady povodn).
5.
Vlastnk ve poloenho pozemku nesm brnit v odtoku vody, kterou sm
nepotebuje, tm, e ji svede jinam.
498 odst. 1, 1004, 1013 odst. 1, 1020, 1042
Z literatury:
1. Arndts: Uebn kniha pandekt, 1886.
2. Heyrovsk: Djiny a systm soukromho prva mskho, 1921.
1020
(Stavba v blzkosti hranice pozemk)
Mgr. Alena Srbov
Nov se navrhuje zaloit vlastnku pozemku prvo zabrnit sousedovi, aby

v tsn blzkosti spolen hranice pozemk zdil stavbu. Stavbou se rozum
jakkoli stavba (a trval, nebo doasn, a stavba spojen pevn zklady s
pozemkem, nebo stavba s vlastnost movit vci). Jde, podobn jako u
pedchozho ustanoven o stromech, o opaten preventivn povahy, jeho elem
je pedem zabrnit naruen sousedskch prv, nap. pi hrozb zastnn
sousednho pozemku nebo pi hrozb vnikn chovanch zvat (nap. slepic) na
sousedn pozemek. Uplatnn tohoto prva je vzno na rozumn dvod na
stran oprvnnho. Existence takovho rozumnho dvodu se posoud podle
objektivnch hledisek se zetelem k mstnm pomrm a k tomu, co na sousedovi
lze spravedliv poadovat, aby jet snel. Rovn posouzen toho, co je tsnou
blzkost, zle na mstnch pomrech i na druhu zizovan stavby. Podprn lze
vyut kritria stanoven pedpisy stavebnho prva (aktuln srov. vyhl. .
268/2009 Sb., o technickch poadavcch na stavby). Navren ustanoven se
nedotk ppad, kdy si soused opat k zzen stavby veejnoprvn titul
(zejmna stavebn povolen); v tchto ppadech se uplatn ustanoven o ohroen
drby.
Jako nov se navrhuje ustanoven inspirovan pravou Code civil,

qubeckho zkonku a nkterch dalch: zakld sousedovo prvo brnit zzen
stavby na sousednm pozemku v pli tsn blzkosti hranin ry, jako i chrnit
se ped stknm vody nebo padnm snhu i ledu ze sousedn stavby na vlastn
pozemek.
Vklad:
Vlastnk je oprvnn stavt na svm pozemku, tj. a na sam hranici. S

clem pedejt pravdpodobnm komplikacm v sousedskch vztazch zkon
opravuje vlastnka pozemku k dosti, aby se soused v tsn blzkosti spolen
hranice stavby zdrel. Zkon poaduje, aby k tomu ml vlastnk rozumn dvod,
ten lze prv spatovat ve vylouen budoucch sousedskch spor. S vyuitm
vyhlky . 501/2006 Sb., o obecnch poadavcch na vyuvn zem, lze

dovodit, e stavby se umisuj tak, aby stavba ani jej st nepesahovala na
sousedn pozemek. Umstnm stavby nebo zmnou stavby na hranici pozemk
nebo v jej bezprostedn blzkosti nesm bt znemonna zstavba sousednho
pozemku. Z tohoto dvodu vyhlka obsahuje i uren vzjemnch odstup
staveb (srov. 25 vyhlky . 501/2006 Sb.). Tak nap. vzdlenost rodinnch
dom od spolench hranic pozemk nesm bt men ne 2 m; stejn pravidlo
plat i pro vzdlenost samostatn gare od spolench hranic pozemk
rodinnch dom.
498 odst. 1, 1004, 1013 odst. 1, 1042
Souvisejc pedpisy:
vyhlka . 501/2006 Sb., o obecnch poadavcch na vyuvn zem
1021
(Vstup na sousedn pozemek)
Mgr. Alena Srbov
Z platnho obanskho zkonku se pejm ustanoven 127 odst. 3. To

stanovuje, e vlastnci sousedcch pozemk jsou povinni umonit na nezbytnou
dobu a v nezbytn me vstup na sv pozemky, poppad na stavby na nich
stojc, pokud to nezbytn vyaduje drba a obhospodaovn sousedcch
pozemk a staveb. Proti dosavadn prav se navrhuje vraznji zdraznit, e
omezen vlastnickch prv v takovm ppad pichz v vahu jen tehdy, nelze-li
danho elu doshnout jinak; nebude tedy mon, aby soused vnikal na dal
pozemek jen za elem dosaen vlastn spory apod., existuje-li monost
doshnout tho jinak, by nkladnji. Z 127 odst. 3 platnho obanskho
zkonku se pejm i prvn pravidlo zavazujc souseda k nhrad kody.
Neuvd se vslovn, e tto povinnosti se soused neme zprostit; to vyplv ji
z toho, e ustanoven neuvd liberan dvody. Toto ustanoven m na ppady

bn drby a bnho hospodaen. Protoe se bn vyskytuj i mimodn
situace, pamatuje na n nsledujc ustanoven.
Vklad:
Komentovan ustanoven zavazuje souseda, aby umonil za podmnek

zkonem stanovench vstup na pozemek, je-li to nezbytn k drb sousednho
pozemku i hospodaen na nm, nelze-li tohoto elu doshnout jinak. Jde o
jednorzov opaten, kter nezakld dvod k pravidelnmu opakovn, nejsou-li
optn naplnny stanoven podmnky vstupu. Pedpokladem je "nezbytnost
drby nebo hospodaen", nikoli pouh pohodlnost i snaz dostupnost. Vstup
na sousedn pozemek nen nezbytn, jestlie potebn prce mohou bt
realizovny jinak, tj. bez vyuit sousednho pozemku, i kdy jde o een mn
pohodln a dra. Tak nap. vlastnk neme odmtnout sousedovi vstup na svj
pozemek, chce-li ten provst drbu ivho plotu, kter je jeho vlastnictvm a
tvo rozhradu mezi nimi, ppadn chce natt ze strany vlastnka plot. I kdy
zkon vslovn neuvd jako podmnku vstupu na sousedn pozemek vzvu i
dost souseda, je teba na nich trvat. Vlastnkovi zkon piznv prvo na
nhradu kody zpsoben sousedem pi tto innosti, ani uvd monost
liberace.
498 odst. 1, 1022, 1067, 2894 a 2897, 2902, 2909 a 2912,

2915 a 2919
Z literatury:
1022
(Uit sousednho pozemku pi stavb)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1021
Vklad:
1.
Zatmco ustanoven 1021 m na ppady vstupu na pozemek, je 1022
vnovn konstruknm i bouracm pracm na stavb vetn jej opravy i obnovy.
Uit pozemku m v tomto ppad ir vznam ne pouh vstup, obsahuje v
sob i oprvnn potebn stavebn pomcky i mechanizaci na cizm pozemku
uskladnit. Vedle obanskoprvnho titulu napluje stejn cl i stavebn zkon.
2.
Spolu s ohlenm stavebnk stavebnmu adu dolo, e o stavebnm zmru
prokazateln informoval vlastnky sousednch pozemk a staveb na nich; ti
mohou pslunmu stavebnmu adu oznmit sv ppadn nmitky proti stavb
do 15 dn ode dne, kdy byli stavebnkem informovni ( 104 odst. 1 stavebnho
zkona).
3.
Podle 109 stavebnho zkona je astnkem stavebnho zen krom jinch
vlastnk sousednho pozemku nebo stavby na nm, me-li bt jeho vlastnick
prvo navrhovanou stavbou pmo doteno [ 109 odst. 1 psm. e) stavebnho
zkona].
4.
Podle 137 odst. 1 psm. a) stavebnho zkona stavebn ad me vlastnku
stavby, stavebnho pozemku nebo zastavnho stavebnho pozemku nadit
nezbytn opravy, jimi se docl, aby uvn stavby nebo jejho zazen
neohroovalo ivotn prosted, nepimen neobtovalo jej uivatele a okol
hlukem, exhalacemi vetn zpachu, otesy, vibracemi, inky neionizujcho
zen anebo svtelnm zenm. Podle 137 odst. 1 psm. f) stavebnho zkona
me tato opaten uinit i k usnadnn prtoku pvalovch vod nebo k zamezen

vnikn povrchovch vod do staveb a na pilehl pozemky. Podle 141 stavebnho
zkona me stavebn ad uloit tm, kte maj vlastnick nebo jin vcn
prva k sousednm pozemkm i stavbm na nich, aby umonili proveden prac
ze svch pozemk nebo staveb, pokud mezi zastnnmi osobami nedolo k
dohod. astnkem zen je ten, v jeho prospch m bt povinnost uloena, a
ten, z jeho pozemku nebo stavby maj bt prce provdny. Ten, v jeho
prospch byla povinnost uloena, mus dbt, aby prce co nejmn ruily uvn
sousednch pozemk nebo staveb a aby provdnmi pracemi nevznikly kody,
kterm je mono zabrnit. Po skonen prac je povinen uvst sousedn pozemek
nebo stavbu do pedchozho stavu; nespln-li tuto povinnost nebo nedojde-li k jin
dohod, postupuje se podle obecnch prvnch pedpis o nhrad kody. Mezi
plohami k ohlen staveb mus bt vdy pipojen doklad o informovn
vlastnk sousednch pozemk u staveb ohlaovanch podle 104 odst. 1
stavebnho zkona. Tmto dokladem stavebnk prokazuje, e informoval uveden
osoby o svm zmru; z doklad mus bt zejm datum poskytnut tto
informace.
5.
Za monost uit sousednho pozemku poskytne vlastnk sousedovi pimenou
nhradu. Jej ve bude vc dohody, jinak ji ur soud podle mstnch zvyklost i
podle princip spravedlnosti. Uit sousednho pozemku brn sousedv zjem,
kter pevyuje zjem na proveden prac (nap. jde o lebn zazen, prv
dostaven dm, kter uitm pro poteby souseda me bt pokozen, aj.)
498 odst. 1, 1004, 1005, 1018, 1021
Souvisejc pedpisy:
104, 109, 137, 141 stavebnho zkona
1023
(Uvn prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
Prostor nad povrchem i pod povrchem pozemku me bt vzhledem k

vvoji techniky vyuvn nejrznjm zpsobem. Proto ji dnes na to pamatuj
nejrznj prvn pedpisy a vlastnka omezuj rozlinm zpsobem. Tchto
zvltnch prav si navren ustanoven nevm a nezasahuje do nich.
Mohou se vak vyskytnout i jin ppady, speciln neupraven. Na n

navren ustanoven pamatuje obecnou klauzul, e je-li tu dleit dvod a
nem-li vlastnk rozumn dvod tomu brnit, mus vlastnk strpt uvn prostoru
nad pozemkem nebo pod pozemkem rovn. Dojde-li vak ke zmn pomr, tj.
odpadne-li onen dleit dvod, neme osoba, kter ony prostory vyuvala, z
toho pro sebe odvodit njak dal prvo do budoucna. Bylo-li vak v tto
souvislosti zzeno v dob, kdy tu dleit dvod jet byl, edn schvlen
zazen, co se mohlo stt i s velkmi nklady, neme vlastnk pozemku
poadovat odstrann takovho zazen, nbr jen dat nhradu kody.
Vklad:
1.
Zkon zakazuje do ciz vlastnick sfry zasahovat. Zkaz se tk jak zsah nad
pozemkem, tak i zsah pod pozemkem. Kam a zasahuje vlastnick prvo (do
jak ve a do jak hloubky), e teorie mnohdy odlinm zpsobem. Pehled
tchto nzor podv J. Spil (lit. . 6, s. 179 a nsl.). Jen pi existenci dleitho
dvodu vlastnk mus toto ciz uvn snet, za pedpokladu, e se tak dje
zpsobem, kter neumouje, aby se mu vlastnk rozumn brnil. V praxi pjde
zpravidla o situace, kdy se na pozemek vlastnka zasahuje stavebnmi stroji pro
ely vstavby i demolice sousedn budovy, a v dsledku toho se jeby
pemisuje stavebn materil, nen vylouen ani pelet vrtulnk, kter umisuj na
sousedn pozemek nadmrn nklad. Tmto zsahm se vlastnk neme opt.
Oproti tomu lze piznat ochranu vlastnkovi pozemku proti zmrn nzkm
peletm letadel nad pozemkem.
2.
Je samozejm, e z tohoto uvn vlastnkova pozemku neme nikdo
dovozovat pro sebe dn prvo, zkon to z opatrnosti stanov vslovn. Vta za
stednkem v druhm odstavci vak nen zcela jasn: pokud by edn schvlen
zazen bylo umstno nad pozemkem i pod pozemkem vlastnka, vyaduje to
jeho souhlas (nap. umstn plynov kotelny na jeho stee pro poteby souseda
i zlon genertor v podzem pro poteby vedlej nemocnice). V takovm
ppad je prvo vlastnka na nhradu kody, kter pedstavuje zhoren kvality
jeho pozemku a snen jeho ceny, pln namst. Rozum se, e edn schvlen
zazen nebylo umstno ve prospch vlastnka pozemku.
498 odst. 1, 506 odst. 1, 1040 a 1044
Z literatury:
1922.
6. Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s. 179 a nsl.
Rozhrady
1024
(Spolen vlastnictv)
Mgr. Alena Srbov
Rozhrady ukazuj patrn hranice mezi pozemky, a ji jsou pirozen, i

uml (ze, iv plot, mez atp.); jsou-li takov, teba stanovit zkladn pravidla.
Stvajc obansk zkonk stanovil jen monost soudnho uloen povinnosti

pozemek oplotit ( 127 odst. 2). Toto opaten, svm charakterem mimodn,
pejm 1028. Jemu pedchzej ustanoven 1024 a 1025 vztahujc se k
bnm zleitostem soukromho ivota.
Pedn se navrhuje stanovit vyvratitelnou domnnkou, e tam, kde nen

jasn, komu z vlastnk sousednch pozemk rozhrada nle, nle jim spolen.
Na spolen rozhrady se pouij ustanoven o spoluvlastnictv. To vak nen z
praktickho hlediska mon u spolench zd v tom smru, e nelze pro tyto
ppady zvolit pravidlo, e kad ze spoluvlastnk m prvo k cel vci. Z toho
dvodu se v 1024 odst. 2 sleduje odchyln prava, podle n spoluvlastnk uv
svou polovinu zdi a m monost dlat v n vklenky (tak do n vestavt skn
apod.), nesm vak ohrozit jej stabilitu a funkce, ani omezit druhho
spoluvlastnka v uvn jeho sti. Pokud se jedn o jin rozhrady, v tomto
odstavci vslovn nezmiovan, lze si pedstavit nkter dal ppady, kter se
mohou raritn vyskytnout (nap. v ppad plot, ohrad, ivch plot atd.).
Ohledn nich vak neteba volit kazuistickou pravu, nbr posta analogick
aplikace 1024 odst. 2, ppadn vyuit pravy sousedskch prv i jinch
odpovdajcch ustanoven.
Vklad:
Zkon zakld vyvratitelnou prvn domnnku spolenho vlastnictv

rozhrad. Ze spolenho vlastnictv vyplv i povinnost spolen drby a
spolench nklad. Spoluvlastnictv rozhrad lze popt pinesenm dkazu o
vlunm vlastnictv jednoho souseda; k tomu lze vyut veker dkazn
prostedky, v praxi nelze vylouit ani mstn zvyklosti, podle kterch lze urit
vlastnka plotu i zdi (nap. podle umstn spojovacch prken, sklonu taek na zdi,
apod.). Zkon pejm i ustanoven 855 ABGB, dnes ji zejm nepraktick, e
kad me uvat ze a do poloviny jej tlouky a zdit v n vklenek, ani by
ze ohrozil.
498 odst. 1, 506 odst. 1, 1026 a 1028, 1115 a 1120, 1122 a

1123, 1126 a 1132, 1269, 2294
Z literatury:

1025
(Nklady na drbu)
Mgr. Alena Srbov
V protikladu k pedchozmu ustanoven stanov 1025, e tam, kde je

nepochybn, jak rozhrada nle jednomu i druhmu z vlastnk sousednho
pozemku, udruje kad to, co mu pat. Povinnost k drb rozhrady vak nen
absolutn; stanovit ji m vznam jen pro ppady odvrcen rizika vzniku kody
sousednho pozemku.
Vklad:
Komentovan ustanoven stanov samozejmou povinnost kadho

vlastnka udrovat sv vlastnictv. K tomu je kad vlastnk povoln i bez tohoto
vslovnho ustanoven (srov. i l. 11 Listiny: "Vlastnictv zavazuje").
1011, 1024, 1026 a 1028
Z literatury:
1026
(drba)
Mgr. Alena Srbov
Ustanoven 1026 e ppady jak postupovat v ppad pokozench i

rozpadlch rozhrad. Jednm z tchto pravidel je, e vlastnk nen povinen
rozpadlou ze postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avak je povinen ji udrovat
v dobrm stavu, pokud hroz sousedovi koda. Toto ustanoven vak nezasahuje
do veejnoprvnch povinnost, kter stanov zvltn prvn pedpisy. Jedn se
napklad o povinnosti vlastnk objekt, kter jsou stanoveny prvnmi pedpisy
na seku sttn pamtkov pe.
Vklad:
Vlastnk je ze zkona povinen rozhradu udrovat v dobrm stavu jen za

pedpokladu, e by v dsledku jejho pokozen hrozila sousedovi koda. Jinmi
slovy vlastnk nen povinen znovu postavit nebo obnovit rozhradu bez dalho. Jen
v ppad, e v dsledku naruen rozhrady se stane hranice mezi pozemky
neznateln, lze poadovat jej opravu nebo jej obnoven.
1011, 1024 a 1025, 1027 a 1028
Z literatury:
1027
(Povinnost oplotit pozemek)

Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1024 a 1026
Vklad:
Kad vlastnk je oprvnn svj pozemek oplotit, i kdy zkon to jako

kategorickou povinnost nestanov. To na rozdl od ABGB, kter ukldal povinnost k
oplocen kadmu vlastnku po prav stran jeho pozemku z pohledu
vstupujcho. Komentovan ustanoven m na ppady, kdy se oplocen domh
soused, kter argumentuje potebou zajistit neruen vkon svho vlastnickho
prva (nap. soused chov voln pobhajc stdo skotu). Ke stavb plotu se
vyaduje ohlen stavebnmu adu. Stavbu plotu nelze povolit, pokud je dn
prvn dvod, kter by byl vstavbou plotu znemonn, to je typicky nezbytn
cesta ( 1029) nebo sluebnost stezky, prhonu a cesty ( 1274).
498 odst. 1, 1011, 1024 a 1026, 1028, 1042 a 1044
Z literatury:
1. Bure, Drpal, Krm, Mazanec: Obansk soudn d. Koment, II. dl,
2003.
2. eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987.
4. Kurka, Drpal: Vkon rozhodnut v soudnm zen, 2004.
7. Chyba, Prchov: Oplocovn pozemk. PrRo, 2000, . 12.
1028
(Uren hranice pozemk)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1024 a 1026
Vklad:
1.
Spory o hranice mezi pozemky e soud k nvrhu jednoho ze soused.
Pedpokladem je, e hranice mezi pozemky jsou neznateln (hranin znaky byly
odstranny) nebo pochybn (nap. dolo k pohybu zeminy v dsledku zplav). V
takovm ppad je pro soud rozhodujc posledn pokojn drba, tj. drba
pozemku v takovm rozsahu, kter byl obma stranami respektovn ped tm,
ne k pochybnostem o hranici dolo. Jako podklad svho rozhodovn me soud
vyut i geometrick pln, kter pi digitlnm zpracovn tvo spolehliv zklad
pro uren hranic.
2.
V reimu sousedskho prva se nenachz pestavek, kter je upraven v 1087.
498 odst. 1, 1040 a 1044
Z literatury:
2. Baudy: Katastr nemovitost, 2010.

3. Baudyov, Baudy: Zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
prv k nemovitostem, Koment, 2007.
8. Baudy: K nalhavmu prvnmu zjmu na uren prbhu vlastnick
hranice pozemku. SoRo, 2003, . 11.
9. Baudy: K uren prbhu hranic pozemk. AdN, 2002, . 1.
10. Tgl: Jet k alobm na ochranu vlastnickho prva podle novho
Nezbytn cesta
1029
(Prvo nezbytn cesty)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
II. Princip proporcionality (5 a 6)
III. Pedpoklady a podmnky zzen nezbytn cesty (7 a 17)
IV. Prvo nezbytn cesty a sluebnost cesty (18 a 20)
Souasn obansk zkonk po dlouhch letech absence toho institutu

upravil nezbytnou cestu zkratkovit a velmi nedostaten. Z toho dvodu se
stvajc prava nepejm a navrhuje se eit problematiku nezbytn cesty po
vzoru standardnch prav (Rakousko, Nmecko, Qubec aj.) dkladnji. To m
zsadn vznam zejmna z toho dvodu, e nezbytn cesta je institut svou
povahou vjimen, slouc k omezen vlastnickho prva jednoho vlastnka v
soukromm zjmu vlastnka jinho.
Monost dat zzen nezbytn cesty m bt poskytnuta vlastnkovi tto

nemovit vci, kter postrd dostaten spojen s veejnou cestou, tak aby svou
nemovitou vc mohl dn uvat. Dosaen pohodlnjho spojen vak dvodem
pro zzen nezbytn cesty nen. Pitom mus bt zveny jak poteba osoby
poadujc nezbytnou cestu, tak zjem vlastnka sousednho pozemku, jeho
vlastnick prvo m bt omezeno. Mezi obojm je teba respektovat nezbytnou
relaci. Pitom mus bt zveno, jde-li o ppad, kdy se potebnmu vlastnkovi
umon spoluuvn ji existujc cesty souseda, anebo zzen cesty nov,
protoe druhm z uvedench opaten se do sousedova vlastnickho prva
zashne podstatnji. V dan souvislosti se proto v 1036 umouje vlastnku
sousednho pozemku poadovat po tom, kdo si nezbytnou cestu nrokuje, aby
vykoupil pozemek zasaen zzenm nov vybudovan uml cesty. Pitom mus
bt pamatovno, e se takov zmna vlastnickch pomr me zporn
promtnout i do hodnoty zbvajcho nemovitho majetku tohoto vlastnka, a tud
i to mus bt zohlednno pi stanoven kupn ceny.
I. Obecn vklady
1.
Obansk zkonk nov zizuje prvo nezbytn cesty. Inspirac prvn pravy je
(mimo jin) zkon ze dne 7. ervence 1896 . 140 . z., o propjovn cest
nezbytnch, kter institut nezbytn cesty do obanskho zkonodrstv vnesl.
Akoli nov prvn prava nen s tmto zkonem zcela toton, lze nepochybn
pihldnout k nkterm soudnm rozhodnutm vydanm a publikovanm po
nabyt innosti tohoto zkona. Pro plnost teba dodat, e obansk zkonk z
roku 1811 na prvo cesty nepamatoval.
2.
Nov prava pedstavuje standardn pravu tchto vztah vznikajcch ve

spolenosti. Obansk zkonk opout prvn pravu cesty pes pilehl pozemek
legislativn upravenou v pedchozm obanskm zkonku ( 151o odst. 3 ob.
zk. . 40/1964 Sb.), kter pipoutl zzen cesty ke stavb. I v tomto ppad
vak lze odkzat na bohatou judikaturu Nejvyho soudu R, kter toto
ustanoven pedchozho obanskho zkonku tvrm zpsobem rozpracovala. Je
tedy mon pi vkladu nkterch ustanoven o prvu nezbytn cesty pevzt
nkter obecnj zvry vyplvajc z tchto rozhodnut (srov. ne jejich vbr).
3.
Z hlediska systematickho zaazen prvn pravy nezbytn cesty lze
konstatovat, e zkonodrce ji zmrn pedadil ped pravu vyvlastnn a
omezen vlastnickho prva, i kdy zzen nezbytn cesty ji lze za omezen
vlastnickho prva rovn pokldat. Je tomu tak zejm proto, e zsadn rozdl
mezi zzenm nezbytn cesty a vyvlastnnm i omezenm vlastnickho prva
spov v tom, jak zjmy se zzenm nezbytn cesty sleduj: zatmco prvo
nezbytn cesty se zizuje v soukromm zjmu, vyvlastnn, resp. omezen
vlastnickho prva (srov. ustanoven 1038) se dje v zjmu veejnm, kter
nelze uspokojit jinak. Zkonodrce vychz z toho, e zzen prva nezbytn
cesty znamen sice zsah do vlastnickho prva vlastnka zatenho pozemku,
avak nejedn se o zsah, jeho dsledkem by byla likvidace vlastnickho prva;
nejedn se o tak vrazn zsah do vlastnick svobody, jako je tomu ve
zmnnch ppadech vyvlastnn a omezen vlastnickho prva.
4.
Prvo nezbytn cesty pedstavuje obecnou obanskoprvn pravu. Zvltn
prava je dna zkonem . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du
(stavebn zkon), kter v 170 odst. 2 stanov, e prvo k pozemkm nebo
stavb lze odejmout nebo omezit t k vytvoen podmnek pro nezbytn pstup,
dn uvn stavby nebo pjezd k pozemku nebo stavb. Tato prava
pedstavuje ve vztahu k obecn obanskoprvn prav nezbytn cesty pravu
zvltn, kter je pouiteln pouze pro ppady, kter uvd stavebn zkon.
II. Princip proporcionality
5.
Prvn prava nezbytn cesty, resp. komentovan ustanoven vychz z principu
proporcionality mezi vhodou, kterou pov nemovitost z nezbytn cesty, a
nevhodou, kterou je postien vlastnk zatenho pozemku. Vhoda a nevhoda
nesmj bt vzjemn nemrn, proto zkon zdrazuje etrnost pi zizovn
nezbytn cesty, aby byl vlastnk zatenho pozemku obtovn co nejmn.

Zkon opakovan zdrazuje, e se jedn o cestu "nezbytnou". To je teba chpat
tak, e jde o cestu, kter nejlpe vyhov sledovanmu elu, avak souasn
minimln zat souseda.
6.
Rozsah nezbytn cesty mus bt pomovn i tm, aby soused byl zzenm nebo
uvnm nezbytn cesty co nejmn obtovn a jeho pozemek co nejmn
zasaen. Jinmi slovy oprvnn vlastnka dat o zzen nezbytn cesty zkon
vyvauje ochranou souseda s clem zabrnit jeho obtovn vce, ne je
nezbytn nutn.
III. Pedpoklady a podmnky zzen nezbytn cesty
7.
Obansk zkonk vyaduje ke zzen nezbytn cesty naplnn dvou
pedpoklad: existenci nemovit vci, na n nelze dn hospodait i ji dn
uvat (dle jen "nemovitost"), a skutenost, e tato nemovitost nen dostaten
spojen s veejnou cestou (k vysvtlen pojmu "nemovit vc" srov. 498 odst.
1).
8.
Nedostatenost spojen s veejnou cestou pedstavuje otzku skutkovou, nikoli
prvn. Pojem "veejn cesta" mus bt vymezen, pp. definovn podle princip
platnch pro sousedsk prva. Pojem neodkazuje k vlastnickmu prvu (otzka
vlastnictv veejn cesty je nerozhodn), nbr ke zpsobu vyuit cesty. Nejde
proto jen o cestu, kter by byla ve vlastnictv veejn korporace (sttu i obce),
ale o kadou cestu, o n je znmo i je patrno, e je obany jako veejn uvna.
Za veejnou cestu nelze zsadn pokldat n cestu (ani splavnou), umle
vytvoen vodn plochy (rybnky) nebo jezera (pirozenho nebo umlho
pvodu).
9.
V souasn dob lze za dostaujc spojen s veejnou cestou (nap. pstup k
obytnmu domu) pokldat stav, kter umouje pstup motorovmi vozidly,
nezbytn cesta mus bt zzena alespo v takovm rozsahu, aby oprvnn mohl
projet automobilem. Pinka pro chodce neme bt v dnm ppad
pokldna za dostaten odpovdajc poadavkm modern doby. To me mt
svj vznam pi realizaci novho zemnho plnu, kter pedpokld transformaci

zemdlsk pdy na stavebn pozemky. Je teba brt rovn na zetel, e se jedn
o prvo cesty, nikoliv nap. o prvo na cest parkovat, to znamen, e cesta mus
bt skuten uvna k elu, pro kter byla zzena (nezbytnost).
10.
K dosti o povolen nezbytn cesty je oprvnn vhradn vlastnk nemovitosti,
na n nelze dn hospodait i ji jinak dn uvat, piem mus sv vlastnick
prvo v zen ped soudem prokzat. Oprvnn dat o zzen nezbytn cesty
zkon nepiznv ani driteli, ani pachti; pi stejn textaci tak neinila ani
pedvlen judikatura. Akoli zkon hovo o "sousedovi", kter na dost a za
nhradu povol nezbytnou cestu, je teba tento pojem chpat nikoli doslovn, ale
jako legislativn zkratku, nebo sousedem nelze rozumt pouze vlastnka pozemku
bezprostedn sousedcho s nemovitost, v jej prospch m bt prvo nezbytn
cesty zzeno, ale rovn kadou dal osobu, pes jej pozemek bude nezbytn
cesta zzena. Poteby, pro kter lze poadovat zzen nezbytn cesty, mohou bt
rozmanit: me se jednat napklad o pstup zajiujc obdlvn
zemdlskch pozemk nebo i o poadavek zzen nikovch cest z veejnch
zazen.
11.
Vlastnk nem prvo dat, aby mu byla piznna nezbytn cesta v mst pro nj
nejvhodnjm; soud povol zzen cesty tam, kde to pedstavuje nejmen
nevhodu pro (zatenho) vlastnka; cesta, kterou vlastnk nemovitosti poaduje
jako nejvhodnj, me bt zzena jen v ppad, e soused nem dn
relevantn zjem na ochran pozemku ve svm vlastnictv, a v podstat pouze
tehdy, nezle-li mu na tom, jak z monch cest bude vlastnkovi piznna.
Jinmi slovy jde o ppady, kdy se nabz nkolik monost, jak nezbytnou cestu
zdit, tu nejvhodnj pro vlastnka lze piznat jen tehdy, nem-li zaten
soused dn zvltn dvod, pro kter by nebyla povolena cesta pro vlastnka
nejvhodnj.
12.
Prvo cesty se uplatn zpravidla vi sousedovi, vi ktermu je to nejmn
zatujc, avak tak, aby toto prvo umonilo realizovat sledovan cl. Nelze
ztrcet ze zetele, e v tomto ppad se vlastnkovi (sousedovi) ukld povinnost
proti jeho vli, proto interpretace zkonnho textu mus bt spe restriktivn.
Nejde o to, posoudit, zda cesta pes pozemek souseda bude praktick i
pohodln, ale urit, je-li absolutn nutn takovou cestu zizovat. Jde v podstat o
prostedek vjimen.
13.
Nedostaten spojen nemovitosti s veejnou cestou je teba vykldat
restriktivn tak, e nezbytn cesta me bt soudem nazena jen v ppad
skuten nezbytnosti; nezbytnost je dna v ppad, e nemovitost je uvna v
souladu se svm elovm urenm (nap. dle zemnho rozhodnut, nazen
zmny druhu zemdlsk pdy z dvodu ochrany ivotnho prosted, rozhodnut
bskho adu o stanoven dobvacho prostoru, rozhodnut pozemkovho
adu o schvlen nvrhu pozemkovch prav, rozhodnut orgnu sttn sprvy
lesa o odnt pozemk z plnn funkc lesa, souhlasu ke zmn trvalch travnch
porost na ornou pdu), a vyaduje pstup z veejn cesty, kter nem. K
dostatenmu spojen s veejnou cestou je dle mono uvst, e ze zkona
vyplv, e nezbytn cesta me bt zzena nejen tehdy, pokud spojen s
veejnou cestou neexistuje vbec, ale i tehdy, jestlie spojen nemovitosti s
veejnou cestou sice existuje, avak nen dostaten (nap. z hlediska
bezpenosti) i je jinak nedostupn, resp. je nevyhovujc i neodpovd poteb
vlastnka dn uvat vc v jeho vlastnictv. Tyto skutenosti bude zjiovat soud
a nsledn povol nezbytnou cestu pouze v takovm rozsahu, kter zajist, aby
vlastnk mohl nemovitost dn uvat. Zkon umouje, aby soud rozhodl o
povolen zdit cestu, kter me vzniknout jak (nezbytn nutnm) rozenm
cesty ji stvajc, avak poteb dnho uvn nevyhovujc, tak i vybudovnm
cesty zcela nov. Obansk zkonk o takov cest hovo rovn jako o "cest
uml" (srov. 1031), dle naeho nzoru nen mezi obma tmito vrazy
vznamov dn rozdl, proto je mon je chpat synonymicky. Soud bude
rozhodovat i o prvn form zzen nezbytn cesty, vezme v vahu i nklady
spojen se zzenm nezbytn cesty. Soud mus pi rozhodovn rovn zvaovat
zkazy, kter stanov obansk zkonk v 1032, a proto v nkterch ppadech
zzen nezbytn cesty nepovol (srov. vklad k tomuto ustanoven).
14.
Jestlie je prvo nezbytn cesty poadovno v souvislosti s uvnm i zzenm
dal vci (krom nemovitosti), napklad nov stavby, nelze dopedu dan
ujitn o stavb pokldat za dostaten, nezbytn bude vyadovat zcela
konkrtn projektovou dokumentaci ke stavb.
15.
Jde-li o cestu nedostatenou, obtnou, nepraktickou nebo takovou, kter
pedstavuje nevhody odstraniteln pouze pracemi, jejich hodnota by byla
nemrn hodnot spovajc ve vyuit pozemku souseda, jsou podmnky
nezbytn cesty naplnny. Pokud by vak spojen s veejnou cestou mohlo bt
zajitno provedenm uritch (stavebnch) prac s vynaloenm rozumnch
(adekvtnch) nklad ve srovnn s hodnotou pozemk, neme bt nezbytn

cesta pes sousedv pozemek zzena.
16.
Tak dalm osobm lze piznat prvo uvat zaten pozemek k chzi a jzd
(odvozen od vlastnka stavby oprvnnho z prva nezbytn cesty) - nap.
njemnkm byt ve stavb, jejich nvtvm, osobm vstupujcm na zaten
pozemek z dvodu podnikatelsk innosti provozovan ve stavb (nap.
zamstnancm vlastnka panujc nemovitosti) - slouila-li stavba k takovmu
hospodskmu elu v dob zzen prva cesty.
17.
Prvo nezbytn cesty je krajnm prostedkem, jeho zzen umouje zkon pro
ppad, e se vlastnkm nemovit vci nepoda zajistit prvo cesty podle 1248.
Podle tohoto ustanoven vlastnk nemovit vci me od svho souseda
vyadovat, aby mu umonil nezbytnou cestu k uvn a dnmu hospodaen s
vc.
IV. Prvo nezbytn cesty a sluebnost cesty
18.
Povolen nezbytn cesty soudem me mt formu sluebnosti ( 1029 odst. 2),
ale nen to nezbytn. Prvo nezbytn cesty, kter nen sluebnost, se nezapisuje
do katastru nemovitost.
19.
Prvo nezbytn cesty zzen podle komentovanho ustanoven je nutno
odliovat od sluebnosti cesty zaloen podle ustanoven 1276, nebo
sluebnost cesty smuje k jinmu uspokojen sousedskch prv. Zsadn rozdly
spovaj jednak ve skutenosti, e elem zzen sluebnosti nen, resp. nemus
bt dn hospodaen i dn uvn nemovit vci, ale nap. pouze lep
uvn vci, sluebnost cesty nen podmnna nezbytnost takov cesty, je
obvykle sjednna smluvn a zapisuje se jako vcn oprvnn (a zaten) do
katastru nemovitost. V ppad sluebnosti cesty nic nebrn ani tomu, aby si
smluvn strany sjednaly zzen cesty v mst nejvhodnjm i nejpohodlnjm
pro osobu oprvnnou, co v ppad prva nezbytn cesty nen mon.
20.
Na otzku, zda lze jako nezbytnou cestu vyut rozen ji existujc (stvajc)
sluebnosti, lze odpovdt kladn, pokud jsou respektovna obecn pravidla
umoujc zzen nezbytn cesty.
498 odst. 1, 984 odst. 2, 1030 a 1036, 1257 odst. 1, 1258, 1259,
1260 odst. 1, 1263, 1264, 1266, 1274, 1276, 1277
Z judikatury:
1. Vcn bemeno nezbytn cesty neme soud zdit, m-li alobce
zajitn pstup na zklad obliganho prva nebo me-li k pstupu vyut jin
pozemky ve svm vlastnictv. Skutenost, e pstup zzen pes ciz pozemek na
zklad prva odpovdajcho vcnmu bemeni by byl pro alobce pohodlnj,
resp. vhodnj, nebo e by se obeel bez stavebnch prav, nen vznamn.
(Rc 4/07, NS 22 Cdo 38/2005)
2. Pi zizovn nezbytn cesty je teba dbt, aby prvo vlastnka pozemku
bylo omezeno co mono nejmn. M-li vlastnk stavby monost zdit pstup ke
stavb jinak, bez omezen vlastnka pilehlho pozemku, nelze prvo vcnho
bemene cesty zdit. Pstup ke stavb nelze zajistit jinak t v ppad, e
zajitn takovho pstupu bude sice technicky mon, nicmn nklady na jeho
pozen budou objektivn natolik vysok, e jejich vynaloen nebude mon po
vlastnku stavby spravedliv poadovat (...).
(Rc 32/06, NS 22 Cdo 1897/2004)
3. Pipad-li v vahu vce monost, jak zdit nezbytnou cestu, je teba
vybrat tu, kter bude pro vlastnka zatenho pozemku nejmn obtujc; je
teba t zvit, zda by nebylo vhodnj zdit cestu pes pozemek jinho
vlastnka. (...) Zkon nestanov vslovn kritria pro posouzen toho, jak varianta
je mn zatujc, a tud pimenj. Je teba vzt v vahu zejmna vmru
sti pozemku, kter m slouit jako nezbytn cesta, zpsob vyuvn
zatovanho pozemku i stavby, kter m cesta slouit, a mru ruen vlastnka
pozemku. Vznamn je i skutenost, e na pozemku, kter pipad pro zzen
nezbytn cesty v vahu, je ji cesta fyzicky zzena. (...) Pohodl oprvnnho pi
uvn cesty nen hlavnm kritriem, pi existenci vce piblin rovnocennch
variant by vak nemla bt volena ta, kter by umoovala uvat cestu jen s
vtmi obtemi. Po zven tchto i dalch okolnost je na vaze soudu v
nalzacm zen, aby uril nejpimenj variantu veden cesty; jeho vahu by
dovolac soud mohl pezkoumat jen v ppad, kdyby byla zjevn nepimen.
(NS 22 Cdo 2711/2011)

4. Pilehlm pozemkem ve smyslu 151o odst. 3 ob. zk. pro zzen prva
nezbytn cesty nen jen pozemek bezprostedn pilehl ke stavb, ale vechny
pozemky, kterch je ke zzen cesty zapoteb a pes kter m bt pstup
realizovn.
(NS 22 Cdo 1321/2009)
5. V zen o zzen prva nezbytn cesty nelze rozhodnout mezitmnm
rozsudkem.
(NS 22 Cdo 2957/2009)
6. Prvo nezbytn cesty v zsad nelze zdit jen za elem parkovn
vozidel ped budovou, nen-li parkovn nutn k dnmu a obvyklmu uvn
budovy.
(NS 22 Cdo 2977/2009, SoJ 124/12)
7. Nelze zdit nezbytnou cestu pes pozemek ve vlastnictv tet osoby,
m-li vlastnk stavby k n zajitn pstup pes pozemek ve vlastnictv svho
manela.
(NS 22 Cdo 1875/2007)
8. Nezbytnou cestu (zk. . 140/1896 . z.) nelze povoliti pro pouh pohodl
majitele nemovitosti, nbr rozhoduje vdy hospodsk poteba doten
nemovitosti. I znan zajka i svahovitost dosavadn spojovac cesty me
odvodniti zzen nezbytn cesty, vyaduje-li j dn hospodaen neb uvn
nemovitosti. Zdali je tomu tak, jest posouditi podle okolnost jednotlivho
ppadu. Pro nrok na zzen nouzov cesty je bezvznamn, e nabyvatel
nemovitosti znal dosavadn spojen nabyt nemovitosti se st veejnch cest.
(Vn 17111/38)
10. Podle 1 zkona ze dne 7. ervence 1896 s. 140 . z. jest
pedpokladem zzen nezbytn cesty pro nemovitost, e nem spojen cestou se
st veejnch cest, jeho potebuje k dnmu hospodaen neb uvn. e tomu
tak v tomto ppad, zjistil prv soud pi mstnm ohledn. Nesejde na tom, zda
snad v kraji je obvykl, e se pejezd po lukch dovoluje, nebo tato okolnost
nezbavuje vlastnka nemovitosti, nemajc spojen cestou se st veejnch cest,
prva, by poadoval zzen nezbytn cesty.
(Vn 12941/33)
11. Mluv-li zkon o nezbytnch cestch o vlastnku nemovitosti cesty
potebn (na rozdl od pachte anebo jinho uivatele nevlastnka) a o vlastnku
nemovitosti zaten, nem tm na mysli a nestanov, e k dosti oprvnn jest
jen vlastnk knihovn a e cestu poadovati lze jen proti vlastnku v knize ji
zapsanmu (...). Pedpokld-li zkon knihovn vlastnictv na obou stranch, in
tak jen, jeto tento prvn pomr bv pravidlem, nelze vak dle elu a smyslu
zkona nikterak z toho vyvozovati, e by teprve knihovn vlastnictv na obou
stranch pokldno bti mohlo za zkonn pedpoklad pro uplatnn nroku toho.
(Vn 5245/25)
12. Podle 2 odstavec druh zkona ze dne 7. ervence 1896, s. 140 .
zk., neposkytuje se sice nezbytn cesta k doclen kratho spojen, ne jest
dosavadn. Avak posouzen otzky, je-li dosavadn spojen pouze del ne
dan, i je-li nedostaten ve smyslu 1 tho zkona, bude se diti vdy dle
okolnost jednotlivho ppadu a bude zejmna nutno pihleti k poloze
hospodskch staven navrhovatel. (...) Okolnost, e cesta jest svahovit a e
nutno po n jezdit opatrn, neme bti dvodem ke zzen cesty nezbytn.
(Vn 1052/21)
13. Podle jasnho znn 1 zkona ze dne 7. ervence 1896 s. 140 . z., o
zizovn cest nezbytnch (...), me zzen cesty nezbytn domhati se toliko
vlastnk pozemk na prospch tchto pozemk. (...) Z elu zkona s. 140 . z.,
o nezbytnch cestch, nelze vyvozovati, e zkon tento plat tak pro pachte,
nebo zzen cesty nezbytn lze podle 1 dati pro pozemek, a nikoli pro jeho
uivatele, cesta nezbytn pak zle podle 3 ve sluebnosti pozemkov, nikoli v
osobn sluebnosti. Pacht nem vcnho prva k pozemku, nbr jemu pslu
jen osobn prvo vi majiteli pozemku, jeho vlastnick prvo jest prvem
vcnm i absolutnm, psobcm proti kad jin osob. Mezi prvem vlastnickm
a prvem pachtovnm k pozemku jest tud podstatn rozdl, kter nedovoluje,
aby pacht uti mohl prva, vyhrazenho zkonem pouze majiteli pozemku.
(Vn 816/20)
Z literatury:
2. Spil: Pehled judikatury z oblasti vcnch bemen (s pihldnutm k
novmu obanskmu zkonku), 2012.
4. Pcha: Nkolik poznmek k prvn prav nezbytn cesty. AdN, 2007, .
5, s. 159-160.
5. Svoboda: Procesn zamylen nad novou koncepc prva na zzen
nezbytn cesty. PrRo, 2013, . 10, s. 370.
6. Tomek: Prvo nezbytn cesty [online]. PR, 2009, . 2. Dostupn z:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-34764130-pravo-nezbytne-cesty [cit. 2014-05-30].
1030
(plata za nezbytnou cestu)
Mgr. Alena Srbov
Nezbytnou cestu lze povolit jen za platu ( 1030). Ta me bt hrazena i

ve form spltek ( 1035). Vedle platy m bt omezovanmu vlastnku sloena i
jistota na kryt ppadnch kod na jeho pozemku vzniklch, vyjma ppady, kdy je
zejm, e tu riziko takovch kod nen. V t souvislosti je nutn pamatovat i na
to, e dotenm sousednho pozemku mohou bt zasaena i prva dalch osob,
nejen tedy vlastnka. Tehdy, opraj-li se tato oprvnn o prva vcn, mus bt v
odvodnnch ppadech pslun platy a jistoty poskytnuty i jim. To je
praktick zejmna tehdy, je-li sousedn pozemek zaten zstavnm prvem,
vcnm bemenem nebo pedkupnm prvem apod. Jin vc je, jde-li o obligan
prva tet osoby (typicky pjde o ppady njmu nebo pachtu) - pak takov tet
osoba me odkodnn poadovat jen proti vlastnku sousednho pozemku, kter
je vi n ve smluvnm pomru. Ale i tento aspekt mus bt zven pi vymen
platy, jak omezovanmu vlastnku vi adateli nezbytn cesty nle.
Vklad:
1.
Zkon podmiuje povolen nezbytn cesty platou a odinnm jmy, kter
platou kryta nen. jmou se me rozumt jak majetkov, tak i nemajetkov
jma. O nemajetkovou jmu me jt napklad v dsledku astjho pohybu
osob po nezbytn cest i obtovn pohledy, o majetkovou jmu by se mohlo
jednat v ppad, e by se v dsledku otes tkch zemdlskch stroj naruilo
podlo i statika povinnho pozemku, apod.
2.
O form ani o vi platy zkon nic nestanov. Je proto mon sjednat platu
jednorzovou anebo v uritch spltkch nebo opakujcch se dvkch (srov.
1035).
3.
Realizace nezbytn cesty me bt naplnna i tak, e se povol spoluuvn ciz
soukrom cesty, v takovm ppad se vak oprvnn mus podlet na
zvench nkladech na drbu tto cesty.
4.
Oprvnn z nezbytn cesty, tj. osoba, v jej prospch bylo prvo nezbytn
cesty zzeno, mus poskytnout jistotu pimenou ppadn kod, ledae je
patrn, e koda na dotenm pozemku nevznikne.
5.
plata a odinn ppadn kody nle pedevm vlastnkovi zatenho
pozemku, zkon vak pamatuje i na ppady, kdy k tmu pozemku existuj vcn
prva dalch osob (dle dvodov zprvy nap. zstavnho vitele). Tmto
osobm nle plnn pimen rozsahu omezen jejich oprvnn, k nmu
zzenm nezbytn cesty dojde. Maj-li dal osoby k doten nemovitosti jin
prva (obligan, nap. njemn), jsou oprvnny dat nhradu za utrpnou jmu
nikoliv proti tomu, v jeho prospch byla nezbytn cesta zzena, ale proti
vlastnkovi zatenho pozemku. To mus zohledovat ve platy, kter se za
nezbytnou cestu hrad.
6.
I kdy v ppad zzen nezbytn cesty jde spe o omezen vlastnickho prva
ne o vyvlastnn (zatmco vyvlastnnm se vlastnkovi odnm vlastnick prvo s
konenou platnost, v tomto ppad je omezeno oprvnn vlastnka nemovitosti
ji uvat), lze dle naeho nzoru ve vci pravidel o nhrad kody a odkodnn za
omezen vlastnickho prva spatovat jistou analogii mezi prvem nezbytn cesty
a vyvlastnnm.
498 odst. 1, 1029, 1031 a 1036, 1240 odst. 1, 1259, 1283, 1285,
1297, 1309 odst. 1, 2012, 2013, 2140, 2201, 2332, 2894, 2897, 2926, 2951
odst. 1, 2952, 3027
Z judikatury:
1. Pi stanoven nhrady za zzen vcnho bemene cesty podle 151o

odst. 3 ob. zk. nelze vychzet z ceny uren podle cenovch pedpis. Je teba
zvit vechny okolnosti ppadu, zejmna pro stavba zstala bez pstupu k
veejn komunikaci, stejn jako vechny negativn inky, kter s sebou zzen
nezbytn cesty pro zaten pozemek pinese. Nhrada za zzen prva nezbytn
cesty zahrnuje i nhradu za jmu, kterou vlastnk pozemku utrp, a to i tm, e v
dsledku tzv. prvn zvady - prva cesty svdcho vlastnku stavby - zpravidla
klesne cena zatenho pozemku i stavby na nm zzen a e jeho vlastnk bude
vkonem tohoto prva omezen v uvn pozemku, bude narueno jeho soukrom
apod. Nelze pominout skutenost, e prvo cesty se zizuje bez asovho
omezen (i kdy nen v konkrtn vci vyloueno ani jeho zzen na uritou dobu).
Stanoven ve nhrady je tak na vaze soudu, kter mus bt dn
zdvodnna. Nhrada se zpravidla poskytuje formou jednorzovho plnn.
(Rc 124/11, NS 22 Cdo 2854/2010)
2. Vcn bemeno cesty me soud zdit jen za nhradu. Nhrada mus
bt pimen jm, kterou vlastnk pozemku v dsledku zzen prva cesty
utrp. K rozhodnut o nhrad nen teba nvrhu vlastnka pozemku.
(Rc 32/06, NS 22 Cdo 1897/2004)
3. Tak pi stanoven nhrady za zzen vcnho bemene podle 151o
odst. 3 ob. zk. je teba pihlet k okolnostem, za nich stavba zstala bez
pstupu k veejn komunikaci, stejn jako ke vem negativnm inkm, kter s
sebou zzen nezbytn cesty pro zaten pozemek pinese.
(NS 22 Cdo 3103/2007)
4. Nhradu za zzen prva odpovdajcho vcnmu bemeni nezbytn
cesty soud ur a pizn i bez nvrhu.
(NS 22 Cdo 1075/2006, SoJ 156/07)
1031
(drba nezbytn cesty)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1029
Vklad:
1.
Nen-li na dotenm pozemku vybudovna dn existujc cesta, kter by mohla
naplnit poadavek spojen s veejnou cestou, me soud povolit zzen uml
cesty, tj. vybudovn nov cesty (oba vrazy jsou vznamov toton).
2.
Komentovan ustanoven upravuje jak otzku zzen uml cesty, tak otzku jej
drby: stanov, e povinnost k drb zatuje toho, v jeho prospch byla
nezbytn cesta zzena.
498 odst. 1, 1029, 1030, 1032 a 1036
1032
(Nepovolen nezbytn cesty)
Mgr. Alena Srbov
Povolenm nezbytn cesty nelze vlastnka sousednho pozemku

nepimen omezit. To plat zejmna tehdy, d-li se nezbytn cesta pes
uzaven prostory nebo brn-li zzen takov cesty veejn zjem. Stejn tak
nen mon eit povolenm nezbytn cesty ppady, kdy se adatel pstupu k
veejn cest sm hrubou nedbalost zbavil.
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven upravuje ppady, v nich soud nezbytnou cestu

nepovol. Jde o ti rzn situace.
2.
Prvn se tk ve kody, kter by zzenm nezbytn cesty mohla vzniknout na
nemovit vci souseda: bude-li koda zejm vy ne vhoda, kterou pinese
zzen nezbytn cesty, soud zzen nepovol.
3.
Druh situace e ppady, kter vypovdaj o realizaci zsady vigilantibus iura
scripta sunt (prva pat bdlm), a sankcionuje nepovolenm nezbytn cesty
situace, kdy si adatel o nezbytnou cestu zpsobil nedostatek pstupu k veejn
cest z hrub nedbalosti, i dokonce mysln. Me se jednat o ppady, v nich
nedostatenost propojen s veejnou cestou vyplv z jednn, kter uskutenil
sm vlastnk nemovit vci napklad tm, e postavil uritou stavbu, kter brn
pstupu k veejn cest. V tto vci obansk zkonk zvolil odlin pstup, ne
kter se mohl uplatnit podle pravy pedchoz (srov. NS 22 Cdo 2957/2009 i NS
22 Cdo 2977/2009).
4.
Konen ve tetm ppad nepovol soud nezbytnou cestu, kterou vlastnk d
pouze za elem pohodlnjho spojen. Tento dvod bude patrn v prvn praxi
velmi ast, je proto dleit vymezit pojem "pohodlnj spojen", a to i s
pihldnutm k judikatue.
5.
Krom shora uvedench ppad nemonosti zzen nezbytn cesty nepovoluje
zkon jej zzen ani v ppadech, kdy by mla probhat pes uzaven prostor,
napklad pes dvr anebo pes pozemek, k jeho ochran pevauje veejn
zjem nad zjmem soukromm (napklad pozemky v nrodnch parcch i
prodnch rezervacch vyhlench dle zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody
a krajiny).
6.
Stejn tak neme bt prvo nezbytn cesty soudem piznno v situaci, kterou
vlastnk osobn zavinil tm, e odmtl zakoupit pozemek, kter by mu umonil
pstup k veejn cest za podmnek velmi vhodnch (srov. 1036).
498 odst. 1, 1029 a 1031, 1033 a 1036, 2897, 2911 a 2912
Z judikatury:
Z pravidla 1 zk. o nezbytnch cestch stanoveny jsou vjimky, kter
jednak vyjdeny jsou zsadou 2 tho zkona, jednak konkrtnji vyteny jsou
v pedpisu 4 odstavec tet, dle nho propjen nezbytn cesty skrze staven,
uzaven dvory a ohrazen zahrady pi obytnch domech je neppustno.
Pedpisem tmto chrn zkon vlunost vlastnictv, zejmna pokud jde o domovn
majetek, kter dle svho hospodskho i socilnho elu nesnese, by byl
zatovn bemeny tak obtujc povahy, jakou je nezbytn cesta, nebo zzen
nezbytn cesty na objektech domovnho majetku neobejde se z pravidla bez
citelnho poruen nejdleitjch hospodskch zjm a el vlastnka. Z
tohoto hlediska posuzovn jev vak projednvan ppad zcela odlinou tvnost
od onch, kter dle myslu zkonodrce nezbytnou cestou vyeteny bti mly, a
lze naopak tvrditi, e je typickm pkladem.
(Vn 1685/22)
1033
(Pozemek pro nezbytnou cestu)
Mgr. Alena Srbov
Zvl mus bt pamatovno na situace, kdy je izolovan nemovit vc

obklopena nkolika pozemky, a stejn tak i na ppad, kdy k izolaci pozemku
dolo rozdlenm pozemku pvodnho (typicky pi zruen spoluvlastnictv). Tyto
ppady se navrhuj upravit v 1033.
Vklad:
1.
Je-li nemovit vc bez pstupu z veejn cesty obklopen vce sousednmi
pozemky, bude muset soud uvit nejen to, kter z pozemk je pro zzen
nezbytn cesty nejvhodnj, ale rovn to, aby vlastnk zatenho pozemku
nebyl zzenm nebo uvnm nezbytn cesty obtovn vce, ne je teba.
2.
V ppad, e nemovit vc ztrat spojen s veejnou cestou v dsledku rozdlen
(nap. pi vypodn podlovho spoluvlastnictv, pozstalosti aj.), lze poadovat
zzen nezbytn cesty vhradn po t osob, kter se na dlen podlela. V
takovm ppad se nezbytn cesta zizuje bezplatn.
498 odst. 1, 1029 a 1032, 1034 a 1036
Z judikatury:
elem zkona o nezbytnch cestch jest, umoniti dn hospodaen neb
uvn pdy, a jest nerozhodno, zda dlec pozemku nebo pdy, kter nelze dosud
dn obhospodaovat, jest v katastrln map oznaen jako samostatn parcela
a zda podle knihy pozemkov tvo samostatn knihovn tleso. I fyzick st
katastrln parcely jest nemovitost po rozumu 1 zkona o nezbytnch cestch.
e pak nemus jti o enklvu, sprvn dovodil ji rekurzn soud (jen v tomto
smru uvedl, e nen nikde v zkon vysloveno, e pozemek, v jeho prospch se
m zditi cesta z nouze, mus bti enklvou mezi pozemky patcmi jinm
majitelm). (...) Propjen nezbytn cesty nen vyloueno tm, e pozemek, pro
nj se m zditi nezbytn cesta, jest soust pozemkovho komplexu,
hranicho na nkter jin sv stran s veejnou cestou.
(Vn 11226/31)
1034
(Zruen nezbytn cesty)
Mgr. Alena Srbov
Protoe lze nezbytnou cestu zdit nejen ve vcnm, ale i v asov

nezbytnm rozsahu, teba potat s tm, e nezbytn cesta me bt tak
zruena ( 1034), a pro ten ppad stanovit, zda m bt vypodna poskytnut
nhrada a sloen jistota ( 1035).
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven upravuje ppad zniku nezbytn cesty v dsledku
soudnho rozhodnut vydanho na nvrh vlastnka pozemku zatenho prvem
nezbytn cesty, a to v ppad, e pominula pina, pro kterou byla v minulosti
nezbytn cesta povolena.
2.
Takov situace me nastat zejmna tehdy, bude-li vybudovna veejn cesta
(nap. na nklady obce), kter osob, v jej prospch byla nezbytn cesta
pvodn zzena, umon dn hospodaen i dn uvn vci bez nutnosti
pstupu pes sousedn pozemek, tedy ji nebude naplnna podmnka nezbytnosti
cesty, nebo pozemek ve vlastnictv osoby oprvnn ji bude pstupn jinm
zpsobem.
498 odst. 1, 1029 a 1033, 1035, 1036
1035
(Nevratnost platy)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1030 a 1034
Vklad:
1.
Za zzen nezbytn cesty nle plata (srov. 1030), kter - byla-li uhrazena
jednorzov - se pi zniku prva nezbytn cesty nevrac. Byla-li vak plata
sjednna ve spltkch i dvkch, ty spltky i dvky, kter doposud nebyly
uhrazeny, se ke dni zniku nezbytn cesty stvaj nesplatnmi, tedy
nevymahatelnmi.
2.
Byla-li vak pi zzen nezbytn cesty osobou oprvnnou z prva cesty
poskytnuta vlastnkovi zatenho pozemku jistota, je nezbytn tuto jistotu
vypodat ke dni zniku prva nezbytn cesty.
1029 a 1034, 1036, 2012, 2013, 3027
1036
(Pevod vlastnictv pozemku)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1029
Vklad:
Objev-li se poteba zdit nezbytnou cestu jako umlou, tj. je-li nutn cestu
vybudovat, me vlastnk pozemku dotenho realizac nutnch stavebnch prac
poadovat, aby adatel potebn pozemek koupil a pevzal do svho vlastnictv.
Obansk zkonk pro takov ppad stanov, e v cen za postoupen pozemek
mus bt zohlednno i ppadn znehodnocen zbvajcho nemovitho majetku
dotenho vlastnka.
492, 498 odst. 1, 1029 a 1035, 2079 a 2082, 2084, 2128, 2129
odst. 1, 2130, 2131
Vyvlastnn a omezen vlastnickho prva
1037
(Nezbytn pouit ciz vci)
Pehled vkladu:
I. Obecn k nezbytnmu pouit ciz vci (1 a 2)
II. Podmnky pouit ciz vci (3 a 7)
III. prava ve zvltnch pedpisech (8 a 11)
IV. Nhrada za nezbytn pouit vci (12 a 13)
Tradin se uznv, e vlastnk me bt za uritch okolnost ve svch

prvech omezen nebo i vlastnickho prva zbaven. Respektuje se, e se tato
prava tradin v obanskch kodexech vyskytuje, by jde o opaten svm
charakterem veejnoprvn. Navren prava v podstat recipuje stvajc 128
obanskho zkonku s tm, e oddluje do zvltnch ustanoven pouit ciz vci
ve stavu nouze nebo nalhavho veejnho zjmu ( 1037), tedy opaten svm
charakterem mimodn a asto jen doasn, a omezen vlastnickho prva nebo
vyvlastnn ve veejnm zjmu, kter nelze uspokojit jinak ( 1038). Nsledujc
ustanoven e otzku nhrad: nov se navrhuje stanovit, e postienmu
vlastnku nle nhrada pln hodnoty dotenho majetku, a to v penzch.
Zrove se nebrn tomu, aby nhrada byla poskytnuta i jinak, bude-li to
dotenmu vlastnku lpe vyhovovat a projev-li s tm souhlas.
I. Obecn k nezbytnmu pouit ciz vci
1.
Na rozdl od vyvlastnn i omezen vlastnickho prva podle 1038 se v ppad
nezbytnho pouit ciz vci jedn pojmov o nrazov i toliko po omezenou
dobu trvajc stav. Tento institut bv oznaovn rovn jako vcn pomoc
(Hendrych, lit. . 2). Jeho specifikm odpovd i bezformln realizace, kdy na
rozdl od vyvlastnn i omezen vlastnickho prva, pro kter mus bt vslovn
zkonn podklad a kter podlhaj pomrn psn procedue, lze ciz vc pout
nejen bez rozhodnut, ale i bez jakkoli jin formy ingerence orgn veejn moci,
tedy i svpomoc ( 14). Oproti 1038, kde se jedn primrn o vtaen jinak
veejnoprvn pravy do prosted soukromho prva (srov. koment k 1038
bod 1 a koment k 1039 bod 2), je 1037 teba vnmat jako samonosn
ustanoven, kter je aplikovateln i samostatn bez navazujcch norem veejnho
prva.
2.
Komentovan ustanoven obsahov odpovd pedchoz prav 128 odst. 1
ob. zk. . 40/1964 Sb., podle nho "vlastnk je povinen strpt, aby ve stavu
nouze nebo v nalhavm veejnm zjmu byla na nezbytnou dobu v nezbytn
me a za nhradu pouita jeho vc, nelze-li doshnout elu jinak." Vypadl z nj
nicmn odkaz na nhradu za pouit vci (viz dle sub IV). K vvoji znn 1037
v rmci legislativnho procesu viz koment k 1038 bod 2.
II. Podmnky pouit ciz vci
3.
Jako vchoz podmnku k oprvnnmu pouit ciz vci i proti vli vlastnka
zkon zakotvuje stav nouze nebo nalhav veejn zjem, kdy zjem na een
nastal situace pevauje nad zjmem na ochran vlastnickho prva (aspekt
pimenosti, srov. l. 11 odst. 3, l. 4 odst. 1 a 2 Listiny). Pojem stavu nouze v
intencch komentovanho ustanoven je teba naplnit vlastnm obsahem, nelze ho
dnm zpsobem navazovat na pojmy krizovho zen [stav nebezpe,
nouzov stav, stav ohroen sttu ve smyslu 2 psm. b) zk. . 240/2000 Sb., o
krizovm zen], jako ani trestnho prva (krajn nouze ve smyslu 28 tr.
zkonku). Posun hodnotov orientace obanskho zkonku . 89/2012 Sb. oproti
obanskmu zkonku . 40/1964 Sb., ve znn innm do 31.12.1991, tj. ped
novelou provedenou zkonem . 509/1991 Sb., je patrn z toho, e tehdej 131
ob. zk. . 40/1964 Sb. pi vymezen podmnek pro pouit vci i bez svolen
vlastnka vychzel na prvnm mst z dleitho zjmu spolenosti, kter neme
bt uspokojen jinak, a teprve nsledn normu vzthl rovn na ppady krajnho
ohroen ivota nebo zdrav obana anebo jeho nalhav zjem.
4.
Ohroen ivota i podstatn zsah do zdrav lovka bude jist namst vnmat
jako stav nouze i ve smyslu komentovanho ustanoven. Modelov pklady stavu
nouze lze nalzt v psoben prodnch ivl, jakmi me bt ohroen majetku
pi prtri mraen, v jejm dsledku dojde nap. k zatopen dom. Pi takov
situaci bude mono nap. i bez svolen souseda pout jeho nad k vyhlouben
odvodovac strouhy. Stejn tak nebude teba souhlasu vlastnka k vyuit lana
potebnho k zchran lovka strenho proudem vody. Ciz vci lze i proti vli
vlastnka pout rovn pro nalhav veejn zjem, kter vystupuje do poped
pi zmrnn nsledk ivelnch katastrof velkho rozsahu, jakmi jsou povodn,
pory, zemtesen apod. Obdobn by bylo teba pojmat i pouit ciz vci k
ochran ped akutnmi nsledky havrie v jadern elektrrn i tovrn na
zpracovn produkt chemickho prmyslu. Nalhav veejn zjem by patrn
bylo mono spatovat i nap. ve vyuit prostor domu jako krytu pedstavitele
sttu ohroenho na ivot pi toku atenttnka.
5.
Vzhledem k bezformlnosti aplikace nezbytnho pouit ciz vci (viz ve bod 1)
komentovan ustanoven zdrazuje aspekt jeho doasnosti. Vc lze pout toliko
na nezbytnou dobu, tedy je teba ji vrtit vlastnkovi neprodlen po proveden
potebnch kon i opadnut zvadnho stavu. Ten me podle okolnost trvat v
du minut, ale v krajnch ppadech i v du let (NS 28 Cdo 1127/2009 - viz
judikatura).
6.
Ciz vci lze dle pout toliko v nezbytn me, tedy v rozsahu pimenm
okolnostem. V opanm ppad by se mohlo jednat mj. o zjevn zneuit prva,
kter nepov prvn ochrany ( 8). V ppad poruen poadavku pimenosti
(proporcionality) pouit ciz vci by jist bylo mono poadovat i nhradu jmy
podle 2894 a nsl., a to i ve form poruen obecn prevenn povinnosti (
2900 a nsl.). V tto souvislosti lze vyslovit domnnku, e poruen prevenn
povinnosti ve form zakroovac povinnosti podle 2901 by za uritch okolnost
bylo mono dovozovat i pro ppad, e by osoba nezakroila k odvrcen jmy, a
to teba i za pouit ciz vci v intencch komentovanho ustanoven.
7.
Pouit ciz vci mus bt mimo to eln k odvrcen stavu nouze i realizaci
nalhavho veejnho zjmu. Komentovan ustanoven jde v tomto smru tak
daleko, e poaduje, aby tohoto elu nebylo mono doshnout jinak. Ochrana
majetku pi povodni za pouit ciz vci by tak napklad byla vylouena, paklie
by s vynaloenm pimenho sil bylo mono pout jinou vc vlastn, s jej
pomoc by bylo mono doshnout tho cle. Stejn tak by bylo problematick
nap. vylomen zmku a pouit ciz vci za situace, kdy by bylo bhem krtk
doby mono oekvat pjezd pslunk sloek integrovanho zchrannho
systmu. Pi posouzen oprvnnosti pouit ciz vci bude vdy teba zohlednit i
pomry osoby, kter ciz vc pouila, a jej povdom o relevantnch okolnostech.
III. prava ve zvltnch pedpisech
8.
Na pravu komentovanho ustanoven navazuje ada specilnch ustanoven
pedpis veejnho prva, kter vymezuj konkrtn ppady oprvnnho pouit
ciz vci.
9.
Pedn se jedn o pravu vstup na pozemky a do staveb podle 172
stavebnho zkona, kter umouje oprvnn edn osob ( 14 odst. 1, 15
odst. 2 spr. du) vstupovat na ciz pozemky a stavby i do cizch staveb, a to i
bez vdom vlastnka, v ppad bezprostednho ohroen ivota nebo zdrav
osob i zvat v souvislosti s odstrannm stavby, zabezpeovacmi pracemi i
vyklizenm stavby ve veejnm zjmu. Vlastnk mus bt o takovm postupu a
jeho dvodech informovn bez zbytenho odkladu. Pokud je to nezbytn pro
ochranu ivota, zdrav nebo bezpenosti osob, me oprvnn edn osoba
vstoupit i do obydl. Pokud vlastnk takovmu vstupu brn, lze mu jeho umonn
nadit rozhodnutm, kter je prvnm konem v zen. Vdy je teba dbt, aby pi
vstupu nedolo ke kod, kter bylo mono zabrnit. Zvltn prava nezbytnho
pouit ciz vci tkajc se vodnch dl a ochrany ped povodnmi je obsaena v
60 a 63 odst. 3 vodnho zkona. Na seku ochrany prody a krajiny je urujc
62 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny.
10.
Jinm ppadem je prvo vlastnka dlnice, silnice i mstn komunikace na
nezbytnou dobu a v nezbytn me vstupovat na ciz pozemky nebo stavby na
nich stojc, a to na zklad 34 odst. 3 zk. o pozemnch komunikacch. Ve stavu
nouze nebo v nalhavm veejnm zjmu na zachovn sjzdnosti a schdnosti
pozemn komunikace, na nezbytnou dobu a v nezbytn me je oprvnn pout
ciz nemovitost v silninm ochrannm psmu, a nen-li silnin ochrann psmo
zzeno, nemovitosti sousedn. Obdobnou pravu obsahuje 9 zk. . 266/1994
Sb., o drhch. V 104 zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch, jsou
vymezena zvltn oprvnn podnikatele zajiujcho veejnou komunikan s
elektronickch komunikac, spovajc v oprvnn v nezbytnm rozsahu
vstupovat nebo vjdt na ciz nemovitosti, jako i kcet a oklesovat deviny
ohroujc bezpen a spolehliv provoz st. Poven pracovnk podnikatele je
stejn tak oprvnn vstoupit na nemovitost za elem odstrann poruchy nebo
peruen provozu. Vstupovat a vjdt na ciz nemovitosti v souvislosti se
zizovnm, obnovou a provozovnm penosov i distribun soustavy je
oprvnn rovn provozovatel soustavy, jako i vrobce i provozovatel
zsobnku plynu i dritel licence na vrobu nebo rozvod tepeln energie podle
energetickho zkona. Pi aplikaci obou posledn uvedench zkon bude
pipadat v vahu rovn aplikace 1268, kter upravuje sluebnost inenrsk
st.
11.
Dleit prava nezbytnho pouit ciz vci v souvislosti se zchrannmi a
likvidanmi pracemi a jejich ppravou je obsaena v zkon . 239/2000 Sb., o
integrovanm zchrannm systmu, jako i v zkon . 133/1985 Sb., o porn
ochran, a zkon . 240/2000 Sb., o krizovm zen (krizov zkon). Pro
zamezen en nkazy, zvenho vskytu penae infeknch onemocnn a
kodlivch lenovc, hlodavc a dalch ivoich jsou pracovnci orgn ochrany
veejnho zdrav oprvnni postupovat podle 88 zk. . 258/2000 Sb., o
ochran veejnho zdrav. Specifick prava oprvnn v nezbytn nutnm
rozsahu vstupovat, pop. vjdt na ciz pozemky a vstupovat do cizch objekt v
souvislosti s plnnm kol potebnch pro zajiovn obrany sttu je obsaena v
9 odst. 1 psm. b) a navazujcch ustanovench zkona . 222/1999 Sb., o
zajiovn obrany esk republiky. K zajitn obrany sttu za stavu ohroen
sttu nebo za vlenho stavu je podle 53 zk. . 222/1999 Sb. mono omezit
zkladn lidsk prva a svobody; mezi tato omezen by jist bylo mono zaadit i
omezen prva vlastnit majetek, spovajc v nezbytnm pouit ciz vci.
IV. Nhrada za nezbytn pouit vci
12.
Oproti pedchoz prav 128 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. vypadla z 1037
povinnost nhrady za nezbytn pouit ciz vci, piem nen obsaena ani ve
zvltnm ustanoven 1039; to pot toliko s nhradou za vyvlastnn i
omezen vlastnickho prva. Nabz se otzka, nakolik je prava komentovanho
ustanoven v tomto smru zdail, resp. zda se jednalo o zmr i jen opomenut
zkonodrce (co je pravdpodobnj i s ohledem na dvodovou zprvu, podle
kter bylo zmrem zkonodrce recipovat pravu 128 ob. zk. . 40/1964
Sb.). Jist se toti v praxi vyskytnou ppady, kdy bude poskytnut nhrady za
pouit ciz vci spravedliv, nap. pokud dojde k zamezen pokozen majetku na
kor nenvratnho pokozen pouit vci ciz. Bude tak na rozhodovac innosti
soud, aby tuto mezeru v zkon peklenuly, co je douc i vzhledem k tomu,
e opan pstup by mohl pispvat ke snaze obchzet institut vyvlastnn i
omezen vlastnickch prv excesivn aplikac oprvnn k pouit ciz vci. V
vahu v tomto smru pipad analogick aplikace 1039, dosaen na zklad
systematick a teleologick interpretace, nebo i nezbytn pouit vci lze v
konenm dsledku chpat jako omezen vlastnickho prva sui generis, pop.
dovozen povinnosti k nhrad podle obecnch ustanoven o bezdvodnm
obohacen fyzick i prvnick osoby, pop. orgnu veejn moci (sttu), tedy
toho, v prospch byla vc pouita ( 2991 a nsl.). O nhradu jmy podle
2894 a nsl. se naopak zpravidla nebude moci jednat, a to pro absenci
pojmovho znaku poruen zkona i dobrch mrav, jako i pro absenci zavinn.
13.
Zvltn prava povinn nhrady za pouit ciz vci (zpravidla nemovitosti) je
obsaena v ad pedpis veejnho prva [ 34 odst. 3 zk. o pozemnch
komunikacch; 9 odst. 3 zk. . 266/1994 Sb., o drhch; 24 odst. 9, 25 odst.
9, 57 odst. 3, 58 odst. 3, 59 odst. 3, 60 odst. 3, 76 odst. 10 energetickho
zkona; 29 odst. 1 a 3 zk. . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm
systmu; 5 psm. b), 35 zk. . 240/2000 Sb., o krizovm zen]. Ve prospch
nroku na nhradu za nezbytn pouit ciz vci se vyjadovala i dosavadn
judikatura, na kterou mohou mt soudy tendenci navazovat i vzhledem k tomu, e
v ostatnm je prvn prava pedchoz a souasn co do obsahov strnky
fakticky toton (viz ve bod 2). Nejvy soud v intencch pedchoz pravy
obanskho zkonku . 40/1964 Sb. aproboval povinnost nhrady za uvn
pozemku pro poteby vech jako veejnho prostranstv, konkrtn jako veejn
zelen i lesoparku (NS 28 Cdo 1127/2009 - viz judikatura; obdobn NS 32 Odo

823/2003).
14, 1011 a 1012, 1021, 1022, 1038 a 1039, 1268
Souvisejc pedpisy:
l. 4 odst. 1 a 2, l. 11 odst. 1 a 3 Listiny,
l. 1, 17, 18 dodatkovho protokolu,
172, 173 stavebnho zkona,
42 odst. 6, 60, 63 odst. 3 vodnho zkona
62 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,
34 zk. o pozemnch komunikacch,
9 zk. . 266/1994 Sb., o drhch,
104 odst. 6 a 7, 13, 15 zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch

komunikacch,
24 odst. 3 psm. f) a odst. 9, 25 odst. 3 psm. f) a odst. 9, 57 odst. 1

psm. f) a odst. 3, 58 odst. 1 psm. e) a odst. 3, 59 odst. 1 psm. f) a odst. 3,
60 odst. 1 psm. c) a odst. 3, 76 odst. 5 psm. b) a odst. 10 energetickho
zkona,
23 odst. 2 psm. a) a b), 25 odst. 2 psm. a) a c), 29 odst. 1 a 3 zk.

. 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu a o zmn nkterch
zkon,
19, 21, 22 zk. . 133/1985 Sb., o porn ochran,
5 psm. b), 29 odst. 3 a 5, 32 odst. 1, 35 zk. . 240/2000 Sb., o

krizovm zen a o zmn nkterch zkon (krizov zkon),
88 zk. . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav a o zmn nkterch

souvisejcch zkon,
9 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b), 10 psm. b), 53 odst. 6 zk. .

222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky
Z judikatury:
Pi posuzovn vci je teba rovn vychzet z obecnjho pojet
vlastnickho prva jako prva, kter me bt omezeno jen se souhlasem
vlastnka, jinak jen na zklad zkona. V dan vci alobkyn ani jej prvn
pedchdce, neudlili souhlas k uvn pedmtnch pozemk jako veejn
zelen v obytn zstavb. (...) Jestlie pedmtn pozemky alobkyn nebyly ve
veejnm zjmu vyvlastnny, je alobkyn jako vlastnice pozemk povinna strpt
omezen vlastnickho prva tm, e jej pozemek je uvn pro poteby vech jako
veejn prostranstv - veejn zele v obytn zstavb, ale za nhradu.
(NS 28 Cdo 1127/2009)
Z literatury:
1. Gerloch: Teorie prva, 2013, s. 147-149, 189-192.
2. Hendrych a kol.: Sprvn prvo. Obecn st, 2009, s. 339-349, 659-663.
3. Hollnder: Filosofie prva, 2006, s. 19-20, 250.
4. Janderka: Zkon o vyvlastnn, 2010.
5. Kabelkov: Vcn bemena v novm obanskm zkonku, 2013.
6. Klma a kol.: Koment k stav a Listin, 2005, s. 683-691.

7. Kmec a kol.: Evropsk mluva o lidskch prvech. Koment, 2012.
8. Roztoil a kol.: Stavebn zkon. Koment, 2013, s. 696-701.
9. Veea a kol.: Teria prva, 2013, s. 114-116, 331-333.
10. Vedral: Sprvn d. Koment, 2012, s. 48-58, 1403-1404.
12. Handrlica: zen o odnt nebo omezen vlastnickch prv k
nemovitostem nov. PrRo, 2013, . 7, s. 229.
13. Volkov: Pslunost soud ve vcech vyvlastnn ve vleku neustlch
legislativnch zmn. PrRo, 2013, . 19, s. 660.
1038
(Vyvlastnn nebo omezen vlastnickho prva)
Pehled vkladu:
I. Obecn k vyvlastnn a omezen vlastnickho prva (1 a 4)
II. Obecn prava zkona o vyvlastnn (5 a 9)
IV. Pslunost soud k pezkumu rozhodnut o vyvlastnn (15 a 19)
Z dvodov zprvy:
viz u 1037
I. Obecn k vyvlastnn a omezen vlastnickho prva
1.
Vyvlastnn (expropriaci), coby krajn formu omezen vlastnickho prva, lze
definovat jako nucen pechod vlastnickho prva z vyvlastovanho
(exproprita) na vyvlastnitele (exproprianta), realizovan na zklad sprvnho
rozhodnut - individulnho prvnho aktu jako aktu aplikace prva (Gerloch, lit. .
1; Hendrych, lit. . 2). Vyvlastnn i omezen vlastnickho prva pedstavuje v
demokratickm prvnm stt toliko vjimen, nejzaz prostedek (ultima ratio)
nastupujc tam, kde sele monost pevodu vlastnickho prva na zklad
smlouvy jako dvou-, pop. vcestrannho projevu vle (subsidirn povaha
vyvlastnn). Zkon proto jako jednu z podmnek vyvlastnn pravideln poaduje
prv selhn snah o smluvn een vci (viz dle body 6 a 11). Komentovan
ustanoven je teba vnmat nikoli jako samostatn (samonosn), nbr je teba je
vdy aplikovat v nvaznosti na zvltn pravu veejnho prva (srov. koment k
1037 bod 1 a koment k 1039 bod 2). Pedstavuje urit "mstek" pro vtaen
jinak veejnoprvnho institutu do soukromho prva. V tomto kontextu nelze
pravu vyvlastnn v obanskm zkonku vnmat jako nadbytenou, a to bez
ohledu na to, e jinak je vyvlastnn primrn pojmem veejnho prva, emu
odpovd i nvrat k dulnmu modelu soudnho pezkumu rozhodnut o
vyvlastnn (viz dle vklad sub IV).
2.
prava vyvlastnn a omezen vlastnickho prva se v prbhu (mnohaletho)
legislativnho procesu pijmn obanskho zkonku . 89/2012 Sb. formulan
nijak nezmnila, s postupnm nabobtnvnm pravy se pouze postupn
posouvala z 898 a 900 (nvrh z roku 2005) pes 920 a 922 (2007), 975 a
977 (2009), 981 a 983 (leden 2011) a 1010 a 1012 (duben 2011) a do
finlnho umstn v 1037 a 1039. elem bylo mj. odstranit dvojkolejnost
pravy v 128 ob. zk. . 40/1964 Sb. a 25 obch. zk. (vyvlastnn majetku
zahraninch osob). Komentovan ustanoven, s vjimkou nhrady, kter je
vnovno zvltn ustanoven 1039, takka doslovn odpovd 128 odst. 2
ob. zk. . 40/1964 Sb., podle nho "ve veejnm zjmu lze vc vyvlastnit nebo
vlastnick prvo omezit, nelze-li doshnout elu jinak, a to jen na zklad
zkona, jen pro tento el a za nhradu."
3.
Pouze mlo ustanoven obanskho zkonku m takov pesah do roviny
stavnho a mezinrodnho prva, resp. ochrany zkladnch lidskch prv a
svobod, jako prava vyvlastnn a omezen vlastnickho prva, coby meze
vlastnickho prva (l. 4 odst. 2 Listiny). l. 11 odst. 4 Listiny pro n stanov
podmnky existence veejnho zjmu, pravy zkona a poskytnut nhrady. Stejn

tak komentovan ustanoven pedpokld existenci zvltnho zkona
obsahujcho konkrtn pravu vyvlastnn. Problematika vyvlastnn akcentuje
tzv. sociln funkci vlastnictv (Klma, lit. . 4), kter pechz a v jeden z
defininch prvk socilnho sttu (Veea, lit. . 5), a to zejmna v nvaznosti na
l. 11 odst. 2 Listiny, vymezujc status majetku nezbytnho k zabezpeovn
poteb spolenosti, rozvoje hospodstv a veejnho zjmu, kter proto me bt
pouze ve vlastnictv sttu, obce nebo konkrtn urench prvnickch osob, pop.
osob se sdlem v esk republice. l. 11 odst. 3 vta prvn Listiny reflektuje zkaz
zneuit vlastnictv na jmu prv druhch anebo zkonem chrnnch obecnch
zjm (srov. 1012). Lidskoprvn pesah vyvlastnn a omezen vlastnickho
prva se pregnantn projevuje i na rovni mluvy (l. 17 a 18 mluvy, l. 1
dodatkovho protokolu, srov. ne z judikatury ESLP) a Listiny zkladnch prv EU
(l. 17 odst. 1).
4.
Inherentn soust institutu vyvlastnn je s ohledem na jeho fatln zsah do
majetkovho statusu rovn akcent pirozenoprvn (iusnaturln; Veea, lit. .
5), kter je o to pregnantnj v souvislosti s historickmi zkuenostmi eskch
zem. Pokud by prava vyvlastnn v pozitivnm prvu byla natolik nepimen
(nespravedliv), e by zasahovala do pirozenho prva, bylo by jej pouit
mono odept pro zsah do materilnho ohniska stavy (l. 9 odst. 2 a 3
stavy). V takovm ppad by bylo mono shnout i po Radbruchov formuli,
kter byla Gustavem Radbruchem, profesorem prv na Univerzit v Heidelbergu,
formulovna v nvaznosti na vypodn se se zkonodrstvm nacistickho
Nmecka a vyslovena v dle Zkonn neprvo a nadzkonn prvo (1946) a
podle n doshne-li rozpor mezi zkonem a spravedlnost nesnesiteln mry,
mus zkon spravedlnosti ustoupit (Hollnder, lit. . 3).
II. Obecn prava zkona o vyvlastnn
5.
Centrlnm prvnm pedpisem, kter stanov podmnky a postup pi vyvlastnn
i omezen vlastnickho prva a na kter pedevm odkazuje komentovan
ustanoven, je zkon . 184/2006 Sb., o odnt nebo omezen vlastnickho prva
k pozemku nebo ke stavb (zkon o vyvlastnn), kter s innost od 1.1.2007
nahradil pedchoz pravu 108 a nsl. zkona . 50/1976, o zemnm plnovn
a stavebnm du (stavebnho zkona). Pojem "vyvlastnn" zkon uv jako
zasteujc pro a) odnt nebo b) omezen vlastnickho prva anebo c) odnt i
omezen prva odpovdajcho vcnmu bemenu k pozemku nebo ke stavb, a to
pro dosaen elu vyvlastnn [ 2 psm. a) zk. o vyvlastnn]. Vcn bemena
zzen postupem podle zkona, tzv. legln vcn bemena, je pitom teba
pojmov odliovat od tradinch vcnch bemen soukromho prva (jud. . 3 a

5). V obanskm zkonku nachzej odraz zejmna v 1260 odst. 1 vta druh a
navazujcch ustanovench, mj. 1261 (sluebnost lesa), 1267 (sluebnost
inenrsk st) i 1273 (sluebnost rozlivu).
6.
Ustanoven 3 a nsl. zk. o vyvlastnn vymezuj zkladn podmnky
vyvlastnn: to je ppustn jen pro el vyvlastnn, stanoven zvltnm
zkonem (viz dle vklad sub III), a jen tehdy, jestlie veejn zjem na dosaen
tohoto elu, kter mus bt v zen prokzn, pevauje nad zachovnm
dosavadnch prv vyvlastovanho (exproprita; jud. . 4, 6, 8, 12 a 13).
Vyvlastnn je ppustn pouze tehdy, pokud prva k pozemku nebo stavb
potebn pro uskutenn elu vyvlastnn nelze zskat dohodou (uzavenm
smlouvy podle 5 zk. o vyvlastnn; subsidirn povaha vyvlastnn) nebo jinm
zpsobem (nap. pouitm jinho pozemku, kde je dohoda s vlastnkem mon, i
opatenm na sousednm pozemku nebo stavb podle 141 stavebnho zkona).
Vyvlastnn lze provst jen v rozsahu nezbytnm k dosaen elu vyvlastnn
(poadavek pimenosti). Za vyvlastnn zsadn nle nhrada, jej ve je
urovna na zklad znaleckho posudku (ble viz u 1039).
7.
Vyvlastnnm spovajcm v odnt vlastnickho prva zanikaj veker prva
tetch osob k vyvlastnnmu pozemku nebo stavb (zejmna zstavn prvo
podle 1309 a nsl., podzstavn prvo podle 1390 a nsl. i zajiovac pevod
prva podle 2040 a nsl.), s vjimkami a) prva njmu a b) vcnch bemen, u
nich veejn zjem vyaduje, aby i po vyvlastnn pozemek nebo stavbu nadle
zatovala (k prvnmu stavu ped 1.2.2013 Handrlica, lit. . 7). Nezanikaj ani
jin oprvnn tkajc se dan nemovitosti vznikl ze zkona (Hendrych, lit. . 2).
8.
Vyvlastnn (expropriace) se zru, a vyvlastovan tedy nabude odat prva
zpt, pokud vyvlastnitel (expropriant): a) nezaplat vyvlastovanmu
(expropritovi) nhradu, b) nezahj uskuteovn elu vyvlastnn ve
stanoven lht, nebo c) bylo-li zrueno i pozbylo platnosti zemn rozhodnut
urujc vyuit pozemku nebo stavby pro dan el. Vyvlastnnm zanikl prva
tetch osob se vak zruenm vyvlastnn neobnovuj.
9.
Vyvlastnn je provdno ve vyvlastovacm zen vyvlastovacm adem,

kterm je obecn ad obce s rozenou psobnost, pop. magistrt (nap.
Magistrt hlavnho msta Prahy, Magistrt msta Brna i Magistrt msta
Ostravy), v jeho sprvnm obvodu se nachz pedmtn pozemek nebo stavba.
zen lze zahjit vhradn na dost vyvlastnitele. O vyvlastnn je vydvno
rozhodnut, proti ktermu je ppustn odvoln a kter me bt (spolen s
rozhodnutm o odvoln) podrobeno soudnmu pezkumu (viz dle vklad sub IV).
Z ustanoven 29 zk. o vyvlastnn byl novelou - zkonem . 405/2012 Sb., s
innost od 1.2.2013 vyputn odkaz na sprvn d, co vak nic nemn na
jeho subsidirn aplikaci. Ve vyvlastovacm zen je tak teba aplikovat jak
obecn zsady sprvnho zen, zakotven v 2 a 8 spr. du, tak i veker
ustanoven sprvnho du, ohledn kterch zkon o vyvlastnn neobsahuje
zvltn procesn pravu ( 1 odst. 1 a 2 spr. du; NSS 2 Ao 3/2008-100 - jud. .
10; dle NSS 1 As 22/2011-64, Sb. NSS 2343/2011, ad 24 a 25; Vedral, lit. . 6; k
odchylnmu postupu podle 177 odst. 1 spr. du srov. NSS 8 Afs 59/2005-83,
Sb. NSS 1440/2008).
10.
Na zkon o vyvlastnn navazuje ada zvltnch pedpis, kter vymezuj
konkrtn ely vyvlastnn (exproprian tituly, srov. 3 odst. 1 zk. o
vyvlastnn a vklad ve v bod 6), pop. odchylky ve vyvlastovacm zen.
11.
Pedn se jedn o 170 stavebnho zkona, kter vztahuje vyvlastnn na odnt
i omezen prv k pozemkm i stavbm za elem uskutenn i uvn a)
veejn prospn stavby dopravn a technick infrastruktury i veejn
prospnho opaten pi b) ochran ped povodnmi a jinmi prodnmi
katastrofami, c) zaloen zemnho systmu ekologick stability i d) ochran
archeologickho ddictv [srov. 2 odst. 1 psm. l) a m) stavebnho zkona], a
dle za elem uskutenn i uvn e) stavby i opaten k zajiovn obrany a
bezpenosti sttu nebo f) asanaci (ozdravn) zem ( 97 odst. 2 stavebnho
zkona). Vyvlastnn je mon t k vytvoen podmnek pro nezbytn pstup i
dn uvn stavby nebo pjezd k pozemku nebo stavb (KS esk Budjovice
10 Ca 65/98 - jud. . 14). Ohledn vyvlastovacho zen stavebn zkon vslovn
odkazuje na zkon o vyvlastnn. Specifickou pravu obsahuje zkon . 416/2009
Sb., o urychlen vstavby dopravn, vodn a energetick infrastruktury, kter
navazuje na pravu zkona o vyvlastnn a stavebnho zkona, piem jeho
obsahem jsou urit modifikace vyvlastovacho zen, spovajc zejmna v
drazu na een vci dohodou, prostednictvm smlouvy o zskn prv k
pozemku nebo stavb potebnch pro uskutenn elu vyvlastnn ( 3 a nsl.
zkona . 416/2009 Sb.). Zvltn ely vyvlastnn na seku ochrany

povrchovch a podzemnch vod a hospodrnho vyuvn vodnch zdroj jsou
formulovny ve vodnm zkon (srov. sluebnost rozlivu podle 1273); pro ely
ochrany prody a krajiny v 60 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny.
12.
Pi vyvlastnn pro ely stavby dlnice, silnice nebo mstn komunikace lze
postupovat podle 17, pop. 35 odst. 3 zk. o pozemnch komunikacch; pro
ely umstn st technickho vybaven (energetickch, vodovodnch, stokovch,
telekomunikanch aj.) v obvodu eleznin drhy podle 5a odst. 2 zkona .
266/1994 Sb., o drhch. Pomrn rozshl jsou monosti podnikatele
zajiujcho veejnou komunikan s elektronickch komunikac, kter me
usilovat o vyvlastnn i omezen vlastnickho prva k nemovitostem podle 104
zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch. Zkon pojmov m na
zzen leglnho vcnho bemene (viz ve bod 5) k sti doten nemovitosti,
piem je kladen draz na snahu o uzaven psemn smlouvy. Vymezen ady
el vyvlastnn v oblasti elektroenergetiky, plynrenstv a teplrenstv, a to
zpravidla ve form omezen vlastnickho prva zzenm leglnho vcnho
bemene ve prospch provozovatele penosov i distribun soustavy, vrobce
plynu, provozovatele pepravn i distribun soustavy, provozovatele zsobnku
plynu i provozovatele rozvodnho tepelnho zazen, je zakotveno rovn v
energetickm zkon. Pi aplikaci obou posledn uvedench zkon bude
pipadat v vahu sluebnost inenrsk st podle 1267. Z hornho zkona byla
naopak novelou - zkonem . 498/2012 Sb., s innost od 15.1.2013 - monost
vyvlastnn pro ely dobvn vhradnho loiska vyputna, piem dvodov
zprva k tomu uvd, e "odstrann institutu vyvlastnn pispje k
transparentnosti vztah mezi sttem a soukrommi vlastnky v oblasti tby
nerostnch surovin" (Obecn st, oddl I bod 2.); "pedmtn ustanoven ru
explicitn monost vyvlastnn nemovitost dotench vyuvnm loiska" [ke
zruen 31 odst. 4 psm. b) hornho zkona].
13.
Monost vyvlastnn zstv v zkon . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, a
sice pro ppady, kdy vlastnk zanedbv pi o nemovitou kulturn pamtku nebo
ji uv v rozporu s jejm kulturn-politickm vznamem, pamtkovou hodnotou
nebo technickm stavem. Prvem aprobovanm elem vyvlastnn i omezen
vlastnickho prva je rovn veejn zjem na vyhledvn a vyuit prodnho
livho zdroje i zdroje prodn minerln vody k lebnm elm a na ochran
zdroj k zachovn jejich kvalitativnch a kvantitativnch vlastnost a zdravotn
nezvadnosti (lzesk zkon).
14.
Zvltn procesn pravidla vyvlastnn ve zkrcenm zen jsou upravena v 45

a 51 zkona . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky. Toto zen je
pojmov mon pouze za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu, piem
lze vjimen vyvlastnit nezbytn nemovit a movit vci a prva k nim pro
ely zajiovn obrany sttu. Rozhodnut je teba vydat do sedmi dn ode dne
zahjen zkrcenho zen.
IV. Pslunost soud k pezkumu rozhodnut o vyvlastnn
15.
Vzhledem ke specifickmu vymezen a pravidelnm pochybnostem, kter soudy
jsou pslun k projednn vc tkajcch se vyvlastnn i omezen vlastnickho
prva, je v nvaznosti na rozbor hmotnprvn pravy vhodn poukzat rovn
na relevantn prvn pravu a judikaturu zvltnho sentu zzenho podle
zkona . 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompetennch spor.
16.
Pslunost soud je roztpena mezi soudy sprvn, provdjc pezkum
rozhodnut o vyvlastnn, a soudy civiln, pslun k pezkumu rozhodnut o
nhrad za vyvlastnn (tzv. duln model soudn pslunosti). Urujcm
ustanovenm je zde 28 odst. 1 zk. o vyvlastnn, ve znn novely - zkona .
405/2012 Sb., s innost od 1.2.2013, podle nho vrok o vyvlastnn prv k
pozemku nebo ke stavb lze pezkoumat v zen o alob proti rozhodnut
sprvnho orgnu. Proti vroku o vyvlastnn i omezen vlastnickho prva se tak
lze brnit ve sprvnm soudnictv, a sice alobou podle 65 a nsl. s. . s.,
podanou u mstn pslunho krajskho soudu ( 7 odst. 2, 31 odst. 1 s. . s.).
Proti nhrad za vyvlastnn i omezen vlastnickho prva, o n se rozhoduje
samostatnm vrokem rozhodnut o vyvlastnn ( 24 odst. 2 a 4 zk. o
vyvlastnn), je naopak teba brojit v zen ped soudy v obanskm soudnm
zen, vedenm podle sti pt, ustanoven 244 a nsl. o. s. . Podle zvltn
pravy zkona o vyvlastnn je pslun v prvnm stupni krajsk soud. Mstn
pslunost se d obecnm ustanovenm 250 o. s. .
17.
Novela zkona o vyvlastnn proveden zkonem . 405/2012 Sb. znamenala
(snad ji) finln zvrat ve vymezen pslunosti soud k soudnmu pezkumu
rozhodnut o vyvlastnn. Vrac se ke stavu ped nabytm innosti zkona o
vyvlastnn (od 1.1.2007, srov. dvodovou zprvu k zk. . 405/2012 Sb., obecn
st, k projednn vyvlastnn v zen ped soudem; zvltn st, k bodu 24 -
28). Pvodn znn 28 odst. 1, tak jak bylo inn do 31.1.2013 a vyloeno
zvltnm sentem zzenm podle zkona . 131/2002 Sb., o rozhodovn

nkterch kompetennch spor, naopak zakotvovalo obecnou pslunost soud
v obanskm soudnm zen (NSS Konf 4/2007-6 - jud. . 11; dle Zvltn sent
NSS Konf 9/2009-4, Sb. NSS 2196/2011; Zvltn sent NSS Konf 34/2007-15, Sb.
NSS 1677/2008).
18.
Nvrat k dulnmu modelu soudnho pezkumu, ke ktermu se zkonodrce
piklonil i na zklad dlouhodob kritiky ze strany soud a prvn nauky, lze
uvtat, nebo pezkum rozhodovac innosti sprvnch orgn pi vyvlastnn i
omezen vlastnickho prva, tkajc se zejmna splnn podmnek pro
vyvlastnn - elu podle zvltnho zkona, peven veejnho zjmu nad
zjmem na ochran vlastnictv apod. je pojmov bli soudm ve sprvnm
soudnictv. Pezkum ve nhrady za vyvlastnn s ohledem na pomry v dan
lokalit, stanoven obvykl ceny apod. je naopak bli soudm civilnm.
19.
Nejasnosti pi uren pslunosti sprvn i civiln vtve soudnictv ped novelou
28 zk. o vyvlastnn (zkonem . 405/2012 Sb.) nepeklenula ani judikatura
zvltnho sentu, kter v intencch prvnho stavu do 31.1.2013 a vychzejc ze
znn 244 odst. 1 o. s. . dovodila, e pravomoc soud v obanskm soudnm
zen byla zaloena teprve proti vcnmu (meritornmu) rozhodnut o vyvlastnn
i omezen vlastnickho prva; v ppad rozhodnut nikoli ve vci sam, vetn
rozhodnut o zastaven zen, byla naopak dna pslunost soud sprvnch
(Zvltn sent Konf 22/2006-8 - jud. . 9; dle Zvltn sent Konf 9/2009-4, Sb.
NSS 2196/2011). V nkterch ppadech se pak projevila zjevn (a vyvstv
otzka, zda nikoli pehnan) tendence zvltnho sentu poddit pezkum
rozhodovn ve vcech vyvlastnn soudm ve sprvnm soudnictv vude tam,
kde to zkon vslovn nevyluoval. Platilo tak, e k pezkumu rozhodnut o
vyvlastnn pro (teprve plnovan) uskutenn stavby dlnice, silnice nebo
mstn komunikace podle 17 odst. 1 zk. o pozemnch komunikacch, byly
pslun soudy civiln, nebo v tomto odstavci figuroval vslovn odkaz na zkon
o vyvlastnn. K pezkumu rozhodnut podle odstavce 2 tho ustanoven, tedy o
zzen leglnho vcnho bemene ke stejn stavb, avak ji zzen
(uskutenn jet ped vyvlastnnm), byly pslun soudy sprvn, nebo v
odstavci 2 - na rozdl od odstavce 1 - vslovn odkaz na zkon o vyvlastnn
schzel. K pezkumu rozhodnut o vi nhrady podle odstavce 3 tho
ustanoven byly v obou ppadech pslun soudy v obanskm soudnm zen
(Zvltn sent Konf 42/2010-7 - jud. . 7; dle Zvltn sent Konf 67/2011-8, Sb.
NSS 2663/2012).
1011, 1012, 1037, 1039, 1260, 1261, 1267, 1273
Souvisejc pedpisy:
l. 9 odst. 2 a 3 stavy,
l. 4 odst. 2, l. 11 odst. 1 a 4 Listiny,
l. 17, 18 mluvy,
l. 1 dodatkovho protokolu,
l. 17 odst. 1 Listiny zkladnch prv Evropsk Unie,
zk. o vyvlastnn,
1 odst. 3, 66 odst. 3 psm. f), 86 odst. 3, 170, 190 odst. 3 psm. d)

stavebnho zkona,
zk. . 416/2009 Sb., o urychlen vstavby dopravn, vodn a energetick

infrastruktury,
11 odst. 4, 55a, 68 vodnho zkona,
60 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,
17, 35 odst. 3, 45 odst. 2 zk. o pozemnch komunikacch,
5a odst. 2 zk. . 266/1994 Sb., o drhch,
104 odst. 1 a 5, odst. 7, 10, 14 a 15, 147 odst. 2 zk. . 127/2005 Sb.,
o elektronickch komunikacch,
3 odst. 2, 24 odst. 4, 25 odst. 4, 57 odst. 2, 58 odst. 2, 59 odst. 2,

60 odst. 2, 76 odst. 7 energetickho zkona,
15 odst. 3, 17 odst. 2 zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi,
33 a 34 lzeskho zkona,
7a psm. n), 45 a 51, 73 odst. 2 zk. . 222/1999 Sb., o zajiovn

obrany esk republiky,
7 zk. . 115/2001 Sb., o podpoe sportu,
Pokyny ZK . 36, . j. ZK 888/2007-22, k realizaci zkona o

vyvlastnn v katastru nemovitost
Z judikatury:
1. Omezit vlastnick prvo lze, tak jako ostatn i jin zkladn prva,
pedevm jen zkonem, kter, pokud jde o stanoven ve njemnho, chyb,
nebo normativn prava regulace njemnho byla opakovan zruena stavnm
soudem. Vzhledem k judikatue Evropskho soudu pro lidsk prva, kter
povauje za zkon v materilnm smyslu tak judikaturu soud (srov. napklad
rozhodnut Kruslin proti Francii ze dne 24.4.1990, Mller a dal proti vcarsku ze
dne 24.5.1988, Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti SRN ze dne
20.11.1989 a dal), je na soudech, aby svou judikaturou mezeru v prvnm du
vyplnily, tj. aby vytvoily prvo, kter by bylo mono povaovat za zkon v
materilnm smyslu. Pitom budou muset vzt soudy v vahu pedchoz judikaturu
stavnho soudu a respektovat jej el a cl, resp. smysl. Podle stavnho soudu
je proto na obecnch soudech, aby naplnily podmnku l. 4 odst. 2 Listiny
zkladnch prv a svobod, podle kter mohou bt meze zkladnch prv
stanoveny pouze zkonem, a pi neinnosti zkonodrce vyplnily mezeru v
prvnm du svou judikaturou, kterou lze v takovm ppad povaovat za zkon
v materilnm smyslu. Obecn soudy nemohou odept ochranu zkladnmu prvu

poukazem na mezeru v prvnm du, ale naopak jsou povinny ochranu
zkladnmu prvu dsledn poskytnout. Ato souasn takovm zpsobem,
kterm budou chrnit podstatu a smysl vlastnickho prva (v danm ppad
vlastnickho prva k bytu), jak to m na mysli ustanoven l. 4 odst. 4 Listiny
zkladnch prv a svobod.
(IV. S 611/05)
2. Rozdl mezi restituc a vyvlastnnm lze obecn vymezit nsledovn: a)
Restituce je odstrannm protiprvnosti pi pevodu vlastnictv, ppadn
protiprvnho zsahu do vlastnickho prva, a to navrcenm vci do pvodnho
prvnho vztahu s prvnmi inky ex tunc. b) Vyvlastnn je nucenm odejmutm
vlastnickho prva ve veejnm zjmu, a to na zklad zkona a za nhradu a s
prvnmi inky ex nunc. c) Dvodem restituce je vlun protiprvnost, zatmco
dvodem vyvlastnn je veejn zjem, tj. pojem odlin. Z poadavku nhrady,
kter je defininm znakem vyvlastnn, plyne, e dvodem vyvlastnn
odstrann
protiprvnosti
bt
neme, protoe
poskytovn
nhrady
vyvlastnnmu, jeho prvn pozice je spojena s protiprvnost, by bylo absurdn.
d) Prvn inky restituce nastvaj ex tunc, prvn inky vyvlastnn ex nunc.
Restituce tud nen nucenm odejmutm vlastnictv, nbr povinnost obnovit
pvodn prvn stav. Zkonn prava restituce me vak v stavn
odvodnnch ppadech vylouit zptn nroky osob oprvnnch dat vydn
vci. e) Prvn inky restituce jsou tak odlin od prvnch ink vyvlastnn z
hlediska obsahu zpisu do katastru nemovitost.
(Pl. S 16/93)
3. Vcn bemena zzen na zklad zkona, a maj specifick reim
vymezen pedpisy veejnho prva, na jejich zklad byla zzena, obsahuj i
vznamn soukromoprvn prvek; o tom ostatn svd i pojem, jm jsou tato
"veejnoprvn omezen" oznaovna. Jejich prvn reim nen toton s reimem
smluvnch vcnch bemen, ale vyplv prv z onch veejnoprvnch pedpis.
Jeliko se vak nejedn o komplexn pravu, je by pouit obecn
obanskoprvn pravy vcnch bemen vyluovala, v otzkch, je nejsou
specilnm pedpisem upraveny, se jejich prvn reim d obecnou
obanskoprvn pravou.
(NS 28 Cdo 4833/2007)
4. Dosahuje-li veejn zjem t intenzity, kter vede zkonodrce k
zkonn prav monosti vyvlastnn nebo omezen vlastnickho prva, je teba
postupovat podle zkon umoujcch takov postup; nen-li veejnmu zjmu
poskytnuta zkonem ochrana, nelze k nmu pi rozhodovn o alob na vydn
vci v zsad pihlet.
(NS 22 Cdo 2859/2004)
5. Ji v dob platnosti obecnho obanskho zkonku se v zk souvislosti
s omezenmi vlastnickho prva hovoilo o tzv. zkonnch neboli leglnch
sluebnostech, ovem s tm, e nejde o sluebnosti ve vlastnm slova smyslu. Ve

skutenosti jde o zkonn omezen vlastnickho prva, navazujc na 123 ob.
zk., kter limituje vkon oprvnn vlastnka "mezemi zkona". Tato omezen se
podobaj vcnm bemenm podle obanskho zkonku tm, e obdobn omezuj
prva vlastnka pozemku, li se vak tm, e vznikaj ze zkona a ve veejnm
(nikoliv soukromm, jak je tomu u vcnch bemen podle obanskho zkonku)
zjmu. O tom, zda jde o instituty prva soukromho nebo veejnho, rozhoduje
podstata tchto institut, nikoliv jejich pojmenovn. Pokud zkon uil pojem
"vcn bemena" a souasn zdraznil, e jde o oprvnn vykonvan ve
veejnm zjmu, nelze pouze z uit uvedenho pojmu dovodit, e by nadle mlo
jt o soukromoprvn oprvnn. V takovm ppad jde o zkonn (legln) vcn
bemena, kter jsou instituty svho druhu, nleejcmi veejnmu prvu. Jejich
podstata spov v tom, e jde o veejnoprvn omezen vlastnickho prva nebo
tak o vymezen obsahu vlastnickho prva veejnoprvnm pedpisem.
(NS 22 Cdo 1624/2000)
6. Veejn zjem ( 56 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny)
mus bt vslovn formulovn ve vztahu ke konkrtn posuzovan zleitosti a
mus bt pesvdiv odlien od zjmu soukromho i kolektivnho.
(NSS 6 As 65/2012-161, Sb. NSS 2879/13)
7. K pezkumu rozhodnut sprvnho orgnu - specilnho stavebnho adu
- o zzen vcnho bemene podle 17 odst. 2 zk. . 13/1997 Sb., o pozemnch
komunikacch, je pslun soud ve sprvnm soudnictv. Ustanoven 28 zk. o
vyvlastnn, kter zaloilo pravomoc krajskch soud k pezkumu zkonnosti
rozhodnut o vyvlastnn podle sti pt obanskho soudnho du, se zde
nepouije.
(NSS Konf 42/2010-7, Sb. NSS 2379/11, stav do 31.1.2013)
8. Omezen vlastnickho prva v podob existence veejn pstupn
elov pozemn komunikace bez souhlasu vlastnka pedstavuje omezen ve
prospch veejnho zjmu (l. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod),
nikoliv omezen ve prospch chrnnho obecnho zjmu (l. 11 odst. 3 Listiny),
a proto za n nle nhrada. Pedpokladem pro vydn deklaratornho rozhodnut
o tom, e urit komunikace je veejn pstupnou elovou pozemn komunikac
ve smyslu 7 odst. 1 vty prvn zk. . 13/1997 Sb., o pozemnch komunikacch,
je mj. souhlas vlastnka pozemku, na kterm se komunikace nachz. Nen-li tento
souhlas dn nebo jsou-li o nm dvodn pochybnosti, je mon k deklaraci
existence elov pozemn komunikace pistoupit vhradn za splnn
nsledujcch podmnek: naplnn zkonnch znak veejn pstupn elov
pozemn komunikace, existence nezbytn komunikan poteby a poskytnut
odpovdajc nhrady za omezen vlastnickho prva. Podmnka existence
nezbytn komunikan poteby je splnna, pokud se v dan lokalit nenachz k
pedmtn komunikaci alternativa, o n by bylo mon vzhledem ke konkrtnm
podmnkm v zem jet rozumn uvaovat.
(NSS 2 As 44/2011-99, Sb. NSS 2370/11)
9. Posoudit zkonnost odmtnut sprvn jurisdikce pslu vdy sprvnmu

soudu; i v ppad, kdy se sprvn orgn odmtl zabvat vc vyplvajc ze
soukromoprvnch vztah [zde: rozhodnut, kterm katastrln ad zastavil zen
pro neodstrann nedostatk nvrhu ( 5 odst. 5 zk. . 265/1992 Sb., o zpisech
vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem)]. Pravomoc soudu v
obanskm soudnm zen bude zaloena a tehdy, kdy sprvn orgn rozhodne
vcn o sporu nebo o jin prvn vci vyplvajc ze soukromoprvnch vztah.
10. Podle ustanoven 129 odst. 1 zk. . 361/2000 Sb., o provozu na
pozemnch komunikacch, [ve znn ped novelou provedenou zkonem .
374/2007 Sb. (poznmka soudu: tmto zkonem bylo citovan ustanoven 129
odst. 1 s innost od 1.4.2008 zrueno)] platilo, e "na rozhodovn podle 43
odst. 5, 83 odst. 5, 92, 93, 94, 95, 98, 99, 100, 101, 102, 110a, 123f, 125 a
125a se vztahuje sprvn d, pokud tento zkon nestanov jinak." (...) Ustanoven
129 odst. 1 zkona . 361/2000 Sb. tm, e pouze na nkter taxativnm
zpsobem vyjmenovan ppady rozhodovn vslovn vzthlo sprvn d,
souasn jeho aplikaci na ostatn ppady vylouilo (arg. a contrario, pp. per
eliminationem). Pesnji eeno, sprvn ad nebyl povinen postupovat podle
sprvnho du v ppadech tch rozhodovn, kter zkonodrce takto vslovn
neoznail. V ppad rozhodovn sprvnho adu podle ustanoven 77 zkona
. 361/2000 Sb. je tedy teba rozliovat asov okamik vydn rozhodnut. Do
1.4.2008, kdy bylo zkonem . 374/2007 Sb. zrueno pvodn znn ustanoven
129 odst. 1 zkona . 361/2000 Sb., sprvn ad podle sprvnho du
postupovat nemusel; po tomto dni ji pi rozhodovn musel respektovat postup
pedvdan sprvnm dem (viz ustanoven 1 odst. 1, 2 sprvnho du). To
konkrtn znamen, e je vzn i tmi jeho ustanovenmi, je upravuj vydvn
opaten obecn povahy (st est).
(NSS 2 Ao 3/2008-100, Sb. NSS 1794/09)
11. Ponaje innost zkona o vyvlastnn, tj. ode dne 1. ledna 2007,
zanikla pslunost sprvnch soud k pezkumu zkonnosti rozhodnut o
vyvlastnn ve sprvnm soudnictv. K zen jsou pslun soudy v obanskm
soudnm zen, a to soudy krajsk, kter pitom procesn postupuj podle sti
pt obanskho soudnho du ( 244 a nsl. o. s. .). To, e vyvlastovac
sprvn akt byl vydn ped rozhodnm datem, na tom nic nemn, protoe zkon
o vyvlastnn tuto otzku v pechodnch ustanovench nijak odchyln neeil;
proto se od rozhodnho data uije v plnm rozsahu nov prvn prava.
12. Veejn zjem je pojmem, kter prvn d esk republiky vslovn
obsahov nevymezuje, nicmn kter se vyskytuje v cel ad prvnch pedpis.
Jde tedy o tzv. neurit prvn pojem. Neurit prvn pojmy zahrnuj jevy nebo
skutenosti, kter nelze spn zcela pesn prvn definovat. Jejich obsah a
rozsah se me mnit, asto bv podmnn asem a mstem aplikace normy.
Zkonodrce tak vytv sprvnmu orgnu prostor, aby posoudil, zda konkrtn
ppad pat do rozsahu neuritho pojmu i nikoli. Mnohdy mu dv vodtko tm,

e se sna uvst co nejvce charakteristickch znak vc nebo jev, kter m
neurit prvn pojem zahrnovat. (...) Z povahy vci lze dovodit, e se jedn o
takov zjem, kter lze oznait za obecn i veejn prospn, ppadn za
zjem spolenosti jako celku. Takov zjem neme bt v rozporu s platnmi
prvnmi pedpisy.
(NSS 2 As 11/2003-164, Sb. NSS 232/04)
13. V souvislosti s vyvlastnnm pouv stavebn zkon pojem "veejn
zjem", ani by jej sm vymezil. Jeho naplnn proto mus bt vdy prokzno ve
vyvlastovacm zen s ohledem na el vyvlastnn. Obecn je vak mono za
veejn zjem oznait takov zjem, jeho nositelem je spolenost. Takovm
zjmem je zcela nepochybn i zjem na zabezpeen optimlnho rozvoje ivota
spolenosti, zabezpeen souinnosti vech subjekt a innost v zem s clem
doshnout jeho trvale udritelnho rozvoje.
(KS Hradec Krlov 31 Ca 82/2000, SoJ 744/01)
14. Veejn zjem na vyvlastnn nelze spatovat pouze v zjmu sttu i
sttnch instituc; me bt dn i tehdy, je-li nutn umonit uvn vci v
soukromm vlastnictv. Vyvlastnn prva odpovdajcho vcnmu bemeni k
vytvoen podmnek pro zajitn pstupu k pozemku a stavb je ve veejnm
zjmu.
(KS esk Budjovice 10 Ca 65/98, SoJ 583/2000)
15. Soud pipomn, e "majetek" ve smyslu lnku 1 dodatkovho
protokolu me pedstavovat bu "skuten majetek", nebo za uritch podmnek
i oceniteln hodnota, vetn pohledvek (viz Van der Mussele proti Belgii,
rozsudek ze dne 23. listopadu 1983, srie A. 70, s. 23, 48). Soud dospl k
zvru, e v ppad stovatel lze hovoit o "majetku" ve smyslu lnku 1
dodatkovho protokolu. Pedmtn dm vlastnili piblin dvanct let a po prvn
strnce byli povaovni za jeho vlastnky. Nazen vnitrosttnch soud, aby
vydali nemovitost pvodnm vlastnkm, bylo tedy jasnm zsahem do majetku
stovatel, kter byl roven jeho zbaven ve smyslu druh vty tohoto
ustanoven. Dle je teba, aby Soud uril, zda byla zachovna spravedliv
rovnovha mezi obecnmi zjmy spolenosti a zkladnmi prvy jednotlivce (viz
Pressos Compania Naviera S. A. a dal proti Belgii, rozsudek ze dne 20. listopadu
1995, srie A. 332, s. 23, 38). Pro posouzen, zda byl zsah do prv stovatel
podle lnku 1 dodatkovho protokolu odvodnn, Soud zohleduje vznam
zvltnho pozad zkona. V tto souvislosti pipomn, e dky bezprostedn
znalosti spolenosti a jejch poteb se nrodn orgny nachzej v lepm
postaven ne mezinrodn soud pi posuzovn toho, co je "ve veejnm zjmu".
V rmci systmu ochrany zaloenho mluvou tedy vnitrosttnm orgnm
nle, aby provedly vchoz hodnocen, zda se jedn o problm veejnho zjmu,
kter vyaduje pijet opaten zasahujcho do majetkovch prv. Jestlie
zkonodrn moc pijme zkon ve veejnm zjmu, ppadn existence
alternativnch een sama o sob neznamen, e by sporn prvn prava byla
neopodstatnn. Sttm je tedy v tto oblasti piznna jist mra volnho

uven (viz Malama proti ecku, . 43622/98, 46, ESLP 2001-II). Soudu proto
nepslu, aby rozhodoval o tom, zda prvn prava je tm nejlepm eenm,
jestlie vnitrosttn orgny nevykro z mez volnho uven (viz obdobn
Mellacher a dal proti Rakousku, rozsudek ze dne 19. prosince 1989, srie A .
169, s. 28, 53). Soud uvd, e elem zkona o mimosoudnch rehabilitacch
bylo zmrnit nkter kivdy zpsoben nedemokratickmi kony v minulosti a
tak zabrnit jejich opakovn. Legitimnm clem zkona tedy bylo zajitn
zkonnosti prvnch kon. Prosazoval principy demokratick spolenosti a
poskytoval odkodnn za minul bezprv. Za tchto okolnost a vzhledem k me
volnho uven sttu Soud uznv, e v ppad stovatel bylo zbaven
majetku v zjmu nejen pvodnch vlastnk pedmtnho domu, ale i v obecnm
zjmu spolenosti jako celku (viz obdobn Pinc a Pincov proti esk republice, .
36548/97, 51, ESLP 2002-VIII).
(ESLP 58358/00, Bev a Bevov proti esk republice)
16. Polsk systm regulovanho njemnho poruuje prva vlastnk
nemovitost na pokojn uvn jejich majetku, a je proto v rozporu s lnkem 1
dodatkovho protokolu k Evropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod. Polsko m povinnost ukonit systematick poruovn prv stovatelky,
zajistit odpovdajc rove njemnho pro stovatelku a vechny osoby v
podobn situaci, anebo vytvoit mechanismus, kter by zmrnil negativn
nsledky sttn kontroly zvyovn njemnho na jejich prvo vlastnit majetek.
17. Dsledkem rozsudku Nejvyho soudu tedy bylo zbaven stovatele
vlastnickho prva na dm, kter mu konen rozsudek piznal. Dotyn nadle
neml zejmna monost majetek prodat, odkzat, darovat nebo s nm jinak
disponovat. Za tchto okolnost Soud konstatuje, e rozsudek Nejvyho soudu
ml za nsledek zbaven stovatele jeho majetku ve smyslu druh vty l. 1
dodatkovho protokolu. Zbaven majetku podle tto druh normy me bt
ospravedlnno pouze tehdy, je-li prokzno, pedevm e k nmu dolo z dvodu
veejnho zjmu a za podmnek stanovench zkonem. Navc kad zasahovn
do uvn vlastnictv mus odpovdat kritriu pimenosti. Soud nepestv
opakovat: mus bt zachovna spravedliv rovnovha mezi poadavky obecnho
zjmu spoleenstv a imperativy ochrany zkladnch prv jednotlivce. Starost o
zajitn takov rovnovhy je vlastn mluv jako celku. Soud tak pipomn, e
rovnovha, je mus bt zajitna, bude zniena, jestlie doten jednotlivec
ponese zvltn a nadmrn bemeno. (ESLP 28342/95, Brumrescu proti
Rumunsku, RoESLP, 94/99)
(ESLP 35014/97, Hutten-Czapska proti Polsku, RoESLP, 389/2006)
18. Podle ustlen judikatury Soudu kad zsah, vetn takovho, kter je
dsledkem vyvlastnn v rmci realizace velkch projekt veejnch prac, mus
brt ohled na "spravedlivou rovnovhu" mezi poadavky obecnho zjmu a
imperativy ochrany zkladnch prv jednotlivce (viz nap. National & Provincial
Building Society, Leeds Permanent Building Society a Yorkshire Building Society
proti Spojenmu krlovstv, 1997). Pro posouzen, zda byla takov "spravedliv
rovnovha" zachovna v projednvan vci, mus Soud pihldnout k podmnkm

odkodnn, kter stanov vnitrosttn prvo, a ke zpsobu, jakm byly aplikovny
v ppad stovatele (viz rovn Lithgow a dal proti Spojenmu krlovstv,
1986, Akkus proti Turecku, 1997). (...) Pro tento el se mus ujistit, e byl
respektovn rozumn pomr mezi pouitmi prostedky a sledovanm clem a e
na osobu zbavenou majetku nebylo kladeno nepimen bemeno (viz Lithgow).
(ESLP 19639/92, AKA proti Turecku, RoESLP, 44/99)
19. Dlouhodob ztrta schopnosti stovatele nakldat s pedmtnmi
pozemky znamenala de facto vyvlastnn, by k prvnmu vyvlastnn jako
takovmu formln nikdy nedolo.
(ESLP 14556/89, Papamichalopoulos a dal proti ecku, cit. podle Kmec a
kol.: Evropsk mluva o lidskch prvech. Koment, 2012, s. 1267)
Z literatury:
1. Gerloch: Teorie prva, 2013, s. 147-149, 189-192.
2. Hendrych a kol.: Sprvn prvo. Obecn st, 2009, s. 339-349, 659-663.
3. Hollnder: Filosofie prva, 2006, s. 19-20, 250.
4. Klma a kol.: Koment k stav a Listin, 2005, s. 683-691.
5. Veea a kol.: Teria prva, 2013, s. 114-116, 331-333.
6. Vedral: Sprvn d. Koment, 2012, s. 48-58, 1403-1404.
7. Handrlica: zen o odnt nebo
nemovitostem nov. PrRo, 2013, . 7, s. 229.
omezen
vlastnickch
prv
Dle viz u 1037.
1039
(Nhrada za vyvlastnn nebo omezen vlastnickho prva)
Pehled vkladu:
I. Obecn k nhrad za vyvlastnn i omezen vlastnickho prva (1 a 4)
II. Obecn prava zkona o vyvlastnn (5 a 8)
IV. Pslunost soud k pezkumu rozhodnut o nhrad (11)
Z dvodov zprvy:
viz u 1037
I. Obecn k nhrad za vyvlastnn i omezen vlastnickho prva
1.
Nhrada tvo jeden z defininch znak vyvlastnn i omezen vlastnickho
prva. Zkon ukld vyvlastniteli (expropriantovi) povinnost vyplatit
vyvlastovanmu (expropritu) nhradu za vyvlastnn majetek, a to bez ohledu
na to, zda je vyvlastovan vlastnickho prva zbaven nebo zda je jeho
vlastnick prvo pouze omezeno tak, aby byl dosaen zkonem aprobovan el
vyvlastnn. Povinnost k nhrad za vyvlastnn i omezen vlastnickho prva
tento institut pibliuje ke standardnmu smluvnmu pevodu pslunch prv,
kter je ostatn teba vdy upednostnit (viz dle body 6, 9 a 10). K vvoji pravy
v rmci legislativnho procesu viz koment k 1038 bod 2.
2.
Obdobn jako v ppad nezbytnho pouit ciz vci podle 1037 se
komentovan ustanoven jev jako samostatn (samonosn) norma, kter je
aplikovateln i bez navazujc (veejnoprvn) pravy (srov. koment k 1037
bod 1 a koment k 1038 bod 1). Bylo by ji tak mono aplikovat i pi absenci
zvltn pravy v pedpisech veejnho prva. Tu obsahuje zkon o vyvlastnn,
jako i ada zvltnch pedpis (body 9 a 10), piem o vi nhrady se
rozhoduje samostatnm vrokem rozhodnut o vyvlastnn ( 24 odst. 2 a 4 zk. o
vyvlastnn). Lze nicmn vyslovit hypotzu, e pokud by nhrada stanoven
podle pedpis veejnho prva byla nepimen nzk, mohla by bt jejich
aplikace odepena a nhrada stanovena ve vi odpovdajc poadavkm
obanskho zkonku. K legitimit takovho postupu pispv, e rozhodovn ve
sporech o vi nhrady svuje zkon o vyvlastnn do pslunosti soud v
obanskm soudnm zen (viz koment k 1038 sub IV, bod 16), kterm je
vlastn aplikace obdobnch institut soukromho prva, nap. vyslen jmy.
3.
Stejn jako ostatn pojmov nleitosti, rovn poadavek nhrady za
vyvlastnn i omezen vlastnickho prva v komentovanm ustanoven vychz z
stavnho a mezinrodnho prva, konkrtn z l. 11 odst. 4 Listiny, jako i l. 1
dodatkovho protokolu; zde sice vslovn odkaz na nhradu absentuje, v
rozhodovac innosti Evropskho soudu pro lidsk prva je mu vak vnovn
znan prostor (srov. ne z judikatury ESLP). Rovn l. 17 odst. 1 Listiny
zkladnch prv EU poaduje poskytnut spravedliv nhrady, a to v pimen
lht.
4.
Komentovan ustanoven na rozdl od pedchoz pravy 128 odst. 2 ob. zk. .
40/1964 Sb. stanov, e vlastnkovi nle pln nhrada, odpovdajc hodnot
vyvlastnnho majetku, resp. snen hodnoty majetku v dsledku omezen
vlastnickho prva. Nhrada se z principu poskytuje v penzch, se souhlasem
vyvlastovanho ji vak lze poskytnout i jinak (zejmna poskytnutm jinho
pozemku nebo stavby s ppadnm vyrovnnm rozdlu v cen - 11 zk. o
vyvlastnn).
II. Obecn prava zkona o vyvlastnn
5.
Mechanismus stanoven nhrady za vyvlastnn i omezen vlastnickho prva je
obecn vymezen v zkon o vyvlastnn, piem tato prava s innost od
1.1.2007 nahradila 111 a 111c zk. . 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a
stavebnm du (stavebn zkon).
6.
Podle 10 a 14 zk. o vyvlastnn nle vyvlastovanmu pi odnt
vlastnickho prva nhrada ve vi obvykl ceny pozemku nebo stavby vetn
jejich psluenstv, stanoven podle 2 odst. 1 a navazujcch ustanoven zkona
. 151/1997 Sb., o oceovn majetku. Pi omezen vlastnickho prva k pozemku
nebo stavb zzenm vcnho bemene nebo pi odnt i omezen prva
odpovdajcho vcnmu bemenu nle nhrada ve vi ceny prva
odpovdajcho vcnmu bemenu, stanoven podle 16b zk. . 151/1997 Sb., o
oceovn majetku (ped 1.1.2014 podle 18 zkona o oceovn majetku).

Vyvlastovanmu dle nle nhrada sthovacch a jinch eln vynaloench
nklad. Zkon o vyvlastnn konzistentn s komentovanm ustanovenm
poaduje, aby nhrady odpovdaly majetkov jm, kter se u vyvlastovanho
projev v dsledku vyvlastnn, piem se vychz ze skutenho stavu pozemku
nebo stavby a elu jejich uit ke dni podn dosti o vyvlastnn. Nelze naopak
pihlet ke zhodnocen i znehodnocen majetku spojenm s navrenm elem
vyvlastnn (nap. potenciln zmn hodnoty v dsledku toho, e danou lokalitou
povede rychlostn komunikace). Nen-li dohodnut jin postup (nap. poskytnut
jinho pozemku nebo stavby s ppadnm vyrovnnm rozdlu v cen - 11 zk. o
vyvlastnn), je vyvlastnitel povinen nhradu poskytnout jednorzov v penzch
a ve lht stanoven v rozhodnut o vyvlastnn. V ppad, e vyvlastnnm
zanikaj prva tetch osob (viz koment k 1038 sub II, bod 7), je vyvlastnitel
povinen poskytnout nhradu i za tato prva, a to zpravidla samostatn, v
nkterch ppadech v rmci nhrady vyvlastovanmu, pokud z n maj bt
(pod)zstavnmu viteli nebo oprvnnmu ze zajiovacho pevodu prva
uhrazeny dosud nesplacen pohledvky. Oprvnnmu z vcnho bemene, kter
zanikne vyvlastnnm, poskytne vyvlastnitel nhradu vdy samostatn.
7.
Nhrada se stanov na zklad znaleckho posudku, vyhotovenho zpravidla na
dost vyvlastovanho nebo se souhlasem vyvlastovanho na dost
vyvlastnitele, kter vdy nese nklady s tm spojen. Vi sthovacch a jinch
eln vynaloench nklad je pro ely nhrady povinen prokzat
vyvlastovan, a to ppadn i prostednictvm znaleckho posudku
vyhotovenho na jeho dost; nklady spojen s vyhotovenm znaleckho
posudku nicmn nese i v tomto ppad vyvlastnitel ( 20 zk. o vyvlastnn).
8.
V ppad zruen vyvlastnn je vyvlastovan povinen do jednoho msce od
prvn moci rozhodnut o zruen vyvlastnn vrtit vyvlastniteli vyplacen
nhrady, a to vetn nhrad sthovacch a jinch eln vynaloench nklad v
rozsahu, v nm nebyly vyvlastovanm skuten vynaloeny, tedy ve vi
dosud nerealizovanch nklad. Nhrada ve form jinho pozemku nebo stavby
pechz dnem prvn moci rozhodnut o zruen vyvlastnn zpt do vlastnictv
vyvlastnitele. Vzhledem k tomu, e vyvlastnnm zanikl prva tetch osob se
zruenm vyvlastnn neobnovuj, za n poskytnut nhrada se nevrac. V tchto
ppadech by nicmn bylo vi vyvlastovanmu zejm mono postupovat v
intencch ustanoven o bezdvodnm obohacen ( 2991 a nsl.).
9.
Na pravu nhrady za vyvlastnn nebo omezen vlastnickho prva v zkon o
vyvlastnn navazuj zvltn ustanoven pedpis veejnho prva, kter se
nicmn omezuj na dl odchyln pravidla. Zajmav je v tomto smru prava
3b zk. . 416/2009 Sb., o urychlen vstavby dopravn, vodn a energetick
infrastruktury, do nho byl novelou - zkonem . 405/2012 Sb., s innost od
1.2.2013 pro ppad uzaven smlouvy o zskn prv k pozemku nebo stavb
potebnch pro uskutenn elu vyvlastnn zakotven mechanismus stanoven
maximln ve kupn ceny. Kupn cena nesm v tchto ppadech pekroit cenu
stanovenou znaleckm posudkem zvenou o 100% (tzv. bonus) v ppad jinho
ne stavebnho pozemku (kter se stavebnm pozemkem m stt, v dob vkupu
vak jet stavebnm pozemkem nen, a jeho obvykl cena je tak dov ni); v
ppad stavebnho pozemku nebo stavby cenu stanovenou znaleckm posudkem
zvenou o 15%. Dvodem pijet tto pravy je zabrnit dosavadn iveln praxi,
stc v nemrn prodraovn procesu zajiovn prv potebnch k
uskutenn stavby dopravn infrastruktury (tzv. majetkoprvn ppravy; viz
dvodov zprva k zkonu . 405/2012 Sb.).
10.
Odchylky tkajc se nhrady za vyvlastnn ve zkrcenm zen jsou obsaeny
rovn v zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky. Zvltn
ustanoven k nhrad za vyvlastnn sportovnho zazen, kterm me bt
budova, pozemek, jejich soubor i jin objekty zzen nebo vyhrazen k
provozovn sportu, obsahuje 7 zk. . 115/2001 Sb., o podpoe sportu, podle
nho lze vyvlastovanmu poskytnout nhradu rovn ve form vcnho plnn
ve srovnatelnm rozsahu a kvalit (tedy nap. jinho sportovnho zazen, kam
doten klub pesune sv aktivity).
IV. Pslunost soud k pezkumu rozhodnut o nhrad
11.
Viz koment k 1038 sub IV.
1037 a 1038
Souvisejc pedpisy:
l. 11 odst. 4 Listiny,
l. 1 dodatkovho protokolu,
l. 17 odst. 1 Listiny zkladnch prv Evropsk Unie,
10 a 14, 20 a 21, 24 odst. 2 a 4 zk. o vyvlastnn,
2 odst. 1, 16b zk. . 151/1997 Sb., o oceovn majetku,
3b zk. . 416/2009 Sb., o urychlen vstavby dopravn, vodn a

energetick infrastruktury,
11 odst. 4 vodnho zkona,
17, 35 odst. 3 zk. o pozemnch komunikacch,
147 odst. 2 zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch,
17 odst. 4 zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi,
7a psm. n), 49 odst. 5, 51 odst. 1 a 73 odst. 2 zk. . 222/1999 Sb., o

zajiovn obrany esk republiky,
7 zk. . 115/2001 Sb., o podpoe sportu
Z judikatury:
K odst. 1
1. Poskytnut jednorzov nhrady za omezen vlastnickho prva
nleejc osob ze zkonnho vcnho bemene povinn podle uveden
veejnoprvn pravy v sob nezahrnuje plnn odpovdajc povinnosti stanoven
v 151n odst. 3 ob. zk. Stejn jako je tomu v ppad vzniku vcnho bemene
zzenho smlouvou nebo rozhodnutm pslunho sttnho orgnu (nen-li v
tchto prvnch titulech stanoveno jinak), sjednan i stanoven nhrada logicky
neslou k hrad teprve v budoucnu vzniklch, zpravidla pedem
nepedvdatelnch i neuritelnch nklad na drbu i opravy vcnm
bemenem zaten vci, je tomu tak i v ppad vcnho bemene vzniklho ze
zkona. Jestlie tedy v takovm ppad stanov zkon osob zaten vcnm
bemenem prvo na nhradu za omezen vlastnickho prva, ani by stanovil
nco odchylnho od obecn pravy podle 151n odst. 3 ob. zk., me se
uveden osoba domhat svch prv podle oznaenho ustanoven zkona, jsou-li
k tomu naplnny stanoven pedpoklady.
(NS 22 Cdo 1357/2009)
K odst. 2
2. Soud se domnv, e ve skutenosti jde v dan vci o nemonost podle
tureckho prva, pokud jde o stanoven nhrady za vyvlastnn, pihldnout k
hodnot nemovitosti vyplvajc z jej nevednosti a z architektonickho a
historickho charakteru. Tureck zkonodrce mysln omezil toto hodnocen tak,
e vylouil monost pihldnut k podobnmu charakteru. Takto i kdyby posledn
jmenovan mohlo zvit hodnotu klasifikovan nemovitosti, soudce k tomu
neme pihldnout. Naopak, z judikatury Kasanho soudu vyplv, e pokud
hodnota vyvlastovan nemovitosti utrpla njakm znehodnocenm z dvodu
sv klasifikace, tak soudy stanov nhradu s ohledem prv na toto znehodnocen
(srov. 30). Soud zdrazuje, e tento hodnotc mechanismus je nespravedliv v
tom, e je vhodn jen pro stt. Umouje pi vyvlastnn vzt v vahu ni
hodnotu z dvodu klasifikace nemovitosti, zatmco ppadn vy hodnota pi
stanoven nhrady za vyvlastnn nehraje dnou roli. Takto nejen e se odvauje
trestat vlastnky klasifikovanch nemovitost, kte na sebe berou obrovsk
nklady na jejich drbu, ale zbavuje je i hodnoty vyplvajc ze specifickho
charakteru jejich majetku.
(ESLP 2334/03, Kozacioglu proti Turecku, RoESLP, 487/2009)
3. Soud pipomn, e jakkoli zsah do prva na ochranu majetku mus
zachovvat spravedlivou rovnovhu mezi poadavky obecnho zjmu
spoleenstv a imperativy ochrany zkladnch prv jednotlivce (viz, mezi jinmi,
Sporrong a Lnnroth proti vdsku ze dne 23. z 1982, ada A. 52, str. 26,
69). Snaha o zachovn takov rovnovhy se odr ve struktue celho lnku 1,

a tedy i v jeho vt druh, kterou je nutn interpretovat ve svtle principu
obsaenho ve vt prvn. Zvlt mus existovat rozumn pomr mezi pouitmi
prostedky a clem, kter sleduje kad opaten zbavujc osobu jejho majetku
(viz Pressos Compania Naviera S. A. a ost. proti Belgii ze dne 20. listopadu 1995,
ada A . 332, str. 23, 38, ve zmnn rozsudek Bval eck krl proti ecku,
89). Rovnovha mezi poadavky obecnho zjmu a imperativy ochrany
zkladnch prv je tedy naruena, pokud doten osoba byla nucena nst
"nepimenou zt" (viz, mezi mnoha jinmi, rozsudek Svat kltery proti
ecku ze dne 9. prosince 1994, ada A, . 301-A, 70-71). Soud je tedy toho
nzoru, e vyvlastnn osoba m v zsad obdret nhradu, jej ve by byla
"rozumn vzhledem k hodnot majetku", jeho byla zbavena, i kdy "legitimn
obecn zjem" (...) by hovoil pro nhradu ni, ne je pln trn hodnota
(ibidem). Z toho vyplv, e ve zmnn rovnovhy je zpravidla dosaeno,
pokud nhrada vyplacen vyvlastnnmu je v rozumnm pomru k "trn"
hodnot majetku v dob, kdy k odnt vlastnictv dolo.
(ESLP 36548/97, Pincov a Pinc proti esk republice)
4. Soud pipomn, e pi urovn, zda sporn opaten respektuje
poadovanou spravedlivou rovnovhu a zda na stovatele neklade nadmrn
bemeno, je mon pihldnout k podmnkm odkodnn stanovenm
vnitrosttn legislativou. Nedojde-li k vyplacen nhrady, kter je v pimenm
vztahu k hodnot majetku, pedstavuje zbaven majetku excesivn zsah do prva
jednotlivce, nebo naprost absence odkodnn je z hlediska l. 1 dodatkovho
protokolu ospravedlniteln jen za vjimench okolnost (viz ve cit. Bval
eck krl proti ecku).
(ESLP 31443/96, Broniowski proti Polsku, RoESLP, 312/2004)
Z literatury:
viz u 1037
Ochrana vlastnickho prva
1040
(aloba o vydn vci)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. aloba na vydn vci (3 a 18)
Aktivn vcn legitimace (tj. kdo me alovat) (4 a 9)
Pasivn vcn legitimace (tj. kdo me bt s spchem alovn) (10 a 13)
Pedmt aloby (14 a 18)
III. Vluka (19 a 22)
Deformovan a simplifikovan pojet ochrany vlastnickho prva v 126

odst. 1 nynjho obanskho zkonku, vychzejc ze socialistickch tradic, se
navrhuje nahradit standardn pravou vychzejc z klasickho pojet vlastnickch
alob. Vlastnick aloby jsou dv, toti aloba na vydn vci neboli reivindikan
( 1040) a aloba zpr ili negatorn ( 1042). K nim se piazuje aloba z
domnlho vlastnictv, neboli publicinsk, upraven nov v 1043.
Vydn vci se me domhat jej vlastnk proti tomu, kdo mu ji neprvem

zadruje. Takto lze alovat jen o vydn urit (identifikovateln) vci, a proto
nelze zpravidla vindikovat vci druhov uren, pokud byly smeny s jinmi
vcmi tho druhu. Na to pamatuje prava 1041, kter (zejmna v odstavci
druhm, kter rozvd pravidlo prvnho odstavce) vyluuje vindikaci kvantity.
Zrove se vyluuje monost uplatnn reivindikan aloby.
Jedn se o situaci, kdy nevlastnk svm jmnem zciz vc dal osob, ale
nsledn se zcizitel sm stane vlastnkem on vci. Pak by se mohl, nebt
druhho odstavce 1040, domhat vydn vci s argumentem svho prv
nabytho vlastnickho prva a tit z vlastnho protiprvnho jednn. Vylouen

tto monosti odpovd uznanm prvnm zsadm.
I. Obecn
1.
Ustanoven 1040 a 1042 jsou vnovna klasickm prostedkm ochrany
vlastnickho prva, tj. alob na vydn vci (actio reivindicatio, aloba
reivindikan) a alob zpr (actio negatoria, aloba negatorn). Uveden
aloby jsou v literatue oznaovny jako obecn aloby vlastnick. Podle Rouka a
Sedlka (lit. . 5) se dl na aloby z prokzanho vlastnictv (tzv. prav aloby
vlastnick) a na aloby z domnlho vlastnictv. aloby z domnlho vlastnictv
jsou stejn jako prav aloby vlastnick jednak aloba pro odnt (vindikan),
jednak aloba pro jin ruen domnlho vlastnictv. Prv z nich se nazv
publicinsk (actio Publiciana), druh se nazv aloba publicinsk zpr.
Obansk zkonk je nov upravuje v 1043 a 1044 (viz t vklad tam
uveden). Tyto dv aloby - a prav, nebo z domnlho vlastnictv - vak nejsou
jedinmi prostedky ochrany vlastnickho prva.
2.
Jeho ochran mohou v irm smyslu slouit i jin prostedky, jako je dovolen
svpomoc ( 14) i ochrana drby ( 1003 a nsl., 176 a 180 o. s. .).
Veobecn pak generln ochrana soukromch prv ( 12) umouje i jin aloby
slouc ochran vlastnickho prva, nap. alobu na nhradu kody, na vydn
bezdvodnho obohacen, aloby vyplvajc z ddickho prva atd. K ochran
vlastnickho prva slou dle procesn prostedky, jako je pedbn opaten (
74 a nsl. o. s. .), aloba na uren prvnho pomru nebo prva ( 80 a nsl. o.
s. .) a v irm smyslu i nkter dal, nap. aloba na vylouen majetku z vkonu
rozhodnut ( 267 o. s. .) nebo z majetkov podstaty v insolvennm zen ( 159
insolvennho zkona). Specifikem vlastnickch alob zde v obanskm zkonku
. 89/2012 Sb. upravench (nazvanch t actiones in rem) je jejich dlouhodob
historie, ponajc u v mskm prvu, a hlubok propracovanost v teoretick
literatue nov doby.
II. aloba na vydn vci

K odst. 1
3.
alobou na vydn vci se alobce - vlastnk domh toho, aby mu vc dve

odat a alovanm neprvem zadrovan byla vydna. Pedpokladem
spnosti aloby je, aby byl alobce aktivn vcn legitimovn, alovan
pasivn vcn legitimovn a aby byl zpsobil pedmt aloby (objekt vindikace).
O tom viz dal vklad.
Aktivn vcn legitimace (tj. kdo me alovat)
4.
Ustanoven piznv aktivn legitimaci jen vlastnkovi vci. K pojmu "vlastnk"
srov. 1011, v kadm ppad mus alobce tvrdit a dokzat, e je vlastnkem
vci. Ohledn tto skutenosti m dkazn povinnost a t jej ve sporu dkazn
bemeno. Vlastnictv alobcovo mus trvat v den vyhlen rozhodnut ( 154 odst.
1 o. s. .). Vlastnick prvo lze dokazovat libovolnmi dkaznmi prostedky,
ohledn nemovitch vc pedevm vpisem z veejnho seznamu, tj. katastru
nemovitost (k tomu srov. 980, dle katastrln zkon). Ohledn nkterch
nehmotnch vc (prv) rovn vpisem z veejnho rejstku (nap. patentov
rejstk adu prmyslovho vlastnictv).
5.
Namsto vlastnka je legitimovn sprvce majetku v insolvennm zen za
podmnek 229 insolvennho zkona. Ten stanov, kdo je ve vztahu k majetkov
podstat osobou s dispozinmi oprvnnmi (vetn uplatovn prvnch
nrok, a tedy i alob vlastnickch), a to v zvislosti na prbhu insolvennho
zen a zpsobech een padku.
6.
Pokud jde o aktivn legitimaci spoluvlastnk (a obdobn i manel v ppad
spolenho jmn), spoluvlastnci se vzhledem k vci jako celku povauj za
jedinou osobu a nakldaj s vc jako jedin osoba ( 1116). Kad spoluvlastnk
m prvo k cel vci. Toto prvo je omezeno stejnm prvem kadho dalho
spoluvlastnka ( 1117). Nezd se, e by obansk zkonk . 89/2012 Sb. pinesl
jasnou odpov na trvale spornou otzku monosti vindikace jen jednm ze
spoluvlastnk.
7.
Zatmco judikatura stoj spe na stanovisku, e cel vc neme bt vydna jen
nktermu z podlovch spoluvlastnk (spoluvlastnk tud nen sm legitimovn,
a aloba bude proto zamtnuta - srov. Rc 34/93 (NS Cpjn 50/93); naproti tomu
srov. NS 2 Cdon 1794/96 (SoRo 9/99), kter takovou alobu pipout), recentn i
nkter star literatura povauje vindikaci jednm ze spoluvlastnk za monou.
Nzory se rozchzej od minulosti a po souasnou dobu. Tak Krm (lit. . 3)
pipout vindikaci jednm spoluvlastnkem jak proti jinmu spoluvlastnku, tak
proti osob tet. Podle Sedlka (lit. . 6) me spoluvlastnk vindikovat
jednoznan svj podl, avak celou vc mohou vindikovat jen spoluvlastnci
spolen. Koment Rouek-Sedlek (lit. . 5) zastv shodn stanovisko.
8.
Naopak Velk akademick koment (lit. . 2) pipout vindikaci jednoho
spoluvlastnka "nepochybn proti osob tet", odvolvaje se na Randu. Randa
pipout vindikaci spoluvlastnkem jak na jinho spoluvlastnka, tak na osobu
tet (lit. . 4, s. 273). Obdobn i koment autor vestka-Spil-krov-Hulmk
(lit. . 8), mezi spoluvlastnky navzjem vak vindikaci nepipoutj, a to s
poukazem na shodn prvo spoluvlastnka vc dret.
9.
K posledn uvedenmu nzoru ohledn nemonosti vindikace mezi
spoluvlastnky se piklnj i autoi tohoto komente. Avak ani vindikaci jednm
spoluvlastnkem vi tet osob nepovauj za ppustnou, a to jak z teoretickho,
tak z praktickho hlediska. Jinak je tomu u aloby negatorn - o tom viz dle u
1042.
Pasivn vcn legitimace (tj. kdo me bt s spchem alovn)
10.
Pasivn legitimovn je ten, kdo vc zadruje, a to neoprvnn. Zadrenm se
veobecn mysl jak detence, pi n m detentor vc ve sv moci, ovld ji
fakticky, avak ovld ji jako vc ciz, tak i drba, pi n dritel vc nejen ovld,
ale m zrove i vli nakldat s vc jako s vc vlastn (animus possidendi). Podle
Randy (lit. . 4) me zadren zleet nejen ve faktickm dren vci, ale t v
tom, e je nkdo jin zapsn v pozemkovch knihch. K een tto situace se v
souasn dob spe vyuv aloby na uren vlastnickho prva, aloba
reivindikan by vak nebyla vylouena.
11.
V obou ppadech mus jt o neoprvnn zadrovn (dren) vci. Detentor

zadruje vc neoprvnn, jestlie prvn dvod detence pvodn byl dn (vc
mu byla napklad vlastnkem pronajata nebo propachtovna) a pozdji odpadl
(njemn pomr nebo pacht skonil), anebo jestlie zde dn prvn dvod
zadrovn vci od potku ani nebyl.
12.
I dritel zadruje vc neoprvnn, jestlie jeho drba nen dn, poctiv a
prav (srov. 991 a 993). Je-li vak drba dn, poctiv a prav, m dritel sm
ochranu jako vlastnk (o tom srov. 1043). Stetne-li se ochrana vlastnickho
prva s ochranou drby, je teba dt pednost silnjmu prvnmu dvodu, tj.
vlastnickmu prvu.
13.
Ve vech uvedench ppadech mus bt pro spnost vindikace splnno
faktick ovldn vci alovanm dritelem nebo detentorem ke dni vyhlen
rozhodnut ( 154 odst. 1 o. s. .). aloba neme bt spn, jestlie alovan
vc nem (pop. ji nem) ve sv moci.
Pedmt aloby
14.
Pedmtem aloby je vydn vci, k n svd alobci vlastnick prvo. Vc me
bt hmotn i nehmotn ( 496), nemovit i movit ( 498), vdy vak vc
individuln uren. Ohledn vc zastupitelnch ( 499), resp. i zuivatelnch (
500) srov. dle koment k 1041.
15.
U vc movitch hmotnch zn petit na vydn vci. Tomu pak odpovd
povinnost rozsudkem uloen a tak zpsob vkonu rozhodnut i exekuce (srov.
345 a nsl. o. s. .).
16.
U vc nemovitch judikatura doposud setrvv na stanovisku, e nelze alovat
na vydn nemovitosti, nbr vdy jen na vyklizen nemovitosti, co mnohdy
neodpovd situaci a reln poteb. Stanovisko soudn praxe je vak
odvodnno potebou uloit takov plnn, ktermu odpovd zkonem upraven

zpsob vkonu rozhodnut (exekuce). Tm je u nemovitch vc jen vyklizen (
340 a nsl. o. s. ., 73 ex. du). dn ze zkon novelizujcch obansk
soudn d nebo exekun d se s tmto problmem dosud nevyrovnal a zmnu
nepinesl ani zkon . 293/2013 Sb., kterm se obansk soudn d pizpsobuje
novmu obanskmu prvu.
17.
Otzku, zda a jak vindikovat vc nehmotnou (prvo), nelze jednoznan
zodpovdt na rovni komente, kdy prvn prava odpov na ni nedv.
Prakticky by bylo mon alovat na povinnost pevst nehmotnou vc alobci vlastnkovi, co by pak bylo mono vymhat jako povinnost znjc na facere, a to
povinnost nezastupitelnou, tedy podle 351 o. s. . ukldnm pokut. Nebo by
bylo mono alovat na povinnost prohlen vle, nap. vle postoupit
pohledvku. Pak by bylo mono aplikovat 161 odst. 3 o. s. ., tedy tak, e
pravomocn rozsudek ukldajc prohlen vle nahrazuje bez dalho toto
prohlen.
18.
O nhrad vynaloench nklad pi spn alob reivindikan poctivmu
driteli srov. 997 a 999, nepoctivmu driteli srov. 1001. Naopak o vydn
uitk nepoctivm dritelem srov. 1000 (poctivmu driteli plody a uitky vci
nleej a nen povinen je vydat - srov. 996).
III. Vluka
K odst. 2
19.
Vlastnk je zkonem zbaven ochrany tehdy, spluje-li sice jinak pedpoklady
spn aloby, avak alovanmu sm dve vc pevedl, ani byl jejm
vlastnkem (nap. ji pevedl jet dve, ne bylo vloeno jeho vlastnick prvo do
katastru: v takovm ppad ovem alovan skuten vlastnick prvo nenabyl).
Dovrenm procesu nabyt vlastnickho prva zcizitelem (nyn alobcem) se stv
vlastnkem nabyvatel (nyn alovan), kter tedy v dob rozhodovn o alob
vc vlastn i po prvu dr. aloba by tedy musela bt zamtnuta. Otzka dobr
vry zcizitele zde nehraje roli.
20.
Podle dvodov zprvy by lo o vyuit vlastnho protiprvnho jednn zcizitele,

a proto vluka jeho legitimace k alob reivindikan odpovd uznanm prvnm
zsadm.
21.
Ustanoven je tradin (mskoprvn) a m obdobu v 366 o. z. o. Ji Krm
pe, e se vta vykld zpsobem velmi rozmanitm a v tto souvislosti t
kriticky vyjaduje, e "nkter ppadnosti romanistick excepce se nesnej s
obanskm prvem" (lit. . 3, s. 228).
22.
Podle Sedlka jde o zvltn prvn stav, kdy vlastnk neme vc vindikovat
pouze od urit osoby (a samozejm jejch prvnch nstupc). Ocitne-li se vak
vc v moci tet osoby, vlastnk vindikovat me (lit. . 6, s. 154).
12, 13, 14, 489 a 501, 1003 a 1008, 1041 a 1044
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
153 o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. stavn soud povauje za samozejm a urujc pro nalzn prva, e
vdy je nezbytn vychzet z individulnch rozmr kadho jednotlivho
ppadu, kter jsou zaloeny na zjitnch skutkovch okolnostech. Mnoh
ppady a jejich specifick okolnosti mohou bt - jako v dan vci - znan
komplikovan a netypick: to vak nevyvazuje obecn soudy z povinnosti udlat
ve pro spravedliv een, jakkoli se to me jevit sloit. Nzor stavnho soudu

v tto vci nen v nesouladu se stanoviskem stavnho soudu Pl. S 21/05, podle
kterho alobou o uren vlastnickho prva nelze obchzet smysl a el
restitunho zkonodrstv (srov. nap. nlezy S I. S 428/06, I. S 89/07, II. S
519/08, I. S 566/07).
(I. S 709/09)
2. Prokzn vlastnickho prva alobce neznamen, e jeho nrok na
ochranu je opodstatnn: alovan me mt prvo (nap. z vcnho bemene) k
dan vci, kter pevauje nad vlastnickm prvem alobce.
(Rc 65/72, NS Cpj 59/71 Stan.)
3. Pro alobu na vydn vci je zkladnm pedpokladem, aby alobce
prokzal, e je vlastnkem, resp. oprvnnm dritelem vci: jednotliv vci mus
bt v rozsudku popsny tak, aby je bylo mon pesn identifikovat a odliit od
jinch vc tho druhu.
(Rc 21/64, NS 4 Cz 19/63)
4. Opr-li alobce svj nrok o vlastnick prvo nabyt vydrenm, nebrn
uplatnn vlastnick aloby okolnost, e se svho nroku mohl domhat podle tzv.
restitunho pedpisu.
(NS 28 Cdo 4367/2008)
5. alobce je v zen o vydn vci povinen prokzat nabyt drby
(detence) vci alovanm, nikoli drbu alovanho poadovan vci v dob
soudnho zen. Dkazn bemeno o pozbyt drby (detence) je na alovanm.
(NS 28 Cdo 4178/2007)
6. Ani zjevn nelegitimn prvn pedpisy z let 1948 a 1989 nebyly
zrueny se zptnou platnost: npravy kivd vzniklch odntm vlastnictv podle
tchto pedpis se nelze domhat vlastnickou alobou.
(NS 22 Cdo 613/2003)
7. Uplatnnm poadavku na vydn - vrcen nemovitosti se alobce z
obsahovho hlediska domh vyklizen nemovitosti.
(NS 29 Odo 525/2003)
8. Ochrany vlastnictv k vci ve spolenm jmn manel vi
neoprvnnm zsahm tetch osob se u soudu me domhat tak jen jeden z
manel, i kdy s tm druh manel nesouhlas.
(NS 28 Cdo 555/2002)
9. Vlastnickou alobu me podat i jen jeden z podlovch spoluvlastnk
vci, o jej ochranu jde.
(NS 22 Cdo 2243/2000)
Z literatury:
1. Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2013.
3. Krm: Prvo obansk II. Prva vcn, 1934, s. 228.
1922, s. 273.
1041
(Pedmt vindikace)
Pehled vkladu:
I. Individualizace vci (1 a 4)
II. Vci druhov (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1040
I. Individualizace vci
K odst. 1
1.
Ustanoven se vztahuje k obecnmu vymezen pedmtu vindikan aloby a
navazuje tak na 1040 odst. 1. Zsadn lze vindikovat vci individuln uren,
a hmotn, i nehmotn. Dvodov zprva k 498 uvd, e bli charakteristika
vci je zbyten vzhledem k veobecn srozumitelnosti oznaen. Vc
individuln uren (srov. obecn vymezen u 498) mus bt ji v alob
popsna znaky, kter ji odliuj od jinch vc.
2.
Poadavek popsn - individualizace vci se d okolnostmi. Literatura je zajedno
v tom, e nemus jt o zcela zevrubn popis, ale jde hlavn o to, aby mezi
stranami bylo jasno, o kterou vc jde (Sedlek, lit. . 2, s. 176). U vc
nemovitch vetn prv k nim zpravidla pro individualizaci posta odkaz na
daje, pop. vpis z katastru nemovitost. Obdobn tomu bude u tch
nehmotnch prv, kter jsou evidovna ve veejnch rejstcch, nap. v
patentovm rejstku vedenm adem prmyslovho vlastnictv. Jinak to bude
vdy individulnmi znaky zpsobilmi vc identifikovat (nap. vrobn slo,
vrobn znaka, rok
vroby, rozmry, tvar, barva, charakteristick
nepravidelnosti, stupe a druh pokozen apod., u cennch papr na jmno i u
zstavnch listin je individualizace provedena prv jmnem i jinm oznaenm).
3.
Podle starho vkladu (Koment Rouek-Sedlek, lit. . 1, s. 337) je-li
vylouena monost objektivn individualizace, mus bt alespo dna alobcova
monost individualizace v konkrtnm ppad.
4.
Individualizaci vci vyaduje nejen sama aloba, ale t dal postup smujc k
ppadnmu odebrn vci ve vykonvacm/exekunm zen (srov. 345 o. s. .,
73 ex. du, 67 jednacho du).
II. Vci druhov

K odst. 2
5.
Druh odstavec se rovn vztahuje k vymezen pedmtu vindikan aloby. Tk

se pouze vc movitch (nemovit vc je vdy urena individuln), a to vc
urench druhov (k tomu srov. vklad u 498 a 499). Vci uren druhov (vci
zastupiteln) zsadn nemohou bt pedmtem reivindikan aloby prv proto,
e chyb jejich individuln uritelnost a rozliitelnost. Nemonost vindikace vc
urench druhov je objektivn dna, nen teba ji zkoumat a eit konkrtn.
6.
Zde komentovan ustanoven in vjimku ve prospch nkterch z druhov
urench vc, a to zejmna ve prospch penz a ve prospch cennch papr na
doruitele. Tyto lze vindikovat za splnn nsledujcch podmnek:
- e dolo k jejich smen s jinmi vcmi tho druhu - nikoli tedy samostatn (to
ovem nevyluuje, aby byly vindikovny samostatn nap. star neplatn
bankovky, individualizovan sly, kter maj numismatickou, nikoli platebn
hodnotu),
- lze-li seznat vlastnick prvo osoby, je prvo uplatuje (i kdy to zkon uvd,
nejde o zvltn podmnku pro tento ppad, protoe vlastnick prvo alobce
mus bt prokzno ve vech ppadech reivindikan aloby),
- lze-li seznat nedostatek dobr vry u alovanho dritele i detentora. Toto je

specifick podmnka, kter se obecn u aloby reivindikan nepoaduje. K emu
se m dobr vra vztahovat, nen zcela zejm. Interpretanm vodtkem me bt
text 371 o. z. o., kter pi vcn shodnm ustanoven obsahuje formulaci, e
"alovan musil vdti, e nen oprvnn si vc osobovati".
7.
Pokud jde o vci zuivateln ( 500), nejsou podle naeho nzoru obecn odaty
tto ochran, jestlie jim svd pimen dlouh doba spotebovn (nap.
atstvo).
489 a 501, 1040
Z judikatury:
1. Po alobci nelze vdy dat, aby vc, jejho vydn se domh, popsal
zpsobem, kter by ji odliil od vech existujcch vc stejnho druhu. Posta,
pope-li ji obecnji. Pokud by alovan tvrdil, e m v drb (detenci) vce vc,
kter by odpovdaly takto obecn specifikovan vci, bylo by na nm ohledn
tohoto tvrzen dkazn bemeno: v ppad, e by v zen vylo najevo, e tomu
tak skuten je, musel by alobce popis vci upesnit.
(Rc 72/04, NS 22 Cdo 1474/2002)
2. Pro alobu na vydn vci je zkladnm pedpokladem, aby alobce
prokzal, e je vlastnkem, resp. oprvnnm dritelem vci: jednotliv vci mus
bt v rozsudku popsny tak, aby je bylo mon pesn identifikovat a odliit od
jinch vc tho druhu.
(Rc 21/64, NS 4 Cz 19/63)
Z literatury:
Dle viz u 1040.
1042
(aloba zpr)
Zpr aloba je jako druh z vlastnickch alob upravena v 1042

(dosavadn obansk zkonk v 126 odst. 1 jej existenci vbec pomj, pestoe
se v praxi bn pouv). Touto alobou se doten vlastnk brn proti jinmu
ruen vlastnickho prva, ne je odnt vci. Vznam tto aloby je dn tm, e
sta prokzat fakt ruen vlastnickho prva. Na alovanm pak je, aby se
ppadn pokusil dokzat, e zsah do alobcova vlastnickho prva nebyl
uinn, ppadn e nebyl uinn neprvem. Petit negatorn aloby smuje k
tomu, aby se alovan zdrel dalch ruebnch in a aby, pokud ji nastal,
odstranil nsledky svho ruebnho jednn uvedenm do pedelho stavu.
Vklad:
1.
Druh z klasickch vlastnickch alob je aloba zpr (negatorn). Touto
alobou se me vlastnk vci brnit proti kadmu jinmu naruovn svho
vlastnickho prva, ne je zadrovn pedmtu vlastnictv. Jin naruovn se
me tkat kterkoli sloky vlastnickho prva, tj. prva vc uvat, povat, s
vc disponovat: ochran prva vc dret slou pedevm aloba reivindikan
(srov. 1040).
2.
Aktivn legitimovn je vlastnk, kter mus sv vlastnick prvo dokzat (srov.
t vklad k 1040 bod 2). Ohledn spoluvlastnk plat i zde, e maj alovat
ruitele spolen. Sedlek pipout, e je legitimovn kad ze spoluvlastnk
nebo vichni spoluvlastnci spolen (lit. . 2, s. 157), shodn mn i Koment
Rouek-Sedlek (lit. . 1). Star judikatura k 523 o. z. o. (ovem nejednotn)
stla na stanovisku, e k zpr alob jsou legitimovni jen vichni
spoluvlastnci. Avak v komentch poetn pevauje nzor opan, toti e
kad ze spoluvlastnk sm je legitimovn. K posledn uvedenmu nzoru se
piklnme.
3.
Pasivn legitimovn je ten, kdo ru jakmkoli zpsobem pokojn vkon
vlastnickho prva. Podmnkou je, e ruen i zasahovn je neoprvnn, nen
vak ojedinl i jen nhodn. Zavinn alovanho a jeho dobrou vru nen teba
zkoumat, protoe vyplv z podstaty vlastnictv, e vlastnk m prvo neruen
pedmt vlastnictv uvat (ledae by je smluvn penechal jinmu, nap.
penechal prvo brt uitky).
4.
Pedmtem aloby je odstrann bezprvnho stavu, proto petit alobn zn vdy
na zdren se konkrtnch ruivch zsah. Je-li zdren se uloeno rozsudkem,
vynucuje se ve vykonvacm, resp. exekunm zen podle 351 o. s. . jako
nezastupiteln plnn.
5.
Ustanoven 1042 nespojuje se zpr alobou dn dal nroky. Nen vak
vyloueno spojen se alobou na nhradu kody i na jin plnn (nap. odstrann
zvadnho stavu).
12, 13, 14, 489 a 501, 1003 a 1008, 1041 a 1044
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
153 o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Soud neme odept ochranu vlastnkovi vci jen proto, e zvadn stav
znemoujc obvykl uvn vci je vyvoln souasn i konnm samotnho
vlastnka.
(Rc 10/75, NS 2 Cz 23/74)
2. Dolo-li k neoprvnnmu zsahu do prv vlastnka vci, ulo soud
tomu, kdo neoprvnn do vlastnickho prva zasahuje, aby se takovch zsah
zdrel: nen vak mon ukldat jin povinnosti ne ty, kter smuj k odstrann
neoprvnnho zsahu, s vjimkou ppad uvedench v 417 odst. 2 (nyn
2909 odst. 2).
(Rc 3/71, NS 6 Cz 42/70)
3. Zkaz neoprvnnho ruen vlastnka podle 126 odst. 1 ob. zk.
(nyn 1042) pichz v vahu tam, kde neoprvnn ruen vlastnka ze strany
ruitele trv, resp. pokrauje, anebo tam, kde sice ji pestalo, avak existuje
konkrtn nebezpe jeho opakovn v budoucnu. Ruebn innost mus bt
konkretizovan nejen ve skutkovm dji uvedenm v alob, ale i v alobnm
nvrhu. Je ppustn formulovat zkaz i obecnji ne jen pouhm uvedenm
ruivho zsahu, ke ktermu dolo: lze se tak spokojit s vymezenm ruiv
innosti oznaen pedmtem zsahu a uvedenm negativnho dsledku, ke
ktermu nesm dojt.
(NS 22 Cdo 1485/2005)
4. Vykonv-li oprvnn z vcnho bemene prvo v irm rozsahu, ne

mu vcn bemeno umouje, resp. roziuje-li svmocn toto bemeno, me se
oprvnn brnit negatorn alobou: nejde vak o zmnu pomr, kter by mla
za nsledek monost zruen vcnho bemene soudem.
(NS 22 Cdo 1043/2004)
5. Ochrany vlastnictv k vci ve spolenm jmn manel vi
neoprvnnm zsahm tetch osob se u soudu me domhat tak jen jeden z
manel, i kdy s tm druh manel nesouhlas.
(NS 28 Cdo 555/2002)
Z literatury:
Dle viz u 1040.
Ochrana domnlho vlastnickho prva
1043
(aloba domnlho vlastnka o vydn vci i zpr)
Pehled vkladu:
I. Vlastnick aloby pi drb (1 a 3)
II. Silnj a slab prvn dvod (4)
K obma pedelm alobm je pilenna aloba z domnlho vlastnictv

(actio Publiciana). Kdo dr vc poctiv a oprvnn, m vi vem, kdo maj
slab prvo, stejnou monost alovat, jakou m vlastnk. Touto pravou se

roziuje ochrana drby oproti obecn prav posesorn ochrany, ovem jen pro
ppad drby poctiv a oprvnn.
I. Vlastnick aloby pi drb

K odst. 1
1.
Zkon piznv legitimaci k obma vlastnickm alobm t driteli za
podmnky, e drbu nabyl poctiv, dn a pravm zpsobem. K pojmu drby
poctiv srov. 992. K pojmu drby dn srov. 991. K pojmu drby prav srov.
993. Pi drb, kter nespluje by i jen jednu z tchto vlastnost, se nelze tohoto
ustanoven dovolvat a driteli/detentoru zbv jen ochrana drby podle 1003
a 1008 a 176 a 180 o. s. . (zen o alob z ruen drby), pop. t aloba
podle 1044.
2.
K aktivn legitimaci srov. vklad k 1040 bod 2, s tm, e alobci pi tvrzen
drb, resp. tvrzenm vlastnictv svd vyvratiteln domnnka drby dn,
poctiv a prav ( 994), a bylo by tedy na alovanm, aby tuto domnnku popel
a vyvrtil. Ustanoven se vztahuje jak na alobu reivindikan, tak na alobu
negatorn. Podle Komente Rouek-Sedlek (lit. . 3) alobce nedokazuje
vlastnictv, nbr platn dvod a prav zpsob nabyt drby. Nedritel, kter ml
jen detenci, tuto alobu nem (avak jsou hjeny i nzory opan). Obdobn
Randa zastv nzor, e alobce "nemus dokzat vlastnictv, nbr jen, e dren
vci bezelstn na zklad platnho titulu a pravm zpsobem nabyl" (lit. . 2, s.
392). Podobn i Krm (lit. . 1).
3.
K pasivn legitimaci srov. vklad k 1040 bod 2. Pasivn legitimovn, tedy
povinen je kad, kdo bez prvnho dvodu (nap. smluvnho) vc zadruje nebo
jinmi zsahy ru. alovan by tedy mohl s spchem namtnout prvo
vlastnick, je je vdy silnj ne prvo drby. Nemohl by vak s spchem
namtnout stejn siln prvn dvod (drbu proti drb, je-li to ovem vbec pi
poadavku poctivosti, dnosti a pravosti drby mon), tm mn prvn dvod
slab (detenci proti drb).
II. Silnj a slab prvn dvod
K odst. 2
4.
Odstavec druh stanov interpretan pravidlo spovajc v tom, e platn
nabyt pedstavuje silnj prvn dvod ne bezplatn nabyt. Otzku, zda
nabyt za platu prvnm pedchdcem ddice, kter sm nabyl bezplatn,
svd ve prospch tohoto ddice i nikoli, bude muset eit judikatura. Podle
nzoru autor komente by odpov mla bt kladn.
991 a 994, 1003 a 1008, 1040 a 1042
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
153, 176 a 180 o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:
1922, s. 392.
Dle viz u 1040.
1044
(Zvltn ochrana detence)
Z praktickch dvod se poskytuje obdobn ochrana i tomu, kdo m vc u

sebe i z jinho prvnho dvodu, jako jsou nap. njem nebo vpjka. Protoe se
vak jedn o vcnprvn ochranu, vyjaduje se vslovn, e jde o prvo
vlastnka na ochranu, kter osoba, jej prvo se opr jen o obligan titul, pouze
vlastnm jmnem uplatuje.
Vklad:
Zkon propjuje vcnprvn ochranu i detentoru, jemu by jinak

psluela jen ochrana z titulu obliganho. Uplatuje ji vlastnm jmnem a pro
sebe, avak vcnou legitimaci odvozuje od vlastnka vci. Domhat se tedy me
jak vydn vci (aloba reivindikan), tak i zdren se jinho ruen (aloba
negatorn), avak pouze po dobu, dokud trv jeho obligan titul. Tato ochrana
nesvd tomu, kdo nen schopen prokzat dn prvn dvod detence.
1040 a 1043
Z literatury:
viz u 1040
Oddl 2
Nabyt vlastnickho prva
Pododdl 1
Pivlastnn a nlez
Pivlastnn
1045
(Pivlastnn vci)
Pehled vkladu:
I. Nabvn vlastnickho prva obecn (1 a 5)
II. Vc, kter nikomu nepat (vc ni - res nullius) (6 a 9)
III. Oputn movit vci (10 a 12)
IV. Oputn nemovit vc (13 a 16)
Osnova
opout
zjednoduen
pojet
reimu
vc
oputnch
(derelinkvovanch), nalezench a skrytch v dosavadnm ust. 135 obanskho
zkonku, jeho zkladn nedostatek je v tom, e stle sleduje koncepci zjmu
nkdejho socialistickho sttu pivlastnit si nlez. Tomu odpovd pvodn
konstrukce tohoto ustanoven, e vci nalezen a skryt, jejich vlastnk nen
znm, stejn jako vci oputn pipadaj do vlastnictv sttu. Stejn mylenka
rezonuje ale i s pravou souasnou, podle n tyto vci pipadaj do vlastnictv
obce. Ze zkuenost praktickho ivota je zejm, e se jedn o zkonodrcovo
nesplniteln pn a e se ivot vydv zcela jinou cestou. Proto se po vzoru
zavedench kodex prvn reim vc oputnch, nalezench a skrytch
upravuje podrobnji a se zetelem k specifickm znakm kad z jednotlivch
skupin.
O oputnch vcech pojednvaj ust. 1045 a nsl. Pedn se stanovuje,

e vc, kter nikomu nepat, me bt kmkoli okupovna a me k n bt
nabyto vlastnick prvo, ledae tomu brn zvltn zkony. Stanovuje se tedy
zsada okupan volnosti. Tam, kde je zvltn zjem na omezen nebo vylouen
okupan volnosti, ponechv se pslun prava zvltnm zkonm, jak se tak
bn dje. Osnova vol termn "vc, kter nikomu nepat", resp. "vc oputn",
nikoli "vc ni", pop. "vc bez pna", by druh z uvedench oznaen odpovd
jinm jazykovm pojetm (pkladmo herrenlos, sans maitre, senza padrone),
protoe takov oznaen psob archaicky. Pdomek "bez pna" je ponechn
pouze u zvat ( 1046 a 1049), kde tak odpovd jazykov uzanci.
Oputn (derelinkvovan) vc je takov, kterou jej vlastnk opust s

myslem ji nebt jejm vlastnkem. Mohou bt i nkter ppady sporn, proto se
navrhuje stanovit, e inky derelikce nastvaj, nevykonv-li vlastnk k vci sv
prvo po stanovenou dobu. Vzhledem k tomu, e urit vci, zejmna vci
nemovit, jsou zapsny v pslunch veejnch seznamech, mus bt novmu
vlastnku umonno, aby se domohl uveden stavu zpis do souladu s nov
vzniklm prvnm pomrem.
I. Nabvn vlastnickho prva obecn

K odst. 1
1.
Nabyt vlastnickho prva je situace, kdy se nkdo stv vlastnkem vci, kter
mu pedtm nepatila. Tato vc mohla patit nkomu jinmu, poppad nepatila
nikomu, a byla tak vc ni (res nullius).
2.
Problematika nabvn vlastnickho prva je strun a pehledn podna v lit. .
4 (s. 308). Vtina teoretickch zvr, kter jsou zde uvedeny, je i nadle
pouiteln. Prvn prava nabyt vlastnickho prva byla ve svm zkladu v
obanskm zkonku . 40/1964 Sb. relativn strun. Ustanoven 132 odst. 1
ob. zk. . 40/1964 Sb. rozliovalo nabyt kupn, darovac i jinou smlouvou,
ddnm, rozhodnutm sttnho orgnu nebo na zklad jinch skutenost
stanovench zkonem. Tmito jinmi skutenostmi byly skutenosti uznvan
jednak samotnm obanskm zkonkem (nap. vydren, zpracovn), jednak
jinmi zvltnmi zkony. Tak nap. oprvnn pisvojovat si ryby a jin vodn
ivoichy bylo (a stle je) mon jen v mezch zkona . 99/2004 Sb., o
rybnkstv, vkonu rybskho prva, rybsk stri, ochran moskch
rybolovnch zdroj a o zmn nkterch zkon (zkon o rybstv); oprvnn
zv chrnit, chovat a lovit a pivlastovat si ulovenou zv je soust prva
myslivosti. Tehdej prava neznala tzv. vci bez pna (res nullius), tj. vci, kter
a podle zkona mohou bt pedmtem vlastnickho prva, nenleej nikomu.
Tento ppad se vak mohl vztahovat pouze na vci nov vznikl, zejmna vci
vyroben, nebo na plody vc, kter jsou samy vc v prvnm smyslu (srov. ale
Rc 6/06, NS 25 Cdo 540/2003).
3.
Citovan uebnice (lit . 4) vysvtluje t zkladn rozdlen nabvn
vlastnickho prva, a to na nabyt pvodn (originrn) a odvozen (derivativn).
Odvozenm nabytm vlastnickho prva se nazv ppad, kdy vlastnk vci sv
vlastnick prvo odvozuje od svho prvnho pedchdce, tj. nkdo se stane
vlastnkem vci tm, e na nj smlouvou dosavadn vlastnk vlastnick prvo
pevede. Naopak pvodnm nabytm vlastnictv se nazv ppad, kdy se nkdo
stane vlastnkem vci, kter dosud pedmtem vlastnickho prva nebyla, anebo
sice ve vlastnictv nkoho jinho byla, ale na nabyvatele pela jinak ne jejm
pevodem, tj. jinak ne z vle dosavadnho vlastnka. Originrn se vlastnictv
nabvalo vydrenm, zpracovnm a prstkem; vlastnictv vc ztracench,
oputnch a skrytch, jejich vlastnk nebyl znm, nabvala za podmnek 135
ob. zk. . 40/1964 Sb. obec. Dle se vlastnictv originrn nabvalo ze zkona
( 872 odst. 1 a 4), ednm vrokem (rozhodnutm soudu i sprvnho adu) a
t nabytm od nevlastnka (konkrtn od nepravho ddice - 486 ob. zk. .
40/1964 Sb.). Samotn obansk zkonk . 40/1964 Sb. ve znn k 31.12.2013
vak toto dlen vslovn neobsahoval; nein tak vak ani obansk zkonk .
89/2012 Sb.
4.
Souasn prava obsaen v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. sleduje tradin
systematiku pravy nabvn vlastnickho prva, kdy po okupaci nsleduje nlez,
nlez vci skryt, prstky (pirozen, uml - tj. zpracovn, smsen, stavba,
pestavek a prstek smen) a vydren. Systematicky navazuje prava
derivativnho nabyt vlastnickho prva, tj. pevodu vlastnickho prva.
Originrnm nabytm vlastnickho prva je t nabyt od neoprvnnho ( 1109
a 1113) a nabyt rozhodnutm orgnu veejn moci ( 1114). Originrnm
nabytm se vlastnk stv vlastnkem vci, kter nikomu nepatila, nebo
vlastnicky nkomu nleela, ale vlastnictv pelo na nabyvatele bez ohledu na
vli pvodnho vlastnka. Okupace je dle 3 odst. 2 psm. e) a 1045 a 1049
mysliteln jen u oputnch movitch vc a u zvat, kter jsou anebo se podle
speciln pravy pro konkrtn situace ( 1046 a 1049) stala zvaty bez pna. V
citovanch ustanovench jsou tak upraveny konkrtn podmnky pivlastnn
takovho zvete. Okupace nemovit vci nen mon, nebo obansk zkonk
nepipout existenci nemovitosti, kter nikomu nepat (vc ni nemovit).
5.
Pojem vlastnictv i jeho nabyt nelze didakticky ani filosoficky pesn

charakterizovat, a tak asi ani zde nezbude neli se spokojit s nzorem A. Randy,
e "vlastnictv je mezi skutenostmi, kter vlastnick prvo zakldaj, a mezi
skutenostmi, kde vlastnictv kon". Nakonec obansk zkonk nestav na vtu
vlastnickch oprvnn ( 1012).
II. Vc, kter nikomu nepat (vc ni - res nullius)
6.
Vc ni - res nullius je standardnm institutem nejen mskho prva, ale t
ABGB. Naproti tomu pedchoz prvn prava (ob. zk. . 40/164 Sb. ve znn
zkona . 509/1991 Sb.) striktn vzato takov pojem neznala, a neexistoval tak
seznateln asov okamik, kdy by se k vci neupnalo vlastnick prvo njakho
subjektu. Otzka vci ztracen a oputn byla eena v 135b ob. zk. .
40/1964 Sb., reim odpad pak zvltn veejnoprvn normou - zkonem .
185/2001 Sb., o odpadech. Zkonn a permanentn existence absolutnho
prvnho panstv nad vc v pedchoz prav nem pro pt s vjimkou
nemovit vci pokraovn. I kdy se obansk zkonk . 40/1964 Sb. o pojmu
vci ni vslovn nezmioval, nen mon konstatovat, e okupace byla v dob
jeho platnosti vylouena. Argumentace vychz z toho, e ustanoven 132 odst.
1 ob. zk. . 40/1964 Sb. ve svm zvru odkazovalo na "jin skutenosti, o
kterch to stanov zvltn zkon".
7.
V prv ad se jedn o zkon . 99/2004 Sb., o rybstv, a na nj navazujc
vyhlku, kter upravuje podmnky pisvojovn si ulovench ryb a jinch vodnch
ivoich (vyhlka . 197/2004 Sb.). Ryba uloven v prostoru a zpsobem, jak
pedvdaj citovan pedpisy, se stv vlastnictvm rybe; ten ji nabv okupac.
Ustanoven 506 ob. zk. . 89/2012 Sb. vyjaduje superficiln zsadu.
Nicmn nelze odhldnout ani od dal veejnoprvn pravy, a to konkrtn od
3 vodnho zkona, kde se stanov, e povrchov ani podzemn vody nejsou
pedmtem vlastnictv a ani soust a psluenstvm pozemku. Monost okupace
a nsledn dovozovan existence vci ni ped 1.1.2014, a to i pes vslovnou
absenci tohoto pojmu v obanskm zkonku . 40/1964 Sb., byla podpoena
rozhodnutm NS 5 Cdo 540/2003. Nejvy soud zde vyslovil prvn nzor, e ryby
nachzejc se ve vodotei a nikoli v rybochovnch zazench jsou povaovny za
vc bez pna. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. takovou mylenku vslovn
vyjaduje a odkazuje tak na veejnoprvn pedpisy. K tomu srov. vklad k
1049.
8.
Vedle zkona o rybstv umouj nabyt vlastnickho prva okupac tak dal
normy veejnho prva. Jedn se o zkon . 449/2001 Sb., o myslivosti, kter se
stejn jako rybsk zkon, dotk divokch zvat. Naopak lesn zkon, vodn
zkon a horn zkon pedstavuj omezen, kter jsou v obanskm zkonku
vyjdena slovy: "Nebrn-li tomu zkon, nebo prvo nkoho jinho." Zkon o
lesch i nadle umouje sbr lesnch plod pro vlastn potebu, vodn zkon
nakldn s povrchovmi vodami a odbr podzemnch vod. Komentovan
ustanoven se tk oputn vc s myslem je nadle nevlastnit. Vzhledem ke
znn 494 obsahuje obansk zkonk . 89/2012 Sb. speciln ustanoven o
pisvojen zvete.
9.
Pojem vci, kter nikomu nepat (vci ni), nelze vykldat izolovan bez odkazu
na rozbor problematiky pojet vci v prvnm smyslu, jej legln definice je na
rozdl od pedchoz pravy (ob. zk. 40/1964 Sb. ve znnch k 31.12.2013)
obsaena v obanskm zkonku ( 489). Vymezen vci bylo dve zleitost
doktrinlnho, poppad uebnicovho vkladu (viz lit. . 4). Dvodov zprva k
489 uvd dv zkladn podmnky, kter mus splovat vc v prvnm smyslu, tj.
ovladatelnost a uitenost (oboj v objektivnm smyslu). Pojem ni vci je
rozporn vnmn i prameny mskho prva: Quod nostrum est, sine facto nostro
ad alium transferi non potest (Gaius) - co je nae, neme bt bez naeho jednn
pevedeno na jinho. Quod nullius est, id katione naturali occupanti concidetur
(Gai D 41, 1, 3 pr.) - co nepat nikomu, postupuje se podle pirozenho prva
tomu, kdo se vci zmocn (okupantovi). Quod nullum est, rei publica est - co
nepat nikomu, pat sttu - srov. znn obanskho zkonku u nemovitost (
1045 odst. 2).
III. Oputn movit vci
10.
Elementrn podmnkou pro piputn monosti nabyt vlastnickho prva
okupac je prv legln vymezen existence vci ni. Vc, kter nikomu nepat,
je movit vc, kterou vlastnk opustil. Oputnm se vlastnk zbavuje vlastnickho
prva a dv vslovn najevo, e danou vc nechce vlastnit - nap. odloenm na
msto pro ukldn odpadu i odloench nepotebnch vc. V pochybnostech
plat zsada, e kad si chce zachovat sv vlastnick prvo ( 1051). Obansk
zkonk upravuje oputn vci v kontextu vkladu pivlastnn - okupace.
Okupace je originrnm - pvodnm nabytm vlastnickho prva, jeho zkladnmi
podmnkami jsou existence vci ni a zmocnn se vci, tj. ujmut se vci s
myslem mt ji pro sebe jako vlastnk (zskat absolutn prvn panstv).
11.
Pivlastnnm se okupant stv vlastnkem a zrove tak teoreticky eo ipso
facto pejm zvady, kter na vci vznou, ovem jen pi splnn podmnek
1106 a 1108.
12.
Komentovan ustanoven hovo v vodu o vci v obecnm smyslu ( 489); vet
v vahu pipadajcch subjekt je tak univerzln a nerozliuje, zda se jedn o
osoby fyzick, osoby prvnick, i dokonce stt. Teorie a dvodov zprva hovo
o zsad okupan volnosti. Jen takovou vc, kter nikomu nepat, a jet za
podmnky, e tomu nebrn zkon (viz vklad v bod 5) nebo prvo jinho na
pivlastnn vci, si lze pivlastnit. Vc ni je vc movit, kterou vlastnk opustil,
tedy projevil konkludentn nebo vslovn vli ji nadle nedret vlastnick prvo
k tto vci. Za vc ni se dle povauje movit vc, kter mla pro jejho
vlastnka zejm jen nepatrnou hodnotu a byla ponechna na mst pstupnm
veejnosti ( 1050 odst. 1). Mysliteln je t pivlastnn zvete bez pna ( 1046)
s tm, e specifick jednotliv ppady zvat bez pna jsou rozvedeny v 1047 a
1049. Zde je poteba vedle znn obanskho zkonku zohlednit t normy
veejnho prva, tj. nap. zkon . 99/2004 Sb., o rybstv, nebo zkon .
449/2001 Sb., o myslivosti.
IV. Oputn nemovit vc

K odst. 2
13.
Pojem oputn vci byl podn v komenti k prvnmu odstavci. Problematick
me bt v tomto ohledu irok pojet vci, resp. vymezen vci nemovit v 498
- pozemek, podzemn stavba, vcn prva k nim, prva o kterch to stanov
zkon - prvo stavby, a dle vci, o kterch to stanov zvltn zkon, bytov
jednotky podle 1159 a konen stavby, kter i po 1. lednu 2014 zstanou
samostatnmi vcmi, a tak pozemky pod tmito stavbami.
14.
V prv ad se me jednat o situaci, kdy vlastnk nechce danou nemovitost i
nadle vlastnit. Zkonk je postaven na principu autonomie vle, z eho by bylo
mon dovodit, e vlastnk takov prvo m. Nicmn Listina v l. 11 odst. 3
stanov, e vlastnictv zavazuje; jinak eeno nen jen absolutnm majetkovm
prvem (rozumj panstvm), ale zakld tak urit omezen, i dokonce

povinnosti. Druhm aspektem oputn nemovitosti, kter je poteba zkoumat, je
vlastn realizace tohoto prvnho jednn. Zkon v 1045 a v 1050 vslovn nic
neustavuje. Odpov me poskytnout ustanoven 545 o prvnm jednn a
ustanoven 560 vyadujc pi prvnm jednn tkajcm se nemovitost
psemnou formu. Toto prvn jednn by mlo bt u nemovitost, kter jsou
pedmtem evidence katastru nemovitost, dorueno ve form vkladu zpsobil
listiny katastrlnmu adu, kter by nsledn provedl pslun zpis. Vedle
vslovnho oputn vci zkon konstruuje vyvratitelnou prvn domnnku
oputn vci nevykonvnm vlastnickho prva k n (srov. 1050). Rozliuje
obecn reim u movitch vc (vlastnick prvo nebylo vykonvno po dobu t
let), dle specifick reim u movit vci, kter mla pro jejho vlastnka jen
nepatrnou hodnotu (byla ponechna na mst veejn pstupnm - fikce
oputn), a u nemovitosti opt vyvratitelnou domnnku, e vlastnick prvo
nebylo vykonvno po dobu deseti let ( 1050 odst. 2).
15.
Vlastnkem oputn nemovit vci se stv stt. Problematick me bt
evidence takov skutenosti. V souladu s 980 a 984 tato otzka nen nikterak
teoretick. Absence odpovdi i racionlnho een by toti fatln rozvracela
princip materiln publicity. een je mon nalzt v 14 a 18 katastrlnho
zkona. Cel vc se ovem me komplikovat v situaci, kdy dan nemovit vc
nebude evidovna.
16.
Vtomto smru nelze odhldnout od faktu, e se stt ( 13 zk. . 219/2000 Sb., o
majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch) stv
vlastnkem nemovitosti, kter je mnohdy zatena nejen faktickmi, ale i prvnmi
vadami (vcn bemena, prvo nezbytn cesty, reln bemena). Faktick vady
mohou mt pro stt nepedvdan dsledky nap. i v oblasti odpovdnosti za
kodu zpsobenou budovou podle 2938, jestlie se stane jejm vlastnkem.
Podle 1106 plat, e kdo nabude vlastnick prvo, nabude tak prva a
povinnosti s vc spojen. Kdo nabude vlastnick prvo, pejm tak zvady
vznouc na vci, kter jsou zapsny ve veejnm seznamu ( 1107 odst. 1 vta
prvn). Jde-li o sluebnosti ( 1257 a 1302), zstavn prvo ( 1309 a nsl.) a
zajiovac pevod prva k nemovitostem, kter jsou pedmtem evidence v
katastru nemovitost ( 2041), nelze o osudu tchto prv pochybovat. Stejn by
tomu bylo i u zaten prvem stavby. V ppad prv a povinnost obligan
povahy, kter na nemovitosti vznou, nen odpov jednoznan. Zle toti na
tom, zda budou zapsny do veejnho seznamu: u njmu srov. 2203, u pachtu
srov. 2333 a u zajiovacho pevodu prva srov. 2041. Pro zvr o tom, e na
stt pejdou i zvady odpovdajc nezapsanm prvm, by musela bt splnna
podmnka, e stt ml a mohl z okolnost zjistit, e tu takov vada je, anebo, e

tak stanov zkon ( 1107 vta druh). Ble k tomu ve vkladu k 1107.
3 odst. 2 psm. e), 15, 18, 21, 489, 494, 498, 506, 709, 980 a 984,
990, 1046, 1047, 1048, 1049, 1050 odst. 1 a 2, 1108, 1240 a nsl., 1257 a
nsl., 1303 a nsl., 2203, 2333, 2938, 3055, 3067
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
zk. . 449/2001 Sb., o myslivosti,
zk. . 99/2004 Sb., o rybstv,
zk. . 185/2001 Sb., o odpadech,
zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v

prvnch vztazch
Z judikatury:
1. Prvo opustit vc (ius dereliquendi) je soust obsahu vlastnickho
prva a jeho podstatou je projev vle vlastnka (by i konkludentn) nadle nebt
vlastnkem vci. Samotn fyzick oputn vci takov prvn nsledek neme
vyvolat, nen-li vrazem vle zamen na znik vlastnickho prva. Animus
dereliquendi nelze dovozovat pouze z toho, e se ddicov de facto neujali
vlastnickho prva k nemovitostem, tzn. nezmocnili dnou osobu k vkonu
sprvy nemovitost, ani by bylo najisto postaveno, e obsahem jejich vle byl
znik vlastnickho prva, zejmna s pihldnutm k tomu, e k dajnmu
oputn mlo dojt ped rokem 1989 - v obdob totalitnho reimu, kter se
vyznaoval despektem k soukrommu vlastnictv. Princip demokratickho
prvnho sttu, jak m na mysli l. 1 odst. 1 stavy, vyaduje, aby sttn orgny
spolehliv zjiovaly, zda vle vlastnka skuten smuje k derelikci jeho
majetku. Paraleln vak kad vlastnk nese - v duchu parmie "vlastnictv
zavazuje" - odpovdnost za vkon vlastnickho prva (tedy i za dnou sprvu
svho majetku).
(I. S 696/02)
2. Prvo opustit vc (ius dereliquendi) je soust obsahu vlastnickho
prva a jeho podstatou je projev vle vlastnka (by i konkludentn uinn)
nadle nebt vlastnkem vci. Samotn fyzick oputn vci takov prvn
nsledek neme vyvolat, nen-li vrazem vle zamen na znik vlastnickho
prva. Konkludentn prvn kon (projev vle uinn jinak ne vslovn) je
takov projev, kter nem znaky vslovnho projevu, ale vyjaduje vli
jednajcho takovm zpsobem, e se zetelem ke vem okolnostem ppadu
nezanechv pochybnosti o tom, e jde o projev vle jednajcho a jak je obsah
jeho vle.
(NS 22 Cdo 1479/2012)
Z literatury:
1. Petr: Nabvn vlastnictv originrnm zpsobem, 2011.
5. Vanura: vod do studia soukromho prva mskho, dl I, 1923.
6. Baudy: Oputn nemovitost. PrRo, 2005, . 15, s. 563.
7. Chalupa: Znik vlastnictv nemovitosti oputnm a vzdnm se
vlastnickho prva. PR, 2001, . 5, s. 13-14.
1046
(Zvata bez pna)
Pehled vkladu:
I. Kdy je divok zve bez pna (1)
II. Kdy se zajat zve stane zvetem bez pna (2)
III. Kdy se zajat zve nestane zvetem bez pna (3)
Zvltn ustanoven se vztahuj k zvatm. Vzorem pro tuto pravu jsou

opt standardn zkonky (rakousk, nmeck, vcarsk, italsk). Je teba na
tomto mst zdraznit, e ustanoven o zvatech nee jin otzky ne nabyt a
pozbyt vlastnickho prva ke zveti. Je-li nap. vyputn exotickho ptka nebo
tropick ryby do voln prody s myslem nadle zve nevlastnit (z hlediska
pravy vlastnictv tedy derelikce) trnm zvete podle jinho prvnho pedpisu,
prava obanskho zkonku na tom nic nemn. Obansk zkonk ale mus
odpovdt na otzku, zda k zveti trv vlastnick prvo dosavadnho vlastnka,
pop. za jakch podmnek dosavadn vlastnk vlastnick prvo k zveti ztrat a za
jakch podmnek ke zveti me nabt vlastnick prvo nkdo jin.
Pro tyto ely se pedn rozliuj zvata divok a domc. Z toho plyne, e
obansk prvo povauje za divok vechna zvata, kter nejsou domestikovan.
Divok zvata (v terminologii rakouskho obanskho zkonku das Wild, v

nmeckm a vcarskm obanskm zkonku wilde Tiere, ve panlskm
obanskm zkonku animales fieros aj.) jsou bez pna, dokud ij na svobod.
Nap. ern nebo sprkat zv i jin ivoichov ijc na naem zem voln v
prod ve svm pirozenm prosted nemaj vlastnka. Voln ijc bezobratl i
obratlovci, i kdy se zdruj na nm pozemku, nejsou vlastnictvm vlastnka
pozemku. Tot ale plat i o zvatech voln ijcch v prod, i kdy pro n zdej
prodn podmnky nejsou pirozenm prostedm - nejen zatoul-li se na zdej
zem zve, kter zde bn neije, ale tak v ppad, e takov zve z
vlastnkova chovu unikne a doshne svobody. Pitom z tohoto hlediska nen
podstatn, bylo-li takov zve (nap. inila nebo mink) chovno v domcnosti
pro poten a jako spolenk, nebo za vdlenm elem. Vechna tato zvata,
pokud ij ve voln prod, jsou zvaty bez pna a nejsou objektem vlastnickho
prva. Jejich pivlastnn je mon, nevyluuj-li to ovem jin prvn pedpisy,
pop. za podmnek stanovench tmito pedpisy, jako jsou nap. zkon o

myslivosti nebo zkon o rybstv.
Nevyluuj-li to jin prvn pedpisy, me bt divok zve zajato. Tm k

nmu vznik vlastnick prvo osob, kter je zajala. Divok zve (tedy kad
zve, kter nen domestikovno), me bt ovem nabyto do vlastnictv i jinm
zpsobem, nap. smlouvou nebo ddnm apod. Divok zvata, kter urit
osoba dr jako sv vlastnictv, a ji k nim nabyla vlastnick prvo jakkoli, se ad
do kategorie zajatch zvat (v terminologii nmeckho obanskho zkonku
gefangene wilde Tiere, v terminologii vcarskho obanskho zkonku
gefangene Tiere, v terminologii nizozemskho obanskho zkonku tamme
dieren, ve francouzsk prvn terminologii animaux captifs, v italsk animali presi
e ritenuti atd.). Unikne-li zajat zve ze zajet, tj. pekon-li pekku, kter mu
brn v dosaen svobody, je nutn stanovit, jak k nmu dosavadn vlastnk
vlastnick prvo ztrat. Tak v tomto ppad se osnova pidruje vzoru
standardnch obanskch zkonk (nap. 960 odst. 2 BGB) a stanov pro udren
si vlastnickho prva dosavadnm vlastnkem podmnku, e zve mus bt
vlastnkem bez prodlen a soustavn sthno za elem jeho optovnho zajet.
Sthnm zvete se rozum pedevm sthn faktick: zda vyhov i nhradn
zpsoby, na kter se poukazuje vrazem hledn, jako jsou nap. oznmen o
niku zvete vyhlkou nebo pslib odmny, se posoud podle konkrtnch
okolnost ppadu. Tot obdobn plat, unikne-li takov zve na pozemek pro
sthajcho vlastnka nepstupn; pak se takov situace z hlediska uchovn
vlastnickho prva vlastnka zvete posoud podle toho, m-li vlastnk zvete
proti vlastnku pozemku alobu o vydn zvete.
Doshne-li zve svobody a nesth-li je vlastnk nebo ustane-li v

pronsledovn, stv se v dsledku toho zvetem bez pna. To ale neplat ve
dvou ppadech. Jednak jde o divok zvata chovan v zoologickch zahradch a
o ryby v rybncch, kter nejsou veejnm statkem (tedy v rybncch, kter lze
chpat jako soukrom v zkm slova smyslu); i v tomto smru sleduje osnova
vzor nmeckho obanskho zkonku ( 960 BGB). Jednak jde tak o zvata
oznaen takovm zpsobem (nap. tetovnm, ipem, kroukem apod.), e lze
vlastnka zjistit; v tchto ppadech si vlastnk vlastnick prvo podr.
Je-li divok zve zajato, m pirozen pud doshnout svobody. V rmci

divokch zvat vak vystupuje jako zvltn skupina kategorie zkrocench zvat
(v terminologii rakouskho obanskho zkonku zahm gemachte Tiere, v
terminologii vcarskho obanskho zkonku gezhmte Tiere, v italskm
obanskm zkonku animali mansuefatti, ve panlskm animales amansados),
k nim se ustanoven standardnch obanskch zkonk o vlastnickm prvu ze
zejmch dvod stav odlin. Zkrocen zve je takov, jeho druh zpravidla ije
ve voln prod jako ve svm pirozenm prosted (nap. lika, medvd, srnec,
sokol), ale jeho jednotliv kus se dr u lovka, nap. proto, e tak byl od mld
vychovn nebo postupn ochoen. I o tchto zvatech maj obansk zkonky
obvykle zvltn ustanoven, vychzejc z tradic mskho prva, kter ohledn
tchto zvat uznvalo "star pravidlo, e ztratila-li pud k nvratu, pestvaj
patit tak nm a stvaj se vlastnictvm tch, kdo je okupuj. M se pak za to, e
pud k nvratu ztrcej tehdy, kdy si odvyknou se vracet" (Gai, II, 68). Uveden
pravidlo pevzalo z Justininovy kodifikace (D. 41, 1) nkdej obecn prvo a
odtud je recipovaly nkter evropsk obansk zkonky (nap. nmeck v 960
odst. 3, vcarsk v l. 719II nebo nizozemsk v l. 5:19 odst. 1). V t souvislosti
se ale asto poukazuje na labilitu takto obecn formulovanho pravidla vzhledem
k tomu, e faktickou otzku, zda zve pozbylo nvyk vracet se k pnovi, lze jen
obtn posoudit. Proto jin obansk zkonky stav tuto otzku napevno
stanovenm lhty, po jejm uplynut se i zkrocen zve povauje za zdivoel (tj.
za divok zve ijc na svobod). Nap. panlsk (l. 612) nebo italsk (l. 925)
kodex stanov pro tyto ely lhtu dvacetidenn; rakousk obansk zkonk (
384) stanovil lhtu v trvn 42 dn, jej uchovn sledoval i vldn nvrh
eskoslovenskho obanskho zkonku z r. 1937 ( 157). Lhty posledn
uveden se pidruje i zdej nvrh: pedevm proto, e postavit v tchto
ppadech otzku pozbyt vlastnickho prvo najisto se jev jako douc, ale tak
z dvodu uchovn tradice, kdy estitdenn lhta se jev jako logick vzhledem
k pirozenmu du. Rovn je logick, e lhta neb, zabrn-li nkdo jin
takovmu zveti, aby se k vlastnku vrtilo. Ze zejmch dvod se i pro tyto
ppady navrhuje stanovit speciln pravidlo, je-li zkrocen zve oznaeno tak, e
lze podle oznaen zjistit jeho vlastnka.
Ustanoven o zajatch a zkrocench zvatech nedopadaj na domc

zvata. Domc zvata jsou takov, jejich druh se pidruje lovka a na
svobod ve voln prod bu neije vbec (nap. k), anebo zpravidla (nap.
holub). Zabhne-li se domc zve, uplatn se na n prvn pravidla o ztracen
vci do t mry, pokud speciln pro n nejsou stanovena zvltn pravidla. Jedn
se zejmna o 1048 zakldajc prvn fikci derelikce domcho zvete v ppad,
e je z okolnost zejm mysl zbavit se zvete nebo je vyhnat. Tot prvn
pravidlo se uplatn i na zvata v zjmovm chovu, nebo ne kad zve v
zjmovm chovu je zvetem domcm.
I. Kdy je divok zve bez pna

K odst. 1
1.
Smyslem ustanoven nen urit dlku svobodnho ivota divokho zvete, ale
stanovit, dokdy je zvetem bez pna (pokud odmyslme znn 494, dokdy je
vc ni - res nullius), a je tak monm pedmtem okupace, samozejm za
splnn limit v 1045. Plat zsada, e dokud jsou divok zvata na svobod,
jsou bez pna. Pkladem je ern a sprkat zv a dal ivoichov ijc voln v
prod. Vlastnictv pozemku, a tud ani dopad superficiln zsady na tuto
skutenost nemaj vliv. V nvaznosti na citovanou dvodovou zprvu a v
souvislosti s vkladem o divokch zvatech je poteba alespo zmnit pojem
"zv". Ten je vymezen v 2 psm. b) zk. . 449/2001 Sb., o myslivosti, na jeho
zklad je mon ke zvi nabt vlastnictv.
II. Kdy se zajat zve stane zvetem bez pna

K odst. 2
2.
Druh odstavec vymezuje obdob, kdy je pro tentokrt bez pna zve zajat
(srov. dvodovou zprvu). Podmnkou je absence vlastnkovy snahy dostat zve
zpt do sv moci. Tato ppadn snaha mus bt samozejm v intencch zkona
. 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn. Sthnm zvete se rozum
pedevm sthn faktick; zda vyhov i nhradn zpsoby, na kter se poukazuje
vrazem hledn, jako jsou nap. oznmen o niku zvete vyhlkou nebo pslib
odmny, se posoud podle konkrtnch okolnost ppadu. Tot obdobn plat,
unikne-li takov zve na pozemek pro sthajcho vlastnka zvete nepstupn.
Zde se uplatn postup podle 1014. Vlastnk sthanho zajatho zvete je
odpovdn jednak za kodu, kterou pi sthn zpsob, jednak za kodu
zpsobenou zvetem ( 1014 a 2936).
III. Kdy se zajat zve nestane zvetem bez pna
3.
Zajat zve se nestane zvetem bez pna, pokud je zve oznaeno zpsobem,
podle kterho lze rozpoznat jeho vlastnka. Zkon vslovn zpsob oznaen
neupravuje, v vahu pipadaj celkem rozen zpsoby, jako je ipovn,
tetovn, umlohmotn znaen, vylouena nejsou ani oznaen jin.
489, 490, 494, 1014, 1015, 1046, 1047, 1048, 1049, 1479, 2933
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn,
zk. . 162/2003 Sb., o podmnkch provozovn zoologickch zahrad a o

zmn nkterch zkon (zkon o zoologickch zahradch),
zk. . 99/2004 Sb., o rybstv
Z judikatury:
1. Jen takov nezkrocen divok zvata jsou vc ni, kter maj na
zdejm zem podmnky ke svmu ivotu na svobod a kter se tu vyskytuj nebo
alespo se snadno mohou vyskytnouti. Nejsou vak jimi takov zvata, je by se
u ns tce aklimatisovala a o nich me kad snadno seznati, e pila na
svobodu jen uniknutm ze zajet. Tato zvata stvaj se vc ni teprve, a je
vlastnk opust.
(Vn 18191/42)
2. Za kodu zpsobenou srncem neru dle 1320 ob. zk. ten, u nho
byl srnec jako mld, ale jemu pozdji utekl. Pokud ru za onu kodu majitel
honitby.
(Vn 3541/24)
Z literatury:
1047
(Zkrocen zve bez pna)
Pehled vkladu:
I. Kdy se zkrocen zve stv zvetem bez pna (1 a 3)
II. Kdo a kde si me zve bez pna pivlastnit (4 a 5)
III. Pimen doba k nvratu zvete (6)
IV. Vlastnka zvete lze zjistit (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1046
I. Kdy se zkrocen zve stv zvetem bez pna

K odst. 1
1.
Zkrocen zve je zve pvodn divok, kter je tak dlouho dreno v zajet, e se
u nho vytvoil pevn zvyk nvratu ke svmu pnovi, a kter nemus bt dreno
v zajet fyzickou pekkou. Takov zve se stv zvetem bez pna (pokud by
byla zvata povaovna za movitou vc - rozumj vc ni) za splnn
nsledujcch podmnek: a) vlastnk toto zve nesth, b) nikdo jin zve
nezadruje a navc uplynula doba pimen (srov. dvodovou zprvu a vklad
sub III).
2.
Podmnky musej bt splnny kumulativn, piem pojem sthn bude zejm
naplnn i tehdy, pokud vlastnk nap. nech vyhlsit, pop. jinak zveejn svj
mysl zve sthat. Nen vyloueno, e pi faktickm sthn zpsob vlastnk, pop.
osoba jm najat kodu. Ta me bt nakonec zpsobena i samotnm prchajcm
zvetem. Sthn zvete nesm bt v rozporu se zkonem . 246/1992 Sb., na
ochranu zvat proti trn, nebo s trestnm zkonkem.
3.
Dal podmnkou je, e zkrocenmu zveti nesm nikdo dal brnit v nvratu,
nap. jeho zajetm, odlknm apod.
II. Kdo a kde si me zve bez pna pivlastnit
4.
Zve, u kterho byly splnny shora popsan podmnky, si mohou pivlastnit
nsledujc osoby:
a) Vlastnk pozemku, na kterm se zve nachz (zkon pouv slovnho spojen
soukromho pozemku). Je otzkou, zda stejn okupan prvo m tak poctiv
dritel pozemku. Odpovdi lze sice pisvdit argumentem oprajcm se o dnou
a poctivou drbu, nicmn i dnen konstrukce drby prva s sebou pin
pohled, e drba je stav faktick, kter nese prvn vhody. Nen tedy jist, zda
dn a poctiv dritel m okupan prvo, kter je vslovn zkonem vslovn
piznno jen vlastnkovi. Roziovn okruhu oprvnnch zejm nemus bt
zcela sprvn cesta, a tak lze pisvdit doktrn rakousk, kde se vyadovala
okupace vlastnkem (srov. lit. . 2).
b) Kdokoli, pokud se zve nachz na veejnm statku ( 490). K pisvojen, tedy k

nabyt vlastnickho prva, dochz okamikem zajet - okupace zvete, nikoli jen
probhnutm doby. To samozejm mus vyhovovat svm provedenm
veejnoprvnm normm - srov. zkon . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti
trn, zkon . 166/1999 Sb., o veterinrn pi a o zmn nkterch
souvisejcch zkon (veterinrn zkon), apod.
5.
Pokud by v obou ppadech byla splnna tato podmnka vce osobami, vznikne ke
zveti podlov spoluvlastnictv ( 1115 a nsl.), pi splnn podmnek maneli
bude zve spadat do spolenho jmn manel ( 708 a nsl.).
III. Pimen doba k nvratu zvete
6.
Pimen doba k nvratu zvete je po vzoru 384 ABGB a 157 pedvlen
osnovy obanskho zkonku stanovena nevyvratitelnou prvn domnnkou
("plat") na est tdn. Zkon nehovo o potku tto doby, lze ale usoudit, e se
zane potat den nsledujc pot, co zkrocen zve vlastnka opustilo. Uplynut
tto doby zakld monost si zve pisvojit. Ta neme z principu vci
dobhnout, pokud by takov zve nkdo zadroval a brnil mu v nvratu. Jejm
uplynutm se zve stv a zstv prvn voln.
IV. Vlastnka zvete lze zjistit

K odst. 2
7.
Jedn se dnes ji o pomrn ast zpsoby oznaen zvat - krouek, plastov
znaka, ip, tetovn v uch, ze starch dob pak cejchovn. Pro ppad sporu
nelze ale vylouit ani jin oznaen, kter napln el zkona. I pi znakovn
plat omezen dan zkonem . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn, a
trestnm zkonkem. Je-li zve oznaeno takovm zpsobem, e lze jeho vlastnka
zjistit, je vaha o prvn volnosti zvete a jeho mon okupaci bezpedmtn,
nebo i zde se uplatn zsada, e kad si chce podret sv vlastnictv (nebo t
perzistence vlastnickho prva).
3 odst. 2 psm. e) 489, 490, 494, 605, 992, 1014, 1040, 1045, 1046,
1049, 1115, 2894, 2933
Souvisejc pedpisy:
Evropsk dohoda o ochran zvat v zjmovm chovu (sdlen Ministerstva

zahraninch vc . 19/2000 Sb. m. s.),
l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
zk. . 166/1999 Sb., o veterinrn pi a o zmn nkterch souvisejcch

zkon (veterinrn zkon)
Z judikatury:
Jen takov nezkrocen divok zvata jsou vc ni, kter maj na zdejm
zem podmnky ke svmu ivotu na svobod a kter se tu vyskytuj nebo
alespo se snadno mohou vyskytnouti. Nejsou vak jimi takov zvata, je by se
u ns tce aklimatisovala a o nich me kad snadno seznati, e pila na
svobodu jen uniknutm ze zajet. Tato zvata stvaj se vc ni teprve, a je
vlastnk opust.
(Vn 18191/42)
Z literatury:
1048
(Oputn domc zve)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Kdy se domc zve povauje za oputn (2 a 3)
III. Kdy se zve v zjmovm chovu povauje za oputn (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1046
I. Obecn
1.
Zvata jsou v obanskm zkonku rozdlena do nkolika kategori. Vedle
divokch a domcch zvat vystupuje tak kategorie zvat chovanch, co jsou
zvata domc a zajat i zkrocen zvata divok, tedy vdy zvata, kter maj
nebo mla vlastnka. Oputn zvete je sice obanskm zkonkem vslovn
pedvdno komentovanm ustanovenm, nicmn je pravdou, e se jedn o
ustanoven problematick. Za prv, iv zve nen vc, a to z dvod
vymezench v 494. Prv tyto dvody by mly bt apelem na to, e nen mon
s nm zachzet jako s movitou vc. Vedle toho je poteba na oputn pohldnout
jednak prizmatem veejnoprvn pravy (zkon . 246/1992 Sb., na ochranu
zvat proti trn, trestn zkonk), jednak pohledem samotn soukromoprvn
pravy. Ta sice mus reagovat na situace, kter se v ivot vyskytuj, je vak
otzkou, zda je m konstatujcm zpsobem pijmat. Jednn smujc k oputn
zvete nemus bt jen v rozporu s veejnoprvnmi normami, ale t s dobrmi
mravy a veejnm podkem. Je samozejm rozdl, zda bylo zve oputno
surovm zpsobem ponechvajcm jej v nebezpe, anebo odevzdnm do tulku
(k tomu srov. jud. . 1 ve vztahu k prav v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.).
II. Kdy se domc zve povauje za oputn
2.
Oputn domc zve je zpsobil k nabyt vlastnictv k nmu pivlastnnm okupac. Domc zvata jsou ale takov, kter ij vtinou s lovkem, a nikoli
voln.
3.
Co se te pojmu oputn domcho zvete ("povauje se za oputn"), z
konstruknho hlediska se jedn o fikci. Podmnkou sudku o oputnosti jsou
objektivn znmky projevu vle vlastnka zvete - nap. ponechn zvete na
mst pro nj neznmm, vyputn ptk z voliry apod. Dal okolnost svdc
pro oputn zvete je jeho stav (zve je nap. hladov, huben, vystresovan
apod.).
III. Kdy se zve v zjmovm chovu povauje za oputn
4.
Zve v zjmovm chovu je domc zve chovan pro jin el ne uitek, tj.
spe pro poten, poppad jako spolenk. Koncepce oputn je shodn jako u
domcch zvat obecn.
489, 490, 494, 1045, 1046
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
zk. . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn
Z judikatury:
Odevzd-li vlastnk psa do zazen peujcho o ciz psy a projev-li
souasn vli psa opustit, pechz vlastnick prvo k oputnmu psu na obec.
(NS 28 Cdo 3563/2008, SoJ 128/09)
Z literatury:
1049
(Zvata, kter nejsou bez pna)
Z dvodov zprvy:
viz u 1046
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven je do znan mry vjimkou k pravidlu, e divok
zvata jsou bez pna. Divok zvata ijc v zoologick zahrad nejsou bez pna.
Mohou, ale nemus patit vlastnkovi zoologick zahrady. Tato zvata do n mohla
bt umstna t jinm vlastnkem, nap. kvli karantnnm opatenm apod.
2.
Jin je situace v ppad ryb v rybncch a slovy zkona "v jinm podobnm
zazen". Ryby jsou t divok zvata. Pokud jsou chovny v rybnce, o kterm
zkon vslovn uvd, e nen veejnm statkem ( 490) a dvodov zprva jej
oznauje za "soukrom" v um slova smyslu, nelze uvaovat o tom, e jde o
zvata bez pna. V tomto ohledu je poteba ble konkretizovat pojem rybnka a
jinho zazen, a to jako soukromho zazen nebo veejnho statku. Z
gramatickho vkladu, ale t ze smyslu komentovanho ustanoven plyne, e se
pzvisko (adjektivum) veejnho statku tk pouze rybnk a jinch podobnch
zazen. Zoologick zahrada je toti vzhledem ke svmu elu veejnm statkem
vdy. el zoologick zahrady a speciln veejnoprvn prava obsaen v
zkon . 162/2003 Sb., o podmnkch provozovn zoologickch zahrad, neme
nic zmnit na tom, e tato je v nm vlastnictv. Nelze tedy dovozovat, e jestlie
zoologick zahrada je veejnm statkem, jsou zvata v n chovan bez pna.
Dovtek o veejnm statku pat jen rybnkm a podobnm zazenm.
3.
K pojmu rybnka nebo podobnho zazen. V tomto smru je poteba odkzat na
deklarovanou nezvislost uplatovn soukromho a veejnho prva ( 1). Pesto
zejm i nadle bude existovat veejnoprvn vymezen rybnka a dle jeho
soukromoprvn vymezen sledujc pedevm superficiln zsadu. Rybnk je
definovn zkonem . 99/2004 Sb., o rybnkstv, vkonu rybskho prva,
rybsk stri, ochran moskch rybolovnch zdroj a o zmn nkterch
zkon (zkon o rybstv). Z judikatornho pohledu lze odkzat pedevm na
judikaturu Nejvyho soudu, kter vymezovala rybnk v kontextu pedchoz
prvn pravy v intencch pohybujcch se od sousti pozemku (NS 25 Cdo
663/2001) a po samostatn pedmt obanskoprvnch vztah (NS 22 Cdo
52/2002). Pod zornm hlem souasn pravy je rybnk podle 506 soust
pozemku. Rybnk je toti tvoen hrz, kter je nepochybn trvalou stavbou ve
smyslu soukromho prva. Dle je tvoen behy, kter jsou pozemkem, a hrz
zadrovanou vodou, kter vypluje prostor nad pozemkem. Povrchov voda sice
podle vodnho zkona nen soust ani psluenstvm pozemku, a tud nen
vlastnictvm vlastnka rybnka, ten ji vak me v mezch citovan veejnoprvn
normy zadrovat i manipulovat s jej hladinou za elem chovu ryb. Ryby mohou
v tchto zazench vlastnicky nleet vlastnkovi rybnka, kter je chov, ale t
pachti, kter si rybnk propachtoval za rybochovnm elem.
4.
K pojmu podobnho zazen. Je pravdou, e vtinu objekt urench pro chov
ryb pedstavuj rybnky. Nelze ale zapomnat i na jin zazen, kter se jim mohou
konstrukn a pedevm elov podobat. Jde pedevm o tzv. sdky, kter
mohou bt ureny pro skladovn ryb vylovench z rybnk, ale t nap. pro
vtr ryb i odchov rybho pldku. Tato zazen bvaj vtinou budovna pod
velkmi a prtonmi rybnky anebo vytvej jakousi kaskdovitou soustavu
jdouc paraleln s vodnm tokem, ze kterho jsou napjeny. Takov bvaj

vyuvny nap. pro chov pstruh.
5.
Rybnky a rybochovn zazen nkomu vlastnicky nleej a nelze uvaovat o
tom, e ryby v nich ijc jsou bez pna a bylo by mon je okupovat za splnn
podmnek pedvdanch v 1045 a ve speciln veejnoprvn norm. V
praktickm ivot nelze vylouit to, e vlastnk chovnho rybnka za platu dovol
na omezen as lovit ryby. Jde v podstat o jakousi asem limitovanou koupi
nadje, kdy pi spnm rybolovu nedochz k okupaci, ale k nabyt vlastnickho
prva k ryb, kter pat (patila) vlastnku rybnka.
6.
Rybnky nebo jin zazen nemusej bt vdy soukrom ve smyslu dvodov
zprvy, ale mohou naplovat znaky veejnho statku ve smyslu 490 (vc uren
k veejnmu uvn). Mohlo by se jednat o rybnky slouc spolkm sportovnch
ryb apod. Nelze vak uzavt, e by se jednalo o tzv. obecn rybnky, jejich
elem je povtinou zajistit chov ryb pro obyvatele dan obce. Tyto rybnky jsou
ve vlastnictv obc a vtinou nenapluj cle vymezen veejnho statku. V prvnm
shora uvedenm ppad jde o to, e ryby v tchto zazench jsou bez pna a je u
nich mysliteln okupace (uloven) stejn jako na vodnch tocch i pehradch.
Reim nabyt vlastnictv k tmto rybm sleduje pravu v 1045 (dve 132 ob.
zk. . 40/1964 Sb. in fine) a v zkon . 99/2004 Sb., o rybnkstv, vkonu
rybskho prva, rybsk stri, ochran moskch rybolovnch zdroj a o
zmn nkterch zkon (zkon o rybstv).
7.
Problematickm aspektem jsou nsledky povodn, kdy dojde k protren hrz
soukromch rybnk a niku ryb bu do jinch soukromch rybnk, anebo do
vodnch tok i pehrad. Pokud ryby uniknou do jinho soukromho rybnka, kter
npor vody vydrel, nestvaj se vlastnictvm vlastnka tohoto jinho rybnka.
Jejich vlastnk se nezmnil, neprojevil vli je opustit, a proto bude povinnost
vlastnka tohoto druhho rybnka ryby jako bezdvodn obohacen vydat,
ppadn za n poskytnout penn nhradu.
8.
Komplikovan je situace v ppad, e ryby ze soukromho rybnka vlivem
povodn uniknou po vod do rybnk, kter jsou veejnm statkem, anebo do
vodnch tok, pehrad apod. Zde je mon na celou vc pohldnout ze dvou
stran. Za prv stle plat, e ryba v soukromm rybnce nen bez pna a e zde
nebyla projevena vle rybu opustit, a proto stle pat vlastnkovi rybnka anebo
tomu, kdo si rybnk k rybochovnm elm propachtoval. Tyto ryby se ovem
zaaly voln pohybovat ve vodnch tocch a mohou se stvat pedmtem
okupace. Zde dojde ke kolizi vlastnickho prva vlastnka uniklch ryb a
specilnm zkonem pedvdan okupace. ist gramatick vklad by se zejm
spokojil se zvrem, e ji nejde o ryby v rybnce ani jinm soukromm zazen, a
tud jsou bez pna.
489, 490, 506, 1045 a 1048, 3001 a nsl.
Souvisejc pedpisy:

l. 11 Listiny
vodn zkon,
zk. . 99/2004 Sb., o rybstv,

zmn nkterch zkon (zkon o zoologickch zahradch)
Z literatury:

1050
(Domnnka oputn vci)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Domnnka oputn movit vci (2)
III. Prvn fikce oputn movit vci, kter m pro jejho vlastnka zejm
jen nepatrnou hodnotu (3)
IV. Domnnka oputn nemovit vci (4 a 9)
V. Vkon vlastnickho prva jako tabulrn drby (10 a 11)
VI. Vzdn se vlastnickho prva k nemovitosti (12)
Z dvodov zprvy:
viz u 1045 a 1046
I. Obecn
K odst. 1
1.
Obecn se jedn o ustanoven, kter vymezuje podmnky, na zklad kterch je
mon usuzovat na oputn - derelikci vci. Obansk zkonk sleduje rozdlen
vc na movit a nemovit a navc zavd zkrcen reim pro oputn vc, kter
maj pro jejich vlastnka nepatrnou hodnotu. V 614 zakotvuje nepromlitelnost
vlastnickho prva.
II. Domnnka oputn movit vci
2.
Konstrukn se jedn o domnnku vyvratitelnou, kter umouje dkaz opaku.
Naplnn podmnky "nevykonvn" vlastnickho prva nemus bt vzhledem k
1012 vdy jednoznan. Pokud takov ppad nastane, stv se takov vc
movit vc ni a po uplynut doby t let ( 605) je za podmnek 1045 zpsobil
k okupaci. Otzkou je, odkdy je mon tuto dobu potat. Gramaticky vklad
smuje k zvru, e a od okamiku poslednho vykonn zbvajcho
vlastnickho oprvnn. I kdy obansk zkonk (na rozdl od pedchoz pravy),
nehovo o prvu vc dret a vychz z koncepce drby prva, nen mon tvrdit,
e corpus possidendi znamen vdy aktivn fyzick dren. Ostatn veker
vlastnick oprvnn jsou prvy, a nikoli povinnostmi, a to i pes korektiv
obsaen v l. 11 odst. 3 Listiny: "Vlastnictv zavazuje". V l. 11 odst. 1 Listiny se
navc zaruuje ochrana nabvn vlastnickho prva. V praxi proto bude nutn
brt co nejvt zetel na stavn konformn vklad ( 2) a mt na pamti jak l.
11, tak l. 2 odst. 3 Listiny - nikdo neme bt nucen init to, co zkon neukld.
Vlastnick prvo k dan movit vci by tak vlastnk ztrcel uplynutm tetho
roku. Tehdy by se tato vc movit stala voln k okupaci. ivot bude jist pinet
situace, kdy vlastnk nebude mt vc ve sv moci, protoe ji na zklad smlouvy o
vpjce nebo vprose svil nkomu jinmu. V takovch situacch neme dojt
k naplnn hypotzy vyvratiteln domnnky tohoto ustanoven.
III. Prvn fikce oputn movit vci, kter m pro jejho vlastnka zejm
jen nepatrnou hodnotu
3.
M-li urit movit vc pro svho vlastnka zejm jen nepatrnou hodnotu, jedn
se o subjektivn prvek, kter je u kad osoby velmi odlin. Dal podmnkou
fikce oputn vci je jej zanechn na mst veejn pstupnm (nap. park,
nmst, ulice, beh eky apod.). Pi splnn pedchzejcch dvou podmnek se
tato vc stv oputnou - res nullius ji okamikem jejho oputn (arg. "bez
dalho"). Nejedn se o vc ztracenou, ale oputnou a zpsobilou k okupaci.
Nemla toti pro vlastnka cenu a jet ji nechal na veejn pstupnm mst. V
praxi se me stt sudek ohledn ponechn a derelikce problematickm. Jist
bude toto een jen u vc skuten nepatrn hodnoty - objektivn vzato. U
ostatnch vc nelze vylouit postup podle nlezu vci ztracen.
IV. Domnnka oputn nemovit vci

K odst. 2
4.
V ppad nemovit vci se principiln jedn o shodn ppad jako u vci
movit, ale s tm rozdlem, e zde se jedn o vc, se kterou nelze pohnout bez
naruen jej podstaty. Dalm a daleko sloitjm faktorem je nevykonvn
vlastnickho prva. Tento element bude jen tko prokazateln a navc
zpochybniteln. Je-li jednm z oprvnn vlastnka drba vci, pak zpis v
pslun evidenci nezakld sice drbu naturln, ale tabulrn. Je otzkou, a to s
odkazem na koment kABGB, zda i takov drba me bt chpna jako vkon
jednoho z vlastnickch oprvnn. Kladn odpov by vznam celho ustanoven
likvidovala, tedy alespo u nemovitch vc, kter jsou pedmtem veejn
evidence. Negativn odpov, tedy e pouh drba tabulrn - katastrln nen
vkonem vlastnickho prva, by monost oputn nemovit vci evidovan v
katastru nemovitost otevrala. Jako v pedchozm ppad se zde ale stejn i
mnohem vce otevr prostor pro vahu, zda m vlastnk nemovit vci o jejm
vlastnictv pont. Pokud vc nebude evidovna, je takov pojet hypotetick.
Oputn nemovit vc ( 498) pipad do vlastnictv sttu ( 1045 odst. 2). Je-li
oputna nemovit vc, pone bet doba uveden v 1050 odst. 2 ode dne
nabyt innosti tohoto zkona ( 3067).
5.
Nevykonvn vlastnickho prva je pojmem pomrn vgnm. Vlastnick prvo
je sice subjektivn vymezeno v 1012, vet vlastnickch oprvnn vak nen
pln a ve svm soutu vlastnictv nezakld. Podle citovanho ustanoven m
"vlastnk prvo se svm vlastnictvm v mezch prvnho du libovoln nakldat a
jin osoby z toho vylouit". Obansk zkonk neupravuje ani pojem vkonu
vlastnickho prva. Tomu klade pouze nkter limity. Vlastnk nemovitosti m
nkter veejnoprvn povinnosti - placen dan a v nkterch ppadech i dal,
speciln povinnosti (zkon . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, dle lesn
zkon, vodn zkon), jejich neplnn je poruovnm konkrtnho zkona.
Nejedn se ovem o nevykonvn vlastnickho prva.
6.
Druhm problematickm aspektem je uren a vbec prokzn uplynut doby
deseti let spolen s tm, e se vlastnick prvo po celou dobu nevykonvalo.
7.
Stt nabude vlastnick prvo pravdpodobn uplynutm deseti let od poslednho
vkonu vlastnickho prva. Zde lze odkzat na koment k 1045 odst. 2 a navc
pipomenout jet nkolik dalch otzek.
8.
Dal otzkou je, zda je mon oputn prva stavby. Ustanoven 1045 hovo o
nemovitosti obecn, a tak i o prvu stavby, nebo prvo stavby je podle 1242
vc nemovitou. Pokud uplyne deset let, stane se prvo stavby a stavba jemu
odpovdajc, kter je jeho soust, vlastnictvm sttu. Sttu se tak dostane i
nco, co vlastnicky oputno nebylo - stavba. Navc je zde souvislost s tm, e
prvo stavby me bt pedmtem zstavnho prva ( 1249). Nelze odhldnout
ani od komplexnho dopadu superficiln zsady. I po innosti obanskho
zkonku budou toti existovat pozemky, na nich stoj stavba spojen se zem
pevnm zkladem, kter m jinho vlastnka. Pechodnmi ustanovenmi
pedvdan vzjemn pedkupn prvo na tom nic nemn. Teoreticky je toti
mysliteln oputn jakkoli nemovitosti, a to a prvnm jednnm, nebo i
naplnnm hypotzy vyvratiteln domnnky ustanoven 1050 odst. 2. Na
vsledku by se nic nezmnilo. Vlastnkem "druh" nemovitosti by se stal stt s
pedkupnm prvem vi druhmu vlastnku.
9.
K pechodu zvad srov. vklad k 1045 odst. 2.
V. Vkon vlastnickho prva jako tabulrn drby
10.
Na celou problematiku lze nahlet i z jinho hlu. Vkonem vlastnickho prva
se nemus vdy rozumt jen innosti tkajc se jeho pedmtu - nap. drba,
bran plod, uvn apod. Vlastnictv objektivn i vlastnick prvo subjektivn je
zkladnm prvem, a to i ve smyslu l. 11 Listiny. Vedle sociologickho pojet
vlastnickho prva, kter dostalo prchod v l. 11 odst. 3 Listiny ("Vlastnictv

zavazuje"), zstv vlastnick prvo stle absolutnm majetkovm prvem a
nejvym prvem vcnm. Jednm z projev vlastnickho prva je drba, a to
nejen drba faktick, pirozen i jinak naturln. U nemovitost evidovanch v
katastru nemovitost je zsadn drba tabulrn. Zpis do veejnho seznamu
bude toti pro futuro nadn veejnou vrou, a bude tak i projevem i stvrzenm
vlastnickho prva (srov. vyvratitelnou domnnku v 980). Tento zpis nezakld
pouhou dobrou vru, ale skutenost, fakt existujcho zapsanho prva. Celou
problematiku ale nelze pojmout takto formalisticky. Je nepochybn, e i po
1.1.2014 budou existovat vlastnci nezapsan v katastru nemovitost (eventuln
neidentifikovateln, ppadn neznmho pobytu), pesto jim bude svdit platn
titul vlastnickho prva (ddictv, smlouva, pravomocn rozsudek na urovac
alobu, notsk zpis o vydren apod.), kter jim bude zakldat prvo na drbu
vlastnickho prva. Drba tabulrn jako legitiman prvek a zsadn projev
vkonu vlastnickho prva vznikne a zpisem do katastru nemovitost. Cel
ustanoven je tak mon vyloit konform s textem zkonku tak, e se jedn
spe o ochranu ne limit vlastnickho prva.
11.
Svtlo do cel problematiky mohou vnst zvren a pechodn ustanoven
katastrlnho zkona spolen se zkonem . 201/2002 Sb., o adu pro
zastupovn sttu ve vcech majetkovch. Vchodiskem je situace, kdy zpis o
osob, kter je v katastru nemovitost zapsan jako vlastnk, neumouje jej
dostatenou identifikaci ( 64 odst. 2 katastrlnho zkona). V takov situaci
ped esk ad zemmick a katastrln daje o tto nemovitosti a o jejm
vlastnkovi znm ze zpis v katastru adu pro zastupovn sttu ve vcech
majetkovch. Tento ad zveejn informaci o nemovitosti a jejm vlastnkovi
zpsobem umoujcm dlkov pstup a zrove ped takov daje obecnmu
adu obce, na jejm zem se nemovitost nachz. Obecn ad zveejn tyto
informace na edn desce s tm, e vyzve vlastnka takov nemovitosti, aby se
pihlsil ke svmu vlastnictv u adu pro zastupovn sttu ve vcech
majetkovch s pouenm o dsledcch, kter nastanou, pokud se vyzvan vlastnk
nepihls ve lht stanoven jinm prvnm pedpisem ( 1050 odst. 2) pro to,
aby nemovitost byla povaovna za oputnou. Praktickm problmem me bt
dikce 65 odst. 3 katastrlnho zkona, kter je z gramatickho hlediska fikc
("povauje se"), zatmco zkon, na kter odkazuje, stoj na vyvratiteln prvn
domnnce. Nicmn 65 odst. 9 katastrlnho zkona stoj opt na vyvratiteln
prvn domnnce. Domnnka oputn nemovitosti nastupuje uplynutm doby
deseti let, nicmn jedn se stle o domnnku vyvratitelnou a stle je mono ji
vyvrtit (vlastnick prvo je zsadn nepromliteln a me vzniknout a
zaniknout jen zpsoby zkonem stanovenmi [ 3 odst. 2 psm. e)]. Shora podan
postup se ovem me uplatnit jen u nemovitost evidovanch v katastru
nemovitost. To znamen, e tento postup nebude pichzet v vahu u
samostatnch nemovitch vc ( 498), kter pedmtem evidence nejsou ( 3
katastrlnho zkona).
VI. Vzdn se vlastnickho prva k nemovitosti
12.
V souladu s projevem zsady autonomie vle bude zejm mon opustit
nemovitost s myslem zbavit se vlastnickho prva i vslovnm prvnm
jednnm. Takov prvn jednn bude muset vedle svch obsahovch nleitost
naplovat i poadavek psemn formy ( 560). U nemovitost vadnch i njak
prvn zatench bude poteba zkoumat, zda dan prvn jednn nen v rozporu
se zkonem, dobrmi mravy nebo zda zkon neobchz anebo zde nen rozpor s
veejnm podkem.
3 odst. 2 psm. e), 18, 489, 492, 498, 545, 605, 980 a 984, 1045
odst. 2, 1051, 1052, 1106, 1107, 1240 a nsl., 1257 a nsl., 1303 a nsl.,
1309, 2189 a nsl., 2193 a nsl., 2203, 2333, 3067
Souvisejc pedpisy:
l. 2 odst. 3, l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v

prvnch vztazch,
zk. . 151/1997 Sb., o oceovn majetku
Z judikatury:
1. I. Poadavku nleit identifikace pozemku, jen nen evidovn
zjednoduenm zpsobem [ 5 odst. 1 psm. b) zk. . 344/1992 Sb., o katastru
nemovitost esk republiky], a budov nikoli rozestavnch, jim se pidluje slo
popisn nebo evidenn, v alobnm nvrhu i ve vroku soudu odpovd u

pozemku jeho oznaen parcelnm slem s uvedenm katastrlnho zem, ve
kterm le, a u budovy oznaen pozemku, na nm je budova postavena,
pslunost stavby k sti obce a slem popisnm nebo evidennm.
II. Prohlen okresnho (obvodnho) nrodnho vboru o tom, e urit vc
je ve smyslu 453 odst. 2 ob. zk. ve znn ped novelou provedenou zk. .
509/1991 Sb. vc oputnou, nen rozhodnutm jinho orgnu, z nho je soud
povinen podle 135 odst. 2 o. s. . vychzet.
III. Otzka, zda se vlastnk vci choval i jednal takovm uritm
zpsobem, z nho by bylo mono usoudit na jeho vli vc opustit, je otzkou
skutkovou.
(NS 2 Cdon 1434/97)
2. Vmaz vlastnickho prva na zklad oputn nemovitosti pokldanho
za ppustn hmotnprvn bez souasnho pevodu vlastnickho prva na
nabyvatele jest vzhledem k formln prvnm ustanovenm o zazen
pozemkovch knih neppustn.
(Gl. U. N. F. 151, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 385)
3. Nklady draby domu na spadnut vykonan na zakroen mstnho
adu (jako i zajitn nebo zboen) jest hraditi pedevm z vtku
(Gl. U. 9452, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 385)
Z literatury:
Nlez
1051
(Nalezen vc nen oputn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. Vc nalezen je ztracen, nebo oputn? (3 a 8)
Od vc a zvat, kter nikomu nepat, nutno odliit ppad vci nalezen.

Zatmco v prvm ppad jde o vci bez vlastnka a zvata bez pna, v druhm se
jedn o situaci, kdy vlastnk ztrtou vci pozbyl jen jej drbu, ale nikoli vlastnick
prvo k n. Proto mus bt jeho vlastnick prvo eteno a zkon mus vlastnku
poskytnout monost, aby se sv vci opt ujal.
I. Obecn
1.
Nlez pichz v vahu jen v ppad ztracen vci nebo zvete. Ztrta je prvn
skutenost nezvisl na lidsk vli, nejde o prvn jednn. Vlastnk ztracen vci
(zvete) neprojevil vli vc dle nevlastnit. Ztracenou vc nem ve sv dispozici
a ani pesn nev, kde se takov vc nachz. Ztrty vci si me bt vdom, ale
tak tomu tak nemus bt. V prvnm ppad to bv prv vlastnk, kdo iniciuje
ptrn po vci nebo zveti s tm, e sm nabz vedle nleznho t odmnu za
nalezen a vrcen ztracen vci. Ztrtou vci vlastnk sice pozbyl ve smyslu
analytickho vymezen vlastnictv veker vlastnick oprvnn, nicmn stle
zstv vlastnkem. asov omezen existence jeho vlastnictv spov v
originrnm nabyt vlastnickho prva nlezcem, obc nebo osobou, kter byla
vc svena. Nlez je pedevm originrn zpsob nabyt vlastnickho prva,
piem jeho specifickou variantou je nlez vci skryt ( 1063 a 1065). prava
nlezu doznala oproti pedchoz prvn prav znan zmny, a to pedevm v
tom smyslu, e nlezce me k nalezen vci pi splnn dle uvedench
podmnek nabt vlastnick prvo. Stejn jako u vci je vak mon ztrta jen
takovho zvete, kter m vlastnka (srov. dikci 1058 odst. 1: "Je-li nalezeno
zve, u nho je zjevn, e mlo vlastnka..." a 1059 odst. 1: "Je-li nalezeno
zve zjevn uren k zjmovmu chovu..."). Naopak zve, kter je tzv. bez pna,
nelze stejn jako vc, kter nikomu nepat, ztratit, a tud ani najt. V takovm
ppad nastupuje jen monost okupace. V dosavadn prav nemlo oputn
vci (derelikce) za nsledek, e vc se stala "vc oputnou", ale okamikem

oputn pela vc do vlastnictv obce.
2.
Vc me bt oputna, tj. s myslem ji nadle nevlastnit, anebo ztracena.
Ztrta vci nen prvnm jednnm. Podle vci samotn nelze vdy usuzovat na
to, zda byla oputna, nebo ztracena. Rozhodujc budou jednak okolnosti danho
ppadu (nap. vc dan na smetit), jednak hodnota vci v souvislosti s tmito
okolnostmi ( 1050 odst. 2; viz vklad v bod 7). Jestlie tedy nkdo nikoli s
myslem pozbt vlastnick prvo k vci pozbyl corpus possesionis drby
vlastnickho prva, pak v souladu s principiln charakteristikou perzistence
vlastnictv, ale i doktrinlnm dopadem l. 11 Listiny plat vyvratiteln prvn
domnnka, e kad si chce uchovat sv vlastnictv (tolik tak v dvodov
zprv).
II. Vc nalezen je ztracen, nebo oputn?
3.
Oputn vci a znik vlastnickho prva se nepresumuje, ale naopak se prvn
zakld situace opan (pedpokld se, e nalezen vc nen oputn), kter s
sebou nese i zvr o ppadnm dkaznm bemenu. Opustit lze vc movitou i
nemovitou. Vc lze opustit prvnm jednnm, a to s tm nsledkem, e vc
movit se stane vc ni - res nulllius (vc prvn voln) a vc nemovit
pipadne do vlastnictv sttu. Prvn volnou se tak stane movit vc na zklad
naplnn fikce ( 1050 odst. 1 vta druh) okamit derelikce ve smyslu
pedchozho ustanoven. Praktick problm nastv u vc movitch, pokud ten,
kdo je nael, nezn, resp. neme vdt, jak se dan vc dostala na konkrtn
msto a z jakho dvodu.
4.
Prvn prava vychz z perzistence vlastnickho prva. Respektuje strukturu
obanskho zkonku, kter vychz nikoli z drby vci, ale z drby prva ("...
chce si podret sv vlastnictv..."), a dle zakld vyvratitelnou prvn domnnku,
e takov vc nen oputn.
5.
S odkazem na 1050 odst. 1 je poteba jet jednou poznamenat, e fikce
okamit derelikce pipad v vahu jen u vc, kter jsou subjektivn vzato
zejm jen nepatrn hodnoty a jsou ponechny na veejn pstupnm mst. U

movitch vc vt hodnoty je mon jejich oputn ( 1045 odst. 1 - stanou se
vc, kter nikomu nepat). Zkon navc u movitch ( 1050 odst. 1) a
nemovitch vc ( 1050 odst. 2) konstruuje vyvratitelnou prvn domnnku
oputn splnnm kumulativn podmnky uplynut zkonem stanoven doby, po
kterou nebylo vlastnick prvo vlastnkem vykonvno.
6.
Rozlien vci oputn a ztracen bude vdy vychzet z okolnost konkrtnho
ppadu a hodnoty vci [srov. nap. ztracenou penenku plnou penz, drah
hodinky a naproti tomu bezcennou st njakho stroje, kousek kovu apod. (
1050 odst. 1), vc odhozenou na smetit ( 1045) atd.].
7.
Nlez vci (rozumj jej objeven, spaten) nen prvnm jednnm ( 545), ale
prvn skutenost. Nlezce neme vc, u kter nen jist, e je oputn, bez
dalho povaovat za vc ni (res nullius) a okupovat ji. Zkon nejistotu nlezce
ohledn toho, zda se jedn o vc oputnou nebo nalezenou, vyjaduje slovy "bez
dalho" (tzn. se samozejmost, automaticky). Vdy je zde toti ptomna
pirozen psychick pochyba, ale pedevm kategorick pkaz zkona. Ten
vychz z trvalosti vlastnictv, resp. z teoretickho vymezen tohoto pojmu a ze
zsady, e kad si chce podret sv vlastnictv. Zkonnou oporu pro trvn
vlastnickho prva je mon najt v 3 odst. 2 psm. e), kde se hovo o tom, e
vlastnick prvo vznik a zanik jen zkonem stanovenmi zpsoby. Zkon zde
znik vlastnickho prva jednoho subjektu omezuje, stejn jako monost nabyt
vlastnickho prva nlezcem, bez dalho. Opan konstrukce by toti
podsouvala pvodnmu vlastnkovi nsledek, kter nezamlel. Objeven movit
vci tak a na vyjmenovan a striktn vjimky bude muset bt vnmno jako
skutenost nlezu ciz movit vci (tedy takov, kter m vlastnka). Tyto
argumenty vedou k zvru, e nalezen vc spe nkomu pat, proto nebude
mon si takovou vc beze veho pivlastnit.
8.
Pi nlezu vci, kter nkomu pat, se jedn o nlez vci ztracen a jej reim je
upraven v nsledujcm ustanoven.
3 odst. 2 psm. e), 489, 498, 989, 1045, 1050, 1052, 2991
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 119/2002 Sb., o stelnch zbranch a stelivu (zkon o zbranch),
zk. . 71/1994 Sb., o prodeji a vvozu pedmt kulturn hodnoty,
obecn zzen,
zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi
Z judikatury:
1. Nen vc ztracenou pokud se te nalezenou [ 201 psm. c) tr. zk.],
kterou majitel sm, zeknuv se j, opustil.
(Vn 950/22)
2. Vc nalezenou pokud se te ztracenou [ 201 psm. c) tr. zk.] jest vc,
nen-li msto, kde vc skuten jest, majiteli znmo nebo nen-li mu pstupno.
(Vn 858/22)
3. Avak za ztracenou lze pokldati vc jen tenkrte, nen-li znm jej
majitel, anebo nen-li majiteli znmo msto, kde se vc nalz, nebo stane-li se
mu trvale nepstupnm. V ptomnm ppad zjiuje soud, e majitel penenky
byl v dob inu ptomen v mstnosti, kde se penenka nalzala, zjiuje, e ji
dokonce sm poloil na pult v krm, a tud vdl, kde ji m hledati, i kdyby
nhodou na zem spadla, po subjektivn strnce pak vyslovuje, e obalovan si
musil bti za danho stavu vci vdom toho, e penenka nle nkter z osob,
prv ptomnch. Nelze proto mluviti o vci ztracen. Teprve tm, e obalovan
penenku zvedl a odnesl, vzal majiteli monost s vc nakldati, odal ji z jeho
dren bez jeho pivolen a v myslu krdenm, jak rozsudek zjiuje, dopustil se
tedy krdee, a nikoliv podvodu zatajenm nlezu.
(Vn 430/20)
4. Spoiteln vkladn knka znjc na jmno me bti pedmtem nlezu,

jeto takov knky se rovnaj cennm paprm svdcm doruiteli.
5. Rovn vkladn knky zloen (spoitelen), kter mohou bti pouhm
odevzdnm z ruky do ruky pevedeny do vlastnictv a se vyplcej kadmu, kdo
je pedlo.
Z literatury:
1922.
1052
(Nlezcovy povinnosti)
Pehled vkladu:
I. Komu vrtit nalezenou vc (1 a 2)
II. Postup pi nlezu vci (3)
III. Oznmen nlezu (4 a 5)
Pedn se stanov, e nalezen vc mus bt vrcena tomu, kdo ji ztratil.

Nen-li to mon, mus bt nlez oznmen obci, kde byla ztracen vc nalezena.
Obec pak oznm nlez vci, zpravidla jen zpsobem v mst obvyklm, ledae
jde o nlez o znan hodnot, u nho se vyaduje, aby snaha zjistit jejho
vlastnka byla pi neinnosti prvnho oznmen intenzivnj. Nalezen vc mus
bt uschovna; pitom se ponechv obci na vli, aby tak uinila sama, pop. aby
vc ponechala v detenci nlezce i ji pedala do schovy jin osob. Pokud se
vlastnk do roka pihls, vc se mu vyd, odetou se vak nklady spojen s jej
schovou, ppadn t s vyhlenm nlezu, dle ppadn nklady nlezce a
nlezn. Nepihls-li se vlastnk do roka, ponech se vc nlezci v detenci s tm,
e vc mus bt vrcena i pozdji se pihlsivmu vlastnkovi. Le nepihls-li se
vlastnk ani do t let, stane se vlastnkem vci nlezce. Prvo vc uvat i
vlastnick prvo k nlezu me nlezce odmtnout, pak vc pipadne obci.
I. Komu vrtit nalezenou vc

K odst. 1
1.
Nlezce je povinen vrtit nalezenou vc tomu, kdo ji ztratil (tedy i nevlastnkovi).
Otzkou je, zda m povinnost si ji vbec brt k sob. Tuto povinnost by bylo
mon odvodit z principu slunosti a poctivosti ( 7), pjde potom ale o
nepikzan jednatelstv ve prospch osoby, kter vc ztratila. V ppad, e by
nlezce ponechal na mst vc nikoli nepatrn hodnoty, pichz v vahu
ppadn povinnost k nhrad kody odvoditeln ze znn 2902 o odvracen
kody. Pokud by nlezce nalezenou vc nevrtil, m proti nmu vlastnk
(teoreticky vzato) reivindikan alobu ( 1040). Pokud nlezce vezme nalezenou
vc k sob a nevyd ji, jedn protiprvn. Nen tak vylouena jeho povinnost
nahradit kodu vlastnkovi (viz lit. . 6), ale dokonce ani odpovdnost
trestnprvn - naplnn skutkov podstaty trestnho inu zatajen vci ( 219 tr.
zkonku).
2.
Druh vta hovo o vydn proti nhrad nleznho ( 1056, 492) a nutnch
nklad. Nutnmi nklady jsou nap. cestovn, ul zisk nebo nklady na vc
vynaloen za elem zachovn samotn podstaty vci. Ze slova "proti" lze a
contrario dovodit, e nlezce jinak povinnost vydat vc vlastnkovi nebo tomu,
kdo ji ztratil, nem. Vlastnk vci nebo ten, kdo ji ztratil, m vak proti nlezci,
kter vc neodevzdal obci, reivindikan alobu ( 1040 a 1041).
II. Postup pi nlezu vci

K odst. 2
3.
Zkon zde v hypotze stanov zkladn negativn podmnky. Pokud nen z
okolnost (viz dle) mon poznat, komu m bt vc vrcena, a zrove zde
nejsou splnny podmnky fikce oputn vci podle 1050 odst. 1 vta druh,
mus nlezce oznmit nlez obci, na jejm zem byla vc nalezena. Okolnostmi
nlezu jsou hodnota vci, druh vci, jej poloha, pstupnost msta veejnosti,
konn njak spoleensk akce, ale mnohdy i okolnosti, kter nelze pedvdat, a
pesto mohou napovdt o povaze takov vci.
III. Oznmen nlezu
4.
Zkon dnou konkrtn formu oznmen nestanov. Neuruje ani to, komu
konkrtn na obci je poteba nlez oznmit. Ve vtch obcch a mstech nebude
problm s nalezenm obecnho adu, ve venkovskch oblastech nemus bt cel
situace tak jednoduch. Nlez lze oznmit jakoukoli formou, a to nejspe nejen
starostovi, ale i komukoli z obecnho adu, poppad ze zastupitelstva.
Oznmen je vtinou spojeno s rznmi nklady - telefon, cesta. Z praktickho
hlediska bude u cennjch vc vhodn podit zpis o odevzdn nlezu (srov.
vklad k 1056 a promlen nleznho). Dle dikce obanskho zkonku se
oznmen m stt bez zbytenho odkladu. Jako podprn pravidlo je stanovena
lhta t dn (jedn se o lhtu podkovou). Rozhodujc otzkou je i uren zem
obce, na kterm byla vc nalezena. Znalost takov prvn informace je
diskutabiln vzhledem k 4. Naprosto okrajovou, ale nikoli vyluitelnou situac, je
nlez ztracen vci ve vojenskm jezd (zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn
obrany esk republiky), kdy se bude muset uplatnit tamn speciln reim.
5.
V ppad nlezu ve veejn budov a ve veejnm dopravnm prostedku
nlezce odevzd vc provozovateli zazen. Nsledn povinnost tohoto
provozovatele je upravena nap. dopravnmi dy nebo veejnoprvnmi pedpisy.
Zsadn vak postupuje, jako by byl nlezcem.
7, 1040, 1041, 1045, 1051, 1053, 1056, 2902, 3006 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
obecn zzen,
zk. . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky
Z judikatury:
Vci "ztracen" vyznauje pozbyt skuten vldy nad nimi za okolnost, e
stav ten dluno pokldati za trval a znovunabyt vldy nad vcmi za vc pouh
nhody. Nrok na nlezn nen vylouen ani tm, e nlezce ihned poznal, komu
nalezen vc pat, ani tm, e byl k vlastnku v pomru uovskm.
(Vn 1642/22)
Z literatury:
1922.
1053
(Vyhlen nlezu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1052
Vklad:
K odst. 1
1.
Komentovan ustanoven upravuje postup obce po pijet nlezu. Pod pojmem
"obvyklm zpsobem" se rozum zpsob v danm mst obvykl - tj. vyhlka,
rozhlas, internet, SMS zprvy, mstn televize apod. Sprvn d pedvd jako
obvykl zpsob oznamovn edn desku. Okamik vyhlen je rozhodn pro
potek bhu lht, o kterch zkon v souvislosti s nlezem hovo.
2.
Pokud na vzvu obce uinnou ve ve uvedenm smyslu nezareaguje ten, kdo
vc ztratil, v pimen dob a pokud se zrove jedn o vc znan hodnoty, je
obec povinna pistoupit k vhodnmu opaten, aby nlez veel v ir znmost.
Zkon tedy ji vslovn nehovo o oznmen, ale o vhodnm opaten. Mohlo by
se jednat o ir informan povinnost prostednictvm nap. regionlnho tisku i
televize. V ppad nlezu mimodn hodnoty by zejm nastoupila i povinnost
informovat o nm tiskem vydvanm celosttn, ppadn report celosttn
vyslanou televiz. Vhodn opaten v sob nezahrnuje zejm jen informan
povinnost zven intenzity a rozsahu, ale tak jin jednn ze strany obce, kter
pimen zabezpe nlez ped ztrtou, znienm i pokozenm. Pokud
informace o takovm nlezu bude pedchzet, budou tomu muset z
pochopitelnch dvod odpovdat i navazujc opaten.
K odst. 2
3.
Obec sama me zjistit, kdo je vlastnkem ztracen vci. Takov zvr me bt
uinn na zklad jednoznanch charakteristik vci (nap. podle inicil i jmna
vyznaench na vci nebo z okolnosti, e s takovou vc nebo pstrojem bylo na
zem obce konkrtn osobou pracovno). Pot co obec sama zjist vlastnka vci,
oznm mu nlez a vyzve jej k vyzvednut.
489, 492, 496 a nsl., 609, 1011, 1051, 1052
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
obecn zzen,
zk. . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky
Z literatury:
1922.

1054
(Co m obec uinit s nalezenou vc)
Pehled vkladu:
I. Rozhodnut obce o uschovn vci (1)
II. schova nalezen vci u nlezce i jin osoby (2)
III. Postup u vc znan hodnoty (3)
IV. Prodej vci, jej schova vyaduje nepomrn nklady (4)
V. Neprodejn vc (5)
VI. Vc vjimen hodnoty (6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1052
I. Rozhodnut obce o uschovn vci

K odst. 1
1.
Prvn vta komentovanho ustanoven s sebou pin otzku, kdo konkrtn za
obec rozhodne o schov vci. Podle obecnho zzen by to zejm mlo bt
zastupitelstvo, poppad starosta obce. Zkon ml o form a lht pro
rozhodnut. Tyto nleitosti ale mohou mt z hlediska budoucnosti nlezu
nezanedbateln vznam, a tak lze dovodit, e by se tak mlo stt co nejdve.
II. schova nalezen vci u nlezce i jin osoby
2.
Nalezen vc me bt z praktickch dvod ("je-li to vhodn") uschovna u
nlezce nebo u jin osoby za kumulativnho splnn dalch dvou podmnek.
Jednak zde mus bt rozhodnut "obce", jednak patin souhlas tto osoby
(nlezce nebo jin osoby). Vhodnost schovy by mohla vyplvat z uritch
schopnost nebo monost takov osoby. Ze znn zkona, ale ani z praktickho
pohledu nevyplv, e by se muselo jednat o fyzickou osobu. Ani o projeven
souhlasu, resp. o jeho form v konkrtnm ppad zkon nic dalho neuruje. Lze
usuzovat, e sta souhlas v jakkoli form. Z hlediska prvn jistoty lze i zde
doporuit vyhotoven zpisu o sven nalezen vci. Nlezce nebo jin osoba tak
budou mt vc v schov, piem tento reln kontrakt vznikne a pednm
vci. Ztracen vc nen bez pna, vlastnkovi k n zstv pece jen nejsilnj
mon majetkov prvo - vlastnick prvo (perzistence vlastnickho prva), i
kdy se zde jedn o tzv. hol vlastnictv - proprieta nuda.
III. Postup u vc znan hodnoty
3.
V ppad vc znan hodnoty, ppadn vtho obnosu penz zkon obci
ukld povinnost, aby je svila zpravidla do soudn schovy nebo uchovala jinm
vhodnm zpsobem. V vahu by pipadala nap. schova bankovn.
IV. Prodej vci, jej schova vyaduje nepomrn nklady

K odst. 2
4.
Pro ppad odevzdn nlezu vci, jej schova vyaduje nepomrn nklady,
zkon nabz pomrn razantn een v podob veejn draby (zkon . 26/2000
Sb., o veejnch drabch), pi kter se uplatn zsada pretium succedit in locum
rei (cena nastupuje na msto vci). Podmnkou pro takov zpenen je to, e
danou vc nen mon uchovat bez patrn kody nebo bez nepomrnch
nklad. Vtek z draebnho prodeje pak obec ulo u sebe (pokud by byl nzk;
vt stky ulo do soudn schovy). Pedtm si ale obec odete vlastn nklady
tkajc se sprvy vci. Do schovy tak slo jen st penz zbylou z draebnho
prodeje.
V. Neprodejn vc
5.
Neprodejn vc dv obci volnost ve smyslu, jak s takovou vc naloit. Me ji
prodat z voln ruky i vnovat na charitu. Neprodejnost je vlastnost pomrn
sloitou a nikoli zcela uritelnou. Proto mus obec peliv zkoumat, zda se
nejedn o vc prodejnou a pak ppadn postupovat podle pedchozho vkladu
anebo o vc vjimen hodnoty.
VI. Vc vjimen hodnoty
6.
Limit nedoceujcho i neurvalho postupu ze strany obce je dn v situaci, kdy
by se mohlo jednat o vc vysok hodnoty nebo o vc vjimenou. Posledn vta
druhho odstavce zakazuje pedchoz voln postup obce pi splnn nsledujc
podmnky: nelze mt pochybnost o jej vjimenosti a cen. V praxi nen mon
vylouit ppady, kdy se obec zachov nsledujcmi zpsoby: nebude vc
zkoumat dostaten bedliv, anebo sice vc zkoumat bude, ale v rmci svch
omezench monost dojde k zvru, e se o takovou vjimenou a hodnotnou
vc nejedn, a bude postupovat jako u vci neprodejn. Zde pak nelze na stran
obce do budoucna vylouit povinnost nahradit kodu, a to vzhledem k 5 a
2912 odst. 2.
5, 605, 1053, 2402 a 2408, 2912 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
obecn zzen
zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch,
zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov,
zk. . 71/1994 Sb., o prodeji a vvozu pedmt kulturn hodnoty
Z literatury:
1922.
1055
(Vydn vci nebo vtku za ni)
Z dvodov zprvy:
viz u 1052
Vklad:
1.
Vc nebo vtek za ni stren vyd obec tomu, kdo vc ztratil, nebo vlastnkovi.
Vc se vydv vetn plod a uitk ( 491) potanch od doby ztrty a po
odeten nklad a nleznho ( 1056).
2.
Nklady se rozum vdaje vydan obc na schovu a pepravu vci, ale tak
vdaje vynaloen na vyhlen nlezu; u cennch vc potom vdaje na uveden
skutenosti ztrty a nlezu v ir znmost ( 1053 odst. 1 vta druh).
3.
Podmnkou pro vydn v tomto rozsahu je, e se vlastnk anebo ten, kdo vc
ztratil, pihls do jednoho roku od vyhlen nlezu ( 1053). Jedn se o
objektivn ( 605) lhtu potanou od vyhlen. Navc se i ve vztahu k obci
uplatn znn 1052: "vyd proti nkladm a nleznmu". Na vklad zkona lze v
tomto smru pohlet rzn. mskoprvn zsada cuius cuiquae tribuere potest
(kadmu, co jeho jest) zdrazuje sice nvrat vlastnkovi, ale jej doslovn
aplikace neme krtit ani poctivho nlezce a schovatele. Nelze vak vylouit
ani ppady, kdy dojde ke ztrt hodnotn vci, kter je ale jedinm majetkem
toho, kdo vc ztratil. Vydvn vci proti nleznmu a nkladm tak eliminuje jak
mskoprvn (ale i pirozenoprvn) pohled, tak i zsadu, ke kter se hls
dvodov zprva - zachovn vlastnickho prva. U nlezu penz takov vaha
nen mon (jsou smniteln a jednodue se odete nlezn a nklady), nejde-li
vak nap. o vzcn jednotliv mince.
489, 491 odst. 1 a 2, 492, 605, 1052, 1053, 1054, 1056
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
obecn zzen,
zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi,
zk. . 119/2002 Sb., o stelnch zbranch a stelivu (zkon o zbranch)
Z literatury:
1922.
1056
(Nrok na nlezn)
Z dvodov zprvy:
viz u 1051 a 1052
Vklad:
K odst. 1
1.
V praxi se bude jednat o ppady, kdy nalezen vc me bt poznaena nap.

nlezci znmmi inicilami, znakem apod. (srov. jud. . 4). Pod pojem jinch
okolnost je mon zahrnout nap. zvyky njakho lovka chodit pravidelnou
trasou v urit as, pouvn takov vci k provozovn urit innosti i konka
nebo okolnost znmou v okol tohoto lovka. Obecn plat, e vc je ztracen a
me bt nalezena tehdy, jestlie vlastnk nev, kde se vc nachz. Nicmn
nap. majitel ztracen vkladn knky neme odept nlezci nlezn proto, e
zpozorovav jej ztrtu uinil opaten, aby vklad nebyl vyplacen (Vn 7710/28).
Krtk absence drby neme vst ke vzniku nroku na nlezn.
K odst. 2
2.
Ve nleznho je stanovena obecn jako 1/10 z ceny nalezen vci ( 492).
Jedn se o cenu obvyklou. U nlezu penz je takov vpoet snadn (srov. jud. .
2). Pro praxi me bt problematick stanovit nlezn u vc, jejich hodnota je
dna subjektivnm vztahem vlastnka k tto vci (praetium affectionis). Nlezn
bude analogicky podle 10, 1058 a 1059 patit tak nlezci zvete.
3.
Pi uren ve nleznho u vci, kter m cenu pouze pro toho, kdo ji ztratil,
nebo pro jejho vlastnka, je mon vyjt z obecnch soukromoprvnch zsad
rovnosti a spravedlnosti, z hlediska vkladovho pak z jednotnosti prvn normy.
Nlezn tak neme klesnout pod 1/10 ceny nlezu. Naopak lze uzavt, e v
souladu se subjektivnm cennm ztracen vci by nlezn mlo bt vy. Takov
zvr me bt problematick vzhledem k 1052 odst. 1 vta druh ("vyd proti
hrad nutnch nklad a zaplacen nleznho"). Nlez se nemus tkat jen vci
ve smyslu 1051 a nsl., ale ze strany nlezce me jt o jednn, kter napluje
znaky zchrany ciz vci ( 3008) (srov. jud. . 1). V ppad soudnho sporu o vi
nleznho by soud vyuil voln vahy ve smyslu 136 o. s. . Prvo na nlezn se
promluje v obecn promlec lht, potan od odevzdn vlastnkovi nebo
tomu, kdo vc ztratil. Z tohoto dvodu je vhodn uinit o odevzdn nlezu zpis.
489, 492, 609, 619, 629, 1011, 1012, 1051, 1061, 3008
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
obecn zzen,
Z judikatury:
1. Byla-li nalezena zv a odevzdna osob z n oprvnn, nejde sice o
nlez ztracen vci, nlezci vak pesto pslu pimen odmna podle 403
ob. z. ob.
(Vn 10809/31)
2. Ve nleznho pi vkladn knce se d v vkladu, nebyla-li jeho
vplata v knce uinna odvislou od dalch prkaz.
(Vn 2351/23)
3. Za smnky se nedv nlezn (jsou soukrom listiny, nezpsobil
odhadu, nemaj po rozumu 404 ob. z. ob. urit hodnoty).
4. I nlezce potovnho balku, na nm jest napsna adresa, m nrok na
nlezn.
5. Tak ednk bezpenostnho adu, kter nalezne ztracen vci, nikoliv
pi ednm vkonu, m prvo na nlezn.
(Gl. U. 356, citovno podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 395)
6. Nlezn za sttn dlun pisy jest vymiti podle jmenovit hodnoty,
neproke-li se, e maj vy neb ni hodnotu ne jmenovitou.
Z literatury:
1922.
1057
(Promna prv nlezce, obce a jin osoby v prbhu asu)
Pehled vkladu:
I. Nikdo se o vc nepihls do jednoho roku po vyhlen nlezu (1)
II. Vlastnk nebo ten, kdo vc ztratil, se pihls po uplynut jednoho roku,
ale nejpozdji do t let od vyhlen nlezu (2 a 6)
III. Nabyt vlastnickho prva k nalezen vci (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1052
I. Nikdo se o vc nepihls do jednoho roku po vyhlen nlezu

K odst. 1
1.
Zkon pouv zjmeno "nikdo", co je antonymem zjmena "kad". Tato
drobn jazykov nepesnost neme vst k zvru, e by se o vc mohl pihlsit
kad. Rozhodujcm okamikem pro bh zkonem stanoven doby je vyhlen
nlezu obc ( 1053). Od okamiku nlezu zde tak me uplynout vce ne jeden
rok. Bh tto prvn, ale i dalch dob s nlezem vci souvisejcch je zvisl na
okamiku odevzdn a nslednm asov pimenm vyhlen nlezu. Z toho
plyne, e potek bhu tto doby me bt podstatn odloen tm, e nlezce
vc neodevzd. Nlezce, obec, poppad jin osoba, j byla vc svena, maj po
uplynut jednoho roku od vyhlen nlezu ( 1053) prvo se ztracenou vc
nakldat jako poctiv dritel ( 996 a 999). Nlezce nebo osoba, kter byla vc
svena, mohou v mezch prvnho du vc dret, uvat ji, dokonce ji i zniit
nebo s n i jinak nakldat, ani by z toho byli nkomu odpovdn. Poctivmu
driteli nleej vechny plody, jakmile se oddl od vci hlavn. Pat mu tak
veker ji vybran uitky, kter za drby dosply. Podle 997 se poctivmu
driteli hrad nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn vci poteba, jako i
nklady vynaloen eln a zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu. Tato
nhrada je ovem limitovna do ve ptomn hodnoty, pokud ta nepevyuje
nklady skuten, piem obvykl udrovac nklady se nehrad. Z nklad
uinnch poctivm dritelem ze zliby nebo pro okrasu se hrad jen tolik, o kolik
se zvila obvykl cena vci ( 998). Otzka ppadnch nklad se promtne pi
ppadnm vyrovnn s vlastnkem vci, kter se o vc pihls. schova nalezen
vci se d pravou podle 2402 a 2408. Pokud byla vc za podmnek 1054
obc zpenena, obec s vtkem nalo podle 1054 odst. 1, tj. stejn jako s
nalezenou vc. Penze o vy stce obec odevzd zpravidla do soudn schovy
nebo je ulo jinm vhodnm zpsobem. V ppad nlezu penz mohou nlezce,
obec nebo jin osoba, kter byla tato vc svena, nlez jen uvat; stejn je
tomu i v ppad vtku zskanho obc za podmnek 1054.
II. Vlastnk nebo ten, kdo vc ztratil, se pihls po uplynut jednoho roku,
ale nejpozdji do t let od vyhlen nlezu
K odst. 2
2.
Vlastnick prvo ke ztracen vci, poppad k vtku za ni strenmu podle
1054 odst. 2 je stle zachovno. Princip komutativn spravedlnosti vak s sebou
nese v ppad vydn ztracen vci povinnost toho, kdo vc ztratil, zaplatit
nlezn ve smyslu 1056 a nklady (drba, schova, peprava, poppad
draba).
3.
Zde je zsadn rozdl oproti vrcen nalezen vci do jednoho roku ( 1055),
nebo se tomu, kdo vc ztratil, nebo vlastnkovi nemusej vracet uitky ( 491
odst. 2) ani plody vci ( 491 odst. 1). Naopak je jet zaten shora popsanmi
nklady.
4.
Zkladn podmnkou pro vydn vci i vtku za ni je, aby se vlastnk o vc
pihlsil. Ta mu ale bude vydna a po zaplacen shora popsanch pohledvek.
Problematick by mohla bt tiv finann situace vlastnka vci, kdy s
postupujcm asem nklady mohou narstat a doba t let se bude krtit.
5.
Monm eenm dan situace by bylo zzen zstavnho prva k nalezen
vlastnkov vci, kter by zajiovalo pohledvku vi obci.
6.
V kontextu problematiky nelze pominout otzku ddickho nstupnictv. Ddick
sukcese je univerzln nstupnictv do majetkovch prv zemelho, kdy
pozstalosti ( 1475) se nabv dnem smrti zstavitele. Jej majetkovou podstatu
tedy bude tvoit i vc, kter byla ztracena, ale dosud k n nikdo jin podle
obanskho zkonku nenabyl vlastnick prvo.
III. Nabyt vlastnickho prva k nalezen vci

K odst. 3
7.
Ustanoven 1057 odst. 3 upravuje originrn nabyt vlastnickho prva
nlezcem, obc, poppad jinou osobou, kter byla nalezen vc svena.
Vlastnictv nabvaj tyto taxativn uren subjekty a uplynutm doby t let (
605) potan od vyhlen nlezu ( 1053). Teprve uplynutm tto doby je mon
dovozovat veker dopady nabyt vlastnictv - majetkovou, a tedy postiitelnou
podstatu osoby dlunka (nlezce) apod. Nejedn se zde o okupaci, nebo nelo o
vc ni, nen mon argumentovat ani promlenm (vlastnick prvo se
nepromluje) a zejm se nejedn ani o vydren. Jde o originrn nabyt
vlastnickho prva, kter se opr o komplex prvnch skutenost a uplynut
zkonem stanovenho asu. To bv nkdy v nmeck prvn literatue

oznaovno jako tzv. smlen - Verschweigung. Problematickm aspektem cel
pravy nlezu je, e pokud nlezce vc na obec neodevzd, neme dojt k
vyhlen nlezu a ani k nslednm promnm prv a povinnost, vetn nabyt
vlastnickho prva obc nebo jinou osobou, kter byla vc svena. Vlastnick
prvo nabude nlezce splnnm v zkon pedvdanch podmnek. Nepoctivost
nlezce je upravena v obanskm zkonku samostatn ( 1061). Ppadnou
povinnost k nhrad kody i odpovdnost trestnprvn nelze vylouit (trestn
in zatajen vci podle 219 tr. zkonku).
491, 492, 496, 489, 605, 991, 992, 996, 997, 998, 1011, 1012, 1051 a
1056, 1060, 1061, 1309 a nsl., 1475, 1479, 2402 a 2408
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch
Z literatury:
1922.
1058
(Nlez zvete, kter m vlastnka)
Dopluje zvltn pravidlo, jak postupovat, pokud dojde k nlezu zvete, u

nho je zjevn, e mlo vlastnka. Stanov se t povinnost nlezce, ppadn
obce o zve peovat s p dnho hospode. Ustanoven o nlezu tkajc se
vc se pouije i na zvata, pokud to vyhovuje povaze zvete jako ivho tvora a
pokud nvrh neobsahuje ustanoven zvltn.
Vklad:
K odst. 1
1.
Obecn je mon odkzat na dvodovou zprvu v tom smyslu, e "ustanoven o
nlezu tkajc se vc se pouije i na zvata, pokud to vyhovuje povaze zvete
jako ivho tvora a pokud nvrh neobsahuje ustanoven zvltn".
2.
Zsadn povinnost pi rozpoznn vlastnka zvete nlezcem je zve vlastnkovi
vrtit. Takov povinnost me bt v nkterch ppadech plin, a tak zejm
posta vlastnka kontaktovat a sdlit mu, kde se jeho zve nachz. Chycen
zvete nelze po nlezci dat, ale nlezce tak me uinit. Potom je ale potebn
patin vyrovnn se s vlastnkem zvete, tm spe pokud pi tom nlezce utrp
kodu (nezmocnn jednatelstv). Poctivmu nlezci zvete nle nlezn.
3.
Sice subsidirnm, ale pece jen astjm postupem bude ohlen nlezu
takovho zvete obci. Tak m postupovat nlezce, pokud je zjevn, e zve m
vlastnka, ale vlastnk nen nlezci znm.
K odst. 2
4.
Zkon stanov obecnou povinnost "osoby, kter nalezen zve opatruje" peovat
o n jako dn hospod ( 436 a nsl.). Tato povinnost se me vztahovat jak
na nlezce, kter nlez ohlsil obci a zve m u sebe, tak i na obec, ppadn
jinou osobu, kter bude o zve peovat. V tto souvislosti nelze vylouit situaci,
e zve pi nlezu a chycen nebo pi pi o nj zpsob kodu. Nlezce (obec,
jin osoba) o zve peuje, dokud se jej neujme jeho vlastnk. Pe o takov zve
s sebou nese nklady, kter budou muset bt vypodny mezi vlastnkem a
nlezcem pi pevzet zvete podle zsad o bezdvodnm obohacen. Nlezce
zvete, kter nen ve smyslu 1059 zvetem zjevn urenm k zjmovmu
chovu, nen jeho dritelem, pokud je zjevn, e zve m vlastnka. Zkon
neupravuje situaci, kdy se vlastnk zvete neujme. Na jedn stran zde
pravdpodobn existuje jeho vlastnictv a plat zsada, e kad si chce podret
sv vlastnick prvo, naproti tomu z dikce nsledujcho ustanoven je patrn
krat lhta pro nabyt vlastnickho prva ke zveti na stran nlezce neli pro
nabyt vc. Nicmn nsledujc ustanoven se netk zvat obecn, ale jen
zvat v zjmovm chovu.
436 a nsl., 489, 494, 1046, 1047, 1048, 1051, 1052, 1053, 2933 a
2935, 3007
Souvisejc pedpisy:

l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
obecn zzen,

Z literatury:
1922.
1059
(Nlez zvete ze zjmovho chovu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Nabyt vlastnickho prva nlezcem ke zveti zjevn urenmu k

zjmovmu chovu (2 a 4)
III. Nlezce prohls, e zve nabt nechce (5 a 8)
V tchto ppadech nen z praktickch dvod vhodn, mj. i vzhledem k

narstajcm nkladm, aby se obec, poppad nlezce, starali o zve a po dobu
t let. Proto se po vzoru nedvn novely vcarskho ZGB (l. 722) inn od r.
2003 navrhuje zjednoduit a zkrtit lhty obecn stanoven pro neiv nlezy
tak, e nlezce me nabt vlastnick prvo k zveti ji po uplynut dvou msc

od vyhlen nlezu, poppad e - nem-li nlezce zjem zve nabt a bude-li
zve sveno zvecmu tulku - bude zvec tulek oprvnn po uplynut
tymsn lhty se zvetem voln naloit, tj. zejmna mu nalzt novho pna.
I. Obecn
K odst. 1
1.
Zkon zde vol jin reim vzhledem k povaze zvete v zjmovm chovu.
Vchodiskem pravy nen pojet zvete jako movit vci, nesleduje se ani jeho
hospodsk uitek, ale pedevm povaha ivho tvora a monost vzniku citov
vazby k novmu pnovi (vlastnkovi). Jedn se o prvn pravu nlezu s monost
nabyt vlastnickho prva nlezcem. Cel koncepce danho ustanoven smuje
prv ke stabilizaci vztahu zvete a jeho pna, co se na jedn stran umouje
mnohem rychlejm vznikem novho vlastnickho prva ne v ostatnch
ppadech, na druh stran tm, e druh odstavec v samotnm zvru poskytuje
asovou ochranu i pvodnmu vlastnku. Ekonomick aspekt je nakonec podn i v
dvodov zprv. Lhta se opt pot od vyhlen nlezu ( 605, 1053). Jedn
se o ustanoven speciln k 1058, kter upravuje nlez zvete, oznmen nlezu
a pi o zve.
II. Nabyt vlastnickho prva nlezcem ke zveti zjevn urenmu k

zjmovmu chovu
2.
Clem pravy je umonn vzniku nov citov vazby mezi zvetem v zjmovm
chovu (pesnji "zvetem zjevn urenm k zjmovmu chovu") a nlezcem.
Zkon hovo vslovn o zveti zjevn urenm k zjmovmu chovu. V tomto
smru se aplikace tohoto ustanoven nejev jako problematick.
3.
Vchodiskem je kumulativn splnn nkolika podmnek. Pedn se mus jednat o
zve zjevn uren k zjmovmu chovu. Dle se mus jednat o zve nalezen
(ztracen), nikoli tedy zve oputn ve smyslu 1048. I v tomto ppad je
poteba nlez takovho zvete nahlsit obci ( 1053). V ppad, e tak nlezce
neuin, jedn protiprvn a nen vylouena jeho povinnost k nhrad ppadn
kody, dokonce ani odpovdnost trestnprvn. Jestlie nlezce oznm nlez
takovho zvete obci a neprohls (viz dle), e vlastnictv ke zveti nabt

nechce, me si zve ponechat v drb. Pitom m povinnost se o zve starat s
p dnho hospode. Pokud by se o zve pihlsil jeho vlastnk v dob dvou
msc od vyhlen nlezu, mus mu nlezce zve vydat. Ustanoven o nleznm
a vynaloench nkladech na uschovanou vc se pouij obdobn. Nlezce bude
muset vydat zve vetn jeho plod. V ppad oetovn nalezenho zvete by
ml na zklad princip bezdvodnho obohacen prvo t na hradu nklad
za jeho len.
4.
Nabyt vlastnickho prva nlezcem podle prvnho odstavce se tak dovruje
uplynutm lhty dvou msc od vyhlen nlezu ve smyslu 1053, za podmnky,
e se o takov zve nikdo nepihls. Opt se jedn o zvltn zpsob originrnho
nabyt vlastnickho prva.
III. Nlezce prohls, e zve nabt nechce

K odst. 2
5.
Jde o situaci, kdy nlezce nalezne zve zjevn uren k zjmovmu chovu a
oznm tento nlez obci. Zkon nek, e souasn s tmto oznmenm bude
muset nlezce prohlsit, e zve nabt nechce. Zkon nepedepisuje dnou
formu takovho prohlen, a dokonce nestanov ani to, kdy tak nlezce mus
uinit. Z hlediska prvn jistoty lze doporuit prohlen v psemn form. V tto
situaci nelze oekvat, e by se o zve staral nlezce. Obci se nyn nabz nkolik
monost, ale stle plat, e pokud by se vlastnk zvete pihlsil do dvou msc
od vyhlen nlezu, mus mu zve vydat. Praktickou otzkou je, zda i zde se
uplatn dikce zkona "proti zaplacen nklad a nleznho" ( 1052 odst. 1).
Uplynutm dvoumsn lhty by se obec stala, stejn jako nlezce, vlastnkem
zvete v zjmovm chovu.
6.
Nen tak zejm vylouena situace, kdy si obec zve ponech pro vlastn ely
(nap. dobr hldac pes pro ostrahu obecnho majetku). Takov een bude
vzcn, ale nikoli vylouen.
7.
Dal osud zvete urenho k zjmovmu chovu bude zleet na tom, zda se
napln dal podmnky pedvdan zkonem. Pe o takov zve nebo zvata
me bt pro obec velmi zatujc a zkon ji nenut k tomu, aby tak inila. Situaci
me eit prostednictvm zvecho tulku. Pokud obec takov zve sv do
danho zazen (tulek) a uin tak navc neodvolateln, me toto zazen se
zvetem nakldat po uplynut ty msc od pedn (vyhlen), pokud se o nj
v tto lht nikdo nepihls. Ze slov "me nakldat" je mon dovodit nabyt
vlastnickho prva ke zveti na stran takovho tulku. Lhta ty msc se zde
pot nikoli od prohlen, ale od pedn. Pokud jet nebyl takov nlez zvete
v zjmovm chovu vyhlen, pak a ode dne vyhlen nlezu ( 1053). Z
hlediska praxe lze do budoucna jen doporuit, aby okamik pedn zvete byl
vrohodn a prokazateln zadokumentovn (u vyhlen tato poteba odpad).
8.
Nsledek pedvdan v pedchozm odstavci vkladu se opozd v ppad
pozdjho vyhlen nlezu obc, tedy kdy obec vyhlen sice provede, ale a po
pedn zvete do zvecho tulku. Tyto ppady nebudou nikterak vzcn,
protoe zvlt men obce nejsou dost dobe vybaven k tomu, aby se o zve
staraly samy. Monost se zvetem voln nakldat, resp. nabyt vlastnickho
prva provozovatelem tulku nastv a po uplynut lhty ty msc od
vyhlen nlezu ( 605 a 1053). Do uplynut tto lhty, se me vlastnk zvete
o nj pihlsit, piem lze dovodit, e obec je povinna mu sdlit, do jakho tulku
zve umstila. Vlastnk bude zejm analogicky s 1060 povinen zaplatit nlezci
nlezn a dle nklady vynaloen tulkem. O vydn zvete proti uhrazen
nklad a zaplacen nleznho lze odkzat na vklad podan shora.
494, 605, 1046, 1047, 1048, 1051, 1052, 1053, 2933 a 2935
Souvisejc pedpisy:

l. 11 Listiny,
tr. zkonk,
obecn zzen,

Z literatury:
1922.
1060
(Nlezce nechce nabt nalezenou vc)
Nepihls-li se vlastnk do roka, ponech se vc nlezci v detenci s tm, e

vc mus bt vrcena i pozdji se pihlsivmu vlastnkovi. Le nepihls-li se
vlastnk ani do t let, stane se vlastnkem vci nlezce. Prvo vc uvat i
vlastnick prvo k nlezu me nlezce odmtnout, pak vc pipadne obci.
Vklad:
1.
Nlezce me vi obci projevit vli, e nalezenou vc nabt nechce. Na obec
tak pechz prvo vc nabt nebo vtek za ni stren uvat a nabt. Formu
ani lhtu pro prohlen nlezce zkon nestanov. Uinnm tohoto prohlen se
nlezce definitivn zbavuje ppadn monosti nabt vlastnictv ke ztracen vci
uplynutm lhty stanoven zkonem - t let od vyhlen nlezu (srov. 1057
odst. 3). Vc ji potom nen soust majetku pvodnho vlastnka a ani ppadn
pozstalosti.
2.
Ustanoven se tk nabyt vlastnictv obc k vci a zejm i ke zveti ( 1058 a
1059). Veker prva vznikajc v prbhu asu podle 1057 (promna
nlezcovch prv v prbhu asu) tak pechzej na obec. V okamiku, kdy obec
nabude vlastnictv, m povinnost zaplatit nlezci nlezn ( 1056).
3 odst. 2 psm. e), 494, 545, 570, 605, 1053 a 1056, 1057 odst. 3
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen
Z literatury:
1922.
1061
(Poruen nlezcovch povinnost)
kolem zkona je dbt o poctiv respektovn jeho pkaz. Proto se

navrhuje stanovit, e nlezce, kter sv povinnosti nespln, pozbude prvo na
zaplacen nleznho i na nabyt vci.
Vklad:
1.
Zkon vymezuje poruen nlezcovch povinnost, zejmna neoznmenm nebo
pisvojenm si nalezen vci. Pomrn neurit je vymezen jinho poruen
povinnost (mohlo by se jednat o nedbal zachzen s nalezenou vc, opodn
oznmen obci). Takovmu nlezci nenle ani nlezn, ani nhrady (nap. za
opatrovn), neme nlez uvat a neme k nmu ani nabt vlastnick prvo.
Jedn se o detailn rozvinut zsady upraven v 6 odst. 2.
2.
V dan situaci nen vylouena ani ppadn povinnost k nhrad kody podle
2910. U nlezu pesahujcho hodnotu 5000 K nen vylouen ani trestnprvn
postih (trestn in zatajen vci podle 219 tr. zkonku).
6 odst. 2, 489, 498, 605, 1053, 1057, 2909, 2910
Souvisejc pedpisy:
tr. zkonk,
obecn zzen
Z literatury:
1922.
1062
(Nlez vce osobami)
Z dvodov zprvy:
viz u 1061
Vklad:
1.
Z dikce zkona lze dovodit, e prava dopad na veker mysliteln zvazky
plynouc ze skutenosti nlezu za splnn podmnky spoluasti vce osob.
Spolunlezci jsou osoby, kter spolen vc zpozoruj a spolen se j zmocn. Z
nlezu jsou takov osoby oprvnny spolen a nerozdln. Kterkoli ze
spolunlezc me uplatnit nrok na nlezn. To si pak spolunlezci mezi sebou
rozdl vzjemnm regresem.
2.
K postaven spolunlezce posta i to, e nkdo vc zpozoruje a sna se ji
dostihnout. Ve vsledku nevad, pokud byl nkm pedstien. Tento zvr je
implikovn doslovnm vkladem zkona. Historick a logick vklad se opr o to,
e k dosaen postaven spolunlezce je poteba urit spoluprce takovch osob.
489, 498, 605, 1052 a 1061, 1872 a 1876, 1877
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
obecn zzen,
Z judikatury:
Bezvznamn jest nmitka osoby alovan na vplatu nleznho, e tet
osoba na ulici spatila a chtla vyzvednouti balek, e vak byla alobcem
odstrena, nebo i pak alobce byl spolunlezcem podle 394 ob. zk. ob. a ona
tet osoba neuplatuje svho nroku.
Z literatury:

1922.
Nlez skryt vci
1063
(Nlez vci skryt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Nlez vci skryt (2 a 3)
III. Vlastnk o skryt vci vdl (4)
Z dvodov zprvy ( 1051 a 1065):
O skrytch vcech normuj 1063 a 1064. U skrytch vc, rozdln od

nlez, se zpravidla mn asto dohled jej vlastnk. Je-li to v uritch ppadech
mon, postupuje se stejn jako pi nlezu vci. Jinak mus bt nlez skryt vci
oznmen obci a vlastnkovi pozemku, na nm byl nlez uinn.
I. Obecn
1.
Jedn se o situaci, kdy movit vc byla jejm vlastnkem mysln skryta, nap. z
obavy ped jejm odcizenm apod. Nemusel zde ale bt ani mysl vlastnka vc
schovat. Mohlo se jednat jen o jej odloen a postupem asu dolo k jejmu
zakryt i zazdn v prbhu stavebnch prav i demolic. K zakryt vci mohly
vst tak iveln pohromy. mskoprvn terminologie, ale i prava mnohch
evropskch stt hovo o "pokladu". Poklad se nabval ji samotnm nlezem.
Pokladem (thesaurus) se rozumly cenn vci skryt po tak dlouhou dobu, e
jejich vlastnk ji neme bt zjitn. Mohou bt uschovny nejenom v pozemku,
ale i ve vci movit. Pvodn nleel poklad sttu, podle Hadrinovy konstituce
se dlil mezi vlastnka pozemku (vci) a mezi nlezce rovnm dlem. Poklad se
nabval ji nlezem a nebylo teba okupace.
II. Nlez vci skryt
2.
Principiln jde o zvltn ppad nlezu v podstat ztracen movit vci (jej
vlastnk o n ji nev nebo nen naivu). Takov nzor je mon vysledovat i ve
znn ABGB ( 395: "vci neznmho vlastnka zakopan, zazdn nebo jinak
skryt"). Ble k tomu lit. . 4. Vc nemovit pokladem bt neme - nap. fresky
na zdi, kamenn ozdoby zasypanho domu apod. (vce lit. . 4). Pokladem me
bt jen vc, kter vlastnicky nkomu nle (nleela), resp. nelo o vc ni,
ppadn o vc oputnou ( 1045). Specifickou pravu obsahuje 23a zk. .
20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi. Podle nj jsou movit archeologick nlezy
vlastnictvm kraje, v jeho obvodu byly nalezeny, pop. sttu nebo obce. Tak
nlezce archeologickho nlezu m prvo na nhradu nutnch nklad a
nlezn. Zkon o sttn pamtkov pi vak obsahuje speciln pravu
stanoven ve ceny nleznho.
3.
ance na zjitn skutenho vlastnka je tak u skrytch vc oproti nalezenm
vcem ztracenm mal nebo spe miziv. Pouitelnost tohoto konkrtnho
ustanoven nen univerzln vzhledem k 1064 odst. 2. Jestlie plat to sam, co o
nlezu ztracen vci, pak plat i ustanoven o nleznm ( 1056 odst. 2). Na
skrytou vc nalezenou v pozemku poivatel prvo nem ( 1286).
III. Vlastnk o skryt vci vdl
4.
Jestlie vlastnk o krytu vci vdl, nlezn nlezci nenle. O vlastnictv vci
nemus vdt jen vlastnk, ale me o nm vdt tak jeho ddic nebo ddicov.
Stle zde plat zsada, e kad si chce podret sv vlastnictv, o jeho pedmtu
a umstn vlastnk dokonce stle v. Vdomost vlastnka tak logicky vyluuje
pohlen na takovou movitou vc jako na ztracenou, nebo ten, kdo vc ztratil, o
n nev. Nicmn bude otzkou praxe, jakm zpsobem se bude nkdy po mnoha
letech cel situace dokazovat. V vahu pipad detailn popis msta krytu
vlastnkem, ani by mohl a priori bt ovlivnn skutenostmi tkajcmi se nlezu
takov vci. Nelze odmyslet ani prokazovn nkterch historickch souvislost,
rodinnch udlost apod. Se skrytou vc, kter byla objevena a jej vlastnk nen
znm, se bude nakldat tm stejn jako v ppad nlezu ( 1064, 1053 a
nsl.).
489, 498, 1051 a 1057, 1060, 1064, 1286, 1475
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
krajsk zzen,
Z literatury:

1922.
7. Blovsk: Nlez pokladu ve vvoji soukromho prva. PrRo, 2004, . 24,
s. 894.
1064
(Osud nalezen vci skryt)
Pehled vkladu:
I. Oznamovac povinnost nlezce (1)
II. Obdobn pouit pravy o nlezu vci skryt vce osobami (2)
III. Vc pipadne do vlastnictv obce, kraje nebo sttu (3)
IV. Vc nepipadne do vlastnictv obce, kraje nebo sttu (4)
V. Vlastnk pozemku a nlezce se neshodnou (5)
Z dvodov zprvy ( 1051 a 1065):
O skrytch vcech normuj 1063 a 1064. U skrytch vc, rozdln od

nlez, se zpravidla mn asto dohled jej vlastnk. Je-li to v uritch ppadech
mon, postupuje se stejn jako pi nlezu vci. Jinak mus bt nlez skryt vci
oznmen obci a vlastnkovi pozemku, na nm byl nlez uinn. Respektuj se
pitom jak zjmy vlastnka pozemku, kde byla skryt vc nalezena, tak zjmy
nlezce. Nem-li tato vc zejm vlastnka, mus zkon vyeit, kdo si ji ponech.
Nejedn-li se o zvltn ppady, kdy takov vc podle specilnch zkon
pipadne sttu, m jej hodnota pipadnout polovinou vlastnku pozemku a
polovinou nlezci. Konstruovat vak z toho dvodu spoluvlastnictv jich obou by
nebylo z praktickch dvod vhodn. Proto se navrhuje stanovit, e vlastnick
prvo pipadne jednomu z nich s povinnost druhho vyplatit. V tom smru se
preferuje dohoda zastnnch a pro ppad, e k n nedojde, pipadne vc
vlastnku pozemku, kter nlezce odkodn.
I. Oznamovac povinnost nlezce

K odst. 1
1.
Oznamovac povinnost nlezce nastupuje tehdy, kdy nen zejm, komu
nalezen vc pat. Povinnost nlezce je potom oznmit nlez vlastnkovi
pozemku a obci. Oznamovac povinnost je tedy dvoj a vyaduje po nlezci zjistit
vlastnka pozemku, na kterm dolo k nlezu skryt vci. Oznmen obci se uin
shodn jako pi oznmen nlezu ztracen vci.
II. Obdobn pouit pravy o nlezu vci skryt vce osobami
2.
Nalezne-li njakou vc skrytou nkolik osob zrove, jsou oprvnny i zavzny
spolen a nerozdln. Spolunlezcem je i ten, kdo vc spatil a snail se ji dosci,
tebae se j dve uchopil nkdo jin. Kad z tchto osob m zmiovanou dvoj
oznamovac povinnost, piem ta bude splnna, pokud nlez skryt vci oznm
alespo jedna z tchto osob. Stejn jako u nlezu ztracen vci zkon ble
neuruje lhtu ani formu oznmen. Z hlediska prvn jistoty je i zde vhodn
uinit zpis o nlezu vci skryt, a to jak s vlastnkem pozemku, tak i s obc, na
jejm zem se pozemek nachz.
III. Vc pipadne do vlastnictv obce, kraje nebo sttu

K odst. 2
3.
Jedn se o ppady nlezu vci skryt, kter podlh zvltnmu reimu podle
zvltnch veejnoprvnch norem (zkon . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi,
zkon . 71/1994 Sb., o prodeji a vvozu pedmt kulturn hodnoty, zkon .
119/2002 Sb., o stelnch zbranch a stelivu). Pokladu se podob t
archeologick nlez. Ten ale nemus mt hodnotu, resp. cenu ve smyslu 492. To
ale nevyluuje prvo nlezce uplatovat nutn nklady a nlezn vi vlastnkovi
takovho nlezu (kraji). Cena se bude stanovovat znaleckm posudkem, a to ve
vztahu k pouitm materilm, ppadn jako cena historick (k tomu srov. zkon
. 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi).
IV. Vc nepipadne do vlastnictv obce, kraje nebo sttu
4.
Pro tento ppad zkon nabd nlezce, pop. i vce nlezc, a vlastnka pozemku
podle analogie 1062 k tomu, aby si ujednali, kdo bude vlastnkem pokladu. Ve
snaze eliminovat spory se zkonodrce zmrn vyhnul konstrukci
spoluvlastnictv. Principiln pat kadmu polovina hodnoty nlezu. Jedin
mon, resp. zkonem dovolen een je to, e si vc ponech jeden z nich na
zklad dohody, jej formu zkon neupravuje.
V. Vlastnk pozemku a nlezce se neshodnou
5.
Pokud se nlezce nedohodne s vlastnkem pozemku, vlastnkem nalezen vci se
stane vlastnk pozemku, kter vyplat nlezci jednu polovinu ceny vci ( 492). V
tomto smru je poteba pipomenout dopad superficiln zsady ( 506), kdy
trval stavba je soust pozemku (srov. judikaturu). Teoreticky se nabz otzka
nlezu pokladu ve stavb, kter soust pozemku nebude. Zde by patrn pi
neshod mezi nlezcem a vlastnkem stavby ml vlastnk stavby postaven
vlastnka pozemku. een tohoto problmu nemus zstat jen v akademick
rovin, nebo i po innosti obanskho zkonku zstal velk poet staveb jako
samostatnch nemovitch vc, kter nejsou soust pozemku. Je otzkou, jak
bude cena nlezu zjitna. V vahu pipad cena obvykl, v nkterch ppadech
nebude vylouena ani cena mimodn obliby (vlastnk se zjistil). Prvo na
vypodn mezi nlezcem a vlastnkem pozemku jakoto prvo vychzejc z
vlastnickho prva se nepromluje.
489, 492, 498, 506, 1052 a 1057, 1062, 1065, 1286, 3028
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
krajsk zzen,
stavebn zkon,
zk. . 71/1994 Sb., o prodeji a vvozu pedmt kulturn hodnoty
Z judikatury:
Pronajmatel m nrok na polovinu pokladu, kter njemce nalezl v dom,
jen tehdy, proke-li, e jest knihovnm vlastnkem.
Z literatury:
s. 894.
1065
(Prva osoby zjednan k nalezen pokladu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1064
Vklad:
K nalezen pokladu me bt zjednna jak osoba fyzick, tak osoba

prvnick. Takov osoba mus bt vslovn zjednna k takov innosti. Bude se
jednat o vztah z pkazn smlouvy ( 2430 a nsl.), ppadn ze smlouvy
nepojmenovan, kdy odmna nezle na vsledku, ale na innosti (arg.
"hledn").
489, 498, 1051 a 1057, 1064, 2430 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
krajsk zzen,
stavebn zkon,
zkon . 71/1994 Sb., o prodeji a vvozu pedmt kulturn hodnoty
Z literatury:
s. 894.
Pododdl 2
Pirozen prstek
Prstek nemovit vci
1066
(Pirozen plody pozemku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. Plody pozemku (3 a 6)
III. Plody jinch nemovitch vc (7)
IV. Nabyt vlastnictv k plodm vcnprvn oprvnnmi osobami (8)
Vedle okupace a nabyt vlastnickho prva nlezem se mezi ppady

originrnho nabyt vlastnickho prva ad tak prstky. Osnova vychz z
tradinho dlen prstk na pirozen, uml a smen. Pokud se jedn o
pirozen prstky, vnuje se pozornost zejmna nemovitm vcem. O
prstcch nemovit vci je pedn eeno, e pirozen plody pozemk nebo
jinch nemovitch vc nle vlastnku pozemku. Zvltn pravidlo mus bt
stanoveno ( 1067) ohledn hraninch strom.
I. Obecn
1.
Prstky (accesio) jsou zejm nadazenm termnem k plodm a uitkm. Plody
se dl dle na pirozen (naturln) a uml (industriln). Obansk zkonk
upravuje nejprve prstky pirozen u vc nemovitch ( 1066 a 1071) a
nsledn u vc movitch ( 1072), zvl potom prstky u zvat ( 1073). Vedle
samotn zstavy jsou pedmtem zstavnho prva t prstky vci ( 1346
odst. 1). Navazuje prava prstk umlch ( 1074 a 1087) a prstk
smench ( 1088).
2.
Pirozen prstky nemovit vci zvtuj majetkovou podstatu vlastnka bez
jeho zsahu a sleduj pitom prodn zkonitosti. Stejn tak je tomu i u
pirozenho prstku vci movit. Naopak uml prstky tak zvtuj
majetkovou podstatu vlastnka, k jeho vci pirstaj, ale s jeho pispnm.
Pechodnou i prnikovou kategori jsou prstky smen.
II. Plody pozemku
3.
Jestlie se v pedchzejcch ppadech originrnho nabvn vlastnickho prva

jednalo o situace, kdy bylo poteba alespo njak vle a jejho projevu ze strany
nabyvatele, zde se jedn o nabyt bez vle nabyvatele - o pirozen prstek.
4.
V tto situaci nedochz k pibyt dal vci do majetkov sfry vlastnka, ale
prstkem se pouze roziuje majetkov podstata, kter je pedmtem
vlastnickho prva vlastnka a dle me bt pedmtem nap. zstavnho prva,
pozstalosti ( 1475 odst. 2) apod.
5.
Zkon hovo vslovn o plodech ( 491 odst. 1). Rozeznv plody pozemku a
plody jinch nemovitch vc ( 498). Plody spadl ze strom a ke na sousedn
pozemek nleej vlastnkovi sousednho pozemku; to neplat pokud je sousedn
pozemek veejnm statkem ( 490). Neoddlen plody (roda) nejsou
samostatnou vc, nemohou tud bt ani psluenstvm (srov. jud. . 7). Pesto je
mon platn uzavt kupn smlouvu o koupi vci budouc - res futurae ( 2083),
ppadn dt budouc vc do zstavy ( 1310 odst. 2).
6.
Plody pozemku mohou bt organickho pvodu (nap. porosty nletovmi
devinami), mysliteln jsou i prstky anorganick.
III. Plody jinch nemovitch vc
7.
Sloitj otzkou je pirozen prstek jinch nemovitch vc (podle 498 odst.
1 vcnch prv k pozemkm, prv, kter za nemovit vci prohls zkon - nap.
prvo stavby, a vc, o kterch to stanov zvltn zkon). Zde by bylo mon
uvaovat o nerostnm bohatstv (loisku nevyhrazench nerost, event.
vyhrazench - ty by nabval stt), kter je soust pozemku. Pi vaze o
existenci plod jin nemovit vci je poteba brt v vahu superficiln zsadu (
506, 507 a jud. . 3). Vedle plod civilnch me vc ze sv prvn povahy
poskytovat t uitek ( 491 odst. 2). To bude praktick nejen u pozemk, ale t
nap. u samostatnch staveb, kter mohou bt pronajaty. Njemn nebo
pachtovn je mon povaovat za civiln plod nebo za uitek vci plynouc z jej
prvn povahy.
IV. Nabyt vlastnictv k plodm vcnprvn oprvnnmi osobami
8.
Obansk zkonk sice neobsahuje tuto vslovnou pravu, nicmn nelze zcela
odhldnout od mskoprvn koncepce. Praktick me bt takov otzka nap. u
prva uvn a povn. Vlastnictv plod nabv vlastnk plodonosn vci,
jakmile se staly oddlenm (separac) od vci plodonosn samostatnmi vcmi.
Stejn nabv vlastnictv k plodm poctiv dritel vlastnickho prva. Lit. . 5
hovo v tomto ohledu o majitelstv vcnch prv. Vcnprvn oprvnn osoby
nabvaj vlastnictv k plodm sice tak nezvisle na prvech vlastnka, ale teprve
tm, e se ujmou drby plod (percepc). Jin je situace u osob obligan
oprvnnch. Pacht nabv vlastnictv k plodm derivativn, a to tak, e se
ujme jejich drby se souhlasem vlastnka. Pacht tak nabv drbu vlastnickho
prva solo animo, tj. prostou vl (traditio brevi manu - srov. vklad k 1100).
3 odst. 2 psm. e), 489, 491, 505, 506, 507, 1011, 1012, 1016 odst. 1,
1283, 1285, 1310 odst. 2, 1346, 1475 odst. 2, 2332, 2083
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Sprvce konkursn podstaty padce je i v prbhu sporu o vylouen vci
ze soupisu majetku konkursn podstaty oprvnn vc dret, uvat a pouvat jej
plody a uitky (nap. ji pronajmat a inkasovat njemn), a to bez zetele k tomu,
zda padce vlastnkem nen.
(Rc 27/03, NS 29 Odo 2086/2000)
2. Tba devn hmoty, proveden na lesnm pozemku jeho vlastnkem v

souladu s lesnm hospodskm plnem, je povnm uitk z tohoto pozemku ve
smyslu 123 ob. zk.
(NS 22 Cdo 509/2003)
3. V ppad, e po zniku domu jako samostatn vci z domu zstane ze,
kter m samostatn hospodsk vznam, je ze vc a zstv ve vlastnictv
vlastnka domu. Jen v ppad, e ze by nadle mohla slouit vlun domu na
sousednm pozemku, by bylo mono uvaovat o prstku k tomuto domu. Nemli ze hospodsk vznam, stv se soust pozemku.
(NS 22 Cdo 2125/2000)
4. K nabyt vlastnictv oddlench plod pachtem jest teba, aby tu byla
pachtovn smlouva a aby pacht plody vydobyl (vymltil, zpracoval).
(Vn 12963/33)
5. Pacht pozemku se nestv vlastnkem plod jejich oddlenm od pdy
(separac) jako poivatel, nbr teprve percepc; prvo pachtovo na plody jest
prvem odvozenm od vlastnkova prva.
(Vn 9926/30)
6. Vtek uhelnho dolu (uhl) jest "uitkem", nikoliv "pjmem"
(dchodem) nemovitosti (dolu) jsouc ve vnucen sprv. - Kupn cena,
nezaplacen v den odevzdn nemovitosti vnucenmu sprvci, nenle podle
119 ex. . mezi "uitky" vnucen sprvy, nbr zstv i nadle pohledvkou
dlunkovou a lze ji zabaviti jen podle 294 a nsl. ex. du. Rozhodnm jest den
odevzdn nemovitosti vnucenmu sprvci, tebas zkaz podle 99 ex. du. byl
dn njak as dve, ne byl nucen sprvce uveden v ad. - Uzavel-li dlunk
jet ped odevzdnm nemovitosti vnucenmu sprvci dodvac smlouvy s tet
osobou o plodech nemovitosti, jest smlouvami tmi, pokud jet nebyly splnny,
vzn i nucen sprvce (ali se nevztahuj na pt hospodsk obdob) potud,
pokud nebyly k odpr alob vitel prohleny soudem za bezinn.
Vnucen sprvce nen oprvnn vymhati alobou kupn cenu za uitky
nemovitosti splatnou ped jeho uvedenm do sprvy nemovitosti. Zkaz dlunku
ustanovenm 99 ex. . vztahuje se na ppad, e jmenovn vnucenho sprvce a
udlen zkazu spad v jeden okamik a e ihned nsleduje uveden vnucenho
sprvce ve sprvu nemovitosti
(Vn 5939/26)
7. roda neoddlen od pdy nen jejm "psluenstvm".
(Boh. A 5260/25)
Z literatury:

1067
(Komu pat strom)
Zvltn pravidlo mus bt stanoveno ( 1067) ohledn hraninch strom.
Vklad:
1.
Ustanoven specifikuje superficiln zsadu ( 506) pro dan ppad. Strom tak
me bt spolen i mnoha vlastnkm. Ustanoven m hlub a tradin
historick koeny, kdy byly nkter stromy - nejastji duby - vysazovny jako
stromy hranin. Pi men v ternu se postupovalo tak, e mez pozemku se
ztotoovala s jejm hornm okrajem. Podle smru vtv tak bylo mono usuzovat
na pvodn zamen. Pravidlo se jev dnes jako celkem znm a konstantn, ale v
prbhu delho asovho horizontu me ve svaitch lokalitch pohybem
navtralho povrchu dojt k jeho sesuvu, a tm i "poposazen" stromu a nsledn
zmn vlastnickho reimu. Rozhodujc skutenost nen dosah zakoenn
stromu ani dosah jeho vtv, ale jeho kmen (shodnou konstrukci mlo nejen
msk prvo - D. 47, 7, 2, ale t 421 o. z. o.).
2.
V ppad, e kmen vyrst na hranici pozemk rznch vlastnk, je strom
spolen. Vlastnci pozemk, z nich vyrst kmen, jsou spoluvlastnky rovnm
dlem, nebo zkon nestanov nic jinho. Obansk zkonk zde zakld
spoluvlastnictv, kde okruh spoluvlastnk je dn rstem kmenu (jeho ztlutnm intumescenc).
489, 491, 506, 507, 1017, 1028, 1115 a nsl., 1475 odst. 2, 3028
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
lesn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
I. Vlastnk sousednho pozemku jest dritelem pevislch vtv stromu.
II. Pokcenm stromu se neru sousedova drba tzv. pevsu, tedy soused
tu nem posesorn aloby.
(Gl. U. 14.527)
Z literatury:
1922.
Naplavenina a str
1068
(Komu nle naplavenina)
Pehled vkladu:
I. K pojmu naplaveniny a koryta vodnho toku (1 a 3)
II. Horniny navt (4 a 5)
III. Katastrln evidence (6 a 7)
IV. Naplavenina a vodn zkon (8 a 9)
Ustanoven o naplaveninch a strch jsou standardn vbavou vtiny

obanskch zkonk. Zkonk nezaml eit stav, jak dsledek vyvol pro
vlastnick pomry k nemovitm vcem zmna koryta vodnho toku, protoe
takov ppad e 45 vodnho zkona (zk. . 254/2001 Sb.).
I. K pojmu naplaveniny a koryta vodnho toku
1.
Zkon v komentovanm ustanoven hovo o zemin, ale je samozejm, e se
jedn o jakkoli horninov materil - tj. t psky, trkopsky apod. Z
prodovdnho hlediska se jedn o tzv. eluviln a fluviln sedimenty, kter se
vyznauj shora popsanm sloenm. Naplaveniny se ponejvce budou vyskytovat
na bezch dolnch tok ek. Rozshl naplaveninov oblasti bvaj mnohdy
rodn, a tud i cenn. Rubem naplaveniny je, e zemina nebo jin materil
musel bt odplaven z jinho ve poloenho msta. Na rozdl od stre ( 1069),

kter vznik v krtkm asovm okamiku, nevznik v ppad naplaveniny
povinnost nabyvatele k jakkoli restituci. Splavovn rodn pdy je jevem
nedoucm, stejn jako pokozovn beh nch koryt. pravu pedchzen
splavovn, ale t vzniku str je mon najt ve veejnoprvnch normch.
Ustanoven 46 vodnho zkona zakazuje mnit smr, podln sklon a pn
profil koryta vodnho toku, pokozovat behy, tit z beh vodnch koryt zeminu,
psek nebo nerosty a ukldat do vodnch tok pedmty, ktermi by mohlo dojt k
ohroen plynulosti odtoku vod, zdrav nebo bezpenosti, jako i ukldat takov
pedmty v mstech, z nich by mohly bt do vod splaveny. Toto omezen neplat
pro innosti provdn v souladu s tmto zkonem. Konkrtn je potom povinnost
stabilizovat behy rozvedena ve vyhlce Ministerstva zemdlstv . 590/2002
Sb., o technickch poadavcch pro vodn dla (podle 18 odst. 1 tto vyhlky:
"Technick opaten pro stavebn konstrukce vodnho dla k hrazen bystin a str
jsou navrhovna na zklad stanoven pin zrychlen eroze a naruen ochrann
vegetace.").
2.
Korytem vodnho toku se rozum pozemek, kter je evidovn v katastru
nemovitost jako vodn plocha, protk-li vodn tok po tomto pozemku. Protk-li
vodn tok po pozemku, kter nen evidovn v katastru nemovitost jako vodn
plocha, je korytem vodnho toku st pozemku zahrnujc dno a behy koryta a
po behovou ru urenou hladinou vody, kter zpravidla sta protkat tmto
korytem, ani se vylv do pilehlho zem. V pochybnostech o hranici koryta
vodnho toku rozhodne mstn pslun vodoprvn ad.
3.
V ppad naplaveniny se jedn opt o originrn nabyt vlastnickho prva bez
zsahu lovka. Jednoznan ale nen stanovena velikost i pomr velikost
tchto pobench pozemk, pokud k naplavenin dojde, a to vtinou v delm
psmu. Zde by bylo mon odkzat na romanistickou literaturu (lit. . 2 a jud. .
4), ovem s podstatnou vhradou toho, e dnes jsou poben pozemky
vymeny. Problematickm me bt uren plochy naplaveniny v ppad
sousedstv nkolika pozemk rzn vmry a tvaru (srov. jud. . 6).
II. Horniny navt
4.
V ppad hornin navtch je podmnkou, aby se jednalo o proces postupn.

Zkon z dvod zkuenost uznv takov nabyt i u vtrnch uloenin tzv.
solifluknch sediment.
5.
Jinou silou by mohla bt innost vulkanick - ta je ale v naich oblastech zejm
vylouena. V vahu by pipadaly i tzv. svahov uloeniny - deluviln sedimenty,
kter vznikaj postupnm sesouvnm nadlonch navtralch vrstev po pevnm
podlo.
III. Katastrln evidence
6.
Z hlediska evidence pozemk bude poteba v tto situaci vyeit, zda se bude
jednat o samostatnou parcelu, nebo o rozen parcely pvodn. Druh zvr lpe
vyhovuje slovm zkona. Vlastnictv se zde nabv dovrenm geologickho dje.
Naplavenina se zejm vdy ukld ve smru horizontlnm i vertiklnm. Teprve
ale naplavenina vertikln tak mocn, e vynv nad hladinu a horizontln tvo
jeden celek s behem, anebo takov, e naplaven kus zem je jen spojen jako
poloostrov, napluje smysl zkona. Naplaven podvodn prh zstane ve
vlastnictv vlastnka pozemku pod eitm. Naplaven materil se nestv
vlastnictvm pachte. Rakousk doktrna se pikln k nzoru, e naplavenina
me vzniknout pouze na behu eky nebo potoka, nikoli nap. na behu rybnka
(srov. jud. . 5). Naplaveninou lze nabt vlastnictv i k pozemku, kter je veejnm
statkem (srov. jud. . 1).
7.
Otzkou je, jak zapsat takto nabyt vlastnick prvo do katastru nemovitost.
Dvod nabyt je originrn, ale i tak se pouije zpis vkladem, a to na zklad
notskho zpisu - osvden. Pot ale zejm nebude vlastnkovi takovho
pozemku nic brnit v tom, aby si nechal vyhotovit geometrick pln a vytvoil v
zvislosti na velikosti pozemku dv i vce parcel.
IV. Naplavenina a vodn zkon
8.
Neopominutelnm aspektem cel problematiky je jej znan pesah do

veejnho prva - do prvn pravy vodnho zkona. Nov vznikl pozemek me
zakldat pekku vodnmu toku, brnit realizaci drby beh i
protipovodovch opaten. Je pravdou, e i podle pedchoz pravy byli vlastnci
ponch pozemk ve svm vlastnictv omezeni (pokud jde nap. o monost
budovn studn, szen devin apod.). Nyn se ale me situace dostat tak
daleko, e rozen pobenho pozemku bude nebezpen nap. z hlediska
povodn. Na jedn stran je tu legln a legitimn nabyt vlastnick prvo, kter
se zde nabv postupnm geomorfologickm djem, a na druh stran veejn
zjem na prtonosti vodnho toku. Odstrann naplaveniny nebude prvn
jednoduchou zleitost. V zsad pjde o odejmut vlastnickho prva, a to nejen
k pozemku, ale vzhledem k superficiln zsad i ke vemu, co k nmu pat,
vetn zsahu do prv tetch osob k tomuto pozemku. een by mohlo spovat
v dohod o odprodeji pozemku pslunmu povod. V praxi ale lze pedpokldat
spe nesvry a jako jedin een vyvlastnn nebo nucen omezen vlastnickho
prva ve smyslu 1037 a 1039.
9.
Zmna pobench pozemk bude zejm vyvolvat jist ntlak i na stavebn
prvo. Ale ani zde nepjde zcela odmyslet limity, kter tu byly jet ped
innost obanskho zkonku.
1 odst. 1, 489, 498, 996, 1037 a 1039, 1070, 1071, 1267, 1475
odst. 2
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
vodn zkon,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. o vyvlastnn
Z judikatury:
1. Vlastnictv k veejnmu statku lze nabti i podle 411 ob. zk.
(Vn 18137/41)
2. Neomezen vlastnk pozemk hraninch s potokem pokld se tak za
vlastnka behu.
3. Psek nanesen pi zaplaven na pachtovan pozemek nespad pod
prstek a pipad pachti.
4. Pda naplaven k ostrovu v ece pipad k tomuto ostrovu, tebas jest
plocha znan vt ne plocha zabranho ostrova.
5. "Vodou" (Gewasser) jest tekouc voda, tj. potoky, eky a veletoky 411
ob. z. ob., neme proto uito bti o rybncch a pd, z nich zskan.
6. Pi rozdlen naplaveniny mezi nkolik sousednch vlastnk behu zle
na tvaru a poloze kadho kusu pobe.
(cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 433)
Z literatury:
2. Kincl, Urfus, Skejpek: msk prvo, 1995, s. 180-181.
1922.
1069
(Str - avulsio)
Z dvodov zprvy:
viz u 1068
Vklad:
1.
Pozemek je st povrchu zemskho bez ohledu na to, m je pokryt. Jeho definici
nepodv obansk zkonk, ale 2 katastrlnho zkona. Pokud vlivem sly
vodnho proudu dojde k odplaven jeho velk a rozeznateln sti, mohou nastat
dv situace. Bu se v proudu vody zastav jako nov ostrov (srov. dle), anebo se
spoj s jinm pobenm pozemkem. V tomto smru nelze pominout ani
superficiln zsadu ( 506). Plocha se zvt tm, e vodn proud pival vt kus
jinde odtren pdy (avulsio). Tato st pozemku se stane soust jinho
pozemku, pokud ji k nmu strhne siln proud vody. Zvt se tedy jin poben
pozemek piblin o velikost odtren sti, piem nevzniknou dva pozemky,
ale jeden pozemek (srov. argument ze slov "stane se jeho soust"). Tak vznik
stre je jevem obecn nedoucm a mlo by se mu pedchzet. K tomu srov.
vklad k 1067 sub I.
2.
Tak se stane, pokud pvodn vlastnk neuplatn sv prvo ve lht jednoho roku.
Uplatnnm prva se ve smyslu 12 mn podn aloby na soud.
3.
Vlastnick prvo zde vznik kombinac ivelnho psoben prodnch sil a zniku
prva uplynutm asu na stran pvodnho vlastnka. Vlastnick prvo k
naplavenin jako sousti pozemku by se zapsalo vkladem do katastru
nemovitost ( 11 katastrlnho zkona). Pokud takto nabude vlastnick prvo

vce vlastnk jednoho pobenho pozemku, stanou se spoluvlastnky. Jinak
naplavenina me pirst nkolika rznm, sousednm vlastnkm pobench
pozemk. Vzhledem k tomu, e se jedn o prstek (pirozen plod vci
nemovit), bude z hlediska spolenho jmn manel zviset na tom, zda
pvodn pozemek byl jeho soust i nikoli. Pokud byl ve vlunm vlastnictv
jednoho z manel, stane se zejm jen vlastnictvm jednoho manela - vlastnka
pvodnho pozemku - arg. "stane se soust". V opanm ppad me
odplaven st rozmnoit spolen jmn.
3 odst. 2 psm. e), 12, 498, 505, 506, 507, 509, 654, 1040 a nsl.,
1115, 1475 odst. 2, 3028, 3036
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
vodn zkon,
katastrln zkon,
nazen vldy . 203/2009., o postupu pi zjiovn a uplatovn nhrady

kody a postupu pi uren jej ve v zemch urench k zenm rozlivm
povodn
Z judikatury:
Neplat o ostrovech umle zzench, vlastnci beh tu nenabvaj ipso iure
vlastnictv.
(Gl. U. 1014)
Z literatury:

1922.
1070
(Nabyt vlastnictv k nov vzniklmu ostrovu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1068
Vklad:
K odst. 1
1.
Cestou k originrnmu nabyt vlastnickho prva je opt prodn proces - vodn
tok (srov. vklad k 1068 a jud. . 5 u tohoto ustanoven), kter nezvisle na
lidsk vli oddl st pozemku a penese ji tak, e zstane nt nad hladinu toku.
Jinak by pipadala v vahu situace, kdy se utren st postupn dol po proudu
naplav k jin pozemkm ( 1068). Ostrov bude patit vlastnkovi pvodnho
naruenho pozemku jen tehdy, je-li od nho vlivem vodnho toku jako ostrov
utren (avulsio). Tento mus pak vynvat jako kus zem nad hladinu vodnho
toku. Katastrln evidence ostrova bude muset bt provedena na zklad
vyhotoven geometrickho plnu. Vlastnicky k dn zmn nedojde; ostrov bude
patit vlastnkovi vodou strenho pozemku. V tto souvislosti je poteba
upozornit i na monou souvislost se zstavnm prvem. Pokud je jeho pedmtem
pvodn pozemek, potom jm ve smyslu 1350 bude i ostrov jakoto st pvodn

vci, kter byla oddlena. I takto nov vznikl ostrov (samostatn st povrchu
zemskho) zstane majetkem pvodnho vlastnka a v ppad jeho smrti se
stane soust pozstalosti. V ppad, e by pvodn pozemek byl pedmtem
podlovho spoluvlastnictv, bude jm i takto vznikl nov ostrov. To plat i pro
ppad spolenho jmn manel.
2.
Z ist teoretickho hlediska se jedn o situaci stetu dvou prvnch princip, a
to principu zachovn vlastnickho prva a superficiln zsady. Podle n je toti
soust pozemku prostor nad pozemkem i pod pozemkem, naopak princip
perzistence vlastnickho prva na tento proces pohl jako na zachovn
vlastnickho prva k pvodn vci, ze kter vlivem prodn sly vznikly dv
samostatn nemovit vci. Zkon zde zeteln sprvn akcentuje pirozenoprvn
aspekt perzistence (zachovn) vlastnickho prva.
K odst. 2
3.
prava v odstavci 2 sleduje veker ostatn geologick procesy vzniku ostrova vulkanick (v naich podmnkch tm vylouen), pokles vody (zpsob
existenci pouze doasnho i zdnlivho ostrova), ale i naplaveninu, pokud
nebude spojena s nkterm pobenm pozemkem. ist teoreticky by ostrov
mohl bt i vsledkem lidsk innosti. V takovm ppad lze dospt k zvru, e
tento bude stavbou, poppad stavebnm zazenm ve smyslu 506, a tud
bude soust pozemku, kter je pod nm. Ppadn vstavba takovho zazen
vak bude nepochybn zatena veejnoprvnmi omezenmi plynoucmi z
vodnho zkona.
4.
V tchto "ostatnch" ppadech bude ostrov vlastnicky nleet vlastnku vodnho
koryta, kterm je vtinou stt.
3 odst. 2 psm. e), 498, 506, 507, 708 a nsl. 1011, 1012, 1115,
1350, 1475
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
vodn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
Ustanoven 407 ob. z. ob. neplat o ostrovech umle zzench, vlastnci
beh nenabvaj tu ipso iure vlastnictv.
Z literatury:
1. Baudy: Katastr nemovitost, 2010, s. 240-246.
3. Krm: Prvo obansk II. Prva vcn, 1934, s. 207 a nsl.
1922, s. 33, 91, 93 a nsl., 103, 167.
1071
(Vlastnictv vodnho koryta vzniklho str nebo novm ostrovem)
Z dvodov zprvy:
viz u 1068
Vklad:
1.
Ustanoven vyjaduje pouze "pirozenou specifikaci" vlastnho pozemku vodnm
ivlem. I zde je patrn dopad superficiln zsady.
2.
Do budoucna se mohou v praxi objevit spory ohledn polohy a rozlohy
pvodnho koryta vodnho toku. V takov situaci nezbude ne pomit pvodn
zamen vodnho toku podle katastrln mapy oproti nov vzniklmu stavu.
3.
Pohled na problematiku vzniku novho vodnho koryta nelze uzavt bez ohledu
na znn 45 vodnho zkona. Opust-li vodn tok vlivem prodnch sil pi povodni
sv pirozen koryto a vznikne-li tm koryto nov, mohou vlastnci pozemk,
sprvce vodnho toku, jako i osoby oprvnn k nakldn s vodami, kter jsou
doteny novm stavem, dat jednotliv nebo spolen vodoprvn ad o
povolen vrtit vodn tok na svj nklad do pvodnho koryta. Stt me
adatelm, kte obdr povolen, na obnovu koryta vodnho toku po povodni
pispt ( 102 vodnho zkona). Neobnov-li se pvodn stav, stt vykoup
pozemek pvodnho nebo novho koryta vodnho toku, jestlie mu tento pozemek
vlastnk dotenho pozemku nabdne. Toto neplat pro doten pozemky ve
vlastnictv obc.
4.
Neobnov-li se pvodn stav z dvodu, e vodoprvn ad obnovu ve veejnm
zjmu nepovol, plat pro vlastnky dotench pozemk monost odkodnn.
Ostatnm oprvnnm k nakldn s vodami dotenm tmto rozhodnutm nle
pimen nhrada.
5.
Prvo na obnovu a odkodnn zanik po tech letech od roku, v nm dolo ke

zmn.
498, 506, 1069, 1070
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
vodn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
Pozemek se samostatnm parcelnm slem, jen tvo koryto vodnho toku,
me bt pedmtem soukromoprvnch vztah.
(NS 22 Cdo 2903/2006)
Z literatury:
1. Baudy: Katastr nemovitost, 2010, s. 240-246.
1922, s. 91, 94.
1072
Prstek movit vci
Pehled vkladu:
I. Vc plodonosn a jej plody (1 a 4)
II. Nabyt vlastnickho prva k pirozenm plodm (5 a 6)
III. Nabyt vlastnictv k plodm osobami vcnprvn oprvnnmi (7 a 9)
Pro plnost jsou doplnna tak ustanoven 1072 a 1073 o pirozench

prstcch movitch vc a plodech vydvanch zvetem.
I. Vc plodonosn a jej plody
1.
Od plod je poteba odliit substanci, tj. takovou vc, kter plody poskytuje (vc
plodonosnou - nap. domc zve, ovocn strom, ale t penn vklad). K plodm
pat t prstek strom v lese.
2.
Jedn se o pirozen plody, tzn. k rozen rozsahu vlastnickho prva opt
dochz pirozen, tj. bez vle vlastnka. Na zklad argumentu a maiori ad minus
je mon uzavt, e pirozen prstek bude nleet i poctivmu driteli ( 996).
3.
Pirozen plody jsou obecn organick i neorganick vtky, kter se z vci
podle jejho uren zskvaj. Bn ivot spe pin situace, kdy je poteba
alespo minimlnho lidskho piinn. Pokud by se jednalo o plod (prstek),
kter nevyaduje ani takovou minimln mru lidskho piinn, bude se jednat o
plody ryze pirozen.
4.
Neoddlen pirozen plody jsou soust vci matesk - hlavn a jako takov
nejsou samostatnmi vcmi v prvnm smyslu (nap. ovoce na strom i horniny
v pirozenm loisku). Jejich vlastnkem je vlastnk vci matesk - hlavn (accesio
cedit rei principali).
II. Nabyt vlastnickho prva k pirozenm plodm
5.
Pestoe plody jsou pvodn soust vci plodonosn a nejsou samostatnmi
vcmi v prvnm smyslu, oddlenm od vci hlavn se takovmi samostatnmi
vcmi stvaj. Prv proto nap. zstavn prvo, kter lp na vci matesk, na n
po oddlen pestv dosahovat.
6.
Vlastnk vci matesk nabv vlastnictv plod jejich separac, tj. tm, e se
plody od matesk vci oddl. Stejn tak je tomu u poctivho dritele.
III. Nabyt vlastnictv k plodm osobami vcnprvn oprvnnmi
7.
Odlin je situace u osob vcnprvn oprvnnch ze sluebnosti i relnho
bemene. Poivatel nabv vlastnictv plod jejich separac, tj. tm, e se plody za
jeho povn oddl. Plody neoddlen, stejn jako ty, kter byly oddleny po
skonen povn, tud nleej vlastnkovi vci ( 1293). Naproti tomu uivatel
nabv plody percepc, tj. myslnm oddlenm. Uivatel sm vc uvat jen podle
mry vlastn poteby, kter vychz najevo teprve vzetm (percepc) plod.
Neoddlen plody anebo plody oddlen, ale za elem uvn nepercipovan,

nleej vlastnkovi vci. Pacht, tj. osoba obligan oprvnn, nabv
vlastnictv k plodm percepc, a to se svolenm vlastnka propachtovan vci.
8.
Obansk zkonk pracuje s tzv. irokm pojetm vci ( 489). Movit vci mohou
bt nejen hmotn, ale tak nehmotn - typicky pohledvka, jistina, patent,
ochrann znmka. Jejich plody mohou bt pouze tzv. civilnmi plody ( 491 odst.
2). Pojem civilnch plod bv nkdy pouvn ve smyslu uitk vci, tak jak
stanov obansk zkonk v 491 odst. 2. Neoddlen plody jsou pedmtem
zstavnho prva ( 1346 odst. 1). U civilnch plod je teba okamik nabyt
vlastnictv posoudit podle okolnost konkrtnho ppadu. Tak nap. u rok ze
vklad to bude jejich splatnost. Jin je situace u rok z dluhu, pi vplat
dividend apod. V tchto ppadech vznikne obligan nrok na vplatu vnos
(rok), avak vlastnictv k nim vznikne a okamikem jejich pevzet - tm teprve
dochz i k jejich separaci od majetku pedchozho vlastnka (srov. lit. . 7).
Poivatel nebo uivatel jistiny uloen na rok by ve shod s mskoprvn
konstrukc pravy nabyt vlastnickho prva vlastnictv k rokm nabyl percepc
( 1295).
9.
V tto souvislosti nelze opominout ani souvislost s prvy nlezce nebo osoby, u
kter je nalezen vc uchovna v dob od uplynut jednoho roku do t let od
vyhlen nlezu ( 1053 a 1057).
489, 491, 506, 996 a nsl., 1073, 1283, 1285, 1293, 1295, 1346,
2345 a 2348
Souvisejc pedpisy:

l. 11 Listiny
Z literatury:
1. Kincl, Urfus, Skejpek: msk prvo, 1995.
1922.
1073
(O plodech zvat)
Z dvodov zprvy:
viz u 1072
Vklad:
K odst. 1
1.
O vlastnictv k plodm zvete plat to, co bylo eeno o vlastnictv k plodm vci
movit. V tomto ustanoven se maj na mysli pouze plody v pesnm slova smyslu
(nap. vejce, vlna, mlata).
K odst. 2
2.
Podmnkou poadavku odmny je jej ujednn. Bude se jednat o inomintn

kontrakt ( 1746 odst. 2). Ustanoven m zejm vznam pro zemdlsk a
zjmov chovy, zvlt tam, kde jde o udren i rozvoj rodokmenu takovho
chovu. K tomu je vhodn pipomenout ji prvorepublikovou pravu obsaenou v
zkon . 169/1924 Sb. z. a n., o plemenitb hospodskch zvat, a to kon,
skotu, vep a ovc, ve znn zkona . 211/1925 Sb. z. a n., a dle v nazen .
83/1928 Sb. z. a n., o plementib kon, a v nazen . 204/1928 Sb. z. a n., o
plemenitb skotu, vep a ovc. V souasnosti je dan problematika upravena
zkonem . 154/2000 Sb., o lechtn, plemenitb a evidenci hospodskch
zvat a o zmn nkterch souvisejcch zkon (plemensk zkon). V rmci
evropsk pravy se jedn o smrnici 2009/157/ES o istokrevnm plemennm
skotu a na ni navazujc smrnice a dle nazen Rady, nazen Komise a
rozhodnut Komise. Za elem seznatelnosti a uchovn genofondu citovan
plemensk zkon ( 9) upravuje tzv. plemenn knihy. Ty jsou vedeny pro kad
plemeno hospodskch zvat s vjimkou drbee, plemennch ryb a vel. Nen
vylouena ani mon povinnost k nhrad kody pi oplodnn zvetem
neuchovnnm, kde by mohlo dojt k ohroen genofondu apod.
491, 494, 1072, 1746 odst. 2, 2342, 2933, 2935, 2970
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny
zk. . 154/2000 Sb., o lechtn, plemenitb a evidenci hospodskch

zvat a o zmn nkterch souvisejcch zkon (plemensk zkon),

zmn nkterch zkon (zkon o zoologickch zahradch),
zk. . 99/2004 Sb., o rybstv
Z judikatury:
Ustanoven 404 a nsl. ob. zk. ob. vyslovuje zsadu, e vlastnk hlavn
vci je tak vlastnkem prstku
(GL. U. 4232, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 422)
Z literatury:
1. Kincl, Urfus, Skejpek: msk prvo, 1995.
1922.
Pododdl 3
Uml prstek
Zpracovn
1074
(Zpracovn v dobr ve)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 9)
II. Nov vc vznikl zpracovnm vc movitch (10 a 11)
III. Vlastnick prvo ke zpracovan vci (12)
IV. Vyrovnn mezi vlastnkem nov vci a ostatnmi (13 a 14)
Ohledn umlch prstk se navrhuje upravit dsledky spojen movitch

vc nkolika vlastnk (specifikace). Preferuje se pedevm obnoven pedelho
stavu, a nen-li to mon, je nutn vyeit, jak se s nov vzniklm celkem nalo.
Pedn je teba rozliit zpracovn movitch vc rznch vlastnk ( 1074) a
pouh smsen vc ( 1078). Pi zpracovn, stalo-li se v dobr ve, nle
vsledek tomu, kdo se o vznik nov vci nejvce piinil. Pitom je lhostejn,
spov-li jeho podl na hodnot vsledku v jeho prci nebo v tom, e poskytl
nejcennj materil. Nov vlastnk se vak mus vypodat s ostatnmi a nahradit
jim materil nebo prci. Toto zkladn pravidlo ( 1074) je modifikovno v
nsledujcm ustanoven k ochran vlastnka, jeho vc byla pouita bez dobr
vry. Takovmu vlastnku se - bez zetele k tomu, jak se jeho vc hodnotov
podlela na hodnot vzniklho celku - piznv volba mezi pivlastnnm si cel
vci (proti vyplacen ostatnch) nebo nrokovnm nhrady. Dal zastnn
nelze pli dlouho ponechvat v nejistot, a proto se pokozenmu vlastnku
ponechv k rozhodnut msn lhta; nevyuije-li j, bude postupovno podle
pravy obecn.
Nen vyloueno, e se vyskytnou i ppady, kdy jedinho vlastnka nebude

mon podle pedchozch ustanoven urit. Pro takov ppad se navrhuje pikzat
nov vzniklou vc do spoluvlastnictv vech, jejich movitosti byly zpracovny s
tm, e spoluvlastnci solidrn zaplat odmnu za zpracovn vci. Zvltnm
zpsobem se e v 1071 pouit ciz vci jen na opravu vci dal, pak opraven
vc zstv ve vlastnictv pvodnho vlastnka, a je hodnota materilu pouitho
na opravu jakkoli, piem tomu, kdo vlastnick prvo pozbyl, nle nhrada.
Od zpracovn nkolika vc je teba odliit pouh jejich smsen. Rozdl je
zejmna v tom, e pi smsen nedochz k pracovnmu vkonu, kter by ml bt
honorovn. Pi smsen vc je teba rozliit situace, kdy se sms vci rznho
druhu (to jsou ppady slitin, smsen rznch sypkch materil apod.), pak
nle kadmu z pvodnch vlastnk pomrn st z celku ( 1052). To ale
neplat pi smsen vc tho druhu, nleejcch nkolika vlastnkm;
I. Obecn
1.
Pododdl 2 vslovn upravuje nabyt vlastnickho prva pirozenm prstkem
movit i nemovit vci. V tchto ppadech se vdy jedn o rozen vlastnickho
prva, ke ktermu dochz v zsad bez piinn vlastnka.
2.
Oproti tomu uml prstek pot s tm, e ke zvten majetkov podstaty
dochz prv v dsledku aktivnho lidskho jednn. Zkladnmi zpsoby
umlho prstku jsou zpracovn ( 1074 a nsl.) a smsen ( 1078 a nsl.),
stavba ( 1083 a nsl.) a pestavek ( 1087).
3.
Pododdl 4 je vnovn smenmu prstku, kter v sob pojmov spojuje znaky
prstku pirozenho a umlho.
4.
prava umlho prstku (tj. zpracovn, smsen, slit, stavba a pestavek)
prola pi dvoutisciletm vvoji znanmi promnami. Ani msk prvo se k
otzce umlho prstku, resp. zpracovn v irm smyslu nestavlo v prbhu
vvoje jednotn. Pvodn a zjednoduujc stanovisko sabinin, kte v souladu
se stoickou filozofi dvali pednost vlastnkovi hmoty, bylo pekonno
Justininskou kodifikac (Corpus Iuris Civilis), ze kter je mon vyst nikoli jen
hmotnprvn, ale i procesn een takovho problmu. Zpracovn je mon
spatovat zaprv ve skutenm "opracovn" ciz vci, a to s vsledkem, kter
me, ale nutn nemus mnit hospodsk el pvodn vci. Takto je mon
zpracovat nejen nap. kmen i jinou hmotu, ale t pepracovat vc, kter ji je
na relativn vysokm stupni opracovn (nap. pebrouen perku, jazykov
peklad apod.) Druhou "cestou" zpracovn jsou modifikace pvodn vci
zpsoben tm, e je rzn spojena s jinou vc. Forma spojen je zvisl na
skupenstv a povaze pvodnch ltek. Jedn se o smsen a slit. Nen vyloueno,
e se jednotliv zpsoby zpracovn mohou t kombinovat i kumulovat. Proto
aby se jednalo o zpracovn ve smyslu originrnho nabyt vlastnickho prva,
mus vdy vzniknout nov vc v prvnm smyslu, a to navc vc, kter je cennj
oproti zpracovan vci. Druh charakteristika me bt v konkrtnch ppadech
problematick. Pokud dojde k znehodnocen pvodn vci, nen namst uvaovat

o vzniku vlastnickho prva zpracovnm, nbr o nhrad zpsoben kody.
5.
Rakousk obansk zkonk (ABGB) se v zsad tak piklnl spe ke stoickmu
chpn dan problematiky. ABGB upravoval nabyt vlastnictv umlm
prstkem v 414 a 419. Koment k tmto ustanovenm charakterizuje celou
situaci takto: "Pat sem jednak nabyt vlastnictv slouenm anebo zpracovnm
( 414 a 416) a specieln ppad toho, toti nabyt vlastnictv vstavnm ( 417 a
419)." Zsadn sem nepatily situace, kdy nkdo provedl slouen, zpracovn i
vestavn podle smlouvy s vlastnkem ciz vci (krej se nap. nestval
vlastnkem at, stavitel se nestval vlastnkem vily apod.). K otzce zpracovn
ciz vci (tzv. specifikace) jako umlho prstku se ABGB stavl kategoricky tak,
e muselo dojt ke zven ceny a zrove ke vzniku jin vci. Vsledn cena
zpracovan ltky musela bt vy, jinak lo o znehodnocen. Pedchoz prava
(ob. zk. . 40/1964 Sb.) v tomto smru mlela, ale v praxi takov pohled
vylouen nebyl. Zpracovn mlo pevst ltku ze surovho stavu do stavu
polotovaru nebo polotovar v hotov vrobek. Zpracovn nemuselo mt jen
prostou podobu. V vahu pichzela i specifikace kombinovan, kdy zpracovatel k
ciz vci vedle sv prce pidal i njak materil. Koment (lit. . 5) k pedchoz
prav inn do 31.12.2013 rozliuje "splynut organick" a "splynut
mechanick". Pi splynut organickm vznik jedin nedliteln vc a nevratn
zanik vlastnictv vedlej vci. Naproti tomu pi splynut mechanickm vznik vc
sloit (universitatis rerum cohaereticum). Zde je rozdlen na pvodn soustky
mysliteln.
6.
Nov prvn prava je oproti ob. zk. . 40/1964 Sb. detailnj a v mnohch
ohledech odlin. Pedchoz prava byla ohledn prstku strun. Byl mu
vnovn pouze 135a ob. zk. . 40/1964 Sb. Zpracovn ciz vci upravoval
135b ob. zk. . 40/1964 Sb., piem i na stavbu na cizm pozemku nahlela
pedchoz prava jako na zpracovn ( 135c ob. zk. . 40/1964 Sb). Obansk
zkonk . 89/2012 Sb. materii zpracovn standardn zahrnuje do prvn pravy
nabyt vlastnictv umlm prstkem. Zpracovn sice me vst ke vzniku
vlastnickho prva a eo ipso facto k zniku vlastnickho prva vlastnka
zpracovan vci, nebo vlastnick prvo je exkluzivn, avak povinnost k ppadn
nhrad kody za znik vlastnickho prva tm nen dotena.
7.
Druhm zkladnm zpsobem umlho prstku je smsen i slit. Povaha tohoto
zpsobu je odvisl od skupenstv jednotlivch vstupnch ltek. I zde setrvvala
doktrna ABGB na zven hodnoty vsledn vci a opanou situaci chpala stejn jako v ppad zpracovn ciz vci - jako znehodnocen.
8.
Dal dva zmnn specifick zpsoby umlho prstku, tj. stavba a pestavek,
ale nakonec t prstek smen, tj. oset pozemku cizm semenem nebo jeho
oszen cizmi rostlinami, do znan mry sleduj obecn principy zpracovn
spojenm dvou vc. Navc jsou ale vraznji protknuty zsadami superficies solo
cedit, vigilantibus iura a bona fides.
9.
Prvn prava zpracovn ciz vci byla obsaena jak v obanskm zkonku .
141/1950 Sb., tak v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. - zde vak a od novely
proveden zkonem . 509/1991 Sb. V poslednch padesti letech se vak ani
judikatura a ani odborn literatura touto otzkou, s vjimkou staveb, v ir me
nezabvaly (Spil in lit. . 5, s. 715). Ustanoven 135b ob. zk. . 40/1964 Sb.
se tkalo jen ppad, kdy nkdo zpracuje ciz vc bez dohody s jejm vlastnkem
(srov. vodn vklad). Ciz vc se rozum vc, jejm vlastnkem je nkdo jin ne
zpracovatel.
II. Nov vc vznikl zpracovnm vc movitch
10.
Zpracovn jako originrn zpsob nabyt vlastnickho prva m souvislost se
smlouvou o dlo. Jej causou je zskn vci, kterou vtinou nelze koupit, piem
vlastnkem zhotoven, opraven nebo upraven vci se stv objednatel (srov.
2586 a nsl.). Prvn podmnkou komentovanho ustanoven je, aby vznikla nov
vc ve smyslu 489 a 498. Druhou podmnkou mus bt objektivn
neoddlitelnost, jinak eeno nen mon navrtit celou situaci v pedel stav
anebo je tak mon uinit, ale jen s nemrnmi nklady i ztrtou. Nklady se
zde mus rozumt odmny za prci, energie, dopravu apod.; ztrtou pak snen
hodnoty jednotlivch individualit, kter by se takto podailo zskat zpt. Koment
kABGB (lit. . 4) hovo o prvnch nsledcch neodstranitelnosti pi zpracovn.
Prvn odstavec komentovanho ustanoven e pouze nabyt vlastnickho prva
ke zpracovvanm vcem. Dje se tak originrn a z dikce zkona vyplv, e v
okamiku dokonn zpracovn. Zde je teba ppad od ppadu zvit, zda se tedy
alespo ve smyslu pohledu ABGB hodnota zpracovan vci zvtila. Zkon na
tomto mst sleduje princip zsluhovosti o novou vc, kter je vyjden nejen
hodnotou hmotn podstaty, ale pot se t prce. Takto uren nejvt
pispn k hodnot vsledku zakld okamikem zpracovn (specifikac)
vlastnick prvo. Dobr vra zpracovatele se ve smyslu 7 pedpokld. Nee

se zde vyrovnn mezi vlastnky jednotlivch individualit i spoluzpracovateli. Tak
in a odstavec 2 komentovanho ustanoven.
11.
Smyslem komentovanho ustanoven je uren vlastnka a naplnn principu
prvn jistoty. Vlastnkem nov vci se za podmnky neoddlitelnosti pi
zpracovn stv ten, jeho podl hmotn a pracovn dohromady byl nejvt. Tm
samm okamikem zde ve smyslu komutativn spravedlnosti nastv povinnost
vlastnka nov vci vyrovnat se s vlastnkem (vlastnky) zpracovanch vc, pop.
se zpracovatelem. Hodnota zpracovanch vc by se mla brt jako obvykl
(zejm v ase zpracovn) a tak odmna za prci by mla sledovat bn
vyplcen odmny za takovou konkrtn prci.
III. Vlastnick prvo ke zpracovan vci
12.
Vlastnick prvo vznikne v okamiku dokonen zpracovn tomu, kdo nejvce
pispl materilem, poppad prac samotnou k vytvoen nov vznikl vci (
489 a 498). Takto vznikl nov vc je ve smyslu 1350 t nastupujcm
pedmtem zstavnho prva. Zpracovnm vznikl vc se v ten sam okamik
eventuln stv t soust ppadn pozstalosti ve smyslu 1475 odst. 2. V
ppad smsen penz se m v situaci, kdy nejde o sbratelsk kusy nebo jinak
individuln uren penze, zpravidla za to, e pat tomu, kdo je dr, a mezi
subjekty tak vznikne obligan nrok.
IV. Vyrovnn mezi vlastnkem nov vci a ostatnmi
13.
Vlastnk nov vznikl vci zaplat tm, kdo vlastnick prvo pozbyli. Obansk
zkonk nehovo o nhrad jakkoli, ale vslovn o zaplacen. Zkon konkrtn
neuvd cenu, kterou zaplat, bude se ale jednat zejm o cenu obvyklou. Ppady,
kdy by dolo ke zpracovn vci, jej cena by byla cenou mimodn obliby, jist
zcela vylouit nejde, ale bude se jednat o situace marginln. Vlastnk nov
vznikl vci zaplat tak odmnu za provedenou prci. Jej vi lze dovodit z
pracovnch odmn obvyklch v danm ase a mst. Zkon vysloven nehovo o
splatnosti tchto pohledvek vzniklch ex lege. Lze ale dovodit, e budou splatn
bez zbytenho odkladu ( 1958 odst. 2). Ze znn zkona, ale pedevm z
teoretickho pohledu je zejm, e znik vlastnickho prva jednoho subjektu je

doprovzen nabytm vlastnickho prva nkoho jinho. To je kompenzovno
nrokem obliganm. Je poteba upozornit, e majetkov nrok z obligace podlh
na rozdl od vlastnickho prva promlen (srov. 614 a nsl.).
14.
Ke zpracovn ciz vci me vedle nhody dojt ve dvou ppadech, a to jednak
pi nezmocnnm jednatelstv ( 3006 a nsl.), jednak pi upoteben ciz vci ku
prospchu jinho ( 3012 - versio in rem). Otzku nabyt vlastnickho prva pi
smlouv o dlo e 2599, a to v zvislosti na tom, o jakou vc se jedn a zda
byla zpracovna u objednatele nebo u zhotovitele.
7, 489, 491, 506, 614, 1075 a 1080, 1346 odst. 1, 1350, 1475
odst. 1, 1958 odst. 2, 2599, 3006, 3012
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
Z judikatury:
1. Pi vaze o trvn vhrady vlastnickho prva je teba se zabvat i tm,
zda vlastnick prvo k vci nezaniklo zpracovnm ( 135b ob. zk).
(Rc 81/04, NS 35 Odo 124/2003)
2. Nelze uloit povinnost vydat vc, kter se zabudovnm do vci jin
stala jej soust.
(NS 22 Cdo 1105/2003)
3. Pro otzku splatnosti odmny za vykonan dlo nen rozhodn jen jeho
skonen ( 1170 ob. zk.), nbr i to, zda m podnikatel povinnost k pedn
dla objednateli. Tuto povinnost m pak podnikatel tehdy, je-li to podle povahy
dla mon a vyaduje-li to stav vci. O tom, zda je k pedn dla teba i jeho
odesln objednateli nebo zda sta oznmen o skonen dla, rozhoduje

pedevm mluva stran, a nen-li j, obecn ustanoven obanskho zkona (
905 ob. zk.). I v tom ppad, e m podnikatel povinnost k pedn dla, me
dati plnn z ruky do ruky. I pi smlouv o dlo plat obecn zsada 1052 ob.
zk. K tomu, aby objednatel dla splnil svj zvazek plniti z ruky do ruky, vak
sta, e aspo nabdne souasn splnn svho zvazku.
(Vn 18707/44)
Z literatury:
1922.
5. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2008, s. 715.
1075
(Zpracovn ve zl ve)
Pehled vkladu:
I. Zpracovn vci na vc novou (1 a 2)
II. Monost volby vlastnka zpracovan vci (3)
III. Znik prva volby na stran vlastnka zpracovan vci (4)
IV. Vztah k zstavnmu prvu (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
I. Zpracovn vci na vc novou

K odst. 1
1.
Pedn se zde mus naplnit nejen podmnka procesu zpracovn. Zpracovnm se
zejm nemn jakkoli proces zasahujc do vci, ale pedevm takov pracovn
postupy a zsahy, pi kterch se vytvo nov vc v prvnm smyslu. Samozejm
nelze vylouit otzku, zda vbec dojde ke zhodnocen vci pvodn. Nkter
literrn prameny (srov. lit. . 5) vychzej z obecn teze, e by se nemlo jednat
o znehodnocen vci, nebo dokonce neho, co snad ani nebude vyhovovat pojet
vci v prvnm smyslu.
2.
Ustanoven sleduje spe stoick pohled, kdy je sprvn dvna pednost volb
vlastnka zpracovan vci, pokud zpracovatel nebyl v dobr ve. Podle 7 se
dobr vra pedpokld. Princip komutace je vyjden povinnost nhrady ve
stejnm rozsahu - srov. materil a prce - jako v pedchozm ustanoven. Vlastnk
vci zpracovan nikoli v dobr ve m prvo nhrady tehdy, pokud se rozhodne
pro druhou alternativu, tj. e si novou vc neponech.
II. Monost volby vlastnka zpracovan vci
3.
Monost vhodnj volby vlastnka vci zpracovan nikoli v dobr ve je jeho
subjektivnm oprvnnm. Zkon v souladu s tendenc i zsadou bezformlnosti
opt nepedepisuje dnou formu takov volby. Z hlediska prvn jistoty a
ppadnho dokazovn, zvlt ohledn monho marnho uplynut asu, lze
vak doporuit formu psemnou.
III. Znik prva volby na stran vlastnka zpracovan vci
K odst. 2
4.
Lhta pro uplatnn prva volby je prekluzivn ( 654) a subjektivn, tj. pot se
od okamiku, kdy se vlastnk o zpracovn sv vci dozvdl. Po uplynut jednoho
msce jeho prvo zanik - prekluduje se. Pro bh prekluzivn lhty se pouij
ustanoven o bhu promlec lhty.
IV. Vztah k zstavnmu prvu
5.
Obecn plat, e znikem zstavy zanikne i zstavn prvo. Vjimkou z tto
koncepce je principiln 1350. Pkladem me bt nap. zpracovn kamene v
sochu.
6, 7, 489, 506, 605, 645 a 650, 654, 1075 a 1080, 1346 odst. 1,
1350 a 1353, 1475 odst. 2, 2599, 3006, 3012
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
Z judikatury:
1. Pi vaze o trvn vhrady vlastnickho prva je teba se zabvat i tm,
zda vlastnick prvo k vci nezaniklo zpracovnm ( 135b ob. zk).
(Rc 81/04, NS 35 Odo 124/2003)
2. Nelze uloit povinnost vydat vc, kter se zabudovnm do vci jin
stala jej soust.
(NS 22 Cdo 1105/2003)
Z literatury:
1922.
1076
(Spoluvlastnictv zpracovan vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
Vklad:
K odst. 1
1.
Teoreticky mohou nastat situace, kdy podle pedchozch ustanoven nebude
mon urit jedinho vlastnka zpracovan vci. Zkon tak klade a na posledn
msto een v podob spoluvlastnictv movit zpracovan vci.
2.
Uren podl podle dikce zkona vychz pouze z hodnoty zpracovanch vc. Na
rozdl od shora popsanho se tak neuvauje mon prce.
3.
Pokud pedchoz postup nepovede ke zjitn velikosti podl spoluvlastnk, jsou
jejich podly stejn.
K odst. 2
4.
Jedinou monost vyrovnn mezi takovmi spoluvlastnky a tm, kdo vc
zpracoval, je zaplacen. Ve tto stky bude muset bt stanovena jako odmna
pimen, nen vylouena ani povinnost zaplatit nutn nklady a vdaje se
zpracovnm souvisejc. Ze zaplacen jsou vichni spoluvlastnci zavzni
spolen a nerozdln. Zpracovatel si me vybrat kterhokoli ze spoluvlastnk a
poadovat po nm celou odmnu. Naopak spoluvlastnk, kter zaplatil celou
odmnu, m regres vi ostatnm spoluvlastnkm. Solidarita spoluvlastnk je
obecn vyjdena v 1127.
6, 7, 489, 1075 a 1080, 1115 a 1157, 1346 odst. 1, 1872 a 1876
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 151/1997 Sb. o oceovn majetku
Z judikatury:
K odst. 1
1. Uplatnn 415 ob. z. pedpokld, e byly vci zpracovny bez
vlastnkova pivolen.
K odst. 2
2. Nen teba naped podati dl alobu, d-li se vylouen podlu na
penzch; pi dlen pohledvky a dluhu jest postupovati podle ustanoven o
spoleenstv vlastnictv.
Z literatury:
1. Krm: Prvo obansk II. Prva vcn, 1934, s. 91, 93, 118 a nsl.
1922, s. 211.
1077
(Pouit ciz vci na opravu jin vci)
Pehled vkladu:
I. Pouit ciz vci na opravu jin vci (1)
II. Prvn osud ciz vci pouit na opravu a nhrada za jej pouit (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
I. Pouit ciz vci na opravu jin vci
1.
Pouit ciz vci na opravu jin vci je specifickm ppadem zpracovn. I zde se
pedpokld dobr vra. Zkon dokonce nem ani vslovn een pro ppad, kdy
by ten, kdo svoji vc opravil, nebyl v dobr ve. Tm se obansk zkonk .
89/2012 Sb. odliuje od pravy obsaen v ABGB, kter pro tento ppad jet
rozlioval mezi jednnm v dobr a ve zl ve. Elementrn podmnkou je oprava
vci jinho vlastnka. Oprava znamen odstrann zvady. V praxi ale mohou
nastat ppady, kdy chybjc nebo vadn st je znan rozshl, cenn a pro
chod celku (nap. stroje) nepostradateln. U mench st, kde el bude
sledovat skuten opravu, je vklad ustanoven bez vtch pochyb. U vtch
st by se mohlo pesazenm dleit soustky stroje stt to, e z nepotebnho
vraku se opt uin funkn zazen. Jist i to je zpsob opravy ve smyslu obecn
vnmanm. Zejm ale nepjde takov opravsk mysl aplikovat bez omezen,
nebo pak by se spe jednalo o zpracovn spojenm se vemi z toho plynoucmi
dsledky (ostatn zkon hovo o hodnot zpracovan ciz vci - vta druh).
Komentovan ustanoven tak upravuje originrn nabyt vlastnickho prva, a to
pouitm vci jinho vlastnka. Nejde tedy jen o shora zmnn hledisko opravy,
ale tak, nebo dokonce spe o hledisko individuality a hodnoty pouit vci.
Prakticky je jako soustka pouiteln i vc uniktnho vznamu; vklad zkona
ale neme takovm "postupm" sjednvat prchod.
II. Prvn osud ciz vci pouit na opravu a nhrada za jej pouit
2.
Pokud se dan ponn vejde do vymezen opravy, pak se bude muset
vlastnkovi zpracovan vci nahradit jej hodnota. I zde se nabz otzka ceny,
resp. mry nhrady. Argument amortizac takov soustky nebude vdy namst,
protoe vlastnk zpracovan vci k n definitivn pozbude sv vlastnick prvo a
nezbude mu nic jinho, ne aby si opatil jinou - asto novou vc (nap.
soustku), za kterou mu bude patit nhrada. Zkon hovo pouze o nhrad
hodnoty pouit vci, kterou je povinen zaplatit vlastnk opraven vci.
3.
"Opravou" jakoto zvltnm zpsobem zpracovn zanik vlastnick prvo
vlastnka vci pouit k oprav. Je nepochybn, e na jeho stran dojde k
majetkov jm. Ta bude vzhledem k vkladu v odstavci 1 mnohdy vy ne
hodnota soustky. V souladu s principem pln nhrady nelze v ppad absence

dobr vry na stran zpracovatele vylouit ani jeho povinnost k nhrad
majetkov jmy a ulho zisku vzniklch na stran vlastnka zpracovan vci (
1080).
4.
Vc, kter byla opravou uinna soust ciz vci, nelze vindikovat zpt.
489, 506, 1075 a 1080, 2586 a nsl., 3006 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 151/1997 Sb., o oceovn majetku,
zk. . 526/1990 Sb., o cench
Z judikatury:
Ustanoven 416 ob. z. ob. neplat o tom, co si njemnk zad ve svm
byt (drty, veden)
Z literatury:
1922, s. 91, 93, 119, 274.
4. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, s. 445-446.

Smsen
1078
(Smsen movitch vc nkolika vlastnk)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. Smsen nkolika movitch vc (3 a 6)
III. Pimen pouit 1075 odst. 2 - znik prva volby na stran vlastnka
smsen vci (7)
IV. Vztah k vlastnickm alobm (8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
I. Obecn
1.
Nabyt vlastnictv smsenm je podle obanskho zkonku dalm zpsobem

umlho prstku. I zde setrvvala doktrna ABGB na zven hodnoty vsledn
vci a opanou situaci povaovala - jako v ppad zpracovn ciz vci - za
znehodnocen. Povaha tohoto zpsobu je odvisl od skupenstv jednotlivch
vstupnch ltek. Pro poten vklad je vhodn uvst nsledujc. O smsen jde
tehdy, spoj-li se dv vci pevnho skupenstv, o slit jde u ltek tekutch, a to
vetn roztavench kov. Principilnm vchodiskem je i podle souasn pravy
to, zda i po smsen bude provediteln zptn oddlen ad integrum. Nebude-li
oddlen mon (bu fyzicky, anebo bude hospodsky neeln z hlediska
nklad na dlen vynaloench, a to zejmna u vc urench druhov), vznikne
nov vc jen v ppad, e dnou ze smsench vc nebude mon oznait za
vc hlavn, a tud nepjde o prstek podle 1072 (dve 135a ob. zk. .
40/1964 Sb.), a dojde-li ke zven hodnoty vsledn vci. Nedojde-li ke zven
hodnoty tm, e nov vc bude kvalitativn cennj, anebo tm, e sice nedojde
ke zven kvality, ale vc se rozroste kvantitativn a jej cena se zv, nebude
se jednat o novou vc, jej vlastnictv by bylo teba posoudit podle 1074 a 1075
(dve 135b ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn zk. . 509/1991 Sb.).
2.
Dojde-li k poklesu ceny vci, pjde o pokozen pvodn hodnotnj vci (Spil
in lit. . 5).
II. Smsen nkolika movitch vc

K odst. 1
3.
Pedn je mon odkzat na dvodovou zprvu v tom smyslu, e smsen
nkolika movitch vc se nepovauje za pracovn vkon hodn honorovn, a
otzka jeho nhrady i promtnut do ppadnho spoluvlastnictv tud nepad v
vahu.
4.
Zsadn roli hraje nsledn neoddlitelnost smsench vc. Ustanoven 1078
obecn m na vci rznho druhu a rznch vlastnk, kter po smsen vytvo
celek. Tento celek je nerozdliteln na rove pvodnch vc, ale je dliteln na
dly smeniny bez poruen jej podstaty.
5.
V ppad dobrovrnho smsen m kad z vlastnk smsench vc prvo

volby: (1) oddl si pomrnou st smseniny, nebo (2) bude chtt nhradu toho,
co pozbyl. Nahrazuje se jen to, co pozbyl. Jak ji bylo eeno, nmaha, resp. prce
zde nehraje roli (srov. dvodovou zprvu).
6.
V ppad nikoli dobrovrnho smsen opt vyvstv stoick prvenstv vlastnka
hmoty, kter je i pro tentokrt svobodn ve svm rozhodnut. Me svj dl
penechat tomu, kdo vci smsil, za plnou nhradu (k prvu volby viz odstavec 2).
III. Pimen pouit 1075 odst. 2 - znik prva volby na stran vlastnka
smsen vci
K odst. 2
7.
Z dikce zkona je zejm, e se nsledujc norma pouije nikoli obdobn, ale
pimen. Podle 1075 odst. 2 "prvo k volb vhodnjho een zanikne,
nebude-li vykonno do jednoho msce ode dne, kdy se vlastnk o zpracovn vc
dozvdl". Je obtn pedjmat vhodnj een, ale opt se jedn o ochranu
principu prvn jistoty. Dan jednomsn lhta ( 605) pob ode dne, kdy se
oprvnn vlastnk vci o smsen dozvdl. Jedn se o lhtu prekluzivn.
IV. Vztah k vlastnickm alobm
8.
V tomto ohledu je poteba odkzat na alobu reivindikan ( 1040, zejmna ale
1041). Vydn vci se toti me domhat jej vlastnk proti tomu, kdo mu ji
neprvem zadruje. Takto lze alovat jen o vydn urit (identifikovateln) vci,
a proto zpravidla nelze vindikovat vci uren druhov, pokud byly smseny s
jinmi vcmi tho druhu. Takzvan vindikace kvantity se lze domhat, jen lze-li z
okolnost seznat vlastnick prvo osoby, je prvo uplatuje, a nedostatek dobr
vry osoby, na n je poadovno vydn vci (srov. 1041 odst. 2 a jud . 1).
7, 489, 605, 1040 a 1043, 1075 a 1080, 1346 odst. 1, 1350 a

1352
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 526/1990 Sb., o cench
Z judikatury:
1. Jde-li vak o penze, tedy o vc urenou druhov, plyne z povahy vci, e
smsenm nabyl nepoctiv vherce k nim vlastnictv. Tak z hlediska trestnho
prva jsou vechny penze v jeho penence pro podvedenho spoluhre "ciz
vc".
(Rt 13/76, NS St 1/75)
2. Zlat mince (tj. kusy zlata o urit ryzosti, hmotnosti, prmru a sle,
urenho vzhledu lce a rubu, je jsou i byly platidlem mnovch soustav stt),
jejich vydn je v posuzovanm ppad poadovno, jsou vcmi, kter lze
zamnit s jinmi stejnho druhu (podle terminologie dovolacho soudu "druhov
uren"), a protoe jet dve, ne se dostaly do drby alovan, resp. jej prvn
pedchdkyn, byly smseny s dalmi vcmi tho druhu, staly se vcmi
"nerozeznatelnmi" a objektivn nelze prokzat jejich individualizaci (urit znaky,
ktermi se vc rozezn od vech podobnch vc stejnho druhu). Nelze se proto
s spchem domhat ani jejich vydn podle restitunho zkona.
(NS 2 Cdon 510/97, PrRo 7/2000)
3. Nelze mluviti o smsen penz ve smyslu 371 ob. z. ob., pimsil-li
dritel vt obnos k svmu nepatrnmu obnosu, obzvlt kdy mezi onm
obnosem byly bankovky znjc na vt penz, neli inil cel obnos patc
pvodn driteli ( 415 ob. z. ob.).
(Vn 1215/21)
Z literatury:

1922, s. 91, 93, 119, 274.
1079
(Smsen movitch vc tho druhu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven upravuje specifick ppad smsen, kter nebyl v
obanskm zkonku . 40/1964 Sb. nikterak zvlt upraven. Pi smsen
movitch vc tho druhu dochz toti ke vzniku naprosto homogenn smsky,
kde jakkoli dal rozpoznvn jednotlivch vc a monost nakldat s dlem
vzaly z podstaty vci zasv. Zkon sice uvd demonstrativn pklad schovy, o
kterm lze usoudit, e bude zdaleka nejastjm, ale nelze do budoucna s
jistotou tvrdit, e bude ppadem jedinm.
2.
Vlastnci pak pochopiteln zstvaj vlastnky sti druhov uren vci
(homogenn smsky); bez ohledu na to, co konkrtn jim bylo takto smseno. Ani
v tomto ohledu nelze vylouit mon komplikace, kter mohou nap. nastat pi
smsen rznch druh sadby, sladovnickho a obyejnho jemene, ryb rznho
pvodu a kvality v sdce, ovoce, pohonnch hmot apod. Generick uren pi
skladovn by nemlo bt omezovno jen na poet, mru a vhu, ale mlo by bt

ble specifikovno (pvod, druh apod.).
7, 489, 605, 1075 a 1080, 2402 a 2408
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 526/1990 Sb., o cench
Z literatury:
1922.
1080
(Vyrovnn pi zpracovn ve zl ve)
Pehled vkladu:
I. Jak nhrada pat dotenm vlastnkm smsench vc (1 a 4)
II. Nhrada kody (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1074
I. Jak nhrada pat dotenm vlastnkm smsench vc
1.
Ustanoven sleduje situaci, kdy dolo ke smsen movitch vc vce vlastnk,
piem ten, kdo se na smsen podlel, nebyl v dobr ve. Ze znn zkona je
patrn, e postauje jakkoli podl na smsen cizch vc a e takovch osob me
bt i vcero. K plnn z dvodu uvedenho v 1080 je povinen kad, kdo se
podlel na smsen cizch vc a souasn nebyl v dobr ve.
2.
Pro vznik zvazku je nerozhodn mra asti, sta tedy i ast minimln. Tu
bude dokazovat vlastnk vci, kter byla smsena s ostatnmi vcmi. Otzka dobr
vry je obdobn. Dobr vra se pedpokld, a tak i zde bude dkazn bemeno
leet na vlastnkovi smsen vci.
3.
Problematick me bt mra, resp. povaha zvazku, tedy zda se jedn o
zvazek dl i solidrn. Jedn se o zvazek solidrn (srov. 2915), co by
zvyovalo jistotu vlastnka smsen vci. Na druhou stranu zkon pro tento ppad
solidaritu explicitn nestanov.
4.
Vedle nhrad se mus vlastnkm smsench vc poskytnout i ul zisk - lucrum
cessans ( 2951).
II. Nhrada kody
5.
Skuten koda se vlastnkm smsench vc hrad jen v takov me, v jak
nedoshli jej nhrady podle pedchozch ustanoven. Jinak eeno, nhrada za
vc se hrad vdy, ul zisk tak, ale damnum emmergens (tzv. skuten koda)
jen v rozsahu, kter pesahuje plnn podle pedchozch ustanoven. Zde vznik
interpretan problm, zda i ustanoven o nhradch je pedchzejc.
6.
Celkov ve v podstat zbytkovho plnn je dan tm, jak velk nhrady
doshli vlastnci takto smsench vc podle pedchozch ustanoven. Doshli-li ji
vekerou monou nhradu, neposkytuje jim ji toto ustanoven dn dal
nroky.
7.
Plnn na zklad pedchzejcch ustanoven m tak funkci paualizovan
nhrady skuten kody, kdy 1080 e jen to, co ji pesahuje.
7, 489, 1075 a 1080, 2894 a nsl., 2915, 2951
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 526/1990 Sb., o cench
Z literatury:
1922, s. 91, 93, 119, 274.
1081
(Vydn vci proti hrad)
Protoe pi spojen vc rznch vlastnk me nastat situace, e urit

osoba m celek u sebe, a je jejm vlastnkem nkdo jin, ale zrove j nle
proti vlastnkovi prvo na nhradu i jin plnn, piznv se takov osob prvo
retence, dokud j odmna za zpracovn vci nebo jin nhrada nen zaplacena.
Pi stanoven nhrad v tchto ppadech se zrove zaml pedejt kolizi s
ustanovenmi o bezdvodnm obohacen. Vzhledem k tomu se vslovn
stanovuje, e nhrady poadovan dotenmi osobami pi zpracovn nebo
smsen nesm init vce, ne kolik by dotenmu nleelo v pin
bezdvodnho obohacen.
Vklad:
1.
Dan ustanoven upravuje situaci, kdy smsenm nkolika movitch vc rznch
vlastnk vznik smska. Tu me mt u sebe jeden z vlastnk pvodnch vc
anebo tak osoba, kter se na smsen vc pouze fakticky podlela. Kad, kdo se
na smsen vc podlel, je oprvnn k retennmu prvu. Je otzkou, zda m
vlastnk pvodn vci povinnost k nhrad celkov (za vechny vlastnky
pvodnch vc). Pravdpodobn pjde o celou nhradu, nebo i spoluvlastnci
jsou povinni zaplatit zpracovateli odmnu za prci spolen a nerozdln ( 1076

odst. 2).
2.
Do doby zaplacen nen ten, kdo se na spojen vci podlel, povinen vc vydat.
489, 1075 a 1080, 1082, 1346 odst. 1, 1395 a 1399
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny
Z literatury:
1922, s. 91, 93, 119, 274.
1082
Spolen ustanoven
Z dvodov zprvy:
viz u 1081
Vklad:
Jedn se o spolen a zvren ustanoven upravujc mru nhrady u

zpracovn i smsen. Povinnmi jsou ti, kdo se na smsen i zpracovn podleli. V
obou dlch pravch je vyjdeno, jak velk me bt nhrada. Vzhledem k
monosti kumulac nkterch nrok se zde stanovuje limit mrou vyrovnn pi
bezdvodnm obohacen.
7, 489, 505, 1075 a 1080, 2991 a 3005
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny
Z literatury:
1922, s. 91, 93, 119, 274.
Stavba
1083
(Pouit ciz vci pro stavbu na svm pozemku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pouit cizho materilu pro stavbu na vlastnm pozemku a rozsah

nhrady (2 a 7)
III. Nhrada za materil, kter nebyl pouit v dobr ve (8 a 10)
V souvislosti se stavbou na pozemku mohou v dsledku neoprvnnch

in nastat dv rzn situace. Pedn se me stt, e vlastnk pozemku zd na
svm pozemku stavbu za pouit cizho materilu. Pak se stavba stv soust
pozemku, ale vlastnk pozemku se mus vypodat s majitelem materilu.
I. Obecn
K odst. 1
1.
Prvn osud stavby na pozemku doznal s innost obanskho zkonku
zsadnch zmn. Superficiln zsada se nutn dotk vtiny vcnch prv.
Charakterizujcm a zsadnm prvkem jejho dopadu je, e sjednocuje prvn
reim stavby a pozemku, na kterm je stavba zzena. Trval stavba je (a na
vjimky zakotven v 498 - podzemn stavby se samostatnm elovm
urenm) soust pozemku, a tud nen samostatnou vc v prvnm smyslu.
Argumentac a maiori ad minus lze dovodit, e to plat i pro jakkoli stavebn
zsahy ("jin zazen" ve smyslu 506). Soust pozemku, a nikoli samostatnou
vc je pak tak rozestavn stavba a teoreticky i cihla i jin kus materilu, je-li
spojen se zem. Pokud vlastnk pozemku buduje stavbu ze svho materilu, pak
se z hlediska prva samho nic zsadnho nedje. Dochz pouze k vestavn

neboli inedifikaci materilu do pozemku, m dochz k zniku prvn
individuality materilu, kter se stv soust pozemku. Co je soust vci,
neme bt samostatnou vc, a tud ani pedmtem vlastnickho prva osoby
odlin od osoby, kter pat vc, j se materil i jin vc stane soust.
Vchodiskem pro danou pravu jsou zsady superficies solo cedit a inaedificatio
solo cedit ( 506). Pouitm ciz movit vci - stavebnho materilu a jeho
stavebnm spojenm s pozemkem zanik vlastnick prvo vlastnka materilu a
tm samm okamikem vznik vlastnick prvo vlastnka pozemku k takovmu
jeho prstku. Jedn se o specifick ppad umlho prstku, tedy zdrojem je
nejen hmota, ale i lidsk konn.
II. Pouit cizho materilu pro stavbu na vlastnm pozemku a rozsah

nhrady
2.
Spojenm cizho stavebnho materilu a vlastnho pozemku dolo k
modifikovanmu prstku vlastnictv na stran vlastnka pozemku. Stalo se tak
jednou a provdy. Reivindikan aloba podle 1040 a 1043 nepad v vahu ani
v situaci, kdy stavba bude zbourna, poppad sama spadne a stavebn materil
tak bude fyzicky oddliteln. To vak neznamen, e nebude muset dojt k
vyrovnn mezi vlastnkem pozemku a vlastnkem stavebnho materilu (odstavec
1). Z hlediska soukromho prva je lhostejn, zda se bude jednat o stavbu
vyhovujc stavebnprvnm pedpism i nikoli.
3.
Jedn se v zsad o modern obdobu mskoprvnho een pouit cizho
stavebnho materilu nebo zasazen cizch vininch ty, je byla upravena ji
zkonem XII desek. Podle mskho prva pipadlo stavivo vlastnkovi pozemku za
vech okolnost, pokud bylo trvale spojeno s pozemkem. Stejn tomu bylo i v
ppad ty na vinici. msk prvo v tomto smru ale inilo zsadn rozdl pi
zakoenn rostlin - implantaci (srov. 1088). Odlouil-li se stavebn materil
pozdji tm, e budova spadla nebo byla zboena, obivlo i dvj vlastnick
prvo ke stavebnmu materilu - u vsazench rostlin ani potom, co zakoenily,
tomu tak ale nebylo (srov. lit. . 6). Vlastnick prvo ke stavebnmu materilu
obivlo i tehdy, pokud se ho stavebnk vzdal mlky tak, e stavl na cizm
pozemku (D 41, 1, 1, 7). O vlastnictv k materilu se kalo, e sp. Podle zkona
XII desek nesml dvj vlastnk dat oddlen staviva ani vininch ty. Ml
pouze obligan alobu na zaplacen dvojnsobn ceny materilu, byl-li mu bez
vdom druh strany odcizen, ani ztrcel prvo vindikovat stavivo samo, jakmile
bylo od pozemku skuten oddleno. Ztrtu vlastnictv po zaplacen ceny
nhrady vyslovilo a prvo justininsk: Duplum pro eo praestet (I., 2, 1, 299);

ale to jen za pedpokladu, e se tak nestalo obmysln (D 47, 3, 2, 1.)
4.
Stejn jako obansk zkonk . 40/1964 Sb., ani obansk zkonk . 89/2012
Sb. nepodv vklad pojmu stavby. Pro ely soukromho prva si vysta se
superficiln zsadou, a pokud bude skuten poteba zohlednit i veejnoprvn
aspekt, pouije se stavebn zkon. Pojem stavby je poteba vykldat velmi iroce
(stavbou se rozum nejen budova, ale nap. tak jej betonov zklady i zdka).
Mus se jednat o stavbu trvalho charakteru, tedy nikoli o stavbu elovou a
doasnou (k tomu srov. jud. . 2). Zzenm stavby se mus rozumt objektivn
vsledek. Nebude tedy zleet na tom, zda ciz materil byl pro stavbu na
vlastnm pozemku pouit samotnm stavebnkem pi svpomocn provdn
stavb anebo stavitelem, kter na zklad smlouvy o dlo stavbu provedl.
Podstatn je vsledn spojen cizho materilu s pozemkem.
5.
Vlastnictv pozemku je nejstabilnj prvek cel konstrukce. Pozemky jsou
evidovny v podob parcel a nakldn s nimi podlh intabulanmu principu.
Pozemek me bt ve vlunm vlastnictv, spoluvlastnictv, ale me bt tak
pedmtem spolenho jmn manel. Vzhledem k dikci zkona, kter hovo o
vlastnm pozemku, je otzkou, jak by byla situace u poctivho dritele pozemku
( 996 a 997). Vzhledem k 996 lze dovodit, e by byla shodn.
6.
Vlastnk pozemku, kter jednal v dobr ve, nahrad vlastnkovi materilu jeho
hodnotu - tedy cenu v dob odejmut ( 492 odst. 1).
7.
Me nastat situace, kdy nebude jasn, zda se jedn o stavbu nebo jen o opravu
vci podle 1077. Ani takov vaha na vslednm een nic nezmn.
III. Nhrada za materil, kter nebyl pouit v dobr ve

K odst. 2
8.
O vzniku vlastnickho prva vlastnka pozemku a zniku vlastnickho prva

vlastnka pouitho materilu bylo pojednno ve vkladu k odstavci 1.
9.
Z hlediska rozsahu nhrady hodnoty pouit vci zle na tom, zda stavebnk
byl v dobr ve i nikoli ( 7).
10.
Pokud stavebnk nebyl v dobr ve, nahrad vlastnkovi materilu nejen jeho
cenu, ale t ul zisk - lucrum cessans. Zkon dle hovo o povinnosti k nhrad
skuten kody. Rozsah jej nhrady je ale omezen. Hrad se jen v rozsahu, kter
pesahuje nhradu za materil podle odstavce 1. Jinak eeno vlastnkovi pouit
vci se dostane nhrady jej ceny, pop. ulho zisku, a pokud mu vznikla
skuten koda, nahrad se jen v rozsahu, v jakm nebyla nahrazena nhradou
ceny jeho vci. Ulm ziskem by mohlo bt nap. plnn, kterho by se dostalo
podnikateli, kdyby dostavl provozovnu vas a v dsledku odejmut materilu (pouit cizho materilu pro stavbu na vlastnm pozemku) nemohl stihnout
dostavbu v termnu a nsledn zahjit provoz.
3 odst. 2 psm. e), 7, 489, 492, 498, 506, 996 a 997, 1040 a 1043,
1075 a 1080, 2894 a nsl., 2951, 2991 a 3005
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Stavba, kter byla provedena zcizitelem pozemku po odevzdn, ale

ped knihovnm vkladem, pipad mimoknihovnmu nabyvateli.
(Vn 4232/24)
2. Stavba proveden na cizm pozemku, je m bti podle stavebnho
konsensu po ase odstranna a nem zklad, jest movitou vc (poln kovrna).
3. Povolen udlen stavebnm adem ke stavb na pozemku cizm nen
samo o sob zpsobil, aby se dotklo prv vlastnka tohoto pozemku.
(Boh. A10066/32, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 449)
Z literatury:
1084
(Stavba zzen na cizm pozemku)
Pehled vkladu:
I. Stavba zzen na cizm pozemku (1 a 5)
II. Nhrada nklad tomu, kdo zdil na cizm pozemku stavbu (6 a 8)
III. Stavba zzen na cizm pozemku podle pedchoz prvn pravy (9 a

10)
Vnj je situace, kdy nkdo zd neoprvnn stavbu na cizm pozemku.

