89/2012 Sb.

Zkon
ze dne 3. nora 2012

obansk zkonk
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc.
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.
JUDr. Ondej David
JUDr. Lenka Deverov
JUDr. Lucie Dolansk Bnyaiov, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
prof. JUDr. Jan Hurdk
JUDr. Tom Kindl
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.
JUDr. Pavel Pavlk
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
JUDr. Jaroslav Svejkovsk
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
JUDr. David Uhl

JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

VOD

1. Historick kontext a pprava obanskho zkonku

Kodifikace obanskho prva je zpravidla vznamnou celonrodn udlost,

jej vznam daleko pesahuje rmec prvnick obce. Do jist mry jsme mohli
sledovat i u ns, e veejnost byla o kodifikaci informovna s uritm pedstihem.
Dojmy jsou vak rozpait, protoe informace nebyly prezentovny ani drazn,
ani zasvcen. Kodifikan prce tak probhaly bez pozornosti nejenom irho
publika, ale i politik. Teprve v posledn fzi legislativnho projednvn byla
informace povrchn a marketingovou formou vce ena.

Chybla vak nejenom irok spoleensk rezonance ppravy kodifikace,

ale tak hlub vdeck zkoumn osnovy, jej skuten kvalifikovan oponentura,
co nelze dohnat po vstupu kodexu v innost. Odborn diskuse byla
ideologizovna nebo pevdna do osobn roviny, co na ni mlo nepochybn
tlumc efekt.

Tyto historick skutenosti meme jenom konstatovat, ani lze odinit

jejich velmi negativn dopady. V souasn situaci, kdy zkonk je schvlen a
vstoupil erstv v innost, se musme pokusit hledat jeho racionalitu a
uitenost tak, aby mohl slouit praktickmu ivotu.

Pochopit obansk zkonk . 89/2012 Sb. bez znalosti historickho

kontextu jeho vzniku vak nen mon. Proto povauj autoi komente za
nezbytn poskytnout tenm alespo strun nahldnut do historickch i
mylenkovch souvislost, kter vystily v pijet nov kodifikace v roce 2012.

Vvoj eskho prva se nemohl vymknout historick situaci, v n se nae

spolenost v tom i onom obdob nalzala, stejn jako j jsme ve velk me
determinovni my vichni, kad jednotlivec, jsa utven vedle genetickch vliv
a vedle vliv mikroprosted, v nm se od dtstv pohybuje, tak zpsobem
mylen, mluvy, prvn i politickou kulturou spolenosti, v n vyrst a ije. Na
druh stran kodex se stv nstrojem vchovy dalch prvnickch generac, je
spolutvrcem prvn kultury. I kdy se tak me stt, e mimodn
neuspokojiv zkonodrstv svede prvn kulturu na jinou cestu, nap. ji pibl
precedennmu prvu apod.

V tomto kontextu je nutno pipomenout vznam rakouskho prva,

zejmna obecnho obanskho zkonku (1811) a veobecnho obchodnho
zkonku (1863). Rakousk prvo dlouhodob determinovalo zpsob prvnho
mylen v eskch zemch a zaadilo ns do rodiny germnskho prva.
Veobecn obchodn zkonk byl unifikovanou kodifikac nmecky mluvcch zem,
co podtrhuje univerzalitu obchodnch prvnch otzek. Prvn eskoslovensk
republika stavla na mylence prvn kontinuity, pevzala rakousk prvo a celou
prvn kulturu a postupn pinela nov velmi progresivn prvky (nap. v podob
zkona proti nekal souti . 111/1927 Sb. z. a n. nebo kartelovho zkona .
141/1933 Sb. z. a n.). Postoupit vak dle a modernizovat soukromoprvn
kodexy se j ji bohuel nepodailo. Kodifikan sil sice vystilo do zpracovn
osnovy eskoslovenskho obanskho zkonku (1937) a sti zkonku
obchodnho, avak vlen udlosti znamenaly pro nai zemi zatek hlubokch
zmn, jejich nstrojem se do znan mry stalo prv pozitivn prvo a jim tyto
legislativn prce nijak nekonvenovaly. Namsto pijet pipraven osnovy dolo ke
vpdu sovtskho vlivu, kter perval mnoho mylenkovch, kulturnch i
morlnch pout pojcch ns s pedvlenm obdobm. Na druh stran je
zajmav pozorovat zpodn padku prvn kultury za politickmi udlostmi.
Nakolik v praxi psobili prvnci vzdlan jet v pedvlenm prvu, natolik i
legislativn a jazykov rove novch prav byla pomrn vysok, a v polovin
edestch let se prvn vvoj dokonce dostal na vzestupnou rove - i kdy jen
v zkch mezch vytyench politickm dikttem.

Naopak devadest lta, kter znamenaj rozpad ideologickch barir,

souasn pinej postupn padek legislativn technick, ale velmi asto i
obsahov rovn zkonodrstv, protoe vmna generac nepinesla vzdlanj
odbornky.

Snaha autora obanskho zkonku o pemostn promarnnch tyiceti

let pozornjm nahlenm do rakouskho prva, do prva prvn SR i do
zmnnch nvrh je chvlyhodn a pnosn. Nkter pouen z tchto pramen
plynouc vak byla k na kod pehldnuta. Pedvlen nvrhy toti ukazuj, s
jakou rozvahou a opatrnost zkonodrce zasahoval do rakouskch a nmeckch
kodifikac. Osnova obanskho zkonku z roku 1937 nemla znamenat dn
legislativn pevrat. Ve tictch letech dvactho stolet jet trval odlin
pstup k legislativ a ke kodifikacm, ne jak zaujmme dnes. Byla to tradice
vychzejc z pedstavy, e prvo se mus nalzat, zjiovat a e skromnm
kolem kodifiktora je prvo "opsat do zkonk".1) Jak k B. Leoni: "V
devatenctm stolet se v zemch evropskho kontinentu tvoily zkonky a
stavy jako prostedky k vyjden prva, je nebylo nikterak toton s nahodilou
vl tch, kte tyto zkonky a stavy vydvali."2)

Historie se vak pot u ns i v jinch zemch vydala jinudy, co plat jak pro
sovtskou sfru vlivu, tak ve slab me i pro zpadn stty. Legislativa je stle
vce chpna "jako pm vyjden nahodil vle tch, kdo zkony ustanovuj".
Tmi, kdo ustanovuj zkony, jsou pak ti, na jejich stran je v dan chvli vtina
zkonodrc.3) U ns to nejprve byla strana monopolizujc si moc, kter pouila
zkonodrstv jako nstroj k ovldnut cel spolenosti, po roce 1989 i pro ns
zaala beze zbytku platit uveden charakteristika o vli vtiny zkonodrc.

esk realita tedy tomuto novmu pojet legislativy nejen neunikla, ale
naopak v souladu s nedostaten stabilnm systmem hodnot a v pedstav, e
sout politickch stran je dostatenou zrukou demokratickho systmu zen
spolenosti, velmi rychle pevldlo pesvden, e zkonodrstv nen spoutno
dnmi pravidly krom velmi volnho stavnho rmce, koneckonc rovn
legislativn zakotvenho a rovn zmnitelnho. Zkonodrci se tak postavili na
vrchol normotvorn hierarchie v pocitu pln svrchovanosti a libovle. Sklouznut
esk politiky k przdnmu partajnictv, v nm veejn zjem ustupuje do
pozad, dolo tak daleko, e mme zkony, kter jedna parlamentn vtina
pijme, aby je pot jin vtina zruila (nap. zkon o registranch pokladnch),
nebo e mme schvlen zkony, kter po desetilet nenabudou innosti
(sluebn zkon), pestoe jejich absence ni politick i prvn prosted tto
zem. V takov atmosfe jsme st mohli oekvat, e kodifikanm pracm
bude vnovna pozornost, jakou si zaslou.

Vrame se ale k naemu historickmu vvoji. Temn obdob 1948 a 1989

pineslo pln a dsledn pervn pedchozho prvnho vvoje. Rakousk
zkonky byly zrueny a nahrazeny dvma vlnami komunistickch kodifikac kolem roku 1950 a pot v polovin edestch let. Nov kodifikace navazovaly na
pijet stav redigovanch podle poteb komunistick diktatury - prvn v roce
1948 a druh v roce 1960. Pesto je v tto dob jet patrn, e i totln peryv
byl pipraven lidmi vybavenmi vysokou kulturou a vzdlnm pedchoz epochy.
Jazykov i odborn rove kodifikac padestch, ale jet i edestch let to
jasn dosvduje. Je dokonce teba objektivn konstatovat, e neustlen esk
prvn terminologie se v totalitnm obdob v zkm rmci redukovanho
pozitivnho prva zpesovala a stabilizovala, ani je mono vechny vsledky
tohoto vvoje zjednoduen odmtnout.

Vznamnou roli v tomto vvoji hrla pitom tradice brnnsk normativn

koly, kter akcentovala logick zkoumn prva jako systmu norem odtrenho
od spoleensk reality. To vedlo na jedn stran k mimodn logick istot
pozitivnprvnch een, pojm i prvnho mylen, na stran druh k pepjatmu
pozitivismu. Ob nachzme v mylen prvnick veejnosti dodnes. Tento kontext
se stal nikovou cestou pro doktrnu, je - sice v zkch mezch dovolenho, ale
pece - hledala cesty k prohlouben pohledu na prvo.

V roce 1950 byl schvlen obansk zkonk, kter sice do jist mry
navazoval na obecn obansk zkonk (1811, dle jen "o. z. o."), avak byl
pedevm jeho drastickou redukc a ideologizac. Obchodn zkonk byl zruen
bez nhrady, co jist nepekvapuje v systmu, kter zruil soukrom podnikn,
zruil trh a trn vztahy. Cel struktura spolenosti byla nsiln peskupena,
soukrom fyzick i prvnick osoba byla vytlaena z produkn ekonomiky do role
pouhho zamstnance a spotebitele. Produkn sfra byla monopolizovna
sttem. Zanikl tak nejen obchodn zkonk, ale tak obchodn prvo jako
praktick i vdeck disciplna. Dlo bylo dovreno kodifikacemi v edestch
letech, kdy dal obansk zkonk (. 40/1964 Sb.) radikln potlail pravu
obliganch vztah a nahradil ji pravou "slueb" (v podstat spotebitelskm
prvem), hospodsk zkonk (. 109/1964 Sb.) upravil organizaci zesttnnho
hospodstv a vytvoil tak zkladnu pro hospodsk prvo, je nahradilo prvo
obchodn minul doby. Vznik obanskho zkonku jako ve sv podstat
spotebitelskho kodexu je velmi zajmav i tm, e krtce pedchzel zrodu
spotebitelskho prva na Zpad. Navzdory elezn opon a z velmi rozdlnch
pin tak meme sledovat urit paralely tohoto prvnho vvoje. Zkonk prce
(. 65/1965 Sb.) odtrhl pracovn vztahy od jejich obliganho zkladu v
obanskm zkonku. Zkonk mezinrodnho obchodu (. 101/1963 Sb.) se stal
jakmsi pomnkem (zanikajc) prvn kultury v eskoslovensku. Obsahoval
jazykov ist redigovan klasick obligan prvo, je vak mohlo bt pouito
jenom na prvn vztahy s cizm prvkem, jestlie se nedily pednostn
mezinrodn smlouvou. Vzhledem k tomu, e eskoslovensko obchodovalo
pedevm se zemmi RVHP (Rada vzjemn hospodsk pomoci - organizace
stt ovldanch Sovtskm svazem) a tyto vztahy byly upraveny zvltnmi
mezinrodnmi smlouvami o podmnkch dodvek, zkonk mezinrodnho
obchodu se aplikoval jenom v nepatrn me.

Vznikla doktrna samostatnch kodex a samostatnch prvnch odvtv,

kter rozttila prvn systm do navzjem izolovanch soubor prvnch norem.
Horizontln vazby v prvnm du byly velmi oslabeny. Dualismus soukromho a
veejnho prva byl popen, odmtnut, zakzn, ve jmnu ideologie totalitnho
sttu, ve kterm veejn a soukrom zjem nsiln splval. Teoretick prce se
soustedila v uzavenm svt totalitnho systmu na scholastick obhajovn
samostatnosti jednotlivch odvtv socialistickho prva spojen s bojem o
stavy, katedry a profesury. Objem prvn regulace nebyl velk, protoe
ekonomick vztahy se dky nov spoleensk organizaci a direktivnmu systmu
velmi zjednoduily kvantitativn i kvalitativn. Reimu navc vyhovovalo
zachovn rozshlch oblast nepokrytch zkonnou pravou a tak ponechanch
libovli moci. Minimalizovan dispozin volnost osob, ale tak organizac byla
kompenzovna velkm prostorem pro intervence dritel moci.

Teprve na konci roku 1989 jsme se zaali probouzet z tkho totalitnho

snu trvajcho celch tyicet let. Rok 1990 byl rokem hledn souvislost, pijmn
rychlch a asto provizornch een, znovuobjevovn zapomenutch prvnch
instituc, pojm, vztah. Proces nvratu ke svobod byl podstatn ovlivnn
probhnuvmi generanmi vmnami. Nepodlel se na nm takka nikdo, kdo by
vlastn pracovn zkuenost pronikl hloubji do prva demokratick spolenosti.
Zkladnm omylem tto doby byla oficiln parlamentem deklarovan prvn
kontinuita s pedchozm obdobm, kter postihla nejenom veejn, ale i soukrom
prvo. V soukromoprvn sfe vak byla prvn kontinuita prakticky nereln a
rozhodovat o n bylo podobn, jako bychom chtli rozhodnout, e v zim bude
lto. Pokus o jej realizaci ml etn negativn dsledky, z nich nkter trvaj
dodnes. Nereln byla proto, e pevrat roku 1989 znamenal hlubokou zmnu
organizace socilnch, ekonomickch a v dsledku toho i prvnch vztah. Od
plnovit ekonomiky jsme skokem peli k trn ekonomice. To vak nebyla jenom
hesla, ale reln reorganizace cel spolenosti. Namsto sttnch podnik a
nemnoha drustev, o jejich existenci rozhodoval stt, vstupovaly najednou do
ekonomiky statisce fyzickch osob. Tyto osoby se mohly sdruovat a vytvet
dal tisce a desetitisce novch prvnickch osob. Vechny tyto subjekty mohly
jednat podle svch vlastnch svobodnch a nepedurench rozhodnut. Mohly
neregulovan fungovat a tak krachovat a prvn d ml bt schopen vytvet
pro jejich fungovn rmec. Oban u nebyl jenom zamstnanec, ale stal se
najednou aktivnm hospodskm initelem. Jeho chovn bylo iveln, nezen a
nepedvdateln. Prvo muselo bt rmcem i tto nov aktivity. Bylo nutno nov
podnikajc subjekty evidovat, kontrolovat, brnit jejich kriminln innosti,
poskytovat jim nstroje k prosazen jejich prva vi jinm apod. Totalitn prvo
vak vbec nebylo ureno k plnn takov funkce, neplnilo ji a nemohlo ji plnit.
Tak jako bylo peskupeno v druh polovin tyictch let, muselo nyn provst
zptn pohyb.

Prvn rmec vak byl politickou reprezentac, v n prvnci hrli

zanedbatelnou roli (to ostatn plat dodnes), zcela zanedbn a podcenn, co se
nov demokracii draze vymstilo. Nebyla to pitom nhoda: prv nedostaten
prvn regulace trnch vztah dovolila divokou akumulaci kapitlu, je byla
tehdejmi vrcholnmi politickmi initeli chtna a podporovna. Prvo bylo
pociovno jako nevtan svrac kazajka pro rozlet tch, kdo netrpli dnmi
skrupulemi ani obavami a vidli ped sebou jedin cl, jen se sm o sob nhle
stal clem dovolenm: obohacen. Nezd se, e budeme schopni v krtk dob se
od tohoto tivho ddictv zanedbn vznamu prvn kultury oprostit, ba
dokonce ani provst jeho dostatenou teoretickou reflexi. Ve chvli, kdy prvn
popevratov naden polevilo a ustoupilo vednmu obanskmu ivotu,
nastoupila bezskrupulzn demoralizace prorstajc podnikatelsk i politick
prosted tc z absence du a trpk zkuenosti z nepostihovan kriminality.
Promchn hodnot i nezkuenost vedly k deformovan pedstav o svobod, je
nepotebuje dn d, kde d je dokonce kodliv, kde politick rozhodnut jsou
libovoln a nekritizovateln, pestoe jejich motivace asto nesn denn svtlo.

Od potku byla zavrena mylenka recepce nkterho z evropskch

obanskch zkonk. Pestoe to byla snadn a levn cesta, odmtla ji generace
starch prvnk ji v devadestch letech, a ani pozdji se dokonce nikdy
nestala ani pedmtem vnjch diskus. Cesta k pevzet BGB nebo ABGB tak
byla od potku zahrazena bez jakkoli racionln argumentace. Tak ji na
zatku devadestch let po provizorn novelizaci obanskho zkonku .
40/1964 Sb. a pijet obchodnho zkonku . 513/1991 Sb. (obsah obojho byl
negativn ovlivnn osobnmi rozmkami mezi autorskmi komisemi) rozvjelo
Ministerstvo spravedlnosti aktivitu smujc ke zpracovn vlastnho novho
obanskho zkonku. Byly ustavovny komise, kter diskutovaly, ale k
praktickmu vsledku sv diskuse nedovedly. Lta plynula v rozpaitch
pokusech bez viditelnho vsledku.

V dsledku zmnn a pokraujc demoralizace, poklesu rovn kolstv a

vdy se na tto cestzaaly objevovat stle etnj kroky zpt. Pidruen a pot
pistoupen k EU pedstavovalo nadji snadnj cesty vped. Evropsk prvo
pineslo mnoh uiten prvky do chaotickho eskho prvnho du, pestoe
protievropsk propaganda esk pravice smovala veejn mnn stle vce
proti EU.

Komunistick obansk zkonk (. 40/1964 Sb. ve znn zmn) byl v roce

1991 novelizovn zejmna podle vzoru zkonku . 141/1950 Sb., co jist nebyl
ideln model. Hospodsk zkonk byl po prv strun novelizaci (1990)
nahrazen obchodnm zkonkem . 513/1991 Sb. Ten byl sice z legislativn
technickho hlediska zpracovn na pomrn vysok rovni a jeho jazyk me
slouit za pklad istoty a jasnosti, avak til pedevm z prva mezinrodnho
obchodu, zanedbvaje koncepci een vnitrosttnch obchodnch vztah, kde
zkonodrce ukzal svou posttotalitn bezradnost. Jeho vznamnm inspiranm
zdrojem byl ve zmnn zkonk mezinrodnho obchodu. Vymstila se nm
neochota pevzt hotov een z vysplch stt a rovn vudyptomn
tendence redukovat pouit vzory na zklad jaksi podivn selekce. Tak nap.
obchodn zkonk sice erpal z rakouskho zkona o spolenosti s ruenm
omezenm nebo ze zkona proti nekal souti z prvn eskoslovensk republiky,
ale pevzal jenom malou st pslunch ustanoven tchto zkon - snad v
domnn, e ta ostatn nepotebujeme. Podobn nov zkon o konkursu a
vyrovnn (. 328/1991 Sb.) potlail rozlien hmotnprvn a procesnprvn
strnky konkursnho zen a v dsledku sv redukovan a zkreslen povahy
zkomplikoval nstup konkursnho zen u ns. Takov laick redukcionismus
nespojen s hlubokm zkoumnm a zkuenostmi je vak velmi nebezpen, co
nm pozdji praxe ukzala. Znovu a znovu jsme se dopoutli stejnch chyb osobovali jsme si prvo soudit, jakou st pravy potebujeme pevzt a co
nepotebujeme, akoli jsme byli v pozici nezkuenho ka, kter ve skutenosti
vbec nev, co upravuje! Podobn byl esk pstup k harmonizaci s evropskm

acquis communautaire. Nsledkem popsanho legislativnho vvoje byl nejenom

nevyhovujc prvn d pekypujc mezerami, deformacemi a nepromylenmi
eenmi, ale tak tm vm podmnn nezbytnost neustle doplovat a
opravovat zkony v souvislosti se patnmi zkuenostmi, kter ivot zaal rychle
pinet. Postupn se tmto novelizacm pestalo jakkoli brnit, msily se s
novelizacemi vyvolanmi nejrznjmi dlmi zjmy, tlaky, korupc, kter
namsto zlepovn kvalitu legislativy zhorovaly. Sledovn jazykov rovn
novch text odpadlo pln. Organizace veejn sprvy a jej pronikn
politickmi vlivy znemonily vybudovn kvalitnch legislativnch tvar, na
zklad eho prudce klesala i legislativntechnick rove novho
zkonodrstv. Objevily se dve nevdan podivnosti, jako nap. explicitn ruen
novel zkon pi zruen novelizovanho zkona (srov. nap. zruen vech novel
zruenho obanskho zkonku . 40/1964 Sb. apod.).

Absence a pot padek nov vznikajcho prvnho rmce prv v dob

pevratnch spoleenskch, politickch a ekonomickch zmn otevely dvee
nebvalmu rozkvtu hospodsk kriminality, kter prorostla i politickou sfru.
Ta stle vce uvdomle brnila opraven zkladnch mezer prvn regulace.

Souasn morln a politick krize m tak sv koeny mj. v potench

mylnch rozhodnutch o prvn kontinuit s totalitnm prvem.

vahy o poteb nov kodifikace soukromho prva probhaly, jak eeno,

v komisch Ministerstva spravedlnosti ji od roku 1991. V kodifikan komisi tehdy
zasedly nejvt osobnosti na civilistiky - prof. V. Knapp, prof. M. Knappov, dr. L.
Kop, prof. K. Knap, prof. V. Cepl, prof. J. vestka ad. Obshl diskuse se
zabvaly zejmna otzkami koncepce novho zkonku, princip obanskho
prva apod. Kad dal ministr spravedlnosti znovu jmenoval kodifikan komise,
jich bylo pozdji nkolik - pro jednotliv seky soukromho prva. Bylo zejm,
e pomrn poetn komise sloen z len neuvolnnch pro kodifikan prce
ze svch jinch pracovnch povinnost nov obansk zkonk nebudou schopny
vytvoit.

V dsledku toho dospl ministr spravedlnosti k druhmu extrmnmu

een a jmenoval jako odpovdnou osobu za celou kodifikaci jedinho odbornka prof. K. Elie (s tm, e otzky rodinnho prva zpracuje doc. M. Hendrychov
Zuklnov a za otzky mezinrodnho prva soukromho pevezme odpovdnost
prof. Z. Kuera). Nen teba zdrazovat, e ani to nen ideln een. Historie
ukazuje, e nejvhodnj jsou zk skupiny ty nebo pti zkuench a
osvdench odbornk s vzkumnou i legislativn prax poven takovm
kolem.

Jestlie do t doby trply ppravn prce pli bohatmi diskusemi

nestcmi v jednoznan een, pak od tohoto okamiku pprava kodifikace
sklouzla do apodiktick polohy diskusi prakticky vyluujc. Vcn zmr
kodifikace schvlen vldou potal jet s pomrn skromnm obchodnm
zkonkem, kter se ml omezit na obsah pro obchodn zkonky charakteristick
(firemn prvo, obchodn rejstk, pojem podnikatele, prava obchodnch
spolenost). Nvrh se od tohoto zmru v tichosti odchlil a namsto obchodnho
zkonku byl pipraven jenom tzv. zkon o obchodnch korporacch, kter se
omezil na prvo obchodnch spolenost a drustev. Ostatn otzky obchodnho
prva byly rozptleny do osnovy obanskho zkonku. Tradin koncepce
obchodnho prva byla tak bez rozshlej doktrinln ppravy oputna, ani
bylo dostaten jasn, m bude nahrazena. I to je ukzkou oputn pdy
demokratick diskuse. Doktrinln pprava kodifikace byla blzk nule. Omezila se
na obasn lnky vmajc si nkterch problematickch mst v nvrhu, ani
vak byly podobn vtky v osnov reln reflektovny. Pli kritizujc pestali bt
k pracm zvni. Na druh stran ukazuje schvlen text spe stupky uritm
politickm tlakm. Vsledek mme ped sebou v podob obanskho zkonku,
kter pekypuje problmy, nejasnostmi, chybami a obsahuje i nkter zsadn
vadn een vetn silnch vliv totalitnho prva, navzdory marketingov
kampani zdrazujc prv odvren totalitnho ddictv.

Jako pklad tto stopy lze uvst pojet statutrnho orgnu prvnick
osoby. V pedvlenm obdob jsme mli pojem "statutrn zstupce" oznaujc
osobu, kter mohla jednat za osobu prvnickou, j nebyla piznna zpsobilost k
prvnm jednnm. Tehdej doktrna se stavla k popsanmu pojet kriticky, co
se projevilo a v povlenm obdob, kdy byl nahrazen pojem statutrnho
zstupce pojmem "statutrn orgn". Terminologick posun ml vyjdit, e
prvnickm osobm byla piznna aktivn strnka prvn subjektivity v podob
zpsobilosti k prvnm jednnm. Tato jednn mla prvnick osoba
uskuteovat svmi orgny, mezi nimi "statutrn orgn" ml zvltn postaven,
protoe byl ze zkona nebo podle stanov oprvnn jednat ve vech vcech
prvnick osoby (generln jednatelsk oprvnn). Pojem statutrnho orgnu se
tm ovem vzdlil starmu a v zahrani petrvvajcmu pojet statutrnho
orgnu jako kadho orgnu zzenho podle stanov; v tomto pojet je nap.
statutrnm orgnem nejenom pedstavenstvo, ale tak dozor rada.
Komunikace se zahranim se tm ponkud zkomplikovala.

Nov obansk zkonk byl pleitost problm vyeit a autor osnovy se o

to pokusil. Ne vak s spchem. Termn "statutrn orgn" toti zachoval, ale v
souladu se svm pesvdenm o fiktivn povaze prvnickch osob znovu odepel
prvnickm osobm zpsobilost k prvnm jednnm a statutrnmu orgnu v
dsledku toho piznal oprvnn zastupovat. Tak zmatek jet podstatn zvil,
protoe tu budeme mt orgn (jen je jednm z mnoha statutrnch orgn v

pravm slova smyslu), kter je vak pouhm zstupcem. K tomu pistupuje

nekoherentnost razantnho pklonu k fikn teorii prvnickch osob, kter je v
protikladu k souasnm vvojovm tendencm u ns i v Evrop: prvnickm
osobm piznvme trestnprvn i administrativn odpovdnost, prvnickm
osobm piznvme adu ze zkladnch prv, ale souasn jim obanskm
zkonkem uprme relnou existenci. Pitom zachovn termnu "statutrn
orgn" nebylo nijak nutn, ani za tyicet let se v praxi dostaten nevil a asto
jsme se setkvali (nkdy dokonce i v zkonnch textech) s termnem "statutrn
zstupce". Nvrat k tomuto tradinmu termnu byl tud mon a byl by i z
hlediska formln logiky pln odvodnn.

Jinm pkladem me bt mimodn hojn pouvn prekluze v textu

obanskho zkonku (obecn ustanoven v 654 navazujc na velk mnostv
specilnch ustanoven). Ped rokem 1948 nebylo chpn prekluze stejn jako
dnes. Ani v zahrani podobn jasn een, kter spov v plnm zniku
subjektivnho prva, je nebylo uplatnno ve stanoven lht, dokonce i bez
monosti dobrovolnho splnn, kter je povaovno za bezdvodn obohacen,
nenalezneme. Prekluze byla charakteristickm prvkem prv totalitnho prva,
kter ji v rmci sv obecn simplifikan tendence vymezilo a stabilizovalo v
popsan podob. Prekluze se totalitnmu zkonodrci hodila, protoe minimalizuje
prvn ochranu vitele, omezuje dispozin prvo stran a velmi rychle vyjasuje
prvn situace - v neprospch oprvnnho. Jet v roce 1946 k J. Krm:
"Lhtm, na kter nelze veobecn vztahovat ustanoven o promlen, dv se
jmno lht preklusivnch. Jak je podstata t i on lhty a jak nsledky jsou
spojeny s jejm zmeknm, slu rozsouditi podrobnm rozborem zkonnch text
a jakkoli generalisace a zejmna tedy tak vpoet rozdl, jakmi se lhty
preklusivn li od lht promlecch, slu pokldati za scestn..."4) Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. vak v pvodnm znn obsahoval v 99 sjednocujc
vymezen prekluze: "K zniku prva proto, e nebylo ve stanoven dob
uplatnno, dochz jen v ppadech v zkon uvedench. K zniku soud pihldne,
i kdy to dlunk nenamtne."

Po roce 1989 se pouvn prekluze velmi vrazn omezilo, ale obansk

zkonk do 583 prakticky jenom pevzal citovan 99 zkona . 40/1964 Sb. a
tm vytvoil prostor pro optovn rozen prekluze, svdn svou jednoduchost a
tak nebezpen svmi tvrdmi dsledky pro prva jednotlivc. Obchodn zkonk
s vjimkou nkolika ustanoven v prvu obchodnch spolenost prekluzi vbec
nepouval a upravil jenom promlen. Obansk zkonk znamen nov vtzn
nstup prekluze a to je v rozporu s obecnmi deklarovanmi zmry autora
osnovy vraznm oslabenm prvn ochrany a autonomie vle.

Stanoviska odchylujc se od nvrhu novho obanskho zkonku byla

zpravidla jeho zastnci oznaena jako "demagogick",5) co byl dostaten

dvod k jejich odmtnut. Spravedliv eeno, jist se i nmitky demagogickho

charakteru vyskytly, nemu takovmu lze st zabrnit, jist bylo v naem
prosted velmi reln nebezpe, e sprvn a progresivn een budou
odmtnuta z dvodu neznalosti, nepochopen, neochoty pochopit, tedy prv z
dvodu ve popsan nzk prvn kultury, kter se u ns stabilizovala. V tomto
smru je obtn najt ideln een - s vjimkou ji ve zmnn recepce
zahranin pravy. Ta by toti umonila pevzt i to, co v dan dob spolenost
nepochop, co se vak pozdji projev jako uiten a rozumn. Absence hlubok
doktrinln diskuse, v n by bylo nutno navrhovan een a zejmna metodu
zpracovn dostaten obhjit ped vysoce kvalifikovanmi oponenty,
poznamenala vraznm zpsobem obansk zkonk. Jestlie z dalho vkladu
vyplyne, e mnoh na koncepci obanskho zkonku je pln obhajiteln a
sprvn, e doplnn eskho prvnho du o prvn instituce, kter odstranil
totalitn reim, bude dovreno teprve tmto kodifikanm krokem, nemn to nic
na jinm dleitm zvru, toti e diskontinuitn redakn metoda je kodliv, e
etn formulace jsou nejasn a etn konstrukce nejsou dostaten
propracovan, e soulad s unijnm prvem nen dostaten atd.

Hladkm schvlenm v parlamentu se nvrh stal platnm textem a pod

slem 89/2012 Sb. vstoupil od 1. ledna 2014 v innost. I kdy tedy
konstatujeme, e vtina dosud innch klovch rozhodnut tkajcch se
naeho prvnho vvoje po roce 1989 byla nesprvn a pinesla v dalch letech
tiv dsledky, je nyn nutno akceptovat fakt pijet osnovy tak, jak ped nmi
le, a pokusit se hledat jej pozitivn prvky a peklenout jej nedostatky, aby
praktick ivot mohl probhat v co nejvce vyhovujcm a pevnm rmci. Mlo by
to bt usnadnno v zsad sprvnou orientac textu a dobrmi zmry autora.
Nezabrnme ovem oekvateln nestabilit, protoe pokusy o legislativn
odstraovn nedostatk budou zejm hojn, a mohou v naem prosted
dokonce i pinst nedostatky nov a dal.

2. Koncepce obanskho zkonku a jeho zkladn systematick uspodn

Prvn, co tene obanskho zkonku uhod do o, je mimodn rozsah

pravy, kter je pro esk prvo poslednho plstolet velmi neobvykl (3081
ustanoven). Kladn nebo zporn hodnocen tohoto rozsahu je vak oidn. Tak
pedevm - pokud by byl velk rozsah zpsoben integrujcm psobenm nov
kodifikace, bylo by to jenom pozitivn. Stejn tak nelze pisvdit hlasm, kter
daj "jednoduch prvo" v pesvden, e jenom to je nejlep. Nen to navc
nmitka nov. Tak ji prof. E. Svoboda v roce 1939 povaoval za zcela nezbytn
ohradit se proti tvrzen filosofa (neprvnka) prof. F. Krejho v jeho knize o politice
a mravnosti ka, e "kniha podv znamenit doklad o tom, jak dopadne prvo,
zmocn-li se ho odborn kolen filosof". Na s. 202 sv knihy prof. F. Krej pe:
"... soudm, e zkony nemaj bti abstraktn formulace, do jejich pytle by se

dala vmstnat hromada konkrtnch jednotlivost..., nbr e maj bti strun,

jasn, zeteln, konkrtn jako jsou znm pikzn bo, pi jich aplikaci na
konkrtn ppady snad ani nejsou mony pochybnosti a rznosti..." Profesor E.
Svoboda dle prokazuje, e "desatero je zkon nekonench monost".6) Reakce
tohoto autora ukazuje mlkost a kontradiktornost uveden nmitky.
Kontradiktorn je nmitka proto, e kad strun prava je z povahy vci nutn
velmi abstraktn. Nelze proto odmtat abstraktnost pravy a zrove dat
pravu strunou. Pli abstraktn a strun prava otevr velk prostor pro
interpretaci, a sniuje tm prvn jistotu. Mli jsme mnoho pleitost vlastn
zkuenost se pesvdit, a ve to bylo zmnno, e redukce rozsahu pravy
pejman z pedvlenho prva se vymst (konkursn prvo, prvo obchodnch
spolenost, prvo nekal soute, ivnostensk d). Na druh stran je pravda,
e plin kasuistika nar na bariry nepedvdatelnosti vech konkrtnch
okolnost, kter v budoucnu nastanou. To platilo nap. o novele obchodnho
zkonku z roku 2000, kter sice dala soudm potebn podrobn nvod ve
vcech, s nimi nemly dost zkuenost, souasn vak nebyla prosta problm
spojench s plinou kasuistinost. Je proto nutno hledat rovnovhu, vyvenou
pravu, kter nen ani pli strun a abstraktn, ale tak nen pli kasuistick.

Obansk zkonk se pokou opustit nai redukcionistickou tradici

poslednch desetilet, avak v nkterch smrech je prava zbyten detailn
nebo pekrvajc se pi pouit rznch inspiranch zdroj. Na jinch mstech
ovem dochz naopak k neobvyklm a nevyzkouenm generalizacm erpajcm
ze zdroj, je mly jin pedmt a jin uren (nap. erpn z prva obchodnch
spolenost, kter se stv obecnm prvem prvnickch osob nebo prvem
spolkovm a nadanm). Konen msty je prava nepln, zejmna v transpozici
prva EU petrvv redukcionistick a zjednoduujc povaha naich ustanoven,
kter nedosahuj ani pesnosti smrnic. Zkonk je tak ve svm souhrnu velmi
nevyven co do mry podrobnosti pravy jednotlivch institut.

Podle vcnho zmru schvlenho vldou ml bt vchodiskem pro

zpracovn osnovy novho obanskho zkonku nvrh eskoslovenskho
obanskho zkonku z roku 1937. Tento nvrh jenom velmi opatrn poopravoval
obecn obansk zkonk (1811). Obansk zkonk skuten otisky obecnho
zkonku obanskho a osnovy z roku 1937 obsahuje, i kdy vce v hrubch
rysech a zejmna v systematickm uspodn ne v detailech, kde se setkvme
s nejrznjmi a mnohdy nesourodmi inspiranmi zdroji, mezi nimi ovem
pevld navazovn na dosavadn prvo. Autoi se pitom opt nevyhnuli
peformulovvn pebranch ustanoven a jejich redukci, jej negativn dsledky
byly rozebrny ve. Navzdory velkmu objemu a systmu pipomnajcmu
obecn zkonk obansk je obansk zkonk . 89/2012 Sb. ve znan me i
pevzetm dosavadnho obanskho zkonku . 40/1964 Sb. a obchodnho
zkonku. Pevzet m vak neobvyklou podobu, protoe se mnohdy odehrv, jak
bylo ji zmnno, v jin rovin obecnosti. Tak zejmna byla pevzata prava
obchodnch spolenost z obchodnho zkonku ve znan me pro obecnou

pravu prvnickch osob, korporac a spolk. Podobn mnoh ustanoven o

obchodnch zvazkovch vztazch nebo zvltnch obchodnch smlouvch figuruj
dnes jako soust obecn pravy zvazk nebo pslunch typ smluv.

To pirozen neplat pro instituce, kter esk prvo mezi lety 1990 a 2012
neznalo a je se nov do prvnho du dopluj (nap. sprva cizho majetku
podle 1400 a nsl., kter nen inspirovna sprvou nrodnho majetku, resp.
podle pozdjho nzvu "prvem hospodaen", ale trustem angloamerickho
prva, znan st ddickho prva apod.).

Obansk zkonk tak vedle uritho pklonu k historick tradici smsen s

rozshlou prvn kontinuitou ve vztahu k na dosavadn prav vykrauje i
smrem k urit modernizaci (prvo nhrady kody), a dokonce do jist mry bere
v vahu i evropsk unijn prvo a nvrhy princip smluvnho prva EU. Na druhou
stranu tit pravy ulpv ve stavu prvn vdy tictch let dvactho stolet,
co bylo pochopiteln v dob, kdy se prce na novm zkonku zahajovaly, dnes
je to ovem sotva obhajiteln. Zpadoevropsk civilistika se od t doby mohutn
vyvinula a pizpsobila spoleenskm vztahm, kter proly naprostm
perodem. Vsledkem je pocit zastaralosti, kter obansk zkonk pin (srov.
napklad draz na zemdlsk vztahy), a zrove nebezpe een, je dnen
spolenosti nevyhovuj (nap. posilovn bezformlnch prvnch jednn
kontrastujc s anonymizac spolenosti nebo fikn teorie prvnickch osob).
Nebezpe je o to vt, e pevzet tehdejch zkonnch een svd tak k
pebrn jejich tehdejch doktrinlnch a judikatornch vklad.

Prv sfra harmonizace s unijnm prvem pak pat k slabm a

problematitjm mstm kodifikace. Namsto prohlouben a zpesnn dosavadn
pravy (zejmna v obanskm zkonku a zejmna spotebitelskch smluv a
rovn odpovdnosti za kodu zpsobenou vrobkem) provd text spe redukci,
postupuje dle v nepesnosti a od unijnho prva se vzdaluje. O nco lep je
situace tam, kde musel autor pmo transponovat novou smrnici (2011/83/EU), a
neerpal tud z dosavadn pravy v zkon . 40/1964 Sb.

Text obanskho zkonku je ovlivnn i nktermi teoretickmi vchodisky

zastvanmi hlavnm autorem nvrhu, kter nemus kad akceptovat a jejich
otisk v textu by neml bt tak siln, nakolik se jedn o legislativn akt, a nikoli o
teoretick dlo. Jestlie zdaleka ne obecn pijman koncepce ovlivuj stabiln a
vitou prvn terminologii, je to velk slabina kodexu. Kodifikace neme bt
mstem pro prosazovn doktrinlnch pstup, je nejsou obecn pijmny.

To plat zejmna o oputn pojmu "odpovdnost" s odvodnnm, e autor

nechpe odpovdnost jako sekundrn povinnost (pestoe toto pojet je
vtinov a obecn pijmno), ale jako povinnost koincidujc s primrn
povinnost. Dvodov zprva k tomu k: "Osnova opout pojet odpovdnosti
jako hrozby sankc. Tato konstrukce opanovala od 70. let minulho stolet eskou
prvn doktrnu po dlouhch diskusch v 50. a 60. letech a spojuje nstup
odpovdnosti s poruenm prvn povinnosti. Osnova se naopak pikln k pojet
odpovdnosti v duchu tradic antick a kesansk civilizace, podle nich lovk
odpovd za sv jednn v plnm rozsahu, a odpovd tedy pedevm za to, e se
chov dn, po prvu a za splnn povinnosti. Vzhledem k tomu se v nvrhu
slovo ,odpovdnost' pouv jen velmi zdka, protoe zkonn text vysta ve
vtin ppad s termnem ,povinnost'. Odstrauje se tak nedslednost
souasnch formulac platnho obanskho zkonku, kter termn "odpovdnost"
pouv v rznch vznamech a asto i zbyten." Toto stanovisko je
pinejmenm vnitn rozporn, jak lze snadno dokumentovat odbornou
literaturou. Pojet spojujc odpovdnost se samotnou primrn prvn
odpovdnost, kter zstalo v doktrn osamoceno, toti chpalo odpovdnost za
splnn povinnosti zpravidla prv jako hrozbu sankce. Navc akoliv se K. Eli
na toto osamocen chpn odpovdnosti odvolv, ve skutenosti je opout a
pojem odpovdnosti dle posouv, kdy v zsad (koncepce nen zcela jasn)
smuje odpovdnost s piitatelnost. Tu ovem vznik otzka, zda vbec jet
zstv na pd prvn odpovdnosti, kdy takov pojet mnohem spe
pipomn zpsob, kterm je s tmto pojmem pracovno v etice. Smovn prva
a filosofie nepovaujeme za dobr.

Nae doktrna nebyla nikdy opanovna teori odpovdnosti jako hrozby

sankc, ale naopak pojetm odpovdnosti jako povinnosti vznikajc v dsledku
poruen prvn povinnosti. Obvykl pojet podrobnji zkouman M. Knappovou7)
toti chpou odpovdnost jako dsledek protiprvnho jednn spovajc ve
vzniku nov povinnosti nebo obecnji v povinnosti nst dsledky poruen nebo
jako civiln sankci apod. Rozdly se spe tkaj otzky, co vechno bude do rmce
odpovdnosti chpan jako dsledek protiprvnho jednn zahrnuto, ne otzky,
zda odpovdnost spad vjedno s primrn povinnost. Je koda, jestlie civiln
kodex hlsc se k tradicm soukromho prva opout vznamn prvn pojem
bn v civilizovanch zemch a pesahujc rmec soukromho prva, jakm je
prvn odpovdnost. Prezentovan dvod nen dostaten.

Na druh stran nen teba vznam uvedenho pstupu peceovat.

Nahldneme-li do obecnho zkonku obanskho, zjistme, e ani ten pli asto
termn "odpovdnost" neuv, i kdy se mu na druh stran nevyhb. Hlava
tict obecnho zkonku obanskho je nadepsna "O prvu na nhradu kody
a zadostiuinn", tedy podobn jako obansk zkonk . 89/2012 Sb. uv pro
hlavu tet tvrt sti nadpis "Zvazky z delikt" a pro oddl druh dlu prvho
"Povinnost nahradit kodu". Tak souasn literatura se teoretizovn o pojmu
odpovdnosti pli nevnuje, pistupujc k nmu jako k obecn znmmu. Spe

vjimen nalezneme alespo strunou charakteristiku: "Bt odpovdn

znamen pijmout dsledky svch jednn, sv volby a vzt je v vahu."8) Stailo
by tak v dvodov zprv pihlsit se k obecnmu obanskmu zkonku, ani
bylo nutno hledat hlub doktrinln pozad.

Podobn kontraproduktivn psob pli zeteln vyjden pedstava o

fiktivn povaze prvnickch osob, kter se promt do ji zmnn nedslednosti v
pojet statutrnho orgnu jako zstupce. Souasn obansk zkonk respektuje
deliktn zpsobilost prvnickch osob, pestoe jejm pedpokladem je piznn
prvnick osob schopnosti pmo nst dsledky vlastnho protiprvnho jednn.

Odmtnut principu rovnosti nebo principu dobr vry pat k dalm

podobnm zsahm, je st meme akceptovat.

Ji prvn diskuse kodifikanch komis, jich se jet autor souasnho textu

nezastoval, byly vnovny otzce vtu prvnch princip v vodn partii
kodexu, zda vet uvst a co by ml obsahovat. V odbornch asopisech tyto
diskuse zanechaly urit stopy, kter K. Eli zmiuje v dvodov zprv.9)
Obansk zkonk vet zaazuje, avak jeho obsah vzbuzuje pochybnosti. Je toti
otzka, zda se v 3 odst. 2 vbec jedn o prvn principy. Je tu uvedeno prvo na
ochranu ivota, zdrav, svobody, cti, dstojnosti a soukrom, prvo na ochranu
rodiny, zkaz diskriminace, prvo na ochranu vlastnictv. Tato skupina
chrnnch hodnot se pekrv s obsahem Listiny zkladnch prv a svobod.
Vedle toho stoj zsada pacta sunt servanda majc zsadn odlinou povahu,
protoe ukld obecn povinnost plnit sv povinnosti. Posledn zsadu, e nikomu
nesm bt odepeno, co mu po prvu nle, by bylo mono povaovat za
emanaci principu prvn ochrany. Jde tedy o seskupen neorganick, kter
postrd nap. stejn princip - princip dobr vry, jej meme ve velmi
problematick podob nalzt a v 6 a 7, o principu rovnosti astnk
soukromoprvnch vztah nemluv.

vod kodexu je nahromadnm nesourodch pojm a princip, je nejsou

jasn definovny a koncepn uspodny, psob velmi nahodile a neorganicky
a kad autor si pod nimi pedstavuje nco jinho. Je mono povaovat
pednostn chrnn hodnoty za prvn zsady (principy)? Prvn princip by ml
bt sice obecnm, ale pece pravidlem. Ml by tedy kat, co m bt, nikoli co je
teba chrnit. Je ovem tak pravda, e smovn obojho je velmi ast. Pesto
by bylo vhodn, kdyby katalog obsaen v jednom ustanoven ml njakou
logickou konzistenci, co o 3 lze st ci.

Absence hlub doktrinln diskuse je na formulaci uvedench ustanoven

zeteln patrn. Natst lze doufat, e pi aplikaci zkona nebude mt tato
"neuesanost" vodu vnj praktick dsledky.

V prvnch diskusch vnovaly kodifikan komise rozshlou pozornost tak

otzce obecn sti, a to zda ji zaadit, nebo nikoli. Napklad obecn zkonk
obansk (14 vodnch ustanoven) ani Code civil (6 vodnch ustanoven
zejmna zakazujcch odepen spravedlnosti, zakazujcch soudci, aby se
vyslovoval obecn, upravujcch kogentnost), italsk nebo vcarsk obansk
zkonk (10 vodnch ustanoven) prakticky dnou obecnou st nemaj. Ta je
naopak charakteristick pro BGB. I panlsk obansk zkonk m jenom
strunou vodn st zabvajc se otzkami aplikace ustanoven obanskho
zkonku a pravidly mezinrodnho prva soukromho. Qubeck obansk
zkonk, na nj se dvodov zprva pomrn asto odvolv, m jedin vodn
ustanoven, za nm hned nsleduje prv kniha "O osobch". Toto vodn
ustanoven je ovem mimodn zajmav, protoe v nm zkonodrce velmi
strunou formou e mnoho otzek, na n esk zkonodrce poteboval celou
adu koncepnne ucelench paragraf. vodn ustanoven qubeckho zkonku
k, e obansk zkonk upravuje v souladu s Listinou zkladnch prv a svobod
(n 2 odst. 1 ob. zk.) a v souladu s obecnmi prvnmi principy ( 3 odst. 3
ob. zk.) osoby, vztahy mezi osobami a majetkov prvo ( 9 ob. zk.). Tot
qubeck ustanoven dle k, e zkonk je tvoen souborem pravidel, kter ve
vech oblastech, na n se vztahuj jejich slova, duch a pedmt, tvo vslovn
nebo implicite obecn prvo ( 1 odst. 1 ob. zk.).

V zaazen rozshl obecn sti, kter je jakmsi vytenm ped zvorku

ve vztahu k nsledujcm stem, sleduje obansk zkonk nmeck vzor a nae
socialistick kodifikace. I to dotvrzuje, jak mlo byl naplnn vcn zmr, kter za
zklad deklaroval osnovu eskoslovenskho obanskho zkonku z roku 1937,
tedy vlastn ABGB. Struktura obanskho zkonku se u jenom dky mimodn
rozshl obecn sti posunula nkam docela jinam.

Jestlie BGB m 241 paragraf obecn sti, pak esk obansk zkonk
tu m 654 paragraf. BGB sice m obecnou st uspodnu podobn jako n
obansk zkonk, avak neobsahuje v vodu dn pedbn ustanoven, nato
vet zsad. Naich 14 vodnch ustanoven je tedy spe inspirovno zkonky,
kter nemaj obecnou st, ale jenom nkolik pedbnch ustanoven.

Systematick een obecn sti, kter m podle obanskho zkonku 5

hlav, se bl BGB (7 oddl obecn sti). lenn na hlavu o osobch, vcech,
prvnch skutenostech a dsledcch uplynut lht t z BGB. Pro snaz orientaci
v obanskm zkonku je nutno pochopit dobe logiku tohoto uspodn. Obecn

st m upravit nejobecnj otzky, pedevm ty, kter maj vznam nejenom

pro jednu, ale pro vce st. Zvltn sti budou uvat zde zaveden termny
pro pojmy definovan prv v obecn sti. Jinak je tot mono ci tak, e
pojmy vymezen v obecn sti pesahuj svm vznamem jednu ze zvltnch
st. Tak nap. prvn skutenosti maj vliv na vznik, zmnu nebo znik jak
vcnch, tak obliganch vztah. Vci jsou pedmtem nejenom vcnch prv, ale
i obligac atd. Na druh stran konstrukce obecn sti do jist mry zdvojuje
systm zkonku, protoe vci by mohly bt upraveny v sti o absolutnch
majetkovch prvech, prvn kony v rmci obliganho prva apod. Jasn dlic
ra mezi tmito dvojicemi pitom neexistuje a vsledkem neorganickho dlen
tak je, e pro sprvn pochopen pravy je vdy teba oba prov segmenty (vci
a vcn prva, prvn jednn a zvazky) zase spojit. Tato interpretan obt je
silnm argumentem proti existenci obecn sti.

Obecn st obanskho zkonku je strukturovna obdobn jako sti

zvltn. Za pedbnmi ustanovenmi (hlava I) nsleduj ustanoven o osobch
(hlava II), o vcech (hlava IV) a o prvnch skutenostech (hlava V). Ponkud
neorganicky je vylenno zastoupen do hlavy III. Bylo by asi bvalo vhodnj
pilenit je k prav osob.

Za obecnou st nsleduj sti zvltn tak, e v ele stoj st druh o

rodinnm prvu (je chpeme jako soust pravy osob), nsleduje st tet o
absolutnch majetkovch prvech vetn pravy ddn (tato st odpovd
prav prv k vcem v o. z. o.) a konen tvrt st nazvan shodn jako v
obecnm zkonku obanskm o relativnch majetkovch prvech a odpovdajc
prav zvazk. V pt sti jsou obsaena ustanoven pechodn a zvren. V
tto me je tedy systm ulenn logicky a je dostaten pehledn. Nov
kodifikace soukromho prva, do n je teba zahrnout i zkon o obchodnch
korporacch . 90/2012 Sb., kter m bt stenou nhradou obchodnho
zkonku, vak obsahuje jet jeden kontradiktorn prvek.

Dvodov zprva zdrazuje jej integrujc charakter.10) Zejmna

oputnm obchodnprvn kodifikace mlo dojt ke sjednocen pravy
soukromho prva. Toho by bylo mono doshnout jenom plnm pevzetm
materie obchodnho zkonku do zkonku obanskho, k emu ale nedolo.
Vcn zmr prv proto potal s obchodnm zkonkem. Zkon o obchodnch
korporacch vak neobsahuje pravu obchodnho rejstku a pot se zachovnm
zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev (. 125/2008 Sb.). V
tomto smru tedy nastv naopak dezintegrace obchodnho prva, kter je
roztpeno mezi obansk zkonk (v nm je rozptleno na rznch mstech) a
adu zvltnch zkon. Dvodov zprva k zkonu o obchodnch korporacch to
oteven piznv: "Vzhledem k cli novho prvnho pedpisu dekodifikovat
(pesun ady instituc mimo tento zkon, a to vetn pravy obchodnho

rejstku), nebude zkon vymezovat pedmt a rozsah psobnosti..."11) Tato

integrace a souasn dezintegrace pitom zahrnuje i dal prvky, o vhodnosti
jejich zaazen do obanskho zkonku, zejmna s ohledem na vylouen jinch
st, lze pochybovat, jako je nap. podrobn prava pojitn v obanskm
zkonku. Tato vce ne stovka ustanoven daleko pesahuje nap. bn rozsah
pravy obchodnho rejstku. Koneckonc sm autor v dvodov zprv
konstatuje, e "[i]ntegran hledisko se vak nepodailo naplnit beze zbytku".12)

Dalm prvkem dezintegrace je zachovn oddlen pravy mezinrodnho

prva soukromho (zk. . 91/2012 Sb.). V na tradici se toto oddlen zdlo bt
pirozen, nkter civiln kodexy ovem i tuto materii obsahuj. Vzhledem k tomu,
e pevn st tto materie je dnes pedmtem pslunch evropskch
nazen (tedy pmo aplikovanch pedpis), nejde o pli podstatnou otzku. I
jin oblasti soukromho prva zstvaj mimo obansk zkonk. Tak nkter
oblasti harmonizovanho spotebitelskho prva (nap. spotebitelsk vr,
nekal obchodn praktiky) nebo cel sfra duevnho vlastnictv, smnen a
ekov zkon (to je ovem pozitivn).

3. Zkladn zsady a rysy obanskho zkonku

Bylo ji ve naznaeno, e autor osnovy obanskho zkonku byl veden

nktermi doktrinlnmi pedstavami, kter chtl do textu vtlit. Chtl pedevm
dospt k co nejucelenj prav soukromho prva, do n budou vrceny
vechny prvn instituce, kter byly v dsledku totalitnho pervn prvnho
vvoje oputny a zapomenuty. Souasn usiloval o postien modernch
vvojovch trend v prvu kontinentln Evropy, ale nkdy dokonce erpal i ze
vzdlenjch mimoevropskch oblast. Jeho vd mylenkou bylo vytvoit prvo
chrnc na prvm mst svobodu jednotlivce a opustit tak "socialistick
kolektivismus" (s. 8 dvodov zprvy).

Mli bychom vak doplnit, e totalitn prvo neme bt povaovno za

kolektivismus, nechceme-li nemstn zjednoduovat. Kolektivismus byl
pokryteckm propagandistickm heslem, kter skrvalo reim strukturujc
spolenost na super-

privilegovan a vemocn stt-stranu, privilegovan osoby, kter se na

tomto privilegovanm nositeli moci piivovaly na zklad uznn sv pslunosti
k nmu, a na vechny ostatn, kte ili v podzenm postaven (ne-li
bezprvnm) a jejich prva byla omezena (vlastnick prvo, smluvn volnost,
prvo volnho pohybu, prvo volby povoln atd.). Princip rovnosti tak, jak je

chpn v rozvinutch demokracich, nem tud nic spolenho s deklarovanou

falenou rovnost komunistickho reimu charakteristickho totln diskriminac
velk sti obyvatelstva.

Vypjat individualismus jde v dvodov zprv obanskho zkonku pli

daleko. Vlastn text zkona tuto extrmn polohu tak dalece nevyjaduje, co je
dobe. V dvodov zprv (s. 50) K. Eli preferuje ochranu jednotlivce ped
zsadou rovnosti. Rovnost povauje za fakticky nerelnou a nedosaitelnou
dokonce ani v prvu, protoe podle nj ji popr nap. princip ochrany slab
smluvn strany. S takovm zjednoduujcm zvrem nen mono souhlasit. Princip
rovnosti je jednm ze zkladnch pil demokratick spolenosti a prvnho sttu
a stoj na nm i soukrom prvo v podob zsady, e nikdo neme svou vli
vnutit jinmu. Princip rovnosti neznamen absolutn rovnost, ale je poadavkem
rovnosti za stejnch podmnek (formln rovnost, jak ji vymezuje Chaim
Perelman13). Tento princip neodporuje principu ochrany jednotlivce a jeho
svobody a respektuje rznost lid i situac. Naopak ukld pihldnout k pirozen
nerovnosti a srovnvat jenom srovnateln.

Tak nap. rozsudek Soudnho dvora EU Sermide (106/83, bod 28) ji ped 30
lety ekl jasn, e princip zkazu diskriminace vyaduje, aby "... se srovnatelnmi
situacemi bylo zachzeno stejn a aby s rznmi situacemi bylo nakldno
rozdln, ledae je jin postup objektivn odvodnn". Toto pojet rovnosti je po
adu desetilet obecn pijmno a ochrana slab smluvn strany je jenom
potvrzuje, protoe nen nim jinm ne rozdlnm zachzenm se stranami v
rozdln situaci. Druhou stranou principu rovnosti je zkaz diskriminace. Ji v
vodnch ustanovench obanskho zkonku je dokonce zkaz diskriminace
zeteln formulovn v 3 odst. 2 psm. c), a tm je navzdory deklaraci v dvodov
zprv princip rovnosti potvrzen. Absence jeho obecn formulace mezi
zkladnmi principy je politovnhodn, stejn jako je zcela myln jeho
ideologizovn a spojovn s minulm reimem, kde slouil pouze jako zstrka
totln diskriminace vech, kdo nebyli v privilegovan skupin nositel moci (s. 5
dvodov zprvy).

Soust individualistickho pojet obanskho zkonku je draz na

autonomii vle stran. Jednm z jejch vyjden je i zmr doshnout co nejirho
rozsahu dispozitivnosti zkonku (srov. Koment k 1 odst. 2). Zdraznn
autonomie vle znamen vloen odpovdnosti za organizaci vztah jednotlivce s
okolm do jeho vlastnch rukou. eskoslovent oban si za tyicet let
nesvobody pivykli, e maj velmi mlo prv, ale tak e maj velmi mlo
odpovdnosti a nenesou takka dn riziko, protoe jsou "v pi" sttu, kter je
ste, omezuje (ukld povinnost pracovat pro rozvoj socialistick spolenosti),
donucuje, ale tak se star o jejich majetkov i jin zleitosti (tak tm, e brn,
aby njakho majetku nabyli). Redukce soukromho vlastnictv je souasn

redukc odpovdnosti, rizika a starosti. Nabyt politick svobody v roce 1989

vymrtilo obany z tohoto ponkud chladnho, ale dsledn peovatelskho
nru mocnho sttu do volnho prostoru, kde se kad mus postarat sm o
sebe a me se tak voln rozvjet, nabvat majetku, penechvat majetek
dalm generacm a doshnout nejvych met vetn postaven ve veejnm
ivot. Tato svoboda je ovem tak svobodou rozhodnout se pro nicnedln, pro
opjen se nebo uvn drog, svobodou vstoupit do nevhodn transakce a
nechat se vykoisovat. Zdaleka ne vichni pijmali novou svobodu s radost,
zdaleka ne vichni oban byli natolik zralmi osobnostmi, aby dokzali ok z
nabyt svobody spn pekonat ke svmu prospchu. Obansk zkonk m
bt prvnm rmcem pro uskuteovn nov svobody. Jednak m ci, kde
svoboda kon, jednak m ci, jak se svobodou mono nakldat. Dokonce
poskytne pomcky, aby uinn rozhodnut mohla bt co nejbezpenji
realizovna s minimlnm ohroenm ostatnch svobodnch oban a s co
nejvtm zabezpeenm proti nepedvdanm budoucm udlostem, proti
nepoctivostem, zneuitm apod. Nen dvodu pochybovat, e autor osnovy byl
vemi tmito vahami veden pi zpracovn nvrhu. Jin otzka je, nakolik svho
cle doshne, protoe pouil prostedky pedstavujc mimodn velk riziko
nevyzkouenosti, formulan nepropracovanosti, doktrinln nepipravenosti.

Dalm vraznm rysem kodifikace je podtren lohy dobrch mrav,

poctivosti, dobr vry. Mravy jsou stavny nad zkon a jejich dodrovn i v
soukromch vztazch se stv vc veejnho podku (srov. pravu absolutn
neplatnosti, je je vdy nsledkem rozporu s dobrmi mravy, zatmco pi poruen
zkona nutno jet zvl zkoumat, zda dolo k naruen veejnho podku). V
souasnm stavu rozshl demoralizace spolenosti je to ctyhodn, jakkoliv
ponkud pepjat snaha. Draz na rozumn uspodn vztah souvis s
pedpokladem poctivosti a dobrch mrav a poskytuje subsidirn a doplkov
pravidla, kter budou nejenom artikulovna soudy, ale tak smluvnmi stranami,
budou-li jednat v dobr ve. Draz na tyto prvky ovem vyaduje na druh stran
dostaten
silnou
ochranu
proti
jednnm
nepoctivm,
nemravnm,
zneuvajcm. Obecn zkaz zneuit prva hraje velkou roli, v hospodskm
styku spadaj do tto sti pravy ustanoven o nekal souti. Obansk zkonk
otevrajc dvee iniciativ samotnch prvnch subjekt pi uspodvn jejich
vztah by ml mt i vchovn efekt.

Obansk zkonk zdrazuje mylenku dualismu soukromho a veejnho

prva (srov. s. 47 dvodov zprvy), pestoe tm modern trendy spe opout,
protoe ji adu desetilet je zpadn Evropa k dualismu skeptick a pokou se o
jeho pekonn. Dualismus veejnho a soukromho prva vak je objektivn
existujcm jevem, proto podobn sil me sice stit v urit teoretick
opomjen tchto otzek, ani z pozitivnho prva dualismus reln vymiz. Snaze
o jeho zdraznn v prosted, kde byl po dobu tyiceti let vdom potlaovn,
nelze nic vytknout. Na druh stran prv uvdomn si zvltnost soukromho
prva by mlo vst i k vdom nutnosti propojit je v uritch bodech s nstroji

prva veejnho. Legislativa ve vysplm svt stle mn respektuje rozlien

soukromho a veejnho prva v tom smru, e by ovlivovalo systm zkonn
pravy. Snad nejkiklavjm pkladem je francouzsk obchodn zkonk z roku
2000, kter je univerzln integrujcm sebrnm vech pedtm existujcch prav
bez jakhokoli ohledu na to, zda maj veejnoprvn i soukromoprvn povahu.
Zvl vznamn je propojen na seku sankc, a u sankc trestnch, nebo
administrativnch. Pprava kodifikace byla pleitost pokroit k integraci a
propojen veejnoprvn a soukromoprvn problematiky vude tam, kde to je
eln. Koneckonc i prvo EU od ns vyaduje zaveden innch a odrazujcch
sankc nap. na seku ochrany spotebitele. V rozporu s poadavkem takov
elnosti vak dolo a k velmi nsilnmu roztren prvk veejnho a
soukromho prva. V oblasti spotebitelskho prva mme nyn podivn stav,
kdy st pravy je v obanskm zkonku, st ve zvltnm zkon (o
spotebitelskm vru) a dal st v zkon o ochran spotebitele (. 634/1992
Sb.). Nen ospravedlniteln, jestlie ustanoven o zneuvajcch klauzulch ve
smlouvch mme v obanskm zkonku, pravu nekalch praktik v zkon o
ochran spotebitele. Zkon o ochran spotebitele nelogicky zakotvuje nejenom
sankce navazujc na poruen povinnost vyplvajcch z tohoto zkona, ale tak
sankce navazujc na povinnosti uloen obanskm zkonkem, m je jedin
norma roztrena mezi dva zdnliv vzjemn izolovan pedpisy. prava
obchodnho rejstku vypadla z kodexu, prava nekal soute je omezena jenom
na soukromoprvn strnku, na ni nenavazuje nic ve sfe sprvnch sankc a
jenom velmi nevyhovujc een v trestnm zkonku ( 248 tr. zkonku, 2988 a
2989 ob. zk.; sta srovnn se zkonem . 111/1927 Sb. z. a n., o ochran proti
nekal souti, abychom vidli, e vedle skutkovch podstat nekalosoutnch
jednn a odpovdnosti za kodu upravil i pestupky a peiny na seku nekal
soute). Zejm ze stejnho dvodu neobsahuje obansk zkonk ani pravu
omezovn hospodsk soute, kter zstv ve zvltnm zkon.

Porovnn s pedvlenm eskoslovenskm prvem nzorn uke,

nakolik byla tato otzka vyven eena v tehdejch pedpisech a nakolik jsme
dodnes ve vleku totalitnho prva navzdory vem marketingovm deklaracm
provzejcm pijet kodexu. Otzka rozlien soukromho a veejnho prva toti
byla chybn zamnna za otzku izolace tchto odvtv. Nsiln pokus
koncipovat obansk zkonk jako soukromoprvn pedpis oitn ode vech
stop prva veejnho se tak stv nejvznamnjm dezintegrujcm initelem
kodifikace, kter vn do prvnho du siln prvek nekoherence a v dsledku
toho zejm i budouc nestability. Kad zmna v soukromoprvn regulaci toti
nutn vyvol nutnost zmny v navazujc regulaci veejnoprvn.

Modern soukrom prvo v Evrop m oproti situaci ped druhou svtovou

vlkou i dal vrazn rys spovajc ve spojen se stle dokonalej, rozshlej a
hlub ochranou zkladnch lidskch prv. Kodifikace zkladnch prv se stvaj
soust stavnho podku a v tomto kontextu obansk zkonky jsou vi nim
jakmsi "provdcm" kodexem. Dvodov zprva tento nov kontext, kter

neexistoval v dob vzniku obecnho zkonku obanskho, jasn reflektuje:

"Zmny v zkonn prav obanskho prva maj spolenho jmenovatele. Tm
je hledisko stavn konformity a pedevm navzn obanskho zkonku na
Listinu zkladnch prv a svobod."14) Navzn na Listinu zkladnch prv a
svobod je bezpochyby novm prvkem v kodifikaci inspirovan obecnm
zkonkem obanskm, avak nemlo by se projevit zdvojovnm pravy, kter
vyvolv vdycky otzku, pro je urit zkladn prvo v obanskm zkonku
formulovno, zatmco jin nikoli. Nejvraznj pekryt meme vidt hned v 3
(ble srov. Koment k jednotlivm ustanovenm). stavn zakotven zkladnch
lidskch prv ve vysplch demokratickch sttech m toti nesporn efekt, e
obansk zkonky pestvaj plnit funkci tchto zakotven a dostvaj se vraznji
do podstavn roviny, emu je teba nov kodifikace pizpsobit.

Obansk prvo pedchoz epochy (1948 a 1989) zdrazovalo svou

koncepci prva "majetkovch vztah". To vedlo k tomu, e nap. rodinn prvo,
je upravovalo i vztahy osobn, bylo vylenno jako relativn samostatn. Autor
pedlohy obanskho zkonku naopak zdraznil, e nov integrovan soukrom
prvo nen takto omezeno a upravuje vechna soukrom prva, nikoli jen
majetkov vztahy. S touto doktrinln-legislativn integrac je teba souhlasit.
vahy K. Elie je dokonce mono dovst dl: prvo totalitnho obdob bylo
mimodn dezintegrovan. Vznikaly nov obory a odvtv a prvn teoretici
trvili, jak ji bylo zmnno, mnoho asu spekulacemi o zvltnosti jejich obor a
o nutnosti jejich samostatn existence.

Stopy tohoto obecnho rozttn prvnho systmu ji ve zmnnho

meme pozorovat dodnes nap. v podob rozttnosti habilitanch obor.
Mnohem vznamnj stopy vak nalzme i ve zpsobu prvnho mylen, kde
se celkov pohled na prvo jako koherentn systm pravidel mnohdy ztrc.
Doktrnou je bez vhn akceptovno, jestlie mme vechny normy trestnho
prva koncentrovny v trestnm zkonku, akoli je to z hlediska historickho i
srovnvacho anomlie a akoliv vlastn asto jde z teoretickho hlediska jen o
sti norem, kdy jejich hypotzu nalzme v zkonech jinch. Tak ve
popsan koncepce odpovdnosti v obanskm zkonku nebo nvrat k
nezpsobil prvnick osob nepihl k poadavku koherence celho prvnho
du.

4. Zkladn rozdly oproti obanskmu zkonku . 40/1964 Sb.

Zkladn rozdly oproti pedchozmu obanskmu zkonku . 40/1964 Sb.

do znan mry vyplvaj z pedchozho vkladu. Pece je vak nutno nco dodat
podrobnji. Zle i na tom, zda srovnvme s obanskm zkonkem . 40/1964

Sb. v jeho pvodnm znn, nebo se zkonkem modifikovanm vemi poetnmi

novelizacemi za poslednch dvacet let.

Piklonme-li se k druh monosti, kter je pro prvnho praktika

zajmavj, spov nejviditelnj rozdl v rozsahu a podrobnosti pravy a v
potu upravench prvnch instituc. S tm souvis i zahrnut obchodnprvn
problematiky vetn prva pojistnho a rodinnho prva do obanskho
zkonku. Zkon . 40/1964 Sb. byl velmi strun, obligan prvo do nj bylo z
podstatn sti zalenno a dodaten a tak prava vcnch prv byla v roce
1991 pizpsobena nov situaci, avak zoufal neplnost jejich pravy byla
pesto frapantn. Rozdlen obliganho prva mezi obansk a obchodn zkonk
bylo zcela bezkoncepn a nepodobn kterkoli jin zahranin prav. V tomto
smru je integrujc povaha obanskho zkonku . 89/2012 Sb. pokrokem. V
dlch otzkch vak nen een bez problm, jak plyne z ve eenho a
vyplyne i z koment k jednotlivm ustanovenm.

Prvo osob je upraveno nov a ve srovnn s pedchoz pravou m

podstatn vt rozsah. Pevaujc st pravy je zaazena do obecn sti
kodexu, zvltn st upravuje z prva osob jenom rodinn prvo.

V obecn sti je v tomto smru obsaena zkladn prava fyzickch i

prvnickch osob, ale tak vymezen spotebitele a podnikatele jako zvltnch
subjekt. Nsleduje vcn souvisejc prava zastoupen (pestoe bylo tak
mono zaadit jej podstatnou st do rmce ustanoven o zvltnch smlouvch).

Zdrojem inspirace tohoto systmu byl BGB. Ten jako prvn st knihy o
obecn sti upravuje osoby, a to nejprve pirozen osoby, spotebitele a
podnikatele, dle potom osoby prvnick a z nich spolky a nadace a jedno
ustanoven vnuje prvnickm osobm veejnho prva. Rozsah pravy je vak v
BGB podstatn skromnj (cel prvn kniha - obecn st BGB sestv z 240
paragraf, zatmco ob. zk. . 89/2012 Sb. m v obecn sti 654 paragraf,
tedy skoro tikrt tolik). O spolcch tu nalezneme 50 ustanoven (v zk. . 89/2012
Sb. 88 paragraf), o nadacch 8 (zk. . 89/2012 Sb. o fundacch takka 100
paragraf a o stavech jet dalch 16).

Autor osnovy obanskho zkonku vyjaduje v dvodov zprv skeptick

postoj ke konstrukci prvnick osoby, nakolik by mla bt asimilovna osob
fyzick.15) Snad prv proto vnuje problematice tto kategorie subjekt celch
300 paragraf. Obecn zkonk obansk obsahoval o prvnickch osobch
jedin 26 a v nm deklaroval prv jejich asimilaci osobm fyzickm: "Naproti

jinm osobm pouvaj dovolen spolenosti zpravidla stejnch prv jako

jednotliv osoby."

Nedomnvme se vak, e asimilace slou k fingovn rovnosti s fyzickmi

osobami, jak o tom mluv K. Eli. Asimilace m mnohem pragmatitj cl. Je
nstrojem sporn pravy, nikoli prostedkem k vytven fikce rovnosti. Na
druh stran je zejm trend souasnho prva piznat prvnickm osobm etn
zkladn prva (nap. prvo na prvn ochranu, prvo na obhajobu, ochranu prva
vlastnickho, ochranu povsti, zkaz diskriminace apod.). Takov poslen jejich
prvn ochrany je nezbytn, protoe prvnick osoby hraj v praktickm ivot
stle vznamnj roli a jejich reln povaha je denn v praxi prokazovna
kadmu v jeho bezprostedn zkuenosti. Nakupujeme-li v supermarketu Albert,
pociujeme to jako kontakt s etzcem Albert, nikoli jako kontakt s pan
Novkovou, kter ns obsluhuje. Nepiznn zpsobilosti prvnickm osobm je
vhodn jenom pro n samotn; vichni, kdo s nimi pichzej od kontaktu, jsou
takovm eenm nutn znevhodnni.

Je ovem tak pravda, e povaha prvnickch osob skutenou stejnost s

fyzickmi osobami vyluuje a mlokdo ji postuluje (stejnost ovem nen tot, co
rovnost). Tomu koneckonc odpovd dikce 20 odst. 1. Prvn prava mus bt
proto otevena zvltnm pravm prvnickch osob, ani jim je osobnost upena.
Poslednm velmi vznamnm prvkem v tomto vvoji je irok zavdn
administrativn i trestn odpovdnosti prvnickch osob.

Zd se, e autor osnovy spe odmt realitu prvnickch osob, co je

dvodem, pro se pikln k ponkud anachronickmu nvratu k pojet
prvnickch osob jako tvar nezpsobilch k samostatnmu jednn (konstrukce
statutrnho orgnu nov pojatho jako zstupce), ba dokonce k tvorb vlastn
vle ( 151 odst. 1). To ve se dje v atmosfe, kdy postrdme pedchoz hlub
doktrinln reflexi tto otzky. Oktrojovan doktrna prostednictvm kodifikace
mus nutn vzbuzovat pochybnosti. Jak eeno, domnvme se, e skuten ivot
i prvn jevy na jinch secch prva ns denn pesvduj o mylnosti takovho
stanoviska.

S pevldnutm teorie reality nebo fikce souvis i pstup k piznn prvn

subjektivity urit entit. Fikn teorie stoj vcelku jednoznan na nezbytnosti
vslovnho piznn tohoto postaven zkonem a zejm i pevn st esk
prvn nauky je vce nebo mn uvdomle akceptuje.16) V 20 odst. 1 ve
obansk zkonk prvn postaven prvnick osoby na jej vslovn piznn nebo
"uznn zkonem", emu m bt rozumno tak, e i v ppad, kdy postrdme
vslovn ustanoven piznvajc uritmu tvaru prvn subjektivitu, je mono z
povahy a kontextu prvn pravy subjektivitu vyvodit. Ukazuje to vak tak, e

soudu nen piznno oprvnn o prvn osobnosti rozhodovat, jestlie podobn

zkonn ukotven nen mono nalzt. V prvu osob je novm prvkem rozshl
prava spolk a fundac. Zvltn pravy sdruen a nadac tak ji nebudou
potebn (zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ru bod 154 zruovacho
ustanoven, zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech, se vak ru
jenom ve sv druh sti). Dodejme, e do obanskho zkonku je zaazena i
pomrn rozshl prava spoleensk smlouvy ( 2716 a 2746), tedy sdruen
bez prvn subjektivity, kter me plnit doplkovou funkci pro organizan formy
spojovn nemajc za nsledek vznik nov prvnick osoby (zejmna pro
zakldn konsorci). Odkaz na pravu spoluvlastnictv v 2721 ( 1188 o. z. o.)
propojuje vechny sdruovac formy obdobnm zpsobem, jako to in i jin
obansk zkonky. Systm prvnch forem sdruovn se tak v eskm prvu
pibliuje vtin evropskch stt.

Do prva osob zaazuje obansk zkonk tak definice podnikatele ( 420

a 422) a spotebitele ( 419), tedy specilnch subjekt, jich se tkaj nkter
zvltn ustanoven kodifikace. V 420 a 422 tak meme spatovat prvn bod
rozptlen konstrukce obchodnho prva. Je sice pravda, e i BGB v 14
podnikatele definuje, avak in tak s vslovnm odkazem na implementaci
evropsk smrnice. Podnikatel je tu provm pojmem ke spotebiteli. Nmeck
kontext je tud zsadn odlin, protoe nmeck prvo zachovv obchodn
zkonk definujc i nadle obchodnka ( 1 HGB). V nmeckm prvu tak existuje
dualita obchodnk-podnikatel, kdeto v eskm prvu oba pojmy splvaj,
pestoe smrnice EU definuj podnikatele jako profesionla bez vazby na pojmy
obchodnka v nrodnm prvu. Nae definice podnikatele odpovd pojmu
"obchodnk", ale v druhm odstavci 420 modifikuje definici pro ely ochrany
spotebitele. Tm zakld nedouc terminologick stav, kdy jeden termn m v
jednom kodexu dvoj vznam.

V tto souvislosti je upraveno tak firemn prvo a nkter dal otzky s

pojmem podnikatele souvisejc (sdlo, zkonn zastoupen, zkaz konkurence).
Doplnme-li ustanoven o obchodnm zvodu (nahrazujc dosavadn pojem
podniku) zaazen do rmce obecn pravy vc ( 502), o poboce a obchodnm
tajemstv ( 503 a 504), pop. tak o rodinnm zvodu ( 700 a 707), rsuje se
nm ponkud skryt a rozptlen, ale v zsad ucelen zklad konstrukce
obchodnho prva. Interpretan ustanoven ( 558) rozliuje dv sfry - prvn
styk s podnikatelem a prvn styk podnikatel. To odpovd v souasnm prvu
mnohch zem i EU asto uvanmu rozlien "b2c" a "b2b", tedy "business to
consumer" nebo "business to business". Klasickou terminologi eeno, rozlien
zhruba odpovdajc jednostrannm a oboustrannm obchodm. Vedle
obchodnprvnch prav je, jak zmnno, do obanskho zkonku zalenno tak
prvo chrnc spotebitele; to posledn ovem nen rozdl oproti obanskmu
zkonku . 40/1964 Sb. Prvo ochrany spotebitele je navc v obanskm
zkonku obsaeno jenom zsti (nap. prava spotebitelskho vru nebo

nekalch obchodnch praktik a prava veejnoprvnch sankc stoj mimo

obansk zkonk).

Obansk kodifikace upravuje jet tet sfru vztah, v nich vystupuj na

obou stranch soukrom osoby, je nejsou podnikateli (a pro tyto ely ani
spotebiteli), a uzavraj spolu z jejich hlediska spe ojedinl nejrznji
motivovan smlouvy, na n se nebudou hodit ani pravy obchodnprvn, ani
pravy spotebitelskho charakteru. Prv tyto vztahy, kter byly dosud centrem
pravy obanskho zkonku, byly vztahy obecnmi, odeteme-li ustanoven o
slubch (a pozdji o ochran spotebitele), co bylo podmnno zvltn
strukturou vztah v deformovan ekonomice totalitnho obdob. Tyto vztahy
ovem stoj v novm obanskm zkonku stranou pozornosti a lze se obvat, e
pod vlivem siln inspirace obchodnm zkonkem utrp nevhodnost pravy. Jde
pitom o vztahy o to vznamnj, o mn jsou v ivot jednotlivce etn.

V obecn sti obanskho zkonku je za hlavy o osobch (II) a o

zastoupen (III) zaazena hlava (IV) o vcech v prvnm smyslu.

Zsadn pozitivn zmnou v naem soukromm prvu je nvrat k irokmu

pojet vci v prvnm smyslu, kter je obvykl ve vtin evropskch zem a jak
obsahuje tak obecn zkonk obansk. Vcmi jsou tud nadle nejenom
hmotn pedmty a ovladateln prodn sly, ale tak vci nehmotn. Cel
prava duevnho vlastnictv se dky tomu dostv do sfry vcnho prva. Na
zklad mezinrodnch smluv k n takto ji v platnm prvu pistupovaly zvltn
zkony o nehmotnch statcch, a tm zakldaly tko eitelnou vnitn rozpornost
eskho prva. Obansk zkonk vnitn rozpor odstrauje a usnaduje
mezinrodn komunikaci. Definice v 489 pebr vymezen obecnho zkonku
obanskho ( 285). Tm je podmnno i doplnn pravy cennch papr,
pestoe prava duevnho vlastnictv zstv i nadle ve zvltnch zkonech a
stoj mimo kodifikaci. Rozen pojet vc zrove umouje uinit pedmtem
vlastnickho prva a tm i klasickch prvnch vztah nejrznj nehmotn
statky zvltne upraven, jako je napklad know-how nebo internetov domna.
Tm se napravuje stav, kdy byly tyto dnes nejvznamnj ekonomick statky
vytlaovny na okraj soukromho prva.

Jestlie irok pojet vc v prvnm smyslu odstrauje urit vnitn rozpory

v prvu, jin na druh stran pin. Vyplvaj zejmna ze splvn subjektivnho
prva a jeho pedmtu. Je-li toti subjektivn prvo tak vc v prvnm smyslu,
pak pedmt tohoto prva, jm je vc, znamen, e tu mme vc, jejm
pedmtem je zase vc. Toto cyklen nebylo na vech mstech kodifikace
dostaten vzato v vahu; nejde ovem o problm doktrinln neeiteln.