Pak stavba pipad vlastnku pozemku, kter se mus vypodat s tm, kdo stavl.
Vzhledem k zvanosti zsahu do vlastnickho prva vlastnka pozemku se
tomuto vlastnkovi ponechv na vli, zda se bude domhat odstrann
neoprvnn stavby na nklady stavebnka.
I. Stavba zzen na cizm pozemku

K odst. 1
1.
V tomto ustanoven dostv plnho uplatnn zsada superficies solo cedit vlastnkem stavby se stane vlastnk pozemku. Podle nov prvn pravy dojde v
ppad stavby zzen na cizm pozemku opt ke sjednocen prvnho reimu
stavby a pozemku a v zsad tak k umlmu prstku - stejn jako by
vlastnkovi pozemku stavba z pozemku "vyrostla". Znn ustanoven pmo
pedpokld, e bylo stavno bez vdom vlastnka pozemku (viz jud. . 5).
Ustanoven 1084 je zejm dispozitivn povahy, a tak zle na vlastnkovi
pozemku a stavebnkovi, co si ujednaj (srov. jud. . 4). Shodn s pedchozm
ustanovenm se i zde jedn o stavby trvalho rzu. Nemus se vak jednat pouze
o stavby budov (srov. jud. . 1). V tomto smru je nutn upozornit na pedchoz
prvn pravu, kter ve stavb na cizm pozemku spatovala jeho zpracovn (
135c ob. zk. . 40/1964 Sb.).
2.
Koncepce oprvnnosti i neoprvnnosti stavby zstv v zsad shodn s
pedchoz prvn pravou (ob. zk. . 40/1964 Sb.). Oprvnnou stavbou se i
nadle rozum stavba postaven na zklad oprvnn stavebnka stavebn
vyut ciz pozemek s tm, e obansk zkonk . 89/2012 Sb. nov umouje
zdit takov oprvnn i jako vcn prvo - prvo stavby ( 1240).
3.
Je otzkou, kdy se vlastnk pozemku stane vlastnkem stavebnho materilu a
kdy nabude vlastnick prvo ke stavb. Vlastnkem materilu se stane v prbhu
spojovn materilu s jeho pozemkem. Vzhledem k tomu, e stavba nen v
obanskm zkonku definovna a dopad superficiln zsady je permanentn,

bude to, co bylo eeno o materilu, platit i o stavb. Shodn se k tomu stav t
judikatura k obecnmu zkonku obanskmu: "K nabyt vlastnictv podle 418
ob. zk. se nevyaduje dokonen stavby. Jakmile se uskuten veker podmnky
pro nabyt vlastnictv ve smyslu 418 ob. zk., nastv nabyt vlastnictv
zapoetm stavby" (Vn 9649/30).
4.
Legln vymezen stavby pouiteln pro obanskoprvn oblast chyb. V
souvislostech bude mon nahldnout do stavebnho zkona, avak vyuit
definice stavby podle stavebnho zkona mon nebude, nebo obansk zkonk
hovo pouze o stavbch a stavebnch zazench ( 506) a konstrukn sloitost i
rozsah stavby tak ponechv stranou (srov. 103 stavebnho zkona). V tomto
smru nen poteba se ohlet na judikaturu k pojmu stavby, ale spe dsledn
respektovat obsah a dopad 506.
5.
Problematick me bt situace, kdy stavba byla zzena na pozemku, kter je ve
spoluvlastnictv stavebnka a druhho spoluvlastnka. eenm by bylo pouit
judikovanho zvru, e stavba je ve spoluvlastnictv obou podle 1115 (jud. .
2).
II. Nhrada nklad tomu, kdo zdil na cizm pozemku stavbu

K odst. 2
6.
Sjednocen vlastnickho reimu pozemku a stavby ji bylo popsno. Rozdln je
ale mra nhrady ze strany vlastnka pozemku, a to podle toho, zda stavebnk byl
i nebyl v dobr ve. Poctivm stavebnkem bude poctiv dritel ( 992) nebo
ten, kdo byl v dobr ve pesvden o tom, e m prvo sluebnosti nebo svolen
vlastnka ke stavebnmu vyuit jeho pozemku.
7.
Pokud byl stavebnk v dobr ve (poctiv stavebnk), nle mu od vlastnka
pozemku nhrada eln vynaloench nklad (impensae utiles).
8.
Stavebnk, kter v dobr ve nebyl (nepoctiv stavebnk), m t prva a
povinnosti jako nepikzan jednatel ( 3006). V jednn takovho stavebnka je
patrn vmsen se do ciz zleitosti, a to nikoli pi odvracen kody ( 3007) i
zchran ciz vci ( 3008). V dsledku toho se nepoctivmu stavebnkovi mus
dostat mn ne stavebnkovi poctivmu; zejm jen tolik, o kolik se zvila
hodnota pozemku.
III. Stavba zzen na cizm pozemku podle pedchoz prvn pravy
9.
innost obanskho zkonku . 141/1950 Sb. ( 25) dolo k oputn
superficiln zsady, kdy pro pt stavba nebyla soust pozemku, ale
samostatnou vc v prvnm smyslu. Existence dvou vc byla zkladem pro
situaci, kdy vlastnkem pozemku a stavby na nm zzen nemusela bt vdy
jedna a t osoba. Samotn oputn superficiln zsady sice tuto monost
otevelo, nicmn vslovn se nepipoutlo legln stavebn vyuit cizho
pozemku. Pokud se tak stalo, dolo k vsledku uvedenmu shora. Vzhledem k
tomu, e ivotnost staveb je dlouh, budou tyto ppady existovat i po innosti
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Jejich budoucm eenm m bt postup
zakotven v 3056, kdy vlastnkovi stavby a vlastnkovi pozemku vznik ze
zkona vzjemn pedkupn prvo (nikoli povinnost), jeho realizace by mla vst
ke sjednocen prvnho reimu pozemku a stavby na nm zzen a k naplnn
superficiln zsady.
10.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. (ve znn zkona . 509/1991 Sb.) vidl ve
stavb na cizm pozemku zvltn druh zpracovn vci a podle toho systematicky
zaadil pravu tto situace do partie tkajc se originrnho nabyt vlastnickho
prva ( 135c ob. zk. . 40/1964 Sb., tedy za samotnou pravu zpracovn).
Pedchoz prava toti nadle stavbu chpala jako samostatn pedmt
obanskoprvnch vztah ve smyslu 118 ob. zk. . 40/1964 Sb. Podle 119 a
120 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb. bylo mysliteln, aby vlastnkem stavby a
pozemku pod n byly odlin osoby. Podle 120 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.
stavba nebyla soust pozemku. Oprvnnost stavby se rozumlo a nadle
rozum oprvnn stavebn vyut ciz pozemek. Podle recentn judikatury (Rc
23/06, NS 31 Cdo 606/2004) se oprvnnost stavby posuzovala podle prvn
pravy platn v okamiku jejho vzniku. Problematick bylo vymezen stavby.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. takov vymezen neobsahoval a pouit
stavebnho zkona v tomto smru nebylo podle soudob judikatury mon. V
rozsudku Vrchnho soudu v Praze 3 Cz 57/92 se stanov: "Stavba jako vc ve
smyslu prva zpravidla vznik v okamiku, kdy je ji jednoznanm a

nezamnitelnm zpsobem patrno alespo dispozin een prvnho nadzemnho
podla" (lit. . 4, s. 300). Na to nakonec navazovala i dikce 27 psm. l) zk. .
344/1992 Sb., o katastru nemovitost (katastrlnho zkona). Oputn
superficiln zsady v ppad staveb nakonec vystilo ve specifick zpsob
een situac, kdy byla stavba neoprvnn zzena na cizm pozemku. Tendence
sjednotit prvn reim pozemku a stavby na nm zzen se v pedchoz prvn
prav projevila alespo ve smyslu 135c ob. zk. . 40/1964 Sb. Pesto, e
podle systematickho zaazen se mlo jednat o zpracovn, ve skutenosti tomu
tak nebylo. Obsahem citovanho ustanoven byl autoritativn hmotnprvn
upraven postup soudu pi een takto nastal situace (stavby na cizm
pozemku). Na prvn msto bylo poloeno odstrann neoprvnn stavby ( 135c
odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.). Pokud by jej odstrann nebylo vzhledem k
okolnostem eln, nastupovalo druh een spovajc v tom, e pokud s tm
vlastnk pozemku souhlasil, bylo mon piknout stavbu do jeho vlastnictv, a to
za nhradu ( 135c odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.). V tomto smru dola
recentn judikatura dokonce tak daleko, e umonila opan sjednocen prvnho
reimu, a to tak, e pozemek byl soudnm vrokem piknut do vlastnictv
vlastnka stavby (v rozsudku NS 22 Cdo 1627/99 se stanov: "Jestlie s tm
souhlas vlastnk pozemku, lze pi rozhodovn podle 135c ob. zk. pozemek
zastavn neoprvnnou stavbou pikzat za nhradu do vlastnictv stavebnka,
a to i proti jeho vli."). Poslednm eenm bylo autoritativn rozhodnut soudu o
zzen vcnho bemene, a to za nhradu, kdy se zizovalo nejen vcn bemeno
strpn stavby, ale tak vcn bemeno pstupu, resp. prva cesty i jzdy ke
stavb ( 135c odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb.).
3 odst. 2 psm. e), 7, 489, 498, 506, 996 a 997, 1040 a 1043,
1075 a 1080, 1083, 1085, 1115, 1240 a nsl., 1346 odst. 1, 2991 a 3008,
3055
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Pedpis 418 o. z. o. nen omezen na stavbu budovy, nbr ho lze pout
i na stavbu silnice.
(Vn 9238/29)
2. Ustanoven 418 o. z. o. nelze pouti, byla-li stavba zzena na
pozemku, jsoucm ve spoluvlastnictv stavitele a druhho spoluvlastnka; stavba
jest ve spoluvlastnictv obou.
(Vn 7049/27)
3. Zahradnick bouda, ji zdil pacht na spachtovanm pozemku, nen
stavenm ve smyslu 418 ob. z. ob.
(Vn 3433/24)
4. K 418 ob. z. ob. se nepihl z edn moci, ustanoven 417 a 418
jsou dispozitivn povahy, a me proto mezi vlastnkem pozemku a stavebnkem
nco jinho smluveno bti.
5. Ustanoven 418 ob. z. ob. pedpokld pmo, e bylo stavno na
cizm pozemku bez vdom vlastnka pozemku.
Z literatury:
4. Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s. 300.
1085
(Odstrann neoprvnn stavby na cizm pozemku)
Pehled vkladu:
I. Neoprvnn stavba na cizm pozemku (1 a 5)
II. Odstrann nsledk neoprvnn stavby (6 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1084
I. Neoprvnn stavba na cizm pozemku
1.
Ustanoven e odstrann tivch nsledk neoprvnn stavby pro vlastnka
zastavnho pozemku.
2.
Na cizm pozemku je mon stavbu zdit na zklad vcnho prva stavby (
1240 a nsl.), ppadn prva njemnho, bez rizika toho, e se stavba stane
soust pozemku. Dvodem pravy tohoto ustanoven je to, e trval stavba,
resp. spe jakkoli trval stavebn zsah je soust pozemku, piem ten me
bt takovm zsahem i znehodnocen.
3.
Stavebn zsah do pozemku bude i do budoucna nepochybn mon i na zklad
sluebnosti. Takov een za pedchoz prvn pravy suplovalo chybjc institut
prva stavby, kdy se pomoc navazujcch vcnch bemen in personam a in rem
vyeila z lidskho pohledu velmi dlouh existence stavby na cizm pozemku.
4.
Neoprvnn stavba nen tedy stavba zzen v rozporu se stavebnmi pedpisy

(nejde o tzv. ernou stavbu), ale jde o stavbu zzenou bez legln monosti
stavebn vyut ciz pozemek.
5.
Zkon vychz principiln pedevm z monosti dohodnout si uspodn
vzjemnch vztah. Pokud se ale vlastnk pozemku s tm, kdo stavbu zdil,
nedohodnou, nabz se autoritativn een. Orgnem k tomu oprvnnm je ve
smyslu 12 soud. Pro ppad soudnho rozhodovn me poslouit mnoh
recentn judikatura Nejvyho soudu.
II. Odstrann nsledk neoprvnn stavby
6.
Soud rozhoduje v dan vci jen na nvrh vlastnka pozemku. Ze slov "me"
nelze dovozovat, e soud me rozhodnut ve vci odmtnout. Text zkona nabz
pro rozhodnut soudu modality vychzejc z povahy stavby na cizm pozemku.
Obansk zkonk zde vymezuje i urit moderujc hmotnprvn podmnky.
Odstrann stavby na nklad stavebnka je pilhavm eenm, v praxi se ale
bude muset vit znn posledn vty tohoto ustanoven.
7.
Nabz se otzka, zda soud bude v tomto smru vzn nvrhem vlastnka
pozemku, resp. zda vlastnk pozemku bude moci poadovat jen odstrann
stavby, jinak eeno zda nebude mon v konkrtn situaci poadovat i een
mrnj a vlastnkovi zastavnho pozemku vce vyhovujc. Takov vaha je v
souladu s principilnm zaloenm zkonku. I pes shora podanou odlinou
koncepci pedchoz prvn pravy lze pedpokldat vyuit judikatury Nejvyho
soudu, a to konkrtn v oblasti posuzovn neoprvnnosti stavby i jejho
nslednho odstrann.
3 odst. 2 psm. e), 7, 12, 489, 498, 506, 996 a 997, 1012, 1040 a
1043, 1075 a 1080, 1083, 1084, 1086, 1240 a nsl., 1346 odst. 1, 2991
a 3005, 3006
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
42 a 80 o. s. .,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Prvo na ochranu proti neoprvnn stavb se nepromluje. Pi
rozhodovn o odstrann neoprvnn stavby soud pihl zejmna k povaze a
rozsahu hospodsk ztrty, kter by odstrannm stavby vznikla, k tomu, zda
vlastnk stavby a jeho rodina ve stavb bydl i nikoliv, jak je rozsah zastavnho
pozemku, jako i k tomu, zda vlastnk stavby vdl, e stav na cizm pozemku.
Soud mus porovnat hospodskou a jinou ztrtu, kter by odstrannm stavby
vznikla, se zjmem na dalm vyuit stavby. Je teba pihldnout i k dvodm,
pro kter vlastnk pozemku dn nezakroil proti neoprvnn stavb v dob jej
realizace, a pokud vlastnk pozemku o neoprvnn stavb vdl, t k dob,
kter od zzen stavby uplynula.
(Rc 23/03, NS 22 Cdo 432/2002)
2. Pi rozhodovn o odstrann neoprvnn stavby je teba pihldnout i k
dvodm, pro kter vlastnk pozemku dn nezakroil proti neoprvnn stavb
v dob realizace, a pokud vlastnk o stavb vdl, t k dob, kter od zzen
uplynula.
(NS 22 Cdo 4667/2010)
3. Povaha ustanoven 135c ob. zk. a dovolac pezkum zpsobu
vypodn neoprvnn stavby. Ustanoven 135c ob. zk. pedstavuje prvn
normu s relativn neuritou hypotzou, to jest prvn normu, jej hypotza nen
stanovena pmo prvnm pedpisem a kter tak penechv soudu, aby podle
svho uven v kadm jednotlivm ppad vymezil sm hypotzu prvn
normy ze irokho, pedem neomezenho okruhu okolnost. Byla-li hypotza
prvn normy vymezena sprvn, neme bt rozhodnut ve vci v rozporu se
zkonem z dvodu, e nebyly objasnny okolnosti dal, poppad e nebylo
pihldnuto k jinm okolnostem, kter v posuzovanm ppad nelze povaovat

za podstatn i vznamn. Dovolac soud by mohl vahu odvolacho soudu o
zvolenm zpsobu vypodn neoprvnn stavby pezkoumat pouze v ppad
jej zjevn nepimenosti.
(NS 22 Cdo 2500/2008)
4. Ji sama skutenost vdom stavebnka, e nestav na vlastnm pozemku
a k takov innosti nem obanskoprvn oprvnn, je zsadnm dvodem pro
vyhovn alob vlastnka pozemku na odstrann takto vznikl stavby.
(NS 22 Cdo 5537/2007)
5. Kanalizan a vodovodn ppojku neoprvnn zzenou na cizm
pozemku lze projednat jako neoprvnnou stavbu.
(NS 22 Cdo 1308/2003)
6. Stavba je neoprvnn tehdy, stavl-li nkdo ciz na pozemku, ani by
mu svdil prvn titul, umoujc zdit stavbu. Pro klasifikaci stavby jako
neoprvnn je nerozhodn, zda stavebnk ml stavebn povolen. Stejn tak nen
rozhodujc samotn vdom vlastnka pozemku (resp. sttnch orgn) o stavb.
(NS 22 Cdo 1097/2003)
7. "Bezelstnost" stavebnka ( 418 ob. zk.) vztahuje se na jeho vdom o
vlastnictv pozemku, nikoliv na jeho mnn o souhlasu vlastnka pozemku se
stavbou.
(Vn 3632/24)
8. Vlastnk pozemku neme dati, aby byla zboena vpenice postaven
na jeho pozemku, svolil-li ke stavb a neinil nmitek za stavby provdn s jeho
vdomm.
(GL. U. 9234)
Z literatury:
1086
(Stavba na cizm pozemku zzen v dobr ve)

Pehled vkladu:
I. Zzen stavby na cizm pozemku v dobr ve (1 a 2)
II. Vdomost vlastnka stavebn vyuitho pozemku o stavb a zsada

vigilantibus iura (3 a 5)
III. Sjednocujc reim stavby a pozemku (6 a 8)
IV. Soudn een nastal situace (9 a 10)
Zvltn vznam v tchto souvislostech m, jednal-li ten, kdo neoprvnn

zashl do cizho vlastnickho prva, v dobr ve ili nic. Z toho dvodu navren
ustanoven rozliuj pslun skutkov podstaty. Osobu, kter v dobr ve nebyla,
se navrhuje postihnout vraznji ne toho, kdo jednal dobromysln - kdo zashl
do vlastnictv cizho pozemku, ani byl v dobr ve, bude nucen odstranit
zvadn stav, ledae si strany ujednaj jin een.
I. Zzen stavby na cizm pozemku v dobr ve

K odst. 1
1.
Jedn se opt o situaci stavebnho vyuit cizho pozemku, kdy stavebnk je pi
zizovn stavby v dobr ve v to, e tento pozemek me stavebn vyut. Je
otzkou, eho se bude tkat jeho dobr vra. Pro stavebn vyuit bude do
budoucna potebovat primrn vlastnick prvo k pozemku, poppad prvo
stavby, anebo existenci jinho vcnho prva pro stavebn vyuit pozemku.
Mysliteln by ale stle bylo i prvo obligan (dlouhodob njemn smlouva). Jeho
dobr vra se bude muset tkat nkterho z naznaench titul opravujcch

stavebnka ke zzen stavby. Nen nutn pipomnat, e ani obansk zkonk
neobsahuje jakkoli vymezen stavby. Jedn se o principiln dopad superficiln
zsady, kde 506 hovo o stavb i stavebnm zazen. Na stavbu je pak
poteba v tomto svtle pohlet vdy i u stavebnho zsahu sebeprimitivnj
povahy. Opan zvr by toti podkopval budouc smysl zkonn pravy.
2.
Mus zde bt jednn v dobr ve ve shora uveden tituly na stran stavebnka i
stavebnk. Druhou podmnkou je, e vlastnk pozemku o stavb vdl. Za tet
bez zbytenho odkladu tuto stavbu nezakzal. Prvn podmnka souvis s
obecnm vymezenm dobr vry ( 7).
II. Vdomost vlastnka stavebn vyuitho pozemku o stavb a zsada

vigilantibus iura
3.
Dobr vra se pedpokld, a dkazn bemeno tak bude na tom, kdo tvrd opak.
Vdomost o stavb je zejm zapoteb vykldat tak, e by vlastnk pozemku o
stavb musel pi obvykl opatrnosti vdt. Nelze ale pitat brzkou vdomost a
netenost vlastnkovi, kter bydl nap. velmi daleko od pedmtnho pozemku,
pop. mu jeho zdravotn stav nedovoluje veker sv pozemky fyzicky
navtvovat. Vedle vdomosti vlastnka o stavebn innosti se do poped dostv
mskoprvn zsada vigilantibus iura - prvo je na stran bdlch, kter
vlastnkovi pozemku ukld i pinejmenm nabz monost stavbu zakzat.
4.
I v tomto ustanoven hraje hlavn lohu problematika stavby. Jak ji bylo uvedeno
ve, soukrom prvo jej definici neobsahuje a veejnoprvn vymezen sleduje
jin ely. Pli v tomto ohledu nepome ani citovan dobov literatura Koment Rouka a Sedlka, ve kterm se uvd, e vlastnk pozemku ml
stavbu zakzat ihned ped stavebn komis, a odkazuje se na tehdej politick
zkony (dnes veejn prvo). Takov postup bude dnes pouiteln jen sten a
do budoucna mon stle mn. Jedn se toti o to, e stavebn zkon rozliuje v
zsad dva i spe ti reimy provdn staveb. Reim stavebnho zen, jeho
vsledkem je vydn stavebnho povolen ( 115 stavebnho zkona), reim
ohlen stavby ( 104 a nsl. stavebnho zkona) a zbytkov - voln reim, kdy z
hlediska stavebnho du nen zapoteb ani povolen, ani ohlen stavby ( 103
stavebnho zkona). Tento zbytkov reim nen pro stavebn ady z hlediska
bezpenosti a veejnho zjmu npln jejich innosti, ponvad tyto ppady sice
zasahuj do majetkov sfry, ale nenapluj pravomoci tchto ad. V dsledku

existence tchto rozlinch postup se me stt, e dan stavba bude podlhat
jen ohlen, pop. se o n stavebn ad nedozv vbec. Povinnost stavebnka
ohlsit stavbu je splnna v okamiku doruen jeho psemnosti na pslun
stavebn ad, co znamen, e i v tomto ppad me vdomost vlastnka
dotenho pozemku o provdn stavby zstat stranou. Jistotu dvaj v tomto
smru pouze stavby, o kterch se vede stavebn zen, jeho astnkem mus ze
zkona bt i vlastnk pozemku, na kterm m bt stavba provdna [ 109 psm.
c) stavebnho zkona]. V ostatnch ppadech nelze ani dnes vylouit situaci, kdy
bude vlastnk pozemku postaven ped hotovou vc, e na jeho pozemku stoj
stavba a e on se zachoval liknav, protoe jej provdn bezodkladn nezakzal.
5.
Takov situace me naplnit hypotzu danho ustanoven a stavebnk bude
dat pevod vlastnickho prva k pozemku. Je mon, e vlastnk pozemku
zareaguje pirozen a pevod odmtne. Nabz se zde i do budoucna otzka, zda
onen poctiv stavebnk nezajde tak daleko, e bude dat, aby souhlas vlastnka
pozemku byl nahrazen soudnm rozhodnutm podle 161 odst. 3 o. s. . Vzhledem
ke znn zkona "m prvo domhat se" nastoup pi jejich vzjemn neshod
soud, a to nikoli podle naposled zmiovanho postupu, ale pmo na zklad
aloby na plnn. Zkon dv stejn prvo t vlastnkovi pozemku - me
poadovat, aby stavebnk koupil pozemek za obvyklou cenu (viz dle).
III. Sjednocujc reim stavby a pozemku
6.
Zzen neoprvnn stavby na cizm pozemku nemus vdy vst v souladu s
vkladem podanm v 1085 k zvru, e jedinm eenm je stavbu odstranit.
Obansk zkonk pamatuje t na pimenj een, jakmi jsou pevod
pozemku nebo stavby za elem sjednocen jejich vlastnickho reimu. Ten se
nakonec snaila sjednotit t pedchoz prvn prava ( 135c ob. zk. .
40/1964 Sb.) a na ni navazujc judikatura, a to i ve smyslu opanm od
superficiln zsady (v rozsudku NS 22 Cdo 1627/99 se stanov: "Jestlie s tm
souhlas vlastnk pozemku, lze pi rozhodovn podle 135c ob. zk. pozemek
zastavn neoprvnnou stavbou pikzat za nhradu do vlastnictv stavebnka,
a to i proti jeho vli."). Ani dikce komentovanho ustanoven "pevede pozemek"
nedv dnes mnoho jasnch odpovd. Ze znn je patrn pouze derivativn
nabyt vlastnickho prva pevodem na zklad psemn smlouvy a nsledn
intabulace. Nen vak ji pli jist, jak je rozsah takto zskanho vlastnictv. Pi
extenzivnm vkladu ve uvedench slov by toti stavebnk mohl projevit vli
nabt nikoli jen pozemek pod stavbou, ale cel. Pozemek jako celek by pak mohl
odkoupit za cenu obvyklou i v tom ppad, e by v dobr ve zdil jen nepatrnou
stavbu. Gramatick vklad zkona by mohl vst k takovmu zvru, nicmn

judikatura k 418 o. z. o., kter je obsahov vzorem komentovanho ustanoven,
dospv k nemu jinmu (srov. jud. . 5).
7.
Druh vta danho ustanoven m vyvaujc charakter, nebo sjednv shodn
prvo t vlastnkovi pozemku. Tak vlastnk pozemku me po zizovateli stavby
poadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu. I zde se nabz otzka, zda jen
pozemek pod stavbou a ppadn st pozemku nezbytnou pro vyuvn stavby,
anebo jen pozemek evidovan jako parcela.
8.
Tak me dojt k tomu, e dan prvo budou chtt realizovat oba, dohoda nebude
mon a oba se obrt ve smyslu 3 a 12 na soud. Soud by vedle dobr vry a
hodnoty vc ml mt pedevm na pamti zsadu superficies solo cedit, kter je
vdm sjednocujcm reimem.
IV. Soudn een nastal situace

K odst. 2
9.
Zkonodrce si je pln vdom, e zde v dnm ppad nepanuje jistota v tom
smru, e se vlastnk stavebn vyuitho pozemku a stavebnk vdy dohodnou o
sjednocujcm prvnm reimu, tedy o peveden vlastnickho prva k
pedmtnm pozemkm, poppad o peveden vlastnickho prva ke stavb.
een tak me pinst a soudn rozhodnut vzel na nvrh kterkoli ze stran:
"Soud na nvrh nkter ze stran pike pozemek do vlastnictv zizovatele
stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastnku pozemku nhradu."
Pikzn pozemku do vlastnictv zizovatele stavby za nhradu me bt
schdnm a prakticky jedinm eenm pro vlastnka pozemku, kter nen
schopen, nem zjem a pirozen neme bt ani nucen "kupovat si" stavbu,
kterou umstnm, velikost ale ani jinak nezamlel. Druh odstavec
komentovanho ustanoven tak zejm nael inspiraci v rozsudku NS 22 Cdo
1627/99, ve kterm se stanov: "Jestlie s tm souhlas vlastnk pozemku, lze pi
rozhodovn podle 135c ob. zk. pozemek zastavn neoprvnnou stavbou
pikzat za nhradu do vlastnictv stavebnka, a to i proti jeho vli." Na zklad
soudnho rozhodnut dojde k nabyt vlastnickho prva k pozemku ve smyslu
1114. Stejn jako v ppad dohody o sjednocujcm prvnm reimu, tak pi
autoritativnm, a tedy mocenskm zsahu, bude muset bt sledovna otzka
ceny, za kterou soud vlastnick reim sjednot. Zatmco u stavby pjde zejm o
cenu obvyklou, poppad o cenu pouitho materilu a vykonan prce, kde
hrnnm limitem budou prva a povinnosti poctivho dritele, u pozemku me
bt situace sloitj. Ten toti mohl bt v dobch ped zizovnm stavby zaten
vcnm bemenem - sluebnost, nebo dokonce vce sluebnostmi, kter zzenm
stavby mohou brt za sv, a je tak namst i nhrada za omezen, poppad
znemonn vkonu tchto prv. Jejich existence, pop. jejich vliv na stavebnkovo
ponn, me bt "prubskm kamenem" ppadnho dokazovn, kdy
vdomost stavebnka o jejich existenci a jeho nsledn tomu uzpsoben jednn
by mohly ponkud oslabovat jinak u nho pedpokldanou dobrou vru.
10.
Stavebnk se neme dovolvat svho prva k pozemku vi poctivmu
nabyvateli tohoto pozemku. Opan zvr by prolamoval princip materiln
publicity katastru nemovitost (srov. jud. . 7).
3 odst. 2 psm. e), 4, 6, 7, 8, 12, 13, 489, 498, 506, 996 a 997, 1040
a 1043, 1075 a 1080, 1114, 1240 a 1256, 1346 odst. 1, 1257 a nsl.,
2201 a nsl., 3054, 3055, 3056, 3057 a 3061
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
80, 161 odst. 3 o. s. .,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. K nabyt vlastnictv podle 418 ob. z. ob. se nevyaduje dokonen

stavby. Jakmile se uskuten veker podmnky pro nabyt vlastnictv ve smyslu
418 ob. z. ob, nastv nabyt zapoetm stavby. Na ppad nabyt vlastnictv
pozemku tet osobou zastavenm se 440 ob. z. ob. nehod.
(Vn 9649/30)
2. Pedpis 418 ob. z. ob. nen omezen na stavbu budovy, nbr ho lze
pout i na stavbu silnice.
(Vn 9238/29)
3. Kdo stav na ciz pd vda, e jest ciz, a pedpokldaje, e jej vlastnk
se stavbou souhlas, nen bezelstnm stavebnkem podle 418 ob. z ob.
(Vn 3632/24)
4. Zahradnick bouda, ji zdil pacht na spachtovanm pozemku nen
stavenm ve smyslu 418 ob. z. ob.
(Vn 3433/24)
5. Nabyt vlastnictv poctivm stavebnkem se vztahuje toliko na plochu
skuten zastavnou, nikoli na plochy s n hranic pro staven potebn.
(Vn 3110/23)
6. Ustanoven 418 ob. z. ob. pedpokld pmo, e bylo stavno na
cizm pozemku bez vdom vlastnka pozemku.
7. Stavebnk se neme dovolvat konenho ustanoven 418 ob. z. ob.
proti bezelstnmu knihovnmu nstupci.
Z literatury:
1087
Pestavek
Pehled vkladu:
I. Vymezen pestavku (1 a 3)
II. Zizovatel pestavku nejednal v dobr ve (4)
III. Zizovatel pestavku jednal v dobr ve (5)
Speciln ppad neoprvnn stavby je pestavek, kdy jen nepatrn st

stavby zzen na vlastnm pozemku pesahuje na pozemek ciz. Za tto situace
by nemlo vznam eit vc spoluvlastnictvm vlastnk obou pozemk k stavb
nebo povinnost stavbu pestavt (kolem soukromho prva nen iniciovat vznik
konfliktnch situac mezi osobami), ale een se hled v reorganizaci vlastnickch
vztah k dotenmu pozemku.
I. Vymezen pestavku
K odst. 1
1.
Hypotza prvn vty hovo o trval vlastn stavb zzen na vlastnm pozemku a
kumulativn pesahujc jen malou st na malou st pozemku cizho.
2.
Pesahem mal sti je teba rozumt pro pouit tohoto ustanoven pesah
plon v rovni zemskho povrchu. Pesah zasahujc do prostoru kolmho nad
pozemkem nen pestavkem, ale zsahem do vlastnickho prva (imis pmou). K
tomu je poteba pipomenout shodn nzor vyjden jak v Komenti Rouka a
Sedlka (lit. . 4), tak i v recentn judikatue. Jen pesah horizontln a v rovni
zemskho povrchu me bt pestavkem. Mus se jednat jen o malou st ciz
stavby pesahujc na ciz pozemek. Pojem mal sti bude muset do budoucna
piblit a judikatura. I kdy zkon hovo o trval stavb, nelze jednoznan
usuzovat na okamik, kdy k takovmu nabyt vlastnickho prva k mal sti
sousednho pozemku dolo. Zejm nelze vychzet z toho, e se tak stane a
dokonenm stavby, i dokonce okamikem vyznaen tto skutenosti v katastru
nemovitost. K nabyt vlastnickho prva tu toti dochz na zklad kumulovan
prvn mimoknihovn skutenosti (srov. opan nzor vyjden v jud. . 2).
3.
Mus se jednat o stavbu trvalou. V tomto smru se uplatn stavebn pedpisy.
Pouiteln bude zemn rozhodnut, kter me urit dobu, na kterou se stavba
umisuje. Stejn me poslouit i stavebn povolen.
II. Zizovatel pestavku nejednal v dobr ve
4.
Bez dobr vry pi zzen stavby pestavek, a tud ani monost reorganizace
vlastnictv, nevznik. Stavebnk nenabv vlastnick prvo k mal sti
sousednho pozemku. Svj materil v rozsahu ppadnho pestavku naopak spojil
s cizm pozemkem, ani by byl v dobr ve.
III. Zizovatel pestavku jednal v dobr ve

K odst. 2
5.
Pokud dojde k naplnn podmnek pestavku, zaplat nabyvatel mal sti
sousednho pozemku jeho pvodnmu vlastnku cenu obvyklou. Jinak eeno,
pokud zizovatel stavby peshne malou st sv stavby na sousedn pozemek,
stv se tento jeho vlastnictvm (vlastnictv nabude jen pi dobr ve) a je
povinen zaplatit cenu obvyklou ( 492). Zmna vlastnickch hranic bude do
katastrln evidence zanesena na zklad geometrickho plnu. Principiln se
jedn o obrcen superficiln zsady v ppad mal sti pozemku, kter byla v
dobr ve zastavna trvalou stavbou.
3 odst. 2 psm. e), 4, 6, 7, 8, 12, 13, 489, 498, 492, 996, 997, 1040 a
1043, 1075 a 1080, 1346 odst. 1, 2991 a 3005, 3006, 3059
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
K odst. 1
1. I. Jde-li o stavbu zzenou na cizm pozemku na zklad prva, kter je
asov omezen nebo me bt kdykoliv vypovzeno, me se vlastnk pozemku
po zniku prva vlastnka stavby mt na cizm pozemku stavbu domhat jejho
odstrann.
II. Pokud na ciz pozemek zasahuje neoprvnn jen st ciz stavby, lze se
domhat odstrann tto sti; v takovm ppad nelze alovanmu nadit
odstrann cel stavby (budovy), ale jen t sti, kter le na pozemku alobce.
III. Proti jinak dvodn vlastnick alob na odstrann stavby nelze
vznet nmitku, e jej odstrann pokod veejn zjmy chrnn stavebnm
zkonem.
IV. Obecn soud neme rozhodovat o jinch ne soukromoprvnch
dsledcch odstrann stavby, a neme tedy ani jako pedbnou eit otzku,
jak bude mt odstrann stavby dsledky v oblasti veejnoprvn.
(NS 22 Cdo 1120/2006)
2. Pestavkem se stv vlastnk pozemku vlastnkem sti budovy
vystavn na jeho pozemku.
(Gl. U. N. F 6472, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 453)
Z literatury:
1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
Pododdl 4
Smen prstek
1088
(Oset pozemku cizm semenem)
Pehled vkladu:
I. Oset pozemku cizm semenem nebo oszen cizmi rostlinami (1 a 4)
II. Nhrada za rostliny a osivo (5 a 9)
Z dvodov zprvy:
Typick a prakticky nejastj smen prstek nastv pi oszen

pozemku semenem nebo rostlinami jinho vlastnka. Na to reaguje nvrh
pslunho ustanoven osnovy, opt s nvrhem pravy shodn s klasickm
pojetm tohoto institutu.
I. Oset pozemku cizm semenem nebo oszen cizmi rostlinami

K odst. 1
1.
I v tomto ppad se jedn o originrn nabyt vlastnictv, jeho pedpokladem
nen jen existence nemovit vci - pozemku, ale tak ciz movit vci druhov
uren, tj. semen a rostlin, a dle je to lidsk piinn. Teprve kumulativn splnn
tchto t podmnek me vst k umlmu prstku. Jedn se o dal ppad
rozen pedmtu vlastnickho prva, pro tentokrt vak zsti s pispnm
lidskho piinn. Jestlie u analogick pravy stavby nebyl uren asov
okamik prstku, zde se vychz z romanistick konstrukce (srov. ne v bod 4).
Obecn lze poukzat na uritou koncepn shodu s problematikou stavby jako
umlho prstku. Rozdl spov v tom, e se nemus jednat o oset nebo
oszen trval. Ustanoven je dispozitivn povahy, a bude tak zleet na
konkrtnm ujednn stran - nap. pachtovn smlouv ( 2340).
2.
Dle se mus jednat o semena i rostliny ciz, a proto pod tuto kategorii nelze
zaadit situaci vysemenn vlastn rostliny, oset vlastnho pozemku vlastnm
semenem i vlastnmi rostlinami. Potom by se jednalo o prstek pirozen. Dle
se mus jednat o oset pozemku, nikoli nap. kvtine. Takovou situaci je poteba
eit podle ustanoven o zpracovn (srov. lit. . 3).
3.
Principilnm vchodiskem tto pravy je vedle popsan konstrukce prstku
projev zsady superficies solo cedit. prava v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.
stla na zsad pesn opan, ovem dluno dodat, e ne zcela univerzln.
Reim superficiln zsady byl kategoricky rozbit v 119 a 120 odst. 2 ob. zk.
. 40/1964 Sb., kde se ale hovoilo vslovn jen o stavb. O takov ppad zde
nejde a navc superficiln zsada je zakotvena v 506.
4.
Z hlediska prvnho vvoje se jedn o mskoprvn implantatio a satio, tedy
oset pozemku cizm semenem i oszen cizmi rostlinami. Ji tehdy platilo, e
semena se stanou vlastnictvm vlastnka pozemku osetm a rostliny teprve
zakoennm - implantac (lit. . 3).
II. Nhrada za rostliny a osivo

K odst. 2
5.
Zkon zde odkazuje na pimen pouit 1083 a 1084, kter upravuj dv
situace. Ustanoven 1083 se tk pouit cizho materilu pro stavbu na svm
pozemku a 1084 upravuje stavbu na cizm pozemku.
6.
Tak zde mohou nastat obdobn situace: a) Vlastnk pozemku jej oseje cizm
semenem i osz cizmi rostlinami (analogie 1083) anebo b) nkdo oseje ciz
pozemek vlastnmi semeny, resp. jej osz vlastnmi rostlinami (analogie 1084).
7.
Ad a) Pokud byl vlastnk pozemku v dobr ve, potom nahrad vlastnkovi semen
a rostlin jejich hodnotu. Pokud vlastnk pozemku v dobr ve nebyl, nahrad
bvalmu vlastnkovi semen a rostlin jejich hodnotu, dle ul zisk a skutenou
kodu, tu vak jen do mry, ve kter nedoshl jej nhrady za semena i rostliny.
8.
Ad b) Pokud nkdo jin oseje i osz ciz pozemek vlastnmi semeny nebo
rostlinami v dobr ve, potom mu vlastnk pozemku nahrad eln vynaloen
nklady. Pokud takov osoba v dobr ve nebyla, m t prva a povinnosti jako
nezmocnn jednatel. Vzhledem k dan situaci nepipad v vahu jednatelstv
bez pkazu v situaci zchrany ciz vci i jednn ve prospch jinho ( 3007 a
3009).
9.
I v tchto ppadech je mon pi naplnn zkonnch podmnek poadovat
nhradu zpsoben kody.
7, 489, 506, 996 a 997, 1040 a 1043, 1075 a 1080, 1346 odst.
1, 2340 a nsl., 2894, 2911, 2991 a 3005, 3006
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
Pacht me odkliditi stromy ji zasazen, pokud jest to mon bez
pokozen pozemku a nen to vyloueno smlouvou.
(Gl. U. 772, Gl. U. 12869, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s.
458)
Z literatury:
Pododdl 5
Vydren
dn vydren
1089
(Vydren vlastnickho prva obecn)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 10)
II. O nabyt vlastnictv vydrenm (11 a 21)
III. Nstupnictv v poctivosti drby (22)
Souasn obansk zkonk upravuje vydren v 134 zjednoduen. adu

otzek ponechv neodvodnn na vkladu, tebae pro jejich een soudce
nem dostatenou oporu. Proto se navrhuje prava podrobnj. vodn
ustanoven normuje nsledek vzniku vlastnictv, pokud oprvnn a poctiv drba
trv urit as. V dan souvislosti snad stailo - vzhledem k zsad stanoven ji
dve, e poctivmu driteli nle stejn prva jako oprvnnmu driteli normovat jen o oprvnnm driteli. Pece jen se vak povauje za vhodnj
zdraznit nejen fakt drby oprvnn, ale tak drby poctiv. Navrhovan
ustanoven upravuj vznik vlastnickho prva, a proto mus bt jejich obsah
nepochybn vzhledem k zvanosti prvnho dsledku, kter se zde navrhuje
upravit. Vedle toho je teba vzt v vahu, e ppady, kdy vlastnick prvo vydr
poctiv dritel, jsou v praxi mnohem etnj. Oprvnn dritel je ten, kdo m k
drb prvn dvod, tedy pedevm vlastnk; u nho vydren vlastnickho prva
tedy nepichz v vahu. Lze si vak pedstavit nkter ppady, kdy urit osoba
bude mt prvn dvod k drb, ale ne prvn dvod k vlastnictv; pro tyto ppady
se navrhuje vslovn uvst, e i oprvnn dritel me vlastnick prvo vydret.
Protoe lze vydret vlastnick prvo i k vcem zapsanm do veejnch seznam,
navrhuje se zaloit vydriteli prvo, aby se mohl domoci pravy zpis v
pslunch veejnch seznamech tak, aby odpovdaly prvnmu stavu, jak
vydrenm vznikl.
V uritch ppadech je vydren vyloueno. Tyto ppady se vztahuj jednak

k osob, jednak k pedmtu. Na to pamatuj ustanoven 1063 a 1094. Pro
vydren vlastnickho prva k movitm vcem se navrhuje ponechat stvajc
vydrec dobu ti roky, k nemovitm vcem deset let ( 1091). Dal dv

ustanoven sleduj pravu potn vydrec doby, resp. uren, jak as se ve
prospch dritele zapotv, a kdy se vydrec doba peruuje.
I. Obecn
K odst. 1
1.
Vydren je starobylm prvnm institutem. S jeho prvn zkonnou pravou je
mon se setkat v mskm prvu v Zkon XII desek. Tehdej prvn prava
odpovdala dob, a tak se z dnenho pohledu jev jako primitivn, kdy se
zabvala jen otzkou drby a asu, piem jedinou vlukou byly vci kraden,
meze a vci cizinc. Vvoj, kter el tehdy cestou interpretan, nakonec doshl
vymezen pojmovch znak vydren, kter nakonec pevzali i stedovc prvnci,
tedy: 1. vc zpsobil - res habilis, 2. titul - iustus titulus, drba - possessio, dobr
vra - bona fides a as - tempus.
2.
Vvoj mskoprvnho pohledu vak neustrnul v jeho klasick podob, ale do
dnench dob se dochoval ponejvc z justininskch sbrek. Prv v dob jejich
vzniku se poprv objevuj lhty shodn s modern pravou, tedy ti roky u vci
movit a deset let u nemovitosti. Navc se poprv objevuje pojem vydren
mimodnho, jeho tehdej koncept byl ale principiln odlin od pozdjho
nazrn. Vvojov mimodn vydren vylo z excempn procesn nmitky
praescriptio longi temporis, tedy jakhosi pozbyt prva, resp. paralyzovn
vindikan aloby uplynutm dlouhho asu.
3.
Vraz praescriptio zstal v evropsk prvn kultue dlouho zachovn a rozliovalo
se praescriptio adquisita - nabyt (vydren) a praescriptio extinctiva - pozbyt
(promlen).
4.
ABGB v zsad stavl na romanistickch konstrukcch, ovem koncepn
vsazench do iusnaturalistickho pohledu. O vydren pojednval v 1451 a
1477, 1500 a 1501 (dl tet, hlava tvrt: O promlen a vydren). Z nzvu
samotn hlavy zkonn pravy jasn vyplv, e jet v dobch vzniku ABGB
byly ob preskripce kladeny vedle sebe, by s protichdnm vznamem.
5.
Nzor sledujc mylenku, e vydren a promlen jsou dv strany jedn mince,
byl pochopiteln pekonn. K tomu pispla i nae prvorepublikov civilistika,
zejmna prce A. Randy. Pokud souasn anebo i tehdej prava odkazuje pi
prav vydren na promlen, neznamen to asimilaci obojho, ale jen odkaz na
jin institut.
6.
Funkce vydren samozejm odpovd dob pravy. Velmi zjednoduen je
mon shrnout, e na rozdl od funkce skutenho originrnho nabyt
vlastnickho prva v archaickm mskm prvu zskv vydren v dob klasick
spe funkci pojistky prvn jistoty v ppad tzv. publicinsk aloby. Jej fiktivn
koncepce sice potala s uplynutm vydrec doby, ale jej probhnut mohlo bt
praetorem fingovno - proto aloba fiktivn.
7.
Ani pohled Komente Rouka a Sedlka k obecnmu zkonku obanskmu
nezdrazoval funkci nabvac, ale spe funkci pojistky vlastnickho prva. V
kontextu pravy ABGB, ale i t souasn, je poteba zdraznit pojmy "vydren
tabulrn" (stav skuten byl uveden do souladu se stavem prvnm) a "vydren
naturln". Pi teoreticky pln materiln publicit ( 980) by prostor pro
mimoknihovn skutenosti ml bt minimln, ale pece jen existentn. Ne jinak
tomu bylo i v dobch obecnho zkonku obanskho. I pes zaveden
pozemkovch knih zkonem . 95/1871 . z. se nepodailo zsadu materiln
publicity zcela provst, a tak se vyvinula ponkud zvltn forma vydren kontratabulrn. Reivindikan alobu mohl podat t mimoknihovn vlastnk. Cel
situace byla vak komplikovna tzv. knihovnm vydrenm (ble in lit. . 3).
8.
Ani pedchoz prvn prava vychzejc s innost od 1.1.1992 z obanskho
zkonku . 40/1964 Sb. (ve znn zkona . 509/1991 Sb.) nebyla oprotna od
takov monosti, a to ani po 1.1.1993, kdy se staly innmi zkon . 344/1992
Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), a zkon .
265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem.
Oba tyto zkony vyjadovaly zsadu, e ten, kdo jedn podle stavu zpisu v
katastru nemovitost, jedn v dobr ve. Cel tato ponkud slab konstrukce tak
zapinila mnohde neastn etzec toho, e nabyvatel nemovitosti nemohl bt

zcela uchrnn sporu i alob ze strany nkoho, kdo byl a mon stle je
vlastnkem, ani by se to projevilo v zpisu v katastru nemovitost. Souasn
oslaben principu materiln publicity tak vedlo i k jistmu nebezpe pi realitnch
obchodech, kde se vydren stvalo mnohdy jedinou cestou pi jinak neeitelnm
vlastnickm sporu.
9.
dnm vydrenm se rozum originrn nabyt vlastnickho prva, pi kterm se
vyaduje, aby drba mla platn prvn titul (iustus titulus).
10.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. zavd institut mimodnho vydren. Ten
znalo, by v jin podob (jak bylo podno shora), i msk prvo. Tento termn byl
nakonec pouvn i v komenti k obecnmu zkonku obanskmu, a to i pesto,
e samotn obecn zkonk obansk o mimodnm vydren vslovn
nehovoil, ale upravoval jen mimodnou vydrec dobu. Mimodn vydren
nevyaduje platn prvn titul drby, ale jen poctivou drbu a dvojnsobnou dobu
drby oproti vydren dnmu.
II. O nabyt vlastnictv vydrenm
11.
Ze systematiky zkona i ze samotnho znn odstavce 1 jasn plyne, e se jedn
o originrn zpsob nabyt vlastnickho prva. Znn potku prvn vty zeteln
ukazuje koncepci obanskho zkonku . 89/2012 Sb., kter nestoj na drb vci
(ta je charakteristick pro romanistick pojet), ale na drb prva. V tomto
ppad jde o drbu prva vlastnickho.
12.
Konstrukce vydren je obecn postavena na kumulativnm splnn podmnek
hypotzy komentovanho ustanoven: 1. trvn drby, 2. poctiv dritel a 3.
uplynut stanoven doby. Dispozic je nabyt vci do vlastnictv, piem zkon
pouv vraz "vc" obecn a v irokm pojet ( 489). Poctiv dritel vydr
vlastnick prvo, jeho pedmtem me bt vc. Ustanoven 1089 nelze
vykldat bez ohledu na poadavek pravosti drby (srov. 993 a 1090)
13.
Prvn podmnkou vydren obsaenou v komentovanm ustanoven je trvn
drby po celou vydrec dobu.
14.
Za druh plat, e dritel vlastnickho prva mus bt poctiv, tedy me v
mezch prvnho du vc dret, uvat ji, ba ji i zniit nebo s n jinak nakldat, a
nen z toho nikomu odpovdn ( 996). Obansk zkonk msty vslovn uvd,
kdy jde o dritele nepoctivho. Podle 2073: "Nevdk in obdarovanho co do
jeho osoby nepoctivm dritelem." Podle 595 odst. 2: "Kdo je zavzn plnit,
povauje se za nepoctivho dritele; jeho ddic nebo jin veobecn prvn
nstupce vak jen tehdy, jestlie mu musely bt znmy okolnosti, pro n by se
vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn." Nicmn je zapoteb mt
stle na pamti, e vlastnictv nelze postavit na vtu oprvnn a e pedchoz
ponkud zjednoduen prava hovo v 130 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb. o
tom, e oprvnn dritel m stejn prva jako vlastnk. Dovozovat z obou vt
zvr, e oprvnn dritel je vlastnkem vci, resp. oprvnn (rozumj
terminologi pedchozho obanskho zkonku) dritel vlastnickho prva je
vlastnkem vci, nen mon. Dan prostor me vyplnit jen drba nevlastnka v
reimu poctivho dritele po urenou dobu.
15.
Tetm pedpokladem vydren je uplynut stanoven doby, kterou se mn doba
stanoven zkonem - obanskm zkonkem . 89/2012 Sb.
16.
Kumulace podmnek hypotzy tedy vede k nabyt vlastnickho prva k vci eo
ipso facto uplynutm asu. Poctiv dritel vlastnickho prva se stv vlastnkem,
tedy eeno star naukou absolutnm pnem. Reivindikan aloby proti nmu
ztrc smysl. Naopak aktivn legitimovanm, a to i z ostatnch vlastnickch alob,
se stane subjekt vydren. Dobhne-li takov doba za ivota zstavitele, stane se
dan vc jeho vlastnictvm a soust jeho jmn, a tedy i pozstalosti ( 1475
odst. 2).
17.
Pokud jde o zpsobil subjekt vydren, o zpsobilosti k prvm neme bt
pochyb. V tomto ohledu me vlastnick prvo vydret osoba fyzick i prvnick.
Drba vlastnickho prva fyzickou osobou nein vkladov pote. Sloitj
situace nastv u osoby prvnick. Ani teorie fikce, resp. uml osoby se
nedokzala ve star literatue s nktermi problmy jednoznan vypodat, a
tak dokonce odkazovala i na romanistick vklady (Heyrovsk, lit. . 1 v rznch
vydnch). Z hlediska souasn pravy je poteba mt na zeteli odlinou
konstrukci prvnickch osob, a tedy i otzky toho, kdo za n prvn jedn.
Vlastnick prvo me vydret i stt jakoto prvnick osoba ( 21) (k tomu srov.
lit. . 7 a jud. . 1), ppadn t obec (srov. jud. . 2).
18.
Vydren osobou svprvnou tak nein vkladov ani praktick pote. Otzkou
ale je, zda me s drbou a vydrenm zapot i osoba nezletil ( 31). Zde je
poteba hledat odpov v prav prva osob a zejm pout argument od
vtho k menmu a poloit si otzku, zda by tato osoba byla zpsobil k dan
vci nabt vlastnick prvo. Kladn odpov j piznv i monost dret
vlastnick prvo a opan. Je bez pochyb, e nezletilec blc se vku zletilosti
bude schopen se ujmout drby movit vci (zejm i automobilu), a pokud by se
jeho vk jet vce blil dosaen zletilosti, i vc nemovitch a hodnotnjch.
Cel situace bude postavena najisto, dojde-li k piznn svprvnosti ( 37); nelze
ale opomjet ani souhlas zkonnho zstupce dan nezletilmu k tomu, aby
prvn jednal. Vydren smujc proti nesvprvnm nebo tm, jejich
svprvnost byla omezena, je naopak zkonem omezeno ( 1094).
19.
Pi vydren vci nkolika osobami souasn nabudou tuto vc do
spoluvlastnictv, manel pak do spolenho jmn, pokud nen jeho reim
modifikovn.
20.
Vlastnick prvo lze vydret pouze k vci. Vydren obchodnho podlu jako vci
movit je souasnou judikaturou piputno (NS 29 Odo 1216/2005), stejn tak
vydren akcie (NS 29 Odo 1216/2005). Vydren prva sluebnosti a prva
stavby je upraveno v rmci pravy sluebnost ( 1260) a prva stavby ( 1243).
Podle recentn judikatury, kter je v tomto smru stle pouiteln, je mon
vydret tak lensk podl v (bytovm) drustvu (NS 29 Cdo 1989/2011).
21.
Z nabyt vlastnickho prva vydrenm jsou pochopiteln vyloueny res extra
commercium a ve smyslu l. 11 odst. 2 Listiny t vci, kter mohou bt pouze
ve vlastnictv sttu a urench prvnickch osob. Tento pstup byl nakonec
vlastn i pedchoz prvn prav obsaen v 125 odst. 2. ob. zk. . 40/1964
Sb. (ve znn zkona . 509/1991 Sb.).
III. Nstupnictv v poctivosti drby

K odst. 2
22.
Komentovan ustanoven je vodnm v prav dnho vydren, nicmn pojem
dn drby vlastnickho prva pro ely vydren je podn a v ustanoven
nsledujcm ( 1090). Drba vlastnickho prva pone od okamiku, kdy nkdo
drbu nabude. Nabyt drby upravuje 990, kde se rozeznv nabyt
bezprostedn a odvozen. V obou ppadech je stanoven rozsah nabyt drby. U
bezprostednho nabyt se drba nabv v rozsahu jejho uchopen (apprehense),
u derivativnho nabyt uruje rozsah nabyt drba prvnho pedchdce. Zkon
hovo o poctivosti nstupce. Poctivost je toti vlastnost drby toho kterho
dritele bez ohledu na titul drby. Proto poctiv dritel me vc vydret, a to i v
ppad, e by jeho pedchdce byl dritelem nepoctivm. Poctiv dritel m toti
za to, e prvo, kter vykonv, mu pat. (arg. "nepoctivost pedchdce nebrn
poctivmu nstupci, aby poal vydren dnem, kdy nabyl drby"). V ppad
dnho vydren je poteba titul, kter by postail pro nabyt vlastnickho prva.
Pedchdcova nikoliv dn drba bude proto zejm na pekku dn drb
nstupce (srov. vklad k 1090). Tento nstupce se stane dritelem poctivm,
ovem nikoli dnm. Jinak eeno poctivosti nstupce nebrn nepoctivost
pedchdce. Me se stt dritelem poctivm (bezelstnm). Navc se poctivost
pedpokld ( 7). Monost poctivosti nstupce (bez ohledu na poctivost), i
dokonce titul pedchdce je elementrnm vchodiskem pro mimodn vydren
( 1095).
3, 6, 7, 8, 12, 15, 18, 33, 489, 495, 498, 506, 595 odst. 2, 605, 708,
980 a 986, 987 a 999, 1040 a 1043, 1090, 1094, 1115 a 1157, 1243,
1260, 1475 odst. 2, 2073
Souvisejc pedpisy:
l. 11 odst. 1, 2, 4 Listiny,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. I. Skutenost, e stt nabyl v dsledku oprvnn drby nkoho jinho
vlastnick prvo k pozemku, nemla vliv na pozdj vydren tohoto pozemku
oprvnnm dritelem.
II. Vlastnkem vydrenho pozemku se dritel stv okamikem, kdy splnil
podmnky vydren; dal prvn skutenosti pro nabyt vlastnickho prva
vydritelem zkon nevyaduje.
(NS 2 Cdon 1134/96)
2. Vydren obc. Nen teba, by obecn zastupitelstvo se formln usneslo
na vkonu drby, sta, e vdlo o tom, a bylo s tm srozumno, e se drba
vykonvala za obec. Napotomn schvlen psob nazpt. Nepravost drby nen
na zvadu mimodnmu vydren dle 1477 ob. zk. Otzka, zda jde o drbu
bezelstnou i obmyslnou, jest otzkou prvn.
(Vn 2199/23)
3. Dokzati, e drba jest nepoctiv, nle odprci poprajcmu vydren.
(Gl. U. 13154, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, VI. dl, s. 456)
4. Rozepe o vlastnictv proveden proti pedchdci nepek vydren
poctivho nstupce.
(Gl. U. 670, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, VI. dl, s. 456)
Z literatury:
3. Petr: Vydren v eskm prvu, 2011.
1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
7. Spil: Ochrana vlastnictv a drby, 2005.
8. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2008, s. 702 a

nsl.
10. Baudy: K vydren obecnho majetku sttem. PrRo, 2003, . 1, s. 2729.
11. Knappov: Drba. Prvo a zkonnost, 1992, . 10, s. 579-592.
12. Spil: Oprvnn drba jako pedpoklad vydren v novj judikatue.
SoRo, 1999, . 4.
1090
(Podmnky dnho vydren)
Pehled vkladu:
I. Drba prav (1)
II. Prvn dvod, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva (2 a 4)
III. Drba poctiv (5)
IV. Pravost drby pi prvnm nstupnictv (6)
V. Kontratabulrn vydren (7)
K dnmu vydren se vyaduje prav drba - tedy takov, kdy dritel

nezskal dren objekt nsilm, lstiv nebo vprosou. Nabyl-li nkdo nepravou
drbu - nap. krde nebo loupe - neme dojt k dnmu vydren nejen u
nho, ale ani u jeho ddice. Zrove se vyaduje drba open o dn titul. Z
formulace "aby se drba zakldala na prvnm dvodu, kter by postail ke

vzniku vlastnickho prva, pokud by nleelo pevodci nebo kdyby bylo zzeno
oprvnnou osobou", je dostaten zejm, e nejde o dnou drbu ve smyslu
991, nbr e se m na mysli jin ppad. Pro vydren vlastnickho prva k
movitm vcem se navrhuje ponechat stvajc vydrec dobu ti roky, k
nemovitm vcem deset let ( 1091).
I. Drba prav
K odst. 1
1.
Z hlediska gramatickho vkladu je v zkon na prvn msto pi dnm vydren
poloena prav drba, tj. takov, kter se dritel nezmocnil lst, nsilm i
vprosou. Bezesporu se jedn o podstatnou kvalitu drby vlastnickho prva,
nicmn zkladn vznam pro dn vydren m existence prvnho titulu drby,
tj. drba je dn. Pestoe vydren je systematicky azeno do originrnch
zpsob nabyt vlastnickho prva, nelze zcela vylouit ani jeho funkci pojistky
prvn jistoty. V tomto smru nelze pominout koncepci obanskho zkonku,
kter vslovn upravuje zpsoby nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho. Z
tohoto hlu pohledu je mon uvaovat o jistm oslaben vznamu dnho
vydren v budoucnosti.
II. Prvn dvod, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva
2.
stedn podmnkou pro dn vydren je, aby se drba zakldala na prvnm
dvodu. Dvodov zprva hovo o tom, aby se drba zakldala na prvnm
dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva, pokud by nleelo
pevodci nebo kdyby bylo zzeno oprvnnou osobou. Je dostaten zejm, e
nejde o dnou drbu ve smyslu 991. Nicmn nkte autoi, nap. J. Spil, v
tchto pojmech nespatuj markantn rozdl (viz lit. . 6). Vydren je zpsobil
zhojit nedostatek prvnho titulu na stran pevodce. Proto je na nj pohleno
jako na originrn zpsob. Nedoke ale zhojit nedostatky - vady prvnho
jednn, tj. nedostatek shody vle jednajcch stran, formy smlouvy anebo toho,
e smlouva je v rozporu se zkonem, dobrmi mravy, ppadn veejnm
podkem (srov. jud. . 4). Tyto vady maj ovem vliv pouze na titul vydren.
Zsadn rozdl oproti pedchoz prvn prav spov v konkrtnm vymezen
prvnho titulu pro vydren. Obansk zkonk . 40/1964 Sb. (ve znn zkona .
509/191 Sb.) jako podmnku pro vydren stanovil oprvnnou drbu (resp.
hovoil o driteli oprvnnm a neoprvnnm). Oprvnnou drbu opral o
objektivn dobrou vru dritele. V textu zkona nerozlioval, eho konkrtn se

tato dobr vra tk. Objektivn mtko dobr vry dritele vztahoval "ke vem
okolnostem". To mohlo v praxi pinet i ppady, kdy k vydren dolo, protoe
koncepce zkona v tomto smru umoovala dobrou vru t k titulu. Ble k
tomu ve vkladu k 1095 (Mimodn vydren). Lze doplnit, e pojmov
asimilace dn a poctiv drby do kategorie drby oprvnn v obanskm
zkonku . 40/1964 Sb. nebude ani v dobch innosti obanskho zkonku .
89/2012 Sb. zcela bez dsledk. Poctiv drba se toti pojmov a obsahov spe
pibliuje drb oprvnn. Z toho vyplv zejm i zapoitatelnost poctiv drby
ped innost obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Naopak podn drba,
jakoto drba titulrn, je novou kvalitou a jej zapoten z dob ped innost
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. je zejm vyloueno (srov. ble koment k
pechodnm ustanovenm).
3.
Problematika podn drby vychz z velk sti tak z rakouskho pojet, kde
jsou kladeny poadavky na podnou drbu v jejm obecnm vymezen ( 316 a
317 o. z. o.) a na drbu titulrn jako podmnku dnho vydren ( 1461 o. z. o.).
Tehdej prava toti znala drbu podnou ve smyslu 316 a 317 o. z. o.,
nicmn pro ely vydren byla konstrukce podn drby jin - u a byla
upravena v 1461 o. z. o. Ustanoven 316 a 317 o. z. o. toti mila i na
originrn zpsoby nabyt. Tomu nakonec odpovd i shora popsan rozdl mezi
drbou dnou v pojet 991 a 1090 [tedy jist podoba s rakouskm pojetm - tj.
drbou dnou pro ely drby ( 316 a 317 o. z. o.) a drbou dnou pro ely
vydren 1461 o. z. o.].
4.
Souasn prava zkona tak vymezuje dnou drbu, a to jak v kontextu pravy
drby, tak v rmci pravy titulu drby pi vydren. Drba je podn, pokud se
zakld na platnm prvnm dvodu ( 991). Vymezen titulrn drby v rmci
pravy vydren je v 1090 provedeno pilhavji a specificky. I kdy obecn
zkonk obansk nesprvn zaazoval vydren vedle promlen, speciln
vymezen podn drby pro ely vydren obsahoval 1461 o. z. o.; ten vak
smoval jen na tituly odvozen. To se odvodovalo tm, e poslnm vydren
byla jen pojistka vlastnickho prva, jeho dkaz po del dob byl nesnadn.
Proto se dlouholet urit dren povaovalo za prvn dvod. Podle toho byl
tehdy podnm dritelem ten, kdo nabyl drbu smlouvou o pevodu vlastnictv,
kter pevod nezpsobila jen proto, e pevodce nebyl vlastnkem. Koment
Rouka a Sedlka (lit. . 5) k druh vt 1461 o. z. o. dovozuje nkter tituly,
kter a contrario nejsou tituly pro vydren:
a) Titulus pro adiudicato (vrok soudcovsk) nelze pokldat za titul, protoe pmo
zakld prvo. Z hlediska pozstalosti me bt pouiteln i zvr 1462 vty
druh o. z. o., tedy e ddici nemaj vce titulu, tj. je-li zstavitel ddic podnm
i nepodnm, je takovm i ddic, a tedy i univerzln nstupce prvnick osoby.
b) Vci zastaven, pjen, dan do schovy nebo dan do uvn nemohou bt

vydreny pro nedostatek titulu.
c) Odkazovnk opr sv dren o smlouvu o pevodu vlastnictv uinnou s

ddicem. Pokud vc odkzal nevlastnk nebo pokud ddic uinil smlouvu s
odkazovnkem o vci, kter do pozstalosti nepat, nepjde zejm ani dnes o
ppad drby podn. Pedchoz prvn prava asimilac pod pojem drby
oprvnn vthla nejen ppady titulrn a poctiv drby, ale t situace, kdy titul
byl domnl - putativn; koncepce vydren tak na rozdl od souasnosti mohla
vychzet i z dobr vry v existenci titulu drby: "Oprvnn drba se nemus
nutn oprat o existujc prvn dvod; posta, aby tu byl domnl prvn dvod
(titulus putativus), tedy jde o to, aby dritel byl vzhledem ke vem okolnostem v
dobr ve, e mu takov prvn titul svd" (NS 22 Cdo 417/98). O tento zvr
se pak oprala ada dalch rozhodnut Nejvyho soudu. Pro pt bude drba
dn - titulrn a poctiv. Jen pro srovnn se uvd, e msk prvo ve
vjimench ppadech putativn titul uznvalo, a to v situaci tzv. omluvitelnho
skutkovho omylu (srov. vklad sub II v zvru bodu 2).
III. Drba poctiv
5.
Drba mus bt poctiv po celou vydrec dobu, plat tedy mala fides
superveniens nocet - nsledn zl vra kod. Zkon vyaduje poctiv dren, a
nikoli jen poctivost v okamiku vzniku dren. Poctivost spov v subjektivnm
pesvden osoby. Proto se mus cel situace u kadho dritele posuzovat
zvl. Vlastnick proces proti pedchdci tak nepek vydren poctivho
nstupce. Drba poctiv se nejvce pibliuje pojet drby oprvnn podle
pedchoz prvn pravy, nebo ta, jak nakonec dokld i shora citovan
rozhodnut Nejvyho soudu, nevyadovala titul. Ustanoven 994 stanovuje
presumpci dnosti, poctivosti a pravosti drby. Jeho praktick aplikace vak
me do budoucna pinet problmy, a to v tom smyslu, e se v zsad obrac
dkazn bemeno ve sporu (NS 3 Cz 42/87). Presumpce existence titulu drby
zakotven v 323 o. z. o. se jevila jako problematick ji ve sv dob. Jeho
nekritick aplikace by fakticky poprala to, e obansk zkonk odmt putativn
titul (viz lit. . 6).
IV. Pravost drby pi prvnm nstupnictv
K odst. 2
6.
Druh odstavec komentovanho ustanoven vymezuje dopady nabyt neprav
drby. Pojem prav drby jako prvn podmnky, kterou zkon v 1090 uvd, byl
podn v prvnm bod vkladu. Neprav drba - tedy takov, kter byla zskna
lst, nsilm nebo vprosou, nedovoluje, aby dolo na stran takovho dritele k
vydren. Zkon tuto restrikci vslovn roziuje t na ddice nepravho dritele
nebo na veobecnho prvnho nstupce prvnick osoby. Tito prvn nstupci
tak nemohou vydret vlastnick prvo, a to ani tehdy, pokud by dreli poctiv
(odstavec 2 vta druh). Neprav drba je antonymem k drb prav a
znemouje nabyt vlastnickho prva vydrenm.
IV. Kontratabulrn vydren
7.
Obansk zkonk zavd princip materiln publicity do veejnch seznam a
jako rozhodujc skutenost spatuje zpis. Nicmn ani tento formln zpis nen
nezpochybniteln v situaci, kdy je oprvnnm prokzno, e nap. nabyl
vlastnick prvo vydrenm. V tto situaci m oprvnn vydritel v souladu se
znnm a smyslem pravy tzv. knihovnch princip v 980 a nsl. a dvodovou
zprvou k 1090 prvo domhat se zpisu do veejnho seznamu (katastru
nemovitost). Bude-li takov vydren mysliteln, tak jen jako vydren
mimodn. Pechodn ustanoven 3066 upravuje zpsob zpotu vydrec
doby u mimodnho vydren.
15, 18, 33, 118, 489, 498, 506, 605, 708, 980 a 986, 987 a 999,
1040 a 1043, 1106 a 1108, 1109 a 1112, 1114 a 1157, 1243, 1260,
1475 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Posouzen toho, zda dritel je se zetelem ke vem okolnostem v dobr
ve, e mu vc nebo prvo nle ( 130 odst. 1 ob. zk.), neme vychzet jen
z posouzen subjektivnch pedstav dritele. Dobr vra dritele se mus vztahovat
i k okolnostem, za nich vbec mohlo vcn prvo vzniknout, tedy i k prvnmu
dvodu ("titulu"), kter by mohl mt za nsledek vznik prva. Pi posouzen
otzky, zda byl dritel "se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e mu vc
pat", je teba vychzet z toho, zda pi zachovn nleit opatrnosti, kterou lze s
pihldnutm k okolnostem konkrtnho ppadu po kadm subjektu prva
poadovat, ml anebo mohl mt pochybnosti, e mu vc nebo prvo pat. Tvrzen
dritele o tom, e mu vc pat a e s n nakldal jako s vlastn, mus bt
podloeno konkrtnmi okolnostmi, ze kterch lze usoudit, e toto pesvden
dritele bylo po celou vydrec dobu dvodn. Oprvnn drba se nemus nutn
oprat o existujc prvn dvod; posta, aby tu byl domnl prvn dvod (titulus
putativus). Jde tedy o to, aby dritel byl se zetelem ke vem okolnostem v dobr
ve, e mu takov prvn titul svd. Takovm titulem (prvnm dvodem) se
me, v ppad vydren vlastnickho prva, rozumt pouze prvn kon, jm se
vc pevd na jinho vlastnka, nap. smlouva kupn, darovac, dohoda
spoluvlastnk o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv, rozhodnut
sttnho orgnu apod.
(NS 26 Cdo 662/2010)
2. dn vydren v o. z. o. z roku 1811 vyadovalo drbu dnou, poctivou
a pravou, jako i uplynut vydrec doby; k mimodnmu vydren stailo dren
bezelstn, piem se bezelstnost dritel pedpokldala. Dkaz o tom, e nelo o
drbu bezelstnou (poctivou), byl na tom, kdo vydren popral. Vydrec doba u
mimodnho vydren byla (nelo-li o ppady uveden v 1472 o. z. o.
ticetilet). Vprosa (precarium) bezelstnost vyluovala.
(NS 22 Cdo 2595/2005)
3. Nebyla-li v ujednn mezi vlastnkem a tm, komu bylo umonno uvat
ciz vc, urena ani doba, ani el uvn, nevznik skuten smlouva, nbr
nezvazn vprosa a vlastnk me kdykoliv dat vrcen pjen vci. Vc
penechanou uivateli z dvodu vprosy neme uivatel vydret.
(NS 22 Cdo 421/2001)
4. I. Dobr vra oprvnnho dritele, kter je dna se zetelem ke vem
okolnostem vci, se mus vztahovat i k titulu, na jeho zklad mohlo driteli
vzniknout vlastnick prvo. To ovem neznamen, e takov titul mus bt dn;
posta, e dritel je se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e tu takov
titul je. Postauje tedy domnl prvn titul (titulus putativus). Posouzen, je-li
dritel v dobr ve i nikoli, je teba vdy hodnotit objektivn a nikoli pouze ze

subjektivnho hlediska (osobnho pesvden) samotnho astnka.
II. Pokud se nabyvatel nemovitost na zklad prvn skutenosti zpsobil
k nabyt vlastnickho prva chop drby pozemku, na kter se tato prvn
skutenost nevztahuje, me bt se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve,
e je vlastnkem i tohoto pozemku. Jednm z hledisek pro posouzen
omluvitelnosti omylu dritele je v takovm ppad i pomr plochy nabytho a
skuten drenho pozemku.
(NS 22 Cdo 1398/2000)
5. Pokud astnk, kter vydren uplatuje, sm jeho podmnky splnil, je
nadbyten zabvat se i oprvnnost drby, poppad vydrenm jeho
pedchdc.
(NS Cdo 1843/2000)
6. I. Pro posouzen uritosti smlouvy o pevodu nemovitost je vznamn
jen ten projev vle, kter byl vyjden v psemn form i v ppad, e
astnkm bylo zejm, kter nemovitosti jsou pedmtem pevodu.
II. Vlastnkem nemovitosti se po 1.1.1992 mohla stt t prvnick osoba,
kter mla nemovitost v oprvnn drb nepetrit po dobu deseti let, a to i v
ppad, e se stala oprvnnm dritelem ped 1.1.1992 s tm, e do vydrec
doby je teba zapost i dobu oprvnn drby, vykonvan ped tmto dnem.
III. Prvn pedpisy platn v dob existence tzv. socialistickho
spoleenskho vlastnictv nevzaly platnost ani innost smlouvy o pevodu
vlastnictv uzaven mezi socialistickmi organizacemi na zpis do evidence
nemovitost ani na registraci smlouvy sttnm notstvm.
IV. Skutenost, e spoleensk organizace nebyla v tehdej evidenci
nemovitost (pozdji katastr nemovitost) zapsna jako vlastnice, nevyluovala
sama o sob jej vlastnictv, a ani to, e by se zetelem ke vem okolnostem byla
v dobr ve, e je vlastnic.
(NS 22 Cdo 2651/99)
7. I. Skutenost, e stt nabyl v dsledku oprvnn drby nkoho jinho
vlastnick prvo k pozemku, nemla vliv na pozdj vydren tohoto pozemku
oprvnnm dritelem.
II. Vlastnkem vydrenho pozemku se dritel stv okamikem, kdy splnil
podmnky vydren; dal prvn skutenosti pro nabyt vlastnickho prva
vydritelem zkon nevyaduje.
(NS 2 Cdon 1134/96, SoRo 7/99, s. 221)
8. Bylo-li nabyto pozemku, dosud veejnho statku, soukromnkem zprvu
pouze mimoknihovn a teprve pozdji vloeno pro vlastnick prvo do knih,
plat pro vydren sluebnosti na pozemku tom od doby mimoknihovnho nabyt

a do vkladu vlastnickho prva tyicetilet vydrec lhta. Pouv-li kdo
veejnho statku zpsobem nevyluujcm obecn jeho uvn (nap. umstnm
odkapn roury neb otvrnm okna ve vzduchovm prostoru nad veejnm
prchodem), nenabv tm soukromoprvn drby. Sluebnost vstoupiti na
sousedv pozemek za elem oprav na odkapnm labu a ttn zdi jest vzhledem
k souasn uplatovanm sluebnostem vsti nad pozemkem odkapn lab a
otvrati nad nm okno pouze sluebnosti vedlej, sdlejc osud onch hlavnch
sluebnost.
(Vn 4697/25)
9. Vydren obc. Nen teba, by obecn zastupitelstvo se formln usneslo
na vkonu drby, sta, e vdlo o tom, a bylo s tm srozumno, e se drba
vykonvala za obec. Napotomn schvlen psob nazpt. Nepravost drby nen
na zvadu mimodnmu vydren dle 1477 o. z. o. Otzka, zda jde o drbu
bezelstnou i obmyslnou, jest otzkou prvn.
(Vn 2199/23)
10. Pouze domnl nabvac dvod k vydren, a to ani mimodnmu
vydren, nesta.
(Vn 14/19)
11. Na zklad podmnnho prvnho dvodu nelze prvo conditione
pendante vydreti.
(Gl. U. 994, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, dl VI., s. 454)
Z literatury:
1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
6. Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013.
1091
(Vydrec doba)
Z dvodov zprvy:
viz u 1089 a 1090
Vklad:
K odst. 1
1.
Pro dn vydren vci movit ( 498) je potebn neperuen drba trvajc ti
roky, potan od okamiku nabyt drby. Peruen drby nastv, nevykonv-li
dritel drbu po dobu del ne jeden rok ( 1093). Doba drby se nsledn bude
potat od potku. Zkon vslovn hovo shodn s pedchoz prvn pravou o
dob. V tomto smru lze odkzat na dvodovou zprvu, a to jednak k 1089 a
1094 ("Pro vydren vlastnickho prva k movitm vcem se navrhuje ponechat
stvajc dobu ti roky..."), jednak k 609 ("Nvrh dsledn rozliuje prvn
vznam lhty a doby. Lhtou je as vymezen urit osob, aby si projevem vle
zachovala vlastn prvo. V ostatnch ppadech jde o dobu. [...] Pipadne-li na
sobotu, nedli nebo svtek konec doby, nen dvod jej bh prodluovat.").
Movitou vc, kter je podle dosavadn judikatury zpsobil k vydren, je t
obchodn podl (srov. NS 29 Odo 1216/2005), akcie (srov. NS 29 Odo 1216/2005) a
lensk podl v (bytovm) drustvu (srov. NS 29 Cdo 1989/2011). Vzhledem k
tomu, e se prvo ze sluebnosti vydr za stejnou dobu jako vlastnick prvo k
sluebn vci ( 1260 odst. 1), sluebnost k movit vci se vydr za ti roky.
K odst. 2
2.
Pro dn vydren vci nemovit ( 498) je potebn neperuen drba po dobu
deseti let. O vydren prva stavby a prva sluebnosti je pojednno v souvislosti
s vkladem tchto institut.
3.
Po vydren nejdleitj nemovitosti - pozemku sice dochz k jeho nabyt,
ovem k nabyt naturlnmu. V souladu s principem materiln publicity je
poteba, aby tato skutenost dostala projevu i v katastru nemovitost. Pi vydren
vlastnickho prva k vci dochz pochopiteln ke stejnmu osudu i u jej
sousti. Praktick bude v tomto smru zejmna dopad superficiln zsady. V
ppad, e stavba bude soust pozemku, dojde vydrenm pozemku k nabyt
vlastnictv i ke stavb. Vzhledem k pedchoz prvn prav a 3054 a 3061 je
mysliteln, e stavba soust pozemku nebude. V takovm ppad bude mon
vydret vlastnick prvo jak k pozemku, tak ke stavb, ovem vzjemn
pedkupn prvo pejde ve smyslu 1106 a 1108 i na nabyvatele t i on vci.
Specifikem je vydren prva stavby. Vydrec doba u tohoto novho institutu
pon bet a 1.1.2014.
4.
Pi vydren vci movit i nemovit plat, e drba (vydren) pon prvnm
dnem dren, pot se podle kalende a je poteba, aby proel i posledn den
vydrec doby ( 601).
498, 601 a nsl., 1093, 1094, 1095, 1260, 3036
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Do doby, po kterou ml oprvnn dritel vc v drb, je teba pro ely
vydren zapost i dobu, po kterou vc drel ped 1.1.1992, a to i v ppad, e
lo o vc ve sttnm vlastnictv.
(Rc 50/2000, NS 22 Cdo 2273/98)
2. Na bh lhty k vydren prva na odbr vody ze studny umstn na

sousedn nemovitosti nem vliv zmna technickho zpsobu odbru vody.
(NS 4 Co 397/73, S IV, s. 517)
1092
(Zapoten vydrec doby)
Z dvodov zprvy:
viz u 1089 a 1090
Vklad:
Do doby upraven pedchozm ustanovenm (vydrec doba pro dn

vydren movit nebo nemovit vci) se zapote doba drby pedchdce dritele,
pokud byla tato drba dn - titulrn ( 1090) a poctiv - bezelstn ( 992). Z
vkladu komentovanho ustanoven vyplv, e zapoten je mon jen u
jednoho pedchdce, nikoli u vce pedchdc. Vpoten vydrec doby pad v
vahu jak u singulrnho, tak u univerzlnho nstupce. Pokud by byl prvn
pedchdce nepoctiv - v dvj terminologii obmysln, potom se as drby
zapote pouze od okamiku jejho uchopen nstupcem (apprehense). Koncepce
souasn pravy se rozchz s 1493 o. z. o., kter umooval zapoten
vydrec doby i pedchdce vzdlenjho, ovem za podmnky, e dochzelo k
postupn sukcesi drby. Tak v tomto smru se dn vydren odliuje od
mimodnho (srov. 1096).
489, 498, 506, 601, 605, 991, 992 995, 1000 a 1043, 1475 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
l. 11 odst. 1, 2, 4 Listiny
Z judikatury:
I. Do vydrec doby lze oprvnnmu driteli zapotat toliko dobu, po
kterou vc oprvnn drel jeho bezprostedn pedchdce; nebyl-li bezprostedn
pedchdce oprvnnm dritelem, dobu, po kterou vc oprvnn drel
vzdlenj pedchdce, zapotat nelze.
II. V ppad, e pidlen majetek nebyl ve vlastnictv sttu, vlastnictv
dosavadnho vlastnka v dsledku rozhodnut sprvnho orgnu o pidlen
zemdlskho majetku nezanik.
(NS 22 Cdo 1110/2000)
Z literatury:
1922, s. 48, 91.
6. Spil: Ochrana vlastnictv a drby, 2005, s. 238.
9. Baudy: K vydren vlastnickho prva k nemovitostem. AdN, 1998, . 4,
s. 77.
1093
(Peruen drby)
Z dvodov zprvy:
viz u 1089 a 1090
Vklad:
1.
msk prvo i ABGB se k problematice stavly jako k petren vydren usurpatio. I dnes je mon odkzat na vklad J. Krme: "S uritmi okolnostmi
spojuje zkon nsledek ten, e k poatmu vydren neslu hledti a e vydren,
a jsou-li tu veobecn podmnky, by muselo pot znovu" (srov. lit. . 2). Pi
vymezen pojmu nevykonvn drby vlastnickho prva lze odkzat na
problematiku nevykonvn vlastnickho prva.
2.
Toto ustanoven pojednv o peruen drby, kter tedy pochopiteln povede i k
peruen bhu vydrec doby. Nicmn nen mon zamovat peruen drby a
ztrtu poctivosti drby. Ta toti me nastat i pi trvn drby, a to nejpozdji
doruenm aloby napadajc drbu nebo jej poctivost v ppad, e bude alob
vyhovno ( 995).
601, 605, 1003 a 1008, 1091
Souvisejc pedpisy:
42 a 79 o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:

1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
nsl.
SoRo, 1999, . 4.
1094
(Staven vydrec doby u osoby, kter mus mt zkonnho zstupce nebo
opatrovnka)
Pehled vkladu:
I. Osoba, kter potebuje zkonnho zstupce i opatrovnka (1)
II. Kdy zapone bet vydrec doba (2)
III. Dobhnut vydrec doby (3 a 6)
I. Osoba, kter potebuje zkonnho zstupce i opatrovnka
1.
Jedn se o situace, kdy osoba fyzick (ale nen vylouen ani ppad osoby
prvnick) nem v ppad poteby prvnho zstupce. U fyzick osoby se me
jednat jednak o nezletilou, jednak o nesvprvnou osobu, kter potebuje
zkonnho zstupce. Tm je za pirozench podmnek rodi, poppad rodie,
porunk, osvojitel a pro konkrtn ppad opatrovnk. Nedostatek rozumovch a
volnch schopnost je zde suplovn ustanovenm zstupce ve prospch zjm tto
osoby. Jeho neustanoven, resp. okamik ustanoven m vliv na bh vydrec
doby.
II. Kdy zapone bet vydrec doba
2.
Vchodiskem danho ustanoven je zodpovzen otzky, proti komu me
probhnout vydren. Obansk zkonk na rozdl od obecnho zkonku
obanskho nem vslovn a detailn znjc ustanoven o tom, kdo me
vydret a proti komu me vydren nastat. Vklad o tom, kdo me vydret, byl
podn u 1089. Vydrec doba proti osob, u kter se vyaduje, aby mla
zkonnho zstupce nebo opatrovnka, zane bet a ode dne, kdy zkonnho
zstupce nebo opatrovnka zsk. Jinak eeno, pokud nkdo m mt zkonnho
zstupce nebo opatrovnka, vydrec lhta zane proti nmu bet a od
okamiku, kdy byl zstupce ustanoven.
III. Dobhnut vydrec doby
3.
Odpov na otzku, proti komu me vydren nastat, je v zsad toton s
odpovd prvn, ale s pochopitelnou zkonnou pojistkou ve smyslu ochrany slab
strany, tedy osoby, kter nen pln zpsobil hjit sv prva.
4.
Zde mohou nastat dv situace: a) vydrec doba ani nezane bet anebo b)
vydrec doba neme dobhnout.
5.
Ad a) Vydrec doba zane bet a od okamiku, kdy zkonnho zstupce i
opatrovnka zsk (viz vklad sub II). V tomto smru je poteba poukzat na
procesn pravu ustanoven opatrovnka. Vraz "zstupce" me vyvolvat urit
vkladov rozpaky. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. na rozdl od pedchoz
pravy e omezen zpsobilosti u zletilch osob formou subsidirnch opaten (
38 a nsl.), kter zsadn pedchzej omezen svprvnosti ( 55) a ustanoven
opatrovnka v rozsahu, kdy osoba nen pro duevn poruchu, kter nen jen
pechodnho rzu, schopna samostatn jednat.
6.
Ad b) Ji zapoat vydrec doba neme dobhnout dve ne po uplynut
jednoho roku ( 605) od ustanoven opatrovnka nebo zstupce.
15, 18, 33, 38 a 55, 62 a 63, 457 a nsl., 465 a nsl., 601, 605,
1089, 1090, 1092, 1095, 1097, 3028, 3036, 3066
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
Uplatnnm prva u soudu se stav bh promlec doby pouze ve vztahu k
osob, vi n se toto zen vede.
(Rc 110/99, NS 25 Cdo 129/99)
Z literatury:

1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
nsl.
SoRo, 1999, . 4.
1095
Mimodn vydren
Pehled vkladu:
I. Vchodisko pravy (1)
II. Rozdl oproti vydren dnmu (2)
III. Principy mimodnho vydren (3)
IV. Podmnky mimodnho vydren (4)
V. Ochrana proti zjevn lsti dritele (5)
VI. Souasn hlavn praktick dopad (6)
VII. Konstrukce pechodn pravy (7)
Vzhledem k tomu, e nejsou dk ppady, kdy urit osoba m vc u sebe,

ale nen s to jmenovat, od koho ji nabyla, a e nejsou vyloueny ani situace, kdy
urit osoba zsk do sv moci vc s myslem nabt k n vlastnick prvo, ale
pevodcem je neoprvnn dritel, navrhuje se obnovit institut mimodnho
vydren, kter v platnm prvu citeln chyb. S pomoc mimodnho vydren
lze poskytnout ochranu faktickm stavm, jejich zklad je sice pochybn nebo
sporn, ale kde tvrzen nebo domnl vlastnictv trv znan dlouhou dobu.
Jedn se nap. o situace, kdy nkdo dr movitou vc, ale nen s to dokzat svj
vlastnick titul proti tomu, kdo jeho vlastnictv popr, kdy byl peveden pozemek
o chybn stanoven (vt) vme, ne je vmra skuten, nebo pozemek
chybn oznaen parcelnm slem, take nabyvatel v dobr ve dr nco jinho,
ne pro co mu svd vlastnick titul atp. Je pirozen, e ani institut
mimodnho vydren neme dt prchod ochran zjevn lsti a podvodu; proto
se mimodn vydren vyluuje v ppadech, kdy ten, kdo je popr, proke
osob, kter se mimodnho vydren dovolv, jej nepoctiv mysl.
elem navren pravy nen poskytnout zvenou ochranu podezelm

majetkovm stavm vzniklm ped innost novho zkonku, a ji k nim dolo v
letech 1948-1989, anebo zejmna v 90. letech minulho stolet. To je dvodem
konstrukce zvltnho pechodnho ustanoven 3066.
I. Vchodisko pravy
1.
Ustanoven vypluje zsadn nedostatek pedchoz prvn pravy vydren, kter
vychzela z velmi zjednoduenho pohledu na tento institut, kter navc
upravovala jednotn, co v mnoha ppadech nebylo vzhledem k dan situaci
vhodn. Pedchoz prava vydren vychzela z tzv. oprvnn drby, kdy dobr
vra dritele se mohla tkat tak titulu drby. Ten nebyl v prav vslovn
zmiovn. Institut mimodnho vydren byl vlastn nejen mskmu prvu, by
konstrukn v naprosto odlin podob, ale t ABGB (srov. vklad k 1089).
II. Rozdl oproti vydren dnmu
2.
Principiln vchodiska dnho vydren byla ji podna shora. Jeho zkladem je
existujc, prokazateln a platn prvn titul drby, kter by postail k nabyt
vlastnickho prva. Ten ve spojen s drbou a plynutm asu me dospt k
souladu faktickho a prvnho stavu - vydren dnmu.
III. Principy mimodnho vydren
3.
Z hlediska sjednn prchodu spravedlnosti a zrove zachovn prvn jistoty je
poteba vyeit i situace, kdy pedchoz vlastnk anebo titul drby vbec nejsou
prvn dohledateln. Jedinm vchodiskem je speciln konstrukce mimodnho
vydren.
IV. Podmnky mimodnho vydren
4.
Podmnkami mimodnho vydren jsou poctiv drba a as dvojnsob dlouh
ne pro situaci dnho vydren; tedy est let u movit vci a dvacet let u
nemovitosti.
V. Ochrana proti zjevn lsti dritele
5.
K mimodnmu vydren neme ani tak dojt, pokud bude driteli prokzn
nepoctiv mysl. Koncepce opt vyla z pedpokladu dobr vry ( 7), kdy opak se
mus prokazovat. Nepoctivost bude dokazovat ten, kdo vydren brn a
nepoctivost dritele tvrd. Nicmn, shora bylo upozornno na mon dsledky

nesystematickho vkladu 994.
VI. Souasn hlavn praktick dopad
6.
Znanm praktickm dopadem budou situace, kter vychzej jet z dob
minulch prav, kdy mohlo dojt k uchopen se drby pozemku o fakticky vt
vme, ne jak byl uveden v pevodn smlouv (k tomu lit. . 3, 8 a jud. . 5).
VII. Konstrukce pechodn pravy
7.
V tomto kontextu lze odkzat na dikci 3066. Do vydrec doby se zapote i
doba, po kterou ml dritel, poppad jeho prvn pedchdce, vc nepetrit v
dob pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, piem tato doba neskon
dve ne uplynutm dvou let od nabyt innosti tohoto zkona, jde-li o vc
movitou, a pti let, jde-li o vc nemovitou. Z gramatickho vkladu lze dovodit,
e v ppad mimodnho vydren se zapotv i doba ped innost tohoto
zkona. Limitem je pouze neexistence zjevn lsti a doba, kdy nejdve me
takov vydren dobhnout. Mimodn vydren se spe podob oprvnn
drb a sleduje dlouhodob stavy, kde titul je prakticky nedohledateln. Proto se
tak umouje zptn zapoten vydrec doby. Naopak u dnho vydren jako
nov kvalifikace vydren takov postup nen mon. Tento zvr podporuje t
obsah a systematika pechodnch ustanoven (viz vklad tam).
605, 989, 992, 995, 996 a nsl., 1002, 1003 a nsl., 1089, 1090,
1091, 1093, 1260, 1475 odst. 2, 3066
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Drba oprajc se o jin prvn titul ne o vlastnick prvo nen pro
nabyt vlastnictv vydrenm podstatn. I kdyby dritel byl se zetelem ke vem
okolnostem v dobr ve, e mu prvo osobnho uvn pozemku vzniklo,
nemnilo by to nic na tom, e chyb dobr vra ve vztahu k vlastnictv a e tato
nezbytn podmnka vydren vlastnickho prva nen splnna.
(NS 22 Cdo 1317/2002)
2. Oprvnn drba v rozporu s daji v katastru nemovitost. Drba
vykonvan v omylu.
I. Samotn skutenost, e dritel nenechal vytyit hranice jm drench
pozemk a nezjistil tak, e dr i st pozemku, jeho vlastnkem nen, nevyluuje
poctivou drbu podle 326 o. z. o. ani drbu oprvnnou podle obanskho
zkonku z roku 1950 a podle platnho obanskho zkonku.
II. Objektivn omluviteln omyl nen na pekku poctiv drb podle
obecnho zkonku obanskho ani oprvnn drb podle nyn platnho
obanskho zkonku.
(NS 30 Cdo 2211/2001)
3. Je nezbytn, aby dritel byl v dobr ve vzhledem ke vem prvnm
skutenostem, je vedou k nabyt vci nebo prva, kter je pedmtem drby,
tedy i k existenci psemn smlouvy o pevodu nemovitosti. V dobr ve jako
vlastnk vci neme bt ten, kdo se chop drby nemovitosti toliko na zklad
stn smlouvy o jejm pevodu. Na tom nic nezmn ani jeho pesvden o tom,
e takov smlouva k nabyt vlastnictv k nemovitosti postauje. Drba
nemovitosti oprajc se o takovou smlouvu neme vst k vydren.
(NS 22 Cdo 61/2001)
4. I. Je-li dritel se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve i nikoli, je
teba vdy hodnotit objektivn, a nikoli pouze ze subjektivnho hlediska (osobnho
pesvden) samotnho astnka. Je teba vdy brt v vahu, zda dritel pi
bn (normln) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu danho
ppadu po kadm poadovat, neml, resp. nemohl mt, po celou vydrec dobu
dvodn pochybnosti o tom, e mu vc nebo prvo pat. Dobr vra, kter je
dna "se zetelem ke vem okolnostem", zanik v okamiku, kdy se dritel
seznmil se skutenostmi, kter objektivn musely vyvolat pochybnost o tom, e
mu vc po prvu pat anebo e je subjektem prva, jeho obsah vykonv.
II. V ppad, e astnk zen sm podmnky vydren nespln, je namst

zabvat se tm, zda i drba jeho pedchdc byla kvalifikovan, ppadn zda ji
tito pedchdci vc nebo prvo nevydreli. Pokud vak astnk, kter vydren
uplatuje, sm jeho podmnky splnil, je nadbyten zabvat se i oprvnnost
drby, ppadn vydrenm jeho pedchdc.
III. Okolnost, e o vybudovn vodovodu se astnci dohodli jen stn,
jet nemus svdit o vprose; mohlo jt i o zzen obliganho prva anebo
astnci mohli jednat v omylu, e z existujc sluebnosti vyplv i prvo
vodovodu a stn dohodli podmnky jeho vkonu.
(NS 22 Cdo 1843/2000)
5. I. Dobr vra oprvnnho dritele, kter je dna se zetelem ke vem
okolnostem vci, se mus vztahovat i k titulu, na jeho zklad mohlo driteli
vzniknout vlastnick prvo. To ovem neznamen, e takov titul mus bt dn;
posta, e dritel je se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e tu takov
titul je. Postauje tedy domnl prvn titul (titulus putativus). Posouzen, je-li
dritel v dobr ve i nikoli, je teba vdy hodnotit objektivn, a nikoli pouze ze
subjektivnho hlediska (osobnho pesvden) samotnho astnka.
II. Pokud se nabyvatel nemovitost na zklad prvn skutenosti zpsobil
k nabyt vlastnickho prva chop drby pozemku, na kter se tato prvn
skutenost nevztahuje, me bt se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve,
e je vlastnkem i tohoto pozemku. Jednm z hledisek pro posouzen
omluvitelnosti omylu dritele je v takovm ppad i pomr plochy nabytho a
skuten drenho pozemku.
(NS 22 Cdo 1398/2000)
6. Posouzen, je-li dritel v dobr ve i nikoli, je teba vdy hodnotit
objektivn, a nikoli pouze ze subjektivnho hlediska (osobnho pesvden)
samotnho astnka. Je teba vdy brt v vahu, zda dritel pi bn (normln)
opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu danho ppadu po
kadm poadovat, neml, resp. nemohl mt po celou vydrec dobu dvodn
pochybnosti o tom, e mu vc nebo prvo pat. Dobr vra zanik v okamiku,
kdy se dritel seznmil se skutenostmi, kter objektivn musely vyvolat
pochybnost o tom, e mu vc po prvu pat.
(NS 22 Cdo 1253/99)
7. Mimodn vydren nen jen vlastnickm dvodem, nbr jest nabytm
vlastnictv bez ohledu na dvod. Ten, kdo m v knihch vtleno vlastnictv k
nemovitosti, jest vlastnkem proti kadmu. Jen tomu, komu byla nemovitost
dve pipsna, pslu aloba o neplatnost vkladu.
(Vn 9754/30)
8. K mimodnmu vydren sta dren bezelstn, piem se bezelstnost
dritel pedpokld. Bezelstnost drby mus tu bti vdy. Vprosa (precarium)
vyluuje bezelstnost. Napotomn obmyslnost, nastal po zapoet, avak ped

dokonnm vydren jest pekkou vydren. V doadovn se svolen pachte
sluebnho pozemku ku vkonu sluebnosti jest spatovati projev obmyslnosti.
(Vn 4889/25)
9. Knihovn promlen pon podnm dosti o pvodn neplatn vklad.
Okolnost, e zapsan pedchdce nen vlastnkem, nebrn bezelstnmu
nabyvateli, by nenabyl vlastnictv podnm dosti o jeho knihovn vklad, le e
by vklad knihovnho pedchdce nebyl jet v prvn moci nebo e by usnesen o
vkladu pedchdcova vlastnictv vbec nebylo po zkonu dorueno astnkm.
(Vn 3345/23)
Z literatury:
1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
nsl.
SoRo, 1999, . 4.
1096
Zapoten vydrec doby
Z dvodov zprvy:
viz u 1095
Vklad:
K odst. 1
1.
Zkladn podmnkou pro zapoten vydrec doby u dnho vydren je
podnost a poctivost drby pedchdce - 1090 odst. 1 (pozn. drba mus bt
poctiv pro vydren dn i mimodn).
2.
Vedle toho je poteba, aby se nabyvatel ujal drby poctiv a dle beze lsti (drba
prav). Takto pojat poctivost je zde zapoteb jako druh a kumulativn podmnka
pro zapoten do vydrec doby. Nicmn pro vydren - nabyt vlastnictv je
poteba, aby drba byla poctiv po celou vydrec dobu. Zapoten vydrec doby
ubhl ped innost obanskho zkonku . 89/2012 Sb. u dnho vydren
nen zejm mon. Dvodem je odlinost institutu oprvnn drby podle 134
ob. zk. . 40/1964 Sb. a dn drby ve smyslu obanskho zkonku .
89/2012 Sb.
K odst. 2
3.
Mimodn vydren principiln nestoj na titulu drby, kter by dostaoval k
nabyt vlastnickho prva, ale na poctiv drb a uplynut asu. Potom i pro
zapoten vydrec doby posta poctiv drba prvnho pedchdce. Ze znn
zkona lze dovodit, e je mon zapotat pouze dobu poctiv drby
bezprostednho pedchdce. Ze znn 3066 je mon dovodit, e zpoet ped
innost tohoto zkona je zejm mon jen u vydren mimodnho. Zapote
se doba poctiv drby prvnho pedchdce. Obansk zkonk . 89/2012 Sb.
pot s dobhnutm doby pro mimodn vydren v roce 2019. Z toho plyne, e
u nemovitost by bylo poteba potat jet s poctivou drbou 15 let ped

innost obanskho zkonku, tedy nkdy od roku 1999.
605, 989, 992, 995, 996 a nsl., 1002, 1003 a nsl., 1089, 1090,
1091, 1093, 1260, 1475 odst. 2, 3066
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny
Z judikatury:
1. Oprvnn dritel si me pro ely vydren zapost vydrec dobu
toho pedchdce, od kterho nabyl drbu; pokud jeho bezprostedn pedchdce
nebyl dritelem oprvnnm, dobu oprvnn drby vzdlenjho pedchdce si
zapost neme.
(NS 22 Cdo 1110/2000)
2. Mimodn vydren nen jen vlastnickm dvodem, nbr jest nabytm
vlastnictv bez ohledu na dvod. Ten, kdo m v knihch vtleno vlastnictv k
nemovitosti, jest vlastnkem proti kadmu. Jen tomu, komu byla nemovitost
dve pipsna, pslu aloba o neplatnost vkladu.
(Vn 9754/30)
dritel pedpokld. Bezelstnost drby mus tu bti vdy. Vprosa (precarium)
(Vn 4889/25)
Z literatury:

1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
nsl.
SoRo, 1999, . 4.
1097
Zkaz vydren
inn ochrana prv pedpokld skutenou monost brnit se proti

zsahu do nich. Proto se obdobn jako v prav promlen navrhuj ustanoven,
kter brn vydren proti osob, kter m mt zkonnho zstupce a opatrovnka,
nebo vydren mezi manely, osobami ijcmi ve spolen domcnosti, mezi
zastoupenm a zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem nebo mezi poruencem
a porunkem.
Vklad:
1.
Zkonn zstupce neme vydret vlastnick prvo proti zkonn zastoupenmu
a naopak. To znamen, e pjde jednak o vzjemn vztah rodi a dt, jednak o
vzjemn vztah manel. Stejn tak je prava pouiteln pro vztah osvojence a
osvojitele, opatrovnka a opatrovance, porunka a poruence a osob ijcch ve
spolen domcnosti.
2.
Problematick me bt situace, kdy k uchopen drby dojde jet ped vznikem
zkonem pedvdanho vyluujcho vztahu takovch osob. Pilhav een je
mon najt v 1098, tedy e vydrec doba po tuto dobu neb.
3.
Vzjemn zkaz vydren mezi opatrovnkem a opatrovancem je analogickm
ppadem, ovem s tm, e opatrovnk je zkonnm zstupcem sui generis. Stejn
jako v prvnm ppad se jedn o kolizi zjm zstupce a zastoupenho v
majetkov sfe. Ustanoven 471 vslovn pipout i existenci veejnho
opatrovnka (obec nebo prvnick osoba zzen obc k plnn kol tohoto
druhu). Dopad komentovanho ustanoven bude zviset na tom, zda se toto
ustanoven bude aplikovat pouze na fyzick osoby nebo t na veejnho
opatrovnka.
4.
U porunka a poruence se tak nejedn o zcela pirozen stav, ale o suplovn
nositelstv rodiovsk moci. Opt zde bude hrt roli okamik vzniku a zniku
poruensk funkce.
55, 62 a 63, 457 a nsl., 465 a nsl., 696, 832, 933 a nsl.,
943 a 952, 1089, 1098, 3066
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Manel m proti manelce nrok na zkonn roky z hotovost
vynaloench v jej prospch za sprvy jejho majetku. Za trvn manelstv
nenastv promlen nroku na nhradu tchto rok.
(Vn 3974/24)
2. Toto zkonn ustanoven plat i tehdy, nastoupil-li na msto porunka
povinnho nhradou jin.
(Gl. U. N. F. 4655, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, VI. dl, s. 528)
Z literatury:
1922, s. 16, 84, 91, 93, 121 a nsl.
nsl.
SoRo, 1999, . 4.
1098
Zastaven vydrec doby
Z dvodov zprvy:
viz u 1097
Vklad:
1.
Vydrec doba neb po dobu trvn manelstv. Za doby manelstv neme
vydrec doba pot, to ale neznamen, e by nemohla pot bet jet ped jeho
uzavenm. Vydrec doba neb ani mezi manely, jejich manelstv by trplo
vadou, pro kterou by mohlo bt prohleno za neplatn ( 680 a 686). Staven
bhu vydrec doby nen zvisl na tom, zda spolu manel ij i nikoli, a plat jak
pro vydren dn, tak pro vydren mimodn. Pekka bhu vydrec doby
tak skon se znikem manelstv. Smrt nebo prohlen jednoho z manel za
mrtvho ukon manelstv, nicmn tak odpadne i pekka vydren. Vzhledem
k tomu, e se me dostat ddnm do vlastnictv dt vc z pozstalosti jednoho
z manel, vyvstv zde teoretick otzka monosti vydren takov vci druhm
peivm manelem. U nho me vyvstat pekka vydren plynouc z
ppadnho zkonnho zastoupen nezletilch a nesvprvnch dt tmto
manelem ( 1098). Manelstv zanik smrt manela, rozvodem nebo
prohlenm manela za mrtvho a prohlenm manelstv za neplatn.
2.
Zastaven bhu vydrec doby se stejnmi podmnkami plat obdobn i mezi
jinmi osobami, tj. osobami uvedenmi v druh vt komentovanho ustanoven.
3.
Jedn se o ppad osob ijcch ve spolen domcnosti ( 49) a dle o vztah
zkonnho zstupce a zastoupenho po dobu trvn zastoupen ( 457 a 462). I
v naposledy jmenovanch ppadech me nastat situace, kdy ji ped takovou
pekkou zapoat vydrec doba zaala bet, ale neme dobhnout.
4.
Dalmi osobami, na kter dopad obsah tohoto ustanoven, jsou opatrovnk a
opatrovanec, jako i porunk a poruenec.
5.
Komentovan ustanoven dopad ve smyslu 3028 i na manelstv, spolenou
domcnost, opatrovnictv a porunictv vznikl ped 1.1.2014.
15, 18, 33, 49, 457 a nsl., 465 a nsl., 489, 498, 506, 605, 655,
677 a 679, 680 a 684, 696, 832, 933 a nsl., 943 a 952, 1040 a 1043,
1097, 1243, 1260, 1475 odst. 2, 3066
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
Pododdl 6
Pevod vlastnickho prva
1099
(Pevod vlastnickho prva k individuln uren vci)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 7)
II. Zkladn princip pevodu vlastnickho prva (8)
III. Dal monosti pevodu (9 a 11)
IV. Pevod vci, kter neexistuje (12)
V. Nrok prodvajcho a kupujcho (13)
Z dvodov zprvy:
Zkladn zpsob derivativnho (odvozenho) nabyt vlastnickho prva je

jeho pevod. Nvrh oslabuje pevajc dogma o titulu a modu nabyt, kter
vzniklo v pozdnm stedovku a na nm setrval i obecn zkonk obansk z roku
1811. Podle tto koncepce je prvnm dvodem nabyt vlastnickho prva
smlouva a prvnm zpsobem nabyt vlastnickho prva tradice, tj. pedn a
pevzet vci, pop. prvn skutenost, kter tradici nahrazuje. Uveden pojet
pevzal nmeck BGB ( 873, 929) a nkter dal. Opan pstup maj zkonky
francouzsk (CC, l. 711), belgick, lucembursk, italsk, portugalsk nebo polsk.
Zdej prvn vvoj se od rakouskho a nmeckho pojet odklonil ji v r. 1950 (
111 zk. . 141/1950 Sb.) v prav tzv. stednho obanskho zkonku, ale
platn obansk zkonk se k uen o titulu a modu ji v r. 1964 vrtil, piem
jako hlavn dvod zmny, se uvdly vznam pro vybrn notskch poplatk a
nzory pracujcch (DZ k 134 zk. . 40/1964 Sb.). Vstcnost k chpn lidu se
vak zdvodoval rovn pedchoz pklon k zsad konsenzuality pevodu
vlastnickho prva (DZ k 111 obanskho zkonku z r. 1950). V dan

souvislosti - obdobn jako v jinch ppadech - vak rozhoduje praktick hledisko.
Navrhovan prava se pikln k pojet odvozenho z stavnho principu

svobody jednotlivce, kter se do sfry soukromho prva promt zsadou
autonomie vle. Podle tto zsady vznikaj subjektivn prva a povinnosti
projevem vle stran, v danm ppad tedy u samotnm uzavenm smlouvy,
piem se ponechv na vli stran, zda samy nabyt vlastnickho prva podle
smlouvy odlo na pozdj dobu nebo zda je podmn pednm i jinak. Vnj
demonstraci pednm a pevzetm nvrh pro nabyt vlastnickho prva
nevyaduje, ani j nedv pednost, protoe v souasn dob vc ne v minulosti
samotn faktick ovldn vci nen typickm znakem vlastnictv - m-li nkdo
nap. ve sv moci motorov vozidlo, nelze bez dalho dovodit, e k nmu m
vlastnick prvo, protoe mnohem pravdpodobnj jsou jin prvn dvody, z
nich se tak stalo. Praktick poteb jednoduchho a rychlho hospodskho
styku vce odpovd obecn zsada pevodu vlastnickho prva ji pouhm
konsenzem, nikoli pevod zvisl na dvou krocch. Zaveden tohoto pravidla jako
obecnho je nezbytn i vzhledem k irokmu pojet vci - u nehmotn vci (nap.
podlu na soukrom korporaci, kter nen ztlesnn v cennm papru, je pedn
vyloueno). Zvltn zkonn pravy pro urit ppady na dvoufzovosti pevodu
vlastnickho prva setrvvaj. Nejde jen o situace, kdy se vyaduje zpis
vlastnickho prva s konstitutivnmi vcnprvnmi inky, ale i o ppady, kdy se
k nabyt vlastnickho prva vyaduje tradice, jak nap. stanov (dispozitivn)
2160 odst. 1 ve vztahu ke koupi v obchod.
I. Obecn
1.
Zkladnm zpsobem derivativnho nabyt vlastnickho prva je jeho pevod. Ze
znn samotnho ustanoven, ale tak z obsahu dvodov zprvy je zejm, e
dochz k oslaben tradin a funkn nauky o titulu amodu, kde titulem je platn a
inn smlouva a modem tradice u movitch vc, pop. intabulace u nemovitost
evidovanch v katastru nemovitost.
2.
Jedn se o ustanoven jen obecn a subsidirn pouiteln, kter se stav do
opozice k souasnmu dvoufzovmu pojet derivativnho nabvn vlastnickho
prva. Koncepce 1099 sleduje konsenzuln princip, nicmn to nic nemn na
stavu, e se jedn o pravidlo veobecn pouiteln a dispozitivn. Nic tedy
nebrn prvn jednajcm osobm v tom, aby se dohodly odchyln, a to jet
nikoli formln (nap. psemn), nebo obansk zkonk stoj na zsad

bezformlnosti.
3.
V tomto ohledu nelze opominout alespo odkaz na monost platn prvn jednat
v jednotlivch konkrtnch ppadech pevod rznch vc (srov. svprvnost a
jej omezen, zastoupen rodii podle 898; souhlasu soudu je poteba k
demonstrativn uvedenm prvnm jednnm uvedenm v 898 odst. 2; prvn
jednn rodie bez souhlasu soudu je podle 898 odst. 3 nicotn, tj. nepihl se
k nmu).
4.
Pi porovnn s pedchoz pravou zakotvenou v 133 ob. zk. . 40/1964 Sb.
nelze pehldnout absenci tradice drby. Nakonec i samotn legitiman funkce
drby je v souasnosti dvodovou zprvou zpochybnna. Dvody pro tento
legislativn technick postup jsou u vc individuln urench naznaeny v
prvnhistorick literatue (viz lit. . 6). Konsenzuln princip pin nejistotu
nejen pro kupujcho (nabyt od neoprvnnho), ale t pro vitele t i on
strany. Vlastnick prvo toti nemus korespondovat s drbou, ale s dokonanm
titulem pevodu, navc bezformlnm.
5.
Pi pevodu vlastnickho prva je poteba zkoumat nejen zpsobilost pevodce a
nabyvatele k nabyt vlastnickho prva ( 59 a nsl.), ale pedevm mon
omezen dispozic s vc. V oblasti obanskho prva me bt takovm limitem
fideikomisrn substituce ( 1522), kdy plat, e pokud zstavitel vslovn
nedovolil ddici vc zatit i zcizit, je k tomu poteba souhlasu svenskho
nstupce. Z veejnoprvnch omezen lze pipomenout zkaz nakldn s vc
podle 47 tr. du. Naproti tomu nap. zstavn prvo v zajiovac fzi
neomezuje vlastnka vci pi dispozici s n. Ponkud odlin je situace v ppad
zajiovacho pevodu prva. Vitel nen po dobu trvn zajiovacho pevodu
prva oprvnn nabyt majetek zcizovat a zatovat. Tento limit vak psob
pouze inter partes. Pokud vitel pevede na tet osobu vlastnick prvo dve,
ne se dostane do prodlen s hradou zajitnho dluhu, bude se jednat o pevod
platn a poskytovatel zajitn nebude moci sv vlastnick prvo u nabyvatele
takto peveden vci (tet osoby) uplatnit.
6.
Pevod vci me ve vsledku t krtit vitelovu vykonatelnou pohledvku.

Zde se me vitel za podmnek uvedench v 590 odst. 2 domhat uren
neinnosti kupn nebo smnn smlouvy uzaven v poslednm roce.
7.
Za osoby, jim byla svprvnost omezena, jedn soudem ustaven opatrovnk.
Naopak jednal-li opatrovanec samostatn, lze jeho prvn jednn prohlsit za
neplatn, jen psob-li mu jmu.
II. Zkladn princip pevodu vlastnickho prva
8.
K individuln uren vci hmotn i nehmotn se vlastnictv nabude innost
smlouvy, pokud dohoda stran i zkon nestanov nco jinho (srov. ale 1102 a
1105). Podle 1745 je smlouva uzavena okamikem, kdy pijet nabdky nabv
innosti. Je poteba pipomenout, e podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb.
je veejn draba smlouvou, kter je uzavrna pklepem licittora. K pevodu
vlastnickho prva dochz a zaplacenm kupn ceny ke dni pklepu. Ohledn
psluenstv vci zde podle 510 odst. 2 plat vyvratiteln prvn domnnka, e
psluenstv sdl osud vci hlavn (accessio cedit rei principali); jej dopad je ale
mon vylouit smluvnm ujednnm. Z hlediska praktick prvn jistoty by v
tomto smru bylo vhodn doporuit psemnou formu takovho ujednn. Otzku
prvnho osudu sousti vci nen poteba zvl eit ( 505). V tomto obecnm
reimu pestv bt innost smlouvy pevodce vlastnkem a stv se jm
spolukontrahent, piem je stle poteba mt na pamti, e se jedn o pravidlo
dispozitivn a subsidirn a e existuj zkonem pesn stanoven a kogentn
pravy pevodu (srov. nap. 1102 a 1105).
III. Dal monosti pevodu
9.
Dal monosti pevodu vlastnickho prva k individuln uren vci vyjaduje
druh vta komentovanho ustanoven. Vchodiskem pro obecn princip
dispozitivity je 1 odst. 2. Je tak mon, e strany si ujednaj pevod na principu
tradice, a k nabyt vlastnictv tak dojde a pednm vci. Nelze vylouit ani rzn
modality pedn drby, resp. jej nabyt pouhou vl. Traditio brevi manu pichz
v vahu, m-li nkdo vc ji ve sv moci jako detentor a pozdji z dalho
prvnho dvodu projev vli vc dret jako vlastnk, a to se souhlasem
dosavadnho dritele. Praktickm pkladem je nabyt vlastnickho prva pachte

od propachtovatele i njemce od pronajmatele. Jde o to, e na stran
nabyvatele ji existuje faktick moc nad vc (corpus possisendi), k n pistoup
pouze mysl mt vc jako vlastnk pro sebe (animus possisendi). Naopak
constitutum possessorium je sice tak zmnou subjektu drby bez vnj zmny,
ale v opanm smru. Vlastnk a dritel v jedn osob si pro pt ponech
pouze faktickou moc nad vc - detenci; vc prod a ponech si ji jako njemce
nebo pacht. K pevodu drby v obou ppadech nedochz fyzicky, ale jen solo
animo.
10.
Pevodci a nabyvateli se nabz t monost odloit okamik nabyt vlastnickho
prva, a to sjednnm nap. vhrady vlastnictv ( 2132 a nsl.), ppadn dalmi
vedlejmi ujednnmi pi kupn smlouv. Vedle toho je mon sjednat i dal
odkldac podmnky.
11.
Druhou odchylkou je ustanoven zkona, tj. nejen obanskho zkonku ( 1102,
1105 a 1114), ale i jinch prav, zejmna veejnoprvnch.
IV. Pevod vci, kter neexistuje
12.
Problematika koup budouc vci sthala i pedchoz pravu. Ta se principiln
oprala o tradici a konsenzuln princip bylo mon sjednat. Kadopdn
pedmtem me bt vc, kter vznikne v budoucnu. Sm konsenzuln princip
pin paradoxn een, a to takov, e vc bude existovat tehdy, pokud jej
kvality doshnou rovn vyadovan smlouvou, ppadn bude dosaeno elu
smlouvy.
V. Nrok prodvajcho a kupujcho
13.
Povinnost k pedn pedmtu smlouvy vznikne na zklad pevodn smlouvy. V
ppad kupn nebo smen smlouvy tomu odpovd synallagmatick zvazek
zaplacen kupn ceny. Konsenzuln princip v kontextu autonomie vle dovoluje
sjednat mobilirn zajitn splnn zvazku. Jde pedevm o vhradu vlastnictv

( 2132 a nsl.), mysliteln je t zadrovac prvo ( 1395 a nsl.). Odklon od
principu tradice znevhoduje toho, kdo poskytl zlohu, a opan prodvajcho,
kter vc bez dalho ped.
1 odst. 2, 15, 17 odst. 2, 18, 30 a 33, 37, 59, 65 odst. 2, 489,

496, 499, 506, 510 odst. 2, 590 odst. 2, 692, 707 a nsl., 898, 899, 1100,
1101, 1103, 1105, 1106, 1109 a 1113, 1475 odst. 2, 1522, 1745, 1771,
2042, 2132 a nsl., 2160 odst. 1
Souvisejc pedpisy:
47 tr. du
Z judikatury:
1. Pevzet movit vci je spojeno s okamikem nabyt vlastnictv, mus
pedstavovat stav, kdy zskal nabyvatel moc nad vc, kdy me realizovat
vechny sloky obsahu vlastnickho prva (zejmna vc uvat a voln s n
disponovat). Proto je teba pevzetm rozumt faktick (fyzick, hmotn)
uchopen, pebrn movit vci "z ruky do ruky", u vc vyadujcch k uvn
doklady (nap. idisk prkaz k autu) vedle fyzickho pebrn i pedn
psluenstv. V nkterch ppadech me bt narove pevzet postaveno i
prohlen, ovem pouze tehdy, m-li tento subjekt vc ji v dren (nap. na
zklad vpjky), piem prohlen se netk pevzet, ale toho, e bude vc
nadle uvat ji jako vlastnk. I zde mus pedchzet fyzick pebrn tto movit
vci.
(NS 33 Odo 974/2002)
2. astnci kupn smlouvy se mohou dohodnout, e vc, kterou prodvajc
pronajal i zapjil tet osob, bude prodna bez faktickho pedn kupujcmu a
e k pevodu vlastnictv dojde v okamiku, kter astnci v kupn smlouv
sjednali.
(NS 25 Cdo 1232/2001)
Z literatury:
2. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, s. 465 a nsl.
4. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2008, s. 691-700.
6. Urfus: Historick zklady novodobho prva soukromho, 1994, s. 90.
1100
(Pevod vlastnickho prva postupn uzavenmi smlouvami)
Pehled vkladu:
I. Nabyt vlastnickho prva prioritn tradic (1 a 2)
II. Nabyt vlastnickho prva prioritn innost smlouvy (3)
III. Nabyt vlastnictv prioritnm zpisem do veejnho seznamu (4 a 6)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven v naem soukromm prvu citeln chyb a ustlen

judikatura e otzky tohoto druhu jen sten. Navrhuje se proto stanovit, e
pi postupnm nkolikansobn pevodu vlastnickho prva k te vci nabv
vlastnick prvo ten, kdo se ujal jej drby, bez zetele k tomu, zda vc mla bt
do vlastnictv zskna ji innost smlouvy. Pojet druhho odstavce navazuje na
ustlen zvry judikatury i na navren ustanoven o veejnch rejstcch prv k
vcem. V obou ppadech se sleduje ochrana dobr vry nabyvatele a vyluuje se
monost nabyt vlastnickho prva ve zl ve.
I. Nabyt vlastnickho prva prioritn tradic

K odst. 1
1.
Obsah prvnho odstavce komentovanho ustanoven se tk vc nezapsanch
do veejnho seznamu. Jedn se o pevod vc urench individuln. Obsahov
toto ustanoven e stet konsenzulnho principu a nabyt tradic. Nabyt tradic
toti v sob pece jen obsahuje legitiman prvek drby, a tak vce omezuje
pravdpodobnost toho, e prodvajc nen vlastnkem, resp. oprvnnm vc
prodat. Naopak konsenzuln princip je vi tetm osobm ve svm dsledku
neseznateln a me pes svoji rychlost a prunost naruovat prvn jistotu.
Kadopdn smlouva mus bt platn a inn (srov. jud. . 2).
2.
Pi postupnm (sukcesivnm) pevodu takovch vc rznm osobm nabv
vlastnick prvo ten, komu pevodce vydal vc jako prvnmu. Zde se uplatuje
kombinace zsad, a to: a) prior ius potior ius - prvo s dvjm poadm je
silnj, b) tradice drby, c) vhody toho, kdo m drbu - beati possidentes a
titulus et modus adquirendi dominii. Tm je toto ustanoven tak speciln k
pedchozmu. Toto ustanoven pedchoz dopluje a konstruuje prvn jistotu pro
ppad takovch pevod. Rozhoduje zde okamik tradice (srov. jud. . 1). Pokud
nen takov osoba, kter pevodce vydal vc jako prvn, nsleduje subsidirn
dal pravidlo. Nabyt vlastnickho prva zsknm drby tak ve smyslu odstavce 1
me vst k tomu, e tu je sice dvoj pevod, ale vlastnick prvo zsk ten, jeho
smlouva je sice pozdjho data, ale zskal drbu. Teoreticky vzato prvn nabyvatel
nemus vdt o dalm zmru zcizitele a ml by se podle 1100 stt vlastnkem.
Je-li tomu tak, potom je zcizitel ohledn druh smlouvy "neoprvnnm" a
nabyvatel nabv tradic od neoprvnnho za podmnek v zkon zvl
upravench.
II. Nabyt vlastnickho prva prioritn innost smlouvy
3.
Subsidirn een ji nen vzno na tradici drby vlastnickho prva k vci
nezapsan ve veejnm seznamu. Vlastnick prvo nabv ten, s nm byla
uzavena smlouva s prioritn innost, nikoli ten, s km byla uzavena smlouva
jako s prvnm. Jestlie dvodov zprva k pevodu vlastnictv naznauje stup
legitiman funkce drby, zkon mus najt een pro situaci, kde konsenzuln
princip nedostauje; pokud nedostauje ani een pomoc tradice drby,
nastupuje opt een konsenzulnm principem pevodu vlastnickho prva.
Praktickm a nikoli zcela pedvdatelnm dopadem tohoto ustanoven me bt
exaktn zjitn majetkov podstaty nabyvatele - dlunka pro ely exekuce a
insolvence.
III. Nabyt vlastnictv prioritnm zpisem do veejnho seznamu

K odst. 2
4.
prava v odstavci 2 se tk vc zapsanch ve veejnm seznamu. Na prvnm
mst je poteba uvst nemovit vci, kter jsou pedmtem evidence v katastru
nemovitost, dle se me jednat i o nkter movit vci, kter jsou evidovny ve
veejnm seznamu (jako nap. ochrann znmky, prmyslov vzory, nkter
dopravn prostedky), v situacch, kdy neexistuje speciln prava vceetnho
pevodu. prava pevodu nemovit vci, kter je pedmtem evidence ve
veejnm seznamu, je vslovn zakotvena v 1105. prava pevodu movit vci,
kter je pedmtem evidence v takovm seznamu, je obsaena v 1102. Pro
uren toho, kdo se stal vlastnkem, je rozhodujc splnn nsledujcch podmnek:
a) Vlastnick prvo bylo do pslunho veejnho seznamu zapsno jako prvn.
Jedn se opt o projev zsady priority. V dan situaci bude vdy zleet na
konkrtn konstrukci zpisu vlastnickho prva, tj. ke ktermu okamiku se upn.
Obecn se v ppad vkladu vlastnickho prva do katastru nemovitost okamik
vkladu upn k okamiku doruen nvrhu na vklad.
b) Osoba nabvajc vlastnick prvo mus bt v dobr ve, piem dobr vra se
pedpokld ( 7). Nicmn nelze zejm dobrou vru pedpokldat i tam, kde na
stran nabyvatele mohly bt teba i jen pochybnosti o tom, e zde nen dve
vznikl titulus adquirendi dominii (viz lit. . 3, s. 339). Neexistence i absence
dobr vry vyluuje dopad komentovanho odstavce.
5.
Komentovan ustanoven me pinst rzn komplikace, zejmna pokud
nabyvatel uzavel smlouvu s pevodcem dve a naopak nvrh na vklad podal
pozdji.
6.
Nabyvatel, kter podal nvrh na vklad do katastru nemovitost nebo jinho

seznamu, bude jako vlastnk zapsn (projev zsady priority). Vlastnkem se stv
ten, jeho prvo bylo po formln strnce a v dobr ve jako prvn zapsno, a to i
pesto, e vlastn prvn titul, resp. jeho materiln, skuten podstata vznikla
pozdji (srov. 980 a 986). Prioritn tradici odpovd u vc zapsanch do
veejnho seznamu prioritn intabulace ( 982 odst. 1). Pravidlo obsaen v
odstavci druhm je kogentn. Smyslem pravy je nastolit prvn jistotu pi
nabvn vlastnictv [srov. 3 odst. 2 psm. e)]. Takov zpis bude vzhledem k
obsahu komentovanho ustanoven v rozporu s obanskm zkonkem
pedvdanm a zkonem jedin uritelnm zpsobem nabyt vlastnickho prva
[ 3 odst. 2 psm. e)]. Na celou vc lze pohldnout i tak, e ve jmnu materiln
publicity se dostane zpisu, a tedy tabulrnho vlastnictv tomu, jeho titul je
pozdj a jeho dobr vra nen nezpochybniteln. Na to obansk zkonk
reaguje pravou monosti sjednat npravu ohledn zpisu ve veejnm seznamu
( 984 a 986). Iniciativa zde bude muset vzejt ze subjektu, kter m platnou
smlouvu dvjho data, nicmn jeho prvo nebylo v souladu s n zapsno (viz
lit. . 3).
1 odst. 2, 3 odst. 2 psm. e), 7, 15, 17 odst. 2, 18, 30 a 33, 37,

489, 496, 499, 506, 510 odst. 2, 692, 707 a nsl., 898, 899, 1101, 1103,
1105, 1106 a 1108, 1475 odst. 2, 1745, 1762, 2160 odst. 1
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon
Z judikatury:
K odst. 1
1. Pevzet darovanch vc obdarovanmi od drc se zpravidla dje
odevzdnm a pevzetm vc z ruky do ruky. Podle okolnost konkrtnho ppadu
(nap. u vc movitch, u nich pro jejich hmotnost nebo velikost nepichz
takov pedn v vahu) vak nen vyloueno, aby k pevzet vci ve smyslu
134 odst. 1 ob. zk. dolo i jinak, nap. pednm takovho jejho psluenstv,
kter umouje faktick ovldn vci a je jeho pedpokladem (nap. pedn kle
od motorovho vozidla).
(Rc 17/86, NS 3 Cz 72/83)
2. Pokud je vc vcekrt prodna, je prodvajc v zsad povinen pevst
vlastnick prvo vem kupujcm. Vlastnick prvo vak nabude pouze ten
kupujc, ktermu byla vc skuten pedna. Pevodn smlouva mezi
prodvajcm a jeho pozdjm smluvnm partnerem (ve vztahu k dvjmu
smluvnmu partnerovi) se v dnm ppad nestv neinnou z toho dvodu,
e ji dve prodvajc uzavel jinou kupn smlouvu na tut vc s jinm smluvnm
partnerem. alobn poadavek tedy neme znt na neplatnost (neinnost)
pozdji uzaven smlouvy.
(OGH 10 Ob 330/97w)
K odst. 2
3. Postoupena-li t nemovitost dvma osobm, jest ten, kdo dve zadal
o knihovn d vlastnickho prva, vlastnkem, tebae vdl, e nemovitost byla
ji dve postoupena jinmu.
(Vn 980/21)
Z literatury:
2. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935. s. 465.
6. Urfus: Historick zklady novodobho prva soukromho, 1994, s. 90.
Pevod vlastnickho prva k movit vci
1101
(Pevod vlastnickho prva k vci uren podle druhu)
Pevody vlastnickho prva k movitm vcem vykazuj urit zvltnosti a

vyaduje se, aby na n pamatovala zvltn ustanoven. Pedn je zapoteb vzt v
vahu, e movit vc me bt urena jen podle druhu. V takovm ppad je
mon pevst vlastnick prvo k takov vci nejdve v okamiku, a bude
konkrtn uriteln. Standardn pravy, kter znanou mrou respektovala jet
prava obanskho zkonku z r. 1950 ( 111) a jejich odrazem je dnes v naem
platnm prvu 444 obchodnho zkonku, na to pamatuj vslovn. Proto se
navrhuje stanovit, e k vcem druhov urenm lze vlastnick prvo nabt
nejdve v okamiku, kdy jsou uriteln dostatenm odlienm od jinch vc
tho druhu.
Vklad:
1.
prava se tk vci movit, druhov uren, a tud nepodlhajc zpisu do
veejnho seznamu. Obecn pravidlo pro pevod takovch vc je obsaeno v
1099, kde je vyjden konsenzuln princip. Ten je ale u druhov urench vc
nikoli zcela pouiteln. Okamik nabyt vlastnickho prva s sebou toti pin
velmi rozshl prvn dsledky, kdy jednm z prvnch je nebezpe kody na vci
(srov. dve 458 a 459 obch. zk.). Zkon hovo o druhov urench vcech.
Jejich vymezen nkdy ale splv s vymezenm vc zastupitelnch.
2.
Tato konstrukce nen esk soukromoprvn prav ciz. Dve ji bylo mono
vysledovat ze znn 444 obch. zk. (srov. dvodovou zprvu k 1001). Toto
ustanoven bylo podle vtu v 263 obch. zk. kogentn.
3.
Povaha komentovanho ustanoven je nepochybn dispozitivn ( 1 odst. 2).
Monost nabt vlastnick prvo nastv nejdve v okamiku oddlen od jinch
vc tho druhu. Dohoda o pozdjm nabyt vlastnickho prva je pochopiteln
mon.
4.
Ji dvj literatura (lit. . 2 a 3) eila otzku individualizace tak, e ji zpravidla
bude provdt prodvajc. Ve smyslu respektovn zkladnch soukromoprvnch
zsad dnes ale nen mon odpov takto paualizovat. V dan situaci bude
zleet na obsahu dohody mezi prodvajcm a kupujcm. Prodlen s
individualizac na stran prodvajcho bude mon chpat jako prodlen dlunka,
pop. neposkytnut souinnosti ( 1968 a nsl.). Genericky uren vci (zejmna
penze a cenn papry na doruitele) smsen s jinmi vcmi tho druhu
nemohou bt pedmtem reivindikan aloby ( 1041). To neplat, jestlie je
mon z okolnost zjistit vlastnick prvo osoby uplatujc svj nrok a
nedostatek dobr vry u toho, kdo vc zadruje.
1 odst. 2, 2 odst. 3 psm. e), 15, 17 odst. 2, 18, 30 a 33, 37,

489, 496, 499, 506, 510 odst. 1, 707 a nsl., 898, 899, 1100, 1103, 1105,
1106, 1475 odst. 2, 1745, 1762, 1970 a nsl., 2160 odst. 1
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny
Z judikatury:
1. Vkladatel se po vystoupen ze sdruen neme domhat vrcen penz
a jinch druhov urench vc jako vlastnk podle 839 ob. zk., ale jako
vlastnk idelnho spoluvlastnickho podlu me doshnout jeho vydn jen v
reimu vypodn spoluvlastnictv (za pedpokladu, e se na sdruen astn
minimln jeden dal subjekt), jeho vklad je zpsobil zaloit spoluvlastnick
podl.
(NS 33 Odo 139/2002)
2. Zvr soudu, e prodvajcmu vzniklo podle obchodnho zkonku prvo
na zaplacen kupn ceny, mus bt podloen skutkovm zjitnm, ve kter
okamik (kterho dne) prodvajc umonil kupujcmu se zbom nakldat.
(NS 29 Cdo 688/2000)
Z literatury:
1. Bartokov a kol.: Zklady obchodnho prva, 1998.

2. Plva: Obchodn zvazkov vztahy, 2009.
3. tenglov, Plva, Tomsa: Obchodn zkonk. Koment, 2006.
1102
(Pevod movit vci zapsan do veejnho seznamu)
Vzhledem k tomu, e jsou movit vci, k nim se prva zapisuj do

veejnch rejstk (typick v tom smru jsou nkter objekty prmyslovho
vlastnictv), navrhuje se stanovit obecn pravidlo, e v tchto ppadech se
vlastnictv nabv a zpisem do pslunho seznamu.
Vklad:
1.
Vlastnick prvo k movit vci, kter se zapisuje do veejnho seznamu, se
nabv a samotnm zpisem do veejnho rejstku. Podle dvodov zprvy se
bude jednat o nkter objekty prmyslovho vlastnictv. Tento zpis m
konstitutivn povahu. Teprve od okamiku zpisu se odvjej dal mon
souvislosti s prv nabytm vlastnickm prvem. Titulem nabyt vlastnickho
prva je opt smlouva, jej causou je platn nebo bezplatn pevod
vlastnickho prva.
2.
Ohledn okamiku zpisu obecn vdy zle na konstrukci pravy zpis do
veejnho seznamu. V tomto ohledu je poteba pipomenout stle platn obecn
seznamov a rejstkov principy ( 980 a 986).
3.
V nkterch ppadech je sice vc pedmtem evidence ve veejnm seznamu,
ale zpis do tohoto seznamu nem prvotvorn inky. Ustanoven 1102
odkazuje na jin prvn pedpis (jin ne obansk zkonk). Mohlo by se jednat
nap. o zkon . 49/1997 Sb., o civilnm letectv, nebo zkon . 441/2003 Sb., o
ochrannch znmkch. V ppad pevodu vlastnictv k letadlu zapsanmu do
leteckho rejstku nabv tento pevod innosti dnem zpisu do leteckho
rejstku. Obdobn je tomu u ochrannch znmek. Podle zkona o ochrannch
znmkch je pevod inn vi tetm osobm a zpisem do rejstku veejnch
znmek. Naopak speciln pravidlo nem zkon . 114/1995 Sb., o vnitrozemsk
plavb, a proto se uplatn obecnj reim pedvdan prvn a druhou vtou
komentovanho ustanoven.
489, 499, 980 a 986, 1011, 1099, 1101, 1475 odst. 2, 1745
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor,
zk. o ochrannch znmkch,
zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv,
zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb
Z literatury:
1. Bartokov a kol.: Zklady obchodnho prva, 1998.
2. Plva: Obchodn zvazkov vztahy, 2009.

4. tenglov, Plva, Tomsa: Obchodn zkonk. Koment, 2006.
1103
(Pevod vlastnickho prva k cennm paprm)
Pehled vkladu:
I. Obecn k cennm paprm, rozdlen (1 a 4)
II. Pevod cennho papru na doruitele (5)
III. Pevod cennho papru na ad (6 a 7)
IV. Ppadn ruitelsk zvazek (8)
V. Pevod vlastnickho prva k cennmu papru na jmno (9)
I cenn papry jsou movitmi vcmi. Osnova pejm ze zkona o cennch

paprech ( 17 a nsl.) platnou pravu pevod vlastnickho prva k listinnmu
cennmu papru na doruitele, na ad i na jmno. Pokud jde o zaknihovan cenn
papry, zachovv se pro pevody vlastnickho prva k nim zsada registrace. To
plat i pro pevody vlastnickho prva k imobilizovanmu cennmu papru.
I. Obecn k cennm paprm, rozdlen
1.
Obecn prvn prava cennho papru je obsaena v 514 a nsl. Cenn papr je
listina, se kterou je prvo spojeno takovm zpsobem, e je po vydn cennho
papru nelze bez tto listiny uplatnit ani pevst. Samotn dvodov zprva k
tomu uvd, e jeho vymezen zdrazuje propojen prv s listinou cennho
papru. Nkter subjektivn prva z cennho papru mohou bt oddlena a jsou
schopna samostatn dispozice. Jde o tzv. samostatn pevoditeln prva.
Samostatn lze napklad z akcie pevdt prvo na vyplacen dividendy nebo
pednostn prvo na upisovn akci (lit. . 1). Cenn papry jsou movit vci, a to
i cenn papry zaknihovan, kter nemaj hmotn substrt (k tomu srov. druhou
vtu jud. . 1). Smlouva o platnm pevodu cennch papr se d pravou
kupn smlouvy. Podstatnmi nleitostmi smlouvy jsou: 1. uren pevdnch
cennch papr, 2. zvazek prodvajcho cenn papry dodat kupujcmu a
pevst na kupujcho vlastnick prvo, 3. zvazek kupujcho zaplatit za dodan
zbo kupn cenu a 4. uren kupn ceny cennch papr. K 1.1.2014 skonila
dosavadn podoba anonymnch akci na majitele (doruitele). V dob redakn
uzvrky tohoto komente dobhala plron lhta, bhem n m akcion uvst
vlastnick vztahy do souladu se zkonem . 134/2013 Sb., o nkterch
opatench ke zven transparentnosti akciovch spolenost. Pokud tedy
akcion nepodnikne jednn smujc k zaknihovn nebo imobilizaci akcie,
dojde k automatick transformaci akcie na jmno. Pro transformaci akcie na
jmno m pedstavenstvo akciov spolenosti uvst nejpozdji do 30.6.2014
stanovy do souladu se zkonem a podat nvrh na zpis zmny akci do
obchodnho rejstku.
2.
Pohledy na rozdlen cennch papr nejsou jednotn. Jedno z hledisek spovalo
v rozdlen na cenn papry dokonal a nedokonal. Pro nabvn vlastnickho
prva a nakldn s cennmi papry je ovem podstatn hledisko jin.
3.
Cenn papry se pevn dl na cenn papry na doruitele (au porteur), na ad
a na jmno (au nome).
4.
Cenn papr je vydn i pesto, e nebyly dodreny nleitosti postupu pi vydn
cennho papru nebo e se cenn papr nestal vlastnictvm prvnho nabyvatele
stanovenm zpsobem za podmnky, e nabyvatel byl v dobr ve, e nabv
dn vydan cenn papr. Cenn papry jakoto pedmt vlastnictv mohou bt

soust jmn, a tud i zvodu.
II. Pevod cennho papru na doruitele

K odst. 1
5.
Neobsahuje-li cenn papr jmno oprvnn osoby, plat, e se jedn o cenn
papr na doruitele. Oprvnnou osobou z cennho papru na doruitele je dritel
listiny - cennho papru. Vlastnick prvo k cennmu papru na doruitele se v
zsad pevd na principu titulu a modu. Takov zvr vychz ze samotn dikce
zkona: "pevd se smlouvou k okamiku jeho pedn" (k tomu srov. dve 17
zk. o cennch paprech). Formu smlouvy o pevodu zkon vslovn neupravuje.
Pevod vlastnickho prva k cennm paprm na doruitele je v souvislosti s
1109 psm. e) prolomenm zsady nemo plus iuris (ad alium) transferre potest,
quam ipse habet - nikdo neme (na jinho) pevst vce prv, neli sm m.
Cenn papry na doruitele lze za tchto podmnek nabt i od neoprvnnho.
III. Pevod cennho papru na ad

K odst. 2
6.
Obsahuje-li cenn papr jmno osoby, m se za to, e se jedn o cenn papr na
ad. Vyvratiteln domnnka se uplatn jen tehdy, pokud z okolnost konkrtnho
ppadu (nap. z emisnch podmnek) nevyplv, e takov cenn papr je na
jmno nebo na doruitele. Oznaen oprvnnho je uvedeno bu pmo v textu
listiny, nebo vyplv z nepetrit ady rubopis. Rubopis je psemn prohlen
oprvnnho z cennho papru vyjden na rubu cennho papru obsahujc
projev vle k pevodu vekerch prv spojench s cennm paprem (lit. . 1).
Pevod vlastnickho prva k cennmu papru na ad vyaduje splnn nkolika
kumulativnch podmnek, tj. rubopis a smlouvu, kter u listinnho cennho papru
mus mt psemnou formu. Vedle toho jsou to pedevm nleitosti rubopisu,
kter obansk zkonk nevymezuje a vslovn odkazuje na pravu zkona
smnenho a ekovho.
7.
Cel problm nen mon vyloit izolovan bez ohledu na pedchoz pravu
obsaenou v 18 zk. o cennch paprech a dle podrobnou pravu zakotvenou v
12 odst. 1 a 16 zk. smn. a ekovho. Rubopis je vyadovn vdy a mus se
jednat o rubopis bezpodmnen. Nabyt cennho papru na ad je na rozdl od
urit monosti zmnn u cennho papru na doruitele vdy nabytm
derivativnm. Za majitele rubopisu je povaovn ten, na jeho jmno byla listina
vydna, nebo ten, kdo proke nepetritou adu rubopis. Tak je tomu v ppad,
e zkon nestanov jinak. Rubopis mus podepsat ten, kdo cenn papr rubopisem
pevd. Naopak v nm nemus bt uveden ten, na koho se rubopisem cenn
papr pevd (blankoindosament). Pevoditelnost cennho papru na ad nelze
vylouit, ale jen omezit, pokud to pipout zvltn zkon. Ustanoven 271 z. o.
k. uruje, e pevoditelnost akci na jmno me bt podmnna souhlasem
orgnu spolenosti.
IV. Ppadn ruitelsk zvazek
8.
Ruen pevodce cennho papru na doruitele za uspokojen prv z nj
plynoucch je mon jen tehdy, pokud se k tomu pevodce zvl zave. Bude se
tak muset stt bu samostatnm smluvnm ujednnm, anebo smluvnm
ujednnm, kter je soust smlouvy o pevodu vlastnickho prva k cennmu
papru. V obou ppadech mus mt ruitelsk prohlen, poppad smlouva s
nabyvatelem psemnou formu ( 2018 odst. 2). Principiln jde o opanou
koncepci, ne obsahuje zkon smnen a ekov. Pi pevodu zvodu, jeho
soust jsou cenn papry na ad, m tato smlouva translan inky.
V. Pevod vlastnickho prva k cennmu papru na jmno

K odst. 3
9.
K pevodu vlastnickho prva k cennmu papru na jmno posta jen innost
pevodn smlouvy ( 1745). Smlouva o pevodu listinnho cennho papru na
jmno je principiln postoupenm pohledvky (ces). Obansk zkonk .
89/2012 Sb. dnou formu u postoupen pohledvky nepedepisuje ( 1879 a
nsl.). Bezformlnost pevodu v sob skrv jist problm pro nabyvatele. Ten
toti bude muset vlastnick prvo prokazovat. Praktitj by proto bylo smlouvu
uzavt psemn.
489, 499, 514, 515, 516, 518, 521, 1099, 1104, 1109 psm. d), 1475
odst. 2, 2018 a 2028
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
z. o. k.,
zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu
Z judikatury:
1. Skutenost, e smlouvou byla pevedena smnka, kter m vzniknout
teprve v budoucnu, nein tuto smlouvu sama o sob neplatnou.
(NS 29 Cdo 3162/2009, SoJ, 86/2012)
2. Podpis prvnick osoby na rubopisu smnky mus obsahovat oznaen
prvnick osoby, kter prvn kon in, tj. mus z nj bt patrno, e jde o podpis
uinn jmnem prvnick osoby. Nen-li tomu tak, nelze povaovat podpis
fyzick osoby - statutrnho orgnu (lena statutrnho orgnu) prvnick osoby
na smnce za podpis osoby prvnick.
(NS 29 Odo 1620/2006, SoJ, 71/2009)
3. Dojde-li k prodeji cennch papr prostednictvm obchodnka s cennmi
papry jako komisione, zskv nabyvatel vlastnick prvo k cennm paprm
od komitenta (jejich majitele), a nikoli od komisione (obchodnka s cennmi
papry).
(NS 29 Odo 1/2004, SoJ 9/05)
4. Pro smlouvu o pevodu cennho papru na ad nen pedepsna psemn
forma.
(NS 29 Odo 346/2004, SoJ 93/05)
5. I. K pechodu prv ze smnky pi jejm zaplacen avalem nen nutn
rubopis.
II. K pevodu prv ze smnky avalem na dal osobu je rubopis nutn.

(NS 29 Odo 878/2003, SoJ 55/04)
6. K pevodu listinnch cennch papr, kter jsou soust podniku,
postauje uzaven smlouvy o prodeji podniku, ani by bylo teba uplatnit dal
postup stanoven pro pevod cennch papr v zkonu o cennch paprech a
zkonu smnenm a ekovm.
(NS 29 Odo 314/2001)
7. Pedpokladem platnosti uzaven smlouvy o pevodu cennch papr
nen skutenost, zda prodvajc je vlastnkem - majitelem cennch papr.
Zaknihovan cenn papry nejsou zpsobilm pedmtem vlastnictv.
(VS Praha 5 Cmo 423/97, SoRo 9/98)
Z literatury:
1. Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2013.
2. Ddi et al.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999.
3. Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994.
4. Kotsek: Prvo cennch papr, 2005.
5. Peliknov et al.: Obchodn prvo, 2. dl, 1998, s. 312.
1104
(Pevod vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pevod vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru (2)
III. Nabyt vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru, kter je

navc zapsn na tu zkaznk (3)
IV. Pevod vlastnickho prva k imobilizovanmu cennmu papru (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1103
I. Obecn
K odst. 1
1.
Pevd-li se zaknihovan cenn papr, je k pevodu teba proveden zpisu v
pslun evidenci cennch papr. Vymezen zaknihovanho cennho papru se
podv z 525. Stejn prvn prava pevodu zaknihovanho cennho papru je
obsaena v 96 odst. 3 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu.
Zaknihovan cenn papr nen podle obanskho zkonku cennm paprem, ale
jeho nhrakou. Pi pemn cennho papru na zaknihovan cenn papr jde o
promnu pedmtu vlastnictv na evidenn zznam. O pemn cennho papru
na zaknihovan cenn papr rozhodne emitent cennho papru. Vlastnk cennho
papru je povinen odevzdat cenn papr emitentovi a souasn sdlit emitentovi
slo tu v pslun evidenci zaknihovanch cennch papr, na kter m bt
zaknihovan cenn papr zaevidovn.
II. Pevod vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru

K odst. 2
2.
Zaknihovan cenn papr (dve 91 zk. o cennch paprech; tento zkon byl
zruen 3080 bodem 187) je v obanskm zkonku vymezen v 529 a 535. O
zaknihovan cenn papr se jedn tehdy, kdy je cenn papr nahrazen zpisem
do pslun evidence a nelze-li jej pevst jinak ne zmnou zpisu v tto
evidenci. Ustanoven o cennch paprech se pouij i na zaknihovan cenn

papry, ledae to vyluuje jejich povaha, obansk zkonk nebo jin prvn
pedpis. Obansk zkonk u zaknihovanch cennch papr nerozliuje formu a
upravuje zvltn zpsob jejich pevodu (lit. . 1, s. 392 a 395). Naproti tomu
zkon o obchodnch korporacch upravuje formu zaknihovanch akci. Akcie i
zaknihovan akcie mohou mt formu cennho papru na ad nebo na doruitele.
Pevod zaknihovanch cennch papr je ovldn zsadou registrace. Titulem je
platn smlouva, modem registrace na tu vlastnk. Prvn inky pevodu
vlastnickho prva nastvaj ke dni zpisu (nenastvaj jako pi pevodu
nemovitost ke dni podn nvrhu na zpis).
III. Nabyt vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru, kter je

navc zapsn na tu zkaznk
3.
Tak v ppad pevodu vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu papru
zapisovanmu na et zkaznk plat podle obanskho zkonku princip
registrace. Majetkov et me bt veden pro osobu, kter je vlastnkem
investinch nstroj evidovanch na tomto tu (dle jen "et vlastnk"), nebo
pro osobu, kter nen vlastnkem investinch nstroj evidovanch na tomto tu
a kter vede evidenci navazujc na evidenci centrlnho depozite nebo na
samostatnou evidenci (dle jen "et zkaznk"). Pro jednu osobu me bt
vedeno vce majetkovch t.
IV. Pevod vlastnickho prva k imobilizovanmu cennmu papru

K odst. 3
4.
schova cennch papr je spojena s nktermi zvltnmi instituty (hromadn
schova, druhotn schova, imobilizace), a vyaduje tak i v jinch smrech
zvltn pravu. I v tomto ppad plat, e se vlastnick prvo k zaknihovanmu
cennmu papru pevd a zpisem na tu vlastnka. Schovatelem
imobilizovanho cennho papru me bt pouze osoba oprvnn vst
samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona . 256/2004 Sb., o
podnikn na kapitlovm trhu (jedn se o tzv. primrnho schovatele).
Druhotnm schovatelem me bt pouze osoba oprvnn vst evidenci
navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona o
podnikn na kapitlovm trhu.
489, 499, 514, 515, 516, 518, 525, 529 a 533, 536 a 543, 1099,
1100, 1103, 1109 psm. d), 1350, 1475 odst. 2, 2413
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
zk. smn. a ekov,
zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch fondech,
Z judikatury:
1. I. Soud je oprvnn v rmci zen o vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady zkoumat, zda je osoba, kter na valn hromad hlasovala, majitelkou
akci, ze kterch uplatnila hlasovac prvo.
II. Samotn skutenost, e jsou akcie evidovny na tu urit osoby
vedenm Stediskem cennch papr, nen nezpochybnitelnm dkazem o tom,
e osoba, na jejm tu jsou tyto akcie evidovny, je jejich majitelem.
(NS 29 Cdo 901/2000, PrRo 12/2000)
2. Nejasnosti ohledn elementrnch otzek stavu hospodaen a ve
hodnoty majetku spolenosti, jej akcie jsou pijat k obchodovn na veejnm
trhu, jako i ohledn zkladnch otzek osudu spolenosti (platnost likvidace, jej
vsledek apod.) mohou vst ke vzniku velkch hospodskch ztrt zpsobench
pijetm investinch rozhodnut bez znalosti skutenost rozhodnch pro
dostaten posouzen tchto akci, a tedy zaloit dvod pro vysloven zkazu
jejich pevod podle 91a zkona o cennch paprech. Zkaz pevod cennho
papru podle 91a zkona o cennch paprech se vztahuje na vechny zmny v
osobch oprvnnch z cennho papru uskutenn na zklad smlouvy, pop.
obdobnho prvnho konu (projevu vle pevodce i nabyvatele), a to zcela bez
ohledu na to, zda k uzaven smlouvy dolo ped innost zkazu nebo pozdji.
Zkaz pevod cennho papru podle 91a odst. 1 zkona o cennch paprech se
naopak nevztahuje na "pechody" cennho papru ve smyslu prvnho zpsobu

nabyt (modus adquirendi), tj. na nabyt cennho papru na zklad jin prvn
skutenosti (obvykle smrt zstavitele, pop. znik prvnick osoby bez likvidace).
Zatmco 91 zkona o cennch paprech smuje k pozastaven obchod s
cennmi papry ve smyslu prvnho dvodu pevodu cennho papru (iustus
titulus), tedy prvnch kon obliganho charakteru, a nedopad na obchody ji
uzaven, vztahuje se 91a pmo na inky vekerch prvnch kon uinnch
s cennm paprem, kter je pedmtem rozhodnut. Tyto inky spovaj ve
splnn povinnosti zaloen smlouvou, toti povinnosti realizovat zmnu
majitelskho subjektu cennho papru. K tto zmn dochz v zvislosti na
podob a form cennho papru - zpisem do evidence Stediska, pednm a
rubopisem. V tomto smyslu je tedy opaten podle 91a zkona o cennch
paprech podstatn ir. Nsledn nemonost plnn zpsobuje znik zvazku,
nejedn-li se pouze o nemonost pechodnou. Opaten podle 91a zkona o
cennch paprech m sice povahu pechodnou, me vak setrvat v innosti a
nkolik msc. Znik zvazku z dvodu nemonosti plnn je tedy teba peliv
zkoumat s pihldnutm ke konkrtnm okolnostem danho ppadu. S ohledem na
37 odst. 2 obanskho zkonku zpsob zkaz pevdt cenn papr neplatnost
obchod uzavench s pedmtnm cennm paprem (poten objektivn
nemonost plnn). Vzhledem k tto okolnosti mus organiztoi veejnch trh po
vydn zkazu podle 91a zkona o cennch paprech v souladu s povinnost,
kterou jim ukld 78 odst. 3 tho zkona, pozastavit obchodovn s
pedmtnm cennm paprem na jimi organizovanch trzch.
(Rozhodnut Komise pro cenn papry, KCP/04/2001)
Z literatury:
1. Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2013, s.
392 a 395.
2. Ddi et al.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999.
3. Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994.
4. Kotsek: Prvo cennch papr, 2005.
5. Peliknov et al.: Obchodn prvo, 2. dl, 1998, s. 312.
1105
Pevod vlastnickho prva k nemovit vci
Pehled vkladu:
I. Vvoj pravy pevodu vlastnickho prva k nemovitosti (1 a 12)
II. Smlouva o pevodu nemovitosti evidovan ve veejnm seznamu (13 a

19)
III. Zpis vlastnickho prva do veejnho seznamu (20 a 29)
IV. Pevod vlastnickho prva k nemovitosti, kter se nezapisuje do

veejnho seznamu (30)
Z dvodov zprvy:
Nvrh pravy nabyt vlastnickho prva k nemovit vci pevodem sleduje

zachovat dosavadn pojet zaveden zkonem o zpisech vlastnickch a jinch
vcnch prv k nemovitostem (. 265/1992 Sb.). Rzn praktick problmy, kter
jsou spojeny s aplikac platn pravy, vedly k analzm i k diskusm v odbornm
tisku a na nkolika konferencch zabvajcch se otzkou, zda m bt dosavadn
model nabvn vlastnickho prva zachovn, anebo m-li bt oputn. Tyto
diskuse nevedly k jednoznanmu vsledku, proto se navrhuje zachovat
dosavadn stav.
Nalezen sprvnho een, vyhovujcho socilnm podmnkm a

ekonomickm
potebm
modern
demokratick
spolenosti
s
trnm
hospodstvm, je v eskch podmnkch o to obtnj, e se od konce druh
svtov vlky v tom smru vystdalo pt rznch zkonnch prav nabvn
vlastnickho prva k nemovitm vcem. Do r. 1950 u ns existoval systm
open o soudn veden pozemkov knihy (vedle nich existovaly tak knihy
eleznin a knihy horn). Do nich se vcn prva k nemovitm vcem zapisovala
zsadn s konstitutivnmi inky, by existovaly etn vjimky deklaratornch
zpis). Pozemkov, eleznin i horn knihy byly nadny veejnou vrou.
Technick daje o nemovitostech obsahoval katastr. Tento systm, kter spojuje
nabyt vcnho prva k nemovit vci se zpisem do veejnho seznamu (knihy),
se zpravidla oznauje jako registran, pop. se mluv o zsad konstitutivnho

zpisu.
Podle naprosto odlin pravy zaveden v r. 1950 naopak platilo, e vcn

prva k nemovitm vcem, vetn vlastnickho, vznikaj ji innost smlouvy.
Tet radikln zmna byla zavedena v r. 1964: zpsob zizovn tchto prv
smlouvou byl rozdlen podle toho, zda je nabvali soukromnci, kdy sice
vcnprvn inky nastaly ji innost smlouvy, ta vak byla podmnna
registrac sttnm notstvm, anebo nabvaly-li je tzv. socialistick organizace,
kdy byl relevantn nim nepodmnn konsens stran. Pozemkov knihy byly
zrueny. Zavedena byla evidence nemovitost spravovan pro jednotliv okresy
orgny sttn sprvy geodzie (star katastr byl ji dve zruen). Do n byla
vcn prva k nemovitostem zapisovna jen evidenn, a jen pokud to
oprvnn osoby navrhly. Zpisy byly bez prvnho vznamu pro existenci
vcnch prv. Zk. . 509/1991 Sb. zavedl obecnou povinnost registrace smluv o
nemovitostech sttnm notstvm. Posledn, ptou zmnu systmu zavedl zk. .
264/1992 Sb., kter s innost k 1. lednu 1993 zavedl souasn stav. Tato
posledn zmna byla ji v dob svho pijet oznaovna za provizorium.
Podle tohoto stavu plat pro vznik vlastnickho prva (i jinch vcnch
prv) k nemovitm vcem ti rozlin prvn reimy: (1) smluvn zzen tchto
prv k nemovitm vcem nezapsanm do katastru se poj s innost smlouvy,
(2) pevod stejnch prv k nemovitm vcem zapsanm do katastru se poj s
vkladem do katastru a (3) vznik stejnch prv z jinho prvnho dvodu se poj s
inky t kter skutenosti (rozhodnut soudu nebo sprvnho adu, smrt
zstavitele, uplynut vydrec doby atp.); tchto skutenost se lze dovolat vi
kadmu, bez ohledu na stav zapsan v katastru nemovitost. Podle daj
eskho adu zemmickho a katastrlnho bylo v roce 2010 provedeno (2)
vkladem do katastru 427 tis. zpis vlastnickho prva, zatmco (3) zznamem
196 tis. zpis vlastnickho prva. V ppad zstavnho prva bylo provedeno (2)
vkladem 139 tis. zpis novch zstavnch prv a (3) zznamem provedeno 218
tis. vmaz zstavnch prv. Krom toho bylo v roce 2010 provedeno (2) vkladem
100 tis. zpis prv odpovdajcch vcnmu bemeni a 12 tis. pedkupnch prv.
Ostatn zpisy a vmazy prv provdn (3) zznamem pedstavovaly 55 tis.
ppad. Zpisy a vmazy poznmek a dalch daj katastru pak v roce 2010
doshly potu 404 tis.
Pi smluvnm zizovn (zmn, zniku) vcnch prv provd katastrln

ad ped vkladem tchto prv nemovitm vcem nslednou kontrolu ji
uzaven smlouvy, a to kontrolu jen stenou. plnou kontrolu provede soud na
nvrh, protoe jen soud me rozhodnout o neplatnosti smlouvy. Relativn
neplatnost lze podle platnho prva vyslovit do t let, absolutn bez asovho
omezen. Podle dosavadnho stavu ru neplatnost smlouvy platnost i vech
nslednch titul o derivativnm nabyt vlastnictv i jinch vcnch prv, tebae
byla zzena osobou zapsanou v katastru jako vlastnk.
Katastrln evidence nevykazuje materiln publicitu. Dobr vra v katastr

je sice deklarovna - le jen pro skutenosti zapsan od r. 1993 - dosud vak
efektivn chrnna nen. Katastr nemovitost eviduje pozemky, nkter (nikoli
vechny) stavby - a tak ty byty i nebytov prostory, kter jsou jednotkami (k
nim existuje vlastnick prvo). Vzhledem k tomu, e se za totalitn ry evidovaly
zemdlsk a lesn pozemky podle trvalch uivatel (typicky zemdlskch a
lesnch organizac), nikoli podle vlastnk, a e pln nprava nebyla dosud
provedena, panuje v evidenci tchto pozemk stle nepehledn stav.
V evropskch systmech se pro smluvn zizovn vcnch prv k

nemovitm vcem ustlily dva zkladn systmy: systm open o zsadu
konstitutivnho zpisu (registran) a systm open o zsadu konsenzuality
(konsenzuln).
Pvod registranho systmu se opr o stedovkou tradici. Stedovk

stavl svj hospodsk i spoleensk d na pozemkov drb a spatoval prv
v nemovitm majetku mtko bohatstv. Proto byl prv ve stedoevropskch
zemch v t dob vystupovn rozdl mezi nemovitmi a movitmi vcmi do t
mry, e se neznal jednotn pojem vcnho prva. Veker prvn pomry byly
oddlovny do zvltnch prav podle toho, lo-li o vcn prvo k vcem
movitm a k vcem nemovitm. V nvaznosti na to vznikly knihy, do nich se nejprve ve mstech (poprv v r. 1135 v nmeckm Koln nad Rnem) zapisovala prva k nemovitm vcem. Podle tohoto vzoru vznikly ve 12. stol.
esk zemsk desky vykazujc na svou dobu znanou dokonalost. Proto byl tento
systm v prbhu 18. stol. postupn zaveden ve vtin rakouskch zem a
pevzat byl i do obecnho obanskho zkonku z r. 1811. Tento vvoj byl u ns
dovren vydnm knihovnho zkona z r. 1871. Stejn systm je zachovn v
Rakousku dosud, ale reformovn byl jednak zkonem z r. 1955, jednak - a to
podstatn - zavedenm elektronizace pozemkovch knih v 80. letech 20. stol.
Typickmi stty s registranm systmem jsou vedle Rakouska tak Nmecko,
vcarsko, Dnsko, Litva, Slovensko, Maarsko, Chorvatsko, Slovinsko nebo
Rusko a nkter dal. Z toho rovn vyplv, e na registran systm nelze pes
jeho stedovk zklad nahlet jako na zastaral nebo nemodern: nap. o
nvratu k nmu se v souvislosti s ppravou rekodifikace soukromho prva vn
uvauje v Polsku, kde dosud plat systm konsenzuln.
Konsenzuln systm, pi nm se vlastnick prvo nabv ji innost

smlouvy i pi pevodu vlastnictv nemovit vci, byl u ns zaveden v r. 1950
obanskm zkonkem . 141/1950 Sb. ( 111). Za tmto odklonem od dosavadn
tradice stla mylenka, e zmnou se vychz vstc poteb urychlit hospodsk
styk a odstranit oddlen formln strnky vcnch prv k nemovitm vcem od
ekonomickho obsahu tchto prv. Zkuenost s touto pravou, innou a do r.
1964, nen dobr, protoe totalitn zkonodrce, veden rznmi hospodskmi a
politickmi zjmy (zejmna na urychlenm a rozshlm posttovn nemovitho
majetku nebo na jinch formch jeho kolektivizace, zvlt v jednotnch
zemdlskch drustvech), neml zjem na spolehliv evidenci vlastnickch a
dalch vcnch prv k nemovitm vcem. Pozemkov knihy byly sice i nadle
zachovny, ale zpisy do nich ji nebyly spojeny s materiln publicitou. To vedlo
k chaotizaci tto evidence a k znan nepehlednosti stavu vcnch prv k
nemovitm vcem. Deformace proveden zdejm prvem v 50. letech minulho
stolet vak nediskvalifikuj zsadu konsenzuality, kter se pi realitnch
obchodech uplatuje v ad evropskch stt, jako jsou nap. Francie, Belgie,
Lucembursko, Portugalsko, panlsko, Itlie, Nizozem nebo Polsko. Systmy
pevodu vlastnickho prva open o zsadu konsenzuality jsou funkn, provz-li
je kvalitn evidence vcnch prv k nemovitostem, spojen s publicitou
zapsanch daj a ochranou dobr vry v tyto daje. Zsada konsenzulnho
pevodu pin tu vhodu, e pi prodeji nemovit vci me bt zaplaceno bez
rizika okamit, take kupn cena nemus bt na mezidob od kontraktace do
povolen vkladu katastrlnm adem sloena do schovy u tet osoby (zpravidla
u advokta i note nebo na vzan et u banky) a nabyvatel nabv
vlastnick prvo okamit a nezvisle na rozhodnut orgnu veejn moci a me
se k nabyt vci bez dalho chovat jako ke svmu vlastnictv. Zrove je ale
spojena s nevhodou plynouc z nedostaten publicity nabytho prva, kter
trv a do okamiku, kdy bude prvo do katastru nemovitost zapsno. V prvnch
dech, kter stav pi nabvn vlastnickho prva k nemovitm vcem na
zsad konsenzuality, zskv nabyvatel vlastnictv nemovit vci innost
smlouvy s prvem ujmout se ihned jej oprvnn drby, investovat do n jako do
vci vlastn, ale nepov pln prvn ochrany, kterou zsk a zpisem do
veejnch knih spojenm s materiln publicitou.
Nvrh, jak uvedeno, zaml ponechat souasn stav nedoten, a tedy i

nadle zachovat registran systm. Jeho vhoda spov v tom, e vcnprvn
inky nabyt prva i jeho pln ochrana nastanou v t okamik, tedy vkladem
(ovem vkladem se zptnou innost, nebo jeho inky nastvaj ke dni podn
nvrhu na vklad). Nejvraznj nevhoda spov v prodlev mezi innost
smlouvy a nabytm vlastnickho prva: strany jsou smlouvou vzny jejm
uzavenm, ale nabyvatel se vlastnkem stane a pozdji. Tebae inky vkladu
nastvaj retroaktivn - ke dni podn nvrhu na vklad - a a se v dsledku
zkvalitnn prce katastrlnch ad doba mezi podnm nvrhu na povolen
vkladu zkracuje [v souasn dob (r. 2011) nepekrauje nikde v R 30 dn a v
ad okres dosahuje pouze 1 a 2 tdny], provz mezidob a do povolen
vkladu nejistota. Mnoh me pzniv ovlivnit elektronizace celho systmu,
vetn ppadnho budoucho zaveden monosti podvn nvrhu na zpis do

katastru elektronickou cestou. Vhody tchto technickch monost vak nelze
peceovat; v pln elektronizovanm rakouskm systmu nen vjimen, e
zpis vlastnickho prva k bytu ve Vdni trv i kolem esti msc.
V mezidob mezi uzavenm smlouvy a povolenm i zpisem vkladu se

mohou objevit nejrznj tkosti, z nich mnoh nemohly strany v okamiku
innosti smlouvy ani pedpokldat. Ty se mohou tkat stavu zapsanho v
katastru nemovitost (nap. soukrom exekutor vyd pkaz k prodeji nemovit
vci - a me tak uinit i na zklad nepravomocnho soudnho rozhodnut o
nazen exekuce - na jeho zklad mus katastrln ad poznamenat do
katastru nazen exekuce bez zetele na poad dolch nvrh). Mohou se ale
tkat i faktickho stavu, nap. nemovit vc, bezvadn pi uzaven smlouvy, se
stane ped povolenm vkladu vadnou, anebo se jedna ze stran smlouvy ocitne v
padku. Znan obte vznikaj, pevdj-li se pi komplikovanjch transakcch
tou smlouvou vedle nemovitch vc zapsanch v katastru nemovitost i
nemovit vci nezapsan do katastru a vci movit, protoe pak nabyvatel
nabv pedmt koup po stech a postupn. Tak tomu je dnes typicky pi
prodeji podniku a v obdobnch ppadech. Sloit situace nastvaj, kupuje-li se
nemovit vc na vr poskytnut bankou, protoe banka vyaduje pravideln
zajitn vrov pohledvky v zstav pevdn vci jet dve, ne se
vcnprvn inky pevodu vlastnickho prva uskuten, tedy jet za trvn
vlastnickho prva prodvajcho. Dojde-li k vkladu zstavnho prva, ale sejde-li
nsledn z obchodu, ocit se osoba, kter chtla prodat, v tkch problmech. Z
toho dvodu praxe asto hled rzn nhradn een, jak se pi realitnch
obchodech vkladovmu zen vyhnout. Tak je nap. nemovit vc vloena do
jednolenn spolenosti s ruenm omezenm a msto s nemovitou vc se
obchoduje s podlem v tto spolenosti. Transakce tohoto druhu jsou vak pro
nabyvatele spojeny s jinmi riziky, protoe ten nem jistotu, nen-li spolenost
nap. zadluen nebo nem-li jin problmy.
Tmto a podobnm obtm se nvrh sna elit ustanovenmi zaazenmi

do hlavy druh tet sti zavdjcmi materiln publicitu zpis vcnch prv
do veejnho seznamu. Krom toho lze mt za to, e systm zpis vcnch prv
k nemovitm vcem bude postupn zdokonalen co do rychlosti i kvality tak, aby
se podobn tkosti projevovaly v me co nejmen.
I. Vvoj pravy pevodu vlastnickho prva k nemovitosti
1.
Nemovitosti jsou zpravidla velmi cennmi vcmi, kter navc z povahy vci jsou
individuln uriteln a identifikovateln. Zmna jejich umstn nen z podstaty
mon. To ve vede pedevm k akcentovn principu prvn jistoty pi nakldn
s nemovitmi vcmi.
2.
msk prvo dn registry nemovitost nemlo. Jejich pevod byl formln
nronj. Tzv. mancipace byla siln formalizovanm, ale abstraktnm prvnm
jednnm. Nicmn s postupem asu rozliovn vc na mancipan a
nemancipan zmizelo.
3.
Ustanoven 431 ABGB vyadovalo vedle smlouvy vklad do pslunch knih.
Nejastji se jednalo o knihy pozemkov (srov. lit. . 3).
4.
Obansk zkonk . 141/1950 Sb. zavedl konsenzuln princip i pro nemovitosti.
Podle 112 ob. zk. . 141/1950 Sb. se i nadle provdly zpisy do pozemkov
nebo eleznin knihy u pevodu nemovitost v tchto knihch zapsanch. Zpis
do knih ml tak ji jen deklaratorn povahu. Nelze zastrat, e takov zmna
pinesla problmy, kter petrvvaly jet dal destky let. Tto situace se
vstin tk rozhodnut Rc 7/96 (NS Co 410/93), ve kterm se stanov: "Nedololi k nabyt vlastnictv k nemovitosti na zklad trhov smlouvy, uzaven jet za
innosti obecnho zkonku obanskho z roku 1811, a to pro nedostatek
intabulace uveden smlouvy do pozemkov knihy, potom byla-li tato smlouva
platn uzavena a nedolo-li k jinmu prvnmu konu, kter by ji ruil nebo
mnil, dolo podle n po innosti nsledujcho obanskho zkonku (zkona .
141/1950 Sb.) k nabyt vlastnictv k nemovitosti i bez zpisu do pozemkov
knihy."
5.
Tato prava brzy ukzala sv nevhody, a tak zejm v zjmu sttn kontroly nad
pevody nemovitost zavedl 18 odst. 1 zkona . 26/1957 Sb., o notskch
poplatcch, poplatkovou registraci, kter bylo k platnosti smlouvy o pevodu
nemovitosti teba, ovem s vjimkou smlouvy o pevodu majetku, kterou
pechzel do socialistickho vlastnictv. Smlouvy o pevodu takovho majetku
byly nadle platn i bez poplatkov registrace a k jejich innosti nebylo poteba
dnch dalch nleitost.
6.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. vzal pevod vlastnictv k nemovitostem na
registraci smluv sttnm notstvm, piem tento postup se nevztahoval na
pevody nemovitost do socialistickho vlastnictv. Zpis vlastnickho prva do
evidence nemovitost ml jen evidenn charakter. Podle 47 ob. zk. . 40/1964
Sb. v pvodnm znn platilo, e jestlie se astnci v pedepsan form shodli
na obsahu smlouvy a k jejmu vzniku bylo teba jet rozhodnut pslunho
orgnu, byli svmi projevy vzni a do tohoto rozhodnut. Bylo-li rozhodnut
zporn, ke smlouv nedolo. Novela obanskho zkonku . 40/1964 Sb. (zkon
. 131/1982 Sb.) tuto konstrukci zmnila a pro pt byla na rozhodnut
pslunho orgnu vetn registrace sttnm notstvm vzna innost
smlouvy, nikoli jej vznik. Nov zaazen odstavec 3 stanovil, e pokud nedolo na
nvrh podan do t let od uzaven smlouvy k rozhodnut pslunho orgnu
nebo k registraci, platilo, e astnci od smlouvy odstoupili. Ani skutenost
registrace sttnm notstvm nebyla pekkou pro vysloven neplatnosti
smlouvy soudem. K tomuto zkomplikovanmu postupu pistupovaly jet mnoh
veejnoprvn restrikce, kter byly navc celkov prohlubovny tehdejm
nazrnm soud (Spil in lit. . 5, s. 697-698).
7.
Jistou zvltnost byly svho asu smlouvy o pevodu nemovitost uzaven v
letech 1989 a 1993 podnikateli - fyzickmi osobami za platnosti zkona .
109/1964 Sb., hospodskho zkonku. Mnoho z tchto smluv nebylo v t dob
pedloeno k registraci, piem dvodem takovho ponn byl omyl spovajc
v naivn setrvanosti prvnho mylen. Jejich astnci se myln domnvali, e se
jedn o jakousi analogii pevodu na socialistick organizace. Takov smlouvy
nevyvolvaj prvn inky, ale je poteba upozornit, a to pedevm vzhledem k
otzce vydren, e tyto smlouvy mohly zaloit oprvnnou drbu (srov. 1090 a
130 ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn zkona . 509/1991 Sb.).
8.
Pedchoz stav byl v podstat praktickou realizac novely obanskho zkonku .
40/1964 Sb. - zkona . 264/1992 Sb. a na nj navazujcch obou katastrlnch
pedpis: zkona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky
(katastrln zkon), a zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch
vcnch prv k nemovitostem. Prva uveden v 1 odst. 1 zk. . 265/1992 Sb.
vznikaj, mn se nebo zanikaj dnem vkladu do katastru, pokud obansk zkonk
nebo jin zkon nestanov jinak. Prvn inky vkladu vznikaj na zklad
pravomocnho rozhodnut o jeho povolen ke dni, kdy byl nvrh doruen
katastrlnmu adu (NS 22 Cdo 1404/2001). Nvrh vkladu do katastru
nemovitost je mon podat v asov neomezen lht od uzaven smlouvy (IV.
S 201/96). Soud neme katastrlnmu adu uloit, aby provedl zpis do

katastru nemovitost (NS 22 Cdo 2688/99).
9.
V praxi se i v souasnosti vykytuje problematick situace spovajc v tom, e
vlastnk pevede nemovitost, avak jet ped vkladem prva do katastru ji prod
jinmu. Tuto otzku eil Nejvy soud a stanovil: "Smlouva o pevodu
nemovitosti nen neplatn jen proto, e pevodce dve pevedl stejn nemovitosti
na jinou osobu, jestlie ke vkladu vlastnickho prva pro tuto osobu nedolo.
Byla-li zcizena nemovitost vce subjektm, resp. byla-li tat nemovitost
pevdna dvakrt, stane se jejm vlastnkem ten, kdo jako prvn doruil nvrh na
vklad vlastnickho prva do katastru nemovitost katastrlnmu adu. V
dsledku nemonosti plnn podle 575 ob. zk. zanik zvazek z kupn
smlouvy, u kter byl podn nvrh pozdji. Ten, kdo byl dvojm zcizenm pokozen,
m nrok na nhradu kody podle 420 a nsl. ob. zk." (Rc 17/2000, NS 2
Cdon 848/97). Ovem nelze vylouit, e smlouva o pevodu nemovitosti, kterou
pevodce pevedl nemovitost, akoli stejnou nemovitost pedtm ji pevedl na
jinou osobu, me bt neplatnou z dvodu, e se p dobrm mravm, i kdy ke
vkladu vlastnickho prva podle v poad druh pevodn smlouvy dolo dve,
ne se tak mohlo stt ohledn smlouvy uzaven jako prvn (NS 22 Cdo
298/2001).
10.
Z hlediska historickho vvoje nelze opominout obdob prvn republiky - platnosti
obecnho zkonku obanskho, ovem v kontextu celkem rozshlch
administrativn-prvnch zsah do vlastnickch vztah k pd. Pda byla
zabrna podle zkona . 215/1919 Sb., o zabrn velkho majetku pozemkovho
(tzv. zborov zkon), a pidlovan podle zkona . 81/1920 Sb., kterm se
vydvaj po rozumu 10 zkona ze dne 16. dubna 1919, . 215 Sb. zk. a na.,
ustanoven o pdlu zabran pdy a upravuje se prvn pomr ku pidlen pd
(tzv. zkon pdlov). Problematika tchto zpsob nabvn nen v jejich
veejnoprvnm pvodu, ale v otzce prvn jistoty. Alespo podle nzor a praxe
Nejvyho soudu nebylo k nabyt vlastnictv k pdlu poteba intabulace (Rv I
737/27). Situace je obdobn i v ppadech nabyt zemdlskho majetku
pdlcem podle dekretu prezidenta republiky . 12/1945 Sb., o konfiskaci a
urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a
neptel eskho a slovenskho nroda.
11.
V nedvn minulosti by snad bylo mono poukzat na ppady privatizace podle
19 zkona . 92/1991 Sb., o podmnkch pevodu majetku sttu na jin osoby.
12.
Podle pedchoz prvn pravy bylo mon nabyt vlastnictv od nevlastnka
patrn jen v rmci nucen draby a v konkursnm zen. V drab proveden
soudem v rmci vkonu rozhodnut prodejem movitch vc dochz k pechodu
vlastnickho prva k vydraen vci na vydraitele zaplacenm nejvyho podn
a jejm pevzetm vydraitelem ihned po udlen pklepu, i kdy povinn nebyl
vlastnkem draen vci a jej vlastnk o probhajcm vkonu rozhodnut nevdl
(NS 22 Cdo 1229/2003). To zejm plat i pro prodej vci nemovit; vlastnkovi
poskytuje ochranu aloba vyluovac (excindan), a to i po prodeji vci, kdy vak
me dat ji jen strenou stku. Osoba, na kterou sprvce konkursn podstaty
v rmci zpenovn pevedl majetek sepsan do konkursn podstaty, se stv
vlastnkem takovho majetku bez zetele k tomu, zda pozdji vylo najevo, e
poslze zapsan a zpenen majetek v dob zpenen vlastnicky nleel
osobm jinm (Rc 81/05, NS 29 Odo 394/2002) (Spil in lit. . 5).
II. Smlouva o pevodu nemovitosti evidovan ve veejnm seznamu
13.
Pevodem se mn i v tomto ppad derivativn nabyt na zklad jakkoli
smlouvy, jej causou je zcizen jejho pedmtu - v tomto ppad vci nemovit
zapsan ve veejnm seznamu. Me se jednat jak o smlouvu platnou, tak o
smlouvu bezplatnou. V ppad pedvdanm v 898 je poteba pivolen soudu.
Z hlediska obsahovch nleitost dan smlouvy bude poteba mt vdy na zeteli
pesn uren jednajcch subjekt. Pokud jde o vc, kter je ve spoluvlastnictv (
1115), je zapoteb, aby s prodejem souhlasili vichni spoluvlastnci (nejedn se o
sprvu, ale o nakldn s vc). Je-li prodvan nemovitost soust spolenho
jmn manel nebo naopak se j m stt, odkazuje se na koment k 708 a
nsl. Nleitosti pedmtu - jeho specifikace mus vyhovovat poadavkm
katastrlnho zkona a dle mus bt samozejm bezvadn splnny obsahov a
formln nleitosti prvnho jednn.
14.
Oproti pedchoz prvn prav je poteba zdraznit rozdl ve vymezen
nemovitosti. Obansk zkonk . 40/1964 Sb. vymezoval nemovitosti jako
pozemky a stavby spojen se zem pevnm zkladem. Naproti tomu obansk
zkonk . 89/2012 Sb. vymezuje nemovit vci jako pozemky, podzemn stavby
se samostatnm elem, vcn prva k pozemkm a tmto stavbm, prva, o
kterch to stanov zkon, pedmty, se ktermi nelze hbat, ani by dolo k
poruen jejich podstaty, a dle pedmty, o kterch to stanov speciln prvn
pedpis ( 498 odst. 1). Pozemky jsou vchoz a jedinou skutenou nemovitost.
Pozemek je nenahraditeln a nevyrobiteln, je vdy pedmtem evidence v
katastru nemovitost. Podzemn stavby se samostatnm elem (nap. sklepy, ale
t studna, pokud nen brna jako psluenstv jin nemovit vci ve smyslu
510 a nsl.) nejsou pedmtem evidence v katastru nemovitost. Vcn prva k
ve uvedenm nemovitostem zkon oznauje za vci nemovit. Z jejich povahy
se jedn o vci nehmotn. Nicmn monost jejich pevodu ve smyslu 1105 je
omezen, nebo sluebnosti jsou ve smyslu 1265 nepevoditeln a
nepenositeln. Nemovitou vc nehmotnou je ve smyslu 1242 prvo stavby.
Prvo stavby spov v oprvnn mt nebo zdit na cizm pozemku nadzemn
nebo podzemn stavbu. Toto prvo je pevoditeln a je pedmtem evidence v
katastru nemovitost. Zvltnm objektm piznvaj povahu nemovitosti
veejnoprvn pedpisy (vodn zkon a zkon . 274/2001 Sb., o vodovodech a
kanalizacch). Tyto nemovitosti jsou evidovny ve zvltnch majetkovch
evidencch vedench pslunm orgnem veejn sprvy. Bytov jednotka (
1159) jakoto specifick soubor majetkovch prv je ze zkona tak vc
nemovitou, kter je evidovna v katastru nemovitost. To, co bylo eeno o
pevodu nemovit vci, plat t o pevodu podlu na n (srov. omezen v 1124 a
1125). Podle katastrlnho zkona se za elem vkladu vlastnickho prva zasl
jen jedna listina. Vedle obecnch nleitost prvnho jednn, kter mus bt
uinno v psemn form ( 560), je poteba se jet zmnit o vedlejch
dolokch takovho jednn - zejmna odkldac podmnce. Zdnliv
komplikovan je znn 1762, kter by mohlo vst ke shodnmu, ale nikoli
sprvnmu zvru jako pvodn smysl 47 ob. zk. . 40/1964 Sb.
15.
Smlouva o pevodu vlastnickho prva k nemovit vci, kter je evidovna v
katastru nemovitost, mus splovat pedevm poadavky uritosti. Vzhledem k
superficiln zsad ( 506 odst. 1) je soust pozemku i stavba na nm zzen.
Ke sjednocen reimu vak nedojde v situacch pedvdanch v pechodnch
ustanovench ( 3054 a 3061). V ppad, e je stavba soust pozemku, je
nezbytn j v pevodn smlouv (kupn, darovac i smen) pesn vymezit. Je
mon, e stavba m v danm ppad vy cenu ne pevdn pozemek.
Spolen s pevdnou nemovitou vc se pevd i jej psluenstv ( 510 a
nsl.), tj. klny, studna, oplocen apod. Jin sousti pozemku - stromy, jin
rostliny, ppadn drene - tak nen poteba ve smlouv vce zmiovat, nebo
budou sdlet osud pozemku. Specifick reim maj stroje, kter jsou jinak soust
budovy, s n jsou spojeny, za pedpokladu, e je v katastru nemovitost se
souhlasem vlastnka budovy zapsna poznmka, e tento stroj jeho vlastnictvm
nen [ 508 odst. 1 a 23 psm. p) katastrlnho zkona].
16.
Smlouva o pevodu nemovitosti me bt sepsna s odkldac podmnkou, podle

n se jej innost uin zvislou na zaplacen kupn ceny, ppadn jej sti.
17.
Obansk zkonk oproti pedchoz prav obsahuje speciln komplexn
ustanoven o koupi nemovit vci ( 2128 a 2131), v rmci kterch je zejmna
upravena problematika povinnosti z vadnho plnn.
18.
V praxi se zejm nebudou vdy vyskytovat prvn ujednn, kter by byla
vlun kupn smlouvou na nemovitou vc. Tato ujednn budou spe navc
obsahovat smlouvu o zzen sluebnosti, pop. relnho bemene. V tto
souvislosti je poteba zmnit problematiku zzen vmnku pi prodeji
nemovitosti. Koncepce 2715 nedovoluje odstoupit od kupn smlouvy z toho
dvodu, e osoba zavzan z vmnku nepln povinnosti z vmnku plynouc.
Vzhledem ke koncepci celho obanskho zkonku je ale i toto ustanoven
dispozitivn, a tak lze vmnki (osob z vmnku oprvnn) doporuit, aby si
ve smlouv vymnil povinnosti nabyvatele pod sankc monosti od smlouvy
odstoupit. Ani do budoucna nen vylouena monost, e prodvajc na popud
kupujcho zastav ( 1309 a nsl.) nemovitost ve prospch kupujcho
bankovnmu stavu a z cel transakce (rozumj prodeje) nsledn sejde,
samozejm ani by dolo k vmazu zstavnho prva pro dluh, kter kupujc
zaal erpat. V tomto smru je poteba apelovat na opatrn postup prodvajcho
nemovitosti.
19.
Obansk zkonk zejm nebude schopn poskytnout zcela jednoznanou
odpov pro ppad odstoupen od smlouvy po vkladu vlastnickho prva do
katastru nemovitost. Vcnprvn bezvadn dovrujc skutenost je pak
vystavena nslednmu pozbyt opory v titulu pevodu. V souladu s dosavadn
judikaturou lze vysledovat dva nzorov proudy. Nejvy soud zastval nzor, e
odstoupenm od smlouvy zanik prvn titul, na jeho zklad nabyl astnk
vlastnick prvo, a obnovuje se pvodn stav, a to i v ppad, e nabyvatel dve,
ne dolo k odstoupen od smlouvy, nemovitost pevedl na dal osobu (NS Cpjn
201/2005). Druh, opan nzorov proud byl vyjden stavnm soudem, kter
konstatoval, e odstoupen od smlouvy m inky pouze inter partes a pro ppad,
e by nabyvatel pevedl vlastnick prvo k vci na tet osobu pedtm, ne bylo
odstoupeno od smlouvy, vlastnick prvo tet osoby neme bt doteno (Pl. S
78/06). Obansk zkonk . 89/2012 Sb. se v souladu s judikaturou stavnho
soudu piklonil k principu materiln publicity pi nabvn vc zapsanch ve
veejnch seznamech. Tm je poskytnuta ochrana osobm jednajcm v dobr ve
v zpis ve veejnm seznamu. Nicmn materiln publicita je v zkon

konstrukn provedena vyvratitelnou prvn domnnkou, a tak je pvodnm
vlastnkm ponechna monost domhat se odstrann nesouladu faktickho a
prvnho stavu pomoc poznmky spornosti. Tato problematika v jistm hlu
pohledu souvis se situac, kdy pevodce zeme jet ped vkladem vlastnickho
prva pro kupujcho do katastru nemovitost. V ppad, e dojde k ddick
sukcesi ( 1475) a ddici se ppadn stanou vlastnkem nemovitosti, budou
ovem zavzni k pevodu nemovitosti na jejho nabyvatele. Spolen s
pevdnou nemovitost pechzej na nabyvatele ve smyslu 1106 a 1108
zvady vznouc na nemovitosti (srov. vklad k tmto ustanovenm).
III. Zpis vlastnickho prva do veejnho seznamu
20.
Prvn prava pevodu nemovit vci evidovan ve veejnm seznamu - katastru
nemovitost tradin sleduje intabulan princip (k tomu srov. t hodnocen
pstup v dvodov zprv).
21.
Intabulace - zpis do veejnho seznamu (desek) je dovrujc prvn skutenost
pro takov pevod. Intabulace spolen s principem formln a materiln
publicity zajiuje legitiman funkci zpisu. T je mon pipodobnit legitiman
funkci drby. Ta je ovem obzvlt v posledn dob, ale i v samotn dvodov
zprv zpochybovna. Samotn zpis tak nejen e dovruje pevod, ale tak jej
legitimuje. V souladu s 980 a 986 se do budoucna mn v nkterch ohledech
pohledy na nabvn evidovan nemovit vci. Okamik vkladu vlastnickho
prva do katastru nemovitost je rozhodujc pro vznik daovch povinnost.
22.
Za prv katastrln zkon nov opout skuten slab princip dobr vry toho,
kdo jednal v dve v zpis v katastru ( 11 zk. . 344/1992 Sb., o katastru
nemovitost esk republiky, a 16 zk. . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch
a jinch vcnch prv k nemovitostem). Ustanovenmi obanskho zkonku .
89/2012 Sb. ( 980, 985 a 986) se zavd pro takov evidence mnohem
efektnj princip materiln publicity.
23.
Nabyvatele nemovitosti pro pt mus zajmat jen zpis v katastru nemovitost.

Vzhledem k pechodnmu ustanoven 3064 takov dsledek nenastane
souasn s innost obanskho zkonku, ale a po uplynut doby jednoho roku
od jeho innosti.
24.
Zmna v oblasti zpis nastv ve dvou smrech:
a) Nov evidence je rozdln od stvajc a respektuje superficiln zsadu.
b) Katastrln zkon v 11 sm vslovn a taxativn stanov, kter prva se

budou zapisovat vkladem (dve 36 provdc vyhlky . 26/2007 Sb.).
25.
Nabyt nemovitosti evidovan v katastru nemovitost je dvoufzov, kdy
prvotvornou skutenost je vklad do katastru nemovitost. Vklad je provdn
katastrlnm adem na zklad nvrhu jedn nebo obou smluvnch stran.
Vkladov zen se subsidirn d sprvnm dem a je ovldno zsadou
dispozin. I do budoucna bude mon disponovat s nvrhem v tom smyslu, e jej
bude mon vzt zpt a podat znovu. Tm se tak zmn okamik nabyt
vlastnickho prva. Takov postup by mohl bt praktick z daovch dvod.
Nicmn zptvzet nvrhu by mohlo mt negativn dsledky ve sfe astnk,
kte nvrh nepodvali, a proto vezme-li navrhovatel nvrh na vklad zpt,
vkladov zen se zastav pouze v ppad, e s tm souhlas vichni astnci
vkladovho zen. Pokud navrhovatel nvrh z (tak se me stt, kdy soust
smlouvy o pevodu bude zzen vcnho bemene), rozhodne se o zenm
nvrhu pouze v ppad, e s tm souhlas vichni astnci vkladovho zen.
Jinak se rozhodne o pvodnm nvrhu ( 16 katastrlnho zkona). Pokud
katastrlnmu adu dojde nvrh nebo jin listina pro zpis prv do katastru,
vyzna u dotench nemovitost nejpozdji nsledujc pracovn den, e prva
jsou dotena zmnou, piem kad m prvo nahldnout do pehledu
doruench nvrh nebo listin ( 9 katastrlnho zkona).
26.
Poad zpis do katastru se d, pokud zkon nestanov jinak, okamikem, ve
kterm byl nvrh na zpis prva do katastru doruen katastrlnmu adu ( 982
odst. 1). Vznik vlastnickho prva pi pevodu se do katastru nemovitost zapisuje
vkladem ( 11 odst. 1 katastrlnho zkona). Vklad lze provst na zklad
pravomocnho rozhodnut katastrlnho adu o jeho povolen ( 12 katastrlnho
zkona). Ustanoven 13 katastrlnho zkona vymezuje astnka zen jako
toho, jeho prvo vznik, mn se nebo se roziuje, a dle jako toho, jeho prvo
zanik, mn se nebo se omezuje (srov. vklad ke sluebnostem a relnm
bemenm v 1260).
27.
Nvrh na zahjen vkladovho zen se podv na formuli a mus obsahovat
nleitosti uveden v 14 katastrlnho zkona. Plohou nvrhu je obligatorn
vkladov listina ( 15 katastrlnho zkona). V listinch pro zpis prv do katastru
mus bt nemovitosti oznaeny daji katastru ( 8 katastrlnho zkona).
Katastrln ad v rmci vkladovho zen provede pezkum vkladovch listin.
Ten je rozdln podle toho, zda se jedn o listinu soukromou nebo veejnou. V
ppad soukromch listin je rozsah pezkumu v zsad toton s pezkumem
vkladovch listin pi provdn zpis do pozemkov knihy podle obecnho
knihovnho zkona (zkona . 95/1871 . z., o zaveden obecnho zkona o
pozemkovch knihch). Vzhledem k tomu, e se jedn o nesporn zen, ve
kterm jsou pezkoumvny pouze listiny, nelze zkoumat platnost pedloench
listin v plnm rozsahu. Pezkumn innost katastrlnho adu je oproti pedchoz
prvn prav poslena. Katastrln ad zkoum soukrom vkladov listiny pouze
v rozsahu vymezenm 17 odst. 1 a 2 katastrlnho zkona. Vkladem jsou
zapisovna do budoucna t prva vznikl na zklad rozhodnut soud a
sprvnch ad. Tyto listiny jsou veejnmi listinami. Katastrln ad nebude
zkoumat vcnou sprvnost tchto rozhodnut. Pedmtem pezkumu bude, zda
jsou rozhodnut pravomocn, zda jsou dvodem pro zpis do katastru, zda
navazuj na dosavadn prvn pedpisy apod. Pokud m prvn jednn formu
veejn listiny, odpovd za platnost tchto listin pln stt podle zkona .
82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci
rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem. Pezkum rozhodnch
skutenost katastrln ad provd na zklad listin pedloench astnky ke
vkladovmu zen, na zklad dosavadnch zpis v katastru a na zklad daj
ze zkladnch registr, z agendovho informanho systmu evidence obyvatel a
z agendovho informanho systmu cizinc. Tyto skutenosti katastrln ad
zkoum podle stavu, jak tu byl v okamiku podn nvrhu na vklad.
28.
Jsou-li podmnky pro povolen vkladu splnny, katastrln ad vklad povol. V
opanm ppad nebo i tehdy, ztratil-li nvrh ped rozhodnutm o povolen
vkladu sv prvn inky, katastrln ad nvrh zamtne. Rozhodnut, kterm se
vklad povoluje a kterm se zcela vyhovuje nvrhu, se psemn nevyhotovuje.
Rozhodnut o povolen vkladu nabv prvn moci zznamem ve spisu. V ppad,
e vklad byl povolen, zale katastrln ad astnkm vkladovho zen
vyrozumn o tom, jak vklad byl do katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme
ze spisu a zalo ji do sbrky listin. Proti rozhodnut, kterm se vklad povoluje, nen
ppustn dn opravn prostedek, pezkumn zen nebo obnova zen. Z toho
nen mon dovozovat, e neexistuje obrana proti nesprvnmu zpisu. Nen toti
rozhodujc povolen vkladu, ale a jeho proveden. Podle 986 se me ten, kdo
byl ve svm prvu doten zpisem do katastru, ve lht jednoho msce od
okamiku, kdy se o provedenm zpisu dozvdl, obrtit na katastrln ad a
podat o zpis poznmky spornosti provedenho vkladu ( 24 katastrlnho
zkona). Dal dva msce m na to, aby proti uvedenmu vkladu podal alobu u
soudu. V ppad, e soud alob vyhov, dojde nejen k vmazu alobou
uvedenho zpisu, ale t k vmazu vech navazujcch zpis v katastru.
Vsledkem je obnova stavu, kter tu byl ped povolenm zpisu a jeho
provedenm.
29.
Proti rozhodnut o zamtnut vkladu nen ppustn dn opravn prostedek,
pezkumn zen ani obnova zen; ppustn je aloba podle ustanoven
obanskho soudnho du o zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto jinm
orgnem, kter mus bt podna ve lht 30 dn ode dne doruen rozhodnut (
18 odst. 5 katastrlnho zkona). To, e smlouva o pevodu nemovitost byla
pezkoumna katastrlnm adem, kter pravomocn rozhodl o povolen vkladu
vlastnickho prva pro nabyvatele, nebrn tomu, aby soud v obanskm
soudnm zen posoudil platnost tto smlouvy (NS 30 Cdo 2237/2004). Dvodem
je jednak povaha, jednak obsah pezkumu katastrlnm adem.
IV. Pevod vlastnickho prva k nemovitosti, kter se nezapisuje do

veejnho seznamu
30.
Takov nemovitost, kter nen pedmtem evidence podle 3 katastrlnho
zkona, bude pevedena innost psemn smlouvy ( 560 odst. 2). Ve smyslu
498 se me jednat nap. o podzemn stavby se samostatnm elem.
1 odst. 2, 15, 17 odst. 2, 18, 30 a 33, 37, 489, 496, 499, 506,
508, 510 odst. 2, 560, 707 a nsl., 898, 899, 1100, 1101, 1103, 1104,
1106, 1257 a nsl., 1260, 1305, 1309 a nsl., 1475 odst. 2, 1745, 1762,
2001, 2040, 2055 a 2078, 2079 a nsl., 2128 a 2131, 2707 a 2715,
2894 a nsl., 3058, 3064
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
zkonn opaten sentu Sentu . 340/2013, o dani z nabyt nemovitch

vc
Z judikatury:
. 1. Nvrh vkladu vlastnickho prva do katastru nemovitost je mono
podle nzoru stavnho soudu podat v asov neomezen lht, nebo ani
uplynut asu neme nic zmnit na vzanosti astnk jejich projevy vle.
Uzavenm smlouvy vznikl kupujcmu obligan nrok na peveden vlastnickho
prva k nemovitostem a prodvajcmu rovn obligan nrok na zaplacen
dohodnut kupn ceny. Zaplatili-li tedy kupujc prodvajcmu kupn cenu, splnili
svou zvazkovou povinnost z uzaven smlouvy, lhostejno, v jakm stadiu se
nachz vcnprvn aspekt vci, nebo v projednvanm ppad nejde o
zvazky ze synallagmatick smlouvy, pro ni je typick vzjemn vzanost
plnn.
(IV. S 201/96)
. 2. Katastrln ad zjiuje, zda ve vztahu k prvnmu konu, podle nho
je navrhovn vklad prva do katastru nemovitost, byl udlen souhlas
poadovan zvltnmi pedpisy innmi ke dni podn nvrhu na vklad [ 5
odst. 1 psm. g) zkona . 265/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis].
(NS 21 Cdo 39/2008, SoJ 110/09)
3. I. Je-li pedmtem pevodu nemovitost, kter dosud nebyla zapsna v
katastru nemovitost, a spluje podmnky pro jej zaazen do evidence
nemovitost ve smyslu katastrlnho zkona, nen mon k n nabt vlastnick
prvo (ji pouhm) okamikem innosti smlouvy, tedy v reimu, kter obansk
zkonk stanov pro nabvn nemovitost, kter nejsou pedmtem evidence v
katastru nemovitost, ale a v dsledku povolen vkladu vlastnickho prva podle
pedmtn vcn smlouvy.
II. Pokud tedy pevdn nemovitost nen ve smlouv oznaena v souladu
s poadavky podle katastrlnho zkona, nemus tato okolnost vdy pedstavovat
vadu v identifikaci pedmtu prvnho konu, kter zpsobuje jeho neplatnost. U
nedostatk v oznaen pedmtu prvnho konu je toti nutno peliv rozliovat,
zda takov nedostatky zakldaj vadu smujc k neuritosti nebo
nesrozumitelnosti prvnho konu i nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdouc na

vrub platnosti prvnho konu by se nemlo jednat v tch skutkovch
okolnostech, jestlie by sprvn oznaen pedmtu uinnho prvnho konu
bylo seznateln podle dalch identifikanch znak nebo i z celho obsahu
prvnho konu jeho vkladem, pop. objasnnm skutkovch okolnost, za nich
byl prvn kon uinn, ani by tm dolo k odklonu od toho, co bylo vyjdeno
navenek v psemn form.
(NS 30 Cdo 1485/2008)
4. Soud neme katastrlnmu adu uloit, aby provedl zpis do katastru
nemovitost.
(NS 22 Cdo 2688/99)
5. Pi smnn smlouv o nemovitch vcech jde o dva poplatn pevody
nemovitost, a mus proto tak otzka, zdali pi tom kterm pevodu jsou splnny
zkonn pedpoklady pro poplatkov osvobozen, bti posuzovna ohledn
kadho z obou tchto pevod zvlt a samostatn.
(Prejudikatura k I.: Boh. F 6.608/33, k II. srov. Boh. F 5.240/30)
Z literatury:
1. Bareov, Baudy: Zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv
k nemovitostem. Koment, 2002.
2. Kuba, Olivov: Katastr nemovitost esk republiky, 2004.
698.
7. Baudy: Nemovitost, kodifikace obanskho prva a intabulan princip.
PrRo, 1997, . 3, s. 127.
8. Eli: Pevod vlastnickho prva k nemovitosti - een v kontinentlnm
prvu a monosti pro eskou pravu. PrRo, 2004, . 18, s. 659 a nsl.
9. Mike: O vkladu vlastnickho a jinho vcnho prva do katastru
nemovitost. Prvn praxe, 1993, . 3.
10. Pcha: Nkolik vah o zpisech vlastnickho prva k nemovitostem (do
pslunch opert). Prvn praxe, 1998, . 3, s. 154-158.
11. Trajerov: Evidovn zahradnch chatek, PR, 2005, . 8, s. 17.
Spolen ustanoven o pevodu vlastnickho prva
1106
(Osud prv spojench s nabvanou vc)
Pehled vkladu:
I. Nabyt vlastnickho prva (1 a 2)
II. Prva a povinnosti spojen s nabvanou vc (3 a 6)
Spolen ustanoven o pevodu vlastnickho prva v souasnm

obanskm zkonku chyb. Osnova je tud ve shod s vtinou konvennch
prav evropskch zkonk zavd.
I. Nabyt vlastnickho prva
1.
Komentovan ustanoven je spolenm ustanovenm o pevodu vlastnickho
prva. Tk se jak pevodu vc jednotliv urench, tak vc urench druhov, a
to nezvisle na tom, zda jsou i nejsou zapsny ve veejnm seznamu. Zkon
vslovn hovo o nabyt vlastnickho prva, zatmco dvodov zprva hovo o
jeho pevodu (lit. . 3, s. 356). Vzhledem k tomu, e pi derivativnm nabyt, resp.
singulrn sukcesi odvozuje nabyvatel sv prvn postaven od pedchdce,
uplatn se zsada nemo plus iuris (ad alium) transferre potest, quam ipse habet nikdo neme (na jinho) pevst vce prv, neli sm m, a proto postaven
nabyvatele neme bt lep neli postaven zcizitele. Principiln se jedn tak o
projev ochrany prv tetch osob k pevdn vci. Zkon hovo jednak o
prvech, tj. pozitivech pro nabyvatele, jednak povinnostech, tj. zti pro
nabyvatele. Povinnosti, resp. prva tetch osob lze t chpat jako prvn vady. I
kdy se komentovan ustanoven spolen s ustanovenm 1107 tkaj nabyt

vlastnickho prva pevodem, jsou obsahov a logicky doplnna 1108.
Ustanoven 1108 (viz dle) uvd, e tato ustanoven plat obdobn tak pi
nabyt vlastnickho prva jinak ne pevodem, m systematicky uzavr pravu
pechodu prv a povinnost spojench s nabvanou vc.
2.
Hypotza prvn normy vyaduje dokonen pevodu vlastnickho prva.
Praktick vznam tto konstrukce nastv v situaci dvoufzovosti pevodu nemovitost evidovanch v katastru nemovitost. Teprve a vklad do katastru m
konstitutivn inky. U pevod konsenzulnch je hypotza dovrena innost
smlouvy; vzhledem k dispozitivit pravy konsenzulnho reimu pevodu bude
poteba v konkrtnch ppadech zkoumat, ke ktermu okamiku dolo k pevodu
vlastnictv. Z dikce komentovanho ustanoven, z toho co bylo podno shora, ale
pedevm ze smyslu prvn pravy plyne jednotnost koncepce pevodu
vlastnickho prva. Nelze ale vylouit situace, kdy dojde k "peruen nabvn
vlastnickho prva", jako nap. pi odstoupen od smlouvy nebo pi zruen
smlouvy pro hrub nepomr.
II. Prva a povinnosti spojen s nabvanou vc
3.
Na nabyvatele tak pechzej jednak prva, kter mohou bt vcnprvn nebo
ryze obligan povahy, jednak povinnosti, o kterch plat to sam. Pkladem prv,
kter pechzej na nabyvatele, jsou nap. pozemkov sluebnosti, pedkupn
prvo sjednan jako prvo vcn apod.
4.
Vcnmi prvy spojenmi s pevdnou vc jsou: a) Prvo stavby, b)
sluebnosti, c) reln bemena, d) zstavn prvo, e) pedkupn prvo jako prvo
vcn, f) vhrada zptn koup a g) vhrada zptnho prodeje.
5.
Pokud jde o obligan prva - zejmna prvo njemn -, ke zmn vlastnka
pronajat vci me dojt z rznch dvod ( 2221 a 2224). Obecnou zsadou
je, e zmnou vlastnka se njem neru a e njemn obligace trv s tm, e
prva a povinnosti z njmu pechzej na novho vlastnka ( 2221 odst. 1). U
msk prvo vychzelo z tto konstrukce, ovem s tm, e nov vlastnk, zvlt
kupujc, mohl njem zruit, piem njemci vzniklo vi pronajmateli, se kterm

njem ujednal, prvo na nhradu kody (srov. lit. . 1). Zsada, e koup njem
neru, se postupn prosadila ve stedovkm nmeckm i eskm prvu. To bylo
vrazem nazrn na njemn prvo jako na prvo v podstat vcnprvn povahy
nebo alespo s vcnprvnmi prvky. Tyto prvky byly pozdji v kodifikacch
soukromho prva oslabeny (srov. 1120 o. z. o.), ale nezmizely pln.
Zachovvala je i pedchoz prvn prava ( 680 odst. 2 a 3 ob. zk. . 40/1964
Sb. ve znn zkona . 509/1991 Sb.). Njem se ustlen vnm jako dlouhodob
stav, jeho zachovn se jev jako ekonomicky a sociln douc. Zrove se
navrhuje chrnit dobrou vru nabyvatele, na nho bylo vlastnick prvo
pevedeno. Pitom se bere v vahu rozdl mezi univerzlnm a singulrnm
prvnm nstupnictvm. Pi univerzlnm prvnm nstupnictv je nstupce pln
vzn iny svho prvnho pedchdce. Pi singulrnm prvnm nstupnictv
zaloenm pevodem vlastnickho prva k vci se vak jedn o nco jinho; pro
nabyvatele je pedevm rozhodujc, co si ujednal s pevodcem. Nelze pitom
pehlet, e nabyvatel nabv vlastnick prvo jako prvo vcn a chrnn ve
zven me stavnm podkem, zatmco njemn prvo m obligan povahu a
ve njemce k pronajmateli (dvodov zprva k 2221 a 2224).
6.
Zvlt pi pevodu nemovitost evidovanch v katastru nemovitost se
nabyvateli nov nabz monost z katastrln evidence zjistit mnohem vce
informac, kter je mon k dan nemovitosti zapsat ( 23 katastrlnho zkona).
489, 498, 1011, 1012, 1099 a 1105, 1107, 1108, 1240 a 1256,
1257 a nsl., 1305, 1309 a nsl., 2203, 2221, 2222
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
vodn zkon,
energetick zkon
Z literatury:
1. Heyrovsk: Djiny a systm soukromho prva mskho, 1910, s. 721,
724.
2. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935. s. 612-613.
1107
(Pechod zvad)
Pehled vkladu:
I. Zvady zapsan ve veejnm seznamu (1 a 3)
II. Pechod jinch zvad (4 a 7)
III. Znik zvad (8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1106
I. Zvady zapsan ve veejnm seznamu

K odst. 1
1.
Hypotza odstavce 1 komentovanho ustanoven je shodn s pedchozm
ustanovenm. Nabyvatel v okamiku nabyt vlastnickho prva pevodem pejm
vdy zvady (viz dle v bod 2), kter jsou zapsny ve veejnm seznamu. Jedn
se o dsledek nkolika zsad: Nemo plus iuris (ad alium) transferre potest, quam
ipse habet - nikdo neme (na jinho) pevst vce prv, neli sm m, a dle
spolenho psoben zsady materiln a formln publicity ( 980 a 986).
2.
Koncepce pechodu zvad evidovanch ve veejnm seznamu souvis s pravou
dnho plnn ( 1914 a nsl.). Ji pedchoz prvn prava obsaen v 501
odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn zkona . 509/1991 Sb. kategoricky
prohlaovala, e za vady zjevn a za vady zjistiteln z katastru nemovitost se
neodpovd. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. tak stanov v 1917. Vedle toho
obansk zkonk obsahuje speciln ustanoven o koupi nemovitosti a ppadn
odpovdnosti za jej vady ( 2128 a 2131). Jestlie pedchoz prvn prava
obsaen v zkon . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
prv k nemovitostem, byla velmi stroh, umouje zkon . 256/2013 Sb., o
katastru nemovitost (katastrln zkon), zapsat k dan nemovitosti velmi irokou
mnoinu informac. Dvodov zprva ke katastrlnmu zkonu uvd, e je tak
inno s clem uinit trh s realitami pehledn a poskytnout nabyvateli monost
zjistit si o pedmtn nemovitosti co nejvce informac (vet zapisovanch
informac je obsaen v 23 katastrlnho zkona). Komentovan ustanoven
opustilo termn "bemena" a nahradilo jej pojmem "zvady". Obecn zkonk
obansk rozlioval mezi bemeny soukromoprvnmi a veejnoprvnmi.
Veejnoprvn bemena pechzela na nabyvatele bez ohledu na to, zda byla i
nebyla zapsna ve veejnm seznamu, a dle bez ohledu na to, zda nabyvatel byl
nebo nebyl v dobr ve. Pedmtem vlastnickho prva je vc a ta pi nabvn
vlastnictv mn svho vlastnka. Pechod zvad se tk pouze zvad vysloven
lpjcch na vci. Naopak ist osobn zvazky zcizitele (nap. koup na vr) maj
odlinou povahu. Pesto je hranice mezi vcnmi zvadami a dopady nesolidnosti
dlunka relativn zk. Jde pedevm o exekun pkazy a soudcovsk zstavn
prvo. Pokud by tyto zvady byly kategoricky zaazeny do ist osobnch zvazk
a byla by vylouena jejich spojitost s nabvanou vc, vedlo by to ve vsledku k
ohroen monosti vykonvacho zen (lit. . 3, s. 357). Jestlie bylo shora
rozliovno mezi osobnm dluhem a zvadou vci, je nutn upozornit na mon
dopad pevzet dluhu ( 1888). Jedn se o typick ppad pechodu zvady ze
zkona, by konstrukn ponkud odlin. Pejde-li na nabyvatele pi pevodu
vlastnickho prva k vci zapsan ve veejnm seznamu i zapsan zstavn
prvo nebo jin jistota vznouc na vci, m se za to, e peel i dluh zajitn
jistotou. Po pevodu vlastnickho prva me zcizitel vitele v psemn form

vyzvat, aby namsto nho pijal nabyvatele jako novho dlunka. Neodepe-li
vitel dt k tomu souhlas, plat, e souhlas dal, pokud byl na tento nsledek ve
vzv vslovn upozornn.
3.
Nabyt vlastnickho prva pevodem, tedy derivativn nabyt, neme
principiln zvhodnit nabyvatele vci nejen oproti pedchdci, ale veobecn.
II. Pechod jinch zvad
4.
Na nabyvatele vlastnickho prva dle pechzej ty zvady, kter nejsou
zapsny ve veejnm seznamu, ale jen tehdy, pokud zkon k jejich pechodu
poskytuje prostor. Pechod tchto jinch zvad se obecn tk ppad, kdy se
jedn o zvady, kter nejsou z veejnho seznamu zjistiteln. Dvodem pro to je,
e bu se takov zvada do veejnho seznamu nezapisuje, anebo vc nen
pedmtem evidence ve veejnm seznamu. Teoreticky je ale mon t situace,
e se jedn o vc evidovanou ve veejnm seznamu a zvadu, kter se zapisuje,
nicmn nebyla ke dni pevodu zejm. Zde je mon odkzat nap. na pechod
zvady vmnku i prva nezbytn cesty. Ustanoven 984 je vyluuje z
obecnho dopadu principu materiln publicity (srov. dvodovou zprvu k tmto
ustanovenm). Zkon umouje jejich pechod ve tech skupinch ppad: a)
ml-li a mohl-li je nabyvatel z okolnost zjistit, b) bylo-li to ujednno, anebo c)
stanov-li tak zkon.
5.
Ad a) Obecnou povinnost nabyvatele je bdlost nad svmi prvy (zsada
vigilantibus iura). Ani podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. se za vady
zjevn (zjistiteln z veejnho seznamu) neodpovd. Podmnkou je jednak
objektivn zjistitelnost vady ("ml"), jednak jist, ale nikoli subjektivn mtko
pelivosti ("mohl") ( 4). Nabyvatel me bt podle komentovanho ustanoven v
dobr ve tehdy, pokud se podle konkrtn mry svch schopnost a monost
pokusil zjistit, zda na vci nevzne njak zvada. Nabyvatelovu dobrou vru
zejm vylou i pouh nevdom nedbalost (lit. . 3, s. 359).
6.
Ad b) Ujednn je i v tomto ppad projevem autonomie vle ( 1 odst. 2).

Svobodn a souhlasn projev obou stran zde umouje pechod i tch vad, kter
by jinak na nabyvatele nepely a zanikly by. V ppad, e se takov prvn
jednn tk nemovitosti, mus mt i toto psemnou formu. Zkon hovo o
ujednn, a nikoli o jednostrannm prohlen. Jednostrann prohlen je ale v
konkrtnm ppad dostatenm zdrojem pochybnosti o tom, e vc nen
zatena, a tud i dostatenm dvodem pro absenci dobr vry. Ujednn ani
prohlen nezbavuj nabyvatele obecn povinnosti spovajc ve zjiovn
monho zaten.
7.
Ad c) V prvn ad tak me uinit obansk zkonk, dle pipadaj v vahu jin zvltn zkony. Zde je poteba zdraznit problematiku tzv. veejnoprvnch
vcnch bemen (srov. vklad k 1267), kter byla zizovna nap. podle
energetickho zkona. Tato bemena, lpe eeno veejnoprvn omezen
vlastnickho prva, se nezapisovala to tehdejho katastru nemovitost (zkon .
265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem), a
nejsou tak veejn zjistiteln. V tomto ohledu nelze absolutizovat vklad 982 o
ochran, resp. pednosti prv zapsanch k nemovitosti, ale je poteba odkzat na
984 odst. 2. Problematika pechodu zvad ze zkona se t dotk v praxi
astho pevodu bytov jednotky. Zkon explicitn neuruje obsahov nleitosti
smlouvy o jejm pevodu (ty je mon odvodit z poadavk kladench na
konkrtn smluvn typ a z katastrlnho zkona). Nabz se praktick otzka, zda
na novho nabyvatele pechzej dluhy souvisejc se sprvou domu a pozemku.
Ustanoven 1186 odst. 2 stanov, e za dluhy souvisejc se sprvou domu a
pozemku, kter na nabyvatele jednotky pely, ru pevodce. S pechodem
tchto dluh se tak pot. Dvodem takovho zvazku nabyvatele jednotky vak
nen 1107, nebo dluh souvisejc se sprvou domu a pozemku nen zvadou
vznouc na vci. Nicmn je poteba pisvdit tomu, e dluhy spojen s
jednotkou pechzej na jejho nabyvatele ex lege.
III. Znik zvad

K odst. 2
8.
Zvady, kter na nabyvatele vlastnickho prva nepejdou, zanikaj. S tm
souvis t situace zastaven hromadn vci. Pi zastaven hromadn vci se
zstavn prvo vztahuje na zstavcovy jednotliv vci nleejc k zstav a j
slouc, a jsou kdekoli. Zstavn prvo se vztahuje na kadou jednotlivou vc,
kter k hromadn vci pibude, a zanikne ke kad jednotliv vci, kter se od
hromadn vci odlou. Tento osud (znik zvad) sth zvady, kter nelze zjistit z
katastru nebo jinho veejnho seznamu, zvady, o kterch to nebylo ujednno, a

zvady, o kterch to nestanov obansk zkonk ani zvltn zkon. asto
nebude, s vjimkou ppad stanovench zkonem, v silch nabyvatele zjistit, zda
nabvan vc je zatena zvadou. Zachovn tchto zvad chrn tet osoby, a
to v tom smyslu, e mohou realizovat prvo, kter je jejich obsahem. Prodvajc,
kter zciz vc a neupozorn na zvadu na n lpjc, zapin, e nabyvatel zsk
nezatenou vc (viz lit. . 3, s. 359). V dsledku toho tet osoba pijde o prvo,
kter na vci vzlo. V takovm ppad pipad v vahu povinnost k nhrad
kody.
1 odst. 2, 4, 980 a 986, 1099 a 1105, 1186 odst. 2, 1914 a

1918, 1475 odst. 2, 1346, 1347, 1479, 2018, 2128 a 2131
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
energetick zkon,
vodn zkon
Z literatury:
724.
3. Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s. 357, 359.

1108
(Platnost ustanoven o osudu prv s vc spojench a pechodu zvad)
Pehled vkladu:
I. Platnost 1106 a 1107 (1 a 5)
II. Vztah k zstavnmu prvu (6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1106
I. Platnost 1106 a 1107
1.
Pedchzejc ustanoven upravuj osud prv a povinnost spojench s
pevdnou vc, resp. zvad vznoucch na pevdn vci. Ustanoven 1106
ji v zsad pedjm ir dopad neli pouze pro pevod vlastnickho prva (srov.
slova "kdo nabude vlastnick prvo"). Osud zvad pevdn vci e oba
odstavce 1107.
2.
Obdobn pouit 1106 a 1107 m systematicky zpt do ustanoven o
pvodnm, tj. originrnm nabvn vlastnickho prva (srov. k tomu jud. . 1).
3.
Je teoretickou, ale pedevm praktickou otzkou, zda originrn nabyt psob

znik zvad. Takov nazrn je ve svch konench dsledcch problematick.
Vynt (exempce) originrnho nabyt vlastnickho prva z reimu 1106 a 1007
by mohlo peruit pechod povinnost a zvad a ve vsledku tak zkrtit tet
osoby, jim nle prva odpovdajc tmto zvadm. Pravdou je, e v minulosti
bylo takov nazrn na danou problematiku bn.
4.
Takov koncepce by byla jist vhodnj pro nabyvatele, ale mla by negativn
vliv na prvn jistotu tetch osob. Prv jejich mnoh obligan a vcn prva na
vci vznouc by mohla vzt zasv. Vydren pozemku i jin nemovitosti by pi
zniku zvad pivodilo znik sluebnost zatujcch pozemek, ale dokonce i
zstavnho prva. V posledn jmenovanm ppad by se dopad takovho
pohledu rozil i na osobu zstavnho vitele, jeho jistota by zanikla.
5.
V komentovanm ustanoven je mon nalzt ir teoretickou konotaci spojenou
s principem dobr vry a bezelstnosti ( 7). Pozitivisticky, a tedy najisto postaven
pechod mnohch zvad me vyvjet nepm tlak na skutenou bezelstnost
dren, ale i na jin ppady originrnho nabvn. Vkladov a aplikan nein
1106 problmy. Problematick me bt aplikace 1107. V minulosti toti
existovala tendence k tomu, aby pi originrnm nabyt zvady vznouc na vci
zanikaly pi derivativnm naopak petrvvaly, pokud zvltn zkon nestanovil
jinak. Otzka zniku zvad v ppad originrnho nabyt je i v souasnosti
diskutabiln (pechod zvad v tomto ppad nen vylouen ani zahranin
judikaturou). V ppad jinch derivativnch nabyt, ne je pevod, se 1107
pouije jen tehdy, pokud zvltn zkon nestanov nco jinho. Tak je tomu v
ppad 337h o. s. ., podle kterho zstavn prva, vcn bemena a njemn
prva vznouc na nemovitosti ze zkona zanikaj dnem prvn moci rozvrhovho
usnesen (lit. . 3, s. 360). Na danou problematiku je mon nahlet dvma
prizmaty. Za prv pohledem toho, zda se jedn o zvady vcnprvn, nebo
obligan povahy. Za druh prizmatem toho, zda jde o nabyt originrn, nebo
derivativn. Z hlediska vkladovho a zejmna praktickho se vzhledem k ve
uvedenmu jev jako nejstabilnj odhldnout od teoretickho dlen zpsob
nabyt vlastnickho prva a pechodu rznch druh zvad. Praktickm
vchodiskem bude komentovan ustanoven, "filtrujc" pechod zvad bez
dalho (srov. lit. . 3, s. 360).
II. Vztah k zstavnmu prvu
6.
V tomto ohledu je teba pipomenout souvislost s nabytm vlastnickho prva k
zastaven vci. Zstavn prvo jako vcn prvo k vci ciz lp na svm pedmtu
a principiln pechz na nabyvatele zaten vci. Samotn prava zstavnho
prva v souvislosti s komentovanm ustanovenm pipout jist vjimky, kdy k
pechodu zstavnho prva jakoto prvn zvady nedojde a nabyvatel nabude
vlastnick prvo k vci nim nezaten. Vchodiskem pro takovou situaci je
1362 upravujc realizaci zstavnho prva, resp. oznmen o zapoet s vkonem
zstavnho prva. Po tomto oznmen nesm zstavce s pedmtem zstavy
nakldat ( 1363). Pokud vak poru tento zkaz a jedn se o vc, kter nen
evidovna ve veejnm rejstku, a nabyvatel je v dobr ve, e vc nen zatena
zstavnm prvem, dochz k tomu, e nabyvatel zskv k vci vlastnick prvo.
Nabyvatel v dobr ve ve smyslu citovanho ustanoven zsk vc dokonce
nezatenou zstavnm prvem. To se tk otzky monosti vlastnick prvo
pevst. Takov zvr (o zniku zvady - zstavnho prva) je navc vslovn
podpoen nebo spe doplnn znnm 1377 odst. 2, kter pedvd znik
zstavnho prva, pokud dal osoba nabyla k zastaven vci zstavn prvo v
dobr ve, e vc nen zatena zstavnm prvem.
980 a 986, 1099 a 1105, 1106, 1107, 1109, 1045 a nsl., 1089 a
nsl., 1257 a nsl., 1303 a nsl., 1309 a nsl., 1362, 1377 odst. 2, 1475
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
o. s. .,
ex. d
Z judikatury:
1. Bezelstnost nabyvatele vci stien zstavnm prvem jest co do
vdomosti nabyvatele o zstavnm prvu chrniti v kadm ppad bez ohledu
na zpsoby nabyt vyten v 367 ob. z. ob.
(Vn 7475/27)
2. Na tom, kdo nabyl bezelstn vci, nevda, e jest postiena zstavnm
prvem, nelze se domhati zstavnho prva.
(Vn 3127/23)
Z literatury:
724.
Pododdl 7
Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho
1109
(Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho)
Pehled vkladu:
I. Nabyt vlastnictv od neoprvnnho obecn (1 a 5)
II. Obecn spolen podmnky nabyt od neoprvnnho (6 a 13)
II. Jednotliv ppady nabyt vlastnictv od neoprvnnho (14 a 20)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se upravit nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho ve shod

s eenm rozhodnutm ve vcnm zmru obanskho zkonku. V praxi se
asto zjednoduen mluv o nabyt od nevlastnka; to nen pesn, protoe nap.
komision me vlastnick prvo k vci oprvnn pevst druh stran
vlastnm jmnem, i kdy nen vlastnkem. Navren ustanoven se tkaj ppad,
kdy vlastnick prvo pevd druh stran nkdo, kdo vlastnkem nen ani nem
prvo vlastnick prvo druh stran pevst. Dvody pro navrhovanou pravu
jsou nsledujc:
Znm zsada mskho prva nemo plus iuris ad alium transferre potest,
quam ipse haberet (nikdo neme pevst na jinho vc prv, ne by sm ml)
neplatila ani v mskm prvu absolutn. Postupn se vedle n uplatovala prvn
zsada mobilia non habent sequelam (movit vci nemaj poad, nelze je sthat).
S odkazem na ni se v prvnch dech evropskch zem prosadily dv vjimky
vztaen k nabvn movitch vc v zjmu ochrany dobr vry nabyvatele, kter
na oprvnn druh strany vlastnick prvo pevst me usuzovat jen z
okolnost, zejmna z toho, e zcizitel m movitou vc ve sv moci. Pro tyto
situace se ji v XV. stolet ustlila zsada en matiere de meubles la possession
vaut titre de proprit (drba zakld vlastnick titul). Typicky jde o ppad koup
movit vci od osoby, kter s takovmi vcmi obchoduje, a koup od osoby, kter
vlastnk sm svoji vc svil, a tud se ze sv vle vzdal jejho faktickho
ovldn (jde o prvn pravidlo formulovan obecnm prvem slovy wo du deinen
Glauben gelassen hast, musst du ihn wiedersuchen; svoji dvru mus znovu
vyhledat tam, kde jsi ji zanechal). Tyto vjimky byly postupn upravovny i v
kodifikacch obanskho prva. U Code civil (l. 2279 a 2280) zaloil irokou
ochranu osoby, kter zskala movitou vc v dobr ve a po jeho vzoru obansk
zkonky Belgie, Lucemburska nebo panlska i Itlie ovlivnn jeho vzorem.
Obdobn pravidla byla zapracovna i do kodifikac nmecky mluvcch zem, kter
je pevzaly z obecnho prva: tak se stalo v obecnm obanskm zkonku z r.
1811 ( 367) a v obanskch zkoncch Nmecka ( 932 an.) a vcarska (l.
714, 933 a 934) a po jejich vzoru i v dalch zemch (ecko, Polsko, Portugalsko,
Nizozem, Rusko, Litva aj.). Zvltn ochrana dobr vry se objevuje ji od XIX.
stol. - bu v obchodnch, nebo i v obanskch zkoncch - pi nabyt cennch
papr nebo na burze.
V naem prosted byla stejn prvn pravidla zachovna jak obanskm

zkonkem z r. 1950 ( 154), tak i obanskm zkonkem z r. 1964 ( 228) a
zkonkem mezinrodnho obchodu ( 325). Pi zmnch prvnho du v roce
1991 pevzal ze zruovanho zkonku mezinrodnho obchodu obsah jeho 325
nov obchodn zkonk do jeho 446. Novela obanskho zkonku proveden
zk. . 509/1991 Sb. vak ze zkonku vypustila celou tvrtou st o slubch jako
pekonanou; nkter ustanoven z tto zruen sti sice pojala do nov

koncipovan sti osm o zvazkovm prvu , avak obsah 228 byl pominut. Z
toho vznikla ada praktickch i aplikanch obt [srov. nap. Kindl, M. Peripetie
nabvn vlastnictv (od nevlastnk). Prvn rozhledy, VI, 1998, s. 237 an.], jako
i nijak neodvodnn nepomr ochrany dobr vry pi platnm nabyt v
podnikatelskm a mimopodnikatelskm styku. Tento dvoj pstup doktrna
dvodn kritizuje: nap. Bejek uvd, e "v rmci jednoho prvnho du existuj
dv diametrln odlin een a jejich pouit zvis jen na tom, zda jde o vztah
obchodnprvn i obanskoprvn. Takov rozpor nem nic spolenho s
vdeckmi argumenty" (srov. Faldyna, F. et al. Obchodn zkonk s komentem.
II. dl. 1. vydn. Praha: Codex, s. 332). Otzkou stavn konformity nabyt
vlastnickho prva od neoprvnnho se zabval stavn soud (usnesen sp. zn.
IV S 112/01 z 28.8.2001 a nlezy sp. zn. I. S 437/92 z 26.8.2003 a . 452/2006
Sb.). Zejmna v poslednm z uvedench nlez dospl stavn soud k zvru, e
446 obchodnho zkonku "pln odpovd kautelm plynoucm z principu
proporcionality". Z hlediska l. 11 Listiny zkladnch prv a svobod se tedy nejev
jako odvodnn odchlit se od prvnho pravidla zaloenho 446 obchodnho
zkonku, nbr upravit je jako pravidlo obecnho dosahu, kter nein rozdl mezi
podnikatelem a spotebitelem. Souasn je nutn uvst, e nabyt od
neoprvnnho nad rmec 446 obchodnho zkonku upravily i nkter jin
prvn pedpisy, zejmna zkon smnen a ekov (l. I 16 a 17, l. II 19 a
22), zkon o cennch paprech ( 20) nebo zkon o podnikn na kapitlovm trhu
( 96).
stavn konformita navrench prvnch pravidel odpovd zsadm

stavnho podku, zejmna l. 4 odst. 2 a 3 a l. 11 odst. 3 Listiny zkladnch
prv a svobod a l. 1 a 10 stavy esk republiky. Ochrana dobr vry nle k
vznamnm principm prvnho sttu. Zkon me stanovit meze zkladnch
prv, tedy i prva vlastnickho, avak tato omezen mus platit pro vechny
ppady, kter spluj stanoven podmnky. To plat i pro ppadn omezen
vlastnickho prva. I vlastnictv movit vci zavazuje a v ppadech
odvodnnch veejnm zjmem a prvy jinch osob nelze ochranou
vlastnickho prva odvodnit prolomen ochrany dobr vry, zvlt slou-li tato
ochrana veejnmu zjmu na bezpenm trnm prosted v souladu s
naplovnm zsad otevenho trnho hospodstv, co je i povinnost
vyplvajc pro eskou republiku ze smlouvy o jejm pistoupen k Evropsk unii (.
44/2004 Sb. m. s.).
Ustanoven o nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho se zaazuj do

zvltnho pododdlu, protoe nejde o derivativn, odvozen nabyt (pevod),
nbr o nabyt pvodn, originrn. Nabyvatel toti nabv vlastnick prvo od
osoby, kter nen oprvnna vlastnick prvo pevst, by se tak dje zpsobem,
kter jinak bn k pevodu vci do vlastnictv slou. Obsahem i formou
bezvadn titul vak v tomto ppad nepedstavuje vc ne podmnku
nabyvatelovy dobr vry v oprvnn druh strany vlastnick prvo pevst.
V prvn skupin se pedpokld dobr vra nabyvatele, kter vc zskal na

zklad dnho titulu, v oprvnn druh strany vlastnick prvo pevst, pokud
se tak stalo ve standardnch situacch. Vtina z nich odpovd platn prvn
prav ve zvltnch prvnch pedpisech, pouze se roziuje dnen prava 446
obchodnho zkonku i na spotebitele a dopluje se prvn pravidlo o nabyt
vlastnickho prva od osoby, kter vlastnk svou vc sm svil, co je prvn
pravidlo uznvan i v jinch sttech Evropsk unie. Dobr vra se posuzuje, jak se
vslovn zdrazuje pro mimodn charakter tto pravy, vzhledem ke vem
okolnostem, co mj. zahrnuje posouzen, zda se nabyvatel ujal drby vci.
I. Nabyt vlastnictv od neoprvnnho obecn
1.
Vvoj nabyt od neoprvnnho m hlubok historick koeny. Zsada nemo plus
iuris (ad alium) transferre potest, quam ipse habet - nikdo neme (na jinho)
pevst vce prv, neli sm m - je pipisovna Ulpianovi. Pravdou ovem je, e
obsahov velmi podobnou sentenci je mon najt i u Pomponia. Ani jedna z
tchto sen tenc nen zcela univerzln pravou dan problematiky a ji vbec ne
zcela pouitelnou pro veker nsledujc prvn vvoj, kter byl mimo jin
ovlivnn prax crkevnch soud. Principiln otzka pednosti toho, zda m bt
chrnn spe nabyvatel i pvodn vlastnk, byla s postupem asu doplovna a
vyvaovna institutem dobr vry. ABGB vslovn upravoval, a tedy i dovoloval
nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho ( 367). Jednalo se ale o pomrn
zk a taxativn vymezen privilegium vi shora popsan a obecn
respektovan zsad zakotven v 442 ABGB. Nabyt od neoprvnnho
upravuje tak nmeck BGB z roku 1896 v 932 a nsl. Povlen vvoj
eskoslovenskho prva se vydal zejmna s potkem padestch let cestou
zjednoduen. Obansk zkonk . 141/1950 Sb. upravoval nabyt vlastnickho
prva od neoprvnnho v 154. Vcemn vychzel jet z pojet ABGB,
nicmn ochranu rozil ve dvou ppadech i na nemovitosti (nabyt ednm
vrokem a ve veejn drab); celou konstrukci pak vyvil monost sttu a
socialistickch organizac vindikovat vc za podmnky veejnho zjmu ( 154
odst. 2 ob. zk. . 141/1950 Sb.). Redukn tendence obanskho zkonku .
40/1964 Sb. postihla i tuto oblast: 228 ob. zk. . 40/1964 Sb. umooval, by
v rmci zcela jinho pojmovho apartu, nabyt movitch, ale dokonce i
nemovitch vc, a to pevedenm vlastnictv (tehdej terminologi slubou)
socialistickou organizac, a to dokonce i bez poadavku dobr vry. Naopak v
rezistentn prav prva ddickho setrvval obansk zkonk . 40/1964 Sb.
stle na zsad, e pro nabyt vlastnickho prva od nepravho ddice je
potebn dobr vra nabyvatele ( 486 ob. zk. 40/1964 Sb.). Tato zjednoduen
prava pinela mnoh komplikace, kter nakonec neodstranila ani novela
proveden zkonem . 131/1982 Sb. Zahranin vztahy si ale vydaly ponkud
jin pohled, a proto 325 zk. . 101/1963 Sb., o prvnch vztazch v

mezinrodnm obchodnm styku (zkonk mezinrodnho obchodu), chrnil
kupujcho, kter nabyl vlastnick prvo v dobr ve.
2.
Situace se nestala zcela pehlednou ani po listopadu 1989. Pijet zkona .
509/1991 Sb. (novely obanskho zkonku . 40/1964 Sb.) a zkona . 513/1991
Sb., obchodnho zkonku, s sebou pineslo nikoli zcela douc dvoukolejnost,
kdy obansk zkonk principiln sledoval ochranu dobr vry nabyvatele a
zskn vlastnickho prva od neoprvnnho sice i nadle umooval, ale jen
jako specifickou vjimku konstruovanou zkonem. Jednalo se konkrtn o nabyt
vlastnickho prva od nepravho ddice podle 486, jeho vymezen tak
prodlalo urit judikatorn vvoj. Nabyvatel musel mt dobrou vru, kterou musel
prokzat, a cel situace se tkala jen nabyt ddictv. Naproti tomu obchodn
zkonk vychzel ze t kombinujcch se faktor. Za prv sledoval monost nabyt
vlastnickho prva od nevlastnka. Jednalo se o reim obchodnprvn kupn
smlouvy, kter umooval kupujcmu nabt vlastnick prvo od prodvajcho,
kter nen vlastnkem. Takov een nachzelo oporu v 446 obch. zk. Ten byl
sice vzhledem k 263 obch. zk. dispozitivn povahy, ale jeho vklady v praxi
nebvaly asto zcela adekvtn. Na jeho pvodn znn reagoval nejen Nejvy
soud, ale tak stavn soud svmi nlezy I. S 437/92 a . 452/2006 Sb. Velk
novela obchodnho zkonku (zkon . 370/2000 Sb.) zashla i toto ustanoven
modifikac dovtku o dobr ve nabyvatele. Ani judikovan zvry a ve
uveden pedchzejc novela . 370/2000 Sb. nedovedly zastavit tiv dopad
tzv. fakultativnch obchod ve smyslu 262 obch. zk., kdy si astnci sami ze
sv vle sjednvali obchodnprvn reim. Vjimka ze zsady nemo plus iuris (ad
alium) transferre potest, quam ipse habet dopad i na jin obchodnprvn
smlouvy sledujc nabyt vlastnickho prva. Z hlediska aplikace byl svho asu
nejasn 196a odst. 6 obch. zk. (s innost k 1.1.2012). Toto ustanoven
vzbuzovalo pedstavu, e je mon od neoprvnnho nabt i nemovitost. Ani
pot, co innosti nabyl obansk zkonk . 89/2012 Sb., nelze beze veho
takov zvr akceptovat; obchodn zkonk byl navc na zklad 3081 zruen. V
tomto smru nelze toti odhldnout od dve platnch katastrlnch pedpis, tj.
11 zk. . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln
zkon), a 16 zk. . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv
k nemovitostem, kter osob jednajc v dve v tyto zpisy sjednvaj jen
dobrou vru. Princip skuten materiln publicity tak chybl. Pedchoz
obanskoprvn prava odkazovala na intabulaci v 133 odst. 2 ob. zk. .
40/1964 Sb.
3.
V zsad se jedn o zkonn privilegium, kter je konstruovan jako vjimka ze
zsady nemo plus iuris (ad alium) transfererre potest, quam ipse habet. Tato
vjimka se me uplatnit jen v zkonem stanovench ppadech a za splnn

zkonem stanovench podmnek. Teoretickm zkoumnm lze dokonce dospt k
tomu, e se nejedn o derivativn nabvn vlastnictv, ale o nabvn originrn
(lit. . 5 a dvodov zprva). Uvedenm zkonnm privilegiem se zde nerozum
pevod, ale vznik vlastnictv u nabyvatele. Nov vlastnk nenabv vlastnictv
proto, e je ped nm ml nkdo jin. Jeho vlastnictv je tak nezvisl na
vlastnickm prvu pedchdce a na jeho vli toto prvo pevst. Ani tato vjimka
nen obsahov bezbeh, ale vztahuje se pouze k pevodcov vlastnictv (tk se
jen toho, e se nevyaduje vlastnick prvo na stran pevodce). Ostatn
podmnky a proces nabyt vlastnictv nejsou nikterak privilegovny, tzn. vechny
ostatn podmnky nabvn vlastnictv mus bt splnny (k tomu dal vklad sub
II).
4.
Pokud se jedn o otzku prv souvisejcch s nabvanou vc a stejn tak zvad
vznoucch na takov vci, nabz se spe diskutabiln odpov. Zvry lit. . 5 o
tom, e zanik nejen dvj vlastnictv, ale i jin vcn prva (sluebnosti,
zstavn prva) k on vci, o kterch nabyvatel nevdl, jsou vzhledem k 1107
a 1108 stle pouiteln.
5.
Vedle specifickch ppad nabyt od neoprvnnho je mon v zkon
vysledovat podmnky, kter plat veobecn. V 1109 se jedn pouze o movit
vci neevidovan ve veejnm seznamu (srov. ale 1110 a 1111), mus zde bt
platn prvn dvod k pevodu vlastnickho prva, mlo by se jednat o nabyt
platn a konen zde mus bt dobr vra na stran nabyvatele v okamiku
nabyt vlastnickho prva. Nabyvatel nabv vlastnick prvo od osoby, kter
nen oprvnna vlastnick prvo pevst, tj. jde o nabyt od neoprvnnho, a
nikoli od nevlastnka, by se tak dje zpsobem, kter jinak bn k pevodu vci
do vlastnictv slou. Obsahem i formou bezvadn titul vak v tomto ppad
nepedstavuje vc ne dal podmnku vedle nabyvatelovy dobr vry v oprvnn
druh strany vlastnick prvo pevst. Komentovan ustanoven v sob
koncentruje ppady nabyt od neoprvnnho, kter byly ped innost
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. upraveny specilnmi zkony. Obansk
zkonk stoj oproti pedchoz prav na konsenzulnm principu smluvnho
nabvn vlastnickho prva. Konsenzuln princip pispv k problmm, kter
me prava od neoprvnnho pinst. To s sebou nese vt poadavky na
dobrou vru nabyvatele, pro nho nen smysly seznateln zmna drby a me
se tak jen vnitn spolhat na to, e nap. pevodce ji prodvanou vc nepevedl.
To je nakonec dvod, pro obansk zkonk obsahuje speciln pravu
vceetnho pevodu vlastnickho prva. Vzhledem k principu jednotnosti prvn
normy lze dovodit, e pedn nen nutn ani pi nabyt od neoprvnnho
(naproti tomu princip tradice byl vlastn obecnmu zkonku obanskmu, srov.
lit. . 2 k 367 o. z. o.). Nakonec ale ani princip pevodu tradic neeliminuje
problmy konsenzulnho reimu pi pevodu drby cestou constitutum
possesorium (zkonk hovo o zskn, a nikoli o pedn vci). Naopak 1109 se
nevztahuje na vci movit, kter pedmtem veejnch seznam jsou. Vzhledem
k 489 a 979 lze usoudit, e tento postup nen pro pohledvku pouiteln. Pokud
jsou splnny podmnky pro nabyt od neoprvnnho u hlavn vci, nastupuje
vyvratiteln domnnka nabyt t u vedlej vci.
II. Obecn spolen podmnky nabyt od neoprvnnho
6.
Spolenou podmnkou je, e se jedn o vc, kter nen pedmtem veejn
evidence. Vzhledem k irokmu vymezen vci a existenci rznch registr nelze
zvolit pauln zvr vysledovateln v lit. . 5, e se jedn o vc movitou
hmotnou i nehmotnou (srov. koment k 367 o. z. o.). Pi aplikaci 1109 nelze
opomjet irok vymezen vci, a tedy i vci movit (kterou me bt i
pohledvka; srov. jud. . 3). Tedy ani pes irok vymezen vci nelze uzavt, e
by tato byla zpsobilm pedmtem nabyt od neoprvnnho. Vodtkem pro
tento zvr je znn 979. Ustanoven bude pouiteln t na prodej idelnho
podlu movit vci (srov. jud. . 1). Za movitou vc pro ely nabyt vlastnickho
prva podle 1109 nelze povaovat soust nemovitosti, nap. kamna (srov. jud.
. 8).
7.
Spolenou podmnkou je dobr vra nabyvatele v oprvnn druh strany pevst
vlastnictv na zklad dnho titulu. Dobr vra zde mus bt dna vzhledem ke
vem okolnostem. Pi vymezen dobr vry je sice mon odkzat na 7, nicmn
zejm i nadle bude platit, e dobrou vru bude prokazovat ten, kdo se j
dovolv, v tomto ppad nabyvatel. Zde se dobr vra pedpokld (oproti tomu
srov. situaci podle 1111). Dobr vra se tk oprvnn druh strany pevst
vlastnick prvo. Tato podmnka mus bt prax zkoumna vdy konkrtn a
diferencovan podle jednotlivch ppad. Obecn lze vyjt ze dvou pohled. Za
prv z poctivosti drby podle 992 odst. 1 vta prvn, podle kter se drba
zakld na pozitivnm pesvden o existenci vykonvanho prva.
Problematickm je i v tomto ohledu znn 994 (viz lit. . 3, s. 99). U poctiv
drby se jedn o pesvden, e driteli prvo nle, ale zde o pesvden
druh strany o tom, e je oprvnn vlastnick prvo pevst. Dobr vra je
kategori subjektivn. Nezbv nic jinho ne na zklad objektivnch skutenost
takov stav potvrdit i vyvrtit. I zde bude zejm nastupovat korektiv vzhledem
ke vem okolnostem. Mra opatrnosti, kterou lze po nabyvateli poadovat je
odvoditeln ze znn 4 a 5. Z tchto ustanoven vyplv i jist nutn mra
podezravosti pi uzavrn takovch obchod. Jednm z hledisek, o kter lze
dobrou vru opt, je existence drby. Mra dobr vry potebn pro nabyt od
neoprvnnho bude zhruba vyjdena v nepm me k okolnostem, kter
svd pro to, e pevodce je vlastnkem, resp. oprvnnm k pevodu. Pro
usuzovn na nedostatek dobr vry na stran nabyvatele posta i jeho lehk
nedbalost. Nabyvateli zejm nelze piznat dobrou vru ani tehdy, pokud se o
okolnostech ji vyluujc dozv za krtk as po dokonen prvnho jednn.
Nebude tedy zejm postaovat dobr vra jen pi samotnm jednn, a svho
vyjden tak dozn negace mskoprvn zsady tkajc se vydren: mala fides
superveniens non nocet - pozdj patn vra nekod. Dosavadn soudn praxe
stla na tom, e dobrou vru prokazuje ten, kdo se j dovolv. Problematick je
7. Dobrou vru nabyvatele nelze zamovat s lehkovrnost (viz jud. . 5), resp.
nedbalost. Mra dobrovrnosti, kter je po nabyvateli poadovna, je rzn u
jednotlivch zkonem pedvdanch zpsob nabyt (viz dle).
8.
Spolen podmnka existence dnho titulu vychz z koncepce titulrn i
dn drby ( 991).
9.
Spolen podmnka platnosti je sice teoreticky obecn akceptovna, nicmn
samotn 1009 na ni odkazuje jen v psmeni b). Ke splnn platnosti zejm
posta i povaha nabvacho prvnho titulu.
10.
Zhojen nedostatku oprvnn k pevodu vlastnickho prva k vci a pekroen
zsady nemo plus iuris (ad alium) transferere potest, quam ipse habet chrn
pouze nabyvatele v dobr ve, a to jet v zkonem taxativn vyjmenovanch
ppadech; nezhojuje vak ppadn vady prvnch jednn nebo zvady v
jednotlivch vyjmenovanch zpsobech nabyt vlastnickho prva. I v ppad
nabyt od neoprvnnho tak mus existovat platn prvn titul (viz odstavec 3).
Celou situaci ovem komplikuje dikce 1099, kter je sice dispozitivn, ale pece
jen zavd pro movit vci, kter nejsou evidovan ve veejnm seznamu,
konsenzuln princip. Obansk zkonk se sice v mnohm inspiruje rakouskou
pravou ( 367 o. z. o.), nicmn prv oputn nauky o titulu a modu a
nsledn oslaben legitiman funkce drby psob na dal zkonem
vyadovanou podmnku - dobrou vru. Tato prava nedoke eliminovat
neplatnost prvnho jednn, nedostatek vku, ppadn poruen draebnch
pedpis nebo pedpis o kolektivnm investovn.
11.
Podle pevaujcho nzoru je nabyt od nevlastnka nabytm originrnm. Tak se k

tomu stav tak dvodov zprva k zkonu. Nicmn nelze zcela opomenout ani
nkter nzory nmeck civilistiky, kter se opr o tzv. legitiman teorii, a
pikln se tak k nabyt derivativnmu.
12.
Splnnm podmnek dochz k nabyt vlastnickho prva nabyvatelem. Zde je
nutn zdraznit, e se tak stv opravdu okamikem splnn - tedy ihned. Vedle
toho je mon, e jsou dny podmnky pro nabyt vlastnickho prva vydrenm,
nicmn k tomu me dojt a uplynutm vydrec doby. Vzhledem k tomu, e
nabyvatel nabv vc, kter nen zapsna ve veejnm seznamu, a je v dobr
ve ve zcizitelovo oprvnn vc pevst, dochz k zniku zvad na vci
lpjcch. Nabyvatel je nemohl vyst z veejnho seznamu nebo rejstku a
vzhledem k dobr ve o nich nemohl ani vdt; jedinou monost by bylo
vslovn ujednn mezi zcizitelem a nabyvatelem o jejich existenci a pechodu,
ppadn jednostrann prohlen zcizitele, e vc je zatena zvadou (tm by ale
mohl eliminovat dobrou vru nabyvatele). Pro tento zvr nakonec svd t
znn 1377 odst. 2, kter pipout znik vcnho prva - prva zstavnho,
kter na vci lp. I v takovm ppad je dobr vra nabyvatele chrnna natolik,
e zkon radji eliminuje prvn zvadu - jistotu pro jinho ve prospch ochrany
nabyvatele. Podobn konstrukce pisvdujc shora uvedenmu zvru je
obsaena t v 1363. Argumenty obma ustanovenmi jsou z metodologickho
hlediska interpretace prva argumenty, kter se opraj o ducha zkona (e ratione
legis). Lze dovodit, e stejn osud by potkal i jin vcn prva na takto nabvan
vci, ovem vdy za splnn vodn podmnky 1109, pi respektovn dopad
1108.
13.
Nabyvateli je okamikem
vlastnickho prva v cel i.
vzniku
vlastnickho
prva
piznna
ochrana
II. Jednotliv ppady nabyt vlastnictv od neoprvnnho
14.
Nabyt ve veejn drab [ 1109 psm. a)]: me se jednat jak o drabu
dobrovolnou, tak o drabu nedobrovolnou. Podle 1771 je veejn draba
smlouvou (titulem). Podmnkou je, aby se jednalo o drabu dn vykonanou a
platnou. I pi nabyt ve veejn drab je samozejm zapoteb, aby nabyvatel
byl v dobr ve. V ppad splnn podmnek dochz k nabyt vlastnickho prva
pklepem licittora za podmnky zaplacen kupn ceny. Povahu draby nemaj
rzn internetov aukce. V pochybnostech ohledn vlastnickho

navrhovatele draby je zpochybnna t dobr vra nabyvatele.
prva
15.
Nabyt od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci bnho
obchodnho styku [ 1109 psm. b)]: zde se m na mysli nabyt pi vkonu
skuten provozn innosti podnikatele, a nikoli pi plnn njakho jeho osobnho
(neprofesionlnho) zvazku. Nelze tak v dnm ppad pod tento ppad
subsumovat situaci, kdy nap. eznk prodv perk apod. Pi zkoumn naplnn
podmnek danho ustanoven je poteba vychzet nejen z vymezen podnikatele
v 420 a 422, ale pedevm z pravy zastoupen podnikatele pi provozu
obchodnho zvodu a v jeho provozovn podle 430 odst. 1 a 2 (srov. k tomu jud.
. 9). Na rozdl od pedchoz pravy 446 obch. zk. se toto pravidlo pro pt
vztahuje i na ppad prodeje spotebiteli. Na rozdl od obecnho zkonku
obanskho se obligatorn nevyaduje platnost nabyt od podnikatele. Na
druhou stranu 1110 o plat vslovn hovo.
16.
Nabyt za platu od nkoho, komu vlastnk vc svil [ 1109 psm. c)]: zde mus
bt smluvn stranou ten, komu vlastnk vc svil. Vc mus takov osob svit
jej vlastnk anebo osoba vlastnkem k dalmu sven zmocnn. Pokud vc zciz
osoba, kter se vci pouze zmocnila, nedojde k naplnn hypotzy tohoto
ustanoven (k tomu srov. jud. . 9). Vcmi svenmi nejsou ani vci podvodn
vylkan, ale jen vci odevzdan vdom a dobrovoln (viz lit. . 2, s. 323; jud. .
11 a arg. "sven"). Podstatnm znakem je platn zcizen sven vci. plata
sice nebyla vslovn uvdna v obecnm vkladu k tomuto ustanoven jako
obecn poadavek pro nabyt od neoprvnnho, i kdy je pravdou, e existence
anebo spe ve platy je smrnic i ukazatelem dobrovrnosti takovho nabyt.
Bezplatn peveden, a to i pi splnn popsanch spolench podmnek, zde
nem za nsledek nabyt vlastnickho prva. Jedn se o projev dvou
historickoprvnch zsad: svou dvru hledej tam, kde si ji zanechal a mobillia
non habent sequalem - movit vci nejdou vysledovat. V danm ppad dojde
sice k pozbyt vlastnickho prva, nicmn pvodn vlastnk m prvo na nhradu
kody vi tomu, komu vc svil ( 2894 a nsl.).
17.
Nabyt od neoprvnnho ddice, jemu bylo nabyt ddictv potvrzeno [ 1109
psm. d)]: z dikce zkona v prvn ad plyne, e se mus jednat o ddice, tedy
nikoli jinou osobu, kter by se z majetku zstavitele dostalo jakkoli hodnoty
jinm zpsobem - tedy nap. odkazovnk, pododkazovnk, poppad osoba, kter
zskala majetkovou hodnotu v prbhu zen o ddictv. Druhou kumulativn
podmnkou je to, e dolo k nabyt vlastnickho prva a potom, co ddictv bylo

potvrzeno ( 1690 a 1693). S pojmem nepravho ddice pracoval t 486 ob.
zk. . 40/1964 Sb. (viz jud. . 10). Nabyt od nepravho ddice pichz v vahu i
tehdy, jestlie ddictv nabude podle usnesen o schvlen ddick dohody vce
ddic a nabyvatel potom nco nabude od vce osob - nepravch ddic.
Neprav ddic m povinnost vci a hodnoty, kter nabyl, vydat pravmu ddici.
Vzhledem ke koncepci nabyt od neoprvnnho se tato povinnost ji neme
vztahovat na tet osobu, tedy na toho, kdo od nepravho ddice vc nabyl.
Nezle na tom, zda se v konkrtnm ppad jedn o nabyt platn i
bezplatn. Dobr vra nabyvatele se podle dikce 1109 mus vztahovat k
oprvnn druh strany vc pevst na zklad dnho titulu. V souladu s
literaturou k obanskmu zkonku . 40/1964 Sb. lze dovodit, e titulem je
pravomocn usnesen soudu o schvlen ddick dohody nebo pravomocn
usnesen soudu o potvrzen ddictv. Dobr vra se tak zkoum na stran
nabyvatele. V tto situaci je mra poadovan dobr vry na stran nabyvatele
nepochybn ni. Dvody pro takov zvr vychzej ze dvou skutenost. Za
prv nen v moci nabyvatele zcela znt majetkov pomry zstavitele a dle jak v
pedchoz prvn prav, tak v prav souasn dochz k nabyt vlastnickho
prva ddicem s ingerenc sttn moci (soudnho komisae).
18.
Nabyt pi obchodu s investinm nstrojem, cennm paprem nebo listinou
vystavenmi na doruitele [ 1109 psm. e)]: jedn se o specifick ppady
obchod s nehmotnmi movitmi vcmi vetn cennch papr na doruitele.
19.
Nabyt pi obchodu na komoditn burze [ 1109 psm. f)]: tak pi obchodu s
komoditami (obilm, ropou, uhlm, drahmi kovy, elektinou apod.) se chrn
dobr vra nabyvatele a upednostuje prvn jistota takovho obchodu. Zvltn
reim tchto obchod se nakonec projevuje tak nemonost pouit institutu
laesio enormis ( 1793 odst. 2).
20.
Vedle situac pedvdanch vslovn 1109 je nabytm od neoprvnnho tak
situace pedvdan v ustanoven 3058 odst. 2. Principiln zde jde o to, e
dobr vra nabyvatele se tk toho, e stavba na pozemku zcizitele je jeho
soust. Takov monost je dna jen u staveb, kter nebyly evidovny v katastru
nemovitost. Bli vklad je podn v komenti k tomuto ustanoven.
3 odst. 2 psm. e), 7, 14, 420 a 422, 430, 489, 498, 1040 a 1042,
1099 a 1105, 1106 a 1108, 1011, 1121, 1362, 1377 odst. 2, 1475 odst.
2, 1693, 1745, 1793 odst. 2, 2894, 2909
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
zk. smn. a ekov,
zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,
Z judikatury:
1. Pedpisu 367 ob. z. ob. lze ut i tehdy, jde-li o podl na movit vci.
(Vn 12373/33)
2. Poctiv nabyt nahrazuje jen nedostvajc vlastnictv pedchdcovo.
Nikoli vak ostatn podmnky platn smlouvy podle 865 a 880.
(Vn 10750/31)
3. Ustanoven 367 neplat pro postoupen pohledvek, u kterch je podle
ujednn mezi vitelem a dlunkem vylouen postup.
(Vn 6720/27)
4. V ppadech 367 ob. z. ob. a l. 306 obch. zk. zanik nejen prvo
vlastnick, nbr i jin vcn prva, zejmna zstavn prva k vci, o nich
nabyvatel nevdl. Vyhledv se, aby nabyvatelova drba byla bezelstn.
(Vn 6689/27)
5. Ustanoven 367 ob. z. ob. chrn pouze nabyvatele bezelstnho,

nikoliv tak lehkovrnho.
(Vn 3823/24)
6. Chrn se poctiv nabyvatel; pedpokld se, e pejmatel jednal
poctiv a podle okolnost mohl bez zavinn viti, e jest ten, kdo vc pinesl,
pravm vlastnkem anebo pece jen oprvnnm ji prodati.
K drab
7. Poadavek bezelstnosti vztahuje se i na nabyt movitch vc ve veejn
drab. Nabyvatelova bezelstnost zle zpravidla v tom, e bez hrub nedbalosti
v, e pevodce (dlunk) jest vlastnkem vci.
(Vn 10195/30)
8. Pedpis 170, . 5 ex. . plat t o psluenstv vydraen nemovitosti.
O americkch kamnech, kter vydraitel domu nabyl jako psluenstv
nemovitosti pklepem, tedy jako soust nemovitosti, nelze pout 367 ob. z.
ob. platcho pi nabyt movitch vc.
K podnikateli
(Vn 9750/30)
9. ivnostnkem podle 367 ob. z. ob. jest jen ten, kdo podle
ivnostenskho du jest oprvnn obchodovati s takovmi vcmi, nikoli vak
ivnostensk pomocnk.
K nepravmu ddici
10. Nepravm ddicem je osoba, kter podle rozhodnut soudu o ddictv
nabyla majetek zstavitele, akoli jej nemla nabt vbec, nebo ne v takovm
rozsahu, v jakm jej nabyla.
Vc, kter byla svena
(NS 28 Cdo 2264/2009)
11. Vci podvodn vylkan nejsou vcmi svenmi ve smyslu 367 ob. z.
ob. a lze je vindikovati proti bezelstnmu nabyvateli.
(Vn 10826/31)
12. Pedpisem 367 ob. z. ob. nen chrnn, kdo nenabyl vc od tet
osoby, j ji vlastnk svil, nbr ji nabyl od jinho, jemu nesvil vc vlastnk,
nbr protiprvnm zpsobem ona tet osoba.
(Vn 10583/31)
Z literatury:
2. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, s. 317 a nsl., s. 323.
6. Adam: Nabyt vlastnickho prva od nevlastnka. Prvn praxe, 1997, .
4, s. 241-266.
7. Eli: Mobilia non habet sequalem (O nabyt vlastnickho prva od
neoprvnnho). OR, 2009, . 3, s. 61-67.
8. Kindl: Peripetie nabvn vlastnictv (od nevlastnk). PrRo, 1998, . 5, s.
237 a nsl.
9. Kotsek: K nabyt od nevlastnka. asopis pro prvn vdu a praxi, 2005,
. 2, s. 133.
10. Spil: Dobr vra dritele jako objektivn skutenost. SoRo, 2001, . 5,
s. 152-155.
11. Tgl: Ochrana poctivho nabyvatele pi nabvn vlastnickho prva od
nevlastnka k movitm vcem nezapsanm ve veejnch seznamech. AdN, 2007,
. 2, s. 43.
1110
(platn pevod pouit movit vci od podnikatele)
Pehled vkladu:
I. Nabyt pouit movit vci od podnikatele (1 a 4)
II. Vydn vci jejmu vlastnku (5)
III. Nabyt zastaven vci (6)
Z dvodov zprvy:
Zvltn prava se navrhuje pro ppady, kdy se obchoduje pouitm

zbom v autobazarech, zastavrnch, obchodech se staroitnostmi,
antikvaritech, vetenictvch apod.). V tchto ppadech se navrhuje prolomit
ochranu dobr vry nabyvatele ve prospch pvodnho vlastnka, pokud ten
proke, e vc ztratil nebo e mu vc byla svmocn odata (typicky pi krdei
nebo loupei). Pvodn vlastnk tedy nemus v tchto ppadech vyvracet dobrou
vru nabyvatele, ale prokazuje skutenosti stanoven v tomto ustanoven, tj. e
mu vc byla uloupena nebo ukradena nebo e ji ztratil. Vslovn ustanoven o
ztrt vci neodporuje ustanovenm navrhovanho zkona o nlezu, protoe je
nutn mt na mysli i nlezcovu nepoctivost (me se stt, e nlezce nlez
neoznm a nalezenou vc si ponech nebo zpen).
I. Nabyt pouit movit vci od podnikatele
1.
Komentovan ustanoven se tk obchodovn s pouitmi movitmi vcmi, a to
pedevm v autobazarech, zastavrnch, obchodech se staroitnostmi,
antikvaritech, vetenictvch apod. Tyto obchody bvaj realizovny na zklad
komisionsk smlouvy ( 2455 a 2470). Nabyt vlastnickho prva je
podmnno kumulativnm splnnm tchto podmnek:
a) Pouit movit vc: ustanoven nelze aplikovat na nemovitosti a na nov nepouit movit vci. Nelze ale vylouit jeho dopad na vci, kter byly
psluenstvm nebo dve soust vci nemovit. I v tchto ppadech se vak
mus jednat o vc pouitou, tj. nikoli novou. Komentovan ustanoven tak dopad
na movit vci bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou zapsny ve veejnm
seznamu.
b) K jejmu zskn mus dojt za platu: vi platy zkon ble nekonkretizuje, ale
je to prv onen prvek, kter me utvrdit anebo zpochybnit existenci dobr vry
u nabyvatele. Npadn nzk cena mus dvodn budit pochybnosti a principiln
dobrou vru ( 7) ohrouje [srov. dle ad d)].
c) Nabyt vlastnickho prva je mon jen od podnikatele, kter pi sv innosti v

rmci bnho obchodnho styku s takovmi vcmi obchoduje: zde je mon
odkzat na vklad podan u 1109 sub II, bod 14 vkladu.
d) Dobr vra: i zde je nutn dobr vra na stran nabyvatele, na jeho osobu je v
tchto ppadech kladen vy nrok ne nap. u nabyt od neoprvnnho ddice.
Takov podnikatelsk provozy v sob nesou obecn vy mru rizika, e vc bude
nap. kraden. Nabyvatel bude muset sledovat nejen cenu, kter je po nm
poadovna, ale t jin okolnosti, kter mohou zakldat dostatenou dobrou
vru.
2.
Pi splnn shora uvedench podmnek u vce subjekt dojde ke vzniku
spoluvlastnictv.
3.
Pokud takovou vc nabudou manel za doby trvn manelstv a nen zde
smluven i soudem stanoven reim, stv se tato vc pedmtem jejich
spolenho jmn.
4.
Nabyt vlastnickho prva k vci samozejm otevr cestu viteli nabyvatele se
na takov vci uspokojit v exekunm zen, pop. v zen insolvennm.
II. Vydn vci jejmu vlastnku
5.
Vydn vci (reivindikace) je zde recipron podmnkm nabyt konstruovno
tak odlin. Vlastnka net dokzat to, e nabyvatel nebyl v dobr ve. Vlastnk
poadujc vydn vci zpt prokazuje jen ty skutenosti, kter jsou jako podmnky
uvedeny v zkon:
a) Vc pozbyl ztrtou: tato podmnka se ve k 1051 a nsl. a zrove zde nelze
zapomnat i na monost originrnho nabyt vlastnickho prva nlezcem za
podmnek stanovench v obanskm zkonku. Tento zpsob nabyt vlastnictv je
(v lit. . 3) oznaovn jako smlen s lhtou ti roky.
b) Vc mu byla ukradena, pop. uloupena - slovy zkona odata svmocn: I zde

se uplatuje objektivn tlet lhta potan od svmocnho odnt ( 605).
Problematick je dlka lhty, kter je shodn s vydrec dobou pro movit vci.
Nabyvatel tak me vc vydret.
III. Nabyt zastaven vci
6.
V tomto ohledu je teba pipomenout souvislost s nabytm vlastnickho prva k
zastaven vci. Zstavn prvo jako vcn prvo k vci ciz lp na svm pedmtu
a principiln pechz na nabyvatele zaten vci. Samotn prava zstavnho
prva v souvislosti s komentovanm ustanovenm pipout jist vjimky, kdy k
pechodu zstavnho prva jakoto prvn zvady nedojde a nabyvatel nabude
vlastnick prvo k vci zstavnm prvem nezaten. Vchodiskem pro takovou
situaci je 1362 upravujc realizaci zstavnho prva, resp. oznmen o zapoet
s vkonem zstavnho prva. Po tomto oznmen nesm zstavce s pedmtem
zstavy nakldat. Pokud vak poru tento zkaz a jedn se o vc, kter nen
evidovna ve veejnm rejstku, a nabyvatel je v dobr ve, dochz k tomu, e
nabyvatel zskv i pes vslovn zkaz zcizen vlastnick prvo (tolik k otzce
monosti vlastnick prvo pevst). Takov zvr je navc vslovn podpoen
znnm 1377 odst. 2, kter pedvd znik zstavnho prva, pokud dal osoba
nabyla k zastaven vci zstavn prvo v dobr ve, e vc nen zatena
zstavnm prvem. V ppad, e vc a zstavn prvo nejsou zapsny ve
veejnm seznamu, nastanou inky zniku zstavnho prva i v ppad, e
zstava, poppad jej st byla pevedena v situaci, kdy zstavn smlouva
uruje, e zstavu nebo jej st lze pevst bez zaten zstavnm prvem.
Stejn dopad bude mt pevod v rmci bnho obchodnho styku pi podnikn
zcizitele.
3 odst. 2 psm. e), 7, 420 a 422, 489, 509, 510, 605, 707 a 754,
1040, 1051, 1061, 1091, 1099 a 1105, 1106 a 1107, 1115 a 1157, 1377
odst. 2 a 3, 1475 odst. 2, 2079 a nsl., 2455 a 2470
Souvisejc pedpisy:
tr. zkonk,
258 a 262 o. s. .,
insolvenn zkon,
zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch,
Z judikatury:
Nepravm ddicem je osoba, kter podle rozhodnut soudu o ddictv
nabyla majetek zstavitele, akoli jej nemla nabt vbec, nebo ne v takovm
rozsahu, v jakm jej nabyla.
(NS Cdo 2264/2009)
Z literatury:
724.
3. Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935, s. 612- 613.
4, s. 241-266.
neoprvnnho). OR, 2009, . 3, s. 61-67.
237 a nsl.
10. Kotsek: K nabyt od nevlastnka. asopis pro prvn vdu a praxi,

2005, . 2, s. 133.
s. 152-155.
. 2, s. 43.
1111
(Nabyt za jinch okolnost ne podle 1109 a 1110)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Jin okolnosti, ne kter stanov 1109 nebo 1110 (2)
III. Ochrana vlastnka ped zjevnou lst (3 a 7)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven dopad na ostatn ppady (nap. koup movit vci

od podnikatele mimo bn obchodn styk), u kterch se naopak dobr vra
nabyvatele nepedpokld a je na nm, aby svou dobrou vru prokzal. Ze
zejmch dvod se pro tyto ppady vyluuje ochrana nabyvatele v ppad
ztracen vci, jako i vci, kter byl vlastnk zbaven inem povahy myslnho
trestnho inu.
I. Obecn
1.
prava pedchozch dvou ustanoven je vjimen konstruovanm privilegiem

nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho (nepesn od nevlastnka), a tedy
pekroenm zsady nemo plus iuris (ad alium) transferere potest, quam ipse
habet - nikdo neme (na jinho) pevst vce prv, ne sm m. Komentovan
ustanoven hovo o nabyt za jinch okolnost, ne kter stanov 1109 a 1110.
Ob pedchoz ustanoven stav na tom, e se dobr vra pedpokld, i kdy v
1109 je zakotven psnj korektiv dobr vry, kter mus bt dna vzhledem ke
vem okolnostem. V tomto smru je poteba zodpovdt povahu komentovanho
ustanoven, tj. zda jde o obecnou pravu nabyt od neoprvnnho anebo spe o
ustanoven, kter upravuje mnoinu zkonem ble nespecifikovanch, ale v
prvnm ivot monch situac. Jinmi slovy jde o to, e nabyvatel se stal za
splnn obecnch podmnek - platnho titulu a zde prokazovan dobr vry vlastnkem, piem zejm tak nen poteba pedn vci. Jedn se o ppady,
kter se nevejdou pod zkonem vysloven privilegia [ 1109 psm. a) a e)], a
dle se nejedn ani o prodej opotebovanch movitch vc. Komentovan
ustanoven se vztahuje na movit vci, a to nikoliv jen pouit, bez ohledu na to,
zda jsou i nejsou evidovny ve veejnm seznamu. Teoretick charakteristika
tohoto ustanoven je sloit. Bylo by mon na nj nahlet tak, e jde o obecnou
koncepci a e ustanoven 1109 a 1110 jsou speciln. Druh hel pohledu v nm
me spatovat ustanoven doplkov, neobsahujc konkretizovan privilegia.
Tomu nakonec odpovd otoen dkaznho bemene - dobrou vru nabyvatel
prokazuje. Komentovan ustanoven chrn jak platn, tak bezplatn nabyt.
Otzku o sv povaze vzbuzuje t druh vta komentovanho ustanoven.
Neobsahuje toti dn asov omezen pro monost vlastnka vc vindikovat
II. Jin okolnosti, ne kter stanov 1109 nebo 1110
2.
Pedn 1111 nehovo o pouit movit vci, ale pouze o movit vci.
Podmnkou zde nen nabyt od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci
bnho obchodnho styku. Zkon hovo o nabyt za jinch okolnost, ne kter
stanov 1109 a 1110. Dle dvodov zprvy by se mohlo jednat nap. o situaci
nabyt od podnikatele mimo bn obchodn styk. Dle by se mohlo jednat o
situaci, kdy dojde k odstoupen od smlouvy a nedojde k vrcen vci, kter byla
pedmtem plnn. Tato vc bude nsledn prodna. Stejn by tomu mohlo bt i
v ppad vhrady vlastnictv pi nezaplacen kupn ceny a nslednm zcizen
nabyvatelem, ppadn dal situace nabyt od nevlastnka, kter nelze podadit
pod 1109 a 1110 (lit. . 4, s. 381). Zkonn prava zde vrazn redukuje
podmnky na stran zcizitele. Korektivem je zcela obrcen konstrukce na stran
nabyvatele. Dobr vra u nabyvatele se nepedpokld, ale dobrou vru nabyvatel
prokazuje. Dobr vra se netk vech okolnost, ale pouze oprvnn zcizitele
pevst vlastnick prvo k vci.
III. Ochrana vlastnka ped zjevnou lst
3.
Jazykov vyjden zvru ustanoven je jin ne v 1110. Zkonodrce zde tak
m na navrcen vci jejmu vlastnku. Takov monost je tentokrt vyjdena
slovy "to neplat". Jinak eeno k nabyt vlastnickho prva nabyvatelem za
pedpoklad dle uvedench v zkon samozejm nedojde.
4.
K nabyt vlastnickho prva nabyvatelem nedojde (arg. "to neplat", i kdyby
nabyvatel dobrou vru prokzal), pokud vlastnk vci proke skutenosti
stanoven v zkon, tj. ztrtu vci, pop. jej pozbyt inem, kter m povahu
myslnho trestnho inu. K myslu jako form zavinn trestnho inu srov.
vslovnou pravu v trestnm zkonku. Vzhledem k tomu, e se jedn o ppady
nabyt od neoprvnnho, jejich vymezen je v zsad voln, dobr vra se
nepedpokld, ale prokazuje. I pes prokzn dobr vry na stran nabyvatele se
tento nemus stt vlastnkem movit vci, pokud vlastnk proke, e vc pozbyl
ztrtou anebo inem povahy myslnho trestnho inu. Na rozdl od pedchozho
ustanoven se vzhledem k podmnkm nabyt prvo vlastnka na prokzn tchto
skutenost asov neomezuje. Prokzn skutenost pozbyt drby vci zakld
povinnost vc vydat vlastnkovi ( 1041), nebo vlastnick prvo stle trv nedolo ke zmn jeho subjektu [ 3 odst. 2 psm. e)]. Splnnm podmnek se
nabyvatel stv vlastnkem okamit. Nicmn po uplynut tlet vydrec doby
bude mon vlastnick prvo vydret ( 1091 odst. 1).
5.
Pi splnn shora uvedench podmnek nabyt vlastnickho prva u vce subjekt
dojde ke vzniku spoluvlastnictv.
6.
Pokud takovou vc nabudou manel za doby trvn manelstv a nen zde
smluvn i soudn omezen majetkovho spoleenstv, stv se tato vc
pedmtem jejich spolenho jmn. dn vydren podle 1091 odst. 1 by mlo
stejn dopad.
7.
Nabyt vlastnickho prva k vci samozejm otevr cestu viteli nabyvatele se

na takov vci uspokojit v exekunm zen, pop. v zen insolvennm.
3 odst. 2 psm. e), 7, 489, 509, 510, 605, 707 a 754, 1040, 1041,
1051, 1061, 1091, 1099 a 1105, 1061, 1106 a 1107, 1115 a 1157,
1475 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
tr. zkonk,
133, 258 a 262 o. s. .,
insolvenn zkon,
zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch,
Z literatury:
724.

4, s. 241-266.
neoprvnnho). OR, 2009, . 3, s. 61-67.
237 a nsl.
2005, . 2, s. 133.
s. 152-155.
. 2, s. 43.
1112
(Nemonost dovoln se vlastnickho prva a dobr vry)
Pehled vkladu:
I. Nemonost dovoln se vlastnickho prva a dobr vry (1 a 11)
II. Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho (12)
Z dvodov zprvy:
Ochrana stavu zaloenho pi nabyt od neoprvnnho dobrou vrou

nabyvatele neme bt bezbeh. Mohou nastat situace, e urit osoba v dobr
ve koup movitou vc od neoprvnnho (nap. v zastavrn, antikvaritu,
obchod se staroitnostmi apod.), a zsk tak k vci vlastnick prvo a e od
tohoto nabyvatele - kter se prvn stal vlastnkem - tut vc dle koup dal
osoba, kter vak v, e ji jeho pedchdce nabyl od neoprvnnho a na kor
pvodnho vlastnka. Bez vslovn pravy by podobn situace mohly bt eeny
jen s vyuitm obecn prvn zsady respektujc soulad s dobrmi mravy.
Hledisko dobrch mrav vak nemus bt v tto souvislosti zcela spolehliv a pro
aplikan praxi snadno uchopiteln. Z toho dvodu se navrhuje vslovn
ustanoven inspirovan italskou pravou (l. 1154 Codice civile). Podle
navrenho ustanoven se vlastnickho prva ani dobr vry svho pedchdce
neme dovolat k svmu prospchu ten, kdo zskal movitou vc s vdomm, e
vlastnick prvo bylo nabyto od neoprvnnho. Pvodn vlastnk tak bude mt
vi nmu monost domoci se vydn vci, ledae dojde k mimodnmu
vydren. Vhrada nemonosti dovolat se vlastnickho prva toho, kdo v dobr
ve nabyl vlastnick prvo od neoprvnnho, se vak uplatn jen v tom smru,
e se dal nabyvatel (nabyvatel ve zl ve) neme dovolat vlastnictv svho
pedchdce k svmu prospchu. Pokud tedy vc dle zciz, pak se vi dalmu
nabyvateli, bude-li v dobr ve, uplatn zsada, e u movitch vc drba
nahrazuje vlastnick titul.
I. Nemonost dovoln se vlastnickho prva a dobr vry
1.
Komentovan ustanoven upravuje situaci, kdy tet osoba nabv vlastnick
prvo k movit vci od nkoho, kdo nabyl vlastnick prvo nkterm ze zkonem
dovolench zpsob nabyt od neoprvnnho, ale tato tet osoba si je vdoma
toho, e ji pedchdce nabyl od neoprvnnho, tj. na kor jejho vlastnka.
Ustanoven omezuje monosti nabvn od neoprvnnho. Zsada nemo plus
iuris (ad alium) transferre potest, quam ipse habet - nikdo neme (na jinho)
pevst vce prv, ne sm m - zde bere zasv, ovem z opan strany. Obecn
plat, e pi splnn zkonem poadovanch podmnek pro nabyt vlastnickho
prva od neoprvnnho dojde k tomu, e pvodn vlastnk ztrc vlastnick
prvo a naopak originrn jej nabv poctiv nabyvatel. Poctiv nabyvatel se
stv vlastnkem a pvodn vlastnk me poadovat nhradu kody proti
neoprvnnmu pevodci. Poctiv nabyvatel je vlastnkem, jako vlastnk je
chrnn a me sv vlastnick prvo pevst na nkoho dalho. Nabyt od tohoto
privilegovanho nabyvatele bude ji obyejn, neprivilegovan, derivativn
nabyt. Komentovan ustanoven ovem sleduje odlinou situaci. Monost nabyt
vlastnickho prva od osoby, kter vc nabyla od neoprvnnho, je omezena,
pokud tato osoba vdla o tom, e jej prvn pedchdce tuto vc nabyl od
neoprvnnho. Tato vdomost psob navc to, e se tet osoba neme dovolat
vlastnickho prva ani dobr vry svho prvnho pedchdce - toho, kdo nabyl
vlastnick prvo od neoprvnnho. Ve vsledku zde dochz k oslaben
postaven tet osoby, kter nabv od neoprvnnho (viz lit. . 4, s. 382).
Pedchdcem se v tomto ustanoven rozum zejm ten, kdo nabyl vlastnick
prvo od neoprvnnho.
2.
Teoretickm, ale t praktickm vchodiskem pro mon dopad takovho

pravidla, by mohly bt privilegovan dvody upraven v 1109, a to zejmna
podle psmene c), tj. nabyt od toho, komu vlastnk vc svil. Jestlie ten, komu
vlastnk vc svil, ji platn pevede na dal osobu, stane se tato pi splnn
podmnek 1109 psm. c) vlastnkem a pvodn vlastnk vci me poadovat
nhradu kody od neoprvnnho pevodce, tedy od toho, komu vc svil.
Poctiv nabyvatel on sven vci ji me dle pevdt. Zde se ji bude jednat
o derivativn pevod od vlastnka. V zsad existuj dva pohledy na danou
problematiku. Pohled na celou vc bude zleet na tom, jakmu prvnmu
principu bude dna pednost. Princip ochrany tetch osob by spe svdil pro to,
e by se nabyvatel nabvajc od toho, kdo zskal vc od neoprvnnho, ml stt
vlastnkem bez dalho (bez ohledu na to, e vdl, jak vc nabyl jeho
pedchdce). Naopak princip ochrany dobr vry bude spe sledovat vdomost
nabyvatele o tom, e jeho pedchdce ji zskal od neoprvnnho. Sledovn
prvn jistoty bude v mnohm poprat smysl institutu dobr vry. Doslovn vklad
tohoto ustanoven me celou situaci posunout do absurdn roviny v ppad,
kdyby si chtl pvodn vlastnk sven vci tuto vc koupit zpt od nabyvatele,
kter ji nabyl od toho, komu vlastnk kdysi vc svil. V ad posledn nabyvatel ji
toti nabyl od neoprvnnho, a tak by zde pvodn vlastnk musel nepochybn
vdt o zpsobu nabyt "sv" vci souasnm pevodcem. Svou vlastn
vdomost o zpsobu nabyt pevodcem by tak teoreticky byl pvodn vlastnk z
monosti nabt svoji vc zptky paradoxn vylouen.
3.
To, e by se vlastnickho prva pedchdce (nebo jeho dobr vry) pi dalm
pevodu (na sebe) nemohl dovolat ten, jemu byla vc svena, pln vyhovuje
principu spravedlnosti a dobrch mrav. Zde o vdomosti shora podanch
skutenost neme bt pochyb. Nabz se otzka, zda vbec pipad v vahu,
aby se tento stal vlastnkem. Takov zvr bude zejm zjevn v rozporu s
dobrmi mravy a smlouva o tomto pevodu by mla bt absolutn neplatn. Je
poteba se piklonit k tomu, e transfer (rozumj pevod) toho, komu byla vc
svena, nabyt od neoprvnnho a nsledn zptn, mnohdy elov pevod
na neoprvnnho pevodce nepivod ve svm dsledku zmnu vlastnka, ale
dojde k obivnut vlastnickho prva pvodnho vlastnka (ble k tomu in lit. . 4,
s. 382 a 383).
4.
Dalmi principilnmi vchodisky jsou: ochrana vlastnickho prva zaruen l.
11 Listiny a dle zsada nemo turpitudinem suam allegare potest - nikdo se
neme dovolvat sv vlastn nepoctivosti (srov. 8).
5.
Znn zkona roziuje zkaz dovoln nejen na vlastnick prvo, ale i na dobrou
vru pedchdce. Pedchdce nen v textu zkona nikterak ble charakterizovn,
a tak se nabzej dva smry vkladu.
6.
Mohlo by se jednat o pedchdce singulrnho - zcizitele anebo i o pedchdce a
nsledn nstupce univerzlnho v ppad ddick sukcese.
7.
Shora byly demonstrovny ppady, kdy je zejm, e nabyvatel vdl, resp.
musel vdt o tom, e pedchdce nabyl od neoprvnnho. Pokud tento pevede
vc na nkoho, kde konstrukn takov vdomost odvoditeln nen, anebo zde
nen vdomost o nabyt od neoprvnnho, bude se muset uplatnit zvr
vyjden ve v bod 1. Nabyvatel nabude vlastnick prvo prostm pevodem
(derivativn) a navc vzhledem ke konsenzulnmu reimu ( 1099) se tak me
stt ji okamikem innosti pevodn smlouvy. Smysl tohoto ustanoven je mon
nakonec spatovat v tom, e ten, kdo by nabval vlastnick prvo od toho, kdo
nabyl vlastnick prvo od neoprvnnho a vdl o tto skutenosti, nejene
nebude moci nabt vlastnick prvo prostm pevodem - derivativn, ale ani
originrn jako od neoprvnnho podle 1111. Jedn se toti o ustanoven,
podle kterho se nabyvatelova dobr vra nejen nepedpokld, ale nabyvatel ji
mus dokazovat.
8.
Ustanoven je limitem stavu, kdy dojde k nabyt od neoprvnnho. Tm je
obecn mnno nejen nabyt podle 1109, ale t 1110 a 1111. Vlastnickho
prva ani dobr vry svho pedchdce se neme dovolat k svmu prospchu
ten, kdo zskal movitou vc s vdomm, e vlastnick prvo bylo zskno od
neoprvnnho.
9.
Vlastnk vci nebude moci s spchem poadovat jej vydn od tet osoby,
pokud u n byly splnny podmnky mimodnho vydren. Souvislost s
mimodnm vydrenm je zde nasnad ( 1095). Nicmn pro mimodn
vydren je poteba doba dvojnsob dlouh (v tomto ppad est let) a poctivost
jak u osoby, kter vlastnick prvo vydr, tak ppadn u jejho pedchdce.
10.
Pokud by dal nabyvatel movit vci nabyt od neoprvnnho zcizil takovou

vc dle, nen mon toto ustanoven vzhledem ke znn zkona a dvodov
zprv pout. V ppad, e tento nabyvatel bude v dobr ve, me se stt
vlastnkem movit vci. Takov een toti vychz z principilnho nahlen na
celou vc. Za prv je zde chrnna dobrovrnost nabyvatele. Za druh (ve shod
s dvodovou zprvou k 1099 a posledn vtou dvodov zprvy k tomuto
ustanoven) drba nahrazuje u movitch vc vlastnick titul. Prv takov
nazrn na drbu, kter nem legitiman funkci, resp. ji v modern dob ztrc a
spe splv se samotnm titulem, je argumentem pro takov zvr. Konen za
tet se uplatuje zsada mobilia non habent sequalem (movit vci nemaj
poad, nelze je sthat).
11.
Naopak podroben striktn pojat nauce o titulu a modu ji k tak spolehlivmu
zvru vst nemus. Ale ani zde nen cel situace ztracena, nebo by se v
takovm ppad jednalo o drbu podnou - titulrn, poctivou - bezelstnou, a
pokud by nebyla uchopena lstiv, i o drbu pravou. Zde by se pak otevrala cesta
pro dn vydren v tlet lht.
II. Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho
12.
Termn "neoprvnn k pevodu vlastnickho prva" nelze zamovat vdy s
pojmem nevlastnka. Konkrtn se mus jednat o osobu, kter nen oprvnna
pevst titul drby vlastnickho prva. Zde se nabz otzka, zda je tato osoba
neoprvnna jednou pro vdy, anebo zda asem nedojde k tomu, e se j
oprvnn dostane a pak jej sukcesor nenabv od nevlastnka, nbr od
vlastnka pln v souladu se zsadou nemo plus iuris transferrere potest quam
ipse habet - nikdo neme pevst vce prv, neli sm m. Jedn se vslovn o
situaci, na kterou m 1040 odst. 2, tj. situaci, kdy nevlastnk svm jmnem
zciz vc dal osob, ale nsledn se zcizitel sm stane vlastnkem on vci.
Potom by se bez vslovnho znn 1040 odst. 2 mohl domhat vydn vci s
argumentem svho prv nabytho vlastnickho prva a tit z vlastnho
protiprvnho jednn.
3 odst. 2 psm. e), 7, 8, 489, 498, 1089, 1095, 1099 a 1105, 1109,
1110, 1111, 1040 a 1043
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
267 o. s. .
Z literatury:
724.
4. Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s. 382, 383.
4, s. 241-266.
neoprvnnho). OR, 2009, . 3, s. 61-67.
237 a nsl.
2005, . 2, s. 133.
s. 152-155.
. 2, s. 43.
1113
(Vluka pouit 1110 a 1112)
Pehled vkladu:
I. Obecn k situaci, kdy se 1110 a 1112 nepouij (1)
II. Investin nstroj, cenn papr nebo listina vystaven na doruitele (2)
III. Vci nabyt ve veejn drab, v drab pi vkonu rozhodnut nebo pi

provdn exekuce prodejem movitch vc (3)
IV. Vci nabyt pi obchodu na komoditn burze (4)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven sleduje bezpenost obchodovn s investinmi

nstroji a cennmi papry nebo listinami vystavenmi na doruitele, zpenovn
movitch vc v drab a obchodovn na komoditnch burzch.
I. Obecn k situaci, kdy se 1110 a 1112 nepouij
1.
Ustanoven 1110 a 1112 jsou rzn proporcionln konstruovanou pravou,
kter ve vsledku oslabuje monou dobrou vru nabyvatele umoujc nabyt
vlastnickho prva od neoprvnnho v zkladnm reimu, kter je upraven v
1109. Ustanoven 1110 toti obrac koncepci dobr vry - dobr vra se
nepedpokld a mus se prokazovat - a navc ob ustanoven dokonce umouj
vlastnkovi vci dat jej vydn. Tato ustanoven obsahuj konstrukce, kter by
pro obchody vyten v komentovanm ustanoven nebyly vhodn. Ustanoven
1112 zakazuje dovolat se vlastnickho prva nebo dobr vry pedchdce, pokud
nabyvatel zskal vc s vdomm, e ji pedchdce nabyl od neoprvnnho.
Dohromady tak tato ustanoven v zsad prolamuj ochranu nabyvatele a
pinej do prvnho obchodu uritou nejistotu. Vzhledem k irokmu pojet vci
jsou vc i pedmty taxativn vyjmenovan v komentovanm ustanoven. Lze
uzavt, e pi nabvn vlastnictv v reimu pedvdanm tmto ustanovenm m
zsadn pednost ochrana nabyvatele a prvn jistota v danm obchodu. Z ist
gramatickho pohledu vkladu se jedn o principiln nvrat k obsahu 1109 podmnkm nabyt od neoprvnnho. Principiln se jedn o vluku z vluky
zakotven v 1110 a 1112. Vci dle zmnn mohou bt nabyty pouze za
podmnek 1109, bez vluk 1110 a 1112.
II. Investin nstroj, cenn papr nebo listina vystaven na doruitele
2.
Zkon zde vymezuje formu investinho nstroje, cennho papru i listiny. Mus
mt formu na doruitele. Cennch papr, investinch nstroj nebo listin v jin
form se protektivn obsah komentovanho ustanoven nedotk. Jejich nabyt od
neoprvnnho tak bude pedevm mon v zkladnm reimu 1109. U tchto
jinch forem nelze vylouit dopady 1110 a 1112, tedy prolomen ochrany
nabyvatele.
III. Vci nabyt ve veejn drab, v drab pi vkonu rozhodnut nebo pi

provdn exekuce prodejem movitch vc
3.
Zkon do vslovn exempce - vyjmut z monho prolomen ochrany nabyvatele
podle 1110 a 1112 - zaadil ppady, kdy nabyvatel mus bt chrnn jet
draznji ne v obecnm reimu nabyt od neoprvnnho. Pro tentokrt nikoli z
dvodu ochrany investic, ale z dvodu prvn jistoty, kter m bt ptomna u
sttn moc garantovanho a provdnho donucen k plnn. Jedn se o vkon
rozhodnut veejnou drabou a soudnm prodejem movitch vc.
a) Prodej vc ve veejn drab je upraven v zkon . 26/2000 Sb., o veejnch
drabch. Vlastnictv k draen vci se nabv pklepem. Jedn se tak o
smluvn nabyt vlastnickho prva. Toto nabyt me tak spovat v tom, e pi
drab bude vydraena vc od neoprvnnho, lpe eeno od nevlastnka.
Institutem prokazovn dobr vry, i dokonce monost poadovat vydn tto
vci od vydraitele nen mon prolamovat autoritativn mechanismy
garantovan sttem. Celou zleitost nelze chpat jako absenci odpovdnosti
sttu i draebnka. V ppad pochyben je namst postup podle zkona .
82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci
rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem. Oprvnnm k plnn z
nhrady kody je vlastnk postien vci, povinnm stt.
b) Ustanoven dle m na prodej movitch vc pi jejich soudnm prodeji. Pi

nucenm zpenen vc povinnho dochz k jejich originrnmu nabyt. Ani
tento postup neme otevrat prostor pro nejistotu ohledn nabyt vlastnictv k
tmto vcem. O odpovdnosti za ppadnou kodu zpsobenou pi soudnm
prodeji plat tolik, co bylo uvedeno shora ad a).
IV. Vci nabyt pi obchodu na komoditn burze
4.
Vslovn dikce 1113 in fine je opt komplementrn a posilujc ke znn
1109. Pi obchodech s komoditami je dna pednost prvn jistot, kdy v tomto
ppad zkon explicitn nezmiuje ani dobrou vru. Ta se nakonec obecn podle
7 pedpokld a znnm zkona nen vylouen dopad 1109. Ani jej absence, i
dokonce naplnn podmnek pro vydn vci vlastnkovi neoteve monost takov
pedmty vlastnkovi vydat. Jedn se o obchody s vcmi, s nimi se obchoduje na
komoditn burze, jako jsou nap. ropa, obil, barevn kovy apod., jako i pedmty,
na kter se pimen pouije prava o vcech ( 497 - elektina). Tyto
velkoobjemov obchody musej bt vyloueny z monosti oslaben prvn jistoty
nabyvatele. S tm souvis nap. t vylouen institutu laesio enormis pi
burzovnch obchodech a pi prodeji cennch papr ( 1793 odst. 2).
3 odst. 2 psm. e), 489, 497, 499, 514, 515, 516, 518, 1099, 1104,
1109 psm. e), 1110 a 1112, 1475 odst. 2, 1793 odst. 2, 2018 a 2028
Souvisejc pedpisy:
323 a 334a o. s. .,
zk. smn. a ekov,
zk. . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu

veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem
Z literatury:
724.
4, s. 241-266.
neoprvnnho). OR, 2009, . 3, s. 61-67.
237 a nsl.
2005, . 2, s. 133.
s. 152-155.
. 2, s. 43.
Pododdl 8
Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm orgnu veejn moci
1114
(Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm orgnu veejn moci)
Pehled vkladu:
I. Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm soudu (1 a 4)
II. Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm sprvnho orgnu (5 a 6)
Z dvodov zprvy:
V kterch ppadech a za jakch podmnek se vlastnickho prva nabv

rozhodnutm soudu nebo jinho orgnu veejn moci, ustanovuj pedpisy prva
veejnho. Osnova tedy stanov jen, ke ktermu dni se vlastnickho prva
nabv, co m zvltn vznam tehdy, jestlie den nabyt vlastnickho prva v
rozhodnut nebude uveden.
I. Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm soudu
1.
prava nabyt vlastnickho prva byla v pedchoz prav vymezena v 132
ob. zk. . 40/1964 Sb., piem druh odstavec tohoto ustanoven konkretizoval
tento zpsob nabyt vlastnickho prva: "Nabv-li se vlastnictv rozhodnutm
sttnho orgnu, nabv se vlastnictv dnem v nm urenm, a nen-li uren,
dnem prvn moci rozhodnut." prava v obanskm zkonku . 89/2012 Sb.
zaazuje tento zpsob a na samotn konec pravy nabvn vlastnickho prva.
K nabyt vlastnickho prva jak k movit, tak nemovit vci me dojt na
zklad rozhodnut soudu pouze v situacch, kde to obansk zkonk anebo jin
zkon (nikoli prvn pedpis ni prvn sly vzhledem k stavn ochran
vlastnickho prva) pipout. V tomto ppad se vlastnick prvo nabv
okamikem prvn moci soudnho rozhodnut, poppad dnem, kter je v
rozhodnut uren. Prvn moc rozhodnut o nabyt vlastnictv dochz tm samm
okamikem k pozbyt vlastnickho prva jinho vlastnka. Vzhledem k vslovn
prav obsaen v 1106 a 1108 lze dovodit, e s vlastnickm prvem
pechzej tak prva a povinnosti spojen s vc.
2.
Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm soudu, ppadn rozhodnutm jinho
sttnho orgnu je nabytm originrnm. Tento zpsob nabyt souvis s principem
prvn jistoty vyjdenm v l. 36 Listiny. Vlastnick prvo je nejvy mysliteln
vcn prvo vbec; psob erga omnes. Vlastnictv se zde nabv rozhodnutm,
kter m konstitutivn - prvotvorn inky. Rozhodnut zakld prvo psobc
vi vem, nicmn samo o sob zavazuje pouze astnky zen, kter mu
pedchzelo. V souladu s nzorem vyslovenm v lit. . 4 nelze peceovat, nebo
dokonce absolutizovat zvaznost konstitutivnch rozhodnut. Ta mohou sice bt
zvazn i pro ty, kte nebyli astnky danho zen, ale jen tehdy, pokud tak
vslovn stanov zkon. Opan zvr by byl popenm zsady iudex facit inter
partes a ve vsledku by mohl mt nepedvdateln a nedouc dopady pro toho,
kdo astnkem zen vbec nebyl. Lit. . 4 demonstruje takovou situaci nap. na
osobch, kter odciz osobn automobil, a doadovaly by se soudnho vypodn
neexistujcho spoluvlastnictv s tm, e rozhodnut jim pinese neotesiteln
prvn titul vlastnictv. Zde je poteba zdraznit nzor A. Randy, e vlastnictv se
nachz mezi skutenostmi, ktermi se vlastnictv nabv, a skutenostmi,
ktermi se vlastnictv pozbv. Nakonec tento vstin teoretick nzor dostal v
obanskm zkonku . 89/2012 vyjden v 3 odst. 2 psm. e). Stejn dopad by
mlo pravomocn rozhodnut ve sprvnm zen. Zde je nutn odkzat na
vymezen astnka zen ve sprvnm du. Prvn moc rozhodnut m jednak
formln strnku (nezmnitelnost), jednak strnku materiln (zvaznost). Ta se v
ppad vypodn podlovho spoluvlastnictv bude vztahovat sice erga omnes,
avak "omnes" jsou zde pouze podlov spoluvlastnci.
3.
I kdy podle shora uvedenho nen mon absolutizovat dopad konstitutivnho
rozhodnut v dan vci, nemus bt toto rozhodnut z hlediska monho nabyt
vlastnickho prva zcela bez vznamu. Zejm by toti zakldalo titul pro dnou
drbu, a otevralo tak cestu k vydren. Kategoricky lze uzavt, e vlastnictv
takto neme pozbt osoba, kter nebyla astnkem zen. Zcela jednotn nen
nzor ani na inky deklaratornho rozhodnut, kterm by bylo v rozporu s
hmotnm prvem rozhodnuto o vlastnick alob, piem skuten vlastnk vci
byl astnkem zen (ble k tomu in lit. . 2). Pokud by se jednalo o otzku
prvnho sporu ohledn vlastnictv k urit vci, potom se jen potvrzuj shora
podan zvry. Sporn strany jsou astnky zen, maj povinnost tvrzen i
dkazn a rozhodnut v danm sporu bude zvazn jen pro tyto strany. V praxi se
t vyskytovaly a zejm budou vyskytovat ppady, kdy na zklad
pravomocnho rozhodnut sttnho orgnu vzniklo nkomu vlastnick prvo a
nabyvatel pevedl vc na tet osobu. Do poped zde vystoup princip prvn
jistoty a vlastnictv takov osoby zstane nedoteno (srov. nap. Rc 15/06, NS 22
Cdo 3035/2000).
4.
Pkladem nabyt vlastnictv soudnm vrokem je nabyt vlastnictv pi zruen a
vypodn podlovho spoluvlastnictv ( 1147), kdy soud me svm
rozhodnutm zdit t vcn bemeno ( 1145 a 1260), nebo pikzn stavby na
cizm pozemku jejmu zizovateli ( 1086 odst. 2).
II. Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm sprvnho orgnu
5.
V souasnosti se jedn o ppad originrnho nabyt pravomocnm rozhodnutm
pozemkovho adu v rmci tzv. komplexnch pozemkovch prav provdnch
podle zkona . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech.
6.
Dle se me jednat o nabyt vlastnickho prva sttem pi vyvlastnn podle
zkona o vyvlastnn a podle stavebnho zkona. Jedn se o administrativn
rozhodnut s inky ex nunc, kdy vlastnictv je pvodnmu vlastnku rozhodnutm
sprvnho orgnu za plnou nhradu odato ( 1038) a pechz na stt. Naopak
obnova katastrlnho opertu ( 40 a nsl. katastrlnho zkona) nem vliv na
hmotnprvn vztahy k nemovitostem a neme mnit vlastnictv k nim (Rc
15/06, NS 22 Cdo 1840/2003).
489, 498, 605, 740, 742, 1086 odst. 2, 1106 a 1108, 1143, 1145,
1260
Souvisejc pedpisy:
spr. d,
o. s. .,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. o vyvlastnn,
zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech
Z judikatury:
1. Zkladnm pedpokladem fungovn demokratickho prvnho sttu a
zajitn prvn jistoty oban a jejich dvry ve sttn akty [je], aby pravomocn
rozhodnut sttnch orgn, na jejich zklad jednotlivec nabv vlastnictv, byla
nezpochybnitelnou skutenost, kter vyjma nap. obnovy zen vyluuje
poadavky kterkoli jin osoby oprajc svoje domnl vlastnictv o jinou (dvj)
prvn skutenost. Z stavnprvnho hlediska nelze akceptovat, aby jeden sttn
orgn pi vkonu veejn moci autoritativn pezkoumal a osvdil, resp.
konstituoval ve prospch konkrtn osoby urit prvo, na jeho existenci tato
osoba spolh v dsledku dobr vry ve sprvnost aktu sttu, aby nsledn jin
sttn orgn, ve zcela jinm zen te osob tot prvo odal jako dsledek
toho, e pvodn rozhodnut bylo dajn vadn.
(I. S 398/04)
2. Oprvnn osoba nabv vlastnickho prva k nemovitostem,
vydvanm podle ustanoven 9 odst. 1 zkona . 229/1991 Sb., o prav
vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku, ve znn pozdjch
pedpis, dnem prvn moci rozhodnut pozemkovho adu o schvlen dohody o
vydn nemovitost ( 9 odst. 2 citovanho zkona), o tom se v katastru
nemovitost pod zpis formou zznamu ( 7 odst. 1 zkona . 265/1992 Sb., o
zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem, ve znn pozdjch
pedpis).
(Rc 17/99, NS 3 Cdon 1264/96)
3. Ve sporu o uren vlastnictv je pi existenci dvou konkurujcch si titul
nabvn vlastnictv teba vychzet z hlediska asov posloupnosti tchto
nabvacch titul. Soud vychz z rozhodnut pslunho sprvnho orgnu o
schvlen dohody o vydn vci.
(NS 27 Co 505/2009)
4. Sprvn rozhodnut se neme dotknout prv nkoho, kdo nebyl

astnkem zen, ve kterm bylo vydno.
(NS 22 Cdo 1390/2002)
5. Rozhodnut sprvnho orgnu o vydn pozemk osob dajn
oprvnn k restituci neme mt vliv na existenci vlastnickho prva toho, kdo
nebyl astnkem sprvnho (restitunho) zen.
(NS 22 Cdo 89/2002)
Z literatury:
4. Spil: Lze ztratit vlastnictv na zklad rozhodnut vydanho v zen,
jeho astnkem vlastnk nebyl? PrRo, 2000, . 1, s. 22-24.
Dl 4
Spoluvlastnictv
Oddl 1
Obecn ustanoven
1115
(Pojem spoluvlastnk)
Pehled vkladu:
I. Pojem spoluvlastnictv (1 a 2)
II. Vznik spoluvlastnictv (3)
III. Pedmt spoluvlastnictv (4)
IV. Postaven spoluvlastnka (5)
V. Ochrana spoluvlastnka (6)
Zatmco obansk prvo platn u ns do r. 1950 (ABGB) obsahovalo vcelku

standardn pravu spoluvlastnictv, odpovdajc klasickm pravidlm, zaloily
obansk zkonky z r. 1950 a 1964 (ten s doplnnm novelou z r. 1991) zvltn
stav. Nov normativn konstrukce byly zavedeny s orientac na snahu vyhovt
potebm totalitnho sttu, kter byl ochoten obtovat likvidaci soukromho
vlastnictv mnoh. Tak byl institut spoluvlastnictv spravujc se tradinmi a
veobecn uznanmi pravidly (srov. nap. zsadu "Nikdo nesm bt nucen
setrvvat ve spoleenstv" zahrnutou do Veobecn deklarace lidskch prv)
zaten mnoha prvky, cizmi jeho samotn podstat. Takovmi prvky jsou nap.:
pedkupn prvo pro kad ppad zcizen, hypertrofovan role elu, resp.
elnosti a obecnho zjmu, monost zruen spoluvlastnictv i zcela zabrnit,
dve i pednosti tzv. socialistickho spoluvlastnka atd.
Odlin spoleenskopolitick a hospodsk situace vyaduje v zsad

nvrat k pravidlm oputnm u ns v polovin minulho stolet - nebo ani
spoluvlastnictv nen institut, od nho by modern doba vyadovala mnoho
novho. Osnova proto vychz pi nvrhu ustanoven o spoluvlastnictv z
tradinch pravidel, konvenn k obanskm zkonkm vysplch evropskch
zem a se zetelem ke skutenosti, e trn pomry a jim odpovdajc cenov
relace nemohou nevst - alespo nikoli pro dobu dohldnutelnou - k mnoen
spoluvlastnickch pomr a zvyovn potu osob zastnnch na
spoluvlastnickch pomrech. Prvoad je tud zajitn zpsobu existence, trvn
spoluvlastnictv, a zakotvit jeho pravidla, a to pesto, e je nutn zohlednit i
moment zniku spoluvlastnictv.
1115 vymezuje situaci spoluvlastnictv a osob na nm zastnnch.

Vdy se jedn o to, e se alespo dv osoby sejdou v tomt prvnm pomru k
jedinmu prvu.
Zatmco v ppad spoluvlastnictv nen v souvislosti s oznaenm institutu

a jeho subjekt dn pot, v ppad drby, sluebnosti atd. takov pot
existuje. Bv pravidlem eit ji vrazem "spoleenstv (toho a toho) prva".
Nejde o pojmenovn ideln, st vak mono najt vhodnj. Obsah toho
kterho institutu je ovem pak zapoteb vykldat velmi obezetn prv vdy s
ohledem na specifika toho kterho prva.
Otzka prvnho dvodu vzniku

reglementovna se zetelem na zvyklost.
tohoto
pluralitnho
pomru
je
Blanketn ustanoven 1115 odst. 2 nelze pominout s ohledem na odlinost

bytovho spoluvlastnictv. (Ppadn pijet tradinho rozlien spoleenstv
chtnho, nahodilho a zaloenho na vroku veejnho adu, le na teorii.)
Toto ustanoven se vak nevztahuje na zstavn prvo.
I. Pojem spoluvlastnictv
1.
Ustanoven o podlovm spoluvlastnictv upravuj situaci, kdy vlastnick prvo
(nebo jin vcn prvo) k vci nle alespo dvma osobm, piem je
nerozhodn, zda jde o osoby fyzick i prvnick. Prvo k vci je dleno mezi
vcero subjekt, ani by dolo k dlen vci samotn. Jde o dlen ideln dnmu ze spoluvlastnk nenle vhradn prvo k dn konkrtn sti vci:
"nap. ten, jemu nle polovice domu, neme o sob ani nejmenm kamnkem
vldnouti; vdy jest prvo ke kadmu atomu vem spolen" (viz lit. . 5).
Uveden nevyluuje to, aby stejnm spoluvlastnkm nleelo spoluvlastnick
prvo k vce vcem ve stejnch i rznch podlech. Spoluvlastnick podl k vci
pak me bt i soust spolenho jmn manel.
2.
Od spoluvlastnictv podlovho nutno odliovat spolen jmn manel (viz
708 a nsl.) a spoluvlastnictv bytov (viz 1158 a nsl.). Podle odkazovacho
ustanoven 712 se vak i tam, kde nen zvltn pravy spolenho jmn
manel a nelze pout pravu obanskho zkonku o spolenosti, pouij
ustanoven o spoluvlastnictv. Zvltn prava pdatnho spoluvlastnictv (viz
1223 a 1235) upravuje zejmna tzv. osadnick vztahy, kter typicky vznikaj v
zahrdkskch a chatovch kolonich (spolen cesty, vodovody apod.). Zcela
novou pravou jsou ustanoven o spoleenstv jmn (viz 1236 a 1239); i kdy
se prva a povinnosti vlastnk takto spojench do spoleenstv d
ustanovenmi, podle kterch bylo spoleenstv

spoleenstv se pouij ustanoven o spoluvlastnictv.
zzeno,
pro
vypodn
II. Vznik spoluvlastnictv
3.
Podlov spoluvlastnictv vznik na zklad stejnch prvnch skutenost jako
vlastnick prvo individuln, tedy jak originrnm zpsobem (tj. nap. dnm
vydrenm - 1089), tak derivativn (nap. ddnm - 1475 a nsl.). V vahu
pichz nabyt na zklad smlouvy i jin prvn skutenosti i nabyt na zklad
soudnho rozhodnut. Vylouit nelze ani nabyt spoluvlastnictv nhodnou udlost
(nap. smsenm - 1078 a nsl.).
III. Pedmt spoluvlastnictv
4.
Pedmtem spoluvlastnickho prva mohou bt vci hmotn (nemovit i
movit), vci nehmotn (patenty, licence, autorsk prva) i jin prva vcn
(drba, sluebnost apod.). Pro spoluvlastnictv jinch vcnch prv doporuuje
dvodov zprva pouvat oznaen "spoleenstv" pslunho prva, jm se
vak teorie ani judikatura dosud ble nezabvala. Ustanoven 1236 a nsl.
obsahuje strunou pravu spoleenstv jmn. Samostatnou pravou se d prvo
zstavn (viz nap. vespoln zstavn prvo - 1345) a vkon zstavnho prva pi
vce vitelch ( 1371 a nsl.).
IV. Postaven spoluvlastnka
5.
Kad ze spoluvlastnk m prvo, s omezenm vyplvajcm z jeho
spoluvlastnickho podlu, spolenou vc dret, uvat a jinak s n nakldat, m
prvo na jej plody a uitky a m i prvo vc (se souhlasem ostatnch
spoluvlastnk a v mezch danch jinmi prvnmi pedpisy) zniit. Vzjemn
vztah spoluvlastnk je uren prostednictvm spoluvlastnickho podlu, kter
vyjaduje jejich mru asti ve spolenm vlastnickm vztahu a je vyjden jako
podl ideln (pars pro indiviso), jak vyplv z nsledujcch ustanoven ( 1116 a
1117). Spoluvlastnci jsou plnmi vlastnky svch podl a mohou s nimi voln
disponovat (na rozdl od pedchoz prvn pravy), nikoliv vak k jm prvm
ostatnch spoluvlastnk a nikoliv v ppadech, pokud bylo spoluvlastnictv

zaloeno nezvisle na vli spoluvlastnk (pozenm pro ppad smrti nebo jinou
prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva od potku ovlivnit ble viz 1124).
V. Ochrana spoluvlastnka
6.
V ppad, pokud je v rozporu se zkonem zasahovno do jeho prvnho
postaven, je kad ze spoluvlastnk oprvnn domhat se samostatn ochrany
svho prva u soudu i u jinho, zkonem povolanho orgnu ochrany, a to jak
proti jinm spoluvlastnkm, tak proti tetm osobm. Spoluvlastnictv pov,
stejn jako vlastnictv, stavn ochrany, kter je odvozovna z l. 11 odst. 3
Listiny.
3 odst. 2 psm. e), 18, 489, 712, 987, 1010, 1011, 1078 a nsl.,
1121, 1223, 1257, 1345, 1371, 1868, 2721
Souvisejc pedpisy:
260e, 320j, 338 o. s. .,
205 odst. 3, 215 odst. 1 psm. e) insolvennho zkona,
85 odst. 2 stavebnho zkona,
32 odst. 4 z. o. k.
Z judikatury:
1. K jedn a te vci neme mt vlastnick prvo vce osob, nejde-li o
spoluvlastnictv. Neme tedy bt souasn stt vlastnkem ze zkona a oban ze
smlouvy. Nen-li takov situace mon, piem mus existovat een, mus mt
prioritu prvo, kter vzniklo prvn.
(IV. S 35/96)
2. Ochranu svho vlastnickho prva k pslunmu podlu me
uplatovat kad ze spoluvlastnk samostatn, bez nutnosti souhlasu ostatnch
spoluvlastnk k takovmu prvnmu postupu.
(NS 28 Cdo 3939/2009)
3. Je vyloueno, aby vlastnick prvo k cel vci mlo vce osob, kter
nejsou jejmi spoluvlastnky.Nelze toti (mimo prvn reim spoluvlastnictv) nabt
vlastnick prvo k ji existujc vci, ani by souasn nezaniklo vlastnick prvo
jejmu dosavadnmu vlastnku, a naopak, vlastnk vci, kter nadle existuje,
neme pozbt vlastnictv k n, ani by jej souasn nenabyla osoba jin. Z
tohoto dvodu nemohou vedle sebe jako "rovnocenn prvn tituly" obstt tituly,
svdc o vlastnictv rznch osob k tm nemovitostem, ani by lo o
spoluvlastnky. Je na soudu, aby v ppad takov existence vce titul posoudil,
kter z nich ve vzjemn konkurenci lpe obstoj a je na rozdl od druhho prvn
inn. V tchto ppadech, stejn jako v danm ppad, se soud neobejde bez
posuzovn obou titul z hlediska jejich asov posloupnosti, jejich prvnch
ink, zvaznosti, pop. vykonatelnosti.
(NS 22 Cdo 413/2002)
4. Podlov spoluvlastnk m nalhav prvn zjem na uren, komu nle
zbvajc spoluvlastnick podl v ppad, e jm maj bt odstranny pochybnosti
zapinn duplicitnm zpisem v katastru nemovitost.
(NS 22 Cdo 63/2001)
5. Zpr aloba spoluvlastnka proti spoluvlastnku jest ppustn.
(Vn 5432/25)
6. Jest zmnou ve smyslu u 828 ob. zk., zasahuje-li jeden spolenk
uvnm spolen nemovitosti do prva sfry ostatnch spolenk. Druhmu
spolenku jest volno brniti se tomu alobou zpr.
(Vn 4017/24)
7. Jest neppustnou zmnou po rozumu u 828, druh vta, ob. zk., jmeli jeden spolenk bez souhlasu druhho uvati vlun urit sti spolen
nemovitosti, by i zbytek ponechan k uvn druhmu spolenku, rovnal se jeho

idelnmu podlu na vci.
(Vn 371/20)
Z literatury:
1. Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 2009.
2. Kincl, Urfus: msk prvo, 1990.
3. Krlk: Podlov spoluvlastnictv v obanskm zkonku, 2011.
1923.
6. Rouek, Sedlek: Koment, III. dl, 1935.
7. Sedlek: Vlastnick prvo. Koment k 353-446 Veob. ob. zk. se
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935.
10. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, II, 2009.
11. Zuklnov: Spoluvlastnictv podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb.,
2013.
12. Zuklnov, Psutka: Spoluvlastnictv a spolen jmn manel: 136 -
151 obanskho zkonku, 2012.
13. Krlk: Vlastnick aloby spoluvlastnk a ochrana jejich prv vi
tetm osobm (vybran otzky). PrRo, 2010, . 22, s. 795.
14. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv.st I. PF, 2008, . 3,
s. 93.
15. Krlk: Historick a teoretick vod do problematiky podlovho
spoluvlastnictv. PrRo, 2007, . 21, s. 765.
16. Randa: O spoluvlastnictv. Pk, 1881, s. 109.
17. Spil: Aktuln otzky aloby na vydn vci (reivindikace) v judikatue
Nejvyho soudu. BA, 2001, . 10, s. 8.
1116
(Vztah spoluvlastnka k vci)

Pi nakldn podle 1116 se nejedn jen o nakldn se spolenou vc ve

smyslu dispozic, ale pedevm tak o zachzen, uvn, bran uitk atd. (srov.
t 1106). Panuje-li mezi spoluvlastnky shoda, pak navenek dohromady
prezentuj vhradnho vlastnka vci. Take - jsou-li ve shod - pak, vidno
pedevm zven, in vechny prvn i faktick dispozice, kter me init
jednotliv vlastnk. Na rozdl od ppad sprvy spolen vci, kde plat princip
majority, plat zde princip jednomyslnosti vech spoluvlastnk. Nejde toti o
jednotliv spoluvlastnick podly a nakldn s nimi, jde o vc jako celek, a to
pedevm v pomru k osobm stojcm vn jejich spoleenstv: prod-li jeden ze
spoluvlastnk spolenou vc, a to pesto, e je teba spoluvlastnkem
vtinovm, zashne tm nutn do prv ostatnch, co vede k neplatnosti
smlouvy o koupi a prodeji atd. Z toho dvodu nejsou prva jednotlivch
spoluvlastnk ke spolen vci pln a neomezen, ale nutn omezen.
Vklad:
1.
Jednaj-li spoluvlastnci v jednomysln shod, pak se vzhledem k vci jako k celku
povauj za jedinou osobu. Star literatura nkdy hovo o "morln" osob (viz
tak 1236 - spoleenstv jmn).
2.
Shoduj-li se spoluvlastnci, maj prvo dispozice s celou vc a povauj se za
vlunho vlastnka vci. V tomto ppad spoluvlastnci nakldaj se spolenou
vc s tm, e inky postihuj vc jako celek. Pokud se vak spoluvlastnci
neshoduj, nesm spoluvlastnk s vc samostatn nakldat. Prvn dispozice se
spolenou vc toti in v souladu 1127 vichni spoluvlastnci. To se netk
rozhodovn o spolen vci a jej bn sprvy.
3.
Vznam m komentovan ustanoven i ve spojen s pravou pdatnho

spoluvlastnictv ( 1223), kde dochz k rznm kombinacm postaven jednoho
spoluvlastnka ve vztahu k vci, kter je pedmtem pdatnho spoluvlastnictv,
a samostatn vci, kter je pedmtem spoluvlastnictv.
4.
Je jasn, e ani jednomysln shoda spoluvlastnk a j odpovdajc nakldn se
spolenou vc nesm bt v rozporu s jinm zkonnm ustanovenm, nesm zjevn
zneuvat prva nebo bt v rozporu s dobrmi mravy nebo veejnm podkem.
5.
Procesnm odrazem tohoto ustanoven je, e v zench, kter se tkaj cel vci
nleejc do spoluvlastnictv, budou aktivn i pasivn legitimovni vichni
spoluvlastnci.
18, 489 a nsl., 545 a nsl., 987, 1010, 1011, 1115, 1223, 1236
Souvisejc pedpisy:
79 o. s. .,
32 odst. 4 a 5 z. o. k.,
85 odst. 2, 109 stavebnho zkona
Z judikatury:
1. K podn aloby o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv je
aktivn legitimovn kterkoliv ze spoluvlastnk bez ohledu na velikost jeho
spoluvlastnickho podlu.
(I. S 174/2005)
2. Ochranu svho vlastnickho prva k pslunmu spoluvlastnickmu

podlu me uplatovat kad ze spoluvlastnk samostatn (bez nutnosti
souhlasu ostatnch spoluvlastnk).
(NS 28 Cdo 3939/2009)
3. astnky smlouvy o pevodu spolen vci mus bt vichni
spoluvlastnci a k innmu pevodu cel vci nesta prvn kon jednoho z nich,
i kdy byl uinn se souhlasem vech ostatnch spoluvlastnk.
(NS 4 Cz 4/74, S IV, s. 858)
4. Nen teba aloby vech spoluvlastnk, jde-li o zsah proti integrit
spoluvlastnickho prva k idelnmu podlu spolen vci.
(Vn 11060/31)
5. Nebyla-li platn uzavena kupn smlouva ohledn cel nemovitosti ve
spoluvlastnictv pro nedostatek souhlasu spoluvlastnka, nelze z n dovoditi ani
platnost smlouvy, tkajc se ideln sti nemovitosti spoluvlastnka, jen s
prodejem souhlasil.
(Vn 7706/28)
6. Jde o alobu zpr, domhaj-li se spoluvlastnci vyklizen spolen
nemovitosti na tch, jim byl propachtoval sv doivotn uvac prvo na
nemovitosti spoluvlastnk, jeho napotomn smrt prvo toto zaniklo. K zpr
alob dle u 523 ob. zk. jest oprvnn kad jednotliv spoluvlastnk.
(Vn 5794/57, NS Rv I 133/26)
7. Jde o alobu zpr ( 523 ob. zk.), domh-li se spoluvlastnk na
druhm spoluvlastnku, by ustal od dalho ruen alobcova spoluvlastnickho
prva uvnm spolen nemovitosti a nemovitost vyklidil.
(Vn 4333/24)
8. Kad spoluvlastnk jest oprvnn podati alobu zpr na toho, kdo si
osobuje sluebnost ku spolenmu pozemku.
dn ze spoluvlastnk nen bez souhlasu druhch oprvnn osobm
tetm dovoliti nebo zditi prva, kter by se dle povahy vci vztahovala na celou
spolenou vc a dsledkem toho zatovala i podly druhch spoluvlastnk
(zejmna sluebnosti) a dsledkem toho jest kad z druhch spoluvlastnk
oprvnn zpr alobou zabrniti vkonu takovchto neoprvnn dovolench
nebo trpnch prv tetch osob nebo, kdyby tomu mlo bti jinak a nesouhlasc
spoluvlastnk byl vzn na souhlas a pistoupen onoho spoluvlastnka, kter se
na tento ne - oprvnn zpsob proti neporuenosti spolenho majetku
proheil, znamenalo by to, zbaviti ho v prvn ochrany jeho spoluvlastnickho
podlu, a vedlo by to k dsledku, e by spoluvlastnk takovmto jednostrannm
konem sml zatiti i podly druhch podlnk.
(Vn 2590/23)
9. Kdo uv vci, pronajat mu jednm ze spoluvlastnk bez zmocnn a
souhlasu ostatnch, vydn je jejich alob zpr.
(Vn 1872/22)
Z literatury:
1923.
2013.
14. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv.st I. PF, 2008, . 3,
s. 93.
15. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv.st II. PF, 2008, . 5,
s. 193.
spoluvlastnictv. PrRo, 2007, . 21, s. 765. 17. Randa: O spoluvlastnictv. Pk, 1881, s. 109.

1117
(Rozsah spoluvlastnickho prva)
Vklad:
Ustanoven je vrazem toho, e v ppad spoluvlastnictv dochz k dlb

prva k vci, nikoliv k dlb vci samotn. Kad ze spoluvlastnk m prvo k
cel vci. Toto prvo spoluvlastnka ale nen neomezen, jako je tomu u vlastnka
vlunho. Spoluvlastnku nenle pln panstv nad vc; v nakldn s vc
nleejc do spoluvlastnictv je omezen prvy ostatnch spoluvlastnk. Tato
situace samozejm nevyluuje, aby se spoluvlastnci dohodli na relnm
zpsobu uvn spolen vci.
Z dvodov zprvy:
viz u 1116
489, 987, 1010, 1011, 1115, 1223, 1236
Souvisejc pedpisy:
91 o. s. .,
32 odst. 4 a 5 z. o. k.
Z judikatury:
1. Problmem je vymezen monosti uvn vci spoluvlastnky. Ti mohou

uvat vc souasn, uvn me bt vymezeno asov a tak se mohou
dohodnout, kterou st vci bude kad z nich vlun uvat. Podstatn je, e
kad spoluvlastnk je "v zsad" oprvnn uvat vc v rozsahu svho podlu.
(Rc 17/13, NS 31 Cdo 503/2011)
2. Prva kadho podlovho spoluvlastnka jsou omezena prvy ostatnch
spoluvlastnk.
(NS Cpj 171/64, S III, s. 282)
3. seln vyjden ve spoluvlastnickho podlu tud naprosto
neznamen, e by byl spoluvlastnk vlun vlastnkem urit hmotn sti
spolen vci, tebae by svou velikost odpovdala vi jeho spoluvlastnickho
podlu.
(Rc 61/66, NS 4 Cz 22/66)
4. Vc v podlovm spoluvlastnictv nle cel kadmu spoluvlastnku;
rozdlena podlem nen spolen vc, ale vlastnick prvo, resp. spoluvlastnick
podl jako mra, kterou se spoluvlastnk podl na prvech a povinnostech ke
spolen vci.
(NS 28 Cdo 3939/2009)
5. Spoluvlastnick podl vyjaduje toliko rozsah, v jakm jednotliv
spoluvlastnci vykonvaj a nesou jinak shodn prva a povinnosti, kter pro n
vyplvaj z vlastnictv spolen vci jako celku. U podlovch spoluvlastnk jde
tedy o tzv. ideln podl na spolen vci, nikoli o reln vymezen vztahujc se k
urit sti spolen vci.
(NS 26 Cdo 26/2009)
uvnm spolen nemovitosti do prvn sfry ostatnch spolenku. Druhmu
(Vn 4017/24)
Z literatury:

1923.
2013.
11. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st I. PF, 2008, . 3,
s. 93.
1118
(Obvykl vytovn)
Z povahy spoluvlastnictv vyplv prvo jednoho kadho spoluvlastnka,

aby se mu dostalo vytovn, jak bylo se spolenou vc nakldno, a tak
oprvnn podlet se na plodech nebo uitcch spolen vci.
Vklad:
1.
Kad spoluvlastnk m prvo vdt, jakm zpsobem bylo s vc nleejc do
spoluvlastnictv nakldno, jak plody a uitky vc ve spoluvlastnictv poskytla,
jak nklady byly i musely bt na vc vynaloeny z dvodu jejho zachovn,
oprav, udrovn, placen dan a poplatk apod. Ustanoven proto zakld prvo
spoluvlastnka na vytovn.
2.
Vytovn dle tohoto ustanoven zejm nelze jednodue ztotonit s pouhm
"dnm daovm tvrzenm" dle 1 odst. 3 daovho du, nebo lze oekvat,
e ada pravideln vynakldanch nklad a vdaj spolen vci nebude mt
nutn daov vznam.
3.
Nedojde-li mezi spoluvlastnky k dohod o tom, co je i nen nutnm vdajem
spolen vci v rmci rozhodovn o spolen vci, nezbude ne eit tento spor
soudn.
4.
Vytovn provd bu poven spoluvlastnk, nebo ustanoven sprvce (
1135), kter m postaven pkaznka a v tomto postaven i povinnost sprvu
spolen vci vytovat. Nen vyloueno, aby si v ppad, pokud se sprvy
spolen vci astn vichni spolenci, poskytli navzjem vytovn v tom
rozsahu, v jakm se na sprv spolen vci podleli.
5.
I spoluvlastnk, kter vynaloil na spolenou vc nklad v zjmu ostatnch
spoluvlastnk bez jejich vyrozumn a souhlasu dle 1136, bude nepochybn
muset vynaloen nklady vytovat tak, aby bylo mono urit jemu nleejc
pomrnou st tto nhrady a nutnch nklad.
6.
Spoluvlastnk je povinen nst pomrnou st vynaloench nklad, kter
odpovd jeho spoluvlastnickmu podlu, nen-li jin dohody mezi spoluvlastnky.
7.
Zpsob, jak maj bt plody a uitky spolen vci rozdleny, je ble upraven v
1120 tak, e v ppad dlitelnch plod a uitk ze spolen vci se tyto dl
podle spoluvlastnickch podl. Pokud se spoluvlastnci nedohodnou o rozdlen
nedlitelnch plod a uitk ze spolen vci, pak se tyto plody a uitky vhodnm
zpsobem prodaj a vnos se rozdl podle podl. Sporn je, zda v ppad, pokud
se spoluvlastnci nedohodnou na vhodnm zpsobu prodeje, me takov zpsob

urit soud.
489, 491, 987, 1010, 1011, 1115, 1120, 1126, 1136, 2430
Souvisejc pedpisy:
32 odst. 4 a 5 z. o. k.,
daov d,
zk. o etnictv
Z judikatury:
1. Poadavek podlovho spoluvlastnka, aby druh spoluvlastnk zajiujc
sprvu pedmtu spoluvlastnictv pedloil pjmov a vdajov doklady
etnictv domu v podlovm spoluvlastnictv,etn njemnch smluv a listin, na
jejich zklad bylo realizovno finann hospodaen, pedstavuje poadavek
tkajc se vkonu spoluvlastnickch prv pi hospodaen se spolenou vc.
Kad z podlovch spoluvlastnk mus mt ve vztahu k ostatnm
spoluvlastnkm prvo na zskn informac, kter mu umon zjitn
majetkovho profitu ze spolen vci. Nepiznn tohoto prva je zsahem do
majetkovch prv dotenho podlovho spoluvlastnka. Povaha nroku na zskn
informac o hospodaen se spolenou vc je specifick, nebo z pohledu
podlovho spoluvlastnka jsou tyto informace klov pro vahu o nakldn s
pedmtem spoluvlastnictv a volbu strategie ve vztahu k ostatnm
spoluvlastnkm, dalm osobm i orgnm veejn moci. Hmotnprvn se
projevuje jako prvo kterhokoliv podlovho spoluvlastnka na to, aby mu ostatn
spoluvlastnci informace tkajc se spolen vci nezadrovali, resp. aby mu
veker podklady ten, kdo jimi disponuje, poskytl, a to kdykoliv, teba i optovn.
Specifikum se projevuje i v procesu, a to v poadavku na rychlost zen;
uplatnnm nroku si spoluvlastnk zpravidla jen pipravuje pozici pro dal
postup. alobu na podn informace o hospodaen se spolenou vc sta
vymezit obecn, nebo v podrobnostech nebv dajc spoluvlastnk o
pedmtnch dokumentech zpraven. Spoluvlastnk m prvo na pedloen

komplexnho, vcn a asov souvisejcho na sebe navazujcho souboru listin
tkajcch se hospodaen s nemovitost. Jde o prvo prbn a trval, kter lze
vykonvat k novm skutenostem, ale i opakovan. Limitem je zde poadavek
ochrany ostatnch spoluvlastnk ped nepimenm ruenm. Prvo na
informace pitom nelze chpat formln, doklady mus bt pedloeny za
takovch podmnek, aby ml spoluvlastnk relnou monost se s jejich obsahem
seznmit a dn je prostudovat. Prvo na informace lze u soudu spn
uplatnit a tehdy, je-li rueno (i takov situace reln hroz).
(II. S 3137/09, SoRo 11/11, s. 404)
2. Spoluvlastnk (nespravujc vc) m prvo seznmit se s obsahem listin a
zznam tkajcch se spolen vci (s doklady, o kter se vytovn opr); bez
tohoto prva by toti prvo dat vytovn sprvy nemohlo plnit svj el.
Spoluvlastnk spravujc spolenou vc spln povinnost pedloit k vytovn
doklady tehdy, pokud je pedlo za podmnek umoujcch doklady dn
prostudovat, resp. podit si opisy i kopie, tj. nikoliv pouze formln. Me t
pedloit kopie doklad (a nklady na jejich pozen zahrnout do tovn), v
tomto ppad vak mus umonit porovnn kopi s originly doklad. Pro zpsob
pedloen doklad nelze stanovit podrobn a vyerpvajc pravidla, vdy je
teba postupovat tak, aby byla umonna inn kontrola sprvnosti vytovn.
Msto, ve kterm m bt vytovn pedloeno, m bt ureno dohodou
astnk. Nen-li takto ureno, je jm bydlit nebo sdlo spoluvlastnka
provdjcho sprvu spolen vci.
(NS 22 Cdo 2819/2008)
3. Pokud na zklad rozhodnut vtinovho spoluvlastnka o hospodaen
se spolenou vc je st spolenho domu pronajmna tetm osobm a st
domu uv vtinov spoluvlastnk nad rmec velikosti jeho spoluvlastnickho
podlu, piem njemn je mezi spoluvlastnky rozdlovno pomrn podle ve
spoluvlastnickch podl, pslu meninovmu spoluvlastnku nhrada za to, e
neuv spolenou vc v rozsahu odpovdajcm jeho spoluvlastnickmu podlu,
pokud se spoluvlastnci nedohodli jinak. Vtinov spoluvlastnk neme vlastnm
rozhodnutm proti vli meninovho spoluvlastnka prvo na tuto nhradu
vylouit.
(NS 22 Cdo 1499/2006)
4. Jestlie se podlov spoluvlastnk alobou domh podn vytovn
hospodaen se spolenou vc, nejde o alobu na pouh vydn doklad; doklady
o hospodaen nen nutn pesn oznait.
(NS 22 Cdo 492/2005)
5. Tba devn hmoty, proveden na lesnm pozemku jeho vlastnkem v
souladu s lesnm hospodskm plnem, je povnm uitk z tohoto pozemku ve
smyslu 123 ob. zk. Nedohodnou- li se podlov spoluvlastnci lesnho pozemku
jinak, nabvaj devo, vyten z tohoto pozemku by i jen jednm z nich, do

svho podlovho spoluvlastnictv.
(NS 22 Cdo 509/2003)
6. Pouh pn, by pejmatel na nemovitosti spolen hospodaili, nen
jet pkazem ve smyslu u 832 ob. zk.
(Vn 2818/23)
Viz t judikaturu u 1119.
Z literatury:
1923.
2013.
1119
(Vymhn vytovn)
Z dvodov zprvy:
viz u 1118
Vklad:
1.
Dojde-li k uplynut doby obvykl povaze sprvy nebo k podstatn zmn
prvnch pomr spolen vci znikem spoluvlastnictv nebo znikem asti
nkterho spoluvlastnka, jde o okamik, k nmu se lze, zejmna z dvodu
ochrany prv zmnou dotench spoluvlastnk, domhat vytovn.
2.
Doba obvykl sprvy spolen vci se bude liit s ohledem na povahu vci.
Bude-li spolenou vc nemovitost, lze pedpokldat vytovn ron, nicmn
nelze vylouit vytovn v kratch intervalech (nap. v souvislosti s plnnm
povinnost spoluvlastnk dle zkona o DPH).
3.
Pokud se spoluvlastnci nedohodnou na tom, co je jinm dleitm dvodem pro
vytovn, nezbude ne eit jejich spor cestou soudn. To se vak jev
nepraktickm zejmna s ohledem na dlku soudnho zen, kter je pravideln
del ne doba obvykl sprvy vtiny vc nleejcch do spoluvlastnictv.
4.
Povinnost toto vytovn poskytnout pak sth bu povenho spoluvlastnka,
nebo ustanovenho sprvce ( 1135), kter m postaven pkaznka a povinnost
sprvu spolen vci vytovat ( 2435).
5.
Problm s domhnm se vytovn vznik v ppad, pokud se sprvy spolen
vci astn vichni spolenci, a maj si proto vytovn poskytnout navzjem v
tom rozsahu, v jakm se na sprv spolen vci podleli. V tchto ppadech
nelze proto vylouit spor mezi spoluvlastnky navzjem.
6.
I spoluvlastnk, kter vynaloil na spolenou vc nklad v zjmu ostatnch

spoluvlastnk bez jejich vyrozumn a souhlasu dle 1136, bude nepochybn
muset vynaloen nklady v ppadech pedvdanch v tomto ustanoven
ostatnm spoluvlastnkm vytovat.
605, 1126, 1140, 2435
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
zk. o danch z pjm,
zk. o etnictv,
zk. o DPH
Z judikatury:
1. Spoluvlastnk (nebo spoluvlastnci) vykonvajc podle rozhodnut
spoluvlastnk, jejich dohody i rozhodnut soudu sprvu spolen vci je povinen
umonit spoluvlastnkm, kte se na sprv nepodlej, seznmit se s obsahem
listin a zznam tkajcch se spolen vci a pedloit jim vytovn o
hospodaen s touto vc. To plat i tehdy, vykonv-li spoluvlastnk sprvu
spolen vci jen fakticky, bez souhlasu ostatnch spoluvlastnk.
(NS 22 Cdo 2058/2005)
2. aloba podlovho spoluvlastnka na podn vytovn hospodaen se
spolenou vc nen alobou na pouh vydn doklad o hospodaen; tyto
doklady nen teba v alob oznait.
(NS 22 Cdo 492/2005)
3. Podlov spoluvlastnk vykonvajc sprvu spolenho domu je povinen
umonit dalm spoluvlastnkm, aby se seznmili s doklady o pjmech a
vdajch tkajcch se spolen vci. Soud me ve sporu o hospodaen

podlovch spoluvlastnk se spolenou vc rozhodnout, e astnci jsou povinni
ukldat vnosy ze spolen vci na bankovn et, k nmu maj astnci
spolen dispozin prvo.
(NS 22 Cdo 49/2004)
4. Rekursn soud sprvn dolil, e v tomto ppad domhaj se alobci na
alovanm vydn obchodnch knih, protokol, bilanc a nvrh na rozdlen zisku
neprotokolovan spolenosti, zzen podle ustanoven u 1175 ob. zk. a nsl.,
kter jim alovan jako bval plnomocnk spolenosti odpr vydati. Jde tu tedy o
sporn soukromoprvn nrok, o nm jest rozhodnouti dle 1 j. n. dnm
soudm, nebo ustanoven u 1215 ob. zk., odkazujcho na 844 ob. zk, zde
pouiti nelze, kdy alovan popr svou povinnost k vydn listin a bude tedy
teba sporem eiti otzku, zda alobn nrok na vydn tchto listin jest
odvodnn.
(Vn 6315/26)
Z literatury:
1923.
2013.
1120
(Dlba plod a uitk ze spolen vci)
Povn spolen vci m stejnou povahu jako jin spoluvlastnick prva.

Je proto teba k plodm a uitkm pistupovat stejn: rozdluj se tak, jak to
odpovd velikosti podl. V ppad, e to nen dobe mon (lze si pedstavit
nap. mld hospodskho zvete) a spoluvlastnci se jinak nedohodnou,
nezbv, ne prodat takov plod ve veejn drab a vnos rozdlit podle podl.
Vklad:
K odst. 1
1.
Mru asti kadho spoluvlastnka na prvech a povinnostech vyplvajcch ze
spolen vci vyjaduje spoluvlastnick podl. Plody a uitky ze spolen vci se
proto dl mezi spoluvlastnky podle pomru jejich podl.
2.
Plodem je to, co vc pravideln poskytuje ze sv pirozen povahy, jak je dno
jejm obvyklm elovm urenm a pimen k nmu, a s piinnm lovka,
nebo bez nho ( 491 odst. 1); uitkem pak to, co vc pravideln poskytuje ze sv
prvn povahy.
3.
Aplikace 1120 odst. 1 vyaduje, aby plod i uitek byly vcmi dlitelnmi.
K odst. 2
4.
Je vc dohody spoluvlastnk, jak bude naloeno s nedlitelnm plodem a
uitkem ze spolen vci. Takov dohoda vyaduje souhlas vech spoluvlastnk.
Pokud k dohod nedojde, pedpokld zkon prodej plod a uitk spolen vci
vhodnm zpsobem. O tom, co je vhodnm zpsobem prodeje, rozhoduj vichni
spoluvlastnci a nelze pitom vylouit ani modern zpsoby (nap. internetov
aukce). Dvodov zprva vslovn zmiuje veejnou drabu (zk. . 26/2000 Sb.,
o veejnch drabch). Lze vak pochybovat o tom, e se spoluvlastnci v ppad
sporu, jak naloit s nedlitelnm plodem i uitkem, budou schopni dohodnout na
vhodnm zpsobu jejich prodeje. Nsledn rozdlen vnosu z prodeje podle
spoluvlastnickch podl by ji nemlo init problmy - do vytovn tohoto
vnosu mus bt zahrnuty nklady s prodejem vznikl.
5.
Sporn je, zda v ppad, pokud se spoluvlastnci nedohodnou na vhodnm
zpsobu prodeje, me takov zpsob urit soud.
6.
Pi nakldn s prstky a uitky je zapoteb dbt dodrovn daovch
pedpis.
489, 491, 1011, 1115, 1122, 1126
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
zk. o danch z pjm
Z judikatury:
1. Prvu na ochranu obydl a soukrom je v zsad teba dt pednost ped
prvem spoluvlastnka na uvn sti vci v podlovm spoluvlastnictv.
(NS 22 Cdo 863/2004)

(NS 22 Cdo 49/2004)
3. Nzor, e se plody spolen vci po oddlen stvaj vlastnictvm toho ze
spoluvlastnk, kter je oddlil (sklidil, vytil), nem oporu v dnm ustanoven
obanskho zkonku ani jinho prvnho pedpisu, a tak by se tento
spoluvlastnk mohl stt jedinm vlastnkem plod pouze na zklad dohody s
ostatnmi spoluvlastnky. V opanm ppad zstvaj i plody spolen vci ve
spoluvlastnictv vlastnk vci matesk.
(NS 22 Cdo 509/2003)
4. I spoluvlastnk se me dopustit trestnho inu krdee ve vztahu k
pedmtu spoluvlastnictv, jestlie se zmocn vci, kter je v podlovm
spoluvlastnictv, tm, e si ji pisvoj, pokud tak uin v myslu nakldat s n, jako
by nleela jen jemu samotnmu, a svvoln tm vylou ostatn spoluvlastnky z
vkonu vlastnickho prva, tj. z monosti vc ve spoluvlastnictv dret, uvat,
povat jej plody a uitky a nakldat s n ( 123 ob. zk.).
(Rt 4/02, NS 5 Tz 63/2001)
5. Spoluvlastnk nen oprvnn brt si st uitk pmo.
(Vn 5570/25)
6. Jednotliv spolenk nen bez dalho oprvnn samostatn nakldati
uitky svho jmn na ten zpsob, e si prost vybere nebo zpen hrub uitky
ze svho podlu, nestaraje se o vlohy na sprvu spolenho majetku. Manel,
jemu manelka vypovdla sprvu spolenho majetku, nen oprvnn zciziti
fysickou st vtku spolenho majetku.
(Vn 4615/25)
Z literatury:

1923.
2013.
Oddl 2
Spoluvlastnick podl
1121
(Vlastnictv spoluvlastnickho podlu)
Kad ze spoluvlastnk je plnm vlastnkem svho podlu. Tato zsada

vak nevyluuje zvltn omezen s podlem nakldat, a ji vyplvaj ze smlouvy
nebo ze zkona.
Vklad:
1.
Spoluvlastnick podl je majetkovou hodnotou, kter nle spoluvlastnku, a ten
je oprvnn s tmto podlem samostatn nakldat. V nakldn je omezen toliko
zkonem i smlouvou a nakldnm se svm podlem nesm zasahovat do vci

jako celku nebo do prv ostatnch spoluvlastnk ( 1123).
2.
Spoluvlastnk pov jako pln vlastnk spoluvlastnickho podlu ochrany jako
kad jin vlastnk. Prvnm prostedkem jeho ochrany je aloba reivindikan.
Vedle toho je kad spoluvlastnk oprvnn ve vztahu ke spolen vci jako celku
k podn aloby zpr.
3.
V ppad, pokud je v rozporu se zkonem zasahovno do jeho prvnho
postaven, je kad ze spoluvlastnk oprvnn domhat se samostatn ochrany
svho prva u soudu i u jinho, zkonem povolanho orgnu ochrany, a to jak
proti jinm spoluvlastnkm, tak proti tetm osobm. Spoluvlastnictv pov,
stejn jako vlastnictv, stavn ochrany, kter je odvozovna z l. 11 odst. 3
Listiny.
4.
Vslovnou pravou postaven spoluvlastnka jako plnho vlastnka podlu dolo
k obnoven tradinho postaven spoluvlastnka, kter pedchoz prava vrazn
omezovala, nap. zkonnm pedkupnm prvem ostatnch spoluvlastnk.
Spoluvlastnk nyn me podl zcela nebo zsti zcizit, zatit jej zstavnm
prvem ( 1309), sluebnost ( 1257), na spoluvlastnick podl lze vst exekuci
atd.
5.
Zvltn omezen v nakldn se spoluvlastnickm podlem mohou bt zaloena
smluvn, tedy v souladu s vl spoluvlastnka (nap. zzenm zstavnho prva ke
spoluvlastnickmu podlu). K zkonnm omezenm se ad pedkupn prvo,
uveden v 1124. Bylo-li toti spoluvlastnictv zaloeno pozenm pro ppad
smrti nebo jinou prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva a
povinnosti od potku ovlivnit, pak v ppad, pokud nkter ze spoluvlastnk
pevd svj podl, maj ostatn spoluvlastnci k podlu po dobu esti msc ode
dne vzniku spoluvlastnictv pedkupn prvo, ledae spoluvlastnk podl pevd
jinmu spoluvlastnku nebo svmu manelu, sourozenci nebo pbuznmu v ad
pm. Neujednaj-li si spoluvlastnci, jak pedkupn prvo vykonaj, maj prvo
vykoupit podl pomrn podle velikosti podl. Pedkupn prvo maj spoluvlastnci
i v ppad, e nkter z nich pevd podl bezplatn; tehdy maj spoluvlastnci
prvo podl vykoupit za obvyklou cenu. To plat i v jinch ppadech zkonnho

pedkupnho prva (nap. 1254).
1011, 1115, 1122
Souvisejc pedpisy:
338, 348, 349 o. s. .,
11 katastrlnho zkona
Z judikatury:
1. Ke zzen zstavnho prva ke spoluvlastnickmu podlu k vci nen
teba souhlasu ostatnch spoluvlastnk, nebo nejde o ppad hospodaen se
spolenou vc ve smyslu 139 odst. 2 ob. zk.
(Rc 12/2000, NS 2 Cdon 339/97)
2. Spoluvlastnk reln nedlen nemovitosti je oprvnn uzavti bez
souhlasu ostatnch spoluvlastnk v pin svho idelnho podlu spolen
nemovitosti s tet osobou pachtovn smlouvu.
Z odvodnn: Podstatou spoluvlastnictv je, e jeden spoluvlastnk nen
oprvnn proti vli druhho spoluvlastnka spolen vci fysicky uvati a
druhho spoluvlastnka z tohoto uvn vyluovati, e vak me voln podle sv
libosti nakldati svm idelnm podlem. To vyplv z ustanoven 828 ob. zk.,
e dn podlnk neme bez souhlasu druhho podlnka uiniti na spolen
vci zmnu, kterou by se dotkal podlu druhho, a z ustanoven 829 ob. zk.,
e kad podlnk je plnm vlastnkem svho podlu a e me svj podl nebo
uitky z nho, pokud neporuuje prav svch spolenk, podle sv vle a
nezvisle zastaviti, odkzati nebo zciziti ( 361 ob. zk.).
(Vn 1/45)
3. Spoluvlastnk nen oprvnn samostatn a bez ohledu na ostatn

podlnky zatiti spolenou nemovitost sluebnost bytu.
(Vn 2184/23)
4. Kdo uv vci, pronajat mu jednm ze spoluvlastnk bez zmocnn a
souhlasu ostatnch, vydn je jejich alob zpr.
(Vn 1872/22)
5.
Pachtovn
smlouvu
lze
uzavti
a
zaknihovati
propachtovatelova idelnho podlu na spachtovan nemovitosti.
ohledn
(Vn 1092/21)
Z literatury:
1923.
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935, s. 64.
2013.
10. Baudy: Vcn prva k vci ciz a spoluvlastnick podl. AdN, 2004, . 3,
s. 68.
s. 93.
14. vestka, Jehlika: Nad pedkupnm prvem. PrRo, 1994, . 5, s. 160.
1122
(Pojem spoluvlastnick podl)
Otzka vymezen podlu a zvlt jeho legln definice, pedstavovala u ns

v urit dob teoreticko-praktick problm. Ustlen stanovisek vak neznamen,
e by podl (ideln podl), neml bt v zkon znovu uveden spolu s vyjdenm,
eho je urenm. Nelze nevidt, e rozsah, v jakm se spoluvlastnk astn, to
jest "podl", na vnosech spolen vci a nkladech na ni, je rozsahem, v jakm
se jeho vle astn - to jest "podl" - na rozhodnutch tkajcch se spolen vci.
Velikost podlu (dan zlomkem nebo procentem) vyplv zpravidla ze skutenosti,
na n se zakld spoluvlastnictv nebo ast spoluvlastnka v nm. Takov
skutenost neme ovem vylouit pozdj odchylnou dohodu spoluvlastnk.
Vzhledem k tomu, e v ppad spolen nemovit vci a nkterch jinch
speciln urench vc (nap. patent) je zkldajc prvn skutenost v
psemn form zachycovna a zpravidla evidovna ve veejnm seznamu, je
nezbytn podrobit ppadnou dohodu o velikosti podlu stejnmu formlnmu
reimu. Stejn jako dosud plat, e pochyby jdou na vrub tch, kdo mli o sv
prva peovat: podly jsou v ppad pochybnost o jejich velikosti stejn, jak se
navrhuje stanovit vyvratitelnou prvn domnnkou.
Vklad:
K odst. 1
1.
Mra asti spoluvlastnka na prvech a povinnostech vyplvajcch ze
spoluvlastnictv vci a nov i mra asti kadho spoluvlastnka na vytven
spolen vle, vyjden zkonnm termnem "podl" znamen, e nejde o
vymezen vlastnickho prva spoluvlastnka k urit reln sti vci (a to ani v
ppad, pokud by reln st vci vi podlu odpovdala), nbr o uren
idelnho podlu na vci a na vytven spolen vle. Tento ideln podl je
stanoven zlomkem i procentem.
2.
Velikost podlu uruje rozsah, v nm se spoluvlastnk podl na hlasovn pi

rozhodovn o spolen vci, na sprv spolen vci, na vnosech a nkladech
spolen vci. Velikost spoluvlastnickho podlu je rozhodn nap. pi uren ve
nhrady za znienou vc, pojistnho plnn apod.
K odst. 2
3.
Velikost podlu uruje prvn skutenost (viz vklad k 545 a nsl.), kter
spoluvlastnick vztah nebo ast spoluvlastnka zaloila. Velikost podlu si
spoluvlastnci mohou smluvn sjednat jinak, pouze s tm omezenm, e forma
smlouvy mus odpovdat nleitostem stanovenm pro pevod podlu.
4.
U vc zapisovanch do veejnch seznam by spoluvlastnci mli v zjmu prvn
jistoty sv i tetch osob obstarat pslunou zmnu zpisu v tomto seznamu (viz
nap. 980).
K odst. 3
5.
Vyvratiteln prvn domnnka o tom, e v ppad, nen-li stanoveno i ujednno
jinak, jsou spoluvlastnick podly stejn, plat pro vechny vci, kter jsou
pedmtem spoluvlastnictv, tedy nemovit i movit. Tedy dva spoluvlastnci maj
po polovin, ti po tetin apod. Pokud nkter ze spoluvlastnk tvrd nco
jinho, nese dkazn bemeno s tm spojen.
545 a nsl., 980, 1121, 1123 a 1125
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Jinak eeno, to, e spoluvlastnk je (v rmci svho podlu) oprvnn
uvat celou vc, jet neznamen, e ji me "bez dalho" uvat nad rmec
podlu na kor ostatnch spoluvlastnk. Uv-li spoluvlastnk bez prvnho
dvodu (zejmna bez rozhodnut vtiny spoluvlastnk nebo bez dohody
spoluvlastnk anebo bez rozhodnut soudu) spolenou vc nad rmec svho
spoluvlastnickho podlu, je povinen vydat to, o se takovm uvnm obohatil,
ostatnm spoluvlastnkm podle pravidel o vydn bezdvodnho obohacen.
(Rc 17/13, NS 31 Cdo 503/2011)
2. Pri podielovom spoluvlastnctve kadmu spoluvlastnkovi prislcha
urit podiel z celkovho vlastnctva, ktor vyjadruje mieru asti spoluvlastnkov
na prvach a povinnostiach vyplvajcich zo spoluvlastnctva k spolonej veci.
Podiely spoluvlastnkov sa vyjadruj bene uritm zlomkom v pomere k celku,
napr. 1/2, 3/4 a pod.
(Rc 54/73 Stan., NS SR Cpj 8/72)
3. seln vyjden ve spoluvlastnickho podlu tud naprosto
neznamen, e by byl spoluvlastnk vlun vlastnkem urit hmotn sti
spolen vci, tebae by svou velikost odpovdala vi jeho spoluvlastnickho
podlu.
(Rc 61/66, NS 4 Cz 22/66)
4. Zatmco podlov spoluvlastnictv charakterizuje spoluvlastnick podl,
kter je vyjden ve zlomku, poppad procentem, a je hlavnm kritriem mry
asti spoluvlastnka na prvech a povinnostech ze spoluvlastnickho vztahu, u
spolenho jmn manel nen vztah mezi spoluvlastnky vymezen idelnm
podlem; tento vztah me bt vyjden jen ke dni zniku spolenho jmn, a to
vypodnm.
(NS 33 Odo 1229/2006)
5. Podlov spoluvlastnictv charakterizuje spoluvlastnick podl, kter je
vyjden ve zlomku, pop. v procentu, a vyjaduje mru asti spoluvlastnka na
prvech a povinnostech ke spolen vci. Pes petrvvajc zavdjc nzory v
prvnm povdom, kter pot s neomezenmi prvy k reln vydlen sti,
jde u podlovch spoluvlastnk o tzv. ideln podl na spolen vci. Nejde o
reln vymezen k urit sti spolen vci.
(NS 33 Odo 355/2005)
6. V dsledku skutenosti, e jde o ideln spoluvlastnictv, pat kadmu z

nabyvatel ideln podl na tto nemovitosti. Spoluvlastnick podl zde
pedstavuje mru asti spoluvlastnka na prvech a povinnostech ze
spoluvlastnickho vztahu, a je tedy podlem idelnm, kter neposkytuje
spoluvlastnkovi neomezen prva k dn reln vydlen sti vci, je je ve
spoluvlastnictv. V dnm ppad tak nelze ci, e by jednotlivmu
spoluvlastnkovi nleel konkrtn vymezen podl nemovitosti odpovdajc jeho
bytu, v nm je njemcem.
(NSS 2 Afs 27/2003)
Z literatury:
3. Randa: Prvo
systematickm,1923.
vlastnick
dle
rakouskho
prva
podku

2013.
s. 93.
12. Randa: O spoluvlastnictv. Pk, 1881, s. 73-77.
1123
(Dispozice se spoluvlastnickm podlem)
Faktick vkon vlastnickho prva (drba, uvn, povn) je - pokud je

jeho pedmtem ideln podl - zsadn omezen prvy ostatnch spoluvlastnk.
Vklad:
1.
Na rozdl od obanskho zkonku . 40/1964 Sb., kter v 140 omezoval
spoluvlastnka v dispozici s jeho spoluvlastnickm podlem pedkupnm prvem
ve prospch ostatnch spoluvlastnk, vychz nyn obansk zkonk ze zsady
voln dispozice spoluvlastnka s podlem. Spoluvlastnk svobodn rozhoduje, jak
se svm podlem jako se svoj majetkovou hodnotou nalo. Pln se tm realizuje
pravidlo 1121 o tom, e kad ze spoluvlastnk je plnm vlastnkem svho
podlu. V tomto smyslu je spoluvlastnk postaven narove individulnmu
vlastnkovi a fakticky vykonv vechny atributy vlastnickho prva - drbu,
uvn a povn. Ostatn spoluvlastnci nemaj v tomto smru dn
privilegovan postaven. Dispozici s podlem nelze povaovat za bnou sprvu
spolen vci ani za vznamnou zleitost tkajc se spolen vci, a proto o n
ostatn spoluvlastnci nerozhoduj.
2.
Oprvnn spoluvlastnka je modifikovno pouze zkazem takov dispozice se
spoluvlastnickm podlem, kter by byla na jmu prvm ostatnch
spoluvlastnk, bez zetele k tomu, z eho tato prva vyplvaj.
3.
Vjimku pedstavuje pedkupn prvo spoluvlastnka, upraven v 1124, kter
plat v ppadech, kdy spoluvlastnictv vzniklo jinak ne smlouvou mezi
spoluvlastnky a kdy spoluvlastnci nemli monost z vlastn vle od potku
ovlivnit sv prva a povinnosti. Pak maj ostatn spoluvlastnci po dobu esti
msc ode dne vzniku spoluvlastnictv pedkupn prvo k podlu spoluvlastnka,
kter svj podl pevd - to vak neplat, pokud jde o pevod manelu, sourozenci
nebo pbuznmu spoluvlastnka v ad pm.
4.
Dal vjimkou je zcela nov prava asov neomezenho pedkupnho prva

spoluvlastnka k zemdlskmu zvodu ( 1125) s rozenm i na ddick podl.
5.
Omezen dispozice se spoluvlastnickm podlem me tak vyplvat ze smlouvy,
ze zkona nebo z ednho rozhodnut.
6.
Zbv dodat, e dle pechodnho ustanoven 3062 zanikne zkonn pedkupn
prvo spoluvlastnk dle 140 ob. zk. . 40/1964 Sb. uplynutm jednoho roku
ode dne nabyt innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb., co vak neplat v
ppad spoluvlastnictv k zemdlskmu nebo rodinnmu zvodu.
987, 1012, 1121, 1124, 1125
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Jinak eeno, to, e spoluvlastnk je (v rmci svho podlu) oprvnn
uvat celou vc, jet neznamen, e ji me "bez dalho" uvat nad rmec
podlu na kor ostatnch spoluvlastnk. Uv-li spoluvlastnk bez prvnho
dvodu (zejmna bez rozhodnut vtiny spoluvlastnk nebo bez dohody
spoluvlastnk anebo bez rozhodnut soudu) spolenou vc nad rmec svho
spoluvlastnickho podlu, je povinen vydat to, o se takovm uvnm obohatil,
ostatnm spoluvlastnkm podle pravidel o vydn bezdvodnho obohacen.
(Rc 17/13, NS 31 Cdo 503/2011)

2. Pojem "hospodaen spolenou vc" ve smyslu 139 odst. 2 vty prv
ob. zk. zahrnuje i uvn spolen vci jejmi spoluvlastnky.
(Rc 31/2000, NS 22 Cdo 2528/98)
(Rc 12/2000, NS 2 Cdon 339/97)
4. Povinnm subjektem ze smlouvy o zzen vcnho bemene me bt i
spoluvlastnk. Spoluvlastnk me smlouvou zdit vcn bemeno ke svmu
spoluvlastnickm podlu bez souhlasu spoluvlastnka (spoluvlastnk), jen pokud
toto vcn bemeno omezuje pouze jeho spoluvlastnick prva ve prospch
subjektu z vcnho bemene oprvnnho, a to v rozsahu spoluvlastnickch prv
odpovdajcch ustanoven 137 odst. 1 ob. zk. Je proto teba vdy zkoumat
obsah zvazku a jeho vztah k cel nemovitosti.
(Rc 45/86 Stan., NS Cpj 51/84)
5. Spoluvlastnk nen oprvnn samostatn a bez ohledu na ostatn
podlnky zatiti spolenou nemovitost sluebnost bytu.
(Vn 2184/23)
Z literatury:
1923.
2013.
9. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st I. PF, 2008, . 3, s.

93.
1124
(Pedkupn prvo spoluvlastnka)
Z dvodov zprvy:
Situace, kdy spoluvlastnictv vznikne jinak ne smlouvou mezi

spoluvlastnky a kdy spoluvlastnci nemli monost z vlastn vle ovlivnit sv
prva a povinnosti, vyaduje zvltn een. Proto se navrhuje stanovit
dispozitivn zkaz zcizen spoluvlastnickho podlu, vyjma ppady pevodu na
jinho spoluvlastnka nebo na osoby z okruhu osob spoluvlastnku nejblich.
Obdobn een pijaly pro shodn ppady Francie novelou Code civil provedenou
zkonem 76-1286 z r. 1976 (l. 815-14 CC) a po jejm vzoru v r. 1993
Lucembursko. Nmeck ( 2034 BGB) nebo italsk (l. 732) obansk zkonk
znaj v obdobn souvislosti zkonn pedkupn prvo spoluddic pro ppad
pevodu ddickch podl. Nvrh sleduje omezen spoluvlastnk jen doasn, tj.
na dobu esti msc, co na jedn stran bere v vahu podstatu a smysl
vlastnickho prva (l. 4 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod), na stran
druh dv spoluvlastnkm dostaten dlouhou dobu, aby svoji situaci zvili a
vyeili podle sv vle.
Vklad:
K odst. 1
1.
Pedkupn prvo spoluvlastnka ke spoluvlastnickmu podlu jinho
spoluvlastnka je vjimkou z pravidla, podle nho spoluvlastnk me se svm
podlem nakldat podle sv vle. Pedkupn prvo vznik tehdy, pokud
spoluvlastnictv vzniklo nezvisle na vli spoluvlastnk, a tud spoluvlastnci
nemli monost z vlastn vle ovlivnit sv prva a povinnosti.
2.
Toto pedkupn prvo je, na rozdl od pedkupnho prva spoluvlastnka k

zemdlskmu zvodu, asov omezeno na dobu esti msc ode dne vzniku
spoluvlastnictv.
3.
Dnem vzniku spoluvlastnictv je nutn den, v nm spoluvlastnk nabyl
vlastnickho prva ke spoluvlastnickmu podlu (nap. u nemovitost den, v nm
nastaly prvn inky vkladu vlastnickho prva do katastru nemovitost - viz
10, 11 a 18 katastrlnho zkona).
4.
Doba uren podle dn pon v souladu s pravidly potn asu dnem, kter
nsleduje po skutenosti rozhodn pro jej potek. Konec doby uren podle
msc pak pipad na den, kter se pojmenovnm nebo slem shoduje se
dnem, na kter pipad skutenost, od n se lhta pot. Nen-li takov den v
poslednm msci, pipadne konec doby na posledn den msce ( 605 a nsl.).
5.
Pedkupnm prvem nen spoluvlastnk vzn v ppad, pokud spoluvlastnick
podl pevd na jinho spoluvlastnka, manela, sourozence nebo pbuznho v
ad pm, co je okruh osob u ne okruh osob blzkch, vymezench v 22.
6.
Pokud se spoluvlastnci nedohodnou, jak pedkupn prvo vykonaj, maj prvo
vykoupit podl pomrn podle velikosti podl. Je diskutabiln, zda v ppad,
pokud jeden ze spoluvlastnk neuplatn sv pedkupn prvo, dojde k
pomrnmu rozdlen jeho prva na ostatn spoluvlastnky, kte svho
pedkupnho prva vyut chtj. Bylo by sice mono uvaovat o analogickm
pouit pravidla uvedenho v 2141 vta druh, na druh stran dle 2144 plat,
e pokud nekoup pedkupnk nabdnutou vc, zstv mu pedkupn prvo
zachovno. K zmnnmu pomrnmu rozdlen pedkupnho prva by tak zejm
dolo pouze v ppad, pokud by se spoluvlastnk svho pedkupnho prva
vslovn vzdal.
7.
Obsahem pedkupnho prva ( 2140 a nsl.) je povinnost spoluvlastnka jako
dlunka nabdnout vc oprvnnmu z pedkupnho prva (pedkupnkovi) ke
koupi, pokud by ji chtl prodat tet osob (koupchtivmu). Nabdka je uinna

ohlenm vech podmnek a v ppad nemovitost mus mt psemnou formu.
Pedkupnk je povinen zaplatit kupn cenu nabdnutou koupchtivm v ujednan
lht. Nen-li lhta splatnosti sjednna, mus bt kupn cena za koupi movit vci
zaplacena do osmi dn a za koupi nemovit vci do t msc po nabdce.
8.
Protoe jde o zkonn pedkupn prvo, plat pro uren ve kupn ceny vta
druh odstavce druhho, tedy kupn cena obvykl. Pojem obvykl ceny je
upraven v 492.
9.
Pokud spoluvlastnk nechce nadle setrvat ve spoluvlastnictv a nen zde nikoho,
kdo by chtl jeho podl nabt, pipad v vahu jen postup dle 1140, tedy
oddlen ze spoluvlastnictv nebo zruen spoluvlastnictv.
K odst. 2
10.
V odstavci druhm se vslovn stanov, e pedkupn prvo plat i pro ppady,
kdy spoluvlastnk zaml spoluvlastnick podl pevst bezplatn (nap.
darovnm). V tomto ppad maj spoluvlastnci jako oprvnn z pedkupnho
prva - pedkupnci - prvo nikoliv na bezplatn nabyt spoluvlastnickho podlu,
nbr prvo vykoupit podl za obvyklou cenu. Je vak velmi diskutabiln, zda je
pojem "cena ve vi nabdnut koupchtivm" dle 2149 toton i obdobn
"cen obvykl" dle 1124 odst. 2. Pokud tomu tak nebude, pak bude ve kupn
ceny v ppadech realizace zkonnho zstavnho prva jin ne v ppadech
pedkupnho prva sjednanho smlouvou.
11.
Druh vta odstavce 2 pak roziuje aplikovatelnost pravidla uvedenho v
pedchoz vt i na jin ppady zkonnho pedkupnho prva (nap. u
pedkupnho prva u zemdlskho zvodu, pedkupnho prva k jednotce,
pedkupnho prva k vci v pdatnm spoluvlastnictv, pedkupnho prva
stavebnka k pozemku a vlastnka k prvu stavby a dalch).
22, 492, 605 a nsl., 704, 1121 a nsl., 1125, 1491 a nsl.,
2140 a nsl., 3056, 3062
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Nedohodnou-li se spoluvlastnci o vkonu pedkupnho prva, maj prvo
vykoupit podl pomrn podle velikosti podl ( 140 ob. zk.).
(Rc 75/10, NS 33 Cdo 603/2008)
2. Souhlas spoluvlastnka k pevodu spoluvlastnickho podlu me bt dn
i stn, je vak teba, aby tento souhlas byl dn takovm zpsobem, aby
nevzbuzoval pochybnosti v tom smru, e dolo skuten k projevu vle
spoluvlastnka, jm byl vyjden souhlas s pevodem spoluvlastnickho podlu.
(Rc 61/66, NS 4 Cz 22/66)
3. Ze samotn skutenosti, e spoluvlastnk se na vzvu druhho
spoluvlastnka (ohledn dohody o vkonu pedkupnho prva) ve stanoven lht
nevyjdil, nelze dovozovat, e projevil vli uritho obsahu.
(NS 22 Cdo 4441/2007)
4. Nabdka na realizaci pedkupnho prva k nemovitosti, uinn
oprvnn osob telefonicky, je poruenm pedkupnho prva.
(NS 30 Cdo 1370/2002)
5. Vlastnk vci stien pedkupnm prvem nen povinen, jakmile se mu
nabdne tet osoba ke koupi, ihned nabdnouti pedkupnku vc ke koupi, nbr
jest oprvnn ujednati kupn smlouvu i co do blich podmnek a pak teprve
nabdnouti vc pedkupnku ke koupi za tch podmnek.
(Vn 9478/29)
Z literatury:
1. Eli, Zuklnov: Principy a vchodiska novho kodexu soukromho
prva, 2001.
2013.
7. Eli: O zkonnm pedkupnm prvu spoluvlastnk. PrRo, 2009, . 5, s.
153.
93.
9. Krlk: Podlov spoluvlastnictv v judikatue stavnho soudu esk
republiky (vybran otzky). SoRo, 2008, . 4, s. 117.
1125
(Pedkupn prvo spoluvlastnka k zemdlskmu zvodu)
Z dvodov zprvy:
Akoli novj prvn pravy zpravidla obecn vyluuj zkonn pedkupn

prvo spoluvlastnk - vjimky pedstavuj zejmna obansk zkonky panlska
(l. 1522), Ruska (l. 250) a vcarska (l. 682; avak jen ve vztahu k nemovitm
vcem), nejsou naopak vjimkou zvltn pravy chrnc zejmna zemdlsk
usedlosti (nap. v Nmecku, Rakousku, Polsku a jinde). Pkladem me bt
zkonn prava v Rakousku, kde vedle obecn prvn pravy volnosti pevdn
spoluvlastnickch podl plat zvltn prava pro zemdlsk usedlosti (aktuln
Bundesgesetz ber besondere Vorschriften fr die bauerliche Erbteilung z r.
1958), nebo v Polsku, kde plat jednak zvltn ustanoven l. 166 obanskho
zkonku, jednak speciln ustawa o ksztatowaniu ustroju rolnego z r. 2003.
Obdobn prava platila i na zem esk republiky a do r. 1964 (zk. .
139/1947 Sb., o rozdlen pozstalosti se zemdlskmi podniky a zamezen
droben zemdlsk pdy), kdy byla zruena 864 (bod 3.) platnho obanskho
zkonku. Z novjho zkonodrstv zavedla v r. 1976 zkonn pedkupn prvo
spoluvlastnk pro ppad, e spoluvlastnictv vzniklo jinak ne smlouvou (rgime
lgal de indivision), francouzsk novela Code civil (l. 815-14) proveden
zkonem . 76-1286, pijat zvlt za tm elem, aby se zabrnilo droben
zemdlskch podnik, kter zskaly vt poet spoluvlastnk v dsledku ddn
(srov. Tisserand-Martin, A. et al. Code civil. 107. vydn. Paris: Dalloz, 2008, s. 896
an. nebo Ferid, M. - Sonnenberger, H. J. Das Franzsische Zivilrecht. Bd. 2. 2.
vydn. Heidelberg: Recht und Wirtschaft, 1986, s. 623). Francouzsk vzor
nsledovalo v r. 1993 Lucembursko.
Se zetelem k zdej tradici a se zohlednnm zahraninch inspirac se

proto navrhuje stanovit zvltn prvn pravidla pro spoluvlastnictv k
zemdlskmu zvodu v tom smru, e spoluvlastnci budou mt ke svm
podlm zkonn pedkupn prvo trvale. To vak jen v ppad, e
spoluvlastnictv vzniklo z prvn skutenosti nezakldajc se vhradn na jejich
vli; vznik-li spoluvlastnictv smlouvou, pak je vc smluvnch stran, budou-li mt
takov zjem, aby si pedkupn prvo ujednali. Protoe bezesmluvn vznik
spoluvlastnick prvo typicky ddnm a protoe m bt umonno i zcizen
ddickho podlu, navrhuje se vslovn stanovit, e se zkonn pedkupn prvo
vztahuje i na ddick podly spoluddic, pokud je pozstalost zemdlsk
zvod.
Protoe ratio legis sleduje el zachovat vlastnick prvo k zemdlskmu

zvodu dosavadnm spoluvlastnkm nebo alespo nktermu z nich a omezit
nebezpe nedoucch spor a rozbroj, kter nekontrolovan zmna
spoluvlastnka me pinst, navrhuje se zkonn pedkupn prvo i v ppad
spoluvlastnictv zemdlskho zvodu - obdobn jako v pedchozm ustanoven zaloit pro platn i pro bezplatn zcizen spoluvlastnickho podlu. Nvrh se
vdom odkln nap. od vcarsk, francouzsk nebo lucembursk pravy, kter
zkonn pedkupn prvo vslovn spojuj jen se zcizenm za platu. Bere se toti
v vahu pedpoklad, e jinak by pedstranmi bezplatnmi pevody mohl bt
el navrhovan pravy maen. I bezplatn pevod na jinou osobu, ne jak
uvd prvn vta druhho odstavce, tedy zalo ostatnm spoluvlastnkm
pedkupn prvo, tj. prvo domhat se vi zciziteli, aby spoluvlastnku pevedl
svj spoluvlastnick podl za obecnou cenu (srov. vestka, J. - Jehlika, O. Nad
pedkupnm prvem. Prvn rozhledy, II, 1994, s. 162) - pokud si strany ovem
neujednaj nco jinho.
Zaloen zkonnho pedkupnho prva spoluvlastnkm ani v tchto

ppadech pirozen nebrn, aby se jej spoluvlastnci vzdali nebo aby si ujednali
jeho omezen asem, podmnkami apod.
Vklad:
K odst. 1
1.
Druhou vjimkou z pravidla o svobodnm nakldn spoluvlastnka s jeho
spoluvlastnickm podlem ( 1123) je pedkupn prvo spoluvlastnka k
zemdlskmu zvodu. I toto pedkupn prvo vznik jen tam, kde
spoluvlastnictv vzniklo na zklad pozen pro ppad smrti nebo jinou prvn
skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva a povinnosti od potku
ovlivnit.
2.
Pevd-li za tto situace nkter ze spoluvlastnk svj spoluvlastnick podl k
zemdlskmu zvodu, maj ostatn spoluvlastnci a navc (oproti een v 1124)
i spoluddicov k pevdnmu podlu pedkupn prvo. Na rozdl od zkonnho
pedkupnho prva uvedenho v 1124 se toto pedkupn prvo vztahuje i na
ddick podl a je asov neomezen.
3.
Zkonn definice zemdlskho zvodu, na rozdl od zvodu rodinnho ( 700) i
obchodnho ( 502), v zkon chyb. Nelze vylouit problmy pi aplikaci tohoto
ustanoven v praxi, a to i proto, e zemdlsk zvod me bt souasn
zvodem rodinnm. Pedkupn prvo u rodinnho zvodu je upraveno samostatn
v 704 odst. 2 ve prospch lena rodiny zastnnho na jeho provozu.
4.
Pokud se spoluvlastnci a spoluddicov nedohodnou, jak pedkupn prvo
vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl. I zde plat to,
co bylo eeno ve vkladu k 1124, s tm rozdlem, e 1125 odst. 2 presumuje
monost psemnho vzdn se pedkupnho prva spoluvlastnkem.
K odst. 2
5.
Pravidlo uveden v 1125 odst. 1 se nepouije v ppad, pokud spoluvlastnk
pevd svj spoluvlastnick podl k zemdlskmu zvodu:
a) osob, kter by byla jeho ddicem podle ustanoven o posloupnosti ddic (
1633 a 1641), nebo
b) jinmu spoluvlastnku nebo
c) pokud se spoluvlastnk psemn vzdal svho pedkupnho prva.
6.
V ppad psemnho vzdn se pedkupnho prva pouze nkterm ze
spoluvlastnk nastv obdobn problm pi vkonu pedkupnho prva ostatnch
spoluvlastnk, tedy zda dojde k pomrnmu rozdlen prva spoluvlastnka,
kter nechce pedkupnho prva vyut, mezi ostatn spoluvlastnky, kte svho
pedkupnho prva vyut chtj (viz vklad 1124).
492, 605 a nsl., 704, 1121 a nsl., 1124, 1491 a nsl., 2140 a
nsl., 3056, 3062
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
katastrln zkon
Z literatury:
2013.
Oddl 3
Sprva spolen vci
1126
(ast spoluvlastnka na sprv spolen vci)
Pi rozhodovn, jak bude naloeno se spolenou vc (nejedn se jen o

majetkov dispozice s n, ale i o jej vyuit, pravu atp.)[,] rozhoduj
spoluvlastnci vtinou hlas. Nerozhoduje vak poet, nbr vha hlas,
odvozen z velikosti podlu. Vzhledem k zsad 1116 plyne ze spolen
dispozice s podlem i solidarita spoluvlastnk. Sprva spolen vci pslu vem
spoluvlastnkm spolen, stejn jako jej drba a uvn, piem je kad
omezen stejnm prvem ostatnch. Pedpokld se, e rozhodnut budou pijmat
vichni spoluvlastnci spolen, k emu je ovem nutn, aby se vem dostala
informace o tom, co se chyst, resp. e m bt nebo je teba rozhodovat.
Zsadn jen za pedpokladu, e se kad ze spoluvlastnk o rozhodovn
dozvdl, lze po kadm z nich dat, aby pijat rozhodnut akceptoval.
Vklad:
K odst. 1
1.
Prvo astnit se sprvy spolen vci je jednm ze zpsob vkonu vlastnickho
prva spoluvlastnka ke spoluvlastnickmu podlu. Sprvou spolen vci jsou
nikoliv dispozice majetkov, nbr zejmna dispozice uvac.
2.
ast na sprv vci se rozum rozhodovn spoluvlastnk o tom, jak bude
nakldno se spolenou vc - jak bude udrovna, opravovna, zlepovna, zda
a jak budou do vci investovny prostedky, zda bude pronajata apod.
3.
Sprvu spolen vci by spoluvlastnci mli provdt pedevm souhlasnmi
opatenmi, co je vyjdeno v 1128 tak, e o bn sprv rozhoduj
spoluvlastnci vtinou hlas. Dohoda nevyaduje psemnou formu, lze ji
nepochybn uzavt i konkludentn. Sprvu spolen vci mohou spoluvlastnci
svit sprvci, kter m ve vztahu ke spoluvlastnkm postaven pkaznka (
1134 a nsl.).
4.
Rozliuje se mezi bnou sprvou spolen vci ( 1128) a vznamnou zleitost
tkajc se spolen vci ( 1129). Zda v konkrtnm ppad pjde o bnou
sprvu i vznamnou zleitost, bude zviset mimo jin i na povaze spolen
vci.
5.
Pedchoz obansk zkonk pouval pojem "hospodaen se spolenou vc". O
tomto hospodaen rozhodovali vichni spolenci vtinou, potanou podle
velikosti podl ( 139 odst. 2).
K odst. 2
6.
Pi rozhodovn o spolen vci spolenci rozhoduj hlasovnm, piem plat,
e kad spoluvlastnk m tolik hlas, kolik odpovd vi jeho podlu ( 1122).
7.
Nelze vylouit, e se pi rozhodovn spoluvlastnk potebn vtiny nedoshne.
Pak nezbv ne postupovat s odvolnm na 1139 odst. 2 a kterkoliv ze
spoluvlastnk se me obrtit na soud, aby rozhodl. Pedchoz obansk zkonk
obsahoval obdobnou pravu ( 139 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.).
1115, 1122, 1128, 1129, 1134, 1139
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Pojem "hospodaen spolenou vc" ve smyslu 139 odst. 2 vty prv
ob. zk. zahrnuje i uvn spolen vci jejmi spoluvlastnky.
(Rc 31/2000, NS 22 Cdo 2528/98)
2. Hospodaenm se spolenou vc ve smyslu ustanoven 139 odst. 2
ob. zk. se rozum t uvn nemovitosti.
(Rc 22/99, NS 2 Cdon 374/97)
3. Z povahy podlovho spoluvlastnictv vyplv, e dohoda je primrnm
zpsobem een zleitost spoluvlastnk.
(NS 22 Cdo 4455/2008, SoRo 1/12, s. 15)
4. Za hospodaen se spolenou vc lze povaovat mimo jin drbu vci,
jej opravu, ale tak jej pravu, poppad jej zmnu vetn odstrann i
likvidace.
(NS 22 Cdo 1300/2001)
5. Dal propachtovn hospodskho statku, jen byl ji po lta v pachtu,

jest o sob konem dn sprvy. Pro rozhodnut otzky, zda pes to v konkrtnm
ppad jde o dleitou zmnu, kter jest navrhovna k lepmu uvn hlavnho
kmene, zle tak na dlce pachtovn doby v mst obvykl, co jest po ppad
otzkou znaleckho dkazu.
(Vn 9397/29)
6. Vpov z domovnickho pomru (uzaven a zruen domovnick
smlouvy) jest vc dn sprvy spolen nemovitosti. Nevyhledv se, by
samozejm vtina spoluvlastnk (spoluvlastnka) byla zjiovna hlasovnm.
Pedpis 838 ob. zk. (penechn sprvy nkolika osobm) nevztahuje se na
otzku zzen sprvce spolen vci.
(Vn 7641/27)
7. Zruen pachtovnho pomru jest konem dn sprvy spolenho
jmn. Nen jm vak opaten o vzjemnch nhradnch nrocch a o jistot,
zzen pachtem k zajitn nhradnch nrok propachtovatelovch.
(Vn 7071/27)
8. Provedl-li spoluvlastnk nstavbu spolenho domu bez svolen (proti
vli) druhho spoluvlastnka, jest tento oprvnn domhati se na stavebnku, by
obnovil dvj stav. Jde tu o alobu zpr.
(Vn 7050/27)
9. Pronajet uprzdnnho bytu ve spolenm njemnm dom nle k
dnmu hospodaen a uvn domu. Je-li rozpor mezi spoluvlastnky a pomr
hlas, potanch podle podl jest rovn, jest rozhodnouti soudu, zda a komu m
bti byt pronajat.
(Vn 5558/25)
10. Jde o alobu zpr ( 523 ob. zk.), domh-li se spoluvlastnk na
druhm spoluvlastnku, by ustal od dalho ruen alobcova spoluvlastnickho
prva uvnm spolen nemovitosti a nemovitost vyklidil. Jest otzkou sprvy
spolen nemovitosti ( 833 ob. zk.), domh-li se spoluvlastnk na druhm
spoluvlastnku, by vyklidil spolenou nemovitost.
(Vn 4333/24)
uvnm spolen nemovitosti do prvn sfry ostatnch spolenku. Druhmu
(Vn 4017/24)
12. aloba na zruen njemn smlouvy a vyklizen najatho pedmtu,
nleejcho spolen vce osobm, jeto njemnk nevyhovl smluvn povinnosti,
jest konem dn sprvy podstaty. Zruen smlouvy m bti jen dsledkem toho,
e druh smluvn strana nevyhovla povinnosti smlouvou pevzat. Za tchto

okolnost je podn aloby, domhajc se tohoto inku pouze konem dn
sprvy podstaty.
(Vn 3216/23)
13. Postaven devnho penosnho chlvku na spolenm dvorku nen
zmnou ve spolen vci, nbr jen jednm ze zpsob uvn a to uvn
dnho, kter do stejnho prva druhho podlnka nezasahuje.
(Vn 2632/23)
14. Dovolac soud nepisvduje nim stolicm, e zaveden elektrickho
svtla na nklad spoluvlastnkv, by i s pouitm stechy nad spolenm
domkem, mohlo bti povaovno "za zmnu" na spolen nemovitosti, k n by
bylo poteb souhlasu astnkova. Zaveden takov je vkonem obyejnho
uvn vci, kter se nedotk jej podstaty, naopak hodnotu spolenho domku
zvyuje, zavedenm tm spolenkova prva nikterak nebyla poruena, a bylo by
teprve podle okolnost nastal zven udrovacho nkladu na stechu, kdyby
snad vedenm drtu vce ne obvykle trpla, pedmtem spolen sprvy a jejho
vyizovn.
(Vn 2197/23)
Z literatury:
prva, 2001.
1923.
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu,1935.
2013.

1127
(Solidarita spoluvlastnk)
Z dvodov zprvy:
viz u 1126
Vklad:
1.
Solidarita spoluvlastnk pi prvnm jednn, kter se tk spolen vci,
odpovd povaze podlovho spoluvlastnictv, kter je upraveno jako
spoluvlastnictv ideln a jeho podstatou je dlba vlastnickho prva, nikoliv
dlba vci sam. Ve vztahu ke spolen vci jako celku se spoluvlastnci povauj
za jedinou osobu a nakldaj s vc jako jedin osoba ( 1116) a kad
spoluvlastnk m prvo k cel vci, omezen stejnm prvem kadho dalho
spoluvlastnka.
2.
Spoluvlastnci tud mohou vystupovat ve vztahu ke spolen vci jako vitel
oprvnn spolen a nerozdln ( 1877 - aktivn solidarita) nebo jako dlunci
zavzan spolen a nerozdln ( 1872 - pasivn solidarita).
3.
Pokud jsou spoluvlastnci z prvnho jednn tkajcho se spolen vci zavzni
plnit spolen a nerozdln (pasivn solidarita), jsou povinni plnit jeden za
vechny a vichni za jednoho. Vitel me poadovat cel plnn nebo jeho
libovolnou st na vech spoludluncch (spoluvlastncch), jen na nkterch
nebo na ktermkoliv ze spoludlunk (spoluvlastnk). Uplatn-li vitel proti
nktermu ze spoludlunk vce, ne odpovd jeho podlu, vyrozum o tom tento
spoludlunk ostatn a d jim pleitost, aby uplatnili proti pohledvce sv

nmitky. M prvo poadovat, aby splnili dluh podle podl, kter na n pipadaj,
nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Pokud vyrovn spoludlunk vce,
ne in jeho podl, nle mu od ostatnch spoludlunk nhrada.
4.
V ppad aktivn solidarity spoluvlastnk, tedy stavu, kdy je dlunk zavzn
vem spoluvlastnkm jako vitelm, me kterkoliv ze spoluvlastnk jako
vitel dat po dlunkovi cel plnn. Dlunk je povinen v celm rozsahu splnit
tomu, kter prvn podal. Spoluvlastnci se pak mezi sebou vypodaj podle
velikosti svch podl.
5.
Ble k aktivn a pasivn solidarit koment k 1872 a nsl.
6.
Toto ustanoven koresponduje s pravou obsaenou v pedchozm obanskm
zkonku ( 139 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.).
545 a nsl., 1115 a nsl., 1872 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.
Z judikatury:
1. Pokud jeden ze spoluvlastnk uzavel bez souhlasu druhho
spoluvlastnka smlouvu, kterou umonil tet osob uvat pedmt
spoluvlastnictv, nen "opomenut" spoluvlastnk (ten, kter nedal k uvn
spolen vci souhlas) legitimovn poadovat po tto tet osob vydn
bezdvodnho obohacen, kter j uvnm pedmtu spoluvlastnictv vzniklo; je
povoln poadovat vydn bezdvodnho obohacen pouze po druhm

spoluvlastnku, a to v rozsahu, v nm svj spoluvlastnick podl "naduval".
(NS 28 Cdo 1617/2011)
2. Ustanoven 139 odst. 1 ob. zk. se nevztahuje na zvazkov prvn
vztah vznikl ze smlouvy o dodvce vody a odvdn odpadnch vod podle
zkona . 274/2001 Sb.
(NS 33 Cdo 4537/2010)
3. Pijal-li jeden z podlovch spoluvlastnk vce, ne odpovd jeho podlu
na spolen vci, je povinen se s ostatnmi vyrovnat podle velikosti jejich podl,
pokud ovem neexistuje jin dohoda mezi nimi.
(NS 33 Cdo 3945/2009)
4. Je-li obytn dm, ve kterm se nachz pronajman byt, ve
spoluvlastnictv vce osob, pak je (jednostrann) uren ve (resp. zven)
njemnho rozhodnutm o hospodaen se spolenou vc. Je teba, aby se na
takovm zven nejprve dohodla vtina spoluvlastnk, potan podle velikosti
podl; teprve takov dohoda vytv pedpoklady pro zkoumn, zda je uplatnn
nrok na placen vyho njemnho opodstatnn, pp. pedpoklady k uplatnn
aktivn solidarity spoluvlastnk tak, e jeden z nich bude poadovat placen takto
zvenho njemnho s inky pro vechny. Meninov spoluvlastnk vak sm
rozhodnout o jednostrannm zven njemnho neme.
(NS 22 Cdo 307/2008)
5. I. Podlov spoluvlastnci nemovitosti (dle t "vitel") jsou z prvnch
kon tkajcch se spolen vci oprvnni a povinni vi jinm osobm rukou
spolenou a nerozdlnou, tj. solidrn. Ve sporech s jinmi osobami ohledn
spolen vci m kad z vitel sv samostatn prvo k uplatnn pohledvky
(pop. sti pohledvky) a nezvisle na ostatnch ji me uplatnit alobou u
soudu, avak jen do doby, ne bylo vykonno tzv. prvo prevence [tj. ne dojde
tet osob (dlunkovi) projev vle vitele, aby mu bylo plnno].
II. Pot, co jeden ze solidrnch vitel pod o plnn (pp. uplatn
pohledvku proti dlunkovi alobou u soudu), neme ji jin vitel poadovat
po dlunkovi plnn a dlunk nen ani oprvnn mu plnit. Vitel, kter vykonal
prvo prevence, se tak stv jedinm vitelem vi dlunkovi a ostatn vitel
ztrcej prvo pohledvku uplatnit, i kdy nebyla splnna. Zvazek tak zanik
splnnm dluhu tomu viteli, kter o plnn podal prvn. Uplatn-li vitel pouze
st pohledvky, mohou ji do zbytku uplatnit vitel ostatn.
III. Nen sprvn nzor odvolacho soudu, e je-li alobce podlovm
spoluvlastnkem id. 1/2 nemovitost, "m prvo na vydn plnn z bezdvodnho
obohacen jen z jedn poloviny", a souhlasit nelze ani s jeho zvrem, pokud jde
o vi penit nhrady za bezdvodn obohacen. Uvn domu - objektu
bydlen s pozemky m bezesporu majetkovou hodnotu. Obohacen, je spov v
uvn cizho domu a pozemk, nelze v naturln podob vrtit. Je proto teba
vychzet z 458 odst. 1 ob. zk., kter stanov, e mus bt vydno ve, co bylo
nabyto bezdvodnm obohacenm; nen-li to dobe mon, zejmna proto, e
obohacen zleelo ve vkonech, mus bt poskytnuta penit nhrada. Pokud
jej ve nen pedpisem stanovena, ur ji soud postupem podle 136 o. s. .,
podle kterho lze-li vi nrok zjistit jen s nepomrnmi obtemi nebo nelze-li ji
zjistit vbec, ur ji soud podle sv vahy.
(NS 30 Cdo 4713/2007)
6. Podlov spoluvlastnk je vcn legitimovn k alob o pivolen k
vpovdi z njmu bytu, m-li k tomu vtinov souhlas spoluvlastnk.
(NS 26 Cdo 1481/2005, SoJ 3/07)
7. Nhrady kody, kter vznikla poruenm povinnosti ze smlouvy, na
majetku ve spoluvlastnictv nkolika osob, se me domhat kterkoliv z tchto
spoluvlastnk.
(NS 32 Odo 1057/2005)
8. Spoluvlastnk, kter je oprvnn uvat byt na zklad dohody o
hospodaen se spolenou vc, je aktivn legitimovn k podn aloby na jeho
vyklizen proti spoluvlastnkovi, kter jej uval doposud.
(NS 22 Cdo 2822/2004)
9. Zpr alobu proti tet osob me podat i jen jeden z podlovch
spoluvlastnk vci, o jej ochranu jde. Pouh souhlas nkterch ze
spoluvlastnk s tm, aby spolenou vc uvala tet osoba, nein toto uvn
oprvnnm zsahem do vkonu (spolu)vlastnickch prv spoluvlastnka, kter s
tm nesouhlasil.
(NS 2 Cdon 1794/96, SoRo 9/99, s. 288)
10. Je-li dm, z nho jsou odpadn vody neoprvnn vypoutny do
kanalizace, ve spoluvlastnictv, jsou vichni spoluvlastnci povinni provozovateli
kanalizace nahradit ztrtu vzniklou neoprvnnm vypoutnm odpadnch vod
spolen a nerozdln bez zetele na vi svch spoluvlastnickch podl.
(KS Hradec Krlov 21 Co 223/2010)
Z literatury:
2. Lavick: Solidrn zvazky, 2004.

2013.
93.
7. Pejek: Hospodaen podlovch spoluvlastnk. PR, 2007, . 7, s. 7.
1128
(Bn sprva spolen vci)
Sprva spolen vci pslu vem spoluvlastnkm spolen, stejn jako

jej drba a uvn, piem je kad omezen stejnm prvem ostatnch.
Pedpokld se, e rozhodnut budou pijmat vichni spoluvlastnci spolen, k
emu je ovem nutn, aby se vem dostala informace o tom, co se chyst, resp.
e m bt nebo je teba rozhodovat. Zsadn jen za pedpokladu, e se kad ze
spoluvlastnk o rozhodovn dozvdl, lze po kadm z nich dat, aby pijat
rozhodnut akceptoval. Pi hlasovn o spolen vci je mon, e vtiny nebude
dosaeno a spoluvlastnci shodu nenaleznou. Pak je teba, aby se obrtili se svou
vc na soud - alobn prvo nle kadmu ze spoluvlastnk. Nelze ovem
vylouit (a ani zkon to nein), e najdou shodu v een nap. rozhodcem,
arbitrem, losem atp. Pravidlo, podle kterho je teba, aby vichni spoluvlastnci
byli o chystanm rozhodovn uvdomeni, je prolomeno v ppad neodkladn
zleitosti. e zleitost byla skuten neodkladn, dokazuje samozejm ten,
kdo rozhodl bez informovn ostatnch. Nicmn v tomto ppad m ten, kdo byl
pominut, zvltn prvo domoci se soudnho vroku, e jej dotyn rozhodnut
nezavazuje. Podmnkou je podn nvrhu v relativn krtk lht, protoe pomry
vznikl mezi spoluvlastnky nelze ponechvat po nenosn dlouhou dobu v
nejistot.
Vklad:
K odst. 1
1.
Klovm pojmem tohoto ustanoven je "bn sprva". Star judikatura
povaovala za zleitosti bn sprvy vdy vci, kter se pravideln opakovaly a
podle hospodskch zsad byly spojeny s rozumnm uvnm spolen vci
(Vn 9397/29). K takovm patilo zejmna pronajmn spolen vci, zruen
njemnho i pachtovnho vztahu vetn podn pslunch alob, vybrn
njemnho, vpov z domovnickho pomru, vybrn rok apod.
2.
Za bnou sprvu nelze povaovat rozhodnut o tom, k jakmu elu bude
spolen vc slouit, emu odpovd i dikce 1129 odst. 1. Takov rozhodnut
vyaduje souhlas vech vlastnk.
3.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. pouval msto pojmu "bn sprva" pojem
"hospodaen se spolenou vc", co lze povaovat za pojmy rovnocenn.
Judikatura pak dovodila, e za hospodaen se spolenou vc lze povaovat
napklad rozhodnut o tom, za jakch podmnek bude spolen vc pronajata,
uren o tom, kdo bude njemcem ve spolenm dom, nebo uren novho
njemce sti spolen nemovitosti pi zachovn elovho uren nemovitosti.
4.
O bn sprv spolen vci rozhoduje majorita spoluvlastnk, tedy je teba
souhlasnho rozhodnut spoluvlastnk, kte disponuj vtinou hlas, potanou
podle velikosti podlu. Pokud se pi rozhodovn o zleitosti bn sprvy
spolen vci nedoshne potebn vtiny, me se kterkoliv ze spoluvlastnk
domhat rozhodnut soudu ( 1139 odst. 2).
5.
Odlin prava plat pro sprvu pdatnho spoluvlastnictv ( 1230 a nsl.), kde
bnou sprvu vykonv spoluvlastnky zvolen, soudem jmenovan nebo
faktick sprvce.
K odst. 2
6.
Protoe podle 1126 plat, e kad spoluvlastnk je oprvnn k asti na sprv

spolen vci, nelze pi rozhodovn o bn sprv dnho spoluvlastnka
opominout. Aby mohlo rozhodnut majoritn vtiny spoluvlastnk nabt prvnch
ink, je nutno, aby byli vichni spoluvlastnci pedem (dn a vas)
vyrozumni o poteb rozhodnout. Pokud se tak stane, rozhodnut majoritn
vtiny zavazuje i pehlasovanho minoritnho spoluvlastnka. V opanm ppad
by rozhodnut ostatnch spoluvlastnk bylo zejm neplatn pro rozpor se
zkonem ( 580).
7.
Toto pravidlo je modifikovno v ppad rozhodovn o tzv. neodkladnch
zleitostech, tedy zleitostech, kter vyadovaly okamit jednn. V tomto
ppad m spoluvlastnk opominut pi rozhodovn o tto zleitosti prvo
navrhnout soudu, aby uril, e rozhodnut o neodkladn zleitosti nem vi
nmu prvn inky, nelze-li po nm spravedliv poadovat, aby je snel.
Otzku, zda lze po tomto spoluvlastnkovi spravedliv poadovat, aby rozhodnut
snel, rozhodne soud podle okolnost konkrtnho ppadu.
8.
O alob opominutho spoluvlastnka rozhoduje na jeho nvrh soud ve spornm
zen. Logickm vkladem ustanoven lze dospt k zvru, e se bude jednat o
alobu na uren ( 80 o. s. .), nebo spoluvlastnk poaduje po soudu vysloven
prvn neinnosti rozhodnut o neodkladn zleitosti vi jeho osob. Nalhav
prvn zjem na alob je dn tm, e bez takovho uren je ohroen prvn
vztah (spoluvlastnick) alujcho spoluvlastnka a rozhodnut o urovac alob
pedchz dalm ppadnm sporm spoluvlastnk.
K odst. 3
9.
Z dvodu prvn jistoty ostatnch spoluvlastnk uruje pravidlo v tomto odstavci
lhtu pro podn aloby v dlce ticeti dn ode dne pijet rozhodnut. Tato lhta je
lhtou prekluzivn ( 654). Nebyl-li spoluvlastnk o nakldn s vc uvdomn,
b lhta ode dne, kdy se o rozhodnut dozvdl nebo dozvdt mohl. Po
marnm uplynut lhty prvo podat nvrh zanik. Protoe jde o lhtu prekluzivn,
k zniku prva pihldne soud i v ppad, pokud to alovan spoluvlastnk
nenamtne.
10.
Lhta plat pro podn nvrhu spoluvlastnka pehlasovanho pi rozhodovn o
vznamn zleitosti tkajc se spolen vci ( 1129) a pehlasovanho
spoluvlastnka, jemu rozhodnut hroz tkou jmou ( 1130).
580, 654, 1115, 1122, 1128, 1129, 1134, 1139
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. O hospodaen se spolenou vc zsadn rozhoduj spoluvlastnci,
jejich podly pedstavuj vtinu. Majorizaci je vak mono respektovat pouze v
ppadech, v nich nen vsledek v extrmnm nesouladu s principy spravedlnosti
a neporuuje zkladn prva meninovch spoluvlastnk. Nelze pipustit, aby
hospodaen probhalo zpsobem, kter vbec nerespektuje oprvnn zjmy
meninovho spoluvlastnka a tm popr samu podstatu a smysl jeho zkladnho
prva.
Vkon prv v souladu s dobrmi mravy pedstavuje princip, kter v
odvodnnch ppadech dovoluje zmrovat tvrdost zkona a dv soudci
prostor pro uplatnn pravidel slunosti. Pojem "dobr mravy" nelze vykldat
pouze jako soubor mravnch pravidel uvanch jako korektiv i doplujc
obsahov faktor vkonu subjektivnch prv a povinnost, ale jako pkaz soudci
rozhodovat praeter legem, i dokonce contra legem, pokud jde o reprobaci
jednn pcho se dobrm mravm. Dobr mravy v tomto pojet tedy jsou
souhrnem etickch, obecn uznvanch a zachovvanch zsad. Takto
proveden vklad pojmu "dobr mravy" ve svm souhrnu prostupuje i Listinu
zkladnch prv a svobod. Vkon dnho prva, prvo vtinovho
spoluvlastnka na nakldn se spolenou vci nevyjmaje, nesm bt pltkem
zakrvajcm nemravnost.
(IV. S 1735/07)
2. V ppad, e ostatn spoluvlastnci s nkladem vynaloenm jednm
nebo vce spoluvlastnky na spolenou vc souhlas (a je nerozhodn, zda se
jedn o nklady na nutnou pravu nebo drbu i o nklady na jinou ne nutnou
opravu a drbu), jde o dohodu o hospodaen se spolenou vc a investujc

spoluvlastnk m proti ostatnm spoluvlastnkm prvo na hradu vynaloench
prostedk; tot plat v ppad rozhodnut vtinovho spoluvlastnka uinnho
postupem podle 139 odst. 2 ob. zk.
Nen-li mezi spoluvlastnky dohodnuto, jakm zpsobem se budou na
tchto investicch podlet, je rozhodujc velikost spoluvlastnickch podl.
Dohoda podlovch spoluvlastnk o hrad vynaloench nklad me
mt rznou formu a nemus se jednat pouze o vymezen podl formou finannho
vyrovnn mezi spoluvlastnky. Jedn-li se o investice jakhokoliv druhu,
vynaloen nkterm ze spoluvlastnk na spolenou vc se souhlasem
spoluvlastnk ostatnch (i vynaloen na zklad principu majority), jsou jejich
sti, pipadajc na spoluvlastnick podly neinvestujcch spoluvlastnk splatn
(nebyla- li mezi nimi uzavena dohoda jin) ji za trvn spoluvlastnictv a nikoliv
a po jeho zruen a vypodn. Pro potek bhu promlec doby je rozhodn
doba vynaloen nklad.
(Rc 91/12, NS 22 Cdo 3766/2011)
3. o je benou vecou, bude rzne poda jednotlivch druhov vec a ich
ekonomickho urenia. Veobecne mono poveda, e pri hospodren s uritou
vecou je ben a obvykl to, o sa pravidelne opakuje, nevymyk sa z rmca
benho hospodrenia. Benou vecou bude napr. jednoduch oprava na dome v
rmci benej drby, predaj ovocia zo spolonej zhrady at. Nebude benou
vecou napr. prestavba domu, na ktor je potrebn stavebn povolenie.
4. Rozpor rozhodnut vtinovch podlovch spoluvlastnk o hospodaen
se spolenou vc podle 139 odst. 2 ob. zk. s dobrmi mravy nelze vylouit.
(NS 22 Cdo 1773/2003)
5. Pod pojem hospodaen se spolenou vc podle 139 odst. 2 ob. zk.
lze podadit i rozhodnut o tom, jak investice, tj. nklad jakho druhu a v jak
vi, m bt do spolen vci provedena. Pokud by meninovmu spoluvlastnku
nebyla vbec dna monost vyjdit se k zamlen investici (druhu a vi), pak i
za situace, kdy by s takovou investic souhlasila vtina spoluvlastnk, potan
podle velikosti podl, nejde o rozhodnut vtiny ve smyslu 139 odst. 2 ob.
zk., ale lo by z hlediska hospodaen spoluvlastnk se spolenou vc o
neplatn prvn kon.
(NS 22 Cdo 1658/2001)
6. Za hospodaen se spolenou vc lze povaovat mimo jin drbu vci,
jej opravu, ale tak jej pravu, resp. jej zmnu vetn odstrann i likvidace. K
tomu, aby soud rozhodl o neshod o zmn spolen vci, se nevyaduje, aby lo
o zmnu vci zvl kvalifikovanou nebo vymezenou uritm elem. Pro zvr,
zda jde o neshodu spoluvlastnk ve smyslu 139 odst. 2 ob. zk. proto nen
podstatn el zamlen pravy spolen vci, nebo ten bude soud posuzovat
a pi vlastnm rozhodovn o tto neshod.
(NS 22 Cdo 1300/2001)
7. Rozhodnut o tom, jak nklad a v jak vi m bt vynaloen do
spolen vci, je rozhodnutm o hospodaen se spolenou vc podle 139 odst.
2 ob. zk. Pedpokladem platnosti takovho rozhodnut a povinnosti
meninovho spoluvlastnka pispt na nklady vynaloen na spolenou vc
podle velikosti svho podlu je, e meninovmu spoluvlastnku byl ostatnmi
spoluvlastnky zmr vynaloit urit nklady pedesten a e se mohl k nmu
vyjdit.
Pokud uveden pedpoklad nenastal, vyplv povinnost meninovho
spoluvlastnka podlet se na vynaloench nkladech z titulu bezdvodnho
obohacen. Povinnost vydat bezdvodn obohacen v souvislosti s vynaloenm
nklad na nutnou opravu nebo drbu vznik za trvn spoluvlastnickho vztahu
vynaloenm tchto nklad. Nejde-li o nklady na nutnou opravu nebo drbu,
vznik tato povinnost pi zniku podlovho spoluvlastnictv.
(NS 22 Cdo 599/99)
8. Otzku nelze eiti veobecn platnou zsadou, nbr jen podle
jednotlivost ppadu, protoe zkon mluv jen povechn v 833 ob. zk. o
vcech, je se tkaj dn sprvy a uvn hlavnho kmene, a v 834 ob. zk. o
dleitch zmnch, kter jsou navrhovny k zachovn a k lepmu uvn
hlavnho kmene, ale nem blich ustanoven o onch pojmech. podle vlastnho
vznamu slov v jejich souvislosti a podle myslu zkonodrce jest pokldati za
dnou sprvu vci, je se pravideln opakuj a jsou podle hospodskch zsad
spojeny s rozumnm uvnm spolen vci. Ve, co z tohoto rmce vybouje,
jest pokldati za "dleit zmny" podle 834 ob. zk.
(Vn 9397/29)
Pedpis 838 ob. zk. nevztahuje se na otzku zzen sprvce spolen vci.
(Vn 7641/27)
10. Pronajet uprzdnnho bytu ve spolenm njemnm dom nle k
dnmu hospodaen a uvn domu. Je-li rozpor mezi spoluvlastnky a pomr
hlas, potanch podle podl jest rovn, jest rozhodnouti soudu, zda a komu m
bti byt pronajat.
(Vn 5558/25)
11. aloba na zruen njemn smlouvy a vyklizen najatho pedmtu,
nleejcho spolen vce osobm, jeto njemnk nevyhovl smluvn povinnosti,
jest konem dn sprvy podstaty. Zruen smlouvy m bti jen dsledkem toho,
e druh smluvn strana nevyhovla povinnosti smlouvou pevzat. Za tchto

okolnost je podn aloby, domhajc se tohoto inku pouze konem dn
sprvy podstaty.
(Vn 3216/23)
Z literatury:
1923.
2013.
10. Krlk: Podlov spoluvlastnictv v nvrhu obanskho zkonku z
hlediska dopad do soudn praxe (vybran otzky). SoRo, 2008, . 4, s. 121.
s. 93.
1129
(Vznamn zleitost spoluvlastnick)
Zleitosti mimodn sprvy ( 1129) vyaduj odlin pravidla. Tu je

zsadn zapoteb, aby shodn stanovisko zaujala dvoutetinov vtina
spoluvlastnk. I v tomto ppad se kterkoli ze spoluvlastnk me obrtit na
soud, pokud se nepodailo poadovan vtiny doshnout a ani jin dohody
nebylo dosaeno. Zajist se pedpokld, e ten, kdo bude mt za to, e jeho
podnt by ml bt akceptovn, bude tm, kdo se na soud obrt, ale nemus tomu
tak bt vdy.
Tak pehlasovan spoluvlastnk me v ticetidenn lht navrhnout, aby o

zleitosti rozhodl soud. V tom ppad je ale pedevm mon zrove
navrhovat, aby soud pedbn rozhodl o odkladu uskuteovn napadenho
rozhodnut, a dle je mon, aby soud rozhodl jakkoli, toti jak to bude poadovat
navrhovatel i jak to bude poadovat odprce atd.
Ust. 1129 uvd v odst. 1 demonstrativn typick ppady mimodn

sprvy (elovou zmnu spolen vci, jej zsadn zlepen nebo zhoren
apod.); vzhledem k pkladmmu vtu v tomto ustanoven sem nle i jin
podstatn zsahy, nap. pstavba.
Vklad:
K odst. 1
1.
Toto ustanoven obsahuje pravidlo pro rozhodovn spoluvlastnk o vznamnch
zleitostech, kter se tkaj spolen vci. K tmto zleitostem ad zkon
zejmna podstatn zlepen i zhoren spolen vci, zpracovn i zmnu jejho
elovho uren, piem jde o vet demonstrativn. Spoluvlastnkm nic
nebrn dohodnout se o tom, kterou zleitost - s ohledem na charakter a povahu
vci - povauj pro sv rozhodovn za zleitost vznamnou. V ppad soudnho
sporu vak bude muset bt tato otzka eena soudem jako pedbn.
2.
Pi rozhodovn o tchto vznamnch zleitostech bude nutno doshnout
dvoutetinov vtiny hlas spoluvlastnk. Za zmnku stoj to, e historick
judikatura (nap. Vn 2197/23, 2632/23 i jin) poadovala ke zmn elovho

uren spolen vci jednomyslnost spoluvlastnk.
3.
Pokud nen dosaeno dvoutetinov vtiny (a samozejm ani jin dohody
spoluvlastnk o zpsobu rozhodnut o vznamn zleitosti), m kterkoliv ze
spoluvlastnk prvo obrtit se s nvrhem na soud.
4.
alobu spoluvlastnka bude soud projednvat ve spornm zen. Na rozdl od
aloby na uren prvn neinnosti rozhodnut vi spoluvlastnkovi
opominutmu pi rozhodovn o neodkladn zleitosti se v tomto ppad
nebude jednat o alobu na uren dle 80 o. s. ., nbr o alobu na nahrazen
projevu vle dle 161 odst. 3 o. s. ., nebo rozsuden vrok soudu zde nahrad
rozhodnut spoluvlastnk o vznamn zleitosti tkajc se spolen vci.
K odst. 2
5.
I v ppad rozhodovn o vznamn zleitosti tkajc se spolen vci se
vyaduje, aby o poteb rozhodovn vdli pedem vichni spoluvlastnci a aby
jim bylo umonno o tto vznamn zleitosti hlasovat. Tento zvr vychz ze
zkonn formulace "spoluvlastnk pehlasovan pi rozhodovn". Pokud by tomu
tak nebylo, pak by rozhodnut ostatnch spoluvlastnk, by pijat dvoutetinovou
vtinou hlas spoluvlastnk, muselo bt neplatn, nebo odporuje smyslu a
elu zkona ( 580).
6.
Platn pijatmu rozhodnut dvoutetinov vtiny hlas ostatnch spoluvlastnk
o vznamn zleitosti se vak pehlasovan spoluvlastnk me bez dalho
brnit; me navrhnout, aby o vznamn zleitosti rozhodl soud, a v rmci toho
me t navrhnout, aby soud doasn zakzal jednat podle napadenho
rozhodnut. Vyjma dodren zkonn lhty dle 1128 odst. 3 dn dal
podmnky k podn nvrhu zkon nestanov.
7.
Pokud jde o druh aloby, pak zde plat obdobn to, co bylo uvedeno ve vkladu k
odstavci prvmu. Pi rozhodovn o nvrhu doasnho zkazu jednat podle
napadenho rozhodnut bude soud postupovat podle procesnch pravidel
upravujcch pedbn opaten ( 74 a nsl. o. s. .).
8.
Pedchoz obansk zkonk podobnou pravu neznal a vychzel z pojmu
"dleit zmna spolen vci" ( 139 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb.), kdy i k
rozhodnut o takov zmn postaovala prost vtina hlas spoluvlastnk. Bude
proto namst obezetnost pi pouvn judikatury k prav pedchozho
obanskho zkonku.
580, 654, 1115, 1122, 1128, 1133, 1134, 1139
Souvisejc pedpisy:
74, 80, 161 odst. 3 o. s. .
Z judikatury:
1. Dohoda podlovch spoluvlastnk je primrnm zpsobem een jejich
vzjemnch zleitost. Investice vynaloen jednm ze spoluvlastnk bez
dohody s ostatnmi a nemajc zklad v tzv. majorizaci zakldaj investujcmu
spoluvlastnku prvo na vydn bezdvodnho obohacen, kter ostatnm
spoluvlastnk vzniklo. Povinnost vydat bezdvodn obohacen v souvislosti s
vynaloenm nklad na nutnou opravu nebo drbu vznik za trvn
spoluvlastnickho vztahu vynaloenm tchto nklad, nejde-li o nklady na
nutnou opravu nebo drbu, kdy tato povinnost vznik a pi zniku podlovho
spoluvlastnictv.
(Rc 91/12, NS 22 Cdo 3766/2011)
2. Ponvad nejde o dleitou zmnu spolen vci, pslu postupovat
podle 139 odst. 2 ob. zk. Ustanoven 139 odst. 3 ob. zk. se toti vztahuje
jen na ppady sporu meninovch podlovch spoluvlastnk s vtinovmi
podlovmi spoluvlastnky o dleitou zmnu spolen vci. Jeho smyslem je
umonit
meninovm
spoluvlastnkm
zvrtit
rozhodnut
vtinovch
spoluvlastnk o hospodaen se spolenou vc v tak zsadn otzce, jakou je

dleit zmna spolen vci. Navc toto ustanoven poskytuje jen obranu proti
rozhodnut vtiny, jm se mn podstata nebo zkladn funkce spolen vci, a
nejde o prostedek k dosaen dleit zmny proti vli vtiny.
(NS 22 Cdo 2228/2006)
3. I. Ustanoven 139 odst. 3 ob. zk. pedstavuje vjimku z ustanoven
139 odst. 2 ob. zk. a vztahuje se jen na ppady sporu meninovch
(pehlasovanch)
podlovch
spoluvlastnk
s
vtinovmi
podlovmi
spoluvlastnky o dleitou zmnu spolen vci. II. Nesouhlas rovnodlnho
podlovho spoluvlastnka s postavenm gare druhm spoluvlastnkem na
spolenm pozemku nelze nahradit postupem podle 139 odst. 2 ob. zk.
(NS 22 Cdo 1470/2002)
4. Platn prava rozliuje rozhodovn spoluvlastnk pi hospodaen se
spolenou vc a rozhodovn o dleitch zmnch spolen vci. Co je
hospodaen spolenou vc a dleit zmny zkon ble neupravuje. Podle
dosavadn judikatury rozhodovn o tom, komu bude pronajata st spolen
nemovitosti, jej elov uren zstalo nezmnno, nelze povaovat za
dleitou zmnu spolen vci ve smyslu 139 odst. 3 ob. zk.
(NS 22 Cdo 205/2002)
5. Rozhodnut tzv. vtinovho spoluvlastnka o tom, komu bude pronajata
st nemovitosti o podlovm spoluvlastnictv, jej elov uren zstalo
nezmnno, nelze povaovat za dleitou zmnu spolen vci ve smyslu 139
odst. 3 ob. zk.
(NS 22 Cdo 400/98, SoRo 3/2000)
6. Dal propachtovn hospodskho statku, jen byl ji po lta v pachtu,
jest o sob konem dn sprvy. Pro rozhodnut otzky, zda pes to v konkrtnm
ppad jde o dleitou zmnu, kter jest navrhovna k lepmu uvn hlavnho
kmene, zle tak na dlce pachtovn doby v mst obvykl, co jest po ppad
otzkou znaleckho dkazu.
(Vn 9397/29)
7. Propachtovn vtho hospodskho celku na adu let jest dleitou
zmnou podle 834 ob. zk.
(Vn 9148/29)
8. Postaven devnho, penosnho chlvku na spolenm dvorku nen
zmnou ve spolen vci, nbr jen jednm ze zpsob dnho uvn.
(Vn 2632/23)
9. Dovolac soud nepisvduje nim stolicm, e zaveden elektrickho
svtla na nklad spoluvlastnkv, by i s pouitm stechy nad spolenm
domkem, mohlo bti povaovno "za zmnu" na spolen nemovitosti, k n by

bylo poteb souhlasu astnkova. Zaveden takov je vkonem obyejnho
uvn vci, kter se nedotk jej podstaty, naopak hodnotu spolenho domku
zvyuje, zavedenm tm spolenkova prva nikterak nebyla poruena, a bylo by
teprve podle okolnost nastal zven udrovacho nkladu na stechu, kdyby
snad vedenm drtu vce ne obvykle trpla, pedmtem spolen sprvy a jejho
vyizovn.
(Vn 2197/23)
Z literatury:
2013.
93.
1130
(Soudn ochrana pehlasovanho spoluvlastnka)
Z dvodov zprvy:
viz u 1129
Vklad:
1.
Nelze vylouit, e pehlasovan spoluvlastnk bude v takovm postaven
(finannm, vkovm, zdravotnm apod.), e mu rozhodnut, v nm byl
pehlasovn, hroz tkou jmou. Pojem "tk jma" nen definovn a pkladmo
se do nj zahrnuje nemrn omezen v uvn spolen vci nebo vznik
povinnosti zejm nepomrn k hodnot podlu (nap. podstatn zadluen,
neodpovdajc jeho monostem a schopnostem). S ohledem na smysl ustanoven
nen mono pout vklad pojmu "tk jma" tak, jak jej podv prvo trestn.
2.
Pehlasovan spoluvlastnk se takovmu rozhodnut me brnit a me soudu
navrhnout, aby rozhodnut zruil. alobu spoluvlastnka bude soud projednvat ve
spornm zen. Bude na alujcm spoluvlastnkovi, aby tvrdil a dokzal to, e mu
napaden rozhodnut tkou jmou hroz. Posta samotn hrozba jmy; nen
nutno, aby jma ji nastala.
3.
Pokud se vak ostatn spoluvlastnci vi pehlasovanmu zav, e po nm
nebudou poadovat, aby se podlel na nkladech opaten potebnho pro
zachovn nebo zlepen spolen vci, nebo e mu nahrad vekerou jmu
zpsobenou pijatm opatenm a poskytnou mu dostatenou jistotu, ztrc
pehlasovan spoluvlastnk na zruen pedmtnho rozhodnut prvo ( 1131).
654, 1115, 1122, 1139
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
Usnese-li se vtina spolenk na zmnch podle u 834 ob. zk., mus
se menina podrobiti, me vak dati zajitn ped budouc kodou nebo
dati zruen spoleenstv. Jeliko vak zkonodrce nechce spolenky proti
jejich vli nutiti, aby zruili spoleenstv, jeliko by v tom bylo obmezovn
vlastnickho prva, uinil prv v u 835 ob. zk. opaten pro ppad, e by
vystoupiti nechtli a vtina se zdrhala, dti jim danou jistotu, nebo e by
vystoupen se mlo stti v dobu nephodnou. Tu mohou spolenci sviti svou
vc buto heb nebo rozhodmu a, kdyby o tomto zpsobu een nemohli
docliti jednomyslnosti, m soudce rozhodnouti, zda m vbec dojti ke zmnm
vtinou usnesenm i zda m se od nich upustiti, dle pak, zda m v onom
ppad jistota bti menin sloena ili nic.
(Vn 2188/23)
Z literatury:
2013.
93.
1131
(Jin ochrana pehlasovanho spoluvlastnka)
Z dvodov zprvy:
viz u 1129
Vklad:
1.
V ppad, e vtina spoluvlastnk, kter pehlasovala jinho spoluvlastnka pi
rozhodovn o opaten potebnm pro zachovn nebo zlepen vci ( 1129), m
zjem i chce nadle setrvat v podlovm spoluvlastnictv i s pehlasovanm
spoluvlastnkem (typicky v ppad, je-li pehlasovanm spoluvlastnkem rodi i
blzk pbuzn), mohou se spoluvlastnci vi pehlasovanmu spoluvlastnkovi
zavzat (zejmna v zjmu zamezen aloby pehlasovanho spoluvlastnka nebo
v zjmu upevnn jeho slabho spoluvlastnickho postaven), e po nm nebudou
poadovat, aby se na nkladech, kter s tmto rozhodnutm vzniknou, podlel. V
tomto ppad ponesou vechny nklady na opaten pro zachovn nebo zlepen
spolen vci pouze tito spoluvlastnci, a to v pomru, na nm se dohodnou.
Nebude-li takov dohody, pak se spoluvlastnci budou na tchto nkladech
podlet v pomru svch podl. Podl nklad, kter by pipadl na pehlasovanho
spolenka, se pak rozdl v pomru podl ostatnch spoluvlastnk, nebude-li
jin dohody.
2.
Spoluvlastnci se dle mohou zavzat k tomu, e pehlasovanmu
spoluvlastnkovi nahrad vekerou jmu zpsobenou pijatm opatenm a
poskytnou mu dostatenou jistotu. Nelze oekvat, e takto iroce koncipovan
zvazek spoluvlastnk bude v praxi vyuvn pli asto - pi jeho realizaci, i s
pihldnutm k poadavku nhrady "veker jmy" a poskytovan jistot, se
postaven pehlasovanho spoluvlastnka vrazn posiluje na kor ostatnch
spoluvlastnk, kte navc nesou obvykle nijak mal vdaje, spojen s opatenm
pro zachovn nebo zlepen spolen vci.
3.
Jistota jako zpsob zajitn dluhu je upravena v 2012 a nsl. Ten, kdo je
povinen dt jistotu, spln svoji povinnost zejmna zzenm zstavnho prva nebo
zpsobilm ruitelem (ble viz vklad k 2012 a nsl.).
4.
Zav-li se spoluvlastnci pehlasovanmu spoluvlastnkovi platn k nhrad
veker jmy a poskytnou-li mu potebnou jistotu, ztrc pehlasovan
spoluvlastnk prvo na podn aloby dle 1130.
5.
Otzkou je, zda se spoluvlastnci o tom, e nahrad pehlasovanmu
spoluvlastnkovi vekerou jmu a poskytnou mu jistotu, mus s pehlasovanm
spoluvlastnkem dohodnout, i zda posta nap. pouh jednostrann prohlen
spoluvlastnk, kter by navc nemuselo bt uinno v psemn podob, nebo
nejde o zzen i pevdn, zmnu nebo zruen vcnho prva k nemovitosti (
560), co by se jevilo praktickm tehdy, pokud by spoluvlastnk byl neinn a na
nvrhy ostatnch spoluvlastnk by nijak nereagoval. By se kad m starat o sv
prva, lze jen doporuit, aby se podobn ujednn uzavrala v psemn form.
6.
V komentovanm ustanoven jde o pravu, kterou pedchoz obansk zkonk
neobsahoval, nicmn ani nevyluoval.
1115, 1122, 1130 odst. 2, 1139, 2012 a nsl.
Z judikatury:
1. O hospodaen se spolenou vc zsadn rozhoduj spoluvlastnci,
jejich podly pedstavuj vtinu. Majorizaci je vak mono respektovat pouze v
ppadech, v nich nen vsledek v extrmnm nesouladu s principy spravedlnosti
a neporuuje zkladn prva meninovch spoluvlastnk. Nelze pipustit, aby
hospodaen probhalo zpsobem, kter vbec nerespektuje oprvnn zjmy
meninovho spoluvlastnka a tm popr samu podstatu a smysl jeho zkladnho
prva.
(IV. S 1735/07)
2. Dohodnou-li se podlov spoluvlastnci o zpsobu, vi a splatnosti stky
pedstavujc vypodn investic jednoho ze spoluvlastnk na spolenou vc z
hlediska obecnch ustanoven o platnosti obanskoprvnch kon platn, je
takov dohoda pro n zvazn a m pednost ped vypodnm investic

soudem.
(NS 22 Cdo 4756/2008)
3. V ppad, e podlov spoluvlastnci uzaveli ve smyslu ustanoven 139
odst. 2 ob. zk. dohodu, podle n jeden ponese nklady uritch investic do
spolenho domu a druh mu za to umon v nemovitosti bydlet, me se
investujc spoluvlastnk spn domhat vydn bezdvodnho obohacen z
titulu vloench investic ( 454 ob. zk.) pouze tehdy, jestlie druh
spoluvlastnk svj zvazek o umonn bydlen poru.
(NS 25 Cdo 2523/99)
Z literatury:
2013.
1132
(Zaten a omezen spolen vci)
Jsou vak i jin podstatn zsahy do spolenho vlastnictv, kter vyaduj

odlin een, ne bylo prv uvedeno. Uvd je, tentokrt s ohledem na
vjimenou povahu vci taxativn, 1132. Jedn se [o] zzen i zruen zaten
spolen vci (zejmna o sluebnosti) a o zzen takov povinnosti, kter by
ml[a] spoluvlastnky zavzat na dobu del deseti let. K takovmu rozhodnut,
jakoto rozhodnut zcela zsadnho vznamu, je teba souhlasu vech
spoluvlastnk.
Vjimku z tto vjimky pedstavuje zastaven spolen vci, m-li zstava

slouit jako jistota k splacen penz pouitch na obnoven nebo zlepen
spolen vci. Pro takov rozhodnut sta vtina dvoutetinov. I tady ovem v
ppad poteby me na nvrh spoluvlastnka rozhodnout soud rozsudkem
nahrazujcm projev vle.
Vklad:
1.
Zaten spolen vci nebo zruen tohoto zaten nebo omezen prv
spoluvlastnk na dobu del deseti let je povaovno za takov zsah do
spolenho vlastnictv, e rozhodnut o tom vyaduje, mono ci vjimen,
souhlasu vech spoluvlastnk. V jinch ppadech, by asto podstatnch a
dleitch, postauje majorita ( 1128) i dvoutetinov vtina hlas ( 1129,
1133).
2.
Zatenm spolen vci bude zzen jakhokoliv smluvnho vcnho prva ke
spolen nemovitosti, kter postihne spolenou vc; typicky pjde o prvo stavby
( 1243 a nsl.), sluebnosti ( 1257), reln bemena ( 1303), poskytnut jistoty
spolenou vc ( 2012 a nsl.), zajiovac pevod vlastnickho prva k cel vci
( 2040 a nsl.) a dal.
3.
Za zaten spolen vci se povauje jakkoliv omezen prv spoluvlastnk na
dobu del deseti let. Takov ustanoven se v praxi me dostat do konfliktu s
pravou o bn sprv spolen vci. Lze si pedstavit, e v dom s prostory
sloucmi k podnikn ( 2302) bude uzavrn njemnch smluv na dobu deseti
let (a jejich ruen) pravidelnou, opakujc se innost, kter bude vykazovat
vechny parametry bn sprvy spolen vci. Bude velmi nepraktick
poadovat ke kadmu takovmu konu souhlas vech spoluvlastnk.
4.
Jin je situace u prva zstavnho. Samozejm plat, e zzen zstavnho prva
ke spolen vci je zatenm spolen vci a bude k nmu zapoteb souhlasu
vech spoluvlastnk. Vjimku pedstavuje prava obsaen v 1133, podle n v
ppad, e je zstavn prvo zizovno ke spolen vci z dvodu zajitn
penit pohledvky vznikl pi zlepen spolen vci nebo pi jej obnov,
posta k rozhodnut o zzen takovho zstavnho prva dvoutetinov vtina

spoluvlastnk.
5.
S ohledem na to, e ustanoven je v dvodov zprv oznaovno jako svou
povahou vjimen a je svoj povahou kogentn, jin dohoda vlastnk nebude
mon.
605, 1115, 1122, 1139, 1243 a nsl., 1257 a nsl., 1309 a nsl.,
2012, 2040
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
Spoluvlastnk nen oprvnn samostatn a bez ohledu na ostatn podlnky
zatiti spolenou nemovitost sluebnost bytu.
(Vn 2184/23)
Z literatury:
1923.

2013.
7. Baudy: Vcn prva k vci ciz a spoluvlastnick podl. AdN, 2004, . 3,
s. 68.
hlediska dopad do soudn praxe (vybran otzky). SoRo, 2008, . 4, s. 121. 9. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st I. PF, 2008, . 3, s.
93.
1133
(Zajitn spolenou vc)
Z dvodov zprvy:
viz u 1132
Vklad:
1.
Toto ustanoven pedstavuje zvltn pravu k pravidlu uvedenmu v 1132 o
rozhodovn o zaten spolen vci. Pokud je ke spolen vci zizovna zstava
i je spolenou vc poskytovna obdobn jistota slouc vlun k zajitn
pohledvky vznikl pi zlepen spolen vci nebo jej obnov, pak se k
rozhodnut o pijet vyaduje "pouh" dvoutetinov vtina hlas vech
spolenk.
2.
Ustanoven dopluje 1129 a navazuje na nj, i kdy v tomto ppad se nemus
vdy jednat o podstatn zlepen spolen vci, jak to vyaduje 1129. Co je
zlepen spolen vci nebo jej obnova, bude zleet na charakteru vci, jej
povaze, elu apod.
3.
Vdy vak m pehlasovan spoluvlastnk prvo, s odvolnm na 1139 odst. 2,
dat, aby ve spornm zen rozhodl soud rozsudenm vrokem nahrazujcm
projev vle.
1115, 1122, 1129, 1139, 1309 a nsl., 2012, 2040
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
viz u 1129
Z literatury:
2013.
Sprvce spolen vci
1134
(Volba a odvoln sprvce spolen vci)
Ustavovn sprvce u ns jet po r. 1989 v plnm rozsahu nezdomcnlo;

je naopak zvykem, e spoluvlastnci spravuj spolenou vc sami. Nicmn je
teba potat s tm, e tato praxe dozn vvojem asu zmny, a stejn tak i s tm,
e zvltn zkon me nadit povinn ustaven sprvce.
Vklad:
1.
Spoluvlastnci mohou (a v mnoha ppadech to bude praktick) svit sprvu
spolen vci sprvci. I kdy obansk zkonk . 40/1964 Sb. institut sprvce
spolen vci vslovn neupravoval, z praxe je znm. eskoslovensk obecn
zkonk obansk obsahoval pravu postaven, prv a povinnost sprvce
spolench vc v 836 a nsl.
2.
Sprvcem spolen vci me bt spoluvlastnk i tet osoba. Sprvce spolen
vci vol a odvolvaj spoluvlastnci. Protoe se volba a odvoln sprvce spolen
vci povauje za zleitost bn sprvy, rozhoduj o tom spolenci vtinou
hlas ( 1128).
3.
Vslovn vak nen upraveno, jak spoluvlastnci rozhoduj o tom, zda bude
vbec sprvce spolen vci ustanoven i nikoliv, tedy zda je rozhodnut o tom
tak zleitost sprvy bn ( 1128), nebo jde o vznamnou zleitost ( 1129).
Star judikatura (Vn 6292/26) a literatura (Sedlek, lit. . 5) se shodla na
stanovisku, e rozhodnut o tom, zda m bt sprvce zzen, je zleitost
mimodn sprvy.
Bude-li tomu tak, pak pjde podle zkona o rozhodnut o vznamn

zleitosti tkajc se spolen vci. O ppadnm sporu spoluvlastnk (tedy zda
m bt sprvce spolen vci ustanoven i nikoliv) by rozhodoval soud ve
spornm zen, v nm by zvaoval nutnost zzen sprvce s pihldnutm k
charakteru, povaze a hospodskmu elu spolen vci, pomru ve nklad
budouc sprvy k hodnot spolen vci, aktivit jednotlivch spoluvlastnk pi
sprv spolen vci, spolenmu zjmu spoluvlastnk apod.
4.
Ke zvolen a odvoln osoby sprvce posta vtina hlas spoluvlastnk. Pi
hlasovn mus bt dodrena pravidla pro rozhodovn spoluvlastnk uveden v
1128. Pokud by nebylo dosaeno poadovan vtiny, musel by o osob sprvce
znovu rozhodnout soud.
1126, 1128, 1400, 2430
Z judikatury:
1. Zkon teda dva pravidlo len pre posdenie, i a kedy jednotliv kony
vykonan len jednm spoluvlastnkom viau aj ostatnch. Nie je vak vylen,
aby sa spoluvlastnci dohodli na trvalom zmluvnom reime tak, e by sprvcu
veci, teda vetky kony spadajce do sprvy veci, a to aj veci nie ben, vyhradili
jednmu, poprpade niektorm spoluvlastnkom. Dohoda uzavret medzi
spoluvlastnkmi, ktorou sa niektorm spoluvlastnkom odnma oprvnenie
vybavova aj ben veci, nem vak inky voi tretm osobm, pokia im nie je
znma.
2. Nelze uznati toho, komu bylo rozsudkem zakzno vykonvati
hostinskou a vepnickou koncesi na nemovitosti, za vhodnho sprvce tto
nemovitosti, tebae nen jinak proti jeho osob nmitek.
(Vn 14154/35)
3. Nrok spolenk, by proti vli spolenka, jen m vtinu podl
nemovitosti, byla zzena sprvcem nemovitosti tet osoba, jest odvodnn
pouze tehdy, dok-li zvltn zvazkov dvod. Takovm zvazkovm dvodem
nen, e spolenk nen zpsobilm ku spravovn nemovitosti.
(Vn 7084/27)
4. Spoluvlastnk, jen fakticky spravuje spolenou vc, pokld se za

zmocnnce jen dotud, pokud tomu jin podlnk neodporuje ( 1020 ob. zk.).
Nroku na ustanoven spolenho sprvce nebrn okolnost, e cel spolen
nemovitost jest pronajata jednomu z podlnk.
(Vn 6794/27)
5. Nedohodnou-li se spoluvlastnci vci o tom, zda m bti zzen sprvce
spolen vci, nelze o tto otzce rozhodnouti v zen nespornm, nbr toliko
poadem prva.
(Vn 6292/26)
6. O tom, zda vbec zditi se m sprvce spolen vci, lze p rozporu
spoluvlastnk rozhodnouti jen poadem prva.
(Vn 558/20)
7. O osob sprvce rozhodnouti m vtina hlas (dle 833 ob. z. ob.), v
ppad nedostatku tto vtiny hlas ale soudce.
(Rozhodnut c. k. Nejvyho soudu zde dne 3. srpna 1881 . 8897, Prvnk
XX., s. 631)
8. Soud ustanov v nespornm zen sprvce spolen vci, nen-li dohody
podlnk o osob (nedocl-li se vtiny hlas).
(Gl. U. 12.107)
Z literatury:
1923.
2013.
9. Chalupa: Hospodaen se spolenou vc se souhlasem spoluvlastnka.