Dal zsadn zmnou v chpn vc v prvnm smyslu je nvrat zsady

superficies solo cedit, dky kter ji stavby na pozemku zsadn nebudou
samostatnou vc v prvnm smyslu, ale soust pozemku. S tm pak souvis i
prava prva stavby jakoto prostedku umoujcho doasn oddlit vlastnictv
pozemku a stavby v sti o vcnch prvech. Tento prvek je koncem jedn velk
deformace eskho prva. Peliknov, Pelikn

prava cennch papr je zsadn odlin od dosavadn pravy. Dosavadn

prava cennch papr byla obsaena v zkon o cennch paprech (. 591/1992
Sb.), kde definice cennho papru prola sloitm vvojem. Vymezen pojmu
cennho papru bylo eeno pkladmm vtem, po uritou dobu doplnnm
dovtkem, e cennm paprem mohou bt i dal listiny prohlen zkonem za
cenn papr. Tento dovtek byl pozdji vyputn, zbyl jenom pkladm vet. To
meme chpat jako rezignaci na pokus definovat cenn papr. Obansk zkonk
do tohoto procesu razantn vstupuje, protoe cenn papr definuje zcela oteven
bez vazby na jakkoli zkonn ustanoven. Podle 514 je cennm paprem listina,
se kterou je prvo spojeno takovm zpsobem, e je po vydn cennho papru
nelze bez tto listiny uplatnit ani pevst. Inspirace lnkem 965 vcarskho
obliganho kodexu je zejm a koneckonc v dvodov zprv deklarovan.
Oteven pojmu "cenn papr" znamen jednak vyjasnn dosud velmi mlhav
situace, nevyluuje vak vznik uritch praktickch problm. Jde vak o pozitivn
rys nov pravy. Na druh stran pijet popsan definice v dob, kdy mme stle
vt poet druh cennch papr, je existuj jenom v zaknihovan podob, a kdy
tud vazba na jakkoli hmotn substrt (listina) se stv iluzorn, znamen, e
narsovn kontur tohoto pojmu je velmi problematick. Doplnn pravy
zaknihovanch cennch papr jako vjimky pro ppad, kdy je cenn papr
nahrazen zpisem, vc sice z praktickho hlediska e, sociln-ekonomickou
realitu ale popisuje mimodn deformovan.

Zakotven zvltnho statusu zvat ( 494), kter nemaj napt bt

povaovna za vci, je soust modernho proudu humanizace prva (draz na
lidsk prva, ir odkodovn nemajetkov jmy, ochrana spotebitele).
Praktick vznam pro ochranu zvat maj spe zvltn zkony, reln prvn
postaven zvat se vzhledem k tomu, e ustanoven o vcech maj bt uita
obdobn, tak dalece nemn. Tak vymezen zvete jako smysly nadanho ivho
tvora se zd bt jakmsi nejmenm spolenm jmenovatelem; je ovem ponkud
odbyt, kdy smysly (schopnost vnmat vnj podnty) je nakonec nadn i
leckter prvok.

V kontextu defininch ustanoven o pedmtech subjektivnch prv je tak

nov vymezen pojem obchodnho zvodu, kter nahrazuje dosavadn pojem
podniku ( 5 obch. zk.). Toto een je vhodn, protoe pojem podniku je teba

uvolnit pro koncepci odpovdajc soutnmu prvu EU, kde jsme dosud velmi
obtn zpasili s terminologi, protoe termn "soutitel" je pro tento el
matouc a zcela nevhodn. Definice vak m jednu zsadn slabinu spovajc v
tom, e za soust obchodnho zvodu prostednictvm pojmu "jmn" prohlauje
tak pasiva. Je absurdn povaovat za vc pedmt zahrnujc pasiva. Takov
een pak nen ani praktick, kdy prava prvnch jednn, jejich pedmtem
zvod je (koup, pacht), reim zvazk v zvod obsaench od reimu
samotnho zvodu odtrhuje. Konen tak dopady do veejnoprvn oblasti jsou
problematick (reim veejnoprvnch povinnost spjatch s podnikem).

Ustanoven o prvnch skutenostech jsou zaazena na zvr obecn sti.

Zdnliv to odpovd tak systmu BGB, npl strukturnch st je vak oproti
BGB odlin. Pedevm BGB na tomto mst upravuje podrobn smlouvy, co
mimochodem bezpochyby ovlivnilo i n pedchoz obansk zkonk . 40/1964
Sb. Ten upravil v rmci prvnch kon i smlouvy a jejich uzavrn. BGB do druh
knihy ad obligan prvo a vcn prva umisuje a do knihy tet, zatmco
obansk zkonk . 89/2012 Sb. systm modifikoval tak, e absolutn prva
zaadil za st

o rodinnm prvu a obligan prvo se tak ocitlo a ve tvrt sti, tedy

prakticky na konci kodexu. V tom jsou znateln stopy obecnho zkonku
obanskho. Nmeck systm je zaloen na vaze, e smlouvy zakldaj nejenom
obligan vztahy, a proto je pesnj zaadit je do obecn sti vedle prvnch
kon (jednn). Tuto pesnost zmnnm systmem opoutme. V souvislosti s
prvnmi jednnmi upravuje BGB pedevm zpsobilost k prvnm konm,
kterou obansk zkonk zaadil do hlavy o osobch. I zde zavd novou
terminologii oputnm termnu "prvn kon" ve prospch termnu "prvn
jednn". Dodejme vak, e sjednocen v rmci kodexu je asi sprvn, ale prvn
jednn nen novm termnem; byl uvn nkdy jako synonymum prvnho
konu, nkdy jako pojem ponkud ir (zahrnujc i individuln prvn akty jako
soudn nebo sprvn rozhodnut). Sjednocen terminologie v rmci kodexu nelze
chpat jako "zkaz" pouvn termnu "prvn kon", stejn jako jsme dosud byli
tolerantn k termnu "prvn jednn".

Vznamnm posunem je nov prava neplatnosti prvnch jednn. Bylo by

mono povaovat za pozitivn krok, jestlie opoutme dosavadn dalekoshlou
absolutn neplatnost pro kad rozpor se zkonem nebo dobrmi mravy. Avak
nov een se zd bt mon jet problematitj ne dosavadn prvn stav. To
je zpsobeno zcela nenosn irokm koncipovnm nicotnosti prvnch jednn.
Uvidme, zda se osvd z obchodnho zkonku pevzat a jet rozen
relativn neplatnost ( 586 a 588). Jej interpretace inila pote ji v obdob
innosti obchodnho zkonku, proto byla novelou 267 obch. zk. zena tak,
aby se nevztahovala na pravu obchodnch spolenost (srov. nynj 45 z. o.

k.). Ustanoven o absolutn neplatnosti v 588 nedv jasn kontury pro rozlien,
kdy je teba neplatnost povaovat za absolutn a kdy za relativn.

Bylo eeno, e zaazen rodinnho prva do obanskho zkonku je oproti

dosavadn prav vraznm novm a integrujcm prvkem. Do vstupu
obanskho zkonku v innost bylo rodinn prvo u ns upraveno zkonem o
rodin . 94/1963 Sb., ve znn asi dvaceti novelizac. Obansk zkonk ad
rodinn prvo hned za obecnou st jako st druhou. To zdrazuje jeho povahu
jako sousti prva osob, avak dvodov zprva17) zmiuje, e st o rodinnm
prvu m na rozdl od nkterch starch kodifikac a v souladu s modernmi
zkonky soustedit takka celou pravu rodinnho prva, vetn (nkterch) jeho
majetkovch prvk. Dosud byly majetkov aspekty (spolen jmn manel)
upraveny v obanskm zkonku v rmci ustanoven o vlastnictv a
spoluvlastnictv, tedy mimo zkon o rodin.

V obanskm zkonku je druh oddl tvrtho dlu oznaen rubrikou

"Manelsk majetkov prvo". Jsou tu zavedeny nov pojmy, zejmna "obvykl
vybaven rodinn domcnosti" a "rodinn zvod". Ustanoven o rodinnm zvodu
nejsou soust manelskho majetkovho prva, kter m mt naopak ped
pravou rodinnho zvodu pednost. Dosavadn prava spolenho jmn
manel je doplnna novou pravou tzv. smluvenho reimu ( 716 a nsl.).

prava manelstv vychz z dosavadn pravy; odlin je ustanoven o

zdnlivm manelstv ( 677). Novinkou je tak prava pbuzenstv a vagrovstv
v rmci sti o rodinnm prvu ( 771 a 774). V prav vztahu rodi a dt se
prohlubuje ochrana majetkovch zjm dtte ( 897, 898 aj.). Ustanoven o pi

o dt po rozvodu manelstv vychzej zejmna z existujc judikatury.

Obansk zkonk obsahuje vslovn ustanoven o prvu pbuznch a
spoleensky blzkch osob stkat se s dttem ( 927). Tet st zkona je
nazvna absolutn majetkov prva. Vymezuje je jako prva psobc vi
kadmu. Nic takovho v BGB nenalezneme, jeho tet kniha zan pmo
pravou vlastnictv. Struktura obecnho zkonku obanskho byla tak rozdln,
protoe prv dl byl nazvn "o osobnm prvu" a druh "o prvu k vcem". Druh
dl se dlil na oddl prv "prva k vcem" a oddl druh "o osobnch prvech k
vcem" (obsahujc obligan prvo). Vliv obecnho zkonku obanskho na
strukturu obanskho zkonku je v tomto smru, jak ji bylo eeno, silnj.
prava vcnch prv navazuje na ve zmnn irok pojet vci v prvnm
smyslu. V souladu s tm se ustanoven hlavy o vcnch prvech pouij nejenom
na hmotn vci, ale i na vci nehmotn; pro prva (jako pedmty prvnch
vztah) je vak prava jenom subsidirn ( 979). Toto een m tu vhodu, e
pro nehmotn pedmty zapluje mezery, je by mohly zvltn zkony

obsahovat, subsidirn aplikovatelnm prvnm reimem, poppad vytv

prvn reim tam, kde zvltn zkonn prava zcela chyb.

prava drby je podstatn obshlej, ne byla dosud, ale pedevm jej

pojet je odlin. Podle dvodov zprvy se opr nov prava o nvrh
obanskho zkonku z roku 1937. Zkladem je nerozliovn mezi drbou vci a
drbou prva. Tak na rozdl od vzet vci v drbu, jak o nm mluv 312 o. z. o.,
osnova zkonku z roku 1937 mluv o drb vlastnickho prva k vcem ( 247).
Tento posun se odr nap. v 989 ob. zk. S odvolnm na J. Krme je v
dvodov zprv drba definovna jako vykonvn prva pro sebe, co m
zahrnout i vykonvn vlastnickho prva, tedy i drbu vci. Vidme vak v tomto
pstupu uritou logickou nekonzistentnost s novou definic vci v prvnm
smyslu. Je-li i prvo vc, pak naopak mohu tak ci, e nakldn s vc jako s
vlastn zahrnuje i vykonvn prva. V souladu s touto vahou obecn zkonk
obansk v 309 stanov: "Kdo m vc ve sv moci nebo schov, sluje jej
majitel. M-li majitel vci vli ji za svou podreti, jest jejm dritelem." Termn
"vc" chpeme v irokm smyslu jako korespondujc nov prav, a tud prvo
je v nm obsaeno. Zrove "vlastnictv" mus bt pi irokm pojet vci v
prvnm smyslu nov definovno tak, e o skuten subjektivn prvo nejde, jinak
by dochzelo k logickmu cyklen, kdy by vlastnictv bylo opt vc, a tedy opt
pedmtem vlastnictv a tak dle ad infinitum. Vlastnictv proto mus bt
pojmno jako specifick prvn vztah subjektu k vci, jako dominium. Tomu
ostatn odpovd i 1011: "Ve, co nkomu pat, vechny jeho vci hmotn i
nehmotn, je jeho vlastnictvm." Pak ovem neme bt pedmtem drby, ale
drba i vlastnictv jsou pojmy souadn, vyjadujc dva typy prvnho vztahu k
vci. Na druh stran musme potvrdit, e doktrna zmnn nzory obsahovala a
je jenom mono se ptt, bylo-li vhodn je vtlit do na kodifikace.

Drebnmu prvu se zrove dostalo siln prvn ochrany jednak v podob

monosti nabt vc od nevlastnka, jednak v podob innch drebnch alob,
je by pro svou rychlost a jednoduchost mohly v praxi do znan mry vytlait
aloby vlastnick; i s pihldnutm k dalm detailnjm zmnm v tomto ohledu
lze ci, e se tit pravy vcnch prv pesouv od vlastnictv k drb.

Novm prvkem je tak zahrnut pravy bytovho spoluvlastnictv do

kodifikace, kde obansk zkonk nahrad dosavadn zvltn zkon o vlastnictv
byt (. 72/1994 Sb.). V souvislosti se zavedenm nehmotnch vc tu dochz k
vraznmu koncepnmu posunu, kdy vlastnictv byt je nahrazeno bytovm
spoluvlastnictvm celku. Byt (jednotka) se tak stv vc nehmotnou - zvltnm
druhem spoluvlastnickho podlu k celku (pozemku s domem). Podstatn
obohacena byla prava prv k cizm vcem, kter nov zahrnuje i reln
bemena, tedy s vlastnictvm spjat povinnosti nco dt i konat.

Nov prava sprvy cizho majetku ( 1400 a nsl.) a svenskho fondu (

1448 a nsl.) je inspirovna angloamerickou instituc trustu a erp zejmna z
qubeckho obanskho zkonku. Je to jedna z oblast, kter vzbuzuje velk
pochybnosti, a je st mono pedvdat, jak dsledky v praxi zpsob. Pedevm
inspirovat se touto pravou nen snadn. Qubeck zkonk (l. 1260 a 1298),
kter m dv originln verze - francouzskou a anglickou, pouv pro trust
francouzsk nzev "fiducie".

V obanskm zkonku je vak qubeck vzor petvoen pinejmenm z

hlediska systmu pravy. Trust (fiducie) je upraven v qubeckm obanskm
zkonku spolen s nadac jako titul o uritch druzch "vylennho majetku". V
obojm ppad se jedn o vytvoen uritho majetkovho souboru, kter je
vylenn a nen soust majetku dn osoby. Na rozdl od toho sprva cizho
majetku je konstruovna odlin a upravena v samostatnm (nsledujcm) titulu.
Obansk zkonk vak systm petvoil tak, e sprva cizho majetku je ir
kategori zahrnujc prostou a plnou sprvu cizho majetku ( 1400 a nsl.) a ve
tvrtm oddlu svensk fond. Nadace jsou upraveny spolen s dalmi
prvnickmi osobami v oddle o fundacch ( 303 a nsl.). Tm zcela zanik
zkladn pojmov znak, kter trust spojuje s fundacemi, pestoe citovan
ustanoven jasn k, e fundac je "prvnick osoba vytvoen majetkem
vylennm k uritmu elu". Tm, e ustanoven o sprv cizho majetku jsou
pedazena a nadazena prav svenskho fondu, jeho podstata je do znan
mry skryta. Namsto zdraznn podstaty trustu ve vytvoen vylennho
majetku se zd, jako by lo pedevm o jaksi obligan povinnosti k urit
innosti. Teprve v 1448, kde se autor drel pomrn pesn svho vzoru (l.
1260 qubeckho obanskho zkonku), se dozvdme, e se svensk fond
vytv "vylennm majetku z vlastnictv zakladatele tak, e ten sv sprvci
majetek...". Pesto se pvodn text li, kdy k, e trust vznik aktem, jm
urit osoba (zakladatel) urit vci pevede ze svho majetku do jinho majetku,
jej ustav za uritm elem a jej se sprvce akceptac zavazuje u sebe mt a
spravovat. Z tohoto vymezen vcelku jasn vyplv autonomn existence
vytvoenho majetkovho souboru. Tento dsledek vidme teprve ve druhm a
tetm odstavci 1448. Systematickm pevrcenm a plnm oddlenm od
fundac se tak podstata nov instituce dost zatemuje, co je jet podtreno tm,
e se hovo o vlastnictv, je jinde zkon vymezuje jako "ve, co nkomu pat" (
1011), a o zvazku sprvce vylenn majetek dret, tedy vykonvat prvo k
nmu pro sebe ( 987).

Ddick prvo doznv zcela zsadnch zmn. V tomto ppad se jedn o

nanejv douc posun, protoe totalitn redukce ddn byla dvacet let po pdu
komunistickho reimu st nosn. Sta porovnat zhruba 30 ustanoven o
ddn v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. s asi 250 ustanovenmi obanskho
zkonku . 89/2012 Sb. Nejde ovem jenom o rozsah, ale i o doplnn ady
novch prvnch instituc, zejmna ddick smlouvy, odkazu, novoteven
monosti stanovit v zvti podmnku, doloen asu nebo pkaz. Poizovac

volnost zstavitele se podstatn roziuje, co meme jenom chvlit. Vzhledem

k tomu, e nae ddick prvo zstvalo i dvacet let po zniku totalitnho reimu
seveno do pravidel vyjadujcch vrazn omezenou testovac svobodu, je
rozvinut dvno oputnch instituc ddickho prva progresivnm prvkem.
Napt nebude platit jednoduch pravidlo, e pozstalost nabv ddic
okamikem smrti zstavitele (to bude i nadle platit pi ddn ze zkona, jinak ji
me nabt pozdji - 1670 a 1690), a nebude platit ani pravidlo, e vitelm
zstavitele dlu ddic jenom do ve hodnoty nabytho ddictv. Jestlie toti
neuplatn vhradu soupisu ( 1706), bude hradit dluhy v plnm rozsahu ( 1704).
Smrt zstavitele vznikne jenom ddick prvo ( 1479). Nov je tak monost
zcizen ddictv po smrti zstavitele ( 1714). Chyb ovem legislativn een
lec pozstalosti, j by mla bt piznna prvn subjektivita, nem-li dochzet
k teoretickm i praktickm problmm.

Obligan prvo dosud v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. upravovalo

jenom nkter smluvn typy, zatmco nov prava by mla bt kompletn, a
vtahuje tedy do obanskho zkonku i vechny smlouvy dosud obsaen v
zkonku obchodnm. A pli siln inspirace obchodnm zkonkem vak me,
jak bylo ve zmnno, pinst problmy pi uzavrn smluv neobchodnch.

Zaazen pravy spotebitelskch smluv odpovd dosavadnmu een,

protoe obansk zkonk tato transpozin ustanoven rovn obsahoval. prava,
kter je zsti nov, protoe v mezidob byla schvlena nov smrnice
2011/83/EU, vak prozrazuje nechu, s jakou byla ustanoven o ochran
spotebitele do kodifikace zaleovna. Ta st harmonizan pravy, kter je
pevzata z obanskho zkonku, byla modifikovna tak, e nov stav znamen
krok zpt a vzdlen se poadavkm smrnic. To, co je nov, je pomrn
pesnm, ale zsti rovn neplnm pevzetm smrnic. Pitom spotebitelsk
prvo se neobjevuje v unijnm prvu nahodile. Souvis velmi zce s roziovnm
vnitnho trhu, ale tak s pinami znan pesahujcmi rmec EU. Postupujc
globalizace ekonomiky pin v nevdan me anonymizaci trnch vztah. Trn
mechanismus, jak fungoval v omezenm mtku minulch stolet, byl zaloen na
jedin vznamn a univerzln sankci pro patnho obchodnka - v odvrcen se
klientely. Takov sankce byla pro obchodnka existenn ohroujc. innost
mechanismu byla ale zaloena na zvislosti obchodnka na klientele k nmu
pipoutan relativn trvalm vztahem. Samotn pojem podniku (zvodu) byl
definovn jako klientela, klientela byla jeho podstatou, podnik bez klientely
pestval existovat. Proto byl podnik chpn jako nehmotn statek chrnn
prvem nekal soute. Souasn anonymizace zcela mn zpsob fungovn
trnch vztah. Sankci ztrty klientely u vtch podnik nebo etzc takka
likviduje. Namsto mlkae na rohu a zeline na druhm rohu jezdme nakupovat
do supermarketu. Jezdme autem a je nm vcelku jedno, jestli zajedeme do
supermarketu vzdlenho ti kilometry nebo pt i deset kilometr. Zkaznk
nev, kdo je jeho dodavatelem, a je dky sv mobilit tak stle anonymnj.
Jestlie se i konkrtn zkaznk odvrt od konkrtnho dodavatele, nebude to mt

dn dsledek, protoe se objev dostatek novch zkaznk nemajcch s tmto

dodavatelem dn zkuenosti. Proti zkaznkovi nestoj individualizovan
obchodnk, ale nadnrodn etzec, kter je mnohem silnj a na jednotlivm
zkaznkovi zcela nezvisl.

Jedinou zbran proti tomuto fenomnu nemrn silov pevahy

podnikatele, kter usnaduje nekal praktiky a zneuvn ekonomick sly, jsou
naizovac reglementace a veejnoprvn zsahy, sankce, skupinov aloby,
podrobnj donucovac pedpisy smluvnho prva apod. Nov prvky vnen
unijn legislativou do smluvnho prva a smujc k vyrovnn faktick nerovnosti
stran jsou proto obrannm mechanismem vyvolanm tmito novmi jevy, jen
m zsadn dleitost. Podceovn tohoto nstroje m negativn dsledky pro
kadho obana. Nae nedbalost pi harmonizaci se nm vrac v podob kod, je
trp spotebitel. Meme pozorovat, jak et zkonodrci znovu vynalzaj, co ji
evropsk integrace zakotvila ped adou destek let. Nov civiln kodifikace je v
tomto smru vzcn nevstcn, jak bude ukzno v rmci podrobnjho
komente k pslunm ustanovenm. Nebyla vyuita pleitost uspodat
spotebitelsk prvo, prohloubit je, doplnit o prvky existujc ve zvltnch
zkonech a dokonit koncepn perod modernho soukromho prva ve ti vtve
- obecnou, obchodn a spotebitelskou. Obchodn prvo je rozptleno v kodexu a
zsti dekodifikovno, spotebitelsk prvo zstv v kodexu nepln, nepesn
harmonizovan a nezalenn do systmu.

Mezi ustanovenmi o jednotlivch smluvnch typech zaujme asymetricky

rozshl a podrobn prava pojitn. Je mono polemizovat o vhodnosti zaazen
tak podrobn pravy do kodifikace, kter zejm prv s ohledem na rozsah
nezahrnuje nap. ani zlomek pravy nehmotnch statk. Vdy ji v roce 1946 J.
Krm pe: "Tendence doby smuje ke zkracovn prva obanskho a
vyluovn z nho novch disciplin. V nejnovj dob tak vystoupily z prva
obanskho soukrom prvo pojiovac a prvo nakladatelsk..."18) Lze se tedy
ptt: Pro pojitn, a pro ne nehmotn statky?

prava odpovdnosti za kodu doznv vraznch zmn jak ve formulaci

generln klauzule (kde na prvn msto je postavena koda zpsoben myslnm
jednnm proti dobrm mravm a a na druh msto generln klauzule
inspirovan nmeckm BGB - 2909 a 2910), tak v nvratu k rozlien kontraktn
a deliktn odpovdnosti (co je pozitivn prvek), rovn v zahrnut pravy nekal
soute (dal prvek obchodnho prva v obanskm zkonku) a odpovdnosti za
kodu zpsobenou vadou vrobku (zruuje se zkon . 59/1998 Sb.) a ve
vslovnm piznn prva na nhradu kody zpsoben omezovnm
hospodsk soute ( 2990). Pestoe je velkoryse piznna nhrada
nemajetkov jmy, zkladn koncepce omezujc nhradu na kodu definovanou i
nadle jenom jako majetkovou jmu s tm, e nhrada nemajetkov jmy pslu

jenom v ppadech piznanch vslovnzkonem, nen dostaten progresivn a je

zklamnm. Nov kodifikace toti byla pleitost definovat kodu jako jmu
zahrnujc i jmu nemajetkovou a soudci ml bt ponechn prostor, aby mohl
posoudit, nakolik je teba ji v konkrtnm ppad hradit. Jenom tak bylo mono
jasn a jednodue vyjdit zmr autora piblit se k pln nhrad jmy
zpsoben kodlivm jednnm.

Pokud jde o odpovdnost za kodu zpsobenou vrobkem, znamen nov

prava krok zptky v rovni harmonizace.

Oproti dosavadnmu stavu, kdy jsme mli obecnou pravu odpovdnosti za

kodu v obanskm zkonku nerozliujc mezi odpovdnost za kodu
zpsobenou poruenm smlouvy nebo poruenm jin prvn povinnosti a kdy
obecn odpovdnost za kodu byla zaloena na subjektivnm principu, zatmco
obchodn zkonk upravoval odpovdnost jenom jako kontraktn na objektivnm
principu, ale odkazovacm ustanovenm ji rozioval i na deliktn odpovdnost, a
tm opanm zpsobem pravu odpovdnosti sjednocoval, bude napt deliktn
odpovdnost zsadn subjektivn, zatmco kontraktn odpovdnost je objektivn.

Obchodn a neobchodn vztahy se z tohoto hlediska nebudou rozliovat,

pestoe poadavek odborn pe prh odpovdnosti samozejm vrazn
ovlivn ( 5), stejn jako je ovlivn zvltn pravy, zejmna odpovdnost za kodu
zpsobenou vadou vrobku, kter mus bt vykldna v souladu se smrnic EU.

5. Systm obanskho zkonku

Zkladn koncepce systmu obanskho zkonku byla ji ve popsna,

zde podme jenom pehled, kter uke na vnitn logiku lenn celho kodexu.
Zkladn koncepce spov v rozlien obecn sti a zvltnch st; tmi jsou
st o rodinnm prvu, st o prvech absolutnch (vcnch) a st o prvech
relativnch (zvazkovch).

Obecn st je obshl a len se na pt hlav - vodn (pedmt pravy,

zsady), o osobch, o zastoupen, o vcech a o prvnch skutenostech. Hlava o
osobch obsahuje zkladn ustanoven o osobch fyzickch, o osobch
prvnickch a zavd tak pojem spotebitele a podnikatele. Hlava o vcech je
postavena na novm a rozenm pojet vci v prvnm smyslu a upravuje v
souladu s tm tak obchodn zvod a cenn papry. Posledn hlava obecn sti o
prvnch skutenostech upravuje prvn jednn (nahrazujc dve uvan termn

"prvn kony") vetn interpretanch ustanoven

koncipovan, dle prvn udlosti a promlen a prekluzi.

neplatnosti

nov

Druh st zkonku upravuje rodinn prvo (podstatn podrobnji ne

dosavadn zkon o rodin . 94/1963 Sb.), vetn manelskho majetkovho
prva. len se do t hlav, z nich prv upravuje manelstv, druh pbuzenstv a
vagrovstv a tet jin formy pe o dt ne pi v rodin (poruenstv,
opatrovnictv, sven do pe a pstounstv, stavn vchovu). Pe o dt v
rodin (pe rodi a osvojen) je upravena v pedchoz hlav druh (pbuzenstv
a vagrovstv).

Tet st zkonku nazvan "Absolutn majetkov prva" m kolem 900

ustanoven a len se na ti hlavy. Prv hlava obsahuje jenom ti vodn
ustanoven (veobecn), druh hlava je vnovna vcnm prvm a tet prvu
ddickmu.

V druh hlav dle lenn na est dl nalezneme ustanoven o drb,

vlastnictv, spoluvlastnictv vetn bytovho, vcnch prvech k cizm vcem a o
sprv cizho majetku.

Ve tet hlav tet sti je upraveno ddick prvo. V lenn do osmi dl

je pojednno o prvu na pozstalost, pozen pro ppad smrti (zv, ddick
smlouva dovtek), o odkazu, zkonn posloupnosti, povinnm dlu, prvu na
zaopaten, pechodu pozstalosti na ddice a konen o zcizen ddictv
(smlouvou uzavenou po smrti zstavitele).

Posledn (tvrtou) st (nepihlme-li k ustanovenm pechodnm a

zvrenm) jsou upraveny obligace. st je nazvna v reminiscenci na obecn
zkonk obansk "Relativn majetkov prva". Tak tato st se len na obligan
obecnou st (hlava I Veobecn ustanoven o zvazcch) a sti zvltn v hlav
II (Zvazky z prvnch jednn). Na konec tvrt sti rovn v souladu s obecnm
zkonkem obanskm zaadil autor tet hlavu o zvazcch z delikt a tvrtou
hlavu o zvazcch z jinch prvnch dvod (bezdvodn obohacen, nepikzan
jednatelstv a upoteben vci pro jinho).

Pt st obsahujc pechodn a zvren ustanoven zahrnuje tak

zruovac ustanoven 3080 majc 238 bod. Nen to pekvapujc s ohledem na
vznam a rozsah kodifikace, avak je pozoruhodn, e se v souladu s podivnou
prax poslednch let zsadn odkln od starch a podstatn racionlnjch

zvyklost. Neru toti jenom pedchoz obansk zkonk a dal zkony, ale tak
vslovn vechny novelizace obanskho zkonku a dalch zkon. Tento
postup, kter nen vbec nutn, protoe zruen obanskho zkonku
samozejm znamen, e se ru vetn vech novel, kter do nj byly v prbhu
asu vneseny, in zruovac ustanoven nepehlednm a nepraktickm a lze
pedpokldat, e v nm budou chyby. Na dotvrzen tchto slov se sta podvat na
obansk zkonk . 40/1964 Sb. v jeho pvodnm znn, kdy obsahoval jenom 25
bod zruovacho 509, nebo na obansk zkonk . 141/1950 Sb., jeho 568
ml 37 bod, pestoe lo o legislativn pevrat nedozrnho (negativnho)
vznamu. Ustanoven o zruen obecnho zkonku obanskho obsahovalo
dovtek "jako i vechny patenty, dekrety, nazen a zkony dan k obecnmu
zkonku obanskmu", kter nahradil vyhovujcm zpsobem vet.

Nkter body zruovacho ustanoven jsou obtn pochopiteln a

dvodov zprva k nim ml. Tak nap. zkon o spoluvlastnictv k bytm (.
72/1994 Sb.) se neru snad v pedstav, e dosud vznikl spoluvlastnictv by
ztratila prvn zklad, co vak neodpovd pravd (stejnou vahou bychom
nemohli zruit ani pedchoz obansk zkonk, nebo jeho prava vlastnictv byla
zkladem vech nabyt v obdob jeho innosti). Jestlie podle 3063 m bt
nabyt dalch jednotek v dom, kde spoluvlastnictv vzniklo ped vstupem
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. v innost, podzeno pedchoz prvn
prav, neznamen to, e by tento zkon neml bt zruen. Vechny vztahy
vznikl podle pedpis innch ped innost obanskho zkonku . 89/2012
Sb. se toti budou dit tmito pedpisy, co nijak nebrn jejich zruen. To dv
elementrn prvn logika.

Zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k

budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj
nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), byl zruen zkonem . 89/2012 Sb. (
3080 bod 60) a zkonem . 340/2013 Sb. ( 58).

6. Zvr

Z ve podanho vkladu vyplv, e obansk zkonk svou koncepc a

doplnnm kly prvnch instituc je pnosem vvoji eskho prva. Po dvaceti
letech pin do eskho prosted bohatstv prvnch instituc, kter je zcela
bn vude, kde probhl kontinuln vvoj k modern svobodn a oteven
spolenosti. Po tyiceti letech zapomnn na prvn kulturu svobodnho svta si
bude kad adrest prvnch norem muset uvdomit, jak irokou monost pi
dispozicch majetkem, ale i pi hledn cest k vlastnmu uspokojen m na vbr.
Role prvnk a vznam jejich kvality tm velmi vzroste. Zrove vak je
poznamenn i adou negativnch prvk, cena, kterou budeme za tento nvrat

platit, je zbyten vysok. Nen mono bt spokojen s totln disperz obchodnho

prva v jeho koncepci. Zkon podlehl peformulan horece a jeho vsledn
redakce na ns nemluv istm a jasnm jazykem. Spe naopak se zd, e
pemra implicitnch a nejasnch pravidel, nepesnch formulac a systematickch
skok bude pinet znan interpretan obte. Systematick een je asto
matouc, hledn souvislost v zkonku je nesnadn a bude pstupn jenom
nkolika mlo odbornkm v rozporu s jeho deklarovanou lidovost. Tak snaha
modifikovat hlavn inspiran zdroj prvky pevzatmi z jinch a pli rozdlnch
zdroj me vst k pozitivnm vsledkm, avak tak k velkm aplikanm
potm. Experimenttorsk odvaha v legislativ pin spe obte ne
prospch, zkonodrci se k n uchyluj vjimen, jenom v mench otzkch.
Rozsah naeho experimentu pesahuje dostupnou zkuenost, pokud nepotme
totalitn reim.

Je nutno nalzt sprvnou metodu, jak s takovm kodexem pracovat. V

historii mme pklady skvlch i nepodaench kodifikac. Natolik diskontinuitn
pklady vak nenalezneme. Mezi ty nepodaen bezesporu patil francouzsk
obchodn zkonk z roku 1807. I ten vak velmi zce navazoval na pedchoz
prvn stav. Pesto dosud plat jak ve Francii, tak v dalch zemch. Pstup k nmu
byl v rznch zemch rozdln. Nkde byl hodn mnn, a se pvodnmu textu
pli nepodob, jinde (ve Francii) byla volena spe cesta dekodifikace a nov
pravy byly pijmny cestou zvltnch zkon.

Musme se smit se skutenost, e obansk zkonk m adu, a nkdy

velmi vnch, nedostatk. Ty je teba peklenout vkladem, pokud je to mon,
a jenom v nejvnjch ppadech novelizacemi. Novelizacm se vak vyhnout
nelze a m vce jich bude, tm vce to bude potvrzovat tyto vahy. Interpretaci
bude moci slouit dosavadn judikatura a doktrna tam, kde autor erpal z
pedchoz prvn pravy. Pokud erpal ze zahraninch zdroj, nutno ptrat v
zahranin judikatue a doktrn, ale tak v zkonnch textech, je byly vzorem
pro n kodex. Jestlie na nkterch mstech jde jenom o redakn nedostatky,
mus bt peklenuty rozumnm pochopenm kontextu (nap. ustanoven o
zvdavku - 1808 odst. 2). Nedokonal kodifikace me paradoxn vst k
hlubmu pochopen pravy, k rozvoji doktrny a srovnvacho prva a me mt
tak pozitivn dopady na rove prvn kultury oproti dokonal kodifikaci, za ni
byl nap. povaovn Code civil, jen ml za nsledek pozitivistickou exegezi
postrdajc kreativitu. Obtn vak bude vykldat kodex proti jeho textu,
pestoe se zd, e na nkterch mstech to bude nezbytn. Cesta novelizac je
tkopdn a pomal, je velmi obtn na ni spolhat. Lze se vak obvat, e
vechny vady kodexu povedou spe k omylm, nepochopen a zejmna k prvn
nejistot. Dodaten novelizace prvn nejistotu spe prohloub.

ST PRVN

OBECN ST

HLAVA I

PEDMT PRAVY A JEJ ZKLADN ZSADY

Literatura citovan v vodu a v hlav I

Knin publikace

Dvok, J.; vestka, J.; Zuklnov, M. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek 1. Dl
prvn: Obecn st. Praha: Wolters Kluwer R, 2013.

Dworkin, R. Kdy se prva berou vn. Praha: OIKOYMENH, 2001.

Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012.

Fiala, J. Historick vvoj nkterch procesnch zsad a institut civilnho procesu.

Praha: Univerzita Karlova, 1975.

Havel, B. a kol. Zkon o obchodnch korporacch s aktualizovanou dvodovou

zprvou a rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012.

Hendrych, D. a kol. Prvnick slovnk. 3., podstatn roz. vyd. Praha: C. H. Beck,
2009.

Hora, V. eskoslovensk civiln prvo procesn. Sv. I-III. Praha: Wolters Kluwer R,
2010 (reprint).

Knap, K.; vestka, J. Ochrana osobnosti v eskoslovenskm obanskm prvu.

Praha: Panorama, 1969.

Knapp, V. Teorie prva. Praha: C. H. Beck, 1995.

Knappov, M. Povinnost a odpovdnost v obanskm prvu. Praha: Eurolex

Bohemia, 2003 (reprint).

Krm, J. Prvo obansk. [Svazek] I. Vklady vodn a st veobecn. IV.

doplnn vydn. Praha: Knihovna Sbornku vd prvnch a sprvnch, 1946.

Kube, V. "Pirozen zsady prvn" a "dobr mravy" v obecnm zkonku

obanskm. In Randv jubilejn pamtnk. K stmu vro narozen Antonna
Randy. Redigoval J. Krm. Praha: Prvnick fakulta UK, 1934, s. 395-422.

Leoni,B. Prvo a svoboda. Praha: Liberln institut, 2007.

Mackov, A. Nezvislost soudc. 3. vyd. Praha: Vodn, 1998.

Randa, A. Soukrom obchodn prvo rakousk. Praha: J. Otto, 1894.

Rawls, J. Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing, 1995.

Tilsch, E. Obansk prvo. st veobecn. Praha: Wolters Kluwer, 2012 (reprint).

Veea, M. Povaha prva, prvo jako norma a hodnota. In Pocta Frantiku

amalkovi k 80. narozeninm. Praha: ASPI, 2003.

Vbor prac z prva obanskho a z prvn filosofie. K edestm narozeninm E.

Svobody. Praha: Melantrich, 1939.

Winterov, A. a kol. Civiln prvo procesn. 6. vyd. Praha: Linde, 2011.

Zoulk, F. zen sporn a nesporn jako druhy civilnho procesu. Praha: Academia,
1969.

lnky v asopisech

Fiala, J.; vestka, J. Obansk prvo a jeho postaven v systmu eskoslovenskho

prva. Prvnk, 1969, . 12.

Macur, J. Svpomoc v prvnm du esk republiky. Prvn rozhledy, 1996, . 3.

Mates, J.; Matesov Kopeck, . Pr poznmek k prav institutu dobrch mrav

v NOZ. Bulletin advokacie, 2011, . 7-8, s. 26-32.

Tgl, P. O dobrch mravech. Bulletin advokacie, 2011, . 7-8, s. 32-37.

Winterov, A. alobn prvo. In Acta Universitatis Carolinae - Iuridica, 1979, . 12.

Cizojazyn publikace

Fabre-Magnan, M. Droit des obligations 2. Paris: Thmis, PUF, 2007.

Jolowicz, J. A. On Civil Procedure. Cambridge: Cambridge University Press, 2000.

Perelman, Ch. thique et droit. Bruxelles: ditions de l'Universit de Bruxelles,

1990.

Terminologie contractuelle commune. Paris: Socit de lgislation compare,

2008.

Dl 1
Soukrom prvo

1
(Obsah a povaha ustanoven obanskho zkonku)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 1):

Ustanoven formuluje dv zkladn pravidla, kter jsou pro soukrom prvo

klov. V tom smru se osnova inspiruje zejmna ustanovenmi 1 rakouskho,
l. 1 vcarskho a l. 7 francouzskho obanskho zkonku. Za prv jde o
poukaz na pojem soukromho prva, za druh o stanoven zkladn smrnice pro
rozlien prvnch pravidel podle mry zvaznosti.

Prv vta odstavce 1 poukazuje na objektivn soukrom prvo drazem na

jeho zkladn pojmov znaky. Zvlt se vytk, e objektivn soukrom prvo
vytvej ustanoven prvnho du. Prvn d je pojmem stavnm (l. 10
stavy), na mimostavn rovni s tm pojmem pracuj stovky prvnch pedpis,
definovn vak ze zejmch dvod nen a na jeho obsah existuj v prvn
doktrn nzory, kter se v detailech i nkterch podstatnch rysech li (v
tuzemsk literatue srov. nap. Weinberger, O. Norma a instituce. 1. vydn. Brno:
Masarykova univerzita, 1995, s. 20 an.; Knapp, V. Teorie prva. 1. vydn. Praha:
C. H. Beck, 1995, s. 64; Boguszak, J. in Boguszak, J. - apek, J. Teorie prva. 1.
vydn. Praha: Codex Bohemia, 1997, s. 11 an.; Gerloch, A. Teorie prva. 2.
vydn. Dobr [V]oda: Ale enk, 2001, s. 74 an.; Kub, L. - Osina, P. in Kub, L. Hungr, P. - Osina, P. Teorie prva. 1. vydn. Praha: Linde, 2007, s. 20 an., 276
an.). Dl nzorov rozdly v literatue vak nemaj v dan souvislosti zvltn
vznam.

Osnova vychz z pojet, e se zetelem k soukrommu prvu prvn d

nezahrnuje jen prvn pedpisy, ale i jin prameny, z nich prva a povinnosti
vyplvaj. Do tohoto okruhu tedy mj. spadaj i nepsan principy (nap. princip
prvn jistoty), zsady (nap. zsada presumovan poctivosti) i zvyklosti apod. To
je zejm i z dalch ustanoven nvrhu, dovolvajcch se v 2 i stavnho

podku, v 3 obecn uznanch zsad spravedlnosti a prva nebo v nkterch

dalch ustanovench zvyklost apod. Oveme ne vechna ustanoven prvnho
du vytvej soukrom prvo, ale jen ta, kter upravuj soukrom prva a
soukrom povinnosti subjektivn povahy. Zpracovatel osnovy se v jejch prvnch
verzch pokoueli odliit subjektivn soukrom prvo od objektivnho tak, e pro
prv z nich volili dsledn vraz "oprvnn". Toto een je sice teoreticky
sprvn a podle zsad legislativn techniky by bylo namst, ale z hlediska
jazykovho vyjden vedlo k toporn stavb vt a celkov tkopdnosti. Proto
od nho bylo v pozdjch redakcch osnovy uputno se zvrem, e k odlien
obojho posta logick a systematick vklad. Osnova tedy rovn subjektivn
prvo (oprvnn) oznauje jako prvo, piem se vyhb veejnoprvnmu
"nrok", kterto oznaen do nkterch soukromoprvnch pedpis proniklo
(srov. v platnm obanskm zkonku nap. 42a odst. 1, 130 odst. 3, 500
odst. 1, 511 odst. 2 a 3, 530, 535, 573, 640, 745, 776, 841 a etn dal).
Nrok je jen slokou soukromho oprvnn, nevznik hned pi vzniku oprvnn,
ale a pi dosplosti subjektivnho prva, znikem nroku (typicky promlenm) se
oprvnn neru, nbr existuje dl v naturln podob. Nkter soukrom
oprvnn navc nejsou s nrokem vbec spojena (nap. pohledvky z nkterch
szek nebo her). Soukrom subjektivn prva a soukrom subjektivn povinnosti
se charakterizuj jako vzjemn soukrom prva a vzjemn soukrom povinnosti
osob. Tm se klade draz na jejich soukromou sfru a vyjaduje se, e tato prva
a tyto povinnosti vznikaj mezi osobami v jejich vzjemnm styku (nikoli tedy
mezi osobou a orgnem veejn moci nebo mezi orgny veejn moci navzjem);
soukrom prvo se tk privtnho ivota lid, jde o jejich prvo uplatovan ve
spolenosti (srov. Krm, J. Prvo obansk. II. 3. vydn. Praha: Vehrd, 1934, s.
104). Konen se za soukrom prvo neoznauj jednotliv ustanoven prvnho
du upravujc oprvnn a povinnosti osob v jejich soukrom sfe, ale souhrn
tchto ustanoven, m se dv najevo vznam systematickho uspodn
prvnch pravidel v nich obsaench.

Osnova neusiluje o vdeckou definici soukromho prva. Stavba prvn vty

navrenho ustanoven to jasn naznauje, protoe nen jako definice
formulovna. Neuvd se v n vc ne poukaz na hlavn rysy: ta prvn pravidla,
kter upravuj prva a povinnosti mezi osobami vznikl z jejich soukromho
styku, spadaj do sfry soukromho prva. Vznam tohoto pstupu vystihl
mstopedseda stavnho soudu Pavel Hol[l]nder (Odborn posudek na nvrh
obecn sti obanskho zkonku, Justin praxe, L, 2002, s. 508) stanoviskem,
e "vznam (uvedenho ustanoven osnovy) pro prvn praxi spov v orientaci
na hledn a uvdomn si smyslu soukromho prva." Obecn uren, kter
prva a kter povinnosti jsou soukrom, se ponechv prvn vd, a naopak
konkrtn uren tho, tedy uren pro jednotliv ppad, se ponechv
judikatue.

Soukrom prvo se me definovat jen vymezenm vi prvu veejnmu.

Na kvalifikaci rozdlu mezi soukromm a veejnm prvem bylo vystavno nkolik

teori, z nich nejznmj jsou zjmov, mocensk a organick. A se nap. st

literatury (typicky Knapp, V. Teorie prva. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s.
68) i nae stavn soudnictv stle pikln k teorii mocensk, osnova ji za svou
pijmout neme, protoe jsou t takov veejnoprvn pomry, kter na
nadzenosti a podzenosti vybudovny nejsou. A. Blohlvek v pozoruhodn
studii "Interakce soukromho a veejnho prva" zdrazuje s rozshlm
argumentanm a literrnm zzemm, e subordinan teorie se dnes uplatuje
zcela vjimen[,] a poukazuje, e jej pstupy se jev jako pekonan a
nevyhovujc potebm souasn praxe. Autor zvlt podtrhl, e subordinan
teorie neposkytuje ani dostaten zruky, "e nedojde ke zneuit moci veejn a
k ohroen prv soukromoprvnch subjekt v dsledku excesu moci veejn nad
i mimo rmec pslunch konkrtnch pravomoc" (Blohlvek, A. J. Rozhod
zen, ordre public a trestn prvo. Koment. I. dl. 1. vydn. Praha: C. H. Beck,
2009, 26). Proto se nvrh v pojet prvnho dualismu od potku hls k teorii
organick.

Pi odlien oblast soukromho a veejnho prva je dleit, e ob prvn

oblasti nezahrnuj prvn pedpisy v jejich celku, ale soukromoprvn nebo
veejnoprvn normy. Pi tvorb prvnch pedpis se zkonodrce zpravidla d
praktickou strnkou vci, nikoli puristickm oddlovnm soukromoprvnch
pravidel od veejnoprvnch. Tak i dnes platn obansk zkonk obsahuje dl
veejnoprvn normy, nap. v 29 zakld soudu pravomoc jmenovat osob
opatrovnka, pokud to vyaduje veejn zjem, a v 128 odst. 2 upravuje
vyvlastnn. Podobn nap. i tak typick veejnoprvn pedpis, jakm je zkon o
ochran hospodsk soute, obsahuje soukromoprvn pravidlo o neplatnosti
dohod naruujcch hospodskou sout ( 3 odst. 1).

Navrhuje se vslovn vyjdit dualitu soukromho a veejnho prva

formulac zsady, e uplatovn soukromho prva je na uplatovn veejnho
prva nezvisl. Dl projevy tto zsady a jejich vslovn vyjden lze v
platnm prvu pozorovat ji dnes (typicky v prav 3a obchodnho zkonku).
Tm se nezpochybuje ani jednota prvnho du ani jeho celkov el spovajc
ve stanoven pravidel pro spodan souit svobodnch lid (srov. Weinberger, O.
Norma a instituce. 1. vydn. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 23), nebo
"prvo a prvn d, pozorovan z aspektu teleologickho, jsou vdy zjevy
socilnmi, tj. polome-li otzku, v zjem nebo pro koho jsou stanoveny,
musme vdy odpovdt poukazem na pospolitost" (Weyr, F. Teorie prva. 1.
vydn. Brno - Praha: Orbis, 1936, s. 181). Svoboda lovka, a v dsledku toho i
jeho prva a rovnost lid v dstojnosti i prvech jsou klov hodnoty pro cel
prvn d a stt i veejn moc jsou zaloeny na ct k nim (l. 1 stavy a l. 1
Listiny zkladnch prv a svobod). Nelze vak pehlet, e prvn d pouv k
naplnn svho elu rzn prostedky. Se zetelem k tomu si kontinentln
systm prva osvojil ideu prvnho dualismu. Pes veker zpochybovn a
nkdy i poprn se ukazuje, "e i v dnen dob zstv tradin dlen prva
funkn" (Hendrych, D. in Hendrych, D. et al. Sprvn prvo. Obecn st. 6.

vydn. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 23. Srov. tak David, R. - Grasman, G.

Einfhrung in die groen Rechtssysteme der Gegenwart. 2. vydn. Mnchen: C.
H. Beck, 1988, s. 131 an.). V rmci jednotnho prvnho du sleduje prvo
soukrom i prvo veejn rzn cle. Soukrom prvo otvr co nejir prostor
soukrom iniciativ jednotlivce a svobodnmu utven soukromho ivota.
Naproti tomu veejn prvo upravuje organizaci, psobnost a innost orgn
veejn moci. Tm je dno odlin zamen norem soukromho a veejnho
prva: prvn zasahuj vzjemn styk osob, druh styk osoby a orgnu veejn
moci nebo vzjemn styk tchto orgn. Proto je soukrom i veejn prvo
podno odlinm zpsobem. Pro soukrom prvo je klov zsada autonomie
vle - soukromnk si ve sv privtn sfe me dlat, co chce, a i kdy se chov
libovoln, nemus to nikomu zdvodovat. To pro veejn prvo neplat: pro n a
pro orgny veejn moci plat zsada objektivity - orgn veejn moci nesm
postupovat a rozhodovat se libovoln, ale me svou moc uplatnit pouze k
zkonnm elm a v zkonnm rozsahu (l. 2 odst. 3 stavy a l. 2 odst. 2
Listiny zkladnch prv a svobod). Texty prvnch pedpis mnohdy pouvaj
relativn neurit pojmy (nap. veejn zjem, odvodnn ppad, dvod
zvltnho zetele hodn, dleit dvod apod.). asto se tak stv, e zkon
pouke orgn veejn moci, aby rozhodl, ani mu d konkrtn smrnici.
Ustanoven odkazujc na soudcovskou vahu najdeme i v platnm obanskm
zkonku (nap. 135c odst. 3, 139 odst. 2 nebo v 705 odst. 1 aj.), podobn
mnoh zkony z oboru sprvnho prva dvaj prostor sprvnmu uven
rozhodujcho orgnu. Le ani v tchto ppadech volnho uven (diskrece)
nem libovle msto: rozhodnut orgnu veejn moci mus bt odvodnno a
pezkoumateln, aby bylo patrn, e diskrece je v konkrtnm ppad logickm
vystnm dnho hodnocen skutkovch zjitn. V tom je hlavn odlinost
soukromho a veejnho prva jako velkch oblast prvnho du.

Pi naplovn svch zvltnch el vol soukrom i veejn prvo rzn

metody, jak to odpovd i kautelm l. 2 odst. 3 a 4 stavy a l. 2 odst. 2 a 3
Listiny zkladnch prv a svobod. Se soukromoprvn zsadou autonomie vle se
shoduje preference dispozitivnch ustanoven, zatmco zsady oficiality a legality
vlastn prvu veejnmu vyaduj kogentn pravu.

V soukromoprvn oblasti vznik jednotlivci oprvnn z jeho vlastn vle,

kdeto veejn prvo zakld jednotlivci nrok aktem veejn moci. Protoe
jednotlivec vstupuje do soukromho prvnho pomru ze sv vle a ve svm
zjmu, je pro soukrom prvo typick zsada vzjemnosti ekvivalentnch plnn soukromnk se zavazuje k povinnosti, aby za to nco pro sebe zskal, a nabv-li
ze sv vle oprvnn, zavazuje se pravideln druh stran k protiplnn (srov.
Gerloch, A. Teorie prva. 2. vydn. Dobr [V]oda: Ale enk, 2001, s. 115 a
etn dal). Naproti tomu v prvu veejnm vznikaj nroky bez zetele na zsadu
reciprocity (Boguszak pe o unilateralit, co se te prv a povinnost; srov.
Boguszak, J. - apek, J. Teorie prva. 1. vydn. Praha: Codex Bohemia, 1997, s.
86). Rovn pojet sankc se v soukromm a veejnm prvu se li. Sankce vznik

v soukromm prvu ji deliktem. Hlavnm elem sankce v soukromm prvu je

odinit jmu zpsobenou jednotlivci a pln mu nahradit, co mu bylo v jeho
soukrom sfe zpsobeno; sankce soukromho prva e konflikt mezi
jednotlivci. Naproti tomu ve veejnm prvu vznik sankce a prvn moc
rozhodnut orgnu veejn moci a jejm elem nen eit vzjemn konflikt osob,
nbr konflikt mezi jednotlivcem a veejnou moc, kter hj a chrn veejnm
zjem. elem veejnoprvn sankce, a ji sprvn nebo trestn, je potrestat
vinka, piem relace mezi deliktem a veejnoprvn sankc sleduje nco jinho[,]
ne je tomu u sankce soukromoprvn.

Formulac zsady, podle n je uplatovn soukromho prva na

uplatovn veejnho prva nezvisl, nen eeno, e ob uveden oblasti
prvnho du jsou na sob nezvisl navzjem. Zsada je formulovna jinak. Jde
v n o draz na principy stavnho podku, e existenci sttu a veejn moci
podmiuje cta k prvm a svobodm lovka (l. 1 stavy) a e i pi omezen
zkladnch prv a svobod lovka mus bt eteno jejich podstaty a smyslu (l. 4
odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod). Krom toho nelze pehlet vznam
kategori stavnho podku a veejnho podku, ktermi jsou soukrom a
veejn prvo provzny. stavn podek, zejmna principy a prvn pravidla
obsaen v stav a Listin zkladnch prv a svobod nepsob jen vertikln, tj.
ve vztahu mezi jednotlivcem a veejnou moc, ale i horizontln, tedy ve vztahu
[mezi] soukrommi osobami.

Zsada nezvislho uplatovn soukromho prva na prvu veejnm

nevyluuje vjimky z pravidla a jej obecnou formulac se nepopr, e [jsou] mezi
obma oblastmi prvnho du etn styn body. Pes rozdly mezi soukromm a
veejnm prvem vyplvajc z jejich rozlinho elovho zamen sleduj ob
uveden oblasti prvnho du v konenm vsledku jeden celkov cl: zajistit
spolenm psobenm zajistit prvn jistotu a naplnit demokratick hodnoty
prvnho sttu. Proto ob oblasti maj i styn plochy a funkcionln vazby (k
tomu nap. Tilsch, E. Einfluss der Civilprocessgesetze auf das materielle Recht. 1.
vydn. Wien: Manz, 1901, s. 5 an.; Macur, J. Problmy vzjemnho vztahu prva
procesnho a hmotnho. 1. vydn. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 26 an.;
Blohlvek, A. J. Rozhod zen, ordre public a trestn prvo. Koment. I. dl. 1.
vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 35 an.). Le je podstatn, e v ppadech, kdy
je namst vzat uplatovn soukromho prva na prvo veejn, vyaduje se,
aby to zkon stanovil vslovn. Tak tomu je nap. v prav nabvn vlastnickho
prva k nemovit vci na zklad smlouvy, kdy je vznik vlastnictv vzn na
vklad vlastnickho prva pro nabyvatele do katastru nemovitost, nebo v
ppadech, kdy soukrom prvo spojuje vznik, zmnu nebo znik oprvnn s
odsouzenm pro trestn in a v dalch situacch. Zsadn ale je, e bez takovho
vslovnho stanoven nelze se vznikem veejnoprvnho nroku spojovat vznik
soukromho oprvnn a s poruenm veejnho prva lze bez vslovnho
stanoven opaku spojit jen veejnoprvn, nikoli soukromoprvn sankce.

Zsada druh vty prvnho odstavce nezpochybuje, e hranice mezi

soukromm a veejnm prvem nen pevn dna jednou provdy. Od druh
poloviny 19. stol. jsme svdky jevu oznaovanho jako publicizace soukromho
prva, kdy dl pravy tvar pvodn pojmanch ryze soukromoprvn (rodina,
vlastnictv, smlouva) pronik veejnoprvn regulace. Dokonce i cel prvn
discipliny mn svj charakter ze soukromoprvnch na pevn veejnoprvn:
nap. horn prvo bylo jet na potku minulho stolet chpno jako
soukromoprvn a vyuovno bylo na katede obanskho prva Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy, zatmco dnes se chpe jako dl disciplina prva
sprvnho. Tyto tendence zeslily zejmna od 30. let 20. stol. v reakci na politick i
hospodsk otesy ve vtin evropskch stt. V modern dob naopak
zaznamenvme i zejm tendence opan, kdy rzn veejnoprvn instituty
podlhaj privatizaci, nap. v souvislosti se zmnami v exekunm prvu. Le ani
tyto zjevn promny nemn nic na obecnm pravidlu: publicizac bu nabvaj
nkter pvodn soukromoprvn normy veejnoprvn charakter, anebo k
normm povahy soukromoprvn pipojuje veejn prvo sv dal prvn
pravidla, zhusta z odvtv sprvnho prva, jak je patrn nap. ve vvoji prvnch
prav smujcch k ochran spotebitele.

Pro nae sociln a prvn kulturn prosted je formulace druh vty

prvnho odstavce zvl vznamn, nebo uveden zsada byla dlouh desetilet
poprna konstituc jednotnho socialistickho prva. Zdej prvn doktrna
dlouh desetilet poprala dualismus prva (srov. Knapp, V., Prvo veejn a
soukrom, Prvnk, 89, 1950, s. 99-100 nebo Kuera, E. Obecn teorie sttu a
prva. II. dl. 1. vydn. Praha: Orbis, 1975, s. 236 an.). S tradicemi tohoto
pstupu se praxe dosud nevypodala.

Druh odstavec navrenho ustanoven vymezuje kritrium pro odlien

ustanoven, kter nebrn, aby si osoby uspodaly soukrom prva a povinnosti
odchyln od zkonn pravy (dispozitivn prvn normy) od ustanoven donucujc
povahy (kogentn prvn normy), od nich se odchlit nelze. Draz se klade na
dispozitivitu ustanoven soukromho prva jako na zsadu, zatmco kogentn
ustanoven jsou vjimen. Pi een, jak kritrion zvolit pro odlien obou
skupin prvnch pravidel, byly kriticky analyzovny dosavadn pstupy k tto
otzce v platnch prvnch pravch i een zvolen v zahrani. Pokud jde o
kodifikace soukromho prva, vystupuje star poznn, e "nen jednotnho
bezpenho kritria pro posouzen, zda to kter ustanoven zkonn jest prvem
zvaznm nebo nezvaznm." (Mayr, R. Soustava obanskho prva. Kniha prv:
Nauky obecn. 2. vydn. Brno: Barvi & Novotn, 1929, s. 25). Pohled do etnch
obanskch kodex kontinentln evropsk provenience to zjevn stvrzuje.
Pesto je kol legislativn praxe dt aplikan praxi vodtko k odlien
dispozitivnch ustanoven od kogentnch. Zdej zkonodrstv zvolilo pi een
tto otzky dvoj pstup. Prvn zvolil obecnm vymezenm platn obansk

zkonk ( 2 odst. 3) a podle jeho vzoru i nov zkonk prce ( 2 odst. 1). Druh
zvolil platn obchodn zkonk v 263, ppadn nkdej zkonk mezinrodnho
obchodu v 5. Kladla se tedy otzka, zda se rozhodnout pro obecnou smrnici
jako v dosavadnm obanskm zkonku, anebo zda volit matematicky pesn
een spovajc bu v uzavenm vtu donucujcch ustanoven, jak to uinil
obchodn zkonk v 263 ve vztahu k sv tet sti, anebo doplnnm kadho
kogentnho ustanoven vslovnm zkazem smluvn odchylky. Pro volbu obecn
formulovanho pravidla rozhodly standardy, [u] kterch k een te otzky
pistupuj jin civiln kodexy, skutenost, e se v 1 odst. 2 nenavrhuje pravidlo
jen pro obansk zkonk, ale pro celou oblast soukromho prva, a tak
praktick zkuenost s 263 obchodnho zkonku; jeho obsah se mn takka s
kadou novelou obchodnho zkonku a ots prvn jistotou mnohem vc ne
obecn vymezen, nehled k tomu, e v soukromm prvu me spoleensk
vvoj vst asem k posunm v nhledu na povahu nkterch ustanoven.
Literatura proto kriticky poukazuje na koncepci 263 obchodnho zkonku,
vytkajc, e jde o rigiditu, neprun een nedvajc doktrn a judikatue dn
prostor (Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl. 2. vydn. Praha:
Linde, 1998, s. 47). Takov een je sociln svazujc - brn spoleenskmu
pohybu a konzervuje sociln pomry. Navc vet ustanoven, od nich se nelze
odchlit, pitahuje pozornost adresta normy a sugeruje mu pedstavu, e mimo
tato omezen je mu dn zcela voln prostor. Tak tomu ale nen, protoe i tady se
uplatn obecn zsady, pes kter nelze jt (nap. zkaz obchzet zkon, zkaz
poruit dobr mravy apod.). Proto osnova v obecn rovin vsadila po vzoru jinch
civilnch kodex na generln klauzuli. Mstopedseda stavnho soudu Pavel
Hol[l]nder komentuje toto pojet slovy, e ve vztahu k dispozitivnosti prvn
regulace "lze uvtat jej zakotven abstraktn a nikoli kazuistick," jako

i "odmtnut nonkogni[ti]vistick skepse ke schopnosti aplikan praxe

smyslupln interpretovat prvn text" (Odborn posudek na nvrh obecn sti
obanskho zkonku, Justin praxe, L, 2002, s. 508).

Osnova vak nesleduje vzor 2 odst. 3 platnho obanskho zkonku

slep. Vyputn je odkaz na povahu ustanoven, kter (jak vyplv z analzy
novj judikatury) leckdy vede k ble nezdvodnnm zvrm o kogentn
povaze i u tch zkonnch ustanoven, kde to nem rozumn smysl. Proto se vol
formulace sice rovn obecn a relativn neurit, ale pece jen konkrtnj:
Tam, kde nen vslovn zkonn zkaz, je ujednn odchylky od zkona ppustn,
ledae se tm poru dobr mravy, veejn podek nebo prvo tkajc se
postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti. Zkonn zkaz je
formulovn bu vslovn slovy "zakazuje se", nebo vslovnm stanovenm
dsledku odklonu od kogentnho ustanoven poukazem na neplatnost ujednn
nebo stanovenm, e se k zvadnmu ujednn nepihl. Kategorie dobrch
mrav je v soukromm prvu ustlena, v doktrn je dostaten zpracovna a
prvn praxi nepsob vt pote. Spolen s n se navrhuje stanovit poukaz na
druh limit autonomie vle, a to je veejn podek. Veejn podek pedstavuje

jednu z podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu ( 9 odst. 2

stavy). Listina zkladnch prv a svobod poukazuje na maximu veejnho
podku na ad mst (l. 14 odst. 3, l. 16 odst. 4, l. 19 odst. 2, l. 20 odst. 3).
Se zetelem k tomu je tak kategorie veejnho podku zvolena jako kritrium
omezujc autonomii vle. Dluno uvst, e pojem veejnho podku vznikl v
prvu soukromm, odkud se poslze penesl do prva veejnho. S kategori
veejnho podku pracuj obansk zkonky Francie, panlska, vcarska,
Qubecu; obdobn omezen znaj i obansk zkonky Polska nebo Maarska a
dal. Tak n platn obansk zkonk ve sv pvodn podob znal vedle kritria
dobrch mrav - by je pejmenoval na pravidla socialistickho souit - i
kritrium veejnho podku, kter ukryl pod oznaen zjmu spolenosti (k tomu
Pauly, J. Spoleensk zjem v eskoslovenskm obanskm prvu. 1. vydn.
Praha: Academia, 1983). Pi novele obanskho zkonku proveden zk. .
509/1991 Sb. se hledisko veejnho podku vytsnilo, a nelo o krok zcela
promylen. Veejn podek se osnova nepokou ble definovat, nebo to v
prvn norm nen mon, stejn jako nen mon prvn normou definovat dobr
mravy. Orientan lze vyjt z pojet, e veejn podek prostupuje cel prvo a
zahrnuje pravidla, na nich le prvn zklady spoleenskho du zdej
spolenosti. S tm souvis i poadavek na transparentn uspodn soukromch
prvnch pomr osob. Nikdo nap. nepochybuje, e prvn pravidla stanovujc,
jak vznik manelstv nebo kter vci jsou nemovit a kter vci jsou
zastupiteln, jsou kogentn. Zvaznost tohoto ustanoven vak nelze opt o dobr
mravy, nbr o prv zsadu veejnho podku. Z tchto obecnch kritri se
odvozuj konkrtnj omezen - nap. dobrm mravm odpovd, e se nelze
odchlit od zkonnch ustanoven chrncch slab stranu, veejnmu podku
nap. pravidlo, e ujednn stran nezasahuje prvn postaven tet osoby a
nemn jej oprvnn nebo povinnosti. Nvrh obecnho pravidla v 1 odst. 2
sniuje nebezpe mezer v prvnm du - ty by bylo nutn nsiln vyplovat
rznmi konstrukcemi. Zrove brn libovli pi prohlaovn uritch ustanoven
za ius cogens pouhm odkazem na povahu prvnho pravidla, protoe vyaduje
pesn odvodnn, v em by jinak dolo ke stetu s dobrmi mravy nebo
veejnm podkem.

Vklad:
K odst. 1

Vymezen soukromho prva v vodnm ustanoven nem valn praktick

smysl a je velmi zjednoduujc, co pipout sm autor osnovy, kdy k, e
"prvn d nezahrnuje jen prvn pedpisy, ale i jin prameny, z nich prva a
povinnosti vyplvaj". Prv vta charakterizujc soukrom prvo jako "ustanoven
prvnho du" je tedy nepln ji v tomto smyslu. Avak ani druh prvek
vymezen "upravujc vzjemn prva a povinnosti osob" nedv smysl, protoe
veker ustanoven prvnho du upravuj vzjemn prva a povinnosti osob.
Zejm nejlpe je mono pochopit zmr autora z dvodov zprvy, v n k, e

zkonk opout pojet, e ze vzjemnho soukromho styku osob vznikaj tak

jejich povinnosti vi spolenosti (sttu). Zkonk m podle tohoto textu upravit
"soukrom prva osob vznikl z jejich vzjemnho styku mezi sebou" (viz lit. . 1,
s. 49), tedy rozumjme tomu tak, e jde o prva a povinnosti vznikl z vle
soukromch osob v jejich vzjemnm soukromm styku. Nsledujc vta ns
utvrzuje v tom, e tu jde o odlien od veejnch osob a od vztahu veejnho
prva. Implicitn je tedy v tto formulaci zen pojem osoby jenom na osoby
soukromho prva. Dodejme k tomu jet, e i pedstava, e prvn d me bt
redukovn na "ustanoven upravujc vzjemn prva a povinnosti", je chybnou
simplifikac i z dalho hlediska. Jakkoliv toti prvo jako takov ve svm vsledku
v zsad smuje k prav prv a povinnost osob (budeme-li tedy alespo s
prvy smovat i svobody, co je dal zjednoduen), o jeho jednotlivch
ustanovench nco takovho ci rozhodn nelze. Prvn d a vbec prvo
obsahuje adu pravidel, je maj jin prvn nsledky ne prva a povinnosti:
nap. vymezen prvnickch osob a jejich orgn, institutu neplatnosti, pojmu
vci atd.

Na tme mst dvodov zprvy autor k, e funkn uren soukromho

prva spov v "prosazovn jeho svobody" a v tto souvislosti zmiuje
autonomii vle. koda e v 1 se toto uren neobjevuje a jenom v 3 odst. 1 je
eeno, e soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka. Dodejme, e
prosazovn svobody nen pln tot jako jej ochrana. Soukrom prvo ji toti
skuten prosazuje tm, e jednotlivci poskytuje dispozitivn nstroje k
organizovn jeho vztah s jinmi jednotlivci, a rovn tm, e mu poskytuje
nstroje k ochran proti jinm, kte by jeho svobodu naruovali. Umouje, aby
jednotlivec snadno (ani detailn uprav vechny aspekty svch vztah)
organizoval sv vztahy relativn bezpen ve formch prvem uznanch a
chrnnch, aby se svou svobodou tak obchodoval a tm ji vyuval.

Pokud bychom mli charakterizovat prv soukrom prvo, bylo by vedle

toho teba zdraznit rovnost stran v tchto vztazch jako pojmov znak odliujc
je od prva veejnho, kter souvis s vkonem veejn moci vi obanm, a jm
zakldan vztahy maj tud odlinou povahu danou vrchnostenskm postavenm
pedstavitel veejn autority (odhlme od variability koncepc veejnho prva
zmiovan v dvodov zprv, protoe pklon k nkter z nich nepovaujeme z
tohoto hlediska za podstatn). To vak ustanoven nein. Autor osnovy v
odvodnn druh vty zkoumanho ustanoven do jist mry usiluje o nalezen
znak soukromho prva, avak poukazuje v tto souvislosti jenom na ji
zmnnou zsadu autonomie vle, kter se nevyskytuje v prvu veejnm (s
omezenou vjimkou vertiklnch veejnoprvnch smluv). Ani tento rys, kter je
bezpochyby zsadn, se vak v textu zkona neprojevuje. V dvodov zprv
zmnn pevaujc dispozitivnost norem soukromho prva je dsledkem prv
uveden zsady.

Absenci zmnky o rovnosti stran je mono pochopit, nahldneme-li na s. 50

aktualizovan dvodov zprvy (viz lit. . 1), kde je eeno: "Se zetelem k tomu
se za prvn zsadu soukromho prva nepokld rovnost osob, ale zsada
autonomie vle. Hledisko rovnosti osob neme bt urujc v prv ad, protoe
draz na zsadu rovnosti jako urujc pro obansk prvo neodpovd
skutenmu stavu. Akcent na zsadu rovnosti jednak zastr pirozenou
nerovnost mezi fyzickmi a prvnickmi osobami, nebo mezi nimi neme bt
prvn, pedevm v oblasti osobnch prv, rovnosti nikdy dosaeno, jednak
pomj hledisko ochrany slab strany, kter je pro soukrom prvo stejn
vznamn jako zsada rovnosti. Preference tto zsady totalitnm
zkonodrstvm, vedla k popen zkladn funkce obanskho zkonku, k rozbit
jednoty soukromho prva a k ideologickmu popen jeho existence." V tomto
smru vak tvrzen nejen nelze akceptovat, ale je mono usvdit autora z omylu
a z klamn ideologizace otzky. Jednak je princip rovnosti vyjden ji v l. 1
Listiny, ponechme-li stranou antidiskriminan zkon (. 198/2009 Sb.) i prvo
EU. Pirozen nerovnost nijak neodporuje principu rovnosti, protoe princip
rovnosti je standardn chpn jako poadavek rovnosti osob za stejnch
podmnek a za srovnatelnch okolnost, nikoli tedy jako poadavek mechanick
rovnosti nepihlejc k okolnostem. Vedle toho je vak teba vidt, e rovnost
stran v soukromoprvnch vztazch nen toton s principem rovnosti, jak je
vyjden v stavnch a mezinrodnprvnch dokumentech. V tomto ppad se
jedn o vzjemnou rovnost stran vztahu, o to, e dn ze stran nen vi druh
stran vybavena (veejnoprvn) autoritou, a proto neme druh stran
vnucovat svou vli. Jedn se o kontrapunkt vi vztahm veejnoprvnm, kde
orgn veejn sprvy je vybaven pravomoc, kter mu umouje druh stran
vztahu ukldat vrchnostensky urit povinnosti, sankcionovat ji apod. Absence
zmnky o rovnosti je tud zaloena na nerozlien tchto dvou rovnost a na
nepochopen podstaty principu rovnosti, kter je pouhou druhou strnkou zkazu
diskriminace. Vzhledem k tomu, e princip zkazu diskriminace je v obanskm
zkonku vyjden zejmna v 6, do jist mry i v 3 odst. 1 (zkazem psobit
bezdvodn jmu jinm osobm) a rovn v 3 odst. 2 psm. c) a koneckonc 3
odst. 3, lze interpretac dospt k potebnmu uznn rovnosti. Ustanoven 10
takovou interpretaci pmo ukld. Nic to ovem nemn na tom, e vymezen v
1 odst. 1 vta prvn je nic nekajc.

Podle dvodov zprvy je ustanoven inspirovno vcarskm, rakouskm

a francouzskm obanskm zkonkem. vcarsk obansk zkonk takov
ustanoven neobsahuje. Jeho l. 1 odst. 1 k, e "zkon d vechny oblasti, na
kter se vztahuje text a vznam jeho ustanoven". Tak obecn zkonk obansk,
kter je naemu textu nejbl, obsahuje redakci odlinou nejenom formln,
protoe podle jeho 1 "Souhrn zkon, ktermi se uruj soukrom prva a
povinnosti obyvatel sttu vespolek, jest jeho obanskm prvem". Jestlie
namsto "souhrnu zkon" mluv esk zkonodrce o "ustanovench prvnho
du", co nen nim jinm ne a skoro malichernm upesnnm o podzkonn
normy, pak lze prvem poloit otzku, pro nechv zcela stranou pozornosti
judikaturu, prvn principy, normy Evropsk unie, kter nesporn rovn tvo

soust soukromho prva - zejm o dost vznamnj ne ministersk vyhlky.

Pitom ji v 3 se zkonk hls k zsadm, na nich soukrom prvo spov.

lnek 7 Code civil, jen byl v dvodov zprv oznaen jako dal
inspirace (spe pro druhou vtu), je obsahov jet odlinj - i od druh vty
1 odst. 1 na kodifikace. Podle tohoto ustanoven: "Vkon obanskch prv je
nezvisl na vkonu politickch prv, kter jsou zskvna a zachovvna podle
stavnch a volebnch zkon." Prvo veejn figurujc v naem 1 odst. 1 druh
vta je mnohem ir pojem ne vse politickch prv zakotvench v stavnch a
volebnch zkonech. Ani vkon prv nen toton s "uplatovnm prva
veejnho".

Je pravdpodobn, e silnou inspirac byl tak ji ve zmnn obansk

zkonk Qubecu, jeho pedbn ustanoven v druhm odstavci k: "Zkonk
je tvoen souborem pravidel, kter ve vech oblastech, na n se vztahuj jejich
slova, duch a pedmt, tvo vslovn nebo implicite obecn prvo." (Text tu
nemluv o common law v anglick verzi, ale o "ius commune" a ve francouzsk
verzi o "droit commun".) Citovan ustanoven pokrauje jet dal vtou: "V
tchto oblastech tvo zklad ostatnch zkon, kter mohou zkonk doplnit nebo
se od nj odchlit." Toto velmi zajmav ustanoven vak vykazuje vznamn
odlinosti oproti naemu 1, pestoe lze pedpokldat, e zmr autora osnovy
byl qubeckmu textu blzk. esk text nemluv o prvu obecnm, ale o prvu
soukromm. Soukrom prvo v jeho rmci omezenm na kodifikaci je prvem
obecnm, jak o nm mluv qubeck zkonk. Pedmtem 1 je ale soukrom
prvo jako celek, tedy vetn vech zvltnch prav. Tm se ob ustanoven od
sebe zcela vzdaluj. Velmi dleit tak je, e qubeck zkonk je podstatn
pesnj, kdy nezmiuje jenom "ustanoven", ale mluv o pravidlech, kter a
vslovn formulovan, nebo jenom implicitn vytvej ve svm souhrnu prvo
obecn. Nemn uiten je qubeck vyjden funkce samotnho kodexu.
Kodex nen formlnzkonem vybavenm vtm stupnm prvn sly, pesto
vak je u ns stejn jako v Qubecu zkladem vech ostatnch zkon
upravujcch stejnou materii a stejnjako tam mohou i u ns tyto zkony kodex
doplnit (nap. vechny pravy duevnho vlastnictv) nebo se od nj odchlit.
Jedn se o vyjden zsady lex specialis derogat generali.

Teprve uveden kontext kodifikac, je znn naeho 1 odst. 1 ovlivnily,

umouje interpretovat jej smyslupln.

Bylo jist mono pevzt vodn ustanoven obecnho zkonku obanskho

doslova, a pokud bychom chtli jeho vymezen zlepit, bylo by teba se pokusit
pesnji vymezit pojem "soukrom prva a povinnosti" v tom smyslu, jak bylo
ve naznaeno. To nelze uinit tm, e je ozname za "vzjemn". I kdybychom

souhlasili s uitenost stanoviska P. Hollndera zmiovanho v dvodov zprv

("orientace na hledn a uvdomn si smyslu soukromho prva"), pak absence
pojmovch znak tto sti prva dnou orientaci neumouje. Dvodov
zprva k: "Ustanoven formuluje dv zkladn pravidla..." Prv vta vak
neformuluje dn pravidlo. Souhlasme-li s autorem, e ji nelze povaovat za
vdeckou definici, musme dodat, e ji nelze povaovat ani za pravidlo, ani za
poukaz "na hlavn rysy", ale nanejv za pokus o pojmov vymezen pedmtu
obanskho zkonku evokujc obecn zkonk obansk. Tento pokus vak nen
pli spn. Pevzet redakce obecnho zkonku obanskho by mlo uritou
kulturn-historickou hodnotu. Peformulace vak tuto vtu zmnila v pouhou
nepesnou reminiscenci. Jestlie obecn zkonk obansk kal, e souhrn
zkon, ktermi se uruj soukrom prva a povinnosti... jest jeho obanskm
prvem, bylo to vymezen skoro kruhov a obansk zkonk tuto kruhovost
zachoval, pidal j vak na nepesnosti, kdy namsto o zkonech mluv o
"ustanovench" a namsto o soukromch prvech a povinnostech mluv o
"vzjemnch" prvech a povinnostech. (V tom poslednm je pitom skryto
knappovsk odmtnut rozlien absolutnch a relativnch prv, je ovem zstalo
v teorii ojedinl a bylo prvem kritizovno.) Bylo by tedy bvalo vhodnj bu
zachovat pvodn znn, nebo toto znn hloubji zpesnit. Nestalo se ani jedno z
toho a zpesnn bude proto lohou aplikujcch soudc. Na prvou vtu 1
navazuje 3, kter se pokou o vymezen funkce soukromho prva (urenm
hodnot, kter soukrom prvo chrn).

Druhou vtu autor osnovy obhajuje v dvodov zprv tak, e projevy tto
zsady je mono v prvnm du pozorovat nap. v podob 3a obch. zk. Podle
uvedenho ustanoven: "Povaha nebo platnost prvnho konu nen dotena tm,
e urit osobje zakzno podnikat nebo e nem oprvnn k podnikn..." Je
pravda, e citovan ustanoven obchodnho zkonku, kter se objevuje v
modifikovan verzi v 5 odst. 2, ukld nevyvozovat dsledky z poruen
veejnoprvnch norem o podmnkch podnikn pro soukromoprvn jednn.
Clem tto pravy vak je ochrana druh smluvn strany, kter je v dobr ve v
existenci oprvnn na stran smluvnho partnera. Tmto zpsobem zkonodrce
eil pli irok dosah neplatnosti vyvolan rozporem se zkonem. V 1 odst. 1
je vak vysloveno pravidlo zcela obecn, jeho jedinm omezenm je, e
vyleuje aplikaci soukromho prva z vlivu prva veejnho, ani in tot
naopak. Autor osnovy zdrazuje, e zkoumanou vtou nem bt zpochybnna
jednota prvnho du, a v tto souvislosti odkazuje na O. Weinbergera a F.
Weyra. Jestlie v dalm textu dvodov zprva poukazuje na souvislost
veejnho a soukromho prva, a dokonce vslovnzmiuje mon "vjimky" z
pravidla zaloen na vslovn prav, pak nutno ci, e formulace ustanoven,
kter mus mt pro aplikaci rozhodujc vznam, protoe jenom ta je zvaznm
textem, nic takovho nenaznauje. Je teba si klst otzku, zda vbec takov
pravidlo obecn plat nebo nakolik plat.

Je pravda, e tak nvrh spolenho referennho rmce (DCFR) hned v

vodnm lnku I-1:101 odst. 2 stanov, e v nm obsaen pravidla "nejsou
zamlena k pouit bez modifikace nebo doplnn ve vztahu k prvm a
povinnostem veejnoprvn povahy". Tady se vak setkvme s opanm smrem
pravidla: autoi mysleli na pouit pravidel DCFR v prvu veejnm, zatmco
obansk zkonk formuluje pravidlo o vlivu veejnoprvnch norem na
soukromoprvn vztahy. Z toho dvodu lze soudit, e citovan vta
pravdpodobn nebyla vzorem pro zde zkouman ustanoven. Citovan vta
nvrhu DCFR spe podporuje pojet soukromho prva jako prva obecnho,
protoe z n vyplv, e nvrh sice nen zamlen k aplikaci ve veejnm prvu,
ale takov pouit za stanovench podmnek nen vyloueno. Nikoli tedy vylouen
aplikace ve veejnm prvu, jako spe poadavek pizpsoben.

Mme adu ppad, kde striktn oddlen veejnho a soukromho prva

nem msta. Tak nap. nhrada kody zpsoben veejnoprvnm deliktem takov
pravidlo popr. Vznik prvnick osoby je vzn na veejnoprvn akt a
soukromoprvnch akt se vrazn dotk. Bylo by mono najt dal pklady,
kdy veejnoprvn ustanoven do aplikace soukromho prva vrazn zasahuj. V
souladu s dvodovou zprvou bude nutno veker zvltn pravy, kter ur
njak dopad veejnoprvnho ustanoven na soukromoprvn jednn nebo jejich
inky, povaovat za ony zmnn vjimky. Druh vta tedy bude platit jenom v
tch ppadech, kdy zkon nestanov jinak.

Citovan 3a obch. zk. byl vzn jednak na pravu absolutn neplatnosti,

kter byla interpretovna pli dalekoshle, jednak je v nm, jak eeno, siln
prvek ochrany dobr vry. Pi pouit zkoumanho ustanoven bude proto
nezbytn zachovat velkou opatrnost. Povaujeme za sprvnj pojet, podle
nho je obansk prvo (soukrom prvo) prvem obecnm, zatmco prvo
veejn je prvem zvltnm. Veejn prvo takto chpan se proto uplatn v
rmci sv zvltn pravy, avak kde takov prava chyb, je mon aplikovat
pravidla soukromho prva i ve veejnoprvnch vztazch (jinak by nap. nebylo
mono pout zapoten nebo pravu spolench zvazk ve veejnm prvu, a
vme, e se to dje). Z uvedench dvod je nutno vykldat druhou vtu
restriktivn a jenom v rozsahu jej doslovn formulace, to znamen zsadn
umonit aplikaci prva soukromho bez ohledu na prvo veejn, nebrn-li tomu
zvltn prava, ale naopak nebrnit, aby prvo veejn erpalo v ppad
nedostatku vlastn pravy urit principy z prva soukromho jako prva
obecnho.

Autor osnovy ml zejm na mysli to, e zejmna veejnoprvn oprvnn

nenahrazuje oprvnn soukromoprvn (napklad stavebn povolen nenahrazuje
titul k uit pozemku ke stavb) a e zase naopak v nkterch ppadech
nedostatek oprvnn veejnoprvnho nezpsobuje njak dsledek v rovin

soukromoprvn (ve zmiovan 3a obch. zk.). Prozkoumali-li bychom ovem

tyto ppady ble, zjistili bychom, e dvodem ve skutenosti nen njak izolace
soukromho a veejnho prva, ale nedostatek relevantnosti konkrtnho
veejnoprvnho faktu pro konkrtn soukromoprvn otzku (napklad stavebnm
povolenm je rozhodovno o souladu stavby s veejnmi zjmy, nikoliv o jej
souladnosti s vlastnickm prvem majitele zastavovanho pozemku). Zrove
bychom mohli uvst nejmn stejn mnostv ppad, kdy naopak veejn prvo
soukromoprvn vztah ovlivn: napklad nemonost plnn zvazku ke zhotoven
stavby, je stavebn povolen neobdr, vada vci v ppad jejho rozporu s
veejnoprvn normou, nejednou i neplatnost soukromoprvnho prvnho jednn
pro rozpor s pravidly veejnho prva.

Tm zkouman druh vta ustanoven souvis i s novou pravou neplatnosti

prvnch jednn v 574 a nsl. Rozpor se zkonem je podle 580 dvodem
neplatnosti, jestlie "to smysl a el zkona vyaduje". Bude tud vdy zleet
na posouzen konkrtnho ppadu. Pitom podle 588 soud pihldne i bez
nvrhu k neplatnosti jednn pcmu se zkonu a zjevn naruujcmu veejn
podek. Princip nezvislosti soukromoprvnch jednn na veejnoprvnch
normch by ml vst k zvru, e rozpor se zkonem nevyvol neplatnost, nen-li
to upraveno zvltnm zkonnm ustanovenm. Na druh stran citovan
ustanoven o neplatnosti nejene nejsou takto omezena, ale dokonce zmiuj
rozpor s veejnm podkem, kter bude mt povahu nejspe rozporu s
veejnoprvn normou.

Jakkoliv izolovat soukrom prvo od prva veejnho by bylo pokusem

dalekoshlch, nedohldnutelnch dsledk. Pokusem navc v mezinrodnm
kontextu ojedinlm a odporujcm vvoji modern spolenosti, ve kter se (v
souvislosti s narstajcmi poadavky na zajitn bezpenosti ivota ve stle
komplikovanj spolenosti) naopak soukrom a veejn prvo stle vce
provazuje a prostupuje. Druhou vtu komentovanho ustanoven tak nezbv ne
- v souladu s dvodovou zprvou - chpat jako pouhou nenormativn proklamaci
spe zdnlivho principu.

K odst. 2

prava kogentnosti a dispozitivnosti jednotlivch ustanoven obanskho

zkonku m mimodn vznam pro jeho interpretaci. Druh odstavec je
obecnm interpretanm ustanovenm, kter bude mt v soukromm prvu ir
dosah, protoe je bude teba pout i na zkony, kter opomenou svou vlastn
kogentnost a dispozitivnost upravit (nap. na zkon o obchodnch korporacch). To
potvrzuje i dvodov zprva (viz lit. . 1, s. 61). Zkonodrce m vdy volbu mezi
rznmi eenmi, jak na to sprvn poukazuje i dvodov zprva. Krom

obecnho pravidla, jak obsahoval obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 2 odst. 3:

"astnci obanskoprvnch vztah si mohou vzjemn prva a povinnosti
upravit dohodou odchyln od zkona, jestlie to zkon vslovn nezakazuje a
jestlie z povahy ustanoven zkona nevyplv, e se od nj nelze odchlit",
pichz v vahu i een obsaen v 263 obch. zk. Zkonodrce inspirovn
zkonkem mezinrodnho obchodu (. 101/1963 Sb.) v nm provedl taxativn
vet vech kogentnch ustanoven. I v legislativ je vak vdy nutno realisticky
kalkulovat meze schopnost zkonodrce. Zkonodrce nen schopen ani podat
dokonal a pln vyhovujc vet kogentnch ustanoven a nen ani schopen
vslovn kogentn povahu vyjdit ve vech kogentnch ustanovench. Citovan
ustanoven zk. . 40/1964 Sb. takto realistick bylo, a proto poskytlo
dostatenou pomcku pro een kogentnosti, jestlie urit ustanoven vslovnou
charakteristiku sv povahy neobsahovalo. Kritriem pro posouzen kogentnosti v
ppad absence vslovnho een byla povaha ustanoven.

Podle dvodov zprvy se autor obanskho zkonku pokusil reagovat na

nemrn judikatorn roziovn ius cogens tm, e ve vt za stednkem
nahradil bezbehou "povahu ustanoven" pesnjmi kritrii. Formulace byla
inspirovna l. 19-2 vcarskho Code des obligations. Ten ovem nehovo o
ustanovench, kter vslovn zakazuj odchylku (jako vta ped stednkem
komentovanho ustanoven), ale o pravidlech, od nich se nelze odchlit (regle
de droit strict, unabnderliche Vorschrift). Toto pravidlo tak kogentnost norem v
originle nevymezuje, jen na ni odkazuje. Tm vznik nemal vkladov obt. Tak
jak je toti pravidlo v naem zkon formulovno, znamenalo by, e kogentn jsou
skuten jen ta ustanoven, kter to o sob vslovn stanov. Takovch ovem
mnoho nen ani v samotnm obanskm zkonku, nato pak v dalch zkonech,
je s podobnm principem ani nemohly potat. Ve zbytku by odchylka byla
principiln vdy mon, toliko by nesmla naruit zjmy vymezen ve vt za
stednkem: soulad s tmito zjmy by pak bylo nutno zkoumat ppad od ppadu,
nikoliv obecn pro dan zkonn ustanoven. Prvn jistota by nm takovm
nesmrn utrpla a soudce by v podstat nahradil zkonodrce. Dvodov zprva
ukazuje, e takov revolun zmna nebyla zamlena a jde skuten jen o
formulan chybu.

Vkladem proto musme dospt k zvru, e pedmtem vty za

stednkem nejsou dohody, nezakazuj se tedy ve skutenosti ujednn poruujc
dobr mravy atd. (resp. zakazuj se jinmi ustanovenmi), ale stanov se kogentn
povaha zkonnch ustanoven, jestlie by ppustnost odchylky dohodou stran
vedla k poruen dobrch mrav, veejnho podku nebo pravy postaven osob.
e tu tedy jde o ustanoven, u kterch by samotn ppustnost od nich odchyln
mluvy (a u by takov mluva byla jakkoli) vedla k poruen dobrch mrav,
veejnho podku nebo prv tkajcch se postaven osob, vetn prva na
ochranu osobnosti.

Ani takov vkladov oprava ovem jet nebude dostaten. V naem

prvu nalezneme nejedno ustanoven, o nm je zejm, e od nj odchylku
pipustit nelze, pesto to ale samo nek a nedovedeme je podadit ani pod
dn ze t uvedench kritri (k tm viz dle). Je tak jet teba vnovat
vkladovou pozornost vt ped stednkem, kter osobm dovoluje "ujednat si
prva a povinnosti". V tom nalezneme dv meze dispozitivnosti.

V prv ad mus jt o prva a povinnosti. Soust dispozin volnosti stran

tak nen ada dalch prvnch institut, je soukrom prvo zakld. Strany si tak
napklad nemohou odchyln vymezit neplatnost prvnho jednn, nebo tm by
mnily obsah pojmu objektivnho prva, neurovaly rozsah svch prv a
povinnost. Stejn tak strany nemohou zmnit kvalifikaci smlouvy nebo napklad
prohlsit za vc v prvnm smyslu nco, co j podle zkona nen.

Krom toho strany mohou takto prva a povinnosti ujednat toliko mezi
sebou, nemohou tak tedy zashnout do prv a povinnost osob tetch
(nedovoluje-li to zkon v nkterch vjimench ppadech vslovn - viz 978).
Zde pitom nejde jen o zsahy pm, ale i o ppady, kdy by se strany pokouely
odchlit od pravidla, kter chrn zjem tetch osob, jak je ast napklad v
prvu obchodnch korporac.

Ji zmnnmi zkonem stanovenmi kritrii kogentnosti maj bt: dobr

mravy, veejn podek a "prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na
ochranu osobnosti". Zastavme se u dvou poslednch.

Termn "veejn podek" pouv v tomto ppad zkonodrce v jeho

vnitrosttnm smyslu; ten nelze smovat s jeho obsahem v mezinrodnm prvu
soukromm, kter je citeln u, nato pak s podkem ve vcech veejnch. V
naem smyslu jde o pojem mimodn irok, odpovdajc v zsad pojmu
veejnho zjmu. D. Hendrych jej definuje jako "souhrn pravidel nebo zsad
chovn na veejnosti, urit zsady, na kterch cel spolenost trv." (viz lit. .
2). Z tohoto vymezen vyplv, e se termn pouv v dvojm vznamu: v um
vznamu se tk jenom

pravidel chovn na mstech veejnosti pstupnch, v irm smyslu vak

zahrnuje "zsady, na kterch spolenost trv". Toto uren koinciduje s pravou
otzek veejnho zjmu. Jeho soust jsou tak vechny normy, kter
zkonodrce vyhlauje ve veejnm zjmu, vetn tch, ktermi chrn soukrom
osoby (napklad spotebitelsk prvo). Jist problm mono vidt v tom, e
pojem veejnho podku bv vymezovn jako okruh kogentnch norem.

Kogentn jsou prv proto, e upravuj veejn zjem, nikoli jenom zjem
soukrom. Kdybychom veejn podek pojmali takto, dostali bychom se ke
kruhov definici. Veejn podek nelze chpat jenom jako normy veejnho
prva, normy veejnho podku mohou bt i soust prva soukromho.

Co rozumt "prvem tkajcm se postaven osob" je nejasn. vcarsk

pedloha hovo o "prvech spojench s osobnost", tedy osobnostnch prvech,
co je ponkud jasnj. Budou sem tedy patit krom zvlt zmnnch prv na
ochranu osobnosti tak ustanoven, kter prvn osobnost vymezuj, uruj jej
rozsah. V oblasti prvnickch osob pak zejm i ustanoven urujc vnitn prvn
uspodn jednotlivch forem prvnickch osob.

Souvisejc ustanoven:

3, 5 odst. 2, 978, 580, 588, 2898

Z literatury:

Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem, 2012, s. 49, 50, 61.

Hendrych a kol.: Prvnick slovnk, 2009.

2
(Pravidla pro vklad)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 2):

Navren ustanoven sleduje dvoj el. Pedn se hls k trvale platn

Celsov mylence Scire leges non hoc est verba eorum tenere, sed vim ac
potestatem (znt zkony neznamen dret se jejich slov, ale pochopit jejich

innost a slu). Vzhledem k tomu se stanov, e prvo nen samoeln a e se

pipn k urit hodnotov soustav, vyjden ve shod s nam stavnm
podkem prv a pedevm zsadami prva pirozenho. Zkladn smysl je v
pojet, e pirozen prva lovka pedstavuj limit pro zkon, a nikoli naopak. Se
zetelem k tomu se navrhuje formulovat vslovn pravidlo, e vklad zkona (ve
smyslu judikatury stavnho soudu tzv. jednoduchho prva) me bt sprvn,
jen jde-li o vklad vykazujc stavn konformitu a respektujc obecn prvn
principy plynouc z stavnho podku, jako i obecn zsady soukromho prva.

V tom smru se el zejmna bezhodnotovmu prvnmu formalismu, jeho

masivn nstup v 90. letech psob mnoho kod. Uveden formalismus m rzn
piny, z nich do poped vznamn vystupuje tradice vkladu zkona, jak byla
typick zejmna pro obdob tzv. socialistickho prva. Zrove vak osnova
usiluje elit i tendencm k mon libovli pi vkladu zkona, a to prv
nazenm, e zkonnm ustanovenm nelze pikldat jin smysl, ne jak
odpovd jejich slovm a jasnmu (to jest zejmmu, jasn projevenmu a z textu
zkona interpretac odvoditelnmu) zkonodrcov myslu. Protiplem
bezduchho formalismu jsou prv ty ppady z rozhodovac praxe, kdy pi
prvnm hodnocen vci rozhoduje jen vle soudce, by teba i ignoruje jasn
slova zkona.

Rozliuje se tud mezi literou zkona a jeho duchem v tom smyslu, e

litera zkona je jen celkov smysl holch slov. "Vznam slov toti, skoro vech, je
bu v nich samch nebo v penesenm jich uvn velmi rzn a me
znamenati velmi mnoho. Ale vznam zkona neme bt ne jeden." Pedpokld
se, e mysl zkonodrce je vdy spravedlnost. Mezi literou a duchem zkona
vak nen rozpor: duch zkona pomh odhalit prav vznam slov zkonnch
ustanoven. (srov. Hobbes, T., Leviathan, Melantrich, Praha 1941, s. 299 an.) Proto
navren ustanoven zdrazuje, e zkon nelze vykldat jen z jeho slov, ale je
nutno pihlet pedevm k jeho smyslu. Zkonodrce si mus bt vdom, e
slova zkona nemus vdy dokonale vyjdit jeho mysl, a proto ukld soudci,
aby tato slova zvaoval, pomoval je prvnmi principy a zsadami, nespokojil se
jen s gramatickm vkladem a hledal skuten obsah zkona.

V tetm odstavci se navrhuje stanovit, e skutenho smyslu zkona teba

etit nejen pi vkladu zkonnch ustanoven (interpretaci), ale tak pi jejich
pouvn (aplikaci). Tm nejobecnjm kritriem je hledisko spravedlnosti.
Zdrazuje se, e povaze soukromho prva odpovd to hledisko, e mus
pijmout za sv konstrukce pijateln pro obyejn lidsk ctn a se zetelem k
citu obyvatelstva pro spravedlnost mus bt tyto konstrukce tak aplikovny.
Poukazuje-li se v odstavci 1 na stavn podek, plyne z toho, vzhledem k l. 10 a
10a odst. 1 stavy, e vklad ustanoven soukromho prva mus bt konformn i
s prvem Evropsk unie.

Vklad:
K odst. 1 a 2

Stejn jako cel 1 (s vjimkou prv vty prvho odstavce) je i 2

interpretanm ustanovenm. To je vcelku obvykl v obanskch zkoncch. V
vodnch ustanovench se formuluj pravidla, podle nich m bt nsledujc
obsah vykldn. Soulad s Listinou zkladnch prv a svobod je poadavkem
konkretizujcm obecn poadavek stavnosti, protoe nen pochyb o tom, e
vechny legislativn akty musej bt vykldny v souladu s stavou a Listina je
soust stavnho podku. V 2 odst. 1 je tedy jenom deklarovno, co obecn
plat a platit mus, a stavn soud je orgnem, kter innost takovho
poadavku ztlesuje.

Pravidlo o interpretaci odpovdajc zsadm, na kterch spov tento

zkon, je inspirovno obchodnm zkonkem. Jeho 1 odst. 2 vak pouil tuto
formulaci v jinm smyslu. Upravil hierarchii pravidel, jimi se dily obchodn
vztahy, kde na vrcholu stl obchodn zkonk. Nedval-li odpov, bylo teba
postupovat podle pedpis prva obanskho (obecnho) a teprve v ppad, e
ani jeden z tchto pramen nedval odpov, mlo bt pouito obchodnch
zvyklost, a nebylo-li jich, pak zsad, na kterch obchodn zkonk spoval.
Obansk zkonk naopak k, e uveden zsady maj slouit jako vkladov
pomcka pro zkonn ustanoven. Nikoli tedy jako nstroj pro vyplnn mezer, ale
naopak jako nstroj pro pochopen toho, co je psno. Vedle uvedench zsad se
m tak pihlet k hodnotm, kter se chrn. Zkon tedy rozliuje mezi
zsadami a hodnotami. V 3 odst. 2 se vak zd, e hodnoty jsou se zsadami
smovny.

Zvl nejasn je posledn vta prvho odstavce, kde se e konflikt mezi

vkladem podle slov a "tmto pkazem". Onm pkazem zejm m bt vklad
nikoliv podle slov, ale podle Listiny, zsad nebo hodnot. Posledn vta v jej
souasn redakci znamen pednost vkladu podle Listiny, stavnho podku,
zsad a hodnot uvedench v prv vt ped vkladem podle slov. Nsledujc
odstavec je na prvn pohled vi tto hierarchii kontradiktorn, protoe se zd
urovat jako konen a rozhodujc kritrium smysl slov a mysl zkonodrce,
jakkoli v celm jejich kontextu. Pro ppad konfliktu mezi principy a textem by se
tak mohlo zdt, e z prvho odstavce vyplv pednost princip, zatmco podle
druhho pednost textu. Oba odstavce lze ovem vyloit zpsobem souladnm.

Je toti nutno si povimnout, e vta ped stednkem v druhm odstavci

zapovd vklad v rozporu s "vlastnm smyslem slov v jejich vzjemn souvislosti"
jen tam, kde jde zrove o "jasn mysl zkonodrce". A zde nesmme
zapomenout, kdo je to zkonodrce.

Zkonodrcem nejsou autoi pedlohy a nejsou jm ani lenov

zkonodrnho sboru, kter zkon pijal. Zkonodrce je bytost abstraktn,
mylen, ji si konstruujeme prv pro ely vkladu prvnch norem. Je nadna
dvma vlastnostmi: rozumnost a schopnost udrovat prvn d v
bezrozpornosti. To pak znamen, e pojmov jej mysl neme bt nerozumn a
neme bt ani v rozporu s jinou st prvnho du, vetn zsad, na kterch je
tento prvn d vystavn. Nen tak mon, aby existoval vklad, kter odpovd
myslu zkonodrce a zrove naruuje poadavky prvnho odstavce
komentovanho ustanoven.

Druh odstavec tak nen k prvnmu kontradiktorn, dopluje jej ovem o

vznamn omezen: zejmna zsady, na nich obansk prvo spov, si toti
nejednou pi pouit na konkrtn ppad mohou vzjemn protieit (o tom svd
i jejich demonstrativn vet v 3 odst. 2). Pokud mezi nimi zkonodrce jasn
zvolil, musme tuto volbu respektovat a nesmme ji s poukazem na prvn odstavec
mnit. Pokud se ale textu zkona dn vznam odpovdajc poadavkm
prvnho odstavce piknout ned, musme se od textu odchlit, i dokonce jt
pmo proti nmu; vta za stednkem v druhm odstavci nm to pmo ukld.

K odst. 3

Tet odstavec je jakousi brzdou a konkrtn pojistkou ve vztahu k

pedchozm dvma. Je mono jej chpat tak, e v konkrtnm ppad se me
ukzat nezbytn, aby vechna ostatn generln vkladov pravidla byla pebita
hlediskem dobrch mrav, krutosti a lidskho ctn. Jsou stanoveny urit
hranice vkladu, kter za dnch okolnost a pi pouit jakchkoli vkladovch
kritri nesm odporovat dobrm mravm a vst ke krutosti nebo bezohlednosti.
Jedn se o hodnoty, je bychom bezesporu v obecn podob mohli subsumovat
pod odstavec prv, kde vak pln funkci obecnch vkladovch kritri, zatmco
ve tetm odstavci je jejich funkce odlin, nebo uruj hranici, ji vklad nesm v
konkrtnm ppad za dnch okolnost pekroit. Poukaz na obyejn lidsk
ctn v dvodov zprv vysvtlovan pomoc pojmu spravedlnosti a
pirozenho lidskho citu pro spravedlnost vykazuje zejm vliv R. Von Iheringa a
jeho Boje o prvo. Otevr vak prostor velk prvn nejistot, protoe obyejn
lidsk ctn je obtn definovateln a individuln velmi rozdln. Ve vech
tchto ustanovench je mono vedle doktrinlnho pozad vidt reakci na
praktick zkuenosti z poslednch desetilet, kdy se ednci i soudci a pli

asto uchylovali k zaslepenmu lpn na textu zkona, ani se ohleli na

dsledky sv interpretace a rozhodnut na n zaloench. Tmto chovnm
diskreditovali prvo a prohlubovali morln a prvn krizi, kdy oban dospvali k
pesvden, e se nemohou dovolat ochrany proti zcela zejm nesmyslnm
zvrm a rozhodnutm autorit. V souladu s otevenm pihlenm se autora
osnovy k mylenkm pirozenho prva je tu deklarovn poadavek rozumovho
a morlnho pezkumu prvn interpretace.

Dvodov zprva upozoruje, e tento odstavec se netk jenom vkladu,

ale tak aplikace prvnho pedpisu. To je nesmrn vznamn. Jde tu toti o to,
e njak prvn pedpis me vst k nemravnmu, nekuli krutmu een nikoliv
obecn, ale jen v uritm, konkrtnm ppad. Tak napklad ze zkona me
vyplvat povinnost, aby A nco zaplatil B, piem na samotnm faktu, e tak
zkon obecn stanov, nen vbec nic patnho (jde teba o pjku, kterou m A
vrtit B a kter byla poskytnuta bezvadn a v souladu s dobrmi mravy). V
konkrtnm ppad by ale uloen takov povinnosti bylo nemravn: A teba bez
svho zavinn piel o prci i majetek a dan obnos je tm poslednm, co mu
zbv k zajitn obivy jeho rodiny a pro B jde zrove o majetek zbytn. V
takov situaci tedy zkon soudci ukld, aby nalezen prvn een nebylo s
poukazem na dobr mravy aplikovno. Jde tak o pojistku proti plin tvrdosti
zkona, kter nikdy neme vechny ivotn situace dostaten pedvdat.

Souvisejc ustanoven:

10

Z literatury:

Mates, Matesov Kopeck: Pr poznmek k prav institutu dobrch mrav

v NOZ. BA, 2011, . 7-8, s. 26-32.

Tgl: O dobrch mravech. BA, 2011, . 7-8, s. 32-37.

3
(Zsady soukromho prva)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.

JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 3):

Cel ustanoven m interpretan vznam a otevr tak blok paragraf,

jimi se stanovuj hlavn smrnice pro hledn a poznn skuten zkonodrcovy
vle. Zkladn mylenka, z n se zde vychz, je idea, e zkon nepodloen
velkmi principy je stvoen jen k tomu, aby se pekrucoval nebo vnucoval, a
nsledkem toho jeho paragrafy sth osud ustanoven jen pechodnch (Camus,
A., lovk revoltujc, eskoslovensk spisovatel, Praha 1995, str. 135). Toto riziko
se osnova sna odvrtit metodou dle popsanou.

Prvnm odstavcem se kodex soukromho prva pihlauje k zsadm

pirozenho prva a stav na nich. Jin pstup nemohl bt se zetelem k Listin
zkladnch prv a svobod ani zvolen. Listina ji v preambuli uznv
neporuitelnost pirozench prv lovka a k jusnaturalistick koncepci lidskch
prv se, stejn jako stava, sama hls (Pavlek, V. a kol., stava a stavn d
esk republiky, 2. dl, Prva a svobody, Linde, Praha str. 34. Srov. dle Filip, J.,
Vybran kapitoly ke studiu stavnho prva, 2. vydn, Brno: Masarykova
univerzita, 2001, s. 50 a dal). Toto pojet se neomezuje jen na formulaci 3
odst. 1, kter nelze chpat jako proklamaci, ale jako vyjden elu zkona a
vodtko pro een sloitch prvnch ppad (hard cases). Hledisko vyjden v
tomto ustanoven rezonuje celou osnovou - i kdy v prv hlav sti prvn ze
zejmch pin nejzetelnji. Civiln kodex neme jt cestou odchylky od zsad
naeho stavnho podku. Avak vzhledem k tomu, e legislativn praxe v oblasti
soukromoprvnho zkonodrstv je zhusta jin (nehled ji k tomu, e je ada
jednotlivch norem privtnho prva zahrnuta v pedpisech, obsahujcch rovn
normy prva veejnho), je dleit, aby se zkonk k tto otzce vyjdil jasn a
zeteln. Samotn vchodisko, je tvo obsah 3 odst. 1, nen nov. Hlsila se k
nmu u na konci 18. stol. Hortenova osnova obanskho zkonku (srov. k tomu
nap. Ofner, J., Der Ur-Entwurf und die Berathungs-Protokolle des
Oesterreichischen Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuche, Alfred Hlder, Wien
1889, str. V), tebae do konen verze veobecnho zkonku obanskho z r.
1811, vzhledem k politickm pomrm absolutistickho sttu, katalog
pirozench prv lovka zahrnut nebyl. Ani dnes neteba jt v tomto smru do
velkch podrobnost, by z jinch dvod. Plnit funkci charty lidskch prv dnes u
ns ji obansk zkonk nem, tento kol je sven jinmu prvnmu pedpisu a
civiln kodex me Listinu zkladnch prv a svobod jen provdt a provst.

Draz na pirozen prvo lovka brt se o vlastn tst neodpovd jen

bn pijman pedstav, e si kad lovk peje bt astn. Pojet 3 odst. 1
vychz z poznn, e svoboda lovka nen samoeln. Moc jednotlivce init, co

chce, v souladu se svm vlastnm urenm, pojman abstraktn, me vst k

dobrm i k zlm inm a v tomto smyslu stoj mimo obecn pojmy dobra a zla (de
Jacourt). stavn chrnn svoboda jednotlivce nen samoeln. Ve vztahu k
soukromm zleitostem lovka m svj cl, kterm je osobn tst. Pijat
koncepce m sv filosofick a sociln zdvodnn spjat s tradic i souasnost
evropskho mylen od antiky po dneek. Jak pipomn ji na potku zdej
civilizace Dmokritos, zkon me ivotu lid prospt, jen chtj-li oni sami, aby se
jim dobe dailo (Svoboda, K. Zlomky pedsokratovskch myslitel. 2. vydn.
NSAV: Praha, 1962, s. 134). Nic nezdvoduje lpe sprvnost uvedenho
pstupu, ne fakt, e "veker zpadn kultura smuje k individulnmu hledn
tst" (Aron, R. Angaovan pozorovatel. 1. vydn. Mlad fronta, 2003, s. 315).
Ve znmch slovech Deklarace nezvislosti Spojench stt o nezcizitelnm
prvu na vytven osobnho tst nelze vidt argument proti tomu, co bylo
prv uvedeno. Naopak, Thomas Jefferson se odklonem od formulace Johna Locka
akcentujc hledisko majetku pihlsil drazem na osobn tst lovka k
mylenkovmu proudu tlumoenmu zejmna francouzskmi osvcenci a jako
tst chpal vestrann sociln a kulturn rozvoj jednotlivce (srov. Blaho, J. in
Blaho, J. - Bala, J. - Klma, K. Srovnvac stavn prvo. 1. vydn. Praha: Codex,
1998, s. 132 a tam citovanou literaturu.). Ostatn, v Praze ji v r. 1774, tedy
dve, ne Jefferson napsal do americk Deklarace znm slova o pirozenm
prvu na tst, pednel na pd zdej univerzity profesor K. H. Seibt, jak blaho
sttu zvis na tst jeho oban. I to odpovd mylenkovmu konceptu, kter
precizn formuloval ji Aristoteles, a podle nho vlastn tst motivuje lovka k
soudrnosti, konn dobra a pomoci ostatnm (co ostatn potvrzuje trvajc
sociln zkuenost), a tm i k dosaen stavu, oznaovanho Aristotelem jako
blaenstv. Osnova bere na vdom diferencovanost pedstav rznch lid o
vlastnm tst. Pznanm prvkem totalitarismu je pedstava, e stt sm
nejlpe v, co je tst, a snaha vnutit je lovku i proti jeho vli. Proto se
respektuje, e kad me t podle svho, neporuuje-li pitom prva jinch, a e
kad me usilovat o vlastn tst podle libosti, nepsob-li to jinm
bezdvodnou jmu. Tak se vzjemn dopluj dv hlavn zsady soukromho
prva: zsada autonomie vle a zsada neminem laedere.

V druhm odstavci jsou koncentrovny ty prvn zsady, k nim osnova

povauje za sprvn se soustedn pihlsit. Sleduje se pi nich hodnotov
stupnice, k n cel stavba zkonku lne. Draz na obecn zsady prvn vak
osnova zkonku podtrhla i na jinch mstech a nkter dal zvl zmiuje jinde
(nap. zkaz ikany, ochranu dobr vry atd.). Osnova zdrazuje t, e nen v
moci zkona kodifikovat vechny obecn prvn zsady, a vysthv se rizika
svdt praxi k mylnmu pojet, e za zvazn prvn zsady zkonk uznv jen
ty, na kter pamatuje jejich vslovnm pojmenovnm. Z toho dvodu se v
poslednm odstavci tohoto ustanoven podtrhv, e soukrom prvo pramen
tak z dalch obecn uznanch zsad prva a spravedlnosti.

Vklad:

K odst. 1

Ustanoven 1 vyjaduje snahu o vymezen soukromho prva, pestoe

bylo eeno, e skuten vymezen nepodv. Zkouman ustanoven 3
navazuje charakteristikou zkladn funkce soukromho prva. Dalo by se tedy
ci, e je jakmsi mylenkovm pokraovnm paragrafu 1. Nen ovem pochyb o
tom, e soukrom prvo ke stanovenmu cli smuje, avak dje se to na
zklad stavy a zejmna Listiny zkladnch prv a svobod a rovn v kontextu
veejnho prva, kter mus lovku prostor pro jeho svobodu poskytnout.
Soukrom prvo je tak jenom jednm z prostedk, a to spe prostedkem
"realizanm", jsou-li vytvoeny i vechny ostatn podmnky. Tak pedevm l. 1
Listiny k, e lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech. l. 2 omezuje
sttn moc a zakotvuje princip, e kad me init, co nen zkonem zakzno, a
nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. l. 4 stanov meze ukldn
povinnost. Tak by bylo mono pokraovat a k popisu celkovho politickho a
prvnho prosted, kter umouje nejvt monou mru individuln svobody
omezen jenom svobodou jinch. V tomto kontextu je soukrom prvo nstrojem
realizace individuln svobody. Vytv rmec, v nm me kad jednotlivec
rozvjet jakoukoli dovolenou innost podle svho svobodnho rozhodnut,
poskytuje mu prvn formy tto innosti a dv prvn ochranu vztahm, je
svm prvnm jednnm zaloil. Ustanoven 3 odst. 1 je tud bezesporu sprvn
formulovanm prvkem v celm uvedenm kontextu. Jen na prvn pohled je v
tomto smru matouc uit souslov "brt se o vlastn tst", kdy tst je pece
mimodn subjektivnm prvkem vzprajcm se jakkoliv obecn definici. V tom
ovem prv tkv vznam formulace (pochzejc pvodn z americk Deklarace
nezvislosti): zkonodrce si sebemn nenrokuje prvo urovat, co je onm
tstm, o n se soukrom osoba bere; zavazuje se ale poskytnout mu nstroje
pro to, aby se o n brt mohl, a je spatuje v emkoliv, pokud tm nebude
psobit jmu druhm. Je to tedy vyjden finality svobody a tm i vyjden elu
soukromho prva. Souvztan s nm pak budeme chpat napklad pojem
uitenosti vci v prvnm smyslu ( 489) nebo zjmu vitele ( 1722).

Sprvn "pekld" autor ustanoven do formulace dvou hlavnch zsad

soukromho prva, v nich je teba vidt smysl tohoto odstavce 3: autonomie
vle a neminem laedere (nikomu nekodit). 3. V souvislosti s 1 bylo eeno, e
vznamnm znakem soukromho prva je rovnost subjekt, kter je dsledkem
skutenosti, e soukrom prvo je nstrojem k uskuteovn individuln
svobody v prvu vyjden jako autonomie vle. Poskytuje-li soukrom prvo
nstroj k tomu, aby jednotlivec mohl realizovat svou individuln svobodnou vli,
ale jenom tm zpsobem a jenom v tch mezch, aby nepsobil bezdvodn jmu
druhm, poskytuje tm ochranu tto svobodn osobnosti. Je mono souhlasit s
dvodovou zprvou, e i toto ustanoven m pedevm vznam interpretan a z
tohoto hlediska navazuje na 2 odst. 1, protoe v 3 odst. 1 uvdn pedmt
ochrany konkretizuje hodnoty uveden v prvm citovanm ustanoven.

Podrobnj zkoumn tohoto odstavce ns dovede k rozlien pedmtu

ochrany spovajcho v lidsk dstojnosti a v lidsk svobod. Prvo "brt se o
vlastn tst" je realizac svobody a spad do n i prvo usilovat o tst blzkch
osob. Jestlie by se nkdo choval zpsobem, kter pekro hranici spovajc ve
svobod druhho, vznikne mu prvn odpovdnost a jeho chovn nebude prvn
chrnno. Takov chovn me bt zneuitm prva upravenm v 8.

Ochrana dstojnosti lovka je prvkem odlinm od popsanho principu

autonomie vle a od zkazu neminem laedere. Tato st se pekrv s psm. a)
nsledujcho odstavce a je v prvm odstavci zbyten.

Formulace o tom, e soukrom prvo chrn dstojnost, svobodu a prvo

usilovat o tst, piem meze tohoto prva spovaj v tom, e nesm
bezdvodn psobit jmu druhm, je ve sv podstat jist sprvn, ale mus bt
pedmtem obezetn interpretace. Pokud bychom toti sprvn nevyloili onu
omezujc podmnku, mohlo by legitimizovat chovn neakceptovateln: pro
nkoho me tst spovat v trpen zvat i nien kulturnch pamtek apod. tyto ppady nepjde vdy podadit pod omezen zkazem psobit jmu druhm
stricto sensu. Musme proto dospt k zvru, e pod "psoben jmy druhm"
spad i naruen veejnho podku, nebo ten je nakonec spolenm zjmem
len spolenosti, jako i pokozovn hodnot, je jsou lidem spolen (nap.
prv cta ke zvatm i kulturnmu ddictv), nebo takovm pokozovnm je
lidem tyto hodnoty vyznvajcm jma zpsobovna. Stejn tak bezdvodnost
jmy musme hodnotit objektivn (pro toho, kdo usiluje o sv tst, je jma
psoben tm jinm osobm zcela odvodnn), i pesnji musme "dvodnost"
chpat velmi restriktivn jako "legitimitu". Na tchto mezch se ovem nae
posuzovn dovolenho obsahu "tst" konkrtn osoby mus zastavit. Jinak
eeno, nepsob-li naplovn nho zjmu jmu jinm lidem (ve ve
uvedenm irokm smyslu) ani veejnmu podku, mus soukrom prvo
svobodu takov zjem uspokojovat chrnit, by by se nm tento zjem zdl
sebezavrenhodnj (nap. zjem trvit vechen as sledovnm hloupch
seril i hrou potaovch her).

K odst. 2

Druh odstavec zkoumanho ustanoven obsahuje podle sv uvozovac

vty katalog zsad, na kterch spov soukrom prvo; mlo by se jednat o
prvn principy ve smyslu Dworkinovy analzy. M pitom jt skuten jen o
principy, tedy nikoliv o pmo aplikovateln pravidla, ale smrnice umoujc
pravidla zakotven jinde v zkonech sprvn vyloit.

Slvkem "zejmna" m bt vyjdeno, e katalog nen pln. To zdrazuje

sprvn i dvodov zprva. Dal principy vyplvaj z jinch ustanoven zkonku,
ale me je nalzat i soudn praxe. To je v souladu s Dworkinovm zkoumnm,
kter dosplo k zvru, e prvnch princip je velmi mnoho. Nkter principy
artikuluje tak prvo EU. Stejn smysl jako slvko "zejmna" v tomto odstavci m
i explicitn tet odstavec ustanoven. Ohledn vtu je vak dvodov zprva
velmi skoup a nijak jej dle nevysvtluje. Nevysvtluje tedy, pro katalog je
prv takov, jak je, krom strunho konstatovn, e jsou ve vtu ty zsady, "k
nim osnova povauje za sprvn se soustedn pihlsit".

Nejprve je teba uvaovat o tom, co to vbec jsou prvn zsady nebo

prvn principy. Rozliovn prvnch princip a zsad je uml a obtn
peloiteln do jinch jazyk, zstvme proto u jejich synonymickho chpn.

Pesto by prvn principy nemly splvat se zkladnmi prvy i

svobodami, nemly by splvat s hodnotami nebo Dworkinovou terminologi s
politikami.

Prvn principy jsou obecnj ne prvn pravidla, plat v celm prvnm

du nebo jenom v soukromm nebo veejnm prvu nebo na uritm prvnm
seku (nap. procesn principy), uplatuj se s pihldnutm ke vem okolnostem
konkrtnho ppadu v souladu, nebo dokonce proti pravidlm a nen nijak
vyloueno, e pi posuzovn jedn vci jsou aplikovateln rzn principy nkdy
vzjemn protikladn. Aplikace prvn normy prvnm principm nesm
odporovat, v ppad stetu prvnch princip je mon, e nkter princip se
neuplatn ve prospch jinho, co vak tento princip nijak neoslabuje, princip plat
dl. V konkrtnm ppad je teba vzt v vahu zvanost jednotlivch v vahu
pichzejcch princip. Prvn principy jsou zkladnmi kameny stavby prvnho
systmu a uplatuj se bez ohledu na to, zda jsou explicitn formulovny
zkonodrcem nebo nikoli. Jestlie prvn pravidla se, jak k Dworkin (lit. . 1, s.
46), aplikuj systmem "vechno, nebo nic" a v ppad protikladnch pravidel
jedno nelze aplikovat, pak principy psob odlin. Dworkin (s. 44) principem
nazv standard, "kter se m dodrovat nikoli proto, e to pome doshnout
nebo zajistit njakou ekonomickou, politickou nebo sociln situaci, kter se
povauje za douc, ale proto, e je poaduje spravedlnost (justice), slunost
(fairness) nebo njak jin dimenze morlky (morality)". Principy na rozdl od
pravidel nestanov podmnky, za nich se pouij, ukazuj smry. Dworkin
poukazuje i na dal rozdl mezi pravidly a principy, zdrazuje, e principy maj
dimenzi zvanosti, kterou pravidla nemaj (s. 49). Tento autor tak konstatuje, e
z formulace nkdy nen zejm, zda jde o pravidlo nebo o princip. Neurit vrazy
jako "pimen", "nedbal", "nespravedliv", "zvan" in podle Dworkina

aplikaci pravidla zvislou na principu a takov formulace pravidlo principu

pibliuje (s. 50).

Dworkinova analza je vznamn pro zkoumn naeho 3 i z jinho

hlediska: rozlien princip a politik. "Politikou (policy) nazvm takov standard,
kter vytyuje cl, jeho se m doshnout" (s. 44). Tto charakteristice by mohla
odpovdat psm. a) a b). Tent autor vak varuje ped smovnm politik a
princip, "kdyby se pijala utilitaristick teze, e principy spravedlnosti jsou
zamaskovan vpovdi o clech (zajitn maximlnho tst pro maximln poet
lid)". A u psm. a) a b) povaujeme za hodnoty, nebo za politiky, jist se
nejedn o prvn principy. Jejich zaazenm do vtu princip tak k prv
takovmu smsen dolo. 13. V souvislosti s komentovnm obanskho zkonku
nem smysl zabhat do rozpor mezi naukou pirozenoprvn nebo pozitivistickou
a u vbec ne do filosofickch spekulac, protoe modern proudy v prvnch
teorich se koneckonc shoduj v tom, e prvn principy se mus vdy uplatnit.
Pijet pirozenoprvnho vchodiska deklarovanho v dvodov zprv je v
souladu s nam vvojem po roce 1989. Princip prvnho sttu, k nmu se esk
republika od konce roku 1989 hls, prvn rmec respektovn neporuitelnch
prvnch princip nezbytn zahrnuje. Prvn principy jsou natolik siln, e jsou
omezenm i pro zkonodrce, kter je mus respektovat stejn, jako je jimi vzn
soudce, jen neme aplikovat zkony, ani respektuje souasn prvn principy.
Prvnmi principy jsou vzny i vechny politick orgny, kter z toho dvodu
nemohou vykonvat moc libovoln. Prvn principy jsou pojmem pesahujcm
stavu a zkony. Otzka pvodu prvnch princip je pro prvn aplikaci
sekundrn.

Prvn dv psmena vtu mohou bt tak chpna jako hodnoty prvem

chrnn. Rozdlem mezi hodnotami a prvnmi principy se dvodov zprva
nezabv. Doktrinlnch definic hodnoty je mnoho, ale dn je neztotouje s
prvnmi principy ani s pravidly chovn. V souasn dob dokonce existuje
zvltn filosofick disciplna zabvajc se hodnotami, kter se nazv axiologie.
Hodnoty je mono chpat jako "obecn cle, o n lovk usiluje" nebo jako
"subjektivn ocenn poteby" i (hodnoty instrumentln) jako "prostedky,
jejich vyuvnm dosahujeme neho pro ns vznamnho" (M. Veea, lit. . 3,
s. 131) nebo jako "sedimenty hodnocen" Jana Patoky, nejedn se vak o
standardy chovn ani v nejirm smyslu.

Neznamen to, e mezi hodnotami a prvnmi principy nen dn

souvislost. Jestlie hodnoty chpeme jako nco, eho je teba doshnout, o je
teba usilovat, pak prvn principy ukazuj cesty k dosaen tchto el. Je-li tedy
chrnna lidsk osobnost a rodina, prvn pravidla a prvn principy uruj cesty k
tmto clm. Sama o sob vak lidsk dstojnost, soukrom, svoboda, ivot,

zdrav, rodina atd. nepedstavuj pravidla chovn, a tud ani prvn principy.
Jedn se o hodnoty a zmr jejich ochrany pedstavuje politiky.

Zkladnm vlivem, kter podmnil nkter prvky i terminologii 3, je

zeteln Knappova Teorie prva (lit. . 2), kter na s. 84 a 85 mluv o obecnch
pravidlech, kter "jsou obecn uznvna jako zsady spravedlnosti". Tento vklad
je vak podn v rmci kapitoly o prvnm vdom a zsady jsou chpny jako
"pomcka pro prvn mylen i pro vypstovn prvnho vdom". Knapp uvd
adu takovchto zsad, zejmna "co nen zkonem zakzno, je dovoleno" nebo
"pacta sunt servanda", "nemo iudex in causa sua", "neminem laedere", "ne bis in
idem" atd. V rmci vah o pramenech prva (s. 137) uveden autor mluv o
"obecnch zsadch prvnch", kter se zmnnmi zsadami spravedlnosti
nesmuje, pestoe jejich katalog zsady spravedlnosti do jist mry pipomn.
Na prvn pohled je zejm, e zmnnou partii uebnice lze st povaovat za
dostaten reprezentativn pramen pro kodifikaci seznamu prvnch princip i pro
pijet terminologie. Knappova monografie sice do znan mry objasuje, pro je
3 alespo zsti (a do jist mry i 10) redigovn tak, jak je, ale nen to
objasnn uspokojujc, nebo ponechv stranou pli mnoho mylenkovch
proud, kter ovldaj souasnou prvn vdu a praxi.

Vytvet systm prvnch princip je velmi obtn a 3 odst. 2 stejn jako

cel obansk zkonk to zeteln dosvduj. Katalog obsaen ve druhm
odstavci 3 ad principy podle vznamu chrnnch hodnot - na prv msto stav
ochranu osobnosti, na druh msto ochranu rodiny, pot ochranu
znevhodnnch osob. Poloka pod psm. c) je komplikovanj, protoe vedle
politiky ochrany znevhodnnch osob vyslovuje tak princip, e nikdo nesm ze
znevhodnn bezdvodn tit a nikdo nesm bt pro znevhodnn
diskriminovn. Druh polovina katalogu vypotv pedevm zsadu pacta sunt
servanda, kterou roziuje o zvaznost jednostrannho slibu, pokrauje k ochran
vlastnickho prva a seznam uzavr princip, e nikomu nelze odept, co mu po
prvu nle (viz podrobnji ne). Rozeberme jednotliv poloky vtu postupn.

K psm. a)

Psm. a) deklaruje prvo na ochranu ivota, zdrav, svobody, cti, dstojnosti

a soukrom. O tom, e se nejedn ve skutenosti o prvn princip, byl ji podn
vklad.

l. 1 Listiny stanov: "Lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech.

Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromliteln a

nezruiteln." Prvo na ochranu ivota formuluje l. 6 Listiny. Nedotknutelnost

osoby a soukrom vyjaduje l. 7 Listiny. lnek 10 Listiny poskytuje ochranu
lidsk dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a jmnu. l. 31 Listiny zakotvuje
prvo na ochranu zdrav. Obansk zkonk k tto ochran nic nepidv, lidsk
prva a svobody uvd jako zsady. Tato repetitivnost a souasn posun mezi
prvn principy nepin dn uitek. Listina jako prava na rovni stavnho
podku svou prvn silou pevyuje obansk zkonk.

K psm. b)

Psm. b) deklaruje zvltn zkonnou ochranu rodiny, rodiovstv a

manelstv a psm. e) prvo na ochranu vlastnickho prva. Tak v tomto ppad
jde o deklaraci hodnot, kter jsou pedmtem ochrany. Plat tu tot, co pro psm.
a). Rodinu a rodiovstv vak chrn zvltn ustanoven l. 32 Listiny. Ani v tomto
ppad se nejedn o prvn zsadu, ale o zkladn prvo.

K psm. c)

Pod psm. c) zkonodrce formuluje zkaz znevhodovat kohokoli z

dvodu jeho pirozen relativn nedostatenosti a souasn zkaz z takov
nedostatenosti tit. Me se jednat o zkaz diskriminace tetmi osobami, ale
diskriminace jenom z dvodu nedostatku vku, rozumu nebo pro zvislost
postaven. Nejedn se o obecn zkaz diskriminace. Souasn tu je vysloven
zkaz zneuit pirozenho znevhodnn znevhodnnmi osobami na kor
jinch, me se vak jednat i o jednn poruujc princip dobr vry a poruujc
dobr mravy. Zkaz tit z nedostatku je doplnn slovem "bezdvodn", co
usnaduje interpretaci, protoe znevhodnn osoby, kter dostvaj nejrznj
pomocn dvky a pomcky, mohou na prvn pohled upadnout v podezen, e ze
svho znevhodnn "t". Soudce vak mus pistupovat k hodnocen jinak a
porovnat dsledky jejich znevhodnn pro praktick ivot, vzt v vahu jejich
kadodenn obte, kter mohou urit poitky do jist mry kompenzovat, a
vsledek jako celkovou rove jejich ivota ze vech hledisek.

Psm. c) vypotv nedostatky, kter jsou jm kryty, jako nedostatek vku,

rozumu nebo zvislost postaven. To znamen, e zahrnuje ochranu dt a
mladistvch, vedle toho osoby mentln postien a konen osoby v zvislm
postaven, co jsou ci, studenti, zamstnanci apod. Vet je zvltn, velmi
nepln. Nenalzme v nm osoby fyzicky znevhodnn, nenalzme v nm
osoby znevhodnn vkem (senioi) nebo nedostatkem zkuenost apod.
Nejedn se tu o obecnou ochranu slab smluvn strany, kterou nalzme v ad

konkrtnch ustanoven rozptlench v zkonku, zejmna v prav ochrany

spotebitele. Je otzka, jak pistupovat k tto zvltn vsei chrnnch osob.

Problematika diskriminace je upravena pod vlivem prva EU v

antidiskriminanm zkon (. 198/2009 Sb.). Podle 1 odst. 3 tohoto zkona m
fyzick osoba prvo na rovn zachzen a na to, aby nebyla diskriminovna.
Citovan zkon rozliuje pmou a nepmou diskriminaci. Podle 2 odst. 3 cit.
zkona: "Pmou diskriminac se rozum takov jednn, vetn opomenut, kdy se
s jednou osobou zachz mn pzniv, ne se zachz nebo zachzelo nebo by
se zachzelo s jinou osobou ve srovnateln situaci, a to z dvodu rasy, etnickho
pvodu, nrodnosti, pohlav, sexuln orientace, vku, zdravotnho postien,
nboenskho vyznn, vry i svtovho nzoru." Nepmou diskriminaci
vymezuje 3 odst. 1 zkona takto: "Nepmou diskriminac se rozum takov
jednn nebo opomenut, kdy na zklad zdnliv neutrlnho ustanoven, kritria
nebo praxe je z nkterho z dvod uvedench v 2 odst. 3 osoba znevhodnna
oproti ostatnm. Nepmou diskriminac nen, pokud toto ustanoven, kritrium
nebo praxe je objektivn odvodnno legitimnm clem a prostedky k jeho
dosaen jsou pimen a nezbytn." Proti diskriminaci je mono alovat a dat,
aby od n bylo uputno, aby byly odstranny nsledky diskriminace a piznno
zadostiuinn. V 1 odst. 1 psm. a) a j) vymezuje antidiskriminan zkon, ve
kterch oblastech je jm zkaz diskriminace upraven.

Zkouman ustanoven obanskho zkonku smuje jinam, protoe nejde

o to, e by principem byla ochrana proti tomu, aby se s jednou znevhodnnou
osobou jednalo hne s jinou, ale jde o absolutn ochranu proti tomu, aby se s
kteroukoli znevhodnnou osobou jednalo v rozporu s dobrmi mravy
koistnickm zpsobem.

Zkaz toho, aby nkdo ml neodvodnn prospch

nedostatenosti, je konkretizac zkazu zneuit prva ( 8).

vlastn

K psm. d)

Pod psmenem d) zakotvuje obansk zkonk zsadu pacta sunt servanda

(smlouvy mus bt plnny) doplnnou pravidlem "dan slib zavazuje".

Zsada pacta sunt servanda me bt chpna jako prvn princip. V

souladu s touto kvalifikac to nevyluuje, e v ppad konfliktu s jinmi prvnmi
principy me bt dna pednost nap. principu ochrany slab smluvn strany

nebo principu dobr vry. Zcela v souladu s Dworkinovou analzou je tak mon,
e zvaznost smluvnch ujednn je principem, je smrem, jm je teba se ubrat,
ale nen eeno, e by se tento princip nemohl neuplatnit v souladu s pevenm
jinho prvnho principu.

Zcela jinou povahu m prvn st vty - "dan slib zavazuje". Na prvn

pohled by se toto doplnn mohlo zdt racionln, avak pi blim zkoumn
dospjeme k tomu, e je velmi problematick a e se tu ms etika s prvem.
Jestlie morln dan slib zavazuje bezpochyby, pak z hlediska prvnho nelze s
kadm jednostrannm prohlenm spojovat vznik prvnho zvazku (srov. tak
koment k 1724 odst. 2). Tradin je pijmno, e jednostrann kon zavazuje
jenom v ppadech zkonem upravench. Tak nap. nvrh smlouvy nebo jej
pijet, veejn pslib apod. jsou jednostrann kony, s nimi prvo spojuje urit
nsledky. Spojovat vznik prvnho zvazku s jakmkoli jednostrannm projevem
by vedlo k zvanm dsledkm. Znamen to tak, e zvaznost jednostrannho
prvnho jednn nelze pijmout jako pravidlo, nen ale zcela vyloueno jeho
uznn jako prvnho principu podzenho principu dobr vry. Takov princip
uruje pouze orientaci, smr, nemus se uplatnit ve vech ppadech. Interpretace
tak st bude moci jt nad rmec popsanho tradinho pojet.

K psm. e)

Pod psm. e) autor uvd princip ochrany vlastnickho prva. Tento princip
je mono postavit vedle svrchu uvedenho principu ochrany osobnosti a rodiny
jako dal prvek ochrany individua. To znamen, e i v tomto ppad se spe
jedn o hodnotu nebo pinejmenm o princip podzen obecnmu principu
prvn ochrany. Ochrana vlastnick sfry jednotlivce je soust ochrany tohoto
jednotlivce. l. 11 Listiny zakotvuje ochranu vlastnickho prva. ivot v modern
spolenosti je velmi zce spjat s majetkem, zbavit nkoho majetku s sebou
zpravidla nese i ohroen jeho cti, dstojnosti, ale dokonce i ohroen jeho rodiny.

K psm. f)

Pod psm. f) vyslovuje obansk zkonk zsadu, e nikomu nelze odept,

co mu po prvu nle. V tto zsad meme spatovat nkolik konkrtnjch
princip. Tak pedevm je v n skryt ji zmnn princip prvn ochrany, ale tak
ve uveden zsada pacta sunt servanda. V tto zsad je mono spatovat i
procesn principy a princip rovnosti (zkazu diskriminace). Jestlie toti nelze
nikomu odept, co mu po prvu nle, pak tak nen mono, aby nkdo zskal
takovou ochranu, zatmco jin nikoli. 31. Pokusme-li se z provedenho zkoumn

vyvodit njak obecnj zvry o katalogu prvnch princip obsaenm ve

zkoumanm druhm odstavci, vidme, e bychom znanou st jeho obsahu
mohli redukovat na princip ochrany stavn zakotvench hodnot (zkladnch
prv), princip dobr vry, zkaz zneuit prva a pacta sunt servanda a snad jet
princip ochrany slabho. Postrdme tu princip rovnosti a zkaz diskriminace,
explicitn vyjden principu dobr vry, princip proporcionality, autonomii vle,
smluvn volnost, ekvivalence plnn. Srovnme-li tento vsledek s hlubokmi
diskusemi naich civilist z potku kodifikanch prac, je to vsledek ponkud
skromn.

K odst. 3

Tet odstavec jenom potvrzuje, co vyjaduje slovo "zejmna" v uvozovac

vt druhho odstavce.

Souvisejc ustanoven:

1, 2, 8, 1724 odst. 2, 2910

Souvisejc pedpisy:

Listina,

zkon . 198/2009 Sb., antidiskriminan zkon

Z literatury:

Dworkin: Kdy se prva berou vn, 2001, s. 44, 46, 49, 50.

Knapp: Teorie prva, 1995, s. 84, 85, 137.

Veea: Povaha prva, prvo jako norma a hodnota. In Pocta Frantiku

amalkovi k 80. narozeninm, 2003, s. 121, 131.

4
(Domnnka rozumnosti a pojem vdomosti)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 4):

Cel soukrom prvo smuje svou pravou v prv ad k bnmu

lovku. Nen vak mon pod roukou jeho ochrany jako jednotlivce podlamovat
nezbytnou ochranu tetch osob. Proto se navrhuje stanovit, e kad me ve
styku s jinou svprvnou osobou dvodn pedpokldat, e se jedn o osobu
prmrn inteligence, kter jedn s bnou pelivost a opatrnost. Obdobn
hledisko se navrhuje pijmout jako obecn pro rozhodnut, zvis-li prvn
nsledek na mnn urit osoby nebo na existenci pochybnost. Skutkov
podstaty, je in prvn zvr na pochybnostech nebo na sudku urit osoby,
jsou pomrnast. Dnen i navrhovan zkonn prava spojuje prvn nsledek
nejednou s tm, zda urit osoba nco mla i mohla vdt, anebo jak pravidlo
m bt aplikovno, jsou-li pochybnosti. Proto se stanov, e takov kritrion mus
bt do urit mry objektivizovno, aby se zajistila minimln pedvdatelnost a
schopnost vyhodnocen, zda bylo naplnno.

Vklad:
K odst. 1

Ustanoven je formulovno jako vyvratiteln prvn domnnka. Pesto je

cel 4 ve sv podstat interpretanm ustanovenm. Dvodov zprva k, e
autor byl veden snahou o objektivizaci uritch psychologickch posuzovn,
kter hypotzy prvnch norem pomrn asto vyaduj. Ve skutenosti jsou tu
jenom poskytovna urit dal kritria, kter mohou pomoci v hodnocen, a
konstrukce prvn domnnky otevr monost nahradit posouzen relnho stavu
pouhou dedukc z konkrtnch okolnost.

V prvnm styku za normlnch okolnost kad jednajc implicitn

pedpokld, e druh strana m takovto "rozum prmrnho lovka i
schopnost uvat jej s bnou p a opatrnost". V uritch ppadech se vak
jednajc me od uvedenho pedpokladu objektivn odchylovat smrem nahoru
nebo smrem dol nebo me namtat, e urit schopnosti neml a druh
strana k tomu mla pihlet. Prvn domnnka umouje, aby druh strana na
svou obranu uvedla, e mla prvo takovto prmrn uvaovn oekvat, a
nen mono proti n vyvozovat nepzniv dsledky ze skutenosti, e schopnost
druh strany prmru nedoshla. Bude vak mono prokazovat, e j takov
podprmrnost byla znma, a v ppad spnho dkazu se domnnka
neuplatn.

Omezen, kter zkouman ustanoven uruje slovem "svprvn", nen

dostaten jemn. V uvedench ppadech modifikovanch okolnost je
problematick poadovat "dkaz opaku". Prvn domnnka me mt tedy
rozumn smysl jenom tehdy, kdy by se nkdo dovolval momentln odchylky od
bnho stavu (nap. nedostaten pozornosti zpsoben rozruenm nebo
odchylky dan vkem a nezkuenost nebo zdravotnm stavem), pestoe druh
jednajc o takovchto okolnostech nevdl. Umouje tedy, aby v prvnm styku
jednajc nevnoval plinou pozornost zjitn schopnost protistrany, protoe v,
e se bude moci opt o zkoumanou prvn domnnku, jestlie by proti nmu bylo
namtno, e nepihldl k modifikovanm okolnostem. Jestlie vak budou
mimodn okolnosti na prvn pohled zejm (nap. druh strana v dsledku
nevolnosti nen schopna vnovat prvnmu jednn dostatenou pozornost),
nebude mono odvolvat se na tuto prvn domnnku, protoe by to odporovalo
principu dobr vry. Zvltn situac vak budou speciln upraven odchylky od
zde pedpokldanho prmru, jakmi je na jedn stran spotebitel (odchylka
smrem dol), kde se domnnky dovolat nebude mono, na druh stran
podnikatel jako odchylka smrem nahoru, kde se rovn nebude mono
dovolvat pouze prmrnch znalost nebo zkuenost, protoe jde o profesionly,
jak vyplv z 5, kter je odchylkou od zkoumanho ustanoven.

Hovo-li ustanoven o rozumu "prmrnho lovka", nem tm na mysli

skuten, empirick prmr, kter v zsad odpovd inteligennmu kvocientu
100. Jde o abstraktn pedstavu, normativn standard rozumnosti, jeho historii
meme vysledovat a k "pelivmu otci rodiny" mskho prva. Nejde proto
tak o otzku skutkovou, ale prvn, take lze oekvat, e konkrtn obsah
tohoto standardu bude postupn precizovn judikaturou (a ppadn i
pozmovn podle spoleenskho vvoje). Obecn lze ci, e jde o osobu
schopnou porozumt bnmu psanmu textu a zpsobilou zvit dopady
bnho prvnho jednn (jako je prodej majetku i pijet pjky) na jej
postaven v bnm asovm horizontu; ten zkonodrce na jinm mst ( 2000)
vymezuje dobou deseti let.

K odst. 2

V zkon se pomrn asto vyskytuje termn "vdomost" jako pedpoklad

uritho prvnho nsledku ( 620, 621, 879, 2767, 2075). Vedle ppad,
kdy je skuten vdomost pedpokladem takovho nsledku, jsou i ppady, kdy
zkon bere v vahu, zda nkdo mohl nebo musel o urit okolnosti nebo
skutenosti vdt, tedy vdomost presumovan. Tak nap. podle 431 jednn,
pi nm zstupce podnikatele pekro rozsah svho oprvnn, nezavazuje
podnikatele, jestlie druh strana o pekroen vdla nebo musela vdt.
Posouzen tto vdomosti bude mt vznam pro platnost prvnho jednn a bude
teba ji hodnotit hypoteticky, tedy s ohledem na 4 odst. 2, tj. s ohledem na
znalost druh strany s pihldnutm ke vem okolnostem vetn jejho postaven.
Bude nap. nutno pihldnout k pedchozm vztahm obou stran, k jejich
podmnkm, znalostem o podniku druh strany apod. Na druh stran nebude
teba prokazovat skutenou vdomost, protoe bude stait dkaz o tom, e z
okolnost vyplv nemonost nevdomosti. Prv prv vta tohoto odstavce
pevd obdobnm mechanismem poadavek reln vdomosti na vdomost
presumovanou a odvozenou z okolnost, jejich znalost se neprokazuje, ale
prokazuje se jenom nemonost jejich neznalosti.

Druh odstavec 4 nepouv konstrukci prvn domnnky, ale je

formulovn jako definice. Definice termn pat k prav interpretace a v tomto
smru tedy 4 odst. 2 navazuje na 2.

Podstatou zmru autora zejm bylo, abychom byli schopni ci, jakou
rove vdomosti je nutno poadovat, jestlie jin ustanoven vdomost
podmiuje njak nsledek. Vchodiskem m bt osoba vyhovujc poadavkm
prvho odstavce, tedy majc rozum prmrnho lovka a majc schopnost
bn jej uvat. Vdomost se potom m rozumt situace, kdy takovto osoba
vybaven prmrnmi intelektulnmi schopnostmi si osvoj urit informace,
kter odpovdaj konkrtnm okolnostem, jestlie poteba osvojen si takovch
informac j musela bt zejm. V prvku dvodnho "osvojen si" spatujeme
uritou zmrnou intelektuln poznvac aktivitu. Domnvme se vak, e
vdomost je teba rozumt i znalost daj, kter si takov osoba nijak vdom
neosvojovala, ale kter zskala pasivn v souvislosti s konkrtnmi okolnostmi,
pop. kter vyvodila ji ze svch pedchozch znalost. Dospvme tak k zvru, e
vdomost budeme rozumt bnou rove informac, kter zsk zmrn i bez
myslu prmrn inteligentn lovk v kontextu konkrtnch okolnost ppadu a v
kontextu jeho postaven. Kritriem posouzen tud bude:
- rozumov vysplost osoby

- veker okolnosti ppadu

- mra zejmosti informac s pihldnutm k postaven osoby

Pokud jde o okolnosti ppadu a postaven osoby, vznik otzka, zda mme
pihlet toliko k tzv. vnjm okolnostem, nebo i k okolnostem vnitnm. Odpov
na tuto otzku nen v zahranin civilistice zcela jednoznan. My se piklnme k
nzoru, e je teba zohlednit i ty vnitn okolnosti, kter nejsou soust osobnosti
danho lovka (tm bychom toti od abstraktnho, objektivizovanho hodnocen
ji pechzeli k hodnocen konkrtnmu, individualizovanmu). Okolnostmi
ppadu tak bude nap. i otzka stresu, spchu, komplikovanost nebo
jednoduchost problmu apod. Nebude jm ovem napklad rozruen zpsoben
silnou touhou nabt pedmt uskuteovanho prvnho jednn.

Postaven osoby me znamenat jej podzenost, profesionln zamen a

vztah k problematice nebo naopak postaven odpovdn osoby apod. Nepjde tu
ovem napklad ji o citovou zvislost na jinm.

Souvisejc ustanoven:

5, 419, 420, 1810 a nsl.

5
(Odborn pe)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 5):

Nco jinho je, bude-li se jednat o osobu, kter se veejn pihlauje k

uritmu povoln nebo stavu. Stavem se rozum skupina lid, kterou sice nelze
oznait jako skupinu pslunk uritho povoln, ale u nich se rovn
pedpokldaj zvltn znalosti, vlastnosti nebo schopnosti (nap. vojk v zloze,
student lkask fakulty, amatrsk sportovec apod.). Po osob, kter se takto

chov, lze dvodn poadovat, aby tak jednala s vyuitm tch nadprmrnch
znalost a dovednost a s takovou neobvyklou pelivost, jak vyaduje ona
profese nebo onen stav. V danm ppad nehraje roli, zda ten, kdo se takto
chov, m i nem pslun podnikatelsk oprvnn, je-li ho teba, ale to, jak jej
z jeho piinn vnmaj jeho partnei, zejmna klientela. Nechov-li se takov
osoba tak, jak vyaduje lex artis, mus nst ppadn nsledky. lo-li z jej strany
jen o pedstrn uritho zvltnho postaven, neme nikdo zpochybnit platnost
prvnch jednn pi t pleitosti uinnch, vyjma ppad, kdy se toho dovol
oklaman strana.

Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 5 je ve vztahu k nsledujcmu 6, 7 i 8 ustanovenm

zvltnm. Jeho smyslem je chrnit dobrou vru tetch osob. Tk se vak nikoli
tto ochrany v obecn rovin, jak vyplv z citovanch ustanoven, ale pomrn
zvltnho ppadu, kdy se nkdo jev svmu okol, vetn svch smluvnch
partner, na zklad svho "pihlen se" jako pslunk urit profese. S touto
pslunost si veejnost spojuje jistou rove odbornosti, kompetentnosti, kter
ovlivuje chovn tchto osob, kter takovmu lovku poskytnou svou dvru.
Zkon spojuje s profesionalitou vy mru odpovdnosti, protoe takov osoba
m obecnou povinnost odborn pe. Jestlie takov osoba nevynalo odbornou
pi, uplatn se domnnka nedbalosti ( 2912 odst. 2). Soud neme takov
osob snit povinnost k nhrad kody. Obecn zkaz zneuit postaven
podnikatele stanov 433. Postaven podnikatele podle 420 nen zvisl
napt na veejnoprvnm oprvnn k podnikn, ale na systematickm vkonu
innosti. Z tohoto hlediska tedy nebude mono uplatnit proti smluvnm partnerm
nedostatky veejnoprvnho charakteru. Celm tmto kontextem se vrazn
zvyuje ochrana dobr vry.

K odst. 2

Jestlie prvn odstavec nastavuje rove odpovdnosti profesionl, druh

odstavec zakotvuje ochranu tetch osob, kter jsou v dobr ve, proti poruovn
veejnoprvnch povinnost.

Formulace odstavce ukazuje, e se zejm m jednat o relativn neplatnost

prvnho jednn, jestlie nkdo jednal neoprvnn. Oproti 3a obch. zk., kter
jednoznan odmtal neplatnost nebo modifikaci kvalifikace prvnho konu z
dvodu nedostatku podnikatelskho oprvnn, prava podle obanskho

zkonku takov dsledky pipout, ale in je zvislmi na vli doten strany.

Formulace vak nen obvykl a jej interpretace me vzbuzovat pochybnosti. Je
jist, e druh strana se neoprvnnosti jednn me dovolat. Dovolat se
neplatnosti je zejm mon pmo u druh strany (neoprvnnho podnikatele),
a jestlie ta odmtne respektovat takov dovoln, je nutno uplatnit prvo u
soudu. Pokud by vak teba sm podnikatel chtl tvrdit, e prvn jednn je
neplatn, protoe nem podnikatelsk oprvnn, mohl by uspt, jestlie by
druh strana souhlasila. To by ovem odpovdalo zruen zvazku dohodou.

Tento druh odstavec se vak netk jenom ppadn neplatnosti, ale tak
povahy prvnho jednn. To je otzka zsadn odlin, protoe tu jde o to, e
prvn jednn by bylo platn, ale bylo by jinak kvalifikovno. Kvalifikace prvnho
jednn vak nen zvisl na vli stran, strany nemohou sv prvn jednn
libovoln kvalifikovat, a st si tud lze pedstavit kvalifikaci jako sankci. V praxi
vak mohou nastat ppady, na n mon ustanoven smuje, kde kvalifikace
prvnho jednn je ovlivnna povahou smluvn strany. Tak me bt tent
smluvn typ upraven s odchylnm reimem pro smlouvy uzavran mezi
podnikatelem a spotebitelem oproti smlouvm uzavranm neprofesionly. Jde
zejmna o smlouvy se spotebiteli ( 1810 a nsl.), v naem obanskm zkonku
tak o prodej v obchod ( 2158 a 2174), kter se li od obecn kupn smlouvy
( 2079 a nsl.). Jestlie by se neoprvnn podnikatel chtl vyhnout aplikaci
spotebitelskch ustanoven, nemohl by to uinit, i kdyby s tm spotebitel
souhlasil, protoe to vyluuje 1812 odst. 2. Toto ustanoven se vztahuje i na
pravu prodeje v obchod. Ani v tomto ppad by nemohl bt spotebitel zbaven
sv ochrany, dokonce i kdyby s tm projevil souhlas. Podobn kdyby se druh
strana chtla dovolat onch zvltnch ustanoven, nemohl by tomu neoprvnn
podnikatel zabrnit. Na rozdl od obchodnho zkonku ovem takov zvltn
pravidlo nen potebn. Jak eeno, definice podnikatele ji neobsahuje
poadavek veejnoprvnho oprvnn, take jeho nedostatek neme povahu
prvnho jednn ovlivnit.

V nkterch ppadech bude aplikace tohoto ustanoven problematick a

bude teba pomoci si vkladem souslov "doten strana". To toti na prvn
pohled ukazuje na druhou stranu danho prvnho jednn, tj. na jeho adresta.
asto ovem bude urit innost nkomu zakzna z dvod, kter by s takto
chpanm pravidlem nebyly kompatibiln. Tak napklad pedbn opaten me
zakazovat uritou innost za elem ochrany tet osoby, nikoliv adresta
prvnho jednn, kterm se tato innost uskuteuje. Je-li tomu tak, nebudeme
chpat adresta prvnho jednn jako dotenou stranu a pravidlo neaplikujeme.
Domnvme se obecn, e jde o pravidlo neuven formulovan. Podstatn lep
een te otzky nalezneme v obecn prav nsledk neplatnosti v 586 a
588.

Souvisejc ustanoven:

420 a 422, 433, 2912 odst. 2, 2953 odst. 2

6
(Poctivost)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 6):

Standardn obansk zkonky spojuj vkon subjektivnch prv a plnn

prvnch povinnost s kritriem estnosti a absence zl vle i podvodnho
myslu. Tak tomu je nap. v 242 nmeckho, l. 7 panlskho, l. 2
vcarskho, v l. 6:2 nizozemskho obanskho zkonku atd. Toto kritrium
poctivho a slunho uplatovn oprvnn i poctivho a estnho plnn
povinnost odpovd zsad estnho it (honeste vivere) chpanho jako jeden
ze zkladnch pkaz prva ji v justininskm kodexu (Inst. I, 3). etn evropsk
jazyky vyjaduj analogick poadavek vrazy, jako jsou Treu und Glauben
(vrnost a vra), good faith, bonne foi, buena fe, buona fede (dobr vra),
redelijkheid eb bil[l]ijkheid (poestnost a poctivost) atd. Vraz "dobr vra" vak
m ve zdejm prvnm jazyce ji svj osobit prvn vznam jako vnitn
(subjektivn) pesvden jednajcho o jeho vlastnm prvnm postupu, a tud
vraz good faith a jemu podobn nelze do etiny sprvn pevst jako dobrou
vru. Stalo-li se tak ji v nkterch ppadech mechanickm pekladem
cizojazynch text, jako nap. v 56 odst. 1 platnho obanskho zkonku,
vede to k nedorozumnm a ke scholastickmu rozliovn dobr vry v
subjektivnm a v objektivnm slova smyslu. Z toho dvodu se t zsada v nvrhu
vyjaduje formulac ukldajc kadmu jednat v prvnm styku poctiv.

Zrove se navrhuje stanovit, e nikdo neme zskat prvn vhodu,

jednal-li nezkonn nebo obmysln. Stejn prvn pravidlo, se mus uplatnit i ve
vazb na protiprvn stav se zetelem k osob, kter jej vyvolala nebo kter m
nad tmto stavem kontrolu. Ochranu je teba poskytnout naopak tomu, kdo jednal
v dobr ve. Mala fide nelze zskat prvem aprobovanou vhodu.

Vklad:

K odst. 1

Prv odstavec je mono chpat jako obecn ustanoven zakotvujc princip

dobr vry, pestoe z dvod vyloench v dvodov zprv uv vraz odlin
- "poctivost". Vysvtlen je vak nepesvdiv. Jestlie bychom chpali dobrou
vru v ostatnch jazycch jako objektivn na rozdl od subjektivnho eskho pojet
(kter jist nelze povaovat za nco zcela zeveobecnlho), pak by zejm
zaveden pojmu "poctivost" vedle n muselo bt povaovno tak za objektivn,
jak to zejm bylo zamleno v osnov novho obanskho zkonku.
Cizojazynou dobrou vru bychom museli pekldat jako poctivost a eskou
dobrou vru jako cosi bez ekvivalentu. Nezd se, e by takovto posun mohl
pispvat k dobr mezinrodn komunikaci.

Dokonce ani vaha o jakmsi "eskm pojet" dobr vry odpovdajc

subjektivnmu aspektu poctivosti nen bezvhradn platn. Sta se podvat na
eskou pravu nekal soute, kde zkonodrce v obchodnm zkonku (stejn
jako dvno pedtm v 1 zkona . 111/1927 Sb. z. a n., proti nekal souti,
kter jej inspiroval) nahradil "poctiv zvyklosti v prmyslu a obchod" uit v
esk verzi Pask unijn mluvy (vyhl. . 64/1975 Sb. ve znn vyhl. . 81/1985
Sb., l. 10bis odst. 2) "dobrmi mravy hospodsk soute", kter jsou chpny
jako ryze objektivn. Pohnutka k terminologick zmn tu bezesporu nebyla v
subjektivizaci terminologie.

Nahldneme-li do literatury a zejmna do srovnvac studie zpracovan

komis pro ppravu PECL a DCFR smluvnho prva EU, zjistme, e i zde je
konstatovno mnoho teoretickch nejasnost a absence obecn pijat definice.
Nejde zdaleka jenom o subjektivn a objektivn pojet dobr vry, ale tak o jej
pekrvn s pojmem ekvity. Je tak pravda, e nkter zahranin pravy termn
"dobr vra" odmtly nebo nahradily jinm. Vechno to vak zpracovatel
evropskch nvrh nepovaovali za dostaten dvod k oputn termnu "dobr
vra" na evropsk rovni a piklonili se ke stanovisku, e mn dleit je definice
dobr vry a dleitj je funkce, ji pln. Piklonili se tedy k pojet dobr vry jako
"oteven normy", kter m aktuln prvn vznam v ad kontext. Vechny
evropsk nvrhy proto s pojmem dobr vry operuj na ad mst. To povaujeme
za nejrozumnj een. Kdybychom mli opoutt vechny termny, o nich se
doktrna vyslovila rozporn, mnoho by nm z prvnickho slovnku nezbylo.
Soudci projevuj dostatenou schopnost pojet uritch prvnch termn
stabilizovat a vyloit. Odmtnout zakotven principu dobr vry jenom z dvodu
defininch rozpor vrazn ochud esk pojmoslov i komunikan schopnost
naeho prva. Dvodov zprva k 1813 vyjdila odpor k termnu "dobr vra"
velmi explicitn: "Vraz ?dobr vra' pouit dnes v 56 odst. 1 platnho
obanskho zkonku je anglicismus, kter je v kontextu esk prvn
terminologie matouc, nebo tento pojem je ve zdejm prvnm pojmoslov ji

obsazen a je chpn jako objektivn hodnocen vnitn pesvden urit osoby,

e je nco po prvu." Toto stroh a apodiktick odsouzen termnu neodpovdajc
realit, protoe je uvn zdaleka ne jenom v anglickm jazyce, nepsob
pesvdiv a jeho vsledkem je prv v 1813 naprosto nepesn definice
zneuvajcch klauzul odporujc evropsk smrnici.

Ploha nvrhu DCFR obsahujc definice jednotlivch pojm vslovn

vymezuje dobrou vru jako pojem objektivnho standardu chovn nebo jako
pojem subjektivnho mentlnho postoje "asto charakterizovanho absenc
vdomosti o nem, co kdyby bylo znmo, by ovlivnilo opan morlnost toho, co
bylo uinno" (Principles, Definitions and Model Rules of European Private Law,
DCFR, Sellier, Mnichov, 2008, s. 334). Citace ukazuje na zcela zeteln a zmrn
spojen objektivnho i subjektivnho pojet. Jinak eeno, nen pravdou, e by
"good faith" a dal cizojazyn ekvivalenty oznaovaly jen objektivn
koncipovanou dobrou vru. V ad zem jsou ob sloky smseny v jedinm pojmu.
Nkter zem se ovem o terminologick rozlien pokouej (nmeck "Treu und
Glauben" pro objektivn pojet, "guter Glaube" ve smyslu subjektivnm). Nejde
vak rozhodn o pstup vtinov i zeteln vhodnj. Slovy Y. Loussouarn:
"obecn k rozlien mezi objektivnm a subjektivnm [pojetm] nutno pistupovat
opatrn, nebo v kadm objektivismu je dl subjektivismu a naopak."
(Terminologie contractuelle commune, Socit de lgislation compare, Paris,
2008, s. 214.) Jestlie vylenme st z rozsahu nzvu do pojmu "poctivost", kter
navc nijak nedefinujeme, mezinrodn komunikaci tm spe zkomplikujeme.

Pedevm by bylo toti nezbytn vyjasnit, co znamen objektivn a

subjektivn pojet a zda je vbec prakticky mon aplikovat jedno bez druhho.
Objektivn pojet chpeme jako soubor pravidel chovn existujc nezvisle na
subjektu a mimo nj. Samotn takov soubor pravidel bez vazby na lidsk
chovn vak nem prvn vznam. Toho nabude teprve v souvislosti s chovnm,
kter je vdy subjektivn v tom smyslu, e je njak motivovno a voln
podmnno. Chovn jednotlivce pomujeme nikoli jeho osobnm pesvdenm
nebo jeho individulnm katalogem pravidel, ale tm, nakolik dodruje nebo
nedodruje tato obecn uznan, a tud objektivn, pravidla slunho a estnho
jednn. Subjektivn pojet by znamenalo, e rozhodujc vznam pro posouzen
souladu s principem dobr vry maj pravidla, kter si vytvoila, uznv a v
konkrtnm ppad respektuje urit osoba. Jako extrmn ppad mono ci,
jestlie je nkdo pesvden, e je slun lht druh smluvn stran, odpovdalo
by dobr ve lhan. Chovn jednotlivce pi zkoumn dobr vry bude asto
zviset na me a sprvnosti informac, jimi disponuje. To je vak okolnost, kter
sice ovlivn jeho dobrou vru, avak nejde o problm subjektivity nebo jej
objektivity. Jestlie nkdo jedn na zklad neplnch informac, nejedn ani
nepoctiv, ale ani ve zl ve.

Dichotomie termn "dobr vra" a "poctivost" se z toho dvodu jev jako

zbyten matouc a komplikujc komunikaci.

Budeme-li ptrat v literatue po smyslu vrazu "dobr vra", dojdeme ke

slovu "poctivost", kter oznauje v podstat tot, tedy zmr neklamat druhho,
jednat estn, usilovat jenom o dosaen dovolench cl dovolenmi prostedky,
chovat se v souladu se svmi zmry. Poctivost budeme rozumt soulad jednn
s prvem i morlnmi pedpisy. Podvme-li se do jazykovch slovnk, zjistme, e
termn "poctivost" je pekldn do jinch jazyk jako "pmost, estnost,
pravdivost, loajalita". Stejn tak jsou uvdna synonyma pro dobrou vru ("bona
fides", "bonne foi" nebo "good faith"). Otzka subjektivnho nebo objektivnho
pojet se tu pirozen neklade.

Tak je nap. dobr vra charakterizovna jako "pesvden, e se nalzme

v situaci odpovdajc prvu a vdom, e jednme, ani pokozujeme prva
druhho" (http://www.dictionnaire-juridique.com/definition/bonne-foi.php), co m
jak objektivn aspekt, protoe ono pesvden budeme porovnvat s objektivn
uznanmi pravidly, tak subjektivn aspekt, protoe jde o pesvden, tedy stav
mysli konkrtn osoby. Porovnn s ppadn odlinou stupnic hodnot tto osoby
asi nem valn vznam. Oddlit oboj pojet je tedy prakticky nemon.