PR, 2007, . 3, s. 20.
1135
(Prvn postaven sprvce spolen vci)
Zsadn charakteristikou sprvce je, e m stejn postaven jako

zmocnnec (pkaznk). Je tomu tak proto, aby byl oprvnn vytovat
spoluvlastnkm nhradu nklad, i kdy se vsledek nedostav.
Vklad:
1.
Ustanoven 1135 vymezuje prvn postaven sprvce spolen vci. Jako
pkaznk se sprvce spolen vci zavazuje obstarat zleitosti pkazce ( 2430).
2.
Sprvcem spolen vci me bt jak spoluvlastnk, tak tet osoba. Bude-li
sprvcem spolen vci osoba odlin od spoluvlastnka, budou na jej postaven
nepochybn dopadat i ustanoven o sprv cizho majetku ( 1400 a nsl.).
3.
Ve vztahu ke sprvci spolen vci vystupuj spoluvlastnci jako pkazci a udluj
sprvci pokyny k jeho innosti. O tom, jak pokyn bude sprvci spolen vci
udlen, rozhoduj spoluvlastnci postupem upravenm v 1128 odst. 1 a v
1129.
4.
Pedmtem innosti sprvce spolen vci je bn sprva spolen vci (k

pojmu "bn sprva spolen vci" viz vklad k 1128). Nen zcela jasn, zda a
v jakm rozsahu mohou spoluvlastnci penst na sprvce rozhodovn o
vznamnch zleitostech ( 1129).
5.
Pi sv innosti se sprvce spolen vci d pokyny spoluvlastnk. Od tchto
pokyn se me odchlit, pokud je to nezbytn v zjmu spoluvlastnk a pokud
od nich neme vas obdret potebn souhlas. Sprvce spolen vci je povinen
upozornit spoluvlastnky na pokyn nevhodn a je povinen tento pokyn splnit a
pot, kdy na nm budou spoluvlastnci trvat.
6.
Povinnost sprvce spolen vci je dle vytovat spoluvlastnkm sprvu
spolen vci. Tato povinnost odpovd nroku kadho spoluvlastnka na
vytovn, jak bylo nakldno se spolenou vc, dle 1118.
7.
Sprvce spolen vci m nrok na nhradu eln vynaloench nklad. Jde o
nrok zkonn. To, co je i nen eln vynaloenm nkladem, bude muset bt
posuzovno s pihldnutm k charakteru vci, jej povaze a k jejmu elu. Sprvci
se piznv jen nrok na nhradu eln vynaloench nklad. Odmna za
sprvu spolen vci pak sprvci nle jen tehdy, byla-li odmna sjednna.
8.
Pokud by mla sprvci spolen vci nleet odmna ( 2438), pak tato odmna
mus bt sjednna; je-li sprvce podnikatelem (nap. advokt nebo realitn
kancel), m vi spoluvlastnkm nrok na odmnu obvyklou. Nedohodnou-li se
spoluvlastnci na zpsobu zaplacen tto odmny, jsou povinni zaplatit tuto
odmnu v pomru svch spoluvlastnickch podl.
9.
Ve vztahu ke sprvci spolen vci vystupuj spoluvlastnci jako solidrn vitel
i dlunci, co vyplv z 1127.
1118, 1127, 1137, 1400, 2430 a nsl.
Z judikatury:
1. Pokud podle rozhodnut spoluvlastnk, jejich dohody i rozhodnut soudu
vykonvaj sprvu spolen vci jen nkte spoluvlastnci a obstarvaj sprvu
spoluvlastnickho podlu i toho spoluvlastnka, kter se na vkonu sprvy
nepodl, pak lze na obsah prv a povinnost mezi tmto spoluvlastnkem a
ostatnmi spoluvlastnky, pokud jde o prvo "vylouenho" spoluvlastnka na
informace o hospodaen s jeho spoluvlastnickm podlem vetn prva na
podn vytovn, pout analogicky ustanoven o pkazn smlouv.
(NS 22 Cdo 2058/2005)
2. Sprvce nen sprvcem soudnm, nbr zmocnncem podlnk a
neme se domhati v ne - spornm zen stanoven odmny a uinnch
nklad uitench.
(Vn 8180/28)
Z literatury:
1923.
2013.
1136
(Vypodn nkladu vynaloenho spoluvlastnkem na spolenou vc)
Spoluvlastnka, pokud jedn jako sprvce a pon si pitom sice svvoln,

ale nikoli k jm spolen vci, resp. nikoli k jm ostatnch spoluvlastnk, je
namst chrnit. Piznv se mu proto v ppad ohroen spolen vci nhrada
nutnch nklad bez dalho a v situaci, kdy kon s clem vci prospt, alespo
nhrada nklad v rozsahu zhodnocen vci.
Vklad:
1.
Pokud jeden ze spoluvlastnk jedn svvoln jako sprvce, avak nikoliv k jm
spolen vci nebo ostatnch spoluvlastnk, pak mu zkon piznv uritou mru
prvn ochrany. Jde o obdobu nepikzanho jednatelstv ( 3006 a nsl.) v
pedchozm obanskm zkonku, upravenou v 742 a nsl. zk. . 40/1964 Sb.
2.
Ustanoven upravuje nrok spoluvlastnka, kter na spolenou vc vynaloil
nklad. Bu se jednalo o nklad, kter byl spoluvlastnkm ku prospchu - pak
m spoluvlastnk nrok na pomrnou st nhrady v rozsahu zhodnocen
spolen vci. Vynaloenm nkladem mohl bt tak nklad na zchranu
spolen vci - v tomto ppad m spoluvlastnk nrok na hradu nutnch
nklad, kter vynaloil.
3.
Jak byla ve nhrady na zhodnocen spolen vci nebo ve nutnch nklad
vynaloench na zchranu spolen vci, bude zleet na dohod spoluvlastnk.
V ppad sporu ur vi tto nhrady soud k nvrhu spoluvlastnka, kter
nklady vynaloil. Bude na nm, aby tvrdil a prokzal, zda dolo ke zhodnocen
spolen vci a jak nklad na to vynaloil, ppadn zda spolenou vc
zachraoval a jak nutn nklady na to vynaloil.
4.
Nrok na piznn pomrn sti nhrady nebo hradu nutnch nklad m
spolenk vdy jen tehdy, pokud nejednal k jm spolen vci nebo k jm
ostatnch spolenk.
5.
Nrok na odmnu spoluvlastnkovi za jeho innost pi zhodnocen spolen vci
nebo pi jej zchran podle tohoto ustanoven piznat nelze, co vak nevyluuje
pozdj dohodu spoluvlastnk.
1115, 1118, 1122, 1137
Z judikatury:
viz u 1135
Z literatury:
2013.
8. Krlk: Procesn a hmotnprvn aspekty investic do spolen vci a
vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm smyslu. PF, 2012, . 10, s. 466.
1137
(Pluralita sprvc spolen vci)
Vklad:
1.
V praxi nelze vylouit, e majetek spoluvlastnk - spolen vc - bude mt rzn
sloen, i nkoliker i variantn elov uren. V tchto ppadech bude pro
spoluvlastnky praktick svit sprvu spolen vci nkolika osobm, pi vyuit
jejich rzn kvalifikace, postaven i zkuenost.
2.
Vcero sprvc pak rozhoduje o sprv spolen vci hlasovnm, piem kad
sprvce m (na rozdl od hlasovn spoluvlastnk) jen jeden hlas. Nepichz v
vahu, aby se poet hlas u jednotlivch sprvc odvozoval od potu hlas
spoluvlastnk - mimo jin i proto, e by to bylo v logickm rozporu se solidrn
odpovdnost sprvc vi spoluvlastnkm.
3.
V ppad rovnosti hlas i nedosaen vtiny by o nerozhodnut vci museli
rozhodnout hlasovnm (postupem dle 1128, ppadn podle 1129)
spoluvlastnci, kte by pak podle vsledku hlasovn udlili sprvcm pslun
pokyn.
4.
Toto zkonn ustanoven vslovn nestanov, jak a v jakm rozsahu spolen
sprvci odpovdaj spoluvlastnkm za kodu. een se nabz v 1430, kter
stanov, e ze spolen sprvy jsou sprvci zavzni spolen a nerozdln,
ledae zkon stanov jinak. Zkon jinak nestanov, tud odpovdnost vcero
sprvc spolen vci vi spoluvlastnkm je odpovdnost solidrn.
5.
Tak spoluvlastnci vystupuj ve vztahu k vcero sprvcm solidrn, co vyplv
z 1127.
1115, 1118, 1122, 1127, 1137
Souvisejc pedpisy:
4a zk. o etnictv
Z literatury:
2013.
1138
(Jin dohoda spoluvlastnk o sprv spolen nemovitosti)
Dohoda, kterou se spoluvlastnci odchl od zkonnch ustanoven,

vyaduje s ohledem na ochranu tetch osob kvalifikovanou formu, je-li ve
spoluvlastnictv nemovit vc.
Vklad:
1.
V zjmu ochrany prv tetch osob (jak se ostatn uvd v dvodov zprv)
vyaduje dohoda spoluvlastnk, j se pi sprv spolen vci odchl od
zkonnch ustanoven, formu veejn listiny, kter mus bt zaloena do sbrky
listin u orgnu, u nho je nemovit vc zapsna. Realizace ochrany prv tetch
osob je vak dosti sloit. Dle 4 odst. 1 psm. h) katastrlnho zkona plat, e
katastr obsahuje mimo jin dohody spoluvlastnk o sprv nemovitost. Tyto
dohody jsou soust sbrky listin, kter ovem nen dlkov pstupn, a katastr
je me poskytnout postupem dle 52 katastrlnho zkona, tedy zejmna
poskytnutm oven i prost kopie v listinn podob. To me bt provzeno
komplikacemi, nutnost osobn nvtvy adu apod.
2.
Dohodu pedlo pslunmu katastrlnmu adu k zaloen kterkoliv ze
spoluvlastnk ( 34 odst. 2 katastrlnho zkona).
3.
Veejnou listinou je listina vydan orgnem veejn moci v mezch jeho
pravomoci nebo listina, kterou za veejnou listinu prohls zkon; to neplat,
pokud trp takovmi vadami, e se na ni hled, jako by veejnou listinou nebyla.
Veejnou listinou je nap. rozsudek soudu i notsk zpis, jestlie spluje
podmnky stanoven notskm dem.
4.
Dle 568 plat, e je-li njak skutenost potvrzena ve veejn listin, zakld to
vi kadmu pln dkaz o pvodu listiny od orgnu nebo osoby, kter ji zdily, o
dob pozen listiny, jako i o skutenosti, o n pvodce veejn listiny potvrdil,
e se za jeho ptomnosti udla nebo byla provedena, dokud nen prokzn opak.
Zachycuje-li veejn listina projev vle osoby pi prvnm jednn a je-li jednajcm
podepsna, zakld to vi kadmu pln dkaz o takovm projevu vle.
5.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. podobn ustanoven neznal.
498 odst. 1, 567 a nsl., 1115, 1122, 1118, 1137
Souvisejc pedpisy:
134 o. s. .,
not. d,
4 odst. 1 psm. h), 52 katastrlnho zkona
Z judikatury:
1. Osoby uzavrajc smlouvu, kterou maj vc nabt do podlovho
spoluvlastnictv, se mohou dohodnout o hospodaen se spolenou vc; jde-li o
nemovitost, tato smlouva nabude innosti vkladem spoluvlastnickho prva do
katastru nemovitost.
(NS 22 Cdo 2116/2010, SoRo 1/13, s. 18)
2. Notsk zpisy a jejich stejnopisy, protesty smnek a jinch listin,
osvden, oven a vpisy z pozemkovch knih jsou veejnmi listinami, kdy s
odkazem na 134 o. s. . veejn listina prokazuje, e jde o nazen nebo
prohlen orgnu, kter listinu vydal, a nen-li prokzn opak i pravdivost toho,
co je v nich osvdeno nebo potvrzeno. Veejn listina me bt zbavena sv
dkazn sly jen tak, e astnk tvrd skutenosti a nabdne dkazy, jimi bude
prokzna nepravdivost listiny. U veejn listiny dkazn bemeno le na tom,
kdo popr jej sprvnost, tedy v konkrtn vci na alobci.
(NS 22 Cdo 1823/98)
3. Z povahy veejn listiny a z analogickho pouit 134 obanskho
soudnho du pro zen ped sprvnm orgnem vyplv, e nen na astnkovi
sprvnho zen, aby sprvnmu orgnu pedkldal dkazy o tom, e obsah
veejn listiny byl sepsn v souladu se zkonem a k tomu oprvnnou osobou. Je
prv na sprvnm orgnu, aby dkazem z opaku vyvrtil obsah veejn listiny, i
aby prokzal pekroen pravomoci sprvnho orgnu pi vydn veejn listiny,
pokud o takov tvrzen opr sv rozhodnut.
(KS Hradec Krlov 52 Ca 17/2006-39, Sb. NSS 1408/07)
Z literatury:
2013.
6. Blohlvek: Veejn listina v kontextu tuzemskho a mezinrodnho
prva. PrRo, 2006, . 8, s. 275.
1139
Soudn prava pomr spoluvlastnk
Z dvodov zprvy:
Dojde-li mezi spoluvlastnky ke sporu, jak opaten m bt ohledn

spolen vci uinno (a m-li bt vbec njak uinno), je soudu ponechno k
vaze, jak o zleitosti rozhodne: zda ur, e rozhodnut spoluvlastnk
navrhovatele nezavazuje, zda ppadn dotyn rozhodnut zru nebo zda
rozhodne o podmnkch, za nich se zmna me uskutenit, pop. e
spoluvlastnci mus poskytnout navrhovateli jistotu atp., tak, aby pomry
spoluvlastnk byly uspodny spravedliv, tedy racionln a zpsobem, kter
nebude brnit dalmu klidnmu souit spoluvlastnk a nebude mezi nimi
akcelerovat dal konflikty.
Kadopdn soud mus rozhodnout podle nvrhu a neme si nap. sm

zvolit rozhodnut, kterm by spoluvlastnictv zruil.
Vklad:
1.
Spoluvlastnci sice maj spolen prvn vztah k vci, ten ale nezaruuje, e jejich
individuln zjmy jsou tak stejn. To me vst ke spoluvlastnickm sporm.
Pokud spoluvlastnci nejsou schopni tyto konflikty eit vzjemnou dohodou,
jejm obsahem me bt nap. i rozhodnut losem i volba rozhodce, nezbv
ne pedloit spor soudu. Aktivn legitimovanm je jedin spoluvlastnk, pasivn
legitimovanmi jsou pak vichni ostatn spoluvlastnci.
K odst. 1
2.
Vslovn svuje zkon soudu rozhodovn zejmna o nvrhu:
a) spoluvlastnka, kter byl opominut pi rozhodovn o neodkladn zleitosti (
1128 odst. 2),
b) spoluvlastnka pehlasovanho pi rozhodovn o vznamn zleitosti tkajc

se spolen vci ( 1129 odst. 1),
c) kterhokoliv spoluvlastnka v ppad, e se pi hlasovn o vznamn

zleitosti tkajc se spolen vci nedoshne dvoutetinov vtiny hlas (
1129 odst. 2),
d) spoluvlastnka, jemu hroz tkou jmou (zejmna nemrnm omezenm v

uvn spolen vci nebo vznikem povinnosti zejm nepomrn k hodnot jeho
podlu) rozhodnut ostatnch spoluvlastnk o vznamn zleitosti tkajc se
spolen vci ( 1130),
e) kterhokoliv spoluvlastnka v ppad, pokud se nedoshne souhlasu vech

spoluvlastnk k rozhodnut, na jeho zklad m bt spolen vc zatena nebo
jej zaten zrueno, a k rozhodnut, na jeho zklad maj bt prva
spoluvlastnk omezena na dobu del ne deset let ( 1132),
f) kterhokoliv spoluvlastnka v ppad, e se pi hlasovn o zzen zstavnho

prva nebo jin obdobn jistoty slouc k zajitn penit pohledvky vznikl
pi zlepen spolen vci nebo pi jej obnov nedoshne dvoutetinov vtiny
hlas ( 1133),
g) o nutnosti ustanovit sprvce spolen vci ( 1134),
h) o osob sprvce spolen vci ( 1134).
3.
Vedle toho svuje zkon soudu pravomoc rozhodovat o nvrhu nkterho
spoluvlastnka podanho z toho dvodu, e se pi rozhodovn o kterkoliv
spolen vci nedoshlo potebn vtiny (viz ble koment k odst. 2).
4.
Soud me o nvrhu spoluvlastnka, rozhodnout tymi zpsoby:
- ur, e rozhodnut vtiny spoluvlastnk nem prvn inky vi alujcmu
spoluvlastnkovi,
- zru napaden rozhodnut spoluvlastnk,
- uspod prvn pomry spoluvlastnk podle slunho uven,
- alobu zcela zamtne.
5.
Vedle toho vdy me soud doplnit na nvrh alujcho spolenka rozsuden
vrok, jm provd zmnu ve vztazch mezi spoluvlastnky, o vrok, zda tak in
bez vhrad, s vhradami i proti zajitn.
6.
Kadou ve uvedenou alobu bude soud projednvat ve spornm zen. V

ppad aloby opominutho spoluvlastnka (ad a) se bude jednat o alobu na
uren ( 80 o. s. .), nebo spoluvlastnk poaduje po soudu vysloven prvn
neinnosti rozhodnut o neodkladn zleitosti vi jeho osob. Nalhav prvn
zjem na alob je dn tm, e bez takovho uren je ohroen prvn vztah
(spoluvlastnick) alujcho spoluvlastnka a rozhodnut o urovac alob
pedchz dalm ppadnm sporm spoluvlastnk.
7.
V ppadech alob ad b), c), e), f) se bude jednat o aloby na nahrazen projevu
vle dle 161 odst. 3 o. s. ., nebo rozsuden vrok soudu zde nahrazuje
pslun rozhodnut spoluvlastnk.
8.
V ppad aloby ad d) soud rozhodnut spoluvlastnk zru.
9.
Podle tohoto ustanoven neme soud rozhodnout o oddlen ze spoluvlastnictv
ani o jeho zruen.
10.
S pihldnutm k tomu, e soud je ve spornch zench vzn alobnm nvrhem,
bude na alujcm spoluvlastnkovi, aby precizn formuloval alobn dn, co
nebude vdy jednoduch, s ohledem na obsah pojmu "slun uven", je
judikatura dosud v tomto smyslu nepouvala. Judikatura bude muset tak
vymezit, co ve bude povaovno za prvn pomry spoluvlastnk, kter budou
upravovny podle slunho uven.
K odst. 2
11.
Pokud spoluvlastnci nedoshnou vtiny, potebn pro platn pijet rozhodnut
o spolen vci, me kterkoliv ze spoluvlastnk podat k soudu nvrh, aby
rozhodl zpsobem uvedenm v odstavci prvm. To nevyluuje, aby byly soudu
pedkldny k rozhodnut i kadodenn, asto malichern spory mezi
spoluvlastnky.
12.
I zde plat to, e tyto spory projednv soud v zen spornm. V ostatnm viz
vklad k odst. 1.
1115, 1118, 1122, 1126 a nsl., 1137
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. Pokud alobce v zen o pravu uvn vci, je je pedmtem
podlovho spoluvlastnictv astnk, vychz z toho i tvrd, e o tomto uvn
nebylo platn rozhodnuto vtinou spoluvlastnk nebo e se nedoshlo dohody
ve smyslu 139 odst. 2 ob. zk., pak jeho nvrh, aby soud konstitutivnm
rozhodnutm uril, kter ze spoluvlastnk a v jakm rozsahu bude spolenou vc
uvat, nen alobou na uren podle 80 psm. c) o. s. .
(Rc 31/2000, NS 22 Cdo 2528/98)
(NS 22 Cdo 49/2004)
3. Z vroku rozsudku soudu o neshod podlovch spoluvlastnk o
hospodaen se spolenou vc ( 139 odst. 2 vta druh ob. zk.) mus bt
zjevn, e se jm nahrazuje to, co chyb k dosaen vtiny hlas i k dosaen
dohody o spornm prvnm konu, jeho chce alobce v rmci hospodaen se
spolenou vc doclit. Aby takovho vroku alobce doshl, ml by alobnm
petitem navrhovat nahrazen chybjcho projevu vle spoluvlastnka.
(NS 22 Cdo 2613/2000)

Pedpis 838 ob. zk. nevztahuje se na otzku zzen sprvce spolen vci.
(Vn 7641/27)
5. O nroku spoluvlastnka proti druhmu spoluvlastnku, by mu bylo ve
spolen nemovitosti penechno pouvn sti mstnost, lze soudu
rozhodnouti teprve, nemohli-li se podlnci o uvn dohodnouti ani losem ani
rozhodm. Nemonost upraviti uvn spolenho majetku dohodou stran, losem
nebo rozhodm mus bti v alob tvrzena a alobcem dokzna.
(Vn 5570/25)
Z literatury:
2013.
s. 93.
Oddl 4
Oddlen ze spoluvlastnictv a zruen spoluvlastnictv
1140
(Oddlen ze spoluvlastnictv)
Z dvodov zprvy:
Klasick prvn zsada, objevujc se standardn ve vech prvnch dech,

promtnut i zde do 1140, je prolomena principem nejnutnj ochrany
spoluvlastnk. dat o oddlen ze spoluvlastnictv vystoupenm nebo o zruen
spoluvlastnictv nelze v nevhodn dob, ani k jm ostatnch spoluvlastnk.
Nevhodnost se posuzuje se zetelem na spolenou vc, na jej elov uren, na
zpsob jejho vyuit apod. Tak nap. o rozdlen zemdlskch pozemk je mon
dat zpravidla v dob po sklizni a ped oszenm i osetm.
Vklad:
K odst. 1
1.
Pravideln dvody vzniku spoluvlastnictv - nhoda, soudn i sprvn rozhodnut,
smlouva uzaven mezi tetmi osobami nebo pozen pro ppad smrti - asto
nezvis na vli jednotlivho spoluvlastnka, kter tak neml i nem (a s
ohledem na tm neomezenou dispozin volnost se spoluvlastnickm podlem
asto ani nebude mt) monost rozhodovat nejen o velikosti svho
spoluvlastnickho podlu, ale ani o sloen ostatnch spoluvlastnk. Proto se
vslovn stanov, e nikdo neme bt nucen ve spoluvlastnictv setrvat. Jak se
ostatn uvd i v samotn dvodov zprv, jde o klasickou prvn zsadu.
Vjimky stanov zkon.
K odst. 2
2.
Za podmnky, e pedmt spoluvlastnictv je dliteln, me kad ze spolenk
dat o sv oddlen ze spoluvlastnictv. Nutno pedeslat, e ppadn rozdlen
spolen vci nesm bt na jmu osob, kter m ke spolen vci vcn prvo
(viz 1150), a e mus bt zkonnm zpsobem naloeno s vcnmi prvy a
sluebnostmi (viz 1151 a 1153). Tak zstavn prvo vznouc na vci nedozn
zmn, nebo v ppad rozdlen zastaven vci zat zstavn prvo vechny
vci vznikl rozdlenm (viz 1351).
3.
Zvr o tom, zda vc, kter je pedmtem spoluvlastnictv, lze i nelze rozdlit,
zvis vlun na povaze vci, jejm elovm uren a me zviset i na dalch
okolnostech, kter se tkaj vci samotn. prava monosti a podmnek rozdlen
vci me bt (a asto tak bv) obsaena i v jinm prvnm pedpisu. Nap. v
ppad dlen pozemku by pekkou jeho rozdlen mohlo bt zamtav
stanovisko stavebnho adu k navrhovanmu dlen [viz 77 psm. d)
stavebnho zkona], u staveb pak nemonost stavbu rozdlit bez vynaloen
vysokch nklad. S ohledem na pravidlo 1140 odst. 1 me spoluvlastnk o
zruen spoluvlastnictv dat kdykoliv; omezit toto jeho prvo me jen zkon
nebo rozhodnut soudu.
4.
Pojem "dat o oddlen nebo o zruen spoluvlastnictv" lze vyloit pouze tak, e
pokud se spoluvlastnci nedohodnou, mus ten ze spoluvlastnk, kter nechce ve
spoluvlastnictv setrvat, podat alobu k soudu.
5.
Zkonnou pekku pro oddlen spoluvlastnka ze spoluvlastnictv nebo pro
zruen spoluvlastnictv pedstavuje nevhodn doba nebo jma by i jednoho ze
spoluvlastnk.
6.
Star literatura i judikatura povaovala za nevhodnou dobu nap. cenovou krizi
pechodn povahy, nadji, e pozemky stoupnou v cen s ohledem na
zamlenou stavbu drhy apod. Na nevhodnou dobu je nutno pohlet objektivn
a v ppad soudnho sporu pjde o zleitost skutkovou.
7.
Na rozdl od toho pekka "jmy nkterho ze spoluvlastnk" je omezen svoj
povahou subjektivn, nebo jmu tkajc se nkterho ze spoluvlastnk bude
zapoteb posuzovat vlun z hlediska prvnho postaven a pomr toho
spoluvlastnka, u nho by k jm dolo i mlo dojt. jmou nemus bt pouze
jma na jmn ve smyslu 2894; tento pojem je v souvislosti s postavenm

spoluvlastnka nutno vykldat extenzivnji.
8.
Smluvn pekkou me bt ujednn spoluvlastnk o odkladu zruen
spoluvlastnictv nebo oddlen ze spoluvlastnictv, tedy ujednn spoluvlastnk o
tom, e nebudou dat o zruen (oddlen) spoluvlastnictv po uritou, nejve
vak desetiletou dobu. Toto ujednn vyaduje formu veejn listiny (viz 1154
odst. 3) a zpis do veejnho seznamu, tk-li se nemovit vci. Pekku zruen
spoluvlastnictv nebo oddlen ze spoluvlastnictv me pedstavovat tak
pozen pro ppad smrti (viz 1155 odst. 2).
9.
Zruen nebo oddlen ze spoluvlastnictv se vak me spoluvlastnk spn
brnit alobou na odloen zruen spoluvlastnictv nebo oddlen ze
spoluvlastnictv soudem v ppad, m-li tm bt zabrnno majetkov ztrt
nebo vnmu ohroen oprvnnho zjmu nkterho spoluvlastnka (viz
1155). Takto lze prodlouit dobu trvn spoluvlastnictv nejdle o dva roky.
3 odst. 2 psm. e), 18, 489 a nsl., 1121
Souvisejc pedpisy:
Listina,
o. s. .,
insolvenn zkon,
stavebn zkon
Z judikatury:
1. K tvrzenmu poruen l. 11 Listiny stavn soud uvd, e
spoluvlastnictv je vrazem vlastnickho vztahu ke spolen vci s tmi dsledky,
e spoluvlastnk me se svm podlem nakldat jen s ohledem na zjmy
ostatnch spoluvlastnk. Plat, e nikdo v zsad neme bt nucen, aby
setrvval ve spoluvlastnickm vztahu ( 142 odst. 1 ob. zk.), z tto zsady vak
zkon stanov vjimky ( 142 odst. 2 ob. zk.). Na stavnprvn rovni
ustanoven l. 11 odst. 1 Listiny zaruuje rovnost vlastnickho prva vech
vlastnk co do jeho zkonnho obsahu a ochrany, jinmi slovy vyjdeno
zakazuje vytven rznch kategori vlastnictv a hierarchick vztah mezi nimi a
zaruuje, e vichni vlastnci maj stejn zkonn prostedky k ochran svho
vlastnickho prva. l. 11 Listiny zaruuje rovnost subjekt co do obsahu
vlastnickho prva, nikoliv co do jeho pedmtu.
(IV. S 154/04)
2. Ne soud rozhodne o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv ke
stavb jejm relnm rozdlenm, je povinen se zabvat tm, zda jsou dosavadn
spoluvlastnci nebo nkter z nich (nkte z nich) ochotni hradit nklady na
rozdlen vci. Jestlie by dn ze spoluvlastnk nebyl ochoten nic vynaloit na
proveden nezbytnch stavebnch prav, musela by bt stavba z tohoto hlediska
povaovna za nedlitelnou.
(Rc 45/91, NS 3 Cz 18/88)
3. Tam, kde zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv relnm
rozdlenm nen mon, se soudy zabvaj posouzenm pedpoklad zruen a
vypodn podlovho spoluvlastnictv zpsobem uvdnm na druhm mst v
ustanoven 142 odst. 1 ob. zk., a to pikznm vci za pimenou nhradu
jednoho nebo vce spoluvlastnk. Z obsahu provovanch spis je zejm, e
soudy pi rozhodovn vychzej ze zsady, e nikdo neme bt nucen, aby ve
spoluvlastnictv setrvval.
(Rc 1/89 Stan., NS Cpj 37/88)
4. Nvrh spoluvlastnka (spoluvlastnk) na
podlovho spoluvlastnictv nelze zsadn zamtnout.
zruen
vypodn
(Rc 26/79, NS 3 Cz 41/76)

5. Za prpady, ke relne rozdelenie nehnutenosti nie je dobre mon,
povauj sdy jednak vetky prpady, kde by ani po adaptcii nemohli vznikn
rozdelenm samostatn veci, jednak prpady, kde by asti vzniknut rozdelenm
nemohli sli vlastnkovi takm spsobom, ak zodpoved ich povahe a
spoloenskmu zujmu. Pri pozemkoch zvis toto posdenie od ich polohy,
celkovej plochy ako aj tvaru, u budov vyplva nerozdelitenos u napr. z toho, e
ide o rodinn dom s jedinm bytom, jedinm vchodom, jedinm komnom a pod.
6. Samotn skutenost, e urit zpsob dlen nemovitosti nen

"optimln", jet neznamen, e by lo o dlen nemon. Reln rozdlen by
nebylo "dobe mon" zejmna v ppad, e by nov vznikl nemovitosti nebylo
mono dn uvat anebo pokud by nklady na rozdlen vci byly nepimen
vysok. Samotn skutenost, e nov vznikl nemovitosti bude mono uvat "s
uritm omezenm oproti pedchozmu stavu" nebo e budou zzena vcn
bemena, nen vznamn. Ani nesouhlas alovan s konkrtnm zpsobem
rozdlen jet nebrn tomu, aby soud takov rozdlen provedl, zejmna kdy
dn z astnk nenavrhne een lpe respektujc zjmy obou stran.
(NS 22 Cdo 3685/2008, PrRo 16/10, s. 596)
7. I. Zvru o reln dlitelnosti pozemk nepek skutenost, e
pozemky po rozdlen bude mono uvat k urenmu elu s uritm omezenm
oproti dosavadnmu stavu.
II. Zjitn, zda lze konkrtn vc rozdlit, je vsledkem individulnho
posouzen, je nem obecnj vznam, a neme zakldat ppustnost dovoln k
een otzky zsadnho prvnho vznamu.
(NS 22 Cdo 3533/2007, SoRo 5/08, s. 184)
8. Prvo spoluvlastnka dati zruen spoleenstv je podle 830 ob. zk.
omezeno jen potud, e o n nesm dati v nevhodn as nebo v neprospch
ostatnch spolenk a e si tud mus dti lbiti odklad pimen okolnostem.
Ji z tohoto zkonnho ustanoven plyne, e soudy, maj-li podle okolnost
ve sporu pednesench a prokzanch rozhodnout, vad-li rozdlen spoleenstv
bu ta pekka, e je o n dno v nevhodn as nebo e je na jmu ostatnch
spolenk, mus pihldnouti i k pomrm v dob rozhodnut panujcm, tedy v
dnen dob k mimodnm pomrm vlkou vyvolanm.
(Vn 18690/44)
. Prodej spolen nemovitosti jest nevasn ( 830 ob. zk.), dokud trvaj
objektivn pekky povahy pomjejc. I jmou ostatnch spoluvlastnk jest jen
jma pomjejc, v dozrn dob odstraniteln a rzu objektivnho. Prodeji nen na
zvadu, e spoluvlastnk pozbude bytu a e za bytov tsn nebude s to, by si
opatil nov byt.
(Vn 10550/31)
10. Zadluenost alobcova idelnho podlu na pozemcch nen na zvadu
jejich fysickmu rozdlen.
(Vn 10448/31)
11. "kodou" ve smyslu 830 ob. zk. rozum se kad jma, kter byla
nkomu zpsobena na jmn, na prvech nebo na jeho osob.
(Vn 9007/29)
12.
Domh-li
se
spoluvlastnk
nemovitosti
alobou
zruen
spoluvlastnictv, mus dati, by proti vem ostatnm spolenkm (kte odpraj
svolen) bylo uznno prvem, e se spoleenstv zruuje a, d-li naturln
rozdlen spolen vci, e se naizuje jej rozdlen podle uritch dl, d-li
civiln rozdlen, e se povoluje, by spolen vc byla soudn drabou prodna a
vtek uritmi dly rozdlen nebo pi nejmenm bez nvrhu na zruen
spoleenstv, e se povoluje bu toto naturln nebo toto civiln rozdlen
spolen vci.
(Vn 8556/28)
13. Pouh monost, rozdliti spolenou vc, nedv jet spoluvlastnku
prva ( 843 ob. zk.) domhati se fysickho rozdlen spolen vci, nbr mus
to bti monost tak hospodsky zdvodnn, toti takov fysick dlen nesm
bti spojeno se znanm zmenenm hodnoty a velikmi nklady.
(Vn 5266/25)
14. Nmitka nevasnosti (kodlivosti) danho zruen spoluvlastnictv
me bti odvodovna pouze okolnostmi pomjejcho rzu, nikoliv trvalmi
nebo takovmi, jich zmny nebo konce nelze oekvati v dohledn dob.
Dsledky, plynouc ze zkona o ochran njemc, jsou rzu trvalho.
(Vn 5231/25)
15. Pro "vasnost" zruen spoluvlastnictv jsou rozhodny pouze pomry
objektivn, pro jmu ostatnch spoluvlastnk pichzej v vahu jich subjektivn
pomry, pokud nepsob trvale.
(Vn 2960/23)
16. O kod ostatnch spoluvlastnk lze mluviti pouze tehdy, kdyby
prospch, jen by jinak patil vem spoluvlastnkm, pipadl pouze nktermu z
nich.
(Vn 2942/23)
17. Subjektivn jma spoluvlastnka nen na pekku zruen
spoluvlastnictv drabou spolen nemovitosti. Na pedpisy o ochran njemc a
na vratk pomry mnov nelze tu vzti zetele.
(Vn 2387/23)
18. Nmitku nevasnosti prodeje lze odvodovati pouze okolnostmi rzu
pomijejcho, nikoliv trvalmi nebo takovmi, jich zmny nebo konce nelze v
dohledn dob oekvati. Rozhodny jsou pouze objektivn pomry, dotkajc se
vci sam. Neppustnost fysickho rozdlen budov, nelze-li je pokldati za vci
samostatn, a pozemk, tvo-li usedlost hospodsk celek.
(Vn 1187/21)
19. Nen zsadn zvady, by ohledn zemdlsk usedlosti nebylo

povoleno sten zruen spoluvlastnictv fysickm rozdlenm pozemk,
pedpokldajc, e pozemky nejsou jednotnm hospodskm celkem a e dlce
oproti celm pozemkm nebudou hospodsky mncennmi.
(Vn 495/20)
20. Pi posuzovn otzky nevasnosti zruen spoleenstv nejsou
rozhodny subjektivn (osobn) pomry podlnk, nbr pomry objektivn,
dotkajc se podstaty vci a jevc na tuto inek. Naproti tomu jsou pro otzku,
zda navrhovan prodej spolen vci nen na jmu ostatnch podlnk,
smrodatny okolnosti a ohledy subjektivn (na p. svzeln vyivovac pomry
doby povlen).
(Vn 295/19)
Z literatury:
1923, s. 83 a nsl.
2013.
9. Dohnal: Analza soudnho vypodn spoluvlastnictv
dosavadn judikatury v tto oblasti. PrRo, 2013, . 22, s. 786.
pouit

11. Krlk: Prvn prava podlovho spoluvlastnictv. st II. PF, 2008, . 5,
s. 193.
spoluvlastnictv. PrRo, 2007, . 21, s. 765. 13. Randa: O spoluvlastnictv. Pk, 1881, s. 217.
1141
(Zruen spoluvlastnictv dohodou)
Pedpokld se - jako obvykle - e v soukromch vztazch je teba dt

pednost dohod. Proto zsadn plat, e se spoluvlastnictv zruuje dohodou
spoluvlastnk. Vzhledem k tomu, e lze krom relnho rozdlen spolen vci
uvaovat i o jinch zpsobech zruen spolenho vlastnictv, pak zsadn rovn
plat, e se spoluvlastnci rovn dohodnou i o zpsobu zruen svho
spoleenstv.
Vklad:
K odst. 1
1.
V souladu s jednou ze zkladnch zsad obanskho zkonku, j je zsada
smluvn svobody (viz 1 odst. 2), se mohou spoluvlastnci kdykoliv dohodnout na
zruen svho spoluvlastnictv. Je samozejm, e obsahem dohody mus bt
ujednn o zpsobu, jakm se spolenci mezi sebou vypodaj, i kdy by takov
vypodn mlo bt sjednno jako bezplatn. Zpsob vypodn bude
pravideln penit, nicmn nic spoluvlastnkm nebrn provst vypodn i
jinmi zpsoby (nap. zzenm vcnho bemene, njmu aj.). Spoluvlastnci se
mohou dohodnout na zruen a vypodn spoluvlastnictv k vci, jej rozdlen
nen mon (viz 1142 odst. 1), avak v tomto ppad pouze jinak ne
rozdlenm takov vci, s ohledem na zkaz obsaen v 1142 odst. 1. Zvltn
pravidlo pak plat pro dlen zemdlskch pozemk (viz 1142 odst. 2).
2.
Bude-li pedmtem vypodn nemovit vc nebo zvod, vyaduje takov
dohoda spoluvlastnk psemnou formu - v ppad nemovitosti zapsan do
veejnho seznamu (katastru nemovitost) tak zpis do tohoto seznamu (viz
zejmna 11 katastrlnho zkona).
K odst. 2
3.
Obsahem dohody o zruen spoluvlastnictv me bt rozdlen spolen vci,
jej prodej z voln ruky nebo ve veejn drab s rozdlenm vtku anebo
peveden vlastnickho prva jednomu nebo vce spoluvlastnkm s vyplacenm
ostatnch. Jak zpsob vypodn spoluvlastnci zvol, zvis vlun na jejich
ujednn, piem nejsou vzni poadm zpsob uvedench v tomto zkonnm
ustanoven, jsouce vak vzni zkonnmi omezenmi, obsaenmi zejmna v
1142.
4.
Rozdlen spolen vci bude dobe mon jen tam, kde to nevyluuje povaha
vci, jej el, k nmu jako celek m slouit ( 1142), nebo prvn pedpis.
Rozdlen vci samozejm neme bt na jmu osob, kter m vcn prvo ke
spolen vci ( 1150). Pi rozdlen panujc vci trv vcn bemeno pro
vechny dly zpravidla i nadle, nesm vak bt rozeno ani se stt obtnjm.
Prospv-li vcn bemeno jen nkterm dlm, zanikne vzhledem k dlm
ostatnm ( 1151). Rozdl- li se zaten vc a postihuje-li vcn bemeno jen
nkter dl, zanik na dlech ostatnch ( 1152). Poskytuje-li prvo ze sluebnosti
nebo jin zaten prvo k plodm nebo uitkm, me kad z oprvnnch
osob, pokud se dl vc panujc, nebo kad z obtench osob, pokud se dl vc
obten, navrhnout, aby vykonvn upravil soud ( 1153 odst. 1). Soud
vykonvn uprav s ohledem na povahu a el zaten, jako i s ohledem na
hospodsk zvltnosti jednotlivch dl tak, aby vsledek odpovdal zsadm
slunosti a aby se zaten nezvtilo ( 1153 odst. 2).
5.
Omezen pro dlen zemdlskch pozemk je obsaeno v 1142 odst. 2,
nicmn si lze pedstavit, e kritria pro dlen i jinch ne zemdlskch
pozemk budou pravideln velmi podobn. Pi nakldn se zemdlskmi
pozemky nutno mt na zeteli tak prvn pravu obsaenou v zkon .
334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho fondu. Pro dlen pozemk plat
tak pravidla obsaen ve stavebnm zkon [zejmna 77 psm. d) stavebnho
zkona].
6.
Rozdlen vci nebrn nemonost rozdlit vc na dly odpovdajc pesn
podlm spoluvlastnk, vyrovn-li se podl v penzch ( 1144 odst. 2).
7.
Prodej z voln ruky znamen, e spoluvlastnci spolen, prostednictvm
jednoho nebo vce spoluvlastnk nebo i prostednictvm tet osoby, spolenou
vc prodaj na trhu. Tento zpsob bude pro spoluvlastnky vhodn obvykle v
ppadech, kdy dn ze spoluvlastnk nebude mt zjem nabt vc do svho
vlunho vlastnictv, nebo lze dvodn pedpokldat, e nklady takovho
prodeje budou pro spoluvlastnky vrazn ni a budou tak organizan mn
nron ne u prodeje spolen vci ve veejn drab.
8.
Problematiku veejnch draeb upravuje zk. . 26/2000 Sb., o veejnch
drabch. Podle tohoto zkona je drabou veejn jednn, jeho elem je
zejmna pechod vlastnickho nebo jinho prva k pedmtu draby, konan na
nvrh navrhovatele [dle 2 psm. a) zk. . 26/2000 Sb.]. V ppad dohody
spoluvlastnk by se jednalo o drabu dobrovolnou ( 17 a nsl. zk. . 26/2000
Sb.). Vtek draby pak bude rozdlen mezi spoluvlastnky podle ve jejich
podl ( 1122), nebude-li mezi nimi jin dohody.
9.
Pokud nkter (nebo nkte) ze spoluvlastnk bude (budou) mt zjem nabt
vc do svho vlunho vlastnictv (nebo do spoluvlastnictv s jinm
spoluvlastnkem v dohodnutch spoluvlastnickch podlech), pak spoluvlastnci
uzavou dohodu o pevodu vlastnickho prva ke spoluvlastnickmu podlu
jednomu spoluvlastnkovi (nebo vcero spoluvlastnkm). Mon je samozejm i
kombinace takovho pevodu spoluvlastnickho podlu do a ze spolenho jmn
manel.
489 a nsl., 502, 560, 700, 1011, 1121, 1144
Souvisejc pedpisy:
Listina,
o. s. .,
insolvenn zkon,
stavebn zkon,
katastrln zkon,
zk. . 334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho fondu
Z judikatury:
1. Prvn prava podlovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku
nevyluuje, aby ke zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv dolo t
pevodem celho spoluvlastnickho podlu mezi dvma vlunmi spoluvlastnky,
piem v takovm ppad se jedn o dohodu o zruen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv. Pokud by k nabdce takovho pevodu dolo v rmci jednn
mezi tmito spoluvlastnky, nejedn se o nabdku vykonanou v dsledku
zkonnho pedkupnho prva spoluvlastnka.
(I. S 650/2006, SoRo 6/08, s. 210)
2. Tak smlouva o pevodu ideln sti nemovitosti mus bt uzavena v
psemn form a je pedmtem registrace.
(NS Rozbor Pls 1/67, S I, s. 499)
3. Dohoda o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv mus
obsahovat projev vle spoluvlastnk smujc ke zruen spoluvlastnictv a jeho
nslednmu vypodn.
(NS 22 Cdo 3395/2009)
4. Spoluvlastnci se mohou dohodnout o zruen spoluvlastnictv a o
vzjemnm vypodn; je-li pedmtem spoluvlastnictv nemovitost, mus bt
dohoda psemn ( 141 odst. 1 ob. zk.).
(NS 22 Cdo 459/2007)
5. Navrhuje-li podlov spoluvlastnk pevod celho spoluvlastnickho

podlu druhmu spoluvlastnku, jen vlastn cel zbvajc spoluvlastnick podl,
jedn se o nvrh dohody na zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv,
podle n se osloven podlov spoluvlastnk stane vlunm vlastnkem cel vci
a za to zaplat nabzejcmu spoluvlastnku jm navrenou cenu (nhradu) za jeho
spoluvlastnick podl.
(NS 22 Cdo 2476/2005)
6. Zkon ( 141 ob. zk.) v dnm ppad neomezuje vli spoluvlastnk
zruit a vypodat si podlov spoluvlastnictv dle jejich vle a pro uveden ppad
nestanovuje ani zpsob tohoto zruen a vypodn, pouze povinnost psemn
formy u nemovitost.
(NSS 5 Afs 20/2003-45, Sb. NSS 481/05)
7. Nen tedy jednotliv podlnk ve zvltnm prvnm pomru ke kadmu
z ostatnch podlnk, nbr vichni podlnci vespolek jsou k sob jen v jedinm
prvnm pomru, kter lze proto zruiti toliko jednotn bu dohodou podlnk, pi
n nesm bti nikdo pehlasovn, ponvad by se to pilo neobmezenosti
vlastnickho prva pehlasovanho podlnka k jeho podlu, jm ostatn podlnci
nemohou nakldati, nebo, nelze-li docliti souhlasu vech podlnk, soud nm
vrokem, vynesenm po konanm eten podle 830 ob. zk. na zklad
aloby, zahrnujc vechny podlnky, a si ty kter jako alobce a ty kter jako
alovan, ale vechny. e tomu tak, jest obzvlt patrno tehdy, kdy se aloba
zruenm spoleenstv domh hmotnho rozdlen spolench vc, nebo prvn
povaha dlen zle pak v tom, e kad podlnk postoup ostatnm spolenkm
svj vlastnick podl na vcech, jim (dohodou neb exekun) pikzanch, za to,
e mu tito postoup zase svj podl na vcech jemu pikzanch, nebylo by vak
mono, by rozsudkem, kter podle sv povahy jest oboustrann (judicium
duplex), tak e kad strana jest zrove alobcem i alovanm, bylo
alovanmu uloeno, by eenm zpsobem postoupil svj podl na uritch
vcech podlnkm sporu vbec se nesastnivm, tm mn pak, by takov
plnn bylo uloeno tmto sporu se nesastnivm spolenkm proti alovanm.
(Vn 8775/29)
Z literatury:
1923.

2013.
s. 193.
1142
(Rozdlen spolen vci)
Zkon obecn preferuje pi zruen spoluvlastnictv reln rozdlen

spolen vci. Zrove vak nelze nevidt, e takovmu rozdlen pedstavuje
zsadn pekku jej uren trvalmu, ppadn dlouhodobmu elu. Zajist se
jedn pedevm o takov hmotn vci, a zejmna nemovit, kter jsou ureny k
clm veejn prospnm. Toto ustanoven vak zakazuje pouze rozdlen
spolen vci, nebrn tedy zruen spoluvlastnictv a jeho vypodn jinm
zpsobem.
Nedojde-li k takto oekvan dohod, maj spoluvlastnci monost obrtit

se na soud.
Vklad:
K odst. 1
1.
Toto ustanoven me v aplikan praxi vyvolvat problmy. Dvodov zprva

pedpokld jeho pouit pedevm tam, kde pjde o rozdlen nemovit vci
slouc trvale i dlouhodob veejn prospnm clm; takov restriktivn vklad
evidentn pesahuje zkonnou dikci. Uveden vak nebrn spoluvlastnkm
dobrovoln uznat, e rozdlen spolen vci z tohoto dvodu nen mon. 2.
Nelze ovem vylouit, e se v ppad spoluvlastnickho sporu bude spoluvlastnk
brnit rozdlen vci s odvolnm na to, e rozdlen vci je sice mon, nicmn
vc slou jako celek uritmu elu, pro nj nen mono vc rozdlit. Pokud by
toto tvrzen bylo prokzno, pak by ani v ppad dobe monho rozdlen
spolen vci ( 1147) nebylo mono vc rozdlit. Soud bude pi svm
rozhodovn navc omezen pravidlem 1144, nebo spolenou vc neme
rozdlit v ppad, snila-li by se tm podstatn jej hodnota. V ppadnm
soudnm sporu se tedy soud bude muset vypodat nejen s tm, zda spolen vc
slou jako celek uritmu elu, ale tak s tm, zda se v ppad rozdlen
spolen vci nesn podstatn jej hodnota.
K odst. 2
3.
Zvltn pozornost vnuje obansk zkonk dlen zemdlskch pozemk.
Definici pozemku ani zemdlskho pozemku obansk zkonk neobsahuje.
Podle katastrlnho zkona se pozemkem rozum st zemskho povrchu
oddlen od sousednch st hranic zemn jednotky nebo hranic katastrlnho
zem, hranic vlastnickou, hranic stanovenou regulanm plnem, zemnm
rozhodnutm nebo zemnm souhlasem, hranic jinho prva ( 19 katastrlnho
zkona), hranic rozsahu zstavnho prva, hranic rozsahu prva stavby, hranic
druh pozemk, poppad rozhranm zpsobu vyuit pozemk [ 2 odst. 1 psm.
a) katastrlnho zkona]. Zemdlskmi pozemky v lenn podle druh jsou pak
orn pda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocn sady a trval travn porosty.
Ostatnmi pozemky jsou pak lesn pozemky, vodn plochy, zastavn plochy a
ndvo a ostatn plochy ( 3 odst. 2 katastrlnho zkona).
4.
Za zmnku stoj v tto souvislosti i vymezen zemdlskho pdnho fondu dle
zk. . 334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho fondu. Dle 1 odst. 2 a 3
zk. . 334/1992 Sb. tvo zemdlsk pdn fond pozemky zemdlsky
obhospodaovan, to je orn pda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocn sady,
louky, pastviny a pda, kter byla a m bt nadle zemdlsky
obhospodaovna, ale doasn obdlvna nen. Do zemdlskho pdnho
fondu nleej t rybnky s chovem ryb nebo vodn drbee a nezemdlsk
pda potebn k zajiovn zemdlsk vroby, jako poln cesty, pozemky se
zazenm dleitm pro poln zvlahy, zvlahov vodn ndre, odvodovac
pkopy, hrze slouc k ochran ped zamokenm nebo ztopou, ochrann

terasy proti erozi apod. V pochybnostech, zda je pozemek soust zemdlskho
pdnho fondu i nikoliv, rozhoduje orgn ochrany zemdlskho pdnho fondu
( 1 odst. 4 zk. . 334/1992 Sb.). Z uvedenho je zejm, e obsah pojmu
"zemdlsk pozemek" je u ne obsah pojmu "pozemek nleejc do
zemdlskho pdnho fondu".
5.
Dlit (nebo scelovat) pozemky je vak mono vlun jen na zklad zemnho
rozhodnut o dlen nebo scelovn pozemk, vydanho pslunm stavebnm
adem dle 77 psm. d) stavebnho zkona. zemn rozhodnut lze nahradit
zemnm souhlasem za podmnek uvedench v 96 stavebnho zkona nebo
veejnoprvn smlouvou za podmnek uvedench v 78a stavebnho zkona.
6.
Podmnky pro dlen zemdlskho pozemku jsou v obanskm zkonku
upraveny rozdln od stavebnho zkona.
7.
Vlastnost pozemku spovajc v jeho "eln obdlvatelnosti" vzhledem k
rozloze i monosti stlho pstupu bude zejm otzkou, kter bude muset bt v
soudnm zen posuzovna znalecky. Stlm pstupem bude nutno rozumt, s
pihldnutm k okolnostem konkrtnho ppadu, i pstup za pomoci
zemdlskch stroj.
8.
I v ppadech, kdy bude pozemek rozdlovn za elem zzen stavby nebo za
takovm elem, pro kter lze pozemek vyvlastnit, se obanskoprvn prava
dostv do nejasnho vztahu k pravm specilnm, kdy nelze zejm vylouit
nap. zamtav rozhodnut o vynt rozdlenho pozemku ze zemdlskho
pdnho fondu ke zzen stavby nebo zamtav rozhodnut stavebnho adu s
navrhovanm rozdlenm pozemk. Pro sprvn a vykonateln soudn rozhodnut
bude nepochybn nutno vydat si alespo pedbn stanoviska dotench
ad.
489 a nsl., 502, 560, 700, 1011, 1121, 1144
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. . 334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho fondu
Z judikatury:
1. V pedmtnm ppad pistoupily obecn soudy na nvrh jednoho ze
spoluvlastnk a zruily a vypodaly spoluvlastnictv ke spornm nemovitostem.
Dvodem pro tento postup byla pedevm ta skutenost, e rozdlen vci
nebylo docela dobe mon. Respektive by faktick rozdlen nemovitost mon
bylo, ale nebyla by tmto dlenm naplnna zsada elnosti vyuit jednotlivch
podl a jednotliv sti by nemohly plnit sv uren. Pipravenost stovatele
financovat rozdlen nemovitosti zde, jak ji uvedl odvolac soud, nen podstatn.
Obecn soudy se ve svch odvodnnch relativn podrobn zabvaly
zvaovnm jednotlivch variant dlen nemovitost a jejich zvry lze povaovat
za stavn konformn.
(IV. S 1232/07)
2. Pi vaze o tom, zda je rozdlen vci dobe mon, se zohleduj i
skutenosti podaditeln pod eln vyuit vci (nap. aby rozdlenm nevznikly
dv samostatn, nicmn nefunkn vci) nebo pod velikost spoluvlastnickch
podl (nap. tam, kde by pomr rozdlench vc vrazn neodpovdal velikosti
spoluvlastnickch podl).
(NS 22 Cdo 2977/2010)
3. Z povahy podlovho spoluvlastnictv vyplv, e dohoda je primrnm
zpsobem een zleitost spoluvlastnk.
(NS 22 Cdo 4455/2008, SoRo 1/12, s. 15)
4. Pokud 142 odst. 1 ob. zk. stanov, e soud pihldne k elnmu
vyuit vci, jde o prvn normu s relativn neuritou hypotzou, tj. prvn normu,
jej hypotza nen stanovena pmo prvnm pedpisem, ale kter penechv
soudu, aby podle svho uven v kadm jednotlivm ppad vymezil sm
hypotzu prvn normy ze irokho, pedem neomezenho okruhu okolnost.
Byla-li hypotza prvn normy vymezena sprvn, neme bt rozhodnut ve vci

v rozporu se zkonem z dvodu, e nebyly objasnny okolnosti dal, ppadn e
nebylo pihldnuto k jinm okolnostem, kter v posuzovanm ppad nelze
povaovat za podstatn i vznamn, nebo takov okolnosti nejsou soust
hypotzy prvn normy, vymezen soudem v souladu se zkonem, z n soud pi
prvnm posouzen vci vychz.
(NS 22 Cdo 340/2002)
5. Naped jest hledti vc fysicky rozdliti a teprve pak jest uvaovati o
prodeji.
(Rouek, Sedlek: Koment, III. dl, 1935, s. 637)
Z literatury:
1923.
5. Sedlek: Vlastnick prvo. Koment k 353-446 Veob. b. zk. se
2013.
pouit

s. 193. 11. Randa: O spoluvlastnictv. Pk, 1881, s. 217.
1143
(Zruen spoluvlastnictv soudem)
K nvrhu kterhokoli spoluvlastnka soud spoluvlastnictv zru - pokud

nebude vznesena nkter[] z nmitek, pro kterou by bylo nutn odloit zruen
spoluvlastnictv nebo poppad aspo reln rozdlen spolen vci - a zrove
rozhodne o relnm rozdlen spolen vci za pedpokladu, e se tm podstatn
nesn jej hodnota.
Vklad:
1.
Ne vdy budou spoluvlastnci schopni dohodnout se o zruen spoluvlastnictv a
jeho vypodn. Pokud kterkoliv ze spoluvlastnk nechce ani pot, kdy nebude
dosaeno dohody, setrvat ve spoluvlastnictv, nezbude, ne aby o takovm
zruen rozhodl soud na nvrh.
2.
Aktivn legitimovn k podn nvrhu je kterkoliv ze spoluvlastnk, bez ohledu
na vi jeho spoluvlastnickho podlu. dn tet osoba k podn takovho
nvrhu legitimovna nen. O nvrhu (alob) bude rozhodovat soud v zen
spornm ( 79 a nsl. o. s. .). Navrhujc spoluvlastnk bude vystupovat v
postaven alobce, ostatn spoluvlastnci v postaven alovanch. Nelze vylouit
pluralitu spoluvlastnk ani na stran alobc, ani na stran alovanch ( 91 a
nsl. o. s. .).
3.
Vcn pslunm soudem je soud okresn (nebo soud postaven jemu na rove).
Mstn pslunost zle na tom, jak vc bude pedmtem zen. V ppad vci
nemovit bude mstn pslunm soudem ten, v jeho obvodu se nemovit vc
nachz, tk-li se zen prva k n (nen-li dna pslunost soudu v zen o
vypodn manel po rozvodu stran jejich spolenho jmn nebo jinho
majetku - viz 88 o. s. .); v ppad vci movit je pak mstn pslunm
soudem zsadn obecn soud astnka, proti nmu nvrh smuje (viz 84 a
nsl. o. s. .).
4.
Analogicky dohod o zruen spoluvlastnictv a jeho vypodn mus i soudn
rozhodnut obsahovat zpsob vypodn spoluvlastnk. Pi rozhodovn o
zruen a vypodn spoluvlastnictv nen soud vzn alobnm nvrhem
(obdobn pravidlo obsahovala pedchoz prvn prava) a je povinen dodret
zkonn poad zpsob vypodn. Soud mus nejprve zkoumat monost
rozdlen spolen vci ( 1142). Nen-li rozdlen spolen vci dobe mon,
pak ji soud pike za pimenou nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm (
1147) a teprve v ppad, pokud spolenou vc nechce dn ze spoluvlastnk,
nad soud jej prodej ve veejn drab (viz ble koment k 1147), piem v
odvodnnch ppadech me rozhodnout o tom, e vc bude draena jen mezi
spoluvlastnky ( 1147). Rozhodne-li soud o rozdlen spolen vci, me zdit
sluebnost nebo jin vcn prvo, vyaduje-li to dn uvn nov vznikl vci
bvalm spoluvlastnkem ( 1145). K rozdlen spolen vci viz dle koment k
1141 a 1142.
5.
Pekkou popsanho postupu soudu budou ppady odkladu
spoluvlastnictv ( 1154) a odkladu oddlen ze spoluvlastnictv ( 1157).
zruen
489 a nsl., 502, 560, 700, 1011, 1121, 1140 a 1142, 1144, 1147,
1148
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. . 334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho fondu,
zk. . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch
Z judikatury:
1. Stovatelka toti mus respektovat jeden ze zkladnch princip
spoluvlastnictv, podle nho nelze nikoho nutit, aby setrvval ve
spoluvlastnickm vztahu.
(I. S 617/10-2)
2. I. K podn aloby o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv je
aktivn legitimovn kterkoliv ze spoluvlastnk bez ohledu na velikost jeho
spoluvlastnickho podlu.
II. Vzen o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv nen soud
vzn nvrhy astnk.
III. Rozdlen budovy na byty a jejich pikzn (bvalm) spoluvlastnkm
pedstavuje zpsob vypodn podlovho spoluvlastnictv nastupujc pi
nemonosti relnho dlen vci a pedchzejc pikzn vci nktermu ze
spoluvlastnk.
(I. S 174/2005, SoRo 4/08, s. 131)
3. Spoluvlastnictv je vrazem vlastnickho vztahu ke spolen vci s tmi
dsledky, e spoluvlastnk me svm podlem nakldat jen s ohledem na zjmy
ostatnch spoluvlastnk. Proto stejn tak, jak nikdo v zsad neme bt
spravedliv nucen, aby setrvval ve spoluvlastnickm vztahu, tak neme bt
nucen, aby pijal jinho spoluvlastnka bez projevu vlastn vle. V obou ppadech
pi neshod rozhoduje soud.
(I. S 279/95)
4. Soudy pi rozhodovn vychzej z ustanoven 142 odst. 1 ob. zk.,
kter stanov nejen mon zpsoby zruen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv, ale stanov i zvazn poad, v nm mohou bt jednotliv
zpsoby vypodn pouity.
(Rc 1/89 Stan., NS Cpj 37/88)
5. Predovetkm m sd rozdeli vec medzi spoluvlastnkov poda vky
podielov, a iba ak rozdelenie veci nie je dobre mon, me sd prikza vec za
primeran nhradu jednmu alebo viacerm spoluvlastnkom. Tret spsob
zruenia a vyporiadania, toti nariadenie predaja s rozdelenm vaku poda
podielov, je a poslednou monosou, ku ktorej smie sd prikroi iba v tom
prpade, ak iadny zo spoluvlastnkov vec nechce.
6. Pokia ide o vec patriacu viacerm spoluvlastnkom, nebolo by mon

prejednva nvrh na zruenie podielovho spoluvlastnctva len s niektormi zo
spoluvlastnkov.
(Rc 16/67, NS 4 Cz 79/66)
7. alobu o zruen spoluvlastnictv mus vichni spoluvlastnci, kte se
domhaj zruen, podati proti vem ostatnm spoluvlastnkm, i tm, kte
mimosoudn projevili souhlas se zruenm.
(Vn 8775/1929)
8. Sporu o zruen spoleenstv dle 830 ob. zk. nemus se nutn
sastniti vichni podlnci spolen vci. Pslunou alobu nutno arci podati proti
vem podlnkm, kte se zruen zpuj, zbyteno jest vak alovati i podlnky,
kte se zruenm spoleenstv souhlas. Tito nemus se tak vesms sastniti
sporu jako spolualobcov.
Pi posuzovn otzky nevasnosti zruen spoleenstv nejsou rozhodny
subjektivn (osobn) pomry podlnk, nbr pomry objektivn, dotkajc se
podstaty vci a jevc na tuto inek.
(Vn 101/19)
Z literatury:
1923.
2013.
10. Dohnal: Analza soudnho vypodn spoluvlastnictv a pouit

s. 193.
1144
(Rozdlen spolen vci soudem)
Z dvodov zprvy:
viz u 1143
Vklad:
K odst. 1
1.
Prvnm zkonnm zpsobem, jakm me soud vypodat zruen
spoluvlastnictv, je rozhodnut o rozdlen spolen vci. Pedchoz prvn prava
( 142 ob. zk. . 40/1964 Sb.) vyadovala, aby soud pihlel k velikosti podl a
elnmu vyuit vci. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. vychz ze zcela
odlinch pravidel, kdy soud nemus pihlet ani k velikosti spoluvlastnickch
podl (co je oproti pedchoz prav zmna podstatn), ani k elnmu vyuit
vci, kdy rozhodn je to, zda vc m jako celek slouit uritmu elu ( 1142
odst. 1).
2.
Vedle posouzen, zda lze vc rozdlit pi dodren pravidel stanovench 1142
(viz koment k tomuto ustanoven) a dodren pravidel na ochranu tetch osob
pi rozdlen spolen vci (viz koment k 1150 a 1153), mus soud zkoumat
pedevm to, zda rozdlenm spolen vci nedojde k podstatnmu snen jej
hodnoty. Podstatn snen hodnoty zejm nemus nutn znamenat jen snen
ceny vci ve smyslu 492 odst. 1 ("Hodnota vci, lze-li ji vyjdit v penzch, je
jej cena. Cena se ur jako cena obvykl, ledae je nco jinho ujednno nebo
stanoveno zkonem"), ale tak omezen nebo zbaven monost jejho dnho
uvn, funknosti nebo elnho vyuit (nap. rozdlen spolenho automobilu

na karoserii a motor), co by mlo odpovdat smyslu a elu tto normy.
3.
Pokud by uvaovanm rozdlenm vci mohlo dojt k podstatnmu snen jej
hodnoty, rozdlen vci by bylo neppustn a soud by musel rozhodnout o jinm
zpsobu vypodn zruenho spoluvlastnictv. Bu by tedy soud pikzal
spolenou vc za nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm, nebo - v ppad,
e by dn ze spoluvlastnk vc nechtl - nadil prodej vci ve veejn drab
(ble koment k 1147).
4.
Pi zruen spoluvlastnictv rozdlenm spolen vci me soud tak zdit
sluebnost nebo jin vcn prvo, vyaduje-li to dn uvn nov vznikl vci
bvalm spoluvlastnkem (viz koment k 1145). Vkon takovho rozhodnut je
pak upraven v 349 o. s. .
5.
Je-li spolenou rozdlovanou vc nemovitost, resp. prvo, kter se zapisuje do
katastru nemovitost, je nutno, aby soud zaslal sv rozhodnut pslunmu
katastrlnmu adu [ 39 psm. a) katastrlnho zkona].
6.
Rozdlen je vyloueno u spolench listin ( 1146).
K odst. 2
7.
V praxi me asto dojt k tomu, e budou sice splnny zkonn podmnky pro
rozdlen spolen vci, avak vc nebude mono rozdlit na dly pesn
odpovdajc podlm jednotlivch spoluvlastnk. V tomto ppad lze rozdl
vyrovnat v penzch. Soust soudnho rozhodnut mus bt v tchto ppadech
vrok o povinnosti spoluvlastnka, jemu se dostalo vce, ne inil jeho
spoluvlastnick podl, zaplatit spoluvlastnkovi, jemu se dostalo mn, pslunou
finann stku na vyrovnn. Ve tto stky by mla odpovdat pimen
nhrad, tak, jak ji m na mysli ustanoven 1147. Je sporn, zda by soudn
rozhodnut mohlo obsahovat i vrok o zzen nkterho ze zpsob zajitn tto

povinnosti, nicmn to s jistotou vylouit nelze.
8.
Pedchoz prvn prava podobn ustanoven, kter nepochybn vyjaduje
prioritu zpsobu een spoluvlastnickho sporu rozdlenm spolen vci,
neobsahovala.
489 a nsl., 492, 502, 560, 700, 1011, 1121, 1140 a 1142, 1144,
1147, 1148
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
Z judikatury:
1. V pedmtnm ppad pistoupily obecn soudy na nvrh jednoho ze
spoluvlastnk a zruily a vypodaly spoluvlastnictv ke spornm nemovitostem.
Dvodem pro tento postup byla pedevm ta skutenost, e rozdlen vci
nebylo docela dobe mon. Respektive by faktick rozdlen nemovitost mon
bylo, ale nebyla by tmto dlenm naplnna zsada elnosti vyuit jednotlivch
podl a jednotliv sti by nemohly plnit sv uren. Pipravenost stovatele
financovat rozdlen nemovitosti zde, jak ji uvedl odvolac soud, nen podstatn.
Obecn soudy se ve svch odvodnnch relativn podrobn zabvaly
zvaovnm jednotlivch variant dlen nemovitost a jejich zvry lze povaovat
za stavn konformn.
(IV. S 1232/07)
2. Ne soud rozhodne o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv ke
stavb jejm relnm rozdlenm, je povinen se zabvat tm, zda jsou dosavadn
spoluvlastnci nebo nkter z nich (nkte z nich) ochotni hradit nklady na
rozdlen vci. Jestlie by dn ze spoluvlastnk nebyl ochoten nic vynaloit na
proveden nezbytnch stavebnch prav, musela by bt stavba z tohoto hlediska
povaovna za nedlitelnou.
(Rc 45/91, NS 3 Cz 18/88)
3. Pi vaze o tom, zda je rozdlen vci dobe mon, se zohleduj i
skutenosti podaditeln pod eln vyuit vci (nap. aby rozdlenm nevznikly
dv samostatn, nicmn nefunkn vci) nebo pod velikost spoluvlastnickch
podl (nap. tam, kde by pomr rozdlench vc vrazn neodpovdal velikosti
spoluvlastnickch podl).
(NS 22 Cdo 2977/2010)
4. Pirozen (fysick, reln) rozdlen spolench pozemk ( 843 ob.
zk.) nelze provsti, je-li spojeno se znanm zmenenm jejich hodnoty. Tomu je
tak i tehdy, jestlie proveden takovho rozdlen vyaduje velkch nklad nebo
by mlo v zpt plin rozkouskovn spolench pozemk, je by vyluovalo
rozumn, eln a spn hospodaen na nich.
(Vn 16947/38)
5. Reln dlen spolen nemovitosti podle u 843 ob. zk. lze pipustiti
pouze tehdy, bude-li v jednotlivch dlech zachovna podstata a cena vci.
Rozdlovn celch budov neb i pozemk mezi spoluvlastnky jest vak jakousi
dohodou mezi spoluvlastnky, k n nelze nutiti alobou na zruen
spoluvlastnictv podle u 830 ob. zk.
(Vn 6269/26)
6. Nedlitelnou jest nemovitost po rozumu u 830 ob. zk. i tehdy, nen-li
fysick dlen proveditelno bez pestaveb pomrn nkladnch. Pro posouzen
vasnosti ve smyslu u 830 ob. zk. nerozhoduj osobn pomry spoluvlastnk a
z nich snad vyplvajc koda neb jma, nbr objektivn pomry vci sam se
tkajc a na ni inkujc.
(Vn 5764/26)
7. Pouh monost, rozdliti spolenou vc, nedv jet spoluvlastnku
prva ( 843 ob. zk.) domhati se fysickho rozdlen spolen vci, nbr mus
to bti monost tak hospodsky zdvodnn, toti takov fysick dlen nesm
bti spojeno se znanm zmenenm hodnoty a velikmi nklady.
(Vn 5266/25)
8. Klesn cen nemovitost a kolsav hospodsk a mnov pomry
nejsou na zvadu rozdlen spolenho vlastnictv, ani pichzej v vahu
subjektivn pomry toho kterho spoluvlastnka.
(Vn 3926/24)
9. Nmitku nevasnosti prodeje lze odvodovati pouze okolnostmi rzu
pomijejcho, nikoliv trvalmi nebo takovmi, jich zmny nebo konce nelze v
dohledn dob oekvati. Rozhodny jsou pouze objektivn pomry, dotkajc se
vci sam. Neppustnost fysickho rozdlen budov, nelze-li je pokldati za vci
samostatn, a pozemk, tvo-li usedlost hospodsk celek.
(Vn 1187/21)
prodeji.
Z literatury:
prva, 2001.
1923.
2013.
151 obanskho zkonku, 2012. 10. Dohnal: Analza soudnho vypodn spoluvlastnictv a pouit

s. 193.
1145
(Zzen vcnho prva soudem pi rozdlen spolen vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1143
Vklad:
1.
V zjmu dnho uvn nov vznikl vci a nepochybn i v zjmu spravedlivho
een celho spoluvlastnickho sporu me soud zdit, vyaduje-li to dn
uvn nov vznikl vci bvalm spoluvlastnkem, sluebnost nebo jin vcn
prvo. Takov een bude namst zejmna u vc nemovitch, kdy nap. dn
uvn nov vzniklho pozemku bude vyadovat zaten dvjho pozemku
sluebnost stezky, prhonu a cesty dle 1274.
2.
Sluebnost nebo jin vcn prvo nemus bt nutn zzeno jen ve prospch
nov vznikl vci; lze si dobe pedstavit kombinaci rznch zpsob een,
kter toto zkonn ustanoven nijak nevyluuje, a tm poskytuje soudu pomrn
irok aplikan monosti. Vhodn zpsob een bude zviset na okolnostech
konkrtnho ppadu, avak vdy bude nutno etit prva tetch osob.
3.
Vkladov zen pro vklad prva sluebnosti nebo jinho vcnho prva, kter je
pedmtem vkladu do katastru nemovitost (viz 11 katastrlnho zkona), je
zahjeno, pokud pslunmu katastrlnmu adu dojde od soudu nebo od
soudnho exekutora jeho rozhodnut nebo potvrzen o prvu, kter se do katastru
vkladem zapisuje (viz 14 odst. 2 katastrlnho zkona). Jde-li o rozhodnut

soudu, zkoum katastrln ad pouze splnn podmnek dle 17 odst. 2 psm. a)
katastrlnho zkona a dle to, zda je rozhodnut zvazn i pro osoby, v jejich
prospch je prvo v katastru dosud zapsno (viz 17 odst. 4 katastrlnho
zkona).
489 a nsl., 502, 700, 1011, 1121, 1141, 1142, 1144, 1257 a nsl.,
1309 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
Z judikatury:
1. Lze-li zachovat podlov spoluvlastnictv zamtnutm aloby, je tm sp
mon zachovat jej k minimalizovan oddlen sti vypodvan vci.
Obdobn je mono postupovat pi vypodn pozemk zastavnch stavbou,
avak takov een pichz v vahu jen ve vjimench ppadech, kdy je
vhodnj ne pikzn jen jednomu z astnk zen, pi souasnm zzen
vcnho bemene podle ustanoven 142 odst. 3 obanskho zkonku.
(IV. S 536/05)
2. Podle ustanoven 142 odst. 3 ob. zk. pi zruen a vypodn
spoluvlastnictv rozdlenm vci me soud zdit vcn bemeno k nov vznikl
nemovitosti ve prospch vlastnka jin nov vznikl nemovitosti. Zruen a

vypodn spoluvlastnictv neme bt na jmu osobm, kterm psluej prva
na nemovitosti vznouc.
(Rc 105/08, NS 29 Odo 661/2006)
3. Podle ustanoven 135c odst. 1 ob. zk. vznikaj vcn bemena mimo
jin rozhodnutm oprvnnho orgnu. Soudy jsou oprvnny zdit vcn
bemeno v souvislosti s rozhodovnm o nvrhu na zruen a vypodn
podlovho spoluvlastnictv ( 142 odst. 3 ob. zk.) a v ppad rozhodovn
soudu o neoprvnn stavb, a to za podmnky, e dvody hodn zvltnho
zetele brn rozhodnut o pikzn stavby za nhradu anebo o odstrann stavby
( 221 odst. 2 ob. zk). Podle jinch ne uvedench zkonnch ustanoven soud
neme svm rozsudkem zdit vcn bemeno, by by se z okolnost ppadu
jevilo zzen vcnho bemene nutnm vchodiskem projednvanho ppadu.
(Rc 47/91, NS 3 Cz 4/89)
4. Vcn bemeno podle ustanoven 142 odst. 3 ob. zk. me soud
zdit pi zruen a vypodn spoluvlastnictv rozdlenm vci k nov vznikl
nemovitosti ve prospch jin nov vznikl nemovitosti. Ze znn tohoto
ustanoven vyplv, e vcn bemeno me soud zdit jen pi zruen a
vypodn podlovho spoluvlastnictv rozdlenm vci, nikoli vak pikznm
vci za pimenou nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm.
(Rc 1/89 Stan., NS Cpj 37/88)
5. Z ustanoven 142 ods. 3 a 221 ods. 2 ob. zk. vyplva, e sd poda
vslovnho znenia tchto zkonnch ustanoven me zriadi vecn bremeno
svojm rozhodnutm len v spojitosti so zruenm a vyporiadanm podielovho
spoluvlastnctva a len v spojitosti s rozhodovanm o neoprvnenej stavbe.
(NS Pls 1/85)
Z literatury:
2013.

s. 193.
1146
(Spolen listiny)
Z dvodov zprvy:
viz u 1143 a 1147
Vklad:
1.
Listina je hmotn movit vc, kter umouje zachytit obsah prvnho jednn v
psemn podob. Lze pipustit i zachycen grafick podoby prvnho jednn
listinou, nap. v souvislosti s umstnm znamen dle 563. Za listinu vak nelze
povaovat jakkoliv zachycen textu i grafickho projevu (srov. 562 odst. 1:
"Psemn forma je zachovna i pi prvnm jednn uinnm elektronickmi
nebo jinmi technickmi prostedky umoujcmi zachycen jeho obsahu a uren
jednajc osoby"), a je tedy nutno odliovat listinu od psemn formy prvnho
jednn.
2.
Listina je svoj povahou vc nedliteln, ale tato jej vlastnost nevyluuje, aby
byla pedmtem spoluvlastnictv. Kategorick imperativ 1146 prvn vty
umouje pouze jedin zvr, a to ten, e je zakzno spolen listiny dlit.
Spoluvlastnci se tud nemohou dohodnout na tom, e listinu rozdl. Mohou se
dohodnout pouze na tom, u koho se listina ulo.
3.
Pokud k takov dohod spoluvlastnk nedojde, je otzkou, zda jet pichz v

vahu postup dle 1126 a nsl., tedy rozhodovn spoluvlastnk o sprv
spolen vci, kdy rozhodnut o uloen spolen listiny lze nepochybn za
sprvu spolen vci povaovat. Nelze toti vylouit, e se spoluvlastnk, kter
dve nesouhlasil s uzavenm takov dohody, nakonec podrob vsledku
hlasovn spoluvlastnk o tom, jak bude s listinou naloeno. Na otzku, zda jde v
tomto ppad o vznamnou zleitost tkajc se spolen vci, nutno odpovdt
kladn (u spolen listiny si lze, krom rozhodnut o jejm znien, jen st
pedstavit vznamnj zleitost), a rozhodnut spoluvlastnk tedy bude
vyadovat dvoutetinovou vtinu jejich hlas (viz 1129).
4.
Pokud se spoluvlastnci ani tmto zpsobem nedohodnou na tom, u koho se
listina ulo, pak zkon ukld uloit listinu u nejstarho spoluvlastnka. Je zejm,
e toto een vyaduje souhlas nejstarho spoluvlastnka - nen vak zejm,
jak bude dal postup v ppad, pokud nejstar spoluvlastnk nebude s
uloenm listiny u sebe souhlasit (nap. z dvodu jej vysok hodnoty i z dvodu
neochoty pevzt na sebe odpovdnost za uloen listiny). Jinou pekkou
(zvadou) pro uloen spolen listiny u nejstarho spoluvlastnka by mohlo bt
nap. omezen jeho svprvnosti (viz 55).
5.
Obrat "u koho" nevyluuje, aby se spoluvlastnci dohodli na tom, e listinu ulo u
tet osoby, kter nemus bt nutn spoluvlastnkem spolen listiny (nap. v
bankovnm trezoru nebo v ppad listin s vt kulturn-historickou hodnotou
uloen v muzeu).
6.
Obansk zkonk rozliuje listiny pedevm na soukrom ( 565) a veejn (
567 a nsl.); v souvislosti s pravou zastupitelnch cennch papr pak definuje i
listiny hromadn ("zastupiteln cenn papry lze nahradit hromadnou listinou" -
524 odst. 1).
7.
V ppad, pokud dojde k uloen spolen listiny u osoby, na n se
spoluvlastnci dohodnou, nebo u nejstarho spoluvlastnka, pak maj ostatn
spoluvlastnci prvo obdret na spolen nklad edn oven opisy nebo
kopie. I kdy to vslovn stanoveno nen, ml by se na spolenm nkladu na
pozen edn ovench opis nebo kopi spolen listiny podlet i ten
spoluvlastnk, u nho je listina uloena, nebo se mu dostv vhody dispozice

se spolenou listinou samotnou. S ohledem na to, e nklady na pozen edn
ovenho opisu listiny i kopie nebvaj vysok, nemla by aplikace tohoto
ustanoven v praxi psobit problmy.
8.
Ovovn shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace) provd nap. not
ovovac dolokou postupem podle 73 notskho du. Komplexnj prvn
prava vidimac je pak obsaena v zk. . 21/2006 Sb., o ovovn shody opisu
nebo kopie s listinou a o ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon
(zkon o ovovn). Vidimac se nepotvrzuje sprvnost a pravdivost daj
uvedench v listin a jejich soulad s prvnmi pedpisy.
9.
Ustanoven 1146 je zcela nov. Obdobn ustanoven v obanskm zkonku .
40/1964 Sb. chyblo, nicmn je znmo z pravy historick (viz nap. 844 o. z.
o.).
514, 524, 562 odst. 1, 563, 565, 567, 1126, 1129
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.,
not. d,
zk. . 21/2006 Sb., o ovovn shody opisu nebo kopie s listinou a o

ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon (zkon o ovovn)
Z literatury:

1923.
2013.
pouit
10. Elek: Vlastnick prvo k cennm paprm. Pk, 2002, . 4, s. 436.

s. 193.
1147
(Pikzn spolen vci)
Je-li zejm, e by relnm rozdlenm hodnota vci skuten utrpla,

rozhodne soud o jej drab a rovn, zda pjde o drabu veejnou, i zastn-li
se j jen spoluvlastnci. Rozhodne-li soud o prodeji vci v drab, me zrove
rozhodnout, e se draby zastn jen spoluvlastnci. Tento postup povede k tomu
cli, e cena vci dosaen v drab odraz jej trn hodnotu a pi vypodn
spoluvlastnictv nebude dn ze spoluvlastnk pokozen.
Vklad:
1.
Po rozdlen spolen vci soudem ( 1144) jde v poad o druh zpsob, jakm
me soud rozhodnout o nvrhu spoluvlastnka na zruen spoluvlastnictv a jeho
vypodn. Tento zpsob pichz v vahu i u spolench listin.
2.
Pokud toti soud dojde k zvru, e rozdlen spolen vci nen dobe mon
(na rozdl od 1144, kdy posta, aby rozdlen vci bylo jen mon), me
pikzat spolenou vc za pimenou nhradu jednomu nebo vce
spoluvlastnkm. Rozhodnut soudu v tomto ppad nepochybn vyaduje
souhlas spoluvlastnka (spoluvlastnk), jemu (jim) by mla spolen vc po
zruen spoluvlastnictv pipadnout. Bli vklad k rozdlen vci viz 1142 a
nsl.
3.
Teprve v ppad, e dn ze spoluvlastnk vc nechce, nad soud prodej vci
ve veejn drab.
4.
Drabou je veejn jednn, jeho elem je pechod vlastnickho nebo jinho
prva k pedmtu draby, konan na zklad nvrhu navrhovatele, pi nm se
licittor obrac na pedem neuren okruh osob ptomnch na pedem urenm
mst nebo v prosted veejn datov st na uren adrese s vzvou k podvn
nabdek a pi nm na osobu, kter za stanovench podmnek uin nejvy
nabdku, pejde pklepem licittora vlastnictv nebo jin prvo k pedmtu
draby, nebo tot veejn jednn, kter bylo licittorem ukoneno z dvodu, e
nebylo uinno ani nejni podn [ 2 psm. a) zk. . 26/2000 Sb.]. Soud pi
nazen draby nen (ani neme bt) v postaven navrhovatele dle tohoto
zkona, a to ani v ppad draby nedobrovoln ( 36 a nsl. zk. . 26/2000 Sb.).
5.
Veejnou drabu (i snad jen drabu?), uloenou vrokem pravomocnho a
vykonatelnho rozsudku soudu o nazen draby, zejm nelze realizovat jinak
ne vkonem rozhodnut (kter nen veejnou drabou dle zk. . 26/2000 Sb.,
kdy tento prvn pedpis zde evidentn aplikovat nelze), kter lze zahjit jen na
nvrh kterhokoliv spoluvlastnka. Nvrh podlh zpoplatnn dle zkona o
soudnch poplatcch [poloka 21 psm. e) sazebnku poplatk zk. . 549/1991
Sb., o soudnch poplatcch]. Soud postupuje zpsobem upravenm zejmna v
348 a 349 o. s. . - pak ovem jde o vkon rozhodnut, nikoliv o veejnou drabu,
co plat i v ppadech, kdy soud rozhodne o tom, e se draby budou astnit jen
spoluvlastnci.
6.
Dle 76 odst. 2 exekunho du me soud provedenm draby povit tak
soudnho exekutora - i v tomto ppad tak soud me postupovat pouze na
zklad exekunho nvrhu ( 37 exekunho du), kter je oprvnn podat
kterkoliv ze spoluvlastnk.
7.
Je evidentn, e takov prava je pro realizaci prodeje spolen vci v drab
komplikovan a nepehledn.
8.
Pokud se nepoda spolenou vc prodat ani v drab, spoluvlastnictv i nadle
trv (ppadn exekun zen soud zastav dle 348 odst. 3 o. s. .). Sporn je
tak to, zda proveden ppadn draby neme peket vcn prvo tet osoby,
co dvj judikatura (viz Gl. U. N. F. 610) pipoutla.
489 a nsl., 502, 700, 1011, 1121, 1141, 1142, 1147, 1148
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
ex. d,
katastrln zkon,
Z judikatury:
1. Zkon samozejm neme vslovn eit veker ppady, je mohou v
praxi nastat, a tak je tomu i v ppad, kdy je podna aloba na zruen
spoluvlastnictv u vce vc, je spolu njakm zpsobem souvis. Za takovto
situace by mohla vst mechanick aplikace ustanoven 142 odst. 1 obanskho
zkonku, spovajc v rozhodovn o kad vci samostatn, tj. bez ohledu na
vci ostatn, k eenm, kter by mohla bt z hlediska spravedlivho uspodn
nedouc a v praxi vst k dalm, jet zvanjm komplikacm. Z tohoto
dvodu je stavn soud nzoru, e obecn soudy mus brt na zetel i celkov
vsledn uspodn, piem postupuj pimen podle uvedenho ustanoven.
Za uritch okolnost tak me dojt k oslaben prioritnho principu relnho
rozdlen vci, a to ve prospch principu pikzn vci jednomu z astnk, kde
kompenzace (nhrada) druhmu astnkovi spov v pikzn mu vci jin, je
je rovn pedmtem zruen spoluvlastnictv (prodej vci stavn soud do svch
vah nezaadil, nebo tato otzka nen v souvislostech posuzovanho ppadu
relevantn).
(III. S 268/06)
2. Podle 142 odst. 1 ob. zk. nedojde-li k dohod, zru spoluvlastnictv a
provede vypodn na nvrh nkterho spoluvlastnka soud. Pihldne pitom k
velikosti podl a elnmu vyuit vci. Nen-li rozdlen vci dobe mon,
pike soud vc za pimenou nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm;
pihldne pitom k tomu, aby vc mohla bt eln vyuita. Nechce- li vc dn
ze spoluvlastnk, nad soud jej prodej a vtek rozdl podle podl.
(NS 22 Cdo 3510/2011)
3. Soud me provst vypodn podlovho spoluvlastnictv pikznm
vci jednomu nebo vce spoluvlastnkm za pimenou nhradu nebo nazenm
prodeje a rozdlen vtku, jen pokud nen rozdlen vci dobe mon.
(NS 22 Cdo 1292/2004)
4. Pedmtem zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv soudem
me bt jen cel vc, kter je v podlovm spoluvlastnictv vech spoluvlastnk.
Pikazuje-li soud vc za pimenou nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm,
vyjd ve vroku rozsudku, e se cel vc pikazuje bu jednomu spoluvlastnkovi
do vlunho vlastnictv, anebo vce spoluvlastnkm do podlovho
spoluvlastnictv, a v jakm pomru, a ne tedy, e se podl nkterho
spoluvlastnka pikazuje jednomu nebo vce spoluvlastnkm.
(NS 22 Cdo 2281/2003)

5. V zen o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv lze pikzat
vc do vlunho vlastnictv jen jednomu z astnk. M-li bt vc pikzna
nkterm z vce spoluvlastnk nepikazuje se jim do "vlunho" vlastnictv, ale
do podlovho spoluvlastnictv, piem je nezbytn stanovit vi nov
konstituovanch spoluvlastnickch podl.
(NS 22 Cdo 2884/99)
6. Podmnky pro pikzn vci za pimenou nhradu ve smyslu 142
odst. 1 ob. zk. nejsou dny, i kdy alobce navrhuje, aby vc, ji nelze rozdlit,
byla pikzna jemu, jestlie nem na zaplacen pimen nhrady, sm nechce
vc uvat, a hodl ji naopak prodat, pokud mu bude pikzna, a jestlie ani dal
spoluvlastnk pikzn vci do svho vlastnictv za nhradu nepikazuje. V
takovm ppad me soud nadit prodej vci.
(NS 22 Cdo 1563/99, SoRo 9/2000, s. 268)
prodeji.
Z literatury:
1923.
2013.
pouit
10. Chalupa: Vypodn podlovho spoluvlastnictv a zstava. BA, 2006,

. 1, s. 25. -
11. Krlk: Podlov spoluvlastnictv v judikatue stavnho soudu esk

republiky (vybran otzky). SoRo, 2008, . 4, s. 117.
s. 193.
1148
(Vypodn spoluvlastnk pi zruen spoluvlastnictv)
Pi zruen spoluvlastnictv mus bt vypodny dluhy a pohledvky

vitel jako osob tetch, ale i samotnch spoluvlastnk tkajc se spolen
vci. Na to pamatuje 1148.
Vklad:
K odst. 1
1.
V zjmu komplexnho vypodn vech vzjemnch vztah spoluvlastnk pi
zruen jejich spoluvlastnictv zkon spoluvlastnkm ukld, aby si pi zruen
spoluvlastnictv vzjemn vypodali sv pohledvky a dluhy, kter souvisej se
spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc, piem nemus jt nutn o pohledvky
a dluhy vzjemn podmnn ani o dluhy a pohledvky pouze mezi
spoluvlastnky.
2.
Je diskutabiln, zda se tmto pravidlem mus dit i soud, pokud svm rozhodnutm
zruuje a vypodv spoluvlastnictv. Formulace "... si spoluvlastnci vzjemn
vypodaj..." by nasvdovala spe zvru, e soud takov vypodn provdt
nebude. Na druh stran dikce 1143 "rozhodne-li soud o zruen
spoluvlastnictv, rozhodne zrove o zpsobu vypodn spoluvlastnk"
umouje i vklad extenzivn.
3.
een neposkytuje ani ustanoven 153 odst. 2 o. s. ., kter umouje soudu
pekroit nvrhy astnk a pisoudit nco jinho nebo vce, ne eho se
domhaj, jen tehdy, jestlie z prvnho pedpisu vyplv urit zpsob
vypodn vztahu mezi astnky. Rozhodujcm nebude ani obsah nvrhu
samotnho, nebo v tchto ppadech nen soud nvrhem na zpsob vypodn
vzn.
4.
Pokud se spoluvlastnci na tomto vypodn nedohodnou jinak, pouij se na
jejich vypodn ustanoven o zvazcch, jak ostatn vslovn uvd 1723 odst.
2, podle nho se ustanoven o zvazcch, kter vznikaj ze smluv, pouij
pimen i na zvazky vznikajc na zklad jinch prvnch skutenost.
5.
Pro absenci konkrtnj pravy se v ppad sporu spoluvlastnk pouij
ustanoven o spolench dluzch a pohledvkch (viz 1868 a nsl.), ustanoven
o zmn v osob vitele nebo dlunka ( 1879 a nsl.), ustanoven pro zmnu
obsahu zvazk ( 1901 a nsl.) a pro znik zvazk ( 1908 a nsl.).
K odst. 2
6.
Ustanoven 1178 odst. 2 je zvltn ustanoven, je se tk vlun pohledvek,
kter souvis se spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc a kter maj
spoluvlastnci vi sob navzjem. Jin vklad, s pihldnutm k ochran prv
tetch osob, nen zejm mon.
7.
Zkon pro takov pohledvky stanov zvltn lhtu splatnosti, a to bu do
jednoho roku po innosti dohody o zruen spoluvlastnictv, nebo do jednoho
roku po zahjen zen o zruen spoluvlastnictv.
8.
innost dohody o zruen spoluvlastnictv nastv dnem, kdy dohodu uzave

posledn ze spoluvlastnk (k pojmu "innost smlouvy" srov. nap. 1745 a
1759 a nsl.); ani v ppadech, kdy je pedmtem dohody nemovitost, nen k
innosti dohody zapoteb vklad do katastru nemovitost. Ustanoven 1762
toti na tyto ppady nedopad, a to i s pihldnutm ke zvltn prav (viz
1149 odst. 2).
9.
zen o zruen spoluvlastnictv je zahjeno dnem, kdy nvrh (aloba) doel
soudu ( 82 odst. 1 o. s. .).
K odst. 3
10.
Zkon upravuje poad pro uspokojen dluh spolen vci nsledovn:
a) nklady prodeje spolen vci,
b) dluhy, kter souvisej se spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc,
c) vzjemn dluhy spoluvlastnk. V ppadech uvedench sub a) a sub b) me

jt o zvazkov prvn vztahy nejen mezi spoluvlastnky navzjem, ale i mezi
spoluvlastnky a tetmi osobami. Je jasn, e zpsob uspokojen dluh neme
nijak krtit prva tchto tetch osob, kter nejsou spoluvlastnky.
11.
Nejprve se tedy mus uspokojit dluhy, kter vznikly jako nklady prodeje
spolen vci (sub a). Tmito dluhy mohou bt nap. nklady inzerce, nklady
spojen s odbornm sepisem kupn smlouvy, nklady vkladovho zen (sprvn
poplatky) a jin.
12.
Pot budou uspokojovny dluhy, kter souvisej se spoluvlastnictvm nebo se
spolenou vc (sub b). Takovm dluhem me bt nap. dluh z titulu vru u
banky, zajitnho zstavnm prvem vznoucm na cel spolen vci.
13.
Nakonec se uspokoj vzjemn pohledvky spoluvlastnk (sub c), a to splatn
pohledvky a pohledvky, jejich splatnost nastane do jednoho roku po innosti
dohody o zruen spoluvlastnictv nebo po zahjen zen o zruen
spoluvlastnictv. K takovm pohledvkm me patit nap. pohledvka z titulu
nhrady nklad, kter jeden ze spoluvlastnk vynaloil na spolenou vc v
zjmu ostatnch spoluvlastnk bez jejich vyrozumn a souhlasu (viz 1136). A
pot bude mono rozdlit mezi spoluvlastnky vtek z prodeje spolen vci, a
to v pomru jejich podl (viz 1120).
489 a nsl., 605, 1120, 1121, 1136, 1141, 1142, 1147, 1745, 1868 a
nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. Vypodn v irm smyslu pedevm zahrnuje otzky tzv. investic do
spolen vci, kter byly vynaloeny nkterm ze spoluvlastnk.
(Rc 91/12, NS 22 Cdo 3766/2011)
2. O vypodn zruovanho podlovho spoluvlastnictv, provdnm
soudem jako vypodn v irm smyslu na nvrh astnka anebo na podklad
vzjemnho nvrhu astnka, rozhoduje soud samostatnm vrokem rozsudku,
nikoli jen v rmci rozhodovn o nhrad za spoluvlastnick podl.
(Rc 46/91, NS 3 Cz 9/89)
3. Ak jeden zo spoluvlastnkov, v rozpore s dohodou a proti vli ostatnch
spoluvlastnkov, sm uva predmet spoluvlastnctva, mus ostatnm
spoluvlastnkom poskytn nhradu. Nhrada sa v takom prpade stanov odo
da, ke dolo k porueniu dohody, ktor predtm upravovala spolon uvanie
nehnutenosti. Nedodrenm dohody o uvan predmetu spoluvlastnctva sa ni
nemen na existencii spoluvlastnckeho vzahu.
(NS SR 2 Cz 54/79, S IV, s. 481)

4. Vypodn ve smyslu 142 ob. zk. se provd jako vypodn v
irm slova smyslu, v jeho rmci se pihl nap. i k tomu, zda a do jak mry
nkter z dvjch podlovch spoluvlastnk zhodnotil spolenou nemovitou vc
investicemi apod.
(Rc 40/70, NS 4 Cz 11/69)
5. Dohodnou-li se platn podlov spoluvlastnci pro ppad zruen a
vypodn podlovho spoluvlastnictv o zpsobu, vi a splatnosti stky
pedstavujc vypodn investic nkterho z nich na spolenou vc, je takov
dohoda pro n zvazn a v zen o tzv. vypodn podlovho spoluvlastnictv v
irm smyslu m pednost ped vypodnm investic soudem podle princip
judikatury Nejvyho soudu. Uvedenou dohodou tak me bt zaloeno prvo
poadovat tzv. ir vypodn a po zruen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv pikznm spolench nemovitost nktermu z astnk, a to i
v stce pedstavovan zhodnocenm spolen nemovitosti (nikoli hodnotou
vynaloench prostedk).
(NS 22 Cdo 4756/2008)
6. I. Rozhodnut o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv m
konstitutivn povahu.
II. Uplatuje-li podlov spoluvlastnk v zen o zruen a vypodn
podlovho spoluvlastnictv nrok na tzv. vypodn podlovho spoluvlastnictv v
irm smyslu, je namst, aby jej soud pouil o nleitostech takovho
roziujcho alobnho nvrhu s tm, e o nm soud rozhoduje samostatnm
vrokem. Absence takovho pouen pedstavuje vadu zen, kter mohla mt za
nsledek nesprvn rozhodnut ve vci.
(NS 22 Cdo 1089/2007, SoRo 2/12, s. 55)
7. Vypodn zruovanho podlovho spoluvlastnictv, provdn soudem
jako vypodn v irm smyslu, se provd na nvrh astnka anebo na
podklad vzjemnho nvrhu astnka, o nm soud rozhoduje samostatnm
vrokem, nikoli v rmci rozhodovn o nhrad za spoluvlastnick podl.
(NS 22 Cdo 2503/2004)
8. Jestlie se podlov spoluvlastnci dohodli tak, e jeden ponese nklady
uritch investic do spolenho domu a druh mu za to umon v nemovitosti
bydlet, me se investujc spoluvlastnk spn domhat vydn bezdvodnho
obohacen z titulu vloench investic jen tehdy, pokud druh spoluvlastnk
dohodu o bydlen prvho spoluvlastnka poru.
(NS 25 Cdo 2523/99)
9. Nelze pochybovati o tom, e se jak nroky alobc uplatovan proti
alovanmu, tak vzjemn nroky alovanho, namtan k zapoten, tkaj
vzjemnho vypodn pomru mezi spoluvlastnky (srv. 839 ob. zk.).

Neteba eiti otzku, zda se maj spoluvlastnci vdy za elem vypodn
vzjemnch nrok domhati nejprve na sprvci spolenho majetku dnho
vytovn ( 837 ob. zk.) a zda se teprve na zklad tohoto vytovn mohou
domhati vydn vtku (pomrn jeho sti), i zda i bez pedchozho
vytovn mohou alovati pmo o vydn vtku.
(Vn 16464/37)
Z literatury:
2013.
6. Krlk: Dohoda jako zpsob een zleitosti podlovch spoluvlastnk.
BA, 2013, . 1-2, s. 47.
7. Krlk: Procesn a hmotnprvn aspekty investic do spolen vci a
vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm smyslu. PF, 2012, . 10, s. 466.
8. Krlk: Vypodn podlovho spoluvlastnictv v irm smyslu soudem v
judikatue Nejvyho soudu. SoRo, 2012, . 7-8, s. 241.
s. 193.
1149
(Potvrzen o vypodn)
Z dvodov zprvy:
viz u 1143
Vklad:
K odst. 1
1.
Prvo kterhokoliv z bvalch spoluvlastnk dat, aby mu ostatn bval
spoluvlastnci vydali potvrzen o tom, jak se vypodali po zruen
spoluvlastnictv, lze aplikovat v ppadech, kdy dohoda bvalch spoluvlastnk
byla uzavena neformln. Pokud spoluvlastnci uzaveli dohodu o zruen
spoluvlastnictv v psemn form pi dodren obsahov nleitosti poadovan
1141 (ujednn o zpsobu vypodn), nemlo by vystavovn dalho potvrzen
smysl, a nelze jej proto dat.
2.
Neformln zruen spoluvlastnictv nen zakzno, nicmn je vyloueno tam,
kde zkon k prvnmu jednn uritou formu vyaduje. Vslovn je tomu tak u
prvnch jednn, ktermi se zizuje nebo pevd vcn prvo k nemovit vci,
jako i u prvnch jednn, jimi se takov prvo mn nebo ru (viz 560).
3.
Potvrzen o vypodn me poadovat vlun bval spoluvlastnk, a to pouze
po bvalm spoluvlastnku. Pluralita spoluvlastnk, a u dajcch potvrzen, i
povinnch potvrzen vydat, samozejm nen vylouena.
4.
Nrok na vydn takovho potvrzen me vzniknout a po innosti dohody o
zruen spoluvlastnictv.
5.
Forma potvrzen nen zkonem stanovena, nicmn s ohledem na smysl tohoto
ustanoven lze mt za to, e pjde o potvrzen v psemn form.
6.
Pokud nkter ze spoluvlastnk odmtne poadovan potvrzen vydat (nebo

zstane neinn), lze vydn potvrzen vymhat cestou soudn. Pro posouzen
platnosti samotn dohody o zruen spoluvlastnictv to ale vznam nem.
K odst. 2
7.
Nejen poadavek prvn jistoty jednajcch stran, ale tak poadavek prvn
jistoty tetch osob vyaduje, aby pi vypodn spoluvlastnictv k nemovit vci
zapsan do veejnho seznamu vznikala nov vlastnick prva a zpisem do
tohoto seznamu.
8.
Veejnm seznamem, kter obsahuje soubor daj o nemovitch vcech, je
katastr nemovitost (viz 1 odst. 1 katastrlnho zkona). Nov vlastnick prvo
(i jeho zmnu nebo znik) k nemovit vci zapsan do katastru nemovitost lze
zapsat vlun vkladem do katastru [viz 11 odst. 1 psm. a) katastrlnho
zkona].
9.
Na zpis do veejnho seznamu (katastru nemovitost) je vslovn vzn toliko
vznik novho vlastnickho prva. Tento zpis, pesnji eeno vklad prva, proto
nem vliv na innost dohody a nelze jej povaovat za rozhodnut uritho
orgnu, potebn k innosti smlouvy dle 1762.
10.
Poadavek na zpis prva dle tohoto ustanoven koresponduje s pravidlem 51
katastrlnho zkona, podle nj jsou daje katastru, a to parceln slo,
geometrick uren nemovitosti, nzev a geometrick uren katastrlnho zem,
zvazn pro prvn jednn tkajc se nemovitost vedench v katastru.
489 a nsl., 559, 632, 1868 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. o danch z pjm
Z judikatury:
Podle ustanoven 7 odst. 1 psm. c) zkona . 22/1964 Sb. jsou vlastnci
dle povinni na vyzvn orgn geodzie pedloit podklady potebn pro
proveden zpis. Takovm podkladem je tu bu soudn rozhodnut o vypodn
bezpodlovho spoluvlastnictv manel, nebo vzjemn psemn potvrzen
bvalch manel o tom, jak se vypodali dohodou ( 149 odst. 2 ob. zk.). Toto
potvrzen m vlastnk nemovitosti monost snadno zskat, protoe na podn
jsou si manel povinni takov psemn potvrzen vydat ( 149 odst. 2 ob. zk.).
I toto potvrzen lze povaovat za dostaten podklad pro vyznaen prvnch
vztah k nemovitostem vedle rozhodnut a listin.
(NS Rozbor Pls 1/67, S I, s. 499)
Z literatury:
2013.
Ochrana tetch osob pi rozdlen spolen vci
1150
(Ochrana tetch osob)

Zruen spoluvlastnictv neme mt za nsledek jmu osoby na

spoluvlastnictv nezastnn. Toto zkladn pravidlo ( 1150) rozvdj
nsledujc ustanoven se zetelem ke sluebnostem a podobnm zatenm
vznoucm na pozemku. O stavbch v tto souvislosti e nen, nebo stavby jsou
soust pozemku.
Vklad:
1.
Bez ohledu na to, zda dochz k rozdlen spolen vci na zklad dohody
spoluvlastnk nebo soudnm rozhodnutm, nelze pipustit, aby takov rozdlen
zpsobilo jmu tet osob, kter svd vcn prvo k rozdlovan vci. Zruen
a vypodn spoluvlastnictv je toti vlun vnitn zleitost spoluvlastnk.
Pokud jsou splnny ostatn, zkonem poadovan pedpoklady pro rozdlen vci
(viz vklad k 1142, 1146 a 1147), bude zapoteb vdy jet posoudit, zda
zamlenm rozdlenm nedojde k neppustnmu zsahu do prv (k jm) tet
osoby, kter nen spoluvlastnkem. Povinnost nahradit jinmu jmu zahrnuje pak
vdy povinnost k nhrad jmy na jmn (kody) - viz 2894.
2.
Nzornm pkladem budi zstavn prvo vznouc na pozemku, kter bude
rozdlen mezi spoluvlastnky. V tomto ppad zat zstavn prvo vechny
pozemky vznikl rozdlenm, co ostatn vslovn upravuje i pravidlo 1351 ("Pi
rozdlen zastaven vci zat zstavn prvo vechny vci vznikl rozdlenm").
Star literatura a judikatura nkdy oznaovala takov zstavn prvo za
simultnn. Pokud by vak dolo takovm rozdlenm pozemku ke snen jeho
hodnoty, tedy ke zhoren zstavy, sth spoluvlastnka, kter je zstavnm
dlunkem, povinnost zstavu pimen doplnit ( 1353).
3.
Ustanoven upravuje zvenou ochranu pouze pro ty tet osoby, jim svd
vlun vcn prvo ke spolen vci. Zkon ad k tmto vcnm prvm prvo
stavby ( 1240 a nsl.), vcn bemena ( 1257 a nsl.), zstavn prvo ( 1309 a
nsl.) a zadrovac prvo ( 1395 a nsl.).
4.
Samostatn jsou pak upraveny prvn pomry pi rozdlen vci panujc (
1151), vci zaten ( 1152) a pi dlen vci, na n vzne prvo ze sluebnosti
nebo jin zaten (prvo k plodm nebo uitkm - 1153).
5.
Na ustanoven 1150 navazuje nap. 1264 odst. 2, kter stanov, e sluebnost
se nemn zmnou v rozsahu sluebn nebo panujc vci ani zmnou
hospodaen na panujcm pozemku.
6.
Ochrany prvnch nrok tetch osob, jim svd jin ne vcn prvo, se
uveden ustanoven netk.
7.
Pedchoz prvn prava ( 142 odst. 3 vta posledn ob. zk. . 40/1964 Sb.)
obsahovala obdobnou pravu, podle n zruen a vypodn spoluvlastnictv
nemohlo bt na jmu osobm, kterm psluela prva (nikoliv jen vcn prva)
na nemovitosti vznouc.
1115 a nsl., 1240 a nsl., 2894
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Zstavn prvo vznouc na vci nezanik relnm rozdlenm vci na
vce samostatnch vc v prvnm smyslu. Pi relnm rozdlen vci zaten
zstavnm prvem na vce samostatnch vc v prvnm smyslu vznik
zstavnmu viteli k novm vcem v prvnm smyslu vespoln (simultnn)
zstavn prvo. To plat i pi relnm rozdlen zstavy, kterou je bytov dm
nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zkona . 72/1994 Sb., ve znn
pozdjch pedpis.
(Rc 105/08, NS 29 Odo 661/2006)
2. Byla-li nemovitost, na ni je vloeno zstavn prvo pro pohledvku, pot
rozdlena na nkolik idelnch podl, vznik prvn pomr podobn
simultnnmu zstavnmu prvu. Hypotekrn vitel me dati zaplacen cel
pohledvky z kadho podlu a me tak kterkoliv podl ze zstavnho zvazku
propustiti.
(Vn 14549/35)
Z literatury:
1923.
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935, 844 a
847.
2013.

10. ek: Dlba pozemk, obtench sluebnost. Pk, 1911, s. 721.
s. 193.
1151
(Trvn vcnho bemene pi rozdlen panujc vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1150
Vklad:
1.
Zvltn pozornost vnuje zkon prav rozdlen spolen vci za situace, kdy
bylo ve prospch rozdlovan vci jako vci panujc zzeno vcn bemeno, a
u ve form sluebnosti ( 1248 a 1302), nebo ve form relnho bemene (
1303 a 1308). S ohledem na to, e zkonn vet vcnch bemen je pouze
demonstrativn, bude nutno kad ppad eit s ohledem na jeho okolnosti a
povahu vci. Nutno mti na zeteli, e stavba je podle zkona soust pozemku (
506); aplikace komentovanho ustanoven v konkrtnm ppad me bt tud
velmi sloit.
2.
Nelze postihnout vechny rozlin ppady a monosti, kter v praxi pi aplikaci
komentovanho ustanoven mohou nastat - tomu ostatn napovd dikce 1258,
podle n sluebnost zahrnuje ve, co je nutn k jejmu vkonu. Ostatn i
dvodov zprva k 1257 uvd: "Zmrn se tedy setrvv na pvodn
mylence pedvlen osnovy obanskho zkonku, e pojem sluebnosti m bt
stanoven co neje, aby mohl krti jejich rozmanit obsah'."
3.
Pokud dochz k rozdlen tzv. panujc vci, tedy vci, v jej prospch bylo
vcn bemeno zzeno, trv zzen vcn bemeno nadle pro vechny dly.
Nesm vak dojt k jeho rozen, na druh stran se jeho vkon nesm stt
obtnjm.
4.
Prospvalo-li vcn bemeno jen nkterm dlm rozdlen vci, vzhledem k
ostatnm dlm pak zanik. Znik nastv ze zkona; v ppadech nemovitost
zapisovanch do katastru nemovitost bude zapoteb proveden vkladu prva (viz
11 odst. 1 katastrlnho zkona).
5.
Jde o pravu, kterou sice pedchoz obansk zkonk v tto podob
neobsahoval, nicmn historicky je znma (viz nap. 844 o. z. o.).
6.
K pojmu rozdlen vci srov. vklad k 1141 a 1142.
7.
Komentovan ustanoven upesuje a rozvd pravidlo 1150.
1115 a nsl., 1240 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
stavebn zkon
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Pozemkov sluebnosti jsou nedliteln potud, e se prvo lpc na
pozemku zvtenm, zmenenm nebo rozkouskovnm mimo ppad 847 ob.
zk. ani nemn ani neme bti rozdleno. Nejde o poruen zkazu
nedlitelnosti sluebnosti prhonu dobytka a pravy cesty pro, pslu-li prvo
to ve prospch pozemku, jen jest ve spoluvlastnictv vce osob, tehdy, kdy bylo
vykonvno prvo to jen st spoluvlastnk, jen kdy bylo vykonvno ve
prospch pozemku spolenho, tebas jen pro prhon dobytka nkterch
spoluvlastnk. Nen vyloueno, by jednotliv spoluvlastnk panujcho pozemku
nenabyl pro sebe osobn prva sluebnosti prhonu svho dobytka jako
sluebnosti nepravideln. Zle na tom, zda spoluvlastnk nebo vce jich mlo
mysl vykonvati prvo jako sluebnost pozemkovou, i zda mli mysl,
vykonvati prvo to jen pro sebe ve svj osobn prospch.
(Vn 10851/31)
2. Ne ani tento doplnk nen na zvadu fysickmu rozdlen pozemk,
patcch dosud kadmu ze spoluvlastnk ideln polovic, protoe se fysickm
rozdlenm nezmn nic na jejich knihovn poznamenanm zvazku podrobili
nabyt pozemky ednmu zcelovacmu zen a pijati po ppad nabzenou
smnu, co plyne ostatn i ze zsady 847 ob. zk. Jak bylo vyloeno v
rozhodnutch s. 5891, 8116 a 9166 sb. n. s., jest elem zkona o zajitn pdy
drobnm pachtm, by nemovitost zstala po dobu zkonem vymenou v drb
a v hospodaen nabyvatelov. Tento el se nezma, rozdl-li se nabyt
pozemky, je byly dosud ve spoluvlastnictv obou stran, mezi n na dva stejn
fysick dlce, nebo tm nenastane v osobch pvodnch nabyvatel takov
zmna, j chce brniti zkon, in zcizen pozemk mezi ivmi zvislm na
svolen Sttnho pozemkovho adu. Dosavadn nabyvatel budou na nabytch
pozemcch dle hospodaiti a zmnu, kter nastane, nelze pokldati za "zcizen v
irm slova smyslu", jak se domnval soud prv stolice.
(Vn 10448/31)
3. Pi fysickm rozdlen panujcho pozemku zstv kad oddlen st
pozemku oprvnnou k vkonu sluebnosti, pokud rozdlenm nenastalo
nadmrn zaten sluebnho statku, s nm strany, zizujce sluebnost, potati
nemohly nebo podle smluvnho myslu nepotaly.
(Vn 9657/30)
4. Pedpis u 31 III. dl novely o prav sluebnosti pi rozdlen
panujcho pozemku v zen nespornm pedpokld, e nen o tom sporu, e
sluebnost pslu vem vlastnkm jednotlivch dlc, ve kter byl panujc
pozemek rozdlen a e spornm jest jen; jak sluebnost vce oprvnnmi m

bti vykonvna, nikoliv vak, je-li spor o to, zda sluebnost vbec p - slu.
Byly-li mstnosti oddleny od nemovitosti, pro ni byla sluebnost vydrena a
staly se samostatnou nemovitost, zaniklo ohledn nich prvo sluebnosti.
(Vn 6081/26)
Z literatury:
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935, 844 a
847.
2013.
s. 193.
1152
(Znik vcnho bemene na dlu pi rozdlen panujc vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1150
Vklad:
1.
Definici zaten vci obsahuje obansk zkonk nap. v 1257, v jeho odstavci
prvm stanov, e vc me bt zatena sluebnost, kter postihuje vlastnka
vci jako vcn prvo tak, e mus ve prospch jinho nco trpt nebo neho se
zdret. Podobn stanov u relnch bemen ( 1303) zaten doasnho vlastnka
vci jako dlunka.
2.
Podle pravidla 1151 v ppad rozdlen vci zaten vcnm bemenem
zanikne vcn bemeno, pokud postihuje jen nkter dl (srov. vklad u 1151). I
zde bude zapoteb v ppadech nemovitost zapisovanch do katastru
nemovitost provst vklad prva (viz 11 odst. 1 katastrlnho zkona).
3.
Vkladem nen mono postihnout vechny monosti, kter v praxi mohou nastat.
4.
K pojmu rozdlen vci srov. vklad k 1141 a 1142.
5.
I toto ustanoven zpesuje obecn pravidlo 1150.
489, 1115, 1257 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
I pi relnm dlen nemovitosti, pipsan v pozemkov knize nkolika
spoluvlastnkm, na samostatn fysick sti, je maj bti zapsny do zvltnch
vloek jako vhradn vlastnictv jednotlivch spoluvlastnk, tebas podle pomru
jejich dosavadnch podl, je postupovati podle zkona ze dne 6. nora 1869, s.
18 . z. o knihovnm dlen nemovitost. I takovmto dlenm se zasahuje do prv
zstavnho vitele, a ta i tenkrte, vzne-li zstavn prvo za jeho pohledvku
jen na idelnm podlu nkterho spoluvlastnka.
Bylo-li pi knihovnm proveden dl smlouvy dno toliko o odepsn sti
knihovnho tlesa, odpovdajc idelnmu spoluvlastnickmu podlu, do nov
vloky, nelze povoliti odepsn s penesenm bemene vznoucho na jin ideln
sti dlenho knihovnho tlesa jako spolen hypotky.
(Vn 18218/42)
Z literatury:
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935, 847.
2013.
s. 193.
1153
(Soudn prava prv k plodm a uitkm pi dlen spolench vc)
Z dvodov zprvy:
viz u 1150
Vklad:
K odst. 1
1.
V tch ppadech, kdy prvo ze sluebnosti nebo jin zaten vci poskytuje
prvo k plodm nebo uitkm (nap. 1261 - sluebnost pastvy nebo bran
lesnch plod, 1283 - uvac prvo, 1285 - povac prvo aj.), me v ppad
rozdlen vci panujc kterkoliv z oprvnnch osob navrhnout, aby vykonvn
jejho prva upravil soud. Pouit tohoto ustanoven pichz v vahu pouze tehdy,
pokud se na vkonu tohoto prva oprvnn osoby mezi sebou nedohodnou.
2.
Obdobn se pak stanov, e i v ppad, kdy se dl vc obten, m kterkoliv z
obtench osob prvo (pokud se obten osoby mezi sebou nedohodnou jinak),
navrhnout, aby vykonvn pedmtnho prva upravil soud.
3.
Nvrh me podat soudu kterkoliv z dotench osob. Vcn pslunm soudem
bude soud okresn (jemu na rove postaven), mstn pslunost se ur v ppad
prva k rozdlovan nemovit vci podle obvodu soudu, v nm se nemovit vc
nachz [ 88 psm. b) o. s. .], v ppad movit vci pak podle obecnho soudu
kterhokoliv z alovanch.
4.
Aktivn legitimovna k podn nvrhu (aloby) je v ppad dlen vci panujc
kad z oprvnnch osob a pasivn legitimovny jsou vechny ostatn osoby
oprvnn, v ppad dlen obten vci je aktivn legitimovanou osobou
kterkoliv z obtench osob a pasivn legitimovanou pak vechny ostatn
obten osoby.
5.
Jde o zcela nov ustanoven, kter zpesuje pravidlo 1150.
K odst. 2
6.
Toto ustanoven poskytuje soudu zkladn nvod, jak postupovat pi rozhodovn
o nvrhu, uinnm podle odstavce prvho. S ohledem na to, e nelze zkonem
pesn upravit vechny v vahu pichzejc monosti, soud mus pi rozhodovn
o prav prv posoudit povahu a el zaten, mus vzt ohled na hospodsk
zvltnosti jednotlivch dl, a to tak, aby vsledek odpovdal zsadm slunosti
a aby se nezvtilo zaten. Jde o pomrn irok pole pro soudcovsk uven,
kdy soud v tchto ppadech neme bt vzn alobnm nvrhem.
7.
Podobn ustanoven pedchoz prvn prava neobsahovala,
odpovdajc prvn pravu obsahoval nap. 848a o. z. o.
nicmn
489, 491, 1011, 1257 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Pejmatel usedlosti zaten vmnkem, jen jej nepevzal, nastupuje v
povinnost zavzanho platiti vmnkov dvky jako dlunk hypotkami, nikoliv
jako dlunk osobn, a lze ho uznati povinnm platiti dospl vmnkov dvky
jen pod exekuc na nemovitosti, na nich vmnek vzne. Oprvnn me
poadovati od kterhokoliv z vlastnk zavazench nemovitost cel vmnkov
dvky. Jde tu o reln bemeno simultnn a vlastnci zavazench nemovitost jsou
zavzni rukou spolenou a nerozdlnou.
(Vn 12130/32)
2. Pedpis u 31 III. dl novely o prav sluebnosti pi rozdlen
panujcho pozemku v zen nespornm pedpokld, e nen o tom sporu, e
sluebnost pslu vem vlastnkm jednotlivch dlc, ve kter byl panujc
pozemek rozdlen a e spornm jest jen; jak sluebnost vce oprvnnmi m
bti vykonvna, nikoliv vak, je-li spor o to, zda sluebnost vbec p - slu.
Byly-li mstnosti oddleny od nemovitosti, pro ni byla sluebnost vydrena a
staly se samostatnou nemovitost, zaniklo ohledn nich prvo sluebnosti.
(Vn 6081/26)
Z literatury:
zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu, 1935, 848.
2013.
s. 193.
Odklad zruen spoluvlastnictv
1154
(Ujednn o odkladu zruen spoluvlastnictv)
Zsada zruitelnosti spoluvlastnictv me bt prolomena dohodou

spoluvlastnk. Ani takovou dohodou nelze monost zruen spoluvlastnictv
vylouit jednou pro vdy a nelze se v dohod ani vzdt prva v budoucnu takovou
mluvu opanou dohodou zruit.
Vzhledem k tomu, e je teba i v tomto ppad chrnit nejen

spoluvlastnky, ale i osoby tet, mus bt v dohod vslovn uvedena doba, po
kterou nen mon zruen spoluvlastnictv poadovat. Dohodu nen mon v
dnm ppad uzavt na dobu del ne deset let. Ale bude-li pece jen
uzavena na dobu del, nem bt dovozena neplatnost celho ujednn, ale jen
to, e dohoda zavazuje strany jen na nejve ppustnou dobu deseti let. Zrove
se spoluvlastnkm vslovn nabz (a in se tak proto, aby nevznikla pochybnost
o tto monosti, kter u vcnch prv vdy hroz), e dohodnut omezen me
bt i prolongovno ( 1154). Dohoda zsadn zavazuje jen strany a jejich
univerzln nstupce. Pipout se vak, aby byly smluveny inky dohodnutho
omezen i pro singulrn nstupce spoluvlastnk.
Vklad:
K odst. 1
1.
Odklad zruen spoluvlastnictv je zcela novm institutem, kter pedchoz prvn
prava neznala. Spoluvlastnci si mohou ujednat, e nebudou dat zruen
spoluvlastnictv po uritou dobu. Uritou dobou je doba maximln deseti let,
potno ode dne innosti takovho ujednn spoluvlastnk. Pokud by snad
spoluvlastnci ujednali takov odklad na dobu del deseti let, nestv se tm
neplatn cel jejich ujednn, nbr jen ujednn o dob trvn odkladu. Odklad
mohou spoluvlastnci ujednat i opakovan, a proto nelze vylouit, e opakovanm
ujednnm odkladu dojde k pekroen doby deseti let.
2.
I kdy se spoluvlastnci na odkladu zruen spoluvlastnictv dohodnou, mohou
svm pozdjm ujednnm takovou dohodu zmnit. Pochybnosti vznikaj pi
vkladu pojmu "jakkoliv jin pozdj ujednn" - je mimo pochybnost, e takov
ujednn neme bt jakkoliv jin, nbr mus bt, jak je vslovn eeno,
pozdj, tedy asov nsledn, a mus svm obsahem zmnit dvj (asov
pedchzejc) ujednn spoluvlastnk o odkladu zruen spoluvlastnictv. Tak
pokud jde o formu, nemaj spoluvlastnci zejm na vbr, nebo pro ujednn o
odkladu zruen spoluvlastnictv se vyaduje forma veejn listiny ( 567), a
vyaduje-li zkon uritou formu pro prvn jednn, lze jeho obsah zmnit
projevem vle v te nebo psnj form ( 564). V nvaznosti na pravidlo
odstavce 3 by zejm vklad pojmu "jakkoliv jin pozdj ujednn", podle
nho by spoluvlastnci nap. mohli takov pozdj ujednn uzavt neformln,
byl mimo rmec obsahu a smyslu tohoto institutu, bez ohledu na zsadu
neformlnosti prvnch jednn.
3.
dat o zruen spoluvlastnictv lze vlun alobou, podanou k vcn a mstn
pslunmu soudu, jm je okresn (nebo jemu na rove postaven) soud, v jeho
obvodu se nachz nemovit vc, nebo zen se tk prva k n [ 88 psm. b) o.
s. .].
4.
Pokud spoluvlastnk poru svj zvazek a pod alobu k soudu ve lht
ujednan pro odklad zruen spoluvlastnictv, pak soudu nezbude ne alobu
zamtnout.
5.
I v ppadech, kdy dolo k ujednn spoluvlastnk o odkladu zruen
spoluvlastnictv, me spoluvlastnk, pokud se na zmn takovho ujednn s
ostatnmi spoluvlastnky nedohodne, proti takovmu ujednn brojit, a to za
podmnek uvedench v 1156 (srov. vklad k tomuto ustanoven).
6.
Ujednn o odkladu zruen spoluvlastnictv nezasahuje do prva spoluvlastnka
svobodn disponovat se svm spoluvlastnickm podlem ( 1123), a to proto, e
ppadnm pevodem podlu jednoho ze spoluvlastnk nedochz ke zruen
spoluvlastnictv.
7.
Jak uvd dvodov zprva, jde o zkonnou vjimku ze zsady zruitelnosti
spoluvlastnictv.
K odst. 2
8.
Dohody spoluvlastnk zavazuj zsadn jen spoluvlastnky, nebo se jedn o
jejich, mono ci, vnitn zleitost, a pak tak jejich univerzln nstupce. Z tto
zsady zkon stanov vjimku, e spoluvlastnci mohou vslovn ujednat, e
odklad zruen spoluvlastnictv zavazuje i jejich prvn nstupce, ovem za
podmnky, e prvn nstupnictv vznikne jinak ne ddnm (tj. nap. odkazem -
1594 a nsl. ve spojen s 1477) nebo pemnou prvnick osoby.
9.
I pro toto ujednn je zapoteb splnit podmnku formy jednn, tedy veejnou
listinu ( 567).
K odst. 3
10.
S pihldnutm k zvanosti a vznamu ujednn o odkladu zruen
spoluvlastnictv se stanov, e takov ujednn vyaduje formu veejn listiny.
Pojem "veejn listina" vymezuje zkon v 567 - veejnou listinou je listina
vydan orgnem veejn moci v mezch jeho pravomoci nebo listina, kterou za
veejnou prohls zkon; to neplat, pokud trp takovmi vadami, e se na ni hled,
jako by veejnou listinou nebyla.
11.
V ppad, e se ujednn o odkladu zruen spoluvlastnictv tk nemovit vci
zapsan do veejnho seznamu, navazuje na to povinnost zapsat tento odklad do
pslunho veejnho seznamu, jm je katastr nemovitost. Do katastru
nemovitost se odklad zapisuje poznmkou ( 23 odst. 1 katastrlnho zkona a
dle 1257 a nsl.), a to na nvrh toho, v jeho prospch m bt poznmka
zapsna ( 22 odst. 1 katastrlnho zkona). V zjmu prvn jistoty lze
spoluvlastnkm jen doporuit, aby se o proveden zpisu odkladu zruen
spoluvlastnictv do pslunho veejnho seznamu postarali. Podle 121 odst. 1
toti plat, e proti osob, kter prvn jedn dvujc daji zapsanmu do
veejnho rejstku, nem ten, jeho se zpis tk, prvo namtnout, e zpis
neodpovd skutenosti.
1115, 1141
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Bylo-li na spoluvlastnickm podlu na nemovitosti poznamenno, e
spoluvlastnk nesm svj podl ani uitky jeho za svho ivota ani zciziti ani
zatiti, le by veke spoluvlastnci domu chtli dm jako celek zciziti, - jsou do
usnesen knihovnho soudu, jm byl povolen vmaz poznmky zkazu zcizen a
zadluen, oprvnni stovati si ostatn spoluvlastnci.
(Vn 8667/29)
2. Zvazek k pokraovn ve spoleenstv nelze dovozovati z provozovn
ivnosti hotelov a kavrensk na spolen et ve spolench nemovitostech.
(Vn 7391/27)
3. Sjednn spoleenstv statk a do smrti tak, e po smrti jednoho
spolenka m jmn pipadnouti druhmu, nen ani ddick smlouva ani darovn
na ppad smrti, proe neme dn strana odstoupiti.
(cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, III. dl, s. 613)
Z literatury:
1. Blohlvek a kol.: Nov obansk zkonk. Srovnn dosavadn a nov
obanskoprvn pravy vetn pedpis souvisejcch, 2012.
1923.

2013.
s. 193.
1155
(Odklad zruen spoluvlastnictv soudem)
Logickm dsledkem pravidla, e o zruen spoluvlastnictv nelze dat v

nevhodnou dobu, je jeho doplnn o soudn ochranu spoluvlastnk, kte maj
proti zruen spoluvlastnictv zsadn nmitky. Soud v takovm ppad, shled-li
tyto nmitky jako dvodn, me zruen spoluvlastnictv odloit, nejve vak na
dobu dvou let. Krom dohody spoluvlastnk a rozhodnut soudu me odklad
zruen spoluvlastnictv zaloit tak zv. Je nabledni, e ddici, kte s tm
nesouhlas, mohou - ovem dohodou vech - takov pkaz zstavitele zmnit.
Zda tak uin anebo zdali pevezmou morln zvazek vi zstaviteli, je
ponechno na jejich vli.
Vklad:
K odst. 1
1.
Podle 1140 odst. 2 nesm spoluvlastnk dat o zruen spoluvlastnictv v
nevhodnou dobu nebo jen k jm nkterho ze spoluvlastnk. Dle dvodov
zprvy je logickm dsledkem tohoto pravidla jeho doplnn o soudn ochranu
spoluvlastnk, kte maj proti zruen spoluvlastnictv zsadn nmitky. Zde
ovem vznikaj vkladov problmy, nebo dle 1140 odst. 2 posta pouze
nevhodn doba nebo jen jma nkterho ze spoluvlastnk, avak 1155
vyaduje hrozbu majetkov ztrty nebo vn ohroen oprvnnho zjmu

nkterho spoluvlastnka.
2.
Mon vklad je ten, e podle 1140 odst. 2 se me aktivn domhat zruen
spoluvlastnictv ten spoluvlastnk, kter nadle nechce ve spoluvlastnictv
setrvat. Takovmu zruen se ostatn spoluvlastnci mohou brnit s odvolnm na
to, e by k takovmu zruen dolo v nevhodn dob nebo by jm vznikla jma
nkterho ze spoluvlastnk. Pokud by obrana spoluvlastnk byla spn, soud
by alobu na zruen spoluvlastnictv zamtl.
3.
Procesn obrana by ovem mohla spovat tak v podn vzjemnho nvrhu (
97 o. s. .) na odklad zruen spoluvlastnictv s odvodnnm, e hroz majetkov
ztrta nebo vn ohroen oprvnnho zjmu nkterho spoluvlastnka. Pokud
by soud vzjemnmu nvrhu vyhovl, alobu na zruen spoluvlastnictv by
zamtl a odloil by zruen spoluvlastnictv, nejdle vak o dva roky, ponaje
dnem prvn moci rozsudku.
4.
Samostatn aloba na odklad zruen spoluvlastnictv by pichzela v vahu
zejm jen tehdy, pokud by navrhujc (alujc) spoluvlastnk chtl postavit
najisto, e v urit lht, nejdle vak dva roky po prvn moci rozsudku, nelze
spoluvlastnictv zruit, z dvodu nap. vnho ohroen jeho bytovho zjmu. V
tto souvislosti je zajmav, e star literatura a judikatura za hrozbu majetkov
ztrty povaovaly i vkyvy cen na trhu. Monou sprvnost takovho vkladu
potvrd samozejm a judikatura.
K odst. 2
5.
Vslovn se stanov, e zruen spoluvlastnictv me bt odloeno tak
pozenm pro ppad smrti. Pozenmi pro ppad smrti jsou zv, ddick
smlouva nebo dovtek.
6.
V ppad zvti se odklad zruen spoluvlastnictv povauje za pkaz, tj. jednu z

vedlejch doloek zvti ( 1551 a nsl.). Dle 1569 se pkaz posuzuje jako
rozvazovac podmnka, nicmn dohodou vech ddic lze takov pkaz zmnit.
1115, 1141, 1491 a nsl., 2894
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
Z judikatury:
1. Prodej spolen nemovitosti jest nevasn ( 830 ob. zk.), dokud trvaj
objektivn pekky povahy pomjejc. I jmou ostatnch spoluvlastnk jest jen
jma pomjejc, v dozrn dob odstraniteln a rzu objektivnho. Prodeji nen na
zvadu, e spoluvlastnk pozbude bytu a e za bytov tsn nebude s to, by si
opatil nov byt.
(Vn 10550/31)
2. Ke "kod ostatnch spoluvlastnk" se vyhledv, by tu byla skuten
koda, nesta o sob lstiv jednn. Bytov nouze jest stavem trvalm, s jej
odstrannm nelze v dozrn dob ani potati.
(Vn 7654/27)
3. S hlediska 830 ob. zk. nelze pihleti k jm, kter by vznikla
jednotlivm spoluvlastnkm likvidac hotelovho a kavrenskho podniku. Pokud
mohou bti kodliv skutenosti pomjejcho rzu dvodem k odkladu podle
posledn vty 830 ob. zk. V projevu zstavitele v zvti: "jest mm pnm, by
dm zstal v rodin", nelze spatovati ustanoven o zachovn spoleenstv ve
smyslu 832 ob. zk.
(Vn 7391/27)
4. Nroku na zruen spoluvlastnictv ku nemovitosti nen na zvadu, e by

si spoluvlastnk jen tko mohl opatiti jin byt a e by musel platiti vysokou ini.
(Vn 6070/26, SoRo 9/13, s. 338)
5. Pouh pn, by pejmatel na nemovitosti spolen hospodaili, nen
jet pkazem ve smyslu u 832 ob. zk. V tom, e spolen nemovitost jest
stiena vmnkem, nelze shledvati zvadu, je by byla na jmu pi prodeji, pakli jest z okolnost mti za to, e vmnek v brzku odpadne a nebude mti
kodlivho vlivu na vi kupn ceny.
(Vn 2818/23)
6. Za jmu ve smyslu 830 ob. zk. nelze pokldat skutenost, e
spoluvlastnk ztrat snad urit osobn vhody, vyplvajc dosud ze spolenho
vlastnictv (bezplatn uvn mstnost ve spolenm dom).
(Vn 1438/22)
7. Za svzelnch vyivovacch a ubytovacch pomr nelze zruiti
spoluvlastnictv k zemdlsk usedlosti na kor spolenka, jen v usedlosti bydl
a jejmi plodinami se iv. Nen zsadn zvady, by ohledn zemdlsk usedlosti
nebylo povoleno sten zruen spoluvlastnictv fysickm rozdlenm pozemk,
pedpokldajc, e pozemky nejsou jednotnm hospodskm celkem a e dlce
oproti celm pozemkm nebudou hospodsky mncennmi.
(Vn 495/20)
8. Pi posuzovn otzky nevasnosti zruen spoleenstv nejsou rozhodny
podstaty vci a jevc na tuto inek. Naproti tomu jsou pro otzku, zda
navrhovan prodej spolen vci nen na jmu ostatnch podlnk, smrodatny
okolnosti a ohledy subjektivn (na p. svzeln vyivovac pomry doby
povlen).
(Vn 295/19)
9. Spoleenstv na vn asy neme bti zaloeno.
(Gl. U. 520, Rouek, Sedlek: Koment, III. dl, 1935, s. 614)
Z literatury:

2013.
s. 193.
1156
(Zmna odkladu zruen spoluvlastnictv)
Zsadn plat, e dohody omezujc subjektivn prva mohou bt vdy

zmnny adekvtnmi prostedky (dohodou, rozhodnut[m] soudu), zejmna pak
v ppad zmny okolnost. Jinak eeno, kad takov omezujc dohoda je
uzavrna s vhradou podstatn zmny pomr. Druhou skupinu dvod
umoujcch zmnu dohody o odkladu zruen spoluvlastnictv pedstavuj
situace, do nich se pro takov odklad dostal nkter ze spoluvlastnk. Kad z
uvedench skupin tchto situac je ovem jin povahy (v prv pevauj momenty
objektivn, v druh subjektivn).
Vklad:
1.
Na stran nkterho ze spoluvlastnk mohou nastat dvody, okolnosti nebo
skutenosti, pro kter na nm nelze spravedliv poadovat, aby ve
spoluvlastnictv nadle setrval, piem se bude jednat o dvody pedevm
subjektivn. Tento spoluvlastnk pak me po ostatnch spoluvlastncch
poadovat zmnu dohody o odkladu zruen spoluvlastnictv. Pokud k dohod s
ostatnmi spoluvlastnky nedojde, nezbv, ne aby onen spoluvlastnk podal
nvrh (alobu) na zmnu odkladu zruen spoluvlastnictv k soudu. Dkazn
bemeno tvrzen, e nastaly dvody, pro n na nm nelze spravedliv

poadovat, aby ve spoluvlastnictv setrval, sth alujcho spoluvlastnka.
2.
Obdobn je nutno postupovat v ppadech, kdy dolo k podstatn zmn
okolnost, za nich dolo k odkladu zruen spoluvlastnictv. Pojem "podstatn
zmna okolnost" je teba posuzovat jako kritrium objektivn.
1115, 1141, 1154
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. "kodou" ve smyslu 830 ob. zk. rozum se kad jma, kter byla
nkomu zpsobena na jmn, na prvech nebo na jeho osob. Byla-li
spoluvlastnkem odkzna jeho ideln st nemovitosti s tm, e ji odkazovnk
nesm, dokud ije, zciziti, le e by vichni spoluvlastnci nemovitosti souhlasili,
neme se spoluvlastnk proti vli ostatnch domhati zruen spoluvlastnictv k
nemovitosti.
(Vn 9007/29)
2. Pi posuzovn otzky nevasnosti zruen spoleenstv nejsou rozhodny
podstaty vci a jevc na tuto inek. Naproti tomu jsou pro otzku, zda
navrhovan prodej spolen vci nen na jmu ostatnch podlnk, smrodatny
okolnosti a ohledy subjektivn (na p. svzeln vyivovac pomry doby
povlen).
(Vn 295/19)
Z literatury:

2013.
s. 193.
1157
Odklad oddlen ze spoluvlastnictv
Z dvodov zprvy:
viz u 1154 a 1140
Vklad:
K oddlen ze spoluvlastnictv
spoluvlastnictv ( 1154 a 1156).
1140 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
viz
koment
odkladu
zruen
Listina,
o. s. .,
insolvenn zkon,
stavebn zkon
Z literatury:
2013.
Oddl 5
Bytov spoluvlastnictv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
K legislativnmu vvoji prvn pravy vlastnictv byt
1.
Prvn prava vlastnictv byt (pvodn osobnho vlastnictv byt) v novodob
historii je soust naeho prvnho du ji od roku 1966, kdy byl s innost k 1.
z 1966 vydn zkon . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv byt. Tento zkon byl
za dobu sv innosti celkem tyikrt novelizovn, z toho ti novelizace byly
pijaty v prbhu let 1991 a 1992. Tento zkon umooval pouze vlastnictv byt;
samostatn nemohly bt ve vlastnictv nebytov prostory (mstnosti neslouc

bydlen). Vlastnkem mstnost nesloucch k bydlen (pkladmo byly uvedeny
"gare, ateliry a jin mstnosti, kter slou k osobn poteb") mohl bt jedin
vlastnk bytu v tme dom. Vlastnictv mstnost nesloucch k bydlen bylo tedy
nerozlun spojeno s vlastnictvm byt.
2.
el uvedenho zkona byl obecn vyjden v 1: "Ve snaze rozit monosti
uspokojovn bytovch poteb oban, kte si je chtj eit z vlastnch
prostedk, uzkouje se prvo osobnho vlastnictv k bytu v obytnm dom." Byt
mohl bt ve vlastnictv jedin fyzick osoby (obana) nebo ve spoluvlastnictv
oban anebo v bezpodlovm spoluvlastnictv (manel). Vlastnk bytu byl
souasn podlovm spoluvlastnkem spolench st domu, piem velikost
spoluvlastnickch podl se dila vzjemnm pomrem podlahov plochy vech
mstnost byt a tch mstnost nesloucch k bydlen, kter byly ve vlastnictv
vlastnk byt v dom. Tot platilo o velikosti podlu prva k pozemku.
Vlastnkovi bytu stanovil zkon prvo a povinnost astnit se na sprv domu a
jako spoluvlastnkovi spolench st domu podlet se na rozhodovn o
spolench stech domu a pozemku, zejmna o zpsobu jejich drby a oprav.
Bez ohledu na velikost spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu ml
kad vlastnk bytu jeden hlas (rovn spoluvlastnci bytu mli jeden spolen
hlas). Souasn byla stanovena monost, aby se v ppad dleitho rozhodnut
obrtil vlastnk bytu na soud s nvrhem na jeho zmnu.
3.
Uveden zkon . 52/1966 Sb. byl s innost k 1.5.1994 zruen a nahrazen
zkonem . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k
budovm a nkter vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter
zkony (zkon o vlastnictv byt). Tento zkon reagoval na zsadn zmnu
spoleenskch a ekonomickch pomr po roce 1989, vetn zsadnch zmn v
prvu vlastnickm a v jeho prvn prav, kdy zaniklo rozliovn rznch druh
vlastnictv (sttn, drustevn, osobn, soukrom). Krom toho, ve vztahu k
bytovm drustvm vzniklm pede dnem nabyt innosti obchodnho zkonku,
navazoval na prvn pravu transformace bytovch drustev, zahrnutou v zkon
. 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v
drustvech (oznaovanm jako "zkon o transformaci drustev" i "transforman
zkon"), ve znn zkonnho opaten . 297/1992 Sb. V 24 zk. . 42/1992 Sb.
bylo stanoveno prvo lena bytovho drustva vyzvat bytov drustvo "k
uzaven smlouvy, kterou na n drustvo bezplatn pevede vlastnictv k bytu a
nebytovmu prostoru" (lo o drustevn byty pozen stavebnmi bytovmi
drustvy se sttn pomoc podle podzkonnch prvnch pedpis o finann,
vrov a jin pomoci drustevn bytov vstavb a dle o byty lidovch
bytovch drustev, vtinou pozen v dob "prvn republiky" nebo tsn po roce
1945). Do zkona o vlastnictv byt byla v nvaznosti na zkon o transformaci

drustev zaazena zvltn ustanoven, kter podrobn upravovala zleitosti
tchto "povinnch" pevod drustevnch byt a drustevnch nebytovch
prostor. Pozdji v rmci novelizac zkona o vlastnictv byt byla tato prava
doplnna tak o podmnky pevod skupinovch rodinnch domk pozench
tehdejmi stavebnmi bytovmi drustvy v rmci drustevn bytov vstavby s
finann a vrovou pomoc sttu.
4.
Jednou ze zsadnch zmn, ke kter dolo pijetm zkona o vlastnictv byt v
roce 1994, bylo, e se nov umonilo vlastnictv nejen byt, ale tak samostatn
vlastnictv nebytovch prostor, kter byly vymezeny jako jednotky podle zkona
o vlastnictv byt. Proto tak mohly jednotky vznikat jak v bytovch domech, tak
v domech, kde ppadn vbec nebyly byty (budovy pro ely podnikn, v nich
jsou kancelsk, obchodn i jin provozn jednotky nebytov povahy, apod.).
Druhou zsadn zmnou bylo, e vlastnkem jednotky se mohla stt jakkoli
osoba, tedy osoba fyzick i osoba prvnick. Dal stejn zmnou bylo, e
velikost hlas jednotlivch vlastnk jednotek ji nebyla stejn (kad vlastnk
jeden hlas), nbr se nov zaala urovat podle pomru velikosti podlahov
plochy jednotky k celkov velikosti podlahov plochy vech jednotek v dom.
5.
Vznamn zmna spovala v tom, e nov byla upravena pravidla pro
rozhodovn v zleitostech spolench st domu. Nejdve to bylo formou
vzniku spoleenstv bez prvn subjektivity a s pravidly pro rozhodovn na
shromdn vlastnk, pozdji (novelizac zkona o vlastnictv byt provedenou
zkonem . 103/2000 Sb.) pravou spoleenstv vlastnk jednotek (dle tak
"SVJ") jako prvnick osoby sui generis, kter zajiovala sprvu domu a pozemku
a dal innosti s tm souvisejc zpsobem a v rozsahu podle zkona o vlastnictv
byt. Byla stanovena pravidla pro rozhodovn nejvyho orgnu, jm bylo
shromdn vlastnk jednotek, s diferenciac poadavk na kvalifikovanou
vtinu hlas potebnch pro pijet usnesen v zleitostech v zkon o
vlastnictv byt vslovn stanovench. Pitom pravidla pro rozhodovn
shromdn vlastnk jednotek platila jak pro domy, kde vzniklo SVJ jako
prvnick osoba, tak pro domy, kde toto SVJ nevzniklo (tj. v domech s mn ne
pti jednotkami). Oproti zkonu . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv byt, byla
tato prava rozhodovn v zleitostech sprvy spolench st domu a
pozemku vraznou zmnou. V 25 zk. . 52/1966 Sb. bylo toti pouze
stanoveno: "Vztahy vlastnk byt, pokud jednaj vi tetm osobm spolen a
nerozdln, zejmna zpsob zastupovn, jednn zstupce (zstupc) vi tetm
osobm msto vlastnk, dle vnitn vztahy mezi vlastnky, zejmna podrobnosti
o sprv a drb spolench st domu, pokud nebyly upraveny ji ve smlouv
mezi budoucmi vlastnky byt [ 13 odst. 1 psm. f) a g)], si vlastnci mohou ble
upravit dohodou. Tato dohoda je inn vi tetm osobm jen tehdy, jestlie o n
vdli." Pitom v zkon nebylo obsaeno dn ustanoven o shromdn
vlastnk a jeho povinnm svolvn alespo jednou ron ani nebylo stanoveno,
jakm zpsobem se rozhoduje v zleitostech spolench st domu a kter
zleitosti mus bt projednny na schzi vlastnk.
6.
Zkon o vlastnictv byt byl postupn novelizovn (do doby nabyt innosti
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. probhlo 14 novelizac). Zsadnmi zmnami
prola prvn prava spoleenstv vlastnk jednotek. Od non-subjektu podle
pvodnch ustanoven a k prav ve form zvltnho druhu prvnick osoby
novelizac provedenou zkonem . 103/2000 Sb. a k dalm novelizacm tkajcm
se pevn zleitost SVJ a zleitost sprvy domu a pozemku. V prbhu
innosti zkona o vlastnictv byt byly tak nejmn dvakrt pipraveny nov
zkony o vlastnictv byt (naposledy v roce 2010), k jejich pijet vak z rznch
dvod nedolo. V rmci pprav rekodifikace soukromho prva se pvodn
uvaovalo, e i nadle bude vlastnictv byt upraveno samostatnm zkonem.
Teprve v zvru legislativnch pprav rekodifikace bylo rozhodnuto tuto materii
zalenit do obanskho zkonku. Dsledkem nezbytnho spchu tchto
zvrench legislativnch pprav jsou tak nkter nedostatky, resp. nejasnosti,
kter se projevuj jak ve vlastn prav bytovho spoluvlastnictv, tak v
pechodnch ustanovench zkona ve vztahu k bytovmu spoluvlastnictv.
1158
(Vymezen bytovho spoluvlastnictv)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Pojet bytovho spoluvlastnictv a jeho prvn pravy, podmnky jeho

vzniku (1 a 10)
II. Pojem bytovho spoluvlastnictv (11 a 12)
III. Zkladn pedpoklad vzniku bytovho spoluvlastnictv (13 a 15)
Z dvodov zprvy:
Vlastnick prvo spojen s vlastnictvm reln sti domu (nejen byt, ale i
podla, obchodnch mstnost, emeslnickch dlen i jinch jejich st)
pedstavuje prolomen zsady superficies solo cedit. Jako takov vzniklo za
feudalismu v rznch formch. Urit peily a do souasnosti, a to i v esk
republice, nap. v podob patrovho vlastnictv nkolika dom v Ivanicch.
Obansk zkonky 19. stolet reagovaly na vlastnictv relnch st domu

rezervovan, by se s nm musely vypodat jako s reln existujcm faktem.
inily tak nejasnmi ustanovenmi (nap. 361 rakouskho ABGB), kter mohla
bt a tak byla rzn vykldna. Zatmco ve stedoevropskm pojet ovlivnnm
zejmna nmeckou prvn vdou pevldal dlouho zporn postoj k dlenmu
vlastnictv dom, romnsk prvn kultura se k nmu pod vlivem Code civil (l.
664) stavla vstcnji; podobn i prvn kultura skandinvsk nebo
angloamerick.
Nejasnosti vyplvajc z lakonickch ustanoven obanskch zkonk

pipoutjcch vlastnictv reln sti domu a z toho vznikajc spory, jako i
sociln a hospodsk dvody vynucujc si stejnou monost rovn v tch
zemch, kde ji prvo dosud nepipoutlo, vedly v evropskch sttech, zejmna v
prbhu 20. stolet, k vzniku zkonnch prav, kter takov vlastnictv upravily v
dostatench podrobnostech, bu v podob zvltnch zkon tam, kde se do
stvajcch zkonk nechtlo zasahovat (z platnch prav nap. zkony nazvan
jako Sachenrecht v Lichtentejnsku, Gesetz ber das Wohnungseigentum und das
Dauerwohnrecht v Nmecku, Loi fixant le statut de la coproprit des immeubles
batis ve Francii, Bundesgesetz ber das Eigentum an Wohnungen und sonstigen
Rmlichkeiten v Rakousku, Ustawa o vasnoci lokali v Polsku), anebo pmo v
obanskch zkoncch pi jejich novelacch (nap. v Belgii v r. 1924 nebo ve
vcarsku v r. 1965) nebo pi tvorb novch kodifikac (srov. nap. obansk
zkonky Itlie, Nizozem, Qubecu nebo Ruska).
K prav vlastnictv relnch st domu, zejmna byt, dolo z rznch

dvod. Hospodsky jde zejmna o monost vlastnka domu rozhodnout se, zda
zejmna u dom s prostorami urenmi k bydlen vyuije sv vlastnictv k
postupnmu a pravidelnmu nabvn zisku ve form njemnho, ale se stlou
povinnost o dm peovat, anebo zda sv vlastnictv pemn rozprodejem
relnch st domu v jednorzov zisk s pleitost investovat jej jinde. Sociln
jde zejmna o een bytov situace se zamenm na obyvatele, jejich sociln
nebo pracovn situace nevyaduje mobilitu, a o takov, jejich clem je nabt k
pedmtu bydlen vlastnick titul a nemt obavu, e o byt rozhodnutm vlastnka
pijde. To obdobn plat i o nebytovch prostorch, jako jsou provozovny, gare,

ateliry apod.
Rozdlen domu na dl vlastnick objekty rovn umouje zjemcm o

investice koupit jednotliv byty nebo nebytov prostory a dle je pronajmat.
Nae prvo se stavlo k prav vlastnickho prva k bytm odmtav. Tak

pi pprav platnho obanskho zkonku v edestch letech se objevily nzory
podporujc pravu bytovho vlastnictv, ale byly odmtnuty (srov. Luby, .
Systm osobnho vlastnctva bytov v socialistickch krajinch. Prvnk, CIII, 1964,
s. 635 an.). Teprve poslze byl schvlen zk. . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv
k bytm pijat ve snaze rozit monosti uspokojovn bytovch poteb oban.
Tato prava odpovdala dobovm pomrm a kladla draz na vlastnictv bytu,
piem spoluvlastnictv spolench st domu bylo vnmno jako akcesorick.
Nov zk. . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k
budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj
nkter zkony (zkon o vlastnictv byt) si dal za cl pizpsobit pravu bytovho
vlastnictv zmnnm spoleenskm a hospodskm podmnkm. To se v
mnohm zdailo, na nkter dl problmy reagovaly novely zkona. Zkon o
vlastnictv byt ml bt nahrazen novm zkonem, jeho nvrhy pipraven v
letech 2005, 2007 a 2009 nebyly z rznch dvod schvleny. Pprava nvrhu
obanskho zkonku umouje zahrnout do kodifikace i pravu vlastnictv byt.
Dvody pro toto een byly uvedeny ji v souvislosti s ppravou zk. . 72/1994
Sb. (Zuklnov, M. O vlastnictv byt. Prvnk, 1994, s. 211-213). Pedevm jde i
pi prav bytovho vlastnictv o pravu vlastnickho prva a cel jeho komplex
systematicky do obanskho zkonku nle. Opan een vede k diverzifikaci
prvnho du, k jeho entropii a zbytenm duplicitm v zjmu tzv. komplexnosti
prvn pravy. Zaazen pravy do obanskho zkonku umon zjednoduen a
vt pehlednost prvn pravy.
Zkonn prava z r. 1966 stavla na mylence, e v dan souvislosti jde o

vlastnictv bytu, s nm je jako akcesorick prvo spojeno spoluvlastnictv
spolench st domu. Toto pojet teoreticky zdvodnil Luby, . (srov. Vlastnctvo
bytov. 1. vydn. Bratislava: SAV, 1971, s. 211) preferenc koncepce, na kter
stlo zejmna tehdej prvo eskoslovensk, polsk a sovtsk. Pevaujc je
vak jin pojet, ke ktermu se piklonil, by ne zcela dsledn, i zkon . 72/1994
Sb. v 1 odst. 1 drazem na spoluvlastnictv budovy (domu), respektive spolen
nemovit vci, uvdnm na prvnm mst. Zklad platn pravy je v preferenci
spoluvlastnick koncepce: hlavnm pedmtem je budova a jej spoluvlastnictv,
ke ktermu pistupuje vlastnictv bytu (srov. Fiala, J. in Fiala, J. et al. Zkon o
vlastnictv byt. Koment. 3. vydn. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 9). Z koncepce
platnho zkona vychz i navren prava, sleduje ji vak jednoznanji.
Jednotliv nrodn prvn dy vol pro bytov vlastnictv rzn oznaen.

Nejastji se objevuj tyi skupiny. V nkterch prvnch dech jde o vlastnictv
byt (Wohnungseigentum, wasnosc lokali), nap. v Nmecku, Rakousku, Polsku,
nebo o vlastnictv obytnch mstnost (Rusko), jinde se vol nzev patrov
vlastnictv (Stockwerkeigentum), nap. ve vcarsku, Lichtentejnsku, Maarsku
nebo v Bulharsku, nkde jde o spoluvlastnictv domu nebo budovy nebo nemovit
vci (coproprit des imeubles batis, coproprit divise d'un immeuble,
condominio negli edifici) nap. ve Francii, Belgii, Qubecu, Itlii), jin zkonn
pravy pouvaj vrazu horizontln vlastnictv (propriedad horizontal,
propriedade horizontal) nap. panlsko, Portugalsko, Argentina, Bolvie.
Nizozemsk prava institut oznauje jako bytov prvo (appartementsrecht).
Nzvy poukazujc na vlastnictv bytu naznauj, e byt je hlavnm

vlastnickm objektem, ale obsah pslunch prvnch prav v Rakousku nebo
Nmecku svd o opaku. Nmeck prava klade draz na spoluvlastnictv
budovy, kter povauje za zklad; rakousk rovn a navc fakticky popr
vlastnictv bytu jako takovho. Navc lze vytkat, e nejde jen o byty, nbr i
rzn nebytov prostory, jako jsou obchodn a provozn mstnosti apod. Oznaen
tohoto vlastnictv jako patrovho vyjaduje, e nejde jen o vlastnictv bytu. Avak
ve skutenosti zpravidla nejde ani o vlastnictv patra, resp. podla, nbr
nejastji jeho sti. Krom toho i pravy patrovho vlastnictv (typicky
vcarsk) obsahov sleduj koncept nmecko-rakousk v tom smyslu, e ve
skutenosti nejde o vlastnictv patra, ale o spoluvlastnictv domu. To naplno
vyjaduj nzvy institutu ve francouzskm prvu a v prvnch dech, kter pojet
Code civil ovlivnilo; jednoznan draz na spoluvlastnictv staveb vak zastr, o
jde vcn a funkn pedevm: toti e hlavnm elem je zajistit spoluvlastnku
domu vlun a absolutn prvo k bytu. Rovn oznaen tohoto vlastnictv jako
horizontlnho nevystihuje pln, o jde, protoe vertikln vlastnictv proln s
horizontlnm jako spoluvlastnictv pro diviso i pro indiviso (rozdlen i
nerozdlen). Ani oznaen bytov prvo nen vhodn, nebo tento pojem m i v
odbornm jazyce nejednoznan obsah.
Z tchto dvod je pslun oddl nazvn jako "Bytov spoluvlastnictv".

Nzev oddlu vyjaduje hlavn sociln a hospodsk el pravy, jm je
pedevm zajitn prva uvat a povat prostorov vylennou st domu, a to
prva odvozenho od vlastnictv jednotky. e je podmnkou existence tohoto
prva spoluvlastnictv nemovit vci, je dno systematickm zaazenm oddlu do
dlu o spoluvlastnictv i nzvem institutu. Pestoe se nvrh pidruje zsady
superficies solo cedit, nen vyloueno, e dm nebude soust pozemku, ale
nap. soust prva stavby. Bytov spoluvlastnictv se opr o spoluvlastnictv
domu a vlastnictv jednotky (jej soust je byt).
Jednotka je pojem platnho zkona, nvrh tento pojem zachovv,

roziuje vak jeho obsah s vyuitm monost, kter k tomu nvrh novho
obanskho zkonku dv. Nvrh zachovv souasn dualistick pstup
platnho zkona k dan materii s drazem na byt a dm. Dm vak podle
navren pravy nen samostatnou vc, proto nvrh stav na pojet, e jde o
spoluvlastnictv nemovit vci, jej soust je dm. Pesto se pojem domu jako
sousti nemovit vci z navrench ustanoven nevytrc a tam, kde je to
funkn, s nm jednotliv ustanoven potaj vslovn.
I. Pojet bytovho spoluvlastnictv a jeho prvn pravy, podmnky jeho

vzniku
1.
Prvn prava bytovho spoluvlastnictv byla do innosti obanskho zkonku
. 89/2012 Sb. nazvna jako "vlastnictv byt". Pojet bytovho spoluvlastnictv v
obanskm zkonku vychz v zsad z dosavadn pravy v zkon o vlastnictv
byt. Obecn teoretickm vchodiskem jsou tedy koncepce bytovho vlastnictv
vyjadujc neoddlitelnost jednotlivch soust tvocch tento zvltn druh
spoluvlastnictv budovy, zahrnujc prva k bytu nebo nebytovmu prostoru jako
reln vymezen sti domu spolu s prvy ke spolenm stem domu a
vtinou tak k pozemku. prava v zkon o vlastnictv byt vychzela z jedn z
dualistickch koncepc tohoto zvltnho druhu spoluvlastnictv v tom smyslu, e
hlavnm pedmtem je spoluvlastnictv budovy a vedlejm pedmtem je
vlastnictv bytu, oboje v rovin vlastnickho prva, piem primrnm bylo
spoluvlastnictv budovy, k nmu akcesoricky pistupovalo vlastnictv bytu. V
literatue se k tomu v nvaznosti na pehled obecn teoretickch konstrukc
bytovho vlastnictv, kter prof. tefan Luby uvedl v roce 1971 ve sv publikaci
Vlastnctvo bytov (lit. . 5), nap. uvdlo: "Pijat prava vyjaduje jeden druh
dualistickch teori, jen preferuje spoluvlastnickou koncepci. Hlavnm
pedmtem je v nm budova, vedlejm pedmtem je byt, oboj v rovin
vlastnickho prva, take oprvnn subjekt je spoluvlastnkem budovy a k nmu
pistupuje vlastnictv bytu." (Lit. . 6, s. 8-9.)
2.
V dvodov zprv k 1158 se uvd, e obansk zkonk zachovv
dualistick pstup zkona o vlastnictv byt k dan materii s drazem na byt a
dm. Pitom s ohledem na nov pojet vci v prvnm smyslu a na obnoven
princip superficies solo cedit dm nen samostatnou vc, take obansk zkonk
stav na pojet, e jde o spoluvlastnictv nemovit vci, jej soust je dm.
Jednotka jako vc nemovit je tak nov pojata eji, zahrnuje podl na spolench
stech nemovit vci (pozemku a domu na nm postavenm) a pedstavuje
jedin vlastnick objekt s povahou nemovit vci. Zachovn dualistickho
principu tak lze spatovat pouze uvnit tohoto jedinho vlastnickho objektu
(jednotky) v tom smyslu, e v sob zahrnuje jednak reln vymezenou st domu
(byt jako "prostorov oddlenou st domu" podle 1159), jednak podl na
spolench stech - ty jsou vzjemn neoddliteln a tvo jedinou nemovitou
vc, vymezenou v nemovit vci, j je pozemek a dm jako jeho soust (nejde-li
o rzn vlastnky domu a pozemku).
3.
I nadle je bytov spoluvlastnictv zvltnm druhem spoluvlastnictv
vyznaujcm se pluralitou objekt vlastnictv (tj. vlastnictv jednotek) a pluralitou
subjekt vlastnickho prva v rmci jedin nemovit vci (pozemku s domem na
nm postavenm) nebo vlastnickho prva k domu a jinho prva k pozemku
(zejmna prva stavby) v ppad, e nejde o jednotu subjekt vlastnickho prva
k domu a k pozemku. Obecn tedy vychz prava bytovho spoluvlastnictv v
obanskm zkonku z pedchoz pravy v zkon o vlastnictv byt v tom
smyslu, e se uplatuje spoluvlastnick koncepce, kdy hlavnm pedmtem je
nemovit vc (pozemek s domem na nm postavenm), ke ktermu pistupuje
prvo k bytu nebo nebytovmu prostoru jako prostorov oddlen sti domu,
avak s tm, e tento celek nov tvo jednotku jako vc nemovitou. Bytov
spoluvlastnictv se tedy v obanskm zkonku opr rovn o spoluvlastnictv
domu a pozemku, ppadn jin prvo k pozemku (jako vci nemovit), a o
vlastnictv jednotky, jej soust je byt nebo nebytov prostor (piem jednotka
je v rmci rozdlen vci nemovit, tedy domu a pozemku, na jednotky rovn
vc nemovitou). Ztek (lit. . 7, s. 291-296) se vyjaduje k novmu pojet
bytovho spoluvlastnictv (i z hlediska dvodov zprvy) takto: "Pojet bytovho
spoluvlastnictv dle novho obanskho zkonku reflektuje ekonomickou a
sociln podstatu existence tohoto institutu, kterou je vkon prv k reln
vymezen sousti stavby na vlastnickm zklad, spojen se spoluvlastnickm
reimem prv a povinnost k ostatnm soustem tto stavby, kter nejsou ve
vlunm vlastnictv jinho, a k pozemku, na kterm se stavba nachz. Draz se
vak klade na prioritu spoluvlastnictv vci nemovit, kter je pro bytov
spoluvlastnictv v novm obanskm zkonku urujc."
4.
Bytov spoluvlastnictv me vzniknout jednak v dom, kter je soust
pozemku (tj. nen sm o sob nemovitou vc, nbr je soust pozemku jako
vci nemovit), jednak v dom, kter je sm o sob nemovitou vc (tj. nen
soust pozemku, na nm je postaven). V ppad, kdy dm s jednotkami byl ke
dni innosti obanskho zkonku postaven na pozemku ve spoluvlastnictv
vlastnk jednotek, pestal bt dnem nabyt innosti obanskho zkonku
samostatnou vc a stal se soust pozemku. Naopak v ppad, kdy dm s
jednotkami byl ke dni innosti obanskho zkonku postaven na pozemku
jinho vlastnka, nestv se soust pozemku a sm o sob je nemovitou vc
(viz pechodn ustanoven 3054 a 3055). Pi rozdlen nemovit vci (pozemku

s domem na nm postavenm) po dni nabyt innosti obanskho zkonku
rovn nelze vylouit, e v nkterch ppadech pjde o dm postaven na
pozemku jinho vlastnka, a e tedy dm nebude soust pozemku jako vci
nemovit, nbr e nap. bude soust prva stavby, kter je rovn vc
nemovitou ( 1240 a nsl.).
5.
Skutenosti, e je bytov spoluvlastnictv i nadle zvltnm druhem
spoluvlastnictv, odpovd tak systematick zaazen v dlu 4 - Spoluvlastnictv,
jako samostatn oddl 5 ( 1158 a 1222). Z toho tak plyne (oproti pedchoz
prav v zkon o vlastnictv byt) subsidiarita pouit ustanoven o "klasickm"
spoluvlastnictv. V pedchoz prav (v 3 zk. o vlastnictv byt) bylo oproti
tomu vslovn stanoveno, e ustanoven obanskho zkonku o podlovm
spoluvlastnictv se na vlastnictv byt nepouij, nen-li pedmtem
spoluvlastnictv jednotka.
6.
Vrazn novmi prvky v prav bytovho spoluvlastnictv jsou zruen vzorovch
stanov SVJ (tvocch za innosti zkona o vlastnictv byt plohu nazen vldy
. 371/2004 Sb., kterm se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk
jednotek, ve znn nazen vldy . 151/2006 Sb.) a zaazen zmocovacho
ustanoven [ 1222 a 1208 psm. f) bod 7 a psm. g) bod 2] k proveden prav
nkterch zleitost bytovho spoluvlastnictv v podzkonn norm; jde o
nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s
bytovm spoluvlastnictvm, s innost od 1. ledna 2014.
7.
Dalm vrazn novm prvkem pravy bytovho spoluvlastnictv je skutenost,
e nebyla pevzata dosavadn ustanoven zkona o vlastnictv byt upravujc
problematiku pevod jednotek a skupinovch rodinnch dom z vlastnictv
bytovch drustev vzniklch pede dnem nabyt innosti obchodnho zkonku,
tedy ped 1.1.1992 (s rozlennm na stavebn bytov drustva a lidov bytov
drustva) oprvnnm lenm a zleitosti s tm souvisejc [ 23 odst. 2 a nsl.
zk. o vlastnictv byt, v uritm smru navazujc na zkon o transformaci
drustev (. 42/1992 Sb.), pokud jde o transformaci v bytovch drustvech].
Pechodn ustanoven se o dalm osudu tto zvltn pravy vslovn nezmiuj.
V tchto zleitostech budou uveden drustva i jejich prvn nstupci
postupovat jednak podle pedchozch ustanoven zkona o vlastnictv byt (pokud
nrok na pevod vznikl ped 1.1.2014, a to i v ppad, e k pevodu bude
dochzet a po tomto datu), jednak podle pravy ve zvltnm zkon .
311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a skupinovm rodinnm

domm nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon (s innost od
1.1.2014), pokud nrok vznikne (na zklad rozhodnut k tomu pslunho
orgnu uvedench drustev i jejich prvnch nstupc) po 1.1.2014.
8.
Z pechodnch ustanoven obanskho zkonku maj pro aplikaci nov pravy
bytovho spoluvlastnictv vznam zvlt veobecn pechodn ustanoven
3038, dle ve vztahu k SVJ ustanoven 3041 (tkajc se prvnickch osob) a
tak 3063, kter v podstat zavd dva prvn typy jednotek (jednotky "star"
podle pedchozho zkona o vlastnictv byt a jednotky "nov" podle obanskho
zkonku) - k tomu ble v komenti k 1159.
9.
V ustanovench obanskho zkonku o bytovm spoluvlastnictv se pouvaj
stejn pojmy, kter byly uvny v zkon o vlastnictv byt, zejmna
"jednotka" a "spolen sti", avak k tmto pojmm je piazen jin, resp. ir
obsah. Z obecnho pohledu je jednou z vraznch zmn v cel prav bytovho
spoluvlastnictv prava zaloen a vzniku SVJ a tak nov prava institutu
zakladatele SVJ a sprvy domu a pozemku bez vzniku SVJ, m nabv cel
prava bytovho spoluvlastnictv novch rys.
10.
Podle zkona o vlastnictv byt SVJ vznikalo ex lege, tj. jakmile nastaly
skutenosti, s nimi zkon spojoval jeho vznik. Vznikalo ex lege standardnm
zpsobem podle 9 odst. 3 zk. o vlastnictv byt v dom s alespo pti
jednotkami, z nich byly alespo ti jednotky ve vlastnictv t rznch vlastnk,
resp. s odloenm vzniku podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt pi vzniku SVJ v
domech v pvodnm vlastnictv bytovch drustev vzniklch ped 1.1.1992 (tj.
stavebnch bytovch drustev - SBD a lidovch bytovch drustev - LBD) i jejich
prvnch nstupc, za podmnek urench v uvedenm ustanoven. Podle
obanskho zkonku vak SVJ vznik dvoufzovm procesem jako vtina
prvnickch osob zapisovanch ve veejnm rejstku, tedy na zklad zaloen
a zpisem do pslunho veejnho rejstku. Tento zpis m nov konstitutivn
povahu (zatmco podle zkona o vlastnictv byt ml pouze povahu deklaratorn).
Pokud jde o SVJ, je tak zsadn nov, e pro tuto prvnickou osobu,
povaovanou v zkon o vlastnictv byt za prvnickou osobu sui generis, se
podle obanskho zkonku subsidirn pouij ustanoven o spolku.
II. Pojem bytovho spoluvlastnictv
K odst. 1
11.
Ve vt prvn odstavce 1 je vymezen pojem "bytov spoluvlastnictv". Pouit
prv tohoto pojmu je vsledkem mnoha diskus nad nejvhodnjm
pojmenovnm tohoto zvltnho druhu spoluvlastnictv. Pitom se leckdy i v
odborn literatue komentujc zkon o vlastnictv byt pouval obecn pojem
"bytov vlastnictv", kter vak nebyl zkonnou definic i zkonnm pojmem.
Shoda na pojmu "bytov spoluvlastnictv" byla vedena jednak akcentem na
vznam tto formy spoluvlastnictv pi een bytovch poteb (by nen
podmnkou, aby v dom, kde m vzniknout vlastnictv jednotek, byly byty), a jde
o stl bydlen, nebo nap. "rekrean" bydlen, jednak na skutenost, e se
bytov spoluvlastnictv opr o zvltn typ spoluvlastnictv domu a pozemku (a
vlastnictv jednotek). V podstat se zdrazuje, e vcn a funkn je hlavnm
elem bytovho spoluvlastnictv zajistit spoluvlastnkovi nemovit vci vlun
a absolutn prvo k bytu a ve smyslu dvodov zprvy se vyjaduje hlavn
sociln a hospodsk el pravy, tj. zajistit prvo uvat a povat prostorov
oddlenou st domu jako prvo odvozen od vlastnictv jednotky, resp. prvo
zahrnut ve vlastnickm prvu k jednotce.
12.
Z hlediska objektu vlastnictv jde podobn jako podle zkona o vlastnictv byt o
neoddliteln spojen spoluvlastnictv spolench st s prvem k prostorov
oddlen sti domu, j je byt nebo nebytov prostor. Rozdl spov v tom, e
podle zkona o vlastnictv byt byl za jednotku prohlen samotn byt nebo
nebytov prostor [ 2 psm. h) zk. o vlastnictv byt] a s nm byl jako s jednotkou
neoddliteln spojen podl na spolench stech domu a na pozemku, zatmco
podle obanskho zkonku ( 1159) je jednotkou celek tvoen bytem (i
nebytovm prostorem) a podlem na spolench stech nemovit vci (tj. na
spolench stech domu a na pozemku). Toto nov vymezen bytovho
spoluvlastnictv odr nov pojet vci v prvnm smyslu - pojet nemovit vci
spolu s obnovenm principem superficies solo cedit. Pestoe v praxi mohou
vznikat urit problmy s existenc dvou typ jednotek (s ohledem na pechodn
ustanoven 3063, podle nho bude nutn odliovat "star" a "nov" jednotky),
lze dospt k zvru, e nov vymezen jednotky lpe vyjaduje pedmt
vlastnictv v rmci bytovho spoluvlastnictv.
III. Zkladn pedpoklad vzniku bytovho spoluvlastnictv
13.
Ve druh vt odstavce 1 se stanov obecn pedpoklady vzniku bytovho

spoluvlastnictv, tedy "rozdlen domu na jednotky". Shodn s pedchoz pravou
v 1 odst. 4 zk. o vlastnictv byt je stanoveno, e bytov spoluvlastnictv, tedy
vlastnictv jednotek, me vzniknout jedin v ppad, e v dom jsou alespo
dva byty (co v praxi znamen bu dva byty, nebo dva nebytov prostory, anebo
jeden byt a jeden nebytov prostor). Jde o ustanoven kogentn povahy, od nho
se nelze odchlit.
K odst. 2
14.
Vzhledem k tomu, e se bytov spoluvlastnictv tk nejen byt, ale stejn tak
nebytovch prostor, bylo nutn zaadit komentovan ustanoven, ze kterho je
zejm, e vechna ustanoven o bytovm spoluvlastnictv, kter se tkaj bytu,
plat tak pro nebytov prostory.
15.
Vzhledem k tomu, e soust jednotky me bt i vce ne jeden byt nebo i vce
ne jeden nebytov prostor (jako prostorov oddlen st domu), plat to, co je
stanoveno o bytu v ustanovench o bytovm spoluvlastnictv, tak pro soubor
byt nebo nebytovch prostor.
1159, 1160 a 1164, 1185, 1222, 3063
Souvisejc pedpisy:
2 psm. g) a h), 4, 6, 23 odst. 2 a nsl. zk. o vlastnictv byt (ve

spojen s 3063 ob. zk.),
zk. . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a

skupinovm rodinnm domm nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch
zkon,
nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch

s bytovm spoluvlastnictvm
Z judikatury:
Funkc 7 odst. 2 zk. . 13/1997 Sb., o pozemnch komunikacch, je
ohranien kategorie veejn pstupn elov komunikace, kter je vymezena v
7 odst. 1 a kter je pedmtem obecnho uvn upravenho v 19 a nsl. zk.
o pozemnch komunikacch. Tomu odpovd, e zkon o pozemnch komunikacch
pomry neveejn pstupnch elovch komunikac nereguluje a nepodizuje je
orgnm veejn sprvy. Pokud zakotvuje pravomoc silninho adu rozhodnout
v pochybnostech o tom, zda jde o uzaven prostor i objekt, slou takov
rozhodnut toliko jako prostedek uren, zda elov komunikace je i nen
veejn pstupn, a zda tedy je i nen pedmtem obecnho uvn. Vyjaduje-li
ustanoven prvo vlastnka, ppadn provozovatele uzavenho arelu
rozhodovat o uvn elov komunikace, jde o pouhou deklaraci prva
vyplvajcho z obecnch ustanoven o vlastnickm prvu, podanou v rmci
negativnho vymezen veejn pstupn elov komunikace.
Z obecn pravy vlastnickho prva v 123 a nsl. ob. zk. vyplv, e
vlastnk pozemku sloucho v uzavenm arelu jako elov komunikace
svobodn rozhoduje o tom, kdo sm pozemek uvat, a bez jeho svolen tud
nikdo pozemek uvat nesm. V ppad, e je uzaven arel tvoen
nemovitostmi rznch vlastnk, je nutno jeho vlastnkem ve smyslu 7 odst. 2
zk. o pozemnch komunikacch, rozhodujcm o uvn elov komunikace,
rozumt vlastnka elov komunikace. Provozovatelem pak teba rozumt
osobu, kter oprvnn rozhodovat o uvn elov komunikace odvozuje, a u
pmo, i nepmo, od svolen vlastnka.
Jestlie m vlastnk jin nemovitosti v uzavenm arelu potebu uvat ciz
elovou komunikaci a jej vlastnk mu k tomu ned svolen, me se vlastnk jin
nemovitosti za podmnek 151o odst. 3 ob. zk. domhat, aby mu bylo k
elov komunikaci za nhradu zzeno vcn bemeno. Svol-li vlastnk elov
komunikace k uvn, ani by k tomu jinmu zdil prvo (vprosa), me svolen
kdykoliv odvolat.
Institut obecnho uvn se tk veejn pstupn elov komunikace ve
smyslu 7 odst. 1 zk. o pozemnch komunikacch. Obecn uvn je vjimenm
omezenm vlastnickho prva reagujcm na komunikan potebu veejnosti
jakoto neomezenho okruhu osob. Ppadn analogick pouit institutu
obecnho uvn a pravidla neodvolatelnho "vnovn" pozemku obecnmu
uvn by tak v ppad uzavenho arelu nebylo namst.
(NS 22 Cdo 4392/2010)
Z literatury:
1. Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou
zprvou, 2012.
2. Hork, Janekov: Vlastnictv byt a nebytovch prostor, 1994.
3. Janekov, Horlek, Eli: Encyklopedie pojm novho soukromho
prva, 2012.
4. Kabelkov, Schdelbauerov:
obanskm zkonku. Koment, 2013.
Bytov
spoluvlastnictv
novm
5. Luby: Vlastnctvo bytov, 1971.

6. Novotn, Fiala, Hork, Oehm, Holejovsk: Zkon o vlastnictv byt.
Koment, 2011, s. 8-9.
7. Ztek: Vlastnictv byt dle novho obanskho zkonku. PrRo, 2012, . 8,
s. 291-296.
1159
(Vymezen jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K vvoji prvn pravy pojet (pojmu) jednotky (1 a 4)
II. Pojet (pojem) jednotky v obanskm zkonku (5 a 11)
Z dvodov zprvy:
Nvrh vychz z pojet, e byt (nebytov prostor nebo soubor byt a

nebytovch prostor) a spoluvlastnick podl na spolench stech nemovit
vci (domu a zastavnmu pozemku) tvo neoddliteln sousti jednoho celku,
jednoho vlastnickho objektu s vlastnost nemovit vci.
Pojet vlastnickho prva a vci v prvnm smyslu v nvrhu obanskho

zkonku umouje prolomit dosavadn dogmata v pohledu na pojet vci v
prvnm smyslu a pojmout svazek propojench subjektivnch prv a povinnost,
by jsou v jednotlivostech rznorod a promtaj se do drby, spoludrby, sprvy,
sousedskch prv, nesen nklad atd., jako jedin vlastnick objekt. Ten se
oznauje jako jednotka. Vyuv se tak pojmu jednotky obsaen v platnm
zkon, ale roziuje se jeho obsah.
Dosavadn odlien spoluvlastnictv nemovit vci (tedy spolenho

vlastnickho prva nkolika osob k celmu domu a pozemku) a individulnho
vlastnickho prva kad z tchto osob k jednotce jako dvou objekt vyaduje
sloitou pravu propojujc pevnou souvislost mezi obma objekty. Tyto
komplikace nvrh odstrauje.
Nvrh pot s existenc domu, kter nen soust pozemku. Nejde jen o
ppady vyskytujc se ke dni innosti novho zkonku jako dsledek stavu, kdy
byla superficiln zsada v naem prvu odmtnuta. Tyto ppady e pechodn
ustanoven. Jde tak zvlt o ppady vzniku jednotek v dom, k nmu m
vlastnk prvo stavby; me vak jt i o jin vcn prvo.
Pokud jde o byt, definovn nen. Nvrh vak poukazuje na jeho hlavn
vlastnost, tj. e mus jt o prostorov oddlenou st domu. To je podstatn a
vyluuje to pouit ustanoven o bytovm spoluvlastnictv na obytn prostory,
kter nejsou st domu. Z povahy vci i podprn aplikace jinch ustanoven lze
dal vlastnosti bytu spolehliv dovodit. Rozdln od souasn pravy nen pojem
bytu vzn na existenci rozhodnut stavebnho adu. Z hlediska soukromho
prva to nen podstatn, zejmna to nen podstatn pro posouzen otzky
existence vlastnickho prva nebo platnosti smlouvy o pevodu jednotky, o jejm
propachtovn, o njmu bytu apod. Vznamn samozejm bude, e nastane
situace poruujc pslun ustanoven veejnho prva spojen s pslunmi
sankcemi a npravnmi opatenmi. Uplatn-li se, pak najdou i svoji
soukromoprvn reflexi (nikoli ovem nap. v neplatnosti pevodn smlouvy, ale v
dsledcch vyplvajcch z vadnho plnn atd.).
K uvn spolen s domem mohou slouit i samostatn pozemky,

zazen, vedlej stavby na jinch pozemcch s povahou samostatnch vc apod.
Ppadn podly vlastnk jednotek na tchto vcech nelze zahrnout do pojmu
jednotky, protoe jde o dal samostatn vci v prvnm smyslu. V tom smru se
uplatn ustanoven nsledujcho oddlu o pdatnm spoluvlastnictv.
I. K vvoji prvn pravy pojet (pojmu) jednotky
1.
V prvnm novodobm zkon o osobnm vlastnictv byt (zk. . 52/1966 Sb.) se
pojem "jednotka" nepouval. Pojednvalo se pouze o osobnm vlastnictv bytu v
obytnm dom. Nepipoutlo se samostatn osobn vlastnictv mstnost
nesloucch k bydlen (zejmna gar, atelir a jinch mstnost sloucch k
osobn poteb obana). Vlastnkem tchto nebytovch mstnost (mstnost
nesloucch k bydlen) mohl bt jedin vlastnk bytu v tme dom. Souasn
bylo stanoveno, e spoluvlastnictv spolench st domu a vlastnictv mstnost
nesloucch k bydlen je nerozlun spojeno s vlastnictvm bytu ( 15 odst. 3 zk.
. 52/1966 Sb.). Uveden zkon tedy pipoutl samostatn vlastnictv pouze
byt, nikoliv nebytovch prostor (nebytovch mstnost), na rozdl od pravy v
nslednm zkon o vlastnictv byt . 72/1994 Sb. Pojem "jednotka" se v zkon
. 52/1966 Sb. nepouval. Z ustanoven 15 odst. 3 zk. . 52/1966 Sb. vak
jednoznan plynulo, e spolu s pevodem i pechodem osobnho vlastnictv
bytu se pevd i pechz tak spoluvlastnick podl ke spolenm stem
domu, poppad spoluvlastnick podl na pozemku (v zsad shodn, jako tomu
bylo v nslednm zkon o vlastnictv byt . 72/1994 Sb.).
2.
Pojem "jednotka" byl do prvn pravy vlastnictv byt v eskm prvnm du
zaveden s innost k 1.5.1994 zkonem . 72/1994 Sb., kterm se upravuj
nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a
nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt).
Vzhledem k tomu, e tento zkon umonil vlastnictv nejen byt, ale tak
samostatnch nebytovch prostor (nap. atelir, dlen, obchodnch i
kancelskch mstnost, jinch provoznch mstnost i soubor tchto mstnost
atd.), vymezil pojem "jednotka" samostatn jak ve vztahu k bytu, tak ve vztahu k
nebytovmu prostoru (majcmu povahu jednotky). Bylo stanoveno, e jednotkou
je byt nebo nebytov prostor (nebo rozestavn byt i rozestavn nebytov
prostor) "jako vymezen st domu podle tohoto zkona" [ 2 psm. h) zk. o
vlastnictv byt], tj. jako "prostorov vymezen st budovy" podle 1 odst. 1
zk. o vlastnictv byt. By rovn z tohoto zkona jednoznan vyplvalo, e
pevodem i pechodem jednotky se rozum pevod i pechod jednotky spolu se
spoluvlastnickm podlem na spolench stech domu, poppad spolu se
spoluvlastnickm podlem k pozemku (a jednotka spolu s podlem na spolench
stech domu, ppadn na pozemku byla vzjemn neoddliteln spojena), byl
tento pojem chpn v zsadn um pojet ne v souasnosti, tj. pouze jako byt
i nebytov prostor (rozestavn byt i nebytov prostor) ve vlastnictv podle
zkona o vlastnictv byt.
3.
U pojet pojmu "jednotka" v zkon o vlastnictv byt vyvolvalo legislativn
problmy v tom smyslu, e na nkolika mstech zkona muselo bt vslovn
stanoveno, e vlastnictv bytu i nebytovho prostoru (tedy vlastnictv jednotky
podle zkona o vlastnictv byt) je vlastnickm celkem tvoenm jednotkou a s n
nerozlun a neoddliteln spojenm spoluvlastnickm podlem ke spolenm
stem domu, poppad k pozemku. Ji z 1 odst. 1 zk. o vlastnictv byt
plynulo, e spoluvlastnk domu je vlastnkem bytu nebo nebytovho prostoru jako
prostorov vymezen sti budovy a zrove podlovm spoluvlastnkem
spolench st budovy. V 8 odst. 1 zk. o vlastnictv byt pak bylo mimo jin
stanoveno, e s pevodem nebo pechodem vlastnictv jednotky pechz
spoluvlastnick prvo ke spolenm stem domu a obdobn to bylo stanoveno v
20 odst. 1 zk. o vlastnictv byt. V ustanovench o prvech k pozemku pak byla
a v 21 odst. 1 zk. o vlastnictv byt stanovena povinnost (pokud byl vlastnk
budovy i vlastnkem pozemku) pevst na vlastnka jednotky s pevodem jednotky
i spoluvlastnick podl na pozemku, odpovdajc velikosti spoluvlastnickho podlu
na spolench stech domu. Proto se v odborn praxi (a nkdy i v odborn
literatue) pouval pojem "bytov vlastnictv", jm se rozuml uveden celek
vlastnictv, sloen z vlastnictv bytu i nebytovho prostoru a s nm spojenho
spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu a dle pop. tak
spoluvlastnickho podlu k pozemku, na nm byl dm postaven, poppad
souvisejcho pozemku.
4.
Pote legislativn povahy (vyjden celku "bytovho vlastnictv") v zkon o
vlastnictv byt se promtaly tak do praxe pi pevodech byt i nebytovch
prostor. Proto bylo asto ve smlouvch o pevodu vlastnictv bytu i nebytovho
prostoru na nkolika mstech vslovn uvdno, e spolu s bytem i s nebytovm
prostorem se pevd (i pechz) spoluvlastnick podl na spolench stech
domu. Dikce zkona o vlastnictv byt (vetn oznaen smlouvy jako smlouvy o
pevodu jednotky) vyvolvala tak nkter teoretick pochybnosti v tom smyslu,
zda jde o pevod uvedenho celku "bytovho vlastnictv", anebo jde o pevod
jednotky (bytu i nebytovho prostoru), doprovzen soubnm "pechodem"
tak spoluvlastnickho podlu (na spolench stech domu a k pozemku). Tyto
problmy legislativn povahy promtajc se rovn do odborn praxe byly
odstranny novm pojetm pojmu "jednotka" v obanskm zkonku, by jsou s
tm spojeny nkter problmy pi rozliovn dvojho pojet jednotky, ke ktermu
dochz dnem nabyt innosti obanskho zkonku s ohledem na pechodn
ustanoven 3063.
II. Pojet (pojem) jednotky v obanskm zkonku
5.
Pojem "jednotka" se odvj od celku bytovho spoluvlastnictv, jak je vymezuje
1158 odst. 1. Jeho zklad se opr o spoluvlastnictv nemovit vci zaloen
vlastnictvm jednotek. Jednotku jako vc nemovitou tvo byt (i nebytov prostor)
jako prostorov oddlen st domu spolu se spoluvlastnickm podlem na
spolench stech nemovit vci, tedy vtinou podlem na pozemku, na nm
je dm postaven, a na spolench stech domu ve velikosti uren prvnm
jednnm, na jeho zklad dolo ke vzniku jednotek (vstavba na zklad
smlouvy o vstavb, prohlen a dal v zkon uveden zpsoby vzniku
jednotek). Pojem "jednotka" je tedy obsahov zsadn ir oproti stejnmu
pojmu v zkon o vlastnictv byt. Jednotkou nen ji pouze byt i nebytov
prostor jako prostorov oddlen st domu, s n byl neoddliteln spojen
spoluvlastnick podl na spolench stech domu a na pozemku, nbr
jednotkou je tento celek, ovem v novm legislativnm vyjden odpovdajcm
pojmm obanskho zkonku v oblasti absolutnch majetkovch prv. Toto
legislativn een vychz do urit mry z nvrh pi ppravch novho zkona o
vlastnictv byt z let 2005 a 2009 (v nich bylo pvodn navrhovno rozit
obsah pojmu "jednotka" tak, aby zahrnoval spoluvlastnick podl na spolench
stech domu spolu s vlastnictvm bytu i nebytovho prostoru, avak tento
zmr byl poslze z uvedenho nvrhu vyputn).
6.
Souasn pojem "jednotka" reflektuje pedevm nov a ir pojet vci v
prvnm smyslu ve spojen s obnovenm principem superficies solo cedit. Jestlie
v zkon o vlastnictv byt ve spojen s 118 odst. 2 a 125 ob. zk. . 40/1964
Sb. byla vytvoena prvn fikce bytu jako vci v prvnm smyslu, s tm, e byl
akcesoricky spojen se spoluvlastnickm podlem na spolench stech domu
(oboj v rovin vlastnickho prva) a ppadn se spoluvlastnickm podlem k
pozemku, je podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. vc nemovitou jednotka
jako celek. Jde tak o souvislost s tm, e stavba (dm nen samostatnou vc
nemovitou) je nyn soust pozemku, nejde-li o stav, kdy je stavba oprvnn
postavena na cizm pozemku na zklad jinho prva k pozemku ne prva
vlastnickho, i o stav, kdy byla stavba ped innost obanskho zkonku .
89/2012 Sb. postavena na cizm pozemku, ani by bylo upraveno prvo k cizmu
pozemku. V tchto souvislostech lze odkzat na koment k 3054 a 3061
(pechodn ustanoven k pozemkm a stavbm).
7.
K vlastnmu vymezen jednotky dochz pi jejm originrnm vzniku v zsad
stejnmi zpsoby, jako tomu dosud bylo podle zkona o vlastnictv byt
(vstavba na zklad smlouvy o vstavb, zpis do veejnho seznamu na
zklad prohlen vlastnka nebo osoby k tomu oprvnn z jinho vcnho
prva, kter rozdl sv prvo k domu a pozemku na vlastnick prvo k
jednotkm, dohoda spoluvlastnk, dohoda manel tkajc se spolenho jmn

nebo rozhodnut soudu - k tomu ble koment k 1163 a 1165). Vymezen
jednotky jako vci nemovit ve smyslu 1159 spov ve vymezen bytu jako
prostorov oddlen sti domu spolu s vymezenm spolench st nemovit
vci (domu a pozemku) a s tm souvisejcm urenm velikosti podlu na tchto
spolench stech, jak to plyne z 1166 o prohlen.
8.
I po 1.1.2014 existuje velmi rozmanit stav prvnch vztah k pozemkm, na
nich jsou postaveny domy rozdlen na jednotky (spoluvlastnictv pozemku, jin
prvo k pozemku ne prvo vlastnick vznikl ze zkona, jin prvo ne
vlastnick zzen smlouvou mezi vlastnkem pozemku a vlastnky jednotek),
resp. nedoeen prvnho vztahu k pozemku (co je ast ppad, kdy probhaj
zdlouhav jednn mezi vlastnkem pozemku a vlastnky jednotek o pevodu do
vlastnictv, o uzaven zejmna njemn smlouvy apod.). Zachov se tedy situace
existence jednotek (a samotnho bytovho spoluvlastnictv podle 1158 odst. 1),
jejich soust nebude spoluvlastnick podl k pozemku, na nm je dm s
jednotkami postaven (a bude k pozemku zzeno jin vcn prvo ne prvo
vlastnick, anebo - do doby, ne dojde k dohod mezi vlastnkem pozemku a
vlastnky jednotek v dom - nebude prvo k pozemku upraveno). Souasn
budou existovat jednotky zahrnujc spoluvlastnick podl k pozemku. Stav, kdy
nebude upraveno prvo k pozemku, bude petrvvat z doby ped innost
obanskho zkonku.
9.
Pokud jde o samotn pojem "jednotka", bvaj kladeny otzky, pro byl zachovn
tento
neutrln
pojem, neobsahujc
znaky vypovdajc
o bytovm
spoluvlastnictv. Z rznch jednn v rmci legislativnho procesu lze dospt k
zvru, e zkonodrce nenalezl jin vhodnj slovn oznaen, a pouil tedy
dosavadn pojem, pouvan v zkon o vlastnictv byt. Nvrhy, aby nap. bylo
pouito oznaen "byt", byly odmtnuty, protoe by nevyjadovalo (oproti
pedchozmu prvnmu stavu, kdy jednotkou byl pouze byt i nebytov prostor)
celek jednotky, jak jej upravuje 1159. Bylo tedy pouito dosavadnho pojmu, by
se irm obsahem. Bylo tak uinno pesto, e se objevovaly nmitky
upozorujc na nevhodnost pouit prvnho pojmu z dvj pravy vlastnictv
byt, jestlie obsah tohoto pojmu bude jin, take bude svdt v bn praxi ke
smovn i k zmn stvajcho pojmu "jednotka" s obsahem, kter praxe
pouvala v podstat po dobu dvaceti let a kter je zait. V tomto smru se
zkonodrce spolehl na dostatenou rove prvnho vdom obana, kter si
brzy osvoj novou prvn pravu obanskoprvnch vztah.
10.
Z pechodnho ustanoven 3063 vyplv, e v domech, kde vznikly jednotky

podle dosavadnho zkona o vlastnictv byt (do dne nabyt innosti obanskho
zkonku), zstane jejich pojet zachovno i po dni nabyt innosti obanskho
zkonku. Zmrem je, aby pi pevodu jednotek po dni nabyt innosti
obanskho zkonku v dom, v nm ped innost zkona ji vznikla alespo
jedna jednotka, byla kad jednotka pevdna v dosavadnm pojet (tj. pevd
se v tomto ppad jednotka podle zkona o vlastnictv byt, tedy byt i nebytov
prostor jako jednotka spolu s neoddliteln spojenm spoluvlastnickm podlem
na spolench stech domu a na pozemku). Byly vedeny odborn diskuse, zda
se pouije pechodn ustanoven 3063 pouze v ppad, e ped 1.1.2014 ji
dolo k pevodu vlastnickho prva alespo k jedn jednotce, anebo posta, e
bylo ped tmto datem pouze vloeno prohlen do katastru nemovitost (a
vznikly tak jednotky v dom). Dosplo se k zvru, e se 3063 pouije ji v
ppad, kdy dolo pede dnem nabyt innosti zkona pouze ke vzniku
vlastnictv jednotek na zklad prohlen vloenho do katastru nemovitost. V
takovm ppad budou po 1.1.2014 pevdny jednotky v prvnm pojet podle
zkona o vlastnictv byt, nikoliv podle obanskho zkonku, a to i pi dalch
pevodech mezi stvajcmi vlastnky jednotek a dalmi nabyvateli.
11.
Od 1. ledna 2014 existuj tedy vedle sebe dva druhy jednotek, jejich prvn
pojet se vzjemn li. Pokud by chtli vlastnci jednotek v dom, v nm
jednotky vznikly ped 1.1.2014, doshnout toho, aby byli vlastnky jednotek v
prvnm pojet podle obanskho zkonku, museli by nejdve zruit dosavadn
prohlen a pijmout prohlen nov, a to za souhlasu vech vlastnk jednotek.
498, 1160, 1162 a 1165, 1166, 1168, 1172, 1189, 1222, 3041, 3063
Souvisejc pedpisy:

s bytovm spoluvlastnictvm,
2 psm. g) a h) zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.)
Z judikatury:
Soubor mstnost, vznikl administrativnm slouenm dvou bytovch
jednotek nelze bez pravomocnho rozhodnut pslunho stavebnho adu
pokldat za byt.
Z odvodnn: V prvn praxi je konstantn zastvn nzor, e pi
posouzen otzky, zda je soubor mstnost (poppad jednotliv obytn mstnost)
bytem, je nutno vychzet ze stavebnprvnch pedpis; rozhodujc je pitom
kolaudan stav, nikoliv faktick zpsob jejich uvn (srov. Obansk zkonk.
Koment. 1. vydn. Praha: SEVT, 1991, s. 510, Jehlika, O., vestka, J., krov,
M., Vodika, A. a kol.: Obansk zkonk. Koment. 2. vydn. Praha: C. H. Beck,
1994, s. 484, shodn t nap. 3. vydn, 1996, s. 601 a 6. vydn, 2001, s. 1068).
Tomuto nzoru koresponduje i vymezen pojmu "byt" v rozhodnutch Nejvyho
soudu. Nejvy soud ji v rozsudku ze dne 22. jna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1010/97
dovodil prvn zvr, e vymezen bytu jako pedmtu obanskoprvnch vztah
ve smyslu 118 odst. 2 ob. zk. zsadn pedpokld pravomocn rozhodnut
stavebnho adu o tom, e soubor mstnost (poppad jednotliv mstnost) je
zpsobil k trvalmu uvn a je uren k trvalmu bydlen. K uvedenmu zvru
se Nejvy soud pihlsil rovn v rozsudku ze dne 29. kvtna 2001, sp. zn. 26
Cdo 2152/2000, v nm dovodil, e pojmovm znakem bytu jako pedmtu
obanskoprvnch vztah ve smyslu 118 odst. 2 ob. zk. je elov uren
mstnost, kter byt tvo, k trvalmu bydlen, dan pravomocnm kolaudanm
rozhodnutm stavebnho adu. Zbv dodat, e stavn stnost, podanou proti
citovanmu rozhodnut, stavn soud esk republiky odmtl usnesenm ze dne 7.
ledna 2002, sp. zn. IV. S 611/01. K obsahov stejnmu zvru Nejvy soud
dospl rovn v rozsudku ze dne 29. ledna 2002, sp. zn. 26 Cdo 400/2000, v
nm dovodil, e bytem se pro ely prvnho vztahu njmu bytu ( 685 a nsl.
ob. zk.) rozum soubor mstnost (poppad jednotliv obytn mstnost), kter
jsou rozhodnutm stavebnho adu ureny k bydlen; rozhodujc je tedy prvn
stav zaloen pravomocnm rozhodnutm o povolen uvn stavby ( 76 odst. 1
zkona . 50/1976 Sb., ve znn pozdjch pedpis), ppadn o zmn elu
jejho uvn ( 85 citovanho zkona), nikoli faktick stav v uvn nebo vle
astnk smlouvy. O tom, e prvn praxe je v tomto ohledu ustlena, svd
tak zvry, kter Nejvy soud dovodil i v dalch svch rozhodnutch (srov.
nap. rozsudky z 30. ervence 2001, sp. zn. 28 Cdo 1080/2001, z 6. nora 2002,
sp. zn. 26 Cdo 1509/2000, sp. zn. 26 Cdo 1166/2000, sp. zn. 26 Cdo 381/2000, ze
14. nora 2002, sp. zn. 26 Cdo 882/2000, a usnesen z 9. dubna 2003, sp. zn. 26
Cdo 770/2002).
(NS 26 Cdo 2317/2002)
Z literatury:
zprvou, 2012.

prva, 2012.
Bytov
spoluvlastnictv
novm
4. Dvok: Zmna prohlen vlastnka podle novho obanskho zkonku.

PrRo, 2013, . 15-16, s. 553-557.
Spolen sti
1160
(Spolen sti nemovit vci rozdlen na jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K vvoji prvn pravy pojet (pojmu) spolench st (1 a 5)
II. Pojet (pojem) spolench st v obanskm zkonku (6 a 11)
III. Pozemek (12 a 13)
IV. Pojmy "dm", "byt", "nebytov prostor" a "podlahov plocha bytu" v

prav bytovho spoluvlastnictv (14 a 15)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven pouv vraz "spolen sti", nebo nejde jen o

spolen sti domu. Nepjde jen o pozemek, me jt o vedlej stavby nebo
technick zazen s prvn povahou samostatnch vc slouc k uvn domu,
ale umstn na jinm pozemku mimo dm. Nkter sti domu (nap. balkony,
lodie, terasy) mohou bt pstupn jen z jednoho bytu a slouit k vhradnmu
uvn spolen s bytem, jin mohou bt pstupn jen z nkolika byt (nap.
terasa spolen pro dva byty) a slouit k vhradnmu uvn spolen s nimi (tzv.
subcondominium).
Pro uren, kter sti jsou spolen, a ji pi rozdlen domu na jednotky,

nebo pozdji, je rozhodujcch nkolik skutenost. Pedn - jde-li o hodnoty
zpsobil bt samostatnm objektem vlastnickho prva (nap. pozemek uren
k uvn spolen s domem nebo vedlej vci zpsobil slouit jako psluenstv
pozemku nebo domu) - mus k nim spoluvlastnci domu mt vlastnick titul: tak
tomu nemus bt vdy, nap. urit zazen uren k uvn spolen s domem
mohou bt ve vlastnictv jin osoby, a ji v dsledku smluvnho ujednn (urit
vci mohou bt do domu poizovny na leasing, koupeny s vhradou vlastnickho
prva apod.), nebo v dsledku prav ve zvltnch zkonech upravujcch nap.
rozvod energi, plynu nebo vody. Dle pak uren spolench st zvis i na
prohlen vlastnka domu pi jeho rozdlen na jednotky nebo pi ujednanm
zizovn jednotek v souvislosti s vstavbou domu nebo se zmnou
spoluvlastnictv k domu. Zle tedy rovn na projevu vle smujcmu ke
vzniku jednotek. Praxe me pinst rznorod situace. Jin vymezen spolench
st bude vyadovat ppad pzemnho domu rozdlenho na dv nebo ti
jednotky se samostatnmi vchody, jin u vcepodlanho domu v centru msta.
Proto bylo i v na literatue konstatovno, e "spolen sti rznch dom jsou
u objektivn znan rzn s ohledem na jejich odlin stavebn technick
uspodn a vybaven. Mimo to mohou bt determinovny i subjektivn, tedy v
zvislosti na vli dotench osob, protoe i sti, kter z hlediska stavebnho
een nemus bt spolen, mohou bt mezi spolen zaazeny, anebo naopak
objektivn spolen sti mohou traktovat jako relativn (jen pro nkter
vlastnky) spolen nebo jako zvltn sti, patc jen k jednotlivm bytm.
Prvn prava neme dobe vytvoit kritrium, podle nho by se spolen sti
mohly jednotn urit u vech dom s vlastnickmi byty. A zejm by to nebylo ani
vhodn" (Luby, . Vlastnctvo bytov. 1. vydn. Bratislava: SAV, 1971, s. 279). To
ostatn potvrzuj i praktick zkuenosti s platnm zkonem o vlastnictv byt [ 2
psm. g)].
Zahranin prvn pravy pistupuj k vymezen spolench st rzn.

Nkter se pokouej vymezit spolen sti dosti podrobn (nap. rakousk
zkon o vlastnictv byt a jinch prostor, qubeck obansk zkonk), jin vol
obecn vymezen (nap. nmeck nebo polsk zkon, vcarsk obansk
zkonk). Navren ustanoven se vydv stedn cestou. V prvnm odstavci
vymezuje, e spolenmi stmi jsou ty, kter slou spolen vlastnkm
jednotek. To je pojet obdobn zkladnmu kritriu vymezenmu i v platnm
zkon o vlastnictv byt. Kter sti jsou spolen, podmiuje jejich povaha
stavebn, technick nebo uivatelsk. V druhm odstavci se navrhuje podrobnji
vymezit, jak sti mus bt nutn spolen. Od zkonnho uren spolench
st se projevem soukrom vle (v prohlen, ve smlouv o vstavb, v dohod
o zruen a vypodn spoluvlastnictv apod.) nelze odchlit.
I. K vvoji prvn pravy pojet (pojmu) spolench st
1.
Vedle vymezen pojmu "jednotka" tvoilo vymezen pojmu "spolen sti" jeden
ze stejnch problm prvn pravy vlastnictv byt. Pedchoz prvn pravy
vlastnictv byt (v zkon . 52/1966 Sb. a v zkon . 72/1994 Sb.) pouvaly
pojem "spolen sti domu" (vymezovaly tedy pouze spolen sti stavby a
jejho spolenho technickho vybaven i zazen, i kdy bylo umstno mimo
dm, a dle psluenstv domu). Naproti tomu v obanskm zkonku jde o
vymezen spolench st "nemovit vci" (tj. jde o spolen sti domu a
pozemek, na nm je dm postaven, kter pedstavuj spolen sti nemovit
vci rozdlen na jednotky v novm prvnm pojet jednotky podle 1159).
2.
V zkon . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv byt, ve znn pozdjch
pedpis se v obecn rovin vymezovaly spolen sti domu pouze v ustanoven
o smlouv o vstavb (smlouva o vstavb domu obany), nikoliv v ustanoven o
vlastnictv bytu. Z kontextu zkona vak bylo zejm, e tam, kde se hovoilo o
spolench stech domu (nap. v ustanoven o prvu a povinnosti vlastnka bytu
astnit se rozhodovn o spolench stech domu a pozemku - 8 odst. 2 zk.
. 52/1966 Sb., o pispvn na nklady spojen s udrovnm, opravami,
poppad zlepovnm spolench st domu - 18 odst. 1 zk. . 52/1966 Sb.),
se mly na mysli spolen sti, jak byly specifikovny v ustanoven o smlouv o
vstavb [v 13 odst. 1 psm. c) zk. . 52/1966 Sb.], tedy obdobn jako v
zkon o vlastnictv byt . 72/1994 Sb. V zkon . 52/1966 Sb., o osobnm
vlastnictv byt, vak chybl sjednocujc obecn pedpoklad pro vymezen
spolench st domu, tedy e jde o spolen sti domu, kter jsou ureny pro
spolen uvn vlastnk jednotek.
3.
V zkon o vlastnictv byt (. 72/1994 Sb.) byl ji vslovn stanoven zkladn
pedpoklad pro uren, kter sti domu jsou spolen, a to tak, e spolenmi
stmi domu byly ty sti, kter byly ureny pro spolen uvn [ 2 psm. g)
zk. o vlastnictv byt]. Z tto premisy pak muselo vychzet vymezen
spolench st domu v prohlen vlastnka budovy (i v jinm dokumentu, na
jeho zklad vznikaly jednotky, tj. v dohod spoluvlastnk o rozdlen a
vypodn podlovho spoluvlastnictv budovy se vznikem jednotek, resp. v
obdobn dohod manel o vypodn spolenho jmn manel se vznikem
jednotek nebo ve smlouv o vstavb). Uveden premisa vak v praxi vytvela
problmy, pedevm pokud mlo bt v prohlen ureno, zda balkony, lodie a

terasy pstupn pouze z jednotky (z bytu nebo nebytovho prostoru,
vymezenho jako jednotka) jsou i nejsou spolenmi stmi domu. Podobn
tomu bylo pi uren, zda okna jsou soustmi spolench st domu i jednotek.
asto se argumentovalo tak, e v ppad, kdy balkon i lodie je pstupn pouze
z bytu, nejde o spolenou st domu, a v prohlen se uvdly jako soust
bytu, nikoliv jako spolen sti. Podobn tomu bylo u oken (tj. u vpln
stavebnch otvor obvodovch zd domu).
4.
V praxi se leckdy vychzelo ze zjednoduenho pojet, e nejde o sti domu,
kter by byly ureny ke spolenmu uvn, jak to m na mysli 2 psm. g) zk.
o vlastnictv byt, protoe jsou pstupn pouze z jednotky. Zjednoduoval se
smysl pojmu "spolen uvn" v rozporu s tm, e podle zkona o vlastnictv
byt hlavn svisl a vodorovn konstrukce byly vdy spolenmi stmi domu a
jejich uvn spovalo nikoliv ve faktickm uvn formou fyzick dostupnosti
pro vechny vlastnky, nbr v uvn ve smyslu uvn celistvosti domu
tvoenho hlavnmi svislmi a vodorovnmi konstrukcemi a dalmi spolenmi
stmi domu. By odborn stanoviska pedevm gestora tohoto zkona, tj.
Ministerstva pro mstn rozvoj, byla jednoznan v tom smyslu, e rovn
balkony, lodie, terasy a okna pstupn pouze z bytu jsou vdy spolenmi
stmi domu, protoe jsou soust hlavnch svislch a vodorovnch konstrukc
domu, byla praxe pi tvorb prohlen rznorod. Nkdy byly uveden sti
stavby vymezeny jako spolen sti domu, jindy jako soust bytu (jednotky),
take vznikaly ast diskuse a spory. Poslze se odborn praxe i literatura (viz lit.
. 6, s. 25-26 a obdobn lit. . 1, s. 37-41) ustlila na stanovisku, e v ppad,
kdy prohlen neobsahuje dn uren ohledn oken, balkon, lodi i teras,
m se za to, e jde o spolen sti domu z hlediska 2 psm. g) zk. o vlastnictv
byt, avak s tm, e ur-li prohlen, e tyto sti domu (nebo nkter z nich)
jsou soust jednotky (bytu), a nikoliv spolenou st domu, postupuje se podle
prohlen vlastnka budovy. Tak byly asto diskutovny otzky reimu kotelen,
vmnk a pedvacch stanic. V praxi pevldl nzor, e tyto prostory by mly
bt vdy prostorami spolenmi, co bylo tak vyvozovno z jejich vslovnho
uveden ve vtu spolench st domu v 2 psm. h) zk. o vlastnictv byt.
5.
V obou dvjch zkonech (zk. . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv byt, a
zk. . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt) byly podle pslunch ustanoven za
spolen sti domu vdy povaovny: zklady, stecha, hlavn svisl a
vodorovn konstrukce, hlavn stny, prel, vchody, chodby, schodit, pdy,
balkony, terasy, prdelny, surny, korkrny, komny, kotelny, vmnky tepla,
rozvody tepla, rozvody tepl a studen vody, kanalizace, rozvody plynu,
elektiny, vzduchotechniky, vtahy, hromosvody, spolen antny, i kdy jsou
umstny mimo dm, psluenstv domu - nap. drobn stavby a spolen

zazen domu (nap. vybaven spolen prdelny). Tento pkladm vet byl v
obou zkonech podobn, nikoliv vak shodn.
II. Pojet (pojem) spolench st v obanskm zkonku

K odst. 1
6.
Pojet spolench st podle obanskho zkonku je zsadn odlin oproti
jejich pojet podle zkona o vlastnictv byt, pedevm v tom smyslu, e nejde ji
pouze o spolen sti domu, nbr o spolen sti nemovit vci (rozdlen na
jednotky), tedy o spolen sti tvoen pozemkem, na nm je dm postaven, a
spolen sti domu, pokud je dm postaven na pozemku, kter je ve
spoluvlastnictv vlastnk jednotek, a tak o vedlej vci zpsobil slouit jako
psluenstv pozemku nebo domu, jak vyplv z dvodov zprvy. V ppad, e
je dm postaven na pozemku, kter je ve vlastnictv jinho vlastnka, budou
pedmtem spoluvlastnictv vlastnk jednotek spolen sti domu spolu s jejich
prvem k pozemku (zejmna s prvem stavby) s tm, e velikost jejich podl k
tomuto prvu bude stejn jako u podl na spolench stech domu. Toto
vymezen spolench st jako spolench st nemovit vci odpovd
samotn podstat bytovho spoluvlastnictv podle 1158, podle nho bytov
spoluvlastnictv je spoluvlastnictvm nemovit vci zaloen vlastnictvm
jednotek, piem kad jednotka, zahrnujc byt a podl na spolench stech
nemovit vci, je podle 1159 sama o sob nemovitou vc. Nov pojet
spolench st nemovit vci vychz (shodn jako pojet bytovho
spoluvlastnictv) z obnovenho principu superficies solo cedit a z novho irho
pojet jednotky.
7.
Podle zkona o vlastnictv byt se vymezovaly pouze spolen sti domu.
Pozemek stl prvn mimo takto vymezen spolen sti domu, by
spoluvlastnictv k pozemku (v podlech stejn velikosti jako podly vlastnk
jednotek na spolench stech domu) tvoilo s bytem i nebytovm prostorem
(jako jednotkou) a se spoluvlastnickm podlem na spolench stech domu
nedln a neoddliteln celek, pokud byl pozemek ve spoluvlastnictv vlastnk
jednotek. Pokud mli vlastnci jednotek k pozemku, na nm byl dm postaven,
jin prvo ne prvo vlastnick, mli toto prvo ve stejnch podlech, v jakch
byli spoluvlastnky spolench st domu. Nahrazen dosavadnho pojmu zkona
o vlastnictv byt "spolen sti domu" irm pojmem "spolen sti" je
vraznou zmnou obsahu pojmu oznaujcho spolen sti. Nov pojet
spolench st vychz z principu, e podle obanskho zkonku stavba nen
samostatnou vc, nbr je soust pozemku, na nm je postavena, a spolu s

tmto pozemkem tvo vc nemovitou (nejde-li o stavbu na cizm pozemku, kdy
vc nemovitou bude tvoit prvo stavby spolu se stavbou postavenou na tomto
pozemku). Lze dovozovat, e v ppad, kdy by z doby ped nabytm innosti
obanskho zkonku nebylo jin ne vlastnick prvo k cizmu pozemku, na
nm je dm s jednotkami postaven, vbec upraveno, pak by se spolenmi
stmi mly na mysli pouze spolen sti domu, take jednotku jako vc
nemovitou by tvoil pouze byt (nebytov prostor) jako prostorov oddlen st
domu spolu s podlem na spolench stech domu. Nov pojet spolench st
nemovit vci tvocch podle obanskho zkonku spolu s bytem i nebytovm
prostorem jednotku vychz jinak v zsad ze shodnho principu jako v zkon o
vlastnictv byt, tedy jde o sti nemovit vci, kter maj slouit vlastnkm
jednotek jako spolen. Zkladn pedpoklad pro vymezen urit sti (domu)
jako spolen tak vychz z dosavadnho pojet, podle nho m jt o sti, kter
jsou ureny pro spolen uvn. Tento pedpoklad je vak formulovn tak, aby
mohl reagovat na rznorod stavebn technick situace v domech rozdlench
na jednotky (a se jedn o star domy, o standardn domy nov, nebo o
nadstandardn i atypick domy pro nron obyvatele). Zkon ji nehovo o
tom, e m jt o spolen sti, kter jsou ureny (tedy z hlediska stavebnho
uspodn domu) pro spolen uvn, nbr o spolen sti, kter "podle sv
povahy maj slouit vlastnkm jednotek spolen". Pitom pod pojmem "povaha"
se s pihldnutm k 1166 odst. 2 bod 2 m na mysli nejen stavebn a technick
povaha, nbr me hrt roli tak hledisko uivatelsk, tj. konkrtn uspodn v
dom a tak vle pvodce prohlen (i jinho prvnho jednn podle
ustanoven o bytovm spoluvlastnictv), na jeho zklad dochz ke vzniku
jednotek. Lze tedy pipustit, e sti, kter z hlediska stavebnho i technickho
nemaj povahu spolench st, avak z hlediska uivatelskho by v konkrtnm
dom mly slouit vlastnkm jednotek spolen, by mohly bt v prohlen
ureny za spolen sti. V tomto smyslu jde o prunj pojet zkladnho kritria
pro uren spolench st domu.
K odst. 2
8.
Vraznou zmnou z hlediska pramen prvn pravy je skutenost, e zkon
vymezuje spolen sti jen ve zcela obecn rovin. Podrobnj prava
vymezen spolench st, o kterch se m za to, e jsou spolen vem
vlastnkm jednotek, je stanovena v provdcm prvnm pedpisu (v nazen
vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s bytovm
spoluvlastnictvm). Zkonn vymezen spolench st je pojato tak, aby
odpovdalo skutenosti, e spolen sti rznch dom (a postavench v rzn
dob) jsou znan rozdln a spolu se stavebnmi i technickmi hledisky je
nezbytn zohlednit tak zvltnosti rznorodch situac uivatelsk povahy. Proto
se poskytuje pvodci prohlen (i dohod spoluvlastnk nebo manel anebo
astnkm smlouvy o vstavb) ir prostor pro projev vle pi vymezen

spolench st. Pestoe na obecn vymezen spolench st v obanskm
zkonku ( 1160 odst. 2) navzalo jejich podrobnj vymezen v provdcm
nazen vldy . 366/2013 Sb., plat i nadle, e v prvnm pedpisu nen mon
taxativnm vtem vymezit vechny sti, kter maj bt ureny jako spolen, s
ohledem na rznorod stavebn technick a architektonick uspodn dom
rznorodch typ. Veobecn je uznvno, e nen mon vytvoit prvnm
pedpisem jednoznan kritrium, podle nho by se u vech rznorodch typ
dom mohlo taxativn stanovit, kter sti domu jsou vdy povaovny za
spolen. Plat to i pro pravu v nazen vldy . 366/2013 Sb. Jednoznan je
toto uren pouze u pozemku, na nm je dm postaven, kter je vdy spolenou
st (a jde o spoluvlastnictv, nebo o jin prvo k pozemku, zejmna o prvo
stavby). Od tohoto vymezen v zkon se nelze odchlit v prohlen ani v jinm
prvnm jednn, na jeho zklad vzniknou jednotky. Urit odborn diskuse s
rozdlnmi stanovisky vznikaj ohledn ppadnho zaazen tak pozemku
funkn souvisejcho s provozem a sprvou domu a s uvnm jednotek mezi
spolen sti, by to pipout nazen vldy . 366/2013 Sb. Otzkou v tomto
ppad zstv, zda z hlediska 1160 odst. 1 a z hlediska pojet jednotky jako
vci nemovit lze pipustit, aby spolenou st byl tak vedlej pozemek
uveden povahy, anebo zda se v ppad takovho pozemku m vdy jednat o
pozemek v pdatnm spoluvlastnictv.
9.
Pi porovnn prvn pravy spolench st v zkon o vlastnictv byt s prvn
pravou v obanskm zkonku lze tedy charakterizovat (krom shora uvedenho
irho pojet spolench st) tyto zkladn skupiny zmn:
- Provdc prvn pedpis ble stanov formou vyvratiteln prvn domnnky, o
kterch stech nemovit vci se m za to, e jsou spolen.
- V obanskm zkonku se ji vslovn neupravuje monost uren tzv. relativn

spolench st domu (tj. st, kter jsou spolen jen nkterm vlastnkm
jednotek). Pokud takov vymezen existuje z doby pede dnem nabyt innosti
obanskho zkonku, nebude se na tomto vymezen nic mnit.
- Zavd se [v 1166 odst. 1 psm. b) bod 2] vslovn institut "vlunho uvn"

spolench st psluejcho vlastnku urit jednotky (me se jednat nap. o
balkony i lodie pstupn pmo jen z bytu atd.). Spolen st bude i v tomto
ppad ze spoluvlastnickho hlediska spolen vem vlastnkm, avak k jejmu
uvn bude mt vlun prvo vlastnk jednotky uveden v prohlen (i v jinm
dokumentu, na jeho zklad vznikaj jednotky - smlouva o vstavb, dohoda
spoluvlastnk i manel nebo rozhodnut soudu).
10.
Zmny ve vyjmenovn st, kter jsou vdy spolenmi stmi, lze
charakterizovat tak, e v 2 psm. g) zk. o vlastnictv byt jsou pkladmo
vyjmenovny sti domu, kter jsou vdy spolenmi stmi domu a od nich se
nelze v prohlen odchlit (zklady, stecha, hlavn svisl a vodorovn
konstrukce, vchody, schodit, chodby, balkony, terasy, prdelny, korkrny,
kotelny, komny, rozvody tepla, vody, kanalizace, plynu, elektiny atd.), zatmco v
1160 odst. 2 je vymezen vce obecn. Jde vdy o pozemek, a pokud jde o dm,
jsou za spolen sti povaovny vdy: stavebn sti podstatn pro zachovn
domu vetn jeho hlavnch konstrukc, stavebn sti podstatn pro zachovn
tvaru i vzhledu domu, stavebn sti podstatn pro zachovn bytu jinho
vlastnka jednotky a zazen slouc i jinmu vlastnkovi jednotky k uvn bytu.
Podobn jako v zkon o vlastnictv byt se tedy vymezen spolench st
domu tk jednak stavebnch st domu, jednak zazen. Pitom se vslovn
stanov, e spolen st zstane i nadle spolenou st v ppad, e se
penech k vlunmu uvn nktermu vlastnkovi jednotky na zklad
prohlen nebo jinho prvnho jednn vedoucho podle ustanoven o bytovm
spoluvlastnictv ke vzniku jednotek (dohoda podlovch spoluvlastnk, dohoda
manel nebo rozhodnut soudu, smlouva o vstavb).
11.
Nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s
bytovm spoluvlastnictvm, v 5 ble vymezuje spolen sti v tomto smyslu:
a) Mezi spolen sti domu se zahrnuj zejmna vodorovn a svisl nosn
konstrukce, vetn zklad domu, obvodov stny domu, stecha, komny a
balkony. Spadaj sem i lodie a terasy, a to i v ppad, e jsou pstupn pouze z
bytu, s tm, e jsou-li pstupn pouze z bytu, jsou vdy ve vlunm uvn
vlastnka tto jednotky, dle domovn kotelny, vtahy ve spolench stech,
pdy, mandlovny, prdelny, surny, korkrny, kolrny, sklepn kje a dal.
b) Spolenmi stmi domu jsou vdy obvodov stny prostorov ohraniujc

byt, a to i v ppad, e jde o nenosn svisl konstrukce, dle vechny svisl
nosn konstrukce uvnit bytu, s vjimkou povrchovch prav.
c) Vymezuj se dle ( 6 nazen vldy . 366/2013 Sb.) spolen sti tkajc se

rozvod elektrick energie, plynu, vody, soustavy rozvod tepla vetn rozvod v
byt a raditor, dle zazen vzduchotechniky, pokud byla pozena jako
spolen, a nkter dal.
III. Pozemek
12.
Pokud jde o pozemek (jako soust spolen sti tvoc jednotku v jejm novm
irm pojet), podle 1160 odst. 2 plat, e spolenm je vdy pozemek, na nm
byl dm zzen, nebo vcn prvo, kter zakld vlastnkm jednotek prvo mt
na pozemku dm. V 1170 odst. 2 psm. c) se v rmci ustanoven o smlouv o
vstavb dle stanov, e m-li bt dm soust pozemku, uvedou se ve
smlouv tak velikosti spoluvlastnickch podl na pozemku ve velikosti, kter
odpovdaj velikosti podlu vlastnka jednotky na spolench stech. V ppadech,
kdy je dm s jednotkami zzen na pozemku jinho vlastnka ( 3054 a 3061), se
pouij tak pechodn ustanoven zkona. V zleitostech pozemku se dle
pouij nap. souvisejc ustanoven o prvu stavby ( 1240 a 1256).
13.
V 4 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch
s bytovm spoluvlastnictvm, se pipout, aby jako spolen st byl vymezen
tak funkn souvisejc pozemek, na nm jsou zejmna zpevnn plochy,
pedzahrdky, parkovac plochy a dvory nebo na nm jsou umstny drobn
stavby, zejmna istika odpadnch vod, septik, trafostanice, domovn kotelna a
dal stavby, kter jsou nezbytn k zajitn provozu a sprvy domu.
IV. Pojmy "dm", "byt", "nebytov prostor" a "podlahov plocha bytu" v

prav bytovho spoluvlastnictv
14.
Na rozdl od prvn pravy v zkon o vlastnictv byt se pojmy "dm", "byt",
"nebytov prostor", "podlahov plocha bytu" v prav bytovho spoluvlastnictv v
obanskm zkonku nevymezuj, akoliv se v tto nov prav pouvaj (a to ji
v 1158 a 1159 pi vymezen bytovho spoluvlastnictv a pi vymezen jednotky,
ale tak v jinch ustanovench).
15.
Podle zkona o vlastnictv byt se pouval jednak pojem "budova", jednak
pojem "dm", piem pojem "dm" byl pouit pro budovu, kter ji byla
rozdlena na jednotky. Bylo stanoveno, e domem s byty a nebytovmi prostory
ve vlastnictv (pro kter se pouvala legislativn zkratka "dm") je takov
budova, kter je ve spoluvlastnictv podle zkona o vlastnictv byt. Bytem byla
mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou podle rozhodnut stavebnho adu
ureny k bydlen. Nebytovm prostorem byla mstnost nebo soubor mstnost,
kter jsou podle rozhodnut stavebnho adu ureny k jinm elm ne k
bydlen, pokud se nejednalo o psluenstv bytu nebo psluenstv nebytovho
prostoru anebo o spolen sti domu. Zkon o vlastnictv byt tak vymezoval
podlahovou plochu bytu a podlahovou plochu nebytovho prostoru. Uveden
pojmy byly vymezeny v 2 psm. d), i) a j) zk. o vlastnictv byt v rmci
vymezen dalch pojm pro ely prvn pravy vlastnictv byt. V 2 psm. l)
zk. . 256/2013 Sb., o katastru nemovitost (katastrln zkon), se vymezuje
pojem "budova" (jako nadzemn stavba spojen se zem pevnm zkladem, kter
je prostorov soustedna a navenek pevn uzavena obvodovmi stnami a
sten konstrukc). Z tohoto hlediska lze i nadle dovozovat (jako tomu bylo
podle zkona o vlastnictv byt), e dm je budova, kter je podle ustanoven o
bytovm spoluvlastnictv rozdlena na jednotky ve vlastnictv [ 4 odst. 1 psm. g)
katastrlnho zkona - prohlen vlastnka o rozdlen prva k domu a pozemku
na vlastnick prvo k jednotkm]. Pojem "byt" je pro ely njmu bytu vymezen v
2236 tak, e se jm rozum mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou st
domu, tvo obytn prostor a jsou ureny a uvny k elu bydlen. Pro ely
bytovho spoluvlastnictv nen byt komplexn vymezen, pouze z 1159 (pi
vymezen jednotky) vyplv, e jde o prostorov oddlenou st domu, piem v
1158 odst. 2 je vslovn stanoveno, e co je v ustanovench o bytovm
spoluvlastnictv stanoveno o bytu, plat tak pro nebytov prostor (a pro soubor
byt a nebytovch prostor). K tomu lze dodat, e se oproti zkonu o vlastnictv
byt nepouv ani pojem "rozestavn byt" (nebo rozestavn nebytov
prostor), pesto lze z 1163 dovodit jeho vymezen tak, e rozestavn byt
(zahrnut v jednotce) vznikne, jestlie je dm alespo v takovm stupni
rozestavnosti, e je ji navenek uzaven obvodovmi stnami a sten
konstrukc a byt je uzaven obvodovmi stnami. V 3 nazen vldy . 366/2013
Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm,
(kter rovn nevymezuje pro ely bytovho spoluvlastnictv pojem "byt", nebo
by to pekroilo rozsah zmocnn) je vymezen zpsob vpotu podlahov plochy
bytu (vztahujc se rovn na nebytov prostor, kter je zahrnut v jednotce) tak,
e ji tvo pdorysn plocha vech mstnost bytu vetn pdorysn plochy vech
svislch nosnch i nenosnch konstrukc uvnit bytu (kter se do podlahov
plochy zapotvaj). Stanov se tak zpsob vpotu podlahov plochy
mezonetovho bytu (umstnho ve dvou i vce podlach) a bytu s galeri.
1159, 1161, 1162, 1166 odst. 1 psm. b) bod 2 a 3 a odst. 3, 1175

odst. 2, 1180, 1182, 1183, 1189, 1192, 1200 odst. 1 psm. f), 1208 psm. f)
bod 5, 1222
Souvisejc pedpisy:

2 psm. g) a h) zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.),
2 odst. 1 psm. c) stavebnho zkona,
2 psm. c) a l) katastrlnho zkona
Z judikatury:
1. Bytov drustvo . - prvn pedchdce alobce - uplatnilo nrok na
bezplatn pevod spoluvlastnickho podlu v roce 2005. Osoby uveden v 60a
odst. 5 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v
prvnch vztazch, (vloeno novelou . 229/2001 Sb.) mohly nrok na bezplatn
pevod podle tohoto zkona poprv uplatnit dnem, kdy novela nabyla innosti,
tj. dnem 1.7.2001. Toto datum stanovil i odvolac soud jako potek promlec
doby. Bylo v zjmu prvnho pedchdce alobce sv prvo na bezplatn pevod
spoluvlastnickho podlu k pozemku uplatnit, a to co nejdve, piem promlec
lhta t let je dostaten dlouhou pro monost domhat se pslunho prva.
alobce jakoto sukcesor bytovho drustva se sm ji promlenho prva svho
pedchdce spn domhat neme. Dovolac soud proto neshledal nmitku
promlen v rozporu s dobrmi mravy.
Nejvy soud dovoln alobce s ohledem na ve uveden jako
nedvodn zamtl ( 243b odst. 2 vta prvn o. s. .).
Nejvy soud vak neskrv pekvapen nad postupem sttu, v jeho
zjmu by mlo bt postavit najisto prvn vztahy k nemovitostem, kter jsou v
jeho vlastnictv a souasn tvo jeden funkn celek s nemovitostmi ve vlastnictv
soukromch osob. Prv stt by v takovch situacch ml bt tm, kdo dispozin
kon v podob pevodu pslunho podlu na nemovitosti iniciuje. O to vc je
zarejc, e stt v projednvan vci uplatuje nmitku promlen takovho
nroku. Soud t v tto souvislosti poukazuje na prvn pravu novho
obanskho zkonku, kter se vrac k principu mskho prva, podle nho je
pozemek prvn spojen (soust) se stavbou - superficio solo cedit ( 3054 a
nsl.).
Pozn. aut.: Tento rozsudek byl zruen nlezem II. S 4754/12, kdy bylo
konstatovno, e "piputn monosti aplikace institutu promlen na majetkov
nroky zaloen ustanovenm 60a zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk

republiky a o jejm vystupovn v prvnch vztazch, citeln zasahuje do
vytvoenho legitimnho oekvn oprvnnch subjekt, a proto takov
interpretace, zvolen obecnmi soudy, je v rozporu s l. 36 Listiny a l. 1 odst. 2
stavy".
(NS 28 Cdo 1978/2012)
2. Vlastnci jednotek, kte nejsou souasn spoluvlastnky pozemku v
pomru, v jakm jsou spoluvlastnky spolench st domu, jsou povinni mezi
sebou provst takov vzjemn pevody spoluvlastnickch podl k pozemku,
jejich vsledkem bude naplnn zkonnho poadavku na spoluvlastnictv
pozemku v urenm pomru. Tato povinnost sth jak vlastnky jednotek, kte
jsou spoluvlastnky pozemku v menm ne zkonem poadovanm pomru
(pop. nejsou spoluvlastnky pozemku vbec), tak i ty vlastnky jednotek, jejich
spoluvlastnick podl na pozemku pevyuje jejich spoluvlastnick podl na
spolench stech budovy. Jestlie nkter z vlastnk tuto povinnost nespln a
smlouvu o pevodu odpovdajcho podlu na pozemku neuzave, mohou se
ostatn doten vlastnci jednotek domhat splnn tto povinnosti alobou o
uloen povinnosti smlouvu uzavt; pravomocn rozsudek ukldajc takovou
povinnost pitom nahrazuje projev vle - akceptaci nvrhu smlouvy ( 161 odst. 3
o. s. .). Pevod podlu se pitom dje zsadn za platu odpovdajc cen v ase
a mst obvykl.
Z odvodnn: Vlastnci jednotek, kte nejsou souasn spoluvlastnky
pozemku v pomru, v jakm jsou spoluvlastnky spolench st domu, jsou
povinni mezi sebou provst takov vzjemn pevody spoluvlastnickch podl k
pozemku, jejich vsledkem bude naplnn zkonnho poadavku na
spoluvlastnictv pozemku v urenm pomru. Tato povinnost pitom sth jak
vlastnky jednotek, kte jsou spoluvlastnky pozemku v menm ne zkonem
poadovanm pomru (pop. nejsou spoluvlastnky pozemku vbec), tak i ty
vlastnky jednotek, jejich spoluvlastnick podl na pozemku pevyuje jejich
spoluvlastnick podl na spolench stech budovy.
Jestlie nkter z vlastnk tuto povinnost nespln a smlouvu o pevodu
odpovdajcho podlu na pozemku neuzave, mohou se ostatn doten vlastnci
jednotek domhat splnn tto povinnosti alobou o uloen povinnosti smlouvu
uzavt; pravomocn rozsudek ukldajc takovou povinnost pitom nahrazuje
projev vle - akceptaci nvrhu smlouvy ( 161 odst. 3 o. s. .). Pevod podlu se
pitom dje zsadn za platu odpovdajc cen v ase a mst obvykl.
(NS 29 Cdo 4195/2010)
3. alobkyn poloenou otzkou se zabval rozsudek Vrchnho soudu v
Praze ze dne 9. z 1992, sp. zn. 3 Cdo 45/92 (uveejnn v asopise Prvn
rozhledy, . 2/1993), na kter poslze navzalo usnesen Nejvyho soudu ze dne
19. bezna 2007, sp. zn. 22 Cdo 746/2007. V nm Nejvy soud konstatoval, e
"zdil-li na cizm pozemku stavbu stavebnk, kter ml asov neomezen prvo
mt na tomto pozemku stavbu, nelze se v zsad domhat vyklizen tto stavby
podle 126 odst. 1 ob. zk., a to ani proti jeho prvnmu nstupci". To plat tm
spe, zdil-li stavbu ten, kdo byl prv vlastnkem pozemku, k emu podle
zjitn odvolacho soudu dolo v danm ppad.
Z uvedenho vyplv, e na dan ppad nelze analogicky aplikovat 135c
odst. 2 ob. zk., upravujc vypodn neoprvnn stavby, jak navrhuje
alobkyn.
(NS 22 Cdo 4681/2009)
Z literatury:
1. p, Schdelbauerov: Zkon o vlastnictv byt. Koment, 2009, s. 3741.
zprvou, 2012.
3. Hork, Janekov: Vlastnictv byt a nebytovch prostor, 1994.
prva, 2012.
Bytov
spoluvlastnictv
novm

Koment, 2011, s. 25-26.
1161
(Uren velikosti podl na spolench stech)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K vvoji prvn pravy podl na spolench stech domu (1 a 3)
II. Velikost podl na spolench stech podle obanskho zkonku (4 a

7)
Platn zkon . 72/1994 Sb. stanov v 8 odst. 2, e pro uren podlu na

spolench stech domu rozhoduje pomr podlahov plochy bytu nebo
nebytovho prostoru k celkov ploe vech byt nebo nebytovch prostor v
dom. To je kritrium vychzejc z 17 odst. 2 dve platnho zkona . 52/1966
Sb. Pvodn znn zkona . 72/1994 Sb. stanovilo uveden prvn pravidlo
kogentn ve vztahu k zzen jednotek prohlenm vlastnka budovy [ 4 odst. 2
psm. c)], dispozitivn vak pro ppad vstavby dom s jednotkami [ 18 odst. 1
psm. d)]. Tato konstrukce mla z dobovch dvod svoji logiku v souvislosti s
privatizac bytovho fondu, kdy bylo praktick stanovit matematicky jednoduch
pravidlo, zatmco pi vstavb novch dom bylo naopak namst ponechat
rozhodnut na vli stavebnk. A st literatury dovodila, e "smysl a pvod tto
odchylky zstal utajen" a kladn hodnot zaveden kritria pomru podlahovch
ploch zkonem . 103/2000 Sb. jako pln kogentnho (srov. Fiala, J. in Fiala, J. et
al. Zkon o vlastnictv byt. Koment. 3. vydn. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 86),
nen v souasn dob dvodu soukromou vli omezovat. Navrhuje se proto
zmnit prvn pravidlo dosavadnho zkona tak, e rozhodujc nem bt v prv
ad jen pomr podlahovch ploch, ale tak povaha a umstn bytu, tedy e
podl na spolench stech m bt pednostn uren se zetelem k hodnot bytu
nebo nebytovho prostoru. Pro ni m vznam nejen velikost bytu, ale i jin jeho
vlastnosti, nap. umstn bytu v uritm podla nebo na urit stran domu,
prostor, kter m vlastnk jednotky ve sv vlun dispozici (v dom mohou bt
nap. mstnosti s rzn vysokmi stropy) apod. Uren velikosti podlu na
spolench stech domu podle pomru podlahovch ploch se tedy navrhuje v
zkonn prav ponechat pro ppad, e velikost podlu nebude urena pomrem
hodnoty byt (nebytovch prostor). V t souvislosti je dleit uvdomit si, e
na kritriu hodnoty stav ada prvnch d (francouzsk, italsk, rakousk,
bulharsk aj.), jin (nap. nizozemsk, kter dispozitivn stanov stejnost podl)
jeho vyuit nevyluuj.
V ppadech, kdy jsou podly na spolench stech domu ureny v

zvislosti na kritriu hodnoty bytu nebo nebytovho prostoru, m vlastnk
jednotky prvo domhat se zmny uren tchto podl, pokud se okolnosti zmn
natolik podstatn, e uren jeho podlu na spolench stech je zjevn
nespravedliv. Tuto zmnu provede soud, pokud o n nerozhodnou vlastnci
jednotek zpsobem pedepsanm v 1169.
I. K vvoji prvn pravy podl na spolench stech domu
1.
V obou prvnch pravch vlastnictv byt pedchzejcch prvn prav v

obanskm zkonku, tj. v zkon . 52/1966 Sb., o osobnm vlastnictv byt, a v
zkon . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, se velikost podl na spolench
stech domu a na pozemku odvjela od velikosti podlahov plochy jednotek (tj.
byt nebo nebytovch prostor jako jednotek podle uvedench zkon). Podle
17 odst. 2 zkona . 52/1966 Sb. bylo stanoveno, e velikost spoluvlastnickch
podl na spolench stech domu a na pozemku se d vzjemnm pomrem
podlahov plochy vech mstnost byt a tch mstnost nesloucch k bydlen,
kter nejsou ve spoluvlastnictv vech vlastnk byt a stavebn jsou soust
bytovho objektu. Tato velikost spoluvlastnickho podlu pak byla rozhodujc pro
uren velikosti pspvk na sprvu domu a pozemku. Podle 18 odst. 1 bylo
stanoveno, e spoluvlastnci jsou povinni pispvat na nklady spojen s
udrovnm, opravami, poppad zlepovnm spolench st domu a
pozemku, piem tyto nklady nesou podle pomru velikosti spoluvlastnickch
podl na spolench stech domu. Velikost spoluvlastnickho podlu vak
nebyla urujc pro hlasovn vlastnk pi rozhodovn o spolench stech
domu a pozemku, zejmna o zpsobu jejich drby a oprav. Pi hlasovn ml
kad vlastnk pouze jeden hlas, vha hlasu tedy nebyla diferencovna podle
velikosti podl na spolench stech domu.
2.
V 8 odst. 2 zkona . 72/1994 Sb. bylo (podobn jako v 17 odst. 2 zk. .
52/1966 Sb.) stanoveno, e velikost podl na spolench stech domu se d
vzjemnm pomrem velikosti podlahov plochy jednotlivch jednotek [jimi byly
byty nebo nebytov prostory jako vymezen sti domu podle 2 psm. h) zk. o
vlastnictv byt] k celkov ploe vech jednotek v dom. Souasn zkon
stanovil, jakm zpsobem se vypotv velikost podlahov plochy jednotky [ 2
psm. i) a j) zk. o vlastnictv byt]. V ppad bytu bylo stanoveno, e
podlahovou plochou bytu (nebo rozestavnho bytu) je podlahov plocha vech
mstnost vetn mstnost, kter tvo psluenstv bytu (nebo rozestavnho
bytu). Zapotvala se tedy pouze podlahov plocha mstnost. Pokud nap. podle
prohlen vlastnka budovy byly balkon nebo lodie ureny jako soust
jednotky, a nikoliv jako spolen st, pak se ani v tomto ppad vmra
podlahov plochy balkonu i lodie (anebo nap. terasy) nezapotvala do
vmry podlahov plochy jednotky (ani nebylo toto piazen k jednotce
zohlednno pi vpotu pomru ve pspvk na sprvu domu, pokud se vichni
vlastnci jednotek nedohodli jinak) - k tomu tak lit. . 1, s. 30-31. V ppad
nebytov jednotky (jednotky, kter byla samostatnm nebytovm prostorem jako
vymezen st domu) bylo stanoveno, e podlahovou plochou je plocha vech
mstnost vetn ploch urench vhradn k uvn s nebytovm prostorem. Do
tto podlahov plochy se zapotvala jednou polovinou podlahov plocha
vnitnch ochoz a jinch ploch jako sousti meziprostoru (nap. ochozy v
kinosle, v kavrn apod.). Tento zpsob vpotu znamenal, e oproti vpotu
podlahov plochy bytu se v ppad nebytovho prostoru jako jednotky
pedevm zapotala tak cel podlahov plocha nap. terasy nebo balkonu i
jinho podobnho prostoru, kter nebyl mstnost a byl uren vhradn k uvn
s nebytovm prostorem jako jednotkou.
3.
Velikost podl na spolench stech domu (a shodn velikost spoluvlastnickch
podl na pozemku uvedenm v prohlen) byla podle zkona . 72/1994 Sb., o
vlastnictv byt, urujcm kritriem pro uren velikosti podlen se na nkladech
spojench se sprvou domu a pozemku (co bylo shodn se zkonem . 52/1966
Sb., o osobnm vlastnictv byt). Byla rovn urujcm kritriem pro velikost hlasu
kadho vlastnka jednotky pi hlasovn na shromdn vlastnk jednotek. V
tom se projevil rozdl zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, oproti zkonu .
52/1966 Sb., kter piznval kadmu vlastnkovi jednotky pouze jeden hlas bez
ohledu na velikost podlu na spolench stech domu. Pitom podle obou zkon
bylo mon, aby se vlastnci jednotek dohodli na jinm pomru podlen se na
pspvcch na sprvu domu ne podle velikosti spoluvlastnickch podl na
spolench stech domu ( 18 odst. 1 zkona o osobnm vlastnictv byt, 15
odst. 1 zk. o vlastnictv byt).
II. Velikost podl na spolench stech podle obanskho zkonku
4.
Ve zpsobu vpotu velikosti podlu na spolench stech podle obanskho
zkonku dochz k zsadnm zmnm. Tyto zmny se vak dotknou pouze
ppad, kdy budou vznikat jednotky po dni nabyt innosti zkona. Naproti tomu
podle pechodnho ustanoven 3028 zstanou velikosti podl na spolench
stech domu a pozemku uren pi vzniku jednotek pede dnem nabyt innosti
obanskho zkonku (vypoten podle 8 odst. 2 zk. o vlastnictv byt)
nezmnny a budou se dit dosavadnm prohlenm vlastnka budovy ve znn
innm ke dni nabyt innosti obanskho zkonku. Pouze souhlas vech
vlastnk jednotek by ppadn mohl zpsobit zmnu velikosti podl vlastnk
jednotek na spolench stech (nebo ppadn tak zmnu ve vymezen
spolench st), jak to plyne z pechodnho ustanoven 3028. V podstat by
to znamenalo souhlas vech vlastnk jednotek se zruenm dosavadnho
prohlen a s pijetm novho prohlen (s vymezenm spolench st podle
obanskho zkonku).
5.
Zsadn zmny oproti zkonu o vlastnictv byt spovaj pedevm ve
skutenosti, e kritrium podlahov plochy ji nebude jedinm kritriem, podle
nho se vypote velikost podlu vlastnk jednotek na spolench stech. Zkon

umouje urit velikost podlu temi zpsoby:
a) Podly vech vlastnk jednotek se ur jako stejn. Lze pedpokldat, e tento
zpsob bude pouvn pedevm v ppadech, kdy pjde o vzjemn srovnateln
byty a nebytov prostory zahrnut v jednotce, a nebude tedy dvodu rozliovat
velikost spoluvlastnickch podl na spolench stech. Podobn velikost a
podobn poloha byt nen podmnkou pro uren stejn velikosti podl, pjde
vak zejm o nejastj ppady, kdy pvodce prohlen nebo strany smlouvy o
vstavb, resp. dosavadn podlov spoluvlastnci nemovit vci nebo manel
majc nemovitou vc ve spolenm jmn ur velikost podl na spolench
stech jako stejn.
b) Podly na spolench stech se ur se zetelem k povaze, rozmrm a

umstn bytu. Jde o zcela nov zpsob uren velikosti podl na spolench
stech, v nm se projevuje kombinace t kritri, jimi jsou povaha bytu
(pedevm nap. posouzen jeho nadstandardn povahy, nebo naopak proveden,
kter je spe pod prmrem standardu, apod., anebo jde o standardn povahu
bytu i okolnch spolench st jako haly, chodby apod.), rozmry bytu (tj.
uplatnn kritria pomru velikosti podlahov plochy) a umstn bytu (kde me
mt vznam orientace bytu do klidov zny, i naopak do run ulice, vhled z
bytu nebo podobn aspekty urujc kvalitu z hlediska polohy, tedy umstn bytu
v obytn budov, nap. pzem nebo nejvy podla, prostedn podla atd.).
Tento zpsob uren velikosti podl na spolench stech v sob skrv urit
problmy z hlediska 1162, jestlie by se vlastnk jednotky domhal zmny
tohoto uren (viz koment k 1162).
c) Podle velikosti podlahov plochy bytu v pomru k celkov podlahov ploe

vech byt v dom. Toto kritrium m dvoj pouit - lze je jednak pmo urit v
prohlen (ve smlouv o vstavb, v dohod spoluvlastnk nemovit vci nebo
manel majcch nemovitou vc ve spolenm jmn), jednak me nastoupit
jeho pouit pmo ex lege, pokud nejsou ureny spoluvlastnick podly bu
zpsobem podle psmene a), nebo zpsobem podle psmene b). Krom toho by
se tento zpsob pouil tak v ppad, e by uren velikosti podl na spolench
stech nebylo zejm (nap. z prohlen), anebo by byla velikost podl urena
neurit nebo nesprvn. Pro takov ppad 1168 odst. 2 stanov, e se k
takovmu uren velikosti podl nepihl. Pouilo by se tedy kritrium uren
velikosti podl podle pomru velikosti podlahov plochy pmo ze zkona.
6.
Z uvedenho je patrn, e oproti prvn prav v zkon o vlastnictv byt se do
urit mry sniuje vznam zpsobu uren velikosti podlahov plochy bytu.
Nicmn i nadle zstv podle obanskho zkonku velikost podlahov plochy
bytu jednm z vznamnch kritri pi urovn velikosti podl na spolench

stech, a tm i pi urovn velikosti (potu) hlas jednotlivch vlastnk jednotek
pi rozhodovn na shromdn a tak pi urovn velikosti podlu na pspvcch
na sprvu domu a pozemku. Dleitou zmnou tak je, e v obanskm zkonku
(na rozdl od zkona o vlastnictv byt) se nestanov zpsob uren velikosti
podlahov plochy bytu a prava se ponechv na provdcm prvnm pedpisu
(viz 1222).
7.
Velikost podlu na spolench stech je v rmci ustanoven o bytovm
spoluvlastnictv zmiovna z rznch dvod na nkolika mstech. V 1166 odst.
1 psm. b) bod 3 se jako jedna z povinnch nleitost prohlen poaduje urit
velikost podl na spolench stech. V ustanovench o smlouv o vstavb se
rovn stanov poadavky uren velikosti spoluvlastnickch podl; jmenovit jde
o 1170 odst. 2 psm. c), 1171 a 1172, v nich se, obdobn jako v ppad
prohlen, poaduje jako jedna z povinnch nleitost smlouvy o vstavb
uren nleitost tkajcch se velikosti spoluvlastnickho podlu na spolench
stech.
1159, 1162, 1166 odst. 1 psm. b) bod 3, 1168 odst. 2, 1170 odst. 2
psm. c), 1171, 1172, 1180 odst. 1, 1192 odst. 1, 1206 odst. 1, 1208
psm. f) bod 5
Souvisejc pedpisy:
8 odst. 2 zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.),

Z judikatury:
Ustanoven 21 odst. 1 a odst. 2 zk. o vlastnictv byt uruje:
S vlastnictvm jednotky jsou spojena prva k pozemku (stavebn parcele).
Je-li vlastnk budovy i vlastnkem pozemku, pevede na vlastnka jednotky s
pevodem jednotky i spoluvlastnick podl na pozemku odpovdajc velikosti

spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu ( 8 odst. 2). Ustanoven
pedchoz vty plat i pro pvodnho vlastnka budovy a podlovho spoluvlastnka
pozemku [odstavec prvn].
Nejsou-li spoluvlastnky pozemku vichni vlastnci jednotek v dom nebo
nejsou-li spoluvlastnky v pomru, v jakm jsou spoluvlastnky spolench st
domu ( 8 odst. 2), provedou vlastnci jednotek mezi sebou pevod podl tak,
aby spoluvlastnictv k pozemku odpovdalo spoluvlastnictv spolench st
domu. Pevod spoluvlastnickho podlu k pozemku je soust smlouvy o pevodu
jednotky ( 6). [odstavec druh].
Zkon o vlastnictv byt vychz z pedpokladu, e vlastnk jednotky je
nejen spoluvlastnkem spolench st budovy ( 8), ale takt - ve stejnm
rozsahu - spoluvlastnkem pozemku (stavebn parcely). Ustanoven 21 odst. 2
pak e situaci, kdy vlastnky pozemku jsou pouze nkte vlastnci jednotek,
pop. kdy vlastnci jednotek sice jsou spoluvlastnky pozemku, ale ne ve stejnm
pomru, v jakm jsou spoluvlastnky spolench st domu.
Jak sprvn zdrazuje dovolatel, uitm vrazu "provedou" neponechv
citovan ustanoven dotenm vlastnkm jednotek volbu, zda k poadovanmu
pevodu spoluvlastnickch podl na pozemku pistoup i nikoliv. Vlastnci
jednotek, kte nejsou souasn spoluvlastnky pozemku v pomru, v jakm jsou
spoluvlastnky spolench st domu, jsou povinni mezi sebou provst takov
vzjemn pevody spoluvlastnickch podl k pozemku, jejich vsledkem bude
naplnn zkonnho poadavku na spoluvlastnictv pozemku v urenm pomru.
Tato povinnost pitom sth jak vlastnky jednotek, kte jsou spoluvlastnky
pozemku v menm ne zkonem poadovanm pomru (pop. nejsou
spoluvlastnky pozemku vbec), tak i ty vlastnky jednotek, jejich spoluvlastnick
podl na pozemku pevyuje jejich spoluvlastnick podl na spolench stech
budovy.
Jestlie nkter z vlastnk tuto povinnost nespln a smlouvu o pevodu
odpovdajcho podlu na pozemku neuzave, mohou se ostatn doten vlastnci
jednotek domhat splnn tto povinnosti alobou o uloen povinnosti smlouvu
uzavt; pravomocn rozsudek ukldajc takovou povinnost pitom nahrazuje
projev vle - akceptaci nvrhu smlouvy ( 161 odst. 3 o. s. .). Pevod podlu se
pitom dje zsadn za platu odpovdajc cen v ase a mst obvykl.
Vklad zaujat odvolacm soudem, podle nho z 21 odst. 2 zk. o
vlastnictv byt takov povinnost neplyne, by vedl k nevynutitelnosti poadavku
tohoto ustanoven a umonil by vlastnkm jednotek, kte nejsou spoluvlastnky
pozemku vbec anebo jimi jsou v menm ne zkonem poadovan pomru,
uvat pozemek bez prvnho dvodu. Pitom prv tomuto stavu m ustanoven
21 odst. 2 zk. o vlastnictv zabrnit.
(NS 29 Cdo 4195/2010)
Z literatury:
1. p: Vlastnictv byt, sprva a domu a rozhodovn ve spoleenstv
vlastnk, 2011, s. 30-31.
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1162
(Prvo domhat se zmny velikosti podlu na spolench stech)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. el ustanoven (1 a 5)
II. Domhn se zmny velikosti spoluvlastnickho podlu a postup jejho

proveden (6 a 9)
Z dvodov zprvy:
viz u 1161
I. el ustanoven
K odst. 1
1.
Podobn ustanoven nebylo v zkon o vlastnictv byt z logickho dvodu
uvedeno, protoe byl stanoven pouze jedin zpsob vpotu velikosti
spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu a na pozemku, kter se
odvjel vlun od velikosti podlahov plochy bytu nebo nebytovho prostoru jako
jednotky podle zkona o vlastnictv byt ( 8 odst. 2 zk. o vlastnictv byt).
Podlahov plocha byla zvaznm zpsobem pojmov vymezena v 2 psm. i) pro
byt a v psm. j) zk. o vlastnictv byt pro nebytov prostor.
2.
Nov je vak potebn vlastnkovi jednotky umonit, aby v ppad, kdy nejsou
ureny podly jako stejn nebo podle velikosti podlahov plochy bytu, mohl
ppadn poadovat zmnu ve vpotu velikosti podlu na spolench stech,
jestlie se podstatn zmnily okolnosti, za nich byla velikost spoluvlastnickho
podlu urena. Komentovan ustanoven se pouije pouze v ppadech, kdy bude
urena velikost podl na spolench stech podle nov umonnho zpsobu (
1161), tedy "se zetelem k povaze, rozmrm a umstn bytu" v dob dokonen
vstavby, resp. v dob prodeje jednotky. Jde o kombinovan kritrium (zahrnujc
nap. nadstandardn povahu bytu, jeho umstn v dom, vetn nap. vhledu,
umstn v klidov zn apod. v kombinaci s velikost podlahov plochy bytu). V
takovm ppad me toti po urit dob dojt ke zmn tkajc se nap.
vhledu z bytu v dsledku nsledn vstavby v sousedstv nebo ke zmn v tom
smyslu, e ji nebude byt situovn v klidov zn (nap. vybudovn komunikace
pro automobily na t stran domu, kde je byt umstn, apod.). Nastane tak
situace pedvdan v odstavci 1, tedy okolnosti se zmn tak podstatn, e
pvodn uren velikosti spoluvlastnickho podlu na spolench stech se ji jev
jako neopodstatnn; zkon pouv dikce, e je "zjevn nespravedliv".
3.
V uvedenm ppad nejde o opravu i odstrann vady prohlen, jak je m na
mysli 1168, nbr jde o podstatnou zmnu takovch okolnost, kter byly kritrii
pro uren velikosti podlu na spolench stech. Zde vak vznik zkonem
neeen problm, jeho een by mohlo pichzet v vahu prostednictvm
pouit ustanoven 1168 odst. 1, kter se tk neuritho i nesprvnho
vymezen jednotky. Tento problm spov v tom, e zkon nepedepisuje, aby
pvodce prohlen uril vzjemn pomry mezi kritrii, podle nich ur velikost
podlu na spolench stech tak, aby bylo zejm, jakm procentem se na
zpsobu vpotu velikosti spoluvlastnickho podlu na spolench stech
podlelo kritrium uveden v 1162 odst. 2, tj. podstatn zmna okolnost. Lze
proto pedpokldat, e pi uren velikost podl na spolench stech "se
zetelem k povaze, rozmrm a umstn bytu" mus bt naplnn poadavek
uritosti jednotlivch daj prohlen (jak to m na mysli 1168 odst. 1), a mus
bt tedy zejm, jakm procentem se podl na vpotu velikosti podlu na
spolench stech povaha bytu, dle podlahov plocha bytu a umstn bytu (z
prohlen by ml bt zejm podl tchto jednotlivch "subkritri" na uren
velikosti podlu na spolench stech). V ppad zmny okolnost pak me bt
posouzeno, v jakm rozsahu se subkritrium, u nho dolo k podstatn zmn
pvodnch okolnost, podlelo na uren velikosti podlu na spolench stech a v
jakm rozsahu je oprvnn vlastnk jednotky domhat se zmny uren velikosti
podlu na spolench stech.
4.
Pi zmn uvedench skutenost (okolnost), kter mly vliv na uren velikosti
podlu na spolench stech, nastane tedy prvn stav nikoliv podle 1168
(nebo nejde o odstrann vady prohlen), nbr nastane specifick situace, kdy
velikost spolench st byla urena v souladu se zkonem, nevznikla vada v
prohlen, nbr vznikly podmnky, kter opravuj vlastnka jednotky k
poadavku na uren zmny velikosti podlu na spolench stech. Do doby
innosti zmny plat, e velikost podl na spolench stech je urena v
souladu se zkonem. V tomto smyslu jde o zsadn rozdl oproti prvnmu stavu
vzniklmu podle 1168 odst. 2, kdy jde o uplatnn prva z dvodu, e od
potku bylo prohlen vadn. Proto nelze 1162 povaovat za zvltn
ustanoven ve vztahu k 1168, nbr za ustanoven, kter se vztahuje na
ppady, kdy prohlen je od potku v souladu se zkonem, avak vlivem zmn
podmnek, resp. okolnost, s nimi zkon spojuje monost vlastnka jednotky
domhat se zmny, vznikne dotenmu vlastnkovi jednotky (i vce vlastnkm
jednotek) prvo na proveden zmny ve vpotu velikosti podlu na spolench
stech. Mra i povaha zmn tchto okolnost je vymezena tm, e by se s
ohledem na zmnu pomr jevil dosavadn pomr velikosti podl na spolench
stech jako "zjevn nespravedliv". Bude zejm vc soudn praxe, jak povaha
a mra takovch zmn okolnost bude ji povaovna za zjevn nespravedlivou.
5.
Ustanoven 1162 se tedy netk zjitnch vad i nepesnost prohlen, nbr
pouze zmn dosavadnch podmnek i kritri, podle nich byla velikost podl na
spolench stech u jednotlivch jednotek urena. (Pokud by se vak vlastnk
jednotky domnval, e kritrium pro uren velikosti podl na spolench stech
nen dostaten ureno, nap. by nebyl zejm pomr mezi pouitmi kritrii poloha bytu, umstn bytu a podlahov plocha bytu -, pak by se ze strany
vlastnka jednotky jednalo o postup podle 1168, tedy o odstrann vady
prohlen, a nikoliv o postup podle 1162).
II. Domhn se zmny velikosti spoluvlastnickho podlu a postup jejho

proveden
K odst. 2
6.
Postup pi domhn se zmny uren velikosti spoluvlastnickho podlu v
ppadech podle 1162 se bude zpravidla dotkat vech vlastnk jednotek v
dom z toho dvodu, e v dsledku zmenen velikosti podlu dotenho vlastnka
nebo nkolika dotench vlastnk se v pomru podle dosavadnch velikost vem
ostatnm vlastnkm jednotek jejich podly zv. Proto se odkazuje na postup pi

zmn prohlen podle 1169, z nho vyplv, e v tomto ppad je teba
psemn dohody vech vlastnk jednotek.
7.
Nelze vylouit, e by se uveden zmna mohla dotkat jen uritho potu
vlastnk jednotek, nap. v ppad, e dosavadn "klidov subkritrium" z
hlediska umstn bytu zanikne uritmu potu vlastnk jednotek, zatmco
naopak stejnmu potu vlastnk toto kritrium vznikne (nap. pesunut
komunikace pro automobily vedouc okolo domu z jedn strany domu na druhou),
piem uritho potu jednotek se toto kritrium vbec nedotk a nen dvodu
u nich mnit velikosti spoluvlastnickch podl. V takovm ppad by pro zmnu
prohlen postaila dohoda pouze dotench vlastnk (kterou se jednm sniuje
velikost podlu a druhm se adekvtn zvyuje). Tito vlastnci jednotek by
podepsali psemnou dohodu podle 1169 odst. 2, kter by nabyla innosti dnem
udlen psemnho souhlasu vlastnk majcch vtinu hlas, poppad vy
(kvalifikovanou) vtinu hlas poadovanou v prohlen (viz 1169 odst. 2),
resp. ve stanovch SVJ [ 1200 odst. 2 psm. d)].
8.
V ppad, e by nkter z vlastnk jednotek, jeho se m dotknout zmna
uren velikosti podl na spolench stech, navrhovan vlastnkem (nkolika
vlastnky) na zklad uveden zmny okolnost, nesouhlasil s nvrhem na
proveden zmn ve velikosti podl za situace, kterou m na mysli 1162 odst. 1,
a nedolo by tedy ke zmnm v prohlen ohledn tto nleitosti, pak m
navrhujc vlastnk jednotky (doten vlastnci) prvo uplatnit nvrh na zmnu
prohlen u soudu.
9.
V souasn odborn literatue se k tomu nap. uvd: "Podmnkou pro oprvnn
nvrh vlastnka na zmnu je vdy podstatn zmna okolnost, a to natolik, e
uren podlu dotenho vlastnka na spolench stech je zjevn nespravedliv.
Mus tak bt splnny dva pedpoklady. Jednak e dolo k podstatn zmn
okolnost oproti dob, kdy byly urovny velikosti podlu na spolench stech,
jednak e prv v dsledku tchto podstatnch zmn je uren podlu dotenho
vlastnka na spolench stech zjevn nespravedliv. Nepostauje tedy jakkoli
zmna okolnost, by podstatn, nbr tato zmna okolnost mus mt za nsledek
stav zjevn nespravedlnosti, tedy bt v pinn souvislosti se vznikem
nespravedlnosti v uren podlu." (Lit. . 3, s. 41-42.)
1161, 1166 odst. 1 psm. b) bod 3, 1168, 1172, 1173, 1208 psm. f)
bod 5
Souvisejc pedpisy:
8 odst. 2 zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.),

Z literatury:
1. Kabelkov, Schdelbauerov: Bytov
obanskm zkonku. Koment, 2013, s. 41-42.
spoluvlastnictv
novm
Pododdl 2
Vznik jednotky
K prav vzniku jednotky ( 1163 a 1166) v porovnn se zkonem o
vlastnictv byt
1.
Z dikce obanskho zkonku je patrn urit zmna oproti zkonu o vlastnictv
byt, kde byl upraven "vznik vlastnictv jednotky", jak vyplvalo ji z marginln
rubriky 5 zk. o vlastnictv byt ("Vznik a znik vlastnictv jednotky"). Naproti
tomu v obanskm zkonku se upravuje "vznik jednotky". V obou ppadech vak
jde o shodn prvn dsledek. Vdy dochz k originrnmu vzniku jednotky,
vtinou jde o souasn vznik vce jednotek, kter jsou ve vlastnictv urit osoby
nebo vce osob. Termn "vznik jednotky" je v ppad originrnho vzniku vce
odpovdajc ne "vznik vlastnictv jednotky", protoe prvn jednn skuten
smuje ke vzniku jednotek, kter se souasn se vznikem stanou vlastnictvm
urit osoby i vce uritch osob. Tak souasn odborn literatura si vm tto
formln zmny a nap. se konstatuje, e "tento rozdl nen z hlediska uivatele
podstatn, nebo se vznikem jednotky vznik i vlastnick prvo k n" (Kabelkov,
Schdelbauerov: Bytov
Koment, 2013, s. 46).
spoluvlastnictv
novm
obanskm
zkonku.
2.
Podle 5 zk. o vlastnictv byt se rozeznvaly tyto zpsoby (originrnho)
vzniku vlastnictv jednotky neoddliteln spojenho se spoluvlastnickm podlem
na spolench stech domu (a ppadn tak neoddliteln spojenho se
spoluvlastnickm podlem k pozemku, na nm byl dm postaven):
a) vkladem prohlen vlastnka budovy do katastru nemovitost, nebo
b) vstavbou jednotky provedenou na zklad smlouvy o vstavb, anebo
c) na zklad dohody spoluvlastnk budovy o zruen a vypodn podlovho

spoluvlastnictv budovy se vznikem jednotek nebo dohody manel majcch
budovu ve spolenm jmn anebo na zklad rozhodnut soudu (ustanoven o
prohlen vlastnka budovy se na dohodu pouilo pimen, take dohoda
musela pimen obsahovat nleitosti pedepsan pro prohlen).
3.
Pro vzjemn neoddliteln spojen vlastnictv bytu (jako jednotky) se
spoluvlastnickm podlem na spolench stech domu byla zavedena legislativn
zkratka "vlastnictv jednotky" tak, aby bylo zejm, e jednotka, tj. byt i
nebytov prostor, je neoddliteln spojena se spolenmi stmi domu.
Spoluvlastnick podl k pozemku, na nm byl dm s jednotkami postaven, nebyl
soust vlastnictv jednotky, byl vak rovn neoddliteln spojen s vlastnictvm
jednotky.
4.
Zpsoby vzniku jednotky podle obanskho zkonku ( 1163 a 1166) jsou v
zsad shodn se zpsoby vzniku vlastnictv jednotky podle 5 zk. o vlastnictv
byt, tj. jednotka vznikne vstavbou, zpisem do katastru nemovitost na zklad
prohlen nebo na zklad dohody, avak s tm, e pro ppady dohody
spoluvlastnk i manel jsou vytvoeny pznivj podmnky pro vznik jednotek.
Byly odstranny urit problematick poadavky zkona o vlastnictv byt, aby se
velikost spoluvlastnickch podl na spolench stech, stanoven podle zkona
o vlastnictv byt, rovnala (po pedchozm vypodn podlovho spoluvlastnictv
budovy) pvodn velikosti spoluvlastnickch podl budovy. Tento poadavek
psobil znan komplikace v praxi. Poslze bylo jet za innosti zkona o
vlastnictv byt judikovno, e nen nutn trvat na takto shodn velikosti

spoluvlastnickch podl na spolench stech, protoe lze vypodn eit
souasn tak vzjemnm finannm vypodnm tam, kde budou
spoluvlastnick podly na spolench stech odlin od dosavadnch velikost
spoluvlastnickch podl na budov.
5.
Tm, e se v obanskm zkonku pouv vraz "vznik jednotky", je vhodnji
rozliovno mezi originrnm vznikem jednotky na stran jedn a mezi nabytm
"vlastnictv jednotky", k nmu dochz pevodem nebo pechodem vlastnickho
prva k jednotce, na stran druh. Prvotn je, e zkon upravuje zpsob pemny
domu (podle zkona o vlastnictv byt oznaovanho jako "budova", piem
pojem "budova" je nadle vymezen v katastrlnm zkon, zatmco v prav
bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku se ji nepouv) na dm s
jednotkami ve vlastnictv. Upravuj se tedy zpsoby vzniku jednotky jako
nemovit vci, piem vznik tto jednotky je souasn spojen s tm, e urit
osoba se stane jejm vlastnkem. To odpovd zkladnmu pojet bytovho
spoluvlastnictv podle 1158 odst. 1, podle nho bytov spoluvlastnictv je
spoluvlastnictvm nemovit vci zaloenm vlastnictvm jednotek. Pi vzniku
jednotek na zklad zpisu prohlen v katastru nemovitost se vlastnkem stv
pvodce prohlen, piem nic nebrn tomu, aby tento pvodce soubn s
nvrhem na zpis prohlen (a tedy spolu s nvrhem, na jeho zklad vzniknou
jednotky) podal nvrh na pevod vlastnickho prva k nkter ze vzniklch
jednotek (i vce tmto jednotkm) na jinou osobu (pi dodren povinnosti
tkajc se vzniku spoleenstv vlastnk jednotek podle 1198), podobn jako to
bylo mon podle 5 odst. 1 ve spojen s 7 zk. o vlastnictv byt. Aby mohlo
bt vlastnick prvo k jednotce pevedeno na jinou osobu, mus nejdve jednotka
vzniknout nkterm ze zpsob podle 1163 a 1166 zpisem v katastru
nemovitost (v zkon o vlastnictv byt se hovoilo o vkladu prohlen do
katastru nemovitost, v obanskm zkonku se hovo o "zpisu" do katastru
nemovitost; tyto rozdly spovaj v rozdln prav zpisu prv k nemovitm
vcem podle novch katastrlnch pedpis, innch od 1.1.2014).
6.
Jednotliv druhy prvnch skutenost vedoucch ke vzniku jednotky (nebo ke
vzniku vce jednotek) jsou tedy v obanskm zkonku v zsad shodn se
zpsoby vzniku vlastnictv jednotek podle zkona o vlastnictv byt, jsou vak
uplatnny dl vcn zmny odpovdajc obnovenmu principu superficies solo
cedit a novmu vymezen jednotky. Beze zmny zstv v obanskm zkonku
dosavadn zkladn pedpoklad stanoven v 1 odst. 4 zk. o vlastnictv byt,
podle nho mohou jednotky vzniknout pouze v dom, v nm jsou alespo dva
byty (nebo dva nebytov prostory anebo jeden byt a jeden nebytov prostor),
tedy mohou vzniknout jedin v dom, v nm lze vymezit alespo dv jednotky.
Tento pedpoklad je stanoven v 1158 odst. 1, podle nho bytov

spoluvlastnictv me vzniknout, pokud je soust nemovit vci dm alespo s
dvma byty (piem co se stanov o bytu, plat tak pro nebytov prostor podle
1158 odst. 2).
7.
Do prvn pravy bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku nebylo
pevzato ustanoven 2 psm. a) zk. o vlastnictv byt, podle nho rozhodnutm
vlastnka bylo mon za budovu povaovat rovn sekci se samostatnm
vchodem, pokud byla samostatn oznaena slem popisnm a byla tak stavebn
technicky uspodna, e mohla plnit samostatn zkladn funkci budovy.
Dosavadn vymezen jednotek v tchto sekcch (a vznik SVJ v tchto sekcch, k
nmu dolo pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku) zstv
nedoteno, by to nen v pechodnch ustanovench vslovn stanoveno. V tto
zleitosti nejsou zaazena dn pechodn ustanoven. Z pechodnho
ustanoven 3028 vak lze dovozovat, e dosavadn domy s jednotkami ve
vlastnictv, i v ppad, e jde o sekce podle 2 psm. a) zk. o vlastnictv byt,
zstvaj zachovny. Nov vak ji nelze od 1.1.2014 pro ely vzniku jednotek
rozdlovat dm na sekce (na jednotliv vchody). Od 1.1.2014 tedy ji nelze
prohlenm urit uvedenou sekci za dm, kter by byl rozdlen na jednotky;
vechny sekce se samostatnmi vchody jsou povaovny za jedin dm a
rozdlen na jednotky lze uskutenit jedin v rmci celho domu a tak pro cel
dm vznikne SVJ. Tak v tchto ppadech plat, e by se v ustanovench o
bytovm spoluvlastnictv nevymezuje pojem "budova" nebo "dm", mohou
vzniknout jednotky pouze v ppad, e v takovm dom (a je soust pozemku
jako vci nemovit, nebo je dm sm o sob vc nemovitou - nen soust
pozemku nebo soust prva stavby jako vci nemovit) lze vymezit alespo dv
jednotky.
Obecn ke zpsobm vzniku jednotky podle obanskho zkonku
8.
Pokud jde o zpsoby vzniku jednotky, jsou zachovny dosavadn zpsoby
upraven v zkon o vlastnictv byt, by je prava dlm zpsobem vcn
zpesnna.
9.
Obansk zkonk upravuje tyto zpsoby vzniku jednotky:
a) Vstavbou na zklad smlouvy o vstavb. Jednotliv zpsoby sjednvn

smlouvy o vstavb jsou podrobn upraveny v 1170 a 1174. Obdobn jako
dosud podle zkona o vlastnictv byt je mon sjednat smlouvu o vstavb za
elem pozen novho domu s jednotkami ve vlastnictv nebo za elem
dokonen vstavby domu jako domu s jednotkami ve vlastnictv, dle nstavbou,
pstavbou i stavebn pravou dokonen stavby za elem vzniku nov
jednotky (novch jednotek) v dom, v nm dosud nejsou jednotky vymezeny,
anebo nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou v dom, kde jsou ji
jednotky vymezeny a v nm m vzniknout nov jednotka (i vce novch
jednotek) anebo m bt zmnna dosavadn jednotka (i vce dosavadnch
jednotek).
b) Zpisem do veejnho seznamu (zpisem do katastru nemovitost podle

katastrlnho zkona a provdc katastrln vyhlky), a to
- na zklad prohlen (vlastnka nebo osoby k tomu oprvnn z jinho vcnho
prva) o rozdlen prva k domu a pozemku (k vci nemovit) na vlastnick
prvo k jednotkm ( 1164 odst. 1), nebo
- na zklad dohody spoluvlastnk (majcch dm ve spoluvlastnictv) o oddlen

ze spoluvlastnictv nebo o zruen a vypodn spoluvlastnictv ( 1164 odst. 2),
anebo
- na zklad dohody manel (majcch dm ve spolenm jmn manel) o

zmn rozsahu nebo o vypodn spolenho jmn manel ( 1164 odst. 2).
c) Rozhodnutm soudu (co pichz v vahu v ppad spoluvlastnictv domu a

pozemku, poppad domu bez pozemku, pokud je pozemek ve vlastnictv jinho
vlastnka). Dm vak mus splovat pedpoklady pro rozdlen prva k domu a
pozemku na vlastnick prvo k jednotkm podle 1158, tj. jde o dm s alespo
dvma byty nebo s dvma nebytovmi prostory (resp. s jednm bytem a jednm
nebytovm prostorem). Tot plat v ppad domu a pozemku ve spolenm
jmn manel.
1163
Vstavba
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. el ustanoven (1 a 2)
II. Vznik jednotky vstavbou (3 a 5)
V tchto ustanovench se vymezuj prvn skutenosti, kter vedou ke

vzniku jednotky. Vychz se pitom z platn pravy ( 5 odst. 1 a 3 zkona o
vlastnictv byt), z nvrh novch zkon o vlastnictv byt a diskus k nim.
Na prvm mst se uvd ppad, kdy jednotka vznikne vstavbou domu

jako nov vc.
Dle se uvdj ppady, kdy dm ji existuje a mn se projevem vle na

dm s jednotkami, a ji je to projev vle jedn osoby, tedy prohlen
dosavadnho vlastnka (poppad osoby oprvnn k tomu z jinho vcnho
prva), nebo nkolika osob v ppad dohod o oddlen ze spoluvlastnictv, nebo
jeho zruen a vypodn, anebo o zen i vypodn spolenho jmn. Tyto
ppady spojuje i to, e jednotka vznik zpisem do katastru nemovitost.
Jako posledn se uvd ppad, kdy o vzniku jednotky rozhodne ve

stanovench ppadech soud. Tehdy jednotka vznikne prvn moc rozhodnut.
I. el ustanoven
1.
Shodn jako podle zkona o vlastnictv byt je jednm ze zpsob vzniku
jednotky (resp. vce jednotek) jejich vstavba. elem tohoto ustanoven je pouze
pojmov vymezit smlouvu o vstavb, pedevm vak stanovit okamik, kdy
vznikne na zklad vstavby jednotka, v danm ppad rozestavn jednotka,
by obansk zkonk tento pojem vslovn nepouv. Jde o vznik jednotky
(jednotek) vstavbou na zklad smlouvy o vstavb uzaven podle ustanoven
zaazench (obdobn jako dosud) v souboru ustanoven upravujcch bytov

spoluvlastnictv. Smlouva o vstavb byla upravena rovn v 17 a nsl. zk. o
vlastnictv byt, kde byla (obdobn jako nyn v 1170 a nsl.) zvltnm druhem
smlouvy, na jejm zklad vznikaly jednotky vstavbou. Pitom smlouvu o
vstavb nelze zamovat za smlouvu o dlo podle 2586 a nsl., jmenovit pak
za smlouvu o dlo, jejm pedmtem je stavba podle 2623 a nsl. (upravujc
smlouvu o prav nemovit vci a smlouvu o zhotoven, oprav nebo prav
stavby). Smlouva o vstavb podle zkona o vlastnictv byt byla smlouvou, j si
jej astnci (oznaovan jako stavebnci) vymezili vzjemn prva a povinnosti
pi vstavb domu s jednotkami. Z 1163 nyn obdobn vyplv, e smlouvou o
vstavb se strany zavazuj vstavbou novho domu nebo zmnou stvajcho
domu (stvajc dokonen stavby) k takov vstavb, j vzniknou nov jednotky.
2.
Pojem "vstavba", na jejm zklad vznikne jednotka, je spojen s ustanovenmi
o smlouv o vstavb v 1170 a 1174; vstavbu jednotky lze toti uskutenit ve
smyslu 1163 jedin na zklad dn uzaven smlouvy o vstavb jako
zvltnho druhu smlouvy, upraven v ustanovench o bytovm spoluvlastnictv.
Pedpokladem toho, aby na zklad ujednn stran (astnk vstavby) vznikly
jednotky, je uzaven smlouvy o vstavb podle 1170 a nsl. Pokud by k
uzaven takov smlouvy nedolo, nejednalo by se o vstavbu jednotek ani o
jeden ze zpsob vzniku jednotek podle ustanoven o bytovm spoluvlastnictv.
II. Vznik jednotky vstavbou
3.
Jednotka na zklad smlouvy o vstavb vznikne, pokud je dm alespo v
takovm stupni rozestavnosti, e je ji navenek uzaven obvodovmi stnami a
sten konstrukc a byt je uzaven obvodovmi stnami. Jde o podobn, avak
pregnantnj vymezen okamiku, kdy vznikne vstavbou rozestavn jednotka,
by se vslovn pojem "rozestavn jednotka" (na rozdl od 17 odst. 6 zk. o
vlastnictv byt) nepouv.
4.
Nov je v 1163 pi vymezen rozestavnho bytu (resp. nebytovho prostoru)
doplnn poadavek, e byt "je uzaven obvodovmi stnami". Toto doplnn
dslednji vymezuje, kdy se povauje byt nebo nebytov prostor za rozestavn,
a kdy tedy vznikne jednotka (rozestavn jednotka) a tm vznikne bytov
spoluvlastnictv. V obanskm zkonku se vymezuje pojem "rozestavn byt",
chyb vak vymezen pojmu "rozestavn jednotka", co lze pitat tomu, e
podle zkona o vlastnictv byt byl jednotkou byt i nebytov prostor, take
pojem "jednotka" a pojem "rozestavn jednotka" se kryl s pojmem "byt" a
"rozestavn byt" (resp. "nebytov prostor" a "rozestavn nebytov prostor").
5.
Obdobn jako bylo podle 17 odst. 6 zk. o vlastnictv byt vslovn stanoveno,
e vznikem vlastnictv rozestavn jednotky se mn vlastnictv dosavadnho
vlastnka budovy na vlastnictv jednotek v dom, je v 1174 stanoveno, e
vznikne-li vstavbou dm, zstanou strany a do vzniku jednotky podlovmi
spoluvlastnky nemovit vci a vznikem jednotky se toto podlov spoluvlastnictv
nemovit vci mn v bytov spoluvlastnictv. V obanskm zkonku se sice ji
nestanov postup pro zpis rozestavn jednotky do katastru nemovitost, jako
tomu bylo v 17 odst. 6 zk. o vlastnictv byt, pesto nic nebrn tomu, aby byly
rozestavn jednotky zapsny do katastru nemovitost; pamatuj na to rovn
Pokyny . 44 ZK z 20.12.2013. Pitom bytov spoluvlastnictv vznikne, jakmile
budou jednotky ve stadiu rozestavnosti podle 1163 (i kdy nebudou
rozestavn jednotky zapsny v katastru nemovitost).
1158, 1166, 1170 a 1174, 1200, 1222, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:
2 stavebnho zkona,
17 a nsl. zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.),

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1164
Zpis do veejnho seznamu
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Obecn ke vzniku jednotky zpisem do veejnho seznamu (1 a 2)
II. Vznik jednotky zpisem do veejnho seznamu (3 a 11)
Z dvodov zprvy:
viz u 1163
I. Obecn ke vzniku jednotky zpisem do veejnho seznamu
1.
Obecn bude dochzet podle obanskho zkonku ke vzniku jednotky v
zsad shodnmi zpsoby, jako tomu bylo za innosti zkona o vlastnictv byt.
Plat to rovn o vzniku jednotky zpisem do veejnho seznamu, tj. do katastru
nemovitost. Zpisem do veejnho seznamu jednotka (resp. zpravidla vce
jednotek najednou) vznikne:
a) bu na zklad prohlen (vlastnka domu nebo vlastnka pozemku s domem
na nm postavenm anebo osoby k tomu oprvnn z jinho vcnho prva) o
rozdlen prva k domu a pozemku (k vci nemovit) na vlastnick prvo k
jednotkm ( 1164 odst. 1), nebo
b) na zklad dohody spoluvlastnk (majcch dm nebo pozemek s domem na

nm postavenm ve spoluvlastnictv) o oddlen ze spoluvlastnictv nebo o
zruen a vypodn spoluvlastnictv ( 1164 odst. 2), anebo
c) na zklad dohody manel (majcch dm ve spolenm jmn manel) o

zmn rozsahu spolenho jmn manel nebo o jeho vypodn ( 1164 odst.
2).
Jde o zpsoby shodn s tmi, kter upravoval 5 odst. 1 a 3 zk. o
vlastnictv byt.
2.
Zpisem ve veejnm seznamu (tj. v katastru nemovitost) tedy me vznikat
jednotka (jednotky) v ppadech ji existujcho domu na zklad projevu vle
pvodce prohlen nebo na zklad dohody spoluvlastnk nebo manel
(piem shodn jako dosud to bude mon i v ppad, e dm je postaven na
cizm pozemku). Tmto projevem vle (prohlenm vlastnka nebo dohodou
spoluvlastnk i manel) dojde k pemn dosavadnho prva k nemovit vci
(k domu a pozemku) na vlastnick prvo k jednotkm. Z nov dikce v obanskm
zkonku je vslovn zejm, e pi pemn dosavadn nemovit vci ve
vlastnictv nebo spoluvlastnictv i ve spolenm jmn na bytov
spoluvlastnictv, spovajc v rozdlen nemovit vci na jednotky, me jt o
projev vle nikoliv pouze vlastnka domu a pozemku, nbr tak osoby oprvnn
k tomu z jinho vcnho prva k nemovit vci ne prva vlastnickho (zpravidla
pjde o prvo stavby). Krom toho mohou jednotky vzniknout (namsto dohody
spoluvlastnk nebo manel) tak rozhodnutm soudu na nvrh nkterho ze
spoluvlastnk nebo manel.
II. Vznik jednotky zpisem do veejnho seznamu

K odst. 1
3.
V porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt je upraven vznik jednotky (i
vce jednotek) zpisem do veejnho seznamu (tj. do katastru nemovitost) na
zklad prohlen jednoznanji. Jednotka vznikne, jestlie vlastnk domu a
pozemku (poppad vlastnk pouze domu, pokud je pozemek ve vlastnictv jinho
vlastnka) anebo osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva rozdl
prohlenm sv prvo k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm a toto
prohlen bude zapsno v katastru nemovitost. Podle katastrlnho zkona
vznikne jednotka zpisem do katastru nemovitost. Podle 8 katastrlnho zkona
se jednotka zapisuje oznaenm budovy, v n je vymezena, pokud nen soust
pozemku ani prva stavby, nebo oznaenm pozemku nebo prva stavby, jeho
soust je budova, v n je vymezena, slem jednotky a jejm pojmenovnm.
Rozestavn jednotka se zapisuje oznaenm budovy, v n je vymezena, pokud
nen soust pozemku ani prva stavby, nebo oznaenm pozemku nebo prva
stavby, jeho soust je budova, v n je vymezena, slem jednotky a
oznaenm, e se jedn o rozestavnou jednotku. Podrobnosti o zpisech
jednotek jsou uvedeny v Pokynech . 44 ZK z 20.12.2013.
4.
Pedchoz prvn prava v zkon o vlastnictv byt ( 4 odst. 1 posledn vta, 5
odst. 1 a 7) vzbuzovala pochybnost, zda mohou jednotky vzniknout obma
postupy, tj. bu pouze vloenm prohlen vlastnka budovy do katastru
nemovitost (v nm se zapsaly pouze pedepsan daje), anebo podnm nvrhu
na zpis prvn jednotky, resp. vce prvnch jednotek najednou, spolu s nvrhem
na zpis prohlen vlastnka budovy. Tyto pochybnosti sice odstraovaly Pokyny
ZK . 24 z roku 2000, ve znn pozdjch zmn a doplnn, pesto vznikaly
rzn nzory tak v odborn literatue. Napklad se uvdlo: "Je vak teba
vslovn zdraznit, e zkon nepot s tm, e by se podle pravy od 1.7.2000
ml provdt samostatn vklad prohlen o vymezen jednotek do katastru
nemovitost. Prohlen by mlo bt ji pouze povinnou plohou nvrhu na
povolen vkladu vlastnickho prva do katastru nemovitost na zklad smlouvy o
pevodu prvn jednotky v dom ( 4 odst. 1 zkona). To znamen, e vklad
prohlen a vklad vlastnickho prva k prvn jednotce by se ml provdt
souasn. Jin vznam tato dikce neme mt." (Lit. . 1, s. 67.) Souasn autor
poukazoval na skutenost, e v rozporu s logickm vkladem se v praxi projevuj
t zcela opan tendence, co plat tak o Pokynech ZK . 24, ve kterch
samostatn vklad prohlen vlastnka budovy pipout. Autor opral sv tvrzen
zejmna o znn 4 odst. 1 zk. o vlastnictv byt, podle nho bylo stanoveno,
e prohlen je povinnou plohou nvrhu na povolen vkladu vlastnickho prva
do katastru nemovitost na zklad smlouvy o pevodu prvn jednotky v dom.
5.
Uveden interpretan problm dosavadnho vzjemnho vztahu 4 odst. 1, 5
odst. 1 a 7 zk. o vlastnictv byt byl odstrann ustanovenm 1164 odst. 1
ob. zk., podle nho jednoznan vznikne jednotka (resp. zpravidla vce
jednotek) ji tak zpisem prohlen v katastru nemovitost. Pvodce prohlen
tedy me podle 1164 odst. 1 doshnout vzniku vlastnictv jednotek rozdlenm
svho prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm zpisem
prohlen do katastru nemovitost. Pitom se nic nemn na tom, e spolu se
zpisem prohlen me bt podn nvrh na zpis vlastnickho prva k prvn
pevdn jednotce (i k vce prvnm pevdnm jednotkm). Jde tedy o
zpesnn legislativn pravy, praxe vak zstv shodn jako za innosti zkona
o vlastnictv byt. Povinn nleitosti prohlen stanov 1166.
K odst. 2
6.
Projev vle, na jeho zklad vznikne jednotka, resp. vce jednotek najednou
zpisem v katastru nemovitost, bude mon uinit, shodn jako tomu bylo
dosud, dvma zpsoby odvislmi od toho, zda jde o projev vle jedin osoby
(nap. jedinho vlastnka) nebo nkolika osob (nap. spoluvlastnk nebo
manel), a to:
a) v ppad, e jej in jedin osoba (nap. dosavadn vlastnk domu a pozemku
nebo osoba oprvnn k tomu z jinho vcnho prva), m projev vle formu
prohlen,
b) v ppad, e jej in nkolik osob (nap. podlov spoluvlastnci nebo manel),

m projev vle formu dohody, tedy ujednaj si to spoluvlastnci i manel (pi
oddlen ze spoluvlastnictv nebo pi jeho zruen a vypodn anebo v ppad
domu ve spolenm jmn manel pi zmn rozsahu i pi vypodn
spolenho jmn manel). Na tyto zpsoby vzniku jednotek pamatuje 1164
odst. 2. Pitom se vslovn stanov (obdobn jako dosud), e se pro tuto dohodu
(pro jej nleitosti a obsah) pimen pouij ustanoven o prohlen.
7.
Pro vznik jednotky podle odstavce 2 (dohoda spoluvlastnk nebo dohoda
manel) je ve vztahu k pedchoz prav zkona o vlastnictv byt dleit, e
krom vyputn ji zmnn podmnky, aby podly na spolench stech byly
shodn s pvodnmi spoluvlastnickmi podly (jak to poadoval 5 odst. 2 zk. o
vlastnictv byt), nebylo do obanskho zkonku pevzato ani dosavadn
omezen, podle nho nebylo mon dohodu spoluvlastnk (i manel) ujednat,
jestlie byl teba i jen jeden byt v njmu fyzick osoby ( 5 odst. 5 zk. o
vlastnictv byt). Njemcm byt - fyzickm osobm vak bude i podle prvn
pravy v obanskm zkonku ( 1187) svdit pi prvnm pevodu jednotky (od
pvodce prohlen) pedkupn prvo k jednotce (podobn jako dosud podle 22
zk. o vlastnictv byt, avak ve zjednoduen prav). Oproti dosavadn prav
lze init zvr, e prava vzniku jednotky v obanskm zkonku (pokud jde o
dohodu spoluvlastnk nebo dohodu manel) je oproti prav v 5 odst. 2 zk. o
vlastnictv byt pregnantnj. V ppad spoluvlastnictv domu a pozemku se v
1164 odst. 2 vslovn stanov, e jednotka me vzniknout nejen po pedchozm
vypodn podlovho spoluvlastnictv (tj. spolu s jeho zruenm), nbr tak
nap. pouze pi oddlen ze spoluvlastnictv (tj. bez zruen spoluvlastnictv k
jinm vcem nemovitm). Podobn je dikce zkona v tme ustanoven
zpesnna v ppad spolenho jmn manel. Jednotka me vzniknout nejen v
ppad vypodn spolenho jmn (a jeho zniku), nbr tak pi zachovn
spolenho jmn a pouze oddlen domu s pozemkem (i domu bez pozemku) z
tohoto spolenho jmn, jeho zenm zpsobem podle ustanoven obanskho

zkonku o manelskm majetkovm prvu.
8.
Podle 13 katastrln vyhlky se o jednotce eviduj tyto daje: slo listu
vlastnictv, slo jednotky, daje o nemovitosti, ve kter je jednotka vymezena,
typ jednotky podle plohy k tto vyhlce a zpsob vyuit jednotky podle plohy
k tto vyhlce, typ a zpsob ochrany nemovitosti podle plohy k tto vyhlce,
spoluvlastnick podl na spolench stech nemovitosti v bytovm
spoluvlastnictv u jednotky vymezen podle obanskho zkonku nebo
spoluvlastnick podl na spolench stech domu a pozemku, kter jsou ve
spoluvlastnictv vech vlastnk jednotek, u jednotky vymezen podle zkona o
vlastnictv byt, daje o prvech, upozornn tkajc se jednotky. U bytovho
spoluvlastnictv podle obanskho zkonku se podle 15 odst. 3 vyhlky eviduj
daje o vlastncch jednotek, celkov spoluvlastnick podl kadho vlastnka
jednotek na spolench stech nemovitosti, daje o nemovitosti, ve kter jsou
jednotky vymezeny, daj o tom, e k uvn jednotky slou nemovitosti v
pdatnm spoluvlastnictv, a daj o uloen plnho znn prohlen do sbrky
listin.
9.
U vlastnictv jednotek podle zkona o vlastnictv byt (tj. v ppad jednotek,
kter nadle budou na zklad pechodnho ustanoven 3063 jednotkami podle
zkona o vlastnictv byt, a nikoliv podle obanskho zkonku) se podle 15
odst. 4 katastrln vyhlky eviduj daje o vlastncch jednotek, celkov
spoluvlastnick podl kadho vlastnka jednotek na spolench stech domu,
ppadn pozemku, daje o domu, ve kterm jsou jednotky vymezeny, daj o
tom, e k uvn jednotky slou nemovitosti v pdatnm spoluvlastnictv, daje
o funkn souvisejcch pozemcch a vedlejch stavbch, kter tvo spolen
sti domu, a daj o uloen plnho znn prohlen do sbrky listin.
10.
Pokud jde o list vlastnictv, m se podle katastrln vyhlky pro bytov
spoluvlastnictv zakldat samostatn list vlastnictv pro vechny spoluvlastnky
domu s vymezenmi jednotkami a souasn se maj zakldat samostatn listy
vlastnictv pro kadou skupinu jednotek v dom, ke kterm jsou evidovny
shodn daje o vlastnictv. Na listu vlastnictv pro bytov spoluvlastnictv nejsou
uvedena vcn prva k vci ciz, poznmky, poppad omezen vztahujc se k
jednotkm. Tyto daje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictv pro vlastnictv
jednotky. daje o vcnm bemeni zzenm k nemovitosti, kter je v bytovm
spoluvlastnictv, jsou uvedeny pouze na listu vlastnictv pro bytov
spoluvlastnictv. V sti D listu vlastnictv pro bytov spoluvlastnictv je vedena

informace o uloenm plnm znn prohlen vlastnka domu ve sbrce listin.
Pro vlastnictv jednotek podle zkona o vlastnictv byt (tedy pro jednotky, kter i
nadle zstvaj jednotkami podle zkona o vlastnictv byt na zklad
pechodnho ustanoven 3063) se m pout obdobn to, co je stanoveno
ohledn bytovho spoluvlastnictv vzniklho ji podle obanskho zkonku.
11.
Bli postup pro zpisy jednotek, s lennm na jednotky vznikl ped 1. lednem
2014 a jednotky vznikl po tomto datu, je obsaen v Pokynech . 44 ZK z
20.12.2013, ve znn Dodatku . 1.
560, 714, 718, 720 odst. 2, 736, 1140 a nsl., 1166 a 1168,
1187, 1198
Souvisejc pedpisy:
3 odst. 1 psm. d) katastrlnho zkona,
katastrln vyhlka,

Pokyny ZK . 24 z roku 2000, ve znn pozdjch zmn
Z literatury:

Koment, 2011, s. 67.
1165
Rozhodnut soudu
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Ppady, kdy bude soud rozhodovat o vzniku vlastnictv jednotek (1)
II. Rozhodnut soudu a nleitosti prohlen (2 a 3)
Z dvodov zprvy:
viz u 1163
I. Ppady, kdy bude soud rozhodovat o vzniku vlastnictv jednotek
1.
V zsad shodn jako dosud me v ppad spoluvlastnictv domu nebo domu
ve spolenm jmn manel vzniknout jednotka (jednotky) rozhodnutm soudu
pi rozhodovn o oddlen ze spoluvlastnictv nebo o jeho zruen a vypodn
anebo pi zen i pi vypodn spolenho jmn manel. I nadle jde o
ppady, kdy bude soud rozhodovat o vzniku vlastnictv jednotek tehdy, kdy
nemovit vc bude v podlovm spoluvlastnictv dvou nebo vce osob a jeden i
nkolik tchto podlovch spoluvlastnk pod nvrh na oddlen ze
spoluvlastnictv nebo na zruen a vypodn spoluvlastnictv se vznikem
jednotek. Pjde zejm, jako dosud, o ppady, kdy se vichni spoluvlastnci domu
a pozemku (resp. domu bez pozemku) nedohodnou na oddlen tto nemovit
vci ze spoluvlastnictv, resp. se nedohodnou na zruen a vypodn
spoluvlastnictv se vznikem jednotky. V takovm ppad k nvrhu nkterho ze
spoluvlastnk bude v tto zleitosti rozhodovat soud. Podobn tomu bude v
ppad, kdy se manel majc dm s pozemkem nebo dm bez pozemku ve

spolenm jmn nedohodnou pi zen nebo pi vypodn spolenho jmn
manel po jeho zruen takovm zpsobem, aby vznikly jednotky podle
ustanoven o bytovm spoluvlastnictv.
II. Rozhodnut soudu a nleitosti prohlen
2.
V 5 odst. 3 zk. o vlastnictv byt bylo vslovn stanoveno, e dohoda o
vypodn nebo rozhodnut soudu o zruen podlovho spoluvlastnictv,
poppad o vypodn spolenho jmn manel, mus obsahovat i nleitosti
stanoven pro prohlen v 4 odst. 2 zk. o vlastnictv byt. V 1164 odst. 2 in
fine se naproti tomu pouze stanov, e pro dohodu spoluvlastnk nebo manel
se pouij pimen ustanoven o prohlen. Takov dohoda tedy mus
obsahovat tak ujednn o zleitostech uvedench v 1166 (vetn povinnosti
uvst nleitosti stanov SVJ v prohlen, pokud m vzniknout alespo pt
jednotek, z nich alespo ti maj bt ve vlastnictv t rznch vlastnk). Pokud
vak jde o rozhodnut soudu, na jeho zklad maj vzniknout jednotky, nestanov
se v tomto smru v 1165 dn podobn povinnost. Lze vak z povahy vci
dovozovat, e tak soud je vzn povinnost ve svm rozhodnut uvst vechny
nleitosti, kter jinak plat pro prohlen nebo pro dohodu spoluvlastnk i
manel tkajc se vzniku jednotek. Tak v aktuln odborn literatue se dochz
k zvru, e z povahy vci by mlo mt rozhodnut soudu nleitosti prohlen,
"resp. takov obsahov nleitosti, aby bylo zejm, jak bude nemovitost
rozdlena, tedy jak jednotky v nemovitosti vzniknou, a dle, jak vcn a jin
prva a jak zvady pechzej se vznikem vlastnickho prva k jednotce na
vechny vlastnky jednotek nebo na nkter z nich, a dal nezbytn nleitosti".
(Lit. . 1, s. 57-58.)
3.
Z hlediska katastrlnch pedpis, konkrtn podle katastrln vyhlky, se v
tomto ppad provede zpis v katastru nemovitost na zklad "potvrzen o
vzniku, zmn nebo zniku prva vydanho orgnem veejn moci, pokud prvo
vzniklo, zmnilo se nebo zaniklo v dsledku jeho konu pi vkonu veejn moci
(dle jen potvrzen orgnu veejn moci')".
724, 740, 1143, 1166 a 1168, 1187, 1198
Souvisejc pedpisy:

Z judikatury:
Ppady, kdy bude mon doshnout pesn shody velikosti
spoluvlastnickch podl na budov a budouc ve podl na spolench stech
domu, jsou spe vjimen. Proto tak podle 5 odst. 2 zk. o vlastnictv byt
nenastal-li ideln ppad a nelze-li s ohledem na velikost byt v budov vymezit
jednotky tak, aby se po pikzn jednotek jednotlivm spoluvlastnkm rovnala
velikost jejich budoucch spoluvlastnickch podl na spolench stech domu
velikosti stvajcch podl na budov, mus se rozhodnut skldat z nkolika st,
resp. vrok. Prvnm je zruen stvajcho podlovho spoluvlastnictv a jeho
vypodn tak, aby se spoluvlastnick podly na budov po tomto vypodn
rovnaly velikosti jejich budoucch spoluvlastnickch podl na spolench stech
domu po pikzn jednotek. Pitom vichni pvodn spoluvlastnci budovy zejm
nemus bt spoluvlastnky i po tomto vypodn. Nsleduje vymezen jednotek v
budov (s nleitostmi jako v prohlen) a zruen podlovho spoluvlastnictv
budovy po prvnm kroku (kdy velikost spoluvlastnickch podl na budov ji
odpovd velikosti budoucch podl na spolench stech domu) a jeho
vypodn pikznm jednotek jednotlivm spoluvlastnkm rozhodnutm soudu.
Pokud se nktermu ze spoluvlastnk dostane men hodnoty, ne by odpovdalo
pvodnmu spoluvlastnickmu podlu na budov, ml by od ostatnch
spoluvlastnk dostat pimenou nhradu, kter by mla zejm vychzet z ceny
jednotek obvykl v danm mst v dob rozhodovvn. Je tedy mon vypodat
podlov spoluvlastnictv k budov rozdlenm budovy na jednotky i v ppad,
kdy nelze doshnout rovnosti velikosti spoluvlastnickch podl na budov a
budoucch podl na spolench stech domu. Nen tedy nezbytn, aby bylo
vdy dosaeno rovnosti velikosti spoluvlastnickch podl, a nen vbec nutn
provdt stavebn pravy k jejmu dosaen. Podlov spoluvlastnictv lze zruit a
vypodat rozdlenm budovy na jednotky, i kdy nelze doshnout rovnosti
velikosti spol. podl, protoe rozdl v hodnotch, kter se spoluvlastnkm
dostanou oproti tomu, jak hodnoty by mli dostat vzhledem k hodnot svch
podl na budov, lze kompenzovat pimenou nhradou v penzch. Navc rozdl
ve velikosti spoluvlastnickch podl nemus vdy znamenat rozdl v hodnot a
naopak obvykl cena jednotek o stejn velikosti me bt rzn (na zklad
rozdlnho umstn v budov, rozdlnho vybaven apod. - podobnm zpsobem
to asto probh na zklad dohody, a katastrln ady bez problmu podle

dohody provdj zpisy.
(NS 22 Cdo 2474/2006)
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
Prohlen
1166
(Nleitosti prohlen)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Porovnn s dosavadn pravou (1 a 4)
II. Nleitosti vdy uveden v prohlen podle obanskho zkonku (5 a

11)
III. Stanovy SVJ v prohlen (12 a 16)
IV. Dal nleitosti prohlen, nejsou-li v nm uvedeny stanovy SVJ (17 a

18)
V. Plohy prohlen (19)
Z dvodov zprvy:
Pi pemn domu na dm s jednotkami rozdluje vlastnk, poppad

osoba k tomu oprvnn z vcnho prva sv prvo k nemovit vci na jednotky
projevem sv vle. Ta me bt projevena v prohlen, poppad, je-li vc ve
spoluvlastnictv nebo ve spolenm jmn, v dohod spoluvlastnk nebo
manel. Ustanoven uvd jejich nleitosti. Poadavek na psemnou formu
prohlen nen zvlt uvdn, protoe vyplv ji z obecnch ustanoven o
form prvnch jednn, jimi se zizuje vcn prvo k nemovit vci.
I. Porovnn s dosavadn pravou
1.
Prohlen je, shodn jako podle zkona o vlastnictv byt, jednm z monch
zpsob rozdlen dosavadn nemovit vci (pozemku s domem na nm
postavenm) na jednotky. Dalm takovm zpsobem je dohoda spoluvlastnk
nebo dohoda manel podle 1164 odst. 2, pro kterou se vyaduj pimen
tak nleitosti pedepsan pro prohlen. Pitom se nov vslovn stanov, e
pvodcem prohlen nemus bt pouze vlastnk, nbr tak osoba oprvnn k
tomu z jinho vcnho prva (viz 1164 odst. 1). Pedevm pjde o prvo stavby
zzen ve prospch vlastnka domu na pozemku postavenho.
2.
Ustanoven 1164 odst. 1 vslovn stanovujc prvo i jin osoby ne vlastnka
(zpravidla pjde o osobu oprvnnou z prva stavby) podit prohlen, m vliv
tak na terminologii obanskho zkonku, pokud jde o oznaen prohlen. Podle
4 odst. 1 zkona o vlastnictv byt (ale tak podle dalch ustanoven
uvedenho zkona) se prohlen oznaovalo jako "prohlen vlastnka budovy"
v nvaznosti na pravu v tme ustanoven, podle kter "vlastnk budovy" svm
prohlenm mohl urit prostorov vymezen sti budovy, kter se za podmnek
stanovench v zkon o vlastnictv byt a v souladu se stavebnm urenm
stanou jednotkami. Nov se v obanskm zkonku pouv pojem "prohlen"
(viz 1164, 1166 a 1169 a tak jin ustanoven o bytovm spoluvlastnictv) a
zohleduje se tak, kdo me bt pvodcem prohlen.
3.
Podstatn vraznj jsou zmny, k nim v obanskm zkonku dochz z
hlediska obsahu prohlen, tj. z hlediska jeho povinnch nleitost (stranou lze
ponechat, e v pojmech pouitch v ustanoven o nleitostech prohlen dolo
ke zmnm odpovdajcm pojmm obanskho zkonku a tak je zohlednno
nov pojet jednotky, j nen pouze byt i nebytov prostor, nbr jednotka jako
vc nemovit, zahrnujc byt a spolen sti, jak je vymezena v 1159).

Obsahov zmny prohlen lze lenit do dvou skupin:
a) doplnn dalch povinnch nleitost, resp. vyputn nkterch dosud
povinnch nleitosti prohlen oproti nleitostem stanovenm v 4 odst. 2
zk. o vlastnictv byt (viz vklad k odst. 1);
b) zsadn zmna pojet prohlen v tom smyslu, e bude v zkonem

stanovench ppadech (bude-li na zklad prohlen souasn zaloeno SVJ)
obsahovat tak nleitosti stanov SVJ (viz vklad k odst. 2).
4.
Uritou zmnou je tak skutenost, e v zkon o vlastnictv byt bylo v
ustanoven o prohlen vslovn vymezeno zkladn pojet prohlen, tj. e se
jm uruj prostorov vymezen sti budovy, kter se za podmnek stanovench
v zkon o vlastnictv byt a v souladu se stavebnm urenm stanou jednotkami
a spolenmi stmi domu. V 1166 nic takovho uvedeno nen, pouze z vodn
sti odstavce 1 plyne, e se prohlenm rozdluje prvo k nemovit vci na
vlastnick prvo k jednotkm. Touto dikc se navazuje na 1164 odst. 1 in fine, z
nho plyne, e pvodce prohlen "rozdl sv prvo k domu a pozemku na
vlastnick prvo k jednotkm". Prvn dsledky prohlen jsou vak koncipovny
v zkon o vlastnictv byt i v obanskm zkonku v zsad shodn v tom
smyslu, e dosavadn dm nebo dm s pozemkem se zpisem tohoto prohlen
v katastru nemovitost rozdl na dm s jednotkami ve vlastnictv (podle
obanskho zkonku se dosavadn nemovit vc, tedy pozemek s domem na
nm postavenm, rozdl na jednotky jako vci nemovit). Obdobn jako podle
zkona o vlastnictv byt vznikne pluralita objekt vlastnictv (jednotky), avak
nov s povahou jednotek jako vc nemovitch (v rmci rozdlen nemovit vci
- domu s pozemkem), spolu s pluralitou vlastnk (tj. jednotlivch vlastnk
jednotek jako spoluvlastnk rozdlen nemovit vci, piem jde o zvltn druh
spoluvlastnictv, oznaovan jako bytov spoluvlastnictv).
II. Nleitosti vdy uveden v prohlen podle obanskho zkonku

K odst. 1
5.
Nleitosti prohlen v odstavci 1 v zsad odpovdaj dosavadnm poadavkm
na prohlen podle zkona o vlastnictv byt, jsou vak strukturovny s ohledem
na nov vymezen jednotky a na optovn zaveden principu superficies solo
cedit v obanskm zkonku. V dsledku toho, e jednotkou ji nen pouze byt,
nbr celek nemovit vci, zahrnujc byt, podl na spolench stech a podl na
pozemku (nebo na prvu pvodce prohlen k pozemku), len se daje
prohlen o jednotce na daje o bytu, o spolench stech a o velikosti podlu
na spolench stech, kter pinle k jednotce. Oproti zkonu o vlastnictv
byt se ji nevyaduje jako povinn nleitost popis vybaven bytu (nic vak
nebrn, aby takov popis byl ppadn v prohlen uveden).
6.
Zcela nov se vslovn stanov monost urit, kter spolen sti jsou
vyhrazeny k vlunmu uvn vlastnkovi urit jednotky (resp. kter jsou
ureny k vhradnmu uvn spolu s konkrtn jednotkou). Navazuje se tak na
zkladn vymezen spolench st v 1160, v nm se v posledn vt vslovn
stanov, e ta st, kter je vymezena jako spolen (pro vechny vlastnky),
zstv spolenou st i v ppad, e se penech nktermu vlastnkovi
jednotky k vlunmu uvn. Institut "vlunho uvn" nkterch spolench
st je sice z hlediska zkonn pravy institutem novm oproti prav v zkon
o vlastnictv byt, samotn vlun uvn vak nen nov oproti praxi pi tvorb
prohlen vlastnka budovy ji za innosti zkona o vlastnictv byt. Bn se v
prohlen ji za innosti zkona o vlastnictv byt vslovn velmi asto
urovalo, e nap. uvn balkonu, lodie anebo terasy pstupn pouze z bytu
pslu pouze vlastnkovi konkrtn jednotky, s tm, e podlahov plocha tchto
spolench st se nezapotv do vmry podlahov plochy jednotky (tj. do
vmry podlahov plochy bytu). I v tchto ppadech tato spolen st byla i
nadle spolenou st, avak uvanou pouze s pslunm bytem (i nebytovm
prostorem) jako jednotkou. Pi vyuit institutu vlunho uvn lze eliminovat
dvj spory i rozpory pi uren, zda nap. balkon i lodie pstupn pouze
jednomu bytu jsou soust bytu nebo jsou spolenou st, resp. nmitky
vlastnk jednotek bez balkonu i lodie, e pispvaj na opravy a drbu balkon
i lodi jinm vlastnkm jednotek (podle 1180 odst. 1 se bude pihlet pi
uren ve pspvk na sprvu domu a pozemku tak k vlunmu uvn
spolen sti vlastnkem jednotky). Vlun uvn me slouit tak pro
nkter jin spolen sti, pokud jsou ureny k uvn pouze s konkrtnm
bytem nebo s konkrtnm nebytovm prostorem.
7.
Do ustanoven o nleitostech prohlen nebyla vslovn pevzata monost
urit spolen sti, kter budou spolen jen vlastnkm nkterch jednotek, tj.
uren tzv. relativn spolench st domu [jako tomu bylo v 4 odst. 2 psm. c)
zk. o vlastnictv byt]. V odborn praxi se dovozuje, e to sice neznamen
nemonost ppadnho uren relativn spolen sti v prohlen, avak
postrd to v podstat smysl, protoe lze eit status takovch spolench st
nov pi vyuit institutu vlun uvanch spolench st. Pi uren velikosti
podlu na spolench stech m pvodce prohlen zcela nov monost
rozhodnout se, podle kterho z monch kritri uvedench v 1161 bude

urovat velikost podlu vlastnk jednotek na spolench stech; nebude ji
vzn pouze kritriem pomru podlahov plochy bytu (resp. nebytovho
prostoru), jako tomu bylo podle zkona o vlastnictv byt.
8.
Pi samotnm uren a popisu spolench st bude prohlen vychzet z jejich
zkladnho vymezen v 1160, kter je vak koncipovno v obecnj poloze, ne
tomu bylo dosud v 2 psm. g) zk. o vlastnictv byt. Pitom m pvodce
prohlen ir prostor pro vymezen spolench st tak, aby pi zachovn
zkladnho principu podle 1160 odst. 1 (spolenmi jsou alespo ty sti
nemovit vci, kter podle sv povahy maj slouit vlastnkm jednotek
spolen), od nho se nelze odchlit, pihldl nejen k jejich stavebn a technick
povaze, ale tak k uivatelsk povaze z hlediska konkrtnch stavebnch,
technickch a uivatelskch dispozic v konkrtnm dom, jeho se prohlen
tk.
9.
Zkon neme pi vymezen spolench st postihnout rznorod stavebn,
technick a uivatelsk een v jednotlivch domech, proto neaspiruje na jejich
bli (a vce kazuistick) vymezen. Umouje vak ble stanovit vodtko pro
vymezen spolench st v provdcm prvnm pedpisu, konkrtn v nazen
spoluvlastnictvm. Toto nazen vldy vymezuje podstatn podrobnji, o kterch
stech nemovit vci rozdlen na jednotky (pevn o kterch stech domu)
se m za to, e jsou spolen, akoli ani ono neme aspirovat na plnost.
Vymezen spolench st v nazen vldy . 366/2013 Sb. by mlo mt, s
ohledem na pojet zmocnn v 1222, povahu prvn domnnky. Z tohoto
hlediska by se tedy mlo pout tehdy, pokud samotn prohlen nebude v
souladu se zkonem urovat jinak, anebo z prohlen nebude patrn, zda se
urit st povauje za spolenou st, i za soust bytu. Pouilo by se tak v
ppad, e by prohlen eilo nleitosti ohledn spolench st v rozporu se
zkladnm vymezenm spolench st v 1160. Vzhledem k tomu, e s
innost k 1. lednu 2014 se spolu se zkonem o vlastnictv byt zruuj tak
vzorov stanovy SVJ, kter tvoily plohu nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm
se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek, ve znn nazen
vldy . 151/2006 Sb., lze pedpokldat, e uren spolench st v provdcm
nazen vldy me bt tak vhodnm nvodem, jakm zpsobem v prohlen
spolen sti upravit.
10.
V odborn veejnosti jsou vak vedeny diskuse o tom, zda s ohledem na

preambuli tohoto nazen vldy (vydvanho k proveden obanskho zkonku,
nikoliv jen k proveden 1222) nemaj bt ustanoven nazen o spolench
stech domu povaovna za ustanoven donucujc povahy; spe se lze piklonit
ke stanoviskm, e nikoliv, a to s ohledem na zpsob vymezen zkladnho pojet
spolench st v obanskm zkonku ( 1160 a monosti pvodce prohlen
podle 1166 odst. 1 bod 2). Na otzku, jak to bude v katastru nemovitost eeno
u budov rozdlench na jednotky v ppadech, kdy pozemek je ve vlastnictv, a v
ppadech, kdy nen ve vlastnictv pvodce prohlen, je formulovna v odborn
literatue nap. tato odpov: "V ppad rozdlen nemovit vci na jednotky
bude ze zpisu v katastru nemovitost patrn, zda se jedn o jednotku vzniklou
pi rozdlen pozemku, jeho soust je dm (tedy jednotku vzniklou v budov,
kter je soust pozemku) nebo o jednotku, kter vznikla rozdlenm budovy,
kter nen soust pozemku (vlastnk budovy a pozemku je odlin) i o
jednotku, kter je soust prva stavby. Z katastru nemovitost bude t patrn,
zda se jedn o jednotku vymezenou podle obanskho zkonku nebo o jednotku
vymezenou podle zkona . 72/1994 Sb." (Lit. . 1, s. 18.). Tomu tak odpovdaj
ji zmiovan Pokyny . 44 ZK.
11.
S 1666 bezprostedn souvis ustanoven upravujc odstrann vad prohlen
( 1168) a zmny prohlen ( 1169) spolu s ustanovenm 1200 odst. 2 o
povinnch nleitostech stanov SVJ (pro ppady, kdy dochz prohlenm k
zaloen SVJ).
III. Stanovy SVJ v prohlen

K odst. 2
12.
Podle zkona o vlastnictv byt obsahovalo prohlen vdy tak pravidla pro
sprvu spolench st domu, poppad domu jako celku, vetn oznaen
osoby sprvce, a pravidla pro pispvn spoluvlastnk domu na vdaje spojen
se sprvou domu [ 4 odst. 2 psm. h) zk. o vlastnictv byt]. Nov jsou
uspodny nleitosti prohlen v tchto zleitostech podle toho, zda bude na
zklad prohlen dochzet k zaloen SVJ i nikoliv. Z ustanoven odstavce 2
zcela nov vyplv, e v ppad, kdy m na zklad prohlen vzniknout
alespo pt jednotek, z nich maj bt alespo ti ve vlastnictv t rznch
vlastnk, pedpokld se zaloen SVJ a v prohlen maj bt uvedeny tak
nleitosti stanov SVJ. Z dvodov zprvy vyplv, e se pedpokld zakldn
SVJ ve vtin ppad ji na zklad prohlen, kdy vtinou pvodce prohlen
tak pod nvrh na zpis SVJ ve veejnm rejstku, konkrtn v rejstku
spoleenstv. Zkonodrce nebrn, aby bylo SVJ zaloeno a prohlen

obsahovalo tak nleitosti stanov i v ppad, e by rozdlenm domu na
jednotky nevzniklo alespo pt jednotek, z nich alespo ti by mly bt ve
vlastnictv t rznch vlastnk (obecn to plyne z 1199).
13.
Stanovy SVJ, zahrnut do prohlen, mus obsahovat alespo nleitosti
stanoven v 1200 odst. 2. Zkon v tomto smru ble nestanov, jakm
zpsobem budou nleitosti stanov v prohlen zahrnuty. Z dikce "uvedou se v
prohlen i nleitosti stanov spoleenstv..." plyne, e nejde o plohu
prohlen, nbr jde pmo o nleitosti tohoto prohlen. Lze dovozovat, e by
v praxi mohlo bt prohlen v tchto ppadech rozdleno na dv sti, z nich
prvn st by obsahovala nleitosti, kter jsou povinn v prohlen uvedeny
vdy, a druh st by obsahovala nleitosti stanov SVJ. Vznikaj tak diskuse,
zda dikc "nleitosti prohlen" se maj na mysli stanovy SVJ jako takov, nebo
se pouze uvedou nleitosti, kter jinak obsahuj stanovy, avak jde o rozen
povinn nleitosti prohlen. Lze se spe piklonit k nzorm, e v danm
ppad jde o situaci, kdy jsou stanovy SVJ zahrnuty v prohlen, a v prohlen
je tedy zahrnuto "zakladatelsk prvn jednn" podle 123, jm jsou stanovy SVJ
s nleitostmi podle 1200 odst. 2. Pijetm prohlen jeho pvodcem,
zahrnujcho tak stanovy SVJ, dojde ke schvlen stanov SVJ, a tm k zaloen SVJ,
jak to stanov 1200 (v nvaznosti na 122, podle nho lze prvnickou osobu
ustavit mj. tak zakladatelskm prvnm jednnm - jm jsou v ppad SVJ
stanovy). Pvodce prohlen pak zpravidla pod nvrh na zpis SVJ do rejstku
spoleenstv, vedenho u pslunho soudu podle jinho zkona (jm je zkon o
veejnch rejstcch). Vznikem SVJ si pvodce prohlen vytvo pedpoklady pro
to, aby mohl pevdt vlastnick prvo k jednotkm na jin osoby (jde o
pedpoklady poadovan podle 1198 - viz koment k tomuto ustanoven).
14.
V souvislosti s tm, e jsou stanovy soust prohlen, vznikaj otzky, jakm
zpsobem se budou schvalovat zmny stanov a jak poet hlas vlastnk
jednotek se bude vyadovat pro schvlen zmny stanov SVJ. Lze mt za to, e z
hlediska pojet stanov SVJ "jako zakladatelskho prvnho jednn", jm dochz k
zaloen SVJ, je nutn povaovat stanovy (by jsou schvleny v rmci prohlen)
za samostatn "zakladatelsk prvn jednn", jm se podle 122 ustavuje
(zakld) prvnick osoba. Stanovy vzniklho SVJ ji "ij samostatnm ivotem",
take zmny stanov se budou schvalovat formou rozhodnut shromdn
vlastnk jednotek o zmn stanov, nikoliv o zmn prohlen, pokud se zmna
stanov nebude dotkat prv a povinnost vlastnk jednotek povaovanch podle
1169 odst. 2 za zmnu prohlen, pro kterou se vyaduje postup stanoven v
1169 odst. 2 ve spojen s 1208 (zejmna v ppad zmny podlahov plochy
bytu, zmny podlu na spolench stech, plnho nebo stenho slouen

nebo rozdlen jednotek). K tomu viz ble koment k 1208.
15.
Lze tedy dovozovat, e budou-li se mnit ty nleitosti stanov, kter jsou
zvltnmi nleitostmi vztahujcmi se k existenci a innosti SVJ a lenskch prv
a povinnost vlastnk, bude pro pijet zmn tchto nleitost stanov na
shromdn poadovno takov kvorum, kter se vyaduje pro zmnu stanov (tj.
nadpolovin vtina hlas vlastnk jednotek ptomnch na shromdn nebo
vy vtina uren stanovami SVJ). Pjde-li vak o zmnu nleitost stanov SVJ,
kter se budou dotkat prv a povinnost vlastnk jednotek podle 1169 odst. 2,
bude vyadovn k pijet takov zmny stanov nejdve psemn souhlas
dotench vlastnk jednotek. V tomto ppad toti nepjde o zmnu prv a
povinnost plynoucch z existence SVJ a z lenstv v SVJ, nbr o zmnu prv a
povinnost vlastnk jednotek plynoucch vlun z vlastnictv jednotek.
16.
Jin zpsob pijet stanov SVJ jako "zakladatelskho prvnho jednn" zn
obansk zkonk jedin v 1200 odst. 1, podle nho nebylo-li SVJ zaloeno
prohlenm (resp. zpisem prohlen v katastru nemovitost) nebo ujednnm
ve smlouv o vstavb, vyaduje se ke schvlen stanov souhlas vech vlastnk
jednotek a navc se vyaduje forma veejn listiny (tedy pozen notskho
zpisu). V tomto ppad lze dovozovat, by zkon vslovn nic nestanov, e do
stanov budou zahrnuta tak jednotliv pravidla, kter byla dosud obsaena v
prohlen (pravidla pro sprvu domu, pro uvn spolench st a pro
pspvky na nklady spojen se sprvou domu a pozemku), ovem s tm, e
obsah tchto pravidel bude do stanov zahrnut podle projevu vle vlastnk
jednotek schvalujcch stanovy, nemus se tedy jednat o toton obsah s
dosavadnmi pravidly v prohlen. Krom toho, nebude mon nadle pout
dosavadn ustanoven prohlen o sprvci, nebo podle 1190 se osobou
odpovdnou za sprvu domu nov stane SVJ (pokud nebude majoritnho
vlastnka, kter by se stal sprvcem podle 1202 a 1203). Zkon nee, kdy a
jakm zpsobem zanikne oprvnn a povinnost k vkonu funkce sprvce
uvedenho v prohlen a kdy nastupuje povinnost a oprvnn SVJ k innostem
osoby odpovdn za sprvu domu [co je podobn nedostatek jako u pedchozho
zkona o vlastnictv byt ve vztahu k "osob poven sprvou domu" uvdn v
prohlen podle 4 odst. 2 psm. h) zk. o vlastnictv byt, kdy eila tuto
zleitost pouze judikatura]. Pesto lze dovodit, e dnem vzniku SVJ (tj. dnem
zpisu ve veejnm rejstku) zanikne funkce sprvce uvedenho v prohlen.
IV. Dal nleitosti prohlen, nejsou-li v nm uvedeny stanovy SVJ
17.
Nepjde-li o ppad, kdy bude SVJ zaloeno ji na zklad prohlen, tedy
zahrnutm nleitost stanov SVJ do prohlen, mus prohlen obsahovat (krom
nleitost stanovench v odstavci 1) podle odstavce 2 vty druh tyto dal
nleitosti (kter jsou v ppad zaloen SVJ povinnmi nleitostmi stanov,
vyjma uren osoby sprvce):
a) uren osoby sprvce,
b) pravidla pro sprvu domu,
c) pravidla pro uvn spolench st,
d) pravidla pro pspvky na nklady spojen se sprvou domu a pozemku.
18.
Z uvedench pravidel jsou zcela nov jako povinn nleitost prohlen
uvedena pravidla pro uvn spolench st. Je tak vyhovno potebm praxe,
kdy leckdy dochzelo ke vzjemnm rozporm mezi vlastnky jednotek v tchto
zleitostech a SVJ si vypomhala eenm tchto problm tak, e shromdn
leckdy schvalovalo domovn d. To sice bylo obecn mon, avak asto se
stvalo, e v domovnm du byly ureny povinnosti vlastnk, kter ly nad
rmec zkona, anebo nebylo vdy jednoznan, zda lze domovnm dem
stanovit pravidla pro uvn spolench st, kter byla do domovnho du
zahrnuta. Nov tedy ji prohlen bude urovat zkladn pravidla pro uvn
spolench st, kter budou zvazn pro vechny vlastnky jednotek jako
spoluvlastnky spolench st. Pitom zejm nic nebrn tomu, aby byl
ppadn vydn tak domovn d, kter by mohl konkretizovat nkter podrun
zleitosti tkajc se uvn spolench st. Spe vak lze doporuit, aby byla
vnovna pozornost prav tchto zleitost ji v prohlen, jak to nov
pedepisuje 1166. Na druhou stranu nen ji poadovn jako povinn nleitost
prohlen popis vybaven bytu. Je vak zleitost pvodce prohlen, zda
takovou nleitost do prohlen zahrne i nikoliv. V praxi by zejm mlo jt spe
o nleitost smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce, nikoliv o nleitost
prohlen. Je tomu tak i z toho dvodu, e se jev jako zbyten tuto podrobnost
uvdt do prohlen, protoe v ppad zmny vybaven by muselo dochzet ke
zmn prohlen. Podle 34 katastrlnho zkona se dle nov poaduje pi
zmn prohlen ukldn plnho znn prohlen do sbrky listin. Jde o
povinnost osoby odpovdn za sprvu domu, tedy bu SVJ, nebo sprvce, v

ppad, e nevzniklo SVJ.
V. Plohy prohlen
K odst. 3
19.
daje, kter se v rmci pdorys podle tohoto odstavce pikldaj k prohlen, v
zsad odpovdaj dajm poadovanm ped innost obanskho zkonku
podle 4 odst. 3 zk. o vlastnictv byt. Jde o povinn plohy, kdy v podstat
shodn jako dosud v zkon o vlastnictv byt se k prohlen pilo bu
pdorysy vech podla, anebo namsto pdorys se pilo schmata, kter uruj
polohu byt a spolench st domu, a tak daje o podlahovch plochch
jednotlivch byt (nebytovch prostor) zahrnutch v jednotce. V ppad daj o
podlahovch plochch byt (nebytovch prostor) v jednotce se v prohlen,
kter bude pijato po 1. lednu 2014, provede vpoet podlahov plochy podle 3
nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s
bytovm spoluvlastnictvm. Nov zpsob vpotu podlahov plochy se
nevztahuje na prohlen, na jejich zklad vznikly jednotky pede dnem nabyt
123, 132 a nsl., 136, 137, 151 a 167, 1164, 1167, 1169, 1180,
1191, 1200 a 1202,
1208 psm. b) a psm. f) bod 2 a 6, 1220, 1222
Souvisejc pedpisy:
2 psm. g) a h), 4 zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.),

katastrln vyhlka
Z judikatury:
K odst. 1
1. Nmitka neplatnosti prohlen vlastnka v sti upravujc spolen sti
domu, je jsou spolen pouze vlastnkm bytovch jednotek . 2, 3, 4 a 5, pro
rozpor s 2 psm. g) zk. o vlastnictv byt, nen dvodn. Oznaen ustanoven
zkona o vlastnictv byt toliko vymezuje pojem "spolen sti domu", ani
jakkoliv uruje, kter spolen sti domu mus bt spolen vdy vem
vlastnkm jednotek a kter mohou bt spolen i jen vlastnkm nkterch
jednotek. Prohlen vlastnka tud v projednvan vci neme bt v sti
urujc, e nkter spolen sti domu jsou spolen pouze vlastnkm
nkterch jednotek, neplatn pro rozpor s 2 psm. g) zk. o vlastnictv byt.
(NS 29 Cdo 1155/2011)
2. Judikatura Nejvyho soudu nepodmiuje platnost prohlen vlastnka
( 4 zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt) jeho bezpodmnenm souladem s
kolaudanm rozhodnutm. Tak v rozsudku Nejvyho soudu ze dne 24. nora
2005, sp. zn. 28 Cdo 2120/2004, Soubor civilnch rozhodnut a stanovisek
Nejvyho soudu . C 3294, se uvd: "alobci zajist pochybili, jestlie ve svm
prohlen k domu . p. 419 v k. . S. zahrnuli, v rozporu se stle platnm
kolaudanm urenm, "bval" domovnick byt nikoli mezi bytov jednotky, ale
do spolench st domu. Tuto chybu, kter protie ustanoven 2 psm. b) a g)
zkona . 72/1994 Sb., vak lze zhojit cestou opravy v katastrlnm opertu podle
katastrlnho zkona . 344/1992 Sb. Zatm vak nen dvodu posuzovat
prohlen spoluvlastnk ani jako sten, nato zcela neplatn. Nsledky
dosud zapsan nesprvnosti nikoho bezprostedn nepokozuj a nen ve
veejnm zjmu zpochybovat platnost v zsad jinak sprvnho dokumentu a
jeho zpisu v katastru". Tak v rozsudku ze dne 20. nora 2003, sp. zn. 22 Cdo
333/2002, Soubor civilnch rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu . C 1720,
se uvd, e jde-li o mstnosti, kter jsou prokazateln po desetilet s vdomm a
souhlasem stavebnho adu uvny jako obytn, me soud posuzujc
charakter domu vychzet z toho, e jde o obytn mstnosti, i kdy kolaudan
rozhodnut takov uren neobsahuje. I kdy v tto vci byla eena ponkud jin
problematika, je z nj zjevn, e obanskoprvn vztahy nemus bt toton se
vztahy stavebnprvnmi, zaloenmi kolaudanm rozhodnutm (podobn viz
rozsudek ze dne ze dne 1. listopadu 2007, sp. zn. 28 Cdo 1796/2007, Soubor
civilnch rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu . C 5573). Otzka, zda v dan
vci je nesoulad prohlen vlastnka s kolaudanm rozhodnutm natolik zsadn,
e je dvodem neplatnosti prohlen, je ji vc individulnho posouzen, pi
kterm je teba pihldnout k faktickmu stavu domu.
(NS 22 Cdo 3248/2008)
Z literatury:
1. ustrov: Otzky a odpovdi. Rekodifikace a praxe, 2013, . 8, s. 18.
1167
(Ochrana dobr vry ve vztahu k prohlen)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K pedchoz prvn prav (1)
II. Vznam prvn pravy v obanskm zkonku (2)
Z dvodov zprvy:
V praxi dochz k tomu, e se v prohlench (podle souasn pravy jde o

prohlen vlastnka budovy podle 4 zk. . 72/1994 Sb.) vyskytuj nedostatky
ve vymezen spolench st domu nebo ve vpotu podlahov plochy bytu
nebo nebytovho prostoru a v uren podl na spolench stech (domu).
Platn prvo nem na tyto vady jinou odpov ne absolutn neplatnost.
Nsledkem toho dochz k zpism a pevodm jednotek, kter neexistuj, se
vemi prvnmi dsledky z toho plynoucmi. Navrhovan prava obanskho
zkonku sice stav na zsad relativn neplatnosti, nicmn ani to nee
praktick otzky s tm spojen dsledn. Navrhovan ustanoven sleduje ochranu
dobr vry vlastnk jednotek i tetch osob, co je u absolutnch prv otzka
zsadnho vznamu.
Z tchto dvod se navrhuje een, podle kterho lze prohlen prohlsit

za neplatn nebo urit, e vlastnick prvo k jednotce nevzniklo, jen za
podmnky, e po rozdlen domu na dm s jednotkami je jedinm vlastnkem
vech jednotek stle ten, kdo dm zmnil na dm s jednotkami. Jakmile nabude
vcn prvo k jednotce dal osoba, chrn se jej dobr vra.
I. K pedchoz prvn prav
1.
Pedchoz prvn prava v zkon o vlastnictv byt podobn ustanoven
postrdala, take byly vedeny odborn diskuse v tom smyslu, e v ppad, e by
soud rozhodoval o tom, e nkter z nleitost prohlen je v rozporu se
zkonem, nebylo by mon napravit tento rozpor pouze odstrannm vady
prohlen, nbr by dolo k absolutn neplatnosti prohlen jako celku, m by
se vlastnick vztahy dostaly do pvodn podoby ped prohlenm, tedy
neexistovalo by prohlen, v dsledku toho by neexistovalo rozdlen domu na
jednotky a vznikl by prvn stav, e budova by byla nadle ve vlastnictv pvodce
prohlen. Cel proces rozdlen budovy na jednotky by tak musel probhnout
znovu, vetn novch smluv o pevodu vlastnickho prva k jednotkm. Zkon o
vlastnictv byt tedy neml ustanoven, kter by ochraovalo nabyvatele
jednotky, kter nabyl jednotku do vlastnictv v dobr ve (srov. t dvodovou
zprvu).
II. Vznam prvn pravy v obanskm zkonku
2.
Smyslem komentovanho ustanoven je zabrnit tomu, aby v ppad, kdy jsou v
prohlen nkter nleitosti v rozporu se zkonem a pitom dolo ji k pevodu
alespo jedn jednotky z vlastnictv pvodce prohlen na jinou osobu, mohlo
dojt ke zneplatnn prohlen rozhodnutm soudu. Tento zsadn problm
dosavadn pravy v zkon o vlastnictv byt je tedy odstrann ustanovenm
1167. Doten vlastnk jednotky by se v takovm ppad domhal npravy podle
1168 o odstrann vady prohlen. Pokud by vak dolo ke zjitn vady
prohlen ped pevodem prvn jednotky, nebrnilo by nic soudu, aby svm
rozhodnutm vyslovil neplatnost prohlen. V souasn literatue se k tomu nap.
uvd: "Nov obansk zkonk sice stav na zsad relativn neplatnosti, nicmn
ani to nee praktick otzky spojen se vznikem vlastnickch prv. Proto je
zalenno ustanoven, kter sleduje ochranu dobr vry vlastnk jednotek i
tetch osob, co je u absolutnch prv otzka zsadnho vznamu." (Lit. . 1, s.
69.)
1164 a 1166, 1168, 1169
Souvisejc pedpisy:
2 psm. g) zk. o vlastnictv byt (ve spojen s 3063 ob. zk.)
Z literatury:
obanskm zkonku. Koment, 2013, s. 69.
spoluvlastnictv
novm
1168
Odstrann vady prohlen
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Pedchoz prava v zkon o vlastnictv byt (1)
II. Odstrann vady prohlen podle obanskho zkonku (2 a 11)
Z dvodov zprvy:
Obsahuje-li prohlen chyby, je nutn je odstranit.
V prvm odstavci se navrhuje stanovit pro ppad, e pvodce prohlen

bude i pes vzvu neinn, aby bylo zaloeno prvo k odstrann vad vlastnkm
dotench jednotek; neuin-li to, pak kad osob, kter na tom m prvn
zjem. Takovou osobou nemus bt jen vlastnk nebo spoluvlastnk jednotky,
nbr i jeho vitel; pedevm vak me jt o spoleenstv vlastnk.
V druhm odstavci se navrhuje stanovit, e se nepihl k nesprvnmu

nebo neuritmu uren podl na spolench stech domu; v takovm ppad
se podly ur pomrem velikosti podlahov plochy bytu k celkov podlahov
ploe vech byt v dom, ledae se spoluvlastnci dohodnou na zmn
prohlen.
I. Pedchoz prava v zkon o vlastnictv byt
1.
Pedchoz prava v zkon o vlastnictv byt postrdala podobn ustanoven o
monosti odstranit vady prohlen, kter ve spojen s 1167 jednak chrn
dobrou vru nabyvatele jednotky pro ppad, e by prohlen obsahovalo vady,
jednak stanov postup pro odstrann vady prohlen. Pvodn se tedy v
odborn veejnosti dospvalo k nzoru, e vcn chyba v prohlen psob
neplatnost prohlen jako celku. Pesto se postupn dospvalo k tomu, e nikoliv
kad vada prohlen psob jeho neplatnost. To se projevilo tak v judikatue.
Tyto posuny zaznamenala tak odborn literatura komentujc zkon o vlastnictv
byt. Napklad se uvdlo: "... ne vechny chyby v prohlen mus znamenat
jeho neplatnost. V tto vci se nzory i soudn praxe v poslednch letech vyvjely
od pstupu spe formlnho, podle kterho je dsledkem takov chyby
neplatnost celho prohlen vlastnka budovy (viz nap. NS 29 Cdo 1788/2003) k
pstupu spe vcnmu, kter pipout, e pro ppadn zvr o neplatnosti je
teba vysok intenzity poruen zkona. Tento vvoj probhl v ad soudnch
rozhodnut." Dle pak autor odkazuje na nkolik rozhodnut Nejvyho soudu (lit.
. 1, s. 46).
II. Odstrann vady prohlen podle obanskho zkonku

K odst. 1
2.
Podle komentovanho ustanoven se postupuje ve dvou ppadech zjitnch vad
prohlen, jmenovit v ppad, e prohlen vymezuje jednotku neuritm
zpsobem, a dle v ppad, e prohlen vymezuje jednotku nesprvnm
zpsobem.
3.
Vymezen jednotky neuritm zpsobem me nastat nap. tehdy, kdy pvodce

prohlen sice nevymezuje jednotky nesprvn (a jde o byt, nebo spolen
sti), nbr vymezuje jednotky nebo nkterou z nich takovm zpsobem, e jej
vymezen nen natolik urit, jak to poaduje 1166 odst. 1 psm. b). Napklad
nejsou nkter byty oznaeny slem a umstnm v dom nebo nejsou s
dostatenou uritost vymezeny spolen sti, piem ani provdc nazen
vldy by tuto neuritost v danm ppad neeilo. Mohlo by se tak jednat nap.
o vadu takovho druhu, kdy v ppad nkterch spolench st pstupnch
pouze z bytu (nap. terasa) by nebylo vslovn v prohlen ureno, e je tato
terasa ve vlunm uvn vlastnka jmenovit uren jednotky. Za neurit
vymezen jednotky by zejm mohl bt povaovn tak ppad, e by pvodce
prohlen pouil pro vpoet velikosti podl na spolench stech
kombinovan kritrium "se zetelem k povaze, rozmrm a umstn bytu", ani
by uril, v jakm pomru jsou tato jednotliv kritria pi uren velikosti
spoluvlastnickho podlu pouita.
4.
Pokud jde o vymezen jednotky nesprvnm zpsobem, mohlo by se jednat nap.
o chybn vpoet podlahov plochy bytu i nebytovho prostoru zahrnutho v
jednotce (kter se spolu s pdorysy vech podla pikld k prohlen pi
nvrhu jeho zpisu do katastru nemovitost) anebo o jednoznan chybn uren
nkterch st za spolen i naopak za sousti bytu, v rozporu s obecnm
vymezenm spolench st podle 1160, apod.
5.
Postup pi odstraovn vady prohlen je stanoven jednoznan. Dojde k nmu
nkterm z tchto zpsob:
a) Vadu prohlen odstran svm prvnm jednnm pvodce prohlen (nen
stanoven zpsob prvnho jednn, jde vak zejm o nvrh na zmnu
prohlen).
b) Neuin-li tak bez zbytenho odkladu po upozornn osoby, kter m na tom

prvn zjem (zejmna doten vlastnk i vce dotench vlastnk), uin tak
doten vlastnci jednotek svm vlastnm prohlenm (nen stanovena forma
tohoto prohlen, zejm pjde o souhlas s odstrannm vady prohlen, kter
by byl plohou nvrhu na zpis odstrann tto vady prohlen do katastru
nemovitost).
c) Neuskuten-li se odstrann ani jednm z uvedench zpsob, rozhodne soud o

odstrann vady prohlen na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem.
6.
Ad a) Pot, co byl pvodce prohlen upozornn na vadu prohlen osobou,
kter m na tom prvn zjem (pedevm pjde o vlastnka jednotky i vlastnky
vce jednotek, ale me se jednat nap. tak o SVJ), by ml pvodce prohlen
odstranit vadu bez zbytenho odkladu. Odstrann vady prohlen je jinou
zleitost, ne je zmna prohlen podle 1169. Pesto lze dospt k zvru, e v
ppad, kdy bylo pevedeno vlastnick prvo alespo k jedn jednotce, nen
mon, aby vadu prohlen odstranil sm jeho pvodce. Z ustanoven nen
vslovn patrn, jakm zpsobem by to uinil, z povahy vci je vak zejm, e
pvodce prohlen by mohl vadu sm odstranit jedin v ppad, e by byl dosud
vlastnkem vech jednotek v dom (tedy za situace, kdy dosud dnou jednotku
nepevedl). V ostatnch ppadech by tak mohl uinit jedin spolen s dotenm
vlastnkem jednotky, resp. s vce dotenmi vlastnky jednotek, pokud je pvodce
prohlen sm vlastnkem alespo jedn jednotky. Pokud by dotenmi byli
vichni vlastnci jednotek, mohl by vadu odstranit pvodce prohlen (pokud by
byl dosud vlastnkem alespo jedn jednotky) spolen se vemi ostatnmi
vlastnky jednotek v dom. V takovm ppad by se zejm jednalo o spolen
prohlen pvodce prohlen spolu se vemi ostatnmi vlastnky jednotek.
7.
Je otzkou, zda v ppad, e pvodce prohlen ji nen vlastnkem ani jedin
jednotky, by byl i pesto aktivn legitimovn k tomu, aby podle 1168 odst. 1
inil prvn jednn smujc k odstrann vady prohlen. Spe lze
pedpokldat, e by k tomu byli aktivn legitimovni spolen doten vlastnci,
podobn jako v ppad, e by pvodce prohlen neinil prvn jednn k
odstrann vady prohlen a uinili by tak vlastnm prohlenm doten vlastnci
jednotek.
8.
Ad b) Jestlie by nebyla vada prohlen odstranna prvnm ze zde uvdnch
zpsob, tj. pvodcem prohlen spolen s dotenmi vlastnky jednotek,
pichzelo by v vahu spolen prohlen dotench vlastnk jednotek.
9.
Ad c) Pokud by nebyl mon dn z uvedench dvou zpsob odstrann vady
prohlen, nastoupil by tet zpsob smujc k odstrann vady prohlen, jm
je rozhodnut soudu na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem (zpravidla by
se zejm jednalo o nvrh dotenho vlastnka jednotky, ale tak ppadn jin
osoby majc na odstrann vady prohlen prvn zjem - nap. sprvce, SVJ,
vitele vlastnka jednotky apod.).
10.
Z hlediska katastrlnch pedpis by podle katastrln vyhlky mlo mt shora
uveden spolen prohlen vlastnk jednotek o odstrann vady prohlen
zejm povahu "souhlasnho prohlen o vzniku, zmn nebo zniku prva
uinnho osobou, jej prvo zapsan dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo,
a osobou, jej prvo vzniklo nebo se rozilo". Je to z toho dvodu, e v 1168
se nestanov vslovn, jakou formu m mt toto spolen prohlen vlastnk,
take podle katastrln vyhlky nen v tomto ppad stanovena listina, na jejm
zklad se tato zmna zape do katastru nemovitost. V l. 8 odst. 1 Pokyn . 44
ZK se stanov, e v ppad neuritho nebo nesprvnho vymezen jednotky
(jednotek) se nvrh na odstrann vady prohlen provede na zklad nvrhu na
vklad, kter bude doloen bu opravnm prohlenm pvodce pvodnho
prohlen (pokud je dosud vlastnkem vech jednotek v dom), nebo spolenm
prohlenm vlastnk dotench jednotek, anebo pravomocnm rozhodnutm
soudu o odstrann vady prohlen.
K odst. 2
11.
Ustanoven odstavce 2 se zabv zleitost, kdy se vada prohlen (tj. neurit
nebo nesprvn vymezen jednotky) tk uren velikosti podlu vlastnka
jednotky na spolench stech. V takovm ppad pmo ze zkona nesprvn
nebo neurit vymezen velikosti podlu na spolench stech psob, e se k
tto vad prohlen nepihl a spoluvlastnick podly na spolench stech by
se v tomto ppad posuzovaly na zklad 1161 tak, e by ex lege platilo, e
jsou podly stanoveny pomrem velikosti podlahov plochy bytu k celkov
podlahov ploe vech byt.
1159, 1160, 1166, 1169, 1200, 1208 psm. b) a psm. f) bod 2 a 6
Souvisejc pedpisy:

pokyny . 44 ZK z 20.12.2013
Z literatury:
Koment, 2011, s. 46.
1169
Zmna prohlen
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Porovnn s dosavadn pravou (1 a 3)
II. Zmna prohlen podle obanskho zkonku (4 a 10)
Z dvodov zprvy:
Prohlen o rozdlen domu na jednotky neme bt nemnn. Vlastnci

jednotek jsou mj. oprvnni psobit na sv vlastnictv, tedy na celou jednotku i
jej sousti, tud je tak mnit. Zrove nelze pominout, e to je stle
spoluvlastnictv domu, co se ve vlastnictv jednotky odr. Zmna jednotky se
nutn promtne do prv a povinnost dalch spoluvlastnk. Nejvznamnjm
soukromoprvnm nstrojem vedoucm ke zmn spoluvlastnictv je dohoda.
Rozdln od obecn pravy spoluvlastnictv, kdy je potebn dohoda vech
spoluvlastnk, posta v danm ppad dohoda tch spoluvlastnk, kte budou
zmnou pmo doteni; dohoda vech spoluvlastnk bude tedy nezbytn jen
tehdy, budou-li zmnou doteni vichni, tj. v ppad, kdy m dojt ke zmn
spoluvlastnickch podl na spolench stech u vech spoluvlastnk nebo ke
zmn zpsobu uvn spolench st. Nicmn i tam, kde m dojt ke zmn
dotkajc se pmo jen nkterch spoluvlastnk, pjde o jejich psoben nejen na
jejich vlastn majetek, ale rovn na majetek spolen. Z toho dvodu se
vyaduje, aby s takovmi zmnami souhlasili spoluvlastnci domu, kte maj
vtinu hlas, a to i kdy stranami uzavran dohody nebudou. Rozdln od
dohody samotn, pro ni plat poadavek psemn formy ji z obecnch
ustanoven o prvnch jednnch tkajcch se nemovitch vc, se u souhlasu
dalch spoluvlastnk domu vyaduje jeho psemn forma vslovn.
I. Porovnn s dosavadn pravou
1.
Zmna prohlen vlastnka budovy byla upravena v 11 odst. 4 zk. o
vlastnictv byt (na rozdl od absence ustanoven o odstrann vady prohlen),
avak jen v rmci ustanoven o zpsobu pijmn usnesen. Mezi zleitostmi, pro
kter se vyadoval souhlas alespo ttvrtinov vtiny hlas vlastnk jednotek
ptomnch na shromdn, bylo uvedeno tak schvalovn zleitost, "kter
jsou obsahem prohlen podle 4". Z jinch ustanoven zkona o vlastnictv byt
vak bylo zejm, e toto ustanoven nelze v dnm ppad pout na schvlen
jakkoliv zmny prohlen. Ji nap. podle 11 odst. 5 zk. o vlastnictv byt se
pro takovou zmnu, kter by pedstavovala zmnu elu uvn stavby (podle
stavebnprvnch pedpis) anebo pi kter by mlo dojt v rmci rekonstrukce,
modernizace apod. ke zmn velikosti spoluvlastnickch podl vlastnk
jednotek, vyadoval souhlas vech vlastnk jednotek. Dle podle 13 odst. 3
mohl vlastnk jednotky pravy, v jejich dsledku by dolo ke zmn vnitnho
uspodn domu a zrove ke zmn velikosti spoluvlastnickch podl, provst
jedin na zklad smlouvy o vstavb, kter zahrnovala rovn pslun zmny
prohlen vlastnka budovy. Jejmi astnky byli podle 17 odst. 4 zk. o
vlastnictv byt vlastnci jednotek v dom a stavebnk (vlastnk jednotky)
provdjc tyto zmny.
2.
Ji za innosti zkona o vlastnictv byt tedy bylo zejm, e zmny zleitost
upravovanch v prohlen, pokud se mly dotknout prv a povinnost vlastnk
jednotek urench prohlenm vlastnka budovy, pedevm nap. velikosti
spoluvlastnickch podl na spolench stech domu, vyaduj souhlas vech
vlastnk jednotek v dom. Potvrzovala to tak stanoviska v odbornm tisku.
Napklad bylo uvdno: "V nkterch ppadech zkon vyaduje, aby se zmnou
prohlen souhlasili vichni vlastnci jednotek v dom bez vjimky; jedn se o
nsledujc ppady ( 11 odst. 5 vta prvn a odst. 6 zk. o vlastnictv byt):

zmna spoluvlastnickch podl na spolench stech domu, zmna elu
uvn stavby, zmna stavby a jsou-li leny spoleenstv pouze ti vlastnci
jednotek v dom." (Lit. . 1, s. 389-393.) Potvrzovala to tak judikatura (nap. NS
29 Cdo 406/2010), z n nap. vyplvalo, e zmny prohlen, kter se dotkaly
prv a povinnost vlastnk jednotek, nemohly bt schvleny pouhm usnesenm
shromdn, nbr museli s nimi souhlasit vlastnci jednotek.
3.
Za innosti zkona o vlastnictv byt se nerozliovalo, zda v ppad zmny
elu uvn stavby se takov zmna dotkne jen nap. jednoho i nkolika
vlastnk, anebo vech vlastnk; ve vech ppadech se vyadoval souhlas vech
vlastnk jednotek v dom. V tom se li prava v 1169, podle nho se
vyaduje dohoda pouze dotench vlastnk, kter nabude innosti, souhlas-li s
n tak nadpolovin vtina (ppad stanovami uren vy vtina) hlas
vlastnk jednotek. Ani podle obanskho zkonku tedy nelze schvalovat zmnu
prohlen, dotkajc se prv a povinnost vlastnk, pouhm usnesenm
shromdn.
II. Zmna prohlen podle obanskho zkonku

K odst. 1
4.
V prvn vt komentovanho ustanoven se pouze obecn stanov monost
vlastnk jednotek zmnit prohlen. Dalm elem ustanoven odstavce 1 (ve
druh vt) je ochrana osob oprvnnch z vcnho prva k jednotce, kter by
se mla zmna prohlen dotkat. Zmnu prohlen lze potom schvlit jen v
ppad, e s tm pedem souhlasila osoba oprvnn z vcnho prva. By by
bylo mon z dikce druh vty dovozovat, e se tento souhlas vyaduje pro
jakoukoliv zmnu prohlen, lze z povahy vci a tak v kontextu s ustanovenm
odstavce 2 dospt k zvru, e se pedchoz souhlas osoby oprvnn z vcnho
prva bude vyadovat jen v ppad, e se bude jednat o zmnu prohlen podle
odstavce 2, tedy o zmnu, kter se dotk prv a povinnost vlastnka jednotky
zaten vcnm prvem. Tomuto pedchozmu souhlasu (a tak reimu schvlen
zmny podle odstavce 2) by zejm nepodlhala zmna prohlen, kter by se
nap. tkala drobnch zmn v pravidlech pro uvn spolench st nebo nap.
zmny v uren osoby sprvce (v dom, kde nevzniklo SVJ), ppadn zmn
dalch nleitost, kter nezasahuj do prv a povinnost vlastnk jednotek. V
tchto ppadech by se pi schvlen zmn prohlen vyadovalo pouze schvlen
usnesenm shromdn podle 1208 psm. b), pijat vtinou hlas vlastnk
jednotek ptomnch na usnenschopnm shromdn, poppad vy

(kvalifikovanou) vtinou hlas urenou stanovami SVJ podle 1206 odst. 2.
K odst. 2
5.
Teprve v odstavci 2 se stanov postup pro schvlen zmny prohlen, pokud by
se mla dotknout prv a povinnost nkterho z vlastnk nebo vce vlastnk
anebo vech vlastnk jednotek v dom. Na takovou zmnu tak dopad
ustanoven odstavce 1 vty druh o omezen pedchozm souhlasem osoby
oprvnn z vcnho prva zzenho k jednotce v ppad, kdy je jednotka
zatena (nap. zstavnm prvem nebo jinm vcnm prvem).
6.
Ustanovenm odstavce 2 dochz k vraznm zmnm oproti prvn prav v
zkon o vlastnictv byt. Podle zkona o vlastnictv byt, pokud mlo dojt ke
zmn prv a povinnost teba i jen dvou nebo nkolika vlastnk jednotek (nap.
ke zmn velikosti spoluvlastnickch podl dotkajcch se pouze dvou vlastnk
jednotek), vyadoval se souhlas vech vlastnk jednotek, by se velikosti jejich
spoluvlastnickch podl tato zmna nedotkala. Vyplvalo to z 11 odst. 5 vty
druh zk. o vlastnictv byt ve spojen s vtou prvn. Pouze v ppad, e se
pslun zmna spolench st domu nedotkala vnitnho uspodn domu a
zrove velikosti spoluvlastnickch podl, postaoval souhlas kvalifikovan
vtiny vlastnk; v ostatnch ppadech se vyadoval souhlas vech vlastnk
jednotek.
7.
Dal zmna oproti zkonu o vlastnictv byt se projevuje v 1169 odst. 2 tm, e
nen pevzato vslovn ustanoven 11 odst. 5 vty prvn zk. o vlastnictv byt,
podle nho se pro zmnu elu uvn stavby (co se tkalo rovn sti stavby
- tedy nap. bytu nebo nebytovho prostoru jako jednotky) vyadoval souhlas
vech vlastnk jednotek. Podle 1169 odst. 2 se ke zmn elu uvn (nap.
bytu nebo nebytovho prostoru zahrnutho v jednotce) vyaduje souhlas vech
vlastnk jednotek pouze tehdy, pokud by tm byla dotena prva a povinnosti
vech vlastnk jednotek. Pravdou je, e nebude vdy jednoduch posoudit a
urit, zda se pslun zmna prohlen dotk jen tch vlastnk, kte se
dohodli na uritch zmnch (nap. spojen nebo rozdlen byt v rmci dvou
sousedcch jednotek) anebo tak nap. ostatnch vlastnk v tme podla i na
te chodb apod. Podobn tomu me bt pi posouzen, zda nap. zmna v
elu uvn (nap. pemna bytu na nebytov prostor, kter m slouit k
podnikn) se dotk prv a povinnost pouze tohoto vlastnka, nebo nkolika,

anebo vech vlastnk jednotek.
8.
Postup stanoven v odstavci 2 pro schvlen zmny prohlen, kter se m
dotknout prv a povinnost vlastnk jednotek (nkterch nebo vech), m uritou
nvaznost na 1208 o vlun psobnosti shromdn, jmenovit pod psmeny
b) a f) bod 2 a 6. Pedmtem odborn diskuse je, jak se m 1169 odst. 2 k
uvedenm ustanovenm 1208, jestlie se v 1169 odst. 2 vyaduje psemn
dohoda dotench vlastnk, kter vak nabv innosti a psemnm
souhlasem alespo nadpolovin vtiny hlas vech vlastnk, poppad vy
kvalifikovan vtiny uren v prohlen, zatmco podle 1208 by se zmna
schvalovala usnesenm shromdn. Pitom usnesen shromdn zejm nelze
povaovat za psemn souhlas vlastnk jednotek. V souasn odborn literatue
se podobn konstatuje, e posouzen vzjemnho vztahu 1169 odst. 2 s
ustanovenmi v 1208 o vlun psobnosti shromdn, je uritm problmem.
Pitom se nap. rozliuje, zda vzniklo i nevzniklo SVJ a uvd se: "U vlastnk
jednotek, kde nevzniklo spoleenstv, tato dikce (pozn. aut.: mnna dikce 1169
odst. 2) nein problm. Sloitj je to tam, kde existuje spoleenstv." Autor
souasn dospv k zvru, e pokud shromdn svm usnesenm souhlas
udl, jsou souhlasc vlastnci povinni svj souhlas psemn vyjdit a v ppad
jejich pozdj neochoty k podpisu souhlasu se vymhn tto jejich povinnosti
me stt pedmtem soudnho zen (lit. . 3, s. 43).
9.
K uvedenm zvrm, ale tak k podobnm zvrm v odbornch diskusch,
pihlejcch k tomu, zda vzniklo nebo nevzniklo SVJ, vak lze poznamenat, e
vkladov problm vzjemnho vztahu 1169 odst. 2 a 1208 se tk jak
ppad, kdy SVJ vzniklo, tak ppad, kdy SVJ nevzniklo. Ustanoven 1208 o
vlun psobnosti shromdn se toti pimen nebo obdobn pouije i v
ppad, e SVJ nevzniklo. Pimen se ustanoven o shromdn pouije podle
1191 pro ppady sprvy bez vzniku SVJ. Obdobn se pro rozhodovn ve vcech
sprvy pouij ustanoven o shromdn podle 1202 odst. 2 pro ppady, kdy
nedolo ke vzniku SVJ z dvodu, e nkter zakladatel spoleenstv m vtinu
hlas a vykonv funkci sprvce. Zejm tedy nelze rozliovat postup pi zmn
prohlen podle 1169 odst. 2 ve vztahu k 1208 podle toho, zda vzniklo nebo
nevzniklo SVJ. Lze dovozovat, e rozhodovn na shromdn o udlen souhlasu
s dohodou dotench vlastnk, uzavenou podle 1169 odst. 2, je nezbytn vdy
s ohledem na 1208 psm. b) a psm. f) body 2 a 6. Pesto jsou vyslovena
stanoviska, e se postupuje rozdln podle toho, zda SVJ vzniklo (v takovm
ppad se podle tchto stanovisek schvaluje dohoda dotench vlastnk
jednotek usnesenm shromdn podle 1208, emu pedchz dohoda
dotench vlastnk), anebo nevzniklo (pak je k innosti dohody dotench
vlastnk potebn psemn souhlas nadpolovin vtiny hlas vech vlastnk

jednotek podle 1169 odst. 2). (Lit. . 2, s. 27-32.)
10.
Odborn praxe, resp. rozhodovac praxe soud, bude muset sjednotit postup v
tom smyslu, aby bylo jednoznan, zda k innosti dohody dotench vlastnk
jednotek m bt zskn psemn souhlas pslun vtiny vlastnk jednotek,
anebo se bude povaovat za tento psemn souhlas usnesen shromdn,
pijat podle 1208.
1164 a 1168, 1200, 1208 psm. b) a psm. f) bod 2 a 6
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,

katastrln vyhlka,
Pokyny . 44 ZK z 20.12.2013
Z judikatury:
V usnesen Nejvyho soudu byl nap. uinn zvr, e do pravomoci
shromdn jakoto orgnu prvnick osoby s omezenou zpsobilost nemohou
spadat kony, k nim spoleenstv nen zpsobil (a jimi navc bez vslovn
zkonn pravy zasahuje do ji nabytch vlastnickch prv vlastnk jednotek). Je
proto zjevn, e shromdn spoleenstv vlastnk bytovch jednotek neme

svm rozhodnutm zmnit prohlen vlastnka budovy v sti vymezen budovy
na bytov jednotky a spolen sti [ 4 odst. 2 psm. b) a c) zk. o vlastnictv
byt] a e takov oprvnn nelze dovozovat ani z ustanoven 11 odst. 4 zk. o
vlastnictv byt. Je tomu tak ji proto, e zpsobilost spoleenstv vlastnk
bytovch jednotek mt prva povinnosti, jako i zpsobilost k prvnm konm je
omezena na vci sprvy domu a dal innosti vymezen v ustanoven 9 odst. 1
zk. o vlastnictv byt. Do pravomoci shromdn jakoto orgnu prvnick
osoby s takto omezenou zpsobilost pitom nemohou spadat kony, k nim
spoleenstv nen zpsobil (a jimi navc bez vslovn zkonn pravy zasahuje
do ji nabytch vlastnickch prv vlastnk jednotek).
(NS 29 Cdo 406/2010)
Z literatury:
1. Dvok: O zmn prohlen vlastnka budovy. PrRo, 2011, . 11, s. 389393.
2. Eli: Problematick ustanoven novho obanskho zkonku a jejich
vklad. BA, 2013, . 11, s. 27-35. 3. Kabelkov, Schdelbauerov: Bytov
spoluvlastnictv
novm
Pododdl 3
Vstavba domu s jednotkami
1170
Smlouva o vstavb
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Zpsoby vzniku jednotek podle smlouvy o vstavb a porovnn s

pedchoz prvn pravou (1 a 3)
II. Nleitosti smlouvy o vstavb a porovnn s pedchoz prvn pravou

(4 a 7)
Z dvodov zprvy:
Smlouva, kterou strany sdru innosti nebo vci (vetn pennch

prostedk) za elem vstavby, dokonen nebo zmny domu se zzenm nebo
zmnou jednotek, je species spoleensk smlouvy. Proto se odkazuje na
podprn pouit ustanoven obanskho zkonku o spolenosti. Zvltn pravu
tto smlouvy a prv i povinnost z n vznikajcch vyaduj vcnprvn inky,
kter smlouva m. Ty se projevuj v tom, e se postupnm dokonovnm domu
mn kvalita jeho spoluvlastnictv ve spoluvlastnictv domu spojenho s
vlastnictvm jednotek.
Podstatn nleitosti smlouvy o vstavb se z valn sti kryj s obsahem

prohlen oprvnn osoby o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick
prvo k jednotkm. K tomu pistupuj dal nleitosti dan povahou a elem
smlouvy.
Pedn je zapoteb ujednat si, jak budou hrazeny nklady na vstavbu

domu. Dm me bt stavn zcela nebo zsti svpomoc; v takovm ppad si
strany ujednaj, jak budou takov prce ocenny.
Dle je nutn zvit, e nejprve vznikne dm - tj. e bude tak rozestavn,

jak dovodila judikatura, e je ji patrn stavebn technick uspodn jeho
prvnho nadzemnho podla - a teprve pot vzniknou jednotky. Z toho vyplv, e
nejprve vlastnick prvo k jednotkm vznikne pozdji ne k domu nebo pozemku.
Strany si tedy mus ve smlouv o vstavb ujednat podlov spoluvlastnictv
pozemku nebo domu tak, aby velikost spoluvlastnickch podl odpovdala
velikosti spoluvlastnickho podlu vlastnka pozdji vznikl jednotky na
spolench stech.
Protoe v dom alespo s pti jednotkami m vzniknout spoleenstv

vlastnk, vyaduje se, aby si strany ujednaly i nleitosti stanov spoleenstv
vlastnk.
Protoe smlouvou o vstavb vznik specifick spolenost civilnho prva a

protoe se i na tyto ppady podprn uij ustanoven o spolenosti, nen nutn
vyadovat zvltn ujednn o sprv a zaizovn spolench zleitost. Zkonn

ustanoven o spolenosti jsou z pevn sti dispozitivn. Strany si tedy mohou
ujednat ve smlouv o vstavb i nco jinho. To je v zkonnm textu jasn
vyjdeno formulac, e se ustanoven o spolenosti pouij pimen, tj. nen-li
jin ujednn. Z mnoha praktickch dvod strany smlouvy ve vstavb k
odchylnm ujednnm ve vtin ppad tak pistoup; neuin-li tak, uplatn se
obecn prava. Odchylka od ustanoven o spolenosti nebude ani ve smlouv o
vstavb ppustn v ppad kogentnch ustanoven. Ta se vztahuj ke tem
ppadm. Donucujc povahu m ustanoven naizujc, aby ve smlouv byly
uvedeny vklady spolenk. Tot stanov i zdej ustanoven v odst. 2 psm. b).
Dle jde o ustanoven o prvu kadho spolenka, i kdy nevykonv sprvu
spolench zleitost, pesvdit se o stavu spolenho hospodaen a bt
informovn o spolench zleitostech. To je pravidlo, kter je funkn i pi
vstavb domu. Konen se jedn o ustanoven upravujc prva a povinnosti
len spolenosti k tetm osobm. Ani to nelze ve smlouv o vstavb ujednat
jinak, nebo by lo o zsah do prvnho postaven osob stojcch mimo smluvn
pomr stavebnk. Tm vak nen vyloueno, aby nco jinho bylo ujednno
pmo s dotenou tet osobou.
I. Zpsoby vzniku jednotek podle smlouvy o vstavb a porovnn s

pedchoz prvn pravou
K odst. 1
1.
Smlouva o vstavb je jednm ze zpsob vzniku jednotek. Jde o smlouvu, kter
byla upravena rovn v 17 a nsl. zk. o vlastnictv byt. prava v 1170 a
1174 v podstat vychz z pedchoz pravy v zkon o vlastnictv byt, v
jednotlivch ustanovench vak dochz k dlm zmnm. Zsadnj zmnou je,
e pro prva a povinnosti stran tto smlouvy se pimen pouij ustanoven
obanskho zkonku o spolenosti, tedy 2716 a 2746. Jde o subsidirn
pouit, take ustanoven o spolenosti, pokud nejsou donucujc (kogentn)
povahy, se pouij, jen neur- li ustanoven smlouvy o vstavb jinak. (Pozn.: jde
o pravu spolenosti civilnho prva, kter nahrazuje ustanoven o sdruen v
829 a nsl. ob. zk. . 40/1964 Sb. - nelze tedy tuto spolenost zamovat i
smovat s obchodn spolenost.)
2.
Shodn jako podle zkona o vlastnictv byt mohou vzniknout na zklad
smlouvy o vstavb jednotky v zsad temi zpsoby:
a) vstavbou novho domu s jednotkami, kdy je ji od potku uzavena smlouva

o vstavb,
b) vstavbou novho domu, kdy teprve v prbhu vstavby domu dojde k

uzaven smlouvy o vstavb (teprve v prbhu vstavby se stavebnk rozhodne,
e dokon vstavbu novho domu v reimu smlouvy o vstavb domu s
jednotkami a dojde k uzaven smlouvy o vstavb),
c) zmnou stvajcho domu (nap. nstavbou, vestavbou, pstavbou nebo jinou

stavebn pravou dokonen stavby) za elem pozen jednotek i zmny
stvajcch jednotek v dom, kde nejsou dosud vymezeny jednotky,
d) zmnou stvajcho domu (nap. nstavbou, vestavbou, pstavbou nebo jinou

stavebn pravou), kde ji dolo k vymezen jednotek (v tomto ppad me
vstavbou dojt jednak k vstavb nov jednotky i vce novch jednotek, jednak
ke zmn dosavadn jednotky i vce dosavadnch jednotek).
3.
Plat i nadle, jako tomu bylo za innosti zkona o vlastnictv byt, e
vcnprvn inky tto smlouvy (spovajc ve vzniku jednotek podle ustanoven
o bytovm spoluvlastnictv) nastvaj postupn vznikem jednotlivch jednotek,
resp. rozestavnch jednotek (rozestavnou jednotku, by se tento pojem na
rozdl od zkona o vlastnictv byt vslovn neuv, vymezuje 1163 v obecnm
ustanoven o vzniku jednotky vstavbou). Rozestavn jednotka vznikne v
ppad, kdy je dm alespo v takovm stupni rozestavnosti, e je ji navenek
uzaven obvodovmi stnami a sten konstrukc a byt je uzaven obvodovmi
stnami. Tm, e se oproti dvj prav v 2 psm. e) a f) zk. o vlastnictv byt
dopluje vymezen rozestavn jednotky tak o poadavek uzaven bytu
obvodovmi stnami, dochz k pregnantnjmu vymezen okamiku, kdy
vznikne vstavbou jednotka, resp. rozestavn jednotka. Poukazuje na to tak
odborn literatura, v n se nap. uvd: "Poadavek, aby byl byt uzaven
obvodovmi stnami, je zejm reakc na problmy praxe, kdy podle zkona o
vlastnictv byt postaovalo ke vzniku rozestavn jednotky pouze to, aby byl
dm v takovm stupni rozestavnosti, e byl uzaven obvodovmi stnami a
sten konstrukc. V ppad pdn vestavby nebo vnitnch stavebnch prav pak
byl tento poadavek splnn vdy, a to ji ped zahjenm vstavby nov
jednotky." (Lit. . 1, s. 48.)
II. Nleitosti smlouvy o vstavb a porovnn s pedchoz prvn pravou
K odst. 2
4.
Obecn lze zmny v prav smlouvy o vstavb oproti zkonu o vlastnictv byt
charakterizovat takto:
a) Nevymezuj se vslovn astnci smlouvy, zatmco v 17 odst. 4 a 5 zk. o
vlastnictv byt bylo vslovn stanoveno, e smlouvu o vstavb uzavraj
stavebnci. Za stavebnky podle zkona o vlastnictv byt byli oznaeni vichni
astnci tto smlouvy. To znamenalo, e v ppad vstavby formou zmny
dokonen stavby - domu dosud nerozdlenho na jednotky, byli astnky ti, kdo
poizovali nov jednotky vstavbou, spolu s dosavadnm vlastnkem domu. V
ppad vstavby formou zmny dokonen stavby - domu ji rozdlenho na
jednotky, byli astnky ti, kdo poizovali nov jednotky nebo mnili sv
dosavadn jednotky a vichni ostatn vlastnci jednotek v dom. Pitom vichni tito
astnci (strany) smlouvy o vstavb byli oznaeni jako "stavebnci", avak
jednalo se o oznaen astnk (stran) tto smlouvy, nikoliv o stavebnka podle
stavebnprvnch pedpis.
b) V obanskm zkonku se v ustanoven o smlouv o vstavb ji nepouv pro

strany tto smlouvy uveden oznaen "stavebnci".
c) Pro prva a povinnosti stran smlouvy o vstavb se podle 1170 pouij

pimen ustanoven obanskho zkonku o spolenosti, piem smlouva o
vstavb bude obsahovat zpravidla dal nleitosti typick pro pravu vztah a
zleitost typickch pro smlouvu o vstavb. Krom toho se lze ve smlouv o
vstavb odchlit od zkonn pravy spolenosti (spolenosti civilnho prva
podle 2716 a 2746), nejde-li o kogentn ustanoven. Ze samotn dvodov
zprvy vyplv, e se nelze odchlit od ustanoven poadujcho uren vklad
spolenk, od stanoven prva kadho spolenka pesvdit se o stavu
spolenho hospodaen a bt informovn o spolench zleitostech (piem
lze zejm ve smlouv o vstavb ble konkretizovat zpsob uplatnn tohoto
prva) a nelze se tak odchlit od zkonn pravy prv a povinnost stran
smlouvy o vstavb (jako len tto spolenosti) ve vztahu ke tetm osobm.
5.
Samostatn ustanoven o smlouv o vstavb ( 1170 a 1174) upravuj
nleitosti tto smlouvy se zkladnm lennm podle toho, zda jde o vstavbu
jednotek vstavbou novho domu s jednotkami, nebo zda jde o zmnu formou
zmny dokonen stavby (nstavba, pstavba, vestavba apod.), s dalm
rozlienm podle toho, zda se tato vstavba uskuteuje v dom ji rozdlenm
na jednotky, i v dom na jednotky dosud nerozdlenm. V podstat jde o

obdobn legislativn pstup a lenn pravy smlouvy o vstavb a prv a
povinnost stran smlouvy o vstavb podle tohoto uvedenho rozlien, jako tomu
bylo v 17 a 19 zk. o vlastnictv byt.
6.
Podle katastrln vyhlky se vlastnick prvo k nov jednotce vystavn v dom
na zklad smlouvy o vstavb zape na zklad smlouvy o vstavb, poppad
dal listiny, kter prokazuje, e prvo ze smlouvy o vstavb pelo na jinou
osobu. Podrobnosti stanov Pokyny . 44 ZK.
7.
V porovnn se zkonem o vlastnictv byt jsou zkladn nleitosti smlouvy o
vstavb stanoveny (z hlediska legislativnho vyjden) v zsadn strunj
podob. Oproti prav v 18 odst. 1 zk. o vlastnictv byt se nevyjmenovvaj
jednotliv nleitosti, kter pedstavuj poadavky na veden daj jinak
stanovench jako nleitosti prohlen, nbr se pouze odkazuje na zahrnut
tchto nleitost (povinn uvdnch v prohlen podle 1166) do smlouvy o
vstavb [ 1170 odst. 2 psm. a)]. V poadovanch nleitostech pod psmeny b)
a c) se uvdj nleitosti v zsad vychzejc z pravy v zkon o vlastnictv
byt. Nov se vslovn stanov pod psmenem d) poadavek zahrnout do
smlouvy o vstavb nleitosti stanov SVJ (pokud ji nebylo zaloeno, resp. pokud
nevzniklo), jestlie m vstavbou vzniknout dm alespo s pti jednotkami. Toto
ustanoven se nepochybn pouije jak pro vstavbu novho domu, tak pro
nstavbu, vestavbu i pstavbu apod. ve stvajcm dom ji rozdlenm na
jednotky, v nm bylo dosud mn ne pt jednotek, piem v dsledku
vstavby vznikne v dom alespo pt jednotek. Stejn tak se pouije pro
nstavbu, vstavbu i pstavbu apod. v dom, v nm dosud nebyly jednotky
vymezeny, dojde vak k jejich vymezen na zklad smlouvy o vstavb a v dom
vznikne alespo pt jednotek. Nleitosti pod psmenem c) vyaduj urit
spoluvlastnick podly k domu, resp. k pozemku, pokud bude dm soust
pozemku, jestlie pjde ji od potku o vstavbu novho domu s jednotkami.
Tyto spoluvlastnick podly k nemovit vci se ur u jednotlivch stran smlouvy
tak, aby odpovdaly spoluvlastnickm podlm na spolench stech, jakmile
vstavbou vzniknou jednotky. Strany smlouvy o vstavb jsou tedy podlovmi
spoluvlastnky poizovan stavby (pozemku s poizovanou stavbou) do doby, ne
vzniknou vstavbou jednotky (ne dojde vstavba ke stadiu rozestavnosti podle
1163, tj. dm je alespo v takovm stupni rozestavnosti, e je ji navenek
uzaven obvodovmi stnami a sten konstrukc a byt je uzaven obvodovmi
stnami), a vznikne tak nemovit vc rozdlen na jednotky, tedy vznikne bytov
spoluvlastnictv.
1163, 1166 a 1169, 2000, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:
2 odst. 5 stavebnho zkona,

katastrln vyhlka
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1171
(Uzaven smlouvy o vstavb v dob, kdy je dm rozestavn)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
Smlouvu o vstavb nemus strany uzavt jen za situace, kdy se dm jet

nezaal stavt. Spojit innosti nebo vci za elem zzen domu s jednotkami lze
i uzavenm smlouvy o vstavb i v dob, kdy je dm ji rozestavn. Na tyto
ppady je vhodn reagovat vslovnm ustanovenm.
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven upravuje zleitost uzaven smlouvy o vstavb v
ppad, e jde o dm, jeho vstavba ji zapoala, avak vstavbu zapoal
stavebnk nikoliv na zklad smlouvy o vstavb. Teprve po zahjen stavby
(kter dosud nebyla vstavbou podle ustanoven smlouvy o vstavb) se tento
stavebnk rozhodl, e nadle bude vstavba pokraovat formou smlouvy o
vstavb podle 1170 a nsl.
2.
Pitom se rozhodl uzavt smlouvu o vstavb v dob, kdy ji sice vstavba
zapoala, avak je v takovm stadiu, e byty jet ve stadiu rozestavnosti
nejsou (nejde tedy dosud o stupe rozestavnosti podle 1163, kdy dochz ke
vzniku rozestavnch jednotek). V tomto ppad mus bt ve smlouv o
vstavb, krom obecnch nleitost pedepsanch v 1170, ujednn o
velikosti spoluvlastnickch podl k tto nemovit vci, odpovdajcch budoucm
velikostem podl na spolench stech, jakmile vzniknou jednotky (podle
1163) a strany smlouvy se stanou vlastnky jednotek. Tak v tomto ppad,
podobn jako podle 1170 odst. 2 psm. c), mus pedchzet vzniku vlastnictv
jednotek (a tedy vzniku bytovho spoluvlastnictv zaloenho na vlastnictv
jednotek) nejdve podlov spoluvlastnictv k nemovit vci, kter se vznikem
jednotek pemn na vlastnictv jednotek.
1163, 1166 a 1170, 2000, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:

1172
(Smlouva o vstavb v dom nerozdlenm na jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Smlouva o vstavb v dom, kde nejsou vymezeny jednotky (1 a 2)
II. Smlouva o vstavb v dom, kde jsou vymezeny jednotky (3 a 4)
Z dvodov zprvy:
Spojit innosti nebo vci za elem zzen domu s jednotkami lze tak
uzavenm smlouvy o vstavb v dob, kdy maj v dom ji dokonenm
vzniknout jednotky vstavbou, nstavbou apod. Na tyto ppady je vhodn
reagovat vslovnm ustanovenm. Vslovnm ustanovenm se navrhuje upravit i
ppad, kdy m za stejnm elem dojt k nstavb, pstavb nebo stavebn
prav v dom, kter je ji na jednotky rozdlen.
I. Smlouva o vstavb v dom, kde nejsou vymezeny jednotky
1.
Na rozdl od ustanoven 1170 odst. 2 psm. c) a 1171, kter se vztahuj na
vstavbu novho domu s jednotkami (v prvm ppad je smlouva uzavena ji od
potku vstavby, v druhm ppad a po zahjen vstavby), tk se
ustanoven 1172 vstavby provdn zmnou dokonen stavby, tj. nstavbou,
pstavbou nebo stavebn pravou ji existujcho domu. Souasn se upravuj
nkter nleitosti smlouvy o vstavb s rozlienm podle toho, zda vstavba je
provdna v dom dosud nerozdlenm na jednotky (odstavec 1), anebo v dom
ji rozdlenm na jednotky (odstavec 2), kter mus smlouva o vstavb
obsahovat vedle obecnch nleitost podle 1170 [krom ustanoven 1170
odst. 2 psm. c), kter se tk smlouvy o vstavb uzaven ped zahjenm
vstavby novho domu s jednotkami].
K odst. 1
2.
Toto ustanoven upravuje ppad vstavby v dom (v dokonen stavb ve
smyslu stavebnprvnch pedpis), v nm nejsou dosud jednotky vymezeny. Z
kontextu ustanoven vyplv, e stranami takov smlouvy jsou osoby, kter

poizuj vstavbou nov jednotky, a dosavadn vlastnk nemovit vci (nebo
osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva). Ve smlouv se ujedn tak
vymezen jednotek (tj. pjde o vymezen jednotek zahrnujcch byty ji existujc a
dle vymezen jednotek, kter maj bt pozeny na zklad smlouvy o vstavb)
a dle se ujedn pevod spoluvlastnickch podl (z vlastnictv dosavadnho
vlastnka nemovit vci astnkm smlouvy, kte poizuj nov jednotky) ve
velikosti odpovdajc budoucm podlm na spolench stech (jakmile
vstavbou vzniknou tyto nov poizovan jednotky). Na zklad ujednn ve
smlouv tedy dojde nejen k samotnmu vymezen jednotek dosavadnch a dle
vech jednotek, vetn nov poizovanch jednotek s nov stanovenmi podly
na spolench stech, nbr tak k ujednn mezi dosavadnm vlastnkem
nemovit vci a stranami smlouvy poizujcmi nov jednotky o pevodu
vlastnickho prva spoluvlastnickch podl k nemovit vci, odpovdajcch
podlm na spolench stech psluejcch k nov poizovanm jednotkm.
II. Smlouva o vstavb v dom, kde jsou vymezeny jednotky

K odst. 2
3.
V odstavci 2 se upravuje ppad vstavby v dom (v dokonen stavb ve smyslu
stavebnprvnch pedpis), v nm jsou ji jednotky vymezeny. Z kontextu
ustanoven vyplv, e stranami takov smlouvy jsou osoby, kter vstavbou
poizuj nov jednotky nebo mn sv dosavadn jednotky, a ti dosavadn vlastnci
jednotek, jejich dosavadn prva a povinnosti budou vstavbou novch jednotek
nebo zmnou dosavadnch jednotek doteny. V ppad, e budou poizovny
nov jednotky a v dsledku toho se bude mnit dosavadn velikost podl na
spolench stech u vech jednotek, budou stranami smlouvy o vstavb ti, kdo
poizuj nov jednotky, a vichni dosavadn vlastnci jednotek (bude to zejm
vdy v ppad nstavby, vestavby nebo pstavby). V tomto ppad, krom
vymezen dosavadnch jednotek a dle vymezen dosavadnch jednotek spolu s
nov poizovanmi jednotkami (piem u dosavadnch jednotek se budou mnit
podly na spolench stech), bude smlouva o vstavb obsahovat tak
ujednn mezi dosavadnmi vlastnky jednotek a poizovateli novch jednotek o
pevodu pslunch st dosavadnch podl na spolench stech (podly
dosavadnch vlastnk se zpravidla sn o velikost podl pipadajcch na nov
pozen jednotky).
4.
V obou ppadech (podle odstavce 1 i 2) budou pslun ujednn ve smlouv o
vstavb obsahovat vymezen vech jednotek vetn nov poizovanch a
ujednn o pevodu pslunch st podl na spolench stech z dosavadnch

vlastnk jednotek na poizovatele novch jednotek, podobn ujednnm ve
smlouv o vstavb uzaven podle zkona o vlastnictv byt pede dnem nabyt
innosti obanskho zkonku (lit. . 1, s. 232-269, lit. . 2, s. 217-238).
1163, 1166 a 1171, 2000, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
1. p, Schdelbauerov: Zkon o vlastnictv byt. Koment, 2009, s. 3741, s. 232-269.
Koment, 2011, s. 217-238.
1173
(Smlouva o vstavb a odchylky od uren jednotek)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
V praxi se asto vyskytuj obte vyvolan skutenost, e pi vstavb

domu dochz k odchylkm od ujednanho uren jednotek, a ji pjde o
odchylky tkajc se bytu, nebo nebytovho prostoru, nebo spolench st.
Strany si jist mohou ji ve smlouv ujednat, jak odchylky budou neppustn
nebo jak budou ppustn a jak budou eeny jejich dsledky. Nen vak vhodn
stanovovat takov ujednn jako obligatorn nleitost smlouvy s nsledkem
mon neplatnosti. Proto se navrhuje stanovit pro ppad, e smlouva o vstavb
na tyto okolnosti nepamatuje, fikci dnho proveden vstavby, tedy dnho
splnn smluvnch povinnost, vznikne-li odchylka jen nepatrn a souasn

takov, e ji doten spoluvlastnk mohl rozumn oekvat. To je praktick een
z toho dvodu, e mezi dotenmi osobami nevznikne v pevn vtin ppad
nejistota, zda vbec dolo ke splnn, zda bylo plnno vadn apod., ani bude
nutn mnit obsah smlouvy. Zrove jsou strany touto pravou motivovny, aby
tuto monost pi uzavrn smlouvy vzaly v vahu a vytvoily si ppadn vlastn
pravidla. Fikce dnho splnn se bude moci uplatnit, jen pokud nebylo ve
smlouv ujednno, e odchylky nejsou ppustn nebo e jsou ppustn podle
jinch kritri, protoe v takovch ppadech bude mt pednost projeven vle
stran.
Ujednaj-li si strany rozsah ppustnch odchylek nebo nastoup-li zkonn

fikce dnho splnn, bude nutn zohlednit skutenost, e proti pvodnm
ujednnm dolo k faktickm zmnm promtajcm se do vlastnictv dotench
osob. Tomu mus odpovdat i vypodn dsledk z toho plynoucch. Nemus se
vdy jednat jen o finann vypodn, proto je volena obecn formulace.
Vklad:
1.
Jde o zcela nov ustanoven oproti prvn prav v zkon o vlastnictv byt.
Absence podobn pravy inila v praxi leckdy pote, protoe jen v minimlnm
potu ppad byla dokonena vstavba takovm zpsobem, aby se nevyskytly
odchylky oproti ujednnm ve smlouv o vstavb, pedevm pokud lo o
skutenou vmru podlahov plochy po dokonen vstavby a tm i velikost
spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu nebo s tm souvisejc vi
podlu na financovn vstavby.
2.
Bude vak v zjmu smluvnch stran smlouvy o vstavb, aby ppustnost
odchylek byla ve smlouv o vstavb ujednna tak, aby se pedchzelo
budoucm rozporm, kter by mohly vystit a ve sloit soudn jednn. Je
potebn dohodnout odchylky ve vech tch ujednnch, o nich lze
pedpokldat, e ped zahjenm vstavby nebo pi nm nemohou bt z hlediska
povahy vstavby zcela pesn. Tm se bude pedchzet ppadn budouc situaci,
kter by musela bt posuzovna podle rmcov pravy v 1173 v tom smyslu,
e by bylo nezbytn posoudit, zda je odchylka jen nepatrn a zda doten
vlastnk jednotky ji ml a mohl rozumn oekvat. Pokud by se smluvn strany
nedohodly, rozhodoval by soud, jak se dsledky odchylky od uren jednotek
vypodaj.
1163, 1166 a 1172, 2000, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:

1174
(Smlouva o vstavb a vznik bytovho spoluvlastnictv)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Prvn vztahy ze smlouvy o vstavb ped vznikem jednotek (1)
II. Prvn vztahy po vzniku jednotek na zklad smlouvy o vstavb (2)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven upravuje dsledky promny domu v dm s jednotkami ve

vztahu ke spoluvlastnkm.
I. Prvn vztahy ze smlouvy o vstavb ped vznikem jednotek

K odst. 1
1.
V nvaznosti na 1170 odst. 2 psm. c), 1171 a 1172 se vslovn stanov, e v

ppad, kdy se na zklad smlouvy o vstavb poizuje nov dm [a podle
smlouvy o vstavb uzaven ped zahjenm vstavby novho domu podle
1170 odst. 2 psm. c), nebo podle 1171 uzaven po zahjen vstavby, avak v
etap vstavby, kdy dosud nevznikly rozestavn jednotky podle 1163],
zstvaj strany smlouvy o vstavb podlovmi spoluvlastnky nemovit vci
(nejsou tedy dosud vlastnky jednotek), a to a do doby, kdy vzniknou vstavbou
jednotky (tj. kdy je dm podle 1163 alespo v takovm stupni rozestavnosti,
e je ji navenek uzaven obvodovmi stnami a sten konstrukc a byt je
uzaven obvodovmi stnami). V tomto stadiu vstavby, ne vzniknou
(rozestavn) jednotky, jde o spoluvlastnictv nikoliv podle ustanoven o bytovm
spoluvlastnictv, nbr podle 1115 a nsl., piem do tto doby plat pro prva
a povinnosti smluvnch stran smlouvy o vstavb pimen ustanoven o
spolenosti ( 1170 odst. 1).
II. Prvn vztahy po vzniku jednotek na zklad smlouvy o vstavb

K odst. 2
2.
Ustanoven bezprostedn navazuje na odstavec 1 v tom smyslu, e jakmile
vzniknou vstavbou jednotky (tj. dojde alespo k rozestavnosti podle 1163),
zmn se dosavadn podlov spoluvlastnictv nemovit vci (tedy spoluvlastnictv
upravovan v 1115 a nsl.) se subsidirnm pouitm ustanoven o spolenosti
na vztahy ze smlouvy o vstavb na bytov spoluvlastnictv, zaloen na
vlastnictv jednotek. Dojde tak k zsadn zmn a k naplnn elu smlouvy o
vstavb, uzaven za elem vzniku novch jednotek.
1163, 1166 a 1173, 2000, 2716 a 2746
Souvisejc pedpisy:

Pododdl 4
Prva a povinnosti vlastnka jednotky
1175
(Zkladn prva a povinnosti vlastnka ve vztahu k bytu a spolenm
stem)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Srovnn s pedchoz pravou v zkon o vlastnictv byt (1 a 3)
II. Prva a povinnosti vlastnka jednotky podle 1175 (4 a 8)
Z dvodov zprvy:
Vlastnk jednotky je pedevm spoluvlastnkem spolen vci. M proto

prva a povinnosti vyvrajc ze skutenosti, e jm je, tj. podlet se na sprv
spolen vci v me odpovdajc jeho spoluvlastnickmu podlu. To vyplv z
obecnch ustanoven o spoluvlastnictv. Souasn se jedn o vlastnka jednotky,
m tedy oprvnn a povinnosti jako vlastnk. Pi bytovm spoluvlastnictv jde v
podstat o modifikaci obecn pravy spoluvlastnictv v tom smyslu, e
spoluvlastnku sice nle vlastnictv idelnho podlu k domu, ale rozen o
vlun prvo k uritm prostorov vymezenm stem domu a zrove
omezen stejnm prvem jinch spoluvlastnk k jinm prostorov vymezenm
stem domu, take ideln podly zstvaj na spolench stech nemovit vci
a na spolench zazench.
vodn ustanoven zdrazuje prvo vlastnka jednotky na sprvu,

pouvn a pravu bytu jako reln vymezen sti domu. Klade se tedy draz
jak na prva ostatnch vlastnicky bydlcch spoluvlastnk, tak na spoluvlastnictv
domu.
I. Srovnn s pedchoz pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
prava prv a povinnost vlastnk jednotek prolnala celm zkonem o
vlastnictv byt, piem byla zaazena tak souhrnn ustanoven, kter
upravovala urit soubor prv a povinnosti vlastnk jednotek; pedevm to byly
13 a 16 zk. o vlastnictv byt. V nvaznosti na zkonnou pravu tak vzorov
stanovy SVJ (kter tvoily plohu nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm se
vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek, ve znn nazen vldy
. 151/2006 Sb.) zahrnovaly vymezen prv a povinnost vlastnk jednotek,
zejmna v lnku XIV. prava ve vzorovch stanovch SVJ nebyla zvazn pro ta
SVJ, kter pijala sv vlastn stanovy. Pomrn asto vak tyto stanovy
jednotlivch SVJ pejmaly pravu prv a povinnost ze vzorovch stanov SVJ s
pizpsobenm konkrtnm podmnkm a potebm danho SVJ. Souasn se na
prva a povinnosti vlastnk jednotek pouila ada ustanoven obanskho
zkonku . 40/1964 Sb. (nap. ustanoven o sousedskch prvech) nebo
ustanoven jinch zkon tkajc se veobecn vlastnk nemovit vci (nap.
katastrln pedpisy, stavebnprvn pedpisy atd.). V tomto smru se tak celou
pravou bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku proln prava prv a
povinnost vlastnk jednotek a pouije se tak ada jinch ustanoven
obanskho zkonku nebo jinch zkon tkajcch se vlastnk nemovitch vc
(opt jde nap. o pravu sousedskch prv v obanskm zkonku, o katastrln
pedpisy, stavebnprvn pedpisy a nkter dal). Odpovd to zkladnmu
pojet prv a povinnost vlastnk jednotek jako spoluvlastnk nemovit vci, v
n jsou vymezeny jednotky ve vlastnictv jednotlivch vlastnk jednotek.
2.
prava prv a povinnost vlastnk jednotek v obanskm zkonku je pojata
obdobn jako v zkon o vlastnictv byt. Stejn principy bytovho
spoluvlastnictv jako zvltnho druhu spoluvlastnictv nemovit vci jsou v
zsad obdobn principm vlastnictv byt podle zkona o vlastnictv byt,
ovem s pizpsobenm novm principm obanskho zkonku, zejmna nap.
pokud jde o vymezen jednotky a obnoven principu superficies solo cedit.
Nkter vslovn stanoven povinnosti vak nebyly ze zkona o vlastnictv byt
do obanskho zkonku pevzaty. Napklad lze uvst ustanoven zkona o
vlastnictv byt o vzniku zstavnho prva k zajitn pravomocn pisouzench
pohledvek vzniklch z neplnn povinnosti odstranit zvady a pokozen
zpsoben vlastnkem jednotky nebo tm, kdo s nm jednotku uv ( 13 odst. 2
zk. o vlastnictv byt), nebo vzniklch z povinnosti platit pspvky na sprvu
domu a pozemku ( 15 odst. 1 zk. o vlastnictv byt). Naproti tomu byly
doplnny nkter povinnosti vlastnka jednotky vi osob odpovdn za sprvu
domu a pozemku a naopak nkter informan povinnosti osoby odpovdn za
sprvu domu ve vztahu k vlastnkovi jednotky (zejmna 1177 a 1179, 1182 a
1183).
3.
Vymezen zkladnch prv a povinnost vlastnka jednotky vychz i nadle ze
zvltn povahy bytovho spoluvlastnictv, kdy se prva a povinnosti vztahuj
jednak k reln prostorov vymezen sti domu, jednak ke spolenm stem,
co spolen tvo v neoddlitelnm spojen jednotku. Vymezen prv a povinnost
vlastnk jednotek tak reflektuje pluralitu vlastnk, co je jeden ze znak
bytovho spoluvlastnictv, shodn jako byl jednm ze znak vlastnictv byt podle
zkona o vlastnictv byt. Prva a povinnosti vlastnk jednotek, jednak
soustedn v ustanovench 1175 a 1184, jednak stanoven v jinch
ustanovench o bytovm spoluvlastnictv a vyjadujc souasn ochranu prva
ostatnch vlastnk jednotek, lze nap. lenit do skupin prv a povinnost, kter se
tkaj:
a) prv a povinnost pi sprv domu a pozemku v rozsahu podle velikosti podlu
na spolench stech,
b) prv a povinnost ve vztahu k bytu (nebytovmu prostoru) zahrnutmu v

jednotce vlastnka,
c) prv a povinnost ve vztahu ke spolenm stem nemovit vci (ke

spolenm stem domu a k pozemku) zahrnutm v jednotce,
d) prv a povinnost ve vztahu k vlastnkem jednotky vlun uvanm

spolenm stem,
e) prv a povinnost vlastnk jednotek plynoucch z lenstv v SVJ, pokud v dom

vzniklo.
II. Prva a povinnosti vlastnka jednotky podle 1175

K odst. 1
4.
V odstavci 1 je upraveno zkladn a obecn vymezen prv a povinnost vlastnka
jednotky, pokud jde o prvo uvat byt a spolen sti pi zachovn prva
kadho dalho vlastnka jednotky v dom tak, aby jinho vlastnka jednotky
nijak neomezoval nebo neohrooval ve vkonu jeho prva. (Podobn zkladn
vslovn vymezen prv a povinnost vlastnka jednotky nebylo v zkon o

vlastnictv byt obsaeno.) V tomto smru jde o vyjden obecnho prva a
povinnosti kadho vlastnka jednotky v nvaznosti na zkladn ustanoven
1012 o pedmtu a obsahu vlastnickho prva. Kad vlastnk jednotky je
souasn vzn ustanovenmi o omezen vlastnickho prva prvem ostatnch
vlastnk podle 1013 (o tzv. sousedskch prvech, upravench tak v 127 ob.
zk. . 40/1964 Sb.). V ppad prva uvat spolen sti a v ppad pozemku
plat rovn pro vechny vlastnky jednotek jako spoluvlastnky spolench st
ustanoven o omezen vlastnickho prva podle 1014 a nsl., jestlie z povahy
vci pichz pouit nkterho z tchto ustanoven v vahu.
5.
Do obecnho vymezen prv a povinnost v tomto ustanoven se vslovn
zaazuje tak prvo vlastnka jednotky uvnit stavebn upravovat svj byt. Toto
prvo nen pouze obecn omezeno zkazem ztit jinmu vlastnkovi jednotky
vkon stejnch prv, ohrozit, zmnit nebo pokodit spolen sti (podle 1175
odst. 1), nbr tak dalm konkrtnm ustanovenm, upravujcm nkter
povinnosti vlastnka jednotky stavebn upravujcho svj byt; jmenovit jde o
1182, kter umouje, aby osoba odpovdn za sprvu domu a pozemku (SVJ
nebo sprvce v dom, kde nevzniklo SVJ), ovila, zda se stavebn pravy
nedotkaj spolench st.
K odst. 2
6.
Povinnost vlastnka jednotky udrovat svj byt a tak vlun uvan spolen
sti je vslovn stanovena tak, aby v ppad zanedbn tto povinnosti bylo
mon jej splnn po vlastnkovi poadovat. Nebude to mon pi bnm
zanedbvn drby a oprav v byt (to bude i nadle zleitost vlastnka
jednotky), nbr pouze v ppad, e zanedbn tto povinnosti by mlo dsledky
pro nezvadn stav domu jako celku, spolench st anebo bytu jinho
vlastnka jednotky v dom. V takovm ppad bude SVJ (nebo sprvce v dom, v
nm nevzniklo SVJ) oprvnno (a z hlediska svho elu pi sprv domu a
pozemku tak povinno) poadovat po vlastnkovi, aby odstranil zvady, kter
negativn psob na nezvadn stav a dobr vzhled domu. Na ustanoven 1175
odst. 2 tak navazuje 9 provdcho nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav
nkterch zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, v nm pro
ppad neplnn uveden udrovac povinnosti vlastnkem jednotky, jak to
vyaduje nezvadn stav domu, a pro ppad, kdy pmo hroz nebezpe, e
dojde k pokozen jinho bytu, je SVJ (sprvce) oprvnno init opaten ke
zjednn npravy, a to i v ppad, e by se v danou chvli nejednalo o ohroen
nezvadnho stavu domu jako celku. Pitom 9 nazen vldy . 366/2013 Sb. se
nijak nedotk prva samotnho ohroenho vlastnka jin jednotky, aby sm

inil potebn opaten (vetn prvnch krok) k nprav zvadnho stavu,
jestlie hroz, e by dolo k pokozen jeho bytu.
7.
V prvn prav bytovho spoluvlastnictv bylo uputno od vslovnch
ustanoven o odpovdnosti vlastnka jednotky za kodu, kterou zpsobil na
spolench stech i na jinch jednotkch, jak ji vslovn upravoval 13 odst. 2
zk. o vlastnictv byt, a tak od vzniku zstavnho prva ze zkona podle tho
ustanoven zkona o vlastnictv byt. Po innosti obanskho zkonku tedy ji
nevznikne zkonn zstavn prvo k zajitn pravomocn pisouzen pohledvky
vznikl z nesplnn povinnosti na vlastn nklady odstranit zvady a pokozen,
kter na jinch jednotkch nebo na spolench stech domu zpsobil vlastnk
jednotky sm nebo ti, kte s nm jednotku uvaj. Byla vak pevzata v
modifikovan podob prava z 14 zk. o vlastnictv byt. Soud tak me (na
nvrh spoleenstv vlastnk jednotek nebo sprvce anebo dotenho vlastnka
jednotky) nadit prodej jednotky toho vlastnka, kter by poruoval povinnost
uloenou mu soudem, jestlie by poruovn doshlo takov intenzity i zpsobu,
e by byla podstatn omezovna nebo znemoovna prva ostatnch vlastnk
jednotek ( 1184).
8.
Prvo "vlunho uvn nkterch spolench st" ( 1160 odst. 2 vta
druh) je v prvn prav bytovho spoluvlastnictv vslovn stanoveno zcela
nov (by za innosti zkona o vlastnictv byt se v prohlen vlastnka budovy
upravovalo vlun uvn nkterch spolench st domu typickch pro
vlun uvn, jako nap. sklepnch kj, balkon i lodi pstupnch vlun z
bytu i nebytovho prostoru apod., avak tento institut nebyl v zkon o
vlastnictv byt upraven). Vzhledem k tomu, e uveden sti domu byly
povaovny za spolen sti, vydala si praxe pravu jejich vlunho uvn
v prohlen vlastnka budovy; tomuto uren vlunho uvn byla vtinou
dvna pednost ped eenm formou vymezen spolench st, kter jsou
spolen jen vlastnkm nkterch jednotek. Proto se nyn v 1175 odst. 2
stanov povinnost vlastnka jednotky udrovat nejen byt (tak, aby jeho stav neml
vliv na nezvadn stav a dobr vzhled domu), ale souasn tak spolen sti,
kter m vlastnk jednotky vyhrazeny ve vlunm uvn (podle prohlen i
prvn listiny je nahrazujc - nap. smlouvy o vstavb).
1162, 1166 psm. c), 1168, 1176 a 1184, 1186 odst. 2, 1196
odst. 2, 1200 odst. 2 psm. c) a g), 1205 odst. 2, 1206, 1207, 1208 psm. g)
bod 4, 1209, 1212, 1217, 1218
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
prva, 2012.
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1176
(Povinnost vlastnka jednotky dit se pravidly)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1 a 3)
II. Povinnost vlastnka jednotky dit se pravidly podle obanskho zkonku

(4 a 7)
Z dvodov zprvy:
Vznamnou povinnost vlastnka jednotky je povinnost dit se pravidly pro

sprvu domu a pro uvn spolench st. Tato pravidla stanov bu zkon,
anebo jsou urena projevy soukrom vle. Zkonnm pravidlm je vlastnk
jednotky podroben vdy, mj. i proto, e je znt m a me a z jejich ppadn
neznalosti pro sebe neme nic vytit. Pokud jde o druhou skupinu pravidel
tkajcch se sprvy domu a uvn spolench st, pjde pedevm o pravidla
uveden v prohlen nebo ve stanovch spoleenstv vlastnk, poppad v
rozhodnut spoluvlastnk. S tmito pravidly mus bt vlastnk jednotky seznmen
nebo mus mt alespo monost seznmit se s nimi.
I. Porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
Kad vlastnk jednotky m prva a povinnosti, upraven s ohledem na specifika
bytovho spoluvlastnictv pedevm v ustanovench o bytovm spoluvlastnictv,
a prva a povinnosti vlastnka nemovitosti upraven v jinch ustanovench
obanskho zkonku nebo v jinch zkonech. Pitom jednm z pramen pravy
prv a povinnost vlastnk jednotek jsou nejen zkony, nbr tak dal pravidla,
uren bu pvodcem prohlen v samotnm prohlen, nebo ve stanovch SVJ,
resp. pravidla, kter si vlastnci jednotek dojednaj ve zmnch prohlen nebo
ve zmnch stanov SVJ. Jde v podstat o stav obdobn tomu, jak existoval za
innosti zkona o vlastnictv byt, avak s tm, e v zkon o vlastnictv byt
nebylo zahrnuto dn vslovn ustanoven o povinnosti vlastnka jednotky dit
se pslunmi pravidly. Pesto z 4 zk. o vlastnictv byt (ustanoven o
prohlen) vyplvalo, e obsahem prohlen jsou tak pravidla jednak pro
pispvn spoluvlastnk domu (vlastnk jednotek) na vdaje spojen se
sprvou, drbou a opravami spolench st domu, poppad domu jako celku,
jednak pravidla pro sprvu spolench st domu, poppad domu jako celku.
2.
Rozdln v pedchoz prvn prav oproti obanskmu zkonku bylo, e tato
pravidla byla vdy zahrnuta vlun v prohlen, piem ve stanovch SVJ se ji
uvdl pouze zpsob hrady nklad spojench se sprvou domu. Dle stanovy
obsahovaly ustanoven o prvech a povinnostech len SVJ (jimi se mla na
mysli pedevm dal prva a povinnosti spojen s existenc a innost SVJ a s
lenstvm v tomto SVJ, neoddliteln spojenm s vlastnictvm jednotky, shodn
jako podle obanskho zkonku). Pesto se ve vzorovch stanovch SVJ uvdla
prva a povinnosti lena SVJ jednak v pojet vyplvajcm z existence a innosti
SVJ a z lenstv v tomto SVJ, jednak se odkazovalo na to, e len SVJ m souasn
povinnosti jako kad vlastnk jednotky. Souasn se pejmala do vzorovch
stanov SVJ nkter ustanoven o prvech a povinnostech vlastnka jednotky z
ustanoven zkona o vlastnictv byt a dle se doplovala nkter dal prva a
povinnosti (viz l. XIV odst. 2 vzorovch stanov SVJ). Krom toho 13 zk. o
vlastnictv byt obsahoval nkter vslovn zvltn pravidla vyjadujc ochranu
prva ostatnch vlastnk jednotek, kter nebyla pevzata do ustanoven
obanskho zkonku o bytovm spoluvlastnictv (nap. 13 odst. 2 a 3 zk. o

vlastnictv byt).
3.
Podle obanskho zkonku dochz ke zmn v tom smyslu, e dal pravidla
(krom tch, kter upravuje zkon) budou vdy zahrnuta bu v prohlen - v
ppad, e nebude vznikat SVJ, anebo ve stanovch SVJ - v ppad, e bude
vznikat SVJ (jak to plyne z 1166 odst. 2). Krom toho se nov zaazuj tak
pravidla pro uvn spolench st, m se vytv urit prvn zklad tak
nap. pro konkretizaci tchto pravidel ve stanovch SVJ nebo v domovnm du,
kter bv asto schvalovn shromdnm vlastnk jednotek jak v domech, kde
vzniklo SVJ, tak v domech, kde SVJ nevzniklo.
II. Povinnost vlastnka jednotky dit se pravidly podle obanskho zkonku
4.
Ustanoven 1176 m dvoj el, kter spov jednak ve vslovnm stanoven
povinnosti vlastnka jednotky dit se pslunmi pravidly, jednak ve vslovnm
stanoven, za jakch podmnek m vlastnk jednotky povinnost dit se pravidly
urenmi jinak ne zkonem. Povinnost vlastnka jednotky dit se pravidly vznik
obecn okamikem, kdy se osoba stane vlastnkem jednotky (a na zklad
vzniku jednotky nkterm ze zpsob upravench v ustanovench obanskho
zkonku o bytovm spoluvlastnictv, nebo na zklad pevodu vlastnickho prva
k jednotce). Tento okamik vzniku povinnosti se vak bezvjimen tk pouze
tch pravidel, kter jsou stanovena zkonem a v danm ppad na zklad
zkonnho zmocnn v 1222 tak provdcm prvnm pedpisem, jmenovit
nazenm vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost tkajcch se
bytovho spoluvlastnictv. Jde-li o pravidla, kter uruje prohlen nebo stanovy
SVJ (anebo uren usnesenm shromdn vlastnk jednotek nebo orgnu SVJ k
tomu pslunho), vznikne vlastnkovi jednotky povinnost dit se jimi za
podmnky, resp. od okamiku, kdy s nimi byl seznmen, anebo od okamiku, kdy
je ml a mohl znt.
5.
Zkon tedy pro tento el rozliuje mezi pravidly stanovenmi zkonem a dalmi
pravidly urenmi v prohlen nebo ve stanovch SVJ, poppad urenmi
usnesenm shromdn v souladu se zkonem a v ppad vzniku SVJ tak v
souladu se stanovami SVJ. Vzhledem k tomu, e vlastnk jednotky je vlastnkem
nemovit vci, je povinen se dit nejen zvltnmi pravidly stanovenmi pro
bytov spoluvlastnictv, nbr tak obecnmi ustanovenmi tkajcmi se omezen
vlastnickho prva podle 1012 a nsl., pedpisy veejnho prva (nap. v oblasti
porn ochrany, stavebnprvnmi pedpisy atd.). Mezi pravidla, kter jsou
urovna jinm zpsobem ne ustanovenmi zkona nebo provdcho nazen
vldy, pat:
a) pravidla obsaen v prohlen (v ppadech, kdy nebude zaloeno a nevznikne
SVJ):
b) pravidla pro sprvu domu,
c) pravidla pro uvn spolench st a
d) pravidla pro pspvky na nklady spojen se sprvou domu a pozemku;
e) pravidla obsaen ve stanovch (v ppadech, kdy bude zaloeno a vznikne

SVJ):
- pravidla pro sprvu domu a pozemku, pravidla pro uvn spolench st,
pravidla pro tvorbu rozpotu SVJ,
- pravidla pro pspvky na sprvu domu a pozemku,
- pravidla pro hradu cen slueb a pro zpsob uren jejich ve placen
jednotlivmi vlastnky jednotek (v souladu se zkonem . 67/2013 Sb., kterm se
upravuj nkter otzky souvisejc s poskytovnm plnn spojench s uvnm
byt a nebytovch prostor v dom s byty).
6.
Pes urit rozdly ve vtu pravidel povinnch pro prohlen a povinnch pro
stanovy je zejm mon (podle povahy vci) uvst v prohlen dal pravidla
stanoven zkonem jako povinn nleitosti stanov SVJ, kter nejsou vslovn
uvedena v pravidlech, je obsahuje prohlen.
7.
Pravidla, kter by mohla bt schvlena usnesenm shromdn vlastnk
jednotek, by nemohla jt nad rmec zkona, resp. nad rmec pravidel urench v
prohlen (v ppad, kdy nevzniklo SVJ) nebo urench ve stanovch SVJ (v

ppad, kdy vzniklo SVJ). Plat to nap. tak pro schvalovn ppadnho
domovnho du, kter by vychzel z pravidel stanovench zkonem, nazenm
spoluvlastnictvm, a z pravidel ve stanovch SVJ nebo v prohlen. Zkon stanov
jako podmnku zvaznosti pravidel (jinch ne stanovench zkonem), aby s nimi
byl vlastnk jednotky seznmen, resp. je ml a mohl znt. V ppad pravidel
uvedench v prohlen nebo ve stanovch lze pedpokldat, e jde o pravidla,
kter vlastnk jednotky mohl a ml znt, protoe jsou vedeny ve sbrce listin
pslunch veejnch rejstk (v rejstku spoleenstv, v katastru nemovitost).
Pesto lze povaovat za vhodn, aby v ppad, e nevznikne SVJ, byla pravidla z
prohlen zahrnuta tak do smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce. V
ppad, e vzniklo SVJ, mohla by bt ve stanovch ujednna tak povinnost
nabyvatele jednotky seznmit se s ustanovenmi stanov a s pravidly v nich
obsaenmi; za nejvhodnj lze povaovat prokazateln pedn stanov
nabyvateli jednotky, pokud je to mon.
1166 odst. 2, 1169, 1170 odst. 2, 1180, 1189, 1191, 1200 odst. 2
psm. f) a g)
Souvisejc pedpisy:
7 a 17 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm
Z literatury:
Bytov
1177
(Oznamovac povinnost vlastnka jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
spoluvlastnictv
novm
I. Porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1)
II. Dv skupiny oznamovac povinnosti vlastnka jednotky (2 a 6)
Z dvodov zprvy:
Vznamn je povinnost uloen tomu, kdo nabyl k jednotce vlastnick

prvo, informovat ostatn vlastnky jednotek, e se vlastnkem jednotky stal. Dle
pak o povinnost informovat osobu odpovdnou za sprvu domu (tj. spoleenstv
vlastnk nebo sprvce v dom, kde spoleenstv vlastnk nevzniklo), o zmn v
potu osob bydlcch v byt alespo po stanovenou dobu. Pro sprvce domu, a ji
to je spoleenstv vlastnk nebo jin osoba, je tato informace vznamn pro el
zmny vpotu pslunch plateb, jejich ve zvis na potu osob uvajcch
byt.
I. Porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
Jedin oznamovac povinnost vlastnka jednotky byla stanovena v 20 odst. 4
zk. o vlastnictv byt. Podle tohoto ustanoven ml vlastnk jednotky povinnost
oznmit spoleenstv nabyt vlastnictv jednotky. dnou jinou oznamovac
povinnost zkon o vlastnictv byt vlastnkm jednotek nestanovil. S ohledem na
pote v praxi SVJ pi zmnch osob uvajcch byt, zejmna ve vztahu k vi
plateb urovanch podle potu osob (co se tkalo pedevm hrady cen
nkterch druh slueb poskytovanch s bydlenm, vetn slueb spojench s
uvnm spolench st domu), byla urit oznamovac povinnost vlenna do
vzorovch stanov SVJ [l. XIV odst. 2 psm. i) a j) nazen vldy . 371/2004 Sb.].
Zkonodrce v 1177 do urit mry vychz ze zmru sledovanho v
uvedench ustanovench vzorovch stanov SVJ, pedevm vak reaguje na
potebu vytvoit pro osobu odpovdnou za sprvu domu v uvedench
zleitostech podmnky pro dnou sprvu domu a pozemku.
II. Dv skupiny oznamovac povinnosti vlastnka jednotky

K odst. 1
2.
Z dikce odstavce 1 plyne, e jde o oznamovac povinnost vi ostatnm
vlastnkm jednotek, kterou nabyvatel jednotky pln prostednictvm osoby
odpovdn za sprvu domu a pozemku, tedy prostednictvm SVJ nebo sprvce v
dom, kde SVJ nevzniklo. Z toho lze dovozovat, e SVJ nebo sprvce m tyto
informace sdlovan nabyvatelem jednotky vhodnm zpsobem oznamovat
vlastnkm jednotek.
3.
Obsahem oznamovac povinnosti nabyvatele jednotky podle odstavce 1 jsou v
prv ad daje o tom, kdo se stal vlastnkem jednotky - tedy nepochybn jmno
a pjmen, adresa jeho bydlit (tato adresa leckdy nemus bt shodn s adresou
jednotky, kterou nabyl do vlastnictv) a poet osob, kter budou mt (vetn
vlastnka) v byt domcnost. Nejzaz (jednomsn) lhta pro splnn
oznamovac povinnosti neb ji ode dne nabyt vlastnickho prva k jednotce,
nbr ode dne, kdy se nabyvatel o tom dozvdl nebo mohl dozvdt (v zsad
tedy ode dne doruen pslun listiny z veejnho rejstku, tedy z katastru
nemovitost, o nabyt vlastnickho prva k jednotce). V ppad, kdy se nabyvatel
stal vlastnkem jednotky v dom, kde vzniklo SVJ, nem oznamovac povinnost
spojitost se vznikem lenstv v SVJ. Podle 1194 odst. 2 je lenstv spojeno
neoddliteln s vlastnictvm jednotky, take dnem nabyt vlastnictv jednotky se
jej vlastnk pmo ex lege stv lenem SVJ (nikoliv tedy a splnnm oznamovac
povinnosti o nabyt jednotky). Stejn tak to plat pro manele, kte nabyli
jednotku do spolenho jmn, v takovm ppad se stanou spolenmi leny
SVJ; v zkon to sice nen vslovn stanoveno, avak plyne to jednoznan z
1194 odst. 2. Spoluvlastnci jednotky i manel majc jednotku ve spolenm
jmn jsou nepochybn spolenmi leny SVJ. V zkon o vlastnictv byt se
hovoilo pouze o spolenm lenstv spoluvlastnk jednotek a byli opomenuti
manel; v praxi vak nebylo pochybnost o tom, e z povahy vci je
jednoznan, e rovn manel majc jednotku ve spolenm jmn jsou
spolenmi leny SVJ.
K odst. 2
4.
V tomto odstavci se upravuje dvoj druh oznamovac povinnosti, a to v ppad,
kdy se zmn poet osob v domcnosti vlastnka jednotky, a dle v ppad, kdy
vlastnk jednotky poskytne byt do uvn jin osob (zpravidla pjde o poskytnut
bytu do njmu podle 2201 a nsl.). Zmny v potu osob domcnosti se tkaj
jak snen potu osob, tak pedevm jeho zven. Pro oznamovac povinnost
podle odstavce 2 se zejm nepouije jednomsn lhta stanoven v odstavci 1,

nebo se poaduje splnit oznamovac povinnost "bez zbytenho odkladu".
5.
Jde-li o oznamovac povinnost podle prvn vty odstavce 2, je povinen ji vlastnk
jednotky plnit pouze v ppad, e zmny v potu osob majcch v byt domcnost
(oproti potu oznmenmu podle odstavce 1 pi nabyt jednotky do vlastnictv)
trvaj v souhrnu minimln ti msce v jednom kalendnm roce. Je velice
pravdpodobn, e zskvn informac, zda dal osoba je i nen v domcnosti v
prbhu kalendnho roku vce ne ti msce, bude pro SVJ pomrn obtn
[krom toho pro ely plateb tkajcch se slueb stanov zkon . 67/2013 Sb.,
kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s poskytovnm plnn spojench s
uvnm byt a nebytovch prostor v dom s byty, v 2 psm. g) pouze
dvoumsn dobu pobytu pro zapoten osoby pro ely hrady cen slueb].
6.
Penech-li vlastnk jednotky byt k uvn jin osob, je povinen bez zbytenho
odkladu splnit oznamovac povinnost spovajc v oznmen jmna a adresy
osoby, j byt penechal k uvn. Souasn oznm zmny v potu osob oproti
dosavadnmu stavu. Z hlediska smyslu ustanoven a z hlediska povahy vci lze
dovodit, e oznamovac povinnost v zleitosti potu osob se tk pouze jednotky
zahrnujc byt, tedy "bytov jednotky" (hovo se o osobch v domcnosti), nikoliv
nebytov jednotky. Na nebytovou jednotku lze vzthnout oznamovac povinnost v
ppad, e vlastnk nebytov jednotky ji poskytne do uvn jin osob.
1175, 1176, 1178, 1186 odst. 2, 1190, 2272 odst. 1, 2273
Souvisejc pedpisy:
2 psm. g) zk. . 67/2013 Sb., kterm se upravuj nkter otzky

souvisejc s poskytovnm plnn spojench s uvnm byt a nebytovch
prostor v dom s byty,
8 psm. d) nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1178
(Prvo vlastnka jednotky na sdlen daj o jinm vlastnku jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Souvislosti oznamovacch povinnost podle obanskho zkonku (1 a 2)
II. Oznamovac povinnost podle 1178 (3 a 7)
Z dvodov zprvy:
Vlastnk jednotky mus mt monost seznmit se, kdo jsou ostatn vlastnci
jednotek a kdo jsou njemci v dom. To je odvodnno jednak jeho prvnm
postavenm spoluvlastnka spolen nemovit vci, jednak nutnost umonit mu
dnou pi o jeho vlastn majetek.
I. Souvislosti oznamovacch povinnost podle obanskho zkonku
1.
Obansk zkonk vnuje v prav bytovho spoluvlastnictv jednotlivm
skupinm oznamovacch povinnost vt pozornost ne zkon o vlastnictv byt,
a jde o povinnost osoby odpovdn za sprvu domu, nebo o povinnost vlastnka
jednotky. Oznamovac povinnost vlastnka jednotky podle 1177 je podstatn
ir, ne tomu bylo podle 20 zk. o vlastnictv byt, v nm byla pouze
stanovena povinnost vlastnka jednotky oznmit SVJ nabyt vlastnictv jednotky.

Dvodem je zvltn povaha bytovho spoluvlastnictv pedevm v tom smyslu,
e v nemovit vci rozdlen na jednotky dolo vznikem bytovho
spoluvlastnictv k pluralit objekt vlastnickho prva a k pluralit vlastnk, kte
vdy vytvej spoleenstv (a vzniklo, i nevzniklo SVJ, kter je formou prvnick
osoby). Zkonodrce tak vychz z obecnho zmru vzjemn informovanosti
tchto vlastnk jednotek jako spoluvlastnk nemovit vci v tch zleitostech,
v nich je to nezbytn.
2.
S ve uvedenm souvisej nejen samotn jednotliv druhy oznamovacch
povinnost, ale tak nap. povinnost vlastnka jednotky umonit pstup do bytu,
pokud upravuje stavebn byt ( 1182), nebo umonit do bytu pstup za elem
oprav i drby apod. spolench st, pokud je to potebn, a v dalch
ppadech vslovn zde stanovench ( 1183). Tak tyto povinnosti reaguj na
potebu vzjemnho respektovn prva ostatnch vlastnk jednotek jako
spoluvlastnk nemovit vci v rmci zvltnho druhu spoluvlastnictv, jm je
bytov spoluvlastnictv.
II. Oznamovac povinnost podle 1178
3.
Tato oznamovac povinnost SVJ nestoj v prav bytovho spoluvlastnictv sama
o sob, nbr pmo navazuje na oznamovac povinnosti kadho vlastnka
jednotky podle 1177. Takto zskan informace maj slouit nejen pro ely
sprvy domu a pozemku, tedy pro ely osoby odpovdn za sprvu domu, nbr
podle 1178 souasn pro informovanost jednotlivch vlastnk jednotek o
osobch dalch spoluvlastnk nemovit vci - vlastnk jednotek. Zkon
nestanov (resp. nevymezuje) el, pro kter jsou vlastnci jednotek oprvnni
vyadovat jmno a adresu, a to jak kterhokoliv vlastnka jednotky, tak
kterhokoliv njemce v dom. el lze tedy spatovat v obecnm pojet
spoluvlastnictv v tom smyslu, e by nemlo nic brnit tomu, aby kad ze
spoluvlastnk ml monost seznmit se s tm, kdo jsou ostatn spoluvlastnci, a v
danm ppad tedy kdo jsou ostatn vlastnci jednotek, resp. komu byla jednotka
jejm vlastnkem pronajata (zsknm daje o jmnu a adrese kadho vlastnka
jednotky, resp. njemce).
4.
Ustanoven navazuje tak na veden seznamu len SVJ, kter sice nen
upraveno v ustanovench o bytovm spoluvlastnictv, je vak stanoveno v 8
psm. c) nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm; veden seznamu len SVJ je podle
tohoto ustanoven jednou z innost tkajc se sprvy domu a pozemku. Krom
toho na zklad 1221 se pro veden seznamu len SVJ pouij pimen
ustanoven 236 odst. 1 o spolku. Podle 236 odst. 1 vty prvn vede-li spolek
seznam len, stanovy ur, jakm zpsobem se provd v seznamu len zpisy
a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku. Ustanoven 236 odst. 1 vty druh
o tom, e stanovy ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn
nebude, vak mus bt v ppad SVJ pizpsobeno ve stanovch. Veden
seznamu len SVJ je nezbytn z povahy vci, tak jako je nezbytn, aby v dom,
kde nevzniklo SVJ, byl veden seznam vlastnk jednotek. Ustanoven 1178
pedvd veden pesn evidence vlastnk jednotek, ani by to bylo vslovn
stanoveno. Pitom seznam len je nezbytn tak pro ely svolvn
shromdn vlastnk, evidence velikosti hlas jednotlivch vlastnk a pro dal
ely spojen se sprvou domu a pozemku veobecn a s existenc a innost
SVJ. Z dikce 1178 plyne, e ktermukoliv lenovi SVJ vznik prvo na sdlen
daj v tomto ustanoven uvedench, nikoliv dalch daj vedench v seznamu
len.
5.
Podle 236 se rovn nestanov povinnost spolku vst seznam len. Pro ppad,
e se spolek rozhodne tento seznam vst, ur stanovy, jakm zpsobem se
provdj v seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku.
Stanovy dle ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn
nebude. Kad len spolku m prvo na svou dost obdret od spolku potvrzen
s vpisem ze seznamu len, obsahujc daje o sv osob. Seznam len me
bt uveejnn se souhlasem vech len, kte jsou v nm zapsni.
6.
Z hlediska pimenho pouit ustanoven o seznamu len v ustanoven o
spolku nelze pout pro SVJ monost rozhodnout, zda bude nebo nebude veden
seznam len. V kontextu s celou pravou bytovho spoluvlastnictv je z povahy
vci zejm, e v ppad SVJ je veden seznamu len nezbytn pro ely sprvy
domu a pozemku. Navc na zklad 1178 m kad len SVJ prvo, aby mu SVJ
nebo sprvce sdlil jmno a adresu kterhokoliv vlastnka. Tot nepochybn plat
pro veden seznamu vlastnk jednotek v dom, kde SVJ nevzniklo, by to nen v
zkon vslovn upraveno.
7.
Veden seznamu len nebylo v zkon o vlastnictv byt zmiovno. Pouze v l.
III odst. 4 vzorovch stanov SVJ bylo stanoveno, e pi plnn kol podle zkona
o vlastnictv byt a stanov zajiuje SVJ tak veden seznamu len spoleenstv.
Nleitosti tohoto seznamu byly ble uvedeny v l. XIII odst. 4 vzorovch stanov
SVJ tak, e v seznamu len mus bt u kadho lena SVJ uvedena vedle jmna,
pjmen, data narozen a msta trvalho pobytu t vha hlasu pi hlasovn na
shromdn. Bylo vak vc kadho SVJ, zda do svch stanov zahrnulo tak
ustanoven o veden seznamu len.
236, 1175, 1176, 1177, 1186 odst. 2, 1190, 2272 odst. 1, 2273
Souvisejc pedpisy:
8 psm. c) nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1179
(Prvo vlastnka jednotky seznamovat se s hospodaenm a s listinami)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Srovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1 a 2)
II. Prvo vlastnka jednotky seznamovat se s hospodaenm podle 1179 (3

a 6)
Z dvodov zprvy:
Vlastnk jednotky m prvo ovit si, jak jsou dm a pozemek spravovny a

jak se pi sprv domu hospoda. I to vyplv z jeho prvnho postaven jako
spoluvlastnka spolen vci. Je samozejm, e ani prva stanoven v tomto
ustanoven neme vlastnk jednotky vykonvat kdykoli. Zpsob jejich vkonu
mohou pedevm urit pravidla pro sprvu domu obsaen v prohlen o
rozdlen domu na jednotky nebo ve smlouv o vstavb, anebo stanovy
spoleenstv vlastnk. V ppad, e takto uren nebude, uplatn se obecn
pravidla stanoven pro soukrom styk. Zejmna jde o zsady, e subjektivn
prvo lze uplatnit jen pi poctivm dodrovn dobrch mrav se zetelem k
zvyklostem soukromho ivota a e se zjevnmu zneuit prva odnm prvn
ochrana. To pirozen plat i pro druhou stranu - ani osoba odpovdn za sprvu
domu nesm urit pro vkon prv vlastnka jednotky zpsob tak omezujc, aby
vkon prva vlastnku jednotky hrub ztila nebo v podstat vylouila.
I. Srovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
V zkon o vlastnictv byt nebylo dn podobn prvo vlastnka jednotky
vslovn upraveno. V 13 odst. 1 zk. o vlastnictv byt se stanovila povinnost
kadho vlastnka jednotky podlet se na sprv domu v rozsahu, kter odpovd
jeho spoluvlastnickmu podlu na spolench stech domu, nebylo-li mezi
vlastnky jednotek dohodnuto jinak (co v podstat odpovd tak prav v
obanskm zkonku). Z ustanoven bylo mon dovozovat, e vlastnk jednotky
je oprvnn mt informace o tom, zda v ppad placen pspvk na sprvu
domu a pozemku se skuten podl na nkladech spojench se sprvou domu a
pozemku v tto vi, avak vslovn nic upraveno nebylo.
2.
Teprve ve vzorovch stanovch SVJ (nazen vldy . 371/2004 Sb.), kter vak
pro tvorbu vlastnch stanov SVJ nebyly zvazn, bylo v l. XIV odst. 1 psm. f)
stanoveno, e vlastnk jednotky m prvo nahlet do psemnch podklad pro
jednn shromdn, do zpisu ze schze shromdn, do smluv sjednanch
spoleenstvm a do podklad, z nich vychz uren ve jeho povinnosti podlet
se na nkladech spojench se sprvou domu a pozemku a s dodvkou slueb
spojench s uvnm jednotky. Ustanoven 1179 je do urit mry inspirovno
uvedenm ustanovenm vzorovch stanov a vychz z obecnho principu, e
vlastnk jednotky je oprvnn ovit si, zda plat na pspvcch na sprvu domu a
pozemku nebo na slubch tolik, kolik skuten m platit.
II. Prvo vlastnka jednotky seznamovat se s hospodaenm podle 1179
3.
Prvo vlastnka jednotky je v 1179 legislativn vyjdeno ve dvou polohch. V
prvn vt jde o veobecn stanoven prva vlastnka jednotky seznamovat se s
hospodaenm SVJ (nebo sprvce) pi sprv domu a souasn s tm, zda je dm
a pozemek spravovn v souladu se zjmy vlastnk jednotek a v souladu se
zkonem (a v ppad SVJ tak v souladu se stanovami). Jde o veobecn
stanoven prvo, jeho zpsob uplatovn by ml bt uveden ve stanovch a v
ppad domu, v nm nevzniklo SVJ, v prohlen (v pslunch pravidlech, kter
jsou povinnmi nleitostmi stanov SVJ nebo prohlen).
4.
S uplatovnm tohoto prva jsou spojena tak ustanoven o psobnosti
shromdn v 1208, zejmna v psm. d) o schvalovn vypodn vsledk
hospodaen a dalch zleitost tkajcch se hospodaen SVJ. Dle je s
uplatovnm prva vlastnka jednotky podle 1179 spojeno tak ustanoven
1207 o zpsobu svolvn shromdn a seznamovn se s podklady pro jeho
jednn.
5.
Mezi povinnmi nleitostmi stanov je podle 1200 odst. 2 psm. c) tak uren
lenskch prv a povinnost, jako i zpsob jejich uplatovn. V rmci tohoto
ustanoven by mlo bt tak upraveno, jakmi konkrtnmi zpsoby (mimo
seznamovn se s podklady pro jednn shromdn vlastnk jednotek) mohou
vlastnci uskuteovat svoje prvo obecn vyjden v 1179.
6.
Ve druh vt jde o velmi iroce koncipovan prvo nahlet do smluv
uzavench ve vcech sprvy, dle do etnch knih a doklad (SVJ nebo sprvce
v dom, kde nevzniklo SVJ). Toto prvo je rovn nezbytn konkretizovat v
prohlen nebo ve stanovch SVJ tak, aby bylo jednoznan, co se rozum
nahlenm do tchto dokument SVJ (sprvce), a dle, aby byl nahlejc vlastnk
jednotky vzn mlenlivost ve vztahu ke tetm osobm o dajch, kter zjistil.
1178, 1189 a 1191, 1194 odst. 1, 1200 odst. 2 psm. c), 1207 odst.
2
Souvisejc pedpisy:
15 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1180
(Uren ve pspvk na sprvu domu a pozemku)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1 a 2)
II. Pspvky na sprvu domu a pozemku podle obanskho zkonku (3 a

6)
Z dvodov zprvy:
Zvltn povaha spoluvlastnictv zaloenho vlastnictvm jednotky se

projevuje i v tom, e vlastnk jednotky svobodn spravuje, a tedy i na vlastn
nklad udruje a opravuje svj byt nebo nebytov prostor, zatmco nklady
spojen se sprvou domu a pozemku hrad vlastnci pomrn. Ve jejich
pspvku se ur zpravidla v zvislosti na velikosti podlu vlastnka jednotky na
spolench stech. K jinmu uren me dojt tam, kde vzniklo spoleenstv
vlastnk, ustanovenmi schvlenmi ve stanovch spoleenstv. Pokud
spoleenstv nevzniklo, ur pslun pravidla prohlen o rozdlen domu na
jednotky nebo smlouva o vstavb. K modifikaci zejmna me a m dojt, pokud

je nkter ze spolench st vyhrazena k vlunmu uvn jen nktermu
vlastnku jednotky; pitom bude namst zohlednit i rozsah jeho povinnosti
spravovat tuto st na vlastn nklad.
I. K porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
Zkladn princip podlen se vlastnka jednotky na pspvcch na sprvu domu a
pozemku v 1180 odst. 1 v zsad odpovd pedchoz prav v 15 odst. 1 vt
druh zk. o vlastnictv byt, podle nho pokud dohoda neurila jinak, nesli
nklady spojen se sprvou domu a pozemku vlastnci jednotek v pomru podle
velikosti spoluvlastnickho podlu. Odlien spov v tom, e podle 1180 odst. 1
lze urit jinak nejen dohodou vech vlastnk jednotek (zmnou prohlen
postupem podle 1169 odst. 2), nbr ji tak v prohlen nebo ve stanovch
SVJ. Za innosti zkona o vlastnictv byt vznikaly rozdln nzory a stanoviska
pi posuzovn otzky, zda k jinmu uren podlu jednotlivch vlastnk jednotek
na nkladech spojench se sprvou domu a pozemku (ne podle velikosti
spoluvlastnickch podl) je potebn souhlas vech vlastnk jednotek i nikoliv.
To se projevilo i v judikatue (viz jud. 1 a 3). Vtinou vak bylo v odborn
veejnosti uplatovno stanovisko, e takov rozhodnut se tk vech vlastnk
jednotek, a nelze je tedy init bez jejich souhlasu. S tm souviselo, e z hlediska
15 odst. 1 zk. o vlastnictv byt bylo mon dovozovat, e jin uren nesen
nklad na sprvu domu a pozemku ne podle velikosti spoluvlastnickch podl
na spolench stech domu nebylo mon uinit ji v prohlen vlastnka
budovy nebo ve stanovch SVJ, nbr jedin na zklad dohody vech vlastnk
jednotek. V tomto smru lze spatovat v prav v 1180 odst. 1 zmnu oproti
zkonu o vlastnictv byt v tom smyslu, e lze dovozovat monost odchylnho
uren pspvk na sprvu domu a pozemku ji v rmci pravidel v prohlen
nebo ve stanovch SVJ.
2.
Dal podstatnou zmnou oproti zkonu o vlastnictv byt je, e se pi uren
ve pspvk m zohlednit ppadn vlun uvn urit spolen sti
pslunm vlastnkem jednotky (nap. vlun uvn balkonu, terasy pstupn
pouze z bytu vlastnka apod.). Krom toho se podle 1180 odst. 2 umouje urit
pro kadou jednotku stejnou vi pspvk na nklady vlastn sprvn innosti.
II. Pspvky na sprvu domu a pozemku podle obanskho zkonku
3.
Obdobn princip (odpovdajc prav v zkon o vlastnictv byt) pro pomr
ve pspvk na sprvu domu a pozemku placench jednotlivmi vlastnky je
upraven dispozitivnm ustanovenm, tj. "nebylo-li jinak ureno". Monosti jinho
uren jsou vak ir, protoe jin pomr ve pspvk na sprvu domu a
pozemku me bt uren ji v prohlen nebo ve stanovch SVJ, kter jsou
uvedeny v prohlen, poppad ve stanovch pi pozdjm zaloen SVJ podle
1200 odst. 1, kdy se vak ke schvlen stanov vyaduje souhlas vech vlastnk
jednotek. V souasn literatue se k tomu nap. uvd: "Nklady spojen se
sprvou domu a pozemku hrad vlastnci pomrn. Ve jejich pspvku se ur
zpravidla v zvislosti na velikosti podlu vlastnka jednotky na spolench stech.
K jinmu uren me dojt ve stanovch spoleenstv, v prohlen o rozdlen
domu na jednotky nebo ve smlouv o vstavb." (Lit. . 2.)
4.
Monost jinho uren pomru ve pspvk na sprvu domu a pozemku
smuje pedevm na ppady vlunho uvn nkterch spolench st
pslunm vlastnkem jednotky (pi zohlednn jeho povinnosti uren podle
1175), avak nikoliv jen na tyto ppady. V souasn literatue se k tomu nap.
uvd: "Pitom se rovn m pihlet k nkladm spojenm se sprvou domu a
pozemku v ppadech, kdy je s jednotkou spojeno vlun uvn nkterch
spolench st domu. Pjde zejmna o balkony, lodie, terasy pstupn z
jednotky, sklepn kje, garov stn apod." (Lit. . 1, s. 125.)
5.
Provdc nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost
souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, v 12 stanov, e pro ely rozvren
pspvk na sprvu domu a pozemku ve stejn vi na kadou jednotku podle
1180 odst. 2 se odmnami osoby, kter dm spravuje, rozum odmny sprvce v
dom, kde nevzniklo SVJ, a odmnami len orgn osoby, kter dm spravuje,
se rozum odmny len volench orgn SVJ v dom, kde vzniklo SVJ.
6.
S ustanovenm o pspvcch na sprvu domu a pozemku souvis tak ustanoven
1208 psm. d), podle nho shromdn schvaluje tak celkovou vi pspvk
na sprvu domu a pozemku pro pt obdob a rovn rozhodnut o vytovn
nebo vypodn nevyerpanch pspvk.
1160 (posledn vta), 1161, 1166 odst. 1 psm. b) bod 3, 1168 odst.
2, 1181
Souvisejc pedpisy:
3 a 5, 17 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

Z judikatury:
K odst. 1
1. Nejvy soud dospl k zvru, e k dohod podle 15 odst. 1 zk. o
vlastnictv byt nen nutn souhlas vech vlastnk jednotek.
(NS Cdo 3651/2009)
2. Nejvy soud dospl k zvru, e k uzaven dohody podle 15 odst. 1
zk. o vlastnictv byt je nutn souhlas vech vlastnk jednotek.
(NS 22 Cdo 2038/2008)
3. Vrchn soud v Olomouci dospl k zvru, e k dohod podle 15 odst. 1
zk. o vlastnictv byt je nezbytn souhlas vech vlastnk jednotek.
(VS Olomouc 5 Cmo 103/2011)
Z literatury:
spoluvlastnictv
2. Nesndal: Obansk zkonk I. S komentem, 2012.
1181
(Placen zloh a vytovn cen slueb)
JUDr. Zdenk p
novm
Pehled vkladu:
II. Placen cen slueb vlastnky jednotek podle obanskho zkonku (3 a

6)
Z dvodov zprvy:
dn uvn byt a nebytovch prostor v dom i provoz domu

pedpokldaj plnn, kter jsou s uvnm spojena nebo s nm souvis a kter
vlastnkm zpravidla poskytuj tet osoby, a ji jde o dodvku vody, plynu,
energi, nebo jin plnn rzn povahy (klid, provoz recepce, ostraha i jin
sluby). Jak je jejich rozsah, zvis na konkrtnch pomrech. Navren
ustanoven zakld povinnost vlastnka jednotky platit zlohy na sluby a zakld
mu prvo na vytovn zloh. Vyplyne-li z vytovn zloh peplatek nebo
nedoplatek, mus bt vyrovnn. Z toho dvodu se navrhuje stanovit v jak dob
se tak m stt.
Stanov-li zpsob roztovn cen nkterch slueb jin (zvltn) prvn

pedpis, poppad na jeho zklad rozhodnut cenovho orgnu, pak se tento
zpsob uplatn pednostn.
1.
V zkon o vlastnictv byt nebylo dn vslovn ustanoven, kter by
upravovalo povinnost vlastnka jednotky platit zlohy na hradu cen slueb.
Pouze byl v 11 odst. 4 zk. o vlastnictv byt ve spojen s 9 odst. 2 stanoven
zpsob rozhodovn o roztovn cen slueb na jednotliv vlastnky jednotek.
Pokud nebyl zpsob roztovn cen jednotlivch druh slueb stanoven
zvltnm prvnm pedpisem nebo rozhodnutm cenovho orgnu, bylo podle 9
odst. 2 zk. o vlastnictv byt SVJ oprvnno rozhodovat o zpsobu roztovn
cen tchto druh slueb na jednotliv vlastnky. Rozhodovalo se usnesenm
shromdn vlastnk jednotek, k jeho schvlen se podle 11 odst. 4 zk. o
vlastnictv byt vyadoval souhlas alespo ttvrtinov vtiny hlas vlastnk
jednotek. Toto rozhodovn se tkalo vlun cen jednotlivch druh slueb,
nikoliv pspvk na sprvu domu a pozemku, bylo proto nezbytn mezi nimi
dsledn rozliovat. V ppad rozhodovn o zpsobu roztovn cen slueb, u
nich nebyl zpsob roztovn stanoven prvnm pedpisem i cenovm
vmrem, bylo vlun zleitost usnesen shromdn, v jakm pomru a
podle jakch kritri se bude vypotvat podl jednotlivch vlastnk na hrad
cen slueb. Naproti tomu v ppad pspvk na sprvu domu a pozemku (v
um pojet) se kad vlastnk jednotky podlel v pomru podle velikosti
spoluvlastnickho podlu na spolench stech domu, pokud dohoda vech
vlastnk jednotek neurila jinak.
2.
Pokud jde o hradu cen slueb, zabvala se tm tak nkter ustanoven
vzorovch stanov SVJ. Podle l. XIV odst. 1 psm. e) ml kad vlastnk jednotky
prvo obdret vytovn zloh na hradu jednotlivch druh slueb a na vrcen
ppadnch peplatk. V l. XIV odst. 2 psm. c) byla stanovena povinnost
vlastnka jednotky hradit stanoven zlohy na hradu za sluby a hradit
nedoplatky vyplvajc z vytovn zloh na hrady cen slueb. V l. XVII odst. 2
pak byly stanoveny lhty k proveden vytovn zloh na hradu za sluby za
kalendn rok a lhta splatnosti bu nedoplatk, nebo peplatk. Pitom vi
zloh na hradu cen slueb urovalo shromdn, pokud shromdn nesvilo
rozhodovn o vi zloh statutrnmu orgnu SVJ. V literatue se k problematice
nklad na sprvu domu a pozemku v um pojet a nklad spojench s
poskytovanmi slubami nap. uvdlo: "Pi rozdlovn nklad je mon rozliit
nklady souvisejc pmo s provozem (variabiln') a nklady souvisejc s
vlastnictvm vci (fixn'). Tak napklad vtah je ze zkona spolenou vc, na
jeho drbu a revize by mli pispvat vichni, protoe se udruje jejich majetek,
pispvaj na udren i svho majetku. Naproti tomu na provoz vtahu (elektina,
klid, vmna rovek...) by nemuseli pispvat ti, kte jeho provoz objektivn
nevyuvaj - jednotky v pzem, jednotky bez pstupu k nmu a podobn." (Lit.
. 1, s. 130.)
II. Placen cen slueb vlastnky jednotek podle obanskho zkonku

K odst. 1
3.
Oproti zkonu o vlastnictv byt, kde podobn vslovn ustanoven chyblo, se v
1181 stanov povinnost vlastnka jednotky tkajc se placen zloh na hradu
cen slueb. Z hlediska dosavadn praxe nejde o vcnou zmnu, protoe nejen ve
vzorovch stanovch, ale tak ve stanovch jednotlivch spoleenstv vlastnk
jednotek byla tato povinnost stanovena. Pitom se od 1. ledna 2014 postupuje v
zleitostech hrady cen slueb, vetn stanoven zloh a vytovn, podle
zkona . 67/2013 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s

poskytovnm plnn spojench s uvnm byt a nebytovch prostor v dom s
byty.
4.
V tomto smyslu lze povaovat odstavec 1 za rmcov ustanoven, piem v
podrobnostech upravuje tyto zleitosti uveden zvltn zkon.
K odst. 2
5.
Pro splatnost nedoplatk nebo peplatk zloh na hradu cen slueb v podstat
plat to, co bylo uvedeno k odstavci 1. Shodn jako pi vytovn zloh podle
odstavce 1 se bude tak v zleitosti splatnosti nedoplatk nebo peplatk
postupovat podle zkona . 67/2013 Sb., kterm se upravuj nkter otzky
souvisejc s poskytovnm plnn spojench s uvnm byt a nebytovch
prostor v dom s byty; k tomu lze poznamenat, e lhta splatnosti v odstavci 2
nen shodn s lhtou uvedenou v tomto zvltnm zkon. Ustanovenm, kter
navazuje na 1181, je ustanoven 1208 (o psobnosti shromdn), podle
jeho psmene e) je ve vlun psobnosti shromdn tak schvlen druhu
slueb a ve zloh na jejich hradu, jako i zpsobu roztovn cen slueb na
jednotliv jednotky. Pi tomto rozhodovn bude shromdn rovn postupovat
podle zkona . 67/2013 Sb.
6.
Lze shrnout, e ve vech tchto zleitostech tkajcch se slueb se SVJ bude
nov dit zvltnm zkonem . 67/2013 Sb., podle nho se vak postupuje a v
ztovacm obdob ponajcm 1. ledna 2014. Vrmci vlastnictv jednotek mus
bt i nadle dsledn rozliovno, kdy jde o platby na pspvky na sprvu domu
a pozemku (placen pedevm v pomru podle velikosti podl na spolench
stech, nen-li stanoveno jinak) a kdy jde o platby na hradu cen slueb, pro
jejich zpsob roztovn na jednotliv jednotky plat pravidla stanoven v
uvedenm zkon.
1176, 1177, 1208 psm. e)
Souvisejc pedpisy:
zk. . 67/2013 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s

poskytovnm plnn spojench s uvnm byt a nebytovch prostor v dom s
byty,
10 odst. 1 psm. b), 17 psm. b) nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav

nkterch zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm
Z literatury:
1. Prak: Spoleenstv vlastnk jednotek praktick pruka, 2004, s. 130.
1182
(Povinnost umonit pstup do bytu pi stavebnch pravch bytu)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. K porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1)
II. Pojet oprvnn osoby odpovdn za sprvu domu pi stavebnch

pravch v byt (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven reaguje na zvan problm, kter se vyskytuje v

praxi a jeho een je dosud velmi obtn. Vlastnk jednotky m sice prvo
upravovat svj byt, a to i stavebn, nesm vak ohrozit, pokodit nebo zmnit
spolen sti. V praxi dochz k tomu, e nkte vlastnci jednotek tto
povinnosti nedbaj. Jej dodrovn nezkoumaj ani stavebn ady. V kadm
ppad mus mt osoba odpovdn za sprvu domu prvo ovit, nakolik je tato
povinnost vlastnka jednotky dodrovna. Proto se tto osob navrhuje zaloit

prvo domoci se vstupu do bytu, kde jsou stavebn pravy provdny.
1.
V pedchozm zkon o vlastnictv byt chyblo podobn ustanoven, co
psobilo v praxi znan problmy. Pokud vlastnk jednotky stavebn upravoval
svj byt a tvrdil, e nezasahuje do spolench st domu ani je nijak neohrouje,
neml orgn SVJ monost pesvdit se o skutenm stavu a povaze stavebnch
prav. Podobn jako tomu je v 1175, byl v 13 odst. 3 zk. o vlastnictv byt
stanoven zkaz provdt takov pravy jednotky, jimi by byl ohroovn vkon
vlastnickho prva vlastnk ostatnch jednotek. Nebyla vak stanovena monost
ovit, zda stavebn pravy jsou provdny jen v rozsahu vlastnkovi jednotky
dovolenm, tedy e nebyl poruovn zkaz provdn stavebnch prav, kter by
ohroovaly vkon vlastnickho prva ostatnch vlastnk jednotek a nezasahovaly
do spolench st ani je neohroovaly. V tomto smru je souasn prava v
1182 dokonalej a prvn zabezpeuje konkrtn zpsob oven, e nen
zasahovno do spolench st.
II. Pojet oprvnn osoby odpovdn za sprvu domu pi stavebnch

pravch v byt
2.
prava v obanskm zkonku jde vstc poadavkm, aby osoba odpovdn za
sprvu domu (resp. j poven osoba s potebnmi odbornmi znalostmi) ovila,
zda stavebn pravy v byt se nijak nedotkaj spolench st domu (zda je
nepokozuj, neohrouj i nemn). Uplatnn tohoto prva osoby odpovdn za
sprvu domu bude dvodn vdy v tch ppadech, kdy nap. vlastnk stavebn
upravovanho bytu v jednotce sm nebude postupovat tak, aby SVJ i sprvce
(jako osoba odpovdn za sprvu domu) mli pehled o rozsahu a pojet
stavebnch prav. Nejde o nadbyten i zatujc zsah do prva vlastnka
jednotky, s ohledem na pojet bytovho spoluvlastnictv, spovajcho ve
spoluvlastnictv nemovit vci zaloen na vlastnictv jednotek, jak to stanov
1158. Z toho plyne spoluvlastnictv spolench st nemovit vci a pluralita
vlastnk jednotek, kter vyaduje uritou specifickou pravu, resp. konkretizaci
obecnho omezen vlastnickho prva v 1012.
3.
Tmto ustanovenm se tak konkretizuje zpsob vkonu psobnosti osoby

odpovdn za sprvu domu pi ovovn, zda vlastnk jednotky neporuuje zkaz
stanoven v 1175, podle nho vlastnk jednotky nesm ohrozit, zmnit nebo
pokodit spolen sti. Naskt se otzka, zda podle 1182 by byla osoba
odpovdn za sprvu domu oprvnna tak ovovat, zda vlastnk, kter
stavebn upravuje svj byt, nezt stavebnmi pravami vkon prva jinho
vlastnka k bytu a zda tak neporuuje zkaz stanoven rovn v 1175 odst. 1,
anebo zda v ppad zasahovn do prva vlastnka jednotky svobodn uvat byt
(nap. vzniklm stnnm apod.) je k domhn se npravy legitimovn pouze
vlastnk doten jednotky. Z hlediska obecnho vymezen sprvy domu a
pozemku v 1189 (zahrnuje ve, co nenle vlastnkovi jednotky) lze dovozovat,
e v ppad zasahovn stavebnch prav do prva nap. sousedcho vlastnka
jednotky (a nezasahovn do spolench st) by byl aktivn legitimovn pmo
doten vlastnk, nikoliv osoba odpovdn za sprvu domu a pozemku, tedy
nikoliv SVJ nebo sprvce. Z toho pak lze dovozovat, e dvodem pro vzvu osoby
odpovdn za sprvu domu k umonn pstupu do bytu by zejm
nepostaovala pouze obava, zda nejde o zasahovn do prva jinho vlastnka
jednotky, pokud jde o byt, nbr pouze obava ze zasahovn do spolench st
domu.
4.
V podrobnostech o innostech tkajcch se sprvy domu a pozemku v 7 psm.
d) nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s
bytovm spoluvlastnictvm, se dle stanov monost (osoby odpovdn za sprvu
domu) poadovat v odvodnnch ppadech pedloen stavebn dokumentace,
pokud je podle jinch prvnch pedpis vyadovna, pro oven, zda stavebn
pravy neohrouj, nepokozuj nebo nemn spolen sti domu.
1175, 1176, 1183, 1189 a 1191, 1196, 1200 odst. 2 psm. c)
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1183
(Povinnost vlastnka nebrnit drb, opravm a zmnm spolench st)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
II. Povinnost umonit pstup do jednotky podle 1183 (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
V dom je nutn nebo eln provdt rzn prce za elem jeho drby
nebo oprav; me dojt i k pracm stavebnho charakteru za elem pravy,
pestavby i jin zmny domu. Je-li o tom dn rozhodnuto spoluvlastnky nebo
spoleenstvm vlastnk, vetn ppadnho soudnho pezkumu, ukld se
vlastnku jednotky, aby se zdrel veho, co takovm pracm brn. Stejnou
povinnost m vlastnk mt i pi instalaci, drb a kontrole zazen sloucch k
men spoteby vody, plynu, tepla apod.
Nen vyloueno, e pi pracch uvnit bytu nebo nebytovho prostoru nebo

na spolen sti vyhrazen vlun k uvn nkterho vlastnka jednotky dojde
k takovmu pokozen, e vlastnku jednotky vznikne snenm jej hodnoty koda.
Pro tyto ppady se navrhuje stanovit, e mu kodu nahrad spoleenstv
vlastnk, pokud vzniklo, ppadn spoluvlastnci domu pomrn, nebo ten ze
spoluvlastnk, kter prce provdl ve svm zjmu sm. V tchto ppadech
rozhoduje jen kodliv vsledek. Jin ppady se posoud podle obecn pravy
nhrady kody.
1.
V zkon o vlastnictv byt byla obdobn povinnost vlastnka jednotky stanovena
v 13 odst. 4, avak v u podob. Byla pouze stanovena povinnost vlastnka
jednotky, aby umonil na pedchoz vyzvn pstup do bytu, pokud to nezbytn
vyaduj pravy, provoz a opravy ostatnch jednotek, poppad domu jako celku.
Ve vzorovch stanovch SVJ byl pouze doplnn postup pro pedchoz vzvu k
umonn pstupu do bytu tak, e nejednalo-li se o havarijn situaci, mla bt
uinna psemn vzva alespo ti dny pedem [l. XIV odst. 2 psm. h) vzorovch
stanov SVJ]. prava povinnosti vlastnka jednotky umonit pstup do jednotky v
ppad oprav apod. spolench st domu je v 1183 provedena vraznji v
tom smyslu, e se souasn stanov obecn povinnost kterhokoliv vlastnka
jednotky nebrnit potebnm opravm, drb a pravm spolench st.
II. Povinnost umonit pstup do jednotky podle 1183

K odst. 1
2.
Oproti 1182, v nm jsou stanoveny povinnosti vlastnka jednotky pro ppad,
kdy sm stavebn upravuje svj byt v jednotce, se v 1183 odst. 1 stanov
povinnosti, kter pichzej v vahu pi drb, opravch nebo stavebnch
pravch spolench st domu (poppad tak pozemku) a tak pi instalaci
nebo opravch nkterch technickch zazen umstnch v byt. Jde o tyto
povinnosti vlastnka jednotky:
a) obecn povinnost kterhokoliv vlastnka jednotky zdret se jakhokoliv jednn,
kter by brnilo osob odpovdn za sprvu domu dn tuto sprvu spolench
st vykonvat, jmenovit pokud jde o drbu, opravy, ale tak v ppad, e
pjde o pestavbu nebo jinou stavebn zmnu spolench st domu (poppad
tak pozemku);
b) povinnost vlastnka jednotky umonit pi uvedench opravch, drb i

stavebnch zmnch spolench st na pedchoz vzvu osoby odpovdn za
sprvu domu pstup do bytu, jestlie je nezbytn nkter z tchto prac provst v
byt (resp. z bytu) anebo jde o opravy spolen sti ve vlunm uvn
konkrtnho vlastnka jednotky (nap. balkon pstupn z bytu apod.);
c) povinnost vlastnka jednotky umonit na pedchoz vzvu osoby odpovdn za

sprvu domu pstup do bytu za elem instalace nebo drby a pravideln
kontroly zazen pro men spoteby vody a pro men spoteby energi
dodvanch do bytu.
3.
Cel ustanoven je lenno tak, e stanov nejdve obecn povinnost kadho
vlastnka jednotky nebrnit opravm i pravm spolench st, pot stanov
povinnost toho vlastnka, u nho je nezbytn pstup do bytu, resp. do vlun
uvan spolen sti pro ely oprav i prav spolench st. Poslze jsou
vymezeny dvody, pro kter je vlastnk jednotky povinen umonit pstup do
bytu, pokud jde o zleitosti technickch zazen urench pro men spoteby
vody a rznch energi. Z povahy vci je zejm, e pstup do bytu m bt
umonn nejen sprvci i zstupci SVJ, nbr tak tm pracovnkm, kte budou
pslun stavebn prce nebo jin innosti v tomto ustanoven pedpokldan
vykonvat.
K odst. 2
4.
Povinnosti vlastnka jednotky zpstupnit byt pro uveden ely odpovd tak
jeho prvo na nhradu ppadn kody, kter by vznikla provdnm prac, kvli
nim byl vlastnk jednotky povinen byt zpstupnit. kodu je povinno nahradit SVJ
ze svch prostedk (pedevm pjde o prostedky tvoen z plateb pspvk
vlastnk jednotek na sprvu domu a pozemku - zde se vak nabz podotknut, e
rovn pokozen vlastnk se podl na placen pspvk, take by ve skutenosti
jako spoluvlastnk nemovit vci sm uritou st na zpsobenou kodu pispl takov souvislosti vak toto ustanoven ble nee). Ustanoven posledn vty
reaguje na ppad, e by vlastnk jednotky nap. sm opravoval vlun uvanou
spolenou st domu (v souladu s blim vymezenm jeho prv a povinnost
spojench s vlunm uvnm spolen sti podle 1175 odst. 2 ve spojen s
1180 odst. 1). Pokud by vlastnk jednotky zpsobil kodu provdnm tchto prac
na spolench stech domu, byl by povinen takovou kodu nahradit on sm.
1160, 1175, 1176, 1182, 1189 a 1191, 1196, 1200 odst. 2 psm. c)
Souvisejc pedpisy:
7 a 14 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost

Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1184
(Ppady nazen prodeje jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
II. Pedpoklady pro nazen prodeje jednotky podle 1184 (2 a 3)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven m svj vzor v 14 platnho zkona. Oproti

dosavadn prav se navrhuje stanovit aktivn legitimaci k nvrhu na soudn
prodej jednotky vedle spoleenstv vlastnk jen tomu vlastnku jednotky, kter je
poruovnm povinnosti jinho vlastnka doten. Jako tomu tak nen ve stvajc
prav, nen ani v navrhovanm ustanoven obsaena bli prava nazen
prodeje. Rozdln od souasnho stavu prvn pravy, kter vyvolv spekulace
(jak na to upozoruje Fiala, J. in Fiala, J. et al. Zkon o vlastnictv byt. Koment.
3. vydn. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 160), je nov prvn prava jednoznan. To
je dno zaazenm tto pravy do dlu o spoluvlastnictv. Vtek z prodeje
jednotky pipadne jejmu dosavadnmu vlastnku.
1.
Ustanoven, kter m ochrnit jinho vlastnka jednotky (resp. vce jinch

vlastnk jednotek v dom) proti ppadnmu jednn vlastnka jednotky, jm
podstatn omezuje nebo znemouje prva ostatnch vlastnk jednotek, nen
ustanovenm novm. Navazuje na dosavadn pravu v 14 zk. o vlastnictv byt
s tm, e tuto pravu zpesuje v zjmu prvn jistoty vech zastnnch. V
tomto smru pedevm zpesuje okruh osob, kter jsou oprvnny (aktivn
legitimovny) k podn nvrhu na prodej jednotky za podmnek v zkon
stanovench. Oproti 14 zk. o vlastnictv byt, kdy mohl podat nvrh (vedle SVJ)
"nkter" z vlastnk jednotek, se nyn vslovn stanov, e takov nvrh (krom
SVJ) me podat jedin pokozen vlastnk (resp. vce pokozench vlastnk).
Krom toho ustanoven je celkov pesnji formulovno tak, aby vyjadovalo
zkonodrcem sledovan zmr. Zmny oproti pedchoz prvn prav v 14
zk. o vlastnictv byt se zdrazuj v komentch, kdy se nap. uvd:
"Ustanoven 1184 pebr v podstat 14 platnho zkona. Oproti dosavadn
prav se vak stanov aktivn legitimace k nvrhu na soudn prodej jednotky
vedle spoleenstv vlastnk jen tomu vlastnku jednotky, kter je poruovnm
povinnost jinho vlastnka doten. Vtek z prodeje jednotky pipadne jejmu
dosavadnmu vlastnku." (Lit. . 2, s. 228.)
II. Pedpoklady pro nazen prodeje jednotky podle 1184
2.
Pedpokladem pro uplatnn prva osoby odpovdn za sprvu domu (SVJ nebo
sprvce v dom, kde SVJ nevzniklo) je vykonateln soudn rozhodnut, kter
ukld vlastnkovi jednotky urit povinnosti, a neplnn tchto povinnost,
piem souasn jsou tmto neplnnm pravomocn uloen povinnosti
podstatn omezovna nebo znemoovna prva ostatnch vlastnk jednotek. Je
zde sice v zkonnm textu uito plurlu, zejm vak m toto prvo obrtit se na
soud s nvrhem na prodej jednotky i jen jeden vlastnk jednotky, jestlie by
intenzita a druh poruovan povinnosti naplovaly zkonem pedpokldan
dsledek, jm je podstatn omezovn, nebo dokonce znemoovn prva
tohoto jinho vlastnka jednotky.
3.
Zkon ble nestanov druhy monho poruovn povinnost uloench
rozhodnutm soudu, stanov vak vslovn, e lze tohoto krajnho prostedku
obrany jinho vlastnka jednotky pout jedin v ppad, e druh i intenzita
poruovn povinnosti zpsobuj v tomto ustanoven uveden zvan dsledky.
Me jt jednak nap. o poruovn zvltnch povinnost stanovench v
ustanovench o bytovm spoluvlastnictv (jak pi uvn bytu v jednotce, tak pi
uvn spolench st), jednak nap. o poruovn tzv. sousedskch prv, jak je
m na mysli 1013, pokud by dosahovalo intenzity pedpokldan v 1184. V
odborn literatue se nap. uvd: "Soud zhodnot tvrzen a pedloen dkazy a

me dospt k rozhodnut o nazen prodeje jednotky. Toto rozhodnut soudu
bude nsledn pedmtem vkonu rozhodnut podle obanskho soudnho du.
elem tohoto postupu je zbavit provinivho se vlastnka jeho vlastnictv k
jednotce, aby nemohl z titulu vlastnictv jednotky pokraovat v jednn, kter
znamen znemonn nebo podstatn omezen prv jinho vlastnka." (Lit. . 1, s.
145.)
1175, 1176, 1180, 1182, 1183 odst. 1
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
2. Nesndal: Obansk zkonk I. S komentem, 2012, s. 228.
1185
Spoluvlastnictv jednotky
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Omezen spoluvlastnictv jednotky (1 a 2)
II. Vkon spoluvlastnickch prv k jednotce (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
I jednotka me bt objektem spoluvlastnictv a vlastnick prvo k

jednotce me bt rozdleno na spoluvlastnick podly; vrazem podl v textu
ustanoven se zdrazuje, e me jt jen o podly ideln a e jednotku nelze

dlit na sousti. Toto prvo vlastnka jednotky me bt vyloueno - nejen
prohlenm o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k
jednotkm, smlouvou o vstavb nebo dohodami o zruen a vypodn
spoluvlastnictv nebo spolenho jmn manel, ale i stanovami spoleenstv
vlastnk nebo i jinm prvnm jednnm zavazujcm vlastnka jednotky.
I. Omezen spoluvlastnictv jednotky

K odst. 1
1.
Omezen monosti spoluvlastnictv jednotky je zcela novm ustanovenm oproti
prvn prav v zkon o vlastnictv byt. Spoluvlastnictv jednotky nebylo
doposud nijak omezovno. Pitom z 3 odst. 1 zk. o vlastnictv byt vslovn
vyplvalo, e v ppad, kdy je jednotka ve spoluvlastnictv, d se vztahy mezi
spoluvlastnky jednotky ustanovenmi obanskho zkonku . 40/1964 Sb. o
podlovm spoluvlastnictv; v jinch ppadech se na vlastnictv byt tato
ustanoven nepouila. Odpov na otzku, jakm prvnm jednnm lze zakzat
vlastnkovi jednotky rozdlit prvo k jednotce na podly ve spoluvlastnictv
nkolika osob, obansk zkonk . 89/2012 Sb. vslovn nedv. Z dvodov
zprvy je zejm, e lze takov ustanoven zahrnout pedevm do prohlen
nebo do stanov SVJ, resp. do jinho prvnho jednn, s nm ustanoven o
bytovm spoluvlastnictv spojuj vznik jednotky (smlouva o vstavb, dohoda
spoluvlastnk nebo dohoda manel).
2.
Ustanoven umouje zakzat vlastnkovi jednotky jeho prvnm jednnm
monost rozdlit jeho prvo k jednotce na spoluvlastnick podly. Lze dovodit, e
ustanoven se tedy nedotk monosti pechodu vlastnickho prva k jednotce
do spoluvlastnictv vce osob (nap. pi vypodn ddictv pi ddn podle
zkona), nebo v takovm ppad nejde o prvn jednn dosavadnho vlastnka
jednotky k rozdlen prva k jednotce na spoluvlastnictv jednotky.
II. Vkon spoluvlastnickch prv k jednotce

K odst. 2
3.
Pokud nen spoluvlastnictv jednotky vyloueno, nic nebrn tomu, aby byla
jednotka ve spoluvlastnictv dvou i vce osob; jde o spoluvlastnictv ideln jako v
ppad jinch nemovitch vc. V takovm ppad se vztahy mezi spoluvlastnky
jednotky d ustanovenmi o spoluvlastnictv ( 1115 a nsl.). Spoluvlastnci se ve
vztahu k jednotce (kter je nemovitou vc) povauj za jedinou osobu a nakldaj
s vc jako jedin osoba. Kad ze spoluvlastnk m podle 1117 prvo k cel
vci a toto prvo je omezeno stejnm prvem kadho dalho spoluvlastnka.
4.
Vslovn se v ppad spoluvlastnictv jednotky stanov, e spoluvlastnci zmocn
spolenho zstupce, kter vykonv jejich prva vi SVJ (nebo vi sprvci v
dom, v nm nevzniklo SVJ). Ustanoven 1126, kter stanov, e kad ze
spoluvlastnk je oprvnn k asti na sprv spolen vci, plat ve vztahu mezi
spoluvlastnky jednotky. Ve vztahu k SVJ vak plat 1185 odst. 2, podle nho
prva spoluvlastnk vi SVJ vykonv zmocnn spolen zstupce. To plat
pedevm tak o asti a hlasovn na shromdn vlastnk jednotek jmnem
spoluvlastnk jednotky. Jinak plat, e z prvnho jednn tkajcho se
vlastnickho prva k jednotce jsou vichni spoluvlastnci jednotky oprvnni a
povinni spolen a nerozdln; jde tedy o solidrn odpovdnost spoluvlastnk (
1127).
5.
V 9 odst. 5 zk. o vlastnictv byt bylo stanoveno, e spoluvlastnci jednotky
jsou spolenmi leny SVJ (co platilo tak v ppad, e jednotka byla ve
spolenm jmn manel, by to nebylo vslovn v 9 odst. 5 stanoveno).
Oproti tomu v 1185 podobn vslovn ustanoven chyb. Chyb tak ustanoven,
kter bylo uvedeno ve vzorovch stanovch SVJ a doplovalo zkonnou pravu o
vslovn ustanoven, e spoluvlastnci jednotky jako spolen lenov SVJ maj
postaven vlastnka jednotky (tedy jednoho lena SVJ) a na shromdn vlastnk
jednotek hlasuj jako jeden vlastnk - len SVJ s vhou hlasu odpovdajc
spoluvlastnickmu podlu na spolench stech domu, piem vha hlasu je
(mezi spoluvlastnky jednotky) nedliteln (l. XIII odst. 3 vzorovch stanov SVJ).
By prvn prava ve vzorovch stanovch SVJ nebyla zvazn pro SVJ s vlastnmi
stanovami, vtinou SVJ do svch vlastnch stanov tato ustanoven pejmala.
Bylo pak nepochybn, e nen mon, aby hlasovalo na shromdn nkolik
spoluvlastnk, kte by si "velikost hlasu" mezi sebe rozdlili. Toto nyn vyplv z
vslovnho ustanoven 1185 odst. 2 o zmocnn spolenho zstupce
spoluvlastnk jednotky, kter vykonv prva vech spoluvlastnk vi SVJ (i
sprvci), tj. vetn asti a hlasovn na shromdn vlastnk jednotek. Chyb
vak vslovn ustanoven o spolenm lenstv spoluvlastnk jednotky (nebo
manel majcch jednotku ve spolenm jmn) v SVJ.
6.
Pokud jde o spolenho zstupce, lze dovozovat, e spoluvlastnci jednotky
mohou kdykoliv zmocnnho zstupce odvolat a zmocnit jinho spolenho
zstupce. Pitom to zejm me bt nejen jeden ze spoluvlastnk jednotky, ale
tak ppadn jin osoba, protoe ani ustanoven 1185, ani ustanoven o sprv
spolen vci v ustanovench o spoluvlastnictv ( 1126 a nsl.) nco podobnho
nezakazuj.
1115 a 1133, 1140 a 1157, 1159, 1170, 1177, 1194 odst. 2
Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
Zvltn ustanoven o pevodu jednotky
1186
(Pevod jednotky a pspvky na sprvu domu a potvrzen o dluzch)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. K porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (4 a 5)
III. Pevod vlastnickho prva k jednotce podle obanskho zkonku (6 a

10)
Z dvodov zprvy:
Zaazen pravy obsaen dosud v zkon . 72/1994 Sb. do ucelen

kodifikace umouje i pi pevodu vlastnickho prva k jednotce pravu
zjednoduit. Platn zkon v 6 podrobn upravuje obligatorn nleitosti smlouvy.
Tato prava nen v obanskm zkonku nutn, postauje obecn prava
vyadovan pro smlouvy o pevodu vlastnickho prva pro nemovit vci vbec.
ada nleitost smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce (oznaen
domu, bytu, pozemku atp.) stanovench platnm zkonem vyplv ze zkonnho
nazen uritosti projevu vle, dal vyplvaj z obecnch ustanoven nvrhu
upravujcch nap. z pravy pevodu vlastnickho prva. Jin nleitosti stanoven
dnes zkonem nejsou, resp. nemaj bt podmnkou platnosti smlouvy, ale
podmnkou pro proveden vkladu do katastru nemovitost. Proto je tak vymezuje
zk. . 344/1992 Sb. (katastrln zkon) v 5 odst. 1 psm. e); podrobnosti me
stanovit provdc pedpis.
Nov se vak navrhuje, ve shod s pedchozmi legislativnmi projekty

zkona o vlastnictv byt, stanovit pevodci povinnost doloit nabyvateli, jak
dluhy souvisejc se sprvou domu na nabyvatele innost smlouvy pejdou. Do
ustanoven se promtaj obecn dsledky pravy pevodu vlastnickho prva.
Podle n jsou dluhy, kter maj pejt na nabyvatele jednotky, zvadou, kter nen
zapsna ve veejnm seznamu a kter na nabyvatele pejde, ml-li a mohl-li je z
okolnost zjistit nebo bylo-li to ujednno. Proto se vyaduje, aby o tchto dluzch
ml nabyvatel jednotky vdomost. Bez potvrzen nepjde o dnou nabdku, co
m vznam nap. i v souvislosti s ujednanm nebo zkonnm pedkupnm
prvem.
I. Obecn
1.
Na rozdl od pravy v zkon o vlastnictv byt, kdy se v 6 zk. o vlastnictv
byt stanovily minimln zvltn nleitosti smlouvy o pevodu vlastnickho
prva k jednotce, nesleduje 1186 tento el, nbr spolu s ustanovenmi 1187
a 1188 upravuje nkter zvltn podmnky pevodu jednotky. Obecn s pevody
vlastnickho prva k jednotkm po dni nabyt innosti obanskho zkonku
bezprostedn souvis pechodn ustanoven 3063. Jde o ustanoven, na jeho
zklad se budou rozliovat jednotky vznikl pede dnem nabyt innosti
obanskho zkonku, tedy ped 1. lednem 2014, a jednotky vznikl po tomto
datu. Podle 3063:
a) vznikly-li jednotky (na zklad prohlen, smlouvy o vstavb, dohody

podlovch spoluvlastnk nebo manel i rozhodnut soudu) ped 1. lednem
2014, jde i nadle po tomto datu o jednotky podle 2 psm. h) zk. o vlastnictv
byt, jimi jsou byty (nebytov prostory) jako vymezen sti domu podle zkona
o vlastnictv byt, s nimi je neoddliteln spojen spoluvlastnick podl na
spolench stech domu a ppadn podl na pozemku, pokud byla budova i
pozemek ve vlastnictv tho vlastnka;
b) vznikly-li jednotky (na zklad prohlen, smlouvy o vstavb, dohody

spoluvlastnk nebo manel i rozhodnut soudu) po 1. lednu 2014, jde o
jednotky, jejich prvn pojet nov upravuje 1159 (viz tak koment k tomuto
ustanoven).
2.
Od 1. ledna 2014 tedy existuje prvn stav, e se na zklad 3063 rozeznvaj
jednotky "star" a jednotky "nov". elem tohoto pechodnho ustanoven je
zmr, aby v tme dom nevznikly jednotky dvoj prvn povahy (tedy jak
jednotky "star", tak jednotky "nov"). Proto je v 3063 stanoveno, e nabyl-li
vlastnickho prva alespo k jedn jednotce v dom s byty a nebytovmi
prostory pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku nabyvatel podle
zkona o vlastnictv byt, vznikne i po dni nabyt innosti obanskho zkonku
vlastnick prvo k dalm jednotkm v tomto dom podle dosavadnch prvnch
pedpis, tj. podle zkona o vlastnictv byt. V praxi to znamen, e v dom, v
nm vznikly "star" jednotky, budou i jednotky ppadn nov vznikl po 1.
lednu 2014 (nap. pstavbou, vestavbou apod.) povaovny za jednotky vznikl
podle zkona o vlastnictv byt, nikoliv tedy za jednotky podle 1159. Pi pevodu
vlastnickho prva k tmto jednotkm budou stle pevdny jednotky majc
prvn povahu podle zkona o vlastnictv byt [tedy jednotky vymezen podle 2
psm. h) zk. o vlastnictv byt], nikoliv prvn povahu podle obanskho
zkonku. Plat to jak pro prvn pevod jednotky z vlastnictv pvodnho vlastnka
budovy, tak pi kadm dalm pevodu vlastnickho prva k tto jednotce na
kadho dalho nabyvatele, take v tomto dom budou trvale existovat "star"
jednotky (pokud by se vichni vlastnci jednotek nedohodli, v nvaznosti na
pechodn ustanoven 3028, e zru dosavadn prohlen a pijmou nov
prohlen, v nm by ji byly jednotky vymezeny v pojet podle obanskho
zkonku). Napluje se tak zmr zkonodrce, aby v dom, kde vznikla alespo
jedna jednotka pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku, se prvn
povaha tchto jednotek nemnila a vechny jednotky mly shodnou prvn
povahu. V dom, kde vzniknou jednotky a po dni nabyt innosti obanskho
zkonku, budou pevdny "nov" jednotky, jak je vymezuje 1159.
3.
Pi pevodu vlastnickho prva k jednotce po 1. lednu 2014 je tedy nezbytn

dsledn rozliovat, zda jde o jednotku tzv. starou, kter vznikla ped 1. lednem
2014, tj. o jednotku podle 2 psm. h) zk. o vlastnictv byt [viz ve sub a)],
anebo zda jde o jednotku tzv. novou, kter vznikla po 1. lednu 2014 a m jako
celek povahu vci nemovit podle 1159. Jde o zcela rozdln prvn pojet
jednotek. V ppad pevodu vlastnickho prva ke "star" jednotce je nezbytn ji
ve smlouv identifikovat zpsobem uvedenm v 6 zk. o vlastnictv byt. V
ppad existence "starch" jednotek bude nadle pro jejich vymezen a pro jejich
pevod platit ustanoven (zruenho) zkona o vlastnictv byt, ovem s tm, e
nleitosti smlouvy mus souasn odpovdat obecn prav smluv v obanskm
zkonku. Bli poadavky jsou uvedeny v Pokynech ZK . 44 z 20.12.2013.
II. K porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
4.
Ustanoven 6 zk. o vlastnictv byt upravovalo zvltn povinn nleitosti
smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce. Vslovn bylo stanoveno, e
krom obecnch nleitost (pedepsanch pro smlouvy podle 43 a nsl. ob.
zk. . 40/1964 Sb.) mus smlouva obsahovat zvltn nleitosti stanoven v 6
zk. o vlastnictv byt. V odstavci 1 tohoto ustanoven byly uvedeny nleitosti,
kter v podstat koprovaly povinn nleitosti prohlen vlastnka budovy. V
odstavci 2 byla stanovena povinnost piloit ke smlouv pdorys vech podla,
poppad jejich schmata, urujc polohu jednotek (tj. byt i nebytovch
prostor vymezench jako jednotky), s daji o podlahovch plochch jednotek,
poppad psemn souhlas pslunch orgn k uzaven smlouvy o pevodu
vlastnickho prva k jednotce, pokud byl vyadovn podle zvltnch ustanoven
v 22 zk. o vlastnictv byt. Souasn se v odstavci 3 dovolovalo, aby se v
ppad dalho pevodu vlastnickho prva k jednotce (tj. druhho a dalho
pevodu na jinou osobu) ji neuvdly ve smlouv nleitosti tkajc se popisu
jednotky a psluenstv, podlahov plochy a popisu vybaven bytu, uren
spolench st, oznaen pozemku a prva a zvazky tkajc se domu, jeho
spolench st a prva k pozemku, kter pechzej na vlastnka jednotky,
pokud nedolo od doby prvnho pevodu jednotky k podstatn zmn v
charakteru jednotky. Toto ustanoven bylo ponkud problematick, protoe
nabyvateli jednotky pak chybly dleit informace o pevdn jednotce. Proto
se v praxi toto zjednoduen obsahu smlouvy o pevodu vlastnickho prva k
jednotce pli asto nevyuvalo.
5.
Do prvn pravy v obanskm zkonku nebylo uveden pojet legislativn
pravy smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce, zahrnujc vyjmenovn
jejch zvltnch povinnch nleitost, pevzato. Vychz se z toho, e zpsob
sjednvn smluv a jejich zkladn nleitosti jsou upraveny v obanskm

zkonku a zvltn nleitosti, pokud jde o pevod vlastnickho prva k jednotce,
jsou dny pojetm a prvn pravou jednotky. Z dvodov zprvy vyplv, e
dosavadn podrobn prava povinnch nleitosti smlouvy nen v obanskm
zkonku nutn, protoe postauje obecn prava vyadovan pro smlouvy o
pevodu vlastnickho prva pro nemovit vci vbec.
III. Pevod vlastnickho prva k jednotce podle obanskho zkonku

K odst. 1
6.
Prvn prava v 1186 ji vbec neobsahuje vslovn stanoven zvltnch
povinnch nleitost smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce. Naproti
tomu zcela nov obsahuje v odstavci 2 povinnost pevodce jednotky k vydn
potvrzen o dluzch vi SVJ (sprvci), kter m seznmit nabyvatele jednotky ji
pi uzavrn smlouvy s tmito ppadnmi dluhy a jejich v. Tm, e nebyla
pevzata z 6 zk. o vlastnictv byt vslovn prava o povinnch zvltnch
nleitostech smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jednotce, oznauje tak
marginln rubrika vztahujc se k ustanovenm o pevodu jednotky ( 1186 a
1188) tato ustanoven jako "zvltn ustanoven o pevodu jednotky", nikoliv jako
"smlouvu o pevodu vlastnictv jednotky", jak tomu bylo v ppad marginln
rubriky v 6 zk. o vlastnictv byt. Pokud jde o samotn nleitosti smlouvy o
pevodu vlastnickho prva k jednotce, je nezbytn vychzet z obecnch
ustanoven obanskho zkonku o smlouv ( 1724 a nsl.) a z ustanoven o
koupi nemovit vci ( 2128 a 2031). Pitom lze souasn dospt k zvru, e
krom obecnch nleitost tkajcch se smlouvy o pevodu vlastnickho prva k
nemovit vci bude i nadle nezbytn dostaten uritm zpsobem identifikovat
ve smluvnm ujednn objekt pevodu, tedy pevdnou jednotku, vetn bytu
zahrnutho v jednotce a podlu na spolench stech nemovit vci.
7.
elem ustanoven odstavce 1 tedy nen stanovit povinn nleitosti smlouvy o
pevodu vlastnickho prva k jednotce, nbr stanovit vztahy mezi SVJ (nebo
sprvcem) a pevodcem vlastnickho prva k jednotce v zleitosti pspvk na
sprvu domu a pozemku, zaplacench dosavadnm vlastnkem jednotky ke dni,
kdy dojde k pevodu vlastnickho prva k jednotce na jinou osobu. V podstat se
pejm ustanoven 15 odst. 4 zk. o vlastnictv byt, podle nho v ppad, e
vzniklo SVJ, se pi vypodn zvazku SVJ vi bvalmu vlastnkovi jednotky
nepihlelo k zlohm, kter uhradil jako zlohy na pspvky na nklady spojen
se sprvou domu a pozemku. Nov se vak tato prava roziuje na osobu
odpovdnou za sprvu domu, take ustanoven odstavce 1 se vztahuje nejen na
SVJ, nbr tak na sprvce v dom, v nm nevzniklo SVJ. SVJ (nebo sprvce v
dom, kde nevzniklo SVJ) nem povinnost vypodat s pevodcem jednotky dosud
zaplacen pspvky na sprvu domu a pozemku. Jde tedy ve vztahu mezi
pevodcem vlastnickho prva k jednotce a SVJ, a nov tak ve vztahu ke sprvci
v dom, kde SVJ nevzniklo, o shodnou pravu jako v uvedenm ustanoven
zkona o vlastnictv byt. Pi pevodu vlastnickho prva k jednotce se nevracej,
resp. nevypodvaj ve vztahu k dosavadnmu vlastnkovi jednotky (pevodci)
pspvky na sprvu domu a pozemku, kter zaplatil do dne, kdy nabyl innosti
pevod vlastnickho prva k jednotce na jinou osobu.
K odst. 2
8.
Zcela nov je zaazeno uiten ustanoven o povinnosti pevodce pedloit
nabyvateli jednotky potvrzen o dluzch souvisejcch se sprvou domu a
pozemku, piem tyto dluhy pejdou na nabyvatele, co je zsadn novum oproti
dosavadn prav v zkon o vlastnictv byt. Pevodce (dosavadn vlastnk
jednotky) m povinnost doloit nabyvateli, jak dluhy souvisejc se sprvou
domu na nho dnem nabyt innost smlouvy pejdou. Do tohoto ustanoven se
promtaj obecn dsledky pravy pevodu vlastnickho prva. Dluhy, kter m
dosavadn vlastnk jednotky vi SVJ (nebo sprvci v dom, kde SVJ nevzniklo),
jsou zvadou, kter nen zapsna ve veejnm seznamu; takov zvada na
nabyvatele pejde, ml-li a mohl-li je z okolnost zjistit nebo bylo-li to ujednno.
Proto se vyaduje, aby o tchto dluzch ml nabyvatel jednotky vdomost. Za
dluhy, kter pevodem vlastnickho prva pejdou z dosavadnho vlastnka
jednotky na nabyvatele, bude ruit dosavadn vlastnk jednotky - pevodce (bude
ruit bu ve vztahu k SVJ, nebo ke sprvci v dom, kde nevzniklo SVJ).
9.
Jde o nov legislativn een zleitosti, kter byla za prvn pravy v zkon o
vlastnictv byt pedmtem mnoha diskus v SVJ i v odborn veejnosti, avak bez
jakchkoliv monost doshnout uspokojivho een. Pokud stvajc vlastnk
jednotky dluil vysok stky na platbch na pspvky na sprvu domu a
pozemku, ppadn t na platbch za sluby, a pevedl vlastnick prvo k
jednotce na nabyvatele, pak na nabyvatele nepechzely tyto dluhy ze zkona.
SVJ bylo nuceno (vtinou bez valnho vsledku) vymhat dluh po bvalm
vlastnku jednotky. Tak judikatura, v souladu se zkonem o vlastnictv byt,
vychzela z toho, e dluh pevodce jednotky spovajc v nezaplacench platbch
na sprvu domu a pozemku nepechz na nabyvatele jednotky. Nov prvn
prava v obanskm zkonku tuto neudritelnou situaci sten e zpsobem,
kter vychz vstc oprvnnm poadavkm praxe a tak odpovd specifice
bytovho spoluvlastnictv. Jde o dluhy, kter spovaj v podstat v
nezaplacench pspvcch na sprvu domu a pozemku a v zlohch i

nedoplatcch na hradu cen slueb, jejich splatnost nastala pede dnem nabyt
innosti pevodu vlastnickho prva k jednotce. V ppad, e nem pevodce
vi SVJ nebo sprvci dn tyto dluhy, je povinen rovn tuto skutenost doloit
nabyvateli potvrzenm osoby odpovdn za sprvu domu a pozemku. Z dikce
zkona vyplv, e toto potvrzen nen pmo soust smlouvy o pevodu
vlastnickho prva k jednotce, pouze m pevodce povinnost pi sjednvn
smlouvy toto potvrzen nabyvateli doloit. Z povahy vci plyne, e jde o potvrzen
v psemn form. Lze povaovat za eln, aby obsah potvrzen byl vlenn tak
do textu smlouvy, aby bylo nepochybn, v jakm rozsahu tyto dluhy na
nabyvatele jednotky pechzej.
10.
Pokud by ml pevodce vi SVJ i sprvci dluhy souvisejc se sprvou domu a
pozemku, kter by nebyly uvedeny v potvrzen, nepechzely by na nabyvatele a
SVJ by nebylo oprvnno vymhat je na nabyvateli jednotky; muselo by je
vymhat po pevodci (bvalm vlastnkovi jednotky). V ppad, e by na
jednotce vzly prvn vady zapsan ve veejnm seznamu (nap. v katastru
nemovitost), pechzely by na nabyvatele i v ppad, e by nebyly uvedeny v
potvrzen, jm pevodce dokld dluhy vi osob odpovdn za sprvu domu.
Tento zvr plyne z 980 (obecn ustanoven o vcnch prvech), podle nho,
je-li do veejnho seznamu zapsno prvo k vci, neomlouv nikoho neznalost
zapsanho daje. Vlastnk (jako pevodce) m zkonnou povinnost existenci a
vi dluhu (resp. jeho neexistenci) tmto potvrzenm doloit nabyvateli pi
pevodu vlastnickho prva k jednotce. Z toho vyplv, e osoba odpovdn za
sprvu domu (SVJ nebo sprvce v dom, kde nevzniklo SVJ) m povinnost
umonit vlastnkovi jednotky tuto povinnost splnit, a tedy potvrzen vystavit. Tato
zkonn prava sice jde vstc poadavkm osob odpovdnch za sprvu domu v
tom smyslu, aby dluhy pevodce bylo mon vymhat po nabyvateli, avak jen v
ppad, e skuten pevodce jednotky takov potvrzen nabyvateli pedlo,
resp. e skuten bude nabyvatel jednotky takov potvrzen vyadovat.
980, 1105 a 1107, 1159, 1731 a nsl., 1762, 1785 a 1788,

2128 a 2131, 3063
Z judikatury:
K odst. 1
1. Na prva a povinnosti z kupn smlouvy o prodeji nemovitosti, kterou na

stran prodvajcho uzavela osoba provozujc ivnost v oboru "realitn innost",
se pouij t zvltn ustanoven obanskho zkonku o prodeji zbo v obchod
( 612 a nsl. ob. zk.).
(NS 33 Cdo 2881/2012)
2. Uruj-li stanovy alovanho spoleenstv v rozporu s ustanovenm 15
odst. 1 a odst. 4 vtou druhou zk. o vlastnictv byt, e se nevyerpan zlohy
poskytnut podle 15 odst. 2 zk. o vlastnictv byt v ppad pevodu jednotky
vrac pvodnmu vlastnkovi jednotky, jsou pro rozpor s uvedenmi zkonnmi
ustanovenmi v doten sti neplatn ( 3 odst. 2 zk. o vlastnictv byt, 39
ob. zk.). Zvr, na nm odvolac soud zaloil sv rozhodnut, je tud sprvn.
(NS 29 Cdo 3160/2011)
3. K absenci nleitosti smlouvy podle 6 zk. o vlastnictv byt, kter
spov v uveden umstn pevdn jednotky v budov, Nejvy soud v
jednom ze svch rozhodnut uinil tyto zvry: Jak dovolatel takt sprvn
vystihuje, elem poadavku ustanoven 6 odst. 1 psm. a) zk. o vlastnictv
byt, podle nho m smlouva o pevodu vlastnictv jednotky obsahovat - mimo
jin - i popis umstn pevdn jednotky v budov, je zabezpeit dostatenou
identifikaci pevdn jednotky tak, aby nemohla bt zamnna s jinou jednotkou
v te budov. Jestlie by tud v dsledku absence tohoto poadavku nebylo
mono pevdnou jednotku jednoznan identifikovat (tak, aby nemohla bt
zamnna s jinou), byla by smlouva o pevodu vlastnictv jednotky pro neuritost
neplatn ( 37 ob. zk.).
Nicmn je-li pevdn jednotka ve smlouv oznaena (mimo jin) i
slem, shodnm s slem uvedenm v katastru nemovitost (a v prohlen
vlastnka budovy), a nen-li v budov jin jednotky tho sla (neme-li tak dojt
k zmn pevdn jednotky s jinou jednotkou), nen dvodu, aby pouze pro
absenci tto nleitosti byla dovozovna absolutn neplatnost smlouvy.
(NS 29 Cdo 3992/2010)
4. U nedostatk v oznaen pedmtu prvnho konu je nutno peliv
rozliovat, zda takov nedostatky zakldaj vadu smujc k neuritosti nebo
nesrozumitelnosti prvnho konu i nikoliv, a tedy k neplatnosti prvnho konu.
(NS 22 Cdo 1124/2010)
5. Jestlie listina, je m bt podkladem pro zpis do katastru nemovitost,
neobsahuje oznaen nemovitosti v souladu s 5 odst. 1 katastrlnho zkona,
nem to za nsledek neplatnost prvnho konu, jestlie lze vkladem projevu
vle dospt bez pochybnost k zvru, jakch nemovitost se prvn kon tk.
Z odvodnn: Jde-li o vslovn prvn kon, je teba v oznaen pedmtu
prvnho konu rozliovat, zda vada spov jen v jeho nepesn nebo nepln
identifikaci, kterou lze odstranit postupem podle 35 ost. 2 ob. zk., nebo zda
jde o takov nedostatek, kter ani podle pouitho jazykovho vyjden, ani
podle vle astnk prvnho konu neme uinit jednoznanm, jakho
pedmtu se tk (nap. z dvodu jeho zmny za jin pedmt).
(NS 21 Cdo 5171/2009, PrRo 4/12)
K odst. 2
6. Vlastnk jednotky, kter ji pevedl na jinho, je pasivn legitimovn ve
sporu o platby zloh na nklady spojen se sprvou domu a pozemku, kter se
staly splatnmi v dob, kdy byl vlastnkem jednotky; na nabyvatele jednotky
povinnost platit tyto zlohy nepechz.
Pozn. aut.: Tento rozsudek lze pout pouze v ppad sporu, kter by se
tkal pevodu vlastnickho prva k jednotce, k nmu dolo pede dnem nabyt
innosti obanskho zkonku. Nen vak ji pouiteln pro pevody vlastnickho
prva k jednotkm, k nim dochz po 1. lednu 2014.
(Rc 73/12, NS 22 Cdo 242/2009, PrRo 9/11)
Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1187
(Pedkupn prvo njemce pi prvnm pevodu jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
II. Ochrana njemce proti pevodu jednotky do vlastnictv jin osoby podle
obanskho zkonku (6 a 7)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se zachovat pravu zkonnho pedkupnho prva njemce

obdobn, jak tomu je v 22 odst. 1 zkona . 72/1994 Sb. Postup pi prvnm
pevodu vlastnictv jednotky se vak oproti platn prav ve shod s pedchozmi
legislativnmi projekty zkona o vlastnictv byt zjednoduuje. Ke konzumaci
pedkupnho prva se zachovv njemci lhta esti msc, jak tomu je dosud,
ale ji bez dalch omezen, kter ve stvajc podob njemce prakticky
nechrnila.
Pedkupn prvo se zakld pednostn k bytu. Pedkupn prvo vak

vznikne i ve vztahu k nebytovmu prostoru, pokud byl pronajat v tm dom v
souvislosti s bytem. Nejastji pjde o gare, me se vak jednat i o jin
nebytov prostory, nap. atelir nebo provozovnu. Draz se klade na vcnou a
funkn souvislost bytu a nebytovho prostoru, nikoli na to, zda byly oba objekty
pronajaty na zklad jedn smlouvy.
1.
Ochrana njemce - fyzick osoby proti pevodu jednotky do vlastnictv jin osoby
byla v pedchoz prvn prav upravena na dvou mstech. Konkrtn to bylo v
22 a dle v 23 odst. 1 zk. o vlastnictv byt. Pitom se vdy jednalo o ochranu
njemce pi prvnm pevodu jednotky (z vlastnictv pvodnho vlastnka budovy,
kter rozdlil tuto budovu na dm s jednotkami), obdobn, jako je tomu v prav
v obanskm zkonku.
2.
Podle 22 zk. o vlastnictv byt lo o prvn pravu ochrany njemce jinho ne
drustevnho bytu. Princip pravy spoval ve dvou na sebe navazujcch
zpsobech ochrany njemce. Prvn znamenal povinnost pevodce, tj. pvodnho
vlastnka budovy, pi prvnm pevodu jednotky, jednalo-li se o byt (bytovou
jednotku), nabdnout pevod vlastnickho prva k jednotce jejmu njemci, byl-li
njemce fyzickou osobou. Njemce ml monost se do esti msc vyjdit, zda
uzave smlouvu o pevodu vlastnickho prva k jednotce i nikoliv (nabdka
musela v podstat obsahovat vechny povinn nleitosti smlouvy podle 6 zk.
o vlastnictv byt, vetn ve kupn ceny). Pokud njemce v prbhu uveden
estimsn lhty koupi bytu odmtl anebo se v tto lht nevyjdil, pokraoval
navazujc zpsob jeho ochrany formou pedkupnho prva. Ta znamenala, e
chtl-li pevodce (pi prvnm pevodu jednotky) pevst vlastnick prvo k
jednotce v obdob dalch dvancti msc (potno ode dne uplynut
estimsn lhty od nabdky na pevod), ml njemce pedkupn prvo, take

pevodce byl povinen znovu nabdnout k prodeji jednotku njemci, kter byl po
tuto dobu chrnn prvem na pednostn nabyt jednotky za podmnek
stanovench v 606 ob. zk. . 40/1964 Sb. pro pedkupn prvo. V tomto
ppad ml njemce ji pouze lhtu t msc k tomu, aby nabdku pijal a
uzavel s pevodcem smlouvu o pevodu vlastnickho prva k jednotce. Pokud tak
v tto tmsn lht (od doruen nabdky) neuinil, jeho pednostn prvo na
nabyt bytu do vlastnictv zaniklo a pevodce ml monost pevst jednotku na
kteroukoliv jinou osobu. Tato ochrana njemce se podle zkona o vlastnictv byt
vztahovala tak na njem ateliru, bytu zvltnho uren, bytu v dom zvltnho
uren a nebytovho prostoru sloucho elm civiln obrany, za podmnek v
zkon o vlastnictv byt stanovench.
3.
Uveden ochrana njemce tedy nemla absolutn povahu (obdobn jako je tomu
nyn podle 1187); pi splnn postupu podle 22 zk. o vlastnictv byt,
neprojevil-li njemce - fyzick osoba vli koupit jednotku do svho vlastnictv,
mohl ji vlastnk (zpravidla pvodce prohlen) i pi prvnm pevodu jednotky
pevst do vlastnictv jin osoby. Maximln doba, kdy byl pevodce nucen pi
prvnm pevodu jednotky postupovat podle 22 (a to "dvoufzov"), inila 18
msc ode dne, kdy doruil "prvn" nabdku njemci. Nabdka k pevodu bytu
njemci musela bt psemn a musela obsahovat vechny podmnky pevodu.
Ustanoven 603 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb. se pouilo obdobn, co
znamenalo, e bylo-li pedkupn prvo porueno, mohl se oprvnn bu na
nabyvateli domhat, aby mu vc nabdl ke koupi, anebo mu zstalo pedkupn
prvo zachovno.
4.
Tak z judikatury vyplvalo, e poruen pedkupnho prva v reimu ustanoven
22 odst. 2 zk. o vlastnictv byt samo o sob nemlo za nsledek neplatnost
smlouvy o pevodu vlastnictv k bytu na jinou osobu, nebo njemce byl chrnn
prv ustanovenm 603 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb. Souasn bylo
dovozovno, e to neme mt vliv na ppadnou absolutn neplatnost smlouvy o
pevodu bytu na jinou osobu pro rozpor se zkonem v reimu ustanoven 22
odst. 1 zk. o vlastnictv byt (NS 29 Odo 1408/2005).
5.
Naproti tomu v ppad drustevnho bytu byla ochrana njemce - lena
bytovho drustva, fyzick osoby, absolutn povahy. Bytov drustvo nemohlo
pevst vlastnick prvo na jinou osobu ne lena - njemce, pokud byl fyzickou
osobou. V ppad drustevnho bytu byla tak v 23 odst. 1 zk. o vlastnictv byt
stanovena "absolutn" ochrana lena, njemce - fyzick osoby. Na rozdl od

pravy v 22 (kter se tkala jinch ne drustevnch jednotek) se ochrana
njemce - lena bytovho drustva podle 23 odst. 1 tkala pouze byt. Pokud
tento len - njemce odmtl pevod drustevnho bytu do svho vlastnictv,
nemohlo bytov drustvo pevst tento byt jin osob (a to ani jinmu lenovi
bytovho drustva).
II. Ochrana njemce proti pevodu jednotky do vlastnictv jin osoby podle
obanskho zkonku
K odst. 1
6.
V 1187 je prvn prava ochrany njemce (nejde-li o njemce - lena nebo
spolenka prvnick osoby, kter se na pozen nemovit vci prac nebo
majetkovou ast v prvnick osob podlel, nebo o prvnho nstupce takovho
lena nebo spolenka - viz 1188) na jedn stran podstatn zjednoduena a na
druh stran je rozena, pokud jde o pedmt njmu (oproti prav v 22 zk. o
vlastnictv byt). Jde, shodn jako v zkon o vlastnictv byt, i nadle o ochranu
njemce pouze pi prvnm pevodu vlastnickho prva k jednotce (tj. z vlastnictv
pvodnho vlastnka budovy, kter rozdlil budovu na dm s jednotkami, resp.
pvodnho vlastnka jednotky vznikl na zklad smlouvy o vstavb nebo na
zklad dohody podlovch spoluvlastnk budovy nebo manel, kte mli
budovu ve spolenm jmn manel). Njemce m podle 1187 pedkupn
prvo pi prvnm pevodu jednotky; pedkupn prvo zanikne, nepijme-li njemce
nabdku na pevod do vlastnictv do esti msc ode dne jejho doruen.
Pedkupn prvo se podle obanskho zkonku zakld pednostn k bytu.
Ochrana njemce podle obanskho zkonku se ji nelen na prvo njemce k
pednostnmu nabyt bytu (trvajc po dobu esti msc ode dne doruen
nabdky) a poslze na pedkupn prvo (asov omezen, maximln na dobu
dvancti msc ode dne uplynut pvodn estimsn lhty). Ochrana njemce fyzick osoby se tk nikoliv jen bytu, nbr ppadn i nebytovho prostoru
pronajatho na zklad samostatn njemn smlouvy, jestlie jde o njem v
souvislosti s njmem bytu. Mohlo by jt nap. o samostatn pronajatou gar, u
n je zejm, e je pronajata v souvislosti s njmem bytu v tme dom.
K odst. 2
7.
Obdobn, jako v prvn prav v zkon o vlastnictv byt, se ochrana njemce
proti ppadnmu pevodu vlastnickho prva k jednotce na jinou osobu
nevztahuje na ppadnho njemce - prvnickou osobu. Tento njemce nen

chrnn ustanovenm 1187 a pvodn vlastnk jednotky je oprvnn ji ji pi
prvnm pevodu pevst ppadn i na jinou osobu ne na njemce, kter je
prvnickou osobou.
1186, 1188, 1227, 2140 a nsl.
Z judikatury:
1. Nabdka pevodu bytu njemci podle 22 odst. 1 zk. o vlastnictv byt
pedstavuje nvrh na uzaven smlouvy o pevodu bytov jednotky ve smyslu
43a odst. 1 zkona . 40/1964 Sb., obanskho zkonku (dle jen "ob. zk."),
jen mus splovat nleitosti smlouvy o pevodu jednotky (srov. nap. usnesen
Nejvyho soudu ze dne 25. bezna 2004, sp. zn. 28 Cdo 1562/2002). Nleitosti,
kter smlouva o pevodu vlastnictv jednotky mus zsadn obsahovat krom
obecnch nleitost, vypotv ustanoven 6 odst. 1 zk. o vlastnictv byt
(srov. nap. i rozsudky Nejvyho soudu ze dne 29. listopadu 2006, sp. zn. 29 Odo
954/2003, ze dne 19. ervna 2007, sp. zn. 29 Odo 909/2005, uveejnn v
asopise Soudn judikatura slo 12, ronk 2007, pod slem 173, i ze dne 19.
ervna 2012, sp. zn. 29 Cdo 3992/2010). Nvrh na uzaven smlouvy o pevodu
jednotky naopak nemus, a to ani tehdy, m-li jt o prvn pevod jednotky,
"obsahovat" pdorys vech podla, poppad jejich schmata, urujc polohu
jednotek, s daji o podlahovch plochch jednotek. Oznaen listina - jak plyne z
6 odst. 2 zk. o vlastnictv byt - se pouze pikld k ji uzaven smlouv o
pevodu jednotky. Jinmi slovy smlouva o pevodu jednotky je uzavena i tehdy,
akceptuje-li adrest nvrh, k nmu nebyl pipojen pdorys vech podla,
poppad jejich schmata, urujc polohu jednotek, s daji o podlahovch
plochch jednotek. V takovm ppad sth ob strany smlouvy povinnost
oznaenou listinu - nejsou-li splnny pedpoklady ustanoven 6 odst. 3 zk. o
vlastnictv byt - k ji uzaven smlouv pipojit.
Z ve uvedenho plyne, e k nabdce pevodu bytov jednotky, uinn
njemci podle 22 odst. 1 zk. o vlastnictv byt, nemus bt pipojen pdorys
vech podla, poppad jejich schmata, urujc polohu jednotek, s daji o
podlahovch plochch jednotek.
(NS 29 Cdo 1129/2011)
2. Velk sent Nejvyho soudu dovodil, e nen porueno zkonn
pedkupn prvo (rozsudek NS 31 Cdo 1926/2009 ze dne 11.5.2011) jen proto, e
cena a dal podmnky (nap. uren splatnosti) obsaen v nabdce nebyly
naprosto toton s tmi, za kterch byl nakonec spoluvlastnick podl peveden.

Velk sent se odchlil od rozsudku NS 33 Odo 178/2003 ze dne 25.8.2003.
(NS 31 Cdo 1926/2009)
Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1188
(Vlun prvo lena nebo spolenka prvnick osoby na pevod jednotky)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
II. Ochrana lena nebo spolenka prvnick osoby - njemce proti pevodu
jednotky do vlastnictv jin osoby podle obanskho zkonku (3 a 10)
III. Zvltn podmnky pro pevody jednotek z vlastnictv nkterch

bytovch drustev vzniklch ped 1.1.1992 (11 a 13)
Z dvodov zprvy:
Mezi zvltn ustanoven o pevodu jednotky se navrhuje nov zaadit

pravu zvltnch podmnek pro pevody jednotek ve vlastnictv prvnick osoby,
pokud je njemcem bytu nebo nebytovho prostoru spolenk nebo len, kter se
osobn podlel prac nebo majetkovou ast na pozen domu nebo bytu i
nebytovho prostoru. Nvrh vyjaduje zmr nerozliovat podle prvn formy
nebo jinak prvnick osoby jako pvodn vlastnky, ale stanovit obecn a rovn
prvn pravidlo pro ppad, kdy prvnick osoba podila za majetkov nebo
osobn angaovanosti svch spolenk nebo len dm s byty nebo nebytovmi
prostory urenmi k njmu pro spolenky nebo leny poizovatele domu. Nen
dvod rozliovat v tchto ppadech mezi spolkem, drustvem nebo obchodn
spolenost. Zvltn prava je zachovna jen v rmci pechodnch ustanoven v

souvislosti s pevody z vlastnictv nkterch dvjch stavebnch bytovch
drustev nebo lidovch bytovch drustev podle dosavadnch ustanoven zkona
o vlastnictv byt.
1.
Absolutn ochrana njemce bytu proti pevodu vlastnickho prva k jednotce na
jinou osobu byla upravena v 23 odst. 1 zk. o vlastnictv byt a tkala se pouze
ochrany njemce drustevnho bytu - lena bytovho drustva, pokud se jednalo
o fyzickou osobu. lo o zvltn pravu oproti obecn prav ochrany njemce
bytu podle 22 zk. o vlastnictv byt. Njemc jinch prvnickch osob se tato
zkonn ochrana netkala. Pokud nap. spolenost s ruenm omezenm koupila
dm s byty a nebytovmi prostory do svho vlastnictv za majetkov asti
spolenk, kte byli njemci byt v tomto dom, nebyla v zkon o vlastnictv
byt dn zvltn prava ochrany takovho njemce proti pevodu jednotky na
jinou osobu. Takov ochrana mohla ppadn vyplvat ze spoleensk smlouvy.
2.
Krom uvedenho byla zvltn prava podmnek pro pevody drustevnch
jednotek zahrnuta v 23 odst. 2 a nsl. zk. o vlastnictv byt. Tato prava se
vak vztahovala pouze na bytov drustva, kter vznikla ped 1. lednem 1992
(tedy pede dnem nabyt innosti obchodnho zkonku) a prola transformac
podle zkona . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn
majetkovch nrok v drustvech. Tato zvltn prava nebyla do obanskho
zkonku pevzata. V nkterch ppadech se uveden zvltn prava pouije i po
1. lednu 2014, piem v jinch ppadech se pro pevody nkterch jednotek
tchto bytovch drustev pouije zkon . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho
prva k jednotkm a skupinovm rodinnm domm nkterch bytovch drustev
a o zmn nkterch zkon.
II. Ochrana lena nebo spolenka prvnick osoby - njemce proti pevodu
jednotky do vlastnictv jin osoby podle obanskho zkonku
K odst. 1
3.
Mezi zvltn ustanoven o pevodu jednotky byla nov zaazena prava

zvltnch podmnek pro pevody jednotek ve vlastnictv prvnick osoby, pokud
je njemcem bytu nebo nebytovho prostoru spolenk nebo len, kter se
osobn podlel prac nebo majetkovou ast na pozen domu nebo bytu i
nebytovho prostoru. Ustanoven vychz ze zmru nerozliovat podle prvn
formy (anebo jinak) prvnick osoby jako pvodn vlastnky, kte jsou povinni
dodrovat zkaz pevodu vlastnickho prva k jednotkm na jin osoby ne na
sv leny nebo spolenky, kte se na pozen domu s jednotkami podleli. Proto
je stanoveno shodn pravidlo pro vechny prvn formy prvnickch osob, kter
pedstavuje absolutn ochranu spolenka nebo lena prvnick osoby, obdobn
jako ji poskytoval zkon o vlastnictv byt v 23 odst. 1 pouze lenm bytovho
drustva - njemcm drustevnch byt, pokud lo o fyzick osoby. Zkonodrce
vychz z toho, e nen dvod rozliovat v tchto ppadech mezi spolkem,
drustvem nebo obchodn spolenost. Vznikne-li jednotka v dom ve vlastnictv
nebo ve spoluvlastnictv prvnick osoby a je-li njemcem len nebo spolenk
tto prvnick osoby, kter se podlel prac nebo majetkovou ast na pozen
nemovit vci, lze vlastnick prvo k jednotce pevst jen na nho. To plat i v
ppad, e se na pozen nemovit vci podlel prvn pedchdce spolenka
nebo lena.
4.
Zsadn zmnou oproti pedchoz prvn prav v zkon o vlastnictv byt je
tedy rozen "absolutn" ochrany njemce jednotky pi prvnm pevodu
vlastnickho prva k jednotce tak, e se vztahuje na byty prvnick osoby
kterkoliv prvn formy a jej spolenky - njemce v uvedench ppadech. Tato
prvn prava "absolutn" ochrany lena nebo spolenka prvnick osoby se
odliuje od pedkupnho prva u bnho njemce bytu; v ppadech podle 1188
nejde o bn njem, nbr o njem zaloen na lenstv i spolenictv v
prvnick osob a souasn na majetkov i pracovn asti lena i spolenka,
j se podlel na pozen nemovitosti, ve kter se nachzej pevdn jednotky.
5.
"Absolutn" ochrana se tedy netk pouze len - njemc bytovch drustev,
jako tomu bylo pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku, ale v zsad
pjde o korporace, kter jsou podle 210 vytveny spoleenstvm osob
(poppad i jen jedinou osobou). Dal rozen spov v tom, e se tato ochrana
njemc - len i spolenk tk nikoliv jen byt, tedy "bytovch" jednotek,
nbr tak "nebytovch" jednotek. Dle ochrana njemc - len nebo spolenk
ji nen omezena pouze na fyzick osoby (jako tomu bylo podle 23 odst. 1 zk. o
vlastnictv byt v ppad ochrany len - njemc v bytovch drustvech). Jde o
zcela nov ustanoven, kter bylo inspirovno absolutn ochranou lena bytovho
drustva - njemce drustevnho bytu, pokud se jednalo o fyzickou osobu, proti
pevodu bytu (jako jednotky podle zkona o vlastnictv byt) na jinou osobu.
Ustanoven vychzelo z pedpokladu, e se len bytovho drustva podlel svou

majetkovou ast v bytovm drustvu na pozen budovy, v n se byt nachzel,
a je tedy nezbytn takovho njemce ochrnit proti ppadnmu pevodu
vlastnickho prva k drustevn bytov jednotce na jinou osobu.
6.
Majetkov ast lena nebo spolenka me mt, na zklad prvn pravy t
kter prvn formy prvnick osoby, jednak formu penn (formu pennch
vklad do zkladnho kapitlu), jednak formu nepenn v rznch podobch,
kter jsou dovoleny pro majetkovou ast len i spolenk t kter formy
prvnick osoby. Proto se v 1188 zmiuje podlen se prac nebo majetkovou
ast na pozen nemovit vci. V obou ppadech jde o podlen se lena nebo
spolenka na majetku prvnick osoby. Typick je nap. podlen se penitmi
nebo nepenitmi vklady lena nebo spolenka na zkladnm kapitlu prvnick
osoby, jimi se lenov i spolenci podlej na pozen nemovit vci, a jde o
novou vstavbu, nebo nap. o koupi nemovit vci (s byty a nebytovmi prostory)
do vlastnictv tto prvnick osoby. Pitom njemci takto pozench byt
(nebytovch prostor) se stvaj lenov (spolenci), kte se pedepsanm
zpsobem na pozen nemovit vci podleli. Jednm z typickch pklad z doby
po roce 1992 je koup dom s byty a nebytovmi prostory do vlastnictv
pedevm bytovch drustev nebo nap. spolenosti s ruenm omezenm,
piem njemci tchto byt se stanou ti lenov i spolenci tchto prvnickch
osob, kte se na pozen nemovit vci podleli svmi vklady do zkladnho
kapitlu drustva nebo s. r. o. V ppadech, na kter se vztahuje 1188 (zaloen
na principu absolutn ochrany lena i spolenka - njemce), se nepouije
ustanoven 1187 (majc jinou prvn povahu, zaloenou na principu uplatnn
pedkupnho prva). Pitom absolutn ochrana podle 1188 se vztahuje nejen na
lena i spolenka, kter se na pozen nemovit vci podlel, nbr tak na
kadho dalho prvnho nstupce tohoto lena i spolenka (a jde o prvnho
nstupce v dsledku pevodu nebo pechodu nap. obchodnho podlu, nebo v
ppad bytovho drustva v dsledku pevodu nebo pechodu drustevnho
podlu).
7.
K uveden ochran njemce - lena nebo spolenka je nezbytn v ppad
bytovho drustva doplnit, e se na bytov drustvo jako na kteroukoliv jinou
prvnickou osobu vztahuje ustanoven 1188 odst. 1, avak toto ustanoven se
stetv s ustanovenm 751 odst. 1 z. o. k., podle nho bytov drustvo nesm
pevst vlastnick prvo k drustevnm bytm nebo budovm s drustevnmi
byty nebo pozemkm jimi zastavnm a s nimi vcn souvisejcm, ledae s
podmnkami pevodu pedem souhlas vichni lenov bytovho drustva, kte
jsou njemci tchto drustevnch byt, a vichni lenov bytovho drustva, kte
maj podle platnho znn stanov prvo na uzaven smlouvy o njmu
drustevnho bytu. Toto ustanoven se vztahuje pouze na drustevn byty, nikoliv

na drustevn nebytov prostory. Podle tto prvn pravy tedy nejde o absolutn
zkaz, nebo jej lze vylouit rozhodnutm vech dotench len bytovho
drustva (njemc nebo len, jim prozatm vzniklo jen prvo na uzaven
smlouvy o njmu drustevnho bytu). Lze dospt k zvru, e 751 odst. 1 z. o. k.
je ustanovenm zvltnm ve vztahu k obecnmu ustanoven 1188 odst. 1, a e
tedy v tomto ppad jde o vjimku z absolutnho zkazu pevodu drustevnho
bytu i jednotky zahrnujc drustevn byt. K tomu se v odborn literatue nap.
uvd: "Zde uveden zkaz vak nen absolutn a pi splnn podmnky, e s
pevodem vlastnickho prva k dotenmu majetku (vetn jeho konkrtnch
podmnek) pedem souhlas vichni lenov, kte jsou njemci dotench
drustevnch byt, lze pevod provst. Rovn tak s nm mus souhlasit vichni
lenov, kte maj prvo na uzaven smlouvy o njmu drustevnho bytu." (Lit. .
3, s. 742.)
8.
Ustanoven 1188 pedstavuje zvltn ustanoven ve vztahu k 1187, podobn
jako tomu bylo v zkon o vlastnictv byt ve vztahu mezi 23 odst. 1 (tkajcm
se zvltnch podmnek pro pevod drustevnho bytu) a 22 (tkajcm se
zvltnch podmnek pro pevod jinho ne drustevnho bytu nebo ateliru).
Pitom zsadn rozdl oproti pedkupnmu prvu v 1187 spov podle 1188:
a) v absolutn ochran proti pevodu jednotky na jinho (nikoliv tedy jen formou
pedkupnho prva),
b) v ochran nejen njemce bytu (a poppad s nm spojenho njmu

nebytovho prostoru), nbr rovn njemce nebytovho prostoru (njemce
jednotky bytov i jednotky nebytov),
c) tato ochrana se v plnm rozsahu vztahuje rovn na kadho prvnho

nstupce lena i spolenka prvnick osoby - njemce, kter se podlel na
pozen domu (nemovit vci), je-li prvnm nstupcem fyzick osoba.
9.
Zkon tmto zpsobem zajiuje v tomto ustanoven uvedenm lenm i
spolenkm prvnickch osob, kte financovali pozen nemovitho majetku do
vlastnictv prvnick osoby, prva odpovdajc povaze tto prvnick osoby,
zpravidla zaloen jejmi zakladateli prv za elem pozen bytovho domu do
vlastnictv prvnick osoby (a vstavbou, nebo nap. koup v ppadech, kdy
dosavadn vlastnk bytovho domu se rozhodl pevst vlastnick prvo nikoliv k
jednotlivm jednotkm, nbr k nemovitosti jako celku).
K odst. 2
10.
Ustanoven 1188 odst. 2, vyluujc pouit poadavku jinho prvnho pedpisu
na stanoven hodnoty pevdnho majetku prvnick osoby (tj. pevodu
vlastnickho prva k jednotce) na lena nebo spolenka - fyzickou osobu, kter
se podlel na pozen nemovitosti (i na jeho prvnho nstupce), smovalo k
vylouen pouit 196a obch. zk., z nho bylo tak pro pevody vlastnickho
prva k jednotkm pozenm za finann asti spolenk dovozovno, e lze
pevod uskutenit jedin za cenu stanovenou posudkem znalce. S ohledem na
zkon o obchodnch korporacch vak ji toto ustanoven ztrc svj vznam,
protoe do tohoto zkona nebylo obdobn ustanoven pevzato.
III. Zvltn podmnky pro pevody jednotek z vlastnictv nkterch

bytovch drustev vzniklch ped 1.1.1992
11.
V souvislosti se shora uvedenm je nezbytn se alespo zmnit o zvltn prvn
situaci tkajc se pevod drustevnch jednotek v ppad bytovch drustev,
kter vznikla ped 1.1.1992, tedy pede dnem nabyt innosti obchodnho
zkonku (zruenho dnem nabyt innosti z. o. k.). Jde o velmi sloitou a
nkolikavrstevnou pravu, jej zklad bude v nkterch ppadech i nadle
spovat v ustanovench 23 odst. 2 a nsl. zk. o vlastnictv byt, v nkterch
ppadech pjde o pevody podle zvltnho zkona (jmenovit podle zkona .
domm nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon), a v jinch
ppadech pjde o pevody vlastnickho prva k drustevnm jednotkm podle
ustanoven obanskho zkonku o bytovm spoluvlastnictv, pi dodren
podmnek stanovench v 1188 ob. zk. a v 751 z. o. k. S ohledem na
uvedenou vrstevnatost (i rozlinost) prvn pravy pevod vlastnickho prva k
drustevnm jednotkm mus bt i po 1. lednu 2014 v prv ad rozliovno:
a) Zda jde o pevod drustevn jednotky z vlastnictv bytovho drustva, kter
vzniklo ped 1.1.1992 (pede dnem nabyt innosti obchodnho zkonku) a
prolo transformac podle zkona . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a
vypodn majetkovch nrok v drustvech. Jde o dva typy bytovch drustev,
jmenovit stavebn bytov drustva a lidov bytov drustva.
- V ppad stavebnch bytovch drustev (SBD) jde o drustva, kter zaala
vznikat podle zkona . 27/1959 Sb., o drustevn bytov vstavb, a vystavla
domy s byty a nebytovmi prostory v rmci drustevn bytov vstavby se sttn
pomoc podle podzkonnch prvnch pedpis o finann, vrov a jin pomoci

drustevn bytov vstavb (naposledy vyhlka . 136/1985 Sb.).
- V ppad lidovch bytovch drustev (LBD) jde o drustva, kter vznikala

pedevm v obdob tzv. prvn republiky zhruba do roku 1949 a nepoizovala
vstavbu v rmci drustevn bytov vstavby podle prvnch pedpis
vydvanch po roce 1959, tkajcch se vlun vstavby SBD.
b) Zda jde o pevody drustevn jednotky z vlastnictv bytovho drustva

vzniklho a po 1.1.1992 (tedy po dni nabyt innosti obchodnho zkonku).
12.
V ppadech uvedench pod psmenem a) dle mus bt rozliovno:
a) zda oprvnn len podal vas vzvu k pevodu drustevnho bytu do
vlastnictv (ve lht do 30.6.1995) - v takovm ppad bude k pevodm
jednotek dochzet i nadle za podmnek stanovench v 24 a nsl. zk. o
vlastnictv byt;
b) anebo tuto vzvu v uveden lht nepodal - v takovm ppad, pokud bytov
drustvo typu SBD (vetn tehdejch drustev pro vstavbu a sprvu gar)
nebo typu LBD rozhodlo "dobrovoln" usnesenm lensk schze, e i tmto
(jinak oprvnnm) lenm bude byty pevdt do vlastnictv, bude rozliovno,
kdy drustvo takto rozhodlo, tj. zda rozhodlo pede dne dnem nabyt innosti
obanskho zkonku nebo a po dni nabyt innosti obanskho zkonku.
Jestlie drustvo (a typu SBD, nebo typu LBD) rozhodlo ped 1.1.2014 o tom, e i
v tomto ppad pevede byt (jednotku) do vlastnictv tomuto lenovi, bude se pi
vlastnm pevodu i po 1.1.2014 nadle postupovat podle 24 a nsl. zk. o
vlastnictv byt. Pokud vak drustvo typu SBD (nikoliv typu LBD) rozhodlo i
rozhodne a po 1.1.2014, bude se postupovat podle zkona . 311/2013 Sb., o
pevodu vlastnickho prva k jednotkm a skupinovm rodinnm domm
nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon. Na LBD se vak tento
zkon nepouije, take rozhodne-li LBD po 1.1.2014 o pevodu bytu oprvnnmu
lenovi (kter vzvu do 30.6.1995 nepodal), nen v takovm ppad vzno tmto
zkonem (je to z toho dvodu, e nejde o byty pozen se sttn pomoc podle
prvnch pedpis o drustevn bytov vstavb, kter se tkaly jen SBD). Shora
uveden se tk tak prvnch nstupc uvedench SBD a LBD, vzniklch nap.
vylennm podle 29 zk. o vlastnictv byt nebo na zklad jinho zpsobu
pemny. Celkov jde ve shora uvedench zleitostech o sloitj prvn
problematiku, jej vklad by byl nad rmec tohoto komente. K tomu lze
poukzat na odbornou literaturu komentujc zvltn ustanoven zkona o

vlastnictv byt o pevodech jednotek bytovch drustev (nap. lit. . 1 nebo . 2).
13.
V ppadech uvedench pod psmenem b) - pevody drustevnch jednotek z
vlastnictv bytovch drustev vzniklch a po 1.1.1992 (vzniklch zejmna za
elem koup domu s byty a nebytovmi prostory od obce i msta nebo nap. za
elem vstavby domu s drustevnmi byty) se nepouij uveden jin prvn
pedpisy (a jde o 24 a nsl. zk. o vlastnictv byt, nebo o zkon . 311/2013
Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a skupinovm rodinnm domm
nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon), nbr pjde vdy o
pevody vlastnickho prva k jednotkm jako v ppad kterhokoliv jinho
pevodce, ovem pi zachovn prva lena bytovho drustva na pevod
jednotky do jeho vlastnictv podle 1188 a podle 751 z. o. k.
980, 1105 a 1107, 1186, 1188, 1731 a nsl., 1762, 1785 a

1788, 2128 a 2131
Souvisejc pedpisy:
751 z. o. k.,

zkon
Z judikatury:
K odst. 1
I. Vzvu k uzaven smlouvy o bezplatnm pevodu vlastnictv k bytu
podle ustanoven 24 zkona . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a
vypodn majetkovch nrok v drustvech, ve znn zkonnho opaten
Pedsednictva Federlnho shromdn . 297/1992 Sb., nebo podle ustanoven
23 odst. 2 zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, ve znn pozdjch pedpis,

bylo mon uinit i jinak ne psemn.
II. Smlouva o bezplatnm pevodu bytov jednotky ve vlastnictv
bytovho drustva do vlastnictv lena bytovho drustva a souasnho njemce
pevdnho bytu nen neplatn jen proto, e tento len zmekal lhtu k
uplatnn vzvy o pevod bytu do svho vlastnictv urenou ustanovenm 23
odst. 2 zkona . 72/1994 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
III. Ti lenov bytovch drustev, kte vzvu ve smyslu 23 odst. 2 zkona
. 72/1994 Sb., ve znn pozdjch pedpis, v zkonem stanoven lht
neuskutenili, se na jedn stran nemohli po bytovm drustvu domhat pevodu
bytov jednotky do svho vlastnictv, na druh stran vak pevod vlastnictv
bytu, kter mli v njmu, pesto podlhal omezen formulovanmu v ustanoven
23 odst. 1 zkona . 72/1994 Sb., ve znn pozdjch pedpis. Jinak eeno, pi
zmekn oznaen lhty nemlo drustvo povinnost byt pevst do vlastnictv
lena - njemce bytu; jeho monost tak bezplatn uinit z vlastn vle, tm ale
nebyla dotena.
Z odvodnn: Smyslem ustanoven 23 odst. 1 zkona . 72/1994 Sb. je
omezit smluvn volnost bytovho drustva pi pevodu byt v budov, kter je v
jeho vlastnictv, poppad spoluvlastnictv, je poskytlo do njmu svm lenm fyzickm osobm. Takov byty lze pevst jen jejich njemcm - lenm drustva.
Smlouva o pevodu bytu z vlastnictv bytovho drustva, kter uveden
dispozin omezen nerespektuje, odporuje zkonu (elu ustanoven 23 odst. 1
zkona . 72/1994 Sb.) a jako takovou ji sth sankce absolutn neplatnosti (srov.
39 ob. zk.). Naproti tomu zkon . 72/1994 Sb. neomezuje smluvn volnost
bytovho drustva pi pevodu bytu v budov, kterou m ve vlastnictv,
poppad ve spoluvlastnictv, jde-li o byt, kter nem nikdo v njmu (srov.
rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne 2. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo
619/2006, uveejnn pod . 8/2009 ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek).
K tomu lze jen dodat, e vzhledem k elu ustanoven 23 odst. 1 zkona .
72/1994 Sb. plat uveden zvr i v situaci, kdy byt v budov ve (spolu)vlastnictv
bytovho drustva, m v njmu osoba, kter nen lenem drustva. prava
obsaen v citovanm ustanoven toti k ochran takov osoby ("nelena"
drustva) nesmuje, a tedy ani tam, kde byt v dom ve (spolu)vlastnictv
bytovho drustva m v njmu urit osoba, nen zkonem . 72/1994 Sb.
omezena smluvn volnost bytovho drustva pi pevodu tohoto bytu, jestlie
takov osoba nen lenem drustva.
Z eenho vyplv, e okolnost, e byt v dom ve (spolu)vlastnictv
bytovho drustva byl peveden osob, kter nebyla lenem drustva a
njemcem tohoto bytu, me init smlouvu o pevodu bytu z vlastnictv drustva
absolutn neplatnou ( 39 ob. zk.), avak nikoli sama o sob, nbr pouze za
souasnho naplnn pedpokladu, e v dob uzaven zmnn smlouvy mla
doten byt v njmu jin osoba, je zrove byla lenem bytovho drustva.
Dvodem absolutn neplatnosti smlouvy o pevodu bytu z vlastnictv bytovho
drustva tu tak je ve skutenosti okolnost, e byt byl peveden osob odlin od
jeho stvajcho njemce - lena drustva. V tto souvislosti pitom nelze ztratit
ze zetele, e k dvodm absolutn neplatnosti prvnho konu soud pihl z

edn povinnosti, jen jsou-li z takovho prvnho konu bez dalho patrny (jako
nap. jde-li o prvn kon neurit nebo nesrozumiteln). Jinak je zkoum (me
zkoumat) jen na zklad konkrtnch tvrzen (srov. usnesen Nejvyho soudu
esk republiky ze dne 31. kvtna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1993/2010, a ze dne 24.
ledna 2012, sp. zn. 22 Cdo 1664/2010, a dle nap. odvodnn rozsudku
Nejvyho soudu ze dne 29. jna 2008, sp. zn. 21 Cdo 4841/2007, uveejnnho
pod . 71/2009 ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek).
(NS 26 Cdo 2505/2012)
Z literatury:
2. Dvok: Bytov drustvo: pevody drustevnch byt a dal aktuln
otzky, 2009.
3. Hejda a kol.: Zkon o obchodnch korporacch. Vklad jednotlivch
ustanoven vetn nvaznosti na esk a evropsk pedpisy, 2013, s. 742.
Bytov
spoluvlastnictv
Pododdl 5
Sprva domu a pozemku
1189
(Obecn vymezen sprvy domu a pozemku)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
II. Sprva domu a pozemku podle obanskho zkonku (5 a 8)
novm
Z dvodov zprvy:
Jev se jako vhodn vymezit, co sprva domu a pozemku zahrnuje.

Navreno je obecn ustanoven, kter zahrnuje generlnm vymezenm rznorod
innosti (jako jsou nap. pe o provoz, drbu, opravy a stavebn pravy
spolench st vetn drby pozemku a pstupovch cest, zizovn,
udrovn - tedy vetn kontrol a reviz - a zlepovn spolench zazen,
zajiovn potebnch slueb, jednn s tetmi osobami, innosti ryze
administrativn, v rmci toho i veden etnictv nebo jin dokumentace apod.),
pichzejc v konkrtnch ppadech v vahu. Obecn ustanoven je voleno i
proto, e jednotliv ppady mohou v praxi vyadovat rzn een. Pitom se
nebrn, aby v rmci obecn pravy vymezila rozsah sprvy oprvnn osoba v
prohlen nebo aby si tak ujednaly strany ve smlouv o vstavb.
1.
Zkladn pstup k vymezen sprvy domu a pozemku v zkon o vlastnictv byt
a v obanskm zkonku vychz v zsad z obdobnho principu v tom smyslu, e
vlastnk jednotky spravuje a udruje svj byt (kter podle zkona o vlastnictv
byt byl jednotkou, zatmco podle obanskho zkonku je zahrnut v jednotce
podle jejho novho pojet). SVJ nebo sprvce v ppad, kdy nevzniklo SVJ (podle
zkona o vlastnictv byt "osoba poven sprvou domu"), zajiuje sprvu
spolench st domu a pozemku. V obanskm zkonku je vak z hlediska
novho pojet jednotky (tedy jednotky vznikl po 1.1.2014) potebn chpat, e
vlastnk jednotky nespravuje jednotku jako celek (nebo je tvoena podly na
spolench stech nemovit vci a bytem i nebytovm prostorem jako
prostorov oddlenou st domu), nbr pouze byt i nebytov prostor, zahrnut
v jednotce (poppad tak vlun uvanou spolenou st). Naproti tomu v
ppad "starch" jednotek spravuje vlastnk jednotky tuto jednotku, j je byt
nebo nebytov prostor jako vymezen st domu rozdlenho na jednotky [ 2
psm. h) zk. o vlastnictv byt]. Z hlediska pojet sprvy domu a pozemku v
zkon o vlastnictv byt a v obanskm zkonku vak v tomto smru nejde ve
spojen s 1175 vcn o rozdl, protoe i nadle (a jde o "starou" jednotku podle
zkona o vlastnictv byt, nebo "novou" jednotku podle obanskho zkonku) je
vdy sprvou domu a pozemku sprva spolench st, zatmco vlastnk
jednotky vdy spravuje svj byt i nebytov prostor. Podle obanskho zkonku
vak k tomu nov pistupuje tak povinnost vlastnka jednotky udrovat vlun
uvanou spolenou st domu v rozsahu, jak to plyne z prohlen nebo ze
stanov SVJ ( 1175 odst. 2 ve spojen s 1180 odst. 1).
2.
I nadle se sprvou domu a pozemku rozum jednak sprvn innosti, jednak
innosti technick povahy, tj. opravy, drba spolench st apod. Podle 1189
se vslovn stanov, e innost sprvy jsou tak innosti vztahujc se ke
zmnm stavby, co v prvn prav sprvy domu a pozemku v zkon o
vlastnictv byt chyblo (by se v praxi tak tyto zmny spolench st domu
povaovaly za innosti spojen se sprvou domu a pozemku). Obecn pojet
sprvy domu a pozemku bylo mon dovozovat z 9 odst. 1 a 2 a tak z 9a zk.
o vlastnictv byt, v nich byla vymezena zkladnm zpsobem psobnost SVJ
(resp. dovolen innosti) jako osoby zizovan pro ely sprvy domu a pozemku.
Bli vymezen pedmtu innosti SVJ bylo obsaeno pouze ve vzorovch
stanovch SVJ. V l. III vzorovch stanov bylo v rmci vymezen pedmtu
innosti SVJ pomrn podrobn stanoveno, jak druhy innost se zahrnuj pod
pojem "sprva domu a pozemku" a jak dal innosti je SVJ oprvnno vykonvat
v rmci svho pedmtu innosti. V praxi SVJ byla zpravidla ustanoven o
pedmtu innosti SVJ pi sprv domu a pozemku a pi zajiovn zleitost s
tm spojench zaazovna do stanov pimen podle vzorovch stanov SVJ, s
potebnmi konkrtnmi pravami i doplnnmi.
3.
V odborn literatue se ke sprv domu a pozemku podle zkona o vlastnictv
byt nap. uvdlo: "V obecn rovin je sprvou domu vkon prva a monost
zavazovat se ve vcech spojench se sprvou, provozem a opravami spolench
st domu ( 9 odst. 1 zk. o vlastnictv byt). elem spoleenstv je prvoad
sprva spolench st domu, nebo ty jsou v podlovm spoluvlastnictv
vlastnk jednotek a realizace sprvy bez tet osoby, pmo vlastnky jednotek, by
byla znan obtn." Na jinm mst autor nap. uvd: "U sprvy domu je nutn
odliit podlen se na sprv domu od vkonu tto sprvy. Podlen se na sprv
domu znamen realizaci prv a zrove povinnost vlastnka jednotky ( 13 odst.
1 zk. o vlastnictv byt), tedy realizaci prv a povinnost vlastnka jednotky
odpovdajcch jeho spoluvlastnickmu podlu na spolench stech domu, nen-li
mezi vlastnky jednotek dohodnuto jinak. Vkon sprvy znamen kony
spoleenstv, eventuln jm povenho sprvce podle dosavadnch pedpis (
9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt ve znn do 30.6.2000), jimi jsou realizovna
prva a povinnosti spoleenstv ve vztahu ke spolenm stem domu." (Lit. . 1,
s. 83 a 85.)
4.
Z odborn literatury k souasn prvn prav lze k charakteristice sprvy domu
a pozemku nap. uvst: "Spolenm rysem vech tchto innost je, e se jedn o
innosti, kter nejsou provdny pouze pro nkterho vlastnka jednotky, ale pro
vechny vlastnky jednotek, a jedn se pitom o innosti, kter jsou nezbytn pro
uchovn podstaty domu a celku, udren v dnm stavu, dal rozvoj a

vylepovn." (Lit. . 2, s. 172.)
II. Sprva domu a pozemku podle obanskho zkonku
5.
Marginln rubrika "Sprva domu a pozemku" pinle k celmu pododdlu 5 (
1189 a 1216), v nm se upravuje sprva domu a pozemku z hlediska
institucionlnho (kdo je osobou odpovdnou za sprvu domu a jak tuto sprvu
zajiuje) a z hlediska vcnho (obecn vymezen sprvy domu a pozemku a dle
zkladn innosti, prva a povinnosti, kter jsou povaovny za sprvu domu a
pozemku). V rmci tto skupiny ustanoven se v obecn rovin vymezuje sprva
domu a pozemku jako soubor innost v 1189 a v 1190 se obecn vymezuje,
kdo tuto sprvu domu a pozemku zajiuje (vymezen osoby odpovdn za sprvu
domu a pozemku). V nsledujcch ustanovench 1191 a 1193 se vymezuje
zpsob zajiovn sprvy v ppad, e nevzniklo SVJ, a v 1194 a nsl. v
ppad, kdy vzniklo SVJ, se zvltnm ustanovenm 1202 a 1203, kdy je
zakladatel SVJ majoritnm vlastnkem.
K odst. 1
6.
Zkladem pro vymezen sprvy domu a pozemku je 1189. Jeho pojet vychz
obecn z dosavadn pravy v zkon o vlastnictv byt, piem na rozdl od
zkona o vlastnictv byt pedstavuje souhrnn vymezen innost sprvy domu a
pozemku, kter v zkon o vlastnictv byt chyblo. Vymezen je legislativn
pojato formou jednak negativnho vymezen (v prvn vt) tak, e sprva domu a
pozemku (jako innost) zahrnuje ve, co nen povinnost vlastnka jednotky pi
sprv, drb a opravch bytu i nebytovho prostoru zahrnutho v jednotce
[resp. bytu i nebytovho prostoru jako "star" jednotky podle 2 psm. h) zk. o
vlastnictv byt], jednak formou pozitivnho vymezen (v druh vt) nkterch
souvisejcch innost, o nich by nemlo bt pochyb, e jsou rovn innostmi pi
sprv domu a pozemku. Sprvou domu a pozemku se tak m na mysli nejen
zachovn dobrho provozuschopnho stavu spolench st a domu jako celku,
ale tak jejich zdokonalovn, modernizace nebo roziovn apod.
7.
Vzhledem k pouze obecnmu vymezen innost pi sprv domu a pozemku v

1189 se souasn podle zmocovacho ustanoven 1222 svuje bli prava
innost tkajcch se sprvy domu a pozemku provdcmu prvnmu pedpisu,
kterm je nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost
souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm. Ustanoven o podrobnostech o
innostech tkajcch se sprvy domu a pozemku ( 7 a 13 nazen . 366/2013
Sb.) tvo nejrozshlej st celho nazen vldy. V nich se nejdve vymezuj
innosti provozn a technick povahy (provoz, drba, opravy, stavebn pravy
spolench st domu, spolu s revizemi spolench technickch zazen a
drbou pozemku apod.). Pot se vymezuj sprvn innosti (zajiovn veker
sprvn a administrativn innosti, uchovvn dokumentace, uplatovn a
vymhn plnn povinnost vi jednotlivm vlastnkm jednotek a dal
innosti). Pot se stanov oprvnn osoby odpovdn za sprvu domu sjednvat
pslun smlouvy k zajitn sprvy domu a pozemku a nkter dal innosti pi
sprv domu a pozemku. Pi vymezen innost tkajcch se sprvy domu a
pozemku vychz nazen vldy do urit mry z nkterch ustanoven vzorovch
stanov SVJ a tak z 9a zk. o vlastnictv byt.
K odst. 2
8.
S ohledem na zaveden institutu vlunho uvn spolench st jednotlivmi
vlastnky jednotek (pedevm balkony, lodie i terasy pstupn pouze z bytu
apod.) se vslovn stanov, e [by m vlastnk jednotky povinnost udrovat tak
tyto vlun uvan spolen sti (podle 1175) v rozsahu, kter bude uren v
prohlen nebo ve stanovch SVJ] sprva domu a pozemku zajiovan osobou
odpovdnou za sprvu domu a pozemku se vztahuje tak na tyto vlun uvan
spolen sti. Praktick dlba innost pi udrovn a opravch vlun
uvanch spolench st, vetn s tm spojen dlby nklad na sprvu tchto
spolench st, by mla bt jednoznan upravena v ustanovench prohlen
nebo stanov, jmenovit v pravidlech pro sprvu domu a pozemku a v pravidlech
pro pspvky na sprvu domu a pozemku (viz 1166 odst. 2).
1159, 1160, 1166 odst. 2, 1190, 1191, 1194 odst. 1, 1196, 1208
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
1. Holejovsk, Neplechov, Olivov: Spoleenstv vlastnk jednotek z
pohledu prvnho, daovho, etnho a katastru nemovitost, 2008, s. 83 a 85.
spoluvlastnictv
novm
1190
(Osoba odpovdn za sprvu domu a pozemku)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Kdo je osobou odpovdnou za sprvu domu (1 a 5)
II. Zvltn forma sprvy domu a pozemku (6 a 7)
III. Sprva domu a pozemku a vlun uvan spolen sti (8)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se vslovn stanovit, kdo je odpovdn za sprvu domu a

pozemku. To je dleit vzhledem k tomu, e vi osob odpovdn za sprvu
uplatuj vlastnci jednotek sv prva a pln sv povinnosti. Nebt navrhovan
vslovn pravy, vznikaly by pochybnosti v ppad penesen vkonu sprvy na
dal osobu, poppad na nkolik osob zajiujcch rzn innosti. Tyto osoby
nejsou pro vlastnky jednotek partnerem, tm je spoleenstv vlastnk, poppad
sprvce.
I. Kdo je osobou odpovdnou za sprvu domu
1.
Jde o vodn ustanoven k ustanovenm upravujcm institucionln zleitosti
sprvy domu a pozemku, tedy k 1191 a 1193, kter upravuj sprvu domu a
pozemku pro ppady, kdy nevzniklo SVJ, a dle k 1194 a nsl., kter upravuj
sprvu domu a pozemku zajiovanou spoleenstvm vlastnk jednotek. Podobn
jako za innosti zkona o vlastnictv byt zajiuje sprvu domu a pozemku bu
sprvce (a jde o fyzickou, nebo prvnickou osobu), nebo SVJ. Zkonodrce se
vrtil k pvodnmu pojmu "sprvce" (jak byl zaveden v pvodnm znn zkona o
vlastnictv byt, pozdji vak byl zmnn na "osobu povenou sprvou domu").
V zkon o vlastnictv byt bylo uveden osoby sprvce povinnou nleitost
prohlen vlastnka budovy podle 4 odst. 2 psm. h). Podle 11 odst. 8 zk. o
vlastnictv byt pak bylo stanoveno, e v dom, ve kterm nevzniklo SVJ, plat pro
rozhodovn vlastnk jednotek pimen ustanoven o shromdn, kter bylo
zaazeno v souboru ustanoven o SVJ.
2.
Podle 1166 odst. 2 je povinnou nleitost prohlen uveden osoby sprvce v
ppad, e nedojde k zaloen SVJ ji na zklad prohlen uvedenm nleitost
stanov SVJ v prohlen. Na rozdl od zkona o vlastnictv byt se vak v prvn
prav sprvy domu a pozemku bez vzniku SVJ vslovn stanov psobnost
sprvce a jeho povinnost svolvat shromdn vlastnk jednotek k rozhodovn
zleitost, kter jsou v jeho vlun psobnosti ( 1192 odst. 2). Souasn se v
1191 stanov, e pro rozhodovn ve vcech sprvy domu a pozemku se
pimen pouij ustanoven o shromdn (co je obdoba 11 odst. 8 zk. o
vlastnictv byt). Vymezenm rmcov psobnosti sprvce pi sprv domu a
pozemku se odstrauje mezera, kter existovala v zkon o vlastnictv byt, kde
se psobnost "osoby poven sprvou domu" vbec nestanovila a byla
dovozovna pouze vkladem. Bylo tak vc stanov, aby ble upravily innost
osoby poven sprvou domu (do doby, ne vzniklo SVJ). V obanskm zkonku
se tedy zdokonaluje alespo rmcov prvn prava postaven a innosti sprvce
jako osoby odpovdn za sprvu domu.
3.
Z hlediska institucionlnho tedy i nadle existuj podle obanskho zkonku dva
zkladn zpsoby zajiovn sprvy domu. Pevn bude osobou zajiujc
sprvu domu SVJ (kter me nov vznikat i v ppad, kdy nen zkonem
stanovena povinnost jeho vzniku), avak budou i nadle existovat ppady, kdy
bude zajiovna sprva domu a pozemku sprvcem bez vzniku SVJ. Uritm
zvltnm zpsobem je sprva podle 1202 v ppad, kdy bylo SVJ sice zaloeno,
avak zakladatel SVJ je majoritnm vlastnkem (m vtinu hlas). V takovm
ppad sice dolo k zaloen SVJ, avak nedojde k jeho vzniku do doby, ne ztrat
zakladatel vtinu hlas (viz koment k 1202 a 1203).
4.
Jinak lze pedpokldat, e pevn bude vznikat SVJ k zajiovn sprvy domu a
pozemku, a to leckdy i v ppadech, kdy nen stanovena povinnost ke vzniku SVJ.
Dvodem bude zejmna rozdln postaven vlastnk jednotek. V ppad, e
nevznikne SVJ, pouije se rovn pro vlastnky jednotek 1127 (z ustanoven o
spoluvlastnictv) o solidrn odpovdnosti spoluvlastnk. Naproti tomu v ppad
vzniku SVJ budou vlastnci jednotek ruit za dluhy SVJ, nikoliv vak solidrn,
nbr individuln v pomru podle velikosti spoluvlastnickch podl na
spolench stech.
5.
By pechodn ustanoven nezahrnuj dn ustanoven, kter by se tkalo
postaven dosavadn osoby poven sprvou domu [uveden v prohlen
vlastnka budovy podle 4 odst. 2 psm. c) zk. o vlastnictv byt] v domech, kde
ke dni nabyt innosti obanskho zkonku nevzniklo SVJ, lze uinit zvr, e
tato osoba poven sprvou domu m ode dne nabyt innosti obanskho
zkonku prva a povinnosti sprvce pi sprv domu a pozemku bez vzniku SVJ
podle 1191 a 1193. Napovd tomu i skutenost, e v dosavadnm zkon o
vlastnictv byt ve znn innm ke dni nabyt innosti obanskho zkonku
nebyla vbec vymezena prva a povinnosti osoby poven sprvou domu. Pouze
z 11 odst. 8 zk. o vlastnictv byt vyplvalo, e v dom, ve kterm nevzniklo
SVJ, plat pro rozhodovn vlastnk jednotek pimen ustanoven o
shromdn vlastnk jednotek. V tomto ppad nebylo shromdn orgnem
prvnick osoby (SVJ), bylo vak zkonem pedepsanou formou rozhodovn
vlastnk jednotek v zleitostech nleejcch podle zkona do vlun
psobnosti tohoto shromdn. Pimen pouit odpovdalo skutenosti, e
shromdn vlastnk jednotek v dom, kde nevzniklo SVJ, pirozen
nerozhodovalo v zleitostech, kter se tkaly SVJ. To plat obdobn tak podle
obanskho zkonku, kdy se v 1191 stanov, e pro rozhodovn ve vcech
sprvy domu a pozemku se pimen pouij ustanoven o shromdn.
II. Zvltn forma sprvy domu a pozemku
6.
Po uritou dobu bude existovat tet zpsob sprvy domu a pozemku podle 24
zk. . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a skupinovm
rodinnm domm nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon, v
ppadech, kdy vznikla pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku situace
tzv. odloenho vzniku SVJ podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt. Bude to v
ppadech, kdy pvodnm vlastnkem budovy bylo bu SBD, nebo LBD (tedy
bytov drustvo vznikl ped 1.1.1992), pokud toto drustvo vykonvalo innosti
sprvce (na zklad prohlen vlastnka budovy) pede dnem 1.7.2000 (tj. pede
dnem nabyt innosti novely zkona o vlastnictv byt . 103/2000 Sb.). V
takovm ppad zajioval sprvu podle zkona o vlastnictv byt sprvce, jm
bylo uveden bytov drustvo a do doby, kdy poklesl spoluvlastnick podl
bytovho drustva na spolench stech domu pod jednu tvrtinu. Do doby
vzniku SVJ jako prvnick osoby se pro sprvu pouila ustanoven 9, 11 a 15
odst. 2 zk. o vlastnictv byt ve znn platnm ped innost novely . 103/2000
Sb., tj. ped 1.7.2000. V rmci tchto ustanoven byla zaazena tak ustanoven o
tom, e existovalo spoleenstv vlastnk jako non-subjekt, v nm se k
rozhodovn zkonem pedepsanch zleitost schzeli vlastnci jednotek na
schzi shromdn vlastnk; shromdn byl povinen svolvat sprvce.
7.
Podle 24 zk. . 311/2013 Sb. se nov stanov, e v ppad, kdy vznikla situace
odloenho vzniku SVJ podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt a teprve po
1.1.2014 se sn spoluvlastnick podl bytovho drustva na mn ne jednu
polovinu, je bytov drustvo povinno zaloit SVJ jako prvnickou osobu a podat
nvrh do rejstku spoleenstv na vznik SVJ ve lhtch a postupem podle tohoto
zvltnho ustanoven. K zaloen SVJ se v tomto ppad nevyaduje souhlas
vech vlastnk jednotek podle 1200 odst. 1 ob. zk., nbr podle 24 odst. 3
zk. . 311/2013 Sb. se vyaduje souhlas nadpolovin vtiny hlas vlastnk
jednotek ptomnch na shromdn. Jestlie by se snil spoluvlastnick podl
bytovho drustva na mn ne jednu polovinu, nikoliv vak na mn ne jednu
tvrtinu jet ped 1.1.2014, dovozuje se ze znn 24 zk. . 311/2013 Sb. (by
to nen vslovn v 24 stanoveno), e povinnost k zaloen SVJ a jeho zpisu do
rejstku spoleenstv vznikne, jakmile se spoluvlastnick podl sn na mn ne
jednu tvrtinu (tedy shodn, jako tomu bylo podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv
byt). Do doby vzniku SVJ se bude sprvce (bytov drustvo vznikl ped
1.1.1992) dit ustanovenmi o sprv bez vzniku SVJ podle 1191 a 1192 ob.
zk.
III. Sprva domu a pozemku a vlun uvan spolen sti
8.
Sprva domu a pozemku (spolench st nemovit vci), zajiovan osobou
odpovdnou za sprvu domu a pozemku, tj. SVJ nebo sprvcem v dom, kde
nevzniklo SVJ, se vztahuje tak na ty sti, kter jsou ve vlunm uvn
jednotlivch vlastnk jednotek (nap. balkony, lodie i terasy pstupn pouze z
bytu) - k vlunmu uvn spolench st viz koment k 1175. To vak nic

nemn na povinnosti vlastnka jednotky zajiovat sprvu tchto vlun
uvanch st (a drbu a opravy) v rozsahu, v jakm to je ureno na zklad
1175 ve spojen s 1180.
1166 odst. 2, 1176 a 1179, 1180 odst. 2, 1181 a 1184, 1186,

1189 a 1215
Souvisejc pedpisy:

zkon,

Z judikatury:
xxxxx
K odloenmu vzniku SVJ podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt
Nejvy soud pedesl, e si je vdom nepesnosti znn 9 odst. 4 zk. o
vlastnictv byt, jen pedstavuje ve sv podstat pechodn ustanoven zkona
. 103/2000 Sb.; slova "platnho ped innost tohoto zkona" proto (logicky)
m na zkon . 103/2000 Sb., a nikoliv na samotn zkon o vlastnictv byt.
Jestlie bylo pvodnm vlastnkem budovy drustvo uveden v 24 odst. 1
a odst. 2, pop. drustvo z takovho drustva vylenn postupem podle 29, a
souasn toto drustvo plnilo povinnosti sprvce podle 9 zk. o vlastnictv byt,
ve znn ped innost zkona . 103/2000 Sb., tedy ve znn innm do 30.
ervna 2000, vznikne spoleenstv vlastnk jednotek a po splnn podmnek
uvedench v 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt, ve znn innm od 1. ervence
2000. Aby mohl bt naplnn pedpoklad odloenho vzniku spoleenstv, podle
nho drustvo plnilo povinnosti sprvce podle 9 zk. o vlastnictv byt, ve
znn innm do 30. ervna 2000, je nezbytn, aby k tomuto datu ji byly v
dom vymezeny jednotky, alespo jedna jednotka byla pevedena do vlastnictv
jin osoby ne drustva a drustvo vykonvalo funkci sprvce dle 9 zk. o

vlastnictv byt, ve znn innm do 30. ervna 2000, tedy zajiovalo sprvu,
provoz a opravy spolench st domu ( 9 odst. 1). Jestlie v dom nebyly k 30.
ervnu 2000 ani vymezeny bytov jednotky, nebylo zde spolench st ve
smyslu 2 psm. e) a 4 zk. o vlastnictv byt, ve znn innm do 30. ervna
2000, je by drustvo mohlo podle 9 tohoto zkona spravovat, a vlastnictv a
sprva domu ani nespadaly do reimu zkona o vlastnictv byt (srov. 1 zk. o
vlastnictv byt).
Zvr odvolacho soudu, podle nho lze za sprvu domu ve smyslu 9
odst. 4 zkona povaovat i pi vlastnka domu (bez ohledu na to, e v dom
nebyly vymezeny jednotky), tud sprvn nen. Dolo-li v projednvan vci k
vymezen jednotek skuten a s innost k 31. prosinci 2007, nelze na jeho
vznik aplikovat 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt. Vznik alovanho spoleenstv
je v takovm ppad nutno posuzovat podle 9 odst. 3 zk. o vlastnictv byt.
(NS 29 Cdo 616/2011)
Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
Sprva bez vzniku spoleenstv vlastnk
1191
(Pimen pouit pravidel a ustanoven o shromdn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Pravidla pro sprvu v dom, v nm nevzniklo SVJ (1 a 3)
II. Shromdn v dom, v nm nevzniklo SVJ (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
novm
I do budoucna se navrhuje zachovat pojet, e v dom s pti a vce

jednotkami mus bt k sprv domu zaloeno spoleenstv vlastnk. Jeho prav
se vnuj nsledujc ustanoven. Jim pedchz nvrh pravy sprvy bez vzniku
spoleenstv vlastnk, protoe tato prvn pravidla se uplatn obecn ve vech
ppadech bytovho spoluvlastnictv, tedy i v tch, kdy m bt spoleenstv
vlastnk zaloeno, ale zaloeno nebylo nebo sice bylo zaloeno, ale nevzniklo. Ve
vech tchto ppadech se bude sprva dit tmito ustanovenmi. Ta nebrn, aby
prvn jednn smujc k vzniku jednotek urilo podrobnj pravidla sprvy.
Navrhuje se zachovat pravidlo obsaen v platnm zkon o vlastnictv

byt ( 11 odst. 8), podle kterho plat v dom, ve kterm nevzniklo spoleenstv,
pimen ustanoven o rozhodovn shromdn vlastnk jednotek jako orgnu
spoleenstv. Neshledv se dvod mnit dosavadn stav. Vytvet dvoj reim
sprvy domu a pozemku se jev neodvodnn.
I. Pravidla pro sprvu v dom, v nm nevzniklo SVJ
1.
Jak plyne ji z dvodov zprvy, sprva domu a pozemku v dom, v nm
nevzniklo SVJ, se podle obanskho zkonku d pimen stejnmi principy
jako v dom, v nm SVJ vzniklo. Nejde o nov legislativn pstup, nbr o
nvaznost na pedchoz pravu v 11 odst. 8 zk. o vlastnictv byt, v nm bylo
stanoveno, e pro rozhodovn vlastnk jednotek v dom, ve kterm nevzniklo
SVJ, se pimen pouij ustanoven o shromdn (zaazen v zkon o
vlastnictv byt, obdobn jako nyn v obanskm zkonku, v souboru ustanoven
o SVJ). Prvn prava v obanskm zkonku je vak komplexnj v tom smyslu,
e krom ustanoven o tom, e se pro rozhodovn vlastnk jednotek pimen
pouij ustanoven o vlun psobnosti shromdn vlastnk jednotek
(zaazen v 1208 v rmci ustanoven o SVJ, obdobn jako v 11 odst. 8 zk. o
vlastnictv byt), se nov vslovn stanov pouit pravidel pro sprvu domu a
pozemku, kter jsou urena v prohlen (resp. v jinm prvnm jednn
smujcm ke vzniku jednotek - nap. smlouv o vstavb, dohod
spoluvlastnk). Nov se tak vslovn stanov, e shromdn svolv sprvce
(jako osoba odpovdn za sprvu domu podle 1190 vty druh). V tomto smru
navazuje 1191 jednak na ustanoven 1190, ale tak na ustanoven 1166
odst. 2 o nleitostech prohlen v ppad, kdy nevznik SVJ. Tak souasn
odborn literatura nap. zdrazuje, e oproti strunosti pedchoz prvn pravy
pro ppady, kdy spoleenstv vlastnk jednotek nevzniklo, se zakotven
podrobnj pravy pro tuto situaci jev jako pnosn (lit. . 1, s. 190).
2.
V prohlen mus bt urena troj pravidla, podle nich se postupuje pi sprv

domu a pozemku (jde o pravidla, kter se v ppad, kdy vznik SVJ, uvdj v
prohlen jako soust povinnch nleitost stanov SVJ). Jmenovit mus bt
podle 1166 odst. 2 uvedena v prohlen pravidla pro sprvu domu, pravidla pro
uvn spolench st a pravidla pro pspvky na nklady spojen se sprvou
domu. Jde o obdobn pravidla, jak muselo obsahovat prohlen vlastnka
budovy podle 4 odst. 2 psm. g) a h) zk. o vlastnictv byt. Pravidla pro uvn
spolench st jsou oproti 4 zk. o vlastnictv byt stanovena nov. Jde o
pravidla, kter ur bli prva a povinnosti vlastnk jednotek pi uvn
spolench st domu a pozemku podle konkrtnch podmnek v dom; mla by
zahrnovat tak bli daje tkajc se uvn tch st, kter jsou ve vlunm
uvn pslunch vlastnk jednotek (zejmna nap. balkon, lodi i teras
pstupnch z bytu).
3.
Tmito pravidly urenmi v prohlen se d sprvce ve sv innosti a plynou z
nich prva a povinnosti vlastnk jednotek spojen se sprvou domu a pozemku,
se sprvou jimi vlun uvanch spolench st a tak povinnosti pi podlen
se na pspvcch na sprvu domu a pozemku. Pomr ve tchto pspvk
placench jednotlivmi vlastnky jednotek se v pravidlech ur v souladu s 1180.
II. Shromdn v dom, v nm nevzniklo SVJ
4.
Shodn jako v dom, v nm vzniklo SVJ, rozhoduj vlastnci jednotek v dom,
kde SVJ nevzniklo, vtinu zleitost tkajcch se sprvy domu a pozemku na
zasedn shromdn vlastnk jednotek (ppadn mimo zasedn shromdn).
O kterch zleitostech pslu rozhodovat vlun shromdn, je stanoveno v
1208. Toto ustanoven se pouije pimen pro shromdn vlastnk jednotek
v dom, kde nevzniklo SVJ. Pouze pimen (a nikoliv obdobn) pouit m sv
opodstatnn pedevm z toho dvodu, e se nepouij ta ustanoven o vlun
psobnosti shromdn, kter se tkaj pouze zleitost existence SVJ a vztah
plynoucch vlun z lenstv SVJ. V tomto smru shromdn vlastnk jednotek
v dom, kde nevzniklo v nm, nem ve sv psobnosti z povahy vci pedevm
ty zleitosti, kter jsou uvedeny ve vlun psobnosti shromdn vlastnk
jednotek v 1208 a tkaj se SVJ. Jde o schvalovn stanov i jejich zmn, volba a
odvolvn len volench orgn a rozhodovn o vi jejich odmn,
rozhodovn o lenstv SVJ v prvnickch osobch psobcch v oblasti bydlen a
udlovn pedchozho souhlasu k zleitostem uvedenm v 1208 psm. g) bod
1 a 2 (nabyt vc do vlastnictv SVJ a nakldn s nimi).
5.
Shromdn vlastnk jednotek v dom, kde nevzniklo SVJ, je povinen svolvat
sprvce. Vzhledem k tomu, e se pro shromdn pouij pimen ustanoven o
shromdn psobcm v SVJ, plat pro sprvce povinnost svolvat shromdn
ve lhtch a zpsobem, jak je stanoveno v 1207. Pouije se tak ustanoven o
prvu vlastnka jednotky podat nvrh soudu v zleitostech tkajcch se jednn
a rozhodovn shromdn. Lze dovozovat, e se pouije rovn ustanoven
1210 odst. 1 o monosti svolat vlastnky jednotek k rozhodovn mimo zasedn
shromdn v ppad, e svolan shromdn nebylo zpsobil jednat a
usnet se.
1166 odst. 2, 1176 a 1179, 1180 odst. 2, 1181 a 1184, 1186,

1189 a 1215
Souvisejc pedpisy:
24 zk. . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a

zkon,

Z literatury:
spoluvlastnictv
1192
(Majoritn vlastnk jednotky jako sprvce ex lege)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
novm
I. Sprvce v dom, v nm nebylo zaloeno SVJ (1 a 4)
II. Postaven a psobnost sprvce v dom, v nm nebylo zaloeno SVJ (5

a 7)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se stanovit, e se sprvcem domu stane ze zkona vtinov

vlastnk, pokud takov je. I to je vak pravidlo, kter zasahuje do vnitnch
soukromch pomr vlastnk jednotek, a proto je v jejich moci ujednat si jeho
zmnu. Ale i kdy vtinov vlastnk jako sprvce ve funkci zstane, mus mt
ostatn spoluvlastnci nstroj, jak ho jeho funkce zbavit, pokud je pro to dleit
dvod. Proto se navrhuje zaloit kadmu spoluvlastnku prvo domoci se u
soudu, aby z dleitho dvodu sprvce odvolal a jmenoval sprvce novho.
I. Sprvce v dom, v nm nebylo zaloeno SVJ

K odst. 1
1.
V prvn prav bytovho spoluvlastnictv je upravena funkce sprvce na dvou
mstech, piem v kadm z obou ppad jde o existenci sprvce z jinch
prvnch dvod. Sprvce podle 1191 a 1193 je osobou odpovdnou za sprvu
domu v ppad, e podle 1166 odst. 2 nebude zaloeno a nevznikne SVJ ji
uvedenm nleitost stanov v prohlen (nebo v dohod spoluvlastnk i
manel o rozdlen nemovit vci na jednotky anebo ujednnm ve smlouv o
vstavb). Naproti tomu sprvce podle 1202 psob za situace, kdy k zaloen
SVJ dolo a existuje majoritn vlastnk, kter se stv sprvcem do doby, ne
dojde podle 1203 k povinnosti podat nvrh na zpis SVJ do rejstku
spoleenstv a ke vzniku SVJ zpisem v rejstku spoleenstv.
2.
Za situace, kdy nedolo k zaloen SVJ na zklad zahrnut stanov SVJ v
prohlen podle 1166 odst. 2, mus bt v prohlen ureno, kdo je sprvcem,
dle mus bt urena pravidla pro sprvu domu, pro uvn spolench st a
pro placen pspvk na sprvu domu a pozemku. Uveden osoby sprvce je tedy
podle 1166 odst. 2 povinnou nleitost prohlen. Podobn to plat pro

nleitosti smlouvy o vstavb, na jejm zklad maj vzniknout jednotky, nebo
pro dohodu spoluvlastnk nebo manel o rozdlen nemovit vci na jednotky.
M-li vak nkter z vlastnk jednotek majoritn podl na spolench stech,
tedy podl vt ne polovin, stv se ze zkona sprvcem tento majoritn
vlastnk podle 1192 (nikoliv podle 1202, kdy jde o ppady sprvce pi ji
zaloenm SVJ). To je nezbytn respektovat tak pi urovn sprvce v
prohlen (smlouv o vstavb, v dohod spoluvlastnk i manel), pokud je v
t dob zejm, e vznikem jednotek nastane situace, e bude existovat majoritn
vlastnk. Pokud by v dob zpisu prohlen do katastru nemovitost nebyl
majoritn vlastnk, avak k takov situaci by dolo pozdji, lze dovodit, e ze
zkona se stane sprvcem majoritn vlastnk a u osoby sprvce v prohlen by
mla bt uvedena tato zmna, k n dolo pmo ze zkona. Zkon sice
neupravuje postup v ppad, e by v dob existence jednotek vznikl vtinov
vlastnk, lze vak dovodit, e by se ujal funkce dnem, kdy se stal vtinovm
vlastnkem, a tmto dnem by pestala innost sprvce vykonvat osoba uveden
v prohlen. Je koda, e zkonodrce tyto situace ble neupravuje, zvlt ve
vztahu k ustanoven o prohlen ( 1166 odst. 2).
3.
Podobn zkon neupravuje postup pro ppad, kdy sprvce, jm je ze zkona
majoritn vlastnk, ztrat vtinov podl. Lze dovozovat, e v takovm ppad by
ml vykonvat svou innost i nadle do doby, ne vlastnci zvol podle 1192
odst. 1 novho sprvce, jm me bt pirozen i dosavadn sprvce, i kdy
ztratil vtinov podl. V takovm ppad by vak byl ji sprvcem nikoliv ze
zkona, nbr sprvcem zvolenm vlastnky jednotek. Vzhledem k tomu, e
zmna osoby sprvce je zmnou prohlen, psluela by volba sprvce
shromdn vlastnk jednotek podle 1208 psm. b), protoe ustanoven o
shromdn se podle 1191 pimen pouije pro rozhodovn ve vcech
sprvy v ppad, kdy nevzniklo SVJ (v danm ppad by se tedy nejednalo o
postup pi zmn prohlen podle 1169 odst. 2, protoe nejde o zmnu prv a
povinnost vlastnk jednotek). S ohledem na dikci 1192 odst. 1 vznik otzka,
jakou vtinou hlas vlastnk jednotek se sprvce vol. Shromdn vlastnk
jednotek rozhoduje podle 1206 odst. 2 nadpolovin vtinou hlas vlastnk
jednotek ptomnch na usnenschopnm shromdn (nejde-li o ppady, kdy
zkon nebo stanovy vyaduj vy vtinu). Podle 1192 odst. 1 vty druh je
vak stanoveno, e zvol vlastnci jednotek sprvce "vtinou hlas". Z tto dikce
by se dalo usuzovat, e jde o poadavek nadpolovin vtiny hlas vech
vlastnk. Lze se vak piklonit k tomu, e jde spe o nedslednou dikci ne o
poadavek kvalifikovan vtiny pro zvolen sprvce oproti poadavku v 1206
odst. 2. V souasn literatue se poukazuje na nesoulad mezi 1192 vta druh a
1166 odst. 2 v tom smyslu, e podle 1166 se v prohlen ur sprvce, nen-li
prohlenm zakldno SVJ, zatmco podle 1192 odst. 1 vty druh se v ppad,
kdy se nestv sprvcem majoritn vlastnk, m sprvce volit. Uvd se k tomu:
"Jak vznam by ovem v tomto ppad mla konstrukce ustanoven sprvce
podle 1192, kdy sprvce by ji byl v prohlen uren, a nen tedy dvodu, aby
jej pi neexistenci vlastnka s vce ne polovinm podlem duplicitn vlastnci
volili." (Lit. . 1, s. 193.) K tto problematice lze dovodit, e ustanoven 1192
odst. 1 vty druh o volb sprvce by se zejm pouilo v ppad, e by
dosavadn sprvce ztratil majoritn podl na spolench stech, a bylo by tedy
potebn ustanovit novho sprvce. V tomto ppad by se ustanovil volbou.
4.
Souasn je mon, aby kterkoliv vlastnk jednotky (nebo vce vlastnk
jednotek spolen) podal k soudu nvrh na odvoln sprvce, kter se stal
sprvcem ze zkona jako majoritn vlastnk, jestlie jsou pro odvoln dleit
dvody. Pedevm by se zejm jednalo o zvady pi vkonu funkce sprvce,
jimi dochz k poruovn prvnch pedpis nebo pravidel urench v prohlen
(ve smlouv o vstavb, v dohod spoluvlastnk i manel), k nesvolvn
shromdn vlastnk jednotek atd. Pokud by dolo k rozhodnut soudu o
odvoln sprvce, souasn by soud jmenoval sprvce novho. Z toho lze
dovozovat, e nvrh k soudu na odvoln dosavadnho sprvce (kter je sprvcem
ex lege jako majoritn vlastnk) mus souasn obsahovat nvrh na jmenovn
sprvce novho.
II. Postaven a psobnost sprvce v dom, v nm nebylo zaloeno SVJ

K odst. 2
5.
Na rozdl od zkona o vlastnictv byt, v nm chyb vslovn ustanoven o
psobnosti osoby poven sprvou domu, uveden v prohlen (kter zajiuje
sprvu domu a pozemku v dom, v nm nevzniklo SVJ), vymezuje se v odstavci
2 alespo zkladnm zpsobem postaven a innost sprvce (tedy osoby
odpovdn za sprvu domu a pozemku v dom, v nm nevzniklo SVJ, jak to
stanov 1190 odst. 1 ve vt druh). Sprvce m pimen podobn postaven
jako statutrn orgn SVJ v tom smyslu, e zajiuje sprvu domu a pozemku a
rozhoduje v zleitostech, kter nejsou v psobnosti shromdn vlastnk
jednotek. Souasn je jeho oprvnn ke sprv domu a pozemku vymezeno tm,
e pi sprv domu a pozemku je oprvnn pouze k takov innosti, kter je
nezbytn "k zachovn spravovanho majetku". Pokud by nap. v pravidlech pro
sprvu domu v prohlen byla urena jeho innost v irm pojet, nepihlelo by
se k tomu a eji pojatou innost sprvy domu a pozemku by sprvce nesml
vykonvat. Stejn tak by se zejm nepihlelo k tomu, pokud by v prohlen
byla takto negativn vymezen psobnost sprvce njakm zpsobem
omezovna.
6.
V tto souvislosti by bylo mon poloit otzku, zda uveden omezen innosti
sprvce podle 1192 odst. 2 "k zachovn spravovanho majetku" by platilo i v
ppad, e by shromdn vlastnk jednotek nap. rozhodlo o "zlepen
spolench st" podle obecnho pojet sprvy domu a pozemku v 1189 odst.
1, tedy rozhodlo by v zleitosti spolench st nikoliv jen za elem zachovn
spravovanho majetku, nbr za elem jeho zlepen (nap. modernizace,
rekonstrukce apod.). Lze pipustit, e v takovm ppad by sprvce zajioval
uskutenn takovho rozhodnut v celm rozsahu, nebo omezen pro jeho
innost plat pro zleitosti, kter in sprvce "samostatn", tedy v zleitostech,
kter nejsou ve vlun psobnosti shromdn.
7.
Pro ppad, kdy nen ex lege sprvcem vlastnk jednotky s vtm ne polovinm
podlem na spolench stech, zkon vslovn neupravuje (vhodn by bylo
upravit tuto zleitost v 1190 nebo v 1192 odst. 1 vt druh), kter osoba
me bt urena sprvcem v prohlen (podle 1166 odst. 2), resp. kter osoba
me bt zvolena sprvcem (podle 1192 odst. 1 vty druh). Z kontextu
ustanoven o sprvci lze dovozovat, e sprvcem me bt nejen vlastnk
jednotky, nbr tak jin osoba. Zkon tak nestanov dn pedpoklady i
podmnky pro zpsobilost osoby, kter m bt sprvcem (na rozdl od vslovn
stanovench pedpoklad pro zvolen lena volenho orgnu SVJ v 1205).
Zejm vak nic nebrn tomu, aby v prohlen byly mezi pravidly pro sprvu
domu a pozemku ureny tak pedpoklady a podmnky pro zpsobilost k uren
sprvce v prohlen a k volb sprvce.
1166 odst. 2, 1177 a 1179, 1180 odst. 2, 1181 a 1184, 1186,

1189 a 1193
Souvisejc pedpisy:

zkon,

Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1193
(Maximln poet hlas sprvce pi hlasovn)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
Vzhledem k tomu, e je pozice vtinovho vlastnka jeho sprvcovskou

funkc zeslena, navrhuje se omezit vhu jeho hlas pi rozhodovn o spolench
zleitostech.
Vklad:
1.
Jde o zcela nov ustanoven oproti zkonu o vlastnictv byt, kde dn
ustanoven neomezovalo vhu hlas vlastnka jednotky, kter byl podle
prohlen osobou povenou sprvou domu a zajioval sprvu domu a pozemku
v ppad, kdy nevzniklo SVJ. V takovm ppad se pro rozhodovn vlastnk
jednotek pimen pouilo ustanoven o shromdn ( 11 odst. 8 zk. o
vlastnictv byt).
2.
Z dvodov zprvy vyplv, e elem ustanoven je zabrnit vtinovmu
vlastnkovi jednotky, kter je ze zkona sprvcem, aby mohl pi hlasovn na
shromdn vlastnk jednotek uplatovat takovou vhu hlas, kter by byla
vy ne souet hlas vech ostatnch vlastnk jednotek dohromady. Proto
zkon stanov pravidlo, podle nho tento sprvce me mt nejvce takovou
vhu hlas, kter se rovn potu hlas vech ostatnch vlastnk jednotek
dohromady. Pokud by ml nap. 60% hlas, take ostatn vlastnci jednotek by

dohromady mli 40% hlas, hlasoval by sprvce s vhou hlasu 40%. Pokud by
ml sprvce 50% hlas, hlasoval by s tmto plnm potem hlas.
3.
Jestlie by vtinov vlastnk nevykonval funkci sprvce (v dsledku odvoln z
funkce pravomocnm rozhodnutm soudu podle 1192 vty tet), hlasoval by na
shromdn se svm plnm potem hlas.
4.
Zkonn omezen potu hlas vlastnka jednotky, kter je majoritnm vlastnkem
a z tohoto titulu je ze zkona sprvcem (v ppad, kdy nedolo k zaloen SVJ),
m psobit k tomu, aby sprvce pi zajiovn sprvy domu a pozemku nemohl
zneuvat sv vtiny hlas (jako vlastnk jednotky) pi schvalovn zleitost
nleejcch do vlun psobnosti shromdn. V souasn odborn literatue
se k tomu nap. uvd, e v tomto ustanoven se jedn o zkaz pehlasovn za
elem, aby pro blaho vech vlastnk jednotek mohl bt zohlednn co nejir
okruh nzor, nikoli pouze nzor majoritnho vlastnka, kter je sprvcem, a aby
nedochzelo k pokozovn minoritnch vlastnk (lit. . 1, s. 200).
1166 odst. 2, 1190 a 1192, 1208, 1210 a 1214
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
Spoleenstv vlastnk
spoluvlastnictv
novm
1194
(el zaloen, lenstv)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Zkladn principy pravy SVJ v zkon o vlastnictv byt (1 a 5)
II. Zkladn okruhy zmn v prvn prav SVJ podle obanskho zkonku (6
a 7)
III. Zkladn prava SVJ v 1194 (8 a 12)
IV. Neoddliteln lenstv v SVJ a vlastnictv jednotky (13 a 14)
Z dvodov zprvy:
Nvrh pravy spoleenstv vlastnk jednotek vychz ze souasn pravy

a z vsledk diskus pi pprav nvrhu novho zkona o vlastnictv byt.
Smyslem navrhovan pravy je vytvoit podmnky pro innost tchto prvnickch
osob za souasn liberalizace pi prav zpsobu rozhodovn a pijmn
rozhodnut v orgnech tto prvnick osoby. Souasn se odstrauje i stav, kdy
byly dosud nkter vznamn otzky eeny na rovni podzkonnho prvnho
pedpisu, co se jevilo a jev jako problematick. Spoleenstv vlastnk je pojato
jako prvnick osoba, jej el je vymezen sprvou domu a pozemku. To
vyjaduje i zkonn restrikce vyluujc vslovn zpsobilost spoleenstv
podnikat nebo podlet se na podnikn jinch osob. To m sv odvodnn mj. i
zkonnm ruenm vlastnk jednotek za dluhy spoleenstv.
lenstv ve spoleenstv vlastnk je neoddliteln spojeno s vlastnictvm

jednotky. To znamen, e nabytm vlastnickho prva k jednotce lenstv ve
spoleenstv vlastnk vznik a znikem vlastnickho prva k jednotce zanik i
lenstv ve spoleenstv vlastnk.
I. Zkladn principy pravy SVJ v zkon o vlastnictv byt
1.
Sprva domu a pozemku z hlediska organizan-prvnho byla v zkon o
vlastnictv byt upravena obdobnm zpsobem jako v obanskm zkonku v tom
smyslu, e zkon o vlastnictv byt rozeznval bu sprvu bez vzniku SVJ, nebo
sprvu se vznikem SVJ. Obdobn byl tak princip, podle nho mlo SVJ zajiovat
sprvu v dom, v nm bylo alespo pt jednotek, z nich alespo ti byly ve
vlastnictv t rznch vlastnk (avak zsadn rozdln byl v zkon o vlastnictv
byt zpsob vzniku SVJ pmo ze zkona).
2.
Sprvu bez vzniku SVJ zajiovala podle zkona o vlastnictv byt "osoba
poven sprvou domu", kter musela bt uvedena v prohlen vlastnka
budovy, jm rozdlil budovu na jednotky (nebo ve smlouv o vstavb anebo v
dohod spoluvlastnk i manel, kte rozdlili budovu na dm s jednotkami).
Pvodn se podle zkona o vlastnictv byt tato osoba oznaovala legislativn
zkratkou "sprvce"; pi novelizaci zkona o vlastnictv byt proveden zkonem .
451/2001 Sb. bylo oznaen "sprvce" vyputno (prava bytovho
spoluvlastnictv v obanskm zkonku se k tomuto oznaen vrac). Uritm
nedostatkem zkona o vlastnictv byt ve znn innm pede dnem nabyt
innosti obanskho zkonku bylo, e vbec neupravoval postaven a innost
osoby poven sprvou domu (na rozdl od pvodnho znn zkona o vlastnictv
byt ped novelizac provedenou zkonem . 103/2000 Sb., v nm byla
upravena alespo zkladn psobnost sprvce).
3.
Vvoj prvn pravy SVJ v zkon o vlastnictv byt ml dv zsadn etapy. V
prvn etap - do doby innosti novely proveden zkonem . 103/2000 Sb., tj. do
30.6.2000, tvoili vlastnci jednotek "spoleenstv vlastnk jednotek", jestlie byl
dm rozdlen na jednotky, kter vlastnila vce ne jedna osoba. Toto spoleenstv
vlastnk jednotek nebylo prvnickou osobou, muselo vak alespo jednou ron
konat shromdn (svolvan sprvcem) k projednn zleitost, kter byly v
zkon uvedeny. Souasn bylo vslovn stanoveno, e sprvce zajiuje sprvu,
provoz a opravy spolench st domu (v legislativn zkratce oznaovan jako
"sprva domu") a byl povinen krom svolvn shromdn pedkldat
vlastnkm jednotek zprvu o sv innosti, zejmna o finannm hospodaen, o
stavu spolench st domu, jako i o jinch vznamnch skutenostech, kter
se tkaj spolench st domu nebo innosti sprvce. Krom toho bylo
umonno, aby se vlastnci jednotek dohodli, e zd prvnickou osobu podle

obchodnho zkonku (jejmi leny i spolenky by byli pouze vlastnci jednotek)
za elem sprvy spolench st domu. V takovm ppad plnila povinnosti
sprvce tato prvnick osoba.
4.
Pvodn prvn prava (obsaen zejmna v 9 a 11 a v 15 odst. 2 zk. o
vlastnictv byt ve znn platnm do 30.6.2000) byla nahrazena v novele zkona
o vlastnictv byt . 103/2000 Sb. tak, e byl v 9 odst. 3 zcela nov stanoven
vznik spoleenstv vlastnk jednotek jako prvnick osoby pmo ze zkona (ex
lege), jak - mile nastaly prvn skutenosti, s nimi toto ustanoven spojovalo
vznik SVJ. Ke vzniku dolo ze zkona v dom s nejmn pti jednotkami, z nich
alespo ti byly ve vlastnictv t rznch vlastnk, a to dnem doruen listiny o
vzniku vlastnickho prva ke tet jednotce tomuto poslednmu z tech vlastnk
jednotek. V 9 odst. 4 byl dle stanoven tzv. odloen vznik SVJ, kter se vak
tkal vlun nkterch dvjch bytovch drustev jako pvodnch vlastnk
budovy, jejich prohlenm byla budova rozdlena na dm s jednotkami (jednalo
se o dvj stavebn bytov drustva - SBD a dvj lidov bytov drustva LBD, vznikl ped 1.1.1992, tedy pede dnem nabyt innosti obchodnho
zkonku). Ke srovnn zpsobu vzniku SVJ podle zkona o vlastnictv byt a podle
obanskho zkonku ble v komenti k 1200.
5.
SVJ podle pravy v zkon o vlastnictv byt mlo v zsad shodn el, jak je
upraven v obanskm zkonku. Z prvn pravy vyplvalo, e jde o prvnickou
osobu, kter je zpsobil vykonvat prva a zavazovat se pouze v zleitostech
spojench se sprvou domu a pozemku, poppad vykonvat innosti v rozsahu
zkona o vlastnictv byt, kter souvisej s provozem spolench st domu,
nabvat majetek pouze k elm sprvy domu a pozemku a k innostem se
sprvou domu a pozemku spojenm (zejmna 9 odst. 1 a 2 a 9a zk. o
vlastnictv byt). Podrobnji byla sprva domu a pozemku (jako innost SVJ)
upravena ve vzorovch stanovch SVJ (tvocch plohu nazen vldy .
371/2004 Sb., ve znn nazen vldy . 151/2006 Sb.), kter byly pejmny
vtinou do vlastnch stanov jednotlivch SVJ. V odborn literatue se k zaveden
povinnho vzniku SVJ jako prvnick osoby podle novely zkona o vlastnictv byt
proveden zkonem . 103/2000 Sb. uvdlo, e pote se sprvou vedly ke
zmn prvn pravy, kter preferuje povinn vznik prvnick osoby, inspirovan
tzv. kondominiem v nkterch zahraninch pravch. Dle se uvdlo, e
charakteristika spoleenstv vlastnk jako prvnick osoby se podv
vymezenm pedmtu innosti, jeho pomoc je uren rozsah zpsobilosti k
prvm a povinnostem i rozsah zpsobilosti k prvnm konm (lit. . 4, s. 102 a
103). Uvdlo se tak, e spoleenstv m tzv. speciln prvn subjektivitu, kdy
m pouze prva a povinnosti, je jsou soust realizace pedmtu jeho innosti,
piem to plat i pro zpsobilost k prvnm konm (lit. . 2, s. 61). Takov

postaven SVJ bylo akcentovno tak nap. tm, e prvn postaven SVJ je
zaloeno na principu vymezen (resp. omezen) prvn subjektivity v tom
smyslu, e SVJ me vykonvat pouze takov innosti, kter vymezuje zkon o
vlastnictv byt, a pouze v tchto vcech je oprvnno vykonvat sv prva a
zavazovat se (lit. . 1, s. 99). Uveden pojet SVJ bylo ze zkona o vlastnictv byt
v zsad pevzato do obanskho zkonku s tm, e celkov je prava prvnch
pomr SVJ dslednj, co plat pedevm pro vslovn stanoven minimln
vlun psobnosti shromdn.
II. Zkladn okruhy zmn v prvn prav SVJ podle obanskho zkonku
6.
Krom zsadnch zmn tkajcch se zpsobu zaloen a vzniku SVJ (viz koment
k 1166 odst. 2, k 1200 a k 1204) dochz ke zmnm v prvn prav SVJ,
kter lze charakterizovat v tchto zkladnch okruzch:
a) Podle zkona o vlastnictv byt bylo SVJ prvnickou osobou sui generis, jej
vznik a prvn pomry se dily vlun ustanovenmi zkona o vlastnictv byt.
Podle obanskho zkonku je sice zklad prvn pravy SVJ uveden v
ustanovench o bytovm spoluvlastnictv, avak pimen se dle pouij (na
zklad 1221) nkter ustanoven o spolku (viz koment k 1221) a dle se
pro orgny SVJ pouij tak obecn ustanoven obanskho zkonku o orgnech
prvnickch osob, tedy 151 a nsl. (vetn nkterch dalch pedpoklad pro
zpsobilost bt zvolen lenem orgnu SVJ); SVJ je podle dvodov zprvy
povaovno za species spolku.
b) I nadle m SVJ omezenou prvn osobnost (jak to plyne z 1194 a nsl.) v

tom smyslu, e je oprvnno jako pedmt sv innosti vykonvat pouze innosti
tkajc se sprvy domu a pozemku spolu s dalmi souvisejcmi innostmi
uvedenmi v obanskm zkonku (je oprvnno nabvat majetek a nakldat s
nm pouze pro ely sprvy domu a pozemku). Nov se vak vslovn stanov
omezen ve vztahu k podnikn nebo k lenstv i spolenictv prvnickch osob,
kter jsou podnikateli, dle SVJ nesm zajistit dluh jin osoby.
c) Nov se stanov (v 1196 odst. 2) oprvnn SVJ zastupovat vlastnky jednotek

pi uplatovn jejich prv vzniklch vadou jednotky.
d) S uritm vslovnm omezenm se tak v 1197 dovoluje, aby se SVJ

vzjemn sdruovala a dle aby se sdruovala v prvnickch osobch
sdruujcch SVJ nebo psobcch v oblasti bydlen.
e) Dopluj se [v 1200 odst. 2 psm. f) a g)] nkter povinn nleitosti stanov

SVJ tkajc se nkterch pravidel (pro sprvu domu, pro uvn spolench st
domu a pro pspvky na sprvu domu a pozemku), dopluje se nzev SVJ, kter
vdy mus obsahovat slova "spoleenstv vlastnk".
f) Souhrnn se v 1208 upravuje vlun psobnost shromdn a zjednoduuje

se zpsob rozhodovn tm, e se nepebraj jednotliv poadavky na vy poet
hlas pro pijet usnesen ze zkona o vlastnictv byt.
g) Umouje se, aby stanovy urily poadavek vyho potu hlas pro pijet
usnesen shromdn ( 1206 odst. 2).
h) Umouje se (v 1210 a nsl.) rozhodovn vlastnk jednotek mimo schzi

shromdn (per rollam), v nkterch zleitostech se umouje dlba
psobnosti mezi shromdnm a statutrnm orgnem SVJ.
i) Jednolenn statutrn orgn se podle 1205 odst. 1 nov oznauje jako

"pedseda spoleenstv vlastnk" (namsto dosavadnho "povenho vlastnka").
7.
Jde tedy o adu dleitch zmn tkajcch se existence a innosti SVJ a
rozhodovn vlastnk jednotek v rmci SVJ, kter se v mnohm promtaj tak do
zmn stanov SVJ pi jejich povinnm pizpsoben ustanovenm obanskho
zkonku, jak to ukld pechodn ustanoven 3041 odst. 2.
III. Zkladn prava SVJ v 1194

K odst. 1
8.
Pi vymezen elu zaloen a prvnho postaven SVJ vychz zkonodrce v

podstat z dosavadn pravy v zkon o vlastnictv byt v tom smyslu, e jde o
prvnickou osobu, jejm elem je zajiovn sprvy domu a pozemku a innost
s tm bezprostedn spojench. Pouze za tmto elem m SVJ oprvnn nabvat
prva a zavazovat se k povinnostem, podobn jako tomu bylo podle zkona o
vlastnictv byt. Takto vymezen, resp. omezen prvn osobnost SVJ je
akcentovna dvma vslovnmi zkazy ve vztahu k podnikn, kter sice nebyly
v zkon o vlastnictv byt vslovn stanoveny, bylo vak mon je dovozovat z
obecnho vymezen elu a dovolen innosti podle 9 odst. 1 (srov. t lit. . 3,
s. 202-203).
9.
V prv ad je vslovn stanoveno, e SVJ nesm podnikat; nesm tedy ani ve
svch stanovch mt uvedenu jakoukoliv innost, kter by byla podniknm.
Krom toho se SVJ nesm stt spolenkem nebo lenem jin prvnick osoby,
kter je podnikatelem, ani se nesm podlet na jakkoliv innosti kterhokoli
podnikatele. Na tato omezen SVJ navazuje monost lenstv SVJ v prvnickch
osobch sdruujcch SVJ nebo psobcch v oblasti bydlen, avak jen za
podmnek vslovn stanovench v 1197.
10.
Uvedenm zpsobem jsou, podobn jako v pedchoz prav v zkon o
vlastnictv byt, avak s uritm zpesnnm, pmo zkonem chrnny zjmy
len SVJ (tak s ohledem na specifika lenstv v SVJ). Prv vrazn specifika
povahy SVJ (jako prvnick osoby s pedem stanovenm elem) a spolu s tm
vrazn specifika lenstv v SVJ (spojen lenstv s vlastnictvm jednotky v dom,
kde vzniklo SVJ, a ruen za dluhy SVJ) si sama o sob vyaduj, aby ji zkon
vytvoil podmnky jak pro plnn elu, pro kter je SVJ zakldno, tak i pro
neohroovn ekonomickch zjm len SVJ jinou innost. SVJ jako prvnick
osoba zakldan za elem spojenm s bytovm spoluvlastnictvm se m
vnovat pouze zkonem vymezenmu elu a innostem z toho plynoucm, aby
ppadnou jinou innost nebyli finann ohroeni vlastnci jednotek, kte za
dluhy SVJ ru.
11.
Na zkladn vymezen elu a innosti SVJ navazuj dal ustanoven ( 1195 a
1197), kter upravuj dal vslovn omezen v innosti a hospodaen SVJ. Tak v
souasn odborn literatue se akcentuje, e prvn postaven SVJ je i nadle
zaloeno na principu vymezen, resp. omezen, prvn subjektivity v tom smyslu,
e SVJ me vykonvat pouze takov innosti, kter zk. . 89/2012 Sb.
vymezuje, a pouze v tchto vcech je oprvnno vykonvat sv prva a

zavazovat se (lit. . 3, s. 202-203).
12.
Sprva domu a pozemku, pro jej zajiovn jsou SVJ zakldna, je pouze v
obecnm pojet vymezena v 1189 a na zklad zmocovacho ustanoven
1222 jsou podrobnosti tkajc se sprvy domu a pozemku upraveny v nazen
spoluvlastnictvm. SVJ se tedy ve sv innosti pi zajiovn sprvy domu a
pozemku d uvedenm obecnm ustanovenm zkona, dle svmi stanovami a
tak ustanovenmi uvedenho provdcho nazen vldy (viz t koment k
1189). Pitom v rmci sprvy domu a pozemku zajiuje SVJ tak innosti, kter
jsou vslovn uvedeny na nkterch mstech prvn pravy bytovho
spoluvlastnictv, jako nap.:
a) 1178 (povinnost sdlit vlastnkovi jednotky jmna a adresy kterhokoliv
vlastnka jednotky nebo njemce v dom, pokud o to vlastnk pod),
b) 1179 (zajitn podmnek pro to, aby se vlastnk jednotky mohl seznmit s
hospodaenm, aby mohl nahlet do smluv uzavench ve vcech sprvy a do
etnch knih a doklad),
c) 1182 a 1183 (oprvnn ke vstupu do jednotky v ppadech v tchto

ustanovench uvedench),
d) 1208 (zajiovn zleitost, kter jsou v psobnosti shromdn).
IV. Neoddliteln spojen lenstv v SVJ a vlastnictv jednotky

K odst. 2
13.
V odstavci 2 vt prvn se (obdobn jako v 9 odst. 5 zk. o vlastnictv byt)
stanov neoddliteln spojen lenstv v SVJ s vlastnictvm jednotky. lenem SVJ
neme bt nikdo jin ne vlastnk jednotky v dom, pro kter SVJ vzniklo. A
naopak vlastnk jednotky v dom, v nm SVJ vzniklo, se dnem, kdy nabyl
vlastnick prvo k jednotce, stv ze zkona lenem SVJ. Vznik a znik lenstv v
SVJ tedy nen odvisl od vle vlastnka jednotky. lenstv vznik i zanik pmo ze
zkona spolu se vznikem nebo znikem vlastnickho prva k jednotce. Nepichz

v vahu jakkoliv rozhodovn o pijet za lena ani nepichz v vahu znik
lenstv, dokud nezanikne vlastnictv jednotky (jejm pevodem nebo pechodem
na jinou osobu anebo zruenm a znikem SVJ podle 1215 a 1216).
14.
V odstavci 2 vt druh je pevzato ustanoven 13 odst. 7 zk. o vlastnictv
byt o ruen vlastnk jednotek (len SVJ) za dluhy SVJ (v zkon o vlastnictv
byt se hovoilo o ruen za zvazky SVJ). Tento institut je ruenm individulnm,
nikoliv tedy solidrnm. Kad vlastnk jednotky ru individuln v pomru podle
velikosti podlu na spolench stech. Ru celm svm majetkem (jako podle
zkona o vlastnictv byt), nikoliv pouze hodnotou jednotky, jejm je v tomto
dom, kde psob SVJ, vlastnkem.
1166 odst. 2, 1177 a 1179, 1180 odst. 2, 1181 a 1184, 1185

odst. 2, 1186, 1189, 1190, 1195 a 1216
Souvisejc pedpisy:

Z judikatury:
Spoleenstv vlastnk jednotek podle zkona o vlastnictv byt m
omezenou prvn subjektivitu a zpsobilost k prvnm konm, avak hranice
tto zpsobilosti jsou dny v kadm konkrtnm ppad pouze a prv tm, zda
uritm prvnm konem, v tomto ppad nabytm pozemku, vykonv
navrhovatel sprvu domu i nikoliv.
Z ustanoven 9 odst. 1 zk. o vlastnictv byt obsahujcho legln definici
sprvy domu se podv, e elem tohoto zkona je umonit spoleenstv
vlastnk jednotek dn vkon sprvy domu v irm smyslu. Ta proto zahrnuje i
vkon prv a povinnost ve vcech spojench se sprvou domu v um smyslu,
provozem a opravami spolench st domu. Mezi takov vkon prva
jednoznan spad i nabyt vlastnictv pozemku za elem lepho vyuit
bytovho domu, tedy takovho pozemku, kter bude bytovmu domu "slouit" k
uspokojen poteb jeho obyvatel, pokud tyto poteby jsou spojeny se sprvou
bytovho domu.
(KS Hradec Krlov 30 Ca 44/2002, BA 3/03)
Z literatury:
2. Dvok: Bytov drustvo: pevody drustevnch byt a dal aktuln
otzky, 2009, s. 61.
spoluvlastnictv
novm

Koment, 2011, s. 102 a 103.
1195
(Omezen spoleenstv vlastnk pi nabvn majetku, zkaz zajitn
dluhu)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Omezen SVJ pi nabvn majetku (1 a 3)
II. Zkaz zajistit dluh jin osoby (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
Spoleenstv vlastnk vykazuje jako kad jin prvnick osoba

majetkovou autonomii. V danm ppad m tato majetkov autonomie sv
meze. Prvn odstavec navrenho ustanoven opakuje a rozvd pravidlo
obsaen ji v pedchozm ustanoven, podle nho je spoleenstv zpsobil
nabvat prva a zavazovat se k povinnostem pi naplovn svho elu.
Vzhledem k vznamu vlastnickho prva se vak vslovn zdraznn jev jako
vhodn. Majetkem spoleenstv vlastnk jsou zejmna pjmy z pspvk na
sprvu, vnosy z majetku spoleenstv, vetn rok z vklad na tech, pijat

sankn plnn, jako jsou nap. roky z prodlen pi platbch pspvk na sprvu
domu nebo hradch za sluby, smluvn pokuty za poruen povinnost
ujednanch spoleenstvm s tetmi osobami apod.
Ustanoven druhho odstavce vyluuje zpsobilost spoleenstv vlastnk

zajistit dluh jin osoby. Nsledkem poruen stanovenho prvnho pravidla je
neexistence zvazku, protoe pjde o prvn jednn jen zdnliv.
I. Omezen SVJ pi nabvn majetku

K odst. 1
1.
Ustanoven vychz z obecnho pojet SVJ jako prvnick osoby, jejm elem je
zajiovat sprvu domu a pozemku zpsobem a v rozsahu danmi v ustanovench
o bytovm spoluvlastnictv v obanskm zkonku a podrobnji stanovenmi (na
zklad zmocovacho ustanoven v 1222) v provdcm nazen vldy .
366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s bytovm
spoluvlastnictvm. Vychz tak ze skutenosti, e kad len odpovd v pomru
podle velikosti spoluvlastnickho podlu na spolench stech za dluhy SVJ (
1194 odst. 2). Toto prvn pojet SVJ tak vyaduje, aby ji zkon omezil
potebnm zpsobem prvn osobnost SVJ, tj. zpsobilost k prvnm jednnm.
Zkladnm a obecnm zpsobem to in ji obecn ustanoven 1194 odst. 1 o
elu zaloen SVJ a vymezen zpsobilosti SVJ nabvat prva a zavazovat se k
povinnostem a dle o zkazu vztahujcm se k podnikn a tak navazujc
odstavec 2 tho paragrafu o sept lenstv v SVJ s vlastnictvm jednotky.
2.
Omezen SVJ pi nabvn majetku a pi nakldn s tmto majetkem pouze pro
ely sprvy domu a pozemku podle odstavce 1 v podstat odpovd obdobnmu
omezen SVJ v 9 odst. 1 zk. o vlastnictv byt, z jeho posledn vty vyplvalo,
e SVJ me nabvat vci, prva, jin majetkov hodnoty, byty nebo nebytov
prostory pouze pro ely sprvy domu a pozemku a innost s tm spojench
podle zkona o vlastnictv byt. V zkon o vlastnictv byt vak chybla
ustanoven o tom, kter orgn SVJ je oprvnn v tchto zleitostech rozhodovat.
Oproti tomu je v 1208 zaazeno vslovn ustanoven o psobnosti shromdn
v tchto zleitostech [v lenn na nabvn vc nemovitch a vc movitch viz 1208 psm. g) bod 1 a 2].
3.
V souasn odborn literatue se poukazuje na skutenost, e: "V danm ppad
jde formln o zen rozsahu monosti nabvat a pedevm vyuvat majetek
oproti prav obsaen v zkon o vlastnictv byt, nebo podle 9 odst. 1 zk. o
vlastnictv byt me SVJ nabvat vci, prva, jin majetkov hodnoty, byty nebo
nebytov prostory pouze k elm ve vcech spojench se sprvou, provozem a
opravami spolench st domu (dle jen sprva domu'), pop. k vkonu dalch
innost v rozsahu zkona o vlastnictv byt (zejmna 9a) a k innostem
souvisejcm s provozovnm spolench st domu, kter slou i jinm fyzickm
nebo prvnickm osobm" (lit. . 1, s. 210-211). K tomu lze uvst, e sice je dikce
1195 odst. 1 strunj, ne tomu bylo v 9 odst. 1 zk. o vlastnictv byt,
avak z hlediska zkladnho vymezen sprvy domu a pozemku v 1189 je
zejm, e dosavadn (omezen) rozsah oprvnn SVJ k nabvn majetku podle
9 odst. 1 zk. o vlastnictv byt je v zsad pevzat do ustanoven 1189 odst.
1, by formln vzato ve strunj legislativn podob. Ta vak nepsob vcn
zen dosavadnho oprvnn SVJ k nabvn majetku v rozsahu, v jakm mlo
SVJ toto oprvnn podle zkona o vlastnictv byt.
II. Zkaz zajistit dluh jin osoby

K odst. 2
4.
Za innosti zkona o vlastnictv byt podobn vslovn ustanoven chyblo,
avak v odborn praxi i v praxi SVJ se dovozovalo, e SVJ neme ani pevzt, ani
zajistit dluh jin osoby, protoe by to odporovalo samotnmu elu zaloen a
dovolen innosti SVJ. Pesto vznikaly diskuse, zda me SVJ pevzt dluh
bytovho drustva, kter pevedlo byty svm lenm do vlastnictv, piem SVJ
vzniklo v dob, kdy dosud drustvo splcelo komern bankovn vr, jm bylo
zajitno financovn nap. zateplen domu. Vtinou se dochzelo k zvrm, e
to nen mon, protoe by se jednalo o innost mimo rmec elu a mimo rmec
dovolen innosti SVJ. Tmto stanoviskm odpovd pojet ustanoven odstavce 2,
z nho plyne, e SVJ neme zajistit dluh jin osoby, a v zjmu prvn jistoty se
vslovn stanov, e se k takovmu prvnmu jednn SVJ nepihl (v takovm
ppad by dolo pouze k jednn zdnlivmu ve smyslu 554, piem k
takovmu jednn se nepihl). V dsledku toho jsou takov projevy vle mimo
prvo a nemaj prvn relevanci, jak se uvd tak v dvodov zprv k 554.
Takov prvn jednn tedy nem prvn nsledek (nejde tedy pouze o jednn
neplatn, nbr o jednn, k nmu se vbec nepihl).
5.
Bvaj vedeny diskuse, zda se toto ustanoven tk nap. tak takovho jednn,
kdy by SVJ nezajistilo dluh jin osoby, ale tento dluh na sebe pevzalo (podle
1888 a nsl. o pevzet dluhu), anebo pistoupilo k dluhu (podle 1892 a nsl.).
Dospv se k zvru, e kad takov jednn by bylo rovn v rozporu s elem
SVJ a s jemu dovolenou innost.
1189, 1194, 1196, 1197, 1205 odst. 1, 1888, 2010
Souvisejc pedpisy:

s bytovm spoluvlastnictvm zhlav
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1196
(Oprvnn spoleenstv vlastnk k prvnmu jednn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Obecn vymezen, resp. omezen SVJ prvn jednat a porovnn s

pravou v zkon o vlastnictv byt (1 a 3)
II. Zvltn oprvnn SVJ zastupovat leny SVJ (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
Zpsobilost prvn jednat je u spoleenstv vlastnk omezena pouze na

okruh innost vymezench v zkon, vetn zkonnho zastoupen vlastnk
jednotek ve vymezench ppadech.
I. Obecn vymezen, resp. omezen SVJ prvn jednat a porovnn s

pravou v zkon o vlastnictv byt
K odst. 1
1.
Komentovan ustanoven je dalm, kter navazuje na vymezen obecnho pojet
a elu SVJ v 1194 odst. 1. Omezen zpsobilosti SVJ prvn jednat pouze v
rozsahu innosti dovolen podle zkona, tj. sprvy domu a pozemku a s tm
souvisejcch innost, a v zleitostech sprvy domu a pozemku ble
stanovench v provdcm nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch
zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, vychz z pojet SVJ jako
prvnick osoby zvltnho druhu (kterou v uritm slova smyslu i nadle
zstv, by se povauje za species spolku), kter je zakldna vlun za
elem stanovenm v ustanovench o bytovm spoluvlastnictv. Jde o obdobn
legislativn pstup, jak byl uplatnn v zkon o vlastnictv byt. V 9 zk. o
vlastnictv byt se stanovilo, e SVJ je prvnick osoba, kter je zpsobil
vykonvat prva a zavazovat se pouze ve vcech spojench se sprvou,
provozem a opravami spolench st domu (se sprvou domu a pozemku),
poppad vykonvat innosti v rozsahu stanovenm v zkon o vlastnictv byt.
V zjmu pedchzen sporm o rozsahu tto innosti byl zkon o vlastnictv byt
pi novelizaci proveden zkonem . 320/2002 Sb. doplnn o ustanoven 9a, v
nm se pkladmo stanovilo, ve kterch zleitostech je SVJ oprvnno init
prvn kony a pedevm uzavrat smlouvy. Dle bylo vslovn uvedeno
oprvnn SVJ rozhodovat o zpsobu roztovn cen slueb na jednotliv
vlastnky jednotek (v ppadech, kdy nebyl zpsob roztovn stanoven prvnm
pedpisem nebo rozhodnutm cenovho orgnu) a bylo stanoveno oprvnn SVJ
vymhat plnn povinnost uloench vlastnkm jednotek k tomu pslunm
orgnem SVJ podle zkona o vlastnictv byt. V ppad oprvnn k uzavrn
smluv byly v 9a pkladmo vyjmenovny smlouvy k zajitn dodvek slueb, k
pojitn domu a k njmu spolench st domu. Krom toho bylo vslovn
stanoveno, e SVJ je tak oprvnno uzavrat smlouvy o njmu jednotek ve
spoluvlastnictv vech vlastnk jednotek. Toto oprvnn bylo kritizovno
vzhledem k tomu, e se v tomto ppad nejednalo o sprvu domu nebo o
innosti se sprvou domu a pozemku souvisejc. V odborn literatue k tomu bylo
nap. uvdno, e tato prava se dostv do rozporu s oprvnnm vlastnk
(spoluvlastnk) jednotek, kter se m zsadn odvozovat od jejich vlastnickho
prva, tedy od oprvnn spoluvlastnk jednotky jako podlovch spoluvlastnk
podle ustanoven obanskho zkonku o podlovm spoluvlastnictv (lit. . 1, s.
84). Uveden ustanoven tedy nebylo pevzato do ustanoven obanskho

zkonku o SVJ ani do provdcho nazen vldy . 366/2013 Sb. O ppadnm
pronjmu jednotky v podlovm spoluvlastnictv si budou rozhodovat tito
spoluvlastnci jednotky podle ustanoven o spoluvlastnictv a nepjde o psobnost
SVJ, tedy ani shromdn.
2.
Za innosti zkona o vlastnictv byt byla psobnost SVJ, pokud se jednalo o
sprvu domu a pozemku a innosti s tm souvisejc, podrobnji upravena ve
vzorovch stanovch SVJ; jednotliv SVJ vtinou pebrala do vlastnch stanov
adu ustanoven o sprv domu a pozemku z tchto vzorovch stanov, kter
nebyly zvazn pro tvorbu vlastnch stanov jednotlivch SVJ. Ode dne nabyt
innosti obanskho zkonku jsou do urit mry podrobnosti o zleitostech
tkajcch se sprvy domu a pozemku upraveny v provdcm nazen vldy .
366/2013 Sb.
3.
Oproti 9a zk. o vlastnictv byt je psobnost SVJ k prvnmu jednn (jednak s
vlastnky jednotek, jednak se tetmi osobami) vymezena v 1196 odst. 1 pouze v
obecn rovin v nvaznosti na el SVJ podle 1194. SVJ je tedy oprvnno
prvn jednat v zleitostech spadajcch do jeho psobnosti v mezch pojet a
elu SVJ, kter je zkladnm zpsobem vymezen v 1194 odst. 1 (sprva domu
a pozemku). Pitom ve sv innosti vychz z obecnho vymezen sprvy domu a
pozemku v 1189 a z ustanoven provdcho nazen vldy . 366/2013 Sb.,
kter upravuje podrobnosti tkajc se sprvy domu a pozemku (a v uritm
rozsahu vychz tak z pravy innost sprvy domu a pozemku ve vzorovch
stanovch SVJ a dle z 9a zk. o vlastnictv byt).
II. Zvltn oprvnn SVJ zastupovat leny SVJ

K odst. 2
4.
V odstavci 2 jde o zcela nov oprvnn SVJ, jeho vslovn prava v zkon o
vlastnictv byt chybla. Za innosti zkona o vlastnictv byt nebylo mon,
aby SVJ uplatnilo jmnem vlastnka jednotky nebo nkolika vlastnk jednotek
prva z odpovdnosti za vady spolench st domu, co pichzelo v vahu
zejmna v ppadech, kdy developer pevdl vlastnick prvo k nov
postavenm jednotkm, u nich zjistili vlastnci jednotek urit vady. Vychzelo
se z toho, e nejde o sprvu domu a pozemku, a tedy nejde ani o psobnost SVJ.
A dle se vychzelo z toho, e aktivn legitimovni mohou bt jedin vichni

vlastnci jednotek spolen (jako spoluvlastnci spolench st domu, kdy jde o
zvltn druh spoluvlastnictv, z nho je kad spoluvlastnk oprvnn a povinen
individuln - nikoliv solidrn - v rozsahu svho podlu na tchto spolench
stech).
5.
Ve vazb na uveden je nov (oproti zkonu o vlastnictv byt) zaazeno
ustanoven o oprvnn (i povinnosti) SVJ zastupovat vlastnka jednotky i vce
vlastnk jednotek (pop. vechny vlastnky jednotek) v zleitostech uplatovn
prv vzniklch vadou jednotky i vce jednotek. V tomto ppad nejde o innosti
pi sprv domu a pozemku vykonvan SVJ jeho jmnem v rozsahu prv a
povinnost osoby odpovdn za sprvu domu a pozemku, nbr SVJ je aktivn
legitimovno jako zkonn zstupce dotench vlastnk jednotek na zklad
1196 odst. 2. Lze souhlasit s konstatovnm v souasn odborn literatue, v n
se nap. uvd: "Prvo zkonnho zastoupen vlastnka jednotky spoleenstvm
vlastnk jednotek je nov konstruovno jak pro uplatovn vad pi koupi vci,
tak v ppad uzaven smlouvy o dlo dle 2615 a nsl., kdy se postupuje
obdobn jako pi vadch z kupn smlouvy." (Lit. . 2, s. 216-217.)
161 a nsl., 1176 a 1184, 1189, 1194, 2099 a nsl., 2120 a 2131
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
1. Hork, Novkov: Privatizace dom a prodej byt podle zkona o
vlastnictv byt, 2002, s. 84.
1197
spoluvlastnictv
novm
(Sdruovn spoleenstv vlastnk)

JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Monosti SVJ sdruovat se podle obanskho zkonku v porovnn se

zkonem o vlastnictv byt (1 a 2)
II. Podmnky sdruovn SVJ (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
Vzhledem k omezen zpsobilosti spoleenstv vlastnk a jeho

nepodnikatelskmu pojet se upravuje monost sdruovn spoleenstv vlastnk
a jeho lenstv v prvnickch osobch psobcch v oblasti bydlen.
I. Monosti SVJ sdruovat se podle obanskho zkonku v porovnn se

zkonem o vlastnictv byt
1.
Ustanoven omonostech a podmnkch sdruovn SVJ je (oproti zkonu o
vlastnictv byt) zcela novm ustanovenm. Reaguje na skutenost existujc ji za
innosti zkona o vlastnictv byt, kdy se SVJ sdruovala v nkterch
prvnickch osobch a nadle jsou v tchto prvnickch osobch sdruena. Pede
dnem nabyt innosti obanskho zkonku lo pedevm o sdruovn ve
"vertikln" linii, kdy se SVJ sdruila v prvnickch osobch zejmna typu sdruen
podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, nebo v prvnickch osobch
typu zjmov sdruen prvnickch osob podle 20f a nsl. ob. zk. . 40/1964
Sb. Jde nap. o Sdruen bytovch drustev a spoleenstv vlastnk R nebo Svaz
eskch a moravskch bytovch drustev anebo Marketingov sdruen drustev
Praha apod. SVJ tak projevovala zjem sdruovat se vzjemn pro zajiovn
nkterch innost tkajcch se sprvy domu a pozemku. Zkon o vlastnictv byt
se touto zleitost nezabval. V praxi vak bylo zdrazovno, e jakkoliv
sdruovn SVJ nesm bt v rozporu s elem, pro kter SVJ podle zkona o
vlastnictv byt vznikala. Proto rovn pede dnem nabyt innosti obanskho
zkonku lo vdy jen o sdruen v prvnick osob, kter se zabvala
problematikou bydlen, se zamenm tak na vlastnick bydlen a na podporu

innosti SVJ.
2.
V zjmu odstrann pochybnost o monostech a podmnkch sdruovn SVJ
byla zaazena do pravy bytovho spoluvlastnictv tak rmcov pravidla pro
sdruovn SVJ. Pedpokld se jednak sdruovn ve vertikln linii (SVJ se
sdruuj na lenskm principu v prvnick osob zzen pro el sdruovn SVJ
nebo psobc v oblasti bydlen), jednak sdruovn v horizontln linii (SVJ se
sdruuj vzjemn mezi sebou). Z vymezen monost sdruovn SVJ podle
1197 vyplv, e nen mon, aby se SVJ stalo lenem jin prvnick osoby ne
takov, kter je bu zzena za elem sdruovn SVJ, nebo psob v oblasti
bydlen. Stejn tak v horizontln rovin se neme SVJ sdruit s jinou prvnickou
osobou, ne je SVJ.
II. Podmnky sdruovn SVJ
3.
Podle 1197 je SVJ v ppad sdruovn povinno dodret tyto zkladn
podmnky:
a) Z hlediska hospodskho pro oba zpsoby sdruovn SVJ (a ve vertikln,
nebo v horizontln linii) plat, e
- SVJ se pi takovm sdruovn me zavzat jedin k placen lenskch
pspvk, ppadn k zaplacen lenskho vkladu (podle stanov, statutu nebo
jinho zakladatelskho dokumentu);
- SVJ se nesm zavzat k jin majetkov asti v prvnick osob, v n se sdru,

a nesm se podlet na ztrt tto prvnick osoby.
a) Z hlediska okruhu osob pi sdruovn SVJ plat, e

- vhorizontln linii se mohou SVJ sdruovat vlun mezi sebou, piem nen
stanoveno, zda jde o sdruovn bez vzniku prvnick osoby i se vznikem
prvnick osoby;
- ve vertikln linii se mohou SVJ sdruovat vlun v takovch prvnickch

osobch, kter bu vznikaj vlun za elem sdruovn SVJ, nebo jde o
prvnick osoby psobc v oblasti bydlen (zde se maj na mysli nap. dosavadn
svazy i sdruen, kter sdruuj jednak bytov drustva, jednak SVJ);
- piem se nesm zavzat k jin majetkov asti, ne je poskytnut lenskho

vkladu (kter je zpravidla jednorzov) nebo poskytovn lenskch pspvk
(kter se plat zpravidla jednou ron na zajiovn innosti sdruen).
4.
Vta druh 1197 je sice zaazena v rmci ustanoven o sdruovn SVJ, podle
nzor odborn veejnosti m vak ir psobnost v tom smyslu, e se pouije
nejen pro sdruovn SVJ podle prvn vty, nbr tak ve vztahu ke kterkoliv jin
osob (co tak nepmo navazuje na omezen stanoven pro SVJ v 1194 odst. 1
vt druh). SVJ se tedy podle 1197 vty druh nesm podlet na ztrt nebo
hradit dluhy i je zajistit nejen ve vztahu k osob, s n se sdru podle prvn vty
1197, nbr tak ve vztahu ke kterkoliv jin osob.
5.
Tm navazuje 1197 vta druh tak na 1195 odst. 2, podle nho neme SVJ
zajistit dluh jin osoby (piem by se k takovmu prvnmu jednn nepihlelo,
nemlo by tedy prvn nsledky), a roziuje zkaz tak vslovn na zkaz podlet
se na ztrt jin osoby (jednalo by se o ppady, kdy by SVJ bylo lenem
prvnick osoby) a dle podlet se na hrad dluh jin osoby; souasn se v
podstat opakuje zkaz z 1195 odst. 2 zajistit dluh jin osoby. Ve vech
uvedench ppadech by se k prvnmu jednn SVJ nepihlelo, a takov prvn
jednn by tedy nemlo prvn nsledky.
6.
V souasn odborn literatue se ke sdruovn SVJ zdrazuje, e vzhledem k
omezen zpsobilosti spoleenstv vlastnk a jeho nepodnikatelskmu pojet se
omezuje monost sdruovn spoleenstv vlastnk. Protoe vlastnci jednotek
ru za zvazky spoleenstv celm svm majetkem v pomru podle velikosti
svch spoluvlastnickch podl na spolench stech, "nen mon, aby vlastnci
jednotek byli vystaveni riziku vyplvajcmu z ppadn podnikatelsk innosti SVJ,
kter je ostatn SVJ vslovn zakzna" (lit. . 1, s. 218-219).
214 a nsl., 1189, 1194 a 1196, 3045, 3051
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.

Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1198
(Povinnost zaloit SVJ)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Povinnost k zaloen a vzniku SVJ (1 a 3)
II. Zpsob zajitn vzniku SVJ v ppadech, kdy to zkon poaduje (4 a 7)
Zsadn zmna se navrhuje v tom smru, e spoleenstv vlastnk

jednotek nem nadle vznikat ze zkona, nbr zakladatelskm prvnm
jednnm. Nkter zahranin prvn pravy, zejmna v jurisdikcch galoromnsk
prvn kultury, sice konstruuj vznik tto prvnick osoby pmo ze zkona nebo
takovou prvnickou osobu utvej cestou prvn fikce. Toto pojet pijal i dosud
platn zkon o vlastnictv byt. V praxi se vak ukzalo, e jde o een, kter
nen zcela vyhovujc, protoe z moci zkona vznikaly prvnick osoby a zrove
byly zaznamenny ppady, e si vlastnci jednotek tento stav neuvdomuj nebo

jsou k nmu lhostejn, nedili se vzorovmi stanovami spoleenstv stanovenmi
nazenm vldy, leckdy svolvaj prvn shromdn spoleenstv a dlouhou
dobu po vzniku spoleenstv a innost tchto spoleenstv se mnohdy vyvj dosti
iveln; zaznamenny jsou i ppady faktickho zen spoleenstv realitnmi
kancelemi zajiujcmi pro spoleenstv sprvcovskou innost. Zmrem
navrhovan pravy je vytvoit legislativn rmec pro zaloen a vznik
spoleenstv, kter odpovd obvyklmu postupu zakldn a vzniku prvnickch
osob v soukrom sfe.
Navrhuje se zachovat zkonn poadavek, podle kterho mus spoleenstv

vlastnk existovat tam, kde v dom vzniklo alespo pt jednotek. Nstroje, kter
povedou k naplnn tohoto poadavku, jsou rzn. Pedn se v tch ppadech,
kdy dochz k rozdlen prva k domu na prva k alespo pti jednotkm
prohlenm anebo kdy m dm s alespo pti jednotkami vzniknout na zklad
smlouvy o vstavb, vyaduje, aby spoleenstv bylo zaloeno pijetm stanov
osobou, kter in prohlen, nebo stranami smlouvy o vstavb. Tm jsou dal
ppady zakldn jednotek omezeny na statisticky mal poet. Nevyhov-li se v
tchto ppadech zkonnmu pkazu, budou vlastnci jednotek donuceni k
zaloen spoleenstv jednak tm, e dojde k blokaci pevod vlastnickho prva k
jednotkm, jednak i tm, e se pro prvn pomry spoluvlastnk domu a vlastnk
jednotek uplatn obecn ustanoven o spoluvlastnictv, kter jsou pro vlastnky
jednotek mn komfortn, ne je sprva domu a pozemku spoleenstvm
vlastnk.
I. Povinnost k zaloen a vzniku SVJ

K odst. 1
1.
Toto ustanoven souvis se zcela novm zpsobem vzniku SVJ na zklad jeho
zaloen pijetm stanov a pot zpisem v rejstku spoleenstv vlastnk
jednotek podle 1204. Souvis tak se zachovnm zkladnho principu
uplatnnho ji v zkon o vlastnictv byt v tom smyslu, e m SVJ existovat v
dom, v nm je alespo pt jednotek, z nich alespo ti jsou ve vlastnictv t
rznch vlastnk ( 1166 odst. 2). Z 1166 odst. 2 vyplv, e vtinou bude SVJ
zaloeno ji pijetm prohlen o rozdlen nemovit vci na jednotky, jestlie
pjde o dm s alespo pti jednotkami, v nm maj bt alespo ti rzn vlastnci
t rznch jednotek. Tot lze pedpokldat v ppad vzniku jednotek na zklad
dohody podlovch spoluvlastnk nebo manel podle 1164 odst. 2 a tak pi
vzniku jednotek na zklad smlouvy o vstavb podle 1163 ve spojen s 1170
a nsl.
2.
Ustanoven 1198 odst. 1 (v nvaznosti na pkaz k zaloen SVJ v 1166 odst. 2
a v nvaznosti na zpsob zaloen SVJ v 1200) upravuje povinnost zaloit SVJ,
jestlie nebylo zaloeno ji prohlenm (kdy se SVJ zakld pijetm stanov
osobou, kter in prohlen o rozdlen nemovit vci na jednotky, piem
stanovy jsou zahrnuty v prohlen), resp. dohodou spoluvlastnk nebo manel,
anebo ujednnm ve smlouv o vstavb, anebo jestlie SVJ nezaloili vichni
vlastnci jednotek schvlenm stanov sice a v dob po pijet prohlen a po
vzniku jednotek, avak ped vznikem situace podle 1198.
3.
Pes uritou problematinost dikce 1198 odst. 1 plat, e podle tohoto
ustanoven mus bt SVJ zaloeno v dom, kde je vce ne pt jednotek, jestlie
jsou v dom ji tyi rzn vlastnci ty rznch jednotek. Bez zaloen a vzniku
SVJ by ji nemohlo bt pevdno vlastnick prvo k dal (pt) jednotce,
protoe tomu brn ustanoven odstavce 2 (pokud by se nejednalo o pevod
vlastnickho prva k jednotce pouze vzjemn mezi prvnmi, tj. pvodnmi
vlastnky jednotek, na zklad jejich prvnho jednn jednotky vznikly).
II. Zpsob zajitn vzniku SVJ v ppadech, kdy to zkon poaduje

K odst. 2
4.
Odstavec 2 pmo navazuje na ustanoven odstavce 1 (pikazujc zaloen SVJ
nejpozdji pot, kdy jsou v dom s alespo pti jednotkami tyi rzn vlastnci
ty rznch jednotek, nebylo-li SVJ zaloeno ji dve). Blokuje pevdn
vlastnickho prva k dalm jednotkm, jestlie v dom s alespo pti jednotkami
jsou ji tyi rzn vlastnci ty rznch jednotek. V takovm ppad mus dojt
nejdve nejen k zaloen, ale tak ke vzniku SVJ (jeho zpisem v rejstku
spoleenstv vlastnk jednotek), m-li dojt k pevodu vlastnickho prva k
jednotce na ptho (rznho) vlastnka a m nastat stav, e v dom bude pt
rznch vlastnk pti rznch jednotek.
5.
Posledn vta v odstavci 2 odstrauje pochybnosti v ppad, e by k dalmu
pevodu jednotky dochzelo vzjemn na jednoho z dosavadnch "pvodnch"
vlastnk, oznaenho jako "prvn vlastnk", tj. jednalo by se o pevod
vlastnickho prva k jednotce uskutenn mezi "pvodnmi" vlastnky jednotek,

na zklad jejich prvnho jednn (prohlen, smlouva o vstavb, dohoda
spoluvlastnk nebo manel) vznikly jednotky. V takovm ppad by zstvali
vlastnky jednotek pouze dosavadn "prvn vlastnci" jednotek a pevodu
vlastnickho prva mezi nimi nelze brnit.
6.
V souasn odborn literatue se poukazuje na nov pojem "prvn vlastnk" (v
1198 odst. 2), s tm, e se zde m na mysli pvodn vlastnk budovy, jak jej ml
na mysli zkon o vlastnictv byt. Konstatuje se tedy, e podle druh vty 1198
odst. 2 se tedy nebrn pevodu vlastnickho prva k jednotce mezi "pvodnmi"
vlastnky, nyn pod oznaenm "prvn vlastnk". Uvd se k tomu: "Novm
pojmem, kter obansk zkonk pouv, je prvn vlastnk'. Tm je oznaovn
pvodn' vlastnk jednotek, tedy osoba, jejm prvnm jednnm dolo ke vzniku
jednotek nkterm ze zpsob stanovench v 1163 a 1166, tedy vstavbou na
zklad smlouvy o vstavb nebo zpisem do veejnho seznamu na zklad
prohlen..." (Lit. . 1, s. 220.)
7.
Z uvedenho tak plyne, e v ppad, kdy nap. dosavadn spoluvlastnci
nemovit vci ji rozdl dohodou na jednotky (a jde nap. o pt spoluvlastnk,
kte budou mt ve vlastnictv nap. pt nebo vce jednotek) a nehodlaj jednotky
pevdt na jin osoby, nedotk se jich blokace pevod vlastnickho prva k
jednotkm podle 1198 odst. 2 a v ppad, e nezalo SVJ a nevznikne SVJ,
nebudou k tomu prvn touto blokac nuceni. Bude na nich, zda spln poadavek
zkona podle 1166 odst. 2, podle nho m bt zaloeno SVJ (a m vzniknout) v
ppad domu s alespo pti jednotkami ve vlastnictv alespo t rznch
vlastnk. Pokud by vak v budoucnu chtli pevdt jednotky do vlastnictv
jinch osob (ne pvodnch, tj. "prvnch vlastnk" jednotek), museli by zaloit SVJ
a zajistit jeho vznik zpisem v rejstku spoleenstv vlastnk.
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1190, 1194,
1199 a 1204
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,
not. d
katastrln zkon
vyhlka . 323/2013 Sb., o nleitostech formul na podvn nvrh na

zpis, zmnu nebo vmaz daj do veejnho rejstku a o zruen nkterch
vyhlek
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1199
(Dobrovoln zaloen spoleenstv vlastnk)
JUDr. Zdenk p
Rovn se nov navrhuje upravit monost zaloit spoleenstv vlastnk i za

elem sprvy domu a pozemku, kde je mn ne pt jednotek.
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven je zcela nov ustanoven oproti zkonu o vlastnictv
byt, kde se dobrovoln zaloen SVJ nemohlo uskutenit z dvodu, e SVJ
vznikalo nikoliv zaloenm a pot zpisem v rejstku spoleenstv, nbr jedin
pmo ze zkona (ex lege) podle 9 odst. 3 nebo 9 odst. 4 zk. o vlastnictv
byt, jakmile nastaly skutenosti, s nimi zkon vznik SVJ spojoval. Tento zpsob
vzniku SVJ podle zkona o vlastnictv byt neumooval, aby vzniklo SVJ
dobrovolnm rozhodnutm vlastnk jednotek.
2.
Nov prava v 1199 umouje, aby se vichni vlastnci jednotek rozhodli, e
dojde k zaloen a vzniku SVJ, i kdy jde o dm, v nm je mn ne pt jednotek.
V takovm ppad by se pi zaloen SVJ postupovalo podle 1200, pot by byl
podn nvrh na zpis zaloenho SVJ do rejstku spoleenstv a pot by
spoleenstv vlastnk vzniklo podle 1204 dnem zpisu do rejstku spoleenstv.
3.
Lze pedpokldat, e vlastnci jednotek budou mt zjem na zaloen a vzniku SVJ
i v ppad, kdy to zkon nevyaduje. Dvodem je, e v ppad sprvy domu a
pozemku bez vzniku SVJ se na vlastnky jednotek pouije 1127 o solidrn
odpovdnosti (nikoliv o dlm ruen za dluhy SVJ podle velikosti
spoluvlastnickch podl v ppad sprvy se vznikem SVJ, jak stanov 1194
odst. 2). Shodn to pedpokld souasn odborn literatura, kde se zdrazuje,
e zaloen SVJ i v ppadech, kdy to obansk zkonk vslovn nepoaduje, lze
povaovat z uvedench dvod za velmi vhodn (lit. . 1, s. 227).
4.
V odborn veejnosti se diskutuje, zda by bylo mon, aby ji pvodce prohlen
uvedenm stanov v prohlen zaloil SVJ v dom, v nm je mn ne pt
jednotek, s ohledem na dikci 1199, podle kter lze SVJ zaloit, pokud s tm
souhlas "vichni vlastnci jednotek". Spe se lze piklonit k nzoru, e tato dikce
nebrn tomu, aby SVJ bylo v dom s mn ne pti jednotkami zaloeno
ppadn ji prohlenm.
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1190, 1194,
1200 a 1204
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,
not. d,
katastrln zkon,

vyhlek
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1200
Zaloen spoleenstv vlastnk
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Vznik SVJ podle zkona o vlastnictv byt a zpsoby zaloen SVJ podle
obanskho zkonku (1 a 5)
II. Nleitosti stanov SVJ v porovnn se zkonem o vlastnictv byt (6 a 8)
III. Formy pijet stanov SVJ v porovnn se zkonem o vlastnictv byt (9 a

10)
IV. Poznmka ke schvalovn zmn stanov SVJ v rmci jejich pizpsoben

obanskmu zkonku podle 3041 odst. 2 (11 a 12)
Z dvodov zprvy:
Spoleenstv vlastnk jednotek je ve sv podstat species spolku, pop.

svpomocnho drustva. Obdobn jako u spolk a drustev v souasn i nov
navrhovan zkonn prav se navrhuje stanovit, e se k zaloen spoleenstv
vlastnk vyaduje pijet stanov a stanov se jejich povinn nleitosti.
I. Vznik SVJ podle zkona o vlastnictv byt a zpsoby zaloen SVJ podle
obanskho zkonku
1.
Jak bylo popsno u pedchozho ustanoven, postaven a psobnost SVJ jako
osoby odpovdn za sprvu domu je v obanskm zkonku v zsad upraveno
obdobn, jako tomu bylo v zkon o vlastnictv byt. Dnem nabyt innosti
obanskho zkonku vak dolo k zsadnm zmnm, pokud jde o zpsoby
vzniku SVJ. Nejvraznj zmnou je skutenost, e SVJ ji nebude vznikat pmo
ze zkona, jako tomu bylo podle 9 odst. 3 nebo v ppad tzv. odloenho vzniku
SVJ podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt. Podle 9 odst. 3 zk. o vlastnictv
byt SVJ vznikalo v dom s nejmn pti jednotkami, z nich alespo ti byly ve
vlastnictv t rznch vlastnk, a to dnem doruen listiny s dolokou o
vyznaen vkladu do katastru nemovitost nebo jin listiny, kterou pslun sttn
orgn osvdoval vlastnick vztahy k jednotce, poslednmu z tchto vlastnk.
Vznik SVJ tedy nebyl za innosti zkona o vlastnictv byt odvisl od projevu
vle vlastnk jednotek, nbr od naplnn skutenost, s nimi zkon spojoval
vznik vlastnictv jednotky ex lege. Na rozdl od vtiny prvnickch osob, kter
vznikaly dvoustupovm procesem (zaloenm a pot vznikem zpisem v
pslunm veejnm rejstku), byl vznik SVJ legislativn upraven zcela jinm
zpsobem. Problm byl ovem s tm, e v ad ppad si vlastnci jednotek
neuvdomili, e se stali leny prvnick osoby zzen za elem sprvy domu a
pozemku, e tato prvnick osoba vznikla pmo ze zkona a e maj ustavit
orgny, pijmout stanovy, a tak zajistit fungovn SVJ pi sprv domu a pozemku.
Leckdy se tito vlastnci nesprvn domnvali, e SVJ vznikne a zpisem v
rejstku spoleenstv, akoliv ve skutenosti tento zpis ml pouze deklaratorn,
nikoliv konstitutivn povahu.
2.
V 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt byl upraven tzv. odloen vznik SVJ. prava
se vztahovala vlun na odloen vznik SVJ v domech, jejich pvodnmi
vlastnky byla bytov drustva vznikl ped 1.1.1992 (pede dnem nabyt
innosti obchodnho zkonku). Jednalo se o stavebn bytov drustva (SBD) a
lidov bytov drustva (LBD), kter prola transformac podle zkona . 42/1992
Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok v
drustvech. V ppad tchto bytovch drustev jako pvodnch vlastnk budovy
vzniklo SVJ teprve pot, co se snil spoluvlastnick podl bytovho drustva na
spolench stech domu pod jednu tvrtinu. Ustanoven vak bylo pouiteln
pro uveden bytov drustva jedin v ppad, e toto drustvo vykonvalo pede
dnem nabyt innosti novely zkona o vlastnictv byt proveden zkonem .
103/2000 Sb. (tj. ped 1.7.2000) innost sprvce podle 9 zk. o vlastnictv byt
ve znn platnm do uveden novely. V takovm ppad do doby vzniku SVJ jako
prvnick osoby se pro innost sprvce (jm bylo bytov drustvo) a pro sprvu
domu a pozemku pouila ustanoven 9, 11 a 15 odst. 2 zk. o vlastnictv byt
ve znn platnm do 30.6.2000 (existovalo spoleenstv vlastnk jednotek bez
prvn subjektivity, sprvce zajioval sprvu v mezch sv psobnosti a byl
povinen svolvat shromdn vlastnk jednotek k rozhodovn zleitost
svench do vlun psobnosti shromdn). K tomu viz tak koment k
1203 sub III.
K odst. 1
3.
Zpsob vzniku SVJ ex lege podle zkona o vlastnictv byt nebyl do obanskho
zkonku pevzat a byla pijata zcela nov koncepce vzniku SVJ, odpovdajc
bnmu zpsobu vzniku prvnick osoby na zklad jejho zaloen a pot
zpisem do pslunho veejnho rejstku. SVJ tedy podle obanskho zkonku
ji nevznik ex lege, nbr se vdy zakld schvlenm stanov SVJ. To odpovd
obecnmu ustanoven 122 o ustaven prvnick osoby zakladatelskm prvnm
jednnm (v ppad SVJ jde o stanovy), piem 123 stanov zkladn povinn
nleitosti zakladatelskho prvnho jednn. Pro SVJ jsou dal povinn nleitosti
stanov dny v 1200 odst. 2.
4.
Z ustanoven o bytovm spoluvlastnictv vyplvaj ti zkladn situace zaloen
SVJ:
a) Prohlenm o rozdlen nemovit vci na jednotky v ppad, kdy jsou do
prohlen zahrnuty tak stanovy SVJ ( 1166 odst. 2). V tomto ppad schvaluje
stanovy pvodce prohlen a k jejich zmn nesm dojt do doby vzniku SVJ.
Tot plat v ppad, e jednotky vzniknou na zklad dohody spoluvlastnk
nebo manel, kte nemovitou vc rozdl na jednotky a v tto dohod (kter
mus obsahovat tak nleitosti, je jinak obsahuje prohlen) uvedou tak
stanovy SVJ.
b) Ujednnm ve smlouv o vstavb (kter rovn mus obsahovat tak

nleitosti, je jsou jinak obsahem prohlen), v n jsou zahrnuty tak stanovy
SVJ (k jejich zmn nesm dojt do doby vzniku SVJ).
c) Schvlenm stanov vemi vlastnky jednotek v ppad, e nebylo zaloeno SVJ

dve ji prohlenm (nebo dohodou) anebo ujednnm ve smlouv o vstavb.
5.
Krom toho existuje tak prvn prava tzv. odloenho zaloen a vzniku SVJ
(kter nahrazuje pravu v 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt). Nejde vak o pravu
v obanskm zkonku, nbr ve zvltnm zkon, jmenovit v 24 zk. .
domm nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon. Odloen
zaloen a vznik SVJ se vztahuje, shodn jako tomu bylo podle zkona o
vlastnictv byt, pouze na SBD nebo LBD (bytov drustva vznikl ped 1.1.1992),
jestlie toto drustvo vykonvalo innost sprvce pede dnem nabyt innosti
novely zkona o vlastnictv byt . 103/2000 Sb., tj. ped 1.7.2000 (tj. jestlie
pevedlo vlastnick prvo alespo k jedn jednotce ped tmto datem). Sprvce,
jm je bytov drustvo, je povinen zaloit SVJ nejpozdji do 90 dn ode dne, kdy
se jeho spoluvlastnick podl na spolench stech sn po 1.1.2014 na mn
ne jednu polovinu (viz 24 zk. . 311/2013 Sb.).
II. Nleitosti stanov SVJ v porovnn se zkonem o vlastnictv byt

K odst. 2
6.
Oproti dosavadnm povinnm nleitostem stanov SVJ podle 9 odst. 14 zk. o
vlastnictv jsou nov povinnmi nleitostmi stanov tak:
a) uren prvnch len statutrnho orgnu,
b) pravidla pro sprvu domu a pozemku,
c) pravidla pro uvn spolench st,
d) pravidla pro tvorbu rozpotu,
e) pravidla pro pspvky na sprvu domu a pozemku a pro zpsob uren jejich
ve placen jednotlivmi vlastnky jednotek,
f) pravidla pro hradu cen slueb a pro zpsob uren jejich ve placen
jednotlivmi vlastnky jednotek (v nvaznosti na zkon . 67/2013 Sb., kterm se
upravuj nkter otzky souvisejc s poskytovnm plnn spojench s uvnm
byt a nebytovch prostor v dom s byty). Poznmka: pravidla pro sprvu domu
a pozemku a pravidla pro pspvky na sprvu domu a pozemku byla podle
zkona o vlastnictv byt povinnmi nleitostmi prohlen vlastnka budovy.
7.
Pokud jde o nzev SVJ, nov se pedepisuje, aby nzev obsahoval tak slova
"spoleenstv vlastnk", zatmco podle zkona o vlastnictv byt postailo slovo
"spoleenstv". V ppad sdla se vslovn stanov poadavek na sdlo v dom,
pro kter SVJ vzniklo. Pouze v ppad, e to nen mon, lze urit sdlo SVJ na
jinm mst. U prv a povinnost len se nov poaduje, aby stanovy obsahovaly
tak zpsob jejich uplatovn. V ppad orgn stanovil zkon o vlastnictv byt
jako povinnou nleitost pouze uren orgn, jejich prva a povinnosti a zpsob
jejich svolvn. Nov se poaduje, aby krom toho stanovy urily tak poet
len volench orgn a dlku jejich funknho obdob, dle zpsob jednn a
usnen (pitom mohou stanovy urit poadavek vyho potu hlas pro
schvalovn nkterch nebo i vech usnesen, jak to umouje 1206 odst. 2).
Krom pravidel pro sprvu domu a pozemku jsou povinnou nleitost stanov tak
pravidla pro uvn spolench st. Tmito pravidly by vtinou mohly bt bu
nahrazeny dosavadn domovn dy, anebo by mohl bt ve stanovch vytvoen
zklad pro tvorbu domovnho du, kter by vychzel z pravidel urench
stanovami.
8.
Z rozen povinnch nleitost stanov plyne zven vznamu stanov SVJ jak
pro innosti pi sprv domu a pozemku, tak pi fungovn SVJ a jeho orgn.
Vznam stanov SVJ je dn tak tm, e ji neexistuj vzorov stanovy, kter byly
pouity nejen v ppad, kdy SVJ vlastn stanovy neschvlilo, nbr tak v ppad
chybjcho ustanoven ve vlastnch stanovch, anebo v ppad, kdy vlastn
stanovy upravovaly zleitost v rozporu se zkonem. Na vznam stanov SVJ a
potebu jejich dslednho zpracovn v kadm SVJ upozoruje tak souasn
odborn literatura. Napklad se uvd: "... komentovan ustanoven uruje jen
zkladn nutn nleitosti stanov. Pedpokld se, e stanovy uprav mnohem
vce zleitost, podle poteb danho spoleenstv, nebo stanovy, zpracovan v

souladu s ustanovenm obanskho zkonku, pedstavuj svou podstatou pro
spoleenstv zkladn zkon upravujc jeho pomry." (Lit. . 1, s. 231.)
III. Formy pijet stanov SVJ v porovnn se zkonem o vlastnictv byt

K odst. 3
9.
Podle zkona o vlastnictv byt existoval jedin zpsob pijet vlastnch stanov
SVJ, a to jejich schvlen usnesenm shromdn. Pro pijet stanov se vyadoval
souhlas alespo ttvrtinov vtiny hlas vlastnk jednotek ptomnch na
shromdn a ast note. Stejn poadavek kvalifikovan vtiny hlas se
vyadoval pro schvlen kad zmny stanov; pi schvalovn zmn stanov se
ast note nevyadovala. Pokud SVJ nepijalo sv vlastn stanovy, dilo se
vzorovmi stanovami SVJ, kter tvoily plohu nazen vldy . 371/2004 Sb., ve
znn nazen vldy . 151/2006 Sb. Pokud ve vlastnch stanovch chybla
nkter z povinnch nleitost anebo byla upravena v rozporu se zkonem, dily
se tyto zleitosti rovn ustanovenmi vzorovch stanov SVJ.
10.
V obanskm zkonku dochz ke zmnm ohledn schvalovn stanov SVJ nebo
jejich zmn ve dvou zkladnch smrech:
a) Z hlediska asti note nov podle odstavce 3 plat, e se pozen notskho
zpisu o schvlen stanov SVJ vyaduje jen v ppad, e se SVJ zakld a po
vzniku vlastnictv jednotek, tj. v ppad, kdy stanovy SVJ nebyly soust
prohlen (dohody spoluvlastnk i manel nebo soust ujednn ve smlouv
o vstavb). Tot plat pro schvalovn zmn stanov.
b) Z hlediska poadovanho potu hlas pro pijet stanov se ji nevyaduje

ttvrtinov vtina hlas vlastnk jednotek ptomnch na shromdn, nbr
posta nadpolovin vtina. Stanovy vak (zcela nov oproti zkonu o vlastnictv
byt) mohou urit poadavek vyho potu hlas pro pijet stanov, jak to
umouje 1206 odst. 2. Shodn to plat pro schvalovn zmn stanov SVJ.
IV. Poznmka ke schvalovn zmn stanov SVJ v rmci jejich pizpsoben

obanskmu zkonku podle 3041 odst. 2
11.
Kad SVJ, kter vzniklo pede dnem nabyt innosti obanskho zkonku, je
povinno podle pechodnho ustanoven v 3041 odst. 2 pizpsobit sv stanovy
ustanovenm obanskho zkonku nejpozdji do t let ode dne nabyt innosti
obanskho zkonku (avak v ppad nzvu odporujcho ustanovenm
obanskho zkonku do dvou let). Lze vak pedpokldat, e vtinou budou SVJ
pizpsobovat sv stanovy v prbhu roku 2014, protoe ada ustanoven
dosavadnch stanov SVJ je po 1.1.2014 v rozporu s donucujcmi ustanovenmi
obanskho zkonku, a nejsou tedy od tohoto data pouiteln. Je proto v zjmu
prvn jistoty SVJ a jeho len, aby byly co nejdve stanovy upraveny tak, e
budou obsahovat pouze ustanoven, kter jsou v souladu s ustanovenmi
obanskho zkonku.
12.
Vzhledem k tomu, e stanovy SVJ pijat ped 1.1.2014 nebyly (a nemohly bt)
pijaty v rmci prohlen, jm se zakldalo SVJ, nebo v rmci ujednn o smlouv
o vstavb, jm se zakldalo SVJ, nevztahuje se na schvalovn zmn (a v rmci
jejich pizpsoben obanskmu zkonku podle pechodnho ustanoven 3041
odst. 2, nebo v ppad dalch zmn po 1.1.2014) ustanoven 1200 odst. 3,
podle nho stanovy nevyaduj formu veejn listiny, zakld-li se SVJ
prohlenm nebo ujednnm ve smlouv o vstavb. Proto kad SVJ, vznikl
ped 1.1.2014, kter bude pizpsobovat podle 3041 odst. 2 sv stanovy
ustanovenm obanskho zkonku a kter bude nsledn takto pizpsoben
stanovy v budoucnu ppadn mnit, mus tyto zmny svch stanov schvalovat za
asti note, kter o rozhodnut o schvlen zmn stanov pod notsk zpis v
souladu s notskm dem. Pizpsoben stanov se schvaluje usnesenm
shromdn schvlenm bu vtinou hlas len ptomnch na shromdn,
nebo vy (kvalifikovanou) vtinou uvedenou v dosavadnch stanovch SVJ.
Nelze souhlasit s nkdy vyjadovanmi nzory, e je potebn souhlas vech
vlastnk jednotek podle 1200 odst. 1, protoe tento poadavek se vztahuje
pouze na zaloen SVJ po 1.1.2014 (pokud nebylo SVJ zaloeno ji prohlenm
nebo ujednnm ve smlouv o vstavb).
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1190, 1194,
1200 a 1204
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,
not. d,
katastrln zkon,

zkon,

vyhlek
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1201
(Zkaz zmn stanov do vzniku spoleenstv vlastnk)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
Stanovy mohou bt pot, co byly pijaty, tak mnny jako jakkoli jin
projev vle, a to i ped vznikem spoleenstv vlastnk. Vzhledem k tomu, e pi
vzniku jednotek prohlenm sleduje pvodce prohlen zdit jednotky v dom
za elem jeho pevodu dalm vlastnkm, je dleit zajistit pro zjemce o
nabyt vlastnickho prva transparentn podmnky, nebo zjemce se vzhledem k
nim rozhoduje, zda jednotku do vlastnictv zsk. Proto se navrhuje stanovit, e v
takovm ppad nelze stanovy ped vznikem spoleenstv mnit. Z obdobnch
dvod se navrhuje stanovit tot prvn pravidlo i pro ppad zaloen
spoleenstv vlastnk smlouvou o vstavb.
Vklad:
1.
Jde o nov ustanoven, kter zkon o vlastnictv byt neobsahoval. Stanovy SVJ
jsou zkladnm dokumentem, kter upravuje prvn pomry SVJ a prva a
povinnosti vlastnk jednotek, vetn prv a povinnost spojench s existenc a
(povinnm) lenstvm v SVJ. Zcela nov (oproti zkonu o vlastnictv byt) upravuj
stanovy SVJ tak dleit pravidla, kter v nvaznosti na zkonnou pravu
bytovho spoluvlastnictv a podzkonnou prvn pravu nkterch zleitost
bytovho spoluvlastnictv v nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch
zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, maj zsadn vznam pro
cel soubor prv a povinnost vlastnk jednotek pi sprv domu a pozemku, pi
uvn spolench st a pi podlen se na nkladech spojench se sprvou
domu a pozemku.
2.
Pokud pvodce prohlen zalo SVJ ji prohlenm podle 1166 odst. 2
(zahrnutm nleitost stanov SVJ do prohlen), a pot tedy s pevodem
vlastnickho prva k jednotkm na jin osoby, povaoval zkonodrce za
nezbytn v zjmu prvn jistoty nabyvatel jednotek blokovat monost zmn
stanov do doby, ne SVJ vznikne (kdy se ji budou usnet na zmnch stanov
vlastnci jednotek na shromdn a budou je schvalovat bu nadpolovin
vtinou hlas vlastnk jednotek ptomnch na shromdn, nebo vy
kvalifikovanou vtinou urenou stanovami, pokud nejde o zleitosti, kdy se
vyaduje tak souhlas dotench vlastnk jednotek). Pokud by ml pvodce
prohlen monost sm mnit stanovy (nap. po uzaven prvnch smluv o
pevodu vlastnickho prva k jednotkm) v dob, kdy dosud nedolo ke vzniku
SVJ (zpisem v rejstku spoleenstv vlastnk) a nap. smlouvy byly ji
podepsny, ale dosud nedolo k podn nvrhu na zpis vlastnickho prva k
pevedenm jednotkm do katastru nemovitost, mohla by nastat situace, e by
se budoucm vlastnkm jednotek zmnily podmnky (nkter prva a povinnosti),
za nich sjednali kupn smlouvu o koupi jednotky do svho vlastnictv. Proto
zkonodrce takovou monost pvodce prohlen zmnit stanovy ped vznikem
SVJ zakazuje. Pokud by zmnu stanov pvodce prohlen pesto pijal, bylo by to
jednn pouze zdnliv, protoe se k nmu nepihl, a nemlo by tedy prvn
nsledky (ke zmn stanov by nedolo). Jde o vznamn legislativn opaten v
zjmu prvn jistoty nabyvatel jednotek nap. v ppad prodeje jednotek
developerem, ale i v jinch ppadech, kdy pvodn vlastnk nemovit vci ji
rozdlil na jednotky, co lze vzthnout rovn na vznik jednotek na zklad
dohody spoluvlastnk nebo manel, by to zkon vslovn nestanov. Pro
dohodu toti plat, e se pouij ustanoven o prohlen pimen, jak stanov
1164 odst. 2 posledn vta. Ustanoven tedy pedchz jednostrann zmn
pravidel, kter by nap. zasahovala do prv a povinnost vlastnk jednotek (nap.
zmny v podlen se na pspvcch na sprvu domu a pozemku, zmny velikosti

podl na spolench stech nebo zmny v uren spolench st vlun
uvanch jednotlivmi vlastnky jednotek).
3.
Shora uveden zkaz mnit stanovy SVJ ped vznikem SVJ plat v plnm rozsahu
tak v ppad, e vznikly jednotky na zklad smlouvy o vstavb a ujednnm v
tto smlouv bylo zaloeno SVJ. V souasn odborn literatue se k tomu nap.
uvd, e je dleit zajistit pro zjemce o nabyt vlastnickho prva k jednotkm
transparentn podmnky, nebo zjemce se vzhledem k nim rozhoduje, zda
jednotku do vlastnictv chce zskat. A z obdobnch dvod to plat i pro ppad
zaloen SVJ ujednnm ve smlouv o vstavb (lit. . 1, s. 235).
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1194, 1200 a
1204
Souvisejc pedpisy:

zkon
Z literatury:
spoluvlastnictv
1202
(Majoritn vlastnk jako sprvce po zaloen SVJ)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
novm
I. vodn poznmka k 1202 a 1203 (1 a 3)
II. Kdo je zakladatelem - majoritnm vlastnkem (4)
III. Pravidla pro sprvu vykonvanou zakladatelem SVJ (5 a 8)
Navren ustanoven e pechodn obdob mezi rozdlenm domu na dm

s jednotkami a stavem, kdy vtinu jednotek v dom zskaj nov vlastnci. V praxi
dochz k tomu, e developer po dokonen domu prod jen malou st byt a
souasn se vyve ze sprvy domu. Tomu se sna navren prava zabrnit a
po vzoru ady zahraninch prav spojuje odpovdnost za sprvu domu s osobou,
kter rozhodla o rozdlen domu na jednotky, po dobu, co tato osoba m vtinu
hlas.
I. vodn poznmka k 1202 a 1203
1.
Jde o zcela novou prvn pravu (oproti zkonu o vlastnictv byt), kter
vymezuje postaven a innost sprvce za situace, kdy v zaloenm SVJ je vlastnk
jednotky, kter m (nadpolovin) vtinu hlas vech vlastnk jednotek v dom.
Vzhledem k tomu, e kad z vlastnk jednotek m (podle 1206 odst. 1) na
shromdn poet hlas odpovdajc velikosti spoluvlastnickho podlu na
spolench stech (a od toho se stanovy nemohou odchlit), je zejm, e tmto
majoritnm vlastnkem se m na mysli vlastnk majc vtinov (nadpolovin)
podl na spolench stech domu.
2.
Lze si povimnout, e pro vtinovho vlastnka, kter je sprvcem podle 1192
(za situace, kdy nebylo zaloeno SVJ, a nepouije se tedy 1202 a 1203), se
uvd, e jde o vlastnka majcho na spolench stech podl vt ne polovin,
zatmco v 1202 se uvd, e jde o vlastnka, kter m vtinu hlas. By jde o
shodn vymezen, kdy jde o vtinovho (majoritnho) vlastnka, je tmto
zpsobem rozlieno (ani by pro to byl vcn dvod) legislativn vyjden tto
majority.
3.
Ve vztahu ke sprv podle 1202 a 1203 se vedou odborn diskuse na tma,
zda jsou tato ustanoven zvltnmi ustanovenmi ve vztahu k 1198 i nikoliv.
Nkter stanoviska vychzej z obecnho uplatnn povinnosti k zaloen a ke
vzniku SVJ, jakmile nastanou prvn skutenosti stanoven v 1198. To by vak
znamenalo, e i v ppad sprvy se zaloenm, avak bez vzniku SVJ, kdy sprvu
zajiuje zakladatel - majoritn vlastnk, by nebylo ustanoven 1202 pouiteln,
jakmile by nastala povinnost ke vzniku SVJ s blokac dalho pevodu jednotek.
Proto jin stanoviska naopak vychzej z toho, e 1202 a 1203 jsou
ustanovenmi zvltnmi ve vztahu k 1198 v tom smyslu, e podle 1203
nastane povinnost ke vzniku ji zaloenho SVJ teprve pot, co ztrat zakladatel majoritn vlastnk vtinu hlas, a nelze tedy do tto doby blokovat pevody
jednotek do vlastnictv dalch nabyvatel jednotek. S ohledem na cel pojet
souboru ustanoven 1202 a 1203 se lze spe piklonit ke stanovisku, e jde o
ustanoven zvltn a blokace dalch pevod jednotek podle 1198 odst. 2 se
nepouije. Jin vklad by zpsobil, e by se tm smysl a el ustanoven 1202 a
1203 vytrcel a vznikala by otzka, jak el m toto ustanoven, jestlie by
nebylo mon, s ohledem na blokaci v 1198 odst. 2, vykonvat innost sprvce
a do doby, kdy ztrat sprvce vtinu hlas (tedy pevede jednotky v takovm
rozsahu, e pestane bt vtinovm vlastnkem). Toto stanovisko podporuj tak
Pokyny . 44 ZK, z nich jednoznan plyne, e se v tomto ppad blokace
podle 1198 pouije teprve pot, co zanikne nadpolovin vtina hlas
zakladatele SVJ (v dsledku pevodu vlastnickho prva k dalm jednotkm z
jeho vlastnictv).
II. Kdo je zakladatelem - majoritnm vlastnkem

K odst. 1
4.
Na rozdl od majoritnho vlastnka - sprvce podle 1192, kter je sprvcem v
ppad, e nedolo k zaloen SVJ (vtinou pjde o sprvce v dom, kde je
mn ne pt jednotek), jde v ppad sprvce podle 1202 vdy o zakladatele
SVJ, tj. sprvce psobcho pi ji zaloenm SVJ. Pokud by bylo zakladatel vce
(nap. v ppad dohody spoluvlastnk nebo v ppad ujednn o zaloen SVJ ve
smlouv o vstavb), jednalo by se o jednoho ze zakladatel, kter m vtinu
hlas. Pjde zejmna o ppady, kdy pvodce prohlen pedpokld postupn
pevody vlastnickho prva k vce jednotkm (zejmna nap. v ppad
developersk vstavby, jak se o tom zmiuje tak dvodov zprva) a po uritou
dobu po zaloen SVJ bude mt tento pvodce prohlen, jako zakladatel SVJ,
vtinu hlas.
III. Pravidla pro sprvu vykonvanou zakladatelem SVJ

K odst. 2
5.
Zdnliv jednoduch ustanoven odstavce 2 vty prvn o tom, e se pro sprvu
(v ppad, kdy zakladatel SVJ jako majoritn vlastnk je sprvcem) pouij pravidla
uren v prohlen, je problematick ve vztahu k 1166 odst. 2. Podle 1166
odst. 2, kter upravuje nleitosti prohlen a nleitosti stanov, je zejm, e v
ppad, kdy nevznikne v souvislosti s rozdlenm nemovit vci na zklad
prohlen SVJ (a nebude tedy ani zaloeno), se nleitosti, kter jsou jinak
nleitostmi stanov podle 1200 odst. 2 (pravidla pro sprvu domu, pro uvn
spolench st a pspvky na nklady spojen se sprvou domu a pozemku),
uvdj v prohlen a nleitosti stanov se do prohlen nezaazuj. Pot-li
vak 1202 s tm, e jde o sprvu, kdy je sprvcem zakladatel SVJ, tj. dolo k
zaloen SVJ, pak jsou tato pravidla obsaena ve stanovch, a nikoliv v prohlen.
Pesto se odkazuje na pouit pravidel v prohlen, akoliv v danm ppad jsou
v ppad zaloenho SVJ pravidla obsaena ve stanovch, a nikoliv v prohlen
(stanovy jsou vak zahrnuty v prohlen).
6.
Krom tto nesrovnalosti v zkonn prav je zde dal nesrovnalost. Podle dikce
1166 odst. 2 by se pravidla mla uvdt ve stanovch jen v ppad, e v
souvislosti s prohlenm vznikne SVJ (a nikoliv bude-li pouze zaloeno), zatmco z
1202 vyplv, e nleitosti stanov se uvdj v prohlen i v ppad, kdy SVJ
bylo zaloeno, ale nevzniklo. Jde o urit vzjemn nesoulad tchto ustanoven,
jestlie 1166 odst. 2 pot s uvedenm nleitost stanov v prohlen jen v
ppad, e v souvislosti s prohlenm SVJ vznikne, zatmco v 1202 se pot se
zaloenm SVJ (tedy s uvedenm nleitost stanov v prohlen podle 1166
odst. 2 nebo v dohod spoluvlastnk anebo ve smlouv o vstavb), kter vak z
dvodu zakladatele - majoritnho vlastnka prozatm nevzniklo. V tto souvislosti
lze poznamenat, e by zejm bylo vhodnj, pokud by v ppad 1202 a 1203
bylo koncipovno postaven majoritnho vlastnka jako sprvce, kter zajiuje
sprvu domu a pozemku namsto statutrnho orgnu v ji vzniklm SVJ, do doby,
ne tento sprvce ztrat majoritu (jak se uvaovalo v jednom z dvjch nvrh
novelizace zkona o vlastnictv byt). Sprvce by do doby, ne ztrat majoritu,
vykonval sprvu domu a pozemku, piem by se dil stanovami vzniklho SVJ.
7.
Z dikce vodn sti vty druh odstavce 2 je patrn, e sprvce je nejen
oprvnn svolvat zasedn shromdn, ale v ppad, e se shromdn
neselo (nebylo zpsobil k usnen) je oprvnn v psemn form navrhnout,
aby vlastnci jednotek rozhodli o tch zleitostech mimo zasedn shromdn
podle 1210 odst. 1 s tm, e vsledek hlasovn a cel obsah pijatho usnesen
(i vce pijatch usnesen) v psemn form oznamuje vlastnkm jednotek podle
1213 namsto statutrnho orgnu SVJ sprvce, piem rozhodnut se pijm
zpsobem podle 1214.
8.
Ve vt druh sti za stednkem pamatuje zkonodrce na ppad, e by poet
hlas sprvce - majoritnho vlastnka pevyoval souet hlas vech ostatnch
vlastnk. V takovm ppad se jeho vha (poet) hlas uplatn pouze do ve
rovnajc se vi (potu) hlas vech ostatnch vlastnk jednotek. Znamenalo by
to uritou patovou situaci, protoe k pijet usnesen by byl nutn vdy tak hlas
sprvce - majoritnho vlastnka, aby se doshlo nadpolovin vtiny hlas
vlastnk jednotek ptomnch na shromdn. V souasn literatue se k tto
form sprvy domu a pozemku nap. uvd, e jde o stav (na rozdl od 1191 a
nsl.), kdy se pot s tm, e SVJ v dom v budoucnu vznikne, je zakldno,
nicmn dosud nevzniklo. Poukazuje se tak na skutenost, e kompetence
sprvce nejsou ble vymezeny, na rozdl od sprvy podle 1192 odst. 2. Zejm
vak nic nebrn obdobnmu pouit uvedenho ustanoven, stejn tak pokud jde
o monost odvoln sprvce s vyuitm analogie podle 1192 odst. 1 vty tet.
Jinak by tento sprvce nebyl odvolateln ani v ppad, kdyby se pi sprv
dopoutl hrubch pochyben, co nelze pipustit (lit. . 1, s. 237).
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1194, 1200,
1203, 1204
Souvisejc pedpisy:

zkon
Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1203
(Ztrta vtiny hlas sprvce)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Postup zakladatele - sprvce po ztrt majority (1 a 3)
II. Oprvnn vlastnk jednotek, nespln-li zakladatel - sprvce postup po

ztrt majority (4)
III. Odloen vznik SVJ podle zvltnho zkona (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1202
I. Postup zakladatele - sprvce po ztrt majority
1.
Ustanoven je bezprostedn spojeno s 1202 a navazuje na nj pro ppad, kdy
sprvce, jm je zakladatel SVJ - majoritn vlastnk, ztrat nadpolovin vtinu
hlas (zpravidla dalmi pevody jednotek ze svho vlastnictv do vlastnictv
jinch osob). Vzhledem k tomu, e zkonn oprvnn a souasn povinnost
zakladatele SVJ - majoritnho vlastnka jednotek je spojeno s jeho postavenm
vtinovho vlastnka, upravuje se tak postup v ppad, kdy poklesne poet
hlas tohoto zakladatele natolik, e ztrat (nadpolovin) vtinu hlas. V takovm
ppad mu zkon ukld povinnost init kroky ke vzniku (dosud jen zaloenho)
SVJ podnm nvrhu na zpis SVJ do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek. K

tomu zkonodrce poskytuje zakladateli - sprvci lhtu 60 dn. Souasn stanov
navazujc lhtu 30 dn pro svoln shromdn vlastnk. Potek tto lhty b
ode dne, kdy uplynula edestidenn lhta pro podn nvrhu na zpis SVJ do
rejstku spoleenstv vlastnk jednotek, neodvj se tedy ode dne vzniku SVJ, tj.
ode dne jeho zpisu v rejstku.
2.
Zkon sice nestanov, kdy zanik vkon funkce sprvce, z kontextu cel pravy v
1202 a 1203 vak vyplv, e vkon innosti sprvce nekon dnem, kdy se
snil poet jeho hlas pod jednu polovinu, nbr teprve dnem vzniku SVJ zpisem
do veejnho rejstku ( 1204). Tmto dnem vznikne prvn statutrn orgn, jeho
lenov mus bt uvedeni ve stanovch [podle 1200 odst. 2 psm. e)]. Do t
doby je sprvce oprvnn a povinen plnit koly sprvy. Zkon se tak ble
nezmiuje o zpsobu, jakm sprvce ped sprvu domu a pozemku statutrnmu
orgnu SVJ. Tuto zleitost by zejm bylo mon upravit v pravidlech pro sprvu
domu a pozemku, jinak lze dovodit, e jde o povinnost spojenou s vkonem
funkce sprvce, kter plyne z povahy vci. Vhodn vak bude urit pravidla, kter
ble uprav zpsob odevzdn a pevzet funkce sprvce (spolu se vemi doklady
se sprvou spojenmi) zvolenmu statutrnmu orgnu SVJ. Pokud by pravidla
neexistovala, bylo by zejm tak mon, aby si shromdn podle 1208 psm.
i) vyhradilo k rozhodnut, e ur, jakm zpsobem bude sprvce pedvat funkci
statutrnmu orgnu SVJ. Lze tak dovozovat, e nebylo-li by jinak ureno, bylo
by mon analogicky pout pro pedn sprvy domu a pozemku ustanoven
tkajc se sprvy cizho majetku, kdy nap. podle 1443 je stanoveno, e po
skonen sprvy uin sprvce, s inky zavazujcmi beneficienta (v danm
ppad vznikl SVJ), ve, co je vzhledem k tomu nutn nebo co je nezbytn k
zamezen ztrty. Dle by bylo mon analogicky pout 1445, podle nho pi
ukonen sprvy sprvce pedlo beneficientovi vytovn a pedlo je i sprvci,
kter nastupuje na jeho msto (co je SVJ). Dle s tm souvis ppadn analogick
pouit 1426 o pedn invente. Pes uveden se lze piklonit k tomu, aby byly
tyto zleitosti ble upraveny v pravidlech pro sprvu (podobn jako by
zleitosti odevzdn a pevzet volen funkce SVJ mly bt v zjmu prvn jistoty
upraveny bu ve stanovch, nebo v usnesen shromdn, pop. v jednacm
du, pokud je v SVJ schvalovn).
3.
Pokud zkon stanov, e sprvce podv nvrh na zpis SVJ do rejstku jako
statutrn orgn, m se tm na mysli, e pro tento el se sprvce povauje z
hlediska prvnch pedpis o veejnch rejstcch za statutrn orgn, oprvnn
tento nvrh podvat. Jde tedy o prvn fikci statutrnho orgnu pro tento jedin
el.
II. Oprvnn vlastnk jednotek, nespln-li zakladatel - sprvce postup po

ztrt majority
4.
V ppad, e sprvce pot, co ztrat (nadpolovin) vtinu hlas, nespln do 90
dn povinnost podat nvrh na zpis SVJ do rejstku spoleenstv vlastnk
jednotek, vznikne uplynutm tto lhty oprvnn ktermukoli vlastnkovi
jednotky, aby namsto sprvce, kter ve lht svoji povinnost nesplnil, podal
nvrh na zpis (ji zaloenho) SVJ do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek. V
tomto ppad by se ustanoven o tom, e sprvce podv nvrh jako statutrn
orgn, vztahovalo na vlastnka jednotky, kter z dvodu nesplnn povinnosti
sprvcem podal nvrh sm. Lze dovozovat, e nvrh me podat i skupina
vlastnk jednotek. Stejn tak kterkoli vlastnk (nebo skupina vlastnk) v
takovm ppad svolaj shromdn.
III. Odloen vznik SVJ podle zvltnho zkona
5.
Zkon o vlastnictv byt obsahoval v 9 odst. 4 ustanoven o tzv. odloenm
vzniku SVJ, kter se tkalo pouze dom rozdlench na jednotky, jejich
pvodnm vlastnkem bylo bu dvj stavebn bytov drustvo (SBD), nebo
dvj lidov bytov drustvo (LBD), tedy drustva, kter vznikla ped 1.1.1992
(pede dnem nabyt innosti obchodnho zkonku). V ppad, e se toto bytov
drustvo stalo podle prohlen sprvcem (tj. pevedlo alespo jednu jednotku)
ped 1.7.2000 (tj. pede dnem nabyt innosti zk. . 103/2000 Sb.), dolo ke
vzniku SVJ teprve pot, co spoluvlastnick podl tohoto bytovho drustva na
spolench stech domu poklesl pod jednu tvrtinu.
6.
Vzhledem k tomu, e se obansk zkonk touto zleitost nezabv, upravuje
24 zkona . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a
zkon, zvltn zpsob odloenho zaloen a vzniku SVJ a nahrazuje (s uritmi
vcnmi zmnami odpovdajcmi prav bytovho spoluvlastnictv v obanskm
zkonku) 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt pro obdob po 1.1.2014. Podstatou
pravy je, e v ppad, kdy bytov drustvo vykonvalo innosti sprvce podle
9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt ke dni nabyt innosti obanskho zkonku a k
tomuto dni se nesnil jeho spoluvlastnick podl pod jednu polovinu, odkld se
povinnost zaloen a vzniku SVJ do t doby, ne se sn bytovmu drustvu podl
na spolench stech pod jednu polovinu. Do t doby je sprvcem bytov
drustvo a pro sprvu domu a pozemku se pouij pimen 1191 a 1193 (o

sprv domu a pozemku bez zaloen a vzniku SVJ). Pot, co se sn
spoluvlastnick podl bytovho drustva pod jednu polovinu, vznik bytovmu
drustvu jako sprvci povinnost svolat do 90 dn shromdn vlastnk jednotek
k zaloen SVJ. Pokud bytov drustvo tuto povinnost nespln, vznik ktermukoliv
vlastnkovi jednotky oprvnn svolat toto shromdn k zaloen SVJ. Po zaloen
SVJ je statutrn orgn SVJ povinen podat nejpozdji do 30 dn nvrh na zpis SVJ
do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek. Pro schvlen stanov se v tomto
ppad nevyaduje souhlas vech vlastnk jednotek podle 1200 odst. 1 vty
druh, nbr posta souhlas alespo nadpolovin vtiny hlas vlastnk
jednotek ptomnch na shromdn.
7.
Podle stanoviska Ministerstva pro mstn rozvoj (publikovanho na portle MMR),
pokud se uvedenmu bytovmu drustvu snil pede dnem nabyt innosti
obanskho zkonku jeho spoluvlastnick podl na spolench stech domu pod
jednu polovinu, nikoliv vak pod jednu tvrtinu, vznik mu povinnost svolat
shromdn vlastnk jednotek do 90 dn pot, co se jeho spoluvlastnick podl
na spolench stech snil pod jednu tvrtinu (jako tomu bylo u vzniku SVJ
podle 9 odst. 4 zk. o vlastnictv byt). Ustanoven 24 odst. 1 zk. . 311/2013
Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a skupinovm rodinnm domm
nkterch bytovch drustev a o zmn nkterch zkon, tuto situaci
neupravuje, avak po snen podlu na mn ne jednu tvrtinu se v zleitosti
zaloen a vzniku SVJ postupuje analogicky podle 24 odst. 2 a 4 zk. .
311/2013 Sb., protoe po 1.1.2014 neme vznikat SVJ ex lege, bez zaloen a
poslze bez zpisu do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek. Uveden
zleitost odloenho vzniku SVJ se nevztahuje na bytov drustva, kter vznikla
po 1.1.1992, tj. po dni nabyt innosti tehdejho obchodnho zkonku.
1194, 1200 a 1202, 1204
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,

zkon
1204
Vznik spoleenstv vlastnk
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Vznik SVJ v porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt (1)
II. daje zapisovan o SVJ v rejstku spoleenstv vlastnk (2 a 5)
Z dvodov zprvy:
Jako jin prvnick osoby soukromho prva vznikne i spoleenstv

vlastnk jednotek zpisem do veejnho rejstku. Rejstk tchto prvnickch
osob a jeho prava nle, obdobn jako jin veejn rejstky, do sfry veejnho
prva. Z monost obanskho zkonku se jeho prava vymyk.
I. Vznik SVJ v porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt
1.
Skutenost, e SVJ nebude vznikat pmo ze zkona, jako tomu bylo dosud podle
9 odst. 3 zk. o vlastnictv byt a pi odloenm vzniku SVJ podle 9 odst. 4
zk. o vlastnictv byt, je jednou z nejvznamnjch zmn v prav bytovho
spoluvlastnictv oproti pedchoz prav v zkon o vlastnictv byt. S tm souvis
zsadn zmna spovajc v tom, e podle zkona o vlastnictv byt ml zpis v
rejstku spoleenstv pouze deklaratorn povahu (zapisovalo se ji vznikl SVJ, a
zpis tedy nebyl prvn skutenost, s n by zkon spojoval vznik SVJ), zatmco z
1204 jednoznan vyplv, e zpis SVJ do veejnho rejstku m konstitutivn
povahu. Teprve dnem zpisu vznikne SVJ, kter mus bt pedtm zaloeno
nkterm ze zpsob, kter upravuj ustanoven o bytovm spoluvlastnictv

(zaloen SVJ prohlenm nebo dohodou spoluvlastnk, na jejm zklad
vzniknou jednotky, ujednnm ve smlouv o vstavb anebo schvlenm stanov
vemi vlastnky jednotek).
II. daje zapisovan o SVJ v rejstku spoleenstv vlastnk
2.
Podle zkona o veejnch rejstcch se rozum veejnmi rejstky prvnickch a
fyzickch osob spolkov rejstk, nadan rejstk, rejstk stav, rejstk
spoleenstv vlastnk jednotek, obchodn rejstk a rejstk obecn prospnch
spolenost. Do veejnho rejstku se zapisuj zkonem stanoven daje o
prvnickch a fyzickch osobch. Je informanm systmem veejn sprvy, je
veden v elektronick podob a vede jej soud. Podle 40 zk. o ve. rejstcch
nvrh na zpis zaloenho SVJ do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek
podvaj vichni lenov vboru nebo "pedseda spoleenstv vlastnk jednotek".
Nvrh na zmnu nebo vmaz zpisu me podle 41 zk. o ve. rejstcch podat
spoleenstv vlastnk jednotek. Nov se rovn upravuje (v 108 a nsl. zk. o
ve. rejstcch) monost, aby noti provdli zpisy do veejnho rejstku, a
uruj se podmnky pro tento postup. Vnvaznosti na zkon o veejnch rejstcch
se pak ve vyhlce . 323/2013 Sb., o nleitostech formul na podvn
nvrh na zpis, zmnu nebo vmaz daj do veejnho rejstku a o zruen
nkterch vyhlek, stanov nleitosti formul na podvn nvrh na zpis,
zmnu nebo vmaz daj do veejnho rejstku s tm, e formule zveejn
ministerstvo spravedlnosti na svch internetovch strnkch.
3.
V ppad SVJ nejsou stanoveny dn zvltn zapisovan skutenosti, take
podle 25 zk. o ve. rejstcch se do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek
zapisuje zejmna:
a) jmno a sdlo SVJ;
b) pedmt innosti nebo podnikn nebo vymezen elu osoby, vyaduje-li to

jin zkon (v ppad SVJ by se tak mlo zejm zapisovat vymezen elu);
c) prvn forma prvnick osoby (v ppad SVJ jde o "spoleenstv vlastnk

jednotek");
d) den vzniku a zniku SVJ;
e) identifikan slo SVJ, kter zapsanmu SVJ pidl rejstkov soud;
f) nzev statutrnho orgnu, neplyne-li ze zkona (tedy u SVJ je teba uvst, zda
to je vbor nebo pedseda spoleenstv vlastnk jednotek), poet len vboru,
jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, poppad tak bydlit, li-li se od
adresy msta pobytu, osoby, kter je lenem statutrnho orgnu, s uvedenm
zpsobu, jak za SVJ jedn, a den vzniku a zniku jej funkce; je-li lenem
statutrnho orgnu prvnick osoba, tak jmno a adresa msta pobytu, pop.
tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu, osoby, kter ji pi vkonu funkce
zastupuje;
g) m-li bt zzen kontroln orgn, jeho nzev, neplyne-li ze zkona, poet len
kontrolnho orgnu a daje o lenech obdobn jako u statutrnho orgnu.
4.
Podle 2 odst. 1 vty posledn zk. o ve. rejstcch je soust veejnho
rejstku sbrka listin. Podle 66 zk. o ve. rejstcch sbrka listin obsahuje mj.
zakladatelsk prvn jednn prvnick osoby - tedy stanovy v ppad SVJ,
rozhodnut o volb nebo jmenovn, odvoln nebo doklad o jinm ukonen
funkce osob, kter jsou lenem statutrnho orgnu, vron zprvy, dn,
mimodn a konsolidovan etn zvrky, nejsou-li soust vron zprvy,
stanov-li to zkon o etnictv.
5.
Oproti pedchoz prvn prav se tedy v ppad SVJ vyaduje vce zapisovanch
skutenost (podle 10 zk. o vlastnictv byt se vyadoval zpis nzvu, sdla a
identifikanho sla SVJ, den vzniku SVJ, orgny SVJ a jmna len vboru nebo
povenho vlastnka).
1163 a 1165, 1166 odst. 2, 1170 odst. 2 psm. d), 1190, 1194,
1200 a 1203
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,

zkon,
Vyhlka . 323/2013 Sb., o nleitostech formul na podvn nvrh na

vyhlek
Z judikatury:
Vlastnk jednotky podle zkona o vlastnictv byt, ve znn pozdjch
pedpis, nen astnkem zen o zpis spoleenstv vlastnk jednotek do
rejstku spoleenstv vlastnk jednotek.
(Rc 69/03, VS Praha 7 Cmo 432/2001)
1205
Orgny spoleenstv vlastnk
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Soustava orgn SVJ v obanskm zkonku v porovnn s pravou v

zkon o vlastnictv byt (1 a 5)
II. Statutrn orgn SVJ podle obanskho zkonku v porovnn s pravou v

zkon o vlastnictv byt, ppadn dal orgny (6 a 7)
III. Zpsobilost bt lenem volenho orgnu SVJ podle obanskho zkonku

v porovnn se zkonem o vlastnictv byt (8 a 10)
Z dvodov zprvy:
Nvrh stav na bipartici orgn spoleenstv vlastnk. Jednak to je

statutrn orgn, kterm bude podle uren stanov bu orgn kolektivn (vbor),
nebo jedno - lenn (pedseda).
Nsledujc ustanoven upravuj podrobn psobnost shromdn a zpsob

jeho rozhodovn, zatmco pro pravu postaven a psobnosti statutrnho
orgnu, jako i prv a povinnost jeho len zcela postauje obecn prava o
prvnickch osobch. Proto se navren prava omezuje jen na stanoven
podmnek zpsobilosti bt lenem statutrnho orgnu. Mlen zkona nevyluuje,
aby stanovy urily i dal podmnky zpsobilosti, nap. e lenem statutrnho
orgnu me bt jen vlastnk jednotky.
Navren prava nebrn, aby stanovy zdily ve spoleenstv vlastnk

dal (dobrovoln orgny). Vslovn se zdrazuje, e zkonn psobnost
shromdn a vboru nebo pedsedy mus zstat nedotena.
I. Soustava orgn SVJ v obanskm zkonku v porovnn s pravou v

zkon o vlastnictv byt
K odst. 1
1.
Jak plyne tak z dvodov zprvy, soustava orgn SVJ je i nadle zaloena na
principu dvou ze zkona povinn zizovanch orgn, jimi je shromdn jako
nejvy orgn SVJ a dle statutrn orgn, u nho je zkladn rmec psobnosti jako statutrnho orgnu a vkonnho orgnu - vymezen v rmci obecnch
ustanoven o orgnech prvnickch osob v 163. Nkter vslovn psobnosti
statutrnho orgnu SVJ jsou vymezeny v ustanovench o SVJ. Souasn zkon
umouje, aby SVJ zizovalo dal orgny, ani by je ble specifikoval, s
jednoznanm omezenm, e tyto dal orgny nemohou svou psobnost
zasahovat do zkonem stanoven a dle ppadn stanovami uren psobnosti
shromdn a statutrnho orgnu. V praxi SVJ byl za innosti zkona o
vlastnictv byt asto zizovn kontroln orgn (bu kolektivn, nebo jednolenn),
co bude zejm nejastj dal orgn tak v SVJ vznikajcch po dni nabyt
2.
Soustava orgn SVJ vymezen v obanskm zkonku odpovd pedchoz
prav v zkon o vlastnictv byt, kdy podle 9 odst. 7 zk. o vlastnictv byt
tvoily povinnou soustavu orgn SVJ shromdn jako nejvy orgn a vbor
(nebo poven vlastnk) jako statutrn a vkonn orgn; dle bylo umonno
zizovat dal orgny podle stanov SVJ. V zkon o vlastnictv byt sice chyblo
vslovn ustanoven zakazujc, aby psobnost dalho orgnu zasahovala do
psobnosti vyhrazen shromdn nebo statutrnmu orgnu, avak v praxi SVJ
a v odborn praxi se vychzelo z obecnho principu, e psobnost shromdn
nebo statutrnho orgnu neme bt naruena zizovnm dalch orgn podle
stanov. Ve vzorovch stanovch SVJ byla uvedena psobnost kontroln komise
(resp. revizora jako jednolennho kontrolnho orgnu), pokud shromdn
rozhodlo o volb kontrolnho orgnu. Tato prava nebyla pro tvorbu vlastnch
stanov SVJ zvazn, byla ale v praxi vyuvna a pebrna do vlastnch stanov
SVJ, pokud se SVJ rozhodlo zizovat kontroln orgn.
3.
Ve vztahu k vboru bylo stanoveno prvo kontrolnho orgnu vyadovat od
vboru potebn informace pro svou kontroln innost a dle bylo vslovn
stanoveno, e kontroln orgn odpovd pouze shromdn a je nezvisl na
ostatnch orgnech SVJ. Dle byla demonstrativnm zpsobem stanovena
psobnost kontrolnho orgnu.
4.
V ustanovench obanskho zkonku o orgnech SVJ se nic o kontrolnm orgnu
nestanov, podobn jako tomu bylo v zkon o vlastnictv byt. Bude-li SVJ podle
svch stanov volit tak kontroln orgn (jako dal orgn SVJ), pouila by se
pimen ustanoven 262 a 264 o kontroln komisi spolku, piem psobnost
kontrolnho orgnu lze upravit odchyln i podrobnji, vdy vak v souladu s
principem stanovenm v 1205 odst. 1, podle nho nelze kontrolnmu orgnu
zaloit psobnost vyhrazenou shromdn nebo statutrnmu orgnu.
5.
Pokud stanovy SVJ ur, e se vol tak dal orgny SVJ (nap. kontroln orgn),
mly by bt ve stanovch v souladu s 1200 odst. 2 psm. d) ureny alespo
nleitosti, kter se v tomto ustanoven poaduj (uren orgnu, jeho psobnost,

poet len a funkn obdob, zpsob svolvn, jednn a usnen).
II. Statutrn orgn SVJ podle obanskho zkonku v porovnn s pravou v

zkon o vlastnictv byt, ppadn dal orgny
6.
Z hlediska statutrnho orgnu je oproti zkonu o vlastnictv byt zcela nov, e
jednolenn statutrn orgn, oznaovan dosud jako "poven vlastnk", se
oznauje vhodnji jako "pedseda spoleenstv vlastnk jednotek". Zsadn
zmnou vak je, e se ji nepouije zpsob uren statutrnho orgnu ve
stanovch SVJ tak, jak to pipoutl 9 odst. 7 psm. b) zk. o vlastnictv byt, z
nho se dovozovalo, e ve stanovch lze upravit statutrn orgn tak, e se
uvede text ve smyslu "statutrnm orgnem je vbor, nebo v ppad, e nen
zvolen vbor, je jm poven vlastnk" (tedy vol se namsto vboru poven
vlastnk). Z nov prvn pravy v 1205 odst. 1 jednoznan vyplv, e stanovy
bu ur, e je statutrnm orgnem vbor, anebo ur, e je statutrnm orgnem
pedseda spoleenstv vlastnk jednotek. V ppad, e bude ve stanovch uren
jako statutrn orgn vbor a SVJ bude pozdji chtt volit pouze jednolenn
statutrn orgn, tj. pedsedu spoleenstv vlastnk jednotek, pak bude muset
shromdn nejdve schvlit zmnu stanov v tom smyslu, e statutrnm
orgnem je pedseda spoleenstv vlastnk (jako jednolenn statutrn orgn).
Tot plat v ppad, e bude ve stanovch uren statutrnm orgnem
jednolenn orgn (pedseda spoleenstv vlastnk) a SVJ bude chtt volit
kolektivn statutrn orgn, tj. vbor.
7.
Vrazn nov tak je, e se pro statutrn orgn SVJ pouij obecn ustanoven o
statutrnm orgnu prvnick osoby, jmenovit obecn vymezen postaven a
psobnosti statutrnho orgnu podle 163, dle ustanoven o jednn za
prvnickou osobu - zastupovn prvnick osoby lenem statutrnho orgnu (s
rozlienm podle toho, zda jde o statutrn orgn jednolenn nebo kolektivn)
podle 164 a tak ustanoven o postupu v ppad, kdy nem statutrn orgn
dostaten poet len k rozhodovn (jmenovn chybjcho lena i nkolika
len soudem, oprvnn soudu jmenovat prvnick osob opatrovnka) podle
165. Mimo jin se pouije tak ustanoven 154, podle nho je-li lenem
volenho orgnu prvnick osoby (tedy rovn SVJ) jin prvnick osoba, zmocn
fyzickou osobu, aby ji v orgnu zastupovala, jinak prvnickou osobu jako lena
volenho orgnu SVJ zastupuje len jejho statutrnho orgnu. Jde o zsadn
zmnu oproti dosavadnmu ustanoven vzorovch stanov SVJ (asto pevzatmu
do vlastnch stanov SVJ), z nho vyplvalo, e v ppad, kdy byla lenem SVJ
prvnick osoba, nevolila se za lena volenho orgnu SVJ tato prvnick osoba,
nbr j zmocnn zstupce. Nov tedy bude v tomto ppad volena za lena
volenho orgnu SVJ pmo tato prvnick osoba, kter bu zmocn fyzickou
osobu, aby lena volenho orgnu - prvnickou osobu zastupovala pi vkonu
funkce, anebo nezmocn-li nikoho, bude tuto prvnickou osobu zvolenou za lena
volenho orgnu SVJ zastupovat len jejho statutrnho orgnu. Pro volen
orgny SVJ, tedy nejen pro statutrn orgn, se pouije tak ada dalch
obecnch ustanoven o orgnech prvnick osoby v 151 a 167, pokud nen v
ustanovench o orgnech SVJ stanoveno jinak.
III. Zpsobilost bt lenem volenho orgnu SVJ podle obanskho zkonku

v porovnn se zkonem o vlastnictv byt
K odst. 2
8.
V obanskm zkonku dochz ke dvma vraznm zmnm oproti zkonu o
vlastnictv byt. Prvn zmnou je, e lenem volenho orgnu me bt nejen
vlastnk jednotky - len SVJ, nbr i jin osoba (fyzick nebo prvnick), spluje- li
poadavky zpsobilosti bt lenem volenho orgnu SVJ a nebrn-li tomu
vslovn ustanoven stanov SVJ. Zkon o vlastnictv byt sice v tto zleitosti
mlel, avak ve vzorovch stanovch bylo vslovn uvedeno, e lenem volenho
orgnu SVJ nebo jeho volenm orgnem me bt pouze fyzick osoba, kter je
lenem SVJ (nebo fyzick osoba, kter je zmocnnm zstupcem lena volenho
orgnu, jm je len - prvnick osoba). Nov jsou v 1205 odst. 2 vymezeny
podmnky zpsobilosti bt lenem volenho orgnu, mezi nimi nen stanoven
poadavek lenstv v SVJ. Zvolena me bt tedy i jin osoba. Pokud by vak
stanovy obsahovaly ustanoven, e lenem volenho orgnu me bt vlun
len SVJ, pak by musely bt respektovny stanovy.
9.
Druhou vraznou zmnou je, e se vslovn stanov poadavky pro zpsobilost
bt lenem volenho orgnu SVJ, co v zkon o vlastnictv byt stanoveno
nebylo. Pouze ve vzorovch stanovch byl v l. VI odst. 2 stanoven poadavek
dosaen vku 18 let a zpsobilosti k prvnm konm. Nov se poaduje jednak
svprvnost, jednak bezhonnost ve smyslu zkona o ivnostenskm podnikn.
ivnostensk zkon, podle znn novelizace proveden zkonem . 309/2013 Sb.,
stanov v 6 veobecn podmnky provozovn ivnosti; veobecnmi
podmnkami provozovn ivnosti fyzickmi osobami (pokud ivnostensk zkon
nestanov jinak) jsou:
a) pln svprvnost (kterou lze nahradit pivolenm soudu k souhlasu zkonnho

zstupce nezletilmu k samostatnmu provozovn podnikatelsk innosti - 33
ob. zk.)
b) bezhonnost (za bezhonnou se nepovauje osoba, kter byla pravomocn

odsouzena pro trestn in spchan mysln, jestlie byl tento trestn in
spchn v souvislosti s podniknm anebo s pedmtem podnikn, o kter d
nebo kter ohlauje, pokud se na ni nehled podle pedpis trestnho prva, jako
by nebyla odsouzena); bezhonnost se prokazuje u oban R vpisem z
evidence Rejstku trest, u oban jinch stt EU nebo oban jinch stt ne
len EU zpsobem stanovenm v 6 odst. 3 ivnostenskho zkona.
10.
Krom toho, pi volb lena volenho orgnu SVJ mus bt dodrena tak
ustanoven 154 a 155 ob. zk., kter se zabvaj monost volby osoby, jej
padek byl osvden.
1191, 1192 odst. 2, 1200 odst. 2 psm. d), 1202 odst. 2, 1206 a
1214
Souvisejc pedpisy:
ivnostensk zkon,

Z judikatury:
K odst. 1
Shromdn spoleenstv vlastnk bytovch jednotek neme svm
rozhodnutm zmnit prohlen vlastnka budovy v sti vymezen budovy na
bytov jednotky a spolen sti [ 4 odst. 2 psm. b) a c) zk. o vlastnictv byt,

ve znn pozdjch pedpis].
Rozsudkem ze dne 20.10.2009 potvrdil Vrchn soud v Praze k odvoln
alovanho rozsudek ze dne 29.1.2009 ve vrocch I a III, jimi Krajsk soud v st
nad Labem - poboka v Liberci zruil usnesen, pijat shromdnm
Spoleenstv vlastnk H., konanm dne 21.6.2007, pod bodem 10 zpisu, jm
shromdn rozhodlo o zmn prohlen vlastnka budovy v sti vymezujc
bytov jednotky a spolen sti budovy tak, e se v sti B (vymezujc bytov
jednotky) vypout slova "okna a parapety" a v sti C (urujc spolen sti
budovy) dopluje text "okna a parapety pstupn z bytovch jednotek" (vrok I),
a rozhodl o nkladech zen (vrok III).
(Rc 64/12, NS 29 Cdo 406/2010)
Shromdn
1206
(Pojet shromdn a rozhodovn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Obecn k souboru ustanoven o shromdn v porovnn se zkonem o

vlastnictv byt (1 a 3)
II. Velikost hlas jednotlivch vlastnk jednotek na shromdn (4 a 6)
III. Zpsobilost shromdn k jednn a usnen, rozhodovn na

shromdn (7 a 8)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven upravuje zkladn prvn pravidlo pojet shromdn

a jeho zpsobilost usnet se, jako i pijmn rozhodnut. Protoe nen
vyloueno, e i samo spoleenstv vlastnk bude vlastnkem jednotky, navrhuje
se v zjmu vylouen samokontroly stanovit, e se k ppadnmu hlasu

spoleenstv na shromdn nepihl - to znamen, e spoleenstv nen
zpsobil uplatnit pi rozhodovn svj hlas a e hlas spoleenstv se
nezapotv do pslunch kvor.
I. Obecn k souboru ustanoven o shromdn v porovnn se zkonem o

vlastnictv byt
1.
V prvn prav bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku m vrazn
msto soubor ustanoven tkajc se shromdn ( 1206 a 1214). By z hlediska
pojet shromdn jako nejvyho orgnu SVJ (a jeho pimenho i obdobnho
pouit pro sprvu v dom, kde nevzniklo SVJ) vychz obansk zkonk ze
shodnch princip jako zkon o vlastnictv byt, zsadnm zpsobem se li
legislativn pstup k prvn prav shromdn. Pedevm se nov komplexn
upravuje vlun psobnost shromdn v 1208. V zkon o vlastnictv byt
takov pojet vymezen vlun psobnosti chyblo a uvdly se jen zleitosti,
pro kter se vyadovala pi jejich schvalovn rzn kvalifikovan vtina. Dalm
vraznm doplnnm je prvn prava rozhodovn vlastnk jednotek mimo
zasedn shromdn (per rollam) v 1210 a 1214, kter v zkon o vlastnictv
byt zcela chybla. Pouze vzorov stanovy SVJ upravovaly monost rozhodovn
per rollam v ppad, e zkon poadoval souhlas vech vlastnk jednotek.
Novm zpsobem se upravuje tak soudn ochrana lena ve vztahu k
rozhodovn shromdn. Jde o oprvnn pehlasovanho vlastnka jednotky
podat nvrh soudu, aby o schvlen zleitosti sm rozhodl, a dle o monost
kterhokoli vlastnka jednotky podat nvrh soudu v zleitosti, o kter mlo
shromdn rozhodovat, avak nebylo rozhodovno z dvodu nezpsobilosti
shromdn usnet se ( 1209).
2.
Pokud jde o poadavky na poet hlas pro pijet usnesen shromdn, dolo k
vraznm zmnm v tom smyslu, e se oproti prav v zkon o vlastnictv byt
nepevzala ustanoven o poadavcch na vy poet hlas pro schvalovn
nkterch zleitost (podle 11 odst. 4 a 5 zk. o vlastnictv byt, a dle pro
volby len volench orgn podle 9 odst. 12 zk. o vlastnictv byt). Na druhou
stranu se zcela nov umouje, aby stanovy urily poadavek vyho potu
hlas bu pro schvalovn nkterch zleitost shromdnm, nebo i pro
schvalovn vech zleitost psluejcch do psobnosti shromdn (co
rovn nebylo podle zkona o vlastnictv byt mon).
3.
Celkov je tedy soubor ustanoven o shromdn vrazn propracovanj oproti
zkonu o vlastnictv byt, piem se zjednoduuje schvalovn usnesen.
Ustanovenmi o monosti rozhodovn mimo zasedn shromdn (per rollam)
se vrazn usnaduje situace ve znanm potu SVJ, kde dosud vznikaly
problmy s tm, aby se vbec shromdn k zasedn selo.
II. Velikost hlas jednotlivch vlastnk jednotek na shromdn

K odst. 1
4.
Na zpsobu vpotu velikosti hlas (potu hlas) jednotlivch vlastnk jednotek
pro ely hlasovn na shromdn se oproti prav v zkon o vlastnictv byt
nic podstatnho nezmnilo. Poet hlas kadho vlastnka jednotky se vypote
podle pomru velikosti podlu na spolench stech. Shodn jako podle zkona o
vlastnictv byt, tak podle obanskho zkonku se nelze od zpsobu vpotu
vhy hlas jednotlivch vlastnk jednotek odchlit, a to ani v prohlen, ani ve
stanovch SVJ. (To je rozdln oproti pomru ve pspvk na sprvu domu a
pozemku, kde 1180 odst. 1 dovoluje odchlit se od vpotu podle velikosti
podl na spolench stech. Podobn to sice dovoloval 15 odst. 1 vta druh
zk. o vlastnictv byt, avak s tm rozdlem, e nyn podle 1180 odst. 1 je
mon urit odchyln zpsob vpotu pspvk na sprvu domu a pozemku ji v
prohlen nebo ve stanovch, zatmco podle uvedenho ustanoven zkona o
vlastnictv byt to bylo mon jedin dohodou vech vlastnk jednotek.)
Zsadn rozdln vak me bt oproti zkonu o vlastnictv byt zpsob vpotu
velikosti podlu na spolench stech (podle nho se vypote velikost hlasu
vlastnka jednotky pro ely hlasovn na shromdn). Zkonodrce nov
poskytuje ti mon zpsoby tohoto uren (podle 1161), zatmco podle zkona
o vlastnictv byt to byl pouze jedin zpsob, a to vpoet podlu na spolench
stech domu v pomru podle velikosti podlahov plochy jednotky (bytu i
nebytovho prostoru).
5.
By tak za innosti zkona o vlastnictv byt bylo mon, aby se SVJ stalo
vlastnkem jednotky (pro ely sprvy domu a pozemku), nebylo nijak omezeno v
prvech hlasovat (jako vlastnk jednotky) na shromdn. Nov se pro tyto
ppady vslovn vyluuje monost SVJ v ppad, e je vlastnkem jednotky,
astnit se hlasovn na shromdn. V praxi to znamen, e se SVJ jako vlastnk
jednotky nezapotv pro ely zpsobilosti shromdn k usnen ani pro
zjiovn vsledk hlasovn na shromdn.
6.
Z hlediska vznamu shromdn pro rozhodovn zleitost sprvy domu a
pozemku lze pln souhlasit se stanoviskem v souasn literatue, e len SVJ,
kter se neastn jednn a rozhodovn shromdn, a tm nevykonv sv
prva astnit se shromdn a rozhodovat o vcech tkajcch se prv k domu a
pozemku, zbavuje sm sebe monosti ovlivnit zleitosti tkajc se svho
spoluvlastnictv (lit. . 1, s. 256).
III. Zpsobilost shromdn k jednn a usnen, rozhodovn na

shromdn
K odst. 2
7.
Zpsobilost shromdn k usnen je v odstavci 2 vt prvn upravena shodn
jako v zkon o vlastnictv byt. Poaduje se ptomnost alespo tolika vlastnk
jednotek, kte maj dohromady (nadpolovin) vtinu vech hlas. Od tohoto
zkonnho poadavku se nemohou stanovy (ani prohlen) odchlit; nemohou
tedy urit ani ni, ani vy poadavek pro zpsobilost shromdn k usnen.
8.
K zsadn zmn oproti zkonu o vlastnictv byt dochz ve druh vt odstavce
2, pokud jde o poadavek potu hlas potebnch pro pijet usnesen
shromdn. Jde o zmny ve dvou smrech:
a) v prv ad nebyly pevzaty diferencovan poadavky pro pijet nkterch
usnesen, jak byly stanoveny v 11 odst. 4 zk. o vlastnictv byt (ttvrtinov
vtina hlas ptomnch vlastnk) nebo v 11 odst. 5 zk. o vlastnictv byt
(ttvrtinov vtina vech vlastnk jednotek) a pro volbu len statutrnho
orgnu v 9 odst. 12 zk. o vlastnictv byt (nadpolovin vtina hlas vech
vlastnk jednotek). Ve vech tchto zleitostech postauje podle 1206 odst. 2
nadpolovin vtina hlas ptomnch vlastnk jednotek. K tomu lze
poznamenat, e samostatnou vc je zpsob schvalovn zleitost, kdy dochz
ke zmnm v prvech a povinnostech vlastnk jednotek, jak to m na mysli
1169 odst. 2.
b) Stanovy SVJ mohou nov urit poadavky vyho potu hlas pro schvlen
bu nkterch usnesen, nebo vech usnesen shromdn. Ve stanovch vak
mus bt v takovm ppad vslovn ustanoven poadujc konkrtn vy
(kvalifikovanou) vtinu hlas vlastnk jednotek (a potanou z hlas

ptomnch vlastnk, nebo z hlas vech vlastnk jednotek). To je ponechno na
vli vlastnk jednotek pi schvalovn stanov SVJ nebo pi schvalovn jejich
zmn. Jde o zsadn zmnu oproti zkonu o vlastnictv byt, kde se takov
monost nepipoutla a ve stanovch SVJ nebylo mon se odchlit od
zkonnch poadavk na schvalovn usnesen shromdn.
1191, 1192 odst. 2, 1200 odst. 2 psm. d), 1202 odst. 2, 1207 a
1214
Souvisejc pedpisy:

Z judikatury:
K odst. 1
1. Postupem podle ustanoven 11 odst. 3 vty tet zk. o vlastnictv byt,
ve znn pozdjch pedpis, se pehlasovan vlastnk jednotky me u soudu
domhat pouze uren (vysloven) neplatnosti usnesen pijatho shromdnm;
nalhav prvn zjem na takovm uren prokazovat nemus.
Ustanoven 11 odst. 3 vty tet zk. o vlastnictv byt, ve znn
pozdjch pedpis, brn tomu, aby byla platnost usnesen pijatch
shromdnm vlastnk jednotek posuzovna v jinm zen; nelze ji tud
posuzovat v zen o alob podle ustanoven 80 psm. c) o. s. . a ani neme
bt pezkoumvna jakoto pedbn otzka v jinm soudnm zen, s vjimkou
zen o zpis skutenost vzelch z dotenho usnesen do rejstku spoleenstv
vlastnk jednotek.
zen o uren (vysloven) neplatnosti usnesen shromdn vlastnk
jednotek je zenm spornm, v nm alobci (pehlasovan vlastnci jednotek)
maj postaven samostatnch procesnch spolenk ( 91 odst. 1 o. s. .).
(Rc 58/12, NS 29 Cdo 383/2010)
2. Nejvy soud v jednom ze svch rozsudk dospl k zvru, e hlasovn

na shromdn vlastnk jednotek lze povaovat za prvn kon vlastnka
jednotky, avak ast na shromdn jako takov prvnm konem nen, take
prvo vlastnka jednotky nechat se na shromdn zastoupit nelze dovozovat z
3 odst. 1 zk. o vlastnictv byt a 31 odst. 1 ob. zk.
Pln moc k zastoupen vlastnka na shromdn nen plnou moc k
uskutenn prvnho konu ve smyslu 31 odst. 1 ob. zk.
Ze zkona tud oprvnn vlastnka jednotky nechat se na shromdn
vlastnk jednotek zastoupit neplyne.
Nejvy soud vak souasn dospl k zvru, e v souladu s ustanovenm
9 odst. 14 psm. d) zk. o vlastnictv byt mohou takov prvo vlastnka
jednotky zaloit stanovy spoleenstv.
(NS 29 Cdo 3399/2010)
K odst. 2
3. Usnesen shromdn spoleenstv vlastnk jednotek je neplatn z
dvodu, e nebyla zjiovna usnenschopnost ped kadm hlasovnm o
jednotlivch usnesench, ale pouze pi zahjen jednn shromdn; zkonn
prava v zkon o vlastnictv byt neumouje lenm spoleenstv vlastnk
jednotek, kte nebyli z jakhokoliv dvodu ptomni na schzi shromdn, aby
projevili svou vli dodaten i mimo shromdn s navrhovanm usnesenm.
Toto prvo nen soust prv vlastnk jednotek, a s dodatenm souhlasem
vlastnka jednotky neptomnho na schzi nejsou proto spojeny zkonem
pedvdan prvn nsledky. Obsahuj-li stanovy spoleenstv vlastnk jednotek
ustanoven o monosti len nahlet do uritch dokument, je poruenm
tohoto prva lena, jestlie mu je, k jeho dosti, k nahldnut nepedlo.
(VS Praha 7 Cmo 160/2008)
Z literatury:
1207
(Svoln shromdn)
JUDr. Zdenk p
spoluvlastnictv
novm
Pehled vkladu:
I. Frekvence konn shromdn (1 a 3)
II. Zpsob svoln shromdn a nleitosti pozvnky (4 a 6)
Z dvodov zprvy:
Vlastnci jednotek rozhoduj hlasovnm na zasedn shromdn, kter

pedepsanm zpsobem svol statutrn orgn tak, aby se konalo nejmn
jedenkrt do roka. Prvo domoci se svoln nebo svolat shromdn se zakld i
vlastnkm jednotek, kte maj ve spoleenstv alespo tvrtinu hlas; ale i v
takovm ppad mus jt souasn o dva vlastnky jednotek - tm se zaml snit
riziko ikany. Vlastnci jednotek mus mt monost seznmit se s podklady pro
stanoven poad jednn.
I. Frekvence konn shromdn

K odst. 1
1.
Podobn jako tomu bylo podle 11 zk. o vlastnictv byt, stanov se povinnost
konat shromdn nejmn jednou do roka. Jde o poadavek na minimln
frekvenci konn shromdn. Stanovy SVJ (a zejm tak prohlen v ppad,
kdy nevzniklo SVJ) vak mohou urit astj frekvenci svolvn shromdn.
Takovm ustanovenm je statutrn orgn vzn a je povinen svolvat
shromdn v takovch asovch intervalech nebo v takov frekvenci, jak uruj
stanovy. Ustanoven 1207 odst. 1 pouv dikce "nejmn jedenkrt do roka",
co lze vyloit tak, e mezi shromdnmi by mlo uplynout nejve 12 msc.
Naproti tomu v 11 zk. o vlastnictv byt bylo pouito dikce "alespo jednou
ron", co znamenalo, e se nepoadovala konn dalho shromdn nejdle
za 12 msc, ale poadovalo se, aby v kadm kalendnm roce bylo konno
shromdn (piem mezi jednm a druhm shromdnm mohlo uplynout vce
ne 12 msc). Z tohoto hlediska tedy dochz ke zmn v tom smyslu, e se
poaduje konn dalho shromdn tak, aby od pedchozho shromdn
neuplynul vce ne jeden rok, tedy vce ne 12 msc.
2.
Podle 1207 odst. 1 vty druh je stanovena povinnost statutrnho orgnu
svolat shromdn i z podntu vlastnk za podmnek zde stanovench. By je
pouito dikce, e statutrn orgn je povinen svolat shromdn "i z podntu
vlastnk...", lze dospt k zvru, e podnt vlastnk me bt podn nejen s
clem svolat dal shromdn (i kdy se ji v danm roce shromdn konalo),
nbr tak s clem svolat shromdn, kter se mlo konat do roka od
pedchozho shromdn, avak statutrn orgn toto shromdn nesvolal.
Oproti zkonu o vlastnictv byt neposta, aby podnt podali vlastnci majc
dohromady "alespo" jednu tvrtinu hlas, nbr se vyaduje "vce" ne jedna
tvrtina hlas, piem podnt mus podat nejmn dva vlastnci jednotek. V
tomto smru se zpsuj podmnky pro podn podntu statutrnmu orgnu ke
svoln shromdn oproti 11 zk. o vlastnictv byt.
3.
Na druh stran vak nen vbec stanoveno, v jak lht od doruen podntu
skupiny len (majcch dohromady vce ne jednu tvrtinu hlas) je statutrn
orgn povinen shromdn svolat. Nen tedy upraveno, kdy nastane oprvnn
tchto vlastnk jednotek, aby shromdn svolali sami. Je pravdou, e zkon o
vlastnictv byt tuto zleitost tak neupravoval, avak bli prava byla
uvedena ve vzorovch stanovch SVJ. V l. VI odst. 5 byla stanovena lhta 30 dn
od doruen podntu (dosti o svoln) a po marnm uplynut lhty mohli podle
odstavce 6 svolat shromdn tito vlastnci jednotek sami. SVJ vtinou do svch
vlastnch stanov tato ustanoven vzorovch stanov pejmala. Lze proto doporuit,
aby bli prava uskutenn tohoto prva vlastnk jednotek byla provedena ve
stanovch v rmci ustanoven o zpsobu svolvn shromdn. Pokud by ve
stanovch prava provedena nebyla, zejm by se pimen pouil 248 odst. 2
(o lensk schzi spolku), kde se ve vt druh stanov, e nesvol-li statutrn
orgn spolku zasedn lensk schze do 30 dn od doruen podntu, me ten,
kdo podnt podal, svolat zasedn lensk schze na nklady spolku sm.
II. Zpsob svoln shromdn a nleitosti pozvnky

K odst. 2
4.
V obanskm zkonku nen upraven zpsob svolvn shromdn, podobn
jako nebyl upraven v zkon o vlastnictv byt; prava zpsobu svolvn
shromdn vak byla podle zkona o vlastnictv byt jednou z povinnch
nleitost stanov SVJ a zstv to tak i podle obanskho zkonku. V 1200
odst. 2 psm. d) se stanov, e stanovy mus obsahovat (mimo jin) tak zpsob
svolvn, jednn a usnen orgn SVJ. V 1207 odst. 2 se pouze pamatuje na

povinnost svolavatele shromdn umonit vlastnkm jednotek vas se
seznmit s podklady tkajcmi se poadu jednn, pokud nejsou pipojeny k
pozvnce (takov ustanoven obsahovaly i vzorov stanovy SVJ). Konkrtn
vzorov stanovy SVJ obsahovaly podrobnj pravu svolvn shromdn v l.
VI v tom smyslu, e:
a) shromdn se svolv psemnou pozvnkou, kter se doru vem lenm
SVJ a souasn se vyvs v dom na domovn vvsce SVJ,
b) psemn pozvnka mus bt doruena a souasn vyvena nejmn 15 dn

pede dnem konn shromdn,
c) v pozvnce se uvede zejmna datum, hodina, msto konn a program jednn

shromdn.
5.
Dle bylo vslovn stanoveno, e se v pozvnce uvede, kde se mohou lenov
SVJ seznmit s podklady k nejdleitjm bodm jednn, pokud nejsou tyto
podklady k pozvnce pipojeny.
6.
Ve vazb na ve uveden je nezbytn, aby kad SVJ ve svch stanovch
upravilo zpsob svolvn, ale tak zpsob jednn a usnen orgn SVJ, tedy
rovn shromdn, v nvaznosti na zkonn ustanoven a v souladu s nimi, jak
to pedepisuje 1200 odst. 2 psm. d) v ustanovench o povinnch nleitostech
stanov SVJ. Pokud by pesto stanovy SVJ neobsahovaly v plnm rozsahu
ustanoven o zpsobu svolvn shromdn, pouilo by se pimen (podle
1221) ustanoven o lensk schzi spolku. Jmenovit pjde o 249, kter stanov,
e zasedn se svol vhodnm zpsobem ve lht uren stanovami, jinak
nejmn 30 dn ped jeho konnm s tm, e z pozvnky mus bt zejm msto,
as a poad zasedn; msto a as zasedn se ur tak, aby co nejmn
omezovaly monost len se jej astnit (viz t vklad k pimenmu pouit
ustanoven o lensk schzi spolku na shromdn SVJ - 1208).
1191, 1192 odst. 2, 1200 odst. 2 psm. d), 1202 odst. 2, 1205,
1206, 1208 a 1214
Souvisejc pedpisy:

Z judikatury:
Nebyl-li vlastnk jednotky dn pozvn na shromdn vlastnk jednotek,
tedy nebyla-li mu dn a vas doruena pln pozvnka (ve form a zpsobem
urenm zkonem a stanovami), piem vlastnk jednotky se shromdn proto
nezastnil, lze jej povaovat ve smyslu 11 odst. 3 posledn vty zk. o
vlastnictv byt za pehlasovanho vlastnka. Aktivn legitimovanm vlastnkem k
podn nvrhu dle 11 odst. 3 posledn vty zk. o vlastnictv byt je, za splnn
ostatnch zkonnch pedpoklad, i ten vlastnk jednotky, jen se nezastnil
shromdn proto, e nebyl v souladu se zkonem a stanovami pozvn.
(VS Praha 7 Cmo 188/2009, PrRo 6/10)
1208
(Psobnost shromdn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Pojet vlun psobnosti shromdn v porovnn se zkonem o

vlastnictv byt a se vzorovmi stanovami SVJ (1 a 2)
II. Porovnn jednotlivch zleitost v psobnosti shromdn se zkonem

o vlastnictv byt a se vzorovmi stanovami SVJ (3 a 6)
III. Pimen pouit ustanoven o lensk schzi spolku na shromdn

SVJ (7 a 8)
Navren ustanoven stanov, jakou psobnost shromdn m. Tato

psobnost je vlun a nelze ji zit. Souasn se zakld i prvo
pehlasovanho vlastnka navrhnout z dleitho dvodu soudu pezkum
pijatho rozhodnut a tak prvo kadho vlastnka domhat se pravy pomr
ve spoleenstv vlastnk, pokud nebylo o urit zleitosti na zasedn
shromdn rozhodnuto pro nedostatek jeho zpsobilosti usnet se.
I. Pojet vlun psobnosti shromdn v porovnn se zkonem o

vlastnictv byt a se vzorovmi stanovami SVJ
1.
Shromdn je pojato shodn s pedchoz pravou v zkon o vlastnictv byt
jako nejvy orgn SVJ, kter rozhoduje v zsadnch zleitostech tkajcch se
sprvy domu a pozemku, jak je tato sprva vymezena v ustanovench o bytovm
spoluvlastnictv a dle konkretizovna v ustanovench provdcho nazen vldy
. 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s bytovm
spoluvlastnictvm. V tomto smyslu je tak nov upravena souhrnnm
ustanovenm vlun psobnost shromdn, co pedstavuje ponkud odlin a
souasn dslednj legislativn pstup k prav postaven a zejmna kol
nejvyho orgnu SVJ oproti pedchoz prav v zkon o vlastnictv byt.
Vymezen vlun psobnosti shromdn pod jednotlivmi psmeny a body
1208 tak odpovd novmu pojet nleitost stanov SVJ, v nich jsou nov
zahrnuta nkter ustanoven, kter jsou jinak povinnmi nleitostmi prohlen.
Jde o jednotliv pravidla tkajc se sprvy domu a pozemku, uvn spolench
st, pspvk na sprvu domu a pozemku a hrady cen slueb, vetn zpsobu
uren jejich ve placen jednotlivmi vlastnky jednotek. V tomto smru se
vet vlunch psobnost shromdn oproti prav v zkon o vlastnictv
byt roziuje. V zkon o vlastnictv byt byly vslovn uvedeny pouze ty
zleitosti v psobnosti shromdn, pro kter se vyadovala kvalifikovan
vtina ( 9 odst. 12 - zvolen len vboru nebo povenho vlastnka, 11 odst.
4 a 5 - vslovn stanoven zleitosti, pro kter se vyadovala kvalifikovan
vtina hlas vlastnk jednotek v zleitostech sprvy domu a pozemku). Pouze
v 15 odst. 2 zk. o vlastnictv byt, v nm byla vymezena psobnost
shromdn ke schvlen (hrnn) ve pspvk na sprvu domu a pozemku na
pslun obdob, nebyl stanoven poadavek souhlasu kvalifikovan vtiny hlas
vlastnk jednotek. Na komplexnj vymezen psobnosti shromdn poukazuje
tak souasn odborn literatura (nap. lit. . 1, s. 265-273).
2.
Shodn s pravou v zkon o vlastnictv byt je vslovn stanoveno, e se
ustanoven o shromdn pouij pimen nebo obdobn v ppad sprvy
domu a pozemku bez vzniku SVJ. V zkon o vlastnictv byt vak bylo pouze
jedin ustanoven v 11 odst. 8, podle nho v dom, ve kterm nevzniklo SVJ,
platilo pro rozhodovn vlastnk jednotek pimen ustanoven o shromdn.
V ustanovench obanskho zkonku o bytovm spoluvlastnictv se v tto
zleitosti rozliuje, zda jde o sprvu bez vzniku SVJ podle 1191 a 1193 (kde se
pro rozhodovn ve vcech sprvy domu a pozemku pouij ustanoven o
shromdn pimen), anebo jde o sprvu vykonvanou zakladatelem SVJ majoritnm vlastnkem po zaloen SVJ podle 1202 (kde se pro rozhodovn ve
vcech sprvy domu a pozemku pouij ustanoven o shromdn obdobn).
Dal rozdl mezi obma zpsoby sprvy bez vzniku SVJ je, e pi sprv podle
1191 a 1193 se v ppad domu s mn ne pti jednotkami nepihl pi
hlasovn k hlasm sprvce pevyujcm souet hlas vech ostatnch vlastnk
jednotek, zatmco v ppad sprvy pi zaloenm SVJ, kdy sprvu vykonv
zakladatel SVJ - majoritn vlastnk, plat toto omezen potu hlas sprvce vdy,
tedy i v ppad, e by se jednalo o zaloen SVJ v dom, kde je mn ne pt
jednotek.
II. Porovnn jednotlivch zleitost v psobnosti shromdn se zkonem

o vlastnictv byt a se vzorovmi stanovami SVJ
3.
Pojet vlun psobnosti shromdn v 1208 vychz pimen z prvn
pravy v zkon o vlastnictv byt a tak z vymezen psobnosti shromdn ve
vzorovch stanovch SVJ (kter tvoily plohu nazen vldy . 371/2004 Sb., ve
znn nazen vldy . 151/2006 Sb.). Pesto dochz k uritm zmnm v
souvislosti se zmnami v prav bytovho spoluvlastnictv, vetn zpsobu
zaloen a vzniku SVJ.
4.
V 1208 nejsou uvedeny tyto psobnosti shromdn, kter byly vslovn
uvedeny v zkon o vlastnictv byt a ve vzorovch stanovch SVJ:
a) Schvalovn zprvy osoby, se kterou SVJ uzavelo smlouvu o zajiovn
nkterch innost sprvy, a to zpsobem a v rozsahu uvedenmi ve smlouv
sjednan spoleenstvm s touto osobou (nazvanou ve vzorovch stanovch jako
"sprvce"). V 1208 je pod psmenem h) pouze stanovena psobnost k uren
tto osoby nebo ke schvlen jej zmny a dle ke schvalovn smlouvy nebo jej
zmny s touto osobou, vykonvajc pro SVJ nkter smluvn dojednan innosti
sprvy domu a pozemku.
b) Rozhodovn o vi a zpsobu placen "dalch pspvk" na innosti uveden

v l. IV vzorovch stanov (na zmny elu uvn stavby a zmny stavby,
modernizaci, rekonstrukci - oznaen souhrnn v l. IV vzorovch stanov SVJ jako
"zmny spolench st domu"); ustanoven bylo ve vzorovch stanovch
zaazeno zejmna z toho dvodu, e se v odborn praxi leckdy dovozovalo, e
zmny spolench st domu nejsou pmo sprvou domu a pozemku, nbr
dalmi dovolenmi innostmi souvisejcmi se sprvou, a proto jde o "dal
pspvky" na tyto innosti. V obanskm zkonku je sprva domu a pozemku
pojata v zkladnm vymezen v 1189 v ir podob a zahrnuje tak shora
uveden innosti, take nepichzej v vahu "dal pspvky" (jde vdy o
pspvky na sprvu domu a pozemku v tomto novm irm pojet sprvy).
c) Rozhodovn o vymhn plnn povinnost uloench lenm spoleenstv k

tomu pslunm orgnem SVJ podle zkona o vlastnictv byt a podle stanov,
pokud shromdn nesvilo tuto innost do psobnosti vboru nebo povenho
vlastnka. Vprav bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku nepovaoval
zkonodrce za nutn svovat tuto innost do psobnosti shromdn. Je vak
vc stanov jednotlivch SVJ, zda takovou psobnost shromdn sv i nikoliv
(anebo zda si ji shromdn svm rozhodnutm vyhrad do sv psobnosti).
d) Rozhodovn o pravidlech pro uvn spolench st domu - podle pravy v

obanskm zkonku jsou tato pravidla jednou z povinnch nleitost stanov,
take tato psobnost shromdn je obsaena v souhrnn psobnosti ke
schvalovn zmn stanov.
e) Schvalovn rozpotu SVJ - ve stanovch se podle 1200 odst. 2 psm. g) jako

povinn nleitost uvd uren pravidel pro tvorbu rozpotu. Tato ustanoven
stanov by mla zahrnout tak psobnost shromdn ke schvalovn rozpotu.
Proto se v 15 provdcho nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch
zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, vslovn stanov, e
rozpoet na kalendn rok, sestaven podle pravidel urench ve stanovch,
schvaluje shromdn, kter tak schvaluje vsledky jeho plnn v rmci
schvlen zprvy o hospodaen SVJ.
5.
Naopak ve vlun psobnosti shromdn jsou nov oproti zkonu o vlastnictv
byt a vzorovm stanovm SVJ zaazeny tyto zleitosti:
a) Rozhodovn o lenstv SVJ v prvnick osob psobc v oblasti bydlen - zkon

o vlastnictv byt neobsahoval vslovn ustanoven o monosti SVJ bt lenem
takov prvnick osoby, proto nebyl dvod vslovn stanovit jako vlunou
psobnost shromdn k rozhodovn o lenstv v takov prvnick osob. Podle
1197 se takov lenstv vslovn umouje, proto bylo potebn svit
rozhodovn v tto zleitosti nejvymu orgnu SVJ.
b) Rozhodovn o zmn elu uvn domu nebo bytu, o zmn podlahov

plochy bytu, o plnm nebo stenm slouen nebo rozdlen jednotek, o
zmn podlu na spolench stech - vlun psobnost shromdn k
rozhodovn v tchto zleitostech nebyla v zkon o vlastnictv byt vslovn
upravena. V tchto ppadech se vdy jednalo o zmnu prohlen, pro kterou se
sice obecn podle 11 odst. 4 zk. o vlastnictv byt vyadoval souhlas alespo
t - tvrtinov vtiny hlas vlastnk jednotek ptomnch na shromdn,
avak v danm ppad byl nezbytn souhlas vech vlastnk jednotek. Podle 11
odst. 5 zk. o vlastnictv byt lo o zmny, jimi se mnila velikost
spoluvlastnickch podl na spolench stech (a nkolika, nebo vech
vlastnk jednotek), pro kterou se vyadoval souhlas vech vlastnk jednotek. Ve
vzorovch stanovch se (v l. IV) stanovil vslovn poadavek souhlasu vech
vlastnk jednotek pro zmny elu uvn stavby a zmny stavby, vyjma
stavebnch prav spovajcch v modernizaci, rekonstrukci a opravch
spolench st domu, jimi se nemnilo vnitn uspodn domu a zrove
velikost spoluvlastnickch podl na spolench stech domu, kde se vyadoval
souhlas nejmn ttvrtinov vtiny vech vlastnk jednotek (len SVJ).
c) V uvedench zleitostech tedy pslu podle 1208 psobnost k rozhodovn

shromdn, avak v ppad, e jde o zmny prohlen, kter se dotkaj prv a
povinnost jednoho nebo nkolika vlastnk jednotek, me shromdn takto
rozhodovat teprve pot, co s tm doten vlastnk psemn vyjd souhlas, anebo
dva i nkolik dotench vlastnk sjednaj dohodu o zmn jejich prv a
povinnost, jak to m na mysli 1169 odst. 2. Teprve rozhodnutm shromdn
nabude souhlas dotenho vlastnka nebo dohoda dotench vlastnk innosti.
Pokud by byli doteni vichni vlastnci jednotek, sjednali by dohodu vichni
vlastnci jednotek a rozhodovn shromdn by ji nepichzelo v vahu. Takov
souhlas vech vlastnk jednotek se vyaduje v ppad, e se mn vem
vlastnkm jednotek velikost podlu na spolench stech nebo mn-li se pomr
ve pspvk na sprvu domu a pozemku z jinch dvod ne v dsledku
zmny velikosti podl na spolench stech ( 1214). By je 1214 zaazen v
ustanovench o rozhodovn vlastnk jednotek mimo zasedn, lze mt za to, e
tento poadavek souhlasu vlastnk jednotek plat vdy, tedy nikoliv jen pi
rozhodovn mimo zasedn shromdn (per rollam).
d) Rozhodovn o zmn v uren spolen sti slouc k vlunmu uvn

vlastnka jednotky - podobn ustanoven nebylo za innosti zkona o vlastnictv
byt uvedeno ve vlun psobnosti shromdn z toho dvodu, e institut
vlunho uvn spolen sti nkterm vlastnkem nebyl v zkon o
vlastnictv byt vslovn uveden (pesto se v praxi bn v prohlen urovala
obdoba nynjho vlunho uvn spolen sti pstupn pouze z bytu spolu
s jednotkou - nap. v ppad balkonu, lodie apod.). Lze dovodit, e v ppad
rozhodovn o tto zmn, kter by se dotkala vlastnka jednotky i vce
vlastnk jednotek, by se zejm vyadoval nejdve souhlas dotenho vlastnka
nebo dotench vlastnk (formou psemn dohody podle 1169 odst. 2), protoe
by se jednalo o zmnu prohlen, jak ji m na mysli 1169 odst. 2, kterou se
mn prva a povinnosti dotench vlastnk jednotek. Pokud by byli doteni
vichni vlastnci jednotek, sjednali by dohodu vichni vlastnci jednotek a
rozhodovn shromdn by ji nepichzelo v vahu.
e) Udlovn pedchozho souhlasu k nabyt, zcizen nebo zaten nemovitch

vc nebo k jinmu nakldn s nimi a podobn u vc movitch (vdy pro ely
sprvy domu a pozemku) - zkon o vlastnictv byt nestanovil vlunou
psobnost shromdn k rozhodovn v tchto zleitostech. Vzorov stanovy
SVJ vak v l. VII odst. 3 psm. g) stanovily psobnost shromdn "k nabvn
nemovitch vc, byt nebo nebytovch prostor k elm, kter jsou pedmtem
innosti spoleenstv podle zkona o vlastnictv byt, o majetkovch dispozicch s
tmito vcmi (pevody, darovn, zatovn prvy jinch osob, ruen tmito
vcmi apod.); tot plat pro jin prva a jin majetkov hodnoty, dle pro movit
vci, je-li jejich poizovac cena vy ne stka uren usnesenm shromdn,
jinak stka vy ne 50 tisc K v jednotlivm ppad".
f) Udlovn pedchozho souhlasu k uzaven smlouvy o vru spoleenstvm

vlastnk jednotek, vetn schvlen ve a podmnek vru.
6.
Nov je tak prava v dlb psobnosti mezi shromdnm a statutrnm
orgnem pi rozhodovn o oprav nebo stavebn prav spolen sti,
zpsobem stanovenm v 13 odst. 2 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav
nkterch zleitost souvisejcch s bytovm spoluvlastnictvm, na zklad
1208 psm. f) bod 7, pokud stanovy neur jinak, a dle pi udlovn pedchozho
souhlasu k nabyt, zcizen nebo zaten movitch vc, rovn zpsobem
stanovenm v 13 odst. 1 nazen vldy . 366/2013 Sb. na zklad 1208
psm. g) bod 2, pokud stanovy neur jinak. I nadle (shodn jako v zkon o
vlastnictv byt) se umouje, aby stanovy svily do psobnosti shromdn
tak dal zleitosti anebo aby si shromdn svm rozhodnutm vyhradilo
nkter dal zleitosti k rozhodovn (bu trvale, nebo ad hoc).
III. Pimen pouit ustanoven o lensk schzi spolku na shromdn

SVJ
7.
Tak pro shromdn podle 1221 plat, e se pimen pouij ustanoven o
spolku, nevyplv-li z ustanoven o SVJ nco jinho. Nepouij se vak ustanoven
tkajc se dlch lenskch schz, shromdn delegt a nhradnho zasedn
lensk schze. Pi vzjemnm posouzen ustanoven o shromdn a
ustanoven o lensk schzi spolku ( 248 a 254) lze dospt k zvru, e se pro
shromdn pimen pouij tato ustanoven o lensk schzi spolku:
a) Pokud by ve stanovch nebyl dsledn uveden zpsob svoln shromdn,
pouilo by se pimen ustanoven 249, podle nho by se svolvalo
shromdn nejmn 30 dn ped jeho konnm a v pozvnce by muselo bt
zejm msto, as a poad zasedn. Pokud by zasedn shromdn bylo svolno
z podntu vlastnk jednotek, bylo by mon poad zasedn mnit oproti nvrhu
uvedenmu v podntu ke svoln jen se souhlasem vlastnk jednotek, kte
podnt ke svoln podali.
b) Msto a as zasedn se ur tak, aby co nejmn omezovaly monost len se

jej zastnit.
c) Kdo zasedn svolal, me je podle 250 odvolat nebo odloit stejnm

zpsobem, jakm bylo svolno. Stane-li se tak mn ne tden ped oznmenm
datem zasedn, nahrad SVJ lenm, kte se na zasedn dostavili podle
pozvnky, eln vynaloen nklady. Pokud by vak bylo zasedn svolno z
podntu len, mohlo by bt odvolno nebo odloeno jen se souhlasem tchto
len, kte ke svoln dali podnt.
d) Kad len je oprvnn podle 251 na zasedn poadovat a dostat na nm

vysvtlen zleitost SVJ, vztahuje-li se poadovan vysvtlen k pedmtu
zasedn shromdn. Poaduje-li len na zasedn sdlen o skutenostech,
kter zkon uveejnit zakazuje nebo jejich prozrazen by zpsobilo SVJ vnou
jmu, nelze takov vysvtlen poskytnout.
e) Kdo zasedn zahj, je povinen podle 253 ovit, zda je shromdn

schopn se usnet. Pot zajist volbu pedsedy zasedn a ppadn i dalch
inovnk, vyaduj-li jejich volbu stanovy. Pedseda vede zasedn tak, jak byl
jeho poad ohlen, pokud se shromdn neusnese na pedasnm ukonen

zasedn.
f) Zleitost, kter nebyla zaazena na poad zasedn pi jeho ohlen (tj. na

pozvnce), lze rozhodnout jen za asti a se souhlasem vech len SVJ
oprvnnch o n hlasovat.
g) Statutrn orgn SVJ zajist podle 254 vyhotoven zpisu ze zasedn do 30

dn od jeho ukonen. Nen-li to mon, vyhotov zpis ten, kdo zasedn
pedsedal nebo koho tm povilo shromdn. Ze zpisu mus bt patrno, kdo
zasedn svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahjil, kdo mu pedsedal, jak
ppadn dal inovnky shromdn zvolilo (m se zejm na mysli nap.
mandtov komise, volebn komise, zapisovatel apod.), jak usnesen
shromdn pijalo (zejm se m na mysli spolu s dajem o vsledku hlasovn)
a kdy byl zpis vyhotoven.
h) Kad len me nahlet do zpis ze zasedn shromdn za podmnek

urench stanovami. Neur-li stanovy jinak, lze toto prvo vykonvat v sdle SVJ.
8.
V uvedench zleitostech se ustanoven o spolku pouij na shromdn SVJ
pouze pimen, a to jen v ppad, e stanovy SVJ neuprav tyto zleitosti
jinak.
248 a 254, 1191, 1192 odst. 2, 1200 odst. 2 psm. d), 1202 odst.
2, 1205 a 1207, 1209 a 1214
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1209
(Rozhodnut soudu)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Prvo pehlasovanho vlastnka jednotky obrtit se na soud (1 a 3)
II. Prvo kterhokoliv vlastnka jednotky obrtit se na soud (4 a 5)
III. Podn nvrhu soudu na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu SVJ (6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1208
I. Prvo pehlasovanho vlastnka jednotky obrtit se na soud

K odst. 1
1.
Toto prvo bylo podobn upraveno v 11 odst. 3 zk. o vlastnictv byt, kde bylo
stanoveno: "Jde-li o dleitou zleitost, me pehlasovan vlastnk jednotky
podat soud, aby o n rozhodl. Prvo je nutn uplatnit u soudu do esti msc
ode dne pijet rozhodnut, jinak prvo zanikne." V 1209 odst. 1 ob. zk. je
pouito dikce "je-li pro to dleit dvod", nikoliv dikce dvjho 11 odst. 3
vty tet zk. o vlastnictv byt "jde-li o dleitou zleitost". Lze dospt k
zvru, e zmna v tto dikci je zmnou vcnou. Pehlasovan vlastnk jednotky
je podle tto dikce oprvnn podat nvrh soudu, aby o zleitosti rozhodl, jen v
ppad, e je pro to dleit dvod, a to zejm jak v ppad, kdy samotn

zleitost je dleit, tak v ppad, e sama o sob zleitost sice nen dleit,
avak dleit jsou dvody, kter vedou k podn nvrhu soudu. Lze vyloit, e
pedchoz prava spojovala oprvnn k podn nvrhu s dleitost samotn
zleitosti, o kter bylo rozhodovno, zatmco souasn prava toto oprvnn
spojuje nikoliv pmo (nebo pouze) s dleitost samotnho obsahu zleitosti,
nbr s tm, zda existuje dleit dvod pro podn takovho nvrhu. Souasn
by bylo mon vyloit ustanoven tak, e neposta pouze dleit dvod
spovajc v obsahu rozhodovan zleitosti, nbr mus bt naplnn poadavek,
e jsou dny dleit dvody pro podn takovho nvrhu (nap. e pi jednn o
zleitosti byl psoben urit ntlak na vlastnky jednotek astnc se
shromdn nebo byly uvedeny argumenty pro schvlen i naopak zamtnut
nvrhu, kter se ukzaly jako neopodstatnn i nepln, apod.). Zejm a
judikatura dospje k zvrm, jak se s touto zmnou v soudn praxi vypodat.
2.
Zcela nov oproti prav v zkon o vlastnictv byt se v pm nvaznosti na
prvo pehlasovanho vlastnka jednotky podat nvrh soudu, aby o zleitosti
rozhodl, stanov monost, aby pehlasovan vlastnk uinil soust nvrhu k
soudu (aby soud o zleitosti rozhodl) tak nvrh, aby soud doasn zakzal
jednat podle napadanho rozhodnut. Pichz to zejm v vahu jak v ppad
schvlenho rozhodnut shromdn, tak v ppad rozhodnut, jm byl nvrh
usnesen zamtnut. Nov se prvo vlastnka jednotky podat nvrh soudu piznv
tak SVJ, pokud je vlastnkem jednotky.
3.
Oproti estimsn lht pro podn nvrhu soudu podle 11 odst. 3 zk. o
vlastnictv byt se lhta zkracuje na ti msce. Je vak dslednji upraven
potek bhu tto lhty tm, e se nepot "ode dne pijet rozhodnut", nbr
ode dne, kdy se vlastnk jednotky o rozhodnut "dozvdl nebo dozvdt mohl".
Jde o lhtu prekluzivn, jejm marnm uplynutm prvo lena na podn nvrhu
soudu zanikne (co je shodn s pedchoz pravou v zkon o vlastnictv byt).
II. Prvo kterhokoliv vlastnka jednotky obrtit se na soud

K odst. 2
4.
V prav oprvnn kterhokoliv vlastnka jednotky, nikoliv tedy jen
pehlasovanho vlastnka jednotky, obrtit se na soud dochz k vrazn zmn
oproti pedchoz prav v 11 odst. 3 vt druh zk. o vlastnictv byt. Podle

pedchoz pravy byl kterkoli vlastnk jednotky oprvnn podat nvrh soudu, aby
o zleitosti (projednvan v rmci poadu jednn na shromdn) rozhodl v
ppad, e dolo k rovnosti hlas nebo se nedoshlo potebn vtiny nebo
dohody. Nvrh bylo mon vdy podat bez ohledu na to, zda lo o dleitou
zleitost i nikoliv. Uveden oprvnn lena bylo podle obanskho zkonku
zsadnm zpsobem omezeno tak, aby odpovdalo potebm praxe a pedelo se
ppadnm ikanznm nvrhm. V prv ad lze nvrh podat jedin v ppad, e
jde o zleitost, kter byla na programu zasedn shromdn, avak
shromdn se vbec neselo z dvodu nezpsobilosti k usnen (zatmco podle
pravy v zkon o vlastnictv byt lo o zleitost, kdy se shromdn selo,
avak vsledkem hlasovn bylo, e nebyl nvrh schvlen). Dle m uveden
oprvnn vlastnk jednotky jedin v ppad, e je pro podn nvrhu soudu
dleit dvod (takov podmnka nebyla pro tento nvrh v zkon o vlastnictv
byt stanovena).
5.
Pro podn nvrhu soudu podle odstavce 2 nen (na rozdl od oprvnn podle
odstavce 1) stanovena prekluzivn lhta. Lze vak dovozovat, e lhta stanoven
v odstavci 1 se vztahuje rovn na uplatnn prva lena podle odstavce 2, take
nvrh mus bt podn do t msc ode dne, kdy se vlastnk jednotky o tom, e
nebylo rozhodnut pijato z dvodu nezpsobilosti shromdn k usnen,
dozvdl nebo mohl dozvdt. Krom toho v odstavci 2 nen (na rozdl od
odstavce 1) vslovn stanoveno, e takov nvrh soudu me podat tak SVJ,
pokud je vlastnkem jednotky. Pitom nen dvod, aby takov oprvnn SVJ
nemlo, jestlie m oprvnn podat nvrh soudu podle odstavce 1. Lze se
domnvat, e zkladn pedpoklady a podmnky a prekluzivn lhta pro podn
nvrhu soudu jsou stanoveny pro oba ppady, tj. jak podle odstavce 1, tak podle
odstavce 2, spolen. Pi akceptovn tohoto vkladu je mon dovozovat, e SVJ
je oprvnno podat nvrh soudu nejen podle odstavce 1 (kde je to vslovn
uvedeno), ale tak podle odstavce 2 (v nm SVJ nen vslovn uvedeno).
III. Podn nvrhu soudu na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu SVJ
6.
Ustanoven obanskho zkonku o bytovm spoluvlastnictv neupravuje
monost dovolat se neplatnosti usnesen orgnu SVJ u soudu z dvodu rozporu se
zkonem nebo se stanovami SVJ. Vzhledem k pimenmu pouit ustanoven o
spolku na SVJ podle 1221 se pro SVJ pouij pimen tak ustanoven 258 a
260 o neplatnosti rozhodnut orgnu spolku, je-li v rozporu se zkonem nebo
stanovami. Podle 258 m v ppad SVJ kad len nebo ten, kdo na tom m
zjem hodn prvn ochrany, prvo navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti
rozhodnut orgnu SVJ pro jeho rozpor se zkonem nebo stanovami (pokud se
neplatnosti nelze dovolat u orgn SVJ). V 259 se stanov prekluzivn lhta pro
podn nvrhu soudu. Subjektivn lhta je tmsn a pot se ode dne, kdy se
len SVJ o rozhodnut dozvdl nebo mohl dozvdt; objektivn lhta je jednoron
a pot se ode dne pijet rozhodnut. V 260 se stanov, kdy soud neplatnost
rozhodnut nevyslov. Pimenm pouitm uvedench ustanoven o spolku se
odstrauj pochybnosti z doby innosti zkona o vlastnictv byt, podle nich
nebylo jednoznan, zda se me vlastnk jednotky domhat u soudu vysloven
neplatnosti usnesen shromdn, tedy zda me uplatnit u soudu jin nvrh ne
v ppadech uvedench v 11 odst. 3 zk. o vlastnictv byt. Podle pravy v
obanskm zkonku je zejm, e vlastnk jednotky je oprvnn nyn uplatnit u
soudu tak jin nvrh ne podle 1209. Pitom nov se tato monost podn
nvrhu soudu na vysloven neplatnosti rozhodnut vztahuje nejen na
shromdn, ale na kterkoliv orgn SVJ, kter m psobnost k rozhodovn v
zleitostech psluejcch SVJ. Dle se v 261 stanov prvo lena na pimen
zadostiuinn v ppad, e spolek (v danm ppad SVJ) poruil zkladn
lensk prvo zvanm zpsobem.
1200 odst. 2 psm. d), 1205 a 1208, 1210 a 1214
Souvisejc pedpisy:

Z judikatury:
1. Usnesen shromdn vlastnk jednotek o volb lena (len) vboru
spoleenstv je dleitou zleitost ve smyslu ustanoven 11 odst. 3 zk. o
vlastnictv byt, ve znn pozdjch pedpis.
(Rc 95/12, NS 29 Cdo 3706/2010)
2. Soud rozhodne podle 11 odst. 3 vty druh zk. o vlastnictv byt, ve
znn pozdjch pedpis i tehdy, jestlie se shromdn vlastnk jednotek v
pimen dob neselo, akoliv vlastnk jednotky o jeho svoln podal.
(Rc 17/09, NS 28 Cdo 5216/2007)
Rozhodnut mimo zasedn
1210
(Nvrh na rozhodnut mimo zasedn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Monost rozhodovat per rollam na zklad obanskho zkonku v

porovnn se zkonem o vlastnictv byt (1 a 3)
II. Monost rozhodovat per rollam v ppadech uvedench ve stanovch SVJ

(4)
Z dvodov zprvy:
Z praktickch dvod se navrhuje umonit pijmout rozhodnut tak mimo
zasedn. Ppady, kdy tak lze uinit, nvrh dl na dv skupiny. Za prv jde o
ppad, kdy se na zasedn svolanho shromdn nesejde dostaten poet
vlastnk jednotek, take nebudou schopni usnet se. V takov situaci se
zaml umonit, aby se o zleitostech, o nich mlo bt na zasedn
rozhodnuto, rozhodlo nhradnm zpsobem bez zasedn per rollam.
Vslovn ustanoven o monosti stanov pipustit tento zpsob rozhodovn
se me jevit jako nadbyten, protoe jen opakuje prvn pravidlo obsaen ji v
obecnch ustanovench o prvnickch osobch. Zaazeno je vak z toho dvodu,
aby se z prvho odstavce nedovozovalo opakem, e v jinch ppadech
rozhodovat mimo zasedn nen mon.
I. Monost rozhodovat per rollam na zklad obanskho zkonku v

porovnn se zkonem o vlastnictv byt
K odst. 1
1.
Zcela nov se oproti pedchoz prav v zkon o vlastnictv byt upravuje
monost rozhodovn mimo zasedn shromdn. Podrobn prava je zahrnuta
v 1210 a 1214. V zkon o vlastnictv byt nebyla podobn prava zahrnuta.

Proto tak v praxi vznikaly pochybnosti o tom, zda je i nen mon, aby SVJ do
svch stanov zahrnovala ustanoven o monosti svolvat vlastnky jednotek k
rozhodovn tak mimo zasedn shromdn, tedy k rozhodovn per rollam.
sten tento problm eily vzorov stanovy SVJ, podle nich vtinou SVJ
zahrnovala do svch vlastnch stanov ustanoven o monosti rozhodovat per
rollam. Jmenovit lo o l. XII vzorovch stanov SVJ s nzvem "Zvltn zpsob
rozhodovn ve spoleenstv", podle nho se stanovilo, e v ppadech, kdy je
podle zkona o vlastnictv byt potebn souhlas vech len SVJ, me bt tento
souhlas vyjden jednotlivmi leny SVJ tak mimo schzi shromdn psemn
na jedn listin i na vce listinch, kter obsahuj oznaen zleitosti, k n je
souhlas vydvn, datum a podpisy len SVJ. V ad SVJ bylo toto ustanoven
vzorovch stanov pejmno do vlastnch stanov a nkdy byla tato monost jet
ve stanovch SVJ roziovna na zleitosti, k nim zkon vyadoval souhlas
ttvrtinov vtiny hlas vlastnk jednotek. Pitom nebylo jednoznan, zda
takov ustanoven stanov je i nen v rozporu se zkonem, kdy samotn zkon o
vlastnictv byt v tto zleitosti mlel. prava rozhodovn mimo zasedn
shromdn v 1210 a 1214 tyto problmy odstrauje.
2.
V 1210 odst. 1 se stanov, kdy je mon rozhodovat mimo zasedn
shromdn pmo na zklad zkona, ani by musela bt monost rozhodovn
per rollam uvedena ve stanovch SVJ. Jde pouze o ppady, kdy svolan
shromdn se neselo, tedy nebylo zpsobil usnet se podle 1206 odst. 2,
tj. nen ptomno tolik vlastnk, kte maj (nadpolovin) vtinu hlas. V
takovm ppad svolavatel me, ale nemus (je to tedy dno na jeho vli)
rozhodnout o tom, e v zleitostech, kter byly podle pozvnky na poadu
jednn shromdn, je se, by dn svolno, neselo, bude rozhodovno mimo
zasedn shromdn. Jestlie se tak svolavatel rozhodne, mus nejpozdji do
jednoho msce ode dne, na kter bylo svolno shromdn, je se neselo,
zaslat v psemn form nvrhy usnesen v zleitostech uvedench na pozvnce
na pvodn svolan shromdn vem lenm SVJ s nvrhem, aby vlastnci
jednotek o tchto nvrzch usnesen rozhodli mimo zasedn shromdn.
Maximln lhta ticeti dn je lhtou zvaznou a po jejm uplynut ji nelze vyut
monosti rozhodnout mimo zasedn shromdn podle 1210 odst. 1.
3.
V dalch navazujcch ustanovench 1211 a 1214 se upravuj podrobnosti o
povinnch nleitostech takovho nvrhu na rozhodnut vlastnk jednotek mimo
zasedn shromdn, o nleitostech vyjden vlastnk jednotek k
navrhovanm usnesenm, o poadavcch potu hlas pro pijet usnesen a o
oznamovn vsledk rozhodovn mimo zasedn shromdn. V souasn
odborn literatue se k tomu uvd: "Vyuit institutu usnen mimo zasedn
podle odstavce 1 komentovanho ustanoven je tedy vnmno spe jako

jednorzov a m umoovat een nouzov situace, kdy je patrn, e
shromdn nebylo zpsobil pes veker sil usnenschopnosti doclit, a je
teba urychlen init rozhodnut a njak nahradit konn shromdn (...). Jde o
pnosnou prvn pravu..." (Lit. . 1, s. 279.)
II. Monost rozhodovat per rollam v ppadech uvedench ve stanovch SVJ

K odst. 2
4.
Podle odstavce 1 lze rozhodovat per rollam, ani by musely stanovy obsahovat
ustanoven o rozhodovn mimo zasedn shromdn. Pokud vak m bt
umonno rozhodovn mimo zasedn shromdn tak v jinch ppadech ne
podle odstavce 1, pak to mus vslovn stanovy pipustit. To znamen, e
stanovy SVJ by musely obsahovat dal ppady, kdy lze rozhodovat v
zleitostech v psobnosti shromdn i mimo jeho zasedn. Zkon nijak
nevymezuje, a tedy ani neomezuje SVJ v uren, jak tuto monost rozhodovn
mimo zasedn uprav. Bylo by tedy mon ppadn ve stanovch urit, e ve
vech zleitostech v psobnosti shromdn lze rozhodovat i mimo zasedn
shromdn, navrhne-li to svolavatel. Je vak otzkou, zda by takov een bylo
vhodn s ohledem na potebu projednvat dleit zleitosti v kolektivu
vlastnk jednotek, vymovat si na danou zleitost nzory a stanoviska,
posuzovat spolen podkladov materily, vzjemn vyslechnout zkuenosti,
seznmit se i v diskusi se stanovisky odbornk atd. Lze spe doporuit, aby SVJ
vdy peliv zvilo, ve kterch zleitostech maj stanovy pipustit rozhodovn i
mimo zasedn tak, aby nemohlo bt tto formy rozhodovn ppadn
zneuvno. Na ppadnou nmitku, e v praxi se lze v SVJ velmi asto setkat s
tm, e se shromdn k jednn a rozhodovn nesejde pro soustavn nezjem
vlastnk jednotek, lze odpovdt tak, e pro podobnou situaci lze vdy vyut
ustanoven 1210 odst. 1 o zasln nvrhu vlastnkm jednotek na rozhodnut
mimo zasedn do ticeti dn ode dne, na kter bylo svolno shromdn, kter
se neselo.
1200 odst. 2 psm. d), 1205, 1206, 1209, 1211 a 1214
Souvisejc pedpisy:

Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
1211
(Nvrh pro rozhodnut mimo zasedn shromdn a lhta pro rozhodnut)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Nleitosti nvrhu usnesen pro rozhodnut per rollam (1 a 3)
II. Lhta pro vyjden se k nvrhu usnesen pro rozhodnut per rollam (4 a
5)
Navrhuje se stanovit obsah nvrhu na rozhodnut mimo zasedn.

Patnctidenn lhta pon bet od dojit nvrhu.
I. Nleitosti nvrhu usnesen pro rozhodnut per rollam
1.
Ustanoven bezprostedn navazuje na 1210 o monostech rozhodovn
vlastnk jednotek mimo zasedn shromdn (rozhodovn per rollam). Obecn
z 1210 odst. 1 plyne, e v ppad, kdy m bt rozhodovno mimo zasedn
shromdn, mus bt v psemn form navreno, aby vlastnci jednotek rozhodli
mimo zasedn. Ustanoven 1211 konkretizuje nleitosti tohoto psemnho
nvrhu pro rozhodnut vlastnk jednotek mimo zasedn. V prv ad mus nvrh
na rozhodnut obsahovat pln znn navrhovanho usnesen nebo vce
navrhovanch usnesen. Pjde-li o rozhodovn mimo zasedn podle 1210 odst.
1, tj. v ppad, e se neselo pvodn svolan zasedn shromdn a do
jednoho msce podv svolavatel nvrh na rozhodnut mimo zasedn, uvedou
se v psemnm nvrhu na rozhodnut pouze nvrhy usnesen k jednotlivm
zleitostem, kter byly uvedeny v pozvnce na zasedn, je se neselo. V tomto
ppad lze rozhodovat jedin o tch zleitostech, kter byly uvedeny na
programu zasedn, je se neselo, a od tohoto zkonnho ustanoven se nelze
odchlit. Jde o jakousi obdobu nhradnho shromdn, avak pouze v tom
smyslu, e vlastnci jednotek mohou rozhodovat mimo zasedn v tomto ppad
vlun v tch zleitostech, kter byly na poadu jednn svolanho zasedn
shromdn, je se neselo - nebylo zpsobil usnet se podle 1206 odst. 2.
Pjde-li o rozhodovn mimo zasedn podle 1210 odst. 2, tj. v ppadech
uvedench ve stanovch konkrtnho SVJ, pak je vc svolavatele, jak program
ve svm psemnm nvrhu na rozhodovn mimo zasedn uvede. Vdy vak
pjde pouze o takov zleitosti, u nich stanovy SVJ vslovn pipoutj tak
ppadn rozhodovn mimo zasedn.
2.
Zkon poaduje, aby krom nvrhu plnho znn navrhovanho usnesen byly k
nvrhu na rozhodnut mimo zasedn pipojeny tak podklady potebn pro
posouzen navrhovanho usnesen (nebo nkolika navrhovanch usnesen).
Namsto pipojen tchto podklad k nvrhu na rozhodnut mimo zasedn (nap. z
dvodu rozshlosti podklad) lze v psemnm nvrhu pouze uvst, kde jsou tyto
podklady "uveejnny". Slovu "uveejnny" lze zejm rozumt tak, e mus bt
uveden alespo daj, kde je pln znn tchto podklad k dispozici, piem mus
bt tyto podklady k dispozici kadmu vlastnkovi jednotky nepochybn a do
skonen lhty uren pro vyjden se vlastnk jednotek k nvrhm
pedloenm k rozhodnut mimo zasedn. V tomto smru jde o obdobu 1207
odst. 2, podle nho nejsou-li k pozvnce na zasedn shromdn pipojeny
podklady, umon svolavatel kadmu vlastnku jednotky vas se s nimi seznmit.
Lze povaovat za potebn, aby kad SVJ ve svch stanovch podrobnji
upravilo postup pro pedkldn psemnch nvrh na rozhodovn mimo
zasedn, pro seznamovn se s podklady a pro zasln vyjden k navrhovanm
rozhodnutm (usnesenm). Dokonce je mon takov nleitosti stanov SVJ
povaovat za povinn nleitosti z hlediska 1200 odst. 2 psm. d), v nm se mj.
poaduje, aby stanovy obsahovaly tak zpsob svolvn, jednn a usnen
orgn SVJ. Zvlt pak je nezbytn provst bli pravu ve stanovch SVJ v
ppad, kdy stanovy pipust (na zklad 1210 odst. 2) rozhodovn mimo
zasedn tak v jinch ppadech ne podle 1210 odst. 1 (tj. v jinch ppadech
ne tehdy, kdy se neselo dn svolan zasedn shromdn).
3.
V souasn odborn literatue byl vysloven nzor v tom smyslu, e nepipojen

podklad k nvrhu na rozhodnut mimo zasedn shromdn a uveden pouze
daje, kde jsou podklady uveejnny (resp. kde je mon se s nimi seznmit),
odporuje zkonu. Je uvdno: "Tomuto postupu vak se zd odporuje doslovn
znn zkonn dikce ukldajc, aby podklady byly obsaeny v nvrhu." (Lit. . 1,
s. 284.) S tmto nzorem lze polemizovat, protoe z hlediska dikce zkonnho
ustanoven je zejm, e zkonodrce sice upednostuje pipojen podklad k
nvrhu, avak souasn umouje, aby byl uveden pouze daj o tom, kde jsou
podklady uveejnny (kde jsou pro vechny vlastnky jednotek k dispozici pro
seznmen se s nimi).
II. Lhta pro vyjden se k nvrhu usnesen pro rozhodnut per rollam
4.
Zkon pouv vraz "vyjden" vlastnka jednotky. M se tm na mysli
rozhodnut (hlasovn) jednotlivch vlastnk, tkajc se jednotlivch nvrh
usnesen. Kad vlastnk jednotky m prvo, obdobn jako pi zasedn
shromdn, vyjdit se, e bu s navrenm usnesenm souhlas, nebo
nesouhlas, anebo se zdruje hlasovn. Oproti zasedn shromdn mohou v
ppad rozhodovn mimo zasedn nastat ppady, kdy se vlastnk v uren
lht nevyjd. Zkon se o takov situaci nezmiuje. Bylo by vhodn urit ve
stanovch, e v takovm ppad pi stn hlas plat, e vlastnci jednotek, kte
se k nvrhm usnesen pi rozhodovn mimo zasedn nevyjdili, se povauj za
vlastnky, kte se rozhodovn mimo zasedn nezastnili (mus vak bt
zapoteni pro vpoet vsledk hlasovn pi rozhodovn mimo zasedn,
protoe podle 1214 se rozhodnut pijm vtinou hlas vech vlastnk
jednotek, nepoaduj-li stanovy vy - kvalifikovanou vtinu).
5.
Lhtu, ve kter se m vlastnk jednotky vyjdit k nvrhu usnesen pi
rozhodovn mimo zasedn, stanov pmo zkon na 15 dn, piem umouje,
aby stanovy SVJ urily lhtu del (nikoli vak krat). Potek bhu tto lhty nen
vslovn zkonem stanoven, lze vak mt za to, e tato lhta pon bet dnem,
kdy byl psemn nvrh doruen vlastnkovi jednotky. Stejn tak lze dovozovat, e
vlastnk jednotky se vyjd vas, jestlie jeho vyjden dojde SVJ nejpozdji v
posledn den lhty bu uren stanovami, nebo patnctidenn lhty podle
zkona, pokud stanovy lhtu neuruj. Pokud by se vlastnk jednotky pi
rozhodovn mimo zasedn shromdn vyjdil k nvrhu a po uplynut lhty
stanoven zkonem nebo po uplynut del lhty uren stanovami, nelze k
takovmu vyjden pihlet (je to podobn, jako nelze pipustit, e by nkter z
vlastnk jednotek, kter se nezastnil dn svolanho zasedn shromdn,
chtl dodaten po ukonen zasedn hlasovat - k tomu viz t judikatura, kterou

lze pimen pout i pro rozhodovn mimo zasedn).
1210, 1212 a 1214
Z judikatury:
Zkonn prava v zkon o vlastnictv byt neumouje lenm SVJ, kte
nebyli z jakhokoliv dvodu ptomni na schzi shromdn SVJ, aby projevili
svou vli s navrhovanm usnesenm dodaten i mimo shromdn SVJ. Toto
prvo nen soust prv vlastnk jednotek, a s dodatenm souhlasem vlastnka
jednotky neptomnho na schzi nejsou proto spojeny zkonem pedvdan
prvn dsledky.
(VS Praha 7 Cmo 160/2008)
Z literatury:
spoluvlastnictv
1212
(Nleitosti hlasovn pi rozhodovn mimo zasedn shromdn)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
viz u 1211
Vklad:
1.
novm
Kad vlastnk jednotky m prvo vyjdit se k nvrhu usnesen, resp. k nvrhu

vce usnesen, o nich m bt podle psemnho nvrhu osoby oprvnn svolat
shromdn rozhodovno mimo zasedn shromdn. Zkon stanov nleitosti
tohoto psemnho vyjden (jm vlastnk vyjd souhlas nebo nesouhlas anebo
zdren se hlasovn) tak, e mus bt vedle podpisu vlastnka jednotky uvedeno
tak cel datum, kdy bylo vyjden uinno (den, msc a rok). Vyjden
vlastnka jednotky nelze uinit nap. samostatnm ppisem, e vlastnk souhlas s
nvrhy usnesen, nbr mus bt toto vyjden spolu s podpisem a datem
uvedeno pmo na listin, kter obsahuje cel znn nvrhu usnesen (resp.
nvrh vce usnesen). V praxi lze pedpokldat, e vlastnci jednotek budou sv
vyjden init pmo na nvrhu, kter jim byl zasln s nleitostmi podle 1211.
2.
Lze dospt k zvru, e vlastnk jednotky by sice mohl ve svm vyjden init
urit sv poznmky k nvrhu usnesen, avak z vyjden mus bt naprosto
spolehliv zejm, zda pes tyto poznmky s nvrhem usnesen souhlas,
nesouhlas nebo se zdruje hlasovn. Tak v tomto smru lze povaovat za
vhodn, aby stanovy SVJ ble upravily cel postup pi rozhodovn vlastnk
jednotek mimo zasedn. V souasn odborn literatue se k tomu nap. uvd:
"Typickm zpsobem vyjden by mohl bt nap. vraz souhlasm' nebo
nesouhlasm'. Jist problmy by mohl vyvolvat nap. vlastnkv podmnn
souhlas apod. prava tohoto zpsobu hlasovn ve stanovch by proto mla
pomyslet i na tuto situaci, nap. tak, e se k vysloven podmnce nepihl nebo
e vyjden, kter nebude uinno bez podmnek, nen platnm hlasovnm."
(Lit. . 1, s. 285.)
1210, 1211, 1213, 1214
Z literatury:
spoluvlastnictv
1213
(Oznmen o rozhodnut mimo zasedn shromdn)
JUDr. Zdenk p
novm
Z dvodov zprvy:
viz u 1211
Vklad:
1.
Ustanoven navazuje na 1212 a upravuje zpsob oznamovn vsledk
hlasovn pi rozhodovn vlastnk jednotek mimo zasedn shromdn.
Vsledek hlasovn oznamuje vdy statutrn orgn SVJ, a to i v ppad, e by
nvrh na rozhodovn mimo zasedn rozeslali vlastnci jednotek oprvnn k
tomu podle 1207 (tj. statutrn orgn nesvolal shromdn z podntu vlastnk
jednotek podle 1207 odst. 1 a tito vlastnci jsou oprvnni svolat shromdn k
zasedn na nklad SVJ sami). Teprve v ppad, e by statutrn orgn SVJ tuto
svoji povinnost nesplnil, je oprvnn uinit tak namsto statutrnho orgnu ten,
kdo statutrn orgn vyzval, aby podal psemn nvrh na rozhodnut vlastnk
jednotek mimo zasedn shromdn. Zkonodrce vak nepedpokld, e by
statutrn orgn nesplnil povinnost oznmit vlastnkm jednotek vsledek
hlasovn v ppad, e sm statutrn orgn podal psemn nvrh na rozhodnut
mimo zasedn shromdn, a neupravuje tedy postup pro tento ppad. Lze
proto doporuit, aby stanovy SVJ pi prav rozhodovn vlastnk jednotek mimo
zasedn shromdn upravily ble postup pro oznamovn vsledk hlasovn
vlastnkm jednotek (vetn nap. lhty, do kter je povinen statutrn orgn
psemn sdlit vsledek hlasovn vlastnkm jednotek a jakm zpsobem,
protoe zkon pouze neurit stanov povinnost zaslat vsledek hlasovn "bez
zbytenho odkladu"). Lze pedpokldat, e s vsledkem hlasovn by mli bt
vlastnci jednotek seznmeni stejnm zpsobem, jakm byl rozesln vlastnkm
jednotek psemn nvrh na rozhodovn mimo zasedn shromdn; je vak
jist mon, aby stanovy SVJ tuto zleitost ble upravily.
2.
Obsahem psemnho oznmen o vsledcch hlasovn je bu oznmen, e
usnesen nebylo schvleno, nebo oznmen, e usnesen bylo schvleno, k emu
mus bt pipojeno cel znn schvlenho usnesen. Tak v tomto ppad bude
vhodn, aby stanovy SVJ ble upravily nleitosti tohoto psemnho oznmen,
vetn nap. daje o potu vlastnk, kte zaslali vyjden, jakm potem hlas
bylo usnesen bu schvleno, nebo zamtnuto, kolik vlastnk se zdrelo hlasovn
a ppadn souvisejc nleitosti (nap. informace o ppadnch doprovodnch
nzorech i stanoviscch hlasujcch vlastnk jednotek apod.).
3.
Lze poznamenat, e za innosti zkona o vlastnictv byt bylo v l. XII
vzorovch stanov SVJ (v nm bylo piputno rozhodovn mimo zasedn
shromdn v ppadech, kdy zkon o vlastnictv byt vyadoval souhlas vech
vlastnk jednotek) v tto zleitosti stanoveno nikoliv zcela pesn, e souhlas
me bt jednotlivmi leny SVJ vyjden "psemn na jedn listin i na vce
listinch, kter obsahuj oznaen zleitosti, k n je souhlas vydvn, datum a
podpisy len spoleenstv". Nepesnost bylo mon spatovat v tom, e bylo
mon vyloit ustanoven tak, e vyjden podv pouze ten, kdo s pijetm
usnesen souhlas, zatmco nepochybn vyjden jednotlivch vlastnk jednotek
mohlo obsahovat jak souhlas, tak nesouhlas, poppad vyjden, e se vlastnk
jednotky hlasovn zdruje.
1210 a 1212, 1214
1214
(Pijet rozhodnut mimo zasedn shromdn)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Obecn poadavky pro pijet rozhodnut mimo zasedn shromdn (1)
II. Zvltn poadavky pro pijet rozhodnut mimo zasedn shromdn (2

a 5)
Z dvodov zprvy:
Obecn se vyaduje, aby se mimo zasedn rozhodovalo vtinou hlas

vech vlastnk jednotek. Stanovy vak mohou nadit i pro tyto ppady (nebo pro
nkter z nich) vtinu kvalifikovanou. Zmna velikosti podl vech vlastnk
jednotek i zmna pomru ve pspvk na sprvu z jin piny, ne je dsledek

zmny podl na spolench stech, vak ze zejmch dvod vyaduje souhlas
vech vlastnk jednotek.
I. Obecn poadavky pro pijet rozhodnut mimo zasedn shromdn
1.
Pi rozhodovn vlastnk jednotek mimo zasedn shromdn se povauj "za
ptomn" vichni vlastnci jednotek v dom, emu odpovd tak poadavek na
poet hlas potebnch k pijet rozhodnut (usnesen). Pi schvalovn usnesen
na zasedn shromdn se poaduje souhlas alespo nadpolovin vtiny hlas
vlastnk jednotek ptomnch na usnenschopnm shromdn (tj. na
shromdn, na nm je ptomno tolik vlastnk jednotek, kte maj dohromady
alespo nadpolovin vtinu hlas vech vlastnk jednotek v dom). Naproti
tomu pi rozhodovn vlastnk jednotek mimo zasedn shromdn se pro
pijet rozhodnut (usnesen) vyaduje alespo (nadpolovin) vtina hlas vech
vlastnk jednotek v dom. Pitom i pro rozhodovn mimo shromdn plat
(shodn jako pro rozhodovn na zasedn shromdn podle 1206 odst. 2 vty
druh), e stanovy mohou urit vy poadavek potu hlas pro pijet usnesen,
ne je nadpolovin vtina hlas vech vlastnk jednotek.
II. Zvltn poadavky pro pijet rozhodnut mimo zasedn shromdn
2.
Ve vt druh komentovanho ustanoven je stanoven poadavek souhlasu
vech vlastnk jednotek pro ppady, kdy
a) vem vlastnkm jednotek se mn velikost podlu na spolench stech, nebo
b) vem vlastnkm jednotek se mn pomr ve pspvk na sprvu domu a

pozemku (uren podle 1180) nikoliv z dvod zmny velikosti podlu na
spolench stech, nbr z jinho dvodu.
3.
Ustanoven v tomto smru koresponduje s ustanovenm 1169 odst. 2, podle
nho v ppad, e zmna prohlen pedstavuje zmnu prv a povinnost
vlastnk vech jednotek, vyaduje se psemn dohoda (resp. psemn souhlas)

vech vlastnk jednotek.
4.
Jsou vedeny diskuse, zda uveden poadavek souhlasu vech vlastnk jednotek
se vztahuje pouze na rozhodovn mimo zasedn shromdn nebo rovn na
hlasovn na zasedn shromdn. Lze se piklonit k nzorm, e tento
poadavek ji z povahy vci smuje jak k hlasovn mimo zasedn, tak k
hlasovn na zasedn shromdn (by je prava zaazena v 1214). Krom
toho pokud by mlo bt mimo zasedn shromdn rozhodovno o zleitostech
vyadujcch postup podle 1169 odst. 2, musel by bt i v tomto ppad postup
dodren a vyadoval by se pi rozhodovn mimo zasedn shromdn souhlas
nadpolovin vtiny hlas vech vlastnk jednotek (pokud by stanovy
nepoadovaly vy poet hlas).
5.
Mohla by bt tak poloena otzka, jak se to m s poadavky vy
(kvalifikovan) vtiny hlas vlastnk jednotek pro schvlen uritch usnesen
podle stanov (jak to umouje 1206 odst. 2) na zasedn shromdn, jestlie
budou vlastnci jednotek o takov zleitosti rozhodovat mimo zasedn
shromdn. Lze zejm dospt k zvru, e v takovm ppad rozhoduj
vlastnci jednotek touto vy vtinou hlas, avak potanou z potu vech
vlastnk jednotek. Pesto lze doporuit, aby stanovy SVJ tyto zleitosti vslovn
upravily tak, aby nebylo dnch pochyb.
1169 odst. 2, 1208, 1210 a 1213
Zruen spoleenstv vlastnk
1215
(Zpsoby zruen spoleenstv vlastnk)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Zruen SVJ ze zkona v porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt

(1 a 3)
II. Zruen SVJ rozhodnutm vlastnk jednotek (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
Existence spoleenstv vlastnk se ve na existenci vlastnickho prva k

jednotkm. Vlastnci jednotek si mohou ujednat, e bytov spoluvlastnictv zmn
na podlov spoluvlastnictv. V dsledku toho se spoleenstv vlastnk zru.
Mohou nastat i jin ppady zniku vlastnickho prva ke vem jednotkm v
dom, nap. uplynutm doby, na kterou bylo zzeno prvo stavby.
Vzhledem k tomu, e se povinnost zdit a mt spoleenstv vlastnk ve k

domu alespo s pti jednotkami, nebrn se zruen spoleenstv v ppadech, kdy
bylo zaloeno dobrovoln, jako i v ppadech, kdy poet jednotek v dom klesl
na tyi nebo mn.
O zniku spoleenstv vlastnk plat obecn ustanoven o prvnickch

osobch, e prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik dnem vmazu
z veejnho rejstku.
I. Zruen SVJ ze zkona v porovnn s pravou v zkon o vlastnictv byt

K odst. 1
1.
Ustanoven odstavce 1, kter upravuje zruen SVJ v ppad, e dojde k zniku
vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom (nkterm ze zpsob uvedench
v 1217 a 1219), v podstat vychz z 9 odst. 15 ve spojen s 5 odst. 6 a 7
zk. o vlastnictv byt. V 9 odst. 15 bylo stanoveno, e SVJ zanik bu dnem
zniku domu, nebo v ppadech uvedench v 5 odst. 6 a 7 zk. o vlastnictv byt
vkladem spoluvlastnickho prva k budov do katastru nemovitost v ppad,
kdy vichni vlastnci jednotek v dom uzaveli formou notskho zpisu dohodu
o tom, e zmn vlastnictv jednotek na podlov spoluvlastnictv budovy, anebo

vkladem vlastnickho prva k budov, jestlie jedin vlastnk vech jednotek v
dom formou notskho zpisu prohlsil, e ru vymezen jednotek v dom a
mn vlastnictv jednotek na vlastnictv budovy.
2.
Zpsoby zniku vlastnickho prva k jednotkm, jak je m na mysli 1215 odst.
1 a s nimi spojuje zruen SVJ, jsou upraveny v samostatnch ustanovench o
zruen bytovho spoluvlastnictv v 1217 a 1219 (a to obdobnm zpsobem,
jako tomu bylo v 5 odst. 6 a 7 zk. o vlastnictv byt, avak s tm, e se
nevyaduje forma notskho zpisu). Zruen SVJ podle 1215 odst. 1 je vdy
spojeno se znikem bytovho spoluvlastnictv a vtinou pjde o jeho pemnu
na podlov spoluvlastnictv nemovit vci nebo na vlastnictv nemovit vci
(nepjde- li o znik domu jako takovho). Bytov spoluvlastnictv zanikne a zmn
se na podlov spoluvlastnictv nemovit vci nebo na vlastnictv nemovit vci
ve spolenm jmn manel anebo na vlastnick prvo k nemovit vci
(postupem podle 1217 a 1219) zpisem do katastru nemovitost. Teprve tmto
okamikem dojde k zniku vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom a ke
zruen SVJ. K zniku takto zruenho SVJ (k jeho zruen dojde ze zkona podle
1215 odst. 1) vak dojde a vmazem z rejstku spoleenstv vlastnk jednotek
- viz 185, podle nho prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik
dnem vmazu z veejnho rejstku. (Ve vztahu k dvoufzovmu zniku SVJ nejdve zruen a pot znik a vmazem z rejstku spoleenstv vlastnk
jednotek - jde o zsadn zmnu oproti zniku SVJ podle zkona o vlastnictv byt.
Za innosti zkona o vlastnictv byt dolo k zniku SVJ pmo ze zkona
vzhledem k tomu, e SVJ tak vznikalo pmo ze zkona, a nikoliv procesem
zaloen a vzniku zpisem ve veejnm rejstku, jako tomu je podle obanskho
zkonku).
3.
V 1215 odst. 1 nen sice vslovn stanoveno, e SVJ zanik tak znikem domu
(jako tomu bylo v 9 odst. 15 zk. o vlastnictv byt), avak tento zpsob zniku
vlastnickho prva ke vem jednotkm je subsumovn v dikci o zniku
vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom (k nmu me dojt nikoliv jen
postupy podle 1217 a 1219, nbr tak nap. pi znien celho domu nebo pi
jeho demolici).
II. Zruen SVJ rozhodnutm vlastnk jednotek

K odst. 2
4.
V odstavci 2 jde o dva zcela nov zpsoby zruen SVJ, pi nich nedochz k
zniku bytovho spoluvlastnictv (na rozdl od zruen SVJ podle odstavce 1, kter
je spojeno se znikem vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom). V prvnm
ppad podle odstavce 2 (SVJ, kter bylo zaloeno dobrovoln) souvis monost
zruen SVJ s tm, e podle obanskho zkonku je nov mon zaloit SVJ podle
1199 (se souhlasem vech vlastnk jednotek) i v dom, v nm je mn ne
pt jednotek, kdy nen stanovena povinnost zaloit SVJ. V druhm ppad podle
odstavce 2 (pokud poklesl poet jednotek v dom na mn ne pt - nap.
slouenm dvou jednotek na jednu jednotku) souvis monost zruen SVJ s tm, e
povinnost k zaloen a vzniku SVJ je spojena pedevm s pedpokladem, e je v
dom alespo pt jednotek. Pokud tento poet jednotek poklesne, dv
zkonodrce vlastnkm jednotek monost, aby SVJ svm rozhodnutm zruili.
5.
V obou ppadech podle odstavce 2 se zruen SVJ nedotk existence bytovho
spoluvlastnictv a jednotky zstvaj i nadle zachovny. Proto jsou vlastnci
jednotek povinni spolu s rozhodnutm o zruen SVJ schvlit pravidla pro sprvu
domu a pozemku a pravidla pro pspvky na nklady spojen se sprvou domu a
pozemku. Tato pravidla byla do t doby uvedena ve stanovch SVJ, kter vak
zaniknou spolu se znikem SVJ. By zkonodrce nestanov, e maj bt schvlena
tak pravidla pro uvn spolench st, kter rovn byla uvedena ve
stanovch SVJ, je nezbytn schvlit tak tato pravidla. V rmci schvlen pravidel
pro sprvu domu a pozemku je nezbytn zvolit tak sprvce (nen-li majoritnho
vlastnka, kter by se stal sprvcem podle 1192 odst. 1), kter bude osobou
odpovdnou za sprvu domu a pozemku a sprvu bude vykonvat podle 1191
a 1193. Je nepochybn, e k rozhodnut o zruen SVJ podle odstavce 2 se
vyaduje souhlas vech vlastnk jednotek. Z povahy vci pak plyne, e souhlas
vech vlastnk jednotek se vyaduje rovn ke schvlen uvedench pravidel.
Souasn lze dovodit, e schvlen pravidla se stanou soust prohlen, na
jeho zklad vznikly jednotky. Ke zvolen sprvce je potebn souhlas
(nadpolovin) vtiny hlas vlastnk jednotek podle 1192 odst. 1.
169, 185, 1169 odst. 2, 1191 a 1193, 1216 a 1219
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,

vyhlek
1216
(Prvn dsledky zruen spoleenstv vlastnk)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
Protoe je vlunm pedmtem innosti spoleenstv vlastnk zajiovn

sprvy domu a pozemku v zjmu vlastnk jednotek, navrhuje se eit dsledky
zruen spoleenstv tak, e jeho prva a povinnosti pechzej na vlastnky
jednotek pomrn.
Vklad:
1.
Jde o zcela nov ustanoven oproti zkonu o vlastnictv byt. By se v zkon o
vlastnictv byt upravoval zpsob zniku SVJ ( 9 odst. 15 ve spojen s 5 odst. 6
a 7), nebyly upraveny dsledky tohoto zniku prvnick osoby (kter byla
prvnickou osobou sui generis). V odborn literatue se k tomu nap. uvdlo, e
zkon o vlastnictv byt se nezabv majetkovmi dsledky zniku tto prvnick
osoby: "Nen tedy zkonem upraveno, co se stane s majetkem zaniklho SVJ,
pokud toto SVJ mlo njak vlastn majetek (...). Odborn literatura se rozchz v
odpovdi na otzku, zda se pi zniku SVJ provd i neprovd likvidace." (Lit. .
1, s. 156-157.) Nedostatek zkona o vlastnictv byt tedy psobil v odborn praxi
vzjemn rozporn nzory. Teprve judikatura vnesla jasno do tchto vzjemn
rozpornch odbornch stanovisek, kdy byl uinn zvr, e SVJ zanik bez toho,
aby bylo zrueno a aby u nj probhla likvidace.
2.
Nov a jednoznan prvn prava odstranila uveden pochybnosti o tom, zda

se provd i neprovd likvidace SVJ pi jeho zruen. Vslovn se stanov, e se
likvidace neprovd. Toto ustanoven navazuje na 169 odst. 1, podle nho po
zruen prvnick osoby se vyaduje jej likvidace, ledae cel jej jmn nabv
prvn nstupce nebo stanov-li zkon jinak. Vslovn prava, podle n se
neprovd likvidace zruenho SVJ, je dle doplnna pravou majetkovch
dsledk zniku tto prvnick osoby ve vztahu k jednotlivm vlastnkm
jednotek (co rovn v zkon o vlastnictv byt chyblo).
169, 185, 1161, 1162, 1215, 1217 a 1219
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,

vyhlek
Z judikatury:
SVJ zanik bez toho, aby bylo zrueno a aby u nj probhla likvidace.
Ohledn jmn spoleenstv (rovn i zvazk) dochz k univerzlnmu prvnmu
nstupnictv vech vlastnk jednotek, kte jimi byli v okamiku zniku
spoleenstv.
(VS Praha 7 Cmo 131/2007, PrRo 12/08)
Z literatury:
Pododdl 6
Zruen bytovho spoluvlastnictv
1217
(Dohoda o zruen bytovho spoluvlastnictv)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. vodn vklad k 1217 a 1219 a porovnn s pravou v zkon o

vlastnictv byt (1 a 2)
II. Dohoda vlastnk jednotek o zruen bytovho spoluvlastnictv podle

1217 (3 a 5)
Navrhuje se upravit vslovn ppady zruen bytovho spoluvlastnictv

obdobn jako v platnm zkon o vlastnictv byt ( 5 odst. 6 a 7).
I. vodn vklad k 1217 a 1219 a porovnn s pravou v zkon o

vlastnictv byt
1.
Zpsoby zruen bytovho spoluvlastnictv, kdy se vlastnictv jednotek pemn
na podlov spoluvlastnictv nemovit vci za podmnek podle 1217 a 1219, v
podstat odpovdaj zpsobm, kter pipoutla v pedchoz prvn prav
ustanoven 5 odst. 6 a 7 zk. o vlastnictv byt. Podle tchto ustanoven
vlastnci jednotek mohli uzavt dohodu o tom, e se vlastnictv jednotek zmn
na podlov spoluvlastnictv budovy, nebo v ppad jedinho vlastnka vech
jednotek v dom mohl tento vlastnk uinit prohlen o zruen vymezen
jednotek v dom a o pemn na vlastnictv budovy. Pro dohodu vlastnk
jednotek i pro prohlen jedinho vlastnka vech jednotek v dom se
vyadovala forma notskho zpisu. V ppad uzaven dohody vlastnk
jednotek o pemn na podlov spoluvlastnictv budovy bylo v zkon o
vlastnictv byt vslovn stanoveno, e velikost spoluvlastnickch podl na
budov se rovn velikosti spoluvlastnickch podl na spolench stech domu
(kter psluely k jednotkm ve vlastnictv jednotlivch vlastnk jednotek). V

obou ppadech dolo k zniku vlastnictv jednotek a zmn na podlov
spoluvlastnictv budovy, nebo na vlastnictv budovy v ppad jedinho vlastnka
vech jednotek v dom, vkladem spoluvlastnickho prva k budov (nebo
vlastnickho prva k budov v ppad jedinho vlastnka vech jednotek v dom)
do katastru nemovitost.
2.
Uveden zkladn principy pemny vlastnictv jednotek na podlov
spoluvlastnictv budovy (nebo vlastnictv budovy ve spolenm jmn manel
anebo na vlastnictv budovy) v zkon o vlastnictv byt jsou v zsad shodn s
pravou v 1217 a 1219. Dochz vak k nkolika zmnm. Prvn zmnou je, e
se nevyaduje forma notskho zpisu, nbr pouze psemn forma dohody
vlastnk jednotek nebo manel majcch vechny jednotky ve spolenm jmn
anebo prohlen jedinho vlastnka vech jednotek v dom. Dal zmnou je, e
v ppad dohody vlastnk jednotek o pemn bytovho spoluvlastnictv na
podlov spoluvlastnictv se v zkon o vlastnictv byt jednoznan stanovilo, e
spoluvlastnick podly na budov jsou shodn se spoluvlastnickmi podly na
spolench stech domu (psluejcch k jednotlivm jednotkm), zatmco v
1217 se vyslovuje pouze prvn domnnka o takto uren velikosti
spoluvlastnickch podl na nemovit vci. Za dal zmnu lze povaovat, e se
dopluje vslovn tak monost dohody manel, majcch vechny jednotky v
dom ve spolenm jmn, o zruen bytovho spoluvlastnictv a jeho pemn
na vlastnictv nemovit vci ve spolenm jmn manel (kter v zkon o
vlastnictv byt chybla, avak mlo se za to, e takov dohoda manel je
mon). Posledn zmna se projevuje v 1219, kter nov stanov podmnku pro
zruen bytovho spoluvlastnictv (podle 1217 nebo 1218) v ppad, e je
jednotka zatena.
II. Dohoda vlastnk jednotek o zruen bytovho spoluvlastnictv podle

1217
K odst. 1
3.
Obdobn jako to bylo mon podle zkona o vlastnictv byt, umouje obansk
zkonk, aby se vichni vlastnci jednotek dohodli na tom, e pemn stvajc
vlastnictv jednotek na podlov spoluvlastnictv nemovit vci. Vlastnci jednotek
touto dohodou zru sv vlastnictv jednotek, zru tedy prvn reim bytovho
spoluvlastnictv a pemn jej na podlov spoluvlastnictv nemovit vci, dosud
rozdlen na jednotky. Zpisem do katastru nemovitost vznikne na zklad tto
dohody dosavadnch vlastnk jednotek podlov spoluvlastnictv nemovit vci a
zanikne rozdlen nemovit vci na jednotky. Lze pedpokldat, e velikost

spoluvlastnickch podl na nemovit vci bude zpravidla odpovdat velikosti
podl na spolench stech (psluejcch k jednotlivm jednotkm - jde-li o
jednotky vznikl ped 1.1.2014, nebo zahrnutch v jednotlivch jednotkch, jde-li
o jednotky vznikl po 1.1.2014 - viz 3063). Pokud se vlastnci jednotek
nedohodnou jinak, plat zkonn domnnka, e tomu tak je. Vlastnci jednotek by
se vak mohli dohodnout i jinak (vetn pslunho vzjemnho vypodn), by
to zkon nestanov vslovn, ale tak to nezakazuje (pedchoz prava v 5 odst.
6 zk. o vlastnictv byt takovou monost jin dohody neposkytovala).
K odst. 2
4.
V odstavci 2 jde o pravu shodn zleitosti jako v odstavci 1, tedy o zruen
bytovho spoluvlastnictv a jeho pemnu na vlastnictv nemovit vci, v tomto
ppad vak jde o dohodu manel, kte maj vechny jednotky ve spolenm
jmn manel a jeho pemnu na vlastnictv nemovit vci ve spolenm jmn
manel. Tato vslovn prava v zkon o vlastnictv byt chybla, v odborn
praxi vak nebylo pochyb, e shodnou monost, jakou mli vlastnci jednotek,
resp. jedin vlastnk vech jednotek, maj rovn manel, kte maj vechny
jednotky ve spolenm jmn manel.
K odst. 3
5.
Dohoda, na jejm zklad m dojt k pemn dosavadnho bytovho
spoluvlastnictv na podlov spoluvlastnictv nemovit vci nebo na vlastnictv
nemovit vci ve spolenm jmn podle odstavce 1 nebo 2, resp. prohlen
jedinho vlastnka vech jednotek, mus mt psemnou formu. Od tohoto
poadavku zkona se nelze odchlit, jak plyne z 559, podle nho kad m
prvo zvolit si pro prvn jednn libovolnou formu, nen-li ve volb formy omezen
ujednnm nebo zkonem.
559, 1169 odst. 2, 1215, 1216, 1218, 1219
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
katastrln vyhlka,
vyhlka . 358/2013 Sb., o poskytovn daj z katastru nemovitost,
vyhlka . 359/2013 Sb., o stanoven vzoru formule pro podn nvrhu

na zahjen zen o povolen vkladu
1218
(Zruen bytovho spoluvlastnictv vlastnkem vech jednotek)
JUDr. Zdenk p
Z dvodov zprvy:
viz u 1217
Vklad:
K odst. 1
1.
Ustanoven navazuje na 1217 a upravuje pemnu bytovho spoluvlastnictv na
vlastnictv nemovit vci v ppad, kdy se tak rozhodne vlastnk vech jednotek
(zatmco v 1217 je upravena tato zleitost pro ppady, kdy se k tomu
rozhodnou vichni vlastnci jednotek nebo manel majc vechny jednotky ve
spolenm jmn). Jde o obdobnou pravu, jakou obsahoval 5 odst. 7 zk. o
vlastnictv byt. Postup je zcela shodn s postupem stanovenm v ppad
zruen bytovho spoluvlastnictv podle 1217, avak s tm, e prvnm
jednnm, na jeho zklad dojde k pemn bytovho spoluvlastnictv na
vlastnictv nemovit vci, je prohlen vlastnka vech jednotek o zmn
vlastnickho prva k jednotkm na vlastnick prvo k nemovit vci. Tak v

tomto ppad bytov spoluvlastnictv zanikne a dojde ke vzniku vlastnickho
prva k nemovit vci zpisem do katastru nemovitost.
K odst. 2
2.
Shodn jako v ppad dohody spoluvlastnk nebo manel podle 1217, tak
prohlen vlastnka vech jednotek o zruen bytovho spoluvlastnictv a jeho
pemn na vlastnictv nemovit vci vyaduje psemnou formu.
559, 1169 odst. 2, 1215, 1216, 1217, 1219
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
katastrln vyhlka,

1219
(Souhlas osoby
spoluvlastnictv)
JUDr. Zdenk p
oprvnn
vcnho
prva
ke
zruen
bytovho
Z dvodov zprvy:
viz u 1217
Vklad:
Ustanovenm 1219, kter je zcela nov oproti prvn prav v zkon o

vlastnictv byt, chrn zkonodrce zjmy osoby oprvnn z vcnho prva k
jednotce (ppadn k vce jednotkm) pro ppad, e by mlo dojt podle 1217
nebo 1218 ke zruen bytovho spoluvlastnictv a k jeho pemn na
spoluvlastnick prvo nebo vlastnick prvo k nemovit vci. Dohodu podle
1217 nelze uzavt, resp. prohlen podle 1218 nelze uinit, bez psemnho
souhlasu osoby oprvnn z vcnho prva. Zejmna pjde o ppady, kdy SVJ
sjednalo se souhlasem vlastnk dotench jednotek zstavn prvo k jednotkm
za elem tkajcm se sprvy domu a pozemku. Stejn tak me jt o ppady,
kdy sm vlastnk jednotky zastavil jednotku nap. k zajitn svho dluhu. Bez
psemnho souhlasu osoby oprvnn z vcnho prva neme dojt k zpisu
spoluvlastnickho prva nebo vlastnickho prva k nemovit vci na zklad
dohody nebo prohlen o zruen bytovho spoluvlastnictv podle 1117 nebo
1118. V souasn odborn literatue se k tomu nap. uvd: "Jedn se o ochranu,
kterou obansk zkonk poskytuje oprvnn osob, nebo zruenm bytovho
spoluvlastnictv a scelenm' rozdlenho domu by mohlo dojt ke snen
monosti osoby oprvnn z vcnho prva toto prvo realizovat." (Lit. . 1, s.
299.)
1169 odst. 2, 1208 psm. g) bod 4, 1215 a 1218, 1309
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
katastrln vyhlka,

Z literatury:
spoluvlastnictv
novm
Pododdl 7
Spolen ustanoven
1220
(Zakldn plnho znn prohlen do sbrky listin)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Zakldn zmny prohlen do sbrky listin katastru nemovitost (1 a 3)
II. Zakldn zmny prohlen do sbrky listin rejstku spoleenstv

vlastnk jednotek (4)
Z dvodov zprvy:
V praxi se vyskytuj problmy vyvolan skutenost, e pokud dolo k

zmnm prohlen, je jeho aktuln znn obtn dostupn, zvlt pro zjemce
o koupi jednotky. Proto se navrhuje stanovit osob odpovdn za sprvu domu
povinnost zpstupnit veejnosti pln znn prohlen v pslunch sbrkch
listin. Je zejm, e tato nov povinnost si t vyd dal nklady na stran
katastrlnch ad. Tyto vy nklady budou pokryty ze zpoplatnn takovch
zpis v rmci doprovodn i samostatn novely pslunch pedpis.
I. Zakldn zmny prohlen do sbrky listin katastru nemovitost

K odst. 1
1.
Zmrem zkonodrce je, jak plyne tak z dvodov zprvy, zajistit dostupnost
plnho znn prohlen tm, e se nov ukld povinnost pi kad zmn
prohlen vyhotovit jeho pln znn a zaloit je ve sbrce listin katastru
nemovitost (m se nic nemn na povinnosti podat nvrh na zpis zmn, pokud
by se jednalo v ppad zmny prohlen o zmnu nkter ze zapisovanch
skutenost). Odstran se tak problmy s dostupnost aktulnho znn prohlen,
kter se vyskytovaly za innosti zkona o vlastnictv byt, kdy se ukldn
plnho znn prohlen (ve znn provedench zmn) do sbrky listin
katastrlnho adu nepikazovalo. Podle 11 odst. 7 zk. o vlastnictv byt bylo
pouze stanoveno, e vechny zmny, kter se tkaj oznaen jednotek a velikosti
spoluvlastnickch podl na spolench stech domu je SVJ povinno ve
stanoven lht 30 dn oznmit katastrlnmu adu. V praxi se proto vtinou
doporuovalo, aby pln znn prohlen (dolo-li ke zmnm jinch daj ne
tch, kter byly uvedeny v 11 odst. 7 zk. o vlastnictv byt) bylo uloeno u SVJ
tak, aby kad vlastnk jednotky ml monost do aktulnho znn prohlen
nahldnout.
2.
Povinnost zakldat pln znn prohlen do sbrky listin katastru nemovitost se
vztahuje tak na smlouvu o vstavb, mezi jej povinn nleitosti pat podle
1170 odst. 2 psm. a) tak daje stanoven jako nleitosti prohlen. Povinnost
zaloit zmnu smlouvy o vstavb do sbrky listin katastru nemovitost nastane,
jestlie dojednaj astnci smlouvy o vstavb zmny tch nleitost smlouvy,
kter jsou jinak nleitostmi prohlen.
3.
By to zkon vslovn nestanov, lze z povahy vci dovodit, e obdobn
povinnost vznikne i v ppad, e by dolo ke zmnm v dohod spoluvlastnk
nemovit vci, resp. manel majcch nemovitou vc ve spolenm jmn, na
jejm zklad dolo ke vzniku jednotek. Rovn tato dohoda obsahuje mj. tak
povinn nleitosti, kter jsou jinak nleitostmi prohlen, jak to stanov 1164
odst. 2 in fine.
II. Zakldn zmny prohlen do sbrky listin rejstku spoleenstv

vlastnk jednotek
K odst. 2
4.
V ppad, e osobou odpovdnou za sprvu domu a pozemku je SVJ, kter se
jako prvnick osoba zapisuje do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek, vznik
mu povinnost zakldat do sbrky listin rejstku spoleenstv vlastnk jednotek
nejen pln znn stanov (ve znn schvlench zmn), ale tak pln znn
prohlen (ve znn schvlench zmn). V takovm ppad je tedy SVJ povinno
pln znn prohlen (smlouvy o vstavb i dohody spoluvlastnk nebo
manel) ve znn schvlench zmn zaloit nejen do sbrky listin katastru
nemovitost, nbr souasn do sbrky listin rejstku, v nm je SVJ zapsno. V
dvodov zprv sice nen uveden dvod pro zakldn plnho znn prohlen
tak do sbrky listin veejnho rejstku, v nm je zapsna osoba odpovdn za
sprvu domu, lze vak dovozovat, e v tomto ppad je pln znn prohlen
zakldno mj. z toho dvodu, e jde o zkladn dokument, kter vymezuje bytov
spoluvlastnictv a tvo spolu se stanovami SVJ (jejich aktuln pln znn se
rovn zakld do sbrky listin tohoto veejnho rejstku) soubor listin, jimi se,
spolu se zkonnmi ustanovenmi o bytovm spoluvlastnictv, d innost SVJ pi
sprv domu a pozemku.
1163 a 1169, 1170 odst. 2 psm. a)
Souvisejc pedpisy:
zk. o ve. rejstcch,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka,

na zahjen zen o povolen vkladu,

vyhlek
Z literatury:
Bytov
spoluvlastnictv
novm
1221
(Pimen pouit ustanoven o spolku)
JUDr. Zdenk p
Pehled vkladu:
I. Pimen pouit nkterch ustanoven o spolku pro SVJ (1 a 2)
II. Vslovn vylouen pouit nkterch ustanoven o spolku (3)
Z dvodov zprvy:
Spoleenstv vlastnk je prvnick osoba korporanho typu zaloen za

nepodnikatelskm elem. Proto je eln odkzat na pimen pouit
ustanoven obanskho zkonku o spolku. Podprn aplikace ustanoven o spolku
se uplatn v ppadech, kdy z ustanoven o spoleenstv vlastnk nevyplv nco
jinho. Pjde zejmna o ustanoven tkajc se postupu pi svolvn shromdn
k zasedn, o prbhu zasedn, o zpisu ze zasedn, o neplatnosti rozhodnut
atd.
I. Pimen pouit nkterch ustanoven o spolku pro SVJ
1.
Podle pedchoz pravy v zkon o vlastnictv byt byla prvn prava SVJ
komplexn a SVJ tak bylo prvn upraveno jako prvnick osoba sui generis, na
jej prvn pomry se nevztahovala ani pimen ustanoven jinho zkona. V
obanskm zkonku dolo v tomto smru v ustanovench o bytovm
spoluvlastnictv k vraznmu posunu, jestlie se stanov pimen pouit
ustanoven o spolku, tedy prvnick osob rovn korporativnho typu, kter je
zakldna k jinm ne podnikatelskm elm. Zkon nestanov taxativn, kter
ustanoven o spolku se pouij; rozsah pouit vymezuje tm, e se ustanoven o
spolku pouij subsidirn v ppad, kdy v ustanovench o SVJ nen upraveno
jinak. Souasn v zjmu pedchzen ppadnm pochybnostem stanov
jmenovit vluku pouit nkterch ustanoven o spolku (co vak neznamen, e
ostatn ustanoven o spolku by se pro SVJ pimen pouila). Lze poznamenat, e
pi tvorb 1221 mla bt vluka pouit nkterch ustanoven o spolku doplnna
tak o vluku pouit ustanoven o rozhod komisi spolku, aby nevznikaly v praxi
ppadn pochybnosti; je toti z povahy vci patrn, e ustanoven o rozhod
komisi spolku nelze ani pimen pout pro SVJ, a nelze tedy v SVJ zizovat
rozhod komisi.
2.
Ze samotn dvodov zprvy vyplv, e zkonodrce ml na mysli pimen
pouit pedevm ustanoven, kter se v podmnkch SVJ tkaj zejmna
shromdn, a nkterch dalch ustanoven o spolku. Lze dospt k zvru (kter
si nein nrok na pln vet), e pro SVJ me pichzet v vahu pimen
pouit pedevm tchto ustanoven o spolku:
a) 221 (stanovy SVJ mus bt uloeny v plnm znn vdy tak v sdle SVJ);
b) 222 odst. 2 vta druh, 223 vta prvn a druh, 224 odst. 1 a 2 (nkter
zleitosti tkajc se shromdn, na nm je podle 1200 pijetm stanov
zakldno SVJ);
c) 232 odst. 2 (je-li lenem SVJ prvnick osoba, zastupuje ji statutrn orgn,
ledae prvnick osoba ur jinho zstupce);
d) 236 odst. 1 vta prvn (stanovy SVJ ur, jakm zpsobem se provdj v
seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob v SVJ);
e) 245 (ppady, kdy se na usnesen shromdn nebo jinho orgnu SVJ hled,
jako by nebylo pijato - a nejsou s nm tedy spojeny dn prvn dsledky);
f) 246 (funkn obdob len volench orgn je ptilet, neur-li stanovy dlku
funknho obdob, dle monost kooptace, nezakou-li ji stanovy);
g) 248 odst. 2 vta posledn (lhta 30 dn, ve kter je statutrn orgn povinen
svolat shromdn v ppad, kdy je povinen tak uinit z podntu len SVJ,
jestlie stanovy neur jinou lhtu - viz 1207 odst. 1);
h) 249 a 251, 253 a 254 (zleitosti tkajc se v SVJ shromdn);
i) 262 a 264 (zleitosti tkajc se kontroln komise, je-li v SVJ zizovna).
II. Vslovn vylouen pouit nkterch ustanoven o spolku
3.
By se pro SVJ pimen pouij jen nkter ustanoven o spolku, nebo jde
pouze o subsidirn pouit, nevyplv-li z ustanoven o SVJ nco jinho (a lze
dovodit, nevyplv-li tak ze stanov SVJ nco jinho), povaoval zkonodrce za
nezbytn vslovn stanovit, kdy v dnm ppad nelze ani pimen pout pro
shromdn vlastnk jednotek vslovn vyjmenovan ustanoven o spolku.
Jmenovit nelze pro SVJ pout monost konat lenskou schzi formou
shromdn delegt, formou dlch lenskch schz anebo monost konat
nhradn shromdn. By to nen vslovn stanoveno, je zejm, e nelze pout
ustanoven o rozhod komisi spolku. elem vyjmenovn ustanoven (tkajcch
se forem lensk schze spolku, resp. nhradn lensk schze), jejich pouit je
vyloueno, pedstavuje pouze vluku ve vztahu ke shromdn. Takto taxativn
vyjmenovan ustanoven, kter se nepouij v ppad shromdn, nic nemn
na skutenosti, e se pro SVJ nepouije tak ada dalch ustanoven o spolku.
214 a 302
1222
(Zmocovac ustanoven k bytovmu spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Obecn k provdcmu prvnmu pedpisu (1)
II. Zkladn informace o pedmtu pravy v provdcm nazen vldy (2

a 5)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se, aby nkter podrobnosti stanovil provdc pedpis. Pedn

jde o zpsob vpotu podlahov plochy bytu, kter je zapoteb stanovit
jednoznan vzhledem k tomu, e existuje vt poet rznch zpsob. Obdobn
se jev jako eln vymezit podrobnosti o innostech tkajcch se sprvy domu a
pozemku.
I. Obecn k provdcmu prvnmu pedpisu
1.
Prvn prava bytovho spoluvlastnictv v obanskm zkonku je podstatn
rozshlej ne pedchoz prava v zkon o vlastnictv byt, pesto zkonodrce
nepovaoval za vhodn, aby cel komplex tto pomrn sloit materie byl
upraven pouze na rovni zkona, pedevm proto, aby se v zkonnm textu
pedelo plin kazuistice, kter by se vymykala celkovmu pojet zkladnho
kodexu soukromho prva. Uritm dvodem byla tak snaha reagovat
podzkonnm prvnm pedpisem na skutenost, e se spolu se zkonem o
vlastnictv byt zruuj i dosavadn vzorov stanovy SVJ, kter sice tvoily plohu
nazen vldy (nazen vldy . 371/2004 Sb., ve znn nazen vldy .
151/2006 Sb.), navazovaly na zkonnou pravu a podrobnji se zabvaly
nktermi zleitostmi vlastnictv byt v nvaznosti na zkon, avak jejich
ustanoven nebyla zvazn pro SVJ s vlastnmi stanovami. Proto byl stanoven
pedmt pravy provdcho prvnho pedpisu tak, aby krom vpotu

podlahov plochy bytu (a shodn nebytovho prostoru) v jednotce byly ble
upraveny zleitosti tkajc se jednak vymezen spolench st, jednak
vymezen (formou prvn domnnky), kter sti nemovit vci jsou spolen, a
dle vymezen podrobnost o sprv domu a pozemku.
II. Zkladn informace o pedmtu pravy v provdcm nazen vldy
2.
Nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch s
bytovm spoluvlastnictvm, v celm rozsahu upravuje zpsob vpotu podlahov
plochy bytu pro ely bytovho spoluvlastnictv, nebo obansk zkonk se touto
problematikou vbec nezabv. Vymezen, kter sti nemovit vci jsou
spolen, a dle stanoven podrobnost o innostech tkajcch se sprvy domu a
pozemku vak navazuje na zkladn pravu v ustanovench obanskho zkonku
o bytovm spoluvlastnictv.
3.
Ve zpsobu vpotu podlahov plochy (vztahujc se jak na byt, tak na nebytov
prostor zahrnut v jednotce) dochz oproti prav v zkon o vlastnictv byt ke
zmn v tom smyslu, e se podlahov plocha vypote jako podlahov plocha
celku bytu, take se do podlahov plochy zapote nov tak pdorysn plocha
svislch nosnch i nenosnch konstrukc uvnit bytu (pky, ppadn nosn
stny probhajc bytem apod.).
4.
Pokud jde o stanoven, kter sti nemovit vci jsou spolen, navazuje nazen
vldy . 366/2013 Sb. na zkladn vymezen spolench st v 1160 a
vymezuje pedevm velmi podrobn, kter sti domu jsou spolen. Spolenou
st nemovit vci me bt podle nazen vldy . 366/2013 Sb. tak pozemek,
kter funkn souvis s provozem a sprvou domu a s uvnm jednotek.
5.
Podrobnosti o innostech tkajcch se sprvy domu a pozemku pedstavuj
nejrozshlej soubor ustanoven v nazen vldy . 366/2013 Sb. prava se len
na sprvu domu a pozemku z hledisek provoznch a technickch a dle z hledisek
sprvnch innost zahrnutch ve sprv domu a pozemku. Jednou z dleitch
zmn oproti prav v 9a zk. o vlastnictv byt je, e SVJ ji nem oprvnn
uzavrat smlouvy o njmu jednotek, kter jsou ve spoluvlastnictv vech vlastnk

jednotek. V rmci ustanoven tkajcch se sprvy domu a pozemku se v nazen
vldy . 366/2013 Sb. upravuje tak (v obanskm zkonku pedpokldan)
dlba psobnosti mezi shromdnm a statutrnm orgnem SVJ v zleitostech
vslovn stanovench v 1208 psm. f) bod 7 a psm. g) bod 2, avak stanovy se
mohou od tto pravy odchlit.
1160, 1166 odst. 1 psm. b) bod 2, 1170 odst. 2 psm. a), 1189,
1208 psm. f) bod 7 a psm. g) bod 2
Souvisejc pedpisy:

Oddl 6
Pdatn spoluvlastnictv
Obecn ustanoven
1223
(Vznik pdatnho spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Pojem, vznik a podstata pdatnho spoluvlastnictv (4 a 15)
III. Zpis do katastru nemovitost (16 a 19)
IV. Pimen pouit na zazen pozen spolenm nkladem (20 a 21)
Jako zcela nov se zaazuj ustanoven o pdatnm (akcesorickm)

spoluvlastnictv. To pichz v vahu zejmna v souvislosti s individulnm
vlastnictvm nemovitch vc (nap. pozemk) vzanm elov na
spoluvlastnictv dal nemovit vci (nap. cesty nebo parkovit apod.), piem
nemovit vci nleejc samostatnm vlastnkm vytvej elov celek (nap.
prmyslov celek, zahrdkskou kolonii nebo chatovou osadu) a jejich uvn
nen bez vci v pdatnm spoluvlastnictv dobe mon. Podobn situace mohou
nastat tak v ppad sportovnch arel a jinch podobnch zazen. Nejedn se
o ppady vjimen, a proto je vhodn vyhradit jim obecnou normativn pravu.
O tomto een se uvaovalo ji v nvrhu koncepce rekodifikace soukromho
prva v r. 1996. Osnova sleduje v prav akcesorickho spoluvlastnictv stanovit
jen odchylky od pravy obecn; mimo dosah tchto odchylek se i na pdatn
spoluvlastnictv pouij ustanoven o spoluvlastnictv.
Ust. 1223 a 1225 charakterizuj zklad pdatnho spoluvlastnictv tm,

e rozhodujc je el jejho vyuit, kter mus bt zachovn po celou dobu, co
dvod existence pdatnho spoluvlastnictv trv. Tento el nelze zmait
elovou zmnou vci, ani jejm zatenm zpsobem naruujcm tento el. Se
zetelem k tomu se navrhuje stanovit i podmnky vyuit vci v pdatnm
spoluvlastnictv ( 1225 odst. 1). Vzhledem k elovmu propojen vci v
pdatnm spoluvlastnictv a tch samostatnch vc, s nimi spoluvytv urit
celek, se rovn navrhuje stanovit, e ppadn vzdn se prva spoluuvat i
jinak vyuvat spolenou vc nkterm ze spoluvlastnk neme mt zavazujc
inky pro jeho prvnho nstupce, a ji pjde o nstupce singulrnho i
univerzlnho.
Za uritch situac me nastat ppad, e s uvnm samostatnch vc

vytvejcch celek nen z hlediska elu spojena samostatn vc, ale jen urit
zazen (nap. zavlaovac zazen v zahrdksk kolonii); proto se navrhuje
stanovit i to, e se na takov zazen pouij ustanoven o pdatnm
spoluvlastnictv pimen.
I. Obecn
1.
V obanskm zkonku . 40/1964 Sb. dosud institut pdatnho spoluvlastnictv
upraven nebyl. Speciln prava pdatnho spoluvlastnictv (by takto nebyl dan
institut vslovn oznaen) byla obsaena v zkon o vlastnictv byt, a to ve
vztahu ke spoluvlastnictv spolench st domu vlastnky jednotek.
2.
Pdatn spoluvlastnictv jako zvltn typ spoluvlastnictv je v obanskm
zkonku upraveno poprv. Podstatou pdatnho spoluvlastnictv je jeho
akcesorick povaha ve vztahu k samostatnm vcem, k jejich vyuit vc v
pdatnm spoluvlastnictv slou. S vc v pdatnm spoluvlastnictv tedy nelze
samostatn nakldat a podl na tto vci pechz ze zkona na novho vlastnka
spolen se samostatnou vc, k jejmu vyuit slou. Vichni spoluvlastnci vci
v pdatnm spoluvlastnictv jsou v jejm uvn a nakldn s n omezeni - vc v
pdatnm spoluvlastnictv nesm bt zejmna proti vli nkterho ze
spoluvlastnk odata spolenmu elu a kad ze spoluvlastnk ji me
vyuvat pouze zpsobem, kter spolenmu elu odpovd a nebrn jejmu
vyuit ostatnmi spoluvlastnky.
3.
Vzhledem k tomu, e pdatn spoluvlastnictv je novm institutem (u bytovho
spoluvlastnictv byla prava specifick a pouiteln pouze pro bytov jednotky),
neexistuje zatm judikatura, kter by poskytovala vodtko k vkladu.
II. Pojem, vznik a podstata pdatnho spoluvlastnictv

K odst. 1
4.
Obansk zkonk zavd pdatn spoluvlastnictv jako zvltn typ
spoluvlastnictv, a to v 1223 a 1235. Tato prava se nepouije na
spoluvlastnictv ke spolenm stem domu, kter je eeno samostatn jako
soust tzv. bytovho spoluvlastnictv (viz 1158 a nsl.). Na pdatn
spoluvlastnictv se pouije i obecn prava o spoluvlastnictv (viz 1115 a nsl.),
a to tam, kde nen u pdatnho spoluvlastnictv obsaena prava zvltn.
5.
Pdatn spoluvlastnictv vznikne pouze v ppad, e jsou splnny ne uveden
podmnky, piem tyto podmnky mus bt splnny kumulativn:
a) mus zde existovat dv a vce samostatnch vc, kter vytvej mstn a
elem vymezen celek,
b) mus zde existovat vc, kter slou spolenmu elu vech vlastnk
samostatnch vc a kter je ve spolenm vlastnictv tchto vlastnk
samostatnch vc,
c) bez existence vci, kter slou spolenmu elu

samostatnch vc, nen dobe mon samostatn vci uvat.
vech
vlastnk
6.
Jsou-li splnny ve uveden podmnky, pak mme za to, e pdatn
spoluvlastnictv vznikne ze zkona, tj. ani by se na tom museli spoluvlastnci
dohodnout. Z dosavadnho "obyejnho" podlovho spoluvlastnictv ke spolen
vci se tedy stane spoluvlastnictv pdatn. Po dobu, kdy budou splnny ve
uveden podmnky, a vc bude slouit spolenmu elu vech vlastnk
samostatnch vc, nelze pdatn spoluvlastnictv zruit. To zanikne samo a v
okamiku, kdy vc v pdatnm spoluvlastnictv zanikne nebo pozbude svj el.
V takovm ppad se spoluvlastnci vypodaj podle obecnch ustanoven o
zruen spoluvlastnictv.
7.
Vznik pdatnho spoluvlastnictv ze zkona povaujeme za problematick, nebo
pechodn ustanoven na pdatn spoluvlastnictv nepamatuj. Reim pdatnho
spoluvlastnictv se pitom po innosti obanskho zkonku uplatn bez ohledu
na konkrtn ujednn stran v tomto smru i na stvajc prvn pomry. Lze
pedpokldat, e pdatn spoluvlastnictv nebude ve velk vtin ppad
zapsno do katastru nemovitost, a tud bude existovat rozpor mezi zpisem v
katastru nemovitost a skutenm stavem. Podle naeho nzoru pitom mohou v
praxi nastat vznamn nejasnosti, a ji pi pevodu samostatn vci, k n se
ve vc v pdatnm spoluvlastnictv, pi pevodech spoluvlastnickch podl na
vci v pdatnm spoluvlastnictv, bez respektovn zejmna 1227. Tet osoby
(nabyvatel v dobr ve) by sice mly bt dostaten chrnny skrze 984,
nicmn v takovm ppad me nastat situace, kdy vc v pdatnm
spoluvlastnictv ji nebude splovat zkonn podmnky pro existenci pdatnho

spoluvlastnictv, jak byly uvedeny ve (nap. ji nebude dna jednota vlastnk,
kte jsou souasn spoluvlastnky vci v pdatnm spoluvlastnictv). Otzkou
tak je, zda samostatn pevod spoluvlastnickho podlu na vci v pdatnm
spoluvlastnictv nebude neplatn (piem k tomuto zvru se piklnme), nebo
takov pevod odporuje zkonu, piem smysl a el zkona neplatnost vyaduje
( 580).
8.
Na tomto mst povaujeme za nutn uvst, e existuj i nzory, e pdatn
spoluvlastnictv me vzniknout pouze smlouvou, tj. dohodou vech vlastnk.
Mme za to, e tento nzor nem oporu v zkon, by by smluvn vznik
pdatnho spoluvlastnictv pravdpodobn odstranil vtinu vkladovch
nejasnost tkajcch se tohoto institutu.
9.
Typickm pkladem pdatnho spoluvlastnictv je spolen vlastnictv
pstupov cesty vlastnk nkolika nemovitost, kter v souhrnu vytvej urit
elov celek (nap. chatov osada i zahrdksk kolonie apod.).
10.
Uveme si pklad: Pan A, pan B a pan C maj pobl vesnice Lite kad vlastn
pozemek a na nm zahradn chatku. K tmto pozemkm vede pstupov cesta,
kter je ve spoluvlastnictv pana A, pana B a pana C. Bez tto cesty by nebylo
dobe mon se k pozemkm dostat. Existuj zde tedy ti samostatn vci
(pozemky, jejich soust jsou zahradn chatky), kter vytvej mstn a elem
vymezen celek (zahrdksk osada), je zde pstupov cesta, kter je ve
spoluvlastnictv vlastnk jednotlivch pozemk, a tato pstupov cesta slou
spolenmu elu vech vlastnk pozemk a bez n by nebylo dobe mon
pozemky uvat. Pstupov cesta je tedy v pdatnm spoluvlastnictv pana A, B a
C.
11.
V pdatnm spoluvlastnictv mohou bt i spolen ppojky, parkovit apod.
12.
V ppad, e vc v pdatnm spoluvlastnictv slou ke spolenmu vyuit

pozemk (co bude v praxi nejastj), stanov se podly spoluvlastnk na
spolen vci pomrem vmry jejich pozemk. Spoluvlastnci se mohou
dohodnout i jinak, a sjednat si tak odlinou vi podl na vci v pdatnm
spoluvlastnictv (viz 1226). Pro jin vci v pdatnm spoluvlastnictv (tj. pro
vci, kter neslou spolenmu vyuit pozemku) obansk zkonk vi podl
nestanov. Nedohodnou- li se spoluvlastnci jinak, pak bude nutn aplikovat
obecn ustanoven o spoluvlastnictv. Podle 1122 vyplv velikost podl z
prvn skutenosti, na n se zakld spoluvlastnictv nebo ast spoluvlastnka
ve spoluvlastnictv. M se pitom za to, e podly jsou stejn.
13.
Uveme opt pklad: Vyjdeme-li z pedchozho pkladu, pak pan A m pozemek
o velikosti 100 m2, pan B m pozemek o velikosti 150 m2 a pan C m pozemek o
velikosti 150 m2. Jejich podly k pstupov cest (nedohodnou-li se jinak), budou
2/8 (tedy 1/4), 3/8 a 3/8.
14.
Zkladn podstata pdatnho spoluvlastnictv spov v tom, e:
a) vc v pdatnm spoluvlastnictv nesm bt proti
spoluvlastnk odata spolenmu elu;
vli nkterho ze
b) vc v pdatnm spoluvlastnictv lze zatit jen zpsobem, kter nebrn jejmu

vyuit ke spolenmu elu;
c) pokud vlastnci pevd samostatnou vc, k jejmu vyuit vc v pdatnm

spoluvlastnictv slou, pechz automaticky (ze zkona) na novho vlastnka i
pdatn spoluvlastnick podl; tak tomu ostatn bylo dodnes i u spoluvlastnictv
bytovho, kdy s bytovou jednotkou pechzel i podl na spolench stech domu
a ppadnm pozemku;
d) pdatn spoluvlastnick podl nelze samostatn pevdt, lze jej pevst vdy
pouze spolen se samostatnou vc; spoluvlastnkem vci v pdatnm
spoluvlastnictv tedy neme bt jin osoba ne vlastnk vci, k jejmu uvn
vc v pdatnm spoluvlastnictv slou;
e) kad ze spoluvlastnk me vyuvat vc v pdatnm spoluvlastnictv

zpsobem, kter spolenmu elu odpovd a nebrn jejmu vyuit ostatnmi
spoluvlastnky;
f) vkon rozhodnut sprvou nemovit vci, k jejmu vyuit slou vc v

pdatnm spoluvlastnictv, se vztahuje i na podl na tto vci v pdatnm
spoluvlastnictv; vkon rozhodnut sprvou nemovit vci nelze nadit pouze na
podl na nemovit vci v pdatnm spoluvlastnictv.
15.
Uveme si pklad: Pan Ase rozhodl, e svj pozemek se zahradn chatkou prod,
a to panu D. Spolu s pozemkem ze zkona pejde na pana D i pdatn
spoluvlastnick podl k pstupov cest.
III. Zpis do katastru nemovitost
16.
V ppad, e se pdatn spoluvlastnictv tk nemovit vci, kter je
zapisovna do veejnho seznamu (tedy do katastru nemovitost), zape se do
veejnho seznamu i pdatn spoluvlastnictv, a to vkladem [ 11 odst. 1 psm. i)
katastrlnho zkona, podle kterho se do katastru nemovitost zapisuje vznik,
zmna, znik, promlen a uznn existence nebo neexistence mimo jin
pdatnho spoluvlastnictv]. Na jednotlivch listech vlastnictv k pozemkm bude
tedy uveden i zpis pdatnho spoluvlastnickho podlu k nemovit vci v
pdatnm spoluvlastnictv.
17.
Pestoe se pdatn spoluvlastnick podl k nemovit vci zapisuje do katastru
nemovitost vkladem, m tento zpis podle naeho nzoru jen deklaratorn
povahu, tj. vkladem do katastru pdatn spoluvlastnictv nevznik.
18.
Podkladem pro zpis do katastru nemovitost bude muset bt tzv. vkladov
listina, na jejm zklad bude zapsno vlastnick prvo do katastru nemovitost,
jako i pdatn spoluvlastnictv k vci. Vkladovou listinou me bt dle naeho
nzoru zejmna dohoda spoluvlastnk, ve kter si potvrd existenci pdatnho
spoluvlastnictv, estn prohlen spoluvlastnk

spoluvlastnictv, rozhodnut soudu apod.
vzniku
pdatnho
19.
U pdatnho spoluvlastnictv se eviduj v katastru nemovitost zejmna
nsledujc daje:
- oznaen prva,
- daje o nemovitosti, kter je pedmtem prva,
- daje o nemovitostech, k jejich uvn vc v pdatnm spoluvlastnictv slou.
IV. Pimen pouit na zazen pozen spolenm nkladem

K odst. 2
20.
Ustanoven o pdatnm spoluvlastnictv se pouij pimen i na zazen
pozen nebo jinak nabyt vlastnky samostatnch vc spolenm nkladem
tak, aby slouila vem. Pkladem me bt ppad, kdy si vlastnci dvou
samostatnch dom spolen pod jeden pult ochrany nebo spolen
zavlaovac zazen pro zahrdkskou kolonii.
21.
Pro pimenou aplikaci ustanoven o pdatnm spoluvlastnictv je tedy teba,
aby byly kumulativn splnny nsledujc podmnky:
- zazen bude pozeno vlastnky nkolika samostatnch vc, jak jsou uvedeni v
odstavci 1 komentovanho ustanoven,
- zazen bude pozeno nebo jinak nabyto vlastnky spolenm nkladem,
- vlastnci zazen ho poizuj v myslu, aby slouilo jim vem.
1116 a 1157, 1158 a nsl., 1224 a 1235
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:
1224
(Zachovn elu vci)
Pehled vkladu:
I. Zachovn spolenho elu vci (1 a 2)
II. Zaten vci v pdatnm spoluvlastnictv (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1223
I. Zachovn spolenho elu vci
K odst. 1
1.
Zkladn podstata pdatnho spoluvlastnictv spov mimo jin v tom, e vc v
pdatnm spoluvlastnictv nesm bt proti vli nkterho ze spoluvlastnk
odata spolenmu elu.
2.
el vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv mus bt zachovn po celou dobu,
po kterou trv dvod existence pdatnho spoluvlastnictv. Pokud vc v
pdatnm spoluvlastnictv pozbude svj el, pak zanikne ze zkona i pdatn
spoluvlastnictv. Je-li tedy v pdatnm spoluvlastnictv nap. parkovit, nemohou
se spoluvlastnci bez souhlasu kterhokoliv z nich dohodnout, e msto parkovit
postav dtsk hit. Zmna elu mus bt vdy schvlena vemi vlastnky vci
v pdatnm spoluvlastnictv, a to jednomysln.
II. Zaten vci v pdatnm spoluvlastnictv

K odst. 2
3.
Zatit vc v pdatnm spoluvlastnictv lze jen zpsobem, kter nebrn jejmu
vyuit ke spolenmu elu. K pozemku v pdatnm spoluvlastnictv tedy nen
mon nap. zdit prvo stavby, pokud slou jako pstupov cesta k pozemkm
vech spoluvlastnk.
4.
K rozhodnut, na jeho zklad m bt vc v pdatnm spoluvlastnictv zatena
nebo jej zaten zrueno, je teba souhlasu vech spoluvlastnk (viz 1132).
5.
V tto souvislosti je teba upozornit, e spoluvlastnick podl k vci v pdatnm
spoluvlastnictv je mon zatit pedkupnm prvem, prvem zptn koup nebo
obdobnm zpsobem i prvem zstavnm nebo jinou obdobnou jistotou pouze
za souasnho zaten vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv
slou ( 1227 odst. 2). To nebude platit podle naeho nzoru nap. pro
sluebnosti, kter do skupiny zkonem stanovench zt nespadaj.