Nedomnvme se, e by esk prvn praxe byla schopna nalzt jasn a

pouiteln dltko mezi poctivost a dobrou vrou, protoe termn "dobr vra" v
obanskm zkonku figuruje rovn a nalzme jej hned v nsledujcm 7.

Interpretanm doporuenm me bt jenom pihldnut ke kontextu kad

situace a k ustanoven pracujcmu s takovm termnem. Tak nap. v 1729 je
pouit termn "nepoctiv" pro ukonen smluvnch jednn bez spravedlivho
dvodu. Kontext ukazuje jednoznan, e aplikace zvis na postupu kontrahenta
v souladu s jeho subjektivnm zmrem, ale souasn e tento jeho zmr
budeme posuzovat podle objektivnch pravidel slunosti a estnosti - kdyby ml
(objektivn) spravedliv dvod pro ukonen kontraktace, jednal by poctiv. V
1787 odst. 2 je formulovno vodtko, e uren obsahu smlouvy m vst k
"poctivmu uspodn prv a povinnost", co bude jist teba deifrovat
nejenom jako objektivn poctiv, ale i subjektivn poctiv uspodn.

Je tedy dosti pravdpodobn, a dokonce to asi bude nejlep vchodisko, e

dobr vra a poctivost budou spe uvny synonymicky.

Pes uveden terminologick problmy je komentovan ustanoven velmi

pnosn v tom, e zakotvuje povinnost jednat poctiv i, chceme-li, v dobr ve.
To zna etit prva a legitimn zjmy druhho a jednat tak, jak je to podle stavu
vdom jednajcho slun a estn. Napklad nmeck prvn praxe byla
schopna takov pravidlo rozpracovat a dovst a k velmi detailnm povinnostem,
jakmi je napklad povinnost loajality spolenka ke spolenosti nebo povinnost
nevloit do adhezn smlouvy ustanoven, o nm vme, e by je druh strana pi
svobodnm vyjednvn nepijala. Vme, e nae prvn praxe bude podobn
dmysln. Jednn v dobr ve vyluuje jednn klamav a smujc k pokozen
druh strany. Nebrn ale uzavrn transakc v rozumn me vhodnch pro
jednajcho.

K odst. 2

Princip formulovan v tomto odstavci je pokraovnm principu dobr vry.

Uplatuje se zcela obecn v prvu soukromm i veejnm, deklaruje jej i prvo
EU. Odpovd latinskmu "nemo auditur propriam turpitudinem allegans" (nikdo
se neme dovolat vlastn hanebnosti). Angloamerick prvo zn doktrnu
estoppel, kter vyjaduje stejn princip. V eskm prvu se setkvme asto s
proheky proti tomuto principu. Tak zejmna ve smluvnm prvu, kde se smluvn
strana dovolv dvodu neplatnosti, jej do nvrhu sama zmrn vnesla, kdy
se pro ni zvazek stane tivm. Na to obansk zkonk reaguje jet zvltnm
579 odst. 1, kter pro oblast neplatnosti pravidlo opakuje. Jestlie v 3 odst. 2 je
vyjdeno jen mlo zsad a vce hodnot a cl, pak v 6 jsou formulovny prvn
principy, kter maj pro prvn stt klov vznam.

Souvisejc ustanoven:

579 odst. 1, 1729, 1730, 1792, 1793 a 1796, 1812, 1813

7
(Domnnka poctivosti a dobr vry)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 7):

Navrhovan ustanoven presumuje ve shod se vemi prvnmi dy

evropsk kontinentln tradice existenci dobr vry. Kdo dobrou vru popr, mus
v tom smru unst dkazn bemeno. Dosud platn obansk zkonk je vedle
obanskho zkonku Slovenska jedinm evropskm obanskm zkonkem, kter
obecnou zsadu presumpce dobr vry neupravil.

Vklad:

Dvodov zprva ve shod se zkonnm textem vysvtluje dikci jako

presumpci dobr vry. Presumpce dobr vry vak mus bt pokraovnm principu
dobr vry. Nejprve je teba dobrou vru poadovat, teprve pot m smysl jej
existenci presumovat. O problematickm vztahu k pojmu poctivosti byla ji ve
zmnka. Katalog zsad obsaen v 3 princip dobr vry neformuluje, nanejv
bychom mohli jistou souvislost vidt v psm. c) zakazujcm psobit jmu jinmu
zneuitm jeho nedostatku vku, rozumu nebo zvislosti i psm. d) ukldajcm
plnit dan sliby a smlouvy a pop. i f) zakazujcm odept nkomu, co mu po
prvu nle. Otzku vztahu k pojmu "poctivost" vyvolv samotn zkouman 7,
kdy k, e se m za to, e nkdo jednal "poctiv a v dobr ve". Tato dikce
ukazuje na rozdlnost, kter by mezi pojmy mla existovat, ani je jasn, v em
rozdlnost spov. Dvodov zprva to jednak jasn nek, jednak j nelze zkon
doplovat. Znn obou ustanoven tak zanechv terminologick zmatek. Asi
bude nutno pokusit se o objektivn pojet poctivosti, co by ovem znamenalo
subjektivn pojet dobr vry, m bychom nebyli v souladu se zahraninmi
definicemi, kter pojem dobr vry zpravidla takto nevyhrauj. Komunikace by se
ztila.

Ve citovan monografie kolektivu autor pod redakc M. Tomka (lit. .

1) na problm absence formulace principu dobr vry upozornila ji ped
schvlenm kodexu, avak i v tomto ppad bez spchu (s. 303). To jenom
potvrzuje, e kontinuita 6 a 7 nen na prvn pohled jasn a urit nen
legislativn vhodn posunout terminologii ve dvou po sob nsledujcch
ustanovench.

Pitom komentovan ustanoven terminologii velmi zatemuje: budeme-li

poctivost chpat ve smyslu zejm chtnm v 6, tj. jako poadavek mravnho,
ohleduplnho jednn, nedv dn smysl, pro bychom mli splnn takovho
poadavku presumovat. Zd se, e tu zkonodrce omylem zase smsil, co o
paragraf dve tak peliv rozliil. Tomu by odpovdalo i myln pesvden
autor, e jednaj "ve shod se vemi prvnmi dy evropsk kontinentln
tradice".

Pokud jde toti o argumentaci zahraninmi obanskmi zkonky, kterou

uvd dvodov zprva, podle n vechny evropsk obansk zkonky "zakotvuj
presumpci dobr vry", snadno zjistme, e nap. Code civil upravuje v l. 1134 v
rmci obecnch ustanoven o zvazcch povinnost plnit zvazky v dobr ve,
prvn domnnku obdobnou jako n 7 obsahuje a v l. 2274, kter se vak
tk jenom vydren movit vci: "La bonne foi est toujours prsume, et c'est a
celui qui allegue la mauvaise foi a la prouver." Systematick zaazen v
obanskm zkonku je tud ve srovnn s Code civil naprosto odlin. Pesto je
pravda, e presumpce dobr vry je ve francouzskm prvu obecn uznvna.

Tak vcarsk obansk zkonk otzku upravuje ponkud jinak, ne jak

bychom se mohli domnvat podle dvodov zprvy k obanskmu zkonku.
Jedn se zde o dva lnky, z nich prv zakotvuje pozitivn princip dobr vry a
zkaz zneuit prva (zcela shodn jako 8 ob. zk.) a teprve nsledujc
ustanoven upravuje prvn domnnku, avak odlin: prvn domnnka se m
uplatnit jenom v souvislosti s jednnmi, kde je s dobrou vrou spojen vznik nebo
inek prv, zatmco naopak se nelze dobr vry dovolat, jestlie by to bylo
nesluiteln s pozornost, kterou je mono vyadovat za danch okolnost. Jedn
se o tento text:

"Art. 2

1 Chacun est tenu d'exercer ses droits et d'excuter ses obligations selon
les regles de la bonne foi.

2 L'abus manifeste d'un droit n'est pas protg par la loi.

Art. 3

1 La bonne foi est prsume, lorsque la loi en fait dpendre la naissance

ou les effets d'un droit.

2 Nul ne peut invoquer sa bonne foi, si elle est incompatible avec

l'attention que les circonstances permettaient d'exiger de lui."

Konen i BGB zavd v l. 242 povinnost plnit zvazky v dobr ve (Treu

und Glauben). dnou presumpci dobr vry (v objektivnm i subjektivnm
smyslu) vak neobsahuje.

Je tedy patrn, e jako obecn pravidlo je v kontinentlnm prvu skuten

ptomn poctivost (v terminologii ob. zk.), nikoliv ovem jako domnnka, ale
jako povinnost resp. jako princip, tedy pesn ve smyslu 6 odst. 1 ob. zk.
Generalizovanou domnnku subjektivn chpan dobr vry v zahraninch
zkoncch nenalzme, s citovanou omezenou vjimkou zkonku vcarskho.

Vkladem tedy musme opravit terminologick omyl a z presumpce 7

poctivost vypustit, nebo takov domnnka by nedvala smysl. Zbv tedy
pravidlo, podle kterho se vdy presumuje dobr vra chpan subjektivn.
Jakkoliv o sprvnosti takovho pravidla mme siln pochybnosti, zkon v tomto
ohledu hovo jasn.

Souvisejc ustanoven:

3, 6 odst. 1

Z literatury:

Tomek a kol.: Czech Law between Europeanization and Globalization,

2010, s. 302 a nsl.

Kube: "Pirozen zsady prvn" a "dobr mravy" v obecnm zkonku

obanskm. In Randv jubilejn pamtnk. K stmu vro narozen Antonna
Randy, 1934, s. 395-422.

Mates, Matesov Kopeck: Pr poznmek k prav institutu dobrch mrav

v NOZ. BA, 2011, . 7-8, s. 26-32.

Tgl: O dobrch mravech. BA, 2011, . 7-8, s. 32-37.

8
(Zkaz zneuit prva)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 8):

Individualistick pojet soukromho prva m sv limity, kter nejobecnji

vyjaduje kritrium svobody jednotlivce, nebo svoboda jednoho kon tam, kde
zan svoboda druhho. Toto kritrium se projevuje i v tom, e nemlo prvnch
d bere zetel na ppady, kdy se osoba chov tak, e vykonv subjektivn
prvo jen zdnliv; toti tak, e dovolvajc se formy, kon za elem dosaen
nedovolenho vsledku. Zneuit prva (abusus iuris) je tak pojato jako
reprobovan chovn a jeho obecn zkaz jako jedna z vdch prvnch zsad,
kter nalezla sv vslovn vyjden v ad obanskch kodex ( 226, 242 a 826
nmeckho, l. 2 vcarskho, l. 11 a 15 tet knihy nizozemskho, l. 7
panlskho, l. 334 portugalskho, l. 7 qubeckho atd.), kter se v zvru 19.
a v prbhu 20. stolet piklonily k sociln koncepci subjektivnch prv a jejich
vkonu. Dokonce i zdej obansk zkonky z r. 1950 a platn obansk zkonk z
r. 1964 (v pvodn redakci) obecn zkaz zneuit prva obsahovaly, by s
obsahem ovlivnnm dobovou ideologi. Dnes podobn zkonn prava chyb
(formulace 3 odst. 1 platnho zkonku nevystihuje podstatu vci). To je
zvan nedostatek jednak vzhledem k tomu, e se jedn o nedostaten
promtnut stavnho principu zkazu zneuit vlastnictv (l. 11 odst. 3 Listiny),
jednak proto, e nejsou jasn stanoveny prvn nsledky zneuit prva, resp.
vkladem 3 odst. 1 platnho obanskho zkonku lze dospt k zvru o
absolutn neplatnosti konu, jm se prvo zneuv, co se ve svch dsledcch
me obrtit i proti druh stran.

Navren ustanoven bere v vahu dv zkladn pravidla: Neminem laedid

qui iure suo utitur (Kdo vykonv svoje prvo, nikomu nekod) a Mal enim iure
nostra uti non debemus (Nemme vak zneuvat svoje prvo). Z toho dvodu se
nezakazuje vkon prva, jm se prvo zneuv, nebo zneuit nen vkonem
prva, nbr jde o protiprvn (nedovolen) in, a proto mu nelze piznat ochranu.
Vzhledem k tomu, e i zkaz zneuit me bt zneuit, klade se draz na zkaz
in, kterm je prvo zjevn zneuito, protoe o naplnn skutkov podstaty
nesm bt pi prvnm posouzen pochybnost. Jedn se tedy o takov zneuit,
kter lze prokzat. Jsou-li pochybnosti, mus bt chrnn ten, kdo subjektivn
prvo m a dovolv se jej. Sankc za zneuit prva je odmtnut prvn ochrany
zdnlivho vkonu prva. M-li tedy bt sankce naplnna, zvis to, ostatn jako
ve vrazn vtin situac upravench soukromm prvem, na vli osoby

zneuitm prva doten. Navren prava je obecn, netk se jen majetkovch

prv, na n dopad l. 11 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (Listina v l.
11 odst. 1 vztahuje vlastnictv k majetku vbec, nikoliv jen k hmotnm
pedmtm), nebo ke zneuit prva me dojt a dochz i ve sfe prv
osobnch. Zvltnm ppadem zneuit prva je ikana jako chovn, jm se
prvo zneuv za tm urujcm elem, aby druh stran byla zpsobena koda.
Na ikanu pamatuj zvltn ustanoven pi prav vcnch prv a prv
obliganch.

Vklad:

V tomto ppad je dvodov zprva dosti podrobn a s jejm obsahem je

teba souhlasit. dn subjektivn prvo v lidsk spolenosti neme bt
neomezen, tak jako individuln svoboda nen ani v nejsvobodnj spolenosti
neomezen. Mez svobody jednotlivce je svoboda jinho a mez vkonu
subjektivnho prva jsou prva druhch. Zneuvajc vkon prva je za rmcem
tohoto prva, take ve skutenosti nejde o vkon prva, ale o protiprvn jednn.
Takov jednn neme povat prvn ochrany. Jin prvn princip k, e nikdo
neme tit z vlastnho protiprvnho jednn (viz ve). To je princip, kter brn
tomu, aby nkdo nap. dovolnm se neplatnosti zneuvajcho jednn ml z
protiprvnosti prospch. Absolutn neplatnost, z n by ml prospch ten, kdo
prvo zneuil, proto skuten neme nastat. Do prvnho vdom u ns tyto
principy stle jet nepronikly. Zjevn zneuvn prva nebo ten z vlastnho
protiprvnho jednn i obchzen zkona, kter se ani neskrv, je povaovno
za "ikovnost", kterou mnohdy ani veejnost neodsuzuje a soudy k n pistupuj
mnohdy smliv. Pitom se jedn o hrub protiprvnosti.

Ustanoven dosavadnho 3 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb. znlo: "Vkon prv

a povinnost vyplvajcch z obanskoprvnch vztah nesm bez prvnho dvodu
zasahovat do prv a oprvnnch zjm jinch a nesm bt v rozporu s dobrmi
mravy." Jestlie bychom se ptali, jak jsou dsledky poruen citovanho zkazu,
mohli jsme podle dosavadn pravy dospt jenom k absolutn neplatnosti a
povinnosti k nhrad kody. Takov posouzen vak mohlo narazit na druh
uveden princip (mohlo bt ve prospch zneuvajcho). I to je dobrou ilustrac
toho, e prvn principy se mohou dostat do rozporu a je v konkrtn situaci nutno
dt pednost jednomu z nich.

Naproti tomu ustanoven 265 obch. zk. bylo nov prav v 8 bli:
"Vkon prva, kter je v rozporu se zsadami poctivho obchodnho styku,
nepov prvn ochrany." Zkonodrce z tto redakce til ve prospch vci.
Vidme, e ani v jednom ppad zkonodrce nepouil pmo termn "zneuit
prva", pestoe se o n jednalo. Dikci v nov prav je teba dt pednost,

nmitky lze vak mt proti pvlastku "zjevn", kter vyvolv mnoho otzek.
Zneuit prva je tm vce zavrenhodn, m mn je zjevn. Proto bezpochyby i
nezjevn zneuit prva mus bt zbaveno prvn ochrany, pestoe je zajist
snaz takov dsledek vyvodit proti zneuit zjevnmu. Pokud bude zneuit
nezjevn, bude nutno v zen takovou jeho povahu prokazovat. Nen vak mon
dospt k zvru, e prv pro jeho nezjevnost nebo pro obtnost dkazu se mu
prvn ochrany dostane. Naopak - zneuit, kter je skryt nebo jeho dkazy jsou
znepstupnny, je zvanjm protiprvnm jednnm, kter mus bt
sankcionovno psnji, a to i v rovin soukromho prva. To vyplv i z principu
ochrany dobr vry.

Autoi uvdj, e pouitm tohoto slova chtli ci, e v pochybnostech o

zneuvajc povaze vkonu prva mu ochrana m bt piznna. Tm bychom
ovem velmi neuven vstoupili na pole prva procesnho, nebo jsou to jeho
nstroje (zejmna bemeno tvrzen a bemeno dkazn), je umouj nastolit
procesn pravdu dostatenou k hmotnprvnmu posouzen ppadu, a to
podstatn jemnji a spravedlivji, ne jak by inilo takto chpan slovo "zjevn".
Vklad dvodov zprvy jenom podporuje, co bylo eeno: existence pochybnosti
me svdit o promylenosti zneuit a o zvanosti poruen principu dobr
vry.

Termn "zjevn" mus z tohoto dvodu bt chpn jenom jako vraz

poukazujc na kvantitativn prvek zneuit, e tedy nejde o jaksi bezvznamn,
zanedbateln jednn i chovn. Jsme si ovem vdomi, e to znamen posun v
chpn pouitho termnu, protoe slovo "zjevn" bv v prvu pouito pro nco,
co je na prvn pohled patrn (nap. zjevn vady); jinak ovem nedomylenost
formulace peklenout nelze.

Souvisejc ustanoven:

1796

Dl 2
Uit pedpis obanskho prva

9
(Pedmt obanskho zkonku, zvyklosti)

prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.

JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 9):

Navren ustanoven vyjaduje jako vd pravidlo, e obansk zkonk je

kodex, tit vekerho soukromho prva, k nmu se sbhaj a pod jeho
vlivem jsou i vechna soukromoprvn ustanoven, by je obsahuj jin zkony
nebo dal pedpisy. To pirozen nen dno tm, e by zkonk (kodex) byl
formln pedpisem vy prvn sly ne "obyejn" zkon - nebo z hlediska jeho
prvn sly je i zkonk obyejnm zkonem - ale pedmtem pravy obanskho
zkonku a principem subsidiarity, tj. pravidlem, e ustanoven obanskho
zkonku jsou aplikovna na soukromoprvn pomry osob potud, pokud je
neupravuj speciln zkony.

Pojet obanskho zkonku jako univerzlnho kodexu a charty soukromch

prv sleduje dv zkladn opaten. Za prv se stanov, e obansk zkonk
upravuje osobn stav osob, a to fyzickch i prvnickch. Je tedy v dsledku toho
vyloueno, aby se prava statusovch otzek ocitla mimo obansk kodex. Za
druh se normuje, e obansk zkonk je zkonem subsidirn aplikovatelnm
pro cel soukrom prvo ve vech aspektech, o nich speciln soukromoprvn
pedpisy nestanov od obanskho zkonku odchylky.

Podle vzoru 10 rakouskho obanskho zkonku (ABGB) se pro okruh

obecnho soukromho prva vyluuje aplikovatelnost prvnch obyej jako
pramene prva. Z toho dvodu osnova nein rozdlu mezi prvnmi obyeji a
zvyklostmi a stav je vzjemn narove. Ze zvyklost lze odvozovat oprvnn a
povinnosti osob jen tam, kde na n zkon odke. V ostatnch ppadech mohou
slouit jen jako interpretan pomcka. Zvyklosti maj nepochybn znan
vznam v obchodnm styku tuzemskm i mezinrodnm. Pokud se jedn o
tuzemsk obchodn styk, poukazuje se na jeho zvyklosti ve zvltnch
ustanovench.

Vklad:

Obchodn zkonk odkazoval v 1 odst. 2 na obchodn zvyklosti. Obansk

zkonk v 9 odst. 2 stanov, e ke zvyklostem lze pihlet jenom tehdy,
dovolv-li se jich zkon. Obansk zkonk nepevzal pedchoz hierarchii

kodex, kter oproti obanskmu zkonku stav na ni rove jako zvltn

kodex zkonk obchodn, pestoe jak Nmecko, tak Rakousko (ale tak Francie,
Belgie, Lucembursko) tuto hierarchii kodex i nadle udruj. Dvodov zprva
zmiuje, e obyeje nejsou uznny jako pramen prva a msto nich mluv
kodifikace jenom o "zvyklostech". Obyej jako pramen prva mus splovat urit
nleitosti, kter od neuritho a flexibilnho pojmu "zvyklosti" nevyadujeme.

Hned nsledujc ustanoven pipoutjc analogii umouje vak tak

vychzet pi zaplovn mezer v prvu ze "zvyklost soukromho ivota", 545
spojuje s prvnm jednnm nsledky plynouc ze zvyklost a 558 stav v
prvnch jednnch mezi podnikateli obchodn zvyklosti dokonce nad dispozitivn
ustanoven zkona. Zvyklosti tak ve skutenosti v novm prvu velmi nabvaj na
vznamu.

Pojem zvyklost soukromho ivota nutno odliovat od obchodnch zvyklost

a asi tak od zvyklost obecn. Prv uveden termn se vyskytuje v obanskm
zkonku pomrn asto, jeho funkce se vak li od funkce obchodnch zvyklost.
Jestlie 10 pipout pouvat zvyklosti soukromho ivota pi vkladu v ppad
mezer v zkon, jedn se zejm o takovto "dovoln se zkonem", jak o nm
mluv 9 odst. 2. Problm ovem spov v tom, e v obojm ppad jde o zcela
obecn ustanoven, kter se v dsledku toho dostvaj do rozporu. Ml-li by bt
mezi nimi soulad, ml by 9 ci, e krom ppadu uvedenho v 10 odst. 2 lze
pout zvyklost jenom v ppad, e se na n zkon odvolv. Tak nap. pouit
obchodnch zvyklost me narazit na problm, zda jsou obchodn zvyklosti
"zvyklostmi soukromho ivota". Odpovme-li negativn, pak by nemohly bt
pouity, i kdyby lo o ppad zaplovn mezery v zkon ve smyslu 10 odst. 2,
ledae bychom pouili 558. Je vak tak nepochybn, e pojem zvyklost
"soukromho ivota" nen jasn. Obchodn ivot nen ivotem veejnm, rozdl by
proto mohl existovat jenom v ppad, e bychom jimi mysleli zvyklosti
soukromho osobnho ivota.

Obecn vzato, zvyklosti odliujeme, jak bylo zmnno, od obyej. Jde o

dlouhodob zachovvan zpsoby chovn (usus longaevus), o nich ovem jejich
uivatel nemusej bt pesvdeni, e je zachovvat mus (nevyadujeme tedy
opinio necessitatis). Ani dlouhodobost zachovvn pak nkte autoi (srov. nap.
V. Knapp, lit. . 1, s. 137) nepomuj stejn psn, jako v ppad obyeje.

Zvyklosti se pak jet dle od obyej odliuj tm, e nejsou povaovny

za pramen prva. Jak uvd A. Randa: "Od obchodnch obyej prvnch dobe
rozeznvati slu pouh zvyklosti [...]. Rozum se, e takov zvyklosti nejsou
pramenem prva. Ovem jsou dleitm zdrojem interpretace vle stran dle
bnho nzoru obchodnictva." (lit. . 2, s. 29)

To pak znamen, e existence zvyklosti nen otzkou prvn, a nen tedy

kryta principem iura novit curia. Znamen to, e zvyklost bude nutno dokazovat
stejn jako jakoukoliv jinou otzku skutkovou.

Souvisejc ustanoven:

558 odst. 2

Z literatury:

Knapp: Teorie prva, 1995, s. 137.

Randa: Soukrom obchodn prvo rakousk, 1894, s. 29.

10
(Analogie a prvn principy)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 10):

Zkladn instrukce k vkladu zkona dv 10.

Komplex pravidel shrnutch do tohoto ustanoven se zmrn, kategoricky,

a tak v logick nvaznosti na 3, rozchz s Robespierrovou maximou, e "slovo
soudn tvorba prva mus bt vymceno z naeho slovnku." Tato zsada je
totalitnmu prvnmu mylen blzk, jak je znmo rovn z nedvn esk
zkuenosti, pohchu i souasnosti. S tmito neblahmi tradicemi je nezbytn se
rozejt nejen s ohledem na jejich koeny, ani jen proto, e mylenka popen
soudcovsk tvorby prva ani v totalitnch prvnch systmech nena[la] pln
uplatnn, ale pedevm z toho dvodu, e snahy o je[j] prosazovn psob

retardan na juristick mylen i na celkovou prvn kulturu, vedou k

nespravedlnostem pi aplikaci prva, a tud i k sociln kodlivm efektm.

Pedn se pikazuje, nen-li vslovnho ustanoven, pout analogii (na

mysli se m analogia legis). To je tradin juristick een pkazu nalzt v zkon
i jeho latentn obsah, kter m sv koeny ji v zkonodrstv josefnsk doby.
Nvrh 10 odst. 1 pejm dosavadn konstrukci 853 stvajcho obanskho
zkonku.

Ale i ppady, pi nich nen analogie legis pouiteln, mus bt njak

vyeeny, protoe i za tto situace je zejm, e prvo mlet neme. V tchto
ppadech se pouvaj obecn zsady prvn nebo analogie prva (analogia iuris),
co je v podstat tot. Oboje otvr prostor pro praxi pli mlhav. To me vst
k nepedvdatelnm zvrm a arbitrrn libovli. een nabz obansk zkonk
vcarska (ZGB) v l. 1, kde stanov podmnky, za nich soudce me a priori
formulovat prvn normu (prvn pravidlo, jak by vytvoil, kdyby byl sm
zkonodrcem), podle n ppad posoud. Jde vlastn o metodu vyplovn
nezamlench mezer v zkon. To[mu]to pojet odpovd, e zkon stanovuje
prvn pravidla povechn jako obecn, e je vak teba pamatovat a mt een i
pro ppady, kdy se "pihod nco mimopovechnho, a tehdy je sprvn, aby
tam, kde zkonodrce, ponvad mluvil veobecn, nco opominul a pochybil,
opominut opraviti, jak by ekl i sm zkonodrce, kdyby byl ptomen a jak by
ustanovil, kdyby o tom vdl" (Aristoteles, Etika Nikomachova, Rezek, Praha
1996, str. 146).

Doslovn pevzet l. 1 ZGB vyvolalo pi projednvn diskuse a nesouhlas

s jeho formulac, nikoli vak s vcnm obsahem a nvrhem vcnho een. To
ostatn nalz uplatnn i pi stvajc judikatorn praxi a pitakv mu desetilet i
prvn nauka (srov. prce V. Kubee, V. Knappa, A. Gerlocha, Z. Khna a dalch).
Pi soudnm dotven prva a vyplovn mezer v zkon vak nen mon
ponechat voln pole rozmaru nebo libovli. Proto se navrhuje uloit, aby se prvn
ppad posoudil podle princip spravedlnosti i zkonnch zsad a s pihldnutm k
stavu prvn nauky i ustlen rozhodovac praxi. Vsledkem m bt dobr
uspodn prv a povinnost se zetelem k zvyklostem soukromho ivota, tedy
rozhodnut podle pravidel ekvity, rozhodnut rozumn, nikoli slep nsledovn
maximy fiat iustitia, perreat mundus (a zvtz spravedlnost, i kdyby svt vzal za
sv). Navren znn druhho odstavce nenaizuje, aby soudcovsk stanovisko
odpovdalo dosavadn soudn praxi nebo doktrn, mus vak vychzet z jejich
znalosti a bt nleit vyargumentovno. Akoli nvrh zkonku pedpokld
soudcovsk dotven prva, stanov mu zrove jist meze, protoe nvrh
nechce opustit limity kontinentlnho prvnho systmu.

Vklad:
K odst. 1

Podle dvodov zprvy pejm v prvm odstavci zkoumanho ustanoven

obansk zkonk konstrukci 853 zk. . 40/1964 Sb.: "Obanskoprvn vztahy,
pokud nejsou zvlt upraveny ani tmto, ani jinm zkonem, se d
ustanovenmi tohoto zkona, kter upravuj vztahy obsahem i elem jim
nejbli." Redakce tohoto ustanoven se vak v mnoha smrech li od novho
10 odst. 1. V pedchoz prav se jednalo jenom o analogii legis, jak konen
dvodov zprva konstatuje, avak v 10 odst. 1 se mluv jenom o posouzen
podle "ustanoven... nejbliho", ani je eeno, e m jt o ustanoven tohoto
zkona. Analogie iuris by mohla bt charakterizovna stejn, jestlie bychom se
podreli doslovnho vznamu neobsahujcho specifikaci pramene onoho
pouitho ustanoven. Z tohoto hlediska byla dikce 853 zk. . 40/1964 Sb.
pesnj. To plat o to vc, e zmrem, jak plyne z dvodov zprvy, bylo upravit
analogii iuris a v nsledujcm odstavci. Nen pesn ani vyjden v dvodov
zprv, e pouit obecnch zsad a analogie iuris je vlastn tot. Analogie iuris
byla povaovna za ppustnou i v totalitnm obdob, ale jist j nebylo mnno
pouit obecnch princip. Analogie prva me bt chpna i velmi pozitivisticky
jako pouh monost aplikovat ustanoven jinho zkona na situaci

v dotenm zkon neeenou (to mohlo bt zvl praktick pi paraleln

existenci nkolika soukromoprvnch kodex, kter nebyly chpny jako
hierarchicky uspodan). Teprve odlin politicko-filosofick zklad prvnho
systmu posunuje pojet analogie k vt i, avak ani v tomto kontextu
nebudeme postup podle prvnch princip chpat jako analogii. Analogie
znamen vdy a jenom, e pouvme pravidlo uren pro jin ppady na
konkrtn ponkud odlin ppad, zatmco pouit principje pmou aplikac
obecnho standardu na situace een i neeen konkrtnmi ustanovenmi.

V 10 m zkonodrce na mysli situace zkonem neeen, kde pouit

princip je mon, ale nepjde o analogii. V 2 jsou upravena pravidla pro
interpretaci, kde budeme pouvat prvn principy pro een situac upravench
zkonem. Ani tam samozejm nepjde o analogii.

Mezi uitm analogie a zsad, na nich je pozitivn prvo vystavno, ovem

pece existuje styn bod, kter zejm autory k podobnmu smovn pivedl.
V obou ppadech toti hledme nevyenou vli zkonodrce: sname se zjistit,
jak pravidlo by stanovil, kdyby mu zkouman ppad piel na mysl. V ppad
analogie k tomu pouvme pozorovn zpsobu, kterm e ppady obdobn
(co nutno neztrcet ze zetele pi hledn mez analogie), v ppad uit zsad

pozorovn zpsobu, kterm zkonodrce vbec k vytven pravidel pistupuje.

Vchoz mylenkou je, e prvo nen toton s artikulovanou vl zkonodrce.
Protoe prvo je irokm souborem pravidel vetn prvnch princip, kter
dvaj pravidlm rmec, a vetn implicitnch pravidel vzniklch spontnn bez
vle zkonodrce, je mono popt existenci mezer v prvu. Z toho pak logicky
vyplv, e soudce, kter zapluje zkonodrn mezery, prvo nevytv, ale
nalz. Z toho rovn vyplv, e soudce naprosto nen voln v tomto nalzn,
ale mus respektovat zmnn rmec, jak to vyjaduje druh odstavec 10.

Formulace v 10 vak je jin ne dosavadn ve citovan prava, kter

vslovn mluvila o neupravench vztazch. Nov vyjden "Nelze-li prvn ppad
rozhodnout na zklad vslovnho ustanoven" napovd, e smuje podstatn
dle. Nemonost rozhodnout podle vslovnho ustanoven toti nemus vyplvat
jenom z absence takovho ustanoven, ale tak z kontextulnch dopad aplikace
existujcho ustanoven, kter se v konkrtnm ppad mohou jevit jako
nepijateln (nap. pro rozpor een s poadavkem 2 odst. 3), nebo z dvodu
rozporu mezi dvma pravidly. Znamenalo by to oteven cesty ke kreativit, je by
mohla jt i contra legem v souladu s Dworkinovou analzou, e pravidlo mus bt
aplikovno, nebo vyloueno, zatmco protiec si principy je nutno pomovat
podle jejich zvanosti v konkrtnm ppad a zvolit, kter z nich je teba pout.
Zkonodrce mon takov zmr neml, ale formulace je velmi voln a me
mt uiten dopad.

K odst. 2

V 10 erp autor osnovy obanskho zkonku z 7 o. z. o.: "Nelze-li

prvn ppad rozhodnouti ani podle slov, ani z pirozenho smyslu zkona, jest
hledti k podobnm ppadm v zkonech zejm rozhodnutm, a k dvodm
jinch, s tm pbuznch zkon. Zstane-li prvn ppad jet pochybn, mus
bti rozhodnut podle pirozench zsad prvnch, se zetelem k okolnostem
peliv shrnutm a zrale uvenm." Otzku, co se m rozumt pirozenmi
zsadami prvnmi, si kladli autoi ji v dob innosti obecnho zkonku
obanskho a my si ji dnes musme klst znovu s ohledem na obansk zkonk .
89/2012 Sb. Je to potebn i proto, e prvn praxe ani po dvaceti letech nenalz
dostatenou schopnost odliit od sebe vzanost prvnmi principy a rozhodovac
libovli. Byl tak zkoumn vztah mezi pirozenmi zsadami prvnmi a dobrmi
mravy, kter byly doplnny do obecnho zkonku obanskho a tet dl
novelou (nazen . 69/1916 . z.) pod vlivem BGB.

Samotn odvoln se na pirozen zsady prvn je vak velmi vznamnm

prvkem koncepce celho kodexu, jak u bylo ve zmnno. Ukazuje na odvrat od
prvnho pozitivismu, na pojet neztotoujc zkon a prvo a pipoutjc, e i

mimo kodex existuj urit zsady, je musme aplikovat a je umouj obansk

zkonk doplovat v interpretan a aplikan praxi. Prvo EU ovlivuje esk
prvo stejnm smrem.

Obansk zkonk vak k analogii a pirozenm zsadm dopluje, e se

m tak pihldnout ke zvyklostem soukromho ivota, stavu prvn nauky a
ustlen rozhodovac praxi. Kritriem pro pouit vech tchto zdroj m bt
vsledek spovajc v dobrm uspodn prv a povinnost. Ve sv podstat to
znamen vzvu, aby soudce zkoumal vechny argumenty, jestlie jimi potebuje
podpoit to, co podle svho nejlepho svdom povauje za dobr uspodn
prv a povinnost, je to vzva osvcenmu a kompetentnmu soudci, nikoli
vyjden vzanosti doktrnou. Znamen to ovem tak, e by soudce neml, a
dokonce e nesm pout doktrinln nebo judikaturn zdroje, jestlie by k
takovmu vsledku nevedly. Tm ns zkonodrce vrac k rozhodujc loze
(abstraktnho) rozumnho soudce, kter bude muset posoudit, zda zvr, k
nmu dospv, odpovd pedevm onm zsadm spravedlnosti a zsadm, na
nich spov kodex. Takov stanovisko je soust koncepce prvnho sttu. Z
formulace ustanoven urit nelze usuzovat ani na zvaznost judikatury. Takov
zvr je v souladu nejen s dvodovou zprvou, ale i s vazbou na inspiran
ustanoven vcarskho obanskho zkonku.

V tomto ustanoven je tak eena role zvyklost. Stav se na rove nauky a

rozhodovac praxe. To musme vidt v kontextu se zmnnm 558 odst. 2
upravujcm vznam obchodnch zvyklost. Jedn se o zvltn ustanoven pro
oblast "prvnho styku podnikatel", tedy ustanoven obchodnprvn povahy
zen jenom na vztahy mezi podnikateli navzjem. Tam by mlo platit, e
obchodn zvyklost m pednost ped dispozitivnmi ustanovenmi zkona. Nutno
ovem nezapomnat, e obchodn zvyklosti nejsou toton se zvyklostmi obecn.
V obchodnm ivot vak hraj mimodn zvanou lohu, stvaj se implicitn
soust obsahu zvazkovch vztah.

Druh odstavec zkoumanho ustanoven stav vedle sebe "principy

spravedlnosti" a "zsady, na nich spov tento zkon". I kdy pipustme velmi
siln pekrvn obou pojm, musme si poloit otzku, zda existuje v uritm
rozsahu tak jejich netotonost. Zsady, na nich spov tento zkon,
bezpochyby nejsou jenom ty, je zkonk explicitn formuluje ( 2, 3, 6, 8).
Zkonk tedy spov v irokm rozsahu na zsadch spravedlnosti, explicitn se
odvolv na Listinu zkladnch prv a svobod a "stavn podek vbec" ( 2) a
rovn na takto chrnn hodnoty. Z toho se zd vyplvat, e uveden rozlien
je spe jistou zkonodrnou mnohomluvnost ne vyjdenm skuten rozdlnch
kategori.

Pojem "principy spravedlnosti" me bt sm o sob zdrojem velmi

rozshlch spekulac a literatura k nmu pekypujc kontradikcemi je vce ne
hojn. Uvedeme-li jako pklad charakteristiku princip spravedlnosti podanou J.
Rawlsem, jist s n mnoz nebudou souhlasit: maximln politick svoboda
sluiteln se stejnou svobodou druhch a nerovnost zdroj nepekraujc mru
nezbytnou k prospchu len spolenosti, kte jsou na tom nejh (lit. . 2, s.
48). Jsou i jin pojet, s nimi by se mon mla interpretace vypodat, co
zpravidla in jakmsi spe instinktivnm zpsobem. Nen jist udivujc, e
nahldnut do dla J. J. Burlamaquiho o principech pirozenho prva z roku 1821
nebo do dla Pufendorfova (1632-1694) i Grotiova (1583-1645) pinese velmi
rozdln pohledy. Pohled praktickho soudce se zsadn li od pohledu prvnho
teoretika a je vhodn vyhnout se smovn obojho. Soudce se pravdpodobn
vyhne sloitm filosofickm vahm a sprvn pochop "principy spravedlnosti"
jako pravomoc rozhodnout ppad podle ekvity, tedy v souladu s jeho vlastnm
citem pro spravedlnost. Na tom nen nic patnho, ml by ovem v odvodnn
vysvtlit, pro se mu jm zvolen een jev jako spravedliv a jak by byla
spravedlnost naruena eenm jinm.

Komentovan ustanoven ped ns klade jet jednu otzku, toti rozsah

jeho aplikovatelnosti: ustanoven m na mezery v prvu i pesnji mezery v
zkon. Viktor Knapp sprvn poukazoval na to (nap. lit. . 1, s. 66 a nsl.), e
formln logicky mezery v zkon existovat nemohou, nebo ve, co nen
zakzno, je dovoleno a nikdo neme bt nucen init, co mu zkon neukld.
Pokud tedy neexistuje norma, podle kter by ml bt nkdo k nemu povinen,
jednodue k tomu povinen nen a ppad lze rozhodnout.

Takov formln logick een ovem odporuje praktick spravedlnosti,

kdy se nejednou cit pro spravedlnost vzpr akceptovat jeho vsledek. Mezery v
zkon existuj, a chceme i ne.

Tm, e zkonodrce uznv v komentovanm ustanoven mezerovitost

svho dla, neguje uveden formln logick zvr, i pesnji toto pravidlo
otevr. Upozoruje ns na to, e jeho mlen v uritm skutkovm ppad nesm
bt automaticky chpno jako oteven cesty ve zmnnm zkladnm
pravidlm (co nen zakzno, je dovoleno atd.). Me jt tak o pouh explicitn
nepedvdn takov situace.

Jinak eeno, zjistit, zda jde v danm ppad o mezeru v zkon, ji nutno
vyplnit postupem dle komentovanho ustanoven, znamen interpretovat mlen
zkonodrce. Obvyklm vkladovm postupem (popsanm v 2) posoudme, zda
zkonodrce mlel, protoe situaci upravit nechtl (chovn mlo bt dovoleno,
povinnost nemla bt uloena), nebo protoe na ni nepomyslil. Ve druhm

ppad pjde o mezeru v zkon, ji bude nutno zaplnit. (Nepjde ovem o

mezeru v prvu, nebo njak prvn pravidlo pro takov ppad mme - je
obsaeno prv v komentovanm ustanoven, resp. v pramenech, na n
odkazuje.)

Tm se soudci otevr nemal prostor, kter mu dosud chybl. Tak napklad

vznikne-li nkomu koda v situaci, ji pod dn zkonem upraven ppad
odpovdnosti nelze ani analogicky subsumovat, musel dosud soudce jakoukoliv
alobu pokozenho bez dalho zamtnout. Nov me dospt k zvru, e
takov een neodpovd vli zkonodrce - pro rozpor s 2 odst. 1 nebo 3. Pak
bude moci pslunou odpovdnost dovodit podle pravidel uvedench v 10 odst.
2.

Souvisejc ustanoven:

2, 6, 7, 558 odst. 2

Z literatury:

Knapp: Teorie prva, 1995, s. 66 a nsl.

Rawls: Teorie spravedlnosti, 1995, s. 48.

Kube: "Pirozen zsady prvn" a "dobr mravy" v obecnm zkonku

obanskm. In Randv jubilejn pamtnk. K stmu vro narozen Antonna
Randy, 1934, s. 395-422.

11
(Pimen pouit ustanoven o zvazcch)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 11):

Nvrh zaadil do tvrt sti souhrn ustanoven o vzniku, zmn a zniku

soukromch prv a povinnost obligan povahy, zejmna ustanoven o smlouv.
Stalo se tak z toho dvodu, e smlouva m klov vznam pro vznik zvazk.
Ustanoven o smlouv, zajitn zvazku, splnn dluhu a etn dal z tohoto
okruhu jsou vak aplikovateln i na prva a povinnosti plynouc z ustanoven v
jinch stech nvrhu, jako i dalch prvnch pedpis soukromho prva. Proto
se navrhuje veobecnm odkazem na pouitelnost tchto ustanoven poukzat.
Vzorem je obdobn een zvolen vcarskm obanskm zkonkem (ZGB) v l.
7.

Vklad:

Zaazen obshl obecn sti do obanskho zkonku pin problm

systematickho roztren ady navzjem zce propojench prav, jak o tom byl
podn vklad ve. Tak prava prvnch skutenost a zejmna prvnch jednn
je velmi zce spjata se smluvnm prvem. Systmy, kter nevyleuj obecnou
st v kodexu, mus tak elit nelehkm otzkm, nap. kam zaadit obecnou
pravu prvnch jednn, kter nemaj vznam jenom pro obligace. esk
zkonodrce, jak ji bylo zmnno, zvolil variantu kodexu s obecnou st, navc
mimodn obshlou. Smluvn prvo vak musel zaadit do sti o obligacch, byv
si ale souasn vdom, e v mnoha smrech svm dopadem rmec obligac
pesahuje. V 11 se pokusil rozpor vyeit odkazem na pimen pouit
ustanoven obecnho obliganho prva. Termn "pimen" (na rozdl od pouit
"obdobnho") v legislativn technice znamen, e nejde o pmou aplikaci, ale
aplikaci pizpsobenou rozdlnostem ppadu. Nutno ovem poznamenat, e l. 7
vcarskho obanskho zkonku nen shodn, nebo k, e ustanoven o
uzavrn, incch a zniku smluv jsou aplikovateln tak v jinch oblastech
civilnho prva. Kontext vcarskho kodexu je odlin, protoe obecn
ustanoven taj jenom 10 lnk, hned pot nsleduje kniha o osobch, take
nejde o sladn obecn sti s st zvltn, ale naopak o rozen pravy
smluvnho prva i na ostatn oblasti civilnho prva pi absenci sti obecn.
Vezmeme-li v vahu, jak abnormln obshl je obecn st obanskho
zkonku a e navc bylo pevzato toto vcarsk een, vidme, e systematicky
je obansk zkonk velmi nevyven a pebujel.

Pestoe lze povaovat zkouman ustanoven za pnosn, jeho absence by

na vci mnoho nezmnila. Je toti spe otzkou zpsobu argumentace, zda se
budeme oprat o takovouto explicitn klauzuli, nebo zda ns ke stejnmu vsledku
dovede princip analogie legis, jej formuluje 10 odst. 1. Prv tato hypertrofie
ustanoven mon docela zajmavch a uitench, v zsad vak zcela
zbytench zpsobuje nadmrn rozsah a malou pehlednost kodifikace.

Dl 3
Ochrana soukromch prv

12
(Prvo na soudn ochranu)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prvo na soudn ochranu (1 a 8)

II. Civiln proces (9 a 12)

Z dvodov zprvy (k 12):

V prvnm stt m osoba doten ve sv soukromoprvn sfe prvo

dat po sttu zvazn, aby se j dostalo inn, a tedy mj. i vasn pomoci. V
prvnm stt m prvoadou lohu v tom smru soud a v ppadech zvl
stanovench poppad i jin orgn veejn moci.

Je-li tu takov orgn nadan veejnou moc, pak mus dbt, aby se tomu,
kdo se na nho obrac, dostalo vasnho rozhodnut odpovdajcho zkonu.
Nepostupuje-li k tomu povolan veejn moc takto, jestlie s rozhodnutm otl,
pak se osoba, kter se na soud nebo sprvn i jin orgn obrac, ocit ve stavu
nejistoty a trp tm jmu. Z toho dvodu toto ustanoven vyaduje, aby pslun
orgn postupoval tak, aby osoba doadujc se rozhodnut nezstala ve stavu
nejistoty po dobu nemrnou povaze konkrtnho ppadu. Odepenm
spravedlnosti pirozen nen vydn rozhodnut, kterm se navrhovateli nevyhov,
ale ppad, kdy veejn moc nekon, a podle zkona a povahy vci konat m.

I. Prvo na soudn ochranu

Ustanoven upravuje prvo na soudn ochranu. Soudn ochrana prv je

zkladn zpsob ochrany prv v soukromm prvu (vjimen je v soukromm
prvu mon i svpomoc - viz 14 a vklad k nmu).

Povaha soukromoprvnch subjektivnch prv a zsady soukromho prva,

zejmna zsada autonomie vle a rovnosti osob soukromho prva, uruj
podobu een stet (konflikt), kter v soukromoprvn oblasti vznikaj. Rovnost
je jednm ze zkladnch princip soukromho prva. V ppad konfliktu o prvo
neme proto dn z osob konflikt jednostrann vyeit (princip nemo iudex in
causa sua neboli nikdo neme bt soudcem ve vlastn vci). Nedoshnou-li
osoby, mezi nimi je spor o prvo, dohody, pichz v dsledku zmnn zsady
rovnosti v vahu jedin monost. Mus se obrtit na autoritu, kter je vi nim
obma v nestrannm postaven, a dat, aby jejich spor o prvo autoritativn
(zvazn a vynutiteln) rozhodla. Postaven subjektu s moc autoritativn
rozhodovat spory o prvo m pro soukrom prvo zsadn soud. Vjimen vak
mohou bt k een spor o prvo v soukromm prvu oprvnny i jin subjekty
(nap. rozhodci nebo rozhod soudy).

Soudy jsou zvltn orgny veejn moci, jejich prostednictvm pln stt
svou funkci - vykonv soudnictv (poskytuje soudn ochranu subjektivnm
prvm soukromoprvn povahy). Zkladnm zpsobem ochrany subjektivnch
prv soukromoprvn povahy je proto ochrana soudn.

Soudn ochrana subjektivnch prv se realizuje v zen nazvanm civiln

proces (nebo obanskoprvn zen), a to na zklad aktivity osoby, jej prvo
bylo porueno nebo ohroeno (to plat pro zen sporn, o kterm bude
pojednno ne). Soudy poskytuj ochranu subjektivnm soukromm prvm v
rmci sv pravomoci. Pravomoc soudu vyplv z procesnch pravidel, kter jsou
upravena v zkon (platn obansk soudn d vymezuje civiln pravomoc soud
v 7, tzv. dlenou pravomoc v 8). Prvo na soudn ochranu lze t vyjdit jako
prvo kadho obrtit se na soud a dat, aby soud poskytl ochranu
subjektivnmu soukrommu prvu svm autoritativnm, tj. zvaznm a
vynutitelnm rozhodnutm. Ochrana subjektivnch soukromch prv mus bt
spravedliv a inn; t cl sleduje i prvo na spravedliv proces ve smyslu l.
36 odst. 1 Listiny.

Prvo na soudn ochranu (a prvo na spravedliv proces) zaruuje

jedincm, e veejn moc zajist systm ochrany subjektivnch soukromch prv,
tj. zajist existenci justinch instituc a jejich dnou innost. Na tomto systmu
se krom soud podlej i dal subjekty (advokti, noti, soudn exekutoi, sttn
zstupci). Role tchto instituc v justinm systmu je rzn. Jedin soudm vak
nle o subjektivnch soukromch prvech autoritativn, tj. zvazn a

vynutiteln, rozhodnout. Z prva na soudn ochranu vyplv povinnost sttu

(veejn moci) existenci a dnou innost tchto instituc zajistit. Prvo na soudn
ochranu je zakotveno i v ad mezinrodnch dokument pijatch na pd OSN
nebo Rady Evropy.

Prvo na soudn ochranu, resp. prvo na spravedliv proces, zakotvuje

stavn podek esk republiky (l. 36 odst. 1 Listiny). Ze zakotven prva na
soudn ochranu v stavnm podku vyplv, e je-li toto stavn zakotven
prvo porueno, me se jedinec dovolvat ochrany tohoto prva v zen ped
stavnm soudem esk republiky.

Prvo na soudn ochranu, resp. prvo na spravedliv proces, zakotvuje

rovn Evropsk mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (l. 6). To
dv kadmu jedinci monost obrtit se na Evropsk soud pro lidsk prva ve
trasburku. Evropsk soud pro lidsk prva se bude na zklad takov stnosti
zabvat otzkou, zda soudn ochrana subjektivnch prv soukromoprvn povahy
byla stovateli poskytnuta v souladu s Evropskou mluvou.

Soudn ochran subjektivnch soukromch prv nemohou stt v cest

dn nepimen pekky tak, aby kad mohl prva na soudn ochranu reln
vyut. Prvem na spravedliv proces je tedy mono rozumt rovn podmnky,
kter jsou kladeny na soud, soudce a na procesn pravidla, kter ve svm
souhrnu zaruuj, e soudn ochrana prv bude spravedliv a inn.

II. Civiln proces

Soudn zen, ve kterm se soudn ochrana subjektivnch soukromch prv

poskytuje, se oznauje jako civiln proces (nebo obansk soudn zen).
Podstatou tohoto zen je innost soudu a procesnch stran uskuteovan v
rmci procesnch pravidel upravench v kodexu civilnho procesu (v obanskm
soudnm du), kter vyst v autoritativn rozhodnut soudu. Soud poskytuje
ochranu subjektivnm soukromm prvm svm autoritativnm rozhodnutm.
Takov rozhodnut je zvazn a vynutiteln i proti vli toho, komu z nj vyplv
povinnost. Stejn inky, jak m soudn rozhodnut, piznv esk prvn d i
rozhodm nlezm ( 28 odst. 2 zkona . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o
vkonu rozhodch nlez).

Zsady, kter ovldaj soukrom prvo, nachzej svj odraz i v civilnm

procesu. Proto m civiln proces dv zkladn podoby: zen sporn a zen
nesporn.

Sporn zen je zenm, v nm se typicky uskuteuje ochrana

subjektivnch soukromch prv. Toto zen me bt zahjeno vlun jen
podnm aloby, tj. na zklad aktivity osoby, kter tvrd, e jej prvo bylo
porueno nebo ohroeno. astnci zen maj v tomto typu zen postaven
vzjemnch odprc. Sporn zen je ovldno zsadami, kter odpovdaj
povaze klovch zsad soukromho prva, tj. zejmna autonomii vle a rovnosti.
Jde pedevm o zsadu dispozin a o zsadu projednac. Zsada dispozin
svuje zen a jeho pedmt do rukou procesnch stran. Strany mohou zenm a
jeho pedmtem disponovat, protoe svmi procesnmi kony rozhoduj o tom,
zda zen bude probhat nebo nikoli a co bude jeho pedmtem. alobce podnm
aloby zen zahj a vymezenm svho nroku a okolnost, ze kterch jej
vyvozuje, ur pedmt tohoto zen. alobu me v prbhu zen zmnit, vzt
zpt anebo uzavt s protistranou soudn smr. Zsada projednac uruje podl
procesnch stran a soudu na zjitn skutkovho stavu ppadu. Strany sporu maj
v zen zkladn povinnosti tvrdit relevantn skutenosti (povinnost tvrzen) a
povinnost nabdnout ke svm tvrzenm dkazn prostedky (povinnost dkazn).
Tmto povinnostem odpovdaj odpovdnosti procesnch stran, oznaovan jako
bemena, tj. bemeno tvrzen a bemeno dkazn. Tato bemena znamenaj
procesn odpovdnost stran sporu za nesplnn jejich zkladnch procesnch
povinnost. Nespln-li procesn strana tyto zkladn procesn povinnosti (neunese
jim odpovdajc bemena), bude to v konenm dsledku znamenat jej nespch
ve sporu.

Nesporn zen naopak ovld zsada oficiality a zsada vyetovac. To

znamen, e astnci nespornho zen tmto zenm disponovat nemohou,
stejn tak jako nemohou disponovat jeho pedmtem. V nespornm zen zjiuje
soud, v dsledku zsady vyetovac, skutkov stav bez ohledu na procesn
aktivitu astnk zen. astnci maj rovn povinnost tvrzen a povinnost
dkazn, nenesou vak procesn odpovdnost za jejich nesplnn. Soud mus
skutkov stav potebn pro jeho rozhodnut zjistit bez ohledu na jejich aktivitu,
protoe na rozhodnut je v tchto zench veejn zjem. V tomto typu zen se
projednv okruh vc, kter stanov zkonodrce (podobu zen nespornho m
nap. zen ve vcech pe o nezletil, zen o svprvnosti nebo zen o
pozstalosti).

Souvisejc ustanoven:

13

Souvisejc pedpisy:

l. 90 stavy,

l. 36 a 38 Listiny,

5 zk. o soudech a soudcch,

3 o. s. .,

z. . s.,

zkon o advokacii,

notsk d,

exekun d,

zkon . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

zkon . 202/2012 Sb., o mediaci a o zmn nkterch zkon (zkon o

mediaci)

Z judikatury:
Poruen prva na soudn ochranu zpsobily obecn soudy tm, e se
odmtly zabvat tvrzenm stovatelky o nedoruen potovnch zsilek v
dsledku protiprvnho jednn zamstnankyn jej podatelny konanho v
souvislosti s rozshlou trestnou innost. Rozhodnut obecnch soud jsou tak
zatena projevem nadmrnho formalismu s prvky libovle a maj za nsledek
odepen spravedlnosti. Obecn soudy nerespektovaly hlavn posln soudnho

zen, kterm je zajitn spravedliv ochrany prv a oprvnnch zjm

astnk ( 1 a 3 o. s. .), m poruily princip rovnosti astnk zen a princip
kontradiktornosti zen. Tmto svm postupem zashly do prva stovatelky na
soudn ochranu podle l. 36, l. 37 odst. 3 a l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv
a svobod a l. 6 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod.
(IV. S 535/05)
Rozsudek pro zmekn je formln institut, kter podstatn redukuje
monost uplatnn procesnch prv alovanho. Soud proto mus v kadm
jednotlivm ppad dve, ne pistoup k vydn rozsudku pro zmekn, resp.
ne rozhodne o nvrhu na zruen rozsudku pro zmekn, peliv uvit, zda
dvod zmekn, stejn tak jako asov rozsah zmekn alovanho pi prvnm
jednn, jsou omluviteln. Pi rozhodovn o ppadnm vydn rozsudku pro
zmekn, resp. pi rozhodovn o nvrhu alovanho na zruen rozsudku pro
zmekn, by ml soud vzt v vahu rovn pedchoz procesn aktivitu
alovanho, tedy zda se vyjdil k podan alob, zda navrhl dkazy ke sv
obran atd. Soud by ml v kadm jednotlivm ppad pihldnout rovn k
povaze pedmtu sporu. stavn soud m za to, e k vydn rozsudku pro
zmekn by soud ml pistupovat uvliv a volit tento institut zejmna v
ppadech, v nich nezjem na stran alovanho je zejm, kdy je alovan
skuten neinn (co vyplv nap. z obsahu a frekvence ji dve uinnch
procesnch kon) a odmt se aktivn podlet na soudnm procesu i mysln
soudn zen protahuje. V ppadech, kdy jinak aktivn astnk nemysln pro
svj omyl zmek prvn jednn soudu, ale je zeteln jeho zjem astnit se
soudnho zen a brnit se, nen vydn rozsudku pro zmekn namst. Prioritou
v soudnm zen mus v takovm ppad zstat ochrana prv astnk soudnho
zen, kte na soudnm zen chtj aktivn participovat. Hlavnm poslnm
soudnho zen je zajiovat spravedlivou ochranu prv a oprvnnch zjm
astnk ( 1 a 3 o. s. .). Podmnky pro vydn kontumanho rozsudku mus bt
posuzovny uvliv a zdrenliv, ve spornch a hraninch ppadech nen jeho
vydn namst.
(IV. S 63/05)
stavn podek R (l. 81 a 82 stavy) stanov, e soudnictv vykonvaj
pouze nezvisl a nestrann soudy, respektive nezvisl a nestrann soudci, kte
se d zkladnmi pravidly spravedlivho procesu (l. 1 odst. 1 stavy, hlava pt
Listiny). Tato ustanoven lze vykldat jako institucionln zruky materiln
chpanho vkonu soudn moci, a proto z hlediska prva na spravedliv proces
nen nezbytn, aby ve vech ppadech byl soudem ve smyslu ustanoven 36
odst. 2 Listiny vhradn orgn zalenn do soustavy obecnch soud, avak
mus jt o orgn nezvisl, jeho lenov disponuj nezvislost a nestrannost pi
svm rozhodovn. Dle mus mt nepodmiovan pstup ke zkoumn vech
relevantnch aspekt vci (skutkovch i prvnch), respektujce zkladn zsady
spravedlivho procesu (kup. zsadu "nikdo nesm bt soudcem ve vlastn vci" i
zsadu "slyeny mus bt ob strany"), piem vykonateln rozhodnut ji nelze
dalm mocenskm aktem zvrtit (vymezen soudnictv v materilnm smyslu).

(Pl. S 11/04)
Prvo na soudn a jinou prvn ochranu garantovan l. 36 odst. 1 Listiny
nelze vykldat tak, e by pokrvalo veker ppady poruen kogentnch
procesnch ustanoven v objektivn poloze, jinmi slovy samotn poruen
procesnch pravidel stanovench procesnmi prvnmi pedpisy jet nemus
samo o sob znamenat poruen prva na spravedliv proces. V ppad
subjektivnho prva na soudn a jinou prvn ochranu je toti teba vdy zkoumat,
jak poruen procesnch pedpis zkrtilo jednotlivce na monosti uplatovat
jednotliv procesn prva a konat procesn kony, je by byly zpsobil pivodit
pro jednotlivce pznivj rozhodnut ve vci sam. Jakkoliv proces neexistuje
samoeln, nbr jeho clem je dosaen vzniku, zmny i zniku hmotnch prv
a povinnost fyzickch i prvnickch osob. Tato skutenost se mus nutn odret
tak v rovin zkladnch prv a svobod, v danm ppad ve sfe vymezen
rozsahu prva na spravedliv proces. Teprve takov poruen objektivnch
procesnch pravidel by mohlo bt zsahem do subjektivnho prva na spravedliv
proces, kter by skuten jednotlivce omezilo v nkterm konkrtnm
subjektivnm procesnm prvu, napklad v nemonosti provst konkrtn
stovatelem zamlen procesn kon, m by byl v dsledku znevhodnn
oproti jinmu astnkovi zen i zkrcen na svch hmotnch prvech.
(I. S 148/02)
Zastaven zen krajskm soudem o sprvn alob pro nezaplacen
soudnho poplatku pedstavuje jak poruen ustanoven 49 odst. 1 o. s. ., tak i
poruen prva navrhovatele domhat se stanovenm postupem svho prva u
nezvislho a nestrannho soudu, zakotvenho v l. 36 odst. 1 Listiny, jako i l.
90 stavy, kter stanov, e soudy jsou povolny pedevm k tomu, aby
zkonem stanovenm zpsobem poskytovaly ochranu prvm pi vdom
souasn prvn pravy, kdy v tzv. "sprvnm soudnictv" nen mon se domhat
npravy rozhodnut o zastaven zen u dalho, vcn a mstn pslunho
soudu.
(II. S 217/2000)
Pokud soud bez dalho odmtl pevzt od astnka zen podn,
postupoval v rozporu s ustanovenm 3 o. s. . a zrove tak v rozporu s lnky
36 odst. 1 a 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod. Rozhodujc pro
posouzen tto vci je vak ta skutenost, e obecn soud prvnho stupn zcela v
rozporu se zsadou procesn istoty neoprvnn odmtl dn doruen podn.
(I. S 480/98)
Odntm monosti jednat ped soudem se rozum takov postup soudu,
kter znemouje astnku zen realizaci jeho procesnch prv ve smyslu
pslunch ustanoven o. s. . Pokud soudy neprovedly kad dkaz
navrhovatelkou navrhovan, nelze dovodit, e navrhovatelce tm odaly monost
jednat ped soudem.
(I. S 68/98)

V ppad, jestli odvodnn neobsahuje konkrtn dkazy, jako i v

ppad, e je posuzovan rozhodnut soudu pro nedostatek dkaz a pro
nesrozumitelnost nepezkoumateln, jsou prvn zvry soudu poruenm
stavnho principu zkazu libovle v rozhodovn, proe nutno takovto
rozhodnut povaovat za stojc v rozporu s l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a
svobod, jako i s l. 1 stavy.
(III. S 148/97)
Prva na soudn ochranu je nezbytn se domhat stanovenm zpsobem
(l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod). Odmtne-li se soud zabvat
podnm, kter evidentn nespluje nleitosti stanoven pro alobu v 249
odst. 2 o. s. ., nelze takov postup soudu vytknout jako odmtnut spravedlnosti.
(IV. S 145/94)
stavnmu soudu pslu posoudit, zda zen ped obecnm soudem bylo
jako celek spravedliv a zda v nm byly respektovny principy, zakotven v hlav
pt Listiny zkladnch prv a svobod, jako i zsady l. 6 mluvy o ochran
lidskch prv a zkladnch svobod. Pokud soud zastavil zen, ani k tomu ml
zcela jasn a nepopirateln dvody, pak takov postup je nutn hodnotit jako
odepen prva na soudn ochranu. Je vc sttu, aby organizoval sv soudnictv
tak, aby principy soudnictv zakotven v Listin a mluv byly respektovny.
Ppadn nedostatky v tomto smru nemohou jt k ti oban, kte od soudu
prvem oekvaj poskytnut soudn ochrany v pimen dob.
(IV. S 55/94)
Podmnkou pravomoci soudu nen existence prvnho vztahu mezi
astnky (pokud by tomu tak bylo, musel by nedostatek vztahu vst k zastaven
zen, nikoliv k zamtnut aloby), a dokonce ani to, e pokud by alobcem
tvrzen skutenosti byly dny, byl by mezi astnky soukromoprvn vztah.
Rozhodn je, e uplatnn nrok, pokud by byl po prvu, by byl podle sv povahy
nrokem vyplvajcm ze vztah uvedench v 7 o. s. .
(NS 22 Cdo 1853/2000)
Ten, kdo postupem podle obanskho soudnho du uplatn u soudu nrok,
neme bt za to, bez ohledu na spch ve vci, postien zapotenm
nemateriln jmy, je mla bt protistran vyvolanm zenm zpsobena.
(NS 5 Cmo 676/98, SoRo 11/99)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, sv. I, 2013.

Fiala: Historick vvoj nkterch procesnch zsad a institut civilnho

procesu, 1975.

Hora: eskoslovensk civiln prvo procesn, sv. I-III, 2010.

Mackov: Nezvislost soudc, 1998.

Winterov a kol.: Civiln prvo procesn, 2011.

Zoulk: zen sporn a nesporn jako druhy civilnho procesu, 1969.

Winterov: alobn prvo. In AUC - Iuridica, 1979, . 1-2.

Jolowicz: On Civil Procedure, 2000.

13
(Legitimn oekvn)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 13):

Tebae zdej prvn d nestoj na precedentech, nelze pominout faktick

vznam rozhodovac praxe pi konkretizaci dosahu abstraktnch normativnch
konstrukc prvnch pedpis, pi nalzn konkrtnho obsahu neuritch
prvnch pojm (kter jsou nap. vyjdeny vrazy dobr mravy, dobr vra, mra
pimen pomrm, eln vynaloen nklady, bez zbytenho odkladu,
vyaduje-li to nezbytn atd.) a pi dotven prva vbec. Tato skutenost
vystupuje v prvnm ivot esk spolenosti zcela zejm: stejn jako vystupuje
ve vech spolenostech, jejich prvn dy jsou zaloeny na kontinentln prvn
soustav. Tak C. Kemp Allen v klasickm dle Law in the Making (6. vydn.
Oxford: Clarendon Press, 1958, s. 174 an.) poznamenv, jak je pekvapiv,
nakolik takov prototyp kontinentlnho prva, jakm je prvo francouzsk,
dotv vedle doktrny a jurisprudence tak judikatura, nejvznamnj nmeck
prvn filosof R. Zippelius (Rechtsphilosophie. 4. vydn. Mnchen: C. H. Beck)

mluv o soudnm dotven prva (Fortbildung des Rechts); obdobn v soudob

polsk literatue nap. Z. Radvaski (Pravo cywilne - czesc oglna. 7. vydn.
Warsawa: C. H. Beck, 2004, s. 42). Ve zdejm prvnm prosted otevel tuto
otzku poprv ji ped vlkou V. Kube, kter psal proti ideologii "exegetick koly
s jej bzn ped mylenkou, e tak soudce je tvrcem prva" (Filosofick zklad
a celkov vstavba o. z. o. z r. 1811 a vldnho nvrhu o. z. in K reform
obanskho zkonka. 1. vydn. Brno: PF MU, 1937, s. 59), pozdji v r. 1969 V.
Knapp (Soudcovsk tvorba prva v socialistickch zemch. Prvnk, CVIII, 1969, s.
81 an.) a v souasn dob i ada dalch autor (Gerloch, Khn a jin).

Proto nen mon pehlet podl rozhodovac praxe na tvorb prva jako
spoleensk fakt, kter m i sv stavnprvn konotace, z nich do poped
vystupuj pedevm hlediska princip prvnho sttu a cty k prvm a
svobodm lovka a obana (l. 1 odst. 1 stavy) a princip rovnosti v prvech (l.
1 Listiny zkladnch prv a svobod). Osnova nemn eit otzku zvaznosti
soudnch a jinch rozhodnut, ani se vyjadovat k otzce hierarchie rozhodnut
vydvanch v rznch rozhodovacch systmech a rozhodnut rznch instanc v
rmci tchto systm - to nle jinm normativnm pravm, zejmna stav
(srov. jej l. 89 odst. 2) a zkonm z oblasti procesnho prva. Osnova vak
povauje za eln, ba v zjmu stavn konformity za nutn, postavit se k
problematice soudnho dotven prvnho du z pozice hmotnho prva.
Vchodiskem je Ehrlichova mylenka, e "posuzovn tch nebo podobnch
ppad rozdln nen prvo, nbr libovle nebo rozmar" (Ehrlich, E. Grundlegung
der Soziologie des Rechts. 1. vydn. Mnchen-Berlin: Duncker & Humblot, 1913,
s. 106). Stejn hledisko proniklo i do aktuln judikatury stavnho soudu,
Nejvyho soudu i Nejvyho sprvnho soudu (nap. rozh. . 398/2004 Sb. NSS,
seit 10/2004 vslovn odmt "jurisdikn libovli" pi odlinm posuzovn
srovnatelnch ppad). Proto tak stavn soud zdrazuje ve svch nlezech
postult legitimnho oekvn, e jednotliv prvn ppady budou posouzeny
obdobn, jako byly posouzeny jin srovnateln prvn ppady[,] a e k tzv.
pekvapivm rozhodnutm mus bt pistupovno zvltnm zpsobem.

Osnova se k tmto otzkm stav v duchu te koncepce, podle kter je v

n formulovn nvrh i jinch obecnch ustanoven (nap. 2 nebo 3). Zkladem je
maxima l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, podle nho m kad
prvo na prvn ochranu. To je vchodisko vyjden v 12. Obdobn stanov i
platn obansk zkonk v 4. Do budoucna vak nen mon setrvat jen u tto
obecn formulace. Ta toti nebrn ani mechanickmu rozhodovn se zetelem k
prvnm vtm publikovanch judikt, pi jejich pouvn se v praxi nejednou
neberou v vahu podstatn rysy toho kterho prvnho ppadu, ani
rozhodovacmu rozmaru nebo libovli.

Z tchto dvod se navrhuje vslovn stanovit, e ten, kdo se dovolv

ochrany svho oprvnn zaloenho prvem hmotnm, m legitimn prvn
dvod oekvat, e jeho prvn ppad bude posouzen obdobn jako jin typov
shodn a ji rozhodnut prvn ppady, protoe m prvn dvod spolhat na to,
e ustanoven hmotnho prva budou vyloena shodn s dosavadn usuln
rozhodovac prax. Navrhuje se tedy zavst normativn konstrukci blc se
zsad stare decisis (setrvat na rozhodnutm), co m vznam pro prvn jistotu
a pro stabilitu prva. Zrove ale nelze zaloit konzervaci rozhodovac praxe.
Zkon je pravidlo psan pro souasnost (E. Tilsch). Proto je teba obecn zkonn
ustanoven vykldat a pouvat vzhledem k aktuln spoleensk a ekonomick
situaci. Tak ji dnes jsou etn prvn pravidla obanskho zkonku, a zstala
od jeho schvlen bez podstatnch zmn, vykldna a uplatovna jinak ne v r.
1964. Proto se nenavrhuje zaloit prvo soukromnka na stejn prvn posouzen
jeho prvnho ppadu jako ji rozhodnutch typov shodnch prvnch ppad,
ale jeho prvo na nleit odvodnn, bude-li jeho prvn ppad rozhodnut
odlin. Nezaml se tedy brnit faktickm zmnm psanho prva cestou jeho
aplikace. Kad prvo se ve svm historickm vvoji mn, a to i kdy zkon trv
bez formln zmny. Tto vvojov fakticit by ani vslovn zkonn ustanoven
nedokzalo zabrnit.

Vklad:

Ustanoven 13 vslovn zakotvuje ochranu legitimnho (dvodnho i

oprvnnho) oekvn (z lat. legitimus). Legitimn oekvn je institut, jeho
vznam nen jednoznan. Me bt chpn jako ochrana vlun jen v
souvislosti s majetkovmi prvy nebo jako jeden z princip sprvnho prva (jako
soust prva na dobrou sprvu ve smyslu 2 odst. 4 spr. .). Z dvodov zprvy
a ze systematickho zaazen ustanoven 13 lze vyvodit, e zkonn vyjden
ochrany legitimnho oekvn sleduje ochranu astnk soudnho zen
(civilnho procesu) ped pekvapivmi rozhodnutmi soudu. Proto lze zrove
dovozovat zkou souvislost ochrany legitimnho oekvn s prvem na soudn
ochranu a s prvem na spravedliv proces.

Legitimn oekvn chpan v tomto vznamu a v zkonnm vyjden lze

oznait za obecnou prvn (resp. t stavn a politologickou) zsadu, kter
bezprostedn souvis s prvn jistotou, kterou sleduje a podporuje. Legitimn
oekvn lze rovn vyjdit jako oprvnnou dvru v prvo, resp. v prvn
ochranu. V tomto smyslu tuto zsadu vyjaduje ji l. 1 odst. 1 stavy, nebo
prvn jistota nle k podstat demokratickho prvnho sttu.

Legitimn oekvn v civilnm procesu, kter je hlavn formou ochrany

subjektivnch soukromch prv, vyjaduje postult, aby stejn nebo obdobn

ppady byly objektivn soudem posouzeny stejn. Akoli je kad ppad

projednvan soudem jedinen, souasn plat, e se s jinmi ppady me
shodovat v mnoha podstatnch znacch.

Podstatou legitimnho oekvn je ve vztahu k soudnmu rozhodovn

mono rozumt prvo strany soudem projednvanho ppadu oekvat, e tento
ppad bude rozhodnut stejn jako stejn nebo obdobn ppad, tj. ppad, s nm
se projednvan ppad shoduje v podstatnch znacch a kter ji soudem
projednvn byl. Nejde vak o prvo na stejn prvn posouzen. Pokud bude
ppad projednvan soudem rozhodnut jinak, vyplv ze zkonn ochrany
legitimnho oekvn strany prvo na to, aby odlin rozhodnut bylo
pesvdiv odvodnno. Nestane-li se tak, nebyla soudn ochrana poskytnuta
dn se vemi dsledky, kter z toho plynou.

Dlouhodob vyjaduje tento poadavek na rozhodovn obecnch soud ve

svch nlezech stavn soud esk republiky a vyjdil jej i Nejvy soud esk
republiky.

Poadavek legitimnho oekvn, tj. e projednvan ppad bude soudem

rozhodnut obdobn jako ppady ji projednan a rozhodnut, nemn nic na
okruhu a typu pramen soudnho rozhodovn a nein systm prvnho du
esk republiky systmem precedennho prva. Pramenem prva i nadle
zstv objektivn prvo (l. 95 stavy a princip iura novit curia vyjden v
121 o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

12

Souvisejc pedpisy:

l. 1, 90 a 95 stavy,

l. 36 odst. 1 Listiny,

 3, 6 a 153 o. s. .

Z judikatury:
Pokud se Nejvy soud pi svm rozhodovn opomenul zabvat nmitkou
stovatelky, e ve vci rozhodoval stavn soud SR, a nevzal v vahu ani jej
dal ve uveden nmitky, jedn se ve svm dsledku o postup vedouc k
poruen stavn zaruenho prva stovatelky na spravedliv proces
zakotvenho v l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Ze strany
dovolacho soudu se jedn takt o tzv. pekvapiv rozhodnut, nebo dovolac
soud neseznmil astnky se svm odlinm prvnm nzorem a nedal jim
pleitost se k tomuto nzoru vyjdit. Stovatelka tak nevdla, e dovolac
soud na vc nahl jinak, a nemohla tomu pizpsobit sv prvn a skutkov
nmitky, kter uplatnila a v stavn stnosti. Postup, kdy dovolac soud zamtne
dovoln s odvodnnm, e zvr odvolacho soudu je sprvn - v pedmtn
vci byl shledn soudem odvolacm i dovolacm dvod pro zastaven exekuce
podle 268 odst. 1 psm. h) o. s. ., piem k zvru o vcn sprvnosti vroku
dospje na zklad "dlch odlinch zvr", s nimi astnky neseznm a
ned jim pleitost se k nim vyjdit, je odepenm prva na prvn slyen ve
smyslu l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod. K poruen prva na
spravedliv proces dolo tak postupem Mstskho soudu v Praze, kter dospl k
zvru, e shromdn svolan na zklad usnesen Okresnho soudu Bratislava
I ze dne 30.3.2009, . j. 36 CbR 14/2008-224, Sa 507/B, za mimodn valn
shromdn vedlejho astnka povaovat nelze, a proto osoby, kter na nm
byly zvoleny leny pedstavenstva, nebyly oprvnny podepsat exekun titul.
Takov zvr odvolacho soudu o neplatnosti pedloenho exekunho titulu,
kter de facto meritorn e otzku platnosti konn mimodn valn hromady
vedlejho astnka podle slovensk prvn pravy, nen v odvodnn
napadenho usnesen dn odvodnn. Zvr odvolacho soudu, e lenov
pedstavenstva nebyli z dvodu odloen vykonatelnosti usnesen, na zklad
kterho byla pedmtn mimodn valn hromada svolna, valnou hromadou
dn zvoleni, je tak vrazem interpretan libovle, jemu chyb dn
odvodnn.
(I. S 3271/12)
Ke znakm prvnho sttu a mezi jeho zkladn principy neoddliteln pat
zsada prvn jistoty. Jej nezbytnou soust je jak pedvdatelnost prva, tak i
legitimn pedvdatelnost postupu orgn veejn moci v souladu s prvem a
zkonem stanovenmi poadavky. Tato pedvdatelnost je vyjdenm postultu,
podle kterho se lze v demokratickm prvnm stt spolehnout na to, e ve sv
dve v platn prvo nebude nikdo zklamn. Pouze takto pedvdateln chovn
napluje v praxi fungovn materiln chpanho demokratickho prvnho sttu
a vyluuje prostor pro ppadnou svvoli.
(II. S 2070/07)

Tvrzenm vlastnickho prva, zejmna toho, je vyaduje zznam do

katastru nemovitost, v ppad absence legitimnho oekvn na stran
navrhovatele nen naplnna preventivn funkce aloby dle 80 psm. c) o. s. ., a
tedy nen dna ani nalhavost prvnho zjmu na jejm podn. alobou o uren
vlastnickho prva nelze obchzet smysl a el restitunho zkonodrstv. Nelze
se inn domhat podle obecnch pedpis ani ochrany vlastnickho prva, k
jeho zniku dolo ped 25.2.1948 a zvltn restitun pedpis nestanovil zpsob
zmrnn nebo npravy tto majetkov jmy.
(Pl. S - st. 21/05)
stavn soud dospl k zvru, e rozhodnut odvolacho soudu lze
povaovat - ve smyslu ustlen judikatury - za rozhodnut "pekvapiv", je
nebylo mono na zklad zjitnho skutkovho stavu pedvdat. V tto
souvislosti poukazuje stavn soud zejmna na odvodnn rozsudku soudu I.
stupn, jeho prvn posouzen otzky nhrady nklad zen bylo zcela odlin
od prvnho posouzen, je uinil odvolac soud. Dospl-li odvolac soud k zcela
jinmu prvnmu nzoru, ml rozsudek soudu prvnho stupn zruit a vc mu
vrtit k dalmu zen. To vak neuinil a rozhodl sm bez stnho jednn, m
zbavil monosti stovatele, aby se v tomto smru brnil.
(I. S 220/04)
Odvolac soud poruil prvo stovatele na spravedliv proces, nebo vydal
rozhodnut, je nebylo mono na zklad skutkovho stavu, zjitnho soudem
prvnho stupn, pedvdat. Odepel tak stovateli monost prvn a skutkov
argumentovat ve vztahu k otzce, je se s ohledem na prvn nzor odvolacho
soudu jevila jako vznamn pro jeho rozhodnut, m mu znemonil reln a
efektivn hjit ped soudem sv prva.
(II. S 322/03)
Dle ustanoven 221 odst. 1 o. s. ., nejsou-li podmnky ani pro potvrzen,
ani pro zmnu rozhodnut, odvolac soud je zru. Odvolac soud podle ustanoven
219 o. s. . rozhodnut potvrd, je-li vcnsprvn. Vcnou sprvnost se pitom
rozum sprvnost skutkovch zjitn a sprvnost prvnho posouzen. Zmna
prvnho nhledu, je ale zmnu rozhodnut soudu prvnho stupn
neopodstatuje ( 220 o. s. .), je tud dvodem kasanho rozhodnut odvolacho
soudu, piem z hlediska stavnprvnho se tm astnkm otevr monost
uplatnn prva vyjdit se k nmu, ppadn i pedloit nov dkazy, kter z
pohledu dosavadnho nebyly relevantn. Odvolac soud, kter potvrdil rozsudek
soudu prvnho stupn z jinho dvodu, ne byl dvod zamtnut aloby soudem
prvostupovm, ani by ped vydnm potvrzujcho rozsudku seznmil astnky
zen se svm prvnm nzorem - odlinm od prvnho nzoru soudu prvnho
stupn, a neumonil jim se k nmu vyjdit, v podstat poruil zsadu
dvojinstannosti zen a tm ve svch dsledcch zashl do stovatelova prva
na spravedliv proces ve smyslu l. 36 odst. 1 a l. 38 odst. 2 Listiny. V ppad
potvrzujcho rozsudku odvolacho soudu, kter byl open o jin dvod, ne byl
dvod zamtnut aloby soudem prvnho stupn, se v konkrtnm ppad jedn o

pekvapiv rozhodnut, kter vedlo k poruen stovatelova prva na spravedliv

proces zakotvenho v l. 36 odst. 1 a l. 38 odst. 2 Listiny.
(II. S 523/02)
Ani to, e pedmtem sporu je bagateln stka, neme vst k trivializaci
zkladnch prv a svobod v situaci, kdy postup obecnch soud nebo nkterho z
nich nese znaky libovle. Tak je tomu i tehdy, kdy odvolac soud se odchl od
hodnocen dkaz soudem prvho stupn a tyto dkazy hodnot jinak, ani by je
sm opakoval nebo doplnil. Jinmi slovy, odchlil-li se odvolac soud nejen od
skutkovch zjitn, jak uinil soud prvho stupn na zklad bezprostedn
ped nm provedench dkaz, ale tak od prvnch zvr, z tchto zjitn
vychzejcch, a sm, bez jakhokoli dokazovn, ani by jakmkoli zpsobem
umonil stovatelce se vyjdit k jm nov nastolenmu meritu vci, odepel j
tmto postupem prvo na spravedliv proces ve smyslu ji citovanch l. 6 odst. 1
mluvy a l. 36 odst. 1 Listiny.
(IV. S 544/98)
V ppad, jestli odvodnn neobsahuje konkrtn dkazy, jako i v
ppad, e je posuzovan rozhodnut soudu pro nedostatek dkaz a pro
nesrozumitelnost nepezkoumateln, jsou prvn zvry soudu poruenm
stavnho principu zkazu libovle v rozhodovn, proe nutno takovto
rozhodnut povaovat za stojc v rozporu s l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a
svobod, jako i s l. 1 stavy.
(III. S 148/97)
Dovolac soud vychz pi vymezen pekvapivho rozhodnut z pojet
zastvanho judikaturou stavnho soudu esk republiky, kter jej spatuje v
tom, e odvolac soud vydal rozhodnut, je nebylo mono na zklad skutkovho
stavu zjitnho soudem prvnho stupn pedvdat, m byla astnku zen
odata monost prvn a skutkov argumentovat ve vztahu k otzce, kter se s
ohledem na prvn nzor odvolacho soudu jevila jako vznamn pro jeho
rozhodnut, a bylo mu tak znemonno reln a efektivn hjit ped soudem sv
prva (k tomu srovnej nap. nlez stavnho soudu esk republiky ze dne 15.
z 2004, sp. zn.I. S 220/04, uveejnn ve Sbrce nlez a usnesen stavnho
soudu, C. H. Beck, 2004, seit 34, pod poadovm . 129; nlez stavnho soudu
esk republiky ze dne 12. jna 2005, sp. zn.II. S 322/03, uveejnn ve Sbrce
nlez a usnesen stavnho soudu, C. H. Beck, 2005, seit 39, pod poadovm .
198 nebo nlez stavnho soudu esk republiky ze dne 28. bezna 2006, sp.
zn.I. S 503/05, uveejnn ve Sbrce nlez a usnesen stavnho soudu, C. H.
Beck, 2006, seit 40, pod poadovm . 73).
Povinnost odvolacho soudu je zopakovat dkazy proveden v zen ped
soudem prvnho stupn, m-li za to, e je z nich mon dospt k jinmu
skutkovmu zjitn, ne kter uinil soud prvnho stupn. Pokud se odvolac soud
zabval posouzenm prvn otzky, kterou soud prvnho stupn nepovaoval
vzhledem k zaujatmu prvnmu nzoru za rozhodnou, a astnkm zen
dnm zpsobem nezprostedkoval svj prvn nhled na vc, v nm bylo

posouzen tto otzky podstatn, v prbhu odvolacho jednn neopakoval ani

nedoploval dokazovn ke skutenostem rozhodnm k tmto prvnm otzkm a
astnkm zen nedal monost prvn reagovat na prvn nzor odvolacho
soudu, zatil zen vadou projevujc se vydnm pekvapivho rozhodnut.
(NS 22 Cdo 3441/2006)

Z literatury:

Winterov a kol.: Civiln prvo procesn, 2011.