Sluebnostmi tedy bude mon dle naeho nzoru zatit vc v pdatnm
spoluvlastnictv i samostatn, zpsobem, kter nebrn jejmu vyuit ke
spolenmu elu.
6.
Souasn plat, e se zatenm samostatn vci ve uvedenmi ztemi
(pedkupn prvo, prvo zptn koup, zstavn prvo apod.) dojde k zaten i
pdatnho spoluvlastnickho podlu.
1158 a nsl., 1223, 1225 a 1235
1225
(Uvn vci v pdatnm spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Zpsob vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv (1 a 2)
II. Vzdn se prva na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv (3 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1223
I. Zpsob vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv

K odst. 1
1.
Kad ze spoluvlastnk vci v pdatnm spoluvlastnictv me vc vyuvat
zpsobem, kter odpovd spolenmu elu a kter nebrn jejmu vyuit
ostatnmi spoluvlastnky. Budou-li mt tedy spoluvlastnci v pdatnm
spoluvlastnictv nap. parkovit, mohou jej vyuvat k parkovn svch
automobil, emu neme dn ze spoluvlastnk brnit. Souasn ale neme
jeden ze spoluvlastnk vyuvat parkovit tak, aby jej nemohli vyuvat ostatn
spoluvlastnci (nap. parkovit bude mt pt parkovacch mst a jeden ze
spoluvlastnk na nm bude parkovat pti vozidly a pro ostatn spoluvlastnky ji
nezbude dn prostor a nebudou moci parkovit vyuvat).
2.
Kad spoluvlastnk m podle 1117 prvo k cel vci, nicmn toto prvo je
omezeno stejnm prvem kadho dalho spoluvlastnka. Domnvme se, e v
ppadech, kdy uvn vci nen neomezen (nap. uveden parkovit), bude
spravedlivmu uspodn vc odpovdat uvn vci v rozsahu podle velikosti
podl na vci.
II. Vzdn se prva na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv

K odst. 2
3.
Kad ze spoluvlastnk se me vzdt prva asti na vyuit vci v pdatnm
spoluvlastnictv. Vyjdeme-li z pkladu, kdy v pdatnm spoluvlastnictv je
parkovit, pak nap. jeden ze spoluvlastnk automobil nem a ani mt nechce.
Dohodne se tedy s ostatnmi spoluvlastnky, e se svho prva na uvn
parkovit vzd, a umon tak ostatnm spoluvlastnkm uvat parkovit i v
rozsahu jeho podlu na vci.
4.
Vzdnm se prva asti na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv
spoluvlastnk neztrc sv spoluvlastnick prvo na vci v pdatnm
spoluvlastnictv, ale pouze prvo na jej vyuit.
5.
Obansk zkonk vzdn se prva neupravuje (v ob. zk. . 40/1964 Sb. bylo
vzdn se prva upraveno v 574), upravuje pouze prominut dluhu, a to v 1995
a nsl. Je tedy otzkou, zda se lze vzdt prva na vyuit vci v pdatnm
spoluvlastnictv jednostrannm prvnm jednnm i se vyaduje dohoda vech
spoluvlastnk. Mme za to, e spoluvlastnk se me vzdt prva na vyuit vci i
jednostrannm prvnm jednnm. Takov jednn navc me bt uinno i
stn, nicmn aby bylo inn, mus bt dle naeho nzoru dorueno ostatnm
spoluvlastnkm. V praxi nicmn nebude jednostrann vzdn se prva ani
praktick, ani obvykl. Lze jen doporuit, aby vzdn se prva bylo provedeno
dohodou mezi spoluvlastnky, ve kter si spoluvlastnci zejmna sjednaj:
- rozsah uvn vci v pdatnm spoluvlastnictv ostatnmi spoluvlastnky;
- podl spoluvlastnka, kter se svho uvacho prva vzdal, na sprv vci,

zejmna na nkladech na drbu vci (pokud spoluvlastnk vc neuv, nebude
mt nepochybn zjem se podlet na nkladech na bnou drbu vci);
- monost obnoven uvacho prva spoluvlastnka, kter se jej vzdal.
6.
Obansk zkonk nee, jak m vzdn se prva asti na vyuit vci v
pdatnm spoluvlastnictv vliv na sprvu vci v pdatnm spoluvlastnictv,
zejmna zda mus takov spoluvlastnk i nadle pispvat na sprvu spolen
vci. Domnvme se, e nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak, pak je
spoluvlastnk, kter se vzdal prva na uvn vci, povinen i nadle pispvat na
sprvu spolen vci, nebo sprva vci je spojena se spoluvlastnictvm vci,
nikoliv s jejm uvnm.
7.
Obansk zkonk tak nee otzku, zda se me spoluvlastnk domhat
obnoven prva asti na vyuit vci. Domnvme se, e nrok na obnoven
asti spoluvlastnk nem a bude zapoteb souhlasu vech ostatnch
spoluvlastnk, nesjednaj-li si strany v dohod o vzdn se prva nco jinho.
8.
Vzdn se prva asti na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv nkterm
spoluvlastnkem nem inky pro jeho prvn nstupce. Pokud tedy dojde k
pevodu i pechodu vlastnickho prva k vci, k n se ve pdatn
spoluvlastnick podl, pozbv vzdn se prva na vyuit vci v pdatnm
spoluvlastnictv svch ink. Nov spoluvlastnk, kter by na vyuit vci v

pdatnm spoluvlastnictv neml zjem, by se musel svho prva vzdt
samostatn.
1158 a nsl., 1223, 1224, 1226 a 1235
1226
(Podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv)
Ustanoven 1226 a 1227 stanovuj odchylky od obecnch ustanoven o

spoluvlastnickch podlech. Vzhledem k elovmu uren vci v pdatnm
spoluvlastnictv se navrhuje stanovit zvltn pravidlo o stanoven podl na
spolen vci pro ppad, e tato vc slou k vyuit pozemk. Na rozdl od
analogick pravy v sti upravujc bytov spoluvlastnictv se pro ppady zde
een vol pravidlo dispozitivn, protoe spoluvlastnkm nelze brnit, aby si
ujednali nco jinho.
Charakter pdatnho spoluvlastnictv podmiuje, e podl na vci v

takovm spoluvlastnictv nelze pevdt samostatn, nbr jen spolen s tou
samostatnou vc, s n je podl na vci v akcesorickm spoluvlastnictv elov
spojen. To mus obdobn platit i pro zaten jednoho i druhho pedmtu
takovm zpsobem, kter by mohl vst k zmn vlastnickho prva k nim (
1227). Povahou pdatnho spoluvlastnictv je dno i to, e monosti oddlit se od
pdatnho spoluvlastnictv a stejn tak i zruit je mus bt omezeny.
Vklad:
1.
V ppad, e vc v pdatnm spoluvlastnictv slou ke spolenmu vyuit

pozemk (co bude v praxi pravdpodobn nejastj), stanov se podly
spoluvlastnk na spolen vci pomrem vmry pozemk. Spoluvlastnci se
mohou dohodnout i jinak, a sjednat si tak odlinou vi podl na vci v
pdatnm spoluvlastnictv (nap. si mohou sjednat, e jejich podly budou stejn,
bez ohledu na vmru pozemk). Vzhledem k tomu, e se pdatn
spoluvlastnictv zapisuje do katastru nemovitost, je teba si odlinou vi podl
sjednat psemn, piem podpisy astnk mus bt na jedn listin. V katastru
nemovitost se zapisuje i ve podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv,
piem spoluvlastnick podl na nemovitosti v pdatnm spoluvlastnictv se
eviduje zvl pro kadou nemovitost, k jejmu uvn vc v pdatnm
spoluvlastnictv slou.
2.
Pro jin vci v pdatnm spoluvlastnictv (tj. pro vci, kter neslou spolenmu
vyuit pozemku) obansk zkonk vi podl nestanov. Nedohodnou-li se
spoluvlastnci jinak, pak bude nutn aplikovat obecn ustanoven o
spoluvlastnictv. Podle 1122 vyplv velikost podl z prvn skutenosti, na n
se zakld spoluvlastnictv nebo ast spoluvlastnka ve spoluvlastnictv. M se
pitom za to, e podly jsou stejn.
3.
Z hlediska stanoven podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv je teba uvst,
e pdatn spoluvlastnictv vdy vznikne (petransformuje se) ze spoluvlastnictv
podlovho, protoe spoluvlastnictv k vci je jednou ze zkonnch podmnek pro
vznik pdatnho spoluvlastnictv. Spoluvlastnci tedy v okamiku vzniku
pdatnho spoluvlastnictv ji maj vc ve spoluvlastnictv a maj stanoven
podly k vci, a ji dohodou, nebo to vyplv z prvn skutenosti, na zklad
kter bylo spoluvlastnictv zaloeno, nebo se uplatn zkonn domnnka, e
podly jsou stejn. Nen tedy jasn, co bylo clem komentovanho ustanoven a
pro je upravena ve podl na vci pro pdatn spoluvlastnictv speciln.
Jedin smysl tto pravy lze spatovat v tom, e clem bylo perozdlit vi podl
na spolen vci u vc, kter slou ke spolenmu vyuit pozemk, a to v
ppadech, kdy se spoluvlastnci nedohodnou jinak. Pokud vyjdeme z pkladu, kdy
vlastnci maj pozemky kad o jin vme, nicmn pstupovou cestu maj ve
spoluvlastnictv kad o velikosti 1/3, pak by se k okamiku vzniku pdatnho
spoluvlastnictv zmnila ze zkona ve podl na spolen vci podle pomru
vmry pozemk (nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak). To nutn bude mt za
nsledek, e se spoluvlastnci budou mezi sebou muset vypodat, nebo nelze
nikomu odebrat vlastnick prvo bez nhrady. Tento postup me bt navc
nevhodn pro spoluvlastnka, kter m nejvt pozemek, nebo ten se bude
muset podlet na nkladech na vci vce ne ostatn, bez ohledu na to, zda podle
povahy vci vc pouv vce ne ostatn (nap. typicky pstupov cesta bude
slouit vem spoluvlastnkm v zsad shodn, bez ohledu na vmru pozemk).
1158 a nsl., 1223 a 1225, 1227 a 1235
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
1227
(Pevod podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Pevod podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv (1 a 3)
II. Zte podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv (4 a 11)
Z dvodov zprvy:
viz u 1226
I. Pevod podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv

K odst. 1
1.
Spoluvlastnick podl k vci v pdatnm spoluvlastnictv nelze po dobu existence

pdatnho spoluvlastnictv samostatn pevst, lze jej vdy pevst pouze se
souasnm pevodem vlastnickho prva k vci, k jejmu vyuit vc v
pdatnm spoluvlastnictv slou. Smlouva, kterou by se pevdl spoluvlastnick
podl k vci v pdatnm spoluvlastnictv, bude neplatn, nebo odporuje elu
pdatnho spoluvlastnictv (viz 580).
2.
Pokud je naopak pevdno vlastnick prvo k vci, k jejmu vyuit vc v
pdatnm spoluvlastnictv slou, plat, e dochz ze zkona i k pevodu
vlastnickho prva ke spoluvlastnickmu podlu na vci v pdatnm
spoluvlastnictv, a to i v ppad, e to smlouva vslovn nestanov. Otzkou
nicmn je, zda v praxi katastrln ad na zklad takov smlouvy provede
vklad vlastnickho prva k vci nebo bude vyadovat, aby smlouva obsahovala i
ujednn o pevodu pdatnho spoluvlastnickho podlu, by to obansk zkonk
nevyaduje a nevyaduje to ani katastrln zkon.
3.
Podle 338 odst. 1 o. s. . plat, e vkon rozhodnut prodejem movitch nebo
nemovitch vc nelze nadit pouze na podl na nemovit vci v pdatnm
spoluvlastnictv. Tot plat pro vkon rozhodnut sprvou nemovit vci, kter
nelze nadit pouze na podl na nemovit vci v pdatnm spoluvlastnictv.
II. Zte podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv

K odst. 2
4.
To, co bylo uvedeno sub I o pevodu pdatnho spoluvlastnickho podlu, plat i o
jeho zaten pedkupnm prvem, prvem zptn koup nebo obdobnm prvem
i prvem zstavnm nebo jinou obdobnou jistotu. To znamen, e spoluvlastnick
podl k vci v pdatnm spoluvlastnictv lze zatit uvedenmi ztemi pouze za
souasnho zaten vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv
slou. Plat to i obrcen, tedy se zatenm samostatn vci dojde k zaten i
pdatnho spoluvlastnickho podlu (a to i v ppad, e na to smlouva
nepamatuje). Dle naeho nzoru to vyplv i z podstaty pdatnho
spoluvlastnictv - je-li sjednno si pedkupn prvo k pozemku, ke ktermu se
ve pdatn spoluvlastnick podl, je nepochybn, e pedkupn prvo se ve i
k tomuto podlu, protoe vlastnick prvo k nmu ze zkona vdy pejde se
samostatnou vc, k n se ve.
5.
Lze uvst tento pklad: V pdatnm spoluvlastnictv je spolen cesta vedouc
do zahrdksk kolonie. Pan Az dil zstavn prvo ke svmu pozemku v
zahrdksk kolonii. V takovm ppad dochz k automatickmu zaten
spoluvlastnickho podlu vlastnka k pstupov cest zstavnm prvem.
6.
Je teba ale upozornit na to, e zatit vc v pdatnm spoluvlastnictv lze jen
zpsobem, kter nebrn jejmu vyuit ke spolenmu elu. K pozemku v
pdatnm spoluvlastnictv tedy nelze nap. zdit prvo stavby, pokud slou jako
pstupov cesta k pozemkm vech spoluvlastnk.
7.
Ve uveden omezen nebude platit pro vechna zaten. Zkon vslovn mluv
pouze o pedkupnm prvu, prvu zptn koup nebo jinm zaten obdobnm
zpsobem, zstavnm prvu nebo obdobn jistot. Napklad sluebnosti dle
naeho nzoru do tto kategorie nespadaj.
8.
Podle naeho nzoru je tedy mon zatit vc v pdatnm spoluvlastnictv
samostatn (bez souasnho zaten vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm
spoluvlastnictv slou) nap. sluebnost, a to zpsobem, kter nebrn jejmu
vyuit ke spolenmu elu (nap. zaten pstupov cesty sluebnost chze a
jzdy ve prospch tet osoby).
9.
V ppad, e by nsledn dolo k zniku pdatnho spoluvlastnictv (viz 1229),
mme za to, e zte zzen na vci, jejmu vyuit vc v pdatnm
spoluvlastnictv pvodn slouila a kter se vztahovaly i ke spoluvlastnickmu
podlu na vci, je byla v pdatnm spoluvlastnictv, zstvaj zachovny, by se
to me jevit nepraktickm a leckdy nespravedlivm.
10.
Lze opt uvst pklad: Spoluvlastnci vybudovali do zahrdksk kolonie novou
pstupovou cestu a dohodli se, e dosavadn pozemek, kter slouil jako
pstupov cesta, ji nebude k tomuto elu vyuvn. Dojde tedy ke zruen

pdatnho spoluvlastnictv k pozemku. Tm ale nedochz k zniku zt
vznoucch na jednotlivch spoluvlastnickch podlech (nap. zstavnho prva).
11.
Komentovan ustanoven se zmiuje pouze o pevodu vlastnickho prva, a
nikoliv o jeho pechodu. Domnvme se, e toto ustanoven plat pro ppad
pechodu vlastnickho prva obdobn. Prvn nstupce vlastnka vci, k jejmu
vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv slou, se tedy dle naeho nzoru stv
vdy s nabytm vlastnickho prva k samostatn vci i vlastnkem
spoluvlastnickho podlu na vci v pdatnm spoluvlastnictv. Ddicov se tak
nemohou napklad dohodnout, e nkter z nich zdd vc, k jejmu vyuit vc
v pdatnm spoluvlastnictv slou, a jin zdd spoluvlastnick podl na vci v
1158 a nsl., 1223 a 1226, 1228 a 1235
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
1228
(Oddlen z pdatnho spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Oddlen z pdatnho spoluvlastnictv (1 a 6)
II. Zruen asti v pdatnm spoluvlastnictv soudem (7 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1223
I. Oddlen z pdatnho spoluvlastnictv

K odst. 1
1.
Po dobu, po kterou trv el pdatnho spoluvlastnictv, nelze pdatn
spoluvlastnictv zruit, a to ani dohodou spoluvlastnk. Pdatn spoluvlastnictv
zanikne samo a v okamiku, kdy vc v pdatnm spoluvlastnictv zanikne nebo
pozbude svj el. V takovm ppad se spoluvlastnci vypodaj podle
obecnch ustanoven o zruen spoluvlastnictv.
2.
Vlastnk vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv slou, se
nicmn me z pdatnho spoluvlastnictv oddlit. To je mon pouze v ppad,
kdy vc, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv dosud slouila, zanikla
nebo zmnila svj el tak, e vc v pdatnm spoluvlastnictv u nen potebn.
Z dnch jinch dvod se nelze z pdatnho spoluvlastnictv oddlit. V praxi si
lze pedstavit nap. situaci, kdy je v pdatnm spoluvlastnictv zvlahov systm,
kter slou vlastnkm pozemk (zahrdek). Jeden z vlastnk svj pozemek
zastavl a zvlahu ji nepotebuje.
3.
Oddlit se z pdatnho spoluvlastnictv je mon podle naeho nzoru pouze
dohodou uzavenou mezi vemi spoluvlastnky, ppadn rozhodnutm soudu.
4.
V dohod by si mli astnci sjednat zejmna:
a) Oddlen jednoho ze spoluvlastnk z pdatnho spoluvlastnictv. Podle naeho
nzoru pjde bu o smlouvu o pevodu spoluvlastnickho podlu k vci na ostatn
spoluvlastnky, nebo pjde o dohodu o zruen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv k vci v pdatnm spoluvlastnictv. Vc v pdatnm

spoluvlastnictv pitom mus zstat ve spoluvlastnictv pouze tch vlastnk, kte
ji k vyuit vci ve svm vlastnictv potebuj. V ppad, e je vc v pdatnm
spoluvlastnictv nemovitost, mus bt dohoda uinna v psemn form a projevy
vle vech spoluvlastnk mus bt na jedn listin (viz 560 a 561, 1141).
b) Vi spoluvlastnickho podlu osob, kter i nadle zstvaj spoluvlastnky vci

v pdatnm spoluvlastnictv. Pokud dohoda o vi spoluvlastnickho podlu osob,
kter i nadle zstvaj spoluvlastnky, nic neobsahuje, pak se stanou zbvajc
spoluvlastnci vlastnky "oddlenho" podlu v pomru svch podl.
c) Majetkov vypodn, ppadn zda je oddlen bezplatn (je teba dt vdy

pozor na daov konsekvence).
5.
Pi oddlen z pdatnho spoluvlastnictv si spoluvlastnci vzjemn vypodaj i
pohledvky a dluhy, kter souvisej se spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc
(viz 1148).
6.
Oddlen uritho spoluvlastnka od pdatnho spoluvlastnictv lze podle naeho
nzoru realizovat i rozdlenm spolen vci, ale to pouze tehdy, pokud je vc v
pdatnm spoluvlastnictv reln dliteln a pokud toto rozdlen neznemon jej
vyuit ke spolenmu elu.
II. Zruen asti v pdatnm spoluvlastnictv soudem

K odst. 2
7.
Komentovan ustanoven umouje, aby kterkoliv spoluvlastnk ze stejnch
dvod, jako jsou uvedeny v odstavci 1, podal u soudu nvrh, aby soud ast
takovho spoluvlastnka zruil a pikzal jeho podl za nhradu zbvajcm
spoluvlastnkm, a to v pomru jejich podl.
1158 a nsl., 1223 a 1227, 1229 a 1235
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
1229
(Znik pdatnho spoluvlastnictv)
Z dvodov zprvy:
viz u 1223
Vklad:
1.
Pokud pozbude vc v pdatnm spoluvlastnictv svj el, dochz ze zkona i k
zniku pdatnho spoluvlastnictv. Dokud trv el pdatnho spoluvlastnictv,
nelze pdatn spoluvlastnictv zruit, a to ani dohodou spoluvlastnk (z
pdatnho spoluvlastnictv se lze oddlit za podmnek stanovench 1228,
ppadn je podle naeho nzoru mon, aby spoluvlastnci rozhodli o zmn
elu uvn vci v pdatnm spoluvlastnictv, m dojde k zniku pdatnho
spoluvlastnictv ex lege). Spoluvlastnci se v takovm ppad vypodaj podle
obecnch ustanoven o zruen spoluvlastnictv, kter jsou obsaena v 1141 a
nsl.
2.
Z textu zkona by se dalo dovozovat, e pdatn spoluvlastnictv zanikne,
podlov spoluvlastnictv k vci se ji neobnov a spoluvlastnkm vznikne
povinnost se mezi sebou vypodat. Tento vklad ale povaujeme za velmi
problematick. Z obecnch ustanoven o zruen spoluvlastnictv toti vyplv, e
spoluvlastnictv se zruuje pouze dohodou vech spoluvlastnk nebo

rozhodnutm soudu. Podstatnou nleitost dohody o zruen spoluvlastnictv je
pitom vdy i dohoda o zpsobu vypodn ( 1141). Tot plat i pro rozhodnut
soudu, tzn. pokud soud rozhodne o zruen spoluvlastnictv, mus souasn
rozhodnout o zpsobu vypodn spoluvlastnk ( 1143).
3.
Dle naeho nzoru tedy spoluvlastnictv nelze zruit, pokud nen souasn
stanoven zpsob vypodn. Pi opanm vkladu by nutn muselo do doby
vypodn existovat jaksi kvazi spoluvlastnictv. Piklnme se tedy, za pouit
zsady stanoven v 2, k vkladu, e pdatn spoluvlastnictv sice zanikne, ale
vc bude nadle ve spoluvlastnictv (tj. dojde k obnoven spoluvlastnickho prva
na vci) a spoluvlastnictv zanikne a s inky ke dni innosti dohody
spoluvlastnk s vypodnm i prvn moci rozhodnut soudu o zpsobu
vypodn.
4.
Spoluvlastnci se mohou v souladu s 1141 vypodat bu:
a) rozdlenm spolen vci,
b) prodejem vci z voln ruky nebo ve veejn drab s rozdlenm vtku,
c) dohodou o tom, e vc zstane v podlovm spoluvlastnictv vech i jen

nkterch spoluvlastnk nebo jen jednoho spoluvlastnka s vyplacenm ostatnch.
5.
V ppad, e se spoluvlastnci na vypodn nedohodnou, mohou se dle naeho
nzoru obrtit na soud, kter o zpsobu vypodn spoluvlastnk rozhodne, a to
podle zsad stanovench v 1144 a nsl.
1158 a nsl., 1223 a 1228, 1230 a 1235
Sprva vci v pdatnm spoluvlastnictv
1230
(Ustanoven sprvce vci v pdatnm spoluvlastnictv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Ustanoven sprvce (4 a 10)
Zvltn povaha akcesorickho spoluvlastnictv vyaduje tak speciln

ustanoven o jeho sprv v bnch zleitostech ( 1230 a 1235). Vychz se z
pojet sprvy jako obligatorn.
I. Obecn
1.
Vem spoluvlastnkm pslu sprva spolen vci, a ji jde o vc v podlovm
spoluvlastnictv, nebo o vc v pdatnm spoluvlastnictv. Sprva spolen vci
vemi spoluvlastnky pitom nebv vdy vhodn, zejmna je-li spoluvlastnk
vt poet. Vhodnj tedy me bt jmenovn sprvce pro ely bn sprvy
spolen vci. Zkon dokonce u pdatnho spoluvlastnictv vychz z pojet
sprvy spe obligatorn (viz i dvodov zprva), by se spoluvlastnci mohou
dohodnout i jinak.
2.
Rozliuje se sprva bn (dn) a mimodn. Bn sprva spov v drb
vci, provdn mench oprav, zkladnm hospodaen s vc apod. Mimodn
sprva je pak takov, kdy se vc zsadnm zpsobem mn, je teba vynaloit

vznamn prostedky na mimodnou opravu apod. Sprvce je teba ustanovit k
bn sprv (nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak).
3.
Pro pdatn spoluvlastnictv je v ustanovench 1230 a 1235 obsaena
speciln prava sprvy spolen vci, kter je v pdatnm spoluvlastnictv.
Obecn prava sprvy spolen vci v podlovm spoluvlastnictv, jak je
obsaena v 1126 a nsl., se pouije pouze v ppadech, kdy 1230 a 1235
neobsahuje pravu zvltn.
II. Ustanoven sprvce
4.
Komentovan ustanoven pot s tm, e je nutn zvolit k bn sprv vci
sprvce. Tento sprvce by ml bt zvolen z ad spoluvlastnk. Spoluvlastnci se
samozejm mohou dohodnout i jinak, nap. si mohou sprvcem urit tet osobu,
kter s tm ale mus vdy souhlasit, nebo se mohou dohodnout, e sprvce
nezvol. V ppad, e spoluvlastnci sprvce do t msc od vzniku pdatnho
spoluvlastnictv nezvol (a nedohodnou se nap. tak, e sprvce zvolen nebude a
budou i bnou sprvu vc provdt spolen), pak:
a) Me kterkoliv ze spoluvlastnk podat nvrh, aby sprvce jmenoval soud.
Soud by ml pitom podle naeho nzoru jmenovat pednostn sprvce z ad
spoluvlastnk.
b) Ujme-li se nkter ze spoluvlastnk bn sprvy vci v pdatnm

spoluvlastnictv o sv vli a dn z ostatnch spoluvlastnk tomu po dobu t
msc neodporuje ani nepod nvrh na jmenovn sprvce soudem, hled se na
takovho spoluvlastnka, jako by byl sprvcem zvolen (jde o prvn fikci). Takto
"ustanovenho" sprvce samozejm mohou spoluvlastnci nsledn odvolat, a to
vtinou hlas spoluvlastnk ( 1233).
5.
Domnvme se, e spoluvlastnk zvolen sprvcem by ml se svm zvolenm
souhlasit. Otzkou je, zda je nutn souhlas spoluvlastnka i v ppad, kdy jej
jmenuje soud. Z praktickho hlediska se klonme k vkladu, e soud me
jmenovat nkterho ze spoluvlastnk sprvcem i proti jeho vli. Opan vklad
by toti znamenal, e soud nebude schopen sprvce jmenovat, pokud dn ze
spoluvlastnk nebude se svm jmenovnm souhlasit. Princip obligatorn sprvy

pak bude naruen. Je tak otzkou, zda v takovm ppad (kdy dn ze
spoluvlastnk nesouhlas se svm jmenovnm) soud me jmenovat sprvcem
osobu z ad tetch osob. Domnvme se, e k takovmu postupu by museli dt
souhlas vichni spoluvlastnci. Takto jmenovan sprvce toti dle naeho nzoru
nebude "soudnm" sprvcem, ale zmocnncem spoluvlastnk, kte by mu mli
vyplcet i odmnu, bude-li to vzhledem k jeho podnikn obvykl (co u tet
osoby, na vci nijak zainteresovan, zpravidla bude).
6.
Jak soud bude mstn a vcn pslun k rozhodnut o jmenovn sprvce, nen
pli jasn. Novela k obanskmu soudnmu du pijat v souvislosti s
rekodifikac na rozhodovn o jmenovn sprvcem nepamatuje a jmenovn
sprvce nespad pod zkon o zvltnch zench soudnch. Nestanov-li obansk
soudn d nco jinho, pak vcn pslunm k rozhodnut bude okresn
(obvodn) soud. Mstn pslunost je obtn bez zvltn pravy urit - pjde-li o
nemovitost, pak by mlo jt o soud, v jeho obvodu se vc v pdatnm
spoluvlastnictv nachz. K obdobnmu postupu bychom se klonili i u vci movit.
7.
Sprvce se vol k bn sprv vci. Bnou sprvou vci bude pedevm jej
bn drba za elem udrovn vci ve stavu zpsobilm k dnmu uvn.
V praxi pjde nap. o drbu pstupov cesty, bn opravy vci, pravidelnou
revizi zazen v pdatnm spoluvlastnictv apod. Sprvce nen oprvnn nakldat
se spolenou vc nad rmec bn drby (nap. zajistit bez dohody ostatnch
spoluvlastnk vyasfaltovn pstupov trkov cesty).
8.
Na prvn postaven sprvce se dle naeho nzoru pouije obecn prava
obsaen v 1135. Sprvce tedy bude mt prvn postaven pkaznka a mus
spoluvlastnkm sprvu vytovat. Nle mu pitom nhrada eln
vynaloench nklad, kterou si me vybrat z vnos spravovan vci. Pi volb
sprvce by se mli spoluvlastnci tak dohodnout, zda sprvci nle za vkon
sprvy vci odmna. Podle 2438 nle pkaznkovi odmna pouze tehdy, bylali ujednna nebo je-li obvykl, zejmna vzhledem k pkazcovu podnikn (zde je v
textu zkona dle naeho nzoru chyba, domnvme se, e by mlo jt o obvyklost
odmny ve vztahu k pkaznkovu podnikn, nikoliv pkazcovu). Nedohodnou-li
se spoluvlastnci jinak, odmna sprvci za vkon sprvy tedy zsadn nenle,
nle mu pouze nhrada eln vynaloench nklad. V ppad, e sprvci
vznikne koda v souvislosti se sprvou vci, budou ostatn spoluvlastnci povinni
mu tuto kodu nahradit (viz 2437).
9.
V ppad, e sprvce zvolen nebude, dn ze spoluvlastnk se neujme sprvy
spolen vci o sv vli a sprvce nebude jmenovn ani soudem, budou
vykonvat bnou sprvu spolen vci spoluvlastnci, piem dle naeho
nzoru budou rozhodovat vtinou hlas ( 1128).
10.
Z textu zkona nen zejm, zda sprvcem me bt pouze jedna osoba nebo
jich me bt i vce. Piklnme se k nzoru, e sprvu lze svit i vce osobm. V
takovm ppad rozhoduj vtinou hlas s tm, e kad z nich m jeden hlas (
1137), ledae se spoluvlastnci dohodnou jinak.
1158 a nsl., 1223 a 1229, 1231 a 1235
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
1231
(Volba sprvce)
Z dvodov zprvy:
viz u 1230
Vklad:
K odst. 1
1.
Spoluvlastnci se
nap. se mohou
spoluvlastnk. V
spoluvlastnci vol
mohou dohodnout na zpsobu, jakm zpsobem sprvce zvol,

dohodnout, e ke zvolen sprvce je teba souhlasu vech
ppad, e se nedohodnou odlin od zkona, pak plat, e
sprvce vtinou hlas.
2.
Kad spoluvlastnk m pi volb jeden hlas, bez ohledu na velikost jeho podlu
na vci v pdatnm spoluvlastnictv. Spoluvlastnci se samozejm mohou
dohodnout odlin, nap. tak, e poet hlas bude stanoven podle velikosti jejich
podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv. K takov dohod je ale teba
souhlasu vech spoluvlastnk.
3.
Spoluvlastnk mus se svm zvolenm podle naeho nzoru souhlasit (k tomu viz
koment k 1230).
K odst. 2
4.
Vzhledem k tomu, e sprvce se vol vtinou hlas (nedohodnou-li se
spoluvlastnci jinak), me spoluvlastnk, kter pro zvolen sprvce nehlasoval,
navrhnout soudu, aby zvolenho sprvce odvolal, jsou-li pro to dleit dvody. V
takovm ppad bude muset souasn soudu navrhnout, aby jmenoval sprvcem
jinho spoluvlastnka. Dleit dvody pro odvoln sprvce bude muset
spoluvlastnk prokzat a bude vdy zleet na konkrtnm posouzen vci. Lze si
pedstavit nap. situaci, kdy bude mt zvolen sprvce urit osobn zjmy, kter
by mohly bt v konfliktu s dnou sprvou spolen vci, apod.
5.
Zkon stanov prekluzivn lhtu pro podn nvrhu soudu na odvoln sprvce a
jmenovn jinho. Nvrh mus bt podn do ticeti dn od pijet rozhodnut
spoluvlastnk o volb sprvce. Nen-li nvrh v tto lht podn, prvo podat jej
zanik.
1158 a nsl., 1223 a 1230, 1232 a 1235
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
1232
(Ustaven sprvce fikc)
Z dvodov zprvy:
viz u 1230
Vklad:
1.
Zkon pot s tm, e si spoluvlastnci k bn sprv vci mezi sebou zvol
sprvce. Pro ppad, e si spoluvlastnci sprvce nezvol ani do t msc od
vzniku pdatnho spoluvlastnictv (a nedohodnou se nap. tak, e sprvce zvolen
nebude a budou i bnou sprvu vc provdt spolen), pak me kterkoliv ze
spoluvlastnk podat nvrh soudu, aby sprvce jmenoval (viz koment k 1230).
2.
Komentovan ustanoven pamatuje i na situaci, kdy jsou spoluvlastnci neinn a

nkter z nich se o sv vli ujme bn sprvy vci v pdatnm spoluvlastnictv.
Pokud tomu dn z ostatnch spoluvlastnk po dobu t msc neodporuje ani
nepod nvrh na jmenovn sprvce soudem dle 1230, hled se na takovho
spoluvlastnka, jako by byl sprvcem zvolen (jde o prvn fikci). Takto
"ustanovenho" sprvce samozejm mohou spoluvlastnci nsledn odvolat, a to
vtinou hlas vech spoluvlastnk ( 1233).
3.
Sprvce ustanoven tmto zpsobem se povauje za zmocnnce spoluvlastnk,
nikoliv za nepikzanho jednatele (viz 3006 a nsl.). To je dleit zejmna z
toho dvodu, e m nrok na nhradu nklad vynaloench pi sprv bez
ohledu na vsledek (nepikzan jednatel by takov nklady mohl uplatovat
pouze tehdy, pokud by nepikzan jednatelstv vedlo k pevnmu uitku
spoluvlastnk).
1158 a nsl., 1223 a 1231, 1233 a 1235
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
1233
(Odvoln sprvce)
Pehled vkladu:
I. Odvoln sprvce spoluvlastnky (1 a 2)
II. Odvoln sprvce soudem (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1230
I. Odvoln sprvce spoluvlastnky

K odst. 1
1.
Sprvce lze kdykoliv z jeho "funkce" odvolat. Pokud se spoluvlastnci
nedohodnou jinak (nap. tak, e k odvoln je zapoteb souhlasu vech
spoluvlastnk), pak plat, e k odvoln sprvce posta vtina hlas vech
spoluvlastnk.
2.
V ppad, e by lo o sprvce jmenovanho soudem, vyaduje zkon pro jeho
odvoln kvalifikovanou vtinu alespo dvou tetin hlas vech spoluvlastnk.
Spoluvlastnci se opt mohou dohodnout jinak (tedy nap. tak, e k odvoln je i v
tomto ppad teba souhlasu vech spoluvlastnk). Pro plnost uvdme, e
soud me jmenovat sprvce pouze v ppad, kdy jej nezvol spoluvlastnci, a to
ve lht do t msc od vzniku pdatnho spoluvlastnictv, ppadn pokud se
nedohodnou nap. tak, e sprvce zvolen nebude a budou i bnou sprvu vc
provdt spolen. Ble viz koment k 1230.
II. Odvoln sprvce soudem

K odst. 2
3.
Z dleitch dvod me sprvce (bez ohledu na to, jak byl povoln, tj. zda byl
zvolen, jmenovn soudem nebo jeho funkce vznikla prvn fikc dle 1232)
odvolat na nvrh spoluvlastnk soud.
4.
Nvrh mus bt podn spoluvlastnky, kte maj alespo tetinu hlas. Jak
dvody bude soud povaovat za dleit, bude vdy na posouzen konkrtnho
ppadu. Zpravidla pjde o ppady, kdy sprvce prosazuje zjmy pouze nkter
skupiny spoluvlastnk nebo m osobn zjmy, kter jsou v konfliktu s dnou
sprvou spolen vci, nebo nevykonv sprvu dn.
5.
Zkon nee, zda me sprvce ze sv "funkce" odstoupit, resp. zda me
pkaz, kter mezi nm a spoluvlastnky vznikl, vypovdt. Domnvme se, e
sprvce tak uinit me. Nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak, pak podle naeho
nzoru me sprvce pkaz vypovdt nejdve ke konci msce nsledujcho po
msci, v nm byla vpov doruena (viz 2440). V takovm ppad by mli
spoluvlastnci zvolit novho sprvce, a to do t msc ode dne, kdy sprvce ze
sv funkce odstoupil. Pokud tak neuin, jmenuje sprvce na nvrh kterhokoliv
spoluvlastnka soud, ppadn me nastat i situace, kdy sprvce bude ustanoven
prvn fikc dle 1232. Otzkou je, zda me vpov podat i sprvce, kter byl
pro tento el jmenovn soudem. Spoluvlastnci by se tak mohli dostat do
bludnho kruhu, kdy soudem jmenovan sprvce obratem doru spoluvlastnkm
svou vpov. I pes prv uveden se domnvme, e sprvce jmenovan
soudem me vpov podat.
6.
V ppad, e sprvce zvolen nebude, dn ze spoluvlastnk se neujme sprvy
spolen vci o sv vli a sprvce nebude jmenovn ani soudem, budou
vykonvat bnou sprvu spolen vci vichni spoluvlastnci, piem dle
naeho nzoru budou rozhodovat vtinou hlas ( 1128).
1158 a nsl., 1223 a 1232, 1234, 1235, 2440
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
1234
(Prvn jednn sprvce)

Z dvodov zprvy:
viz u 1230
Vklad:
1.
Sprvce bude asto pi vkonu bn sprvy init prvn jednn (nap. zajist
opravu vci tet osobou, tj. uzave smlouvu o dlo apod.). Z takovho prvnho
jednn budou sprvce i spoluvlastnci oprvnni a zavzni spolen a
nerozdln.
2.
Komentovan ustanoven je nejasn, nebo stav osobu sprvce vedle
spoluvlastnk. Zsadn plat, e sprvcem by ml bt nkter ze spoluvlastnk
(nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak). Pokud bude sprvce zvolen i jmenovn z
ad spoluvlastnk, pak pro takov ppad nen nutn stanovit, e spoluvlastnci i
sprvce jsou z prvnho jednn oprvnni a zavzni spolen a nerozdln,
nebo sprvce bude souasn spoluvlastnkem (tj. v takovm ppad by byla
slova "i sprvce" nadbyten). Souasn lze pochybovat o tom, e by smyslem
komentovanho ustanoven bylo zavzat (a nejen zavzat, ale dt mu i
oprvnn) spolen a nerozdln z prvnho jednn sprvce - tet osobu.
Sprvce by v takovm ppad vykonval sprvu jmnem a na et
spoluvlastnk, nap. jako pkaznk i komision. Vytvoen solidarity
spoluvlastnk a sprvce by nebylo logick ani smyslupln.
3.
Klonme se tedy k zvru, e smyslem tohoto ustanoven bylo, e vichni
spoluvlastnci (tedy i sprvce - spoluvlastnk) budou z prvnho jednn sprvce v
zleitostech bn sprvy oprvnni a zavzni spolen a nerozdln. Bude-li
sprvcem tet osoba, kter bude jednat jako pkaznk, pak z prvnch jednn
nebude zavzna spolen a nerozdln se spoluvlastnky.
1158 a nsl., 1223 a 1233, 1235
1235
(Nklady spojen se sprvou vci v pdatnm spoluvlastnictv)
Z dvodov zprvy:
viz u 1230
Vklad:
1.
Spoluvlastnci jsou povinni na sprvu vci v pdatnm spoluvlastnictv pispvat
pomrn podle velikosti svch podl na spolen vci. Jsou pitom povinni
skldat k rukm sprvce pimenou zlohu. Pokud se nedohodnou jinak, je
zloha splatn k 31. lednu pslunho kalendnho roku, na kter se zlohy
plat. Spoluvlastnci se samozejm mohou dohodnout nap. na tom, e zlohy
budou hradit msn, a vytvoit si pro tento el zvltn et ("fond oprav").
2.
Spoluvlastnci se na vi zlohy mus dohodnout, piem rozhoduj vtinou
hlas. Pokud spoluvlastnci o vi zloh nerozhodnou do konce pedchzejcho
roku, pak plat, e byl hrn zloh pro dal rok stanoven stkou, kter se vypote
jako souhrn zloh uhrazench v poslednm roce naven o jednu desetinu.
Pokud ani tmto zpsobem nen mon hrn zlohy urit (nap. proto, e dn
zlohy v pedchozm roce hrazeny nebyly), ur vi hrnu zloh na nvrh sprvce
soud. To plat jen v ppad, e ve zloh byla stanoven pouze pro urit
obdob. Napklad se spoluvlastnci dohodli, e hrn zloh pro rok 2014 in 50
000 K. Nejpozdji do konce roku 2014 by se pak mli dohodnout na vi zloh
pro rok 2015. Pokud se nedohodnou, bude ve zloh stanovena podle skuten
sloench zloh (tj. nikoliv podle toho, v jak vi mly bt zlohy uhrazeny),
piem tato stka se nav o 10%. Pokud tedy v roce 2014 bylo uhrazeno na
zlohch nap. pouze 40 000 K, bude hrn zloh na rok 2015 init 44 000 K.
Spoluvlastnci si ale mohou stanovit, e kadoron ve zloh in 50 000 K, a
pak nen nutn o vi zloh kadoron rozhodovat.
3.
V praxi me nastat i situace, kdy nkter ze spoluvlastnk vynalo na
spolenou vc nklad v zjmu ostatnch spoluvlastnk, a to bez jejich
vyrozumn a souhlasu. Speciln prava pdatnho spoluvlastnictv na tuto
situaci nepamatuje, bude tedy dle naeho nzoru teba aplikovat obecnou pravu
obsaenou v 1136. Podle tohoto ustanoven me spoluvlastnk v takovm
ppad poadovat:
a) pomrnou st nhrady v rozsahu zhodnocen vci, pokud se jednalo o nklad,
kter byl spoluvlastnkm ku prospchu,
b) nhradu nutnch nklad, pokud se jednalo o nklad, kter bylo teba

vynaloit na zchranu vci.
1158 a nsl., 1223 a 1234
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Oddl 7
Zvltn ustanoven o spoleenstv jmn
1236
(Prvo ke spolen vci)
JUDr. Tom Kindl
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 7)
II. Prvn reim spoleenstv (7 a 16)
Navren ustanoven sleduj pravu situac dosud u ns zkonem

neeench a v teorii vykldanch rznmi zpsoby. Tak nap. se po zruen
nkdejho institutu bezpodlovho spoluvlastnictv manel setrvale kladla
otzka, jakm prvnm reimem se vlastn spravuj vci ve spolenm jmn
manel. Spoleenstv jmn me vzniknout z rznch prvnch dvod - ze
smlouvy, a to pojmenovan, typicky ze smlouvy, kterou se zakld spolenost,
nebo ze smlouvy, na jejm zklad vitel likvidovan prvnick osoby
pevezmou likvidan podstatu ( 204), i ze smlouvy nepojmenovan. Me ale
vzniknout i z jinch prvnch skutenost. Pkladem me bt spoleenstv ddic
v dob od smrti zstavitele do doby, ne jim bude nabyt ddictv potvrzeno.
Na rozdl od spoluvlastnictv, kter se vdy tk jedin vci a kdy

spoluvlastnci jsou osobami, jejich vzjemn pomr se odvozuje prv jen ze
vztahu k te vci, je spoleenstv pomrem nejmn dvou osob, kter na
vcnch pedmtech nikterak zvisl nen. Spoleenstv se k vcem me
vztahovat, ale tak nemus. Zatmco spoluvlastnictv je zvisl na existenci vci,
spoleenstv je na existenci vci nezvisl - rozhodn nezanik se znikem vci.
Typickm pkladem je spolenost, kter nezanikne ani znikem vc, kter byly
do spolenosti vneseny nebo kter byly za jejho trvn pro spoleenstv zskny.
Zvltn povahu spoleenstv jmn zamlej tato ustanoven vyjdit. Nutn se
jedn o ustanoven z valn sti blanketn, odkazujc na pslun speciln
pravy.
I. Obecn
1.
Navzdory rubrice, kter avizuje zvltn ustanoven (o spoleenstv jmn), jde ve
skutenosti o pravu, jej snahou je naopak zobecnit prvn reim situac, kdy je
vce osob spojeno na zklad smlouvy, zkona nebo jin prvn skutenosti do
uritho spoleenstv.
2.
Zkon sm dv urit vodtko, co je podle nj spoleenstvm: mluv toti
napklad o manelch, o rodinnm spoleenstv nebo o spoleenstv ddic.
Krom tchto demonstrativn uvdnch spoleenstv samozejm mohou
existovat i dal (napklad spoleenstv vznikl na zklad smlouvy o spolenosti,
smlouvy o vstavb atd.; podrobnji k tomu viz ne sub II). Jde tedy o vytvoen
novho prvnho institutu, kter zasteuje a spojuje dosud samostatn een
ppady, kdy je jmn vce osob spojeno smlouvou nebo na zklad jin prvn
skutenosti, ani by vak lo o spoluvlastnictv. S ohledem na ve uveden
nutno zdraznit, e prv komentovan ustanoven jsou subsidirn povahy,
take se jich pouije jen tehdy, pokud zkon ohledn uritho spoleenstv osob
nestanov nco jinho. Tak je tomu jednak s ohledem na obecnou prvn zsadu
pednosti zvltn pravy ped obecnou (lex specialis derogat generali), jednak s
ohledem na vslovnou prvn pravu (v nsledujcm ustanoven 1237).
3.
Dvodov zprva se vnuje prakticky jen charakteristice spoleenstv. k
pitom, e "spoleenstv se k vcem me vztahovat, ale tak nemus. Zatmco
spoluvlastnictv je zvisl na existenci vci, spoleenstv je na existenci vci
nezvisl (...)." To je zejm, uvdomme-li si, e jde napklad o spoleenstv
manelsk. Na druhou stranu vak komentovan ustanoven 1236 a 1239
upravuj prv jen dsledky spojen s nabytm vci do vlastnictv vce osobami
(viz text komentovanho ustanoven ve). Napklad 1237 toti hovo o
osobch spojench ve spoleenstv vslovn jako o "vlastncch spojench ve
spoleenstv", piem ob nsledujc ustanoven ( 1238 a 1239) se opt tkaj
prv jen vlastnickho prva. Jde tedy ve skutenosti o prvn pravu "prv a
povinnost vlastnk spojench ve spoleenstv". Proto tak rubrika hovo o
spoleenstv jmn.
4.
Podle 495 souhrn veho, co urit osob pat, tvo jej majetek. Jmn osoby
potom tvo souhrn jejho majetku a jejch dluh.
5.
Zd se tedy, e k vcem se nemus vztahovat napklad smlouva o spolenosti
(viz ne), jde-li toliko o sdruen innost. V takovm ppad vak spolenost sice
bude spoleenstvm, nebude vak v pravm smyslu spoleenstvm jmn, protoe

nebude splnna podmnka nabyt vci vce osobami spojenmi ve spoleenstv.
6.
Vzhledem k ve uveden legln definici jmn tedy spoleenstvm jmn
rozumme souhrn dluh osob spojench na zklad smlouvy, zkona nebo jin
prvn skutenosti ve spoleenstv (a se jedn o manele, osoby spojen v
rodinn spoleenstv, spoleenstv ddic, nebo jin) a veho, co tmto osobm
spojenm v dan spoleenstv pat.
II. Prvn reim spoleenstv
7.
Spoleenstv jmn (neboli souhrn veho, co osobm spojenm do spoleenstv
pat, a jejich dluh) vznik bu smlouvou, nebo na zklad jin prvn
skutenosti.
8.
Takovou jinou prvn skutenost, na jejm zklad vznik spoleenstv, je teba
smrt lovka. V ppad smrti lovka toti vznik spoleenstv jeho ddic (je-li
jich samozejm vce), je trv v dob od smrti zstavitele a do doby, ne
ddicm bude nabyt ddictv potvrzeno. Ddictv se toti sice nabv ji smrt
zstavitele, avak jeho nabyt podle 1670 potvrzuje soud. Pitom nepovolal-li
zstavitel ke sprv ddictv sprvce pozstalosti nebo vykonavatele zvti,
spravuje pozstalost a do potvrzen nabyt ddictv soudem ddic, a je-li jich
vce a nedohodnou-li se jinak, pak pozstalost spravuj vichni ddicov ( 1677
odst. 1). V takovm ppad jde o spoleenstv ddic, na n se vztahuj
komentovan zvltn ustanoven o spoleenstv jmn (a to vetn 1238 a
1239).
9.
Skutenost, se kterou zkon spojuje vznik spoleenstv ve smyslu
komentovanho ustanoven, je vak tak vznik (uzaven) manelstv (jeho
legln definici obsahuje 655). To, co m majetkovou hodnotu a nle
manelm, toti tvo jejich spolen jmn [podle rozhodnut NS 22 Cdo
3515/2006 (Rc 18/09) jde o majetkov spoleenstv manel]. Podle 712 se
pitom pro spolen jmn manel ( 708 odst. 1) pouij ustanoven o
spolenosti, poppad ustanoven o spoluvlastnictv. Protoe vak podle 2721 o
vzjemnch prvech a povinnostech spolenk spolenosti plat obdobn

ustanoven o spoluvlastnictv, znamen to vlastn, e pomry manel se podle
712 d ustanovenmi o spolenosti, poppad opt ustanovenmi o
spoluvlastnictv.
10.
Rodinn spoleenstv lze chpat jako spolen fungovn rodiny: podle 687
odst. 2 jsou napklad manel povinni vytvet zdrav rodinn prosted a
udrovat rodinn spoleenstv. Podmnkou existence takovho rodinnho
spoleenstv je, aby spolu manel ili, m se vak nerozum, e jen sdlej
spolenou (rodinnou) domcnost. Podle 758 spolu toti v prvnm smyslu
manel neij, netvo-li manelsk i rodinn spoleenstv, i kdyby vedli
spolenou rodinnou domcnost.
11.
Rodinn spoleenstv vak nemus bt tvoeno jen maneli, ale me v nm bt
spojen s jinmi osobami jen jeden z nich. Ustanoven 707 toti zmiuje rodinn
spoleenstv vznikl k provozu rodinnho zvodu, piem rodinnm zvodem
podle ustanoven 700 odst. 1 je zvod, ve kterm pracuj bu manel, nebo
alespo s jednm z manel i jejich pbuzn a do tetho stupn, nebo osoby
sevagen a do druhho stupn, a kter je pitom ve vlastnictv nkter z
tchto osob.
12.
Podle 226 odst. 1 vznik spolek dnem svho zpisu do veejnho rejstku.
Pokud vak soud jeho zpis do rejstku odmtl, ale spolek pesto pokrauje v
innosti, pouij se na nj podle 227 ustanoven o spolenosti. I v tomto ppad
tedy spoleenstv jmn vznik na zklad jin prvn skutenosti neli smlouvy.
Prvn pomry takto vzniklho spoleenstv se vak d ustanovenmi obanskho
zkonku o spolenosti, podle kterch spolenost, jejm elem je sdruen
majetku nebo innost sdruujcch se osob, vznik prv na zklad smlouvy.
Podle 2716 odst. 1 toti spolenost vznik tehdy, zave-li se smlouvou nkolik
osob sdruit jako spolenci za spolenm elem innosti nebo vci. Jde-li toliko
o sdruen innost, nebude spolenost v takovm ppad spoleenstvm jmn,
protoe nebude splnna podmnka nabyt vci vce osobami spojenmi ve
spoleenstv. Podle 2721 o vzjemnch prvech a povinnostech spolenk plat
obdobn ustanoven o spoluvlastnictv, z dluh vzelch ze spolen innosti jsou
spolenci podle 2736 zavzni spolen a nerozdln.
13.
Ustanovenmi o spolenosti se pimen d dle nap. prva a povinnosti stran

smlouvy o vstavb ( 1170 a nsl.). Ustanoven 2270 a nsl. upravuj spolen
njem (tedy situaci, kdy s pronajmatelem uzave njemn smlouvu vce osob).
Podle 2271 maj spolen njemci stejn prva a povinnosti, pro n se
pimen pouij ustanoven o spolenosti.
14.
Dvodov zprva uvd jako pklad vzniku spoleenstv tak uzaven smlouvy,
na jejm zklad vitel pevezmou likvidovanou podstatu, a to s odkazem na
204. Ustanoven 204 vak upravuje naopak situaci, kdy vitel odmtnou
likvidan podstatu pevzt: pevzet likvidan podstaty viteli je toti upraveno v
ustanovench 202 a 203. Zvltn prava vkonu vlastnickho prva v prav
pevzet likvidan podstaty pitom chyb, take se uplatn reim ustanoven
1236 a nsl., zejmna t 1238 a 1239.
15.
Podle ustanoven 12 odst. 1 zk. o danch z pjm nejsou-li spolen vdaje
souvisejc se spolenmi pjmy ze spoleenstv jmn rozdleny mezi poplatnky
stejn jako spolen pjmy, mohou je poplatnci uplatnit pouze v prokzan vi.
Pjmy a vdaje plynouc poplatnkovi ze spoleenstv jmn se zahrnuj do toho
zdaovacho obdob, ve kterm spoleenstv jmn zaniklo (co vak neplat,
pokud jde o spoleenstv jmn ddic).
16.
V daovm piznn ke spolenm pjmm a vdajm ve spoleenstv jmn
pitom me poplatnk uplatnit slevu na dani za dobu trvn spoleenstv, pokud
na ni ml v t dob nrok a neuplatnil ji ( 35ba odst. 4 zk. o danch z pjm).
202, 203, 226, 700, 707, 712, 1170, 1237 a 1239, 1475 a nsl.,
1677, 2716
Souvisejc pedpisy:
zk. o danch z pjm
Z literatury:
1. Psakov: Spolen jmn manel, vci tvoc vybaven rodinn
domcnosti. Rekodifikace & praxe, 2013, . 4, s. 17.
1237
(Subsidiarita)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 1236
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven vslovn stanov, e prvn prava spoleenstv jmn
je toliko subsidirn, a e se j tud pouije jedin v ppad, kdy zkon o
nkterch spoleenstvch nestanov jinak. Spoleenstv jmn je toti novm
prvnm institutem, kter zasteuje a spojuje ppady, kdy je jmn vce osob
spojeno smlouvou nebo na zklad jin prvn skutenosti, ani by lo o
spoluvlastnictv. Na tom nic nemn skutenost, e prvn pomry ve spoleenstv
i navenek spoleenstv se v ad ppad d ustanovenmi o spoluvlastnictv.
2.
Ustanoven o spoluvlastnictv plat obdobn nap. o vzjemnch prvech a
povinnostech spolenk spolenosti ( 2721). Jeliko se pak napklad prva a
povinnosti stran smlouvy o vstavb nebo prva a povinnosti spolench
njemc d pimen prv ustanovenmi o spolenosti ( 1170 odst. 1,
2271), tak i v tchto ppadech se prvn pomry fakticky d ustanovenmi o
spoluvlastnictv.
3.
Ustanoven o spoluvlastnictv se pouij i pro spolen jmn manel. Podle

712 se pro spolen jmn manel ( 708 odst. 1) pouij ustanoven o
spolenosti, poppad ustanoven o spoluvlastnictv. Podle 2271 o vzjemnch
prvech a povinnostech spolenk spolenosti plat obdobn ustanoven o
spoluvlastnictv. To vak samozejm nic nemn na tom, e nejde o
spoluvlastnictv, ale o zvltn spoleenstv jmn, kter se ustanovenmi o
spoluvlastnictv d jen v uritch ppadech.
4.
V ppadech, kdy nen nijak upraveno, jakmi ustanovenmi se ppad uritho
spojen majetku vce osob d, nastupuj teprve 1238 a 1239.
5.
Tak je tomu v ppad spoleenstv ddic. Ddictv se sice nabv ji smrt
zstavitele, avak jeho nabyt potvrzuje soud ( 1670). Pitom nepovolal-li
zstavitel ke sprv ddictv sprvce pozstalosti nebo vykonavatele zvti,
spravuje pozstalost a do potvrzen nabyt ddictv soudem ddic, a je-li jich
vce a nedohodnou-li se jinak, pak pozstalost spravuj vichni ddicov ( 1677
odst. 1). V takovm ppad jde o spoleenstv ddic, na n se vztahuj
komentovan zvltn ustanoven o spoleenstv jmn (a to vetn 1238 a
1239). Podobn v ppad pevzet likvidan podstaty viteli zvltn prava
vkonu jejich prv chyb, take se uplatn reim ustanoven 1236 a nsl.,
zejmna t 1238 a 1239.
202, 203, 226, 712, 1170, 1236, 1238, 1239, 1475 a nsl., 1677, 2716
1238
(Vkon prv)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 1236
Vklad:
1.
Prvn prava spoleenstv jmn je subsidirn, take se j pouije jedin v
ppad, kdy zkon o nkterch spoleenstvch nestanov jinak. V 1237 zkon
vslovn stanov, e 1238 a 1239 se pouij jen tehdy, nen-li stanoveno nco
jinho.
2.
Komentovan ustanoven vyaduje k vkonu vlastnickch prv a k nakldn se
spolenou vc jednomysln rozhodnut vech zastnnch, jimi se nepochybn
rozum osoby spojen na zklad smlouvy, zkona nebo jin prvn skutenosti
ve spoleenstv, a se jedn o manele, osoby spojen v rodinn spoleenstv,
spoleenstv ddic, nebo jin obdobn spoleenstv. Osobami zastnnmi je
proto teba rozumt vlastnky spojen ve spoleenstv (jak je m na mysli
1237).
3.
Komentovan ustanoven tedy stanov reim vkonu vlastnickch prv a
nakldn se spolenou vc pro ppad, e zkon (ani smlouva) nestanov nco
jinho. Je proto teba upozornit, e konkrtn prvn prava jednotlivch ppad
spoleenstv jmn asto odkazuje na prvn pravu prv a povinnost osob
sdruench do spolenosti ( 2716 a nsl.). Tak teba podle 712 se ustanoven o
spolenosti, poppad ustanoven o spoluvlastnictv pouij pro spolen jmn
manel ( 708 odst. 1). Podle 227 se ustanoven o spolenosti pouij v
ppad, e spolek pokrauje v innosti pesto, e soud odmtl jeho zpis do
veejnho rejstku. Ustanoven obanskho zkonku o spolenosti pimen
plat pro prva a povinnosti stran smlouvy o vstavb ( 1170 odst. 1), jako i
prva a povinnosti spolench njemc ( 2271). Pitom podle 2721 o
vzjemnch prvech a povinnostech spolenk spolenosti plat obdobn
ustanoven o spoluvlastnictv.
4.
V ppad spolenosti, smlouvy o vstavb nebo teba spolenho njmu se tedy
o takovm vkonu vlastnickho prva, kter je bnou sprvou, rozhoduje
vtinou hlas (jako v ppad spoluvlastnictv podle 1128 odst. 1), zatmco o
vznamn zleitosti tkajc se spolen vci se rozhoduje vtinou
dvoutetinovou (jako v ppad spoluvlastnictv podle 1129 odst. 1). V ppad

spolenho jmn manel v bnch zleitostech me jednat kad z manel
sm, v zleitostech, je nelze povaovat za bn, jednaj manel v zkonnm
reimu spolenho jmn spolen nebo jeden z nich se souhlasem druhho (
714 odst. 1). Pi smluvenm reimu jedn manel, kter spravuje spolen jmn,
podle 723 odst. 1 samostatn s vjimkami stanovenmi v 723 odst. 2. V
reimu spolenho jmn manel zaloenho rozhodnutm soudu me soud
rozhodnout, jakm zpsobem bude spolen jmn spravovno ( 728).
5.
Komentovan ustanoven tedy stanov psnj reim jednomyslnho
rozhodovn vlastnk spojench do spoleenstv zejm i v bnch
zleitostech, ve shora uvedench (a dalch prvem upravench) ppadech se
vak komentovan ustanoven nepouije.
6.
Podle komentovanho ustanoven se nelze ani domhat rozdlen spolen vci,
dokud spoleenstv trv, ani nakldat s podlem na spolen vci. I to vak plat
jen subsidirn, nen-li zvltn prvn pravy. Napklad spolenk, jeho lenstv
zaniklo, m podle 2741 odst. 1 prvo, aby mu bylo vytovno a vydno
vechno, co mu ke dni zniku lenstv nle (stejn prvo m podle 2742 i
spolenkv ddic, ledae by bylo ujednno, e se ddic stane sm spolenkem).
Podl na majetku nabytm za trvn spolenosti se vyplat v penzch ( 2741). To
souasn znamen, e vci, kter spolenk do spolenosti vloil, se mu vrt, a
to i za trvn spolenosti (tedy konkrtnho spoleenstv jmn). Podobn 1681
odst. 2 umouje ddicm rozdlit si jet ped potvrzenm nabyt ddictv (tedy
jet za trvn spoleenstv jmn) psemnosti, podobizny, zznamy nebo jin vci
rodinn povahy. To zkon konec konc pipout i ohledn vech ostatnch vc
(ovem s tm, e se tm ru inky vhrady soupisu, srov. 1681 odst. 1).
202, 203, 226, 714, 723, 728, 1128, 1129, 1170, 1236, 1237, 1239,
1475 a nsl., 2716
1239
(Znik vlastnictv spolen vci)
JUDr. Tom Kindl
Z dvodov zprvy:
viz u 1236
Vklad:
1.
Protoe spoleenstv pedstavuje een situace, kdy nabude vc do vlastnictv
vce osob spojench na zklad smlouvy, zkona nebo jin prvn skutenosti ve
spoleenstv, zanik samozejm toto vlastnick prvo se znikem spoleenstv. V
takovm ppad se vypodn d ustanovenmi o spoluvlastnictv. Podle 1141
odst. 2 se spoluvlastnci vypodaj rozdlenm spolen vci, jejm prodejem z
voln ruky nebo ve veejn drab, anebo pevedenm vci jednomu z nich nebo
vce spoluvlastnkm a vyplacenm tch ostatnch.
2.
Stejn tak vlastnick prvo ke spolen vci zanik, pokud je takto nabyt vc
pevedena na jinho (pevod vlastnickho prva upravuje 1099 a nsl.).
3.
Vet obsaen v komentovanm ustanoven vak nen pln. Vlastnictv ke
spolen vci samozejm nezanik jen jejm zcizenm i znikem samotnho
spoleenstv, ale napklad tak znikem vci, nebo vc, je objektivn pestala
existovat, neme bt ve vlastnictv dn osoby, tud ani ve vlastnictv vce
osob spojench do spoleenstv.
4.
Krom toho teba 1681 odst. 2 umouje ddicm rozdlit si jet ped
potvrzenm nabyt ddictv (tedy za trvn spoleenstv jmn) psemnosti,
podobizny, zznamy nebo jin vci rodinn povahy. To zkon koneckonc
pipout i ohledn ostatnch vc (ovem s tm, e se tm ru inky vhrady
soupisu, srov. 1681 odst. 1). V tomto ppad vlastnick prvo vce osob
spojench do spoleenstv jmn zanik za trvn spoleenstv, piem rozdlen
vc mezi ddice nelze povaovat za zcizen.
1099 a nsl., 1141 a nsl., 1236, 1237
Z judikatury:
Podmnkou vypodn vc v zen o vypodn spolenho jmn
manel je to, e v dob rozhodnut soudu existuj.
(NS 22 Cdo 3110/2010)
Dl 5
Vcn prva k cizm vcem
Oddl 1
Prvo stavby
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1240
(Stavba na pozemku jinho vlastnka)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
II. Vcn prvo k ciz vci (7 a 9)
III. Pojem stavby (10 a 13)
IV. Pozemky slouc pouze k lepmu uvn prva stavby (14 a 15)
Ji nvrh koncepce obanskho zkonku z r. 1996 pedpokldal obnoven

nkdejho institutu prva stavby. V esk juristick terminologii se pro oznaen
tohoto vcnho prva pouv bu nzvu "stavebn prvo" (tak tak nvrh
obanskho zkonku z r. 1937), anebo "prvo stavby" (tak nap. i nvrh koncepce
z r. 1996). Zvolen byl termn posledn uveden, nebo oznaen "stavebn prvo"
nen vyhovujc, jsouc ji vyhrazeno nzvu dl prvnick disciplny a poukazujc
spe k stavebnmu zkonu ne k zvltnmu vcnmu prvu.
V naem prvnm prosted bylo prvo stavby upraveno zk. . 86/1912 .

z., o prvu stavby, jednak velmi zdailm zk. . 88/1947 Sb., o prvu stavby,
kter vak platil jen krtkou dobu, byv v r. 1950 nahrazen strunou a
deformovanou pravou obanskho zkonku . 141/1950 Sb. ( 160 a 165). Od
r. 1964 ji v naem prvu upraveno nen. Nvrh vychz z pravy proveden
zkonem z r. 1947, pihl vak tak k osnov pedvlenho eskoslovenskho
zkonku a k vsledkm prac subkomittu pro vcn prva z r. 1924, stejn jako
k aktulnm zkonnm pravm v nkterch evropskch sttech. Ze standardnch
zkonk kontinentln Evropy zn prvo stavby nap. zkonk nizozemsk (5: l.
101 a nsl.) nebo vcarsk (l. 779); jin stty (nap. Rakousko) vyhrazuj tuto
pravu zvltnm zkonm. S modern pravou prva stavby piel nejprve
nmeck BGB v 1018 a nsl. (tato prava byla pozdji nahrazena nazenm z r.
1919). Nejednalo se vak o institut zcela nov; generoval se v evropskm prvu
u od mskch dob. Na potku 20. stol. se institucionalizace prva stavby
odvjela od mylenky socializace bydlen a umonn vstavby levnch dlnickch
byt. Postupem asu se vak ukzalo, e monosti vyuit prva stavby jsou
mnohem ir a e me bt praktick jeho vyuit nejen k bytovm elm, ale i
pro jin stavebn dla.
I. Obecn vklady
K odst. 1
1.
Obansk zkonk nov upravuje prvo stavby, kter prolamuje superficiln

zsadu tm, e umouje, aby stavebnk (ve star terminologii stavebn
oprvnnec) ml ve svm vlastnictv stavbu na cizm pozemku (na povrchu i pod
povrchem), ani by tato stavba pipadla vlastnkovi pozemku jako prstek. Mus
se jednat o stavbu na cizm pozemku, nikoliv na vlastnm; prvo stavt na
vlastnm pozemku je realizac vlastnkova oprvnn (srov. zsadu nemini res sua
servit).
2.
Do 31.12.2013 podobn prava v prvnm du neexistovala, a to proto, e
superficiln zsada neplatila a stavba se povaovala - stejn jako pozemek, na
kterm byla vystavna - za samostatnou vc.
3.
Prvo stavby bylo nejprve legislativn upraveno samostatnm zkonem .
86/1912 . z., o stavebnm prvu, kter poprv prvn monost rozdlnosti
vlastnk pozemku a stavby vslovn pipustil. Zkonn konstrukce (kter je pro
dnenho prvnka uvyklho na odlinost vlastnickch subjekt staveb a pozemk
celkem pirozen) vzbudila v dob pijet zkona znan rozpaky (nap. E.
Svoboda, lit. . 19, pe: "zkon o prvu stavebnm jest pochyben ve svoj
konstrukci pojmov"). S novm zkonem bylo spojovno oekvn, e povede k
oiven vstavby socilnch byt pro mn zmon obyvatelstvo, kter se
sthovalo do mst a nemlo potebn finann prostedky pro zakoupen
stavebnho pozemku. Dvodov zprva uvd, e prvo stavby se uchovalo ve
zdejm prvnm prosted - by v okletn podob - a do roku 1964. Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. vznik prva stavby ji nepipustil, le ta prva stavby,
kter vznikla ped 1.4.1964, trvala i za innosti obanskho zkonku . 40/1964
Sb. Podle komente k obanskmu zkonku . 40/1964 Sb. (lit. . 2, s. 705) plat,
e "pokud se prvo stavby upn k pozemku v socialistickm spoleenskm
vlastnictv, d se ustanovenmi o prvu osobnho uvn pozemk (s vjimkou
jeho vzniku a nrok vzniklch ped 1.4.1964). Ustanoven o osobnm uvn
vak nelze vztahovat na prvo stavby, kter bylo zzeno k pozemku v
soukromm vlastnictv. V tchto ppadech prvo stavby trv nadle v pvodn
podob."
4.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. upravil institut prva osobnho uvn
pozemk, kter umonilo postavit na pozemcch v socialistickm spoleenskm
vlastnictv rodinn domek, gar, chatu i mt na nich zahrdku. Nelo o prvo
vcn ani o prvo samostatn pevoditeln (srov. 202 ob. zk. . 40/1964 Sb. v
pvodnm znn). Prvo osobnho uvn pozemk se zkonem . 509/1991 Sb.

transformovalo do prva vlastnickho ( 872 ob. zk. . 40/1964 Sb.).
5.
Pro vlastnka pozemku me prvo stavby zzen jin osob pinst odmnu v
podob stavebnho platu (ine) splatnho jednorzov i v opakujcch se
dvkch po dobu trvn prva stavby; stejn tak vlastnk pozemku me mt
zjem na zhodnocen pozemku jeho zastavnm (uplynutm doby, na kterou je
prvo stavby omezeno, stavba zsadn pirst k pozemku vlastnka). Vlastnk
pozemku se souhlasem se zzenm stavby na svm pozemku vlastnickho prva
nevzdv; prvo stavby mus bt vdy zzeno jen jako doasn. Pi zniku prva
stavby pipad stavba za nhradu (i nen-li smluvena) vlastnkovi pozemku. S
ohledem na to, e stavebnk stav na cizm pozemku, ani by se stavba stala
prstkem vlastnka pozemku, stv se stavebnk vlastnkem stavby po dobu
trvn prva stavby. Doba, na kterou lze sjednat prvo stavby, bv upravena
vslovn (nap. rakousk zkon o prvu stavby . 86/1912 . z. pipustil jeho
zzen na minimln dobu 30 let, maximln na dobu 99 let, zkon . 88/1947
Sb., o prvu stavby, prohlsil prvo stavby jako doasn, ani by vbec stanovil
minimln a maximln dobu jeho trvn). Vslovnm stanovenm minimln doby
trvn prva stavby zkonodrce sdluje, e ke zzen stavby na cizm pozemku
na dobu krat jsou ureny jin prvn instituty ne prvo stavby. Takovm
prvnm institutem je nap. smlouva njemn, kter v zkladn prvn prav
prvo stavt na pronajatm pozemku neumouje, a proto by smluvn strany
musely povolen stavt na pronajatm pozemku zvlt sjednat, anebo vcn
bemeno, jeho obsahem je oprvnn stavt; dle pichz v vahu vprosa i
pacht.
6.
V souasn dob lze zejm vyut prva stavby k vstavb skladovacch hal,
obchodnch center, gar aj., tedy staveb, kter jsou ji samotnm zpsobem
stavebnho proveden (vetn pouitho stavebnho materilu) povaovny
nikoliv za trval. Prvn praxe uke, nakolik jsou reln pedstavy o vyuit nov
zzenho institutu prva stavby k socilnmu een bytov otzky; to souvis i s
ochotou bank poskytovat na realizaci prva stavby vry.
II. Vcn prvo k ciz vci
7.
Ustanoven 1240 piznv stavebnkovi vcn prvo, jeho obsahem je mt na

povrchu nebo pod povrchem jinho pozemku stavbu; prvn reim takto zzen
stavby komentovan ustanoven nee.
8.
Zkon oznauje prvo stavby jako vc nemovitou ( 1242), ad ho k vcnm
prvm k ciz vci; z toho se podv, e stavebnkovi pslu prvo pmo k vci
(ciz) a psob proti kad osob (nejen proti vlastnkovi pozemku), kter je
povinna respektovat oprvnn stavebnka. Jako prvo vcn se prvo stavby
zapisuje do katastru nemovitost [ 3 odst. 1 psm. f) katastrlnho zkona]. Pro
vlastnka pozemku znamen prvo stavby podstatn omezen obsahu jeho
vlastnickho prva, na rozdl od vyvlastnn vak jde jen o omezen doasn,
kter uplynutm doby, na kterou bylo prvo stavby sjednno, pomine. Na
stavebnka bylo peneseno oprvnn vlastnka pozemku pisvojovat si ve, co na
pozemku vzejde, ani je jeho vlastnkem.
9.
K prvu vcnmu srov. koment k 979 a nsl.
III. Pojem stavby
10.
Obansk zkonk pojem stavby (stejn jako ABGB) nevymezuje. Pro oblast
veejnho prva je stavba vymezena v 2 odst. 3 stavebnho zkona. Podle
tohoto ustanoven se stavbou rozum kad stavebn dlo vznikajc stavebn nebo
montn technologi, bez zetele na stavebn technick proveden, pouit
stavebn vrobky, materily, konstrukce, el a dobu trvn; za stavbu se
povauje t vrobek plnc funkci stavby; stavba, kter slou k reklamnm
elm, je stavba pro reklamu.
11.
Veejnoprvn vymezen pojmu "stavba" vak nelze pout v oblasti soukromho
prva (lit. . 3, s. 375). Veejn prvo chpe stavbu dynamicky, toti jako innost
smujc k uskutenn stavebnho dla (tj. stavn), zatmco podle
obanskoprvnho hlediska je teba stavbu chpat jako vsledek stavebn innosti
a jejho elu. Stavba je vsledkem stavebn innosti (zdraznn statickho
prvku).
12.
Proto lze za stavbu v soukromoprvnm smyslu povaovat nejen budovu, nbr i
vmnk tepla, trafostanici, elektrickou rozvodnu, skladovou halu, ale i most,
sklep i tunel (star vkladov lnky zahrnovaly pod pojem stavby i eleznin
tra). Jen z pohledu soukromoprvnho se bude posuzovat, zda stavba vyhovuje
prvu stavby podle 1250 a zda se na ni uplatn zkonem stanoven reim.
13.
Zkon pipout, aby prvo stavby mohlo existovat jak ke stavb, kter jet nen
zzena, tak i ke stavb, kter zzena ji je. Odlin od pedchozho prvnho
stavu je, e podle prva stavby nebude zzen stavba samostatnou vc, ani
soust pozemku, na kterm byla zzena, nbr soust prva stavby.
IV. Pozemky slouc pouze k lepmu uvn prva stavby

K odst. 2
14.
Zkonn prava umouje vzthnout prvo stavby i na pozemky, kter slou
lepmu uvn stavby, i kdy nejsou k jeho zzen zapoteb (me se jednat o
zahrady, dvory, hit). Napluje se tak pojem zastavnho stavebnho pozemku
podle 2 odst. 1 psm. c) stavebnho zkona, kterm je zastavn stavebn
pozemek a pozemek evidovan v katastru nemovitost jako stavebn parcela a
dal pozemkov parcely zpravidla pod spolenm oplocenm, tvoc souvisl
celek s obytnmi a hospodskmi budovami.
15.
Pozemkem je st zemskho povrchu oddlen od zbytku zemskho povrchu
uritou hranic (Baudy, lit. . 1). Hranice rozsahu prva stavby oddluje od sebe
pozemky stejnho vlastnka, z nich jeden je zaten prvem stavby a druh nikoli
[ 2 psm. a) katastrlnho zkona].
498 odst. 1, 506, 509, 512, 981, 982 odst. 1, 986, 1084, 1085,
1241 a 1256, 2014 odst. 1, 2623, 2711, 2938, 3055
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z literatury:
1. Baudy: Katastrln zkon. Koment, 2014.
2. eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987, s. 705.
3. Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, sv. I, 2013,
s. 375.
4. Dvok, Zoulk: Superficies solo cedit a prvo stavby. In 200 let
Veobecnho obanskho zkonku, 2011, s. 557-565.
5. Handrlica in Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s.
889-906.
6. Kleteka: Sousedsk prvo a prvo stavby podle nvrhu obanskho
zkonku - analza na zklad rakouskch zkuenost. In Sbornk stat z diskusnch
fr o rekodfikaci obanskho prva, 2008, s. 250 a nsl.
7. Lazar: K vlastnickmu reimu zastavenho pozemku a prvu stavby. In
Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm, 2005.
8. Mike: Prvo stavby. In Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci
obanskho prva, 2008, s. 277-281.
9. Staa: O tzv. ern stavb. In Pocta Otovi Novotnmu k 80.
narozeninm, 2008.
10. Brta: K prvu stavby vzniklmu podle pedpis platnch ped
souasnm obanskm zkonkem. Sprvn prvo, 2003, . 4, s. 221-227.
11. Brta: Pkn nadlen (stavba jako pedmt vlastnictv a jako pedmt
administrativnprvn pravy). Pk, 1993, . 10-11, s. 859-871.
12. Duek: Problm dlenho prvnho reimu pozemku a stavby z pohledu
hypotenho financovn v R. PrRo, 1999, . 1, s. 24-27.
13. Eli: Prvo stavby. OR, 2012, . 10, s. 273-278.

14. Eli: Prvn povaha vcnch prv k vci ciz. Pk, 2011, . 3, s. 209218.
15. Jehlika, vestka, Mike: K nkterm otzkm obanskoprvnho
institutu neoprvnn stavby. PrRo, 1997, . 2, s. 604 a nsl.
16. Mal, Mike: Prvo stavby. AdN, 1998, . 6, s. 125-126.
17. Petr: Star (ne)znm superficiln zsada. PrRo, 2012, . 10, s. 370374.
18. Spil: Poznmky k vlastnictv prostoru nad pozemkem a pod nm.
PrRo, 2012, . 7, s. 246 a nsl.
19. Svoboda: Nov prvo k povrchu. Pk, 1913, s. 7 a nsl.
20. pokov: Prvo stavby. AdN, 2001, . 3, s. 56-57.
21. Zima: Strun vod do prva stavby. PrRo, 2005, . 8, s. 287-290.
22. Lazar: Absencia intittu prva stavby a aktulna potreba jeho
uzkonnia. Justin revue, 2006, . 4.
1241
(Omezen prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1240
Vklad:
1.
Pro zzen prva stavby nen rozhodn osoba vlastnka pozemku, nbr
skutenost, e na pozemku, ke ktermu by se prvo stavby mlo zdit, vzne
prvo pc se elu stavby. Takovm soukromm prvem, kter je s prvem
stavby nesluiteln, me bt nap. sluebnost ( 1257 a nsl.), kdy vlastnk
pozemku se mus ve prospch jinho neho zdret, v tomto konkrtnm ppad

se mus zdret oprvnn svj pozemek zastavt. Jinm takovm prvem me
bt i prvo cesty, kter by zzenm stavby bylo znemonno. Prvo stavby
nepochybn vyluuj i veejnoprvn omezen; tak nap. nelze stavt na
pozemcch, kde je dna stavebn uzvra.
2.
Zkon m i na ppady, kdy vlastnk pozemek ji dve vyuil k zajitn svho
zvazku zzenm zstavnho prva. Ochranu prv zstavnho vitele, v jeho
prospch byl zaten pozemek vlastnka zstavnm prvem ped (dalm)
zatenm pozemku prvem stavby, zkon zajiuje kategorickm poadavkem
souhlasu zstavnho vitele se zzenm prva stavby. O nleitostech prvnho
jednn zstavnho vitele zkon nic neustanovuje, plat proto obecn
ustanoven. Bez souhlasu zstavnho vitele neme bt prvo stavby - k
pozemku ji zatenmu zstavnm prvem - platn zzeno.
498 odst. 1, 1240, 1242 a 1256, 1309 a 1311
Z literatury:
1. Lazar: K vlastnickmu reimu zastavenho pozemku a prvu stavby. In
Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm, 2005.
3. Brta: K prvu stavby vzniklmu podle pedpis platnch ped
souasnm obanskm zkonkem. Sprvn prvo, 2003, . 4, s. 221-227.
1242
(Prvo stavby jako nemovit vc)

Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. Prvo stavby jako vc nemovit (1)
II. Stavba jako soust prva stavby (2 a 10)
III. Prvn reim nemovitch vc (11 a 14)
Osnova rozdln od prva vcarskho, ale shodn s prvem nmeckm,

rakouskm a nizozemskm nepojm prvo stavby jako sluebnost, ale jako
zvltn vcn prvo. To je odvodnno tm, e sluebnost pedpokld njak
vztah jednoho pozemku k druhmu, anebo spojen s njakou osobou. Prvo
stavby neme bt vzhledem k jeho pevoditelnosti a ddinosti takto omezeno.
Osnova se odchlila od koncepce z r. 1996 a nechpe jako nemovitou vc stavbu,
k n prvo stavby svd, nbr povauje samo prvo stavby, jako prvo vcn,
za nemovitou vc (zkonn ustanoven o nemovitch vcech se sice aplikuj i na
stavbu, ta vak nen samostatnou vc). Toto pojet odpovd jak tuzemsk tradici,
tak koncepci evropskch zkonk a superficiln zsad vyjden ji v obecn
sti ( 506). Plyne z nho mj. i to, e ppadn znik samotn stavby nem na
existenci prva stavby vliv.
Prvo stavby je tedy pojato jako speciln vcn prvo stavebnka mt

stavbu na pozemku jinho vlastnka. Osoba, j toto prvo svd, se ve shod s
klasickou terminologi oznauje jako stavebnk. Bere se v vahu rovn pojet
stavebnka v 3 odst. 2 stavebnho zkona; vymezen tohoto pojmu tam je vak
konstruovno jen pro poteby stavebnho zkona jako pedpisu veejnho prva,
a to zsadn nebrn paralelnmu pouit stejnho slova pro oblast prva
soukromho, tm sp, e vznamy, v nich se pouv, nejsou protikladn. (esk
prvo ped r. 1950 vychzelo terminologicky ze stejnho pojet. Pi rekodifikanm
projektu z pedvlen doby se subkomitt pro vcn prva zabval stejnm
problmem a uvedl, e proti oznaen vlastnka prva stavby jako stavebnka bylo
"namtno, e podle stavebnho du je to ten, pro koho se stavba provd. Ne

rozen obsah tohoto slova neme vsti k njakmu zmatku.")
Podstata prva stavby je v tom, e jako vcn prvo s povahou nemovit

vci zatuje ciz pozemek tak, e osoba, j toto prvo pat, je oprvnna mt na
tomto pozemku stavbu. V 1240 se zmrn mluv o cel stavb, aby bylo
zejm, e prvo stavby nelze zdit jen k sti stavby nebo snad k jednotlivm
podlam budovy apod. Prvo "mt stavbu" zahrnuje bu prvo stavbu na
pozemku jet nezastavnm nov vybudovat, anebo ji zzenou stavbu pevzt
a "mt" (zejmna za elem rekonstrukce, modernizace a dalho vyuit). Osnova
setrvv na tradinm pojet institutu a odmt spojit prvo stavby s jinm dlem
ne prv se stavbou (eji chpe prvo stavby nizozemsk zkonk). K pozemku,
na nm vznou takov zvady, kter se p elu stavby, nelze prvo stavby
zdit.
I. Prvo stavby jako vc nemovit
1.
Prvo stavby zkon vymezuje jako vc nemovitou. Obansk zkonk za
nemovit vci povauje pozemky a podzemn stavby se samostatnm elovm
urenm, jako i vcn prva k nim, a prva, kter za nemovit vci prohls
zkon ( 498). Komentovan ustanoven pak 498 napluje.
II. Stavba jako soust prva stavby
2.
Legislativn konstrukce vztahu prva stavby ke stavb pedstavuje zkladn kl k
pochopen celho institutu prva stavby. Pochybnosti vzbuzuje pedevm
skutenost, e stavba (vc hmotn) je soust prva stavby (vci nehmotn).
3.
Pro srovnn lze uvst, e pvodn prava prva stavby z roku 1912 (zkon .
86/1912 . z., o stavebnm prvu) povaovala zzenou stavbu za psluenstv
prva stavby. Tato koncepce byla pomrn siln kritizovna (srov. ne uveden
pehled jednotlivch nzor) s ohledem na tko udriteln vysvtlen vztahu
vymezen pojmu vci hlavn a psluenstv).
4.
Vymezuje-li zkon stavbu, kter prvu stavby vyhovuje (k tomuto pojmu srov.
koment k 1250), vslovn jako soust prva stavby - vci nemovit, odpadaj
tm i pochybnosti, je-li stavba - vzhledem k doasnosti trvn prva stavby soust pozemku ve smyslu 506. Stavba sice je soust (vlastnicky jinho)
pozemku, nepirst vak jeho vlastnkovi, nbr nle stavebnkovi. Na
stavebnka - a nikoli na vlastnka pozemku - je peneseno oprvnn vlastnka
pozemku pisvojit si ve, co na pozemku vzejde (Mike, lit. . 5). Jde o zsadn
vjimku ze superficiln zsady.
5.
Pojet prva stavby jako vci nemovit bylo obsaeno ji v prvn prav z roku
1912, vedlo vak ke znan rozkolsanosti prvnho hodnocen.
6.
Tak nap. E. Tilsch (lit. . 6) uvd, e "za elem prvn konstrukce prohlauje se
stavba, na zklad prva stavby vystavn za movitou, a za psluenstv prva
stavby, kter zkonem prohleno za nemovit. Tuto povahu m stavba (...), jen
pokud trv pomr stavebn; po jeho skonen se zase stane nemovitou a
pbytkem pozemku."
7.
Podobn R. Mayr (lit. . 4) uvd, e "prvo stavby pokld se zrovna tak jako
vlastnictv k dolm a prvo k dobvn nafty za zvltn nemovitou vc (...).
Stavba se pokld za psluenstv prva stavby. Nutno ji spe pokldat za
prstek, take prvo stavby a stavba jsou vlastn jednotnm celkem, z sti vc
hmotn, z sti vc nehmotn, kter sdlej t osud. Oprvnn ze stavby je
vlastnkem staven. Na pozemku m, nen-li nieho jinho umluveno, prva
poivatele."
8.
Krm v uebnici obanskho prva (lit. . 3) uvedl, e "oprvnnmu nleej
ke stavb prva vlastnick, k pozemku, pokud ve smlouv o stavebnm prvu
nen ustanoveno nic jinho, prva poivatelova".
9.
Hartmann (lit. . 2) se k podstat prva stavby jako nemovit vci vyjdil takto:
"Stavba, hmotn vc, jev se v pomru k prvu ke stavb jako dlo na ciz pd,
kter nem na n trvale zstat, tud jako movit vc ( 297 o. z. o.) po rozumu
zkona. Stavba jest tedy samostatn vc, rozdln od prva ke stavb, ze kterho
jest tu, jako od pozemku, na kterm stoj; jsouc ale k tomu urena, aby slouila
vkonnou onoho, jest psluenstvm, prva ke stavb, kter ve skutenosti bez
stavby nelze vykonvat ( 294 o. z. o.)".
10.
Nvrh obanskho zkonku projednvan v roce 1937 v Nrodnm shromdn
opustil "pli umlou konstrukci 6 odst. 1 zkona . 86/1912 . z., o stavebnm
prvu, ale pijal mylenku, e zzen stavba nen vc samostatnou, a e tedy
sama o sob neme bt pedmtem exekuce. Na stavbu se vak maj vztahovat
vechny pedpisy o nemovitostech vetn pedpis prva finannho."
III. Prvn reim nemovitch vc
11.
Ze star pravy se rovn pejm ustanoven, e takov (prvu stavby
vyhovujc) stavba podlh ustanovenm o nemovitch vcech.
12.
Pi vkonu rozhodnut se postihne prvo stavby stejn jako v ppad prodeje
nemovitch vc (v rmci postihu prva stavby bude pedmtem vkonu
rozhodnut i stavba jako jeho soust, nikoli samostatn vc).
13.
Dvodov zprva (nikoli text zkona) obsahuje velmi dleitou vtu, toti, e
prvo stavby "nelze zdit jen k sti stavby nebo snad k jednotlivm podlam
budovy, apod.". Tuto mylenku vyjadoval zkon . 86/1912 . z., o stavebnm
prvu, hned v 1: "Omezen stavebnho prva na dl budovy, zejmna na nkter
patro nen doputno."
14.
Nedostatek tto vslovn zkonn pravy v obanskm zkonku nen prost

pochybnost.
498 odst. 1, 506, 509, 512, 981, 982 odst. 1, 1240, 1241, 1243 a
1256, 3055
Z literatury:
1. Dvok, Zoulk: Superficies solo cedit a prvo stavby. In 200 let
Veobecnho obanskho zkonku, 2011, s. 557-565.
2. Hartmann: Obecn knihovn zkon, 1934.
4. Mayr: Soustava obanskho prva. Kniha druh, 1924, s. 179.
6. Tilsch: Obansk prvo. st veobecn, 1925, s. 150.
9. Petr: Star (ne)znm superficiln zsada. PrRo, 2012, . 10, s. 370-374.
Pododdl 2
Vznik a znik prva stavby
1243
(Nabyt prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pojmy "zzen prva stavby" a "vznik prva stavby" (2 a 3)
III. Zzen prva stavby smlouvou (4 a 8)
IV. Vznik prva stavby rozhodnutm orgnu veejn moci (9 a 11)
V. Vznik prva stavby vydrenm (12 a 14)
Prvo stavby lze zdit smlouvou nebo rozhodnutm orgnu veejn moci;
rozhodnutm vak jen v ppad, e tak stanov zkon. Osnova piznv takovou
kompetenci jen soudu pi vypodn spoluvlastnictv rozdlenm spolen vci (
1145). Nen vyloueno ani vydren prva stavby.
I. Obecn
1.
Zkonodrce zaadil prvn pravu prva stavby v obanskm zkonku jako
prvn z vcnch prv k vci ciz, tj. ped vcn bemena (sluebnosti a reln
bemena), m zdraznil jeho pojet jako zvltnho vcnho prva, nikoli jako
sluebnosti (na rozdl od nkterch jinch evropskch prvnch prav). Ve sv
podstat se jedn - stejn jako v ppad sluebnosti - o omezen vlastnickho
prva vlastnka pozemku, nebo jej postihuje tak, e je povinen nco strpt nebo
neho se zdret ve prospch odlin osoby (stavebnka). Zsadn odlinost mezi
prvem stavby a sluebnost (jak uvd dvodov zprva k obanskmu zkonku)
spov v tom, e prvo stavby nepedpokld dn vztah pozemku, k nmu je
prvo stavby zzeno, k jinmu pozemku. Pevn vazba na njakou konkrtn
osobu je prakticky znemonna pevoditelnost a ddinost prva stavby. Z
pohledu stavebnka poskytuje prvo stavby relativn omezen prvo v
subjektivnm smyslu spovajc v oprvnn mt na cizm pozemku i pod nm

stavbu.
II. Pojmy "zzen prva stavby" a "vznik prva stavby"
2.
Komentovan ustanoven obanskho zkonku vypotv jednotliv prvn
skutenosti, na jejich zklad dochz k nabyt prva stavby (odstavec 1). Jedn
se o prvn dvody (prvn tituly), kter zpsobuj prvn nsledek, tj. vznik prva
stavby jako subjektivnho oprvnn. Pojem "zzen prva stavby" komentovan
ustanoven uv ve vztahu k jednomu z druh prvnch skutenost, tj. ke
smluvnmu konstituovn tohoto oprvnn (odstavec 2). Ve vci vzniku prva
stavby je toti nezbytn dsledn init rozdl mezi prvnmi skutenostmi, na
jejich zklad prvo stavby (jako prvn nsledek) vznik, nebo okamik vzniku
tohoto oprvnn se v zvislosti na nich odliuje: zatmco pi smluvnm zzen
prva stavby oprvnn vznik a zpisem do veejnho seznamu (katastru
nemovitost), a tento zpis tedy m konstitutivn charakter, v ppad rozhodnut
orgnu veejn moci a vydren splv okamik zzen prva stavby s okamikem
jeho vzniku (deklaratorn povaha zpisu do veejnho seznamu).
3.
S ohledem na vcnou povahu zzenho (vzniklho) oprvnn je na svch
prvech omezen nejen jeho zizovatel, ale i kad dal vlastnk pozemku,
piem toto oprvnn stavebnka zapsan do veejnho seznamu bude mt
pednost ped ostatnmi vcnmi prvy, kter z tohoto seznamu zjevn nebudou
(srov. 981).
III. Zzen prva stavby smlouvou
4.
Prvo stavby zizuje smlouvou vlastnk pozemku, nebo toto oprvnn ani
obansk zkonk, ani zvltn zkon nedv dalm osobm. Smlouva me bt
uzavena samostatn, zkon vak nevyluuje ani jej sepsn na jedn listin se
smlouvou o pevodu vlastnickho prva k pozemku.
5.
Smlouva o zzen prva stavby je synallagmatickm prvnm jednnm

smluvnch stran - vlastnka pozemku a stavebnka, tedy jednnm, kter zavazuje
ob smluvn strany (ukld jim vzjemn povinnosti) a souasn jim poskytuje
urit oprvnn. Zvazek ze smlouvy o zzen prva stavby je (jako ostatn
obligan zvazky) chpn jako zvazkov prvn povinnost a zvazkov prvn
vztah. V ppad smlouvy o zzen prva stavby je dlunkem jednak vlastnk
pozemku, jeho povinnost je pedat pozemek do uvn stavebnkovi a zdret se
jeho uvn a povn, jednak stavebnk, jeho povinnost je naplnit prvo
stavby realizac smluvn uren stavby na pozemku, piem vitelem je jak
stavebnk (oprvnn k pevzet pozemku), tak vlastnk pozemku (oprvnn
poadovat realizaci stavby).
6.
Pojmovmi znaky smlouvy o zzen prva stavby jsou oprvnn stavebnka mt
na pozemku, resp. na jeho povrchu i pod jeho povrchem, stavbu ji zzenou
nebo dosud nezzenou (srov. 1240), doasnost zizovanho prva stavby
vetn stanoven poslednho dne doby, na kterou je prvo stavby zizovno, s
clem zveejnit tento den ve veejnm seznamu (srov. 1244 odst. 1) a vylouen
rozvazovac podmnky (srov. 1246).
7.
Dalmi (ji fakultativnmi) nleitostmi smlouvy jsou sjednn platnosti i
bezplatnosti smlouvy (srov. 1247), zzen vlastnickho prva stavebnka ke
stavb (nebude-li tak smlouvou ureno, vznik mu vlastnick prvo pmo ze
zkona) a povinnost stavebnka udrovat stavbu v dobrm stavu (i zde plat, e
nebude-li tato povinnost stavebnka smluvn sjednna, je jeho povinnost
zkonnou; srov. 1251 odst. 2); dle pak doba, dokdy je stavebnk povinen
realizovat stavbu (srov. 1251 odst. 1), sjednn vhrady souhlasu vlastnka
pozemku ke schvlen uritho faktickho nebo prvnho jednn stavebnka
(srov. 1251 odst. 3) a k zaten prva stavby (srov. 1252 odst. 2), ujednn o
povinnosti stavebnka pojistit stavbu (srov. 1251 in fine), o pedkupnch prvech
vlastnka pozemku a stavebnka (srov. 1254 a contrario) a ujednn o poskytnut
nhrady vlastnkem pozemku stavebnkovi pi zniku prva stavby uplynutm
doby, na kterou bylo zzeno, a o jej vi (srov. 1255).
8.
Ze skutenosti, e obansk zkonk prohlauje prvo stavby za nemovitost
(srov. 1242), vyplv, e smlouva mus ke sv platnosti splovat urit
nleitosti, mimo jin i psemnou formu (srov. 560) s podpisy smluvnch stran
na te listin (srov. 561 odst. 2). Nedodren formy by nevedlo ke vzniku prva
stavby, nebo by nebylo mon provst jeho zpis do veejnho seznamu a

smlouva by zjevn nenaplnila sledovan cl.
IV. Vznik prva stavby rozhodnutm orgnu veejn moci
9.
Orgn veejn moci me zdit prvo stavby jen v zkonem stanovench
ppadech (v souladu s l. 4 odst. 1 Listiny). Obansk zkonk to pedpokld
pouze v ppad zruen, resp. vypodn spoluvlastnictv rozdlenm spolen
vci (srov. 1145).
10.
Formou rozhodnut bude rozsudek (dle 152 odst. 1 o. s. .), nebo obansk
zkonk piznv kompetenci zdit prvo stavby touto formou pouze soudu. Z
toho dvodu je zejm, e podstatnmi nleitostmi tohoto prvnho titulu
zizujcho prvo stavby bude vrok, odvodnn a pouen.
11.
Prvo stavby vznikne dnem uvedenm v rozhodnut soudu, resp. nabytm prvn
moci rozhodnut. Nsledn zpis prva stavby do veejnho seznamu tak bude
mt pouze deklaratorn povahu.
V. Vznik prva stavby vydrenm
12.
Vznik prva stavby vydrenm (maximln na tyicet let) je podmnn splnnm
vech zkonem stanovench podmnek pro nabyt oprvnn tmto zpsobem.
Obansk zkonk tyto podmnky upravuje v ustanovench 1089 a nsl. Jsou jimi
zejmna poctivost dritele oprvnn (srov. 992; piem ppadn nepoctivost
jeho pedchdce na ni nem vliv), nepetrit vkon oprvnn po uritou dobu,
pravost drby (srov. 993) a existence prvnho dvodu (srov. 1090).
13.
K vydren prva stavby jako nemovit vci je teba neperuen drba trvajc
deset let.
14.
Podstatnou novinkou, kterou poskytuje obansk zkonk, je monost
mimodnho vydren prva stavby (srov. 1095), kterho se me dovolvat i
ten, kdo neproke prvn dvod sv drby. Pedpokladem vydren v danm
ppad vak je uplynut dvojnsobn vydrec doby, tedy v ppad prva stavby
uplynut nepetrit drby po dobu dvaceti let. Bude-li vak driteli prokzn
nepoctiv mysl (nap. zlodji), neme prvo stavby vydret ani mimodn.
11, 560, 981, 984, 1090, 1092, 1093, 1145, 1240 a 1242, 1244 a
1256
Z literatury:
1244
(asov omezenost)
Mgr. Alena Srbov
Prvo stavby lze zdit jen jako doasn ( 1244). Vznik otzka, zda je
nutn omezit trvn prva stavby zkonem, anebo m-li se zkon spokojit jen s
obecnm stanovenm jeho doasnosti. Rakousk zkon stanovil pvodn
minimln hranici 30 let, maximln pak v trvn 80 let, po prav z r. 1990 zvolil
minimln hranici desetiletou a maximln vymezil dlkou 100 let. Naproti tomu
prvo nmeck nebo nizozemsk podobn omezen nestanovilo. Stejnm smrem
se vydaly i ppravn prce na na pedvlen rekodifikaci, ovlivniv pozdj
zk. . 88/1947 Sb. s odvodnnm, e asov omezen trvn tohoto prva
zkonem nen vhodn a e si sociln ivot sm lpe doke vymezit hranice jeho
trvn. Pesto se osnova pikln k jeho asovmu omezen. Vzhledem k tomu, e
prvo stavby lze i vydret, je zapoteb stanovit, na jakou dobu se prvo stavby
vydrenm nabv. Navrhuje se stanovit tuto dobu jako tyicetiletou, piem se
pro vjimen ppady navrhuje, aby soud mohl tuto dobu v zjmu spravedlnosti
zkrtit nebo prodlouit. Prvo domhat se takov zmny je prvem majetkovm;
promluje se v obecn dob.
asov omezen prva stavby vyvolv urit specifick dsledky. Prvo

stavby me bt pedmtem zstavy, ale jeho znikem zanikaj spolu s nm i jeho
zaten. Proto mus vitel, kter se zajist takovou zstavou, potat s omezenm
trvnm zstavy a pijmout ji jen k takovmu zajitn pohledvky, kter zstava
hodnotou a trvnm odpovd. Jin dsledek tto asovosti prva stavby mus bt
upraven vslovn ( 1245). Prvo stavby zzen na uritou dobu me bt
eventueln prodloueno. K tomu vak me dojt jen se svolenm tch osob, kter
jsou na nemovit vci zaten prvem stavby zapsny se svmi zatenmi v
nsledujcm poad.
Vklad:
K odst. 1
1.
Zkon koncipuje prvo stavby jako prvo asov omezen, maximln hranici
doby jeho trvn omezuje dobou 99 let, piem posledn den jeho trvn mus bt
seznateln z veejnho seznamu. Dvod, pro zkonodrce omezil prvo stavby,
lze hledat zejm v inspirujc rakousk prav, kter vdy dbala o to, aby se z
rozdlnosti vlastnk pozemku a stavby neobnovilo dlen vlastnictv.
2.
Za nedostatek legislativn pravy lze vak povaovat absenci ustanoven
urujcho minimln dobu trvn prva stavby. Lze oekvat, e banky v zjmu
zajitn svch pohledvek se v krtk dob sjednot na douc dlce trvn

prva stavby odstupovan v zvislosti na vi poskytnutho vru.
3.
Pekroen doby 99 let jako maximln pro trvn prva stavby nezpsob
neplatnost smlouvy o zzen prva stavby, nebo s ohledem na znn 577 soud
me toto pekroen zmnit.
K odst. 2
4.
Zkon, i kdy to v praxi nebude zejm pli praktick, umouje nabyt prva
stavby vydrenm ( 1243 odst. 1). V takovm ppad omezuje dlku trvn
prva stavby dobou 40 let.
5.
Pro ppad, e jsou dny spravedliv dvody, zkon vslovn piznv oprvnn
soudu, aby tuto dobu, na kterou je prvo stavby zzeno, k nvrhu doten osoby
zkrtil nebo prodlouil. Dotenou osobu zkon ble neupesuje, me to proto
bt podle okolnost jak vlastnk pozemku, tak i stavebnk. Pochybnosti, zda soud
me upravit dlku trvn prva stavby jen pi jeho nabyt vydrenm nebo i pi
jinch zpsobech jeho zzen, vyvolv pouit dikce zkona, kter hovo ve
druhm odstavci v druh vt o "dob, na kterou je prvo stavby zzeno". Podle
dvodov zprvy oprvnn soudu zashnout do doby trvn prva stavby se sice
ve jen k jeho nabyt vydrenm, nelze vak pehldnout, e termn "zzen
prva stavby" zkon spojuje v 1243 odst. 2 i s jeho nabytm na zklad smlouvy.
To by nevyluovalo zvr, e i v ppadech zzen prva stavby smlouvou je dno
oprvnn soudu do doby jeho trvn zashnout, jsou-li pro to dny spravedliv
dvody.
577, 1090, 1240 a 1243, 1245 a 1256
Z literatury:

3. Eli: Prvn povaha vcnch prv k vci ciz. Pk, 2011, . 3, s. 209-218.
5. Petr: Star (ne)znm superficiln zsada. PrRo, 2012, . 10, s. 370-374.
1245
(Prodlouen prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1244
Vklad:
1.
Zkon omezuje trvn prva stavby maximln dobou 99 let. O krat dob trvn
tohoto prva nic neustanovuje, smluvn strany si mohou v rmci maximlnho
asovho obdob dojednat dobu trvn prva stavby krat. Proto v tch
ppadech, kdy prvo stavby je zzeno na dobu krat ne 99 let, zkon
umouje, aby smluvn strany trvn prva stavby prodlouily.
2.
Podmnkou vak je, aby s prodlouenm trvn prva stavby souhlasily osoby, v
jejich prospch byla zapsna zaten na pozemku v poad za prvem stavby; to
budou nejastji banky jako zstavn vitel, jejich pohledvka je zajitna
zstavnm prvem na pozemku.
3.
Prvn zkuenosti prvn praxe vak ukazuj znanou opatrnost bank pi
poskytovn vr k realizaci prva stavby. Banky toti vyaduj pi zzen prva
stavby jak zzen zstavnho prva k prvu stavby, tak i zzen zstavnho prva
k pozemku, bez zetele k tomu, e se jedn o dva odlin subjekty, kter jsou
zstavnm prvem zateny.
498 odst. 1, 1240 a 1244, 1246 a 1256, 2014 odst. 1
Z literatury:
1246
(Neinnost rozvazovac podmnky)
Mgr. Alena Srbov
Vylouen rozvazovac podmnky ( 1246) pi prvu stavby je samozejmm

dsledkem jeho povahy. Piputn takov podmnky by znamenalo uinit trvn
prva stavby vbec nejistm, tud i jeho nezpsobilost stt se jistotou (vyjma
ppad zajitn pohledvek vlastnka pozemku), co by nebylo z mnoha
praktickch dvod douc.
Vklad:
1.
Podmnka je rozvazovac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn nsledky ji nastal
pominou (srov. koment k 548 odst. 2). Jinmi slovy prvn jednn, kter
prvn nsledky psobilo, ztrc sv inky.
2.
Obecn podmnky v obanskm prvu ppustn jsou ( 548 odst. 1). V tomto
ppad vak zkon in vjimku, kdy stanov, e k rozvazovac podmnce se
nepihl. Proto ppadn ujednn ve smlouv o zzen prva stavby spolu s
rozvazovac podmnkou by (jako celek) nebylo postieno sankc neplatnosti, nbr
by se k rozvazovac podmnce vbec nepihlelo (jako by sjednna nebyla).
3.
Zkaz sjednn rozvazovacch podmnek obsahovala jak zkonn prava z r.
1912 (zkon . 86/1912 . z., o stavebnm prvu), tak i zkon . 88/1947 Sb., o
prvu stavby. Dvodem je snaha zabrnit rozvzn prva stavby, nastane-li
budouc nejist udlost, kter by pivodila ztrtu dalch nsledk vyplvajcch z
prva stavby, a tak ohrozila hypoten vrovn.
4.
Zkon zakazuje vslovn sjednn rozvazovac podmnky, o podmnce odkldac
nic nestanov. Sjednn odkldac podmnky lze povaovat za ppustn, bude-li
tato podmnka splnna ped podnm nvrhu na zpis prva stavby do katastru
nemovitost.
5.
Jsou-li pochybnosti o tom, zda se jedn o podmnku odkldac i rozvazovac,
pedpokld se spe odloen prvnch nsledk ne jejich znik. Podle 548
odst. 3 je proto podmnka spe odkldac ne rozvazovac.
548, 554, 1240 a 1245, 1247 a 1256
Z literatury:
1247
(Stavebn plat)
Mgr. Alena Srbov
Ing. Bedich Mal
PhDr. Milan Skla
Pehled vkladu:
I. Ve stavebnho platu (1)
II. Zvazek platit stavebn plat (2 a 3)
III. Oceovn prva stavby (4 a 17)
Oceovn podle zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku (5 a 7)
Oceovn podle Mezinrodnch a Evropskch oceovacch standard (8 a

17)
IV. etn a daov dopady prva stavby (18 a 27)
Prvo stavby me bt zzeno bezplatn i za platu. plata me bt

sjednna jako jednorzov, ale i v optujcch se dvkch (stavebn plat).
Stavebn plat me bt zapsn jako reln bemeno vznouc na prvu stavby do
veejnho seznamu (srov. 1253). Ustanoven 1247 pirozen nebrn, aby
prvo stavby poslouilo vi stavebnmu platu jako zstava apod. Fixace
stavebnho platu (stejn jako trvn prva stavby) jsou zkladnmi pedpoklady,
za nich stavebnk stavbu podnikne. Ve stavebnho platu mus bt proto
vyjdena ji ve smlouv. To nevyluuje stanoven stavebnho platu v stkch
rzn vysokch pro jednotliv obdob ani ujednn sledujc zachovn hodnoty
dvek (typicky inflan a deflan dolokou). V tomto smru se recipuje
konstrukce pijat novelou rakouskho zkona z r. 1990, vetn zkazu ujednn
spojujcch zmnu ve stavebnho platu s vvojem ceny nemovitch vc.
Podstata je ale v tom, e i tyto zmny mus bt pesn vyjdeny ji ve smlouv
tak, aby pozdji stavebn plat nemohl bt libovoln mnn.
I. Ve stavebnho platu
1.
Prvo stavby lze zdit jak platn, tak i bezplatn; proto ujednn o plat nen
nezbytnou slokou smlouvy o zzen prva stavby. plata me bt poskytovna
pravideln ve form stavebnho platu (ine) anebo me bt uhrazena
jednorzov. Zkon vak poaduje, aby ujednn o vi stavebnho platu byla
postavena najisto a nepodlhala vnjm vkyvm (nap. nelze pipustit, aby se
ve stavebnho platu odvjela od vvoje cen nemovitost). Pekkou vak nen,
pokud strany sjednaj pesn a dopedu pedvdateln zpsob prav ve
stavebnho platu (dvodov zprva pipout sjednat takov dohody, kter udr
pvodn hodnoty spltek - inflan a deflan doloku).
II. Zvazek platit stavebn plat
2.
Zvazek platit stavebn plat me bt zajitn zstavnm prvem na prvu
stavby. Je-li stavebn plat hrazen optujcmi se dvkami, me bt tento zvazek
stavebnka zapsn jako reln bemeno do katastru nemovitost. K pojmu
relnch bemen srov. koment k 1303 a nsl. Podle 1306 me bt nhrada
dvky poadovna jak po osob, za jejho vlastnickho prva dvka dospla, tak
po ptomnm vlastnku (pro ppad, e by v mezidob dolo ke zmn v subjektu
oprvnnho k prvu stavby).
3.
Obansk zkonk nestanov vslovn dsledky, kter nastanou, pokud povinn
zvazek platit stavebn plat nepln. Vzhledem k tomu, e platn prvn prava
nepevzala ustanoven o zniku prva stavby v ppad, e je sjednno, e dojde
k zniku prva stavby, pokud stavebn plat nen zaplacen po dobu nejmn dvou
let ( 4 zk. . 86/1912 . z., o stavebnm prvu), nutno pout obecn ustanoven
o prodlen dlunka s plnnm penitho dluhu ( 1968 a nsl.).
III. Oceovn prva stavby
4.
Ocenn prva stavby je umonno dvma zpsoby, a to bu aplikac
upravenho zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku, s platnost od
1.1.2014, nebo trnm pstupem s respektovnm Mezinrodnch a Evropskch
oceovacch standard.
Oceovn podle zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku
5.
Podle 16a odst. 1 zk. . 151/1997 Sb., o oceovn majetku, se prvo stavby
oceuje vnosovm zpsobem na zklad ronho uitku s uplatnnm dalho
uvn prva, kter uplyne od roku ocenn do roku zniku prva. Zpsob
vpotu stanov vyhlka . 441/2013 Sb., k proveden zkona o oceovn
majetku (oceovac vyhlka).
a) Pro ocenn prva stavby s nezzenou stavbou, kter prvu stavby vyhovuje,
se zjist ron uitek z pozemku nebo jeho sti zatenho tmto prvem. Ron
uitek se nsob potem let dalho uvn prva, nejve vak pti.
b) Pro ocenn prva stavby se zzenou stavbou, kter prvu stavby vyhovuje, se
ron uitek zjist jako podl ze soutu zjitn ceny zatenho pozemku,
poppad jeho sti, a zjitn ceny stavby a ve celkov dlky trvn prva.
6.
Poslze popsan ocenn pod a) a b) se neuplatn, bylo-li prvo stavby zzeno za
platu nebo lze-li ocenn prva zjistit ze smlouvy nebo z rozhodnut pslunho
orgnu a nen-li plata o vce ne jednu tetinu ni ne ron uitek zjitn
podle psmene a) nebo b).
7.
Podle vyhlky . 441/2013 Sb., k proveden zkona o oceovn majetku
(oceovac vyhlka), se ur cena prva stavby odlin podle toho, zda se jedn
o prvo stavby s nezzenou stavbou i se zzenou stavbou.
Oceovn podle Mezinrodnch a Evropskch oceovacch standard
8.
Mezinrodn a Evropsk oceovac standardy ve sv souasn metodologii
uvdj ti zkladn pstupy k ohodnocovn nemovitost, kter jsou respektovny
v cca 40 sttech vetn nkterch profesnch sdruen v R, a jejich zsady jsou
zalenny do nrodnch oceovacch standard. Jde o metodu srovnvac
(porovnvac), metodu vnosovou a metodu tzv. vcn (substann) hodnoty.
9.
Odhad hodnoty prva stavby je novou, nronou oceovac disciplnou, jej
specifick aplikace mus bt zcela jednoznan zakotvena v pravidlech trnho
oceovn, kter vak v ucelenm tvaru metody v tuzemsk praxi v podstat
neexistuj.
10.
Analzou ve uvedench obecn platnch oceovacch metod lze dospt k
zvru, e nap. uplatovn principu porovnn nen mon (a jet dlouhou
dobu nebude), protoe trh s nemovitostmi typu prva stavby se zane teprve
rozvjet, a to v pomrn dlouhm asovm horizontu. Pouze na statisticky

vyhodnotitelnch relevantnch informacch mohou v budoucnu vznikat prvky
"obvyklosti". Kad oceovatel bude postaven ped nelehkou lohu, kde jedinm
eenm se jev schopnost pedvdat chovn astnk trhu bez monosti
reagovat na jeho lokln reflexi.
11.
Jedinou metodou (stejn jako v ppadn zkona), kterou bude mono pout, je
vnosov metoda pro ohodnocovn nemovitost. Nutno vak mt na pamti, e
vnosov zpsob ohodnocovn reprezentuje tm nekonen mnostv technik,
a proto "obohacenm" metodologie zabvajc se oceovnm nemovitost je
vbr a oven takov techniky, kter nebude pracovat s neobhajitelnmi
subjektivnmi nzory oceovatele, ale do vstupnch daj se uvedou
objektivizovan a nestrann data.
12.
Prvn oekvanou reakc v oblasti oceovn prva stavby byla prava zkona .
151/1997 Sb., o oceovn majetku. Jde bohuel o analogii ocenn vcnch
bemen jako budoucch uitk. Vdy pi pouit vyhlky . 441/2013 Sb., k
proveden zkona o oceovn majetku (oceovac vyhlka), pjde pouze o
"cenu zjitnou" (administrativn), kter je s trnmi principy nesluiteln, nebo
nen schopna objektivn vyhodnotit celou klu cenotvornch faktor, a naopak
ve svm vpotovm algoritmu obsahuje pedem zvolen nezmniteln daje.
13.
Pro ohodnocovn prva stavby lze v bn praxi uplatnit s spchem "trn
principy", pokud se bude jednat o majetek na trhu pomrn frekventovan.
Ohodnocen majetku specifickho, kter se na trhu prakticky nevyskytuje, se
ppadn provede na jinch ne trnch principech. Netrn bze hodnoty
pedstavujc uitky plynouc z dren aktiva jsou odhadovny specificky pro
konkrtn subjekt a nemus bt relevantn pro astnky trhu obecn - jsou tedy
obecn nepenositeln (investin hodnota, likvidan hodnota, zstavn hodnota,
spravedliv hodnota - fair value, potamo hodnota stvajcho vyuit, synergick
hodnota, arbitrn hodnotov funkce Kolnsk koly atd.).
14.
V uveden oblasti lze rozliovat ti zkladn varianty pro zzen prva stavby:
a) Nemovitost s ji zzenou stavbou, kterou ji nen mon dle roziovat a kde

nen mon dal stavbu ji ani realizovat. Jde v podstat o zpsob narovnn
dosavadnho stavu rozdlnho vlastnictv stavby a pozemku.
b) Nemovitost je pouze pozemek, jeho vyuit je omezeno dle zemnho

plnovn (zemnho rozhodnut) a kter me bt jet smluvn omezeno pi
zzen prva stavby. Jde o odhad vnosovho potencilu samotnho pozemku.
c) Nemovitost je kombinac zsti volnho pozemku s monost zdit stavbu (dle

zemnho rozhodnut) s ji zzenou stavbou na sti tho nebo souvisejcho
pozemku, piem oboj bude zateno zzenm prva stavby.
15.
Prvo stavby m z pohledu hodnoty dv sloky: sloku nehmotnou - prvo
postavit stavbu dle potencilu vyplvajcho z rozsahu smlouvy a zkonnch
omezen a sloku hmotnou - pokud ji zahrnuje zzenou stavbu. Je nutn
zdraznit, e hodnotov bze vymezuje hel pohledu oceovatele na hodnotu
konkrtnho statku. Podle zvolenho pohledu lze pak dojt k rznm a pesto
sprvn odvodnnm vsledkm ocenn.
16.
Pi zpracovvn novch metodickch pravidel a postupnm hlubm pronikn
pod slupku trnho ohodnocovn prva stavby logicky vznik ada otaznk, na
kter mus bt v krtkm ase nalezeno odpovdajc een. Namtkou lze uvst
pouze st problm:
a) Patrn vznikne shoda, e horn hranici tvo trn hodnota pozemku, ke ktermu
bude prvo stavby zzeno. Pro variantu s neexistujc stavbou bude obtn
hledat kritria, kter lze uplatovat ve fzi poizovn zemn plnovac
dokumentace a ve fzi vydvn zemnho rozhodnut, kter je podle 77 odst. 1
stavebnho zkona lenno do pti druh: rozhodnut o umstn stavby, o zmn
vyuit zem, o zmn vlivu uvn stavby na zem, o dlen nebo scelovn
pozemk a o ochrannm psmu.
b) M bt diskontn mra (kapitalizan mra, yield) stanovena pro tento typ

nemovitosti jako celek (stavbu i pozemek), nebo pro stavbu a pozemek
diferencovan? Pevld nzor vychzet vdy z hodnoty cel nemovitosti, protoe
tvo vdy 100% hodnoty bez ohledu na to, je-li ji na pozemku stavba zzena i
nikoliv.
c) Zcela zsadn otzkou je stanoven ve platu, kter m urujc vliv na

hodnotu prva stavby. Souasn je nutno doeit vazbu mezi explicitnm
zohlednnm ve stavebnho platu a odkodnnm oprvnnho po skonen
prva stavby.
d) Zohlednn vlivu vy mry rizika z titulu prvn odlinosti prva stavby oproti
vlastnictv, zejmna pi rozlien pozemku nezastavnho, nebo ji zastavnho,
nebo hodnota stavebnho zmru na potku pedstavebn fze a hodnota
existujcho dla me bt dov rozdln.
e) Zkon v 1255 uvd, e "nhrada in polovinu hodnoty stavby v dob zniku

prva stavby, ledae si strany ujednaj jinak", ale nesdluje, z jak hodnoty
stavby. Nabz se zvolit zsadu, e jde o takovou hodnotu, "o jakou se vlastnk
pozemku obohat jeho zhodnocenm pi pevzet stavby v dob zniku prva
stavby". Prvo stavby me nabvat i zpornch hodnot z nklad na odstrann
nevyuitho rezidua stavby.
f) ist vnosov potencil spojen s prvem stavby bude teba analyzovat z

pohledu nejlepho i objektivizovanho vnosu. Kad vnos je ale spojen s
odpovdajc mrou rizika, kter se mus promtnout do vnosov mry pro
nehmotnou sloku. Pokud ji na pozemku existuje stavba, pak pjde pouze o
mon zbvajc vnosov potencil pozemku, bude-li jet vbec njak. V
takovm ppad me hodnota limitovat k nule.
17.
Problematika oceovn tohoto zvltnho typu nemovitosti je daleko sloitj,
ne aby byla suplovna njakm jednoduchm vzorekem, do kterho je teba
doplnit vce mn nhodn veliiny. Odborn veejnost mus v krtkm ase
zvldnout teoretick a praktick problmy oceovn i z ponkud jinch smr,
ne bylo dosud bnm zvykem, zejmna na seku vnosovho oceovn.
IV. etn a daov dopady prva stavby
18.
Na nov institut prva stavby reagovaly s innost od 1.1.2014 i etn a
daov pedpisy.
19.
Zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, prvo stavby neupravuje. Provdc
vyhlka . 500/2002 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona .
563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, pro etn jednotky,
kter jsou podnikateli tujcmi v soustav podvojnho etnictv, klasifikuje
prvo stavby podle zmru, s jakm ho etn jednotka podila. V etnictv
me bt prvo stavby:
- samostatnm dlouhodobm hmotnm majetkem, pokud nen zmrem etn
jednotky realizovat stavbu vyhovujc prvu stavby, ani nejde o zsobu;
- soust ocenn stavby jako dlouhodobho hmotnho majetku, pokud je

zmrem etn jednotky realizovat stavbu vyhovujc prvu stavby, a proto nen
prvo stavby vykazovno jako samostatn dlouhodob majetek i zsoba;
- zsobou pod polokou C.I.5. Zbo. Poloka obsahuje t nemovit vci, kter
etn jednotka, jejm pedmtem innosti je nkup a prodej nemovitch vc,
nakupuje za elem prodeje a sama je nepouv, nepronajm a neprovd na
nich technick zhodnocen. Za splnn tchto podmnek se vztahuje poloka C.I.5.
Zbo i na prvo stavby.
20.
Zkon o danch z pjm pekvapiv nepovauje prvo stavby ani za hmotn, ani
za nehmotn majetek, i kdy ho k tomu jeho povaha peduruje; jde o vc
nemovitou obvykle znan hodnoty, kter se spotebovv ve vrobnm i
obdobnm procesu po vce zdaovacch obdobch.
21.
Jen pro etn jednotky plat, e etn zachycen prva stavby se promtne do
zkladu dan z pjm. Napklad etn odpisy prva stavby jako samostatnho
dlouhodobho hmotnho majetku mohou bt daov uznatelnm vdajem podle
24 odst. 2 psm. v) zk. o danch z pjm. Stavba jako dlouhodob hmotn
majetek, jeho soust je hodnotov prvo stavby, se v danch z pjm bude
odpisovat jako hmotn majetek a odpisy mohou bt daov uznateln.
22.
To vak neplat pro neetn jednotky, typicky pro fyzick osoby. U nich me bt
vdaj za platn pozen prva stavby pmm jednorzovm vdajem. Jde o
neobvykl zvhodnn fyzickch osob oproti osobm prvnickm.
23.
Jedin vslovn prvn prava prva stavby v zkon o danch z pjm je v 4
odst. 1 psm. b). Toto ustanoven je vnovno osvobozen od dan z pjm
fyzickch osob z prodeje nemovitch vc nepodnikajcmi fyzickmi osobami, a to
po pti letech od nabyt nemovit vci. Osvobozen se nevztahuje na pjem z
prodeje prva stavby, nen-li zzena stavba vyhovujc prvu stavby. A contrario
pjem z prodeje prva stavby, jeho soust je stavba vyhovujc prvu stavby,
je za splnn dalch podmnek od dan z pjm fyzickch osob osvobozen.
Sporn me bt, v jakm stadiu mus bt stavba pro splnn nroku na
osvobozen. Pevauje nzor, e stavba mus bt pln dokonena; pro takovou
dokonenou stavbu bylo zzeno prvo stavby, nikoli pro stavbu nedokonenou.
24.
Zkonn opaten . 340/2013 Sb., o dani z nabyt nemovitch vc, se prvu
stavby vnuje celkem podrobn.
25.
Pedmtem dan z nabyt nemovitch vc je i platn nabyt vlastnickho prva
k prvu stavby, pokud se jm zaten pozemek nachz na zem esk
republiky. Jde o da nabvac, nikoli jen pevodn. Proto dani podlh nejenom
pevod prva stavby, ale i zzen prva stavby ve prospch stavebnka. Za nabyt
vlastnickho prva se povauje i nabyt stavby, kter se po zniku prva stavby
stane soust pozemku, pestoe soukromoprvn o nabyt vlastnickho prva
nejde.
26.
Ustanoven 7 zkonnho opaten . 340/2013 Sb., o dani z nabyt nemovitch
vc, obsahuje irou klu osvobozen novostaveb od dan. Osvobozeno je i prvn
platn nabyt (pevod) prva stavby, jeho soust je nov stavba rodinnho
domu.
27.
Lze oekvat, e etn a daov prava prva stavby nen konen a bude se
dle vyvjet.
1240 a 1246, 1248 a 1256, 1303, 1305, 1306
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon,
zkonn opaten Sentu . 340/2013 Sb., o dani z nabyt nemovitch vc,
zk. o danch z pjm,
zk. o etnictv,

kter jsou podnikateli tujcmi v soustav podvojnho etnictv,
vyhlka . 411/2013 Sb., k proveden zkona o oceovn majetku

(oceovac vyhlka)
Z literatury:
3. Eli: Problematick ustanoven NOZ a jejich vklad. BA, 2013, . 11, s.

27-32.
1248
(Zeknut se prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Je-li prvo stavby pojato jako trvajc po uritou dobu evidovanou ve

veejnch knihch, resp. ve veejnm seznamu, nen douc - prv proto, e
samo me bt zateno jinmi vcnmi prvy - aby skonilo dve, ne uplyne
doba jeho trvn zapsan ve veejnm seznamu. To e 1248. Ped uplynutm
stanoven doby neme bt stavebn prvo z veejnho seznamu vymazno,
ledae k tomu daj svolen ti, kdo maj na stavebnm prvu zapsna sv prva.
Jinak lze jeho pedasn vmaz provst jen s vhradou tchto prv ( 1249).
Vklad:
1.
Ustanoven 1248 upravuje situaci, kdy se stavebnk zekne v prbhu trvn
prva stavby tohoto prva. Zkon ble neupesuje, z jakch dvod se lze
prva stavby zci, zle to proto jen na vaze stavebnka. Zkonem pouit
sloveso "zekne-li se" vak vyvolv (a vyvolvalo ji dve) vkladov problmy.
Ty spovaj pedevm v posouzen, zda "zeknut se prva" pedstavuje
dvoustrann i jednostrann prvn jednn. K naplnn cle sledovanho
ustanoven je teba pojem zeknut vykldat jako dvoustrann prvn jednn; jin
vklad by pivodil juristicky nsiln a nelogick konstrukce.
2.
Shodn K. Eli (lit. . 2) pisuzuje pojmu zeknut t vznam, "jako m tento

vraz v 1484 (a v dalch). Jako v tchto ppadech, tak i pi zeknut se prva
stavby pjde o prvn jednn dvoustrann - o ujednn stavebnka s vlastnkem
pozemku. lo-li by toti o jednostrann projev stavebnkovy vle, nemohl by
vlastnk pozemku na sebe prvo stavby pevst, jak 1248 vslovn stanov."
3.
Z toho se podv zvr, e zkon stavebnkovi nepiznv oprvnn po dobu
trvn prva stavby se jednostrannm prvnm jednnm z prva stavby vyvzat.
4.
V dsledku toho je stavebnk oprvnn, zekne-li se (vzd-li se) svho prva
stavby, pevst prvo stavby na vlastnka pozemku, ppadn na osobu tet.
Podstatn je, e v dnm ppad (ani tehdy, je-li pevedeno stavebnkem na
vlastnka pozemku) prvo stavby nezanik a trv i nadle. V katastru nemovitost
se provede zmna v osob stavebnka.
5.
Zkon vslovn umouje pevod prva stavby na vlastnka pozemku nebo na
jinou osobu jen na dobu, kter zbv do pvodn sjednan dlky trvn prva
stavby.
6.
Zeknut mus mt psemnou formu, aby byly naplnny nleitosti vkladu schopn
listiny do katastru nemovitost, kterm by se zmna prva stavby v osob
oprvnnho zapsala [ 11 odst. 1 psm. b) katastrlnho zkona].
498 odst. 1, 1240 a 1247, 1249 a 1256
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
1249
(Prvn nsledky vmazu prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. Znik prva stavby ped uplynutm doby, na kterou bylo sjednno (1 a

4)
II. Souhlas tetch osob se znikem prva stavby (5)
III. Znik prva stavby v dsledku jeho promlen (6 a 10)
IV. Znik prva stavby pro podstatnou zmnu pomr (11 a 13)
Z dvodov zprvy:
viz u 1248
I. Znik prva stavby ped uplynutm doby, na kterou bylo sjednno
1.
Zkon upravuje dv skupiny ppad zniku prva stavby ped uplynutm doby,
na kterou bylo sjednno.
2.
Podle prvn vty komentovanho ustanoven osoby, v jejich prospch bylo
vcn prvo k prvu stavby zapsno, se znikem prva stavby nesouhlas.
3.
Ustanoven 1249 upravuje situace, kdy je prvo stavby zateno vcnm
prvem zapsanm do veejnho seznamu (typicky prvem zstavnm), k jeho
zniku vak dojde ped uplynutm doby, na kterou bylo prvo stavby sjednno. S
ohledem na ochranu tetch osob (zstavnch vitel) zkon stanov, e prvn
nsledky vmazu prva stavby nastanou a znikem tohoto vcnho prva.
4.
Zkon se zjevn inspiroval konstrukc prvn pravy vystavnou ji v zkon .
86/1912 . z., o stavebnm prvu; v takovm ppad se vlastnk pozemku
povaoval za oprvnnho ke stavb (prvo stavby se soustedilo v jeho osob) a
zstavn vitel mohli vst exekuci na prvo stavby vi nmu. Tmto
oprvnnm osobm bylo zstavn prvo k prvu stavby proti vlastnkovi
pozemku zachovno a do okamiku zniku zstavnho prva nebo do uplynut
doby, pro kterou bylo prvo stavby sjednno (srov. t Hartmann, lit. . 1, s. 100).
II. Souhlas tetch osob se znikem prva stavby
5.
Podle druh vty komentovanho ustanoven se tato konstrukce neuplatn,
jestlie nositel vcnho prva k prvu stavby, kter bylo zapsno do veejnho
seznamu, souhlas s vmazem prva stavby. V takovm ppad plat, e prvn
nsledky vmazu prva stavby vi vcnmu prvu nastanou ji samotnm jeho
vmazem; z toho se podv, e tet osoby nemohou postihovat vlastnka
pozemku. Vmazem prva stavby z katastru nemovitost prvo stavby zanikne.
III. Znik prva stavby v dsledku jeho promlen
6.
S ohledem na skutenost, e prvo stavby je vcnm prvem zapisovanm do
veejnho seznamu (katastr nemovitost; srov. 1243 odst. 2), je teba na nj
uplatnit 631, podle kterho se vcn prvo zapsan do veejnho seznamu i
rejstku proml po uplynut deseti let pot, kdy mohlo bt poprv vykonno. Pi
posouzen pojmu "prvo mohlo bt vykonno" je v ppad prva stavby teba
vychzet z toho, e bez realizace stavby nen prvo stavby naplnno, a proto je
nutn tento pojem chpat jako monost vkonu oprvnn stavebnka postavit
stavbu na pozemku, k nmu bylo zzeno prvo stavby.
7.
Prvo stavby mohlo bt poprv vykonno pot, kdy vzniklo, tj. den nsledujc po
dni, v nm bylo prvo stavby zapsno do katastru nemovitost (smluvn zzen
prva stavby), po dni nabyt prvn moci rozsudku soudu vydanho dle 1243 ve
spojen s 1145 (prvo stavby vznikl rozhodnutm orgnu veejn moci), resp.
po dni, v nm dolo ke splnn vech podmnek pro vydren prva stavby
(prvo stavby vznikl vydrenm). Pokud v dob do deseti let po takovm dni
stavebnk neuskuten vstavbu stavby na pozemku zatenm prvem stavby,
prvo stavby se proml (srov. 631). V takovm ppad me, v souladu s 618
a 980 odst. 2 a dle s 11 katastrlnho zkona a 66 odst. 1 a 3 katastrln
vyhlky, piem vechna tato ustanoven je nutno posuzovat ve vzjemnch
souvislostech, stavebnk bu sm (tzv. potvrzenm o zniku prva), anebo
souasn s vlastnkem pozemku zatenho prvem stavby (tzv. souhlasnm
prohlenm) podat o vmaz ji promlenho prva stavby z katastru
nemovitost (srov. 66 odst. 1 katastrln vyhlky).
8.
Podle 618 ten, kdo vede veejn seznam nebo rejstk, vymae z nj promlen
prvo na nvrh osoby, kter m na vmazu prvn zjem. Oprvnn
katastrlnho adu provst vmaz promlenho prva stavby plyne pmo ze
zkona, by k jeho uskutenn je nezbytn prvn jednn osoby majc na
vmazu prvn zjem (podn nvrhu). V danm ppad lze dvodn
pedpokldat, e takovou osobou bude zejmna vlastnk pozemku, jeho zjmem
bude vmaz promlenho prva stavby nap. proto, aby mohl s nezatenm
pozemkem nakldat odlinm zpsobem (darovat jej, pevst vlastnick prvo na
jinou osobu apod.), anebo aby k nmu mohl zdit nov prvo stavby s novm
stavebnkem, u nho bude pedpokldat jeho naplnn v podob realizace
stavby. Proto zkonn konstrukce vzbuzuje pochybnosti, kdy osobou oprvnnou

k podn nvrhu na vmaz dosud zapsanho prva stavby z katastru nemovitost
nen sm vlastnk pozemku (srov. 66 odst. 1 katastrln vyhlky): akoli
stavebnk nesplnil svoji povinnost plynouc mu z prva stavby (a smluvn, i
stanovenou rozhodnutm orgnu sttn sprvy). I kdy k naplnn prva stavby
nedolo z dvodu na jeho stran, je on sm oprvnn o vmaz podat, zatmco
samotnmu vlastnkovi pozemku, jemu se nedostalo oekvanho plnn a vi
nmu nedolo ke splnn povinnosti, zkon toto oprvnn nedv. Navc se zd,
e dslednou aplikac shora uvedenho ustanoven katastrln vyhlky me bt
popen cl zamlen ustanovenmi 618 a 980 odst. 2 obanskho zkonku, tj.
proveden vmazu promlenho prva stavby z veejnho rejstku, resp.
vyvratiteln prvn domnnka o neexistenci prva stavby, nebo stavebnk
nemus mt dn zjem na proveden vmazu a nepod o nj (ani sm, ani v
souinnosti s vlastnkem pozemku).
9.
Pokud by stavebnk realizoval stavbu a pot, kdy katastrln ad provede
vmaz prva stavby z katastru nemovitost, prvo stavby by ji neexistovalo
(srov. 980 odst. 2 in fine), plnil (postavil) by tedy bez prvnho dvodu a
souasn by mu vzniklo prvo dat po vlastnkovi pozemku, kter by ke stavb
zskal vlastnick prvo na zklad existence zsady superficies solo cedit
(prstkem), vydn bezdvodnho obohacen. Tato situace, zd se, vak me
nastat pouze teoreticky, nebo stavebnk s ohledem na ustanoven 66 odst. 1
katastrln vyhlky bude vdy vdt, e nvrh na vmaz prva stavby z katastru
nemovitost ji byl podn (a vmaz bude proveden ke dni podn), a proto by se
jeho jednn, tj. realizace stavby, dalo posoudit jednak jako nepoctiv jednn (v
rozporu s 6), jednak jako jednn pc se dobrm mravm, tedy jako jednn
neplatn (srov. 580 odst. 1). Odlin situace by nastala v ppad, e by
stavebnk realizoval stavbu a po promlen prva stavby, ale jet ped
provedenm vmazu z katastru nemovitost, avak proto, e si ani stavebnk, ani
vlastnk pozemku nebyli promlen vdomi. V takovm ppad by bylo teba
jednn stavebnka posoudit jako jednn v dobr ve, jm bylo naplnno zzen
prvo stavby. Oprvnn by tedy nadle existovalo v souladu se zizovacm
titulem a ppadn ztrta stavebnka vznikl tm, e stavbu realizoval opodn
(nap. z titulu neuskutennho pjmu z pronjmu stavby aj.), by la k jeho ti.
Nakonec je nezbytn vyjdit se k situaci, e vlastnk pozemku zjist i si uvdom,
e stavba je realizovna v dob, kdy je prvo stavby s ohledem na 631 ji
promlen: bu se nabz monost, e do realizace stavby nebude nijak
zasahovat, ponech stavebnka dokonit ji, a tm naplnit prvo stavby, anebo
stavebnka co nejdve (z dvodu pedchzen kod dle 2900, resp. jej
minimalizace) na promlen prva stavby upozorn a sjedn s nm vypodn
kod dosud vzniklch obma stranm a vmaz ji promlenho prva stavby z
katastru nemovitost.
10.
Pro plnost lze upozornit i na monost jinho vkladu k otzce promlen prva
stavby: Prvo stavby se podle tohoto vkladu povauje za nehmotnou vc ( 496
odst. 2), kter je pedmtem vlastnictv ( 1011). Protoe se vlastnick prvo
nepromluje ( 614), nepromluje se ani prvo stavby.
IV. Znik prva stavby pro podstatnou zmnu pomr
11.
V neposledn ad je nutno vypodat se s monost zniku prva stavby podle
2000. Podle tohoto ustanoven se lze po uplynut deseti let od vzniku zvazku
domhat jeho zruen, byla-li smlouva bez vnho dvodu uzavena na dobu
uritou tak, e zavazuje lovka na dobu jeho ivota anebo kohokoli na dobu del
ne deset let. Takov zvazek zru soud (k nvrhu zavzan strany) v ppad, e
se okolnosti, ze kterch smluvn strany zejm vychzely pi vzniku zvazku,
zmnily do t mry, e nelze na zavzan stran poadovat, aby byla dle
smlouvou vzna ( 2000 odst. 1). Fyzick osoba se jako osoba zavzan - na
rozdl od prvnick osoby - prva domhat se zruen zvazku neme pedem
vzdt ( 2000 odst. 2).
12.
Pro posouzen monosti zniku prva stavby dle tohoto ustanoven obanskho
zkonku je podstatn identifikovat, co zamlel zkonodrce "vnm dvodem",
bez kterho by mla bt smlouva uzavena. Ustanoven lze rozumt tak, e
dopad na ppady, v nich doba plnn dlunkem byla smluvn (posouzeno s
ohledem na okolnosti konkrtn ppadu) stanovena jako bezdvodn nemrn
obsahu prvn skutenosti, j zvazek doten smluvn strany vznikl. V ppad
prva stavby se vak jev monm dovodit, e se nejedn o smlouvu, kter by
byla uzavena bez vnho dvodu, nebo tmto vnm dvodem je ji samotn
zzen prva stavby, jeho jednm ze zkladnch znak je dlouhodobost. V takov
smlouv sjednanou dlouhou dobu - s ohledem na 1244 odst. 1 nutn uritou tedy nelze povaovat za nemrnou (opt s ohledem na okolnosti konkrtnho
ppadu). A existence i prokzn vnho dvodu pak vyluuje uit 2000 odst.
1 vty prvn osobou, kter by se chtla domhat soudnho zruen zvazku.
Stavebnk jako osoba povinn z prva stavby tedy bude zavzn ze smlouvy na
dobu uritou, velmi pravdpodobn na dobu del ne deset let, a to mon nejen
na dobu jeho ivota, ale i na dobu del (nejen v ppad prva stavby sjednanho
na maximln dobu 99 let, ale i v ppad prva stavby sjednanho na dobu 60,
70 i 80 let), avak takovto typ zvazku vyplv z podstaty prva stavby: prvo
stavby je institutem zamlenm zejmna jako zvazek dlouhodob, a to mimo
jin s ohledem na ivotnost plnovan i ji postaven stavby, vi investice,
kterou mus stavebnk na realizaci i pravu stavby jako sousti prva stavby
vynaloit, a konen - v ppad podnikatel - na zkonn podmnky etnch a
daovch odpis jako vrazu opoteben dlouhodobho hmotnho majetku v
jejich vlastnictv (stavba realizovan na zklad prva stavby bude jeho soust,
a tedy nklady na jej pozen budou pedmtem uvedench odpis).
13.
Monost domhat se zruen zvazku podle 2000 odst. 1 vty druh je vak
zachovna: podstatn zmna okolnost, za kterch byla smlouva o zzen prva
stavby uzavena, me vst k vroku soudu, opt k nvrhu stavebnka, o zruen
jeho zvazku ze smlouvy. Takovou zmnou okolnost by mohla bt nap. zmna
zemnho i regulanho plnu v souladu s veejnoprvnm pedpisem (stavebnm
zkonem), v jejm dsledku by stavebnk nemohl realizovat stavbu definovanou
ve smlouv o zzen prva stavby (srov. koment k 1240, resp. 1250), resp. v
ppad, e by ji realizoval, postupoval by contra legem.
1240 a 1248, 1250 a 1256
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
1. Hartmann: Obecn knihovn zkon, 1934, s. 100.

Pododdl 3
Prvn pomry z prva stavby
1250
(Prva stavebnka)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. K pojmu "stavba vyhovujc prvu stavby" (1 a 4)
II. Stavba existujc (5 a 6)
III. Stavba jet neexistujc (7)
IV. Stavba nevyhovujc prvu stavby (8 a 10)
Podle 1243 odst. 2 mohou mt vi tetm osobm inky jen ta ujednn

vlastnka pozemku se stavebnkem, kter jsou zapsna do veejnho seznamu. K
tomu me dojt typicky pi uvn vlastnkova pozemku, ale vylouena nejsou
ani vlastnick omezen stavebnka v prvu stavby. Jinak plat zkladn pravidla
1250, e stavebnk m k stavb t prva jako vlastnk a k zatenmu pozemku
stejn prva, jako poivatel.
I. K pojmu "stavba vyhovujc prvu stavby"
1.
Akoli obansk zkonk uv pojem "stavba vyhovujc prvu stavby" na dvou
mstech (krom komentovanho ustanoven i v 1250), nedefinuje ho.
Pedvlen literatura se k pojmu nevyjadovala, nebo zkon . 86/1912 . z., o
stavebnm prvu, s pojmem nepracoval. Zkon . 88/1947 Sb., o prvu stavby,
pojem obsahoval, pesto k nmu odborn literatura ml. S ohledem na dleitost
oblasti pravy se vak jev nezbytnm, aby se pojmu dostalo alespo zkladnho
vymezen.
2.
V ppad prva stavby bude pravdpodobn nezbytn odchlit se od dosavadn
judikatury ve vci pojmu "stavba": "stavbou" v obanskoprvnm smyslu podle
obanskho zkonku . 40/1964 Sb. bylo teba rozumt vsledek stavebn
innosti jako zpsobil a samostatn pedmt obanskoprvnch vztah.
Podstatou prva stavby vak je, e stavba postaven na pozemku, k nmu bylo
zzeno prvo stavby, je soust prva stavby jako vci nemovit. Z podstaty
prva stavby plyne, e stavba vyhovujc prvu stavby nen samostatnou vc v
prvnm smyslu.
3.
Pojem "stavba vyhovujc prvu stavby" je teba posuzovat vhradn z hlediska
soukromoprvnho (nikoli veejnoprvnho, tj. nap. z hlediska stavebnho zkona,
nebo ten pojem chpe dynamicky jako innost smujc k uskutenn dla;
vjimen i jako dlo samotn). Za stavbu vyhovujc prvu stavby nelze bez
dalho povaovat stavbu, kter vyhovuje stavebnmu zkonu, tj. stavbu, kter
nen tzv. ernou stavbou. Stavbou vyhovujc prvu stavby bude zejmna takov
stavba, kter bude v souladu se stavbou definovanou v titulu, jm bylo prvo
stavby zzeno (stavbou nevyhovujc pak stavba, kter bude s touto definic v
rozporu - nap. stavba pro komern ely, akoli zizovac titul hovoil o stavb
pro ely bytov). Proto lze doporuit, aby popis stavby ve zizovacm titulu byl
co nejvstinj a nejpesnj, aby se pro futuro vylouily pochybnosti, zda
stavba sjednanmu prvu stavby vyhovuje i nikoli. Podstata souladu, resp.
rozporu stavby se zizovacm titulem bude spovat ve splnn/nesplnn
obliganho zvazku stavebnka vi vlastnkovi pozemku, resp. ve
splnn/nesplnn povinnosti uloen subjektu prva pravomocnm a
vykonatelnm rozhodnutm civilnho soudu. Nic nebrn tomu, aby definice
odkazovala i na soulad stavby s veejnm prvem (nap. soulad s zemnm

plnem, zemnm rozhodnutm, proveden dle stavebnho povolen).
4.
Monosti definice stavby pedpokldaj rozliovat, zda se prvo stavby zizuje ke
stavb ji existujc, anebo ke stavb, kter m v budoucnu teprve vzniknout.
II. Stavba existujc
5.
Pi zzen prva stavby k ji existujc stavb lze pedpokldat, e smluvn strany,
resp. soud, budou seznmeny s konkrtn stavbou natolik dkladn, aby bylo
mon ji definovat dostaten urit a podrobn, a to bu ve zizovacm titulu,
anebo - v ppad zzen prva stavby smlouvou - v jejch plohch. Nabz se
zejmna definice podle obecnch identifikanch daj stavby (. p. nebo . e. i
daj z RIAN), pp. dle parametr, technickho proveden a elu vyuit stavby
(dlka, ka a vka, poet podla, stavebn konstrukce, technologie i materil,
bytov i komern ely apod.), anebo dle umstn na pozemku (vzdlenost od
hranice pozemku, plotu, chodnku aj.; nen vylouena ani definice uvedenm GPS
souadnic). Uveden zpsoby definice mohou bt uity jednotliv nebo
kumulativn.
6.
Odvodnn lze pedpokldat, e pi smluvnm zzen prva stavby budou mt
strany zjem na tom, aby bylo ze smlouvy zejm, e stavba prvu stavby
vyhovuje. Proto lze doporuit (a obansk zkonk to umouje), aby strany do
smlouvy zahrnuly souhlasn prohlen smluvnch stran o tom, e definovan
stavba vyhovuje prvu stavby, je jeho soust a stavebnkovi k n nle
vlastnick prvo (srov. 1250). Obdobn (v danm ppad jednostrann)
prohlen me bt zahrnuto i do zizovacho titulu vyhotovenho soudem.
III. Stavba jet neexistujc
7.
Sloitj situace me nastat v ppad zzen prva stavby ke stavb dosud
neexistujc. Smluvn strany ani soud nebudou moci v okamiku zzen prva
stavby spolhat na znalost stavby. Proto bude nezbytn definovat ji, jak
nejpodrobnji to bude mon, nap. s odkazem na projektovou dokumentaci
konkrtn zamlen stavby (dokumentace potvrzen pslunm stavebnm
adem by mla vylouit i ppadn rozpor stavby s veejnm prvem).
IV. Stavba nevyhovujc prvu stavby
8.
Absence prohlen ve smlouv by mohla bt pinou pozdj neshody stran o
tom, zda stavba prvu stavby vyhovuje, co me vst a k soudnmu sporu.
Dkazn bemeno, e stavba prvu stavby nevyhovuje, bude leet na stran
alobce.
9.
Nebude-li stavba vyhovovat prvu stavby (existence soudnho rozhodnut s tmto
zvrem bude pravdpodobn nezbytn), neuplatn se reim ustanoven 1250 a
stavba piroste vlastnkovi pozemku. Nesjednaly-li si smluvn strany nco jinho,
nebude mt stavebnk prva poivatele ( 1250 a contario) a nebude moci
pozemek uvat. Z pohledu vlastnka pozemku to vak me znamenat
znehodnocen vci, nebo dle ustanoven 1255 pedpokldal - po uplynut doby
prva stavby - zhodnocen pozemku nabytm vlastnickho prva k urit stavb
(definovan zizovacm titulem). Proto lze pedpokldat, e se v takovm ppad
vlastnk pozemku bude domhat odstrann stavby nevyhovujc prvu stavby (
1085 per analogiam) a nhrady kody (srov. 2894 a nsl.).
10.
Zkon piznv stavebnkovi stejn prva jako poivateli. Podle 1285 se
poivateli poskytuje prvo uvat ciz vc a brt z n uitky. Je vak povinen etit
podstatu vci.
498 odst. 1, 1011, 1240 a 1249, 1251 a 1256, 1283, 1285, 2332
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon
Z literatury:
1251
(Povinnosti stavebnka)
Mgr. Alena Srbov
Pehled vkladu:
I. Povinnost zdit stavbu do urit doby (1)
II. Povinnost udrovat stavbu v dobrm stavu (2 a 5)
III. Vhrada souhlasu s jednnm stavebnka (6)
Skutenost, e stavebnkovi me bt uloeno provst stavbu do urit

doby, m svj zklad a dvod v celm pojet stavebnho prva. Akoli ve
stavebnho platu (odmny za zzen prva stavby) nen zkonem stanovena a je
ponechna ujednn stran, nelze pedpokldat, e bude dosahovat plin ve,
nebo hlavn pnos zzen prva stavby je ve zhodnocen pozemku, kter jeho
vlastnkovi uplynutm sjednan doby nakonec pipadne ( 1251). Ve shod s tmto
elem osnova pot s povinnost stavebnka udrovat stavbu v dobrm stavu a
ppadn ji pojistit. Vlastnk si rovn me vyhradit, e je teba jeho souhlas, jak
se stavba provede, zmn nebo obnov. Chce-li, me si tak chrnit svj zjem,
aby na jeho pozemku byla vystavna a drena dn stavba. Vlastnk si tak
me vyhradit souhlas k njmu, zcizen nebo zaten prva stavby, nebo i to ve
se dotk jeho prv a oprvnnch zjm. Dominantn zjem vlastnka pozemku
je, aby stavba na jeho pozemku nebyla pedluena. Odprn souhlasu vak
neme vystit v svvoli. Proto vlastnk pozemku neme odept souhlas k
jednnm, kter nejsou k jeho jm.
I. Povinnost zdit stavbu do urit doby

K odst. 1
1.
Komentovan ustanoven stanov dal fakultativn nleitosti, kter me
smlouva o zzen prva stavby obsahovat. Pro ppad, e se prvo stavby zizuje
k pozemku, na kterm stavba zzena nen, strany mohou sjednat povinnost
stavbu zdit do urit doby. Zkonn prava prva stavby nee ani dsledky
vyplvajc z toho, e strany dobu, do kter mus bt stavba zzena, nesjednaj. V
takovm ppad nezbv ne aplikovat obecn ustanoven o nesplnn zvazku.
Stejn een se nabz pro ppad, kdy sice doba pro zzen stavby ve smlouv je
obsaena, avak stavebnk tuto lhtu nedodr, ppadn se stavbou vbec
nezane. Lze proto nalhav doporuit, aby smlouva o zzen prva stavby
pamatovala vslovn i na tyto situace. Smlouva o prvu stavby by rovn mla
obsahovat pesn uren (geometrick zamen) sti pozemku, kter vlastnk
uril ke stavb tak, aby byly zeteln vymezeny hranice mezi pozemkem
vlastnka a pozemkem, na kterm bude stavba stt [srov. 2 psm. a)
katastrlnho zkona].
II. Povinnost udrovat stavbu v dobrm stavu

K odst. 2
2.
Zkonn povinnost stavbu udrovat v dobrm stavu zatuje stavebnka. Toto
ustanoven nachz svj odraz i v 1255, kter piznv stavebnkovi nhradu
pro ppad zniku prva stavby uplynutm doby. Clem je stavebnka motivovat,
aby stavbu udroval v dobrm stavu, protoe v tomto ppad i ve nhrady,

kterou obdr od vlastnka pozemku, bude vy.
3.
Podle 3 odst. 4 stavebnho zkona se drbou stavby rozumj prce, jimi se
zabezpeuje jej dobr stavebn stav tak, aby nedochzelo ke znehodnocen
stavby a co nejvce se prodlouila jej uivatelnost.
4.
Strany se vak mohou domluvit jinak, nap. tak, e povinnost k drb pevezme
vlastnk pozemku sm, aby svou innost zajistil, e mu stavba po zniku prva
stavby uplynutm sjednan doby pipadne v dobrm stavu (srov. koment k
1255).
5.
Fakultativn nleitost smlouvy me bt sjednn povinnosti stavebnka stavbu
pojistit. Strany mohou sjednat zvazek stavebnka stavbu obnovit, jestlie dolo k
pojistn udlosti a stavebnku byla vyplacena pojistn nhrada. Stavebnk me
bt smluvn zavzn ke zdren se odstrann stavby, kterto prvo mu z titulu
vlastnickho prva ke stavb nle.
III. Vhrada souhlasu s jednnm stavebnka

K odst. 3
6.
Smlouva me vlastnku pozemku vyhradit souhlas k schvlen faktickho
jednn stavebnka (faktick uvn pozemku nad rmec poivatelova oprvnn)
nebo prvnho jednn stavebnka (zzen sluebnosti cesty ve prospch tetch
osob, zaten prva stavby - srov. koment k 1252 aj.). Plat, e vlastnk
pozemku neme tento souhlas odept, pokud prvn jednn stavebnka nen k
jeho jm. Nen-li vhrada sjednna, in stavebnk, jak uzn za vhodn s tm, e
jsou pro nj zavazujc jak obecn ustanoven zkona (zkaz zjevnho zneuit
prva - 8), tak i ustanoven zvltn (nap. o sousedskm prvu).
498 odst. 1, 545 a 547, 1240 a 1250, 1252 a 1256, 2758
Souvisejc pedpisy:
stavebn zkon,
katastrln zkon
Z literatury:
1252
(Zaten prva stavby)
Mgr. Alena Srbov
Zpsobilost prva stavby bt pedmtem pevodu, zsada jeho pechodu

na ddice i jinho univerzlnho nstupce, jako i oteven monosti slouen
vlastnictv pozemku a prva stavby v rukou jedn osoby posiluje kladn efekty
tto prvn instituce.
Vklad:
K odst. 1
1.
Zkon prohlauje prvo stavby za zciziteln. Lze ho proto zcizit podle obecnch
ustanoven zejmna smlouvou kupn, darovac, smnnou atd. S ohledem na
povahu vci lze zejm jen vjimen pipustit postoupen smlouvy o prvu
stavby ( 1895 a nsl.). Vc ovem nen bez pochybnost. Stavebnk me pevst
prvo stavby na vlastnka pozemku a pivodit tak znik prva stavby splynutm
(vlastnk neme bt nositelem prva stavby ke svmu pozemku).
2.
Zcizitelnost prva stavby nevyluuje, aby pro prvo stavby byl sjednn zkaz
zcizen nebo zaten podle ustanoven 1761.
K odst. 2
3.
Vlastnk zatenho pozemku si me vyhradit souhlas se zatenm prva
stavby; vyaduje se vak, aby jeho vhrada byla zapsna do veejnho seznamu.
Uinil-li vlastnk pozemku tuto vhradu, lze nsledn zapsat zaten prva stavby
jen s jeho souhlasem [ 23 odst. 1 psm. w) katastrlnho zkona].
11, 498 odst. 1, 980, 1011, 1240 a 1251, 1253 a 1256, 1879 a
1887, 1888 a 1891, 1895 a 1900
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:

1253
(Prvn nstupce)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1252
Vklad:
1.
Pechod prva stavby pipad v vahu vhradn v ppad zniku, resp. smrti
vlastnka pozemku nebo stavebnka.
2.
Z dikce komentovanho ustanoven plyne, e prvo stavby pechz pouze na
univerzlnho nstupce, tedy na osobu pejmajc veker prva a povinnosti
svho prvnho pedchdce, a ji jm byl vlastnk pozemku, anebo stavebnk
(nstupce vstupuje do vech jeho prv a povinnost), tedy nikoli na nstupce
singulrnho (osobu pejmajc pouze nkter z prv nebo povinnost - jedno i
vce pesn vymezen).
3.
Pechz-li prvo stavby z vlastnka pozemku i stavebnka - fyzick osoby, je

jejm veobecnm prvnm nstupcem ddic (vslovn uveden v
komentovanm ustanoven), jm je bu fyzick osoba (osoby), nebo prvnick
osoba, a to i ta, kter vznikne a po smrti zstavitele, nejpozdji vak do jednoho
roku po tto prvn udlosti (srov. 1478). Takovou prvnickou osobou je typicky
nadace zaloen dle dvjch prvnch pedpis nebo fundace (srov. 303 a
nsl., zejmna 309 a 395). Pro plnost je teba uvst, e ddicem nen
odkazovnk, tj. osoba oprvnn z ddickho odkazu (je singulrnm nstupcem,
nebo vstupuje jen do uritho prva zstavitele; srov. 1477 odst. 2).
4.
Pi vkladu pojmu "jin veobecn prvn nstupce" je tedy teba soustedit se
vhradn na univerzlnho nstupce prvnick osoby. Veobecn prvn
nstupnictv u prvnick osoby pipad v vahu pouze v ppad jejho zruen
bez likvidace (znik prvnick osoby zapsan do veejnho rejstku nastv jejm
vmazem z tohoto rejstku - srov. 185), tedy v ppad jej pemny (srov. 169
odst. 1, resp. 173 odst. 1). Pemnou prvnick osoby obansk zkonk rozum
fzi, rozdlen a zmnu prvn formy (srov. 174 odst. 1), piem pro veobecn
prvn nstupnictv jsou vznamn slouen prvnickch osob a splynut
prvnickch osob (fze). Mimo to veobecn prvn nstupnictv prvnick osoby
pipad v vahu rovn v ppad koup zvodu.
5.
Veobecnm prvnm nstupcem tedy me bt existujc prvnick osoba, na
kterou jako na jedinou pela vechna prva a povinnosti zanikajcho vlastnka
pozemku nebo stavebnka jakoto osoby povinn, resp. oprvnn z prva
stavby, piem zaniknout mohly i jin prvnick osoby (slouen; srov. 178
odst. 2), anebo nov vznikl prvnick osoba, na kterou jako na jedinou pela
vechna prva a povinnosti vech zanikajcch prvnickch osob, z nich jednou
byl vlastnk pozemku nebo stavebnk jakoto osoba povinn, resp. oprvnn z
prva stavby (splynut; srov. 178 odst. 3). V ppad fze obchodnch
spolenost a drustev je teba brt v potaz rovn ustanoven 61 a 62 zk. o
pemnch.
6.
Pro pechod prva stavby v ppad koup zvodu je nezbytn naplnn dvou
podmnek: prvo stavby mus bt zzeno bu k ti, anebo ve prospch
pedmtnho zvodu a mus bt zahrnuto do jeho jmn v etnch zznamech
jako nehmotn vc (srov. 496 odst. 2). Akoli ke koupi zvodu je dostaten
dn ve smlouv oznait zvod (pp. jeho st) a nen teba vyjmenovvat
veker jeho jednotliv sousti (srov. 2179 odst. 2), je douc uvst alespo
nkter zsadnj poloky, kter tvo zvod, nap. nemovitosti, kter maj pejt,
tedy i prvo stavby s ohledem na jeho povahu nemovitosti, za kterou je vslovn
prohlen zkonem. innost pevodu vlastnickho prva k zvodu tak na
nabyvatele pejde ze zkona mj. i prvo stavby (srov. 2175 odst. 1 vta prvn).
7.
Pro ely pozstalostnho zen se v ppad smrti stavebnka ocen prvo
stavby, nikoli ji pozemek, na kterm je stavba zzena. Ten nle vlastnkovi
zatenho pozemku. Zeme-li vlastnk zatenho pozemku, ocen se a do aktiv
ddictv se zaad cel pozemek vetn t jeho sti, na kter je stavba zzena.
979, 1105, 1240 a 1252, 1254 a 1256, 1475
Souvisejc pedpisy:
61, 62 zk. o pemnch
Z literatury:
2. Eli: Prvo stavby. OR, 2012, . 10, s. 273-278. - 3. Mal, Mike: Prvo
stavby. AdN, 1998, . 6, s. 125-126. - 4. pokov: Prvo stavby. AdN, 2001, . 3, s.
56-57. - 5. Zima: Strun vod do prva stavby. PrRo, 2005, . 8, s. 287-290.
1254
(Pedkupn prvo)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1252
Vklad:
1.
Pedkupn prvo zakld vlastnkovi pozemku nebo stavebnkovi povinnost
nabdnout vc druh smluvn stran, pokud by ji chtl prodat tet osob (srov.
koment k 2140).
2.
Pedkupn prvo stavebnka k pozemku a vlastnka pozemku k prvu stavby
zkon upravuje jako pedkupn prvo zkonn. Zkon vol stejnou konstrukci jako
v ppad vlastnka pozemku, na nm je zzena stavba, kter nen podle
dosavadnch prvnch pedpis soust pozemku ke dni nabyt innosti
obanskho zkonku. Vlastnk pozemku m pedkupn prvo ke stavb a vlastnk
stavby m pedkupn prvo k pozemku (srov. 3056 odst. 1). Snahou je pispt k
doucmu sjednocen vlastnickho reimu pozemku a stavby. Z povahy vci
vyplv, e jako zkonn se pedkupn prvo nezapisuje do katastru nemovitost.
3.
Na rozdl od 3056 vak u prva stavby zkon umouje odchyln ujednn od
zkonnho pedkupnho prva za pedpokladu, e se toto ujednn zape do
veejnho seznamu.
4.
Podle 23 odst. 1 psm. v) katastrlnho zkona se do katastru nemovitost
zape poznmka k nemovitosti o tom, e vlastnk pozemku nem pedkupn
prvo k prvu stavby a vlastnk prva stavby nem pedkupn prvo k pozemku.
Podkladem pro tento zpis bude smlouva, kterou se strany o tto odchylce
dohodly (zpravidla to bude ji smlouva, kterou se prvo stavby zizuje).
5.
K pedkupnmu prvu srov. podrobnji koment k 2140. K nsledkm poruen
pedkupnho prva srov. koment k 2144 a nsl.
498 odst. 1, 979, 980, 1011, 1240 a 1253, 1254 a 1256, 2128,
2140 a 2149
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
1255
(Nhrada za stavbu)
Mgr. Alena Srbov
Prvo stavebnka na nhradu za stavbu pi zniku prva stavby ( 1255)

sleduje vyven zjm vlastnka pozemku na pjmu platy za zzen tohoto
prva a zhodnocen jeho vlastnictv pot, co prvo stavby zanikne, na stran
jedn a na druh stran i zjmu stavebnka, aby i pro nho pi zniku prva
stavby dospl prvn pomr k vystn i pro nho pznivmu a dostalo se mu po
zohlednn vnos ze stavby a jej amortizace pslunho vyrovnn. Dispozitivn
stanoven ve tto nhrady polovinou hodnoty stavby nebrn mluv stran, aby
sjednaly nhradu vy i ni, anebo aby ji zcela vylouily. Pokud bylo prvo
stavby zateno zstavou i jinak, pak mus bt pslun pohledvky vitel
uspokojeny z nhrady.
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven potvrzuje, e superficiln zsada ani pi existenci
prva stavby zcela nevymizela. Podle tohoto ustanoven pipadne stavba jako
soust prva stavby vlastnkovi zatenho pozemku, a dochz tak k obnoven
jednoty vlastnictv zatenho pozemku a stavby. Nejde o klasick
soukromoprvn (smluvn) zpsob nabyt vlastnictv, nbr z pohledu vlastnka
pozemku se stavba - do t doby soust prva stavby - stv opt soust jeho
pozemku.
2.
Zkon piznv vlastnkovi prva stavby nhradu ve vi poloviny hodnoty
stavby v dob zniku prva stavby. Hodnotou vci je jej cena, kter se ur jako
cena obvykl, ledae je nco jinho ujednno nebo stanoveno zkonem ( 492
odst. 1). Strany vak mohou ujednat jinou vi nhrady, ppadn se mohou
domluvit i jinak (nap. stavba pipadne vlastnkovi pozemku bez nhrady anebo
stavba zstane ve vlastnictv stavebnka jako tzv. superedifikt).
3.
Tm, e zkon umouje piznat nhradu za stavbu, me motivovat stavebnka
k naplnn povinnosti udrovat stavbu v dobrm stavu. Z hodnoty stavby se toti
odvj ve piznan nhrady (srov. koment k 1251 odst. 2).
4.
Ji star literatura vak vi zkonem piznan nhrady kritizovala (podle zk. .
86/1912 . z., o stavebnm prvu, ve nhrady inila jen jednu tvrtinu hodnoty
stavby). S nedvrou pistupovala i k monosti stran sjednat vi nhrady jinak,
tj. odchyln od monosti dan zkonem s odvodnnm, e "vlastnk pozemku
sotva bude ochoten pistoupit na podmnku pro nho mn vhodnou, ne jakou
sm zkon stanov. Maj pedpisy zkona, by i jen dispozitivn, velkou moc
sugestivn" (Kasanda, lit. . 1).
492, 498 odst. 1, 1011, 1240 a 1254, 1256, 1299, 1308
Z literatury:
1. Kasanda: Prvo ke stavb dle zkona ze dne 26. dubna 1912 . 86 . z. v
podku systematickm, 1914.
1256
(Postih nhrady)
Mgr. Alena Srbov
Z dvodov zprvy:
viz u 1255
Vklad:
Komentovan ustanoven upesuje a rozvd oprvnn tetch osob pi

zniku prva stavby. Zaniklo-li prvo stavby uplynutm sjednan doby, zanikaj
zstavn a jin prva (nap. prva z vcnch bemen). Komentovan ustanoven
vak umouje zstavnm vitelm a jinm oprvnnm osobm uspokojit se z
nhrady, kter je stavebnkovi vyplacena vlastnkem pozemku pi zniku prva
stavby. Jestlie podle smlouvy nhrada vyplcena nen, zanikaj zstavn a jin
prva bez nhrady.
498 odst. 1, 1240 a 1255, 1309 a 1311, 1377
Z literatury:
Oddl 2
Vcn bemena
Pododdl 1
Obecn ustanoven o sluebnostech
1257
(Pojem sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 10)
II. Pojem sluebnosti v obanskm zkonku (11 a 12)
III. Vlastnkova sluebnost (13 a 15)
Ustanoven o vcnch bemenech respektuj klasick roztdn vcnch

bemen na sluebnosti a reln bemena. Nvrh pravy sluebnost zahrnuje
ustanoven 1248 a 1302, relnch bemen pak 1303 a 1308.
Nvrh pravy sluebnost je v podstat recipovn z vldnho nvrhu

obanskho zkonku z r. 1937 s nepatrnmi doplky nebo upesnnmi.
Pi vymezen sluebnost bylo ve shod s pedvlenou osnovou (a jejm

rakouskm vzorem) ponechno irok vymezen, nevzan jen na nemovitou vc.
Nvrh tak setrvv na odchylce od nkterch jinch zkonk, kter spojuj
sluebnost jen s nemovitmi vcmi (CC l. 637, C.c. l. 1027, CCQ l. 1177, ZGB
l. 730, lichtentejnsk zkon o vcnch prvech, l. 198), anebo kter vychzej
z jinho pojet sluebnost (BGB). Zmrn se tedy setrvv na pvodn mylence
pedvlen osnovy obanskho zkonku, e pojem sluebnosti m bt stanoven
"co neje, aby mohl krti jich rozmanit obsah."
Navrhuje se stanovit, e vc me bt zatena ve prospch jinho

sluebnost jako prvem vcnm. Slovem "zatena" se naznauje preference
zdit sluebnost soukromoprvnm jednnm. Podstata sluebnosti je v tom, e
vlastnk urit vci m povinnost ve prospch jinho nco strpt (nap. pi prvu
stezky vlastnk trp chzi dalch osob pes sluebn pozemek) nebo neho se
zdret (nap. pi zkazu zven stavby neme vlastnk pozemku vykonvat v
rozsahu omezen vlastnick prvo, jak by mu jinak nleelo). Charakterizujcm
znakem sluebnosti je fakt, e vlastnk sluebn vci zstv pasivn (bu trp
vkon prva jinou osobou, anebo opomj vkon prva vlastnho). Nicmn se
stv, e jsou se zzenm sluebnosti spojena i urit vedlej plnn vlastnka
sluebn vci (nap. jde-li o sluebnost cesty, povinnost pispt za uritch
okolnost na drbu cesty, anebo pi osobn sluebnosti spovajc v prvu
uvn, povinnost udrovat sluebnou vc v dobrm stavu apod.). Z tchto
dvod se uvd v 1258 doplnn uinn po vzoru l. 730 ZGB a l. 1177 CCQ,
e sluebnost zahrnuje ve, co je nutn k jejmu vkonu.
Akceptovna je recepce l. 733 ZGB ( 1257 odst. 2), e vlastnk sm me

zdit na svm pozemku sluebnost pro jin svj pozemek. Konstrukce tzv.
vlastnkovy sluebnosti m znan praktick vznam pro pedbnou pravu
pomr mezi jednotlivmi pozemky, ne nkter z nich pejdou do cizch rukou.

Odpadnou tak obte jednn mezi stranami sledujc nslednou pravu tchto
pomr pot, co se zcizen ji uskutenilo. Tato prava se me tkat cest,
vodovod, kanalizace, zkazu zastavn nebo podnik souseda obtujcch apod.
Pokud se jedn o dlen sluebnost, setrvv se na tradinm dlen

sluebnosti na pozemkov a osobn. Sluebnost me bt irok kla. Nvrh se
odkln od abstrakce souasnho obanskho zkonku ( 151n a nsl.) a ve
shod s klasickm pojetm uvd demonstrativnm vtem typick pozemkov a
osobn sluebnosti.
U domovnch sluebnost se - formulan rozdln od pedvlen osnovy,

ale obsahov ve shod s n - nvrh udruje v obecnj rovin pevzetm
systematiky E. Svobody (Svoboda, E., Osnova pednek o vcnch prvech k
vci ciz, Praha - Bratislava: Vehrd - Prvnk, 1925, s. 138 an.). V nvrhu je
pominuta vslovn prava sluebnost, jejich praktick vznam byl vvojem
doby minimalizovn (nap. prvo vst kou cizm komnem, prvo zdit okno v
ciz zdi, prvo na kor, prvo spsat aludy a bukvice). Pominuty jsou tak
sluebnosti spovajc v prvu honby, rybolovu apod., nebo tato posledn
uveden prva upravuj speciln prvn pedpisy. Le oputn kazuistiky v
naznaenm smru nevyluuje tyto nebo jin sluebnosti zdit: ovem za
podmnky, e tomu nebrn zkazy obsaen ppadn ve zvltnch zkonech.
I. Obecn
1.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. pracuje s pojmem "vcn bemena" jakoto
spolenm a nadazenm pojmem pro sluebnosti a reln bemena. Pojem
vcnch bemen nen v obanskm zkonku nikterak ble charakterizovn.
Obansk zkonk se navrac k tradinmu rozdlen a do jeho innosti jednotn
kategorie vcnch bemen na reln bemena a sluebnosti. Mezi pedchoz
prvn pravou obsaenou v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. ve znn k
31.12.2013 a obanskm zkonkem . 89/2012 Sb. jsou nejen terminologick, ale
t konstrukn a obsahov rozdly. Pedchoz prvn prava upravovala vcn
bemena velice strun v 151n a 151p. Podle 151n odst. 1 ob. zk. .
40/1964 Sb. "vcn bemena omezuj vlastnka nemovit vci ve prospch
nkoho jinho tak, e je povinen nco trpt, neho se zdret, nebo nco konat".
Podle literatury k pedchoz prvn prav se vcn bemena vyznauj tm, e
spovaj v omezen vlastnka nemovitosti bu k prospnjmu vyuvn
nemovitosti jinho konkrtnho vlastnka (vcn bemena in rem), anebo ve
prospch urit konkrtn fyzick nebo prvnick osoby (vcn bemena in
personam). Toto omezen bylo spjato se zatenou nemovitost tak, e se na jeho

trvn nic nemn ani vmnou vlastnickho subjektu. U vcnch bemen je
pojmov vyloueno, aby se vyerpala jednorzovm vkonem.
2.
Prva z vcnch bemen byla obecn chpna jako omezen uvac prva k ciz
nemovit vci, jim odpovd zvazek vlastnka ve prospch jinho nco trpt,
neho se zdret nebo nco konat. Oprvnn odpovdajc vcnmu bemenu
bylo vcnm, a tedy zrove absolutnm prvem, a mlo tedy vechny atributy s
tmto prvem spojen. Spovala-li povinnost vlastnka zatenho pozemku v
tom, nco strpt, tkalo se to prva uvat pedmt svho vlastnictv, ppadn
povat jeho plody a uitky. Do tto skupiny patilo nap. prvo cesty nebo jzdy
pes ciz pozemek, ppadn prvo veden vodovodu. Povinnost ukldajc
vlastnku nemovitosti neho se zdret mohla spovat v tom, e se vlastnk
zatenho pozemku omezil v jeho stavebnm vyuit tak, aby svou stavbou nad
uritou vku nap. neodal panujc nemovitosti dosavadn vyhldku apod. Vcn
bemena s tmto obsahem jsou v obecnm zkonku obanskm a v nkterch
cizch prvnch dech a nakonec tak v prvu mskm oznaovna jako
sluebnosti. Naopak jednalo-li se o zaten pozemku spovajc v povinnosti
zpravidla opakujcho se plnn ze strany vlastnka pozemku, jednalo se o tzv.
reln bemena. Plnn mohlo bt rznho druhu (nap. poskytovn slueb,
produkt ze zatenho pozemku, penn renty). Pojem relnch bemen ani
sluebnost pedchoz prvn prava (ob. zk. . 141/1950 Sb., ob. zk. .
40/1964 Sb. ve znn k 31.12.2013) neznala a ob kategorie asimilovala do
jednotnho pojmu vcnch bemen (arg. "zdret se", "strpt" a naproti tomu
"konat").
3.
S pojmem vcnch bemen ale pracovala judikatura i literatura jet z dob
platnosti ABGB - nap. v zkon . 78/1896 . z., o zaveden zkona o zen
exekunm a zajiovacm, nebo v 48 zk. . 329/1920 Sb., o pevzet a nhrad
za zabran majetek pozemkov, ve znn novely . 536/1920 Sb. - jako se
souhrnnm oznaenm pro sluebnosti, reln bemena a ppadn dal zvady
vcnprvn povahy. Vcn bemena jako legislativn termn se z hlediska
modern prvn historie vyskytuj a v obanskm zkonku . 141/1950 Sb., kde
jejich koncepce odpovd sjednocen sluebnost a relnch bemen jakoto
vvojov mladch a koncepn protichdnch vcnch prv k vci ciz. Jednotn
kategorie vcnch bemen byla propt upravena v 166 a 187 a podle 562
ob. zk. . 141/1950 Sb. se tto prav poddily i pomry zaloen
sluebnostmi a relnmi bemeny. Obansk zkonk . 40/1964 Sb. umooval
vznik vcnch bemen pouze ze zkona, piem existujc vcn bemena a na
nkter vjimky zruena nebyla ( 495). Tento ponkud rigidn stav byl odstrann
a novelou z roku 1982 (zk. . 131/1982 Sb.), kter umonila vznik vcnch
bemen navc smlouvou, vydrenm, pozenm pro ppad smrti a rozhodnutm

oprvnnho orgnu. Na to ve svm zkladu navzala i pozdj novelizace
proveden zkonem . 509/1991 Sb. s innost od 1.1.1992.
4.
Obansk zkonk . 89/2012 opt zavd pojem sluebnosti a relnho
bemene, kdy sluebnost obecn spov v povinnosti nekonn povinnho (arg.
1257) a reln bemeno naproti tomu v povinnosti konn povinnho (arg. 1303
a bli vklad tam). Obansk zkonk navc upout i od toho, e pedmtem
sluebnosti me bt jen nemovit vc (srov. dvodovou zprvu). Tak struktura
pravy sluebnost sleduje jejich tradin rozdlen na pozemkov a osobn (srov.
1257 a 1267 a nsl.). Sluebnosti i reln bemena jsou vcnmi prvy k vci
ciz - tj. prvy absolutnmi, pmmi a vlunmi. Vcn prvo, a tedy i vcn
bemeno k pozemku a samostatn podzemn stavb je ve smyslu 498
nemovitou vc. Plat, e sluebnost je prvem uvacm. Nejde o prvo na cenu
ciz vci. Tm se sluebnost li od zstavnho prva a v uritm ohledu od
relnho bemene.
5.
Obecnou charakteristikou sluebnost, kter je nakonec vslovn vyjdena i v
samotnm textu zkona, je povinnost z nich plynouc. Ta spov ve zdren se
nebo strpn - servitus in faciendo consistere nequit [sluebnost nespov v
konn (Pomp. D. 8, 1, 15, 1)]. V tomto ohledu nebylo ani msk prvo
konzistentn a uznvalo vjimku u sluebnosti opory sousedn zdi (servitus tigni
immitendi), kter vyadovala aktivn jednn vlastnka sluebn nemovitosti;
nakonec t osobn sluebnost uvn vyadovala po vlastnkovi vci jej
udrovn v dobrm stavu. S tm souvis tak latentn omezen v tom smyslu, e
sluebnost neme bt omezena jinou sluebnost. Obsah prva sluebnosti je
vymezen v 1257, naproti tomu vymezen v 472 ABGB ("Prvem sluebnosti se
vlastnk zavazuje, aby ku prospchu jin osoby vzhledem ke sv vci nco trpl
nebo opomjel. Je to vcn, proti kadmu driteli sluebn vci inn prvo") je
z teoretickho pohledu ir, nebo v zsad zabr i jin uvac vcn prva. Na
vgnost takovho vymezen reaguje Koment Rouka a Sedlka k obecnmu
zkonku obanskmu: "Teprve srovnnm 472 o. z. o. s jinmi ustanovenmi
obecnho zkonku obanskho dojdeme k vymezen obsahu prva sluebnosti"
(srov. lit. . 6). Rozsah vlastnickch oprvnn vlastnka sluebn vci je omezen,
a to v rozsahu, kter odpovd obsahu a rozsahu sluebnosti ( 1258). Vlastnkova
oprvnn jsou tak z plnosti vlastnictv ke sluebn vci zcela nebo zsti
odtpena ve prospch osoby oprvnn ze sluebnosti. Principiln spov
povinnost vlastnka sluebn vci v pasivit, nikoli vak naprost. Vlastnk je
povinen k jist me konn nap. u sluebnosti opory ciz stavby, ppadn je
povinen udrovat sluebnou vc v dobrm stavu u sluebnosti uvn.
6.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. vychz z toho, e vcn bemena vznikl ped
innost tohoto zkona budou do budoucna bu sluebnostmi, nebo relnmi
bemeny, a to podle jejich obsahu. Vzhledem k dlce trvn vcnho bemene / /
sluebnosti je mon, e se prava obanskho zkonku . 89/2012 Sb. bude
dotkat t sluebnost, ppadn relnch bemen vzniklch jet za innosti
ABGB, pokud nebylo prokzno, e by zanikly. Transformace vcnch bemen v
konkrtnj kategorie nov pravy ( 3028) s sebou me pinst jist aplikan
pote, a to zejmna v oblasti pravy nklad na sluebnou vc ( 151p ob. zk.
. 40/1964 Sb. a 1263 ob. zk. . 89/2012 Sb.), ppadn v posouzen povahy
vcnho bemene, a to zvlt u vcnch bemen - sluebnost bytu.
7.
Pojem a prvn prava sluebnost (servitutes) byly znmy ji mskmu prvu
(byly upraveny ji v zkon XII desek), kter dokonce sluebnosti k italskm
pozemkm povaovalo za urit druh privilegovanch vc - vci mancipan.
Sluebnosti jsou sice starobylm, ale i nadle potebnm prvnm institutem.
Jejich zkladn znaky vychzej principiln z dob jejich vzniku - agrrnch pomr
ranho mskho sttu, kdy vvojov star pozemkov sluebnosti vychzely ze
zsady fundo fundi utilis debet esse (pozemek slou pozemku, resp. ml by bt
pozemku uiten). Pozemkov sluebnost tak v zsad perzonifikuje pozemek
do postaven sluhy pozemku druhho (lit. . 11). Stejn jako v mskm prvu tak
i podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. jde o omezen rozsahu vlastnickho
prva vlastnka jednoho pozemku ve prospch lepho vyuvn pozemku
druhho (jinho, ale t stejnho vlastnka - arg. 1257 odst. 2). Historicky
mlad jsou pak sluebnosti osobn, kde sluebn vc slou ve prospch
konkrtn uren osoby (usus, ususfructus, quasiususfructus, habitatio a operae).
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. zachovv mskoprvn dlen osobnch
sluebnost (sluebnost uvn, sluebnost povn a sluebnost bytu).
8.
Problematika sluebnost nen jen prvn, ale i faktickou, i dokonce technickou
disciplnou, ponvad i dnes je jejich existence mnohdy jedinm eenm
elnho vyuvn nemovitosti a eliminace stavu, kdy by se jednalo jen o hol
vlastnictv nebo spe nemonost elnho vyuvn nemvitosti.
9.
Souasn prvn prava je konstruovna tak, e vymezuje sluebnosti, jejich
vznik, prvn pomry ze sluebnost, demonstrativn vet pozemkovch a
osobnch sluebnost a zpsoby zniku sluebnost. Obansk zkonk dodruje
tradin rozdlen na sluebnosti pozemkov a osobn (pevzetm systematiky E.

Svobody - lit. . 9). Zkonk demonstrativn vypotv devt pozemkovch a dv
osobn sluebnosti. Vymezen je ovem jen nvodem pi zizovn sluebnost
smlouvou, ppadn pro rozhodovn o jejich obsahu soudy. Vc je mon zatit
t sluebnost, kter nen vslovn pojmenovna (ble k tomu dvodov zprva
k 1267). Smysl takovho rozdlen spov v tom, e je takto urena oprvnn
osoba. V ppad pozemkovch sluebnost je touto osobou vlastnk pozemku
oznaovanho za panujc a v ppad sluebnost osobnch je to konkrtn
oprvnn osoba. Z toho potom vyplv i uren doby trvn tchto sluebnost,
resp. otzka monosti prvnho nstupnictv. U pozemkovch sluebnost bude
oprvnnm vdy vlastnk tzv. panujcho pozemku, a to jak singulrn nstupce,
tak i ddic. U osobnch sluebnost je pravidlem, e tato sluebnost je omezena
jen na dobu ivota (pp. existence) oprvnn osoby s tm, e zkon v
konkrtnch ustanovench pedvd urit cesty prodlouen jejho trvn (srov.
1302). Sluebnosti jsou vymezeny iroce, tedy nikoli pouze ve vazb na
nemovitou vc. Pojet podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. uznvalo vcn
bemena jako vcn prva k vci ciz, jejich pedmtem je vc nemovit. Lze
pedpokldat, e tento pohled bude prvn mylen jet njakou dobu
ovlivovat. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. sice obsahuje rozdlen sluebnost
na pozemkov a osobn, vedle toho ale existuj jet dal dv kategorie, z nich
ta prvn je opravdovou sluebnost, naproti tomu druh skupina se charakteristice
sluebnost jakoto soukromoprvnmu zaten (ve smyslu dvodov zprvy)
vymyk. V prvnm ppad se jedn o tzv. sluebnosti nepravideln - servitutes
irregulares, tj. sluebnosti, kter maj obsah sluebnosti pozemkov, ale osoba
oprvnn je urena individuln, tzn. jako u sluebnost osobnch. Ty byly znmy
i v dobch platnosti ABGB ( 477). Dnes se me jednat nap. o zzen
sluebnosti, kter je zaazena do demonstrativnho vtu sluebnost
pozemkovch, jako sluebnosti osobn.
10.
Vedle pozemkovch a osobnch sluebnost je mon se v literatue a zejmna
praxi jet setkat s onou druhou skupinou, tj. s pojmem tzv. zkonnch neboli
leglnch vcnch bemen. Ve sv podstat se jedn spe o veejnoprvn
omezen vlastnka sluebn vci. Ble je k nim podn vklad u sluebnost, kter
s tmto pojmem souvisej (inenrsk s - 1267).
II. Pojem sluebnosti v obanskm zkonku

K odst. 1
11.
Odstavec prvn komentovanho ustanoven podv popisn vklad pojmu

sluebnosti shodn s tm, co bylo uvedeno v vodn sti sub I (irok pojet
sluebnosti, soukromoprvn charakter, vcn prvo, povinn je povinen neho
se zdret nebo nco strpt). Problematick je modalita "me", kter je ve shod
s autonomi vle, ale nelze ji vykldat bezbehm zpsobem (srov. nap. 1353 zdren se zhoren zstavy, 1346 - poivatelovo prvo na plody a uitky versus
zstavn prvo, 1266 - poad sluebnost). Limitem monosti zaten je prava
zakotven v nkterch veejnoprvnch normch (nap. lesn zkon, vodn zkon).
I kdy prvn vta pi gramatickm vkladu bud dojem, e je mon zdit
sluebnost jen ve prospch vslovn konkrtn uren osoby, nen tomu tak. Zde
se mlky zakld dlen na sluebnosti osobn a pozemkov. Pro tento zvr
hovo jasn odstavec druh (pestoe se jedn o pozemek vlastn). Zvr o tom,
e sluebnost bude naopak slouit cizmu pozemku, je podpoen vslovnm
znnm 1265 ("pozemkovou sluebnost nelze spojit s jinm panujcm
pozemkem", a contrario me slouit jen tomu pozemku, v jeho prospch byla
zzena). Rozdl sluebnost osobnch a pozemkovch pak me bt v ppad
evidovanch nemovitost patrn z katastru nemovitost. Zkon neobsahuje
vslovnou obecnou definici pozemkov ani osobn sluebnosti. Jde o to, e zde
bude existovat pozemek panujc, v jeho prospch je sluebnost zzena, a
pozemek sluebn, jeho vlastnka sluebnost zatuje. Obecnj vymezen a
charakter rozdlen sluebnost je mon vyst z dvodov zprvy k 1267 a
1298. Jestlie nov me bt pedmtem sluebnosti nikoli jen nemovit vc,
bude situace analogick t v ppadech, kdy je pedmtem sluebnosti jin vc
(srov. ve bod 7 a vklad k 1260). Na sluebnost, kter vc zatuje, lze
pohlet jako na prvn vadu. To, zda pejde na nabyvatele zaten vci, bude
zleet na splnn podmnek pedvdanch v 1106 a 1108. Obecn ale plat, e
sluebnost na sluebn vci lp, a to bez ohledu na zmnu jejho vlastnka.
12.
Pedmtem sluebnosti me bt vc, a to ve smyslu obecnm - irokm pojet
vci ( 489). Ustanoven 1258 dle uvd: "Sluebnost obsahuje ve ...". Zde je
vhodn odkzat na dvodovou zprvu k dan problematice. Sluebnost tak me
bt nov zzena t k vci movit, a dokonce k vci genericky uren
(quasiusufructus). V ppad zaten nemovit vci anebo uren oprvnnho
prostednictvm vlastnictv k takov vci je nutn respektovat prvn vvoj, kdy
sice plat superficiln zsada, ale mnohde je vyloueno jej retroaktivn psoben.
Proto i po 1.1.2014 budou existovat stavby na cizch pozemcch jakoto
samostatn vci. Nen tedy vyloueno, aby pedmtem sluebnosti byl pozemek
nebo stavba. Sluebnost je vcnm prvem k vci ciz, kter vlastnka sluebn
vci zatuje. Zde se nabz jet jeden pohled, kter m zklad v irokm
vymezen vci a zvlt pak v definici vci nemovit. Pi zzen sluebnosti dojde
k zaten vci i jej sousti. Podle vyvratiteln prvn domnnky ( 510) dopadne
zaten sluebnost t na psluenstv zaten vci. Sluebnost k nemovit vci
jakoto vcn prvo k n (pozemku a samostatn podzemn stavb) je vc
nemovitou ( 498). V dnm ppad nelze sluebnost chpat tak, e by mohla
spovat v omezen dispozice se sluebnou vc. Existuje monost pozdjho

zzen zstavnho prva ke sluebnost zaten vci, opan situace me bt
komplikovanj. Zt zstavy sluebnost toti me mt negativn dsledek na
hodnotu zstavy pi jejm zpenen. Zaten vci sluebnost vyluuje
vlastnkovu monost tu samou sluebnou vc zatit obliganm prvem se
stejnm obsahem - pkladem me bt sluebnost uvn, kdy jej pedmt by
ml bt pronajat nebo propachtovn. K tomu srov. vklad u sluebnosti povn.
III. Vlastnkova sluebnost

K odst. 2
13.
Znn komentovanho odstavce je popenm zsady neminem re sua servit
(nikomu neslou vc vlastn). Pestoe ABGB existenci, resp. monost vlastnkovy
sluebnosti vslovn neupravoval, dobov literatura jej existenci pipoutla
(Rouek, lit. . 13). Judikatura vak zastvala stanovisko opan (srov. jud. . 7).
Nicmn takov konstrukce je douc nap. v situaci, kdy jeden z pozemk m
poadovanou sluebnou vlastnost a druh nikoli.
14.
Funkce odstavce 2 komentovanho ustanoven me slouit jako prevence
monch budoucch sousedskch neshod v ppad prodeje sluebnho pozemku.
Principiln je mon toto ustanoven chpat i v irm smyslu jako odpov na
otzku, zda je mon zatit sluebnost (vcnm bemenem) tak spoluvlastnick
podl. Tato otzka byla ji v minulosti v literatue i v judikatue zodpovzena
kladn (viz jud. . 3). Principiln opan stanovisko naopak zastvala doktrna i
judikatura rakousk (k tomu srov. jud. . 7). Prakticky tak bude "sluebn"
pozemek tho vlastnka zaten jet v dob vlastnictv tho subjektu k nmu.
Po jeho prodeji bude zvada v podob sluebnosti (a analogicky relnho
bemene) zatovat nabyvatele tohoto sluebnho pozemku. Tento postup ve
vsledku me umonit realizovat takov jednn ze strany vlastnka panujcho
pozemku, kter je jinak pmou imis a je bez dalho zakzno. Tato sluebnost
toti me umonit nap. svdt vodu apod. Obsahov se ale me jednat o
sluebnosti rozlinho rzu.
15.
V praktickm pohledu nedv obansk zkonk odpov na to, jak zdit takovou
sluebnost. Jestlie jej vznik popr zsadu neminem re sua servit, tak prv tato
zsada, kdy zde chyb potenciln (jin) vlastnk sluebnho pozemku, peduruje
zkonit jin zpsob jejho zzen. Tm bude zejm jednostrann prohlen,

kter bude dostaten urit a jinak bude po obsahov strnce zachovvat
nleitosti pro vznik sluebnosti na zklad smlouvy, kdy toto prohlen bude
titulem pro zpis takov sluebnosti do katastru nemovitost. Text zkona
vslovn zdrazuje, e takto lze zatit jen pozemek. Definici pozemku obansk
zkonk nepodv, nicmn stejn jako v pedchoz prvn prav vychz z
katastrlnho zkona ( 2 katastrlnho zkona). Vzhledem k platnosti
superficiln zsady bude takto zzen vlastnkova sluebnost zatovat i stavbu
na pozemku zzenou (viz lit. . 8).
489, 498, 560, 609 a 628, 631, 709, 747, 980 a 986, 1012,
1029 a 1036, 1106 a 1108, 1258, 1262, 1265, 1346, 1353, 2138
Souvisejc pedpisy:
153 o. s. .,
101 stavebnho zkona,
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
energetick zkon,
vodn zkon
Z judikatury:
K odst. 1
1. Rozhodnut o existenci i neexistenci vcnho prva nepslu

katastrlnmu adu, nbr soudu. Proto v ppad, e katastrln ad m
pochybnosti o platnosti pedmtnch smluv z dvodu podan urovac aloby s
tm, e na posouzen pedmtn otzky o vlastnictv k pedmtnm
nemovitostem zvis i sprvn rozhodnut o vkladu prv do katastru nemovitost,
je katastrln ad povinen zen peruit a do doby rozhodnut soudu o
vlastnickch vztazch.
(II. S 94/1999)
2. Zstavn prvo zsadn nebrn vlastnku zstavy (zstavnmu dlunku)
nakldat se zstavou. Nestanov-li zkon nco jinho, me zstavn dlunk
zstavu zcizit, znovu ji zastavit, zdit k n vcn bemeno, dt ji do njmu nebo
do jinho uvn apod. Ujednn, ktermi by byl zstavn dlunk v rozporu se
zkonem vylouen nebo omezen v takovm nakldn se zstavou, jsou neplatn
( 39 ob. zk.).
(Rc 129/03, NS 21 Cdo 296/2003)
3. V ppadech, kdy vcn bemeno zatuje celou nemovitost (nap. prvo
uvat byt, prvo chze pes uritou st pozemku, prvo erpat vodu ze studny)
a tato nemovitost je v podlovm spoluvlastnictv, je teba, aby vichni
spoluvlastnci byli astni smlouvy, nebo nepostauje jejich souhlas; v
ppadech, v nich vcn bemeno omezuje pouze prva jednoho z podlovch
spoluvlastnk ve prospch oprvnnho z vcnho bemene (nap. osobn plnn
jen jednoho ze spoluvlastnk), takov zvazek nezatuje celou nemovitost, ale
jen spoluvlastnka, kter smlouvu uzavel, pop. jeho prvn nstupce ve
vlastnictv jeho podlu, v takovm ppad nen poteba ani souhlasu podlovch
spoluvlastnk.
(Rc 16/87, NS Cpj 44/86)
4. Povinnm subjektem ze smlouvy o zzen vcnho bemene me bt i
spoluvlastnk. Spoluvlastnk me smlouvou zdit vcn bemeno ke svmu
spoluvlastnickmu podlu bez souhlasu spoluvlastnka (spoluvlastnk), jen pokud
toto vcn bemeno omezuje pouze jeho spoluvlastnick prva ve prospch
subjektu z vcnho bemene oprvnnho, a to v rozsahu spoluvlastnickch prv
odpovdajcch ustanoven 137 odst. 1 ob. zk. Je proto teba vdy zkoumat
obsah zvazku a jeho vztah k cel nemovitosti.
(Rc 45/86, NS Cpj 51/84 Stan.)
5. Smlouva o zzen vcnho bemene, spovajcho v povinnosti vlastnka
trpt veden kanalizan stoky pes jeho pozemek, je pro neuritost neplatn,
nen-li z n patrn, kudy stoka povede, pop. e me bt vedena pes pozemek
kdekoli.
(NS 22 Cdo 507/2001)
6. Pokud se nabyvatel nemovitosti spokoj s pouhm stnm sdlenm

pevodce, e s vlastnictvm nemovitosti je spojeno prvo odpovdajc vcnmu
bemeni, piem tato okolnost nen uvedena ve smlouv o pevodu nemovitosti
a nabyvatel se o existenci tohoto prva nepesvd, neme bt se zetelem ke
vem okolnostem v dobr ve, e mu toto prvo nle, nebo pi normln
opatrnosti, kterou lze po nm poadovat, by si existenci tohoto prva, ppadn
prvnho titulu, kter ml za nsledek jeho vznik, ovil.
(NS 2 Cdon 431/1996, PrRo 5/99)
7. Podle platnho prva nelze zditi sluebnost k vlastn vci.
(Vn 18490/43)
Z literatury:
1. Brad a kol.: Vcn bemena od A do Z, 2009.
3. Eli, Psutka: Vcn bemena. 151n - 151r obanskho zkonku:
podrobn koment, 2012.
4. Fiala: Vcn bemena, 1989.
5. Heyrovsk: Djiny a systm soukromho prva mskho, dl 1, 1929.
7. Spil: Vcn bemena v obanskm zkonku, 2006.
9. Svoboda: Osnova pednek o vcnch prvech k vci ciz, 1925, s. 138
a nsl.
10. vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I, 2008.
12. Cepl: Problmy vcnch bemen de lege ferenda. Pk, 1988, . 8-9, s.
766 a nsl.
13. Rouek: Vlastnkova sluebnost. Pk, 1925.
1258
(Obsah a rozsah sluebnost)
Z dvodov zprvy:
viz u 1257
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven reguluje rozsah a obsah sluebnosti. Prvn vta tak in
obecn a odkazuje alespo podle gramatickho vkladu i na ir mnoinu, ne je
pouze "sluebn" vc.
2.
Obsah a rozsah sluebnosti me bt uren. Tak tomu me bt jet podle
pechzejc prvn pravy, do budoucna pak ve smyslu 1260 odst. 1 me bt
rozsah a obsah uren skutenost, kter vede ke vzniku sluebnosti (smlouva,
rozhodnut soudu, pozen pro ppad smrti, vydren).
3.
V praxi nastanou ppady, kdy ani shora popsan vymezen rozsahu zde nebude
vbec nebo nebude dostaten. V takovm ppad zkon stanov jako
subsidirn mru mstn zvyklost.
4.
V ppad, e rozsah nebo obsah sluebnosti nen uren ani jednm z pedelch
zpsob, nastupuje vyvratiteln domnnka ohledn obsahu a rozsahu
sluebnosti, kdy se ob charakteristiky pedpokldaj spe men ne vt. Tato
koncepce vychz z toho, e se jedn o vcn prvo k vci ciz, kter omezuje
rozsah vlastnickho prva vlastnka sluebn vci. Takov zsada m sv hlubok
koeny a je ji mon najt ji v mskm prvu: civiliter modo... minore servitutis
fundi detrimendo (Cels. D. 8, 1, 9), tj. pimenm, zdvoilm zpsobem... s co
nejmenm zatenm sluebnho... pozemku. Zjitn obsahu nebo rozsahu
sluebnosti me pinet praktick obte, a to zejmna tehdy, jde-li o vcn
bemena, nebo dokonce sluebnosti vznikl za doby innosti ABGB; v ppad
pedchozho vydren sluebnosti by se tak nap. musel zjiovat rozsah drenho
prva apod.
5.
Na zvr zbv jen poznamenat, e een rozsahu sluebnosti zasahuje mnohdy
do dvn minulosti. Na naem zem u obansk zkonk . 141/1950 Sb. v
171 stanovil objektivn hledisko, podle nho rozhodovala mstn zvyklost, a
pokud by j nebylo, platila vyvratiteln domnnka, e obten je zavzn spe
mn ne vce. Takovmu zvru nakonec odpovd i recentn judikatura (NS 22
Cdo 2647/2004).
3 odst. 2 psm. e), 9 odst. 2, 489, 498, 560, 609 a 628, 980 a
986, 1012, 1029 a 1036, 1258, 1262, 1265, 1299
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
o. s. .,
stavebn zkon,
katastrln zkon,
energetick zkon,
vodn zkon
Z judikatury:
1. Vlastnk pozemku zatenho vcnm bemenem prchodu a prjezdu je
oprvnn poadovat po osob z vcnho bemene oprvnn, aby vykonvala
sv prvo i za jinch okolnost, vlastnkem nov vytvoench, avak jen takovch,
kter vkon prva odpovdajc vcnmu bemeni vrazn nezt. Jestlie vak
vlastnk na svm pozemku vytvo takov podmnky, kter by osob oprvnn
vkon jejho prva prchodu a prjezdu podstatn ztily nebo znemonily, jde o
neoprvnn zsah do jejho prva, proti ktermu ji pslu ochrana u soudu.
(NS 22 Cdo 2941/2004)
2. Je-li sluebnost vozov cesty pes dvr sluebnho statku panujcm
statkem usedlost jako hospodsk stedisko, z nho se hospoda na pozemcch
k n patcch, nemus bt vykonvn on sluebnosti i pro pozemky pozdji
pikoupen rozenm sluebnosti, zejmna nejde-li o zvten pi pravidelnm
hospodaen nepedvdateln a nedojde-li k podstatn vymu zaten
sluebnosti statku.
(Vn 17070/38)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1259
(Ochrana oprvnnho ze sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Ochrana oprvnnho ze sluebnosti (1 a 3)
II. Obdobn pouit 1040 a 1043 (4 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1257
I. Ochrana oprvnnho ze sluebnosti
1.
Prvn vta komentovanho ustanoven objektivn vymezuje subjektivn
oprvnn kadho oprvnnho ze sluebnosti domhat se ochrany svch prv.
Ochrana subjektivnch prv je vedle Listiny zakotvena t v 3 odst. 1 a 12 a
14.
2.
I kdy je prava svpomoci systematicky zaazena a za ochranu soudn, nelze
dovozovat, e jej pouit by u ochrany oprvnnho ze sluebnosti nastupovalo
a po ochran soudn. V praxi bude postup zejm opan. Podmnkou pro jej
pouit bude naplnn hypotzy 14, tzn. je-li zejm, e by zsah veejn moci
piel pozd.
3.
V obanskm zkonku . 89/2012 Sb. absentuje prava ochrany pokojnho
stavu, kter byla zakotvena v 5 ob. zk. . 40/1964 Sb. Obansk zkonk .
89/2012 Sb. ale vychz z naprosto odlin koncepce pohledu na nkter prva.
Jeliko je prvo ze sluebnost prvem majetkovm absolutnm, kter navc
vyhovuje podmnkm 987, pichz v vahu drba takovho prva. V tomto
ohledu nelze tedy zapomnat na pravu ochrany drby. Takov ochrana umouje
aktivn ochranu i ddicm dritele. Ponkud sloitj je situace v ppad, kdy
osoba povinn z vcnho bemene brn jeho vkonu. Prvo oprvnnho se
proml v tlet lht ( 633 odst. 1). Odstavec druh citovanho ustanoven
upravuje tuto situaci pro ppad relnch bemen. Proti ruen i vypuzen z drby
sluebnosti je mysliteln soudn ochrana drby ve smyslu 1002 a 1005. Dritel

prva odpovdajcho sluebnosti jej mus uplatnit v prekluzivn lht ( 1008). Ve
smyslu 1006 se dritel sm svmocnmu ruen vzept a vci, je mu byla
odata pi ruebnm inu, se znovu zmocnit. Podle 1007 odst. 1 plat, e pokud
byl dritel z drby vypuzen, me se na vypuditeli domhat, aby se zdrel dalho
vypuzen a aby obnovil pvodn stav.
II. Obdobn pouit 1040 a 1043
4.
Sluebnosti pat do vcnch prv; jsou vcnmi prvy k vci ciz a jako takov
jsou absolutnmi majetkovmi prvy ve smyslu 976 a 979. Podle 976
absolutn majetkov prva psob vi kadmu, nestanov-li nco jinho zkon.
5.
V pedchzejc prvn prav byla soudn - petitorn ochrana oprvnnch z
vcnch prv k vci ciz dovozovna jednak z 126, jednak z 4 ob. zk. .
40/1964 Sb. mskoprvn nzvy nkterch alob chrncch takov oprvnn
byly pouvny zejmna v odborn literatue a uebnicch (lit. . 2). V tomto
smru tedy nen poteba hledat njak jin nzorov vchodiska. Nov prava
pouze dala patin najevo charakteristiku tchto prv, a to i v oblasti jejich
ochrany.
6.
Prakticky pipadaj v vahu aloby obdobn alob reivindikan ( 1040 a 1041),
aloby negatorn ( 1042) a nov aloby z domnlho vlastnickho prva ( 1043;
k tomu srov. lit. . 4 k 372 ABGB).
a) aloba reivindikan: Aktivn legitimovanm je vlastnk, pop. spoluvlastnk
panujc vci, eventuln kterkoli z manel, pokud je vc ve spolenm jmn,
pop. kterkoli oprvnn ze sluebnosti. Pasivn legitimace je pak na stran toho
subjektu, kter do takovho vcnho prva zasahuje zpsobem obecn
pedvdanm v 1040, tj. ru vkon sluebnosti tak, e jej vkon odnm. K
tomu me dochzet ze strany tetch osob, tedy osob na sluebnosti pvodn
nezainteresovanch, kdy si tyto osoby osobuj prvo odpovdajc sluebnosti.
Mysliteln je ale t zsah ze strany sluebnost obtenho, kter se nap. pokus
brnit vkonu sluebnosti uzavenm stezky, odpojenm vody ve studni apod. Na
stran aktivn legitimovanho bude prokzat, e je bu vlastnkem panujc vci v
ppad pozemkovch sluebnost, anebo oprvnnm u sluebnost osobnch.
Vedle svho oprvnn mus prokzat, e zsah do sluebnosti je neoprvnn,
resp. e ruen vkonu sluebnosti nem prvn dvod. Takov situace me

nastat v ppad, kdy je vc zatena vce sluebnostmi stejnho obsahu ve
prospch vce oprvnnch (srov. 1266). Z praktickho hlediska je nutn
bezvadn a urit vymezen sluebnosti, ohledn kter je reivindikan aloba
podvna (srov. jud. . 3). Stejn jako v situaci vlastnickho prva nebude mt ani
tato aloba spch v situaci, kdy nap. ji sluebn vc neexistuje nebo ztratila
vlastnosti pro sluebnou vc nezbytn.
b) aloba negatorn: Okruh aktivn legitimovanch je shodn jako v ppad

aloby reivindikan. Rozdl spov ve zpsobu neoprvnnho zsahu do vkonu
sluebnosti. Negatorn aloba vychz z principilnho zkazu jinho ruen, neli
je odnt drby. alobn petit by u negatornch alob ml vdy smovat k tomu,
aby soud v enuncitu vyslovil zkaz takovho jednn a aby takto formulovan
zkaz byl t vykonateln. Zsah do vkonu sluebnosti je opt mon jak ze
strany tetch osob, tak ze strany sluebnost obtenho. Vrok soudu by ml co
nejpesnji vymezovat rozsah sluebnosti, nebo dokonce obsahovat geometrick
pln u sluebnost liniovho i trasovho charakteru.
c) aloba z lepho prva - aloba publicinsk ( 1043) m sv msto v situaci,

kdy nelze vyeit jednoznan otzku vlastnickho prva, resp. oprvnn ze
sluebnosti, a proto se e otzka toho, prvo je lep. Znn ustanoven v
tomto smru dv pednost tomu, kdo v dobr ve nabyl dan prvo za platu.
d) Prakticky pouiteln by byla t aloba urovac. Zde je ale teba vzhledem k

jejmu monmu ikanznmu potencilu prokzat tzv. nalhav prvn zjem.
Zcela vyloueny nejsou ani aloby na plnn - a to zvlt u sluebnost osobnch,
ppadn u plnn z relnho bemene.
3 odst. 2 psm. e), 12 a 14, 633 odst. 1, 1003 a 1008, 1040 a

1043, 1151 a 1153, 1257, 1266, 1303
Souvisejc pedpisy:
l. 36, 37, 38 Listiny,
7, 42, 79, 80 o. s. .
Z judikatury:
1. Je-li vcn bemeno i prvo mu odpovdajc spojeno s vlastnictvm
uritch nemovitost a pat-li zavzan pozemky, s nimi je spojeno prvo
odpovdajc vcnmu bemeni, nkolika osobm spolen, pslu oprvnn k
alob o omezen nebo zruen vcnho bemene nedln vem spoluvlastnkm
zavzanho pozemku, alovni pak maj bt nedln vichni spoluvlastnci
nemovitost, s nimi je spojeno prvo odpovdajc vcnmu bemeni.
(Rc 37/53, KS esk Budjovice 6 Ok 231/52)
2. Vlastnk pozemku zatenho vcnm bemenem prchodu a prjezdu je
oprvnn poadovat po osob z vcnho bemene oprvnn, aby vykonvala
sv prvo i za jinch okolnost, vlastnkem nov vytvoench, avak jen takovch,
kter vkon prva odpovdajcho vcnmu bemenu podstatn nezt. Jestlie
vak vlastnk na svm pozemku vytvo takov podmnky, kter by osob
oprvnn vkon jejho prva prchodu a prjezdu podstatn ztily nebo
znemonily, jde o neoprvnn zsah do jejho prva, proti ktermu pslu
ochrana u soudu.
(NS 22 Cdo 2941/2004)
3. Vcn bemeno mus bt ve vroku (a tak v alob) oznaeno natolik
urit, aby rozsudek mohl bt vykonn v exekunm zen. Jestlie se poskytuje
ochrana vkonu vcnho bemene k sti nemovitosti, vyznauje se tato st
pozemku na geometrickm plnu, kter je potom soust vroku rozhodnut;
jestlie je vak obsah vcnho bemene vztahujcho se k sti nemovitosti
vymezen ve vroku rozsudku slovn zcela urit, nejde o rozhodnut vadn.
(NS 22 Cdo 2131/2004)
4. Osoba oprvnn z vcnho bemene spovajcho v prvu uvn
nemovitosti je vcn legitimovna k podn aloby proti kadmu, kdo do jejho
prva zasahuje, tedy i proti vlastnku nemovitosti, a to jak na zdren zsah do
tohoto prva, tak na vyklizen nemovitosti nebo jej konkrtn vymezen sti. V
ppad vcnho bemene spovajcho v prvu uvn nemovitosti spolen s
jejm vlastnkem pslu oprvnn osob ve vztahu k vlastnkovi nemovitosti
prvo na ochranu jen alobou pro strpn jejho prva.
(NS Cdo 1856/2002)
5. Spov-li vcn bemeno ve vlunm uvn vci, me se oprvnn
z vcnho bemene domhat jejho vydn (resp. vyklizen), zdren se
neoprvnnch zsah a odstrann jejich nsledk. V ppad, e vcn
bemeno spov v nikoliv vlun monosti uvat ciz vc (tak je tomu v ppad
prva cesty), me se oprvnn z vcnho bemene domhat, aby vlastnkovi,
ppadn i jinm osobm byla uloena povinnost umonit mu vkon prva
odpovdajcho vcnmu bemeni, ppadn zdret se v alob konkretizovanho

ruen vkonu prva a odstranit jeho nsledky. Pokud vlastnk pozemku umst na
cest zaten vcnm bemenem pekku, kter neumouje prvo
odpovdajc vcnmu bemeni vykonvat, me se oprvnn domhat
odstrann tto pekky. Nen vylouena ani aloba na uloen povinnosti
umonit alobci chzi, poppad pejdn pes ciz pozemek. Brn-li alovan
alobci ve vkonu prva cesty tm, e nechv pes cestu pobhat psa, me se
alobce domhat, aby soud uloil alobci povinnost zdret se ruen alobce pi
vkonu prva odpovdajcho vcnmu bemeni tm, e umouje psovi pobhat
po sti pozemku. Soust alobnho petitu mus bt formulace, ze kter se
podv, e jde o ruen prva alobce.
(NS 22 Cdo 443/2000)
6. Prvo na bezplatn odbr vody pro dm z obecnho vodovodu jest
prvem sluebnosti. Ruila-li obec oprvnnho ve vkonu sluebnosti
odstrannm rour, jest povinna, by ve uvedla v pedel stav tak, e se
oprvnnmu poskytuje dvj odbr vody, nen vak povinna uiniti zazen,
kter by zabezpeovalo takovou kvalitu vody, aby j mohlo bti pouvno jako
pitn vody, neposkytoval-li vodovod ji ped poruenm zaruen pitnou vodu.
(Vn 13374/34)
7. Kad spoluvlastnk panujcho statku me samostatnou alobou
uplatniti prvo sluebnosti, bylo-li mu ve vkonu sluebnosti brnno, ani by k
tomu ml zapoteb souhlasu spoluvlastnk.
(Vn 3722/24)
Z literatury:
7. Cepl: Problmy vcnch bemen de lege ferenda. Pk, 1988, . 8-9, s. 766
a nsl.
Pododdl 2
Nabyt sluebnosti
1260
(Jak se nabv sluebnost)
Pehled vkladu:
I. Nabyt sluebnosti smlouvou (1 a 16)
II. Nabyt sluebnosti pozenm pro ppad smrti (17 a 18)
III. Nabyt sluebnosti vydrenm (19 a 24)
IV. Nabyt sluebnosti ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci

(25 a 27)
V. Vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku (28)
Sluebnost je instituce soukromho prva. Proto prvn vta 1260 uvd

ppady zzen sluebnosti soukromoprvnmi tituly: smlouvou, zvt, vydrenm.
Pipout-li se vydren sluebnosti, je v tom implicite obsaena i prava, e prvo
zaloen jakoukoli sluebnost lze dret, jakkoli se osobn sluebnosti nepevdj;
v tomto smyslu jde o speciln ustanoven k prav drby ( 988 odst. 1).
Nevyluuje se vak ani zzen sluebnosti zkonem nebo rozhodnutm soudu i
sprvnho adu. Samotn nvrh ostatn pot (nap. 1029 odst. 2 nebo
1145) se zzenm sluebnosti rozhodnutm soudu.
I sluebnost me mt charakter veejnho statku. Pro odstrann

pochybnost se navrhuje vslovn stanovit to, co bylo ped r. 1948 u ns bn
judikovno, toti e vydritelem je v takovm ppad obec, v jejm obvodu se
zaten vc nalz.
U pozemkovch lesnch sluebnost je zachovna zsada, e je vydret

nelze a e je lze zdit jen jako vykupiteln.
Pevn vtina sluebnost zatuje nemovit vci. Z toho dvodu je do

ustanoven o nabyt sluebnosti zalenn i 1262 o zpisu sluebnosti do
veejnho seznamu. Se zpisem sluebnosti do veejnho seznamu se poj
konstitutivn inky v ppadech, kdy je dvodem vzniku sluebnosti prvn
jednn. Sluebnost zatujc vc nezapsanou ve veejnch seznamech vznik
innost smlouvy o jejm zzen. To plyne z obecn pravy smluv a zde nen
nutn v tom smru nco stanovovat.
I. Nabyt sluebnosti smlouvou
1.
V souladu s teoretickm nazrnm a nakonec i s dvodovou zprvou je zejm,
e sluebnost lze nabt soukromoprvnm jednnm jakoto projevem autonomie
vle. Nejastjm prvnm jednnm je smlouva. O nleitostech plat ustanoven
o absolutn, pop. relativn prvn neplatnosti. Dalm zpsobem, pi kterm se
vrazn projevuje konsenzus stran, by pod autoritativnm vedenm soudu, je
institut soudnho smru. Otzka monosti zdit vcn bemeno touto cestou je v
judikatue zodpovzena kladn (viz jud. . 15).
2.
V ppad smlouvy se bude zpravidla jednat o smlouvu dvoustrannou, kde bude
na jedn stran vlastnk do budoucna sluebn vci a na druh stran oprvnn
ze sluebnosti. Zkon vslovn s pojmy oprvnnho a povinnho, kter jsou
charakteristick spe pro obligace a kter pouvala pedchoz prvn prava,
nepot. Vrazem "nabyt sluebnosti" se dv zcela zeteln najevo jej
vcnprvn charakter. Na otzku monho zzen vcnho bemene smlouvou
ve prospch tetho podv odpov 1767; k tomu srov. NS Cpj 51/84 Stan.
3.
Ve smlouv o zzen sluebnosti pjde o to, e vlastnk sluebn vci projev
urit a srozumiteln svoji vli bt omezen ve vkonu jednoho i vce
vlastnickch oprvnn ve prospch jin osoby ( 1257 a 1265) a druh osoba nabyvatel sluebnosti s tm projev souhlas. V ppad, e se spoluvlastnci
rozhodnou zatit sluebnost jejich spolenou vc, bude pravdpodobn podle
1132 poteba shodnho projevu vle vech spoluvlastnk. S tm souvis i prava

manelskho majetkovho prva, konkrtn pak otzka spolenho bydlen v
situaci, kdy k zaten nemovitosti, kter slou jako obydl manel, je poteba
tak souhlasu druhho manela ( 747), a to v psemn form. V tomto smru lze
jen pipomenout smluven reim sprvy spolenho jmn podle 723 odst. 2
psm. b). V ppad zzen sluebnosti k nemovit vci mus mt smlouva
psemnou formu a vzhledem k tomu, e smyslem stanoven formy prvnho
jednn je ochrana veejnho podku, bude jej poruen sankcionovno
absolutn neplatnost.
4.
Shora popsan postup zcela sm o sob neodpovd typick vcnprvn
charakteristice sluebnost a ani nauce o titulu a modu. U vc, kter jsou
evidovny ve veejnch seznamech - zejmna v katastru nemovitost, bude toti
muset pistoupit jet dovrujc prvn skutenost - zpis sluebnosti vkladem.
Zde bude patrn rozdl mezi sluebnost ve prospch osoby a sluebnost ve
prospch jin vci (in rem) - nemovitosti. Ve druhm ppad toti bude dochzet
k zpisu takov skutenosti jak na stran nemovitosti sluebn, tak nemovitosti
panujc. Vedle psemn formy, kter je vyadovna katastrlnm zkonem pro
vkladu schopnou listinu ( 15 katastrlnho zkona), bude jet teba navc
zhotovit geometrick pln, a to zejmna u sluebnosti svodu vody, cesty, prva
na vodu, stezky apod. (obecn u sluebnost, kter maj njak trasov, pop.
linern charakter). Nepiloen geometrickho plnu anebo nikoli zcela pesn
prostorov vymezen sluebnosti by toti i ve svtle star judikatury mohlo bt
chpno jako neurit prvn jednn (viz NS 22 Cdo 507/2001, citovan u
1257). K obsahovm nleitostem bude samozejm patit i vymezen obsahu a
rozsahu sluebnosti.
5.
Podle katastrlnho zkona se nvrh na vklad podv na formuli a pikld se
vkladu schopn listina, jej soust je do budoucna geometrick pln. Nvrh na
zahjen vkladovho zen mus obsahovat nleitosti uveden v 14
katastrlnho zkona. Plohou nvrhu je obligatorn vkladov listina ( 15). V
listinch pro zpis prv do katastru mus bt nemovitosti oznaeny daji katastru
( 8 katastrlnho zkona).
6.
Katastrln ad v rmci vkladovho zen provede pezkum vkladovch listin.
Ten je rozdln podle toho, zda se jedn o listinu soukromou nebo veejnou. V
ppad soukromch listin je rozsah pezkumu v zsad toton s pezkumem
vkladovch listin pi provdn zpis do pozemkov knihy podle knihovnho
zkona (zkona . 95/1871 . z). Vzhledem k tomu, e se jedn o nesporn zen,

ve kterm jsou pezkoumvny pouze listiny, nelze zkoumat platnost
pedloench listin v plnm rozsahu. Vkladem jsou zapisovna do budoucna t
prva vznikl na zklad rozhodnut soud a sprvnch ad. Tyto listiny jsou
veejnmi listinami. Katastrln ad u nich nebude zkoumat vcnou sprvnost
tchto rozhodnut. Pedmtem pezkumu bude, zda jsou rozhodnut pravomocn,
zda jsou dvodem pro zpis do katastru, zda navazuj na dosavadn prvn
pedpisy apod. Pokud m prvn jednn formu veejn listiny, odpovd za
platnost tchto listin pln stt podle zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za
kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm
ednm postupem. Pezkum skutenost katastrln ad provd na zklad listin
pedloench astnky ke vkladovmu zen, na zklad dosavadnch zpis v
katastru a na zklad daj ze zkladnch registr, z agendovho informanho
systmu evidence obyvatel a z agendovho informanho systmu cizinc. Tyto
skutenosti katastrln ad zkoum podle stavu, jak tu byl v okamiku podn
nvrhu na vklad. Jsou-li podmnky pro povolen vkladu splnny, katastrln ad
vklad povol ( 18 katastrlnho zkona). V opanm ppad, nebo i tehdy, ztratilli nvrh ped rozhodnutm o povolen vkladu sv prvn inky, nvrh zamtne.
7.
Rozhodnut, kterm se vklad povoluje a kterm se zcela vyhovuje nvrhu, se
psemn nevyhotovuje. Rozhodnut o povolen vkladu nabv prvn moci
zznamem ve spisu. V ppad, e vklad byl povolen, zale katastrln ad
astnkm vkladovho zen vyrozumn o tom, jak vklad byl do katastru
proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a zalo ji do sbrky listin. Proti
rozhodnut, kterm se vklad povoluje, nen ppustn dn opravn prostedek,
pezkumn zen, obnova zen ani aloba podle ustanoven obanskho
soudnho du o zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto jinm orgnem ( 247
a nsl. o. s. .).
8.
Z toho nen mon dovozovat, e neexistuje obrana proti nesprvnmu zpisu.
Nen toti rozhodujc povolen vkladu, ale a jeho proveden. Podle 986 se me
ten, kdo byl zpisem do katastru ve svm prvu doten, ve lht 30 dn od
okamiku, kdy se o provedenm zpisu dozvdl, obrtit na katastrln ad a
podat o zpis poznmky spornosti provedenho vkladu ( 24 katastrlnho
zkona). Dalch 60 dn m na to, aby proti uvedenmu vkladu podal alobu u
soudu. V ppad, e soud alob vyhov, dojde nejen k vmazu alobou
uvedenho zpisu, ale t k vmazu vech navazujcch zpis v katastru.
Vsledkem je obnova stavu, kter tu byl ped povolenm zpisu a jeho
provedenm. Ani proti rozhodnut o zamtnut vkladu nen ppustn dn
opravn prostedek, pezkumn zen ani obnova zen; v tomto ppad je vak
ppustn aloba podle ustanoven obanskho soudnho du o zen ve vcech,
o nich bylo rozhodnuto jinm orgnem ( 247 a nsl. o. s. .), kter mus bt
podna ve lht 30 dn ode dne doruen rozhodnut.
9.
Sluebnost lze zdit platn i bezplatn. Pokud z ujednn neplyne plata, plat,
e sluebnost byla zzena bezplatn. Obansk zkonk ani jin prvn pedpis
neobsahuje pravidlo pro to, jak urit pslunou nhradu vlastnkovi zatenho
pozemku (srov. jud. . 4 a 10). Zcela univerzln nen pouiteln ani zkon .
151/1997 Sb., o oceovn majetku. Vzhledem k elementrnm zsadm
soukromho prva - poctivosti a slunosti a ochran vlastnickho prva [ 3 odst.
2 psm. e)] - lze usuzovat, e dotenmu vlastnku by se mla dostat nejen
nhrada nap. za zabranou st pozemku pro sluebnost cesty, ale pedevm
pln kompenzace za znehodnocen zbyl sti pozemku, ztrtu soukrom apod.
Podle 1747 plat, e je-li smlouva bezplatn, m se za to, e se dlunk chtl
zavzat spe mn ne vce. Jde v podstat o zsadu zakotvenou v 1258, e
sluebnost by mla povinnho zatovat co nejmn. Otzka nhrady je aktuln
tak pi zzen sluebnosti rozhodnutm soudu nebo sprvnho orgnu.
10.
Sluebnosti lze zdit jako vykupiteln. Vykupitelnost je oprvnn vlastnka
sluebnosti spovajc v tom, e je-li tato monost ujednna, me vlastnk
zaten vci pivodit znik sluebnosti zaplacenm takto dopedu sjednan
stky. Nepjde zejm jen o sjednn ve, kterou bude poteba zaplatit,
ppadn zpsobu jejho vpotu, ale i dalch nleitost, jako jsou splatnost,
zpsob platby apod. Vzhledem k vrazn dispozitivn prav obanskho
zkonku je mon ujednat i nsledky, kter by pineslo nezaplacen sjednanho
vkupnho. Sluebnosti jsou vykupiteln fakultativn. Vjimkou je pouze
sluebnost zzen k pozemkm sloucm k plnn funkc lesa. Naproti tomu pi
smluvnm zzen relnho bemene je poteba pamatovat na to, e asov
neomezen reln bemeno lze zdit jen jako vykupiteln.
11.
Smlouva zizujc sluebnost me bt samostatn nebo soust jinho ujednn,
nap. smlouvy darovac, kupn apod. V tomto ohledu je poteba upozornit na znn
1727: kad z nkolika smluv uzavench pi tme jednn nebo zahrnutch do
te listiny se posuzuje samostatn. Plyne-li z povahy nkolika smluv nebo z
jejich elu oznmenho stranm pi uzaven smlouvy, e jsou na sob zvisl,
je vznik kad z nich podmnkou vzniku ostatnch smluv. Obansk zkonk
obsahuje pomrn rozshl vet pozemkovch a osobnch sluebnost s
relativn dostaujcm vymezenm vzjemnch prv a povinnost oprvnnho a
povinnho. Nic to ale nemn na tom, e prava je dispozitivn a prv pi
smluvnm vzniku si strany mohou ujednat reim odchyln, ne je pedvdan

samotnm zkonem.
12.
Ani paleta sluebnost upravench v obanskm zkonku nemus bt pro jejich
zizovatele zcela vyhovujc, a tak nic nebrn tomu, aby smlouvou zdili
sluebnost, kter bude tzv. sluebnost nepravidelnou (servitus irregularis) a
kter bude mt jak vlastnosti sluebnosti osobn, tak pozemkov. Bli vklad o
nepravidelnch sluebnostech je podn v lit. . 6 (koment k 477).
13.
Okamikem uzaven smlouvy jsou strany vzny ( 1759). U vtiny sluebnost,
jejich pedmtem je vc evidovan ve veejnm seznamu (katastru nemovitost)
je tak dovren pouh titul. Modem je a zpis sluebnosti do katastru nemovitost
nebo jinho veejnho seznamu. V ostatnch ppadech sluebnost vznikne ji
innost smlouvy. Proto jestlie dojde nkolika postupn uzavenmi smlouvami
k poskytnut prva uvat nebo povat tut vc v tut dobu, nabude toto prvo
osoba, kter pevodce poskytl vc k uvn nebo povn nejdve. U vc
zapsanch do veejnho seznamu se uplatn zsada priority ( 982).
14.
I v ppad smluvnho zizovn sluebnost me nastat situace pozdj zmny
okolnost po uzaven smlouvy, a to do t mry, e se plnn stane pro nkterou ze
stran obtnj. V takovm ppad se nic nemn na povinnosti tto strany splnit
dluh. Vjimkou je zmna, kter je natolik podstatn, e zalo v prvech a
povinnostech stran zvl hrub nepomr tm, e znevhodn jednu stranu. V
takovm ppad by druh strana mla prvo na obnoven jednn o smlouv,
proke-li, e zmnu nemohla rozumn pedpokldat. Ani uplatnn tohoto prva
neopravuje tuto stranu, aby odloila plnn. Na nvrh kterkoli ze stran me
soud rozhodnout, e se zvazek ze smlouvy zmn obnovenm rovnovhy prv a
povinnost. Nvrhem stran soud vzn nen ( 1767).
15.
Pi smluvnm zizovn sluebnosti je poteba pamatovat na existujc sluebnosti
k dan vci, kter jsou starho data ( 1266). Zzen pozdj obsahov shodn
sluebnosti bude vzhledem k tomu, e odporuje zkonu, prvnm jednnm
relativn neplatnm. Bude tedy na doten osob, aby se tohoto nsledku
dovolala.
16.
Stle aktuln je otzka, zda je mon sluebnost (vcnm bemenem) zatit
pouze spoluvlastnick podl. Judikatura dovozovala monost zaten
spoluvlastnickho podlu vcnm bemenem, kter spov v rznm
pravidelnm konn: "Povinnm subjektem ze smlouvy o zzen vcnho
bemene me bt i spoluvlastnk. Spoluvlastnk me smlouvou zdit vcn
bemeno ke svmu spoluvlastnickmu podlu bez souhlasu spoluvlastnka
(spoluvlastnk), jen pokud toto vcn bemeno omezuje pouze spoluvlastnick
prva ve prospch subjektu oprvnnho, a to v rozsahu spoluvlastnickch prv
odpovdajcch ustanoven 137 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb." (NS Cpj 51/84
Stan.). Oporu pro takov zvr je i nyn mon najt, a to v prav ochrany tetch
osob pi vypodn podlovho spoluvlastnictv ( 1150 a 1153). Nelze
odhldnout ani od teoretickch nzor vyjdench v odborn literatue (srov. lit.
. 7), z judikatury lze pak poukzat na rozhodnut MS Praha 33 Ca 110/98.
II. Nabyt sluebnosti pozenm pro ppad smrti
17.
prava v 1491 otevr mnohem ir monosti pro vyjden zstavitelovy vle
ohledn jeho majetku prostednictvm specilnch projev vle - pozen pro
ppad smrti. Nov se vedle zvti objevuje ddick smlouva a dovtek. Veker
pozen pro ppad smrti mohou tedy obsahovat vli zstavitele smujc ke
vzniku sluebnosti. Sluebnost me zstavitel zdit tak pkazem obsaenm v
zvti ( 1569). Nicmn ani prava v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. se
zcela neoprostila od soudn ingerence zachovan v podob ddickho zen, v
nm se na jeho vsledku vedle zstavitelovy vle me projevit i shodn vle
ddic, kter nemus bt zcela bez vlivu samotnho soudnho komisae. V tomto
ohledu pin obansk zkonk . 89/2012 Sb. oproti pedchozmu stavu
pronikavou zmnu. V prav obanskho zkonku . 40/1964 Sb. (po novele
proveden zkonem . 509/1991 Sb.) bylo pn i vle zstavitele tkajc se
rozdlen jeho majetku sice relevantn z hlediska naplnn obsahu zvti, ale
nebylo s vjimkou pkazu k zapoten jakkoli relevantn pro ddice. Ti se mohli v
rmci ddick dohody dohodnout jakkoli a uzavt ddickou dohodu i v pkrm
rozporu s vl zstavitele. Pokud tato neodporovala zkonu a dobrm mravm,
byla schvlena soudem a ppadn vcn bemeno bylo do katastru nemovitost
zapsno zznamem. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. ale mnohem vce sleduje
to, aby byla pokud mono co nejvce respektovna zstavitelova vle. Podle
1694 odst. 1 se toti ddici mohou ohledn svch podl dohodnout i jinak, pokud
to zstavitel vslovn pipustil. Pak tedy nic nebrn tomu, aby byly realizovny
vedlej doloky v zvti podle 1551 odst. 1. Pokud zstavitel o pozstalosti
nepodil, mohou se ddici dohodnout v zsad jakkoli, neodporuje-li jejich
dohoda vli zstavitele a osob pod zvltn ochranou ( 1696 odst. 1). Pro
platnost dohody o rozdlen pozstalosti je poteba, aby se rozdlila cel znm

pozstalost ( 1696 odst. 2).
18.
Zzen sluebnosti tak za doby ivota zstavitele otevr monost pro to, aby co
nejvce pedeel budoucm neshodm mezi ddici, resp. aby co nejvce vyhovl
hospodskm, socilnm, ale tak kulturnm potebm svch potencilnch
ddic. Zzen sluebnosti ve prospch kohokoli z nich jej kadopdn majetkov
zvhoduje. Pokud tedy ddictv neodmtne, mla by bt i takto nabyt
sluebnost majetkov zohlednna a ocenna podle zkona . 151/1997 Sb., o
oceovn majetku. K tomu srov. jud. . 4 a 10 a judikty k nabyt sluebnosti
pozenm pro ppad smrti. Lze dodat, e hodnota sluebnosti by mohla bt pi
splnn dalch zkonem poadovanch podmnek zpsobil k zapoten na
ddick dl a povinn podl.
III. Nabyt sluebnosti vydrenm
19.
Shodn s pedchzejc prvn pravou je mon, aby sluebnost byla nabyta
vydrenm. Zatmco obansk zkonk . 40/1964 Sb. (ve znn zk. . 509/1991
Sb.) v 151o odst. 1 jen lakonicky odkazoval na podmnky vydren obecn (
134 ob. zk. . 40/1964 Sb.), zstv prava podle obanskho zkonku .
89/2012 Sb. konzistentn.
20.
Zkonk vychz z jednotn koncepce drby prva, a proto i prava drby
pedchz prav prva vlastnickho. Rozhodujc je zde vslovn dikce zkona,
kde se hovo o dob, kter je potebn k vydren vlastnickho prva k vci, je
m bt sluebnost zatena. Vzhledem k tomu, e znn zkona dle nikterak
otzku vydren nerozvd, ale tak vzhledem k praktickm potebm plat, e
vydren sluebnosti me bt stejn jako u vlastnickho prva dn i
mimodn. Obecn je tak poteba drba poctiv, dn a prav. U mimodnho
vydren nen shodn jako u vlastnickho prva poteba titul. Sluebnost je sice
nepevoditeln, ale pesto me bt pedmtem drby a vydren ( 988 a 1260).
Cel situace se navc zkomplikovala irokm pojetm vc, kter mohou bt
pedmtem sluebnosti (srov. dvodovou zprvu k 1257). Proto je teba vdy
uvaovat o konkrtnm charakteru vci, kter m bt zatena sluebnost.
21.
Mimodn vydren ( 1095) je i zde eenm situac, kde prokzn prvnho
titulu drby sluebnosti by bylo velmi obtn, nebo dokonce nemon. Pro
vydren takov sluebnosti bude tedy poteba poctiv drba prva
odpovdajcho sluebnosti, dobr vra a doba dvojnsob dlouh - u nemovitost
dvacet let. Po jejm uplynut se nabyvateli sluebnosti otevr cesta, jak naplnit
obecn rz absolutnch majetkovch prv a zjednat erga omnes psobc znalost
o tom, e je oprvnn ze sluebnosti k dan vci. V tto souvislosti je poteba
upozornit na souvisejc pechodn ustanoven 3066 tkajc se mimodnho
vydren, kter nebude moci i za splnn podmnek dobhnout dve ne po
uplynut pti let od innosti tohoto zkona. Do vydrec doby tak zejm bude
mon zapotat maximln 15 let ped innost tohoto zkona. Poctiv drba je
do znan mry asimilujc kategori s "oprvnnou" drbou podle obanskho
zkonku . 40/1964 Sb. Tehdej prava a navazujc judikatura dokonce
vztahovala dobrou vru t k existenci titulu. Vydren se tak mohlo oprat t o
putativn titul. Bli vklad je podn v komenti k 1089 a nsl.
22.
Vydret prvo sluebnosti neme zkonn zstupce proti zastoupenmu ani
zastoupen proti svmu zkonnmu zstupci. To plat obdobn i pro opatrovnka
a opatrovance a pro porunka a poruence. Vydrec doba nepon ani neb
mezi manely, pokud manelstv trv. To plat obdobn i pro zkonnho zstupce
a zastoupenho a opatrovnka a opatrovance, porunka a poruence i pro osoby
ijc ve spolen domcnosti.
23.
Tomu, kdo splnil podmnky vydren, se nabz aloba urovac podle 80 o. s. .,
pop. notsk zpis o uznn vydren, kdy ob listiny mohou poslouit jako
podklad pro zpis sluebnosti do katastru nemovitost i jinho veejnho
seznamu.
24.
V ppad mimodnho vydren nelze opomjet jednak skutenost konkrtnho
pechodnho ustanoven 3066, jednak situace, kdy velk st vydrec doby
mohla projt ji ped innost tohoto zkona, anebo dokonce situace, kdy podle
pedchozch prvnch pedpis prola vydrec doba cel. V posledn jmenovan
situaci ji zejm nastoup pouze postup popsan v pedchozm odstavci.
IV. Nabyt sluebnosti ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci
25.
Nabyt sluebnosti ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci je
principilnm naruenm jejich soukromoprvnho charakteru, kdy je sjednvn
prchod pro uplatnn veejnho zjmu ped zjmem konkrtnho jednotlivce.
Protoe se jedn o vjimenou konstrukci, je nutn, aby kad takov sluebnost
mla oporu v zkon, kter je specilnm prvnm pedpisem k obanskmu
zkonku, a aby byly splnny i procedurln poadavky takovho zkona.
26.
V zsad je mon na problematiku pohldnout tak, e nkter vcn bemena
(sluebnosti) maj oporu ve veejnoprvn norm:
a) Sluebnosti jsou zizovny na zklad smlouvy pi opoe v konkrtn norm.
Takto byly nebo budou zizovny sluebnosti nap. podle energetickho zkona.
b) Sluebnosti jsou zizovny rozhodnutm sprvnho orgnu. Pkladem me bt

rozhodnut pozemkovho adu podle 9 odst. 5 zk. . 229/1991 Sb., o prav
vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku, eventuln podle
19 zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech. Podle
citovanho ustanoven plat, e o proveden pozemkovch prav a v souvislosti s
tm o vmn nebo pechodu vlastnickch prv, o uren hranic pozemk nebo o
zzen, poppad zruen vcnho bemene k dotenm pozemkm rozhoduje
pozemkov ad na zklad dohody vlastnk. Dle sem pat rozhodnut
vyvlastovacho adu o zzen vcnho bemene ve prospch vyvlastnitele
podle 24 odst. 3 zk. o vyvlastnn. Vyvlastovac ad je povinen v rozhodnut
vymezit obsah zizovacho vcnho bemene.
Rozhodnutm sprvnho orgnu me bt zzeno vcn bemeno i podle jinch
pedpis. Rozhodnut sprvnho orgnu nastoup a v okamiku, kdy nedojde k
dohod stran o zzen sluebnosti. Takto pichz v vahu 5a odst. 2 zkona .
266/1994 Sb. o drhch, 17 odst. 1 a 3 zk. o pozemnch komunikacch. Pokud
se pi stavb silnice nebo dlnice nepodailo doshnout vypodn s vlastnkem
pozemku, je pslun speciln stavebn ad oprvnn na nvrh vlastnka stavby
zdit vcn bemeno, kter je nezbytn pro vkon vlastnickho prva ke stavb.
Stejn postup upravuje i lzesk zkon ( 33 lzeskho zkona), podle kterho
lze vlastnick prva k nemovitostem omezit nebo nemovitosti vyvlastnit pouze ve
veejnm zjmu. zen o vyvlastnn se provd na nvrh ministerstva, piem
zen vede a rozhoduje o nm pslun vyvlastovac ad podle jinho prvnho
pedpisu, tj. zkona o vyvlastnn. Obdobnou prvn konstrukci sleduje t 60
zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny. Psobnost vyvlastovacho
adu nastoup t v ppad 55a vodnho zkona a dle nap. podle 31 odst. 4
hornho zkona, 24 odst. 4 energetickho zkona i 15 odst. 3 zk. . 20/1987

Sb., o sttn pamtkov pe (ble viz lit. . 5).
c) Sluebnosti jsou vysloven spojeny pmo s konkrtnm zkonem - vznikaj ex

lege. Vznik vcnho bemene (rozumj sluebnosti) nastane okamikem, kter je
pedvdn pslunou normou. Pkladem je 28d zkonnho opaten
pedsednictva Federlnho shromdn . 297/1992 Sb., kterm se dopluje
zkon . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch
nrok v drustvech, a mn a dopluje zkon . 52/1966 Sb., o osobnm
vlastnictv k bytm, dle 9 odst. 2 zk. . 266/1994 Sb., o drhch, 34 odst. 1
zk. o pozemnch komunikacch, 7 odst. 1 zk. . 200/1994 Sb., o
zemmistv, anebo 42 zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv. Teoretick
povaha tchto vcnch bemen - sluebnost nen zcela jasn. Nejvy sprvn
soud jejich charakter vyhodnotil tak, e nejde o klasickch druh vcnch bemen
ve smyslu 151n ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn zkona . 509/1991 Sb. (NSS
4 As 47/2003).
27.
Sluebnost je mon tak nabt rozhodnutm soudu - je mon zdit i prvo
nezbytn cesty jako sluebnost svho druhu ( 1029 odst. 2), pop. je mon
zdit sluebnost rozhodnutm soudu tak pi rozdlen spolen vci ( 1145). K
pouit analogie pi soudnm rozhodovn o vzniku sluebnosti se dosavadn
judikatura stav negativn (srov. jud. . 17).
V. Vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku
28.
Jde o situaci, kdy vydren m vst k nabyt sluebnosti odpovdajc veejnmu
statku. Osobou zpsobilou k jednn je jedin obec a sluebnost me zatit jen
vc, kter se nachz na zem obce. K pojmu veejnho statku lze odkzat na
vklad k 490 a na lit. . 5. I v tomto ppad pichz v vahu vydren dn (
1091) a vydren mimodn ( 1095). Ze slov zkona "sluebnost odpovdajc
veejnmu statku" jasn plyne irok pojet vci, kdy veejnm statkem me bt
nejen vc hmotn nemovit, ale i vc nemovit nehmotn. Pojem zem obce
vymezuje 2h katastrlnho zkona a 18 obecnho zzen, podle nho "obec
m jedno nebo vce katastrlnch zem". Koncepce komentovanho ustanoven
je eenm nejen teoretick, ale t praktick otzky toho, jakou povahu m
veejn statek. Lit. . 13 srovnv pstup Tilschv, spatujc ve veejnm statku
sluebnost; naproti tomu Randa v institutu veejnho statku spatuje prvky
veejnoprvn.
489, 490, 498, 545, 608, 747, 1029 odst. 2, 991 a 993, 1089, 1091,
1095, 1132, 1145, 1262 odst. 2, 1491, 1551 odst. 1, 1559, 1694, 1724 a
nsl., 1745, 1786, 3066
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
katastrln zkon,
obecn zzen,
80 o. s. .,
stavebn zkon,
zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech,
15 hornho zkona,
7, 8 zk. . 200/1994 Sb., o zemmictv,
34 zk. o pozemnch komunikacch,
42 zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv,
32 lzeskho zkona,
11 odst. 8 zk. . 99/2004 Sb., o rybstv,
energetick zkon,
zk. o vyvlastnn
Z judikatury:
K nabyt sluebnosti smlouvou

1. Rozhodnut o existenci i neexistenci vcnho prva nepslu
katastrlnmu adu, nbr soudu. Proto v ppad, e katastrln ad m
pochybnosti o platnosti pedmtnch smluv z dvodu podan urovac aloby s
tm, e na posouzen pedmtn otzky o vlastnictv k pedmtnm
nemovitostem zvis i sprvn rozhodnut o vkladu prv do katastru nemovitost,
je katastrln ad povinen zen peruit a do doby rozhodnut soudu o
vlastnickch vztazch.
(II. S 94/1999)
2. Jestlie soudy dosply k zvru, e vcn bemeno (prvo cesty) bylo
zzeno v souladu se zkonem a v souladu s nm existuje, je takovto zsah do
vlastnickho prva v souladu s l. 4 Listiny zkladnch prv a svobod a nelze v
nm spatovat poruen vlastnkovch zkladnch prv.
(III. S 499/1998)
3. Nvrh na vklad vcnho prva do katastru nemovitost lze katastrlnmu
adu podat v asov neomezen lht, jeliko astnci jsou vzni smluvnmi
projevy sv vle.
(IV. S 201/1996)
odst. 3 ob. zk. nelze vychzet ani z ceny vcnho bemene uren podle
cenovch pedpis, ani jen z ceny, za kterou by bylo mono doshnout smluvnho
zzen vcnho bemene. Je teba rozliit hodnotu prva odpovdajcho vcnmu
bemeni cesty na stran jedn a nhradu za omezen vlastnickho prva na

stran druh; jejich ve nemus bt stejn. Proto je pi stanoven ve nhrady
nutn pihlet ke vem okolnostem vci. Je teba zejmna zvit, pro stavba
zstala bez pstupu k veejn komunikaci, stejn jako vechny negativn inky,
kter s sebou zzen nezbytn cesty pro zaten pozemek pinese. Nhrada za
zzen prva nezbytn cesty zahrnuje i nhradu za jmu, kterou vlastnk
pozemku utrp, a to tm, e v dsledku tzv. prvn zvady - prva cesty svdcho
alobci - zpravidla klesne cena zatenho pozemku i stavby na nm zzen a e
jeho vlastnk bude vkonem tohoto prva omezen v uvn pozemku, bude
narueno jeho soukrom apod. Nelze pominout, e prvo cesty se zizuje bez
asovho omezen (i kdy nen v konkrtn vci vyloueno ani jeho zzen na
uritou dobu). Stanoven ve nhrady je tak na vaze soudu, kter mus bt
dn zdvodnna.
Jestlie vlastnk pozemku pechzen souseda pes pozemek jen trp nebo
mu udl prost souhlas, kter me bt kdykoliv odvoln (tzv. vprosa), nelze
dovodit, e by byl zajitn pstup vlastnka ke stavb. V takovm ppad lze
prvo nezbytn cesty zdit.
Jestlie soud omez prvo nezbytn cesty na projdn "osobnmi vozidly",
jde o vymezen neurit; podle okolnost vci je teba stanovit nejvy monou
hmotnost vozidla nebo pojem "osobn vozidlo" ble vymezit.
(Rc 124/11, NS 22 Cdo 2854/2010)
5. Ve velk vtin ppad dochz ke zizovn vcnch bemen v
souvislosti s pevodem nemovitost nebo spoluvlastnickch podl na
nemovitostech. V tchto ppadech jsou smlouvy o vzniku vcnho bemene
soust smluv o pevodu nemovitost. K samostatnmu zzen vcnho bemene
(bez souvislosti s pevodem nemovitost) dochz jen velmi zdka.
Vtina sttnch notstv sprvn vyaduje v tch ppadech, kdy vcn
bemeno zatuje celou nemovitost (nap. prvo uvat byt, prvo chze pes
uritou st pozemku, prvo erpat vodu ze studny) a tato nemovitost je v
podlovm spoluvlastnictv, aby vichni spoluvlastnci byli astnky smlouvy,
nebo nepostauje jejich souhlas. Zaten nemovitosti vcnm bemenem shora
uvedenho obsahu je nakldn (dispozic) s nemovitost a kad ze
spoluvlastnk me s n takto disponovat jen v rozsahu svho spoluvlastnickho
podlu a nikoli v rozsahu spoluvlastnickch podl ostatnch spoluvlastnk.
(Rc 12/88, NS Cpj 42/87 Stan.)
6. Jestlie lze vcn bemeno zdit smlouvou, lze je zdit tak soudnm
smrem, a to i kdyby je soud nebyl oprvnn zdit rozhodnutm ve vci sam.
Smr me svm obsahem pekroit rmec pedmtu zen, vdy vak z nho
mus bt patrno, jak byly vypodny nroky, kter byly pedmtem zen.
(Rc 16/87, NS Cpj 44/86)
7. Nen mon vylouit, aby astnci smlouvy zdili vcn bemeno i ve

prospch osoby, kter nen astnkem smlouvy; nen-li v zkon stanoveno nebo
astnky dohodnuto jinak, je osoba ze smlouvy oprvnna okamikem, kdy s n
projev souhlas; pokud by vak tet osoba nedala souhlas, smlouva by platila jen
mezi tmi, kdo ji uzaveli, to sam by platilo, pokud by tet osoba souhlas
odepela.
(Rc 45/86, NS Cpj 51/84 Stan.)
8. Jestlie se zizuje vcn bemeno k sti pozemku, vyznauje se tato
st pozemku na geometrickm plnu, kter je potom soust listiny o prvnm
konu, jm se vcn bemeno zizuje. Jestlie je vak rozsah vcnho bemene
vztahujc se k sti pozemku vymezen na listin o prvnm konu slovn zcela
urit, neme bt dvodem neplatnosti prvnho konu ve smyslu 37 ob. zk.
sama skutenost, e nebyl pozen geometrick pln s vyznaenm sti
pozemku, j se vcn bemeno tk.
(Rc 28/86, NS Cpj 312/85)
9. Podstatnou nleitost smlouvy o zzen vcnho bemene, kter je
asto sepisovna na jedn listin se smlouvou o pevodu nemovitosti, je dohoda
o obsahu vcnho bemena. Pedn by mla bt dn urena ta nemovitost, k
n se zizovanm vcnm bemenem omezuje vlastnick prvo. Obdobn by
mla bt vymezena nemovitost, s jejm vlastnickm prvem je spojeno prvo
odpovdajc vcnmu bemenu, pp. urena osoba, kter prvo odpovdajc
vcnmu bemenu pat. Obsah vcnho bemena je teba ve smlouv vyjdit
dostaten urit a srozumiteln. Souasn je nutno za podstatnou nleitost
povaovat i vyjden vle astnk, e uzavraj smlouvu s vcn prvnmi
inky.
(NS 30 Cdo 2218/2009)
10. Nhrada za zzen prva cesty soudem nen upravena dnm
cenovm pedpisem. Soud vi sporn nhrady stanov za pomoci znalce.
Vchodiskem vah znalce by mla bt obvykl cena, kter se v obdobnch
mstech (lokalitch) sjednv za smluvn zizovan srovnateln prvo cesty, pi
zohlednn zaten sluebnho pozemku, a to jak z hlediska vcnho (pedevm
z hlediska plonho rozsahu zaten, doby jeho trvn, etnosti a zpsobu uvn
oprvnnmi osobami i z hlediska rozsahu uren osob z vcnho bemene
povinnch pi uvn nemovitosti jim patcch), tak z hlediska prvnho (tj. z
hlediska tzv. prvnch vad sniujcch obecnou cenu nemovitosti ve vlastnictv
povinnch osob vkonem prv oprvnnch osob dotench). Pi nedostatku
srovnatelnch daj lze jist pihldnout i k obvykl cen njmu zatenho
pozemku, to ovem se zetelem k tomu, zda a nakolik je osoba povinn omezena
v prvu takov pozemek rovn (spolu) uvat, i se zetelem k pkladmo
zmiovanm okolnostem vznamnm pro ocenn ve nhrady za zzen prva
cesty znalec stanov vi nhrady uritm cenovm rozmezm, kter soudu
umon zvit dal skutenosti individualizujc konkrtn spor astnk. Jestlie
pak soud stanov vi takov nhrady, pak vsledn vaha odvolacho soudu o
vi nhrady me bt zpochybnna, jen je-li zjevn nepimen.
(NS 22 Cdo 3247/2008)
11. Jestlie je ve smlouv darovac a smlouv o zzen vcnho bemene
mimo jin uvedeno, e alobce je podlovm spoluvlastnkem ideln jedn
poloviny domu s uvedenm sla popisnho tohoto domu, sla parcely, sla listu
vlastnickho, oznaen katastrlnho zem, obce a katastrlnho adu", a stejn
tak jsou popsny nemovitosti i v dalm lnku smlouvy, pak v tomto smru
nezanechv projev astnk pochybnosti a jeho obsah je natolik srozumiteln a
urit, e na tento prvn kon nelze aplikovat ustanoven 37 odst. 1 ob. zk o
absolutn neplatnosti prvnch kon, i kdy oznaen pevdnch nemovitost
zcela neodpovd poadavkm uvedenm v ustanoven 5 odst. 1 zk. .
344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky.
(NS 30 Cdo 2044/2006)
Ke vzniku sluebnosti pozenm pro ppad smrti

12. Vznik vcnho bemene na zklad zvti obecn pedpokld jednak
existenci zvti, v n zstavitel ustanov ddice k pslunmu vcnmu prvu,
je bude trpno jako vcn bemeno na nemovitosti, kterou zdd jin ddic, a
jednak rozhodnut soudu (dve sttnho notstv), jm bude v zen o ddictv
vcn bemeno deklarovno.
(NS 22 Cdo 1280/2007)
13. Zzen vcnho bemene na zklad zvti nelze povaovat za
podmnku ve smyslu ustanoven 478 ob. zk.; jde o ustanoven ddice k
vkonu prva odpovdajc vcnmu bemeni, je m vznout na nemovitosti,
kterou zdd jin ddic. Pokud by dolo ke stetu takto zaloenho ddickho
podlu s ddickm nrokem neopomenutelnch ddic, je jsou chrnni
ustanovenm 479 ob. zk., muselo by sttn notstv upravit rozsah vcnho
bemene rozhodnutm podle ustanoven 484 ob. zk. tak, aby jeho
kapitalizovan hodnota nezkracovala povinn dly neopomenutelnch ddic,
nebo ponechat vcn bemeno v plnm rozsahu, jak je obsaeno v zvti, a uloit
ddici tohoto bemene, aby doplnil povinn dly neopomenutelnch ddic
penit.
(NS 4 Cz 56/91)
Ke vzniku sluebnosti rozhodnutm soudu

14. V jinch ppadech, ne kter jsou upraveny v ustanoven obanskho
zkonku, neme soud svm rozsudkem zdit vcn bemeno, a to ani tehdy,
kdyby se z okolnost ppadu

vchodiskem k jeho een.
jevilo
zzen
vcnho
bemene
nutnm
(Rc 47/91, NS 3 Cz 4/89)

15. Jestlie lze vcn bemeno zdit smlouvou, lze je zdit tak soudnm
smrem, a to i kdyby je soud nebyl oprvnn zdit soudnm rozhodnutm ve vci
sam. Smr me svm obsahem pekroit rmec pedmtu zen, vdy vak z
nho mus bt patrno, jak byly vypodny nroky, kter byly pedmtem zen.
V tchto ppadech, v nich by jinak smlouva vyadovala ke sv innosti
registraci sttnm notstvm, nahrazuje registraci usnesen, jm se smr
schvaluje. K tomu, aby mohl smr schvlit, mus mt soud shodn podklady jako
sttn notstv v zen o registraci, zejmna mus znt stanovisko nrodnho
vboru msta, kde je nemovitost.
(Rc 16/87, NS Cpj 44/86)
16. zen, jeho pedmtem je ochrana prva odpovdajcho vcnmu
bemeni, je zen s jinm pedmtem ne zen o zzen takovho prva, proto
alob na ochranu prva odpovdajcho vcnmu bemeni nelze vyhovt tak, e
by se toto prvo zdilo.
(NS 22 Cdo 2241/2005)
17. Rozhodnut soudu o zzen vcnho bemene nelze vydat na zklad
analogick aplikace zkona.
(NS 22 Cdo 1438/2004)
K vydren sluebnosti
18. Tvrzen dritele o tom, e mu vc pat a e s n nakldal jako s vlastn,
mus bt podloeno konkrtnmi okolnostmi, ze kterch lze usoudit, e toto
pesvden dritele bylo po celou vydrec dobu dvodn. Okolnostmi, kter
mohou svdit pro zvr o existenci dobr vry, jsou zpravidla okolnosti tkajc se
prvnho dvodu nabyt prva a svdc o poctivosti nabyt.
(NS 22 Cdo 508/2001)
19. K vydren sluebnosti sta vle vykonvati obsah prva sluebnosti
vlastnm jmnem. Nezle na tom, domnval-li se dritel prva sluebnosti, e
sluebn pozemek jest jeho vlastnictv.
(Vn 16090/37)
20. Pozemkov sluebnosti jsou nedliteln potud, e se prvo lpc na
pozemku zvtenm, zmenenm nebo rozkouskovnm mimo ppad 847 ob.
zk. ani nemn, ani neme bti rozdleno. Nejde o poruen zkazu
nedlitelnosti sluebnosti prhonu dobytka a pravy cesty pro, pslu-li prvo
to ve prospch pozemku, jen jest ve spoluvlastnictv vce osob, tehdy, kdy bylo
vykonvno prvo to jen st spoluvlastnk, jen kdy bylo vykonvno ve

prospch pozemku spolenho, tebas jen pro prhon dobytka nkterch
spoluvlastnk. Nen vyloueno, by jednotliv spoluvlastnk panujcho pozemku
nenabyl pro sebe osobn prva sluebnosti prhonu svho dobytka jako
sluebnosti nepravideln. Zle na tom, zda spoluvlastnk nebo vce jich mlo
mysl vykonvati prvo jako sluebnost pozemkovou, i zda mli mysl
vykonvati prvo to jen pro sebe ve svj osobn prospch. Nebyl-li dosud
proveden pevod vlastnictv v pozemkov knize, me drba a vydren
pozemkov sluebnosti poti i proti knihovnmu vlastnku i proti neknihovnmu
nabyvateli.
(Vn 10851/31)
21. Do vydrec doby sluebnosti cesty nelze zapost dobu uvn cesty
jako veejn obecn cesty.
(Vn 6258/26)
22. K mimodnmu vydren sta dren bezelstn, piem se
bezelstnost dritel pedpokld. Bezelstnost drby tu mus bti vdy. Vprosa
(prekarium) vyluuje bezelstnost. Napotomn obmyslnost, nastal po zapoet,
avak ped dokonnm vydren, jest pekkou vydren. V doadovn se svolen
pachte sluebnho pozemku ku vkonu sluebnosti jest spatovati projev
obmyslnosti
(Vn 4889/25)
23. Vydreti lze sluebnost i na pozemku domnle vlastnm. Pouh
skuten stav, tebas trval ji od dvnch dob, neme sm o sob opodstatniti
vydren sluebnosti, by nebylo brno pstupu vzduchu a svtla k oknm, kter
se otevraj do sousedova dvoru, nbr vyhledv se, by oprvnn zakzal
vlastnku sluebnho pozemku odnt pstupu vzduchu a svtla, a by tento se
tomu podrobil.
(Vn 5149/25)
24. Podrobenm se neb uznnm detentora (njemnka) neme drba a
vlastnick prvo vlastnka doznati jmy.
(Vn 478/20)
Ke vzniku sluebnosti ze zkona nebo rozhodnutm sprvnho orgnu

25. Rozhodnut sprvnho orgnu o zzen vcnho bemene nebo
vyvlastnn nen rozhodnutm sprvnho orgnu v soukromoprvn vci ve smyslu
46 odst. 2 [ 68 psm. b)] s. . s.; o alob proti takovmu rozhodnut je proto
pslun rozhodnout soud ve sprvnm soudnictv.
(NSS Konf 81/2004-12, Sb. NSS 676/05)
26. Pslun stavebn ad neme zamtnout nvrh na zzen vcn ho

bemene podle 91 odst. 3 zkona . 151/2000 Sb., o telekomunikacch a o
zmn dalch zkon, jen s poukazem na skutenost, e dost je podna a po
proveden pokldce telekomunikan st.
(NSS 5 As 11/2003-50, Sb. NSS 630/05)
27. V zen podle 17 odst. 3 zkona . 19/1997 Sb., o pozemnch
komunikacch, v nm je pslun speciln stavebn ad oprvnn na nvrh
vlastnka stavby zdit vcn bemeno, je nutno v ppad, kdy je navrhovatelem
(vlastnkem) obec, odliovat postaven obce jako prvnick osoby, kter m
pedmt vyvlastnn vyut k elu, pro kter se vyvlastuje, a specilnho
stavebnho adu jako orgnu dan obce, kter je pslun vcn bemeno na
nvrh vlastnka zdit.
(NSS 7 A 110/2001-64, Sb. NSS 717/05)
K vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku

28. Z toho, e se po uritm pozemku kdokoliv prochz, nelze vyvozovati
vkon sluebnosti pro obec, nbr jen vkon obecnho (veejnho) uvn. Ani v
tom, e se obecn vbor usnesl, e se obec bude brniti vemi prostedky proti
jakmukoliv omezen uvn pozemku obyvatelstvem obce a e se obec s
vlastnkem pozemku dohodla o udrovn a hldn pozemku, se neprojevuje
mysl obce potebn k vydren sluebnosti jako prva soukromho.
(Vn 16683/38)
29. O nroku obce na zjitn, e na uritch pozemcch jest pro obec za
elem veejnho uvn vydrena sluebnost cesty, jest jednati poadem prva.
(Vn 6770/27)
30. Do vydrec doby sluebnosti cesty nelze zapost dobu uvn cesty
(Vn 6258/26)
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
12. Handrlica: K nkterm aspektm stvajc prvn pravy zizovn a
provozu veejn technick infrastruktury na cizch nemovitostech. PrRo, 2008, .
18.
13. Spil: Vcn bemena v nvrhu obanskho zkonku. PF, 2011, . 11,
s. 511.
1261
(Sluebnosti, kter lze zdit k lesnmu pozemku)
Pehled vkladu:
I. Vymezen pozemku pro plnn funkce lesa (1)
II. Sluebnosti, kter mohou zatit pozemek uren k plnn funkc lesa (2
a 4)
III. Vykupitelnost takov sluebnosti a podmnky jejho vkupu (5 a 6)
U pozemkovch lesnch sluebnost je zachovna zsada, e je vydret

nelze a e je lze zdit jen jako vykupiteln.
I. Vymezen pozemku pro plnn funkce lesa
1.
Pozemek uren k plnn funkce lesa nelze vdy ztotoovat s pozemkem, na
kterm rostou stromy, by vizuln se jako les jev. Jedn se o zvltn kategorii
pozemk (nemovitch vc), jejich vyuit a charakteristika jsou popsny
veejnoprvn normou - zkonem . 289/1995 Sb., o lesch a o zmn a doplnn
nkterch zkon (lesn zkon). Vedle charakteristiky tchto pozemk obsahuje
tento zkon i nkter ostatn limity souvisejc s dalmi veejnoprvnmi
omezenmi. Specifikem pozemk urench k plnn funkc lesa je, e podle
zkona . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch, nevyaduj pi provdn
prav samostatnou pstupovou cestu. Pozemek uren k plnn funkc lesa je
definovn v 3 lesnho zkona:
a) pozemky s lesnmi porosty a plochy, na nich byly lesn porosty odstranny za
elem obnovy, lesn prseky a nezpevnn cesty, nejsou-li ir ne 4 m, a
pozemky, na nich byly lesn porosty doasn odstranny na zklad rozhodnut
orgnu sttn sprvy les podle lesnho zkona (dle jen "lesn pozemky"),
b) zpevnn lesn cesty, drobn vodn plochy, ostatn plochy, pozemky nad horn
hranic devinn vegetace (hole) s vjimkou pozemk zastavnch a pjezdnch
komunikac, a lesn pastviny a polka pro zv, pokud nejsou soust
zemdlskho lesnho fondu a jestlie s lesem souvisej nebo slou lesnmu
hospodstv (dle jen "jin pozemky"). U nich je v pravomoci sttnho orgnu
nadit oznaen jejich pslunosti k pozemkm urenm k plnn funkc lesa.
Specifick povinnosti, resp. zkaz nkterch innost je uveden v 20 lesnho
zkona.
II. Sluebnosti, kter mohou zatit pozemek uren k plnn funkc lesa
2.
Pozemek uren k plnn funkc lesa lze zatit sluebnostmi jen omezen.
Dvody pro takov zvr jsou rzn. Hospodaen, resp. nakldn s lesy
prodlalo specifick historick vvoj. Pvodn bylo mon lesn pozemky
zatovat pozemkovmi sluebnostmi a dle osobnmi sluebnostmi specifickho
rzu - bran lesnch plod, suchch vtv, sbr klest apod. Tyto tzv. lesn
sluebnosti se v prbhu asu staly pro vlastnky les naprosto nevhodnmi.
Pedobraz zkonnho omezen sluebnost zizovanch k lesnm pozemkm lze
najt v csaskm patentu . 130/1853 . z., o vyvzn a vkupu sluebnost.
Patent umonil vyvzn se z tzv. lesnch sluebnost. Po vyhlen patentu bylo

mono prva k lesnm pozemkm nabt smluvn, poslednm pozenm nebo
soudnm vrokem vydanm pi dlen pozemk. Sluebnost nesmla bt sjednna
jako nevykupiteln. Vedle tohoto aspektu je poteba zmnit t vliv citovan
veejnoprvn pravy obsaen v lesnm zkon.
3.
V 1261 jsou vyjmenovan sluebnosti pozemkov, sluebnost pastvy a
sluebnost sbru lesnch plod. Pod pojem pozemkovch sluebnost obsahov
pat pozemkov sluebnosti poln (dle znn 477 ABGB). Sluebnost sbru
plod lze zdit pouze a jen k lesnmu pozemku, ostatn pozemkov sluebnosti,
jejich vet je v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. jen demonstrativn, lze
zdit i k jinm ne lesnm pozemkm. Tyto sluebnosti lze stejn jako podle
patentu z roku 1853 zdit jen taxativn stanovenmi zpsoby, a to smlouvou,
pozenm pro ppad smrti a rozhodnutm orgnu veejn moci. Sbr lesnch
plod nikoli pro komern ely je umonn kadmu.
4.
Argumentac vlukovou metodou je mon ovit zsadu, e pozemkov lesn
sluebnosti nelze vydret. Z toho lze dovodit, e ostatn sluebnosti, tj. osobn,
vydret lze.
III. Vykupitelnost takov sluebnosti a podmnky jejho vkupu
5.
V ustanoven vyjmenovan sluebnosti mohou bt zzeny jen jako vykupiteln,
tj. sluebnosti, kter zaniknou v ppad, kdy vlastnk zaten vci vyplat
oprvnnmu stanovenou stku. Tato stka mus bt stanovena ji v samotnm
zizovacm jednn, mus bt pesn vyslena ve smlouv, stejn jako i v pozen
pro ppad smrti a v rozhodnut orgnu veejn moci. Doloku vykupitelnosti
sluebnosti je mon obecn dojednat u kad sluebnosti, ovem v ppad
sluebnost k lesnm pozemkm je vykupitelnost tchto sluebnost jejich
obligatorn nleitost. Nepjde zejm jen o ujednn pesn stanoven ceny
vkupu nebo pesnho uren zpsobu jejho vpotu, ale z praktickho hlediska
je poteba ujednn konstruovat jako realizaci vkupu, tj. podmnky vkupu,
splatnost apod. Vzhledem k tomu, e sluebnou vc je vc evidovan v katastru
nemovitost, nedochz k zniku sluebnosti zaplacenm pedem sjednan stky,
ale a vmazem sluebnosti z katastru nemovitost.
6.
Z hlediska monosti zzen nkterch sluebnost - pastvy a prhonu dobytka (
1275) - je poteba rozliovat pozemek uren k plnn funkc lesa a pozemky s
lesnmi porosty. Na pozemku s lesnmi porosty je zakzno prvo pastvy.
Rozhodnut orgnu veejn moci o tom, e dan pozemek je uren k plnn funkc
lesa, psob znik sluebnosti prhonu ( 15 a 16 lesnho zkona). Pslun k
rozhodnut o prohlen pozemku za pozemek uren k plnn funkc lesa je
obecn ad obce s rozenou psobnost ( 3 odst. 4 a 48 lesnho zkona).
489, 498, 1259, 1260, 1275, 1491, 1745
Souvisejc pedpisy:
l. 11 Listiny,
lesn zkon,
zkon . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch
Z judikatury:
1. Vcn bemeno nelze zdit v rozporu s veejnoprvnmi pedpisy;
zapovd-li zkon urit zpsob uit pozemku, nelze zdit vcn bemeno se
zapovzenm obsahem.
Soud neme bez souhlasu vlastnka lesa zdit prvo prjezdu lesem jako
vcn bemeno.
(NS 22 Cdo 225/2006)
2. K vydren sluebnosti sta vle vykonvati obsah prva sluebnosti
vlastnm jmnem. Nezle na tom, domnval-li se dritel prva sluebnosti, e
sluebn pozemek jest jeho vlastnictv.
(Vn 16090/37)
3. Prvo sluebnosti jzdy v cizm lese nelze vydreti ani tehdy, jde-li o poln
sluebnost urenou pohodlnjmu a prospnjmu uvn hospodskho
pozemku, nikoliv ku pronen plod lesn pdy. Tak jzdn cesta me bti pdou
vnovanou lesn kultue, co lze zjistiti spolehlivm zpsobem pouze na zklad
posudku znalce z oboru lesnictv.
(Vn 7427/27)
4. Sluebnost pastvy nelze vydreti. K pedpisu 43 cs. pat. ze dne
5.7.1853, s. 130 . z. dluno pihldnouti z adu.
(Vn 6563/26)
dritel pedpokld. Bezelstnost drby tu mus bti vdy. Vprosa (prekarium)
(Vn 4889/25)
6. Drba sluebnosti prva chze a vozen nklad nen na lesnm pozemku
mon.
(KS Tbor R II 52/38)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1262
(Zzen sluebnosti k vci zapsan do veejnho seznamu)
Pehled vkladu:
I. Vznik sluebnosti k vci, kter se zapisuje do veejnho seznamu,

prvnm jednnm (1 a 3)
II. Vznik sluebnosti, kter se zapisuje do veejnho seznamu, na zklad

jin prvn skutenosti (4 a 6)
III. Zzen sluebnosti k vci nezapisovan do veejnho seznamu (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1260
I. Vznik sluebnosti k vci, kter se zapisuje do veejnho seznamu,

prvnm jednnm
K odst. 1
1.
Sluebnosti jakoto absolutn majetkov prva a vcn prva k vci ciz vyaduj
nleitou publicitu. Ta je sjednvna prv pomoc zpisu do veejnch seznam,
zejmna do katastru nemovitost.
2.
Sluebnost k vci, kter podlh evidenci, vznik a na zklad dovrujc prvn
skutenosti zpisu. Prvn jednn tkajc se nemovitch vc (a zejmna ty
budou nejastji pichzet v vahu) vyaduje smlouvu v psemn form ( 560).

Ke vzniku sluebnosti dochz a prvotvornou skutenost zpisu, kter je
proveden nsledovn po prvn moci vkladovho zen. Okamik vzniku - vklad
se upn ke dni podn nvrhu na vklad zpisu prva sluebnosti. I zde rozhoduje
zsada priority zakotven jednak obecn v 980 a 986, jednak v 9 a 10
katastrlnho zkona. Zpis sluebnosti do veejnho seznamu (katastru
nemovitost, ppadn do veejnho rejstku) m konstitutivn inek.
3.
Nejsou vyloueny ani situace, kdy pouze jedna z dvojice vc - tj. bu panujc,
nebo sluebn - je pedmtem evidence v katastru nemovitost. V tomto smru
lze pipomenout rozhodnut Mstskho soudu v Praze 33 Ca 42/97. I nadle plat,
e panujc vc evidenci podlhat nemus. Dsledn aplikace tohoto rozhodnut
me do budoucna pinst praktick een v situacch, kdy panujc vc je
nemovitost neevidovan v katastru nemovitost - nap. podzemn stavba.
Vzhledem k tomu, e panujc i sluebnou vc me bt podle obanskho
zkonku i vc movit, situace se komplikuje, a to navc tm, e se bude muset
zkoumat nejen to, kter z onch vc je panujc a kter sluebn, ale navc jet
skutenost, zda a ppadn do jakho seznamu se zapisuj.
II. Vznik sluebnosti, kter se zapisuje do veejnho seznamu, na zklad

jin prvn skutenosti
4.
V vahu pipad vznik sluebnosti na zklad vydren a na zklad rozhodnut
orgnu veejn moci. V ppad rozhodnut orgnu veejn moci lze analogicky z
1114 dovodit, e podmnkou bude prvn moc (vykonatelnost) tohoto rozhodnut.
V ppad vydren lze odkzat na koment k 1260 (sub III). I tyto skutenosti
se zapisuj do veejnho seznamu. Pokud sluebnost vznik na zklad jin prvn
skutenosti ne prvnho jednn, je podle katastrlnho zkona nutn podat
nvrh na vklad (srov. pedchoz prvn pravu, kdy se vcn prva takto vznikl
zapisovala zznamem s deklaratornm inkem). V praxi budou pichzet v vahu
zejmna zpisy do katastru nemovitost na zklad pravomocnho rozhodnut
soudu, praktick ale mohou bt i notsk zpisy o uznn vydren sluebnosti.
5.
V tomto ohledu nelze odhldnout od existujcch zaten pozemk, ale i staveb
mnohmi veejnoprvnmi omezenmi, jejich podstata se bl vcnm
bemenm (sluebnostem). Jejich prava vak podlh veejnoprvn regulaci.
Nicmn i za pedchzejc prvn pravy byl stanoven vcemn soukromoprvn
postup jejich zizovn podle 151o ob. zk. . 40/1964 Sb. Ve vsledku se ale
stejn jednalo o vcn bemena, pesnji eeno legln bemena, kter se do
katastru nemovitost podle zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a
jinch vcnch prv k nemovitostem, nezapisovala. Existuj tak mnoh pozemky,
kter jsou z minul doby zateny tmito bemeny. Vdomost o jejich existenci si
jejich vlastnk nap. pi stavebnch pracch, ale ani jejich nabyvatel pi jejich
pevodu i pechodu neme zskat z katastru nemovitost. V tomto smru je
princip materiln publicity a veejn vry v katastr nemovitost ohroen. K tomu
srov. judikaturu ne.
6.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. vymezuje obecn principy veejnch seznam
a rejstk, a to pedevm formln publicitu a dle publicitu materiln, resp. jej
pozitivn i negativn strnku. Ustanoven 984 odst. 2 kategoricky prohlauje, e
pro nezbytnou cestu, vmnek a pro vcn prvo vznikajc bez zetele na stav
zpis ve veejnm seznamu se nepouije 984 odst. 1 vta prvn. Toto
ustanoven m na situaci, kdy stav zapsan ve veejnm seznamu nen v
souladu se skutenm prvnm stavem. Potom svd zapsan stav osob, kter
sv vcn prvo nabyla za platu a v dobr ve od osoby k tomu oprvnn
podle zapsanho stavu. Dobr vra se posuzuje k dob, kdy k prvnmu jednn
dolo, vznik-li vcn prvo a zpisem do veejnho seznamu, pak k dob
podn nvrhu na zpis.
III. Zzen sluebnosti k vci nezapisovan do veejnho seznamu

K odst. 2
7.
Sluebnost k vci, kter nen zapsna ve veejnm seznamu, vznik innost
smlouvy.
489, 498, 545, 980 a 986, 1260, 1266, 1745
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. o ve. rejstcch
Z judikatury:
Pro posouzen otzky, zda se prvo odpovdajc vcnmu bemeni zapisuje
do katastru nemovitost, je rozhodujc jen to, zda se v katastru nemovitost
eviduje nemovitost zaten, ke kter m vcn bemeno vzniknout, nikoli to, zda
v katastru nemovitost je evidovna nemovitost, v jej prospch se vcn
bemeno zjiuje.
(MS Praha 33 Ca 42/97)
Z literatury:
Pododdl 3
Prvn pomry ze sluebnosti
1263
(Nklady na sluebnou vc)
Pehled vkladu:
I. Nklady, je nese oprvnn osoba (1 a 2)
II. Nklady na uvn sluebn vci pi spoluuvn sluebnost obtenou

osobou (3 a 6)
V nvaznosti na 1257 odst. 1 se navrhuje stanovit, e povinnosti vlastnka

sluebn vci spovaj typicky v nekonn. e jsou i vjimen ppady, kde i
vlastnk sluebn vci je povinen nco konat, ji zvl uvdt neteba vzhledem
k 1257 odst. 2 a nslednm dlm pravm.
Pokud k vkonu sluebnosti slou njak vci (vodovod, k pro sbr

deov vody, lvka nebo most pi sluebnosti stezky, cesty nebo prhonu atp.)
nese nklady na drbu a zachovn takov vci ten, kdo je ze sluebnosti
oprvnn. Pi spoluuvn tho se osoba ze sluebnosti oprvnn i osoba
sluebnost obten podlej na tchto nkladech pomrn. Nechce-li sluebnost
obten osoba pispvat, mus se spoluuvn vzdt. Tm je zmkena obdobn
konstrukce rakouskho zkonku ( 483 ABGB), kde se vyaduje, aby se vlastnk
sluebn vci pro takov ppad vzdal vlastnickho prva, co jde pece jen pli
daleko nad potebu racionln pravy tohoto pomru.
I. Nklady, je nese oprvnn osoba
1.
Podle komentovanho ustanoven nese nklady na sluebnou vc oprvnn,
piem jde o pravu dispozitivn. Podle pedchzejc prvn pravy obsaen v
151n odst. 3 ob. zk. 40/1964 Sb. (ve znn zk. . 509/1991 Sb.) byla situace
eena odchyln, nebo oprvnn z vcnho bemene nesl jen pimen
nklady na zachovn a opravy vci. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. tak
vslovn upravuje mru nklad u toho, kdo vc spoluuv, stanov vak sankci v
povinnosti se spoluuvn zdret (k tomu srov. 483 ABGB, podle kterho by se
zavzan ze sluebnosti musel vzdt vlastnictv sluebn vci v ppad, e by
odmtal pispvat na jej drbu a sm ji uval). Nelze pitom ztrcet ze zetele,
e vcn bemena s pravou nklad oprvnnho podle obanskho zkonku .
40/1964 Sb. se po 1.1.2014 zanou dit obanskm zkonkem . 89/2012 Sb. (
3028 odst. 2). Pedchoz prvn prava hovo toti o nkladech, kter je povinen
nst oprvnn. Tato prava ovem byla dispozitivn a astnci si ve smyslu
151n odst. 3 mohli dojednat nco jinho. V takov situaci bude i nadle
rozhodujc obsah smlouvy. Pokud smlouva neobsahuje dn ujednn o nesen
nklad oprvnnm, nastupuje od 1.1.2014 pravidlo obsaen v 1263 a
oprvnn ze sluebnosti ponese vt mru nklad.
2.
Podle pravy v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je otzka nesen nklad
eena utilitrn, tedy nese je ten, kdo sluebnou vc k vkonu prva ve
sluebnosti obsaenho pouv. Oprvnn nese nklady na zachovn vci a na
jej opravy. Nen povinen k nkladm mimodnm a nen povinen ani sluebnou
vc zlepovat. Pesto mohou nastat situace, kdy i zachovn vci s sebou ponese
nemalou finann zt. Vedle nklad na udren hmotn podstaty sluebn vci
sem bude zejm patit tak pomrn st daovch povinnost (u nemovitost),
ppadn pojitn sluebn vci. Pokud vc nen ve spoluuvn vlastnka
sluebn vci, je oprvnn povinen nst cel nklady. Pro ppad, e by
oprvnn nenesl nklady na sluebnou vc, vznik na jeho stran bezdvodn
obohacen ( 2991). Otzka drby a opravy sluebn vci by mla bt
posuzovna stejn jako povinnost hradit nklady. Pro ppad existence vce
oprvnnch za podmnky, e vlastnk sluebn vci ji nespoluuv, ponesou
tyto nklady osoby oprvnn. Mra jejich asti na nkladech by mla odpovdat
vnitnmu pomru jejich spoluuvn. Zvrem je nutn upozornit na to, e
pravidlo obsaen v 1263 je obecn povahy a e zvlt pravy nkterch
vslovn upravench sluebnost pozemkovch (okapu, svodu vody) a
sluebnosti uvn a povn maj ohledn nklad speciln pravu.
II. Nklady na uvn sluebn vci pi spoluuvn sluebnost obtenou

osobou
3.
Podle druh vty tohoto ustanoven je na zachovn a opravu sluebn vci
povinen pispvat ten, kdo je sluebnost obten, pokud vci tak uv.
4.
Naopak, pokud osoba obten sluebnost sama vc neuv, nen povinna
pispvat. Znn zkona je jen zdnliv popenm zsady, e nikomu neslou vc
vlastn. Na stran vlastnka zaten vci se ale nejedn o vkon prva
odpovdajc sluebnosti, ale o realizaci jednoho z vlastnickch oprvnn. Jedn
se o oprvnn - subjektivn prvo svoji vc uvat, nikoli o povinnost. V praxi
budou rozhodujc okolnost poteby vlastnka sluebn vci. O povinnosti
pispvat na nklady shora uveden nebude zejm vznikat vt diskuse.
Problematick to bude s mrou pispvn. V ppad nov sjednvanch

sluebnost bude poteba na tuto mru pamatovat v samotn smlouv ( 1260),
stejn tak by na ni ml pamatovat soud v ppadech, kdy zizuje sluebnost (nap.
pi rozhodovn o rozdlen a vypodn podlovho spoluvlastnictv). Takov
postup je v zjmu pedchzen monm budoucm sporm. Obdobn by ml
postupovat i sprvn orgn (srov. vklad k 1260).
5.
V praxi vak budou mnohem etnj situace, kdy mra spoluuvn vslovn
stanovena nebude. Tento stav nebude init pote do doby jakkoliv neshody
ohledn nklad na sluebnou vc. Zde se pak bude muset zejm vychzet z
toho, kdo jakou mrou sluebnou vc uv - nap. jak mnostv vody odebr ze
studn, jak je etnost pejdn po cest apod. Pokud nedojde k dohod
ohledn mry nklad, nen vylouena aloba na plnn, a to jak ze strany
vlastnka sluebn vci, tak ze strany oprvnnho. Soudnmu sporu by bylo
mon pedejt nslednou smlouvou, kde by byla mra nklad vyjden.
6.
Osoba sluebnost obten, kter sluebnou vc spoluuv, m na vbr dv
monosti - pomrn pispvat na shora uveden nklady, anebo se uvn zdret.
Je otzkou, zda by se tato osoba mla uvn vdy zdret, pokud zde bude jen
subjektivn nzor oprvnnho ze sluebnosti, e pispvn ze strany
spoluuvajcho obtenho nen pimen. Danou situaci je nutn vdy hodnotit
konkrtn a diferencovan. Mra pspvku by zsadn mla odpovdat me
spoluuvn. Shodn je tomu i s povinnost, resp. prvem takovou vc opravovat
a udrovat. Tak v situaci spoluuvn sluebn vci me bt vce oprvnnch
osob. Potom je poteba nklady rozvrhnout nejdve mezi oprvnn a
spoluuvajcho vlastnka a dle rozdlit nklady podle mry vyuvn
jednotlivmi spoluuvajcmi spoluvlastnky sluebn vci. To znamen, e pokud
je sluebn vc ve spoluvlastnictv a je spoluvlastnky t spoluuvna,
rozvrhnou se nklady na spoluuvn mezi n. I zde je vak rozhodujc obsah
ppadn dohody. Tak v ppad pravy spoluuvn vci vlastnkem sluebn
vci plat, e pravidlo obsaen v 1263 je obecn povahy a e zvlt pravy
nkterch vslovn upravench sluebnost pozemkovch (okapu, svodu, vody) a
sluebnosti uvn a povn maj ohledn nklad speciln pravu.
489, 498, 1145, 1257, 1259, 1260, 1264, 1289 a nsl., 1291 a nsl.,
2758 a nsl., 2991 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
vodn zkon,
energetick zkon,
zk. o dani ddick, darovac a z pevodu nemovitost
Z judikatury:
1. Poskytnut jednorzov nhrady za omezen vlastnickho prva
nleejc osob ze zkonnho vcnho bemene povinn podle uveden
veejnoprvn pravy v sob nezahrnuje plnn odpovdajc povinnosti stanoven
v 151n odst. 3 ob. zk. Stejn jako je tomu v ppad vzniku vcnho bemene
zzenho smlouvou nebo rozhodnutm pslunho sttnho orgnu (nen-li v
tchto prvnch titulech stanoveno jinak), sjednan i stanoven nhrada logicky
neslou k hrad teprve v budoucnu vzniklch, zpravidla pedem
nepedvdatelnch i neuritelnch nklad na drbu i opravy vcnm
bemenem zaten vci, je tomu i v ppad vcnho bemene vzniklho ze
zkona. Jestlie tedy v takovm ppad stanov zkon osob zaten vcnm
bemenem prvo na nhradu za omezen vlastnickho prva, ani by stanovil
nco odchylnho od obecn pravy podle 151n odst. 3 ob. zk., me se
uveden osoba domhat svch prv podle oznaenho ustanoven zkona, jsou-li
k tomu naplnny stanoven pedpoklady.
(NS 22 Cdo 1357/2009)
2. Mrou spoluuvn vci zaten vcnm bemenem ( 151n odst. 3 ob.
zk.) je pomr, v jakm strany prvnho vztahu uvaj vc slouc vkonu prva
odpovdajcho vcnmu bemeni. V ppad vcnho bemene vzniklho podle
28d zkona . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn
majetkovch nrok v drustvech, se mrou spoluuvn rozum podlahov
plocha byt s psluenstvm v uvn oprvnnho v pomru k ostatnm
plochm v dom, je oprvnn z vcnho bemene nen oprvnn uvat
(nepihl se k prostorm sloucm vem astnkm, nap. ke spolenm
chodbm, spolen surn apod.).
(NS 22 Cdo 2734/2005)
Z literatury:
1264
(Mra sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Mra sluebnosti obecn (1)
II. Mra sluebnosti nen urena (2 a 4)
III. Zmna v rozsahu sluebn nebo panujc vci (5 a 8)
IV. Zmna hospodaen na panujcm pozemku (9)
Setrvv se na zsad, e sluebnost nelze roziovat. Pro nejasn ppady,

kdy nen mra pozemkov sluebnosti urena, se navrhuje hledt k poteb
panujcho pozemku. Ani faktickmi zmnami sluebn vci i panujcho
pozemku, ani zmnami vyvolanmi lidskm piinnm se sluebnost a jej rozsah
nemn ( 1264). Pro ppad rozdlen vci mezi spoluvlastnky plat speciln
prava ( 1150 a nsl.).
I. Mra sluebnosti obecn

K odst. 1
1.
Mra sluebnosti me bt urena ve smyslu 1258. Mra sluebnosti bude
zpravidla urena zakldajc prvn skutenost - smlouvou, pozenm pro ppad
smrti nebo konstitutivnm rozhodnutm orgnu veejn moci; v zsad bude
urena t u nabyt sluebnosti vydrenm, kde rozhodujc je rozsah, ve kterm
bylo prvo sluebnosti ureno drbou. Pokud nen rozsah vslovn uren, posoud
se podle 1258 podle mstnch zvyklost. M se za to, e je rozsah spe men
ne vt. Takov konstrukce je vlastn nejen mskmu prvu, ale byla obsaena i
v obanskm zkonku . 141/1950 Sb.
II. Mra sluebnosti nen urena
2.
Pokud nen rozsah sluebnosti uren, rozhoduje poteba panujcho pozemku.
Jedn se o praktick dopad zsady fundo fundi utilis debet esse (pozemek m
slouit potebm pozemku). Poteba panujcho pozemku se vztahuje k okamiku
vzniku sluebnosti. Tento zvr sice vslovn z textu zkona neplyne, ale lze jej
dovodit z elu a smyslu ustanoven, nebo s postupujcm asem lze v mnoha
smrech oekvat rostouc poteby panujcho pozemku.
3.
Prakticky pipadaj v vahu sluebnosti stezky, jzdy, odbru vody apod.,
ppadn jin sluebnosti, jejich povaha se dotk poteb panujcho a monost
sluebnho pozemku. Jinak eeno, jedn se o sluebnosti, kter vychzej spe z
urit imanentn dan vlastnosti sluebnho pozemku, kter je nezmniteln, tj.
vydatnost pramene, poloha pozemku, jeho rozloha, bonita, velikost a nosnost
stavby u prva opory sousedn zdi apod.
4.
Naprosto izolovan vklad poteby panujcho pozemku by vedl k absurdnm

dopadm v situaci, kdy by se poteba panujcho pozemku rozrostla natolik, e
sluebn vc by byla doslova drancovna panujcm pozemkem a jej vlastnk by
potom ml jen omezen uvac prva nebo pouze hol vlastnictv. Stle zde plat
zsada co nejmenho zatovn sluebnho pozemku (arg. 1258 vta druh
za stednkem).
III. Zmna v rozsahu sluebn nebo panujc vci

K odst. 2
5.
Vchodiskem pro rozbor a een tto dl problematiky je opt pln funkn
mskoprvn zsada "vc slou vci". Prv sluebn vc je zkonnou konstrukc
personifikovna na sluhu a vc panujc pak na pna. Zmnou vci se podle
vslovn dikce zkona nemn sluebnost (srov. k tomu lit. . 5). Takov koncepce
je v souladu s danou zsadou i nazrnm na problematiku. Otzka roziovn
panujcho pozemku a nsledn i jeho poteb byla popsna shora.
6.
Naopak to, e rozen sluebn vci nepovede automaticky k rozen
sluebnosti, je zejm. Otzky bud situace opan, tedy situace, kdy dojde ke
zmenen sluebn vci nebo jej podstaty. Zde se potom bude muset peliv
vit, zda napklad asem dan a pirozen ztrta vydatnosti studny m
zachovvat stle stejn rozsah sluebnosti. Rigidn argumentace 1263 by v
ppad spoluuvn vlastnkem vedla k tko obhajitelnmu zvru, e snad
vlastnk sluebn studny ji m prohlubovat i jinak zajistit jej stle stejnou
vydatnost. Mohlo by se toti jednat o poadavek nerealizovateln anebo
pinejmenm mimodn finann nkladn. V ppad soudnho sporu bude
nutno zkoumat mru zavinn nebo spe otzku mry drby sluebn vci ze
strany jejho vlastnka pi spoluuvn ve vztahu k objektivn klesajcmu rozsahu
prva odpovdajcho tto sluebnosti. Proti roziovn mry sluebnosti lze pout
obdobu negatorn aloby (srov. vklad k 1259).
7.
Zmna rozsahu sluebnosti me nastat i v souvislosti se zruenm a
vypodnm podlovho spoluvlastnictv. Soud me pi relnm rozdlen vci
zdit sluebnost ( 1145 a 1260 odst. 1). Naopak pi rozdlen panujc
nemovitosti nesm nastat situace, pi kter by dolo k rozen stvajcho
rozsahu sluebnosti. Pi rozdlen panujc vci trv vcn bemeno pro vechny
jej dly zpravidla nadle, nesm vak bt rozeno, ani se nesm stt obtnjm.
Naopak prospv-li vcn bemeno jen nkterm dlm, zanikne vzhledem k dlm
ostatnm. Tomu odpovd i ppad rozdlen zaten vci. Pokud toti vcn
bemeno postihuje jen nkter dl, zanik na dlech ostatnch. Podle ustanoven
1153 poskytuje-li prvo ze sluebnosti nebo jin zaten prvo k plodm nebo
uitkm, me kad z oprvnnch osob, pokud se dl panujc vc, nebo kad
z obtench osob, pokud se dl vc obten, navrhnout, aby vykonvn upravil
soud.
8.
Ke zmn pomr me tak dojt trvalou zmnou sluebn vci. Pokud se jedn
o zmnu trvalou, kter vyvolv hrub nepomr mezi zatenm sluebn vci a
vhodou panujcho pozemku nebo oprvnn osoby, me se vlastnk sluebn
vci domhat omezen nebo zruen sluebnosti za pimenou nhradu ( 1299
odst. 2).
IV. Zmna hospodaen na panujcm pozemku
9.
Hospodaenm na pozemku se mn zpsob jeho uvn k elu, ktermu je
pozemek uren. K tto eventualit lze uvst zhruba to, co bylo uvedeno ke
zvten i zmenen panujc vci (viz jud. . 3 a lit . 7). Ve vztahu k hospodaen
na panujcm pozemku a ve vztahu ke shora popsanmu snenmu potencilu
sluebn vci je nutn odpovdt jet na otzku, zda se pirozen zmny ve
smyslu st oprvnnho anebo naopak rozen jeho rodiny budou posuzovat
jako zmna hospodaen. Zvr vyjden v lit. . 9 poukazuje na to, e posledn
uveden skutenosti mohou zakldat rozen uvacho prva. Zmna
hospodaen i vyuvn panujcho pozemku me bt vyeena t dohodou
vlastnka panujcho pozemku s vlastnkem sluebn vci.
3 odst. 2 psm. e), 489, 1145 a nsl., 1150 a 1153, 1258 a 1260,
1265, 1266, 1269, 1271, 1280, 1299
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
vodn zkon
Z judikatury:
1. Pi uren rozsahu a zpsobu vkonu vcnho bemene, kter nebyl
uren zakldajc prvn skutenost, je teba vyjt z toho, e tmto vkonem nesm
bt povinn zatovn nad dojednanou mru, ppadn nad mru, se kterou
zizovatel vcnho bemene mli a mohli s pihldnutm k okolnostem konkrtn
vci potat.
Vznikne-li spor o rozsah a zpsob vkonu prva cesty, pak alobn nvrh,
e se alovanm ukld povinnost umonit alobcm (strpt) vkon prva
odpovdajcho vcnmu bemeni (prvu) cesty, nen urit, nebo postrd
vymezen rozsahu a zpsobu vkonu prva odpovdajcho vcnmu bemeni.
(Rc 7/10, NS 22 Cdo 60/2008)
2. Zmna pomr, v jejm dsledku nastane hrub nepomr mezi vcnm
bemenem a vhodou oprvnnho, nem za nsledek znik vcnho bemene.
V tomto ppad se nelze domhat, aby soud konstatoval jeho znik, ale aby za
pimenou nhradu vcn bemeno zruil.
Je-li nevykonvn prva odpovdajcho vcnmu bemeni dvodem
promlen tohoto prva, neme bt souasn dvodem zniku tohoto prva
podle 151p odst. 2 ob. zk.
(NS 22 Cdo 2231/2007)
3. Nejde o rozen sluebnosti svdt vodu na sousedv pozemek, zdil-li
vlastnk panujcho pozemku na mst svodu, kter se stal vlivem okolnost
neupotebitelnm, na sluebnm pozemku potrub, jm se voda odvd pod
povrchem. V zsad ale nen mon v ppad prva jzdy argumentovat tak, e v
dob zzen sluebnosti automobily jet neexistovaly; i v tomto ppad lze
nadle jezdit po zatenm pozemku automobilem, pokud to nepin jeho
podstatn vy zaten. Pokud vlastnci pozemku zdili sousedovi prvo jzdy na
louku, na kterou jezdil v dob senosee s koskm potahem, byl by tm
nepetrit prjezd nkladnch automobil na pozdji zde zzenou skldku na
zklad takovho vcnho bemene neppustn (jedn se v takovm ppad o
naprosto extrmn ppad rozen oprvnn vyplvajcho z vcnho bemene).
Je tedy mon uzavt, e pi vkonu prva odpovdajcho vcnmu bemeni
nezle tolik na zpsobu jeho vkonu, jako na tom, e tmto vkonem nesm bt
povinn zatovn nad dojednanou mru, pp. nad mru, se kterou zizovatel
vcnho bemene mli a mohli s pihldnutm k okolnostem konkrtn vci
potat.
(Vn 18430/43)
4. Otzku, zda uvnm panujcho pozemku pro jin el ne pro ely, k
nim ho bylo uvno v dob zzen sluebnosti, byl rozen rozsah sluebnosti,
jest posouditi podle mry potebn pro pvodn ely, jim slouil panujc
pozemek. Z toho, e v dob zzen sluebnosti nemohla bt doprava automobily
pedvdna, neplyne neppustnost vkonu sluebnosti motorovmi vozidly.
Ppustnost pouit motorovch vozidel pi vkonu sluebnosti jest eiti podle
vlastnosti pdy, cesty, pozemku s ohledem na 484 o. z. o.
(Vn 17303/39)
5. Sluebnost jzdy ( 492 o. z. o.) ukld vlastnku sluebnho pozemku
povinnost trpti vkon prva ke vem hospodskm elm panujcho pozemku.
V tom, e sluebnosti jzdy vyuvno k vozen kamene z lomu, nelze spatovati
neoprvnn roziovn sluebnosti, umooval-li panujc pozemek lmn
kamene ji v dob zzen sluebnosti, tebas tehdy slouil jen zemdlstv, jen
kdy nebyla sluebnost omezena jen na ely polnho hospodstv.
(Vn 9365/29)
6. Pokud jde o neoprvnn roziovn sluebnosti jzdy, byl-li na
panujcm pozemku pvodn pouze stroj na ezn indel a kruhov pila s malou
obmezenou vkonnost, napotom vak na nm byla zzena rmov pila o daleko
vt a nepetrit vkonnosti.
(Vn 6513/26)
Z literatury:
a nsl.
1265
(Nepenositelnost a nepevoditelnost sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Zkaz spojen pozemkov sluebnosti s jinm pozemkem (2 a 9)
III. Nepevoditelnost osobn sluebnosti (10)
IV. Uvac prva k prostoru pod povrchem (11 a 14)
Typick pro sluebnosti je, e se poj s uritm pozemkem nebo s osobou.

Nelze je tedy penst na jin pozemek nebo spojit s jinou osobou - ani svmocn,
ani dohodou. Jen pro uvac prvo na prostor pod povrchem se pipout monost
zdit je jako ddin nebo zciziteln.
I. Obecn
1.
Pozemkov sluebnosti jsou charakterizovny jistou personifikac pozemku, kdy
osoba z pozemkov sluebnosti oprvnn je determinovna vlastnictvm tzv.
panujcho pozemku a osoba povinn vlastnictvm pozemku sluebnho. Naopak v
ppad osobnch sluebnost je oprvnn osoba urena pmo. Pozemkov
sluebnost je nerozlun spjata s panujcm a sluebnm pozemkem, piem
omezen vlastnickho prva na stran vlastnka sluebnho pozemku odpovd
prospchu vlastnka pozemku panujcho. Pozemkov sluebnost je pedurena k
elnjmu a dlouhodob udritelnmu vyuvn panujcho pozemku, piem

na rozdl od sluebnosti osobn nen omezena smrt nebo znikem oprvnn
osoby, ppadn dvj prvn udlost.
II. Zkaz spojen pozemkov sluebnosti s jinm pozemkem

K odst. 1
2.
Pozemkov sluebnost lp jak na panujcm, tak na sluebnm pozemku, piem
jakkoli zmna v osobch vlastnk i spoluvlastnk na t i on stran vyvolan
pevodem i pechodem vlastnickho prva nepsob na existenci tto
sluebnosti. Obecn pozemkov sluebnost zatuje sluebnou vc mn
intenzivn, jej el je vak dlouhodob.
3.
Pozemkov sluebnost neexistuje jako samostatn oprvnn, kter by snad bylo
oddliteln a penositeln na jin pozemky (srov. "s jinm pozemkem"). Obansk
zkonk definici pozemku neobsahuje, je obsaena v katastrlnm zkon.
4.
Zkaz spojovn pozemkov sluebnosti s jinm pozemkem m hlub zklady.
Takovho spojovn zamezuje roziovn sluebnost. Je tak vyjdenm zsady,
e vc m slouit vci - mnno konkrtn vci a nelze ji spojovat s jinm
panujcm pozemkem. Je vhodn jen podotknout, e splynutm vlastnictv
panujcho a sluebnho pozemku sluebnost nezanik. Jasnou podporou tohoto
argumentu je vedle pravy obsaen v 1265 tak vslovn znn 1257 odst. 2
o vlastnkov sluebnosti.
5.
Koncepce ustanoven sleduje zkaz svvolnho roziovn tm zpsobem, e
vlastnk panujcho pozemku nabude do vlastnictv (originrn, smlouvou,
rozhodnutm orgnu, ddnm) jet jin pozemek a bude poadovat prvo
sluebnosti i pro tento. Vzhledem ke smluvn svobod vak nen vylouena
dohoda o rozen sluebnosti, pop. spojen sluebnosti s jinm panujcm
pozemkem na zklad dohody. Tak je mon postupovat jen v intencch 1266.
6.
Bezesporu na prvnm mst stoj ochrana vlastnickho prva subjektu, jeho
vlastnick oprvnn byla omezena.
7.
Vlastnick prvo je sluebnost omezeno. Obansk zkonk vymezuje obsah a
rozsah sluebnosti v 1258 a 1264, piem obecn plat, e povinn - zde
vlastnk sluebnho pozemku - m bt zatovn co nejmn. Spojen
pozemkov sluebnosti s jinm pozemkem by nepochybn mohlo k rozen
zte povinnho vst.
8.
Teoreticky by ke spojen s jinm pozemkem mohlo dojt v situaci, kdy by se
vlastnk panujcho pozemku stal navc vlastnkem sousednho pozemku a projevil
by vli tyto pozemky spojit. Pedchoz prava v obanskm zkonku . 40/1964
Sb. (ve znn zk. . 509/1991 Sb.) byla v oblasti vcnch bemen velmi kus a
tuto problematiku vbec neeila, pamatoval na to vak katastrln zkon, kter
neumooval spojen pozemk s rznmi zpisy.
9.
Pes nesporn klady tohoto ustanoven nelze zcela vylouit i jistou rozsahovou
zmnu sluebnosti vlivem superficiln zsady. Pozemkov sluebnost toti
nejene slou pozemku, ale t vekerm jeho soustem ( 506), tedy nap.
stavb (srov. 3054 a nsl.). Sluebnost se nespoj s jinm pozemkem, ale bude
zde mnohdy urit tlak na jej rozen v souvislosti se zzenm stavby. V takov
situaci vlastnku sluebn vci nezbude ne se negatorn alobou domhat
neruen svho vlastnickho prva, nebo dokonce zruen sluebnosti pro
podstatnou zmnu pomr vyvolvajc hrub nepomr mezi vlastnkem sluebn
vci a osobou ze sluebnosti oprvnnou.
III. Nepevoditelnost osobn sluebnosti

K odst. 2
10.
Osobn sluebnost bv zizovna ve prospch konkrtn fyzick nebo prvnick
osoby. Osobn sluebnosti z hlediska intenzity zatuj povinnho vce neli
sluebnosti pozemkov. Rubem tto vlastnosti je jejich krat trvn, kter bv

omezeno smrt nebo znikem oprvnn osoby s vjimkou zkonem pedvdan
monosti jejich pechodu i na dal oprvnn osoby (srov. 1302). eenm, jak
pivodit pechod osobn sluebnosti na jinou osobu, je prvn jednn, kter
pvodn sluebnost zru a nsledn bude zzena sluebnost nov ve prospch
jin osoby. Praktick postupy vychzejc z postoupen pohledvky nejsou
pouiteln, protoe se nejedn o zvazkov vztah, ale o vcn prvo (k tomu ale
srov. speciln pravu v odstavci 3). ivot nicmn pin bn situace, kdy jak
u pozemkovch, tak u osobnch sluebnost dochz k jejich vyuvn osobami,
kter z nich nejsou vslovn oprvnny. Pkladem je vyuvn prva stezky nebo
jzdy
rodinnmi
pslunky,
sluebnost
bytu
jej
umouje
uvat
manelovi/manelce oprvnnho.
IV. Uvac prva k prostoru pod povrchem

K odst. 3
11.
Zsadn zmna oproti pedchoz prvn prav spov v zakotven superficiln
zsady a ve vymezen nemovit vci ( 498 a 506). Podzemn stavba me, ale
nemus bt samostatnou nemovitost, a tud i sluebnou vc. V opanm
ppad je soust pozemku, ze kterho vychz, a to i v situaci, kdy zasahuje
pod jin pozemek - tm je naplnna superficiln zsada. Nelze ale odhldnout od
toho, e i vlastnictv vlastnka sousednho pozemku mus bt chrnno, resp.
nesm bt bez prvnho dvodu doteno. Zkon hovo ve tetm odstavci o
uvacch vcnch prvech, tato ale nelze zamovat s konstantn pojmanm a
v 1283 vymezenm prvem uvn.
12.
Pro vyuit podzemnho prostoru jinho vlastnka lze zdit sluebnost ve smyslu
znn tetho odstavce komentovanho ustanoven, a to jako sluebnost
zcizitelnou a zdditelnou. Koncepn se jedn o vjimku oproti pedchozm
dvma odstavcm. Jist een poskytuje t institut prva stavby ( 1240 a
1256). V 1240 se vslovn hovo i o monosti mt nadzemn a podzemn stavbu
na cizm pozemku. Ppadn je zde monost zdit tak prvo jako sluebnost
dobvn nevyhrazench nerost. Zvltnost sluebnosti uren pro uvn
prostoru pod zem je jej zcizitelnost a zdditelnost. Zkon vysloven nehovo o
typu sluebnosti, ale konkrtn jen o sluebn vci, d-li se tak prostor pod
povrchem vzhledem k superficiln zsad vbec nazvat. Bude tak zejm mon
zdit nejen osobn sluebnost - ve prospch konkrtn osoby, ale t sluebnost
pozemkovou ve prospch vlastnka pozemku. Mohlo by se jednat o sluebnost
podchodu (cesty, stezky apod.) pod cizm pozemkem.
13.
Otzku zzen vlastnkovy sluebnosti je pi ist gramatickm vkladu 1257
odst. 2 nutn zodpovdt negativn, a to proto, e se hovo o "pozemku".
Naopak elov vklad a praktick pojet by vbec nevyluovalo monost
jednostrannm prohlenm takto zatit podzemn prostor (resp. pozemek) ve
prospch vlastnho pozemku. Dovrujc skutenost i v ppad tohoto
jednostrannho prohlen by byl zpis do katastru nemovitost. Nicmn t
ostatn pozemkov sluebnosti by mohly bt praktick (srov. pedchoz odstavec
in fine). Problmem me bt znn odstavce tetho, kter me vst k rznm
zvrm. Za prv je mon jeho znn chpat jako uritou vjimku z
nepevoditelnosti a nezcizitelnosti sluebnost. Zzen osobn sluebnosti pro
jinou osobu obecn vyaduje zruen pvodn sluebnosti a zzen nov.
Vjimen piputn zcizitelnost se zejm bude realizovat stejn jako
postoupen pohledvky. Vzhledem k tomu, e se jedn o vc nemovitou, je
obligatorn psemn forma prvnho jednn ( 560). Druh vlastnost - dditelnost
- je charakteristick zkonem pedvdan prolongace trvn osobn sluebnosti (
1302). Z toho by se mohlo zdt, e tyto sluebnosti je mon zizovat jen jako
osobn, a nikoli jako pozemkov (u pozemkovch toti aspekt asovho omezen v
zsad odpad). Zde ovem problm vkladu nekon, nebo ten je zejm skryt
ve smyslu zzen takov sluebnosti. Me se jednat o vyuit onoho prostoru ke
zzen tunelu, dobvacho prostoru dolu, przkumnch prac apod. Dditelnost je
praktick u fyzickch osob. Nicmn zizovn a provozovn popsanch zazen
je natolik nkladn, e v dnen dob si lze jen st pedstavit fyzickou osobu
jako vlastnka takovho zazen. Naopak u prvnickch osob, kter jsou finann
zpsobil provozovat takov zazen, zkonk ddn neumouje.
14.
Dalm problematickm aspektem komentovanho tetho odstavce (a to i po
odhldnut od zcizitelnosti a ddinosti) je rozpor dikce zkona s teoretickm
pojetm sluebnosti a nakonec i znnm vodnho ustanoven 1257 v nvaznosti
na 976 a 489. Sluebnou vc me bt v kadm ppad vc. Zkon
najednou hovo o prostoru. Prostor vzhledem k superficiln zsad nen vc, je
soust pozemku, a tud z hlediska prva pozemkem. Pesnj by tak byla
formulace zaten podzem danho pozemku. Jinak se jedn o sluebnost, kter
zatuje pozemek.
489, 506, 1023, 1257, 1258, 1264, 1475, 1879
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
horn zkon
Z literatury:
a nsl.
1266
(Nkolik sluebnost k te vci)
V 1266 se setrvv na tradici, e k vci lze zdit tak nkolik sluebnost,

nen-li to na jmu sluebnostem starm.
Vklad:
1.
Obecn je mon, aby ve prospch jedn osoby bylo sluebnostmi zateno vce
vc. Tak jedna vc me bt sluebnost zatena ve prospch vce osob
najednou (spoluvlastnci panujc nemovitosti, spoluoprvnn u osobnch
sluebnost).
2.
K vci nemovit, ale podle dvodov zprvy k 1257 i k vci movit je mon
zdit vce sluebnost. Ze slov "lze zdit" plyne jasn dispozice jako projev
autonomie vle. Lze tak vcensobn omezit vkon vlastnickho prva k vci ve
prospch jin osoby, pop. ve prospch vci jinho vlastnka.
3.
Zkon limituje takov omezen zjmem oprvnnho ze sluebnosti, kter by
mohl bt vceetnm zzenm sluebnosti vlastnkem sluebn vci omezen i
zkrcen.
4.
Na stet sluebnost je poteba pohlet nejen z hlediska st jejich vzniku, ale
pedevm z hlediska vlastnost sluebn vci. Ta je v kadm smru njak
limitovna, a tak zizovn sluebnost tho obsahu, by rznm osobm, povede
zkonit k omezovn oprvnnch ze sluebnosti vznikl dve.
5.
Omezen v zkon nelze vykldat jen ve smyslu autonomie vle. Slova "nelze
zdit" najdou sv uplatnn i pi jinch cestch zzen sluebnosti - tj. zzen
sluebnosti rozhodnutm soudu, pop. orgnem veejn moci na zklad zkona.
6.
V praxi me bt komplikovan uren, kter prvo k t sam vci je star. U

nemovitch vc zapisovanch do katastru nemovitost se lze orientovat podle
okamiku zpisu vkladu prva (zsada priority - 982 odst. 1). Vzhledem k
vslovnmu znn 1262 odst. 1 vty druh se sluebnost k evidovanm vcem
zapisuje i pi jinch ppadech vzniku neli smluvnch.
7.
U vc, kter jsou zateny sluebnost a nejsou pedmtem evidence ve
veejnm seznamu nebo rejstku, bude rozhodujc okamik vzniku sluebnosti innost smlouvy ( 1262 odst. 2).
8.
Problematick by mohla bt situace, kdy k dan vci vznikla sluebnost, resp.
vcn bemeno na zklad mimoknihovn skutenosti, nap. vydrenm, jet
ped innost obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Ppadn stet poad bude
zejm teba eit soudn (srov. pechodn ustanoven 3064 a 3065). I pes
znn zkona nelze ustoupit gramatickmu vkladu na jmu sluebnost starch
a nap. vydrench; dolo by tak k ohroen nabytch prv (iura quesita).
9.
Zaten vci dal sluebnost je mon do budoucna zabrnit ujednnm zkazu
dalho zaten sluebnosti ( 1761). Tento zkaz lze ale tak sjednat jako vcn
prvo s inky erga omnes ( 979). Zzen dal (mlad) sluebnosti k te vci
jejm vlastnkem je mon chpat ve vztahu ke starm prvm jako zsah do
jejich vkonu. Monm eenm takov situace by bylo vyuit obrany, kterou
zkon poskytuje oprvnnmu ze sluebnosti - zejmna aloby reivindikan,
ppadn negatorn ( 1259). Nabz se t otzka platnosti smlouvy jakoto titulu
sluebnosti, pokud by zde byla obsahov shodn star sluebnost. Klov bude
zodpovzen otzky, zda takov jednn, i kdy jde proti zkonu, naruuje t
veejn podek. Negativn odpov by smovala k neplatnosti relativn, kter se
doten subjekt me domhat v tlet subjektivn a desetilet objektivn lht.
10.
Dleit a praktick je spojitost s prvem nezbytn cesty. Ustanoven 1030 v
odst. 3 toti vslovn v otzce poskytovan nhrady uvd, e se tato nhrada
poskytne nejen vlastnkovi i vlastnkm dotench pozemk, ale i tm, kte maj
jin vcn prva k dotenm pozemkm, pokud tato prva byla dotena. Prvo
nezbytn cesty je tak mon zdit jako sluebnost. Zde se ale skrv urit
nebezpe pro nabyvatele takto zatenho pozemku, stejn jako pro zizovatele
sluebnosti k takovmu pozemku. Podle 984 odst. 2 se toti prvn odstavec

citovanho ustanoven o dobrovrnosti a lukrativit nabyt vlastnickho prva
nepouije, pokud se jedn o nezbytnou cestu, vmnek anebo prva vznikl ze
zkona.
11.
Zzen sluebnosti nem vliv jen na star obsahov shodn sluebnosti, ale tak
na prvo njmu i pachtu. Mysliteln bude zzen nap. sluebnosti poln cesty
pes pozemky ped tm propachtovan - samozejm s dorovnnm zmenen
vyuiteln plochy. V vahu pipad zzen prva na odbr vody. Vdy je ale nutn
sledovat kolizi omezen plynoucho z obligace, tj. tomu odpovdajcho oprvnn
njemce nebo pachte, a zizovn sluebnosti. Pokud se omezen ze sluebnosti
obsahov shoduje s omezenm plynoucm ze smlouvy, kter sluebnosti
pedchzelo, je na vlastnkovi sluebn vci, aby tento pomr ukonil. Ani
argumentac autonomi vle vlastnka nelze oslabovat postaven njemce i
propachtovatele. To je nakonec chrnno i pi zmn vlastnictv k pronajat nebo
propachtovan vci. Pokud vlastnk neukon njemn nebo pachtovn pomr a v
dsledku toho se zejmna uivatel nebude moci ujmout vkonu svho prva,
pipad v vahu monost poadovn nhrady kody po vlastnkovi vci.
Specifick je situace soubhu njmu nebo pachtu a sluebnosti povn. Bli
vklad srov. tam.
489, 979, 982, 984 odst. 1 a 2, 1030 odst. 3, 1040 a 1043, 1258,
1259, 1264, 1745, 1761, 2333
Souvisej pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:

a nsl.
Pododdl 4
Nkter pozemkov sluebnosti
Sluebnost inenrsk st
1267
(Sluebnost inenrsk st)
Pehled vkladu:
I. Sluebnost inenrsk st (1 a 7)
II. Povinnosti vlastnka zatenho pozemku (8 a 9)
III. Prvo mt na sluebnm pozemku obslun zazen (10)
IV. Dokumentace inenrsk st (11 a 12)
Protoe pedchzejc ustanoven o prvnch pomrech ze sluebnost e v

obecn rovin vtinu z penza prav prv a povinnost se sluebnostmi
spojench, zvltn ustanoven o jednotlivch pozemkovch sluebnostech sleduj
jen pravu nebo upesnn potebnch zvltnost. Jednotliv typy sluebnost se
upravuj vymezenm jejich obsahu. Nvrh se po vzoru nkterch dalch prav
pikln k tradici uchovan rakouskm prvem a nktermi dalmi, nap.
obanskmi zkonky Francie, panlska, Itlie nebo vcarska. Bere se sice v
vahu, e jsou i nrodn pravy, kde tyto jednotlivosti upraveny nejsou pkladem mohou bt obansk zkonky Nizozem, Polska nebo Qubecu, pop.
nmeck BGB, jeho pojet je vak od zdej pravy odlin - pesto se povauje
za vhodn piklonit se k podrobnj prav devti pozemkovch a dvou osobnch
sluebnost, protoe tato prava usnadn prvn praxi nvodem, co m bt
ujednno ve smlouv o zzen sluebnosti, pop. co m obsahovat vrok
rozhodnut orgnu veejn moci, kterm se sluebnost zizuje. Na tyto aspekty
poukzal ji dve V. Cepl v pojednn Problmy vcnch bemen de lege ferenda
(Prvnk, CXXVII, 1988, s. 766 an.), kde podrobn argumentuje v prospch pravy
jednotlivch typ sluebnost. Na zklad poadavk z praxe se tradin katalog
pozemkovch sluebnost dopluje o prvo zdit na cizm pozemku nebo pes ciz
pozemek vst inenrsk st a udrovat je. A se prvn prava vslovn
vztahuje jen k pozemku, nevyluuje, aby sluebnou vc byla i jin nemovit vc
ne pozemek. V tom smru se pouije analogie. prava sluebnosti inenrsk
st je koncipovna jako soukromoprvn, nezasahuje tedy do etnch
veejnoprvnch prav a ponechv je nedoteny. Veker ustanoven o obsahu
jednotlivch sluebnost jsou ovem dispozitivn a nebrn odlinm ujednnm ve
smlouv. Obsah sluebnosti bude patrn ze zpisu v katastru nemovitost.
Konkrtn ustanoven se vak jev jako potebn v zjmu jasnho vymezen prv v
ppad vydren sluebnosti. Navc mohou bt vodtkem nejen pro smluvn, ale i
pro rozhodovac praxi pipomenutm, na m bt ppadn pamatovno, anebo co
m bt ppadn vzato v vahu nebo vyloueno.
Tradin dlen pozemkovch sluebnost na domovn a poln, kter dosud

znaj rakousk ABGB i francouzsk Code civil, se obnovit nenavrhuje, protoe je v
souasn dob bez praktickho vznamu. Z pozemkovch sluebnost se
navrhuje upravit: sluebnost inenrsk st, opora ciz stavby, sluebnost okapu,
prvo na svod deov vody, prvo na vodu, sluebnost rozlivu, sluebnost
stezky, sluebnost prhonu a sluebnost cesty a prvo pastvy. Vedle tradinch
sluebnost (opora ciz stavby, okap, svod deov vody, stezka, prhon, cesta a
pastva) se na zklad poadavk praxe navrhuje upravit sluebnosti inenrsk
st a rozlivu. Vychz se ze zkuenosti, e konkrtnj prava jednotlivch
sluebnost pomh praxi poukazem, na co m bt ve smlouv pamatovno,
nebo upozornnm, co me bt smlouvou vyloueno. Tyto pravy nejsou typick
jen pro obansk zkonky z 19. stolet, ale vyskytuj se i v novjch pravch
(srov. obansk zkonk Portugalska z r. 1966 nebo lotysk obansk zkonk);
takovou pravu si v ir i u me zachovalo i zkonodrstv nkterch stt
bvalho sovtskho bloku (nap. Maarsko, Rumunsko nebo Bulharsko). U ns
byla podrobnj prava sluebnost zruena v r. 1950 s odvodnnm, e "novou
pravou vlastnictv k pd a kolektivnmu jejmu obhospodaovn vznam

bvalch sluebnost v naem hospodskm ivot poklesl a asem zmiz"
(dvodov zprva k 166 a 171 obanskho zkonku z r. 1950). Zmny ve
spoleenskm a hospodskm ivot a vznik novch vlastnickch struktur, k
nim dolo v uplynulch desetiletch, vak ukazuj, e podrobnj zkonn prava
v tomto smru m svj smysl. V vahu je teba vzt i zmny v pozemkovm
vlastnictv, k nim v budoucnosti patrn jet dojde, nap. v dsledku restituce
crkevnho majetku. Pitom nejde jen o hospodsk hledisko, ale i o vznam
sluebnost pro zjmovou innost, nap. pokud jde o innost jezdeckch a
podobnch spolk. Pokud jde o tzv. historick sluebnosti, doporuuje se praxi
pomhat si i v souasn dob inspirac textem veobecnho zkonku
obanskho zkonku z r. 1811 (tak nap. Spil, J. in vestka, J. et al. Obansk
zkonk. Koment. I. dl. 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1037). I proto se
jev jako vhodn zahrnout pslun pravy vslovn i do nov utvenho
zkonnho textu. Praktick vznam je zejmna v tom, e text zkona odbour
potebu sloit ujednvat ve smlouvch a vyjadovat v rznch evidencch pro
standardizovan situace, na m jedna osoba vi druh prvo. Pehldnout
nelze ani skutenost, e se prava sluebnost dotk pedevm prv a
povinnost vlastnk sousednch nemovitost, mezi nimi vznik riziko konfliktu
snze ne v jinch ppadech a e jasn zkonn prava m v tom smru i
preventivn funkci.
I. Sluebnost inenrsk st
1.
Sluebnost inenrsk st je modern sluebnost, jej obsah zkon vymezuje
pkladmo. Nesetrvv pitom na sluebnostech rznch veden znmch v
souasnosti (arg. "jin veden"). S rozvojem technologi a stavebnictv lze do
budoucna potat s roziovnm vznamu a obsahu takov sluebnosti.
Sluebnost inenrsk st je jednou z demonstrativn vyjmenovanch
pozemkovch sluebnost. Obsahov je jej vymezen v zsad shodn s obsahem
tzv. zkonnch vcnch bemen, jejich pravu je mon hledat v etnch
veejnoprvnch normch upravujcch zejmna rozvod a distribuci energi, veden
telekomunikanho veden apod. Tato vcn bemena vznikala sice tzv. ze zkona,
ale mnoh z nich t smluvn cestou, kdy konkrtn zkon na tento zpsob
zzen odkazoval (srov. jud. . 1). Tyto sluebnosti (zkonn bemena) se do
katastru nemovitost nezapisovaly.
2.
Nazrn pedchoz prvn pravy bylo problematick v tom, e tato omezen bemena byla pojmna vtinou jako vcn bemena ve prospch osoby (in
personam). To s sebou pinelo problmy pi zniku oprvnnch prvnickch
osob. Dobov legislativa na to generln reagovala konstrukcemi prvnho

nstupnictv ve prospch podnik provozujcch tuto s. Dalm krokem k een
byla novelizace 151p odst. 4 ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn zkona .
509/1991 Sb. Podle jeho znn od 17.9.2006 platilo, e vcn bemena zzen v
souvislosti s provozem podniku pechzela pi jeho pevodu i pechodu na
nabyvatele podniku. To platilo i v ppad pevodu nebo pechodu takov sti
podniku, kter mohla bt provozovna jako samostatn podnik. Svm obsahem
na tuto konstrukci kontinuln navazuje 1302 odst. 2.
3.
Zatit touto sluebnost lze jen pozemek.
4.
V souvislosti s vymezenm tohoto vcnho prva nelze opomjet ustanoven
509, kter zakld vyvratitelnou prvn domnnku, e soust inenrskch st
jsou i stavby a technick zazen, kter s nimi provozn souvis. Navc je v tomto
ustanoven popena zsada superficies solo cedit - inenrsk st nejsou soust
pozemku. Jsou tedy samostatnou vc, kter se nachz na pozemku anebo v nm
samotnm. Vlastnicky mohou nleet vlastnkovi pozemku nebo jin osob. Jedn
se pak v zsad o stavbu na cizm pozemku, kdy oprvnn k takovmu
stavebnmu vyuit pozemku plyne prv z toho, e existuje sluebnost tohoto
typu (vcn prva jsou poetn omezen - numerus clausus).
5.
K nabyt tto sluebnosti lze odkzat na 1260.
6.
Pro prvn pomry tto sluebnosti se pouij 1263 a 1265. V tomto ohledu
nelze opominout jist vliv veejnho zjmu, kter se nutn promtne i do zzen,
resp. pomr z tto sluebnosti. Tak po 1.1.2014 je v mnohch ppadech mon
zdit uvac vcn prvo k vci ciz (zkonn vcn bemeno) podle konkrtn
veejnoprvn normy anebo sluebnost se shodnm obsahem zdit podle
obanskho zkonku. Monm praktickm dopadem je prv prava pomr ze
sluebnosti. Zatmco veejnoprvn normy teleologicky sleduj drbu jednotlivch
typ veden a spojuj s nimi prva souvisejc (prvo vstupu na pozemek, prvo
kcen porost, povinnost udrovat a respektovat prostorov ir omezen - tzv.
ochrann psma), je soukromoprvn vymezen v souladu s autonomi vle a
dispozitivitou prvn pravy. prava sluebnosti inenrsk st je dopadem
zsady obsaen v 1 odst. 1, e uplatovn soukromho prva je nezvisl na

prvu veejnm.
7.
Prvem oprvnnho je mt tyto st na sluebnm pozemku, provozovat je a
udrovat je. Zkon vymezuje jejich drbu jako prvo. Tato konstrukce by ve
spojen s argumentac 1263 mohla vst k odchylnm zvrm, co se te mry a
preciznosti drby takovch st. Dvodem je to, e veejnoprvn normy tato
zkonn omezen kategoricky vyvaovaly povinnost provozovatele je udrovat
nikoli jen v dobrm stavu, ale ve stavu, kter urovala nap. jin veejnoprvn
norma, tedy nap. s ohledem na bezpenost, stabilitu apod. Soukromoprvn
pojet izolovan aplikovan na rozdl od mnohdy rigidn veejnoprvn pravy tak
kategorick bt nemus. Je otzkou realizace konkrtn prvn normy, v danm
ppad spe jej aplikace, zda se nebude nutn ohlet i na jinak kogentn normy
odpovdajc veejnoprvn pravy.
II. Povinnosti vlastnka zatenho pozemku
8.
Zkladn povinnost vlastnka zatenho pozemku je chovat se tak, aby
nedochzelo ani k ohroen takov st.
9.
Pro vznik v zkon navc uvedench povinnost je poteba dalho vslovnho
projednn mezi vlastnkem sluebnho pozemku a vlastnkem inenrsk st.
Vzhledem k tomu, e takov sluebnost vznik a zpisem do veejnho seznamu
a tk se nemovitosti - pozemku, mus mt i tato projednn psemnou formu.
Nabz se otzka, zda absence projednn bude mt za nsledek to, e
provozovatel inenrsk st nebude mt v konkrtnm ppad prvo vstupu na
sluebn pozemek za elem prohldky nebo drby inenrsk st.
Problematickm aspektem je, e zkon "projednn" nikterak nevymezuje.
Absence tohoto projednn me vst ke dvma zvrm. V soukromoprvnm
reimu inenrsk st by zejm bylo teba postupovat soukromoprvn cestou a
ze strany provozovatele st by zejm nezbylo nic jinho ne se obrtit na soud.
V situaci nhlho ohroen, kdy by byly naplnny podmnky pro svpomoc, nelze
vylouit ani tento postup. Druh een bude mt oporu i v nadle platnch a
innch veejnoprvnch pedpisech, kter umouj vstup na pozemky a dal
oprvnn, piem zakotvuj i prvo k nhrad kody a upravuj i postup pro
uplatnn tohoto prva.
III. Prvo mt na sluebnm pozemku obslun zazen
10.
Stejn jako v ppad dalch prv sjednvanch k tto sluebnosti vyaduje
zkon i pro tato zazen zvltn ujednn. Po obsahov strnce mus bt poloen
draz pedevm na naprostou uritost takovho ujednn, a to vetn pozen
geometrickho plnu. Po formln strnce bude obligatorn psemn forma a
uloen tchto listin do sbrky listin v katastru nemovitost. Vkladov se ale
nejedn o jednoznanou zleitost, a to pedevm vzhledem k ustanoven 509
(zda stavby jsou i nejsou soust inenrskch st). I kdy se jedn o
vyvratitelnou prvn domnnku, jsou takov zazen a stavby soust takov
st. Ujednn o celku pak nevyaduje zvltn jednn o sousti vci.
IV. Dokumentace inenrsk st
11.
Ze sluebnosti oprvnn osoba m povinnost vlastnkovi sluebnho pozemku
zpstupnit dokumentaci inenrsk st. Tato povinnost vyplv ze zsady
ochrany vlastnickho prva, kter sleduje to, e omezen vlastnictv mus bt
seznateln a pedvdateln.
12.
Rozsah tohoto zpstupnn bude vtinou uren smlouvou. Pokud tak uren
nebude, sth oprvnnho ze sluebnosti povinnost zpstupnit jej obsah
vlastnkovi pozemku v me, kter je nutn pro ochranu jeho prv - vlastnickho,
ale i jinch.
1 odst. 1, 498, 509, 510, 1257, 1258, 1299 a nsl., 1302 odst. 2,
3028, 3029
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
vodn zkon,
energetick zkon,
zkon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacch,
o. s. .,
zk. o vyvlastnn,
zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch
Z judikatury:
1. Vcn bemena zzen na zklad zkona (tedy nejen podle
energetickho zkona) maj specifick reim, upraven veejnoprvnmi pedpisy,
na jejich zklad byla zzena. I kdy maj nesporn veejnoprvn prvek dan
zpsobem jejich vzniku a elem, ktermu slou, nelze pehlet, e maj i
vznamn prvek soukromoprvn. Obansk prvo definuje vcn bemeno jako
prvo nkoho jinho ne vlastnka vci, kterho omezuje tak, e je povinen nco
trpt, neho se zdret nebo nco konat. Tzv. zkonn vcn bemena tento
charakter maj tak. Ostatn zkony, podle nich vznikaj, je tmto pojmem
oznauj. Jejich reim vak nen zcela toton s reimem smluvnch vcnch
bemen, nebo se d speciln pravou prvnch pedpis, kter upravuj
innosti, k jejich provozovn vznikly. Nejde vak o pravu komplexn, kter by
vyluovala pouit obecn pravy obanskho prva o vcnch bemenech. Proto
pokud tyto speciln pedpisy nemaj zvltn pravu, d se jejich reim obecnou
pravou obanskoprvn.
(Pl. S 25/04)
2. Navzdory tomu, e zkon uil v 12 zkona . 110/1964 Sb., o
telekomunikacch, pojem "vcn bemena", nelze dovodit, e jde o
soukromoprvn oprvnn. Jde o zkonn (legln) vcn bemena, kter jsou
instituty svho druhu, nleejcmi veejnmu prvu. Rozhodnut o alob na

uren existence tchto vcnch bemen nen v pravomoci soudu.
(NS 22 Cdo 1624/2000)
3. Z 22 odst. 1 psm. a) zkona . 67/1960 Sb., o vrob, rozvodu a
vyuit topnch plyn, ve znn pozdjch pedpis (plynrensk zkon), ve
spojen s 22 odst. 3 zkona . 79/1957 Sb., o vrob, rozvodu a spoteb
elektiny (elektrizan zkon), vyplv, e oprvnn zdit a provozovat na cizm
pozemku plynovodn s a odpovdajc vcn bemeno (dle jen "vcn
bemeno") vznik prvn moc stavebnho povolen. Pokud v dan vci bylo ke
stavb plynovodn ppojky vydno pravomocn stavebnho povolen, vcn
bemeno nepochybn vzniklo. Tento zvr vyplv z principu tzv. presumpce
sprvnosti sprvnho aktu, podle kterho je i vadn sprvn akt platn (nejde-li o
nicotn prvn akt) a vyvolv zamlen prvn dsledky, pokud nen v
mimodnm opravnm zen zruen. Je tedy teba eit otzku, jak dsledky
mlo pro dal existenci vcnho bemene zruen stavebnho povolen.
Plynrensk zkon i elektrizan zkon vou vznik vcnho bemene zdit
a provozovat na cizm pozemku s na stavebn povolen; znik tohoto bemene
vak nespojuj se zruenm tohoto povolen, ale a se zruenm veden. V tto
souvislosti lze odkzat na pravu dsledk zruen stavebnho povolen v zkon
. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve
znn pozdjch pedpis, kter v 88 odst. 1 psm. c) pipout monost
odstrann stavby, k n bylo stavebn povolen zrueno, jen v ppadech, je-li
stavebn povolen zrueno podle 102 odst. 4 stavebnho zkona, podle kterho
zjist-li orgn sttnho stavebnho dohledu na stavb neodstranitelnou zvadu
vzniklou pi provdn stavby, kter brn pokraovn v pracch na stavb, zru
stavebn ad na jeho podnt stavebn povolen a ur dal postup. Pokud by
stavebn zkon ml v 88 odst. 1 psm. b), podle kterho stavebn ad nad
vlastnku stavby nebo zazen odstrann stavby nebo zazen postaven bez
stavebnho povolen i ohlen nebo v rozporu s nm, na mysli t stavby
postaven na zklad stavebnho povolen, kter bylo dodaten zrueno,
postrdal by 88 odst. 1 psm. c) smysl. Lze t odkzat na rozhodnut Krajskho
soudu v eskch Budjovicch z 5.11.1997, sp. zn. 10 Ca 266/97, publikovan v
asopisu Soudn judikatura . 9/1998, podle kterho "je-li stavba povolena
postupem podle stavebnho zkona, nelze o odstrann takov stavby rozhodovat
jako o stavb zzen bez stavebnho povolen nebo ohlen nebo v rozporu s
nm [ 88 odst. 1, psm. b) stav. zk.] pot, co povolen opravujc stavebnka ke
stavb bylo zrueno".
Zkon tedy chrn stavebnka, kter postavil stavbu v souladu s
pravomocnm stavebnm povolenm, kter vak bylo pozdji zrueno; v otzce
odstraovn staveb tak pln chrn nabyt prva. Proto vcn bemeno, ktermu
odpovd oprvnn zizovat a provozovat na cizch pozemcch, v rozsahu
vyplvajcm z rozhodnut o ppustnosti stavby, plynovodn st, nezanik v
dsledku toho, e bylo zrueno pravomocn stavebn povolen, na jeho zklad
byla plynovodn s, poppad jej st, na cizm pozemku zzena.
Z uvedenho vyplv, e v sti, ve kter dovolatel vyvozuj znik, pp.

neexistenci vcnho bemene ze skutenosti, e vcn bemeno bylo zrueno,
nen dovoln dvodn.
Z 22 odst. 3 elektrizanho zkona, podle kterho je teba vznik vcnho
bemene vzniklho ve prospch plynrenskho podniku posoudit, vyplv, e
vcn bemeno vznikalo vydnm stavebnho povolen. Zkon neuvdl, kdo m
bt ve stavebnm povolen uveden jako stavebnk; proto i v ppad, e stavebn
povolen bylo vydno jako stavebnkovi nkomu jinmu ne plynrenskmu
podniku, vzniklo ve prospch tohoto podniku vcn bemeno ke zzen a
provozovn plynovodn ppojky. Pokud by vak ppojku zdil a provozoval nkdo
jin, nemohl by se dovolvat vcnho bemene, svdcho plynrenskmu
podniku.
(NS 22 Cdo 1819/99)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
18.
1268
(Nutn oprava inenrsk st)
Pehled vkladu:
I. Oprava inenrsk st (1 a 2)
II. Uveden v pedel stav a nhrada kody (3 a 4)
Ustanoven o sluebnosti inenrsk st je navreno jako prov

soukromoprvn ustanoven k etnm veejnoprvnm pravm (nap. v
energetickm zkon, zkon o vodovodech a kanalizacch, zkon o pozemnch
komunikacch nebo o elektronickch komunikacch) s obdobnm obsahem; v
praxi se ukazuje, e prava veejnho prva ponechv mnoh situace bez
povimnut a e se podrobnj ustanoven o monosti smluvn pravy jev jako
potebn. Soukrom prvo ovem k danmu elu nabz i jin nstroje; vyut lze
i dal instituty, povahy vcnprvn (prvo stavby) i obligan (nap. njem).
Tot ostatn plat i o jinch sluebnostech. Zle na ujednn stran vzhledem k
jejich zjmu a vyhodnocen transaknch nklad pi een konkrtn situace.
I. Oprava inenrsk st
1.
Pedn se mus jednat o bezodkladnou nutnost opravy inenrsk st ("nhl
porucha"). Tuto opravu nemus vdy provdt osoba oprvnn (arg. "obstar").
2.
Bez pedchozho projednn je mon postupovat jen tehdy, kdy oprava nesnese
odkladu. V kadm ppad zde m oprvnn povinnost bez prodlen toto
oznmit vlastnkovi sluebnho pozemku. Navc sth oprvnnou osobu
povinnost msto opravy oznait a zabezpeit.
II. Uveden v pedel stav a nhrada kody
3.
Oprvnn ze sluebnosti je povinen uvst pozemek do pvodnho stavu. Zkon
sice vslovn nehovo o nhrad ulho zisku, ale lze dovodit, e vlastnkovi
sluebn vci nle vedle nhrady kody i tato. Povinnm subjektem zde bude
provozovatel inenrsk st.
4.
U tzv. zkonnch vcnch bemen, kter budou existovat i po innosti
obanskho zkonku . 89/2012 Sb., se bude v ppadech, kdy byla tato bemena
zzena jet podle pravy obsaen v jednotlivch veejnoprvnch normch,
postupovat podle tchto norem. Krom vymezen vcnch bemen tyto
veejnoprvn normy vslovn upravuj tak prvo vstupu provozovatele tchto
st na pozemek, povinnost provozovatele inenrsk st uvst pozemek do
pvodnho stavu, ppadn nahradit vzniklou kodu. Tyto pravy jsou zakotveny v
pedpisech pro soustavu elektroenergetickou, plynrenskou, ppadn t pro
veejn komunikan st.
1023, 1105 a 1107, 1257, 1263, 1267, 2894 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
stavebn zkon,
energetick zkon,
vodn zkon,
zk. . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacch,
zk. o vyvlastnn,
zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
18.
1269
Opora ciz stavby
Pehled vkladu:
I. O opoe ciz stavby obecn (1)
II. Podpra ciz stavby (2 a 7)
III. Podpra cizho pozemku (8)
Ustanoven o opoe ciz stavby m praktick vznam pi zizovn staveb

na stavbch, ale i pro ppady, kdy se oprn zazen staveb (pile, piloty nebo
jin oprn konstrukce) nachzej na cizm pozemku.
I. O opoe ciz stavby obecn
1.
Komentovan ustanoven upravuje starobylou sluebnost, kter stejn jako
ostatn typizovan sluebnosti nebyla v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.
upravena. Tato pozemkov sluebnost pochz ji z dob archaickho mskho
prva a je popenm jinak obecn platn zsady servitus in faciendo consistere
nequit (sluebnost nespov v konn). Je nasnad, e naprost pasivita
vlastnka oprn zdi by nemohla obsah sluebnosti naplnit.
II. Podpra ciz stavby
2.
Zkon vslovn hovo o opoe stavby. Jedn se o modern pojet sluebnosti
opory trmu do sousedovy zdi (servitus tigni immitendi). Problematick je
pedevm stle absentujc, ale zrove prakticky nemon definovn stavby v
obanskm zkonku. Nabz se pouit stavebnch pedpis - zejmna stavebnho
zkona, kde je mon najt definici stavby.
3.
Sluebnost opory ciz stavby me vzniknout pravdpodobn vemi zpsoby,
kter zkon pro vznik sluebnosti pedvd. Problematika tohoto vcnho prva je
ale ir. Statika vtiny staveb je zleitost prva veejnho, nebo se dotk
irho okruhu subjekt ne samotnho oprvnnho a vlastnka sluebn vci pozemku i stavby.
4.
Povinnosti vlastnka sluebn stavby lze dovodit z prvnch pomr sluebnost v
1263. Na druhou stranu ale lze namtnout, e pslun stavebn ad se
nespokoj se soukromoprvnm zvazkem takov povahy, u nho je obsah a
vsledek nejist. Ten, kdo je povinen nst ti ciz stavby, pispje pomrn t na
udrovn zd nebo podpr. Pspvek mus bt slovy zkona pomrn, kde pomr
bude vychzet z mry (pomru), kterou vlastnk sluebnho pozemku zajiuje
oporu ciz stavby. Povinnost nesen thy ciz stavby nezahrnuje povinnost podprat
pozemek (srov. 1018). V rmci tto sluebnosti tedy nen zahrnuta povinnost
vlastnka sluebn vci zabraovat sesut pozemku, na kterm stoj oprn ze.
5.
Souasn prvn prava dovoluje oputn vci, a to i vci nemovit. Ustanoven
1050 odst. 2 zakld vyvratitelnou prvn domnnku jejho oputn pi
nevykonvn vlastnickho prva po dobu deseti let (srov. vklad k oputn).
Vzhledem k zsad superficies solo cedit by nsledn dolo i k oputn stavby i
opory na pozemku zzen a takov povinnost by ve smyslu 1050 pela na stt.
6.
Jednoznan nebude do budoucna ani odpov na otzku evidence takov
sluebnosti. Zda se bude zapisovat u stavby, kter je sluebnou vc, anebo u
panujcho pozemku bez ohledu na povahu tam zzen stavby pi argumentaci
superficiln zsadou. Je mon, aby byla ped innost obanskho zkonku .
89/2012 Sb. zatena stavba, kter nebyla ve vlastnictv vlastnka pozemku.
Pokud by v takovm ppad tato stavba nebyla pedmtem evidence v katastru
nemovitost, zapsala by se sluebnost jen u panujcho pozemku. Zde lze odkzat
na vklad k 1262 a judikaturu tam uvedenou.
7.
Stejn jako jin pozemkov sluebnosti pejde i tato sluebnost na nabyvatele

sluebn vci ve smyslu 1106 a 1108. Obdobn to plat tak u univerzln
ddick sukcese ( 1475).
III. Podpra cizho pozemku
8.
Tato sluebnost nezakld vlastnkovi sluebn stavby povinnost podprat ciz
pozemek. Takto obten vlastnk je povinen podprat pouze ti stavby, a nikoli
pozemku. V ppadnm sporu se vc bude eit zejm podle 1018. V ppad,
e by strany zamlely zdit sluebnost opory pozemku, mohou tak uinit
vslovnm ujednnm ( 1260). Nelze vylouit ani situaci, kdy by takov
sluebnost byla vydrena.
498, 1018, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1260, 1262, 1263 a
1266, 1302 odst. 2, 1475 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
1270
Sluebnost okapu
Pehled vkladu:
I. Sluebnost okapu obecn (1 a 4)
II. Prva a povinnosti ze sluebnosti okapu (5)
Tradin sluebnosti prva okapu, prva na svod deov vody a na pstup

k vod dopluje na nvrh Ministerstva zemdlstv ustanoven o sluebnosti
rozlivu navazujc na pravu vodnho zkona a prvn pedpisy tkajc se
plnovn v oblasti vod a technickch poadavk na vodn dla.
I. Sluebnost okapu obecn

K odst. 1
1.
Jedn se pvodn o pozemkovou sluebnost domovn, kter je tak ji
mskoprvnho pvodu (servitus stillicidii). Atmosfrick srky, kter spadly na
pozemek vlastnka se bu vsknou, anebo odpa. Zbytek tchto srek mus z
pozemku odtci. Pirozen odtok, kter nen nikterak modifikovn, je v podstat
vkonem vlastnickho prva. Naopak svdn tto vody na sousedn pozemek
me mt dvoj reim.
2.
Me se jednat o veejnoprvn oprvnn, kter m oporu v zkon o
vodovodech a kanalizacch. Druhou monost, jak svdt vodu na sousedn
pozemek, je sluebnost okapu. V ppad, e by byla deov voda svdna na
druh pozemek bez prvnho dvodu, jednalo by se o pmou imisi, kter je
zakzna bez ohledu na jej rozsah ( 1013 odst. 1 in fine). Vlastnkovi, ppadn
driteli njemnho prva k takto dotenmu pozemku by nleela ochrana drby,
ppadn ochrana petitorn - aloba negatorn. Takto lze svdt pouze vodu z
atmosfrickch srek, a nikoliv vodu odpadn (servitus cloacae).
3.
O zzen tto sluebnosti plat 1260, k pomrm ze sluebnosti se zde
podprn pouije 1263. Vodu je mon svdt voln nebo ve labu. Voda je
svdna voln tehdy, jestlie stavba nem okapy vbec, anebo okapy m, ale
svodov roura nedosahuje a na sluebn pozemek. Na ten stk voda ze stechy
samospdem. Oprvnnm je ten, kdo vodu svd, a tud ponese i nklady na
sluebnou vc.
4.
Znn zkona zakazuje i v tomto konkrtnm ppad roziovat rozsah
sluebnosti zmnou panujc vci ( 1264). Otzkou je, co si lze pedstavit pod
vrazem zven stechy. Nejedn se jist o zven budovy ve vertiklnm smru
pi zachovn sklonu stechy, ale o takov stavebn zsah, kter zv plochu
stechy, a tak i povod, kter zatuje dan svod deov vody, ppadn
mnostv vody stkajc na sousedn pozemek.
II. Prva a povinnosti ze sluebnosti okapu

K odst. 2
5.
Povinnost oprvnnho ze sluebnosti okapu je udrovat jej v dobrm stavu.
Nadmrn mnostv snhu je oprvnn ze sluebnosti povinen odklidit zejmna
v situaci, kdy se tn snhu std s nonm mrazem a hrozila by tak jma na
sluebnm pozemku. Mrou je zde obvykl intenzita atmosfrickch srek v dan
lokalit. Vlastnk sluebnho pozemku se me brnit jednak proti roziovn
sluebnosti, jednak prostednictvm ochrany drby.
498, 1013, 1019, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266,
1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacch
Z judikatury:
1. Oprvnn ke sluebnosti odvdti vodu jest povinen nahraditi v ppad
poteby kanl ve sluebnm pozemku odtokem o vt svtlosti.
(Vn 6759/27)
2. Svdn spodnch vod trativodem a na hranici sousedova pozemku jest
pmm zsahem v sousedovo vlastnictv. aloba zpr pslu vlastnku nejen
tehdy, byla-li protiprvnm zsahem souseda koda ji zpsobena, nbr i tehdy,
hroz-li koda v budoucnu.
(Vn 2870/23)
3. Podle obdoby 489 o. z. o. jest oprvnn ze sluebnosti povinen
udrovat stechu v takovm stavu, aby okap nekodil zavzanmu.
(Gl. U. 10.430, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 861)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
18.
1271
Prvo na svod deov vody
Z dvodov zprvy:
viz u 1270
Vklad:
1.
Principiln se jedn o opanou situaci ne u pedchzejc sluebnosti. Zjmem
vlastnka panujcho pozemku je pivdt vodu z deovch srek ze sousedova
pozemku na svj pozemek. Panujcm pozemkem je v tomto ppad ten, na nj
se pivd voda z det nebo tajcho snhu. Pokud by sluebnost nebyla zzena,
bude mt soused prvo jen na pirozen, nikterak nekoncentrovan ptok vody ze
sousedova pozemku.
2.
O vzniku a pomrech z tto sluebnosti plat tolik, co bylo uvedeno u sluebnosti
podle 1270. Pi smluvnm zzen tto sluebnosti je zapoteb dbt zejmna na
uritost projev vle, ppadn zakreslit prbh svodu do geometrickho plnu
(srov. jud. . 1).
3.
Nklady na zazen potebn pro tuto sluebnost nese vlastnk panujcho
pozemku. V ppad spoluuvn se i zde uplatn 1263. Vlastnk sluebnho
pozemku mus oprvnnmu pedevm umonit pstup ke svodovm zazenm
a jejich drbu. Z praktickho hlediska lze doporuit, aby konstrukce a umstn
svod byly ji pi zizovn sluebnosti zvoleny tak, aby nebyly pekkou pro
dal stavebn prce i zmny na sluebnm pozemku.
498, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
zk. . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacch
Z judikatury:
1. Ve smlouv o zzen vcnho bemene veden kanalizan stoky mus
bt vymezeno, ktermi msty zatenho pozemku stoka povede, pop. v n mus
bt stanoveno, e me bt vedena kdekoli, jinak je smlouva neurit, a tud
neplatn.
(NS 22 Cdo 507/2001)
2. Ustanoven 491 o. z. o. se vztahuje nejen na prvo svdti deovou
vodu, nbr i na jin sluebnosti svodu, zvlt na domovn sluebnost zmnnou
v 475, s. 7 o. z. o. Pokud nejde o rozen sluebnosti svdti vodu na
sousedv pozemek, zdil-li vlastnk na mst panujcho pozemku na mst svodu,
kter se stal vlivem okolnost neupotebitelnm, na pozemku potrub, jm se
voda odvd pod povrchem.
(Vn 9555/30)
poteby kanl ve sluebnm pozemku odtokem o vt svtlosti.
(Vn 6759/27)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1272
Prvo na vodu
Pehled vkladu:
I. Prvo na vodu na cizm pozemku (1 a 5)
II. Zzen a drba potebnch zazen (6 a 8)

Pokud jde o prvo na bran vody, nemn se tm ppady upraven v 6
vodnho zkona (zk. . 254/2001 Sb.). Toto ustanoven zakld kadmu prvo
odebrat na vlastn nebezpe a pro vlastn potebu povrchov vody nebo s nimi
pro vlastn potebu a na vlastn nebezpe jinak nakldat. Takov prvo vak nen
sluebnost. Prvo zaloen sluebnost nle urit osob charakterizovan, jdeli o sluebnost in rem, vlastnickm prvem k panujc vci, anebo uren - v
ppad sluebnosti in personam - jmenovit. Naproti tomu vodn zkon zakld
prvo brt si vodu pro vlastn potebu komukoli. Prvo vstoupit na ciz pozemek
vak nezakld, takov prvo se pro urit ppady odvozuje z 63 odst. 2
zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny. Ani toto prvo nen
sluebnost, nbr veejnoprvnm omezenm vlastnickho prva (obdobn jako
je tomu nap. v 19 odst. 1 zkona o lesch . 289/1995 Sb.). Do tchto
veejnoprvnch prav obansk zkonk nezasahuje a nemn je.
I. Prvo na vodu na cizm pozemku

K odst. 1
1.
Prvo na vodu je starobylou sluebnost, kter m svj pvod ji v mskm
prvu. Zde se navc jet rozliovalo prvo odbru vody (servitus aquae haustus),
prvo erpat vodu z ciz studn nebo z pramene na cizm pozemku (aquaqae
hauriendae) a prvo vodovodu (servitus aquaeductus, aquae ducendae), a to bu

prvo pouvat ciz pozemek k veden vody (iter), anebo i prvo odebrat a
odvdt vodu z cizho pozemku nebo vodovodu ve dne a v noci. Navc zde
existovala i sluebnost mt ndr na vodu na cizm pozemku (viz lit. . 5 a 10).
Platn prvn prava typov upravuje vtinu "modalit" tto sluebnosti. Nic ale
nebrn sjednn sluebnosti s rozdlnm obsahem, ne jak zkonk typizovan
nabz.
2.
V souvislosti s prvem na vodu vyvstvaj jet nkter dal otzky. V ppad
zaten pozemku, ze kterho vyvr pirozen pramen, je pedmtem
sluebnosti pozemek a pramen (pirozen vvr podzemn vody). V ppad
studny je situace komplikovan. Je otzkou, zda studna je samostatnou vc,
nebo soust pozemku. Podle judikatury Nejvyho soudu zle na tom, zda je
studna - vrt vystrojen, i nikoli. Podle pslunch veejnoprvnch norem vak
povaha studny zleela a zle na nem jinm. Takzvan hydrogeologick
przkumn vrt, jeho elem je zjitn horninovch a vodnch pomr pod
danm pozemkem, nen stavbou, nbr pouhm technickm zsahem do zemsk
kry, kter ovem mus splovat poadavky kladen veejnoprvnmi normami zkonem . 62/1988 Sb., o geologickch pracch (poadavky na postupy,
odbornho eitele, ohlen geofondu apod.). Z tohoto vrtu me bt prbhem
stavebnho a vodoprvnho zen (podle stavebnho zkona a vodnho zkona)
zzena studna [ 55 odst. 1 psm. j) vodnho zkona] jako vodn dlo, kter je
samostatnou vc. Je podzemn stavbou se samostatnm elem a ve vztahu k
evidovan nemovitosti jejm psluenstvm ( 512).
3.
Samotn prvo na vodu by z hlediska vkonu sluebnosti bylo nedostaujc, a
tak zkon uvd i nutnost pstupu k tto vod - prameni i studni.
4.
Pro zzen tto sluebnosti bude nutn vedle obecnch nleitost popsanch v
komenti k 1260 navc pesn a urit vymezit zpsob pstupu, eventuln
mru a zpsob erpn vody.
5.
Tak v obsahu tto sluebnosti dochz ke stetu soukromho a veejnho prva vodnho zkona, stavebnho zkona a bskch pedpis - pi zizovn studn na
zklad hydrogeologickho przkumu. Ped vydnm vodoprvnho rozhodnut u
studny jako stavby se toti stanovuje maximln denn, pop. ron odbr, kter
sleduje vliv na kvalitu a mnostv vody ve stvajcch studnch. Plin odbr toti
me zpsobit depresi hladiny spodn vody a pokles vydatnosti ostatnch studn.
Nabz se otzka, zda pomoc soukromoprvnho institutu bude do budoucna
mon takov oprvnn pekraovat. Odpov je zejm negativn. Vlastnk
sluebn vci se bude muset zejm omezit do limitu vydanho pslunm
vodoprvnm adem na zklad vodnho zkona a pslun vyhlky .
428/2001 Sb., anebo dat o povolen zvenho odbru podzemn vody
(samozejm pi respektovn shora uvedench skutenost - srov. jud. . 3).
Obecn jako u jinch sluebnost i zde plat, e pokud nebylo stanoveno jinak, je
rozhodujc poteba vody panujcho pozemku v dob vzniku sluebnosti. Mnohdy
se bude v praxi jednat o sluebnosti vznikl v dobch platnosti ABGB. Tak nap.
pokud byla vydrena anebo jinak zzena sluebnost odbru vody pro zsobovn
hospodsk usedlosti, bude takov rozsah vyuiteln i v souasnosti, kdy
hospodsky tato usedlost vyuvna nen (argumentem je to, e v budoucnu
me bt vyuvna k pvodnmu elu, ke ktermu byla tato pozemkov
sluebnost zzena).
II. Zzen a drba potebnch zazen

K odst. 2
6.
Druh odstavec pokrv dv alternativy. Zaprv situaci, kdy je na jednom
pozemku vody nedostatek. Potom je tento pozemek pozemkem panujcm a
pozemek s pebytkem vody je pozemkem sluebnm. V opan situaci, kdy je na
jednom pozemku vody pebytek, je mon tuto vodu z pozemku panujcho
svdt na pozemek sluebn. K obma "smrm" svodu vody jsou poteba rzn
technick zazen - laby, roury apod. Pi zizovn tto sluebnosti je poteba
pomlet nejen na jejich charakteristiku, ale t na jejich situovn (geometrick
pln). Jako u vech "traovch" sluebnost je kladen zvltn draz na jejich
uritost.
7.
Mra sluebnosti je i zde dna potebou panujcho pozemku v dob vzniku tto
sluebnosti. O roziovn sluebnosti plat 1265 a 1258.
8.
Tak v ppad tto sluebnosti se pouije obecn pravidlo obsaen v 1263,
pokud zdroj vody vyuv i samotn vlastnk zdroje.
498, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1260, 1263 a 1266, 1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
vodn zkon,
vyhlka . 428/2001 Sb., kterou se provd zkon . 274/2001 Sb., o

vodovodech a kanalizacch
Z judikatury:
1. Prvo vst pes ciz pozemek kanalizan ppojku (a tou odvdt
odpadn vody do veejn kanalizace) nen toton s prvem vypoutt odpadn
vody pmo na ciz pozemek.
(NS 22 Cdo 1708/2008)
2. Samotn zzen oprvnn mt na pozemku kanalizaci, kter byla
postavena jako neoprvnn stavba, neopravuje vypoutt na pozemek nebo do
rybnka vlastnka pozemku odpadn vody. Jestlie soudy dosply k zvru, e bez
vypoutn tchto vod nen mon vkon vlastnickho prva ke stavb, byla
namst vaha o zzen dalho vcnho bemene (za nhradu), kter je
nezbytn k vkonu vlastnickho prva ke stavb, a to bemene stanovcho
oprvnn vypoutt na ciz pozemek (do sousednho rybnka apod.) odpadn
vody. Zzen takovho vcnho bemene se zpravidla neobejde bez vydn
stanoviska orgnu ochrany ivotnho prosted a soust vroku rozsudku mus
bt podmnky vkonu prva.
(NS Cdo 5459/2007)

3. Vlastnk pozemku, na nm se nachz studna, ke kter m bt ve
prospch oprvnnho z vcnho bemene podle 9 odst. 4 a 5 zkona .
254/2001 Sb., o vodch, prodloueno povolen k odbru podzemnch vod, je
astnkem tohoto vodoprvnho zen. zen o prodlouen povolen nakldat s
vodami ve smyslu 9 odst. 4, 5 zkona . 254/2001 Sb., o vodch, je zenm
zahajovanm toliko na dost. Tato dost je podnm, jeho zmna nebo
pevzet jsou mon jen za podmnek 41 odst. 8 spr. du.
(NSS 2 As 27/2008, Sb. NSS 1883/09)
4. Zdili-li vlastnci sousednch pozemk jedinou studnu tak, e se tato
nachz na pozemcch obou soused, a brali-li z n oba vodu, jest prva obou
soused (jejich oprvnnch nstupc) ke studni posuzovati podle pedpis 825
a nsl. o. z. o. Zdil-li vlastnk jednoho z pozemk ke spolen studni tet osob
sluebnost, je vlastnk druhho pozemku oprvnn domhati se ochrany proti
bezprvnmu zsahu do svch prv zpr alobou podle 523 ob. zk., by
byla zzen sluebnost knihovn zavtlena jen na pozemku zizovatele
sluebnosti. Vlastnk pozemku, kter bezprvn zdil sluebnost k spolen
studni, nen pasivn chrnn v zprm sporu potud, pokud se na nm jako na
jedinm alovanm, vlastnk sousednho pozemku domh i vmazu bezprvn
zzen sluebnosti z pozemkov knihy.
(Vn 18696/44)
poteby kanl na sluebnm pozemku jinm odtokem o vt svtlosti.
(Vn 6759/27)
Z literatury:
a nsl.

766 a nsl.
1273
Sluebnost rozlivu
Pehled vkladu:
I. Vymezen pojm (1 a 5)
II. Sluebnost rozlivu (6 a 10)
III. Prva a povinnosti u sluebnosti rozlivu (11)
IV. Obdobn pouit pravy o inenrsk sti a jej nutn oprav (12)
Z dvodov zprvy:
viz u 1270
I. Vymezen pojm
K odst. 1
1.
Samotn text pravy sluebnosti rozlivu v obanskm zkonku pracuje s pojmy

vodnho zkona: jedn se jednak o pozitivn vymezen vodnho dla ( 55 odst. 1 a
2 vodnho zkona), jednak o jeho vymezen negativn ( 55 odst. 3 vodnho
zkona). Tento zkon dle upravuje ochranu vodnch dl a povinnosti vlastnk
vodnho dla. V rmci ochrany vodnch dl je v pravomoci vodoprvnho adu
zdit ochrann psma, piem ad je povinen zaplatit vlastnkm dotench
pozemk zpsobenou jmu. Citovan norma dle upravuje vstup na pozemky a
technicko- -bezpenostn dohled nad vodnmi dly ( 61 vodnho zkona).
2.
Povodn jsou pro ely vodnho zkona vymezeny v jeho 64. Rozum se jimi
pechodn vrazn zven hladiny vodnch tok nebo jinch povrchovch vod,
pi kterm voda ji zaplavuje zem mimo koryto vodnho toku a me zpsobit
kody. Povode me bt pirozen - zpsoben atmosfrickmi jevy, dle me
bt zpsobena poruchou vodnho dla, ppadn vznikat nouzovm eenm
kritick situace (zvltn povode).
3.
Zplavov zem jsou administrativn uren zem, kter mohou bt pi
vskytu pirozen povodn zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen na nvrh
sprvce vodnho toku stanovit vodoprvn ad ( 66 vodnho zkona). V tchto
zemch plat urit omezen pro stavbu, povolovn a umisovn staveb s
vjimkou vodnch dl, jimi se upravuje vodn tok a pevdj povodov prtoky.
V aktivn zn zplavovch zem jsou omezen jet psnj ( 67 odst. 2 a 3
vodnho zkona).
4.
Za zem uren k zenm rozlivm povodn se povauj pozemky nezbytn pro
vzdouvn, ppadn akumulaci povrchovch vod veejn prospnmi stavbami
na ochranu ped povodnmi ( 68 odst. 1 vodnho zkona). Za kodu vzniklou
zenm rozlivem povodn na pd, polnch plodinch, lesnch porostech a
stavbch odpovd stt zastoupen Ministerstvem zemdlstv ( 68 odst. 2
vodnho zkona). Dal nhrady pak upravuje 68 odst. 2 a 3 vodnho zkona.
5.
Samostatn jsou upraveny povinnosti vlastnk vodnch dl a vlastnk pozemk
a staveb, kter se nachzej v zplavovm zem nebo zhoruj prbh povodn.
II. Sluebnost rozlivu
6.
Sluebnost rozlivu je nov, nikoli tradin pozemkov sluebnost, kter me bt
zzena jen ve prospch vlastnka vodnho dla (srov. 55 a 57 vodnho zkona).
Jejm obsahem je mimo jin zen zaplaven sluebnch pozemk v ppad
povodn. Principiln se jedn o analogickou situaci se sluebnost inenrsk
st ( 1267); tak zde existuje monost zdit sluebnost obsahov se podobajc
zkonnm vcnm bemenm plynoucm z vodnho zkona. Vhodou
soukromoprvnho vzniku me bt vt flexibilita a detailn ujednn obsahu
takov sluebnosti. Otzkou je, jak zdit sluebnost rozlivu. Nabz se cesta
vyvlastnn, ppadn dohody s vlastnkem vodnho dla.
7.
Obsahem sluebnosti rozlivu je navc mt na sluebnm pozemku i potebn
zazen pro takov rozliv.
8.
Pokud je to vslovn ujednno, me oprvnn provdt innost smujc ke
zven funknosti a efektivity tchto zazen. Vzhledem k tomu, e se tato
sluebnost tk nemovitch vc evidovanch v katastru nemovitost, je forma
tohoto ujednn obligatorn psemn. Zvyovnm vkonnosti se rozum nap.
zlepen vpustnho zazen apod. Nicmn pokud by tm mla bt sluebnost
roziovna, je takov jednn neppustn ( 1264) a vlastnk sluebnho
pozemku se me domhat nejen ochrany drby, ale t zdren se takovho
jednn na stran oprvnnho ( 1042). Zvten vpustnho zazen tak nesm
nap. zvtit zplavovou znu.
9.
Jako problematick se jev rozsah sluebnosti - mra rozlivu. Je obecn znmm
faktem, e vkon sluebnosti (vcnho bemene) nesm psobit kodu. Pozemek,
kter je zaten sluebnost rozlivu, je nepochybn situovn tak, e
pravdpodobnost zplavy je reln. Typicky se me jednat o rozshl pozemky
pod hrzemi pehrad a velkch rybnk. Tato vodn dla ( 55 vodnho zkona)
svm objemem nezadr povodovou vlnu, ale jen oplot jej prbh. Vznik kody
na zatpnch pozemcch je vysoce pravdpodobn, a proto se nabz otzka, zda
prv tyto pozemky nebudou vhodnmi pro zpis vzdn se nhrady kody
zpsoben na pozemku podle 2897 a 11 odst. 1 psm. s) katastrlnho zkona.
Vzhledem k superficiln zsad nebude zaten jen pozemek, ale i jeho sousti.
S ohledem na veejnoprvn omezen zejm nebude vskyt porost i staveb v

zplavovm zem do budoucna mysliteln.
10.
Vznik kody pi tto sluebnosti nelze vylouit, nabz se pouze otzka
odpovdnosti v ppad vis maior, kdy ani pi sebelepm vodohospodskm
zsahu nelze vylouit takov vzedmut hladiny, kter zpsob kodu na
sluebnch pozemcch. V takovm ppad bude vhodn postupovat podle 68
vodnho zkona. koda me vznikat nejen na samotnm pozemku (zaplaven,
nnosy), ale pedevm na zemdlskch plodinch.
III. Prva a povinnosti u sluebnosti rozlivu

K odst. 2
11.
Vlastnk pozemku, ale stejn tak i jakkoli dritel i detentor (arg. a maiori ad
minus) m povinnost zdret se veho, co vede k ohroen vodnho dla i zazen.
Zsah nemus mt povahu pokozujc, ale sta povaha ohroujc. Mohlo by se
tak jednat nejen o jakkoli stavebn zsahy, kter jsou omezeny veejnm
prvem, ale t o szen i pstovn trvalch porost, kter by mohly zhorovat
odtok vody.
IV. Obdobn pouit pravy o inenrsk sti a jej nutn oprav

K odst. 3
12.
Zkon zde sjednv stejn reim jako u poruchy inenrsk st. Oprvnn
osoba zpstupn vlastnku pozemku dokumentaci inenrsk st v ujednanm
rozsahu, a nen-li ujednn, v rozsahu nutnm k ochran jeho oprvnnch zjm
a nutn oprav inenrsk st.
498, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1475, 2894,
2897, 2926
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
vodn zkon
Z judikatury:
Vcn bemena zzen na zklad zkona (tedy nejen podle energetickho
zkona) maj specifick reim, upraven veejnoprvnmi pedpisy, na jejich
zklad byla zzena. I kdy maj nesporn veejnoprvn prvek dan zpsobem
jejich vzniku a elem, ktermu slou, nelze pehlet, e maj i vznamn prvek
dan zpsobem jejich vzniku a elem, ktermu slou, nelze pehlet, e maj i
vznamn prvek soukromoprvn. Obansk prvo definuje vcn bemeno jako
prvo nkoho jinho ne vlastnka vci, kterho omezuje tak, e je povinen nco
trpt, neho se zdret nebo nco konat. Tzv. zkonn vcn bemena tento
charakter maj tak. Ostatn zkony, podle nich vznikaj, je tmto pojmem
oznauj. Jejich reim vak nen zcela toton s reimem smluvnch vcnch
bemen, nebo se d speciln pravou prvnch pedpis, kter upravuj
innosti, k jejich provozovn vznikly. Nejde vak o pravu komplexn, kter by
vyluovala pouit obecn pravy obanskho prva o vcnch bemenech. Proto
pokud tyto speciln pedpisy nemaj zvltn pravu, d se jejich reim obecnou
pravou obanskoprvn.
(Pl. S 25/04)
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
18.
Sluebnost stezky, prhonu a cesty
1274
(Sluebnost stezky)
prava sluebnost stezky, prhonu a cesty vychz z tradice zdej prvn

pravy, zejmna na venkov dosud iv; jev se tud jako vhodn vrtit se k
jejich vslovn zkonn prav jako konkrtnmu vodtku pro praxi. Stezka je
elov urena k chzi, proto je vyloueno jezdit po n motorovmi vozidly nebo
na ni vjdt na zvatech.
Vklad:
K odst. 1
1.
Sluebnost stezky (servitus iteris) sjednv oprvnnmu prvo pohybovat se po
cizm pozemku vlastn silou. V vahu tedy pipad jen chze, jzdn kolo je mon
pouze vst (viz jud. . 4). Z kategorie "sluebnost cesty" je tato sluebnost pro
vlastnka sluebnho pozemku nejmn zatujc. Pi jejm zizovn ( 1260) je
poteba dbt co nejvt mry uritosti, tj. vymezit trasu stezky geometrickm
plnem.
2.
Prvo pohybovat se po pozemku vlastn silou nle i jinm osobm za tm
elem, aby se k oprvnnmu mohli dopravovat. Prvo stezky tak bude slouit
lenm rodiny oprvnnho, nvtvm a dle nap. opravi, lkai nebo
potovnmu doruovateli.
3.
Pouit motorovho vozidla k vkonu sluebnosti je vzhledem k dikci zkona
vylouen a bylo by jejm nepimenm roziovnm.
4.
O vzniku sluebnost a prvnch pomrech z nich plat 1260 a 1263.
K odst. 2
5.
Zkon v komentovanm ustanoven zdrazuje dv charakteristiky: 1. pohyb
oprvnnch osob a 2. pohyb vlastn silou. Druh odstavec jen konkretizuje to, co
bylo uvedeno v odstavci prvnm (srov. jud. . 4). Sluebnost stezky neobsahuje
prvo vjdt na sluebn pozemek na zvatech a vlet po nm bemena
(kameny, kldy). Naopak prvo stezky nepochybn umouje vozit nap.
kolekovou nkupn taku. Oprvnn z prva cesty nelze roziovat zvenm
poteby panujcho pozemku oproti situaci, kter zde byla v dob vzniku
sluebnosti.
498, 1029 a nsl., 1050, 1105 a 1108, 1145 a 1150, 1257,

1258, 1260, 1263 a 1266, 1277, 1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon
Z judikatury:
odst. 3 ob. zk. nelze vychzet z ceny uren podle cenovch pedpis. Je teba
zvit vechny okolnosti ppadu, zejmna pro stavba zstala bez pstupu k
veejn komunikaci, stejn jako vechny negativn inky, kter s sebou zzen
nezbytn cesty pro zaten pozemek pinese. Nhrada za zzen prva nezbytn
cesty zahrnuje i nhradu za jmu, kterou vlastnk pozemku utrp, a to i tm, e v
dsledku tzv. prvn zvady - prva cesty svdcho vlastnku stavby - zpravidla
klesne cena zatenho pozemku i stavby na nm zzen a e jeho vlastnk bude
vkonem tohoto prva omezen v uvn pozemku, bude narueno jeho soukrom
apod. Nelze pominout skutenost, e prvo cesty se zizuje bez asovho
omezen (i kdy nen v konkrtn vci vyloueno ani jeho zzen na uritou dobu).
Stanoven ve nhrady je tak na vaze soudu, kter mus bt dn
zdvodnna. Nhrada se zpravidla poskytuje formou jednorzovho plnn.
(Rc 124/11, NS 22 Cdo 2854/2010)
2. Prvo odpovdajc vcnmu bemeni, spovajc ve volnm prchodu a
prjezdu pes pozemek, nen doteno tm, e vlastnk pozemku tento pozemek
oplot a k vjezdu umst vrata, nen-li v dsledku tchto opaten znemonn
anebo podstatn zten prchod a prjezd oprvnnho pes tento pozemek. Toto
prvo je tedy zachovno, jestlie vlastnk pozemku d oprvnnmu kle k
vratm.
(NS Cdon 1457/96, SoRo 6/99)
3. Je-li nutno zdit vcn bemeno pro vytvoen podmnek pro nezbytn
pstup k pozemku a stavb [ 108 odst. 2 psm. d) stavebnho zkona . 50/1976
Sb., 170 odst. 2 stavebnho zkona . 183/2006 Sb.], je nutno volit takov
een, kter je na jedn stran co mon nejetrnjm zsahem do vlastnickho
prva k pozemku zatovanmu vcnm bemenem, kter vak na druh stran
neznamen zcela zjevn nepimen nklady pro navrhovatele vcnho
bemene.
(NSS 6 As 11/2007-77, Sb. NSS 1582/08)

4. Prvo stezky zahrnuje prvo vsti kolo, nikoliv vak tak prvo na nm
jeti.
(Vn 11053/31)
5. Bylo-li nabyto sluebnosti chze pro vlastnka uritho domu, zahrnuje
oprvnn napotomnch njemnk domu.
(Vn 3549/24)
6. Prvo stezky, nikoli vozov cesty, zahrnuje prvo pouvn tetmi
osobami.
(Gl. U. 8516, jinak Gl. U. 8986, cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, II.
dl, s. 853)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1275
(Sluebnost prhonu)
U prhonu jde hlavn o monost hnt pes sluebn pozemek zvata; pi

tto sluebnosti se nebrn ani na zvatech pes sluebn pozemek jezdit.
Vyloueno je jezdit prhonem motorovmi vozidly, protoe ta mohou povrch
pokodit a hrozilo by zrann hnanch zvat. Naproti tomu vozidla taen zvaty
zakzna nejsou. Pokud jde o lesn pozemky, navrhuje se zakzat zatit
sluebnost prhonu dobytka pozemek uren k plnn funkc lesa - protoe
sluebnost m trval rz, navrhuje se zkaz ir ne v lesnm zkon, kter
zakazuje prhon dobytka lesnmi porosty [ 20 odst. 1 psm. n) zk. . 289/1995
Sb.]. Setrvv se vak na zkazu omezenm na dobytek, protoe zkaz nelze
vzthnout zejmna na kon (pop. mezky, muly, osly), kte spadaj do kategorie
hospodskch zvat, ale nead se mezi dobytek. Nejde jen o to, e to je prava
tradin a jinde dosud osvden, vychzejc ze staletch ivotnch zkuenost. Je
nutn myslet i na modern trendy, nap. na rozvoj agroturistiky a hipoturistiky s
vyuitm kon k rekreaci. Tomu maj v prod slouit mj. i tzv. kosk nebo
jezdeck stezky, a jak se uvd shora, tak na innost jezdeckch spolk.
Vklad:
K odst. 1
1.
Sluebnost prhonu je starobyl sluebnost mskoprvnho pvodu. Vedle prva
hnt dobytek m oprvnn t prvo jezdit po pozemku koskm nebo jinm
povozem. Pojmem "hnt" se rozum nikoli voln pohyb zvat, ale jeho urit
organizovanost - honkem, psem apod.
2.
O vzniku a prvnch pomrech ze sluebnosti plat v zsad 1260 a 1263 s
modifikacemi uvedenmi ve vkladu k odst. 2. Ve sluebnosti prhonu nen
obsaeno prvo vlet tk bemena. Vzhledem k elu tto sluebnosti, ale
tak tzv. principu inkluzivity (intenzivnj sluebnost v sob zahrnuje sluebnost
mn zatujc) je mon dovodit, e sluebnost prhonu v sob zahrnuje prvo
chze po sluebnm pozemku. Z hlediska uritosti jednn pi zizovn
sluebnosti se odkazuje na vklad ke sluebnosti stezky. Oprvnn plynouc z
prva stezky budou slouit nejen samotnmu vslovn oprvnnmu, ale t
lenm jeho rodiny, zamstnancm apod.
K odst. 2
3.
Sluebnost se zakazuje zdit na pozemku, kter je ve smyslu specilnho
veejnoprvnho pedpisu - lesnho zkona, oznaen za pozemek uren k plnn
funkc lesa (srov. jud. . 1 a 15 a 16 lesnho zkona). Pslunm k rozhodnut o
prohlen pozemku za pozemek uren k plnn funkc lesa je podle 3 odst. 4
lesnho zkona obecn ad obce s rozenou psobnost ( 48 lesnho zkona).
4.
elem omezen obsaenho v druhm odstavci je zabrnit kodm zpsobenm
dobytkem na pozemcch urench k plnn funkc lesa. Pozemek uren k plnn
funkce lesa nelze vdy ztotoovat s pozemkem, na kterm rostou stromy, by
vizuln se jako les jev. Jedn se o zvltn kategorii pozemk (nemovitch vc),
jejich vyuit a charakteristika jsou popsny veejnoprvn normou - lesnm
zkonem. Pozemky uren k plnn funkc lesa jsou definovny v 3 lesnho
zkona mimo jin jako "pozemky s lesnmi porosty a plochy, na nich byly lesn
porosty odstranny za elem obnovy, lesn prseky a nezpevnn cesty, nejsouli ir ne 4 m, a pozemky, na nich byly lesn porosty doasn odstranny na
zklad rozhodnut orgnu sttn sprvy les podle lesnho zkona (dle jen ,lesn
pozemky')". Vedle charakteristiky tchto pozemk obsahuje lesn zkon i nkter
dal limity souvisejc s dalmi veejnoprvnmi omezenmi. Lesn pozemky podle
zkona . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech,
nevyaduj pi provdn prav samostatnou pstupovou cestu.
5.
Dobytkem se rozum sudokopytnci chovan pro hospodsk ely (nap. krvy,
ovce, prasata). Tato zvata je ale mon hnt po zpevnnch lesnch cestch.
Zkaz se podle vslovn dikce dvodov zprvy nevztahuje na kon.
6.
Tato sluebnost zanik vedle obecnch dvod zniku sluebnosti ( 1299)
prvn moc rozhodnut pslunho veejnoprvnho orgnu o tom, e dan
pozemek se stv pozemkem urenm k plnn funkc lesa.
498, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1277, 1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
lesn zkon
Z judikatury:
1. I. Vcn bemeno nelze zdit v rozporu s veejnoprvnmi pedpisy;
zapovzenm obsahem.
II. Soud neme bez souhlasu vlastnka lesa zdit prvo prjezdu lesem
jako vcn bemeno.
(NS 22 Cdo 225/2006)
2. Sluebnosti prhonu dobytka a cesty lze nabti i pro pozemek, jen nen
vnovn zemdlstv. Jde o sluebnost pozemkovou, dje-li se vkon sluebnosti
ve prospch vlastnka pozemku jako takovho a nese-li se mysl vykonavatele
sluebnosti k vkonu ve prospch hospodaen na pozemku nebo ve prospch
jeho uvn.
(Vn 9762/30)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1276
(Sluebnost cesty)
Pehled vkladu:
I. Sluebnost cesty (1 a 2)
II. Vluka prva prhonu (3 a 5)
III. Nklady na drbu cesty a potebnch zazen (6 a 10)
Z dvodov zprvy:
viz u 1275
I. Sluebnost cesty
K odst. 1
1.
Obsah sluebnosti vymezen komentovanm ustanovenm spov v oprvnn
jezdit pes sluebn pozemek jakmikoli vozidly - motorovmi i nemotorovmi.
Tato sluebnost vak jako jedin umouje vyut motorovho vozidla. To ovem
nezakld do budoucna zcela neoekvatelnou zt sluebnho pozemku. Spolu
s rozvojem techniky a nrstem vkonu i hmotnosti motorovch vozidel lze
oekvat v ase rostouc zt plynouc z tto sluebnosti pro vlastnka
sluebnho pozemku (k tomu srov. jud. . 1).
2.
Rozsah sluebnosti bude zaloen skutenost, kter ji zakld, jinak bude uren
potebou panujcho pozemku, event. mstn zvyklost, vdy ale s co nejmen
zt vlastnka sluebnho pozemku. Pi smluvnm zizovn tto sluebnosti je
poteba dbt zejmna na uritost jejho plonho vymezen. Vzhledem k
pravdpodobn vt zti ve srovnn s prvem stezky je vhodn ve smlouv
upravit t mru nklad, kterou se budou oprvnn a povinn podlet na drb
a zachovn cesty. Vedle toho nelze ztrcet ze zetele ani povinnost zakotvenou v
nsledujcm 1277, a to povinnost vykzat nhradn plochu. V opanm ppad
se subsidirn pouije pravidlo obsaen v ustanoven 1263. Zkaz roziovn
sluebnosti zde plat tak (srov. jud. . 2 a 4).
II. Vluka prva prhonu

K odst. 2
3.
Na rozdl od mskho prva (viz lit. . 4 a 10) nelze v modernch prvnch
pravch, a tedy ani v prav souasn, vysledovat obecn znak inkluzivity, tj.
e sluebnost pojmov ir v sob bude vdy zahrnovat sluebnost pojmov u.
Tak by tomu bylo nap. u prva jzdy, kter v sob nepochybn obsahuje i prvo
chze. Sluebnost cesty tak v sob zahrnuje nejen prvo stezky, ale t prvo
dopravovat se pomoc vozidel, kter jsou pohnn zvec nebo lidskou silou.
Inkluzivita se zcela jist neuplatn tam, kde by dal prvo psobilo kodu anebo
omezovalo dal sluebnosti.
4.
Jestlie ob pedchoz sluebnosti je poteba interpretovat tak, e slou nejen
striktn vzato vlastnkovi panujcho pozemku, ale t lenm jeho domcnosti,
nvtvm, opravi apod., shodn zvr plat i v ppad tto sluebnosti. Stejn
jako u pedelch sluebnost nelze z druh strany ani zde pipustit extenzivn
vklad ve smyslu toho, e by snad takov sluebnost mla slouit hostm nov
zzen provozovny (hostince apod.). Takov rozen je v rozporu s vslovnm
zkazem v 1265, ale pedevm s uznvanou mskoprvn zsadou civiliter
modo, fundo detrimendo (co nejmn zatovat sluebn pozemek).
5.
Sluebnost stezky a prjezdu zce souvis s institutem nezbytn cesty ( 1029 a
nsl.). Nezbytn cesta toti me bt pi splnn zkonnch podmnek zzena
nejen autoritativnm vrokem soudu, ale me bt t zzena jako sluebnost.

Omezen autoritativnho zzen nezbytn cesty je zakotveno v 1032, v jeho
odst. 1 jsou shrnuty pohledy prospchu, nastal kody a zodpovdnho ponn
vlastnka pozemku, a dle pedevm v odst. 2, ve kterm je zakotveno omezen,
e nezbytnou cestou nelze naruit uzavenost nkterch prostor, a ji plyne
prvo ze soukromho, nebo z veejnho zjmu.
III. Nklady na drbu cesty a potebnch zazen

K odst. 3
6.
Text zkona zde na prvn pohled bud dojem, e se snad jedn o njakou
specifickou pravu nesen nklad na sluebnou vc. Spe ale jde o konkretizaci
obecnho pravidla 1263. Tak zde je zejm, e to bude oprvnn (nebo
oprvnn), kdo ponese nklady na zachovn a drbu sluebn vci. Vslovnou
dikci zkona, ze kter vyplv pro oprvnnho z tto sluebnosti pouze
povinnost pomrn pispvat na drbu zazen, kter peklenuj ternn
nerovnosti (mosty, lvky), je nutno brt jako logick doplnk obecn povinnosti
plynouc z 1263.
7.
Oproti 1263 je zde i mrn formulan zmna pi definovn povinnost na
stran oprvnnho ze sluebnosti a tak vlastnka sluebnho pozemku "oprvnn osoba pomrn pispv" (a contrario 1263 - "oprvnn osoba
nese nklad"); "vlastnk sluebnho pozemku pispv, jen kdy tato zazen
uv" (tj. u most a lvek; u cesty jinak plat pravidlo obecn). Jedn se o
obdobu spravedlivho rozloen nklad na sluebnou vc pi respektovn
dopad spoluuvn. V 1276 odst. 3 vt druh nen vslovn analogick
sankce zakotven v 1263, tedy e se vlastnk sluebnho pozemku, kter tato
zazen (spolu)uv a nepispv na jejich provoz, mus uvn zdret. V zjmu
jednotnosti prvn normy je vak poteba toto ustanoven vykldat analogicky s
1263 (viz dle bod 10).
8.
Sluebnost cesty bude jist jedna z nejastjch vbec. Z hlediska nklad na
sluebnou vc bude zleet na dlce cesty, podlo, me a zpsobu jejho uvn.
Nebudou tak vyloueny situace, kdy nejen drba cesty, ale pedevm lvek a
most bude velice nkladn. Vyuvn cesty vlastnkem bez jakhokoli pispn
by vedlo spe k otoen smyslu sluebnosti. Vlastnk by tak sice omezil sv
vlastnick prvo, ale nklady by spovaly vlun na oprvnnm z prva cesty.

Pravdou je, e i vlastnk sm by si musel cestu na svm pozemku udrovat, nikoli
ale mon v me, kter je vynucena sluebnm uvnm ze strany oprvnnho.
Prv tento pomr by ml bt rozhodujc pro mru pspvk na cestu a zazen.
Z praktickho hlediska lze doporuit, aby tato mra byla ujednna ve smlouv,
kterou se sluebnost zizuje, ppadn konkretizovna ve vroku orgnu sttn
moci. Pi vzniku sluebnosti vydrenm nezbude nic jinho ne zptn zkoumat, v
jakm rozsahu a za jakch podmnek bylo prvo cesty dreno (srov. jud. . 5).
9.
Pi smluvnm zizovn sluebnosti, ale zejmna pi soudnm rozhodovn bude
nutn celou problematiku velice peliv zkoumat po faktick strnce. Napklad
nepjde jen o etnost vyuvn, ale mon vce o zpsob. Jist e bude dn rozdl
mezi vlastnkem sluebnho pozemku, kter jej denn vyuv pro jzdu osobnm
automobilem nebo pro jzdu na kole, a oprvnnm ze sluebnosti, kter ji, by
jednou v tdnu, vyuv pro jzdu tkm traktorem s valnkem. V ppad vce
spoluoprvnnch nezbude ne postupovat podle 1263 a rozvrhnout podly
oprvnnch podle toho, jak cestu namhaj. Oprvnn by mohl provst takov
stavebn pravy, kter zaru i extrmn vyuvn cesty. K tmto zsahm vak
potebuje nejen souhlas vlastnka zaten vci, protoe v zsad jde o
technickou anticipaci rozen sluebnosti, ale nkdy t splnn veejnoprvnch
podmnek (srov. lit. . 7).
10.
Absence dovtku 1263 o tom, e se vlastnk mus uvn zdret, nevyluuje
monost takovho prvnho zvru i u tto sluebnosti. Oprvnn ze
sluebnosti, kter bez takovho pedchozho ujednn nese nklady na sluebnou
vc sm, m proti vlastnkovi monost dat vrcen sti plnn z titulu
bezdvodnho obohacen ( 2991).
498, 1029 a nsl., 1032 odst. 2, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258,
1260, 1263 a 1266, 1275 a 1277, 1475, 2991
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. o pozemnch komunikacch
Z judikatury:
1. Vznikne-li spor o rozsah a zpsob vkonu prva cesty, pak alobn nvrh,
e se alovanm ukld povinnost umonit alobcm (strpt) vkon prva
odpovdajcho vcnmu bemenu (prvu) cesty, nen urit, nebo postrd
vymezen rozsahu a zpsobu vkonu prva odpovdajcho vcnmu bemeni.
(Rc 7/10, NS 22 Cdo 60/2008)
2. Prvo cesty sestv jak z prva pes pozemek prochzet, tak pes nj
projdt. Nen vak vyloueno, aby bylo vjimen zzeno vcn bemeno
spovajc jen v prvu chze po pilehlm pozemku. O takov ppad jde, kdy
pjezd motorovmi vozidly ml vlastnk stavby zajitn k hranici zatenho
pozemku, piem krtk nkolikametrov vzdlenost od tto hranice ke vchodu
jeho domu nevyboila z obvykl vzdlenosti staveb od msta pjezdu k nim.
(NS 22 Cdo 2667/2004)
3. Vychz-li se ze skutenosti, e alovan m pes parcelu . k. 948/2
sluebnost vozov cesty a e si dal na panujc pozemek, kde m dm, dovzt
jednou tyi pytle brambor a jednou obil nkladnm autem o nosnosti 1,75 tuny
v dob, kdy tento sluebn pozemek byl pro auto sjzdn, nelze jednn
alovanho pokldat za neppustn roziovn prva jzdy. Dle 492 o. z. o. jest
oprvnn jezdit pes sluebn pozemek i nkolika potahy. Vzhledem k
technickmu rozvoji dluno pipustit vkon tto sluebnosti, jej el jest
umonit spojen panujcho pozemku s pozemky ostatnmi, i lehkm nkladnm
autem, kter je dnes ji bnm dopravnm prostedkem. Na obsahu sluebnosti
se tm nic nemn. alovan je vak oprvnn vykonvat svou sluebnost pouze k
hospodskm elm panujcho pozemku, nikoliv snad libovoln. O ppad
een v rozh. s. 12460 Sb. n. s. v souzen vci nejde, nebo strany v dob
zizovn sluebnosti mohly pedpokldat, e tato bude vykonvna i autem, a
nebylo ani odvolacm soudem zjitno, e jzdami autem, jak je alovan vykonal,
sluebn pozemek byl pokozen.
(Vn 18138/41)
4. Je-li sluebnost vozov cesty pes dvr sluebnho statku panujcm
statkem usedlost jako hospodsk stedisko, z nho se hospoda na pozemcch
k n patcch, nemus bt vykonvn on sluebnosti i pro pozemky pozdji
pikoupen rozenm sluebnosti, zejmna nejde-li o zvten pi pravidelnm
hospodaen nepedvdateln a nedojde-li k podstatn vymu zaten
sluebnho statku.
(Vn 17070/38)
5. Do vydrec doby sluebnosti cesty nelze zaposti dobu uvn cesty

(Vn 6258/26)
6. Nen roziovnm sluebnosti cesty zzen ve prospch usedlosti a
pozemk k n patcch, bylo-li j pouvno i pro pozemky napotom pikoupen,
leda e pikoupenm pozemk nabylo hospodaen z usedlosti rozsahu, s kterm
strany, zizujce sluebnost, nepotaly nebo potat nemohly, nebo e sluebnost
vslovn nebo vpotem pozemk byla omezena jen na tehdej pozemky.
(Vn 3568/24)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
18.
1277
(Nhradn plocha pro vkon sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Pimenost plochy sluebnosti (1)
II. Neschdnost trasy sluebnosti a vykzn nhradn plochy (2 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1273
I. Pimenost plochy sluebnosti
1.
Tak pro sluebnosti stezky, cesty a prhonu plat zsada co nejmenho
zatovn vlastnka sluebn vci. Pojem pimenosti se bude muset vykldat
objektivn, konkrtn a diferencovan. Nicmn jde o ustanoven dispozitivn, a
tak bude zleet na vli stran, jak velkou plochu ve smlouv o sluebnosti
vymez. Vymezen plochy bude vyadovat zhotoven geometrickho plnu jakoto
sousti listin pro vklad do katastru nemovitost.
II. Neschdnost trasy sluebnosti a vykzn nhradn plochy
2.
Neschdnost ploch pro popsan sluebnosti mus bt tak objektivn a podle
dikce zkona nhodn - tj. nezavinn ("stanou-li se"). Nhoda jde k ti vlastnka,
a tak se bude muset vypodat i s omezenmi svho vlastnickho prva k
pozemkm, kter nhodou vzaly za sv. Me se tak stt nap. povodn,
zemtesenm, dlnm sesuvem, pdem strom, jednnm tet osoby (srov. dle
hladina rybnka). To plat, i pokud se tak stalo vinou i jednnm ze sluebnosti
povinnho. Prakticky se tak me stt nap. realizac nalhav poteby vlastnka
sluebnho pozemku provst neodkladn zemn prce v mst trasy pvodn
sluebnosti. Podle 1263 je povinnost oprvnnho udrovat sluebnou vc v
dobrm stavu, pi spoluuvn pispv i vlastnk sluebn vci.
3.
Zkon hovo o doasnm vykzn nhradn plochy. Zejm se nebude jednat o
nhradn sluebnost, kter by mla trval, ppadn dlouhodob charakter, ale o
pouh provizorium. Toto provizorium nebude zejm zizovno a zapisovno
zpsobem obvyklm pro sluebnosti, nbr posta jednn ze strany vlastnka
sluebnho pozemku smujc k zajitn nhradn plochy, kter bude zpsobil
doasn naplovat obsah sluebnosti. Pi nhodou vyvolan neschdnosti nemus
bt ani vykzn nhradn plochy schdnm eenm. Mohlo by se toti jednat o
takovou trvalou zmnu sluebn vci vyvolanou povodn, zemtesenm apod.,
kter by vyvolvala hrub nepomr mezi zatenm sluebn vci a vhodami
vlastnka panujcho pozemku nebo oprvnnho. Vlastnk sluebn vci by se tak
mohl domhat omezen i zruen sluebnosti za pimenou nhradu ( 1299
odst. 2).
4.
Situace me bt problematick u nhodnch prodnch jev - povode,
zemtesen, kter ve vsledku mohou sluebn pozemek natolik pokodit, e
vkon sluebnosti nebude v pvodnm rozsahu nadle mon. Mysliteln nemus
potom bt ani doasn vykzn nhradn plochy (vlastnk sluebnho pozemku
jinou plochu nem). Pi znien sluebn vci tak dojde k zniku sluebnosti (
1299 odst. 1).
5.
V ppad, e by neschdnost cesty, stezky i prhonu byla zpsobena
neplnnm povinnost ze strany oprvnnho ( 1263, 1276 odst. 3), lze uzavt,
e prvo na vykzn nhradn plochy oprvnn mt nebude. V konkrtnm
ppad nejde o nhodu sthajc vlastnka, ale o nsledek protiprvnho jednn
oprvnnho. V krajn situaci nelze vylouit ani dsledky pedvdan ve vkladu k
1299. Naopak pokud by pvodn plocha nemohla slouit svmu elu z viny
vlastnka sluebn vci, je situace odlin. Pedpokladem je zde zavinn jednn
ze strany vlastnka sluebn plochy. Je ale otzkou, co by tmto zavinnm bylo v
situaci, kdy vlastnk sluebn vci ji vbec nespoluuv, a tud na n ani nenese
podle 1263 nklady. Zkon mu neukld povinnost ohledn tto cesty, nicmn
me si ponat dostaten nedbale a ppadn i mysln ohledn toho, co
pedmtem sluebnosti vslovn nen, a pesto to m na jej existenci zsadn
vliv. Pkladem me bt situace, kdy vlastnk sluebnho pozemku jej dostaten
nezmelioruje nebo udruje pli vysokou hladinu vody ve svm rybnce a celou
cestu natolik podm, e jzda po n nen mon. V takovm ppad nastupuje
povinnost vykzn jin plochy. K tomu me pistoupit povinnost nahradit
zpsobenou kodu.
498, 1105 a 1107, 1050, 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1275,
1276, 1299, 1475
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Oprvnn z vcnho bemene, kter spov ve vlunm uvn vci,
se me domhat jejho vydn, resp. vyklizen, zdren se neoprvnnch zsah
a odstrann jejich nsledk. Jestlie vcn bemeno nespov ve vlun
monosti uvat ciz vc (prvo cesty), pak se oprvnn z vcnho bemene
me domhat, aby vlastnkovi, eventuln i jinm osobm byla uloena
povinnost umonit mu vkon prva odpovdajcho vcnmu bemeni, ppadn
zdret se v alob uvedenho konkretizovanho ruen vkonu prva a odstranit
jeho nsledky.
Umst-li vlastnk pozemku na cest zaten vcnm bemenem pekku,
kter neumouje prvo odpovdajc vcnmu bemeni vykonvat, me se
oprvnn domhat odstrann tto pekky. Nen vylouena ani aloba na
uloen povinnosti umonit alobci chzi, poppad pejdn pes ciz pozemek.
Pokud alovan brn alobci ve vkonu prva cesty tm, e nechv pes
cestu pobhat psa, me se alobce domhat, aby soud uloil alobci povinnost
zdret se ruen alobce pi vkonu prva odpovdajcho vcnmu bemeni tm,
e umouje psovi pobhat po sti pozemku. Soust alobnho petitu mus bt
formulace, ze kter se podv, e jde o ruen prva alobce.
(NS 22 Cdo 443/2000)
2. Prvo odpovdajc vcnmu bemeni spovajc ve volnm prchodu a
prjezdu pes pozemek nen doteno tm, e vlastnk pozemku tento pozemek
oplot a k vjezdu umst vrata, nen-li v dsledku tchto opaten znemonn
anebo podstatn zten prchod a prjezd oprvnnho pes tento pozemek. Toto
prvo je tedy zachovno, jestlie vlastnk pozemku d oprvnnmu kle k
vratm.
(NS 2 Cdon 1457/96)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
18.
Prvo pastvy
1278
(Prvo pastvy)
Prvo pastvy m vznam zejmna pro drobn chovatele a men farmy,

zvlt v horskch a podhorskch oblastech, kte nevlastn dostaten velk
pozemky, zvlt jde-li o chov ovc nebo koz. Vedle tchto dvod je teba zmnit
i ekologick hlediska: pravideln pasen a nvazn pe o pastviny maj vznam i
pro ivotn prosted; zabrauje se tm zarstn planin a horskch luk hlohem,
bzou, vrbou nebo podobnmi nletovmi devinami a pomh se tak uchovat

krajinn rz.
Vklad:
1.
Prvo pastvy (servitus pascendi) je pozemkovou sluebnost zakldajc prvo
pst na cizch pozemcch dobytek. Zkon zde reguluje v podstat jen nejnutnj
aspekty tohoto prva - rozsah a dobu, kdy smyslem zkonnch omezen je
zachovat nebo alespo nezdevastovat sluebnou vc - pastvinu. Pro situaci, kdy
ani jeden ze zkonem pedvdanch zpsob zzen sluebnosti v 1260
nepedvd charakteristiky prva pastvy uveden ve vt prvn, se odkazuje na
pokojnou desetiletou drbu. Principiln obsahuje toto ustanoven een
nkterch problematickch otzek; ve vztahu k nsledujcm ustanovenm o
prvu pastvy je subsidirn. I tato sluebnost je pozemkov, a tak je oprvnn z
n uren vlastnictvm panujcho pozemku. Na rozdl od komentovanho
ustanoven upravuje 1280 jin zpsob uren potu kus pasenho dobytka.
Principiln sleduje prvo pastvy obdobn el jako pacht. Nejedn se ale o
smluvn pomr, nbr o vcn prvo. Z toho plyne rigidita tohoto institutu.
Jedinou monost, jak pedvdateln omezit jeho trvn, je zdit tuto sluebnost
jako vykupitelnou (srov. vklad k 1260), ppadn ji sjednat na dobu uritou.
2.
V ppad pochybnost o druhu a potu pasenho dobytka nebo rozsahu a dob
pastvy zkon odkazuje na pravu v 1279 a 1282.
498, 605, 987 a 1010, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a
1266, 1279 a 1282, 1475, 2345 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
Sluebnost pastvy nelze vydreti. K pedpisu 43 cs. pat. ze dne 5.7.1853,
s. 130 . zk. dluno pihldnouti z adu.
(Vn 6563/26)
Z literatury:
a nsl.
1279
(Hospodsk zvata, kter lze pst)
Z dvodov zprvy:
viz u 1278
Vklad:
K odst. 1
1.
Prvo pastvy m dvoj dopad. Jednak sluebn pozemek vyuv jako zdroj pce
pro pasen dobytek, zrove jej udruje prakticky v kulturnm stavu, kter brn
jeho zaplevelen.
2.
Z dvod popsanch v odst. 1 jsou nkter domc zvata z prva pastvy
vylouena - pochopiteln se jedn o prasata a drbe. Z dvodu ochrany ped
nemocemi jsou z prva pastvy tak vylouena zvata nemocn a nadmrn
zneitn. Ohledn druhu pasench zvat by zejm byla mon i jin dohoda.
K odst. 2
3.
Tato sluebnost se zakazuje zdit na pozemku s lesnmi porosty. Dikce zkona
zde nen shodn se znnm pravy prva prhonu, nebo tam se hovo o
pozemku urenm k plnn funkc lesa ve smyslu 3 lesnho zkona. Pozemek
uren k plnn funkc lesa me a nemus bt pokryt lesnm porostem. Lesn
pozemek je kategori pozemku urenho k plnn funkc lesa. Na takovm
pozemku se zakazuje pasen dobytka, nikoli jinch zvat. Ustanoven lze ale
vykldat nikoli vslovn gramaticky, nbr podle smyslu, tj. pastva dobytka se
nepipout v lese. Zkaz pastvy se jev pirozen jako draznj neli omezen
prhonu. Jde o ustanoven kogentn povahy.
498, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1279 a

1282, 1475, 2345 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
lesn zkon,
zk. . 114/1992 Sb., na ochranu prody a krajiny,

Z judikatury:
I. Vcn bemeno nelze zdit v rozporu s veejnoprvnmi pedpisy;
zapovzenm obsahem.
II. Soud neme bez souhlasu vlastnka lesa zdit prvo prjezdu lesem
jako vcn bemeno.
(NS 22 Cdo 225/2006)
Z literatury:
a nsl.
1280
(Poet kus pasenho dobytka)
Z dvodov zprvy:
viz u 1278
Vklad:
K odst. 1
1.
prava opt sleduje obsah 1278, resp. posledn desetiletou pokojnou drbu,
pokud nebylo mezi oprvnnm a povinnm dohodnuto nco jinho. Pro ppad,
e by dolo k poetn zmn kus dobytka v tto dob, rozhoduje prmr za
prvn ti roky. Jedn se o vzdlen odraz zsady, e rozhodujc pro rozsah
sluebnosti je mra pi vzniku sluebnosti. Zkon zde vslovn hovo o pokojn
drb, ani by tento termn v prav samotn pokojn drby njak definoval. Lze
dovodit, e se jedn o drbu nikm neruenou. V ppad jejho ruen pichz v
vahu posesorn ochrana ve smyslu 1006 a 1008. Lit. . 5 hovo o
aritmetickm prmru potu pasench kus.
2.
Nen-li mon poet kus dobytka takto urit, vychz se ze zsady slunosti a
pimenosti ve vztahu k rozloze a ivnosti pastviny.
3.
Jako u vech pozemkovch sluebnost, kter jsou vcemn starobylmi
agrrnmi instituty, nerozhoduje vlun prvo ani prvn jednn, nbr faktick
vlastnosti sluebnho pozemku. Objektivnm limitem je mnostv pce pro
pezimovn (seno), kter je schopen pozemek poskytnout. Poet kus dobytka je
v ppad, e nen uren dnm z pedchozch zpsob, omezen nikoli produkc
pce v dob vegetace, ale jejm pebytkem, kter se po usuen schovv pro
dobytek na zimu. Pokud by toti byl tento poet pekroen, nezbylo by ne
dovet seno z jinch pozemk.
K odst. 2
4.
Zkon logicky nezapotv kusy, kter pastvinu prozatm nezatuj (sajc
mlata).
498, 605, 987, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263 a
1266, 1279 a 1283, 1475, 2345 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
a nsl.
1281
(Doba pastvy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1278
Vklad:
1.
Pro dobu pastvy je rozhodujc mstn zvyklost. S tmto pojmem pracuje t
ustanoven 1258. Jedn se o zvyklost, tedy o jednn, kter je obvykl v danm
ase a mst. V oblastech, kde dodnes pastva dobytka pedstavuje tradin
zpsob zemdlsk vroby, by neml bt problm s jejm chpnm a
pouvnm.
2.
Vkon prva pastvy nesm ztit dn hospodaen na pozemku. V opanm
ppad vlastnkovi sluebnho pozemku nle jednak obecn prostedky
ochrany subjektivnch prv podle 12 a nsl., jednak aloba negatorn podle
1042.
3.
Petit ppadn negatorn aloby by musel pesn vymezovat mru, na kterou
mus oprvnn ze sluebnosti sv prvo omezit, a to zejm i tehdy, kdy mru
dnho hospodaen stanov hmotnprvn pedpis.
12 a 14, 498, 605, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258, 1263
a 1266, 1279 a 1282, 1475, 2345
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
zk. . 114/1992 Sb., na ochranu prody a krajiny
Z literatury:

a nsl.
1282
(Prvo spolupastvy)
Pehled vkladu:
I. Prvo spolupastvy (1 a 4)
II. Pedchzen kodm (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1278
I. Prvo spolupastvy
K odst. 1
1.
Princip inkluzivity, kter byl shora popsn v komenti k 1276, u mnohch

sluebnost neplat. Je ale mon zdit dal sluebnosti, kter budou mt
poadovan obsah.
2.
Zzen pozdjch sluebnost nesm bt ani v tomto ppad na jmu sluebnosti
ji existujc.
3.
Druh vta prvnho odstavce nen vkladov zcela jasn. Je v n mon spatovat
uritou pojistku zachovn sluebnosti, resp. podstaty sluebn vci, a to v
ppad, e by vlastnk, kter je tmto vcnm prvem omezen ve prospch
jinho subjektu, pi vkonu prva obsahov shodnho s prvem sluebnosti
takovou sluebnost vrazn omezil. To je v zkon vyjdeno slovy "zpravidla" a
"spolupastva". Naopak literatura k obecnmu zkonku obanskmu (lit. . 5)
vykld tento zkaz kategoricky a nikoli pouze v asov nslednosti ve smyslu
1266. Podle takovho (dobovho) vkladu se nesmlo zdit nap. prvo vozov
cesty, ale ani jin sluebnosti s vjimkou prva spolupastvy. Vzhledem k elu
tto sluebnosti se jev takov omezen jako logick. Druh vta prvnho odstavce
je odrazem obecnho principu prva vlastnka sluebnou vc spoluuvat, v tomto
ppad realizovat prvo spolupastvy. To s sebou ponese dopad t v oblasti
nklad na sluebnou vc ( 1263).
4.
Ustanoven je dispozitivn, a tak je mon odchyln ujednn. Je mon se
dohodnout na tom, e vlastnk pozemku bude z prva spolupastvy vylouen. Na
rozdl od vkladu Rouka-Sedlka je mon se piklonit i k monosti zdit jinou
sluebnost neli prvo pastvy. Akoli zde nen inkluzivita dal sluebnosti (lze
argumentovat slovy "prvo pastvy nezahrnuje..."), nen eeno, e prvo pastvy
vyluuje, nebo dokonce e se pi zzen prva pastvy zakazuje zdit jinou
sluebnost. Limit nebude spovat v omezen prvnm, ale faktickm. Je mon si
pedstavit i jin zte takovho pozemku, ovem nesm ruit dve vznikl prvo
pastvy. Vyloueny tak jist nebudou nap. sluebnost vodovodu apod. Na pastvin
me bt tak vydatn zdroj, e bude bez problm schopen zsobovat nejen
sluebn pozemek zaten prvem pastvy, ale kupkladu t pozemek
vzdlenj.
II. Pedchzen kodm

K odst. 2
5.
V odst. 2 jde o jinak obecn vyjdenou prevenn povinnost, kter je zde u
sluebnosti konkretizovna. V tomto ohledu nelze pustit ze zetele ani existenci
dnes v zkon nepopsan sluebnosti budky pro hldn dobytka (servitus ius
tugurii; viz lit. . 10). Zpsob a rozsah hldn uruje oprvnn. V ppad zzen
technickho zabezpeen - ohradnku, plotu, zvory - je nezbytn souhlas
vlastnka sluebnho pozemku. Jestlie oprvnn poru svoji povinnost dobytek
hldat a tento zpsob vlastnkovi sluebnho pozemku kodu, bude oprvnn
osoba povinna k jej nhrad podle 2910. Pednostn se zejm uplatn
povinnost k nhrad kody zpsoben zvetem ( 2933). Odlin se bude
posuzovat situace, kdy dobytek vnikne na sousedn pozemek (nikoli sluebn).
Povinnost k nhrad kody bude vyplvat z 2910 a pi jeho pronsledovn z
1014 odst. 2.
12 a nsl., 498, 1014, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258,

1263 a 1266, 1279 a 1281, 1475, 2894 a nsl., 2900 a 2903, 2910,
2913, 2933
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:

a nsl.
Pododdl 5
Uvac prvo
1283
(Uvac prvo)
Pehled vkladu:
I. Podstata uvacho prva (1 a 7)
II. Zmna poteb uivatele po zzen sluebnosti (8)
Rovn osobn sluebnosti mohou vykazovat znanou variabilitu. V zsad

se vak pravideln jedn o zzen uvacho nebo povacho prva osob ze
sluebnosti oprvnn. Obma tmto prvm se nvrh postupn zvl vnuje.
K ustanovenm vztahujcm se oddlen k uvacmu a povacmu prvu

jsou doplnna spolen ustanoven 1294 a 1296. Jejich nvrh bere v vahu, e
samostatn sluebnost uvn i povn spotebitelnch vc se prakticky
nevyskytuje, me vak pichzet v vahu pi uvn nebo povn vtch
majetkovch celk, k nim vak nleej tak penze a spotebiteln vci.
I. Podstata uvacho prva
1.
Uvac prvo (usus) je jednou z osobnch sluebnost - vedle povacho prva a
prva bytu. Ani tyto sluebnosti v zkon vslovn uveden nelze chpat jako
vtov uzaven. Vzhledem k zsad autonomie vle si toti strany mohou
ujednat obsah sluebnosti, kter zcela nebude odpovdat takto "typizovan"
sluebnosti. Vedle toho spolen ustanoven k sluebnosti uvn a povn (
1294 a 1296) pipoutj i takov sluebnosti, kter msk prvo oznaovalo
jako quasiusus i quasiususfructus. Vzhledem k tomu, e se jedn o osobn
sluebnosti, je oprvnn osoba urena nikoli prostednictvm vlastnictv njak
vci, ale konkrtnm oznaenm - nejastji v prvnm jednn, kterm se
sluebnost zizuje. Naopak osobou povinnou je vlastnk sluebn vci. Ji msk
prvo (srov. lit. . 10) pracovalo s pojmem tzv. nepravidelnch sluebnost servitutes irregulares (viz tak lit. . 2). Obsahem osobn sluebnosti mohou bt
rzn zpsoby uvn ciz vci, a to i takov, kter obyejn bvaj obsahem
sluebnost pozemkovch. Prameny mskho prva se zmiovaly vslovn o
prvu pastvy (srov. 1278 a 1282), nen vak dn dvod, pro by jako osobn
sluebnost nemohly bt zzeny i jin sluebnosti pozemkov. Vzhledem k
judikovanm zvrm nelze vylouit ani zaten spoluvlastnickho podlu
sluebnost (NS Cpj 51/84 Stan.). Naopak je mon, aby i prvo uvn bylo
sjednno jako sluebnost pozemkov. Zzen tchto sluebnost, jejich obsah,
rozsah a ochranu upravuj 1258 a 1260.
2.
Uivatel - osoba fyzick i prvnick - m na zklad tto sluebnosti prvo uvat
ciz vc (ius uti). Uvac prvo v sob t zahrnuje monost brt z vci plody a
uitky v rozsahu poteb oprvnnho a jeho domcnosti. Obsah tohoto vcnho
prva tedy odpovd jednomu z oprvnn vlastnka, kdy i v tomto ppad se
jedn o prvo pm, a pokud zde nebude zzeno prvo spoluuvn, tak o
prvo vlun. Osobn sluebnost je dle vyvratiteln prvn domnnky t prvo
bytu ( 1297). Obsahov shodn el jako sluebnost uvn sleduje njemn
smlouva. Mysliteln je, aby z uvacho prva bylo oprvnno vce osob (arg.
1115 a 1302). Takov situace me bt zaloena ji samotnou smlouvou,
ppadn nastat dodaten pi pechodu sluebnosti ddnm ( 1302). Znik
oprvnn jednoho ze spoluoprvnnch jeho smrt bude v odpovdajc me
doprovzen zenm rozsahu sluebnosti a tomu odpovdajcm rozenm
omezenho vlastnickho prva ke sluebn vci.
3.
K pojmu ciz vci - mus se jednat o vc v prvnm smyslu ( 489), movitou i
nemovitou, hmotnou i nehmotnou. Sluebnou vc me bt podle 1294 t
vc zuivateln a zastupiteln. Mysliteln je zaten stavby zzen na zklad
prva stavby ( 1252 odst.1). U vci zuivateln by vznikem sluebnosti s

takovm obsahem nevznikl usus, ale quasiususfructus - tj. v zsad i prvo
povac. Ciz vc je vc, kter nen ve vlastnictv vlastnka. Zejm bude
mysliteln zzen tto sluebnosti i k ostatnm spoluvlastnickm dlm (nap. v
prbhu ddickho zen pi uzavrn ddick dohody). Je poteba upozornit na
souvislost s ochranou tetch osob pi rozdlen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv ve smyslu 1150 a 1153. Vlastnkova vc (cel) jako sluebn
vc podle dikce tohoto ustanoven zejm nepipad v vahu, nebo by to bylo v
rozporu se zsadou neminem re sua servit (nikomu neslou vc vlastn), ale stle
je teba mt na pamti nov institut vlastnkovy sluebnosti. Srov. ale vklad k
zniku sluebnost ( 1299 a 1302).
4.
O vzniku tto sluebnosti plat podprn obecn ustanoven 1260, o rozsahu a
pomrech z n se podprn pouije 1263. Ochranu oprvnnho ze sluebnosti
rmcov vymezuje 1259. Tuto sluebnost je mon zdit na omezenou uritou
dobu. Praktick by mohlo bt sjednn jej vykupitelnosti.
5.
Oprvnn pebr sluebnou vc ve faktickm a prvnm stavu, ve kterm se
nachz pi zzen sluebnosti. Povinnost vlastnka je upozornit uivatele na
prvn vady, kter nejsou zjistiteln z veejnho seznamu. V ppad platnho
zzen sluebnosti me uivatel uplatnit prvo z vadnho plnn. Pozdj zzen
shodn sluebnosti k te vci, pop. vcem, je mon, ale pouze za respektovn
limitu v 1266, tj. neomezovn sluebnosti star - prioritn. Problmem me
bt i to, e vc, kter m bt zatena uvacm prvem, byla jet ped tm
pronajata nebo propachtovna. Zde je patrn vkladov souvislost s komentem
k 1266. V takov situaci je toti na vlastnkovi, aby njemn nebo pachtovn
pomr ukonil. Neuin-li tak, nelze dospt k zvru, e by snad njemce nebo
pacht mli doplcet na nslednou zmnu. Tento vklad by el naprosto proti
smyslu ochrany njemce nebo propachtovatele, kter je dna i pi zmn
vlastnka vci. Tuto situaci nelze zamovat se zzenm povacho prva, kde se
poivatel stv ex lege pronajmatelem nebo propachtovatelem. V ppad
sluebnosti uvn tak bude vlastnkovi, kter existujc obligan zaten
nezruil, hrozit to, e bude povinen nahradit kodu tomu, kdo by byl z uvn
oprvnn. Tak v ppad prva uvn se pln uplatn zsada priority vzniku
vcnho prva ( 982). Pokud by pedmtem uvn byla vc neevidovan,
vznikne toto prvo tomu, komu byla vc pedna do uvn jako prvnmu.
Sluebnost uvn neznamen absolutn omezen vlastnka. Ten pouze neme
zdit dal obligan nebo vcnprvn omezen, kter by obsahov kolidovalo s
existujc sluebnost. Nic mu nebrn vc zcizit, ppadn ji dt do zstavy (to
neplat u tzv. zstavy run v ppad, e sluebn vc je movit). Kritriem
monosti zizovn dalch sluebnost bude to, zda nenaru souasn uvac
prvo vlastnka. Zzen dal sluebnosti s knihovn pozdjm poadm by proti

oprvnnmu nemlo prvn inky. Jednalo by se o neoprvnn zsah do jeho
prva, ktermu by se mohl brnit zpr alobou ( 1042), ppadn rychleji
ochranou drby ( 1003 a nsl.). U nehmotnch vc je uvac prvo k celmu
pedmtu teoreticky mysliteln.
6.
Vlastn potebou uivatele se rozum poteba osoby oprvnn. Ta nen a neme
bt konstantn, nicmn i zde se uplatn mra pimenosti. V ppad poteby
uivatelovy domcnosti je poteba dodat, e obansk zkonk nem vslovnou a
jednotnou definici domcnosti. Vymezen tto sluebnosti tak me odpovdat
kterkoli domcnost v obanskm zkonku pedvdan, tj. domcnost
jednotlivce, rodinn domcnost atd. Je tm mnna urit hospodsk a sociln
jednota. Je velmi pravdpodobn, e poteba domcnosti bude promnlivj
hodnotou ne poteba jednotlivce; i zde je rozhodujc pimenost. Tak zde plat
co nejmen mra zatovn povinnho. Oprvnnm me bt tak osoba
prvnick. Existence domcnosti u n nepipad v vahu, a proto budou
rozhodujc jej poteby.
7.
Tuto sluebnost ani jej vkon nelze pevst a neme bt ani pedmtem
exekuce (viz lit. . 7). Vzhledem k tomu, e je vkon sluebnosti spojen pmo s
osobou oprvnnho, neme oprvnn pevst vkon sluebnosti na jinho.
II. Zmna poteb uivatele po zzen sluebnosti
8.
V ppad zmny poteb uivatele po zzen sluebnosti je poteba peliv
sledovat oba pojmy. Zmna poteb bude i do budoucna otzkou vkladovou a
judikatorn. Pi vkladu slov "po zzen sluebnosti" je nutn pihldnout k prav
vzniku sluebnosti. Rozhodnm okamikem pro sluebnosti k vcem, kter se
zapisuj do veejnho seznamu, je prv tento zpis, nebo m konstitutivn
inky. Ke zmn poteb by tedy muselo dojt a po tomto zpisu. Zven
poteby neme vst k rozen sluebnosti, snen pote nein. Monost
rozen sluebnosti spov v dodaten smlouv, kter by rozila mru zaten
povinnho. Zcela jednoznan zvr nelze uinit ohledn pechodnho snen
poteb oprvnnho. Argumentace ustanovenm 1258 by vedla k zvru, e t
rozsah sluebnosti se m zit, nebo plat obecn zsada, e sluebnost m co
nejmn zatovat povinnho (servitus minore detrimendi), nicmn nelze zcela
odhldnout od zakldajc prvn skutenosti tto sluebnosti. Snen poteb
oprvnnho me bt jen pechodnho rzu a jejich rozen do pvodn a

pedvdan mry by nutn muselo vst i ke zmn rozsahu sluebnosti. Prakticky
by tento postup nebyl nron u vc nezapisovanch do veejnho seznamu.
Naopak u vc evidovanch by zmny musely bt doprovzeny odpovdajcmi
zpisy. Vzhledem k tomu, e se jedn o osobn sluebnost, je mysliteln za
podmnek pedvdanch 1302 jej rozen i na ddice. Tm je mysliteln
rozen okruhu ppadnch oprvnnch.
489, 498, 560, 747, 749, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258,
1263 a 1267, 1279 a 1283, 1285 a 1287, 1297, 1475, 1745, 2272, 2279,
2707 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Oprvnn z vcnho bemene by byl aktivn legitimovn k alob na
ochranu prva odpovdajcho vcnmu bemeni, jestlie by jeho prvo spovalo
ve vlunm uvn nemovitosti cel, resp. v uvn konkrtn sti nemovitosti
a alovan by v tchto objektech nebo na nich mla umstny movit vci.
(NS 22 Cdo 1856/2002)
2. Sluebnost uvn nelze postoupiti. Sluebnost povn lze postoupiti a
na zklad postupn listiny postupn pevst.
(Vn 14059/34)
3. Slovem "stav" nerozum se v 505 ob. zk. stav rodinn, nbr
pslunost k urit ze td, na kter bylo obanstvo rozvrstveno v dob vydn
obecnho obanskho zkonku. Na zmnu nastalou oennm nevztahuje se
omezujc 506 ob. zk. Je-li vmnki jako vmnek urena urit mstnost
vhradn pro nho, me jako hlava rodiny vzti k sob i manelku. Odkzala-li
zstavitelka svmu manelu do smrti bydlen ve svm dom nevyslovivi pn,
by se manel po druh neoenil, a neustanovila-li nic o odkazu pro ppad jeho
satku, neodkzala mu byt jen pro ppad jeho vdovstv, nbr bez ohledu k
tomu, zda se podruh oen, ili nic.
(Vn 11563/32)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1284
(Vlastnk vci a jej uivatel)
Pehled vkladu:
I. Co nle vlastnku sluebn vci (1 a 2)
II. Nklady na sluebnou vc a jej zvady (3)
III. Vyrovnn mezi vlastnkem a uivatelem (4 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Co nle vlastnku sluebn vci
1.
Vlastnku vci nebo vc, kter jsou zaten prvem uvn, nleej vechny
uitky, tj. dn i mimodn. Brt je vak me jen do t mry, ani by zkrtil
uivatele. Uivatelovo vcn prvo k vci ciz m tedy urit a zejm vcemn
konstantn rozmr, kter tak omezuje vlastnka ve vkonu jeho vlastnickho
prva - bran uitk z vci. Pojem plod a uitk nleejcch vlastnkovi je nutn
chpat extenzivn. Soust uivatelova prva je tak uvn vci nebo jej sti.
To znamen, e vlastnk mus z uitk odest to, co nle uivateli. Pokud
uivatel vc neoprvnn pronajme, nle vlastnkovi plnn z titulu
bezdvodnho obohacen.
2.
Zkrcen uivatel m monost soudn ochrany ve smyslu 1042 a 80 o. s. .
II. Nklady na sluebnou vc a jej zvady
3.
Nklady na sluebnou vc nese jej vlastnk a stejn tak je tomu u nesen zvad.
Jeho povinnost nen vc udrovat v bezvadnm stavu, ale v dobrm stavu. Nese
pitom i nklady na tuto drbu. Mezi nklady lze potat zejmna dan, ale
samozejm i hotov nklady na vc.
III. Vyrovnn mezi vlastnkem a uivatelem
4.
Konstrukce nesen nklad podle 1284 je speciln k obecn koncepci 1263 o
prvnch pomrech ze sluebnosti, kde se hovo o tom, e nklad na sluebnou
vc nese oprvnn ze sluebnosti a jen pro ppad spoluuvn sluebn vci
jejm vlastnkem se zakld jeho povinnost na tento nklad pomrn pispvat.

Oprvnn je povinen k prbnm a drobnm opravm. Analogicky vyuitelnou
pravu by bylo mon najt v prav njmu ( 2208 a nsl.). Vlastnk me na
sluebn vci analogicky s pravou povn ( 1289 a 1290) provdt veker
stavebn prce - nutn, ale i ty, kter vychzej jen z vle vlastnka. Pitom mus
obdobn jako u njmu respektovat neruen prvo uvn. Oprvnn m
povinnost strpt opravovn vci. Trv-li to nepimen dlouho a je-li zrove
zasahovno do uvacho prva oprvnnho, me se domhat slevy, pokud je
sluebnost zzena platn. Nelze vylouit ani povinnost k nhrad kody.
5.
Pro ppad, e nklady na vc jsou pro vlastnka zatenho navc jet
sluebnost nenosn a pesahuj uitek, kter vlastnkovi zbv, m oprvnn
dv monosti: a) hradit tyto zven nklady, nebo b) od uvn upustit.
6.
Je otzkou, zda uputn od uvn je zrove a kategoricky ukonenm i
znikem sluebnosti. Pokud by jm bylo a navc jet u vci, kter je pedmtem
evidence ve veejnm seznamu, nezbylo by vlastnku sluebn vci nic jinho ne
spolen s oprvnnm uinit spolen prohlen o zniku sluebnosti, a to
nsledn zapsat do veejnho seznamu (katastru nemovitost). Pokud od uvn
upust, bude mon uvst do souladu skuten a prvn stav postupem podle
985.
7.
Pi takto nastal situaci a neochot oprvnnho problematickou situaci shora
uvedenm zpsobem eit se bude muset vlastnk sluebn vci domhat
rozhodnut soudu o zruen tto sluebnosti ve smyslu 1299 odst. 2.
489, 498, 560, 747, 749, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1257, 1258,
1263 a 1266, 1285 a 1287, 1294 a 1297, 1299 odst. 2, 1300 a 1302,
1475, 1745, 2272, 2279, 2707 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
80 o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Sluebnost uvn nelze postoupiti. Sluebnost povn lze postoupiti a
na zklad postupn listiny postupn pevst.
(Vn 14059/34)
2. Omezen 511 o. z. o. plat ohledn kadho lesa bez ohledu na jeho
rozlohu, jen kdy jde o les ve smyslu lesnho zkona. O tom, zda jest piznati
sluebnost k lesu v uritm rozsahu, nle rozhodovati soudm.
(Vn 6749/27)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
Povac prvo
1285
(Prva a povinnosti poivatele)
Pehled vkladu:
I. Pojem, obsah a rozsah povacho prva (1 a 6)
II. Vznik a znik sluebnosti povn (7 a 8)
III. Prvn pomry pi sluebnosti povn (9 a 14)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Pojem, obsah a rozsah povacho prva
1.
Povac prvo bylo upraveno jako osobn sluebnost v ABGB, nsledn v
obanskm zkonku . 141/1950 Sb., a to a do innosti obanskho zkonku .
40/1964 Sb.
2.
Povac prvo (ususfructus) je osobn sluebnost. Je to prvo sluebnou vc
uvat a brt z n plody a uitky. Podle 491 odst. 1 je plodem to, co vc
pravideln poskytuje ze sv pirozen povahy, jak je to dno jejm obvyklm
urenm a pimen k nmu, a s piinnm lovka, nebo bez nho. Podle 491
odst. 2 je uitkem to, co vc ze sv prvn povahy poskytuje. Povac prvo je
sluebnost, kter poskytuje nejir prvn moc nad vc (ius alienis rebus utendi
fruendi salva rerum substantia), obdobnou vlastnickmu prvu. Rozdl oproti
uvacmu prvu spov v tom, e sluebnost povacho prva se poivateli
poskytne prvo uvat ciz vc a brt z n plody a uitky; poivatel m prvo i na

mimodn vnos z vci ( 1285). Jedn se o nejir osobn sluebnost. Rubem
mnohem vtch oprvnn poivatele a jeho zsadnm omezenm je povinnost
zachovn podstaty sluebn vci. Rozsah oprvnn poivatele je mon
demonstrovat na pkladu jud. . 3. Shodn el jako sluebnost povn zzen
za platu sleduje v obligacch pacht ( 2332 a nsl.). Naopak vlastnk vci ji
neme ani uvat a ani z n brt uitky. Pedmtem povacho prva me bt
jakkoli vc, kter svou povahou umon jeho vkon. Stejn jako u prva
uvacho me bt sluebnou vc stavba zzen na zklad prva stavby.
3.
Poivateli nle drba povacho prva ve vztahu ke sluebn vci nebo vcem,
vlastnk sluebn vci je jejm dritelem (srov. jud. . 5). Vlastnk jakoto zrove
dritel sluebn vci ji tak me zcizit nebo zatit zstavnm prvem, teoreticky
t prvem stavby. Poivatel me sluebnou vc pjit, pronajmout nebo
propachtovat (srov. lit. . 6 a 1293 - vlastnictv k jinm uitkm po skonen
povn). Naopak poivatel neme sluebnou vc zcizit ani zatit a bez
souhlasu vlastnka mnit jej podstatu. Povacm prvem je mon zatit t
spoluvlastnick podl nebo konkrtn st vci (srov. dle). Je tak mon zatit
jen st sluebn vci a jej dal sti zatit ve prospch jinch poivatel. Je
mysliteln zzen pozdj, obsahov odlin sluebnosti. Pokud by byla zzena
opt sluebnost povn, odkazuje se na 1266 s tm, e takov prvn jednn
nebude mt vi dve oprvnnmu prvn inky. asovou nslednost bude
mon zjistit ze zpis ve veejnm seznamu, a pokud se jedn o sluebnou vc
ve veejnm seznamu neevidovanou, je rozhodujcm asovm okamikem
innost smlouvy. Poivatel s dvjm prvem by se mohl vi vkonu
pozdjho nabyvatele brnit negatorn alobou ( 1042). Vzhledem k tomu, e
vc zatenou povacm prvem lze zatit zstavnm prvem, me zde nastat
problematick stet povacho prva ke sluebn vci a rozsahu zstavnho
prva, kter se vztahuje i na plody a uitky, nejsou-li od plodonosn vci
oddleny ( 1346). Rozhodujc bude priorita vzniku tchto prv. Vyloueno
nakonec nen ani zzen relnho bemene (samozejm u vci evidovan ve
veejnm seznamu). Zde je situace nkdy jet komplikovna tm, e pi
zatovn vci sluebnost a relnm bemenem by se ml brt v vahu
sluebn potencil vci - vnos, zsoby apod. Pi zcizen vci zaten povacm
prvem je poteba pamatovat na to, e se jedn o vc, na n lp prvn vada v
podob osobn sluebnosti (srov. vklad k pechodu zvad - 1106 a 1108).
Ohledn otzky vnosu sluebn vci je mon se piklonit k prvorepublikovmu
judikovanmu zvru, e od okamiku, kdy je vc pedna do detence poivatele,
nen jej vlastnk ji oprvnn k vybrn uitk, ale je k tomu oprvnn pouze jej
poivatel. Pouze ten je nap. oprvnn dat od njemce njemn (k tomu srov.
jud. . 1 a vklad ne). Ve smyslu 489 a 979 lze teoreticky uzavt, e povac
prvo je z pohledu obanskho zkonku vc. Pesto nen mon dt povac
prvo do zstavy. Tak sluebnost povn je omezenm vlastnickho prva ke
sluebn vci. Svd-li tato sluebnost vce oprvnnm a dojde k zniku tto
sluebnosti ve prospch jednoho z nich, sluebnost se pomrn redukuje a

vlastnick prvo se tomu odpovdajcm zpsobem roz (arg. 1115 a 1302).
4.
Vedle dnho vnosu (tj. takovho, kter vc pravideln pin - nap. njemn,
pachtovn, roky z jistiny) m poivatel prvo i na vnos mimodn, tj. takov,
kter by za bnch hospodskch pomr nebyl oekvateln (devo z
polomu). Na nalezenou vc skrytou v pozemku vak poivatel prvo nem.
Povac prvo k vci, kter se zapisuje do veejnho seznamu, vznik a zpisem
do tohoto seznamu.
5.
Zkon upravuje i specifick ppady sluebnosti uvn a povn, a to pod
marginln rubrikou Spolen ustanoven, kde je upravena sluebnost uvn a
povn k vcem genericky urenm a zastupitelnm a dle sluebnost uvn a
povn k jistin. Nen vyloueno, aby sluebnost bytu, kterou zkon na zklad
vyvratiteln prvn domnnky charakterizuje jako sluebnost uvn, byla zzena
jako sluebnost povn.
6.
Zejm bude mon postoupit vkon obsahu tto sluebnosti, nikoli vak
sluebnost samotnou. Stle je poteba mt na zeteli, e se jedn o vcn prvo k
vci ciz. Povac prvo je mon postihnout vkonem rozhodnut. Vzhledem k
tomu, e i tato sluebnost je nepevoditeln, jsou zpsoby exekuce omezen. V
vahu by pipadala monost pikzn pohledvky z vnosu sluebn vci,
eventuln exekuce sprvou nemovitosti (viz tak lit. . 8).
II. Vznik a znik sluebnosti povn
7.
Ohledn pravy vzniku sluebnosti povn se odkazuje na koment k 1260.
Postaven poivatele m ze zkona ohledn pozemku oprvnn z prva stavby.
Tato prava je dispozitivn. Na prva a povinnosti poivatele je omezeno
vlastnick prvo ddice k tomu, co nabyl ddnm, jako i k tomu, co nabyl
nhradou za znien, pokozen nebo odnt vci z ddictv, pokud zstavitel pi
nazen svenskho nstupnictv ddici nesv prvo s ddictvm voln
nakldat ( 1521). Povac prvo k vci, kter se zapisuje do veejnho seznamu,
se zapisuje do veejnho seznamu.
8.
Ohledn zniku prva povn se odkazuje na vklad vnovan zniku osobnch
sluebnost.
III. Prvn pomry pi sluebnosti povn
9.
Sluebnost povn je v zkon vymezena velmi detailn a v nsledujcch
ustanovench jsou vymezena vzjemn prva poivatele a vlastnka, vetn
problematiky vlastnictv neoddlench plod pi skonen uvn. Subsidirn by
se pouila prava v 1263. Poivatel je povinen respektovat tak rzn prvn
omezen, kter by jinak omezovala vlastnka vci. Neudrovn sluebn vci v
dnm stavu, ppadn poruovn jinch povinnost vlastnka, me zaloit
povinnost poivatele nahradit kodu, a to jednak podle obecnch ustanoven (
2894 a nsl.), jednak podle 2937 odst. 2.
10.
Zkon hovo obecn o povinnosti poivatele etit podstatu vci pi vkonu
povacch prv. Jeho povinnosti jsou ale zejm ir, ponvad v dalch
ustanovench jsou uvedeny konkrtn prva a povinnosti ze sluebnosti povn.
11.
eten podstaty neznamen jen vc nezhorovat, nbr i nemnit ji tak, aby se
nehodila k uvn dosavadnmu (viz lit. . 5), tedy k dosavadnmu
hospodskmu elu.
12.
Bylo-li povac prvo zzeno k pozemku, je ve smyslu 498 nemovitou vc. V
ppad, e by bylo zzeno vcn bemeno (obecnji vcn prvo) vce
oprvnnm, pouij se pimen ustanoven o spoluvlastnictv i pro spoleenstv
tchto prv ( 1115 odst. 2).
13.
Podle nzoru vyslovenho v lit. . 6 je povac prvo sice pevn spjato s osobou
poivatele (je nepevoditeln), nicmn je mon postoupit jeho vkon. (Podle
tam uvedenho nzoru dokonce me bt prvo povn nap. objektem
zstavnho prva.) Poivatel me pronajmout nebo propachtovat sluebnou vc.
Principiln by se mlo vychzet ze stejn intenzivn ochrany njemce i
pachte jako pi zmn vlastnickho prva k propachtovan vci. Je odvoditeln,
e poivatel by ml vstoupit do prvnho postaven propachtovatele
(pronajmatele), pi zniku by se pak toto postaven mlo vrtit vlastnkovi
zaten vci. Shodn se zvry uvedenmi v lit. . 6 lze dovodit, e prva a
povinnosti pronajmatele nebo propachtovatele pechzej pi zniku sluebnosti
na vlastnka sluebn vci.
14.
Vlastnictv pirozench plod nabv poivatel percepc, civiln plody pak podle
pomru asu, po kter povn (ususfructus) trvalo.
12 a nsl., 489, 605, 1017, 1042, 1050, 1105 a 1108, 1240 a

1258, 1263 a 1266, 1283, 1286 a 1296, 1298 a 1300, 1302, 1309 a
nsl., 1475, 1521, 2201 a nsl., 2332 a nsl., 2937 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
80 o. s. .
Z judikatury:
1. Zdil-li vlastnk pronajat vci k n jinmu prvo povn, postoupil mu i
nrok proti njemci na vybrn ine a vedlejch poplatk.
(Vn 13794/34)
2. Sluebnost povn samu o sob nelze sice jinmu postoupiti, jest vak
ppustno, by poivatel penechal jinmu vkon tto sluebnosti. Ten komu byl
postoupen vkon sluebnosti, nen oprvnn ke konfesorn alob podle 523

ob. zk.
(Vn 7939/28)
3. Bylo-li penechno obhospodaen a uvn usedlosti s pozemky a
budovami k n pinlecmi a se vm inventem ivm i mrtvm, jako i s
nbytkovm zazenm v ten zpsob, aby dan a vechny povinnosti, co na to
nle, a e nen poskytovateli z vnosu hospodstv nic platiti, naopak, co si
nahospoda bude jeho, nejde ani o smlouvu pachtovn, ani o smlouvu podle
1103 ob. z. ob., ani o pjku, nbr o sluebnost povn. To, e poivatel
vybudoval stavbu, nen na zvadu nroku na vrcen sluebn vci v tom stavu, v
nm ji poivatel pevzal.
(Vn 7669/27)
4. M-li nkdo prvo brti plody z urit sti pozemku, nen to sluebnost,
nbr jde tu o reln bm.
5. Poivatel m k vci t prva jako vlastnk, jen s odchylkou, e nesm
nakldati s podstatou. Vlastnk jest dritelem vci, poivatel vak jen detentorem
vci a dritelem povacho prva.
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1286
(Vc skryt v pozemku)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
Vklad:
Vzhledem k tomu, e povac prvo (ususfructus) je nejirm myslitelnm

prvem k vci ciz, mus zkon (tradin s romanistickou konstrukc) stanovit limit
nrokm poivatele. Na nlez vci skryt v pozemku se pouij ustanoven 1063
a 1065 (viz koment k tmto ustanovenm).
489, 498, 1063 a 1065, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1285 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
80 o. s. .
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
1287
(Pevzet zvad a nesen nklad poivatelem)
Pehled vkladu:
I. Zvady, kter poivatel pejm (1 a 3)
II. Nklady, kter nese poivatel (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Zvady, kter poivatel pejm
1.
Poivatel pejm vechny zvady, kter podle slov zkona "na vci vzly v dob,
kdy byla sluebnost zzena", tj. zvady faktick, ale pedevm zvady prvn tedy vcnprvn (nap. prvo cesty, sluebnosti, reln bemena i zstavn
prvo) i obligan omezen vlastnickho prva, vetn omezen plynoucch z
veejnoprvnch pedpis a rozhodnut orgn veejn moci (dan, daov
nedoplatky). Obecn zkonk obansk oznaoval tyto zvady jako "bemena".
Byla-li sluebn vc ped vznikem povacho prva zastavena, nastv
problematick obsahov stet prva povn - bran plod a uitk a rozsahu
zstavnho prva, kter se vztahuje i na neoddlen plody a prstky ( 1346).
Pokud by se jednalo o zstavn prvo s prioritnm poadm ve vztahu k
povacmu prvu, pipadala by v vahu monost, e zstavn vitel by ml
prvo na plody a uitky (srov. 985). Naopak zstavn prvo s pozdjm poadm
se na plody a uitky poivatele vztahovat nebude. Realizace zstavnho prva
zzenho prioritn nezpsob znik povacho prva; to bude zatovat
nabyvatele vci i nadle. Vedle vad prvnch je poteba zmnit t mon vady
faktick (nap. podmen pdy, patn stav technickch zazen apod.). Zkon
toti vslovn zakld problematickou vyvratitelnou domnnku o stedn kvalit
pevzat vci. V tomto smru se odkazuje na vklad k 1292. V ppad, e by
povac prvo bylo zzeno za platu, nastoup ppadn povinnost vlastnka
sluebn vci k nhrad z vadnho plnn. Vady jdou k ti nabyvatele, je-li vada
zejm ji pi uzavrn smlouvy, nebo jde-li vadu zjistit z veejnho seznamu. To
neplat, pokud by zcizitel vadu lstiv zastel nebo pokud by nabyvatele vslovn
ujistil, e vc takovou vadu nem nebo je vbec bez vad ( 1917). Stejn tak
penech-li se vc hrnem, jak stoj a le (per aversionem), jdou jej vady k ti
nabyvatele. Toto tak neplat, nem-li vc vlastnost, o n zcizitel prohlsil, e ji
m, nebo kterou si nabyvatel vymnil ( 1918).
2.
Rozhodn jsou zvady existujc k okamiku vzniku sluebnosti. Zvady vznikl
pozdji zatuj vlastnka sluebn vci. Vzhledem k dispozitivn povaze
komentovanho ustanoven nelze vylouit ujednn stran, kter bude odchyln od
zkona a roz vlastnkovu zt. Vznikem sluebnosti se rozum ppady
pedvdan v 1260 (k tomu srov. jud. . 2).
3.
Zkon e pouze vztah mezi vlastnkem a poivatelem, tj. nee vztahy s tetmi
osobami, piem je velice pravdpodobn, e povac pomr me do tchto
vztah zashnout. Zkonn prava vslovn nepoml nap. na zstavnho
vitele i jin vitele. Podle lit. . 7 (s. 892) lze dovodit povinnost poivatele
platit roky z dluh zajitnch sluebnou vc, ovem jen u pohledvky jitn
zstavnm prvem s prioritnm poadm. Naopak poivatel nemus takov
pohledvky umoovat. Takov jednn by toti ve vsledku nemrn zvhodnilo
vlastnka sluebn vci. Je na vlastnkovi sluebn vci, aby se ppadn domhal
plnn povinnost plynoucch z pevzatch zvad, resp. aby poivatel zvady

pevzal.
II. Nklady, kter nese poivatel
4.
Vedle pevzet zvad na vci vznoucch nese poivatel nklady, kter jsou ve
smyslu komentovanho ustanoven nezbytn zapoteb k dosaen plod a uitk.
Nicmn poivatel je ve smyslu obecn zsady zakotven v 1285 a pochzejc
ji z mskho prva (salva rei substantia) povinen nst tak obvykl udrovac
nklady, tj. nklady na drbu, opravu vci, vetn jejho pojitn proti kodm
ve smyslu 1288. Poivatel tak nese tyto nklady: a) spojen se zvadami, b)
takov, aby vc nesla uitky a plody, c) obvykl udrovac nklady na vc, d)
nklady na vc vetn obnovy a obvyklho pojitn proti kodm ve smyslu
1288. Platn prava, ale t star literatura (viz lit. . 7) v tomto smru hovo u
poivatele o pi dnho hospode). V ppad zemdlskch pozemk se jedn
o nklady na orbu, osivo, hnojivo, udrovn stok a melioranch zazen. Pi
prvu povn k lesnm pozemkm jde o pravideln zalesovn, kcen a
odklzen suchch strom, zizovn a udrovn oplocench st lesa proti
vniknut zve, kter by zpsobila okus stromk apod. Vedle tchto v zsad
hotovch nklad sem pat t nklady veejnoprvnho charakteru - dan a
poplatky. Jedn se o da z nemovitost, v ppad prva povn k movit vci
(automobilu) placen pojitn. Lze dovodit, e zzen povacho prva k zvodu
sleduje obdobn hospodsk el jako pacht zvodu ( 2349 odst. 1 a 2). Proto
se tak zde bude jednat o pevod innosti zamstnavatele. Poivatel bude
povinen platit odvody dan a pojistnho.
491, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1285, 1286, 1289 a 1296, 1346
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Poivatel domu jest povinen zachovvati nazen du o zachovvn

istoty v mst (o itn chodnk).
(Vn 11110/31)
2. Tm, e vydraitel pevzal pohledvky vznouc na vydraenm dom,
nebyla dotena povinnost poivatele vydraenho domu nsti bemena vznouc
na dom ped jeho povacm prvem. Omezen 512 o. z. o., pokud vtek
sta, tk se jen veejnch dvek a povinnost. Poivatel nen povinen konati
spltky na jistinu pedchzejcch pohledvek (platiti anuity).
(Vn 9693/30)
3. Dvka z majetku nepipadla na poivatele domu, jen byl jeho
vlastnkem v dob pro vymen rozhodn, teprve jako na poivatele domu, nbr
byla jeho osobnm dluhem. Omezen "pokud uitky sta" v 512 o. z. o. tk se
jen veejnch dvek, kter lze vybrati z vci jsouc v povn, nikoliv i bemen a
rok z jistin, pedchzejcch povacmu prvu.
(Vn 8611/29)
Z literatury:
10. Svoboda: Osnova pednek o vcnch prvech k vci ciz, 1925, s.
138 a nsl.
766 a nsl.
1288
(Povinnosti a odpovdnost poivatele)
Pehled vkladu:
I. drba sluebn vci, nklady na sluebnou vc (1)
II. Zhoren podstaty vci (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. drba sluebn vci, nklady na sluebnou vc
1.
Poivatel m tyto povinnosti: a) mus vc udrovat ve stavu, ve kterm ji pevzal,
tj. ve stavu, v jakm vc byla, kdy sluebnost vznikla ( 1260), b) mus
zachovvat podstatu sluebn vci ( 1285). Proto jsou vyloueny tak zmny,
ktermi by poivatel zsadnm zpsobem mnil podstatu vci. Z udrovacch
nklad hrad nklady obvykl vetn nklad na obnovu vci. Vedle toho mus
poivatel platit obvykl pojitn vci proti kod. Pokud by pojistn (tj. i pojistn
sjednan vlastnkem ped potkem povn) oprvnn z povn neplatil,
musel by ppadnou vi pojistnho plnn vlastnkovi platit sm.
II. Zhoren podstaty vci
2.
Zkon zde upravuje ppadnou odpovdnost poivatele za zmenen hodnoty
vci. Obecn uvnm a povnm vci dochz k jejmu pirozenmu
opotebovn a vedle toho plynutm asu i ke strnut. Za takto pirozen snen

hodnoty sluebn vci nelze init poivatele odpovdnm.
3.
Poivatel nen za zmenen hodnoty sluebn vci odpovdn za dvou podmnek:
a) vc uval dn nebo b) zmenen hodnoty vci nezavinil. Nen t odpovdn
za nhodn pokozen vci (zde m ale povinnost vc dt pojistit a platit pojistn
- vta prvn in fine). Naopak poivatel odpovd za zmenen hodnoty sluebn
vci, jestlie vc neuval dn (nap. nemrn ji zatoval - jednn poivatele
nemlo charakter uvn a povn, ale exploatace). Poivatel tak odpovd za
zmenen hodnoty sluebn vci, pokud jej zavinil (nap. o vc dn nepeoval,
neprovedl nebo nenechal vas provst jej opravu apod.). Tak v tomto smru
plat i dnes shodn se star literaturou (viz lit. . 6) pro poivatele povinnost pe
dnho hospode. Povinnost hradit nklady na drbu a obnovu sluebn vci
je omezen v vnos, kterou takov vc vyn, ppadn kterou by pi dnm
hospodaen byla schopna vynet. V ppad, e by povac prvo bylo zzeno
bezplatn, je vnosem tak hodnota prva bezplatn vc uvat.
4.
Vlastnk vci me po poivateli za podmnek rozebranch v pedchozm bod
poadovat nhradu kody nebo vydn bezdvodnho obohacen, pokud
sluebnou vc uvedl vlastnm nkladem opt do pvodnho stavu. Poivatelem
zavinn snen hodnoty sluebn vci me vst ke vzniku hrubho nepomru
mezi vhodou oprvnn osoby a vlastnkem sluebn vci. Nen tak vylouen
postup pedvdan v 1299, toti e se vlastnk sluebn vci bude domhat
zruen sluebnosti.
489, 498, 514 a nsl., 1257, 1258, 1263 a 1265, 1285 a 1287,
1289 a 1296, 1299 odst. 2, 2894 a nsl., 2910, 2911, 2991 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
o. s. .
Z judikatury:
1. Jako "dobr hospod" jest poivatel povinen udrovati a spravovati vc,
a proto je tak oprvnn podle svho uven zjednvati zamstnance potebn k
obhospodaovn statku a ji zjednan osoby podreti nebo sluebn smlouvy
uinn zizovatelem (zstavitelem) zruiti.
2. Kdo m sluebnost povn, je povinen dti pojistiti vc proti ohni.
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1289
(Proveden nutnch stavebnch prac)
Pehled vkladu:
I. Opravy proveden vlastnkem (1 a 7)
II. Opravy proveden poivatelem (8)
III. Vlastnk a poivatel jako stavebnci (9)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Opravy proveden vlastnkem

K odst. 1
1.
Vlastnkovi stle nle vlastnick prvo k povnm zatenm stavbm. Ty tvo
jeho majetek a i pes rozsah sluebnosti povn nen vlastnk omezen v dispozici
s nimi.
2.
Vznam komentovanho ustanoven nastupuje v situaci, kdy stavba jakoto
sluebn vc anebo jedna ze sluebnch vc vyaduje nutn opravu, a to z
dvodu st stavby nebo v situaci, kdy stavba byla pokozena nhodnm jevem,
nap. iveln udlost (ppadn t jednnm tet osoby). Vechny podmnky
musej bt naplnny kumulativn, tj. zhoren stavby stm i nhodou mus
vyvolat takov stav, jeho een stavebnmi pracemi je nutn. Momentem, kter
vede k postupu pedvdanm v zkon, je, e dochz k ohroen, nebo dokonce
omezen sluebnosti povn. Pkladem by mohlo bt nefunkn vypoutc
zazen rybnka, kter ho neumouje na podzim vypustit a vylovit ryby. astj
budou situace, kdy stav stavby bude zhoren stm nebo nhodou, ale stavebn
zsah nebude nutn. Situace, kdy stavebn prce nutn nejsou, e zkon
samostatn v 1290.
3.
Proveden stavebnch prac je prvem, a nikoli povinnost vlastnka (arg. "vlastnk
me" a 1285 a 1287). Zachovn vci ve funknm stavu je v zjmu vlastnka,
stle se toti jedn o pedmt jeho vlastnickho prva.
4.
Iniciativa v podob upozornn vlastnka je podle odstavce 1 na stran
poivatele. Zkon zde nestanov dnou formu, ale z praktickho hlediska lze
doporuit formu psemnou. Prakticky by se mohlo jednat nap. o doporuen
dopis. S jeho doruenm do sfry ovldan vlastnkem (adrestem) pon bet
doba, bhem kter lze usoudit, zda vlastnk bude stavebn prce realizovat i
nikoli. Pimenost se bude posuzovat podle doby potebn pro zazen prac i
podle nalhavosti jejich poteby.
5.
Pokud vlastnk sluebn vci (stavby) vyhov a stavbu oprav, me po poivateli
dat nhradu. Nhrada se poskytuje ve form penn (srov. arg. "platu"). Na
rozdl od pravy v odstavce 2 zde nelze dovodit, e by vlastnk s poadavkem
nhrady musel vykvat a do skonen prva povn. Ve tto nhrady ovem
nen pln, ale odpovd jen me zlepen sluebnosti povn.
6.
Aplikace tohoto ustanoven me pinet mnoh praktick otzky. Ze zkona
plyne jen jist mra zlepen povn, jej doslovn vklad me vst k
absurdnm zvrm. Je tak poteba vychzet z nkolika vchodisek. Sluebn vc
je stle pedmtem vlastnickho prva vlastnka, a to i pes rozshlou zt
plynouc z povacho prva. Nklady, kter jsou vlastnkem vynaloeny na
stavebn prce, budou mt z hlediska ekonomie dvoj el. Prvn shora popsan
zlep vlastnkovu vc, druh potom povn oprvnn osoby. Cel vklad
komplikuje nepochybn i faktor asu, resp. doba, na kterou bylo povn zzeno.
Teoreticky by pi zlepen povn o sto procent ml nklady zcela nst poivatel.
To by ve vsledku znamenalo, e ze svho sice odstranil akutn havarijn stav, ale
s tm, e vc bude pro jejho vlastnka nebo jeho ddice funkn i bezvadn i po
skonen povn. Vsledek by mohl bt pro poivatele tivj v situaci, kdy
nefunknost sluebn vci mla pinu v jejm st. Zde se odkazuje na 1292 a
vklad k nmu. V ppadech, kter budou nepochybn etnj, tedy kdy se mra
povn zlep jen o nkolik procent, bude zejm mrou placen nklad toto
zlepen ( 514 ABGB hovoil o nkladech jako o jistin a o me zlepen povn
jako o rocch z tto jistiny - viz jud. . 2). Praktick een tto otzky me do
budoucna spovat v tom, e oprvnn a vlastnk vtl do smlouvy o zzen

sluebnosti ujednn o realizaci stavby, ppadn o nesen tchto nklad. Druhou
monost je a dodaten dohoda, jej uzaven ji nemus bt zcela bez
problm.
7.
Nebude-li postupovno ani jednm ze shora popsanch postup, bude nutn vyjt
z mry zlepen povn. Jej skuten hodnota bude jen tko vyjditeln, a tak
nezbude nic jinho ne vyjt z hodnoty toho, co poivatel uet na nkladech.
Pkladem me bt instalace nov stec linky a nsledn snen nklad na
mzdy, dle nap. lep tepeln izolace objektu a nsledn snen hrad za
energie. Mysliteln by mohlo bt t vybudovn vlastnho vodnho zdroje a
ueten nklad za vodu (nap. velkokapacitn odchovy apod.). Zjiovn mry
zlepen metodikou pomovn vnosu nemus bt bez obt, nebo nap. u
zemdlskch produkc bude obtn prokazateln pinn souvislost. Zven
produkce me bt dno nap. nadprmrn teplm obdobm, dostatkem vel v
okol apod.
II. Opravy proveden poivatelem

K odst. 2
8.
Pokud vlastnk stavby pravy provst nechce anebo neme, poivatel me, ale
nemus ("je oprvnn") provst opravy sm. Na jejich nhradu m prvo a po
skonen povn. Nrok na nhradu bude vzhledem k trvn sluebnosti
pechzet i na ddice poivatele. Rozsah je stanoven analogi s postavenm
poctivho dritele, ktermu se podle 997 hrad nutn nklady, jich bylo pro
trvajc zachovn podstaty (sluebn) vci poteba. Dle se mu hrad eln
vynaloen nklady zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu. Nhrada nle
poctivmu driteli (tj. poivateli nebo jeho ddicm) do ve ptomn hodnoty,
pokud ta nepevyuje nklady skuten. Limitem nhrady nklad ze strany
vlastnka jsou tedy poivatelem skuten vynaloen nklady na stavebn prce.
Obvykl udrovac nklady se nehrad (arg. 997 odst. 2 a 1288). Na me
nhrady je i zde patrn obrovsk rozsah a zt vlastnka sluebn vci
sluebnost povn. Zkonem stanoven rozsah sprvn reaguje na to, e
poivatel vynaloil nklad cel (tj. maximum, co me dostat) a naproti tomu se
zlepila vlastnkova vc, ovem asem opt podlehla opoteben apod. Obansk
zkonk . 89/2012 Sb. na rozdl od obecnho zkonku obanskho v tomto
konkrtnm ustanoven vbec neupravuje situaci, kdy stavebn prava je nutn,
ale neprovede ji ani vlastnk, ani poivatel. Postaven poivatele je postavenm
vcnprvn oprvnnho, kter se ale principiln v mnohm shoduje s
postavenm pachte. Ten m ale monost, a to analogicky s prvem njmu,

smlouvu vypovdt ( 2227, 2334), a to dokonce bez vpovdn doby. Na
druhou stranu pokud prce provede vlastnk a zlep tm povn, ponese v
odpovdajc me nklady poivatel. Vsledek bude v ppad nutn stavebn
pravy, kterou neprovede ani vlastnk, ani poivatel, ten, e vlastnk si zejm
ponese svoji neinnost ve svch majetkovch pomrech a poivatel si ponese ve
svch pomrech zhoren povn.
III. Vlastnk a poivatel jako stavebnci
9.
Vlastnk nebo poivatel mohou podle toho, co bylo uvedeno shora, vystupovat
jako stavebnk ve smyslu 2 odst. 2 psm. c) stavebnho zkona. To s sebou me
v krajnm ppad nst i odpovdnost za pestupek i sprvn delikt podle 178 a
180 stavebnho zkona.
997, 1257, 1258, 1263 a 1267, 1285 a 1288, 1290 a 1296
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon
Z judikatury:
1. "Nebezpem" ve smyslu 520 o. z. o. nen jen nebezpe pln zkzy
vci; sta i nebezpe ze patn sprvy vci, nebezpe, e se zhor podstata
vci, nebezpe, e nastane koda, kterou nebude lze snadno napraviti.
Pedpokladem eventulnho nroku na odstoupen vci nebo trpn soudn sprvy
( 520 o. z. o.) nen, by se zajiovac nrok ukzal bti neprovediteln exekuc;
sta, e poivatel nechce zajitn poskytnouti nebo je poskytnouti neme.
Dkazn bm, e jde o opravy, doplky a pozen, je podle 513 o. z. o.
obstarati jest povinnost poivatele, a e ron vtky z nemovitost dostauj k

tomu, aby poivatel nesl nklady s tm spojen, sth vlastnka.
(Vn 10766/31)
2. roky, kter m poivatel podle 514 o. z. o. nahraditi vlastnkovi, bute
vypoteny ze stavebnch nklad po srce pojistnho.
Z literatury:
138 a nsl.
766 a nsl.
1290
(Povinnost poivatele snet stavebn prce)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
Vklad:
1.
Poivateli svd velmi irok oprvnn, nicmn stle nen vlastnkem. Vlastnk
m i nadle prvo s vc nakldat a vzhledem k zachovn hodnoty vci m prvo
ji udrovat, opravovat, nebo dokonce zlepovat, a to i provdnm stavebnch
prac. Jejich realizace me (nikoli nutn mus) zashnout prvo poivatele.
Ustanoven 1289 milo na situace, kdy proveden stavebnch prac na sluebn
vci bylo nutn. Tehdy je nejen povinnost poivatele je snet, ale m dokonce
prvo je sm provst a po skonen povn dat jejich nhradu jako poctiv
dritel vci ( 1289 odst. 2). Povinnost poivatele je strpn i tch stavebnch
prac, kter nejsou nutn, za zkonem stanovench podmnek (viz dle).
Principiln se jedn o modifikaci ochrany sluebnosti podle ( 1259). Jinmi slovy
poivatel je povinen snet zsahy do sv sluebnosti za pedpokladu, e mu tm
nebude zpsobena jma, anebo e mu bude nahrazena veker koda (srov. dle
bod 3). Jednm z pohled je, e poivateli zde zejm nepslu veker zpsoby
ochrany subjektivnho prva - svpomoc, ochrana drby ani negatorn aloba, ale
jen aloba na nhradu zpsoben kody. Principiln jde o projev ochrany
vlastnickho prva, kter je v konkrtnm ppad ji velmi omezeno prvem
povacm. Naopak lze na vc pohlet i tak, e hroz-li koda, je vlastnk povinen
se s poivatelem dohodnout, a to nap. na sloen jistoty. V opanm ppad se
poivatel me brnit prostednictvm ochrany drby ( 1004), negatorn alobou
( 1042) apod.
2.
Povinnost poivatele je strpn i tch stavebnch prac, kter nejsou nutn za
tchto podmnek: a) stavebn prce se nikterak nedotknou poivatelova prva, b)
stavebn prce zashnou do poivatelova prva, poivateli vak bude nahrazena
vechna koda.
3.
Z textu zkona nepochybn plyne, e stavebn prce nesm zpsobit poivateli
jmu na jeho prvech z povn. V opanm ppad m nrok nejen na nhradu
skuten kody, ale i na ul zisk ( 2894 a nsl.). Prvo poivatele na nhradu
tto kody se proml v subjektivn tlet nebo objektivn desetilet lht.
Stavebnmi pracemi, a to nutnmi nebo vykonanmi z vle vlastnka, nen mon
mnit rozsah sluebnosti. Prvo poivatele zstv ve vsledku co do rozsahu
nezmnno.
619, 629, 996, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1289, 1291 a 1296,
2894, 2910, 2911, 2951, 2952
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1291
(Nklady poivatele na zlepen vci)
Pehled vkladu:
I. Poivatel vynaloil nklad na zlepen vci (1 a 3)
II. Poivatel vynaloil nklad pouze ze zliby nebo pro okrasu vci (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Poivatel vynaloil nklad na zlepen vci
1.
Poivatel zsadn mus etit podstatu vci, tj. nesm vc ani zhorovat, ani
mnit tak, e by se nehodila k dosavadnmu uvn. Pokud by tak uinil, musel
by ji na dost vlastnka uvst zpt do pvodnho stavu.
2.
Pokud jde o jin zlepen sluebn vci, mohou nastat dv situace: a) stalo se tak
se souhlasem vlastnka - zde zle na dohod stran, b) v opanm ppad
vlastnk hrad poivateli nklad za stejnch podmnek jako nezmocnnmu
jednateli.
3.
Poivatel zde jedn jako nezmocnn jednatel ve smyslu jednn k uitku tet
osoby. Bude ale vdy vc konkrtnho posouzen, zda dolo k takovmu vsledku.
Podle 3009 odst. 1 v ppad, e se nkdo ujme zleitosti ve prospch jin
osoby bez jejho svolen, nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady,
zadil-li zleitost k jejmu pevnmu uitku. Zda byla zleitost provedena k
uitku jinho, se neposoud podle obecnch hledisek, ale se zetelem k
pochopitelnm zjmm a zmrm tto osoby. Nen-li uitek pevn,
nepikzan jednatel nem prvo na nhradu nklad. Osoba, jej zleitost na

sebe vzal, dokonce me po nepikzanm jednateli poadovat, aby ve uvedl do
pedelho stavu, a nen-li to dobe mon, aby nahradil kodu ( 3009 odst. 2).
Pokud by nepikzan jednatel prvo na nhradu nklad neml, me si vzt, co
podil na vlastn nklady, je-li to mon a nezhor-li se tm podstata vci (ius
tollendi) nebo nezt-li se nepimen jej uvn ( 3011). Obansk zkonk
upravuje konkrtn specifick ppady nezmocnnho jednatelstv v 3007 a
3008 (odvracen kody a zchrana ciz vci). Jedn se ale o pravu zvltn, jej
pouit pmo nesouvis s komentovanm ustanovenm, i kdy samozejm nen
mon a priori takovou situaci mezi vlastnkem a poivatelem vylouit.
II. Poivatel vynaloil nklad pouze ze zliby nebo pro okrasu vci
4.
Druh vta komentovanho ustanoven m na jin skutkov zklad. Poivatel
zde tak vynaloil urit nklady. Ty ovem na rozdl od ppadu pedvdanho v
prvn vt nepovedou ke zlepen sluebn vci, a tedy ke zvhodnn vlastnka,
protoe causou poivatelova jednn je zde pouze zliba i snaha o estetick
zlepen jeho prosted. Zkon zde opakuje jedno ze dvou principilnch
vchodisek povn - ius uti, tj. vc dret (uvat) ve smyslu detence, a proto se i
poivateli nahrad nklady "jako poctivmu driteli". Ohledn nklad
vynaloench ze zliby i pro okrasu plat 998, tj. e poctivmu driteli se hrad
jen tolik, o kolik se zvila obvykl cena vci; poctiv dritel vak me ke svmu
prospchu odstranit ve, co lze od vci oddlit bez zhoren jej podstaty.
996, 998, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1285 a 1290, 1292 a 1296,
3006 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
stavebn zkon,
o. s. .
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1292
(Pedpokldan vlastnosti sluebn vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
Vklad:
1.
Obecn se komentovan ustanoven uplatn tehdy, pokud nen vlastnkem
sluebn vci a poivatelem dohodnuto i prohleno jinak. Jako praktick postup
lze poivateli a vlastnkovi doporuit, aby stav sluebn vci vetn toho, co k n
nle k okamiku vzniku sluebnosti (srov. 1260), zahrnuli jako samostatn bod
do smluvnho ujednn, ppadn uinili spolen prohlen, kter nebude
soust smlouvy zakldajc sluebnost. Vzhledem k tomu, e takto prozrav
vlastnk s poivatelem jednat nemus, a dle, e sluebnost povn me
vzniknout i jinmi zpsoby ne smlouvou ( 1260), zkon nabz podprn een.
2.
Podprn een ve znn zkona spov v konstrukci vyvratiteln prvn
domnnky toho, e sluebn vc byla v okamiku, kdy ji poivatel obdrel (tento
okamik me nastat i pozdji ne samotn vznik sluebnosti), prostedn jakosti
a ve stavu zpsobilm k dnmu uvn. V tto souvislosti se nabz otzka
zkonnho vymezen "stedn jakosti". V zjmu jednotnosti vkladu prvn normy
lze odkzat na 1915.
3.
Vyvratiteln prvn domnnka se tk tak skutenosti, e se sluebnou vc
nebo vcmi bylo v okamiku pedn ve, co je k uvn (povn) teba. Nemus
se jednat o psluenstv vci, ale t o potebn doklady, dokumentaci, nhradn
dly, vybaven hospodstv apod. Rozsah vrazu "je k takovmu uvn teba"
bude nezbytn vykldat konkrtn a diferencovan, vdy vak bude vkladovm
vodtkem spe extenzivn pedstava o tom, co je k takov sluebn vci za
elem takovho konkrtnho uvn nezbytn (srov. znn 1258). Sluebn vc
by mla splovat tak poadavky kladen veejnm prvem (kolaudace, povolen
k odbru vody, technick kontrola).
4.
Vyvratiteln domnnka m pi absenci konkrtnho uren stavu sluebn vci
podprnou lohu a obecn zakld monost prkazu opaku. Vyvratiteln
domnnka tak ve vtin ppad chrn vlastnka. Prostor pro ppadn spor se
otevr v ppadech, kdy je sluebn vc v dob povn opravovna z
nezbytnch dvod, ppadn po skonen uvn a navrcen uvn a povn
vlastnku vci. Tehdy vzhledem k 1288 me hrt vznamnou roli to, v jakm
stavu byla vc pevzata. Pokud poivatel nezadokumentuje stav vci detailn pi
jejm pevzet, me bt inn odpovdnm z toho, e vc neuval dn (srov.
vklad k 1288 a tak povinnost stavebnch prav v 1290). Dkaz opaku
zkonem stanoven vyvratiteln domnnky sth poivatele. Mimodnou kvalitu
sluebn vci pi jejm pedn tvrd a dokazuje vlastnk. Pokud se poivateli
poda prokzat, e mu nebyla pedna vc prostedn kvality, nemus vc v
takov kvalit ani vracet.
510, 511, 996, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1285 a 1291, 1293 a
1296, 1309 a nsl., 1915, 2951 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1293
(Vlastnictv plod pi skonen povn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Vyrovnn mezi vlastnkem a poivatelem (2 a 3)
III. Prvo na jin uitky (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Obecn
1.
Komentovan ustanoven e situaci, kter nastv pi skonen povacho
prva (ususfructus). Povac prvo zanik obecn v ppadech uvedench v
1299 a nsl. V ppad, e bylo povac prvo zzeno ve prospch fyzick osoby,
potom se vzjemnho vypodn bude astnit vlastnk dve sluebn vci a
ddic nebo ddicov poivatele. U prvnick osoby je situace komplikovan,
pokud tato nem prvnho nstupce. Praktick een by mohlo spovat v iniciaci
zniku sluebnosti jet v dob likvidace. Jestlie poivatel m prvo vc uvat
(ius uti) a brt z n plody (ius frui), oboj pod omezenm zachovn podstaty vci,
vyvstv otzka prvnho osudu plod. Vc zaten sluebnost povn pat
stle jejmu vlastnku. Po dobu trvn prva povn nleej plody sluebn vci
poivateli. Obansk zkonk sice neobsahuje vslovn pravidlo o zpsobu nabyt
plod pi zaten vci touto sluebnost, teoreticky a pro srovnn lze v tomto
ohledu odkzat na msk prvo (viz lit. . 4 a 11), kde vlastnk nabval vlastnictv
k plodm separac, poivatel percepc. Percepce (sklize) by rozhodovala o tom,
zda plody budou k okamiku skonen povn oddlen, a tm samostatnmi
vcmi nleejcmi poivateli, anebo zda k jejich oddlen nedojde, a budou tak
nleet jako soust vci poivateli sluebn vci. Ustanoven 1293 hovo o
plodech, kter nebyly oddleny, a contrario byly oddleny, zkon ale ble
nespecifikuje zpsob jejich oddlen.
II. Vyrovnn mezi vlastnkem a poivatelem
2.
Pi skonen uvn nleej plody jet neoddlen vlastnkovi sluebn vci, a
jsou tedy z hlediska prva soust vci (nikoli samostatnou vc; tato konstrukce
je v evropskch zkoncch tradin a vychz z mskoprvn pravy - viz lit. . 4).
Zde je patrn souvislost s pravou rozsahu zstavnho prva v 1346. Tak zde
bude zleet na poad zpisu vcnch prv (srov. vklad 1287 sub I).
3.
Pokud poivatel vynaloil nklady na tyto (neoddlen) plody, je mra nhrady
urena odkazem na ustanoven o poctivm driteli. Neoddlen plody nleej
vlastnkovi sluebn vci bez ohledu na to, zda byly dodreny zsady dnho
hospodaen. Z porovnn prvn pravy nrok poctivho dritele a povinnosti
vlastnka uhradit poivateli nklady na tyto plody vynaloen vyplv, e
povinnost vlastnka tyto nklady hradit nastoup jen tehdy, pokud z nich ml
vlastnk uitek. Prakticky me nastat situace, e poivatel vynaloil na plody
nklady, nicmn nejednal podle zsad dnho hospodaen a plody neoddlil
vas. Ty by sice pipadly vlastnkovi dve sluebn vci, nicmn v dsledku
pozdn sklizn by jejich hodnota mohla bt miziv a vlastnk by z nich nemohl mt
uitek. Ponechn rody na polch by dokonce mohlo vst ke vzniku majetkov
jmy na stran vlastnka sluebn vci. Poivatel by potom se svm nrokem na
nhradu nklad vynaloench na plody nemohl bt spn a nebyla by
vylouena ani jeho povinnost k nhrad vznikl majetkov jmy, a to i vetn
ulho zisku.
III. Prvo na jin uitky
4.
Prvn dv vty komentovanho ustanoven hovoily o plodech ( 491 odst. 1).
Tet vta hovo o jinch uitcch. Uitkem je to, co vc pravideln poskytuje ze
sv prvn povahy ( 491 odst. 2). Pkladem jinch uitk me bt njemn.
Poivatel takov uitky obdr za tak dlouh as, jak dlouho povn za
poslednho seku splatnosti trvalo. Pkladem me bt situace, kdy je njemn
placeno ron a stv se splatnm a za pl roku po skonen povacho prva
(srov. jud. . 1). Vlastnk a poivatel dostanou po jedn polovin. Komentovan
ustanoven navazuje na znn 1285, a to ve smyslu toho, e poivatel me
sluebnou vc pronajmout, vzhledem k jej charakteristice vak spe
propachtovat (srov. vklad sub I k 1285). Ustanoven je dispozitivn, strany si
mohou sjednat jin reim (srov. jud. . 2 in fine).
5.
Analogicky by se mlo postupovat pi rozvrhu optujcch se nklad (star

terminologi bemen) na sluebnou vc.
491, 996, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1285, 1294 a 1296
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Den jejich splatnosti nen pro rozdlen civilnch plod rozhodnm pi
zniku povacho prva.
2. Tzv. dividenda rozdlen prvovrenm manstvem z istho zisku
pivovaru je fructus civilis prvovrenho domu a slu ji pi pechodu vlastnictv
dliti pro rata temporis podle dohody 1050, 519 ob. z. ob.
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
Spolen ustanoven
1294
(Uvac a povac prvo k zastupitelnm vcem)
Pehled vkladu:
I. Vci zastupiteln a zuivateln jako vci sluebn (1 a 2)
II. Povinnosti pi skonen sluebnosti (3 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Vci zastupiteln a zuivateln jako vci sluebn
1.
Pedmtem uvacho nebo povacho prva mohou bt tak vci zastupiteln (
499) a zuivateln ( 500). Pokud je takov prvo takto zzeno, me uivatel a
poivatel zachzet s tmito vcmi podle sv vle. U zuivatelnch vc dojde k
jejich spotebovn a jejich navrcen nen mon. Ve smyslu 500 jsou
zuivateln vci i ty movit vci, kter nle ke skladu nebo k jinmu souboru,
pokud jejich bn uit spov v tom, e jsou prodvny jednotliv. Tato

sluebnost nebude zejm asto zizovna jako sluebnost samostatn, ale (dle
dvodov zprvy) spe jako sluebnost k vtm a komplexnm majetkovm
celkm (genericky uren vci - penze, jistiny). Romanistick literatura oznauje
tento typ sluebnosti za quasiusus nebo quasiusufructus. Lit. . 11 uvd, e se
pvodn jednalo o vztah obligan, kter zaal bt postupem asu chrnn jako
vcn prvo. To s sebou pin zsadn dopady i pro souasnost, kdy pro ochranu
tohoto prva je mon samozejm vyut prostedky pedvdan v 1259. Znn
komentovanho ustanoven dopluje dikci 1257, e sluebnost lze zdit k
vcem bez dalho bliho uren (zde dokonce k movitm, genericky urenm a
zuivatelnm vcem). Jestlie oprvnn z takov sluebnosti me s takovmi
vcmi zachzet podle sv vle, me je jist bezplatn i platn zcizit. I kdy se
jedn o vcn prvo, kter obecn na vci lp, nelze v tomto ohledu dovodit, e
by snad pi zcizen tchto vc zatovalo jejich nabyvatele. Zde dostv
pednost smysl tto sluebnosti ped obecnou zsadou, kter dostala sv
zkonn vyjden v ustanovench 1106 a 1108. Poadavek na sluebnou vc
jako na zastupitelnou a zuivatelnou spluj bez dalho penze. Zde je nutn
rozliovat jako pedmt povn penze samotn ( 1294) a penze uloen na
rok ( 1295).
2.
Po skonen prva uvn nebo povn m uivatel nebo poivatel povinnost
vlastnkovi vrtit stejn mnostv tchto vc a tho druhu. Zdnliv jde o
obligaci, ale jedn se stle o vcn prvo k vci ciz. Principiln se jedn o
obdobu smlouvy o zpjce ( 2390). V ppad, e jsou pedmtem tohoto prva
penze, jde o bezron vztah. Jist praktick problm se me objevit v ppad,
e takto bude zatena pohledvka. Zzen uvacho i povacho prva k
pohledvce toti mus bt znmo dlunkovi. Vi dlunkovi zaten pohledvky
se bude postupovat analogicky jako pi zastaven pohledvky (srov. 1335 a
nsl.).
II. Povinnosti pi skonen sluebnosti
3.
Z praktickho hlediska
zatench vc, kter
skonenm sluebnosti
smluvnho ujednn o
samostatn.
lze u zizovn tchto sluebnost nechat provst soupis

uleh ppadn dokazovn ve sporu, kter me se
nastat. Tento soupis - invent me bt soust
vzniku sluebnosti ( 1260) nebo me bt sepsn
4.
Zejmna pi zniku tto sluebnosti a vracen vc stejnho druhu a mnostv
jejich vlastnku se me uplatnit vyvratiteln domnnka 1292.
489, 499, 500, 1106 a 1108, 1257 a 1259, 1263 a 1266, 1283,
1285, 1292, 1299 a 1301, 1309 a nsl., 2390 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1295
(Prvo uvn nebo povn k jistin uloen na rok)

Pehled vkladu:
I. Obecn k uvn a povn jistiny (1 a 4)
II. Rozhodovn o jistin (5 a 6)
III. Splacen jistiny (7 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Obecn k uvn a povn jistiny

K odst. 1
1.
Jde o dal spolen ustanoven mc na specifick ppad uvn nebo povn
jistiny. Komentovan ustanoven ble specifikuje sluebnou vc - penze uloen
jako jistina a jej civiln plody - roky. Prvo uvn nebo povn jistiny m
odlin reim od pedchozho ustanoven, kter m obecnou povahu pro ppad,
e sluebn vc je zastupiteln nebo zuivateln. Jistina sloen na rok nemus
znamenat pouze sloen penz (pohledvka z tu, vru, roen zpjky, ale
t z uschovanch cennch papr). Tato specifick sluebnost najde svj vznam
t pi sprv cizho majetku ( 1400 a nsl.).
2.
Penze jsou vc genericky urenou, zastupitelnou a zuivatelnou s absolutn
mrou likvidity. Tj. pokud jsou penze smnny v te mn za bankovky stejn
hodnoty, zstv jejich hodnota nezmnna (tak to nemus vdy platit u
ostatnch vc druhov urench). Proto plat, e pokud jsou penze dny jako vc
k uvn nebo povn, je skutenm objektem takov sluebnosti jejich hodnota
(tento princip je obecnji vyjden pro vechny genericky uren vci v 1295).
3.
Zkon zde nehovo o penzch v hotovosti (srov. nap. 1294), ale o penzch
uloench (jistin) na rok. Me se jednat vedle situac uvedench sub I nejen o
bankovn vklad, ale nap. t o vkladn knku, ppadn vkladov list. Podstatn
je znak roen. Uivatel nebo poivatel z jistiny se nestv jejm vlastnkem a
neme s n naloit podle sv libosti jako podle 1294. Oprvnnmu ze
sluebnosti nle pouze roky - civiln plody sluebn vci (jistiny). Jistina jako
"vc sluebn" m ovem sv specifika; nen konstantn a jednoznan
charakterizovna jako nap. sluebn pozemek. Pro nroky uivatele a poivatele
jsou vzhledem k obecn zsad o rozsahu a obsahu sluebnosti zakotven v
1264 rozhodujc ve jistiny a rok z n. Pozdj vy rokov mra povede ke
zvhodnn uivatele i poivatele. Pohyb rokov mry smrem dol naopak
pjde uivateli nebo poivateli jistiny na vrub.
4.
rok (plody) nle uivateli nebo poivateli i v ppad, e v dsledku njak
zmny nastoup na msto pvodn jistiny za doby trvn sluebnosti jin jistina.
Prakticky by se mohlo jednat nap. o vybrn penz z vkladn knky a jejich vklad
na bankovn et apod., ppadn zastoupen jin shora popsan jistiny, dle se
me jednat o vmnu cennch papr pi pemn. K takovm krokm me
vlastnka jistiny vst nap. rozvaha nad bezpenost vkladu u konkrtnho
bankovnho stavu. Takov jednn je nepochybn prvem vlastnka jistiny,
nemus ale zstat vdy bez dopadu na prva uivatele i poivatele jistiny. V jeho
pomrech se toti me odrazit rzn rokov mra, kter me bt u
stabilnjho bankovnho stavu ni. O nakldn ("podnikn") s jistinou srov.
dle. V tomto smru je tento quasiusus, resp. quasisususfructus speciln
pravou k prvu uvn ( 1283 a nsl.) a k prvu povn ( 1285 a nsl.),
nebo o povinnostech, ppadn nesen zvad ze strany poivatele zde nen e.
Pesto nelze vylouit, e takto bude zatena jistina, kter se ji pedtm stala
pedmtem zstavnho prva. Ohledn nroku na roky ve vztahu k trvn
sluebnosti se pln uplatn 1293 (srov. vklad k tomuto ustanoven, pedevm
ohledn jeho vztahu k 1346). Vpoet by u tchto vztah vzhledem ke zpsobu
uren doby trvn sluebnosti neml init pote.
II. Rozhodovn o jistin

K odst. 2
5.
Znn zkona dle jen konkretizuje praktick aspekty tto sluebnosti, kter byly
naznaeny v pedchozm odstavci. Na jedn stran je zde vlastnk jistiny (vitel)
a na druh stran oprvnn ze sluebnosti - uivatel nebo poivatel, kte maj
nrok na roky z jistiny. Jakkoli kroky - podnikn s jistinou jsou oprvnnm
vlastnka jistiny. Nelze ale opomjet existenci sluebnosti, jej rozsah, nebo
dokonce vbec realizace jsou odvisl od zpsobu a msta uloen jistiny. Zkon
proto dv prvo nejen vlastnkovi, ale i oprvnnmu, aby o jistin rozhodli
spolen. Vzhledem k dispozitivn povaze ustanoven je mon, aby si strany
ujednaly pi vzniku sluebnosti pro rozhodovn odchyln reim. Nicmn nen
pravdpodobn, e by toho vzhledem k postaven kad ze stran a rizikm
plynoucm z modifikace zkonem pedvdanho reimu strany pli vyuvaly.
6.
V ppad neshody se me kad ze stran obrtit na soud. aloba by mohla mt
v hmotnm prvu obdobnou oporu jako v nkterch situacch rozhodovn
spoluvlastnk (srov. 1129). Vzhledem ke koncepci hmotnprvn pravy se po
procesn strnce bude postupovat podle 153 odst. 2 o. s. . Jednn ve smyslu
slov zkona o podniknut neho s jistinou bez souhlasu vech vyjmenovanch
osob zakld neplatnost takovho prvnho jednn (lit. . 8).
III. Splacen jistiny

K odst. 3
7.
Dlunk z pohledvky, kter odpovd jistin a je pedmtem quasiususfructu, se
nachz v jinm postaven, ne bv obvykl v bnm vitelsko-dlunickm
vztahu. Dvody tto odchylky jsou podny shora. Vitel - vlastnk pohledvky
nen pro tentokrt absolutnm pnem vci, ale je omezen vcnm prvem tet
osoby - sluebnost uvn nebo povn k jistin (dlunkov dluhu). Jestlie
"podnikn s jistinou" muselo bt zkonem regulovno uvnit vztahu vlastnka
sluebn vci a oprvnnho, tm spe tak mus platit pro tet osoby - dlunka.
Ze slov zkona "Dlunk se dluhu zprost" lze dovodit znik povinnosti dlunka.
Nicmn splacenm jistiny povac prvo nezanik.
8.
Tento dlunk se toti dluhu zprost jen tehdy, kdy spln najednou viteli vlastnku sluebn vci a zrove jejmu uivateli i poivateli. Ani jeden z nich
neme samostatn alovat dlunka na splnn. V tomto ohledu je nutn, aby
dlunk vdl o tom, e k jistin je zzena sluebnost. Praktick postup bude
shodn jako v pedchozm ustanoven (analogicky se zastavenm pohledvky -
1335). Jestlie dlunk spln svj dluh vi poivateli, nezprost se svho zvazku
vi viteli. Na celm postupu nic nemn ani prodlen dlunka ( 1970 a nsl.).
Nakonec dostane-li se dlunk do prodlen, me se prva na splnn dluhu
domhat jak vitel, tak poivatel. Kad z obou, tj. vitel nebo poivatel, me
sm poadovat jen to, aby jistina byla pro oba sloena do notsk nebo soudn
schovy. Spolenou alobou se vak mohou domhat splnn pro oba z nich.
12, 13, 489, 499, 500, 580 a nsl., 1042, 1257, 1258, 1263 a 1266,
1283, 1285, 1293, 1294, 1296, 1908, 1935, 1936, 1970 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
not. d
Z judikatury:
Kdo m povac prvo k jistin, nen tm jet oprvnn disponovati s jejm
uloenm.
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
1296
(Zajitn podstaty)
Pehled vkladu:
I. Zajitn podstaty (1 a 4)
II. Odbytn (5 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1283
I. Zajitn podstaty
1.
Podstatou je mnna sluebn vc, kter je pedmtem uvacho nebo
povacho prva. Podmnkou oprvnn vlastnka domhat se na uivateli i
poivateli zajitn podstaty je, e podstat hroz nebezpe. Slova zkona mn

objektivn stav ohroen podstaty, tj. i stav nezavinn. Mru nebezpe zkon
neuruje. Z hlediska obecnjch rys sluebnosti by bylo mon dovodit, e se
mus jednat o ohroen nikoli nepatrn i nepodstatn. Jen v takovm ppad m
vlastnk sluebn vci prvo na sloen jistoty. Nebezpe hrozc podstat bude
asto vyplvat z jednn oprvnnho (sluebnou vc nevyuv, dn
nehospoda nebo mn zpsob jejho uvn). V ppadnm soudnm sporu bude
nebezpe, kter podstat hroz, tvrdit a prokazovat jej vlastnk. Tuto skutenost
bude vhodn postavit najisto, a proto praktick postup bude spovat v podn
urovac aloby s tm, aby soud uril, e podstat hroz nebezpe. Teprve
postaven existence i hrozby nebezpe pro podstatu na jisto jsou podmnkou
dalho postupu (lit. . 5).
2.
Pojem nebezpe byl za dob innosti ABGB vykldn pomrn iroce (srov. lit. .
7). Jednalo se nejen o nebezpe pln zkzy vci, ale t o nebezpe vyplvajc
ze patn sprvy vci, resp. nebezpe toho, e nastane na vci takov koda,
kterou nebude mono odstranit (srov. jud. . 1).
3.
Ustanoven nehovo konkrtn o njakm zpsobu zajitn. V praxi bude zejm
otzkou volby a vhodnosti, kter ze zajiujcch prostedk bude zvolen.
Ustanoven 2012 vymezuje jistotu tak, e pokud je nkdo povinen jistotu dt,
uin sv povinnosti zadost zzenm zstavnho prva. Nen-li nkdo s to dt
jistotu zzenm zstavnho prva, d jistotu zpsobilm ruitelem. Pokud jistota
ztrat na cen tak, e se zajitn stane nedostatenm, m vitel podle 2017
prvo dat od dlunka, aby zajitn bez zbytenho odkladu pimen doplnil;
pokud to dlunk neuin, stane se splatnou st pohledvky, kter nen zajitna.
4.
Vlastnk me bt ve svch majetkovch pomrech zkzou i pokozenm
sluebnost zaten vci zsadn doten. Jistota tak m zabrnit alespo
hodnotov negativnm dopadm zkzy vlastnkovy vci. Pokud nebude jistota
poskytnuta dobrovoln, lze se j domhat soudn. Je otzkou, zda bude sloen
tto jistoty podlhat vkonu rozhodnut (judikatura k o. z. o. se k tomu nestavla
kladn). Spe bude nsledovat postup podle hmotnho prva v tom smyslu, e
jistota nebyla dna (viz vklad sub II). Celou vc lze patrn vyeit prakticky
rychleji podnm aloby na poskytnut jistoty, jej petit by obsahoval alternativu
facultas na vydn podstaty oproti zaplacen odbytnho. Ve vsledku me
vlastnk takto pivodit rychlej znik pro nho tiv sluebnosti. Oproti 1299
odst. 2 zde dojde k zniku sluebnosti prvn moc rozhodnut, pokud v tomto
sporu vlastnk proke, e poivatel nebo uivatel jistotu poskytnout nechce (lit.
. 9).
II. Odbytn
5.
Nebude-li uivatelem nebo poivatelem dna jistota, otevr se zde pro vlastnka
sluebn vci cesta k ukonen sluebnosti. Na uivateli nebo poivateli se me
pmo domhat vydn vci, pokud proke, e poivatel nebo uivatel jistotu
poskytnout nechce, a zaplat slun odbytn.
6.
Slun odbytn je plnn, kter je v tto situaci podmnkou pro vydn vci (
1041). Odbytn nesta nabdnout, nbr mus bt poskytnuto. Zpravidla pjde o
penitou stku, nen ale vyloueno ani odbytn naturln. Slun odbytn lze
dnes bez judikatury vymezit takto: Jedn se o nhradu ulho povn nebo
uvn, kter bylo ukoneno. Slun odbytn nelze ztotoovat s cenou i
hodnotou plnn, pp. uitk, kter by poivateli nebo uivateli pibyly do konce
sluebnosti (viz lit. . 5). Dvody pro takovou argumentaci jsou: Je to stle jen
vcn prvo k vci ciz, kdy vlastnk omezuje sv vlastnick prvo ve prospch
tet osoby, nicmn sm stle vlastnkem zstv. Situace zde byla vyvolna
uivatelem nebo poivatelem, kdy odmtl poskytnout jistotu (cautio
ususfructuaria). Vt ve odbytnho by mohla bt v rozporu se zsadou
poctivosti a dobrch mrav. V zsad jde vedle obecnj klauzule ( 1299) o
vjimen zpsob ukonen pomru plynoucho ze sluebnosti.
12 a 14, 489, 499, 500, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1283, 1296,
1309 a nsl., 2010 a nsl., 2012, 2014, 2017, 2018 a nsl., 2040 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. "Nebezpem" ve smyslu 520 o. z. o. nen jen nebezpe pln zkzy
vci; sta i nebezpe ze patn sprvy vci, nebezpe, e se zhor podstata
vci, nebezpe, e nastane koda, kterou nebude lze snadno napraviti.
Pedpokladem eventulnho nroku na odstoupen vci nebo na strpn soudn
sprvy ( 520 ob. zk.) nen, by se zajiovac nrok ukzal bti neprovediteln
exekuc; sta, e poivatel nechce zajitn poskytnouti nebo je poskytnouti
neme. Dkazn bm, e jde o opravy, doplky a pozen, je podle 513 ob.
zk. obstarati jest povinnost poivatele, a e ron vtky z nemovitosti
dostauj k tomu, by poivatel nesl nklady s tm spojen, sth vlastnka.
(Vn 10766/31)
2. Jistotu podle 520 ob. zk. lze dati, je-li ohroena podstata vci. Tak
jest tomu, prodno-li psluenstv vci (iv invent hospodsk usedlosti).
Povinnost sloiti jistotu nelze uloiti exekuc.
(Vn 9859/30)
Z literatury:
138 a nsl.
766 a nsl.
Sluebnost bytu
1297
(Sluebnost bytu jako uvac nebo povac prvo)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 5)
II. Sluebnost bytu jako prvo uvn (6 a 13)
III. Sluebnost bytu zzen jako prvo povac (14 a 15)
Ustanoven o sluebnosti bytu jsou zaazena a na zvr tohoto pododdlu

vzhledem k tomu, e tato sluebnost me bt reprezentovna jak uvacm, tak
povacm prvem.
I. Obecn
1.
Sluebnost bytu nebo podle pedchzejc prvn pravy vcn bemeno bytu se i
v modern spolenosti vyskytuje pomrn asto. Vslovn prava vcnho
bemene bytu v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. (ve znn innm k
31.12.2013) chybla. Jeho existence byla piputna abstraktnm vymezenm
vcnch bemen v 151n ob. zk. . 40/1964 Sb. Vcn bemeno bytu mlo
tehdy zajistit prvo bydlen, kter bylo zpravidla zizovno na dobu doit
oprvnnho. Z hlediska praxe je nejastj situace, kdy nkdo ve st zciz
vlastn nemovitost (pevedl ji na dti, jin pbuzn, event. na ciz osoby) a zd
pro sebe vcn bemeno prva bytu. To s sebou zvlt u smluvnho zpsobu
zzen nejednou pinelo nejasnosti a nsledn spory ohledn mry a zpsobu
vyuvn zaten nemovitosti. Vcn bemeno bytu bylo mon zdit jak
platn, tak i bezplatn. Pi jeho ohodnocovn se vychzelo ze zkona .
151/1997 Sb., o oceovn majetku, podle kterho se doivotn bemeno cen jako
desetinsobek ronho uitku. Tak prava drby a plateb z nemovitosti byla
obsahem takovho ujednn. Dovrujc prvn skutenost byl vklad vcnho
bemene do katastru nemovitost. To mohlo vznikat t na zklad ddick
dohody. Zde je poteba i dnes akcentovat ten fakt, e bemenem, kter vychz z
ddick dohody, by se mly zatovat jen ty nemovitosti, kter byly pedmtem
ddickho zen; opan extenzivn postup nem oporu v logice i principech
ddickho prva. "Vcn bemeno bytu" podle pedchoz prvn pravy mnohdy
obsahovalo prvky aktivity ze strany oprvnnho nebo oprvnnch, a tak se
pohledem platn pravy obsahov spe podob vmnku, tj. povinnosti konn.
Nelze proto zcela vylouit vzhledem k 3028 a vkladu k 1257 to, e tato
bemena bude mon v konkrtnm ppad posoudit jako reln bemeno.
2.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. na rozdl od obanskho zkonku . 40/1964
Sb. ve znn do 31.12.2013 sluebnost bytu vslovn upravuje. Ryze pohledem
vkladu prvn teorie plat, e sluebnost bytu pojat v zkm slova smyslu mus
spovat v nekonn - servitus in faciendo consistere nequit. Zde je patrn rozdl
oproti vcnmu bemeni bytu, kter mnohdy obsahovalo i zvazky v podob
konn - dodvky jdla, uklzen snhu apod., a tak se spe obsahov blilo
relnmu bemeni i vmnku podle souasn prvn pravy ( 2707 a nsl.).
Podle pravy v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. ( 1297) me bt sluebnost
bytu zzena samostatn, ppadn spolen s dalmi oprvnnmi obsahov
naplujcmi podstatu vmnku.
3.
Obansk zkonk ad sluebnost bytu ke sluebnostem osobnm. Sluebnost
bytu sleduje zajitn bytov poteby oprvnnho. Tuto sluebnost lze zdit
zpsoby pedvdanmi v 1260 (smlouva, pozen pro ppad smrti, vydren,
rozhodnut soudu). Tak ustanoven o sluebnosti bytu m dispozitivn povahu.
Sluebnost me bt sjednna jako platn - plata se poskytuje v opakujcch se
rentch. Vzhledem k obecn prav v 1260 plat, e pokud nen plata
sjednna, je sluebnost sjednna bezplatn. Sluebnost bytu me slouit jak
osob (osobm fyzickm), tak tak osob prvnick. Principiln se jedn o
vcnprvn zajitn prva bydlen, nen ale vyloueno t vyuit jin shodn
jako u njmu bytu. Osoba oprvnn ze sluebnosti bytu me bt povinna
nahradit kodu podle 2937 odst. 2 (koda zpsoben vc vyhozenou z okna).
Sluebnost bytu zanik zpsoby pedvdanmi v 1299. Nicmn je mon a
priori sjednat tuto sluebnost na dobu uritou.
4.
Prva a povinnosti vyplvajc z tto sluebnosti budou v praxi pedevm plynout
ze smlouvy, kterou byla sluebnost zzena. Ocenn sluebnosti bytu se nap. pro
ely ddickho zen provd podle zkona . 151/1997 Sb., o oceovn
majetku, piem doivotn zzen sluebnost se pot jako sluebnost zzen
na deset let. Pro vymezen prv a povinnost oprvnnho a povinnho z tto
sluebnosti podprn poslou dikce komentovanho ustanoven. Ani vymezen
prva uvn vak nemus bt v tomto ohledu dostaten. Analogicky proto
budou pouiteln ustanoven o njmu bytu.
5.
Problematick me bt prvn povaha sluebnosti bytu. Pokud je tento dn
pouze do uvn oprvnn osob, jedn se o sluebnost uvn. T nakonec
svd t vyvratiteln domnnka zakotven v tomto ustanoven. Naopak, pokud
bude mt oprvnn prvo byt pronajmout, lze dovodit, e ho me nejen uvat,
ale brt tak civiln plody - njemn. Z toho je mon dovodit, e se jedn o
sluebnost povn. Rozlien sluebnosti m zsadn vznam nejen z hlediska
vzjemnch prv a povinnost oprvnnho a povinnho, ale t z hlediska
nklad (srov. in Sluebnost bytu zzen jako prvo povac). V nsledujcch
odstavcch je podn vklad o sluebnosti bytu jako prva uvn.
II. Sluebnost bytu jako prvo uvn
6.
Obansk zkonk byt vymezuje dvojm zpsobem, a to jednak jako bytovou
jednotku ( 1159), jednak jako pedmt slouc k uspokojen bytovch poteb
njemce ( 2236). Bytem se rozum mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou
st domu, tvo obytn prostor a jsou ureny a uvny k elu bydlen. Jako byt
me bt pronajat i jin prostor, jestlie si to njemce s pronajmatelem ujedn;
strany jsou pak zavzny stejn, jako by byl pronajat obytn prostor. Skutenost,
e pronajat prostor nen uren k bydlen, neme bt njemci na jmu. Pokud je
k zajitn bytovch prostor njemce pronajat dm, pouij se ustanoven o njmu
bytu pimen. Jestlie sluebnost bytu sleduje zajitn bytovch poteb
oprvnnho, je na zklad analogie zkona mon zatit touto sluebnost i jin
prostory ne bytov prostor v zkm slova smyslu.
7.
Sluebnost bytu se nemus a zpravidla ani nebude tkat pouze bytovch prostor,
ale t prostor nebo zazen, kter jsou pro uvn bytu nezbytn i vhodn.
Me se jednat nap. o vyhrazenou st pdy, st zahrady okolo domu,

hospodskou budovu (devnk, stj, gar), ppadn o spolen sti domu nebo
bytovho domu. Vymezen tchto st je podstatn nejen z hlediska rozsahu
sluebnosti, ale tak z hlediska monch dopad 1298. Sluebnost bytu bude
trvat i tehdy, pokud oprvnn nabude spoluvlastnick podl na dom, ve kterm
m sluebnost bytu (srov. 1301 a jud. . 10).
8.
Z hlediska asovho bude sluebnost bytu zpravidla zizovna na doivot, nelze
ovem vylouit t sluebnost zzenou na krat dobu (srov. jud. . 3). Sluebnost
bytu je sice osobn sluebnost, nicmn je mon ji rozit t na ddice
oprvnn osoby (srov. 1302). Pokud oprvnn osoba sluebnost bytu opust,
zanik tato sluebnost nejen pro oprvnnou osobu, ale t pro ty, kte sv
prvo od n odvozovali.
9.
Podprn pouiteln prava njmu bytu se me specificky promtat tak do
otzky vzniku a zniku sluebnosti. Ta sice vznik a zpisem do katastru
nemovitost, nicmn skuten realizace prv a povinnost z tto sluebnosti se
upn k pedn bytu ( 2242), znik potom k jeho odevzdn.
10.
Sluebnost uvn principiln zatuje vlastnka sluebn vci. Nicmn tak
ustanoven 1283 je dispozitivn a navc pomrn stroh pro ely pravy
bydlen. Analogicky zde opt lze pout pravu njmu bytu ( 2255 a nsl.).
Stejn je tomu v ppad prav a jinch zmn bytu nebo domu ( 2259 a nsl.).
Tak nap. analogicky plat, e bn drobn opravy bude provdt oprvnn.
Vlastnk sluebn vci bude shodn s pronajmatelem povinen k opravm
zsadnho charakteru. Analogicky s pravou njmu bytu je mon, aby oprvnn
v byt choval domc zve, nebo byt dokonce vyuval k samostatn vdlen
innosti, kter svoj povahou neme ruit ostatn obyvatele domu.
11.
Na rozsah sluebnosti je mon nahlet z nkolika pohled. Rozhodnou
skutenost bude vtinou smlouva. Rozsah se bude tkat zatench vc
(vymezen prostor k uvn) a dle mon osob, pro kter je sluebnost zzena.
Pokud je zzena ve prospch manel, potom po smrti jednoho z nich pechz
prvo sluebnosti na druhho. Ve shod s prvorepublikovou pravou nebude
zejm roziovnm tto sluebnosti, pokud si oprvnn do bytu nasthuje nap.
zletil dti, kter nemaj svoji domcnost, ppadn starho a nemohoucho

rodie (viz jud. . 8, 9, 13).
12.
Z praktickho hlediska nelze vylouit situaci, kdy oprvnn ze sluebnosti bytu
tento byt nepevezme a svol k tomu, aby vlastnk domu nebo bytu dal byt do
njmu. Oprvnn se v ppad svho pedchozho souhlasu zejm nebude moci
domhat vyklizen bytu, pokud njemn pomr trv (viz jud. . 11).
13.
Obansk zkonk pamatuje t na spolen bydlen manel na zklad jinho
ne zvazkovho prva. Podle 744 je-li obydlm manel dm nebo byt, k
nmu m jeden z manel vhradn prvo umoujc v dom nebo byt bydlet,
a je-li to jin prvo ne zvazkov, vznikne uzavenm manelstv druhmu
manelovi prvo na bydlen. Vznikne-li jednomu z manel takov vhradn prvo
za trvn manelstv, vznikne tm druhmu z manel prvo bydlen (ble in lit. .
5).
III. Sluebnost bytu zzen jako prvo povac
14.
Vyvratiteln domnnka sluebnosti bytu jako sluebnosti uvn nepochybn
chrn vlastnka nemovitosti uren k bydlen. Nabz se ale otzka zpsobu
vyvracen obsahu sluebnosti, kter bude zapsn v katastru nemovitost. V vahu
by pipadala situace mimoknihovnho vzniku takov sluebnosti - tedy jej
vydren za stejnch podmnek, jako se vydruje vlastnick prvo k vci (viz jud.
. 12). Sluebnost bytu je tedy mon zdit jako sluebnost povn. Byt nebo
prostor vyuiteln k bydlen by potom slouil k poskytovn bytovch slueb.
Rozlien toho, zda se jedn o sluebnost uvn nebo povn, m zsadn
vznam ve vztahu k vzjemnm prvm a povinnostem vlastnka sluebn vci a
oprvnnho. Poivatel bytu m obdobn oprvnn jako poivatel jinch vc.
Napklad nic nebrn tomu, aby poivatel byt pronajal. Tak zde se uplatn to, co
bylo eeno ve vkladu povacho prva. To znamen, pokud byl byt pronajat v
dob skonen povn, pejde postaven pronajmatele zpt na vlastnka bytu.
irmu okruhu poivatelovch oprvnn odpovdaj jeho povinnosti pedvdan v
1285, tedy zachovvat podstatu vci a nst bemena s n spojen. V kontextu
povacho prva se odkazuje na vklad k 1285 a nsl. Poivatel bude mimo jin
platit da z nemovitost. Naproti tomu uivatel bytu jej pronajmout nesm. Takov
prvn jednn nen neplatn, ale zakld bezdvodn obohacen, kter je
poteba vydat vlastnkovi bytu. Pi skonen povn se uitky rozdl podle

1293.
15.
V ppad sporu, zda sluebnost bytu nebyla zzena jako prvo povac, by
zejm bylo nutn pout urovac alobu. Dvodem pro postaven otzky najisto
jsou rozdln prva a povinnosti oprvnnho a vlastnka vci v ppad, e
sluebnost bytu byla zzena jako sluebnost povn.
12, 13, 489, 714, 1159, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1283, 1285, 1290,
1291, 1298 a 1300, 1303 a 1308, 2236, 2255 a nsl., 2707 a 2715,
2937 odst. 2, 3028 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
o. s. .,
stavebn zkon
Z judikatury:
1. I. Pro zvr o tom, e njemce m dva i vce byt, posta, pokud v t
dob m objektivn existujc trval prvn titul bydlen, tj. nap. mu svd
vlastnick, poppad spoluvlastnick prvo k nemovitosti obsahujc byt, kter
sice nen prvn voln, ale njemce ml anebo v dohledn dob bude mt
monost se uvn bytu ujmout, nap. proto, e uplynula (uplyne) doba, na ni
byl njem tohoto bytu sjednn.
II. Nemovitost, k n svd jin osob vcn bemeno uvn, nelze

pokldat za prvn volnou.
III. Aktivn vcn legitimace v zen o alob na vyklizen bytu proti tet
osob neoprvnn byt uvajc svd uivateli, ktermu na zklad zzenho
vcnho bemena pslu byt uvat, a nikoli vlastnku bytu.
IV. Osoba oprvnn z vcnho bemene spovajcho v uvn bytu je
oprvnna umonit uvn bytu nap. lenm sv rodiny.
(NS 26 Cdo 2509/2008)
2. Svd-li oprvnnmu z vcnho bemene prvo uvn celho bytu a
ve smlouv o zzen vcnho bemene nen uvedeno nco jinho, nem vlastnk
bytu nadle prvo byt uvat. Oprvnn z vcnho bemene se me domhat
vyklizen vlastnka bytu vcnm bemenem zatenho. Ve sporu o uvn
spolen vci je teba zsadn dt pednost prvu na ochranu obydl a soukrom
ped prvem spoluvlastnka na uvn sti vci v podlovm spoluvlastnictv.
(NS 22 Cdo 1726/2007)
3. Jestlie budova, ve kter je mstnost zaten vcnm bemenem, je
pestavna tak, e tato mstnost ji (s vlastnostmi uvedenmi v prvnm konu
zizujcm vcn bemeno) neexistuje, vcn bemeno zanikne pro nemonost
vkonu jen v ppad, e nen mon uveden vci do pvodnho stavu a v budov
nen obdobn (nikoli tedy jen toton mstnost), ve kter by bylo mono prvo
odpovdajc vcnmu bemeni vykonvat. Je teba t vzt v vahu, zda
oprvnn osob byla poskytnuta monost chrnit sv prvo ve stavebnm zen.
V ppad, e znovuzzen pedmtn mstnosti je mon, me se jej oprvnn
osoba domhat v soudnm zen. V ppad, e ji vkon prva odpovdajc
vcnmu bemenu nebude mon a toto prvo v dsledku pestavby zanikne,
pichz v vahu vypodn podle obecnch pedpis o nhrad kody.
(NS Cdo 1304/2007)
4. Pedmtem dohody o vmn bytu neme bt byt, kter je zaten
prvem uvn odpovdajcm vcnmu bemenu, a to ani se souhlasem
oprvnn osoby, kter byt fakticky neuv.
(NS 26 Cdo 2231/2006)
5. Z hlediska drby prva odpovdajcho vcnmu bemeni uvn urit
mstnosti v obytnm dom nen podstatn, zda tato mstnost je i nen urena k
bydlen a e osoba oprvnn ji po uritou st vydrec doby k takovmu elu
neuvala, jestlie podle prvnho titulu, na jeho zklad by mlo bt uveden
prvo zaloeno, nebyl stanoven zpsob jejho uvn.
(NS 22 Cdo 2652/2004)
6. K nemovitostem, je oprvnn osoba uv na zklad osobnho
zvazku vlastnka z titulu smlouvy o doivotnm uvn nemovitost, neme bt
za trvn tohoto prva vlastnkem, kterho toto prvo omezuje, platn zzeno
vcn bemeno uvn, resp. spoluuvn nemovitost jin osob.
(NS 22 Cdo 2248/2004)
7. Zmnou pomr, odvodujc omezen vcnho bemene me bt
nejen zmna v objektivnch okolnostech, ale i v osobnch pomrech astnk,
pokud se vraznm zpsobem dotk dalho obsahu vcnho bemene. V
ppad vcnho bemene spovajcho v prvu doivotnho uvn sti domu
me takovou zmnu pedstavovat i prstek vlastnkovi domu blzkch
spolubydlcch osob, kter mu ztuje bydlen v ostatnch stech domu.
(NS 22 Cdo 1624/2002)
8. Ten, kdo je oprvnn na zklad prva odpovdajcho vcnmu bemeni
uvat byt, m prvo umonit uvn bytu manelovi, ktermu pak vznik
odvozen prvn dvod uvn bytu.
(VS Praha 2 Cdo 54/93)
9. Rozen uvacho prva bytu jest ospravedlnno, je-li vyvolno
pirozenmi a obvyklmi zmnami v domcnosti oprvnnho (nemoc, staeck
slabost, zvten rodiny apod.).
(Vn 18066/41)
10. Osobn sluebnost bytu nezanikla tm, e oprvnn
spoluvlastnickho prva k domu, v nm ona sluebnost byla zzena.
nabyl
(Vn 17433/39)
11. Svolil-li oprvnn ze sluebnosti bytu k tomu, by mstnosti k uvn
mu vyhrazen a podlhajc ochran njemc vlastnk nemovitosti pronajal,
neme se domhati na vlastnku nemovitosti odevzdn mstnost do uvn,
plat-li dosud podmnky pro trvn njemnho pomru, za nich oprvnn svolil
ke sjednn njemnho pomru.
(Vn 11783/32)
12. Pouh skuten poskytnut a trpn sluebnosti zapsan do pozemkov
knihy bez knihovnho vkladu nebo zznamu sluebnosti skt oprvnnmu jen
drbu prva sluebnosti a proti poskytujcmu obligan nrok na ponechn ve
vkonu sluebnosti, nepropjuje vak jet vcn prvo sluebnosti. Byla-li
nkomu vlastnkem nemovitosti zzena sluebnost jen stn mluvou, mus,
chce-li dosci sluebnosti zkonem chrnn, alovati o vydn vkladn listiny a
dti si ji do knih vloiti. Povinnost uznvati a trpti sluebnost nem singulrn
nstupce vlastnka sluebnho pozemku, nebyla-li sluebnost vloena do knih,
tebas byla oprvnn osob propjena neknihovn a do smrti. Nepevzal-li
nstupce ve vlastnictv nemovitosti zvazek trpti sluebnost pedchdcem
neknihovn zzenou a do smrti oprvnn osoby, mus tato ustoupiti jeho
zpr alob, piem na tom nezle, zda nabyvatel nemovitosti o vkonu

sluebnosti neknihovnm vitel vdl, ili nic.
(Vn 11783/32)
13. Ten, komu pslu "vhradn pouvn celho bytu", me do nho
pijati t sv dospl dti, postrdajc vlastn domcnosti.
(Vn 2416/23)
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1298
(Prva vlastnka pi sluebnosti bytu)
Pehled vkladu:
I. Prvo vlastnka nakldat s stmi domu, na kter se sluebnost

nevztahuje (1 a 4)
Sluebnost bytu jako prvo uvn (3)
Sluebnost bytu jako prvo povn (4)
II. Dohled vlastnka domu (5 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1297
I. Prvo vlastnka nakldat s stmi domu, na kter se sluebnost

nevztahuje
1.
Vlastnk domu m prvo voln nakldat s stmi domu, na kter se sluebnost
bytu nevztahuje. Me tyto sti nap. zatit dal sluebnost a v ppad, e
jsou vymezeny jako samostatn vc ( 1159), me je t platn i bezplatn
zcizit. Jedn se o projev vlastnick svobody.
2.
Ani zaten sti domu neznemouje vlastnkovi zdit k tto sti zstavn
prvo. Otzkou bude praktick realizace zastaven - zda zstavn vitel bude mt
o takto obtenou zstavu zjem. Pozdj zzen jin sluebnosti k sti domu,
kter ji sluebnost bytu byla zatena, lze jen v intencch 1266.
Sluebnost bytu jako prvo uvn
3.
Tato sluebnost se povahou bl njmu. Vlastnkovi nic nebrn byt prodat,

darovat, ppadn dt do zstavy. Pokud by vlastnk zatil sluebn byt dal
sluebnost, kter by ruila vkon prioritn sluebnosti bytu, mohl by oprvnn
ze sluebnosti pout alobu negatorn ( 1042), ppadn ochranu drby ( 1003).
Pokud by byt byl pedem pronajat, je obecn na jeho vlastnkovi, aby tento pomr
ukonil.
Sluebnost bytu jako prvo povn
4.
Omezen vlastnka je vzhledem k rozsahu tto sluebnosti ir. Opan je
situace v ppad, e by sluebn byt byl v dob zzen sluebnosti pronajat.
Potom plat, e poivatel vstoup do prvnho postaven pronajmatele.
Komplikovanj je situace pi zzen zstavnho prva. Dochz zde toti ke
stetu zstavnho prva a prva povn, a to konkrtn ohledn uitk (viz
1346 odst. 1 a lit. . 8).
II. Dohled vlastnka domu
5.
Vlastnk domu mus mt monost pehledu nad celm domem, tj. nejen nad st,
kter nen sluebnost obtena. Dvod pro tento zvr, kter by platil, i kdyby
nebyl uveden v zkon, spov v tom, e je zde stle vlastnick prvo vlastnka
a vcn prvo k vci ciz, navc asov omezen. Vymezen pojmu samotnho
dohledu nen jednoduch. Minimln se mus jednat o monost zjiovat stavebn
technick stav cel stavby, nepochybn mu pslu i dohled nad zpsobem
vkonu prv ze sluebnosti, tj. zjiovn, zda nedochz k pokozovn sluebn
vci, pop. k roziovn sluebnosti. Zde lze odkzat na vklad k ustanoven
1297.
6.
I v tto situaci je vzhledem k systematice a vnitn logice zkona teba pout
spolen ustanoven o prvu uvacm a povacm. Praktick je zejmna institut
dn jistoty pi ohroen podstaty sluebnosti (srov. vklad u 1296). Pokud
oprvnn ze sluebnosti bytu odmtne jistotu sloit a sluebn vc je ohroena,
me vlastnk po zaplacen slunho odbytnho dat vydn vci (pivodit znik
sluebnosti).
12, 13, 489, 1115 a nsl., 1159, 1257, 1258, 1263 a 1266, 1283,
1285, 1290, 1291, 1298 a 1300, 1303 a 1308, 1309 a nsl., 2236, 2255
a nsl., 2707 a 2715, 3028 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
Z judikatury:
1. Obsahem vcnho bemene zzenho smlouvou je nejastji prvo
doivotnho bydlen a uvn pevdn nemovitosti ve prospch prodvajcho
nebo drce; ve smlouv je vslovn uvedeno, e toto prvo m povahu vcnho
bemene.
(Rc 45/86, NS Cpj 51/84 Stan.)
2. Oprvnn z vcnho bemene uvn bytu me uvat byt jen pro
sebe a nesm k u vn pibrat ciz osobu (s vjimkou krtkodob nvtvy).
(NS 22 Cdo 555/2004)
3. Prvo k uvn neobytn sti domu nespad pod pojem sluebnosti
bytu, nbr pod pojem uvacho prva. Prvo k uvn neobytn sti domu
nezahrnuje v sob prvo pemniti obytnou st domu na neobytnou a j jako
takov uvati.
(Vn 10689/31)
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
Pododdl 6
Znik sluebnosti
1299
(Znik sluebnosti trvalou zmnou sluebn vci; omezen nebo zruen
sluebnosti pi hrubm nepomru)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 6)
II. Trval zmna sluebn vci (7 a 8)
III. Omezen nebo zruen sluebnosti za pimenou nhradu pi trval

zmn vyvolvajc hrub nepomr (9 a 13)
IV. Promlen sluebnost ( 614, 631 a 633), brnn sluebnosti (14 a

15)
V. Znik sluebnosti pi ohroen jej podstaty a neposkytnut jistoty (16)
Pro znik sluebnosti obecn plat ustanoven o zniku zvazk. To plyne ji

z 11. Pece vak se jev jako vhodn doplnit k obecnmu pedpisu jet nkter
ustanoven zvltn.
Pedn mus bt zohlednn ppad trval zmny okolnost oproti stavu, za

nho byla sluebnost zzena.
Pi trval zmn podle 1299 odst. 1 sluebnost zanikne, akoliv bude i po

svm zniku poppad jet zapsna ve veejnm seznamu. Tomuto prlomu pi
ochran dobr vry ve veejn seznam se pro dan ppad nelze vyhnout;
katastrln stav v takovm ppad neme bt vznamn ani pi dobr ve
nabyvatele panujcho pozemku. Ji superrevizn komise pi pprav osnovy
obanskho zkonku v 30. letech v tto souvislosti zdraznila, e dvrou ve
veejn knihy "nelze napojiti pramen, kter zplna vyschl". Naproti tomu trval
zmna podle 1299 odst. 2, neznemoujc sice vkon prva sluebnosti, ale
zakldajc tkou nespravedlnost, k zniku sluebnosti sama o sob vst
neme, odvoduje vak prvo vlastnka sluebn vci sluebnost vykoupit.
V 1299 a 1302 jde z valn sti zejmna o pedpisy vykldac.
Zmna podle 1299 mus bt trvalou zmnou zasahujc sluebnou vc.

Nebude tedy nap. mon spojit znik sluebnosti okapu se zcenm budovy, j
se takov sluebnost vcn tk, pokud bude budova obnovena.
I. Obecn
K odst. 1
1.
Znikem sluebnosti se rozum znik vcnho prva k vci ciz. Pokud by tedy
sluebn vc byla zatena pouze tou konkrtn sluebnost, dojde pi jejm zniku
k obnoven vlastnickch oprvnn - uplatn se princip elasticity vlastnickho
prva. Znik sluebnosti obecn s sebou pin nap. povinnost vyrovnn
poivatele a vlastnka, dle dochz k zniku prvn vady na vci - dopadem me
bt naven hodnoty vci.
2.
Ve shod s lit. . 9 je mon rozeznvat absolutn a relativn znik sluebnosti. Pi
absolutnm zniku sluebnosti zanik sluebnost zcela, naopak u relativnho
zniku tato sluebnost zanik jen pro dosavadn osobu oprvnnou. Dsledkem
absolutnho zniku sluebnosti je nsledek popsan v bod 1. V ppad
sluebnost, kter zatuj vc evidovanou ve veejnm seznamu, dochz k jejich
zniku a zpisem takov skutenosti. V ppad evidence v katastru nemovitost
zanik sluebnost prvn moc rozhodnut o povolen vkladu, a to zptn ke dni
podn nvrhu na vklad. Pokud sluebnost zanikne ze zkona nebo rozhodnutm
orgnu veejn moci, m vmaz sluebnosti pouze deklaratorn povahu. Rozdl
oproti pedchoz prav spov v tom, e i v tchto ppadech je podle
katastrlnho zkona poteba podat nvrh na vklad vmazu sluebnosti z katastru
nemovitost.
3.
Na prvn msto ze zpsob zniku sluebnosti je nutn zaadit dohodu. Bli
vklad k dohod je podn v komenti k 1300 a 1302. Dohoda je projevem
autonomie vle stran (jet oprvnnho a povinnho ze sluebnosti). Dohodou
lze v zsad pivodit znik jakkoli sluebnosti nejen co do druhu, ale nap. i
sluebnosti, kter byla vydrena nebo vznikla rozhodnutm soudu. Dohoda bude
obvykle pouhm titulem. Samotn znik sluebnosti nastane u vc evidovanch
ve veejnm seznamu a vmazem z tohoto seznamu. Nen mon pivodit
smlouvou znik sluebnost vzniklch ze zkona, a to pro rozpor s veejnm
podkem (srov. lit. . 7).
4.
Sluebnost me nepochybn zaniknout uplynutm doby, na kterou byla zzena
(srov. vklad k 1300).
5.
Sluebnost me zaniknout t soudnm rozhodnutm (zruen sluebnosti za

podmnek 1299 odst. 2). Takov rozhodnut m konstitutivn povahu. V rmci
soudnho zen nelze shodn s judikaturou vylouit ani znik sluebnosti soudnm
smrem. Sluebnost me zaniknout tak v rmci vkonu rozhodnut podle 336a
o. s. .
6.
Pomrn astm bude t znik sluebnosti rozhodnutm sprvnho orgnu na
zklad konkrtn veejnoprvn normy (zde srov. vklad o vzniku sluebnosti v
1260):
a) Pozemkov ad me rozhodnout o zruen vcnho bemene (sluebnosti)
podle 9 odst. 5 zk. . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a
jinmu zemdlskmu majetku, ppadn podle 19 zk. . 139/2002 Sb., o
pozemkovch pravch a pozemkovch adech.
b) Pslun ad lesn sprvy podle lesnho zkona me rozhodnout, e dan

pozemek je pozemkem urenm k plnn funkc lesa. Tmto rozhodnutm zanik
prvo prhonu na tomto pozemku ( 1275 a 3 lesnho zkona). Pslunm k
rozhodnut o prohlen pozemku za pozemek uren k plnn funkc lesa ( 3
odst. 4 lesnho zkona) je obecn ad obce s rozenou psobnost [ 48 odst. 1
psm. b) lesnho zkona].
c) Vyvlastovac ad me rozhodnout podle 24 odst. 3 zk. o vyvlastnn o

zniku vcnho bemene.
d) Sluebnosti mohou zaniknout t v rmci insolvennho zen. Vcn bemena

zatujc majetkovou podstatu v rmci insolvennho zen zanikaj, pokud
vznikla za npadn nevhodnch podmnek pot, co nastaly inky spojen se
zahjenm insolvennho zen. Prohlenm konkursu v insolvennm zen se
vcn bemena podle 248 odst. 3 insolvennho zkona stvaj neinnmi. Tato
vcn bemena zaniknou zpenenm majetkov podstaty.
II. Trval zmna sluebn vci
7.
Jde o znik sluebnosti ze zkona, a to splnnm podmnek pedvdanch v
obanskm zkonku. V zsad jde o nejpirozenj cestu zniku sluebnosti, kdy
sluebnou vc postihuje zmna trvalho rzu, kter ve vsledku znemouje

realizaci sluebnosti. Sluebnost toti prv vychz z urit vlastnosti sluebn
vci - plochy, polohy, pramene vody, existujc oprn stavby apod. Pomine-li tato
vlastnost, sluebnost zanik ze sv podstaty bez dalho. Tm je znik postaven
najisto a tato skutenost tak ukon sluebnost zzenou jakmkoli zpsobem. To
je koneckonc lakonicky vyjdeno i superrevizn komis k osnov obanskho
zkonku z roku 1937: "Smlouvou nelze napojiti pramen, kter vyschl."
Pochopiteln, e tato skutenost mus nastat a po vniku sluebnosti. Trval
zmna se bude vtinou tkat faktickch vlastnost sluebn vci, ale v souladu
se souasnou judikaturou (NS 22 Cdo 346/2006) me bt zpsobena i zmnou
prvnch pomr. Pkladem by mohla bt zmna zemnho rozhodnut apod.
Takto zanikaj nejen pozemkov, ale t osobn sluebnosti (viz dikce "sluebn
vc ji neme slouit panujcmu pozemku nebo oprvnn osob"). Z hlediska
monho zniku sluebnosti nen rozhodujc, zda se jedn o trvalou zmnu
zpsobenou zavinn i nikoli. Vzhledem k tomu, e takovou zmnou dochz k
rozporu mezi skutenm stavem a stavem zapsanm, me se vlastnk sluebn
vci domhat vmazu tto skutenosti podle 985.
8.
U zavinn zmny sluebn zmny nen vylouena povinnost nahradit kodu
podle obecn pravy.
III. Omezen nebo zruen sluebnosti za pimenou nhradu pi trval

zmn vyvolvajc hrub nepomr
K odst. 2
9.
Pi zizovn sluebnosti dochz k omezen vlastnickho prva jednoho subjektu
(vlastnka sluebn vci), a to bu ve prospch pozemku, anebo oprvnn
osoby. Ji pi samotnm vzniku sluebnosti je mnohdy zaloen urit nepomr.
Ten je sten regulovn zkonem (drba sluebn vci, zkaz roziovn
sluebnosti), nicmn stle trv a s postupujcm asem se me prohlubovat.
Zkon hovo o hrubm nepomru, tj. nepomru vraznm a hlubm, ne zde byl
na potku. Prokzn jeho mry bude v praxi zejm zleitost znalce.
10.
Tento hrub nepomr mezi zatenm pozemkem a pozemkem panujcm, pop.
osobou oprvnnou u osobnch sluebnost mus bt zpsoben trvalou zmnou.
Tato zmna mus nastat a po vzniku sluebnosti. Je mon, e jist nepomr zde
bude ji pi vzniku sluebnosti, nicmn postupem asu dojde na zklad trval

zmny (faktick, ale zejm i prvn) k jeho znanmu prohlouben (srov. jud. .
5). Vlastnk sluebn vci se me v tomto ppad domhat bu omezen, nebo
zruen sluebnosti (srov. jud. . 6). Z dikce zkona je patrn, e zruen
sluebnosti je eenm subsidirnm a jakmsi ultima ratio, proto me mnohdy
postaovat jej omezen.
11.
Povinnost vlastnka sluebn vci je poskytnout vlastnkovi panujc vci nebo
osob oprvnn ze sluebnosti pimenou nhradu. Pimen nhrada podle
dosavad judikovanch zvr nemus vdy spovat jen v nhrad penit,
mysliteln je t jin nhrada - nap. stavebn i technick een (Rc 37/85, NS
Cpj 67/84 Stan.).
12.
Trvalou zmnou pomr me bt u sluebnosti bytu tak situace, kdy
oprvnn se chov v dom tak, e by jinak naplnil dvody pro vpov z njmu
bytu ( 2286 a nsl.). Je otzkou, zda bude moci alobu na omezen nebo zruen
sluebnosti podat t osoba ze sluebnosti oprvnn. V souladu s dosavadn
judikaturou Nejvyho soudu by odpov byla kladn. Z praktickho hlediska se
vtinou jednalo o sluebnosti bytu, kter byly zzeny jako platn a na stran
oprvnnho dolo nsledn k takov trval zmn pomr, e dal setrvvn v
roli oprvnnho je pro nj nejen zbyten, ale pedevm finann tiv (srov. k
tomu nap. nklady na sluebnou vc a jud. . 4). Problematika byla eena v
literatue (lit. . 15). Dve judikovan zvr obsaen v rozsudku Rc 108/09 (NS
22 Cdo 3619/2008) ji nen pouiteln. Monost domhat se tohoto soudnho
rozhodnut je toti do budoucna dna jen vlastnkovi sluebn vci - povinnmu (
1299 odst. 2). een by mohlo spovat v 11, podle kterho obecn ustanoven
o vzniku, zmn a zniku prv a povinnost ze zvazk v sti tvrt tohoto
zkona se pouij pimen i na vznik, zmnu a znik jinch soukromch prv a
povinnost. Oprvnnmu by se teoreticky otevrala monost dat zruen
sluebnosti podle 2000 odst. 1 (druh vta). Sporn otzka pslun nhrady
me bt eena podle pravy bezdvodnho obohacen (viz lit. . 15).
13.
Pimen nhrada bude muset bt poskytovna vzhledem ke skutenostem
vbec podmiujcm tento postup. Vedle toho se bude muset pihldnout i k
uitku, kter by oprvnnmu sluebnost jet pinesla a tak k zti na stran
povinnho. Pro rozhodnut soudu o omezen, ppadn zruen sluebnosti nebude
do budoucna zejm hrt roli to, zda hrub nepomr mezi vhodou oprvnnho
a zatenm povinnho byl zavinn (srov. vklad k trval zmn a NS 1 Cz
61/77). V ppad spoluvlastnictv sluebn nebo panujc vci pslu oprvnn k

alob na omezen nebo zruen sluebnosti nedln vem vlastnkm sluebn
vci, nedln by potom mli bt alovni spoluvlastnci panujc vci (srov. lit. .
7).
IV. Promlen sluebnost ( 614, 631 a 633), brnn sluebnosti
14.
Ohledn sluebnost pozemkovch a osobnch vtinou plat, e budou zapsan v
katastru nemovitost, poppad jinm seznamu. V tomto ohledu se v zsad
navazuje na pedchoz prvn pravu zakotvenou v 109 ob. zk. . 40/1964 Sb.
Prvo zapsan do veejnho seznamu se proml za deset let ode dne, kdy mohlo
bt vykonno poprv ( 631). Promlen principiln spov v marnm uplynut
asu a nmitce dlunka. Oboj kumulativn zapin ztrtu nroku, nikoli vak
prva, kter nadle trv ve form naturln obligace. Pokud by se na promlen
sluebnosti pohlelo tmto hlem pohledu, lze dovodit, e petrvvajc naturln
obligace by oprvnnmu umoovala vkon sluebnosti, nicmn povinn by se
mohl proti tomu brnit. Naproti tomu nelze odhldnout od znn dvodov zprvy
k 618, kde je eeno, e pokud je vznik prva vzn na zpis do veejnho
seznamu, potom vmazem z veejnho seznamu prvo zanikne. Jsou-li do
veejnho seznamu zapsna prva, kter mohou bt vykonvna nepetrit
nebo opakovan, proml se, pokud nejsou vykonvna v prbhu deseti let. U
tchto prv nezle jen na dob, kdy mohla bt vykonna poprv, ale zle i na
tom, zda jsou vykonvna prbn. Do veejnho seznamu mohou bt zapsna i
prva, kter se vykonvaj jen as od asu - proto nevyskytne-li se v prbhu
deseti let pleitost prvo vykonat tikrt, prodluuje se promlec lhta, dokud
nebude vyuita dn ze t pleitost ( 632 vta druh, viz lit. . 8).
15.
V tto souvislosti je poteba pipomenout i situaci, kdy osoba zavzan z
vcnho bemene (sluebnosti) jeho vkonu brn. Vcn bemeno (sluebnost)
se pak proml, pokud oprvnn osoba neuplatn sv prvo do t let. Takov
koncepce zkona evidentn sleduje zsadu vigilantibus iura. Je evidentn, e
pokud je nkomu brnno ve vkonu oprvnn z vcnho bemene, nabz se mu
monost brnit se zpsoby pedvdanmi obanskm zkonkem. V vahu
nepichz jen ochrana soudn ve smyslu 12, ale t ochrana svpomoc ve
smyslu 14, poppad ochrana drby prva odpovdajc sluebnosti, v tomto
ppad sluebnosti pozemkov i osobn.
V. Znik sluebnosti pi ohroen jej podstaty a neposkytnut jistoty
16.
Specifick zpsob zniku sluebnosti je pedvdn v 1296, kdy v situaci, e
podstat hroz nebezpe a poivatel odmtne sloit pimenou jistotu, me
vlastnk sluebn vci tuto vc poadovat zpt a pivodit tak znik sluebnosti. V
ppad, e se jedn o vc, kter se zapisuje do veejnho seznamu, zanik
sluebnost a vmazem z tohoto seznamu (katastru nemovitost).
11 a 14, 489, 631 a 633, 1150 a 1153, 1257, 1258, 1263 a

1266, 1283, 1285 a nsl., 1296, 1300 a 1308, 1724 a nsl., 2000 odst.
1, 2286 a nsl., 2707 a 2715, 2894 a nsl., 2991 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
stavebn zkon,
zk. o vyvlastnn,
lesn zkon,
zk. . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu

zemdlskmu majetku,
zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech,
insolvenn zkon
Z judikatury:
K trval zmn sluebn vci

1. Vcn bemeno zanik, nastanou-li takov trval zmny, e vc ji
neme slouit potebm oprvnn osoby nebo prospnjmu uvn jin
nemovitosti v ppad, e jeho vkon je nadle pro trval zmny (faktick nebo
prvn) nemon. Je-li vak vkon prva odpovdajcho vcnmu bemeni nadle
sice neeln, ale mon, ppadn dolo-li k jin zmn pomr, kter m za
nsledek hrub nepomr mezi vcnm bemenem a vhodou oprvnnho, me
soud na nvrh za nhradu nadle existujc vcn bemeno zruit nebo omezit.
(NS 22 Cdo 346/2006)
2. K obivnut sluebnosti ( 525 ob. zk.) se nevyhledv, by nov
staven bylo zzeno pesn jako staven znien, sta, bylo-li postaveno na
dvjm mst a lze-li ho zase sluebnostn uvati.
(Vn 8398/28)
3. K obivnut sluebnosti bytu sta, e se te stavebn parcele, na n
byla shoel budova, vybuduje nov staven, v nm lze sluebnost vykonvati.
(Vn 7355/27)
K trval zmn pomr vyvolvajc hrub nepomr

4. Vcn bemeno neme zaniknout na zklad jednostrannho vzdn se
prva ze strany oprvnnho ( 151p odst. 4 ob. zk., 574 ob. zk.). Vzniklo-li
vcn bemeno za platu a oprvnn jej ji nehodl uvat, me mt zjem na
jeho zruen za pimenou nhradu. S tm povinn nemus souhlasit. Pak ovem
nelze oprvnnmu upt monost dat o jeho zruen za pimenou nhradu,
piem otzka, zda oprvnnmu bude piznna nhrada, a konkrtn ve
pimen nhrady je ji otzkou dalho zen. Navc oprvnn by v ppad
nesouhlasu osoby povinn z vcnho bemene musel nst nap. nezbytn
nklady spojen se zachovnm domu (bytu), nklady nutn na opravy atp.
Znikem vcnho bemene zskv povinn majetkov prospch, kter je v
nkterch ppadech poteba vypodat. Proto je teba prvo dat soud o takov
zruen za nhradu piznat i oprvnnmu z vcnho bemene.
(Rc 108/09, NS 22 Cdo 3619/2008)
5. Jestlie budova, ve kter je mstnost zaten vcnm bemenem, je
pestavna tak, e tato mstnost ji (s vlastnostmi uvedenmi v prvnm konu
zizujcm vcn bemeno) neexistuje, vcn bemeno zanikne pro nemonost

vkonu jen v ppad, e nen mon uveden vci do pvodnho stavu a v budov
nen obdobn (nikoli tedy jen toton mstnost), ve kter by bylo mono prvo
odpovdajc vcnmu bemeni vykonvat. Je teba t vzt v vahu, zda
oprvnn osob byla poskytnuta monost chrnit sv prvo ve stavebnm zen.
V ppad, e znovuzzen pedmtn mstnosti je mon, me se jej oprvnn
osoba domhat v soudnm zen. V ppad, e ji vkon prva odpovdajcho
vcnmu bemenu nebude mon a toto prvo v dsledku pestavby zanikne,
pichz v vahu vypodn podle obecnch pedpis o nhrad kody.
(NS Cdo 1304/2007)
(NS 22 Cdo 2395/2004)
7. Zmnou pomr, odvodujc omezen vcnho bemene me bt
nejen zmna v objektivnch okolnostech, ale i v osobnch pomrech astnk,
pokud se vraznm zpsobem dotk dalho obsahu vcnho bemene. V
ppad vcnho bemene spovajcho v prvu doivotnho uvn sti domu
me takovou zmnu pedstavovat i prstek vlastnkovi domu blzkch
spolubydlcch osob, kter mu ztuje bydlen v ostatnch stech domu.
(NS 22 Cdo 1624/2002)
8. Zmna pomr, kterou vznikne hrub nepomr mezi vcnm bemenem
a vhodou oprvnnho, spov nejen v objektivnch okolnostech, ale i v
osobnch pomrech astnk a za uritch okolnost me vzniknout i zmnou v
chovn astnk. Za zmnu pomr se sama o sob nepovauje skutenost, e
dolo ke zmn vlastnickho prva k nemovitosti, ke kter se vcn bemeno
ve, a to ani tehdy, kdy se nov vlastnk ocitl v hor situaci ne v dob
pevodu.
(NS 22 Cdo 755/2000)
9. I. Pi rozhodovn o vi pimen nhrady za zruen vcnho bemene
je teba vychzet z rozsahu majetkovho prospchu, kterho se zruenm
vcnho bemene dostv vlastnkovi zaten nemovitosti, jako i z majetkovch
dsledk zniku vcnho bemene pro oprvnnho.
II. Pokud oprvnn z vcnho bemene, kter soud ru, zpsobil
protiprvnm jednnm zhoren vci vcnm bemenem zaten, nelze k tto
okolnosti pi stanoven pimen nhrady pihldnout.
(NS 22 Co 2284/98, SoRo 7/2000)
K promlen sluebnosti
10. Pokud se alobce brn proti vkonu prva odpovdajcho vcnmu
bemeni a proke, e toto prvo nebylo vykonvno po stanovenou dobu, a
dolo tak k jeho promlen, a souasn nmitku promlen vznese, nelze jeho
alobu zamtnout s poukazem na trvn promlenho prva jako naturln
obligace.
(NS 22 Cdo 431/2006, SoJ 44/07)
Ke vzniku/zniku na zklad zkona nebo sprvnho rozhodnut

11. Rozhodnut sprvnho orgnu o zzen vcnho bemene nebo o
vyvlastnn nen rozhodnutm sprvnho orgnu v soukromoprvn vci ve smyslu
46 odst. 2 [ 68 psm. b)] s. . s. O alob proti takovmu rozhodnut je proto
pslun rozhodnout soud ve sprvnm soudnictv.
(NSS Konf 81/2004, Sb. NSS 676/05)
12. Pslun stavebn ad neme zamtnout nvrh na zzen vcnho
bemene podle 91 odst. 3 zkona . 151/2000 Sb., o telekomunikacch a o
zmn dalch zkon, jen s poukazem na skutenost, e dost je podna a po
proveden pokldce telekomunikan st.
(NSS 5 As 11/2003-50, Sb. NSS 630/05)
13. V zen podle 17 odst. 3 zkona . 19/1997 Sb., o pozemnch
komunikacch, v nm je pslun speciln stavebn ad oprvnn na nvrh
vlastnka stavby zdit vcn bemeno, je nutno v ppad, kdy je navrhovatelem
(vlastnkem) obec, odliovat postaven obce jako prvnick osoby, kter m
pedmt vyvlastnn vyut k elu, pro kter se vyvlastuje, a specilnho
stavebnho adu jako orgnu dan obce, kter je pslun vcn bemeno na
nvrh vlastnka zdit.
(NSS 7 A 110/2001-64, Sb. NSS 717/2005)
Z literatury:

8. Spil: Pehled judikatury z oblasti vcnch bemen, 2012.
138 a nsl.
766 a nsl.
14. Spil: Znik a promlen vcnch bemen v obanskm zkonku.
PrRo, 2006, . 3.
15. Spil: Me podat alobu na zruen vcnho bemene i subjekt prva
odpovdajcho vcnmu bemeni? SoRo, 2009, . 3.
1300
(Znik sluebnosti dohodou; trvn sluebnosti)
Pehled vkladu:
I. Znik sluebnosti dohodou (1 a 5)
II. Znik sluebnosti uplynutm asu (6 a 8)
Pro znik sluebnosti obecn plat ustanoven o zniku zvazk. Pece vak
se jev jako vhodn doplnit k obecnmu pedpisu jet nkter ustanoven
zvltn.
I. Znik sluebnosti dohodou
1.
Pozemkov i osobn sluebnost mohou zaniknout dohodou uzavenou mezi
oprvnnm ze sluebnosti a vlastnkem sluebn vci (v ppad osobnch
sluebnost), eventuln mezi vlastnkem panujcho a vlastnkem sluebnho
pozemku (u pozemkovch sluebnost).
2.
V ppad spoluvlastnictv sluebn i panujc vci je poteba pihldnout jednak
k vslovn prav spoluvlastnictv v 1115 a nsl., jednak k tomu, e nkter,
zvlt osobn sluebnosti by i do budoucna mohly zatovat jeden
spoluvlastnick dl. Nepochybn toti je mon zdit sluebnost (vcn bemeno)
i ke spoluvlastnickmu dlu. Ohledn sluebnosti zatujc celou vc je teba
shodnho projevu vle vech spoluvlastnk.
3.
Dohoda o zniku sluebnosti mus bt psemn, pokud se tk nemovitch vc
( 560).
4.
Sluebnost zatujc vc, kter je evidovna ve veejnm seznamu, zanik a
vmazem z veejnho seznamu. Tento vmaz m prvotvorn inky. Pokud je
sluebnou vc vc, kter je evidovan v katastru nemovitost, je dohoda pouhm
titulem pro znik sluebnosti. Naopak pokud je sluebnost zatena vc, kter
nen pedmtem evidence ve veejnm seznamu, zanikne sluebnost innost
smlouvy (arg. a contrario k 1262 odst. 2 a 1731 a nsl.).
5.
Dohodou lze zejm pivodit znik sluebnosti vznikl tm vemi zpsoby
pedvdanmi v 1260 (smlouvou, na zklad pozen pro ppad smrti,
vydrenm, rozhodnutm soudu). Sluebnosti vznikl ze zkona, ppadn
rozhodnutm sprvnho orgnu na zklad konkrtn veejnoprvn normy
nepjde smlouvou zruit, protoe by tm nastal rozpor s veejnm podkem
(srov. lit. . 8). Srov. tak mskoprvn zsadu pacta privata ius publicum
derogace non possunt (soukrom mluvy nemohou ruit veejn prvo). Naopak
je mon, e sluebnost, kter byla zzena smluvn cestou, zanikne rozhodnutm
sprvnho orgnu, jako je tomu v ppad, kdy byla zzena pozemkov sluebnost
prhonu ( 1275) a nsledn byl rozhodnutm sprvnho orgnu tento pozemek
prohlen za pozemek uren k plnn funkc lesa ( 1275 odst. 2). Pslunm
orgnem k vydn takovho rozhodnut je obecn ad obce s rozenou
psobnost ( 3 odst. 4, 48 lesnho zkona).
II. Znik sluebnosti uplynutm asu
6.
Princip autonomie vle a dispozitivity umouje zdit sluebnost s asovm
omezenm pro futuro, kdy doba je vymezena dosaenm uritho vku osoby
oprvnn anebo podle vslovnho znn zkona "jin osoby" (tet osoby). Vedle
uplynut asu dies ad quem zde ale me nastat udlost - smrt oprvnn osoby.
Stejn jako u jinch sluebnost me bt i toto ujednn sepsno samostatn
anebo jeho obsah me bt soust jin smlouvy. Nkte autoi spatuj jako
praktitj anticipovat znik vcnho bemene rozvazovac podmnkou (srov. lit.
. 4). Doba sluebnosti me bt nap. omezena na dobu, dokdy se nebude dt
oprvnn osoby schopno samo ivit. Je-li sluebn vc evidovna ve veejnm
seznamu, je nutn znik sluebnosti, ke ktermu dolo uplynutm doby, zapsat do
veejnho seznamu. Takov zpis m ale jen deklaratorn inky.
7.
V ppad, e sluebnost byla omezena na dobu, kdy jin osoba doshne uritho
vku, a tato osoba zeme dve, nastupuje vyvratiteln prvn domnnka, e
takov udlost nem na trvn sluebnosti vliv. Toto ustanoven je dispozitivn, a
tak si strany mohou sjednat odchyln reim. Na lovka, kter byl prohlen za
mrtvho, se podle 71 odst. 2 hled, jako by zemel.
8.
Pro znik sluebnosti obecn plat ustanoven o zniku zvazk. Pece vak se
jev jako vhodn doplnit k obecnmu pedpisu jet nkter ustanoven zvltn.
Obecn zpsob zniku zvazku je upraven v 1908 a nsl. V obecn sti pravy
zvazk je upraven t znik splynutm v 1993 odst. 1. K tomu dochz tehdy,
nestanov-li zkon jinak. Ustanoven 1300 vslovn hovo o pozemkovch
sluebnostech, a tak lze dovodit, e zkon jinak nestanov, a tud e dojde k
zniku osobn sluebnosti splynutm. Toto ustanoven nabz i jistou vkladovou
konotaci s 3060. Tedy zda sluebnost me bt tm vcnm prvem, kter svoj
povahou vyluuje prvn splynut pozemku a stavby. Pokud je odpov zporn,
nastoup dopad superficiln zsady a stavba po prvn strnce zanikne - stane se
soust pozemku. Potom zde ji neexistuj dv vci v prvnm smyslu.
26, 489, 498, 500, 545, 560 odst. 2, 1257, 1258, 1263 a 1266,
1283, 1285 a 1298, 1300 a 1303, 1731, 1981, 2707 a 2715, 3056 a
3061
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
Skutenost, e obansk zkonk vslovn zpsob zniku vcnho bemene
uplynutm doby, na kterou bylo vcn bemeno zzeno, neupravuje, neznamen,
e tmto zpsobem v praxi neme vcn bemeno zaniknout (za pedpokladu, e
uveden skutenost bude vloena do pslunho katastru nemovitost).
(III. S 104/04)
Z literatury:
a nsl.

766 a nsl.
1301
(Splynut vlastnictv panujc a sluebn vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1300
Vklad:
1.
Dvodov zprva v souvislosti s 1301 odkazuje na obecnou pravu
zvazkovho prva. V oblasti zvazk znamen konfuze znik zvazkovho
prvnho vztahu, nebo v jedn osob tam splv dlunk a vitel.
2.
Tak prvn prava obanskho zkonku . 40/1964 Sb. (ve znn zk. .
509/1991 Sb.) argumentovala mnohdy 584 (pravou konfuze v zvazkovch
vztazch). Praxe ale byla mnohdy naprosto odlin. Jako dostaten demonstrujc
pklad by mohla poslouit situace sousedstv dvou nemovitost - pozemk. Z nich
jeden byl panujc a bylo k nmu zzeno prvo brt vodu ze sousedovy studn.
Toto prvo bylo zapsno v katastru nemovitost. Po ase dolo z njakho dvodu
ke splynut vlastnka panujcho a sluebnho pozemku, take by mla platit
zsada neminem re sua servit (nikomu neslou vc vlastn). To byla sice po
faktick strnce pravda, ale otzkou bylo, jak by se takov stav projevil v
zpisech v katastru nemovitost. Ten by nepihldl z moci edn k tto situaci a
vcn bemeno nevymazal. Musela by toti vzejt iniciativa ze strany vlastnka,
kter by doloil skutenost splynut. Vcn bemeno by se pak vymazalo
zznamem ve smyslu 7 zk. . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch
vcnch prv k nemovitostem. To ale nebylo mnohdy uinno ze spekulativnch
dvod v oekvn prodeje zaten nemovitosti. Stren cena by byla jist
ni, ovem v obci bez vodovodu by takov postup byl eenm problmu se
zdrojem vody do budoucna. Aktulnm dopadem tto demonstrace je to, e pi

spojen vlastnictv panujc a sluebn vci v jedn osob podle 1301 sluebnost
nezanik. Nicmn je mon, aby vlastnk vc evidovanch ve veejnm
seznamu (katastru nemovitost) podal nvrh na vmaz sluebnosti z veejnho
seznamu. Potom sice sluebnost podle obanskho zkonku nezanikne z dvod
tam pedvdanch, nbr zanikne z vle vlastnka na zklad zpisu ve veejnm
seznamu. V ppad splynut vlastnictv u vc neevidovanch by zejm k
takovmu vsledku vedlo t prohlen vlastnka. Postaven existence i
neexistence zaten sluebnost na jisto se nutn odr v zodpovzen otzky
pechodu tto zvady na nabyvatele vci. Zde bude nutno postupovat podle
1107.
3.
Komentovan ustanoven je logickm doplnnm vyjden vlastnkovy
sluebnosti v 1257, i kdy z ist gramatickho hlediska je zachovn
sluebnosti v komentovanm ustanoven pojato ve vt i, nebo hovo o
splynut vlastnka panujc a sluebn vci. el ustanoven je v jistm smru
shodn s vlastnkovou sluebnost, s tm, e asov souslednost dj je opan.
Zkon pot s petrvvajcm zatenm sluebn vci i po splynut vlastnickch
subjekt v jednu osobu.
4.
Ze slov "v jedn osob" lze dovodit, e se v konkrtnm ppad me jednat i
osobu prvnickou.
5.
Prvn prava tak konkrtn napluje mskoprvn zsadu, e pozemek m
slouit pozemku (bt mu uiten). Sluebnosti byly vdy pojmny jako pomrn
rigidn prvn institut, kter zvlt v ppad pozemkovch sluebnost ml
petrvvat i po smrti vlastnk sluebn a panujc vci a zajiovat v zsad
stabiln vhodu panujc vci (pozemku). Na druhou stranu neexistuje prvn
omezen, kter by vlastnka sluebn a panujc vci zbavovalo monosti
poadovat vmaz takov sluebnosti z katastru nemovitost. Nicmn jej
ponechn pro budoucnost me sjednvat vhody obdobn 1257 odst. 2.
6.
Je otzkou, zda je prizmatem vkladu tohoto ustanoven pro pozemkov
sluebnosti mon nahlet na skutkov shodn dj, ovem v situaci, kdy se jedn
o sluebnost osobn. ist gramatick vklad zkona odkazuje pouze na splynut
panujc a sluebn vci. Tento zvr je tak zejm pouiteln jen pro pozemkov
sluebnosti. Z vslovnho znn 1301 neplyne, e by stejn dsledek ml nastat
i v ppad, kdy se vlastnkem sluebn vci stane oprvnn z osobn
sluebnosti. K objasnn problm me pispt mskoprvn zsada neminem re
sua servit (nikomu neslou vc vlastn). Argumentace touto zsadou bude ale
obtn, a to vzhledem ke znn 1301 a vslovn prav vlastnkovy
sluebnosti. Nezbude nic jinho ne zkoumat vztah tto konkrtn pravy k
obecn prav zniku zvazk. Tato argumentace tak nebude alespo teoreticky
zcela bezproblmov, nebo sluebnost je prvem vcnm - absolutnm
majetkovm prvem a obligan pomr je prvem relativnm. Nicmn samotn
dvodov zprva k obanskmu zkonku uvd, e ustanoven o zniku
sluebnost jsou ustanoven speciln k zniku zvazku podle 1908 a nsl. (lit. .
9).
489, 498, 1257, 3056 a 3061
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
Nabude-li spoluvlastnk panujcho pozemku vhradnho vlastnictv k
sluebnmu pozemku neb opan, nezanik pozemkov sluebnost dle 526 o. z.
o.
(Vn 4959/25)
Z literatury:

138 a nsl.
766 a nsl.
1302
(Znik sluebnosti smrt oprvnn osoby; znik sluebnosti a pevod a
pechod zvodu)
Pehled vkladu:
I. Znik osobn sluebnosti smrt oprvnn osoby (1)
II. Pechod sluebnosti na ddice (2)
III. Znik sluebnosti pi zniku prvnick osoby (3 a 5)
IV. Trvn sluebnosti pi pevodu nebo pechodu zvodu (6 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1300
I. Znik osobn sluebnosti smrt oprvnn osoby

K odst. 1
1.
Smrt oprvnn osoby osobn sluebnost zanik. Prvn inky smrti m t
dkaz smrti a prohlen za mrtvho. Ve vtin ppad tak sluebnost zanikne v
okamiku smrti, v ostatnch jmenovanch ppadech rozhodnutm soudu. Naopak
smrt vlastnka sluebn vci sluebnost nezanik a jako vcn prvo na vci lp a
pechz na ddice. Takov zvr nen jednoznan mon uinit u vc, kter
nejsou pedmtem veejn evidence (srov. k tomu 1106 a 1107). Praktickm
problmem me bt uren povahy sluebnosti - tj. zda se jedn skuten o
sluebnost osobn, nebo pozemkovou.
II. Pechod sluebnosti na ddice
2.
Sluebnost by mohla bt pi jejm zzen nebo pozdjm ujednnm rozena i
na ddice oprvnn osoby. Nejastji se tak stane smlouvou, kter by bez
dalho urovala jako osoby oprvnn ddice pvodnho oprvnnho. Pokud by
se tak stalo, plat zde vyvratiteln prvn domnnka, e se jedn o ddice ze
zkona, a to o ddice prvn skupiny ( 1635), tj. manela a dti zstavitele. Nen
ovem vyloueno, e ve smlouv, kter by z praktickch dvod mla mt
psemnou formu ( 560), bude projevena shodn vle ve smyslu irho, pop.
jinho okruhu ddic. Ddicem ze zvti me bt i prvnick osoba, tud by
smlouva o pechodu sluebnosti mohla upravovat i takovou variantu. Pokud by
putativn ddic ddictv nenabyl a byl jedinm obmylenm, na kterho mla
sluebnost pejt, sluebnost zanikne smrt oprvnn osoby. Zejm bude mon
i postup, e takov dohoda bude soust ddick dohody; zde je vzhledem k jej
obligatorn form notskho zpisu dkazn situace vrazn ulehena. Takov
ujednn umouje dkaz opaku a rozen sluebnosti i na tyto osoby. Obecn
m sluebnost zvhodovat njakou osobu nebo zlepovat uvn njak vci,
vdy vak s co nejmenm zatenm povinnho. Proto zde zkon principiln
snoub ob zsady - elnost sluebnosti petrvvajc lidsk ivot a pokud mono
minimln zt vlastnka sluebn vci.
III. Znik sluebnosti pi zniku prvnick osoby
3.
Osobn sluebnost, kterou nabyla prvnick osoba, je limitovna jejm trvnm.
Obansk zkonk nepevzal mskoprvn pravidlo, e osobn sluebnost zzen
ve prospch prvnick osoby zanikne a za sto let. Zzen sluebnosti ve
prospch prvnick osoby tak me bt dlouhodobj zt ne zzen ve
prospch osoby fyzick. Zkon zde vslovn neotevr monost sukcese pro
nstupnickou spolenost pvodn oprvnn spolenosti. Dikce zkona vslovn
hovo o tto prvnick osob. Teoreticky vzato, prvnick osoba a j patc
sluebnost budou trvat potud, dokud zde budou naplovny znaky pedvdan
zkonem, kter tuto fiktivn osobu vymezuj. Bude tak patrn vc dalho vkladu
a judikatury, jak vyeit otzku identity prvnick osoby pro tento ppad.
4.
Prvnick osoba zanik vmazem z pslunho rejstku. Sluebnost tedy
nezanikne nkterm ze zpsob, kter do budoucna zpsob zruen prvnick
osoby, ale a konstitutivnm vmazem z pslunho rejstku. Tolik plat o
prvnickch osobch, kter se do njakho rejstku zapisuj. Naopak prvnick
osoba, kter se do veejnho rejstku nezapisuje, zanik skonenm likvidace (
186).
5.
Tento vmaz pak me poslouit jako podklad pro sjednn podku v ppad, e
sluebn vc sama byla pedmtem veejn pstupn evidence. Pokud sluebn
vc nebyla pedmtem takov evidence, nutnost uveden zpis do souladu se
skutenost odpad (lit. . 8).
IV. Trvn sluebnosti pi pevodu nebo pechodu zvodu

K odst. 2
6.
Zkon v druhm odstavci komentovanho ustanoven preferuje trvn
sluebnosti, kter slou njakmu zvodu pro ppad, e dojde k pevodu nebo
pechodu zvodu nebo takov jeho samostatn sti, kter bude provozovna
jako samostatn zvod. Ustanoven poml na zmnu v osob vlastnka podniku
nebo jeho sti, a to jak z vle samotnho vlastnka (pevod podle 2175), tak
bez vle pvodnho vlastnka - pechodem. Samostatnou st zvodu se zejm
mn odtpn zvod, a nikoli poboka. Odtpn zvod mus bt z hlediska
prvn jistoty zapsn v obchodnm rejstku. Je poteba zdraznit, e obchodn

zvod je objektem, a nikoli subjektem prvnch vztah. Z teoretickho hlediska je
tak mon na toto ustanoven pohlet tak, e se bude jednat o sluebnou a
panujc vc anebo o sluebnost osobn ve prospch vlastnka zvodu.
7.
Tato sluebnost vychz opt z principu elnjho vyuvn vci. Zde se
konkrtn jedn o ppad prodeje zvodu ( 2175 a nsl.) nebo jeho sti, kter
bude provozovna jako samostatn zvod. V souladu s pojetm v 5 odst. 1 obch.
zk. se i podle pravy v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. jedn o vc
hromadnou. Pechod sluebnosti ve prospch zvodu m zejm recentn
historick koeny. Vchodiskem pro tuto vahu zkonodrce byly zejm nesetn
ppady tzv. leglnch neboli veejnoprvnch bemen, kter sice byla podprn
zizovna smluvn podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb., nebylo ale
pomleno na jejich osud po zniku tehdejch zvod. Proto legislativa
devadestch let, ale nakonec i obanskho zkonku . 89/2012 Sb. pamatuje na
osud tchto sluebnost (bemen).
26, 71 a 76, 185, 186, 502, 503, 1257, 1258, 1263 a 1267,
1279 a 1283, 1296, 1300 a 1302, 1491, 1582, 1635, 2175 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon,
z. o. k.
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
Pododdl 7
Reln bemena
1303
(Zaten relnm bemenem)
Pehled vkladu:
I. Podstata relnch bemen (1 a 4)
II. Historick vvoj pravy (5)
III. Prvn prava podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. (6 a 13)
IV. Simultnn reln bemena (14 a 15)
Navrhuje se upravit reln bemena jako zvltn institut z okruhu vcnch

prv k vci ciz. Reln bemeno zakld vlastnku vci doasnou povinnost k
plnn s tm, e nebude-li plnno, transformuje se prvo z relnho bemene v
substitun oprvnn na penitou nhradu, pro ni je mon vst vkon
rozhodnut nebo exekuci na zatenou nemovitou vc obdobn jako pi zstavnm
prvu.
Platn prvn prava vzniku relnch bemen nebrn, nebo je zahrnuje do

jednotnho institutu vcnch bemen. To nen sprvn. Rozdlen vcnch
bemen na sluebnosti a na reln bemena m sv dvody teoretick, historick
(sluebnosti vznikly jako institut mskho prva, reln bemena jsou institutem
prva stedovkho) i praktick. Proto tak reln bemena upravuj jako zvltn
vcn prva etn evropsk stty (nap. Rakousko, Nmecko, vcarsko,
panlsko). (...)
Nvrh ustanoven o relnch bemenech je pevzat z vldn osnovy

obanskho zkonku z r. 1937 s drobnmi pravami navrenmi pvodn
subkomittem pro vcn prva z r. 1924. Odtud je pevzato ustanoven 1303
odst. 2 o vespolnm relnm bemeni. Zrove bylo pihldnuto k nkterm
zahraninm pravm.
I. Podstata relnch bemen

K odst. 1
1.
Reln bemena jsou vcn prva k vci ciz. Jedn se tedy o prva pm
(nezprostedkovan) a tak o prva absolutn - psobc erga omnes. Na rozdl od
sluebnost, kter vychzej ze zsady servitus in faciendo consistere nequit
(sluebnost nespov v konn), reln bemena stoj na zsad opan - toti
zavazuj vlastnka sluebn vci k njakmu plnn ve prospch oprvnn osoby.
Nejedn se o obligan vztah, by jeho atributem je obligan prvo i povinnost
dare nebo facere. Za uritch okolnost (viz dle) me relnm bemenem
zaten vc poslouit jako nhradn pedmt uspokojen pro pohledvku
oprvnnho. Existuje zde ale t urit prvek osobn zruky vlastnka tto vci,
kter m spe obligan charakter.
2.
Prvn vda se k institutu relnho bemene nestav jednoznan. Nkdy bv
oznaeno jako tzv. germnsk bemeno (ble lit. . 5; srov. t 1105 odst. 2
BGB). Ani vcnprvn rz tohoto institutu nezstal zcela bez pochyb (srov. jud. .
3). Dvodem pro takov vahy je obsah tohoto oprvnn, kter je povtinou
shodn s rznmi typy zaopatovacch smluv. ABGB vymezil reln bemeno
pouze v jednom ustanoven, a to negativn, ve smyslu toho, e se nejedn o
sluebnost.
3.
Principiln jde o to, e oprvnn z relnho bemene m sv plnn jitno
jednak osobn - konnm obtenho, jednak vcn - vc (zejmna nemovitost
relnm bemenem zatenou). Nabz se zde jist podoba se zstavnm prvem.
Nakonec k takovmu srovnn vybz t dvodov zprva, kde je eeno, e
nebude-li plnno, transformuje se prvo z relnho bemene v substitun
oprvnn na penitou nhradu, pro ni je mon vst vkon rozhodnut nebo
exekuci na zatenou nemovitou vc obdobn jako pi zstavnm prvu.
4.
Dalmi charakteristikami jsou doasnost relnho bemene, ppadn jeho
vykupitelnost, pokud bylo sjednno jako asov neomezen reln bemeno (
1304). Zatmco u sluebnost je vykupitelnost fakultativn a bylo ji mono sjednat
i podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. (po jeho novele proveden zk. .
509/1991 Sb.), asov neomezen reln bemena jsou vykupiteln obligatorn.
Vykupitelnost je jednm z projev specifickho charakteru tohoto institutu.
II. Historick vvoj pravy
5.
Historicky jsou reln bemena oproti sluebnostem mlad. Jestlie sluebnosti
maj svj pvod ji v archaickm mskm prvu, reln bemena pochzej a ze
stedovku. Reln bemena byla jako samostatn kategorie vcnch prv na
naem zem naposledy upravena v obecnm zkonku obanskm. Obansk
zkonk . 141/1950 Sb. k 1.1.1951 zavedl jednotnou kategorii vcnch bemen,
kter byla v zsad sjednocenm mnoin sluebnost a relnch bemen.
Zjednoduen, nebo dokonce oputn precizn, ale rozshlej pravy bylo
zdvodovno zjednoduenm prvn pravy v obecn rovin a v tomto
konkrtnm ppad pak nepotebnost tchto "agrrnch" institut. Zachovno

bylo pouze zvltn prvo vmnku v 182 ob. zk. . 141/1950 Sb. Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. kategorii vcnch bemen jako vcnch prv k vci ciz
zcela opustil. Jistou velmi zjednoduenou reintrodukci pak pinesla jeho novela zkon . 131/1982 Sb. Prvn prava, kter adou etnch novelizac navazovala
na tzv. velkou novelu obanskho zkonku z roku 1991 - zkon . 509/1991 Sb.,
nsledn setrvvala na jednotn kategorii vcnch bemen v 151n a 151p.
Nebrnila tedy vzniku vcnho bemene, kter se po obsahov strnce blilo
relnmu bemeni (rozumj konn). Obsah vcnch bemen vzniklch na zklad
dohody tak ponechvala jejm stranm, kdy zkladnmi a v zsad jedinmi limity
byly dobr mravy ( 3 ob. zk. . 40/1964 Sb.), obchzen zkona i rozpor se
zkonem ( 39 ob. zk. . 40/1964 Sb.). V obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je
nov vslovn vyjdena t zsada co nejmenho zatovn povinnho i jeho
vci ( 1258). Podrobnji in lit. . 5. Vzhledem k dopadu pechodnho ustanoven
3028 lze pedpokldat petrvn vcnch bemen v podob relnch bemen i
po innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb.
III. Prvn prava podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb.
6.
Jestlie sluebnosti obecn spovaj v rzn irokm uvacm prvu k ciz vci,
kdy vlastnk sluebn vci zstv pasivn, u relnch bemen nedochz k
uvn nebo povn ciz vci. Vlastnictv vci zaten relnm bemenem
pin jejmu vlastnku povinnost nco konat - plnit dvky, jeho vc samotn
neslou a je pouze pedmtem a u tzv. ptomnho vlastnka limitem jeho zruky
za plnn z vcnho bemene.
7.
Reln bemena jsou v souasnosti upravena vslovn v 1303 a 1308. Prvn
podmnkou pro to, aby bylo mon zdit reln bemeno, je, e se mus zatit
vc, kter je zapsan ve veejnm seznamu. Zkon nehovo na rozdl od
pedchoz pravy o tom, e se me jednat jen o vc nemovitou, kter mohla bt
pedmtem ir kategorie vcnch bemen podle pedchoz prvn pravy. Vedle
pozemku me reln bemeno zatovat t samostatnou stavbu ( 3055 a
nsl.), bytovou jednotku, ppadn i vc movitou nehmotnou (nap. ochrannou
znmku). To je vymezen nepochybn ir a je v souladu s pojetm vcnch
bemen v tomto zkon (k tomu srov. dvodovou zprvu k 1257).
8.
Dikce zkona hovo o "oprvnnm z relnho bemene". Z toho je mon

dovodit, e oprvnn osoba me bt urena prostednictvm vlastnictv
"panujc" vci a potom se jedn o jakousi obdobu sluebnosti in rem. Panujc vc
by potom mohla bt nejen pozemkem, ale ppadn t obchodnm zvodem,
pokud by byl piputn zvr, e se jedn o zvltn vc hromadnou - pojato
kontinuln s obchodnm zkonkem. Pokud bude osoba oprvnn urena pmo,
tj. nikoli zprostedkovan vlastnictvm panujc vci, lze uzavt, e reln
bemeno me bt zrueno ve prospch osoby fyzick, ale t osob prvnick.
Bude se pak jednat o obdobu sluebnosti in personam (k tomu viz lit. . 9 a 530
o. z. o.). Je-li tedy mysliteln existence relnho bemene in rem nebo in
personam, nabz se nutn t otzka analogie s vlastnkovou sluebnost podle
1257 odst. 2. Z ist pragmatickho pohledu se tato monost jev jako schdn,
nicmn zatiteln bude podle znn 1257 odst. 2 pouze pozemek (nakonec
tento vdy vyhovuje poadavku evidence ve veejnm seznamu).
9.
Vc me relnm bemenem zatit jej vlastnk. Z vymezen poctivho dritele
lze teoreticky dovodit, e by tak mohl uinit i ten. Zde ale bude vznikat praktick
prvn problm ohledn toho, zda vbec pjde tuto mimoknihovn skutenost
respektovat, pop. vbec reln bemeno zdit.
10.
Z dikce zkona je zejm, e reln bemeno neznamen nezcizitelnost vci.
Ujednn pedkupnho prva se nebrn ("doasn vlastnk vci"). Tento doasn
vlastnk vci je pak zavzn jako dlunk. I zde je patrn vcnprvn charakter
(arg. slovy "jako dlunk").
11.
Povinnou osobou nen osoba zavzan ve smyslu relativnho obliganho vztahu,
ale konkrtn vlastnk vci, ppadn osoba, za jejho vlastnictv mla bt dvka
splacena (srov. dle). Z toho plyne zvr, e monosti postoupen takov
pohledvky, pop. pistoupen k dluhu, nejsou relevantn, nebo se nejedn o
zvazkov prvn vztah. Naproti tomu prvn prava dle rozliuje mru zvazku u
tzv. ptomnho a pedchozho vlastnka (zde se opt projevuj nkter rysy
zvazkovho prva).
12.
Obsah relnho bemene je v zsad vymezen dvojm zpsobem. Za prv se
me jednat o obsah shodn se zaopatovacmi smlouvami - vmnkem.
Vmnek je obligac, vcnprvn charakter zsk zpisem do veejnho seznamu

(katastru nemovitost, srov. jud. . 4). Vmnek s vcnprvn charakteristikou je
relnm bemenem. Druhm a v zkon vslovn upravenm ppadem s
obsahem relnho bemene je tzv. stavebn plat (solrium - 1247). Oprvnnm
z tohoto platu je vlastnk pozemku, kter je zaten prvem stavby za podmnky,
e toto prvo bylo sjednno platn (platnost je dispozitivn). Jednotliv dvky z
vcnho bemene se promluj v obecn tlet lht ( 633 odst. 2).
13.
Z hlediska zpis do veejnch seznam je poteba na zvr zdraznit vslovnou
souvislost pravy zpis s vcnmi prvy. Podle 980 odst. 1 je-li do veejnho
seznamu zapsno prvo k vci, neomlouv nikoho neznalost zapsanho daje.
Stanov-li to prvn pedpis, zape se do veejnho seznamu krom vcnho
prva i prvo uvn nebo povn, jako i omezen rozsahu nebo zpsobu
uvn nebo povn vci mezi spoluvlastnky.
IV. Simultnn reln bemena

K odst. 2
14.
Zkon vslovn umouje po vzoru zahraninch prvnch prav zdit tzv.
simultnn reln bemeno. Pi jeho zzen budou muset bt vechny takto
zaten vci konkretizovny. Existuje zde podoba se simultnnm prvem
zstavnm.
15.
Pi vkladu tohoto institutu nelze opominout jistou souvislost s pravou
vmnku. Tak vmnkem je mon zatit vce jednotlivch vc. Vmnek ale
m z hlediska systematiky zkona charakter obligan. Povahu relnho bemene
mu dod i v tchto ppadech a zpis do veejnho seznamu.
489, 498, 614, 631 a 633, 980 a 983, 1105 a 1108, 1257, 1258,
1263 a 1266, 1283 a 1285, 1296, 1300 a 1302, 1304, 1305, 1475
odst. 2, 2707 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Zvazek nabyvatele nemovitosti plniti bemena na nemovitosti vznouc
zanik teprve prvoplatnm jich vmazem.
inky materieln prvn moci pravoplatnho usnesen (v knihovnch
vcech) nastvaj ex tunc, tj. ke dni rozhodnut prvn stolice.
(Vn 18058/41)
2. Z toho, e souhrn prv a poitk vloench pro nkoho na nemovitosti
jest oznaen jako vmnek, neplyne, e by vechna tato prva mla bti
posuzovna jako reln bemeno. Pedmtem relnho bemene mohou bti jen
positivn plnn, nikoliv vak pouh trpn a opomenut. Prvo uvati stodoly
zanikne jejm vyhoenm a nem oprvnn proti zavzanmu ze zkona nroku
na to, by stodolu znovuzdil.
(Vn 7976/28)
3. Relnmi bemeny jsou zvazky k uritm konm, kter jsou pojeny s
nemovitost tm zpsobem, e kad doasn vlastnk nemovitosti jako takov je
povinen konati tyto kony. Pedmtem drby a vydren me se stti tak prvo
na opakujc se dvku, jeho rubem na stran zavzanho podmtu jest reln
bemeno tc uritou nemovitost, a byla dvka ta pvodn z jakhokoliv titulu
nebo i bez titulu poskytovna nebo a se pvodn za ni dostvalo protihodnoty,
jen kdy ji vlastnk oprvnn nemovitosti poal dati jako sv prvo a vlastnk
zavzan nemovitosti ji poal odvdti jako zvazek tc nemovitost bez
odvislosti na zskn vzjemn hodnoty. K vydren sta, e takovto drba dla
se po vydrec dobu 1477 ob. zk. Lhostejno, e dvka nebyla pesunuta na
odprodanou nemovitost, j se dostvalo vzjemnho plnn.
(Vn 6847/27)
4. Vmnkem jsou poitky nebo prva, je vlastnk nemovitosti, postupuje
ji osob druh, vyhrazuje (vymiuje) sob nebo tet osob na as ivota svho
nebo tet osoby nebo na as urit. Nen podstatnou nleitost vmnku, by
vmn prva (poitky) byla zajitna na postoupen nebo jin nemovitosti a
stala se relnm bemenem. K tomu, by vmnek se stal relnm bemenem a

mohl bti vloen do pozemkov knihy, jest teba zvltn mluvy stran.
(Vn 6610/26)
5. Stalo-li se plnn vmnku in natura nemonm tm, e oprvnn dn
byl do stavu pro choromysln, jest na zavzanm, by mu poskytoval nadle
pimen relutum v penzch.
(Vn 2949/23)
6. aloba o plnn knihovn zajitnch vmnkskch dvek a o nhradu
za neposkytnut dvky nen hypotekrn alobou, a nelze ji proto knihovn
poznamenati.
(Vn 1050/21)
Z literatury:
138 a nsl.
766 a nsl.
1304
(Vykupitelnost relnho bemene)
Pehled vkladu:
I. asov neomezen reln bemena (1)
II. Podmnky vkupu relnho bemene (2 a 4)
Reln bemena jsou charakterizovna doasnost a vykupitelnost,

zejmna vak tm, e zavazuj vlastnka obten vci k njakmu konn (nap.
udrovat studnu pro jinho vlastnka, pravideln dodvat jinmu zuivateln vci
jako potraviny nebo otop, ale i vzdt se nhrady, je by jinak vlastnku zaten
vci nleela v ptomnosti nebo budoucnosti apod.). Tm se li od sluebnost,
pro n je charakteristick povinnost vlastnka sluebn vci k pasivit
(nekonn).
I. asov neomezen reln bemena
1.
Reln bemeno me vzhledem k povinnostem, kter z nj vyplvaj, a tak
vzhledem k jeho zajiovac funkci omezovat vlastnka zaten vci podstatnm
zpsobem. Sluebnosti jsou nejen historicky star, ale obecn eeno maj tak
mnohem del trvn. Jet v souasnosti je mon v historick literatue najt
zmnky o sluebnostech, na kter nsledn navzaly jejich zpisy podle zkona .
95/1871 . z. Reln bemeno me bt zzeno jako asov omezen nebo
naopak jako asov neomezen. asovou omezenost je mon spatovat ve dvou
rozmrech (lit. . 8). Za prv nic nebrn tomu, aby pi zizovn relnho
bemene bylo pamatovno na mru zte z nj plynouc a bylo sjednno nap. na
dobu uritou. Bude-li reln bemeno zzeno ve prospch osoby, potom jej v
ppad jej smrti sth stejn osud jako sluebnost - znik. Druhm rozmrem
asov omezenosti je vylouen asov neomezenosti relnho bemene, kter je
spe typick pro pozemkov sluebnosti. Neomezenost u relnho bemene by
toti vedla k takka nekonenmu aktivnmu "otroctv" ptomnho vlastnka
zaten vci. asov neomezenost znamen neuritost, nikoli nekonenost.
Vhoda asov neomezenosti na stran oprvnnho mus bt vykoupena
pedem seznatelnou a definovanou monost, jak se zprostit zte plynouc z

relnho bemene. asov neomezen reln bemeno me bt zzeno jen jako
vykupiteln.
II. Podmnky vkupu relnho bemene
2.
Podmnka vykupitelnosti je naplnna, pokud je pi zizovn pesn stanovena
penit stka, jejm zaplacenm osob oprvnn reln bemeno zanik. Za
dostaten lze povaovat uren ceny pouze jejm vpotem. Jeliko se prvn
jednn, kterm se zizuje reln bemeno, tk vtinou nemovitosti, je pro nj
obligatorn psemn forma ( 560).
3.
Vedle stky mus bt uvedeny ostatn podmnky vkupu, tj. as a samozejm
splatnost uren stky. Prvo na vykoupen relnho bemene se nepromluje (
614).
4.
Vykupitelnost nelze u asov neomezench relnch bemen vzat na njakou
dal podmnku. I pesto, e vdm principem je dispozitivn povaha prvn
pravy, nelze ztrcet ze zetele vodn pravu absolutnch vcnch prv ( 978).
Podmnky vkupu musej bt stanoveny ji pi zzen relnho bemene.
Vzhledem k tomu, e relnm bemenem je mon zatit pouze vci, kter se
zapisuj do veejnho seznamu, bude praktick uinit toto ujednn soust
smlouvy. Pokud by asov neomezen reln bemeno zdil soud, musel by ve
vroku t vymezit podmnky a zpsob vkupu.
489, 498, 614, 631 a 633, 980 a 983, 1105 a 1108, 1257 a
1266, 1283, 1285 a nsl., 1303, 1305 a 1308
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:
a nsl.
766 a nsl.
1305
(Zzen relnho bemene prvnm jednnm)
Pehled vkladu:
I. Prvn jednn, kterm se zizuje reln bemeno - nleitosti, forma (1

a 4)
II. Vznik relnho bemene (5 a 9)
III. Ostatn dvody vzniku relnho bemene (10)
Z dvodov zprvy:
viz u 1303
I. Prvn jednn, kterm se zizuje reln bemeno - nleitosti, forma
1.
Reln bemeno lze zdit prvnm jednnm ve smyslu 545. Po obsahov
strnce mus bt precizn vymezena osoba oprvnn a povinn, identifikovna
zaten vc a charakterizovno plnn povinnho. Me se jednat o plnn
jednorzov nebo opakujc se. To se me opakovat periodicky nebo bez
konstantnch asovch interval. Takov jednn vyaduje v ppad nemovitost
podle 560 obligatorn psemnou formu. Osobou oprvnnou me bt
vzhledem ke shora podanmu vkladu nejen pmo konkretizovan fyzick nebo
prvnick osoba, v ktermto ppad bude oprvnn osoba urena jej prostou
identifikac. Pokud bude zizovno reln bemeno jako analogie pozemkov
sluebnosti, bude oprvnn osoba identifikovna prostednictvm vlastnictv
"panujc vci". Pokud je i tato panujc vc (sluebn vc mus bt pedmtem
evidence ve veejnm seznamu) pedmtem evidence, je situace usnadnna. O
to vt nroky na jej identifikaci jsou kladeny v situaci, kdy takov vc nen
pedmtem dn evidence. Poadavek uritosti dopad tak na identifikaci
zaten vci. V ppad pozemku lze odkzat na 8 katastrlnho zkona.
2.
Po formln strnce se me jednat o samostatn smluvn ujednn, astj
bude zejm situace, kdy smlouva o zzen relnho bemene bude soust
smlouvy, kter je titulem ke zcizen vlastnickho prva - tj. smlouvy kupn,
darovac, smlouvy o vypodn podlovho spoluvlastnictv apod. Takzvan
reln bemeno in rem (srov. vklad k tomu v 1303) me vlastnk zaten vci
zdit obdobn jako vlastnkovu sluebnost - tj. jednostrannm prohlenm.
Poadavek psemn formy bude nepochybn vyplvat z toho, e vtinou budou
zateny nemovitosti - pozemky. Vzhledem k tomu, e pro vznik relnho
bemene je poteba zpisu do veejnho seznamu, lze dovodit nezbytnost
psemn formy dohody vdy. Nadle je pro zpis do katastru nemovitost poteba,
aby smlouva byla inn a listina o prvnm jednn odpovdala nleitostem
vkladov listiny ( 17 katastrlnho zkona). Poadavek uritosti dopad tak na

identifikaci zaten vci. innost smlouvy me bt vzna nap. na zaplacen
kupn ceny anebo na zaplacen stky, kter byla ujednna jako plata za zzen
relnho bemene. Shodn s pravou vzniku sluebnost ( 1260) a judikaturou
plat, e pokud nebyla sjednna plata, plat, e reln bemeno bylo sjednno
bezplatn (srov. NS 20 Cdo 1265/98). Tak pi smluvnm zizovn relnch
bemen je kladen draz na uritost takovho prvnho jednn. Toto jednn me
v sob obsahovat t doloku vykupitelnosti ( 1304). Smlouva o zzen relnho
bemene me po obsahov strnce bt toton se smlouvou o vmnku. Prv
zpis takovho prva do katastru z nj in reln bemeno (vcn prvo) - prvo
psobc nikoli pouze inter partes, ale erga omnes.
3.
Smlouva o zzen relnho bemene by obecn mla obsahovat detailn
vymezen veho, co by se v budoucnu mohlo jevit jako sporn. Vedle vymezen
oprvnnho a povinnho by mla smlouva u relnho bemene zzenho
analogicky s osobn sluebnost tak obsahovat ujednn o tom, zda toto
oprvnn pechz t na ddice, ppadn jak (srov. 1302). Dle je vhodn
vymezit povahu, rozsah a splatnost jednotlivch dvek plnn. Pi zizovn
relnho bemene je poteba pamatovat na to, e se bude zpravidla jednat o
dlouhodobj zaten. Pi zaten pozemku by mohlo bt praktick zdit zvazek
k plnn jako alternativn, a to nap. placen ron renty nebo poskytnut naturli
ve srovnateln hodnot, a to i pro budoucnost. Alternativn zvazek umouje
vlastnkovi sluebnch vc - pozemk na nich pstovat i jin produkty ne ty,
kter jsou ve smlouv o relnm bemeni vslovn ureny, a dvku vyplatit v
penzch. Plnn z relnho bemene me bt poskytovno nejen v rzn
vysokch dvkch, ale t nepravideln. Mon je tak een spovajc v
jednorzovm plnn. Plnn me spovat nejen v dvn neho, ale tak v
konn, mysliteln je tak kombinace dare a facere, kter byla charakteristick
pro dobov vmnky. Rozsah, resp. mru konn plynouc ze zte relnm
bemenem je nutn pi jeho zizovn pizpsobit ekonomickmu potencilu
zaten vci. Smluvn ujednn, kter vlastnka zaten vci zavazuje k naprosto
nerelnmu a ve vztahu k vci neproporcionlnmu plnn, me mt negativn
ekonomick, ale i prvn dsledky. Naprosto nepimen poadavek (zvazek) by
pivedl vlastnka zaten vci nebo jejho nabyvatele do hospodskch pot,
kter by mohly vystit v nedouc realizaci relnho bemene prodejem zaten
vci. Zvazek k plnn, kter je od potku nemon, bude zakldat absolutn
neplatnost prvnho jednn ( 588).
4.
Obsahov je nutn od relnho bemene odliit sluebnost. Dvodov zprva
hovo pkladmo o udrovn studny pro jinho vlastnka. Tuto situaci nelze
zamovat se sluebnost, kdy v n prospch slou studna. Zde se naopak
jedn o to, e nap. vlastnk pozemk je zat relnm bemenem, ze kterho

plyne povinnost udrovat n studnu.
II. Vznik relnho bemene
5.
Dovrujc prvn skutenost je a zpis tto zte do veejnho seznamu. K
nmu bude poteba vkladu schopn listina a nvrh na proveden zpisu do
katastru nemovitost nebo jinho veejnho seznamu. Vznik relnho bemene se
bude upnat ke dni podn nvrhu.
6.
Okamik doruen nvrhu na vklad je rozhodujc skutenost pro poad vcnch
prv zapsanch na te vci - plat zde zsada priority. Vedle tto zsady jsou
velmi dleit zsada formln a materiln publicity. Ustanoven 984 konstruuje
een pro situace, kdy se zpis nemus shodovat se skutenm stavem, ale
pedevm upravuje nkter vjimky ze zsady materiln publicity. Podle 984
plat, e nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm
prvnm stavem, svd zapsan stav ve prospch osoby, kter nabyla vcn
prvo za platu v dobr ve od osoby k tomu oprvnn podle zapsanho stavu.
Dobr vra se posuzuje k dob, kdy k prvnmu jednn dolo; vznik-li vak
vcn prvo a zpisem do veejnho seznamu, potom se posuzuje dobr vra k
datu podn nvrhu na zpis prva.
7.
Zkon vymezuje ti vjimky z tohoto pravidla: pro nezbytnou cestu, pro vmnek
a pro vcn prvo vznikajc ze zkona bez zetele na stav zpisu ve veejnm
seznamu. Zde se pravidlo o dobrovrnm a platnm nabyt od osoby, kter je
zapsna ve veejnm seznamu, nepouije (srov. k tomu dvodovou zprvu k
979 a nsl.)
8.
Problematika priority zpisu tohoto omezen souvis s ppustnost zzen jinch
vcnch prv ke sluebn vci. Bude-li relnm bemenem nejastji zatovn
pozemek, lze si poloit otzku, zda je mysliteln, aby vedle relnho bemene
byla k tmu pozemku zzena nap. sluebnost nebo aby byl pozemek zaten
zstavnm prvem. Nelze vylouit, e pozemek zaten nap. sluebnost cesty,
bran vody apod. bude nsledn zaten relnm bemenem. Konkurence obou
prv zde nastat nemus, a to z nkolika dvod. Reln bemeno sleduje vtinou
uitek poskytovan pozemkem jako dvku poskytovanou jeho vlastnkem.
Sluebnost, zejmna potom sluebnost pozemkov, se opr spe o vlastnost
pozemku (nap. vskyt dostatenho zdroje podzemn vody), nebo dokonce o
pouhou existenci povrchu zemskho (nap. pro zzen sluebnosti cesty).
Obsahov stet obou sluebnost a relnho bemene bude pravdpodobnj u
intenzivnjch sluebnost osobnch, zvlt pak prva povn. Limitem jak pro
rozsah sluebnosti, tak relnho bemene je potencil sluebn (zde zaten)
vci, tj. bonita pdy, rozloha a skladba lesa apod. I kdy a posud je mon
vysledovat jistou podobnost sluebnosti s relnm bemenem, nelze zapomnat
na realizan funkci druhho institutu, kter se v mnohm podob zstavnmu
prvu. Nedostatenost pozemku pi sluebnosti, a ji osobn, i pozemkov,
nesmuje k monosti uspokojen dlunch dvek nucenm prodejem sluebn
vci. Zvrem lze shrnout, e je mon pozemek zaten sluebnost zatit
relnm bemenem, a to potud, pokud neme dojt k jejich obsahovmu stetu.
V ppad obsahov kolize nezbude ne danou situaci eit prostednictvm
principu priority. Prvn prava relnch bemen neobsahuje explicitn obdobu
1266 o zkazu zzen pozdjho relnho bemene. Nezbude tedy nic jinho ne
postupovat podle shora popsanho principu priority.
9.
Vc zaten relnm bemenem me bt dna do zstavy. Vzhledem k tomu,
e relnm bemen lze zatit pouze vc evidovanou ve veejnm seznamu, bude
z takovho seznamu patrn t zzen zstavnho prva.
III. Ostatn dvody vzniku relnho bemene
10.
Komentovan ustanoven dopad pouze na situace, kdy reln bemeno vznik
smlouvou. Zpis do katastru nemovitost zde m konstitutivn inek. Reln
bemena mohou vznikat i jinak. Zzen relnho bemene je t mysliteln v
rmci dohody o rozdlen spoluvlastnictv. Reln bemeno me bt tak zzeno
pozenm pro ppad smrti (zv, ddick smlouva, dovtek). Vedle toho je
nsledn mysliteln ddick dohoda o rozdlen pozstalosti podle 1696. Limity
tohoto zpsobu zzen relnho bemene jsou shodn s tm, co bylo uvedeno ve
vkladu k 1260. Jde pedevm o situaci, kdy zstavitel vslovn projevil vli,
jak m bt pozstalost rozdlena, a odchyln dohoda nen prakticky mon. Dal
monost zzen relnho bemene je rozhodnutm orgnu veejn moci - typicky
soudu. Obecn plat, e orgn veejn moci me reln bemeno svm
rozhodnutm zdit jen tehdy, pokud mu k tomu zkon dv oprvnn. Typicky
tomu tak je v souvislosti se zruenm spoluvlastnictv (srov. 1145), zpis do
veejnho seznamu by ml analogicky jako v ppad sluebnost deklaratorn
povahu (slova "zape se" - 1262 odst. 1 vta druh). Pomrn problematick je
otzka monosti vydren. Na celou vc je mon pohldnout ze dvou stran. Za
prv vzhledem k judikovanm zvrm a literatue k ABGB lze pipustit t
vydren relnho bemene (srov. jud. . 2). Zkon sice ohledn zzen relnho
bemene hovo o prvnm jednn, nicmn hypotza prvn normy je
kondicionln. Opan nzor, e reln bemeno vydret nelze, byl vyjden v lit.
. 9. Pro takto restriktivn vklad lze najt oporu jednak v ist gramatickm
vkladu, jednak v ochran vlastnickho prva, resp. v argumentu, e reln
bemeno je vraznm omezenm vlastnickho prva; asov neomezen reln
bemena je mon zdit jen jako vykupiteln. Nicmn zkon tento zvr
explicitn nevyjaduje. Tento argument je mon opt zaprv o obecnou zsadu
tkajc se vzniku a zniku vlastnickho prva [ 3 odst. 2 psm. e)] a dle o drbu
jakoto elementrn podmnku vydren. Dret je mon jen takov prvo, kter je
mon pevst. Z tohoto pohledu je situace ve srovnn se sluebnostmi
problematick, a to vzhledem k tomu, e ty jsou tak nepevoditeln. Pro
nemonost vydren svd tak koncepce relnho bemene. Pokud by toti
vydren relnho bemene mon bylo, a to dokonce jako obdoby pozemkov
sluebnosti, vyvstala by jist otzka jeho asov omezenosti ve smyslu
vykupitelnosti. Problematickm me bt v tomto smru znn 3028 a dle
asimilace pojmu sluebnosti a relnho bemene v minulosti do nadazen
kategorie vcnch bemen. Mohlo tak dojt k vydren vcnho bemene, kter po
obsahov strnce je spe relnm bemenem.
489, 498, 545, 560, 588, 976, 1145, 1257 a 1266, 1283, 1285 a
nsl., 1303, 1306 a 1308
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
1. V jinch ppadech, ne kter jsou upraveny v ustanoven 142 odst. 3
ob. zk. a ustanoven 221 odst. 2 ob. zk., neme soud svm rozsudkem
zdit vcn bemeno, a to ani tehdy, kdyby se z okolnost ppadu jevilo zzen
vcnho bemene nutnm vchodiskem k jeho een.
(Rc 47/91, NS 3 Cz 4/89)
2. Relnmi bemeny jsou zvazky k uritm konm, kter jsou pojeny s

nemovitost tm zpsobem, e kad doasn vlastnk nemovitosti jako takov je
povinen konati tyto kony.
Pedmtem drby a vydren me se stti tak prvo na opakujc se
dvku, jeho rubem na stran zavzanho podmtu jest reln bemeno tc
uritou nemovitost, a byla dvka ta pvodn z jakhokoliv titulu nebo i bez titulu
poskytovna nebo a se pvodn za ni dostvalo protihodnoty, jen kdy ji vlastnk
oprvnn nemovitosti poal dati jako sv prvo a vlastnk zavzan
nemovitosti ji poal odvdti jako zvazek tc nemovitost bez odvislosti na
zskn vzjemn hodnoty. K vydren sta, e takovto drba dla se po vydrec
dobu 1477 ob. zk. Lhostejno, e dvka nebyla pesunuta na odprodanou
nemovitost, j se dostvalo vzjemnho plnn.
(Vn 6847/27)
Z literatury:
138 a nsl.
766 a nsl.
1306
(Od koho lze dat zadrenou dvku nebo jej nhradu)
Pehled vkladu:
I. Reln bemeno spovajc v opakovanm plnn (1)
II. Zadren dvky a jej poadovn (2 a 14)
Z dvodov zprvy:
viz u 1303
I. Reln bemeno spovajc v opakovanm plnn
1.
Reln bemeno obvykle spov v opakovanm plnn, kter se svm obsahem
shoduje s obsahem pohledvky nebo jinak eeno s obsahem vztahu obliganho.
Z dikce zkona jasn plyne, e se jedn o opakujc se dvky ve smyslu nco
plnit, dvat (dare). Me se jednat o dvky rzn vysok, a dokonce i
nepravideln, kadopdn se nejedn o splcen dluhu ve spltkch. Pokud jsou
dvky plnny tak, jak bylo dohodnuto, navenek se nikterak neprojev
charakteristiky relnho bemene.
II. Zadren dvky a jej poadovn
2.
Zadren dvky pedstavuje situaci, kdy dvka opakujcho se charakteru nebyla
dn a vas splnna; slovy zkona byla zadrena. Rozhodujc pro dnost plnn
bude zakldajc smluvn ujednn, ppadn rozhodnut soudu; subsidirn se
pouije obecn prava o zniku zvazk ( 1908 a nsl.).
3.
Komentovan ustanoven jednak vymezuje prva oprvnnho, jednak uruje

subjekt povinn (tj. po kter osob me oprvnn dvku dat). Principiln se
zde proln osobn a vcn zruka, kter byla popsna v obecnm vkladu k
relnm bemenm. Pokud byla dvka zadrena, me se oprvnn osoba
domhat jejho poskytnut.
4.
Specifickm zpsobem je ureno, kdo je subjektem povinnm - zavzanm.
Obecnm pravidlem je, e povinnm bude subjekt, kter byl povinen k plnn v
dob, kdy zadren dvka nebyla vyplacena.
5.
Toto pravidlo je speciln modifikovno vcnprvn charakteristikou relnho
bemene, kde prvn prava poml i na situaci, kdy dolo ke zmn osoby
povinn. Povinnou osobou v dob neplnn byl ji nkdo jin ne v dob, kdy
dvka byla zadrena a osoba oprvnn ji zaala poadovat. Tak se me stt, e
z "dluh" starho vlastnka bude povinen vlastnk nov - slovy zkona ptomn
vlastnk.
6.
Vlastnk zaten vci, kter m povinnost v podob relnho bemene k osob
oprvnn v dob vznesen nroku na plnn, se nazv ptomnm vlastnkem.
Reln bemeno je vcn prvo k vci, kdy ale obsahem tohoto zaten nen
zkaz zcizen takto zaten vci. Pvodn vlastnk me vc zatenou relnm
bemenem zcizit, a tak nastane stav, kdy osoba povinn nen ptomnm
vlastnkem. Pot se naplno projev vcnprvn charakteristika relnho bemene
spovajc ve vcnm ruen. Ochrana oprvnnho spov v tom, e povinnost
je uloena obma vlastnkm - ptomnmu i tomu, za jeho vlastnictv
poadovan dvka dospla.
7.
V tto situaci me oprvnn osoba poadovat zadrenou dvku nebo jej
nhradu, a to jak po vlastnku ptomnm, tak po vlastnku, za nho dvka
dospla. Okamik pevodu zaten vci me bt v rznm asovm vztahu k
dvce, kterou m povinn plnit. Rozhodujc je okamik dosplosti - tj. splatnosti
dvky - povinnosti konat, nco dlat. Pro ppad, e dolo k pevodu nebo i
pechodu vlastnickho prva k zaten vci, zesiluje zkon jistotu oprvnnho
tm, e splatnou dvku me dat jak po vlastnkovi souasnm, tak po
vlastnkovi, za jeho vlastnickho prva dvka dospla. Vzhledem k tomu, e lze
zatit vci, kter jsou pedmtem veejn evidence, bude okamik zmny
vlastnictv zjistiteln, i kdy ani zde nezstanou zejm zcela vyloueny pochyby
v ppad rozlinch mimosmluvnch skutenost (nap. vydren). Pokud vc
nabude jin vlastnk, me oprvnn poadovat konkrtn nesplnnou
(zadrenou) dvku po obou z nich. Po nabyvateli ovem jen z vci, kter je
relnm bemenem zatena.
8.
Zkon neuruje, po kterm z vlastnk me oprvnn osoba dat zadrenou
dvku. Toto rozhodnut je ponechno na jej vli, piem z praktickho hlediska
bude zleet na vdomosti o majetkovch pomrech povinnho. Oprvnn m
samozejm prvo uplatnit nrok vi obma vlastnkm.
9.
Vcnprvn omezen - limit hodnoty zaten vci bude vhodou jen pro
ptomnho vlastnka. S jistotou nelze takov zvr dovodit u vlastnka
pedchozho, za jeho vlastnictv dvka dospla. Postaven vlastnka, za jeho
vlastnickho prva dvka dospla, me bt hor ne u vlastnka ptomnho. Za
prv se pedchoz vlastnk zbavil zaten vci, a tm pozbyl i podstatu jistoty.
Vedle toho ale zejm nen chrnn ani limitem hodnoty zaten vci. Jeho
povinnost plnit se tak dostv do roviny prost obligace, kde nen vyloueno, e
se oprvnn bude moci hojit z celho majetku bvalho vlastnka zaten vci.
Prakticky zajmavou je situace, kdy v ppad tzv. simultnnho vcnho bemene
dojde k pevodu jen nkter zaten vci. Oprvnn by se pak mohl sice hojit
na obou povinnch, ale vdy s limitem hodnoty jimi v ten okamik vlastnn
zaten vci (srov. lit. . 6).
10.
Tiv situace pedchozho vlastnka vak nemus nastat, jestlie by se
oprvnn rozhodl pro plnn pouze po ptomnm vlastnkovi. Naopak za plnn,
kter se stala splatnmi a za dob vlastnka ptomnho, pvodn vlastnk
neodpovd. Ptomn vlastnk odpovd za ppadn nesplnn dvky pouze
zatenmi vcmi. Pitom nemus vlastnit pouze vc zatenou relnm
bemenem, ale i mnoh jin vci. Pestoe zkon sleduje zven jistoty
oprvnnho z relnho bemene, nutn se prosazuje vcnprvn charakter
relnho bemene, kter lp i u novho vlastnka na zaten vci. Rozen
vcnho ruen i na ostatn vci povinnho by bylo mysliteln jen za podmnek
1307 odst. 2.
11.
Oprvnn m prvo dat plnn zadren dvky nebo jej nhradu. Poadavek
nhrady je praktick u plnn, kter mohla vzt asem zasv - nap. potraviny.
Jestlie nebyla splnna pvodn vcn dvka, m oprvnn prvo na penitou
nhradu. Tu me poadovat po subjektech za podmnek a v rozsahu, kter byl
popsn shora. Povinn bude muset zaplatit finann nhradu i tehdy, pokud
oprvnn byl v dob zadrovn dvek schopen si opatit potebn plnn pro
sebe jinak (tzn. rozhodujc nen nedostatek nebo nouze u oprvnnho, ale
absence dvky). I kdy je reln bemeno vcnm prvem k vci ciz a nen
mysliteln jeho postoupen, je mon postoupit prvo na jednotliv dvky (
1879).
12.
Pi pevodu zaten vci po splatnosti dvky se oprvnnmu otevraj dv cesty
k dosaen uspokojen. Pedevm me vymhat plnn od pvodnho vlastnka.
Jedn se sice o pohledvku nikterak nezajitnou, nicmn je mon se uspokojit
z celho majetku pedchozho vlastnka. Druh monost se rozpad opt ve dv
cesty, kdy vsledek bude zleet na ochot nabyvatele zaplatit i poskytnout
dvku, kter vznikla pedchozmu vlastnkovi. Nabyvatel zaten vci se tak
me dostat do komplikovan situace, a to tehdy, pokud se po nm oprvnn
rozhodne poadovat nesplnnou dvku, nebo jej nhradu. V takov situaci m
nabyvatel na vybranou mezi monost dvku splnit anebo nechat naplnit
zajiujc a realizan funkci relnho bemene. Vzhledem k tomu, e se
jednotliv dvky z relnho bemene promluj v obecn tlet promlec lht,
me v ppadnm sporu uplatnit nmitku promlen u dvky nebo dvek
splatnch jet za dob vlastnictv pedelho vlastnka. Pokud se rozhodne dvku
splnit, nelze z toho dovodit, e by se tak mlo stt k jeho jm. Nabyvatel zde
plnil za jinho bez spravedlivho dvodu a m regresn nrok vi pedchozmu
vlastnkovi ( 2991). Hor je situace, kdy byla sjednna znan ve dvek
povinnho, ale t jejich etn periodicita. Potom je mysliteln, aby
naakumulovan dluh pedchozho vlastnka stihnul z vle oprvnnho vlastnka
ptomnho. Pokud mu nesvd nmitka promlen a nechce dopustit prodej
zaten vci, nezbude mu ne zadrenou dvku nebo nhradu za ni poskytnout.
13.
V opanm ppad bude nsledovat postup pedvdan dvodovou zprvou k
samotnmu vodu relnch bemen, a to e "reln bemeno zakld vlastnku
vci doasnou povinnost k plnn s tm, e nebude-li plnno, transformuje se
prvo z relnho bemene v substitun oprvnn na penitou nhradu, pro ni
je mon vst vkon rozhodnut nebo exekuci na zatenou nemovitou vc
obdobn jako pi zstavnm prvu".
14.
Ve vkladu k 1305 je uvedeno, e vc zaten relnm bemenem me bt

dna do zstavy. Pi realizaci neplnn dvky nebo jej nhrady z relnho
bemene se bude analogicky ( 10 odst. 1) postupovat jako pi realizaci
zstavnho prva podle 1372 a nsl. Rozdl je ovem v tom, e realizace
nesplnnho relnho bemene nevede na rozdl od zstavnho prva k jeho
zniku. Pokud je obsahem relnho bemene penit plnn, nein uren ve
pohledvky pi jejm vkonu problm. U relnho bemene na nepenit plnn
se analogicky vyjde z 1368 odst. 1, kde je stanoveno, e v ppad zajitn
nepenitho dluhu nle viteli - zde oprvnnmu z relnho bemene plnn do ve obvykl ceny pohledvky v dob vzniku zstavnho prva (zde
relnho bemene). Dojde sice k nucenmu prodeji pozemku nebo jin relnm
bemenem zaten vci, nicmn reln bemeno bude i nadle zatovat jejho
nabyvatele. Tento dsledek se opr o nkolik argument. Za prv zkon vslovn
nestanov, e by reln bemeno nucenou realizac zanikalo. Za druh jedn se o
vcn prvo k vci, kter je pedmtem evidence ve veejnm seznamu, a tud
toto prvo pechz ve smyslu 1106 na nabyvatele. Kadopdn se jedn o
prvn vadu na stran zatenho a nsledn prodvanho pozemku. Ta bude mt
nepochybn vliv nejen na cenu tto vci, ale t vbec na ochotu takovou vc
koupit. Na druh stran pi prodeji pozemku, ktermu m svdit (slouit) reln
bemeno, bude nutn pihldnout t k jeho cen, a to podle zkona . 151/1997
Sb., o oceovn majetku.
489, 498 a nsl., 1257, 1258, 1303 a 1305, 1307, 1308, 1368,
1372, 1475, 2991
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Byl-li nrok na plnn vmnkov penit stky ujednn pvodn
smlouvou, postihuje nhoda z poklesu mny po vlce oprvnnho. Nebylo-li
pevn mluvy o pemn naturlnch dvek v penit relutum, nevzdal se
vmnk pejmnm penitch dvek nroku na dvky naturln a m nrok,
aby mu byly naturln dvky stovny a uhrazeny v penit hodnot, kdy

smluvn naturln dvky nebyly vas splnny. Zadrel vmnkov dvky lze
poadovati i za dobu minulou. Prvnmu pojmu tzv. elezn krvy neodporuje, e
byla dojivost krvy na zklad znaleckho posudku urena podle ronho
prmru. Ustanoven vmnku "dvati vmnki jednu tzv. eleznou krvu
dojiti" znamen poskytovati vmnki cel ron mln uitek jedn krvy
prostedn jakosti.
(Vn 9670/30)
2. Nabyvatel nemovitosti stien vmnkem ru jako hypotekrn dlunk i
za vmnkov dvky, jeho pedchdcem nezapraven, le byly by to zadrelosti
star t let.
(Vn 391/20)
Z literatury:
138 a nsl.
766 a nsl.
1307
(Povinnosti vlastnka vci zaten relnm bemenem)
Pehled vkladu:
I. Povinnost vlastnka zaten vci (1)
II. Zaten vc nedostauje relnmu bemeni (2 a 3)
III. Nprava nedostatku zaten vci (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1303
I. Povinnost vlastnka zaten vci

K odst. 1
1.
Splnn povinnosti z relnho bemene je zajitno zatenou vc. Ve vkladu ke
zizovn relnho bemene ( 1305) je uvedeno, e obdobn jako u
pozemkovch sluebnost je i zde nepopiratelnm limitem urit vlastnost
zaten vci. Nejastji to bude hodnota, u pozemk potom pravideln
dlouhodob vnos apod. Ptomn hodnota vci nabv vznam spe u relnch
bemen znjcch na jednorzov plnn, naopak tam, kde byla sjednna
pravideln renta, bude hrt roli spe trvale udriteln vnos, monost tby, a to
nikoliv exploatanho rzu. Vlastnk zaten vci se zdr veho, m by se vc
zhorila k jm oprvnn osoby. Nemus se tedy zdret jakhokoli jednn vi
vci, dokonce ani jakhokoli zhoren. Zkon zakazuje zhoren v t vlastnosti,
kter slou i poskytuje uitek osob oprvnn. Jednn vlastnka se takov
vlastnosti vci nesm dotknout pmo ani nepmo. Nezle na tom, zda dolo ke
zhoren vci k jm osoby z bemene oprvnn mysln nebo nedbalost.
Vzhledem ke znn zkazu, ale t k jeho vcnprvn povaze nen vyloueno,
aby vlastnk sv vlastnick prvo pevedl na jinou osobu, ppadn aby dal danou
vc do zstavy. V ppad pevodu bude pedmtem vc zaten - tj. pedmt s
prvn vadou, co zpsob pokles jej ceny. Pi pehnanm rozsahu tto zte tak
me bt v zsad ohroena nejen prodejnost, ale t ance, e zstavn vitel

takovou zstavu pijme. V obou ppadech bude mra znehodnocen jet zvena
ppadnm dvjm zzenm zstavnho prva nebo sluebnosti.
II. Zaten vc nedostauje relnmu bemeni

K odst. 2
2.
Znn druhho odstavce smuje na situaci, kdy zaten vc nedostauje
poadavkm, kter zde byly pi zzen vcnho bemene. Podle zkona se tak
mohlo stt jednak vinou vlastnka zaten vci, jednak mohlo jt o nedostatek,
kter v t dob u zaten vci sice byl, ale vyel najevo a pozdji. Dal
monost je i to, e vlastnk zaten vci pi zizovn relnho bemene mohl z
rznch pohnutek nadsadit schopnost vci poskytovat uitek. Vlastnk mohl
jednat v myslu, ppadn i on sm mohl nap. koupit zemdlskou pdu v letech
mimodn rody nebo tehdy, kdy byla extrmnm zpsobem hnojena za elem
dosaen co nejvy rody; takovho uitku ale bn nedosahuje. Ve vsledku je
ohroeno prvo na plnn na stran oprvnn osoby.
3.
Nebezpe nedostatenosti zaten vci t vlastnka i tehdy, pokud sm nabyl
vlastnick prvo k tto vci od nkoho, za nho dolo k nedostatenosti,
ppadn tento pedchdce sm zdil rozsahov nemrn reln bemeno.
Zvlt pi koupi vc, kter jsou zateny relnm bemenem (pozn. tato zvada
je vdy zjistiteln z veejnho seznamu, a proto se za ni jako za vadu
neodpovd), je poteba, aby si potenciln kupec dobe provil zpsobilost
zaten vci k takovmu plnn (vigilantibus iura). Zkon hovo v pedchozm
ustanoven o pedchozm vlastnkovi. Nezuuje nikterak zpsob nabyt
vlastnickho prva k takov vci. Jistou dvku opatrnosti by tak zejm ml
projevit t putativn ddic, a to zvlt v ppad, kdy by se jednalo o jedinou
majetkovou hodnotu, kter by se mu z ddictv mlo dostat.
III. Nprava nedostatku zaten vci
4.
Na prvn msto pi sjednn npravy zkon klade zzen jistoty, kterou lze zdit
postupem podle 2012, kde se hovo o jistot v irm slova smyslu. Jistot lze
ve smyslu tohoto ustanoven uinit zadost za prv zzenm zstavnho prva a za
druh ruenm. Zzen zstavnho prva v dan situaci jen podtrhuje teoretick
nzor, e reln bemena se svou povahou pohybuj nkde mezi sluebnostmi a
hypotkou, piem spovaj v aktivnm chovn. Zde je poteba upozornit na
1296. Vlastnk me po uivateli nebo poivateli poadovat jistotu v ppad, e
sluebn vci hroz nebezpe.
5.
Npravu nedostatku lze podle zkona sjednat i jinak. V vahu by pipadalo nap.
sloen penn stky do edn schovy, jednorzov vplata, pop. doplcen
nedostatku ve spltkch. Praktickm eenm by v dan situaci mohlo bt i to, e
vlastnk zaten vci zd dodaten a dostaujc reln bemeno ve prospch
oprvnn osoby jet k jin vci, pop. vcem v rozsahu, kter dopln
nedostatek vci pvodn zaten.
489, 498 a 544, 560, 976, 1257, 1258, 1304, 1305, 2010 a nsl.,
2894, 2911
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
1308
(Znik relnho bemene)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Trval zmna (2)
III. Hrub nepomr (3)
IV. Promlen, promlen jednotlivch dvek (4 a 7)
V. Vkup relnho bemene (8)
VI. Uplynut doby (9)
VII. Smluvn znik (10)
VIII. Analogie se znikem osobn sluebnosti 1302 (11)
IX. Rozhodnut sprvnho orgnu (12 a 15)
X. Obecn postup podle 11 (16)
XI. Smrt oprvnn osoby (17)
XII. Obdoba splynut vlastnictv zaten a sluebn vci (18)
Z dvodov zprvy:
viz u 1303
I. Obecn
1.
Ustanoven o zniku sluebnost plat obdobn pro znik relnch bemen. Pes
mnoh obsahov i principiln odchylky existuje jist podoba mezi sluebnost a
relnm bemenem. Prvn prava tento zvr podtrhuje t pravou jejich
zniku. Vslovn znn zkona sice odkazuje na 1299 a 1302, nicmn reln
bemena jsou specifickm institutem, kde budou nutn platit nkter odlinosti.
Ustanoven 1299 a 1302 je mon pout pro znik sluebnost, a tedy i
relnch bemen. Ustanoven o zniku zvazk, pokud povaze relnch bemen
neodporuj a nemaj-li 1299 a 1302 speciln povahu. Reln bemeno znjc
na jednorzov plnn zanik splnnm, ppadn zapotenm.
II. Trval zmna
2.
Klovm ustanovenm je tak 1299, podle nho sluebnost zanik trvalou
zmnou, pro kterou sluebn vc ji neme slouit panujcmu pozemku i
oprvnn osob. Tento zpsob zniku ovem nelze vykldat izolovan bez
nvaznosti na vklad k 1306. Vzhledem k tomu, e reln bemeno zatuje vc
ve prospch pmo uren osoby nebo ve prospch osoby uren prostednictvm

vlastnictv panujc vci, me reln bemeno in rem zaniknout spolu se znikem
kterkoli z tchto vc. U simultnnho relnho bemene by musely zaniknout
vechny zaten vci. Pro ppad zzen relnho bemene ve prospch osoby
tak vedle smrti oprvnn osoby (viz sub XI) pipad v vahu znik spolu se
znikem zaten vci. Tak se me stt nap. sesuvem, odplavenm pdy apod.
Pokud by toti dolo k zniku zaten vci a u ptomnho vlastnka (srov.
vklad k 1307) a dvka z vcnho bemene by dospla jet za vlastnictv
pvodnho vlastnka, nastane paradoxn situace. Kdyby zaten vc nezanikla,
mohl by oprvnn poadovat plnn po ptomnm vlastnku s limitem hodnoty
zaten vci a po pedchozm vlastnku dat prost obligan plnn, kter by
teoreticky mohlo postihnout cel jeho majetek. Znik vci zaten relnm
bemenem ve vlastnictv ptomnho vlastnka zpsob, e ten ji nezajiuje
pohledvku nim a oprvnnmu se nabz cesta k tomu, aby poadoval dvku
od pedchozho vlastnka. Nelze ale pitom ztrcet ze zetele povinnost, kterou
ukld 1307: zdret se veho, m by se vc zhorila k jm osoby oprvnn z
relnho bemene (odstavec 1) a v ppad nedostatenosti zaten vci
napravit tento stav sloenm jistoty nebo jinak (odstavec 2). Tyto postupy jsou
pouiteln pouze pro zhoren podstaty zaten vci. Pokud by dokonce vc
zaten relnm bemenem vzala zasv z viny jejho vlastnka, pipadala by v
vahu nhrada kody. Jej ve by se musela urit jako souhrn jednotlivch dvek;
postup uren ve by byl problematick u asov neomezenho relnho
bemene.
III. Hrub nepomr
3.
Stejn jako u sluebnost se v ppad hrubho nepomru mus jednat o trvalou
zmnu, kter vznikla a po zzen relnho bemene a kter psob vznik
hrubho nepomru mezi zatenm vci relnm bemenem a vhodou
oprvnnho. Posouzen zmny pomr se bude muset vdy provdt
individuln. Odlin bude zejm odpov na otzku, kdo se me domhat
omezen nebo zruen relnho bemene pi podstatn zmn pomr. U
sluebnosti zkon vslovn k, e aktivn legitimovanm je vlastnk sluebn
vci, ale zrove z praktickho hlediska podle pedchoz judikatury nebyly vzcn
ppady, kdy se zruen sluebnosti domhala osoba oprvnn z toho dvodu, e
prvo obsaen ve sluebnosti nadle nepotebuje nebo e ji existence tto
sluebnosti dokonce zatuje (sluebnost bytu zzen platn, platn uvn,
ale nakonec nejde zcela odmyslet ani generalizovan dopad 1263). Reln
bemeno je institutem v mnoha smrech podobnm, pece jen se ale od
sluebnosti li. Zkon nikde vslovn nestanov oprvnnmu njakou
souinnost na drb zaten vci. Obsahem relnho bemene je pouze konn
(dare, facere) s monost transformace zadrench dvek projevem vle
oprvnnho na finann nhradu. Z tchto dvod je pedstava podstatn
zmny vyvolvajc hrub nepomr na stran oprvnnho zejm vylouena, a

proto odpadne i jeho ppadn aktivn legitimace, kter vzhledem k 1299 nen
obdobn. Znn 1299 na rozdl od pedchoz prvn pravy dv toto prvo jen
povinnmu. U relnch bemen bude mon astj zmna osobnch pomr
povinnho a oprvnnho. Vjimen nebudou ani ppady, kdy zmna pomr
postihne zatenou vc, a to natolik, e nen mon, aby nadle slouila
oprvnn osob (uren pmo anebo prostednictvm panujc vci) v pvodnm
rozsahu. Aktivn legitimovanm bude povinn z relnho bemene, kter
prokznm tto skutenosti me pivodit znik tohoto vcnho prva. Nicmn
vzhledem k tomu, e asov neomezen reln bemena pjdou zdit jen jako
vykupiteln, nabz se krat, ale nkladnj cesta vkupu.
IV. Promlen, promlen jednotlivch dvek
4.
Podle 633 odst. 2 se jednotliv dvky z relnho bemene promluj jako
pohledvky. Pokud dojde k promlen takov pohledvky (pohledvek), soud
oprvnnmu oproti nmitce ptomnho vlastnka nebo vlastnka pedchozho
dvku nepizn. K promlen me dojt jak u ptomnho, tak u pedchozho
vlastnka. Zatmco u pedchozho vlastnka psob promlen znik povinnosti
plnit a definitivn je odvrceno nebezpe toho, e by se oprvnn hojil na
celm jeho jmn, u vlastnka ptomnho je tomu v jistm ohledu jinak. Jeho
povinnost plnit zanikla ( 609), ani by vak zaniklo reln bemeno. Vsledkem
je na stran ptomnho vlastnka situace, kdy jeho vc je zatena relnm
bemenem, ani je povinen splnit konkrtn dvku i dvky. Teoreticky by bylo
mon uvaovat i o nastalm hrubm nepomru a nslednm prvnm postupu
spovajcm v poadovn zruen relnho bemene. Rozhodnut soudu v ppad
hrubho nepomru reln bemeno ru. Vlastn reln bemeno zanik ale a
vmazem z katastru nemovitost (vmaz je dovrujc - konstitutivn prvn
udlost).
5.
Obecn promlec doba se uplatn u jednotlivch dvek a je ve smyslu 629
tlet. Strany si mohou sjednat promlec dobu krat nebo del (jeden rok a
patnct let); vjimky stanoven v zkon, kter to neumouj, zde nenachzej
uplatnn. Potek bhu promlec lhty u relnch bemen nastv v okamiku,
kdy oprvnn nekonal to, k emu byl povinen. Promlen u relnho bemene
psob pouze oslaben prva na dvku, nikoli znik relnho bemene. Pokud by
povinn z relnho bemene splnil i promlenou dvku, neme se domhat
jejho zptnho vydn z titulu bezdvodnho obohacen.
6.
Ohledn relnch bemen plat, e budou zapsan v katastru nemovitost,
poppad jinm seznamu. V tomto ohledu se v zsad navazuje na prvn
pravu zakotvenou v 109 ob. zk. . 40/1964 Sb. a promluj se v desetilet
lht. Prvo zapsan do veejnho seznamu se proml za deset let ode dne, kdy
mohlo bt vykonno poprv ( 631). Jsou-li do veejnho seznamu zapsna prva,
kter mohou bt vykonvna nepetrit nebo opakovan, proml se, pokud
nejsou vykonvna v prbhu deseti let. U tchto prv nezle jen na dob, kdy
mohla bt vykonna poprv, ale zle i na tom, zda jsou vykonvna prbn.
Do veejnho seznamu mohou bt zapsna i prva, kter se vykonvaj jen as
od asu - proto nevyskytne-li se v prbhu deseti let pleitost prvo vykonat
tikrt, prodluuje se promlec lhta, dokud nebude vyuita dn ze t
pleitost ( 632 vta druh).
7.
Jestlie naopak osoba povinn z vcnho bemene brn vkonu prva, proml
se vcn bemeno (reln bemeno), pokud oprvnn osoba neuplatn sv
prvo do t let. Pokud se reln bemeno proml, vymae se z veejnho
seznamu na nvrh toho, kdo na tom m prvn zjem. Takovou osobou bude
obvykle vlastnk, nicmn prvn zjem maj i ty osoby, jim svd vi zaten
vci njak vcn prvo, kter m ovem hor poad. Vmaz relnho bemene
by tak mohl jejich situaci zlepit. Praktick bude tento postup u zstavnho prva
(viz lit. . 8).
V. Vkup relnho bemene
8.
Reln bemeno, kter bylo zzeno bez asovho omezen, mus bt zzeno jako
vykupiteln. Stejn tak me bt zzeno i reln bemeno asov omezen.
Reln bemeno zanikne zaplacenm stky, kter byla stanovena ve smlouv o
jeho zzen. Tm reln bemeno zanik po materiln strnce. Vzhledem k tomu,
e jeho pedmtem me bt pouze vc evidovan ve veejnm seznamu
(nemovitost v katastru nemovitost), zanikne reln bemeno i v tomto ppad
vmazem s konstitutivnmi inky. Prvo na vkup relnho bemene se
nepromluje ( 614). Vkupem je mon pivodit znik relnho bemene snze
ne nap. prokazovnm nslednho hrubho nepomru obdobn jako podle
1299 odst. 2. Zejm nebude ale vylouen ani spor veden v tom smyslu, e
povinn bude nepomr namtat a dat snen vkupnho.
VI. Uplynut doby
9.
Reln bemeno me tak zaniknout uplynutm doby, pokud byla do smlouvy o
jeho vzniku vloena doloka o doloen asu a v katastru nemovitost byla (nebo v
jinm veejnm seznamu) poznamenna jeho doasnost.
VII. Smluvn znik
10.
Reln bemeno me zaniknout tak na zklad shodnho projevu vle
oprvnnho a vlastnka vci zaten relnm bemenem. Dohoda vyaduje
psemnou formu ( 560) a k zniku relnho bemene dochz a jeho vmazem z
katastru nemovitost nebo jinho veejnho seznamu.
VIII. Analogie se znikem osobn sluebnosti ( 1302)
11.
Reln bemeno m jist shodn rysy s osobn sluebnost. Proto je mon pro
pravu jeho zniku pout pravu zniku osobnch sluebnost (srov. vklad k
1302)
IX. Rozhodnut sprvnho orgnu
12.
Vzhledem k tomu, e mnoh veejnoprvn normy pracuj s pojmem vcnho
bemene a toto je mon podle nich tak zruit, lze v tomto smru odkzat na
nejfrekventovanj z nich. Jestlie vcn bemeno je nadazenm pojmem pro
sluebnost a reln bemeno, potom plat, e zruen vcnho bemene je v
zsad tak zruenm relnho bemene.
13.
Pozemkov ad me rozhodnout o zruen vcnho bemene (sluebnosti)
podle 9 zk. . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu
zemdlskmu majetku, ppadn podle 19

pozemkovch pravch a pozemkovch adech.
zk.
139/2002
Sb.,
14.
Vyvlastovac ad me rozhodnout podle 24 odst. 3 zk. o vyvlastnn o
zniku vcnho bemene. Tmto konstitutivnm rozhodnutm nedochz jen k
nucenmu odnt i omezen vlastnickho prva, ale vyvlastovac ad m
povinnost poskytnout nhradu t osobm, kter mly vcn prvo k vyvlastnn
vci (tedy i reln bemeno).
15.
Vcn bemena (reln bemena) mohou zaniknout t v rmci insolvennho
zen. Vcn bemena (reln bemena) zatujc majetkovou podstatu v rmci
insolvennho zen zanikaj, pokud vznikla za npadn nevhodnch podmnek
pot, co nastaly inky spojen se zahjenm insolventnho zen. Prohlenm
konkursu v insolvennm zen se podle 248 odst. 3 insolvennho zkona
stvaj neinnmi. Tato vcn (zde reln) bemena zaniknou zpenenm
majetkov podstaty.
X. Obecn postup podle 11
16.
Podle 11 se obecn ustanoven o vzniku, zmn a zniku zvazk a povinnost
ze zvazk podle tvrt sti pouij pimen t na vznik, zmnu a znik jinch
soukromch prv a povinnost. Prakticky bude pichzet v vahu zejmna znik
relnho bemene splnnm. Splnn povede k zniku relnho bemene
zzenho na jednorzov plnn. Obecn prava zniku zvazk a povaha
relnho bemene nepochybn pipoutj t jeho znik nslednou nemonost
plnn. Poten nemonost by pochopiteln i pi zizovn relnho bemene
vedla k absolutn neplatnosti takovho prvnho jednn. Nicmn je poteba
rozliovat situace, kdy nsledn monost i nemonost splnn m pvod u osoby
povinn, anebo v zaten vci. Pokud je nemonost plnn zaloena ztrtou
jistch kvalit zaten vci, lze uvaovat ve smyslu nastal zmny pomr. Odkaz
na 11 lze vzthnout t k institutu zapoten jakoto monosti zniku zvazku.
Zapoten bude nepochybn pouiteln t v situacch nesplnn dvky, jak bylo
popsno shora. Obligan pomr je v principu titulem zniku relnho bemene,
nicmn vzhledem k tomu, e zatuje vc, kter je pedmtem veejnho
seznamu, mus ve smyslu 1305 a contrario pistoupit t modus - tzn. vmaz
vkladu relnho bemene z katastru nemovitost (pokud se jedn o nemovitost
tam evidovanou), ppadn o vmaz z jinho veejnho seznamu.
XI. Smrt oprvnn osoby
17.
Smrt dlunka nebo vitele me mt za nsledek znik zvazku v ppad, e
dluh nebo pohledvka jsou vlun vzny na osobu dlunka i vitele. U
relnho bemene me dojt k jeho zniku, pokud bylo vslovn vzno na
osobu oprvnnou.
XII. Obdoba splynut vlastnictv zaten a sluebn vci
18.
Zkon hovo o obdobnm pouit pravy zniku sluebnost, piem 1301
vslovn uvd, e splynutm vlastnictv panujc a sluebn vci sluebnost
nezanik. V principu jde o doplnn koncepce tzv. vlastnkovy sluebnosti podle
1257 odst. 2. Jestlie v ppad sluebnosti zstane jeden pozemek slouit
druhmu pozemku tho vlastnka, lze tak uinit na zklad znn zkona t
ohledn vci zaten relnm bemenem ve prospch osoby, kter je urena
vlastnictvm tzv. panujc vci. Vlastnk sice nebude sm sob povinen plnit
dvky, nicmn stle zstv otevena cesta pro poadovn dvky od
pedchozho vlastnka. Ve vsledku sice nedojde k zniku relnho bemene, ale k
zniku povinnosti plnit. Ta se me obnovit, pokud by nap. oprvnn z relnho
bemene zatenou vc prodal. Bemeno zstv, ale obnovuje se povinnost plnit.
O cen a zjmu o takto zatenou vc viz vklad k 1305 (lit. . 8).
489, 498, 545, 560, 631 a 633, 976, 1150 a 1153, 1257, 1258,
1263 a 1267, 1279 a 1283, 1296, 1299 a 1302, 1304, 1305, 1307
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z judikatury:
1. Vcn bemeno neme zaniknout na zklad jednostrannho vzdn se
prva ze strany oprvnnho ( 151p odst. 4 ob. zk., 574 ob. zk.). Vzniklo-li
vcn bemeno za platu a oprvnn jej ji nehodl uvat, me mt zjem na
jeho zruen za pimenou nhradu. S tm povinn nemus souhlasit. Pak ovem
nelze oprvnnmu upt monost dat o jeho zruen za pimenou nhradu,
piem otzka, zda oprvnnmu bude piznna nhrada, a konkrtn ve
pimen nhrady je ji otzkou dalho zen. Navc oprvnn by v ppad
nesouhlasu osoby povinn z vcnho bemene musel nst nap. nezbytn
nklady spojen se zachovnm domu (bytu), nklady na nutn opravy atp.
Znikem vcnho bemene zskv povinn majetkov prospch, kter je v
nkterch ppadech teba vypodat. Proto je teba prvo dat soud o takov
zruen za nhradu piznat i oprvnnmu z vcnho bemene.
(Rc 108/09, NS 22 Cdo 3619/2008)
2. Vcn bemeno zanik, nastanou-li takov trval zmny, e vc ji
neme slouit potebm oprvnn osoby nebo prospnjmu uvn jin
nemovitosti v ppad, e jeho vkon je nadle pro trval zmny (faktick nebo
prvn) nemon. Je-li vak vkon prva odpovdajcho vcnmu bemeni nadle
sice neeln, ale mon, ppadn dolo-li k jin zmn pomr, kter m za
nsledek hrub nepomr mezi vcnm bemenem a vhodou oprvnnho, me
soud na nvrh za nhradu nadle existujc vcn bemeno zruit nebo omezit.
(NS 22 Cdo 346/2006)
(NS 22 Cdo 2395/2004)
4. Zmna pomr, kterou vznikne hrub nepomr mezi vcnm bemenem
a vhodou oprvnnho, spov nejen v objektivnch okolnostech, ale i v
osobnch pomrech astnk a za uritch okolnost me vzniknout i zmnou v
chovn astnk. Za zmnu pomr se sama o sob nepovauje skutenost, e
dolo ke zmn vlastnickho prva k nemovitosti, ke kter se vcn bemeno
ve, a to ani tehdy, kdy se nov vlastnk ocitl v hor situaci ne v dob
pevodu.
(NS 22 Cdo 755/2000)
Z literatury:

a nsl.
766 a nsl.
Oddl 3
Zstavn prvo
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1309
(Pojem zstavnho prva, zkaz zastaven)
Pehled vkladu:
I. Pojem zstavnho prva (1 a 5)
II. Zsady zstavnho prva (6 a 11)
III. Subjekty zstavnprvnho vztahu (12 a 15)
IV. Vztah obecn pravy zstavnho prva v obanskm zkonku a jinch

ustanoven (16)
V. Vztah obanskho zkonku a jinch pedpis (17)
VI. Pechodn ustanoven (18)
VII. Zkaz zastaven (19 a 22)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven vymezuje podstatu zstavnho prva. Je-li zstavn prvo

zzeno, je vitel oprvnn uspokojit zajitnou pohledvku ze zstavy, jestlie ji
osobn dlunk v dob dosplosti nevyrovn.
V zstavnm prvu se rozliuj zstavn vitel, dle osobn dlunk jako

dlunk, jeho dluh je zstavou zajitn, vedle nho zstavce jako osoba, kter
uzavr se zstavnm vitelem zstavn smlouvu, a konen zstavn dlunk jako
vlastnk zstavy. Zstavce i zstavn dlunk jsou zpravidla t osoba a velmi
asto je se zstavcem a zstavnm dlunkem toton i dlunk osobn. Nemus
tomu tak ale bt vdy, a proto i navren prava mezi nimi rozliuje a rozliuje i
mezi prvy a povinnostmi podle prvnho postaven konkrtn osoby.
Nen vyloueno, e se vlastnk vci vi jin osob zave, e vc v

budoucnu nezat. Takov ujednn m zpravidla jen obligan inky a zavazuje
pouze smluvnky, nikoli ji osoby tet. Navrhuje se vak umonit, aby zkaz
zastaven bylo lze zapsat do rejstku zstav nebo do pslunho veejnho
seznamu s inky psobcmi vi osobm tetm.
I. Pojem zstavnho prva
K odst. 1
1.
Zstavn prvo pat do souboru zajiovacch prostedk ( 2010 odst. 1 vta
prvn); spolu se zadrovacm prvem ( 1395 a 1399) pat mezi zajiovac
instituty s vcn prvn povahou (na rozdl od zajiovacch prostedk, kter maj
tzv. osobn povahu - typicky ruen).
2.
Vcn prvn povaha zstavnho prva se projev t v jeho priorit (nap. podle
2016 se v ppad zajitn rznch vitel rznmi zajiovacmi prvy uspokoj
v prvn skupin vitel zajitn vcnm prvem zapsanm ve veejnm
seznamu nebo v rejstku zstav, ve druh skupin vitel zajitn vcnm
prvem nezapsanm ve veejnm seznamu a teprve pot ve tet skupin vitel
zajitn zvazkovm prvem. Spolen s dalmi vcnmi prvy (vetn prva
vlastnickho) a s ddickm subjektivnm prvem je regulace zstavnho prva
zaazena do sti tet obanskho zkonku, tj. mezi absolutn majetkov prva.
Z toho plyne, e se tak u nj uplatn zkladn rysy absolutnch majetkovch prv:
psoben erga omnes ( 976), numerus clausus ( 977) a zsadn kogentnost
pravy vi tetm osobm ( 978).
3.
Zstavn prvo uskuteuje svoji roli zejmna tm, e od okamiku svho vzniku,
pp. od vzniku budouc pohledvky ( 1311 odst. 1 in fine) do sv realizace nut
dlunka splnit jeho dluh a v ppad nesplnn dluhu poskytuje monost
uspokojen vitelovy pohledvky pmo ze zstavy, resp. jejm prostednictvm.
4.
Obansk zkonk . 40/1964 Sb. ve znn innm do 31.12.2000 vymezoval
zstavn prvo pomoc jeho funkce jako institut slouc k zajitn pohledvky a
jejho psluenstv tm, e v ppad jejich dnho a vasnho nesplnn byl
zstavn vitel oprvnn domhat se uspokojen z vci zastaven ("Zstavn
prvo slou k zajitn pohledvky a jejho psluenstv tm, e v ppad jejich
dnho a vasnho nesplnn je zstavn vitel oprvnn domhat se
uspokojen z vci zastaven; zstavn prvo se vztahuje na zstavu, jej
psluenstv a prstky, avak z plod jen na ty, kter nejsou oddlen.").
Nsledujc definin vymezen zstavnho prva (od 1.1.2001, po novelizaci
obanskho zkonku proveden zkonem . 367/2000 Sb.: "Zstavn prvo slou
k zajitn pohledvky pro ppad, e dluh, kter j odpovd, nebude vas splnn
s tm, e v tomto ppad lze doshnout uspokojen z vtku zpenen

zstavy.") zdraznilo odlinost pohledvky (jako vitelova prva na plnn) a
dluhu (jako povinnosti dlunka), piem respektovalo i jejich vzjemn vztah
(jde o vzjemn korespondujc fenomny). Souasn z definice plynulo, e
zstavn vitel neml vi zstavnmu dlunkovi penitou pohledvku, e vak
uspokojen sv pohledvky vi dlunkovi mohl doshnout ze zstavy (dal
zpesnn zkonn dikce s innost od 1.1.2001 vyjadovalo, e uspokojen se
nedosahuje pmo ze zstavy, ale z vtku zskanho zpenenm zstavy).
Soudn praxe vychzejc z tchto prav se nejprve porn snaila vymezovat
povinnost zstavnho dlunka, kter nebyl souasn obliganm (osobnm), jako
povinnost k zaplacen zstavn pohledvky, nebyla-li dn a vas uspokojena,
piem ruen zstavou se dajn omezovalo na vynucen tto povinnosti
zstavnho dlunka v exekuci jen na postien zstavy. Z tohoto dvodu se v
praxi uplatovaly tyto alobn nvrhy vi zstavnm dlunkm: "alovan je
povinen zaplatit alobci do t dn od prvn moci rozsudku stku ... K s ...%
rokem z prodlen od ... do zaplacen, piem uspokojen tto pohledvky je
alobce oprvnn domhat se pouze z vtku prodeje ...". V prvn teorii,
sten t v soudn praxi, byly tyto zvry oprvnn kritizovny, odrazily se
t v dlch legislativnch poinech (srov. zk. . 165/1998 Sb.).
5.
Podle nov prvn pravy m bt zstavnm prvem zajiovn dluh (srov.
dvodovou zprvu k 1311). Tuto zmnu povaujeme za nesprvnou, nebo
nerespektuje povahu zstavnho prva, jeho smyslem je zlepen prvnho
postaven vitele, take zajiovac prostedky zajiuj skuten uspokojen
pohledvky, a to "tlakem" na dlunka, aby splnil svj dluh a tm uspokojil
vitelovu pohledvku. Zstavn prvo nezajiuje dluh, me vak zajistit jeho
splnn (zejmna dky prvn funkci), pp. nhradn splnn (uplatnnm druh
funkce). Formulan zmnu povaujeme za vron naprosto zbytenho prvnho
konstruktivismu, piem zmna avizovan dvodovou zprvou se navc
nepromtla dsledn do vech ustanoven. Napklad podle 592 se za relativn
neinn povauje dlunkovo jednn, kterm zpsobil jin osob vi sob
vznik, zachovn nebo "zajitn jejho prva" majetkov povahy. Ustanoven
1133 pedepisuje kvalifikovan kvorum podlovch spoluvlastnk pi zzen
zstavnho prva sloucho k zajitn penit pohledvky vznikl pi zlepen
spolen vci nebo pi jej obnov. Podle 1313 zstavn prvo zajiuje dluh a
jeho psluenstv, pitom obansk zkonk nevymezuje psluenstv dluhu, ale
psluenstv pohledvky (srov. 513). V 1337 se vslovn uvauje o zajitn
pohledvce, a je-li zstavou pohledvka, "nle zstavnmu viteli i kad
prvo, kter pohledvku zajiuje" ( 1346 odst. 2). Podle 1390 vznik
podzstavn prvo zastavenm pohledvky, kter "svd" zstavn prvo. Pi cesi
nabv postupnk nejen psluenstv pohledvky, ale i prva s n "spojen,
vetn jejho zajitn" (viz 1880 odst. 2); na inventi vzne zstavn prvo
"pro pohledvky" pachte vi propachtovateli ( 2344); pokud mezizaslatel
uspokoj prva dvjch zaslatel, pechzej tato prva na nho spolu se
zstavnm prvem, kter je zajiuje ( 2481 odst. 2). Podle 2878 neme bt
platn zajitna pohledvka ze szky nebo ze zpjky i vru poskytnutch
vdom k szce. Markantnm projevem nesmysln terminologick zmny je dikce
17 odst. 1 psm. b) katastrln vyhlky. Podle tohoto ustanoven se v katastru
nemovitost u zstavnho prva eviduje "ve zajitnho dluhu, poppad podl
vitele na pohledvce vyjden zlomkem, procentem nebo v sti dluhu".
II. Zsady zstavnho prva
6.
Zstavn prvo je prvem vcnm, obvykle psob vi vem vlastnkm zstavy
(viz 1377 odst. 2 a odst. 3 a contrario), vetn pozdjch nabyvatel zstavy.
Lze ho charakterizovat tmito charakteristickmi zsadami a znaky:
7.
Zsada akcesority vymezuje postaven zstavnho prva ve vztahu k
zajitnmu hlavnmu zvazkovmu prvnmu vztahu. Zstavn prvo je
existenn spojeno s hlavnm zvazkovm vztahem, existuje pouze tehdy, je-li
dna existence nebo alespo pedpoklad existence hlavnho zvazkovho vztahu
(pi zajitn budouc nebo podmnn pohledvky), a znikem hlavnho
zvazkovho vztahu zsadn zanik i zstavn prvo (viz vak prva vlastnka pi
uvolnn zstavy - 1380).
8.
Zsada subsidiarity vyjaduje monost zstavnho vitele pistoupit k realizaci
zstavnho prva a pot, kdy dluh nebyl vas splnn, tj. dn a vas (obansk
zkonk . 40/1964 Sb. zdrazoval pouze vasnost plnn).
9.
Povaha zstavnho prva jako prva k ciz vci zpsobuje, e zstavn prvo
vznik vi zstav nleejc osob odlin od zstavnho vitele. Tento princip
se projev nap. i pi zniku zstavnho prva splynutm ( 1993 ve spojen s 11).
10.
Zsada individualizace zstavy znamen, e zstavn prvo me vzniknout jen

k individuln urenm pedmtm prvnho vztahu (plat t pro vc
hromadnou), individualizovna mus bt t zajitn pohledvka.
11.
Zsada nedlitelnosti uruje, e zstavou se zajiuje cel pohledvka (viz t
vespoln zstavn prvo - 1345).
III. Subjekty zstavnprvnho vztahu
12.
Akcesorickou povahu zstavnho prva odr tak vymezen jeho subjekt. Je
teba respektovat odlien zvazkovho prvnho vztahu, jeho obsahem je
zajiovan pohledvka, a zstavnprvnho vztahu. Pak lze vychzet z existence
jednotlivch stran prvnch vztah (pro zjednoduen se omezme na jejich
oznaen jako "subjekty", by je evidentn, e na jednotlivch stranch me
existovat pluralita subjekt):
a) Obligan vitel - je toton se zstavnm vitelem a jejich postaven nelze
rozdlit; dsledkem tto vazby je "nsledovn" zstavnho prva pi postoupen
pohledvky ( 1880 odst. 1), by je postoupen inn vi zstavnmu dlunkovi
a po jeho vyrozumn postupitelem nebo po prokzn postoupen postupnkem
( 1883), vetn ppadnho postoupen sti zajitn pohledvky.
b) Obligan dlunk - podle dvodov zprvy jde o osobnho dlunka; pouit

adjektiva "obligan" povaujeme za pesnj, nebo jde o dlunka jako stranu
zvazkovho (obliganho) prvnho vztahu, a to bez ohledu na prvn dvod jeho
vzniku.
c) Zstavn dlunk (tj. vlastnk zstavy), pp. t zstavce, kterm se oznauje

"prvn" zstavn dlunk - osoba, kter zstavn prvo zdila. Vjimen nebude
zstavce prvnm zstavnm dlunkem, a to v situaci, kdy zdil - zkonem
ppustnm zpsobem - zstavn prvo k ciz vci (srov. 1343).
13.
Obligan dlunk a zstavn dlunk mohou bt totonmi subjekty, zejmna
tehdy, kdy obligan dlunk zdil zstavn prvo k vci ve svm vlastnictv.
14.
Je evidentn, e lze kalkulovat se dvma zkladnmi situacemi:
a) Obligan dlunk i zstavn dlunk jsou totonmi subjekty:
Obrzek 414.jpg
Totonost dlunk existuje zpravidla od potku vzniku zajitn, teoreticky
je mon vznik totonosti i v dob existence prvnho vztahu, jestlie se obligan
dlunk stane poslze vlastnkem zstavy.
b) Obligan dlunk je osobou odlinou od zstavnho dlunka:
Obrzek 411.jpg
Rozdlnost dlunk me existovat od samotnho potku vzniku
zstavnho prva, me k n dojt i kdykoliv poslze (by nejprve existovala
totonost dlunk), zpravidla pevodem, eventuln pechodem vlastnickho
prva k zstav (i kdy 1888 odst. 2 zakotvuje konstrukci, kter by v nkterch
ppadech pevodu vlastnickho prva k zstav umonila vyuit vyvratiteln
domnnky privativn intercese dluhu), mn asto pevzetm dluhu.
15.
Rozdln postaven dlunk vznamn ovlivuje naplovn funkc zstavnho
prva. Zajiovac funkce v ppad totonosti zstavnho a obliganho dlunka
pedstavuje hrozbu pro dlunka, kter ho nut, aby splnil svj primrn dluh.
Hrozba m spe psychologick dopad, nebo dlunk by si ml bt vdom toho,
e nesplnn dluhu me vyvolat nepzniv majetkov nsledky, tj. zmenen
dlunkova majetku v dsledku uspokojen vitelovy pohledvky ze zstavy v
majetku dlunka. V situaci, kdy je obligan dlunk od zstavnho dlunka
odlin, je plnn vlastn zajiovac funkce vi obliganmu dlunkovi vrazn
oslabeno, protoe dlunk, kter svj dluh nespln, nemus bt bezprostedn
majetkov postien, nebo vitel doshne uspokojen ze zstavy v majetku
jinho subjektu. Prv na tyto dsledky me obligan dlunk heit, nebo v
eskm prvu chybla zkonn regulace regresu (postihu) zstavnho dlunka
vi obliganmu dlunkovi po realizaci jeho zstavy, kter by byl obdobou
regresu ruitele. Snaha smujc k vyuit 454 ob. zk. . 40/1964 Sb.
nerespektovala rozdlnost povinnost obliganho dlunka a zstavnho dlunka.
Pokud zstavn vitel doshne uspokojen sv pohledvky z vtku zpenen

zstavy, nejde o plnn pohledvky obliganho dlunka osobou plnc za nkoho,
kdo ml po prvu plnit sm. Zstavn dlunk pln svoji povinnost, kterou pevzal
i na nj pela v dsledku nabyt vlastnickho prva k zstav. Judikaturu
Nejvyho soudu piznvajc zstavnmu dlunkovi, kter z titulu zstavnho
prva uhradil za obliganho dlunka jeho pohledvku, i k zniku zstavnho
prva dolo tm, e sloil cenu zstavy i e strpl realizaci zstavnho prva,
prvo domhat se na obliganm dlunkovi vydn bezdvodnho obohacen
podle 454 ob. zk. . 40/1964 Sb. lze povaovat za konstantn (viz judikaturu
zaazenou u 1368 - NS 29 Odo 104/2006, NS 29 Odo 1343/2006, NS 33 Cdo
2863/2010 a NS 28 Cdo 1415/2012).
IV. Vztah obecn pravy zstavnho prva v obanskm zkonku a jinch

ustanoven
16.
Na prvn pravu zstavnho prva v sti tet hlav druh dlu ptm oddlu
tetm ( 1309 a nsl.) navazuj nkter dal ustanoven obanskho zkonku,
je tuto pravu dopluj (pitom jde o ustanoven, kter se vslovn zmiuj o
zstavnm prvu, ale tak ustanoven, kter se dotkaj vech zajiovacch
instrument. Uvaovat lze tak o ustanovench "pokrvajcch" vcn prva k vci
ciz, pp. vechna vcn prva). Jde o tato ustanoven:
- 541 o zachovn ink zastaven cennho papru i ke dni zruen jeho
evidence a o povinnosti vyznait prohlen o zastaven cennho papru na ad na
tomto papru pi pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr na ad,
- 615 odst. 1 a 2 o podmnkch promlen zstavnho prva,
- 702 o kvoru pro rozhodnut o zastaven rodinnho zvodu,
- 982 o poad vcnch prv k ciz vci,
- 1132 o kvoru pro rozhodnut o zaten spolen vci,
- 1133 o kvoru pi rozhodovn o zzen zstavnho prva k zajitn penit

pohledvky vznikl pi zlepen spolen vci nebo pi jej obnov,
- 1208 o podlu shromdn SVJ pi uzavrn smlouvy o zzen zstavnho

prva k jednotce,
- 1224 odst. 2 o zaten vci v pdatnm spoluvlastnictv,
- 1227 o podmnkch zzen zstavnho prva k podlu na vci v pdatnm

spoluvlastnictv,
- 1241 o ingerenci zstavnho vitele do procesu zzen prva stavby k

pozemku, kter je zaten zstavnm prvem,
- 1252 o monosti zaten prva stavby (tj. zzen zstavnho prva k prvu
stavby) a o monosti vlastnka pozemku vyhradit si souhlas se zatenm prva
stavby a jeho nsledcch,
- 1256 o konverzi pedmtu zstavnprvnho vztahu, tj. zstavy, z prva

stavby na nhradovou pohledvku stavebnka vi vlastnkovi pozemku,
- 1611 o tom, e za zvadu odkazu se povauje i zastaven odkzan vci,
- 1696 umoujc zdit zstavn prvo dohodou o rozdlen pozstalosti,
- 1712 posilujc pozici zstavnho vitele, kter svoji pohledvku nepihlsil v

pozstalostnm zen a ml by ztratit prvo na uhrazen vi ddici,
- 1880 odst. 1 o nabyt prv spojench s pohledvkou, vetn zajitn (sc. tedy
i zstavnho prva) postupnkem,
- 1883 o podmnkch innosti cese pohledvky zajitn zstavnm prvem

vi zstavnmu dlunkovi,
- 1888 odst. 2 vyjadujc snahu zabrnit roztpen dlunickho reimu pi

pevodu vlastnickho prva k zstav zapsan ve veejnm seznamu,
- 2012 odst. 1 preferujc zzen zstavnho prva pi splnn povinnosti dt

jistotu,
- 2016 o poad uspokojen vitel,
- 2344 zakotvujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky pachte vi

propachtovateli,
- 2481 zakotvujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky zaslatele vi

pkazci, postaven mezizaslatele a ppadnou sukcesi zstavnho prva,
- 2571 upravujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky dopravce a

poad zstavnch prv,
- 2832 o prvu pojistnka zastavit prvo na pojistn plnn,
- 3057 o rozen zstavnho prva i na nhradovou pohledvku vlastnka

stavby vi vlastnkovi pozemku,
- 3058 odst. 2 o konverzi pedmtu zstavnprvnho vztahu, tj. zstavy, ze

stavby na nhradovou pohledvku bvalho vlastnka stavby vi vlastnkovi
pozemku,
- 3068 o monosti uplatnn prv z uvolnn zstavnho prva a o monosti

zmny zstavnho prva v zstavnprvnch vztazch vzniklch ped 1.1.2014,
- 3073 obsahujc samostatn pechodn

instrumenty, vetn zstavnho prva (viz ne).
ustanoven
pro
zajiovac
V. Vztah obanskho zkonku a jinch pedpis
17.
prava zstavnho prva v obanskm zkonku m obecnou, generln povahu.
Pouije se proto vdy, pokud zvltn pedpisy neobsahuj odlinosti. Uveden
princip se uplatnil i ped 1.1.2014 a m dsledky na prvn vztahy i po nabyt
innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. (srov. 3073). Zmnn odlinosti se
mohou tkat nap. vzniku zstavnho prva (nap. vznik pmo ze zkona nebo
stanovenm pravidel pro tvorbu vle ve veejnoprvnch korporacch), postupu pi
uspokojen, rozsahu prv a povinnost subjekt. Speciln pravu lze nalzt nap.
v tchto pedpisech (nkter z nich se uplatn i v relaci k obecn regulaci
zstavnho prva v obanskm zkonku . 89/2012 Sb.):
- 28d zk. . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn
majetkovch nrok v drustvech,
- 305 zk. . 13/1993 Sb., celnho zkona,
- 10, 14 zk. . 114/1995 Sb., o vnitrozemsk plavb,
- 62 zk. . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn,
- 4 a 6b zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv,
- 16 zk. . 77/1997 Sb., o sttnm podniku,
- 20 zk. . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch

zkon (zkon o vysokch kolch),
- 23, 70, 74 zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb,
- 85, 133 zk. . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen),
- 36, 59 zk. . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen),
- 18, 59, 68, 89 zk. . 131/2000 Sb., o hlavnm mst Praze,
- 31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn zkona .

527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch, ve
znn pozdjch pedpis,
- 25, 37, 41 zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn
v prvnch vztazch,
- 2, 5, 9 a 11, 30 zk. . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech a

zemdlskch veejnch skladech,
- 8 a 10 zk. . 56/2001 Sb., o podmnkch provozu vozidel na pozemnch

komunikacch,
- 14 zk. . 119/2001 Sb., kterm se stanov pravidla pro ppady soubn

probhajcch vkon rozhodnut,
- 69a ex. du,
- 8 zk. . 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a zempisnch oznaen a

o zmn zkona o ochran spotebitele,
- 11 zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech,
- 120 zk. . 353/2003 Sb., o spotebnch danch,
- 17 zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch,
- 28, 30 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,
- 33, 97, 99 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,
- 11 zk. . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm sdruen

(EHZS),
- 19, 28 zk. . 341/2005 Sb., o veejnch vzkumnch institucch,
- 7, 13 zk. . 378/2005 Sb., o podpoe vstavby drustevnch byt ze Sttnho

fondu rozvoje bydlen, a o zmn zkona . 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zkon o
podpoe vstavby drustevnch byt),
- 13 zk. . 69/2006 Sb., o provdn mezinrodnch sankc,
- 109, 167, 248, 369, 381 insolvennho zkona,
- 6, 14 zk. . 184/2006 Sb., o odnt nebo omezen vlastnickho prva k

pozemku nebo ke stavb (zkon o vyvlastnn),
- 346d zk. prce,
- 40, 41, 44, 59g, 338 zk. o pemnch,
- 170 daovho du
- 4, 12 a 14, 22 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn,
- 14, 32, 190, 209, 273, 377, 385, 389, 421, 656, 659 z. o. k.,
- 55, 56, 73 nazen vldy . 243/2013 Sb., o investovn investinch fond a o

technikch k jejich obhospodaovn,
- 48 zk. o ve. rejstcch,
- 13 zk. . 311/2013 Sb., o pevodu vlastnickho prva k jednotkm a

zkon,
- 14 nazen vldy . 366/2013 Sb., o prav nkterch zleitost souvisejcch

s bytovm spoluvlastnictvm.
VI. Pechodn ustanoven
18.
Pro uren prvnho reimu zstavnho prva sehrv rozhodujc roli 3073 a
ppadn dohoda zstavnho dlunka a zstavnho vitele. Pokud zstavn prvo
vzniklo do 31.12.2013, a do jeho zniku se bude dit dosavadnm prvnm
reimem. Pechodn ustanoven souasn umouje, aby se strany
zstavnprvnho vztahu dohodly, e prva a povinnosti v tomto prvnm vztahu
se od 1.1.2014 budou posuzovat podle prvn pravy zaazen do 1309 a nsl.
(tato dohoda by vak musela bt uzavena nejpozdji do 31.12.2013, protoe bez
tto dohody by prvn reim k 1.1.2014 nastoupil a pozdj dohodou nelze
zptn, tj. k 1.1.2014, tento reim mnit). Nen vak pochyb o tom, e vznik
zstavnho prva se bude dit prvn pravou innou v dob jeho vzniku, stejn
jako prva a povinnosti vznikl do 31.12.2013.
VII. Zkaz zastaven

K odst. 2
19.
Respektovanmu principu autonomie vle (srov. 1 odst. 2) konvenuje monost
takovch omezen dispozic vlastnka vci, kter mu znemon zdit k vci
zstavn prvo. V praxi se takov ujednn objevuj v zstavnch smlouvch
(zkaz zdit dal zstavn prvo), ve smlouvch o pevodu vlastnickho prva
obvykle s nkterm vedlejm ujednnm; motivy tchto postup jsou rozlin. Je
tak typick, e inky takovho ujednn psob jen inter partes. Takov inky
byly ppustn i podle pedchoz pravy, nebylo vak mon jim piznat inky
vcnprvn (srov. rozsudek KS Brno 35 Ca 31/94). Tak podle 1761 psob
zkaz zaten jen mezi stranami, pokud nebyl zzen jako vcn prvo. Toto
ustanoven vak souasn omezuje trvn zkazu, sc. na pimenou dobu v
takovm zjmu strany, kter je hodn prvn ochrany. Z tohoto dvodu bude
teba zkoumat, zda zkaz zaten byl zzen ve prospch pedchozho vlastnka
(nap. na dobu trvn vhrady lepho kupce a dalch obdobnch vhrad) i ve
prospch stvajcho zstavnho vitele (v dsledku jeho obav o zzen
zstavnho prva s vhodnjm poadm - srov. 1371 odst. 3). Komentovan
ustanoven v odst. 2 vak pipout, aby takov ujednn vyvolalo inky i vi
tetm osobm, bude vak nutn, aby zkaz zdit zstavn prvo byl zapsn v
pslunm veejnm seznamu [nap. do katastru nemovitost bude zapsna
poznmka o zkazu zdit zstavn prvo k nemovitosti, sc. k nemovitosti
podlhajc evidenci v katastru nemovitost - srov. 23 odst. 1 psm. x)
katastrlnho zkona a 18 odst. 1 katastrln vyhlky].
20.
Do katastru nemovitost bude zkaz zaten k nemovitosti, sc. k nemovitosti
podlhajc evidenci v katastru nemovitost, zapisovn vkladem - viz 11 odst. 1
psm. n) katastrlnho zkona. Nvrh na zahjen vkladovho zen se pod na
stanovenm formuli a m pedepsan obsahov nleitosti, plohou nvrhu na
vklad mus bt listina, na jejm zklad m bt zkaz zaten do katastru
nemovitost zapsn - pjde o smlouvu, kter me bt samostatnou smlouvou,
asto bude zkaz zcizen obsaen v jin smlouv, nap. ve smlouv o pevodu
nemovitost. Prvn inky vkladu nastanou k okamiku, kdy nvrh na vklad doel
pslunmu katastrlnmu adu. V souladu s 18 katastrln vyhlky budou
zkazu zaten evidovny daje o zaten nemovitosti, daje o oprvnnm,
pokud se zkaz zaten bude tkat jen spoluvlastnickho podlu, i daje o
povinnm, tj. o vlastnku dotenho spoluvlastnickho podlu, a posledn den
doby, na kterou byl zkaz zaten sjednn.
21.
Od ujednn zakazujcho zastaven vci je teba odliit ppadn zkaz zkonn
(srov. 15 odst. 3 zk. . 503/2012 Sb., o Sttnm pozemkovm adu a o zmn
nkterch souvisejcch zkon, podle kterho nesm vlastnk uinit pedmtem
dalho zstavnho prva, s vjimkou zstavnho prva na poskytnut bankovnho
vru na zaplacen cel kupn ceny, pozemek, na nj je uplatnno zstavn nebo
pedkupn prvo sttu podle odstavc 1 a 2 tho ustanoven). Zastavit nap.
nelze nepenit pedmt vkladu do nadace ( 327 odst. 2), nadan jistinu ( 339
odst. 1) nebo majetek nadanho fondu ( 398 odst. 1). Od tchto "absolutnch"
zkaz zaten je teba odliovat situace, kdy zkon stanov pro zastaven urit
majetkov hodnoty dal podmnky, nap. souhlas (viz vklad u 1310).
22.
Otzkou zstv uren nsledk poruen sjednanho zkazu zdit zstavn
prvo. Pokud zkaz zastaven nebude zapsn ve veejnm seznamu ani nebude
jin osob znm, psob pouze inter partes. Jestlie bude zapsn ve veejnm
seznamu [viz nap. 11 psm. n) katastrlnho zkona] i bude tet osob znm,
bude zstavn smlouva poruujc tento zkaz neplatn podle 586, tj. relativn
platn, i neplatn podle 588, tj. absolutn neplatn? V kadm ppad by
zkaz zastaven existujc k okamiku podn nvrhu na vklad zstavnho prva do
katastru nemovitost ml bt dvodem k zamtnut nvrhu na vklad podle 17
odst. 1 psm. f) katastrlnho zkona, nebo z katastru nemovitost bude vyplvat,
e zstavce nen oprvnn nakldat s pedmtem prvnho jednn.
541, 615, 702, 976 a 978, 1132, 1133, 1208, 1224, 1227, 1241,
1252, 1256, 1611, 1696, 1712, 1761, 1883, 1888, 2010, 2012, 2016, 2344, 2481,
2832, 2571, 2878, 3057, 3058, 3068, 3073
Souvisejc pedpisy:
28d zk. . 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypodn

majetkovch nrok v drustvech,
notsk d,
305 zk. . 13/1993 Sb., celn zkon,
10, 14 zk. . 114/1995 Sb., o vnitrozemsk plavb,
4 a 6b zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv a o zmn a doplnn

zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve
znn pozdjch pedpis,
16 zk. . 77/1997 Sb., o sttnm podniku,
20 zk. . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch

zkon (zkon o vysokch kolch),
36 a nsl. zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch,
23, 70, 74 zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb,
85, 133 obecnho zzen,
36, 59 krajskho zzen,
18, 59, 68, 89 zk. . 131/2000 Sb., o hlavnm mst Praze,
31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn

zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch
nvrzch, ve znn pozdjch pedpis,
25, 37, 41 zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm

vystupovn v prvnch vztazch,
2, 5, 9 a 11, 30 zk. . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch

listech a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch
zkon,
8 a 10 zk. . 56/2001 Sb., o podmnkch provozu vozidel na pozemnch

komunikacch a o zmn zkona . 168/1999 Sb., o pojitn odpovdnosti za
kodu zpsobenou provozem vozidla a o zmn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o pojitn odpovdnosti z provozu vozidla), ve znn zkona . 307/1999
Sb.,
14 zk. . 119/2001 Sb., kterm se stanov pravidla pro ppady soubn

69a ex. du,
11 zk. . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch

adech a o zmn zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd
a jinmu zemdlskmu majetku, ve znn pozdjch pedpis,
120 zk. . 353/2003 Sb., o spotebnch danch,
17 zk. o ochrannch znmkch,
28, 30 zk.o dluhopisech,
33, 97, 99 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,
11 zk. . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm sdruen

(EHZS) a o zmn zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch
pedpis, a zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch
pedpis, (zkon o evropskm hospodskm zjmovm sdruen),
19, 28 zk. . 341/2005 Sb., o veejnch vzkumnch institucch,
7, 13 zk. . 378/2005 Sb., o podpoe vstavby drustevnch byt ze

Sttnho fondu rozvoje bydlen, a o zmn zkona . 190/2004 Sb., o dluhopisech,
(zkon o podpoe vstavby drustevnch byt),
13 zk. . 69/2006 Sb., o provdn mezinrodnch sankc,
109, 167, 247, 369, 381 insolvennho zkona,
6, 14 zk. o vyvlastnn,
346d zk. prce,
40 a 44, 59g, 338 zk. o pemnch,
170 daovho du,
4, 12 a 14, 22 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn,
14, 32, 190, 209, 273, 377, 385, 389, 421, 656, 659 z. o. k.,
83, 91 z. m. p. s.,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z judikatury:
K odst. 1
1. Proti tomu, kdo dvodn odstoupil od smlouvy o pevodu vlastnictv
nemovitosti, nepsob ve smyslu ustanoven 164 odst. 1 ob. zk. zstavn
prvo, kter bylo zzeno na zklad zstavn smlouvy zstavcem, jen sv
vlastnictv nemovitosti odvozoval od smlouvy o pevodu vlastnictv, odstoupenm
(pozdji) zruen.
(NS 21 Cdo 5061/2008)
2. Zstavn prvo je definovno jako prvn institut, kter slou k zajitn
pohledvky pro ppad, e dluh, kter j odpovd, nebude vas splnn s tm, e v
tomto ppad lze doshnout uspokojen z vtku zpenen zstavy; zstavn
prvo se vztahuje i na psluenstv tto pohledvky. Nen-li pohledvka zajitn
zstavnm prvem vas splnna nebo byla-li splnna po sv splatnosti jen
sten anebo nebylo-li splnno psluenstv pohledvky, m zstavn vitel

prvo na uspokojen sv pohledvky (zbytku pohledvky nebo psluenstv) z
vtku zpenen zstavy. Zstavu lze zpenit na nvrh zstavnho vitele bu
ve veejn drab, nebo soudnm prodejem zstavy; pi nazen soudnho
prodeje zstavy a pi prodeji zstavy soudem se postupuje podle obanskho
soudnho du.
(NS 20 Cdo 4396/2008)
3. Zstavn prvo m pedevm funkci zajiovac. Zabezpeuje
pohledvku zstavnho vitele od okamiku svho vzniku, motivuje dlunka k
dobrovolnmu splnn pohledvky zstavnho vitele, jemu zrove poskytuje
jistotu, e se bude moci uspokojit ze zstavy, nebude-li jeho pohledvka dn a
vas splnna. Jestlie takov situace nastane, uplatn se uhrazovac funkce
zstavnho prva. Zstavn vitel je oprvnn uspokojit se ze zstavy. Zstavn
prvo je prvem vcnm. To znamen, e zsadn psob proti kadmu
pozdjmu vlastnku zstavy. Zstavn prvo zsadn nebrn vlastnku zstavy
(zstavnmu dlunku) nakldat se zstavou. Nestanov-li zkon nco jinho,
me zstavn dlunk zstavu zcizit, znovu ji zastavit, zdit k n vcn bemeno,
dt ji do njmu nebo do jinho uvn apod. Ujednn, ktermi by byl zstavn
dlunk v rozporu se zkonem vylouen nebo omezen v takovm nakldn se
zstavou, jsou neplatn.
(33 NS Cdo 3694/2008)
4. Zzenm zstavnho prva k zajitn pohledvky se nezvyuje
(nerozmnouje) majetek zstavnho vitele. Protoe zstavn prvo nem samo o
sob jakoukoliv majetkovou hodnotu, nevznik zstavnmu viteli koda jen v
dsledku toho, e zstavn prvo zaniklo, ani by byla zajitn pohledvka
uspokojena; ke kod dochz jen tehdy, kdyby zajitnou pohledvku bylo
mon spn vymoci jen ze zstavy, poppad kdyby uspokojen zajitn
pohledvky ze zstavy bylo pro zstavnho vitele - ve srovnn s jinmi zpsoby
hrady pohledvky - rychlej nebo spojen s nimi nklady.
(NS 21 Cdo 1348/2005)
K odst. 2
5. Usnesen soudu o nazen pedbnho opaten, kterm bylo astnku
ve smyslu ustanoven 76 odst. 1 psm. e) o. s. . zakzno nakldat s uritou
nemovitost (pevst ji na jinho nebo zatit ji vcnm bemenem i zstavnm
prvem), pedstavuje soudnm rozhodnutm stanoven omezen ve smluvn
volnosti, kter astnku brn v uzaven platn zstavn smlouvy ohledn tto
nemovitosti.
(NS 21 Cdo 2368/2011)

podle 39 obanskho zkonku.
(NS 28 Cdo 3458/2006)
( 39 ob. zk.).
(NS 21 Cdo 296/2003)
8. Zkaz zcizen a zaten nemovitosti nen vcnm prvem ve smyslu
ustanoven 151n odst. 1 ob. zk. a nelze jej vloit do katastru nemovitost
podle ustanoven 1 odst. 1 zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a
jinch vcnch prv k nemovitostem.
(KS Brno 35 Ca 31/94)
Z literatury:
1. Bure, Drpal: Zstavn prvo v soudn praxi, 1997.
2. Giese: Zajitn zvazk v esk republice, 2003.
3. Holeyovsk: Zstavn prvo, ruen, bankovn zruka a ostatn
zajiovac prostedky v podnikatelsk, bankovn a prvn praxi, 1995.
5. Vymazal: Zstavn prvo ( 152-172 obanskho zkonku), 2012.
6. Baudy: Nkolik poznmek k novele zstavnho prva. AdN, 2001, . 5 a
6, s. 96.
7. Baudy: Zstavn prvo sprvce dan. PrRo, 2001, . 2, s. 73.
8. Baudy: K zajitn pohledvek (i budoucch) zstavnm prvem. AdN,
2002, . 6, s. 125.
9. Baudy: K daovmu zstavnmu prvu. PrRo, 2002, . 2, s. 92.
10. Baudy: Zajitn vlastn pohledvky zstavnm prvem k vlastn
nemovitosti. PrRo, 2003, . 12, s. 621.
11. Baudy: Rozsah zstavnho prva k podniku. PrRo, 2004, . 8, s. 300.

12. Bedn, Psutka: Nkolik posteh k plnn zstavnho dlunka namsto
dlunka osobnho podle obanskho zkonku. PrRo, 2010, . 7, s. 234.
13. Biolek: K otzce pouvn zastavench vc pedanch do schovy.
PrRo, 2001, . 6, s. 272.
14. Brejkov, Maglia: K vybranm otzkm zstavnho prva po novele.
PrRo, 2003, . 2, s. 81.
15. Doubrava: Zstavn prvo k pedmtu leasingu - automobilu jako
zajitn pohledvky. BA, 1998, . 5, s. 30.
16. Fiala: Nov podoba zstavnho prva. Prvo a zkonnost, 1992, . 7, s.
398.
17. Fiala: Prvo podzstavn - subjekty, pedmt a vznik. PPP, 1999, . 12,
s. 6.
18. Fiala: Jednotliv ppady vzniku zstavnho prva de lege lata. asopis
pro prvn vdu a praxi, 2002, . I., s. 15.
19. Fiala: Kompenzace zastaven pohledvky. AdN, 2003, . 3, s. 49.
20. Fiala: Zastaven ciz vci a osud zstavnho prva po odstoupen od
smlouvy. PrRo, 2003, . 1, s. 25.
21. Fiala: Znik zstavnho prva jako dsledek zniku obliganho
dlunka. PrRo, 2003, . 6, s. 290.
22. Chmelk: Zstavn prvo sprvce dan na pokraovn. PrRo, 2001, .
12, s. 602.
23. Jzlov: Znovu k problematice zniku nkterch zstavnch prv pi
zmn vlastnictv k nemovitosti. PrRo, 1996, . 11, s. 517.
24. Kavan: Prvn postaven zstavnch vitel ve vztahu ke konkursu.
PrRo, 2002, . 12, s. 579.
25. Kindl: Nkter otzky k zajitn budoucch pohledvek zstavnm
prvem. AdN, 2002, . 4, s. 78.
26. Kulkov: K zstavnmu prvu po novelch obanskho zkonku. PrRo,
2002, . 7, s. 318.
27. Lika: Nkolik poznmek k rejstku zstav. AdN, 2001, . 5 a 6, s. 101.
28. Musilov: Zstavn smlouvy v praxi. AdN, 2005, . 1, s. 5.
29. Pelech: Pr poznmek k promlen zstavnho prva a jm zajitn
pohledvky z pohledu de lege lata a de lege ferenda. PrRo, 2010, . 8, s. 295.
30. Pelech: Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z

pohledu principu akcesority. PrRo, 2011, . 18, s. 664.
31. Pihera: K prvn povaze zstavnho prva k cennm paprm
(antichrese v eskm prvu). PrRo, 2004, . 7, s. 261.
32. Richter: Zstavn prvo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhovho
financovn. 1. st, PrRo, 2004, . 3, s. 85. 2. st, PrRo, 2004, . 4, s. 137.
33. Ryka: Smluvn vinkulace pojistnho plnn pro ppad kody na
zstav. PrRo, 1998, . 11, s. 572.
34. ma: K zniku hypotekrnho zstavnho prva pi zmn vlastnictv k
zastaven vci. PrRo, 1996, . 5, s. 204.
35. molkov: Jet k zniku hypotekrnho zstavnho prva pi zmn
vlastnictv k nemovitosti. PrRo, 1996, . 8, s. 363.
36. Tgl: Lex commissoria, pactum antichreticum etc. ad libitum? (O
zapovzench ujednnch v zstavnch smlouvch dle novho obanskho
zkonku). PrRo, 2012, . 12, s. 454.
37. Vesel, Rakovsk, imkov: aloba na neppustnost veejn draby
nedobrovoln (tzv. "zstavn aloba") podle 166 ObZ. PrRo, 2002, . 2, s. 76.
38. Vymazal: Sloen obvykl ceny zstavy zstavnm dlunkem a otzky
souvisejc. PrRo, 2010, . 20, s. 726.
1310
(Pedmt zstavnho prva, budouc zstavn prvo)
Pehled vkladu:
I. Pedmt zstavnho prva (1 a 4)
II. Budouc zstavn prvo (5 a 8)
Z dvodov zprvy:
Pedmtem zstavnho prva (zstavou) me bt jakkoli hodnota, kter

je pedmtem prvnho obchodu. Nebrn se ani tomu, aby zstavn dlunk se
zstavnm vitelem ujednal zzen zstavnho prva k vci, k n zstavnmu
dlunku vznikne vlastnick prvo teprve v budoucnu tak, e zstavn prvo
vznikne zstavnmu viteli a k okamiku nabyt vlastnickho prva zstavnho
dlunka. Vc, ke kter zstavnmu dlunku vznikne vlastnick prvo teprve v
budoucnu, nen jen existujc vc, kterou m ve vlastnictv nkdo jin, ale i
takov, kter dosud neexistuje, ale m bt teprve vytvoena: nap. dm, kter m
bt postaven, obraz, kter m bt namalovn, obil, kter m bt sklizeno atp.
I. Pedmt zstavnho prva

K odst. 1
1.
Pedmtem zstavnprvnho vztahu (zstavou) mohou bt vechny vci, kter
jsou zpsobilm pedmtem obanskoprvnch vztah majetkov povahy;
poadovanou vlastnost pedmtu zstavnho prva - se zetelem ke zpsobu
uspokojen ze zstavy - je jeho obchodovatelnost. Pi vymezen mnoiny
zpsobilch pedmt zstavnho prva je nutno vychzet z obecn definice vci
v prvnm smyslu (srov. 489) jako veho, co je rozdln od osoby a slou
poteb lid. Proto mohou bt zstavou vci hmotn i nehmotn (nelze vylouit
speciln prvn pedpis, kter uritou vc vylou z monosti jejho zastaven nap. podle 8 odst. 4 zk. . 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a
zempisnch oznaen a o zmn zkona o ochran spotebitele, zapsan
oznaen pvodu nesm bt poskytnuto jako zstava), vetn prv ( 496), z
jinho hlediska vci nemovit (vetn prva stavby a jednotky) a vci movit (
498), nen relevantn, zda jde o vci zastupiteln i nezastupiteln, vci
zuivateln i nezuivateln. Zpsobilou zstavou nen bankovn et, mohla by
jm bt pohledvka vi bance (jinou povahu m et vlastnka zaknihovanch
cennch papr - 1333). Zstavou me bt ideln spoluvlastnick podl (pokud
by lo o spoluvlastnick podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv, je mon ho
dt do zstavy pouze souasn s vc, k jejmu vyuit vc v ppadnm
spoluvlastnictv slou - 1227 odst. 2); soudn praxe potvrdila, e lze dt do
zstavy i ideln podl na vci v ppad, e zstavn dlunk je vlastnkem cel
vci (srov. NS 30 Cdo 1268/2002). Zstavou me bt i vc hromadn a zvod.
Mohou j bt prva v rznch podobch - takovm prvem je pohledvka, pp. i
pohledvka budouc (nelze vak pipustit zastaven tzv. k, tj. oekvanch
pohledvek, o nich nen jisto, zda vbec vzniknou, nap. oekvan vnos z
pouze zamlenho prodeje vci; pedmtem zstavnho prva neme bt
samostatn prvo odpovdajc vcnmu bemenu; nkter prva vyluuje ze
zastaven pmo zkon, nap. podle 62 odst. 1 zk. . 155/1995 Sb., o
dchodovm pojitn, nelze dt do zstavy nrok na dchod ani nrok na
vplatu dchodu). Do obanskho zkonku bylo zaazeno (po zruen specilnch
prav) i zastaven specifickch pedmt, a to podlu v korporaci ( 1320 a nsl.),

cennch papr ( 1328 a nsl.), tu vlastnka cennch papr ( 1333 a nsl.),
jin zstvaj nadle ve zvltnch pedpisech (nap. zstavn prvo k
zemdlskm skladnm listm podle zkona . 307/2000 Sb., o zemdlskch
skladnch listech a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch
souvisejcch zkon). Mezi pedmty prmyslovho vlastnictv, kter jsou
zpsobilou zstavou, pat ochrann znmka ( 17 zk. o ochrannch znmkch),
prmyslov vzor ( 31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor).
Finann zajitn podle 4 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn, m povahu
zstavnho prva k finannmu kolaterlu nebo pevodu finannho kolaterlu ve
prospch jeho pjemce.
2.
Vymezen zpsobilho pedmtu zstavnho prva podlh vvoji prvn pravy.
Nap. podle regulace inn od 1.1.2001 mohl bt pedmtem zstavnho prva i
obchodn podl (srov. 117a obch. zk.) - nyn podl v korporaci - a podnik (podle
pravy inn v dob od 1.1.2000 do 31.12.2000 se pedpokldalo pijet
zvltnho zkona, tuto podmnku odstranila novelizace obanskho zkonku .
40/1964 Sb. proveden zkonem . 317/2001 Sb.), jako i soubor vc, tj. vc
hromadn - nyn zvod.
3.
Rozdly v povaze pedmtu se projevuj zejmna pi vzniku zstavnho prva a pi
zpsobu jeho realizace.
4.
Pedmtem zstavnho prva je t zpravidla (nen-li vyloueno smlouvou)
psluenstv zstavy, prstek (viz 1346 odst. 1 vta prvn) a neoddlen plody
a uitky (viz 1346 odst. 1 vta druh).
II. Budouc zstavn prvo

K odst. 2
5.
Je obvykl, e zstavce jako prvn zstavn dlunk je v dob vzniku zstavnho
prva vlastnkem zstavy. Druh odstavec umouje, aby bylo zzeno i zstavn
prvo k zstav, kter nen ve vlastnictv zstavce (budouc zstavn prvo -
1341). I v takovch ppadech me bt pedmtem budoucho zstavnho prva

kterkoliv z vc dle odst. 1. Takov zstavn prvo vznikne a v okamiku nabyt
vlastnickho prva (nen rozhodn, zda k nmu dojde originrnm nebo
derivativnm zpsobem - pechodem i pevodem) zstavcem ( 1341 odst. 1).
Pokud zstavce vlastnick prvo k pedmtu zstavy nenabude, zstavn prvo
nevznikne, doba mezi vznikem budoucho zstavnho prva a vznikem zstavnho
prva nen nikterak omezena, to vak nevyluuje vyuit rozvazovac podmnky (
548 odst. 2 vta druh) nebo doloen asu ( 550 vta druh).
6.
Budouc zstavn prvo se zapisuje do veejnho seznamu nebo do rejstku
zstav (v zvislosti na povaze pedmtu budoucho zstavnho prva); nap. do
katastru nemovitost se zape vkladem [ 11 odst. 1 psm. e) katastrlnho
zkona]. V takovm ppad je podmnkou zpisu souhlas aktulnho vlastnka
pedmtu zstavy. Formu souhlasu obansk zkonk vslovn nepedepisuje,
psemnou formu lze dovodit z poadavku vytenho v 560.
7.
Vznam budoucho zstavnho prva v rmci vkonu zstavnho prva, a to pi
posouzen poad zstavnch prv: u budoucho zstavnho prva je determinujc
doba uzaven zstavn smlouvy, event. (v zvislosti na pedmtu zstavnho
prva zapisovanho do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav) okamik
podn nvrhu na zpis budoucho zstavnho prva do veejnho seznamu.
8.
Zstavn prvo nen mon zdit k vci, k n zamstnanci vznikne vlastnick
prvo teprve v budoucnu ( 346d odst. 1 vta druh zk. prce).
489 a nsl., 1227, 1252, 1320 a nsl., 1328 a nsl., 1333 a nsl.,
1335 a nsl., 1341
Souvisejc pedpisy:
346d zk. prce,
35b a nsl. not. du,
62 odst. 1 zk. . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn,
31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn

zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch
nvrzch, ve znn pozdjch pedpis,
zk. . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech a zemdlskch

veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon,
8 odst. 4 zk. . 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a

zempisnch oznaen a o zmn zkona o ochran spotebitele, ve znn
pozdjch pedpis,
4 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z judikatury:
K odst. 1
1. Bylo-li zstavn prvo zzeno pouze ke spoluvlastnickmu podlu na
nemovitosti a stal-li se zstavn dlunk poslze vlastnkem cel vci (nabyl
ostatn spoluvlastnick podly na nemovitosti), nerozilo se tm zstavn prvo
ze spoluvlastnickho podlu na celou vc.
(NS 21 Cdo 4397/2009)
2. Sklad zbo se v prvnch vztazch pokld za jedinou vc, i kdy (ve

skutenosti) jde o souhrn vce nebo mnoha jednotlivch vc (pop. t prv a
jinch majetkovch hodnot). Zstavnm prvem je zaten sklad zbo jako "jedin
vc"; znamen to, e na jednotliv vci umstn ve skladu se zstavn prvo
nevztahuje a e zstavn prvo nevzne na vci, kter byla (v souladu s jeho
elem) ze skladu vyjmuta. Zpenen skladu zsob za elem zskn vtku, z
nho bude uspokojen zstavn vitel, se tk tch jednotlivch vc (pop. t
prv a jinch majetkovch hodnot), kter se ve skladu nachzej v dob
zpenen.
(NS 21 Cdo 3757/2009)
3. Vlun vlastnk nemovit vci me dt do zstavy i ideln st vci. I
kdy vlastnk zastav jen ideln st vci, nemn se tm nic na dosavadnm
vlunm vlastnickm prvu vlastnka k takov vci. Zstv tak vlastnkem cel,
nijak nerozdlen vci, piem zstavn prvo jen k ideln sti vci pouze
vyjaduje, nakolik me bt jeho vlastnick prvo doteno pro ppad realizace
zstavnho prva.
(NS 30 Cdo 1268/2002)
Z literatury:
398.
9. Pihera: K prvn povaze zstavnho prva k cennm paprm (antichrese
v eskm prvu). PrRo, 2004, . 7, s. 261.
10. Richter: Zstavn prvo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhovho
financovn. 1. st, PrRo, 2004, . 3, s. 85. 2. st, PrRo, 2004, . 4, s. 137.
1311
(Pedmt zajitn)
Pehled vkladu:
I. Pedmt zajitn (1 a 3)
II. Dsledky postoupen sti zstavn pohledvky (4 a 7)
III. Zajitn podmnnch a budoucch pohledvek (8 a 9)
IV. Zajitn druhovch pohledvek a pohledvek z tho prvnho dvodu

(10 a 11)
Z dvodov zprvy:
Platn obansk i platn obchodn zkonk nejsou konzistentn v pojet, co

je zstavnm prvem nebo jinou jistotou (nap. ruenm, bankovn zrukou apod.)
zajiovno. Tak platn obansk zkonk stanov v 100 odst. 2, 152 nebo 554,
e se zajiuje pohledvka, jinde e se zajiuje dluh (nap. 532) nebo splnn
povinnosti ( 545 odst. 1), tak zvazek ( 553, 572 aj.). Obdobn obchodn
zkonk normuje o zajitn pohledvky (nap. 305), ba i nroku (nap. 314),
ale rovn zvazku (nap. 262 odst. 3) nebo plnn zvazku ( 261 odst. 4), tak
povinnosti ( 301), plnn ( 326) aj. Na potku tohoto terminologickho zmatku
stla skutenost, e pi eskch pekladech obecnho zkonku obanskho byla
slova Verbindung (spojen, ve smyslu spojen smlouvou, tj. obligace) a
Verbindlichkeit (zavzanost, povinnost, zvazek) pekldna jedinm eskm
vrazem zvazek, jm se podle okolnost rozumla bu obligace nebo povinnost
(v rmci toho i povinnost k plnn, dluh). Podle obecnho obanskho zkonku se
vak zajiovala povinnost k plnn, tj. dluh; zajiovalo se, e dluh bude splnn.
Ale v dsledku prv uvedenho vznikla ve zdej terminologii nkter
nedorozumn. U obansk zkonk z r. 1964 (ve sv pvodn redakci) vyel z
pojet, e se zajiuj zrove prva i povinnosti. Z toho pak pi nslednch
rekodifikacch a etnch novelch vzeel pln terminologick rozpad. Pvodn
pojet institutu se uchovalo hlavn v dlch pravch: zajiuje se placen
njemnho ( 672 ob. z.), zaplacen kupn ceny ( 454 obch. z.), vrcen vrov
sumy ( 505 obch. z.), ruitel se zaruuje za dlunka, e dluh spln atd.
Nvrh obanskho zkonku pvodn formuloval porznu o zajitn

pohledvky, dluhu nebo zvazku, mj. i vzhledem k tomu, e tak jin kodexy tyto
vrazy zpravidla uvaj promiskue. Pi projednvn osnovy v pracovn komisi
odbornk pro obligan prvo vznesla tato komise doporuen, aby osnova
respektovala zsadu, e se jistota dv za dluh a e se dluh zajiuje. Toto
doporuen je sprvn z odbornho hlediska. Proto se osnova jednotn vrac k
pojet, e jistotou se zajiuje dluh. Tomu odpovdaj jak formulace v nvrhu
pravy zstavnho prva, tak i nvrhu pravy obligac. Poskytnutm zstavy
zstavce viteli zajiuje, e dlunk dluh spln, dv garancii za splnn dluhu,
nikoli za uspokojen vitelovy pohledvky vbec (pohledvka me zaniknout s
uspokojenm vitele i jinak).
Celkovmu liberlnmu pstupu osnovy konvenuje i jej pstup k pojet

dluhu, kter lze zstavnm prvem zajistit. Proti dosavadn prav ( 155
obanskho zkonku) se neomezuje rozsah zajitn nepenitho dluhu
obvyklou cenou pohledvky v dob vzniku zstavnho prva a i v jinch smrech
se stranm ponechv vt mra smluvn volnosti. Hledisku uritosti projevu vle
postauje poadavek, aby ve zajitnho dluhu byla alespo uriteln.
I. Pedmt zajitn
K odst. 1
1.
Podle nov prvn pravy m bt zstavnm prvem zajiovn dluh (srov.
dvodovou zprvu. Tuto konstrukci povaujeme za nesprvnou, nebo
nerespektuje povahu zstavnho prva, jeho smyslem je zlepen prvnho
postaven vitele, take zajiovac prostedky zajiuj skuten uspokojen
pohledvky, a to "tlakem" na dlunka, aby splnil svj dluh a tm uspokojil
vitelovu pohledvku. Zstavn prvo nezajiuje dluh, me vak zajistit jeho
splnn (zejmna dky jeho zajiovac funkci), pp. nhradn splnn (uplatnnm
druh funkce zstavnho prva, tj. funkce uhrazovac). V podrobnostech
odkazujeme na vklad k 1309 bod 5.
2.
Zstavn prvo zajiuje zpravidla penitou pohledvku, a to bu o urit vi (v

takovch ppadech lze uvaovat o tzv. maximlnm zstavnm prvu, jeho
zajiovac funkce je limitovna v pohledvky), nebo jde o individualizovanou
pohledvku, jej vi lze urit v dob trvn zstavnho prva (ve zajitn nen
omezena, take se vztahuje nejen na jistinu, ale i na prstky, a to bez ohledu na
vi pohledvky v dob vzniku zstavnho prva nebo na vi pohledvky
zapsanou v katastru nemovitost).
3.
Zstavn prvo me zajistit i nepenitou pohledvku (nap. pohledvku
vypjitele na vrcen vci - 2193); pro takov ppady obansk zkonk
stanov i rozmr zajitn, a to vyvratitelnou domnnkou, e viteli nle
penit plnn do ve obvykl ceny pohledvky v dob vzniku zstavnho prva
( 1368 odst. 1).
II. Dsledky postoupen sti zstavn pohledvky
4.
Rozvoj vrovch vztah, pp. tak vztah vzniklch ze smlouvy o pjce, vede
ke vzniku otzek souvisejcch s stenou ces a na ni navazujcmi problmy. V
koncentrovan podob je lze shrnout do dvou otzek: Umouje-li esk prvn
d postoupen sti pohledvky (nap. sti jistiny a sti jejho psluenstv,
pp. pouze sti jistiny, event. pouze psluenstv nebo jeho sti apod.), jak je
dal osud zajiovacch instrument? Trv-li zajitn i po sten cesi, je mon
dohoda mezi postupnkem a postupitelem o tom, e zajitn se bude vztahovat
jen na st pohledvky (postoupenou nebo nepostoupenou), event. zda budou
zajitny ob sti pvodn pohledvky? V poslze uvedenm ppad nastupuje
problematika zpsobu realizace zajitn.
5.
Vyjdeme-li z teze, e zkon nebrn tomu, aby smlouvou o postoupen byla
postoupena pouze st pohledvky, je ppustn postoupit pohledvku
rozdlenou na dva i vce dl, piem kad z nich bude postoupen jinmu
subjektu. Je mon i takov smluvn prava obanskoprvnch vztah, kdy
dosavadn vitel, kter m vi tmu dlunkovi dv samostatn pohledvky,
pevede kadou z nich smlouvou o postoupen na jinho novho vitele. Pi
sten cesi se postupnk stv vitelem, stejn jako byl jeho pedchdce, a
proto na nj pechzej i prva s pohledvkou spojen ( 1880 odst. 1). Je vak
nezbytn dsledn posoudit, zda pslun vedlej prva byla spojena s celou
pohledvkou (pp. vetn psluenstv), nebo pouze s jej st (nap. omezen
zstavnho prva do urit ve jistiny - 1312 odst. 1). V poslze uveden

situaci bude teba dsledn posuzovat obsah smlouvy o postoupen pohledvky a
v pochybnostech opt vychzet z presumpce zsadnho pechodu vedlejch prv
na postupnka. To znamen, e pokud zajiovac prostedky zajiovaly
cedovanou pohledvku (resp. jej st, kter se stv novou samostatnou
pohledvkou), zajitn trv i po proveden cesi.
6.
Ve vztahu mezi postupitelem a postupnkem nelze samostatn uzavrat dohodu
ohledn osudu akcesorickch prvnch vztah. Jejich dal trvn i obsah je zvisl
na stavu hlavnho zvazkovho vztahu. Postupitel a postupnk mohou ovlivnit cesi
pohledvky, a pokud je zajitna jen st pohledvky a tato pohledvka je
cedovna, pechz ex lege i zajitn. Pokud by byla cedovna nezajitn st
pohledvky, logicky zajitn nepechz. Ppadn smlouva o dalch podmnkch
trvn, rozsahu a zpsobu uspokojen ji bude uzavrna mezi postupnkem a
osobou, kter pohledvku zajiuje (obligan dlunk, je-li souasn zstavnm
dlunkem, i osoba tet, nap. ruitel, zstavn dlunk odlin od obliganho
dlunka, vitel pohledvky u zajiovac cese).
7.
Zsadn budou zajitny ob nov vznikl pohledvky, kter do proveden cese
tvoily pohledvku jedinou (pp. spolen pohledvku a psluenstv). Postup pi
realizaci zajitn bude teba pizpsobit povaze zajiovacho instrumentu. Jako
pklad lze zvolit zstavn prvo a ruen. U zstavnho prva lze, s ohledem na
jeho nedlitelnost, konstatovat, e innost cese dochz ke tpen zstavnho
prva tak, e zstavn prvo nadle zajiuje dv pohledvky, pesnji: nadle
existuj dv zstavn prva (tato skutenost by se mla promtnout ve veejnch
seznamech, typicky v katastru nemovitost) a jejich poad je stejn, za okamik
vzniku druhho zstavnho prva nelze povaovat a provedenou cesi (v tom
okamiku zstavn prvo nemohlo originrn vzniknout, pouze dolo dky
stenmu pechodu k jeho rozdlen na dv zstavn prva). Postup pi
realizaci zstavnho prva bude ji obvykl (nap. pi soudn exekuci na nvrh
nkterho z vitel, lhostejno zda postupitele nebo postupnka, budou mt oba v
rozvrhovm jednn stejn poad) ve smyslu 337c odst. 5 psm. d) o. s. ., za
pedpokladu, e druh z nich ud vi svho nroku a prohls, e d zaplacen
v hotovosti. U ruen bude nezbytn vychzet z toho, e ruen m osobn povahu
a e ruitel zajiuje "dlunka". Dky povaze ruen nen relevantn doba jeho
vzniku a uspokojen vitele (a ji postupitele, nebo postupnka) bude provdno
samostatn, bez zetele na existenci dal pohledvky.
III. Zajitn podmnnch a budoucch pohledvek
8.
Jistou vjimku z akcesority zstavnho prva pedstavuje zajitn podmnnch
a budoucch pohledvek; ovem tato vjimka psob jen do vzniku zajitn
pohledvky. Podmnnou je pohledvka, jej vznik je zvisl na splnn odkldac
podmnky. Budouc pohledvkou je takov pohledvka, kter teprve v budoucnu
m vzniknout. Za ppadnou budouc pohledvku byla povaovna i eventuln
pohledvka vitele, kter mu mohla vzniknout v dsledku odstoupen od
smlouvy, podle kter vznikla pvodn zajitn pohledvka, protoe smlouva se
odstoupenm ru. lo a v dsledku pechodnho ustanoven 3073 i nadle
pjde zpravidla o zajitn pohledvky z bezdvodnho obohacen, kter vzniklo
odpadnutm prvnho dvodu, tj. prva vitele na vrcen toho, co podle pvodn
smlouvy poskytl dlunkovi. Podle 2005 odst. 2 in fine vak odstoupen od
smlouvy nem vliv na dal trvn zstavnho prva. Toto ustanoven je ovem
pouiteln pouze na ppady, kdy by se strany dohodly na reimu zstavnho
prva podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb., a dle se pouije na zajitn
vznikl podle tohoto kodexu.
9.
Zstavnm prvem nen mon zajistit dluh (sc. pohledvku zamstnavatele) ze
zkladnho pracovnprvnho vztahu, kter m zamstnanci vzniknout vi
zamstnavateli teprve v budoucnu (srov. 346d odst. 1 zk. prce).
IV. Zajitn druhovch pohledvek a pohledvek z tho prvnho dvodu

K odst. 2
10.
Zajitn druhov urench pohledvek nebo vce pohledvek vznikajcch z
tho prvnho dvodu je vhodn v prvnch vztazch mezi vitelem a
dlunkem, v nich opakovan vznikaj urit pohledvky (nap. pohledvky na
stavebn plat, na zaplacen kupn ceny za nkolikansobnou dodvku zbo podle
rmcov smlouvy, z kontokorentnho tu). Podmnky vyuit takovho zstavnho
prva pro zajitn druhov urench pohledvek jsou omezeny kumulativn
stanovenmi poadavky, a to urenm pohledvek uritho druhu a vymezenm
doby, ve kter mohou takov pohledvky vznikat. Pohledvky z tho prvnho
dvodu jsou individualizovny toliko tmto prvnm dvodem, nejsou omezeny
uritou dobou, v n by mohly vznikat.
11.
Podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. byly druhov uren pohledvky
zajitn pouze do sjednan ve, lo o tzv. maximln neboli kaun zstavn
prvo. Toto omezen nov prvn prava ji neobsahuje, pouze umouje sjednat
limit obecn a dobrovoln (odst. 1 vta prvn). Zmnn omezen se pouije u
zstavnch prv vzniklch ped 1.1.2014, nedojde-li ke smluvn prav reimu (viz
3073).
2010
Souvisejc pedpisy:
346d zk. prce
Z judikatury:
1. Zstavn prvo vznik a zajiuje pohledvku na vrcen pedmtu
pjky v rozsahu, v jakm skuten vznikla, tedy jen v rozsahu skuten
pjench vc urench podle druhu s psluenstvm. Jen do takov ve mohou
bt pjen prostedky vymhny vitelem zpt a jen do takov ve mohou bt
tak zajitny zstavnm prvem.
(NS 21 Cdo 2372/2010)
2. Obansk zkonk spojuje zstavn prvo vdy se zajitnm urit
(konkrtn) pohledvky, a m-li bt zstavnm prvem zajitna pohledvka,
kter vznikne teprve v budoucnu, je teba ji ve smlouv o zzen zstavnho
prva (zstavn smlouv) oznait nikoliv (jen) podle titulu, na jeho podklad
bude zaloena, ale pedevm tak, v jak podob podle nj vznikne. Oproti tomu
podle obchodnho zkonku bylo mono v obdob do 31.12.2000 zabezpeit i
pohledvku, kter neme bt urena jinak (podrobnji) ne daji o osobch
vitele a (osobnho) dlunka a druhovm vymezenm.
(NS 21 Cdo 3496/2006)
3. Jsou-li zstavn smlouvou zajiovny pohledvky uritho druhu, kter
maj vznikat zstavnmu viteli vi dlunkovi v budoucnu, je poadavek
ustanoven 155 odst. 4 ob. zk., aby lo o pohledvky, kter maj vznikat v
"urit dob", naplnn jen tehdy, je-li v zstavn smlouv vymezen nejen
potek, nbr i konec tto doby; jinak je zstavn smlouva neplatn.
(NS 29 Odo 423/2006)
4. I. Zstavn prvo me bt zzeno nejen k zajitn pohledvky, kter ji
vznikla, ale tak za elem zabezpeen pohledvky, kter m vzniknout teprve v
budoucnu nebo jej vznik je vzn na splnn podmnky podle ustanoven 36
odst. 2 vty prvn ob. zk. Pohledvkou, kter vznikne v budoucnu, se rozum
pohledvka, je bude zaloena na zklad smlouvy uzaven na zklad smlouvy
o smlouv budouc ( 50a ob. zk.), poppad podle jinho ujednn (dohody,
smlouvy) astnk, je obsahuje zvazek zdit uritou pohledvku v
budoucnosti.
II. Ke smlouv o pjce ve smyslu ustanoven 657 ob. zk. nedochz jen
na zklad dohody stran (innm pijetm nvrhu na uzaven smlouvy), ale a
skutenm odevzdnm pedmtu pjky dlunku.
(NS 21 Cdo 2217/2003)
5. Zstavn prvo lze platn zdit k zajitn pohledvky vi jen
nktermu z vce dlunk.
(NS 29 Odo 851/2003)
Z literatury:
6, s. 96.
2002, . 6, s. 125.
398.
9. Kindl: Nkter otzky k zajitn budoucch pohledvek zstavnm
prvem. AdN, 2002, . 4, s. 78.
Pododdl 2
Zastaven
1312
(Zstavn smlouva)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva (1)
II. Vznik na zklad zstavn smlouvy (2 a 5)
III. Vznik zstavnho prva ze zkona (6 a 8)
IV. Individualizace zstavy (9 a 11)
Zzen zstavnho prva se dje zpravidla smlouvou. Psemn forma

smlouvy nen obecn vyadovna, protoe v uritch ppadech posta forma
stn, v jinch se naopak vyaduje forma veejn listiny.
Podle daj Notsk komory R je v praxi poptvka po monosti zdit

zstavn prvo k pohledvce i zpisem do rejstku zstav, kter Notsk komora
vede. Navren prava tomuto een nebrn. Protoe pohledvky podlhaj
reimu movitch vc (podle nvrhu je pohledvka nehmotn vc movit), je
mon, chtj-li to strany, zdit zstavn prvo k pohledvce i zpisem do
rejstku zstav na zklad smlouvy uzaven ve form notskho zpisu.
I. Vznik zstavnho prva

K odst. 1
1.
Vznik zstavnho prva je douc rozdlit do dvou skupin: z prvn pravy
vyplv, e lze rozliit dobrovoln zstavn prvo (na zklad zstavn smlouvy,
vetn dohody o rozdlen pozstalosti podle 1696) a nucen zstavn prvo.
Zstavn smlouva ( 1312) je pouhm titulem smujcm ke vzniku zstavnho
prva a mus k n zpravidla pistoupit dal prvn skutenost (srov. 1316 a
1319 a adu dalch ustanoven ve specilnch ppadech vzniku zstavnho prva
s pihldnutm k povaze zstavy, nap. zstavn prvo k cennmu papru -
1328). Nucen zstavn prvo vznik rozhodnutm pslunho orgnu, jak v
obecn rovin pipout 1342, na kter pak navazuj ustanoven ve zvltnch
pedpisech, nap. 170 daovho du, nebo pmo ze zkona - srov. konkrtn
ustanoven 2344, 2481, 2571 a viz t vklad sub III; prava zstavnho prva
zaazen do sti tet obanskho zkonku . 89/2012 Sb. na tento zpsob
vzniku zstavnho prva nepamatuje, na rozdl od 156 odst. 1 ob. zk. .
40/1964 Sb.
II. Vznik na zklad zstavn smlouvy
2.
Zkon stanov podstatn obsahov nleitosti zstavn smlouvy: oznaen
zstavy a identifikaci dluhu (sprvn "pohledvky"). Zkladn zmr tohoto
poadavku je zaloen na uritosti projevu vle, aby nemohlo dojt k
pochybnostem, pp. k zmn. Pro vznik zstavn smlouvy se uplatn obecn
pravidla o uzavrn smlouvy ( 1724 a nsl.), take smlouva je uzavena
okamikem, kdy pijet nabdky nabv innosti ( 1745), ledae by si strany
ujednaly pro uzaven smlouvy jin postup ( 1770) - srov. rozsudek NS 31 Cdo
1571/2010.
3.
Zstavn prvo zajiuje tzv. zstavn pohledvku, by se obansk zkonk sna
vyjdit, e zajiuje dluh (srov. vklad ve). Zpravidla jde o pohledvku
penitou, u kter zajiuje zstavn prvo jej skutenou aktuln vi (nen-li
omezeno - srov. odst. 1 vta prvn in fine), vetn psluenstv (psluenstvm
pohledvky jsou podle 513 roky, roky z prodlen a nklady spojen s jejm
uplatnnm - psluenstv dluhu nen obanskm zkonkem nikterak ureno), a
to bez ohledu na vi pohledvky v dob vzniku zstavnho prva nebo vi
pohledvky zapsan v katastru nemovitost. Nen ani vyloueno zajitn

nepenit pohledvky (nap. pohledvky pjitele na vrcen vci, pro takov
ppady obansk zkonk . 40/1964 Sb. stanovil rozmr zajitn takov
pohledvky v 155 odst. 2).
4.
Pro zstavn smlouvu nen obligatorn pedepsna psemn forma, nebo ve
stanovench ppadech postauje i forma stn. Pro vymezen ppady vyplv
poadavek psemn formy z faktu, e se zstavn smlouvou zizuje zstavn prvo
k nemovit vci (viz 560), ve stanovench ppadech je nutn kvalifikovan
psemn forma - forma veejn listiny. Srov. vklad u 1314.
5.
Zstavn smlouva m obvykle obligan inky, tj. jej innost vznik mezi
zstavcem a zstavnm vitelem obliganprvn vztah, k jeho obsahu pat i
povinnost zstavce dostt svmu slovu a dovrit vznik zstavnho prva. Jde o
tzv. dvoufzovou konstrukci vzniku zstavnho prva (obdobn jako u nabyt
vlastnickho prva), kdy smlouva pedstavuje titulus, k nmu mus pistoupit
dal prvn skutenost - modus. Viz vklady k 1316 a 1319.
III. Vznik zstavnho prva ze zkona
6.
Je-li prvnm dvodem vzniku zstavnho prva zkon, nen ji k jeho vzniku
teba konkrtn prvn skutenosti, zstavn prvo vznik pmo ex lege. Z
obanskho zkonku jsou pro vznik zstavnho prva relevantn tato ustanoven:
- 2344 zakotvujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky pachte vi
propachtovateli,
- 2481 zakotvujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky zaslatele vi

pkazci, postaven mezizaslatele a ppadnou sukcesi zstavnho prva,
- 2571 upravujc zkonn zstavn prvo zajiujc pohledvky dopravce a

poad zstavnch prv.
7.
S ohledem na dsledky 3073 je teba respektovat i vznik zstavnho prva
pmo ze zkona podle pedchozch pedpis, nap.:
- podle 672 ob. zk. . 40/1964 Sb. vznikalo zstavn prvo pronajmatele
zajiujc jeho pohledvku na njemnm,
- podle 535 obch. zk. ml skladovatel k zajitn svch nrok ze smlouvy o

skladovn zstavn prvo na skladovanch vcech, dokud se u nho nachzely,
- podle 608 obch. zk. ml zaslatel k zajitn svch nrok vi pkazci

zstavn prvo k zsilce, dokud byla zsilka u zaslatele nebo u nkoho, kdo ji ml
u sebe jeho jmnem, anebo dokud ml zaslatel listiny, kter ho opravovaly, aby
se zsilkou nakldal,
- podle 628 odst. 1 obch. zk. ml dopravce k zajitn svch nrok

vyplvajcch ze smlouvy zstavn prvo k zsilce, dokud s n mohl nakldat,
- podle 707 obch. zk. mla banka k zajitn svch prv ze smlouvy o uloen
jinch hodnot zstavn prvo k pedmtu uloen, dokud se u n nachz.
8.
Paraleln s obanskoprvn regulac mohlo a me zstavn prvo vznikat pmo
na zklad jinch prvnch pedpis. Nap. podle 70 zk. . 61/2000 Sb., o
nmon plavb, m provozovatel lod k zajitn nrok ze spolen havrie
zstavn prvo k nkladu, kter je lod pepravovn; v 74 zk. . 61/2000 Sb. je
regulovno tzv. nmon zstavn prvo: "Na zajitn odmny za zchranu lod a
dalch hodnot na lodi a vynaloench nklad vzniklch v souvislosti se
zchranou lod a dalch hodnot na lodi nebo s poskytnutm pomoci lodi, letadlu
nebo jinmu majetku pi nmon plavb m ten, kdo zachrnil lo a dal
hodnoty na lodi nebo poskytl pomoc lodi, letadlu nebo jinmu majetku, zkonn
nmon zstavn prvo k lodi, letadlu nebo jinmu majetku, kter byl zachrnn
nebo ktermu byla pomoc poskytnuta. Toto zkonn nmon zstavn prvo m
pednost ped jinmi zstavnmi prvy." Podle 15 odst. 1 zk. . 503/2012 Sb., o
Sttnm pozemkovm adu a o zmn nkterch souvisejcch zkon, vznik
sttu k zajitn dosud nesplacen kupn ceny zemdlskho pozemku nebo jej
sti zstavn prvo k pevdnmu zemdlskmu pozemku k okamiku
pevodu pozemku.
IV. Individualizace zstavy

K odst. 2
9.
Individualizace zstavy je nezbytn pro uren rozsahu zajitn (srov. 1346,
podle nho se zstavn prvo vztahuje na zstavu, na jej prstek i
psluenstv; zstavn smlouva vak me urit jinak, zejmna vylouit, e by se
zstavn prvo vztahovalo i na psluenstv).
10.
Pi oznaen zstavy je teba respektovat odlinosti v pedmtu zstavy, a to bu
jako vci individualizovan, nebo jako vci hromadn ( 501).
11.
Dal odlinosti se projev pi zvltnch pedmtech zstavnho prva, nap.
bude-li zstavou nemovitost evidovan v katastru, mus zstavn smlouva
obsahovat oznaen nemovit zstavy daji podle 8 katastrlnho zkona:
"a) pozemek parcelnm slem s uvedenm nzvu katastrlnho zem, ve kterm
le, a v ppad, e jsou v katastrlnm zem pozemky vedeny ve dvou selnch
adch a jde o stavebn parcelu, t dajem o tto skutenosti, jinak se m za to,
e jde o pozemkovou parcelu,
b) pozemek, kter je evidovn zjednoduenm zpsobem, parcelnm slem podle

dvj pozemkov evidence s uvedenm, zda se jedn o parceln slo podle
pozemkovho katastru, pdlovho opertu, scelovacho opertu nebo evidence
nemovitost, s uvedenm nzvu katastrlnho zem, ve kterm le, a s uvedenm
nzvu pvodnho katastrlnho zem, pokud byl pozemek doten zmnou
hranice katastrlnho zem,
c) budova, kter nen soust pozemku ani prva stavby, oznaenm pozemku,
na nm je postavena, slem popisnm nebo evidennm a pslunost budovy k
sti obce, pokud je nzev sti obce odlin od nzvu katastrlnho zem, v
nm se nachz pozemek, na kterm je budova postavena,
d) budova, kter nen soust pozemku ani prva stavby a slo popisn ani
evidenn se j nepidluje, je hlavn stavbou na pozemku a nejedn se o drobnou
stavbu, oznaenm pozemku, na nm je postavena, a zpsobem vyuit,
e) jednotka oznaenm budovy, v n je vymezena, pokud nen soust pozemku

ani prva stavby, nebo oznaenm pozemku nebo prva stavby, jeho soust je
budova, v n je vymezena, slem jednotky a jejm pojmenovnm,
f) rozestavn jednotka oznaenm budovy, v n je vymezena, pokud nen

soust pozemku ani prva stavby, nebo oznaenm pozemku nebo prva
stavby, jeho soust je budova, v n je vymezena, slem jednotky a
oznaenm, e se jedn o rozestavnou jednotku,
g) prvo stavby oznaenm pozemku, ke ktermu je zzeno,
h) nemovitost evidovan v katastru podle jinho zkona oznaenm pozemku, na

kterm je postavena, a zpsobem vyuit."
1311
Souvisejc pedpisy:
katastrln vyhlka
Z judikatury:
1. Zstavn prvo vyplvajc ze smluv o zzen zstavnho prva me
vzniknout pouze tehdy, byla-li zstavn smlouva uzavena dve, ne bylo zstavn
prvo podle n vloeno do katastru nemovitost.
(NS 29 Cdo 1830/2012)

2. Jestlie pohledvka, pro kterou bylo zstavn prvo zzeno, ve
skutenosti platn nevznikla (napklad proto, e nedolo k uzaven smlouvy,
podle kter mla pohledvka vzniknout, e je takov smlouva neplatn apod.),
nen tu zstavn prvo, i kdyby samotn zstavn smlouva byla bezvadn. Nen-li
tu tedy pohledvka, kter m bt zajitna zstavnm prvem, m to za
nsledek, e podle zstavn smlouvy - akoliv jde o platn prvn kon a i kdy,
jde-li o nemovitost, bylo podle n vloeno zstavn prvo do katastru nemovitost zstavn prvo nevznikne.
(NS 21 Cdo 3472/2011)
3. Pohledvka, kterou zstava zajiuje (zajiovan pohledvka), mus bt
v zstavn smlouv oznaena jako jedna z jejch tzv. podstatnch nleitost tak,
aby nebyla zamniteln s jinou pohledvkou zstavnho vitele za stejnm
dlunkem a aby tak astnkm zstavn smlouvy bylo zejm a nepochybn,
jak pohledvka se zstavnm prvem zajiuje.
(NS 21 Cdo 3447/2011)
4. I kdy je zstavn smlouva neplatnm prvnm konem proto, e
zstavce podle n dal do zstavy ciz movitou nebo nemovitou vc bez souhlasu
vlastnka nebo osoby, kter m k vci jin vcn prvo nesluiteln se zstavnm
prvem, zstavn prvo podle n vznikne, avak jen tehdy, byla-li zstava
odevzdna zstavnmu viteli a ten ji pijal v dobr ve, e zstavce je oprvnn
vc zastavit, piem v ppad pochybnost plat, e zstavn vitel jednal v
dobr ve; za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 obanskho
zkonku (ve znn innm od 1.1.1992 do 31.12.2000) mohlo zstavn prvo
vzniknout i tehdy, je-li zstavou nemovitost.
(NS 21 Cdo 468/2011)
5. innost pijet nvrhu na uzaven smlouvy ve smyslu 44 odst. 1 ob.
zk. me bt dohodou stran urena k jinmu okamiku ne k okamiku, kdy
vyjden souhlasu s obsahem nvrhu dojde zpt navrhovateli smlouvy
(oferentovi); to plat i pro zstavn smlouvu.
(NS 31 Cdo 1571/2010)
6. Zzen zstavnho prva na nemovitostech pedstavuje nakldn s
majetkem, kter je povinnmu po nazen exekuce zakzno ustanovenm 44
odst. 7 zkona . 120/2001 Sb., exekunho du, ve znn innm do 31. jna
2009 (nyn jde o 44a ex. du).
(NS 21 Cdo 5145/2009)
7. Za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. zstavn
prvo vznik na zklad neplatn zstavn smlouvy jen tehdy, spov-li dvod
jej neplatnosti v tom, e zstavce podle n dal do zstavy ciz nemovitost bez
souhlasu vlastnka nebo osoby, kter m k vci jin vcn prvo nesluiteln se
zstavnm prvem. Je-li zstavn smlouva postiena neplatnost z jinho dvodu,

k nabyt zstavnho prva podle ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. nedochz.
(NS 21 Cdo 3689/2009)
8. Zadrovac prvo ( 175 ob. zk.) nevznikne, zadr-li pronajmatel za
elem zajitn sv pohledvky po skonen njmu vci, kter njemce umstil v
(na) pronajat vci; vznik zkonnho zstavnho prva podle ustanoven 672
ob. zk. tm nen doten.
(NS 21 Cdo 493/2009)
9. Ke vzniku zkonnho zstavnho prva podle ustanoven 72 zkona .
337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn innm do 31. prosince 2000,
nebylo zapoteb (na rozdl od smluvnho zstavnho prva) ve smyslu ustanoven
151b odst. 3 zkona . 40/1964 Sb., obanskho zkonku, ve znn innm do
31. prosince 2000, odevzdat movitou vc zstavnmu viteli nebo tet osob,
pop. vyznait vznik zstavnho prva v listin, kter osvduje vlastnictv
zstavce k pedmtu zstavy a kter je nezbytn k nakldn s vc.
(NS 29 Cdo 4630/2008)
10. Zstavn smlouva uzaven (za elem zajitn hospodskho
zvazku) v dob od 1.5.1990 do 31.12.1991, vetn posouzen jej uritosti a
srozumitelnosti, vznik zstavnho prva na zklad tto smlouvy, prva a
povinnosti (nroky) z tohoto zstavnho prva a znik zstavnho prva se d i v
dob ode dne 1.1.1992 zkonem . 109/1964 Sb., hospodsk zkonk, ve znn
innm do 31.12.1991.
(NS 21 Cdo 3184/2008)
11. Okolnost, e zastaven vc m jinou (vt nebo men) hodnotu, ne je
hodnota zstavou zajiovan pohledvky, sama o sob neme zpsobit
neplatnost zstavn smlouvy.
(NS 21 Cdo 1425/2008)
12. Jestlie pohledvka, kter m bt zajitna zstavnm prvem, platn
nevznikla (neexistuje), nen to dvodem neplatnosti zstavn smlouvy; tato
okolnost m za nsledek, e podle zstavn smlouvy - akoliv jde o platn prvn
kon a i kdy, jde-li o nemovitost, bylo podle n vloeno zstavn prvo do
katastru nemovitost - zstavn prvo nevznikne. Jestlie penn prostedky
nebyly poskytnuty v takov vi, jak byla uvedena v zstavn smlouv, pak
zstavn prvo vznikne jen k zajitn takov pohledvky, v jak vi byly
prostedky poskytnuty.
(NS 21 Cdo 390/2008)
13. Uzavela-li spolenost ped 1. lednem 2001 jako zstavce zstavn
smlouvu, kterou svm majetkem zajistila pohledvku banky vi dlunku vzelou
z vrov smlouvy na nkup akci spolenosti, byla takov zstavn smlouva
absolutn neplatn pro rozpor se zkonem ( 161e odst. 1 obch. zk., ve znn
innm do 31.12.2000, 39 ob. zk.).
(NS 29 Cdo 3633/2007)
14. Zastaven nemovitosti nleejc do bezpodlovho spoluvlastnictv
manel nen bnou zleitost. Uzavel-li jeden z manel zstavn smlouvu
tkajc se takov nemovitosti bez souhlasu druhho manela, je zstavn
smlouva neplatn, jen jestlie se druh manel tto neplatnosti dovol. To plat i
tehdy, jestlie smluvn strany (a ji vdom, nebo omylem) oznaily zastaven
nemovitosti v zstavn smlouv jako vlun majetek zstavce (jednoho z
manel).
(NS 29 Cdo 686/2007)
15. Zstavn smlouva, kterou ovldan akciov spolenost dala svj
majetek do zstavy za elem zajitn pohledvky zstavnho vitele vi ji
ovldajc osob v rozporu s ustanovenm 196a odst. 1 a odst. 2 obch. zk. bez
pedchozho souhlasu valn hromady, je neplatn ( 39 ob. zk.).
(NS 21 Cdo 3335/2006)
16. Poadavek identifikace zajitn pohledvky ve smyslu ustanoven
533 ob. zk. lze mt za splnn, je-li v zstavn smlouv charakterizovna
zejmna vymezenm pedmtu plnn, osoby vitele a osobnho dlunka,
ppadn prvnho dvodu, a to natolik nepochybn, aby bylo zjistiteln, jak
pohledvka je pedmtem zajitn, a aby ji nebylo mono zamnit s pohledvkou
jinou.
(NS 29 Odo 967/2006)
17. Tak podle ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. ve znn innm do 31.
prosince 2000 mohlo na zklad smlouvy vzniknout zstavn prvo.
(NS 29 Odo 611/2006)
18. K obligatornm nleitostem zstavn smlouvy pat i uren pedmtu
zstavnho prva. Pedmt mus bt ve smlouv identifikovn dostaten urit,
tj. tak, aby nebyl zamniteln s jinm pedmtem (nap. nemovitost).
(NS 29 Odo 431/2006)
19. Uren psluenstv zastavovan vci nepedstavuje podstatnou
nleitost smlouvy o zzen zstavnho prva (zstavn smlouvy). Vzniklo-li
zstavn prvo k vci, vztahuje se vdy tak na jej psluenstv; to plat i tehdy,
kdyby ve smlouv o zzen zstavnho prva (zstavn smlouv) proveden
oznaen psluenstv zastavovan vci bylo neurit nebo nesrozumiteln.
(NS 21 Cdo 2098/2005)
20. I. Pi uren zajiovan pohledvky v zstavn smlouv nen teba
rozliovat, zda jde o pohledvku ji existujc nebo budouc.
II. Je-li budouc pohledvka zajitna zstavnm prvem k nemovitostem,

vznik zstavn prvo ji dnem vkladu do katastru nemovitost; realizan funkce
zstavnho prva se vak prosad teprve dnem, kdy vznikne budouc (v zstavn
smlouv oznaen) zajiovan pohledvka.
(NS 29 Odo 1424/2005)
21. I. Zstavn prvo vznikalo podle ustanoven 72 zkona . 337/1992
Sb., o sprv dan a poplatk (ve znn innm do 31.12.2000) dnem doruen
zajiovacho pkazu daovmu dlunku nebo ruiteli nebo dnem doruen
rozhodnut o vymen dan daovmu dlunku nebo ruiteli anebo dnem
splatnosti zlohy na da, i kdy v dob, kdy sprvce dan svm rozhodnutm
uplatnil ve smyslu ustanoven 72 odst. 1 vty druh cit. zkona zstavn prvo,
ji zstava nebyla ve vlastnictv (majetku) daovho dlunka nebo ruitele.
II. Vi smluvnmu nabyvateli nemovitosti zaten zstavnm prvem
psobilo podle prvn pravy inn do 31.12.2000 zstavn prvo zzen podle
ustanoven 72 zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk (ve znn
innm do 31.12.2000), jen v ppad, e nemovitost nabyl dve, ne katastrln
ad vyznail podle rozhodnut sprvce dan o uplatnn zstavnho prva na
pslunm listu vlastnictv, e prvn vztahy jsou doteny zmnou, nebo po
proveden zznamu o zkonnm zstavnm prvu v katastru nemovitost, a
jestlie o tomto zstavnm prvu vdl nebo vdt musel.
(NS 21 Cdo 1012/2004)
22. Zstavn prvo vznikne (pi splnn ostatnch zkonem stanovench
podmnek) i tehdy, je-li jm zajitna jen st pohledvky.
(NS 29 Odo 1081/2003)
II. prava obsaen v ustanoven 299 odst. 1 obch. zk., ve znn
innm do 31. prosince 2000, nevyluovala pouit ustanoven 151b odst. 5
ob. zk., ve znn innm do 31. prosince 2000, pro obchodn zvazkov
vztahy.
III. Je-li budouc pohledvka zajitna zstavnm prvem k nemovitostem,
(NS 29 Odo 1014/2003)
) 24. Jestlie trv zstavn prvo k nemovitosti, neme bt znovu zzeno
zstavn prvo k zajitn te pohledvky stejnou zstavou.
(NS 29 Odo 760/2003
25. Na uren, e je neplatn zstavn smlouva, podle n bylo vloeno do

katastru nemovitost zstavn prvo, nen nalhav prvn zjem; k odstrann
nejistoty v prvnm postaven alobce nebo k vymezen jeho prva me vst
pedevm uren toho, zda tu zstavn prvo je i nen.
(NS 30 Cdo 1705/2002)
26. Vlun vlastnk nemovit vci me dt do zstavy i ideln st vci.
I kdy vlastnk zastav jen ideln st vci, nemn se tm nic na dosavadnm
vlunm vlastnickm prvu vlastnka k takov vci. Zstv tak vlastnkem cel,
nijak nerozdlen vci, piem zstavn prvo jen k ideln sti vci pouze
vyjaduje, nakolik me bt jeho vlastnick prvo doteno pro ppad realizace
zstavnho prva.
(NS 30 Cdo 1268/2002)
27. Za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. vznik
na zklad smlouvy zstavn prvo bez ohledu na to, zda zstavou je movit vc
nebo nemovitost. Odevzdnm nemovitosti ve smlouv uvedenmu zstavnmu
viteli se ve smyslu tohoto ustanoven rozum vklad zstavnho prva do
katastru nemovitost v jeho prospch.
(NS 21 Cdo 328/99)
(NS 2 Cdon 339/97)
Z literatury:
6, s. 96.
398.
2002, . 7, s. 318.
1313
(Rozsah zajitn)
Pehled vkladu:
I. Rozsah zajiovan pohledvky (1 a 3)
II. Psluenstv pohledvky (4)
III. Zajitn pohledvky na hradu smluvn pokuty (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1312
I. Rozsah zajiovan pohledvky
1.
By m bt podle nov prvn pravy zstavnm prvem zajiovn dluh (srov.
dvodovou zprvu), z dvod uvedench ve vkladu ve, uvaujeme o
konstrukci, e pedmtem zajitn je pohledvka. Pro prvn postaven vitele je
vznamn rozsah zajitn jeho pohledvky.
2.
Zsadn je zstavnm prvem zajitna jistina pohledvky, tj. zkladn penn
stka korespondujc vi pohledvky z pjky, z vru, z nhrady kody atd.
3.
Jistina nemus bt zajitna v cel vi, protoe podle 1312 odst. 1 in fine si
strany mohou ujednat limitaci zajitn, a to sjednnm nejvy ve jistiny
pohledvky, kter se zajiuje.
II. Psluenstv pohledvky
4.
Podle 1313 se zajiuje i psluenstv, dajn psluenstv dluhu, ve
skutenosti jde o psluenstv pohledvky. Podle 513 jsou psluenstvm
pohledvky:
- roky,
- roky z prodlen,
- nklady spojen s uplatnnm pohledvky.

Toto vymezen psluenstv pohledvky je taxativn. V podrobnostech lze
odkzat na vklad k 513.
III. Zajitn pohledvky na hradu smluvn pokuty
5.
Vzhledem k taxativn povaze psluenstv pohledvky je evidentn, e
psluenstvm pohledvky nen prvo vitele na hradu smluvn pokuty. M-li se
zstavn prvo vztahovat i na tuto pohledvku, mus bt vslovn zajitn takov
pohledvky sjednno. Pitom je teba vzt v vahu, e pohledvka na hradu
smluvn pokuty me bt pohledvkou podmnnou (ve smyslu 1311 odst. 1 in
fine).
513
Z judikatury:
1. Okolnost, e v zstavn smlouv je uvedeno, e zstavn vitel poskytl
dlunkovi pjku, k jejmu zajitn mla zstava slouit, akoliv fakticky byla
pjka poskytnuta a po uzaven zstavn smlouvy a navc v jin vi, ne jak
byla deklarovna v zstavn smlouv, neme mt zsadn vliv na vznik
zstavnho prva. Zstavn prvo toti vznikne, jde-li o nemovitost, jako tomu
bylo v souzen vci, vkladem do katastru nemovitost. Zstavn prvo je ovem
prvem akcesorickm a jeho faktick vznik je podmnn faktickm vznikem
pohledvky, k jejmu zajitn m slouit. Je-li pjka, jak bylo eeno, relnm
zvazkem, pak zstavn prvo vznikne jen v rozsahu skuten poskytnut pjky.
Vyjden ve pjky v zstavn smlouv proto nem zsadn vznam pro vznik
zstavnho prva. Mus ovem bt zejm, k jak pjce se zstava ve. V tto
konkrtn vci, bez ohledu na to, e v zstavn smlouv je uvedena jin nominln
hodnota pjky, ne jak byla skuten poskytnuta, nejsou dn pochybnosti o
tom, k zajitn jak pjky zstava slou. Nen pochyb, e byla mezi zstavnm
vitelem a dlunkem uzavena pouze jedna pjka, e se jedn o pjku, kter
byla co do nominln hodnoty vyjdena stkou 3 250 000 K, a e fakticky na
takto dohodnutou pjku bylo poskytnuto pouze 2 500 000 K. O uritosti
ujednn ohledn toho, k jak pjce se zstavn prvo v tto konkrtn vci ve,
nelze mt pochybnosti.
(II. S 1148/07)
2. Tak u pohledvek zajitnch zstavnm prvem se roky, roky z
prodlen a poplatek z prodlen za dobu del ne ti roky ped rozvrhovm
jednnm uspokoj ve stejn skupin a podle poad urenho dnem, kdy soudu
doel nvrh na nazen vkonu rozhodnut nebo pihlka; toto plat i tehdy, jsouli roky, roky z prodlen nebo poplatek z prodlen rovn zjitny zstavnm
prvem. Nelze-li pak uspokojit zcela pohledvky patc do te skupiny, kter
maj stejn poad, uspokoj se z rozdlovan podstaty pomrn.
(NS 20 Cdo 4672/2008)
3. Okolnost, e zastaven vc m jinou (vt nebo men) hodnotu, ne je
hodnota zstavou zajiovan pohledvky, sama o sob neme zpsobit
neplatnost zstavn smlouvy.
(NS 21 Cdo 1425/2008)
4. Zstavn prvo vznikne (pi splnn ostatnch zkonem stanovench
podmnek) i tehdy, je-li jm zajitna jen st pohledvky.
(NS 29 Odo 1081/2003)
Z literatury:

2002, . 6, s. 125.
398.
2002, . 7, s. 318.
1314
(Forma zstavn smlouvy)
Pehled vkladu:
I. stn forma zstavn smlouvy (1)
II. Prost psemn forma zstavn smlouvy (2 a 4)
III. Kvalifikovan psemn forma zstavn smlouvy (5 a 11)
Z dvodov zprvy:
u 1312
I. stn forma zstavn smlouvy

K odst. 1
1.
Pro zstavn smlouvu nen obligatorn pedepsna psemn forma, nebo ve
stanovench ppadech postauje i forma stn. stn forma v takovch ppadech
pedstavuje vjimku z poadavku psemn formy.
II. Prost psemn forma zstavn smlouvy
2.
Pokud jde o prostou psemnou formu, pln se uplatn pravidla zaazen do
ustanoven 561 a 563. To znamen, e k platnosti zstavn smlouvy se
vyaduje podpis zstavce a zstavnho vitele; podpis me bt nahrazen
mechanickmi prostedky, pokud je to obvykl. V souladu se zkonem .
227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, me bt zstavn smlouva uinn
elektronickmi prostedky elektronicky podepsna. Pi zen o povolen vkladu
zstavnho prva do katastru nemovitost katastrln ad zkoum, zda na
soukrom listin jsou vlastnorun nebo elektronick podpisy, kter nejsou edn
oveny, prav, tj. zda skuten nle osobm v n uvedenm; pravost podpisu
zstavnho vitele v zstavn smlouv katastrln ad nezkoum ( 62
katastrln vyhlky).
3.
Jedn-li vce osob, vyaduj se jejich projevy na te listin, pjde-li o zstavn
smlouvu, kterou se bude zizovat zstavn prvo k nemovit vci.
4.
Pokud bude zstavn smlouvu uzavrat osoba, kter neme st a pst, ale je
schopna se seznmit s obsahem zstavn smlouvy pomoc pstroj i specilnch
pomcek nebo prostednictvm jin osoby, kterou si zvol, opat listinu podpisem;
nen-li s to se podepsat, uin namsto podpisu ped alespo dvma svdky na
listin rukou nebo jinak vlastn znamen, ke ktermu jeden ze svdk pipe
jmno jednajcho. Nelze-li takto postupovat, mus mt zstavn smlouva formu
veejn listiny.
III. Kvalifikovan psemn forma zstavn smlouvy

K odst. 2
5.
Zstavn smlouva ve form veejn listiny je obligatorn vyadovna:
a) v zvislosti na pedmtu zstavy, tj. je-li zstavou:
- vc hromadn, vetn zvodu,
- nemovit vc nepodlhajc zpisu do veejnho seznamu,
b) dle v zvislosti na zpsobu vzniku zstavnho prva k movit vci:

- je-li zpsobem vzniku zstavnho prva zpis do rejstku zstav.
6.
Hromadnou vc je soubor jednotlivch vc nleejcch te osob, povaovan
za jeden pedmt a jako takov nesouc spolen oznaen ( 501).
7.
Zvodem je organizovan soubor jmn, kter podnikatel vytvoil a kter z jeho
vle slou k provozovn jeho innosti; m se za to, e zvod tvo ve, co
zpravidla slou k jeho provozu ( 502). Zvod me mt podobu obecnho
obchodnho zvodu, me vak jt tak o zemdlsk zvod nebo o rodinn
zvod.
8.
Soubor nemovitch vc, kter nepodlhaj evidenci ve veejnm seznamu
(sc. v katastru nemovitost), je podmnoinou nemovitch vc ( 498), kter
"zbyde" po vylenn nemovitch vc podlhajcch evidenci v katastru
nemovitost podle 3 odst. 1 katastrlnho zkona. Podle tohoto ustanoven se v
katastru nemovitost eviduj:
a) pozemky v podob parcel,
b) budovy, kterm se pidluje slo popisn nebo evidenn, pokud nejsou

soust pozemku nebo prva stavby,
c) budovy, kterm se slo popisn ani evidenn nepidluje, pokud nejsou

soust pozemku ani prva stavby, jsou hlavn stavbou na pozemku a nejde o
drobn stavby,
d) jednotky vymezen podle obanskho zkonku,
e) jednotky vymezen podle zkona o vlastnictv byt, kterm se upravuj nkter

spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a
nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt),
f) prvo stavby,
g) nemovitosti, o nich to stanov jin prvn pedpis (srov. 20 vodnho zkona).

Z toho lze dovodit, e formu veejn listiny budou muset mt nap. zstavn
smlouvy, podle nich budou zstavou podzemn stavby se samostatnm
elovm urenm nebo jin nemovit vci, kter nejsou soust pozemku na
zklad jinch prvnch pedpis (horn zkon, zkon o pozemnch komunikacch
aj.).
9.
Veejnou listinou je podle 3026 odst. 2 pedevm notsk zpis, a to notsk
zpis pro zpis do veejnho seznamu nebo veejnho rejstku (obdobn se
postupuje pi vyhotoven notskho zpisu nutnho pro zpis do rejstku
zstav), jeho nleitosti jsou upraveny v 70 a nsl. not. du. Takov zpis
obsahuje vyjden note o pedpokladech pro sepsn notskho zpisu, v
nm not uvede:
a) e prvn jednn je v souladu s prvnmi pedpisy a ppadn s dalmi
dokumenty, se ktermi soulad prvnho jednn vyaduje zvltn prvn pedpis,
b) e prvn jednn spluje nleitosti a podmnky stanoven zvltnm prvnm

pedpisem pro zpis do veejnho seznamu nebo zpis do veejnho rejstku,
nebo
c) e byly splnny formality, stanov-li je pro prvn jednn nebo pro zpis do
veejnho seznamu nebo zpis do veejnho rejstku zvltn prvn pedpis,
ppadn e bylo splnn formalit noti doloeno.
10.
Notsk zpis me bt nahrazen rozhodnutm soudu o schvlen smru. Stejnou
relevanci bude mt i rozsudek soudu urujc obsah zstavn smlouvy uzavran na
zklad pacta de contrahendo ( 1787 ve spojen s 161 odst. 3 o. s. .).
11.
Rozdly mezi soukromou a veejnou listinou se projev nap. v zen o vkladu
zstavnho prva do katastru nemovitost.
498, 501, 502, 560 a 563, 3026
Souvisejc pedpisy:
notsk d,
zk. . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:

6, s. 96.
6. Brejkov, Maglia: K vybranm otzkm zstavnho prva po novele.
PrRo, 2003, . 2, s. 81.
398.
1315
Zakzan ujednn
Pehled vkladu:
I. Zakzan ujednn (1 a 2)
II. Zkaz vplaty zstavy (3 a 6)
III. Zakzan ujednn do doby splatnosti pohledvky (7 a 12)
Z dvodov zprvy:
Standardn prvn pravy zakazuj urit vedlej ujednn v zstavn

smlouv, kter oividn pokozuj nkterou ze stran. Tm se jim poskytuje nutn
mra ochrany. Navren ustanoven odliuje skupinu ujednn vbec zakzanch a
skupinu ujednn, kter jsou zakzna jen pro dobu pede dnem splatnosti
zajitn pohledvky, kdy je pedevm zstavce, resp. zstavn dlunk, zjevn v
postaven slab strany. Ujednn vypoten v druhm odstavci se navrhuje
zakzat je pro dobu ped splatnost zajitn pohledvky, protoe nsledn se
faktick postaven stran mn a nen dvod brnit jim, aby nov uvily svoji
pozici a dohodly se na zmn vzjemnch prv a povinnost.
Pi formulaci druhho odstavce bylo zvaovno, zda nem bt zakzno i

ujednn, e zstavn dlunk vlastnick prvo k zstav nepevede. V diskusch
nad tmto podntem pevldlo v rekodifikan komisi jednomysln pijat
stanovisko, e zkaz takovho ujednn nedv rozumn smysl, a judikatura
tmto smrem tenduje (srov. rozsudky Nejvyho soudu sp. zn. 21 Cdo 296/2003
ze dne 16.7.2003 nebo sp. zn. 33 Cdo 3694/2008 ze dne 19.8.2010). Ujednaj-li si
strany v zstavn smlouv, e vlastnick prvo k zstav nebude pevedeno,
zvyuje se tm pro vitele kvalita zajitn, zvlt v ppadech, kdy hodnota
zstavy podstatn zvis na rovni jej sprvy, a zstavci to dv prostor k
ujednn vhodnjch podmnek pro vr. Nesprvn je argument, e vlastnk m
zkonn prvo se svou vc nakldat, a e se jej tedy neme ani v zstavn
smlouv vzdt. Podstatn je, jakou vlastnk projev vli (me-li se vlastnk
derelikc vzdt svho vlastnickho prva vbec, me se ve svm vlastnickm
prvu i omezit, jak se tak v praktickm ivot bn dje). Vylouen zkazu
plat i pro obdobn ujednn, nap. e zstavn dlunk zstavu nepronajme nebo
e ji dle nezat apod. Tato ujednn pirozen psob zpravidla jen obligan,
tedy jen mezi stranami, a nemaj inky vi tetm osobm. Pesto mohou mt
pro strany zstavn smlouvy praktick vznam, protoe plnn ujednanch
vedlejch povinnost lze rovn zajistit nebo utvrdit (nap. dolokou o smluvn
pokut). Ustanoven vak nebrn, aby strany vtiskly tmto ujednnm i
vcnprvn podobu.
I. Zakzan ujednn
1.
Meze smluvn volnosti stran zstavn smlouvy jsou determinovny kogentnmi
ustanovenmi, k nim ve standardnch pravch pat i normy zakazujc urit
ujednn. Tmito normami je tak urovn obsah zstavnprvnho vztahu.
Obvykle jsou zamena na ochranu zstavnho dlunka.
2.
Nsledkem poruen zakzanch ujednn je jejich neplatnost ( 580 odst. 1), a
protoe dvody neplatnosti jsou stanoveny na ochranu zjmu urit osoby (bu
zstavnho vitele, nebo zstavnho dlunka), pjde o neplatnost relativn (
586).
II. Zkaz vplaty zstavy

K odst. 1
3.
Podle odst. 1 je zakzno ujednn, e dlunk nebo zstavce nesm zstavu
vyplatit, tedy sloit cenu zstavy a tm doshnout zniku zstavnho prva [
1377 odst. 1 psm. d)]. Zkaz takovho ujednn trv po celou dobu trvn
zstavnho prva.
4.
Zvolen formulace je vak vadn v oznaen subjekt, protoe nerespektuje
postaven astnk zstavnprvnho vztahu (viz vklad k 1309).
5.
Obligan dlunk nikdy nen nositelem prva sloit cenu zastaven vci.
6.
Krom zstavce m prvo sloit cenu zastaven vci i dal zstavn dlunk. Toto
prvo vdy pslu osob, kter je aktulnm zstavnm dlunkem.
III. Zakzan ujednn do doby splatnosti pohledvky

K odst. 2
7.
Pouze v urit fzi trvn zstavnho prva jsou zakzna ujednn podle odst. 2,
a to do doby splatnosti zajitn pohledvky. Zpravidla pjde o obdob od vzniku
zstavnho prva, pokud vak bude zstavn smlouva uzavrna a po splatnosti
pohledvky, zkaz v odst. 2 se neuplatn.
8.
Ujednn, kter by zakazovalo viteli monost domhat se uspokojen ze
zstavy [psm. a)], by popelo zajiovac funkci zstavnho prva.
9.
Ujednn o monostech vkonu zstavnho prva [psm. b)] zjevn chrn

zstavnho dlunka ped sjednvnm tzv. propadnch zstav ve fzi, ne
nastoup uhrazovac funkce zstavnho prva. Pot, kdy se zajitn pohledvka
stane splatnou, je takov ujednn mezi zstavnm vitelem a zstavnm
dlunkem ppustn a me bt jednm ze zpsob vkonu zstavnho prva (
1359 odst. 1). Podle odst. 3 je takov ujednn zakzno po celou dobu trvn
zstavnho prva, a to v zvislosti na prvnm statusu zstavce nebo zstavnho
dlunka.
10.
Ujednn, podle kterho by si zstavn vitel mohl pisvojovat plody a uitky
ped splatnost pohledvky [psm. c)], by vedlo k jeho zvhodnn na kor
zstavnho dlunka.
11.
Budi pipomenuto, e zkaz se tk doby, ve kter me bt takov ujednn
uskutenno, nikoliv doby nastoupen jeho prvnch nsledk. V tomto smyslu je
teba respektovat smysl zkaz, kter je zaloen pedevm na ochran slab
smluvn strany, kterou je zstavce, pp. zstavn dlunk [typicky ujednn sub
psm. b) a c)]. Nelze tedy takov ujednn zahrnout do zstavn smlouvy jet
ped splatnost pohledvky (nerozhodno, zda ji v pvodnm obsahu zstavn
smlouvy, i na zklad kumulativn novace) s vyuitm odkldac podmnky,
kterou by byla splatnost zajitn pohledvky.
K odst. 3
12.
Ujednn roziujc monosti vkonu zstavnho prva o prodej zstavy z voln
ruky a ujednn o propadn zstav jsou absolutn zakzan (tedy i po splatnosti
zajitn pohledvky) v takovch ppadech, kdy je zstavnm dlunkem
spotebitel (jm je kad lovk, kter mimo rmec sv podnikatelsk innosti
nebo mimo rmec samostatnho vkonu svho povoln uzavr smlouvu s
podnikatelem nebo s nm jinak jedn - 419) nebo mal a stedn podnikatel
(pozn. podnikatel je obecn charakterizovn v 420, chyb vak vymezen
podmnoiny malho a stednho podnikatele; pravdpodobn bude vhodn
aplikovat kritria stanoven nazenm EU, konkrtn v ploze I k nazen Komise
. 70/2001/ES ze dne 12. ledna 2001 o pouit lnk 87 a 88 Smlouvy o ES u
sttn podpory malho a stednho podnikn, ve znn pozdjch pedpis, i pes
skutenost, e nazen ji bylo zrueno - srov. 2 zk. . 47/2002 Sb., o podpoe
malho a stednho podnikn a o zmn zkona . 2/1969 Sb., o zzen
ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn

pozdjch pedpis).
419, 420, 580, 586, 1810 a nsl.
Prvn pedpisy Evropsk unie:
nazen Komise (ES) . 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o pouit

lnk 87 a 88 Smlouvy na sttn podporu pro mal a stedn podniky psobc v
produkci zemdlskch produkt a o zmn nazen (ES) . 70/2001
Z judikatury:
1. Institut propadn zstavy nelze z hlediska stavnho povaovat za
pijateln omezen vlastnickho prva. To u proto, e umouje znik vlastnictv
pvodnho vlastnka vci k zastaven vci bez ohledu na vi zstatku
nesplacenho dluhu v dob, kdy se propadn zstava realizuje.
(IV. S 383/05)
2. Smlouva, jejm skutenm smyslem je sjednn tzv. propadn zstavy
(uspokojen pohledvky zstavnho vitele tm, e mu pipadne zstava do
vlastnictv), je v rozporu s elem zstavnho prva tak, jak jej stanov zkon, a
tedy pro rozpor s elem zkona neplatn podle 39 ob. zk. Neplatn je tak
kupn smlouva, kter byla uzavena za tm elem, aby pohledvka kupujcho
zstavnho vitele byla uspokojena tm, e na nj pejde vlastnictv prodvajcho
zstavnho dlunka, pp. majitele zstavy, k zstav.
(NS 30 Cdo 3765/2012)
3. I. Za situace, kdy alovan stejnho dne, kdy pjili alobcm finann
stku na dobu jednoho msce, uzaveli i kupn smlouvu, dle n mlo dojt k
pevodu vlastnickho prva k nemovitostem ze alobc na alovan a pot, co
se alobci ocitnou v prodlen s vrcenm pjky, jednalo se o tzv. propadnou
zstavu, nebo smyslem a elem kupn smlouvy nebyla koup nemovitosti, ale
splnn zvazku ze smlouvy o pjce pevodem nemovitosti.
II. Jestlie podle vle smluvnch ujednn stran elem pevodu
vlastnickho prva alobkyn k nemovitostem na vitele ze smlouvy o pjce
bylo zajitn pohledvky ze smlouvy o pjce s tm, e po splacen pjky
kupujc pevede vlastnick prvo k nemovitostem zpt na alobkyni, nejedn se

o kupn smlouvu ve smyslu 588 obanskho zkonku, nbr o ujednn
odpovdajc zajiovacmu pevodu vlastnickho prva, postrdajc obligatorn
psemnou formu vyadovanou 553 obanskho zkonku; navc jde o ujednn,
kter bylo sjednno jako fiducirn pevod prva a kter neobsahuje dohodu o
tom, jak se smluvn strany vypodaj v ppad, e alobkyn zajitnou
pohledvku z pjky viteli dn a vas neuhrad. Kupn smlouva je z tchto
dvod prvnm konem absolutn neplatnm ve smyslu 39 obanskho
zkonku.
(NS 30 Cdo 4378/2009)
4. Pln moc, kterou zstavn dlunk udl zstavnmu viteli k prodeji
zastaven nemovitosti za elem splacen zajitn pohledvky, je pro obchzen
zkona neplatnm prvnm konem ( 39 ob. zk.).
(NS 22 Cdo 1772/2004)
5. Kupn smlouva, kter byla uzavena za elem, aby pohledvka
kupujcho zstavnho vitele byla uspokojena tm, e na nj pejde vlastnictv
prodvajcho zstavnho dlunka k zstav (tzv. propadn zstava), je
neplatnm prvnm konem podle 39 ob. zk. Tm nen doteno prvo
zstavnho vitele, kter m za osobnm dlunkem neuhrazenou pohledvku po
lht splatnosti, dohodnout se se zstavnm dlunkem, e na nj pevede
zstavn dlunk vlastnick prvo k zstav a e dohodnut kupn cena nebo
(podle ve pohledvky zajitn zstavnm prvem) jej st bude pouita
(zapotena) jako plnn zstavnho dlunka z titulu jeho zvazku uspokojit dluh
osobnho dlunka z vtku zpenen zstavy.
(NS 29 Odo 928/2003)
6. Smlouva o postoupen pohledvky podle 524 a nsl. ob. zk., kter
byla uzavena za elem, aby pohledvka zstavnho vitele byla uspokojena
tm, e zastaven pohledvka se stane majetkem zstavnho vitele, je jako tzv.
propadn zstava neplatnm prvnm konem podle 39 ob. zk.
(NS 29 Odo 728/2003)
7. I. Smlouva, jejm skutenm smyslem je sjednn tzv. propadn zstavy
(uspokojen pohledvky zstavnho vitele tm, e mu pipadne zstava do
vlastnictv), je v rozporu s elem zstavnho prva tak, jak jej stanov zkon, a
tedy pro rozpor s elem zkona neplatn podle ustanoven 39 ob. zk.
II. Neplatn je tak kupn smlouva, kter byla uzavena za tm elem, aby
pohledvka kupujcho zstavnho vitele byla uspokojena tm, e na nj pejde
vlastnictv prodvajcho zstavnho dlunka, pp. majitele zstavy, k zstav.
III. Zajiovacm pevodem prva ve smyslu 553 ob. zk. dochz - by
podmnen - ke zmn v osob nositele prva (nap. v osob vlastnka); bude-li
zvazek splnn, obnovuje se bez dalho pvodn stav.
(NS 21 Cdo 2535/99)
Z literatury:
4. Mykov, Pavl: Propadn zstava v NOZ. Rekodifikace & praxe, 2013,
. 4, s. 4.
5. Tgl: Lex commissoria, pactum antichreticum etc. ad libitum? (O
zapovzench ujednnch v zstavnch smlouvch dle novho obanskho
zkonku). PrRo, 2012, . 12, s. 454.
1316
(Vznik zstavnho prva k vci zapsan do veejnho seznamu)
Pehled vkladu:
I. Nemovit vci podlhajc evidenci v katastru nemovitost (1)
II. Vklad zstavnho prva do katastru nemovitost (2 a 24)
III. Zamtnut nvrhu na vklad zstavnho prva (25 a 26)
IV. Jin vci zapisovan do veejnch seznam (27 a 30)
Ustanoven e otzku vzniku zstavnho prva u jednotlivch druh

zstav i podle jednotlivch zpsob zastaven. Obecn m platit, e k vcem
zapsanm do veejnho seznamu vznikne zstavn prvo zpisem do tohoto

seznamu, u movit vci odevzdnm zstavy zstavnmu viteli nebo zpsobem
jej nahrazujcm, u listinnho cennho papru na ad zstavnm rubopisem, u
zaknihovanho cennho papru registrac a u pohledvky obdobnm zpsobem,
jak se vol pro pravu cesse.
Pi nemovit vci nezapsan ve veejnm seznamu nemovitch vc se k

vzniku zstavnho prva vyaduje zpis zstavnho prva do rejstku zstav
vedenho Notskou komorou. Tot m platit i pi zastaven hromadn vci. V
tom smru se pejmaj dosavadn pravidla, zvl se vak e ppad, kdy
hromadnou vc spoluvytvej sloky samostatn evidovan ve zvltnch
veejnch seznamech. Tehdy se k zastaven vci vyaduje jak zpis do rejstku
zstav, tak i do pslunho veejnho seznamu, jak tomu bylo i dosud, e se
vak, ke ktermu okamiku vznikne zstavn prvo jako k celku.
Navrhuje se obnovit tradin zpsob vzniku zstavnho prva znamenmi.

Nen dvodu brnit stranm, aby si tento zpsob zvolily, uvdomujce si nkter
jeho rizika, bude-li jim jinak vyhovovat.
I podly v obchodnch spolenostech a jinch korporativn uspodanch

prvnickch osobch pedstavuj majetkovou hodnotu, kter me bt pi splnn
stanovench podmnek zpsobilou zstavou. Zkladn podmnkou je
pevoditelnost vlastnickho prva k podlu. Navrhuje se tedy stanovit, e je-li
podl pevoditeln, lze jej i zastavit. Pokud je vlastnick prvo k podlu
pevoditeln jen za uritch podmnek (nap. pouze se souhlasem uritho orgnu
korporace), pak se navrhuje stanovit, e za tch podmnek lze zdit k podlu i
zstavn prvo. Ale i v ppadech, kdy je podle zkona nebo spoleensk smlouvy
peveden vlastnickho prva k podlu mon, nemus bt v zjmu prvnick
osoby, aby k podlu zstavn prvo bylo zizovno; proto se navrhuje formulovat
prvn pravidlo o ppustnosti zzen zstavnho prva k podlu jako dispozitivn.
Nen-li dospl dluh vyrovnn, vznikne zstavnmu viteli prvo na

majetkov plnn vyplvajc z asti zstavnho dlunka na prvnick osob.
Tato plnn se zapotou na hradu dluhu.
Podl jako zstava me bt zpenen. Ostatn spolenci doten

prvnick osoby jsou chrnni ped nebezpem, aby do jejich kruhu nevnikl nov
spolenk, kterho si nepej, tm, e maj k podlu pedkupn prvo. Zpenen
zstavy se vak nemus zdait. Pro ten ppad se navrhuje eit, za jakch
podmnek me zstavn vitel obchodn podl nabt.
Navrhovan prava je formulovna jako obecn, co samozejm

nevyluuje, aby jin prvn pedpis pro konkrtn prvn formy prvnickch osob
zastaven podlu zakzal.
I. Nemovit vci podlhajc evidenci v katastru nemovitost
1.
Pkladem vc, kter se eviduj ve veejnm seznamu, jsou nemovit vci
podlhajc evidenci v katastru nemovitost. Mnoinu nemovitch vc
podlhajcch evidenci v katastru nemovitost vymezuje 3 odst. 1 katastrlnho
zkona (viz vklad k 1314).
II. Vklad zstavnho prva do katastru nemovitost
2.
Zstavn smlouva, jejm pedmtem je nemovitost podlhajc evidenci v
katastru nemovitost, m obligan inky, tj. jej innost vznik mezi zstavcem
a zstavnm vitelem obliganprvn vztah, k jeho obsahu pat i povinnost
zstavce dostt svmu slovu a dovrit vznik zstavnho prva. Jde o tzv.
dvoufzovou konstrukci vzniku zstavnho prva (obdobn jako u nabyt
dal prvn skutenost - modus. V tomto ppad je touto prvn skutenost
vklad do katastru nemovitost.
3.
Zstavn prvo k nemovitm vcem podlhajcm evidenci (bod 1) se do katastru
nemovitost zapisuje vkladem, kter m, v tomto ppad, konstitutivn inky.
Vklad lze provst na zklad pravomocnho rozhodnut katastrlnho adu o
jeho povolen.
4.
Z katastrlnho zkona vyplvaj tyto zkladn principy pro vklad zstavnho
prva do katastru nemovitost:
5.
Nvrh na zahjen vkladovho zen se podv na stanovenm formuli a mus
obsahovat:
a) oznaen katastrlnho adu, ktermu je nvrh uren,
b) oznaen astnk vkladovho zen, a to u fyzickch osob jmnem,

poppad jmny, a pjmenm, adresou msta trvalho pobytu nebo u cizozemc
adresou bydlit v cizin, rodnm slem, nebo nen-li pidleno, datem narozen,
a jsou-li navrhovateli, t slem elektronicky itelnho identifikanho dokladu,
pokud se jim vydv; u prvnickch osob nzvem, sdlem a identifikanm slem,
pokud je pidleno,
c) oznaen nemovitost a zstavnch prv, kter k nim maj bt zapsna do

katastru,
d) podpis navrhovatele.
6.
Plohou nvrhu na zahjen vkladovho zen je:
a) listina, na jejm zklad m bt zapsno prvo do katastru, tj. zstavn
smlouva,
b) pln moc s edn ovenm podpisem zmocnitele, je-li astnk vkladovho

zen zastoupen zmocnncem; pokud se provd vklad na zklad veejn listiny
a zmocnncem je osoba, kter veejnou listinu sepsala, podpis zmocnitele
nemus bt edn oven,
c) vpis z obchodnho nebo jinho zkonem stanovenho rejstku, pokud je

astnkem vkladovho zen prvnick osoba a nen-li vpis mono zskat
bezplatn dlkovm pstupem v eskm jazyce; vpis se nevyaduje, pokud je
vkladov listina veejnou listinou,
d) dal listiny, pokud jejich poteba vyplv z jinho prvnho pedpisu, napklad
souhlas pslunho orgnu veejn moci s dlenm nebo scelovnm pozemk
nebo souhlas pslunho orgnu veejn moci k prvnmu jednn astnka

vkladovho zen.
7.
Nen-li k nvrhu piloena zstavn smlouva, k podanmu nvrhu se nepihl. O
tom, e se k nvrhu nepihl, vyrozum katastrln ad navrhovatele.
8.
astnkem zen o povolen vkladu (tj. vkladovho zen) je ten, jeho prvo
vznik, tj. zstavn vitel, a ten, jeho prvo se omezuje, tj. zstavce (zstavn
dlunk).
9.
O vyznaen, e prvn pomry jsou doteny zmnou, katastrln ad informuje,
nejpozdji den pot, co ke zmn dolo, vlastnka nemovitosti a jinho
oprvnnho zaslnm informace na adresu podle daj obsaench v nvrhu na
vklad nebo prostednictvm datov schrnky; pokud o to pod, katastrln ad
informuje vlastnka tak elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprvou na
mobiln telefon. astnky vkladovho zen, kte maj zzenu slubu sledovn
zmn v katastru, informuje prostednictvm tto sluby.
10.
Vezme-li navrhovatel nvrh na vklad zpt, vkladov zen se zastav pouze v
ppad, e s tm souhlas vichni jeho astnci. Z-li navrhovatel nvrh na
vklad, rozhodne se o zenm nvrhu pouze v ppad, e s tm souhlas vichni
astnci vkladovho zen. Jinak se rozhodne o pvodnm nvrhu.
11.
Ve vkladovm zen katastrln ad zkoum u zstavn smlouvy, kter je
soukromou listinou, zda:
a) spluje nleitosti listiny pro zpis do katastru,
b) jej obsah odvoduje navrhovan vklad,
c) prvn jednn je uinno v pedepsan form,
d) astnk vkladovho zen nen omezen prvnmi pedpisy v oprvnn

nakldat s nemovitost,
e) k prvnmu jednn astnka vkladovho zen byl udlen souhlas podle

jinho prvnho pedpisu,
f) z obsahu listiny a z jeho porovnn s dosavadnmi zpisy v katastru nen patrn

dvod, pro kter by bylo prvn jednn neplatn, zejmna zda z dosavadnch
zpis v katastru nevyplv, e astnci vkladovho zen nejsou oprvnni
nakldat s pedmtem prvnho jednn i e nejsou omezeni rozhodnutm soudu
nebo jinho orgnu veejn moci ve smluvn volnosti tkajc se vci, kter je
pedmtem prvnho jednn,
g) navrhovan vklad navazuje na dosavadn zpisy v katastru; z tohoto hlediska

nen na pekku povolen vkladu, pokud logickou mezeru mezi zpisem v
katastru a navrhovanm vkladem podle vkladov listiny navrhovatel dolo
souasn s nvrhem na vklad listinami, kter nvaznost vkladov listiny na
dosavadn zpisy v katastru dopln; tyto listiny vak mus mt nleitosti
vkladovch listin.
12.
Pokud m zstavn smlouva formu veejn listiny, katastrln ad zkoum, zda:
a) spluje nleitosti listiny pro zpis do katastru,
b) jej obsah odvoduje navrhovan vklad,
c) navrhovan vklad navazuje na dosavadn zpisy v katastru; z tohoto hlediska

nen na pekku povolen vkladu, pokud logickou mezeru mezi zpisem v
katastru a navrhovanm vkladem podle vkladov listiny navrhovatel dolo
souasn s nvrhem na vklad listinami, kter nvaznost vkladov listiny na
dosavadn zpisy v katastru dopln; tyto listiny vak mus mt nleitosti
vkladovch listin.
13.
Jde-li o zstavn smlouvu ve form veejn listiny, katastrln ad dle zkoum,
zda k dob podn nvrhu na vklad nebyl v katastru zpis, ze kterho vyplv, e
k dob podn nvrhu na vklad je astnk vkladovho zen omezen v nakldn
s vc, kter je pedmtem prvnho jednn, tj. zda zstavce nen omezen v
dispozicch se zastavovanou nemovitost.
14.
Rozhodn skutenosti pezkoumv katastrln ad na zklad listin
pedloench astnky, dosavadnch zpis v katastru a na zklad daj ze
zkladnch registr, z agendovho informanho systmu evidence obyvatel a z
agendovho informanho systmu cizinc a dle na zklad dalch informac
poskytnutch vlastnkem nemovitosti a dalmi astnky vkladovho zen pot,
co tito astnci obdr od katastrlnho adu informaci o tom, e prvn pomry
jsou doteny zmnou. Tyto skutenosti katastrln ad zkoum podle stavu, jak
tu byl v okamiku podn nvrhu na vklad. (Pozn.: Bude-li o povolen vkladu
rozhodovat soud podle sti pt o. s. ., je pro nj zvazn stav v dob vyhlen
- 154 odst. 1 o. s. .; tento dsledek vyvolal v minulosti nkter - a komick nsledky, pokud se v dob po podn nvrhu na vklad do doby vyhlen
rozsudku soudu zmnily podmnky pro povolen vkladu, nap. zaniklo omezen
dispozinho oprvnn.)
15.
Jestlie jsou podmnky pro povolen vkladu splnny, katastrln ad vklad povol,
nejdve vak po uplynut lhty 20 dn ode dne odesln informace o tom, e
prvn pomry jsou doteny zmnou. V opanm ppad, nebo i tehdy, ztratil-li
nvrh ped rozhodnutm o povolen vkladu sv prvn inky, nvrh zamtne
(nvrh na vklad zstavnho prva ztrat sv prvn inky, pokud soud ulo
zstavci pedbnm opatenm zkaz dispozic s jeho nemovitou vc). Pokud je
rozhodnutm, kterm se vklad povoluje, zcela vyhovno nvrhu na povolen
vkladu, rozhodnut se psemn nevyhotovuje. Zznamem ve spisu rozhodnut o
povolen vkladu prva nabv prvn moci. Proti rozhodnut, kterm se vklad
povoluje, nen ppustn dn opravn prostedek, pezkumn zen, obnova
zen ani aloba podle sti pt obanskho soudnho du.
16.
Na zklad pravomocnho rozhodnut o povolen vkladu provede katastrln ad
bez zbytenho odkladu vklad.
17.
V ppad, e byl vklad povolen a proveden, zale katastrln ad astnkm
vkladovho zen vyrozumn o tom, jak vklad byl do katastru proveden, a
zstavn smlouvu vyjme ze spisu a zalo ji do sbrky listin. Je-li zstavce ve
vkladovm zen zastoupen zmocnncem, vyrozum ho o provedenm vkladu
katastrln ad nejen prostednictvm zmocnnce, ale i pmo.
18.
Podle 17 provdc katastrln vyhlky se u zstavnho prva v katastru
nemovitost eviduj tyto daje:
a) daje o zaten nemovitosti,
b) ve zajitnho dluhu (sc. pohledvky), poppad podl vitele na

pohledvce vyjden zlomkem, procentem nebo v sti dluhu,
c) daje o viteli,
d) daje o zstavnm dlunku v ppad, kdy se zstavn prvo vztahuje pouze ke

spoluvlastnickmu podlu na nemovitosti,
e) posledn den doby, na kterou bylo prvo sjednno, pokud bylo sjednno na
omezenou dobu.
19.
U budoucho zstavnho prva se eviduj stejn daje s tm, e namsto daje
podle psmena d) se eviduje daj o vlastnkovi spoluvlastnickho podlu, kter je
budoucm zstavnm prvem zaten v ppad, kdy se budouc zstavn prvo
vztahuje pouze ke spoluvlastnickmu podlu na nemovitosti. Dle se eviduje daj
o zstavnm dlunku.
20.
U uvolnnho zstavnho prva se tak eviduj stejn daje s vjimkou daje
podle psm. c) a poznmka o uvolnn zstavnho prva.
21.
Namsto ve dluhu (sc. pohledvky) se eviduje u:
a) budoucho dluhu (sc. budouc pohledvky) ve jistiny, do kter se zajitn
poskytuje,
b) dluh (sc. pohledvek) uritho druhu, kter budou vznikat dlunkovi vi

zstavnmu viteli v urit dob,
- ve jistiny, do kter se zajitn poskytuje,
- druh dluh (pohledvek) strunm popisem nebo odkazem na listinu a
- doba, po kterou mohou vznikat, aby se na n vztahovalo zajitn,
c) rznch dluh (pohledvek) z tho prvnho dvodu

- ve jistiny, do kter se zajitn poskytuje, a
- prvn dvod dluh (pohledvek).
22.
Jde-li o zajitn nepenit pohledvky, zape se i tato skutenost do katastru.
Pokud nepenit pohledvka nebyla ocenna, ve jistiny se neuvede.
23.
M-li bt nov zstavn prvo zapsno v poad ji zapsanho zstavnho prva
pod podmnkou, e do roka po zpisu novho zstavnho prva bude star
zstavn prvo vymazno, zape se i tato podmnka vetn data, do kterho
mus bt vmaz starho zstavnho prva proveden.
24.
Prvn inky zpisu nastvaj k okamiku, kdy nvrh na zpis doel pslunmu
katastrlnmu adu.
III. Zamtnut nvrhu na vklad zstavnho prva
25.
Proti rozhodnut o zamtnut vkladu nen ppustn dn opravn prostedek,
pezkumn zen ani obnova zen; ppustn je aloba podle V. sti obanskho
soudnho du, kter mus bt podna ve lht 30 dn ode dne doruen
rozhodnut. Nsledn o podan alob na povolen vkladu rozhoduje mstn
pslun krajsk soud.
26.
Dal vkladov zen tkajc se te nemovitosti jako rozhodnut o zamtnut
vkladu se po dobu stanovenou pro podn aloby, a pokud je aloba podna, a
do dne, kdy je pslunmu katastrlnmu adu dorueno pravomocn
rozhodnut soudu ve vci vkladu, peruuje. Jestlie je dal vkladov zen
tkajc se te nemovitosti jako rozhodnut o zamtnut vkladu zahjeno po
vydn rozhodnut o zamtnut vkladu, peruuje se toto zen usnesenm s inky
ke dni doruen nvrhu na vklad pslunmu katastrlnmu adu do dne, kdy je
tomuto katastrlnmu adu dorueno pravomocn rozhodnut soudu ve vci
vkladu.
IV. Jin vci zapisovan do veejnch seznam
27.
Podle 5a zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv, vznik smluvn zstavn prvo
k letadlu dnem zpisu zstavnho prva do leteckho rejstku podle poad
dolch dost. Smluvn zstavn prva zapsan v leteckm rejstku ped
innost tohoto zkona, pokud nadle trvaj, se povauj za zstavn prva
vznikl dnem, kdy byla zapsna do leteckho rejstku.
28.
Podle 23 odst. 4 zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb, vznik smluvn zstavn
prvo k nmonmu plavidlu provedenm zpisu tto skutenosti do nmonho
rejstku podle poad dolch nvrh.
29.
Podle 31 odst. 1 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor, vznik

zstavn prvo k zapsanmu prmyslovmu vzoru zpisem do rejstku.
30.
Podle 17 odst. 3 zk. o ochrannch znmkch vznik zstavn prvo k ochrann
znmce zpisem do rejstku, nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak.
980 a nsl., 1312
Souvisejc pedpisy:
notsk d,
zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv a o zmn a doplnn zkona .

455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn
pozdjch pedpis,
zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb,
zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn zkona .

527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch, ve
znn pozdjch pedpis,
zk. o ochrannch znmkch,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z judikatury:
1. Vklad zstavnho prva do katastru nemovitost pedstavoval podle
prvn pravy inn do 30.6.1996 prvn zpsob nabyt zstavnho prva jen u
nemovitost, kter byly evidovny (podlhaly evidenci) v Katastru nemovitost
esk republiky. Rozestavn budovy v katastru nemovitost nebyly evidovny;
zstavn prvo k nim proto vznikalo dnem innosti zstavn smlouvy, kter
nastval dnem uzaven smlouvy, nebyl-li v n dohodnut jinak (dnem pozdjm).
(NS 21 Cdo 736/2006)
II. prava obsaen v 299 odst. 1 obch. zk., ve znn innm do 31.
prosince 2000, nevyluovala pouit ustanoven 151b odst. 5 ob. zk., ve znn
innm do 31. prosince 2000, pro obchodn zvazkov vztahy.
III. Je-li budouc pohledvka zajitna zstavnm prvem k nemovitostem,
(NS 29 Odo 1014/2003)
Z literatury:
6, s. 96.
398.
1317
(Vznik zstavnho prva k vci movit)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva odevzdnm zstavnmu viteli (1 a 4)
II. Zstavn list (5 a 7)
III. Vznik zstavnho prva oznaenm zstavy (8 a 12)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva odevzdnm zstavnmu viteli

K odst. 1
1.
Tak pi vzniku zstavnho prva, je-li zstavou movit vc, m zstavn smlouva
obligan inky, tj. jej innost vznik mezi zstavcem a zstavnm vitelem
obliganprvn vztah, k jeho obsahu pat i povinnost zstavce dostt svmu
slovu a dovrit vznik zstavnho prva. Jde o tzv. dvoufzovou konstrukci vzniku
zstavnho prva (obdobn jako u nabyt vlastnickho prva), kdy smlouva
pedstavuje titulus, k nmu mus pistoupit dal prvn skutenost - modus.
2.
Zstavn smlouva me bt uzavena i v stn form ( 1314 odst. 1).
3.
Zpsob vzniku zstavnho prva u vc movitch, navazujc na uzaven zstavn
smlouvy, me mt alternativn nkterou z tchto podob (viz ne vklady k
jednotlivm ustanovenm regulujcm pslun zpsoby vzniku):
- odevzdn vci zstavnmu viteli ( 1317 odst. 1),
- oznaen znamenm ( 1317 odst. 2),
- odevzdn vci tet osob ( 1318),
- zpis do rejstku zstav ( 1319).
4.
Pedn a pevzet vci je tradinm zpsobem vzniku vcnch prv, kter je
vyuiteln t pi vzniku zstavnho prva. Zstavn vitel m postaven
detentora, emu odpovdaj i jeho prva a povinnosti ( 1356).
II. Zstavn list
5.
Vzhledem k tomu, e zstavn smlouva ohledn movit zstavy nem
pedepsanou psemnou formu, pln zstavn list roli dkaznho prostedku o
vzniku zstavnho prva k movit vci pedan do detence zstavnmu viteli.
Zstavn list tak pedstavuje potvrzen o odevzdn movit vci zstavnmu
viteli.
6.
Vydn zstavnho listu je vzno na poadavek zstavce na jeho vydn. Pokud
zstavce o jeho vydn nepod, zstavnmu viteli nevznikne povinnost vydat
zstavn list.
7.
Obsah zstavnho listu (essentialia negotii) je koncentrovn pouze na poadavek

nleit specifikace zastaven movit vci. Podle druhu movit vci budou
urovny i nezbytn daje, v vahu pichz t zohlednn rozdl mezi vcmi
zastupitelnmi a nezastupitelnmi, mezi vcmi individuln a genericky
urenmi.
III. Vznik zstavnho prva oznaenm zstavy

K odst. 2
8.
Zpsob vzniku zstavnho prva k movitm vcem oznaenm zastaven vci
pedstavuje staronov modus a lze jm nahradit obvykl modus zaloen na
odevzdn vci zstavnmu viteli. Vc bude teba oznait zpsobem, kter bude
natolik zejm, e tet osoba bez jakchkoliv pochybnost rozezn, e movit vc
je pedmtem zstavy.
9.
Zstavn smlouva v tomto ppad mus mt psemnou formu (a contrario 1314
odst. 1).
10.
Zstavn prvo k movit vci, kter je zaloeno na zpsobu vzniku oznaenm
zstavy, nelze povaovat za efektivn zajitn pohledvky, a to ze dvou dvod:
11.
Vcnprvn inky zstavnho prva psob vi tet osob, kter nebyla v
dobr ve. To znamen, e pokud by tet osoba, kter nabyla zastavenou vc,
byla v dobr ve, e tato vc nen pedmtem zstavnho prva, tak vi n
zstavn prvo nepsob. Zakotven vyvratiteln domnnka ( 1317 odst. 2 vta
druh) vychz z konstrukce, e zastaven vc oznaena nebyla.
12.
"Kvalita" zpsobu vzniku zstavnho prva oznaenm zstavy se projev pi
pluralit zstavnch prv a nslednm vkonu zstavnho prva. Zsada priority
zstavnch prv je modifikovna zohlednnm zpsobu vzniku zstavnho prva.
Podle 1371 odst. 3 se zstavn prvo vznikl odevzdnm zstavy zstavnmu

viteli nebo tet osob uspokoj pednostn ped prvem vzniklm oznaenm
vci znamenm, a to bez ohledu na jejich poad.
1312
Z judikatury:
1. Ke vzniku zkonnho zstavnho prva podle 72 zkona . 337/1992
Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn innm do 31. prosince 2000, nebylo
zapoteb (na rozdl od smluvnho zstavnho prva) ve smyslu ustanoven 151b
odst. 3 zkona . 40/1964 Sb., obanskho zkonku, ve znn innm do 31.
prosince 2000, odevzdat movitou vc zstavnmu viteli nebo tet osob, pop.
vyznait vznik zstavnho prva v listin, kter osvduje vlastnictv zstavce k
pedmtu zstavy a kter je nezbytn k nakldn s vc.
(NS 29 Cdo 4630/2008)
2. Zstavn prvo k movitm vcem podle 672 ob. zk. nevznik k
zajitn njemnho ze smlouvy o podnjmu.
(NS 28 Cdo 3560/2007)
3. I. Zstavn prvo zzen na zklad zstavn smlouvy k silninmu
motorovmu vozidlu nebo k ppojnmu vozidlu vznik zpisem zstavnho prva
do technickho prkazu tchto vozidel a do registru silninch vozidel; ustanoven
158 odst. 1 a 2 ob. zk., ve znn innm do 31. prosince 2001 (nyn 157
odst. 2 a 3 a 158 ob. zk.), upravujc prvn zpsob nabyt zstavnho prva k
movitm vcem, se zde neuplatn.
II. Vlastnk zastaven movit vci je ve smyslu ustanoven 126 odst. 1
ob. zk. legitimovn domhat se vydn vci na tom, komu ji zstavn dlunk
prodal nebo jinak pevedl na zklad neplatnho ujednn [ 169 psm. e) ob.
zk.], e pi prodlen s plnnm zajitn pohledvky mu zstava propadne.
(NS 21 Cdo 2099/2004)
4. I. Lodn osvden ve smyslu zkona . 26/1964 Sb., o vnitrozemsk
plavb, ve znn zkona . 126/1974 Sb., nebylo listinou, kter osvduje
vlastnictv zstavce k pedmtu zstavy (plavidlu), ani listinou, kter je nezbytn
k nakldn s touto vc ( 151b odst. 3 ob. zk., ve znn innm ped
1.1.2001).
II. Zpis zstavnho prva do listiny, kter neodpovdala poadavkm

ustanoven 151b odst. 3 ob. zk., ve znn innm ped 1.1.2001, nevedl ke
vzniku zstavnho prva.
III. Provozovatel plavidla podle zkona . 26/1964 Sb., o vnitrozemsk
plavb, ve znn zkona . 126/1974 Sb., nemusel bt jeho vlastnkem.
(NS 20 Cdo 561/98)
Z literatury:
6, s. 96.
398.
1318
(Vznik zstavnho prva odevzdnm zstavy tet osob)
Pehled vkladu:
I. Zstavn smlouva (1 a 3)
II. schova, resp. skladovn zstavy (4 a 12)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Zstavn smlouva
1.
Zstavn smlouva ohledn movitch vc m obvykle obligan inky (viz vklad
k 1317 bod 1).
2.
3.
smlouvy, me mt alternativn nkterou z tchto podob (viz t vklad k
1317):
II. schova, resp. skladovn zstavy
4.
Obvykl zpsob vzniku zstavnho prva odevzdnm zstavy zstavnmu viteli
lze na zklad konsenzu zstavce a zstavnho vitele vyjdenho v zstavn
smlouv nahradit odevzdnm vci tet osob k opatrovn. Podle zkonn dikce
m tet osoba opatrovat zstavu pro zstavnho vitele a pro zstavnho

dlunka.
5.
Prvn vztah mezi zstavnm vitelem a zstavnm dlunkem na stran jedn a
tet osobou na stran druh vznikne na zklad smlouvy o schov ( 2402 a
nsl.), pp. na zklad smlouvy o skladovn ( 2415 a nsl.). Typick bude
vyuit schovy, co pedpokld 2408, podle nho se ustanoven o schov
pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle smlouvy nebo podle jinch
ustanoven zkona opatrovat vc pro jinho.
6.
Smlouvou o schov se schovatel zavazuje pevzt zstavu, aby ji pro
uschovatele (tj. pro zstavnho vitele a zstavnho dlunka) opatroval. Ve
smlouv lze ujednat, e schovatel me vc odevzdat do schovy dalmu
schovateli. Schovatel opatruje pevzatou zstavu, jak bylo ujednno, jinak tak
peliv, jak to odpovd povaze vci a jeho monostem, aby na vci nevznikla
koda, a po uplynut doby schovy zstavu uschovateli vrt spolu s tm, co k n
pibylo. Zda zstavu vyd zstavnmu viteli nebo zstavnmu dlunkovi, bude
zviset na okolnostech, zejmna na tom, zda zstavn vitel pistoup k vkonu
zstavnho prva i zda zstavn prvo zanikne uhrazenm zajitn pohledvky.
Tak pro schovatele plat povinnost zdret se veho, m by se hodnota zstavy
zmenila; k bnmu opoteben se nepihl ( 1367 odst. 2). V tomto smyslu lze
uvaovat t o aplikaci pravidla zaazenho do 2405, podle nho v ppad, e
schovatel uije pevzatou zstavu pro sebe a umon jinmu jej uit nebo ji d
do schovy jinmu bez svolen uschovatel nebo bez nezbytn poteby, nahrad
uschovatelm vekerou kodu, a to i nahodilou. To neplat, proke-li schovatel,
e by koda postihla vc i jinak (nap. z vnitnch pin - zkza zstavy).
7.
Podle povahy zstavy nelze vylouit, e zstavn vitel a zstavn dlunk
uzavou se tet osobou smlouvu o skladovn ( 2415 a nsl.). Na jejm zklad
se skladovatel zave pevzt zstavu tak, aby ji uloil a opatroval, a zstavn
vitel a zstavn dlunk se zavou zaplatit za to skladovateli skladn. Po
pedn zstavy ji skladovatel pevezme a jej pevzet ukladatelm v psemn
form potvrd. Lze tak uvaovat o tom, e potvrzen o pevzet zstavy by bylo
nahrazeno skladitnm listem, kter je cennm paprem, s nm je spojeno prvo
poadovat vydn skladovan zstavy. Skladitn list lze vydat na jmno, na ad
nebo na doruitele a obsahuje minimln tyto nleitosti:
a) jmno skladovatele a jeho bydlit nebo sdlo,
b) jmno ukladatele a jeho bydlit nebo sdlo,
c) oznaen, mnostv, vhu nebo objem uskladnnch vc,
d) formu skladitnho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen
osoby, na jej jmno nebo ad byl vydn,
e) daj o mst, kde je vc uskladnna, a
f) msto a den vydn skladitnho listu a skladovatelv podpis.

Neobsahuje-li skladitn list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se
za vystaven na ad ukladatele.
8.
Skladovatel zstavu ulo oddlen od ostatnch skladovanch vc s oznaenm,
e se jedn o zstavu ukladatele. Ukladatel m prvo kontrolovat stav
skladovan zstavy a brt z n vzorky.
9.
Podle dispozitivnho ustanoven 1318 vty druh hrad nklady spojen s
opatrovnm vci zstavce, dohodou lze toto pravidlo upravit libovoln podle
konkrtnch podmnek. Nelze ani vylouit aplikaci obecnch ustanoven, nap.
podle 2406 nahrad uschovatel schovateli nezbytn nklady, kter na vc pi
jejm opatrovn vynaloil; nhrada jinch nklad schovateli nle, nebylo-li
jinak ujednno, jako nepikzanmu jednateli.
10.
Neuplatn-li uschovatel prvo na nhradu kody nebo neuplatn-li schovatel
prvo na zaplacen platy nebo nklad do t msc od vrcen vci, soud prvo
nepizn, namtne-li druh strana opodn uplatnn ( 2407).
11.
Tak skladovatel m povinnosti dnho hospode a ukladatelm nahrad kodu

vzniklou od pevzet zstavy do jejho vydn, neproke-li, e ji nemohl odvrtit;
nehrad kodu zpsobenou ukladatelem nebo vlastnkem vci anebo vadou nebo
pirozenou povahou uloen vci, kodu zpsobenou vadou obalu skladovatel
nahrad, mohl-li vadu pi vynaloen odborn pe poznat a upozornil-li na ni v
potvrzen.
12.
Opatrovatel i schovatel m povinnost strpt vkon zstavnho prva, proto mus
zstavnmu viteli vydat zstavu i s listinami potebnmi k pevzet, prodeji a
uvn a poskytnout mu dal potebnou souinnost (srov. 1367 odst. 1 vta
druh).
2402 a nsl.
Z literatury:
1319
(Vznik zstavnho prva zpisem do rejstku zstav)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva k movitm vcem zpisem do rejstku zstav (1

a 6)
II. Vznik zstavnho prva k nemovitm vcem nepodlhajcm zpisu do

veejnho seznamu (7 a 8)
III. Vznik zstavnho prva k zvodu (9 a 10)
IV. Vznik zstavnho prva k vci hromadn (11 a 12)
V. Zpis do rejstku zstav (13 a 22)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva k movitm vcem zpisem do rejstku zstav

K odst. 1
1.
Zstavn smlouva ohledn movitch vc m obvykle obligan inky,
pedstavuje titulus, k nmu mus pistoupit dal prvn skutenost - modus (viz
vklad k 1317 sub I).
2.
Zstavn smlouva me bt uzavena i v stn form ( 1314 odst. 1), jinak v
psemn form a v urench ppadech m pedepsanou kvalifikovanou psemnou
formu, a to v podob veejn listiny ( 1314 odst. 2). M-li zstavn prvo k
movit vci vzniknout zpisem do rejstku zstav, mus mt zstavn smlouva
formu veejn listiny - srov. 1314 odst. 2 psm. c).
3.

smlouvy, me mt alternativn nkterou z tchto podob:
4.
Obvykl zpsob vzniku zstavnho prva odevzdnm zstavy zstavnmu viteli
(viz vklad k 1317) lze na zklad konsenzu zstavce a zstavnho vitele
vyjdenho v zstavn smlouv nahradit zpisem do rejstku zstav. Tk se to
vech movitch vc ve smyslu 498 odst. 2, tj. vech movitch vc, a je jejich
podstata hmotn, nebo nehmotn (tj. vetn prv a jinch vc bez hmotn
podstaty).
5.
Zpis zstavnho prva do rejstku zstav m konstitutivn inky a provede se
postupem podle odst. 3 (viz dle).
K odst. 2
6.
Pro zstavy uveden v 1319 odst. 2, tj. pro nemovit vci nepodlhajc
evidenci ve veejnch seznamech, pro zvod a pro movit vci hromadn, je
stanoven vlun zpsob vzniku zstavnho prva - zpis do rejstku zstav.
II. Vznik zstavnho prva k nemovitm vcem nepodlhajcm zpisu do

veejnho seznamu
7.
Soubor nemovitch vc, kter nepodlhaj evidenci ve veejnm seznamu (sc. v
katastru nemovitost), je podmnoinou nemovitch vc ( 498), kter "zstane"
po vylenn nemovitch vc podlhajcch evidenci v katastru nemovitost podle
3 odst. 1 katastrlnho zkona. Vet nemovitch vc podlhajcch evidenci v
katastru nemovitost je proveden ve vkladu k 1314. Zpis do rejstku zstav
bude pro vznik zstavnho prva na zklad smlouvy nezbytn v ppadech, kdy
zstavou budou nap. podzemn stavby se samostatnm elovm urenm nebo
jin nemovit vci, kter nejsou soust pozemku na zklad jinch prvnch
pedpis (horn zkon, zkon o pozemnch komunikacch, zk. . 127/2005 Sb., o
elektronickch komunikacch, aj.).
8.
Zstavn smlouva mus mt formu veejn listiny [ 1314 odst. 2 psm. b)].
III. Vznik zstavnho prva k zvodu
9.
Zvodem je organizovan soubor jmn, kter podnikatel vytvoil a kter z jeho
vle slou k provozovn jeho innosti; m se za to, e zvod tvo ve, co
zpravidla slou k jeho provozu ( 502). Zvod me mt podobu obecnho
obchodnho zvodu, me vak jt tak o zemdlsk zvod nebo o rodinn
zvod. Jist aplikan pote mohou vznikat v situacch, kdy bude k zvodu patit
vc podlhajc evidenci ve veejnch seznamech, typicky v katastru nemovitost,
ale t v jinch seznamech (v nvaznosti na 1348).
10.
Zstavn smlouva vyaduje formu veejn listiny [ 1314 odst. 2 psm. a)].
IV. Vznik zstavnho prva k vci hromadn
11.
Hromadnou vc je soubor jednotlivch vc nleejcch te osob, povaovan
za jeden pedmt a jako takov nesouc spolen oznaen ( 501).
12.
Zstavn smlouva mus mt formu veejn listiny [ 1314 odst. 2 psm. a)].
V. Zpis do rejstku zstav

K odst. 3
13.
Rejstk zstav je upraven v 35f a nsl. not. du.
14.
V rejstku zstav se eviduj tyto daje:
a) oznaen zstavy,
b) oznaen dluhu (sc. pohledvky) zajiovanho zstavnm prvem k zstav,
c) zstavn dlunk, zstavce a zstavn vitel, a to uvedenm jmna, pjmen,

poppad nzvu, data narozen, identifikanho sla osoby, bylo-li pidleno,
poppad jinho obdobnho identifikujcho daje (dle jen "identifikan slo"),
a bydlit, poppad sdla podnikatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo uvedenm
nzvu, identifikanho sla a sdla, jde-li o prvnickou osobu se sdlem v esk
republice, nebo uvedenm nzvu a identifikanho sla jej organizan sloky
nebo obchodnho zvodu v esk republice, je-li sdlo v zahrani, sdla jej
organizan sloky nebo obchodnho zvodu v esk republice, jsou-li znma, jdeli o prvnickou osobu, kter nem sdlo v esk republice,
d) prvn dvod zstavnho prva,
e) o zkazu zzen zstavnho prva k vci, kter nen evidovna v rejstku

zstav jako zstava, a oznaen takov vci,
f) o tom, e zapsan prvo je budoucm zstavnm prvem, m-li se zstavn

dlunk a po uzaven zstavn smlouvy stt vlastnkem vci, kter m bt
zstavou a ke kter jinak podle obanskho zkonku nebo podle zstavn
smlouvy vznik zstavn prvo zpisem do rejstku zstav; po vzniku zstavnho

prva se zape i daj o dob jeho vzniku,
g) datum a as zpisu,
h) dal daje stanoven pedpisem Notsk komory R o rejstku zstav.
15.
Zstavn prvo je do rejstku zstav zapsno zpisem ve uvedench daj;
vymazno je vmazem zapsanch daj. To plat i o budoucm zstavnm prvu a
o zkazu zzen zstavnho prva k vci, kter nen zapsna jako zstava.
16.
Je-li zstavn prvo v rejstku zstav ji zapsno, eviduj se tak daje o:
a) zkazu zzen dalho zstavnho prva k zstav,
b) zapoet vkonu zstavnho prva vznoucho na zstav,
c) poad zstavnch prv, vznikne-li na zstav vce zstavnch prv.
17.
Svd-li zastavovan pohledvce zstavn prvo, eviduje se tak daj o vzniku
podzstavnho prva, je-li zstavn prvo, kter svd zastavovan pohledvce,
zapsno v rejstku zstav; jinak jen tehdy, vznik-li k takov pohledvce zstavn
prvo zpisem do rejstku zstav.
18.
Do rejstku zstav se poadovan daje ( 35f odst. 1 not. du) zapisuj na
zklad zstavn smlouvy. Zpisy tchto daj, jako i dalch evidovanch daj
o zstavnm prvu ( 35f odst. 3 not. du), vetn jejich zmn a vmaz,
provdj noti pomoc dlkovho pstupu.
19.
Not, kter zstavn smlouvu sepsal, provede:
a) zpis daj o zstavnm prvu (vyjma zkazu zzen zstavnho prva k vci,
kter nen evidovna v rejstku zstav jako zstava, a oznaen takov vci),
b) zpis daj o zkazu zzen dalho zstavnho prva k zstav a o poad

zstavnch prv, jsou-li tato ujednn obsaena v zstavn smlouv, a
c) zpis daj o vzniku podzstavnho prva, je-li zstavn smlouvou zastavovna

pohledvka, kter svd zstavn prvo zapsan v rejstku zstav nebo ke kter
vznik zstavn prvo jeho zpisem do rejstku zstav, i kdy zstavn prvo,
kter j svd, nen v rejstku zstav zapsno.
20.
Zpis daj provede not po uzaven zstavn smlouvy bez zbytenho
odkladu, jen je-li inn; jinak bez zbytenho odkladu po nabyt jej innosti.
Nabyt innosti smlouvy dokld zstavn vitel, nejde-li o nabyt innosti
uplynutm doby.
21.
Kterkoli not provede:
a) zpis zmny zpisu a vmaz daj,
b) zpis daj o zapoet vkonu zstavnho prva vznoucho na zstav,
c) zpis daj o zkazu zzen dalho zstavnho prva k zstav a o poad

zstavnch prv, nejsou-li zapsny notem, kter zstavn smlouvu sepsal,
d) zpis daj o zkazu zzen zstavnho prva k vci, kter se zapisuje nebo
me bt zapsna jako zstava do rejstku zstav,
e) zpis daje o vzniku podzstavnho prva, nevznik-li zpisem do rejstku

zstav zstavn prvo k pohledvce, kter svd zstavn prvo v rejstku zstav
zapsan,
f) zpis daje o vzniku zstavnho prva, je-li v rejstku zstav zapsno budouc
zstavn prvo.
22.
Zpisy doplujcch daj, zmny zpis a vmazy jsou provdny na zklad
psemn dosti zstavnho vitele, poppad podzstavnho vitele nebo
podzstavce anebo jin osoby, stanov-li tak zvltn zkon. K zpisu poad
zstavnch prv je teba, aby o zpis podali vichni vitel, kterm vzniklo na
zstav zstavn prvo. Se dost o zpis zmny zpisu a o zpis daj o zkazu
zzen zstavnho prva k vci, kter nen evidovna v rejstku zstav jako
zstava, a oznaen takov vci a daj o zapsanm zstavnm prvu je teba
pedloit listinu prokazujc zmnu nebo skutenost, na zklad kter je zpis
poadovn.
489, 501, 502, 1314
Souvisejc pedpisy:
notsk d
Z literatury:
Zastaven podlu v korporaci
1320
(Podmnky zastaven podlu v korporaci)
Pehled vkladu:
I. Zstavn prvo k obchodnmu podlu podle obchodnho zkonku (1 a 2)
II. Podmnky zastaven podlu v korporaci (3 a 5)
III. Zastaven podlu v korporaci pedstavovanho cennm paprem (6 a 7)
IV. Pechod zstavnho prva k podlu pi fzi, rozdlen a zmn prvn

formy a pi pevodu jmn na spolenka (8 a 18)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Zstavn prvo k obchodnmu podlu podle obchodnho zkonku
1.
Zstavn prvo k obchodnmu podlu upravoval s innost od 1.1.2001
117a obch. zk. (srov. zk. . 370/2000 Sb.):
"(1) Obchodn podl me bt pedmtem zstavnho prva. Zstavn
smlouva mus mt psemnou formu. Podpisy na zstavn smlouv mus bt edn
oveny.
(2) Jestlie lze obchodn podl pevdt pouze se souhlasem valn

hromady, vyaduje se souhlas valn hromady i k zastaven obchodnho podlu.
Bez tohoto souhlasu zstavn prvo nevznikne. Zastaven obchodn podl nelze
po dobu trvn zstavnho prva optovn zastavit.
(3) Zstavn prvo k obchodnmu podlu vznik zpisem zstavnho prva k
obchodnmu podlu do obchodnho rejstku. Nvrh na zpis zstavnho prva k
obchodnmu podlu do obchodnho rejstku a na jeho vmaz je oprvnn podat
zstavn vitel nebo zstavce. K nvrhu se pikld zstavn smlouva nebo
listiny potvrzujc znik zstavnho prva a doklad o souhlasu valn hromady, je-li
potebn, nestanov-li tento zkon jinak.
(4) Nen-li pohledvka zajitn zstavnm prvem k obchodnmu podlu
dn a vas splnna, je zstavn vitel oprvnn svm jmnem obchodn podl
zstavce i bez souhlasu valn hromady na nklady dlunka prodat v obchodn
veejn souti nebo, umouje-li to zvltn prvn pedpis, ve veejn drab.
Zstavn vitel vyd bez zbytenho odkladu dlunku vtek prodeje
pevyujc jeho zajitnou pohledvku po odeten eln vynaloench nklad.
(5) Pevodem obchodnho podlu podle odstavce 4 zstavn prvo k nmu
zanik.
(6) Po dobu trvn zstavnho prva vykonv spolenk i nadle prva
spojen s ast ve spolenosti. Plnn, na kter vznikne nrok na zklad asti
ve spolenosti po splatnosti zajitn pohledvky, nleej do ve zajitn
pohledvky a jejho psluenstv zstavnmu viteli a zapotvaj se na
zajitnou pohledvku.
(7) Jestlie se nepoda zastaven obchodn podl prodat zpsobem
uvedenm v odstavci 4, je zstavn vitel oprvnn vykonvat prva spojen se
zastavenm obchodnm podlem. Zstavn vitel me vykonvat prva spojen
s obchodnm podlem od okamiku nespnho pokusu o prodej. Zstavn vitel
se me se zstavcem dohodnout, e pijme jeho obchodn podl na hradu dluhu
smlouvou podle 115. Ve smlouv mus bt uvedeno, e se obchodn podl
pevd na hradu dluhu, vetn jeho dvodu a ve. K pevodu obchodnho
podlu na hradu dluhu se nevyaduje souhlas valn hromady. Pevodem
obchodnho podlu na zstavnho vitele zstavn prvo zanik. Pro ely
pevodu na hradu dluhu vak mus bt hodnota podlu stanovena znalcem
jmenovanm soudem na nvrh zstavnho vitele. Pro jmenovn a odmovn
znalce plat obdobn 59 odst. 3. Zstavn vitel je povinen vyplatit bez
zbytenho odkladu po pevodu zstavci stku, o ni pevyuje takto stanoven
hodnota dlunou pohledvku s psluenstvm vetn nklad znaleckho
posudku.
(8) Nen-li stanoveno jinak, pouij se pro zstavn prvo k obchodnmu
podlu obecn ustanoven obanskho a obchodnho zkonku o zstavnm prvu
k movitm vcem."
2.
Zstavn prvo vznikl podle tohoto ustanoven se d a do svho zniku touto
pravou, ledae by se strany dohodly na podzen jeho reimu obanskmu
zkonku ( 3073).
II. Podmnky zastaven podlu v korporaci

K odst. 1
3.
Podl pedstavuje ast spolenka v obchodn korporaci a prva a povinnosti z
tto asti plynouc (srov. 31 z. o. k.), podl m majetkovou hodnotu a je
zpsobilm pedmtem zstavnho prva ( 1310). Obchodnmi korporacemi jsou
obchodn spolenosti (veejn obchodn spolenost, komanditn spolenost,
spolenost s ruenm omezenm, akciov spolenost, evropsk spolenost a
evropsk hospodsk zjmov sdruen) a drustva (v. evropsk drustevn
spolenosti).
4.
Podle 32 odst. 3 z. o. k. lze zastavit podl spolenka v obchodn korporaci jen
za podmnek, za nich ho lze pevst; zastaven podlu v bytovm drustvu lze
stanovami podmnit nebo vylouit. Podmnky pro zastaven podlu v konkrtn
korporaci tak bude teba zjiovat z vnitnch pedpis (ze spoleensk smlouvy
nebo ze stanov).
5.
Spoleensk smlouva me smluvn volnost spolenk pi zizovn zstavnho
prva k podlu v korporaci dle (nad rmec podmnek pro pevod podlu) omezit.
Me zastaven podlu zcela vylouit nebo urit dal omezujc podmnku.
III. Zastaven podlu v korporaci pedstavovanho cennm paprem

K odst. 2
6.
Cennm paprem, kter "pedstavuje" podl v korporaci, je akcie u akciov

spolenosti a kmenov list u spolenosti s ruenm omezenm (srov. 137 odst. 1
z. o. k.). Za cenn papr je teba v tomto ppad povaovat i zaknihovan cenn
papr.
7.
V takovm ppad nelze dt do zstavy samotn podl v korporaci, lze zastavit
pouze pslun cenn papr, do kterho je podl v korporaci inkorporovn, a to
podle podmnek pedepsanch pro zastaven cennho papru ( 1328 a nsl.).
Zstavnprvn vztah se v tomto ppad bude dit specilnmi ustanovenmi.
IV. Pechod zstavnho prva pi fzi, rozdlen a zmn prvn formy a pi

pevodu jmn na spolenka
8.
Jestlie byly zastaveny podly nebo astnick cenn papry vydan osobou
zastnnou na pemn a toto zstavn prvo trv ke dni zpisu fze, rozdlen
nebo zmny prvn formy do obchodnho rejstku, pechz nebo roziuje se
zstavn prvo na podly nebo astnick cenn papry, je zstavn dlunk
nabv na zklad zastavench podl nebo astnickch cennch papr.
9.
Jestlie zastaven podly nebo astnick cenn papry pi fzi nebo rozdlen
zanikaj, ani dochz k jejich vmn, ale zstavn dlunk se ji podl na
nstupnick spolenosti, pechz zstavn prvo na podly nebo astnick
cenn papry zstavnho dlunka v nstupnick spolenosti.
10.
Jestlie zastaven podly nebo astnick cenn papry pi fzi, rozdlen nebo
zmn prvn formy zanikaj a zstavn prvo nepechz ani se neroziuje podle
pedchozch pravidel, m zstavn vitel prvo poadovat poskytnut dostaten
jistoty. Nedojde-li mezi zstavnm vitelem a dlunkem k dohod o zpsobu
zajitn pohledvky, rozhodne o dostatenm zajitn soud s ohledem na druh a
vi pohledvky.
11.
Nstupnick akciov spolenost po zpisu fze nebo rozdlen do obchodnho

rejstku nebo akciov spolenost, kter vznikla zmnou prvn formy, po zpisu
tto zmny do obchodnho rejstku vyzna na astnickch cennch paprech na
jmno, k nim pechz nebo vznik zstavn prvo, zznamem zstavn prvo.
Zznam mus mt nleitosti zstavnho rubopisu. Po vyznaen zstavnho prva
je spolenost odevzd zstavnmu viteli nebo schovateli. astnick cenn
papry na majitele, k nim pechz nebo vznik zstavn prvo, spolenost
odevzd zstavnmu viteli nebo schovateli.
12.
rejstku nebo akciov spolenost, kter zmnila prvn formu, po zpisu tto
zmny do obchodnho rejstku ulo v pkazu k vydn nebo pevodu cennch
papr centrlnmu depoziti cennch papr, aby zapsal pechod nebo vznik
zstavnho prva k zaknihovanm astnickm cennm paprm na et
vlastnka do centrln evidence cennch papr. Nevede-li centrln depozit
cennch papr et vlastnka, zabezpe, aby zstavn prvo na et vlastnka
zapsala osoba, kter vede evidenci navazujc na centrln evidenci cennch
papr. Jsou-li nebo maj-li bt astnick cenn papry imobilizovny, pouij se
tato pravidla pimen.
13.
Jestlie m zstavn prvo pejt nebo vzniknout k jednomu nebo vce podlm,
mus bt soust nvrhu na zpis fze, rozdlen nebo zmny prvn formy do
obchodnho rejstku t nvrh na zpis zstavnho prva k jednomu nebo vce
obchodnm podlm do obchodnho rejstku.
14.
Vyplv-li existence zstavnho prva z daj zapsanch do obchodnho rejstku,
vyzna rejstkov soud pechod nebo vznik zstavnho prva k podlu pi zpisu
fze nebo rozdlen i bez nvrhu.
15.
Vznik nebo pechod zstavnho prva k podlu lze do obchodnho rejstku zapsat
i nsledn, a to i bez nvrhu.
16.
Stane-li se v dsledku fze, rozdlen nebo zmny prvn formy t podl nebo
astnick cenn papr pedmtem zstavnho prva rznch zstavnch vitel,
jejich pohledvky byly ped pemnou zajitn samostatn, uspokoj se v
ppad realizace zstavnho prva tito zstavn vitel pomrn tak, jako kdyby
k pemn nedolo. Je-li spolenou zstavou astnick cenn papr, odevzd jej
spolenost tomu zstavnmu viteli nebo schovateli, na kterm se dohodnou
vichni zstavn vitel. Nedojde-li k dohod zstavnch vitel ani v pimen
dob po vzv spolenosti, odevzd spolenost cenn papr schovateli, jeho
sama vybere s p dnho hospode na nklady zstavnch vitel.
17.
Uveden pravidla se pouij i na zaknihovan astnick cenn papry.
18.
Jestlie je podl pejmajcho spolenka zastaven, lze rozhodnout o pevodu
jmn, jen je-li zstavnmu viteli poskytnuto dostaten zajitn jeho
pohledvky. Je-li zastaven podl jinho spolenka, je ve prospch zstavnho
vitele msto zaniklho podlu zastavena pohledvka na vyplacen vypodn,
na n m tento spolenk prvo podle tohoto zkona, a to a do ve zajitn
pohledvky s psluenstvm. Zastaven tto pohledvky psemn oznm
zstavce zstavnmu viteli bez zbytenho odkladu po zpisu pevodu jmn do
obchodnho rejstku. Stejnou povinnost m pejmajc spolenk, jestlie mu je
nebo me bt osoba zstavnho vitele znma. Spolenk, jeho podl je
zastaven, oznm psemn pejmajcmu spolenkovi osobu zstavnho vitele a
vi zajiovan pohledvky bez zbytenho odkladu pot, co se dozvdl nebo
mohl dozvdt o svoln valn hromady zanikajc spolenosti, kter m schvlit
pevod jmn na pejmajcho spolenka. Vznik zstavnho prva je vi
pejmajcmu spolenkovi inn okamikem zpisu pevodu jmn do
obchodnho rejstku, pokud vdl nebo mohl vdt ji ped tmto zpisem, e
podl jinho spolenka je zastaven, jinak v okamiku, kdy se dozvdl o vzniku
zstavnho prva zpsobem, kter stanov obansk zkonk.
514 a nsl., 1310
Souvisejc pedpisy:
zk. o pemnch,
z. o. k.
Z literatury:
1321
(Zastaven vlastnho podlu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
Vklad:
1.
V komentovanm ustanoven jde o zstavn smlouvu, kterou spolenk, v
postaven zstavce, zizuje zstavn prvo ke svmu podlu (nerozhodno, zda k
zajitn pohledvky korespondujc jeho dluhu i dluhu tet osoby - obliganho
dlunka), piem v pozici zstavnho vitele vystupuje korporace, v n m
zstavce svj podl.
2.
Takov zstavn smlouva je zdnlivm prvnm jednnm, proto se k n nepihl;
dn prvn inky nevyvolala.
3.
Podle 310 z. o. k. me akciov spolenost vzt do zstavy i vlastn akcie, avak

jen za podmnek stanovench tmto zkonem pro nabvn vlastnch akci. Tato
omezen neplat pro banky a finann instituce, pokud jde o obchody uzavran v
rmci bnho obchodnho styku.
1310
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.
Z literatury:
1322
(Vznik zstavnho prva k podlu v korporaci)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva k podlu v korporaci (1 a 2)
II. Oznmen vzniku zstavnho prva (3 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva k podlu v korporaci

K odst. 1
1.
Tak vznik zstavnho prva k podlu v korporaci je douc rozdlit do dvou
skupin: zaprv k nmu dochz na zklad zstavn smlouvy ( 1312), kter je
pouhm titulem smujcm ke vzniku zstavnho prva a mus k n zpravidla
pistoupit dal prvn skutenost, tj. zpis do veejnho rejstku podle zkona o
veejnch rejstcch. Z prvn pravy pitom vyplv, e tak pi vzniku
zstavnho prva k podlu v korporaci lze rozliit dobrovoln zstavn prvo (na
zklad zstavn smlouvy, vetn dohody o rozdlen pozstalosti podle 1696) a
nucen zstavn prvo (vznikajc rozhodnutm pslunho orgnu, jak v obecn
rovin pipout 1342, na kter pak navazuj ustanoven ve zvltnch
pedpisech, nap. 170 daovho du, nebo pmo ze zkona); tak v tomto
ppad je teba zstavn prvo zapsat do veejnho rejstku, zpis vak nebude
mt konstitutivn inky.
2.
Podle 48 odst. 1 psm. f) zk. o ve. rejstcch pat mezi doplujc skutenosti
zapisovan do obchodnho rejstku zstavn prvo k podlu v korporaci, ledae je
pedstavovn cennm paprem nebo nesplacenou akci; nesplacenou akci se v
tto situaci rozum i ppad, kdy byl splacen emisn kurs, ale akcie nebyla vydna.
II. Oznmen vzniku zstavnho prva

K odst. 2
3.
Oznamovac povinnost o vzniku zstavnho prva je uloena souasn zstavci a
zstavnmu viteli. Jejm splnnm jednm z nich zanik i oznamovac povinnost
druhho. Lhta "bez zbytenho odkladu" je lhtou podkovou, jej nedodren,
jako i nesplnn oznamovac povinnosti me zaloit povinnost nahradit kodu,
kter by vznikla v pinn souvislosti s poruenm tto povinnosti.
4.
Z povahy vci vyplv, e zstavce a zstavn vitel nemaj oznamovac

povinnost vi korporaci v situaci, kdy korporace prostednictvm pslunho
orgnu dala souhlas k zastaven podlu. V takovm ppad by nsledn oznmen
ji jen potvrzovalo dovren procesu vzniku zstavnho prva.
1312
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.,
zk. o ve. rejstcch
Z judikatury:
Podle ustanoven 28 odst. 2 psm. c) obch. zk. se do obchodnho rejstku
zapisuje i zstavn prvo k obchodnmu podlu zzen rozhodnutm finannho
adu.
(KS Hradec Krlov F 6330/2001)
Z literatury:
1323
(Vkon hlasovacho prva zstavnm vitelem)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
Vklad:
1.
Hlasovac prvo je obvyklou soust podlu v korporaci ( 31 z. o. k.), jeho
vyuitm se spolenk podl na tvorb vle v korporaci. Zzen zstavnho prva k
podlu v korporaci se zsadn nedotk vkonu hlasovacho prva spolenkem
(tj. zstavnm dlunkem).
2.
Komentovan ustanoven umouje dohodu zstavce a zstavnho vitele,
podle n bude hlasovac prva spojen se zastavenm podlem v korporaci
vykonvat sm zstavn vitel. Lze uvaovat t o novaci zstavnprvnho
vztahu proveden nslednou dohodou, jej stranou me bt "aktuln" zstavn
dlunk. Tak lze kalkulovat s monou dohodou, kter bude vkon hlasovacch
prv zstavnm vitelem podmiovat nastoupenm uritch prvnch skutenost
(nap. splatnost zajitn pohledvky).
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.
Z literatury:
1324
(Prvo zstavnho vitele na plnn z asti na korporaci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
Vklad:
K odst. 1
1.
Soust prv a povinnost spojench s podlem v korporaci je tradin i prvo na
majetkov plnn (rozum se v situaci, kdy korporace hospoda se ziskem). Prvo
na tato plnn primrn nle spolenkovi. Existence zstavnho prva (jeho
uhrazovac funkce) zdvoduje pechod prva na plnn ze zstavnho dlunka
na zstavnho vitele. K pechodu dochz automaticky v okamiku splatnosti
zajitn pohledvky.
2.
Rozsah pechodu prva na penit a jin vcn plnn spojen s podlem v
korporaci na zstavnho vitele je limitovn v zajitn pohledvky (vetn
jejho psluenstv), jinak by zstavn vitel zskal bezdvodn obohacen.
3.
Plnn, kter obdr zstavn vitel, jsou ex lege kompenzovna s jeho
zajitnou pohledvkou; kompenzac zanik v pslunm rozsahu zajitn
pohledvka. Je-li dlunick reim roztpen, je teba v ppad zpotu
penitch a jinch vcnch plnn na zajitnou pohledvku piznat zstavnmu
dlunkovi stejn prva, jako by dluh splnil sm ( 1368 odst. 2).
4.
Strany se vak mohou dohodnout i jinak; v takovm ppad by k zpotu
pohledvek nedolo a zstavnmu viteli by vzniklo prvo na pisvojen uitk ze
zstavy [t 1315 odst. 2 psm. c)].
K odst. 2
5.
Soudn spor (t spor ped rozhodcem ve smyslu 3017) o existenci nebo o vi
zajitn pohledvky suspenduje povinnost korporace vyplatit penit a jin
vcn plnn vyplvajc z asti na korporaci zstavnmu viteli a do jeho
pravomocnho skonen. Skutenost, e po dobu veden sporu (a po navazujc
podkovou lhtu "bez zbytenho odkladu") nen korporace v prodlen, nenut
korporaci k nhradnmu splnn podle 1953.
1351 odst. 2 psm. c), 1368 odst. 2, 1982 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.
Z literatury:
1325
(Oznmen zapoet vkonu zstavnho prva)
Pehled vkladu:
I. Oznamovac povinnost zstavnho vitele (1 a 2)
II. Pedkupn prvo spolenk k podlu v korporaci (3 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Oznamovac povinnost zstavnho vitele
1.
Nesplnn oznamovac povinnosti zstavnho vitele vi vem spolenkm
korporace, jejho spolenka podl je pedmtem zstavy, me pedstavovat
nepekonatelnou pekku naplnn uhrazovac funkce zstavnho prva.
Nicmn oznmen o zapoet vkonu je teba povaovat za jednostrann
adresovan prvn jednn, kter je perfektn jeho doruenm do sfry adresta.
Smysl tto oznamovac povinnosti lze spatovat ve vytvoen prostoru pro
realizaci pedkupnho prva spolenk.
2.
Oznmen podle 1325 dopluje oznamovac povinnost zstavnho vitele vi
zstavnmu dlunkovi podle 1362. Tato ustanoven jsou dle determinovna
zkazem zcizen zstavy ( 1363) a zapoetm ochrann lhty ( 1364).
II. Pedkupn prvo spolenk k podlu v korporaci
3.
Podle 209 odst. 3 vty druh z. o. k. se pi prodeji zastavenho obchodnho
podlu (sc. ve spolenosti s ruenm omezenm) pouije obdobn 213 odst. 1 z.
o. k., dle kterho maj spolenci pedkupn prvo k prodvanmu obchodnmu
podlu; vyuije-li pedkupn prvo vce spolenk, rozdl se uvolnn obchodn
podl mezi tyto spolenky podle pomru jejich podl.
4.
Uveden pedkupn prvo k obchodnmu podlu ve spolenosti s ruenm
omezenm je modifikovno vymezenm asovho prostoru pro jeho realizaci (tj. v
procesu zpenen zstavy, piem bude teba pihldnout k jednotlivm
zpsobm uspokojen zstavnho vitele ze zstavy) a nsledky jeho neuplatnn
(tj. znikem pedkupnho prva).
5.
Pi realizaci pedkupnho prva lze pimen pout pravidla zaazen do 2140
a nsl.
2140 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
209, 213 z. o. k.
Z literatury:
1326
(Nabyt zastavenho podlu zstavnm vitelem)
Pehled vkladu:
I. Zpsoby uspokojen ze zastavenho podlu v korporaci (1 a 3)
II. Nabyt zastavenho podlu zstavnm vitelem (4)
III. Vkon spolenickch prv (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Zpsoby uspokojen ze zastavenho podlu v korporaci
1.
Tak splatnost pohledvky zajitn zstavnm prvem k podlu v korporaci
nastupuje uhrazovac funkce zstavnho prva, kter umouje zstavnmu
viteli doshnout "nhradnho" uspokojen zajitn pohledvky (srov. vklad k
1359 a nsl.). Jde o prvo zstavnho vitele, kter vak nevyluuje, aby se
zstavn vitel domhal uspokojen sv pohledvky v obliganprvnm vztahu;
me tak alovat obliganho dlunka a vst proti nmu exekuci; zstavn vitel
m na vbr, zda se bude domhat plnn po obliganm dlunkovi, nebo se
uspokoj ze zstavy. Jeho volba bude v uritch ppadech limitovna, zejmna
tehdy, nebude-li hodnota zstavy postaovat k uspokojen pohledvky. Je proto
logick, e jeho monost domhat se "klasickho" uspokojen pohledvky v
nalzacm zen vi obliganmu dlunkovi nen dotena. Pokud by dolo k
stenmu uspokojen vitelovy pohledvky ze zpenen zstavy, zstavn
prvo zanikne, vitel vak m i nadle monost domhat se splnn sv pvodn
pohledvky.
2.
Realizace zstavnho prva k podlu v korporaci je vdy mon jen zpsoby,
kter prvn d pipout. Podle nov prvn pravy lze uvaovat o tech
zkladnch zpsobech (vyplvajcch obecn z povahy zstavnprvnho vztahu a
z prvn pravy):
- libovolnm zpsobem dohodnutm v ppustnch mezch se zstavnm
dlunkem (s prvnm zstavnm dlunkem, tj. se zstavcem, i s ktermkoliv
nsledujcm zstavnm dlunkem za trvn zstavnprvnho vztahu) - srov.
zejmna 1315 odst. 2 psm. b),
- z vtku zpenen zstavy ve veejn drab (srov. 36 a nsl. zk. .