14
Svpomoc
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem svpomoci (1 a 6)

II. Zvltn ppady svpomoci (7 a 9)

Z dvodov zprvy (k 14):

Po osob, jej soukrom prva jsou dotena, nelze vn dat, aby trpn
ekala na pomoc sttu nebo orgnu nadanho veejnou moc, kdy ta nepichz,
anebo vzhledem k akutnosti nebezpe ani neme pijt vas. Proto se navrhuje
stanovit podmnky pro vkon svpomoci a vychz se ohroenmu vstc.

Navrhuje se zmnit koncept souasn prvn pravy pochzejc ze

socialistickho obdob a formulovat dv zvltn skutkov podstaty. Druh
odstavec opout dosavadn rigidn kritrion objektivn posuzovanho
"pimenho zpsobu", jm m bt svpomoc nepimen zsah odvrcen, ale
pichz s konstrukc, e dovolenost zpsobu svpomoci je podmnna tm, jak by
se pimenost jevila osob v postaven ohroen strany. Zrove se po vzoru

nmeckho zkonku (BGB, 230) a nkterch dalch kodex navrhuje zvltn

prvn pravidlo pro ppad svpomoci sledujc zajitn subjektivnho prva (nap.
pi zadren zlodje).

I. Pojem svpomoci

Primrnm zpsobem ochrany subjektivnch soukromch prv je ochrana

soudn (srov. vklad k 12). Vedle soudn ochrany vak prvn d vjimen v
soukromm prvu pipout i svpomoc. Jak k tomu uvd dvodov zprva,
svpomoc je urena pro ty urgentn situace a ppady, kdy by ochrana soudn
pila pozd nebo by nepila vbec. V takovch ppadech nelze dat po osob,
jej prva jsou dotena, aby nemohla na ochranu svch prv jednat vlastn silou
sama, chce-li tak uinit.

Svpomoc lze vymezit jako vlastn jednn nositele prva (jednn vlastn
silou a vlastnmi prostedky) v mezch zkona, bez pomoci tetch osob (pipustit
by bylo vjimen mono patrn jet jen jednn zkonnho zstupce, judikatura
pipout i zmocnnce - viz NS Tdo 890/2004) na ochranu vlastnho subjektivnho
prva. Takov jednn prvo dovoluje (aprobuje). Svmoc (svvole) je naopak, na
rozdl od svpomoci, jednn spoleensky nedouc, a proto prvem nechrnn
(srov. 1003, kter upravuje ochranu proti svmocnmu ruen drby).

Svpomoc mus bt uskutenna v mezch zkona a z toho vyplvaj

podmnky, za kterch pjde o jednn dovolen a povajc prvn ochrany:
a) subjektivn soukrom prvo mus bt ohroeno hrozcm tokem ze strany
jinho,

b) je zejm, e by zsah veejn moci piel pozd a

c) na ochranu svho subjektivnho soukromho prva jedn sm nositel tohoto

prva.

Nebudou-li tyto podmnky splnny souasn, pjde o vyboen (exces) z

mez svpomoci. Takov jednn nen prvem chrnno a jednajc osoba ponese
vechny sankn dsledky, vetn ppadn povinnosti k nhrad kody, kter
jejm jednnm vznikla.

Svpomoc lze dlit na obrannou (defenzivn), kter chrn status quo

(stvajc stav) ped zsahem do prva, a tonou (ofenzivn), kter status quo
mn. ton svpomoc nen dovolena.

Svpomoc je pro nositele subjektivnho soukromho prva monm, nikoliv

vak povinnm zpsobem ochrany prv. Nechce-li nebo neme-li nositel tohoto
prva jednat svpomocn, neme jej za to postihnout dn sankce.
Svpomocn jednn nen podmnkou pro to, aby byla nositeli prva poskytnuta
proti zsahm do jeho subjektivnch prv ochrana soudn.

Vedle obecn skutkov podstaty svpomoci ( 14 odst. 1) vymezuje

ustanoven 14 v odstavci 2 dv zvltn skutkov podstaty svpomoci. Vedle
nich lze vak v obanskm zkonku najt i dal ppady svpomoci (nap. jde o
svpomoc v souvislosti se sousedskmi prvy podle 1016 odst. 2 a 3 nebo o
svpomocnou ochranu drby podle 1006). V souvislosti s povinnost nhrady
jmy zpsoben jinmu jsou upraveny instituty nutn obrany ( 2905) a krajn
nouze ( 2906).

II. Zvltn ppady svpomoci

Obecn vymezen svpomoci popsan v 14 odst. 1 dopluje zkon dvma

zvltnmi ppady svpomoci:

Prvn z nich dopad na ppady bezprostedn hrozcho neoprvnnho

zsahu do subjektivnch soukromch prv. Kad, kdo je takovm bezprostedn
hrozcm zsahem ohroen, me vlastnm silm a pimenmi prostedky
zachovat, pop. obnovit stav, kter se navenek jev jako pokojn. Podmnky
dovolen svpomoci v tomto ppad jsou:
a) Neoprvnnost hrozcho zsahu, tzn. e zsah mus bt v rozporu s prvem
(neoprvnnm zsahem proto nen nap. exekuce realizovan na zklad
exekunho titulu nebo vkon prva z obligace).

b) Zsah mus bezprostedn hrozit, tzn. e nesm bt ukonen. Svpomoc je

proto dovolena pouze proti zsahu, kter se pipravuje nebo trv (ale neskonil).

c) sil a prostedky svpomocn jednajc osoby mus bt pimen. Nvod na

vklad pimenosti vynaloenho sil a prostedk pitom dv dvodov
zprva, kter zdrazuje posun nov prvn pravy od dosavadnho rigidnho
posuzovn pimenosti sil k hlediskm subjektivnm, tj. k hledisku osoby a
postaven ohroenho. Pro posouzen pimenosti sil a prostedk pouitch
svpomocnjednajcm bude proto vznamn, zda by je za pimen povaovala
kad rozumn jednajc osoba, pokud by se ocitla v postaven osoby zsahem
ohroen.

Druh zvltn skutkov podstata svpomoci dopad na ppady zajitn

prva, kter by jinak, tj. bez svpomocnho jednn, bylo zmaeno. Jde o
skutkovou podstatu svpomoci, kter nebyla dosud v soukromm prvu
upravena. Zvltnost tto skutkov podstaty je stanoven povinnosti
svpomocn jednajc osoby obrtit se po svpomocnm zajitn prva nsledn
bez zbytenho odkladu na pslun orgn veejn moci (zsadn na soud).

Souvisejc ustanoven:

12, 1003, 1006, 1016 odst. 2 a 3, 2905, 2906

Souvisejc pedpisy:

176 a 180 o. s. .

Z judikatury:
Neoprvnnost zsahu do osobnostn sfry fyzick osoby chrnn
veobecnm osobnostnm prvem vyluuj konkrtn okolnosti, kdy: a) doten
fyzick osoba k zsahu do sv osobnosti, resp. do jednotlivch hodnot, tvoc jej
osobnost v jej fyzick a morln jednot (integrit), svolila, nebo b) je zsah s
ohledem na rzn veejn zjmy dovolen zkonem, piem do tto kategorie
spadaj tzv. zkonn licence, kter jsou vslovn zakotveny nap. v 12 odst. 2 a
3 ob. zk., v 23 odst. 3 a 4, 24 zkona . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, ve
znn pozdjch pedpis, v l. 6, 7, 8, 26 mluvy o lidskch prvech v
biomedicn - . 96/2001 Sb. m. s., 191a a nsl. o. s. ., apod. V tchto
ppadech (pokud nejsou pekroeny zkonem stanoven meze) jde o situace,
kdy nad individulnmi zjmy jednotlivch fyzickch osob, do jejich osobnosti je
zasahovno, pevld zvanj, vznamnj a funkn vy veejn zjem,
odvodnn nalhavmi socilnmi potebami, kter jsou v demokratick

spolenosti nezbytn, c) k zsahu dolo v rmci vkonu jinho subjektivnho

prva stanovenho zkonem, poppad, kde jin subjekt plnil prvn povinnost,
kterou mu ukld zkon. Ppustnost tchto ppad je odvodnna zvltnm
veejnm zjmem jak na neruen a plynul realizaci subjektivnch prv, tak na
plynulm plnn prvnch povinnost uloench zkonem. Jde zejmna o vkon
prva kritiky (l. 17 Listiny zkladnch prv a svobod), o obecnou svpomoc ( 6
ob. zk.), o odvrcen kody ( 417 ob. zk.), o nutnou obranu a krajn nouzi (
418 odst. 1 ob. zk.), o vkon prv astnk zen (v zen soudnm nebo
sprvnm ped povolanmi orgny s rozhodovac moc), jako i o vkon povinnosti
svdeck a znaleck (pokud jsou odvodnny pedmtem vci), o vkon innosti
advokta v rmci hjen oprvnnch zjm svho mandanta, resp. klienta, o
vkon rozhodovac innosti sttnch orgn a podobn.
(NS 30 Cdo 2266/2008)
Uveden otzka na obdobnm skutkovm zklad ji byla eena v
rozsudku Nejvyho soudu R ze dne 6.9.2007, sp. zn.25 Cdo 365/2006
(uveejnnm v Souboru civilnch rozhodnut Nejvyho soudu pod C 5263), v
nm bylo konstatovno: "Podstata svpomoci spov v tom, e si oprvnn
subjekt vynucuje uskutenn svho prva vlastn moc a silou. V modernm
prvu je svpomoc jako forma ochrany subjektivnch prv omezena jen na zcela
nezbytnou mru. Ustanoven 6 ob. zk (nyn 14 - pozn. aut.), kter upravuje
tzv. dovolenou svpomoc, konstruuje svpomoc jako subjektivn prvo ohroen
osoby k odvrcen bezprostednho a neoprvnnho zsahu do prva. Dovolen
svpomoc odpovd mezm zkonnho povolen a je tak okolnost, je vyluuje
protiprvnost, v opanm ppad, kdy z tchto mez vybouje, jde o exces, kter
nepov prvn ochrany (tzv. nedovolen svpomoc). Obansk zkonk vychz
z obecn zsady, e svpomoc je mon tam, kde se nelze inn dovolat
pomoci moci veejn.
Vyplv tak z doslovnho znn ustanoven 6 ob. zk., ale tak z jeho
systematickho azen ve vztahu k 4 a 5 ob. zk. Z toho tak mimo jin
vyplv, e ustanoven 6 ob. zk. nedovoluje tzv. tonou svpomoc.
Pravomoc k realizaci soudnho rozhodnut m pouze soud, nikoli astnk zen."
Svpomoc je dovolena jen v ppad bezprostedn hrozcho neoprvnnho
zsahu do subjektivnho prva, nepipad vak do vahy pi pokojnm, by
protiprvnm stavu, kter ji uritou dobu trv.
(NS 25 Cdo 815/2008)
Dolo-li k zsahu do osobnostnch prv v rmci vkonu zkonem
stanovench oprvnn, resp. povinnost (nap. postupem pslunch orgn v
zen, k nmu jsou ze zkona povolny, vpovd svdka, resp. astnka v
takovm zen, kony advokta jednajcho za klienta na zklad udlen pln
moci apod.), pravideln nepjde o zsah neoprvnn, pokud subjekt (osoba
fyzick i prvnick), jen se zsahu dopustil, nevyboil z mez takto stanovench
prv a povinnost; zsah je teba souasn vdy posuzovat v kontextu s
okolnostmi, za nich k nmu dolo, a dle s pihldnutm k funkci, kterou vkon
dotench prv, resp. povinnost, pln.

Ve vcech veejnho nebo jinho spoleenskho zjmu m kad prvo

sm nebo s jinmi se obracet na sttn orgny a orgny zemn samosprvy s
dostmi, nvrhy a stnostmi; petice
pedstavuje zvltn kvalifikovan ppad svobody projevu (kter je spjat s
povinnost orgnu veejn moci na obsah petice reagovat), me tak dojt ke
kolizi s stavnprvn hodnotou, j je prvo na ochranu cti a dobr povsti (l. 10
odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod). Proto bez dalho neplat, e "vylouen
neoprvnnosti zsahu do osobnostnch prv" je dno ji tm, e "zsah" byl
vyjden obsahem petice, jakoto vrazu stavn zaruenho prva.
Neoprvnnost zsahu do osobnostn sfry fyzick osoby chrnn
veobecnm osobnostnm prvem vyluuj konkrtn tyto okolnosti, kdy k
zsahu dolo v rmci vkonu jinho subjektivnho prva stanovenho zkonem,
poppad, kde jin subjekt plnil prvn povinnost, kterou mu ukld zkon.
Ppustnost tchto ppad je odvodnna zvltnm veejnm zjmem jak na
neruen a plynul realizaci subjektivnch prv, tak na plynulm plnn prvnch
povinnost uloench zkonem. Jde zejmna o vkon prva kritiky (l. 17 Listiny
zkladnch prv a svobod), o obecnou svpomoc ( 6 ob. zk.), o odvracen
kody ( 417 ob. zk.), o nutnou obranu a krajn nouzi ( 418 odst. 1 ob. zk.), o
vkon prv astnk zen (v zen soudnm nebo sprvnm ped povolanmi
orgny s rozhodovac moc), jako i vkon povinnosti svdeck a znaleck (pokud
jsou odvodnny pedmtem vci), o vkon innosti advokta v rmci hjen
oprvnnch zjm svho mandanta, resp. klienta, o vkon rozhodovac innosti
sttnch orgn (Knap, K., vestka, J. a kol. Ochrana osobnosti podle obanskho
prva. Praha: Linde, 2004).
(Stanovisko obanskoprvnho a obchodnho kolegia NS Cpjn 13/2007)
Posouzen otzky, za jakch okolnost je svpomocn jednn spolenka ve
vztahu ke spolenosti, kter vi nmu poruuje prvn povinnosti, poruenm
povinnosti spolenka a kde kon hranice dovolen svpomoci ve vztahu mezi
spolenkem a spolenost, zle na posouzen konkrtnch okolnost ppadu.
(NS 29 Odo 1007/2005)
Zkonnmi podmnkami dovolen svpomoci je bezprostedn ohroen
prva neoprvnnm zsahem, ppadn tm, e tento zsah ji nastal, dle e
svpomoc me vykonat jen ten, kdo je ohroen bezprostednm zsahem do
prva, resp. jeho zkonn zstupce nebo zmocnnec. Svpomoc mus bt
provedena zpsobem pimenm konkrtn situaci vyplvajc z bezprostedn
hrozcho neoprvnnho zsahu do prva.
(NS 5 Tdo 890/2004)
Pokud oban uv byt zjevn v dobr ve, by neoprvnn, je jeho
postaven nutno zsadn odliit od ppad, kdy se urit osoba zcela svvoln
nasthuje do bytu, kter poslze uv. Proto takov osoba, kter uv byt v
dobr ve, pov ochrany podle 238 tr. zkona (nyn 178 tr. zkonku - pozn.
aut.). Jestlie hroz neoprvnn zsah do prva bezprostedn, me ten, kdo je

takto ohroen, pimenm zpsobem zsah podle 6 ob. zk. sm odvrtit.

Tyto podmnky vak nejsou splnny, pokud se uivatel odmtl nasthovat do
nabdnutch nhradnch byt a nadle setrvval v byt bez prvnho dvodu,
nebo je povinnost majitele bytu obrtit se na soud s nvrhem na vydn
rozhodnut o vyklizen bytu pokozenm, piem a po vydn rozhodnut soudu
na vyklizen bytu pokozenm me bt pikroeno pedepsanm zpsobem k
vkonu takovho pravomocnho rozhodnut. Jestlie obvinn tento postup
nedodreli a svvoln pikroili k vysthovn vc pokozenho z bytu a
znemonili mu dal jeho uvn, dopustili se protiprvnho jednn a jejich
postup nelze povaovat ani za dovolenou svpomoc podle 6 ob. zk., nebo
svpomoc se lze brnit bezprostedn hrozcmu nebezpe, co v takovm
ppad nen splnno.
(NS 6 Tz 170/98)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, sv. I, 2013.

Tilsch: Obansk prvo. st veobecn, 2012.

Macur: Svpomoc v prvnm du esk republiky. PrRo, 1996, . 3.

HLAVA II

OSOBY

Literatura citovan v hlav II

Knin publikace
II. Vatiknsk snm: pprava a prbh. m: Kesansk akademie, 1966.
Bartoek, M. Encyklopedie mskho prva. 2. vyd. Praha: Academia, 1995.
Beran, K. Pojem osoby v prvu. Osoba, morln osoba, prvnick osoba. Praha:
Leges, 2012.

Beran, K. Vznam pojmu "morln osoby" v 1. polovin 19. stolet (pokus o

systematickou historickou interpretaci "morln osoby" ve Veobecnm
obanskm zkonku. In Dvok, J.; Mal, K. (ed.). 200 let Veobecnho
obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
Biovsk, J.; Holub, M. Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou. 3.
vyd. Praha: Linde, 1995.
Csaov, D. a kol. Dve vysloven pn a pokyny Do Not Resuscitate v teorii a
praxi. Praha: Univerzita Karlova, 2010.
Csaov, D.; Sovov, O. Trestn prvo a zdravotnictv. 2. vyd. Praha: Orac, 2004.
eka, Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. sv. Praha: Panorama, 1987.
David, L.; Itvnek, F.; Javrkov, N.; Kaskov, M.; Lavick, P. a kol. Obansk
soudn d. Koment. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Ddi, J.; ech, P. Nkolik poznmek k problematice prvnickch osob v nvrhu
obanskho zkonku. In vestka, J.; Dvok, J.; Tich, L. (ed.). Sbornk stat z
diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva. Praha: ASPI, 2007.
Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk. Koment. Praha: Prospektrum, 1997.
Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk. Koment. Praha: Polygon, 2002.
Ddi, J.; tenglov, I.; K, R.; ech, P. Akciov spolenosti. 7. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2012.
Devt, S.; Toman, P. Ochrana dobr povsti a nzvu prvnickch osob. 2. vyd.
Praha: Linde, 2001.
Doleal, T. Vztah lkae a pacienta z pohledu soukromho prva. Praha: Leges,
2012.
Drpal, L.; Bure, J. a kol. Obansk soudn d I. Koment. 1 a 200za. Praha:
C. H. Beck, 2009.
Dvok, J.; vestka, J.; Zuklnov, M. a kol.: Obansk prvo hmotn. Svazek 1. Dl
prvn: Obecn st. Praha: Wolters Kluwer R, 2013.
Eli: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a rejstkem.
Ostrava: Sagit, 2012.
Eli, K. ir kontext 56a obchodnho zkonku a poznmky k nmu (Zkaz
zneuit prva se zetelem k monostem postihu zneuit soukromch oprvnn
akcione proti akciov spolenosti). In Vzjemn ovlivovn komunitrn pravy
a eskho a slovenskho obchodnho prva na pozad procesu jejich reforem.
Sbornk ze setkn kateder obchodnho prva prvnickch fakult esk republiky
a Slovensk republiky. Praha: Univerzita Karlova v Nakladatelstv Eva Rozkotov IFEC, 2007.

Eli, K. Prvnick osoby. In vestka, J.; Dvok, J.; Tich, L. (ed.) Sbornk stat z
diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva. Praha: ASPI, 2007. Eli, K.
Akciov spolenost. Systematick vklad obecnho akciovho prva se zetelem
k jeho reform. Praha: Linde, 2000.
Eli, K. Spolenost s ruenm omezenm. Praha: Prospektrum, 1997.
Eli K. a kol. Obansk prvo pro kadho. Pohledem (nejen) tvrc novho
obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R, 2013.
Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment: pln text zkona
s komentem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde,
2008.
Eli, K.; Havel, B. Osnova obanskho zkonku. Osnova zkona o obchodnch
korporacch. Plze: Ale enk, 2009.
Fiala, J.; Kindl, M. Obansk zkonk. Koment. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Obansk prvo hmotn. 2., upr. vyd. Plze: Ale enk,
2009.
Fiala, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 3., opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova
univerzita a nakladatelstv Doplnk, 2002.
Fiala, J. a kol. Lexikon obanskho prva. Ostrava: Sagit, 1997.
Fifkov, H. a kol. Transsexualita a jin poruchy pohlavn identity. 2. vyd. Praha:
Grada, 2008.
Frinta, O. Prvnick osoby. Praha: Univerzita Karlova, 2008. Frycov, M. et al.
Problematika prvn pravy prvnickch osob. Analzy a teze k diskusi. Praha:
Nett, 2006.
Fundrek, J. Stanovy astinnej spolonosti podla prva slovenskho. Bratislava:
Univerzita Komenskho, 1934.
Hcha, E.; Hobza, A.; Hoetzel, J.; Weyr, F.; Latovka, K. (ed.) Slovnk veejnho
prva eskoslovenskho. Svazek I. Brno: Polygrafia, Rudolf M. Rohrer, 1929.
Hendrych, D. a kol. Sprvn prvo. Obecn st. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003.
Hoetzel, J. eskoslovensk sprvn prvo. st veobecn. Praha: Melantrich,
1937.
Holapek, T. Dokazovn v medicnskoprvnch sporech. Praha: Wolters Kluwer
R, 2011.
Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1. Praha: Linde, 2002.
Hurdk, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Obecn st. Absolutn majetkov
prva. Praha: Ale enk, 2013.

Hurdk, J. Prvnick osoby a jejich typologie. 2., dopl. vyd. Praha: C. H. Beck,
2009.
Hurdk, J. Prvnick osoby a jejich typologie. Praha: C. H. Beck, 2003.
Hurdk, J. Institucionln pile soukromho prva v dynamice vvoje spolenosti.
Praha: C. H. Beck, 2007.
Hurdk, J. Osoba a jej soukromoprvn postaven v mncm se svt. Brno:
Masarykova univerzita, 2004.
Hurdk, J. Prvnick osoby. Obecn prvn charakteristika. Brno: Masarykova
univerzita, 2000.
Hurdk, J.; Katolick, J. K pojet prvnickch osob. Brno: Masarykova univerzita,
1992.
Kmec, J.; Kosa, D.; Kratochvl, J.; Bobek, M. Evropsk mluva o lidskch prvech.
Koment. Praha: C. H. Beck, 2012.
Knap, K.; vestka, J.; Jehlika, O.; Pavlk, P.; Plecit, V. Ochrana osobnosti podle
obanskho prva. 4. vyd. Praha: Linde, 2004.
Knapp, V. Teorie prva. Praha: C. H. Beck, 1995.
Knapp, V.; Plank, K. (ed.) Uebnice eskoslovenskho obanskho prva. Sv. 1.
Obecn st. Praha: Orbis, 1965.
Knappov, M. Prvn subjektivita a zpsobilost k konm v eskoslovenskm
obanskm prvu. Praha: Nakladatelstv SAV, 1961.
Kincl, J.; Urfus, V.; Skejpek, M. msk prvo. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995.
Kotrl, T. Pohebnictv. Prvn zajitn piety a dstojnosti lidskch pozstatk a
ostatk. Praha: Linde, 2013.
Krm, J. Prvo obansk. [Svazek] I. Vklady vodn a st veobecn. Praha:
Vehrd, 1929.
Lavick, P.; Poliensk, P. Judikatura k rekodifikaci. Vci v prvnm smyslu. Praha:
Wolters Kluwer R, 2013.
Macek, J. Rozhodnut ve vcech obchodnho jmna a nekal soute. Praha: C. H.
Beck, 2000.
Macek, J. Rozhodnut ve vcech nekal soute a obchodn firmy. II. dl (20002010). Praha: C. H. Beck, 2011.
Matjek, J. Dve vysloven pn pacient. Vhody a rizika. Praha: Galn, 2011.
Mike, J. Ddick prvo. Praktick pruka. 2. vyd. Praha: Linde, 2005.
Moldanov, D. Nae pjmen. 3. vyd. Praha: Agentura Pankrc, 2004.

Pauknerov, M. Spolenosti v mezinrodnm prvu soukromm. Praha: Karolinum,

1998.
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku (s pihldnutm k evropskmu
prvu). 1. dl. 1-55. 4., aktualizovan vyd. Praha: ASPI, 2004.
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 1. st. 1-55. 3., aktualizovan
vyd. Praha: Linde, 2003.
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku (s pihldnutm k evropskmu
prvu). 2. dl. 56-260. 2., pepracovan a doplnn vyd. Praha: Linde, 1998.
Pokorn, J. a kol. Firemn prvo v esk republice (vvoj a srovnn s Nmeckem a
Slovenskem). Brno: Masarykova univerzita, 2013.
Pokorn, J.; Kovak, Z.; p, Z. a kol. Obchodn zkonk. Koment. I. dl. Praha:
Wolters Kluwer R, 2009.
Policar, R. Zdravotnick dokumentace v praxi. Praha: Grada, 2010.
Radvanov, S.; Zuklnov, M. Kurs obanskho prva. Instituty rodinnho prva.
Praha: C. H. Beck, 1999.
Ronovsk, K. Soukromoprvn aspekty nadanho a spolkovho prva v esku, ve
vcarsku a v Nizozem. Brno: Masarykova univerzita, 2004.
Rouek, F.; Sedlek, J. a kol. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Praha:
V. Linhart, 1935-1937.
Sedlek, J. Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky. Praha: Wolters
Kluwer R, 2012 (reprint).
Slezk, J. Normotvorn jednotka. Praha: eskoslovensk Kompas, 1947.
Stejskal, D.; ejvl, J. a kol. Pohbvn a hbitovy. Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
Svoboda, K.; Smolk, P.; Lev, J.; nov, R. a kol. Obansk soudn d. Koment.
Praha: C. H. Beck, 2013.
tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. a kol. Obchodn zkonk. Koment. 13. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2010.
tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. a kol. Obchodn zkonk. Koment. 12. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2009.
tpn, J. Prvn odpovdnost ve zdravotnictv. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1970.
ustek, P.; Holapek, T. Informovan souhlas. Praha: ASPI, 2007.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 5., jubilejn aktualizovan
vyd. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.

vestka, J.; Jehlika, O.; krov, M.; Spil, J. a kol. Obansk zkonk. Koment.
10. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
vestka, J.; Spil, J.; krov, M.; Hulmk, M. a kol. Obansk zkonk. Koment.
2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
vestka, J.; Spil, J.; krov, M.; Hulmk, M. a kol. Obansk zkonk. Koment.
Praha: C. H. Beck, 2008.
Telec, I. Spolkov prvo. Praha: C. H. Beck, 1998.
Tilsch, E. Obansk prvo. st veobecn. 3. vyd. Ed. E. Svoboda. Praha: Vehrd,
1925.
Tournier, P. Osoba a osobnost. Praha: Nvrat dom, 1998.
Wagnerov, E.; imek, V.; Langek, T.; Pospil, I. a kol. Listina zkladnch prv
a svobod. Koment. Praha: Wolters Kluwer R, 2012.
Weiss, P. a kol. Sexuologie. Praha: Grada, 2010.
Weyr, F. O veejnoprvn subjektivit. In Pocta k edestm narozeninm Dr.
Emila Hchy. Bratislava: Prvnick fakulta University Komenskho, 1932.
Weyr, F. Zklady filosofie prvn. Brno: A. Pa, 1920. Winterov, A. a kol. Civiln
prvo procesn. 6. vyd. Praha: Linde, 2011.
Winterov, A. a kol. Civiln prvo procesn. 5. vyd. Praha: Linde, 2008.
lnky v asopisech
Barov, A. Skalpel a due. Ke zmn pohlav podle novho obanskho zkonku.
asopis zdravotnickho prva a bioetiky. 2013, . 1.
Brta, J. K nkterm otzkm subjektivity a sukcese prvnickch osob v platnm
prvu. Prvnk, 1995, . 2.
Bateck, J. Zpsobilost k prvnm konm podle obanskho zkonku z pohledu
psychiatra. Bulletin advokacie, 2005, . 10.
Baudy, P. Prvn subjektivita, prvnick osoba a zpsobilost vlastnit nemovitost.
Ad Notam, 1998, . I.
Blohlvek, A. J.; Jaek, V. Postaven obchodn prvnick osoby mezi jejm
zaloenm a vznikem. Prvn rdce, 1996, . 6.
Beran, K. Pro byla morln osoba nahrazena osobou prvnickou?
(Pirozenoprvn koeny pojmu "morln osoby"). Prvnk, 2012, . 2.
Beran, K. Kdy a pro byla nahrazena "osoba" prvnm subjektem? asopis pro
prvn vdu a praxi, 2011, . 2.
Beran, K. Kdy je norma kogentn a kdy dispozitivn? Prvn rozhledy, 2009, . 19.

Berkov, Z. zen o zpsobilosti k prvnm konm a nov obansk zkonk.

Prvn frum, 2012, . 9.
ech, P.; Ddi, J.; tenglov, I. Prvn dsledky zmny koncepce sdla.
Obchodnprvn revue, 2010, . 4.
ermk, K. Paradigma prvnho vztahu a pojmn prvn subjektivity v esk
prvn kultue. Prvnk, 2001, . 12.
Dolensk, A. Momentum mortis. Socialistick zkonnost, 1976, . 2.
Doleal, A. Informovan souhlas jako vyjden autonomie vle nebo reflexe
paternalistickho vztahu? asopis zdravotnickho prva a bioetiky, 2011, . 11.
Doleil, T.; Havel, B. Hmotnprvn opatrovnk obchodn spolenosti letem
svtem. Prvn rozhledy, 2007, . 22.
Dostlov, J.; Harvnek, J. Nad nktermi otzkami prvn subjektivity. asopis
pro prvn vdu a praxi, 1998, . 3.
Dvok, J. K aktulnm otzkm prohlen obana za mrtvho. Ad Notam, 2004,
. 6.
Dvok, J. Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptialia. Prvn praxe, 1999, . 7.
Dvok, T. Neplatnost prvnickch osob. Bulletin advokacie, 2003, . 9.
Eli, K. Masky a dmoni (O pstupech soukromho prva k prvnickm osobm).
Prvnk, 2010, . 11.
Eli, K. Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva. Prvn rozhledy,
2007, . 20.
Eli, K. Nkolik poznmek k prvn prav sdla akciovch spolenost. Ad
notam, 1999, . 2.
Eli, K. K prav vstupu obchodn spolenosti do likvidace. Prvnk, 1996, . 3.
Elischer, D. Univerzln registrovan partnerstv. Prvn frum, 2006, . 5, 6.
Faldyna, F. Prvnick osoba a jej prvn jednn a odpovdnost. Prvo a
podnikn, 2001, . 2.
Fiala, J.; vestka, J. Nkolik vah nad pojetm prvnho vztahu. Prvnk, 1968, . 8.
Frinta, O. Nov obansk zkonk: Pojet svprvnosti v nvrhu novho
obanskho zkonku. Bulletin advokacie, 2011, . 1-2.
Gregorov, Z.; Hrukov, M.; Stavinohov, J. K nkterm otzkm prvn
subjektivity a zpsobilosti k prvnm konm u nezletilch. Prvn rozhledy, 1997,
. 2.

Haderka, J. F. Prvn deklarovan zmna pohlavn pslunosti a jej dopad na

rodiovsk postaven transsexulni osoby. Prvn praxe, 2000, . 4.
Hajn, P. Ochrana nzvu prvnick osoby podle 19b obanskho zkonku. Prvo
a podnikn, 1994, . 10.
Havlan, P. zemn samosprvn celky jako subjekty vlastnickho a jinch
majetkovch prv (zkladn otzky). Prvn rozhledy, 2002, . 1.
Hrabnek, D. K vylouen lena z obanskho sdruen. Prvn frum, 2011, . 5.
Hurdk, J. Teze o individulnch a socilnch dimenzch prva a osoby v prvnm
smyslu. Prvnk, 2002, . 7.
Hurdk, J. Pojem osoba a geneze jeho obsahu jako zklad konstrukce osob v
prvnm smyslu. asopis pro prvn vdu a praxi, 2000, . III.
Hurdk, J. vaha nad tendencemi vvoje koncepce prvnickch osob. Prvnk,
2000, . 10.
Jirousek, F. Spoleensk odpovdnost firem
marketingu? Bulletin advokacie, 2006, . 6.

(CSR):

vce

ne

nov

druh

Knap, K.; vestka, J. Prostedky obanskoprvn ochrany osobnosti oban. Prvo

a zkonnost. 1991, . 6.
Knapp, V. O prvnickch osobch. Prvnk, 1995, . 10-11.
Knapp, V. Kad je zpsobil mt prva. Je kad zpsobil mt prva? Prvnk,
1994, . 2.
Kotrady, P. Nkolik vah k rozhodovn o zpsobilosti k prvnm konm. Prvn
rozhledy, 2012, . 13-14.
Krlkov, Z. vaha nad zsadou "habilisad nuptias, habilis pacta nuptialia". Ad
Notam, 2003, . 1.
Khn, Z. Fikce samostatnosti prvnickch osob a jej prolomen. Prvn rozhledy,
2003, . II.
Lask, J. Tanec v temnotch (Svoboda usazovn ve smyslu l. 43 a 48 SES a
peshranin fze nrodnch obchodnch spolenost. Obchodnprvn revue,
2009, . 4.
Luby, . Problm vymedzenia pojmu smrti. Prvny obzor, 1971, . 1.
Luby, . Medicnska a prva problematika zistenia smrti. Prvny obzor, 1971, . 7.
Melzer, F. Dispozitivn a kogentn normy v novm obanskm zkonku. Prvn
rozhledy, 2013, . 7.
Peliknov, I. Subjekt v obchodnm prvu. Prvo a podnikn, 1993, . 2.

Peliknov, I.; Pelikn, R. Lze ustavit hmotnprvnho opatrovnka akciov

spolenosti? Prvn rozhledy, 2007, . 16.
Potil, L. Sprvn d a nov obansk zkonk. Prvn rozhledy, 2013, . 13-14.
Richter, T. Obchodn spolenost jako osoba blzk - nkolik poznmek k judikatue
Nejvyho soudu. Prvn rozhledy, 2007, . 15.
Ronovsk, K. K pojet veejn prospnosti v Evrop. Prvn frum, 2010, . 9.
Salaov, M. Prvn nsledky vadnho rozhodnut valn hromady akciov
spolenosti. Prvn rozhledy, 1996, . 12.
Skcel, J. Ke zpsobilosti nezletilch k nabvacm prvnm konm. Bulletin
advokacie, 1982, duben-erven.
Spil, J. Nejnovj judikatura o ochran osobnosti a dobr povsti prvnick
osoby. Soudn rozhledy, 2003, . 3.
Stuna, S.; vestka, J. K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho obanskho
zkonku. Prvn rozhledy, 2011, . 10.
Stuna, S.; vestka, J. Nkolik vah nad sttem jako prvnickou osobou, zejmna
nad subjektivitou sttnch orgn. Prvn rozhledy, 1999, . 6.
Telec, I. Rozum a cit. Prvn rozhledy, 2003, . 7.
Teryngel, J. K monostem ochrany dobrho jmna prvnick osoby. Prvo a
podnikn, 1994, . 7.
Zvnovec, V. Prvn prava svprvnosti nezletilcv nvrhu novho obanskho
zkonku. Bulletin advokacie, 2011, .1-2.
Zvnovec, V. Prvn prava svprvnosti nezletilc v nvrhu obanskho
zkonku. Bulletin advokacie, 2011, . 1-2.
Jin zdroje
paek, J. Odvoln udlenho souhlasu k pozen a uit obrazovch snmk
fyzick
osoby
[online].
E-pravo,
2010,
dostupn
z
www:
http://www.epravo.cz/top/clanky/odvolani-udeleneho-souhlasu-k-porizeni-a-uzitiobrazovych-snimku-fyzicke-osoby-61760.html [cit. 11.6.2013].
Cizojazyn publikace
Brox, H. Allgemeiner Teil des BGB. 26. Auflage. Kln: Carl Heymans Verlag, 2002.
Bydlinski, F. Die "Person" im Recht. In Kalss, S.; Nowotny, Ch.; Schauer, M. (ed.)
Festschrift Peter Doralt zum 65 Geburtstag. Wien: Manz, 2004.
Dettmeyer, R. Medizin & Recht fr rzte. Berlin, Heidelberg, New York: Springer,
2001.

Deutsch, E.; Spickhoff, A. Medizinrecht. 5. Auflage. Berlin, Heidelberg, New York:

Springer, 2003.
Fabrizius, F. Relativitt der Rechtsfhigkeit. Mnchen: Beck, 1963.
Fellner, M-L. Persnlichkeitsschutz juristischer Personen. Wien, Graz: NWV - Neuer
Wiss. Verl., 2007.
Gmrr, M.; Hafter, E. Kommentar zum Schweizerischen Zivilgesetzbuch. Band I.
Bern: Verlag von Stmpfli & Cie, 1919.
Harris, J.; Erin, C. An ethically defensible market in organs. British Medical Journal,
2002, 325.
Humenk, I. Ochrana osobnosti a medicnske prvo. Bratislava: Paneurpska
vysok kola, Eurokdex, 2011.
John, U. Die organisierte Rechtsperson: System und Probleme der Personifikation
im Zivilrecht. Berlin: Duncker & Humblot, 1977.
Kaiser, S. Arzthaftungsrecht. In Ratzel, R., Luxenburger, B. (eds) Handbuch
Medizinrecht. Bonn: Deutscher Anwaltverlag, 2008.
Klang, H.; Gschnitzer, F. Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuch.
2. Aufl. Wien: Druck und Verlag der sterreichischen Staatsdruckerei, 1968.
Moore, D.; Hadzi-Miceva, K.; Bullain, N. A Comparative Overwiew Public Benefit
Status in Europe [online]. Budapest: European Centre for Not-for-Profit Law, 2007.
Dostupn z: http://ecnl.org/ dindocuments/187_Public%20Benefit%20Status
%20paper%20(2007).pdf [cit. 2013-12-12].
Nass, G. Person, Persnlichkeit und juristische Person. Berlin: Duncker & Humblot,
1964.
Perlingieri, C. Enti e diritti della persona. Napoli: Ed. Scientifiche Italiane, 2008.
Quack, F. et al. Mnchener Komentar zum Brgerlichen Gesetzbuch. 3. Aufl.
Mnchen: C. H. Beck, 1997.
Roth, C. Eigentum an Krperteilen. Berlin, Heidelberg: Springer, 2009.
Rummel, P. et al. Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuch. 2.
Auflage. Wien: Manzsche Verlags- und Universittsbuchhandlung, 1990.
Rutledge, T. Business Organization Law. American Business Law Journal, 2009,
No. 2.
Schmidt, K., Handelsrecht. 5. vllig neu bearbeitete Auflage. Kln, Berlin, Bonn,
Mnchen: Heymanns 1999.

Dl 1

Veobecn ustanoven

15
(Prvn osobnost; svprvnost)
prof. JUDr. Jan Hurdk

Pehled vkladu:

I. Obecn k prav osob v prvnm smyslu (1 a 3)

II. Osobn status a jeho struktura (4 a 6)

III. Prvn osobnost (7 a 10)

IV. Svprvnost (11 a 15)

Z dvodov zprvy (k obecn sti):

b) Metodologicky je pojet rovnosti astnk jako prvn zsady

obanskoprvnch vztah vadn i z toho dvodu, e vede k zvru o rovnm
prvnm postaven fyzickch a prvnickch osob. Tm se zkladn pstupov
schma k pojet soukromch prv a povinnost deformuje.

lovk a prvnick osoba principiln nejsou a nemohou bt obecn v

rovnm prvnm postaven. lovk m ze sv podstaty nezadateln pirozen
prva. Zkon nelimituje zkladn prva lovka, nbr naopak zkladn prva
lovka pedstavuj limit pro zkon (D. Hesselberger). Tak to tak vyjaduje Listina
zkladnch prv a svobod a cel esk stavn podek. Naproti tomu zklad
juristickho postaven prvnickch osob je odlin; z nho tak vyplvaj jin
prvn dsledky. Prvnick osoba je uml organizan tvar vytvoen lovkem
a slouc jeho zjmm. Na rozdl od lovka, jeho prvn osobnost pozitivn
prvo uznv (uznat mus), prvnick osob jej prvn osobnost pozitivn prvo
poskytuje (dt me). Odtud se odvozuje naprosto odlin prvn postaven obou
skupin prvnch subjekt, o jejich prvn rovnosti nelze mluvit ani ve sfe

osobnch prv, ani v cel sfe prv majetkovch. Tato rovnost se uplatuje, a to
jet nikoli bezvjimen, v oblasti prv vcnch a obliganch.

c) Uveden schmatick pstup, zaloen svho asu naukou

socialistickho prva, vedl jako jedna z pin dekonstrukce systmu soukromho
prva vbec a ke konstituci samostatnch kodifikac rodinnho a pracovnho
prva s odvodnnm, e zsada rovnosti nen urujc ani pro prvo rodinn, ani
pro prvo pracovn. (...)

Akcent na zsadu rovnosti jednak zastr pirozenou nerovnost mezi

fyzickmi a prvnickmi osobami, nebo mezi nimi neme bt prvn,
pedevm v oblasti osobnch prv, rovnosti nikdy dosaeno, jednak pomj
hledisko ochrany slab strany, kter je pro soukrom prvo stejn vznamn jako
zsada rovnosti. Preference tto zsady totalitnm zkonodrstvm, vedla k
popen zkladn funkce obanskho zkonku, k rozbit jednoty soukromho
prva a k ideologickmu popen jeho existence. (...)

Pokud se jedn o soukrom prva, pidruje se osnova jejich tradinho

rozdlen na prva osobn a na prva majetkov. Tomu odpovd i nvrh vnitnho
lenn zkonku. Osobnm prvm se vnuj pedevm prv a druh st
zkonku, majetkovm pedevm sti tet a tvrt. Pt st, kter shrnuje
ustanoven spolen, pechodn a zvren, m pedevm technickou povahu.

Osu cel pravy pedstavuje lovk a jeho zjmy. Prvn postaven lovka
jako jednotlivce, vetn pravy prv vlun a pirozen spjatch s jeho osobou,
je klov tma prvn sti zkonku. Otzky spojen s jeho rodinou a rodinnmi
vztahy upravuje druh st; jeho majetku a osudu tohoto majetku po smrti
lovka se vnuje tet st. tvrt st upravuje obligan prvo, tedy prva a
povinnosti vznikl lovku vi jinm z jeho soukromho styku s jinmi osobami.

Antropocentrick pojet obanskho zkonku vak nepomj tma

prvnickch osob jako dalho subjektu soukromch prv a povinnost. Z toho
dvodu tak zejmna obecn st vnuje prav postaven prvnickch osob
znanou pozornost s tm, e tato prava m platit subsidirn pro vechny
prvnick osoby podle eskho prvnho du, nebo v obanskm, nikoli v
obchodnm zkonku nebo jinm zkon, m bt ze systmovho hlediska tit
pravy statusovch otzek prvnickch osob. Vychz se ale z pojet, e
prvnick osoby vytvej lid proto, aby slouily jejich zjmm. Nefinguje se
tud rovnost obou skupin subjekt, nebo ta fakticky nen a v ad ppad nen
ani mon. Zjevn rozdl je v konstrukci osobnch prv, dle se jedn o rozshlou

oblast prva rodinnho a ddickho, nehled k tomu, e ani pi uritch typech

smluv nemohou prvnick osoby jako urit smluvn strana vbec vystupovat (pi
njmu obydl, pi vmnku, smlouv o dchodu apod.).

Z dvodov zprvy (k 15 a 22):

Jednm z klovch pojm prvnho du je pojem osoby, tedy prvnho

subjektu, bodu, k nmu se vztahuj prva a povinnosti jako inky prvnho
du. S osobou je spojena kategorie prvn osobnosti (personnalit juridique,
juridical personality, Rechtspersnlichkeit, rechtspersoonli[j]kheid apod.). Pesto,
e zkladn ustanoven o prvn osobnosti je spolen (a z hlediska pozitivnho
prva tomu ani neme bt jinak), rozliuje osnova pi celkovm pojet rzn
charakter prvn osobnosti lovka a prvnickch osob.

Rozdl je v tom, e lovk m pirozen a mezinrodn uznan prvo na to,

aby byla vude uznvna jeho prvn osobnost (srov.2 6 Veobecn deklarace
lidskch prv; srov. dle Pakt o obanskch a lidskch prvech . 120/1976 Sb.).
Pozitivn prvo tud nem monost odmtnout uznn prvn osobnosti lovka.
Naproti tomu prvnick osoby obdobn pirozen prvo na vlastn prvn
osobnost nemaj a je vc sttu[,] pizn-li rznm entitm tohoto druhu
zpsobilost mt prva a povinnosti.

V souladu s tradinm pojetm osnova rozliuje zpsobilost mt prva a

povinnosti a zpsobilost prva a povinnosti vlastnm jednnm nabvat
(svprvnost). Tradinm jednoslovnm oznaenm "svprvnost" se souasn
nahrazuje dosavadn vraz "zpsobilost k prvnm konm", nebo osnova
opout pojem prvnho konu. Oznaen "svprvnost" je navc vcn sprvn,
nebo vyjaduje, e kdo je s to vlastnm jednnm nabvat subjektivn prva a
zavazovat se k povinnostem, je osobou svho prva (sui iuris).

Osnova t reaguje na nevar, jm se v novodob legislativ s nebvalou

etnost pitaj prva, zejmna vak povinnosti entitm postrdajcm prvn
subjektivitu (nejastji orgnm i organizanm slokm prvnickch osob). Pro
ten ppad se konstatuje, e tvary tohoto typu prva a povinnosti nemaj a
stanov kritrium pro nalezen oprvnnho nebo povinnostnho subjektu, jm
neme bt nic jinho, ne povaha vci. Nen kolem zkona eit v tom smru
podrobnosti, nebo pi individulnch situacch rozhoduj jejich konkrtn okolnosti.

Nvrh 18 respektuje tradin dlen osob na osoby fyzick a prvnick.

Zvolen vraz je konformn terminologii Listiny zkladnch prv a svobod (srov. l.
1 nebo 42 odst. 3). Protoe fyzick osoba je toton s lovkem, pouv osnova
synonymicky oznaen "lovk". Obecn naduvn pojmu "fyzick osoba" bylo v
naem zkonodrstv zavedeno po roce 1990 jako nouzov nhraka
dosavadnho a zcela nevhodnho sttoprvnho "oban", nedocenilo se vak, e
se jedn o termn vlastn zejmna prvu mezinrodnho obchodu, zatmco
tradin obansk zkonodrstv se tomuto pojmu vyhb a pouv jej zdka.
(Tuto tradici respektoval jet obansk zkonk z r. 1950, kter o fyzick osob
mluvil pouze na jedinm mst.) Obansk zkonky kontinentlnho systmu
pouvaj jako zkladn termn pirozen osoba (Nmecko, vcarsko, Nizozem,
Lichtentejnsko aj.) i fyzick osoba (Itlie, Polsko, Rusko aj.), vdy vak velmi
stdm na jednom i dvou mstech s tm, e normativn text nejastji pracuje se
slovy, jako jsou lovk, lid, dt, nezletil, manel, zstavitel atd. Osnova sleduje
stejnou metodu.

Nvrh 19 se inspiruje slavnm 16 ABGB, nepejm jej vak doslovn,

protoe doba osvcenskho racionalismu, jemu byl koncept 16 ABGB podzen,
pominula nkter dal relevantn hlediska. Proto je tak navren ustanoven
doplnno s inspirac ve vcarskm obanskm zkonku o vslovn formulovan
prvn pravidlo, kter prohlauje pro prvo za zdnliv (neexistentn) ujednn i
jin projevy vle, jimi nkdo zcizuje sv pirozen prva, vzdv se jich nebo je
podstatn omezuje. Vzhledem k navren prav budou za prvn neexistujc
(nikoli jen absolutn neplatn jako dosud) povaovny tzv. otrock smlouvy, jimi
se nkdo vzdv sv svobody v prospch jinho, nebo projevy vle, jimi lovk
d jinho, aby byl usmrcen apod. Avak stejn jako veobecn zkonk
obansk stav i osnova svou koncepci na jusnaturalistickm hledisku. Proto
odliuje nahlen prva na lidi jako fyzick osoby a na prvnick osoby jako
subjekty uml (fiktivn).

Ve shod s touto koncepc zkonk jen bere na vdom, e lovk je subjekt

pirozench prv, je zkon me jen respektovat a uznat a ppadn, v zjmu
celku a racionlnho uspodn a fungovn demokratick spolenosti, omezit
(regulovat), kdeto prvnickou osobu, aby se subjektem prva stala, mus zkon
za takovou prohlsit a konstituovat. Osnova tud odmt antropologizaci
prvnickch osob a bere za sv hledisko, e prvnick osoby jsou uml lidsk
tvary, kter jsou vytvoeny proto, aby slouily zjmm lovka, nikoli proto, aby
mu byly ve vem postaveny narove; rovnost fyzickch a prvnickch osob
pichz v vahu jen v majetkovch otzkch, a to jet ne ve vech.

Dstojnost lovka, jeho hodnota jako osoby, je stedn prvek, k nmu

celkov koncepce osnovy zkonku lne a jej jako nejvy hodnotu sleduje
chrnit.

Pokud jde o prvnick osoby, osnova vychz z platnho prvnho stavu [

18 odst. 1 psm. d) platnho obanskho zkonku], podle nho jsou prvnickmi
osobami subjekty, kter za prvnick osoby prohls zkon. Normativn
vchodisko platn prvn pravy se vak navrhuje zmkit tm zpsobem, e
zkon nemus o uritm organizovanm tvaru vslovn stanovit, e je
prvnickou osobou, nbr e i posta, bude-li ze zkona prvn osobnost
takovho tvaru jinak bez pochybnost zejm. Zdrazuje se vlastnost prvnick
osoby jako organizovanho tvaru, nebo to je podstatn pedpoklad jej
existence. Vzhledem k tomu, e nvrh obanskho zkonku zachovv
dosavadn pojet, podle nho m kodifikace civilnho prva zahrnout obecnou
pravu prvnickch osob (v tetm dlu druh hlavy tto sti), by - z praktickch
dvod - obshleji ne dosud, je nutn zohlednit zvltnosti prvnickch osob
prva veejnho. Platn obansk zkonk v 19 odst. 1 mezi prvnickmi
osobami soukromho a veejnho prva dostaten nerozliuje, co vyvolv
vkladov i aplikan obte. Nenavrhuje se vak definice prvnickch osob
veejnho prva. Takov definice se v civilnch kodifikacch vyskytuj jen zdka.
Pkladem me bt panlsk (l. 35), italsk (l. 11), argentinsk (l. 33) nebo
mexick (l. 26) obansk zkonk: tyto legln definice vak vykazuj nejrznj
mezery a nedostatky; navc jsou pro soukrom prvo bez zsadnho vznamu pro n je dleit, kdo je osobou, ne ji, je-li osobou soukromho nebo veejnho
prva. I z tchto dvod se pojmov vymezen osob veejnho prva ponechv
teorii. Obansk zkonk vak mus reagovat na situaci, e jeho ustanoven o
prvnickch osobch a jejch jednotlivch typech (korporace, fundace, stavy)
nemohou bt v plnm rozsahu aplikovateln na prvnick osoby veejnho prva.
To odr nvrh ustanoven, podle nho prvnick osoby veejnho prva
podlhaj pedevm zkonm, podle nich byly zzeny, a e pouit ustanoven
obanskho zkonku na tyto osoby pichz v vahu, jen sluuje-li se to s prvn
povahou tchto osob. Je sice pravda, e normativn vznam m hlavn st vty
za stednkem a e jej prvn st vyjaduje samozejmost, le i to se jev jako
vhodn jak pro nzornost, tak se zetelem ke skutenosti, e tak zahranin
civiln kodifikace, kter fakt prvnickch osob veejnho prva zohleduj
vslovnm ustanovenm, obsahuj obdobn formulovan zkladn pravidlo
poukazujc na ukotven tchto osob v ustanovench veejnho prva.

Se sttem jako subjektem soukromch prv a povinnost pot 21.

Osnova vychz z pojet, e na stt teba pohlet jako na prvnickou osobu, by
jeho postaven je do jist mry specifick, vzhledem k jeho faktick pozici i k
funkcm, kter stt pln. V t souvislosti se poukazuje na nlez stavnho soudu
sp. zn. III S 495/02 ze 4.3.2004 (Sbrka nlez a usnesen, sv. 32, Praha: C. H.
Beck, 2004, s. 303 an.). Postaven sttu vystupujcho v soukromoprvnm vztahu
nelze bez dalho ztotoovat s postavenm soukromnka, protoe stt i v
takovm postaven nedisponuje skuten autonomn vl, jeho jednn se mus
vdy dit zkonem, i kdy stt zastupuj z jeho poven jin subjekty. Pi
posuzovn pozice sttu v soukromoprvnch vztazch nelze proto cele

abstrahovat od druh dimenze sttu, tj. od t, v n vykonv svou hlavn funkci,

tedy sttn moc. Osnova nem ambice upravovat podrobnosti o vystupovn
sttu v soukromoprvnch pomrech, a odkazuje na speciln zkonnou pravu
(dnes v zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v
prvnch vztazch).

Ustanoven o osobch blzkch pejm v prvnm odstavci 116 platnho

obanskho zkonku s doplnnm vyvratiteln prvn domnnky, podle n se
pomr osob blzkch pedpokld u tch, kdo spolu trvale ij. Druh odstavec
zavd konstrukci, podle n se posuzuje stejn jako pomr osob blzkch i pomr
k prvnick osob, je-li prvnick osoba jinou osobou podstatn ovlivovna; to
vak me platit jen s dsledky omezenmi na ochranu majetkovch prv tetch
osob.

I. Obecn k prav osob v prvnm smyslu

Obansk zkonk dovruje jednu z etap vvoje osob v prvnm smyslu tm,
e legislativn formuluje relativn ucelen systm osob v prvnm smyslu a tento
systm dle realizuje v zkon o obchodnch korporacch. Zcela nov systmov
obecn obsah dostaly osoby v prvnm smyslu, nov typov mezistupe
prvnickch osob pedstavuje spolen prava korporac a fundac, vybaven
vlastnm obecnm normativnm obsahem.

V rmci tto systematiky osob v prvnm smyslu obansk zkonk

upravuje tyto systmov rovn:
a) Osoby ( 15 a 22);

b) Fyzick osoby ( 23 a 117) a Prvnick osoby ( 118 a 209);

c) Korporace ( 210 a 213), Fundace ( 303 a 305) a stav ( 402 a 418);

d) Spolek ( 214 a 302), Nadace ( 306 a 393), Nadan fond ( 394 a 401).

Obansk zkonk reguluje jako obecnou legislativn kategorii osob (v

prvnm smyslu), avak - ve srovnn s pedchoz prvn pravou v obanskm
zkonku . 40/1964 Sb., ale i ve srovnn s vtinou zejmna starch kodex

obanskho prva (rakousk ABGB, nmeck BGB, francouzsk Code civil,

vcarsk ZGB) - ji navc vybavuje samostatnm legislativnm obsahem, kter
pedazuje ped pravu fyzickch osob ( 23 a 117) a prvnickch osob ( 118 a
418). Tuto skupinu ustanoven oznauje jako Veobecn ustanoven (dl 1). Nejde
vak vlun o ustanoven spolen obma zkladnm kategorim osob v prvnm
smyslu, tj. osobm fyzickm a osobm prvnickm: Zatmco 15 upravuje prvn
status osob, zsadn spolen pro fyzick i prvnick osoby (pes jist
pochybnosti o dopadu tohoto ustanoven na prvnick osoby), 16 reguluje
zkaz vzdn se svprvnosti spolen pro osoby fyzick i prvnick, 18
pedstavuje pechod k typovm skupinm osob ni rovn, tj. osobm fyzickm
a prvnickm, 19 je ji vnovn vlun lovku jako vslovnmu a
jedinenmu nositeli pirozench prv, 20 je naopak ji vnovn pouze
specifick kategorii osob v prvnm smyslu - osobm prvnickm; 21 se zabv
postavenm sttu jako prvnick osoby. Spolen ustanoven pro osoby v prvnm
smyslu, oddlen vak v odst. 1 pro fyzick a v odst. 2 pro prvnick osoby,
obsahuje 22 definujc osoby blzk, jeho zaazen do spolench ustanoven o
osobch bylo zejm vyvolno zmnami judikatury, kter vzthla ustanoven o
osobch blzkch i na osoby prvnick (srov. vklad k 22 odst. 2).

II. Osobn status a jeho struktura

Obansk zkonk se odkln od terminologie a sten i od obsahovho

vymezen zkladnho prvnho statusu osoby v prvnm smyslu. Zkladn prvn
status osoby m nsledujc strukturu:

(1) Pasivn status (prvn postaven), kter je pedpokladem (by pasivn)

asti osoby na soukromoprvnch vztazch. Do nj pat:
a) Prvn osobnost (dve zpsobilost k prvm a povinnostem, t prvn
subjektivita), tj. zpsobilost mt v mezch prvnho du prva a povinnosti ( 15
odst. 1).

b) Soubor zkladnch prv a svobod, vyplvajc z stavnho podku, jimi je

vybavena kad osoba v prvnm smyslu na zklad sv pouh prvn existence.
V katalogu, resp. rozsahu tchto prv a svobod vak existuje rozdl mezi fyzickmi
osobami a osobami prvnickmi. Pirozen prva jsou vslovnm ustanovenm
19 odst. 1 svena pouze lovku, tedy osob fyzick, co vyplv z
antropocentrickho pojet novho obanskho zkonku s dominantnm
postavenm lovka a souasn z odlinho postaven prvnickch osob (lit. . 3,
s. 258; srov. t 19). V katalogu, resp. rozsahu tchto prv a svobod vak
petrvv dosavadn rozdl mezi fyzickmi osobami a osobami prvnickmi (srov.

vslovnou ochranu lovka v zkladnm katalogu hodnot, kter chrn obansk

zkonk - 3 a limitovan rozsah "zkladnch prv" prvnick osoby v 135).

(2) Aktivn status tvo soubor zpsobilost, na jejich zklad se

individuum me aktivn astnit na soukromoprvnch vztazch. Tvo jej:
a) Svprvnost, tj. zpsobilost nabvat pro sebe vlastnm prvnm jednnm
prva a zavazovat se k povinnostem prvn jednat ( 15 odst. 2).

b) Zpsobilost zavinnm k protiprvnm inm, i deliktn zpsobilost, tj. prvn

zpsobilost nst nsledky svho jednn, kter je v rozporu s prvnm dem.
Obansk zkonk, na rozdl od zkona . 40/1964 Sb., jednak vslovn formuluje
obecnou deliktn zpsobilost fyzick osoby (v 24), jednak ve podmnky jej
deliktn zpsobilosti s podmnkami svprvnosti ( 2920).

Prva a povinnosti mohou mt a svm jednnm je realizovat pouze nositel

prvn osobnosti, tedy osoby v prvnm smyslu. Pokud prvo a povinnost smuj
k nemu jinmu ne k osob, je to piteno "osob, kter to podle povahy
ppadu nle" ( 17 odst. 1 a 2).

Komentovan ustanoven, vymezujc dv zkladn sousti osobnho

statusu osoby v prvnm smyslu, je zdnliv zaazeno systematicky nevhodn,
kdy uvozuje cel soubor zkonn pravy osob v prvnm smyslu, ani by
pedchzela definice osoby v prvnm smyslu, ppadn osoby fyzick a osoby
prvnick. V kontextu konceptu pijatho obanskm zkonkem vak je uveden
cel pravy osob prostednictvm obsahu tohoto pojmu namst a m sv logick
opodstatnn: kodex ve svch obecnch ustanovench ( 19 a 20) koncipuje
osobu v prvnm smyslu prostednictvm jejho zkladnho prvnho statusu, tedy
pedevm prostednictvm prvn osobnosti.

K odst. 1

III. Prvn osobnost

K prvn osobnosti osoby v prvnm smyslu srov. obecn vklad k tomuto

ustanoven.

Zatmco prvn osobnost lovka je jeho pirozen prvo, a tud jej

existenci a zkladn vlastnosti (nezadatelnost, nezcizitelnost atd.) zkon neme
nic jinho ne vzt na vdom a poskytnout j ochranu, obansk zkonk vychz z
odmtnut pirozenho prva prvnick osoby na svou osobnost s tm, e "... je
vc sttu, pizn-li rznm entitm tohoto druhu zpsobilost mt prva a
povinnosti" (Eli, lit. . 4, s. 75).

K prvn osobnosti fyzick osoby srov. vklad k 23 a nsl.

K prvn osobnosti prvnick osoby srov. zejmna vklad k 20 a k 118.

K odst. 2

IV. Svprvnost

Obansk zkonk nahrazuje termn "zpsobilost k prvnm konm"

pojmem "svprvnost". Oznaenm osoby jako svprvn se vyjaduje, e ten je
osobou svho prva (sui generis), kdo je s to vlastnm jednnm nabvat
subjektivn prva a zavazovat se k povinnostem.

Svprvnosti fyzickch osob se podle obanskho zkonku nabv v

plnm rozsahu zletilost, tj. dovrenm osmnctho roku vku. Kodex - na rozdl
od pedchozho obanskho zkonku . 40/1964 Sb. - upravuje dva zpsoby
dvjho nabyt svprvnosti, a to uzaven manelstv a piznn svprvnosti (
30 odst. 2). Tmito zpsoby, vdy vak na zklad rozhodnut soudu, me nov
nabt svprvnosti nezletil, kter dovril estnct let. Uzaven manelstv
nezletilm, kter je star estncti let, s pivolenm soudu umoovala ji dvj
prvn prava. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. dv monost piznn
svprvnosti nezletilmu soudem za splnn podmnek dosaen vku estncti
let, souhlasu zkonnho zstupce, schopnosti nezletilho sm se ivit a obstarat
si sv zleitosti, jako i v dalch "zvltnch ppadech" ( 37); zen me bt
zahjeno pouze na nvrh nezletilho i jeho zkonnho zstupce.

Zatmco svprvnost a deliktn zpsobilost fyzick osoby je vrazem jejch

schopnost rozumovch a volnch, ohledn prvnickch osob obansk zkonk
popr monost prvnick osoby jednat sama za sebe a stanov svprvnost a
deliktn zpsobilost jako vsledek pitn prvn relevantnho jednn osob
fyzickch v uritm vztahu k prvnick osob tto prvnick osob na zklad

konstrukce zastoupen. Je vak teba dodat, e tato konstrukce zkonnho

zastoupen zaloen na fikn teorii m i u ns nejednoho odprce (v tto
souvislosti je teba upozornit na to, e se dvodov zprva dovolv 55
vcarskho ZGB, avak originln znn cit. ustanoven je formulan odlin a
naznauje smovn k vnmn jednn orgn prvnick osoby jako primrn
vlastn jednn prvnick osoby - srov. Gierkeho organickou teorii).

Ke "svprvnosti" prvnickch osob srov. 161 a 166.

Samostatn je v kodexu formulovna deliktn zpsobilost fyzick osoby (

24), piem deliktn zpsobilost k subjektivn koncipovanm pedpokladm
nhrady kody byla pevzata z 422 zkona . 40/1964 Sb. do 2920.
Pedpoklady "deliktn zpsobilosti" prvnick osoby (tj. pitn protiprvnho
inu prvnick osob) jsou obsaeny v 167.

Souvisejc ustanoven

4, 5, 15 a 17, 20, 22, 23, 30 a nsl., 46, 55 a nsl., 58, 64, 66,
67, 79, 118, 125, 127, 161 a nsl., 168, 171, 188, 228, 229, 333, 338, 340,
398, 410, 412, 450, 545 a nsl., 782, 799, 810, 857, 879, 892 a nsl., 896,
946, 947, 950, 1305, 1338, 1340, 1422, 1453, 1676, 1682, 1739, 2995, 3024,
3034

Souvisejc pedpisy:

186 a nsl. o. s. ,

l. 5 Listiny

Z judikatury:
Mezi podmnky zen, jimi se soud podle 103 o. s. zabv, pat i
oznaen alovan strany, kter mus bt nositelem prvn subjektivity, tj. podle
hmotnho prva mt zpsobilost k prvm a povinnostem, a tm mt i procesn
zpsobilost astnka zen, tj. zpsobilost k prvm a povinnostem. Nem-li
alovan strana prvn subjektivitu, me bt procesn zpsobilm astnkem
zen, jen pokud j zkon tuto zpsobilost piznv.

(NS 28 Cdo 2998/2011)

Zpsobilost spoleenstv vlastnk bytovch jednotek mt prva a
povinnosti, jako i zpsobilost k prvnm konm je omezena na vci sprvy
domu a dal innosti vymezen v ustanoven 9 odst. 1 zkona o vlastnictv
byt. Do pravomoci shromdn jakoto orgnu prvnick osoby s takto
omezenou zpsobilost pitom nemohou spadat kony, k nim spoleenstv nen
zpsobil (a jimi navc bez vslovn zkonn pravy zasahuje do ji nabytch
vlastnickch prv vlastnk jednotek).
(NS 29 Cdo 406/2010)
Organizan sloka zahranin prvnick osoby, by se zapisuje do
obchodnho rejstku, nem prvn subjektivitu, a tedy ani zpsobilost bt
astnkem zen (srov. 19 o. s. .); tu m pouze pslun zahranin prvnick
osoba.
(NS 30 Cdo 1634/2000, NS 32 Odo 945/2002)

Z literatury:

Beran: Pojem osoby v prvu, 2012.

Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment. Sv. 2, 2008.

Eli, Havel: Osnova obanskho zkonku. Osnova zkona o obchodnch

korporacch, 2009, s. 258.

Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem, 2012, s. 75.

Fiala: Fiala: Obansk prvo hmotn, 3. vyd., 2003.

Fiala a kol.: Fiala a kol.: Lexikon obanskho prva, 1997.

Fiala, Kindl: Obansk prvo hmotn, 2009.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. 2009,

Frinta: Prvnick osoby, 2008.

Hurdk a kol.: Obansk prvo hmotn. Obecn st. Absolutn majetkov

prva, 2013.

Hurdk: Osoba a jej soukromoprvn postaven v mncm se svt, 2004.

Knappov: Prvn subjektivita a zpsobilost k konm v eskoslovenskm

obanskm prvu, 1961.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987.

Sedlek: Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky, 2012

(reprint).

Slezk: Normotvorn jednotka. Praha, 1947.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn, 5. vyd., 2009.

Weyr: Zklady filosofie prvn, 1920.

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Brta: K nkterm otzkm subjektivity a sukcese prvnickch osob v

platnm prvu, Pk, 1995, . 2.

Beran: Kdy a pro byla nahrazena "osoba" prvnm subjektem? asopis pro
prvn vdu a praxi, 2001, . 2, s. 108-117.

Beran: Pro byla morln osoba nahrazena osobou

(Pirozenoprvn koeny pojmu "morln osoby"), Pk, 2012, . 2.

prvnickou?

ermk: Paradigma prvnho vztahu a pojmn prvn subjektivity v esk

prvn kultue, Pk, 2001, . 12, s. 1193 a nsl.

Ddi, ech: Nkolik poznmek k problematice prvnickch osob v nvrhu

obanskho zkonku. In Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho
prva, 2007, s. 322 a nsl.

Dostlov,Harvnek: Nad nktermi otzkami prvn subjektivity, asopis

pro prvn vdu a praxi, 1998, . 3, s. 542 a nsl.

Eli: Prvnick osoby. In Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci

obanskho prva, 2007, s. 294 a nsl.

Eli: Masky a dmoni (O pstupech soukromho prva k prvnickm

osobm), Pk, 2010, . 11,s. 1097-1113.

Frinta: Nov obansk zkonk: Pojet svprvnosti v nvrhu novho

obanskho zkonku, BA, 2011, . 1,s. 57 a nsl.

Hurdk: Pojem osoba a geneze jeho obsahu jako zklad konstrukce osob v
prvnm smyslu, asopis pro prvn vdu a praxi, 2000, . III, s. 306 a nsl.

Knapp: Kad je zpsobil mt prva. Je kad zpsobil mt prva? Pk,

1994, . 2,s. 97 a nsl.

Bydlinski: Die "Person" im Recht. In Festschrift Peter Doralt zum 65

Geburtstag, 2004.

Fabrizius: Relativitt der Rechtsfhigkeit, 1963.

Gmrr, Hafter: Kommentar zum Schweizerischen Zivilgesetzbuch. Band I.,

1919.

John: Die organisierte Rechtsperson, 1977.

Nass: Person, Persnlichkeit und juristische Person, 1964.

16
(Prvn osobnost a svprvnost jako nezadateln atribut osoby)
prof. JUDr. Jan Hurdk
Vklad:

Jde o nov koncipovan ustanoven, kter v pedchozm obanskm

zkonku . 40/1964 Sb. nebylo zakotveno. Jeho vzorem je 16 o. z. o., jeho
jednm z dopad je poskytnut ochrany obanskm zkonkem svobod
jednotlivce i proti nmu sammu, jako i existenn vazba vrozench prv na
jejich nositele (lit. . 5, s. 187). Vrozench prv se neme nikdo vzdt, pro oblast
integrity lidsk osobnosti neplat pravidlo "volenti non fitiniuria". Primrnm
elem tohoto ustanoven bylo pvodn zamezit nvratu nevolnictv, teba i z
vle dotench lid.

Prvn osobnost lovka a jeho svprvnost nleej do sfry jeho svobody

spolu se zkladnmi pirozenmi prvy. V souladu s tmito vchodisky jsou prvn
osobnost a svprvnost zsadn vnmny jako nezadateln a nezciziteln. Prvn
osobnost je soust charakteristiky osoby, kter je s osobou natolik pojmov a
existenn spjata, e ztrta prvn osobnosti znamen eo ipso znik postaven
osoby v prvnm smyslu. Tento rys se projevuje u osob fyzickch, jejich
existence v prv-nm smyslu je spojena s biosociln existenc lovka. Tento
zvr m rovn zklad v 16 o. z. o., v nm jeho komenttoi spatuj mj. zkaz
smlouvou omezit vlastn zpsobilost k prvnm inm.

Svprvnost nle lovku po celou dobu jeho biosociln existence ( 23).

Svprvnost poatho dtte je konstruovna - v souladu s mskoprvnm
pojetm - na zklad fikce jeho narozen ( 25). Obansk zkonk umouje
pouze omezen svprvnosti lovka, nikoli ji zbaven ( 55 a nsl.). O

svprvnosti lovka neme rozhodovat lovk sm, nbr vlun soud ( 56

odst. 1), by za jistou mru aktivn spoluasti na rozhodovn soudu o omezen
svprvnosti lze povaovat povinnost soudu zjistit pi rozhodovn nzor
dotenho lovka ( 56 odst. 2). Rovn dal podprn opaten pi naruen
schopnosti zletilho prvn jednat ( 38 a 54) nejsou zaloena na aktivnm
vzdn se, by sten, svprvnosti, nbr jsou dsledkem objektivn nastalho
stavu snen schopnosti lovka prvn jednat.

U prvnickch osob je vznam jejich prvn osobnosti (srov. t 118)

zvraznn legislativn koncepc prvnickch osob. Tm zkon piznv postaven
prvnickch osob na zklad piznn prvn osobnosti uritm organizovanm
tvarm ( 20 odst. 1 vta prvn). Piznn prvn osobnosti organizovanm
tvarm je tak primrnm legislativnm krokem ke vzniku prvnick osoby. Z toho
argumentem z opaku plyne, e znik prvn osobnosti prvnick osoby m
primrn dopad na jej postaven jako prvnick osoby. Z hlediska piznn prvn
osobnosti prvnickm osobm, resp. rozsahu tohoto piznn, kodex vychz z
neexistence pirozenho prva prvnick osoby na jej prvn osobnost. Povauje
pouze za vc sttu, "pizn-li rznm entitm tohoto druhu zpsobilost mt prva
a povinnosti" (Eli, lit. . 2, s. 75). Na rozdl od pirozenoprvnho zkladu vazby
prvn osobnosti na existenci lovka zkonodrce touto formulac deklaruje
prvn pozitivistick zklad konstrukce prvnickch osob.

V nkterch nrodnch civilnch kodexech lze nalzt pechodov stadia

mezi organizanmi tvary bez prvn osobnosti a obdobn organizovanmi
tvary s prvn osobnost. Tak nap. v nmeckm BGB se lze setkat (pi absenci
spolen pravy pro obecnj kategorie prvnickch osob) s organizanmi typy
shodnho zkladu nzvu (spolek, nadace) ve dvou zkladnch podobch: spolky
prvn zpsobil (zapsan spolky, eingetragene Vereine) a spolky prvn
nezpsobil (nicht rechtsfhige Vereine), kter se d ustanovenmi o (civiln)
spolenosti. Podobn BGB reguluje vslovn "prvn zpsobil" nadace ( 80 a
88 BGB), ktermi jsou "uznan" nadace, piem implicite pot s existenc
nadace "prvn nezpsobil". Uveden dvoj postaven spolku umouje v
nmeckm prvu postup stanoven v 43 BGB, tj. odnt prvn zpsobilosti,
kter me vst k dal existenci spolku, avak bez prvn zpsobilosti, ergo jako
organizan tvar, kter nen prvnickou osobou.

Podobn een obansk zkonk . 89/2012 Sb. nezn. Prvn osobnost a

pozice prvnick osoby jsou existennm znakem uritch organizanch typ,
kter jsou spojeny pouze s jejich existenc jako prvnick osoby, vybaven prvn
osobnost ( 118). Rovn odnt jejich prvn osobnosti zkon obecn nezn.
Zsah do osobnosti prvnick osoby je zpravidla spojen se zsahem do existence
prvnick osoby a souasn je existennm zsahem do organizanho tvaru, na
nm je pslun prvnick osoba budovna.

S vjimkou ppad stanovench zkonem nelze prvnick osoby zbavit

zpsobilosti k prvnm jednnm nebo ji omezit. To by ostatn bylo logickm
nonsensem, nebo prvnick osoby jako organizovan tvar podle tvrc kodexu
svprvnost nemaj: obansk zkonk prvnickm osobm eo ipso svprvnost
nepiznv a zakld jejich aktivn integraci do prvnch vztah na institutu
zastoupen. V nvaznosti na toto vchodisko jsou tvorbou vle, kter bude
pitna prvnickm osobm, poveny osoby fyzick, ppadn skupiny
fyzickch osob, plnc funkce orgn prvnick osoby ( 151 odst. 1, podle nho
lenov orgn prvnick osoby "za ni rozhoduj a nahrazuj jej vli"). Prvn
jednn tchto osob se tak nepovauje za jednn samotn prvnick osoby,
nbr za jednn zstupce prvnick osoby ( 161 a nsl.).

Komentovanho ustanoven lze vyut k een cel skupiny praktickch

situac. K nim me patit i institut zmocnn, jeho rozsah a realizace by mly
respektovat zkaz vzdt se sv svprvnosti. Konkrtn situace, kter lze takto
eit, jsou nap. tzv. neodvolateln pln moc, kterou by byl jednotlivec omezovn
na sv svobod prvn jednat (lit. . 5, s. 187), ppadn tzv. vytsujc
zmocnn, neumoujc v dan vc zmocniteli sm (pmo) jednat.

Obansk zkonk sankcionuje poruen zkazu dispozice s prvn

osobnost a svprvnost jejm nositelem, kter se nachzej mimo obor
psobnosti prva, nicotnost takovho jednn (jednn zdnliv - srov. dikci
"nepihl se" - 554). Tato sankce pedstavuje odlin een od pedchoz
prvn pravy; 39 zk. . 40/1964 Sb. eil tyto situace sankc absolutn
neplatnosti.

Souvisejc ustanoven:

4, 15 a 17, 20, 23, 30 a 33, 36, 55 a nsl., 66, 100, 118, 152,
228, 266, 465, 570, 581, 622, 672, 673, 680, 683, 689, 691, 692, 694, 699, 701,
702, 723, 750, 755, 757, 767, 768, 780, 785, 799, 802, 811, 812, 850, 857, 858,
865, 868, 902, 908, 912, 916, 917, 919, 923, 932, 965, 1205, 1418, 1422, 1438,
1444, 1453, 1519, 1526 a 1528, 1548, 1584, 1585, 1676, 1682, 1691, 1739,
1934, 1988, 1991, 2066, 2638, 2740, 2767, 2826, 2920, 2995, 3032, 3034

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 3, l. 11 Listiny,

l. 2 odst. 4 stavy

Z literatury:

Eli, Havel: Osnova obanskho zkonku. Osnova zkona o obchodnch

korporacch, 2009.

Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem, 2012, s. 75.

Jurov a kol.: Zastpenie v skromnom prve, 2012.

Knappov: Prvn subjektivita a zpsobilost k konm v eskoslovenskm

obanskm prvu, 1961.

Rouek, Sedlek: Koment,I. dl, 1935, s. 187.

Brta: K nkterm otzkm subjektivity a sukcese prvnickch osob v

platnm prvu, Pk, 1995, . 2.

Baudy: Prvn subjektivita, prvnick osoba a zpsobilost vlastnit

nemovitost, AdN, 1998, . I, s. 5 a nsl.

Dvok: Neplatnost prvnickch osob, BA, 2003, . 9, s. 43 a nsl.

Frinta: Nov obansk zkonk: Pojet svprvnosti v nvrhu novho

obanskho zkonku, BA, 2011, . 1,s. 57 a nsl.

Bydlinski: Die "Person" im Recht. In Festschrift Peter Doralt zum 65

Geburtstag, 2004.

Fellner: Persnlichkeitsschutz juristischer Personen, 2007.

Gmrr, Hafter: Kommentar zum Schweizerischen Zivilgesetzbuch. Band I.,

1919.

John: Die organisierte Rechtsperson, 1977.

Nass: Person, Persnlichkeit und juristische Person, 1964.