26/2000 Sb., o veejnch drabch),
- z vtku dosaenho z prodeje zstavy podle 354 a 358 z. . s.
3.
Uveden obecn zpsoby realizace zstavnho prva jsou doplnny monostmi
plynoucmi z 1326.
II. Nabyt zastavenho podlu zstavnm vitelem
4.
Nabyt zastavenho podlu zstavnm vitelem pedstavuje nhradn zpsob
uspokojen jeho pohledvky. Prvotnm pedpokladem tohoto zpsobu je ujednn
zstavnho vitele a zstavnho dlunka (nemus jt o pvodnho zstavce),
sekundrnm pedpokladem je nespnost pokusu o zpenen podlu zpsoby
ve uvedenmi. Zstavn vitel se stv spolenkem nabytm zastavenho
podlu, piem nabyt podlu je teba povaovat za pechod ex lege. Nabytm
zastavenho podlu zstavn prvo zanikne a je teba ho vymazat z obchodnho
rejstku. Naopak, zstavnho vitele je teba do obchodnho rejstku zapsat jako
spolenka.
III. Vkon spolenickch prv
5.
Nedojde-li k nabyt zastavenho podlu zstavnm vitelem nespnost
zpenen podlu, nestv se zstavn vitel spolenkem, ale me vykonvat
spolenick prva. Jinmi slovy formln nen spolenkem, materiln
spolenick prva vykonv. Rozsah tchto prv vyplv z prvn pravy
konkrtnho druhu korporace, ovlivnn je i vnitnmi pedpisy.
1315
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.,
z. . s.
Z literatury:
1327
(Pevod zastavenho podlu na zstavnho vitele)
Pehled vkladu:
I. Prvo na pevod zastavenho podlu (1 a 3)
II. Nahrazen chybjcho projevu vle soudem (4 a 6)
III. Nsledky pevodu zastavenho podlu (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Prvo na pevod zastavenho podlu

K odst. 1
1.
Nespnost pokusu o zpenen zastavenho podlu a (kumulativn)
neexistenc ujednn o nabyt podlu okamikem, kdy pokus o zpenen byl
nespn, vznik zstavnmu viteli prvo na pevod zastavenho podlu.
Povinnost pevst zastaven podl m zstavn dlunk - spolenk a vlastnk
zastavenho podlu.
2.
Prvo zstavnho vitele na pevod zastavenho podlu je limitovno prekluzivn
lhtou jednoho msce. Tato lhta pon bet dnem nsledujcm po dni, kterm
byl dovren nespn pokus o zpenen (nap. skonenm draby, protoe
nebylo uinno ani nejni podn). Neuplatnnm prva v prekluzivn lht
zanik prvo zstavnho vitele na pevod zastavenho podlu ( 654 odst. 1).
3.
Pevod zastavenho podlu je vzn na "obvykl obchodn podmnky", co lze
interpretovat tak, e bude peveden za obvyklou cenu (ve smyslu 492 odst. 1
vta druh).
II. Nahrazen chybjcho projevu vle soudem

K odst. 2
4.
Doruenm vzvy zstavnho vitele k pevodu zastavenho podlu zstavnmu
dlunkovi (dnem nsledujcm po doruen) pon bet jednomsn lhta pro
splnn povinnosti zastaven podl pevst. Poruen tto povinnosti zstavnm
dlunkem zakld zstavnmu viteli prvo obrtit se na soud (obdobn jako pi
nesplnn zvazku z pacta de contrahendo - 1787, tj. soud by ml urit obsah
smlouvy o pevodu zastavenho podlu v korporaci podle elu, kter zstavn
smlouva sledovala, piem bude vychzet z nvrh stran a pihldne k
okolnostem, za kterch byla zstavn smlouva uzavena, jako i k tomu, aby
prva a povinnosti zstavnho dlunka a zstavnho vitele byly poctiv
uspodny - to plat zejmna o cen podlu).
5.
Rozsudkem soudu bude nahrazen chybjc projev vle ve smyslu 161 odst. 3 o.
s. ., jeho prvn moc bude smlouva o pevodu zastavenho podlu uzavena.
6.
Prvo zstavnho vitele, aby soud uril obsah smlouvy o pevodu podlu v
korporaci, je majetkovm prvem, proto podlh promlen. Pro tyto ppady lze
pout 634, podle kterho se prvo proml za jeden rok od poslednho dne
lhty, kdy mla bt smlouva o pevodu zastavenho podlu v korporaci uzavena.
III. Nsledky pevodu zastavenho podlu
7.
Zstavn vitel se stv spolenkem nabytm zastavenho podlu, piem
nabyt podlu je teba povaovat za pevod. Nabytm zastavenho podlu zstavn
prvo zanikne a je teba ho vymazat z obchodnho rejstku. Naopak zstavnho
vitele je teba do obchodnho rejstku zapsat jako spolenka.
634, 1327, 1359 a nsl., 1787
Souvisejc pedpisy:
161 odst. 3 o. s. .,
z. o. k.
Z literatury:
Zastaven cennho papru nebo zaknihovanho cennho papru
1328
(Vznik zstavnho prva k cennmu papru)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva odevzdnm (1 a 7)
II. Vznik zstavnho prva rubopisem (8)
III. Vznik zstavnho prva zpisem do rejstku zstav (9 a 20)

pevodu jmn na spolenka (21 a 33)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva odevzdnm

K odst. 1
1.
Tak u vzniku zstavnho prva k cennmu papru (i k zaknihovanmu cennmu
papru) je douc rozdlit jednotliv ppady do dvou skupin: dobrovoln zstavn
prvo, k nmu dochz na zklad zstavn smlouvy ( 1312), a nucen zstavn
prvo, vznikajc rozhodnutm pslunho orgnu, jak v obecn rovin pipout
1342, na kter pak navazuj ustanoven ve zvltnch pedpisech, nap. 170
daovho du, nebo pmo ze zkona.
2.
Zstavn smlouva ohledn cennch papr (stejn i movitch vc - srov. 1317 a
nsl.) m obvykle obligan inky, tj. jej innost vznik mezi zstavcem a
zstavnm vitelem obliganprvn vztah, k jeho obsahu pat i povinnost
zstavce dostt svmu slovu a dovrit vznik zstavnho prva. Jde o tzv.
dvoufzovou konstrukci vzniku zstavnho prva (obdobn jako u nabyt
dal prvn skutenost - modus.
3.
4.
Zpsob vzniku zstavnho prva u cennch papr, navazujc na uzaven
zstavn smlouvy, me mt alternativn nkterou z tchto podob (t v zvislosti
na form cennho papru):
- odevzdn vci zstavnmu viteli ( 1328 odst. 1 vta prvn),
- odevzdn vci tet osob ( 1328 odst. 1 vta druh),
- zstavn rubopis ( 1328 odst. 2)
- zpis do rejstku zstav ( 1328 odst. 3).
5.
Podle prvn vty prvnho odstavce je zpsobem vzniku zstavnho prva typicky
odevzdn cennho papru zstavnmu viteli.
6.
Odevzdn cennho papru zstavnmu viteli me bt podle vty druh
prvnho odstavce nahrazeno pednm cennho papru a stejnopisu zstavn
smlouvy tet osob k jejich opatrovn. Tento zpsob vzniku zstavnho prva
mus bt mezi zstavcem a zstavnm vitelem dohodnut v zstavn smlouv.

Podle dikce tohoto ustanoven maj bt cenn papr a zstavn smlouva
opatrovny pro zstavnho vitele a zstavce, zatmco podle 1318 m bt
zastaven vc opatrovna pro zstavnho vitele a zstavnho dlunka (pozn.
formulaci pouitou v 1318 lze povaovat za pesnj, nebo pihl k ppadnm
zmnm ve vlastnictv movit vci).
7.
Prvn vztah mezi zstavnm vitelem a zstavcem (jako prvnm zstavnm
dlunkem) na stran jedn a tet osobou na stran druh vznikne na zklad
smlouvy o schov ( 2402 a nsl., vetn specilnho ustanoven 2409).
II. Vznik zstavnho prva rubopisem

K odst. 2
8.
Bude-li zstavou cenn papr na ad, je logickm poadavkem vzniku zstavnho
prva vyhotoven zstavnho rubopisu. Zstavn rubopis (indosament) je psemn
prohlen zstavce uinn na cennm pape, mus obsahovat oznaen
zstavnho vitele, podpis zstavce a doloku vyjdenou slovy "zastaven".
III. Vznik zstavnho prva zpisem do rejstku zstav

K odst. 3
9.
Obansk zkonk umouje i nov zpsob vzniku zstavnho prva k cennmu
papru na doruitele - zpis do rejstku zstav. Zpis zstavnho prva do
rejstku zstav m konstitutivn inky.
10.
Rejstk zstav je upraven v 35f a nsl. not. du.
11.
V rejstku zstav se o zastaven cennho papru na doruitele eviduj daje

obdobn s evidovanmi daji o jinch zstavnch prvech (viz vklad k 1319).
12.
Zstavn prvo k cennmu papru je do rejstku zstav zapsno zpisem
zkonem stanovench daj; vymazno je vmazem zapsanch daj. To plat i o
budoucm zstavnm prvu a o zkazu zzen zstavnho prva k vci, kter nen
zapsna jako zstava.
13.
14.
prvo zpisem do rejstku zstav (pozn. obansk zkonk na rozdl od dve
platnho zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, nezakazuje monost
zzen podzstavnho prva k cennmu papru).
15.
16.


17.
odkladu jen tehdy, je-li inn; jinak bez zbytenho odkladu po nabyt jej
innosti. Nabyt innosti smlouvy dokld zstavn vitel, nejde-li o nabyt
innosti uplynutm doby.
18.


zapsan,
zstavn prvo.
19.
zstava, a oznaen takov vci, a daj o zapsanm zstavnm prvu je teba
poadovn.
20.
Odchylku od obecnho postupu pi vzniku zstavnho prva k movitm vcem
zpisem do rejstku zstav ( 1319) pedstavuje povinnost odevzdn cennho
papru na doruitele, kter je pedmtem zstavy, noti, jen zstavn prvo do
rejstku zstav zape, a to na celou dobu trvn zstavnho prva. Lze
dovozovat, e pjde o notskou schovu podle 81 a nsl. not. du, kter vak
nem konstitutivn inky pro vznik zstavnho prva.

pevodu jmn na spolenka
21.
Jestlie byly zastaveny podly nebo astnick cenn papry vydan osobou
zastnnou na pemn a toto zstavn prvo trv ke dni zpisu fze, rozdlen
nebo zmny prvn formy do obchodnho rejstku, pechz nebo roziuje se
zstavn prvo na podly nebo astnick cenn papry, je zstavn dlunk
nabv na zklad zastavench podl nebo astnickch cennch papr.
22.
Jestlie zastaven podly nebo astnick cenn papry pi fzi nebo rozdlen
zanikaj, ani dochz k jejich vmn, ale zstavn dlunk se ji podl na
nstupnick spolenosti, pechz zstavn prvo na podly nebo astnick
cenn papry zstavnho dlunka v nstupnick spolenosti.
23.
Jestlie zastaven podly nebo astnick cenn papry pi fzi, rozdlen nebo
zmn prvn formy zanikaj a zstavn prvo nepechz ani se neroziuje podle
pedchozch pravidel, m zstavn vitel prvo poadovat poskytnut dostaten
jistoty. Nedojde-li mezi zstavnm vitelem a dlunkem k dohod o zpsobu
zajitn pohledvky, rozhodne o dostatenm zajitn soud s ohledem na druh a
vi pohledvky.
24.
rejstku nebo akciov spolenost, kter vznikla zmnou prvn formy, po zpisu
tto zmny do obchodnho rejstku vyzna na astnickch cennch paprech na
jmno, k nim pechz nebo vznik zstavn prvo, zznamem zstavn prvo.
Zznam mus mt nleitosti zstavnho rubopisu. Po vyznaen zstavnho prva
je spolenost odevzd zstavnmu viteli nebo schovateli. astnick cenn
papry na majitele, k nim pechz nebo vznik zstavn prvo, spolenost
odevzd zstavnmu viteli nebo schovateli.
25.
rejstku nebo akciov spolenost, kter zmnila prvn formu, po zpisu tto
zmny do obchodnho rejstku v pkazu k vydn nebo pevodu cennch papr
centrlnmu depoziti cennch papr ulo, aby zapsal pechod nebo vznik
zstavnho prva k zaknihovanm astnickm cennm paprm na et
vlastnka do centrln evidence cennch papr. Nevede-li centrln depozit
cennch papr et vlastnka, zabezpe, aby zstavn prvo na et vlastnka
zapsala osoba, kter vede evidenci navazujc na centrln evidenci cennch
papr. Jsou-li nebo maj-li bt astnick cenn papry imobilizovny, pouij se
tato pravidla pimen.
26.
Jestlie m zstavn prvo pejt nebo vzniknout k jednomu nebo vce podlm,
mus bt soust nvrhu na zpis fze, rozdlen nebo zmny prvn formy do
obchodnho rejstku t nvrh na zpis zstavnho prva k jednomu nebo vce
obchodnm podlm do obchodnho rejstku.
27.
Vyplv-li existence zstavnho prva z daj zapsanch do obchodnho rejstku,

vyzna rejstkov soud pechod nebo vznik zstavnho prva k podlu pi zpisu
fze nebo rozdlen i bez nvrhu.
28.
Vznik nebo pechod zstavnho prva k podlu lze do obchodnho rejstku zapsat
i nsledn, a to i bez nvrhu.
29.
Stane-li se v dsledku fze, rozdlen nebo zmny prvn formy t podl nebo
astnick cenn papr pedmtem zstavnho prva rznch zstavnch vitel,
jejich pohledvky byly ped pemnou zajitn samostatn, uspokoj se v
ppad realizace zstavnho prva tito zstavn vitel pomrn tak, jako kdyby
k pemn nedolo. Je-li spolenou zstavou astnick cenn papr, odevzd jej
spolenost tomu zstavnmu viteli nebo schovateli, na kterm se dohodnou
vichni zstavn vitel. Nedojde-li k dohod zstavnch vitel ani v pimen
dob po vzv spolenosti, odevzd spolenost cenn papr schovateli, jeho
sama vybere s p dnho hospode na nklady zstavnch vitel.
30.
Uveden pravidla se pouij i na zaknihovan astnick cenn papry.
31.
Existence a pechod zstavnho prva k cennm paprm a k podlm vydanm
kteroukoliv z prvnickch osob zastnnch na peshranin pemn se d (viz
59g zk. o pemnch):
a) ustanovenmi zkona o pemnch, je-li zanikajc nebo rozdlovanou
prvnickou osobou a nstupnickou prvnickou osobou esk osoba,
b) ustanovenmi zkona o pemnch, je-li zanikajc nebo rozdlovanou

prvnickou osobou zahranin prvnick osoba a nstupnickou prvnickou osobou
esk prvnick osoba, pokud to nevyluuje prvn d sttu, jm se d zstavn
prvo k cennm paprm nebo k podlu, nebo prvn d sttu, kterm se d
vnitn pomry zahranin prvnick osoby, nebo
c) ustanovenmi prvnch pedpis sttu, ktermi se budou dit vnitn prvn

pomry nstupnick prvnick osoby po zpisu peshranin pemny do
zahraninho obchodnho rejstku, je-li nstupnickou prvnickou osobou
zahranin prvnick osoba, pokud to nevyluuje prvn d sttu, jm se d
zstavn prvo k cennm paprm nebo k podlu, nebo prvn d sttu, kterm
se d vnitn pomry zahranin prvnick osoby.
32.
V ppadech uvedench sub c) se ustanoven zkona o pemnch o pechodu
zstavnho prva k cennm paprm a podlm pouij na eskou prvnickou
osobu zastnnou na pemn, nen-li to v rozporu s donucujcmi pedpisy
prvnch d stt, ktermi se d vnitn pomry zahranin prvnick osoby.
33.
Jestlie je podl pejmajcho spolenka zastaven, lze rozhodnout o pevodu
jmn, jen je-li zstavnmu viteli poskytnuto dostaten zajitn jeho
pohledvky. Je-li zastaven podl jinho spolenka, je ve prospch zstavnho
vitele msto zaniklho podlu zastavena pohledvka na vyplacen vypodn,
na n m tento spolenk prvo podle tohoto zkona, a to a do ve zajitn
pohledvky s psluenstvm. Zastaven tto pohledvky psemn oznm
zstavce zstavnmu viteli bez zbytenho odkladu po zpisu pevodu jmn do
obchodnho rejstku. Stejnou povinnost m pejmajc spolenk, jestlie mu je
nebo me bt osoba zstavnho vitele znma. Spolenk, jeho podl je
zastaven, oznm psemn pejmajcmu spolenkovi osobu zstavnho vitele a
vi zajiovan pohledvky bez zbytenho odkladu pot, co se dozvdl nebo
mohl dozvdt o svoln valn hromady zanikajc spolenosti, kter m schvlit
pevod jmn na pejmajcho spolenka. Vznik zstavnho prva je vi
pejmajcmu spolenkovi inn okamikem zpisu pevodu jmn do
obchodnho rejstku, pokud vdl nebo mohl vdt ji ped tmto zpisem, e
podl jinho spolenka je zastaven, jinak v okamiku, kdy se dozvdl o vzniku
zstavnho prva zpsobem, kter stanov obansk zkonk.
514 a nsl., 2402 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
notsk d
Z judikatury:
I. Dolo-li ke zzen zstavnho prva pednm akcie zstavnmu viteli,
je k nvrhu na umoen ztracen nebo znien akcie oprvnn (vcn
legitimovn) zstavn vitel, ledae by ji po zniku zstavnho prva vrtil
zstavnmu dlunku nebo ji prodal za elem uspokojen zajitn pohledvky
prostednictvm obchodnka s cennmi papry.
II. Pihlku listiny navren k umoen podv ten, kdo m listinu u sebe
(ve sv drb) nebo kdo to alespo tvrd, a kdo tedy listinu pedloil soudu nebo
je alespo pipraven tak na vzvu soudu uinit.
III. Nmitky proti umoen listiny podv ten, kdo sice nem listinu ve sv
drb, avak popr sprvnost daj o ztrt nebo znien listiny nebo tvrd, e
jsou tu jin (dal) okolnosti, kter brn tomu, aby listina byla soudem prohlena
za umoenou.
IV. Soud zamtne nvrh na umoen listiny podle ustanoven 185q vty
druh o. s. . nejen tehdy, byla-li listina dn (dvodn) pihlena, ale i v
ppad, e bylo na zklad uplatnnch nmitek dokazovnm zjitno, e se k
umoen navren listina ve skutenosti neztratila a ani nebyla zniena.
(NS 21 Cdo 2748/2006)
Z literatury:
v eskm prvu). PrRo, 2004, . 7, s. 261.
1329
(Vznik zstavnho prva k uschovanmu cennmu papru)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva k cennmu papru v schov (1 a 3)
II. Vyznaen zstavnho prva v schov provdn podnikatelskm

zpsobem (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva k cennmu papru v schov

K odst. 1
1.
Komentovan ustanoven lze aplikovat na situace, kdy zastavovan cenn papr
je v schov (viz 2402 a nsl. zejmna 2409 a nsl.). V takovm ppad
pedstavuje zpsob vzniku zstavnho prva oznmen jako jednostrann prvn
jednn doruen schovateli cennho papru kumulativn s doruenm stejnopisu
zstavn smlouvy. Oznmen je projevem vle nkterho z astnk zstavn
smlouvy, tj. zstavnho vitele nebo zstavce v postaven prvnho zstavnho
dlunka.
2.
Doruen oznmen je dleit pro nastoupen nevyvratiteln domnnky, e
oprvnnmi osobami ze zvazkovho vztahu vzniklho na zklad smlouvy o
schov cennch papr jsou spolen zstavn vitel a vlastnk zastavench
cennch papr, tj. zstavn dlunk.
3.
Pokud by byl uschovn cenn papr na ad, tak zstavn prvo nevznikne
oznmenm o jeho zastaven schovateli, protoe ke vzniku zstavnho prva je i v
tomto ppad potebn zstavn rubopis.
II. Vyznaen zstavnho prva v schov provdn podnikatelskm

zpsobem
K odst. 2
4.
Osoba, kter vykonv schovu jako podnikatel ( 420), m povinnost v evidenci
vyznait existenci zstavnho prva k cennmu papru. Dle je teba odliit
"jednoduchou" schovu ( 2409) a "hromadnou" schovu ( 2410); v prvnm
ppad je povinnost schovatele uloit zastaven cenn papry oddlen.
420, 2402 a nsl.
Z literatury:
1330
(Vydn zastavenho cennho papru zstavnmu dlunkovi)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
Vklad:
1.
Podle 1377 odst. 1 psm. c) zanik zstavn prvo vrcenm zstavy zstavnmu
dlunkovi. Vrcen podle tohoto ustanoven m provst zstavn vitel, pesto
vak nen vyloueno, aby znik zstavnho prva nastal i v ppad, e tak uin
osoba, kter m zstavu v detenci, typicky schovatel.
2.
Zmr, aby nedolo k zniku zstavnho prva k cennmu papru jeho vydnm
zstavnmu dlunkovi, je zajiovn konstrukc, podle n me schovatel v
pedvdan situaci (tj. pi vzniku zstavnho prva k cennmu papru, kter byl pi
zastaven u tet osoby) vydat zastaven cenn papr jeho vlastnkovi, tj.
zstavnmu dlunkovi, jen se souhlasem zstavnho vitele. Pokud by byl vydn
zastaven cenn papr bez souhlasu zstavnho vitele, pedvdan nsledek
nenastane.
514, 1377
Z literatury:
1331
(Vznik zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru a jeho vmaz)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru (1 a 6)
II. Vmaz zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Vznik zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru

K odst. 1
1.
Zaknihovan cenn papr je takov cenn papr, kter je nahrazen zpisem do
pslun evidence a nelze ho pevst jinak ne zmnou zpisu v tto evidenci (
525 odst. 1). Nen-li stanoveno jinak, je zaknihovan cenn papr veden v
centrln evidenci podle 92 a nsl. zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu.
2.
Povaha zaknihovanho cennho papru determinuje i zpsob vzniku zstavnho
prva. Prvotnm pedpokladem je zstavn smlouva uzaven v psemn form
(ve smyslu 1314 odst. 1), zpsobem je zpis na tu vlastnka v evidenci.
3.
Komentovan ustanoven upravuje postup pro zpis zstavnho prva na
tu zstavnho dlunka, a to v zvislosti na osob navrhovatele - pkazce jako
oprvnn osoby. Tmito oprvnnmi osobami jsou:
a) vlastnk tu,
b) jin osoba, kter je subjektem zstavnprvnho vztahu, pp. obliganho

vztahu, jeho obsahem je zajitn pohledvka.
Pod-li pkaz vlastnk tu, postauje tento pkaz, ostatn oprvnn
osoby mus doloit zzen zstavnho prva (pozn. v tto fzi nelze doloit zzen
zstavnho prva, lze toliko doloit uzaven zstavn smlouvy, protoe ke zzen
zstavnho prva dojde a po pkazu k zpisu zstavnho prva, a to samotnm
zpisem).
4.
Smluvn zstavn prvo k investinmu nstroji nelze zapsat po dobu pozastaven
nakldn ( 97 odst. 5 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu).
5.
Zpis zstavnho prva v evidenci cennch papr m konstitutivn inky.
6.
Podle 99 odst. 2 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, vyd
osoba, kter vede evidenci zaknihovanch investinch nstroj, zstavnmu
viteli na jeho dost vpis z evidence. V tomto vpisu uvede zaknihovan
investin nstroje zastaven ve prospch zstavnho vitele veden na tu
vlastnka a ppadn dal zstavn prva na investinm nstroji vznouc, vetn
poad zstavnch prv. Je-li vpis vydvn astnkem centrlnho depozite a
astnk je souasn zstavnm dlunkem nebo zstavcem zaknihovanch
investinch nstroj ve vpisu, me zstavn vitel poadovat po centrlnm
depoziti potvrzen sprvnosti vpisu a centrln depozit je povinen jej bez
zbytenho odkladu vydat.
II. Vmaz zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru

K odst. 2
7.
Zstavn prvo k zaknihovanmu cennmu papru zanikne obvyklmi
zpsoby ( 1376 a 1377). Znik zstavnho prva je teba vyznait v evidenci
cennch papr, a to na zklad pkazu nkter z oprvnnch osob:
a) zstavnho vitele,
b) jin osoby, kter je subjektem zstavnprvnho vztahu, pp. obliganho

Pod-li pkaz zstavn vitel, postauje tento pkaz, ostatn oprvnn
osoby mus doloit existenci prvn skutenosti zpsobujc znik zstavnho
prva.
525 a nsl., 1312, 1376, 1377
Souvisejc pedpisy:
Z literatury:
1332
(Oprvnn zstavnho vitele)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. Vkon prv spojench s cennm paprem (3 a 4)
III. Prvo na vnosy a jin penit plnn (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1316
I. Obecn
1.
prava oprvnn zstavnho vitele se tk jak zstavnho prva k cennmu
papru, tak zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru (v tomto smyslu
nen v postaven zstavnho vitele rozdl).
2.
Podle komentovanho ustanoven je teba diverzifikovat mezi prvy spojenmi s
cennm paprem, vydlit z nich prvo na vnosy a jin penit plnn, a zbydou
ostatn prva, nap. prva rozhodovac, resp. podl na tvorb vle prvnick
osoby.
II. Vkon prv spojench s cennm paprem
3.
Zstavn vitel je oprvnn vykonvat jin prva ne prvo na vnosy a jin
penit plnn pouze v rozsahu sjednanm v zstavn smlouv i v jinm
prvnm jednn.
4.
Nebude-li rozsah vkonu tchto prv ujednn, nen zstavn vitel oprvnn
tato prva vykonvat; vkon zstv zachovn pro vlastnka cennch papr.
III. Prvo na vnosy a jin penit plnn
5.
Odkaz na ustanoven o plnn ze zastaven pohledvky pedevm znamen, e
bude preferovna dohoda zstavnho vitele a zstavce (pp. zstavnho
dlunka) - srov. 1340. V tto dohod se zstavn vitel me vzdt prva na
vnosy a jin penit plnn z cennho papru ve prospch jeho vlastnka, tj.
zstavnho dlunka.
6.
Do splatnosti zajitn pohledvky me emitent cennho papru plnit jen
nedln vlastnkovi cennho papru a zstavnmu viteli. Obansk zkonk
nedlnost postaven dvou oprvnnch osob v dnm ustanoven ble
nespecifikuje (nejde o zvazek s nedlitelnm plnnm ve smyslu 1869 - 1870).
Z tohoto dvodu lze doporuit, aby pedevm zstavn vitel dal, aby emitent
cennho papru plnn uloil ve prospch jich obou do schovy u tet osoby (k
schov viz vklad u 1336).
7.
Pokud je zajitn pohledvka splatn, je zstavn vitel oprvnn poadovat
vnosy a jin penit plnn z cennho papru od emitenta. To znamen, e
emitent mus vnosy a jin penit plnn poskytnout namsto vlastnkovi
cennch papr zstavnmu viteli.
1322, 1323, 1336 a nsl.
Z literatury:
Zastaven tu vlastnka zaknihovanch cennch papr
1333
(Vznik zstavnho prva k tu zaknihovanch cennch papr a jeho
vmaz)
Pehled vkladu:
I. Vznik zstavnho prva k tu zaknihovanch cennch papr (1 a 4)
II. Vmaz zstavnho prva k tu zaknihovanch cennch papr (5 a 6)
Ustanoven o zastaven tu zaknihovanch cennch papr se navrhuje

pevzt, s drobnou pravou, z platnho znn zkona o cennch paprech, do
kterho bylo vloeno zkonem . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s
pijetm zkona o finannm zajitn. elem tohoto institutu je usnadnit
transakce na finannm trhu pi zen kreditnho rizika mezi astnky trhu nebo
pi zizovn jistoty finannm zajitnm, zejmna s ohledem na monost vyuit
elektronickch prostedk. prava se navrhuje jako obecnj alternativa k
zastaven jednotlivch zaknihovanch cennch papr; jej vhoda se spatuje
zejmna v tom, e pi nabyt cennho papru po vzniku zstavnho prva k tu
vznikne zstavn prvo k cennmu papru ji zpisem vlastnickho prva k
zaknihovanmu cennmu papru na et vlastnka. Zstavn prvo k jednotlivm
cennm paprm zapsanm na tu, kter byl zastaven, je prvo vcn: proto
pevod vlastnickho prva k cennmu papru inky zstavnho prva neru.
Opat-li si vak pevodce pedchoz souhlas zstavnho vitele k pevodu
vlastnickho prva k cennmu papru, zstavn prvo k pevedenmu cennmu
papru pevodem zanikne. Bude-li vlastnick prvo k cennmu papru pevedeno
bez souhlasu zstavnho vitele, zstavnho prva se to nedotkne, ledae by se
jej zstavn vitel dodaten vzdal.
I. Vznik zstavnho prva k tu zaknihovanch cennch papr
1.
Podle 527 odst. 1 se na tu vlastnka eviduj jeho zaknihovan cenn papry.
Tento et (jako i dal ty) se vede podle zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu.
2.
Povaha tu vlastnka zaknihovanch cennch papr uruje i zpsob vzniku
zstavnho prva. Prvotnm pedpokladem je zstavn smlouva uzaven v
psemn form (ve smyslu 1314 odst. 1), zpsobem je zpis zstavnho prva u
tu vlastnka v evidenci.
3.
Komentovan ustanoven odkazuje ohledn postupu pi zpisu zstavnho
prva na postup pro zpis zstavnho prva k zaknihovanmu cennmu papru na
tu zstavnho dlunka. Z toho vyplv, e zstavn prvo k tu vlastnka se
zape v zvislosti na osob navrhovatele - pkazce jako oprvnn osoby. Tmito
osobami jsou:
a) vlastnk tu,
b) jin osoba, kter je subjektem zstavnprvnho vztahu, pp. obliganho

Pod-li pkaz vlastnk tu, postauje tento pkaz, ostatn oprvnn
osoby mus doloit zzen zstavnho prva (tak v tomto ppad se uplatn
vhrada k dikci 1331, tj. e v tto fzi nelze doloit zzen zstavnho prva, lze
toliko doloit uzaven zstavn smlouvy, protoe ke zzen zstavnho prva
dojde a po pkazu k zpisu zstavnho prva, a to samotnm zpisem).
4.
Zpis zstavnho prva v evidenci cennch papr m konstitutivn inky.
II. Vmaz zstavnho prva k tu zaknihovanch cennch papr
5.
Zstavn prvo k tu vlastnka zaknihovanch cennch papr zanikne
obvyklmi zpsoby ( 1376 a 1377). Znik zstavnho prva je teba vyznait v
evidenci cennch papr, a to na zklad pkazu nkter z oprvnnch osob:
a) zstavnho vitele,
b) jin osoby, kter je subjektem zstavnprvnho vztahu, pp. obliganho

Pod-li pkaz zstavn vitel, postauje tento pkaz, ostatn oprvnn
osoby mus doloit existenci prvn skutenosti zpsobujc znik zstavnho
prva.
6.
Jde o obdobu postupu podle 1331 odst. 2.
527, 1312, 1376, 1377
Souvisejc pedpisy:
Z literatury:
1334
(Rozsah a znik zstavnho prva k tu, oprvnn zstavnho vitele)
Pehled vkladu:
I. Rozsah zstavnho prva (1)
II. Oprvnn zstavnho vitele (2 a 7)
III. Znik zstavnho prva k pevedenmu cennmu papru (8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1333
I. Rozsah zstavnho prva

K odst. 1
1.
Na tu vlastnka zaknihovanch cennch papr me bt zapsno neomezen
mnostv cennch papr. V jistm slova smyslu pipomn zastaven tu
zastaven vci hromadn ( 1347). Z toho vyplv, e zstavn prvo vzne na
vech cennch paprech aktuln zapsanch na zastavenm tu vlastnka.
II. Oprvnn zstavnho vitele
2.
prava oprvnn zstavnho vitele je zaloena odkazem na ustanoven
upravujc zstavn prvo k jednotlivm cennm paprm (srov. zejmna 1332).
To znamen, e je teba rozliit prvo na vnosy a jin penit plnn a ostatn
prva, nap. prva rozhodovac, resp. podl na tvorb vle prvnick osoby.
3.
Zstavn vitel je oprvnn vykonvat jin prva ne prvo na vnosy a jin
penit plnn pouze v rozsahu sjednanm v zstavn smlouv i v jinm
prvnm jednn (me jt o samostatnou smlouvu - nepojmenovanou - uzavenou
mezi zstavnm vitelem a zstavnm dlunkem, i takov ujednn me bt
obsahem jin smlouvy).
4.
Nebude-li rozsah vkonu tchto prv ujednn, nen zstavn vitel oprvnn
tato prva vykonvat; vkon zstv zachovn pro vlastnka cennch papr.
5.
Odkaz na ustanoven o plnn ze zastaven pohledvky pedevm znamen, e
bude preferovna dohoda zstavnho vitele a zstavce (pp. zstavnho
dlunka) - srov. 1340. V tto dohod se zstavn vitel me vzdt prva na
vnosy a jin penit plnn z cennho papru ve prospch jeho vlastnka, tj.
zstavnho dlunka.
6.
Do splatnosti zajitn pohledvky me emitent cennho papru plnit jen
nedln vlastnkovi cennho papru a zstavnmu viteli. Obansk zkonk
nedlnost postaven dvou oprvnnch osob v dnm ustanoven ble

nespecifikuje (nejde o zvazek s nedlitelnm plnnm ve smyslu 1869 a
1870). Z tohoto dvodu lze doporuit, aby pedevm zstavn vitel dal, aby
emitent cennho papru plnn uloil ve prospch jich obou do schovy u tet
osoby (k schov viz vklad u 1336).
7.
vnosy a jin penit plnn z cennho papru od emitenta. To znamen, e
emitent mus vnosy a jin penit plnn poskytnout namsto vlastnkovi
cennch papr zstavnmu viteli.
III. Znik zstavnho prva k pevedenmu cennmu papru

K odst. 2
8.
Druh odstavec komentovanho ustanoven obsahuje specifickou konstrukci
zniku zstavnho prva, kter koresponduje s vlastnostmi zstavy, tj. tu
vlastnka cennch papr a jednotlivch cennch papr. Zstavn prvo k
cennmu papru pevedenmu ze zastavenho tu vlastnka se souhlasem
zstavnho vitele okamikem pevodu zanik. A contrario by tato konstrukce
znamenala, e pevodem cennho papru ze zastavenho tu bez souhlasu
zstavnho vitele zstavn prvo nezanik. Jde o zvr znan problematick a
odporuje povaze zstavy hromadn vci ( 1347 in fine).
1347, 1377
Z literatury:
Zastaven pohledvky
1335
(Pedmt a vznik zstavnho prva k pohledvce)
Pehled vkladu:
I. Zvltn ustanoven o zastaven pohledvky (1)
II. Subjekty zstavnprvnho vztahu (2 a 3)
III. Pedmt zstavnho prva k pohledvce (4 a 7)
IV. Splynut vitele a dlunka (8)
V. Zstavn smlouva, forma (9 a 10)
VI. Vznik zstavnho prva (11 a 22)
Pokud jde o zastaven pohledvky, d praktick poteba podrobnj

ustanoven, nebo kus prava v platnm obanskm zkonku bud adu
nejasnost. Osnova bere v vahu pipomnky vznen zejmna z bankovnho
sektoru. Nov navren ustanoven se inspiruj mj. obdobnou pravou v BGB (
1283 a 1300), ale oprouj se od jeho plin kazuistiky. Vychz se z pojet, e
zastavit lze kadou pohledvku, ji lze postoupit. Protoe vak ustanoven o cessi
sthaj neplatnost postup takov pohledvky, ohledn n to vyluuje ujednn
vitele a dlunka, zdrazuje se, e nedoteno zstv pravidlo, e smluven
zkaz zastaven pohledvky m vi zstavnmu viteli inky jen, musel-li mu
bt znm. Dle se navrhuje rozit monost zastaven i na pohledvku, kterou m
zstavce vi zstavnmu viteli (co m vznam zejmna pi zastaven
pohledvky z tu v prospch toho, kdo et vede). Navrhuj se tak jasn
pravidla pouiteln v ppadech, kdy se zastaven pohledvka stane splatnou

ped splatnost zajitn pohledvky, anebo a po jej splatnosti. S upesnnm se
pejm i dosavadn pravidlo 167 odst. 2 platnho obanskho zkonku: je-li
zastavena pohledvka na vydn jinho vcnho plnn, ne je plnn penit,
pechz zstavn prvo ze zastaven pohledvky na pedmt plnn. Z povahy
pechodu vyplv, e zstavn prvo pechz beze zmn co do poad, rozsahu
kryt apod.
I. Zvltn ustanoven o zastaven pohledvky

K odst. 1
1.
Na postup pi zajitn pohledvky zstavnm prvem k pohledvce se pouij
pslun ustanoven o zstavnm prvu; nen zsadnho rozdlu, zda je zstavou
vc hmotn i nehmotn. Nicmn ustanoven 1335 a 1340 vyjaduj specifika
zastaven pohledvky, kter maj ped obecnou pravou pednost.
II. Subjekty zstavnprvnho vztahu
2.
V zstavnprvnm vztahu, je-li pedmtem zstavy pohledvka zstavnho
dlunka, vystupuj tyto strany, kter pro zjednoduen oznaujeme jako subjekty
(s vdomm mon plurality subjekt na kterkoliv stran):
a) Zstavn vitel, kter je oprvnnm, tj. nositel zstavnho prva. Souasn
mus bt subjektem zajitn pohledvky, kter je tzv. zstavn pohledvkou, tj.
obliganm vitelem.
b) Zstavce je osobou, kter zastavuje svoji pohledvku, nemus bt obliganm

dlunkem zstavnho vitele. Povaha zstavnho prva k pohledvce zstv
stejn, i kdy je zstavcem obligan dlunk zstavnho vitele i osoba tet.
c) Poddlunkem se automaticky stv zstavcv dlunk.
3.
Pi zastaven pohledvky tak mohou vzniknout tyto vztahy:

a) Dlunk D zastavuje svoji pohledvku vi svmu dlunkovi
Obrzek 419.jpg
b) Roztpen reim u obliganho dlunka a zstavce lze vyjdit takto:
Obrzek 417.jpg
III. Pedmt zstavnho prva k pohledvce
4.
Pedmtem zstavnho prva me bt jakkoliv postupiteln pohledvka;
postoupen pohledvky upravuje 1879 a nsl. Podle 1881 odst. 1 lze postoupit
pohledvku, kterou lze zcizit, pokud to ujednn dlunka a vitele nevyluuje, a
podle 1881 odst. 2 nelze postoupit pohledvku, kter zanik smrt nebo jej
obsah by se zmnou vitele k ti dlunka zmnil.
5.
Dvodov zprva v tto souvislosti uvd: "Protoe vak ustanoven o cessi
sthaj neplatnost postup takov pohledvky, ohledn n to vyluuje ujednn
vitele a dlunka, zdrazuje se, e nedoteno zstv pravidlo, e smluven
zkaz zastaven pohledvky m vi zstavnmu viteli inky jen, musel-li mu
bt znm." Je vak nutno zdraznit, e tato partie dvodov zprvy smuje dv
omezen dispozic s pohledvkou. Prvn je omezen cese, resp. jej neplatnost,
pokud je postoupen vyloueno ujednnm dlunka a vitele ( 1881 odst. 1); v
takovm ppad je samozejm, e tuto pohledvku nelze zastavit, protoe nen
postupiteln, piem toto omezen je absolutn. Druhm je omezen vychzejc
ze zkazu zastavit pohledvku ( 1309 odst. 2); v takov situaci m ujednn
zakazujc zastaven pohledvky inky vi tet osob, jen pokud by zkaz byl
zapsn do rejstku zstav i byl tet osob znm.
6.
Podle 1335 odst. 1 vta druh je vylouen znik pohledvky (i j
korespondujcho dluhu) v situaci, kdy dojde ke splynut (konfuzi) osoby vitele a
dlunka, za pedpokladu, e tato pohledvka je zstavou. Podle dvodov zprvy

byl zmr tento: "Dle se navrhuje rozit monost zastaven i na pohledvku,
kterou m zstavce vi zstavnmu viteli (co m vznam zejmna pi
zastaven pohledvky z tu v prospch toho, kdo et vede)." Zkonn dikce
vak tomuto zmru neodpovd. Situaci pedpokldanou dvodovou zprvou lze
vyjdit takto:
Obrzek 416.jpg
To znamen, e dlunk (zstavce) m vi svmu dlunkovi pohledvku
(P1) a tento dlunk se stv zstavcovm vitelem. Zzen zstavnho prva k
takov pohledvce nevyvolv dn problm, je toliko vhodn pamatovat na
ppadn vylouen jednostrann kompenzace.
7.
Shodn zvry lze formulovat, i pokud by existoval roztpen reim obliganho
a zstavnho dlunka:
Obrzek 409.jpg
IV. Splynut vitele a dlunka
8.
Komentovan ustanoven kalkuluje se situac odlinou od zmru dvodov
zprvy. Zkladem byla tato "klasick" situace vznikajc pi zastaven pohledvky:
Obrzek 410.jpg
Pro jednoduchost vychzme z totonosti obliganho dlunka (D) a
zstavnho dlunka (zstavce - ZD). Ve vztahu vystupuj ti osoby:
- obligan vitel (toton se zstavnm vitelem),
- obligan dlunk (toton se zstavnm dlunkem - zstavcem),
- poddlunk (D1), piem poddlunkem je vitel (V).

Je nutno kalkulovat se dvma pohledvkami:
- pohledvka (P) vitele vi dlunkovi,
- pohledvka dlunka (totonho se zstavnm dlunkem) vi viteli, tj. vi

poddlunkovi (P1).
Splynut, o kterm uvauje 1335 odst. 1 vta druh, by znamenalo
nslednou konfuzi osoby vitele (V) a dlunka (D), nap. na zklad cese
pohledvky P vitelem V na dlunka D. Takov splynut pak nem vliv na dal
trvn pohledvky a dluhu, ale podle naeho nzoru pouze na trvn pohledvky
P1 a j odpovdajcho dluhu D1.
V. Zstavn smlouva, forma

K odst. 2
9.
Zstavn prvo k pohledvce vznikne na zklad zstavn smlouvy, kter mus
mt minimln prostou psemnou formu ( 1314), nebo i kdy je pohledvka vc
movitou, nelze ji z podstaty vci odevzdat zstavnmu viteli a nelze ji ani
odevzdat tet osob, kter by pohledvku pro vitele opatrovala.
10.
Zkon vak me pro zstavn smlouvu, kterou bude zastavovna pohledvka,
vyadovat i kvalifikovanou psemnou formu, tj. veejnou listinu. Bude tomu tak v
situaci, e si strany ujednaly, e zstavn prvo k pohledvce (jako vci movit)
vznikne zpisem do rejstku zstav ( 1319 odst. 1). Pak nezbytnost formy
veejn listiny pro zstavn smlouvu vyplv z 1314 odst. 2 psm. c).
VI. Vznik zstavnho prva
11.
Zstavn prvo k pohledvce vznik zsadn ji innost zstavn smlouvy.
Podle dikce odst. 2 vty prvn by mohla bt sjednna pozdj doba; toto
ustanoven je superfluum, protoe nic stranm nebrn, aby si ujednaly okamik,

kdy zstavn smlouva nabv innosti, a to bu s vyuitm suspenzivn
podmnky ( 548 odst. 2 vta druh), i se stanovenm doby (doloenm asu
podle 550).
12.
Na zklad tto zstavn smlouvy vznikaj povinnosti i poddlunkovi, tj.
dlunkovi zstavnho dlunka; proto se poddlunk mus o vzniku zstavnho
prva dozvdt. Zkon vyaduje, obdobn jako u postoupen pohledvky,
oznmen zstavnho dlunka doruen poddlunkovi nebo prokzn vzniku
zstavnho prva poddlunkovi zstavnm vitelem. Dokud nen naplnna
informan povinnost, nevznikaj poddlunkovi dn povinnosti ze zstavnho
prva k pohledvce jeho vitele, kterou je povinen jako svj dluh plnit, a trvaj
jen jeho povinnosti plnit dluh vi viteli vlastnmu.
13.
Pokud strany postupovaly podle 1319 odst. 1 a ujednaly si, e zstavn prvo k
pohledvce vznikne zpisem do rejstku zstav, uplatn se tento specifick
zpsob vzniku zstavnho prva.
14.
Rejstk zstav je upraven v 35f a nsl. not. du. O zastaven pohledvky se v
nm eviduj daje obdobn s daji evidovanmi o jinch zstavnch prvech (viz
vklad k 1319).
15.
Zstavn prvo je do rejstku zstav zapsno zpisem zkonem urench daj;
vymazno je vmazem zapsanch daj. To plat i o budoucm zstavnm prvu a
o zkazu zzen zstavnho prva k vci, kter nen zapsna jako zstava.
16.
17.
prvo zpisem do rejstku zstav.
18.
19.


20.
odkladu, jen je-li inn; jinak bez zbytenho odkladu po nabyt jej innosti.
Nabyt innosti smlouvy dokld zstavn vitel, nejde-li o nabyt innosti
uplynutm doby.
21.


zapsan,
zstavn prvo.
22.
zstava, a oznaen takov vci a daj o zapsanm zstavnm prvu je teba
poadovn.
513, 1310, 1312, 1314, 1315, 1319
Z judikatury:
1. Oznmil-li osobn a zstavn dlunk poddlunku, e pohledvky, kter
vi nmu m, dal do zstavy bance, poddlunk ji nsledn neme vi
osobnmu a zstavnmu dlunku inn uinit kony smujc k zapoten svch
pohledvek proti pohledvkm zastavenm. Uveden zvr se prosad bez
ohledu na to, e nkter ze zastavench pohledvek nebyly dosud splatn.
Pot, co nastala splatnost zastavench pohledvek, poddlunk m
povinnost plnit na hradu zastavench pohledvek zstavnmu viteli a od
prohlen konkursu na majetek osobnho a zstavnho dlunka se me tto
povinnosti zprostit jen hradou zastavench pohledvek do konkursn podstaty
osobnho a zstavnho dlunka.
(NS 29 Cdo 921/2009)
2. Je-li zstavou pohledvka, zstavn prvo k zastaven pohledvce vi
poddlunku je inn a zajitn pohledvka nebyla dn a vas uspokojena, je
poddlunk povinen po splatnosti zastaven pohledvky plnit zstavnmu viteli,
i kdy stanoven (sjednan) plnn po innosti zstavnho prva ji poskytl
svmu viteli (zstavnmu dlunku) nebo i kdy (ji dve) vi nmu uinil jin
prvn kon smujc k zniku zvazku (dluhu) odpovdajcho zastaven
pohledvce.
(NS 21 Cdo 1891/2005)
3. I. Je-li zstavou splatn penit pohledvka a zstavn prvo je vi
poddlunku inn, je zstavn vitel oprvnn domhat se pmo vi
poddlunku toho, aby mu a do ve zastaven pohledvky uhradil zajitnou
pohledvku: prvo poadovat hradu zajitn pohledvky a do ve zastaven
pohledvky po zstavnm dlunku, jm je osoba odlin od osobnho dlunka,
zstavnmu viteli nepslu.
II. Byl-li prohlen konkurs na majetek osobnho dlunka, je zstavn vitel
oprvnn pihlsit do tohoto konkursu pohledvku zajitnou zstavnm prvem k
pohledvce jako pohledvku s prvem na oddlen uspokojen v konkursu ( 28
zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis).
III. Je-li zstavou splatn penit pohledvka a zstavn prvo je vi
poddlunku inn, je zstavn vitel oprvnn pihlsit do konkursu
prohlenho na majetek poddlunka pohledvku zajitnou zstavnm prvem k
pohledvce jako pohledvku bez prva na oddlen uspokojen v konkursu a
pouze do ve zastaven pohledvky.
IV. Je-li zstavou splatn penit pohledvka, zstavn prvo je vi
poddlunku inn, a byl-li prohlen konkurs na majetek osobnho dlunka,
zprost se poddlunk povinnosti plnit zstavnmu viteli ze zajitn jen tm, e
zastavenou pohledvku nebo stku rovnajc se zajitn pohledvce uhrad do
konkursn podstaty osobnho dlunka ( 27 odst. 5 zkona . 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis).
(NS 29 Odo 820/2001)
Z literatury:
1336
(Prva a povinnosti poddlunka, zstavnho dlunka a zstavnho vitele)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Prva a povinnosti ped splatnost zajitn pohledvky (2 a 5)
III. Prva a povinnosti po splatnosti zajitn pohledvky (6 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1335
I. Obecn
1.
Zvltn povaha zstavy - pohledvky - ovlivuje i sten odlin obsah
zstavnprvnho vztahu a zejmna determinuje povinnosti poddlunka. Jsou
odlin podle vvojovch fz zajitn pohledvky, tj. jsou zvisl na nastoupen
splatnosti pohledvky.
II. Prva a povinnosti ped splatnost zajitn pohledvky

K odst. 1
2.
Do splatnosti zajitn pohledvky me poddlunk plnit jen nedln svmu
viteli a zstavnmu viteli. Obansk zkonk nedlnost postaven dvou
oprvnnch osob v dnm ustanoven ble nespecifikuje (nejde o zvazek s
nedlitelnm plnnm ve smyslu 1869 a 1870). Z tohoto dvodu lze doporuit,
aby pedevm zstavn vitel dal, aby poddlunk plnn uloil ve prospch
jich obou do schovy u tet osoby.
3.
schova me mt rznou podobu, me bt zzena podle notskho du,
podle zkona o advokacii i podle obanskho soudnho du. Me jt t o
soukromoprvn schovu, kter vznikne na zklad smlouvy o schov ( 2402 a
nsl.). Smlouvou o schov se schovatel zave pevzt poddlunkovo plnn,
aby ho pro uschovatele (tj. pro zstavnho vitele a zstavnho dlunka)
opatroval. Ve smlouv lze ujednat, e schovatel me vc odevzdat do schovy
dalmu schovateli. Schovatel opatruje pevzat plnn, jak bylo ujednno, jinak
tak peliv, jak to odpovd povaze vci a jeho monostem, aby na vci nevznikla
koda, a po uplynut doby schovy zstavu uschovatelm (zda uschovan plnn
vyd zstavnmu viteli nebo zstavnmu dlunkovi, bude zviset na
okolnostech, zejmna na tom, zda zstavn vitel pistoup k vkonu zstavnho
prva i zda zstavn prvo zanikne uhrazenm zajitn pohledvky) vrt spolu
s tm, co k n pibylo. Tak pro schovatele plat povinnost zdret se veho, m by
se hodnota zstavy zmenila; k bnmu opoteben se nepihl ( 1367 odst.
2). V tomto smyslu lze uvaovat t o aplikaci pravidla zaazenho do 2405,
podle nho v ppad, e schovatel uije pevzatou zstavu pro sebe a umon
jinmu jej uit nebo ji d do schovy jinmu bez svolen uschovatel nebo bez
nezbytn poteby, nahrad uschovatelm vekerou kodu, a to i nahodilou. To
neplat, proke-li schovatel, e by koda postihla vc i jinak (nap. z vnitnch
pin - zkza zstavy).
4.
Zkon dle pedpokld, e se zstavn vitel a zstavn dlunk neshodnou na
osob schovatele, pak ho ur na nvrh kterhokoliv z nich soud podle
obanskho soudnho du.
5.
V dal fzi, tj. po splatnosti zajitn pohledvky, je schovatel povinen vydat

zstavnmu viteli ve k uspokojen jeho pohledvky.
III. Prva a povinnosti po splatnosti zajitn pohledvky

K odst. 2
6.
plnn ze zastaven pohledvky od poddlunka. To znamen, e poddlunk mus
plnit svj dluh namsto svmu viteli (zstavnmu dlunkovi) zstavnmu viteli.
To logicky vyaduje splatnost zastaven pohledvky. Nen-li zastaven
pohledvka splatn, vznik zstavnmu viteli prvo na postoupen, a to na
zklad smlouvy uzaven se zstavnm dlunkem. Jestlie by zstavn dlunk
prvo zstavnho vitele neuspokojil, lze se ho domhat prostednictvm soudu
(je vak teba zvit dlku soudnho zen s ohledem na ppadnou splatnost
zastaven pohledvky).
7.
Zstavn vitel m informan povinnost vi zstavnmu dlunkovi, jejm
obsahem je zprva o uplatnn prva na plnn vi poddlunkovi. Nesplnn tto
povinnosti me vst k ppadn povinnosti zstavnho vitele nahradit kodu
zstavnmu dlunkovi.
1340
Z literatury:
1337
(Vydn hyperochy, konverze zstavy)
Pehled vkladu:
I. Vydn hyperochy (1 a 2)
II. Konverze zstavy (3)
Z dvodov zprvy:
viz u 1335
I. Vydn hyperochy
1.
Majetkov ekvivalence je vyjdena povinnost zstavnho vitele vydat
pebytek (tzv. hyperochu), tj. tu st plnn poddlunka, kter pevyuje
zastavenou pohledvku (vetn jejho psluenstv a nklad, na jejich nhradu
m zstavn vitel prvo, tj. nklad na vymhn pohledvky, pokud mu
vznikly, a nelze vylouit nklady na schovu plnn ze zastaven pohledvky).
2.
Nen rozhodn, zda zstavn dlunk je toton s obliganm dlunkem i zda je
od obliganho dlunka osobou odlinou. Prvo na hyperochu svd tomu
zstavnmu dlunkovi, v jeho majetkov sfe se promtlo plnn poddlunkem,
protoe se mu nedostalo plnn dluhu korespondujcho jeho pohledvce. Nen ani
relevantn, zda byl zstavcem, i zda se stal zstavnm dlunkem pozdjm
nabytm zstavy v dsledku postoupen zastaven pohledvky.
II. Konverze zstavy
3.
Druh vta komentovanho ustanoven se tk situace, kdy pedmtem

zastaven pohledvky bylo vcn plnn. Vydnm vci poddlunkem zstavnmu
viteli dochz ze zkona ke konverzi zstavnho prva, protoe zstavnmu
viteli vznik zstavn prvo k pevzat vci (vci ve vlastnictv zstavnho
dlunka, kter me bt souasn i obliganm dlunkem) a zanik zstavn
prvo k pohledvce, protoe tato pohledvka zanikla. Jde o znik zstavnho
prva v souladu s 1377 odst. 1 psm. a).
513, 1368
Z literatury:
1338
(Splatnost zastaven pohledvky)
Z dvodov zprvy:
viz u 1335
Vklad:
1.
Ustanoven 1338 se pouije, neujednaj-li si strany nco jinho (srov. 1340).
K odst. 1
2.
Splatnost zastaven pohledvky, podle jej povahy, me bt vzna na projev
vle vitele, tj. zstavnho dlunka (typicky vpov tu). Je pouze na nm,
zda tento projev uskuten i nikoliv. Pouze pokud by mohlo dojt k ohroen
jistoty, mohl by se zstavn vitel domhat (prostednictvm soudu), aby
zstavn dlunk projev vle uskutenil (vr vypovdl, odstoupil od smlouvy,
splnil podmnku apod.).
K odst. 2
3.
Pozice poddlunka jako dlunka zastaven pohledvky odvoduje, e
podmnkou innosti jeho projevu vle je oznmen zstavnmu viteli.
1340
Z literatury:
1339
(Vplata zstatku na tu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1335
Vklad:
1.
Specifick reim uspokojen ze zastaven pohledvky se tk pohledvky z tu.
Zstavn vitel je oprvnn pikzat bance, pp. jinmu subjektu, kter vede
et pro zstavnho dlunka, aby mu vyplatil zstatek na tu do ve zajitn
pohledvky. Zstavn vitel mus oznmit vi zajitn pohledvky i termn jej
splatnosti. Podle naeho nzoru by ml zstavn vitel nejen oznmit, ale t
doloit vi zajitn pohledvky.
2.
Subjekt, kter et vede, je vi zstavnmu viteli poddlunkem.
2662 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zk. . 284/2009 Sb., o platebnm styku
Z literatury:
1340
(Smluvn reim)
Z dvodov zprvy:
viz u 1335
Vklad:
1.
Ustanoven 1336 a 1338 maj dispozitivn povahu, smluvn strany si mohou
dohodnout jin reim uspokojen pohledvky zstavnho vitele, nezbytnost
souhlasu zstavnho vitele k projevu vle nutnho ke splatnosti zastaven
pohledvky apod.
2.
Podle 1338 odst. 1 se nevyaduje k projevu vle vitele, tj. zstavnho
dlunka, nutnho ke splatnosti zastaven pohledvky (typicky vpov tu,
odstoupen od smlouvy, splnn podmnky) souhlas zstavnho vitele. Pokud se
vak strany, s ohledem na dispozitivnost tohoto pravidla chovn, dohodnou, e
souhlas zstavnho vitele je nutn, me se vitel domhat udlen souhlasu,
hroz-li ohroen jistoty (srov. podobnou monost zstavnho vitele vi
zstavnmu dlunkovi podle 1338 odst. 1 in fine).
1336, 1338
Z literatury:
1341
Budouc zstavn prvo
Pehled vkladu:
I. Budouc zstavn prvo (1 a 4)
II. Vznik zstavnho prva (5 a 7)
III. Vznam budoucho zstavnho prva (8)
Z dvodov zprvy:
M-li se stt zstavou vc, jejm vlastnkem se zstavn dlunk m stt a

po uzaven zstavn smlouvy, lze sice zstavn smlouvu uzavt ji pedem, ale
zstavn prvo k vci vznikne, a se zstavn dlunk stane vlastnkem. V
ppadech, kdy se k vzniku zstavnho prva vyaduje zpis do veejnho
seznamu nebo do rejstku zstav, vznikne zstavn prvo rovn nabytm
vlastnickho prva zstavnm dlunkem, avak za pedpokladu, e budouc
zstavn prvo bylo do tchto evidenc zapsno. Me se stt, e zstavce uzave
se zstavnm vitelem smlouvu o budoucm zstavnm prvu a e se zstavnm
dlunkem stane v dsledku jeho smrti, rozvodu manelstv nebo postoupen prv
zstavcv prvn nstupce. V takovm ppad budouc zstavn prvo zavazuje i
zstavcova prvnho nstupce. Ve smlouv to ostatn lze pro urit ppady
vslovn ujednat; stejn tak to smlouva me pro urit ppady i vylouit.
I. Budouc zstavn prvo
1.
Institut budoucho zstavnho prva umouje 1310 odst. 2 jako vjimku z
obvykl situace, e zstavce jako prvn zstavn dlunk je v dob vzniku
zstavnho prva vlastnkem zstavy. Ustanoven 1310 odst. 2 umouje, aby
bylo zzeno i zstavn prvo k zstav, kter nen ve vlastnictv zstavce - tzv.
budouc zstavn prvo. I v takovch ppadech me bt pedmtem budoucho
zstavnho prva kterkoliv z vc zpsobilch bt pedmtem zstavnho prva zstavou - ve smyslu 1310 odst. 1. Vjimky mohou bt zakotveny pro nkter
prvn vztahy (nap. podle 346d zk. prce nen mon zstavn prvo zdit k
vci, k n zamstnanci vznikne vlastnick prvo teprve v budoucnu).
2.
Budouc zstavn prvo se zapisuje do veejnho seznamu nebo do rejstku
zstav (v zvislosti na povaze pedmtu budoucho zstavnho prva); nap. do
katastru nemovitost se zape vkladem [ 11 odst. 1 psm. e) katastrlnho
zkona]. V takovm ppad je podmnkou zpisu souhlas aktulnho vlastnka
pedmtu zstavy. Formu souhlasu obansk zkonk vslovn nepedepisuje,
psemnou formu lze dovodit z poadavku vytyenho v 560.
3.
U budoucho zstavnho prva se v katastru nemovitost podle 17 odst. 2
katastrln vyhlky eviduj stejn daje jako u zstavnho prva (srov. vklad k
1316 sub II, bod 18) a daj o zstavnm dlunku.
4.
Tak v rejstku zstav se eviduj o budoucm zstavnm prvu shodn daje jako
o zstavnm prvu (viz vklad k 1319 sub V, bod 14 a 22) a daj o tom, e
zapsan prvo je budoucm zstavnm prvem; po vzniku zstavnho prva se
zape i daj o dob jeho vzniku ( 35f a nsl. not. du).
II. Vznik zstavnho prva

K odst. 1
5.
Vznik zstavnho prva pedstavuje pemnu budoucho zstavnho prva v
"klasick" zstavn prvo. Takov zstavn prvo vznikne a v okamiku nabyt
vlastnickho prva (nerozhodno, zda k nmu dojde originrnm nebo derivativnm
zpsobem - pechodem i pevodem) zstavcem ( 1341 odst. 1).
6.
V 1341 odst. 1 je pochyben, nebo dolo k zmn adjektiva "vlastnick" za
adjektivum "zstavn". Ustanoven m znt takto: "(1) M-li se stt zstavou vc,
k n m zstavnmu dlunku vzniknout vlastnick prvo teprve v budoucnu,
vznikne zstavn prvo nabytm vlastnickho prva zstavnm dlunkem."
K odst. 2
7.
Tak v ppad, e budouc zstavn prvo je zapsno ve veejnm seznamu
(typicky v katastru nemovitost) nebo v rejstku zstav a ke vzniku zstavnho
prva je nutn konstitutivn zpis do tchto evidenc, dojde k pemn budoucho
zstavnho prva na "klasick" zstavn prvo nabytm vlastnickho prva k
zstav zstavnm dlunkem. Podle 69 odst. 3 katastrln vyhlky zape
katastrln ad zmnu budoucho zstavnho prva na existujc zstavn prvo,
k n dolo nabytm vlastnickho prva zstavnm dlunkem k nemovitosti, ke
kter bylo dosud zapsno budouc zstavn prvo, k nvrhu zstavnho dlunka
nebo jeho prvnho nstupce spolu se zpisem jeho vlastnickho prva nebo i
pozdji na zklad prohlen zstavnho vitele s nleitostmi obdobnmi
prohlen o vzniku prva.
III. Vznam budoucho zstavnho prva
8.
Vznam budoucho zstavnho prva se projev v rmci vkonu zstavnho prva
pi posouzen poad zstavnch prv: u budoucho zstavnho prva je
determinujc doba uzaven zstavn smlouvy, event. (v zvislosti na pedmtu
zstavnho prva zapisovanho do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav)
okamik podn nvrhu na zpis budoucho zstavnho prva do veejnho
seznamu.
1310
Souvisejc pedpisy:
346d zk. prce,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
1342
Zstavn prvo z rozhodnut orgnu veejn moci
Z dvodov zprvy:
Zdit zstavn prvo lze i rozhodnutm orgnu veejn moci. Vzhledem k

tomu, e tit pravy zzen zstavnho prva tmto zpsobem nle do
okruhu veejnho prva, omezuje se osnova na stanoven doby vzniku zstavnho
prva (co nevyluuje, aby zvltn zkon stanovil pro urit ppady nco jinho).
Navrhuje se rovn vyadovat zpis takto vzniklho zstavnho prva do
pslunho seznamu, vyaduje-li se jinak zpis do seznamu pro vznik zstavnho
prva. Toto opaten m vznam pro ochranu zjm tetch osob.
Vklad:
1.
Vznik zstavnho prva obecn je vhodn rozdlit do dvou skupin:
- dobrovoln vznik,
- vznik proti vli zstavnho dlunka.
2.
K dobrovolnmu vzniku dochz typicky na zklad zstavn smlouvy (t na

zklad dohody o rozdlen pozstalosti), ke vzniku zstavnho prva proti vli
zstavnho dlunka (tj. k nucenmu vzniku zstavnho prva) dochz bu pmo
ex lege, nebo na zklad rozhodnut orgnu veejn moci (orgnu soudu,
sprvnho adu apod.). Komentovan ustanoven se tk jen zstavnch prv
vzniklch na zklad rozhodnut orgnu veejn moci, zkonn zstavn prva
zstvaj v tto partii bez odezvy.
3.
Zstavn prvo na zklad rozhodnut orgnu veejn moci vznik vykonatelnost
rozhodnut, pokud v nm nen stanovena jin (pozdj) doba vzniku zstavnho
prva. Je vak teba respektovat i ustanoven specilnch pedpis, kter mohou
dobu vzniku zstavnho prva upravit jinak (srov. 170 daovho du).
4.
Ve stanovench ppadech (vta druh) podlh zstavn prvo zpisu do
veejnho seznamu nebo do rejstku zstav. Takov zpis nem konstitutivn
povahu, by nap. do katastru nemovitost se zapisuje vkladem.
5.
Pklady zzen zstavnho prva rozhodnutm orgnu veejn moci jsou:
a) Soudcovsk zstavn prvo podle 338b a nsl. o. s. .:
" 338b
(1) Vkon rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva na nemovit
vci me bt nazen, jen kdy oprvnn pesn ozna nemovitou vc, k n
m bt zstavn prvo zzeno, a jestlie listinami vydanmi nebo ovenmi
sttnmi orgny nebo notem dolo, e nemovit vc je ve vlastnictv
povinnho. O tom, e byl podn nvrh na nazen vkonu rozhodnut zzenm
soudcovskho zstavnho prva na nemovit vci, soud vyrozum pslun
katastrln ad.
(2) Pro nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho
prva je rozhodujc stav v dob zahjen zen.
(3) V usnesen o nazen vkonu rozhodnut soud ulo povinnmu, aby
soudu do 15 dn od doruen usnesen oznmil, zda nemovitou vc nabyl jako
substitun jmn, a pokud jde o takovou nemovitou vc, zda m prvo s n voln
nakldat a zda jsou vkonem rozhodnut vymhny zstavitelovy dluhy nebo
dluhy souvisejc s nutnou sprvou vc nabytch jako substitun jmn, a doloil
tyto skutenosti listinami vydanmi nebo ovenmi sttnmi orgny, poppad
t veejnmi listinami note. Dolo-li povinn, e nemovitou vc nabyl jako

substitun jmn, a nedolo-li dal skutenosti podle vty prvn nebo nevyjdou-li
tyto skutenosti najevo jinak, soud vkon rozhodnut zastav.
338c
(1) Nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva se
vztahuje na nemovitou vc se vemi jejmi soustmi a psluenstvm.
(2) Vkon rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva na nemovit
vci, k jejmu vyuit slou vc v pdatnm spoluvlastnictv, se vztahuje i na
podl na tto vci v pdatnm spoluvlastnictv. Vkon rozhodnut zzenm
soudcovskho zstavnho prva nelze nadit pouze na podl na nemovit vci v
(3) Z vkonu rozhodnut jsou vyloueny nemovit vci, kter povinn nabyl
jako substitun jmn. To neplat, m-li povinn prvo s nemovitou vc voln
nakldat nebo jde-li o vkon rozhodnut, kterm jsou vymhny zstavitelovy
dluhy nebo dluhy souvisejc s nutnou sprvou vc nabytch jako substitun
jmn.
338d
(1) Pro poad soudcovskho zstavnho prva k nemovit vci je
rozhodujc den, v nm k soudu doel nvrh na zzen soudcovskho zstavnho
prva; dolo-li nkolik nvrh ve stejn den, maj zstavn prva stejn poad.
Jde-li o pohledvku nhrady kody nebo nemajetkov jmy zpsoben trestnm
inem nebo pohledvku z bezdvodnho obohacen zskanho trestnm inem,
byla-li nemovit vc zajitna v trestnm zen o tomto trestnm inu a byl-li
nvrh podn v dob, kdy zajitn podle trestnho du trv, je pro poad
soudcovskho zstavnho prva k nemovitm vcem rozhodujc den prvn moci
rozhodnut o zajitn nemovit vci podle trestnho du. Bylo-li vak pro
vymhanou pohledvku ji dve zzeno zkonn nebo smluvn zstavn prvo,
d se poad soudcovskho zstavnho prva poadm tohoto zstavnho prva.
(2) Pro pohledvky, pro n bylo zzeno soudcovsk zstavn prvo, lze
vst vkon rozhodnut prodejem nemovit vci pmo i proti kadmu pozdjmu
vlastnku nemovit vci, kter ji nabyl smluvn.
338e
(1) Pi vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva k
nemovit vci se nepouij ustanoven 263 a 266, 267a a 268 odst. 1 psm.
e). Ustanoven 268 odst. 1 psm. g) lze pout jen tehdy, zaniklo-li prvo
rozhodnutm piznan ped podnm nvrhu na nazen tohoto vkonu
rozhodnut.
(2) Byl-li vkon rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva
pravomocn zastaven, zstavn prvo tm od potku zanik. V ppad, e byl
pravomocn zastaven jen sten, plat, e byl od potku nazen pro

pohledvku jen v takov vi, kolik in po zastaven vkonu rozhodnut.
(3) Usnesen o zastaven nebo o stenm zastaven vkonu rozhodnut
soud zale po prvn moci pslunmu katastrlnmu adu."
b) Podle 69a exekunho du lze zdit exekutorsk zstavn prvo na

nemovitch vcech:
"(1) Je-li to eln, me exekutor na nemovitch vcech povinnho zdit k
zajitn vymhan pohledvky a nklad oprvnnho exekutorsk zstavn
prvo. Ustanoven 47 odst. 5 se nepouije.
(2) Nestanov-li tento zkon jinak, pouij se na exekuci zzenm
exekutorskho zstavnho prva na nemovitch vcech pimen ustanoven
obanskho soudnho du upravujc vkon rozhodnut zzenm soudcovskho
zstavnho prva na nemovitch vcech.
(3) Exekutorsk zstavn prvo k nemovit vci, kter je pedmtem
evidence v katastru nemovitost, vznik doruenm exekunho pkazu o zzen
exekutorskho zstavnho prva pslunmu katastrlnmu adu. Exekutorsk
zstavn prvo k nemovit vci, kter nen pedmtem evidence v katastru
nemovitost, vznik prvn moc exekunho pkazu.
(4) Pro poad exekutorskho zstavnho prva k nemovit vci je
rozhodujc den jeho vzniku; vzniklo-li nkolik exekutorskch zstavnch prv ve
stejn den, maj zstavn prva stejn poad. Bylo-li vak pro vymhanou
pohledvku ji dve zzeno zkonn nebo smluvn zstavn prvo, d se poad
exekutorskho zstavnho prva poadm tohoto zstavnho prva. Jde-li o
pohledvku nhrady kody nebo nemajetkov jmy zpsoben trestnm inem
nebo pohledvku z bezdvodnho obohacen zskanho trestnm inem, byla-li
nemovit vc zajitna v trestnm zen o tomto trestnm inu a byl-li exekun
nvrh podn v dob, kdy zajitn podle trestnho du trv, je pro poad
exekutorskho zstavnho prva rozhodujc den prvn moci rozhodnut o
zajitn nemovit vci podle trestnho du.
(5) Exekutorsk zstavn prvo zanik rovn prvn moc rozhodnut,
kterm soudn exekutor ru exekun pkaz, kterm zdil exekutorsk zstavn
prvo. Nezaniklo-li exekutorsk zstavn prvo dve jinm zpsobem, zanik
skonenm exekuce."
c) Zstavn prvo zzen rozhodnutm sprvce dan (tzv. daov zstavn prvo)
podle 170 daovho du:
"(1) Sprvce dan me zdit rozhodnutm zstavn prvo k majetku
daovho subjektu k zajitn jm neuhrazen dan za podmnek stanovench
obanskm zkonkem, pokud tento zkon nestanov jinak.
(2) Rozhodnut o zzen zstavnho prva obsahuje ve vroku krom

nleitost podle 102 odst. 1 vi dan zajitn zstavnm prvem a oznaen
zstavy.
(3) Sprvce dan me rozhodnout o zzen zstavnho prva k majetku
vlastnka, odlinho od daovho subjektu, jeho nedoplatek je zajiovn, a to
na zklad pedchozho psemnho souhlasu vlastnka s edn ovenm
podpisem.
(4) Zstavn prvo vznik doruenm rozhodnut o zzen zstavnho prva
daovmu subjektu nebo osob podle odstavce 3. Zstavn prvo k nemovit
vci evidovan v katastru nemovitost, jako i k dalmu majetku, o kterm jsou
vedeny veejn registry, vznik doruenm rozhodnut o zzen zstavnho prva
pslunmu katastrlnmu adu, poppad tomu, kdo vede veejn registr.
(5) Zstavn prvo zzen rozhodnutm sprvce dan zanik rovn prvn
moc rozhodnut, kterm sprvce dan ru zstavn prvo. O zniku zstavnho
prva z dvod stanovench obanskm zkonkem vyrozum sprvce dan
daov subjekt a vlastnka zstavy.
(6) Je-li zstavn prvo zzeno rozhodnutm sprvce dan, hled se na toto
prvo tak, jako by se vlastnk zstavy zavzal, e
a) zstavnm prvem zapsanm ve vhodnjm poad nezajist nov dluh; tato

skutenost se zape do pslunho veejnho registru, nebo
b) neumon zpis novho zstavnho prva namsto starho zstavnho prva

zapsanho ve vhodnjm poad ne zstavn prvo zzen rozhodnutm
sprvce dan; tato skutenost se zape do pslunho veejnho registru."
Souvisejc pedpisy:
338b a nsl. o. s. .,
35b a nsl. not. du,
69a ex. du,
170 daovho du
Z judikatury:
1. I kdy bylo o nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho
zstavnho prva na nemovitostech rozhodnuto v souladu se zkonem,
neznamen to, e by se tet osoby (ti, kdo nebyli astnky zen o vkon
rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva) nemohly proti takovmu
nsledku inn brnit. M-li tet osoba k nemovitosti, k n bylo zzeno
pravomocnm usnesenm soudu soudcovsk zstavn prvo, vlastnick nebo jin
prvo nepipoutjc vkon rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva,
me se alobou podle sti tet obanskho soudnho du domhat vylouen
nemovitosti z vkonu rozhodnut. Bude-li alob pravomocn vyhovno a dojde-li
z tohoto dvodu k zastaven vkonu rozhodnut podle 268 odst. 1 psm. f) o. s.
., soudcovsk zstavn prvo od potku zanikne, a nastane tedy stejn prvn
stav, jako kdyby na nemovitosti soudcovsk zstavn prvo nikdy nebylo zzeno.
(NS 20 Cdo 2165/2011)
2. Finann ad me rozhodnout k zajitn daov pohledvky a jejho
psluenstv o zzen zstavnho prva k vci nebo k jinmu majetku, kter je v
dob rozhodovn ve vlastnictv daovho dlunka nebo ruitele, poppad,
pedstavuje-li daov pohledvka spolen zvazek manel, ve spolenm
jmn daovho dlunka nebo ruitele a jeho manela. Dnem prvn moci
rozhodnut finannho adu o zzen zstavnho prva vznikne zstavn prvo,
jestlie zstava byla v t dob ve vlastnictv daovho dlunka nebo ruitele (ve
spolenm jmn daovho dlunka nebo ruitele a jeho manela).
(NS 21 Cdo 2138/2011)
3. Soudcovsk exekun zstavn prvo na nemovitosti je zvltnm
zpsobem exekuce. Jeho zvltnost spov v tom, e zzenm tohoto prva
nedochz k postien majetku povinnho; takto zzen zstavn prvo m tedy
jen funkci zajiovac. Viteli jednak umouje zskat v rozvrhu vtku prodeje
nemovitosti postaven zstavnho vitele (tj. vhodnj poad), jednak psob
vi kadmu pozdjmu nabyvateli nemovitosti. Nen-li pohledvka zajitn
zstavnm prvem vas splnna nebo byla-li splnna po sv splatnosti jen
sten anebo nebylo-li splnno psluenstv pohledvky, m zstavn vitel
prvo na uspokojen sv pohledvky (zbytku pohledvky nebo psluenstv) z
vtku zpenen zstavy. Zstavu lze zpenit na nvrh zstavnho vitele bu
ve veejn drab, nebo soudnm prodejem zstavy.
(NS 20 Cdo 1649/2009)
4. Soudcovsk zstavn prvo na nemovitostech vznik - jako zstavn
prvo, je se podle zkona zizuje rozhodnutm sttnho orgnu (soudu) - na
zklad pravomocnho usnesen soudu, kterm byl nazen vkon rozhodnut
jeho zzenm, a zznam tohoto zstavnho prva (jeho zpis zznamem) do
katastru nemovitost m jen deklaratorn povahu. Zstavn prvo k nemovitostem
platn vznikne - vzhledem k tomu, e se zizuje pravomocnm rozhodnutm
soudu - i tehdy, jestlie usnesen o nazen vkonu rozhodnut nen vcn

sprvn. Pedpoklad pro nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho
zstavnho prva na nemovitostech, spovajc v tom, aby bylo doloeno, e
nemovitost je ve vlastnictv povinnho, soud posuzuje podle stavu, jak tu byl v
den zahjen zen, tj. v den podn nvrhu na nazen tohoto vkonu rozhodnut
u soudu; zmny ve vlastnictv nemovitosti, kter nastanou po zahjen zen,
nejsou pro rozhodnut o nvrhu na nazen vkonu rozhodnut zzenm
soudcovskho zstavnho prva na nemovitostech vznamn.
(NS 20 Cdo 1562/2009)
5. Nvrh na nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho
prva na nemovitostech nen mono zamtnout s odvodnnm, e jin zpsob
vkonu rozhodnut bude zejm postaovat k uspokojen vymhan pohledvky.
(NS 20 Cdo 636/2009)
6. Soudcovsk zstavn prvo, stejn jako ostatn zstavn prva vznikl
podle 156 odst. 1 obanskho zkonku, psob vi kadmu pozdjmu
vlastnku zastaven nemovitosti podle 164 ze zkona, a nabyl-li pozdj
vlastnk nemovitost, na n bylo zzeno soudcovsk zstavn prvo, jinak ne
smluvn, m tato skutenost (jen) ten vznam, e proti nmu neme oprvnn
vst vkon rozhodnut prodejem nemovitosti pmo podle vykonatelnho titulu,
jej m proti povinnmu, pvodnmu vlastnku nemovitosti, ale v takovm
ppad si oprvnn mus proti novmu vlastnku opatit titul, a to podnm
nvrhu na nazen prodeje zstavy a jejm zpenenm.
(NS 20 Cdo 3602/2008)
7. I. Zzen soudcovskho zstavnho prva pln funkci zajiovac,
nesmuje k uspokojen vymhan pohledvky a nazenm vkonu nedochz k
pmmu postien majetku povinnho.
II. Okamikem vzniku soudcovskho zstavnho prva je den, kdy soudu
doel nvrh na jeho zzen (za samozejmho pedpokladu, e mu bylo
vyhovno).
III. Jestlie povinn z titulu, jen slouil jako podklad pro nazen vkonu
zzenm soudcovskho zstavnho prva, ji nen vlastnkem zastaven
nemovitosti, je oprvnnmu jet k dispozici vkon rozhodnut prodejem
nemovitosti veden proti nslednmu (dalmu) vlastnku zastaven nemovitosti,
a to v pomrech, kdy ji titulu na plnn proti nmu nen teba. Podmnkou vak
je, e tento povinn spluje znaky "pozdjho vlastnka nemovitosti".
IV. Pozdjm vlastnkem ve smyslu 338d odst. 2 o. s. . je ten, kdo
nemovitost nabyl od povinnho z exekunho titulu pot, co soudcovsk zstavn
prvo vzniklo.
(NS 20 Cdo 108/2005)
8. Pro posouzen, zda vitel ve smyslu ustanoven 14 odst. 1 psm. f)

zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis,
zskal soudcovsk zstavn prvo k nemovitostem v poslednch dvou mscch
ped podnm nvrhu na prohlen konkursu anebo po podn tohoto nvrhu,
bylo i ped 1. lednem 2001 rozhodujc, kdy nabylo prvn moci usnesen soudu o
nazen vkonu rozhodnut zzenm soudcovskho zstavnho prva k
nemovitostem.
(NS 29 Odo 1020/2004)
9. Okolnost, e vymhan pohledvka ji byla (zcela nebo zsti) zajitna
zstavnm prvem zzenm na tch nemovitostech rozhodnutm sprvce dan
(stejn jako existence smluvnch zstavnch prv na nemovitostech zajiujcch
pohledvky jinch vitel), nem v zen o vkonu rozhodnut zzenm
soudcovskho zstavnho prva dn vznam; v ppad postien zstav jejich
prodejem je toti pi rozvrhu podstaty rozhodujc poad vzniku zstavnch prv.
(NS 20 Cdo 373/2002)
10. Pokud sprvce dan zdil zstavn prvo na nemovitosti daovho
dlunka podle 72 zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, za situace,
kdy byl podn nvrh na vklad vlastnickho prva ve prospch jinho subjektu a
tento vklad byl proveden, je namst toto zstavn prvo zruit sprvcem dan,
anebo na zklad aloby podan novm nabyvatelem nemovitosti sprvnm
soudem.
(NSS 2 Afs 52/2010)
Z literatury:
6, s. 96.
6. Baudy: Zstavn prvo sprvce dan. PrRo, 2001, . 2, s. 73.
7. Baudy: K daovmu zstavnmu prvu. PrRo, 2002, . 2, s. 92.
398.

10. Chmelk: Zstavn prvo sprvce dan na pokraovn. PrRo, 2001, .
12, s. 602.
2002, . 7, s. 318.
1343
Zastaven ciz vci
Pehled vkladu:
I. Podmnky vzniku zstavnho prva k ciz vci (1 a 5)
II. Dobr vra zstavnho vitele (6)
III. Zastaven ciz vci ped 1.1.2001 (7)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se pevzet normativn konstrukce stvajcho 161 platnho ob.

z. Za standardn situace je osoba zstavce a zstavnho dlunka toton. Nen
vak vyloueno, e zstavce d zstavnmu viteli do zstavy ciz vc. Nestane-li
se tak se souhlasem vlastnka zastavovan vci, je zapoteb vlastnka chrnit a z
ujednn zstavce se zstavnm vitelem mu nemohou vzniknout dn
povinnosti.
Vjimka v odst. 2 dopad na situace, kdy je zapoteb naopak chrnit

dobrou vru nabyvatele zstavnho prva. Poctivmu nabyvateli tedy vznikne
zstavn prvo obdobn, jako tomu, kdo v dobr ve nabv vlastnick prvo od
nevlastnka.
I. Podmnky vzniku zstavnho prva k ciz vci

K odst. 1
1.
Oprvnnm ke zzen zstavnho prva je zsadn jen jej vlastnk. Z 1343
odst. 1 vyplv, e je mon, aby zstavce dal do zstavy vc ciz, jestlie s tm
vlastnk souhlas [nap. v souladu s 9 odst. 2 zk. o vlastnictv byt, ve znn
zkona . 103/2000 Sb., mohlo spoleenstv vlastnk se souhlasem vlastnka
jednotky uzavt smlouvu o zstavnm prvu k jednotce vetn pslunch
spoluvlastnickch podl na spolench stech domu, a to k zajitn pohledvek
vyplvajcch z vru poskytnutho na nklady spojen se sprvou domu; s
obdobnou konstrukc kalkuluje i 1208 psm. g) bod 4, podle kterho pat do
psobnosti shromdn spoleenstv vlastnk jednotek rozhodovn o udlen
pedchozho souhlasu k uzaven smlouvy o zzen zstavnho prva k jednotce,
pokud doten vlastnk jednotky v psemn form s uzavenm zstavn smlouvy
souhlasil]. Je-li poadovan souhlas dn, plat jinak pro vznik zstavnho prva k
takov zstav ustanoven o vzniku zstavnho prva (1312 a nsl.).
K odst. 2
2.
Prvn prava pedvd i ppad, kdy zstavce dv do zstavy ciz vc bez
souhlasu vlastnka. V takovm ppad je ke vzniku zstavnho prva nezbytn,
aby:
- lo vlun o vc movitou - hmotnou i nehmotnou ( 498 odst. 2),
- vc (zstava) byla odevzdna zstavnmu viteli (u movit hmotn vci pjde o

jej fyzick pedn, u movit nehmotn vci o jej penechn do dispozice
zstavnho vitele),
- zstavn vitel pijal vc v dobr ve, e zstavce je oprvnn vc zastavit, tj.

e je jeho vlastnictvm anebo m souhlas vlastnka.
3.
Pro dobrou vru zstavnho vitele je rozhodujc doba, kdy zstavn vitel
zstavu pevzal, nikoli kterkoli doba pozdj. Znamen to, e jestlie jednou
zstavn prvo k movit vci vzniklo, nemn se na tom nic tm, e zstavn
vitel pozdji na zklad novch okolnost pestal bt v dobr ve o oprvnn
zstavce dt vc do zstavy.
K odst. 3
4.
Z 1343 odst. 3, ve spojen s 1343 odst. 1, vyplv, e je mon, aby zstavce
dal do zstavy vc ciz, jestlie s tm souhlas osoba, kter m k zastavovan vci
vcn prvo nesluiteln se zstavnm prvem. Ve spojen s 1343 odst. 2 lze
dovodit, e je ppustn i ppad, kdy zstavce dv do zstavy vc, k n m
nkdo vcn prvo nesluiteln se zstavnm prvem, a to bez jejho souhlasu. V
takovm ppad je ke vzniku zstavnho prva nezbytn, aby:
- lo vlun o vc movitou,
- vc (zstava) byla odevzdna zstavnmu viteli,
- zstavn vitel pijal vc v dobr ve, e zstavce je oprvnn vc zastavit, tj.

e osoba, kter m vcn prvo nesluiteln se zstavnm prvem, se zzenm
zstavnho prva souhlas.
5.
Tak v tomto ppad je pro dobrou vru zstavnho vitele rozhodujc doba, kdy
zstavn vitel zstavu pevzal, nikoli kterkoli doba pozdj. Znamen to, e
jestlie jednou zstavn prvo k movit vci vzniklo, nemn se na tom nic tm, e
zstavn vitel pozdji na zklad novch okolnost pestal bt v dobr ve o
oprvnn zstavce dt vc do zstavy.
II. Dobr vra zstavnho vitele
6.
Mezi zstavcem a zstavnm vitelem se v takovm ppad rozpory o vzniku

zstavnho prva nebudou tkat dobr vry a vzniku zstavnho prva k vci ciz.
Oba maj shodn zjem na existenci zajitn pohledvky zstavnm prvem. Ale
vlastnk nebo jin oprvnn k vci budou tvrdit, e zstavn prvo nevzniklo, a
zejmna budou prokazovat nedostatek dobr vry u zstavnho vitele. Na rozdl
od pravy inn do 31.12.2000 ji zkon neodstrauje nejistotu vyvratitelnou
domnnkou dobr vry, proto je teba, aby zstavn vitel existenci dobr vry
prokzal.
III. Zastaven ciz vci ped 1.1.2001
7.
S ohledem na 3073 je teba pipomenout i ppadn dal monosti zastaven
nemovit vci. prava obanskho zkonku . 40/1964 Sb. inn do 31.12.2000
nerozliovala zastaven ciz movit vci a ciz nemovit vci. Soudn praxe vak
vtinou pijmala zvr, e z dikce obanskho zkonku nevyplvala monost
zastavit ciz nemovitou vc, protoe nemohlo dojt k jejmu odevzdn. Pokud lo
o zstavn prvo zzen podle dvjho hospodskho zkonku, zaujal toto
stanovisko t stavn soud (nlez IV. S 233/95). V zvru roku 1999 vydal
Nejvy soud rozsudek, jm pipustil zastaven ciz nemovitosti, nebo dospl k
zvru, e odevzdnm nemovitosti zstavnmu viteli se rozum vklad
zstavnho prva do katastru nemovitost v jeho prospch (NS 21 Cdo 328/99).
Tato konstrukce vak byla nevhodn vyuita pi argumentaci potvrzujc trvn
zstavnho prva zzenho nabyvatelem nemovitosti, jestlie nsledn pevodce
odstoupil od titulu, na jeho zklad zstavce nabyl vlastnictv.
7, 489
Z judikatury:
1. I kdy je zstavn smlouva neplatnm prvnm konem proto, e
zstavce podle n dal do zstavy ciz movitou nebo nemovitou vc bez souhlasu
vlastnka nebo osoby, kter m k vci jin vcn prvo nesluiteln se zstavnm
prvem, zstavn prvo podle n vznikne, avak jen tehdy, byla-li zstava
odevzdna zstavnmu viteli a ten ji pijal v dobr ve, e zstavce je oprvnn
vc zastavit, piem v ppad pochybnost plat, e zstavn vitel jednal v
dobr ve; za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 obanskho
zkonku (ve znn innm od 1.1.1992 do 31.12.2000) mohlo zstavn prvo

vzniknout i tehdy, je-li zstavou nemovitost.
(NS 21 Cdo 468/2011)
2. Za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. zstavn
prvo vznik na zklad neplatn zstavn smlouvy jen tehdy, spov-li dvod
jej neplatnosti v tom, e zstavce podle n dal do zstavy ciz nemovitost bez
souhlasu vlastnka nebo osoby, kter m k vci jin vcn prvo nesluiteln se
zstavnm prvem. Je-li zstavn smlouva postiena neplatnost z jinho dvodu,
k nabyt zstavnho prva podle ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. nedochz.
(NS 21 Cdo 3689/2009)
3. Za podmnek uvedench v ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. vznik na
zklad smlouvy zstavn prvo bez ohledu na to, zda zstavou je movit vc
nebo nemovitost. Odevzdnm nemovitosti ve smlouv uvedenmu zstavnmu
viteli se ve smyslu tohoto ustanoven rozum vklad zstavnho prva do
katastru nemovitost v jeho prospch.
(NS 21 Cdo 328/99)
Z literatury:
4. Fiala: Zastaven ciz vci a osud zstavnho prva po odstoupen od
smlouvy. PrRo, 2003, . 1, s. 25.
1344
(Zstava ciz vci v zastavrn)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se pijmout zvltn pravu pro ppad zastaven ciz vci v

zastavrenskm zvodu. Vzorem pro nvrh je l. 464 al. 3 vcarskho
obanskho zkonku. Jde o vjimku z obecnho pravidla o zstav ciz vci.
Vjimka je odvodnna zsadou, e osoba, kter uzavr zstavn obchody
podnikatelskm zpsobem, tak in na vlastn riziko, kter nelze penet na jin

osoby, zejmna ne na vlastnka, jeho vc zastavila osoba tet. Nvrh vychz z
pojet, e podnikatel m monost vst si evidenci osob, se ktermi navazuje
obchodn styk, a domhat se vi nim nhrady kody. Navren ustanoven je
ovem nutn vykldat v kontextu celho nvrhu, zejmna v souvislosti s
ustanovenmi stanovujcmi, za jakch podmnek lze uplatnit prvo domhat se
vydn vci. Z nich vyplv, e vlastnk se me domhat vydn vci zastaven
neoprvnn tet osobou provozovateli zastavrenskho zvodu, je-li schopen
popsat ji tak, aby byla odliena od jinch vc tho druhu, a proke-li sv
vlastnick prvo. Navren ustanoven tedy dopad na movitou vc, kterou bude
osoba domhajc se jejho vydn schopna urit jednotliv a ohledn kter bude
schopna prokzat i sv vlastnick prvo s tm, e se pro tento ppad navc
vyaduje, aby vlastnk prokzal, e svoji vc pozbyl ztrtou nebo protiprvnm
inem povahy myslnho trestnho inu; vjimka stanoven pro ppady, kdy se
vlastnk skuten moci nad svou vc sm vzdal tm, e ji zstavci svil,
odpovd pravidlu, e projevil-li vlastnk dvru vi jin osob, nelze dsledek
zpronevry penet na tet osoby. Ustanoven tedy bude vyuiteln pro dosti
zce vymezen okruh ppad, kdy byl vlastnk oloupen o jednotlivou
(individualizovatelnou) vc nebo kdy mu takov vc byla ukradena nebo pokud
dolo k jej ztrt. Zrove ale pjde o ppady co do vznamu nejzvanj, pro
kter je namst zvltn prava.
Vklad:
1.
Ustanoven 1344 je vjimkou z pravidel pro zastaven ciz vci; je uplatniteln
pi provozovn voln ivnosti - zastavrensk innosti. Zkladn zmr a
pouitelnost tto konstrukce vyplv z dvodov zprvy. Je tak evidentn, e
provozovatele zastavrenskho zvodu nebude chrnit jeho dobr vra, a pokud
vlastnk vci proke poadovan skutenosti, je zastavrnk povinen zstavu
vlastnkovi vydat. Sven vci vlastnkem zstavci mus zahrnovat i oprvnn
detentora zdit ke sven vci zstavn prvo, tehdy jde o zastaven ciz vci se
souhlasem vlastnka ( 1343 odst. 1).
2.
Ke skutenostem, kter mus prokzat vlastnk vci, lze nad rmec dvodov
zprvy dodat nsledujc:
- ztrtou vlastnick prvo nezanik (srov. 1051 a nsl.),
- odcizenm tak vlastnick prvo nezanik, z myslnch trestnch in pichz v

vahu nap. loupe ( 173 tr. zkonku), krde ( 205 tr. zkonku), zpronevra (
206 tr. zkonku) apod.
3.
Provozovatel zastavrenskho podniku podle vslovn pravy neme po
vlastnkovi poadovat hradu pohledvky (vetn psluenstv), kterou m vi
zstavci. Tento zkaz je logick a svm zpsobem nadbyten, protoe
provozovatel zastavrenskho podniku nem vi vlastnkovi zstavy dnou
pohledvku; logitj by byl zkaz poadavku vplaty zstavy.
4.
Nadle m provozovatel prvo na vrcen zapjen stky vi dlunkovi
(dlunkem zpravidla bude zstavce).
502, 1343
Z literatury:
1345
Vespoln zstavn prvo
Z dvodov zprvy:
Vespoln zstava je star

standardnmi evropskmi zkonky.
praktick
institut,
bn
upraven
Vklad:
1.
Existuje-li pluralita pedmt zstavnho prva, jde o zstavn prvo vespoln
neboli simultnn. U tohoto zstavnho prva se me zstavn vitel domhat
uspokojen sv pohledvky ze kterkoliv zstavy podle svho vbru, pp. ze
vech zstav, a to a do plnho uspokojen pohledvky, vetn jejho
psluenstv.
2.
Vespoln zstavn prvo me vzniknout i rozdlenm pvodn zstavy na
samostatn vci (1351), nap. rozdlenm budovy na jednotky (srov. NS 29 Odo
864/2006), i rozdlenm prva k nemovit vci na vlastnick prvo k jednotkm
v reimu 1158 a nsl.
3.
Znik vespolnho zstavnho prva nastv obvyklmi zpsoby zniku
zstavnho prva ( 1376 a nsl.). Specifickm zpsobem zniku vespolnho
zstavnho prva je jeho pemna na "klasick" zstavn prvo spojenm zstav
zajiujcch tut pohledvku ( 1352 in fine).
4.
Obansk soudn d upravuje uspokojen pohledvky, pokud byly v soudn
drab prodny vechny nemovitosti, na kterch vznou pohledvky zajitn
zstavnm prvem pro tut pohledvku:
"(1) Byly-li v drab prodny vechny nemovit vci, na kterch vznou
pohledvky zajitn zstavnm prvem pro tut pohledvku (dle jen vespoln
zstavn prvo'), uhrad se takov pohledvky pi rozvrhu jednotlivch
rozdlovanch podstat pomrn podle zbytk rozdlovanch podstat, kter
zbvaj u kad jednotliv nemovit vci po uhrazen pedchzejcch nrok.
d-li vitel uspokojen v jinm pomru, pike se osobm, kter by v
dsledku toho obdrely z rozdlovan podstaty mn, stka, kter by pipadla
na takovou pohledvku a do ve schodku z jednotlivch rozdlovanch podstat.
(2) Nebyly-li v drab prodny vechny nemovit vci, na nich vznou
pohledvky zajitn vespolnm zstavnm prvem, pouije se za zklad vpotu
hrady hodnota vech nemovitch vc zjitn podle zvltnho pedpisu.
stky, o kter by byli vitel s pozdjm poadm zkrceni tm, e vitel

pohledvky zajitn vespolnm zstavnm prvem dostal vce, ne kolik by na
nj pipadlo z vtku prodan nemovit vci, zajist se na jejich nvrh zstavnm
prvem na neprodanch nemovitch vcech v poad, kter psluelo
uspokojenmu viteli."
Tato ustanoven se pouij pimen i na pohledvky, kter zatuj podly
nkolika spoluvlastnk te nemovit vci. Takt se podle nich pimen
postupuje u movitch vc, kter byly zastaveny samostatn (srov. 331a odst. 2
o. s. .).
5.
Naproti tomu pluralita zstavnch pohledvek v jedinm zstavnprvnm vztahu
nepichz v vahu, v takovm ppad jde o pluralitu zstavnch prv, by se
stejnm poadm.
1312
Souvisejc pedpisy:
331a, 337d o. s. .
Z judikatury:
1. V ppad zajitn te pohledvky nkolika samostatnmi vcmi, tj. pi
zzen tzv. vespolnho (simultnnho) zstavnho prva, je zstavn vitel
oprvnn domhat se uspokojen cel pohledvky anebo jej sti z kterkoliv
zstavy.
(NS 29 Cdo 3973/2010)
2. Zstavn prvo vznouc na vci nezanik relnm rozdlenm vci na
vce samostatnch vc v prvnm smyslu. Pi relnm rozdlen vci zaten
nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv
byt, ve znn pozdjch pedpis.
(NS 29 Odo 864/2006, shodn NS 29 Odo 661/2006)

3. Musel-li nabyvatel bytov jednotky pi uzaven smlouvy o pevodu
vlastnictv bytov jednotky podle obsahu tto smlouvy vdt o zstavnm prvu,
kter budovu a pozemek zatovalo ped vylennm jednotky, pak se na zklad
smlouvy o pevodu vlastnictv jednotky stal nejen vlastnkem tto jednotky, nbr
i zstavnm dlunkem z titulu vespolnho (simultnnho) zstavnho prva
zajiujcho pohledvky ze smluv o vru.
(NS 29 Odo 717/2006)
4. Je-li t pohledvka zajitna zstavnm prvem na nkolika
samostatnch zstavch, je zstavn vitel oprvnn domhat se uspokojen
cel pohledvky anebo jej sti z kterkoliv zstavy bez ohledu na to, jak naloil
s jinm zstavnm prvem zajiujcm tut pohledvku.
(NS 21 Cdo 1166/2001)
Z literatury:
Pododdl 3
Rozsah zstavnho prva
1346
(Rozsah zstavnho prva)
Navrhuje se zaadit ustanoven standardn povahy stanovujc, e pi

zstav vci hromadn zasahuje zstavn prvo vechny vci jednotliv, z nich
se hromadn vc skld s tm, e se zstavn prvo roziuje i na ty sloky, kter
k hromadn vci za trvn zstavnho prva pibudou, a pestv ve vztahu k tm

slokm, kter se od hromadn vci za trvn zstavnho prva odlou pi zniku
vlastnickho prva zstavce.
Pokud jde o pouit obchodnho zvodu jako zstavy, navrhuje se vylouit

vcevrstevnost zstavnho prva, tedy ppad, e po zastaven zvodu jako
hromadn vci bude zstavce dvat do zstavy i jednotliv vci, z nich se
obchodn zvod skld.
Vklad:
K odst. 1
1.
Pravidla pro uren rozsahu zstavnho prva se koncentruj na pesn uren
pedmtu zstavy. Je logick, e zstavn prvo se vztahuje na vlastn zstavu,
kterou mohou bt vechny vci, kter jsou zpsobilm pedmtem
obanskoprvnch vztah majetkov povahy (viz vklad k 1310 odst. 1). Proto
mohou bt zstavou vci hmotn i nehmotn, vetn prv, z jinho hlediska vci
nemovit (vetn prva stavby a jednotky) a vci movit ( 498). Zstavou me
bt ideln spoluvlastnick podl i vc hromadn a zvod; mohou j bt prva v
rznch podobch. Takovm prvem je pohledvka, pp. i pohledvka budouc.
Do obanskho zkonku je zaazeno i zastaven specifickch pedmt, a to
podlu v korporaci - 1320 a nsl., cennch papr - 1328 a nsl., tu vlastnka
cennch papr - 133 a nsl., jin zstvaj nadle ve zvltnch pedpisech
(nap. zstavn prvo k zemdlskm skladnm listm podle zkona . 307/2000
Sb., o zemdlskch skladnch listech a zemdlskch veejnch skladech a o
zmn nkterch souvisejcch zkon). Mezi pedmty prmyslovho vlastnictv,
kter jsou zpsobilou zstavou, pat ochrann znmka ( 17 zk. o ochrannch
znmkch), prmyslov vzor ( 31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch
vzor). Finann zajitn podle 4 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn, m
povahu zstavnho prva k finannmu kolaterlu nebo pevodu finannho
kolaterlu ve prospch jeho pjemce.
2.
Pedmtem zstavnho prva mus bt (logicky) i prstek, nebo se stv
soust vci. Prstek je upraven v 1066 a nsl. (pirozen prstek), v 1074
a nsl. (uml prstek) a v 1088 (smen prstek).
3.
Pirozenm prstkem nemovit vci jsou plody pozemku, pp. jinch
nemovitch vc ( 1066), strom ( 1067), naplaveniny a duny ( 1068), stre (
1069), ostrov ( 1070), vodn koryto ( 1071), pirozenm prstkem movit vci
jsou nap. plody zvete ( 1073).
4.
Uml prstek vznik zpracovnm ( 1074 a nsl.) i smsenm ( 1078).
Prstkem je i stavba ( 1083 a nsl.), kter me bt prstkem pozemku,
prva stavby, ale i jin stavby (pstavby, vestavby, nstavby). Za uritch
okolnost me bt prstkem i pozemek (nap. u pestavku podle 1087).
5.
Za smen prstek se povauje setba cizho osiva a sazba cizm rostlinstvem (
1088).
6.
Pedmtem zstavnho prva je t zpravidla (nen-li vyloueno smlouvou)
psluenstv zstavy, prstek (viz 1346 odst. 1 vta prvn) a neoddlen plody
a uitky (viz 1346 odst. 1 vta druh).
7.
Pi vymezen psluenstv zstavy je vhodn aplikovat ustanoven o psluenstv
vci ( 510 a nsl.) a psluenstv pohledvky ( 513). Psluenstvm vci je
podle 510 odst. 1 vedlej vc vlastnka u vci hlavn, je-li elem vedlej vci,
aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v rmci jejich hospodskho uren.
Psluenstvm zastaven pohledvky jsou podle 513 roky, roky z prodlen a
nklady spojen s jejm uplatnnm.
8.
Zstavn smlouva me vylouit, aby se zstavn prvo vztahovalo na
psluenstv zstavy. O tom, e by zstavn smlouva mohla urit, e by se
zstavn prvo nevztahovalo na prstky zstavy, lze mt dvodn pochybnosti,
protoe prstky se stvaj soust vci hlavn.
9.
Z prstk je teba piznat zvltn reim plodm a uitkm, protoe ty jsou
pedmtem zstavnho prva pouze do separace. Do t doby jsou soust vci
hlavn, po oddlen se stvaj samostatnmi vcmi v prvnm smyslu.
K odst. 2
10.
Pedmtem zstavy jsou vedle psluenstv pohledvky i ta prva, kter
pohledvku zajiuj (srov. zajiovac instrumenty - 2010 a nsl.). Me to bt
nap. zajiovac pevod prv.
11.
Pokud by byla zastavena pohledvka, kter je zajitna zstavnm prvem,
vznik prvo podzstavn (viz vklad u 1390 a nsl.).
12.
Ve formulaci pouit v 1346 odst. 2 se sprvn uvauje o prvech zajiujcch
pohledvku, nikoliv dluh.
489 a nsl., 1310 odst. 1, 1320 a nsl., 1328 a nsl., 1333 a nsl.,
1335 a nsl., 1341
Souvisejc pedpisy:
35b a nsl. not. du,
62 odst. 1 zk. . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn,
31 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor,
zk. . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech a zemdlskch

veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon,
8 odst. 4 zk. . 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a

zempisnch oznaen a o zmn zkona o ochran spotebitele, ve znn
pozdjch pedpis,
4 zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z judikatury:
Uren psluenstv zastavovan vci nepedstavuje podstatnou nleitost
smlouvy o zzen zstavnho prva (zstavn smlouvy). Vzniklo-li zstavn prvo k
vci, vztahuje se vdy tak na jej psluenstv; to plat i tehdy, kdyby ve smlouv
o zzen zstavnho prva (zstavn smlouv) proveden oznaen psluenstv
zastavovan vci bylo neurit nebo nesrozumiteln.
(NS 21 Cdo 2098/2005)
Z literatury:

v eskm prvu). PrRo, 2004, . 7, s. 261.
1347
(Rozsah zstavnho prva pi zastaven hromadn vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1346
Vklad:
1.
Podle 501 se soubor jednotlivch vc nleejcch te osob, povaovan za
jeden pedmt a jako takov nesouc spolen oznaen, pokld za celek a tvo
hromadnou vc (nap. stdo dobytka, sklad zbo, knihovna, nejrznj sbrky,
soubor jednotlivch kus nbytku, zazen domcnosti). K hromadn vci pat i
zvod ve smyslu 502, by jeho definin vymezen je ir, nebo zahrnuje vedle
souboru vc i zvazky.
2.
Bude-li pedmtem zstavnho prva vc hromadn, pak zstavn prvo zcela
logicky mus zatovat vechny vci patc k vci hromadn. Jejich aktuln
lokalizace (nap. odlouen jednoho zvete ze stda pobvajcho na veterinrn
klinice) nem prvn vznam.
3.
Povaze vci hromadn koresponduj i dsledky rozen mnoiny vc patcch
do souboru (narozen mldte) a jejho zen (prodej jednoho kusu dobytka ze
stda na porku).
501, 502
Z literatury:
1348
(Vliv zastaven jednotliv vci z hromadn vci)
Z dvodov zprvy:
viz u 1346
Vklad:
1.
Povaha hromadn vci ovlivuje i zstavn prvo k jednotlivm vcem, kter do
souboru vc tvocch hromadnou vc pat. Z tohoto dvodu je nezbytn
rozliovat dv zkladn situace:
a) zastaven hromadn vci a nsledn zzen zstavnho prva k jednotlivm
vcem, kter ji tvo,
b) existence zstavnho prva k jednotliv vci a nsledn zzen zstavnho

prva k hromadn vci.
2.
"Nevznik" zstavnho prva k jednotliv vci patc k souboru vc vytvejcch
hromadnou vc pot, kdy ji existuje zstavn prvo k hromadn vci, je logickm
nsledkem respektujcm povahu hromadn vci. Podle naeho nzoru je vak
teba vzthnout tento nsledek i na jin zpsoby vzniku zstavnho prva, tj.
nejen na jeho zzen na zklad zstavn smlouvy, ale tak na ppady, kdy
zstavn prvo vznik na zklad jinch prvnch skutenost, nap. na zklad
rozhodnut orgnu veejn moci ( 1342) i na zklad skutenost stanovench
pmo zkonem (tj. ex lege).
3.
Jednotliv vci vytvejc hromadnou vc si zachovvaj svoji individualitu. Proto
je teba respektovat, e zstavn prvo vznikl k takovm vcem neme bt
doteno dodatenm zaazenm jednotliv dve zastaven vci do souboru vc
vytvejcch zastavenou hromadnou vc; pouij se pravidla o poad zstavnho
prva (srov. 1371 odst. 3). Pravidla o poad zstavnho prva se pouij tak v
situaci, kdy zastaven jednotliv vc byla zaazena do souboru vc tvocch
hromadnou vc a nsledn dolo ke zzen zstavnho prva k vci hromadn
(nebude rozhodujc, zda zstavn prvo k vci hromadn vzniklo na zklad
zstavn smlouvy i na zklad jin prvn skutenosti).
501, 982 odst. 1
Z literatury:
1349
(Vznam vmny a pemny cennho papru)

Z dvodov zprvy:
Rozsah zstavnho prva vymezuje, na se zstavn prvo vztahuje.

Zstavn prvo zasahuje vc, vetn jejch prstk a psluenstv, nevyluuje se
vak monost rozsah zstavnho prva mluvou stran zit. Naproti tomu, pokud
se jedn o plody a uitky, navrhuje se stanovit kogentn, e k nim zstavn prvo
trv, pokud nejsou od zstavy oddleny. Oddlenm se toti stvaj samostatnmi
vcmi a od zastaven vci se pojmov odliuj.
Zvl je een rozsah zstavnho prva, je-li zstavou pohledvka nebo

cenn papr, vdy vzhledem k povaze pedmtu zstavy. Pi zastaven pohledvky
se zstavn prvo vztahuje i na prva pohledvku zajiujc. Speciln mus bt
rovn stanoveno, e pemna nebo vmna zastavenho cennho papru nem
vliv na trvn zstavnho prva, nebo jinak by zstavn prvo vzhledem k zniku
pvodnho cennho papru jako pedmtu zstavy muselo bt povaovno za
zanikl.
Vklad:
1.
Podle 43 odst. 4 zk. o cennch paprech platilo, e pokud ml bt zastaven
cenn papr emitentem vymnn za jin cenn papr, vzniklo zstavn prvo ve
stejnm rozsahu k cennmu papru, za nj je cenn papr vymnn. Vyadoval-li
se ke vzniku zstavnho prva zstavn rubopis, podepsal zstavn rubopis na
vymnnm cennm papru za vlastnka emitent. Znik pvodnho zstavnho
prva v tchto ppadech znamenal neodvodnn a nepedvdateln zhoren
prvnho postaven zstavnho vitele v dsledku skutenosti, o n se ani
nemusel dozvdt a nemohl ji ani ovlivnit. Tyto okolnosti vedou k zakotven
konstrukce, podle n popsan vmna a pemna cennho papru nem vliv na
trvn a rozsah zstavnho prva.
2.
Uveden zmna pedmtu zstavnho prva bez vlivu na trvn zstavnho prva
se projev nap. v poad.
3.
Druh vta vychz z logickho postaven emitenta pi vydn cennho papru na
ad (viz i 43 odst. 4 vta druh zk. o cennch paprech).
4.
Speciln ppad zmny pedmtu zstavnho prva k astnickm cennm
paprm pi fzi, rozdlen a zmn prvn formy obchodnch spolenost a
drustev obsahuje 40 zk. o pemnch.
529
Souvisejc pedpisy:
40 a nsl. zk. o pemnch
Z literatury:
v eskm prvu). PrRo, 2004, . 7, s. 261.
1350
(Pemna a spojen zstavy)
Z dvodov zprvy:
Obecn plat, e znikem zstavy zanikne i zstavn prvo. Na zklad

poadavk z praxe se navrhuje stanovit z tohoto prvnho pravidla vjimky pro
ppad, kdy dojde k zniku zstavy jako samostatn vci, ale jej substance
zstane zachovna. Ve sv podstat jde o stanoven dsledk za poruen
povinnosti zstavnho dlunka zdret se veho, co je zstavnmu viteli na jmu.
Zaml-li zstavn dlunk se zstavou naloit zpsobem dotkajcm se zjm
zstavnho vitele, je na zstavnm dlunku, aby si zadil vitelv souhlas nebo
se s nm jinak dohodl. V takovm ppad bude platit, co si strany ujednaj.
Prvn vjimka m dopadat na ppad zpracovn zastaven vci ve vc

novou, nap. z kamennho bloku, kter byl zastaven, se vytvo socha. V takovm
ppad zstavn prvo nezanikne a vzne i na vci nov.
Druh vjimka se m vztahovat k ppadm, kdy dojde ke spojen

zastaven vci s vc nezastavenou. Tato vjimka kryje ppady zpracovn nebo
smsen zstavy, kdy vznikne nov vc, stejn tak i ppady, kdy se zstava stane
soust ji existujc vci. Pro takov ppad se zakld zstavnmu viteli prvo
poadovat, aby zstavn dlunk na sv nklady obnovil pedel stav. (Zstavn
dlunk samozejm me pedel stav obnovit i ze sv vle.) Nebude-li pedel
stav obnoven, pejde zstavn prvo na celou vc, avak jen do hodnoty zstavy
v dob spojen. Navrhuje se stanovit vyvratitelnou prvn domnnkou, e pi
ocenn zstavy je jej hodnota v dob spojen urena v ocenn. Byla-li
zstava ocenna postupn nkolikrt (nap. pi jej koupi, pi vzniku zstavnho
prva a pi prodeji zstavy), je smrodatn posledn z provedench ocenn.
Tvrd-li zstavn dlunk, e hodnota zstavy byla v tto dob ni, je na nm,
aby to prokzal. Tvrd-li naopak zstavn vitel, e hodnota byla vy, nese
dkazn bemeno on.
Vklad:
K odst. 1
1.
Pemna zastaven vci v novou vc neznamen znik zstavnho prva
znikem zstavy podle 1377 odst. 1 psm. a); zstavn prvo dle trv na nov
vci. Nutno pipomenout, e nejde o zmnu pvodn zstavy za jinou (novou)
zstavu. Poslze uveden ppad by znamenal znik zstavnho prva a vznik
novho zstavnho prva, logicky s novm poadm. K pemn zastaven vci
dojde nap. pestavbou.
K odst. 2
2.
Ustanoven druhho odstavce dopad na ppady, kdy dochz ke spojen dvou
rznch vc, piem na jedn z nich vzne zstavn prvo, druh vc nen
pedmtem zstavnho prva (na rozdl od situace pedvdan v 1352, kdy se
spojuj dv zastaven vci).
3.
Spojenm zstavy s nezastavenou vc vznik viteli prvo na jejich rozdlen, tj.
na uveden do pvodnho stavu (restitutio in integrum), a to na nklady
zstavnho dlunka. Pokud dojde k rozdlen spojen vci, vzniknou opt pvodn
vci a zstavn prvo vzne na t vci, kter byla zstavou.
4.
Nebude-li obnoven pvodnho stavu mon, bude pedmtem zstavnho prva
cel nov vc, ale zajitn bude toliko do ve hodnoty, kterou mla zastaven
vc v dob spojen. Pro tento ppad se kalkuluje s pedchozm ocennm
stanovenm vyvratiteln domnnky, e cena zstavy vyplv z tohoto ocenn.
Odchylky od dvjho ocenn bude muset dokzat ten, kdo tuto domnnku tvrd
(zstavn vitel i zstavn dlunk).
5.
Podle 35 odst. 7 katastrln vyhlky nen ppustn sluovat parcely nebo sti
parcel, pokud jsou u parcel evidovny rzn daje o prvech. Z toho vyplv, e
by nemlo dojt ke spojen zastavenho pozemku s nezastavenm pozemkem.
1352
Z literatury:
1351
(Rozdlen zastaven vci)
Z dvodov zprvy:
V zjmu ochrany zstavnho vitele nelze pipustit, aby se zstavnmu

dlunku pi rozdlen zstavy na nkolik novch vc umonila nmitka, e
zastaven vc zanikla, a tud e s jejm znikem zaniklo i zstavn prvo. Proto
se navrhuje vslovn stanovit, e pi rozdlen vci pechz zstavn prvo na
nov vci vznikl rozdlenm.
Vklad:
1.
Rozdlen zstavy pedstavuje situaci, kdy z pvodn celistv vci vznik nkolik
(minimln dv) samostatnch vc v prvnm smyslu. K rozdlen me dojt
faktickou innost i prvn relevantnm postupem, kter neznamen rozdlen
faktick.
2.
Faktickou innost me dojt k rozdlen pozemku na samostatn pozemky,
prvn relevantn postup pedstavuje transformace vlastnickho prva k budov
na bytov spoluvlastnictv; stejn inky m i postoupen sti zastaven
pohledvky.
3.
Ve vech ppadech rozdlen vci je logick (ani to muselo bt vslovn
upraveno), e zstavn prvo zatuje vechny nov vznikl vci. Takto dochz k
transformaci "klasickho" zstavnho prva na vespoln zstavn prvo (jeho
reim se bude dit ustanovenm 1345).
Z judikatury:
Zstavn prvo vznouc na vci nezanik relnm rozdlenm vci na vce

samostatnch vc v prvnm smyslu. Pi relnm rozdlen vci zaten
nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv
byt, ve znn pozdjch pedpis.
(NS 29 Odo 864/2006, shodn 29 Odo 661/2006)
Z literatury:
1352
(Spojen zstavy)
Z dvodov zprvy:
Me dojt i k tomu, e se spoj zastaven vci. Zajiuje-li kad zstava

jin dluh, m zstavn vitel kad pohledvky podle pedchozho ustanoven
prvo domoci se obnoven pedelho stavu, pokud to je mon. Ale nedojde-li k
tomu, hled se pro ely zstavnho prva, jako by ke spojen nedolo. To zakld
kadmu ze zstavnch vitel oprvnn domhat se uspokojen z cel vci,
avak jen do ve hodnoty jeho zstavy v dob spojen.
Vklad:
1.
Ustanoven dopad na ppady, kdy dochz ke spojen dvou rznch vc, avak
na obou vzne zstavn prvo (na rozdl od situace pedvdan v 1350, kdy se
zastaven vc spojuje s vc nezastavenou).
2.
Uvaovat lze o dvou zkladnch variantch:

a) Ob (event. vce) spojovan vci zajiuj stejnou pohledvku (lo o tzv.
vespoln zstavn prvo), piem je teba vylouit existenci dalch zstavnch
prv na kterkoliv spojovan vci. V takovm ppad cel nov vc zajiuje
jedinou pohledvku.
b) Ob (event. vce) spojovan vci zajiuj rzn pohledvky (nerozhodno, kdo

je zstavnm vitelem); posta, vzne-li na kterkoliv spojovan vci jin
zstavn prvo. Tehdy se pro ely dalho trvn zstavnch prv vytv fikce,
jako kdyby ke spojen zstav nedolo. Z toho plyne, e kad ze zstavnch
vitel (nelze vylouit, e pjde i pouze o jednoho zstavnho vitele, v jeho
prospch byla zzena rzn zstavn prva zajiujc rzn pohledvky) se me
uspokojit pouze z t "sti" nov vznikl vci, kter odpovd hodnot "jeho"
zstavy v dob spojen (analogicky pouit pravidlo pi spojen zstavy s jinou
vc - 1350 odst. 1).
3.
Podle 35 odst. 7 katastrln vyhlky nen ppustn sluovat parcely nebo sti
parcel, pokud jsou u parcel evidovny rzn daje o prvech. Z toho vyplv, e
by nemlo dojt ke spojen zastavench pozemk.
1350
Souvisejc pedpisy:
katastrln vyhlka
Z literatury:
Pododdl 4
Prva a povinnosti ze zstavnho prva
1353
(Povinnosti zstavnho dlunka)
Pehled vkladu:
I. Povinnost zdret se zhorovn zstavy (1 a 2)
II. Povinnost doplnit jistotu (3 a 5)
III. Povinnost doplnit zajitn podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. (6

a 8)
Prva a povinnosti ze zstavnho prva se s ohledem na dosavadn

zkuenosti s tuzemskou prvn pravou i na zahranin zkuenosti navrhuje
stanovit tak, aby bylo adekvtnm zpsobem chrnno prvn postaven vech
zastnnch osob. Znan praktick vznam pro zstavnho vitele m
zejmna nov navrhovan ustanoven o jeho prvech proti pojiovn, byla-li
zstava pojitna.
I. Povinnost zdret se zhorovn zstavy
1.
Ustanoven 1353 a 1375 upravuj obsah zstavnprvnho vztahu, piem
1353 a 1358 jsou zameny na fzi, v n pln zstavn prvo zajiovac funkci, a
v 1359 a 1375 jsou upravena prva zstavnho vitele pi realizaci uhrazovac
funkce zstavnho prva.
2.
Uloenm povinnosti zstavnmu dlunkovi zdret se zhorovn zstavy na jmu
zstavnho vitele se zajiuje dn plnn funkce zstavnho prva.
II. Povinnost doplnit jistotu
3.
Za uritch podmnek m zstavn vitel prvo na doplnn jistoty, tj. zajitn.
Toto prvo pi snen dosavadnho zajitn je vzno na pinnou souvislost s
inem (vhodnj by bylo s chovnm, protoe snen zajitn me bt vyvolno
i neinnost) zstavnho dlunka. Povinnost doplnit jistotu je uloena zstavnmu
dlunkovi prv z dvodu, e ke snen jistoty dolo jeho jednnm.
4.
Vta druh komentovanho ustanoven kalkuluje se dvma situacemi:
a) pvodn dostaten zajitn klesne tak, e zajitn se stane nedostatenm,
b) pvodn mra nedostaten jistoty se snila.

V obou situacch je zstavn dlunk povinen doplnit zajitn na pvodn
mru.
5.
Obecn pravidlo o doplnn zajitn je obsaeno v 2017.
III. Povinnost doplnit zajitn podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb.
6.
prava zaazen do obanskho zkonku . 40/1964 Sb. ( 163 odst. 2) byla
odlin, vzhledem k 3073 se vak uplatn u zstavnch prv vzniklch ped
1.1.2014 i po nabyt innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb.: "Ztrat-li
zstava na cen tak, e zajitn pohledvky se stane nedostatenm, zstavn
vitel m prvo od dlunka dat, aby zajitn bez zbytenho odkladu
pimen doplnil. Neuin-li tak, stane se ta st pohledvky, kter nen
zajitna, splatnou." Vznikl nrok na doplnn zajitn se mus uplatnit u

obliganho dlunka (nikoliv u zstavce nebo u zstavnho dlunka), protoe
dlunk pevzal povinnost zajistit pohledvku a i doloit tak, aby se dlunk mohl
rozhodnout. "Bez zbytenho odkladu" je lhta podkov, nrok sm u vznikl a
jde jen o jeho splnn. Doplnn m bt pimen, tj. patrn takov, aby byla
dosaena pvodn mra zajitn. Nen stanoveno, e to mus bt zajitn tho
druhu, v kadm ppad vak pimen tomu pvodnmu.
7.
Jestlie doba odpovdajc obratu "bez zbytenho odkladu" uplyne marn, mn
se situace. Nastv splatnost uveden ve druh vt. Zde u obrat "bez
zbytenho odkladu" nem jen vznam podkov, ale je jm mnna doba, kdy
dlunk pot, co byl o doplnn podn, ml dobu dostatenou a pimenou
okolnostem k tomu, aby pimen doplnn zajitn provedl. Jde o splatnost
vzniklou jen v rozsahu nezajitn pohledvky, tedy na zklad situace
pedvdan zkonem. Mezi vitelem a dlunkem me bt rozdl v nzoru na
mru ztrty hodnoty zstavy, zda jde o ztrtu vzniklou tak, e me slouit k
uplatnn nroku na doplnn zajitn, zda u ubhla pimen doba "bez
zbytenho odkladu", zda nabdnut pimen doplnn je opravdu pimen, a
vbec tedy zda jsou dny podmnky pro vznik splatnosti pslun sti
pohledvky. Znn zkona je tak pregnantn, e zstavn vitel neme mt
spch u soudu s poadavkem, aby dlunk sv zajitn doplnil, a me jen
poadovat zaplacen t sti pohledvky, kter se stala splatnou. Nen vak
vyloueno, aby se zstavn vitel a dlunk dodaten dohodli na novm zajitn
a dohodou zmnili zkonn inek splatnosti obsaen ve druh vt.
8.
Prvo na doplnn zstavnho zajitn pi jeho snen neme vzniknout tam,
kde zstavn vitel zapinil ztrtu na cen tm, e neplnil povinnost kustodie.
Naopak, zstavn vitel odpovd zstavnmu dlunkovi za kodu vzniklou tm,
e byla poruena povinnost kustodie uloen zstavnmu viteli (me jt nap. o
pokles ceny zstavy v souvislosti s pomry na trhu nebo s udlostmi, kter
pesahovaly povinnost kustodie).
2017
Z judikatury:
1. Je-li nemovitost platn zaten zstavnm prvem pronajata, nedochz

tm v zsad ke zhoren zstavy na jmu zstavnho vitele. O zhoren zstavy
na jmu zstavnho vitele by bylo mono uvaovat jen tehdy, kdyby byl v
zastaven nemovitosti pronajat byt nebo kdyby lo o takov njemn prvo k
nemovitosti, u nho by zjem spolenosti vyadoval, aby nemovitost zatovalo
i nadle, avak jen v ppad, e by snen vsledn ceny nemovitosti o cenu
tto zvady mlo (oproti stavu, kter tu byl ped pronajmutm) za nsledek, e
zstavn vitel by nebyl ze zstavy pln uspokojen.
(NS 26 Cdo 3009/2011)
podle 39 obanskho zkonku.
(NS 28 Cdo 3458/2006)
3. I. Zstavn prvo zsadn nebrn vlastnku zstavy (zstavnmu
dlunku) nakldat se zstavou. Nestanov-li zkon nco jinho, me zstavn
dlunk zstavu zcizit, znovu ji zastavit, zdit k n vcn bemeno, dt ji do njmu
nebo do jinho uvn apod. Ujednn, ktermi by byl zstavn dlunk v rozporu
se zkonem vylouen nebo omezen v takovm nakldn se zstavou, jsou
neplatn ( 39 ob. zk.).
II. Prvn kon tkajc se zstavy nen neplatn jen proto, e zstavn
dlunk pi jeho uzaven poruil povinnost uvedenou v ustanoven 151e odst. 2
(nyn 163 odst. 1) ob. zk. Poruil-li zstavn dlunk tuto povinnost zavinn,
odpovd zstavnmu viteli za kodu, kter mu tm vznikla ( 420 ob. zk.).
Zstavn vitel me krom nhrady kody po dlunku t poadovat, aby
doplnil zajitn pohledvky, jestlie zstava ztratila na cen tak, e se zajitn
pohledvky prostednictvm zstavnho prva stalo nedostatenm ( 151e odst.
3, nyn 163 odst. 2 ob. zk.).
(NS 21 Cdo 296/2003)
Z literatury:

PrRo, 2001, . 6, s. 272.
1354
(Prvo zstavnho vitele na pojistn plnn)
Pehled vkladu:
I. Plnn pojistitelem (1 a 2)
II. Zadren plnn (3 a 8)
III. Placen pojistnho (9)
IV. Oznmen pojistn udlosti (10)
Z dvodov zprvy:
viz u 1353
I. Plnn pojistitelem
K odst. 1
1.
Zstavn vitel je v ppad vzniku pojistn udlosti na pojitn zstav tzv.
oprvnnou osobou, tj. osobou, kter v dsledku pojistn udlosti vznikne prvo
na pojistn plnn. V takovm ppad pln pojistitel (uit substantiva "pojiovna"
je nevhodn a nekoresponduje oznaen stran pojistnprvnho vztahu) pmo
zstavnmu viteli.
2.
Je logick, e pojistitel mus mt o oprvnn osob vdomost. Nleit
pojistitelova vdomost je zajiovna klasickmi instrumenty, a to variantn
dvma zpsoby:
- zstavn vitel m povinnost prokzat existenci jeho zstavnho prva,
- oznamovac povinnost m zstavce nebo zstavn dlunk (podle nzoru autor

by stailo uloit oznamovac povinnost zstavnmu dlunkovi).
Vasn splnn alespo jedn z povinnost vede ke vzniku povinnosti
pojistitele poskytnout pojistn plnn zstavnmu viteli.
II. Zadren plnn

K odst. 2
3.
Pojistn plnn nen plnnm dluhu obliganho dlunka. Nicmn podle vty
prvn si me zstavn vitel toto plnn ponechat u sebe (sloveso "zadret" nen
vhodn pouito, evokuje vznik zadrovacho prva podle 1395 a nsl.) a
uspokojit se z nj, piem k uspokojen me dojt a ve druh fzi vvoje
zstavnprvnho vztahu, tj. ve fzi realizan. Dohodou je vak mon doshnout
stavu, ve kterm by zstavn vitel mohl uspokojit i svoji dosud nesplatnou
pohledvku apod.
4.
Pi uspokojen zstavnho vitele ze "zadrenho" pojistnho plnn bude teba
rozliit (obdobn jako podle 1368 odst. 1) povahu pohledvky:
a) Zstavn vitel, jeho zajitn pohledvka byla penit, m prvo na
hradu:
- jistiny pohledvky,
- psluenstv pohledvky (roky, roky z prodlen a nklady spojen s jejm

uplatnnm - 513).
b) Zstavn vitel, jeho zajitn pohledvka byla nepenit, m (podle

vyvratiteln domnnky) prvo na takovou st z pojistnho plnn, kter
odpovd hodnot nepenit pohledvky v dob vzniku zstavnho prva.
Povaha domnnky znamen, e me bt prokzno nco jinho, typicky dohoda
zstavnho vitele a zstavce o rozsahu zajitn nepenit pohledvky.
Vyvratiteln domnnka se uplatn tak v ppad, e psluenstv zajitn
pohledvky m nepenitou povahu.
5.
Tak v ppad pojistnho plnn je majetkov ekvivalence vyjdena povinnost
zstavnho vitele vydat pebytek (tzv. hyperochu) po hrad pohledvek,
vetn psluenstv, zstavnmu dlunkovi. Nen rozhodn, zda zstavn dlunk
je toton s obliganm dlunkem i je od obliganho dlunka osobou odlinou.
Prvo na hyperochu svd tomu zstavnmu dlunkovi, v jeho majetkov sfe
se promtlo zajitn pohledvky a uspokojen zstavnho vitele z pojistnho
plnn; nen relevantn, zda byl zstavcem i zda se stal zstavnm dlunkem
pozdjm nabytm zstavy.
6.
Pokud zstavn dlunk byl osobou odlinou od obliganho dlunka a
uspokojenm zstavnho vitele z pojistnho plnn dolo k uspokojen (by
stenmu) zstavnho vitele, je teba zstavnmu dlunkovi piznat prvo na
hradu analogicky podle 1368 odst. 2, tj. piznat mu stejn prva, jako by dluh
splnil sm. To znamen, e zstavn dlunk vstoup do prv obliganho vitele a
m prvo, aby mu pvodn obligan dlunk vyrovnal, co za nj bylo plnno z
pojistnho plnn. Na zstavnho dlunka pela pohledvka obliganho vitele,
vetn psluenstv, zajitn a dalch prv s pohledvkou spojench. Bude-li to
teba k uplatnn pohledvky, vyd zstavn vitel pvodnmu zstavnmu
dlunkovi potebn doklady o pohledvce a sdl mu pslun informace
potebn k uplatnn pohledvky.
7.
Prvo zstavnho dlunka vi obliganmu dlunkovi podlh promlen.
Zmna v osob vitele nem vliv na bh promlec lhty ( 604), avak
promlec doba neskon dve ne za est msc po splnn pohledvky ( 644).
8.
Z povahy zstavnprvnho vztahu vyplv, e uveden konstrukce se nepouije
v ppad, e obligan dlunk je osobou totonou se zstavnm dlunkem.
III. Placen pojistnho
9.
Podle 2784 je pojistitel povinen pijmout splatn pojistn i jin splatn
pohledvky z pojitn, krom jinch osob, od pojistnkova zstavnho vitele.
IV. Oznmen pojistn udlosti
10.
Zstavnmu viteli je teba piznat i prvo na oznmen pojistn udlosti
pojistiteli (srov. 2796 odst. 2). Zstavn vitel me bt toti osobou, kter m
na pojistnm plnn prvn zjem.
2770, 2784, 2796
Souvisejc pedpisy:
zk. . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch zkon

(zkon o pojistn smlouv)
Z literatury:
3. Ryka: Smluvn vinkulace pojistnho plnn pro ppad kody na zstav.
PrRo, 1998, . 11, s. 572.
1355
(Uvn zstavy tet osobou)

Z dvodov zprvy:
viz u 1353
Vklad:
1.
Movitou zstavu m zsadn v detenci zstavn vitel ( 1317 odst. 1). Jako
alternativn modus me bt sjednno oznaen vci jako zastaven ( 1317 odst.
2), odevzdn movit vci tet osob, aby ji opatrovala pro zstavnho vitele a
zstavnho dlunka ( 1318), i zpis do rejstku zstav ( 1319). Jestlie vznik
zstavn prvo oznaenm vci nebo zpisem do rejstku zstav, je pravidlem, e
zstava zstv ve faktick moci zstavnho dlunka. Na tyto ppady se
vztahuje ustanoven 1355.
2.
Zstavu lze penechat do uvn tet osob pouze se souhlasem zstavnho
vitele, bez jeho souhlasu pouze tehdy, ujednaj-li tuto monost strany (sc.
zstavn vitel a zstavn dlunk).
3.
Absence nutnho souhlasu s penechnm zstavy k uvn tet osob
znamen, e penechn nem vi zstavnmu viteli prvn inky, tj. je
relativn neinn.
4.
Pokud je zstava odevzdna tet osob k opatrovn, pouij se pravidla
zaazen do 1357.
498
Z literatury:
PrRo, 2001, . 6, s. 272.
1356
(Detence zstavy a jej uvn)
Z dvodov zprvy:
viz u 1353
Vklad:
K odst. 1
1.
V komentovanm ustanoven jde o stanoven prv a povinnost zstavnho
vitele v prvn fzi existence zstavnho prva, tj. v dob, kdy se napluje jeho
prvn funkce - funkce zajiovac - spovajc v psoben na dlunka, aby splnil
svj dluh korespondujc zajitn pohledvce.
2.
Zstavn vitel m postaven detentora, emu odpovdaj i jeho prva a
povinnosti.
3.
Zstavn vitel m jednak prvo mt po celou dobu trvn zstavnho prva
zstavu u sebe (nem vak povinnost mt ji u sebe, mohl by ji penechat i dal
osob). Na rozdl od pedchoz pravy, kter se uplatn u zstavnch prv
vzniklch do 31.12.2013 (srov. 3073), kdy na dal trvn zstavnho prva
nemlo vliv vrcen zastaven vci zstavnmu dlunkovi, nyn podle 1377
odst. 1 psm. c) vrcenm vci zstavnmu dlunkovi zstavn prvo zanik.
4.
Pe dnho hospode znamen vy pozornost v pi, ne je obvykl pi
opatrovn vci; to plyne tak z elu pe. Na zstav by nemlo dojt k
pokozen, zstava se nesm ztratit ani zniit. Zkza zstavy z vnitnch pin,
pp. i z vnjch pin by se posuzovala podle 2944.
5.
Zstavn vitel m prvo na hradu nklad, ke kterm dolo pi plnn jeho
povinnosti peovat o zstavu (tzv. kustodie). Rozsah tchto nklad vymezuje
zkon pmrem zstavnho vitele k poctivmu driteli. Podle 997 odst. 1 se
poctivmu driteli hrad nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn podstaty
vci poteba, jako i nklady vynaloen eln a zvyujc uitenost vci nebo
jej hodnotu; nhrada nle do ve ptomn (tj. aktuln) hodnoty, pokud ta
nepevyuje nklady skuten. Podle 997 odst. 2 se nehrad poctivmu driteli
obvykl udrovac nklady, podle naeho nzoru m vak zstavn vitel prvo i
na nhradu takovch nklad, nebo jeho prvn postaven je odlin od pozice
poctivho dritele (nap. poctivmu driteli nleej vechny plody vci, jakmile
se oddl, a tak uitky).
6.
Nrok na hradu takovch nklad je samostatnm nrokem a vznik souasn s
vynaloenm jednotlivch stek, proto tak b tomu odpovdajc promlec
doba samostatn u jednotlivch vynaloench stek.
7.
Podle 1356 odst. 1 m zstavn vitel prvo na nhradu nklad spojench s
p o zstavu vi zstavci. Podle naeho nzoru toto prvo m zstavn vitel
vi vlastnkovi zstavy, tj. vi zstavnmu dlunkovi.
K odst. 2
8.
Zstavn vitel zsadn nem prvo zstavu uvat. To me jen v ppad, kdy
zstavn dlunk uvn dovolil, tj. dal k nmu souhlas (pro souhlas nen
pedepsna dn forma, me bt dn kdykoliv v dob trvn zstavnprvnho
vztahu, stejn tak i me bt kdykoliv odvoln). Podle dikce 1356 odst. 2 se
nepoaduje vslovnost souhlasu, take by mohlo dostaovat i takov chovn, z
nho lze dovodit mlky udlen souhlas (konkludence). Pak mus zstavn
dlunk kalkulovat s monost bnho opoteben, avak jinak povinnost kustodie
trv. Monost uvn zstavy me bt rzn, nesm vak odporovat elu
zstavnho prva a nesm pi tom dochzet ke vzniku jmy na kor zstavnho
dlunka.
9.
Majetkov prospch, kter vznikne zstavnmu viteli uvnm zstavy, tj.
pisvojovnm si jej uitn hodnoty, je pohledvkou zstavnho dlunka vi
nmu. Zkon dv pkaz k jejmu zapoten vi pohledvce na nhradu nklad
vynaloench pi pi o zstavu. Dohoda stran vak me stanovit jinak.
10.
Dobr vra zstavnho vitele v to, e zstavce je zstavnm dlunkem, se
uplatn i pi zastaven ciz vci ( 1343).
997, 1343
Z literatury:
PrRo, 2001, . 6, s. 272.
1357
(Povinnosti opatrovatele zstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1353
Vklad:
1.
Ustanoven 1357 navazuje na vznik zstavnho prva odevzdnm vci tet
osob, aby ji pro zstavnho vitele a zstavnho dlunka opatrovala. Prvn
vztah mezi zstavnm vitelem a zstavnm dlunkem na stran jedn a tet
osobou na stran druh vznikne na zklad smlouvy o schov ( 2402 a nsl.),
pp. na zklad smlouvy o skladovn ( 2415 a nsl.). Typick bude vyuit
schovy, co pedpokld ustanoven 2408, podle nho se ustanoven o
schov pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle smlouvy nebo podle
jinch ustanoven zkona opatrovat vc pro jinho.
2.
Komentovan ustanoven obsahuje zkaz uvn zstavy, zkaz umonit jej
uvn jinou osobou a zkaz penechn zstavy jin osob (posledn uveden
zkaz je modifikac obecnho pravidla podle 2402 vta druh). Poruen tto
povinnosti vede k odpovdnosti schovatele, pp. skladovatele i za kodu, kter
vznikne v dsledku psoben nhody (vnj piny), kter by u schovatele nebo
skladovatele nevznikla.
1318
Z literatury:

PrRo, 2001, . 6, s. 272.
1358
(Zmna zpisu o zstavnm prvu v rejstku zstav a ve veejnm
seznamu)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o subsidirn pouiteln pravidlo stanoven pro ppad, kdy z

jinho ustanoven zkona nevyplv, kdo m do veejnho seznamu navrhnout
zpis zmny skutenosti zapsan o zstavnm prvu. Zpravidla to bude ten, koho
se zmna tk, jinak zstavn vitel. Vyplv-li z tohoto ustanoven povinnost
podat nvrh pro vce osob (nap. pro spoluvlastnky nebo pro solidrn vitele),
posta, pokud nvrh pod jen jedna z nich. Ustanoven nee, na zklad eho
bude zpis proveden. Je nepochybn, e nvrh mus bt doloen listinami
prokazujc zmnu skutenosti, jej zpis se navrhuje; ve spornch ppadech
mus bt nvrh doloen soudnm rozhodnutm.
Vklad:
1.
Podle 35f odst. 1 not. du se v rejstku zstav eviduj zkonem pedepsan
daje (viz vklad u 1319).
2.
Podle 17 katastrln vyhlky jsou o zstavnm prvu v katastru
nemovitost vedeny tyto daje:
1) U zstavnho prva se eviduj:
a) daje o zaten nemovitosti,
b) ve zajitnho dluhu, poppad podl vitele na pohledvce vyjden

zlomkem, procentem nebo v sti dluhu,
c) daje o viteli,
d) daje o vlastnkovi spoluvlastnickho podlu, kter je zstavnm prvem

zaten, v ppad, kdy se zstavn prvo vztahuje pouze ke spoluvlastnickmu
podlu na nemovitosti,
e) posledn den doby, na kterou bylo prvo sjednno, pokud bylo sjednno na
omezenou dobu.
2) U budoucho zstavnho prva se eviduj daje podle odst. 1 a daj o
zstavnm dlunku.
3) U uvolnnho zstavnho prva se eviduj daje podle odst. 1 s vjimkou
daje podle psm. c) a poznmka o uvolnn zstavnho prva.
4) Namsto ve dluhu se eviduje u:
a) budoucho dluhu ve jistiny, do kter se zajitn poskytuje,
b) dluh uritho druhu, kter budou vznikat dlunkovi vi zstavnmu viteli v

urit dob:
i. ve jistiny, do kter se zajitn poskytuje,
ii. druh dluh strunm popisem nebo odkazem na listinu a
iii. doba, po kterou mohou vznikat, aby se na n vztahovalo zajitn,
c) rznch dluh z tho prvnho dvodu:

i. ve jistiny, do kter se zajitn poskytuje, a
ii. prvn dvod dluh.
5) Jde-li o zajitn nepenit pohledvky, zape se i tato skutenost do
katastru. Pokud nepenit pohledvka nebyla ocenna, ve jistiny se neuvede.
6) M-li bt nov zstavn prvo zapsno v poad ji zapsanho zstavnho

prva pod podmnkou, e do roku po zpisu novho zstavnho prva bude star
zstavn prvo vymazno, zape se i tato podmnka vetn data, do kterho
mus bt vmaz starho zstavnho prva proveden.
7) U podzstavnho prva se eviduj obdobn daje jako u zstavnho
prva.
3.
Clem komentovanho ustanoven je zajitn souladu evidovanch daj s
realitou. Z pehledu daj obsaench v rejstku zstav a v katastru nemovitost
vyplv, e osoby povinn podat o proveden zmny zpisu se budou liit podle
jejich podlu na prvn skutenosti vedouc ke zmn daj (nap. identifikace
zstavnho dlunka v rejstku zstav po pevodu vlastnickho prva k zstav,
identifikace zstavnho vitele po postoupen zajitn pohledvky v katastru
nemovitost). Z tohoto dvodu je zvoleno obecn vymezen povinn osoby a
podprn j je zstavn vitel.
4.
Lhta pro splnn povinnosti "bez zbytenho odkladu" m podkov charakter.
Jej nesplnn by vak mohlo vst ke vzniku povinnosti nahradit kodu.
5.
Povinnost uloen citovanm ustanovenm me vzat nkolik osob (nap. osoby
s protichdnmi zjmy - pvodn zstavn dlunk a nov zstavn dlunk, i
osoby se stejnmi zjmy - spolen vitel cedovan zajitn pohledvky). Je
proto logick, e k naplnn smyslu uvedenho ustanoven postauje, pod-li o
proveden zmny zpisu kterkoliv z nich (nicmn alespo jedna).
6.
Nkter zmny daj mohou bt zajitny pmo prvnm pedpisem (srov. 40
katastrln vyhlky o dajch tkajcch se zstavnho vitele).
Souvisejc pedpisy:
notsk d,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
Pododdl 5
Vkon zstavnho prva
1359
(Uspokojen zstavnho vitele ze zstavy)
Pehled vkladu:
I. Zpsoby uspokojen zstavnho vitele (1 a 2)
II. Specifika zstavy cennho papru (3)
III. Nhrada nutnch nklad (4 a 5)
IV. Realizace zstavnho prva vzniklho ped 1.1.2014 (6 a 10)
Navrhovan prava vnuje zvenou pozornost prvm zstavnho vitele

pi zpenen zstavy, jako i ochran zjm zstavnho dlunka a ppadn i
dalch osob. Zpenuje-li zstavn vitel zstavu, in tak vlastnm jmnem,
nebo jej zkon opravuje naloit s ciz vc a zstavn dlunk je povinen
zpenen zstavy strpt. Vkon zstavnho prva se dje zsadn zpenenm
zstavy, nevyluuje se vak ani dohoda, k n dojde po splatnosti pohledvky,
podle n si zstavn vitel zstavu ponech. Pro zpsob zpenen zstavy m
rozhodujc vznam zstavn smlouva; ml-li smlouva o zpsobu zpenen
zstavy, preferuje se jej prodej ve veejn drab. Je-li pohledvka v dsledku
zpenen zstavy vyrovnna, vznikaj zstavnmu dlunku stejn prva, jako by
na dluh plnil sm. To znamen, e tak hradou pohledvky tmto zpsobem
vznik zstavnmu dlunku subrogan prvo.
I. Zpsoby uspokojen zstavnho vitele

K odst. 1
1.
Splatnost zajitn pohledvky nastupuje uhrazovac funkce zstavnho prva,
kter umouje zstavnmu viteli doshnout "nhradnho" uspokojen zajitn
pohledvky. Jde o prvo zstavnho vitele, kter vak nevyluuje, aby se
zstavn vitel domhal uspokojen sv pohledvky v obliganprvnm vztahu;
me tak alovat obliganho dlunka a vst proti nmu exekuci; zstavn vitel
m na vbr, zda se bude domhat plnn po obliganm dlunkovi nebo se
uspokoj ze zstavy. Jeho volba bude v uritch ppadech limitovna, zejmna
tehdy, nebude-li hodnota zstavy postaovat k uspokojen pohledvky. Je proto
logick, e jeho monost domhat se "klasickho" uspokojen pohledvky v
stenmu uspokojen vitelovy pohledvky ze zpenen zstavy, zstavn
prvo zanikne, vitel vak m i nadle monost domhat se splnn sv pvodn
pohledvky.
2.
Realizace zstavnho prva je vdy mon jen zpsoby, kter prvn d
pipout. Podle nov prvn pravy lze uvaovat o tech zkladnch zpsobech:
- libovolnm zpsobem dohodnutm v ppustnch mezch se zstavnm
dlunkem (s prvnm zstavnm dlunkem, tj. se zstavcem, i s ktermkoliv
nsledujcm zstavnm dlunkem za trvn zstavnprvnho vztahu) - srov.
zejmna 1315 odst. 2 psm. b) (inspirativn mohou bt zvry soudn praxe z
obdob, kdy prodej zstavy zstavnm vitelem umooval obchodn zkonk - NS
21 Cdo 3322/2011),
- z vtku zpenen zstavy ve veejn drab (srov. 36 a nsl. zk. .

26/2000 Sb., o veejnch drabch, a 33 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu, pokud nen dn a vas splnna pohledvka zajitn
zstavnm prvem k cennmu papru),
- z vtku dosaenho z prodeje zstavy nazenho v zen podle 354 a nsl.

z. . s.
II. Specifika zstavy cennho papru
3.
Specifikum cennho papru se projev i pi vkonu zstavnho prva. Je-li
zstavou cenn papr pijat k obchodovn na evropskm regulovanm trhu
(evropskm regulovanm trhem je regulovan trh uveden v seznamu
regulovanch trh lenskho sttu Evropsk unie - srov. 55 odst. 2 zk. .
256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu), pak se na tomto trhu prod, pp.
se prod i mimo tento trh, avak nejmn za cenu urenou evropskm
regulovanm trhem.
III. Nhrada nutnch nklad

K odst. 2
4.
Nov se zstavnmu viteli piznv prvo na nhradu nutnch nklad
spojench s vkonem zstavnho prva. Jejich rozsah je omezen "nutnost", ne
"elnost" ani "pimenost". Budou to proto jen takov nklady, kter musel
zstavn vitel "nutn" vynaloit, aby se uspokojil ze zstavnho prva. Me to
bt odmna draebnka nebo soudn poplatek za soudn prodej zstavy a za
nsledn prodej.
5.
Zkon piznv zstavnmu viteli prvo na nhradu nutnch nklad vi
zstavci. Povinn subjekt ovem nen uren pesn, zstavce bude povinnm jen
tehdy, pokud bude zstavnm dlunkem. Jinak je teba pitat povinnost nahradit
nutn nklady zstavnmu dlunkovi, tedy vlastnkovi zstavy v okamiku

uspokojovn zstavnho vitele ze zstavy.
IV. Realizace zstavnho prva vzniklho ped 1.1.2014
6.
V souladu s 3073 se uspokojen zstavnho vitele ze zstavnho prva
vzniklho ped 1.1.2014 bude dit podle dosavadnch prvnch pedpis. I v
takovm ppad m zstavn vitel prvo na uspokojen sv pohledvky z
vtku zpenen zstavy; tot prvo m zstavn vitel i tehdy, jestlie
dlunk pohledvku splnil jen sten nebo nesplnil-li jej psluenstv ( 165
odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.). Pokud na zstav vzniklo vce zstavnch prv,
uspokojuj se pohledvky podle poad urenho v zvislosti na dob vzniku
zstavnho prva (nen-li zkonem stanovena vjimka). Od roku 1991 se
nkolikrt zmnila prvn prava prostedk realizace zstavnho prva. Od
1.1.2001 pipustil obansk zkonk . 40/1964 Sb. dva zpsoby uspokojen ze
zstavy:
a) zpenenm ve veejn drab (srov. 36 a nsl. zk. . 26/2000 Sb., o
veejnch drabch),
b) soudnm prodejem zstavy (srov. 200y a nsl. o. s. .).
7.
Ad a) Veejn draby upravil s innost od 1.5.2000 zk. . 26/2000 Sb., o
veejnch drabch. V ppad prodeje zstavy lo a pjde o tzv. drabu
nedobrovolnou, kter se provd na nvrh draebnho vitele - zstavnho
vitele ( 36 a nsl. zk. . 26/2000 Sb., vyjma ppadu, kdy nvrh na prodej
zstavy bude podvat sprvce konkursn podstaty - 17 odst. 4 zk. . 26/2000
Sb.). Drabu provede draebnk, jm je osoba organizujc drabu, m-li k tomu
pslun ivnostensk oprvnn. Drabu lze provst pouze na zklad psemn
smlouvy o proveden draby, kterou uzavr zstavn vitel - navrhovatel a
draebnk. Draebnk zale ve lht sjednan ve smlouv psemn oznmen o
drab zstavnmu dlunkovi, zstavci, dlunkovi i draebnm vitelm (krom
zstavnho vitele, kter smlouvu uzavel, jsou to i dal zstavn vitel vitel, jejich pohledvky jsou zajitny omezenm pevodu nemovitosti nebo
zadrovacm prvem, sprvce dan, sprva socilnho zabezpeen a zdravotn
pojiovna). V dal fzi vyhls draebnk konn draby, a to draebn vyhlkou.
Prbh draby reguluje 47 zk. . 26/2000 Sb. Draiteli, kter uinil nejvy
podn, udl licittor pklep, m je draba ukonena. Uhrad-li vydraitel cenu
dosaenou vydraenm ve stanoven lht, pechz na nj vlastnictv pedmtu
draby k okamiku udlen pklepu. Vtek draby rozdluje draebnk. Pokud

lze z vtku draby pln uspokojit vechny pihlen pohledvky draebnch
vitel, ped jim draebnk stky odpovdajc vi uspokojovanch pohledvek
do 10 dn od uhrazen ceny dosaen vydraenm. Pokud byl dosaen vtek
zpsobil uspokojit pouze st pihlench pohledvek, uspokoj draebnk
pohledvky podle stanovench td. Pohledvky zstavnho vitele pat obvykle
do tet tdy (pi pluralit zstavnch prv se uspokojuj pohledvky podle poad
zstavnch prv).
8.
Osud zstavnch prv vznoucch na pedmtu draby je zvisl na dob vzniku
zstavnho prva s pihldnutm ke "st" pihlench pohledvek. Podle 58
odst. 1 zk. . 26/2000 Sb. zstavn prvo zajiujc pihlenou pohledvku,
kter je z hlediska svho vzniku nejstar, jako i vechna zstavn prva z
hlediska svho vzniku mlad pechodem vlastnictv k pedmtu draby zanikaj.
Zstavn prva zajiujc pohledvky z hlediska svho vzniku star ne nejstar
pihlen pohledvky pechodem vlastnictv k pedmtu draby nezanikaj a
psob vi vydraiteli.
9.
Ad b) Novelou obanskho soudnho du provedenou zkonem . 367/2000 Sb.
byl upraven postup soudu pi prodeji zstavy, dal novelou (zkonem .
317/2001 Sb.) dolo k drobnjm zmnm. Jde o zvltn druh zen
zahajovanho na nvrh zstavnho vitele. Mstn pslunost soudu je odvozena
od obecnho soudu zstavnho dlunka, pp. se d mstem, v nm se nachz
nemovit zstava. astnkem zen je vedle zstavnho vitele i zstavn
dlunk. Pokud zstavn vitel proke existenci zstavnho prva k zstav,
dolo existenci zajitn pohledvky a osobu zstavnho dlunka. Soud
usnesenm nad prodej zstavy. Proti usnesen je ppustn odvoln. Jakmile
usnesen nabude vykonatelnosti, co je dnem, kterm nabylo prvn moci (takov
usnesen je zvazn pro kadho, proti nmu psob zstavn prvo k tto
zstav - srov. 164 ob. zk. . 40/1964 Sb.), lze na nvrh zstavnho vitele
nadit vkon rozhodnut prodejem zstavy, a to v zvislosti na druhu zstavy
(pohledvka, jin majetkov hodnota, movit vc, nemovitost, vc hromadn,
vetn podniku, soubor vc) zpsoby, jimi se provd exekuce.
10.
U nkterch druh zstav byla relevantn zvltn prava (srov. prodej cennch
papr nebo obchodnho podlu).
1371
Souvisejc pedpisy:
354 a 358 z. . s.
Z judikatury:
1. Poadavku na vhodn zpsob prodeje zstavy jinm zpsobem ne ve
veejn drab vyhovuje jen takov smluvn prava "pmho prodeje zstavy" ve
smyslu ustanoven 299 odst. 2 sti vty za stednkem obch. zk. (ve znn do
31.12.2000), v n jsou pesn a podrobn upraveny podmnky prodeje zstavy,
zejmna stanovena minimln cena prodvan zstavy nebo alespo vymezen
zpsob, jak m bt jej cena stanovena, a uvedeny podmnky upozornn
zstavce a zstavnho dlunka zstavnm vitelem na zamlen vkon
zstavnho prva, vetn stanoven zpsobu tohoto upozornn a minimln doby
mezi tmto upozornnm a okamikem, kdy byl zstavn vitel oprvnn pikroit
k prodeji zstavy; nepostauje proto napklad, bylo-li sjednno jen to, e zstavn
vitel je oprvnn v rmci vkonu zstavnho prva prodat zstavu tet osob
podle vlastnho vbru a z vtku prodeje uspokojit svou pohledvku.
(NS 21 Cdo 3322/2011)
2. Skutenost, e nemovitost je zatena soudcovskm zstavnm prvem,
sama o sob nebrn tomu, aby se zstavn vitel domhal - i kdy me vst ve
prospch zajitn pohledvky vkon rozhodnut (exekuci) prodejem zastaven
nemovitosti pmo (jen) na zklad rozhodnut soudu o zzen soudcovskho
zstavnho prva - zpenen zstavy soudnm prodejem zstavy.
(NS 21 Cdo 2843/2011)
3. Pravomocn usnesen o nazen prodeje zstavy, kterm bylo skoneno
zen o soudnm prodeji zstavy jako prvn fze soudnho prodeje zstavy, nen
takovm soudnm rozhodnutm, kter by ve smyslu ustanoven 110 odst. 1 vty
prvn obanskho zkonku zpsobovalo, e by se zstavnm vitelem osvden
zstavn prvo promlovalo a za deset let ode dne, kdy mlo bt podle
rozhodnut plnno.
(NS 21 Cdo 3892/2010)
4. Zstavn vitel se me domhat uspokojen svch pohledvek
zajitnch zstavou podle prvn pravy inn do dne 31.8.1998 jen ve vztahu
k tm pohledvkm (jejich stem), kter byly splatn do dne 31.8.1998.
(NS 21 Cdo 1669/2010)
5. K tomu, aby byl ve smyslu ustanoven 200z odst. 2 o. s. . prokzn
(postaven najisto) vznik zstavnho prva k zstav, nepostauje pouze dkaz
vpisem z katastru nemovitost, ale mus bt pedloena tak zstavn smlouva,
na jejm zklad se zstavn prvo zizuje, kter mus bt - s vjimkou ppadu
uvedenho v ustanoven 151d odst. 1 ob. zk. - platnm prvnm konem,
jako i dkaz, z nho bez pochybnost vyplv, e vznikla pohledvka, k jejmu
zajitn m zstavn prvo slouit.
(NS 21 Cdo 1579/2010)
6. astnkem zen o soudnm prodeji zstavy je jako zstavn dlunk ten,
kdo je vlastnkem zstavy. Soud me rozhodnout o nazen prodeje zstavy i bez
jednn a slyen zstavnho dlunka, jestlie zstavn vitel doloil zajitnou
pohledvku, zstavn prvo k zstav a kdo je zstavnm dlunkem, listinami
vydanmi nebo ovenmi sttnmi orgny nebo veejnmi listinami note (
200z odst. 2 o. s. .); alobu me v takovm ppad doruit zstavnmu dlunku
a s rozhodnutm o vci sam.
(NS 21 Cdo 73/2010)
7. V zen o soudnm prodeji zstavy mohou bt jin (dal) skutenosti,
ne kter jsou uvedeny v ustanoven 200z odst. 1 o. s. ., dvodn uplatnny
nebo jejich osvden me bt zpochybnno a ve druh fzi tohoto zen, tj. v
rmci zen o vkonu rozhodnut prodejem zstavy (bude-li takov nvrh podn),
a to zejmna prostednictvm nvrhu na zastaven vkonu rozhodnut nebo
vyluovac (excindan) aloby podan po nazen vkonu rozhodnut podle
ustanoven 267 odst. 1 o. s. .
(NS 21 Cdo 4377/2009)
8. V zen o soudnm prodeji zstavy jako prvn fzi soudnho prodeje
zstavy soud zkoum jen skutenosti uveden v ustanoven 200z odst. 1 o. s. .,
tedy pouze to, zda zstavn vitel doloil zajitnou pohledvku, zstavn prvo
k zstav, jej prodej navrhuje, a kdo je zstavnm dlunkem; zstavn dlunk
oproti tomu me v tomto zen dvodn zpochybovat jen to, zda tyto
skutenosti byly zstavnm vitelem opravdu doloeny. Jin (dal) skutenosti
nejsou v tomto zen vznamn.
(NS 21 Cdo 3973/2009)
9. I. Zstavn prvo je definovno jako prvn institut, kter slou k

zajitn pohledvky pro ppad, e dluh, kter j odpovd, nebude vas splnn s
tm, e v tomto ppad lze doshnout uspokojen z vtku zpenen zstavy;
zstavn prvo se vztahuje i na psluenstv tto pohledvky. Nen-li pohledvka
zajitn zstavnm prvem vas splnna nebo byla-li splnna po sv splatnosti
jen sten anebo nebylo-li splnno psluenstv pohledvky, m zstavn
vitel prvo na uspokojen sv pohledvky (zbytku pohledvky nebo
psluenstv) z vtku zpenen zstavy. Zstavu lze zpenit na nvrh
zstavnho vitele bu ve veejn drab, nebo soudnm prodejem zstavy; pi
nazen soudnho prodeje zstavy a pi prodeji zstavy soudem se postupuje
podle obanskho soudnho du.
II. Soudn prodej zstavy se uskuteuje ve dvou fzch. V prvn fzi jde o
zen o soudnm prodeji zstavy, kter je zahjeno podnm aloby, j se
zstavn vitel domh nazen soudnho prodeje zstavy, a kter kon
usnesenm soudu, jm bylo o tto alob rozhodnuto. Nad-li soud usnesenm
prodej zstavy, pechz soudn prodej zstavy do druh fze, pod-li zstavn
vitel nvrh na nazen vkonu rozhodnut prodejem zstavy. Soud sm vyhovt
tomuto nvrhu, jen jestlie usnesen o nazen prodeje zstavy obsahuje
oznaen oprvnn a povinn osoby, zstavy a vi zajitn pohledvky a jejho
psluenstv; je-li prodvanou zstavou nemovit vc, uij se na vkon
rozhodnut prodejem tto zstavy ustanoven o vkonu rozhodnut prodejem
nemovitost, nestanov-li zkon jinak.
(NS 20 Cdo 4396/2008)
10. Zstavn prvo slou k zajitn pohledvky a jejho psluenstv s tm,
e v ppad jejich dnho a vasnho nesplnn je zstavn vitel oprvnn
domhat se uspokojen z vci zastaven. Dje se tak alobou, v n je vyjdeno
jako nrok na zaplacen zajitn pohledvky (a jejho psluenstv) s tm, e
uspokojen tto pohledvky se zstavn vitel me domhat jen z vtku
prodeje zstavy. Zstavn prvo nen - s vjimkou pravy nkterch otzek
zstavnho prva obsaen v 299 obchodnho zkonku ve znn innm do
31.12.2000 - upraveno v obchodnm zkonku a e je obansk zkonk. Prvo
(nrok) na uspokojen ze zstavy vznik dnem, v nm je zstavn vitel podle
hmotnho prva oprvnn poadovat (v nalzacm zen), aby zajitn
pohledvka byla uhrazena z vtku zskanho zpenenm zstavy. Takov
okamik nastv tehdy, jestlie dlunk zajitnou pohledvku dn a vas (tj. v
dob, v n ml bt podle dohody, prvnho pedpisu nebo rozhodnut dluh
odpovdajc zajitn pohledvce dlunkem splnn) nesplnil, tedy - eeno jinak marnm uplynutm doby splatnosti zajitn pohledvky. Okolnost, zda a kdy
soud ulo vykonatelnm rozhodnutm dlunku, aby viteli uhradil zajitnou
pohledvku, u n doba splatnosti marn uplynula, je z tohoto hlediska prvn
irelevantn; soud toti ve svm rozhodnut pouze deklaruje (tedy nezakld)
prva a povinnosti vitele a dlunka z jejich hmotnprvnho vztahu a z
takovho rozhodnut neme dn prvo, tedy ani prvo zstavnho vitele na
uspokojen ze zstavy, vzniknout.
(NS 23 Cdo 879/2008)
11. I. aloba o nazen soudnho prodeje zstavy ( 200y odst. 1 o. s. .),

kter neobsahuje daj o vi zajitn pohledvky, poppad t o vi jejho
psluenstv, je maj bt uspokojeny z vtku zpenen zstavy, trp vadou,
kter brn dalmu pokraovn v zen a o jej odstrann je soud povinen se
pokusit postupem podle ustanoven 43 odst. 2 o. s. .
II. Usnesen o nazen soudnho prodeje zstavy, kter neobsahuje
oznaen ve zajitn pohledvky, poppad t ve jejho psluenstv, je
maj bt uspokojeny z vtku zpenen zstavy, je z materilnho hlediska
nevykonateln.
(NS 21 Cdo 1145/2007)
12. V zen o soudnm prodeji zstavy je teba ve smyslu ustanoven
200z odst. 1 o. s. . doloit zajitnou pohledvku z pjky nejen uzavenou
smlouvou, ale tak odevzdnm pedmtu pjky dlunku.
Zstavn prvo se ve smyslu ustanoven 153 odst. 2 ob. zk. nevztahuje
na smluvn pokutu, sjednanou pro ppad poruen povinnosti ze smlouvy, kterou
byla zaloena zajitn pohledvka.
(NS 21 Cdo 3161/2006)
13. Zstavn vitel se me, avak nemus, domhat uspokojen z vtku
prodeje zastavench nemovitost. Zstavn prvo je jen prostedkem zajitn
zvazku dlunka a tmto zajitnm nen dotena povinnost dlunka splnit
zvazek.
(NS 32 Odo 1728/2006)
14. Prvo (nrok) na uspokojen ze zstavy vznik dnem, kdy je zstavn
vitel podle hmotnho prva oprvnn poadovat, aby zajitn pohledvka
byla uhrazena z vtku zskanho zpenenm zstavy; takov okamik nastv
tehdy, jestlie dlunk zajitnou pohledvku dn a vas nesplnil.
V ppad, e dlunk neplat sjednan spltky vru nebo jinak podstatn
poru povinnosti z vrov smlouvy, a e zstavn vitel proto m prvo
odstoupit od smlouvy, poppad smlouvu (poskytnut vru) vypovdt, nen pro
vznik prva (nroku) na uspokojen ze zstavy vznamn, kdy zstavn vitel
mohl (nejdve) od smlouvy odstoupit nebo smlouvu (poskytnut vru)
vypovdt a souasn poadovat okamit vrcen vru, ale zda a kdy se
rozhodl svho oprvnn vyut a zda, poppad kdy ho skuten vyuil.
(NS 21 Cdo 616/2005)
15. I. Pro rozhodnut o nazen prodeje zstavy ( 200z odst. 1 o. s. .) nen
vznamn, zda zajitn pohledvka splnnm, zapotenm nebo z jinho dvodu
zanikla; k obran zstavnho dlunka v tomto smru proto soud nepihldne. V
ppad, e zajitn pohledvka zanikla, soud zastav vkon rozhodnut
prodejem zstavy podle ustanoven 268 odst. 3 o. s. .
II. Prvem, kter nepipout vkon rozhodnut prodejem zstavy ( 267

odst. 1 o. s. .), se rozum jakkoliv prvo, v dsledku kterho k prodvan
zstav nevzniklo (nemohlo platn vzniknout) zstavn prvo. Takovm prvem je
i spolen jmn manel, je-li zstavn smlouva neplatn podle ustanoven 145
odst. 2 vty druh obanskho zkonku.
(NS 21 Cdo 1467/2004)
16. Nespln-li poddlunk svou povinnost podle 167 odst. 1 ob. zk., m
zstavn vitel monost (krom podn nvrhu na zpenen zstavy ve veejn
drab podle zkona . 26/2000 Sb.) domhat se svho prva na splnn tzv.
zstavn alobou podle 165a odst. 1 ob. zk. v zen o soudnm prodeji zstavy
podle 200y a nsl. o. s. .
(NS 20 Cdo 47/2004)
17. I. Ujednnm, podle kterho je zstavn vitel oprvnn v rmci
vkonu zstavnho prva prodat zstavu tet osob podle vlastnho vbru a z
vtku tohoto prodeje uspokojit svoji pohledvku, nen bez dalho splnn
poadavek dohody o prodeji zstavy "jinm vhodnm zpsobem" ( 299 odst. 2
obch. zk.).
II. Smluvn prava pro pm prodej zstavy vitelem mus vyhovovat
kritriu vhodnosti, nap. ujednnm o minimln cen, ppadn o podmnkch, za
nich m bt cena stanovena.
(NS 29 Cdo 363/98)
Z literatury:
5. Kavan: Prvn postaven zstavnch vitel ve vztahu ke konkursu. PrRo,
2002, . 12, s. 579.
6. Pelech: Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z
pohledu principu akcesority. PrRo, 2011, . 18, s. 664.
7. Vesel, Rakovsk, imkov: aloba na neppustnost veejn draby
nedobrovoln (tzv. "zstavn aloba") podle 166 ObZ. PrRo, 2002, . 2, s. 76.
1360
(Prodej zstavy z voln ruky)

Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
1.
Dohoda zstavnho vitele a zstavnho dlunka (pp. zstavce) o prodeji
zstavy z voln ruky psob ex lege i vi prvnm nstupcm zstavnho
dlunka. Formulace ustanoven nen zcela pesn, protoe stranou pozornosti
zstv soudn prodej zstavy; ten vak nen teba dohodnout, protoe tento
zpsob zpenen zstavy zaruuje zstavnmu viteli pmo zkon.
2.
O existenci dohody ohledn prodeje zstavy z voln ruky je zstavn dlunk
povinen pi pevodu informovat nabyvatele (zpsob pevodu nen relevantn). V
ppad, e zstavn dlunk svoji povinnost nespln a nabyvateli by vznikla koda,
bude zstavn dlunk povinen nahradit nabyvateli ppadnou kodu.
3.
Pi pechodu vlastnickho prva k zstav nem zstavn dlunk informan
povinnost, nabyvatel zstavy je povinen dohodu o prodeji zstavy z voln ruky
respektovat.
1106, 1107
Z literatury:

1361
(Splatnost zajitn pohledvky)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
Splatnost pohledvky me bt vzna na adu prvnch skutenost,

nkter z nich jsou obvykl (nap. vytovn kupn ceny, ceny dla), jin mohou
bt specifick (nap. ztrta vhody spltek, vpov, odstoupen od smlouvy o
vru). U poslze uvedench zvltnch kon je nutn, aby byly uinny nejen
vi obliganmu dlunkovi, ale i vi zstavnmu dlunkovi. Jen v takovm
ppad se zstavn vitel me uspokojit ze zstavy; prvo domhat se
uspokojen pohledvky vi obliganmu dlunkovi zstv viteli zachovno.
1362
Z literatury:
1362
(Zapoet vkonu zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
K odst. 1
1.
Nezbytnm pedpokladem zahjen procesu zpenen zstavy je psemn
oznmen zstavnho vitele adresovan zstavnmu dlunkovi. Jeho obsahem
mus bt i zpsob uspokojen ze zstavy. Doruenm oznmen do sfry
zstavnho dlunka je oznmen perfektn, tj. vzniklo jako prvn jednn.
Zstavn vitel me svoje oznmen v souladu s 572 odvolat (sprvn
"zruit"), dojde-li odvoln zstavnmu dlunkovi nejpozdji souasn s
oznmenm o zapoet vkonu zstavnho prva. Vznam naplnn oznamovac
povinnosti je determinovn zkazem zcizen zstavy ( 1363) a zapoetm
ochrann lhty ( 1364).
2.
V ppad, e na zstav vzne vce zstavnch prv, oznm zahjen procesu
zpenen zstavy zstavn vitel i zstavnm vitelm s lepm poadm (
1373 odst. 1).
K odst. 2
3.
Je-li zstavn prvo zapsno do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav, je
povinnost zstavnho vitele zajistit zpis zapoet vkonu zstavnho prva
tak v tomto seznamu nebo v rejstku (dikce je nepln, protoe kalkuluje pouze
se zpisem do rejstku zstav, interpretac je nutno dovodit, e se tk i
veejnch seznam). Nap. do katastru nemovitost se o zapoet vkonu zape
poznmka podle 23 odst. 2 psm. a) katastrlnho zkona, a to pimen podle
ustanoven o zpisu zznamu.
1364
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
1363
(Zkaz zcizen zstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
1.
Perfektn prvn jednn, kterm bylo zstavnmu dlunkovi oznmeno zapoet
vkonu zstavnho prva ( 1362 odst. 1), vyvolv omezen dispozic se zstavou
- zstavn dlunk nesm zstavu pevst bez souhlasu zstavnho vitele
(arrestatorium), zcizen zstavy bez souhlasu zstavnho vitele by nevyvolalo
pevod vlastnickho prva.
2.
Vjimku z poruen zkazu zcizen pedstavuje pevod vlastnickho prva k
zstav zstavnm dlunkem (nikoliv jen zstavcem) v rmci bnho
obchodnho styku pi svm podnikn. Tato vjimka se neuplatn v situaci, kdy
nabyvatel o zapoet vkonu zstavnho prva vdl nebo z okolnost musel
vdt; v takovm ppad t nedojde k dovren pevodu vlastnickho prva.
Z literatury:
1364
(Lhta pro zpenen zstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
K odst. 1
1.
Monost zpenen zstavy je vzna na uplynut lhty 30 dn od perfekce

oznmen zapoet vkonu zstavnho prva zstavnmu dlunkovi ( 1362 odst.
1). Potek lhty pon dnem, kter nsleduje po doruen oznmen zstavnmu
dlunkovi ( 605 odst. 1), pro uren konce lhty se uplatn pravidla zakotven v
605 odst. 2, s ppadnm vyuitm 607.
K odst. 2
2.
U zstavnch prv zapisovanch do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav
zan bet lhta 30 dn a od dne zpisu zapoet vkonu zstavnho prva do
pslunho veejnho seznamu nebo do rejstku zstav. Potek lhty pon
dnem, kter nsleduje po proveden zpisu ( 605 odst. 1), pro uren konce lhty
se uplatn pravidla zakotven v 605 odst. 2, s ppadnm vyuitm 607.
K odst. 3
3.
Sjednn krat lhty nem prvn inky, nepihl se k nmu. Take i v takovm
ppad se uplatn zkonn ticetidenn lhta potan standardnm zpsobem.
1362
Z literatury:
1365
(Podmnky prodeje "z voln ruky", zmna zpsobu zpenen)
Pehled vkladu:
I. Prodej z "voln ruky" (1)
II. Zmna zpsobu zpenen (2)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
I. Prodej z "voln ruky"

K odst. 1
1.
Prodej z voln ruky by mohl zpsobit majetkovou jmu zstavnmu dlunkovi,
proto zkon ukld zstavnmu viteli povinnost vyvinout takovou odbornou
pi, aby zstava byla prodna za obvyklou cenu. Poruen tto povinnosti
zstavnm vitelem se nedotkne prv nabytch tetmi osobami v dobr ve
(typicky nabyt vlastnickho prva), avak me vst k povinnosti zstavnho
vitele nahradit zstavnmu dlunkovi jmu, kter by mu vznikla nap.
zmenenm hyperochy.
II. Zmna zpsobu zpenen

K odst. 2
2.
Realizaci prodeje z voln ruky me zstavn vitel zmnit na prodej ve veejn

drab nebo na soudn prodej zstavy. Zmnu me realizovat a do okamiku,
kdy je prodej z voln ruky nevratn (v zsad a do dovren pevodu
vlastnickho prva). Zkon ukld zstavnmu viteli povinnost oznmit zmnu
zpsobu vkonu zstavnho prva zstavnmu dlunkovi vas a v psemn form.
Tak toto oznmen (stejn jako oznmen podle 1362) je jednostrannm
adresovanm prvnm jednnm a zstavn vitel ho me v souladu s 572
odvolat (sprvn "zruit"), dojde-li odvoln zstavnmu dlunkovi nejpozdji
souasn s oznmenm o zmn vkonu zstavnho prva. Z povahy vci
vyplv, e zstavn vitel neme provst zmnu zpsobu vkonu zstavnho
prva ped perfektnm oznmenm zstavnmu dlunkovi.
1315
Z literatury:
1366
(Dkaz oznmen zapoet vkonu zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
1.
Na zklad poadavku zjemce o zstavu nebo draebnka mus jim zstavn
vitel prokzat splnn oznamovac povinnosti podle 1362 odst. 1. Dvod je
zejm: ochrana jejich zjm.
2.
Je otzkou, zda zstavn vitel mus zjemci o zstavu nebo draebnkovi
prokzat i zpis zapoet vkonu zstavnho prva ve veejnm seznamu a v
rejstku zstav. Pokud jde o veejn seznam, pak by stailo odkzat na zapsan
daj, kter by si mohl zjemce o zstavu nebo draebnk ovit. Jin je situace
ohledn rejstku zstav, protoe nen veejnm seznamem. V takovm ppad
se piklnme ke stanovisku, e i v tomto ppad mus zstavn vitel prokzat
zpis zapoet vkonu zstavnho prva do rejstku zstav (zejmna s ohledem
na potek lhty podle 1364 odst. 2).
1362, 1364
Z literatury:
1367
(Povinnosti zstavnho dlunka a detentora zstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
K odst. 1
1.
K vkonu zstavnho prva je v ad ppad nezbytn souinnost zstavnho
dlunka. Vta prvn ukld zstavnmu dlunkovi povinnost strpt vkon
zstavnho prva - tato povinnost je nadbyten, nebo j korespondujc prvo
zstavnho vitele vyplv ze samotn povahy zstavnho prva ( 1309 odst.
1), a proto je strpn vkonu zstavnho prva zstavnm dlunkem imanentn
soust obsahu zstavnprvnho vztahu.
2.
Dleitj je povinnost uloen zstavnmu dlunkovi ve vt druh. Zstavu je
povinen penechat zstavn dlunk zstavnmu viteli do detence, by tato
detence nen nezbytnm pedpokladem pevodu zstavy (srov. 1099). Stejn
tak je zstavn dlunk povinen pedat zstavnmu viteli i pslun listiny (nap.
osvden o registraci vozidla - technick prkaz). Zvr druh vty ukld
zstavnmu dlunkovi povinnost poskytnout jakoukoliv potebnou souinnost k
vkonu zstavnho prva.
3.
Stejn povinnosti jsou uloeny osob, kter m zstavu u sebe (typicky
schovatel - 1318).
K odst. 2
4.
Kad detentor zstavy je povinen se zdret veho, m by se hodnota zstavy
zmenila. Ohledn zstavnho dlunka jde o opakovn povinnosti vyplvajc z
1353. Povinnost m skuten kad, tj. nejen schovatel, ale i zstavn vitel i
jin uivatel, nap. leasingov njemce. Smysl tto povinnosti spov v
zachovn monosti nleitho uspokojen zstavnho vitele ze zstavy. Tomu
odpovd i zvr, e se nepihl k bnmu opoteben, tj. k takovmu snen
hodnoty vci, k nmu by dolo obvyklm uvnm zstavy, a to i v ppad, e

by nebyla vc pedmtem zstavnho prva.
1353
Z literatury:
1368
(Rozdlen vtku zpenen zstavy, regres zstavnho dlunka)
Pehled vkladu:
I. Rozdlen vtku (1)
II. Regres zstavnho dlunka (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
I. Rozdlen vtku
K odst. 1
1.
Vtek vznikl zpenenm zstavy je uren k naplnn uhrazovac funkce
zstavnho prva, tedy k hrad pohledvky zstavnho vitele. Proto m
zstavn vitel, jeho zajitn pohledvka byla penit, prvo na hradu:
- jistiny pohledvky,
- psluenstv pohledvky (roky, roky z prodlen a nklady spojen s jejm

uplatnnm - 513),
- nutnch nklad vynaloench pi vkonu zstavnho prva ( 1359 odst. 2).

Zstavn vitel, jeho zajitn pohledvka byla nepenit, m (podle
vyvratiteln domnnky) prvo na takovou st z vtku dosaenho zpenenm
zstavy, kter odpovd hodnot nepenit pohledvky v dob vzniku
zstavnho prva. Povaha domnnky znamen, e me bt prokzno nco
jinho, typicky dohoda zstavnho vitele a zstavce o rozsahu zajitn
nepenit pohledvky. Vyvratiteln domnnka se uplatn tak v ppad, e
psluenstv zajitn pohledvky m nepenitou povahu.
II. Regres zstavnho dlunka

K odst. 2
2.
Nov prava vslovn zakotvuje nsledky hrady zajitn pohledvky z vtku
dosaenho zpenenm zstavy. prava postaven zstavnho dlunka vi
obliganmu dlunkovi v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. chybla, piem
jej absence byla negativn pociovna (musel ji nahrazovat Nejvy soud
pipoutjc aplikaci bezdvodnho obohacen vzniklho plnnm za obliganho
dlunka - viz ne). Podle 1368 vznikaj zstavnmu dlunkovi stejn prva, jako
by dluh splnil sm, tj. vstupuje do prv obliganho vitele a m prvo, aby mu
pvodn obligan dlunk vyrovnal, co za nho plnil (sc. z vtku dosaenho
zpenenm zstavy bylo plnno podle 1368 odst. 1). Na zstavnho dlunka
pela pohledvka obliganho vitele, vetn psluenstv, zajitn a dalch
prv s pohledvkou spojench. Bude-li to teba k uplatnn pohledvky, vyd
zstavn vitel pvodnmu zstavnmu dlunkovi potebn doklady o pohledvce
a sdl mu pslun informace potebn k uplatnn pohledvky.
3.
Prvo zstavnho dlunka vi obliganmu dlunkovi podlh promlen.
Zmna v osob vitele nem vliv na bh promlec lhty ( 604), avak
promlec doba neskon dve ne za est msc po splnn pohledvky ( 644).
4.
Z povahy zstavnprvnho vztahu vyplv, e konstrukce zakotven v 1368
odst. 2 se nepouije v ppad, e obligan dlunk je osobou totonou se
zstavnm dlunkem.
513, 644, 1359
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
1. Uhrad-li zstavn dlunk z titulu zstavnho prva vznoucho na
majetku v jeho vlastnictv za osobnho dlunka zstavnmu viteli zajitnou
pohledvku nebo pivod-li znik zstavnho prva tm, e slo cenu zstavy, a
nen-li zde jin dohody mezi nm a osobnm dlunkem, m prvo domhat se v
rozsahu takov hrady vi osobnmu dlunku vydn bezdvodnho obohacen
podle ustanoven 454 ob. zk. Tot plat, jestlie zstavn prvo zanikne tm,
e zstavn dlunk strp realizaci zstavnho prva zpenenm zstavy; a to bez
zetele k tomu, zda ke zpenen zstavy dolo proti jeho vli.
(NS 28 Cdo 1415/2012)

podle ustanoven 454 ob. zk.; zstavn dlunk zaplacenm pohledvky
zajitn zstavou nevstupuje do postaven vitele v pvodnm zvazkovm
vztahu, ale vznik mu vlastn (nov) pohledvka.
(NS 33 Cdo 2863/2010)
3. I. Uhrad-li zstavn dlunk z titulu zstavnho prva vznoucho na
podle ustanoven 454 ob. zk. Tot plat, jestlie zstavn prvo zanikne tm,
e zstavn dlunk strp realizaci zstavnho prva zpenenm zstavy; a to bez
zetele k tomu, zda ke zpenen zstavy dolo proti jeho vli (e na nm bylo
vynuceno).
II. Pohledvka zstavnho dlunka pihlen do konkursu vedenho na
majetek osobnho dlunka podle zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn,
jako vzan na podmnku, e dojde ke zpenen zstavy v konkursu, se stane
nepodmnnou jen v rozsahu, v nm bylo v konkursu dosaeno istho vtku
zpenen zstavy.
III. Zstavn dlunk, kter pihlsil pohledvku do konkursu vedenho na
majetek osobnho dlunka podle zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn,
jako vzanou na podmnku, e dojde ke zpenen zstavy, neme ohledn tto
pohledvky vykonvat hlasovac prvo na schzi vitel, kter se s hlasovacm
prvem ohledn te pohledvky astn zstavn vitel.
(NS 29 Odo 1343/2006)
pohledvku a nedohodl-li se s osobnm dlunkem jinak, m prvo domhat se v
podle ustanoven 454 ob. zk.
(NS 29 Odo 104/2006)
Z literatury:

5. Bedn, Psutka: Nkolik posteh k plnn zstavnho dlunka namsto
dlunka osobnho podle obanskho zkonku. PrRo, 2010, . 7, s. 234.
1369
(Poskytnut informac o zpenen zstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
Vklad:
1.
Ustanoven je zkonnm dvodem vzniku povinnosti zstavnho vitele
informovat zstavnho dlunka o vsledku zpenen zstavy ve lht bez
zbytenho odkladu. Zkon vyaduje pro zprvu psemnou formu, povinnost
zstavnho vitele je splnna doruenm zprvy do sfry zstavnho dlunka.
2.
Obsah zprvy je formulovn prostednictvm podstatnch nleitost o tchto
dajch:
- o prodeji zstavy,
- o nkladech spojench s prodejem zstavy,
- o jinch nkladech, na kter m zstavn vitel prvo (nutn nklady

vynaloen pi vkonu zstavnho prva - 1359 odst. 2),
- o vtku z prodeje,
- o pouit vtku ( 1368 odst. 1).
3.
Splnn informan povinnosti je relevantn pro uplatnn prv zstavnho
dlunka vi obliganmu dlunkovi ve smyslu 1368 odst. 2. Lhta "bez
zbytenho odkladu" m zajistit, aby zstavnmu dlunkovi zbyten neplynula
promlec lhta, nebo vstup zstavnho dlunka do pozice obliganho vitele
nem vliv na bh promlec lhty ( 604), by promlec lhta neskon dve ne
za est msc po splnn pohledvky ( 644).
Z literatury:
1370
(Doplatek zbytku pohledvky, vydn hyperochy)
Pehled vkladu:
I. Zbytek pohledvky (1)
II. Hyperocha (2)
Z dvodov zprvy:
viz u 1359
I. Zbytek pohledvky
1.
Povaha obliganho vztahu a zstavnprvnho vztahu, vetn jejich vzjemnch
vazeb, peduruj relativn nezvislost zajitn pohledvky. To logicky znamen,
e pokud uhrazovac funkce zstavnho prva nedostaovala k nhradnmu
splnn zajitn pohledvky, zanikla zajitn pohledvka hradou z vtku
zpenen zstavy pouze sten a ve zbytku trv dle. Z tohoto dvodu 1370
vyjaduje notorietu, e zbytek neuhrazen pohledvky je obligan dlunk
povinen zaplatit. Neuhrazen st pohledvky vak ji nen zajitna zstavnm
prvem.
II. Hyperocha
2.
Majetkov ekvivalence je vyjdena povinnost zstavnho vitele vydat
pebytek (tzv. hyperochu) z vtku zpenen zstavy po hrad pohledvek,
vetn psluenstv, zstavnmu dlunkovi. Nen rozhodn, zda zstavn dlunk
je toton s obliganm dlunkem, i je od obliganho dlunka osobou odlinou.
Prvo na hyperochu svd tomu zstavnmu dlunkovi, v jeho majetkov sfe
se promtlo zpenen zstavy. Nen relevantn, zda byl zstavcem, i zda se stal
zstavnm dlunkem pozdjm nabytm zstavy.
Z literatury:
Pododdl 6
Vkon zstavnho prva pi vce zstavnch vitelch
1371
(Poad zstavnch prv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 2)
II. Poad zstavnch prv (3)
III. Poad budoucch zstavnch prv (4)
IV. Pednostn zstavn prvo (5)
Navrhuje se zsadnm zpsobem upravit poad rozhodn pro uspokojen

vce zstavnch prv upnajcch se k te zstav. Vzhledem k tomu, e nvrh
dv pednost zpism zstavnch prv do rejstku zstav, ppadn do
veejnho seznamu, preferuje takto zapsan zstavn prva ped zstavnmi
prvy vzniklmi jinm zpsobem (pednm zstavnmu viteli, dnm do
schovy, oznaenm znamenm). Tak se chrn registrovan prva zstavnch
vitel ped neregistrovanmi.
Pipout se ujednn mnc poad zstavnch prv, avak jen s inky vi

tm, jejich prvn postaven se tm nezhor, anebo kte se zmnou poad
souhlas. Zmna poad nastv registrac.
Zapoet s vkonem zstavnho prva je zstavn vitel povinen

notifikovat a dt zastnnm osobm zkonnou lhtu k ppadnmu uplatnn
jejich prv. Navrhovan prava e rovn pechod zstavnch prv dalch
zstavnch vitel na nabyvatele zstavy prodan pi vkonu zstavnho prva.
I. Obecn
1.
Oznaen estho pododdlu jako "vkon zstavnho prva pi vce zstavnch
vitelch" nen zcela pesn, nebo ustanoven 1371 a 1375 upravuje vkon
zstavnho prva pi pluralit zstavnch prv (nelze toti vylouit situace, kdy
jednomu zstavnmu viteli bude svdit vce zstavnch prv vznoucch na

te vci). I v takov situaci se pouij pravidla zaazen do tchto ustanoven.
Souasn je vak teba pipomenout, e systematick zaazen tchto ustanoven
do samostatnho pododdlu nen vhodn, protoe vyvolv pochybnosti o vyuit
pravidel pro vkon zstavnho prva upravench v pododdlu ptm v tch
ppadech, kdy nen v ustanovench 1371 a 1375 pm odkaz (ten lze nalzt
pouze v 1362). Z obsahovho hlediska je vak teba uvst, e ustanoven
1359 a 1370 jsou obecn povahy, uplatn se tak pi vkonu zstavnho prva
pi pluralit zstavnch prv a ustanoven 1371 a 1375 obsahuj pouze
odchylky a doplky (z tohoto pohledu je odkaz na 1362 v 1373 odst. 1
nadbyten).
2.
Pluralita zstavnch prv si d stanoven jejich poad, zkon tak in podle
nsledujcch pravidel (odst. 1 a 3). Tato pravidla mohou vychzet z principu
prior tempore, potior iure, nebo dvat nkterm kvalifikovanm zstavnm
prvm pednost.
II. Poad zstavnch prv

K odst. 1
3.
Prioritnm pravidlem pro urovn poad zstavnch prv je doba jejich vzniku
(vta prvn). V tomto smyslu budou prvn vznamn ustanoven 1316 a nsl.
Vta druh pedstavuje modifikaci tohoto principu, kdy pro poad zstavnho
prva zapisovanho do veejnho seznamu (nikoliv do rejstku zstav) je
determinujc okamik podn nvrhu na proveden zpisu. Tato zsada toti
nerozliuje konstitutivn a evidenn inky zpis do veejnho seznamu.
Markantn se tyto aspekty projev pi zpisu zstavnho prva vzniklho na
zklad rozhodnut orgnu veejn moci ( 1342). Okamik vzniku zstavnho
prva nastv vykonatelnost rozhodnut, pp. pozdj dobou, je-li v nm
stanovena, avak poad se bude dit dnem podn nvrhu na vklad zstavnho
prva do katastru nemovitost.
III. Poad budoucch zstavnch prv

K odst. 2
4.
Speciln pravidlo uren poad se logicky dotk budoucho zstavnho prva (

1310 odst. 1, 1341). Aby byla zachovna vhoda budoucho zstavnho prva,
nen rozhodn okamik jeho vzniku (takov zstavn prvo vznik a nabytm
vlastnickho prva k zstav zstavnm dlunkem), ale ji okamik uzaven
zstavn smlouvy; pokud se budouc zstavn prvo zapisuje do rejstku zstav
nebo do nkterho z veejnch seznam, rozhoduje pro poad zstavnho prva
poad, v nm byly podny nvrhy na proveden zpisu.
IV. Pednostn zstavn prvo

K odst. 3
5.
U zstavnch prv vznoucch na movitch vcech (k jejich mnoin viz 498
odst. 2) zskvaj lep poad zstavn prva zapsan do rejstku zstav nebo do
veejnho seznamu, a to ped zstavnmi prvy vzniklmi jinm zpsobem (nap.
odevzdnm vci zstavnmu viteli nebo odevzdnm vci tet osob i
oznaenm pedmtu zstavy). Podle vty druh dochz k dal diferenciaci
poad zstavnch prv k vcem movitm, pednost zskvaj zstavn prva
vznikl odevzdnm zstavy zstavnmu viteli ( 1317 odst. 1) nebo tet osob
( 1318) ped zstavnmi prvy vzniklmi oznaenm vci ( 1317 odst. 2). Tmto
zpsobem je vrazn diskvalifikovn poslze uveden zpsob vzniku zstavnho
prva.
1359
Souvisejc pedpisy:
354 a 358 z. . s.
Z literatury:
1372
(Modifikace zkonnho poad zstavnch prv)
Z dvodov zprvy:
viz u 1371
Vklad:
K odst. 1
1.
Princip autonomie vle se promt i v monosti zstavnch vitel uzavt
dohodu, kterou si ujednaj poad zstavnch prv, m modifikuj poad vznikl
na zklad pravidel zaazench do 1371. Pro dohodu pedepisuje zkon
psemnou formu. Obsahem takov dohody bude stanoven poad zstavnch
prv.
2.
Dohoda o poad se me tkat i takovch zstavnch prv, kter jsou zapsna
do rejstku zstav nebo do nkterho z veejnch seznam. Podle druh vty
komentovanho ustanoven je ujednn o zmn poad vi tetm osobm
inn od zpisu do tchto evidennch nstroj, a to v ppad, e se ke vzniku
zstavnho prva vyaduje zpis do tohoto nstroje. Tato vta je nevhodn
zuujc, protoe do rejstku zstav i do veejnch seznam se provdj zpisy i

takovch zstavnch prv, kter vznikla na zklad urit prvn skutenosti a
samotn zpis m jen inky evidenn.
3.
O ujednn poad zstavnch prv se do katastru nemovitost zapisuje podle 23
odst. 2 psm. b) katastrlnho zkona poznmka, a to pimen podle ustanoven
o zpisu zznamu.
4.
Nvrh na zpis do rejstku zstav nebo do veejnho seznamu mus navrhnout
spolen vichni zstavn vitel - astnci dohody o poad zstavnch prv.
5.
Nelze vylouit situaci, kdy jeden zstavn vitel, jemu svd dv zstavn
prva vznouc na te vci, se rozhodne zmnit jejich poad. Pak by se mla
ve uveden pravidla analogicky aplikovat na jeho jednostrann prohlen o
zmn poad.
K odst. 2
6.
Vi zstavnmu viteli, kter nebyl astnkem ujednn o zmn poad a kter
by byl takovm ujednnm krcen (jeho poad by se zhorilo), takov ujednn
(naprosto logicky) nem prvn inky a jeho poad zstv zachovno.
7.
Nelze ale vylouit situace, kdy ujednn o zmn poad zstavnch prv se nijak
nedotkne toho zstavnho vitele, kter nen astnkem ujednn. Pak nen na
svch prvech nijak krcen a 1372 odst. 2 nem dn dopad.
1371
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
1373
(Oznmen o zapoet vkonu zstavnho prva, lhta)
Pehled vkladu:
I. Oznmen o zapoet vkonu (1 a 2)
II. Ochrann lhta (3 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1371
I. Oznmen o zapoet vkonu

K odst. 1
1.
Nezbytnm pedpokladem zahjen procesu zpenen zstavy i pi vce
zstavnch prvech je psemn oznmen zstavnho vitele adresovan
zstavnmu dlunkovi. Jeho obsahem mus bt i zpsob uspokojen ze zstavy.
Doruenm oznmen do sfry zstavnho dlunka je oznmen perfektn, tj.
vzniklo jako prvn jednn. Zstavn vitel me svoje oznmen v souladu s
572 odvolat (sprvn "zruit"), dojde-li odvoln zstavnmu dlunkovi nejpozdji
souasn s oznmenm o zapoet vkonu zstavnho prva. Vzhledem k
existenci vce zstavnch prv oznm zahjen procesu zpenen zstavy
zstavn vitel i tm zstavnm vitelm, kte maj vhodnj poad.
2.
Vznam naplnn oznamovac povinnosti je uren zapoetm ochrann lhty
svdc zstavnm vitelm s vhodnjm poadm ( 1373 odst. 2) a
pochopiteln vede k omezen dispozinch prv zstavnho dlunka ( 1363).
II. Ochrann lhta

K odst. 2
3.
Potek ochrann lhty je zvisl na doruen oznmen o zapoet s vkonem
zstavnho prva vem zstavnm vitelm s pednostnm poadm. Z toho
plyne, e potek jejho bhu je teba odvozovat ode dne doruen oznmen
poslednmu z nich. V tto lht nesm zstavn vitel zpenit zstavu.
4.
V ochrann lht me kterkoliv ze zstavnch vitel s pednostnm poadm
oznmit zstavnmu viteli, kter zapoal s vkonem zstavnho prva, e sm
zapon s vkonem svho zstavnho prva. Pokud by bylo vce takovch
vitel, logicky by mla bt dna pednost tomu z nich, kter m nejvhodnj
poad. Chrnn zstavn vitel vak mus zapot s vkonem zstavnho prva
bez zbytenho odkladu, pokud tuto lhtu nedodr, k jeho oznmen se nepihl
a zstavn vitel, kter zapoal s vkonem zstavnho prva, me zstavu
zpenovat. Pokud by nezapoal s vkonem svho zstavnho prva pednostn
zstavn vitel, ale v poad za nm by byl dal zjemce o vkon svho
zstavnho prva, tak s lepm poadm ne zstavn vitel, kter s vkonem
zapoal, ml by dostat tento zstavn vitel pednost ped zstavnm vitelem

zahajujcm vkon zstavnho prva.
5.
Pednostnmu zstavnmu viteli by mla bt dna monost rozhodnout se o
zpsobu uspokojen, a to v mezch svch monost, kter mohou bt odlin od
monost i od volby zstavnho vitele, kter zapoal s vkonem zstavnho
prva ( 1359). Z tohoto dvodu pedpokldan zapoet s vkonem svho
zstavnho prva lze realizovat pouze oznmenm podle 1362.
1362
Z literatury:
1374
(Znik zstavnch prv a uspokojen dalch zstavnch vitel)
Pehled vkladu:
I. Vkon zstavnho prva "prvnm" zstavnm vitelem a jeho dsledky (1

a 2)
II. Uloen pebytku (3)
III. Uspokojen z pebytku, hyperocha (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1371
I. Vkon zstavnho prva "prvnm" zstavnm vitelem a jeho dsledky

K odst. 1
1.
Vkon zstavnho prva pednostnm zstavnm vitelem, tj. vitelem, ktermu
svd zstavn prvo s prvnm poadm, vede k zniku ostatnch zstavnch prv.
2.
V odst. 1 se tvrd, e pi vkonu zstavnho prva pednostnm zstavnm
vitelem pechz zstava na nabyvatele nezaten dalmi zstavnmi prvy.
vaha o pechodu nen zcela pesn, protoe ke zmn vlastnka zstavy me
dojt jak pechodem, tak i pevodem (voln prodej).
II. Uloen pebytku

K odst. 2
3.
Pebytek vtku z prodeje zstavy, po uspokojen pohledvek pednostnho
zstavnho vitele, slou k uspokojen pohledvek zbvajcch zstavnch
vitel a jako ppadn hyperocha. Naloen s pebytkem me bt pedmtem
dohody pednostnho zstavnho vitele s ostatnmi zstavnmi viteli a se
zstavnm dlunkem, obsahem tto dohody me bt postup pi uspokojovn
dalch pohledvek. Nedojde-li k dohod, je pednostn zstavn vitel povinen
pebytek sloit do soudn schovy ve prospch oprvnnch ( 289 a nsl. z. .
s.).
III. Uspokojen z pebytku, hyperocha

K odst. 3
4.
Pebytek z vtku se pouije na uspokojen zstavnch vitel s dalm
poadm, a to postupn. Ppadn hyperocha bude vydna zstavnmu dlunkovi.
1359
Souvisejc pedpisy:
z. . s.
Z literatury:
1375
(Pechod zstavnho prva)
Pehled vkladu:
I. Pechod zstavnho prva (1 a 2)
II. Vyznaen zstavnho dlunka (3 a 4)
III. Uspokojen z pebytku (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1371
I. Pechod zstavnho prva

K odst. 1
1.
Vcnprvn povaha zstavnho prva a jejich poad pi pluralit se projev v
situaci, kdy vkon zstavnho prva provedl zstavn vitel s pozdjm poadm
ne pednostn zstavn vitel. V takovm ppad zstavn prva vitel s
pednostnjmi zstavnmi prvy nezanikaj a pechzej na nabyvatele zstavy.
Nen rozhodn, zda nabyvatel zskv vlastnick prvo pevodem nebo
pechodem.
2.
O dsledcch tohoto pechodu zstavnch prv je povinen zstavn vitel
vykonvajc svoje zstavn prvo vas pouit nabyvatele zstavy. Poruen tto
povinnosti me vst k nhrad jmy, pp. t k posouzen, zda nabyvatel
zstavy pi jejm pevodu nejednal v omylu.
II. Vyznaen zstavnho dlunka

K odst. 2
3.
Vzhledem k vcnprvn povaze zstavnho prva se zstavn dlunk v
evidennch seznamech nevyznauje pravideln (je jm toti vlastnk evidovan
vci, proto nemus bt v pozici zstavnho dlunka expressis verbis uvdn).
Vslovn se zstavn dlunk vyznauje v rejstku zstav, v katastru nemovitost
pouze tehdy, je-li zstavou spoluvlastnick podl (tehdy slou oznaen
zstavnho dlunka k identifikaci zastavenho spoluvlastnickho podlu). V
takovch ppadech je povinnost zstavnho vitele vykonvajcho sv zstavn

prvo a nabyvatele zstavy zajistit zmnu v osob zstavnho dlunka.
4.
Poruen tto povinnosti me vst k nhrad kody (dle vslovn, ale
nadbyten pravy ve druhm odstavci in fine).
III. Uspokojen z pebytku

K odst. 3
5.
Zstavn vitel, kterm svd zstavn prvo v poad nsledujcm po poad
zstavnho vitele vykonvajcho sv prvo podle prvnho odstavce, maj
postaven obdobn tomu, jak maj pozdj zstavn vitel, pokud zstavn
prvo vykonv pednostn zstavn vitel (proto odkaz na 1374). To znamen,
e zstavn prva pozdjch zstavnch vitel zanikaj a nabyvatel zstavy je
nabv (nerozhodno, zda pevodem nebo pechodem) bez tchto zstavnch
prv.
6.
Pebytek vtku z prodeje zstavy, po uspokojen pohledvek vykonvajcho
zstavnho vitele, slou k uspokojen pohledvek zstavnch vitel s
nsledujcm poadm a jako ppadn hyperocha. Naloen s pebytkem me bt
pedmtem dohody vykonvajcho zstavnho vitele s ostatnmi oprvnnmi
zstavnmi viteli a se zstavnm dlunkem, obsahem tto dohody me bt
postup pi uspokojovn dalch pohledvek. Nedojde-li k dohod, je vykonvajc
zstavn vitel povinen pebytek sloit do soudn schovy ve prospch
oprvnnch ( 289 a nsl. zk. o zvl. zench).
7.
Pebytek z vtku se pouije na uspokojen zstavnch vitel s dalm
poadm, a to postupn. Ppadn hyperocha bude vydna zstavnmu dlunkovi.
1107, 1358
Z literatury:
Pododdl 7
Znik zstavnho prva
1376
(Vznam zniku zajitn pohledvky)
Standardnm zpsobem se navrhuje upravit jednotliv zpsoby zniku

zstavnho prva.
Vklad:
1.
Jednotliv zpsoby zniku zstavnho prva lze rozdlit do dvou skupin:
a) znik zstavnho prva v dsledku zniku zajitn pohledvky ( 1376),
b) samostatn znik zstavnho prva ( 1377).
2.
Souasn se znikem pohledvky zanik i dluh (nebo neme existovat
pohledvka bez dluhu, ani dluh bez pohledvky, jak vyplv z povahy relativnho
zvazkovho vztahu). Tento zpsob zniku vyplv z akcesorick povahy
zstavnho prva. Pohledvka me zaniknout rznmi zpsoby, nejastji se
uplatn jej splnn. Dluh korespondujc zajitn pohledvce nejastji bude plnit
obligan dlunk; me ho splnit i tet osoba (srov. 1936), piem touto tet
osobou me bt i zstavn dlunk. Pokud bude plnit zstavn dlunk, nen teba
souhlasu obliganho dlunka ( 1937). V vahu dle pichz uplynut doby (t
v dsledku prodlen dlunka u fixnho zvazku), dohoda o zniku zvazku,
zapoten (jednostrann i smluvn), zaplacen odstupnho, splynut, prominut
dluhu, znik na zklad vpovdi, odstoupen od smlouvy, nsledn nemonost
plnn, smrt dlunka nebo smrt vitele. Protoe zstavn prvo neme
existovat samostatn, je zkonitm dsledkem i znik zstavnho prva.
3.
Samotn promlen zajitn pohledvky nevede k zniku pohledvky, a proto
nezanik ani zstavn prvo.
4.
Jistou vjimku z principu zvislosti zstavnho prva na existenci pohledvky
pedstavuje tzv. uvolnn zstavn prvo ( 1380).
615, 1377, 1380, 1936, 1937
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z judikatury:
1. Zstavn prvo zanik i tm, e zajitnou pohledvku zstavnmu

viteli uhrad namsto dlunka ruitel.
(NS 29 Odo 486/2005)
2. aloba o vylouen majetku z konkursn podstaty ( 19 zkona .
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn) me bt spn i v ppad, e prvn
dvod soupisu pozdji odpadl (ke dni rozhodnut soudu o tto alob ji
neexistoval).
Prohlen konkursu na majetek jednoho ze solidrnch dlunk nebrn
viteli v tom, aby pohledvku vymhal soubn jak po padci (postupem podle
zkona o konkursu a vyrovnn), tak po ostatnch solidrn zavzanch
dluncch. Podstatn je, e v rozsahu plnn poskytnutho na dluh ostatnmi
solidrnmi dlunky zanik i pohledvka pihlen do konkursu.
Zanikne-li padcv zvazek zajitn zstavnm prvem vznoucm na
majetku tet osoby v prbhu konkursu na majetek padce tm, e jej viteli
uhrad solidrn zavzan spoludlunk padce ( 511 odst. 1 vta druh, 559
odst. 1 ob. zk.), pak tm zanik i zstavn prvo [ 170 odst. 1 psm. a) ob.
zk.].
(NS 29 Odo 604/2001)
Z literatury:
5. Fiala: Znik zstavnho prva jako dsledek zniku obliganho dlunka.
PrRo, 2003, . 6, s. 290.
1377
(Samostatn znik zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1376
Vklad:
1.
Samostatn znik zstavnho prva, bez ohledu na dal trvn zajitn
pohledvky (a korespondujcho dluhu), nastv v dsledku tchto prvnch
skutenost:
- znikem zstavy,
- vzdnm se zstavnm vitelem,
- vrcenm zstavy zstavnmu dlunkovi,
- sloenm ceny zstavy,
- uplynutm doby omezujc trvn zstavnho prva,
- nabytm vlastnickho prva k zstav v dobr ve ohledn neexistence

zstavnho prva,
- pevodem vlastnickho prva k zstav, je-li znik zstavnho prva v dsledku

pevodu zstavy pedvdn v zstavn smlouv,
- pevodem zstavy v rmci bnho obchodnho styku pi podnikn pevodce.
2.
Znik zstavy znamen jej neexistenci, proto je logick, e neme existovat ani
jakkoliv prvo spojen s touto vc. Specifick zpsob zniku zstavy reguluje
43 zk. o pemnch, kdy zanikne zstavn prvo k podlu nebo k astnickmu
cennmu papru, jestlie dochz ke zmn prvn formy na spolenost nebo
drustvo, podl na nich neme bt zstavou.
3.
Vzdn se zstavnm vitelem pedstavuje jednostrann adresovan prvn
jednn zstavnho vitele, kterm zstavn vitel projevuje svoji vli, aby
zstavn prvo na pslun vci nadle nevzlo. Vzdn se mus bt uskutenno
v psemn form ( 560) a dorueno do sfry zstavnho dlunka. Dokud
psemnost nedojde do sfry zstavnho dlunka, me svj projev vle zstavn
vitel odvolat, dojde-li odvoln zstavnmu dlunkovi nejpozdji souasn se
vzdnm se zstavnho prva ( 572). Pokud se vzdn tk vci zapsan ve
veejnm seznamu, zanikne zstavn prvo innost projevu vle zstavnho
vitele (materiln znik), nsledn vmaz m toliko evidenn inky.
4.
Vrcen zstavy zstavnmu dlunkovi je pedn pedmtu zstavy zstavnmu
dlunkovi (nikoliv zstavci, kter ji nen subjektem zstavnprvnho vztahu). Z
povahy tohoto zpsobu vyplv, e je pouiteln pedn u vc hmotnch a vc
movitch, typicky u zastavrenskho zvodu.
5.
Sloen ceny zstavy je poskytnut obvykl ceny ( 492 odst. 1 vta druh)
zstavy zstavnmu viteli. Subjektem oprvnnm sloit cenu zstavy je
zstavn dlunk. Pokud by ji sloila jin osoba, jde o plnn za jinho, proto nen
dvodn, aby toto oprvnn psluelo zstavci, kter ji nen subjektem
zstavnprvnho vztahu, zstavn vitel je povinen pijmout cenu zstavy
sloenou tet osobou a nen k tomuto plnn teba souhlasu obliganho dlunka
- 1937 odst. 1. Zstavn prvo zanik okamikem pijet hotovosti zstavnm
vitelem. Bude-li skldat cenu zstavy zstavn dlunk prostednictvm
poskytovatele platebnch slueb, zanikne zstavn prvo pipsnm ceny zstavy
na et poskytovatele platebnch slueb zstavnho vitele ( 1957 odst. 1),
pokud tak uin potovnm poukazem, zanikne zstavn prvo pipsnm ceny
zstavy na et poskytovatele platebnch slueb zstavnho vitele, bude-li cena
skldna na tento et, nebo vyplacenm ceny zstavy zstavnmu viteli v

hotovosti ( 1957 odst. 2). Nsledn vmaz zstavnho prva z veejnch
seznam nebo z rejstku zstav bude mt inky pouze evidenn.
6.
Uplynut doby omezujc trvn zstavnho prva znamen automatick znik
zstavnho prva v souladu s 603. O vmaz takovho zstavnho prva z
rejstku zstav nebo z veejnho seznamu me podat zstavn dlunk (
1379 odst. 2), vmaz bude mt inky pouze evidenn.
7.
Znik zstavnho prva nabytm vlastnictv k zstav v dobr ve nabyvatele, e
nabvan vc nen zaten, je vrazem ochrany nabyvatele a prolamuje
vcnprvn inky zstavnho prva. Zstavn prvo zanikne v okamiku nabyt
vlastnickho prva. V dsledku zakotven translanch ink smlouvy o pevodu
vlastnickho prva k vci uren individuln ( 1099) nelze vylouit ppadn
zneuit tohoto zpsobu zniku zstavnho prva na kor zstavnho vitele;
zneuit by ml zabrnit poadavek dobr vry nabyvatele. Znik zstavnho
prva v dsledku nabyt vlastnickho prva k zstav dobrovrnm nabyvatelem
je poruenm vcnprvnch ink zstavnho prva, protoe v opanm ppad
by nabyvatel pevzal vc i se zvadou ( 1107). Tento zpsob je vylouen u
zstavnho prva zapsanho v rejstku zstav nebo ve veejnch seznamech.
8.
Pevod vlastnickho prva k zstav vede k zniku zstavnho prva, je-li znik
zstavnho prva pedvdn ji v zstavn smlouv. Tak tento zpsob zniku
prolamuje vcnprvn inky zstavnho prva. Zstavn prvo zanikne v
okamiku nabyt vlastnickho prva, piem jeho nutnm pedpokladem je jeho
sjednn v zstavn smlouv (nejen v jejm pvodnm textu, ale tak v novaci
kumulativn). Tak znik zstavnho prva v dsledku pevodu vlastnickho prva
k zstav s pedem dohodnutm dsledkem - znikem zstavnho prva - je
poruenm vcnprvnch ink zstavnho prva, protoe v opanm ppad
by nabyvatel pevzal vc i se zvadou ( 1107). Obansk zkonk spojuje tento
zpsob zniku i s pevodem sti zstavy (rozum se, e ho lze uplatnit pouze
tehdy, je-li pevdn st zpsobil bt samostatnm pedmtem prvnch
vztah). Tento zpsob je vylouen u zstavnho prva zapsanho ve veejnch
seznamech. Poadavek, aby ve veejnm seznamu byla zapsna i vc, je
nadbyten, protoe pokud by v seznamu nebyla zapsna vc, nebylo by k n
mono zapsat zstavn prvo. Pochybnosti vyvolv otzka, zda tento zpsob
zniku lze uplatnit u zstavnho prva zapsanho v rejstku zstav. Absenci
omezen aplikace tohoto zpsobu zniku i na zstavn prva zapsan v rejstku

zstav lze povaovat za pochyben zkonodrce.
9.
Znik zstavnho prva pi pevodu zstavy v rmci bnho obchodnho styku
pi podnikn pevodce chrn nabyvatele zstavy ped pevzetm zvady. Rovn
znik zstavnho prva v dsledku nabyt vlastnickho prva k zstav
nabyvatelem od pevodce v rmci bnho obchodnho styku je poruenm
vcnprvnch ink zstavnho prva, protoe v opanm ppad by nabyvatel
pevzal vc i se zvadou ( 1107). Znik zstavnho prva v tomto ppad je
obdobou nabyt vlastnickho prva od nevlastnka [ 1109 psm. b)].
10.
Krom zpsob zniku zstavnho prva vslovn upravench v 1377 pichz
v vahu t znik v dsledku draby (zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch) i
soudn drabou ( 337h o. s. .). Podle 28 odst. 5 zk. . 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnn, podle 299 odst. 2 insolvennho zkona ve znn innm
ped novelizac provedenou zkonem . 294/2013 Sb. a podle 285 odst. 1 psm.
b) insolvennho zkona ve znn innm od 1.1.2014 zanikne zstavn prvo
zpenenm zstavy. Zstavn prvo zanikne i odntm vlastnickho prva
vyvlastnnm ( 6 zk. o vyvlastnn). Pozornost je teba vnovat i 62 odst. 3
katastrlnho zkona, kter obsahuje vyvratitelnou domnnku zniku zstavnch
prv, jejich zpis byl do katastru pevzat z bval pozemkov knihy, zemskch
desek nebo eleznin knihy; katastrln ad tato zstavn prva vymae z
katastru na zklad ohlen vlastnka nemovitosti, k n je zanikl zstavn prvo
zapsno, sepsanho ve form notskho zpisu. Tento princip se uplatnil i ped
innost katastrlnho zkona (byl zaazen v pechodnch ustanovench zkona
. 349/2011 Sb., kterm se mn zkon . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a
jinch vcnch prv k nemovitostem, ve znn pozdjch pedpis, a zkon .
634/2004 Sb., o sprvnch poplatcch, ve znn pozdjch pedpis). Dle je teba
zvit vliv zpenen zstavy na ppadnou existenci jinch zstavnch prv (srov.
1374).
11.
Obansk soudn d kalkuluje se znikem soudcovskho zstavnho prva v
dsledku pravomocnho zastaven vkonu rozhodnut jeho zzenm ( 338e odst.
2). Jde o evidentn omyl, nebo po zzen soudcovskho zstavnho prva je zen
ukoneno, a proto neme bt zen zastaveno.
12.
Zstavn prvo k vybranm zemdlskm produktm (zk. . 307/2000 Sb., o

zemdlskch skladnch listech a o zemdlskch veejnch skladech a zmn
nkterch souvisejcch zkon) je spojeno se zemdlskm skladnm listem.
Vydnm zbo oprvnn osob nebo finannm uspokojenm oprvnn osoby
(typicky zstavnho vitele) na zklad prodeje uskladnnho zbo je platnost
zemdlskho skladnho listu, a to v obou stech (tj. vlastnickho listu i
zstavnho listu) ukonena ( 14 zk. . 307/2000 Sb.). Je proto logick, e v
takovm okamiku zanik i zstavn prvo s nm spojen.
13.
Na zklad 3073 by se i nadle mly uplatovat zpsoby zniku zstavnho
prva podle dosavadnch pedpis (srov. 117a obch. zk., 42 odst. 4 zk. o
cennch paprech), co me vst k ad interpretanch i aplikanch problm.
14.
Specifickou pravu obsahuje i zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn. K
zniku zstavnho prva v konkursnm zen dochz zpenenm zstavy (srov.
28 odst. 5, event. t 27 odst. 5 zk. o konkursu a vyrovnn, jde-li o zstavu,
kter nen ve vlastnictv padce). Zstavn vitel m v konkursu postaven
oddlenho vitele ( 28 odst. 1), a proto m prvo, aby jeho pohledvka byla
uspokojena ze zpenen zstavy, a to do ve 70% vtku zpenen na nj
pipadajcho (neuspokojen st pohledvky me bt uspokojena v rozvrhu).
Zpenenm zstavy zstavn prva zanikaj, a to i v ppad, e oddlen vitel
nepihlsili sv pohledvky. Znik zstavnho prva k nemovitostem evidovanm
v katastru nemovitost se do nj zape pi prodeji mimo drabu na zklad
usnesen o souhlasu soudu s prodejem mimo drabu a potvrzen sprvce
konkursn podstaty o tom, e dolo k zniku zstavnho prva zpenenm
zstavy. Je-li padcem obligan dlunk a pohledvky jeho vitele jsou zajitny
zstavnm prvem na vcech, prvech nebo pohledvkch tetch osob, me
zstavn prvo zaniknout vyplacenm zajitn pohledvky sprvci konkursn
podstaty nebo sloenm ceny zstavy. V takovm ppad se znik zstavnho
prva k nemovitostem evidovanm v katastru nemovitost do nj zape na
zklad potvrzen sprvce konkursn podstaty o zniku zstavnho prva. Pokud
zstavn dlunk pohledvku nevyplat nebo neslo cenu zstavy, zape sprvce
konkursn podstaty zstavu do konkursn podstaty a zpen ji ve veejn drab.
I pro tyto ppady plat, e zstavn prvo zanikne zpenenm zstavy. Obdobn
podle 299 odst. 2 insolvennho zkona zanikalo zstavn prvo zstavnho
vitele zpenenm vci, prva, pohledvky nebo jin majetkov hodnoty, a to i
v ppad, e nepodal pihlku sv pohledvky. Od 1.1.2014 je stejn inek, tj.
znik zstavnho prva, dsledkem obecn konstrukce zniku zvad vznoucch
na zpenovanm majetku na zklad 285 odst. 1 psm. b) insolvennho
zkona. Je-li takov zstavn prvo zapsno ve veejnm i neveejnm seznamu,
kter podle zvltnho prvnho pedpisu osvdoval vlastnictv nebo jin vcn
prva ke zpenen vci, pohledvce, prvu nebo jin majetkov hodnot,

oznm insolvenn sprvce znik zstavnho prva orgnu nebo osob, kter
tento seznam vede.
15.
V souladu s 11 lze uvaovat t o zniku zstavnho prva na zklad dohody
zstavnho vitele a zstavnho dlunka (tzv. dissoluce - 1981) nebo splynutm
prv a povinnost ze zstavnprvnho vztahu v jedn osob (tzv. konfuze -
1993, nap. v dsledku postoupen zajitn pohledvky zstavnm vitelem
zstavnmu dlunkovi). Vmaz zstavnho prva z veejnho seznamu bude mt u
dohody inky konstitutivn, u splynut inky evidenn.
16.
Od zniku zstavnho prva je teba odliovat jeho promlen. Vztahuje se na nj
obecn prava zaazen do 609 a nsl., z nho vyplv, e pokud zstavn
prvo nebylo vykonno v promlec lht, proml se a zstavn dlunk nen
povinen plnit. Promlec lhta je jednak obecn, tj. tlet, maximln desetilet
( 629), s ppadnm uplatnnm ppustnho ujednn o krat nebo del
promlec dob ( 630), jednak specifick desetilet promlec lhta u zstavnch
prv zapsanch do veejnho seznamu ( 631).
17.
Pro promlen zstavnho prva je tradin vazba na promlen zajitn
pohledvky. Podle 615 odst. 1 se zstavn prvo neproml dve ne zajitn
pohledvka. Pitom vak je respektovna (pi zachovn akcesority a subsidiarity)
i urit mra samostatnosti a nezvislosti zstavnho prva, take promlen
pohledvky nebrn zstavnmu viteli v uspokojen ze zstavy (logicky pokud
zstavn prvo trv i pokud nedolo k jeho promlen).
18.
Dojde-li k promlen zstavnho prva zapsanho ve veejnm seznamu nebo v
rejstku zstav, vymae toto zstavn prvo subjekt, kter vede takov seznam
(nap. katastrln ad) nebo rejstk zstav (not) na nvrh zstavnho dlunka,
kter je osobou, je m na vmazu prvn zjem ( 618). O vymazanm
zstavnm prvu plat vyvratiteln domnnka, e zstavn prvo neexistuje ( 980
odst. 2 vta druh).
19.
Pi posuzovn promlen zstavnho prva (plat t pro zajitnou pohledvku)

je teba vzt v vahu pechodn ustanoven 3036. Pokud promlec lhta (podle
100 a nsl. ob. zk. . 40/1964 Sb. oznaovan jako promlec doba) zapoala
bet ped 1.1.2014, bude se posuzovat podle dosavadnch pedpis, a pokud
nebude uzavena dohoda stran, e by se prva a povinnosti v zstavnprvnm
vztahu dily obanskm zkonkem . 89/2012 Sb., budou se posuzovat podle
dosavadnch prvnch pedpis (srov. 3073), take i u nich se promlec lhta
bude dit dosavadnmi pedpisy, by zapone bet po 1.1.2014.
20.
K zniku zstavnho prva me dojt uplynutm doby jednoho roku po jeho
zpisu do veejnho seznamu, pokud mlo dojt ke konverzi, avak nebylo
podno o vmaz starho zstavnho prva ( 1386).
492, 603, 615, 1377, 1380, 1386
Souvisejc pedpisy:
o. s. ,
insolvenn zkon,
43 zk. o pemnch,
6 zk. o vyvlastnn,
katastrln zkon,
zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn
Z judikatury:
1. dn z monost zniku zstavnho prva uvedench v ustanoven
170 odst. 1 ob. zk. nepot s tm, e by zstavn prvo mohlo zaniknout jen
proto, e pohledvka (zstavou zajitn) byla pevedena (postoupena) na jinho
"pozdjho vitele zastaven pohledvky". Naopak z ustanoven 164 odst. 1
ob. zk. se vslovn podv, e zstavn prvo psob i vi kadmu
pozdjmu viteli zastaven pohledvky.
(NS 21 Cdo 2511/2012)
2. Stane-li se zstavn vitel vlastnkem zstavy, zajitn pohledvka tm
nezanik, zanikne (splynutm) zstavn prvo, kter ji zajiovalo.
(NS 20 Cdo 697/2010)
3. I. Pokud byl prohlen konkurs na majetek dlunka, v dsledku eho
me zstavn vitel uplatnit sv prvo na uspokojen ze zstavy pouze
pihlkou pohledvky v konkursnm zen, me podle ustanoven 170 odst. 1
psm. e) ob. zk. zstavn prvo zaniknout jen na zklad takov dohody o
stanoven obvykl ceny zstavy, v n bude na druh stran vystupovat sprvce
konkursn podstaty.
II. Sloen obvykl cena zstavy se stv soust konkursn podstaty.
Prvo nakldat s tmto majetkem m sprvce konkursn podstaty, kter je rovn
v souladu se zkonem legitimovn o tomto majetku uzavrat smlouvy (dohody) a
kter k tomu nepotebuje souhlas zstavnch vitel.
(NS 29 Cdo 254/2010)
4. V ppad zniku obliganho dlunka - prvnick osoby bez prvnho
nstupce nedojde k zniku zstavnho prva, kter zajiuje pohledvku vitele
vi takovmu obliganmu dlunku, a to navc za situace, kdy je obligan
dlunk odlin od dlunka zstavnho.
(NS 29 Cdo 3283/2009)
5. Jestlie se zstavn vitel vzdal zstavnho prva po 1. lednu 2001,
posuzuje se otzka, zda na zklad tohoto prvnho konu dolo k zniku
zstavnho prva, podle ustanoven 170 odst. 1 psm. c) ob. zk., ve znn
innm od 1. ledna 2001, i kdy zstavn prvo vzniklo ped uvedenm dnem.
(NS 29 Cdo 1157/2009)
6. I. Slo-li zstavn dlunk nebo zstavce obvyklou cenu zstavy do
konkursn podstaty podle zk. . 328/1991 Sb., ve znn innm do 31. prosince
2007, nezanik tm zstavn prvo "zpenenm" zstavy ve smyslu ustanoven
28 odst. 5 uvedenho zkona, ale podle ustanoven 170 odst. 1 psm. e) ob.
zk.
II. Obvykl cena zstavy me bt ve smyslu ustanoven 170 odst. 1
psm. e) ob. zk. stanovena jakmkoliv postupem zpsobilm vyjdit, jak cena
by byla v dob sloen dosaena pi prodeji zstavy s dodrenm ppadnch
cenovch pedpis o regulaci cen, a tedy rovn dohodou, uzavenou na stran
jedn mezi osobou, kter ji hodl sloit (zstavnm dlunkem nebo zstavcem), a
zstavnm vitelem na stran druh; v ppad, e byl na majetek dlunka
prohlen konkurs podle zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, je k
uzaven takov dohody na mst zstavnho vitele legitimovn sprvce
konkursn podstaty.
(NS 21 Cdo 924/2009)
7. Ze zvru, e pohledvka zanikla z dvodu zniku dlunick prvnick
osoby bez prvnho nstupce, vak nelze, i kdyby byl opravdu sprvn, spn
dovozovat na zklad principu akcesority, e by bez dalho zaniklo jej zajitn
poskytnut tetmi osobami.
(NS 29 Cdo 5499/2007)
8. Znik zstavnho prva k nemovitostem, kter vzniklo na zklad
zstavn smlouvy a bylo vloeno do katastru nemovitost, psemnou smlouvou
uzavenou mezi zstavnm vitelem a zstavnm dlunkem bylo mon pivodit
tak v dob do 31.8.1998.
(NS 29 Cdo 4700/2007)
9. Vitel, kter neme bt uspokojen dlunkem z dvod spovajcch v
osob dlunka (vetn toho, e dlunk, kter je prvnickou osobou, zanikl bez
prvnho nstupce), m nrok na uspokojen ze zajitn poskytnutho tetmi
osobami; povinnost nhradnho dlunka uspokojit vitele (v ppad, e dluh
odpovdajc zajitn pohledvce nebyl vas splnn) proto nen (neme bt)
dotena tm, e dluh odpovdajc tto pohledvce neme splnit zanikl
prvnick osoba, kter je dlunkem.
(NS 21 Cdo 3138/2007)
10. Postoup-li zstavn vitel pohledvku zajitnou zstavnm prvem
zstavnmu dlunku, zanikne zstavn prvo splynutm ( 584 ob. zk.); to plat i
tehdy, stane-li se tak v prbhu konkursu vedenho na majetek osobnho
dlunka.
(NS 29 Odo 1324/2006)
11. Zstavn prvo nezanik, jestlie dluh odpovdajc zajitn
pohledvce neme bt uspokojen prvnickou osobou jako dlunkem proto, e
zanikla bez prvnho nstupce.
(NS 21 Cdo 1198/2005)
12. Zstavn vitel se i po prohlen konkursu na majetek osobnho

dlunka a po soupisu zstavy do konkursn podstaty me platn vzdt
zstavnho prva.
K promlen
(NS 29 Odo 784/2005)
13. Zstavn prvo se nepromluje dve ne zajitn pohledvka ( 100
odst. 2 vta tet obanskho zkonku). K promlen zstavnho prva proto
nepostauje pouze marn uplynut doby uren obanskm prvem k uplatnn
prva (nroku) na uspokojen ze zstavy, nebo je teba, aby marn uplynula tak
promlec doba k uplatnn zajitn pohledvky; dokud nedolo k promlen
zajitn pohledvky, neme bt promleno ani zstavn prvo, i kdyby jeho
pedmtem byl majetek jin osoby ne "obliganho" dlunka tto pohledvky.
(NS 21 Cdo 2302/2012)
14. K promlen zstavnho prva nesta pouze marn uplynut doby
uren obanskm prvem k uplatnn nroku na uspokojen ze zstavy, nbr je
teba, aby marn uplynula tak promlec doba k uplatnn zajitn pohledvky;
nedolo-li k promlen zajitn pohledvky, neme bt promleno ani zstavn
prvo, i kdyby jeho pedmtem byl majetek jin osoby ne dlunka tto
pohledvky.
(NS 21 Cdo 4373/2011)
15. Zstavn prvo na rozdl od vlastnickho prva podlh promlen;
promlen zstavnho prva se d obanskm zkonkem a dalmi pedpisy
obanskho prva, i kdy jm byla zajitna pohledvka ze smlouvy o vru nebo
z jinho obchodnho zvazkovho vztahu.
(NS 21 Cdo 78/2011)
16. Zstavn dlunk se me spn domhat ve smyslu ustanoven 80
psm. c) o. s. . uren, e tu zstavn prvo nen, dovolal-li se dvodn promlen
zstavnho prva a je-li na takovm uren nalhav prvn zjem.
(NS 21 Cdo 2185/2009)
17. Jestlie zstavn prvo nen piznno pravomocnm rozhodnutm soudu
ani jinho orgnu (rozhodnut katastrlnho adu o povolen vkladu zstavnho
prva do katastru nemovitost nen takovm rozhodnutm) a nen zstavnm
dlunkem psemn uznno co do dvodu a ve, dojde k promlen zstavnho
prva marnm uplynutm obecn tlet promlec doby bc ode dne, kdy prvo
mohlo bt vykonno poprv.
(NS 21 Cdo 5294/2008)
18. Promlen zstavnho prva se d obanskm zkonkem a dalmi
pedpisy obanskho prva, i kdy jm byla zajitna pohledvka ze smlouvy o
vru nebo z jinho obchodnho zvazkovho vztahu. Obchodnm zkonkem se

d pouze promlen zajitn pohledvky ze smlouvy o vru nebo jinho
obchodnho zvazkovho vztahu.
(NS 21 Cdo 3079/2007)
19. Zstavn prvo se ve smyslu ustanoven 100 odst. 2 vty tet ob.
zk. nepromluje dve ne zajitn pohledvka nejen tehdy, dal-li dlunk
zajitn pohledvky do zstavy svj majetek, ale i v ppad, e zstavn dlunk
nen dlunkem zajitn pohledvky.
(NS 21 Cdo 888/2007)
20. Lhta k promlen zstavnho prva (nroku na uspokojen zajitn
pohledvky ze zstavy), kter bylo zstavnm dlunkem psemn uznno co do
dvodu a ve, in deset let.
(NS 21 Cdo 687/2007)
Z literatury:
PrRo, 2003, . 6, s. 290.
souvisejc. PrRo, 2010, . 20, s. 726.
1378
(Dsledky zpisu zaniklho zstavnho prva)

Z dvodov zprvy:
viz u 1376
Vklad:
1.
Trvn zpisu zaniklho zstavnho prva v evidennch systmech (rejstk
zstav i veejn seznam) pedstavuje rozpor mezi skutenm prvnm stavem
(realitou) a evidovanmi vztahy. Jde o prvn vadu zstavy, kterou 1378
oznauje za "zvadu". Vznam takov zvady se projev pi pevodu a pechodu
vlastnickho prva k zstav (srov. 1107 a 1108).
2.
Nesoulad mezi realitou a zapisovanmi daji je douc v krtk dob odstranit,
a to postupem podle 1379. Vmaz zstavnho prva k nemovitostem
podlhajcm evidenci v katastru nemovitost se bude provdt vkladem (srov.
11 katastrlnho zkona).
3.
Vjimku z tohoto pravidla pedstavuje uvolnn zstava ( 1380 a nsl.)
1379, 1380 a 1384
Souvisejc pedpisy:
35b a nsl. not. du,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
PrRo, 2003, . 6, s. 290.
souvisejc. PrRo, 2010, . 20, s. 726.
1379
(Vmaz zstavnho prva z rejstku zstav a z veejnho seznamu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1376
Vklad:
K odst. 1
1.
el 1379 spov v zmru, aby evidenn nstroje, do kterch se zstavn
prvo zapisuje, reflektovaly stav prvnch vztah a byly aktuln. Postup pi
proveden vmazu se bude liit podle jednotlivch rejstk a seznam.
2.
Zstavn prvo k nemovitostem evidovanm v katastru nemovitost se z katastru
nemovitost vymae vkladem (srov. 11 katastrlnho zkona).
3.
Pi vmazu zstavnho prva zapsanho v rejstku zstav a ve veejnch
seznamech je teba reagovat na rozdly mezi rejstkem zstav na stran jedn a
veejnmi seznamy na stran druh a dle odliit pozici zstavnho vitele a
zstavnho dlunka. Pitom vmaz zstavnho prva je pedevm v zjmu
zstavnho dlunka jako vlastnka zstavy.
4.
Odlinost veejnch seznam od rejstku zstav spov v monosti vzniku tzv.
uvolnn zstavy, zaloen na rozlien vlastnho zniku zstavnho prva a jeho
vmazu z veejnho seznamu (srov. vklad k 1380 a nsl.).
5.
Zstavn vitel je povinen podat nvrh na vmaz zstavnho prva ve lht bez
zbytenho odkladu. Jde o lhtu podkovou, pokud by vak zstavnmu
dlunkovi vznikla neinnost zstavnho vitele koda, byl by zstavn vitel
zavzn k jej nhrad. Katastrln vyhlka v 21 odst. 1 psm. h) pot s
existenc zvazku zstavnho vitele nepodat o vmaz zstavnho prva;
takov zvazek se do katastru nemovitost zape v podob upozornn.
K odst. 2
6.
Zstavn dlunk m prvo podat nvrh na vmaz zstavnho prva. Je vak teba
rozdlit zpsoby zniku zstavnho prva do dvou skupin:
a) znik zstavnho prva uplynutm doby - 1377 odst. 1 psm. e),
b) znik zstavnho prva na zklad jinch prvnch skutenost - 1376, 1377

odst. 1 psm. a) a d).
7.
Pokud zaniklo zstavn prvo uplynutm doby, vyplv tato doba z pslunho
zpisu v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu, take zstavn dlunk nen
povinen dokldat dn dal skutenosti (srov. 70 odst. 3 katastrln vyhlky).
8.
Zaniklo-li zstavn prvo na zklad jinch prvnch skutenost, je zstavn
dlunk povinen prokzat znik zstavnho prva. Rozhodnut soudu bude mt
typicky podobu urujcho rozsudku, e zstavn prvo neexistuje. Veejnou
listinou je notsk zpis, pp. rozhodnut schvalujc smr ( 3026 odst. 2). Z
obsahu zachycen vle na takov listin mus bt zejm, e zstavn prvo
zaniklo. ast je i potvrzen o zniku prva (srov. 66 katastrln vyhlky).
9.
Potvrdit znik zstavnho prva je povinnost zstavnho vitele, jeho postup,
kdy znik nepotvrd, je protiprvnm jednnm, co je prvn z pedpoklad
nastoupen odpovdnosti za kodu. Z tohoto dvodu je zstavn vitel povinen
nahradit zstavnmu dlunkovi vzniklou kodu. Podle naeho nzoru je teba
tento nsledek spojit se vemi ppady zstavnch prv, tedy nejen u zstavnch
prv zapsanch v rejstku zstav i ve veejnch seznamech, ale i v jinch
evidencch (nap. v registru motorovch vozidel).
10.
Zstavn prvo zanikl na zklad vyvratiteln domnnky obsaen v 62
katastrlnho zkona vymae katastrln ad na zklad ohlen vlastnka
nemovitosti, k n je zanikl zstavn prvo zapsno, sepsanho ve form

notskho zpisu.
1376, 1377
Souvisejc pedpisy:
notsk d
katastrln zkon
katastrln vyhlka
Z literatury:
Pododdl 8
Prva vlastnka pi uvolnn zstavy
1380
(Pouit uvolnn zstavy k zajitn jin pohledvky)
Navrhuje se obnovit tradin institut uvolnn hypotky a rozit jej krom

nemovitch vc zapsanch ve veejnm seznamu na vechny vci, kter
podlhaj zpisu do veejnch seznam. een je osvden a praktick, odpad
nutnost zstavn prvo pro nov zajiovan dluh znovu zapisovat (podmnkou
vzniku zstavnho prva je ovem zpis nov zajitnho dluhu) a navren
prava navc umon rezervovat poad zstavnho prva (materiln zaniklho,
ale formln stle zapsanho) pro zajitn novho dluhu. Zjmy vitel, v
jejich prospch bude zstavn prvo zapisovno pozdji, jsou chrnny tm, e
mohou pijet vci jako zstavy odmtnout, nevzd-li se zstavce vi nim prva,
kter pro nho z uvolnn zstavy plyne.
Vklad:
1.
Institut uvolnn zstavy pedstavuje vjimku ze zniku zstavnho prva (srov.
1376 a 1377), lze ho pout jen u zstavnch prv zapsanch do nkterho z
veejnch seznam (nikoliv u zstavnch prv zapsanch do rejstku zstav - viz
1379 odst. 1). U tchto zstavnch prv se tak vytv asov sek mezi znikem
zstavnho prva nastoupivm na zklad nkter z prvnch skutenost
pedvdanch v 1376, 1377, pp. i ve specilnch pedpisech, a vmazem
tohoto zaniklho zstavnho prva z veejnho seznamu. Zstavn prvo k vcem
zapsanm do veejnho seznamu tak formln nezanikne znikem pohledvky,
protoe vc takto zapsan zstane dle zatena, a to a do doby vmazu
zstavnho prva.
2.
Tradin se rozliovalo formln a materiln pojet. Podle nj mohly nastat dva
ppady, prvn spoval v neplatnm vmazu existujcho zstavnho prva, kter
tak nadle trvalo (nikoliv formln, ale materiln), druh byl zaloen na zniku
pohledvky zpsobujcm materiln znik zstavnho prva, je vak nebylo
vymazno, proto nadle trv (nikoliv materiln, ale formln). Toto lenn
vychzelo z prvn pravy zakotven do 469 o. z. o., je byla u ne regulace
obsaen v komentovanm ustanoven obanskho zkonku, protoe uvolnnou
zstavu spojovala pouze s nsledky hrady dluhu.
3.
Vznam uvolnnho zstavnho prva spov v monosti vlastnka vci, k n je
ve veejnm seznamu zapsno uvolnn zstavn prvo, "spojit" toto zstavn
prvo s jinou pohledvkou svho vitele (stejnho i jinho), tj. zajistit tuto
pohledvku uvolnnm zstavnm prvem. Z dikce a z povahy institutu je zejm,
e nezbytnm pedpokladem dispozice s uvolnnm zstavnm prvem je zpis o

existenci zstavnho prva. Avak ani takov zpis nemus bt dostaujc,
protoe pokud zstavn prvo zaniklo v dsledku zniku zstavy, lze vn
pochybovat o uvolnn zstav. Pochybnosti vyvolv t zapsan zstavn
prvo, pokud z veejnho seznamu vyplv, e jeho trvn bylo omezeno uritou
dobou, pp. vzno na rozvazovac podmnku.
4.
Vlastnkova dispozice s uvolnnm zstavnm prvem spov v tom, e vlastnk
me uvolnn zstavn prvo spojit s jinou pohledvkou, kter nepevyuje
pvodn pohledvku. Oprvnnm subjektem bude vlastnk, pp. osoba, kter je
oprvnna k vkonu dispozinch vlastnickch oprvnn (nap. insolvenn
sprvce). Spojen zstavnho prva s novou zstavn pohledvkou je
jednostrannm prvnm jednnm. Rozsah dispozice je limitovn v pvodn
zstavn pohledvky. Nelze vylouit, e "nov" pohledvka bude vy ne
pohledvka pvodn, avak rozsah zajitn tto dal pohledvky bude omezen
prv jen do ve pvodn pohledvky. Pochybnosti vyvolv vymezen okamiku
rozhodnho pro uren ve pvodn pohledvky, zda je to vznik zstavnho
prva, pp. jej nejvy suma v dob trvn zstavnho prva (s ohledem na
rozsah psluenstv pohledvky), event. jej stka v dob zniku zstavnho
prva (nap. podle vslovn dikce 469 o. z. o. to byla ve pohledvky zapsan).
Pokud by zajitn poskytnut zstavnm prvem nebylo novou pohledvkou
"vyerpno", lze uvaovat o spojen uvolnn zstavy s jinou pohledvkou.
5.
Prvnm nsledkem dispozice s uvolnnou zstavou je zajitn nov pohledvky
s pvodnm poadm.
6.
Zsadou nedlnosti zstavnho prva (viz vklad u 1309) lze odvodnit
nemonost vyuit zstavnho prva "postupn" uvolovanho splcenm
pvodnho dluhu korespondujcho zajitn pohledvce.
7.
Uvolnn me nastat tak u zstavnho prva vzniklho ped 1.1.2014. V
takovm ppad vak je nutn respektovat zjem zstavnho vitele v dalm
poad (pokud bylo jeho zstavn prvo zapsno tak ped innost obanskho
zkonku), proto lze podle 3068 uplatnit prvo z uvolnn zstavnho prva, jen
pokud takov zstavn vitel s uvolnnm zstavnho prva souhlas.
1376, 1377, 1379, 3068
Z literatury:
1381
(Zpis uvolnnho zstavnho prva do veejnho seznamu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1380
Vklad:
1.
Uvolnn zstavnho prva se zape do veejnho seznamu [do katastru
nemovitost poznmkou podle 23 odst. 2 psm. c) katastrlnho zkona, a to
pimen podle ustanoven o zpisu zznamu], z eho vyplv, e jeho
zajiovac funkce, tj. zajitn pvodn pohledvky, zanikla. U uvolnnho
zstavnho prva se budou v katastru nemovitost evidovat daje o zaten
nemovitosti, ve zajitnho dluhu (pohledvky), poppad podl na pohledvce
vyjden zlomkem, procentem nebo v sti dluhu (pohledvky), daje o
zstavnm dlunku v ppad, kdy zstavou je pouze spoluvlastnick podl na
nemovitosti, a pokud bylo zstavn prvo sjednno na omezenou dobu, tak i
posledn den doby, na kterou bylo zstavn prvo sjednno, a uveden poznmka
o uvolnn. Zpis zniku zajiovac funkce se nebude zvl provdt, by by
tomu dikce 1381 ve vt prvn odpovdala.
2.
Vlastnk zstavy je povinen prokzat znik zstavnho prva, a to nkterou z
pedepsanch listin. Lze pedpokldat, e takovou listinou bude typicky potvrzen
o zniku zstavnho prva [srov. 66 odst. 1 psm. b) katastrln vyhlky], me
jm bt i rozhodnut soudu o uren existence uvolnnho zstavnho prva
(proke-li vlastnk zstavy nalhav prvn zjem na takovm uren), nelze ani
vylouit rozhodnut o uren, e zstavn prvo neexistuje, i jin veejn listina,
kterou je notsk zpis, pp. rozhodnut schvalujc smr ( 3026 odst. 2). Z
obsahu zachycen vle na takov listin mus bt zejm, e zstavn prvo
zaniklo.
3.
Trvn uvolnnho zstavnho prva bez naplnn zajiovac funkce je limitovno
asovm sekem deseti let. Pokud vlastnk nezajist uvolnnm zstavnm
prvem jinou pohledvku (a ji vi nmu, nebo vi jinmu obliganmu
dlunkovi), dochz uplynutm deseti let od zpisu uvolnn k zniku prva
vlastnka (jde o prekluzi podle 654). V takovm ppad by ml nsledovat
vmaz zpisu uvolnn zstavnho prva (nap. vmaz poznmky z katastru
nemovitost, a to pimen podle ustanoven o vmazu zznamu).
654, 1380
Souvisejc pedpisy:
17 katastrln vyhlky
Z literatury:
1382
(Vmaz zpisu uvolnn zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1380
Vklad:
1.
Ped uplynutm deseti let od zpisu uvolnn zstavnho prva do veejnho
seznamu bude mon vymazat zpis uvolnn pouze s vmazem zstavnho
prva.
2.
Nap. u zstavnho prva zapsanho v katastru nemovitost se bude vymazvat
poznmka o uvolnn, a to pimen podle ustanoven o vmazu zznamem, a
zstavn prvo se vymae vkladem ( 11 katastrlnho zkona).
1380
Souvisejc pedpisy:
11, 23 katastrlnho zkona
Z literatury:
1383
(Vznam uvolnnho zstavnho prva nezajiujcho novou pohledvku)
Z dvodov zprvy:
viz u 1380
Vklad:
1.
Nezajiuje-li zstavn prvo pohledvku, nepln zajiovac funkci. V takovm
ppad neme plnit ani funkci uhrazovac. Je proto logick, e po zpenen
zstavy se k uvolnnmu zstavnmu prvu pi rozdlen vtku nepihl.
2.
Ustanoven 1383 je nadbyten, protoe smyslem rozdlen vtku je
uspokojen pohledvek. Nen-li zde pohledvka, by existuje zpis zstavnho
prva, nen pedmt pro uspokojen z vtku dosaenho zpenenm zstavy.
Z literatury:
1384
(Zvazek nezajistit zstavnm prvem novou pohledvku)
Z dvodov zprvy:
viz u 1380
Vklad:
1.
Zvazek nezajistit zstavnm prvem nov dluh lze pevzt kdykoliv v dob trvn
zstavnprvnho vztahu. Takov zvazek je teba zapsat do veejnho seznamu,
nap. do katastru nemovitost se bude o nm zapisovat poznmka podle 23
odst. 1 psm. y) katastrlnho zkona, a to pimen podle ustanoven o zpisu
zznamu.
2.
Vznam zpisu tohoto zvazku spov v ochran jinch zstavnch vitel, tedy
tch, vi nim se vlastnk zstavy zavzal, e nevyuije uvolnn zstavnho
prva. V takovm ppad neme vlastnk po dobu trvn zstavnho prva toho
vitele, v jeho prospch se zavzal, vyut uvolnn zstavnho prva a zajistit
jm novou pohledvku.
Souvisejc pedpisy:
Z literatury:
Pododdl 9
Zmna zstavnho prva
1385
(Konverze zstavnho prva)

Navrhuje se obnovit tradin institut zmny (konverze) zstavnho prva.

Rovn tato prava m usnadnit zejmna poteby vrovho obchodu.
Vklad:
1.
Konverze zstavnho prva pedstavuje monost vlastnka zstavy zajistit
zapsanm zstavnm prvem nov dluh (novou pohledvku) nepevyujc
pvodn dluh, a to v poad pvodnho zstavnho prva.
2.
V praxi se tak umouje, aby zstavn dlunk zskal nov vr, kter pouije na
hradu pohledvky zajiovan zapsanm zstavnm prvem, a pohledvku
korespondujc novmu vru zajistil zstavnm prvem s pvodnm poadm.
3.
Podmnkou konverze je asov posloupnost a dodren ron doby pro vmaz
starho zstavnho prva.
4.
Konverze me nastat tak u zstavnho prva vzniklho ped 1.1.2014. V
takovm ppad vak je nutn respektovat zjem zstavnho vitele v dalm
poad (pokud bylo jeho zstavn prvo zapsno tak ped innost obanskho
zkonku), proto lze podle 3068 provst konverzi zstavnho prva, jen pokud
takov zstavn vitel s vyuitm zstavnho prva k zajitn novho dluhu
(pohledvky) souhlas.
3068
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
1386
(Vmaz starho zstavnho prva, znik novho zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1385
Vklad:
1.
Prvn vta komentovanho ustanoven vymezuje osoby oprvnn k podn
dosti na vmaz starho zstavnho prva. Pat mezi n jednak zstavn dlunk
(me to bt i osoba, kter je prvnm nstupcem prvnho zstavnho dlunka zstavce), jednak zstavn vitel. Formulace, e jde o vitele, "v jeho prospch
m bt nov zstavn prvo zzeno", nen pesn, protoe nov zstavn prvo ji
bylo zapsno, a to pod podmnkou vmazu starho zstavnho prva.
2.
Pokud nen podna dost o vmaz starho zstavnho prva v dob jednoho
roku po zpisu novho zstavnho prva, nov zstavn prvo zanikne. Jde o
specifick zpsob zniku zstavnho prva ve vztahu k 1377. Pohledvka se tak
stane nezajitnou.
3.
Orgn, kter vede veejn seznam, vymae zanikl nov zstavn prvo ex offo.
Nap. vmaz takovho zstavnho prva z katastru nemovitost bude proveden
vkladem ( 11 katastrlnho zkona). Souasn budou vymazny i dal zpisy,
kter se tkaj zaniklho a vymazvanho zstavnho prva.
1377
Z literatury:
1387
(Podmnky zpisu novho zstavnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 1385
Vklad:
1.
Konverze zstavnch prv znamen zmnu starho zstavnho prva novm

zstavnm prvem. Proto je teba respektovat zpisy tkajc se starho
zstavnho prva (nap. zvazek nezajistit uvolnnm zstavnm prvem nov
dluh - pohledvku).
2.
Osud prv a omezen vznoucch na starm zstavnm prvu je spojen s
jednou ze dvou podmnek:
- podmnka, e zvada bude vymazna,
- podmnka, e zvada bude "pevedena", tj. spojena s novm zstavnm prvem.

Podmnky jsou stanoveny alternativn a jedna z nich mus bt splnna, v
opanm ppad nelze nov zstavn prvo do veejnho seznamu zapsat.
3.
Zpis novho zstavnho prva koresponduje obecnm zpsobm vzniku
zstavnho prva (do katastru nemovitost bude nov zstavn prvo zapsno
vkladem - 11 katastrlnho zkona).
Z literatury:
1388
(Zvazek neuskutenn konverze)
Z dvodov zprvy:
viz u 1385
Vklad:
1.
Zvazek neumonit zpis novho zstavnho prva namsto starho lze pevzt
kdykoliv v dob trvn zstavnprvnho vztahu. Takov zvazek je teba zapsat
do veejnho seznamu, nap. do katastru nemovitost se o nm bude zapisovat
poznmka podle 23 odst. 1 psm. z) katastrlnho zkona, a to pimen podle
ustanoven o zpisu zznamu.
2.
Vznam zpisu tohoto zvazku spov v nemonosti pemny starho
zstavnho prva v nov zstavn prvo.
Souvisejc pedpisy:
Z literatury:
1389
(Pluralita pemovanch zstavnch prv)
Z dvodov zprvy:
viz u 1385
Vklad:
1.
Konverze zstavnch prv me zahrnout i nkolik "starch" zstavnch prv, na
jejich msto nastoup nov zstavn prvo. Takov konverze je mon pouze
tehdy, jsou-li star zstavn prva zapsan v poad pmo za sebou, peruen
jejich posloupnosti jinm zstavnm prvem konverzi vyluuje.
2.
V ppad pedvdan plurality pemovanch zstavnch prv se pimen
pouij ustanoven 1385 a 1388. To znamen, e se uplatn tato pravidla:
- star zstavn prva budou vymazna do roka po zpisu novho zstavnho
prva ( 1385 in fine),
- o vmaz starch zstavnch prv me dat zstavn dlunk nebo zstavn

vitel, v jeho prospch m bt nov zstavn prvo zzeno ( 1386 vta prvn),
- nebude-li podn nvrh na vmaz starch zstavnch prv do jednoho roku, nov
zstavn prvo uplynutm tto doby zanikne ( 1386 vta druh),
- zanikl zstavn prvo vymae pslun orgn z edn povinnosti, a to vetn

souvisejcch zpis ( 1386 in fine),
- pi konverzi budou vymazny zvady i budou pevedeny na nov zstavn

prvo ( 1387) - star zstavn prvo neme konvertovat na nov zstavn
prvo, brn-li pemn zvazek vlastnka neumonit zpis novho zstavnho
prva namsto starho ( 1388).
1385 a 1388
Z literatury:

Pododdl 10
Podzstavn prvo
1390
(Vznik podzstavnho prva)
Pehled vkladu:
I. Pojem (1 a 2)
II. Subjekty podzstavnprvnho vztahu (3 a 5)
K prav zstavnho prva jsou zvrem pilenna ustanoven o prvu

podzstavnm. Nvrh vychz z prvn pravy souasn.
I. Pojem
1.
Pedchoz i souasn prvn regulace vymezuje pojem podzstavnho prva
pomoc popisu procesu jeho vzniku. Tj. podzstavn prvo je specifickm
ppadem zajitn pohledvky, kdy zstavce zastavuje pohledvku, kterou m
vi svmu dlunkovi (co by bylo klasick zstavn prvo k pohledvce), ale v
ppad podzstavnho prva je tato zastavovan pohledvka sama zajitna
zstavnm prvem. Jinak mus platit, e i podzstavn prvo je vcnm prvem k
vci ciz (k podzstav, co v dob od 1.1.2001 do 31.12.2013 mohla bt pouze
vc). Funkce podzstavnho prva spov ve vytvoen garance splnn dluhu
poskytovan hodnotou vci i pohledvky. Tak podzstavn prvo (stejn jako
prvo zstavn) m akcesorickou povahu, existuje zsadn vedle hlavnho

zvazkovho prvnho vztahu, jeho obsahem je zajiovan pohledvka, a je s
nm existenn spjat.
2.
Podzstavn prvo je teba odliovat od rznch ppad zmn zstavnprvnho
vztahu. K takovm zmnm me dochzet bu zmnou v objektech (vzhledem k
souasn prav m tato zmna praktick vznam jen u rozen zstavy o
psluenstv, pp. o prstky; jinou zmnou v objektu je zstavn sukcese, a to
nevlastn, kdy namsto zstavn pohledvky nastupuje jin pohledvka, co je
vznamn pi konkurenci zstavnch prv - srov. privativn novaci a jej dopad na
existenci zstavnho prva) nebo v subjektech (pechod zstavnho prva, nap.
pi postoupen pohledvky nebo ddick sukcesi, pi pevodu a pechodu
vlastnickho prva k zstav).
II. Subjekty podzstavnprvnho vztahu
3.
V podzstavnprvnm vztahu vystupuj tyto strany, kter pro zjednoduen
oznaujeme jako subjekty (s vdomm mon plurality subjekt na kterkoliv
stran):
a) Podzstavn vitel, kter je oprvnnm, tj. nositel podzstavnho prva.
Souasn je tak zstavnm vitelem, pokud se tk jeho oprvnn k zastaven
pohledvce. Dle mus bt subjektem zajitn pohledvky, kter je tzv.
podzstavn pohledvkou, tj. obliganm vitelem.
b) Podzstavce je osoba, kter podzastavuje. Pitom plat, e to me bt pouze

ta osoba, kter je subjektem pohledvky zajitn zstavnm prvem, je to
zstavn vitel (pvodn, prvotn), kter svoji pohledvku penechv do zstavy.
Podzstavce nemus bt obliganm dlunkem podzstavnho vitele. Povaha
podzstavnho prva zstv stejn, i kdy je podzstavcem obligan dlunk
podzstavnho vitele i osoba tet. Tato tet osoba (kter je v jinm prvnm
vztahu se zstavnm vitelem) me zdit podzstavn prvo i bez svolen svho
obliganho dlunka s tm, e kdy toto podzstavn prvo bude zzeno, nestv
se obliganm dlunkem ani poddlunkem.
c) Podzstavnm dlunkem se automaticky stv pvodn zstavn dlunk (bez

ohledu na to, zda byl zstavcem i nikoliv). Vystupuje tak v roli zstavnho
dlunka vi svmu zstavnmu viteli, kter zpsobil, e se sm stal

podzstavcem (zstavnm dlunkem v podzstavnprvnm vztahu) a "jeho"
zstavn dlunk navc i podzstavnm dlunkem.
4.
Modelovou situaci, v n se nevyskytuje roztpen reim obliganho a
zstavnho dlunka, lze popsat takto:
Subjekt A je vitelem subjektu B a subjekt B jeho pohledvku zajist
zstavou Z (od 1.1.2014 j me bt jakkoliv vc v prvnm smyslu, hmotn i
nehmotn). Subjekt A je dle dlunkem subjektu C, ktermu zd zstavn prvo
k pohledvce P vi subjektu B, kter je zajitna zstavnm prvem k zstav Z.
Tmto postupem vzniklo:
- zstavn prvo subjektu A k vci V,
- zstavn prvo subjektu C k pohledvce P,
- podzstavn prvo subjektu C k vci V.
Obrzek 418.jpg
Roztpen reim u prvotnho obliganho a zstavnho dlunka znzoruje
toto schma:
Obrzek 413.jpg
Roztpen reim u zstavnho dlunka a podzstavce lze vyjdit takto:
Obrzek 415.jpg
Roztpen reim u zstavnho dlunka a podzstavce, jako i u prvotnho
obliganho a zstavnho dlunka lze vyjdit takto:
Obrzek 412.jpg
5.
Dikce pouit v ustanoven 1390 pro charakteristiku zastavovan pohledvky
jako pohledvky, "kter svd zstavn prvo", je dokladem o tom, e zstavn
prvo slou k zajitn pohledvky, nikoliv dluhu (srov. vklad u 1311).
Souvisejc pedpisy:
6, 14, 17 zk. o vyvlastnn,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
1391
(innost podzstavnho prva vi zstavnmu dlunkovi)
Z dvodov zprvy:
viz u 1390
Vklad:
1.
Konkrtn pravidla o vzniku podzstavnho prva formuluje obansk zkonk jen
v minimlnm potu. Uplatn se proto obecn princip pimen aplikace
ustanoven o zstavnm prvu ( 1394). Pjde o pravidla platn pro zastaven

pohledvky, zejmna 1335, protoe pevn lze uvaovat o dobrovolnm
zzen podzstavnho prva. Titulem je zde smlouva, jejmi astnky jsou
podzstavn vitel a podzstavce, ovem nikoliv jako primrn strany budoucho
podzstavnprvnho vztahu, ale jako subjekty zstavnprvnho vztahu,
pedmtem tto smlouvy (zstavou) je zstavcova pohledvka vi jeho
obliganmu dlunkovi (poddlunkovi). Z toho plyne dleit zvr, e vle
smluvnch stran smuje ke zzen zstavnho prva, v nm je zstavou
pohledvka (tj. k zastaven pohledvky). To znamen, e zstavn smlouva mus
bt psemn ( 1314 odst. 1), zstavn prvo vznikne innost zstavn smlouvy
(ledae byla ujednna pozdj doba), a m-li bt zstavn prvo inn vi
dlunkovi zastaven pohledvky (sc. poddlunkovi), mus mu bt zstavnm
dlunkem oznmeno nebo zstavnm vitelem prokzno ( 1335 odst. 2).
Jestlie tato zastavovan pohledvka je sama zajitna zstavnm prvem,
vznikne automaticky ze zkona podzstavn prvo, ani by vlastnk podzstavy
musel k nmu dvat souhlas (nerozhodn, zda vlastnk podzstavy je
poddlunkem - varianta tet, i jde o tet osobu - varianta druh a tvrt - viz
schmata u pedchozho ustanoven). Rozdlnost prvotnho obliganho dlunka a
prvotnho zstavnho dlunka (zstavce) se projevuje pi vzniku ink
podzstavnho prva vi nmu (vznik podzstavnho prva mu mus bt
oznmen, nen-li zstavou vc, k n vznik zstavn prvo zpisem do rejstku
zstav nebo zvltnho veejnho seznamu; u poslze uvedench vc je ke
vzniku ink vi zstavnmu dlunkovi nutn zpis podzstavnho prva do
takovho seznamu).
2.
Od 1.1.2001 do 31.12.2013 vyadoval obansk zkonk . 40/1964 Sb. vklad
podzstavnho prva k nemovitostem do katastru nemovitost. Jde o projev
evidentnho nepochopen procesu vzniku podzstavnho prva, protoe se dn
smlouva o podzstavnm prvu neuzavr. Tento poadavek zstal v obanskm
zkonku . 40/1964 Sb. i po novelizaci inn od 1.1.2002. e lo o nesystmov
een, dokld vznik podzstavnho prva k nemovitosti, kter nen pedmtem
evidence v katastru. V takov situaci vznikne podzstavn prvo ji zastavenm
pohledvky zajitn zstavnm prvem vznoucm na takov nemovitosti, ke
vzniku podzstavnho prva se nevyadoval jeho zpis do rejstku zstav. V
tomto omylu pokrauje i obansk zkonk . 89/2012 Sb., kdy v 1391 odst. 1
psm. b), st vty za stednkem za konstitutivn prvn skutenost povauje
zpis podzstavnho prva do rejstku zstav nebo zvltnho veejnho
seznamu.
Souvisejc pedpisy:
35b a nsl. not. du,
katastrln zkon,
katastrln vyhlka
Z literatury:
3. Fiala: Prvo podzstavn - subjekty, pedmt a vznik. PPP, 1999, . 12, s.
6.
1392
(Povinnosti podzstavce)
Z dvodov zprvy:
viz u 1390
Vklad:
1.
Podle 1353 je zstavn dlunk povinen zdret se veho, m se zstava
zhoruje na kor zstavnho vitele, souasn m - pro ppad, e se jeho
jednnm stane dostaten jistota zstavnho vitele nedostatenou i ji
nedostaten jistota se dle sn - povinnost pimen jistotu doplnit.
2.
V podzstavnprvnm vztahu je zstavnm dlunkem podzstavce, je proto
logick, e i on, kter m zstavu od svho zstavnho dlunka u sebe, pi
pedn tto zstavy do detence podzstavnho vitele, m tuto povinnost. Je
vak teba pihldnout k faktu, e zstavou v tomto vztahu je pohledvka. Take

povinnost zdret se veho, m se pohledvka zhoruje na kor zstavnho
vitele (nap. neuplatnnm v promlec lht), nebo povinnost zajitn doplnit,
pokud by se jistota podzstavnho vitele stala nedostatenou (teba znikem
pohledvky nebo jej sti), sth podzstavce i v situaci, kdy podzstavu ped
podzstavnmu viteli.
1353
Z literatury:
6.
1393
(Uspokojen z podzstavy)
Z dvodov zprvy:
viz u 1390
Vklad:
1.
Ustanoven 1393 pedstavuje odchylku od zstavnho prva a vyjaduje vlastn
podstatu podzstavnho prva. Je pochopiteln, e podzstavn vitel jako
obligan vitel "svho" obliganho dlunka se me domhat uspokojen sv
pohledvky zajitn zstavnm prvem nebo me zvolit uspokojen z
pohledvky tvoc pedmt zstavnho prva i m prvo uplatnit uspokojen z

podzstavy (v mezch oprvnn zstavnho vitele, vi nmu tato podzstava,
resp. zstava, zajiuje jeho pohledvku, kterou zastavil k zajitn pohledvky
smujc vi nmu). V takovm ppad se neme zstavn vitel podzstavce - domhat uspokojen ze zstavy (ledae by mu zbyl prostor po
uspokojen podzstavnho vitele z podzstavy).
2.
Podzstavn vitel se me domhat uspokojen z podzstavy, a se jeho
pohledvka stane splatnou.
1359
Z literatury:
6.
1394
(Pouit ustanoven o zstavnm prvu na podzstavn prvo)
Z dvodov zprvy:
viz u 1390
Vklad:
1.
Ustanoven 1394 umouje pimenou aplikaci pravy zstavnho prva na
prvo podzstavn. Krom vzniku zstavnho prva ( 1390) se uplatn nap.
prva a povinnosti zstavnho vitele a zstavnho dlunka, znik zstavnho
prva atd.
2.
Odchylky pedstavuj 1392 a 1393, v nich se potvrzuje trvn povinnost
zstavnho vitele v primrnm zstavnprvnm vztahu (tj. podzstavce)
ohledn pe o zstavu i pro ppad, e zstavu pedal podzstavnmu viteli, a
upesuje uspokojen podzstavnho vitele z podzstavy.
1346 a nsl., 1353 a nsl., 1376 a nsl.
Z literatury:
6.
Oddl 4
Zadrovac prvo
1395
(Podmnky pouit zadrovacho prva)
Pehled vkladu:
I. Zkladn charakteristika zadrovacho prva (1 a 4)
II. Prvn reim zadrovacho prva (5)
III. Vznik zadrovacho prva (6 a 7)
IV. Vztah obecn pravy zadrovacho prva v obanskm zkonku a

jinch ustanoven (8)
V. Vztah obanskho zkonku a jinch pedpis (9)
VI. Zzen zadrovacho prva k zajitn nesplatnch pohledvek (dluh)

(10)
Ustanoven o zadrovacm (retennm) prvu jsou z pevn sti recepc

175 a 180 stvajcho obanskho zkonku. Provedeny jsou jen drobnj
pravy stylistick (nap. pro toho, kdo vc zadruje, se opout dosavadn
oznaen "oprvnn osoba" a setrvv se na oznaen "vitel"). Jako
vznamnj zmny se v osnov oproti dosavadn zkonn prav navrhuj tyto:
V 1395 odst. 2 se navrhuje rozit prvo vitele uplatnit retenci k

zajitn dosud nesplatn pohledvky nejen pro ppad podn insolvennho
nvrhu na majetek dlunka, nbr i pro ppady, kdy dlunk vitelovu
pohledvku nezajistil, a ml povinnost tak uinit, a pro ppady, kdy dlunk
viteli prohls, e nen ochoten jeho pohledvku vyrovnat.
V 1399 je vet zpsob zniku zadrovacho prva doplnn o ppad,

kdy se vitel vzd zadrovacho prva jednostrann i mluvou s vlastnkem
zadrovan vci. Slova 180 odst. 2 platnho obanskho zkonku "jestlie
dlunk poskytne oprvnn osob s jejm souhlasem jinou jistotu" jsou
nahrazena vrazem "dna-li viteli dostaten jistota", nebo v danm ppad
mus bt jistota dostaten, nikoli jen jin, a dlunk nen jedin, kdo novou jistotu
me viteli nabdnout. Poadavek na souhlas vitele s poskytnutm jistoty je
samozejm a vyplv z konstrukce zajiovacch smluv, proto se zde vslovn

neuvd.
I. Zkladn charakteristika zadrovacho prva

K odst. 1
1.
Zadrovac (retenn) prvo pat do souboru zajiovacch prostedk ( 2010
odst. 1 vta prvn); spolu se zstavnm prvem ( 1309 a 1394) pat mezi
zajiovac instituty s vcnprvn povahou (na rozdl od zajiovacch prostedk,
kter maj tzv. osobn povahu - typicky ruen). Vcnprvn povaha zadrovacho
prva se projev t v jeho priorit (nap. podle 2016 se v ppad zajitn
rznch vitel rznmi zajiovacmi prvy uspokoj v prvn skupin vitel
zajitn vcnm prvem zapsanm ve veejnm seznamu nebo v rejstku
zstav, ve druh skupin vitel zajitn vcnm prvem nezapsanm ve
veejnm seznamu a teprve pot ve tet skupin vitel zajitn zvazkovm
prvem - tato priorita je jet povena konstrukc 1398 vta prvn). Spolen s
dalmi vcnmi prvy (vetn prva vlastnickho) a s ddickm subjektivnm
prvem je regulace zadrovacho prva zaazena do sti tet, tj. mezi absolutn
majetkov prva. Z toho plyne, e se tak u nj uplatn zkladn rysy absolutnch
majetkovch prv: psoben erga omnes ( 976), numerus clausus ( 977) a
zsadn kogentnost pravy vi tetm osobm ( 978).
2.
Zadrovac prvo uskuteuje svoji roli zejmna tm, e od okamiku svho
vzniku do sv realizace nut dlunka splnit jeho dluh a v ppad nesplnn dluhu
poskytuje monost uspokojen vitelovy pohledvky pmo ze zadren vci,
resp. z vtku dosaenho zpenenm zadren vci.
3.
Zadrovac prvo se definuje obecn jako prvo toho, kdo je povinen vydat ciz
movitou vc, zadret ji za tm elem, aby zajistil svou vlastn pohledvku, kterou
m vi tomu, ktermu je povinen vc vydat. Podle nov prvn pravy m bt
zadrovacm prvem zajiovn dluh (stejn jako u zstavnho prva - srov.
dvodovou zprvu k 1311). Tuto zmnu povaujeme i v tomto ppad za
nesprvnou, nebo nerespektuje povahu zadrovacho prva, jeho smyslem je
zlepen prvnho postaven vitele, take zajiovac prostedky zajiuj
skuten uspokojen pohledvky, a to "tlakem" na dlunka, aby splnil svj dluh a
tm uspokojil vitelovu pohledvku. Ani zadrovac prvo nezajiuje dluh, me
vak zajistit jeho splnn (zejmna dky zajiovac funkci), pp. nhradn splnn
(uplatnnm uhrazovac funkce). Formulan zmnu povaujeme za vron
naprosto zbytenho prvnho konstruktivismu, piem zmna avizovan
dvodovou zprvou (k 1311) se navc nepromtla dsledn do vech ustanoven
(viz vklad u 1309). Nap. podle 592 se za relativn neinn povauje
dlunkovo jednn, kterm zpsobil jin osob vi sob vznik, zachovn nebo
"zajitn jejho prva" majetkov povahy; podle 1447 zajiuje zadrovac prvo
pohledvku sprvce, kter vznikne ze sprvy; pi cesi nabv postupnk nejen
psluenstv pohledvky, ale i prva s n "spojen, vetn jejho zajitn" (viz
1880 odst. 2); podle 2878 neme bt platn zajitna pohledvka ze szky
nebo ze zpjky i vru poskytnutch vdom k szce. V ustanovench
upravujcch vslovn zadrovac prvo pak je evidentn rozpor komentovanho
ustanoven s 1398, ve kterm se zcela nepokryt uvauje o zajitn pohledvky
zadrovacm prvem. Budi pipomenuto, e i jin prvn pedpisy uvauj o
"pohledvce zajitn zadrovacm prvem" (nap. 195 daovho du), a to i
pedpisy pijat po publikaci obanskho zkonku . 89/2012 Sb. ve Sbrce
zkon (nap. 233 z. . s.).
4.
Vlastnm pedmtem zadrovacho prva je movit vc ve smyslu 498 odst. 2,
tj. takov vc v prvnm smyslu ( 489), kter - dky dichotomickmu pravidlu nen vc nemovitou. Takovm pedmtem me bt jak vc hmotn, tak i
nehmotn ( 496), pravidlem vak jist bude zadren vci hmotn, vetn
listinnch cennch papr, nen vak nepedstaviteln ani zadren vci
nehmotn.
II. Prvn reim zadrovacho prva
5.
Pro uren prvnho reimu zadrovacho prva sehrv rozhodujc roli 3073 a
ppadn dohoda vitele a dlunka. Pokud zadrovac prvo vzniklo do
31.12.2013, a do jeho zniku se bude dit dosavadnm prvnm reimem (tj.
zejmna ustanovenmi 175 a 180 ob. zk. . 40/1964 Sb.). Pechodn
ustanoven 3073 sice umouje, aby se vitel a dlunk dohodli, e prva a
povinnosti v tomto prvnm vztahu se od 1.1.2014 budou posuzovat podle prvn
pravy zaazen do 1395 a nsl., tato dohoda by vak musela bt uzavena
nejpozdji do 31.12.2013, protoe bez tto dohody by prvn reim k 1.1.2014
nastoupil a pozdj dohodou nelze zptn, tj. k 1.1.2014, tento reim mnit; s
ohledem na povahu zadrovacho prva nelze pedpokldat ast vskyt
takovch dohod. Nen vak pochyb o tom, e vznik zadrovacho prva by se i v
takovm ppad dil prvn pravou innou v dob jeho vzniku, stejn jako
prva a povinnosti vznikl do 31.12.2013.
III. Vznik zadrovacho prva
6.
Zadren (retence) ve smyslu 1395 je jednostrannm neadresovanm projevem
vle vitele, je prvnm jednnm, v nm byla vle projevena (vslovn, pp. i
konkludentn). Vitelovo chovn spov v proveden takovch opaten, z nich
mus bt zjevn jeho vle vc, pestoe ji m ve sv detenci, zadret za elem
zajitn sv pohledvky. Ten, kdo si vc zadrel, stv se zajitnm vitelem,
ten, kdo m prvo na vydn vci, dlu zajiovanou pohledvku (nemus bt
vlastnkem zadren vci).
7.
V nkterch ppadech vak vznik zadrovac prvo pmo ex lege (srov. 1447,
1630, 2429, 2465), tehdy nen nutn dn dal prvn skutenost. I tehdy,
vznikne-li zadrovac prvo ex lege, je teba jeho obsah posuzovat (nen-li
zvltn prvn pravy) podle ustanoven 1395 a nsl. (nap. zpsoby jeho
zniku podle 1399).
IV. Vztah obecn pravy zadrovacho prva v obanskm zkonku a

jinch ustanoven
8.
Na prvn pravu zadrovacho prva v sti tet hlav II dlu 5 oddlu 4 ( 1395
a nsl.) navazuj nkter dal ustanoven obanskho zkonku, je tuto pravu
dopluj (pitom jde o ustanoven, kter se vslovn zmiuj o zadrovacm prvu,
ale tak ustanoven, kter se dotkaj vech zajiovacch instrument; uvaovat
lze tak o ustanovench "pokrvajcch" vcn prva k vci ciz, pp. vechna
vcn prva). Jde o tato ustanoven:
- 615 odst. 3 o pouit pravidel pro promlen zstavnho prva na promlen
zadrovacho prva,
- 1015 o monosti vlastnka pozemku zadret vc, kter zpsobila na jeho

pozemku kodu, dokud neobdr jinou jistotu nebo nhradu kody,
- 1354 o podmnkch a povinnosti pojistitele poskytnout pojistn plnn

zstavnmu viteli, kter m prvo toto plnn zadret a uspokojit se z nho,
- 1447 o zkonnm zadrovacm prvu sprvce cizho majetku k zajitn jeho

pohledvek ze sprvy,
- 1630 o zkonnm zadrovacm prvu ddice k odkzanm pedmtm k

zajitn jeho pohledvky na nhradu nklad uinnch pi splnn odkaz a na
pimenou odmnu,
- 1880 odst. 1 o nabyt prv spojench s pohledvkou, vetn zajitn (sc. tedy
i zadrovacho prva) postupnkem,
- 2016 o poad uspokojen vitel (pozn. ustanoven je modifikovno prioritou

zadrovacho prva podle 1398 vta prvn),
- 2120 odst. 3 opravujc osobu uchovvajc prodvanou movitou vc, aby vc

pi jejm prodeji zadrela k zajitn pohledvky na nhradu eln vynaloench
nklad spojench s uchovnm vci,
- 2234 zakotvujc prvo pronajmatele zadret na hradu pohledvky vi

njemci movit vci, kter m njemce na vci nebo v n (ve spojen s 2341 m
takov prvo i propachtovatel),
- 2418 o vznamu zadrovacho prva skladovatele na povinnost vydat

skladovanou vc,
- 2429 o zkonnm zadrovacm prvu skladovatele ke zbo uloenmu ve

skladu,
- 2465 o zkonnm zadrovacm prvu komisione,
- 3073 obsahujc samostatn pechodn

instrumenty, vetn zadrovacho prva (viz ne).
ustanoven
pro
zajiovac
V. Vztah obanskho zkonku a jinch pedpis
9.
prava zadrovacho prva v obanskm zkonku m obecnou (generln)
povahu. Pouije se proto vdy, pokud zvltn pedpisy neobsahuj odlinosti.
Uveden princip se uplatnil i ped 1.1.2014 a m dsledky na prvn vztahy i po
nabyt innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. (srov. 3073). Zmnn
odlinosti se mohou tkat nap. vzniku zadrovacho prva, rozsahu prv a
povinnost subjekt nebo postupu pi uspokojen zajitn pohledvky. Speciln
pravu lze nalzt nap. v tchto pedpisech (nkter z nich se uplatn i ve vztahu
k obecn regulaci zstavnho prva v obanskm zkonku . 89/2012 Sb.):
- 326, 328b, 329, 331a, 338h, 338o, 338p, 338s, 338ze o. s. .,
- 5b zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv,
- 17 a 60 zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch,
- 7 a 11 zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb,
- 12 zk. . 119/2001 Sb., kterm se stanov pravidla pro ppady soubn

- 2 insolvennho zkona,
- 195, 197, 229 a 231 daovho du,
- 233 z. . s.
VI. Zzen zadrovacho prva k zajitn nesplatnch pohledvek (dluh)

K odst. 2
10.
Retenci (zadren) lze zsadn provst, jen jde-li o zajitn splatn pohledvky
(odst. 1). Prvn prava vak me monost vitele rozit na nesplatn
pohledvky. Pedchoz obansk zkonk pipoutl zajitn dosud nesplatn
pohledvky, pokud byl proti dlunku podn nvrh na konkurs. Tato monost vak
nebyla pli funkn, protoe prva na oddlen uspokojen, kter vitel zskali
v poslednch dvou mscch ped podnm nvrhu na prohlen konkursu,
zanikala prohlenm konkursu; tato nefunknost trvala do doby, ne se Nejvy
soud (NS 29 Cdo 3031/2009) piklonil k prvnmu zvru, e zadren vc nemus
bt ve vlastnictv dlunka. Komentovan ustanoven tyto monosti roziuje. Ve
vech tech ppadech pjde o skutkov okolnosti, kter budou signalizovat
neschopnost, resp. neochotu dlunka splnit svj dluh.
489, 496, 498, 1015, 1354, 1447, 1630, 2010, 2120, 2234, 2418, 2429,
2465, 3073
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
daov d,
z. . s.,
zk. . 49/1997 Sb., o civilnm letectv a o zmn a doplnn zkona .

455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn
pozdjch pedpis,
zk. . 61/2000 Sb., o nmon plavb,
zk. . 119/2001 Sb., kterm se stanov pravidla pro ppady soubn

probhajcch vkon rozhodnut
Z judikatury:
1. Uznvanm principem prvnho sttu je chpn trestn represe jako
prostedku ultima ratio. Z tohoto principu vyplv, e ochrana majetkovch
vztah m bt v prv ad uplatovna prostedky obanskho a obchodnho
prva a teprve tam, kde je takov ochrana neinn a kde poruen
obanskoprvnch vztah svou intenzitou dosahuje zkonem pedpokldanho
stupn spoleensk nebezpenosti, je namst uvaovat o trestn odpovdnosti.
Zadren ciz vci za elem zajitn sv pohledvky nelze pokldat bez dalho
za "pisvojen si ciz vci" a za zpronevru ve smyslu 248 tr. zkona, a to ani v
ppad, e by nebyly splnny vechny podmnky zadrovacho prva podle
obanskho zkonku. astnci obanskoprvnho vztahu, mezi nimi existuje
spor ohledn splnn podmnek zadrovacho prva, maj dostatek monost, jak
vyeit tento spor prostedky obanskho prva a cestou obanskho soudnho
zen. Princip subsidiarity trestn represe vyaduje, aby stt uplatoval
prostedky trestnho prva zdrenliv, tj. pedevm v tch ppadech, kde jin
prvn prostedky selhvaj nebo nejsou efektivn.
(S II. 372/03)
2. Exekuc prodejem movitch vc mohou bt postieny tak vci, kter
byly ve smyslu ustanoven 175 obanskho zkonku zadreny za elem
zajitn pohledvky vitele, a to tehdy, byl-li vitel ochoten je vydat ke drab,
a byly-li tedy pojaty do soupisu. Vtek prodeje zadren vci (samozejm jen
do ve zajitn pohledvky s psluenstvm) soud vyplat viteli pohledvky
zajitn zadrovacm prvem. Skutenost, e vlastnkem (zadren a nyn v
exekuci) prodvan vci je jin osoba ne povinn (dlunk), nen dvodem, pro
kter by mohla bt movit vc, na n vzne zadrovac prvo, z exekuce
vylouena nebo pro kter by exekuce mohla bt zastavena. Zadrovac prvo
nen zvazkovm prvnm vztahem, ale vcnm prvem k vci ciz, kter psob
ve prospch oprvnn osoby (vitele) vi kadmu, tedy i proti vlastnku
zadren vci.
(NS 20 Cdo 1648/2012)
3. Ustanoven 14 odst. 1 psm. e) zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnn, ve znn innm do 31. prosince 2007 zakazuje za trvn konkursu i
nabyt zadrovacho prva k majetku konkursn podstaty; to, zda jde o zadrovac
prvo k pohledvce za podstatou nebo k jin pohledvce, je bez vznamu, nebo
zkaz se ve k majetku konkursn podstaty a nikoli k povaze pohledvky, je by
takto mla bt zajitna.
(NS 29 Cdo 541/2010)

4. Je-li vlastnkem mstn komunikace nebo prjezdnho seku silnice v
souladu s ustanovenm 19 odst. 5 a 6 zk. . 13/1997 Sb., o pozemnch
komunikacch, odstranno silnin vozidlo na nklady jeho provozovatele, je
vlastnk mstn komunikace nebo prjezdnho seku silnice (nepevzal-li pot
vozidlo jeho provozovatel) po odpadnut dvodu veejnho zjmu, pro kter byla
mstn komunikace nebo prjezdn sek silnice oznaena doasn dopravn
znakou zkazu stn silninch vozidel, povinen vrtit odtaen vozidlo zpt na
msto, odkud bylo odtaeno.
(NS 21 Cdo 4546/2009)
5. Je-li prohlen konkurs na majetek vitele oprvnnho ze zadrovacho
prva a probh-li v dob prohlen konkursu spor o existenci zadrovacho
prva formou vindikan aloby, kterou se vlastnk zadren movit vci domh
jejho vydn po tom, kdo mu ji zadruje, nastv ve vztahu k tomuto sporu
inek peruen zen podle ustanoven 263 odst. 1 insolvennho zkona.
Vzhledem k ustanoven 265 odst. 1 insolvennho zkona nelze v takto
peruenm zen po dobu trvn ink konkursu pokraovat, nebo spor o
vydn vci m v insolvennch pomrech charakter sporu o vylouen vci ze
soupisu majetkov podstaty dlunka.
(NS 29 Cdo 3031/2009)
6. Zadrovac prvo ( 175 ob. zk.) nevznikne, zadr-li pronajmatel za
elem zajitn sv pohledvky po skonen njmu vci, kter njemce umstil v
(na) pronajat vci; vznik zkonnho zstavnho prva podle ustanoven 672
ob. zk. tm nen doten.
(NS 21 Cdo 493/2009)
7. I. Technick prkaz jako veejn listina nen (samostatnou) movitou vc,
nbr je ve smyslu ustanoven 120 odst. 1 ob. zk. soust silninho
motorovho vozidla, k nmu byl vystaven (vydn).
II. Technick prkaz silninho motorovho vozidla nen zpsobilm
pedmtem zadrovacho (retennho) prva a neme bt ve smyslu ustanoven
175 ob. zk. zadren k zajitn pohledvky.
(NS 21 Cdo 694/2006)
8. Vitel me zadret podle ustanoven 175 ob. zk. ciz movitou vc,
m-li pohledvku vi osob, kter sice nen jejm vlastnkem, avak vc mu na
zklad platn smlouvy nebo z jinho prvnho dvodu pedala nebo j m vc
podle platn smlouvy nebo z jinho prvnho dvodu odevzdat.
(NS 21 Cdo 2265/2005)
9. Podle 628 odst. 1 obch. zk. ve spojen s 299 odst. 1 obch. zk. nle
sice dopravci pepravujcmu zbo zkonn zstavn prvo k pepravovan
zsilce, avak toto je vzno vlun na zajitn jeho nrok vyplvajcch z

dan smlouvy o peprav, tato prvn prava jej tedy nijak neopravuje k vyuit
zstavnho prva k prv pepravovan zsilce k tomu, aby zajistil sv prva
plynouc z jinch pepravnch smluv uzavench v dob pedchoz.
Co se pak te prva zadrovacho (retennho), to m (na rozdl od
zstavnho prva) jen zajiovac funkci, nikoliv funkci uhrazovac ( 151s a
151v ob. zk.). Podle 151s odst. 1 a 2 ob. zk. pitom me ten, kdo je
povinen vydat uritou movitou vc, zajistit splatnou penitou pohledvku
zadrenm takov vci pouze v ppad, e je jinak povinen ji vydat tomu, vi
nmu m danou pohledvku (tedy svmu dlunkovi).
Nelze tedy tmto zpsobem zadret vc urenou tet osob a stejn tak
nen mon zadrovat vc svmocn nebo lstiv odatou a navc toto prvo
nem ten, jemu oprvnn osoba pi pedn vci uloila, aby s n naloil
zpsobem, kter je nesluiteln s vkonem zadrovacho prva.
Proto zpsob, kterm se dopravce snail svvoln domoci svho prva z
pedchozho zvazkovho vztahu te povahy, je teba hodnotit jako nedovolen
pouit svmoci, kter je za okolnost pedpokldanch ustanovenm 248 tr.
zkona sankcionovno jako trestn in zpronevry.
(NS 11 Tdo 483/2003)
10. I. Zadrovac prvo podle ustanoven 151s odst. 1 ob. zk. slou k
zajitn splatn penit pohledvky v jej skuten vi (tj. v takov vi, jakou
je dlunk po prvu povinen viteli zaplatit) a nikoliv ve vi vitelem tvrzen
(tj. v takov vi, o n se vitel jen domnv, e na ni m nrok).
II. Jestlie uplatnnm zadrovacho prva ( 151s odst. 1 ob. zk.) vznikla
dlunkovi urit jma (koda), neumouje tato okolnost sama o sob uinit
zvr o vkonu prva v rozporu s dobrmi mravy ( 3 odst. 1 ob. zk.), nen-li
prokzno, e vitel vkonem zadrovacho prva nesledoval zajitn sv
splatn penit pohledvky, nbr e jeho chovn bylo vedeno pmm
myslem pokodit dlunka.
(NS 21 Cdo 624/2001)
11. Pedpokladem vkonu zadrovacho prva nen skutenost, e se
zadren vc dostala do dren toho, kdo hodl zadrovac prvo vykonat, z
dvod, kter se splatnou penitou pohledvkou, k jejmu zajitn m bt vc
zadrena, nesouvisej.
(NS 5 Cmo 90/92)
Z literatury:
1. Giese, Duek, Koubov, Dietschov: Zajitn zvazk v esk republice,
1999.

4. Tintra: Zvazky a jejich zajitn v novm obanskm zkonku, 2013.
5. Grulich: Nad nktermi problmy souasn prvn pravy zadrovacho
prva. PrRo, 2003, . 3.
6. Rmi: Jet jednou k zadrovacmu prvu. PrRo, 2004, . 3.
7. Rmi, Sedlek: K nkterm aspektm zadrovacho prva po novele
1396
(Nezpsobil vitel)
Z dvodov zprvy:
viz u 1395
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven vychz z konstrukce, e v uritch ppadech nelze
provst zadren vci (jinak k zadren zpsobil), m je sledovna ochrana
vlastnka (pp. jinho oprvnnho - dritele, detentora) a jeho zjem na
naplnn sociln-ekonomickho cle prvnho jednn. Podle tohoto kritria jsou
zkonn omezen retence rozdlena do dvou skupin. Pokud by dolo k poruen
tchto omezen a vitel by vc zadrel, zadrovac prvo nevznikne.
K odst. 1
2.
Tradin zadrovac prvo nelze uplatnit k vci, kterou nkdo jinmu odal
svmocn i lstiv nebo ji m u sebe bez prvnho dvodu (nap. jako nlezce) srov. omezen nec vi, nec clam, nec precario. Podle tohoto ustanoven se tak
neme zadrovac prvo uplatnit nap. na vci njemce, kter m vyklidit byt,
protoe pronajmatel tyto vci nem v detenci, rovn se neme vztahovat na

vci ubytovanho v hotelu apod. Povinen vc vydat (jako podmnka zadrovacho
prva - 1395 odst. 1 in fine) me bt jen ten, kdo ji m ve sv moci (v detenci).
Pronajmatel m ovem podle 2234 za uritch pedpoklad retenn prvo na
movit vci, kter jsou na pronajat vci nebo v n a pat njemci - jde o situaci,
kter je odlin od obecnho pojet zadrovacho prva.
K odst. 2
3.
Dal omezen monosti vitele zadret movitou vc (vedle vc, kter m u
sebe vitel neprvem) pedstavuje situace, kdy mu bylo uloeno s vc naloit
zpsobem, kter je nesluiteln s vkonem zadrovacho prva. Jde o obecnou
formulaci, kter zahrnuje vechny ppady, kdy m vitel s vc uritm
zpsobem nakldat (nap. pedat tet osob, prodat v drab, obstarat prodej
atd., nelze tak zadret uschovanou vc v dob trvn schovy; jin reim m vc
u skladovatele - 2429 a u komisione - 2465); zadren by v takovch
ppadech odporovalo pkazu.
4.
Omezen se neuplatn, pokud ml vitel vc u sebe v okamiku, kdy bylo
zahjeno zen podle 97 insolvennho zkona; v takovm ppad me vitel
movitou vc zadret.
Souvisejc pedpisy:
insolvenn zkon
Z judikatury:
1. Uznvanm principem prvnho sttu je chpn trestn represe jako
prostedku ultima ratio. Z tohoto principu vyplv, e ochrana majetkovch
vztah m bt v prv ad uplatovna prostedky obanskho a obchodnho
prva a teprve tam, kde je takov ochrana neinn a kde poruen
obanskoprvnch vztah svou intenzitou dosahuje zkonem pedpokldanho
stupn spoleensk nebezpenosti, je namst uvaovat o trestn odpovdnosti.
Zadren ciz vci za elem zajitn sv pohledvky nelze pokldat bez dalho
za "pisvojen si ciz vci" a za zpronevru ve smyslu ustanoven 248 tr. zkona,
a to ani v ppad, e by nebyly splnny vechny podmnky zadrovacho prva

podle obanskho zkonku. astnci obanskoprvnho vztahu, mezi nimi
existuje spor ohledn splnn podmnek zadrovacho prva, maj dostatek
monost, jak vyeit tento spor prostedky obanskho prva a cestou
obanskho soudnho zen. Princip subsidiarity trestn represe vyaduje, aby stt
uplatoval prostedky trestnho prva zdrenliv, tj. pedevm v tch ppadech,
kde jin prvn prostedky selhvaj nebo nejsou efektivn.
(S II. 372/03)
2. Za vc svmocn odatou nelze povaovat vc, kter byla zadrena
oprvnnou osobou, v souladu s vl dlunka.
(NS 33 Odo 839/2004)
Z literatury:
viz u 1395
1397
(Povinnosti vitele)
Pehled vkladu:
I. Vyrozumn o zadren (1)
II. Dal povinnosti vitele (2 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1395
I. Vyrozumn o zadren
K odst. 1
1.
Retenci je teba oznmit dlunkovi, piem zkon pedepisuje formu i
podstatnou obsahovou nleitost tohoto oznmen. Forma vyrozumn je zvisl
na form smlouvy, kter vedla k detenci zadren vci vitelem. Podstatnou
obsahovou nleitost je dvod zadren, piem dvodem je vdy zajitn
splatn, event. nesplatn vitelovy pohledvky. Protoe zadren je
neadresovanm projevem vle, nem vyrozumn dlunka dn vliv na vznik
zadrovacho prva. Nicmn poruen povinnosti vitele vyrozumt dlunka
me vst ke vzniku povinnosti vitele nahradit dlunkovi kodu, kter by
vznikla v pinn souvislosti s poruenm tto povinnosti.
II. Dal povinnosti vitele

K odst. 2
2.
V odstavci 2 komentovanho ustanoven jde o uren prv a povinnost vitele v
dob trvn zadrovacho prva, kdy toto prvo pln zajiovac funkci - psob na
dlunka, aby splnil svj dluh korespondujc se zajitnou pohledvkou. Vitel
m postaven detentora, emu odpovdaj i jeho prva a povinnosti.
3.
Vitel m prvo mt po celou dobu trvn zadrovacho prva vc u sebe. Nem
vak povinnost mt ji u sebe, mohl by ji penechat i dal osob, nap. do schovy.
Nesm vak nastat situace, e by se zadren vc dostala trvale z moci vitele, v
takov situaci by dolo k zniku zadrovacho prva - viz 1399 psm. c).
4.
Vitel je povinen o zadrenou vc peovat jako dn hospod. Pe dnho
hospode znamen vy pozornost v pi, ne je obvykl pi opatrovn vci; to
plyne tak z elu pe. Na zadren vci by nemlo dojt k pokozen, vc se
nesm ztratit ani zniit. Zkza zadren vci z vnitnch pin, pp. i z vnjch
pin by se posuzovala podle 2944.
5.
Vitel m prvo na hradu nklad, ke kterm dolo pi plnn jeho povinnosti
peovat o zadrenou vc (tzv. kustodie). Rozsah tchto nklad vymezuje zkon
pmrem vitele k dnmu driteli; zstavn vitel m v podobn situaci

postaven poctivho dritele (srov. 1356 odst. 1). Rozdln zkonn vymezen
pozice zstavnho vitele a vitele zajitnho zadrovacm prvem nem
racionln zdvodnn. Protoe obansk zkonk neupravuje rozsah prva na
nhradu nklad dnmu driteli, bude teba vyut analogicky pravu nhrady
nklad poctivmu driteli. Podle 997 odst. 1 se poctivmu driteli hrad nutn
nklady, jich bylo pro trvajc zachovn podstaty vci poteba, jako i nklady
vynaloen eln a zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu; nhrada nle
do ve ptomn (tj. aktuln) hodnoty, pokud ta nepevyuje nklady skuten.
Podle 997 odst. 2 se nehrad poctivmu driteli obvykl udrovac nklady,
podle naeho nzoru m vak vitel prvo i na nhradu takovch nklad, nebo
jeho prvn postaven je odlin od pozice poctivho dritele (nap. poctivmu
driteli nleej vechny plody vci, jakmile se oddl, a tak uitky).
6.
Nrok na hradu takovch nklad je samostatnm nrokem a vznik souasn s
vynaloenm jednotlivch stek, proto tak b tomu odpovdajc promlec
doba samostatn u jednotlivch vynaloench stek.
7.
Vitel zsadn nem prvo zadrenou vc uvat. To me jen v ppad, kdy
dlunk uvn dovolil, tj. dal k nmu souhlas (pro souhlas nen pedepsna dn
forma, me bt dn kdykoliv v dob trvn zadrovacho prva, stejn tak i me
bt kdykoliv odvoln). Podle dikce 1397 odst. 2 se nepoaduje vslovnost
souhlasu, take by mohlo dostaovat i takov chovn, z nho lze dovodit mlky
udlen souhlas (konkludence). Pak mus dlunk kalkulovat s monost bnho
opoteben, avak jinak povinnost kustodie trv. Monost uvn zadren vci
me bt rzn, nesm vak odporovat elu zadrovacho prva a nesm pi tom
dochzet ke vzniku jmy na kor dlunka.
8.
Majetkov prospch, kter vznikne viteli uvnm zadren vci, tj.
pisvojovnm si jej uitn hodnoty, je pohledvkou dlunka vi nmu. Zkon
dv pkaz k jejmu zapoten vi pohledvce na nhradu nklad
vynaloench pi pi o zadrenou vc ( 1397 odst. 2 vta tet v tto souvislosti
odkazuje na nhradu nklad podle odstavce 1, pitom v odstavci 1 dn prvo
na nhradu nklad nen zakotveno, toto prvo je upraveno v odstavci 2 vt
prvn; chyba vznikla nepozornost pi koprovn dikce z 1356). Dohoda stran
vak me stanovit jinak.
991, 997
Z literatury:
viz u 1395
1398
(Uspokojen vitele)
Z dvodov zprvy:
viz u 1395
Pehled vkladu:
I. Uspokojen vitelovy pohledvky (1 a 2)
II. Priorita zadrovacho prva (3)
III. Zpenen zadren vci (4 a 6)
IV. Specifika zadren cennho papru (7)
I. Uspokojen vitelovy pohledvky
1.
Uspokojen pohledvky ze zadren vci je prvem vitele, jeho existence
nevyluuje, aby se vitel domhal uspokojen sv pohledvky v
obliganprvnm vztahu; me tak alovat dlunka a vst proti nmu exekuci.

Vitel m na vbr, zda se bude domhat plnn po dlunkovi nebo se uspokoj
ze zadren vci. Jeho volba bude v uritch ppadech limitovna, zejmna
tehdy, nebude-li hodnota zadren vci postaovat k uspokojen pohledvky. Je
proto logick, e jeho monost domhat se "klasickho" uspokojen pohledvky v
stenmu uspokojen vitelovy pohledvky ze zpenen zadren vci,
zadrovac prvo zanikne, vitel vak m i nadle monost domhat se
uspokojen sv pvodn pohledvky. V vahu pichz i uspokojen vitele z
vtku zpenen zadren vci, jestlie ke zpenen dolo jinm postupem
(nap. v prbhu exekuce veden na nvrh jinho oprvnnho) a vitel svoji
pohledvku zajitnou zadrovacm prvem pihlsil stanovenm zpsobem.
2.
Splatnost zajitn pohledvky nastupuje uhrazovac funkce zadrovacho
prva, kter umouje viteli doshnout "nhradnho" uspokojen zajitn
pohledvky. Komentovan ustanoven reguluje postup pi zpenen zadren
vci odkazem na obdobn pouit postupu zstavnho vitele, tj. postupu pi
vkonu zstavnho prva.
II. Priorita zadrovacho prva
3.
Vta prvn komentovanho ustanoven vrazn modifikuje zsadu o poad tzv.
zajitnch vitel ( 2016) a piznv viteli, jeho pohledvka je zajitna
zadrovacm prvem, nejvhodnj poad, kter m bt zajitno pednostnm
uspokojenm jeho pohledvky [srov. 60 zk. . 26/2000 Sb., o veejnch
drabch, 331a odst. 1, 338ze odst. 1 psm. d) o. s. ., 229 daovho du].
III. Zpenen zadren vci
4.
Druh vta komentovanho ustanoven naznauje nov zpsoby uspokojen
vitele z vtku zpenen zadren vci, a to na zklad jeho nvrhu. Tm se
posiluje druh funkce zadrovacho prva - funkce uspokojovac.
5.
Realizace zadrovacho prva je vdy mon jen zpsoby, kter prvn d

pipout, dky odkazu na 1359 tak lze vyut zpsoby vkonu zstavnho prva.
Podle nov prvn pravy lze uvaovat o tech zkladnch zpsobech:
- libovolnm zpsobem dohodnutm v ppustnch mezch s dlunkem (nelze
pedpokldat, e takov zpsob bude ast),
- z vtku zpenen zadren vci ve veejn drab (srov. 36 a nsl. zk. .

26/2000 Sb., o veejnch drabch, a 33 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu, pokud nen dn a vas splnna pohledvka zajitn
zadrovacm prvem k cennmu papru),
- z vtku dosaenho z prodeje zstavy nazenho v zen podle 354 a nsl.

z. . s. (je vak otzkou, zda takov postup bude vyuiteln pi zpenen
zadren vci).
6.
Vzhledem k odkazu na 1359 je teba viteli piznat prvo na nhradu nutnch
nklad spojench s vkonem zadrovacho prva. Jejich rozsah je omezen
"nutnost", nikoli "elnost" ani "pimenost". Budou to proto jen takov
nklady, kter musel vitel "nutn" vynaloit, aby se uspokojil ze zadren vci.
Me to bt nap. odmna draebnka, ppadn nklady spojen s jinm
zpsobem realizace zadrovacho prva.
IV. Specifika zadren cennho papru
7.
Specifikum cennho papru se projev i pi vkonu zadrovacho prva. Bude-li
pedmtem zadren cenn papr pijat k obchodovn na evropskm
regulovanm trhu (evropskm regulovanm trhem je regulovan trh uveden v
seznamu regulovanch trh lenskho sttu Evropsk unie - srov. 55 odst. 2
zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu), pak se na tomto trhu
prod, pp. se prod i mimo tento trh, avak nejmn za cenu urenou
evropskm regulovanm trhem.
1359, 2016
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
daov d,
Z literatury:
viz u 1395
1399
(Znik zadrovacho prva)
Pehled vkladu:
I. Zpsoby zniku zadrovacho prva (1)
II. Znik zadrovacho prva v dsledku zniku zajitn pohledvky (2)
III. Zpsoby samostatnho zniku zadrovacho prva (3 a 11)
IV. Promlen zadrovacho prva (12 a 13)
Z dvodov zprvy:
viz u 1395
I. Zpsoby zniku zadrovacho prva
1.
Jednotliv zpsoby zniku zadrovacho prva lze rozdlit do dvou skupin:
a) znik zadrovacho prva v dsledku zniku zajitn pohledvky [ 1399
psm. a) in principio],
b) samostatn znik zadrovacho prva [ 1399 psm. a) in fine a d), pp. jin
pedpisy].
II. Znik zadrovacho prva v dsledku zniku zajitn pohledvky
2.
Souasn se znikem pohledvky zanik i dluh (nebo neme existovat
pohledvka bez dluhu ani dluh bez pohledvky, jak vyplv z povahy relativnho
zvazkovho vztahu). Tento zpsob zniku vyplv z akcesorick povahy
zadrovacho prva. Pohledvka me zaniknout rznmi zpsoby, nejastji se
uplatn jej splnn, v vahu dle pichz uplynut doby (t v dsledku prodlen
dlunka u fixnho zvazku), dohoda o zniku zvazku, zapoten (jednostrann i
smluvn), zaplacen odstupnho, splynut, prominut dluhu, znik na zklad
vpovdi, odstoupen od smlouvy, nsledn nemonost plnn, smrt dlunka
nebo smrt vitele. Protoe zadrovac prvo neme existovat samostatn, je
zkonitm dsledkem i jeho znik. Samotn promlen zajitn pohledvky
nevede k zniku pohledvky, a proto nezanik ani zadrovac prvo.
III. Zpsoby samostatnho zniku zadrovacho prva
3.
Samostatn znik zadrovacho prva, bez ohledu na dal trvn zajitn
pohledvky (a korespondujcho dluhu), nastv v dsledku prvnch skutenost
uvedench vslovn v komentovanm ustanoven a tak v dsledku dalch
prvnch skutenost, s nimi je spojen znik zadrovacho prva. Podle 1399 lze
uvaovat o tchto situacch:
- znikem zadren vci,
- vzdnm se,
- trvalm odlouenm z moci vitele,
- poskytnutm dostaten jistoty.
4.
Znik zadren vci znamen jej neexistenci, proto je logick, e neme
existovat ani jakkoliv prvo spojen s touto vc.
5.
Vzdn se vitelem pedstavuje jednostrann adresovan prvn jednn
vitele, kterm projevuje svoji vli, aby zadrovac prvo na pslun vci
nadle nevzlo. Vzdn se mus bt uskutenno v psemn form ( 560) a
dorueno do sfry dlunka. Dokud psemnost nedojde do sfry dlunka, me
svj projev vle vitel odvolat, dojde-li odvoln dlunkovi nejpozdji souasn
se vzdnm se zadrovacho prva ( 572). Pokud by se vzdn tkalo vci
zapsan ve veejnm seznamu (nap. letadla), zanikne zadrovac prvo innost
projevu vle vitele (materiln znik), nsledn vmaz m toliko evidenn
inky. Shodn inky vyvol i dohoda vitele a dlunka ( 1981 ve spojen s
11).
6.
Povaha zadrovacho prva, kdy vitel m zadrenou vc ve sv moci (v
detenci), odvoduje i jeho znik, pokud se vc trvale dostane z moci vitele.
Takto se me vc dostat do moci kterkoliv tet osoby a tak dlunka (v tomto
ppad pjde o vydn zadren vci dlunkovi, co byl vslovn traktovan
zpsob zniku zadrovacho prva obanskm zkonkem . 40/1964 Sb.).
7.
Pokud vitel zsk (od libovoln osoby) dostatenou jistotu zajiujc jeho
pohledvku, zadrovac prvo zanikne. Podle 2012 lze splnit povinnost dt
jistotu zzenm zstavnho prva, pp. zpsobilm ruitelem, nepochybn je
vyuiteln i zajiovac pevod prva.
8.
Krom zpsob zniku zadrovacho prva vslovn upravench v 1399
pichz v vahu t znik v dsledku soudn draby ( 329 odst. 7 o. s. .),
obdobn v dsledku daov exekuce ( 231 daovho du). Podle 28 odst. 5
zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, podle 299 odst. 2 insolvennho
zkona, ve znn innm ped novelizac provedenou zkonem . 294/2013 Sb.,
a podle 285 odst. 1 psm. b) insolvennho zkona, ve znn innm od
1.1.2014, zanikne zstavn prvo zpenenm zadren vci.
9.
Na zklad 3073 by se i nadle mla uplatovat prava zpsob zniku
zstavnho prva podle dosavadnch pedpis (srov. 180 ob. zk. . 40/1964
Sb.), co by nemlo vyvolvat interpretan a aplikan problmy, protoe prava
zadrovacho prva v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je dajn recepc
pedchoz pravy (srov. dvodovou zprvu k 1395).
10.
V souladu s 11 lze uvaovat t o zniku zadrovacho prva splynutm prv a
povinnost ze zadrovacho prva v jedn osob (tzv. konfuze - 1993, nap. v
dsledku postoupen zajitn pohledvky vitelem dlunkovi).
11.
Bude-li mt vitel po zniku zadrovacho prva nadle vc ve sv moci, je
povinen ji vydat dlunkovi (nelze ani vylouit povinnost vydat takovou vc
vlastnkovi, pokud pvodn oprvnn dlunka mt vc ve sv moci zaniklo; v
takov situaci by zcela jist byla spn jeho reivindikan aloba).
IV. Promlen zadrovacho prva
12.
Od zniku zadrovacho prva je teba odliovat jeho promlen. Vztahuje se na

nj obecn prava zaazen do 609 a nsl., z nho vyplv, e pokud
zadrovac prvo nebylo vykonno v promlec lht, proml se a dlunk nen
povinen plnit. Promlec lhta je obecn, tj. tlet, maximln desetilet ( 629),
s ppadnm uplatnnm ppustnho ujednn o krat nebo del promlec lht
( 630). Promlen zadrovacho prva bude prakticky tm vyloueno vzhledem
ke konstrukci zaazen do 615 odst. 2 (bude-li mt vitel zadrenou vc u sebe
i ji pro nj bude opatrovat jin osoba).
13.
Pro promlen zadrovacho prva je tradin vazba na promlen zajitn
pohledvky. Podle 615 odst. 1 se zadrovac prvo neproml dve ne zajitn
pohledvka. Pitom vak je respektovna (pi zachovn akcesority a subsidiarity)
i urit mra samostatnosti a nezvislosti zadrovacho prva, take promlen
pohledvky nebrn viteli v uspokojen ze zadren vci (logicky pokud
zadrovac prvo trv i pokud nedolo k jeho promlen).
11, 560, 572, 1981, 1993, 609 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
daov d,
insolvenn zkon,
zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn
Z literatury:
viz u 1395
Dl 6
Sprva cizho majetku
Oddl 1
Veobecn ustanoven o sprv cizho majetku
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1400
(Podstata sprvy cizho majetku)
Pehled vkladu:
I. Zkladn pojmy (1 a 2)
II. Podstata a el prvn pravy (3 a 7)
III. Psobnost a vztah ke specilnm pravm (8 a 14)
IV. Povaha prvn pravy a autonomn prava sprvy (smlouva, stanovy)

(15 a 27)
Smlouva o sprv (sprvcovsk smlouva) (21 a 27)
V. Subjekty sprvy cizho majetku a dohled nad sprvou (28 a 33)
Vlastnk, beneficient a sprvce (28 a 31)
Subjekt vykonvajc dohled (32 a 33)
VI. Vznik sprvy (34 a 36)
VII. Sprva a zastoupen (domnnka zastoupen) (37 a 42)
Srovnn sprvy a zastoupen; jednn sprvce jako jednn vlastnka (37 a

40)
Vnitn a vnj pomr (41)
Vyvratiteln domnnka zastoupen (42)
VIII. Odlien sprvy cizho majetku od obdobnch instituc (43 a 45)
IX. Hodnocen esk pravy sprvy cizho majetku (46 a 52)
Porovnn s l. 1299 a nsl. CCQ (46 a 48)
Charakteristick rysy esk pravy sprvy cizho majetku (49 a 52)
Na doporuen z Legislativn rady vldy byl do osnovy zaazen nvrh

ustanoven o sprv cizho majetku a svenskch fondech (fiducie, trust) cestou
zsadnho obsahovho pevzet analogickch pas z qubeckho obanskho
zkonku (CCQ l. 1260 a 1370). Tto prav se vnuje est dl osnovy ( 1400
a 1474). Generln prava sprvy cizho majetku je hospodsky, sociln i
prvn velmi potebn a v naem soukromm prvu je jej nedostatek citeln.
Ustanoven o sprv cizho majetku jsou subsidirn pouiteln pro

vechny ppady, kdy nkdo spravuje ciz majetek pro nkoho jinho, vyjma
ppad sprvy podle druh sti zkonku, kde je speciln upravena sprva
spolenho jmn manel a sprva majetku nezletilch dt v rmci prva
rodinnho. Pirozen nejen zvltn zkon, ale i smlouva mohou od tto pravy
stanovit odchylky a odchylky mohou vyplynout i z povahy vci ( 1400).
Ze sprvy cizho majetku vznikaj prva a povinnosti dvma stranm. Prvn

z nich je oznaena jako sprvce, druh jako beneficient. Jin mon oznaen
beneficienta (beneficit, obronk) nebyla zvolena, protoe psob umle nebo
zastarale. Na kad stran me bt i vce osob: u beneficient je to velmi ast
a ani na stran sprvce nen pojmov vylouena spolusprva a osnova s n
pot.
I. Zkladn pojmy
1.
Sprvou majetku (a tedy i elem jej pravy v obanskm zkonku) je zajitn
elu majetku podle pedstavy jeho vlastnka, piem ten, komu se pit
hospodsk vznam, je beneficient, a ten, kdo sprvu vykonv, je sprvce. Je
zejm, e sprvu cizho majetku je teba striktn odliovat od pojmu vlastn
sprvy.
2.
Sprvou cizho majetku chpe zkonodrce v zsad trojstrann prvn vztah
pevn obliganprvn povahy. Jeho obsahem jsou prva a povinnosti t druh
subjekt, a to vlastnka spravovanho majetku, oprvnnho z tohoto majetku
(beneficienta) a sprvce tohoto majetku. Ze samotnho pojmu "ciz majetek"
plyne, e majetek nepat sprvci. Vi nmu je ciz, tedy pat jin osob.
Zatmco sprvce me bt souasn beneficientem, neme bt z povahy vci
vlastnkem. Jeho majetek toti obdobn jako v ppad svenskho fondu mus
bt od spravovanho majetku psn oddlen (srov. odlin nzor Pihery, lit. . 1,
s. 282).
II. Podstata a el prvn pravy
3.
Sprva cizho majetku je vznamnm a obsahov velmi bohatm prvnm
institutem, a proto jsou pod nj subsumovny mnoh dal instituty, kter se s
nm pekrvaj a ve sv mnohosti asto psob nepehlednm dojmem.
4.
Institut sprvy pochz z mskoprvn kategorie fiducie, kter znamen, e
nkomu byla svena prva, s nimi mohl disponovat, avak nikoliv ve vlastnm
zjmu a vlastnm jmnem, nbr v zjmu jin osoby, anebo dokonce v zjmu
objektivnch el (Coing, lit. . 3).
5.
Nae pojet obecn sprvy cizho majetku, kter m mnohdy styn body se
svenskm fondem, m svoj podstatou nejble k nmeckmu pojet tto
sprvy, kter se nazv "Treuhand". Ta se vyvinula z fiducie francouzskho prva
stedovk tradice a m v podstat dv hlavn formy, tak jak se vyvinuly v
prbhu 19. stolet: formu sprvy slouc k zajitn majetku a formu tzv. fiducia
cum amico. Prvn forma znamen, e majetek je peveden na vitele a ten si
ponech drbu vci. Jde o zajitn pohledvky. Fiducia cum amico znamen
pevod svenho majetku na sprvce tohoto majetku. Tento druh ppad se pak
vyvinul v tzv. sprvu majetku se zmocnnm znamenajc pedevm spravovn
podniku (zvodu) v zastoupen jeho majitele pod cizm jmnem.
6.
Jinak se uvdj dal, velmi rozdln ely sprvy cizho majetku, z nich el
spolen nkolika pojetm spov v racionalizaci a efektivit sprvy (lit. . 7, s.
2). Funkce anonymizace pravho vlastnka majetku je t jednm z posln sprvy.
M pedevm ochrannou funkci, me vak vst i k obchzen zkona. Podstatn
je sluebn funkce sprvy veho druhu. Sprva majetku m pedevm vznam v
tom, e majitel nechce i nen schopen vykonvat sprvu, resp. vst obchody
vlastnm jmnem.
7.
Sprva majetku me zahrnovat vechny formy majetku. V vahu pichz
sprva nemovitost, cennch papr, podl v obchodnch spolenostech, v
podlovch a investinch fondech, sprva drahch kov a umleckch pedmt,
minc a dalho majetku. Zklad sprvy cizho majetku v bankovnictv spov ve
sprv finannch instrument a cennch papr. Obdobn je tomu v oblasti
kolektivnho investovn. Podstatou sprvy cizho majetku bez ohledu na jej druh
je, e sprvce in ohledn majetkovch hodnot v zjmu beneficienta rozhodnut
podle vlastnho uven s tm, e je vzn zkonem a smlouvou s beneficientem.
Sprva majetku je tedy formou dispozice s vlastnm majetkem prostednictvm
jinho, tj. sprvce majetku. Sprvci pat povinnost pe o sven hodnoty.
Rozhoduje pi respektovn zjmu beneficienta. Sprvce cizho majetku se tedy
vyznauje dlouhodobmi povinnostmi ve vztahu k svenmu majetku.
III. Psobnost a vztah ke specilnm pravm
8.
Pojem sprvy cizho majetku v relativn komplexn prav samostatnho
prvnho institutu je do eskho prvnho du poprv zavdn prv v
komentovanch ustanovench. Dosud se jednalo jen o pravu nkterch aspekt
tohoto prvnho institutu.
9.
Sprva majetku m sv koeny v mskm prvu (viz ve sub II) a sv
opodstatnn a vyuit mla po cel stalet vvoje spolenosti. Uskuteovala se v
rznch prvnch formch, nkter sprvu vymezovaly velmi zce a konkrtn,
jin pod tento pojem subsumovaly velmi rozdln prvn instituty. I v platnm
eskm prvu prava sprvy majetku existuje, nen vak takto oznaena.
10.
Sprva cizho majetku je v souasn dob uskuteovna v rmci kolektivnho
investovn, vkladovho hospodstv a m sv opodstatnn v ddickm prvu a
v prvu insolvennm. Zvltnm druhem sprvy majetku jsou i nadace, resp.
nadan fond, a svensk fond (viz nsledujc vklad).
11.
Aplikace obecnch ustanoven pichz v vahu pedevm u nkterch institut,
a ji se nazvaj sprvou cizho majetku, nebo tento el vyplv z jejich
podstaty. V nkterch ppadech je mon pm aplikace tch ustanoven,
ktermi se konkrtn prava me doplnit, mnohdy pichz v vahu aplikace per
analogiam a nen vylouena ani aplikace nkterch zsad, na kterch je sprva
cizho majetku zaloena (nepm aplikace). O tom, kter ustanoven z
komentovan obecn pravy budou pouita, rozhoduje povaha konkrtn pravy.
Podle n je teba aplikovat pslun ustanoven o sprv cizho majetku, nap.
ustanoven o prost i pln sprv. V mnohch ppadech se vak jedn o pravu

kogentn a ustanoven pouit z obecn pravy tak bude mono jen obtn
modifikovat na zklad rozhodnut stran.
12.
V samotnm obanskm zkonku existuje nkolik specilnch prav sprvy
majetku, z nich mnoh svou terminologi na obecnou komentovanou pravu
pmo odkazuj. Bezprostedn souvislost je pak zejm zejmna se svenskm
fondem ( 1448 a 1474).
13.
Kogentn povahu m prava pe o jmn dtte ( 896 a 905). Sprva vznik
zciziteli movitho majetku, kter sice pozbyl vlastnictv uzavenm smlouvy, ale
po njakou dobu me, bez ohledu na dvody, vc dret. Pokud si strany
nevymn nco jinho, m takov zcizitel povinnosti sprvce. Sprva spolen
vci je upravena v rmci prvn pravy spoluvlastnictv v 1126 a 1139,
piem v ustanoven 1128 se upravuje bn sprva. Jej reim nebude odlin
od sprvy prost ( 1405 a 1408). prava sprvce spolen vci je obsaena v
1134 a 1139. Zde je prvnm jednnm, tedy rozhodnutm spoluvlastnk, volen
a odvolvn sprvce, kter m postaven jejich pkaznka ( 1135). V ppad
bytovho spoluvlastnictv m vznamn postaven sprvce v prav sprvy bez
vzniku spoleenstv vlastnk ( 1192 odst. 2). Vitel, kter zajiuje svoji
pohledvku pomoc zadrovacho prva ( 1397 odst. 2), je sprvcem cizho
majetku s povinnost peovat o zadrenou vc jako dn hospod. Prva a
postaven sprvce m vykonavatel zvti (viz zejmna 1553) a sprvce
pozstalosti ( 1556 a nsl.), kter vykonv prostou sprvu ( 2042).
14.
Obecnou pravu o sprv lze aplikovat i mimo samotnou psobnost obanskho
zkonku. Jej vyuit bude opt zviset na konkrtn prvn prav i prvnch
vztazch, je si takovou pravu vyaduj.
IV. Povaha prvn pravy a autonomn prava sprvy (smlouva, stanovy)
15.
Povaha komentovan prvn pravy je velmi rmcov, strun a nsledkem toho
nkter zkladn kategorie, resp. sousti tohoto institutu, jak je chpn v
prvnch dech civilizovanch stt a zejmna v jejich nauce a judikatue, chyb.
16.
Jak plyne z mnoha ustanoven komentovan pravy, je prava sprvy cizho
majetku relativn velmi flexibiln. Mnoh ustanoven pouvaj obecn vrazy,
kter nejsou definovny, piem pevauj pkladm vty a velmi abstraktn
zpsob vyjden. Jde tedy o jaksi obecn zklad sprvy cizho majetku, kter z
povahy vci (rmcovitost, nekonkrtnost, abstraktnost) mus bt doplovn
prvnm jednnm stran.
17.
Zkonodrce zcela zmrn umouje pizpsobit zkonn pravidla elu
prvnch vztah, tj. pedevm elu a obsahu konkrtnch poteb pe o majetek
vykonvan tet osobou ve prospch vlastnka tohoto majetku i toho, kdo z
takovho majetku m mt prospch a v jeho zjmu se sprva provd.
18.
Dispozitivnost prvn pravy vyplv z elu a vyjden jednotlivch ustanoven,
a to zejmna z vslovnho poukazu zkonodrce na autonomn pravu sprvy.
Zkonodrce to vyjaduje tak, e z pramen pravy na prvn msto stav prvn
jednn (stanovy a zejmna smlouvu, viz 1403). Pak ovem vslovn odkazuje
pouze na smlouvu (viz nap. 1428), kter je pro ely dosaen autonomn
prvn pravy na rozdl od stanov nejphodnjm prvnm jednnm.
19.
Znan mra dispozitivnosti prvn pravy je logickm dsledkem recepce
qubeck pravy, je ct povahu prvnch vztah, na kter se vztahuje. Vztahy
sprvy majetku maj pevn obliganprvn charakter. Jejich zkladnm
instrumentem je obligan smlouva se sprvcem, je pat do skupiny smluv
pkaznch. Proto systematick zaazen komentovanho institutu do sti tet
obanskho zkonku s nsledky rigoru v 978 lze povaovat za sporn. To lze
ovem cum grano salis konstatovat i o prav svenskho fondu, i kdy je mimo
jakoukoliv pochybnost, e prvn jednn v rmci komentovanho prvnho
reimu ( 1400 a 1474) mohou mt vcnprvn nsledky, a to dokonce do t
mry, e lze mluvit o "zvcnn" nkterch obliganprvnch vztah (viz zvr
komente k 1457).
20.
V samotnm zkladu m vak zkonn prava kogentn charakter. el institutu

sprvy cizho majetku mus bt zachovn a sprvce tak nap. nesm bez souhlasu
beneficienta zmnit el spravovanho majetku ( 1406 vta druh).
21.
Zsadn odchylky autonomn pravy jak od kogentnch ustanoven zkona, tak od
zkladnch zsad, na kterch je tento zkonk vybudovn, je pak teba postihovat
obecn platnmi sankcemi. Tak nap. me bt ustanoven ve smlouv se
sprvcem neplatn, jestlie vrazn znevhoduje nkterou ze stran zpsobem,
kter je v rozporu s dobrmi mravy apod.
Smlouva o sprv (sprvcovsk smlouva)
22.
Vztah mezi temi subjekty sprvy cizho majetku, tj. vlastnkem, sprvcem a
beneficientem (viz sub V), lze upravit trojstrannou smlouvou zahrnujc vechny
tyto subjekty, lze vak tak smluvn upravit vdy pouze konkrtn vztah mezi
dvma z tchto t subjekt. Smlouvou se sprvce zavazuje konkrtnm
zpsobem k plnn zkonnch povinnost, tj. souhrnn spravovat majetek v zjmu
beneficienta. Zle pak na pedmtu smlouvy, a pedevm na povaze a rozsahu
spravovanho majetku, jakm zpsobem budou tyto povinnosti specifikovny. Pro
smlouvu nen zkonem pedepsna dn forma, mla by vak bt psemn
(paprov) i elektronick.
23.
Smlouva by mla pedevm obsahovat konkrtn prva a povinnosti sprvce, je
by mly bt vyjdeny v uritch obecnch i konkrtnjch smrnicch. Smlouva
by tak mla upravovat odmnu sprvce.
24.
Obsahem smlouvy by mla bt rovn specifikace odpovdnosti sprvce za
poruen jeho povinnost, resp. za kodu, kterou svm jednnm zpsob. Mla by
obsahovat t povinnost sprvce pojistit se proti kod jm zpsoben.
25.
Soust smlouvy mohou bt i veobecn obchodn podmnky, kter si budou

vytvet spolenosti obstarvajc sprvu. Pitom je teba brt v vahu otzku
kontroly platnho pevzet veobecnch podmnek do smlouvy a obsahovou
kontrolu tchto podmnek. V takovm ppad je teba aplikovat 1751 a nsl.,
resp. 1798 a nsl.
26.
Pro uzavrn smlouvy na dlku plat t obecn prava. Je-li tak jednou ze stran
spotebitel, pak je nutn brt ohled na jeho postaven coby slab strany.
27.
Stanovy lze chpat jako prvn jednn, kterm subjekty sprvy - vedle smlouvy
o sprv - mohou upravit nkter prvn vztahy za elem efektivnho,
transparentnho a pedvdatelnho vkonu sprvy. Tmto fakultativnm nstrojem
mohou stanovit nap. reim rozdlen zisku a nklad ( 1403), jako i dlbu prv
a povinnost mezi spolenmi sprvci apod.
V. Subjekty sprvy cizho majetku a dohled nad sprvou
Vlastnk, beneficient a sprvce
28.
Vlastnkem majetku me bt kdokoliv, tedy i nenarozen (poat) dt. Vztahuj
se na nj ustanoven jinch st obanskho zkonku, zejmna sti obecn a
ustanoven sti tet o vcnch prvech.
29.
Beneficientem me bt osoba (prvnick i fyzick), kter m prva k majetku
spravovanmu sprvcem.
30.
Sprvcem me bt fyzick nebo prvnick osoba. Jedinm pedpokladem je
neexistence padku sprvce a dostatek svprvnosti.
31.
Prva a zejmna povinnosti sprvce jsou upraveny v 1411 a nsl. a v
autonomn smluvn prav, dle v jednotlivch specilnch ustanovench
obanskho zkonku a jinch prvnch prav, na kter se bu pmo, anebo
subsidirn, resp. per analogiam komentovan prava vztahuje.
Subjekt vykonvajc dohled
32.
Nen jasn, jak postaven m subjekt, jen se vyskytuje v 1413 a 1440, tj.
osoba vykonvajc dohled. Tento dohlec orgn nen nijak specifikovn a m v
danm ppad pouze postaven subjektu, jemu se doruuj urit dokumenty
(odstoupen sprvce, resp. vytovn). Nelze vak uvaovat o tom, e v ppad
zaveden pojmu subjektu vykonvajcho dohled se jedn jen o jaksi omyl
zkonodrce i "neplnovit ustanoven". Naopak lze dospt k zvru, e zmnn
tto osoby znamen zmocovac normu k vydn pedpisu, jen uprav postaven
orgnu dohledu a jeho reim. Strany proto mohou reim dohledu stanovit ve
smlouv i stanovch.
33.
V prvnm ppad se jedn o dohled veejnoprvn vykonvan orgnem veejn
moci (viz 1463 odst. 2 a koment k tomuto ustanoven) nebo soukromoprvn,
kter uskuteuj subjekty sprvy, resp. svenskho fondu nebo osoby tmito
subjekty poven. Na sprvu cizho majetku (ohledn svenskho fondu viz
koment k 1463) se vztahuje reim zkona . 253/2008 Sb., o nkterch
opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a financovn terorismu.
VI. Vznik sprvy
34.
Ze zkonn pravy sprvy cizho majetku lze dovodit, e sprva vznik smlouvou
uzavenou mezi vlastnkem a sprvcem, resp. beneficientem, ve kter budou
vymezeny alespo podstata a rozsah majetku, el sprvy a oznaen beneficient.
Zejm nen vyloueno, aby sprva cizho majetku vznikla t rozhodnutm
orgnu nadanho veejnou moc. Soust takovhoto rozhodnut mus pak bt
zkladn prvky sprvy.
35.
Sprva jako prvn vztah vznik, pokud nen ve smlouv stanoveno jinak,
ustavenm ( 1441) i povenm ( 1444) urit osoby i uritch osob sprvou
uritho majetku. Tento prvn vztah trv do okamiku, ne jsou splnny
pedpoklady jeho zniku stanoven v ustanoven 1438 a 1447, pokud
autonomn prava mezi stranami nestanov jinak.
36.
Sprva cizho majetku me vzniknout t ze zkona - nap. sprva jmn dtte,
kterou vykonvaj rodie. Dle me sprva vzniknout faktickm konem
ponechn movit vci v dren zcizitele. V reimu obanskho zkonku vak jako
dvod zaloen sprvy pevld prvn jednn, jako tomu je u zadrovacho
prva vitele podle 1397 nebo u povoln sprvce pozstalosti nebo
vykonavatele zvti ( 1553 a 1556). Prvnm jednnm je i rozhodnut o ustaven
sprvce spolen vci, resp. v bytovm prvu ( 1134 a 1191, resp. 1206).
VII. Sprva a zastoupen (domnnka zastoupen)
Srovnn sprvy a zastoupen; jednn sprvce jako jednn vlastnka
37.
Podle 1400 odst. 2 plat domnnka, e sprvce je zstupcem vlastnka, co
znamen, e za vbr osoby sprvce odpovd vlastnk, poppad orgn, kter o
sprv rozhodl.
38.
Je-li zkladem postaven sprvce zstup pomr, pak je pro postaven sprvce a
jeho vztah k vlastnku, resp. beneficientu rozhodn koncepce zastoupen. Z
tohoto hlediska je rozhodujc pedevm vztah sprvce a tetch osob, zatmco
vztah mezi sprvcem a vlastnkem, resp. beneficientem me mt t reim
pracovn i pkazn smlouvy. Podstatn tedy je, e sprvce jedn zpravidla (viz
vyvratiteln domnnka) jako zstupce vlastnka, tzn. e z jeho jednn vznikaj
prva a povinnosti v zsad pmo vlastnku. Neplat-li domnnka zastoupen
vlastnka sprvcem, pak by zejm mlo jt o zstup pomr mezi sprvcem a
beneficientem. V tomto vztahu plat stejn reim jako mezi sprvcem a
vlastnkem.
39.
I kdy primrn (vyvratiteln domnnka) sprvce jedn jako zstupce vlastnka,
mohou z jeho jednn vznikat prva a povinnosti i beneficientu. Sprvce tedy
jedn ve prospch i k ti tet osoby. Jedn-li vak jako zstupce beneficienta,
pak je primrn a zejm i vyerpvajc vztah mezi beneficientem a sprvcem s
tm nsledkem, e beneficient je jednnm sprvce vzn.
40.
Bez ohledu na to, zda zstup pomr existuje mezi sprvcem a vlastnkem i
sprvcem a beneficientem, ze zkona plat (kogentn ustanoven), e v ppad
pekroen oprvnn ohledn substituta je sprvce odpovdn za nsledky
tohoto excesu pmo beneficientu.
Vnitn a vnj pomr
41.
Sprva cizho majetku je svoj povahou obliganprvnm vztahem mezi
sprvcem a beneficientem (odhldneme-li od specifickho institutu zajitn
prva). Obliganprvn vztah je zejm nejen ze samotnho ustanoven zkona
(viz ve sub IV), ale pedevm ze smlouvy uzaven mezi beneficientem a
sprvcem. V tto smlouv zakldaj strany prva a povinnosti ve svm vnitnm
pomru. Sprvce jedn zpravidla jen na zklad pokyn beneficienta a v souladu
s nimi. Obecn plat, e spravovan majetek je sprvce povinen udrovat, pop. i
rozmnoovat (v zvislosti na tom, zda se jedn o prostou i plnou sprvu cizho
majetku, srov. 1405 a nsl. a 1409 a nsl. a koment k tmto ustanovenm). To,
co nen upraveno smluvn, je teba dovodit z elu sprvy, resp. ze zkona. V
zsad plat, e navenek, tedy v rmci vnjho pomru vi tetm stranm,
me mt sprvce vce prv, ne mu pslu ve vnitnm vztahu k beneficientu.
Vyvratiteln domnnka zastoupen
42.
Zkonodrce ( 1400 odst. 2) konstruuje vyvratitelnou prvn domnnku
zastoupen vlastnka sprvcem. Z tohoto ustanoven plyne, e se jedn o pm
zastoupen vlastnka. To obdobn jako u obecn pravy zastoupen ( 436 odst. 1
prvn vta) znamen, e sprvce jedn jmnem vlastnka a jeho jednn vlastnka
zavazuj. Z uzavench jednn vznikaj prva a povinnosti pmo vlastnku. Je
ovem mon, zejmna stanov-li to smlouva (a u mezi vlastnkem a sprvcem,
resp. trojstrann smlouva mezi vlastnkem, sprvcem a beneficientem), ale i

zkon (viz 1419 odst. 2), uvaovat o nepmm zastoupen, tj. o jednn sprvce
jeho vlastnm jmnem na et vlastnka i beneficienta. V takovm ppad
vznikaj prva a povinnosti z jednn s tetmi osobami nejprve sprvci, kter je
pak zpravidla pevd na beneficienta i vlastnka (viz t koment k 1419).
Smlouva nepochybn me stanovit, e sprvce jedn jako pm zstupce
beneficienta i beneficient. Je otzkou autonomn pravy vztahu mezi sprvcem
a beneficientem, resp. vlastnkem, jakm zpsobem a s jakmi nsledky
jednotliv osoby budou v konkrtnm ppad jednat.
VIII. Odlien sprvy cizho majetku od obdobnch instituc
43.
Sprvu cizho majetku je nutn odliit zejmna od tich spolenosti ( 2747 a
nsl.), kter se vyznauje tm, e tich spolenk se zavazuje k vkladu, kterm se
bude podlet po celou dobu trvn tich spolenosti na vsledcch podnikn
podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichmu spolenku podl na zisku (
2747 odst. 1). Zkladnm rozliujcm kritriem je prvn povaha a el. Pi sprv
cizho majetku jde na rozdl od specifickho reimu vztahu tichho spolenka ke
spolenosti zpravidla o pkazn smlouvu i zamstnaneck pomr. Jinm rozdlem
je rozsah a povaha dispozinho prva.
44.
Dal rozdly jsou mezi sprvou cizho majetku a pkazn smlouvou (viz ve
vklad o vnitnm a vnjm pomru) stejn jako mezi zastoupenm a komanditn
spolenost.
45.
Sprva cizho majetku vykazuje nkter spolen znaky s jednatelstvm bez
pkazu, avak z tohoto srovnn neplyne dn pnos pro vklad komentovan
pravy.
IX. Hodnocen esk pravy sprvy cizho majetku
Porovnn s l. 1299 a nsl. CCQ
46.
I kdy zklady, el a smysl sprvy cizho majetku vychz pedevm z
germnsk Treuhand, pevzal vyjden tohoto vztahu zkonodrce pmo z
kanadsk pravy, je plat v jedn z kanadskch provinci a kter je uritou
syntzou pravy trustu, institutu common law, a francouzsk fiducie. Zatmco
nkter ustanoven kanadskho prva jsou pevzata doslova, nkter z nich
esk zkonodrce nepevzal vbec, resp. vce i mn je modifikoval.
47.
Je zejm, e za pedlohu eskmu zkonodrci slouil reim sprvy majetku
tetch osob podle oddlu sedmho kapitoly prvn obanskho zkonku provincie
Qubec (CCQ) z roku 1991, innho od roku 1994. Svoj konstrukc se tak i esk
zkonodrce odchyluje od tradinch pojet sprvy cizho majetku, je m zklad v
idejch publikovanch ji ve tictch letech 20. stolet.
48.
I kdy se mluv o transpozici zsadnch ustanoven konceptu a elu institutu
fiducie v qubeckm pojet, pesto existuj urit, mnohdy nikoliv nepodstatn,
odlinosti. Tak esk zkonodrce neupravil vslovn bezplatnou sprvu, kterou
nepochybn lze zdit (viz l. 1300 CCQ). esk zkonodrce se nepokusil o
vymezen (alespo zkladnch rys) psobnosti sprvce (viz l. 1301 a nsl.
CCQ). Odlinost spov ve vslovnm zakotven sprvce jako zstupce vlastnka
( 1400 odst. 2), od kterho se nepochybn lze odchlit. esk zkonodrce
nedefinuje exces sprvce, kter je upraven v l. 1320 a 1321 CCQ; poslil vak
postaven doten tet osoby tm, e stanovil solidrn odpovdnost sprvce a
jeho substituta ( 1401 odst. 2). Na rozdl od esk pravy ( 1419 a 1420)
nestanovil qubeck zkonodrce pro pekroen pravomoci sprvcem, kter
beneficient schvlil, solidrn odpovdnost sprvce a beneficienta, nbr
vlunou odpovdnost beneficienta (l. 1319 a 1320 CCQ). Podrobnj pravu
m qubeck zkonk ohledn vytovn a invente. innost sprvce vymezuje
qubeck zkonodrce nejen obecnou zsadou dn a poctiv sprvy, nbr
vymezuje t pojem rozumnch investic (l. 1339 a 1344 CCQ), piem l. 1339
CCQ m deset odstavc. esk zkonodrce je s ohledem na nezkuen prosted
nerozumn liberln. Stejn tak by si zasluhovala vzorov prava vt pozornost
pi stanoven rozdlen zisku a nklad, kter je podrobn upravena v l. 1345 a
1350 CCQ.
Charakteristick rysy esk pravy sprvy cizho majetku
49.
esk prvn prava zvolila jako svj vzor pravu qubeckou, kter ovem
funguje v prosted tradinho pouvn fiducie, resp. trustu. I nov qubeck
prvn prava je v souladu s existujc judikaturou, a tak se zde mohl zkonodrce
spokojit s rmcovou, obecnou a abstraktn pravou.
50.
Tyto rysy m i esk prava, kter ovem bude pouvna v prosted, kde jsou
instituty sprvy cizho majetku, resp. svenskho fondu instituty novmi. Vzdor
tomu je esk prvn prava velmi liberln a spolh na autonomn pravu
provedenou pedevm ve smlouv mezi stranami.
51.
Na stran jedn me bt tato obecn zkladn a rmcov prava uritou
vhodou, mnohdy vak spe trp nedostatky, kter lze pipisovat prci
zkonodrce pod asovm tlakem. Tak nap. nen upraven vznik sprvy. Uritmi
nedostatky a terminologickou nejednotnost trp t prava skonen sprvy (
1438 a nsl.).
52.
Je zejm, e povinnosti sprvce jsou vymezeny velmi obecn. Nen uvedena
povinnost poskytovat ir informace sprvcem beneficientu a beneficientem
sprvci, resp. ve vztahu mezi sprvcem a vlastnkem, a to ohledn povahy
rozsahu a stavu majetku. Zde nesta pouze pedkldat vytovn, resp.
invent. Tato otzka je akutn zejmna pi zakldn sprvy. Nejsou upraveny
vztahy mezi beneficienty ani nen naznaeno een ppadnch rozpor mezi
nimi (viz dal vklad). Postaven sprvce je velmi rizikov funkce, a proto by si
zaslouila, aby do zkona byla pevzata prava rozumnho investovn a
podrobn prava odpovdnosti sprvce za poruen zkona, resp. smlouvy.
896 a 905, 1126 a 1133, 1192 odst. 2, 1397 odst. 2, 1401 a

1447
Souvisejc pedpisy:
zk. o etnictv,
zk. o dluhopisech
Z literatury:
1. Pihera in Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s. 1151
a nsl.
2. Becker: Die Fiducie von Quebec und der Trust, 2007.
3. Coing: Europisches Privatrecht, Band II, 1989, s. 423 a nsl.
4. Jano: Trust, fiducia a slovensk prvo. Prvny obzor, 2012, . 2.
5. Lhning: Treuhand, 2006.
6. Lupoi: Trusts: A Comparative Study, 2000.
7. Schfer, Sethe, Lang: Handbuch der Vermgensverwaltung, 2012.
1401
(Pm a nepm plnn povinnost sprvce)
Pehled vkladu:
I. el, psobnost a povaha prvn pravy (1 a 4)
II. Osobn vkon povinnost sprvce (5 a 12)
Zpsob plnn povinnost sprvce (5)
Podmnky substituce (6 a 7)
Vbr substituta (8 a 11)
Dostaten pokyny (12)
III. Odpovdnost za jednn substituta (13 a 19)
Povaha a rozsah odpovdnosti (13 a 14)

Exces ze substitunho oprvnn (15 a 16)
Vlun a solidrn odpovdnost sprvce (17 a 19)
Z povahy sprvy jako zastoupen svho druhu, zaloenho zpravidla na

principu dvry, vyplv zsada, e funkce sprvce cizho majetku je funkc
osobn. Sprvce vak nemus osobn vykonvat ve, co k sprv nle, a v ad
ppad to ani nen mon. Proto mu mus bt dovoleno, aby plnnm svch
jednotlivch dlch kol povil i nkoho jinho: pak ale odpovd za vbr
takov osoby a za jej dnou instrukt. Penese-li sprvce na nkoho svou
psobnost neoprvnn, neme se vbec zprostit odpovdnosti za jej iny,
nbr za kody touto osobou beneficientovi ppadn zpsoben odpovd
solidrn se kdcem.
I. el, psobnost a povaha prvn pravy
1.
Sprva cizho majetku je postavena na mylence jednn sprvce jako zstupce
vlastnka ( 1400 odst. 2). Zkon tak vychz z koncepce pmho zastoupen a z
pedstavy, e sprvce je zvolen s ohledem na povahu majetku, pedstavy
vlastnka a beneficienta a vlastnosti sprvce. Jedn se tedy o koncept, kdy je

sprvce povinen sv povinnosti vykonvat v zsad osobn a pmo.
2.
Nezvisle na povaze, resp. kvalifikaci vztahu mezi sprvcem a vlastnkem
(pkazn smlouva, pracovnprvn vztah apod.) pln tedy sprvce sv povinnosti
v zsad osobn. Zastoupen v tomto ppad kopruje zsadu zstupho vztahu
podle obecn pravy ( 436 a nsl.), konkrtn podle 438. Tato pedstava, kter
zejm bude v praxi nejastj, m zklad v omezenm rozsahu majetku a
zejm pedpokld sprvce jako fyzickou osobu. Zde vak obdoba s obecnm
ustanovenm o zastoupen v obecn sti obanskho zkonku kon. Podmnky
substitunho vztahu jsou u sprvy cizho majetku stanoveny odlin, stejn tak
jako odpovdnost sprvce za jednn jm zvolenho substituta.
3.
Vcn psobnost komentovanho ustanoven vyplv z jeho systematickho
zaazen do obecnch ustanoven o sprv cizho majetku. Tk se proto sprvy
cizho majetku (vetn svenskho fondu) jako celku, ledae zvltn ustanoven
zkonn pravy stanov nco jinho.
4.
Je teba zdraznit, e komentovan ustanoven m dispozitivn povahu. I zde
tedy zkonodrce vychz z autonomie vle stran, co znamen, e vlastnk,
beneficient a sprvce si mohou ujednat reim odchyln od reimu zkonnho.
II. Osobn vkon povinnost sprvce
Zpsob plnn povinnost sprvce
5.
Konkrtn povinnosti sprvce stanov zvltn ustanoven pravy sprvy, resp.
smlouva se sprvcem. Obecn lze z hlediska prvn povahy jednn rozliovat
mezi prvnmi jednnmi a dalmi kony, z nich nejvznamnj jsou tzv.
faktick kony (viz 545 a koment k nmu). I kdy se zkonodrce v otzce
osobnho vkonu, resp. nepmho vkonu povinnost sprvce sousteuje pouze
na prvn jednn, budou se pravidla osobnho vkonu povinnost a podmnky
nepmho (substitunho) vkonu vztahovat i na vkon povinnost spovajcch v

realizaci faktickch kon. Ani samotn zkonodrce, a tm spe ne smluvn
prava, vak neme v oblasti faktickch kon sledovat stejn psn reim jako
v ppad prvnch jednn. Faktick kony toti budou povtinou provozntechnick povahy, a nen tedy nutn ani praktick, aby podlhaly stejn psnm
podmnkm jako prvn jednn. Je ovem jenom logick, e za vsledky, resp.
prvn nsledky tchto kon realizovanch substitutem odpovd sprvce ve
stejn me, jako kdyby se jednalo o prvn jednn.
Podmnky substituce
6.
Pro vklad pravidla stanovenho v prvn sti druh vty komentovanho
ustanoven, jako i pro vymezen nepmho plnn povinnost sprvce je
rozhodujc pojem "jednotlivho prvnho jednn". Jednotliv prvn jednn je
teba vymezit na zklad jeho pedmtu, adrest, cl, asovho uren a
dalch relevantnch kritri. Podstatn pak je, e se nejedn jen o jeden projev
vle, nbr o prvn jednn, kter me zahrnovat bezpoet jednotlivch projev
vle. Jinak eeno i jednotliv prvn jednn me v zvislosti na ve uvedench
kritrich pedstavovat relativn velmi rozshlou a komplexn innost a mnohdy
bude pi vymezen jednotlivch prvnch jednn rozhodujc prv asov uren.
Tak nap. innost sprvce jako burzovnho makle bude pedstavovat opakujc
se prvn jednn. Tento pedmt a osoby tchto prvnch jednn mohou bt i po
dlouhou dobu toton. Rozhodujc vak bude prv asov omezen, kter bude
jednotliv prvn jednn od sebe odliovat. I kdy tedy nap. pjde o stejn druh
cennch papr, toton kapitlov trh i subjekty na nm participujc, bude
zejm teba prvn jednn odliovat podle jednotlivch dn dlouhodob innosti
sprvce, jeho vkon sprvy bude mt povahu procesu zhodnocovn svenho
majetku prostednictvm dlch rozhodnut vyjdench dlmi prvnmi
jednnmi definovanmi jednotnm elem. V kad takov innosti v uritm
obdob bude mon spatovat jednotliv prvn jednn, i kdy budou spovat v
cel ad samostatnch operac a kon, kter budou spoluurovat jejich
konkrtn podobu a dynamiku.
7.
Jin podmnky jednn sprvce jako zstupce nesvazuj. Podmnkou substitunho
vkonu povinnost sprvce tedy nen udlovn souhlasu vlastnka i beneficienta
ad hoc, a to ani pro ppad zvanch a sloitch (i sloench) prvnch jednn.
Vbr substituta
8.
Na rozdl od obecn pravy zastoupen (zpravidla jednorzov povahy) se u
sprvy cizho majetku pedpokld existence dlouhodobho prvnho vztahu mezi
vlastnkem a sprvcem (viz koment k 1400). Pi vbru, jen by ml tento
aspekt reflektovat, se klade na sprvce povinnost standardn, tj. nikoliv vjimen
pelivosti (standard pe dnho hospode - viz 1411). Osobn a odborn
pedpoklady substituta by tedy mly odpovdat povaze a rozsahu spravovanho
majetku. Sprvce bude vdy v konkrtnm ppad povinen brt v vahu povahu,
rozsah a dal okolnosti samotnho prvnho jednn a pomovat je s odbornmi
a dalmi vlastnostmi svho substituta. Brt v vahu mus nepochybn nap. i
spolehlivost a bezhonnost, tedy i osobn vlastnosti svho zstupce.
9.
Substitut jedn v zastoupen vlastnka, a nikoliv tedy sprvce. Z jeho jednn
vznikaj prva a povinnosti pmo vlastnku, ledae z povahy vci, resp. smlouvy o
sprv plyne, e jeho jednn zavazuje beneficienta (sub vklad VII u 1400).
10.
Z povahy prvn pravy (viz vklad sub I) plyne, e smlouva o sprv me pro
substitun zastoupen obsahovat i jin podmnky, resp. jej me vbec vylouit.
11.
Zkonodrce vak poet monch substitut neomezuje. Ten me bt vy s
ohledem na okolnosti konkrtnho ppadu, zejmna s ohledem na rozsah a
pedevm asov poadavky vkonu uritch innost v rmci sprvy cizho
majetku. Pokud je poet substitut vy, me sprvce jednotliv prvn jednn
diferencovat podle jejich dleitosti a stanovit, e nkter z nich vyaduj souhlas
vtiny, nebo dokonce vech substitut. Urit prvn jednn me podmnit i
jinak, nap. pedchoz konzultac s vlastnkem i jm samotnm. Podzstup
oprvnn substituta tak nemus vykazovat stejnou kvalitu jako zstup
oprvnn sprvce.
Dostaten pokyny
12.
Odpovdnost sprvce je t zdraznna povinnost poskytovat substitutovi

pokyny. Dostatenmi pokyny se rozumj instrukce, z nich jednoznan
vyplvaj koly sprvce a meze jeho odpovdnosti. To neznamen nutnost pln
konkretizace pokyn, nebo jednoznan je nap. i pokyn "provst podle vlastn
voln vahy". Pi rozshl innosti bude nepochybn teba substitun vztah
upravit zvltn smlouvou, kter me a v nkterch ppadech mus bt
doplovna pokyny ze strany sprvce. Pokyny sprvce lze rozliovat na
veobecn a prbn. Veobecnmi pokyny se rozum obecn seznmen
substituta s okolnostmi a souvislostmi, kter jsou pro sprvu rozhodujc, a to
jet pedtm, ne substitut zane prvn jednat. Je-li to teba, je vak sprvce
povinen instruovat substituta i v prbhu vkonu jeho podzstupho oprvnn.
Ob kategorie pokyn jsou na sob zvisl a umouj efektivn vkon sprvy a
ochranu zjm vlastnka, resp. beneficienta. Povinnost sprvce udlovat
substitutovi pokyny me bt chpna t jako projev zvltnho druhu dohledu,
nebo pokyny nemohou bt substitutovi sprvcem udlovny, pokud si sprvce o
jeho aktivitch neudruje rmcov pehled. To se vak uplatn jen v me, v n
bude respektovn smysl substitunho oprvnn, a sprvce tak nemus mt
pehled o vech konech substituta v dob, kdy je tento in. Ml by vak zptn
kontrolovat jejich kvalitu a v zvislosti na svch zjitnch substituta pimen
instruovat. Stejn tak by ml vydat pokyn i v ppad, kdy je mu znmo, e bude
substitut init zvan prvn jednn v budoucnu.
III. Odpovdnost za jednn substituta
Povaha a rozsah odpovdnosti
13.
Reim pedvdan v komentovanm ustanoven se tk odpovdnosti sprvce za
vadn substitun jednn v irokm slova smyslu. Toto jednn se uskuteuje ve
dvou formch. Jednak jde o dn zastoupen, tedy o jednn dnho substituta.
Zpsobil-li negativn nsledky substitut, odpovd za n pln a vlun sprvce (
1401 odst. 1). Za exces ze substitunho oprvnn pak sprvce beneficientu
odpovd spolen a nerozdln s nepravm substitutem ( 1401 odst. 2).
14.
Dle sprvce odpovd za nsledky vad ze substitunho vztahu mimo
nedostatky (vady, nesprvnosti), jich se tk vslovn prava obsaen v tomto
ustanoven. Jeliko zkonodrce pro tuto odpovdnost nestanov dn pravidla,
neplat specifick solidrn odpovdnost sprvce a jeho substituta za nsledky
jednn substituta podle pravy v 1401 odst. 2. To znamen, e za vady, resp.
nsledky jednn substituta mimo tento reim odpovd sprvce vlun. Je pak
otzkou regresnho vztahu mezi sprvcem a substitutem, jakm zpsobem si
nsledky odpovdnosti mezi sebou vypodaj.
Exces ze substitunho oprvnn
15.
Reim 1401 odst. 2 se tk dvou ppad poruen reimu substitunho vkonu
sprvcovskch povinnost. Jde o neoprvnn zastoupen substitutem a o
zastoupen neoprvnnou osobou.
16.
V prvnm ppad m zkonodrce na mysli ppad poruen povinnost sprvce
pi vbru substituta podle 1401 odst. 1. V druhm ppad pak jde zejm o
ppad, kdy je vkon povinnost sprvce omezen pouze na jeho osobu, resp. kdy
sprvce sm povit plnnm svch povinnost jen urit osoby i urit osoby
naopak povit nesm (zkaz delegace vkonu psobnosti sprvce na tet
osobu).
Vlun a solidrn odpovdnost sprvce
17.
Odpovdnost se tk jakhokoliv vsledku, kter je v rozporu se smlouvou o
sprv a kter je piitateln substitutu, resp. sprvci. Me jt pedevm o
kodu, ale i o jin negativn nsledky poruen povinnosti sprvy.
18.
Relativn zvltn reim m odpovdnost sprvce za jednn substituta (viz t
ve). V ppad vadnho jednn substituta dn ustavenho, resp. v ppad
odpovdnosti za nsledky jeho protiprvnho jednn, odpovd vlun sprvce.
Naproti tomu v ppad nikoliv dnho substituta odpovd spolen se
sprvcem i neprav substitut, a to spolen a nerozdln. Sprvce zde v ppad
excesu sth relativn mrnj reim solidrn odpovdnosti ve srovnn s
vlunou odpovdnost v ppad, kdy jedn dn substitut. Zatmco exces
substituta zpravidla nelze sprvci pitat, tak za volbu dnho substituta a jeho
vkon podzstupho oprvnn v urench mezch sprvce odpovdnost nst

mus (viz nap. t povinnost sprvce udlovat mu pokyny).
19.
Solidrn odpovdn jsou sprvce a jeho substitut beneficientovi. Pochyben
sprvce pi vbru nepovolan osoby jako svho substituta nem pro vztah k
tetm osobm dn vznam. Tmto "substitutem" uzaven jednn jsou platn,
ledae by substitut pekroil t oprvnn sprvce. Pak tato situace podlh
aplikaci 1420 a 1421 (viz koment k tmto ustanovenm).
1397 odst. 2, 1400, 1419 a 1422, 1553 a nsl., 1556 a nsl.,

2042, 2914
1402
(Odmna sprvce)
Pehled vkladu:
I. Zpsoby stanoven odmny (1 a 6)
II. Obvykl odmna (7)
III. Bezdvodn sprva (8)
innost sprvce je zsadn platn. Ujme-li se nkdo sprvy cizho

majetku bezdvodn, pak prvo na odmnu (platu) za sprvu nem. To vak
nevyluuje ani een prvnho pomru stran s vyuitm ustanoven o
bezdvodnm obohacen, budou-li naplnny pslun skutkov podstaty, ani

dohodu stran, kter tyto pomry vye jinak.
I. Zpsoby stanoven odmny
1.
Ze zsady ekvivalence prv a povinnost plyne, e za vykonanou innost nle
vykonavateli adekvtn odmna, ledae se strany dohodnou jinak. Jin reim
me stanovit smlouva o reimu sprvy bezplatn, kter sice vslovn upravena
nen, ale nic nebrn tomu, aby byla zzena. Ve smlouv o bezplatn sprv by
mlo bt pamatovno pedevm i na odpovdnost sprvce, kter vykonv svoji
innost bez nroku na odmnu. M-li bt toti odpovdnost sprvce v jeho
prospch upravena s ohledem na skutenost, e bude sprvu vykonvat bez
nroku na odmnu, mus to smlouva o sprv vslovn stanovit, jinak se na jeho
vkon sprvy uplatn standardn odpovdnostn reim.
2.
V ppad sprvy za odmnu vychz zkonodrce z vyvratiteln domnnky, e
by odmna mla bt obvykl (viz vklad sub II). To ovem plat za pedpokladu,
e si strany nestanov odmnu bez ohledu na povahu slueb sprvce. V takovm
ppad nejsou strany v zsad nim vzny a sprvce me obdret i vrazn
vy i ni odmnu ne obvyklou. Jedinm omezenm jsou zsady dobr vry
(spravedlivho oekvn) a dobrch mrav, kter by mly smluvn odmnu
korigovat.
3.
Smlouva mezi beneficientem a sprvcem by vak zpravidla mla obsahovat
podrobnou pravu odmny sprvce. Vtina tchto smluv stanov odmnu jako
pevn procentn podl z hodnoty spravovanho majetku, co sprvce motivuje k
tomu, aby se masa spravovanho majetku zvtovala. Lze vak uvaovat i o
pevn stanoven odmn, kter me bt doplnna schmatem bonus v
zvislosti na dosaench vsledcch sprvy.
4.
Spravovan majetek je bu definovn zjednoduenou formou jako hodnota
majetku k uritmu dni i uritmu asovmu obdob, anebo jako hodnota
majetku ke kadmu dni za elem vpotu prmru jeho ve bhem doby, za
kterou by sprvce ml bt odmnn. Vtinou smlouvy o sprv majetku den
vpotu prmru vou ke dni splatnosti takto vypoten odmny (napklad dva
tdny na konci kvartlu i plroku). Tyto smlouvy mohou rovn pedvdat, e je
sprvce majetku oprvnn si vplatu odmny zvolit s ohledem na spravovan
majetek, co pedpokld relativn nezvislost sprvce. Prv tento druh odmny
se nazv pevnou odmnou.
5.
Jinm druhem stanoven odmny sprvce je odmna zvisl na vsledku
(vsledkov odmna), kter by mla stimulovat sprvce k maximlnmu sil.
Stanoven vsledkov odmny je hodnoceno pomrn skepticky, zejmna je-li
sprvce inn na burze apod. Odmna zvisl na vsledku vyaduje velmi
podrobnou pravu. Je teba definovat nejen vsledek, napklad jako prstek
hodnoty s ohledem na mru inflace i zdann a podobn, ale t stanovit, zda se
sprvce podl na kadm vsledku anebo zda se stanov urit prh, tj. urit
mra hodnoty, pi jejm pekroen se definuje vsledek. Vpoet odmny zvis
t na daov situaci.
6.
Relevantn jsou vak i plnn i vkony tetch osob, je se na sprv majetku
podlej.
II. Obvykl odmna

K odst. 1
7.
Zkonodrce vychz pi stanoven vyvratiteln domnnky z toho, e odmna by
mla bt pimen, tj. srovnateln s odmnou poskytovanou za innost
obdobnou. Bude tak zleet na tom, do jak mry lze innost sprvce srovnvat s
vkonem slueb nap. advokta, architekta a dalch povoln, resp. i emesel.
Odmna se me liit i regionln, akoli to zkonodrce vslovn nestanov.
Obtn bude stanoven obvykl odmny tam, kde se bude vztahovat ke
specifickmu i jedinenmu pedmtu sprvy. V takovch ppadech by mla
odmnu vdy stanovit ji smlouva o sprv.
III. Bezdvodn sprva

K odst. 2
8.
Ten, kdo spravuje majetek neoprvnn, si v zsad odmnu nezasluhuje. Jeho
nrok na odmnu je mon posuzovat pouze podle hlediska bezdvodnho
obohacen ( 2991 a nsl.). Otzkou bude, kdy je tato skutkov podstata dna. To
bude dleit nap. pi zjiovn okamiku skonen innosti sprvce, zejmna v
dsledku jeho odvoln. Otzkou bude t to, do jak mry jsou nezbytn kony
vykonvan po skonen sprvy bvalm sprvcem innost bez prvnho dvodu.
Zde bude rozhodovat smlouva uzaven se sprvcem. Lze se vak domnvat, e
zejmna v ppad nezbytnch kon innch po skonen sprvy, jejich
proveden zabrnilo ve ztrt na majetku, by bylo odmtnut odmny v rozporu s
obecnou zsadou slunosti, resp. bylo v rozporu s dobrmi mravy.
2437, 3009
Z literatury:
viz u 1400
1403
(Rozdlen zisku a nklad)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 2)
II. Psobnost (3)
III. Zkladn pojmy (4 a 6)
IV. Periodicita a pedpoklad rozdlovn (7 a 10)
V. Kritria rozdlovn (11 a 18)
Pro ppad, e je beneficient nkolik, mus bt stanoveno, jak se mezi

beneficienty dl nklady sprvy a zisk z n vzel. Pravidla v tom smru me
stanovit zkon; ml-li, pak to je vc smlouvy. Pokud ani smlouva neobsahuje
een, mus sprvce rozdlen zisku a nklad uvit podle povahy vci (nap. pi
sprv majetku spoluvlastnk, jejich podly nejsou stejn, se jejich podlen na
nkladech i zisku stanov podle velikosti spoluvlastnickch podl). Nen-li mon
ani to, navrhuje se zavst nevyvratitelnou domnnku o stejnosti podl.
I. el
1.
el tohoto ustanoven je dvoj. Pedevm se stanov subjekt, kter - pokud
neexistuje autonomn (smluvn) prava - provd rozdlen zisku a ztrt (nklad)
mezi beneficienty. O rozdlen tedy nerozhoduj beneficienti ani vlastnk, pokud je
osobou od beneficient odlinou, nbr sprvce, kter majetek nejen spravuje,
ale i vypodv ve vztahu k beneficientm.
2.
Druhm elem tohoto ustanoven je zakotvit kritria, podle kterch sprvce zisk
a nklady rozdluje.
II. Psobnost
3.
Zkonodrce vslovn stanov, e se komentovan ustanoven uplatn pouze za
pedpokladu, e rozdlen zisku a nklad zvlt neupravuj "stanovy" i jin
smlouva. Kritria rozdlen se vztahuj na oba druhy sprvy, tj. na prostou i plnou
sprvu cizho majetku (viz 1405 a nsl., resp. 1409 a nsl.).
III. Zkladn pojmy
4.
Ziskem lze chpat zhodnocen i zven hodnoty majetku za urit asov
obdob (viz sub IV). Vpoet zisku zvis od konkrtnho ppadu, resp. povahy
spravovanho majetku.
5.
Nklady sprvy lze chpat jako hodnoty vynaloen sprvcem pi plnn jeho
povinnost. Nklady vak mohou plynout i z jinch dvod. Jsou jimi plnn velmi
rznho charakteru od samotn odmny sprvci a po urit sprvn poplatky
spojen s investicemi i udrovnm spravovanho majetku, kter nehrad pmo
sprvce.
6.
Rozdlovnm lze chpat vplatu zisku i pidlovn prstk majetku
chpanch jako zisk, resp. vyadovn plnn v ppad nklad.
IV. Periodicita a pedpoklad rozdlovn
7.
asov harmonogram rozdlovn nen v obecnch ustanovench komentovan
sti obanskho zkonku nijak upraven. Me to bt inno pravideln, ale i na
dost beneficienta i z pkazu vlastnka. K rozdlovn tak me dochzet i v
nepravidelnch intervalech, a to zejmna s ohledem na ustanoven smlouvy.
8.
Sprvce me bt smlouvou pi rozdlovn pevn svzn, tj. je mu smluvn
pevn ureno, v jakch asovch intervalech, resp. pi splnn jakch podmnek
m plnn beneficientm rozdlovat a v jakm mnostv. Smlouva vak me
sprvci t uloit, aby zisk mezi beneficienty rozdlil jen zsti a zsti jej nap.
reinvestoval. Lze pipustit i vslovn smluvn uspodn, v jeho rmci je uren
asovch a kvantitativnch kritri rozdlovn sveno vhradn do kompetence
sprvce. V takovm ppad pak sprvce sm rozhodne, kdy jsou k rozdlen

dny nejvhodnj podmnky a jakou st zisku mezi beneficienty rozdl.
9.
Pokud rozdlen nen sveno do vlun diskrece sprvce, ani by byl stanoven
zvazn asov harmonogram rozdlovn, mus sprvce postupovat v souladu s
kritrii rozdlovn (viz sub V).
10.
Rozdlovn pedpokld urit vytovn, kter je jeho nezbytnm podkladem.
V. Kritria rozdlovn
11.
Zkonodrce stanov urit hlediska, na zklad kterch sprvce rozdluje zisk a
nklady v ppad plurality beneficient a absence zvltn smluvn pravy.
Akoliv jsou tato kritria relativn velmi neuritmi a vgnmi pojmy, jejich vet
je vyerpvajc. Smyslem tchto kritri je stanovit pi zohlednn nejirch
souvislost sprvy obvykl a spravedliv reim rozdlovn mezi beneficienty pro
ppad, e smlouva neur jin podmnky.
12.
Zkonodrce nestanov vhu jednotlivch kritri, resp. poad, podle kterch m
sprvce postupovat. Z hlediska "kvalitativnho", tj. z hlediska obecn vhy
jednotlivch kritri, lze vak konstatovat, e nen mon upednostnit jedno z
nich. Vechna stanoven kritria mus bt aplikovna kumulativn a vyven pi
zohlednn specifik kadho jednotlivho ppadu. Plat-li vak v urit oblasti
sprvy obecn zvyklosti, pak je teba k nim pihlet, zejmna pokud se tato
oblast majetku a jeho realizace vrazn odliuje od jinch oblast, resp. od
uritho obecnho oekvn. Vdy je tedy teba pihlet ke konkrtnmu
ppadu, piem jakmsi obecnm kritriem je mtko spravedlnosti.
13.
Kritrium povahy sprvy znamen prv urit specifick prosted, ve kterm
jsou z hlediska pedmtu spravovanho majetku zahrnuta urit specifick
pravidla. Zejmna vak je teba rozliovat mezi sprvou prostou a plnou sprvou
cizho majetku. S ohledem na specifika sprvy je pedevm teba rozliovat mezi

sprvou investin a neinvestin, resp. rizikovou a nerizikovou.
14.
V ppad kritria pedmtu sprvy je teba pipomenout monou diverzifikaci
(rznorodost) spravovanho majetku, kter podle svho druhu pat do urit
specifick oblasti vykazujc zvltnosti povahy sprvy. Rozdly vak jsou dny
hlavnmi charakteristikami spravovanho majetku bez ohledu na jeho dal
diverzifikaci. Je rozdl, je-li pedmtem majetku vlastnictv k nemovit vci anebo
vlastnictv k cennm paprm. To je zejm zejmna v ppad vce beneficient,
jejich zsluhy o sven majetek mohou bt velmi rozdln. M-li sprvce pi
rozdlovn plnou diskreci, ml by tyto zsluhy o sven majetek vzt v vahu.
15.
Kritriem okolnost vzniku sprvy (zejmna vklady) je teba chpat zsluhu o
majetek, jen je pedmtem sprvy. Z tchto okolnost mohou zejmna vyplvat
jej smysl a el, kter nsledn limituj i volnost sprvce pi rozdlovn zisku a
nklad.
16.
Obecnmi zvyklostmi lze rozumt pravidla, kter se uplatuj bu obecn na
sprvu majetku jako takovou, anebo jen v urit oblasti podle pedmtu
spravovanho majetku a povahy sprvy.
17.
Nen-li vak mon pouit zkonnch hledisek, resp. hledisek a pravidel
stanovench ve smlouv, pak sprvce zisk a nklady rozdl rovnomrn
(paritn) mezi jednotliv beneficienty.
18.
Spravedlnost jako obecn kategorie zahrnuje celou adu zsad, kter jsou podle
povahy vci a okolnost ppadu aplikovny. V danm ppad je vdy teba
pihlet k legitimnmu oekvn a zsad pimenosti. Takto mohou bt
jednotliv vslovn uveden a i jinak pouit kritria modifikovna, resp. me
bt vsledek, ke ktermu se na zklad tchto kritri dospje, upraven.
1404
(Nahrazen obligatornho souhlasu beneficienta)
Pehled vkladu:
I. el - ochrana beneficienta (1 a 2)
II. Psobnost (3 a 4)
III. Absence souhlasu a pekky k jeho dosaen (5 a 7)
IV. Nahrazen souhlasu beneficienta a meze vahy soudu (8 a 10)
K uritm inm potebuje sprvce souhlas beneficienta. Pro ppady, e

beneficient nen k zastien (a neustanovil ani pro ten ppad zstupce) nebo kdy
se z jinch dvod neme vyjdit, mus bt stanoveno pravidlo, jak tento
souhlas nahradit. Z toho dvodu se navrhuje eit nahrazen beneficientova
chybjcho souhlasu soudnm pivolenm.
I. el - ochrana beneficienta
1.
Zkonodrce v komentovanm ustanoven stanov een urit "patov" situace,
tj. nemonosti uskutenn uritch kon sprvcem pro pekky, kter existuj
na stran beneficienta. Toto ustanoven se vztahuje na takov jednn, je
obligatorn vyaduj souhlas beneficienta a jejich nevykonn by mohlo vst k
jmm na majetku, resp. k jinmu pokozen zjm beneficienta. Tomu se
zkonodrce rozhodl zabrnit, resp. pedejt, a proto pedepisuje v takovchto
situacch ingerenci soudu, je m pekky na stran beneficienta v jeho vlastnm
zjmu pekonat.
2.
Ustanoven se vztahuje jak na situace, kdy je souhlas beneficienta objektivn
nemon (nap. msto pobytu beneficienta nen znmo), tak i na situace, kdy je
beneficientv souhlas sice mon, ale beneficient jej bezdvodn odmt udlit
(viz sub III).
II. Psobnost
3.
I kdy zkon osobu jednajcho ble nespecifikuje, jde nepochybn o jednn
sprvce, resp. o jednn, kter sprvce in spolu s jinmi osobami. Jedn se o
ppady jednn v takov psobnosti sprvce, v n tento nem autonomii, a
platnost, resp. spe innost jeho prvnch jednn je podmnna souhlasem
beneficienta. Jde zpravidla o jednn, je se tkaj samotn podstaty sprvy a
jejho obsahu, resp. vztahu sprvce a beneficienta (viz nap. zmna elu sprvy
podle 1406). Obligatorn souhlasn projev vle me vyplvat ze zkona, ale
takovouto nleitost prvnho jednn sprvce me pedepisovat i smlouva.
4.
"Jednnm" zkonodrce mn pedevm prvn jednn. Nen vyloueno, e
smlouva me pedepisovat souhlas beneficienta i k uritm faktickm konm.
III. Absence souhlasu a pekky k jeho dosaen
5.
Podmnkou ingerence soudu (viz sub IV) do sprvy cizho majetku jsou dva druhy
pekek na stran beneficienta:
a) Neznm beneficient a poteba vasnho souhlasu. I kdy relativn velmi
zdka, mohou se v provdn sprvy vyskytnout ppady, kdy beneficient
absentuje. Je zejm irelevantn, zda se jedn o takkajc absolutn absenci (nen
nap. zejm, kdo se stane ddicem spravovanho majetku) nebo zda je jeho
absence relativn, tj. osoba beneficienta je sice znm, ale nedostupn. Tento
ppad absence zkonodrce vyjaduje uritm asovm omezenm (vasnost), v
rmci kterho nelze stanovisko beneficienta s ohledem na asov omezen
jednn sprvce (viz "vas") zjistit. Jinak eeno, jednn vyaduje vasn
stanovisko beneficienta, nebo zejm hroz riziko vzniku urit jmy.
b) Beneficientem bezdvodn odmtnut souhlas. Druhm druhem pekky

jednn sprvce je odmtnut souhlasu beneficientem bez spravedlivho dvodu.
Spravedliv je odvodnno takov stanovisko, kter m svoje racionln jdro a
je v souladu se samotnm elem sprvy majetku, resp. s jeho prvn pravou
vetn smlouvy. M-li se nap. uskutenit jednn, kter jednoznan vede k
rozmnoen majetku, resp. jinak pispv prospchu beneficienta, a ten odmt k
takovmu jednn dt souhlas, jedn se v kontextu sprvy majetku o ppad
absence spravedlivho dvodu. Nem-li toti ji beneficient na rozmnoovn
majetku zjem, me jeho sprvu ukonit. Pokud tak uinit z njakho dvodu
nechce nebo neme, mus sprvci umonit, aby el sprvy majetku realizoval.
Dvod odmtnut souhlasu nen spravedliv ani tehdy, jestlie by mlo dojt ke
zvhodnn jinho beneficienta, avak takov skutenost nevede ke zhoren
postaven toho beneficienta, kter odmtl dt souhlas. I v takovm ppad je
odmtnut souhlasu teba povaovat za nespravedliv, protoe jm dan
beneficient dn konkrtn zjem nechrn, ale naopak pokozuje. Neexistence
spravedlivho dvodu znamen tedy takov postoj, kter je v rozporu s
rozumnm nakldnm s majetkem, jeho podstatou a dnm vztahem ke
sprvci.
6.
V ppad nemonosti zjitn vasnho postoje beneficienta k jednn sprvce
uv zkonodrce neutrlnho termnu "stanovisko", a to proto, e stanovisko v
sob zahrnuje jak souhlas, tak i jeho odepen (nesouhlas).
7.
Akoliv zkonodrce uv termnu "beneficient", tedy singulru, je zejm, e se
bude jednat i o situace, v nich me figurovat vce beneficient. Splnn
nleitost uritho jednn sprvce vyadovanch pro jeho innost pak bude
zleet na systmu vyjadovn vle i postoje beneficient. Zkon i smlouva
mohou vyadovat tzv. stoprocentn kvorum, tj. vyjden stanoviska ode vech
beneficient. Druhou monost je, e k vyjden souhlasu posta urit procento,
zpravidla vtina beneficient. V takovm ppad, pokud se nepedpokld
stoprocentn kvorum, nen pi naplnn poadavku danho kvora zejm zapoteb
otzku nedostupnosti i odmtn souhlasu zbylmi beneficienty postupem podle
tohoto ustanoven vbec eit.
IV. Nahrazen souhlasu beneficienta a meze vahy soudu
8.
V ppad kterkoliv z pekek pro jednn sprvce je mon stanovisko
beneficienta nahradit soudnm rozhodnutm. Soud bude pi svm rozhodovn o
tom, zda souhlas udlit i nikoliv, brt v vahu ji een kritria prospnosti,
resp. spravedlnosti a t vasnosti (efektivity) rozhodovn. Tato kritria bude
uplatovat jak v ppad neznmho beneficienta, tak v situaci nemonosti
vasnho zjitn stanoviska, ale i v ppad odmtn udlen souhlasu
beneficientem. Krom ve uvedench obecnch kritri bude muset soud brt v
vahu i otzky nsledk jednn sprvce s pihldnutm jednak k souasn,
jednak budouc situaci majetku, beneficient a zejmna i vnjch okolnost, jako
je nap. vvoj cen pedmtu sprvy na trhu apod. Mnohdy bude muset brt v
vahu i zjmy tetch osob.
9.
K podn nvrhu na nahrazen souhlasu rozhodnutm soudu je oprvnna kad
osoba, kter na tom m prvn zjem, pedevm tedy sprvce, ale i dal osoby,
zejmna ostatn beneficienti a vlastnk spravovanho majetku, resp. jejich prvn
nstupci.
10.
Soudn pslunost uruj relevantn procesn pedpisy (o. s. .). Ve smyslu
pedchzen jm a prosazovn zjm beneficient, resp. jejich prospchu, by
soud ml brt v vahu nejen ve een dvody spravedlnosti, ale i efektivity.
1406, 1408, 1415
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 2
Prost sprva cizho majetku
1405
(Podstata prost sprvy)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 2)
II. Psobnost (3 a 4)
III. Povinnosti sprvce k zachovn majetku (5 a 8)
Sprva cizho majetku se rozliuje na sprvu prostou a na sprvu plnou.

Jedn-li se o prostou sprvu, mus sprvce dbt o zachovn jeho podstaty a
elu a neme je bez pivolen beneficienta mnit. Vjimka je povolena jen u
sprvy penz ( 1407) a pro ppady, kdy hroz nenadl ztrta, pokozen nebo
ztrta hodnoty spravovanho majetku ( 1408 odst. 2).
Naproti tomu pln sprva zakld sprvci ir oprvnn, protoe pi pln

sprv sprvce me se spravovanm majetkem uinit ve, co je potebn k jeho
zachovn, zhodnocen nebo rozmnoen.
I. el
1.
Zkonodrce podle vzoru qubeckho obanskho zkonku (l. 1300 a nsl.
CCQ) upravuje prvn prostou sprvu cizho majetku, kter se svm elem
zsadn od pln sprvy odliuje. Clem prost sprvy je pouze udren
spravovan majetkov podstaty. Jde o jej udren a zabezpeen statusu quo,
resp. za uritch okolnost s ohledem na el majetku, jen je pedmtem sprvy,

o zabezpeen ped zhorovnm jeho stavu.
2.
Od pln sprvy se prost sprva li v tom, e beneficient neoekv zisk, nbr
pi smujc k zachovn danho stavu vc. Prost sprva tedy pojmov
nevyaduje, aby bylo beneficientovi poskytovno njak plnn ze zisku. To
faktick vytven zisku nevyluuje a vlastnk pro ten ppad me urit osobu,
kter z nj m bt plnno. Beneficientem je tak v ppad prost sprvy vdy
samotn vlastnk, jeho uitek spov prv v zachovn svench hodnot, ale
me jm bt i osoba tet, pokud j m bt plnno z eventulnho zisku. Za
beneficienta naopak nelze povaovat osobu, je spe oekv hradu nklad
spojench s drbou (i sprvou) majetku. Vdaje provoznho a technickho
charakteru, a to vetn odmny sprvce, nemaj povahu plnn ve prospch
beneficienta, nbr jsou pouze jeho pedpokladem, protoe umouj splnn
elu prost sprvy, jm je definovn i uitek beneficienta - tj. primrn
zachovn majetkovch hodnot a sekundrn t rozdlen eventulnho zisku.
II. Psobnost
3.
Pedmtem prost sprvy nejsou investin nstroje i vci a prva, kter svou
samotnou existenc, tj. bez uit k elm, k nim jsou ureny, ztrcej na
hodnot.
4.
Z prvnho hlediska se prost sprva od sprvy pln odliuje pedevm
postavenm sprvce a jeho vztahem k beneficientm (viz sub III). Jeliko je pro
konkrtn reim sprvy rozhodujc smlouva, ztrc do znan mry rozliovn
dvojho druhu sprvy na vznamu. Smluvn zaloen reim se bude dit
zkonem pouze tehdy, jestlie by strany, je zamlely zaloit reim prost
sprvy, opomnly tento charakteristick znak ve smlouv upravit a neomezily tak
sprvce v jeho postaven zpsobem, kter je pro prostou sprvu urujc.
III. Povinnosti sprvce k zachovn majetku
5.
Pro prostou sprvu je charakteristick, e postaven sprvce je omezeno.