17
(Vlun pslunost prv a povinnost a jejich vkonu osob)
prof. JUDr. Jan Hurdk

Pehled vkladu:

I. Vchodiska vymezen osoby v prvnm smyslu (1 a 7)

II. Identifikace osoby v prvnm smyslu (8 a 11)

III. een hraninch situac (12 a 15)

IV. Nsledky sven prv a povinnost neosob (16 a 19)

I. Vchodiska vymezen osoby v prvnm smyslu

Uveden ustanoven je v kodexu zaazeno bez koreltu v pedchozm

obanskm zkonku . 40/1964 Sb. Jeho clem je vymezit jako nositele prv a

povinnost pouze osobu v prvnm smyslu, nikoli nco, co osobou v prvnm

smyslu nen, a pro ppad, e druh monost nastane, stanovit prvn nsledky
vznikl situace.

Toto ustanoven zahrnuje z praktickho pohledu nkolik skupin situac a

jejich een.

Oddlen osoby v prvnm smyslu od tvaru, kter osobou nen, je

pedevm relativizovno historicky a vyaduje vnmat osoby, a to jako
organizovan tvar, kter se v prbhu staletho vvoje dotv koncepn jako
obecn prvn kategorie, jednak vlivem mnoha teori, kter se na formovn
prvnho konceptu prvnick osoby podlely, jednak vvojem reln prvn praxe.
Z teori prvnickch osob nejvznamnj roli sehrly dv zkladn: teorie fikce a
teorie reality. Kad z nich se uplatovala, resp. pevaovala v uritm
historickm obdob a ob mly a maj svj zeteln podl i na konceptu osob,
pijatm obanskm zkonkem a zkonem o obchodnch korporacch.

Teorie fikce vznikla jako vraz omezenosti piznn prvn subjektivity

jinch tvar ne lovka v podmnkch pirozenoprvnho mylen.
Prostednictvm teorie fikce byl doplnn pojem osoby fyzick - pirozen o pojem
osoby morln - prvnick. Obdob prvn pozitivistickho mylen tuto prvn
konstrukci pevzalo a prvn zakotvilo v textech prva. Tm vytvoilo legislativn
ob dv kategorie osob v prvnm smyslu na stejn systmov rovni a
pekonalo tak nezetelnou genetickou odvozenost osoby prvnick od osoby
fyzick. Nsledn se vak ukzala nedostatenost prvnho pozitivismu pi
vymezen rozsahu osob v prvnm smyslu, zejmna u osob prvnickch, striktnm
ustanovenm zkona. Praxe si vynutila piznn prvn osobnosti i dalm tvarm
ne tvarm fixovanm vslovn prvn pozitivisticky v legislativnch textech.

Tak byla nsledn vyvolna v ivot teorie reality, kter - zrozena

nedostatky prvn pozitivistickho stylu legislativn innosti - pekonv svm
zpsobem prvn pozitivistick styl mylen tm, e piznv faktickou cestou, tj.
mimo prvo pozitivn, konstituovn prvn osobnosti (pesnji eeno zpsobilost
mt prva a povinnosti a piitatelnost prvnch jednn jako jednn vlastnch) i
jinm tvarm ne tm, kter jsou formln prvn (zkonem) za osoby v
prvnm smyslu uznvan. Tm se kruh uzavr a - jak se ukazuje - je to opt
pirozenoprvn typ mylen, kter svm psobenm extra legem pispl k rozvoji
a obohacen koncepce a souboru osob v prvnm smyslu v jejich novodobm
vvoji.

Osoby jako obecn prvn kategorie (tj. fyzick osoby a prvnick osoby)
jsou vymezeny souborem znak nleejcch tto prvn kategorii a pro tento el
vymezeny skupinov, druhovmi znaky (k tomu ble koment k 18).

Nositelem prvnho postaven osob jako subjekt uritho, relnho

spoleenskho vztahu regulovanho obanskm prvem jsou vdy individuln
lid nebo organizovan tvary, kter je nutno identifikovat dostaten zpsobem
odliujcm je od osob jinch. Zkon . 40/1964 Sb., ale ani dal pedpisy
nestanovily jednotn identifikan znaky osob v prvnm smyslu. Obansk
zkonk identifikan znaky osob upravuje v rmci spolench ustanoven v
3019. V tomto ustanoven dolo k dalmu sblen identifikanch znak pro
lovka i prvnick osoby, vsledek vak nen zcela pehledn a pln.
Identifikan znaky prvnickch osob lze dovodit, ne vak vslovn, zejmna z
120 odst. 1, 123 odst. 1, 132 a nsl., 136 a nsl., event. 144 a nsl. a 151
a nsl.

K odst. 1

II. Identifikace osoby v prvnm smyslu

Komentovan ustanoven e otzku, komu lze piznat prva a povinnosti a

kdo me tato prva vykonvat. Zkon spojuje jej een s existenc prvnick
osoby, zatmco 15, ale i 20 vou primrn jej een na prvn osobnost,
resp. svprvnost urit entity. Zkon v 15 a zejmna 20 pijm existenn
posloupnost: 1. prvn osobnost (resp. svprvnost), 2. osoba. in tedy osobu
funkc prvn osobnosti. V komentovanm ustanoven vak tuto logiku obrac,
kdy svprvnost a prvn osobnost in zvislmi na existenci osoby, tedy
svprvnost a prvn osobnost tu jsou funkc osoby. Tato zdnliv terminologick
banln nedslednost m sv dopady v dalch ustanovench: prvnick osoba
podle 20 odst. 1 vta prvn je konstruovna na priorit piznn prvn
osobnosti, neboli prvnickou osobou je tvar vybaven vslovn zkonem prvn
osobnost, zatmco podle druh sti tho ustanoven je prvnickou osobou i
tvar, jeho prvn osobnost zkon uzn. V jednotlivch obecnch ustanovench o
zkladnch typech prvnickch osob (korporace - 210, fundace - 303, stavy 402) zkon vslovn stanov, e jsou prvnickmi osobami, nikoli e by jim
primrn piznal, pop. uznal prvn osobnost. Pi dalch subtypech prvnickch
osob (spolky, nadace, nadan fondy) ji zkon o jejich vslovnm oznaen jako
prvnick osoby i o jejich vslovnm piznn/uznn prvn osobnosti nic
neuvd. Rovn ji existujc prava dalch (typ) prvnickch osob, kter
nebyla rekodifikac dotena, je stle zaloena na konstatovn, e tam oznaen
organizan tvary jsou prvnickmi osobami; ke zmn jejich prvn pravy

smujc k zaloen jejich existence jako prvnickch osob na zklad stanoven,

e maj prvn osobnost, dosud nedolo a zejm to ani nen v legislativnm plnu.

Komentovan ustanoven striktn rozliuje mezi osobou v prvnm smyslu

a "neosobou". Mezi osobou a "neosobou" vak neexistovala ani historicky a
neexistuje ani v souasnosti jasn a nemnn hranice. Zatmco zk sept
fyzick osoby s biosociln podstatou lovka nein zsadn pote, tyto pote
jsou typick pro osoby prvnick. Akoli zsada prvn jistoty vedla k tendencm
uvat jako zkladn koncept prvnickch osob teorii fikce s jejm kompletnm
konstituovnm prvnick osoby cestou zkona, praktick fylogeneze prvnickch
osob se neustle doaduje prolomen tto relativn pevn a jasn vymezen
hranice. To vedlo nap. v nmeckm prvu k vytvoen - vedle osob pirozench a
prvnickch - k legislativnmu zalenn kategorie "prvn zpsobil osobn
spolenosti" ( 14 odst. 1 BGB), za kterou je povaovna osobn spolenost,
vybaven zpsobilost nabvat prv a zavazovat se ( 14 odst. 2 BGB). Jde o
vraz postupn se zavrujcho procesu pechodu od organizanch forem
pvodn bez prvn osobnosti k prvnickm osobm (spolenosti obanskho
prva, osobn spolenosti typu v. o. s. aj.), kter probhal i v eskm prvu (srov.
judikaturu z pelomu tyictch a padestch let 20. stolet k v. o. s. jako
prvnick osob).

Tento proces "personifikace" nkterch organizanch tvar je een v

eskm prvu nikoli vytvoenm tet kategorie nositel prvn osobnosti, vedle
osob fyzickch a osob prvnickch, nbr prostednictvm tzv. teorie podstatnch
nleitost. Na jejm zklad esk soudy v devadestch letech minulho stolet
publikovaly nkolik rozhodnut a stanovisek, kter piznvala prvn subjektivitu,
ergo postaven prvnick osoby sttnm orgnm (srov. judikaturu k tomuto
ustanoven). V ppadech, kdy uvedenm postupem jsou oznaeny za prvnick
osoby i takov organizan tvary, o kterch to zkon vslovn nestanov, jde o
projev prvn konstrukce oznaovan jako teorie podstatnch nleitost.
Prvnick osoby jsou tu konstruovny nikoli legislativn cestou jako celek, nbr
na zklad svch skladebnch prvk, tj. zkladnch pojmovch znak prvnick
osoby, mezi kter pat pedevm prvn subjektivita, resp. zpsobilost k
konm, jako i organizan struktura, umoujc tyto zpsobilosti realizovat
dovnit i vnorganizanho tvaru. Tyto pokusy byly, pokud se tk organizan
struktury sttu a jejch prvk (srov. rozpotov organizace), pekonny
legislativnm vvojem, zejmna po pijet zkona . 219/2000 Sb., o majetku R a
jejm vystupovn v prvnch vztazch. Ten koncipoval stedn sttn orgny jako
organizan sloky sttu, kter jednaj za stt ve vymezenm okruhu vc a
nemaj postaven prvnickch osob.

Obansk zkonk se inspiroval teori podstatnch nleitost v definici

prvnickch osob ( 20 odst. 1 vta prvn), jej druh st je zetelnm vrazem

tto teorie, i kdy nepli astn formulovanm. Hovo toti o uznn prvn
osobnosti uritch organizanch tvar zkonem a na tomto zklad o jejich
postaven prvnick osoby. Tato konstrukce vak neznamen, e by v eskm
prvu mohla vzniknout vedle fyzickch a prvnickch osob njak tet kategorie
nositel prvnch zpsobilost po vzoru nmeckho prva. Uzn-li toti podle
druh definice 20 odst. 1 vta prvn zkon uritmu organizanmu tvaru jeho
prvn osobnost, stv se tento organizan tvar eo ipso prvnickou osobou.

III. een hraninch situac

Zkon se vak v nkterch ppadech nevyhnul prav, z n nen zejm,

zda se jedn o osobu i nikoli, resp. zda uritmu organizovanmu tvaru, kter
nen formln prvn prvnickou osobou, svuje prva a povinnosti, ppadn
monost jednat jako jedin osoba:
a) Prvn postaven tzv. ppravn prvnick osoby potvrzuje pravidlo 17.
Dilema, zda ppravnou prvnickou osobu lze povaovat za existujc osobu, i
nikoli, e 127: Za prvnickou osobu ve stavu zrodu lze jednat jejm jmnem;
avak kdo takto jedn, tj. existujc osoba, resp. osoby v prvnm smyslu, je z
tchto jednn oprvnn a zavzn sm. Prvnick osoba me po svm vzniku
nsledky tchto jednn pevzt s nevyvratitelnou prvn domnnkou, e je z
tchto jednn oprvnna a zavzna od potku.

b) Obansk zkonk pevzal konstrukci obsaenou v 361, 547, 559 a 828 o. z.

o. (srov. ble Beran, lit. . 18, s. 312-313), uplatnil ji v 1116 a jej inek dopad
t na 1868 odst. 1, 1503 odst. 1 a 3. V tchto ustanovench je s uritm
prvnm tvarem, kter nen formln osobou v prvnm smyslu, nakldno
prostednictvm prvn fikce osoby jako s osobou v prvnm smyslu a tento tvar
(zpravidla urit skupina osob v prvnm smyslu) je prvn vnmn v zkonem
vymezench situacch jako (jedin) osoba. Uveden ustanoven v obecnm
zkonku obanskm, ale i v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. nepedstavuj
skutenou prvnickou osobu, nbr jsou jen pomocnou konstrukc prvnho
vymezen spolen pozice souboru spoluvlastnk (spoluddic, spolupodlnk,
spoludlunk) vi tetm osobm, dopadajc pouze na tuto situaci a
nevytvejc dn dal znaky (pojmov, typov ani individuln identifikace)
prvnick osoby. Zkon tyto tvary neoznauje za jedinou osobu, ale uv
pomocnch konstrukc, pipodobujcch je osob.

c) Obansk zkonk konstruuje v oblasti ddickho prva projev vle smujc

prostednictvm tzv. obten osoby vi ble neurit skupin osob, ani by tuto
skupinu osob jakkoli poadoval identifikovat ( 1572 odst. 1, podobn i odst. 2
umoujc zamit pkaz zcela neosobn k veejnmu prospchu). Podobn

zkon umouje zdit odkaz ve prospch skupiny osob nebo pro urit el, ani
by destinat byl identifikovn ( 1600).

d) Kontinentln prvn standardy pekonv angloamerick prvn konstrukce

svenskho fondu (angl. trust), zaazen v prbhu zpracovn kodexu do jeho
textu. Jde o prvn tvar tvoen vylennm majetkem a vybaven adou
vlastnost prvnick osoby, avak bez vslovnho piznn prvn osobnosti (
1448 a nsl.). Majetek svenskho fondu je vnmn jako jeho vlastn (srov.
zejmna 1448), ani by vak jeho prvn osobnost byla prohlena zkonem.
Vznik tu tedy konstrukce, kdy oprvnn a povinnosti tkajc se majetku ve
sprv svenskho fondu jsou fakticky rozdleny mezi samotn majetek ve
svenskm fondu, svensk fond, svenskho sprvce, ppadn dal osoby.

e) Obansk zkonk prolomil tradin a dlouho respektovan trojdlen prvn

vznamnch jev mezi osoby (nositele prv a povinnost z prvnch vztah), vci
(pedmt prvnch vztah) a subjektivn prva a povinnosti (obsah prvnch
vztah), kdy ve svm 494 stanovil, e iv zve nen vc. Vzhledem k
vylouen zvete z kategorie vc a zeteln nezpsobilosti je zaadit mezi obsah
prvnch vztah, posouv se pojet zvete od kategorie vci v prvnm smyslu ke
kategorii osoby. Autoi zkona vak vyluuj srovnn zvete s lovkem s
odvodnnm, e zve je sice vybaveno smysly, nikoli vak rozumovmi
schopnostmi (Eli, lit. . 2, s. 50, 51); rovn kategorie osob (srov. 15 a 19,
23) nepijm zve do svho oboru, nebo osobou v oboru biologickho tvora
me bt pouze lovk. Zve je tedy kategori vymykajc se obecnmu zaazen
mezi vci a smujc k nabyt atribut osob (srov. nap. rusk obansk zkonk,
kter hovo v souvislosti s nakldnm se zvaty o zsadch humanity). Zve
tedy nen osobou, jsou mu vak piznvna prva (ovem nikoli povinnosti).

een uvedench situac m dv zsadn varianty, kter vychzej:

a) ze striktnho dualismu osob fyzickch a prvnickch,

b) z nezbytnho prohlen i uznn zkonem organizanho tvaru za nositele

prvn osobnosti, resp. za prvnickou osobu, a dle

c) z otevenho prostoru vytvoenho druhou st definice prvnickch osob

podle 20 odst. 1.

Prvn z een spov v odmtnut pslunmu organizanmu tvaru

postaven osoby v prvnm smyslu a piten prva nebo povinnosti "osob, kter
podle povahy prvnho ppadu nle" ( 17 odst. 2).

Druh een spov v posouzen, zda zkonodrce piznnm (uritch,

ppadn i dlch) prvnch zpsobilost, resp. prv a povinnost uritmu
organizanmu tvaru sledoval jako nsledek tohoto legislativnho kroku piznn
organizanmu tvaru postaven prvnick osoby ve smyslu 20 odst. 1 vta
prvn (srov. ve teorii podstatnch nleitost). To se me v jednotlivch
ppadech dt bu skrze konstrukci fikce prvnick osoby ( 1116), nebo
piznnm uritch prv a povinnost organizanmu tvaru, kter zkonodrce
neprohlauje za prvnickou osobu (svensk fond dle 1448 a nsl.).

K odst. 2

IV. Nsledky sven prv a povinnost neosob

Toto ustanoven potvrzuje zkladn a pomrn striktn postoj zkonodrce k

"neosobm" a k monosti jejich asti na prvnch vztazch:
a) Mt a realizovat prva a povinnosti me pouze osoba; prvn jednno me
bt opt pouze vi osob ( 17 odst. 1).

b) K asti na prvnch vztazch je oprvnna pouze osoba, tj. lovk v postaven

fyzick osoby ( 23 a nsl.), nebo organizan tvar, o kterm zkon prohls, e
m prvn osobnost, ppadn jeho prvn osobnost uzn ( 20 odst. 1).

c) Jakkoli entita mimo lovka - fyzickou osobu ( 23 a nsl.) anebo prvnickou

osobu, tedy organizan tvar prohlen nebo uznan zkonem jako nositel
prvn osobnosti ( 20, 118) neme mt prva ani povinnosti; prva neme
vykonvat a povinnosti vi n nelze vymhat.

Z toho plyne zvr, e kodex neuznv krom osob, tj. krom fyzickch a
prvnickch osob ( 18), jinho (pasvnho i aktivnho) nositele prv a povinnost;
tertium non datur.

Toto kategorick vchodisko obsaen v obecnch ustanovench o osobch

vak nekoresponduje zcela s realitou kodexu, kter upravuje situace vyadujc
prunj een existence prvnickch osob (srov. t koment k odstavci 1).
Zd se, e zkon toto een nalz ve druh sti definice prvnick osoby v 20
odst. 1, cestou zkonnho uznn prvn osobnosti uritm organizovanm
tvarm.

Na rozdl od pedchoz prvn praxe, kdy nedostatek v postaven osoby

fyzick nebo prvnick vedl k patovm situacm zaloenm na konstatovn
nedostatku postaven osoby jako osoby v prvnm smyslu, fakticky zastnn na
prvnch vztazch bez dalch konsekvenc, obansk zkonk e nedostatek
postaven osoby pitenm prva nebo povinnosti existujc osob. O kterou osobu
se jedn, je eeno podle kritria povahy prvnho ppadu. Tak nap. bude-li
prvn jednat fyzick osoba jmnem neexistujc prvnick osoby, pitou se
nsledky tohoto jednn tto jednajc fyzick osob, o jej projev vle jako
lovka ve skutenosti jde.

Souvisejc ustanoven:

18, 122 a nsl., 126, 127, 1116, 1448 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.

Z judikatury:

K odst. 1:
Lec pozstalost nelze povaovat ani za fyzickou ani za prvnickou osobu,
nem zpsobilost k prvm a povinnostem ani k prvnm konm, neme mt
tud ani zpsobilost bt astnkem zen.
(NS 30 Cdo 1093/2001)
Bezpenostn informan sluba je prvnickou osobou.
(NS Cpjn 27/98, Rc 19/99)

Okresn ady maj prvn subjektivitu.

(NS Cpjn 68/97, Rc 32/98)
Policie R nem statut prvnick osoby ani zpsobilost bt astnkem
zen ped soudem. V takovchto ppadech, ve vcech tkajcch se Policie R,
m zpsobilost mt prva a povinnosti, jako i zpsobilost bt astnkem zen
stt, tj. esk republika.
(NS Plsn 2/96, Rc 11/97)
Sttn podnik nen oprvnn jednat v obanskm soudnm zen za stt
(jmnem sttu).
(NS II Odon 4/96, Rc 3/97)
Stanovy obanskho sdruen mohou urit, kter organizan jednotky
obanskho sdruen maj zpsobilost jednat vlastnm jmnem, tedy i nabvat
vlastnm jmnem prv a povinnost, a jsou tedy prvnickmi osobami.
(VS Praha 7 Cmo 18/92, Rc 15/95)
Pi posuzovn prvn subjektivity ministerstev je teba vychzet pedevm
z ustanoven 18 odst. 2 psm. d) ob. zk., z nho vyplv, e prvnickmi
osobami jsou subjekty, o kterch to stanov zkon. Takov stanoven nemus bt
vslovn. Posta, pokud zkon stanov, e urit subjekt m atributy prvn
subjektivity, tj. zpsobilost k prvm a povinnostem a zpsobilost k prvnm
konm. Jestlie zkon stanov zpsobilost ministerstev k prvm a povinnostem,
a jestlie lze ze zkona nepmo dovodit i zpsobilost ministerstev, potom
ministerstva jsou prvnickmi osobami a mohou tedy bt astnky obanskho
soudnho zen.
(VS Praha 7 Cmo 33/92, Rc 52/95)

K odst. 2:
Judikatorn prosted, je je - pi nedostaten prav zkonem . 83/1990
Sb., o sdruovn oban - vznamn, smuje k rozen koalinch svobod a
respektu k samostatnosti jednotlivch subjekt sdruujcch se t do odborovch
svaz a asociac. Mimo to... se nachzme prozatm jen v obdob legisvakance
zkona . 89/2012 Sb., "novho" obanskho zkonku. Tento soukromoprvn
kodex ovem sleduje uznn - rovn majetkov - autonomie spolk, je se
sdruuj ve svazy (srov. ustanoven 214 odst. 1, 2 a 217 citovanho zkonnho
pedpisu).
(NS 28 Cdo 3048/2011)
Pokud za alovanou stranu je oznaen tzv. neexistujc subjekt, jedn se o
vadu zen, kterou nelze odstranit.

(NS 28 Cdo 2998/2011)

Rozhodnut, jm se ukld pokuta za sprvn delikt "firm", je nulitnm
aktem neschopnm prvn moci, k emu soud pihl i bez nvrhu.
(VS Praha 7 A 155/94, SoJ 193/98)

Z literatury:

Beran: Pojem osoby v prvu, 2012.

Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem, 2012, s. 50, 51.

Fiala a kol.: Lexikon obanskho prva, 1997.

Frinta: Prvnick osoby, 2008.

Frycov: Problematika prvn pravy prvnickch osob, 2006.

Hurdk: Osoba a jej soukromoprvn postaven v mncm se svt, 2004.

Hurdk: Prvnick osoby. Obecn prvn charakteristika, 2000.

Knappov: Prvn subjektivita a zpsobilost k konm v eskoslovenskm

obanskm prvu, 1961.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987.

Sedlek: Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky, 2012

(reprint).

Slezk: Normotvorn jednotka. Praha, 1947.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn, 5. vyd., 2009.

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Weyr: Zklady filosofie prvn, 1920.

Brta: K nkterm otzkm subjektivity a sukcese prvnickch osob v

platnm prvu, Pk, 1995, . 2.

Baudy: Prvn subjektivita, prvnick osoba a zpsobilost vlastnit

nemovitost, AdN, 1998, . I, s. 5 a nsl.

Beran: Kdy a pro byla nahrazena "osoba" prvnm subjektem? asopis pro
prvn vdu a praxi, 2001, . 2, s. 108-117.

Beran: Vznam pojmu "morln osoby" v 1. polovin 19. stolet. In 200 let
Veobecnho obanskho zkonku, 2011, s. 311-323.

ermk: Paradigma prvnho vztahu a pojmn prvn subjektivity v esk

prvn kultue, Pk, 2001, . 12, s. 1193 a nsl.

Dvok: Neplatnost prvnickch osob, BA, 2003, . 9, s. 43 a nsl.

Frinta: Nov obansk zkonk: Pojet svprvnosti v nvrhu novho

obanskho zkonku, BA, 2011, . 1,s. 57 a nsl.

Hurdk: Pojem osoba a geneze jeho obsahu jako zklad konstrukce osob v
prvnm smyslu, asopis pro prvn vdu a praxi, 2000, . III, s. 306 a nsl.

Knapp: Kad je zpsobil mt prva. Je kad zpsobil mt prva? Pk,

1994, . 2,s. 97 a nsl.

Khn: Fikce samostatnosti prvnickch osob a jej prolomen, PrRo, 2003, .

II, s. 542.

Peliknov: Subjekt v obchodnm prvu. PaP, 1993, . 2, s. 8 a nsl.

Weyr: O veejnoprvn subjektivit. In Pocta k edestm narozeninm Dr.

Emila Hchy, 1932.

Bydlinski: Die "Person" im Recht. In Festschrift Peter Doralt zum 65

Geburtstag, 2004.

Fabrizius: Relativitt der Rechtsfhigkeit, 1963.

John: Die organisierte Rechtsperson, 1977.

Nass: Person, Persnlichkeit und juristische Person, 1964.

18
(Zkladn podoby osob v prvnm smyslu)
prof. JUDr. Jan Hurdk
Vklad:

Historicky byly v nov dob uznny jako obecn kategorie osoby fyzick. To
koncepn vyplvalo z pevldajcho pirozenoprvnho mylen konce 18. a
potku 19. stolet (srov. t z hlediska legislativnho 16 o. z. o.). V nvaznosti
na osoby fyzick se - zejmna v prbhu 19. stolet - dotvel pojem a prvn
koncept osoby prvnick (t morln) a nachzel sv legislativn zakotven jako
obecn prvn kategorie (srov. vvoj od kusho ustanoven 26 o. z. o. z roku
1811 a k relativn dobudovanmu konceptu a systmu prvnickch osob v 21
a 89 nmeckho BGB z roku 1900). Konen teprve nsledn - jako tet krok na

tto cest - byly osoby fyzick a prvnick zahrnuty do soubornho pojmu osoby
v prvnm smyslu a vybaveny spolenou charakteristikou. Dovren tohoto vvoje
lze spatit v systematice obanskho zkonku . 89/2012 Sb., kter jako prvn
kodex na naem zem legislativn zakotvuje vedle osob fyzickch a osob
prvnickch t souhrnnou vodn kategorii osob (v prvnm smyslu) - srov. 15
a 20.

Fyzick osoba je vnmna dvojm zpsobem: za prv jako synonymum

lovka. Toto pojet nalo svj doktrinln odraz v obanskm zkonku (srov.
dvodov zprva k 15 a 22: "Protoe fyzick osoba je toton s lovkem,
pouv osnova synonymicky oznaen lovk'"; "... osnova... odliuje nahlen
prva na lidi jako fyzick osoby a na prvnick osoby jako subjekty uml...").
Pokud by vak byl zkonodrce v tomto nzoru a ve svch legislativnch
formulacch dsledn (srov. dvodov zprva: "Osnova... uv co mon pro
stejn pojmy stejn slova a pro rzn pojmy slova rzn"), zvolil by v textu
zkona jeden spolen legislativn pojem. Jin nzor, kter lze povaovat za
vstinj, lovka a fyzickou osobu odliuje. lovk je v tomto smyslu vnmn
jako komplexn, reln existujc biosociln bytost, zatmco fyzick osoba
pedstavuje soubor tch znak, resp. vlastnost lovka, kter jsou pedpokladem
jeho asti na prvnch vztazch. V tomto smyslu je uit pojmu "lovk" v kodexu
namst tam, kde zkon m na mysli komplexn lidskou bytost i vznamn
strnky lovka jako komplexn lidsk bytosti (srov. zejmna osobn prva lovka
- 81 a nsl.), zatmco pojem osoba fyzick bude vhodn pi oznaen
schematickch a abstraktnch vlastnost lovka, umoujcch mu nap. bt
subjektem smluvnch i deliktnch vztah.

Komentovan ustanoven piznv postaven osoby v prvnm smyslu t

osobm prvnickm. Ve srovnn s fyzickmi osobami, kter maj svj
bezprostedn i prvem zprostedkovan odraz v lovku s jeho biosociln
existenc (viz ve), jsou prvnick osoby umlmi konstrukcemi, odvozenmi od
fyzickch osob a vybavenmi zpsobilostmi propjujcmi jim podstatn prvn
relevantn vlastnosti, ktermi jsou vybaveny osoby fyzick.

Prvnick osoba jako obecn charakterizovan prvn kategorie prochz

vvojem trvajcm ji vce ne 200 let. Akoli ji doshla obecnho uznn jako
samostatn kategorie osob v prvnm smyslu vedle osob fyzickch, dosud se
nepodailo pijmout jednotnou koncepci prvnickch osob ani jejich jednotnou
prvn charakteristiku. To se v souasn dob projevuje nejen na obtnm a
pochybnosti vyvolvajcm formovn podoby prvnickch osob v rmci
rekodifikovanho soukromho prva R, ale rovn v evropskm mtku na
obtnm sjednocovn evropskch typ prvnickch osob.

Pvodn text obanskho zkonku . 40/1964 Sb. s pojmem prvnick

osoby nepracoval; tento pojem byl nahrazen pojmem organizace (socialistick,
resp. jin ne socialistick). stava z roku 1960 vak pojem "prvnick osoba"
znala. Do textu obanskho zkonku se vrtil institut prvnickch osob a velkou
novelou obanskho zkonku . 509/1991 Sb., s innost od 1.1.1992. V
zkladn podob 18 a nsl. zkona . 40/1964 Sb., ve znn zk. . 509/1991
Sb., byly prvnick osoby regulovny a do nabyt innosti obanskho zkonku
. 89/2012 Sb.

Obansk zkonk ve svm 20 pijal dv definice prvnick osoby: Prvn

vymezen poaduje vslovn konstatovn v zkon, e urit typov i jedinen
organizan tvar upraven v zkon m piznnu prvn osobnost, kdy je
prvnickou osobou. Druh definice umouje uznn prvn osobnosti zkonem i
organizanm tvarm, u nich zkon vslovn nestanov, e tyto tvary jsou
prvnickmi osobami, avak kter sm zkon zpravidla vybavuje znaky
nezbytnmi pro plnn role prvnick osoby.

V obou ppadech vak je pijmna konstrukce prvnick osoby, kter ji

vnm jako vtvor prva (zkona). To znamen, e prvnick osoba pedstavuje
soubor zkonem vytvoench prvn relevantnch rys organizanho tvaru,
umoujcch mu vstupovat do prvnch vztah po vzoru osoby fyzick. Tyto
vlastnosti se u lovka, aby byl vnmn jako fyzick osoba, presumuj, zatmco u
prvnickch osob, kter nemaj pirozenoprvn zklad a jsou pomocnou prvn
konstrukc, je mus vytvoit zkon.

Prvnick osoby, podobn jako osoby fyzick, maj sv zkladn

charakteristick rysy, kter uruj jejich prvn povahu i funkce v prvnm ivot.
Tyto charakteristick rysy prvnickch osob vak maj ve srovnn s osobami
fyzickmi zsadn vznam, protoe vytvej koncept prvnick osoby jako prvn
technickho tvaru, kter mimo n nem reln zklad sv existence.

K zkladnm charakteristickm rysm prvnickch osob nle:

a) Prvn osobnost - 15 a 17 a 20 (dosud prvn subjektivita i zpsobilost k
prvm a povinnostem). Prvn osobnost zsadn vznik spolu se vznikem
prvnick osoby a spolu s prvnickou osobou i zanik ( 118). esk prvn d
neuznv, a na vjimky (nap. pobon spolky i stav prvnick osoby v
konkurzu, v likvidaci, nucen sprv apod.) prvnick osoby s dlenou nebo
neplnou prvn subjektivitou. Vzhledem k tomu, e prvnick osoby jsou
zizovny zpravidla pro specificky vymezen cle a typy innost, hovoilo se u
nich dve o tzv. speciln prvn subjektivit, tj. zpsobilosti mt jen takov prva
a povinnosti, kter vyplvaj z pedmtu innosti prvnick osoby. Tento atribut

prvnickch osob byl vak obanskm zkonkem (ve shod s dosavadnm

vvojem literatury a judikatury) odmtnut a prvnickm osobm jsou piznna (
20 odst. 1 vta druh) vechna prva a povinnosti, kter mohou mt osoby
fyzick, s vjimkou tch, kter ze sv povahy mohou nleet pouze osob fyzick
(zejmna prvo na ivot a zdrav). Ve speciln prav se vak lze setkat s
prvnickmi osobami zaloenmi na speciln prvn osobnosti (srov. sdruen
vlastnk jednotek podle zkona o vlastnictv byt, resp. 1194 a 1196 ob.
zk.).

b) "Svprvnost" (dosud zpsobilost k prvnm konm prvnickch osob) je

nov koncipovna, a to nikoli jako vlastnost imanentn organizan struktue a jej
vnitn projev, nbr zkon vychz z pedpokladu, e prvnick osoba sama
vlastn svprvnost, tedy voln a rozumov schopnosti odpovdajc osob fyzick,
nem [viz sub e)]. Jej "svprvnost" v takto limitovan podob vznik, na rozdl
od osob fyzickch, spolen se vznikem prvnickch osob a zanik spolen s
jejich znikem (srov. 151, 161 a nsl.).

c) el prvnick osoby je zkladnm nositelem jejho smyslu jako pomocnch

prvnickch konstrukc, sloucch uritmu cli, nen vak limitem (s vjimkami
jako sdruen vlastnk jednotek) obsahu a rozsahu prvn osobnosti a
"svprvnosti" prvnickch osob. el prvnickch osob je v obanskm zkonku
nov formulovn ( 144 a nsl.).

d) Prvnick osoby maj v obanskm zkonku nov formulovnu obecnou

deliktn zpsobilost (dosud zpsobilost k zavinnm protiprvnm konm) v
rozsahu, ve kterm je deliktn chovn osob plncch koly prvnick osoby
pitno z hlediska jejich nsledk, zejmna odpovdnostnch, pmo prvnick
osob ( 167).

e) Specifick organizan struktura jednotlivch prvnch forem prvnickch osob

m jako sv nejdleitj posln formovn a projev vle prvnick osoby
navenek prostednictvm vle fyzickch osob - zizovatel, len orgn apod.
Charakter organizan struktury uritho typu prvnick osoby nebo urit
specifick prvnick osoby odr povahu regulace vzjemnch vztah uvnit
prvnick osoby i vztah prvnick osoby vi tetm osobm. Prvnick osoba je
svou podstatou organizan struktura - tvar (srov. t dvodovou zprvu k 15
a 22: "... vlastnost prvnick osoby... je podstatn pedpoklad jej existence").
Nelze tedy zcela souhlasit s konceptem obanskho zkonku, kter mimo tento
atribut (tj. organizan strukturu a mru jejho organizanho uspodn) stav
schopnost tto organizan struktury (tvoenou koneckonc osobami fyzickmi)
tvoit vli prvnick osoby a projevovat ji navenek. Popt tuto vlastnost vnitn
organizace prvnick osoby znamen popt jej zkladn existenn skladebn

prvky a zkladn pedpoklady jejho fungovn jako osoby v prvnm smyslu (srov.
Gierkeho organickou teorii) a nahradit ji zstupci. Jejich postaven je formln z
hlediska hodnocen jejich prvnch jednn pitanch prvnick osob vnmno
jako jednn extrane, osob neintegrovanch ve struktue prvnick osoby, akoli
z hlediska jejich postaven jako len orgn jde o osoby tvoc soust (a
dokonce zklad) organizan struktury prvnick osoby jako jejho klovho
existennho znaku. Z hlediska argumentace uit zkonodrcem teba dodat, e
odvoln se v dvodov zprv na podporu jednn prvnick osoby v zastoupen
na l. 55 vcarskho ZGB je deformujc, nebo citovan lnek ZGB povolv
orgny prvnick osoby "dt vraz vli prvnick osoby", tedy nikoli nahrazovat
jej vli, nbr bt sty pronejcmi vli prvnick osoby.

f) Velmi vznamnm charakteristickm rysem prakticky vech prvnch forem

prvnickch osob je oddlen majetku prvnick osoby od majetku jejch len, z
eho vyplv zsadn i samostatn majetkov odpovdnost prvnick osoby
vi ostatnm osobm. Nicmn tento rys prvnick osoby nen zatm obecn
nezbytn pedpoklad jej existence (srov. nap. reim pspvkovch organizac
dle zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v
prvnch vztazch. Je nevyuitou pleitost obanskho zkonku, e pravu tto
aktuln problematiky navzdory poadavkm sti doktrny a zejmna voln
praxe open o jej zkuenosti nevyeil (Stuna, vestka, lit. . 21, s. 269 a nsl.)

Vedle obecnch typovch znak prvnickch osob zkon respektuje

poadavek individuln identifikace jednotliv prvnick osoby. Jejich soubor
obecn zkon stanov v 3019 a jednotliv v 123, 132 a nsl., 136 a nsl.

Uveden charakteristick rysy jsou u rznch typ prvnickch osob

podzeny pedevm vlastnmu smyslu prvnickch osob, kterm je jejich cl
(el). Mezi tyto cle prvnickch osob pravideln pat:
a) prava vnitnch prvnch pomr urit zjmov skupiny osob,

b) prava vztah len urit zjmov skupiny vi tetm osobm,

c) prvn vznamn oddlen spolen organizovan innosti len skupiny nebo

oddlenho majetku skupiny od ostatn innosti len skupiny i od jejich
ostatnho majetku,

d) jin cle, kter ve specifickch situacch mohou rovn nabvat zsadnho

vznamu (daov i fiskln osvobozen i jin zvhodnn urit innosti,
uritho majetku apod., jin zvhodnn i usnadnn nkterch innost
sledovanch zizovateli i leny urit zjmov skupiny apod).

stava a stavn pedpisy, kter se vnuj pedevm osobm fyzickm,

neposkytuj oporu prvnmu statusu prvnickch osob, ppadn jejich
statusovm prvm. Zkladn prvn prava prvnickch osob, zejmna jej tzv.
pasivn a aktivn prvn status, platn jako lex generalis pro cel prvn d, je
obsaena v obanskm zkonku. Pes absenci opory v stavnch pedpisech
stavn soud nicmn pipustil monost, aby se prvnick osoby dovolvaly
ochrany ped stavnm soudem, kdy dovodil ochotu sttu poskytovat ochranu
prvnickm osobm, pokud jde o zkladn prva a svobody (srov. Pl. S 15/93).

Ani obansk zkonk . 40/1964 Sb., ani obansk zkonk . 89/2012 Sb.
neuznvaj jako obecnou kategorii dlen subjekt prvnch vztah na ti skupiny,
tj. osoby fyzick, osoby prvnick a dle bu prvn vymezen, nebo ble
nespecifikovan, zpravidla elov zaazen zpsobil nositele prv a povinnost,
potamo zpsobilosti jednat, resp. zpsobilosti deliktn, kte nejsou ani osobami
fyzickmi, ani nejsou vslovn oznaeni jako osoby prvnick (srov. nap.
nmeck prvo), ppadn kategorii osob s dlm zkladnm prvnm statusem
(nap. semipersonnalit ve francouzskm prvu). Pesto vak existuj legislativn
zaloen i faktick situace, kter vyvolvaj potebu eit prvn povahu
organizanch tvar, jejich zaazen mezi osoby (zsadn prvnick) vyvolv
pochybnosti.

Souvisejc ustanoven:

3, 4, 18 a 20, 22, 23 a nsl., 38, 83, 118 a nsl., 152, 154, 359,
373, 374, 419, 425, 429, 443, 452, 471, 484, 643, 1187, 1188, 1194, 1302, 1453,
1460, 1473, 1478, 1572, 1963, 2000, 2241, 2989, 3019, 3024, 3025, 3041 a
nsl.

Souvisejc pedpisy:

54 a nsl. zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm

vystupovn v prvnch vztazch,

l. 6 Veobecn deklarace lidskch prv,

Pakt o obanskch a lidskch prvech (vyhlka ministra zahraninch vc

. 120/1976 Sb.),

zkon . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm sdruen,

zkon . 627/2004 Sb., o evropsk spolenosti,

zkon . 307/2006 Sb., o evropsk drustevn spolenosti

Z judikatury:
Ustanoven l. 20 a 27 Listiny zkladnch prv a svobod zakotvuj garance
obsahu, rozsahu a ochrany prva svobodn se sdruovat ve spolcch,
spolenostech, jinch sdruench, politickch stranch a politickch hnutch a v
odborovch organizacch. [Soud] pod prvo sdruovac odmtl pojmout zizovn
sdla mezinrodnch organizac na zem SFR, kdy konstatoval, e takovto
rozhodovn se d vnitrosttnm prvem a je urovno pedevm hledisky zjm
suvernnho sttu. Pod citovan ustanoven Listiny zkladnch prv a svobod
naopak pojal oprvnn mezinrodnch organizac vyvjet na zem SFR svou
innost.
(III. S 337/96)
Lec pozstalost nelze povaovat ani za fyzickou ani za prvnickou osobu,
nem zpsobilost k prvm a povinnostem ani k prvnm konm, neme mt
tud ani zpsobilost bt astnkem zen.
(NS 30 Cdo 1093/2001)
Rozhodnut, jm se ukld pokuta za sprvn delikt "firm", je nulitnm
aktem neschopnm prvn moci, k emu soud pihl i bez nvrhu.
(VS Praha 7 A 155/94, SoJ 193/98)
Sttn podnik nen oprvnn jednat v obanskm soudnm zen za stt
(jmnem sttu).
(NS II Odon 4/96, Rc 3/97)
Spolky zzen podle zkona . 134/1867 . z., o prvu spolovacm, byly ke
dni innosti zkona . 141/1950 Sb. prvnickmi osobami.

(NS 3 Cdon 314/96, SoJ 91/99)

Stanovy obanskho sdruen mohou urit, kter organizan jednotky
obanskho sdruen maj zpsobilost jednat vlastnm jmnem, tedy i nabvat
vlastnm jmnem prv a povinnost, a jsou tedy prvnickmi osobami.
(VS Praha 7 Cmo 18/92, Rc 15/95)
Prvnickou osobou je akciov spolenost.
(Vn 725/20, 3045/23)
Spolenost s r. o. je prvnickou osobou, ponvad podle 61 zk.
spolenost s r. o. jako takov m samostatn sv prva a povinnosti; me nabti
vlastnictv (...), alovati ped soudem a bti alovna.
(Vn 7010/27)
Veejn obchodn spolenost nen prvnickou osobou.
(Boh. F 1561/23)
Spolky jsou prvnickmi osobami, jen pokud maj stanovy schvlen podle
spolkovho zkona.
(Vn 3468/24, 6772/27)

Z literatury:

Beran: Pojem osoby v prvu, 2012.

Frycov: Problematika prvn pravy prvnickch osob, 2006.

Frinta: Prvnick osoby, 2008.

Hurdk: Prvnick osoby. Obecn prvn charakteristika, 2000.

Hurdk: Prvnick osoby a jejich typologie, 2. vyd., 2009.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987.

Pauknerov: Spolenosti v mezinrodnm prvu soukromm, 1998.

Sedlek: Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky, 2012

(reprint).

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn, 5. vyd., 2009.

Weyr: Zklady filosofie prvn, 1920.

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Beran: Pro byla morln osoba nahrazena osobou

(Pirozenoprvn koeny pojmu "morln osoby"), Pk, 2012, . 2.

prvnickou?

Beran: Vznam pojmu "morln osoby" v 1. polovin 19. stolet. In 200 let
Veobecnho obanskho zkonku, 2011, s. 311-323.

Brta: K nkterm otzkm subjektivity a sukcese prvnickch osob v

platnm prvu, Pk, 1995, . 2.

Cirk: Prvna prava prvnickch osob v Obianskom zkonnku, Prvny

obzor, 1993, . 2, s. 141 a nsl.

Eli: Prvnick osoby. In Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci

obanskho prva, 2007, s. 294 a nsl.

Eli: Masky a dmoni (O pstupech soukromho prva k prvnickm

osobm), Pk, 2010, . 11,s. 1097-1113.

Fiala, vestka: Nkolik vah nad pojetm prvnho vztahu. Pk, 1968, . 8, s.
665 a nsl.

Knapp: O prvnickch osobch, Pk, 1995, . 10-11, s. 980-1001.

Stuna, vestka:Pro a kdy je stt prvnickou osobou, jako i o prvnick

osob vbec, PrRo, 2007, . 14, s. 499 a nsl.

Stuna, vestka:Nkolik vah nad sttem jako prvnickou osobou, zejmna

nad subjektivitou sttnch orgn, PrRo, 1999, . 6, s. 269 a nsl.

Weyr: O veejnoprvn subjektivit. In Pocta k edestm narozeninm Dr.

Emila Hchy, 1932.

Zoulk: Obecn vahy nad koncepc prvnickch osob v nvrhu novho

obanskho zkonku. In Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho
prva, 2007, s. 303 a nsl.

Nass: Person, Persnlichkeit und juristische Person, 1964.

19
(Pirozen prva lovka jako zklad fyzick osoby)
prof. JUDr. Jan Hurdk

Pehled vkladu:

I. Neoddlitelnost lovka a jeho pirozench prv (1 a 14)

II. Nsledky oddlen prv lovka od jejich nositele (15 a 17)

Z dvodov zprvy (k obecn sti):

d) Draz na majetkov vztahy vede pedevm k podcenn vznamu

statusovch otzek a pravy osobnch prv vbec, jim i star veobecn zkonk
obansk z r. 1811 vnoval (vetn prva rodinnho) zhruba tvrtinu svch
ustanoven. Modern obansk zkonk Qubecu vnuje jen prav prvnho
postaven lovka a jeho osobnm prvm na 300 ustanoven a rodinnmu prvu
dalch 250. Proti tomu n platn obansk zkonk vnuje osobnm prvm
lovka 9 ustanoven. Rovn rodinn prvo, by je mu - systematicky vadn vnovn zvltn zkon kodexovho typu, je celkov poddimenzovno. I tyto
pstupy odrej celkov zjednoduen materialismus v pstupu socialistickho
prva k lovku, kter ml pro totalitn stt vznam pedevm jako pracovn sla
a jako spotebitel. (...)

Zkladn direktivy pro mylenkov pojet navrhovanho zkonku obsahuj

Listina zkladnch prv a svobod a stava esk republiky. Vzhledem k osobn a
vcn psobnosti obanskho zkonku se jedn zejmna o respekt k
neporuitelnosti pirozench prv lovka s pouenm z dob, kdy lidsk prva a
lidsk svobody byly v naem stt potlaovny, o trval pihlen k principm
prvnho sttu, a o stl zetel na demokratick tradice eskho prvnho mylen
i na standardy, na nich stoj obansk prvo evropskch demokratickch stt.
(...)

Nvrh obanskho zkonku vychz z faktu, uznanho i eskm stavnm

podkem, e pirozen svoboda lovka m pednost ped sttem v tom smyslu,
e stt nen tvrcem svobody lovka, ale jejm ochrncem. I podle l. 8 Listiny
zkladnch prv a svobod stt lovku svobodu nedv, nbr zaruuje mu ji. Z
tohoto pojet vychz hledisko autonomie vle. Autonomie vle je pojata jako
zpsob uren a utven vlastnho prvnho postaven jednotlivce z jeho iniciativy
a v dsledku jeho chtn. Je-li prvn hodnotou prvnho sttu svobodn lovk a
ochrana jeho pirozench prv, plyne z toho pro soukrom i obansk prvo
nezbytnost ponechat co nejir prostor jeho rozhodnut, jak je z vlastn iniciativy
projev a uskuten. A protoe lovk nejastji sdl sv soukrom zleitosti s
jinmi osobami, je zkladnm soukromoprvnm nstrojem pro uspodn tchto
zleitost konsens vyjden ujednnm. Smlouv a smluvn svobod se tud
ponechv rozshl prostor; zkon vystupuje jako ultima ratio jen tam, kde
dohoda vbec nen mon, anebo nedojde-li k n. Tento koncept vychz ze
zsadnch kautel naeho stavnho podku, jak je vyjaduj esk stava (l. 2
odst. 4) i Listina zkladnch prv a svobod (l. 2 odst. 4).

I. Neoddlitelnost lovka a jeho pirozench prv

Historicky bylo toto ustanoven, jeho modelem byl 16 o. z. o.,

povaovno za pevzat mskoprvn status libertatis s tm rozdlem, e tento

mskoprvn status libertatis byl soust privilegi, a nikoliv pirozenm a

imanentnm atributem kadho lovka. Z toho plyne, e spor o svobodu lovka,
typick pro msk prvo, je v modern dob vylouen (lit. . 6, s. 186).

Uveden ustanoven nen pouhou deklarac existenn vazby lovka na

soubor jeho pirozench prv. Jde souasn o formulaci vyjadujc - a to jak svmi
historickmi souvislostmi (srov. vazbu na 16 o. z. o.), tak svm doktrinlnm
zaloenm -, e vznik kategorie fyzick (pvodn t pirozen) osoby souvis s
etablovnm pirozenoprvn doktrny s jejm piznnm svobody a rovnosti vem
lidem bez rozdlu. Ustanoven 19 tak vyjaduje zpsob zalenn lovka do
systmu prvn regulace a souasn je definic pojmu "fyzick osoba".

Na rozdl od pedchoz legislativn pravy prvnickch osob komentovan

ustanoven, na pohled srovnateln s legislativnm eenm osoby prvnick ( 20
odst. 1), utv fyzickou osobu z konceptu lovka jako derivt jeho zkladn
statusov vbavy.

Pesto je tu vznamn rozdl: zatmco osoba prvnick je zaloena na

primrnm piznn zkonem prvn osobnosti ( 20 odst. 1 vta prvn), lovk "se
povauje za osobu" (tj. zde za osobu fyzickou) na zklad primrn existence
souboru jeho "vrozench, ji samotnm rozumem a citem poznatelnch,
pirozench prv".

Na zklad takto vslovn formulovanho vymezen osoby fyzick skrze (a)

existenci lovka a skrze (b) podmnku (ovem imanentn kadmu lovku) jeho
vybaven pirozenmi prvy nelze pisvdit dvodov zprv, e lovk a fyzick
osoba je jedno a tot. lovk, jak vyplv i z historick geneze pojmu "osoba" a
odpovdajcch uitch jazykovch vraz, kter zsadn odliovaly oznaen
lovka (lat. homo, staroecky anthropos) a oznaen osoby (lat. persona,
staroecky prosopon), me bt prvem vnmn jako komplexn biosociln bytost
(zde je uit pojmu "lovk" v prvnch textech namst), v majetkovch prvech i
u prvnch zpsobilost vak prvo vyuv pouze sti komplexn lidsk
charakteristiky, kter lovku umouje podlet se na prvnch vztazch a jejich
dynamice (v takovm ppad slou vraz fyzick osoba k oznaen zpravidla
jeho schopnost rozumovch a volnch).

Z obsahu a logiky 19 odst. 1 lze dovodit posloupnost pin a ink v

oblasti pojet lovka jako osoby:
a) Prvotn, vchoz je lovk a jeho biosociln existence.

b) lovk je ze sv (mimoprvn) podstaty vybaven vrozenmi, ji samotnm

rozumem a citem poznatelnmi pirozenmi prvy.

c) V dsledku toho je lovk povaovn za osobu.

Tento proces se dje praeter legem, zkon stanov jen meze uplatovn
pirozench prv a zpsob jejich ochrany.

Zkonn termn uit k vymezen vazby mezi lovkem a osobou (fyzickou)

naznauje, e fyzick osoba je fikc lovka (srov. z textu dvodov zprvy:
"Vrazem povauje se' nebo hled se' se oznauje prvn fikce"). O konstrukci
fikce vak v tomto ppad nejde. Z hlediska obecnho vnmn lovka i z
hlediska jeho vnmn obanskm zkonkem je lovk biosociln realitou, osoba
(fyzick) je souborem rozumovch a volnch schopnost lovka, kter prvo
vyuv jako nstroj integrace lovka do svch regulativnch st.

Komentovan ustanoven zdrazuje existenn vazbu lovka na jeho

vybaven pirozenmi prvy, jejich prostednictvm je vnmn jako fyzick osoba
(viz ve). Tato pirozenoprvn vbava vak od doby vzniku 16 o. z. o. do
vzniku tohoto komentovanho ustanoven prola dramatickm vvojem, kter tak
dotvel a stle dotv podobu osoby fyzick.

V dob vzniku 16 o. z. o. byl teprve poloen zklad pozdjm (v

souasnosti se hovo o tech) generacm zkladnch lidskch a obanskch prv.
Ten spoval v trojici hodnot tvocch soust francouzsk Deklarace prv lovka
a obana, resp. Deklarace nezvislosti USA, kterou tvoily:
a) svoboda jako vraz individuality lovka,

b) rovnost, vyjadujc zkladn pedpoklady spoleensk integrace lid, a konen

c) bratrstv jako vraz spolench zjm a vzjemn prospn koexistence lid.

Pstupy k prvm lovka je nutn vnmat z hlediska genetickho:

generace prv lovka se prosazovala postupn po celou dobu 19. a nsledn 20.
stolet a postupn se stvala zkladem jedn z generac lidskch prv.

Popsan geneze lidskch prv vak souasn demonstruje omezenou

psobnost komentovanho ustanoven, potamo jeho modelu v 16 o. z. o. a
souasn limity pirozenoprvn doktrny, pokud by na ni bylo spolhno bez
dalho kontextu. Jak upozornil ji J. Sedlek, pod pirozenmi prvy byla
redaktory obecnho zkonku obanskho spatovna pedevm lidsk svoboda;
jej omezen je dno samotnm pojmem svobody a dle pozitivnm prvnm
dem. Souasn Sedlek vyslovuje uspokojen, e v zkon nen vet takovch
pirozench prv, kter by zmail el tohoto ustanoven jako prostoru pro soudn
rozhodovn (lit. . 6, s. 184-185).

Tyto zvry jsou zcela aktuln i v souasnosti: Jednak dvaj prostor

dotven katalogu lidskch prv, jednak signalizuj svm akcentem na svobodu,
e skuten pirozen prva, kter jsou pedprvn a existuj nezvisle na zkon,
se zakldaj pedevm na lidsk svobod a dstojnosti (Kant). Konen je v
souvislosti s ochranou lidskch prv zdraznna nezastupiteln role soudce a
relativizovna role zkona.

Uveden ustanoven bylo v prbhu vvoje doplnno, konkretizovno a do

znan mry nahrazeno souborem zkladnch prv a svobod obsaench v
stav. V dob, kdy nebylo zvltn prvn pravy osobnch prv, toto ustanoven
( 16) bylo povaovno za pravu prv osobnch "v um slova smyslu, kter se
nm objevuj jako dedukce ze zkladnho pojmu svobody". Mezi n pak byla
azena prva pedstavujc nstroj ochrany proti zsahm do lidsk svobody, jak v
oblasti majetkovch prv, tak v oblasti svobody duevnch projev, a dle
skupina dalch prv, jako prvo na tlesnou integritu, na obanskou est, osobn
tajemstv a konen prva statusov, u nich se koment k obecnmu zkonku
obanskmu nesprvn dovolv mskho statusu libertatis (lit. . 6, s. 185186).

K odst. 2

II. Nsledky oddlen prv lovka od jejich nositele

Rovn tomuto ustanoven byl modelem 16 o. z. o.: z nj byla

vyvozovna nemonost lovka omezit svou zpsobilost k prvnm inm (vetn

otzky neodvolatelnosti pln moci), jako i nemonost vzdt se sv svobody s

nsledky neplatnosti u zvazk osobnho rzu (lit. . 6, s. 187). Tyto dsledky jsou
eeny v obanskm zkonku v 16, kter se tk nemonosti vzdt se prvn
osobnosti nebo svprvnosti samostatn, a v 19 odst. 2, kter zakotvuje
nemonost vzdt se pirozench prv spojench s osobnost lovka.
Systematickm vkladem lze dospt k zvru, e ve srovnn s 16 o. z. o. (podle
jeho vkladu jsou vechna tzv. statusov prva vetn prvn osobnosti a
svprvnosti vrozen; srov. lit. . 6, s. 186, srov. t l. 27 vcarskho ZGB),
resp. s 16 ob. zk., je 19 omezen pouze na pirozen prva lovka v um
smyslu a nezahrnuje prvn osobnost a svprvnost lovka (resp. osoby v
prvnm smyslu vbec).

Obansk zkonk v dvodov zprv opakovan zdrazuje odlinost osob

fyzickch a prvnickch, vetn vybaven pouze lovka pirozenmi prvy. V
souladu s tmto "jusnaturalistickm" vchodiskem sankcionuje v odst. 2 pouze
zcizen i vzdn se pirozench prv lovka; na prvnick osoby toto ustanoven
nedopad. Ve srovnn s pedchozm prvnm stavem stanov zkon (shodn se
sankc za vzdn se prvn osobnosti i svprvnosti dle 16 odst. 2) za poruen
zkazu dispozice jejm nositelem sankci spovajc v nicotnosti takovho jednn
(zdnliv jednn); k uvedenmu jednn se nepihl (srov. 554). Proti
pedchozmu prvnmu stavu se jedn o zsadn zmnu v typu sankce (srov.
stanoven absolutn neplatnosti v 39 zkona . 40/1964 Sb.).

Vta druh sth sankc nicotnosti prvn jednn:

a) omezujc pirozen prva spojen s osobnost lovka,

b) pekraujc kritrium pimenosti, piem

c) kritriem pimenosti je mra, kdy ji toto omezen pirozench prv spojench

s osobnost lovka odporuje zkonu, dobrm mravm nebo veejnmu podku.

Souvisejc ustanoven:

1, 3, 4, 23 a nsl., 38, 81 a nsl., 102, 359, 419, 425, 709, 793,

827, 1460, 2898, 2956, 3004, 3019

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 2 odst. 3, l. 8 Listiny

Z judikatury:

K odst. 1:
Ustanoven l. 20 a 27 Listiny zkladnch prv a svobod zakotvuj garance
obsahu, rozsahu a ochrany prva svobodn se sdruovat ve spolcch,
spolenostech, jinch sdruench, politickch stranch a politickch hnutch a v
odborovch organizacch (...). Soud pod prvo svobodn se sdruovat odmtl
pojmout zizovn sdla mezinrodnch organizac na zem SFR, kdy
konstatoval, e takovto rozhodovn se d vnitrosttnm prvem a je urovno
pedevm hledisky zjm suvernnho sttu. Pod citovan ustanoven Listiny
zkladnch prv a svobod naopak pojal oprvnn mezinrodnch organizac
vyvjet na zem SFR svou innost.
(III. S 337/96)
K pirozenm prvm kadho lovka a obana pat prvo, aby ve
sloitm procesu nalzn prva a spravedlnosti mu alespo jednou bylo
umonno pedstoupit ped nezvisl soud i jin nezvisl tribunl se svoj vc,
tedy aby byl slyen. Prvo na "hearing" pat i podle judikatury Evropskho soudu
pro lidsk prva mezi zsadn zkladn prva, na jejich respektovn je teba
bezvhradn trvat.
(I. S 793/04)
Kvalita procesu mus odpovdat prvm a povinnostem, o kterch se jedn.
K pirozenm prvm kadho lovka a obana pat prvo bt soudem slyen.
Tento princip me bt prolomen jen zcela vjimen. V tomto smyslu je
nezbytn interpretovat ustanoven 250f o. s. .
(IV. S 113/94)
Zkonodrce, poukzav v 7 ob. zk. na "pirozen prvo", jm zejm
mysl pkazy obecnho lidskho svdom, praktick morlky, jak je sociln
spoluit lid od vk vyvinulo, take se zdaj vrozeny, proe msto nich mluvme
pmo o prvnm citu, poukzav tedy na toto "pirozen prvo" jako na pramen
prva positivnho, na zdroj, z kterho erpati dluno, kdy jeho positivn normy
pln selhvaj, ustavil tm zrove svrchovan vykldac pravidlo pro ppady,
kdy jeho positivn normy zastavuj pochyby: i pochybn ppad rozhodnouti dluno
tak, aby to odpovdalo obecnmu lidskmu ctn, z nho on sm sv normy

erpal. Druhdy i to me sice bti obojak a pochybn, ale prvo aspo nesm
ureti nikdy nepochybn a nepoprateln, obecn uznan pkaz praktick
morlky.
(Vn 1160/22)
Pirozen prvo jakoto souhrn poadavk, kter in filosofie vzhledem k
positivnmu prvu, nen - pokud zkon nestanov jinak - skutenm pramenem
prvnm, kter by mohl nahraditi chybjc positivn normu.
(Boh. A 1041/21)
Modern prvn stt jest vybudovn na zsadn mylence svobody osoby,
majetku atd.
(Boh. 1976/23, cit. dle lit. . 6, s. 189)
Ustanoven 1. odstavce st. listiny, e vichni sttn oban jsou si ped
zkonem rovni, nezakld pro jednotlivce subjektivn prvo potrati stejn prvo
druhho.
(Boh. A 4241/24)

K odst. 2:
Je teba se vyvarovat zsahu do stavn chrnnch prv, konkrtn do
zpsobilosti mt prva (l. 5 Listiny zkladnch prv a svobod), kdy je nezbytn
vylouit postup, kter by nesl rysy charakterizovan formlnm, schmatickm
pohledem na projednvan ppad, bez snahy o individuln pstup ke kad
jednotliv vci.
(II. S 2630/07)

Z literatury:

Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment. Sv. 2, 2008.

Fiala, Kindl: Obansk prvo hmotn, 2009.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. 2009,

Hurdk: Osoba a jej soukromoprvn postaven v mncm se svt, 2004.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987.

Rouek, Sedlek: Koment, I. dl, 1935.

Sedlek: Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky, 2012

(reprint).

vestka a kol.: Obansk zkonk. Koment I.,2008.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn, 5. vyd., 2009.

Weyr: Zklady filosofie prvn, 1920.

Hurdk: Pojem osoba a geneze jeho obsahu jako zklad konstrukce osob v
prvnm smyslu, asopis pro prvn vdu a praxi, 2000, . III, s. 306 a nsl.

Orosz: Prvnick osoby jako subjekty zkladnch prv a slobod, Prvny

obzor, 2004, . 5, s. 416 a nsl.

Fabrizius: Relativitt der Rechtsfhigkeit, 1963.

Fellner: Persnlichkeitsschutz juristischer Personen, 2007.

20
(Pojem prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 9)

II. Povaha prvn pravy (10 a 11)

III. Pojem prvnick osoby (12 a 18)

IV. Osobn statut prvnickch osob (19 a 22)

V. Prvnick osoby veejnho a soukromho prva (23 a 27)

VI. Korporace a fundace (28 a 40)

VII. Prvnick osoby na pomez soukromho a veejnho prva (41 a 42)

VIII. Crkve a nboensk spolenosti a evidovan prvnick osoby (43 a

47)

IX. Prvnick osoby - podnikatel a nepodnikatel (48 a 51)

X. Omezen prvn osobnosti soukromoprvn prvnick osoby (52 a 56)

XI. Aplikovatelnost prvn pravy na zahranin prvnick osoby (57 a 58)

XII. Vztah prvn pravy soukromoprvnch prvnickch osob podle

obanskho zkonku k prvnm pravm veejnoprvnch prvnickch osob (59
a 61)

Z dvodov zprvy:

viz u 15

I. Obecn

Obecn prava soukromoprvnch prvnickch osob v soudobm

soukromm prvu dosud chybla. Nedostatek tto pravy byl oprvnn
pociovn jako zvan, piem vrazn akceleroval rozpad soukromho prva
na t nejrznjch pedpis a jejich jednotlivch ustanoven upravujcch ad
hoc ty i ony otzky t i on prvn formy prvnick osoby, je praxe
potebovala nutn vyeit. Tento stav pochopiteln konzistenci a srozumitelnosti
nejen soukromho prva, ale obecn celho prvnho du esk republiky
nemohl prospt. Vzhledem k tomu je pijet podrobn obecn prvn pravy
soukromoprvnch prvnickch osob jednoznan ku prospchu vci.

Prvnick osoba (dve t oznaovan jako morln osoba) je pojem star

a velmi mnohoznan a nejednoznan. Jist prvopotky lze (tak jako u mnoha
jinch prvnch institut) hledat ji ve starm mskm prvu, kter ovem
prvnickm osobm nebylo pli naklonno. Samotn obecn pojem prvnick
osoby star msk prvo neznalo; tvary dnes oznaovan jako korporace a
fundace mu vak nebyly neznm a byly upravovny vdy in concreto a zpravidla
kazuisticky (srov. lit. . 9, s. 56). Samotn institut vak peil jak znik e msk,
tak i stedovk (by- brno ze soudobho pohledu - ve velmi zvltnch, dnes ji
asto nepli srozumitelnch podobch) a dodnes. Novodob historie
prvnickch osob pon a v 18. stolet.

Pojem prvnick osoby je uml, nebo prvnick osoby nemaj vlastn bio
logicky danou existenci; ivot prvnickm osobm vdechl zkonodrce svm
normativnm rozhodnutm. Pojem prvnick osoby byl umle zkonstruovn jako
analogick vraz k pojmu fyzick osoba (pirozen osoba, resp. v dikci tohoto
zkona lovk). Samy prvnick osoby nemaj nic spolenho s prvnky (jakoto
socioprofesnm stavem); tmto termnem se vyjaduje jejich uml existence
zaloen prvem, resp. prvnm dem. Nejpesnj oznaen pro prvnick
osoby by bylo patrn "osoby fiktivn", pop. "uml osoby". Ze socilnho hlediska
je ovem nepochybn, e jakkoliv pejmenovn tohoto institutu by pineslo vce
kody ne uitku.

Existuje bezpoet teori prvnickch osob (jist tradovan bonmot zn, e

co prvnk, to vlastn definice prvnick osoby). Tyto doktrny lze lenit na
pozitivistick, sociologick a hybridn.

Z pozitivistickch doktrn je patrn nejznmj fikn teorie C. F. von

Savignyho z 19. stolet, podle n prvnick osoby nemaj svoji existenci v
relnm svt, nbr figuruj toliko jako juristick legln fikce. Odsudek tto
teorie (K. Eli in lit. . 12, s. 229) je sice sprvn in merito, le pesto pli
pkr. Je pravdou, e cel koncept prvn subjektivity fyzickch i prvnickch
osob existuje jen z moci rozhodnut zkonodrcova, ovem reln existence
fyzickch osob je dna biologicky a nen odvisl od moci zkona, zatmco
prvnick osoby existuj vlun a jen z moci zkona.

Ze sociologickch doktrn je znm zejmna teorie O. von Gierkeho takt

z 19. stolet, podle kter prvnick osoby stejn jako fyzick osoby maj sv
reln byt, tedy reln existuj jako sociln organismy, piem na prvnm du
je nikoliv konstituovn, nbr toliko uznn jejich existence.

Pro praktick ivot prvn vak tyto abstraktn vahy nad tmto pojmem
nemaj reln vznam.

Zkonn prava (i dvodov zprva k nvrhu zkona) se zeteln

pihlauje k teorii fikce, podle n je prvnick osoba uml konstrukt zkona
neschopn vlastnho prvnho jednn, za kter mus jednat toliko jej zstupci,
osobn jednn prvnick osoby nen upraveno, a tud ani dovoleno. Nen pitom
v danm kontextu bez vznamu, e ji star literatura dovozovala, e prvnickou
osobu nelze stavt na rove fyzick osob s omezenou svprvnost (Tilsch,
Svoboda, lit. . 13, s. 138). Ve uveden pojet pitom nen jedin mon. Lze si
proto klst otzku, zda je tento pstup zkonodrce (zejmna z praktickho
hlediska) optimln; exaktn odpov tu patrn d a dal vvoj a pedevm
soudn judikatura.

prava prvnickch osob v obanskm zkonku m zsadn vznam nejen

pro prvnick osoby upraven samotnm obanskm zkonkem (spolky, nadace
a nadan fondy, stavy, spoleenstv vlastnk jednotek), ale plat jako
subsidirn aplikovateln vude tam, kde jin zkon stanov vslovn nco jinho
nebo z povahy vci neplyne nco jinho.

II. Povaha prvn pravy

Soukrom prvo je tradin ovldno zsadou smluvn svobody. Tato

zsada vak pro oblast prvn regulace prvnickch osob plat jen omezen. Z
povahy vci zjevn plyne, e veker normy upravujc otzky osobnho statutu

prvnick osoby mus bt kogentn povahy, ledae zkon sm nestanov nco

jinho nebo z povahy vci neplyne jinak.

Kogentn povaze prvn pravy prvnick osoby odpovd, e nelze

vytvet prvnick osoby jinch ne zkonem upravench prvnch forem.

K odst. 1

III. Pojem prvnick osoby

Jak zdrazuje i dvodov zprva, koncepn vychz rekodifikace

soukromho prva z toho, e prvnickmi osobami jsou subjekty, kter za
prvnick osoby prohls zkon, ovem s tm, e toto uren nemus bt vdy
nutn vslovn, nbr e posta, bude-li ze zkona prvn osobnost takovho
tvaru jinak bez pochybnost zejm (Rc 52/95).

Toto pojet nein obte tam, kde prvn prava buto vslovn stanov, e
ten i onen tvar je prvnickou osobou (nap. stav - 402, honebn spoleenstvo
- 19 odst. 1 nvt zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znn pozdjch
pedpis), nebo to zeteln plyne ze systematickho a logickho koncipovn
prvn pravy a jejho obsahu (nap. spolky, nadace a nadan fondy, obchodn
korporace aj.).

Pokud se vak te ppad, kdy m bt pro uren, zda konkrtn entita je

i nen prvnickou osobou, rozhodujc jej vlastnost organizovanho tvaru, nebo
to je podstatn pedpoklad jej existence, me tato situace bt in concreto
nemlo sporn. V nkterch ppadech patrn nebude toto dovozen init
zsadnj pote (nap. spoleenstv vlastnk jednotek vcelku nepochybn je
organizovanm tvarem, o kterm se v 1190 vt prv vslovn hovo jako o
osob), v jinch ppadech to ovem bude komplikovanj; zde nelze formulovat
dn pauln stanovisko, nebo rozhodn jsou vdy okolnosti toho kterho
zvltnho ppadu.

Soukromoprvn prvnick osoby se obvykle charakterizuj uritmi

pojmovmi znaky. V prvn doktrntradinnepanuje konsensus pi een otzky,
o kter pojmov znaky se jedn. Za pojmov znaky prvnick osoby lze oznait
zejmna (nap. Hurdk, lit. . 7, s. 122-123; Knapp, lit. . 14, s. 992-993; Stuna,
vestka, lit. . 15, s. 289 a nsl.; aj.):

- vznik, existence a znik na zklad zkona a v jeho mezch,

- zpsobilost mt v mezch prvnho du prva a povinnosti (prvn osobnost, je

je vdy odlin od prvn osobnosti len nebo zakladatel, resp. zizovatel
prvnick osoby [shodn Boh. A 1256/22]),

- zpsobilost prva a povinnosti vlastnm jednnm nabvat (svprvnost),

- deliktn zpsobilost,

- organizan struktura a jej celistvost,

- majetkov samostatnost,

- nzev,

- sdlo a

- sttn pslunost (nrodnost, resp. nacionalita) prvnick osoby.

Ve uveden vymezen je ovem nutn jen rmcov; na vc nelze

nahlet schematicky.

Prv vta odstavce 1 je v danm kontextu vude tam, kde nen zkonem
vslovn eeno, zda ten i onen tvar prvnickou osobou je i nen, v tomto
smru jakousi podprnou smrnic pro vklad pojmu soukromoprvn prvnick
osoby; vt vznam j zde pisuzovat nen mono.

Za prvnickou osobu nelze nikdy povaovat pouh bezsubjektivn sdruen

osob, a ji maj povahu societas iuris civilis (resp. smlouvy spoleensk podle
2716 a 2746), podnikatelskho seskupen ve smyslu 71 a 91 z. o. k., i jen
nahodilho
(mimoprvnho)
neformlnho
sdruen
se
osob.
Pouh

organizovanost takovto skupiny dvou nebo vce osob nevytv toti jet sama
o sob subjekt prva.

IV. Osobn statut prvnickch osob

Osobn statut (vnitn prvn pomry) kad prvnick osoby se vdy mus
spravovat njakm platnm prvnm dem.

Prvn osobnost prvnick osoby se d prvnm dem sttu, podle nho

vznikla. Tmto prvnm dem se d i obchodn firma nebo nzev a vnitn
pomry prvnick osoby, pomry mezi prvnickou osobou a jejmi leny a
vzjemn pomry len, ruen len za zvazky prvnick osoby a kdo za
prvnickou osobu jako jej orgn jedn, jako i jej znik ( 30 odst. 1 z. m. p. s.).

Pro osobn statut prvnickch osob zaloench na zem esk republiky

plat, e je lze zaloit pouze podle prvnho du R a e se po celou dobu svho
trvn d pouze prvnm dem esk republiky ( 30 odst. 3 vta prv z. m. p.
s.).

Zahranin prvnickou osobou se rozum prvnick osoba se sdlem mimo

zem R ( 26 odst. 1 vta druh z. m. p. s.). Zahranin prvnick osoba me
pemstit do R sv sdlo, jestlie to umouj mezinrodn smlouva, pmo
pouiteln pedpis EU nebo jin prvn pedpis ( 30 odst. 3 vta druh z. m. p.
s.). Pemst-li sv sdlo na zem R zahranin prvnick osoba, jej osobn statut
se po pemstn jejho sdla na zem R bezvjimen vdy d prvnm dem
R ( 138 odst. 3; stejn 384a zk. o pemnch). Nelze (teoreticky ani
prakticky) pipustit, aby na zem R existovala prvnick osoba ciz prvn
formy, jej osobn statut by se dil prvnm dem jinho sttu ne R; nco
takovho by zakldalo v praxi neeiteln problmy. Proto je nezbytn, aby pi
peshraninm pemstn sdla do R zrove zahranin prvnick osoba
zmnila svoji prvn formu na eskou prvnickou osobu.

V. Prvnick osoby veejnho a soukromho prva

Prvnick osoby lze rozliovat podle rznch kritri. Z tchto lenn m

podstatn vznam lenn na prvnick osoby:
- soukromho prva a

- veejnho prva.

Prvnick osoby soukromho prva vznikaj, trvaj a zpravidla i zanikaj ze

svobodn vle jedn i vcero fyzickch nebo prvnickch osob; pitom se na n
(a na vjimky) vztahuj pedpisy soukromho prva. Povaze prvnick osoby
soukromho prva nebrn, vznik-li z vle sttu jednajcho v intencch 21 nebo
jin veejnoprvn prvnick osoby, je v mezch pslunch zkon takovou
soukromoprvn prvnickou osobu vytv nebo spoluvytv.

Naproti tomu prvnick osoby veejnho prva vznikaj, trvaj i zanikaj

buto pmo zkonem, nebo jinm aktem orgnu veejn moci; pitom se na n
vztahuj primrn pedpisy veejnho prva. Veejnoprvn prvnick osoba v
zsad neme vzniknout ze soukrom vle osob, ledae by zkon toto
oprvnn na n vslovn delegoval.

Existuj i prvnick osoby hybridn povahy; klasickm pkladem jsou

politick strany a politick hnut, kter - akoliv vznikaj ze soukrom vle osob nelze dnes vzhledem k jejich prvnmu postaven povaovat ani za vlun
soukromoprvn, ani za vlun veejnoprvn prvnick osoby.

Rozliovn mezi prvnickmi osobami veejnho a soukromho prva m

pro praxi vznam potud, pokud je teba diferencovat z hlediska aplikovatelnosti
pedpis prva veejnho a soukromho. Pro veejnoprvn prvnick osoby toti
plat - stejnjako pro veejnou moc obecn- princip enumerace sttn pretenze (l.
2 odst. 2 Listiny, l. 2 odst. 3 stavy), zatmco pro soukromoprvn prvnick
osoby plat naopak princip legln licence (l. 2 odst. 3 Listiny).

VI. Korporace a fundace

Prvnick osoby veejnho i soukromho prva lze rozliovat na sdruen

osob (korporace) a na sdruen majetku (fondy, resp. fundace). I korporace je
jakoto sdruen osob obecn zpsobil - nestanov-li zkon nco jinho - k
vlastnictv majetku. Naproti tomu fundace jakoto sdruen majetku nen
absolutn zpsobil ke sdruovn se osob; to je z moci zkona i povahy a logiky
vci absolutn vyloueno.

Kdo me bt lenem kter korporace, je rozlieno podle toho, zda se

jedn o korporace soukromoprvn nebo veejnoprvn. lenem soukromoprvn
korporace me bt obecn kdokoliv, ledae zkon stanov nco jinho; vymezen
pitom me bt pozitivn (nap. lenem socilnho drustva me bt jen fyzick
osoba splujc podmnky podle 763 odst. 1 z. o. k.) nebo negativn [nap.
spolenkem osobn obchodn spolenosti neme bt osoba, o jejm padku
bylo rozhodnuto v zkonem stanoven rozhodn lht ( 95 odst. 3 z. o. k.)]. Kdo
me bt lenem t kter veejnoprvn korporace, stanov pslun zkony je
zizujc ad hoc; nap. lenem = obanem obce je ex lege kad osoba vymezen
v 16 odst. 1 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn
pozdjch pedpis.

Co se soukromoprvnch korporac te, zkladnm druhem korporace jsou

nepochybn spolky podle obecn i zvltn pravy (k tomu viz koment u 214).

Soukromoprvn korporac jsou dle:

- spoleenstv vlastnk jednotek (pro kter se podle 1221 prvn prava spolk
pouije a na vjimky subsidirn),

- honebn spoleenstva (aplikace prvn pravy spolk na n je dosti sporn, z

povahy vci vak podle veho plyne, e v rozsahu, v jakm zkon . 449/2001
Sb., o myslivosti, ve znn pozdjch pedpis, nestanov jinak, je mon),

- obchodn korporace [na kter se prvn prava spolk(a na vjimky podle 191
odst. 1, 428 odst. 1, 663 odst. 1 a 702 odst. 1) nepouije ( 3 odst. 1 z. o.
k.)],

- komoditn burza [na kterou se v rozsahu, v jakm jin zkon nestanov jinak,
pouij pedpisy o spolenosti s ruenm omezenm ( 40 odst. 1 zkona .
229/1992 Sb., o komoditnch burzch, ve znn pozdjch pedpis].

Co se veejnoprvnch korporac te, jejich mnoina je dosti rozshl a

obtn vymeziteln. Nejvt a nejvznamnj veejnoprvn korporac vbec je
esk republika jakoto sdruen vech jejch sttnch oban. Dle jsou to
zemn samosprvn celky jakoto sdruen svch oban, na kter stt
deleguje st sv veejn moci k jejmu samosprvnmu vkonu zemn
samosprvnm celkem (l. 101 odst. 3 stavy). Rozliuj se pitom zkladn

zemn samosprvn celky, ktermi jsou obce, a vy zemn samosprvn

celky, ktermi jsou kraje (l. 99 stavy).

Povahu veejnoprvn korporace nepochybn maj zejmna:

- esk lkask komora,

- esk stomatologick komora,

- esk lkrnick komora,

- Komora patentovch zstupc esk republiky,

- Komora veterinrnch lka esk republiky,

- Notsk komora esk republiky a krajsk notsk komory,

- Komora daovch poradc esk republiky,

- esk advoktn komora,

- Exekutorsk komora esk republiky a

- Komora auditor esk republiky.

Povahu veejnoprvn korporace dle maj nepochybn veejn vysok

koly a podle veho i sttn vysok koly.

Nepli jasn je prvn povaha Hospodsk komory esk republiky a

Agrrn komory esk republiky a jejich lenskch okresnch (obvodnch) a

regionlnch komor. Patrn je vak mono je povaovat za zvltn druh

veejnoprvn korporace.

Soukromoprvn fondy, resp. (v dikci obanskho zkonku) fundace, jsou

jednak nadace a nadan fondy, dle stavy a tak tzv. obecn prospn
spolenosti, je i pes sv zmaten oznaen nejsou korporacemi, nbr
fundacemi [ty jsou vak ji ureny toliko k tzv. doit ( 3050)].

Co se veejnoprvnch fundac te, nepochybn jimi jsou nejrznj

veejnoprvn fondy, z nich lze jmenovat:
- Sttn fond ivotnho prosted esk republiky,

- Sttn fond kultury esk republiky,

- Sttn fond dopravn infrastruktury,

- Sttn fond rozvoje bydlen,

- Sttn zemdlsk intervenn fond a

- Vinask fond.

Za zvltn druh veejnoprvnho fondu lze oznait i Veobecnou zdravotn

pojiovnu esk republiky, kter i pes sv oznaen nen ani korporac, ani
pojiovnou, protoe tu nen lensk vztah ani pojitnc k n, ani nikoho jinho, a
nevykonv ostatn ani pojiovac innost.

Zvltnm
instituce.

druhem

veejnoprvn

fundace

jsou

veejn

vzkumn

Povahu korporace (by na pomez prva veejnho a soukromho)

nepochybn maj politick strany a politick hnut, je se v nkterch svch
ohledech bl spolku. I kdy odpov na tuto otzku nen nesporn, lze soudit, e

zvltn povaha politickch stran a politickch hnut vyluuje subsidirn aplikaci

prvn pravy spolk na n. Ovem obecn prava prvnickch osob, jako i
obecn prava korporac je i na politick strany a politick hnut aplikovateln v
rozsahu, v jakm zkon . 424/1991 Sb., o sdruovn v politickch stranch a v
politickch hnutch, ve znn pozdjch pedpis, nestanov jinak.

VII. Prvnick osoby na pomez soukromho a veejnho prva

De lege lata existuje mnostv dalch rznch prvnickch osob, jejich
prvn povaha se vzpr jakmukoliv pokusu o jejich pesn zaazen. Mezi n lze
zaadit zejmna nsledujc prvnick osoby:
- esk televize,

- esk rozhlas,

- esk tiskov kancel,

- esk nrodn banka,

- sttn podniky,

- sttn pspvkov organizace,

- pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk,

- sttn organizace Sprva eleznin dopravn cesty,

- nrodn podniky; v souasnosti se jedn pouze o jedin fungujc nrodn podnik,

a to Budjovick Budvar, nrodn podnik (jeho prvn existence se podle 54
odst. 1 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v
prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis, d dosavadnmi prvnmi
pedpisy o hospodaen s majetkem sttu platnmi a innmi ped pijetm cit.
zkona . 219/2000 Sb.), a pokud dosud nezanikly, pak i o jin nrodn podniky v
likvidaci a

- sttn statky v likvidaci.

Jakmkoliv exaktnm definicm se vzpraj resortn, oborov, podnikov a

dal zdravotn pojiovny, je mohou mt rznou prvn formu (v praxi se jedn
nejednou o akciov spolenosti) a jejich zakladateli mohou bt veejn i
soukrom subjekty, je vak zrove jsou nositeli veejnho zdravotnho pojitn,
a hospoda tud s veejnmi prostedky, ovem nikoliv na komernm principu.
Vzhledem k tomu je patrn lze povaovat za jaksi zvltn hybrid
veejnoprvnho fondu a soukrom korporace na pomez soukromho a veejnho
prva.

VIII. Crkve a nboensk spolenosti a evidovan prvnick osoby

Za zvltn druh prvnickch osob lze oznait i crkve a nboensk

spolenosti a tak jimi konstituovan tzv. evidovan prvnick osoby.

O korporativn povaze crkv a nboenskch spolenost jakoto

spoleenstv vcch nen nejmench pochyb (a nikdy tomu ostatn nebylo
jinak).

Z hlediska jejich postaven ve vztahu k veejnmu/soukrommu prvu se

ovem historicky prvn postaven crkv a nboenskch spolenost nemlo
zmnilo. Zatmco v minulosti mly crkve a nboensk spolenosti postaven
veejnoprvnch korporac, ponaje rou osvcenskch reforem se jejich
postaven stle vce bl postaven soukromoprvnch korporac, by o klasickou
soukromoprvn korporaci se vcelku zjevn nejedn.

Co se te crkvemi a nboenskmi spolenostmi zizovan evidovan

prvnick osoby, i zde dolo postupem asu k vvoji. Na pd zkona . 3/2002
Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a nboenskch
spolenost (zkon o crkvch a nboenskch spolenostech), ve znn pozdjch
pedpis, se vak nepochybn jedn o subjekty soukromoprvn, a to podle sv
povahy o korporace (nap. crkevn dy a eholn instituce mskokatolick crkve)
nebo fundace (nap. zdu).

Je vak teba rozliovat mezi vznikem crkve a nboensk spolenosti jako

takovm, je vznikaj dobrovolnm sdruovnm fyzickch osob, a vznikem jejich
prvn osobnosti z hlediska prvnho du R, nebo crkve a nboensk
spolenosti se stvaj prvnickmi osobnostmi zpisem do Rejstku
registrovanch crkv a nboenskch spolenost [viz 4 odst. 1 a 6 odst. 1
zkona . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a
nboenskch spolenost (zkon o crkvch a nboenskch spolenostech), ve
znn pozdjch pedpis].

IX. Prvnick osoby - podnikatel a nepodnikatel

Velmi vznamn je lenn na prvnick osoby - podnikatele a

nepodnikatele. Toto lenn mj. uruje, pro kter prvnick osoby plat zvltn
pedpisy pro podnikatele (z nich plyne cel ada dalch zvltnch povinnost) a
kter jsou podrobeny toliko obecnmu soukromoprvnmu reimu. Pesn
rozlien vak z ady dvod vyvolv nejednu obt. 49. Za podnikatele se
povauje kad prvnick osoba, je je zapsna v obchodnm rejstku ( 421
odst. 1). To plat zejmna pro obchodn korporace. Nelze vak nevidt, e
obchodn korporace me bt krom podnikn zaloena i jen za elem sprvy
vlastnho majetku ( 2 odst. 1 z. o. k.), spolenost s ruenm omezenm, akciov
spolenost a drustva mohou bt krom tchto dvou dvod zaloeny i za jinm
elem, a reln tedy nepodnikaj. Kad obchodn korporace vak bez ohledu na
konkrtn pedmt sv innosti m prvn postaven podnikatele, a to i kdy
nem podnikatelsk oprvnn nebo dnou podnikatelskou innost (trvale nebo
doasn) nevykonv; doktrna tu pravideln hovo o "podnikateli podle prvn
formy", resp. o "fiktivnm podnikateli".

Dle se do obchodnho rejstku zapisuj i jin prvnick osoby, zejmna

sttn podniky ( 5 odst. 1 zkona . 77/1997 Sb., o sttnm podniku, ve znn
pozdjch pedpis), pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk (
27 odst. 10 zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch
rozpot, ve znn pozdjch pedpis) a jin prvnick osoby veejnho prva a
prvnick osoby na pomez prva veejnho a soukromho, je se v dsledku
toho stvaj podnikateli, co je teoreticky i prakticky dosti pochybn. Podnikateli
jsou pitom tyto prvnick osoby po celou dobu sv existence.

Podnikatelem je i prvnick osoba, kter sice v obchodnm rejstku

zapsna nen, m vak podnikatelsk oprvnn podle pslunch zkon ( 421
odst. 2). Vzhledem k tomu je tedy podnikatelem i jinak obecn neziskov
tlovchovn jednota majc prvn formu spolku, je si podila ivnostensk
oprvnn a na jeho zklad ve vlastn reii provozuje kavrnu, piem zisk takto
dosaen pouv k hrazen nklad drby spolen tlocviny. Pozbytm

podnikatelskho oprvnn zde ovem podnikatelsk status takovto prvnick

osoby zanik.

X. Omezen prvn osobnosti soukromoprvn prvnick osoby

Prvnick osoba je tvar uml; to plat bezvjimen vdy [a bez zetele k

tomu, jakou filozofickou teorii o prvnick osob zkon (nebo jeho interpret)
vyznv]. To ovem nijak nebrn tomu, aby zpsobilost prvnick osoby mt
prva a povinnosti a jej schopnost prvnm jednnm je nabvat nebyla zkonem
nijak omezena. Druh vta odstavce 1 tu m naprosto zsadn vznam, nebo
stanov, e prvnick osoba me mt prva a povinnosti bez zetele k pedmtu
sv innosti.

Zkon tedy sleduje dsledn koncept nastolen novelizac nkdejho

zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn novely proveden zkonem .
509/1991 Sb. (s innost od 1.1.1992), kterm byla oputna zsada ultra vires
(je znamen, e prvnick osoba me platn jednat pouze v souladu s tm, co j
v mezch zkona jej zakladatelsk prvn jednn in concreto svuje do
pedmtu jej innosti). Ve uveden pravidlo ovem neplat absolutn; zkon
vdy me ad hoc pijmout zvltn pravu.

Jak zkon vslovn zdrazuje, prvnick osoba je zpsobil jen k tm

prvm a povinnostem, je se sluuj s jej prvn povahou; omezen povahou
vci jsou tu dna genereln (nap. prvnick osoby nikdy nemaj testamentrn
zpsobilost, nemohou osvojit fyzickou osobu nebo uzavt manelstv apod., a to i
pesto, e zkony zpravidla nemaj pro tyto ppady dn zvltn pravy).

Rozshlou skupinu dalch, co do sv povahy velmi rznorodch omezen

pin jednotliv zkony. Tchto omezen je velk mnostv a jsou nejrznj
povahy i mry restriktivnosti. Lze je rozliit na omezen:
- dan podle prvn formy prvnick osoby; nap. provozovat bankovn innost na
zklad bankovn licence me jen akciov spolenost ( 1 odst. 1 zkona .
21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis),

- podle mry (ne)dovolenosti podnikn nebo jin innosti; nap. nadace me

podnikat jen omezen ( 307), spoleenstv vlastnk jednotek nesm podnikat
vbec ( 1194 odst. 1 vta druh),

- rozsahu, v jakm mohou svobodn prvn jednat a nakldat se svm (nebo

svenm) majetkem. Napklad veejn vysok koly jsou omezeny stran
uritch prvnch jednn, je se tkaj jejich majetku [ 20 zkona . 111/1998
Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch
kolch), ve znn pozdjch pedpis]. Rozshl jsou zejmna veejnoprvn
omezen kraj a obc, sttnch pspvkovch organizac a pspvkovch
organizac zemn samosprvnch celk pi nakldn s jejich majetkem a
majetkem, ke ktermu jsou pslun k hospodaen. Omezena pi nakldn se
svm majetkem je ostatn i sama R.

Konen dal skupinu omezen pak pin nkter specifick situace v

ivot prvnick osoby. Pro primo se jedn o stav likvidace prvnick osoby, kdy
je zakzno init jakkoliv prvn jednn, je neodpovdaj elu a cli likvidace (
188). A pro secundo se jedn o omezen nakldn s majetkem dlunka plynouc
z insolvennho zkona.

XI. Aplikovatelnost prvn pravy na zahranin prvnick osoby

Zahranin prvnick osoba psobc na zem R je povinna respektovat

prvn d R, a to tm, e v oblasti svch osobnch a majetkovch prv m,
pokud nen zkonem stanoveno nco jinho, stejn prva a stejn povinnosti jako
sttn oban R a esk prvnick osoby. V ppad, e ciz stt nakld se
sttnmi obany R a s eskmi prvnickmi osobami jinak ne se svmi obany
a prvnickmi osobami, me Ministerstvo zahraninch vc R v dohod s
pslunmi orgny sdlenm v ednm publikanm prostedku stanovit, e se
ve uveden pravidlo nepouije; to neplat v ppad, kdy se jedn o cizince a
zahranin prvnick osoby, kterm z prva EU vyplvaj stejn prva a stejn
povinnosti jako sttnm obanm R a eskm prvnickm osobm, anebo by tm
byla poruena zkladn lidsk prva cizince ( 26 odst. 2 a 3 z. m. p. s.).

Pro vzanost zahranin prvnick osoby z bnch prvnch jednn sta,

je-li k nim zpsobil podle prvnho du platnho v mst, v nm bylo takov
jednn uinno ( 30 odst. 2 z. m. p. s.).

K odst. 2

XII. Vztah prvn pravy soukromoprvnch prvnickch osob podle

obanskho zkonku k prvnm pravm veejnoprvnch prvnickch osob

Obansk zkonk nepin legln definici pojmu veejnoprvn prvnick

osoby. To je sprvn, protoe s leglnmi definicemi by ml zkonodrce (v duchu
zsady, e "ediv je teorie, zelen je strom ivota") vdy maximln etit. Krom
toho tento pojem je natolik obtn uchopiteln, e - jak sprvn upozoruje i
dvodov zprva - jakkoliv legln definice tohoto pojmu by byla nutn
pinejmenm problematick.

Bez ohledu na dikci sti vty ped stednkem odstavce 2 je nepochybn,

e se prvnick osoby veejnho prva zizuj, existuj a zanikaj podle pslunch
zkon je upravujcch; prava je tu v podstat zbyten, i kdy j nelze upt
instruktivnost pro prvn praxi (co zdrazuje zejmna prvn praxe).

pravy v tchto jinch zkonech vak nejsou komplexn povahy. Pro tento
ppad zakld st vty za stednkem odstavce 2 jasnou subsidiaritu prvn
pravy soukromoprvnch prvnickch osob i pro veejnoprvn prvnick osoby,
a to v rozsahu, v jakm jin zkon nestanov jinak a v jakm je to vbec z povahy
a logiky vci mon. To ovem nelze chpat formalisticky. Akoliv nap.
spoleenstv vlastnk jednotek je nepochybn soukromoprvn korporac, je
zjevn, e jeho prvn prava nebude na veejnoprvn korporace aplikovateln.
Nic vak nebrn tomu, aby se pi mlen zkona vude tam, kde tomu nebude
brnit povaha vci, neuplatnila prvn prava likvidace soukromoprvn prvnick
osoby podle obanskho zkonku i na likvidaci veejnoprvn prvnick osoby.

Souvisejc ustanoven:

21, 22 odst. 2, 118 a 418

Z judikatury:
lnek 35 Listiny zakotvujc prvo na pzniv ivotn prosted a vasn a
pln informace o stavu ivotnho prosted a prodnch zdroj na prvnick
osoby vztahovat nelze. Je zejm, e prva vztahujc se k ivotnmu prosted
pslu pouze osobm fyzickm, jeliko se jedn o biologick organismy, kter na rozdl od prvnickch osob - podlhaj eventulnm negativnm vlivm
ivotnho prosted. Tomu ostatn odpovd i charakteristika ivotnho prosted,
jak ji provedl zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted.
(I. S 282/97)

Jestlie toti vzniku demokratickch sttnch orgn mus pedchzet voln

sout na sttu nezvislch politickch stran, respektujcch zkladn
demokratick principy (l. 5 stavy) a politick strany tak v tto sv zkladn
funkci pedchzej formaci sttnch orgn, vytvej pedpoklady pro
demokratickou politickou legitimaci sttn moci a svou lohou pi tvorb politick
vle ve stt psob na jej skladbu i politiku, je teba poadavek respektu a
dodrovn princip a pravidel vnitrostranick demokracie vnmat jako nezbytnou
podmnku pro splnn stavnho pkazu respektu k zkladnm demokratickm
principm (l. 5 stavy) a tedy jako nezbytn pedpoklad asti ve svobodn
souti politickch sil (l. 5 stavy a l. 22 Listiny). "Pouze zajitnm vnitn
svobody stran me bt zaruena podstata otevenosti politickch proces:
politick strany vykonvaj transforman funkci mezi tvorbou vle lidu a tvorbou
sttn vle. Sttn rozhodovac proces je vak jen tehdy demokraticky
legitimovan, jestlie instituce, kter se na tomto psoben podstatn podlej,
rovn odpovdaj tmto poadavkm.
Potud je zsada vnitrostranick demokracie nutnm pedpokladem
zastupitelsk sttn demokracie." (srov. Tsatsos, D. Die politischen Parteien in der
Grundgesetzordnung.) Za "minimln standard" vnitrostranick demokracie je
proto nutn povaovat nejen pijet demokratickch stanov ( 6 odst. 2 zkona .
424/1991 Sb.) i demokratick ustanoven orgn strany (statutrn, rozhod a
revizn orgny), ale tak respektovn principu otevenosti (transparentnosti)
umoujc vnitn i vnj (pstup k informacm ze strany veejnosti) kontrolu
innosti politick strany (nap. v oblasti financovn i lenstv); dle garance
svobodn a demokratick vnitrostranick soute (volba veden a statutrnch
orgn, vbr kandidt a tvorba kandidtnch listin) ovldan principy
vtinovho rozhodovn, ochrany menin (opozice) a rovnosti anc; zajitn
legitimity pijmanch rozhodnut (vychzejc "ze spodu" z irok lensk
zkladny) a rovn garance princip tkajcch se vnitn organizan struktury
(zabraujc nadmrn oligarchizaci strany i zkaz "vdcovskho" principu
veden). stavn garance respektu zkladnch princip a pravidel vnitrostranick
demokracie se nejen v R jev nezbytnj zvlt v souasn dob, kdy politick
strany a obecnstranicko-politick systm prochz kriz, projevujc se zejmna
ztrtou dvry spolenosti v politick strany a stranickou politiku jako takovou.
Za jednu z hlavnch pin je mon oznait procesy "kartelizace" a nadmrn
oligarchizace politickch stran, kdy dochz jednak k nedoucmu propojen
(kartel) politickch stran se sttem, jednak k neustlmu prohlubovn
"klientelistickch" vazeb politickch stran i jejich jednotlivch len na rzn
soukrom (zejmna podnikatelsk) subjekty, jim politick strany podlejc se
(prostednictvm jimi nominovanch a zvolench zstupc) na vkonu veejn
moci mohou slouit pouze jako nstroj k prosazovn svch vlastnch soukromch
zjm. Naznaen procesy tak maj za nsledek postupn odklon politickch
stran od svch pvodnch funkc ve spolenosti, tj. prostedek k artikulaci a
agregaci spoleenskch zjm, mobilizaci a socializaci spolenosti a ppadn
participaci na sprv vc veejnch. V konenm dsledku tak dochz nejen k
naruen svobodn soute jak uvnit politickch stran (netransparentn vbr
kandidt, fenomn "mrtvch du", tajn pedvolebn dohody), tak i navenek
(netransparentn financovn politickch stran, volebn podvody), ale rovn k

negativnmu ovlivnn politickho systmu, zpochybnn jeho legitimity a

fungovn (korupce). Pokud obecn soudy nerozpoznaly protistavnost existujc
mezery v prvn prav a nepokusily se j stavn konformnvyplnit a naopak
zvolily pstup akcentujc prv a pouze doslovn text cit. 16a odst. 1 zkona .
424/1991 Sb., kdy se pro nedostatek aktivn legitimace odmtly meritorn
zabvat nvrhem alobc, nelze takov pstup stavn aprobovat. Svobodn
sout politickch stran a obecnpolitickch sil, z n plyne i stavn poadavek
respektu a dodrovn princip a pravidel vnitrostranick demokracie kladen na
politick strany, je jednm ze zkladnch pedpoklad fungovn a hodnot
demokratickho prvnho sttu a spolenosti, a proto mus bt zvaznou smrnic
i pro moc soudn pi aplikaci a interpretaci zkon. Povinnost obecnch soud,
vyplvajc z l. 1 odst. 1 a l. 4 stavy, tak bylo interpretovat cit. 16a odst. 1
zkona . 424/1991 Sb. prizmatem ve pedestench aspekt stavnho
poadavku respektu vnitrostranick demokracie a bez ohledu na zce a
nedostaten vymezen rmec v cit. 16a zkona . 424/1991 Sb. pipustit
meritorn pezkum napadench rozhodnut vnitrostranickch orgn, a to nejen z
hlediska jejich souladu se stanovami dan politick strany i zkonem, ale
pedevm z hlediska monho zsahu do zkladnch prv stovatel (len
politick strany) konkrtn innost jejich "vlastn" politick strany.
(II. S 1969/10-1)
Nepesn oznaen osoby, je je smluvn stranou ("ad msta K"),
nezpsobuje neplatnost smlouvy, je-li jejm vkladem mono zjistit, kdo je
smluvn stranou ("msto K.").
(NS 29 Odo 758/2001)
Prvnickmi osobami jsou tvary, o kterch to stanov zkon. Takov uren
vak nemus bt vslovn; posta, pokud zkon stanov, e urit tvar m
atributy prvn subjektivity.
(VS Praha 7 Cmo 33/92, Rc 52/95)

Z literatury:

Beran: Pojem osoby v prvu, 2012.

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, sv. I, 2013.

Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment. 2008.

Fiala, Kindl a kol: Obansk zkonk. Koment. 2009,

Fiala, Kindl: Obansk prvo hmotn, 2009.

Frinta: Prvnick osoby, 2008.

Hurdk: Prvnick osoby. Obecn prvn charakteristika, 2000,s. 122-123.

Hurdk: Prvnick osoby a jejich typologie, 2002.

Kincl, Urfus, Skejpek: msk prvo. 2. vyd., 1995, s. 56.

Knappov: Prvn subjektivita a zpsobilost k konm v eskoslovenskm

obanskm prvu, 1961.

Rouek, Sedlek:Koment, 1935.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. 2.

vyd.,2009, s. 229

Tilsch, Svoboda: Obansk prvo. st veobecn. 3. vyd., 1925, s. 138.

Knapp: O prvnickch osobch, Pk, 1995, . 10-11, s. 992-993.

Stuna, vestka:Nkolik vah nad sttem jako prvnickou osobou, zejmna

nad subjektivitou sttnch orgn, PrRo, 1999, . 6, s. 289 a nsl.

Brox: Allgemeiner Teil des BGB. 26. Aufl., 2002.

Klang, Gschnitzer: Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuch.

2. Aufl., 1968.

Quack et al.: Mnchener Komentar zum Brgerlichen Gesetzbuch. 3. Aufl.,

1997.

Rummel et al.: Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuch. 2.

Aufl., 1990.

21
(Postaven sttu v soukromoprvnch vztazch)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 15

Vklad:

Ustanoven pejm - jen s vhradou stylistickch a formlnch korektur -

21 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis,
zruen tmto zkonem.

Stt obecn je - na pd soukromho prva - jen velmi obtn uchopiteln.

Zkladn pot tu pedstavuje dvoj (janusovsk) povaha sttu, kdy na stran
jedn se na pd prva veejnho jedn o svrchovanho suverna nadanho
moc zkonodrnou, vkonnou i soudn, jen z tohoto titulu mj. (i kdy nikoliv
neomezen) uruje obsah pozitivnho prva, na stran druh se na pd
soukromho prva ovem jedn o ponkud zvltn entitu, j nen vcnho
dvodu poskytovat jakkoliv zvltn postaven oproti bnm fyzickm osobm a
soukromoprvnm prvnickm osobm a je je s nimi v zsad rovnm postaven.
Na druh stran, jak plyne i z nlezu stavnho soudu R ne citovanho, stt
nem - oproti soukromm osobm - vlastn svobodnou vli, nebo je vdy striktn
omezen principem enumerace sttn pretenze (l. 2 odst. 2 Listiny, l. 2 odst. 3
stavy) a v mezch tohoto principu limity pedepsanmi jednotlivmi zkony.

Stedovk prvn mylen pvodn vychzelo z toho, e stt je stricto

sensu soukromm majetkem (soukromm statkem) vldce. Tm tedy dochzelo
ke smsen, resp. ztotonn sttu s osobou vldce, v nm se loajalita vazal i
poddanch vzala na osobu panovnka, nikoliv na neosobn sttn strukturu. Tento
stav byl velmi nedouc, nebo kad zmna osoby vldce hrozila kolapsem
sttu, a to i kdy zde byl nstupce dosavadnho vldce nepochybn a veobecn
uznvan; stailo jen, e vldce nebyl schopen nap. pro nedostatek vku
vldnout osobn. Prvm krokem z toho bylo rozlien Koruny, resp. sttu, a jejho
majetku na stran jedn a osoby vldce a jeho osobnho majetku (resp. osobnho
majetku len vldnouc dynastie) na stran druh, kdy se stt pestal chpat
jako osobn majetek vladae. Na ve uveden pot navzalo rozliovn mezi
imperiem (kdy stt byl jakoto nositel imperia chpn jako svrchovan suvern) a
fiskem, resp. errem (kdy stt se stal subjektem majetkovch vztah, a to
oddlen od soukromho majetku jeho vldce).

Tomuto faktickmu stavu vci odpovd i konstrukce zkona, kter vdom

si dvoj povahy sttu uruje, e stt sice nen klasickou prvnickou osobou, pesto
se vak pro oblast soukromho prva za ni povauje. Dikce prv vty 21 tu
odr dl posun (nemajc ovem vt praktick vznam) oproti pedchoz
prav v zkonu . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis,
zruenho tmto zkonem, kter stt za prvnickou osobu pro oblast
soukromoprvnch vztah prohlaovala bez dalho, nov se vak stt pro tyto
ely za prvnickou osobu toliko povauje.

Ji od starovku si pitom vldce, resp. stt - vdom si svch vhod

suverna - stanovil pro sebe ze sv svrchovan moci rzn, asto ad hoc
formulovan privilegia, kter v nejednom ppad z rznch, zpravidla
ekonomickch dvod trvaj dodnes. Lze tu uvst nap. prvo sttu vyvlastnit
nebo omezit vlastnick prvo soukrom osoby k jejmu majetku podle 1037 a
1039 a podle zkona . 184/2006 Sb., o odnt nebo omezen vlastnickho prva
k pozemku nebo ke stavb (zkon o vyvlastnn), ve znn pozdjch pedpis,
ve stedovkm prvu suvernnho vldce majc koeny prvo odmrti ( 1634),
prvo hornho reglu ( 5 odst. 2 zkona . 44/1988 Sb., horn zkon, ve znn
pozdjch pedpis) atd. atp.

Zvltn vznam tu maj omezen sttu podle zkona . 219/2000 Sb., o

majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn
pozdjch pedpis, a podle zkona . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn
sttu ve vcech majetkovch, je stanov zkladn pravidla pro hospodaen se
sttnm majetkem a pro prvn jednn sttu navenek v soukromoprvnch
vztazch; na tyto zkony tak odkazuje jinak vcn nadbyten druh vta 21.

Z judikatury:
I v ppadech, kdy stt vystupuje jako strana soukromoprvnho vztahu,
kter se d prvnmi pedpisy z oblasti soukromho prva, nelze jeho postaven
bez dalho ztotoovat s postavenm jednotlivce. I v takovch vztazch stt
nedisponuje skuten autonomn vl, jeho jednn se mus vdy dit zkonem, i
kdy stt zastupuj z jeho poven jin subjekty nebo tvary. Pi posuzovn
pozice sttu v takovch vztazch nelze proto cele abstrahovat od druh dimenze
sttu, tj. t, v n vykonv svou hlavn funkci, tedy sttn moc.
(III. S 495/02)

22
(Osoba blzk)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Pbuzn v ad pm, sourozenec, manel a partner (5 a 12)

III. Osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm (13 a 20)

IV. Osoby sevagen a osoby spolu trvale ijc (21 a 25)

V. Exkurz: domcnost (26 a 28)

VI. Obdobn uit na prvn jednn mezi prvnickou osobou a lenem

jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje
(29 a 33)

Z dvodov zprvy (k 22):

Ustanoven o osobch blzkch pejm v prvnm odstavci 116 platnho

obanskho zkonku s doplnnm vyvratiteln prvn domnnky, podle n se
pomr osob blzkch pedpokld u tch, kdo spolu trvale ij. Druh odstavec
zavd konstrukci, podle n se posuzuje stejn jako pomr osob blzkch i pomr
k prvnick osob, je-li prvnick osoba jinou osobou podstatn ovlivovna; to
vak me platit jen s dsledky omezenmi na ochranu majetkovch prv tetch
osob.

I. Obecn

Ustanoven vymezujc pojem osoby blzk bylo obsaeno ji v obanskch

zkoncch . 40/1964 Sb. a . 141/1950 Sb., uvalo se vak v hojn me i v
pedpisech z doby dvj. Osoba blzk byla v tchto pedpisech zpravidla
definovna taxativnm vtem (srov. zejm. l. I 35 zkona . 64/1931 Sb.,
kterm se vydvaj dy konkursn, vyrovnac a odpr). Nicmn ji dve bylo
mono setkat se tak s vymezenm pojmu za pomoci neuritho prvku. Tak v 56
odst. 1 vldnho nazen . 8/1928 Sb., o zen ve vcech nleejcch do
psobnosti politickch ad, jsou osoby blzk vymezeny jako osoby, k nim je
nebo byl ten, o nj jde, v takovm rodinnm neb obdobnm pomru, e by jmu
jimi utrpnou pocioval jako vlastn jmu. Ustanoven vymezujc okruh osob
blzkch je tedy mono u ns povaovat ji za tradin.

V souasn dob je pojem osoby blzk uvn v cel ad prvnch

pedpis. Lze se s nm setkat jak v oblasti prva soukromho, tak i v oblasti prva
veejnho (nap. v obanskm prvu procesnm, trestnm prvu hmotnm i
procesnm, v pestupkovm prvu, v pedpisech daovch atd.). Vdy je vak
teba zkoumat, zda dan prvn pedpis nevymezuje pojem osoby pro danou
oblast specifickm zpsobem (typickm pkladem je vymezen osoby blzk v
125 tr. zkonku). V souladu s poadavkem na jednotu a celistvost prvnho du
jako celku by vak takov pstup ml bt uplatovn jen tehdy, jsou-li pro
odchyln vymezen v rmci urit oblasti prvn pravy velmi zvan dvody.

prava osoby blzk vychz z prvn pravy v zkon . 40/1964 Sb.,

obansk zkonk ( 116), v uritch smrech ji vak roziuje. Pojem osoby blzk
je vymezen nkolika zpsoby:
a) pmm vtem bez dalch pedpoklad: pbuzn v ad pm, sourozenec a
manel nebo partner,

b) za pomoci neuritch pojm: jin osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm a

c) pmm vtem, kter je zrove konstruovn jako vyvratiteln domnnka

("m se za"): osoby sevagen a osoby, kter spolu trvale ij

Zmnu oproti prav v pedchozm obanskm zkonku . 40/1964 Sb.

pedstavuje tak systematick zaazen tohoto ustanoven do veobecnch
ustanoven (dl 1) hlavy II o osobch, tedy do sti, kter se tk jak osob
fyzickch, tak prvnickch. Dvod tohoto systematickho (ped)azen
nepochybn tkv v odst. 2, kter m dosah tak na osoby prvnick.

K odst. 1

II. Pbuzn v ad pm, sourozenec, manel a partner

Prvn skupina osob blzkch je definovna vtovou metodou, piem tyto

osoby jsou v postaven osob blzkch ex lege vdy, ji na zklad statusovho
postaven. Vle konkrtn osoby, zda jinou osobu z tto kategorie za osobu sob
blzkou povauje nebo nikoliv, je bez prvnho vznamu.

Pbuznmi v ad pm jsou ty osoby, kter pochzej jedna od druh (

772 odst. 1). Tak jsou pbuznmi v ad pm nap. otec a syn, dd a jeho vnuk,
pradd a pravnuk. Vzhledem k tomu, e pbuzenstv me bt zaloeno na
pokrevnm poutu, ale me tak vzniknout osvojenm ( 771), budou pbuznmi
v ad pm jak osoby, jejich pbuzenstv m pokrevn (resp. pirozen) zklad,
tak i osoby, jejich pbuzenstv je zaloeno umle - osvojenm ( 833, 834).

Pojem "pokrevn pbuzenstv" je nutno v kontextu 771 chpat largo

sensu. Tak pbuzenstv v prvnm stupni pm linie ze strany matky bude ureno
podle 775 tak, e matkou dtte je ena, kter je porodila, a to i v ppad, kdy
ena porod dt poat z ova, jeho nen genetickou pvodkyn. Neexistence
genetickho pouta v tomto ppad nen prvn vznamn, vznam m pouze (a
jedin) skutenost, e dotyn ena dt porodila. Pbuzenstv v prvnm stupni
pm linie ze strany otce bude ureno nkterou z domnnek pro uren otcovstv
obsaench v 776 a nsledujcch. Ppadn neexistence genetickho pouta
bude opt nerozhodn (nap. otcovstv uren souhlasnm prohlenm podle
779, kter je vak v rozporu s biologickou realitou, tj. otcovstv souhlasn
prohlauje mu, kter jm biologicky nen).

Osvojenm zanik pbuzensk pomr mezi osvojencem a pvodn rodinou

( 833), take tyto osoby vi sob ztrcej postaven osob blzkch a osvojenec
naopak zskv postaven dtte osvojitele (pp. osvojitel, osvojuj-li manel -
832), a tedy eo ipso tak postaven osoby blzk. V 834 je stanoveno, e
osvojen m tyto statusov nsledky tak vi osvojencovu dtti (je-li ji
osvojenec rodiem). V tomto ppad pak dochz k osvojen vce osob, a to
jednak na msto syna i dcery (in locum filii vel filiae), ale tak na msto vnuka i
vnuky (in locum nepotis vel neptis).

K tomu vak je teba dodat, e v 846 a nsl. je upraveno osvojen

zletilho, jeho dopady na osobn status jsou omezen. Za prv osvojen zletilho
m prvn nsledky pro potomky osvojence jen tehdy, pokud se narodili a po
osvojen (pesnji pot, co rozsudek o osvojen nabyl prvn moci). I toto osvojen
vak me mt prvn nsledky pro osvojencovy potomky narozen dve (tj. ped
osvojenm), a to za podmnky, e dali k osvojen svj souhlas ( 852). Za druh se
dal omezen uplatn v ppad, e pjde o osvojen, kter nen obdobou osvojen
nezletilho ( 848 a 849). V tomto ppad toti osvojenec a jeho potomci
nepozbvaj osvojenm prv ve vlastn rodin (tj. pbuzensk vztahy i nadle
trvaj) a zrove osvojenci a jeho potomkm nevznik osvojenm pbuzensk
pomr vi lenm rodiny osvojitele (a nenabvaj vi nim dnch majetkovch
prv). Z toho lze vkladem a contrario dovodit, e tmto druhem osvojen vznik
pbuzensk pomr pouze mezi osvojencem (a jeho potomky, m-li pro n
osvojen prvn nsledky) a osvojitelem (i osvojiteli, jsou-li jimi manel pimen uit 832 odst. 1 podle pkazu v 848 odst. 2). Lze tedy shrnout, e
v ppadosvojen zletilho budou potomci osvojence pbuznmi s osvojitelem (a
tedy osobami blzkmi) bez dalho pouze tehdy, pokud se narodili pozdji (tj. po
osvojen), a pokud se narodili dve, tak pouze za podmnky, e dali s osvojenm
souhlas. V ppad osvojen zletilho, kter nen obdobou osvojen nezletilho,
bude osvojenec (a jeho potomci, m-li pro n osvojen prvn nsledky)
pbuznm pouze s osvojitelem (a ppadn jeho manelem, osvoj-li manel),
nebude vak pbuzn s ostatnmi leny rodiny osvojitele (tj. ani s rodii, prarodii
osvojitele, atd.). Osvojenci vak zstane zachovn pbuzensk pomr (a tedy
postaven osoby blzk v pm ad) ve vlastn rodin.

Sourozenec je osoba pbuzn ve druhm stupni linie pobon ( 772 odst.

2 ve spojen s 773). Tak zde je lhostejn, zda jde o pbuzenstv zaloen
pokrevn (resp. pirozen) i umle (osvojenm). V tomto ohledu lze odkzat na
vklad v pedchozch bodech a pouze podtrhnout, e v ppad osvojen, kter
nen obdobou osvojen nezletilho, nepichz (vzhledem k ve uvedenmu) v
vahu vznik sourozeneckho vztahu ( 849). Sourozenci mohou bt jednak
plnorod (maj spolen oba rodie), jednak polorod (maj spolenho pouze
jednoho z rodi). Z hlediska postaven sourozenc jako osob blzkch je vak

toto rozliovn bez prvnho vznamu. Osobami blzkmi jsou si jak sourozenci
plnorod, tak polorod.

Manel je mu, kter se enou uzavel manelstv zkonem stanovenm

zpsobem, nebo ena, kter s muem uzavela manelstv zkonem stanovenm
zpsobem (manelka). Jedinm monm zpsobem vzniku manelstv je
svobodn a pln projev vle snoubenc ( 656). Manelstv vznik kladnou
odpovd obou snoubenc (tj. odpovd druhho z nich) na otzku oddvajcho,
zda spolu chtj vstoupit do manelstv ( 659). Od tohoto okamiku se mu a
ena stvaj maneli a eo ipso tak osobami blzkmi; jsou jimi po celou dobu
trvn manelstv, tedy a do jeho zniku. Manelstv zanik smrt jednoho z
manel. V ppad prohlen za mrtvho je v rozsudku, jm se lovk
prohlauje za mrtvho, uren den, kter plat za den smrti lovka, ppadn den,
kter nezvstn zejm nepeil. Obansk zkonk nepevzal een obsaen v
zkon o rodin, podle jeho 22 odst. 1 zanikalo manelstv v ppad
prohlen za mrtvho teprve dnem, kdy rozsudek o tom nabyl prvn moci
(nikoliv tedy dnem v rozsudku uvedenm jako den smrti i jako den, kter lovk
zejm nepeil). Stejn tak nebyla pevzata ani prava obnoven manelstv v
ppad, kdy je prohlen za mrtvho zrueno. Z 76 toti plyne, e k prohlen
za mrtvho anebo k mylnmu dkazu smrti se nepihl, avak zanikl
manelstv (nebo registrovan partnerstv) se ji neobnovuje. Vjimen me
dojt k uzaven manelstv, pestoe tomu brnila zkonn pekka ( 672 a
676 a 680). Takov manelstv soud prohls za neplatn pi dodren pravidel
obsaench v 680 a nsl. Dokud vak nen manelstv za neplatn prohleno,
povauje se za platn ( 681). Z toho plyne, e i manel z manelstv trpcho
vadou, pro kterou jej lze prohlsit za neplatn, jsou stle v postaven osob
blzkch, a to do doby, ne rozsudek o neplatnosti manelstv nabude prvn
moci. To na rozdl od manelstv zdnlivho ( 677), tedy od situace, kdy k
uzaven manelstv vbec nedolo (nap. saten obad sice zdnliv probhl,
ale jako snoubenci se jej astnily osoby stejnho pohlav). V takovm ppad
toti osoby, kter zdnliv saten obad podstoupily, vbec nejsou v postaven
manel, a nemohou tedy bt na zklad tto skutenosti ani v postaven osob
blzkch (nelze vak vylouit, e tyto osoby vi sob v postaven osob blzkch
budou, avak z jinho dvodu, nap. proto, e spolu trvale ij).

Partner podle jinho zkona upravujcho registrovan partnerstv je osoba,

kter vstoupila do registrovanho partnerstv s osobou stejnho pohlav podle
zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv. Partnerstv vznik
souhlasnm svobodnm a plnm prohlenm dvou osob (tj. pesn eeno
prohlenm v poad druhm) stejnho pohlav o tom, e spolu vstupuj do
partnerstv ( 2 odst. 1 cit. zk.), od tohoto okamiku jsou tedy partnei eo ipso v
postaven osob blzkch. Stejn jako v manelstv, jsou i partnei v postaven osob
blzkch po celou dobu trvn partnerstv. Partnerstv zanik smrt jednoho z
partner nebo prohlenm partnera za mrtvho (na rozdl od manelstv, srov.
ve) anebo rozhodnutm soudu o zruen partnerstv. Citovan zkon upravuje

tak instituty neplatnosti a neexistence partnerstv. Ohledn souvislost s

institutem osoby blzk lze odkzat mutatis mutandis na vklad uveden ve
ohledn neplatnho a zdnlivho manelstv.

III. Osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm

Osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm se pokldaj za osoby blzk

pouze tehdy, pokud by jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn
pociovala jako jmu vlastn. Je-li tedy pro posouzen urit skutenosti prvn
vznamn, zda osoby vi sob v postaven osob blzkch jsou i naopak nejsou,
je teba zkoumat jejich vzjemn pomr prv k okamiku rozhodnmu pro
posuzovanou skutenost (rozhodn je stav v dob, kdy mezi osobami dolo k
prvnmu jednn, o nj jde, a nikoli nap. doba vynesen rozhodnut).

Co je teba rozumt pod vrazem "rodinn pomr", obansk zkonk ble

nevysvtluje. Vzhledem k nvaznosti prvn pravy na pravu obsaenou v 116
zkona . 40/1964 Sb. vak lze konstatovat, e pomrem rodinnm je teba
rozumt pomr pbuzensk, a zaloen na pokrevnm (resp. pirozenm) poutu,
i vznikl osvojenm (k tomu v podrobnostech ve). Vzhledem k tomu, e osoby
pbuzn v linii pm a sourozenci jsou ji za osoby blzk pokldny bez dalho,
budou se za osoby blzk podle tto sti komentovanho ustanoven pokldat
osoby pbuzn od tetho stupn nepm (pobon) linie. Pjde tedy o vzjemn
vztah strce/tety a synovce/netee (tj. tet stupe nepm linie), bratranc a
sestenic (tj. tvrt stupe nepm linie) atd.

Ani pomr rodinnmu obdobn nen v obanskm zkonku ble definovn.

Lze tedy obecn vymezit, e pjde o pomr, kter sice nen rodinn, vykazuje
vak prvky obdobn pomru rodinnmu. Prvkem, kter je obdobn pomru
rodinnmu, bude zejmna souit dvou (i vce) osob, kter bude vykazovat
uritou kvalitu, a co do trvalosti, stlosti, vzjemn sounleitosti atd. Tyto
aspekty, resp. jejich intenzitu, vak bude nutno posuzovat individuln v kadm
konkrtnm ppad. Pomr rodinnmu obdobn tak me bt zaloen na zklad
faktickho souit (rodinn pomr de facto) anebo me bt spojen s uritm
prvnm pomrem, kter vak nezakld pouto rodinn (tj. pbuzensk).

Pomr obdobn rodinnmu zaloen na faktickm souit bude nejastji

pedstavovn souitm osob, kter sice nejsou sezdny, ale ij spolu, jako kdyby
maneli byli (tj. souit obecn oznaovan jako souit druha a druky). Me jt
samozejm tak o souit dvou osob stejnho pohlav, a nejsou registrovanmi
partnery. V vahu vak pichzej i dal monosti (teba i souit vce osob atd.).

Situace vtiny tchto osob se vak (na rozdl od pravy pedel) zjednoduuje.
Posta toti, aby prokzaly, e spolu ij, a to trvale. Pak se toti podle posledn
vty tohoto ustanoven bude mt za to, e jsou osobami blzkmi (srov. ne), a
nebude teba prokazovat, e mezi nimi existuje pomr rodinnmu obdobn. Nelze
vak vylouit, e pomr rodinnmu obdobn bude existovat i tam, kde nebude
dn prvek trvalho souit. Bude vak teba vdy posuzovat individuln kad
konkrtn ppad. Tak nap. pstoun dlouhodob vychovval dt a jejich vzjemn
vztah trv i pot, co ji pstounsk pe zanikla (dt nabylo pln svprvnosti),
dt dosplo a ije vlastn ivot. Jinm pkladem me bt vztah, kter se zakld
pi uritch nboenskch obadech (nap. vztah ktnce a kmotra), piem
tento vztah nebude zastnnmi chpn pouze formln, ale bude takov
intenzity, e bude vykazovat rysy pomru obdobnho rodinnmu. V tchto
ppadech nebude zpravidla mono na existenci takovho vztahu usuzovat na
zklad souit tchto osob, ale spe na zklad vzjemn sounleitosti tchto
osob, na zklad vzjemnho sdlen vlastnho soukromho ivota, pomoci v
zvanch ivotnch situacch atd.

Pokud jde o pomr rodinnmu obdobn zaloen prvnm pomrem, jm

se vak nezakld pouto rodinn (pbuzensk), lze uvst adu situac. O takov
pomr pjde zejmna tehdy, kdy se na pi o dt a jeho vchov podl vedle
rodie i osoba ijc s dttem v rodinn domcnosti, a to bez ohledu na to, zda se
jedn o manela, registrovanho partnera i druha (druku) rodie dtte (srov.
885); dle pjde o pomr dtte a budoucho osvojitele pi preadopn pi ( 823
a nsl.); poruence a porunka ( 928 a nsl.), dtte a pstouna ( 958 a nsl.)
i opatrovance a opatrovnka ( 465 a nsl). Me jt tak o pomr mezi dttem a
osobou, kter bylo sveno do pe podle 953 a nsl. Zde tomu tak bude jen
tehdy, pokud osobou, kter je dt sveno, nen osoba, kter je ji jako osoba
blzk uvedena v prvn sti ustanoven (nap. pbuzn v ad pm).

Maj-li bt ve uveden osoby pokldny za osoby blzk, mus bt

zrove splnna podmnka, e jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn
pociovala jako jmu vlastn. Vztah mezi ve uvedenmi osobami tedy neme
bt ryze formln, mus navc vykazovat prv tuto kvalitu. Tak nap. osoba, kter
sice byla jinmu kmotrem pi ktu, ale od t doby se s ktncem vbec nestk,
nen s nm v jakmkoliv kontaktu, nebude podmnku jmy pociovan dvodn
jako vlastn splovat, a nebude tak moci bt pokldna za osobu blzkou. Splnn
tto podmnky je nutno posuzovat vdy individuln v kadm konkrtnm
ppad. Pjde tedy o to, prokzat, e vzjemn vztah posuzovanch osob nen
ryze formln, nbr vykazuje alespo takovou intenzitu a kvalitu, e by jma
zpsoben jedn osob byla druhou dvodn pociovna za jmu vlastn.

Zrove je teba poloit draz na skutenost, e jma zpsoben druhmu

by byla pociovna jako jma vlastn dvodn (tj. nikoliv nedvodn). Nesta

tedy pouh tvrzen urit osoby, e jmu zpsobenou jinmu by pociovala jako
vlastn. Posouzen podmnky utrpn jmy tak neme bt zaloeno pouze na
subjektivnm prvku (na pouhm pesvden urit osoby), ale mus bt
posouzeno tak z hlediska objektivnho (samozejm vzhledem k okolnostem
konkrtnho ppadu).

Lze tedy shrnout, e urit osoby lze podle tto sti ustanoven pokldat
za blzk tehdy, pokud je mezi nimi dn pomr rodinn nebo obdobn a zrove
jejich vztah vykazuje takovou kvalitu (intenzitu), e jmu, kterou utrpla jedna z
nich, druh pociovala - objektivn posuzovno - dvodn jako jmu vlastn.

IV. Osoby sevagen a osoby spolu trvale ijc

Na rozdl od dvj pravy obsahuje obansk zkonk . 89/2012 Sb. tak

pravu vagrovstv. vagrovstv je podle 774 (prvn) pomr mezi manelem a
pbuznmi druhho manela. V souvislosti s tm se osoby sevagen prohlauj
za osoby blzk. Uzavenm manelstv tedy vznik vagrovsk pomr, m se
zrove sevagen osoby maj ex lege za osoby blzk. Tato st ustanoven je
vak konstruovna jako vyvratiteln domnnka ("m se za to"). Lze tedy prokzat
opak, toti e v konkrtnm ppad osoby sevagen osobami blzkmi nejsou,
resp. jimi bt pestaly. Tento dkaz bude teba provst pomoc kritria z pedchoz
vty komentovanho ustanoven tkajcho se pociovn jmy zpsoben druh
osob jako jmy vlastn. Bude se tedy prokazovat, e a jsou urit osoby
sevageny, jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn nepociovala jako
jmu vlastn, a tud nejsou osobami blzkmi.

Osoby, kter spolu trvale ij, jsou osoby, kter spolu vzjemn vytvej
trval ivotn spoleenstv, tedy zejmna spolu sdl soukrom sfry svch ivot,
podporuj se, pomhaj si, sounle spolu, resp. maj mysl t spolu po dobu
pedem asov neomezenou (srov. ne). Nen pitom rozhodn, o kolik osob se
jedn ani jakho jsou pohlav. Takov osoby spolu tak zpravidla vedou spolenou
domcnost, avak podmnka trvalho souit to nen. Tak nap. druh a druka
spolu ij, protoe spolen vytvej ivotn spoleenstv (sdl vzjemn sv
soukrom sfry atd.), tebae spolenou domcnost nemaj, nebo ani jeden z
nich nem vlastn byt (bydl s rodii) anebo z pracovnch dvod bydl kad v
jinm mst. Od veden spolen domcnosti je teba naopak liit situaci, kdy
vce osob sice ije v jednom byt (obydl), avak kad sm za sebe, ani by tyto
osoby spolu vytvely trval ivotn spoleenstv (nap. nkolik osob si pronajme
vt byt, aby nemusely kad den dojdt za prac i za studiem). Takov osoby
spolu trvale neij, a nejsou tedy ani v postaven osob blzkch.

Ohledn osob, kter spolu trvale ij, se uplatuje stejn legislativn pstup
jako u osob sevagench. Osoby, kter spolu trvale ij, se toti prohlauj za
osoby blzk na zklad vyvratiteln domnnky ("m se za to"). Lze tedy prokzat
opak, toti e v konkrtnm ppad osoby spolu trvale ijc osobami blzkmi
nejsou, resp. jimi bt pestaly. Stejn jako v ppad vagrovstv ve bude teba
tento dkaz provst kritriem z pedchoz vty komentovanho ustanoven
tkajcho se pociovn jmy zpsoben druh osob jako jmy vlastn. Bude se
tedy prokazovat, e a spolu urit osoby trvale ij, jmu, kterou utrpla jedna z
nich, druh dvodn nepociovala jako jmu vlastn, a tud nejsou osobami
blzkmi.

Zatmco v ppad osob sevagench lze pesn urit okamik, kdy se

staly osobami blzkmi na zklad vyvratiteln domnnky (okamik uzaven
manelstv), v ppad osob trvale spolu ijcch ji nen toto uren nikterak
snadn. Je toti teba odpovdt na otzku, od jakho okamiku lze o uritch
osobch tvrdit, e spolu ij trvale, a tedy od jakho okamiku budou na zklad
domnnky pokldny za osoby blzk. Nelze zaujmout jin stanovisko ne to, e
je teba individulnho posouzen vech okolnost konkrtnho ppadu. V prv
ad se nabz pedevm okamik, kdy si zkouman osoby zavedly (nebo alespo
zaaly zaizovat) v njakm obydl spolenou domcnost, nebo z toho lze
zsadn soudit na jejich mysl t spolu trvale. Bylo vak ji eeno, e spolen
domcnost podmnkou trvalho souit nen. Pak nezbude ne zkoumat vvoj
kvality vzjemnho vztahu mezi dotenmi osobami v ase a hledat takov
skutenosti, z nich je mono usoudit na existenci myslu trvalho souit (nap.
podle kritri popsanch ve, tj. zejmna zda a odkdy spolu sdl soukrom sfry
svch ivot, podporuj se, pomhaj si, sounle spolu atd.). Uren pesnho
okamiku, odkdy vztah zkoumanch osob nabyl kvality trvalho souit, tak me
bt v tchto ppadech obtnj, zejmna nebude-li mono pi dokazovn vyjt
ze shodnch tvrzen astnk.

V t souvislosti je vak zrove teba pipomenout, e podmnka trvalho

souit byla obsaena v definici domcnosti v zkon . 40/1964 Sb. ( 115) a jako
takov ji byla pedmtem pozornosti jak teorie, tak praxe. Zvry tkajc se
trvalho souit podle zkona . 40/1964 Sb. tak lze bezpochyby pevzt tak pro
ely ustanoven zde komentovanho. Teorie i praxe kladou draz prv na mysl
osob vst ivotn spoleenstv trvale, nikoliv jen na dobu pechodnou (srov. nap.
NS Cpj 163/81). Trvalost ovem nelze absolutizovat. Tak druh a druka sice spolu
mohou t, majce mysl init tak trvale, ale pod vlivem rznch okolnost me
kdykoliv v budoucnu jejich souit skonit. Pesto vak po dobu, po kterou spolu
ij, bude jejich souit posouzeno jako trval, a to prv vzhledem k jejich
myslu. Na trvalost souit tak lze usuzovat pedevm z toho, e urit osoby
maj mysl t spolu do budoucna po dobu pedem neomezenou (nikoliv tedy
doasn), oveme s ve uvedenou vhradou zmny okolnost. A contrario spolu
tedy trvale neij osoby, kde je zejm doasnost jejich souit (poskytnut

pechodnho ubytovn nap. kolegovi z prce po dobu rekonstrukce jeho

vlastnho bytu i studentovi bhem kolnho roku atd.).

V. Exkurz: domcnost

V rmci vkladu ve byla zmnna spolen domcnost. Vraz "(spolen)

domcnost" m v prvnch pedpisech platnch na naem zem dlouhou tradici.
Byl ostatn obsaen ji v obecnm zkonku obanskm ( 1101), v zkon .
265/1949 Sb., o prvu rodinnm ( 19, 28 a 40), v zkon . 151/1950 Sb.,
obansk zkonk, ( 17) a v cel ad dalch pedpis, ani byla podvna jeho
legln definice. Zkon . 40/1964 Sb. vak zavedl v 115 legln definici
domcnosti, kter se bhem innosti tohoto zkona v praxi velmi vila a
pronikla i do obecnho prvnho povdom irok veejnosti. Obansk zkonk .
89/2012 Sb. se vak vrtil k tradinmu pstupu k tomuto pojmu, definici
domcnosti z pedchozho obanskho zkonku nepevzal.

V nejobecnjm slova smyslu se domcnost chpe jako hospodsk

jednotka tvoen souhrnem osobnch a majetkovch sloek. Osobn sloky tvo
lid (ppadn jen jeden lovk - jednolenn domcnost), majetkov sloky tvo
obydl a jeho zazen.

Obansk zkonk pouv vraz "domcnost" v ad ustanoven, a to bu

jako (a) domcnost, (b) spolenou domcnost, i (c) rodinnou domcnost.

Ad a) Tam, kde je pojem "domcnost" uit bez rozvjejcho pvlastku

(spolen, rodinn), je nerozhodn, zda jde o domcnost, v n je osobn sloka
tvoena jednm lovkem (jednolenn domcnost) i vce lidmi [srov. nap.
domcnost osvojitele ( 827), domcnost pstouna ( 968), samostatn
domcnost potomka ( 1661), spotebitelova domcnost ( 1840) i domcnost
pokozenho ( 2960)].

Ad b) Spolen domcnost pojmov pedpokld, e osobn sloka je

tvoena alespo dvma lidmi, kte ij spolen, tj. zejmna uhrazuj spolen
nklady na jejich ivobyt (nejen na obydl). Mezi takovmi osobami bude
zpravidla pomr rodinn nebo jemu obdobn (nap. souit druha a druky). Mezi
osobami ijcmi ve spolen domcnosti neponou bet a ani neb promlec
lhty a vydrec doby, a to tak dlouho, dokud trv spolen domcnost (srov.
646, 1098). Od tto situace je nutno odliit ji ve zmnn ppad, kdy vce osob
pouze sdl jedno obydl, ani by vak spolen ily a tvoily tak spolenou

domcnost. Takov osoby nemaj v obydl domcnost spolenou, nbr kad

svoji. Je zejm, e mezi tmito nen dvod stanovit zvan nsledky tkajc se
promlen a vydren. Tebae to obansk zkonk nikde vslovn nestanov, lze
se na zklad rozlien mezi spolenou domcnost a prostm sdlenm obydl vce
osobami piklonit k zvru, e pojem spolen domcnosti obsahov navazuje na
pojet domcnosti podle 115 zkona . 40/1964 Sb.

Ad c) Rodinn domcnost je zvltn formou domcnosti spolen. Osobn

sloka je tvoena alespo dvma lidmi, mezi nimi je pomr rodinnho
charakteru. O jak rodinn vztahy se m jednat, vak nen v obanskm zkonku
nikde vslovn definovno. Z 885 a 886 vak vyplv, e rodinnou domcnost
mohou tvoit: manel; registrovan partnei stejnho pohlav; alespo jeden
rodia dt; rodi, dt a osoba, kter s rodiem dtte ije v rodinn domcnosti,
ani s nm uzavela manelstv nebo registrovan partnerstv. Vzhledem k tomu,
e ve byl pojem "rodinn pomr" vysvtlen jako pomr pbuzensk, mohou
rodinnou domcnost tvoit tak dal pbuzn (nap. prarodie a jejich vnuk atp.).

K odst. 2

VI. Obdobn uit na prvn jednn mezi prvnickou osobou a lenem

jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje

Toto ustanoven (ani jeho obdoba) nebylo v zkon . 40/1964 Sb.

obsaeno a jeho zalenn je zejmou reakc na judikaturu, kter ve snaze o
racionln een nkterch otzek dovozovala existenci pomru osob blzkch
nap. mezi spolenost s ruenm omezenm a jejm jednatelem, m daleko
pekraovala rmec vymezen osoby blzk v 116 zk. . 40/1964 Sb. (srov. ble
lit. . 4, s. 556 a nsl.).

elem nov koncipovanho ustanoven je nalezen vhodnj prvn

konstrukce tak, aby pro pt nebyla nutn tak dalekoshl extenze, jakou je
konstrukce pomru obdobnho rodinnmu mezi lovkem a prvnickou osobou. Z
tohoto ustanoven tedy plyne, e len statutrnho orgnu prvnick osoby nebo
ten, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje jako jej len nebo na zklad
dohody i jin skutenosti, nen vi prvnick osob v postaven osoby blzk.
Zvltn podmnky nebo omezen pro pevody majetku, pro jeho zaten nebo
penechn k uit jinmu, stanoven k ochran tetch osob mezi osobami
blzkmi, vak budou platit i pro obdobn prvn jednn mezi prvnickou osobou
a lenem jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu podstatn
ovlivuje jako jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti. Takto zvolenou

konstrukci lze povaovat za reakci na ve nastnnou problematiku extenzivnho

vkladu pojmu osoby blzk.

Uit tohoto ustanoven bude pichzet v vahu zejmna v souvislosti s

institutem relativn neinnosti, jeho elem je ochrana vitele ped takovm
jednnm dlunka, kterm by zkracoval uspokojen vykonateln vitelovy
pohledvky ( 589 a nsl.). Konkrtn se bude jednat o situaci pedvdanou v
590 odst. 1 psm. c), podle kterho se vitel (kter je z pohledu zde
komentovanho ustanoven onou chrnnou tet osobou) bude moci dovolat
relativn neinnosti prvnho jednn, k nmu v poslednch dvou letech dolo
mezi dlunkem a osobou jemu blzkou nebo kter dlunk uinil ve prospch
takov osoby, ledae druh stran v dob, kdy se prvn jednn stalo, dlunkv
mysl zkrtit vitele znm nebyl a ani znm bt nemusel. Podle pravidla v 22
odst. 2 tak bude mono se dovolat relativn neinnosti (za splnn podmnek
590) tak v ppad, e k uvedenmu prvnmu jednn dolo mezi prvnickou
osobou a lenem jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu
podstatn ovlivuje jako jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti.

Dalm ppadem, kdy me dojt k aplikaci tohoto ustanoven, je institut

pevzet majetku ( 1893 a 1894). Obecn toti plat: "Pevezme-li nkdo od
zcizitele veker majetek nebo jeho pomrn urenou st, stv se spolen a
nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter s pevzatm majetkem souvis a
o nich nabyvatel pi uzaven smlouvy vdl nebo musel vdt. Nabyvatel vak
nen povinen plnit vce, ne kolik in hodnota majetku, jeho takto nabyl" ( 1893
odst. 1). Aby se zabrnilo spekulativnm pebrnm majetku mezi osobami
blzkmi, je stanoveno, e omezen plnn na hodnotu majetku, kter pevzetm
osoba blzk nabyla, se (zsadn) neuplatn. Ochrana zcizitelova vitele je tak
zajitna tm, e osoba blzk bude zsadn povinna plnit i vce, ne kolik in
hodnota nabytho majetku. Jde tedy o ustanoven k ochran tetch osob
(vitel). Podle pravidla v 22 odst. 2 tak bude mono tmto zpsobem
postupovat tak vi prvnick osob, pokud pevzala majetek lena jejho
statutrnho orgnu nebo toho, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje jako
jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti, anebo naopak bude mono
tmto zpsobem postupovat tak vi lenovi statutrnho orgnu prvnick
osoby nebo vi tomu, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje jako jej len
nebo na zklad dohody i jin skutenosti, pokud tyto osoby pevzaly od
prvnick osoby veker majetek nebo pomrnou st.

Nen vyloueno, e uveden pravidlo bude pouito i mimo rmec

obanskho zkonku, v souvislosti s prvn pravou obsaenou v jinm prvnm
pedpise. Plyne to z dikce "stanov-li zkon", tj. jakkoliv zkon, nejen obansk
zkonk (srov. dvodovou zprvu).

Souvisejc ustanoven:

78, 236, 465, 472, 594, 771 a 784, 823, 832 a 834, 849, 852,
885, 928, 953, 954, 958, 962, 1540, 1681, 1893

Souvisejc pedpisy:

249 odst. 2 a 376 odst. 2 zk. prce,

126 odst. 1 a nsl. o. s. .,

53 a nsl. insolvennho zkona,

60, 61 a 78 z. o. k.,

11 autorskho zkona,

1 a nsl. zk. o zdravotnch slubch,

29 zk. o specifickch zdravotnch slubch,

55 odst. 4 spr. du,

125 tr. zkonku

Z judikatury:
Souit se povauje prvem za trval, jestlie tu jsou objektivn zjistiteln
okolnosti, kter svd o myslu vst takov spoleenstv trvale, nikoliv jen na
pechodnou dobu.
(NS Cpj 163/81, Rc 34/82)

Otzku, zda dv osoby jsou si blzk ve smyslu 17 odst. 2 ob. zk. (.

141/1950 Sb. - pozn. aut.), je posuzovat s hlediska obou tchto osob navzjem, a
je-li jedna z nich vi druh osobou blzkou, pak plat tot i o druh.
(KS Ostrava 8 Co 29/56, Rc 120/56)
Posouzen, zda osoby, kter vykonvaly funkce svdk pi poizovn
zvti, jsou osobami blzkmi zvtnmu ddici, je posouzenm prvnm, nikoli
skutkovm.
(KS Brno 18 Co 266/97)
Kadopdn soud pipomn, e pojem rodinnho ivota uveden v l. 8
(mluvy - pozn. aut.) se nevztahuje pouze na vztahy zaloen na manelstv a
me zahrnovat i jin "rodinn pouta" de facto, jestlie osoby spolu ij mimo
manelstv. Akoli je obecn souit podmnkou takovho vztahu, mohou i jin
faktory vjimen poslouit k prokzn toho, e urit vztah je natolik pevn, aby
vytvoil "rodinn pouta" de facto.
(ESLP, stnost . 18535/91 Kroon a dal proti Nizozemsku)

Z literatury:

Radvanov, Zuklnov: Kurs obanskho prva. Instituty rodinnho prva,

1999.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn, 5. vyd., 2009.

Elischer: Univerzln registrovan partnerstv. PF, 2006, . 5-6.

Richter: Obchodn spolenost jako osoba blzk - nkolik poznmek k

judikatue Nejvyho soudu. PrRo, 2007, . 15, s. 556 a nsl.

Dl 2
Fyzick osoby

Oddl 1
Obecn ustanoven

 23
(Trvn prvn osobnosti lovka)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Narozen (3 a 5)

III. Smrt (6 a 9)

IV. Uren data narozen nebo mrt soudem (10 a 11)

Z dvodov zprvy (k 23 a 25):

V zsadnch otzkch osnova respektuje dosavadn stav. Pouze upesuje

nkter otzky, kter dosud vslovn upraveny nebyly.

I. Obecn

Ustanoven vymezuje zatek a konec trvn prvn osobnosti. Na pravu

potku trvn prvn osobnosti lovka navazuje v 25 prava tradinho
prvnho institutu nascitura (srov. koment k 25) a domnnky narozen ivho
dtte. Na prvn pravu zniku prvn osobnosti lovka smrt bezprostedn
navazuj 26 a 28, v nich je upraveno dokazovn smrti, prohlen osoby za
mrtvou soudem (jev-li se smrt lovka jako jist, avak nelze ji prokzat
pedepsanm zpsobem), pravidla tkajc se souasn smrti nkolika osob a
uren msta smrti (srov. koment k tmto ustanovenm). Situace, kdy nen jisto,
zda je lovk iv, nebo zemel, jsou eeny v 71 a nsl. (domnnka smrti).

Narozen i smrt jsou vznamn prvn udlosti, kter psob adu prvnch
nsledk.

II. Narozen

Narozen je okamik, kdy se dt uvoln z tla matky. Me se tak stt bu

cestou pirozenou, tj. vypuzenm dtte z dlohy ve druh fzi porodn (fze
vypuzovac), nebo pi porodnick operaci, kdy je dt vybaveno (vyjmuto) z
dlon dutiny po chirurgickm oteven bin stny a dlohy (csask ez, sectio
caesarea). V praxi se do zdravotnick dokumentace zaznamenv as porodu s
pesnost na minuty.

Je teba dsledn rozliovat mezi narozenm a porodem. Z toho, co bylo

eeno ve, vyplv, e narozen je urit asov okamik. Porod vak je dle
trvajc proces, kterm se z plodu stv samostatn jedinec. Porod lovka m ti
fze, resp. doby. V prvn dobporodn dochz k otevrn dlonho hrdla (doba
otevrac). Ve druh dob je z dlohy vypuzovno dt (doba vypuzovac). Prv
bhem tto porodn doby tedy dochz k narozen dtte. Porod se kon tet
dobou, bhem n vyjde placenta (doba porodu placenty). K institutu porodu s
utajenm totonosti matky srov. vklad u 775. Pro plnost je teba dodat, e
podle plohy k vyhlce . 297/2012 Sb., o Listu o prohldce zemelho, se
porodem rozum ukonen thotenstv narozenm ivho i mrtvho dtte.

Prvnm nsledkem prvn udlosti spovajc v narozen lovka je vznik

jeho prvn osobnosti. To vak plat pouze za podmnky, e se dt narod iv.
Narod-li se dt mrtv, nevznikla vbec osoba v prvnm smyslu, take nelze
vbec mluvit o vzniku prvn osobnosti. K tomu srov. podrobnj vklad u 25.

III. Smrt

Prvo zsadn neaspiruje na vymezen definice smrti (exitus) ani jejho

okamiku (momentum mortis). To je vlunou vc lkask vdy (srov. k tomu
vak ne).

Chpn pojmu "smrt" se historicky postupn vyvjelo. Pvodn a po

pomrn dlouhou dobu se smrt ztotoovala se zastavenm innosti srdce a plic.
V dsledku rozvoje monost lkask vdy ve 20. stolet se vak nahlen na
uren okamiku smrti zaalo mnit. Klinick smrt pestala bt chpna jako smrt,

nbr pouze jako stav, kdy dochz k zstav ivotnch funkc (zatek procesu
umrn), kterou vak lze vhodnm a vasnm zsahem zvrtit a pivst tak
pacienta zpt k ivotu. Proto se zavedl termn "biologick smrt mozku" (cerebrln
smrt), kter znamen nevratnou ztrtu funkce celho mozku, resp. smrteln stav,
z nho je nvrat do ivota vylouen. Nsledkem mozkov smrti je zastaven
ivotnch funkc a (postupn) odumen tkn a orgn. lovk pestv t jako
biologick entita.

I kdy vymezen smrti a jejho okamiku je vlunou vc lkask vdy,

pesto je pojem smrti v naem prvnm du legln vymezen. Je tomu tak v
zkon . 285/2002 Sb., transplantan zkon. Toto vymezen vak nem mt
podle znn cit. zkona obecnou platnost pro cel prvn d, nbr jde o legln
definici pouze pro ely transplantanho zkona. Teoreticky je tedy mon, aby
jin zkon vymezil smrt jinm zpsobem, i kdy opt pouze pro svoje ely.
Jestlie vak zkonodrce k definici pistoupil (by pro ely jedinho pedpisu), je
teba si poloit otzku, zda je mon vymezit v jinm prvnm pedpise pojem
smrti ppadn i jinak. To by mohlo vst a k dsledku, e by lovk mohl bt
chpn v jeden a t okamik podle rznch prvnch pedpis souasn za
ivho i za mrtvho. Vzhledem k absurdnosti takovho zvru je nutno
odpovdt zporn. Nelze si dobe pedstavit, e by tato zsadn prvn udlost
mla bt v rznch prvnch pedpisech i v rznch odvtvch prva chpna
rzn. Podle 2 psm. e) transplantanho zkona se smrt rozum nevratn ztrta
funkce celho mozku, vetn mozkovho kmene, nebo nevratn zstava krevnho
obhu. Podle 10 odst. 3 transplantanho zkona se smrt zjiuje prokznm (a)
nevratn zstavy krevnho obhu, nebo (b) nevratn ztrty funkce celho mozku,
vetn mozkovho kmene v ppadech, kdy jsou funkce dchn nebo krevnho
obhu udrovny umle (smrt mozku). Zjitn smrti monho drce mus bt
provedeno lkai s pslunou specializovanou psobnost (vyhlka . 115/2013
Sb., o specializovan psobnosti lka zjiujcch a potvrzujcch smrt pro ely
transplantac).

Prvnm nsledkem smrti je znik prvn osobnosti, tj. znik osoby ve

smyslu prva. Mezi dalmi prvnmi nsledky lze nap. uvst znik manelstv i
registrovanho partnerstv. Pokud jde o prva a povinnosti zemelho, nkter
jeho smrt zanikaj, jin vak nikoliv ( 2009), take jsou pedmtem prvnho
nstupnictv, a to bu univerzlnho (tj. ddn - 1475 a nsl.), i singulrnho
(srov. nap. 82 odst. 2, 2279 a nsl., 328 zk. prce atd.). IV. Uren data
narozen nebo mrt soudem

V nkterch situacch me dojt k tomu, e je jisto, e se urit osoba

narodila nebo e zemela, avak datum narozen nebo mrt se neda zjistit ani
po eten, kter pedpokld zkon o matrikch ( 17 a 22). V takovm ppad o
tom matrin ad uin oznmen soudu. Soud provede zen podle 59 a nsl. z.

. s. a vyd rozsudek, v nm ur den, kter plat za den narozen i mrt fyzick

osoby. Toto zen bylo pvodn upraveno v obanskm soudnm du, podle
jeho 194a (ve znn ped novelou provedenou zkonem . 293/2013 Sb.,
kterm se mn zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a nkter dal zkony) soud rozhodoval usnesenm.

Toto zen je teba rozliovat od zen o prohlen za mrtvho (k tomu

srov. vklad u 26 a 71 a nsl.).

Souvisejc ustanoven:

15 a 19, 25 a 29, 71 a 76, 82 odst. 2, 1475 a nsl., 2009,

2279 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

l. 5 Listiny,

19 o. s. .,

59 z. . s.,

6, 328 zk. prce,

2 psm. e), 10 odst. 3 zk. . 285/2002 Sb., transplantan zkon

Z judikatury:
Kategorie tzv. klinick smrti, kter je pouhm faktem zstavy vitlnch
funkc, jejich obnova je ppadn mon, se nyn nahrazuje kategori biologick
smrti mozku (cerebrln smrt), j se rozum smrteln stav, z kterho nvrat do
ivota je vylouen.
(NS Tpjf 30/76, Rt 41/76)

Z literatury:

Jehlika, vestka, krov, Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, 10.

vyd., 2006.

Humenk: Ochrana osobnosti a medicnske prvo, 2011.

Hurdk a kol.: Obansk prvo hmotn. Obecn st. Absolutn majetkov

prva, 2013, s. 17 a nsl.

Knap, vestka, Jehlika,

obanskho prva, 3. vyd., 1996.

Pavlk,

Plecit:

Ochrana

osobnosti

podle

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013.

Dolensk: Momentum mortis. Socialistick zkonnost, 1976, . 2.

Luby: Problm vymedzenia pojmu smrti. Prvny obzor, 1971, . 1, s. 28 a

nsl.

Luby: Medicnska a prvna problematika zistenia smrti. Prvny obzor, 1971,

. 7, s. 665 a nsl.

24
(Odpovdnost lovka)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. K systematickmu zaazen ustanoven (6 a 8)

Z dvodov zprvy (k 24):

Ustanoven obsahuje obecnou zsadu, podle n kad odpovd za sv

jednn v me odpovdajc stupni vlastn svprvnosti (jeho schopnosti posoudit
vlastn jednn a ovldnout je), a to i tehdy, pivede-li se vlastn vinou do stavu, v
nm by jinak odpovdn nebyl.

Osnova opout pojet odpovdnosti jako hrozby sankc. Tato konstrukce

opanovala od 70. let minulho stolet eskou prvn doktrnu po dlouhch
diskusch v 50. a 60. letech a spojuje nstup odpovdnosti s poruenm prvn
povinnosti. Osnova se naopak pikln k pojet odpovdnosti v duchu tradic
antick a kesansk civilizace, podle nich lovk odpovd za sv jednn v
plnm rozsahu, a odpovd tedy pedevm za to, e se chov dn, po prvu a
e spln sv povinnosti. Vzhledem k tomu se v nvrhu slovo "odpovdnost"
pouv jen velmi zdka, protoe zkonn text vysta ve vtin ppad s
termnem povinnost. Odstrauje se tak nedslednost souasnch formulac
platnho obanskho zkonku, kter termn "odpovdnost" pouv v rznch
vznamech a asto i zbyten.

I. Obecn

Obsah a el ustanoven je dostaten vymezen ji v dvodov zprv, na

kterou lze v tomto smru pln odkzat.

Odpovdnost lovka za sv jednn nen zsadn mysliteln bez

schopnosti sv jednn posoudit a ovldnout. Bez tto schopnosti ovem nen
mysliteln ani zpsobilost k prvnm jednnm, tj. svprvnost. Jedin tehdy,
pokud je osoba schopna sv jednn, a u s prvem souladn, i rozporn,
posoudit (co do jeho nsledk), a ovldnout je, me bt s tmto jednnm spojen
njak prvn nsledek, potaje v to i vznik prvn odpovdnosti za takov
jednn. lovk tedy zsadnne odpovd za sv jednn absolutn, ale prv jen
v tom rozsahu, v jakm je schopen sv jednn posoudit a ovldnout, tedy v tom
rozsahu, v jakm je svprvn. Pln svprvnm, a tedy tak pln odpovdnm
za sv jednn se lovk stv zletilost, kterou nabv dovrenm osmnctho

roku vku (zletilost) anebo ped nabytm zletilosti uzavenm manelstv i

piznnm svprvnosti ( 30 a 37). Omezen svprvnosti je mon jen pro
duevn poruchu, kter nen jen pechodn a brn lovku v uritm rozsahu
prvn jednat ( 55 a nsl., zejm. 57). Takov lovk pak neme ani pln
odpovdat za sv jednn. To ovem plat tak o lovku, kter je nhle stien
uritou duevn poruchou, ani pedtm dolo k omezen jeho svprvnosti (nap.
v dsledku neoekvanho epileptickho zchvatu u dosud zdravho lovka).

Naopak za sv jednn bude odpovdn i ten, kdo sice jednal ve stavu, v

nm by jinak za sv jednn odpovdn nebyl, avak do tohoto stavu se pivedl
vlastnm zavinnm (nap. idi ped jzdou pil alkohol a uvedl se tm do stavu, kdy
nemohl sv jednn posoudit a ovldnout a v tomto stavu zpsobil pi dopravn
nehod kodu). Za sv jednn bude tedy odpovdn, vzhledem k tomu, e do
tohoto stavu se pivedl vlastnm zavinnm.

Vzhledem k tomu, e obansk zkonk vychz u prvnickch osob z teorie

fikce, nelze nalzt obdobn ustanoven, pokud jde o prvnick osoby. V 167 je
vak stanoveno, e prvnickou osobu zavazuje protiprvn in, kterho se pi
plnn svch kol dopustil len volenho orgnu, zamstnanec nebo jin jej
zstupce vi tet osob. Za splnn podmnek 167 se tedy bude tet osoba
hojit na prvnick osob. To vak nic nemn na existenci odpovdnosti lovka
za sv (v tomto ppad protiprvn) jednn, jej dsledky se odraz ve vztahu
mezi nm a prvnickou osobou, v n je lenem volenho orgnu, zamstnancem
i jinm jejm zstupcem.

Z obsahu 24 je patrno, e obansk zkonk (srov. rovn dvodovou

zprvu k 24) vychz z pojet, podle kterho odpovdnost v prvu nastupuje za
to, e osoba svou prvn povinnost spln. V teorii obanskho prva (srov. i teorii
ostatnch prvnch odvtv eskho prvnho du) vak pevauje pojet, podle
kterho m odpovdnost v prvu sv msto teprve tehdy, kdy osoba svou prvn
povinnost nespln, resp. ji poru, se vznikem nsledn jmy. Podle tohoto
pevaujcho pojet jednm z projev prvn jistoty je, e neporu-li osoba
njakou prvn povinnost, nebude postihovna ani dnou odpovdnost v prvu.

II. K systematickmu zaazen ustanoven

V 23 a 28 je systematicky upravena otzka trvn prvn osobnosti

lovka, a to jednak obecnm ustanovenm ( 23), kter je dle rozvedeno a
doplnno v ustanovench nsledujcch, a to pokud jde o vznik prvn osobnosti v
25 (nasciturus) a pokud jde o znik prvn osobnosti v 26 a 28 (dkaz smrti).

Zaazen ustanoven upravujcho obecn odpovdnost lovka za vlastn jednn

tak psob v tomto mst nesystematicky.

V ustanoven 24 je upravovna problematika, kter vbec nesouvis s

tm, kdy vznik ( 23, 25) i zanik ( 26 a 28) prvn osobnost lovka. Otzka
odpovdnosti za vlastn jednn souvis na prvnm mst zsadn se svprvnost
lovka, resp. s jejm rozsahem (co je upraveno v 30 a nsl.). Ze
systematickho hlediska by proto bylo zejm vhodnj zaadit toto ustanoven
do souvislosti s 30 a nsl. Ppadn by bylo mono vyjt z toho, e v danm
ustanoven se upravuje obecn zsada soukromho prva, a tud by bylo mono
zvit, zda se lpe nehod jej uveden s ostatnmi obecnmi zsadami v 3.

Ob z uvedench een lze povaovat za systematicky vhodnj ne to,

kter nakonec zkonodrce zvolil (pro plnost je teba dodat, e v prbhu
projednvn nvrhu obanskho zkonku v rekodifikan komisi zzen pi
Ministerstvu spravedlnosti R bylo toto ustanoven v nvrhu obsaeno hned za
ustanovenm upravujcm nabyt pln svprvnosti).

Souvisejc ustanoven:

15 a 19, 30 a 33, 37, 55 a 65, 167, 2920 a 2922

Z judikatury:
Kdo zpsobil kodu v opilosti, odpovd za ni podle ustanoven 423 ob.
zk. (. 40/1964 Sb. - pozn. aut.), jestlie se vlastn vinou pivede do stavu
opilosti, a to i kdy u nho nastal t stav opilosti ne ten, kter odpovd
bnm reakcm lidskho organismu na alkohol.
(NS SR 2 Cz 34/71, Rc 24/72)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

211 a nsl.

Jehlika, vestka, krov, Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, 10.

vyd., 2006.

25
(Poat dt - nasciturus)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. O nasciturovi obecn (1 a 4)

II. Jednn za nascitura (5 a 12)

III. Narozen ivho dtte (13 a 14)

IV. Domnnka iv narozenho dtte (15 a 16)

V. Narozen mrtvho dtte (17 a 18)

Z dvodov zprvy (k 23 a 25):

V zsadnch otzkch osnova respektuje dosavadn stav. Pouze upesuje

nkter otzky, kter dosud vslovn upraveny nebyly.

U poatho dtte se pro ppad jeho zrozen jako ivho finguje toto
zrozen ke dni jeho poet, pedevm vak se zetelem k zjmm dtte. Nebude
se tedy jednat jen o nabyt ddictv nebo daru, ale t o nsledn nakldn s
majetkem takto nabytm, z eho mohou vzniknout nejen prva, ale i povinnosti.
Ustanoven vak nelze uplatnit v neprospch nascitura; proto se v ustanoven
klade draz (obdobn jako nap. v nizozemskm zkonku) na zjmy dtte.

Toto normativn een odpovd star zsad nasciturus iam pro nato
habetur quotiens de commodo eius agitur (ten, kdo se m narodit, pokld se ji
za narozenho, kdykoli se jedn o jeho prospch). Pro ppad pochybnost se
vyvratitelnou domnnkou uzavr, e se dt narodilo iv. Obdobn nap. ABGB v
22, nizozemsk obansk zkonk (BW) v l. 2, polsk (KC) v l. 9 aj.

I. O nasciturovi obecn

I obansk zkonk . 89/2012 Sb. upravuje tradin institut nascitura.

Nasciturem se rozum dt poat, avak dosud nenarozen (latinsky doslova:
"ten, kdo se m narodit"). Na takov dt se podle pkazu v 25 hled jako na
narozen, avak s omezenm, kter zuuje tento pkaz pouze na situace, kdy to
vyhovuje zjmm nascitura. Dal podmnkou je, aby se dt narodilo iv, nebo
pokud se tak nestane (tj. dt se narod mrtv nebo jde o potrat), hled se na n,
jako by nikdy nebylo.

Hledt na nascitura jako na ji narozenho znamen pout 23, kter s

narozenm spojuje vznik prvn osobnosti. Nasciturus m tedy prvn osobnost,
ovem jen tehdy, pokud to vyhovuje jeho zjmm. Jen tehdy se na nj toti hled
jako na ji narozen dt. Obansk zkonk . 40/1964 Sb. vymezoval prvn
zpsobilost nascitura ve svm 7 zpsobem odlinm, kdy ohledn nascitura
odkazoval na zpsobilost k prvm i povinnostem. Toto een vzbuzovalo urit
nejasnosti ohledn nasciturovy zpsobilosti k povinnostem, resp. jejich rozsahu.
Nzor teorie i praxe se nakonec ustlil na tom, e je-li nasciturova zpsobilost k
povinnostem zkonodrcem piputna, pak pouze ve velmi omezen me,
odpovdajc smyslu a elu prvn pravy postaven nascitura (srov. ble lit. . 2,
s. 33).

Obansk zkonk se proto od tohoto zpsobu een odchlil a pidrel se

tradin podoby pojet nascitura, zaveden ji v mskm prvu, kter nehovo o
prvech a povinnostech, nbr o prospchu nascitura ("... quotiens de commodo
eius agitur"). Toto pojet spe odr skutenost, e prva a povinnosti od sebe v
praxi nelze jednoznan separovat, nbr naopak, e vtinou jsou s konkrtnm
prvnm jednnm spojena jak prva, tak povinnosti.