Vslovn omezen spovaj v podmnn uritch prvnch jednn vslovnm
souhlasem beneficienta. Tak sprvce nesm bez souhlasu beneficienta mnit el,
k nmu je spravovan majetek uvn ( 1406), a souhlasem beneficienta je
podmnno i nakldn s majetkem ve smyslu jeho zcizen ( 1408).
6.
Specifick reim maj konen i penn prostedky, s nimi mus sprvce
nakldat obezetn ( 1407). Rozhodujc je stav majetku a mysl beneficienta.
7.
Zachovn stavu svenho majetku nemus znamenat jeho pouhou drbu,
resp. pi smujc k zachovn statusu quo, nbr i investice, pokud maj
zabrnit zhoren jeho stavu. Jinak eeno je pro postaven a povinnosti sprvce v
reimu prost sprvy rozhodujc stav, v nm se majetek, nap. nemovitost,
nachz.
8.
Bez ohledu na konkrtn zmr vlastnka je povinnost sprvce pedchzet
kodm, resp. zhorovn stavu (hodnoty) majetku. Existuje-li smlouva, pak je
rozhodujc zmr vlastnka, z nho vyplv, do jak mry je povinnost sprvce k
zachovn stavu majetku do nho i investovat.
1406 a 1408
1406
(Povinnosti pi prost sprv)
Pehled vkladu:
I. el a vztah k 1405 (1 a 4)
II. Meze vcn psobnosti sprvce (5 a 9)
Z dvodov zprvy:
viz u 1405
I. el a vztah k 1405
1.
elem komentovanho ustanoven, kter nem paralelu v qubeck pedloze,
je zdraznn povinnost sprvce, kter jsou imanentn prost sprv, a tedy
zachovvn stavu svenho majetku. Jeho povinnost je za tm elem vyuvat
vech prv, kter vyplvaj z jeho postaven sprvce a z majetku samotnho
(vcn prva). Mus tak mimo jin adekvtnm zpsobem vyut vech obrannch
prostedk, jakmi jsou nap. restitun aloby, negatorn nroky, nmitky
promlen i nmitky neplatnosti prvnch jednn.
2.
I kdy nen povinnost sprvce majetek rozmnoovat, mus dbt o vechny zdroje
pjm, k nim pat i vyuvn plod a vnos plynoucch ze svench prv. I s
tmito prvy mus hospodait dn. Tato prva mohou bt velmi rznorod
povahy, od prv vcnch a po prva obligan, jako nap. prva autorsk.
Povinnost sprvce je nap. zabrnit zniku i promlen tchto prv, jako i dbt o
to, aby pi jeho vlastnm jednn i prvnm jednn jeho substitut nedolo k
omylu a v dsledku toho ke zkrcen majetku.
3.
V tomto smyslu je komentovan ustanoven konkretizac pedchozho 1405.
4.
V rmci svch oprvnn, a tedy v mezch stanovench zkonem i smlouvou, je
sprvce povinen jednat s p dnho hospode ( 1411), jak lze vykldat
spojen "dn s nm (tedy s majetkem) hospoda". Tato povinnost se vztahuje i

na vechny hodnoty, o n se majetek v prbhu sprvy roz, a ji z piinn
sprvce, i nezvisle na nm. Sprvce naopak nen odpovdn za dn ztrty, k
nim na majetku i pes dn hospodaen dojde. Pi opanm vkladu by toti
musel zmenen majetek zhodnocovat, aby kompenzoval vznikl ztrty, co by
lo ji nad rmec pojmu prost sprvy.
II. Meze vcn psobnosti sprvce
5.
Pro udrovac povinnost sprvce je rozhodujc stav a el spravovanho
majetku. Stav a el jsou v tomto ppad spojit ndoby. Stav by ml v
konkrtnm ppad odpovdat elu vc a prv, je jsou obsahem majetku.
6.
Je proto logick, e jednou ze zkladnch mez prvnho jednn sprvce je
souhlas beneficienta se zmnou elu spravovanho majetku. Pokud by tomu tak
nebylo, mohl by sprvce sm urovat, kde se nachz mra nezbytnho zachovn
majetku, a rozliovn mezi sprvou prostou a plnou by ztratilo smysl. Takov
souhlas beneficienta je nezbytn bezvjimen a nahradit jej me pouze soud (
1404).
7.
Sprvce tak nem ani monost zsadnm zpsobem mnit zpsob vkonu sprvy
tohoto majetku, nebo ten je dn jeho elem. S ohledem na souvislost mezi
elem a stavem majetku me zmna elu znamenat i odlin hlediska na stav
pedmtu sprvy a na investice potebn k jeho zachovn.
8.
Zmna elu se dotk vech osob, kter mohou bt zmnou elu znanm
zpsobem doteny (tj. vlastnka, eventulnch dalch beneficient i tetch
osob).
9.
V souvislosti s udlovnm souhlasu pi zmn elu majetku me pichzet v
vahu aplikace 1404, a to zejmna jeho posledn vty. Se zmnou elu
bezprostedn souvis zjem beneficienta, a tedy i jeho stanovisko k n, kter

me bt i negativn. Jinak eeno beneficient me, a to bu z rozumnho
(spravedlivho), i nerozumnho dvodu, poskytnut souhlasu odprat.
1404, 1405, 1411
1407
(Sprva pennch prostedk)
Pehled vkladu:
I. Psobnost a el prvn pravy (1 a 4)
II. Zmna zpsobu vynakldn pennch prostedk (5 a 9)
Z dvodov zprvy:
viz u 1405
I. Psobnost a el prvn pravy
1.
Pedmtem prost sprvy mohou bt tak penn prostedky. Pennmi
prostedky rozumme penze v hotovosti, ale pedevm vklady. Jsou to penze v
jakkoliv mn, a to bez ohledu na jejich lokaci, resp. zpsob jejich uloen.
Nepochybn lze pennmi prostedky chpat i elektronick penze. Naproti tomu
jimi nejsou sbrky bankovek a minc, kter maj svj zvltn charakter a
sbratelskou hodnotu. Ty lze nepochybn vztahovat k obecnmu reimu
pedmtu prost sprvy.
2.
Na rozdl od typickho pedmtu prost sprvy (vci obecn, tedy i prva) jsou
penn prostedky typickm investinm nstrojem, jeho primrnm elem je
dosahovn zisku, resp. rozmnoovn jejich hodnoty.
3.
Proto zkonodrce stanov specifick reim, resp. pravidla pro nakldn s
pennmi prostedky v rmci prost sprvy. Hlavnm zmrem sprvce je
zachovat majetek, tj. nezpsobit zde ztrtu v hodnot pennch prostedk. Tak
lze vykldat v souvislosti s prostou sprvou povinnost obezetnho vynakldn
pennch prostedk ( 1407 vta prvn). Investice do rizikovch investinch
prostedk, jakmi jsou nkter druhy cennch papr, nap. derivty nebo
swapy, je z povahy vci v tto souvislosti vylouena. Stejn tak jsou vyloueny i
investice s tzv. pkovm efektem.
4.
Sekundrn
investice
se
tkaj
samotnho
spravovanho majetku
pedstavovanho jinmi hodnotami ne pennmi prostedky. Tady ovem neplat
primrn hledisko obezetnosti, nbr prv kritrium udrovn majetku v
souladu s jeho elem. Je-li teba odvrtit hrozc kodu na nemovitm majetku,
pak se hledisko obezetnosti koncentruje nikoliv na podstatu tto investice, ale na
jej uskutenn. Sprvce je tedy povinen ponat si efektivn nap. pi vbru
realiztora stavebnch prac. Jde tedy spe o zsadu dnho hospodaen.
II. Zmna zpsobu vynakldn pennch prostedk
5.
Psobnost druh vty komentovanho ustanoven se od psobnosti vty prv
li. Z hlediska legislativn techniky by pro pochopen tto odlinosti byla
vhodnj dvouodstavcov struktura tohoto ustanoven.
6.
Zkonodrce tmto ustanovenm sleduje autonomii sprvce i v ppad, kdy by
bylo mon uvaovat o nutnosti souhlasu beneficienta s jeho rozhodnutm.
7.
Pedmtem rozhodnut je zpsob vynakldn, tedy investovn ze spravovanho
majetku bez ohledu na to, zda jeho pedmtem jsou penit nebo jin
prostedky.
8.
Zkonodrce jasn pedpokld, e i zmna investice ze spravovanho majetku
podlh zkladnmu principu dnho hospodaen (dn pe) pi innosti
sprvce.
9.
Zpsob vynakldn (investovn) je teba chpat velmi iroce, vdy vak v
kontextu zkladnho principu prost sprvy vyjdenho v 1405. Jde tedy o
zpsob investovn pennch prostedk, charakter drby movitho a
nemovitho majetku, zpsob asovn investic do sprvy majetku apod.
1405
1408
(Jednostrann nakldn s majetkem)
Pehled vkladu:
I. Vjimka z reimu prost sprvy - psobnost a el prvn pravy (1 a 3)
II. Podmnky zcizen (4 a 6)
III. Prodej a zajitn majetku (7 a 9)
IV. Zcizen za protiplnn (10 a 11)
V. Souhlas beneficienta (12)
VI. Vjimen zcizen (13 a 14)
Z dvodov zprvy:
viz u 1405
I. Vjimka z reimu prost sprvy - psobnost a el prvn pravy
1.
Zatmco 1407 vta druh se vztahuje na zpsob vynakldn spravovanho
majetku, pedmtem pravy komentovanho ustanoven je problematika
samotnho vynakldn, kter je oznaeno jako zcizovn spravovanho majetku.
2.
Prost sprva znamen uchovn majetku. Opakem takov innosti je nakldn
s nm, resp. jeho zcizovn, a to bu za penze, nebo za obdobn, ale nikoliv
toton majetek.
3.
Protoe se prost sprva tk pedevm individuln urench,
nezamnitelnch vc a prv, je jejich zcizovn v rozporu se zkladnm elem
prost sprvy. Vzdor tomu je teba, zejmna nedostauj-li k tomu elu penn
prostedky (obivo, je je prv vjimkou z jedinenosti i individulnho uren
pedmtu sprvy), sti majetku pi sledovn zkladnho elu, tj. udren, resp.
zachovn majetku, zcizit. Proto zkonodrce stanov krom souhlasu
beneficienta s tmto nakldnm relativn psn podmnky k uskuteovn tto
v rmci prost sprvy vjimen innosti.
II. Podmnky zcizen

K odst. 1
4.
Prvn podmnkou pro zcizen sti majetku je situace, kdy dochz ke zmn
podstaty majetku, nebo kdy je dokonce tato podstata ohroena v dsledku
uvn, st, povtrnostnch vliv apod., pop. kdy je majetek ohroen takovm
zpsobem, e by mohl pestat odpovdat elu, pro kter byl uren. To je
bezpochyby dvod k pedchzen i odvrcen tohoto stavu.
5.
Je-li dalm kritriem pro zcizen majetku zachovn hodnoty spravovanho
majetku, chpe zkonodrce tmto pojmem trvalou "hodnotu", a nikoliv hodnotu
trn, kter me podlhat znanm vlivm, resp. vkyvm v zvislosti na situaci
na trhu. S ohledem na el prost sprvy je sprvce povinen nikoliv reagovat na
krtkodob, by vrazn vkyvy na trhu, nbr vyhodnocovat spe dlouhodob
trendy a tendence. Hroz-li riziko trval ztrty hodnoty majetku (nap. akcie
spolenosti v sektoru hospodstv, kter zanik), je sprvce povinen ke zmn
druhu majetku (nap. k prodeji akci) s clem zachovat jeho podstatu, avak
nepochybn v zvislosti na charakteru majetku, jej spravuje.
6.
Tetm monm dvodem ke zcizen majetku v reimu prost sprvy je existence
dluhu a jeho nrst v dsledku nap. nhrady kody, zvyovn rok apod. Tyto
situace psob nepochybn proti zjmu na udren majetku.
III. Prodej a zajitn majetku
7.
Mezi zjmem na zachovn hodnoty, podstaty a elu spravovanho majetku,
pop. zjmem na splacen dluhu, a jmou utrpnou v dsledku nutnho zcizen, tj.
pedevm prodejem nkterch kus majetku, mus bt takov proporce, kter ve
svm dsledku znamen respektovn zkladnho elu prost sprvy.
8.
Penn prostedky lze zskat prodejem (zcizenm) vc, kter nemaj stabiln
hodnotu a navc mohou bt soust uritho souboru vc, resp. tvoit tak uritou
integrovanou homogenn soust celkovho majetku. Za nejvhodnjch trnch
podmnek lze takto zcizit uritou st "vcnho" majetku, ale i pevst urit
vcn i obligan prva.
9.
Pedpokladem zajitn majetku je innost sprvce v souladu se zsadou dn
pe (pe dnho hospode). Sprvce mus nap. ovit, zda dluhy odpovdaj
sv hodnot, a to pak zase dvodu svho vzniku. Majetek lze zajistit zastavenm
i jinmi zajiovacmi instrumenty. Podmnky zajitn a jejich vyjednn jsou t
soust povinnost dnho sprvce.
IV. Zcizen za protiplnn
10.
Ponkud nesrozumiteln, resp. nejasn je vraz "jinak za protiplnn", z nho je
vlastn zcizen majetku za ve uvedench podmnek (tj. prodejem i zajitnm)
uritou vjimkou. Jazykovm vkladem bychom mohli dospt k zvru, e
sprvce me za protiplnn zcizovat majetek bez omezen. Tak tomu jist nen,
nebo by to bylo v rozporu se samotnm elem prost sprvy cizho majetku.
Ani nakldn s majetkem ve smyslu zcizen za ve uvedench psnch
podmnek nen zcizenm bez protiplnn. Nen tedy darovnm.
11.
Proto lze dospt k nzoru, e v danm ppad se jedn o nesprvn peklad i
neporozumn smyslu ustanoven l. 1305 odst. 1 CCQ.
V. Souhlas beneficienta
12.
Je jen logick, e autonomie rozhodovn sprvce, by pi respektovn dn
pe, vyaduje k jednn, kter znamen ve svch dsledcch zmenen objemu
spravovanho majetku, souhlas beneficienta. Pi neexistenci souhlasu, resp. pi
odprn souhlasu lze souhlas benecifienta zskat za podmnek 1404. Sprvce je
za uritch podmnek povinen usilovat o nahrazen souhlasu beneficienta

soudnm rozhodnutm.
VI. Vjimen zcizen

K odst. 2
13.
Urit okolnosti vyaduj v zjmu efektivity urychlen jednn sprvce. Tak tomu
je v ppadech, kdy nkter sti majetku, ppadn celmu majetku hroz znik
nebo alespo ztrta hodnoty. V takov vjimen situaci je povinnost sprvce
majetek zcizit. Toto ustanoven m s ohledem na majetek obecnou vcnou
psobnost. Jeho uskutenn me vst i ke zcizen vekerho majetku. Obvykle
se vak pouije v ppad uritch vnos i plod i v obdobnch situacch. Tk
se to jak zemdlskch produkt, tak i nap. cennch papr apod.
14.
V tomto ohledu plat pln autonomie sprvce, kter je t za sv jednn (konn
i opomenut) odpovdn.
1309 a nsl., 2437, 3009
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 3
Pln sprva cizho majetku
1409
(Podstata pln sprvy)
Pehled vkladu:
I. Podstata pln sprvy a el prvn pravy (1 a 3)
II. Postaven sprvce (4 a 5)
III. Rozmnoovn a uplatnn majetku (6 a 10)
IV. Psobnost prvn pravy a vztah k obdobnm ustanovenm (institucm)

(11 a 13)
Z dvodov zprvy:
viz u 1405
I. Podstata pln sprvy a el prvn pravy
1.
Smyslem pln sprvy majetku je jeho rozmnoen a uplatnn v zjmu
beneficienta i beneficient. V tom spov zsadn rozdl oproti sprv prost,
kter se star v zsad pouze o udren (zachovn) majetku. Clem pln sprvy
je dosahovn zisku a smovn spravovanho majetku ku prospchu a v zjmu
beneficienta. Pln sprva je obchodnm instrumentem, ktermu jsou imanentn
investice, riziko a mnohdy i (pechodn) ztrty. Jde o roziovn majetku, a to jak
s ohledem na jeho samotnou podstatu, tak i ve vztahu k jeho vnosm.
2.
Vlastnk svuje svj majetek sprvci za tm elem, aby sprvu vykonval ve
prospch beneficienta. V zsad tedy jde o jakousi smlouvu ve prospch tet
osoby, ale beneficientem me bt stejn tak i sm vlastnk. V prvnm ppad
tedy bude relevantn t vztah mezi vlastnkem spravovanho majetku a
beneficientem. Tento vztah me pedpokldat urit chovn nebo kvality
beneficient, ale i prospch vlastnka. Zle na podstat tohoto vztahu, kter je

zpravidla stejn jako vztah ke sprvci podrobn upraven smluvn.
3.
Nen vyloueno, aby sprvce krom odmny za spnou sprvu z majetku
profitoval rovn jako jeden z beneficient (viz k tomu 1412 odst. 2). Takov
uspodn vak s sebou automaticky nese stet zjm a nerovn postaven
beneficient. S ohledem na vylouen s tm spojench rizik lze proto a na
vjimky dan specifiky spravovanho majetku nebo nrok kladench na sprvce
spe doporuit, aby byl sprvce osobou neutrln a nezvislou.
II. Postaven sprvce
4.
Podstatnm rozdlem mezi plnou a prostou sprvou je prava postaven sprvce.
Zatmco v ppad prost sprvy je sprvce ze zkona omezovn souhlasem
beneficienta, resp. rozhodovnm soudu, v ppad pln sprvy se sprvce
rozhoduje pln autonomn, nestanov-li dn omezen smlouva. Nese pak tak
plnou odpovdnost za sv jednn. Nen-li tchto omezen, me se beneficient
brnit nedoucmu pln autonomnmu rozhodovn sprvce vlun jen jeho
odvolnm. Pokud by sprvce pi sprv poruil zkonn i smluven standard
pe, mohly by se oprvnn osoby, tj. vlastnk a beneficient, domhat na
sprvci nhrady kody.
5.
K efektivn a spn sprv je zapoteb, aby sprvce disponoval
profesionlnmi dovednostmi a odbornmi znalostmi potebnmi k sestaven
portfolia vhodnch investic a anticipaci rizik, pestoe na nj zkon takov
poadavky neklade. Vlastnk by proto ml vdy sm dbt, aby byl poadavek na
uveden kvality sprvce zalenn ji do samotn smlouvy mezi vlastnkem a
sprvcem. Jen tak lze toti sprvce zavzat k vymu standardu pe, ne je
pe dnho hospode ( 1411).
III. Rozmnoovn a uplatnn majetku
6.
kolem sprvce v ppad pln sprvy je postupovat pi sprv takovm

zpsobem, aby dochzelo k rozmnoovn spravovanho majetku a k jeho
uplatnn v zjmu beneficienta.
7.
Rozmnoenm majetku se rozum zvten jeho hodnoty v nejirm slova smyslu.
Znamen to tedy nrst vc vetn prv a rst jejich hodnoty, zvyovn kvality,
zlepovn vlastnost spravovanho majetku apod.
8.
Zvten hodnoty v irokm slova smyslu znamen i zven obratu, rst
portfolia klient, zvyovn vklad, nrst potu obchodovatelnch instrument,
zlepovn dobr povsti, jako i navyovn dalch nehmotnch statk (nap.
zlepen vyhldek na budouc nrst klient, zvyovn obchodnho know-how
apod.).
9.
Uplatnnm majetku rozumme zvyovn vnosu, resp. zisku beneficient. To
zahrnuje t minimalizaci ztrt a omezovn nklad. Souhrnn eeno, jedn se
o rst istho zisku beneficient.
10.
K rozmnoovn a uplatovn majetku me dochzet nejrznjmi obchodnmi
transakcemi zahrnujcmi prodej a nkup vc vetn prv, investovn do
spravovanho cizho majetku, ale i do jinch majetk s clem dosahovn zisku,
stejn jako zatovn majetku, slou-li ve svm konenm vsledku k
dosahovn zisku.
IV. Psobnost prvn pravy a vztah k obdobnm ustanovenm (institucm)
11.
V obanskm zkonku neplat pravidlo, podle nho by pln sprva byla
zkladnm nebo pevldajcm druhem sprvy cizho majetku a prost sprva
jakousi vjimkou z tohoto pravidla, a tedy institutem mn vznamnm, nebo
snad dokonce mn asto pouvanm. Oba druhy sprvy cizho majetku jsou
rovnocenn.
12.
O jak druh sprvy se v konkrtnm ppad jedn, je teba urit podle povahy a
elu prvn pravy, resp. podle smlouvy vlastnka se sprvcem. Ve vtin
ppad pjde spe o sprvu prostou, resp. o urit kompromis mezi tmito
dvma druhy sprvy, tedy o sprvu smenou i hybridn. V ppad sprvy jmn
dtte ( 896 a 905) me jt podle okolnost danho ppadu, tj. zejmna podle
povahy, rozsahu a druhu spravovanho majetku, o plnou sprvu, avak pi
ingerenci soudu ( 898). To se tk jak rodi, tak i opatrovnka jako zkonnch
zstupc nezletilho. V ppad sprvy spolen vci ( 1126 a 1133) pouv
zkonodrce nedsledn termnu "bn sprva", ktermu je vak nepochybn
teba rozumt jako alternativnmu oznaen pojmu sprvy prost (viz t
koment k 1400). Pokud vykonavatel zvti vykonv i sprvu pozstalosti,
pak podle okolnost danho ppadu me, resp. mus alespo ohledn uritch
st pozstalosti vykonvat plnou sprvu. V ppad sprvy jistoty, tj. vci, jej
vlastnick prvo m zajiovat dluh, se jedn o prostou sprvu vykonvanou
vitelem, jak to vslovn stanov 2042.
13.
Naproti tomu pevodce, kter na zklad smlouvy o pevodu vlastnictv sice
pestal bt vlastnkem vci nezapsan do veejnho rejstku, ale neodevzdal ji
nabyvateli, me z povahy vci vykonvat pouze sprvu prostou, ledae mezi
stranami existuje odchyln smluvn prava. Spov-li vak pina neodevzdn
pevdn vci novmu vlastnku na stran pevodce, je tento dokonce povinen
vykonvat prostou sprvu, a to bez nroku na odmnu. Dle pokud by pevodce z
jakchkoli dvod vykonval sprvu plnou (nap. aby pedeel vzniku kody nebo
prost z vlastnho rozhodnut), v jejm dsledku by dolo k rozmnoen majetku,
mohl by poadovat pouze nhradu eln vynaloench nklad, nikoliv vak
odmnu.
1400, 1410
Z literatury:
viz u 1400
1410
(Pln autonomie sprvce)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Nutnost a uitenost (2 a 3)
Z dvodov zprvy:
viz u 1405
I. Obecn
1.
Sprvce v ppad pln sprvy nen ze zkona omezen rozhodovnm
beneficient a soudu, nbr m plnou autonomii pi vbru strategi, metod,
zpsob a instrument, resp. postup pi uskuteovn pln sprvy.
Zkonodrce to vyjaduje tak, e sprvce je oprvnn init cokoliv, co je "nutn a
uiten". Nepm omezen spov ve vymezen povinnost sprvce v 1411 a
nsl., zejmna pojmem "pe dnho hospode", a nepochybn tak ve
sprvcov odpovdnosti za jmy, kter svm jednnm zpsobil.
II. Nutnost a uitenost
2.
Zkonodrce pojmy "nutnost" a "uitenost" vyjaduje nutnost pouvn principu
efektivity. Sprvce je povinen respektovat zsadu minimlnch nklad, omezovat
ztrty a zrove dlat ve pro to, aby doshl rozmnoen a uplatnn
spravovanho majetku ve prospch beneficienta. Tyto pojmy je teba vykldat z
hlediska ekonomickho, nebo to vyaduje jejich povaha. Hledisko prvn je
relevantn potud, e jednn sprvce mus bt v souladu se zkonem, zejmna s
jeho zkonnmi povinnostmi a obecnmi zsadami, na nich je obansk zkonk

vybudovn.
3.
Kritrium nutnosti a uitenosti bude mt rozdln vznam podle okolnost
ppadu. Roli budou hrt takov faktory, jako jsou samotn materiln podstata
majetku, jeho el, zmry beneficienta a vlastnka, oblast podnikn i
obchodovn nebo investovn a podobn. V tomto ohledu je mon se inspirovat,
akoliv to vslovn zkonodrce neuinil, relativn podrobn zmnnmi kritrii
obezetnho investovn v ustanovench l. 1339 a 1343 CCQ.
1400, 1409, 1411 a 1418
Z literatury:
viz u 1400
Oddl 2
Pravidla sprvy
Podddl 1
Povinnosti sprvce vi beneficientovi
1411
(Povinnost jednat s p dnho hospode)
Pehled vkladu:
I. Pojem a psobnost 1411 a 1418 (1 a 4)
II. Povinnosti sprvce cizho majetku (5 a 8)
III. Pe dnho hospode (9 a 18)
IV. Delegace (19)
V. Dsledky poruen pe dnho hospode (20 a 23)
Zkladn a obecnou povinnost sprvce je povinnost jednat pi sprv

cizho majetku s p dnho hospode, tedy estn, vrn, prozrav a peliv
se zetelem k elu, jeho m bt sprvou dosaeno.
I. Pojem a psobnost 1411 a 1418
1.
Ustanoven 1411 a 1418 jsou nadepsna rubrikou "Povinnosti sprvce vi
beneficientovi" a spadaj do oddlu "Pravidla sprvy" (kter zahrnuje 1411 a
1437). Bylo by vak myln dovozovat, e pravidla sprvy obsahuje pouze tento
oddl. Zkladem pro uren rozsahu oprvnn a povinnost sprvce (a tedy
postupu pi sprv cizho majetku) toti bude rozlien toho, zda se jedn o
prostou i plnou sprvu cizho majetku ( 1405 a 1410).
2.
Zkladnm stavebnm kamenem tohoto pododdlu (Povinnosti sprvce vi
beneficientovi, tj. 1411 a 1418) je institut povinnosti postupovat s p
dnho hospode, kterou sprvci ukld 1411. Dal ustanoven na tuto
povinnost navazuj, kdy reguluj postup sprvce v ppad (hrozcho) konfliktu
zjm ( 1412 a 1416); prava konfliktu zjm pitom nen nic jinho ne
konkretizace povinnosti loajality jakoto nedln sousti povinnosti postupovat s
p dnho hospode. Zvren ustanoven pododdlu se zabvaj otzkami
nhrady kody zpsoben sprvcem ( 1417 a 1418).
3.
Povinnosti vymezen v 1411 a 1418 (zejmna potom 1411 a 1416)
nepedstavuj pln vet povinnost sprvce vi beneficientovi, ale jsou
zkladnmi povinnostmi, kter sprvce mus pi plnn svch dalch povinnost
(ale i oprvnn) vyplvajcch ze smlouvy i zkona respektovat. S tm souvis i
sten kogentnost uvedench ustanoven (v podrobnostech viz koment k
jednotlivm ustanovenm).
4.
Uveden povinnosti se uplatn i na svenskho sprvce, ledae prava
svenskho fondu stanov jinak.
II. Povinnosti sprvce cizho majetku
5.
Sprvce cizho majetku je klovou osobou v institutu sprvy cizho majetku.
Jedn se o subjekt, ktermu vlastnk svuje pi o svj majetek ve prospch
beneficienta (kterm me bt - a zpravidla bude - sm vlastnk). Sprvcem
me bt jak fyzick osoba (pedpokladem je pln svprvnost, srov. 1444 odst.
1), tak i prvnick osoba; sprvce nesm bt v padku ( 1438). Ppustn je
totonost sprvce a beneficienta; z podstaty sprvy cizho majetku vak vyplv,
e sprvce neme bt zrove vlastnkem (podrobn viz koment k 1400).
6.
Prvem a povinnost sprvce je spravovat majetek podle svho uven (vznam
zde m uren, zda jde o tzv. prostou i plnou sprvu, a dle dohoda mezi
sprvcem a vlastnkem, pop. beneficientem), vdy vak v zjmu beneficienta.
Rozshl diskrece sprvce pi volb opaten sprvy je omezena jednak smluvn
pravou vztahu mezi nm a vlastnkem (beneficientem), jednak - pro ppad jejich
absence - adou zkonnch povinnost, je maj chrnit beneficienta. Zkonn
povinnosti pitom maj minimln zsti kogentn charakter a nemohou tak bt
modifikovny dohodou mezi sprvcem a vlastnkem (beneficientem).
7.
Zkladn povinnost sprvce je povinnost postupovat s p dnho hospode

( 1411). Tato povinnost vyjaduje obecn standard chovn (pe), kter je
sprvce povinen pi plnn svch prv a povinnost (a ji zkonnch, i
smluvnch) dodrovat. Rozhoduje-li sprvce napklad o prodeji nemovitosti, kter
je soust spravovanho majetku, je povinen pi prodeji postupovat s p
dnho hospode (tedy usilovat o odpovdajc kupn cenu, uhrazen kupn ceny
patin zajistit apod.).
8.
Zkon obsahuje celou adu dalch povinnost sprvce. Mezi tyto povinnosti pat
napklad povinnost dodrovat pravidla o obezetnch investicch ( 1432 a
1435), povinnost pedkldat vytovn ( 1436), povinnost poskytovat dal
informace ( 1437) apod. Dal povinnosti sprvce bude zpravidla obsahovat
smlouva uzaven mezi sprvcem a vlastnkem, resp. beneficientem. Jak bylo
uvedeno ve, sprvce je i pi plnn tchto povinnost (ale i jakchkoliv dalch
krocch) povinen zachovvat standard pe dnho hospode.
III. Pe dnho hospode
9.
Povinnost pe dnho hospode je obecn standard chovn, kterm je
pomovn vkon jednotlivch prv a povinnost sprvce, je jsou zakotveny na
dalch mstech zkona (nap. postup sprvce pi zcizen majetku nleejcho ke
spravovanmu majetku, poskytovn plnn jednotlivm beneficientm apod.).
10.
Vymezen standardu pe dnho hospode je obsaeno v 159 odst. 1. By se
jedn o definici v rmci ustanoven o volenm orgnu prvnick osoby ( 159
odst. 1), domnvme se, e je nutno pout ji i na sprvce cizho majetku (stejn
lit. . 1, s. 1163). Sprvce cizho majetku je tak povinen postupovat s potebnmi
znalostmi a pelivost (nkdy souborn oznaovno jako povinnost pe) a s
nezbytnou loajalitou. K jednotlivm aspektm pe dnho hospode viz ne.
11.
Standard pe dnho hospode je teba vnmat objektivn. Pro posouzen
dodren standardu nen rozhodujc, jak konkrtn osoba funkci sprvce
aktuln vykonv. Mtkem bude postup jin rozumn peliv osoby v
obdobnm postaven, tj. osoby spravujc obdobn typ majetku v obdobnm
rozsahu. Vjimkou je zpsnn v ppad, e osoba sprvce m speciln znalosti

(viz dle).
12.
Sprvce povinn jednat s p dnho hospode mus disponovat mrou
znalost potebnou pro sprvu konkrtnho cizho majetku (rozhodujc je zejmna
charakter spravovanho majetku a jeho rozsah). Nen pitom poteba, aby ml
znalosti srovnateln s profesionlem, nap. v oblasti prva s advoktem, v oblasti
dan s daovm poradcem apod., ale mus mt dostaten znalosti, aby mohl
rozpoznat potebu specializovan pomoci a tuto pomoc byl zpsobil nejen
zajistit, ale i posoudit.
13.
Pokud m sprvce urit odborn znalosti, schopnosti i dovednosti, je povinen
tyto znalosti pi vkonu funkce - v rmci svch monost - vyuvat (srov.
rozsudek NS 29 Odo 1262/2006 k povinnostem len pedstavenstva). By
judikatura k tomuto zvru dospla ve vztahu ke statutrnm orgnm
obchodnch korporac, domnvme se, e stejn zvr bude platit i pro sprvce
cizho majetku, jeho postaven je v ad smr srovnateln (zejmna v dve,
kterou ustavenm do funkce sprvci vyjaduje vlastnk, jen sprvci svuje svj
majetek). Jinak eeno, sprvce cizho majetku nemus mt znalosti odpovdajc
vdomostem odbornka v danm oboru. Pokud vak uritmi odbornmi
znalostmi disponuje (je napklad advoktem se specializac na smnen prvo),
je jeho povinnost sv znalosti v ppad poteby (nap. smnen spor tkajc se
spravovanho majetku) pout.
14.
Poruenm pe dnho hospode pravideln bude pijet funkce sprvce cizho
majetku, a dan osoba nedisponuje dostatenmi znalostmi (srov. 159 odst. 1).
15.
Poadavek pelivosti znamen, e sprvce mus vnovat sprv cizho majetku
nleitou pozornost a postupovat svdomit, tj. jednotliv kroky init na podklad
relevantnch informac a - je-li vcero monost - po dkladnm zven rznch
alternativ.
16.
Povinnost loajality vyjaduje povinnost sprvce jednat v zjmu beneficienta

(beneficient) a tento zjem vdy upednostnit ped vlastnm zjmem. Pokud je
beneficient vce (a souasn, nebo nsledn), mus sprvce jejich zjmy
vyvaovat ( 1412 odst. 1); je-li sprvce sm beneficientem, nesm sv zjmy
zohledovat vce ne zjmy ostatnch beneficient. Zjmem beneficienta
(beneficient) bude zpravidla (nikoliv vak vlun) dlouhodob a udriteln
zhodnocen vylennho majetku. Stranou zjmu sprvce by nicmn neml
zstat ani zjem vitel na vasnm a dnm splnn jejich pohledvek, kter
souvis s vylennm majetkem, by to zkon vslovn neuvd. Povinnost
loajality je dle konkretizovna v 1412 a nsl.
17.
Povinnost postupovat pi vkonu funkce s p dnho hospode m zsti
kogentn charakter. Nelze proto sjednat ni standard pe (stejn lit. . 1, s.
1163), ujednn vyho standardu pe naproti tomu mon je. V tto souvislosti
je vhodn pipomenout, e i kdy nen dojednn vy standard pe, je sprvce
cizho majetku povinen pi sprv vyuvat znalosti a zkuenosti, ktermi
disponuje (viz ve).
18.
Charakterizovat pi dnho hospode jako dispozitivn a umonit tak stranm
sjednat si ni standard pe by zpochybnilo samotnou podstatu sprvy cizho
majetku jako sprvy vykonvan osobou, kter vlastnk (a pravideln zrove
beneficient) s dvrou v jej schopnosti a loajalitu penechv rozshl diskren
oprvnn nad svm majetkem. Ppadn negativn dsledky neodborn sprvy
jde navc ve vybranch ppadech (zejm. vykonv-li sprvce sprvu bezplatn,
je nezletil i jeho svprvnost je nsledn omezena) zmrnit ( 1418).
IV. Delegace
19.
V souvislosti s povinnost sprvce jednat s p dnho hospode je nutn
vyeit otzku dodren povinnosti nleit pe pi delegaci innosti na jinou
osobu. Zkon sprvci vslovn umouje, aby svou psobnost delegoval na tet
osobu ( 1401 odst. 1). Z danho ustanoven se zd, e standard pe dnho
hospode je dodren, pokud takovou osobu peliv vybere a d j dostaten
pokyny ( 1401 odst. 1 in fine). Na rozdl od stvajcho chpn podmnek
delegace pi zachovn pe dnho hospode tedy zkon neuvd nslednou
kontrolu (pro akciovou spolenost nap. usnesen NS 8 Tdo 124/2005). Pesto se
domnvme, e standard pe dnho hospode bude pi delegaci prvnch
jednn i jinch jednn zachovn pouze v ppad, e sprvce cizho majetku

bude vkon delegovan psobnosti takt kontrolovat.
V. Dsledky poruen pe dnho hospode
20.
Poru-li sprvce cizho majetku povinnost jednat s p dnho hospode, je
pi splnn dalch pedpoklad povinen k nhrad kody.
21.
Obecn vznik povinnost k nhrad kody v ppad, e a) byla poruena
povinnost, b) vznikla koda a c) mezi poruenm povinnosti a vzniklou kodou je
pinn souvislost. Zavinn je vyadovno pouze v ppad, e se jedn o
povinnost stanovenou zkonem ( 2910). V ppad odpovdnosti sprvce cizho
majetku je pitom s ohledem na charakter vztahu podle naeho nzoru teba
vychzet z toho, e poruen standardu pe dnho hospode je poruenm
smluvn povinnosti, a odpovdnost tedy nastupuje bez ohledu na zavinn (
2913).
22.
V ppadech, kdy je stanoven urit standard pe, ovem dochz k modifikaci
obecnch odpovdnostnch pedpoklad. Pe dnho hospode toti pekrv,
resp. nahrazuje odpovdnostn pedpoklad protiprvnosti a (je-li teba)
pedpoklad zavinn (tzv. objektivizovan zavinn). Poruen standardu dn
pe je samo o sob protiprvnm jednnm, kter navc me bt v rozporu jet
s konkrtnmi prvnmi normami. Poru-li nap. sprvce svou povinnost
informovat beneficienta o stetu zjm, poru tm povinnost zakotvenou v 1413
i povinnost pe dnho hospode. Zciz-li sprvce nemovitou vc nleejc do
spravovanho majetku za neobvykle nzkou cenu, poru "pouze" povinost pe
dnho hospode. Odpovdnost sprvce za kodu tedy nastupuje v ppad, e
a) poruil povinnost postupovat s p dnho hospode, b) vznikla koda a c)
mezi poruenm standardu pe a vzniklou kodou je pinn souvislost.
23.
Krom toho je samozejm poruen pe dnho hospode mono sankcionovat odvolnm sprvce (kter je mon z jakhokoliv dvodu i bez udn
dvodu - 1441).
159 odst. 1, 1401, 1412, 1413, 1418, 1441, 1444
Z literatury:
1. Pihera in Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. III, 2013, s.
1163. Dle viz u 1400.
1412
(Povinnost nestrannosti)
Nen-li beneficient jen jeden, mus se sprvce pi plnn svch povinnost

chovat ke vem beneficientm stejn nestrann; to plat i tehdy, je-li sprvce
sm jednm z nkolika beneficient. Pi sprv spolenho majetku mus sprvce
respektovat zjem spolen a nesm preferovat zjem nkterho z nkolika
beneficient.
Vklad:
1.
Sprvce cizho majetku je povinen pi vkonu sprvy cizho majetku postupovat v
zjmu beneficienta. To vyplv takt z povinnosti jednat s p dnho
hospode ( 1411), jej soust je i povinnost loajality. Je-li beneficient vce,
mus sprvce postupovat v zjmu vech beneficient. Jejich zjmy se ovem
mohou rznit; tak tomu bude pravideln v ppadech, kdy beneficienti maj rzn
prva. elem ustanoven je zamezit, aby sprvce zvhodoval zjem nkterho
z beneficient na kor beneficient ostatnch. Jedn se o konkretizaci povinnosti
loajality.
2.
Jak bylo uvedeno ve, pi pluralit beneficient se mohou zjmy jednotlivch
beneficient vrazn liit. Pkladem me bt situace, kdy nroky na plnn ze
spravovanho majetku vznikaj jednotlivm beneficientm nsledn (tj. postupn)
a plnn je pedstavovno ronm vnosem ze spravovanho majetku. Tehdy bude
zjmem beneficienta, ktermu vznikne nrok jako prvn, dosaen rychlch
vnos, a to i za cenu pozdjho poklesu pjm, zatmco beneficienti v poad
nsledujc budou preferovat sprvu majetku zajiujc dlouhodobou nvratnost.
Jako jin pklad lze uvst stav, kdy nroky jednotlivch beneficient vznikaj
souasn, avak ve sv podstat se li - zatmco jednomu nle vnos ze
spravovanho majetku, oprvnn jinho spov v prvu spravovan majetek
(jeho st) bezplatn vyuvat. V takov situaci bude mt beneficient oprvnn k
vnosm ze spravovanho majetku zjem na jeho nejirm monm komernm
vyuit, zatmco druh beneficient bude usilovat o maximln vyuit majetku pro
sebe.
3.
V takov situaci je povinnost sprvce pistupovat ke vem beneficientm
nestrann, bez osobnch vazeb. Tento poadavek je teba chpat jako povinnost
sprvce vylouit pi jednn ve vztahu k beneficientm sv osobn preference a
(ne)sympatie, poppad jin emoce. Sprvce mus ve vztahu k beneficientm
postupovat pouze na zklad vcnch kritri.
4.
Poadavek postupovat vlun na zklad vcnch kritri nevyluuje monost,
aby sprvce vi beneficientm postupoval rozdln, je-li to odvodnno (nap.
nkter z beneficient je nevyliteln nemocn a je zejm, e vhody plynouc
ze spravovanho majetku nebude vyuvat dlouho, sprvce ho proto v uritm
smru zvhodn). Svvole sprvce je naproti tomu neppustn.
5.
Pi pluralit beneficient s rozdlnmi prvy je proto na sprvci, aby identifikoval
spolen zjem vech beneficient a svm postupem rovnomrn vyvil jejich
rozdln zjmy. Je zejm, e hledn spolenho zjmu me bt v konkrtn
situaci obtn. Velk vznam bude v tomto smru mt smlouva o sprv a tam
uveden pravidla.
6.
Pokud je sprvce sm jednm z beneficient, zakld tato skutenost sama o

sob stet zjm. Zkon proto (nadbyten) zdrazuje, e sprvce nesm
upednostovat vlastn zjem ped zjmy ostatnch beneficient. Je-li sprvce
jednm z beneficient, je povinen tuto skutenost oznmit ostatnm
beneficientm a osob, kter na sprvu majetku (zjem beneficienta) dohl;
vjimkou je ppad, kdy by postaven sprvce jako beneficienta bylo zaloeno
smlouvou o sprv uzavenou mezi vlastnkem a sprvcem ( 1413).
7.
Povinnost nestrannosti vymezenou v 1412 je teba povaovat za kogentn.
Umonit podjatost a svvoli sprvce pi jednn s jednotlivmi beneficienty by
popralo povinnost loajality, ke kter je sprvce povinen (viz koment k 1411).
Uveden zvr samozejm nevyluuje, aby nroky jednotlivch beneficient byly
odlin (vznikaly postupn i se liilo samo plnn).
8.
Bude-li sprvce jednat v rozporu s povinnost nestrannosti, poru svou povinnost
postupovat s p dnho hospode (k nsledkm viz 1411). Vznikne-li v
dsledku poruen povinnosti nestrannosti nktermu z beneficient koda, je
sprvce povinen (je-li dna pinn souvislost mezi poruenm povinnosti a
vzniklou kodou) kodu beneficientovi nahradit ( 2951 a 2952).
1411, 1413, 2951, 2952
Z literatury:
viz u 1400
1413
(Oznamovac povinnost pi konfliktu zjm)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 2)
II. Konflikt zjm (3 a 5)
III. Vjimky z informan povinnosti (6 a 9)
IV. Adresti, obsah a forma oznmen (10 a 12)
V. Dsledky konfliktu zjm (13 a 17)
VI. Dispozitivnost oznamovac povinnosti (18)
... sprvce ... mus dbt, aby mezi nm a beneficientem nedolo pi vkonu
sprvy ani jinak ke stetu zjm. Takov situace mus sprvce vylouit, anebo nen-li to mon - beneficientovi oznmit. Tam, kde je nad sprvou vykonvna
zvltn kontrola, mus sprvce oznmit skutenosti, z nich konflikt zjm me
vyplynout, i tomu, komu nle nad sprvou dohled.
I. el
1.
elem ustanoven je pomoc informan povinnosti o monm konfliktu zjm
sprvce cizho majetku a beneficienta zamezit negativnm dsledkm, kter
mohou pro beneficienta z takovho stetu vyplynout (viz ale ne sub V). Zkon v
komentovanm ustanoven vslovn uvd situace, v nich se stet zjm
pedpokld. Ovem i v ppad, e dojde ke stetu zjm mimo vymezen
situace (co s ohledem na jejich irok vymezen nebude ast), je povinnost
sprvce tuto skutenost oprvnnm osobm oznmit. To plyne z povinnosti
loajality sprvce cizho majetku (informan povinnost je konkretizac povinnosti
loajality), je je soust povinnosti jednat s p dnho hospode ( 1411).
2.
Komentovan ustanoven nen jedinm ppadem, kdy zkon e konflikt zjm
sprvce a beneficienta. Tak 1412 odst. 2 sprvci pipomn, e je-li sm
beneficientem, nesm sv zjmy upednostovat ped zjmy ostatnch
beneficient. Konflikt zjm e i 1414, zakazujc sprvci smsit svj majetek s
cizm majetkem, kter spravuje, a konen i 1415, upravujc opaten proti
konfliktu zjm v uritch ppadech.
II. Konflikt zjm
3.
Zkonodrce vymezuje situace, ve kterch spatuje mon konflikt zjm
sprvce a beneficienta, velmi iroce; dostaujc je navc potenciln konflikt
zjm. Pro vznik oznamovac povinnosti tedy nen rozhodujc, zda ke konfliktu
zjm skuten dojde i nikoliv, ale dostauje monost takov situace (arg. "by
se mohl ocitnout", "by mohl uplatnit"). K vymezen je teba uvst nsledujc:
4.
K psm. a): Ustanoven zkld povinnost sprvce oznmit ppady, kdy je sm
zainteresovn na vsledku jakkoliv innosti sledujc majetkov prospch (pod
tuto definici spad bezesporu i podnikn, 420 odst. 1), pokud by se zjem
sprvce pi takov innosti mohl ocitnout v rozporu se zjmem beneficienta.
Pitom je nerozhodn, zda tuto innost vykonv sprvce i tet osoba. Pkladem
me bt situace, kdy soust spravovanho majetku jsou i bytov jednotky,
kter sprvce pronajm, a on sm chce pronajmout (jedinou) bytovou jednotku
ve svm vlastnictv.
5.
K psm. b): Prvem sprvce, kter by mohl uplatnit vi beneficientovi i
spravovanmu majetku (pesnji jeho vlastnku), je jakkoliv prvo, je sprvci
me vi uvedenm subjektm vzniknout; pitom je nerozhodn, zda takov
prvo vznikne v souvislosti se sprvou cizho majetku i nikoliv. Pkladem me
bt prvo na nhradu kody na zdrav, kterou beneficient sprvci v rmci
vyizovn osobnch spor zpsobil. Spadaj sem i situace, kdy sm sprvce je
beneficientem a tato skutenost nevyplv ze smlouvy uzaven mezi vlastnkem
a sprvcem (podrobn viz 1412).
III. Vjimky z informan povinnosti
6.
Zkon nevyaduje splnn oznamovac povinnosti v ppad, e se jedn o zjem
nebo prvo plynouc z prvnho jednn, ze kterho sprva vznikla. Zatmco
vznam pouitho obratu "prvo" nevzbuzuje pochybnosti (jedn se o subjektivn
prvo, kter je v ppad poteby vynutiteln, typicky prvo na odmnu), vznam
obratu "zjem" je nejasn. Mon jsou dva vklady. Pedevm se lze domnvat, e
obrat "zjem" m postihovat situace popsan v psm. a) komentovanho
ustanoven [zatmco obrat "prvo" situace definovan v psm. b)], tj. nen poteba
oznamovat zjem na vsledku innosti sledujc majetkov prospch, kter by se
mohl ocitnout v rozporu se zjmem beneficienta, je-li ppustnost takovho
jednn zakotvena v prvnm jednn, ze kterho sprva vznikla. Druhou monost
je chpat "zjem" jako popis stavu, kdy prvn jednn, ze kterho sprva vznikla,
zakld sprvci nadji, e mu v budoucnu vznikne prvo.
7.
Prvem plynoucm z prvnho jednn, ze kterho sprva vznikla, je zejm teba
rozumt pedevm odmnu sprvce ( 1402), ppadn dal plnn, na kter m
sprvce podle smlouvy nrok (nap. nhrada hotovch vdaj apod.). Dalm
prvem me bt oprvnn sprvce jako beneficienta na vplatu plnn.
8.
Prvnm jednnm, ze kterho sprva vznikla, bude pravideln smlouva uzaven
mezi vlastnkem (pop. i beneficientem) a sprvcem cizho majetku, kde se
sprvce zavazuje spravovat majetek ve prospch beneficienta (viz koment k
1400).
9.
Jsou-li tedy tato plnn poskytovna ze spravovanho majetku, je mon je
vyplatit, ani by sprvce musel plnit informan povinnost vi oprvnnm
osobm.
IV. Adresti, obsah a forma oznmen
10.
Konflikt zjm je teba oznmit jednak beneficientovi (vem beneficientm, je-li

jich vce), jednak osob dohlejc na sprvu majetku (jakkoliv ze samotn
zkonn pravy nen zejm, kdo je takovou osobou, viz koment k 1400;
vjimkou je v tomto smru dohled ve svenskm fondu - 1463 a nsl.).
11.
Zkon se nevyjaduje k form, v jak m bt oznmen uinno. Je ho proto
mono uinit i stn, z hlediska prvn jistoty je vak teba doporuit formu
psemnou (a ji je oznmen provedeno v listinn, i elektronick podob - 561
a 562). V oznmen je pitom teba vymezit, v em sprvce spatuje konflikt
zjm. Oznmen by pitom mlo bt dostaten podrobn, aby bylo mon
posoudit, zda lze oekvat, e se ppadn konflikt zjm negativn dotkne zjm
beneficienta.
12.
Oznmen je teba uinit bez zbytenho odkladu, tj. neprodlen pot, co se
situace hrozc konfliktem zjm stane zejmou.
V. Dsledky konfliktu zjm
13.
Zkon stanov zvltn pravidla pro ppad, kdy sprvce zaml uzavt smlouvu
tkajc se spravovanho majetku, smluvn nabt prvo na tento majetek nebo
nabt prvo vi beneficientovi ( 1415 odst. 1) - tato prvn jednn je mono
uinit jen se souhlasem beneficienta. Jedn-li sprvce bez souhlasu beneficienta,
je prvn jednn neinn (podrobn viz koment k 1415).
14.
S ve uvedenou vjimkou zkon nestanov beneficientovi (osob dohlejc na
sprvu majetku) dn zvltn oprvnn, kter by vyvstvala v dsledku
konfliktu zjm a kter by umoovala monmu konfliktu zamezit (nap. prvo
zamlen jednn sprvci zakzat i doasn pozastavit vkon jeho funkce, srov.
nap. 54 odst. 4, 56 odst. 2 z. o. k.). Odvoln sprvce je pitom mon pouze v
ppad, e je beneficient toton s osobou, kter sprvce ustavila ( 1441).
15.
Pokud bude sprvce nucen prvn jednat v situaci, kdy proti sob stoj jeho
zjem a zjem beneficienta, je povinen upednostnit zjem beneficienta ped
svm zjmem. To plat bez ohledu na to, zda splnil svou informan povinnost.
Jinak eeno, splnn informan povinnosti nezakld sprvci oprvnn jednat v
rozporu se zjmy beneficienta. Vznam informan povinnosti je tedy pedevm
preventivn - beneficient zskv informace, kter me pout v ppadnm zen
proti sprvci, jen upednostnil svj zjem (v vahu pichz zejmna zen o
nhradu kody), a d se tedy oekvat, e sprvce od nedoucho jednn
upust.
16.
Otzkou je, zda by se dal aplikovat 437 odst. 2 zakotvujc relativn neplatnost
jednn v ppad, kdy zstupce jednal v rozporu se zjmem zastoupenho a tet
osoba o tto okolnosti vdla (musela vdt). Ustanoven 1400 odst. 2
zakotvuje vyvratitelnou domnnku, e sprvce prvn jedn jako zstupce
vlastnka. Pestoe vlastnk bude pravideln zrove beneficientem, nemus tomu
tak bt. Sprvce m pitom sledovat zjem beneficienta ( 1412 a nsl.). Lze se
proto domnvat, e bude-li vlastnk toton s beneficientem, nen aplikace 437
odst. 2 vylouena.
17.
Poruen oznamovac povinnosti je teba povaovat za poruen povinnosti jednat
s p dnho hospode ( 1411) s dsledky z toho plynoucmi (tj. zejmna
mon nhrada kody).
VI. Dispozitivnost oznamovac povinnosti
18.
Oznamovac povinnost lze vylouit dohodou mezi sprvcem a vlastnkem
(beneficientem). Vylouen tto povinnosti nicmn nezbavuje sprvce povinnosti
postupovat s p dnho hospode, tedy loajln k zjmm beneficient (tento
aspekt m kogentn charakter, viz koment k 1411 a 1412).
420 odst. 1, 437 odst. 2, 561, 562, 1400, 1402, 1411, 1412, 1414,
1415
Z literatury:
viz u 1400
1414
(Povinnost oddlit spravovan majetek)
Pehled vkladu:
I. el a povaha prvn pravy (1 a 2)
II. Povinnost vst spolehliv zznamy (3 a 4)
III. Zkaz smsit majetek (5 a 6)
IV. Dsledky smsen majetku (7 a 8)
Z tto zsady (pe dnho hospode - pozn. aut.) plyne i pravidlo, e

sprvce nesm smsit svj vlastn majetek s majetkem, kter spravuje.
I. el a povaha prvn pravy
1.
elem tohoto ustanoven je zamezit konfliktu zjm sprvce a beneficienta
(vlastnka), ke ktermu by nevyhnuteln dolo, pokud by nebylo mono kdykoliv
urit, co je soust spravovanho majetku (a oddlit tak bez pochybnost
spravovan majetek od majetku sprvce). Z tohoto dvodu zkonodrce stanov
sprvci jednak povinnost vst spolehliv zznamy o spravovanm majetku,

jednak zapovd sprvci smsit spravovan majetek s majetkem svm. Konflikt
zjm sprvce a beneficienta je dle een v 1412 odst. 2, 1413 a 1415.
2.
Povinnost dsledn oddlit majetek sprvce cizho majetku a vlastnka nelze
smluvn vylouit. Opan zvr by popral samotnou podstatu sprvy cizho
majetku. Beneficient nicmn me umonit sprvci uvat majetek, kter
sprvce spravuje ( 1415 odst. 2).
II. Povinnost vst spolehliv zznamy
3.
Charakter zznam o spravovanm majetku se bude liit podle toho, o jak
majetek se jedn. Budou-li napklad soust spravovanho majetku zaknihovan
cenn papry, dostaujc bude vpis z evidence zaknihovanch cennch papr.
Budou-li soust spravovanho majetku nemovitosti, bude se jednat o sprvcem
vyhotoven pehled takovch nemovitost apod. Vedle samotn evidence
spravovanho majetku je sprvce povinen dokumentovat vnosy a nklady, kter
jsou se spravovanm majetkem spojeny; tyto informace je sprvce povinen
aktualizovat. Jen tak me naplnit svou povinnost pedkldat beneficientovi
alespo jednou za rok podrobn vytovn ( 1436) a na podn poskytovat
beneficientovi potebn informace, jak je sprva vedena ( 1437).
4.
Povinnost vst spolehliv zznamy o spravovanm majetku uloenou
komentovanm ustanovenm je teba odliit od povinnost, kter ukldaj etn
pedpisy. Odlin je takt povinnost sestavit invent, kter me bt sprvci
uloena sprvcovskou smlouvou ( 1423 odst. 1).
III. Zkaz smsit majetek
5.
Majetek, kter sprvce spravuje, je majetkem patcm jin osob. Bylo by proto
v rozporu s povinnost loajality, kdyby sprvce takov majetek smsil se svm tak,
e by vyvstaly pochybnosti stran toho, komu konkrtn majetek nle. To by pro
beneficienty (a vlastnka) mlo fatln dsledky zejmna v ppad konkursu

vedenho na majetek sprvce. Zkaz smsit majetek je doplnn zkazem uvat
spravovan majetek k vlastnmu prospchu; vjimkou je ppad, kdy by k tomu
beneficient dal souhlas ( 1415 odst. 2).
6.
Pokud sprvce spravuje vce cizch majetk, je teba se spravovanmi majetky
nakldat tak, aby je bylo mono v kadm okamiku rozliit (stejn lit. . 1, s.
1165).
IV. Dsledky smsen majetku
7.
Pokud dojde ke smsen majetku a sprvce se chov k cizm vcem jako vlastnk,
je vlastnk oprvnn domhat se ochrany u soudu. Pouit reivindikan aloby
(aloby na vydn vci - 1040) zpravidla nebude vhodn, nebo sprvce m u
sebe vc po prvu (na zklad ujednn o sprv cizho majetku - 1400). V
vahu tak pipad negatorn aloba ( 1042), kter chrn vlastnka ped zsahy,
kter spovaj v jinm ruen ne v neoprvnnm zadrovn jeho vci.
alobcem bude vlastnk (nikoliv beneficient), alovanm potom sprvce cizho
majetku.
8.
Pokud sprvce poruil povinnost oddlit spravovan majetek a vlastnkovi v
dsledku toho vznikla koda, je sprvce povinen kodu nahradit.
1040, 1042, 1412, 1413, 1415, 1423, 1436, 1437
Z literatury:
1165. Dle viz u 1400.
1415
(Opaten proti konfliktu zjm)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Smluvn dispozice tkajc se spravovanho majetku i beneficienta (2 a

7)
III. Prvo uvat majetek a informace zskan pi sprv (8 a 10)
Protoe sprvce jedn ohledn spravovanho majetku jako beneficientv

zstupce ( 1419), mus bt beneficient zvl chrnn v situacch, kdy m
sprvce sm nco ze spravovanho majetku zskat nebo tento majetek pro sebe
pout ( 1415).
I. el
1.
elem ustanoven je zamezit jednn sprvce, kter by upednostnil svj zjem
ped zjmem beneficienta. Jedn se tak o dal pravu konfliktu zjm sprvce a
beneficienta (relevantn jsou tak 1412 a 1414), a tedy i o konkretizaci
povinnosti loajality, kter je soust povinnosti jednat s p dnho hospode,
ji sprvci ukld 1411.
II. Smluvn dispozice tkajc se spravovanho majetku i beneficienta
2.
Zkon stanov, e sprvce prvn jedn jako zstupce vlastnka ( 1400 odst. 2).
Nen-li vztah mezi sprvcem a vlastnkem upraven odchyln (v citovanm
ustanoven se jedn o vyvratitelnou domnnku), jedn se o pm zastoupen.
Sprvce je tedy oprvnn uzavrat smlouvy tkajc se spravovanho majetku
jmnem a na et vlastnka; sprvce je pitom povinen postupovat v zjmu
beneficienta. Pokud je sprvce zrove druhou smluvn stranou takov smlouvy,
evidentn hroz potenciln konflikt zjm sprvce a beneficienta. V takovm
ppad se zkon nespokojuje se splnnm informan povinnosti ( 1413), ale
podmiuje innost smlouvy souhlasem beneficienta. Stejn plat pro ppad, e
sprvce m smluvn nabt jakkoliv prvo vi beneficientovi.
3.
Zkon rozliuje mezi smlouvou tkajc se spravovanho majetku a smluvnm
nabytm prva na tento majetek, ani by byl zejm vznam takovho rozlien.
Je-li uzavena kupn smlouva a pedmtem koup jsou cenn papry, jejich
sprvu sprvce zajiuje, tk se tato smlouva spravovanho majetku a zrove
sprvce nabv prvo na tento majetek (vlastnictv ke zcizovanm cennm
paprm).
4.
Pokud sprvce nabyde prvo ke spravovanmu majetku i vi beneficientovi
jinak ne smluvn (nap. zdd pohledvku vi beneficientovi), souhlas
beneficienta se nevyaduje.
5.
Zkon nestanov dn poadavky stran formy a obsahu souhlasu beneficienta.
Souhlas je proto mon udlit v jakkoliv form, z hlediska prvn jistoty je teba
upednostnit psemnou formu. Udlen souhlasu by mlo bt dostaten
konkrtn a urit. Souhlas je mon udlit ped relevantnm prvnm jednnm
nebo i po nm, ovem s ohledem na to, e bez souhlasu nen smlouva inn (viz
ne), avak strany jsou j vzny, je teba doporuit zskn souhlasu ped
prvnm jednnm. Vyloueno nen ani udlen generlnho souhlasu, kter by se
vztahoval na vechna prvn jednn naplujc hypotzu 1415 odst. 1.
6.
Je-li beneficient vce a nkter z nich odpr souhlas bez spravedlivho dvodu,
je mon souhlas nahradit soudnm rozhodnutm ( 1404).
7.
Souhlas beneficienta je teba povaovat za podmnku innosti smlouvy. Dokud
beneficient souhlas neudlil, smlouva je platn, avak neinn. Pihera (lit. . 1,
s. 1165-1166) naproti tomu zastv nzor, e uzaven smlouvy bez souhlasu
beneficienta zakld relativn neplatnost smlouvy, kter se mus beneficient
dovolat.
III. Prvo uvat majetek a informace zskan pi sprv
8.
Sprvce nesm smsit svj vlastn majetek s majetkem pod svou sprvou (
1414). Na to navazuje povinnost zakotven v komentovanm ustanoven, tj.
zkaz uvat spravovan majetek bez souhlasu beneficienta.
9.
Za informace zskan pi sprv je teba povaovat jakkoliv informace, kter
sprvce zskal pi sprv cizho majetku. Spadaj sem tedy tak informace, kter
by sprvce mohl zskat i z jinho titulu ne pro sv postaven sprvce (zjioval-li
napklad sprvce pro ely stanoven vhodn ve njemnho sazby za
pronjem metru tverenho prostor v obdobnch budovch, neme tyto
informace vyut pi stanovovn ve njemnho jm vlastnnch prostor, by
jeho postaven ve vztahu ke spravovanmu majetku bylo pro zskvn danch
informac nerozhodn).
10.
K form a obsahu souhlasu plat uveden ve. Oprvnn uvat sven
majetek i vyuvat informace zskan pi sprv je mono rovn zakotvit ve
smlouv i stanovch (k nim viz vklad 1400).
1400 odst. 2, 1404, 1411 a 1414
Z literatury:

1165-1166.
1416
(Zkaz bezplatnch pevod)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 2)
II. Ppustnost bezplatnho pevodu (3 a 6)
Pro zcizovn neho z majetku ve sprv plat pedevm obecn pravidla,

odlin podle toho, jedn-li se o sprvu prostou nebo plnou ( 1408, 1410).
Zvltn pravidlo se zavd pro bezplatn zcizen majetku nachzejcho se ve
sprv, jeho dovolenost se omezuje na ppady jen zcela nezbytn ( 1416).
I. el
1.
elem komentovanho ustanoven je zamezit bezplatnm pevodm
spravovanho majetku (tedy nikoliv vplat vnos ze spravovanho majetku),
jejich dsledkem je snen hodnoty spravovanho majetku k ti beneficienta
(beneficient). Zkon proto stanov velmi psn pravidla, za kterch je mon
spravovan majetek (jeho st) pevst bez nroku na platu. Stejn pravidla se
uplatn i na ppady, kdy by majetek byl pevdn sice za protiplnn, ovem
vrazn ni ne odpovd hodnot pevdnho majetku. Konen se pravidla
vzthnou i na situace, kdy nedochz k pevodu spravovanho majetku, ale ke
sjednn prv, kter ho zatuj (typicky zstavn prvo) bez pimen
kompenzace (lit. . 1, s. 1166). I v tomto ppad se jedn o konkretizaci
povinnosti sprvce jednat loajln k zjmm beneficienta (nesniovat hodnotu
spravovanho majetku), kter je soust povinnosti postupovat s p dnho

hospode ( 1411).
2.
Pro plnost je teba poukzat na omezen tkajc se zcizen a zaten majetku v
rmci prost sprvy ( 1408 odst. 1); tato omezen se pouij i v ppad
bezplatnho zcizen (zaten) majetku.
II. Ppustnost bezplatnho pevodu
3.
Zkon umouje bezplatn pevody pouze ve dvou ppadech: a) je-li to v
povaze sprvy nebo b) jedn-li se o majetek nepatrn hodnoty, jeho se sprvce
zbavuje v zjmu beneficienta i ve shod s elem sprvy.
4.
Ad a) Bezplatn pevody vyplvajc z povahy sprvy. Ppustn jsou pedn
bezplatn pevody spravovanho majetku, pokud jejich bezplatn charakter
vyplv z povahy sprvy. Pkladem me bt svensk fond, do nho byl
vylenn rozshl soubor knih a jeho elem je doplovn knihovny vysok
koly.
5.
Ad b) Nepatrn hodnota majetku. Dalm ppadem jsou pevody majetku
nepatrn hodnoty, zde je ovem teba splnit i dal podmnku urenou zkonem:
bu se sprvce zbavuje tohoto majetku v zjmu beneficienta, nebo je takov
dispozice ve shod s elem sprvy.
6.
Pro uren, zda je hodnota pevdnho majetku nepatrn, m vznam obecn
chpn nepatrn hodnoty prmrnm lovkem, ale i celkov hodnota
spravovanho majetku. Nepatrnou hodnotu tak nem automobil ocenn na 120
000 K, by by se ve vztahu k celkov hodnot spravovanho majetku jednalo o
nepatrnou stku. Na druh stran me bt keslo, jeho hodnota dosahuje 900
K, s ohledem na celkovou hodnotu spravovanho majetku dosahujc destek
milion korun povaovno za majetek nepatrn hodnoty. V literatue se ovem
objevil i nzor, e pro uren, co je majetkem nepatrn hodnoty, je pomr

majetku, s nm je nakldno, k objemu spravovanho majetku nerozhodn (lit. .
1, s. 1166).
1408, 1411
Z literatury:
1166. Dle viz u 1400.
1417
(Neodpovdnost sprvce)
Pehled vkladu:
I. Odpovdnost sprvce za kodu a exoneran, resp. exkulpan dvody (1

a 3)
II. Hledisko vy moci jako dvod vylouen odpovdnosti (4 a 5)
III. Strnut jako pina kody na majetku (6)
IV. Pirozen vvoj a bn opoteben pi dnm uvn (7 a 8)
Povinnosti sprvce se vztahuj k vkonu jeho innosti. Vznikne-li na

spravovanm majetku koda, neodpovd sprvce za vsledek automaticky, ale
jen tehdy, zpsobil-li jej poruenm svch povinnost. V tom smru je rozhodujc
prava odpovdnosti za kodu podle sti tvrt. Z tchto dvod se navrhuje
stanovit jenom v 1417, e sprvce neodpovd za pokozen majetku vyvolan
vy moc nebo amortizac.
I. Odpovdnost sprvce za kodu a exoneran, resp. exkulpan dvody
1.
Odpovdnost sprvce za kodu nen zvl upravena. Komentovan a nsledujc
ustanoven se tk pouze nkterch aspekt odpovdnosti sprvce za kodu.
2.
Jak bylo vyloeno na jinm mst (viz koment k 1411), je odpovdnost
sprvce za kodu uritou specifickou kategori. Svm charakterem je
odpovdnost subjektivn. Jej zvltnost, resp. charakteristickm rysem je
kategorie pe dnho hospode (dn pe) jako zkladn pedpoklad (krom
vzniku kody a pinn souvislosti mezi jednnm sprvce a kodou) sprvcovy
odpovdnosti, kter ji odliuje od obecn odpovdnostn kategorie. Pe dnho
hospode je pedpokladem odpovdnostnho vztahu, kter pekrv, resp.
nahrazuje odpovdnostn znaky protiprvnosti a zavinn. Poruen standardu
dn pe je toti protiprvnm jednnm, kter me navc bt v rozporu t s
konkrtnmi prvnmi normami. Kategorie pe dnho hospode vak
pedstavuje i tzv. objektivizovan zavinn.
3.
Kategori pe dnho hospode je tedy teba pomovat jednotliv skutkov
podstaty odpovdnosti sprvce za kodu. Slou vak i pro pomovn dvod,
kter mohou vst k neodpovdnosti sprvce. V komentovanm ustanoven jsou
taxativn stanoveny prv dvody neodpovdnosti. Jde o ppad vy moci jako
piny kody, o strnut majetku, kterm se sniuje jeho hodnota, a dle o
pirozen vvoj, resp. bn opoteben vc pi dnm uvn (amortizaci).
II. Hledisko vy moci jako dvod vylouen odpovdnosti
4.
Vy moc se povauje za nepedvdatelnou a neodvratitelnou, resp. neodvratnou

udlost, kter jako vlun pina zpsobila kodu. Za tto situace nelze v
obecnm reimu init odpovdnm za kodu nikoho.
5.
Vy moc je tedy jakmsi absolutnm exoneranm dvodem, bez ohledu na to,
zda sprvce jednal dn i si tak neponal.
III. Strnut jako pina kody na majetku
6.
Strnut je proces, kter zpravidla zpsobuje sniovn hodnoty nkterch druh
majetku (v nkterch ppadech st naopak pispv ke zven hodnoty).
Strnut sniujcmu hodnotu vc lze pedchzet a je mon zmrovat nejen
samotn proces strnut, ale i nsledky jm zpsoben. Jde tedy o situaci, na
kterou je teba aplikovat hledisko pe dnho hospode a zjiovat, do jak
mry ml a mohl sprvce pi dnm postupu pedejt, zmrnit, nebo dokonce
vylouit kodu na majetku. Otzka odpovdnosti je pak v konkrtnm ppad
otzkou dokazovn. Dkazn bemeno m alobce (pokozen).
IV. Pirozen vvoj a bn opoteben pi dnm uvn
7.
Pirozen vvoj znamen urit proces, kter nelze ovlivnit. Pak lze tento dvod
povaovat za absolutn pekku, a tedy za dvod vylouen odpovdnosti
sprvce, a to bez ohledu na to, jak velk a nhl koda vznikla.
8.
V ppad bnho opoteben, ktermu t nelze zabrnit, avak ovlivuje jej
zpsob uvn, je pak otzkou dokazovn, do jak mry sprvce vc uval s
takovou p, aby jej hodnotu nesnil nad mru bnho opoteben.
1411, 2894
Z literatury:
viz u 1400
1418
(Moderan prvo soudu)
Pehled vkladu:
I. Psobnost (1 a 3)
II. Okolnosti pijet sprvy (4 a 5)
III. Bezplatnost sprvy (6)
IV. Sprvce s omezenou svprvnost (7 a 8)
... navrhuje [se] zaloit moderan prvo soudu ke snen nhrady kody,
odvoduj-li to okolnosti ppadu. Mezi tmito okolnostmi se uvd i ppadn
nezletilost nebo nesvprvnost sprvce, nebo ani to nen vyloueno, ujme-li se
takov osoba sprvy cizho majetku bez prvnho dvodu (nap. na zklad
neplatn smlouvy).
I. Psobnost
1.
Komentovan ustanoven upravuje moderan prvo soudu ve vztahu k nhrad

kody, kterou sprvce zpsobil.
2.
Pedpokladem pouit moderanho prva je zjitn odpovdnosti sprvce za
kodu. Zkonodrce stanov ti dvody, k nim je teba pi stanoven rozsahu
nhrady kody pihldnout. Za splnn alespo jedn z taxativn uvedench
podmnek je soud oprvnn omezit rozsah (tedy nikoliv obsah i zpsob) nhrady.
3.
Je na vaze soudu, zda vbec a ppadn jakou mrou sv moderan prvo
pouije. Bude zejm vdy zviset na okolnostech konkrtnho ppadu a pitom
bude teba brt v vahu intenzitu jednotlivch dvod.
II. Okolnosti pijet sprvy
4.
Pijet sprvy me mt vznam jako moderan okolnost tehdy, jestlie je mezi
vznikem kody a nktermi okolnostmi pi pevzet sprvy pinn souvislost,
resp. tyto okolnosti mohly ovlivnit vznik kody.
5.
Z hlediska sv povahy a vztahu ke sprvci mohou bt okolnosti pijet sprvy
dvojho druhu: objektivn a subjektivn. K objektivnm okolnostem pat napklad
neuspokojiv stav majetku a kritick situace vlastnka, nepzniv situace na
finannch trzch, bankovn krize, nepedvdateln politick situace, nezpsobil
personl a podobn. Jde o okolnosti, za nich nebylo v silch sprvce je vlastnm
jednnm odvrtit a v krtk dob pekonat, take nevyhnuteln kvalitativn
ovlivnily i samotn vkon sprvy. K subjektivnm okolnostem mohou patit
napklad podmnky smlouvy, kter v rozporu s dobrmi mravy omezuj sprvce v
jeho innosti.
III. Bezplatnost sprvy
6.
Mra odpovdnosti, a tedy i rozsah nhrady kody, jsou v jistm smyslu mrn
me ekvivalence prvnho vztahu, ve kterm se sprvce nalz. Od osoby, kter
se souhlasem stran pevzala sprvu bezplatn, nelze oekvat vkon, pi a
konen ani nhradu ve stejn me jako od dobe zaplacenho sprvce. I
vjimen nzk odmna me hrt uritou lohu pi snen nhrady kody
zpsoben sprvcem.
IV. Sprvce s omezenou svprvnost
7.
Poslednmi dvody vyuit moderanho prva soudem jsou nezletilost sprvce,
resp. omezen jeho svprvnosti z jinch dvod. Jde o mimodn situace, nebo
povit sprvou cizho majetku nezletilho lze pouze za pedpokladu stanovenho
v 32 a 33. I podle tohoto reimu me dojt k uritmu omezen odpovdnosti,
ze kterho soud me vychzet.
8.
Sporn je kategorie sprvce s omezenou svprvnost, a to proto, e omezen
svprvnosti je podle 1444 odst. 1 dvodem k zniku sprvy. Je zejm, e
svprvnost sprvce me bt omezena pouze v oblasti, kter se nedotk
pedmtu ani vkonu sprvy. V opanm ppad sprva zanik.
32, 33, 1444, 2953
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 2
Povinnosti sprvce a beneficienta vi tetm osobm
1419
(Nepm zastoupen beneficienta)

Pehled vkladu:
I. Vztahy sprvce a beneficienta ke tetm osobm - obecn k pododdlu 2

(1 a 5)
II. Vztah sprvce a beneficienta - pm a nepm zastoupen (6 a 9)
III. Srovnn se vztahem sprvce a vlastnka (10 a 11)
IV. Pm zastoupen beneficienta sprvcem (12 a 13)
V. Nepm zastoupen a jeho dv modifikace (14 a 17)
VI. Nepm zastoupen svenskho fondu (18)
Jedn-li sprvce pi sprv cizho majetku, jedn jmnem beneficienta, a

proto z takovho prvnho jednn nen zavzn sm.
I. Vztahy sprvce a beneficienta ke tetm osobm - obecn k pododdlu 2
1.
Pododdl 2 ( 1419 a 1422) upravuje jednn sprvce vi tetm osobm, kter
je soust jeho povinnost. To plyne z povahy vci, nebo sprvce (a ji v ppad
prost, nebo pln sprvy) je povinen vztah se tetmi osobami vyuvat. Ze
samotnho postaven sprvce plyne, e je zmocnn jednat vi tetm osobm a
svm jednnm zavazovat beneficienta ( 1419), respektive vlastnka majetku (

1400 odst. 2).
2.
Okolnost, e sprvce jedn jako zstupce vlastnka i beneficienta (pm
zastoupen) nebo na jejich et (nepm zastoupen), neznamen, e beneficient
a pedevm vlastnk nejsou oprvnni s ohledem na vlastn majetek vi tetm
osobm platn jednat. Tak jako zstupcovo zmocnn nevyluuje, e me jednat
sm zastoupen, neomezuje ani oprvnn sprvce (zstupce) prva beneficienta
a vlastnka uzavrat s tetmi osobami platn prvn jednn.
3.
Jednn sprvce, kter pekrauje sv oprvnn, m zkonem pedepsan
nsledky, avak nen sankcionovno jako neplatn (viz 1420 a 1422). Pro
dobrovrnho tetho plat, e prvn jednn uzaven se sprvcem bez ohledu
na jejich vznam a rozsah maj zamlen prvn nsledky a jsou pro sprvce
zvazn ( 1420). V tomto smyslu se k, e "sprvce sm vce, neli me".
4.
Zjem tetho, s nm sprvce nap. uzavr smlouvu v rozporu se svm
oprvnnm, je tak siln, e by tato smlouva prv v zjmu tet osoby nemla
bt ruena i ohroovna poruenm vnitnho vztahu mezi sprvcem a
beneficientem. Existuj vak ppady, kter nejsou odvodnny zneuitm zstup
moci nebo prolomenm vnitnho vztahu. Pokud sprvce nave kontakt se tet
osobou, vznik obliganprvn vztah mezi beneficientem a tetm jako budouc
smluvn stranou. Z tohoto vztahu plyne povinnost tetho uzavt smlouvu nikoliv
se sprvcem, ale s beneficientem, jestlie o tom tet vdl. Tato povinnost
existuje proto, e tet osoba neme vyut ke sv ochran existujc oddlen
sprvce a jeho oprvnn. Pro znalost tetho mluv existence adekvtnch,
objektivnch okolnost, a sice ve form zejmho dkazu, kter mus tet v
ppad, e hodl popt tuto konstrukci, vyvrtit. Nsledkem takov znalosti je,
e je tet povinen na dost beneficienta souhlasit se zruenm smlouvy. To plat
t pro zneuit prvnho postaven sprvce. Obchodn partnei sprvce maj
povinnost neuzavrat s nm smlouvu, jestlie je zejm, e sprvce nen na
smlouv hospodsky zainteresovn, tj. uskutenila se vmna rol, a e krom
toho sprvce jednal zejm v rozporu se svmi povinnostmi.
5.
Je proto jen logick, e v ppad poruen povinnost sprvcem (pekroen

pokynu beneficienta i poruen sprvcovsk smlouvy) je i takovm jednnm
vzn beneficient a naopak zvazky z toho vyplvajc zavazuj pouze sprvce (
1420). To ovem neplat, jestlie tet osoba v dobr ve spolhala na dn
vkon sprvcovy psobnosti anebo jestlie beneficient, i kdy jen tacitn, prvn
jednn sprvce stvrdil. V takovm ppad jsou sprvce a beneficient zavzni
spolen a nerozdln. Pro beneficienta vak plat absolutn omezen hodnotou
spravovanho majetku (viz 1420).
K 1419
II. Vztah sprvce a beneficienta - pm a nepm zastoupen
6.
Komentovan ustanoven se vztahuje na ppady jednn sprvce jako zstupce
beneficienta (na rozdl od jednn sprvce jako zstupce vlastnka - 1400 odst.
2). Pedn se me jednat o pm zastoupen. To pedpokld (viz 436 a nsl.)
jednn jmnem beneficienta, ktermu t vznikaj prva a povinnosti z jednn
sprvce (pmho zstupce). Krom ustanoven 436 odst. 1 in fine upravuje
obansk zkonk jen pm zastoupen, kterto prava plat i pi pmm
zastoupen beneficienta zstupcem.
7.
Sprvce vak me jednat i jako nepm zstupce beneficienta, nebo dokonce
pod cizm jmnem vetn jmna beneficienta ( 1422 a koment k nmu). Tento
druh zastoupen obansk zkonk vslovn neupravuje, a proto je zapoteb
krtkho vysvtlen. Obecn plat, e nepm zstupce nejedn jmnem
zastoupenho, kter zstv "skryt", nbr jmnem vlastnm. Obecn t plat,
e z takovho jednn nepmho zstupce nevznikaj prva a povinnosti
zastoupenmu, nbr jen zstupci.
8.
Tradin chpn nepmho zastoupen znamen, e i kdy mezi zastoupenm a
nepmm zstupcem bylo dohodnuto, e zstupce jedn "na et"
zastoupenho, nevznikaj zastoupenmu prva a povinnosti pmo. Ty je nutn na
zastoupenho pevst. To ovem me zpsobovat obte spovajc mimo jin v
tom, e s takovm pevodem zpravidla mus souhlasit i druh strana.
9.
Je vak mon, e esk zkonodrce chpe toto nepm zastoupen tak, e
zstupce s druhou stranou sice jedn svm jmnem, ale prva a povinnosti
vznikaj pmo zastoupenmu. To by ovem vcemn popralo smysl nepmho
zastoupen spovajc v tom, e zastoupen (a z jakchkoliv dvod) zstv
druh stran neznm, a je tedy "osobou v pozad".
III. Srovnn se vztahem sprvce a vlastnka
10.
Je teba zdraznit zkonem upraven zkladn pravidlo o postaven sprvce, ve
kterm (viz 1400 odst. 2 a koment k nmu) zkonodrce pedpokld
(vyvratiteln domnnka), e sprvce jedn nikoliv jako zstupce beneficienta,
nbr jako zstupce vlastnka. Jeliko nepm zastoupen nen v obanskm
zkonku vslovn upraveno (viz koment k 436 sub II) a nic nenasvduje
tomu, e sprvce m bt nepmm zstupcem vlastnka, plat, e jde o
zastoupen pm.
11.
Je zejm, e zkladn pravidlo ( 1400 odst. 2) nejen v ppad 1419, ale i v
dalch ppadech, jejich poet je znan, neplat a sprvce jedn nikoliv jako
zstupce vlastnka, nbr jako zstupce beneficienta, a to podle 1419 odst. 1
jako pm podle 1419 odst. 2 jako nepm zstupce.
IV. Pm zastoupen beneficienta sprvcem

K odst. 1
12.
Komentovan ustanoven nepochybn upravuje pm zastoupen beneficienta
sprvcem. Sprvce jedn jmnem beneficienta a tomu vznikaj prva a
povinnosti, kter "ujednal s jinou osobou" (viz "na et beneficienta"). Sprvci
samotnmu dn osobn povinnost nevznik.
13.
A druh vta odst. 1 pat z hlediska systmu do pravy svenskho fondu,

plat ve vztahu k svenskmu fondu stejn pravidlo jako v pedchoz situaci ve
vztahu k beneficientu. Jedn-li tedy sprvce jmnem svenskho fondu s tet
osobou, nevznikaj prva a povinnosti sprvci, nbr svenskmu fondu. I v
tomto ppad jde o klasick pm zastoupen.
V. Nepm zastoupen a jeho dv modifikace

K odst. 2
14.
V odst. 2 komentovanho ustanoven upravuje zkonodrce situaci, kdy sprvce
pi vkonu sv funkce jedn se tet osobou jako nepm zstupce beneficienta.
15.
Zatmco v tradinm pojet nepmho zastoupen vznikaj prva a povinnosti z
tohoto jednn vlun zstupci, tedy sprvci, esk zkonodrce toto pojet
modifikuje.
16.
Prvn modifikace spov v tom, e prva a povinnosti vznikaj i beneficientu. Z
dikce "je zavzn spolen s beneficientem" lze usuzovat, e na stran
beneficienta a sprvce vznik solidrn spoleenstv.
17.
Zkonodrce vak takto uzpsoben nepm zastoupen modifikuje jet
jednou, a to tm, e odpovdnost beneficienta omezuje pouze na plnn ze
spravovanho majetku. Je-li beneficient vce a z jednn sprvce m bt zavzn
pouze jedin nebo ne vichni beneficienti, je teba jim poskytovan plnn
omezovat jejich podlem na spravovanm majetku.
VI. Nepm zastoupen svenskho fondu
18.
Protoe jednn na et beneficienta znamen, e druh stran nen zastoupen

znm, plat prava v odstavci 2 i v ppad jednn na et svenskho fondu,
piem posledn vtu v druhm souvt odstavce 2 je teba povaovat za
irelevantn, nebo okolnost, e zastoupen nen zjevn, resp. nen znm, plyne
prv z povahy nepmho zastoupen.
436 a nsl., 1400, 1401, 1420 a 1422
Z literatury:
viz u 1400
1420
(Exces sprvce a ochrana dobr vry)
Pehled vkladu:
I. el a psobnost prvn pravy (1 a 2)
II. Pojem pekroen psobnosti sprvcem a jeho nsledky (3 a 4)
III. Ochrana tetch osob bez pedpokladu dobr vry (5)
IV. Ochrana tetch osob v dobr ve (6)
V. Potvrzen jednn beneficientem (7 a 8)
Me vak dojt i k situacm, kdy sprvce pekro svou psobnost anebo

kdy je fakt sprvy jen pedstrn. V tchto ppadech je potebn chrnit dobrou
vru osob, s nimi bylo takto jednno.
Sprvce me pekroit rozsah sv psobnosti, jestlie podstoup jednn, k

nim podle povahy sprvy nen vbec oprvnn (nap. pi prost sprv jedn,
jako by mu nleela sprva pln). V takovm ppad nelze namtnout neplatnost
takto uinnho prvnho jednn sprvce, jednala-li s nm tet osoba v dobr
ve.
I. el a psobnost prvn pravy
1.
elem komentovanho ustanoven je ochrana tet osoby v ppad, e sprvce
pi svm jednn pekroil svou psobnost. Zkonodrce s ohledem na dobrou
vru tet osoby rozliuje dva ppady podle toho tak odstupovv mru ochrany:
Zkladn ochrany pov tet osoba vzdor tomu, e nebyla v dobr ve i nebyla
v dobr ve v plnm rozsahu. Takov jednn je platn a zavazuje sprvce.
Kvalifikovan ochrany pov dobrovrn tet osoba, kter je chrnna ve vy
me. Z takovho excesu sprvce je toti vi n zavzn nejen sprvce sm, ale i
beneficient, i kdy v omezenm rozsahu (viz ad III).
2.
Svou psobnost se toto ustanoven vztahuje pouze na jednn sprvce cizho
majetku. Neplat tedy obecn prava excesu zstupce v hlav III prvn sti
(zastoupen). Podle 440 je z excesivnho jednn zstupce zavzn zastoupen,
pokud pekroen schvl bez zbytenho odkladu, jinak je zavzn pmo
zstupce, avak vedle pmho nroku m tet osoba vi zstupci prvo na
nhradu kody.
II. Pojem pekroen psobnosti sprvcem a jeho nsledky
3.
Exces z psobnosti sprvce znamen pekroen jeho oprvnn jako sprvce,
kter vyplv ze zkona i ze smlouvy. Jednm z pklad excesu je poruen
povinnosti jednat spolen s dal osobou ( 1421 a koment k nmu).

Zkonodrce neupravuje mru pekroen psobnosti. V kadm ppad plat, e
zstupce odpovd v tom rozsahu, v jakm svou pravomoc pekroil.
4.
Nsledky pekroen spovaj ve vzniku odpovdnosti sprvce, resp.
beneficienta. Zavzal-li tedy sprvce beneficienta i vlastnka k jednn, k nmu
neml oprvnn, pechz tato odpovdnost na nho.
III. Ochrana tetch osob bez pedpokladu dobr vry
5.
V prvn vt komentovanho ustanoven e zkonodrce ppad excesu, o nm
mohla i mla druh strana vdt. Nebyla tedy pi uzavrn jednn se sprvcem
v dobr ve, proto je jej ochrana relativn velmi omezen. Jeliko zkon
neukld sprvci povinnost sjednat si pojitn sv majetkov odpovdnosti (m
pouze prvo uzavt pojitn na nklady beneficienta - 1427, avak nestanov
rozsah takovhoto pojitn) a nepedpokld ani dn jin majetkov zajitn
sprvce, me tet osoba v zsad nrokovat nhradu kody podle obecnch
ustanoven deliktn odpovdnosti. Protoe vak nebyla v dobr ve, a mohla tedy
vzniku kody zabrnit, jinmi slovy podlela se na vzniku kody, bude nepochybn
odpovdnost za kodu sprvce velmi omezen.
IV. Ochrana tetch osob v dobr ve
6.
Odpovdnost za exces sprvce se na beneficienta roziuje za pedpokladu, e
tet osoba spolhala pi jednn se sprvcem na dn vkon jeho psobnosti.
Pedpokld se, e nemla dvod pesvdit se o rosahu psobnosti sprvce
nap. ve smlouv s nm. V takovm ppad odpovd spolen a nerozdln se
sprvcem i beneficient. Odpovdnost beneficienta je vak omezen jeho podlem
na spravovanm majetku.
V. Potvrzen jednn beneficientem
7.
To plat i v ppad, e beneficient prvn jednn sprvce v excesu mlky potvrd.

I v tomto ppad jde o ponkud omezenj ochranu tet osoby ve srovnn s
440 odst. 2, podle kterho schvlen (ratifikace) excesivnho jednn zstupce
zastoupenm znamen vzanost pmo zastoupenho tmto jednnm.
8.
Pokud nelze doshnout plnho plnn, me se tet osoba nepochybn
domhat nhrady kody podle obecnch ustanoven o odpovdnosti za kodu.
1401 odst. 2, 1421
Z literatury:
viz u 1400
1421
(Specifick ppad excesu sprvce)
Sprvce vak me pekroit svou psobnost i tak, e bude jednat sm, a

ml podle zkona i stanov jednat spolen s dalm sprvcem. I v tchto
ppadech je chrnna dobr vra tetch osob podle 1420. Krom toho je vak
chrnn i majetek podstaty - a ji ten, s km bylo jednno, dvodn spolhal, e
sprvce me jednat sm, anebo vdl-li, e m bt jednno se spolusprvcem,
nelze namtat neplatnost takovho jednn, jm byl majetek ve sprv
rozmnoen nebo jinak zvhodnn ( 1420). Toto pravidlo ovem nevyluuje
namtnout neplatnost z njakho jinho zkonnho dvodu, pokud je dn.
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven upravuje jeden z ppad excesivnho jednn zstupce,
kter jinak spad do reimu 1420. Pjde zpravidla o jednn sprvce pi pln
sprv.
2.
Toto specifick protiprvn jednn zstupce spov v tom, e nedbal sv
povinnosti vykonvat sprvu majetku spolen s dal osobou, kter nemus bt
sprvcem. O exces, a tedy o aplikaci nsledk takovhoto jednn podle 1420,
se vak nejedn, jestlie byl pro spravovan majetek zskn vt prospch, ne je
hodnota majetku vydvanho. Jde o pozoruhodn ustanoven, kter by na prvn
pohled mohlo zdnliv vyluovat ochranu tet osoby. Kritriem je zde pevaha
prospchu z takovho jednn pro spravovan majetek. Jeliko takto
konvalidovan exces nepat do reimu pekroen sprvcovy psobnosti,
nezstv tet strana bez ochrany. Jej ochrana me bt dokonce silnj. Zle
na tom, v jak pozici sprvce pi pekroen sv psobnosti jednal. Lze toti
vychzet z toho, e sprvce jednal v zastoupen vlastnka spravovanho majetku,
kter je pak povinen na zklad uzavenho prvnho jednn ve prospch tet
osoby tto osob plnit.
1419, 1420, 1428 a 1431, 1442
Z literatury:
viz u 1400
1422
(Omyl v osob sprvce)
Pehled vkladu:
I. el a psobnost (1)
II. Omyl v osob sprvce majetku (2)
III. Ochrana dobrovrn tet osoby (3)
Je-li fakt sprvy kvazibeneficientem jen pedstrn, opt se uplatn zsada

preference dobr vry osob, spolhajcch na pedstran vztah. Zmrn se v t
souvislosti navrhuje stanovit, e pedstrajc mus bt svprvn, aby se pedelo
ppadnm pochybnostem, kter by v t souvislosti mohly jinak vzniknout.
Pedstr-li fakt sprvy ten, kdo vystupuje jako sprvce cizho majetku, pak pro
ten ppad nen navreno speciln pravidlo. Ale jak a contrario z 1419, tak i z
obecnch ustanoven o zastoupen plyne jednoznan zvr, e z takovch
prvnch jednn je pedstrajc zavzn sm.
I. el a psobnost
1.
Komentovan ustanoven upravuje specifick ppad omylu, jeho nsledky jsou
upraveny rozdln od obecn pravy ( 583 a nsl.). Chrn tm dobrovrnou tet
osobu, kter dvovala v jednn vlastnka spravovanho majetku. Dvod tto
pravy spov nepochybn v tom, aby se oklaman tet osoba mohla domhat
nhrady sv jmy, resp. plnn z uzavenho prvnho jednn pmo z majetkov
podstaty. I kdy jednn vlastnka, resp. nastrenho sprvce vykazuje znaky
klasickho omylu v osob, nepostihuje zkonodrce jm stien jednn sankc
neplatnosti.
II. Omyl v osob sprvce majetku
2.
Skutkov podstata omylu spov v tom, e tet osoba v dobr ve uv
prohlen vlastnka majetku, e sprvcem tohoto majetku je osoba, s n tet
osoba uzave smlouvu. Tet osoba v danm ppad mus zachovvat psnou
povinnost bn pe a opatrnosti (viz 4 odst. 1). Jedn-li tedy tet osoba za
tchto pedpoklad, lze vychzet z toho, e jedn v dobr ve. Spluje tak
podmnky ochrany poskytovan tmto ustanovenm.
III. Ochrana dobrovrn tet osoby
3.
Podstatou ochrany dobrovrn tet osoby je fikce, e dobrovrn tet osoba
uzavela platnou smlouvu i vzdor omylu v osob sprvce, a tato smlouva krom
tet klaman osoby ve vlastnka. Vypodn mezi vlastnkem a "sprvcem" je
vc "jin osoby" (tj. sprvce) a vlastnka a dobrovrn tet osoby se nedotk.
444, 1400, 2457
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 3
Invent, jistota a pojitn
1423
(Sestaven invente)
Pehled vkladu:
I. Obecn k pododdlu 3 (1 a 4)
II. el a psobnost 1423 (5 a 8)
III. Vymezen povinnost sprvce ve smlouv (9 a 13)
Sprvcovsk smlouva je zklad (9 a 12)
Jistota za dn vkon sprvy nebo pojitn svenho majetku (13)
IV. Ingerence soudu jako vjimen opaten (14 a 17)
Odpovd povaze vci, e se pi zzen sprvy (a tak pi zmn v osob

sprvce) hod sestavit invent majetku, jeho se sprvce ujm. Toto opaten
zkon stranm nevnucuje automaticky (v ad ppad vyplynuvch z bnch
ivotnch situac by to bylo i nadbyten), ale podmiuje vznik povinnosti sestavit
invent zvltnm prvnm dvodem, jm me bt speciln pkaz zkona,
smlouva nebo rozhodnut soudu. Ustanoven 1424 a 1427 uvdj podrobnosti
ohledn invente. Tato prava je ze sv povahy dispozitivn.
Po vzoru l. 1331 CCQ je do tohoto pododdlu zaazen tak nvrh

ustanoven o prvu sprvce sjednat na nklady beneficienta pojitn.
I. Obecn k pododdlu 3
1.
Ustanoven pododdlu 3 ( 1423 a 1427) jsou jaksi pravidla upravujc samotn
fundament sprvy, bez nich se jej vkon neobejde. Zkladnm pedpokladem
kad sprvy je pehled o jejm obsahu, tedy vymezen majetku, o kter je
sprvce povinen peovat, a jeho stavu. Jde o zkladn pedpoklad odpovdnosti
sprvce a jistoty pro vechny zastnn strany. K zajitn majetku a tto
odpovdnosti je zpravidla douc, aby sprvce poskytl jistotu i sven majetek
pojistil.
2.
Invent pedmtu sprvy - majetku znamen soupis jeho obsahu. Dvodov

zprva pro ely pachtu invent ponkud nepesn vymezuje jako "soubor vc,
zejmna movitch, urench k uvn hlavn vci a jinmu dnmu
obhospodaovn". Tento pojem lze, obdobn jako u svenskho nstupnictv v
1520, vymezit jako seznam vc zhotoven pro el veden sprvy, a to na
zklad potn, men, odhadu a ven. V tomto smyslu je tento pojem
vymezen i v 485 odst. 1 jako "soupis spravovanho jmn" (viz koment k
tomuto ustanoven).
3.
Jistotou se chpe majetkov zajitn odpovdnosti sprvce. Pkladmo jsou
jednotliv instituty, kter mohou slouit jako jistota, vymezeny v 2012 a 2017.
Podle tto pravy lze za jistotu povaovat zzen zstavnho prva, uzaven
smlouvy o ruen nebo poskytnut vci, a to nap. stavebnho pozemku, cennho
papru nebo vkladu. Je-li tak stanoveno ve smlouv o zzen sprvy (viz t
"sprvcovsk smlouva" a vklad sub III), je povinnost sprvce jistotu doplovat,
ztrat-li v prbhu doby na cen.
4.
Pojitn majetku, jen je pedmtem sprvy, se uskuten uzavenm pojistn
smlouvy podle 2758 a nsl., kterou se pojistitel zavazuje poskytnout vlastnku,
beneficientm nebo tetm osobm pojistn plnn.
II. el a psobnost 1423
5.
elem pravidel v komentovanm ustanoven a v ustanoven, kter jej
konkretizuj, je poskytnout prvnm vztahm se sprvy cizho majetku zkladn
transparentnost a jistotu. Invent by ml reflektovat skuten stav majetku v
kadm obdob vkonu sprvy a beneficienti by mli mt jistotu o tom, e sprvce
udruje zajitn sv odpovdnosti na relevantn rovni a plat dn pojistn na
pojitn svenho majetku.
6.
Na zklad invente mohou vlastnk, beneficienti a ppadn t dal
zainteresovan osoby provdt prbnou kontrolu sprvy, kter spolen s
vytovnm (viz 1436 a 1437) tvo zklad informac o spravovn majetku.
7.
Jako soust zkladu sprvy cizho majetku m toto ustanoven vznam po celou
dobu trvn sprvy cizho majetku. Na druh stran je nutno pmo nebo per
analogiam aplikovat celou adu ustanoven, na kter zkon pmo nebo nepmo
odkazuje (viz souvisejc ustanoven a pedpisy).
8.
prava sprvy cizho majetku je obsaena v prvnch normch dispozitivnho
charakteru. To plyne ze samotn dikce 1423 odst. 1, resp. odst. 2, kter za
zklad a mru pravidel obsaench v tomto oddlu stanov smlouvu. Zkon tedy
nen zkladem povinnost upravench v tomto pododdle.
III. Vymezen povinnost sprvce ve smlouv
Sprvcovsk smlouva je zklad

K odst. 1
9.
Zpravidla by kad strana ji pi samotnm zzen sprvy mla relativn znt
rozsah a stav spravovanho majetku. Ji pi zapoet vkonu sprvy by ml
sprvce, s ohledem na rozsah spravovanho majetku, poskytnout jistotu a pojistit
sven majetek.
10.
O tom, zda tato povinnost existuje a jakm zpsobem bude plnna, rozhoduje
sprvcovsk smlouva. Obansk zkonk ani jin zkon sprvcovy povinnosti
nepedepisuj. Je tedy pedevm na vlastnku a beneficientech, aby tyto
povinnosti zakotvili ve smlouv o zzen sprvy (sprvcovsk smlouva). Z dikce
zkona vak vyplv, e tato povinnost me bt obsaena v jakkoliv smlouv,
tj. i ve smlouv uzaven v prbhu vkonu sprvy. Povinnosti sprvce vak nelze
stanovit pouze jednostrannm projevem vle, jako nap. pkazem beneficienta
sprvci, pokud takov oprvnn ze smlouvy pmo nevyplv. Smlouva me bt
mnna kdykoliv bhem vkonu sprvy.
11.
Zkonodrce nepedepisuje (jak je vyloeno u 1400) formu tto smlouvy.
Zpravidla vak prv s ohledem na vznam tchto povinnost budou zakotveny v
psemn form.
12.
Je dle prvem stran zvolit si, jakm zpsobem a jak podrobn tyto povinnosti ve
smlouv vymez, jak ve smlouv ur kontrolu plnn tchto povinnost a jak
stanov sankce za jejich poruen a opaten k jeho nprav a nprav jeho
nsledk. Pi neplnn tchto povinnost sprvcem se mohou strany domhat
npravy u soudu (viz vklad sub IV), ppadn mohou sprvce odvolat (viz
1438).
Jistota za dn vkon sprvy nebo pojitn svenho majetku
13.
Ze srovnn pojm jistoty a pojitn (sub I) a vznamu tchto institut se jev
nelogickm uit vyluovac spojky "nebo", kter tyto dv sprvcovy povinnosti
oddluje. Kad z tchto institut m toti svj zvltn el, a proto nejsou
zastupiteln. Vklad tohoto ustanoven je proto teba provdt tak, jako by
namsto "nebo" zkonodrce byl uil spojku "a". Z toho plyne, e sprvce mezi
nimi nem na vbr, ale mus je s pihldnutm k rozsahu a povaze spravovanho
majetku splnit kumulativn.
IV. Ingerence soudu jako vjimen opaten

K odst. 2
14.
Vznam odstavce 2 komentovanho ustanoven spov v tom, e pedstavuje
zklad prvn ochrany proti poruen smluvnch povinnost tkajcch se invente,
jistoty a pojitn sprvcem. Rozhodovn bude vak zpravidla praktick teprve v
prbhu vkonu sprvy, a to pedevm s ohledem na zmny, kter nastanou ve
srovnn s jejm zapoetm.
15.
Aktivn legitimace v tomto ppad pedpokld bu neexistenci povinnost

sprvce sestavit invent, dt jistotu a pojistit sven majetek, anebo poruen
tchto povinnost. Tuto legitimaci maj beneficient nebo jin osoby, kter maj na
existenci a dnm vkonu tchto (ppadn dosud neexistujcch) povinnost
prvn zjem. Pedevm se na tomto mst bude jednat o vlastnka.
16.
Zkonodrce dle stanov kritria pro "dodaten" stanoven povinnost sprvce
soudem. Tato kritria budou mt v ppad jednotlivch povinnost rznou vhu a
vznam; jejich vet nen konen. Soud tedy bude moci krom hodnoty
spravovanho majetku a postaven stran vzt v vahu dal okolnosti, kter jsou v
konkrtnm ppad relevantn. Budou jimi pedevm zjem na dnm fungovn
sprvy, ppadn spravedliv nprav nsledk poruen povinnost.
17.
"Negativn" podmnkou zen a mez legitimace a rozhodovn soudu je smlouva
stran. Zkon uvd smlouvu o zzen sprvy uzavenou mezi sprvcem a
beneficientem. Lze ovem pipustit, e to me bt kad relevantn smlouva
mezi stranami upravujc povinnosti sprvce. Stranou tto smlouvy me bt i
vlastnk (viz koment k 1400).
485, 495, 1400, 1414, 1520, 2012 a 2017, 2342 a 2344, 2758 a
2872
Souvisejc pedpisy:
zk. o etnictv,
zk. o cennch paprech
Z literatury:
viz u 1400
1424
(Obsah invente)
Pehled vkladu:
I. Hospodsk vznam sprvy a jeho relativita (1 a 2)
II. Vlastn obsah invente (3 a 5)
III. Vci osobn poteby a vci nikoli nepatrn hodnoty (6 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1423
I. Hospodsk vznam sprvy a jeho relativita
1.
Sprva cizho majetku sleduje hospodsk zjmy jak vlastnka, tak beneficienta
pi jejm zzen. Proto je ekonomick vsledek mtkem jejho dnho vkonu.
2.
I toto mtko je vak velmi relativn. Jin situace bude dna v ppad rozshlho
nemovitho i movitho majetku, existence vznamnch prmyslovch a
autorskch prv apod., oproti sprv majetku, kter vznikne ze zvti i ddick
smlouvy a jejm obsahem bude nkolik movitch vc a zejmna vci osobn
poteby, kde se pirozen uplatn zcela jin mtko. Tyto aspekty by mla
reflektovat pedevm smlouva o zzen sprvy (sprvcovsk smlouva). V n by
mly strany vymezit i mru podrobnosti invente a zpsob jeho veden.
II. Vlastn obsah invente
3.
"Vrn a pesn" seznam lze zejm nejlpe vymezit na zklad 7 odst. 1 zk. o
etnictv jako vrn a poctiv obraz (tj. reflektujc skuten stav) pedmtu
etnictv, jak je definovn v 7 odst. 2 zk. o etnictv. Takov seznam by ml
odpovdat skutenmu stavu vc jak rozsahem, tak i jejich stavem. Majetek je
pedstavovn vcmi, za n se nov povauj i prva. Rozhodujc je doba
sestaven invente (viz t 1425). Mra vrnosti a pesnosti, tedy podrobnosti a
konkrtnosti, bude zviset na smlouv a konkrtnm elu sprvy.
4.
"Vznamnmi" doklady se nepochybn mn pedevm nabvac tituly vc, je
jsou pedmtem cizho majetku.
5.
Relevantn je, aby invent reflektoval skuten stav vc po celou dobu vkonu
sprvy. To pedpokld jeho sestavovn vdy po uritm obdob, tedy nap.
spolen s vytovnm, kter je teba provdt alespo jednou za rok ( 1436
odst. 1).
III. Vci osobn poteby a vci nikoli nepatrn hodnoty
6.
Z pevldajcho elu sprvy plyne, e vci osobn poteby zpravidla nemaj
podstatn vznam. Jinak tomu vak bude, tvo-li tyto vci pevn obsah
pedmtu sprvy.
7.
Pojem "vci osobn poteby" nen v prvu definovn. Jde o velmi flexibiln pojem
podzen konkrtnm okolnostem ppadu. V nkterch ppadech to mohou bt,
jak to inn CCQ v l. 1328, odvy, osobn doklady a perky, v jinm ppad i
takov pedmty, jako jsou osobn pota i automobil.
8.
Jen orientan pro vymezen hodnoty nikoliv nepatrn lze vychzet z 138 odst.
1 tr. zkonku, kter takovou hodnotu definuje jako pesahujc stku 5000 K.
439, 492 odst. 1, 563 odst. 1, 709 odst. 1 psm. a), 1425, 1534,
2713
Souvisejc pedpisy:
7 odst. 2 zk. o etnictv,
138 odst. 1 tr. zkonku
Z literatury:
viz u 1400
1425
(Vyvratiteln domnnka dobrho stavu majetku)
Pehled vkladu:
I. Stav majetku - relativn pojem (1 a 4)
II. Informan povinnost o zmn stavu (5 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1423
I. Stav majetku - relativn pojem
1.
Vznam invente tkv nejen v tom, e vrn reflektuje skuten rozsah majetku,
tzn. jednotliv vci a prva, nbr i jejich fyzick a prvn pomry.
2.
Fyzickmi pomry se mn vlastnosti, kter jednotliv movit i nemovit vci
maj ve srovnn s tmi, kter by mly mt jako nov, tj. bez jejich amortizace.
Zpravidla jsou tyto vlastnosti vyjditeln jejich cenou v penzch. Obvykle jsou
mrn st a me udrovn, i kdy v nkterch ppadech toto hledisko nen
relevantn. Jejich hodnota se nemus mnit, mnohdy se vak mn v zvislosti na
situaci na trhu.
3.
Prvnm stavem se mn pedevm vliv relevantn prvn pravy vetn jejho
vkladu. Jsou-li toti pedmtem majetku prva, mohou se jejich stav, a tedy i
hodnota a jin vlastnosti mnit s vvojem prvn pravy, kter podlhaj.
4.
Stav jednotlivch vc a prv ve shora vymezenm smyslu je rozhodujc z
hlediska vkonu sprvy. Mn relevantn je, zda strany tento stav hodnot jako
dobr i jinak, nebo to jsou termny znan relativn a v hodnocen stran
subjektivn podmnn. Povinnost sprvce je zjistit skuten stav spravovanho
majetku.
II. Informan povinnost o zmn stavu
5.
O stavu majetku by ml sprvce informovat beneficienta a vlastnka. Informace
by mla vychzet pedevm z invente ( 1426). Vznamn zmny stavu by ml
sprvce registrovat a beneficientm vas notifikovat.
6.
To je v souladu s tm, e sprvce odpovd za urit vvoj stavu majetku. V
ppad, e pedevm beneficienti tvrd, e prvn stav neodpovd stavu
invente, m sprvce nepochybn dkazn povinnost.
1423 a nsl.
Z literatury:
viz u 1400
1426
(Kontrola sprvnosti invente)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Informan povinnost (2 a 3)
III. Prvo kontroly a jeho rozsah (4 a 7)
IV. Povaha prvn pravy a vznam smlouvy (8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1423
I. el
1.
Clem komentovanho ustanoven je zajiovat transparentnost daj v inventi
a kontrolu jeho sprvnosti. Invent je dleitm nstrojem, jeho kolem je
pedchzet ztrtm v dsledku nednho vkonu sprvy. Souasn vak slou i
k ochran sprvce, kter vedle vytovn vykazuje prbnou aktualizac
invente mru plnn svch sprvcovskch povinnost. Jestlie toti beneficienti a
dal osoby vezmou aktualizovan invent na vdom, ani by mu vytkali vady,
schvaluj tm zrove stav majetku za urit obdob (dobu) jeho sprvy.
Nenamtaj-li jeho nesprvnost, vyjaduj s innost sprvce souhlas.
II. Informan povinnost
2.
Z komentovanho ustanoven nepmo plyne povinnost sprvce daje v inventi
aktualizovat. I kdy to nen vslovn stanoveno (jako nap. v ppad vytovn
1436), je z povahy oprvnn kontroly zejm, e jde o prbnou informan
povinnost sprvce a tomu odpovdajc prvo kontroly beneficienta a dalch
oprvnnch osob.
3.
Povinnost informovat prostednictvm invente m sprvce vi beneficientovi a
osobm, o nich to bylo ujednno nebo stanoveno zkonem. Touto osobou je
nesporn zamlen vlastnk. Nelze vak vylouit, e smlouva o zzen sprvy
uruje i dalho adresta invente.
III. Prvo kontroly a jeho rozsah
4.
Vrazem kontroly invente je prvo na nmitky ohledn jeho nesprvnosti
(neplnosti, nepesnosti apod.). Toto oprvnn pslu beneficientu a jin osob,
kter na tom m prvn zjem. Toto ustanoven je teba vykldat tak, e
oprvnn kontroly m nejen beneficient, ale t tato "jin" osoba. Osobou, je
m prvn zjem na sprvnosti invente, je pedevm vlastnk, ale obdobn jako
v ppad adresta invente j me bt t dal osoba stanoven ve smlouv.
5.
Oprvnn osoby jsou pedn oprvnny domhat se doruen invente v
ppad, e tak sprvce neuin z vlastn iniciativy. Jejich hlavn oprvnn vak
zahrnuje kritiku nesprvnosti daj v inventi. Nesprvnost me spovat v
neplnosti invente a v nesprvnm (nepesnm) popisu vc a prv i zjitn
jejich stavu.
6.
Nmitky ve vztahu k obsahu invente mohou mt rzn rozsah. Mohou se tkat
jedn i nkolika poloek, ale mohou mt i ir psobnost.
7.
Nevyhov-li sprvce nmitkm oprvnnch stran, mohou se tyto domhat
ochrany u soudu.
IV. Povaha prvn pravy a vznam smlouvy
8.
Komentovan ustanoven m dispozitivn charakter. Rozhodujc v otzce kontroly
invente je smlouva o zzen sprvy nebo jin smlouva, je tuto otzku
upravuje. Oprvnn osoby se tedy nemohou domhat prv, kter jim smlouva
ani zkon neposkytuj nebo kter jim smlouva upr.
1423 a nsl.
Z literatury:
viz u 1400
1427
(Pojitn majetku a odpovdnosti sprvce)
Z dvodov zprvy:
viz u 1423
Pehled vkladu:
I. el (1 a 2)
II. Pojitn majetku (3)
III. Majetkov odpovdnost sprvce a jej pojitn (4 a 10)
IV. Pojitn odpovdnosti sprvce (11)
I. el
1.
Komentovan ustanoven rozvd a konkretizuje otzku pojitn rmcov
upravenou jako oprvnn sprvce v 1423 odst. 1. Tk se jeho dvou aspekt, a
sice pojitn spravovanho majetku a pojitn sprvcovy majetkov
odpovdnosti pi bezplatn sprv.
2.
Ve shod se zkladnm ustanovenm 1423 stanov zkonodrce i v
komentovanm ustanoven pouze prvo sprvce nechat pojistit spravovan
majetek a svou majetkovou odpovdnost. Toto prvo me sprvce v souladu se
smlouvou vynucovat. Pouze v tchto stanovench ppadech jde toti o pojitn
na nklady beneficienta. Svoje oprvnn vak me sprvce spn vynucovat
jen tehdy, je-li to v souladu se sprvcovskou smlouvou. I v tomto ppad toti
plat zkladn pravidlo v 1423 odst. 2 o tom, e rozhodujcm pravidlem nen
zkon, nbr smlouva. Jen pokud to sprvcovsk smlouva nevyluuje, resp. je v
tomto ohledu "flexibiln", lze toto oprvnn sprvce s spchem vynucovat.
II. Pojitn majetku
3.
Pojitn majetku m slouit k nhrad kody zpsoben bnmi riziky, je
ovem obansk zkonk ble nijak nevymezuje. V souladu s CCQ lze soudit, e
se tmto termnem oznauj prodn udlosti i bn protiprvn jednn vetn
bn se vyskytujcch zloin.
III. Majetkov odpovdnost sprvce a jej pojitn
4.
M-li bt sprvce odpovdn za kodu, kter vznikla pi vkonu sprvy cizho
majetku, pedpokld to, e poruil povinnost ze smlouvy s beneficientem,
ppadn s vlastnkem.
5.
Protiprvn jedn sprvce tehdy, jestlie poruuje sprvcovskou smlouvu,
zejmna sv informan, pouovac a dal povinnosti z n vyplvajc, anebo
jestlie nedodrel standard pe dnho hospode a obezetnosti ( 1411).
Protiprvn me sprvce jednat tak samotnm provdnm sprvy.
6.
Odpovdnost existuje tehdy, vznikla-li koda, poruil-li sprvce zavinn svou
smluvn povinnost a existuje-li pinn souvislost mezi tmto protiprvnm
jednnm a vznikem kody.
7.
Zavinn sprvce spov v poruen pe dnho hospode (objektivizovan
zavinn - viz koment k 1411 a k 1430 sub II).
8.
Sprvce se me zprostit sv odpovdnosti, a tedy povinnosti k nhrad kody,
jestlie mu ve splnn povinnosti doasn nebo trvale zabrnila mimodn,
nepedvdateln a nepekonateln pekka vznikl nezvisle na jeho vli anebo
zpsobil-li kodu beneficient i vlastnk.
9.
Sprvce odpovd t za kodu, kter vznikla jednnm jeho substituta (viz
vklad k 1400).
10.
koda na majetku ve sprv me vzniknout rznm zpsobem a pedevm
me mt rzn formy. V zsad vak jde o skutenou kodu nebo ul zisk.
IV. Pojitn odpovdnosti sprvce
11.
Na nklady beneficienta je sprvce oprvnn nechat svou majetkovou
odpovdnost ze sprvy pojistit. Toto oprvnn m ovem jen tehdy, vykonv-li
sprvu bezplatn. Tm se mysl, e nejde jen o omezenou platu, nbr o zcela
bezplatn vkon sprvy. V takovm ppad lze v souladu se sprvcovskou
smlouvou pojitn odpovdnosti za kodu sprvce vynucovat.
2758 a 2782
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 4
Spolen sprva
1428
(Spolen sprva)
Pehled vkladu:
I. Obecn k pododdlu 4 - spolen sprva (1 a 6)
Psobnost a povaha prvn pravy (4 a 6)
II. Nutnost vnitnho pedpisu (7)
III. Vymezen psobnost (8)
IV. Hierarchie sprvc (9)
V. Jednn a rozhodovn, jejich revokace (10)
Zkonn prava mus pamatovat i na situace, kdy je ustaveno sprvc

nkolik. Pro ten ppad m obecn platit, e spolusprvci o zleitostech sprvy
rozhoduj a v tchto zleitostech jednaj na zklad stanoviska vtiny z nich,
piem kad z nich m jeden hlas. Nevyluuje se vak, aby zkon nebo smlouva
stanovily pro urit ppady cokoli jinho.
I. Obecn k pododdlu 4 - spolen sprva
1.
V pododdlu 4 ( 1428 a 1431) upravil zkonodrce reim spolen sprvy, tj.
vkonu
sprvy
prostednictvm
nkolika
sprvc
(pluralita
sprvc).
Komentovan prava se nevztahuje na ustaven sprvc i na vztah tto mnoiny
k beneficientm i vlastnkm, nbr jen na tvorbu spolen vle sprvc, tj.
upravuje zpsob jejich rozhodovn.
2.
Pedevm je teba vymezit zkladn pojem, kterm je spolen rozhodnut
("rozhodnut spolench sprvc"), tedy institut, kterm spolen sprvci
vykonvaj sprvu a jen zvis na vymezen psobnosti v rmci rozhodovac
innosti sprvc (viz pravu tak v nsledujcch komentovanch ustanovench).
Je zejm, e mn vznamn, procedurln i ist technick opaten nejsou
rozhodnutmi, kter by v kadm ppad ml init cel tm sprvc spolen. Je
nepochybn, nebo to odpovd i efektivnmu veden spravovanho majetku, e
vtinu rozhodnut in sprvce samostatn. Jinak ani nelze sprvu majetku
vykonvat. Proto by ml bt ve smlouv obsaen reim rozhodovn a konkrtn
vymezeny ty typy rozhodnut, resp. ty oblasti a pedmty rozhodnut, kter maj
podlhat vlun jen spolenmu rozhodovn. Mla by to bt ta rozhodnut,
kter se tkaj nebo mohou potenciln tkat samotn podstaty, elu,
smovn a zsad provdn sprvy. Jedin takov rozhodnut jsou pedmtem
pravy komentovanho ustanoven.
3.
Relativn strun, rmcov prava dispozitivnho charakteru je postavena na
tyech zkladnch pravidlech:
a) Zsada tvorby spolen vle ( 1428). Za podmnky existence plurality sprvc
stanovil zkonodrce zkladn pravidlo pro tvorbu jejich spolenho rozhodnut,
kterm je majoritn systm rozhodovn. Pitom se vychz v zsad z rovn vhy
hlas vech jednotlivch sprvc (viz dle). Ani vtinov rozhodnut vak nemus
bt nezbytn sprvn a me odporovat zkladnmu hledisku pro vkon
sprvcovsk innosti obsaenmu v 1411, tj. zsad pe dnho hospode.
b) een zkladnch neshod mezi sprvci soudem ( 1429). Rozpory, resp.

pekky v rozhodovn, kter ji nelze eit rozhodnutm vtiny a kter by
mohly vst k blokaci vkonu sprvy, upravuje zkonodrce v 1429 jako vjimku
z ve uveden zsady.
c) Odpovdnost sprvc. V jedin vt ustanoven 1430 zkonodrce zakotvuje

solidrn odpovdnost sprvc za vkon spolen sprvy. O podstat, rozsahu a
nsledcch tto odpovdnosti vak zkonodrce (viz vak 1400).
d) Postupy rozhodovn. Nkter technick otzky souvisejc se zpornm

stanoviskem jednoho ze sprvc ke spolenmu rozhodovn e zkonodrce v
1431, a to za dvou konstelac: zaprv je to nesouhlas sprvce ptomnho pi
spolenm rozhodovn ( 1431 odst. 1), zadruh nesouhlas sprvce
neptomnho pi tvorb spolenho rozhodnut ( 1431 odst. 2).
Psobnost a povaha prvn pravy
4.
pravu reimu plurality sprvc pebr zkonodrce a na nkter vjimky,
kter evidentn pramen z nepesnho pekladu, z qubeckho kodexu.
5.
Reim spolen sprvy upraven v komentovanch ustanovench se uplatn (viz
koment k 1400) i pi een sprvcovsk plurality vude tam, kde je to v
oblasti psobnosti obanskho zkonku pojmov mysliteln. Se sprvcovskou
pluralitou se lze setkat nejen pi nezbytnm een (nap. sprva spolen vci
nkolika vlastnk), ale i u jinch institut, nebo zkonodrce nevyluuje ani
pluralitu vykonavatel zvti i sprvc pozstalosti.
6.
Cel prava spolen sprvy m povahu dispozitivn, i kdy vslovn odkaz na
smlouvu se nachz pouze v ustanoven 1428 vt prvn.
II. Nutnost vnitnho pedpisu
7.
Zejmna v ppadech rozshlho majetku, resp. pi jeho vnitn diverzifikaci,
kter vyaduj pluralitu sprvc, je vhodn upravit jejich psobnosti a pravomoci
zvltnm pedpisem. Ten se me nachzet v samotn sprvcovsk smlouv
(smlouv o zzen sprvy), ale me jt tak o samostatn prvn jednn vydan
vlastnkem nebo beneficienty, poppad samotnmi sprvci, je m charakter
stanov (viz koment k 1403). Takov pedpis by ml pamatovat i na reim
tvorby spolen vle (rozhodnut) tak, aby se vylouily problmy, je jinak e
prv komentovan ustanoven tohoto pododdlu.
III. Vymezen psobnost
8.
V nkterch ppadech je v zvislosti na rozsahu majetku vhodn rozdlit
psobnost jednotlivch sprvc podle jejich odbornosti nejen v ppadech sprvy
vc a prv, ale zejmna t v oblasti podnikn na kapitlovm trhu a vbec pi
investin innosti. Sprvci mohou pouvat, jak to pipout 1400, sv zstupce
a navc zamstnvat adu odbornk, kte vytvej podklady pro vkon
pravomoc sprvce v mezch jeho psobnosti. Nepochybn vak existuj i nkter
zkladn spolen aspekty vech oblast (psobnost) sprvy, pedevm pak
kritrium pe dnho hospode (viz vklad k 1411). Akoliv jeho aplikace
me bt s ohledem na rozdlnosti v jednotlivch oblastech sprvy velmi
rznorod, i s ohledem na odpovdnost sprvc hraje rozhodujc lohu.
IV. Hierarchie sprvc
9.
Zkonodrce vslovn umouje podle povahy vc a zpsobu provdn a zen
sprvy stanovit reim odchylujc se od zkladnho modelu rovnosti sprvc pi
tvorb spolenho rozhodnut, a to i s ohledem na vznam jednotlivch st
majetku a jeho samotnou povahu. Je mon provst uritou hierarchizaci, kter
odpovd i vha jednotlivch hlas pi spolenm rozhodovn.
V. Jednn a rozhodovn, jejich revokace
10.
Slovnm spojenm "rozhoduje a jedn" v prvn vt komentovanho ustanoven

zaml zkonodrce nepochybn tvorbu spolen vle v koncepnch otzkch,
kterou pak jednotliv sprvci v rmci sv psobnosti provdj. Tento reim plat
pro tvorbu spolench rozhodnut i pro jejich revokaci, resp. zmnu.
464, 1429 a 1431, 1454
Souvisejc pedpisy:
l. 1332, 1338 CCQ
Z literatury:
viz u 1400
1429
(Pekka spolenho rozhodovn)
Pehled vkladu:
I. el a psobnost (1 a 3)
II. Znemonn a pekky rozhodovn (4)
III. Nouzov een (5 a 6)
IV. Soudn rozhodnut (7)
V. Zsadn rozhodnut soudu (8 a 10)
Maj-li sprvci rozhodovat a jednat na zklad vtinovho principu, mohou

uplatnn tohoto principu zablokovat skutenosti, kter rozhodovn a jednn
kolektivu sprvc ochrom ( 1429). Jestlie nastane takov ppad, navrhuje se
rozliit situace, kdy je teba jednat v zjmu udren toho, co je, a situace ostatn.
Jedn-li se o prv ppad, navrhuje se ostatnm sprvcm svit v tom smru
samostatnou psobnost. V ostatnch ppadech (ppadech nebn povahy)
nemohou jednat bez poven soudu. Mus bt pamatovno i na ppad, kdy se
spolusprva dostane do dlouhodobho stavu ochromen sv akceschopnosti:
tehdy se navrhuje, aby se soudu umonilo rozhodnout o dalm vkonu sprvy
zpsobem pimenm okolnostem ppadu.
I. el a psobnost
1.
Zkladn pravidlo rozhodovn vtinou hlas ( 1428) me narazit na nkter
sv inherentn omezen.
2.
Nkter problmy, je brn vtinovmu rozhodnut, lze eit vylouenm, resp.
nahrazenm osoby uritho sprvce, kter bojkotuje innost pi tvorb spolench
rozhodnut; lze tak zmnit vhu hlas jednotlivch sprvc. Doasn lze zvolit
een upraven v komentovanm ustanoven, toti e sprvci jednaj
samostatn.
3.
Zkonodrce v odst. 1 komentovanho ustanoven vyjmenovv pekky
dnho a efektivnho rozhodovacho procesu. To ovem klade urit nroky na
rozhodovn sprvc spovajc v uren, zda je ji teba pekky spolen
tvorby vle lze jet pekonat vtinovm rozhodovnm anebo zda je ji teba
pout opaten podle komentovanho ustanoven. Jinak eeno jde o to, jak
vznam maj pekky a jejich een pro vkon sprvy a odpovdnost sprvc.
II. Znemonn a pekky rozhodovn

K odst. 1
4.
Pklady, kter zkonodrce uvd jako pekky spolenho rozhodovacho
procesu, jsou relativn velmi obecnmi pojmy a jejich vet navc nen zcela
vyerpvajc:
a) Rozpor se zsadou pe dnho hospode. Pekka spovajc v rozporu
spolenho rozhodnut, ale i jednn nkterch sprvc se zsadou pe dnho
hospode (viz vklad k 1411) je dvodem k zvltnmu reimu podle tohoto
ustanoven. Rozpor s touto zsadou je rovn mtkem ostatnch pekek s
ohledem na to, e nap. prv neinnost me mt vliv na kvalitu pe, a tedy:
soulad i rozpor s kritriem dn pe. Pekka spovajc v kvalit
rozhodovn z hlediska zsady dn pe me bt velmi rznorod a mt svj
pvod v mnoha pinch. Typickmi pklady jsou rozhodnut, je vystavuj
majetek zvltnmu riziku, nepedvdatelnm nsledkm i pedvdateln jm.
b) Prvn udlost. Prvn udlost, kter me znamenat pekku ve smyslu

komentovanho ustanoven, je nap. zmna elu sprvy, zmna v osob beneficienta i vlastnka apod. Me j bt i dal okolnost, jako smrt vlastnka, smrt
beneficienta, resp. absence tchto relevantnch osob z jinch dvod. Tato
okolnost jako pekka dnho rozhodovn je vtvorem eskho zkonodrce,
jen tm modifikuje ustanoven l. 1333 CCQ, kter tento dvod neobsahuje.
c) Neinnost sprvce. Zanedbvn povinnost pasivitou sprvce me vst k

nedoucm nsledkm a ve sv podstat je takov stav v rozporu s hlediskem
dn pe (s p dnho hospode). Koneckonc, i kdy by tento kvalitativn
aspekt chybl, neznamen een spovajc v nasazen jinch osob i innost
jinch sprvc zruku kvalitnho vkonu sprvy, nebo nemus splovat zkladn
pedpoklady pro innost sprvce.
d) Odpor sprvce ve vztahu k pluralitnmu rozhodovn. Roli odporu me plnit

jakkoliv relevantn negativn postoj. Podstatn je odpor sprvce proti
koncepnm rozhodnutm. Relevantn jsou pouze vcn dvody nesouhlasnho
postoje sprvce. Pokud jsou v souladu se smlouvou o zzen sprvy a jejm
poslnm, mohou bt pedevm signlem pro pijet opaten vyslanch vi
vtin sprvc.
III. Nouzov een
5.
Vn pekky v tvorb spolen vle sprvc si vynucuj peruen innosti
zejmna pi pln sprv. Za tohoto stavu, tj. po dobu, ne bude pekka
odstranna bu v jej samotn podstat, rozhodnutm soudu, anebo jinmi
opatenmi, je jako doasn een pedepsn urit tranzitivn udrovac reim.
Ten pipomn prostou sprvu, me se vak od n liit men intenzitou a v
nkterch ppadech pekroenm jejch limit smujcch pouze k zachovn
souasnho stavu. Zle vdy na konkrtnch okolnostech ppadu. Odlin bude
zejmna postup v ppadech investovn i investin innosti a innosti na
kapitlovch trzch. Obdobn jako v ppad prost sprvy budou sprvci jednat v
ppadech zcizovn jednotlivch vc a prv i pi financovn udrovacch prac.
6.
Tento udrovac pechodn reim mus respektovat jak sprvci pi vtinovch
rozhodnutch, tak i sprvce pi samostatnm rozhodovn v rmci sv psobnosti.
IV. Soudn rozhodnut
7.
V nkterch ppadech je teba i za tohoto pechodnho stavu vyvolanho kriz
ve sprvcovsk innosti uinit nkter zsadn rozhodnut, je rmec udrovac
innosti pesahuj. Nkdy jde dokonce o rozhodnut zsadnho vznamu, jako
nap. o elu sprvy, nebo to vyaduj vnj okolnosti. V takovch ppadech
mus sprvci, beneficienti nebo vlastnk podat soud o vydn rozhodnut (sub
V). Soud bude v urgentnch, mn vznamnch vcech jist rozhodovat
pedbnm opatenm, ve vcech koncepce pak rozsudkem. V konkrtnch
ppadech by nicmn ml vdy brt v vahu el sprvy, prospch beneficienta,
ohled na vlastnka a tet osoby a rovn pihlet i k rovni uskuteovn sprvy.
V. Zsadn rozhodnut soudu

K odst. 2
8.
Stav pechodnho een krize m nepochybn sv asov omezen. Zejmna v

ppadech pln sprvy tento reim neodpovd jejmu elu a smyslu. Po urit
dob, zejmna s ohledem na nemonost i nezpsobilost jinho een, me
soud na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, rozhodnout o jinm reimu,
ne kter je pedvdn zsadou majoritnho rozhodovn v 1428.
9.
Navrhnout toto een me nepochybn kad ze sprvc a beneficient, ale i
vlastnk. Prvn zjem na zmn reimu rozhodovn me mt i tet osoba, je
kriz, kterou nelze pekonat udrovacm stavem, me utrpt jmu i ji jmu
utrpla.
10.
Monosti uzpsoben reimu rozhodovn vytyuje zkonodrce opt pkladmm
zpsobem. Soud me rozhodnout o tom, e o uritch zleitostech bude
rozhodovno vtinov, zatmco o jinch jinm zpsobem, nap. za ingerence
beneficient. Soud me zmnit vhu hlas jednotlivch sprvc anebo vymezit
v rozporu s dosavadnm reimem stanovenm smlouvou i jinm pedpisem
zpsob vkonu sprvy.
1411, 1428
Souvisejc pedpisy:
l. 1333 CCQ
Z literatury:
1. Tich (ed.): Odpovdnost advokta za kodu, 2013. Dle viz u 1400.
1430
(Odpovdnost sprvc)
Pehled vkladu:
II. Povaha a rozsah odpovdnosti sprvce (3 a 7)
III. Solidrn odpovdnost sprvc a vjimka z n (8)
Ze spolen sprvy plyne dsledek solidarity spolusprvc. Zejmna v

ppadech voln spolusprvc ke spolen odpovdnosti mohou nastat pokusy
exkulpovat se s argumentem, e protiprvn rozhodnut nebo iny byly uinny
proti vli nkterho ze spolusprvc nebo za jeho neptomnosti. Proto se v
1428 (dnes 1431 - pozn. aut.) navrhuje stanovit vyvratitelnou domnnku, e
spolusprvce souhlasil se vemi rozhodnutmi ostatnch, s nimi neprojevil
prokazateln nesouhlas.
I. el a psobnost
1.
elem komentovanho ustanoven je zakotven vjimky ze zsady solidrn
odpovdnosti mnoiny sprvc. I kdy zkonodrce nepouv pojem
"odpovdnost", jak to dsledn uskuteuje vude jinde v obanskm zkonku,
je nepochybn, e spojen "bt zavzn ze sprvy" znamen odpovdat za vkon
sprvy cizho majetku, resp. za vady, pochyben i nedostatky tohoto vkonu.
Jinak eeno znamen povinnost nst sekundrn povinnost, kter vyplv z
nesplnn povinnosti primrn, je je stanovena zkonem i smlouvou nebo
obma, ppadn nst povinnost vyplvajc z odpovdnosti za nsledky jednn,
kter je protiprvn a jeho nsledkem je jma.
2.
V ppad plurality sprvc plat v zsad vdy solidrn odpovdnost. Touto

zsadou, resp. tmto zkladnm pravidlem, se d jak jednotliv druhy sprvy
(sprva prost a sprva pln), tak i odpovdnost sprvc majetku v jinch
pasch obanskho zkonku.
II. Povaha a rozsah odpovdnosti sprvce
3.
Pi stanoven, resp. uren povahy i druhu odpovdnosti sprvce je teba
vychzet pedevm z povahy a elu jeho innosti. Tmito charakteristikami se
innost sprvce bl nebo je velmi obdobn innosti jinch pedstavitel tzv.
svobodnch povoln, kte poskytuj obdobn sluby jako sprvce, jakmi jsou
nap. lkai, advokti (viz k tomu lit. . 1), noti apod. Pro vechna tato povoln
je charakteristick, e osoby, kter je vykonvaj, jsou pi respektovn zkona a v
jeho rmci povinny dit se pokyny tch, kte je innost povili a kte jim
poskytli urit oprvnn, kter vce mn pesnm zpsobem vymezili. V danm
ppad maj beneficienti informan povinnost a prva mandanta. Jsou tedy
povinni sprvce informovat o jeho povinnostech, stavu a rozsahu pedmtu
sprvy, cli innosti sprvce a zpsobu jeho dosaen. Naproti tomu sprvce je
povinen informovat svho mandanta o svm nzoru na mandt a upozornit jej na
vechny vhody a nevhody, jako i rizika a nadje, je jsou s vkonem sprvy
spojeny.
4.
Sprvce neodpovd za vsledek, ale za to, jakm zpsobem o vsledek usiloval,
co je posuzovno hlediskem pe dnho hospode.
5.
Odpovdnost sprvce je odpovdnost zaloenou na objektivizovanm zavinn
(viz koment k 1411 a 1417), je pedstavuje dodrovn standardu pe
dnho hospode; tak lze vykldat reim podle 2911 a 2912 (domnnka
nedbalosti), resp. 2913 a 2914 (poruen smluvn povinnosti; viz t vklad u
1427 sub. II).
6.
Od tchto ppad se odliuj stavy protiprvnho jednn, kterch se sprvce
svou nedbalost dopustil a kter podlhaj obecn odpovdnosti za zavinn nebo
za kodu, kterou zpsobil neopatrnm nakldnm s uritm majetkem, kter
pat do spravovan majetkov podstaty. Tak sprvce odpovd nap. za kodu na

spravovanm vozidle, kterou zpsobil neopatrnou jzdou.
7.
Pihlet je teba t k povaze povinnost, pokynm udlenm sprvci a k podlu
beneficienta, resp. vlastnka na zpsoben jm.
III. Solidrn odpovdnost sprvc a vjimka z n
8.
Je teba pipustit, e a na prvn pohled komentovan ustanoven vzbuzuje
dojem kogentn prvn normy, tak je stejn jako i ostatn prvn normy v tomto
oddlu dispozitivn povahy. Znamen to, e nejen zkon, ale pmo i strany si
mohou smluvn stanovit proporcionln odpovdnost, nebo dokonce vylouit
odpovdnost nkterch sprvc, resp. upravit ji jinm zpsobem. Jejich ujednn
je omezeno pouze zkladnmi zsadami omezujcmi autonomii vle, tedy
principy, na kterch je zaloen cel obansk zkonk.
1428, 1431
Z literatury:
viz u 1400
1431
(Obrana proti spolenmu rozhodnut)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Vyjden nesouhlasu a domnnka souhlasu (2 a 5)
III. Souhlas a nesouhlas neptomnho sprvce (6 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1430
I. el
1.
elem komentovanho ustanoven je stanovit pravidla obrany proti spolenmu
rozhodnut sprvc, a sice ve dvou konstelacch uskutenn dotench
rozhodnut. Prvn je ppad, kdy byl nesouhlasc sprvce ptomen vydn
rozhodnut nebo samotnmu rozhodovn jako ppravnmu procesu vedoucmu k
rozhodnut (odst. 1), druhou je pak situace, kdy sprvci pijali rozhodnut v
neptomnosti dotenho sprvce (odst. 2). Tato prava slou pedn k mon
korektue spolench rozhodnut, mnohdy jako upozornn na pekky
rozhodnut, zejmna nedodren standardu dn pe (viz t vklad u 1429),
a konen i k informovn beneficienta o odlinm stanovisku sprvc ohledn
uritho rozhodnut.
II. Vyjden nesouhlasu a domnnka souhlasu

K odst. 1
2.
Nesouhlasem lze chpat projev vle jednoho nebo vce sprvc, jen je v rozporu
s rozhodnutm, tedy s projevem vle uinnm vtinou sprvc. Aby si takov
projev vle nesouhlascch subjekt zaslouil reim tohoto ustanoven, je
zapoteb, aby ml uritou relevanci. Mus se tkat podstaty alespo sti
rozhodnut, tj. jeho vcnho obsahu, zpsobu pijmn takovho rozhodnut a
jeho zkladnch formlnch nleitost.
3.
Zkonodrce nestanov proces nakldn s nesouhlasem (srov. sub III), je ale
nepochybn (jak t vyplv z komente k ustanoven 1429), e nesouhlas
me za uritch okolnost vyvolat krizi v rozhodovn a dalm provdn sprvy.
Jeliko takov nsledek me zpsobit znan jmy, mli by sprvci vetn
sprvce nesouhlascho vymezit vznam vyjdenho nesouhlasu a jeho
psobnost. Lze-li jeho psobnost lokalizovat, resp. omezit pouze na nkolik
otzek, pak lze postupovat i tak, e sprvci sistuj (pozastav) provdn jenom
uritch st svho rozhodnut, vi kterm podstata nesouhlasu smuje, a
zbytek a ostatn obsah rozhodnut nadle provdj.
4.
Svj projev nesouhlasn vle mus nesouhlasc sprvce poddit uritmu
reimu, jen se tk asovho omezen oznmen nesouhlasu a adresta
takovho projevu. V tomto ohledu mus relevantn nesouhlas jako projev vle
splovat dv podmnky. V prv ad mus bt bez prodlen sdlen ostatnm
sprvcm (a bez zbytenho odkladu oznmen tak beneficientovi, resp.
beneficientm). Jeto se podle odst. 1 jedn o situaci, kdy je nesouhlasc
ptomen alespo vydn rozhodnut, spln prvn, ale nedostaujc podmnku
nesouhlasu tm, e sv stanovisko sdl bu bezprostedn po vydn rozhodnut,
nebo alespo ped skonenm schze sprvc. Druh podmnka spov v
oznmen nesouhlasnho projevu vle bez zbytenho odkladu beneficientu. V
souasn dob, mimo jin za existence elektronickho spojen, lze dobu "bez
zbytenho odkladu" vymezit teoreticky i mn ne temi pracovnmi dny. V
ppad plurality beneficient posta, e je nesouhlas oznmen jednomu z nich.
5.
Nejsou-li splnny tyto podmnky, stanov se vyvratiteln domnnka schvlen
takovho rozhodnut i ze strany nesouhlascho sprvce.
III. Souhlas a nesouhlas neptomnho sprvce

K odst. 2
6.
Lhta k oznmen nesouhlasu v ppad, e rozhodnut bylo vydno v
neptomnosti sprvce, m ryze subjektivn potek. Nepedpokld se povinnost
neptomnho sprvce usilovat o to, aby se takov rozhodnut dozvdl. To m
ovem za nsledek, e jeho negativn stanovisko - nesouhlas (kvalifikovan
nesouhlas) se mohou ostatn sprvci, resp. beneficient, dozvdt za relativn

neomezen dlouhou dobu po vydn svho rozhodnut. To vak nen ani v zjmu
nesouhlascho sprvce, kter by se ml starat o vydn rozhodnut a zaujmout k
nmu ppadn zporn stanovisko, kter bez zbytenho odkladu, tj. obdobn
jako v pedchozm ustanoven do t dn, mus oznmit ostatnm sprvcm a
beneficientovi.
7.
Zkonodrce vyaduje neptomnost v dob pijet rozhodnut. To znamen, e je
nerozhodn, zda nesouhlasc sprvce byl ptomen pi pprav rozhodnut,
pokud v dob, kdy pro rozhodnut bylo hlasovno, resp. rozhodnut bylo
oznmeno, fyzicky ptomen nebyl. Nen rozhodujc, z jakch dvod se tak stalo.
Relevantn je pouze jeho objektivn absence v dob pijet rozhodnut.
8.
Zsadn vznam m nesouhlas sprvce v ppad, e existuj pouze dva sprvci a
spolen rozhodnut mus bt vydno vtinou. Pak je takov rozhodnut v
ppad nesouhlasu neinn. V jinch ppadech vak zle na tom, jak frum
je k pijet rozhodnut vyadovno. Za zkonn pravy, tj. vtinovho pijmn
spolench rozhodnut, m nesouhlas vznam informativn, a to pedevm s
ohledem na dn vkon sprvy a stav jejho pedmtu.
1421, 1428
Z literatury:
viz u 1440
Podddl 5
Obezetn investice
1432
(Obezetnost)

Pehled vkladu:
I. el a povaha prvn pravy (1 a 2)
II. Investice (3 a 5)
III. Obezetnost (6 a 7)
IV. Nutnost diverzifikace portfolia (8 a 11)
Sprva cizho majetku je pravideln spojena s jeho udrovnm a

rozmnoovnm. Sprvce je pi sprv povinen dbt o zlepen majetku, kter
spravuje, ale zrove mus bt beneficient v nezbytn me ochrnn ped
rizikovmi investicemi svho majetku.
Proto se v 1432 a 1433 stanov pravidla obezetnho investovn.

Spravuje-li sprvce tak penze, me je bu investovat, anebo uloit na et. V
zjmu bezpenosti loky se navrhuje stanovit, e dlouhodob (na zklad
smlouvy o vkladovm tu v podob tzv. termnovho vkladu) lze penze
beneficienta uloit jen u banky.
Pokud sprvce investuje majetek beneficienta jinm ne obezetnm

zpsobem, nahrad kodu z toho ppadn vzniklou.
I. el a povaha prvn pravy
1.
Pkaz obezetnosti je teba chpat jako konkretizaci standardu pe dnho

hospode v oblasti investovn. Je opakovnm ji jednou vyjdenho pkazu
pro nakldn s penzi v reimu prost sprvy (viz 1407). Mra obezetnosti m
ovem v oblasti investin politiky, kter se bude tkat pevn (a mnohdy i
vlun) innosti sprvce v reimu pln sprvy, i jin dimenze (jinak Pihera, lit. .
1, s. 1176). Obezetnost, tj. vlastn specifick pe v sektoru znanho rizika, je
projevem nutnosti vzhledem k produktm na kapitlovch (finannch) trzch a
nutnosti zven standardu odpovdnosti sprvce ( 1432).
2.
I pravidlo obezetnosti je obsaeno v prvn norm dispozitivnho charakteru, je
upednostuje smluvn pravu, kter m o to vt vznam, o riskantnj
(rizikovj) investovn je. Zejmna na finannch trzch se pedpokld vysoce
specializovan innost odbornho sprvce v tomto oboru. O to pelivj a
specifitj mus bt volba sprvce (viz vklad k 1400). Smluvn reim m o to
vt vznam, o lpe me vystihnout specifika konkrtnho aranm sprvy a
pomru mezi stranami. Klovou roli hraje jak v zjmu beneficient, tak i sprvce,
nebo pedstavuje zklad nakldn s investicemi a pedevm reim dohledu,
kontroly a transparentnosti. Tento reim zahrnuje pedevm povinnost sprvce
informovat a pouovat beneficienta - investora. Nejen na koncepci jejich smlouvy,
ale pedevm na dodrovn povinnost z n plynoucch zvis i odpovdnost
sprvce a prva beneficienta.
II. Investice
3.
Investice je vsledkem investovn. Obansk zkonk nestanov vet investic,
kter by ze zkona byly povaovny za rozumn, jako nap. nkup nemovitost,
obligac, cennch papr veejnoprvnch korporac apod. (na rozdl od 1339
CCQ). Pouze v 1433 nkter investice zakazuje a v 1434 povoluje, jak se me
nakldat s penzi.
4.
Je nutno rozliovat mezi tmito etnmi pojmy: vdaji a pjmy na jedn stran a
nklady a vnosy na druh stran. Rozdl mezi pjmy (nap. zlohou) a vdaji je
vsledkem pennho toku (cash flow), je jm faktick zmenen i zvten aktiv.
Rozdl mezi vnosy (v zsad obrat) a nklady je budouc zvten i zmenen
majetku, jak ho zachycuje vsledovka. Je-li tento rozdl kladn, jedn se o zisk, jeli zporn, jedn se o ztrtu, piem oba pojmy dn prvn pedpis nedefinuje,
nebo to ani nen zapoteb. Vsledkem investice je tedy souet dchodu (pjmu)
a zhodnocen majetku (kapitlovho vnosu), tedy pomr mezi pevnmi

(zaruenmi) vnosy zejmna z pojitnch vklad a pohyblivmi (nejistmi)
vnosy z investic do podnikn.
5.
Podle komentovanho ustanoven sprvce o investicch "rozhoduje". To znamen,
e je oprvnn se svenmi prostedky nakldat podle elu sprvy, i kdy nen
vlastnkem. V ppad, e pi tom poru ustanoven zkona nebo smlouvy, bude
za to odpovdat celm svm majetkem nebo i veejnoprvn.
III. Obezetnost
6.
Obezetnost znamen minimalizaci rizika. Je konkretizovna pomrem pjm a
vnos ve vztahu k riziku. Podle dvodov zprvy m sprvce povinnost majetek
udret a rozmnoit. Zatmco prost sprva je v 1405 definovna jako "zachovn
majetku", pln sprva v 1409 naopak jako jeho "rozmnoen". Investovn tedy
me smovat jak k zachovn majetku, tak k jeho rozmnoen, piem
rozmnoenm se rozum sil, aby reln hodnota majetku po odeten inflace
byla vy ne ped vznikem sprvy. Zrove m bt spravovan majetek
zlepovn, tj. udrovn tak, aby jeho stav byl lep ne ped vznikem sprvy.
Limitem je vak nepimen riziko.
7.
Obansk zkonk pedpisuje, "je-li to mon", aby vsledek minimalizace
investinho rizika byl "rozumn". Kritriem maj bt "hospodsk podmnky", co
je urit objektivizan hledisko. Rozum se jm stav trhu, obvykle v R. Po sprvci
nelze spravedliv poadovat, aby dosahoval lepch vsledk ne trh jako celek.
V ppad pochyben se bude posuzovat, zda sprvce jednal s p dnho
hospode.
IV. Nutnost diverzifikace portfolia
8.
Obecn pravidlo diverzifikace portfolia jako jeden z pedpoklad zmrnn rizik a
dnho investovn me ve svm proveden stit v dosti rozdln koncepty.
Alternativn investovn se odliuje od konzervativnho nap. tm, e akcie

(investice) jsou asto financovny z pjek. Jinak je tomu u derivt, kter spolu s
termnovmi obchody pedstavuj jakousi pte investovn. S vym rizikem jsou
spojeny t vy vnosy. I kdy sprva majetku a zajitn prbnch vnos
mohou mt nejvy prioritu, lze (pi rozshlch majetcch) vyuvat i akci a
alternativnho investovn. Zsady bezpenho a trvalho rozmnoovn majetku
nemohou bt dosaeny pouze pjkami, nbr pedevm prostednictvm
dostaten diverzifikovanho portfolia. Povinnosti k udrovn majetku na stran
jedn a povinnost k zskvn vnos na stran druh nut sprvce investovat do
rznch druh majetku. Zkuenost ukazuje, e i investice do cennch papr
mohou vst ke ztrtm. Diverzifikace pitom znamen jednak investice do
rozdlnch td akci, jednak rozptlen majetku mezi emitenty.
9.
Zsada udrovn majetku zavazuje sprvce investovat zsti i tak, e nevznikaj
jenom vnosy, ale t kurzov zisky. Pkaz zajistit plnn elu sprvy bnmi
vnosy me bt zajitn i formou akci.
10.
Obvykle se mluv o obecnm doporuen optimlnho portfolia. V literatue se
doporuuje nap. rozdlen na 50% dchodu, 30% akci a 20% alternativnho
investovn. Toto doporuen je ovem velmi obecn. Z hlediska druh by mlo
portfolio mt sloen, je zvis na mnoha faktorech, jako nap. elu sprvy,
rozsahu a sloen majetku a poadavcch na cash flow.
11.
Sprvci je t zakzno spekulovat. Poruen zkazu spekulace a nerespektovn
pkazu diverzifikace me vst k jeho odpovdnosti za nhradu kody.
1407, 1433 a 1435
Z literatury:
1176. Dle viz u 1400.
1433
(Investin zkazy)
Pehled vkladu:
II. Totonost osoby (5)
III. Dlunk v prodlen (6 a 7)
IV. Nsledek poruen povinnosti omezen expozice (8)
V. Vznam smlouvy a povaha zkonn pravy (9 a 10)
Z dvodov zprvy:
viz u 1432
I. el a psobnost
1.
Povinnost obezetnho investovn se v komentovanm ustanoven konkretizuje
v oblasti expozice do cennch papr, konkrtn do akci tho emitenta. Toto
omezen, resp. povinnost sprvce konkretizuje povinnost stanovenou v 1432 o
diverzifikaci portfolia. Sprvci se zakazuje nabt pro beneficienta vce ne 5%
akci tho emitenta. Psobnost tto zakazovac normy je ovem teba vkladem
rozit na jakkoliv cenn papry vydvan jednm emitentem. Pihera sprvn

uvd (lit. . 1, s. 1177), e do tto kategorie postien zkazem pat obdobn
cenn papry, je jsou spjaty s rizikem obdobnm akcim. Pat sem tedy i jin
astnick cenn papry, GDR, vymniteln dluhopisy nebo opce na akcie. Pro
zjitn mry omezen 5% od tho emitenta je zapoteb vechny tyto druhy
cennch papr stat.
2.
Komentovan ustanoven stanov dva investin zkazy (nebo opan vyjden
pkazy): a) diverzifikovat a b) neinvestovat u dlunka v prodlen. Vzhledem k
tomu, e oba zkazy jsou zameny na ochranu zjm beneficienta, je pi jejich
poruen jednn neplatn toliko relativn podle 586 odst. 1. Jeliko se jedn
toliko o poruen veejnoprvn povinnosti, 588 o protiprvnm jednn, kter
odporuje zkonu a naruuje veejn podek, se nepouije. U tetch osob pipad
v vahu relativn neinnost podle 589 a nsl. Za poruen tto normy sprvce
odpovd celm svm majetkem nebo i veejnoprvn.
3.
Povinnost diverzifikace se ze zkona (viz vklad k 1432) vztahuje ist jen na
akcie. Ve shod s nzorem Pihery (lit. . 1, s. 1177) je vak tuto prvn normu
nutno vykldat extenzivn, tj. vzthnout ji na vechny obdobn formy asti na
akciov spolenosti. Rovn v ppad investic do jinch typ obchodnch
korporac by maximln velikost podlu nemla pekroit 5%.
4.
Pokud m podle zkona o obchodnch korporacch, resp. mla podle dvj
pravy nov zaloen akciov spolenost zkladn kapitl 2 000 000 K, je
investic vtho rozsahu, kterou by ji bylo nutn diverzifikovat, vce ne 100 000
K. Investic je v tomto kontextu nutn rozumt jakoukoliv expozici, tedy aktivum
nebo podrozvahovou poloku (tj. takovou, kter nen soust bilance). Tato
definice byla soust 2 odst. 1 psm. e) zruen vyhlky . 123/2007 Sb., o
pravidlech obezetnho podnikn bank, spoitelnch a vrnch drustev a
obchodnk s cennmi papry. Vzhledem k tomu, e nyn je definice expozice
soust l. 5 odst. 1 nazen Evropskho parlamentu a rady (EU) . 575/2013 ze
dne 26. ervna 2013 o obezetnostnch poadavcch na vrov instituce a
investin podniky a o zmn nazen (EU) . 648/2012, kter je podle lnku 288
al. 2 SFEU pmo pouiteln, nov vyhlka . 23/2014 Sb., o vkonu innosti
bank, spoitelnch a vrnch drustev a obchodnk s cennmi papry, ji expozici
nedefinuje.
II. Totonost osoby
5.
Pojem "emitent" nem zkonnou definici. Obecn se za nj povauje vydavatel
cennho papru, zde tedy akci. Mnohem sloitj je otzka totonosti osoby, zde
emitenta. Kdyby byla redukovna na prvn osobnost (subjektivitu), mohl by
sprvce v dohod s emitentem tento zkonn zkaz pomrn snadno obchzet
elovm zakldnm dceinch akciovch spolenost. Proto je nutn tento
zkonn pkaz vykldat tak, e se vztahuje na cel koncern (holding).
III. Dlunk v prodlen
6.
Psobnost vty druh komentovanho ustanoven se li od psobnosti vty
prvn. Z hlediska legislativn techniky by proto pro pochopen tto odlinosti bylo
vhodnj mt msto jednoho paragrafu dv paragrafovan ustanoven.
7.
Ve vt druh se pekvapiv kasuisticky vypotvaj druhy cennch papr,
kter sprvce nesm pro beneficienta od dlunka v prodlen nabt. Dlunkem v
prodlen se v kontextu vty druh nerozum jakkoliv dlunk, ale pouze ten, kter
nepln sv povinnosti vyplvajc mu z cennch papr. Cenn papry jsou
upraveny v 514 a 544. Pojem "vnos" je vysvtlen u vkladu 1432 (vr je
upraven v 2395 a 2400).
IV. Nsledek poruen povinnosti omezen expozice
8.
Nerespektovn zkaz obsaench v komentovanm ustanoven znamen
poruen povinnosti sprvce, kter je jednm z pedpoklad odpovdnosti za
kodu. Podstatn je, e ani v tchto ppadech se nevyaduje sprvcovo zavinn.
Ke splnn pedpoklad vzniku odpovdnosti posta samotn jednn v rozporu
se zkonem i sprvcovskou smlouvou.
V. Vznam smlouvy a povaha zkonn pravy
9.
Obdobn jako v jinch ustanovench o sprv je i v tomto na prvn pohled
"psnm" ustanoven obsaena prvn norma dispozitivnho charakteru. Strany
mohou tuto povinnost sprvce upravit, nebo dokonce i vylouit. Naopak mohou
pro sprvce stanovit vznamnj omezen v zjmu bezpenosti spravovanho
majetku. Smlouva me obsahovat t pravidlo, podle kterho je beneficient
zmocnn dvat sprvci konkrtn pkazy k investovn.
10.
V zjmu sprvce (s ohledem na omezen jeho odpovdnosti) je pedkldat
beneficientu monosti investinch nabdek a konzultovat s nm rizika investovn
s ohledem nap. na situaci na pslunch trzch.
514 a 544, 586, 588, 629 odst. 1, 2395 a 2400
Souvisejc pedpisy:
79 z. o. k.,
2 odst. 1 psm. e) vyhlky NB . 123/2007 Sb., o pravidlech

obezetnho podnikn bank, spoitelnch a vrnch drustev a obchodnk s
cennmi papry
Z literatury:
1177. Dle viz u 1400.
1434
(Ukldn penz)

Pehled vkladu:
I. el a charakter prvn pravy (1 a 3)
II. Nakldn s pennmi prostedky (4 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1432
I. el a charakter prvn pravy
1.
Dal konkretizac obezetnho investovn je regulace ukldn penitch
prostedk. Prvn omezen se tk stavu bankovnch i obdobnch instituc. Jsou
zde vyjmenovny finann instituce, kter podlhaj dohledu bankovnho
regultora - tj. esk nrodn banky. Tm se opt sleduje bezpenost prostedk
beneficienta a pedchz se tak ztrtm, kter by mohly vzniknout v ppadech
uloen prostedk u instituc, kter nepodlhaj bankovnmu dohledu.
2.
Svou dikc je komentovan ustanoven velmi flexibiln. Je na vaze sprvce, do
jak mry s ohledem na pedvdanou situaci bude tuto monost vyuvat. Dan
omezen me bt pro dispozitivn charakter prvn normy vyloueno i
modifikovno. Nen samozejm vyloueno, aby smluvn omezen mla dokonce
psnj charakter, ne kter ukld zkon.
3.
I kdy zkon stanov toto omezen jako prvo sprvce a sama pipout jeho
nedodren, me to za danch okolnost znamenat velmi psnou povinnost.
Zle na schopnosti sprvce pedvdat budouc vvoj.
II. Nakldn s pennmi prostedky
4.
Komentovan ustanoven zde stanov jednu formu obezetn investice, protoe
vklady jsou ze zkona pojitny. Tato forma ale nen povinn, protoe zkon
pouv sloveso "moci".
5.
Adjektivum "spravovan" je nadbyten, protoe z povahy vci vyplv, e jin
penn prostedky zde pojmov vbec nepipadaj v vahu. Pennmi
prostedky se rozum jakkoliv penze, tj. hotovost a tak vista vklady, tj.
prostedky vybrateln na podn, nebo jsou kdykoliv k dispozici k placen. et
(konto) je souhrn etnch ppad (m dti a dal) vedench pod njakm slem.
6.
Zkonodrce kasuisticky vypotv formy pennch stav: banka, zahranin
banka nebo spoiteln a vrn drustvo, nebo zkon o bankch nestrojn
nepovauje zahranin banku za banku. Podle zkona o bankch se bankou
rozum akciov spolenost, kter je dritelem licence esk nrodn banky k
pijmn vklad a poskytovn vr. Zkon . 87/1995 Sb., o spoitelnch a
vrnch drustvech, pouv pro spoiteln a vrn drustvo legislativn zkratku
"drustevn zlona". Komentovan ustanoven pot tedy pouze s akciovmi
spolenostmi a s drustvy.
7.
Na rozdl od investovanch vc me bt zpsob uloen ir, nebo zahrnuje i
termnovan vklady. Maximln dlka termnu pro umonn vbru je 30 dn, co
je vak teba vykldat jako bn msc, nebo nen dvodu, aby v ppad
msce, kter m 31 dn, bylo nutn, aby byl vklad vybrateln den pedem.
Dlka termnu nen omezena pesn na msc, ale smluvn podmnky mus
umoovat vklad pedasn, tj. nejdle do msce, vybrat, by se sankc.
Smyslem je, aby vlastnk ml do msce k dispozici vechny penze, kter sprvci
svil.
Souvisejc pedpisy:
zk. o bankch,
zkon . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech a nkterch

opatench s tm souvisejcch a o doplnn zkona esk nrodn rady .
586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis
Z literatury:
viz u 1400
1435
(Udrovn dvj investice)
Z dvodov zprvy:
viz u 1432
Vklad:
1.
Zkonodrce se star i o spravedliv postaven sprvce a vyvenou koncepci
jeho povinnost. Umouje sprvci pedejt rizikovm obchodm, z nich mohou
vznikat ztrty, resp. v jejich dsledku me bt beneficientu zpsobena koda .
Tak tomu me bt i v ppad investice (viz vklad u 1432), za jej vynaloen
sprvce neodpovd, i kdy neodpovdala standardu obezetnosti, nebo se
uskutenila jet ped tm, ne se ujal sprvy.
2.
Sprvce se ujm sprvy, jakmile je ustaven, tj. innost smlouvy o sprv cizho
majetku nebo stanov, kdy vznik sprva cizho majetku (k tomu vce ve vkladu
1400). Pot by ml sprvce provst inventarizaci majetku, zjistit stav spornch
investic a vyut monosti vylouit je z jm spravovanho majetku.
3.
Udrovn investice, kter neodpovd standardu obezetnosti, vak do doby, ne
je vylouena ze spravovanho majetku, vyaduje od sprvce respektovn
standardu pe dnho hospode (viz koment k 1411). Mus reagovat na
zmnu stavu, nap. kdy dojde ke zhoren vnosu. Za poruen sv povinnosti
odpovd celm svm majetkem nebo i veejnoprvn.
4.
Pravidla obezetnosti jsou popsna u vkladu 1432 a 1433. Strany si vak
mohou (nebo jde o dispozitivn prvn pravu) ujednat odchyln reim, nap.
"starou" investici ji ve sprvcovsk smlouv vylouit z masy spravovanho
majetku i zdit zvltn, mn psn reim odpovdnosti sprvce.
1432 a 1433
Z literatury:
viz u 1400
Podddl 6
Vytovn
1436
(Povinnost pedloit vytovn)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Povinnost pedloit vytovn (2 a 6)
III. Pluralita sprvc (7)
Povahou sprvy je dno, e sprvce mus skldat beneficientovi poet ze

svch jednn. Toto skldn t se oznauje jako vytovn a sprvce je
povinen pedloit je beneficientovi alespo kadoron ( 1436) a tak pi
ukonen sv funkce nebo pi zniku sprvy ( 1445). S tm souvis i oprvnn
beneficienta pezkoumat doklady vztahujc se ke sprv a poadovat po sprvci
relevantn informace.
Je-li sprvc ustaveno nkolik, podaj podle veobecnho pravidla

vytovn jako spolen. Me vak bt stanoveno nebo dohodnuto, e kad ze
spolusprvc pod vytovn jen za sebe. To je praktick zejmna pi rozdlen
jejich psobnost na samostatn obory innosti nebo ve vztahu k autonomnm
majetkovm souborm.
I. el
1.
Sprvce spravuje ciz majetek v zjmu beneficienta (kterm bude zpravidla
vlastnk spravovanho majetku, viz koment k 1400). Zkladnm prvem
beneficienta, kter mu umouje zjistit, zda sprvce pi sprv majetku postupuje
doucm zpsobem, je prvo na informace (a tomu odpovdajc povinnost
sprvce tyto informace v relevantnm rozsahu poskytnout). To spov jednak v
prvu na pedloen vytovn ( 1436), jednak v prvu nahlet do etnch
knih a doklad tkajcch se sprvy ( 1437); tato oprvnn jsou doplnna

prvem obdret jakkoliv dal potebn informace tkajc se sprvy ( 1437).
II. Povinnost pedloit vytovn
2.
Pojem vytovn nedefinuje obansk zkonk ani jin zkon (nap. zkon o
etnictv). Vytovnm je tak teba rozumt souhrn relevantnch informac,
kter beneficientovi umouj posoudit, jak byl ve stanovenm asovm obdob
majetek spravovn. Soust vytovn tedy bude pehled spravovanho
majetku, jeho vnosy (pjmy) a nklady (vdaje), kter v souvislosti s nm
vznikly. Zkon pitom poaduje, aby vytovn bylo dostaten podrobn;
mtkem vyhovujc mry podrobnosti je monost ovit jeho sprvnost. Na rozdl
od vzorov qubeck pravy nicmn zkon neumouje navrhnout soudu, aby
jmenoval auditora za elem pezkoumn sprvnosti vytovn (l. 1352 CCQ);
ve sprvcovsk smlouv je nicmn mono zakotvit povinnost sprvce nechat
vytovn pezkoumat auditorem. Beneficient je oprvnn po sprvci poadovat
doplujc informace ( 1437).
3.
Sprvce m povinnost sestavit podrobn vytovn sv sprvy. V zjmu
zajitn tto povinnosti se jev vhodnm, aby sprva majetku byla ze strany
sprvce z hlediska evidence realizovna bu na principech daov evidence
(dve tzv. jednoduchho etnictv), nebo na principech standardnho etnictv
(dve tedy podvojnho etnictv). Zkladn povinnosti v rmci daov evidence
jsou upraveny v ustanoven 7b zk. o danch z pjm tak, e je nutno evidovat
pjmy a vdaje a dle pak tak majetek a dluhy. Vytovn jako takov by pak
mohlo bt naplnno ve form bnch vkaz subjekt vedoucch daovou
evidenci, tedy v podob pehledu o pjmech a vdajch za sledovan obdob a
dle v podob pehledu o stavu majetku a dluzch ke konci danho sledovanho
obdob. Rozhodne-li se sprvce vst etnictv o svenm majetku, pak by se
ml pi tovn dit ustanovenmi zkona o etnictv a dle pak tak vyhlkou
. 500/2002 Sb. k zkonu o etnictv, pokud to nebude odporovat povaze sprvy.
Sprvcem proveden vytovn by pak v takovm ppad obsahovalo tradin
finann vkazy alespo ve form rozvahy a vkazu zisku a ztrty.
4.
Vkazy - a ji na principu daov evidence, i zkonn vkazy - pi veden
etnictv bezesporu napluj pedpoklad pro proveden oven sprvnosti jejich
sestaven, budou-li doloeny jednotlivmi evidennmi knihami (etnmi
knihami), ze kterch bude patrn, jak byly naplnny jednotliv poloky danch
vkaz. Je nesporn, e samotn vkazy toti nemohou dostaten slouit k
oven toho, co je v nich uvdno. Z tohoto dvodu se jev jako vhodn, aby
sprvcovsk smlouva zeteln upravila, nejen jakm zpsobem je sprvce
povinen vst podklady pro sestaven vytovn, ale tak co ve bude obsahem
vytovn, aby bylo mono ovit jeho sprvnost.
5.
Vytovn je nutn pedloit alespo jednou za rok, piem smlouva mezi
sprvcem a vlastnkem (beneficientem) me zakotvit vy etnost.
6.
Krom pedkldn pravidelnho vytovn podle komentovanho ustanoven je
nutn pedloit vytovn tak pi ukonen sprvy ( 1445).
III. Pluralita sprvc
7.
Sprvou majetku me bt poveno vce sprvc ( 1428). To je praktick
zejmna pi velkm objemu spravovanho majetku i jeho odlinm charakteru
(nemovitosti, cenn papry, ochrann znmky apod.). V takovm ppad me
smlouva zakldajc sprvu cizho majetku ( 1400) rozdlit psobnost
jednotlivch sprvc. Logickm dsledkem takovho rozdlen kompetenc je
uren, e kad ze sprvc pedkld vytovn tkajc se majetku, kter
spravuje. Pokud ovem sprvcovsk smlouva takov ustanoven neobsahuje,
pedkldaj sprvci i pi rozdlen sv psobnosti vytovn spolen.
1400, 1428, 1437, 1445
Souvisejc pedpisy:
zk. o etnictv,
zk. o danch z pjm,

kter jsou podnikateli tujcmi v soustav podvojnho etnictv
Z literatury:
1178-1179. Dle viz u 1400.
1437
(Povinnost poskytovat informace)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Prvo pezkoumvat etn knihy a doklady (2 a 3)
III. Prvo na doplujc informace (4 a 7)
IV. Vce beneficient a prvo na informace (8)
V. Odmtnut poskytnut informace (9)
Z dvodov zprvy:
viz u 1436
I. el
1.
Jak je podrobn uvedeno v komenti k 1436, beneficientovi nle prvo na
informace o tom, jak je sprva vedena. sten je prvo na informace upraveno
v 1436 (vytovn), sten potom v 1437 (prvo pezkoumvat etn
knihy a doklady tkajc se sprvy, prvo na doplujc informace).
II. Prvo pezkoumvat etn knihy a doklady
2.
etn knihy definuje 13 zkona o etnictv. Jsou jimi denk, hlavn kniha,
knihy analytickch t a knihy podrozvahovch t. Takov etn knihy by
sprvce byl bezesporu povinen pedloit beneficientovi, pokud by se rozhodl i
ml povinnost evidovat sprvu majetku ve form etnictv dle zkona o
etnictv. Pokud by vak sprvce evidoval sprvu majetku nap. na principech
daov evidence (tedy nikoliv ve form etnictv), pak se lze dvodn domnvat,
e termnem "etn knihy" mohou bt oznaeny tak jin evidenn knihy i
podklady, kter sprvce povede pro obsahov naplnn jednotlivch poloek
vytovn pedkldanho beneficientm. Doklady tkajc se sprvy jsou
jakkoliv zdroje (nerozhodn, zda v elektronick i titn podob), kter se tkaj
sprvy cizho majetku. Budou sem patit napklad smlouvy tkajc se
spravovanho majetku, vpisy z rznch evidenc spravovanho majetku, ale i
podklady soudnho zen, tk-li se spravovanho majetku.
3.
Prvo "pezkoumvat" zahrnuje jak prvo nahlet do uvedench podklad, tak i
prvo poizovat si z nich kopie. Nen pitom vyloueno, aby beneficient zmocnil k
vkonu tohoto prva tet osobu (typicky advokta i daovho poradce).
III. Prvo na doplujc informace
4.
Prvo na informace nen bezbeh. Beneficient me poadovat pouze "potebn

informace, jak je sprva vedena". Je zejm, e vyloueny jsou informace tkajc
se nap. osobnho ivota sprvce (nebo se nejedn o informace o veden sprvy),
ale i informace, kter se sice tkaj sprvy majetku, ale pro posouzen dnosti
sprvy nejsou objektivn potebn (nap. pli detailn informace).
5.
Beneficient me sprvce podat o poskytnut informac kdykoliv a sprvce mu
je povinen v pimen dob vyhovt; pimenost doby bude posuzovna podle
charakteru poadovan informace. Zatmco informace obecnho charakteru bude
sprvce dn vykonvajc svou funkci zpravidla schopen poskytnout na mst a
bez jakkoliv ppravy, k zskn informac vyadujcch pedchoz analzu bude
poteba urit as.
6.
Forma poskytovn informac nen stanovena. asto bude dostaovat stn
forma. U sloitch informac nicmn sprvce dn spln svou povinnost
informovat beneficienta zpravidla pouze v ppad, e informaci poskytne v
textov podob. stn podn by mohlo bt pro beneficienta bez odbornch
znalost spe zavdjc.
7.
Poskytovan informace mus bt poskytnuta srozumiteln a mt dostatenou
vypovdac hodnotu - mus bt urit a poskytovat dostaten a pravdiv obraz o
dotazovan skutenosti (srov. nap. 358 odst. 2 z. o. k.).
IV. Vce beneficient a prvo na informace
8.
Je-li beneficient vce, m prvo na informace kad z nich. Otzkou je, zda se
rozsah informac poskytovan jednotlivm beneficientm me liit napklad v
zvislosti na druhu plnn, kter jim nle, i v zvislosti na okamiku vzniku
jejich prva na plnn. Domnvme se, e takov rozliovn v uritm smru
mon je, a to za pedpokladu, e je dvodn, sprvce postupuje nestrann a
zstv zachovn smysl prva na informace - posoudit, zda je sprva vedena
dn. Beneficient, ktermu nle vnosy ze spravovanho zvodu, tak bude mt
prvo na detailnj informace o tomto zvodu ne beneficient, jemu nle
(pouze) vnosy ze spravovanch akci (a naopak). Stejn tak se domnvme, e
informace poskytovan beneficientovi, ktermu aktuln vznik nrok na plnn,

by mly bt detailnj ne informace poskytovan beneficientovi, jemu prvo
na plnn vznikne teprve v budoucnu. Znovu je vak teba pipomenout, e
rozsah poskytovanch informac vdy mus naplnit zkladn el tohoto prva,
tedy mus bt dostaten, aby bylo mon posoudit, jak je sprva vedena.
V. Odmtnut poskytnut informace
9.
Zkon nestanov zvltn postup pro ppad, e sprvce odmtne beneficientovi
poskytnout poadovanou informaci. V takovm ppad beneficientovi nezbyde
ne se obrtit na soud a informac se domhat alobou na plnn (poskytnut
informac).
1436
Souvisejc pedpisy:
13 zk. o etnictv
Z literatury:
viz u 1400
Oddl 3
Skonen sprvy
1438
(Skonen innosti sprvce)
Pehled vkladu:
I. Skonen sprvy - pojem, psobnost (1 a 7)
II. Jednotliv dvody skonen innosti sprvce (8 a 12)
Z dvodov sprvy (k 1438 a 1447):
Ustanoven o ukonen sprvy reflektuj bn uznvan zpsoby zniku

povinnost: odvoln sprvce, sprvcovo odstoupen, dle skutenosti ovlivujc
sprvcovu duevn nebo majetkovou zpsobilost vykonvat sprvu, a konen
uplynut sjednan doby nebo naplnn dohodnutho elu sprvy, ppadn znik
beneficientova prva ke spravovanmu majetku (posledn uveden formulace je
obecn z toho dvodu, e beneficient nemus bt jen vlastnkem spravovanho
majetku, ale i pachtem, njemcem apod.).
I. Skonen sprvy - pojem, psobnost
1.
V oddlu 3 ( 1438 a 1447) upravil zkonodrce reim skonen sprvy cizho
majetku a nkter jeho nsledky. Skonen sprvy m vznam pro samotn
spravovan majetek a tk se nejen beneficient a vlastnka tohoto majetku, ale i
tetch osob.
2.
Prvn prava skonen sprvy m rovn dispozitivn charakter, kter umouje
jeho smluvn pravu.
3.
Zkonodrce pedevm upravuje dvody skonen sprvy, kter z hlediska sv
povahy mohou spovat v osob samotnho sprvce ( 1438 a 1444). Sprva
me bt t ukonena z objektivnch dvod, a to uplynutm doby, pro kterou
byla zzena, dosaenm jejho elu i znikem prva beneficienta ke
spravovanmu majetku ( 1439). Zkonodrce rovn upravil nkter nleitosti

samotnho ukonen, jako je tomu v ppad odstoupen i odvoln sprvce (
1440 a 1441).
4.
Komentovan oddl 3 obsahuje t pravu nkterch nsledk spovajcch ve
zvltnch povinnostech sprvce a specifickch oprvnnch tkajcch se
ukonen jeho innosti. Jeho povinnosti jsou obsaeny v 1443, 1445 a 1446.
Specifick oprvnn spovajc v zadrovacm prvu, je slou k zajitn
pohledvek ze sprvy, upravuje zkonodrce v 1447.
5.
Smlouvou mohou strany dvody skonen sprvy upravit po svm, i kdy sotva
mohou pominout nkter dvody uvdn v zkon. Mohou nap. stanovit
vpovdn lhty pro odstoupen, resp. pro odvoln, jako i upravit nkter
dvody a zejmna t nsledky skonen sprvy s ohledem na pluralitu sprvc.
Zkonodrce toti upravuje pouze skonen za pedpokladu existence jedinho
sprvce.
6.
Dvody skonen sprvy se budou aplikovat v jinch ppadech sprvy cizho
majetku jenom obtn (nap. 2042). Jednotliv prava sprvy s ohledem na jej
zvltnosti obvykle dvody skonen sprvy upravuje specifickm zpsobem
(nap. 896 a nsl.). Zvltn prava m pednost ped touto pravou, ji lze
povaovat za obecnou.
7.
Pod pojem skonen sprvy lze subsumovat rzn spojen, resp. termny, kter
zkonodrce v jednotlivch ppadech pi prav nkterch nsledk skonen
sprvy uv. Za skonen sprvy lze povaovat ukonen innosti sprvce (
1438), znik sprvy ( 1439), odstoupen od sprvy ( 1440) a ukonen sprvy (
1446). Vechny tyto vrazy, resp. spojen lze povaovat za synonymum pro
vyjden skonen sprvy, jak plyne z nzvu oddlu 3.
K 1438
II. Jednotliv dvody skonen innosti sprvce
8.
Odstoupen je jednostrann projev vle adresovan podle reimu upravenho v
1440 odst. 1. Pro formu odstoupen nepedepisuje zkonodrce dn nleitosti.
Zpravidla vak bude odstoupen uskutenno psemnm prohlenm sprvce.
Zkonodrce nepedepisuje dnou dobu, kter mus uplynout mezi adresovnm
projevu o odstoupen a jeho innost. Jeho innost nastv dojitm prohlen o
odstoupen ( 571 odst. 1), piem omezen monosti odstoupen z hlediska asu
jsou upravena v 1440 odst. 2.
9.
Odvoln je obdobn jako odstoupen jednostrann projev vle, pro kter je sice
pedepsna specifick (psemn) forma ( 1441), pro nj vak dle dle nejsou
stanoveny dn zvltn dvody nebo podmnky.
10.
Omezen svprvnosti sprvce ( 55 a nsl.) je dalm dvodem pro skonen
innosti sprvce. Jeliko jedinm pedpokladem pro vkon sprvce cizho majetku
je svprvnost osoby sprvce, pak je-li tato omezena, skon innost sprvce
prvn moc soudnho rozsudku o tto skutenosti.
11.
innost sprvce kon tak prvn moc vyhlen rozhodnut o padku sprvce.
Tak lze chpat slovn spojen "osvden padku".
12.
Akoliv to zkonodrce v 1438, tj. v zkladnm ustanoven o skonen innosti
sprvce, neuvd, je jednm z dvod skonen sprvcovsk innosti smrt sprvce
( 1444).
1439 a 1447
Souvisejc pedpisy:
40 z. . s.,
136 insolvennho zkona
1439
(Skonen sprvy z objektivnch dvod)
Pehled vkladu:
II. Uplynut doby (2 a 3)
III. Dosaen elu (4)
IV. Znik prva beneficienta (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1438
I. el a psobnost
1.
elem tohoto ustanoven je stanoven dalch dvod zniku sprvy cizho

majetku. Jde o objektivn dvody, tedy dvody, kter nespovaj v osob sprvce,
na rozdl od dvod uvedench v 1438. Tyto dvody spovaj v prvnch
udlostech, s jejich vznikem se ve znik sprvy. Opt vak plat, e si strany
mohou dohodnout i dal dvody zniku sprvy, kter se netkaj osoby sprvce.
II. Uplynut doby
2.
Jestlie byla sprva asov omezena, a tedy i innost sprvce mla asov limit
shodn s ukonenm sprvy, zanik sprva, a tedy i vztah sprvce k dalm
stranm, samotnou skutenost spovajc v dovren okamiku skonen sprvy.
Sprva ovem me skonit i tm, e byla asov omezena pouze innost, resp.
prvn pomr sprvce, a nov sprvce nebyl ustanoven.
3.
K ukonen sprvy nen zapoteb dalho prvnho jednn nebo autoritativnho
rozhodnut. Poslednm dnem obdob, na kter byla sprva omezena, dochz k
jejmu zniku. Jakkoliv prohlen i rozhodnut m pouze deklaratorn povahu.
III. Dosaen elu
4.
Sprva kon okamikem, kdy bylo konstatovno dosaen elu, k nmu sprva
smovala. Nezle na tom, jak el sprva mla i jak byl tento el
formulovn. Protoe je vak el pojmem velmi abstraktnm, i kdy v nkterch
ppadech jej ble vymezit lze, mohou existovat pochybnosti o okamiku
uskutenn elu. Proto je zapoteb, aby tuto skutenost konstatovala povolan
strana. Je j zejm vlastnk i beneficient. V nkterch ppadech vak toto
pravidlo nebude platit, nebo tento okamik bude konstatovn autoritativnm
rozhodnutm i jinm prvnm aktem. Tak nap. jestlie sprva slouila k
zhodnocen a prodeji nemovitosti, pak je sprva ukonena zpisem novho
vlastnka nemovitosti do veejnho rejstku, nebo bylo dosaeno jejho elu.
IV. Znik prva beneficienta
5.
Beneficient je pojmovm znakem sprvy. Je oprvnn ze spravovanho majetku,
a jestlie toto oprvnn ztrat, pozbv sprva svho smyslu. Tak tomu je
zejmna tehdy, jestlie jsou vlastnk a beneficient jedna osoba. Ke ztrt prva,
resp. jeho zniku me dojt nap. rozhodnutm vlastnka nebo zruenm zvti,
kterou byl beneficient ustaven.
1438, 1440 a 1447
Z literatury:
viz u 1400
1440
(Odstoupen sprvce)
Pehled vkladu:
I. innost projevu vle sprvce o odstoupen (1 a 2)
II. Omezen prva sprvce na odstoupen (3 a 5)
Sprvce me ze sv funkce odstoupit, ale neme tak uinit bez vnho

dvodu nebo v nevhodnou dobu, nebo tm by poruil svoji povinnost jednat v
beneficientov zjmu. Pokud sprvce rezignuje na svoji funkci, m povinnost
oznmit fakt rezignace nejen tomu, kdo jej ustavil, ale tak dalm
zainteresovanm osobm ( 1440).
I. innost projevu vle sprvce o odstoupen

K odst. 1
1.
Odstoupen sprvce z funkce je jednostrann projev vle, jeho forma nen
zkonem urena, a kter, aby se stal innm a zpsobil odstoupen, mus bt
adresovn v zkon jmenovanm osobm. Prvn z nich je subjekt, kter je
oprvnn povolat novho sprvce, dalmi jsou beneficient, ostatn sprvci,
pokud existuj, a dle subjekt, kter nad sprvou vykonv dohled. Odstoupen
sprvce nabv innosti okamikem, kterm bylo dorueno v poad posledn
prohlen. Tmto okamikem me bt i datum, kter teprve nsleduje po dojit,
pokud sprvce svj projev vle adresoval s uritm pedstihem, tedy ped svm
skutenm odstoupenm, a to zejmna proto, aby bylo mon ustavit jeho
nstupce (viz dle koment k odst. 2 tohoto ustanoven).
2.
Urit pochybnosti, nikoli vak s ohledem na skonen sprvy, vyvolv pojem
"dohledu nad sprvou". Tento pojem by ze systematickho hlediska nepochybn
patil do vodnho ustanoven o sprv cizho majetku (viz koment k 1400).
Lze tedy soudit, e takov osoba me bt instalovna na zklad smlouvy i
stanov, kde jsou stanoveny jej pravomoci. Nelze vak vylouit zzen
(veejnoprvnho) dohledu nad sprvou cizho majetku (a svenskm fondem) v
budoucnu (viz vklad k 1400 sub V a k 1413 a 1463).
II. Omezen prva sprvce na odstoupen

K odst. 2
3.
Prvo sprvce na "odstoupen od sprvy" i "odstoupen z funkce" (viz rozdln
termny stejnho vznamu v ustanoven 1440 odst. 1 a 2) je omezeno z dvodu
ochrany zjm beneficienta a samotnho spravovanho majetku. I v souvislosti s
odstoupenm mus toti sprvce respektovat zsady dn pe. Rozsah tohoto
omezen nepochybn zvis na znn sprvcovsk smlouvy, ale pedevm t na
potu a schopnostech dalch sprvc. Nevhodnou dobou je nap. doba, kdy m
bt rozhodnuto o investicch v ppad, e je sprvce jedinm sprvcem nebo
mezi vce sprvci nap. jedinm odbornkem na investovn. M-li se tedy
rozhodnout o uzaven smlouvy v tomto smru, resp. smlouva je ve fzi
vyjednvn, lze takov obdob povaovat za nevhodnou dobu, po kterou se
sprvci vyuit (vkon) prva odstoupen zakazuje. Sprvce nesm sv povinnosti

k dn sprv poruit ani jinak, nap. tm, e odchz v okamiku, kdy je teba
podat urit prostedky prvn ochrany, jejich podn je asov limitovno.
4.
Tmto problmm pedejde sprvce tm, e okamik svho odstoupen oznm s
pedstihem.
5.
Sankce zakotven v zvru tohoto ustanoven je redundantn, nebo sprvce m
obecnou odpovdnost za kodu, pod ni lze subsumovat i ppad jejho zpsoben
v ppad odstoupen od sprvy.
1438, 1559
Z literatury:
viz u 1400
1441
(Zpsob odvoln sprvce)
Pehled vkladu:
I. Neomezen prvo na odvoln (1 a 4)
II. Zpsob a innost odvoln (5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1438
I. Neomezen prvo na odvoln
1.
Jeliko zkon neobsahuje ustanoven zakotvujc reim ustaven sprvce ani
nezmiuje osobu, kter toto prvo me vykonat, je logick, e zkonodrce v
komentovanm ustanoven toto prvo odvolat sprvce dv tomu, kdo jej ustavil,
a jm byl kdokoliv. Tato osoba m neomezen prvo sprvce odvolat jak z
hlediska vcnho, tak asovho. Vzdor tomu by se i pi tomto aktu mlo
respektovat zkladn pravidlo dn sprvy, a tedy i jej el. Odvolnm by tedy
beneficientu nemla vzniknout jma na majetku, resp. na prvech.
2.
Zcela bez omezen jsou zmnn vcn dvody, i kdy by zde odvolvajc ml
mt ohled na el sprvy a innost odvolvanho sprvce. Sprvce, kter se
zaslouil o spnou realizaci sprvy, by zejm neml bt odvolvn, ledae
existuje jet vhodnj alternativa.
3.
Z hlediska svch prv nen sprvce chrnn dnou ochrannou lhtou.
Odvolvajc nen povinen upozornit sprvce na monost odvoln, kter se
uskuten v budoucnu.
4.
Podstatn je, e negativn nsledky spojen s odvolnm sprvce nese
odvolvajc subjekt. Lze usuzovat, e je povinnost sprvce odvolvajc osobu o
tchto monch negativnch nsledcch informovat.
II. Zpsob a innost odvoln
5.
Pro prvn jednn, kterm je sprvce odvolvn, pedepisuje zkonodrce

psemnou formu. Pokud ve smlouv i v samotnm projevu vle nen stanoveno
jinak, stv se odvoln innm v okamiku doruen sprvci. Tmto okamikem
innost sprvce kon.
1438, 1455, 1466
Z literatury:
viz u 1400
1442
(Platnost jednn po skonen sprvy)
Pehled vkladu:
I. el (ochrana dobr vry), psobnost (1 a 3)
II. Vzanost beneficienta jednnm sprvce (4 a 6)
III. Vzanost beneficienta jednnm tetch osob (7 a 8)
V souvislosti s ukonenm sprvcovy innosti mohou nastat nejasn nebo

nepehledn situace, kdy nen zejm, zda sprvce ve sv funkci skuten
skonil, anebo kdy urit osoba jet jedn jako beneficientv sprvce, akoli jej
sprvcovsk prva zanikla. Tak v tchto ppadech je teba chrnit toho, kdo
jedn v dobr ve ( 1442).
I. el (ochrana dobr vry), psobnost
1.
Ustanoven je specilnm pedpisem o pechodu prv a povinnost z osoby
sprvce na beneficienta. Tato specifick prava je vrazem nutnosti zajistit
kontinuitu prvnch vztah vzniklch za existence sprvy, resp. sprvce.
2.
V tomto ustanoven se potvrzuje vklad proveden k 1438 o tom, e skonenm
innosti sprvce skon i samotn sprva. Sprva bez sprvce neme existovat.
To ovem neplat, jestlie je zde nkolik sprvc a svou innost neskon vichni z
nich.
3.
Pedpokladem pechodu prv a povinnost v reimu tohoto ustanoven je vak
dobr vra jedn ze stran prvnho vztahu. Nen-li dobr vry, prva a povinnosti
nepechzej a zavzn zstv pouze ten, kdo jednal nedobrovrn. Byl-li
sprvce v dobr ve, odpovd za jeho jednn beneficient, bez ohledu na to, zda
tet strana byla i nebyla v dobr ve. V druhm ppad nerozhoduje dobr vra
sprvce, ale dobr vra druh strany (viz sub II a III).
II. Vzanost beneficienta jednnm sprvce
4.
Ppad, kdy sprvce jedn v dobr ve (ovem v omylu), e sprva dosud
neskonila, me nastat tehdy, kdy sprva kon dosaenm svho elu, ale v
tomto okamiku nebylo vydno dn vrohodn prohlen. V takovm ppad
se me sprvce oprvnn domnvat, e sprva nadle trv. Osoba, kter
vykonvala v dobr ve sprvu a sprvcem ji nen, neme bt z takovho
jednn zavzna.
5.
Zkonodrce zde stanov speciln pravidlo odchylujc se od zkladn zsady
tkajc se excesu zstupce, jen jedn bez zstupho oprvnn ( 440 - falsus
procurator). Zkonodrce v 440 podmiuje vzanost zastoupenho z jednn

"falenho" zstupce schvlenm takovho jednn; jinak je zavzn sm
zstupce. Smlouva ovem me stanovit jinak a od reimu v ustanoven 1442
se odchlit.
6.
Existuje-li jedin beneficient, pak veker prva a povinnosti pechzej na nj.
Existuje-li vce beneficient a nen-li smluvn pravy, jsou vichni beneficienti
zavzni solidrn.
III. Vzanost beneficienta jednnm tetch osob
7.
Odpovdnost za jednn sprvce pechz na beneficienta i tehdy, jestlie druh
strana jednala v dobr ve, e sprva trv. Tento ppad me bt v praxi astj
ne ppad prvn. I prmrn obezetn druh strana se vzdor adekvtn pi
nemus vbec o zniku sprvy, resp. innosti sprvce dozvdt. Toto pravidlo je v
souladu s obecnm reimem zastoupen v 444 odst. 1, kter je jen modifikovn.
Pina omylu druh strany o trvn sprvy, je je v 444 odst. 1 relevantn, nem
v reimu ustanoven 1442 vznam.
8.
Dobrou vru mus prokzat druh strana.
440, 1419, 1420, 1438, 1439
Z literatury:
viz u 1400
1443
(Povinnost sprvce pi skonen sprvy)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 3)
II. Povinnosti sprvce (4 a 5)
III. Fikce pokraovn sprvy (6 a 7)
Ustanoven 1443 navrhuje pijmout konvenn konstrukci, znmou i z

analogickch prav jinch prvnch institut, toti e sprvce m povinnost uinit
i po skonen sprvy ve, co je fakticky nutn nebo prvn nezbytn za tm
elem, aby beneficient neutrpl kodu.
I. el
1.
elem komentovanho ustanoven je snaha pedejt ztrtm na spravovanm
majetku, a ji v dsledku neuskutennch transakc, i zanedbn jinch
povinnost. Tento el koresponduje s omezenm prva sprvce ukonit svou
innost (tj. odstoupit v dob, kdy by ukonen jeho innosti mohlo zpsobit jmu
majetku, a tedy i beneficientm).
2.
Povinnosti se vak netkaj jenom ppad ukonen innosti sprvce z jeho
vlastn vle. Psobnost ustanoven je obecn a vztahuje se na vechny ppady
ukonen sprvy. Uplatn se i v ppad skonen sprvy z vle toho, kdo sprvce
ustavil. I v situaci, kdy vlastnk i beneficient sprvce odvolaj podle 1441,
ukld zkonodrce "sprvci" plnit urit povinnosti, akoliv tato osoba ji
sprvcem nen. Toto een je obdobn jako u pkazn smlouvy ( 2442), avak
obecn je lze pokldat za een spe vjimen.
3.
Reim pedvdan v komentovanm ustanoven najde uplatnn jen tehdy,
neexistuje-li mezi stranami autonomn prava (nap. ve sprvcovsk smlouv,
stanovch, ale i ve zvltn smlouv o ukonen sprvy i v projevu vle, kterm
vlastnk sprvce odvolv). Nelze ovem vylouit pouit komentovanho
ustanoven i v ppad ukonen sprvy smlouvou, v n strany nap. pro svoji
nezkuenost opomenou stanovit reim neodkladnch kol, kter je teba splnit i
po skonen sprvy.
II. Povinnosti sprvce
4.
Z hlediska povahy jednn lze rozliovat ti druhy povinnost sprvce, resp.
bvalho sprvce. Jde o tzv. neodkladn jednn (vetn faktickch kon),
ktermi jsou nap. podn opravnch prostedk nebo obecn podn prostedk
prvn ochrany, jejich inky jsou asov omezeny. Zadruh jde o jednn, kter
je teba podniknout proto, e po skonen sprvy nen nikoho, kdo by je mohl
uskutenit pozdji. Zatet jde o jednn, kter jsou vzna na osobu sprvce. Z
tchto jednn je zavzn pmo beneficient. Jde nicmn stle o jednn sprvce
jako zstupce beneficienta (viz fikce pokraovn sprvy sub III).
5.
Uskuteovn povinnost bvalho sprvce po ukonen jeho innosti nen
asov nijak omezeno. Rozumn asov limit, bez ohledu na povahu povinnost,
by ml v prmru obnet jeden msc po skonen sprvy.
III. Fikce pokraovn sprvy
6.
Neodkladn opaten pro pedchzen jmm se uskuteuj nejen ped
skonenm sprvy, ale i pot. V poslze zmnn situaci jedn sprvce bez
zmocnn vlastnka, resp. beneficienta. Pln svoji zkonnou povinnost. Nechov se
vak jako falsus procurator, ktermu by z jeho jednn vznikaly prva a
povinnosti, nebo ty se pitaj zastoupenmu (pkazci). Zkon tak konstruuje
fikci pokraujc sprvy.
7.
I na jednn bvalho sprvce, kter provd nutn i nezbytn opaten k
zamezen ztrty, se v zsad vztahuje mtko pe dnho hospode.
1419, 1442
Z literatury:
viz u 1400
1444
(Povinnosti po smrti i zniku sprvce)
Pehled vkladu:
I. el a psobnost - fikce pokraovn sprvy (1 a 4)
II. Povinn osoba a povinnost oznmen (5 a 7)
III. Povinnosti povinn osoby - analogie 1443 (8)
Ustanoven 1444 e speciln dsledky ppadu, kdy sprvce zemel

nebo zanikl, protoe i v takovm ppad je nezbytn zleitosti sprvy uzavt.
I. el a psobnost - fikce pokraovn sprvy
1.
Jednm ze specifickch dvod zniku sprvy je omezen svprvnosti, resp. smrt
sprvce coby fyzick osoby a znik prvnick osoby, kter funkci sprvce
vykonvala. Jeliko v dsledku tchto skutenost zanik sprva a tyto udlosti se
odehrvaj zpravidla mimo sfru vlastnka nebo beneficienta, je teba speciln
pravy, kterou je prv komentovan ustanoven. Tet osoba je povinna oznmit
smrt i omezen svprvnosti sprvce, resp. znik osoby, a dle vykonat
povinnosti, kter by ml sprvce pi zniku sprvy.
2.
Psobnost tohoto ustanoven se li od dalch ustanoven upravujcch sprvu
cizho majetku, nebo povinnosti se ukldaj osob stojc dosud mimo reim
sprvy.
3.
Obdobn jako podle 1443 jde i v komentovanm ustanoven o fikci sprvy, jej
vkon v rozsahu podle odst. 2 uskuteuje zkonem uren osoba.
4.
Povaha komentovanho ustanoven je dispozitivn. Podobn jako v ppad
1443 m ped komentovanou zkonnou pravou pednost ujednn stran i vle
beneficienta nebo vlastnka, by projeven formou jednostrannho prvnho
jednn.
II. Povinn osoba a povinnost oznmen

K odst. 1
5.
Tet povinnou osobou je ten, kdo m povinnost zadit zleitosti zemelho i
nesvprvnho sprvce nebo zanikl prvnick osoby. Ve vech tchto ppadech
by to ml bt opatrovnk podle 465 a nsl., resp. 486, kter by za tmto
elem ml bt ustanoven soudem. Soud by pi tomto rozhodovn, kdy bere v
vahu i dal okolnosti, ml pihlet nejen k povinnosti oznamovac, ale zejmna

t k povinnostem podle 1444 odst. 2.
6.
Opatrovnk i jin osoba jsou povinni bezodkladn, tj. zpravidla bhem t dn
pot, co se dozvdli o sprvcov smrti, omezen jeho svprvnosti i o zniku
prvnick osoby, tuto skutenost oznmit ustavujc osob ("tomu, kdo sprvce
sprvou povil", obdoba s 1441). Lhta pro ustaven opatrovnka zane bet
od prvn moci rozhodnut.
7.
Z povahy vci by se o osud sprvce ml starat beneficient i vlastnk proto, aby
zabrnil negativnm dopadm absence osoby sprvce. To plat zejmna tehdy, jeli v danm ppad sprvce jedin.
III. Povinnosti povinn osoby - analogie 1443

K odst. 2
8.
Zatmco ustanoven 1444 odst. 1 je obdobou 1441, pak 1444 odst. 2
komentovanho ustanoven je obdobou 1443. V praxi vak me komentovan
ustanoven mt ponkud jin vznam ne 1443. V dob, kdy sprvce pokrauje
ve sv innosti, opatrovnk i jin osoba, kter "vstupuje" do prv a povinnost
bvalho sprvce, nejsou zpravidla se situac sprvy seznmeni a mnohdy nemaj
ani obecn pedpoklady k vkonu sprvy. Jejich povinnost vak je personln
zajistit splnn tto povinnosti tm, e touto innost pov jako svho
zamstnance i pkazce pslun odbornky. To m nepochybn dopad i na
nklady takov innosti. V tomto ppad je teba aplikovat ustanoven 1447
vta prvn (viz vklad k nmu). I zde by se na jednn povinn osoby ml
vztahovat standard pe dnho hospode ( 1411).
486, 1443, 1554, 1556
Z literatury:
viz u 1400
1445
(Povinnost vytovn)
Pehled vkladu:
I. el (1)
II. Povinnost pedloit vytovn (2 a 3)
III. Analogick pouit 1426 a 1427 i 1436 a 1437 (4)
I. el
1.
V souvislosti s ukonenm sprvy je povinnost sprvce provst vytovn.
Stejn tak i inventarizaci (invent). To je logick dsledek skonen sprvy. Bez
tchto dokument, resp. daj v nich obsaench mohou beneficient i vlastnk
jen sotva vykonvat sv prva.
II. Povinnost pedloit vytovn
2.
Ped ukonenm sprvy i po jejm ukonen je sprvce, resp. bval sprvce
povinen pedloit beneficientovi vytovn aktuln ke dni skonen sprvy. Jedn
se o pokraovn etnch operac, kter musel sprvce provdt prbn nebo
kter vjimen provede naposledy k ukonen sprvy. Obdobn sprvce
postupuje i ve vztahu k inventi.
3.
Je logick, e beneficient m oprvnn uvdt sv nmitky vi dajm v obou
dokumentech. Pokud smlouva nepedvd jin een, me bt neshoda mezi
bvalm sprvcem a beneficientem pedmtem soudnho zen. Pokud existuje
pojitn majetku, ml by se sprvce, resp. bval sprvce ohledn spravovanho
majetku zachovat s ohledem na dal mon rozhodnut beneficienta i vlastnka.
Uveden dokumenty pedkld sprvce beneficientovi, resp. osob, kter jako
sprvce nastupuje na jeho msto.
III. Analogick pouit 1426 a 1427 i 1436 a 1437
4.
Zkonodrce pikazuje analogick pouit 1426 a 1427. Tato ustanoven se
tkaj povinnosti sprvce doruit invent ( 1426), resp. prva sprvce pojistit
spravovan majetek ( 1427). Povinnost sprvce sestavit a doruit invent
(soupis majetku) se vztahuje nepochybn k zapoet innosti sprvce, tedy k
potku sprvy. I kdy tak zkonodrce vslovn nestanov, je evidentn
povinnost sprvce udrovat soupis majetku v souladu se skutenm stavem. Pro
novou povinnost doruit invent pi ukonen sprvy nen dvodu. Smyslupln
nen ani stanovit sprvci dal oprvnn pojistit spravovan majetek. To je
koneckonc v rozporu s komentovanm ustanovenm, kter zakld povinnosti, a
nikoliv prva sprvce. Lze tedy soudit, e pi formulovn odkazovacho
ustanoven dolo u zkonodrce k evidentn chyb a odkaz se vztahuje k 1436 a
1437. Nejde tedy o rozen vytovac povinnosti sprvce o dal povinnost
spovajc v pedloen invente, resp. prva pojitn spravovanho majetku,
nbr o to, e pi ukonen sprvy m bt vytovn provedeno stejnm
zpsobem jako v ppad 1436 a stejn jako v 1437 sprvce beneficientovi
umon kontrolu etnch knih a doklad, je se tkaj sprvy, ppadn mu
poskytne dal informace. Lze se tedy ztotonit s nzorem Pihery (lit. . 1, s.
1184), kter soud, e jde o zjevn chybn odkaz, a e se tedy m v danm
ppad jednat o analogick pouit 1436 a 1437.
1436
Souvisejc pedpisy:
zk. o etnictv
Z literatury:
1184.
1446
(Pedn majetku)
Logickm dsledkem ukonen sprvcovy innosti je pedn spravovanho

majetku nov nastupujcmu sprvci nebo - typicky kon-li sprva vbec beneficientovi. V tto souvislosti je poteba chrnit nejen beneficienta, ale tak
sprvce. Pokud tedy beneficient ke dni sprvci nepln, co mu plnit ml (na
odmn, na nhrad nklad apod.), me si sprvce svoji pohledvku zapost
na konto povinnosti vydat beneficientovi penit obnos. Nen-li to mon, bude
sprvce oprvnn zadret sven majetek k zajitn sv pohledvky.
Ustanoven o zadrovacm prvu ( 1395 a nsl.) se pouij i zde.
Vklad:
1.
elem komentovanho ustanoven je zajitn majetku a prv vlastnka a
beneficienta i po ukonen sprvy. Zatmco pedloen vytovn, resp. invente
znamen informace etnho charakteru, pedn spravovanho majetku
znamen "fyzick" peveden majetku do dispozice beneficienta.
2.
Povinnost pedn se tk bvalho sprvce, piem prvo na pedn
spravovanho majetku m beneficient nebo nov nastupujc sprvce. Touto
osobou je podle zkonodrcem pouit terminologie bu ji ustaven sprvce,
nebo osoba, kter je podle prohlen osoby oprvnn ustanovit sprvce tm,
kdo se stane sprvcem v budoucnu. Pedn znamen fyzickou obhldku
spravovanho majetku bez ohledu na jeho povahu. U nemovitost a ppadn i
invente tchto nemovitost to zahrnuje i kontrolu stavu v mst nemovitosti.
Povinnost pedat zahrnuje povinnost vydat veker majetek a nepochybn i
informace, kter se k majetku vou, vetn nabvacch titul a obdobnch
dokument. Tk se vekerho prospchu a vech uitk, je sprvce zskal nejen
pi vkonu sprvcovsk innosti, ale i v souvislosti s n (lit. . 1, s. 1184).
"Nhradami" lze rozumt plnn, kter je sprvce povinen poskytnout a ji
beneficientu (i vlastnku), nebo tetm osobm.
Souvisejc pedpisy:
1438, 1439, 1447
Z literatury:
1184.
1447
(Prva sprvce vznouc na majetku)
Pehled vkladu:
I. Zadrovac prvo (1 a 3)
II. Prvo zapoten (4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1446
I. Zadrovac prvo
1.
Sprvci mohou bhem vkonu jeho innosti vzniknout jednak nklady, jednak
nroky rznho druhu, pedevm nroky na odmnu, nrok na nhradu kody
apod. Tyto nklady, resp. nroky me vznet i bval sprvce, ktermu mohly
vzniknout pi plnn povinnost v souvislosti s ukonenm sprvy. Analogicky m
tato prva i osoba, kter je podle 1444 odst. 2 povinna uskutenit koly, kter
jinak realizuje sprvce.
2.
K zajitn tchto svch pohledvek poskytuje zkonodrce sprvci, bvalmu
sprvci i kvazisprvci ( 1444 odst. 2) zadrovac prvo ohledn majetku, resp.
psluenstv tohoto majetku (listin), kter je sprvce jinak povinen podle 1446
odst. 2 pi ukonen sprvy vydat. Analogicky je proto teba aplikovat ustanoven
1395 a nsl. Plat tak, e zadret lze pouze vc movitou. Jej hodnota by nemla
vrazn pekraovat hodnotu pohledvky ze sprvy. Praktickho uivatele
obanskho zkonku nesm mst termn "pohledvka", kter byl jinak nahrazen
slovem "dluh" (viz dvodov zprva - obecn st 1.C.5). Opomenutm
zkonodrce se vak v tomto mst vyskytuje, piem je synonymem termnu
"dluh", kter zkonodrce pouv tm dsledn i v prav zadrovacho prva.
3.
Bval sprvce se tedy stv specifickm sprvcem podle 1397 s povinnost
peovat o zadrenou vc jako dn hospod. M navc vi beneficientu prvo
na nhradu nklad spojench s drenm tto vci.
II. Prvo zapoten
4.
Jsou-li pedmtem spravovanho majetku penit prostedky, me si je bval
sprvce ponechat pi zapoten sv pohledvky vi vzjemn pohledvce
beneficienta. Zapoten bude zejm vyluovat vkon zadrovacho prva. Pouze
v ppad, e penit prostedky pedstavujc soust sprvy nedostauj k
pokryt pohledvky bvalho sprvce, vyuije bval sprvce zadrovacho prva
k zajitn zbytku sv pohledvky.
1395 a nsl., 1397, 1438, 1439, 1446, 1982
Z literatury:
viz u 1400
Oddl 4
Svensk fond
Pododdl 1
Pojem svenskho fondu a jeho vznik
1448
(Svensk fond a jeho zzen)
Mgr. Milo Koc
Pehled vkladu:
I. Pojem, el a systematika (1 a 4)
II. Vznik a jeho dsledky (5 a 20)
Pedpoklady vzniku (5 a 10)
Zakladatelsk prvn jednn (11 a 13)
Pevod majetku (14)
Ujmut se majetku a jeho sprvy (15)
Svensk fond a ddick zen (16 a 18)
Ochrana tetch osob (19 a 20)
III. Oddlen a nezvisl vlastnictv (21 a 24)
IV. Transparentnost (25)
V. Dal veejnoprvn aspekty (26 a 46)
etnictv (26 a 30)
Dan (31 a 46)
Rovn ustanoven o svenskm fondu (trustu) jsou pevzata z

obanskho zkonku Qubecu. V porovnn s dalmi prvnmi pravami tohoto
institutu (nap. ve Skotsku, Louisian nebo v Jihoafrick republice) se recepce
qubeck pravy jev jako nejvhodnj. Jednak proto, e si prvo Qubecu
zachovalo svj vrazn charakter kontinentlnho prva, jemu tento institut
common law funkn pizpsobilo, jednak i z toho dvodu, e tamj obansk
zkonk zavedl dosti podrobn pravidla o sprv cizho majetku, jejich recepce
se jev jako funkn prv proto, e se institut trustu zaml zavst do
tuzemskho prva jako nov. Z tho dvodu se jev jako eln i qubeck
konstrukce soudnch pravomoc dohledu nad trustem i pi zmn pedazena
ustanovenm o sprv cizho majetku, nbr jsou zaazena a za n, protoe tento
institut na pravu sprvy cizho majetku v mnohm navazuje (sprva cizho
majetku je svou povahou generln, zatmco svensk fond je speciln).

Navren een se tedy povauje za systematicky vhodnj a lpe odpovdajc
tuzemskm legislativnm konvencm.
Podstata svenskho fondu je v tom, e jeho zakladatel vylen ze svho

majetku uritou st a sv ji njakmu elu. Tm vznik oddlen vlastnictv, k
nmu pvodn vlastnk dn vlastnick prva ji nem. Tato prva vykonv
svensk sprvce, ale ani ten nen vlastnkem svenskho fondu, protoe nen
nadn vlastnickou svobodou (ve smyslu 1012) - naopak, je povinen etit a
rozmnoovat podstatu svenskho fondu, dbt o naplovn jeho elu a
respektovat prva obmylench. Sprvci nle pln sprva vylennho
majetku. Odpovd ekonomick logice a hospodskmu uren svenskho
fondu, aby sprvce ml monost s majetkem ve fondu investorsky nakldat,
protoe jinak by byl svensk fond disfunkn. Z toho dvodu zasahuj sprvce
svenskho fondu povinnosti zatujc sprvce cizho majetku podle
pedchozch oddl. Svou povahou se svensk fondy bl nadacm, li se od
nich vak zejmna nedostatkem prvn osobnosti, doasnm trvnm, vt
variabilitou elu a zsadn absenc veejnoprvnho dohledu nad nimi. Svensk
fondy se tak astji zizuj jen na omezenou dobu, zejmna jedn-li se o fondy
zzen k prospchu urit osoby nebo k jinmu soukrommu elu. Svensk
fond me bt zzen jednak bezplatn rozhodnutm zakladatele vnovat st
svho majetku uritmu elu, zzen svenskho fondu vak me bt
sjednno i za platu nebo jin protiplnn (nap. od osoby, kter se m stt
obmylenm, ale i od osoby jin). Podle toho se pak odvj i prvn postaven
obmylenho, jak to reflektuj nsledujc ustanoven osnovy.
Osnova rozliuje svensk fondy podle elovho uren na veejn

prospn (zzen k naplovn el kulturnch, vzdlvacch, vdeckch,
nboenskch nebo podobnch) a soukrom.
Dvodem vzniku svenskho fondu me bt zkon, pravideln vak

smlouva nebo ustanoven zvti. Protoe svenskmu fondu mus bt ustaven
svensk sprvce, vyaduje 1448 souhlas osoby oznaen za svenskho
sprvce se svm ustavenm. I to je tedy prvn podmnka vzniku svenskho
fondu ( 1451).
Svensk fond se spravuje statutem obsaenm ve smlouv, zvti i

vydanm samostatn. Podstatn nleitosti statutu se navrhuje vymezit v
rozsahu zcela minimlnm, protoe adu dalch otzek e zkonn dispozice.
Svensk fond mus bt oznaen, ze statutu mus bt zejm, k jakmu elu je
zzen a jak majetek tomuto elu slou. Oznaen obmylench nebo zpsobu,
jakm budou vybrni, nen nezbytn, protoe pi absenci takov klauzule ve
statutu obmylenho vybere svensk sprvce. Tak trvn svenskho fondu

nemus bt ve statutu uvedeno: pak plat, e fond je zzen na neuritou dobu.
Zkonn poadavky na minimln obsah statutu nevyluuj monost zakladatele
eit ve statutu i ppadn dal otzky podle vlastn vahy a podle okolnost
jednotlivho ppadu.
I. Pojem, el a systematika
1.
Svensk fond je entitou bez prvn subjektivity. Pedstavuje autonomn majetek
bez vlastnka vylenn zakladatelem k naplovn konkrtnho elu a
spravovan svenskm sprvcem ( 1453 a 1456) podle instrukc vtlench
zakladatelem do zakladatelskho prvnho jednn, resp. do zvltnho statutu (
1452). Zkladem svenskho fondu je zpravidla triangulrn vztah mezi
zakladatelem, svenskm sprvcem a obmylenm (beneficientem), na nj se
jako na zvltn formu sprvy cizho majetku subsidirn aplikuj ustanoven
1400 a 1447. Mon je i pluralita zakladatel, svenskch sprvc a
obmylench.
2.
Zakladatelem me bt lovk i prvnick osoba. Z majetku zakladatele me
bt pro ely zzen svenskho fondu vylenna jakkoliv vc ve smyslu 489,
a to vetn pohledvky nebo obchodnho zvodu i s jeho dluhy ( 502). Svensk
fond vak nen vc hromadnou, nebo jako autonomn majetek nen souborem
jednotlivch vc nleejcch te osob ( 501), nbr stricto sensu nenle
nikomu. Svenskm fondem nen ani pidruen fond nadace ( 349), protoe
takov fond nepedstavuje oddlen a nezvisl vlastnictv dle odst. 2
komentovanho ustanoven (opan lit. . 1, s. 1190).
3.
Institut svenskho fondu, jemu je v germnskm prvnm okruhu
funkn velmi blzk institut zvan "Treuhand", je adaptac angloamerickho
institutu trustu na pomry kontinentln prvn kultury po vzoru institutu fiducie
upraven v kanadsk provincii Qubec ( 1260 a 1298 CCQ). Recepce tohoto
institutu do eskho prvnho du je odvodnna tm, e tento napomh
realizovat zejmna nsledujc prvn-politick cle a ely:
a) zabrauje relokaci majetku do zem, kter umouj flexibiln a efektivn sprvu
majetku formou klasickho trustu;
b) obohacuje prvn d o modern zajiovac instrument usnadujc zapojen do

peshraninch finannch projekt a globlnch bankovnch obchod vetn
participace na islmskm bankovnictv (lit . 3, 4 a 6);
c) umouje lidem, kter z jakhokoliv dvodu t bemeno sprvy jejich majetku,

aby tuto sprvu delegovali na jinou osobu;
d) slou lidem, kte chtj mt po sv smrti vt vliv na nakldn s jejich

majetkem, ne by jim umoovalo ddick prvo;
e) usnaduje mezigeneran pechod majetku;
f) umouje lidem sebe nebo sv blzk v dob blahobytu zabezpeit proti finannm tkostem vzniklm v budoucnosti (k typickm elm svenskho fondu
viz dle koment k 1449).
Obecn je tedy smyslem institutu svenskho fondu extenze individuln
sfry vlastnick svobody a zatraktivnn investinho prosted.
4.
Z hlediska systematickho se pozitivn prvn prava svenskho fondu len na
pojem svenskho fondu a jeho vznik ( 1448 a 1452), sprvu svenskho
fondu ( 1453 a 1456), prvn postaven obmylenho ( 1457 a 1462), dohled
nad sprvou svenskho fondu ( 1463 a 1467), zmny svenskho fondu (
1468 a 1470) a konen t jeho znik ( 1471 a 1474). Od ustanoven
regulujcch svensk fond se lze odchlit ujednnm s inky vi tetm osobm
jen za pedpokladu, e to pipout zkon ( 978).
II. Vznik a jeho dsledky
Pedpoklady vzniku
5.
Svensk fond vznik vylennm majetku z vlastnictv zakladatele. Obecnm

vchodiskem zde je, e v zsad neme existovat svensk fond bez majetku
nebo bez svenskho sprvce. Za majetek se pitom povauje i pohledvka.
6.
K vylenn majetku je oprvnn pouze zakladatel nebo jeho k tomu vslovn
zmocnn prvn zstupce. K takovmu jednn vak nen oprvnna osoba
vykonvajc za zakladatele plnou sprvu jeho majetku, protoe smyslem pln
sprvy cizho majetku je jeho rozmnoen a uplatnn v zjmu beneficienta (
1409). Sprvce sice za tmto elem me init ve, co je nezbytn a uiten (
1410), s vlastnictvm spravovanho majetku vak disponovat neme. Pln
sprva cizho majetku by se za takovho pedpokladu rovnala jeho vlastnictv
sprvcem, co pojmov nen mon, protoe spravovat lze pouze majetek ciz.
7.
Prvnm pedpokladem vzniku svenskho fondu je, aby zakladatel ve smlouv
nebo pozen pro ppad smrti (nesm tak uinit jednostrannm prvnm jednnm
s inky jet za svho ivota) uril majetek, kter m bt z jeho vle svenskm
sprvcem dren a spravovn za vymezenm elem (odst. 1). Potud lze
zakladatelsk prvn jednn rozliovat na inter vivos a mortis causa.
Zkonodrce hovo o elu v jednotnm sle, co znamen, e el mus bt
spolen pro vechny sloky vyleovanho majetku. Ml by bt formulovn
jasn a srozumiteln (ble k elu koment k 1449).
8.
Druhm obligatornm pedpokladem vzniku svenskho fondu je, e se
svensk sprvce zave jej dret a spravovat (odst. 1), resp. e pijme poven
k jeho sprv vyplvajc z prvnho jednn, jeho nebyl asten i v jeho rmci
poven ke sprv majetku nepijal ( 1451 vta prv). To me uinit i
konkludentn. K vylenn zakladatelem urenho majetku a vzniku svenskho
fondu dochz ji v okamiku, kdy svensk sprvce takovou povinnost pijme, a
ji odeslnm potvrzujcho prvnho jednn zakladateli, i faktickm ujmutm se
sprvy. Je-li svenskch sprvc vce, mus tak uinit alespo jeden z nich. Pokud
svensk sprvce nepijal sv poven faktickm jednnm ale jinak, je nsledn
povinen ujmout se vylennho majetku a jeho sprvy (odst. 2). Z hlediska
vzniku svenskho fondu pedstavuje vjimku jeho zzen formou pozen pro
ppad smrti, kdy k jeho vzniku bez dalho dochz ji smrt zstavitele ( 1451
vta druh), kter m za nsledek automatick pechod majetku z jeho
vlastnictv do vlastnictv oddlenho a nezvislho.
9.
Jakmile zakladatel vylen majetek ve ve uvedenm smyslu smlouvou, je tedy
v zsad vznik svenskho fondu ji neodvratn. I kdyby toti designovan
svensk sprvce odmtl ujmout se sprvy vylennho majetku, soud jmenuje
jinho ( 1455 odst. 2). Naopak pozen pro ppad smrti me zstavitel a do
sv smrti zmnit. Po vzniku svenskho fondu tento ji neme bt zruen
zakladatelem (stejn jako v Qubecu, viz t lit. . 5, s. 275-276), s m se lze
vypodat vhodnou formulac elu, jeho dosaenm svensk fond zanikne (
1471). Pokud by nsledn vylo najevo, e byl majetek zakladatelem vylenn
neplatn, svensk fond by nevznikl.
10.
Lze shrnout, e k vzniku svenskho fondu me dojt jednofzov (smluvnm
ujednnm mezi zakladatelem a svenskm sprvcem, jen zrove pijme i
poven ke sprv majetku), ale i dvoufzov (kumulativn v dsledku
smluvnho ujednn zakladatele s osobou odlinou od svenskho sprvce a
pijetm z toho vyplvajcho poven ze strany svenskho sprvce, resp. v
dsledku pozen pro ppad smrti a prvn skutenosti smrti zakladatele).
Zakladatelsk prvn jednn
11.
I ve uveden zakladatelsk prvn jednn je teba podrobovat zkonnm
kritrim platnosti prvnho jednn ( 547). Zejmna se budou aplikovat
ustanoven o omylu ( 583 a 585). Jednal-li tedy zakladatel v omylu o rozhodujc
okolnosti vyvolanm druhou stranou (nap. obmylenm), je prvn jednn
neplatn ( 583). Pokud byl zakladatel v omyl uveden lst, je prvn jednn
neplatn i v dsledku omylu v okolnosti vedlej ( 584 odst. 2).
12.
Formln nleitosti ani strany smlouvy, j dochz k vylenn majetku z
vlastnictv zakladatele, nejsou stanoveny. To znamen, e se me jednat i o
smlouvu stn (nejedn-li se o investin svensk fondy, kde me bt
zakladatelskm aktem toliko psemn smlouva, resp. o vylenn vc, jejich
nsledn pevod vyaduje kvalifikovanou prvn formu) a e tato smlouva me
bt dvoustrann i vcestrann. Nen tak vyloueno, aby krom zakladatele byli
jejmi stranami rovn svensk sprvce i obmylen anebo oba zrove. Lze si
pedstavit t takov uspodn, kdy zakladatel smlouvu uzave s osobou tet a
svenskho sprvce ani obmylenho do smluvnho rmce nezahrne. Pak by se
tedy mohlo jednat o smlouvu ve prospch tet osoby (pactum in favorem tertii)
ve smyslu 1767 a 1768, a pokud by se spolukontrahent nap. zavzal, e se u
zamlenho svenskho sprvce pimluv, aby se ujal sprvy vylennho
majetku, tak by se jednalo o smlouvu o plnn tet osoby (pactum in
detrimentum tertii) ve smyslu 1769. Je t mon, aby zakladatel smlouvou
vylenil majetek s odkldac podmnkou ( 548 a 549). Jestlie by takov
podmnka spovala ve smrti zakladatele, tak by se sice jednalo o dvoustrann
prvn jednn mortis causa, nikoliv vak o ddickou smlouvu ( 1582 a nsl.),
protoe ta ke sv platnosti vyaduje formu veejn listiny ( 1582 odst. 2).
Svensk fond by v tomto ppad vznikl pouze za pedpokladu, e by svensk
sprvce s prvnmi inky od okamiku smrti zakladatele pijal poven ke
sprv svenskho fondu ve smyslu 1451. Jinak by svensk fond smrt
zakladatele platn nevznikl z toho dvodu, e zakladatelsk prvn jednn
nebylo uinno ve form poslednho pozen ( 1451 a contrario, viz ne), a
vyleovan majetek by proto byl soust pozstalosti. Je rovn mon, aby
zakladatel vylenil majetek s podmnkou rozvazovac, nebo v zakladatelskm
prvnm jednn me stanovit, e elu svenskho fondu bude dosaeno spolu
s uritou prvn skutenost, a aby sm sebe pro ten ppad oznail za osobu
oprvnnou k vydn majetku ve svenskm fondu (obmylenho). Takov
aranm by bylo v souladu s kogentnmi ustanovenmi o zniku svenskho
fondu ( 1471 a 1472).
13.
Pozenm pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek ( 1491),
jejich nleitosti jsou upraveny ddickm prvem (hlava III tto sti).
Pevod majetku
14.
Vylenn majetku zakladatelem nen mon ztotoovat s jeho pevodem. U
bezplatnho vylenn formou smlouvy se pimen pouij ustanoven o
darovn, co znamen, e zakladatel me od smlouvy odstoupit a pevod
vylennho majetku odept, zmn-li se po uzaven smlouvy okolnosti tak
zsadn, e by plnn podle smlouvy vn ohrozilo zakladatelovu vivu nebo
plnn jeho vyivovac povinnosti ( 2059). Zakladatel me do svenskho
fondu tmto zpsobem vylenit i polovinu svho budoucho majetku ( 2058). U
vylenn formou platn smlouvy se pimen aplikuj ustanoven o koupi (
2079 a nsl.) nebo smn ( 2184 a nsl.) a druh strana smlouvy je oprvnna
po zakladateli poadovat pevod vylenn vci do svenskho fondu, jakmile
zaplat smluvenou cenu (lit. . 5, s. 285). Jedn-li se o tzv. platn svensk fond,
kdy obmylen zskv prvo na plnn z majetku ve svenskm fondu tak, e
sm do fondu pispje a kupuje tm budouc uitky hrnkem nebo s nadj na
nejist budouc uitky, nese takov obmylen riziko ztrty, e bude jeho
oekvn zmaeno ( 2083). Na takov smluvn vztah se vztahuj ustanoven o
nemrnm zkrcen (laesio enormis), nebo vzjemn plnn stran by nemlo
bt v hrubm nepomru, co vak neznamen, e mus bt plnnm
ekvivalentnm ( 1793 a 1795). Jinak me zkrcen strana poadovat doplnn
toho, o byla smlouvou zkrcena, anebo jej zruen.
Ujmut se majetku a jeho sprvy
15.
Jakmile svensk fond vznikne, je svensk sprvce povinen ujmout se
vylennho majetku a jeho sprvy (odst. 2). Je tedy povinen usilovat i o to, aby
byl vylenn majetek skuten peveden ve prospch svenskho fondu, a to
bu zakladatelem, nebo jeho prvnmi nstupci. V situaci, kdy tak zakladatel
jet ani sten neuinil, vak svensk fond nen bez majetku, nebo m za
zakladatelem pohledvku, s n me svensk sprvce disponovat. Tato otzka
je sice navsost sporn a zkonodrce ji ml eit preciznji a dslednji,
nicmn se jev bt legitimn interpretace, e byl-li zakladatelem svensk
sprvce jmenovn a pijme-li poven ke sprv, mus se sprvy svenskho
fondu ujmout neprodlen po jeho vzniku, aby dostl svm povinnostem
vyplvajcm ze zsady pe dnho hospode ( 1411). Pokud svensk
sprvce zakladatelem jmenovn nebyl nebo neme-li bt ustaven v souladu se
zakladatelskm prvnm jednnm, jmenuje jej na nvrh osoby, kter na tom m
prvn zjem, soud ( 1455).
Svensk fond a ddick zen
16.
Lze pochybovat o tom, e svensk sprvce me bt povaovn za ddice
nebo za osobu, kter by v ddickm zen vykonvala jeho prva, a to ji proto,
e takov majetek dnho ddice nem. Jestlie tedy svensk fond zizovan
pozenm pro ppad smrti vznik k okamiku smrti zstavitele bez ohledu na to,
zda svensk sprvce pijal poven k jeho sprv i nikoliv, pak nen pojmov
mon, aby byl tento oddlen a nezvisl majetek pedmtem zen, jeho
elem je potvrzen vlastnka. V opanm ppad by de facto potvrzoval vznik
svenskho fondu soud ( 1670) a sprvu svenskho fondu by do t doby
vykonval sprvce pozstalosti nebo vykonavatel zvti, pokud by byli
zstavitelem ke sprv pozstalosti povolni ( 1677). Ani s jednou z tchto
variant vak prvn prava svenskho fondu nepot. Na svensk fond by tak
nemly pechzet ani dluhy zstavitele, co je v souladu s odst. 1
komentovanho ustanoven, podle nho lze vylenit pouze "majetek", tedy

aktiva ve vlastnictv zakladatele ( 495). V tomto ohledu nen dvodu, pro by se
na pozen pro ppad smrti mlo nahlet jinak ne na zzen svenskho fondu
inter vivos, kde je zakladateli rovn umonno, aby vylenil pouze svoje aktiva
bez ohledu na dluhy. Takov pozen pro ppad smrti, kter by vitele
zstavitele pokozovalo na jejich prvech, by vak mohlo bt napadeno jako
neplatn pro rozpor s dobrmi mravy ( 580 odst. 1), resp. by mohlo bt neplatn
sten ( 576), piem za uritch okolnost by k neplatnosti takovho
prvnho jednn soud pihldl i bez nvrhu ( 588).
17.
Pokud by ml bt majetek vylenn do svenskho fondu soust pozstalosti,
mohl by bt teoreticky snen o povinn dl nepominutelnho ddice ( 1642). To
by znamenalo, e by zstavitel pozenm pro ppad smrti pi existenci
nepominutelnho ddice nemohl do svenskho fondu vylenit vechen svj
majetek, co by testamentrn svensk fond znan znevhodovalo ve
srovnn s ostatnmi typy svenskch fond (viz koment k 1449), a to bez
rozumnho dvodu a jakkoliv opory v ustanovench o jeho vzniku, kter na ob
formy zakladatelskho aktu, tj. na smlouvu a pozen pro ppad smrti, nahlej
jako na rovnocenn.
18.
Pokud by nicmn bylo soudnm rozhodnutm deklarovno, e bylo pozen pro
ppad smrti uinno neplatn, tak by k vzniku svenskho fondu s inky ex
tunc pochopiteln nedolo a neplatn by byla i vechna prvn jednn do t doby
uinn pi sprv dotenho majetku. Pak by se ve vztahu k pozstalosti
postupovalo dle pravidel intesttn posloupnosti. Ve uveden argumenty plat i
pro zvyovn majetku ve svenskm fondu formou pozen pro ppad smrti (
1468). K dalm pochybnostem o oprvnnosti zvru, e je majetek ve
svenskm fondu zpsobilm pedmtem ddickho zen, viz koment k
1457. K opanmu zvru viz lit. . 1.
Ochrana tetch osob
19.
Vydn statutu svenskho fondu zakladatelem ve form veejn listiny, jak je
pedvdn v 1452, se k jeho platnmu vzniku nevyaduje. Vzhledem ke
skutenosti, e zkonodrce nepedpokld rejstk svenskch fond (a to ani
pro ely vkonu psobnosti orgn sttn sprvy, nap. finannch ad),
vyvstvaj obavy z monho antedatovn vzniku svenskch fond, jako i z
obchzen jejich daovch povinnost. Nap. ve Francii byla po nkolika letech

existence obdobnho institutu fiducie schvlena novela zizujc celonrodn
rejstk, kter jednak sttn sprv poskytuje informace nezbytn pro provdn
audit, jednak zabrauje antedatovn zakladatelskch prvnch jednn, je
navc musej bt pod sankc neplatnosti inna v psemn form a splovat urit
obsahov nleitosti (lit. . 3 a lit. . 4, s. 228).
20.
Z hlediska ochrany prv a zjm tetch osob je v tto souvislosti o to zvanj,
e zakladatelsk prvn jednn sice me bt prohleno za relativn neinn,
ale pouze v objektivnch lhtch ( 589). To nekoresponduje s pravou obsaenou
v 1635 CCQ, dky n se vitel me relativn neinnosti zakladatelskho
prvnho jednn, kter ho zkracuje, dovolat v subjektivn lht v trvn jednoho
roku od doby, kdy se o takovm prvnm jednn dozv (lit. . 3). Ve vztahu k
tmto osobm se tak na majetek ve svenskm fondu nahl, jako by byl stle
ve vlastnictv zakladatele. Absence veejnho rejstku svenskch fond tedy v
esk republice na rozdl od Qubecu me mt zvan dopady na prvn
postaven vitel zakladatele, protoe jim po uplynut pslun objektivn lhty
znemouje uspokojen jejich nrok, ani by mli monost se o existenci
svenskho fondu dozvdt (pokud byly vylenny nap. finann prostedky a
nikoliv vci podlhajc evidenci ve veejnm rejstku).
III. Oddlen a nezvisl vlastnictv
21.
Vznikem svenskho fondu vznik oddlen a nezvisl vlastnictv vylennho
majetku (odst. 2). Koncepci oddlenho a nezvislho vlastnictv zkonodrce
ble objasuje v odst. 3 komentovanho ustanoven, podle nho majetek ve
svenskm fondu nen ani vlastnictvm svenskho sprvce, ani vlastnictvm
zakladatele, ani vlastnictvm osoby, kter m bt ze svenskho fondu plnno
(tj. obmylenho). Jedn se tedy o zcela prlomovou koncepci autonomnho
vlastnictv (v Qubecu patrimoine d'affectation), kter nevlastn dn osoba.
Toto pojet vyvinula qubeck prvn doktrna za elem odstrann komplikac,
kter s sebou nese situace, kdy je za vlastnka vylennho majetku povaovn
nap. sprvce nebo obmylen (viz lit. . 6).
22.
Pesto vak nelze dovozovat, e by byl majetek svenskho fondu vc
oputnou ve smyslu 1045, tj. vc, kterou si kad me pivlastnit. Tomu
pedn brn zkon, kter umouje neruenou existenci takovho souboru
majetku a kter zzen svenskho fondu nechpe jako prostedek, jm

vyleovan vci jejich dosavadn vlastnk opout. Vznik a existence
svenskho fondu jsou naopak chpny jako aktivn projev vlastnick svobody
dosavadnho vlastnka vyleovanch vc, kter za zkonem pedvdanch
podmnek upravuje jejich budouc osud. Nejedn se ani o vci, k nim by
vlastnick prva nikdo nevykonval, nebo je vykonv vlastnm jmnem a na
et svenskho fondu svensk sprvce (odst. 3), pestoe stricto sensu nen
jejich vlastnkem.
23.
Je-li vznik svenskho fondu vsledkem myslu dosavadnho vlastnka aktivn
urit budouc osud jeho dosavadnho majetku za vyuit nstroje nabzenho k
tomu prvnm dem, nle takovmu projevu vle vlastnka nepochybn
ochrana vlastnictv ve smyslu Listiny a mluvy, by v odvozen podob (viz lit. .
3). K pochybnostem v tomto smru viz lit. . 2.
24.
V ppad oddlenho a nezvislho vlastnictv se jedn pouze o dal pklad
existence prva bez subjektu. Dalmi pklady jsou prva jet nenarozenho
dtte ( 25) nebo v minulosti t tzv. lec pozstalost (hereditas iacens) v
reimu ABGB. I podle CCQ, z nho byl institut svenskho fondu do naeho
prvnho du pevzat, se jedn o vjimku ze zsady, e prva vdy maj svho
dritele, tj. subjekt (lit. . 5, s. 317).
IV. Transparentnost
25.
V esk republice plat zkon . 134/2013 Sb., o nkterch opatench ke zven
transparentnosti akciovch spolenost a o zmn dalch zkon, jm byly
zrueny akcie na majitele a jeho clem bylo zprhlednn vlastnickch struktur
akciovch spolenost (tzv. zkon o transparentnosti). Zavedenm institutu
svenskho fondu bylo toto sil zmaeno, protoe do nj zakladatel me svit
i akcie, a ji v zaknihovan, i imobilizovan podob. Zakladatel se tedy nap.
bude moci ve statutu oznait za obmylenho a erpat tak akciov vnosy v
anonymit, nebo jako vlastnk akci bude formln veden svensk sprvce (viz
k tomu t lit. . 3). Je vak teba zdraznit, e by se na majetkov toky ve
svenskch fondech mla vztahovat kontrola provdn na zklad zkona .
253/2008 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a
financovn terorismu (tzv. zkona proti pran pinavch penz). Ble k tomu viz
koment k 1463.
V. Dal veejnoprvn aspekty
etnictv
Povinnost vst etnictv
26.
Ustanoven 1 odst. 2 psm. i) zk. o etnictv prohlauje svensk fond
zaloen podle ustanoven obanskho zkonku za etn jednotku a takov
svensk fond pak vede etnictv pro podnikatele, tj. postupuje podle vyhlky
. 500/2002 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona o etnictv, pro
etn jednotky, kter jsou podnikateli tujcmi v soustav podvojnho
etnictv. Podle klovho 4a odst. 1 zk. o etnictv vede a odpovd za
etnictv svenskho fondu i za sestaven etnch zvrek a plnn ostatnch
etnch povinnost svensk sprvce.
27.
Pokud by se jednalo o svensk fond vytvoen podle 148 a nsl. zk. .
240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch fondech, tedy
svensk fond vytvoen ve form investinho fondu, je tak tento druh
svenskho fondu - dle 1 odst. 2 psm. k) zk. o etnictv - etn jednotkou,
piem vak vede etnictv pro finann instituce, tj. postupuje podle vyhlky
. 501/2002 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona o etnictv, pro
etn jednotky, kter jsou bankami a jinmi finannmi institucemi. Odpovdnost
za veden etnictv, sestavovn etnch zvrek a plnn ostatnch etnch
povinnost le - podle 4a odst. 1 zk. o etnictv - na svenskm sprvci a
obhospodaovateli, piem tato odpovdnost je solidrn, tedy spolen a
nerozdln.
28.
V dalch etnch otzkch svensk fond postupuje jako kad jin etn
jednotka, tj. pedevm mus tovat na bzi podvojnch etnch zpis a
dodrovat vechny etn zsady, etnictv vede od vzniku a do okamiku
zniku, me vedenm etnictv povit jinou osobu, tuje v etnm obdob
kalendnho roku i me uplatnit rok hospodsk. Z podstatnch etnch
prvk nelze v souvislosti se svenskm fondem opomenout ani zkaz vst
etnictv ve zjednoduenm rozsahu, pokud se na svensk fond vztahuje

povinnost auditu ( 9 odst. 4 zk. o etnictv).
Povinnost auditu
29.
Na zklad 20 odst. 1 psm. e) zk. o etnictv m svensk fond zzen
podle obanskho zkonku povinnost ovovat kadou dnou a mimodnou
etn zvrku auditorem, pokud spluje kritria povinnho auditu stanoven pro
akciov spolenosti. Konkrtn tak pokud svensk fond doshne i peshne ke
konci rozvahovho dne etnho obdob a etnho obdob bezprostedn
pedchzejcho alespo jedno z nsledujcch kritri, vznik mu povinnost ovit
takovou dnou i mimodnou etn zvrku auditorem. Zmnnmi kritrii
jsou: celkov aktiva vce ne 40 mil. K, ron hrn istho obratu vce ne 80 mil.
K, prmrn pepoten stav zamstnanc v prbhu etnho obdob vce ne
50.
30.
Svensk fond podlhajc povinnosti ovit etn zvrku auditorem je podle
21 odst. 1 a 4 zk. o etnictv povinen vyhotovit tak vron zprvu pouze v
ppad, e tak ukld zvltn prvn pedpis. Poznmka pod arou u odstavce 5
pak odkazuje ve form pkladmho vtu jedinho zvltnho pedpisu na 18
zk. . 424/1991 Sb., o sdruovn v politickch stranch a v politickch hnutch,
kter vyaduje vron zprvu u politickch stran a politickch hnut. V bnm
pojet svenskho fondu zzenho za soukromm elem lze pedpokldat, e
nebude zapoteb vron zprvu vyhotovovat.
Dan
Obecn aspekty
31.
Zkladnm argumentem navrhovatele prvn pravy v oblasti zdann
svenskch fond je daov neutralita, jej dosaen je v ppad uritch
zpsob vyuit institutu svenskho fondu nemon.
32.
V rmci een daov problematiky je nutno rozliovat mezi platnm a
bezplatnm plnnm. M-li jt o bezplatn plnn poskytovan ze svenskho
fondu, nesm dojt ze strany osoby pjemce plnn k poskytnut protiplnn (nesm
tedy dojt k tomu, e nap. beneficient zaplat zakladateli svenskho fondu nebo
se zave zvit majetek svenskho fondu za to, e bude ustanoven
beneficientem). Z daovho pohledu by jakkoliv plata poskytnut za pslib
budoucho plnn ze svenskho fondu mla bt na stran osoby, kter platu
poskytla, povaovna za daov neinn nklad.
Zdann majetku vylennho do svenskho fondu
33.
Pjem, kterho doshne svensk fond v dsledku vylenn majetku
zakladatele nebo zven majetku svenskho fondu jinou osobou, nen - dle
18 odst. 2 psm. e) zk. o danch z pjm - pedmtem dan z pjm.
34.
Z hlediska dan z nabyt nemovitch vc je svensk fond sice povaovn za
poplatnka tto dan, nicmn dle 2 a 3 psm. b) zkonnho opaten Sentu
. 340/2013 Sb., o dani z nabyt nemovitch vc, podlh tto dani pouze
platn nabyt vlastnickho prva k nemovit vci. Tedy bude-li mono vylenn
nemovitost do svenskho fondu i zven majetku svenskho fondu
nemovitostmi povaovat za bezplatn (ble viz ve obecn aspekty), nebude
zde dn zdann dan z nabyt nemovitch vc. Jestlie by vak takov pevod
nebylo mono povaovat za bezplatn, pak je svensk fond povinen - ve
smyslu 26 zkonnho opaten Sentu o dani z nabyt nemovitch vc - uhradit
da ve vi 4%.
Zdann svenskho fondu v prbhu innosti
35.
Ustanoven 17 psm. f) zk. o danch z pjm povauje svensk fond zzen
podle obanskho zkonku za poplatnka dan z pjm prvnickch osob, tedy
subjekt, kter na zisky aplikuje 19% sazbu dan. Svensk fond zzen podle
zkona . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch fondech,
aplikuje jako investin fond sazbu dan z pjm ve vi 5%, a to podle 21 odst.
2 psm. a) zk. o danch z pjm, za pouit 92 odst. 1 a 95 odst. 1 psm. c)

zk. o investinch spolenostech a investinch fondech.
36.
Daov uznatelnost nklad se u svenskho fondu - dle 24 zk. o danch z
pjm - nijak neodliuje od daov uznatelnosti nklad v ppad ostatnch
prvnickch osob. Daov uznatelnost nklad me bt limitovna, pokud nap.
svensk fond dosahuje zisku pouze z osvobozench pjm.
37.
Ustanoven 28 odst. 1 psm. e) zk. o danch z pjm povauje (vedle jinch
osob) tak svensk fond za odepisovatele. Svensk fond, v nm se nachz
majetek, je tak oprvnn dan majetek daov odepisovat. Pro odepisovn se
jev jako podstatn rozlien, zdali pvodn vlastnk majetku ml i neml tento
majetek zaazen v obchodnm majetku. Pokud pvodn vlastnk ml majetek
vylenn do svenskho fondu zaazen do obchodnho majetku, pak svensk
fond odepisuje ze vstupn ceny evidovan u pvodnho vlastnka, pi zachovn
zpsobu odepisovn, a to podle 30 odst. 10 psm. b) bodu 4 zk. o danch z
pjm.
38.
Z hlediska 4b odst. 2 zk. o DPH se pro ely DPH na svensk fond nahl
jako na jakoukoliv jinou prvnickou osobu.
39.
Svensk fond je zaazen mezi poplatnky dan z nemovitch vc, konkrtn je
podle 3 odst. 2 psm. b) zk. o dani z nemovitost poplatnkem dan z pozemk
a podle 8 odst. 2 psm. b) zk. o dani z nemovitost poplatnkem dan ze
staveb. Na svensk fond se z hlediska dan z nemovitch vc nevztahuj dn
zvltn osvobozen.
40.
Procesn pedpisy daovho prva po sprvci svenskho fondu vyaduj, aby
plnil veker daov povinnosti svenskho fondu, piem mu k tomu nleej
stejn prva a povinnosti, jako m daov subjekt ( 20 odst. 3 daovho du).
Zdann vplaty ze zisku svenskho fondu
41.
Z hlediska vplat ze svenskho fondu je nutno rozliovat vplatu prostedk
majcch pvod v zisku svenskho fondu a vplatu prostedk, kter byly do
svenskho fondu vylenny i zvily jeho majetek. Zisk svenskho fondu
bude pravideln tvoit ve, co vzniklo v rmci a v dsledku innosti svenskho
fondu.
42.
Pjemce plnn - fyzick osoba zdauje zisk vyplcen ze svenskho fondu
jako pjem z kapitlovho majetku 15% srkovou dan, a to dle 8 odst. 1 psm.
i) a 36 odst. 2 psm. a) zk. o danch z pjm.
43.
Pokud jakkoliv plnn ze zisku svenskho fondu nle prvnick osob, pak je
takov pjem soust jejho obecnho zkladu dan.
Zdann vplaty z majetkov podstaty svenskho fondu
44.
Na zklad 21c odst. 1 zk. o danch z pjm je ve form tzv. nevyvratiteln
prvn domnnky stanoveno, e nejdve se vyplc vdy veker zisk
svenskho fondu a a pot je umonno vyplcet majetkovou podstatu
svenskho fondu.
45.
Jde-li o beneficienta coby osobu fyzickou, pak jsou pjmy zskan z vplaty
majetkov podstaty svenskho fondu zdaovny jako ostatn pjmy, a to dle
10 odst. 1. psm. m) zk. o danch z pjm. Zrove je nutno uvst, e na zklad
4a psm. b) zk. o danch z pjm je bezplatn pjem beneficienta (ble viz
ve obecn aspekty) z majetku, kter byl vylenn do svenskho fondu i
zvil majetek svenskho fondu, osvobozen od dan z pjm fyzickch osob,
nicmn osvobozen plat pouze za podmnky, byl-li svensk fond zaloen pro
ppad smrti. Jestlie byl svensk fond zzen za ivota zakladatele, pak je
bezplatn pjem beneficienta (ble viz ve obecn aspekty) z majetku, kter
byl vylenn do svenskho fondu i zvil jeho majetek osobou pbuznho v

linii pm a v linii vedlej, pokud jde o sourozence, strce, tetu, synovce nebo
nete, manela, manela dtte, dt manela, rodie manela nebo manela
rodi, anebo osobou, se kterou beneficient il nejmn po dobu jednoho roku
ped zsknm danho bezplatnho pjmu ve spolen hospodac domcnosti a
z tohoto dvodu peoval o domcnost nebo byl na tuto osobu odkzn vivou,
osvobozen od dan z pjm fyzickch osob, a to na zklad 10 odst. 3 psm. d)
bodu 3 zk. o danch z pjm.
46.
Pokud je vyplceno plnn z majetkov podstaty svenskho fondu
beneficientovi - prvnick osob, je takov plnn pedmtem zdann dan z
pjm prvnickch osob v jejm obecnm zkladu dan. Institut osvobozen by
prvnick osoba mohla vyut pouze v souladu s 19b odst. 2 psm. a) zk. o
danch z pjm za pedpokladu, e by se jednalo o vplatu ze svenskho fondu
zaloenho pro ppad smrti a dan pjem bylo mono povaovat za bezplatn
pjem prvnick osoby (ble viz ve obecn aspekty) z majetku, kter byl
vylenn i zvil majetek takovho svenskho fondu.
489, 495, 501, 502, 547 a 549, 576, 580 odst. 1, 583 a 585,
978, 1455, 1463, 1471, 1472, 1582 a nsl., 1642, 1670, 1677, 1767 a
1769, 1793 a 1795, 2058 a 2059, 2079 a nsl., 2184 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zkonn opaten Sentu . 344/2013 Sb., o zmn daovch zkon v

souvislosti s rekodifikac soukromho prva a o zmn nkterch zkon, ve
znn usnesen Poslaneck snmovny . 382/2013 Sb.,
zk. o danch z pjm,
zk. o etnictv,
insolvenn zkon,
zk. . 134/2013 Sb., o nkterch opatench ke zven transparentnosti

akciovch spolenost a o zmn dalch zkon,
zk. . 253/2008 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci vnos z

trestn innosti a financovn terorismu,
l. 1260 a 1262, l. 1635 CCQ
Z literatury:
1186-1192.
2. Houfek: Trusty v rekodifikaci soukromho prva [online]. Dostupn z:
http://www.bulletin-advokacie.cz/trusty-v-rekodifikaci-soukromeho-prava
[cit.
2014-03-21].
3. Koc: Institut svenskho fondu v NOZ. BA, 2014, . 1-2, s. 28-32.
4. Barriere: The French fiducie, or the chaotic awakening of a sleeping
beauty. In Smith: Re-imagining the Trust: Trusts in Civil Law, 2012, s. 226, 228.
5. Becker: Die fiducie von Quebec und der Trust, 2007, s. 275-276, 285,
317, 365-366.
6. Caron: The Trust in Quebec. McGill Law Journal. 1980, Vol. 25, No. 4, s.
421-444.
7. Verhagen, Kortmann, Hayton: Principles of European Trust Law, 1999, s.
88-89.
1449
(Kategorizace a typizace svenskch fond)
Mgr. Milo Koc
Pehled vkladu:
I. Kategorizace podle elu (1 a 6)
Pojem a cl prvn pravy (1 a 2)
Soukrom el (3 a 4)
Veejn prospn el (5 a 6)
II. Typizace (7 a 15)
Obecn (7)
Obchodn svensk fond (8)
Zajiovac svensk fond (9)
Rodinn svensk fond (10)
Diskren svensk fond (11)
Testamentrn svensk fond (12 a 13)
Bezplatn svensk fond mezi ivmi (14)
Ochrann svensk fond (15)
Z dvodov zprvy:
viz u 1448
I. Kategorizace podle elu
Pojem a cl prvn pravy
1.
Zkonodrce v odst. 1 komentovanho ustanoven vymezuje dv mon
kategorie svenskch fond podle elu. Svensk fond tak me bt zzen
bu a) za soukromm elem, anebo b) za elem veejn prospnm.
Nepevzal tak z CCQ tripartici svenskch fond na osobn, soukrom a veejn
prospn (l. 1266 al. 1 CCQ), co v praxi me vst k uritm vkladovm
problmm (viz koment k 1461 odst. 2).
2.
Jeliko mus bt vylenn majetek zakladatelem svenskmu sprvci sven
vdy k uritmu elu ( 1448 odst. 1), tak je zejm, e neme bt formulovno
vce el ne jeden, resp. e el neme bt formulovn jako alternativn nebo
smen (el veejn nebo soukrom, resp. zsti veejn a zsti soukrom).
Pluralita el by mla za nsledek vznik vce svenskch fond, nejasnost elu
by vedla k nemonosti jej naplnit a v dsledku toho v krajnm ppad ke zruen
svenskho fondu soudem ( 1469 odst. 1). Ve volb samotnho konkrtnho
elu vak zakladatel nijak omezen nen, respektuje-li el prvn pravy a
zkladn zsady soukromho prva. Uren tohoto elu m vznam zejmna pro
uren, zda je trvn svenskho fondu asov omezeno i nikoliv (k tomu viz
1460).
Soukrom el
3.
Soukrom el me slouit prospchu urit osoby nebo na jej pamtku (odst.
2 vta prv). Svensk fond tedy me bt za soukromm elem pedn zzen
ve prospch urit konkrtn uren nebo alespo uriteln osoby, kter bu ije,
anebo se jet nenarodila (obmylenho). Me bt dle zzen t na pamtku
osoby ji zesnul, kter vak v takovm ppad ji nen obmylenm. Okruh
obmylench v takovm ppad bude mt k osob, na jej pamtku byl

svensk fond zzen, urit vztah.
4.
Soukromm elem me bt i investovn pro dosaen zisku k rozdlen mezi
obmylen (zakladatele, zamstnance, spolenky i jin osoby), m
zkonodrce vslovn umouje zzen tzv. obchodnho svenskho fondu (odst.
2 vta druh). K pojmu obmylenho ble viz koment k 1457.
Veejn prospn el
5.
el veejn prospnho svenskho fondu lze definovat za analogickho
pouit ustanoven o veejn prospn prvnick osob ( 146). V souladu s tm
by smyslem takovho svenskho fondu mlo bt pispvat vlastnmi aktivitami
k dosahovn obecnho blaha, svensk sprvce by ml bt bezhonnou
osobou. Vylenn majetek by ml pochzet z poctivch zdroj a bt vyuvn k
veejn
prospnmu
elu
(kulturnmu,
vzdlvacmu,
vdeckmu,
humanitrnmu i jinak filantropickmu). Pokud by tato kritria v danm ppad
nebyla nebo nemohla bt naplnna, opravovalo by to soud k tomu, aby na
nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, svensk fond zruil nebo aby
upravil jeho statut ( 1469).
6.
Hlavnm elem veejn prospnho svenskho fondu neme bt
dosahovn zisku nebo provozovn zvodu (odst. 3), co nevyluuje, aby tyto
innosti byly elem vedlejm a podprnm. Potud se zkonn prava pekrv s
ustanovenmi o nadaci ( 307 odst. 1). Na rozdl od nadace vak u veejn
prospnho fondu nen vyloueno, aby byl neomezen rucm spolenkem
obchodn spolenosti ( 307 odst. 2) nebo aby byl zzen za elem podpory
politickch stran a hnut nebo jin asti na jejich innosti ( 306 odst. 2). Lze
ovem oekvat, e pslun zkazy bude hlediskem veejn prospnosti
konkretizovat judikatura. Pokud by nap. mohly bt politick strany a politick
hnut financovny prostednictvm svenskch fond (a ji soukromch, nebo
veejn prospnch), pedstavovalo by to zsadn pekku pro prevenci
korupce.
II. Typizace
Obecn
7.
esk zkonodrce pevzal pravu svenskho fondu z CCQ, kter je zaloena
na v zsad neomezen variabilit elu. Lze oekvat, e se v praxi budou v
esk republice vyskytovat podobn typy svenskch fond jako v Qubecu (viz
lit. . 3 a 5), a proto je teba zamit se i na to, jak specifick otzky v eskm
prvnm prosted mohou tyto jednotliv typy vyvolat (viz lit. . 2):
Obchodn svensk fond
8.
Obchodn svensk fond (v Qubecu fiducie commerciale) me zahrnovat
pedevm investin a penzijn fondy [ 95 odst. 1 psm. c) zk. . 240/2013 Sb.,
o investinch spolenostech a investinch fondech, vslovn stanov, e
investinm fondem ve form fondu kvalifikovanch investor sm bt t
svensk fond], kter mohou bt za uritch podmnek vznamn daov
zvhodnny (viz koment k 1448). Dle umouje organizaci a zajitn
velkch finannch projekt a je rovn vyuvn jako alternativa k inkorporaci
podniku v rmci akvizic (v Qubecu fiducie entreprise). Tento typ svenskho
fondu umouje vytvoen mnohem flexibilnj struktury, ne jakou umouj
kogentn ustanoven zkona o obchodnch korporacch. Vdy m povahu
soukromho svenskho fondu (viz lit. . 1, s. 1195).
Zajiovac svensk fond
9.
Zajiovac svensk fond (v Qubecu fiducie-suret) je vyuvn jako
prostedek usnadujc restrukturalizaci spolenost i zajiujc vitele pi emisi
obligac. Do svenskho fondu tak nap. banka vlo svoje hypoten vry i jin
finann aktiva generujc zisk, aby zajistila obligace prodvan investorm (lit. .
4). Jako zajiovacho instrumentu ho banky vyuvaj i pro ely dalho
zhodnocovn svch aktiv. Prostednictvm svenskho fondu lze zajiovat i
investice v zemch, jejich legislativa stanov pro cizince omezen pro nabvn
vlastnictv (nap. Thajsko, Kazachstn, Alrsko a dal).
Rodinn svensk fond
10.
Rodinn svensk fond (v Qubecu fiducie familiale) me efektivn eit
problmy souvisejc se sprvou rozshlho rodinnho majetku a jeho
mezigeneranm pechodem. Tato forma svenskho fondu nabz ir nslednou
kontrolu a intervenci zakladatele, ne jakou by umoovalo darovn, zzen
povacch prv i fideikomis. Zakladatel me svenskho sprvce vybavit
irokou mrou uven, aby se mohl v budoucnu v zvislosti na konkrtnch
podmnkch rozhodnout, zda vbec a ppadn v jakm rozsahu i pomru mezi
obmylen perozdl vnosy z rodinnho majetku (v Qubecu fiducie familiale
discrtionnaire). Lze se tak nap. postarat o hmotn zajitn souasnho i
bvalho manela (v Qubecu fiducie au bnfice exclusif du conjoint a fiducie en
faveur de l'ex-conjoint), a ji z dvodu plnn zkonn vyivovac povinnosti,
nebo za elem splnn dobrovolnho dluhu ( 697). Sprvcem rodinnho
svenskho fondu by vdy mla bt osoba, kter se v pomrech dan rodiny
dobe orientuje, a zakladatel by ml ve statutu rovn urit dostaten pesn
kl, podle nho m bt eventuln vybrn sprvce nhradn. Konkrtn ilustrac
monho vyuit tohoto typu svenskho fondu v podmnkch esk republiky
me bt nap. situace, kdy zakladatel trp tkou chorobou (nap. Alzheimerovou
chorobou i roztrouenou sklerzou) a svenskho sprvce pov tm, aby
obmylenmi uril jen ty rodinn pslunky, kte o nj budou nejlpe peovat v
dob, kdy ji kadodenn realitu nebude schopen sm adekvtn rozumov
vyhodnotit. Vyskytuj se snahy rodinn svensk fond vyuvat t k zaopaten
potomk trpcch zvanm tlesnm i duevnm postienm, kdy me
zakladatel parametry jeho fungovn nastavit pesn dle individulnch poteb
postienho a plnn z vylennho majetku poskytovan ostatnm rodinnm
pslunkm podmnit tm, e o postienho budou peovat pesn tm
zpsobem, kter zakladatel ur. V tto souvislosti lze svensk fond vyut t
jako nstroj tzv. podporovanho rozhodovn (supported decision-making)
postiench osob.
Diskren svensk fond
11.
Diskren svensk fond (v Qubecu fiducie discrtionnaire) dv svenskmu
sprvci irok uven a me se uplatnit vude tam, kde je v zjmu sledovanho
elu, aby ml sprvce monost vbru mezi obmylenmi z uritho okruhu,
resp. aby ml monost stanovit obmylenm vi plnn v situaci, kdy jsou tito
pedem pevn stanoveni (nap. i v rmci svenskch fond sledujcch veejn
prospn el). Sprvce me rozhodovat o perozdlen v rmci dan ron
kvty (tzv. horizontln diskrece) anebo rozhoduje i o celkov perozdlovan
sum (tzv. vertikln diskrece). Je-li sprvce podle statutu oprvnn vybrat ze
skupiny potencilnch obmylench, tak tmto obmylenm sice nepslu
kontroln a intervenn oprvnn ( 1463), mohou se vak domhat dnho
vkonu povinnost sprvce soudn cestou jako osoby, jim svd prvn zjem (
1466). Pln prva naopak psluej obmylenm, kte jsou pevn stanoveni,
vetn jet nenarozench osob, za n prva vykonv osoba oprvnn
dohlet na sprvu svenskho fondu v zjmu obmylenho ( 1464). K tomuto
typu dle t koment k 1457.
Testamentrn svensk fond
12.
Testamentrn svensk fond (v Qubecu fiducie testamentaire) se zizuje
pozenm pro ppad smrti svho druhu a je pozitivn upraven v 1448.
Pozenm pro ppad smrti je vak nejen zv, ale i ddick smlouva a dovtek
( 1491). Tento typ svenskho fondu umouje zstaviteli vce ne kterkoliv
jin prvn institut i po smrti vykonvat vliv na zachzen s majetkem, jen mu za
ivota nleel. V zakladatelskm prvnm jednn nebo ve statutu ( 1452) me
stanovit podmnky nakldn s majetkem velmi svobodn a podrobn. Tato otzka
je sporn, ale lze se domnvat, e tmto zpsobem me bt v R majetek
zstavitele zcela vylouen z ddickho zen, a to s inky rovnajcmi se
vyddn i pro nepominuteln ddice. Zkon toti u testamentrnch svenskch
fond ochranu nepominutelnch ddic nijak neupravuje (nap. omezenm
majetku, kter me bt do svenskho fondu vylenn), a proto me bt do
tohoto typu svenskho fondu pozenm pro ppad smrti vylenn vechen
majetek zstavitele. Je zejm, e pestv-li majetek vloen do svenskho
fondu bt ve vlastnictv svitele, neme bt nsledn ani pedmtem
majetkovch nrok jeho ppadnch ddic vetn ddic nepominutelnch.
Stejn inek by mlo zzen svenskho fondu za ivota zakladatele,
testamentrn svensk fond vak na rozdl od ostatnch typ svenskch fond
zakladatele nenut k tomu, aby se vzdal sprvy svho majetku jet za ivota.
13.
Prvn nstupce zakladatele nen uveden mezi astnky zen ve vcech
svenskho fondu podle 95 z. . s., a proto jej nelze povaovat za osobu majc
prvn zjem ve smyslu 1466. Prvn nstupce nen ani osobou oprvnnou k
vydn majetku ze svenskho fondu pi jeho zniku ( 1472), pokud nebyl
jmenovn obmylenm, protoe toto prvo je zcela zejm koncipovno jako
osobn prvo zakladatele.
Bezplatn svensk fond mezi ivmi
14.
Bezplatn svensk fond mezi ivmi (v Qubecu fiducie entre vifs cre a
titre gratuit) nen jen prostou obdobou darovn, v jeho rmci dochz k pevodu
vlastnickho prva ( 2055 odst. 1). Jeho vjimenou pednost toti je, e
umouje obmylenm za stanovench podmnek erpat uitek z majetku, ani
by se stali jeho vlastnky. Tato forma svenskho fondu se logicky vyskytuje
vude tam, kde je zakladatel zrove jedinm obmylenm, nebo zde chyb
osoba, kter by se mohla zavzat k njakmu protiplnn.
Ochrann svensk fond
15.
Ochrann svensk fond (v Qubecu fiducie de protection d'actifs) zahrnuje dv
formy svenskho fondu znm z anglosaskho prva, toti a) asset protection
trusts a b) protective trusts. V prvnm ppad zakladatel vylen st svho
majetku do svenskho fondu a vyjme ho tak z dosahu svch potencilnch
budoucch vitel, pokud nenapln pedpoklady, za nich by toto prvn jednn
mohlo bt prohleno za relativn neinn ( 589 a 599), resp. za nich by
mohlo bt viteli spn odporovno podle insolvennho prva ( 235 a 243
insolvennho zkona). Ve druhm ppad je statut formulovn tak, aby
obmylen neml na plnn z fondu automatick prvn nrok, na kter by mohli
nastoupit jeho ppadn budouc vitel. K tomuto typu svenskho fondu viz t
koment k 1459.
146, 306 odst. 2, 307, 589 a 599, 697, 1448 odst. 1, 1460,
1461 odst. 2, 1463, 1464, 1466, 1469 odst. 1, 1472, 2055 odst. 1
Souvisejc pedpisy:
z. o. k.,
z. . s.,
insolvenn zkon,
l. 1266 CCQ
Z literatury:
1193-1195.
3. Becker: Die fiducie von Quebec und der Trust, 2007, s. 268-275.
4. Schwarcz: Commercial Trusts as Business Organizations: Unraveling the
Mystery. The Business Lawyer, 2003, vol. 58, s. 559.
5. Lupoi: Trusts: A Comparative Study, 2000, s. 133-136.
1450
(Oznaen svenskho fondu)
Pehled vkladu:
I. el (1 a 6)
Definice a smysl (1 a 3)
Forma a dsledky (4 a 6)
II. Hodnocen (7 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1448
I. el
Definice a smysl
1.
Oznaen pat vedle sdla k identifikanm dajm svenskho fondu. daj
(angl. data, fr. donne) je pesn nebo zvltn informace, co je vpov o
skutenosti. Identifikan daj tak odliuje jednu entitu od druh, ani by se musel
zkoumat jej obsah.
2.
Zatmco jmno je vyhrazeno lidem nebo tvorm (zvatm, se zvltnm drazem
na 494), vjimen vcem, je jsou lidem podobn (nap. hrakm), a nzev
prvnickm osobm, oznaen pat entitm, kter se osobm nepodobaj, ale je
nutn je njak identifikovat, tj. konkretizovat (lit. . 1 tyto ti kategorie dostaten
nerozliuje). Oznaen se bl nzvu, a proto se subsidirn pouije regulace
nzvu v 132 a 135.
3.
Vlastnm smyslem prvn pravy oznaen svenskho fondu je, aby se odliilo
prvn jednn sprvce, kter je na jeho et, a prvn jednn sprvce, kter je
na et svenskho fondu. Jak vak vyplv z 1419, posta, e jednn na et
svenskho fondu je patrn z kontextu; nemus bt vslovn. Dle je smyslem
oznaen svenskho fondu odliit jeden od druhho, pokud sprvce spravuje
svenskch fond vce.
Forma a dsledky
4.
Obansk zkonk nzvy dsledn normuje jako dvouslokov ( 132 odst. 2), tj.
rozliuje vlastn nzev a dodatek vyjadujc prvn formu. To plat rovn pro
oznaen svenskho fondu. Dodatek "svensk fond" je povinn. dn
oficiln zkratka nebyla zavedena.
5.
Jak analogicky vyplv z 104 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech
a investinch fondech, oznaen svenskho fondu mus bt dostaten
odliujc a nesm bt klamav. Jmno lovka nebo nzev prvnick osoby sm
obsahovat pouze pi splnn podmnek 133, tj. za podmnky uho vztahu a
souhlasu osoby. Pravidlem v takovm ppad bude, e oznaen svenskho
fondu bude obsahovat jmno (pjmen) zakladatele.
6.
Podle lit. . 1 nen chybjc oznaen pekkou spnho zaloen svenskho
fondu.
II. Hodnocen
7.
Stejn jako regulace statutu svenskho fondu v 1452, tak i regulace oznaen
svenskho fondu nem obdobu v CCQ ani v angloamerickm prvu; je
zvltnost obanskho zkonku . 89/2012 Sb., kter svensk fond nestrojn
pibliuje prvnickm osobm. Plin formalismus, kter obansk zkonk
vyaduje pro oznaovn svenskch fond, me bt v rozporu s jejich elem
(shodn lit. . 2).
8.
Povinn vyjden elu lze povaovat za exces zkonodrce, nebo el tto
entity pramen ji z toho, e jde o svensk fond. Na rozdl od statutu podle
1452 odst. 2 psm. c) oznaen el nevymezuje, pouze vyjaduje. Zejm by
mlo postait vyjden typu svenskho fondu, a ji zkonnho podle 1449,
nebo doktrinlnho, jak jsou popsny u vkladu 1450 v lit. . 1. Ta dokonce
dovozuje, e el je patrn ji ze jmna zakladatele nebo obmylenho.
132 a 135, 494, 1419, 1452
Souvisejc pedpisy:
zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch fondech
Z literatury:
1195-1196.
[cit.
2014-04-30].
1451
(Vznik svenskho fondu)
Pehled vkladu:
I. Vymezen pojm (1 a 3)
II. Vady prvnch jednn pi vzniku svenskho fondu (4 a 6)
III. Pluralita svenskch sprvc (7)
IV. Mortis causa (8)
Z dvodov zprvy:
viz u 1448
I. Vymezen pojm
1.
Uren svenskho sprvce je obligatorn nleitost zaloen svenskho fondu
i jeho trvn. Problematiku chybjcho sprvce e 1455 odst. 2. Pedpokladem
vzniku svenskho fondu je pijet poven k jeho sprv (viz vak vklad sub
IV). Sprvce tak me uinit ji v rmci zakladatelskho aktu (viz 1448 odst. 1 a
koment k nmu) nebo samostatnm prvnm jednnm, resp. faktickm
konem (aktem). Na prvn jednn sprvce neklade zkonodrce dn
poadavky. Me se tak stt i stn formou, resp. konkludentn.
2.
Sloveso "pijmout", uit v prvn vt komentovanho ustanoven, je obvyklm
vrazem souhlasnho prvnho jednn druh strany - akceptace, viz 1740 odst.
1.
3.
Komentovan ustanoven pouv termn "poven". Doktrna chpe poven
jako neformln i jednorzov smluvn zastoupen, oproti "zmocnn", kter se
obvykle povauje za smluvn zastoupen formlnj i trvalej. Toto rozlien zde
nelze pout, protoe svensk sprvce je poven formln a relativn trvale.
Ustanoven l. 1264 CCQ o poven vbec nehovo.
II. Vady prvnch jednn pi vzniku svenskho fondu
4.
Zzen svenskho fondu je prvnm jednnm, kter me bt stieno vadami.
Pravidelnm nsledkem prvn vady je nicotnost ( 551 a 554), neplatnost (
574 a 588) nebo relativn neinnost ( 589 a 599, odporovatelnost i
nakatelnost). Protoe svensk fond nem prvn osobnost (subjektivitu), nelze
v takovm ppad pout ustanoven obanskho zkonku o neplatnosti
prvnick osoby ( 128 a 131), nicmn 148 odst. 3 zkona . 240/2013 Sb., o
investinch spolenostech a investinch fondech, stanov, e po vzniku
investinho fondu jako svenskho fondu nelze zakladatelsk prvn jednn

prohlsit za neplatn.
5.
Proti zkrcen vitele, obvykle podvodnm pevodem majetku (angl. fraudulent
conveyance of property), slou odpr aloba ( 589 odst. 2), s jej pomoc
me vitel doshnout relativn neinnosti prvnho jednn, jm byl zkrcen
na svch prvech (tzv. paulinsk aloba - lat. actio Pauliana, D 22, 1, 38, 4; angl.
avoidance action; l. 1167 Civil code; l. 1631 a 1636 CCQ).
6.
Vitele je teba upozornit na zsadu vigilantibus iura (prva nle bdlm),
tedy na to, aby ve smlouv s dlunkem na problm monho zkrcen svch
nrok pamatovali a vyeili ho napklad zzenm smluvnho dozoru nad
dlunkem. Nicmn je-li dlunk solventn, nem vitel s jeho odporovatelnm
(nakatelnm) prvnm jednnm problm. Zahoj se toti na jinm jeho majetku.
A je-li dlunk v padku, nastupuje zvltn padkov ochrana vitel ped
odporovatelnm jednnm.
III. Pluralita svenskch sprvc
7.
Svenskch sprvc sm bt vce. Na zklad principu ochrany prvnho jednn
svensk fond vznik ji okamikem, kdy poven pijme prvn z nich. Vzhledem
k tomu, e mezi zakladatelem a sprvcem je vztah rovnosti, ani u ji vzniklho
svenskho fondu nepsob ten sprvce, kter s povenm dosud nesouhlasil
(shodn Pihera, lit. . 3). Pozornost je teba vnovat ppadm, kdy je prvnm
sprvcem zakladatel. Tam nekritickou recepc l. 1275 CCQ dolo k problmu, e
svensk fond sice vznikne ji akceptac poven zakladatelem, ale nesm
prvn jednat a do doby, kdy poven pijme druh sprvce, piem
konvalidace samostatnho jednn sprvce je ppustn za podmnek 1421 a
1429.
IV. Mortis causa
8.
Svensk fond mortis causa vznik smrt zstavitele za pedpokladu, e je

zzen pozenm pro ppad smrti, a to bez ohledu na to, e sprvce dosud
nepijal poven (viz koment k 1448).
122, 126 odst. 1, 128 a 131, 551 a 554, 574 a 599, 1043,
1044, 1102, 1105, 1421, 1429, 1454, 1455 odst. 2, 1457, 1469, 1740 odst.
1.
Souvisejc pedpisy:
148 odst. 3 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a

investinch fondech,
l. 1264, l. 1631 a 1636, l. 2923, 2925 CCQ,
l. 1167 Civil code,
372 ABGB
Z literatury:
2. Obansk zkonk provincie Qubec I. 1997, s. 220.
1196.
1452
(Statut svenskho fondu)
Pehled vkladu:
I. Pojem (1 a 2)
II. Hodnocen (3)
III. Nleitosti (4 a 7)
Obecn vod (4 a 6)
Konkrtn nleitosti (7)
Z dvodov zprvy:
viz u 1448
I. Pojem
1.
Vnitn pedpisy entit uvaj pojmy "stanovy" nebo "statut", piem obansk
zkonk mezi obma pojmy rozliuje. Stanovy jako vcestrann prvn jednn
maj tradin korporace (sdruen osob, nap. spolek, spoleenstv vlastnk
jednotek nebo bytov drustvo) - viz 125. Statut jako jednostrann prvn
jednn maj pravideln fundace (sdruen majetku, nap. nadace) - viz 305 nebo zazen bez prvn subjektivity (typicky nesamostatn stav). Statutu
pedchz zakladatelsk akt, naproti tomu stanovy jsou nyn, na rozdl od
dvjho obchodnho zkonku, pmo druhem zakladatelskho aktu a statut v
sob zahrnuj. Rovn u svenskho fondu smlouva a pozen pro ppad smrti
podle 1448 pedchzej statutu a nejsou s nm toton, nicmn v souladu s lit.
. 2 sm bt statut jejich soust, jsou-li splnny poadavky na nj kladen,
zejmna v 1452 odst. 3. U sprvy cizho majetku ( 1403, 1415 a 1423)
obansk zkonk pomrn nestrojn hovo o stanovch; zejm jimi m na
mysli zakladatelsk akt sprvy cizho majetku.
2.
Podle 149 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch
fondech, se u investinch fond 1452 nepouije ani subsidirn, nbr se
pouije pouze speciln prava. Podrobn prava v 219 a 226 zk. . 240/2013
Sb. slou pouze fondm kolektivnho investovn, kter formu svenskho fondu
nemaj, a kus prava v 288 a 289 fondm kvalifikovanch investor, kter
formu svenskho fondu ji mt mohou.
II. Hodnocen
3.
Stejn jako regulace oznaen svenskho fondu v 1450, tak i kogentn
ustanoven o povinnm statutu svenskho fondu nem obdobu v CCQ ani v
angloamerickm prvu; je zvltnost obanskho zkonku, kter svensk fond
nevhodn pibliuje prvnickm osobm, zejmna nadaci, resp. nadanmu fondu
(srov. lit. . 2). Smysluplnost statutu tak zstv nejasnou, i s ohledem na
odstavec 1 komentovanho ustanoven, jen sice pokld statut za obligatorn
zleitost svenskho fondu, avak nepovauje jej za pedpoklad jeho vzniku.
Absenci statutu toti nepostihuje neplatnost zakladatelskho aktu. Dvodov
zprva zcela ml, pro byl tento institut zaveden a jak m el.
III. Nleitosti
Obecn vod
4.
I pi pln absenci statutu svensk fond pesto vznikne, je-li zakladatelskm
prvnm jednnm urit majetek vylenn a svensk sprvce se ujme jeho
sprvy. Lze souhlasit s Piherou (lit. . 1) v tom, e posta, jsou-li nleitosti podle
odstavce 2 soust zakladatelskho prvnho jednn (smlouvy nebo pozen pro
ppad smrti) podle 1448 odst. 1. Piherv nzor, e pi absenci statutu mus bt
zakladatelsk prvn jednn jenom ve form veejn listiny, vak ji sdlet nelze.
Svensk sprvce m nicmn prvo na zakladateli vyadovat, aby statut vydal.
Nestane-li se tak a me-li mt absence statutu za nsledek nemonost nebo
obtnost dosaen elu svenskho fondu, me soud na nvrh svensk fond
zruit ( 1469 odst. 1).
5.
Pro zaloen svenskho fondu mortis causa se analogicky pouije regulace
zaloen nadace pozenm pro ppad smrti.
6.
Ve shod s lit. . 2 se lze domnvat, e statut pln nahrazuje invent podle
1423 a 1426, a mus tedy splovat rovn poadavky na nj kladen.
Konkrtn nleitosti
7.
Podle odstavce 2 komentovanho ustanoven mus statut obsahovat:
a) Oznaen svenskho fondu - viz vklad k 1450.
b) Oznaen majetku - je-li vyleovan majetek zapisovn do veejnch

seznam, zejmna katastru nemovitost, mus ke splnn pedpokladu v psmeni
b) statut (i alespo zakldac akt) splovat poadavky zkonem kladen na
listiny, jimi se majetek pevd.
c) el - zatmco oznaen svenskho fondu "vyjaduje" jeho el, podle

psmene c) jej statut "vymezuje". Statut zde tedy mus bt dostaten
deskriptivn.
d) Podmnky pro plnn - tato prvn norma je nejdleitj. Ve shod s lit. . 2 je

nutno konstatovat, e neposta obecn vymezen podmnky pro plnn, ale je
nutno stanovit konkrtn pravidla. Tato pravidla nemus vyluovat diskreci
sprvce; naopak je to nedouc.
e) Trvn - statut me urit, e svensk fond bude zzen toliko na dobu uritou
a ne na dobu neuritou, jak obansk zkonk presumuje. U soukromch
svenskch fond je vak v 1460 poskytovn plnn jednomu obmylenmu
omezeno na 100 let.
f) Uren obmylenho - toto ustanoven je subsidirn ke stanoven podmnek pro

plnn v psmenu d) a zrove je subsidirn k 1457. Nen-li obmylen stanoven
konkrtn, mus statut obsahovat pravidla pro jeho uren, je-li elem
svenskho fondu plnn ve prospch konkrtn osoby.
125, 305, 311, 567 a 569, 575, 580 odst. 1, 1400, 1403, 1415,
1423 a 1426, 1448 odst. 1, 1450, 1457, 1460
Souvisejc pedpisy:
149, 219 a 226, 288, 289 zk. . 240/2013 Sb., o investinch

spolenostech a investinch fondech
Z literatury:
1171, 1197-1198.
[cit.
2014-04-30].
Pododdl 2
Sprva svenskho fondu
1453
(Zpsobilost bt svenskm sprvcem)
Pehled vkladu:
I. Vznam prvn pravy pododdlu 2 (1)
II. el a psobnost (2)
III. Zpsobilost bt svenskm sprvcem (3 a 8)
IV. Spolen sprva (9 a 10)
kolem sprvce svenskho fondu je vykonvat plnou sprvu

spravovanho majetku, tedy mnit jeho podstatu, rozmnoovat ji a investovat.
I. Vznam prvn pravy pododdlu 2
1.
Oznaen ustanoven 1453 a 1456 rubrikou "Sprva svenskho fondu" je
zavdjc. Vyvolv toti dojem, e se jedn o zakotven pravidel sprvy
svenskho fondu, hlavn draz je vak kladen na osobu svenskho sprvce,
konkrtn pak na zpsobilost bt svenskm sprvcem ( 1453), totonost
sprvce a zakladatele / obmylenho ( 1454) a vznik a znik funkce svenskho
sprvce ( 1455). Pravidla sprvy svenskho fondu jsou obsaena pouze v prvn
vt 1456 ("Svenskmu sprvci nle pln sprva majetku ve svenskm
fondu"), piem pro konkretizaci pln sprvy je teba pout ustanoven o pln
sprv cizho majetku ( 1409 a 1410). Pro povinnosti svenskho sprvce pi
sprv se navc subsidirn pouije prava povinnost sprvce cizho majetku (
1411 a nsl.), zejmna pak povinnost postupovat s p dnho hospode.
II. el a psobnost
2.
elem komentovanho ustanoven je vymezit okruh osob, z nich me bt
ustanoven svensk sprvce. prava se pouije pouze pro ppady svenskho
fondu; v ostatnch ppadech sprvy cizho majetku se omezen (zejmna
limitovan monost jmenovat sprvcem prvnickou osobu) neuij. K poadavkm

kladenm na sprvce cizho majetku viz koment k 1400.
III. Zpsobilost bt svenskm sprvcem
3.
Svenskm sprvcem me bt fyzick i (stanov-li tak zkon) prvnick osoba.
4.
lovk (fyzick osoba) me bt svenskm sprvcem, pokud je pln svprvn.
Pln svprvnm se lovk zsadn stv dovrenm 18 let; ped dovrenm 18
let se pln svprvnm stv jen piznnm svprvnosti nebo uzavenm
manelstv ( 30). Dal pedpoklady pro vkon funkce svenskho sprvce
nejsou stanoveny. To pedstavuje zsadn nesoulad ve vztahu k prav
zpsobilosti prvnickch osob, nebo tam zpsobilost k vkonu takov funkce
mus vslovn zakotvit zvltn zkon (kter tak in jen pro prvnick osoby se
zvltn kvalifikac).
5.
Prvnick osoba se me stt svenskm sprvcem pouze v ppad, e tak
vslovn stanov zkon. V souasn dob je takovm zkonem pouze zkon .
240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch fondech, kter
umouje, aby se svenskm sprvcem stala za uritch okolnost investin
spolenost ( 11 zk. . 240/2013 Sb.). S prvnickou osobou jako svenskm
sprvcem potal rovn 7 nvrhu zkona o statusu veejn prospnosti
(snmovn tisk . 989, 6. volebn obdob), kter nakonec nebyl pijat (s jeho
pijetm lze nicmn v budoucnu potat). Podle nj mohla bt svenskm
sprvcem nadace se statusem veejn prospnosti, pokud el svenskho
fondu souvisel s hlavn innost nadace.
6.
Zkon explicitn neupravuje situaci, kdy bude svenskm sprvcem jmenovna
osoba, kter k tomu nen zpsobil (nap. je omezen svprvn i se jedn o
prvnickou osobu, kter zvltn zkon vkon funkce svenskho sprvce
neumouje). Lze soudit, e v tomto ppad bude teba postupovat analogicky
podle 155, jen upravuje dsledky povoln nezpsobil osoby za lena orgnu
prvnick osoby (stejn lit. . 1, s. 1199). Pokud byla jmenovna svenskm
sprvcem nezpsobil osoba, nastupuje fikce, e k takovmu jmenovn nedolo.
Pokud nicmn nezpsobil osoba psobila jako svensk sprvce ve vztahu ke

tetm osobm, nedotk se to jejich prv nabytch v dobr ve ( 155 odst. 2
analogicky). Dojde-li k omezen svprvnosti pozdji, funkce sprvce zanikne (
1438).
7.
Zkon neklade na svenskho sprvce dn poadavky stran vzdln i praxe
ani neomezuje okruh monch svenskch sprvc. Svensk sprvce je
nicmn pi vkonu sv funkce povinen postupovat s p dnho hospode (
1411), tj. s nezbytnou loajalitou a s potebnmi znalostmi a pelivost. Poruenm
povinnosti pe dnho hospode by proto bylo i pijet funkce, akoliv dan
osoba nem pro jej vkon dostaten znalosti, nezajist-li vkon takov innosti
odbornkem (srov. 159 odst. 1). Povinnost postupovat s p dnho hospode
tak bude tak pirozenm omezenm pi vbru sprvce pro konkrtn svensk
fond, kdy bude teba zohlednit vhodnost osoby s ohledem na druh fondu, jeho
povahu a velikost, poppad i dal okolnosti. Nejsou stanovena ani dn
omezen stran maximlnho potu svenskch fond, v nich urit osoba me
bt jako sprvce inn. Limitem tak zde zstv pouze povinnost postupovat s
p dnho hospode ( 1411), kter fakticky znemouje dn vkon funkce
ve vtm potu svenskch fond.
8.
Svenskm sprvcem pitom me bt i zakladatel nebo obmylen; v takovm
ppad vak mus mt svensk fond dalho sprvce - tet osobu a sprvci mus
jednat spolen ( 1454).
IV. Spolen sprva
9.
Svensk sprvce me bt jeden nebo jich me bt vce. Vce sprvc zkon
obligatorn poaduje v ppad, e svensk sprvce je zrove zakladatelem i
obmylenm ( 1454). S ohledem na skutenost, e poet svenskch sprvc
nen povinnou nleitost statutu ( 1452 odst. 2), lze soudit, e poet
svenskch sprvc se me v prbhu trvn svenskho fondu mnit podle
vle osoby oprvnn jmenovat svenskho sprvce (zakladatel, ppadn soud
- 1455). Pokud nicmn statut ur, e svensk fond m urit poet
svenskch sprvc, je tento poet teba dodrovat. Neodpovd-li poet
svenskch sprvc vli zakladatele vyjden ve statutu, potom je na soudu,
aby potebn svensk sprvce na nvrh jmenoval ( 1455 odst. 2).
10.
M-li svensk fond vce sprvc, je nutno se zabvat otzkou jejich jednn na
et svenskho fondu, tedy otzkou, zda na et svenskho fondu me
prvn jednat (nap. uzavt kupn smlouvu) kad ze sprvc anebo mus prvn
jednat spolen. K tto problematice podrobn viz koment k 1454 (sub III).
30, 147, 1411, 1438, 1454, 1455, 1466
Souvisejc pedpisy:
11 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a investinch

fondech,
136 odst. 1 insolvennho zkona
Z literatury:
1199.
Dle viz literatura k 1448.
1454
(Totonost sprvce a zakladatele i obmylenho)
Pehled vkladu:
II. Totonost sprvce a zakladatele/obmylenho (2 a 5)
III. Spolen jednn (6 a 14)
Nelze vylouit, aby se sprvcem svenskho fondu stal jeho zakladatel

nebo obmylen; pro ten ppad je vak nezbytn pedem zabrnit vzniku rizik, k
nim takov situace me ppadn vst. Z toho dvodu se vol konstrukce, e
tehdy, je-li svenskm sprvcem zakladatel nebo obmylen, mus mt
svensk fond jet dalho spolusprvce, kter nebude ani zakladatelem, ani
obmylenm, piem oba spolusprvci mus za takov situace jednat spolen.
I. el a psobnost
1.
elem tohoto ustanoven je odstranit pochybnosti, zda je mon totonost
svenskho sprvce a zakladatele i beneficienta. Zrove m bt een konflikt
zjm, ke ktermu v takovm ppad nutn dochz. Ustanoven se uplatn
pouze pro svensk fondy. V ppad sprvy cizho majetku nen mon totonost
vlastnka a sprvce, nebo potom by se z podstaty vci nejednalo o sprvu cizho
majetku.
II. Totonost sprvce a zakladatele/obmylenho
2.
Zkon pipout, aby zakladatel i obmylen byl zrove svenskm sprvcem.
Lze soudit, e vylouen nen ani ppad, kdy zakladatel, svensk sprvce a
obmylen je tat osoba (stejn Pihera, lit. . 1, s. 1199). Takov osoba ovem
mus splovat podmnky kladen na svenskho sprvce v 1453, tj. mus se
jednat o pln svprvnou fyzickou osobu i prvnickou osobu, kter vkon funkce
svenskho sprvce umouje zkon.
3.
Dvodem poadavku "nezvislho" svenskho sprvce je zabrnit
monmu konfliktu zjm. Sprva fondu je vykonvna za stanovenm elem (v
zjmu obmylenho i obmylench), kter se nemus krt se zjmem
zakladatele; takt se mohou liit zjmy obmylench, je-li jich vce. Navc je
teba pipomenout, e podstatou svenskho fondu nen jen majetek, ale jeho
soust se (postupn) stvaj i dluhy s majetkem souvisejc. Sprva fondu tak
nutn vyaduje i zohlednn zjmu vitel, co by zejmna sprvce, kter je
zrove obmylenm, mohl spe opomenout.
4. Tet osobou se rozum osoba zpsobil bt svenskm sprvcem (
1453), kter nen ani zakladatelem, ani obmylenm. Pokud by se takov
"nezvisl" svensk sprvce pozdji stal obmylenm (a tm pdem
"zainteresovanm" svenskm sprvcem), neztrc zpsobilost bt svenskm
sprvcem, ale oprvnn osoba mus zajistit vkon sprvy dalm "nezvislm"
svenskm sprvcem, aby byla zajitna zpsobilost sprvc prvn jednat.
5.
Pestoe zkon i dvodov zprva vychz z toho, e v takovm ppad budou
svent sprvci dva, lze soudit, e to je jen minimln poet, a nen tak
vyloueno, aby svenskch sprvc bylo vce.
III. Spolen jednn
6.
Pokud je svenskch sprvc vce, zkon stanov, e sprvci mus prvn jednat
spolen. Pitom je nutno rozliovat mezi tvorbou vle a jejm projevem; projev
vle je dle oznaen jako zpsob jednn. Toto rozlien lze ilustrovat na pkladu
koup nemovitosti. Sprvci se dohodnou, e koup uritou nemovitost (tvorba
vle), a jeden z nich potom uzave kupn smlouvu (projev vle). Krom toho budou
sprvci eit i otzky, kter v prvn jednn nevyst (nap. rozdlen kompetenc
pi sprv fondu v ppad, e tak nein statut apod.).
7.
S ohledem na skutenost, e zkonn ustanoven vnovan svenskmu fondu
(s vjimkou posledn vty 1454) tuto problematiku nee, subsidirn se zde
pouije prava sprvy cizho majetku ( 1428 a 1431).
8.
Podle 1428 nkolik sprvc povench spolenou sprvou "rozhoduje a jedn
vtinou hlas". Dvodov zprva k tomuto ustanoven uvd, e "spolusprvci o
zleitostech sprvy rozhoduj a v tchto zleitostech jednaj na zklad
stanoviska vtiny z nich, piem kad z nich m jeden hlas". Zd se tedy, e
citovan ustanoven upravuje pouze tvorbu vle a ppadn i rozhodovn o
otzkch sprvy (zde svenskho fondu), kter v prvn jednn nest, a nikoliv
i zpsob jednn (tedy vlastn projev vle). Tomu nasvduje i jednoznan
formulace 1454 ("... sprvci mus prvn jednat spolen"), kter smuje
(tak) na zpsob jednn. Je zejm, e tam, kde zkonodrce chtl upravit
zpsob jednn na et svenskho fondu, uinil tak vslovn. Na druhou stranu
Pihera dan ustanoven chpe nejen jako regulaci zpsobu tvorby vle, ale i jako
pravu zpsobu jednn ("Sprvou me bt poveno t nkolik sprvc. V
takovm ppad pedpokld zkon, e sprvci rozhoduj o otzkch sprvy
prostou vtinou, kdy kad z nich m jeden hlas. Takto jsou sprvci oprvnni
t jednat na et beneficienta, pp. spravovanho majetku." Viz lit. . 1, s.
1173). Takovmu chpn ostatn napovd i vzorov qubeck prava (l. 1332
zn: "Where several administrators are charged with the administration, a
majority of them may act unless the act or the law requires them to act jointly or
in a determinate proportion", tedy "Pokud je sprvou poveno nkolik sprvc, je
oprvnna jednat jejich vtina, pokud stanovy nebo zkon nevyaduj spolen
jednn nebo urit pomr jejich potu").
9.
S ohledem na formulaci 1428 a 1454 se lze domnvat, e 1428 upravuje
pouze pravidla pro tvorbu vle (a rozhodovn o otzkch sprvy, kter v prvn
jednn nest) a neuruje zpsob jednn na et svenskho fondu. M-li tedy
svensk fond vce svenskch sprvc, vle (resp. stanovisko k zleitostem,
kter nest v prvn jednn) je tvoena na zklad jejich spolenho rozhodnut.
Dostaujc je prost vtina hlas, piem kad sprvce m jeden hlas. Zkon
pitom nepoaduje formalizaci tvorby vle spovajc napklad ve vyhotovovn
zpis; souhlas je mono vyjdit i konkludentn. Odlin pravidla (jak stran
potebn vtiny - nap. jednomyslnost i kvalifikovan vtina, tak stran potu
hlas pipadajcch na jednotliv sprvce) me urit statut. V tomto smru
ovem bude limitem 1454 upravujc ppady, kdy je svensk sprvce zrove
zakladatelem i obmylenm. Ze smyslu tohoto ustanoven je teba dovodit, e
pomr sil pi rozhodovn o otzkch svenskho fondu neme bt nastaven
tak, aby "zainteresovan" svensk sprvce mohl vahou svch hlas fakticky
rozhodovat sm.
10.
Ohledn zpsobu jednn na et svenskho fondu lze vychzet z toho, e i v
ppad plurality sprvc kad ze sprvc jedn na et fondu samostatn.
Statut sice me zakotvit spolen jednn sprvc, ovem s ohledem na absenci

evidence svenskch fond (jejich statut) bude pro tet osobu obtn si
relevantn zpsob jednn na et svenskho fondu zjistit. S ohledem na
uveden by spolen zpsob jednn ml bt chpn spe jako vnitn omezen,
jeho poruen nem vliv na zvaznost uinnch prvnch jednn.
11.
Spolen jednn ovem zkon stanov obligatorn pro ppad, e svensk
sprvce je zrove zakladatelem i obmylenm ( 1454). Komentovan
ustanoven zejm smuje na prvn jednn jako celek a je tak relevantn pro
ob jeho sloky (tvorbu i projev vle).
12.
Vklad tohoto ustanoven nepin problmy v ppad, e svent sprvci jsou
dva, a je tak jasn, e prvn jednat (tvoit vli i init jej vlastn projev) mus
vdy "zainteresovan" svensk sprvce (zakladatel i obmylen) a "nezvisl"
svensk sprvce (tet osoba). Pokud je svenskch sprvc vce, nelze
zkonn poadavek spolenho jednn s ohledem na smysl komentovanho
ustanoven vykldat tak, e spolen mus jednat vichni svent sprvci, ale
tak, e "zainteresovan" svensk sprvce mus vdy prvn jednat spolen s
(alespo jednm) "nezvislm" svenskm sprvcem.
13.
Spolen jednn "zainteresovanho" a "nezvislho" sprvce bude zejm s
ohledem na jednoznan znn posledn vty komentovanho ustanoven teba
vykldat jako zvazn zpsob jednn (a nikoliv jako vnitn omezen), by je
takov poadavek vysoce problematick z hlediska ochrany tetch osob (viz
ve).
14.
Otzkou je, nakolik poadavek spolenho jednn modifikuje pravidla pro
rozhodovn o otzkch svenskho fondu, kter v prvn jednn nest,
stanoven v 1428. Z danho ustanoven vyplv, e m-li svensk fond vce
svenskch sprvc, rozhoduj prostou vtinou hlas; kad sprvce m jeden
hlas. Odlin pravidla (jak stran potebn vtiny - nap. jednomyslnost i
kvalifikovan vtina, tak stran potu hlas pipadajcch na jednotliv sprvce)
podle naeho nzoru me urit statut. V ppad, kdy je jednm ze sprvc
"zainteresovan" subjekt, je ovem teba zajistit, aby pomr sil pi rozhodovn o
otzkch svenskho fondu nebyl takov, aby "zainteresovan" svensk

sprvce mohl vahou svch hlas fakticky rozhodovat sm.
1428, 1453
Z literatury:
1163, 1199.
2. Pihera: Nejpodivnj zve v lese - poznmky ke svenskmu fondu. OR,
2012, . 10.
Dle viz literatura u 1400.
1455
(Jmenovn a odvoln svenskho sprvce)
Pehled vkladu:
I. Obecn k subjektm oprvnnm jmenovat sprvce (1 a 3)
II. Jmenovn a odvoln sprvce zakladatelem (4 a 7)
III. Uren jinho zpsobu jmenovn nebo odvolvn (8)
IV. Jmenovn sprvce soudem (9 a 13)
V. Vztah k 1466 (14)
Svenskho sprvce ustavuje zakladatel, nestanov-li statut jin pravidla,

ppadn jej jmenuje soud; t pravidla plat i pro odvoln sprvce ( 1455).
I. Obecn k subjektm oprvnnm jmenovat sprvce
1.
Pokud svensk fond vznikl za ivota zakladatele a neur-li statut jinak,
svenskho sprvce jmenuje a odvolv zakladatel. Statut me urit i jinou
osobu, kter svenskho sprvce jmenuje a odvolv (nap. nkterho z
obmylench i tet osobu). Ve statutu je mon (a zrove vhodn) zakotvit, e
za ivota zakladatele nle oprvnn jmenovat a odvolvat sprvce jemu, po
jeho smrti se potom uplatn zpsob jmenovn a odvoln uren ve statutu. Pro
ppad, e svenskho sprvce nen mon urit podle ve uvedenho kle
(nap. oprvnn osoba ji neije nebo oprvnnou osobou uren svensk
sprvce nepijal poven ke sprv svenskho fondu) nebo nen jmenovn v
pimen dob, jmenuje svenskho sprvce na nvrh osoby, kter na tom m
prvn zjem, soud ( 1455 odst. 2).
2.
Pokud je svensk fond zizovn pro ppad smrti, je vhodn, aby statut uril
zpsob jmenovn a odvoln svenskho sprvce; neur-li jej, jmenuje
svenskho sprvce na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, soud (
1455 odst. 2).
3.
Oprvnn soudu jmenovat ale i odvolvat svenskho sprvce zakld t
1466 odst. 1.
II. Jmenovn a odvoln sprvce zakladatelem
4.
Primrnm subjektem oprvnnm ke jmenovn a odvoln sprvce je podle

zkona zakladatel, kter tak zskv ve vztahu ke svenskmu sprvci
mimodn siln postaven.
5.
Zkon nestanov dn pravidla pro jmenovn sprvce. Uplatn se tak obecn
poadavky tkajc se prvnho jednn. Psemn forma nen nutn, ledae tak
stanov statut ( 559). Vbr sprvce je vc zakladatele, mus se vak jednat o
osobu zpsobilou bt svenskm sprvcem ( 1453). Souhlasme s Piherou (lit. .
1, s. 1201), e je mon urit "funkn obdob" svenskho sprvce, po jeho
uplynut funkce sprvce zanik a je nutn ho optovn jmenovat.
6.
Zakladatel sprvce odvolv podepsanm psemnm prohlenm ( 1441; k
zachovn psemn formy pi pouit technickch prostedk viz 562 odst. 1).
Pro odvoln sprvce pitom nejsou stanovena dn omezen. Zakladatel tedy
me sprvce odvolat z jakhokoliv dvodu nebo bez udn dvodu. To ovem
vede k vrazn vt zvislosti sprvce na zakladateli (co nen obvykl a je ciz i
vzorov qubeck prav - podle l. 1276 CCQ plat, e zakladatel me urit
pouze zpsob odvoln sprvce: "The settlor may appoint one or several trustees
or provide the mode of their appointment or replacement", tedy "Zakladatel
me jmenovat jednoho nebo nkolik svenskch sprvc nebo urit zpsob
jejich jmenovn nebo nahrazen").
7.
Zkon nee otzku, zda v ppad smrti (je-li zakladatelem lovk) i zniku (jeli zakladatelem prvnick osoba) zakladatele pechz prvo jmenovat a
odvolvat sprvce na jeho prvnho nstupce. Proti takovmu zvru svd
skutenost, e zkon upravuje postup pro ppad, e sprvce neme jmenovat
zakladatel (tehdy jmenuje sprvce soud na nvrh osoby, kter na tom m prvn
zjem - 1455 odst. 2). Obdobn je upraven mechanismus pro odvoln sprvce
(sprvce odvolv soud na nvrh obmylenho nebo jin osoby, kter na tom m
prvn zjem - 1466 odst. 1). Navc bude u svenskch fond zzench k
soukrommu elu obvykl, e prvnm nstupcem sprvce bude obmylen jako
jeho ddic. Pestoe zkon totonost svenskho sprvce s obmylenm
vslovn pipout (viz 1454), je zejm, e tento stav povauje za rizikov (viz
koment k citovanmu ustanoven). Zkon navc neupravuje situaci pro ppad,
e ddic bude nkolik. Ze vech ve uvedench dvod proto lze dovodit, e
oprvnn zakladatele jmenovat a odvolvat svenskho sprvce nepechz na
jeho prvn nstupce. Z hlediska prvn jistoty tak je vhodn upravit zpsob
jmenovn a odvoln sprvce ve statutu. Nebude-li tam zpsob

jmenovn/odvolvn zakotven, bude sprvce jmenovat a odvolvat soud.
III. Uren jinho zpsobu jmenovn nebo odvolvn
8.
Statut me urit jin zpsob jmenovn nebo odvolvn (ppadn jmenovn i
odvolvn) svenskho sprvce. Pokud statut ur jen pravidla pro jmenovn
sprvce, subjektem oprvnnm sprvce odvolat zstv zakladatel. Ustanoven
1441 tkajc se sprvy cizho majetku, kter zakld oprvnn odvolat sprvce
osob, je ho jmenovala, se neuije, nebo pednost m speciln ustanoven
1455 odst. 1 prvn vta. Pokud statut ur pouze zpsob odvoln sprvce, je v
takovm ppad subjektem oprvnnm jmenovat sprvce zakladatel.
Zpsobem jmenovn (odvoln) se rozum napklad uren tet osoby, kter je
oprvnna svenskho sprvce jmenovat (odvolat). Ve statutu je mon zakotvit
dal poadavky, kter je nutn pi jmenovn i odvoln svenskho sprvce
dodret - nap. potebn vzdln i praxe osoby, kter m bt jmenovna
sprvcem, vymezen dvod opravujcch k odvoln sprvce apod.
IV. Jmenovn sprvce soudem
9.
Nen-li sprvce (vas) jmenovn, zakld zkon pravomoc soudu. elem
ustanoven je zamezit situacm, kdy pro absenci sprvce (potebnho potu
sprvc) nen mon na et fondu prvn jednat (k dsledkm poruen
poadovanho zpsobu jednn viz ovem ve) a init rozhodnut ve vcech
svenskho fondu.
10.
Svenskho sprvce je oprvnn jmenovat zakladatel nebo jin osoba, kter
zakladatel takov oprvnn svil (pravidla ustaven uveden v odst. 1); jedin
tyto osoby mohou bt oprvnnmi osobami ve smyslu odst. 2. Nen proto jasn,
pro zkon prvo soudu jmenovat sprvce zakld v ppad, e nen splnna
jedna z alternativ, kdy se prakticky jedn o stejn situace. Spojen "nejmenuje-li
jej k tomu oprvnn osoba" je tedy nadbyten.
11.
Osobou majc prvn zjem budou pedevm obmylen, zakladatel a jin osoby
s kontrolnm oprvnnm ( 1463 odst. 1). Nen-li pro absenci sprvce mon na
et fondu prvn jednat, budou oprvnnmi osobami pravideln i osoby, kter
jsou touto skutenost doteny (napklad vitel poadujc splnn splatn
pohledvky apod.).
12.
Svensk sprvce nen jmenovn v pimen dob, pokud jeho absence
fakticky brn innosti svenskho fondu (napklad proto, e nen mon prvn
jednat na et fondu).
13.
Zkon vslovn zakld jen oprvnn soudu jmenovat novho sprvce. Prvo
soudu odvolat svenskho sprvce, kterho soud jmenoval, vyplv z 1441.
V. Vztah k 1466
14.
Prvo soudu jmenovat a odvolvat sprvce na nvrh zakladatele, obmylenho
i jin osoby, kter na tom projev prvn zjem, vyplv tak z 1466 odst. 1. Ze
znn danho ustanoven je zejm, e se jedn o "sankn" ingerenci soudu pro
ppad, e sprvce dn nepln sv povinnosti. Prvo odvolat svenskho
sprvce podle tohoto ustanoven pitom nle soudu bez ohledu na to, kdo
svenskho sprvce jmenoval.
561, 562, 1441, 1453, 1463, 1466
Z literatury:
1201.
1456
(Oprvnn svenskho sprvce)

Pehled vkladu:
I. Pln sprva (1 a 3)
II. Evidence majetku (4)
Pestoe svensk fond pedstavuje oddlen vlastnictv se zetelem k

elu, jemu m slouit, mus bt pece nkdo zapsn nebo evidovn jako jeho
vlastnk (nap. ve veejnm seznamu u nemovitch vc, v obchodnm nebo
patentovm rejstku, ppadn v jinch evidencch). Tm se vak - vzhledem k
1448 - majetek ve svenskm fondu nestv vlastnictvm svenskho sprvce,
nebo ten pouze vykonv vlastnick prva - navc, jak uvedeno ve, jen v
rozsahu omezenm elem sprvy.
I. Pln sprva
1.
Zkladnm kolem svenskho sprvce je spravovat majetek vylenn do
svenskho fondu. Nle mu pitom tzv. pln sprva. Svensk sprvce je tak
povinen dbt o rozmnoen a uplatnn majetku v zjmu obmylenho ( 1409),
tj. neme se spokojit s uchovnm (hodnoty) majetku, ale mus usilovat o jeho
rst. Se spravovanm majetkem pitom me init ve, co je (podle nzoru
sprvce) nutn a uiten ( 1410). Ze zkona je zejm, e sprvce me
napklad zmnit el spravovanho majetku ( 1406 a contrario; nelze
zamovat se zmnou elu svenskho fondu), bez omezen platn zcizovat
majetek ( 1408 a contrario; pro bezplatn zcizen majetku jsou naopak
stanovena omezen - 1416), zatovat majetek ( 1408 a contrario) i majetek
investovat. Pi vech krocch je svensk sprvce povinen zachovvat standard
pe dnho hospode ( 1411).
2.
V souvislosti s prvem investovat majetek je teba vyeit otzku, nakolik se na
sprvce svenskho fondu vztahuj ustanoven o obezetnch investicch ( 1432
a 1435). Povinnost vynakldat penit prostedky obezetn je toti stanovena
pouze pro prostou sprvu majetku ( 1407). Z absence obdobnho ustanoven u
pln sprvy majetku by tak bylo mono dovodit, e pro svenskho sprvce
pravidla obezetn investice neplat. Ze systematickho uspodn pravy, kdy
jsou v oddle 2 upravena pravidla sprvy platn jak pro prostou, tak i pro plnou
sprvu majetku, je nicmn zejm, e ustanoven o obezetnch investicch
pedstavuj limity i pro svenskho sprvce. Pokud tedy bude sprvce vkldat
majetek (zpravidla penit prostedky) do jinch aktiv i ho poskytovat jinmu
subjektu za elem jeho zhodnocen, je teba ustanoven 1432 a 1434 dodret.
3.
Otzkou je, zda statut me omezit rozsah pln sprvy. Pedevm se me
jednat o povinnost nechat urit jednn schvlit zakladatelem. Lze soudit, e
takov prava je mon, nebo kontroln oprvnn lze kvalifikovat jako
preventivn zpsob dohledu, ke ktermu je zakladatel ze zkona oprvnn (
1463 odst. 1). Navc pokud zkon pipout, aby se zakladatel stal sprvcem a i
nadle spolurozhodoval o osudu vylennho majetku ( 1454), tm spe mu je
teba piznat monost ponechat si alespo sten vliv na rozhodovn o
majetku. Tak v qubeck literatue pevauje nzor, e proti takovmu ujednn
nelze nic namtat (lit. . 1, s. 201). Dle pichz v vahu zejmna omezen
zcizovn uritho druhu majetku (typicky nemovitost) i stanoven mry rizika,
kter je sprvce oprvnn podstoupit (napklad oprvnn nedit se pravidly
obezetn investice a podstupovat i rizikovj jednn). Ve vech uvedench
ppadech nicmn pjde pouze o vnitn omezen, kter nikterak neovlivuj
oprvnn sprvce prvn jednat na et svenskho fondu a jejich poruen
nebude mt vliv na platnost uinnch prvnch jednn. Obmylen a vitel
jsou dostaten chrnni ustanovenm 1466 odst. 1, podle kterho se me
obmylen nebo jin osoba majc na tom prvn zjem dovolat neplatnosti
prvnho jednn sprvce, kterm sprvce pokozuje svensk fond nebo prvo
obmylenho.
II. Evidence majetku
4.
Majetek vylenn do svenskho fondu je asto pedmtem evidence (nap.
nemovit vc je evidovna v katastru nemovitost). pravou zpsobu zpisu
vylennho majetku do tchto evidenc zkon reaguje na podstatu svenskho
fondu, a to e se jedn o majetek bez pna. Snaha vyhovt poadavkm
ostatnch pedpis na zpis daje o vlastnkovi majetku vede k tomu, e jako

vlastnk bude zapisovn svensk sprvce s dajem o sv funkci (nap. Jan
Novk, svensk sprvce). Je-li svenskch sprvc vce, zapisuj se do
evidence daje o vech sprvcch. Dojde-li k vmn sprvce, je teba tuto
skutenost reflektovat i ve veejnch evidencch. Z takovho zpisu tak bude
zejm, e evidovan majetek nle do svenskho fondu; o jak svensk fond
se jedn, nicmn seznateln nebude (to bude platit tm spe, bude-li svensk
sprvce zastvat stejnou funkci ve vztahu k vce svenskm fondm).
1406, 1408 a 1411, 1432 a 1435, 1463
Literatura:
1. Becker: Die fiducie von Quebec und der Trust, 2007, s. 201.
Pododdl 3
Obmylen
1457
(Jmenovn obmylenho)
Mgr. Milo Koc
Obmylen svenskho fondu je ten, komu m bt ze svenskho fondu

plnno. Plnn ze svenskho fondu me bt reprezentovno poskytovnm
plod, uitk, vnos ze svenskho fondu nebo podlu z nich, anebo vydnm
podstaty nebo podlu na podstat svenskho fondu pi jeho zniku. Protoe
zakladatelem fondu me bt i lovk, navrhuje se v zjmu spravedlivho
uspodn vztah zaloench vznikem svenskho fondu stanovit, e
obmylenm svenskho fondu zzenho bezplatn me bt jen osoba, kter
je zpsobil po zakladateli v den vzniku svenskho fondu ddit.
CCQ v l. 1271 umouje stanovit obmylenho svenskho fondu

zzenho ve prospch urit osoby (osobnho svenskho fondu) v ppad, e
fond je zzen ve prospch nkolika osob po sob nsledujcch, nanejv ve dvou
po sob jdoucch stupnch. Toto pravidlo nebylo pevzato se zetelem k zsad
autonomie vle, kter m bt i v ppad zakladatele svenskho fondu pln
respektovna.
Vymezen obmylench je pednostn prvem zakladatele svenskho

fondu. Zakladatel me ji ve statutu svenskho fondu urit, kdo je jeho
obmylenm a co mu bude ze svenskho fondu plnno. Me vak tak urit
okruh osob, z nich m bt obmylen vybrn, anebo i svit oprvnn urit
obmylenho nkomu jinmu. Nen-li takov klauzule ve statutu, nepsob to
obecn jeho neplatnost (ledae jde o svensk fond zzen za soukromm
elem) a psobnost jmenovat obmylenho a urit, co mu bude ze svenskho
fondu plnno, pechz na sprvce. Povahou vci je vak dno, e pi zzen
svenskho fondu k soukrommu elu (tedy ve prospch njak osoby, na jej
pamtku, ppadn za elem investovn pro dosaen zisku k rozdlen mezi
urit osoby) neme bt svensk sprvce pi stanovovn obmylench pln
autonomn, nbr e v takovm ppad mus statut alespo vymezit okruh osob,
ze kterho lze obmylenho jmenovat.
Pehled vkladu:
I. Obmylen - obecn k pododdlu 3 (1 a 10)
el a psobnost (1)
Obmylen (2)
Zpsobilost bt obmylenm (3 a 6)
Oprvnn obmylenho (7 a 10)
II. Jmenovn obmylenho (11 a 19)
Jmenovn obmylenho zakladatelem (11 a 12)
Jmenovn obmylenho svenskm sprvcem (13 a 16)
Jmenovn obmylenho tet osobou (17 a 19)
III. Povaha prva obmylenho a jeho zastaven (20 a 21)
I. Obmylen - obecn k pododdlu 3
el a psobnost
1.
elem ustanoven o obmylenm obsaench v celm pododdle 3 ( 1457 a
1462) je obecn vymezit obsah jemu poskytovanho plnn a urit zpsob jeho
jmenovn ( 1457 a 1459), upravit trvn svenskho fondu a tm i dobu, po
kterou me obmylen plnn erpat ( 1460), stanovit podmnky, za nich m
obmylen prvo takov plnn erpat ( 1461), a konen t vyeit otzky
spojen s pechodem povacho prva ( 1462).
Obmylen
2.
Svensk fondy jsou zizovny bu s clem poskytnout majetkovou vhodu
urit osob, anebo pouze ke sledovn obecnho elu, a ji soukromho, nebo
veejnho. Tmto elem me bt i poskytnut zajitn obmylenmu, ani by
bylo teba vyut jinch fiducirnch institut (nap. zajiovacho pevodu prva i
zajiovacho postoupen pohledvky, kdy dochz k bezprostedn zmn v osob
vlastnka, viz lit. . 3). Majetkov vhoda, kterou zakladatel vybranou osobu (i
jejich okruh) obmyslel, me mt charakter prva na plody nebo uitky ze
svenskho fondu, anebo prva na vydn "kmenovho" majetku ve svenskm
fondu. K vydn sti "kmenovho" majetku me pitom dojt i v prbhu
existence svenskho fondu, zatmco vydn celku tohoto majetku je spojeno
vlun se znikem svenskho fondu, nebo bez "kmenovho" majetku nelze
naplovat el svenskho fondu. Obmylen m prvo vykonvat nad sprvou
svenskho fondu dohled (ble zejmna viz koment k 1463 a 1466).
Zpsobilost bt obmylenm
3.
Zkon ble nespecifikuje, kdo m zpsobilost bt obmylenm, nebo se vychz
z toho, e je zcela na uven zakladatele, koho bude povaovat za zpsobilho a
koho nikoliv. Me se jednat o lovka i o prvnickou osobu vetn osob
nenarozench nebo prvnickch osob jet nezaloench ( 1464), kdy hovome
o tzv. eventulnch obmylench (v Qubecu bnnficiaires ventuels).
4.
V tto souvislosti je teba uvst, e v zjmu spravedlivho uspodn vztah
vzniklch zaloenm svenskho fondu dvodov zprva proponuje, e
"obmylenm svenskho fondu zzenho bezplatn me bt jen osoba, kter
je zpsobil po zakladateli v den vzniku svenskho fondu ddit". Zde dvodov
zprva evidentn vychz z reality CCQ, kter ve svm l. 1279 stanov, e
"beneficientem bezplatnho svenskho fondu me bt pouze osoba, kter
m v dob vzniku svho prva vlastnosti potebn pro obdren daru nebo
ddictv". Toto ustanoven vak v innm znn obanskho zkonku obsaeno
nen, a proto by s ohledem na zsadu "ve je dovoleno, co nen zkonem
vslovn zakzno" mlo bt zakladateli umonno, aby uinil obmylenm z
testamentrnho svenskho fondu i osobu, kter nen zpsobil bt ddicem.
Obmylen z testamentrnho svenskho fondu toti nutn ddicem bt
nemus, a proto nen dvodu, aby byl podroben stejnm standardm jako ddic
jen proto, e bylo ke zzen svenskho fondu mortis causa vyuito zvti, tj.
institutu ddickho prva (viz 1448 odst. 1). Tento zvr by ml platit tm spe,
e majetek vylenn do svenskho fondu je vylouen z ddickho zen, nebo
ji samotnou smrt zstavitele je vylenn do svenskho fondu, a nen tedy
soust pozstalosti.
5.
Pokud by s majetkem ve svenskm fondu mlo bt zachzeno jako se soust
pozstalosti, bylo by ppadn nutn provst zejmna zapoten plnn
poskytnutho obmylenm na ddick podl ( 1662 a 1664), akoliv tito nemaj
k plnn ze svenskho fondu vlastnick prvo ( 1448 odst. 3) a u diskrench
fond navc ani nemus bt jist, zda jim prvo na plnn vbec vznikne,
poppad v jak vi (viz ne sub II). To by v rmci ddickho zen vedlo ke
znanm komplikacm a prtahm. Zakladatel by zpsobilost obmylenho k
plnn ze svenskho fondu teoreticky mohl vzat nap. i na mnohem psnj
podmnky, ne jsou podmnky pedvdan zkonodrcem pro ddickou
nezpsobilost ( 1481 a 1483). Pokud tak uinit z njakho dvodu nechce, mla
by bt jeho vle respektovna, stejn jako jeho rozhodnut nepodrobit
obmylenho dnm podmnkm. Konkrtn se me jednat nap. o situaci, kdy
chce zakladatel obmylenmu kompenzovat zeknut se ddickho prva (
1484), kter je dvodem nezpsobilosti k ddn v irm slova smyslu a kter m
v konkrtn situaci nap. umonit hlad mezigeneran pechod majetku
zakladatele v duchu rodinnch tradic, anebo o situaci, kdy se zakladatel obv,
e by jeho potenciln ddic mohl bt z ddickho prva vylouen z dvodu
spovajcho v ddick nezpsobilosti v um slova smyslu ( 1481 a 1483), o
nm zatm nem vdomost, a chce tak tvrdmu prvnmu nsledku pedejt tm,
e pro takov ppad ze svho ddice uin zrove i obmylenho ze
svenskho fondu. Je teba zmnit i skutenost, e obansk zkonk nikde
nepot s tm, e by svensk sprvce nebo obmylen mli bt v jakkoliv roli
astnky ddickho zen. Zzen svenskho fondu pitom v dnm ppad
nelze povaovat za svensk nstupnictv nebo jeho druh ( 1512).
6.
Konen dodejme, e u svenskch fond zaloench za soukromm elem
pedstavuje uritou asovou limitaci zpsobilosti obmylenho ustanoven 1460
(viz ne).
Oprvnn obmylenho
7.
Obmylen je oprvnn erpat ze svenskho fondu uritou majetkovou
vhodu, kter je definovna bu jako prvo na erpn plod, uitk i vnos
plynoucch z majetku ve svenskm fondu, anebo jako prvo na samotn
"kmenov" majetek v nm sdruen, pokud to nen vyloueno v zakladatelskm
prvnm jednn nebo ve statutu. Tento vet monch plnn obmylenmu je
pouze demonstrativn. Obmylen me bt oprvnn erpat jakoukoliv
majetkovou vhodu vyjditelnou penzi, a proto nen vyloueno ani to, aby bylo
v jeho prospch zakladatelem zzeno uvac prvo, povac prvo nebo
sluebnost bytu ve smyslu 1283 a 1298, resp. dal sluebnosti ( 1257 a nsl.)
i reln bemena ( 1303 a nsl.), jeliko i piznn takovch prv zvtuje
majetek obmylenho. Je-li obmylench vce, maj prvo na plnn dle
stanovench podl (odst. 3).
8.
Obmylen tedy sice me, ale tak nutn nemus bt osobou oprvnnou k
vydn majetkov podstaty svenskho fondu pi jeho zniku (tou me bt t
zakladatel, a nen-li ho, tak stt - viz 1472). Pokud by bylo uren osoby
oprvnn k vydn majetkov podstaty svenskho fondu ponechno na vli
svenskho sprvce nebo jin osoby, jednalo by se o tzv. horizontln diskren
svensk fond (viz ne). Takto uren osoba by se okamikem svho jmenovn
stala obmylenm a mohla by (stejn jako ostatn potenciln oprvnn osoby,
tj. zakladatel nebo stt) po zniku svenskho fondu uplatnit svoje prvo na
vydn majetkov podstaty reivindikan alobou.
9.
Prvo na plnn ze svenskho fondu me obmylen zskat jak podmnen,
tak i bezpodmnen, piem uren konkrtnho reimu, v jeho rmci je
obmylen oprvnn erpat plnn, je zcela v kompetenci zakladatele jakoto
pvodnho vlastnka majetku, kter je do svenskho fondu vyleovn pi jeho
zzen. Tento reim je tedy projevem svrchovan vle vlastnka vyleovanho
majetku, co znamen, e zakladatel na jedn stran me plnn ve prospch
obmylenho podmnit splnnm jakkoliv povinnosti (vetn nap. povinnosti
obmylenho zvit majetek tzv. platnho svenskho fondu) anebo je vzat na
splnn libovoln mon podmnky (vetn podmnky odkldac i rozvazovac ve
smyslu 548 a 549) i vymezit doloenm asu ( 550). Na stran druh vak
me prost jmenovat obmylenho a urit mu plnn, ani by si jakkoliv
podmnky kladl. Prvn jednn zakladatele ve form statutu mus toliko splovat
nleitosti prvnho jednn obecn, co znamen, e svm obsahem a elem
mus bt v souladu se zkonem a dobrmi mravy ( 547). Ustanoven statutu,
jm by byla obmylenmu uloena protiprvn nebo nemravn povinnost, by
proto bylo absolutn neplatn a obmylen by tak byl k erpn plnn ze
svenskho fondu oprvnn nepodmnn.
10.
Konen je vhodn poznamenat, e plnn ve prospch obmylenho je teba
odliovat od provoznch vdaj svenskho fondu, a to vetn ppadn odmny
vyplcen svenskmu sprvci (viz koment k 1453 a 1456).
II. Jmenovn obmylenho
Jmenovn obmylenho zakladatelem
11.
Obmylenho je oprvnn jmenovat pedevm zakladatel. Me tak uinit ji ve

statutu, kde ur obmylenho nebo zpsob, jakm m bt obmylen uren [
1452 odst. 2 psm. f)]. Zakladatel me ve statutu stanovit t posloupnost
jednotlivch obmylench, jako i pravidla, jimi se tato posloupnost bude dit.
Komentovan ustanoven vak pedpokld, e zakladatel me jmenovat
obmylenho a urit mu plnn i kdykoliv po zzen fondu, emu napovd
zejmna formulace "ledae statut svenskho fondu ur nco jinho" (odst. 1).
To znamen, e v situaci, kdy zakladatel svoje prvo jmenovat obmylenho a
urit mu plnn ve statutu vslovn nevylou nebo neomez, svd mu toto
prvo ex lege i po zzen svenskho fondu.
12.
Toto extenzivn chpn jmenovacho oprvnn zakladatele umouje, aby
zakladatel jmenoval dalho obmylenho nap. za takovch okolnost, kdy ve
statutu pvodn uril pouze jednoho obmylenho, kter nsledn zemel. Nen
dvodu, aby v tomto ppad musel za elem jmenovn dalho obmylenho
postupovat zmnou statutu prostednictvm soudu ( 1468 a 1470), nebo pak
by o jmenovn obmylenho rozhodoval de facto soud s pouhm pihldnutm ke
stanovisku zakladatele a mohl by rozhodovat i proti jeho vli. Nestanov-li to
vslovn statut, neml by o obmylenm namsto zakladatele logicky rozhodovat
ani svensk sprvce. Restriktivn vklad tohoto ustanoven by pi jeho aplikaci v
praxi vedl k nepimenm, ne-li pmo nesmyslnm nsledkm.
Jmenovn obmylenho svenskm sprvcem
13.
Pokud obmylenho nejmenuje pmo zakladatel, protoe a) se tohoto prva ve
statutu vzdal, anebo b) si toto prvo ponechal, ale po dobu svho ivota je
nevyuil, pedvd komentovan ustanoven, aby obmylenho jmenoval
svensk sprvce, nebo jen tak je mon naplovat el svenskho fondu (
1448 odst. 1). U svenskch fond sledujcch soukrom el je vak pi svm
vbru omezen okruhem osob stanovenm ve statutu. Nen-li takovho okruhu
osob nebo je-li tento okruh vymezen neuritm zpsobem ( 553), tak svensk
sprvce jmenovat obmylenho a urit mu plnn nesm, co me mt za
nsledek i zruen svenskho fondu soudem ve smyslu 1469 odst. 1 a 1471
(stejn nsledek me mt samozejm i ustanoven statutu, podle nho je k
vbru oprvnn pouze individuln uren svensk sprvce). To vak a
contrario neplat u svenskch fond veejn prospnch, kde okruh osob
svenskmu sprvci bt stanoven nemus, protoe zkon jeho kompetenci
jmenovat obmylenho a urit mu plnn presumuje (lit. . 1, s. 230).
14.
Od ve popsanho subsidirnho oprvnn svenskho sprvce vyplvajcho
pmo ze zkona, kter se za ve uvedench okolnost uplatn i za pedpokladu,
e mu jmenovac oprvnn nepiznv pmo statut, je nutn odliit aranm,
kdy mu (ppadn v kombinaci se zakladatelem, jinou osobou i paraleln s nimi)
prvo jmenovat obmylenho naopak statut piznv. Pak hovome o tzv.
diskrenm svenskm fondu (v Qubecu fiducie discrtionnaire). M-li toti bt
ze svenskho fondu plnno urit osob jako obmylenmu, mus bt ve
statutu urena pmo tato osoba nebo alespo zpsob, jakm m bt obmylen
uren [ 1452 odst. 2 psm. f)], a to bez ohledu na el svenskho fondu. Za
stanoven zpsobu uren obmylenho vak lze povaovat i takov ustanoven
statutu, v nm zakladatel urenm obmylenho pov svenskho sprvce.
Ten pitom ve svm vbru me bt podzen uritm kritrim, anebo me
postupovat zcela dle vlastn vahy. Pokud mu to vslovn umouje statut, tak je
teba na rozdl od dvodov zprvy dospt k zvru, e me svensk sprvce
zcela dle vlastn vahy vybrat obmylenho i v kontextu svenskho fondu
zzenho za soukromm elem (nap. za elem ochrany a podpory dobrho
jmna zakladatele i jeho rodiny). Lze si toti pedstavit i situaci, kdy bude
zakladatel svenskmu sprvci dvovat natolik, e mu sv i uren
konkrtnch obmylench, jejich jmenovn bude realizaci abstraktn
formulovanho soukromho elu nejlpe reflektovat. Navc me bt zjmem
zakladatele i to, aby svensk sprvce nebyl pedem jakmkoliv okruhem
potencilnch obmylench omezovn. Pichz tedy v vahu, aby zakladatel ve
statutu svil svenskmu sprvci diskren oprvnn pro vbr obmylench a)
bez jakhokoliv omezen nebo b) s omezenm na zklad objektivn seznatelnch
kritri, nap. uritho okruhu osob, jejich vlastnost apod. Je podstatn, e pokud
je sprvce podle statutu oprvnn vybrat ze skupiny potencilnch obmylench
(v Qubecu bnficaires potentiels), tak tmto obmylenm sice nepslu
kontroln a intervenn oprvnn ( 1463 a 1464), mohou se vak z pozice osoby,
kter na tom m prvn zjem, domhat dnho vkonu povinnost sprvce
soudn cestou ( 1466 odst. 1).
15.
Jsou-li obmylen pevn stanoveni, me bt svensk sprvce na zklad
statutu rovn oprvnn rozhodovat o perozdlen plnn jednotlivm
obmylenm. Me tak init bu v rmci dan ron kvty a pak hovome o tzv.
horizontln diskreci (v Qubecu discrtion horizontale), anebo me rozhodovat i
o celkov perozdlovan sum a potom hovome o tzv. vertikln diskreci (v
Qubecu discrtion verticale).
16.
Konen by mlo bt dodno, e v rmci diskrenho svenskho fondu me

osoba s prvem jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn ze svenskho
fondu sv rozhodnut t zmnit nebo zruit (viz vklad k 1459).
Jmenovn obmylenho tet osobou
17.
Vzhledem k celkovmu dispozitivnmu charakteru obanskho zkonku me
zakladatel oprvnn jmenovat obmylenho a urit mu plnn ve statutu svit i
tet osob (nebo sboru osob), a to navzdory skutenosti, e do obanskho
zkonku nebyla pevzata prava l. 1282 CCQ, kter zakladateli vslovn
povoluje pevst prvo jmenovat obmylenho na tet osobu.
18.
Takov prava me bt velmi vhodn zejmna tehdy, kdy zakladatel ve
statutu pro vbr obmylenho nebo stanoven ve plnn ur kritria, k jejich
vyhodnocen je teba speciln odborn kvalifikace nebo autority, jimi svensk
sprvce nedisponuje, akoli ho jeho ostatn morln i manaersk kvality z
pohledu zakladatele peduruj k tomu, aby se svenskm sprvcem stal. To
pichz v vahu pedevm u svenskch fond veejn prospnch (nap.
podpora charitativnch projekt, talentovanch jednotlivc v oblasti umn i
vdy, vzdlvacch program pedem vymezenho standardu, ekologickch
projekt, sociln inkluze v nejproblematitjch oblastech apod.). U svenskch
fond zzench za soukromm elem je takov uspodn s ohledem na mon
rizika naopak krajn nevhodn, pestoe je prvn ppustn. Nelze vak vylouit
ani to, e za uritch specifickch okolnost me bt vyuit neutrln tet osoby
douc i zde.
19.
Krom pmho jmenovn obmylenho jinou osobou me statut pedvdat t
takov mechanismus, kdy je osoba oprvnn k jmenovn obmylenho vzna
vbrem z okruhu osob, kter je tet osobou navren.
III. Povaha prva obmylenho a jeho zastaven
20.
Lze oekvat, e se budou vst spory o charakter prva obmylenho. Majetek

vylenn do svenskho fondu toti na jednu stranu nen ani vlastnictvm
svenskho sprvce, ani vlastnictvm zakladatele, ani vlastnictvm osoby, kter
m bt ze svenskho fondu plnno ( 1448 odst. 3). Ve prospch prost
pohledvky ze zvazku svd dle skutenost, e podle 1461 "za trvn
svenskho fondu [m] obmylen prvo poadovat ve shod se statutem
pslun plnn," co znamen jeho relativn oprvnn vi svenskmu
sprvci. Obmylen je vi svenskmu sprvci v postaven vitele, a pokud by
ho prvn jednn svenskho sprvce zkracovalo, me se dovolat jeho relativn
neinnosti ( 589 a 599). Pokud byl navc majetek do svenskho fondu
vylenn smlouvou mezi zakladatelem a svenskm sprvcem, vznik
obmylenmu prvo na plnn v dsledku smlouvy ve prospch tet osoby (
1767). Nelze pitom vylouit dokonce ani variantu, kdy k vylenn majetku dojde
smlouvou uzavenou pmo mezi zakladatelem a obmylenm. V Qubecu k tomu
pravideln dochz pi zakldn tzv. obchodnho svenskho fondu (lit. . 2, s.
230) a takovmu uspodn vzjemnch vztah nebrn ani zkonn prava
obanskho zkonku (mohla by bt nap. uzavena i trojstrann smlouva mezi
zakladatelem, svenskm sprvcem a obmylenm, viz koment k 1448 odst.
1).
21.
Ve ve uvedenm prvu obmylenho poadovat ve shod se statutem
pslun plnn lze vak spatovat i jist prvky vcnprvn. Obmylen tak
pedevm me na vech tetch osobch vyadovat, aby jeho prvo na plnn ze
svenskho fondu respektovaly, a me se na nich domhat vydn splatnho
plnn, kter mu protiprvn zadruj. Majetek ve svenskm fondu je navc
chrnn ped tm, aby peel na prvn nstupce svenskho sprvce, co
vyluuje, aby se v ppad mrt svenskho sprvce stal vlastnictvm jakkoliv
tet osoby, kter by byla jeho prvnm nstupcem (a ji na zklad
testamentrn, i intesttn posloupnosti). V souvislosti s tm se nkdy hovo o
"zvcovn" (nm. Verdinglichung) prva obmylenho nebo o novm pojet
vcnch prv, kter se v naem prvnm kontextu mimo jin projevuje i tm, e
obansk zkonk umouje zzen zstavnho prva k vci budouc ( 1310),
piem za vc se povauje "ve, co je rozdln od osoby a slou poteb lid" (
489). Zcela urit lze tedy zastavit i budouc prvo obmylenho na plnn ze
svenskho fondu, piem u dosplch dluh lze sjednat i tzv. propadnou
zstavu ( 1315). Zde je vznamn zejmna moment vzniku prva obmylenho
(viz vklad k 1459).
489, 547 a 550, 553, 589 a 599, 1257 a nsl., 1283 a 1298,
1303 a nsl., 1310, 1315, 1411 a 1422, 1448, 1449, 1452 a 1456, 1458
a 1464, 1466, 1468 a 1472, 1481 a 1484, 1512, 1662 a 1664, 1767
Souvisejc pedpisy:
l. 1266 a 1268, l. 1279, 1282 CCQ
Z literatury:
1205-1208.
2. Becker: Die fiducie von Quebec und der Trust, 2007, s. 228 a nsl.
3. Verhagen, Kortmann, Hayton: Principles of European Trust Law, 1999, s.
88-89.
1458
(Zpsob jmenovn obmylenho)
Mgr. Milo Koc
Vymezen obmylench je pednostn prvem zakladatele svenskho

fondu. Zakladatel me ji ve statutu svenskho fondu urit, kdo je jeho
obmylenm a co mu bude ze svenskho fondu plnno. Me vak tak urit
okruh osob, z nich m bt obmylen vybrn, anebo i svit oprvnn urit
obmylenho nkomu jinmu. Nen-li takov klauzule ve statutu, nepsob to
obecn jeho neplatnost (ledae jde o svensk fond zzen za soukromm
elem) a psobnost jmenovat obmylenho a urit, co mu bude ze svenskho
fondu plnno, pechz na sprvce.

Zkladn a obecnou povinnost sprvce je povinnost jednat pi sprv
cizho majetku s p dnho hospode, tedy estn, vrn, prozrav a peliv
se zetelem k elu, jeho m bt sprvou dosaeno. Nen-li beneficient jen
jeden, mus se sprvce pi plnn svch povinnost chovat ke vem beneficientm

stejn nestrann; to plat i tehdy, je-li sprvce sm jednm z nkolika
beneficient. Pi sprv spolenho majetku mus sprvce respektovat zjem
spolen a nesm preferovat zjem nkterho z nkolika beneficient.
Pehled vkladu:
I. Postup pi rozhodovn (1 a 3)
II. Zmna a zruen rozhodnut (4 a 6)
III. Konflikt zjm (7 a 8)
I. Postup pi rozhodovn
1.
Jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn mohou bt oprvnni zakladatel,
svensk sprvce nebo osoba tet (viz vklad k 1457), piem o uren plnn
obmylenmu me rozhodovat i jin osoba ne ta, kter rozhodla o jeho
jmenovn. Tyto osoby se pi vkonu svch rozhodovacch oprvnn musej dit
statutem, kter jejich postup bu peduruje velmi podrobnmi instrukcemi
omezujcmi jejich vlastn uven v podstat na minimum, anebo je naopak
vybavuje tou nejir mrou uven, kdy jim pi jmenovn obmylench jako
vodtko slou pouze el svenskho fondu (pevn u veejn prospnch).
e oprvnn a mra volnosti, kterch tyto osoby pi svm rozhodovn povaj,
jsou pak odvisl od konkrtn formulace statutu, z n sv oprvnn erpaj.
Nestanov-li statut nco jinho, nevyaduje akt jmenovn obmylenho a uren
mu plnn zvltn formy.
2.
Pi vyuit vlastnho uven je vdy teba odliovat situaci, kdy k nmu pikro
zakladatel nebo osoba tet, od situace, kdy jej aplikuje svensk sprvce.
Zatmco prvn dv osoby zkonodrce dnm zvltnm poadavkm na vkon
jejich oprvnn nepodrobuje, na jednn svenskho sprvce se subsidirn
uplatn standard pe vyjden v 1411, podle nho "sprvce cizho majetku
vykonv svou psobnost a pln povinnosti s p dnho hospode". Dvodov
zprva tento zkonn poadavek ble konkretizuje a od sprvc cizho majetku
vetn sprvce svenskho oekv, e bude postupovat "estn, vrn,
prozrav a peliv se zetelem k elu, jeho m bt sprvou dosaeno". To

znamen, e i pi jmenovn obmylench a urovn plnn, kter jim m bt ze
svenskho fondu poskytovno, si mus svensk sprvce ponat mravn,
rozumn, odpovdn a se zetelem k elu svenskho fondu, pokud ho statut
povinnosti postupovat s p dnho hospode vslovn nezbav.
3.
Rozdl v postaven svenskho sprvce a zakladatele je zejm ji z toho, e
zakladatel nad vkonem sprvy vykonv dohled ( 1463), co je odvodnno
skutenost, e je nkdejm vlastnkem majetku, kter byl do svenskho fondu
pi jeho zizovn vylenn, a e za uritch okolnost me v budoucnosti
vlastnick prvo k tomuto vylennmu majetku znovu nabt (stanov-li tak
statut nebo v dsledku aplikace 1472). M tedy ke spravovanmu majetku
zvltn vztah. Svensk sprvce tento zvltn vztah k vylennmu majetku
naopak mt nemus a zpravidla ani nem (nen-li zrove zakladatelem nebo
obmylenm) a jeho lohou je garantovat zakladateli a obmylenmu, e
vylenn majetek bude spravovn dn. To me bt ostatn dvodem pro to,
aby zakladatel ve statutu ve uveden oprvnn svil vlun svenskmu
sprvci. Pokud tak pesto neuin, podstupuje dobrovoln riziko, e budou o
jmenovn obmylenho a urovn ve poskytovanho plnn rozhodovat
osoby, na n se tak psn standard chovn jako na svenskho sprvce
nevztahuje.
II. Zmna a zruen rozhodnut
4.
Osoby oprvnn jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn mohou sv
rozhodnut zmnit nebo zruit pouze za pedpokladu, e tak stanov statut, a za
podmnek v nm uvedench. elem ustanoven odst. 1 vty druh je dt
oprvnnm osobm monost reagovat na zmnu okolnost tm, e zru sv
rozhodnut o jmenovn obmylenho nebo e zmn druh i vi plnn, kter je
mu ze svenskho fondu poskytovno. Zkon pedvd, e se takov postup d
podmnkami stanovenmi ve statutu, co me vst k otzce, zda oprvnn
osoba me rozhodnout ve ve uvedenm smyslu i v ppad, e statut dn
podmnky nestanov.
5.
Zde mohou nastat pouze dv konstelace:
a) statut oprvnn osob umouje zruit nebo zmnit jej rozhodnut, bez
dalho vak neupravuje dn podmnky, ktermi se m tato osoba ve svm
rozhodovn dit, a
b) statut oprvnn osob umouje zruit nebo zmnit jej rozhodnut s tm, e j
vslovn piznv prvo rozhodnout dle vlastnho uven.
Zatmco v prvnm ppad by nedolo k naplnn dikce zkona a k
ustanoven by se jako k neuritmu nepihlelo ( 553), ve druhm ppad by
zakladatel ve statutu svm vslovnm projevem vle podmnky, za nich
oprvnn osoba me sv rozhodnut zruit i zmnit, stanovil.
6.
Uren podmnek pro zruen nebo zmnu rozhodnut podle komentovanho
ustanoven je teba interpretovat jako poadavek zkonodrce na stanoven
konkrtnho reimu rozhodovn ve statutu a je zcela v dispozici zakladatele, jak
reim ve statutu zvol.
III. Konflikt zjm
7.
Komentovan ustanoven dle zapovd osob, kter je oprvnna jmenovat
obmylenho nebo mu urit plnn, aby tak inila pro vlastn zisk, piem ziskem
se rozum jakkoliv zvhodnn oprvnn osoby (majetkov i nemajetkov,
pm i nepm). elem tohoto ustanoven je zajistit, aby byly pi praktickm
rozhodovn podle odst. 1 naplovny zkonn maximy. Je tedy nezbytn toto
ustanoven analogicky aplikovat i na ppady, kdy oprvnn osoba rozhoduje o
zruen i zmn svho rozhodnut, pestoe se v nm vslovn hovo toliko o
jmenovn obmylenho a uren mu plnn.
8.
Toto ustanoven m ochrann charakter. M zakladateli garantovat, e
oprvnn osoby nebudou o jm vyleovanm majetku rozhodovat jinak ne v
intencch zkona a statutu. Je proto sporn, zda zakladatel neme ve statutu
stanovit nco jinho, pokud si tak peje. Lze si nap. pedstavit situaci, kdy
zakladatel mortis causa zd svensk fond, kde manelku uin svenskm
sprvcem a do okruhu obmylench zaad sv dti, piem manelce sv
prvo jmenovat obmylen, urovat jim plnn a svoje rozhodnut nsledn zruit
nebo zmnit podle toho, kdo z okruhu obmylench o ni bude nejlpe peovat v
nemoci nebo j projevovat nejvy ctu apod. Podobn uspodn nen

vyloueno ani u veejn prospnch svenskch fond. Podle naeho nzoru by
mla bt i zde primrn respektovna vle zakladatele, a to vetn takovch
projev, jimi se z vlastn vle ochrany poskytovan tmto ustanovenm v
sten i pln me vzdv. Argumentem ve prospch tohoto zvru je i
skutenost, e zakladateli nic nebrn v tom, aby ve statutu stanovil, e
svensk sprvce me jako obmylenho jmenovat sm sebe.
553, 1411, 1452, 1457, 1463
Souvisejc pedpisy:
l. 1283 CCQ
Z literatury:
1209-1210.
1459
(Vznik prva obmylenho na plnn)
Mgr. Milo Koc

Statut m urit podmnky plnn ze svenskho fondu a obmylenmu
me prvo na plnn vzniknout jen tehdy, jestlie tyto podmnky spln. Jednou z
tchto podmnek me bt i stanoven doby, kdy prvo na plnn obmylenmu
vznikne.
Pehled vkladu:
I. Okamik vzniku prva obmylenho na plnn (1 a 2)
II. Ochrann svensk fond (3 a 4)
I. Okamik vzniku prva obmylenho na plnn
1.
Zkonodrce se u komentovanho ustanoven inspiroval ustanovenm l. 1280
CCQ, podle nho "obmylen mus splnit podmnky stanoven ve statutu, aby
mohl ze svenskho fondu obdret plnn". Prvo obmylenho na plnn ze
svenskho fondu vznik za podmnek stanovench statutem, co znamen, e
okamik jmenovn obmylenho a uren mu plnn nemus bt toton s
okamikem, kdy obmylenmu vznikne prvo na plnn. Tento okamik toti me
bt vzn na splnn urit podmnky (nap. na dosaen zletilosti,
vysokokolskho vzdln nebo bezdlunosti) i doloen asu, jeho uren me
konen bt i zcela ponechno na vli svenskho sprvce.
2.
Toto rozlien je pro postaven obmylenho zcela zsadn, protoe teprve v
okamiku, kdy obmylenmu vznikne prvo na plnn, lze hovoit o tom, e mu
svd prvo dospl, s nm me disponovat (pevst je, zastavit) a kter je
ppadn i exekvovateln. To zakladateli umouje majetek vyleovan do
svenskho fondu innm zpsobem ochrnit ped viteli obmylench.
II. Ochrann svensk fond
3.
Jednou z forem ochrannho svenskho fondu znmho v Qubecu (fiducie de
protection d'actifs) jsou i fondy, jejich statuty jsou formulovny tak, aby
obmylenmu ve vztahu k plnn ze svenskho fondu nesvdilo automaticky
dospl prvo, tj. prvn nrok (v anglosask prvn kultue znm jako
protective trusts). Toho lze doclit tak, e je podle statutu uren okamiku vzniku
dosplho prva obmylenho zcela v diskreci svenskho sprvce nebo jin
oprvnn osoby, co umouje chrnit obmylenho ped tm, aby na jemu
uren plnn ze svenskho fondu nastoupili vitel, i kdyby obmylen zdil v
jejich prospch zstavn prvo k vci budouc. Takov een bude mon zvolit i
podle obanskho zkonku.
4.
V Qubecu lze obmylenmu alternativn uloit zkaz jeho prvo pevdt i
zatovat, a po zanesen tohoto omezen do pslunho rejstku tedy obmylen
neme sv prvo ani zastavit. Toto een spovajc v obecnm vylouen
zcizitelnosti (stipulation d'inalinabilit) je mon i podle eskho prvnho du,
protoe obansk zkonk pedvd ( 1761), e zkaz zaten nebo zcizen vci
psob i vi tetm osobm, pokud je zzen jako vcn prvo.
1449, 1457, 1458, 1460 a 1461, 1761
Souvisejc pedpisy:
l. 1280 CCQ
Z literatury:
1211.
1460
(asov rmec prva na plnn)
Mgr. Milo Koc
CCQ v l. 1271 umouje stanovit obmylenho svenskho fondu

zzenho ve prospch urit osoby (osobnho svenskho fondu) v ppad, e
fond je zzen ve prospch nkolika osob po sob nsledujcch, nanejv ve dvou
po sob jdoucch stupnch. Toto pravidlo nebylo pevzato se zetelem k zsad
autonomie vle, kter m bt i v ppad zakladatele svenskho fondu pln

respektovna.
Statut m urit podmnky plnn ze svenskho fondu a obmylenmu

me prvo na plnn vzniknout jen tehdy, jestlie tyto podmnky spln. Jednou z
tchto podmnek me bt i stanoven doby, kdy prvo na plnn obmylenmu
vznikne. Po vzoru l. 1272 CCQ se navrhuje - s jistou restrikc - omezit volnost v
uren asovch podmnek tak, e prvo na plnn obmylenmu mus vzniknout
nejpozdji sto let od vzniku svenskho fondu. Tm vak nen trvn fondu
omezeno nanejv na sto let, protoe prvo na majetkov plnn pi zniku
svenskho fondu stoletm limitem omezeno bt neme, nehled ji k tomu, e
po vzniku prva na vnos z fondu me dochzet k jeho konzumaci i opakovan,
piem tato dal plnn mohou bt poskytovna del dobu. Nebylo pevzato
pravidlo druh aliney l. 1272 CCQ o monosti prvnick osoby bt obmylenm
svenskho fondu nejve sto let; opt se zetelem k vhodnosti respektovat
autonomii vle zakladatele svenskho fondu.
Pehled vkladu:
I. Vznik prva na plnn a jeho trvn (1 a 6)
II. Kogentn charakter ustanoven (7 a 8)
I. Vznik prva na plnn a jeho trvn
1.
U svenskch fond zzench za soukromm elem vznikne obmylenmu
prvo na plnn v dsledku kogentn prvn pravy nejpozdji sto let od vzniku
svenskho fondu, a to i tehdy, je-li ve statutu urena doba pozdj (odst. 1
vta prvn). Toto ustanoven upravuje, kdy m bt obmylenmu poskytnuto
plnn ze svenskho fondu, piem toto plnn me odpovdat jak prvu
obmylenho na plody, uitky i vnosy, tak i jeho prvu na "kmenov" majetek
ve svenskm fondu (resp. prvo na podl na tchto majetkovch hodnotch viz vklad k 1457).
2.
Prvo obmylenho na plody nebo uitky ze svenskho fondu sledujcho
soukrom el dle zsadn zanik nejpozdji sto let od jeho zzen (odst. 2).
Pokud tedy byli ve statutu zakladatelem ureni obmylen pouze v jednom stupni
a bude-li jim svdit pouze prvo na plnn z kmenovho majetku, tak bude
poskytnutm plnn ze svenskho fondu zrove dosaeno jeho elu a
svensk fond zanikne nejpozdji po sto letech ( 1471).
3.
Z ve uvedench zsad vak zkonodrce in vjimku. I po uplynut sta let
me vzniknout prvo na podl na kmenovm majetku tomu obmylenmu (tj.
lovku nebo prvnick osob), jemu m toto prvo vzniknout nejpozdji pi
zniku poslednho prva na plody nebo uitky, piem zakladatelovu souasnku
i dtti zakladatele nebo jeho souasnka me takov prvo na plody nebo
uitky vzniknout i po uplynut sta let (odst. 1 vta druh) a trvat me a do jeho
smrti (odst. 2 in fine). A do jeho smrti mohou spolu s nm nabvat plody nebo
uitky i jin osoby (odst. 1 vta druh), kterm by toto prvo jinak zaniklo
uplynutm sta let (odst. 2 vta prvn).
4.
Svensk fond zaloen za soukromm elem me trvat maximln do doby,
ne zeme posledn obmylen, kter byl zrove zakladatelovm souasnkem i
dttem zakladatele nebo jeho souasnka. To me pedstavovat obdob sta let a
dvou lidskch ivot (souasnkem zakladatele me bt i novorozenec a prvo
na plody nebo uitky po uplynut sta let me vzniknout i dtti tohoto
novorozence). Nejpozdji uplynutm tto doby budou tedy realizovna vechna
prva na plnn ze svenskho fondu, resp. tato prva zaniknou (viz vklad k
1462), a komentovan ustanoven lze tedy povaovat za obdobu tzv. rule against
perpetuity (pravidla proti venosti), jak je znm z anglosask prvn kultury.
5.
Nepm omezen doby trvn svenskho fondu zzenho za soukromm
elem m sv opodstatnn v tom, e si lze naplovn soukromho elu
zakladatele jen tko pedstavit tam, kde by obmylenmi byly osoby, je nezn
(u lid) nebo kter jsou takovmi lidmi zastupovny (u prvnickch osob). Snaha o
omezen doby, po kterou je majetek vylenn do svenskho fondu bez
vlastnka, pravdpodobn nehrla v vahch zkonodrce vraznj roli. Jednak
proto, e se vylenn majetek zpravidla nevzdaluje sv hospodsk funkci,
jeliko k nmu vlastnick prva aktivn vykonv svensk sprvce, jednak
proto, e se komentovan ustanoven a z nj rezultujc zvry nevztahuj na
veejn prospn svensk fond (argumentum a contrario).
6.
Tento druh svenskho fondu me existovat po neomezenou dobu, a ji je

osobn, i neosobn, pestoe do obanskho zkonku nebylo pevzato
ustanoven l. 1273 CCQ, dle nho "svensk fondy zzen za soukromm nebo
veejn prospnm elem jsou vn". Nebylo toti pevzato ani ustanoven l.
1271 CCQ, dle nho "osobn svensk fond zzen ve prospch vce osob po
sob nsledujcch neme zahrnovat vce ne dva stupn osob oprvnnch
zskvat plody a vnosy". Vsledkem tedy je, e obansk zkonk na rozdl od
CCQ neumouje vn trvn neosobnch svenskch fond zzench za
soukromm elem a naopak umouje vn trvn vech fond zzench za
elem veejn prospnm, tj. vetn tch osobnch.
II. Kogentn charakter ustanoven
7.
Od zsady vyjden v odst. 1 vt prvn komentovanho ustanoven se nelze
odchlit, jak napovd formulace "i kdy statut uril pozdj dobu". Zde je jasn
vyjdeno, e zkonodrcem nebude respektovna odlin vle zakladatele
vyjden ve statutu. Tento zvr je teba vzthnout i na vjimky z tto zsady
obsaen v odst. 1 vt druh, nebo je-li kogentn zsada, mus bt kogentn i
vjimky z n, a proto statut neme obsahovat pravu, kter by pesahovala
jejich rmec.
8.
Lze se vak zamlet nad tm, zda by se zakladatel omezenm stanovenm v
komentovanm ustanoven nemohl vyhnout tak, e by el svenskho fondu
formuloval jako veejn prospn (nap. podpora pi studiu), uril stupn
obmylench a definoval kritrium pro jejich vbr. Pokud by pro nstup
obmylench v jednotlivch stupnch, jejich poet by mohl bt i neomezen,
zvolil nap. kritrium "potomka", pak by prvo na plnn ze svenskho fondu za
elem podpory pi studiu ml kad lovk, kter by prokzal, e je potomkem
zakladatele a e studuje. Nemuselo by se pitom jednat o postup contra legem,
nebo nap. u podpory potomk zakladatele v dest generaci lze jen tko
dovodit sledovn jeho soukromho elu. Zakladatel navc pi definovn kritria
pro vbr obmylench s prvem na plnn z veejn prospnho svenskho
fondu nen omezovn dnm kogentnm ustanovenm a nen ani zakzno vn
trvn osobnch svenskch fond zzench za veejn prospnm elem (viz
ve).
1459, 1471
Souvisejc pedpisy:
l. 1271 a 1273 CCQ
Z literatury:
1212.
1461
(Prvo poadovat plnn)
Mgr. Milo Koc

Obmylen m prvo na plnn ze svenskho fondu za podmnek
urench statutem. Pokud se jedn o prvo na plody a uitky ze svenskho
fondu, nen vyloueno, e nkter plody a uitky, z nich budou mt obmylen
prvo na podl, nebude mon podle podl rozdlit; pak se - nebude-li statut mt
jin uren, a nedojde-li ani k jin dohod - pouije analogicky pravidlo 1120. To
znamen, e se v takovm ppad prodaj tyto plody a uitky ve veejn drab a
vnos se rozdl podle podl. V soukromm styku vak nelze dn osob plnn
nutit; obmylen se jej tedy me tak vzdt. Pak jeho prvo pechz pomrn
na ostatn obmylen. Tot m platit i v ppad, e prvo obmylenho zaniklo z
jinho prvnho dvodu.
Pehled vkladu:
I. Prvo poadovat plnn (1 a 6)
II. Vzdn se prva na plnn (7 a 10)
I. Prvo poadovat plnn
1.
Za trvn svenskho fondu m obmylen prvo poadovat plnn, kter mu
podle statutu nle. Obmylen me mt prvo bu na plody nebo uitky ze
svenskho fondu, nebo na jeho "kmenov" majetek (viz 1457 odst. 3). Pro
uren povahy tohoto prva je vak nezbytn zabvat se tm, zda m vlun
obligan charakter, anebo zda vykazuje i nkter vcnprvn rysy. Majetek
vylenn do svenskho fondu toti na jednu stranu nen ani vlastnictvm
svenskho sprvce, ani vlastnictvm zakladatele, ani vlastnictvm osoby, kter
m bt ze svenskho fondu plnno ( 1448 odst. 3).
2.
Ve prospch prost pohledvky ze zvazku svd dle skutenost, e podle
1461 m "za trvn svenskho fondu obmylen prvo poadovat ve shod se
statutem pslun plnn", co znamen zejmna jeho relativn oprvnn vi
svenskmu sprvci. Obmylen je vi svenskmu sprvci v postaven
vitele. Pokud by ho prvn jednn sprvce zkracovalo, me se dovolat jeho
relativn neinnosti ( 589 a 599). Pokud byl navc majetek do svenskho
fondu vylenn smlouvou mezi zakladatelem a svenskm sprvcem, vznik
obmylenmu prvo na plnn v dsledku smlouvy ve prospch tet osoby (
1767). Nelze pitom vylouit dokonce ani variantu, kdy k vylenn majetku dojde
smlouvou mezi zakladatelem a obmylenm.
3.
Na druh stran vak ve ve uvedenm prvu obmylenho poadovat ve
shod se statutem pslun plnn lze spatovat i jist prvky vcnprvn.
Obmylen tak pedevm me na vech tetch osobch vyadovat, aby jeho
prvo na plnn ze svenskho fondu respektovaly, a me se na nich domhat
vydn plnn, kter mu protiprvn zadruj. V souvislosti s tm se nkdy (srov.
t koment k 1457) hovo o "zvcovn" prva obmylenho nebo o novm
pojet vcnch prv, kter se v naem prvnm kontextu mimo jin projevuje i
tm, e obansk zkonk umouje zzen zstavnho prva k vci budouc (
1310), piem za vc se povauje "ve, co je rozdln od osoby a slou poteb
lid" ( 489). Zcela urit lze tedy zastavit i budouc prvo obmylenho na plnn
ze svenskho fondu, piem u dosplch dluh lze sjednat i tzv. propadnou
zstavu ( 1315).
4.
Obmylen je kadopdn oprvnn poadovat pslun plnn a od okamiku,

kdy mu vznikne prvo (k rozdlu mezi urenm plnn obmylenmu a vzniku
prva obmylenho na plnn viz vklad k 1459).
5.
Konen uveme, e je myln nzor, podle nho odst. 1 komentovanho
ustanoven nepiznv prvo ke "kmenovmu" majetku ve svenskm fondu (viz
lit. . 1). Je tomu prv naopak, nebo svensk fond ve smyslu 1474 zanikne
a tehdy, "nalo-li svensk sprvce pi zniku sprvy s majetkem podle statutu,
poppad vyd-li majetek podle 1472 nebo pevede-li jej podle 1473". Do t
doby svensk fond trv a obmylen me uplatovat prvo na pslun
plnn.
6.
Lze tedy shrnout, e prvo obmylenho se vztahuje na jakkoliv plnn podle
statutu a vykazuje hybridn charakter, a proto je obmylen me uplatovat jak
vi svenskmu sprvci, tak i vi osobm tetm.
II. Vzdn se prva na plnn
7.
Obecn je prvem kadho obmylenho se svho prva na plnn ze
svenskho fondu vzdt. Toto prvo mu pslu bez ohledu na el svenskho
fondu, z nho mu m bt plnno, a ji byl stranou smlouvy vyleujc majetek
do svenskho fondu i nikoliv, resp. a ji njak plnn ze svenskho fondu
pijal nebo ne. Monost vzdt se prva na plnn je omezena pouze na dobu, kdy
toto prvo me bt uplatovno. Obmylen se proto neme vzdt prva
poadovat plnn, kter ji pijal (prvo na toto plnn ji uplatnil), ale pouze pro
futuro.
8.
Zkon stanov, e obmylen ze svenskho fondu zzenho za soukromm
elem se me plnn vzdt pouze prohlenm uinnm ve form veejn
listiny, tj. notskho zpisu. Zkonodrce naopak vbec neumouje, aby takov
prohlen uinil obmylen z veejn prospnho svenskho fondu, a to ani v
ppad, e se jedn o veejn prospn svensk fond osobnho typu, akoliv
zkonem nen vylouena monost jeho zzen. Zkonodrce tak na jedn stran
nepevzal tripartici svenskch fond (osobn, soukrom, veejn prospn) a
nsledn ani ustanoven l. 1266 CCQ aliney druh, podle n se obmylen

"me svch prv kdykoliv vzdt formou notskho zpisu, pokud je
obmylenm z osobnho nebo soukromho svenskho fondu". Na stran druh
vak ji pozitivn neupravil, zda se obmylen z veejn prospnho
svenskho fondu zzenho ve prospch uritch osob me svho prva vzdt
i nikoliv. Lze proto dovodit, e by takovmu obmylenmu toto prvo mlo bt
piznno a e by se na jeho postaven ml odstavec 2 komentovanho ustanoven
aplikovat analogicky. Jinak by toti bylo nap. znemonno, aby se univerzita
vzdala prva na plnn ze svenskho fondu, kter v jej prospch jako jedinho
obmylenho zdila osoba, od n tato univerzita nap. z etickch dvod ji
plnn pijmat nechce. U takovho svenskho fondu by toti s ohledem na jeho
el bylo vyloueno, aby byl kvalifikovn jako svensk fond zzen za
soukromm elem.
9.
Otzka pechodu vzdanch prv na plnn je upravena v 1462.
10.
Pokud by se prva na plnn vzdali vichni obmylen, uplatn se prava
obsaen v 1471.
489, 589 a 599, 1310, 1315, 1457 a 1459, 1461, 1471 a 1474,
1767
Souvisejc pedpisy:
l. 1266 CCQ
Z literatury:
1213.
1462
(Pechod prva na plnn)
Mgr. Milo Koc
V soukromm styku vak nelze dn osob plnn nutit; obmylen se jej

tedy me tak vzdt. Pak jeho prvo pechz pomrn na ostatn obmylen.
Tot m platit i v ppad, e prvo obmylenho zaniklo z jinho prvnho
dvodu.
Vklad:
1.
Vzd-li se obmylen svho prva poadovat plnn ze svenskho fondu podle
1460, mus bt vyeena otzka, na koho takov prvo pejde. Komentovan
ustanoven upravuje pouze situaci, kdy se obmylen vzd svho prva na plody
nebo uitky, a stanov, e toto prvo pechz na obmylen, jim nle prvo na
majetek ze svenskho fondu, nen-li jinho obmylenho, na nho by toto
prvo mohlo pejt. Tmto jinm obmylenm je teba chpat obmylenho s
prvem poadovat stejn druh plnn, tj. plody a uitky.
2.
Komentovan ustanoven vak zcela ignoruje situace, kdy jsou obmylen s
prvem na plody a uitky rozdleni do vce stup, resp. kdy se obmylen vzd
prva na plnn v podob majetku ve svenskm fondu. Nee se ani to, v
jakch podlech vzdan prva na ostatn obmylen pechzej. Zkonodrce zde
chybn nepevzal ustanoven l. 1266 CCQ, kter tyto situace jasnm zpsobem
upravuje, a konenou odpov na tyto otzky pinese a rozhodovac innost
soud.
3.
Prvo na plnn v podob plod a uitk by mlo pednostn pejt na obmylen
oprvnn ke stejnmu druhu plnn ve stejnm stupni, a nen-li jich, tak na
obmylen oprvnn ke stejnmu druhu plnn v dalm stupni. A nen-li ani
tch, mlo by vzdan prvo na plody a uitky pejt na obmylen s prvem na

majetek ve svenskm fondu.
4.
Vzd-li se obmylen prva na plnn v podob majetku ve svenskm fondu,
mlo by toto prvo pechzet pouze na obmylen se stejnm druhem prva
anebo by mlo zstat neobsazeno. Povaha tohoto prva je toti zvanj, ne je
tomu u prva na plody a uitky, a proto by mlo bt respektovno, e se
zakladatel rozhodl uritm obmylenm piznat pouze prvo na plody a uitky, a
jim mohl piznat i prvo na majetek ve svenskm fondu. Na relevanci takovho
projevu vle by nemla nic zmnit ani okolnost, e se jin obmylen svho
prva na majetek ze svenskho fondu vzdal.
5.
Prvo na pslun plnn by mlo na jin obmylen zsadn pechzet
pomrn k jejich podlm.
6.
Konen je zapoteb zdraznit, e statut me urit jin pravidla pro pechod
prv na pslun plnn. Vzhledem ke kus a nejasn prav obsaen v
komentovanm ustanoven je vhodn takovou zvltn pravu doporuit.
1461
Souvisejc pedpisy:
l. 1266 CCQ
Z literatury:
1214.
Pododdl 4
Dohled nad sprvou svenskho fondu
1463
(Osoby dozorujc svensk fond)
Pehled vkladu:
I. el a psobnost prvn pravy (1 a 10)
Dohled - pojem, druhy dohledu (1 a 4)
Koncepce dohledu (soukromoprvn a veejnoprvn dohled) (5 a 7)
Psobnost prvn pravy (8 a 9)
Vznam statutu (10)
II. Vkon dohledu (11 a 19)
Prva a povinnosti pi vkonu dohledu (11 a 12)
Povinnosti sprvce (13)
Osoby vykonvajc dohled (14 a 16)
Zpsob dohledu (17)
Odpovdnost osoby poven dohledem (18 a 19)
Protoe svensk sprvce spravuje majetek, kter nen jeho, jev se jako
vhodn vyeit tak otzku kontroly jeho innosti. Vzhledem k povaze
svenskho fondu mus jt o kontrolu dvoj. Pedn mus prvo kontroly nleet
zakladateli svenskho fondu, ppadn - pi smrti nebo zniku zakladatele - jeho
prvnmu nstupci. Stejn tak ale mus nleet stejn prvo tak osob, kter je
oznaena za obmylenho, protoe v jej prospch m bt ze svenskho fondu
plnno. Zvltn ustanoven 1464 e pro tento el ppady, kdy obmylenho
nelze urit nebo kdy obmylen jet nen. V uritch zvltnch ppadech me
zkon stanovit i zvltn kontroln psobnost jin osoby nebo veejnho adu.
Komu nle kontrola nad sprvou svenskho fondu, mus bt

informovn, e mu vzniklo prvo kontroly a vi komu je m uplatnit. To, stejn
jako zkladn oprvnn kontrolujcho, e 1465. Nsledujc ustanoven
rozmnouj prvn nstroje k odvrcen rizika malverzace nebo jinch
nekvalifikovanch zsah pi sprv svenskho fondu smujcch k pokozen
svenskho fondu nebo uinnch k jm vitel. Pi postupu sledujcm
ochranu svenskho fondu mus bt ovem respektovna obecn ustanoven o
ochran prv tetch osob nabytch v dobr ve.
I. el a psobnost prvn pravy
Dohled - pojem, druhy dohledu
1.
Dohledem lze rozumt zjitn skutenho stavu a jeho srovnn se stavem
idelnm, zejmna z hlediska zkonnosti a elnosti (pedevm hospodrnosti) a
psoben na to, aby se skuten stav co nejvce blil idelnmu, piem ho me
vykonvat bu pmo ten, v jeho zjmu je, nebo nkdo jin (lit. . 1, s. 458).
Dohledem se tak v kontextu svenskho fondu chpe innost sledujc soulad
sprvy fondu se zkonem, statutem a poslnm a elem svenskho fondu. Jde
o vznamn kol, nebo fond je tvoen mnohdy znanm majetkem a jeho
investice jsou nkdy vystaveny znanmu riziku. elem dohledu je tedy

pedchzet ztrtm a pmo nebo nepmo usmrovat sprvce v jeho innosti ve
smyslu elu, k nmu fond slou, a v souladu se zkonem a statutem
svenskho fondu.
2.
Zkonodrce pedpokld soustavn dohled prbnho charakteru (pedbn
a nsledn dohled se neuplatn). V ppad svenskho fondu se uplatn jak
dohled vnitn provdn zakladatelem nebo obmylenm, tak i dohled vnj
vykonvan soudem (viz 1466). Jakmsi smenm dohledem je zde dohled
vykonvan povenou osobou na zklad statutu svenskho fondu.
3.
Dohled pedpokld pstup k informacm, kter jsou pedmtem dohledu, a
oprvnn k tomuto pstupu. Dohled je innost vykonvnou osobou, kter je
dohled stanoven za povinnost, kter je z vkonu dohledu odpovdn a kter je
oprvnn pmo i nepmo usmrovat osoby, nad nimi m dohled, pijmat
opaten k dn sprv a vymhat povinnosti sprvce.
4.
Dohled je mnohdy velmi nronou innost vyadujc zvltn speciln znalosti a
zkuenosti. Proto si me zakladatel (viz vklad sub II) zjednat na pomoc pi
vkonu dohledu odbornky s ohledem na specifickou innost sprvce.
Koncepce dohledu (soukromoprvn a veejnoprvn dohled)
5.
Zkon pedvd pedevm dohled vykonvan zakladatelem a obmylenm,
tedy tzv. vnitn dohled. Statut me urit t dal osoby, kter tento vnitn
dohled vykonvaj. Jedn se o soukromoprvn formu dohledu
6.
Svensk fond dosud nepodlh dohldac innosti sprvnho orgnu, jako tomu
je nap. v ppad finannch instituc. Nelze ovem vylouit zzen sprvnho
orgnu povenho dohledem. Na svensk fond se vztahuje reim zkona .
253/2008 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti a
financovn terorismu (viz t koment k 1400 - Subjekt vykonvajc dohled).

V omezenm rozsahu a po splnn uritch pedpoklad je oprvnn provdt
urit opaten soud (viz vklad k 1466 - veejnoprvn dohled).
7.
Na rozdl od sprvy cizho majetku nen sprvce povinen pedkldat invent ani
vytovn sprvy ( 1423 a nsl. a 1436). Proto je dohled koncipovn jako
prbn innost spovajc v supervizi vkonu sprvy, zejmna hospodaen s
majetkem svenskho fondu.
Psobnost prvn pravy
8.
Dohledu je podzen svensk fond bez ohledu na druh a posln. Urit
konkrtn koly dohledu a podmnky jeho vkonu me stanovit statut (viz dle).
V zsad vak zkonn pravidla plat bez ohledu na posln fondu. I ingerence
soudu podle 1466 m obecnou psobnost bez ohledu na typ svenskho
fondu.
9.
S ohledem na celou zkonnou koncepci lze soudit, e ustanoven o dohledu maj
ve sv podstat kogentn charakter. To znamen, e je statut neme vylouit.
Zkonn pravidla mohou bt statutem pouze modifikovna, zejmna s ohledem
na typ svenskho fondu.
Vznam statutu
10.
Statut me stanovit podrobn pravidla vkonu dohledu. Pedevm me, jak
pedvd zkon ( 1463 odst. 1), vedle zakladatele a obmylenho urit dal
osoby, kter vykonvaj dohled. Tak tomu bude pedevm v ppadech fond
veejn prospnch a tch, je jsou tvoeny vznamnm majetkem, kter slou
k investovn.
II. Vkon dohledu
Prva a povinnosti pi vkonu dohledu
11.
Oprvnn osoby vykonvajc dohled plynou z podstaty samotnho dohledu a
mohou bt zakotvena ve statutu. Zahrnuj pedevm neomezen pstup ke vem
informacm, jimi sprvce svenskho fondu disponuje. Tato oprvnn tedy
zahrnuj pstup k etnm dokladm, etnm knihm, smlouvm uzavenm
sprvcem, k soupisu majetku a dalm informacm.
12.
Za vsledky dohledov innosti nese osoba vykonvajc dohled plnou
odpovdnost. Utrp-li svensk fond ztrtu, kter mohlo bt prostedky dohledu
zabrnno, odpovd osoba vykonvajc dohled za svoji pasivitu, tedy za to, e
na jednn, kter vedlo k tmto nsledkm, dn neupozornila a neprovedla
adekvtn opaten vetn odvoln sprvce.
Povinnosti sprvce
13.
Povinnosti sprvce jsou stanoveny v 1465 (viz vklad k tomuto ustanoven).
Sprvce je pedevm povinen na dost osoby vykonvajc dohled podvat
vysvtlen, odvodnn svch jednn a sdlovat dal informace, kter nejsou
obsaeny v dokladech, k nim m osoba vykonvajc dohled pstup. Sprvce je
odpovdn za uspokojovn poadavk osoby vykonvajc dohled.
Osoby vykonvajc dohled
14.
Ze zkona dohled vykonv zakladatel a obmylen. Statut me stanovit jet
dal osoby, kter dohled vykonvaj (viz 1463 odst. 1 a vklad sub I). Bude
tomu tak zejmna v ppadech rozshlho majetku a specializovan innosti
svenskho fondu.
15.
Statut me uvdt konkrtn osoby a podmnky jejich innosti vetn jejich
ustaven. Nen-li tomu tak, mus toto prvo pedvdan statutem konkretizovat
svm jednnm sprvce i obmylen. Ti vyberou pslun osoby a ustav je do
funkce dohledu.
16.
Orgnem dohledu je ve smyslu 1466 i soud (viz vklad k tomuto ustanoven).
Zpsob dohledu
17.
Dohled je vykonvn osobou dohledu pomoc dost a pkaz sprvci.
Zakladatel a jin osoby dohledu mohou pedkldat sprvci sv zjitn, z nich je
patrno, do jak mry jednal sprvce s ohledem na zkon a statut. Maj prvo a
povinnost sprvce upozornit na nedostatky a jednn, kter jsou v rozporu se
zkonem nebo statutem. Maj tak prvo obrtit se na soud s dost o zjednn
npravy (viz 1466). Zakladatel me sprvce odvolat.
Odpovdnost osoby poven soukromoprvnm dohledem
18.
Zakladatel a obmylen, ale i tet osoby poven dohledem jsou nejen
oprvnni, ale i povinni provdt svoji innost dn. Jeliko jde o innost, s n
mus poven osoba souhlasit, a zpravidla o innost placenou, lze opt stanovit
urit standard pe. N prvn d nezn jin druh (s vjimkou uritho
odstupovn) pe, a proto je i v tomto ppad kritriem standard pe dnho
hospode. To nepochybn m urit dsledky pro ppad, e standard nebude
dodren a osoba poven dohledem v dsledku poruen svch povinnost
zpsob svenskmu fondu, potamo obmylenmu, jmu.
19.
Jde o odpovdnost za kodu, take se jej reim d ustanovenmi 2913 a nsl.
Nejde vak o objektivn odpovdnost za vsledek. Standard pe dnho
hospode, kter je na osob poven dohledem vyadovn, je tedy
objektivizovanm zavinnm.
472 a 484, 1455 odst. 2, 1464 a 1466, 1469, 1470, 2901, 2910
Souvisejc pedpisy:
l. 87 odst. 1 psm. a) stavy,
95 z. . s.,
534 a 598 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a

investinch fondech,
l. 1287, 1228, 1298 CCQ
Z literatury:
1. Hcha: Dozor. In Slovnk veejnho prva eskoslovenskho I (A a CH),
1929, s. 458-466.
1214-1216, 1224.
1464
(Pedbn dohled pro budoucho obmylenho)
Pehled vkladu:
I. el prvn pravy (1)
II. Ustaven osoby vykonvajc dohled (osoba poven dohledem) (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 1463
I. el prvn pravy
1.
Komentovan ustanoven m za cl zabezpeit dohled, k nmu je oprvnn a
povinen vedle zakladatele i obmylen, pro ppad, kdy obmylen nen nebo jej
jet nelze urit.
II. Ustaven osoby vykonvajc dohled (osoba poven dohledem)
2.
Na osobu, kter vykonv dohled msto obmylenho, nestanov zkon dn
zvltn poadavky. Jinak eeno me bt touto osobou kdokoliv, kdo je
svprvn. Me j bt i osoba prvnick.
3.
Osobu, kter vykonv dohled za obmylenho a msto nj, vybere a ustav
zakladatel. Jestlie to z jakchkoliv dvod zakladatel neuin ("nen-li to mon
nebo je-li zakladatel neinn"), ustav takovou osobu soud. Nvrh na takov
rozhodnut soudu me podat sprvce svenskho fondu nebo kdokoliv, kdo m
na tomto jmenovn zjem.
4.
Sprvce by ve vlastnm zjmu ml dbt o to, aby dohled nad jeho innost byl
vykonvn dn, nebo poznatky dohledu me vyuvat ke sv innosti. Podle
okolnost ppadu by se po urit dob neexistence obmylenho ml sprvce
snait o to, aby zakladatel osobu vykonvajc dohled jmenoval. Neuin-li tak, je
povinen se obrtit na soud, aby jmenovn provedl. Toto oprvnn m t tet
osoba, kter m zjem na tom, aby dohled byl vykonvn dn. Touto osobou
me bt i ten, kter k majetku fondu nem sice dn pm vztah, ale

disponuje informacemi o tom, e jmenovn osoby vykonvajc dohled je nutn.
1449, 1457, 2901
Souvisejc pedpisy:
l. 1289 CCQ
Z literatury:
1. Obansk zkonk provincie Qubec I. Articles 1-1370, 1997, s. 224.
1215-6.
1465
(Souinnost sprvce a dozorujcho)
Pehled vkladu:
II. Povinnosti sprvce (2 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1463
I. el prvn pravy
1.
K tomu, aby dohled fungoval, je nejen zapoteb, aby osoba dohledu plnila sv
povinnosti, ale tak aby svensk sprvce, nad jeho innost je dohled
provdn, s osobou dohledu spolupracoval. Bez tto spoluprce je inn dohled
nemon. Zakladatel by neml dopustit, aby sprvce sv innosti zneuval by
jen v tom smyslu, e o sv innosti neposkytuje veker informace.
II. Povinnosti sprvce
2.
V 1465 odst. 1 je zakotvena naprosto samozejm povinnost sprvce
informovat osobu dohledu o zkladnch charakteristikch svenskho fondu a o
svm jmn a adrese. Znalost tchto informac, zejmna daj o sprvci
svenskho fondu, se vak u osoby vykonvajc dohled pedpokld, jak o tom
svd 1465 odst. 1 in fine. Osoba vykonvajc dohled by se toti mla ped
tm, ne je do tto funkce ustavena, seznmit alespo se zkladnmi informacemi
o svenskm fondu.
3.
Na rozdl od 1436, kde m sprvce svenskho fondu pmo ze zkona
povinnost pedkldat invent i vytovn zakladateli i obmylenmu, tuto
povinnost vi osob poven dohledem m toliko na jej dost. M pak vi n
irokou informan a vysvtlovac povinnost. Zkon pedpokld, e pedlo
"doklady o svenskm fondu a vytovn, zprvu nebo jinou informaci".
Znamen to tedy, e umon osob poven dohledem pstup k jakkoliv
informaci s vjimkou tch, je jsou statutem vyhrazeny zpsobem, kter je v
souladu s informan i oznamovac povinnost sprvce. Omezen tohoto pstupu
m vliv na odpovdnost osoby poven dohledem a potamo i sprvce za jmu
vzniklou v dsledku poruen tchto povinnost ze strany sprvce.
4.
Toto ve mus sprvce init na dost osoby vykonvajc dohled.
5.
Tuto sprvcovu povinnost me osoba vykonvajc dohled, a j je kdokoliv,
vynucovat. Me se v tto vci i obrtit na soud, aby sprvci takovou povinnost
uloil. Pedejt soudnmu sporu me vak zakladatel tm, e sprvce odvol a
jmenuje na jeho msto jinou osobu.
1436, 1463
Souvisejc pedpisy:
l. 1288 CCQ
Z literatury:
1216.
1466
(Soudn dohled nad sprvcem)
Pehled vkladu:
I. el prvn pravy, psobnost (1 a 4)
II. zen o opaten proti sprvci (5 a 13)
Pedpoklady zen (5 a 7)
zen a rozhodovn soudu (8 a 11)
Dal nstroje prvn ochrany (12 a 13)
III. aloba na neplatnost prvnch jednn sprvce (14 a 20)
IV. zen v zjmu svenskho fondu (21 a 25)
Z dvodov zprvy:
viz u 1463
I. el prvn pravy, psobnost
1.
Zatmco pedel ustanoven upravovala tzv. vnitn kontrolu (ve smyslu dohledu
- viz vklad u 1463 sub II), tj. kontrolu zakladatelem a obmylenm,
komentovan ustanoven se tk vnj kontroly (viz vklad u 1463) provdn
soudem. Rozdl je znan.
2.
Od kontroly (resp. dohledu) vykonvan zakladatelem i osobou urenou
statutem ( 1463 odst. 1) se soudn kontrola odliuje pedevm tm, e je
uskuteovna nezvislm orgnem, jen me zahjit zen a rozhodovat i z
podntu osoby, kter nemus mt dn osobn vztah k nikomu z initel fondu,
tedy ani k zakladateli, ani obmylenmu, ani sprvci svenskho fondu. Soud
sice mus respektovat statut, je vak na rozdl od poven osoby pi posuzovn
jednn sprvce nezvisl.
3.
Komentovan ustanoven je charakteristick t tm, e bere v vahu zjmy

tetch osob na rozhodnut soudu ohledn jednn sprvce a vysloven neplatnosti
nkterch jeho jednn. Jde pedevm o zjem tetch osob, kter mohou bt
rozhodnutm soudu doteny (proto je v tomto ohledu i soud omezen), a o zjem
vitel svenskho fondu, kter je relevantn pro odpovdnost tch, kte
zpsobili jejich zkrcen.
4.
Zkonodrce rozliuje ti rozdln prostedky ochrany (aloby, resp. zen). zen
na opaten proti sprvci (sub II), zen na neplatnost prvnch jednn sprvce
(sub III) a zen v zjmu svenskho fondu (sub IV).
II. zen o opaten proti sprvci
Pedpoklady zen
K odst. 1
5.
Aktivn legitimaci k alob proti sprvci maj zakladatel, obmylen nebo tet
osoba, kter m prvn zjem na rozhodnut soudu. Aktivn legitimace zakladatele
i obmylenho m zklad v jejich postaven ve svenskm fondu. Tet osoba
mus prokzat prvn zjem na tom, aby soud jednn sprvce usmrnil. Typicky
touto osobou me bt vitel svenskho fondu i tet relativn nestrann
osoba, kter proke, e mon nsledky jednn sprvce svenskho fondu
vedou i mohou vst k jej jm.
6.
Jeliko prvo jmenovat a odvolat svenskho sprvce, a tedy i hrozbou odvoln
ovlivnit jeho jednn, nle vlun zakladateli, bude zpravidla toto zen
zahajovno alobou obmylenho i tet osoby.
7.
Pedmtem zen je opaten vi sprvci spovajc v uloen povinnosti i
zkazu jednat nebo v odvoln dosavadnho sprvce a jmenovn sprvce jinho.
zen a rozhodovn soudu
8.
zen o alob na vydn opaten proti sprvci je ovldno zsadou oficiality (
93 z. . s.). Povinnost alobc je tvrdit dvody na podporu svho nvrhu; dkazn
zen provd soud z edn povinnosti, ani je povinen pihlet k nvrhm stran;
alobci nenesou dkazn bemeno.
9.
Tit dkaznho zen o uloen povinnost sprvci je teba spatovat v uritm
chovn sprvce, a v jeho prvnch jednnch, nebo faktickch konech,
konnch i opomenutch, jimi pokozuje svensk fond nebo prva
obmylench nebo je hroz pokozenm, anebo v jinm chovn v rozporu s
elem svenskho fondu. Dvod pro rozhodnut soudu, jen me ukldat jen
konkrtn povinnosti konat i konn se zdret, mus spovat ve specifickch
pochybench sprvce. Pkaz soudu neme suplovat strany v tom smyslu, e
bude mt "teleologickou" povahu, a tedy pouze ukldat dosaen uritch cl.
Realizace tchto cl samotn vak ji nepslu stranm
10.
zen o odvoln sprvce a jeho nahrazen pedstavuje jet zvanj zsah do
autonomie vle zakladatele svenskho fondu. Rozhodnut soudu o tom
pedpokld dlouhodob zanedbvn povinnost sprvce anebo jejich hrub
poruen, kter pokozuje svensk fond i prva obmylench nebo kter jejich
pokozenm hroz.
11.
I kdy se v obou ppadech jedn o omezen prv zakladatele soudem, a tedy o
vjimen opaten, nelze sdlet nzor o tom (Pihera, lit. . 1, s. 1217), e nelze
odvolat sprvce svenskho fondu proti vli zakladatele. Neodpovd to
koncepci svenskho fondu vtlen do zkona, kter pipout soudn kontrolu i v
jinch ppadech (viz nap. 1455 odst. 2 - jmenovn sprvce soudem, nebo
1469 odst. 1 - zruen svenskho fondu soudem).
Dal nstroje prvn ochrany
12.
alobci se mohou domhat t vydn pedbnho opaten, jsou-li k tomu
podmnky. Mohou se domhat, aby soud, hroz-li bezprostedn jma chrnnm
zjmm fondu nebo jeho beneficientm i jin nebezpe z prodlen, uloil sprvci
njakou povinnost jet ped tm, ne jej odvol.
13.
Soud m v zen o opaten proti sprvci mimodn postaven v tom, e me
jmenovat (novho) sprvce svenskho fondu za pedpokladu, e dosavadnho
sprvce k nvrhu alobc odvol.
III. aloba na neplatnost prvnch jednn sprvce
14.
Zakladatel, obmylen i osoba majc na tom prvn zjem se mohou domhat,
aby soud prohlsil prvn jednn svenskho sprvce neplatnm. Jde o ppad
relativn neplatnosti jakhokoliv jednn sprvce.
15.
Jedn se o specifickou kategorii neplatnosti prvnho jednn, jej dvod
nespov v rozporu se zkonem, dobrmi mravy i veejnm podkem (viz
580 a 588), nbr v pokozovn prvnch statk klovch pro svensk fond.
Sankce neplatnosti sth prvn jednn v zjmu ochrany specifickch
(konkrtnch) zjm.
16.
Pokozovnm lze pedn chpat nejen takov jednn, je zpsobilo jmu, ale i
takov, z nho jma teprve hroz. Hrozba mus bt bezprostedn. Pokozenm se
rozum koda (jma) materiln i imateriln. Zejm nelze sprvci pitat
zanedbateln pokozen a kodu nslednou.
17.
Jedinm kritriem je tedy negativn psoben takovho jednn bez ohledu na
jeho pedmt. Pro uren neplatnosti je klov "pokozovn svenskho fondu
nebo prva pokozenho"; takov jednn jsou od potku neplatn a nemaj

dn inky.
18.
Pedpokladem uloen sankce neplatnosti je kauzln nexus mezi jednnm a
pokozenm, resp. hrozbou bezprostednho pokozen. Zavinn sprvce je
nerozhodn (zsadn odlin Pihera, lit. . 1, s. 1218). kodliv i ohroujc
jednn mus bt piitateln sprvci.
19.
Faktick kony sprvce (jednn, je nejsou prvnm jednnm) nelze, by maj
kodliv inky, prohlsit za neplatn. Lze se jim brnit alobou na zkaz tchto
jednn, v meznm ppad t nvrhem na odvoln sprvce (viz sub II).
20.
Pokud si strany ji plnily, pak se jejich vztah mn na podnt bezdvodnho
obohacen a jsou povinny si plnn vrtit. Toho by mla bt uetena osoba, kter
prvo (plnn) nabyla v dobr ve. Kritriem pro jej ochranu je prevence ped
jmou, kterou by mohla utrpt. To je jist velmi relativn pojem. Bude tedy zleet
zejmna na okolnostech konkrtnho ppadu, kter budou rozhodujc pro to, zda
m tato osoba plnn vrtit i zda se j m plnn zachovat. Dobrou vru bude
muset tato strana prokzat.
IV. zen v zjmu svenskho fondu

K odst. 2
21.
Pedpokld se, e zakladatel, obmylen nebo tet osoba, kter na tom proke
prvn zjem, se mohou domhat, aby je soud povil alobou nebo dalm
vedenm zen za svensk fond, jestlie je sprvce neaktivn.
22.
Rozdl mezi skutkovou podstatou v 1466 odst. 1 vt prv a 1466 odst. 2 je
nkolik. Relevantn je postihnout ten, kter je dleit z hlediska mon
konkurence alob, je maj v tom kterm ustanoven zklad. Jde o vcnou
psobnost ohledn pochyben sprvce: v prvnm ppad jde o poruen jakkoliv

povinnosti sprvce, v druhm ppad jen o "procesn" povinnosti. alobou podle
odstavce 1 se lze domhat, aby soud uloil svenskmu sprvci povinnost
zahjit i vst zen v zjmu svenskho fondu, a pedejt tak alob podle
odstavce 2. Soud vak neme zamtnout alobu podle odstavce 2 jen s
poukazem na monost alovat podle odstavce 1.
23.
Zatmco rozhodnut soudu podle odstavce 1 je zsahem do psobnosti
zakladatele, je rozhodnut soudu o poven podle odstavce 2 omezenm
autonomie vle sprvce, je supluje innost osoby s aktivn legitimac.
24.
Odstavec 2 se vztahuje na zen proti tet osob, kter me za svensk fond
zahjit pouze sprvce. Dikci zkona o tom, e sprvce je "bez dostatenho
dvodu neinn", lze vykldat tak, e kroky potebn ke vznesen aloby na
ochranu zjm svenskho fondu sprvce neuskuteuje bu vbec, nebo ne
dostaten innm zpsobem.
25.
Prvn zjem osoby je teba (obdobn jako v odstavci 1) vykldat ve smyslu 80
o. s. . s pihldnutm ke specifick situaci danho svenskho fondu.
Nepostauje proto zjitn, e nap. sprvce nepodal alobu na plnn pohledvky
a tm poruuje zjmy fondu, a ji je poruen povinnost sprvce jakkoliv
flagrantn. Jinak je tomu v ppad, e tet osoba je vitelem svenskho fondu
zainteresovanm z vnos dlun pohledvky.
574 a 599, 991, 992, 1109 a 1113, 1452, 1455, 1463 a 1465,
2993
Souvisejc pedpisy:
93 a 97 z. . s.,
l. 1290, 1291 CCQ
Z literatury:
1216-1218.
1467
(Solidrn odpovdnost)
Pehled vkladu:
II. Pedpoklady odpovdnosti (2)
III. Solidarita kdc (3)
IV. Relativn neinnost jednn kdc a dal prvn ochrana (4 a 5)
Z dvodov zprvy:
viz u 1463
I. el prvn pravy
1.
Zpsob-li svensk sprvce, zakladatel nebo obmylen jmu svenskmu

fondu nebo viteli zakladatele, jsou povinni jmu nahradit. Jejich odpovdnost se
bude dit tm reimem, kter odpovd povaze jejich jednn. Pokozen lze
zpsobit poruenm smlouvy ( 2913) anebo deliktnm jednnm ( 2916). elem
tohoto ustanoven je podle uritch pedpoklad (mysl pokozenho) stanovit
solidrn odpovdnost tch, kdo se spolen na zpsoben takov jmy podlej (
2915).
II. Pedpoklady odpovdnosti
2.
Pedpokladem (solidrn) odpovdnosti (viz sub III) je, e se zaprv protiprvnho
jednn zastn sprvce, zakladatel nebo obmylen a zadruh e jejich jednn
smuje k myslnmu pokozen prv. mysl (vech) kdc se mus vztahovat
ke vzniku kody. Odpovdnost dle pedpokld, e mezi takovmto jednnm a
jmou na prvech vitele nebo pokozenm svenskho fondu existuje pinn
souvislost. Dalm pedpokladem, kter vslovn v komentovanm ustanoven
chyb, je vznik kody i jmy.
III. Solidarita kdc
3.
O solidrn odpovdnosti lze uvaovat pouze tehdy, jestlie jmu zpsob vce
kdc. Tato pluralita (mnoina) me zahrnovat sprvce, zakladatele i
obmylenho zrove, avak vdy alespo dv z tchto osob. Solidaritou se
posiluje postaven pokozenho, a u jm je svensk fond, vitel, nebo
zakladatel.
IV. Relativn neinnost jednn kdc a dal prvn ochrana
4.
Prostedky prvn ochrany se li podle povahy kodlivho jednn, postaven
kdce a nsledk jeho jednn. M-li jednn zakladatele, je pokozuje prva
jeho vitele, povahu krcen uspokojen vykonateln pohledvky vitele, me
se vitel domhat odpr alobou prohlen prvnho jednn zakladatele
relativn neinnm ( 589).
5.
Pokodil-li sprvce mysln svensk fond, mohou zakladatel, obmylen i
osoba majc na tom prvn zjem navrhnout podle 1466 odst. 2 zahjen a
veden zen v zjmu svenskho fondu o nhradu kody.
589 a 599, 1466, 2910, 2913, 2915 a 2919
Souvisejc pedpisy:
l. 1292 CCQ
Z literatury:
1218-1219.
Pododdl 5
Zmny svenskho fondu
1468
(Pspvky do svenskho fondu)
Mgr. Milo Koc
Pedn mus bt pamatovno na to, e do fondu zzenho za soukromm

nebo veejnm elem, me po jeho vzniku pispt kdokoli dal, a ji bez
nroku na protiplnn, anebo proto, aby se sm stal obmylenm svenskho

fondu. Pro ten ppad je teba stanovit, e takov pispvatel se tmto plnnm
nestv zakladatelem fondu a e nem jeho prva.
Vklad:
1.
Majetek sdruen ve svenskm fondu me bt zven formou dodatench
pspvk i po jeho vzniku, a to bez ohledu na el svenskho fondu. Statut
me podmnky pro pijet takovho pspvku ble specifikovat v osobn i vcn
rovin (tj. me obsahovat kvalifikaci zpsobilho pispvatele i pspvku).
Pokud statut takovou specifikaci neobsahuje, tak je ke zven majetku
svenskho fondu zpsobil jakkoliv osoba, kter me vloit libovoln druh
majetku.
2.
Pokud jde o samotnou formu poskytnut pspvku, me k nmu dojt smlouvou
nebo zvt, tedy stejn jako u vylenn majetku do svenskho fondu pi jeho
zizovn. Statut me s poskytnutm pspvku spojit i prvo pispvatele na
plnn ze svenskho fondu, tj. me mu piznat postaven obmylenho.
3.
Pispvatel ex lege nen povaovn za zakladatele svenskho fondu a nepov
ani jeho prv. Pokud tedy statut nestanov nco jinho, tak pispvateli v zsad
nepslu prvo pmo jmenovat svenskho sprvce ( 1455 odst. 1) i
obmylenho ( 1457) a neme ani vykonvat dohled nad sprvou svenskho
fondu ( 1463). Zcela jist jej vak lze bez dalho povaovat za osobu vykazujc
prvn zjem ve smyslu 1466 a 1469. I za pedpokladu, e se nestane po
poskytnut pspvku obmylenm, tak pispvatel me soudu navrhnout nejen
to, aby svenskmu sprvci uloil nebo zakzal urit jednn, resp. aby
svenskho sprvce odvolal nebo jmenoval novho, ale me se t dovolat
neplatnosti prvnho jednn, kterm sprvce pokozuje svensk fond nebo
prvo obmylenho. Pispvatel me bt soudem t poven zahjenm nebo
vedenm zen v zjmu svenskho fondu a me soudu rovn navrhnout
zmnu statutu svenskho fondu, resp. v krajnm ppad i jeho zruen.
4.
Pspvek se po poskytnut stv soust majetku ve svenskm fondu, v

dsledku eho je podzen elovmu uren a pravidlm sprvy vyjdenm ve
statutu. Pokud zakladatel konkrtn budouc pspvek pedvd ji pi vydvn
statutu, me ve vztahu k nmu pedem stanovit zvltn pravidla sprvy. Pokud
by zvltn reim pedem uren nebyl a charakter pspvku by jej pesto
objektivn vyadoval, postupovalo by se podle pravidel o zmn statutu.
1448, 1451, 1455, 1456, 1466, 1469
Souvisejc pedpisy:
l. 1293 CCQ
Z literatury:
1220.
1469
(Zruen svenskho fondu a zmna jeho statutu)
Mgr. Milo Koc
Pehled vkladu:
I. Zruen svenskho fondu (1 a 5)
II. Zmna statutu (6 a 9)
Dle je namst pamatovat na een situac, kdy je dosaen elu

svenskho fondu nemon nebo zvl obtn dosaiteln. Pro ten ppad se
navrhuje umonit soudu, aby nastalou situaci vyeil odpovdajcm opatenm, k
nmu si vak mus vydat stanovisko zainteresovanch osob.
I. Zruen svenskho fondu
1.
Zejmna u svenskch fond s del dobou trvn me v praxi nastat situace,
kdy se okolnosti znm nebo pedvdan zakladatelem pi jeho zizovn zmn
natolik, e je teba svensk fond zruit. Zkon toto zvan rozhodnut svuje
nestrannmu a nezvislmu soudu, piem taxativn vymezuje dvody, kdy
soud me k takovmu een pikroit: a) dosaen elu svenskho fondu je
nemon a b) dosaen elu svenskho fondu je obtn dosaiteln (odst. 1
vta prvn).
2.
Zatmco nemonost dosaen elu svenskho fondu je kategori objektivn
povahy, kterou budou soudy vykldat jednotn, tak jeho obtn dosaitelnost je
naopak kategori ryze subjektivn, a lze proto jen tko pedvdat pesn obsah,
kter j bude nakonec soudy pevn dn. Uven soud by vak mlo bt
vymezeno minimln, aby nedochzelo k arbitrrnmu rozhodovn a nedoucm
zsahm do vle zakladatele. Okolnost obtn dosaitelnosti elu svenskho
fondu by tak mla bt dna jen v ppad, kdy se pravdpodobnost dosaen
vymezenho elu vrazn bl nemonosti.
3.
Ve ve uvedench ppadech me soud zruit svensk fondy zzen za
soukromm elem i svensk fondy veejn prospn. Jedn-li se o posledn
jmenovan svensk fond, me vak soud msto o jeho zruen rozhodnout i
tak, e jeho pvodn el nahrad elem podobnm (odst. 1 vta druh), co
vyaduje zmnu statutu a ohled na vli zakladatele (odst. 2). U prvn
jmenovanch svenskch fond soud a contrario takov oprvnn nem.
Zkonodrce tedy vychz z pedpokladu, e u svenskch fond sledujcch
soukrom el si zakladatel realizaci dnho podobnho elu nepeje, zatmco
u svenskch fond veejn prospnch pevauje nad jejich konkrtnm
elem kvalita veejn prospnosti, kter me bt dosaeno i elem
obdobnm.
4.
Soud me ve uveden rozhodnut pijmout pouze na nvrh osoby, kter na
tom m prvn zjem (tj. pedevm zakladatel, obmylen, svensk sprvce,
osoba vykonvajc dohled a pispvatel podle 1468). Neme tedy rozhodnout
z vlastn iniciativy, jak ostatn vyplv i z 96 z. . s.
5.
Slovo "me" by mohlo bt vykldno i tak, e je zcela na uven soudu, zda
pslun rozhodnut pedvdan v komentovanm ustanoven pijme i nikoliv.
Vzdor neimperativn formulaci se vak domnvme, e by soud ml pslun
rozhodnut pijmout vdy, kdy jsou pro n dny zkonn pedpoklady.
II. Zmna statutu
6.
Soud je oprvnn zmnit statut svenskho fondu, pokud tak lze doshnout
jeho elu nebo mu lpe prospt. Podmnkou takovho kroku je pouze to, aby byl
v souladu s pvodnm myslem jeho zakladatele. dnmi jinmi omezenmi
soud vzn nen (odst. 2). Potud se v obanskm zkonku hovo o prav
statutu, piem problematika elu je upravena ji v odst. 1 komentovanho
ustanoven.
7.
Pvodn mysl zakladatele vak dle naeho nzoru me bt vyjden pouze ve
statutu, protoe statut je projevem vle zakladatele, jm svj majetek vyleuje
a v nm stanov podmnky fungovn svenskho fondu. Takov projev vle m
pevahu nad vemi projevy dvjmi (kter ppadn nahrazuje) i pozdjmi
(kdy ji zakladatel nem k vylennmu majetku vlastnick prvo). Rozhodujc je
projev vle vyjden ve statutu a ppadn t okolnosti relevantn pro jeho
vklad. V tomto rmci je t mono ped soudem provdt dokazovn ( 97 z. .
s.).
8.
Je tedy nemon, aby soud upravil statut v jeho podstatnch stech, protoe by
se nevyhnuteln dostal do rozporu s vl zakladatele. To neplat pro zmny
statutu ryze technick povahy, kter v hlavnch obrysech vli zakladatele
nezmn.
9.
Akoliv to nevyplv pmo z textu komentovanho ustanoven, i o pravch
statutu soud rozhoduje pouze na nvrh (viz 96 z. . s.). Analogicky k odst. 1
komentovanho ustanoven by proto mlo platit, e takov rozhodnut me
uinit vhradn jen na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem (tj. pedevm
zakladatel, obmylen, svensk sprvce, osoba vykonvajc dohled a
pispvatel podle 1468).
1448, 1451, 1456, 1468
Souvisejc pedpisy:
94 a nsl. z. . s.,
l. 1294 CCQ
Z literatury:
1221.
1470
(Vydn stanoviska soudem)
Mgr. Milo Koc
Z dvodov zprvy:
viz u 1469
Vklad:
1.
Komentovan ustanoven ukld soudu, aby si ped rozhodnutm o zruen
svenskho fondu nebo o zmn jeho statutu vydal stanovisko zakladatele,
jeho prvnho nstupce, svenskho sprvce, obmylenho a toho, komu nad
sprvou svenskho fondu nle dohled.
2.
Praktick vznam tohoto ustanoven je minimln, protoe vechny uveden
subjekty krom prvnho nstupce zakladatele jsou astnky zen podle 95 z.
. s. Je obecnou povinnost soudu si aktivn obstarvat informace a podklady
potebn pro rozhodnut ve vci, mezi n se bezesporu ad i stanoviska vech
astnk zen.
1463, 1469
Souvisejc pedpisy:
94 a nsl. z. . s.
Z literatury:
1222.
Pododdl 6
Znik svenskho fondu
1471
(Znik sprvy svenskho fondu a jeho dvody)

Pehled vkladu:
I. el prvn pravy v 1471 a 1474 a reim zniku svenskho fondu (1

a 2)
II. Dvody zniku svenskho fondu (3 a 5)
III. Charakter prvn pravy (6 a 8)
IV. Skonen sprvy svenskho fondu (9)
Forma ukonen sprvy (9)
Odpadnou-li dvody existence svenskho fondu uplynutm asu,

naplnnm elu nebo z jinch pin, nen ani dvod, aby jeho sprva nadle
trvala. Skonen sprvy vak neme vst souasn k zniku fondu, protoe tm
okamikem by ztratil povahu samostatnho vlastnictv, a tud by se popely
vhody, kter jsou s tm spojeny. Z toho dvodu se navrhuje stanovit, e
svensk fond zanik a pevodem majetku do vlastnictv oprvnn osoby,
poppad, jde-li o fond veejn prospn, pevodem do jinho svenskho
fondu s obdobnm elem.
Protoe svensk sprvce nen vlastnkem svenskho fondu, mus vydat

majetek reprezentujc svensk fond oprvnnm osobm. Kdo je k zskn
takovho majetku oprvnn, m pedevm stanovit statut fondu. Ml-li statut,
nle majetek ze svenskho fondu obmylenmu; nen-li obmylen, pak tento
majetek pipadne zakladateli svenskho fondu. Nee-li dal osud majetkov

podstaty svenskho fondu zzenho za veejnm elem, me soud na nvrh
svenskho sprvce rozhodnout, e majetek bude spojen s jinm svenskm
fondem nebo vydn prvnick osob, kter slou stejnmu nebo zhruba
stejnmu veejnmu elu.
I. el prvn pravy v 1471 a 1474 a reim zniku svenskho fondu
1.
Posledn pododdl ( 1471 a 1474) pravy svenskho fondu se logicky
vztahuje k jeho zniku. Prvn ze ty ustanoven tohoto pododdlu ( 1471)
upravuje dvody zniku sprvy fondu, co je prvn fze pedchzejc vlastnmu
zniku fondu. Dal ustanoven se zabvaj obligatornm vypodnm majetku a
podmnkami zniku fondu.
2.
prava pododdlu 6 se vztahuje na vechny druhy svenskch fond. V tomto
ohledu je pravou univerzln. Z hlediska dvod, kter vyvolvaj znik, je teba
pout i jin ustanoven pedchzejc tomuto oddlu, a to zejmna 1461, ale i
1469.
II. Dvody zniku svenskho fondu
3.
Zniku fondu pedchz a na jednu vjimku obligatorn znik sprvy. Znik
fondu m tedy zpravidla ti fze: ukonen sprvy, vypodn majetku a samotn
znik svenskho fondu.
4.
Dvodem zniku sprvy jako prvn fze pedchzejc zniku svenskho fondu
je dosaen elu, pro kter byl svensk fond zzen, uplynut doby, na kterou
byl zzen, soudn rozhodnut nebo konen vzdn se prva na plnn ze
svenskho fondu vemi obmylenmi (viz sub IV).
5.
Mezi dvody zniku lze rozliovat ty, je jsou zvisl na vli stran na stran
jedn, a ty, je znamenaj nucen znik na stran druh. V prvnm ppad dvod
spov ve statutu, kter upravuje dobu trvn fondu a el svenskho fondu.
Dvodem, kter nezvis na vli stran, je rozhodnut soudu. Rozhodnut soudu se
vymyk reimu ostatnch dvod, nebo rozhodnutm dochz k pmmu zruen
svenskho fondu bez pedchozch fz spovajcch v zniku sprvy a
vypodn majetku (viz dle vklad k 1472). Je vak teba pipustit, e i tento
zpsob zniku m svj pvodn zklad ve vli stran, resp. strany, je navrhne
zruen svenskho fondu soudu, pokud na tom m prvn zjem ( 1469 odst.
1).
III. Charakter prvn pravy
6.
Prvn prava poslednho pododdlu m z velk sti kogentn povahu. To plyne z
jejho elu. Jen v nkterch aspektech m pednost statut svenskho fondu.
Dvod tohoto zvru je nasnad. Zvrenou fzi existence svenskho fondu je
teba upravit jednotn, a to pedevm z dvodu prvn jistoty.
7.
Prvn jistota si tedy vynucuje jednotnou pravu dvod a reimu zniku
svenskho fondu. Vzdor tomu lze v uritch aspektech uvaovat o monosti
odchylek spovajcch v piputn autonomie vle. Tak se uvd (Pihera, lit. . 1,
s. 1222), e mohou existovat i jin dvody vedouc k zniku sprvy, resp. zniku
svenskho fondu. Jde o vyerpn vekerho majetku nebo splnn jin
podmnky zakotven ve statutu, je je relevantn a v souladu se zkladnmi
zsadami ovldajcmi obansk zkonk.
8.
Dal psobnost autonomie vle, a to zejmna ohledn vypodn zniku fondu,
jeho asovn a konen i pravu vlastnho zniku svenskho fondu vak
pipustit nelze. Jinak eeno povinnost svenskho sprvce majetek pi zniku
sprvy vypodat m kogentn charakter etnho vypodn. I asovn zniku
svenskho fondu je upraveno kogentnm zpsobem. Strany se nemohou
dohodnout nebo na zklad statutu od tto pravy odchlit.
IV. Skonen sprvy svenskho fondu
a) Uplynut doby. Prvnm objektivnm dvodem zniku svenskho fondu je

uplynut doby, na kterou byl fond zzen. U fondu zzenho na dobu uritou
skon jeho sprva uplynutm poslednho dne tto doby.
b) Dosaen elu svenskho fondu. Na rozdl od obecn pravy nemonosti

plnn je mra uritosti posuzovn tto okolnosti podstatn ni. Nemonost
dosaen elu je jist objektivn kategori a pedstavuje pekku spovajc v
absolutn nemonosti. Tento rigor prvn pravy je vak zmkovn piputnm
monosti zruen fondu v ppad obtn dosaitelnho elu. Pi rozhodovn o
obtn dosaitelnosti bude jist pevldat objektivn mtko, kter vak bude
moci bt vraznm zpsobem modifikovno pi reflexi podmnn konkrtnm
ppadem.
Obtn dosaitelnost elu je vak uritm vchodiskem k plauzibilnmu een.
Krom tohoto termnu, kter je dostaten flexibiln, zkonodrce nemn prun
vymezuje tak kontext obtn dosaitelnosti jako nsledek okolnost zakladateli
neznmch nebo pro zakladatele nepedvdatelnch.
c) Skonen sprvy rozhodnutm soudu. Zruen svenskho fondu rozhodnutm

soudu podle 1469 (viz koment k tomuto ustanoven) znamen nepochybn i
znik sprvy.
d) Vzdn se prva na plnn. Dvod zniku sprvy svenskho fondu zzenho

za soukromm elem spov v tom, e vichni obmylen se vzdaj prva na
plnn ze svenskho fondu. Z toho plyne, e nevzd-li se svho prva jedin
obmylen, sprva nezanik. Projev vzdn se prva je zapoteb uinit ve form
veejn listiny (viz 1461 odst. 2, kter ho oznauje jako "prohlen").
Forma ukonen sprvy
9.
Na rozdl od rozhodnut soudu je splnn dvod zniku fondu obsaeno ve velmi
liberln a vgn prvn prav. Pedevm se nepoaduje zvltn forma ke
konstatovn zniku sprvy a dvod, kter k n vedou. Obte souvisej se
zjitnm dvodu zniku, resp. jeho formlnm konstatovnm. Z prvn pravy je
zejm, e dvodem je prvn udlost, kterou strany musej vzt na vdom,
pesto ji vak mohou interpretovat velmi subjektivn, a tud i rozdln. Kdo me
s plnou rozhodnost a odpovdnost konstatovat dosaen elu? Nejjednodu
een spov v tom, e se na takovm zjitn musej dohodnout alespo vichni
beneficienti a sv zjitn musej konstatovat (jinak Pihera, lit. . 1, s. 1222).
1457, 1460, 1461, 1469
Z literatury:
1222.
1472
(Vypodn pi zniku sprvy)
Pehled vkladu:
II. Povinnosti sprvce a obligatorn postup (2 a 9)
III. Vydn pedluenho majetku a jeho nepijet (10 a 13)
IV. Zdann pi zniku fondu (14)
Z dvodov zprvy:
viz u 1471
I. el prvn pravy
1.
Zmrem zkonodrce je v zjmu prvn jistoty kogentnm zpsobem stanovit
obligatorn postup vedouc od zniku sprvy svenskho fondu k zniku
samotnho fondu. Obsahem tohoto postupu je vypodn majetku svenskho
fondu. Pozoruhodn je, e majetek se vypodv jet ped znikem fondu. To je
ovem logick, protoe vypodn tohoto majetku je spojeno jet s poslednmi
akty sprvce, kter je povinen vydn majetku uskutenit, akoliv sprva zanikla.
II. Povinnosti sprvce a obligatorn postup
2.
Obdobn jako v 1446 a 1447 pouv zkonodrce i v komentovanm
ustanoven fikci svenskho sprvce, jen vypodv majetek fondu i po
skonen sprvy a po zniku jeho funkce a kter takto jedn jen v mezch prv a
povinnost tkajcch se vydvn majetku svenskho fondu.
3.
Dve ne sprvce vyd svensk majetek, je zapoteb, aby jet naposledy
provedl jeho inventarizaci. Konen je teba provst i vytovn. Pot sprvce
majetek vyd tomu, "kdo na nj m prvo". Zkonodrce stanov vyvratitelnou
domnnku, e tm, kdo m na majetek prvo, je obmylen. Tvrd-li prvo na
majetek tet osoba, mus to dokzat a zkonnou domnnku vyvrtit.
4.
Majetek svenskho fondu, a byl do nho vloen jakkoliv, slou k prospchu
beneficienta. Je tedy povinnost sprvce vydat majetek obmylenmu, co nkdy
me pedpokldat i relativn nronou innost spovajc ve zjiovn jeho
msta pobytu. Sprvce mus, akoliv jde o jednn, resp. faktick akty po skonen
sprvy, vyvinout maximln sil smujc k vydn majetku. Nen-li obmylenho,
vyd se majetek svenskho fondu zakladateli. V tto mimodn situaci se tedy
majetek opt vrac do vlastnictv zakladatele.
5.
Reim vydvn majetku je specifickm postupem spojenm se znikem
svenskho fondu. Majetek fondu m zvltn povahu a uren. Tak jako se vyd
majetek beneficientu, vyd se i zakladateli, na jeho osobu je vzn, a to i kdyby

majetek fond nabyl na zklad zakladatelova pozen mortis causa.
6.
Protoe zakladatel svensk fond vylenil ze svho majetku, pozbyl k nmu
vlastnick prvo. Proto ani majetek zanikajcho fondu jako autonomn jmn
nepat do pozstalosti zemelho zakladatele. To m za nsledek, e nen
pedmtem ddn, a neme se tedy stt odmrt. I prvo sttu na jeho zskn
(za splnn zkonnch pedpoklad - absence beneficienta a obmylenho) je
prvem sui generis (jinak Pihera, lit. . 1, s. 1224).
7.
Problmy mohou nastat ze dvou dvod. Pedn se po vypodn majetku me
objevit opomenut obmylen. Druh problm spov v tom, e se me objevit
dal majetek pot, co bylo uskutenno vypodn.
8.
V prvm ppad se jedn o vztah bezdvodnho obohacen a oprvnn obmylen m prvo na jeho vydn vi tomu, kdo vlastnictv k tomuto majetku
nabyl.
9.
V druhm ppad by ml dodaten objeven majetek nsledovat osud majetku,
kter ji byl vypodn.
III. Vydn pedluenho majetku a jeho nepijet
10.
Zsadnm problmem komentovan pravy je absence pravy pedluen
svenskho fondu. I kdy je svensk fond definovn jako majetek bez dluhu, v
prbhu existence mu mohou dluhy nepochybn vzniknout. Tento stav, i kdy
pechodn, me existovat zejmna tehdy, sleduje-li fond hospodsk el.
Koneckonc pedluen me bt jednm z dvod skonen sprvy a zniku
fondu.
11.
V souvislosti se znikem sprvy a fondu lze otzku pedluen vyeit tak, e
osobm oprvnnm k nabyt majetku z fondu se dostane pouze istho jmn, tj.
majetku ve smyslu obanskho zkonku.
12.
Osoby, jim m bt podle komentovanho ustanoven majetek fondu vydn, maj
prvo na jeho vydn, jeho se vak mohou vzdt a vydn odmtnout. Projev
vzdn se prva zahrnuje veker majetek, jen m bt vydn. Nelze se vzdt jen
sti prva, nap. tak, e recipient hodl nepijmout jen dluhy nebo vc zatenou
bemeny apod.
13.
Je-li recipient v prvm nebo druhm poad vce, ml by se kadmu dostat
stejn dl, nestanov-li statut jinak.
IV. Zdann pi zniku fondu
14.
Pi zniku svenskho fondu bude pichzet v vahu zdann zisk svenskho
fondu dosaench k okamiku jeho zniku a dle pak zdann vplaty ze
svenskho fondu na rovni beneficient. V ostatnm viz vklad k 1448 - Dan.
1448, 1452, 1457, 1471
Z literatury:
1224.
1473
(Vypodn majetku veejn prospnho fondu)

Pehled vkladu:
II. Postup vypodn (2 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 1471
I. el prvn pravy
1.
Zvltn reim vypodn majetku se tk veejn prospnho fondu. Z povahy
vci majetek neme pijt do vlastnictv obmylenho a jeho pipadnut sttu by
nebylo zcela pimen s ohledem na posln fondu tohoto druhu. Proto
zkonodrce v takovch ppadech zavd ingerenci soudu.
II. Postup vypodn
2.
Je povinnost svenskho sprvce (jako sprvce fiktivnho s omezenmi
pravomocemi, nebo svensk sprva zanikla) podat soudu nvrh na
vypodn. Soud by pak ml pedvolat potenciln nabyvatele majetku a
rozhodnout podle povahy vci a okolnost ppadu. Zkon kogentnm zpsobem
stanov relativn omezen prostor pro rozhodovn soudu. Soud m povinnost
rozhodnout se mezi dvma monostmi, komu pevede majetek svenskho
fondu, jeho sprva zanikla. Prvn volbou je svensk fond, kter ovem (a je to
ponkud nelogick) nemus sledovat veejn prospn el. Druhou volbou je

prvnick osoba, kter sleduje el "co mon nejbli pvodnmu elu
svenskho fondu". Soud v tomto ohledu nen vzn nvrhem svenskho
sprvce, a me tak rozhodovat na zklad svho vlastnho eten a poznn
pomr v tom kterm konkrtnm ppad typov oznaench entit. Akoliv
zkonodrce nestanov kritria pro rozhodnut soudu, je zejm, e jednm z
tchto hledisek by mla bt potebnost, druhm vhodnost a tetm jistota pomr
dan entity zaruujc zdrn vyuit majetku. Nen vyloueno, e se soud
rozhodne mezi nkolika konkrtnmi entitami.
3.
Soud je povinen si vydat stanovisko dohlejcho orgnu (osoby s prvem
dohledu nad svenskm fondem podle 1463). Tmto stanoviskem nen vzn. Z
jeho podntu vak me rozhodnout jinak ne o pevodu do jinho svenskho
fondu nebo do vlastnictv prvnick osoby, je sleduje el, kter je nejbli
elu sledovanmu pvodnm svenskm fondem.
4.
Ji ze zkonn dikce ("soud rozhodne, e majetek bude peveden") je zejm, e
vlastnick prvo k majetku pechz samotnm soudnm rozhodnutm. Tento
prvn akt m konstitutivn inky, piem strany si ujednaj samotn pedn
(odevzdn a pevzet) majetku vetn doklad, zejmna invente a vytovn
(jinak Pihera, lit. . 1, s. 1225).
5.
Zkonodrce nepodmiuje rozhodnut soudu o pevodu majetku souhlasem
svenskho sprvce nebo prvnick osoby - pjemc majetku; dokonce
neukld soudu ani to, aby si obstaral jejich stanoviska. Soud by tak vzdor tomu
ml uinit a de facto jejich stanovisko respektovat, i kdy jm vzn nen.
6.
Nelze-li - a ji z jakchkoliv dvod - o pevodu majetku rozhodnout, pipad
majetek sttu. S ohledem na el veejn prospnho fondu, jemu odpovd i
"primrn" reim nakldn s jeho majetkem v komentovanm ustanoven, jev se
pimenm pout ustanoven 1472 posledn vty za stednkem ("nen-li dn
z nich [tj. obmylen a zakladatel], pipad majetek do vlastnictv sttu").
1449, 1463, 1469, 1472
Souvisejc pedpisy:
93 a nsl. z. . s.
Z literatury:
1225.
1474
(Zpsob zniku svenskho fondu)
Z dvodov zprvy:
viz u 1471
Vklad:
1.
Pedmtem prvn pravy komentovanho ustanoven je posledn fze ukonen
svenskho fondu, toti znik a jeho zpsoby. Z koncepce zkona je zejm, e
pro ukonen vlastn existence svenskho fondu je rozhodujc znik jeho
sprvy, zatmco vlastn znik svenskho fondu je formln zleitost. Je to
jenom dsledek a obrcen strana konstitutivnho vznamu ujmut se
vyleovanho majetku sprvcem, jm svensk fond vznik (viz 1451).
2.
Samotn znik svenskho fondu je ve vlun psobnosti sprvce. Nikdo jin

nen oprvnn formln znik svenskho fondu iniciovat, resp. provst. I to
svd o relativn menm vznamu zniku fondu ve srovnn se znikem i
skonenm jeho sprvy. Zatmco ohledn ukonen sprvy svenskho fondu
me rozhodnout i sttn moc (soud), ani soud nem oprvnn rozhodovat o
zniku svenskho fondu. Koneckonc svensk fond po skonen sprvy a
vypodn majetku ji neme bt inn.
3.
Proveden zniku svenskho fondu nen formulovno jako povinnost sprvce.
Nen stanovena ani lhta, dokdy po skonen sprvy m bt znik proveden.
4.
Zpsoby zniku svenskho fondu jsou upraveny kogentnm ustanovenm, kter
ovem umouje vyut autonomie vle v rmci ustanoven statutu svenskho
fondu. Mimo tento rmec vak sprvce neme o zniku rozhodovat. Jinak
eeno, nen-li ve statutu svenskho fondu upraven jeho znik, m svensk
sprvce pouze dv monosti, tj. postupovat bu podle 1472, nebo podle 1473,
a to podle povahy a druhu zniku sprvy.
5.
O zejmou mezeru v zkon se jedn v ppad 1471, kter stanov, e sprva
kon z dvod v zkon uvedench vetn rozhodnut soudu. Jeliko v takovm
ppad se nejedn o tzv. plnovanou mezerou zkonodrce, nebo formln je
teba ukonit nejen sprvu, ale tak samotnou existenci svenskho fondu, je
teba uvaovat o tom, e v ppadech ukonen sprvy podle 1471 se bude
aplikovat zpsob zniku podle statutu i dvou dalch ustanoven, 1472 a 1473,
a to podle povahy vci. Nen vyloueno postupovat obma zpsoby soubn.
6.
Povaha zniku je potud prvn relevantn, e jde z hlediska sprvce o vypodn
majetku, kterm svensk fond zanik, ani je k tomu zapoteb prvnho aktu
nebo prvnho jednn.
7.
Vlastn znik svenskho fondu je logickm vystnm jeho zkladn ideje, toti
e se jedn o soubor majetku specifickho elu a reimu. Nen-li majetek,
neexistuje svensk fond.
8.
K zniku svenskho fondu dochz ipso facto, tedy "negativn" prvn udlost:
absenc majetku. Tato udlost nenastv pevedenm majetku podle 1473, ale
jeho ztrtou, znienm apod.
1448, 1449, 1451, 1452, 1471 a 1473
Z literatury:
viz u 1400
[ p, Zdenk; Dvok, Jan; Fiala, Josef; Joskov, Lucie; Kindl, Tom; Koc, Milo;
Psna, Luk; Skla, Milan; vestka, Ji; Thndel, Alexandr; Tich, Lubo; Veea,
Ji; Vychope, Martin; Winterov, Alena; ... : Koment k Zkonu Obansk
zkonk - Svazek III - absolutn majetkov prva, 976-1474 (89/2012 Sb.)
[Systm ASPI] : Wolters Kluwer [cit. 2014-12-8] : ASPI_ID KO89_c2012CZ. 9761474 89/2012 Sb.. Dostupn v Systmu ASPI. ISSN: 2336-517X. ]

NOZ - Komentář WK - Absolutní Majetková Práva

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

NOZ - Komentář WK - Absolutní Majetková Práva

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

89/2012 Sb.

ABSOLUTN MAJETKOV PRVA

Literatura citovan v hlav I

JUDr. Tom Kindl

I. Obecn, absolutn a relativn vztahy (1 a 7)

II. Absolutn vztahy psobc inter partes (8 a 9)

III. Vjimky (10 a 13)

Z dvodov zprvy (k 976 a 978):

Prvn hlava tet sti proto zdrazuje ti zkladn charakteristick rysy

Pedn je to zsada, e vcn prva i prvo ddick psob vi kadmu.

Navrhuje se rovn stanovit, e subjektivnm prvm me jejich absolutn

I. Obecn, absolutn a relativn vztahy

Absolutnost uritho vztahu znamen, e dn jin osoba nesm ruit prva, je

II. Absolutn vztahy psobc inter partes

ale byl v dobr ve v oprvnn druh strany vc pevst, pokud ji nabyl ve

1. (Zkon) vychz z absolutnho majetkovho prva na odmnu za tvr innost.

976, 978, 979 a nsl., 1475 a nsl.

JUDr. Tom Kindl

976, 977, 979 a nsl., 1475 a nsl.

Literatura citovan v hlav II

Brad, A. a kol. Vcn bemena od A do Z. 4. vyd. Praha: Linde, 2009.

Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Svazek I. Praha: Eurolex Bohemia,

Baudy, P. K daovmu zstavnmu prvu. Prvn rozhledy, 2002, . 2.

Duek, P. Problm dlenho prvnho reimu pozemku a stavby z pohledu

Handrlica, J. K nkterm aspektm stvajc prvn pravy zizovn a provozu

Krlk, M. Dohoda jako zpsob een zleitosti podlovch spoluvlastnk.

Krej, O. Vlastnictv. Prvn rdce, 1998, . 1.

Pcha, F. Nkolik poznmek k prvn prav nezbytn cesty. Ad Notam, 2007, .

Rmi, V. Jet jednou k zadrovacmu prvu. Prvn rozhledy, 2004, . 3.

Spil, J. Vcn bemena v nvrhu obanskho zkonku. Prvn frum, 2011, .

vestka, J.; Stuna, S. K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho obanskho

Spil, J. Pehled judikatury z oblasti vcnch bemen (s pihldnutm k novmu

II. Tdn vcnch prv (7 a 9)

b) povinnost, je jim odpovd, je vtinou povinnost nekonat (a ji zdret se

patenty a jin pedmty prmyslovho vlastnictv, investin nstroje bez hmotn

II. Tdn vcnch prv

489, 494, 976, 977

8. Vaeka: Vc v prvnm smyslu v historickm pohledu, 1979.

Ppady, kdy jsou urit majetkov objekty a absolutn prva, poppad i

takovch prvnch vztah, v nich prvu jednoho subjektu odpovd povinnost

984, 985, 1102, 1105

14, 15, 69 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,

zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor

jako vlastnk v katastru nemovitost, by mohlo bt jeho vlastnick prvo pozdji

977, 980, 984, 1240 a nsl., 1257 a nsl., 1309 a nsl.

III. Pechodn ustanoven (7)

jeho vlastn vci) m bt vhradou omezeno, se nevyaduje, ledae by prvo,

III. Pechodn ustanoven

981, 983, 985, 3065

zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,

zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor

605, 982, 3064

zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,

zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor

981, 1029 a nsl., 2707 a nsl.

Komentovan ustanoven upravuje prvn prostedky ochrany, je obansk

981, 984, 986

69 zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,

39 zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor

Podle 985 nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm

- tvrzen o tom, e zpis byl proveden bez prvnho dvodu, a konen

- tvrzen o tom, e je tm tvrdc osoba dotena ve svm prvu.

981, 984, 985, 3064

18, 24 katastrlnho zkona,