Tk se to i tradin uvdnch pklad ddn nasciturem i obdarovn

nascitura. Zdd-li nasciturus njak majetek i zsk-li jej darem, bude nutno
takov majetek zpravidla pinejmenm udrovat, pop. s nm njak nakldat. To
si nelze pedstavit bez toho, e by pi tom nevznikaly na stran nascitura
povinnosti (nap. zaplatit za spotebu energi v nemovitosti atd.). Proto je teba

vdy posoudit souhrnn vechny okolnosti konkrtnho ppadu, z hlediska, jsou-li

nasciturovi ku prospchu. Tak tomu bude typicky tehdy, kdy lze pi obvyklm
chodu vc rozumnpedpokldat rozmnoen majetku nascitura. Tak nap.
nasciturovi bude ku prospchu, zdd-li dm v dobrm stavebn-technickm
stavu, v nm jsou pronajmny byty, co pin majiteli domu urit zisk (bez
ohledu na to, e s takovou nemovitost je spojena ada povinnost, nap. zajitn
pravidelnch reviz atd.). Posouzen konkrtnch okolnost je vak nutn prv
proto, e se mohou vyskytnout tak okolnosti, kter zapin, e by nabyt takov
nemovitosti nasciturovi ku prospchu nebylo. Tak nap. byty v dom budou sice
obsazeny njemnky, avak dm bude v naprosto dezoltnm stavu, vyadujcm
okamit znan investice by do nejnutnj drby, jej cena bude dalekoshle
pevyovat vnosy potan dopedu i v nkolikaletm vhledu. Jinm takovm
pkladem by bylo ddictv, kter je pedlueno. Je toti teba pamatovat na
1701, podle kterho dluhy zstavitele zsadn pechzej na ddice, a to v pln
vi (na rozdl od 470 obanskho zkonku . 40/1964 Sb.) Ustanoven tedy
nelze pout tehdy, pokud by to vedlo k neprospchu nascitura.

II. Jednn za nascitura

Z povahy vci plyne, e nasciturus nen schopen uinit projev vle, kterm
by se nap. stal obdarovanm. Je tedy teba odpovdt na otzku, kdo me
tento projev vle uinit v jeho zastoupen. Ji M. Knappov (in eka a kol.:
Obansk zkonk. Koment, I. dl, 1987, s. 74) zaujala stanovisko, e tmito
osobami jsou v souladu s 36 a nsl. zk. o rodin (budouc) rodie.

Vzhledem k tomu, e se na nascitura bude hledt jako na ji narozen dt,

bude vdy mono urit, kter ena bude jeho matkou ( 775), a tedy eo ipso jeho
zkonnou zstupkyn ( 858, 892 a nsl.), kter m povinnost a prvo peovat o
jmn dtte ( 896 a nsl., zejm. 898, kdy je teba k prvnmu jednn souhlasu
soudu). Uveden projev vle tedy me jako zkonn zstupce uinit ena
(matka), kter dt nos, nebo finguje-li se narozen dtte, pak s dsledky z toho
plynoucmi.

Ohledn uren otce nen situace tak jednoduch, nebo je teba

postupovat v souladu s ustanovenmi na uren otcovstv ( 776 a nsl.). I
postaven otce vi nasciturovi vak je teba ujasnit, nebo podle 892 odst. 2
zastupuj dt, a tedy i nascitura, oba rodie spolen, jednat vak me kad z
nich.

Bude-li tedy narozen nascitura fingovno (nejdve) ke dni poet a pjde-li

zrove o situaci, kdy matka je provdna, pak bude mono uzavt, e tato fikce
vyvol dsledky pedvdan v 776: bude-li takto fingovan den zrozen pipadat
na den, kdy manelstv trv, nebo na den, kdy od zniku manelstv i jeho
prohlen za neplatn neuplynulo vce ne 300 dn, pak bude mono dovodit, e
tak mu, tj. manel matky, na kterho domnnka dopad, bude moci vystupovat
jako zkonn zstupce dtte, a ppadn tedy uinit pslun projev vle za
nascitura.

Bude-li v zjmu nascitura fingovno jeho zrozen na den v dob mezi

zahjenm zen o rozvodu manelstv a tstm dnem po rozvodu manelstv, a
manel, poppad bval manel matky v zen ped soudem prohls, e nen
otcem dtte, zatmco jin mu prohls, e je otcem dtte, m se za to, e otcem
je tento mu, pipoj-li se matka k obma prohlenm ( 777). V takovm ppad
by takto uren mu tak vystupoval v pozici zkonnho zstupce dtte
(nascitura).

Bude-li dt nosit ena neprovdan, avak pjde o dt, kter je poato

umlm oplodnnm, domnnka otcovstv dopadne na mue, kter dal k
umlmu oplodnn souhlas. Bude-li tedy v zjmu nascitura fingovn den zrozen
(nejdve) na den jeho poet, pak fikc jeho narozen nastoup eo ipso dsledek
pedvdan v 778. Bude se mt za to, e otcem dtte je mu, kter dal k
umlmu oplodnn souhlas, take i on bude v pozici zkonnho zstupce
nascitura.

Otcovstv lze urit tak souhlasnm prohlenm matky a mue, kter s

matkou dtte toto prohlen uin ( 779). Ve druh vt 779 odst. 1 se
vslovn stanov, e takto lze urit otcovstv i k dtti jet nenarozenmu, je-li ji
poato. Dojde-li k tomu, je tento mu uren za otce dtte, take je tak jeho
zkonnm zstupcem. 12. Konen me dojt i k situaci, kdy bude otcovstv
urovno v zen ped soudem podle 783 a nsl. Teoreticky si lze pedstavit, e
by toto zen probhlo po poet dtte a bylo ukoneno jet ped jeho
narozenm, zejmna v situaci, kdy by se soud omezil na prokzn souloe v
rozhodn dob ( 783 odst. 2). Pokud by prvn moc takovho rozsudku nastala
jet ped narozenm dtte, vystupoval by takto uren otec jako zkonn
zstupce nascitura. V praxi vak soudy zpravidla postupuj tak, e hojn vyuvaj
odbornch posudk obsahujcch rozbor DNA, na jeho zklad in zvr o
otcovstv (srov. ble vklad u 783). Ukonit zen jet ped narozenm dtte
by ovem znamenalo nutnost zskn jeho DNA jet pedtm, ne se narod. To je
sice mon z plodov vody matky i z odbru krve plodu, jedn se vak o postup
komplikovan a pedevm rizikov (zvyujc riziko potratu i pokozen plodu).
Ppadn urychlen zen na zklad zskn DNA jet nenarozenho dtte tak
neme obstt v porovnn s riziky, kter tento zkrok pedstavuje pro dt i

matku. Nelze si proto v praxi vbec pedstavit, e by soud mohl postupovat tak,
e by odbr plodov vody i odbr krve plodu nadil pouze pro ely znaleckho
posudku v paternitnm zen. K uren otcovstv podle 783 me proto v praxi
dojt a pot, co se dt narod, take jednn za nascitura zde ji nem msto.

III. Narozen ivho dtte

V komenti k 23 je ble popsno uren okamiku narozen dtte. V

souvislosti s nasciturem zbv jen objasnit, kdy se dt narod iv. Stejn jako v
ppad uren okamiku smrti (srov. ble vklad k 23) je vc lkask vdy,
aby stanovila, zda se dt narodilo iv i mrtv. Pesto v rmci prvnho du lze
najt definici iv narozenho dtte. Je tomu tak v ploze k vyhlce . 297/2012
Sb., o Listu o prohldce zemelho, kde je stanoveno, e za narozen ivho dtte
se povauje pln vypuzen nebo vynt plodu z tla matina, bez ohledu na
dlku trvn thotenstv, jestlie plod po narozen dch nebo projevuje alespo
jednu ze znmek ivota, tj. srden innost, pulzaci pupenku nebo nesporn
pohyb kosternho svalstva bez ohledu na to, zda byl pupenk peruen nebo
placenta pipojena.

Tm, e se dt narod iv, neme se ji uplatnit fikce neexistence dtte

podle posledn vty 25. Tmto okamikem je tud postaveno najisto, e prvn
nsledky vyvolan prvnmi skutenostmi, pi nich se na nascitura hledlo jako
na ji narozenho, nebo to vyhovovalo jeho zjmm, ji nemohou pominout, i
kdyby dt zemelo (nap. krtce po porodu).

IV. Domnnka iv narozenho dtte

Na rozdl od pravy v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. je nyn vslovn

upravena prvn domnnka, e se dt narodilo iv (tuto domnnku obsahoval
jak obansk zkonk . 141/1950 Sb., tak i obecn zkonk obansk). Obansk
zkonk . 89/2012 Sb. se k tto standardn prav vrac, kdy stanov, e se m
za to, e se dt narodilo iv. Tato domnnka vak dopad na ppady sporn, tj.
na ppady, kdy jsou o tom, zda se dt narodilo iv i nikoliv, pochybnosti.
Takov ppady si vak dnes lze pedstavit spe zdka (nap. v ppad domcch
porod bez lkask pomoci).

Jedn se o prvn domnnku vyvratitelnou (arg. "m se za to"). Je tedy na

tom, kdo ve spornm ppad tvrd opak, aby prokzal, e se dt nenarodilo iv.

V. Narozen mrtvho dtte

V ppad, kdy se dt nenarodilo iv (podle ve uveden definice), se

jedn o narozen dtte mrtvho nebo o potrat. Vodtkem k rozlien mezi
narozenm mrtvho dtte a potratem je rovn ploha vyhlky . 297/2012 Sb.,
o Listu o prohldce zemelho, podle kter se potratem rozum mimo jin
spontnn potrat, kterm je ukonen thotenstv, kdy je embryo nebo plod
neprojevujc znmky ivota samovoln vypuzen nebo vyjmut z dlohy a jeho
hmotnost je ni ne 500 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li thotenstv krat ne 22
tdn (mn ne 22+0). Rozlien mezi narozenm mrtvho dtte a spontnnm
potratem je tedy zvisl na vze plodu nebo na dlce thotenstv, nelze-li vhu
plodu zjistit. Prvn nsledky jsou vak stejn, a jde o narozen mrtvho dtte,
nebo o potrat.

Jestlie se dt nenarod iv, finguje se (arg. "hled se na n"), jako by

nikdy nebylo. To m za nsledek, e prvn osobnost tohoto lovka nikdy
nevznikla. Prvn nsledky vyvolan prvnmi skutenostmi, pi nich se na
nascitura hledlo jako na ji narozenho, nebo to vyhovovalo jeho zjmm, tak
nemohou dle obstt. Fikce neexistence dtte, kter se nenarodilo iv,
nastupuje s inky ex tunc [arg. "jako by (dt - pozn. aut.) nikdy nebylo"], take
pslun prvn skutenosti je nutno posoudit tak, e smovaly vi neexistujc
osob. V ppad darovac smlouvy ve prospch nascitura to znamen, e zde
chybla jedna strana smlouvy, tj. obdarovan, a jej vle, take takov smlouva
nemohla vbec vzniknout. Jde tedy o prvn jednn pouze zdnliv ( 551), k
nmu se nepihl ( 554). V ppad ddn nasciturem to znamen, e
neexistujc osoba ddit nemohla. Pro vylouen praktickch obt spojench s
dodatenm nstupem fikce, e osoba ddice nikdy neexistovala, se i v
dosavadn praxi postupovalo tak, e v ppad npadu ddictv ve prospch
nascitura se ddick zen peruilo a do doby jeho narozen. Teprve pot se v
ddickm zen dle pokraovalo s tm, e (ne)existence prvn osobnosti
nascitura je ji postavena najisto.

Souvisejc ustanoven:

23, 551 a nsl., 775 a nsl., 858, 892 a nsl., 896 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

vyhlka . 297/2012 Sb., o Listu o prohldce zemelho

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

213

Fiala, Kindl et al: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 33.

Humenk,I. Ochrana osobnosti a medicnske prvo.

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk, Plecit:

obanskho prva, 3. vyd., 1996,s. 33 a nsl.

Ochrana

osobnosti

podle

26
Dkaz smrti

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. O zpsobech prokzn smrti obecn (1 a 3)

II. Prohldnut tla mrtvho stanovenm zpsobem a vystaven veejn

listiny (4 a 6)

III. Prohlen za mrtvho soudem (7 a 12)

Z dvodov zprvy (k 26 a 28):

Znik prvn osobnosti lovka se poj s jeho smrt. Navrhuje se proto

upravit, co je z hlediska hmotnho prva jako dkaz smrti prvn vznamn.
Obvykle se dkaz smrti provd mrtnm listem; nen-li to mon, provede dkaz
smrti z edn moci soud. Pokud z okolnost plyne dvodn a nepochybn zvr,
e urit lovk zemel jako ob udlosti oznaovan bn za netst, a tu
jeho mrtv tlo nen, vede se dkaz jeho smrti, a den takov udlosti se povauje
i za den jeho smrti. Ustanoven vol obecnou klauzuli, jak je vzhledem k del
tradici u ns vita a nepouv kazuistick vet, kter by ostatn nemohl bt ani
pln, a ponechv na soudci, aby vyetil konkrtn okolnosti jednotlivho
ppadu a podle smrnice zkona rozhodl.

I. O zpsobech prokzn smrti obecn

Smrt lovka psob zvan prvn nsledky (srov. ble vklad k 23).
Vzhledem k dleitosti tto prvn udlosti je proto nutno smrt nleitm
zpsobem prokzat. Tato skutenost vede zkonodrce prv k prav otzky
smrti jak v rmci prva hmotnho, tak procesnho. Zrove se v prvn prav
odr skutenost, e smrt lovka lze ve vtin ppad prokzat standardnm
zpsobem (veejnou listinou - mrtnm listem). Mohou vak nastat tak
mimodn situace, kdy tento postup uplatnit nelze.

V obecnosti je teba pedznamenat, e v souvislosti se smrt obansk

zkonk rozliuje mezi tmito situacemi:
a) Smrt lovka je jist, nebo je prokzna veejnou listinou vystavenou po
prohldnut tla mrtvho stanovenm zpsobem ( 26 odst. 1).

b) lovk byl asten takov udlosti, e jeho smrt se vzhledem k okolnostem

jako jist jev, a bude tud soudem prohlen za mrtvho ( 26 odst. 2).

c) Smrt lovka se nejev jako jist, ale pouze jako vysoce pravdpodobn, nebo
lze mt dvodn za to, e lovk zemel, a bude tud soudem prohlen za
mrtvho ( 71).

d) Smrt lovka je pochybn (dosl. "smrt nen nepochybn") a pi splnn

ostatnch pedpoklad me dojt k prohlen lovka za mrtvho ( 72). K tomu
ble srov. obecn vklad k 71 a 75 obsaen v komenti k 71.

Ustanoven 26 dopad na ppady, kdy je smrt lovka jist (odst. 1) nebo

se alespo jako jist jev (odst. 2), lze ji tedy dokzat. Tento dkaz lze podle
obanskho zkonku vst dvma zpsoby: jednak prohldnutm tla zemelho a
nslednm vystavenm veejn listiny tuto skutenost osvdujc, jednak
prohlenm za mrtvho soudem, a to za pedpokladu, e lovk byl asten
takov udlosti, e se jeho smrt vzhledem k okolnostem jev jako jist.

K odst. 1

II. Prohldnut tla mrtvho stanovenm zpsobem a vystaven veejn

listiny

Prokzat smrt prohldnutm tla a nsledn o tom vystavit veejnou listinu

je mon pouze za podmnky, e je tlo mrtvho k dispozici. Vraz "tlo mrtvho"
je ovem nutno chpat largo sensu, tj. nejen jako celek, ale tak jako jeho sti
(nap. v ppad, kdy je lovk pechzejc eleznin tra usmrcen projdjcm
vlakem). V souvislosti s tm je vhodn pipomenout terminologii zavedenou v 2
zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv, kter rozliuje mezi lidskmi pozstatky,
ktermi rozum prv mrtv lidsk tlo, ale i jeho sti, a to a do okamiku
pohben [ 2 psm. a) zk. o pohebnictv], a lidskmi ostatky, ktermi rozum
lidsk pozstatky po pohben [ 2 psm. b) zk. o pohebnictv].

Podrobnosti postupu pi mrt jsou stanoveny v 83 a nsl. zk. o

zdravotnch slubch. Lka provdjc prohldku tla zemelho mj. vypln
pslun sti listu o prohldce zemelho (jeho podobu a nleitosti stanov
vyhlka . 297/2012 Sb., o Listu o prohldce zemelho) a zajist pedn jeho
jednotlivch st subjektm stanovenm provdcm prvnm pedpisem. Jeho
st Ase pedv matrinmu adu [ 2 odst. 1 psm. a) vyhlky o Listu o
prohldce zemelho], piem prohlejc lka m povinnost mrt oznmit
matrinmu adu do t pracovnch dn ( 21 odst. 3 zk. o matrikch). List o
prohldce zemelho vak nen veejnou listinou, na n se odvolv 26 odst. 1.
List o prohldce zemelho toti slou pouze ke zprostedkovn informace o smrti
lovka od prohlejcho lkae matrinmu adu (by jako soust sbrky listin je
tak list o prohldce zemelho prohlen podle 24 odst. 4 zk. o matrikch za
veejnou listinu).

Na zklad listu o prohldce zemelho se provede zpis do knihy mrt a

na jeho zklad lze vydat matrin doklad obsahujc daje v matrin knize ( 24
odst. 1 zk. o matrikch). Tmto dokladem je mrtn list, jeho obsah je stanoven
v 31 zk. o matrikch. mrtn list vyd matrin ad osob, kter na jeho

vydn proke prvn zjem nebo kter ila se zemelm v dob jeho smrti ve
spolen domcnosti anebo je vypravitelem pohbu zemelho ( 25 odst. 5 zk.
o matrikch). Prv mrtnm listem (nikoliv listem o prohldce zemelho) tato
osoba prokazuje, e urit lovk zemel.

K odst. 2

III. Prohlen za mrtvho soudem

Pedpokladem postupu prokzn smrti podle odst. 1 je, e lze provst

prohldku mrtvho tla. To lze v ovem jen v situaci, kdy je mrtv tlo k dispozici.
V praxi vak mohou nastat vjimen situace, kdy tomu tak nebude. Proto je
teba, aby prvn prava obsahovala een i pro tyto zvltn ppady. Tmto
eenm je institut prohlen lovka za mrtvho soudem (ten je krom 26
odst. 2 upraven tak v 71 a nsl.).

V 26 odst. 2 je upraveno prohlen lovka za mrtvho soudem na

zklad jinho dkazu smrti, ne je prohldka tla mrtvho. Podle 26 odst. 2
toti soud prohls lovka za mrtvho tehdy, pokud byl lovk asten takov
udlosti, e se jeho smrt vzhledem k okolnostem jev jako jist.

Obecn eeno, jde o takovou udlost, pi n postien lid pi obvyklm

chodu vc nemohou pet, take se jejich smrt jev jako jist. Takovou udlost
jsou nap. leteck, nmon i obdobn netst, kdy se neda nalzt tla obt
ani takov sti tl, kter by mohly poslouit k identifikaci mrtvch. V tchto
ppadech sice nelze provst prohldku mrtvho tla, pesto se vak jev jako jist,
e smrt uritho lovka nastala, a to na zklad jinch dkaznch prostedk
(svdeck vpovdi, listiny se seznamy cestujcch atd.). Tak je-li vzhledem k
povaze udlosti zejm, e nikdo nepeil, a v se, e se urit osoba nachzela
mezi postienmi osobami (nap. podle seznamu cestujcch na palub letadla),
lze na zklad zvru o smrti vech osob soudit tak na smrt kadho jednotlivce
postienho touto udlost (dictum de omni et nullo). Jeho smrt se tedy jev jako
jist.

Stoj za pozornost, e zkonodrce v tomto ppad nepouil dikce smrt "je

jist", nbr dikce, e se "smrt jako jist jev". Zkonodrce tm akcentuje prv
prvek obvyklho chodu vc. Je si toti vdom toho, e mohou nastat situace
vjimen (ojedinl), kter se obvyklmu chodu vc vymykaj. Nelze toti
vylouit, e vlivem souhry rznch okolnost me urit osoba ojedinle pet i

pesto, e se jej smrt jev jako jist (zejm nejznmjm pkladem je letuka
Vesna Vuloviov peiv v roce 1972 znien letadla vbuchem a jeho pd z
vky 10 km u Srbsk Kamenice). S mylnm provedenm dkazu smrti pot
obansk zkonk ve svm 76 odst. 2. V nm pro tento ppad pikazuje pout
obdobn 76 odst. 1, kter upravuje nsledky mylnho prohlen za mrtvho na
zklad domnnky smrti. Zjist-li se tedy, e lovk prohlen za mrtvho na
zklad 26 odst. 2 je naivu, nebude se k prohlen za mrtvho pihlet.
Zaniknuv manelstv nebo registrovan partnerstv se vak neobnovuje. Nen
vylouen ani dkaz, e lovk prohlen za mrtvho podle 26 odst. 2 zemel
dve anebo pozdji, ne se pvodn pedpokldalo.

zen o prohlen osoby za mrtvou podle 26 odst. 2 je ovldno zsadou

oficiality. Soud me proto zen zahjit jak na nvrh, tak i bez nvrhu, dozv-li se
ze sv innosti i na zklad podntu o skutenosti, kter to odvoduje.
Vzhledem k tomu, e prohlenm za mrtvho zanik prvn osobnost lovka,
jde o zleitost osobnho stavu. Proto soud rozhoduje rozsudkem, nikoliv
usnesenm (srov. 27 z. . s.). V rozhodnut ur den, kter plat za den smrti.
Vzhledem k jistot o smrti je uren dne konstruovno jako nevyvratiteln prvn
domnnka (arg. "plat").

K prvnm nsledkm prohlen za mrtvho srov. ble koment k 71

odst. 2.

Souvisejc ustanoven:

23, 27, 28, 71 a nsl., 567 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

21, 24, 25, 31 zk. o matrikch,

2 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv,

83 a nsl. zk. o zdravotnch slubch,

 27, 54 a nsl. z. . s.,

vyhlka . 297/2012 Sb., o Listu o prohldce zemelho

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

231.

Winterov a kol.: Civiln prvo procesn. 6. vyd., 2011,s. 222 a nsl. a 391 a
nsl.

27
(Domnnka souasn smrti vce lid)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Podmnky uplatnn domnnky (3 a 6)

III. Prvn nsledky domnnky (7 a 8)

Z dvodov zprvy (k 26 a 28):

Platn obansk zkonk na rozdl od prva nmeckho a rakouskho i od

obanskch zkonk vcarska, Itlie, panlska, Portugalska, Polska a ady
dalch kodex neobsahuje standardn prvn domnnku souasn smrti nkolika
osob, nen-li jisto, peila-li urit z nich osobu jinou (pi autohavrii apod.).

Vzhledem k tomu a vzhledem k jejmu praktickmu vznamu se navrhuje tuto

domnnku znovu upravit.

I. Obecn

Ustanoven upravuje domnnku souasn smrti vce lid (tuto domnnku

upravoval ji obecn zkonk obansk ve svm 25 a obansk zkonk .
141/1950 Sb. ve svm 6). Na rozdl od tchto kodex- i na rozdl od etnch
evropskch kodex soukromho prva - vak zkon . 40/1964 Sb. pravu tto
domnnky vslovn neobsahoval, v praxi se vak uvala v podob skutkov
domnnky.

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. tak tuto tradin pravu do naeho

prvnho du navrac.

II. Podmnky uplatnn domnnky

Domnnka souasn smrti vce lid se me uplatnit jedin tehdy, pokud

jsou kumulativn splnny dv podmnky. Prvn podmnkou uplatnn tto
domnnky je nejistota o tom, kter lovk zemel jako prvn. Ohledn uren
okamiku smrti srov. podrobn koment k 23. Pi mrtch ve zdravotnickch
zazench lze vzhledem k monostem lkask vdy urit okamik smrti pesn
(zvlt u lid napojench na pstroje sledujc ivotn funkce), v praxi s pesnost
na minuty. Mohou vak nastat situace, kdy zeme vce lid a pesn uren
okamiku smrti u kadho z nich nebude z rznch dvod mon. Jako typick
pklad takov situace lze uvst silnin nehodu (nap. vyjet z vozovky) na
odlehlm mst, pi n vichni lid v automobilu zahynou. Ne se poda msto
nehody vyptrat, uplyne ji del as, take pesn zjitn okamiku smrti u
zemelch nen mon. V takovm ppad tedy nebude jisto, kdo z nich zemel
jako prvn.

Druhou podmnkou je, e na tom, zda urit lovk peil lovka jinho,
zvis urit prvn nsledek. Tmto prvnm nsledkem je typicky vznik
ddickho prva ( 1479); me vak jt tak o situace spojen se singulrn
sukces (nap. pechod njmu bytu podle 2279 a nsl.). Ve ve uvedenm
pkladu silnin nehody tak tato domnnka nastoup nap. tehdy, budou-li v
automobilu cestovat lid, kte by po sob mli z dvodu zkonn ddick
posloupnosti ddit (manel, otec a syn atd.). Domnnka by naopak nenastoupila
tehdy, kdy by cestujcmi byli lid, mezi nimi nen z dvodu jakhokoliv

prvnho nsledku rozhodn, zda jedna peije druhou (nap. kolegov ze

zamstnn atd.).

Uplatnn domnnky nen vzno na monost tla zemelch ohledat (s tm

vsledkem, e nen jisto, kter lovk zemel dve a kter pozdji). Domnnka se
me uplatnit tak tehdy, kdy tla zemelch k dispozici nejsou a jejich ohledn
nen mon, tj. v ppadech pedvdanch v 26 odst. 2 (nap. ob osoby byly na
palub letadla, kter ztroskotalo, a dn lovk nehodu nepeil) i 71 a nsl.
(nap. horolezci se vydali z tbora na nebezpenou horskou stezku a od t doby je
nikdo nespatil, take lze mt dvodn za to, e zahynuli).

III. Prvn nsledky domnnky

Nastoup-li domnnka souasn smrti vce lid, je prvnm nsledkem

nemonost pechodu prv a povinnost z jednoho lovka na druhho, a to bez
ohledu na to, zda mlo jt o sukcesi univerzln (ddn - 1479) i singulrn
(nap. pechod njmu bytu - 2279).

Domnnka je vyvratiteln (arg. "m se za to"), take lze prokzat opak. To

znamen, e lze prokzat, e tito lid nezemeli souasn, nbr naopak, e
zemeli v jin okamik.

Souvisejc ustanoven:

23, 26, 28, 71 a nsl., 1479, 2279 a nsl.

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

230.

Mike: Ddick prvo, 2. vyd., 2005, s. 14.

28

(Domnnka msta smrti)

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vznam msta smrti (1 a 3)

II. Domnnka msta smrti (4 a 6)

III. Domnnka msta smrti pi prohlen za mrtvho (7 a 10)

Z dvodov zprvy (k 26 a 28):

Statusovch otzek lovka se dotk i otzka msta jeho smrti. Proto se

navrhuj stanovit pravidla pro uren msta, kde lovk zemel.

I. Vznam msta smrti

Uren msta smrti je jednou z dleitch okolnost, kter se v ke smrti, a

tedy k zniku prvn osobnosti lovka. Proto je ji tradin msto smrti
zaznamenvno v matrikch (z minulosti srov. nap. 12 zkona . 268/1949 Sb.,
o matrikch, v souasnm zkon . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a
pjmen, pak srov. 21 a 31). Msto smrti se tud zaznamenv tak v listu o
prohldce zemelho (srov. bod 6 plohy vyhlky . 297/2012 Sb., o Listu o
prohldce zemelho, kde se navc rozliuje msto mrt a msto nlezu tla
zemelho), nebo tato listina je pedna prohlejcm lkaem matrinmu adu
[ 2 odst. 1 psm. a) vyhlky o Listu o prohldce zemelho] a je podkladem pro
zpis do knihy mrt. Dle se msto smrti zaznamenv tak v Nrodnm
zdravotnm registru pitev a toxikologickch vyeten provdnch na oddlen
soudnho lkastv (bod 10 plohy zkona o zdravotnch slubch) a tak v
evidenci lidskch pozstatk a ostatk, kterou vede provozovatel krematoria (
15 zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv) i provozovatel veejnho pohebit
( 21 zk. o pohebnictv).

Uren msta smrti je vznamn tak z hlediska uren pslunosti

matrinho adu k zpisu do knihy mrt. Podrobn pravidla jsou obsaena v 10
zk. o matrikch. Pro situaci, kdy se nezjist, kde dolo k mrt lovka, je v 10
odst. 2 zk. o matrikch stanoveno pravidlo, e zpis do knihy mrt provede ten
matrin ad, v jeho sprvnm obvodu byl mrtv lovk nalezen. Toto pravidlo
vak e pouze otzku pslunosti matrinho adu, nikoliv vak uren msta
smrti dotynho lovka.

elem 28 je postavit za pomoci prvn domnnky na jisto msto smrti

lovka v ppad, kdy nen znmo, kde lovk zemel.

K odst. 1

II. Domnnka msta smrti

Ve vtin ppad mrt, a to jak ve zdravotnickch zazench, tak mimo

n, lze msto smrti s jistotou urit. Mohou vak nastat ppady, kdy to z rznch
dvod mon nen (nap. v ppad trestnch in i v ppad, e osoba zeme
v pohybujcm se dopravnm prostedku). Pro tyto ppady je stanovena prvn
domnnka, kter za msto smrti prohlauje to msto, kde bylo nalezeno tlo
zemelho. Tak nap. cestujc se ulo ke spnku v lkovm voze vlaku z
Humennho do Prahy a bhem cesty zeme. Prvod vozu vak tuto skutenost
zjist teprve rno, pi buzen cestujcch ped jejich vstupn stanic. Vzhledem k
uplynulmu asu tak bude mono dobu smrti urit jen piblin, a vzhledem k
pohybu vlaku bude tud jen piblin uriteln tak msto smrti. Msto smrti tedy
nebude znmo, take se bude na zklad domnnky mt za to, e cestujc zemel
tam, kde bylo prvodm nalezeno jeho tlo.

Domnnka je vyvratiteln (arg. "m se za to"), lze tedy prokzat opak. To

znamen, e lze prokzat, e lovk nezemel na mst, kde bylo nalezeno jeho
tlo, nbr naopak, e zemel na mst jinm.

Toto pravidlo, kter uruje msto smrti lovka v ppad neznmho msta
mrt, je teba liit od pravidla obsaenho v 10 odst. 3 zk. o matrikch. V nm
se toti stanov, e k zpisu do knihy mrt bude pslun ten matrin ad, v
jeho sprvnm obvodu dolo k vyloen zemelho lovka z dopravnho
prostedku. Toto ustanoven vak upravuje pouze pslunost matrinho adu k
zpisu do knihy mrt. Me tak dojt k situaci, kdy matrin ad v mst vyloen
tla zemelho z dopravnho prostedku bude sice pslun k zpisu do knihy

mrt, avak za msto mrt se bude mt to msto, kde bylo tlo nalezeno, co
me bt msto mimo sprvn obvod tohoto matrinho adu (nap. prvod
zjistil smrt cestujcho bhem prjezdu vlaku pes valy, ale tlo bylo vyloeno v
Praze-Bchovicch).

K odst. 2

II. Domnnka msta smrti pi prohlen za mrtvho

Prohlen lovka za mrtvho se me stt na zklad t ustanoven, a to

26 odst. 2, 71 a 72 (ble srov. vklad k 26). Pi tom je teba liit, zda jde o
situaci, kdy je msto smrti znmo, i nikoliv. Tak v ppad dkazu smrti podle 26
odst. 2 (nap. letadlo narazilo v horch, hornci byli zavaleni pi dlnm netst)
bude zpravidla msto smrti lovka znmo, nebudou o nm pochybnosti (letadlo
vak me tak "zmizet" nap. nad ocenem, ani se poda zjistit msto netst).
Je tedy teba posoudit konkrtn okolnosti kadho ppadu. V situaci pedvdan
v 71, kdy lze mt dvodn za to, e lovk je mrtev (nap. horolezec se vyd na
nebezpenou horskou stezku a od t doby nen spaten), bude rovn zviset na
konkrtnch okolnostech, zda o mst jeho smrti budou pochybnosti i nikoliv (na
stezce mohlo bt jedno, ale i vce nebezpench mst, kde se horolezec mohl
ztit). V ppad pedvdanm v 72, kdy bude za mrtvho prohlaovn lovk,
kter byl pedtm prohlen za nezvstnho, a vyplvaj-li z okolnost vn
pochybnosti, zda je jet iv, akoliv jeho smrt nen nepochybn (lovk odejde z
domova, ned o sob zprvu, ztrat se), nebude mono msto smrti s jistotou urit
v dnm ppad.

V souvislosti s formulac 28 odst. 2 lze poloit otzku, zda je teba toto

pravidlo uplatnit vdy, pi jakmkoliv ppad prohlen za mrtvho, nebo prv
jen tehdy, kdy msto, kde lovk zemel, nen znmo. Za sprvn lze povaovat
een naznaen na druhm mst. Argumentem pro to je jednak systematick
vklad celho 28. V jeho odst. 1 se dv jasn najevo, e domnnka urujc
msto smrti dopad prv jenom na ppady, kdy nen znmo, kde lovk zemel.
Pravidlo v odst. 2 pak stanov pouze odchylku pro ppady, kdy jde o prohlen za
mrtvho, nikoliv vak jako obecn pravidlo pro vechny ppady prohlen za
mrtvho, ale prv jen pro ty, na kter je myleno v odst. 1, tedy kdy nen
znmo, kde lovk zemel. Jako dal argument pro toto een lze uvst tak
vklad elov. Bylo by proti smyslu prvn pravy pout domnnku urujc
msto smrti v ppad, kdy je msto smrti znmo (tj. typicky v ppad prohlen
za mrtvho podle 26 odst. 2 a ppadn i podle 71). Tak nap. pokud by bylo
jist, e urit lovk zemel pi nrazu letadla do urit hory, bylo by proti
smyslu prvn pravy domnnky msta smrti konstruovat pi jeho prohlen za
mrtvho, e za msto jeho smrti plat to msto, kde naposledy pobval iv. Na

zklad toho lze zastvat nzor, e domnnka smrti podle 28 odst. 2 nem
msto tehdy, kdy bude pi prohlen lovka za mrtvho znmo msto, kde
zemel, co bude typicky (by ne bezvjimen, srov. ve) v ppad prohlen
za mrtvho na zklad dkazu smrti podle 26 odst. 2 a ppadn t pi
prohlen za mrtvho podle 71. Domnnka podle 28 odst. 2 se tak uplatn
zejmna (typicky) v ppadech prohlen za mrtvho podle 72.

Msto, kde lovk naposledy pobval iv, je teba chpat jako msto, kde
se ped svm zmizenm prokazateln po uritou dobu vyskytoval. Ve vtin
ppad pjde o bydlit dotynho lovka. Vdy vak bude teba zvit
konkrtn okolnosti kadho ppadu (nap. nkdo se me ztratit bhem svho
pobytu v hotelu atp.)

Domnnka je nevyvratiteln (arg. "plat"), nelze tedy prokzat opak.

Souvisejc ustanoven:

23, 26, 27, 71 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

10, 21, 31 zk. o matrikch,

15, 21 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv,

ploha zk. o zdravotnch slubch,

ploha vyhlky . 297/2012 Sb., o Listu o prohldce zemelho

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

230.

29
Zmna pohlav

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Transsexualita (3 a 4)

III. Zmna pohlav obecn (5 a 10)

IV. Zmna pohlav de lege lata (11 a 13)

V. Pemna pohlavnch orgn (14 a 22)

VI. Den zmny pohlav (23 a 24)

VII. Vliv zmny pohlav na osobn stav lovka a na jeho osobn a

majetkov pomry (25 a 30)

VIII. Obdobn uit ustanoven o prvech a povinnostech manel v dob

po rozvodu (31 a 37)

IX. vagrovstv po zmn pohlav (38 a 39)

Z dvodov zprvy (k 29):

Po vzoru obanskho zkonku provincie Qubec (CCQ) se v zkladnch

ustanovench o prvnch pomrech lovka pamatuje i na ppad zmny pohlav.
Vychz se z pojet, e takov zmna je faktick stav a e se jeho prvn inky
mus pipnat k okamiku, kdy z lkaskho hlediska fakticky nastane. Osnova
vak nezaml upravit zvltn reim lkaskho zkroku tohoto druhu, protoe z
hlediska obecnho prva obanskho i v tomto smru posta obecn prava
osobnostnch prv. Zmna pohlav mus bt zapsna tak do matrin knihy (o
em vslovn ustanoven v zkon o matrikch chyb). Zmnou pohlav se
prvn postaven lovka - vzhledem k rovnosti pohlav - obecn nemn; tato
zmna vak m za prvn nsledek znik manelstv i registrovanho partnerstv.
Zdej praxe je sice takov, e poskytovatel zdravotnch slueb ke zmn pohlav
enatch nebo vdanch transsexulnch osob nepistoup, dokud jejich manelstv
nen rozvedeno a pomr k ppadnm dtem uspodn, je vak nutn
pamatovat, e mohou nastat i situace, kdy zmna pohlav urit osoby (a to i
osoby, kter trvale ije na zem naeho sttu) nebude provedena v esk
republice, ale v zahrani. Navc je nutn pamatovat i na to, e stav dosavadn
praxe sice sleduje uritou usanci, ale e je pece jen vhodn pro jistotu upravit
vslovnm ustanovenm ppady, kdy zaveden standard tuzemsk praxe nebude
dodren.

Dojde-li k zniku manelstv nsledkem zmny pohlav, m to stejn prvn

dsledky jako jin zpsoby zniku manelstv za ivota mue a eny, jejich
manelstv zaniklo. V tom smru se vslovn odkazuje na obdobn pouit
ustanoven o prvnch nsledcch rozvodu. V textu ustanoven se vslovn uvd,
e se obdobn pouij mj. i ustanoven o povinnostech a prvech rozvedench
manel ke spolenmu dtti v dob po rozvodu. Protoe vak, v ppad e jde
o rozvodov zen, rozhoduje soud o nsledn pi rodi o spolen dt ji v
prbhu rozvodovho zen, navrhuje se uvst vslovn, e i v ppad zniku
manelstv v dsledku zmny pohlav mus soud rozhodnout o tom, jak kad z
rodi bude o spolen dt napt peovat. V tom smru se obdobn pouije
906 nvrhu. Soud tud uv, jak je zjem dtte, a poppad schvl i dohodu
rodi o zpsobu vkonu rodiovsk odpovdnosti, nen-li ve zejmm rozporu se
zjmy dtte.

I. Obecn

Problematika transsexuality a s tm souvisejcch chirurgickch zkrok byla

v naem prvnm du poprv zmnna v zkon . 548/1991 Sb., kterm se mn
a dopluje zkon . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu. Po zruen tohoto zkona je

v souasn dob problematika zmny pohlav u transsexulnch lid upravena v

21 a 23 zk. o specif. zdr. slubch.

Na rozdl od obanskho zkonku . 40/1964 Sb., jako i od vech

obanskch zkonk platnch dve na naem zem je nyn v obanskm
zkonku obsaeno tak ustanoven tkajc se zmny pohlav. Zatmco prvn
prava zmny pohlav v zkon o specifickch zdravotnch slubch obsahuje
pravu z pohledu zdravotnickho prva (tj. pedevm stanov, kdy a za jakch
podmnek lze provst chirurgick vkony smujc ke zmn pohlav), prava v
obanskm zkonku sleduje jin el. prava zmny pohlav v obanskm
zkonku se zamuje (resp. by se mla zamit) pouze na soukromoprvn
dsledky zmny pohlav. Jedn se o vliv zmny pohlav na osobn stav lovka a
na jeho osobn a majetkov pomry, zejmna pak na trvn manelstv i
registrovanho partnerstv a otzek s tm souvisejcch. V souvislosti s tm se tak
stav na jisto okamik, kdy ke zmn pohlav dochz.

II. Transsexualita

Transsexualita je stav rozporu mezi psychickm a anatomickm pohlavm

(tzv. porucha sexuln identifikace). V Mezinrodn klasifikaci nemoc je
definovna jako "pn t a bt akceptovn jako pslunk opanho pohlav",
piem je tento stav doprovzen obvykle pocitem nespokojenosti s vlastnm
anatomickm pohlavm nebo pocitem jeho nevhodnosti a pnm hormonlnho
len a chirurgickho zsahu, aby tlo odpovdalo preferovanmu pohlav. Pro
stanoven tto diagnzy je vyadovna ptomnost transsexuln identity trvale
alespo dva roky, piem by nemla bt pznakem dn duevn poruchy nebo
(jin) intersexuln, genetick nebo chromozomov abnormality (nap. ve Francii
nen od roku 2010 transsexualita povaovna za duevn nemoc).

Lba transsexuality spov zejmna v proveden chirurgickch zkrok,

jejich clem je pipodobnn k opanmu pohlav tak, aby byl odstrann nesoulad
mezi psychickm a anatomicky vrozenm pohlavm. Tyto zkroky jsou obvykle
nazvny zmnou (i pemnou) pohlav.

III. Zmna pohlav obecn

Vraz zmna pohlav lze chpat v rznm slova smyslu. Zmna pohlav
stricto sensu znamen plnou zmnu pohlavn identity lovka, tedy pemnu
mue na enu a naopak eny na mue, vetn zmny reprodukn role. Takovto

pln zmna nen mon ani pi souasnch monostech medicny. Vrazu

"zmna pohlav" se tedy uv largo sensu, resp. ve smyslu penesenm. Zmna
pohlav v irm a obecnm smyslu (bez nvaznosti na prvn pravu) znamen
proveden zdravotnch vkon, a to pedevm chirurgickch a chirurgickoplastickch, jejich elem je odstrann nesouladu mezi psychickm a
anatomickm pohlavm.

Jedn se o proces, kter m nkolik fz. Operativn zmn pohlav

pedchz fze, bhem n lovk nejmn po dobu jednoho roku vystupuje za
vech okolnost v souladu se svm psychickm pohlavm (tzv. RLT i RLE, tj. "real
life test" i "real life experience"). Tato fze je tak spojena s podvnm
hormonlnch ppravk. eny usilujc o zmnu na pohlav musk (female-tomale) v dob zahjen lby (v dobprvnho kontaktu se sexuologem) ji
zpravidla v musk roli vystupuj, take hormonln lba zan a pot. Avak u
mu usilujcch o zmnu na pohlav ensk (male-to-female) se pro usnadnn
pechodu k RLT zpravidla pistupuje nejdve k hormonln terapii a teprve po
urit dob je zahjen samotn RLT.

Proveden chirurgickch a chirurgicko-plastickch (kosmetickch) zkrok

je teprve dal fz zmny (skuten posledn fz je pak prvn uznn zmny
pohlav, srov. nzor Evropskho soudu pro lidsk prva ne). Tmito zkroky pi
pemn female-to-male mohou bt: mastektomie (redukn mammaplastika,
odstrann prsou), hysterektomie (odstrann dlohy), oboustrann ovariektomie
(odstrann vajenk), vytvoen neopenisu a ourku (metaidoioplastika,
faloplastika, scrotoplastika a urethroplastika). Pi pemn male-to-female se
me jednat o orchiektomii (odstrann varlat), penektomii (odstrann penisu) a
vytvoen neovaginy (vaginoplastika, klitorideoplastika a labioplastika). V
konkrtnch ppadech vak z rznch dvod nemus dojt k proveden vech
ve uvedench chirurgickch zkrok.

I kdy uveden zkroky nevedou ke zmn pohlav ve smyslu stricto sensu,

jde o zsahy hlubok a nezvratn. V souladu s dosaenm standardem ochrany
zkladnch lidskch prv a svobod se proto obecn uznv, e s osobou, kter
tmto zsadnm zsahem do sv tlesn integrity prola, m bt nakldno tak,
jako kdyby osobou opanho pohlav skute nbyla. Z tohoto dvodu je zmna
pohlav upravovna a tak uznvna prvnm dem.

Za zsadn zlom v nazrn na tuto problematiku z hlediska prva je teba

povaovat rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva vydan na zklad
stnosti . 28957/95 Christine Goodwin proti Spojenmu krlovstv, ve kter
reagoval na situaci operovanch transsexulnch osob ve Velk Britnii: "Soud je
ohromen faktem, e konverze pohlav, kter je provdna zcela zkonn, nem

za nsledek pln prvn uznn, je by mohlo bt povaovno za konenou etapu

transformanho procesu, kter je pro dotenou osobu dlouh a obtn. (...)
Pokud stt povoluje lbu a chirurgick zkrok, je umouj levu v osobn
situaci transsexuln osoby (...), pak se zd nelogickm, kdy odmt uznat prvn
implikace vsledku, k nmu tato lba vede. (...) Nesoulad biologickch faktor
u operovanho transsexula nadle neme bt dostatenm dvodem k
ospravedlnn odmtnut prvn uznat zmnu jeho pohlav." Pokud by prvn d
zmnu pohlav neuznal, jedn se o poruen prva na soukrom ivot upravenho
v l. 8 mluvy.

V tto vci se Evropsk soud pro lidsk prva zabval tak otzkou
uzaven manelstv po zmn pohlav. Soud pi pezkoumn (provdnm v roce
2002) poukzal na vvoj spolenosti, pokrok v lkastv, vd a na z toho
pramenc radikln zmny v oblasti transsexuality. Na zklad toho dospl k
zvru (odchylnmu od pedchoz judikatury), e: "lnkem 12 je chrnno
zkladn prvo mue a eny uzavt manelstv a zaloit rodinu. Nicmn druh
aspekt nen podmnkou prvnho a nezpsobilost manelskho pru pot nebo
vychovat dt neme sama o sob znamenat, e je zbaven prva uvedenho v
prvn sti tohoto ustanoven. (...) Soud nen pesvden o tom, e by dnes bylo
nadle mon pipoutt, e tato slova implikuj nutnost urit pohlav podle ist
biologickch kritri. (...) Soud nenalz dn dvod, jen by ospravedloval, aby
transsexulov byli prva uzavt manelstv za vech okolnost zbaveni." Pokud
by proto prvn d neumooval osob po zmn pohlav vstoupit do manelstv
s osobou pohlav vi n opanho (tj. opanho vi pohlav, kter osoba zsk
po zmn pohlav), jde o poruen prva chrnnho l. 12 mluvy.

K odst. 1

IV. Zmna pohlav de lege lata

Od innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. je zmna pohlav

definovna ve dvou prvnch pedpisech: jednak v komentovanm ustanoven
obanskho zkonku, jednak v 21 zk. o specif. zdr. slubch. Definice v obou
zkonech se shoduj, nikoliv vak zcela, co me vst k vkladovm obtm.

prava v obanskm zkonku se s pravou v 21 zk. o specifickch

zdravotnch slubch shoduje v tom, e zmnou pohlav rozum chirurgick
zkroky pi souasnm znemonn reprodukn funkce. Nestanov se tedy, a to
ani vtem demonstrativnm, o jak zkroky se m jednat. Vodtkem zde me
bt doporuen postup Ministerstva zdravotnictv R . 29991/2012 vydan pro

provdn chirurgickch zkrok smujcch ke zmn pohlav u transsexulnch

pacient. Nen vak nezbytn nutn, aby v konkrtnm ppad byly provedeny
vechny zkroky uveden v tomto doporuenm postupu. Pedevm me jt o
lkasky indikovanou neschopnost urit zkrok podstoupit (v konkrtnm ppad
nap. z dvodu velkho rizika jinch komplikac). Zejmna z tohoto dvodu je
nutno povaovat za sprvn takov pstup zkonodrce, kdy se dn konkrtn
zkrok (nap. penektomie) nestanov jako nutn podmnka pro prvn uznn
zmny pohlav (k poadavku na sterilizaci srov. v bod 13).

prava v obanskm zkonku se s pravou v 21 zk. o specif. zdr.

slubch, dle shoduje v tom, e pi proveden chirurgickch zkrok stanov jako
conditio sine qua non znemonn reprodukn funkce. Po proveden zmny
pohlav osoba neme pot dt. Prv vymizen reprodukn schopnosti bylo v
praxi povaovno za zsadn kritrium pro uznn zmny pohlav (srov. ble lit. .
3, s. 463). Obansk zkonk i zkon o specifickch zdravotnch slubch tento
poadavek stanovily vslovn. Nejnovj standardy pstupu k transsexualit
formulovan nap. v souboru doporuen komisae Rady Evropy pro lidsk prva z
roku 2009 (Human Rights and Gender Identity, Issue Paper, 2009), konkrtn l.
V bod 4, vak vslovn doporuuj zruen sterilizac a jinch povinnch
lkaskch zkrok jako nezbytnho prvnho poadavku pro uznn zmny
pohlav de lege lata a odstrann vech omezen tak, aby lid i po uznn zmny
pohlav mohli nadle t v manelstv.

V. Pemna pohlavnch orgn

prava v obanskm zkonku vak ve srovnn s pravou v zkon o

specifickch zdravotnch slubch, obsahuje navc poadavek "pemny
pohlavnch orgn". Je teba uvst, e tento poadavek nebyl v nvrhu
obanskho zkonku obsaen po celou dobu legislativnch prac a nebyl obsaen
ani ve znn nvrhu, jak byl v kvtnu 2011 postoupen do Parlamentu R. K
doplnn slov "a pemn pohlavnch orgn" dolo a bhem projednvn
nvrhu obanskho zkonku v Poslaneck snmovn Parlamentu R.

Tento vraz, kter je zkonu o specifickch zdravotnch slubch zcela

neznm, nen v obanskm zkonku definovn, take je teba jeho vkladu
vnovat nleitou pozornost. V obecn etin je pemna chpna jako
pemnn, zmna (srov. k tomu nap. Slovnk spisovn etiny pro kolu a
veejnost. 2. vyd. Praha: Academia, 2001). Vrazu "pemna pohlavnch orgn"
by tak bylo mono stricto sensu rozumt jakoto poadavku na alespo
chirurgicko-plastick pipodobnn k pohlavnm orgnm opanho pohlav (tedy
u female-to-male vytvoen neopenisu a ourku s protzou varlat a u male-tofemale vytvoen neovaginy). Ji ve vak bylo uvedeno, e v konkrtnch

ppadech nemus bt z lkasky indikovanch dvod takov zkroky

provediteln a nelze navc vylouit, e dvody pro tuto indikaci se objev teprve
a po dlouh dob od zahjen hormonln lby.

Klade se tedy otzka, zda zkonodrce zamlel doplnnm slov "a

pemn pohlavnch orgn" v tchto situacch znemonit zavren celho
procesu prvnm uznnm zmny pohlav. Tm by zpsobil, e lovk, u nj je
transsexualismus jednoznan diagnostikovn a jeho hormonln lba ji byla
zahjena a kter ji zpravidla fakticky vystupuje v roli svho psychickho pohlav,
nebude moci doshnout prvnho uznn zmny pohlav. Nap. mu usilujc o
uznn svho pohlav jako enskho ji bude jako ena vystupovat, bude navc
vzhledem k hormonln lb urit fyziognomick ensk rysy vykazovat, a
pesto zstane z hlediska prva muem. Pitom v socilnch interakcch ostatn
lid piazuj jin osob pohlavn pslunost prv na zklad tchto na prvn
pohled pozorovatelnch rys, rozhodn nikoliv na zklad prohldky pohlavnch
orgn, je je ostatn dobrm zvykem v na kultue zakrvat obleenm, take
nejsou bn k nahldnut. Zkonodrce by tak nakonec zpsobil, e tento mu
bude vystupovat v sociln roli eny, ostatn lid s nm budou jako se enou zcela
bn jednat, a jenom proto, e z lkasky indikovanch objektivnch pin
nebude mon provst "pemnu pohlavnch orgn" chpanou stricto sensu,
nebude jeho zmna pohlav uznna prvn, take v situacch, kdy bude tento
"mu" nucen prokazovat svoji totonost obanskm prkazem, dojde zcela
evidentn k zsahu do jeho dstojnosti a soukrom, kdy v rozporu s jeho vl a s
jeho vlastn pohlavn identifikac tyto osoby zjist, e se jedn o mue.

Obecn je chvlyhodn, e prvn d problematiku transsexualismu

reflektuje. Jestlie se vak zkonodrce rozhodne pro vslovnou pravu tchto
otzek, je teba si uvdomit, e jde o pravu otzek spojench s uritmi
biologicky danmi mechanismy, kter zkonodrce mus v rmci prvn pravy
respektovat, jinak vytvo pravu pinejc transsexulnm osobm vce
problm ne uitku. To jist zkonodrce nezamlel. Rovn podle dosavadn
praxe (ani byla vbec diskutovna, nato racionln odvodnna poteba ji
mnit!) se pro prvn uznn zmny pohlav povaovalo za dostaujc, pokud
dolo k hysterektomii (tj. odstrann dlohy) i k odstrann varlat, tj. nelo
zjevn o pemnu pohlavnch orgn stricto sensu.

Jako zkladn hodnota je soukromm prvem chrnna na prvnm mst

dstojnost lovka ( 3 odst. 1) a jeho osobnost jako celek ( 81). Kad
ustanoven soukromho prva lze vykldat jenom s trvalm zetelem k
hodnotm, kter se tm chrn ( 2 odst. 1), tedy pedn se zetelem k dstojnosti
lovka. Ve ve uvedenm ppad je zejm, e dan vklad nejen dstojnost
transsexulnho lovka nechrn, naopak ji znan naruuje. Rozejde-li se vklad
jednotlivho ustanoven pouze podle jeho slov s tmto pkazem, mus mu

ustoupit ( 2 odst. 1 posledn vta). Ve uveden vklad pojmu "pemna

pohlavnch orgn" je tedy nutno jednoznan odmtnout, nebo vzhledem k ve
uvedenmu by lo o vklad, kter je v rozporu s 2 odst. 1.

Vklad a pouit prvnho pedpisu nesm bt v rozporu s dobrmi mravy a

nesm vst ke krutosti nebo bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn ( 2
odst. 3). Uveden vklad pojmu "pemna pohlavnch orgn" je tedy nutno
jednoznan odmtnout tak proto, e vede k bezohlednosti urejc obyejn
lidsk ctn. Ve ve uvedenm ppad nejde jen o transsexuln osobu
samotnou, ale tak o osobu, kter s touto osobou jedn a mus ji z njakho
dvodu identifikovat podle obanskho prkazu. Vdy na zklad peten daj
v obanskm prkazu tato druh osoba fakticky zjist, e lovk vystupujc jako
ena m musk pohlavn orgny. Jak m po tomto zjitn tato osoba s
transsexulnm lovkem jednat? Jako se enou? Jako s muem? Jako s msi
mezi? Tm by i tato druh osoba byla zkonodrcem jednoznan vystavena,
kdy ne rovnou bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn, tak pinejmenm
znanm rozpakm.

O akceptovatelnosti tohoto vkladu by snad bylo mono uvaovat tehdy,

pokud by zkonodrce zrove pipustil prvo lovka pihlsit se k tzv.
neuritmu pohlav ("X"), jako se stalo v posledn dob nap. v Nmecku. To vak
esk zkonodrce neuinil.

Poadavek na pemnu pohlavnch orgn tedy neme bt vykldn

stricto sensu, nbr jedinlargo sensu. Pojem "pemna pohlavnch orgn" tedy
nelze redukovat pouze na zevn pohlavn orgny, nbr je teba jej vzthnout ke
vem pohlavnm orgnm, tj. k pohlavnmu stroj jako celku. Ke splnn
poadavku pemny pohlavnch orgn chpan takto largo sensu pak posta i
pemna pohlavnho stroj jako celku, zpsoben odebrnm i jen nkterch
vnitnch pohlavnch orgn (dlohy i varlat, tj. ztrta reprodukn funkce), jako
tomu ostatnbylo v dosavadn praxi.

De lege ferenda lze doporuit toto matouc superfluum ze zkona vypustit.

VI. Den zmny pohlav

Zmna pohlav obecn je sloit proces, take ji zpravidla nelze redukovat

na jedin chirurgick zkrok. Ostatn i chirurgickch zkrok me bt vce. Proto

si lze poloit otzku, zda nap. zmna pohlav female-to-male bude dokonna ji
odstrannm dlohy, nebo teprve ppadnm vytvoenm neopenisu.

Z hlediska (soukromho) prva je vak teba stanovit najisto den, kter je

dnem zmny pohlav, a to ji z toho dvodu, e tmto dnem ppadn zanik
manelstv i registrovan partnerstv. Obanskmu zkonku vak nenle eit
otzky medicnsk. Proto stanoven pesnho okamiku (dne) zmny pohlav
provd pouze odkazem na den, kter je uveden v potvrzen (rozumj v potvrzen
o zmn pohlav) vydanm poskytovatelem zdravotnch slueb. Tento odkaz je
vak uinn ve form vyvratiteln domnnky ("m se za to, e"), take lze
prokzat opak. Je tedy mon podat dkaz, e den zmny pohlav uveden v
potvrzen ve skutenosti dnem zmny pohlav nen a je jm den jin (nap. proto,
e daj byl do potvrzen uveden chybn).

K odst. 2

VII. Vliv zmny pohlav na osobn stav lovka a na jeho osobn a

majetkov pomry

Osobn stav (status) lovka se tradin vymezuje jako osobn prvn

postaven vi jinm osobm, z nj plynou statusov prva a povinnosti (tj.
prva a povinnosti nemajetkov povahy). Toto prvn postaven lovka je od
jeho narozen a do jeho smrti ovlivnno pbuzenstvm vi jinm osobm,
pohlavm a rozsahem svprvnosti.

Uzn-li zmnu pohlav prvo, je od pslunho okamiku s dotynou

osobou nakldno jako s osobou opanho pohlav tak z hlediska prva. S tm je
u ns spojena ada souvisejcch kon. Jde zejmna o pidlen novho rodnho
sla [ 17 odst. 2 psm. d) zk. . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel] a s tm
spojen vydn novho obanskho prkazu (srov. 12 zk. . 328/1999 Sb., o
obanskch prkazech), dle o dodaten zznam o zmn pohlav v knize
narozen (srov. 17a zk. o matrikch) a s tm souvisejc vydn novho rodnho
listu. Ji v prbhu procesu zmny pohlav se pipout zmna jmna a pjmen
na rodov neutrln podobu, srov. 72 odst. 5 zk. o matrikch). V t souvislosti
je teba pijmout jako sprvn nzor, e v rodnch listech dt nebudou
provdny ohledn rodie zmnivho si pohlav dn zmny. Je tomu tak proto,
e rodn list zachycuje osobn stav rodi v dob porodu dtte, take jakkoliv
pozdj zmny ji nejsou dodaten zaznamenvny (stejn jako nap. rozvod
rodi dtte).

Je-li tedy v souvislosti se zmnou pohlav stanoveno, e zmna pohlav

nem vliv na osobn stav lovka, znamen to, e krom prvnho uznn za
osobu opanho pohlav se osobn stav osoby jinak nemn. Vechny pbuzensk
vazby lovka, kter prodlal zmnu pohlav, zstvaj zachovny. Osoba tak i
nadle zstv potomkem svch rodi, a je-li ji sama rodiem, zstv jm
samozejm i nadle po zmn pohlav. Bude-li vak osoba po zmn pohlav
chtt vstoupit do novho statusovho svazku (manelstv nebo registrovan
partnerstv), bude se vychzet z pohlav nov zskanho, resp. prvem nov
uznanho. Tak osoba po zmn pohlav male-to-female bude moci vstoupit s
jinm muem do manelstv anebo s jinou enou do registrovanho partnerstv. A
naopak osoba po zmn pohlav female-to-male bude moci s jinm muem
vstoupit do registrovanho partnerstv anebo s jinou enou do manelstv. Pro
plnost je teba dodat, e nen ani vyloueno, aby osoba, kter po zmn pohlav
vstoupila do manelstv, osvojila dt svho manela. Mus se tak ovem stt v
pozici pohlav zmnou nov zskanho. V praxi se lze v tchto ppadech
nejastji setkat s tm, e osoba po zmn female-to-male uzavr manelstv se
enou, kter ji matkou je, a nen-li k dtti ureno otcovstv (nebo s tm otec
souhlas), dochz pak k osvojen ze strany manela (toti osobou female-to-male)
na mst otce.

Souasn prvn prava zmny pohlav v zkon o specifickch

zdravotnch slubch, neumouje proveden zmny pohlav u osoby, kter ije v
manelstv, registrovanm partnerstv i v obdobnm svazku osob stejnho
pohlav uzavenm v cizin. Takov osoba mus nejprve prokzat, e manelstv,
registrovan partnerstv i obdobn svazek zanikly [srov. 21 odst. 2 psm. b)
zk. o specifickch zdravotnch slubch]. Pesto vak nelze vylouit, e zmna
pohlav bude provedena u osoby, kter v manelstv, registrovanm partnerstv i
obdobnm svazku ije. Takov ppady mohou nastvat zcela vjimen (nap. si
lze pedstavit, e osoba podstoup zmnu pohlav v jinm stt, kde by existujc
statusov svazek proveden zmny pohlav nebrnil). Pro tento ppad se jako
nsledek zmny pohlav vslovn stanov (jako pojistka) jedin zmna osobnho
statusu, a to znik manelstv nebo registrovanho partnerstv. Dje se tak ex
lege, bez ohledu na to, zda si takov nsledek osoba podstoupiv zmnu pohlav
a jej manel nebo registrovan partner pli i nikoliv.

Zmnou pohlav nedochz ani ke zmn v osobnch a majetkovch

pomrech (vztazch). Prva a povinnosti, kter jsou obsahem tchto pomr
(vztah), a u jsou charakteru osobnho, i majetkovho, se tedy nemn. Jako
pklad nemnnosti osobnch pomr lze uvst nezmnn trvn rodiovsk
odpovdnosti ( 858) vi dtti i po zmn pohlav (vzhledem k dikci
komentovanho ustanoven je teba povaovat za pekonan nzor naznaujc
opan een uveden v literatue pod . 5), anebo trvajc povinnost dtte dbt
svch rodi ( 857). Jako pklad nemnnosti majetkovch pomrlze uvst nap.
trvn vyivovac povinnosti vi dtti i prva na vivn vi potomkm i
pedkm ( 910).

Z uvedenho vyplv zvr, e prvn osobnost lovka zstv zmnou

pohlav nedotena. Trv dl i po zmn pohlav a do smrti.

VIII. Obdobn uit ustanoven o prvech a povinnostech manel v dob

po rozvodu

V souvislosti se stanovenm zniku manelstv nebo registrovanho

partnerstv v ppad osoby, kter ije v manelstv i registrovanm partnerstv,
je teba stanovit pravidla pro vypodn vznikl situace.

Zaniklo-li takto manelstv, plat obdobn ustanoven o povinnostech a

prvech rozvedench manel ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch
povinnostech a prvech v dob po rozvodu.

Pokud jde o rozhodnut o spolenm dtti, stanov se soudu povinnost

rozhodnout ex offo o pomrech dtte pro dobu po zniku manelstv. Je tomu tak
proto, e toto rozhodnut pedchz zen o rozvod manelstv, co vak v situaci
zniku manelstv vyvolanm zmnou pohlav nelze obdobn aplikovat, nebo
manelstv zanik ex lege provedenm zmny pohlav. Soud bude postupovat
podle 906 a 907.

Majetkov povinnosti a prva, pokud jde o znik spolenho jmn ( 736 a

737) se budou v souladu s 765 odst. 1 spravovat pedn dohodou ( 738 a 739)
bvalch manel. Pokud se bval manel o vypodn nedohodnou, me
kterkoliv z nich podat obdobnm uitm 765 odst. 2 nvrh na vypodn
rozhodnutm soudu ( 740 a 742). Obdobn, jako tomu me bt v souvislosti s
rozvodem, si lze pedstavit, e ohledn vypodn spolenho jmn nedojde ani
k dohod a ani k vypodn spolenho jmn soudem. Pak nastoup
nevyvratiteln domnnka ("plat, e") vypodn spolenho jmn podle
pravidel obsaench v 741 psm. a) a c).

Lze si poloit otzku, zda v ppad zniku manelstv z dvodu zmny

pohlav jednoho z manel lze obdobn pout tak ustanoven o vivnm
rozvedenho manela ( 760 a 763). Vyivovac povinnost a prvo se zpravidla
charakterizuj jako majetkov (srov. lit. . 1, s. 133). Vzhledem k tomu, e v
ustanoven se odkazuje obecn na majetkov povinnosti a prva, kam lze
vyivovac povinnost a prvo zaadit, je teba na tuto otzku odpovdt kladn.

Rozum se vak, e pro piznn vivnho mus bt splnny podmnky uveden v

760 a 763, obdobn jako v ppad rozvodu. To plat zejmna o vivnm
piznvanm ppadn za obdobnho uit 762 (lze si toti pedstavit, e ji ped
zmnou pohlav mohlo bt manelstv rozvrceno tak, jak pedpokld toto
ustanoven).

Mezi majetkov prva manel (bvalch manel) se ad tak prva,

kter mli k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost.
prava bydlen bvalch manel po zmn pohlav se tedy bude dit obdobn
ustanovenmi 768 a 770.

Pokud v dsledku proveden zmny pohlav zaniklo registrovan

partnerstv, nebude rozhodovno o dalch pomrech spolenho dtte (partnei
nemohou mt spolen dt) ani nebude vypodvno spolen jmn (mezi
partnery nevznik obdoba spolenho jmn manel). Mezi partnery vak je
vyivovac povinnost, se kterou zkon o registrovanm partnerstv pot za
splnn uritch podmnek tak po zruen registrovanho partnerstv ( 11 zk. o
registr. partnerstv). Lze si tedy poloit otzku, zda pichz v vahu rozhodnut o
vyivovac povinnosti mezi bvalmi partnery, zaniklo-li partnerstv zmnou
pohlav. Citovan zkon o registrovanm partnerstv upravuje v 14 pouze dva
dvody zniku partnerstv, a to smrt jednoho z partner i zruen partnerstv
rozhodnutm soudu (jist obdoba rozvodu manelstv). V 3020 se stanov, e
ustanoven st prvn, tet a tvrt o manelstv a o prvech a povinnostech
manel plat obdobn pro registrovan partnerstv a prva a povinnosti
partner. Vzhledem k tomu, e 29 se nachz v sti prvn obanskho
zkonku, je teba dovodit, e odkaz na majetkov povinnosti a prva uinn v
29 odst. 2 ohledn manel (obdobn uit ustanoven upravujc pomry v dob
po rozvodu) je teba obdobn pout tak na partnery. Obdobou rozvodu mezi
partnery je zruen partnerstv soudem. Ohledn partner tedy obdobn uit
odkazu v 29 odst. 2, pokud jde o majetkov zleitosti, znamen odkaz na
pravu majetkovch prv a povinnost v dob po zruen partnerstv, tedy prv
na pravu vyivovac povinnosti po zruen partnerskho souit. Na ve
poloenou otzku, zda je piznn vivnho po zniku partnerstv z dvodu
zmny pohlav mon, je tud teba odpovdt kladn.

IX. vagrovstv po zmn pohlav

V souvislosti s manelstvm upravuje obansk zkonk v 774 tak

vagrovstv. Vznik otzka, zda vagrovstv zanikne v ppad zniku manelstv
zmnou pohlav. V 774 se stanov, e vagrovstv nezanik v ppad zniku
manelstv smrt. Z toho lze dovodit vkladem a contrario, e v jinch ppadech
zniku manelstv ne smrt jednoho z manel vagrovstv zanik. Je zejm, e

tento vklad se ve pedevm k situaci, kdy manelstv zanik rozvodem. Nen

vak dvodu postupovat odlin tak v jakmkoliv dalm zkonem stanovenm
ppad zniku manelstv, tedy tak v ppad zniku manelstv z dvodu
zmny pohlav jednoho z manel.

Lze tedy vyslovit zvr, e zmnou pohlav zanik nejen manelstv, ale
tak vagrovstv.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 81, 736 a 742, 760 a 763, 765, 768 a 770, 774, 906, 907

Souvisejc pedpisy:

21 a 23 zk. o specif. zdr. slubch,

17a, 72 odst. 5 zk. o matrikch,

17 odst. 2 psm. d) zk. . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel,

12 zk. . 328/1999 Sb., o obanskch prkazech,

zk. o registr. partnerstv

Z judikatury:
Pokud stt povoluje lbu a chirurgick zkrok, je umouj levu v osobn
situaci transsexuln osoby (...), pak se zd nelogickm, kdy odmt uznat prvn
implikace vsledku, k nmu tato lba vede. (...) Nesoulad biologickch faktor
u operovanho transsexula nadle neme bt dostatenm dvodem k
ospravedlnn odmtnut prvn uznat zmnu jeho pohlav (...). Bylo tak
nedostaten respektovno (...) prvo na soukrom ivot, m byl poruen l. 8
mluvy.

(...) lnkem 12 je chrnno zkladn prvo mue a eny uzavt manelstv

a zaloit rodinu. Nicmn druh aspekt nen podmnkou prvnho a nezpsobilost
manelskho pru pot nebo vychovat dtne me sama o sob znamenat, e je
zbaven prva uvedenho v prvn sti tohoto ustanoven. (...) Soud nen
pesvden o tom, e by dnes bylo nadle mon pipoutt, e tato slova
implikuj nutnost urit pohlav podle ist biologickch kritri. (...) Soud nenalz
dn dvod, jen by ospravedloval, aby transsexulov byli prva uzavt
manelstv za vech okolnost zbaveni. Dospv proto k zvru, e l. 12 mluvy
byl (...) poruen.
(ESLP: stnost . 28957/95 Christine Goodwin proti Spojenmu krlovstv)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

214 a nsl.

Fifkov a kol.: Transsexualita a jin poruchy pohlavn identity, 2. vyd.,

2008.

Weiss a kol.: Sexuologie, 2010, s. 463.

Barov: Skalpel a due. Ke zmn pohlav podle novho obanskho

zkonku. asopis zdravotnickho prva a bioetiky, 2013, . 1.

Haderka: Prvn deklarovan zmna pohlavn pslunosti a jej dopad na

rodiovsk postaven transsexuln osoby. Prvn praxe, 2000, . 4.

30
Zletilost
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Zletilost a okamik jejho nabyt (1 a 3)

II. Pln svprvnost a souvisejc pojmy (4 a 10)

III. Nabyt pln svprvnosti ped nabytm zletilosti (11 a 13)

Z dvodov zprvy (k 30):

Osnova rozliuje svprvnost a zletilost.

Zletilosti nabv lovk dosaenm osmncti let vku. Rozlien osob na

zletil i nezletil se tedy poj s jedinm kritriem, kterm je dosaen uritho
vku.

Naproti tomu svprvnost je schopnost samostatn prvn jednat,

vlastnm jednnm nabvat subjektivn prva a povinnosti. Klasick oznaen
"svprvnost" zachoval jet obansk zkonk z r. 1950; oputno bylo
zkonkem z r. 1964 z ideologickch dvod a v zjmu vytvoen socialistick
prvn terminologie, kter standardn jednoslovn prvn pojmy nahrazovala
termny vceslovnmi (nap. msto "njemn" se zavedla "hrada za uvn
bytu", podobn se msto "svprvnost" zavedla "zpsobilost k prvnm konm").
Oznaenm osoby jako svprvn se vyjaduje, e je svho prva (sui iuris), nikoli
prva cizho (alieni iuris). Obdobn oznauj tuto prvn vlastnost i jin evropsk
jazyky.

Nabytm zletilosti nabv lovk zpravidla i svprvnosti, nen to vak

bezvjimen, protoe svprvnosti lze nabt i ped dosaenm zletilosti
(emancipac, satkem), stejn jako zletil lovk me svprvnosti pozbt.
Podrobnosti upravuj zvltn ustanoven.

K odst. 1

I. Zletilost a okamik jejho nabyt

Zletilost se rozum stanoven vkov hranice, s n je v soukromm prvu

spojeno nabyt zpsobilosti nabvat pro sebe vlastnm prvnm jednnm prva a
zavazovat se k povinnostem v plnm rozsahu.

Ve stedovku (u ns jet na zatku 16. stolet) se zletilost urovala

individuln, a to fyzickm ohlednm sekundrnch pohlavnch znak, jak
zachytil Viktorin Kornelius ze Vehrd. Kniha Tovaovsk z 15. stolet vak ji
stanovila pevn vkov hranice, zvl pro mue a eny, a to prv z toho
dvodu, "aby ten posmch sat byl". Obecn zkonk obansk pak rozeznval ve
svm 21 dti (jet nedokonaly sedmho roku), nedosplce (jet nedokonali
vku trnctho) a nezletilce (jet nedokonali dvactho tvrtho roku svho
ivota). Zletilosti se tedy podle obecnho zkonku obanskho nabvalo
dokonnm dvactho tvrtho roku vku. Zkonem . 447/1919 Sb., kterm se
sniuje vk nezletilosti, byla hranice pro nabyt zletilosti snena na dovren
dvactho prvnho roku vku. Obansk zkonk . 141/1950 Sb. stanovil v 10
odst. 1, e zletilosti se dosahuje dovrenm osmnctho roku vku. Tto hranice
se podrel tak obansk zkonk . 40/1964 Sb. ( 8 odst. 2).

Tak podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. dochz k nabyt zletilosti

dovrenm osmnctho roku vku. Pi absenci vslovnho ustanoven v
obanskm zkonku . 40/1964 Sb. se teorie i praxe sjednotily na stanovisku, e
lovk dovr osmnct rok svho vku v okamiku, kdy zan den, kter svm
selnm oznaenm a mscem odpovd dni, kdy se ped osmncti lety narodil.
Tak lovk narozen nap. dne 5. nora 2000 ve 14:35 dovr osmnct rok svho
vku v 00:00 dne 5. nora 2018 (srov. NS 6 Cz 45/87). V obanskm zkonku je
toto pravidlo vyjdeno obecn v 601 odst. 1, kde je stanoveno, e m-li se
nabt prvo v urit den, nabude se nebo vznikne potkem tohoto dne.

II. Pln svprvnost a souvisejc pojmy

Ohledn vkladu obecnch otzek tkajcch se pojmu "svprvnost" se

odkazuje na koment k 15 odst. 2.

Dosaenm zletilosti se nabv svprvnost v plnm rozsahu (pln

svprvnost). lovk je tedy od tohoto okamiku zpsobil ke vem prvnm
jednnm, to na rozdl od doby, kdy byl nezletil.

Obansk zkonk pouv pojem "svprvnost" samostatn (srov. nap. v

4, 66, 799, 857 a dal), dle ve spojen "osoba, kter nen pln svprvn" ( 570

a obdobn i 581), a zejmna ve spojen "nezletil, kter nen pln svprvn"

(srov. nap. 31 a nsl., 95, 672 a dal) a konen v souvislosti s institutem
omezen svprvnosti podle 55 a nsl.

Termnem "nezletil, kter nen pln svprvn" se oznauje nezletilec,

kter plnou svprvnost (dosud) nenabyl, a to ani piznnm svprvnosti ( 30
odst. 2 ve spojen s 37), ani uzavenm manelstv ( 30 odst. 2 ve spojen s
672), srov. ne.

Termn "osoba, kter nen pln svprvn", je tud ve srovnn s

pedchozm ir. Zahrnuje jakoukoliv fyzickou osobu, kter nen z njakho
dvodu pln svprvn. Tmto dvodem me bt (1) vk (jde o nezletilho,
kter nen pln svprvn), ale tak (2) omezen svprvnosti rozhodnutm soudu
podle 55 a nsl. (jde o zletilho lovka, jeho svprvnost byla omezena
rozhodnutm soudu).

O obou tchto skupinch osob lze uinit zvr, e jsou svprvn sten.
U nezletilch, kte nenabyli pln svprvnosti, plyne tento zvr z 31 (ble
srov. koment k 31), zatmco u osob, jejich svprvnost byla omezena
rozhodnutm soudu, to vyplv z 64 (ble srov. koment k 64). S termnem
"sten svprvnost" vak obansk zkonk nikde vslovn nepracuje.

Je-li tud vrazu "svprvnost" uito samostatn (nap. v 66: "za

nezvstnho me soud prohlsit svprvnho lovka"), nejde o lovka, kter
by spadal do nkter z pedchozch dvou skupin. Tud jde o lovka, kter je pln
svprvn (protoe nabyl pln svprvnosti nkterm ze zpsob pedvdanch v
30 a zrove jeho svprvnost nen omezena podle 55 a s nsl.). To plat tak
o 4, kter stanov vyvratitelnou domnnku ("m se za to"), e kad svprvn
osoba m rozum prmrnho lovka i schopnost uvat jej s bnou p a
opatrnost a e to kad od n me v prvnm styku dvodn oekvat.

K odst. 2

III. Nabyt pln svprvnosti ped nabytm zletilosti

Obansk zkonk umouje nabyt pln svprvnosti tak ped dosaenm

zletilosti, a to ve dvou ppadech. Prvnm je piznn svprvnosti ( 37) a druhm
uzaven manelstv ( 672). Obansk zkonk . 40/1964 Sb. obsahoval pouze

monost doshnout zpsobilosti k prvnm konm v plnm rozsahu uzavenm

manelstv ( 8 odst. 2).

Konstrukce obanskho zkonku . 40/1964 Sb. a . 89/2012 Sb. se li.

Podle 8 odst. 2 obanskho zkonku . 40/1964 Sb. se lovk uzavenm
manelstv stval zletilm, a tm zpsobilm k prvnm konm v plnm rozsahu.
Podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. se lovk uzavenm manelstv (
672) i piznnm svprvnosti ( 37) sice stv pln svprvnm, avak zstv
i nadle nezletilm, a to a do dovren osmnctho roku vku. Obansk zkonk
. 89/2012 Sb. tak na rozdl od obanskho zkonku . 40/1964 Sb. spojuje
zletilost vhradn s dosaenm uritho vku. Na zklad dn jin prvn
skutenosti neme k nabyt zletilosti dojt.

Z toho zrove vyplv, e podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. je

teba liit dv kategorie nezletilc, a to na jedn stran nezletilce, kte nejsou
pln svprvn [tj. plnou svprvnost (dosud) nenabyli ani piznnm
svprvnosti ( 30 odst. 2 ve spojen s 37) ani uzavenm manelstv ( 30 odst.
2 ve spojen s 672)], a na stran druh nezletilce, kte ji plnou svprvnost
nkterm ze dvou uvedench zpsob nabyli.

Souvisejc ustanoven:

4, 15, 16, 31 a 37, 581, 601 a nsl., 672

Z judikatury:
Dohodu o hmotn odpovdnosti me pracovnk platn uzavt ji v
prbhu dne, kter datem odpovd tomu dni, kdy se pracovnk ped osmncti
lety narodil.
(NS 6 Cz 45/87, Rc 30/88)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

216 a nsl.

Fiala, Kindl et al: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 43 a nsl.

Frinta: Pojet svprvnosti v nvrhu novho obanskho zkonku. BA,

2011, . 1-2.

Gregorov, Hrukov, Stavinohov: K nkterm otzkm prvn

subjektivity a zpsobilosti k prvnm konm u nezletilch. PrRo, 1997, . 2.

Zvnovec: Prvn prava svprvnosti nezletilc

obanskho zkonku. BA, 2011, . 1-2, s. 53 a nsl.

nvrhu

novho

Nezletil

31
(Svprvnost nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Rozumov a voln vysplost (4 a 6)

III. Objektivn mtko a vyvratiteln prvn domnnka (7 a 12)

Z dvodov zprvy (k 31 a 36):

Nvrh zkonn pravy zpsobilosti prvn jednat u nezletilch, kte se

nestali svprvnmi emancipac nebo uzavenm satku, ovldaj dv hlavn
zsady.

Pedn je to hledisko, e nezletil m zpsobilost k prvnm jednnm

odpovdajcm jeho individuln vysplosti. Na druh stran se stanov, e je
vyloueno, aby nezletil sm a samostatn podstupoval takov iny, k nim by i
jeho zkonn zstupce poteboval souhlas soudu. Tebae paragrafov znn
nvrhu tento pojem nezavd, vrac se osnova ke koncepci sten svprvnosti
nezletilch.

Mezi tmito krajnmi limity se mohou vyskytnout rzn variabiln situace.

Pro nvrh pravy jejich prvnho rmce byly vzorem zejmna obansk zkonky
nmeck (BGB) a nizozemsk (BW).

I. Obecn

Ustanoven upravuje svprvnost nezletilch, kte nenabyli pln

svprvnosti. Zatmco v tomto ustanoven je obsaeno obecn pravidlo, o jakch
prvnch jednnch se m za to, e k nim nezletil, kter nenabyl pln
svprvnosti, je zpsobil, v 36 je naopak obsaeno obecn pravidlo, kter
stanov, k jakm prvnm jednnm nezletil zpsobil nen. Tato obecn pravidla
jsou doplnna zvltnmi pravidly v 32 a 35.

Zatmco obecn zkonk obansk obsahoval nkolik pevnch vkovch

hranic, ktermi od sebe oddloval v zvislosti na dosaenm vku rzn
kategorie osob ped dosaenm zletilosti (srov. vklad k 30), v obanskm
zkonku . 141/1950 Sb. byly krom hranice osmncti let pro zletilost ji jen dv
pevn vkov hranice, a to est let a patnct let (srov. jeho 11 a 12). Obansk
zkonk . 40/1964 Sb. ji obsahoval pevn stanovenou vkovou hranici pouze
pro nabyt zletilosti. Ani obansk zkonk . 89/2012 Sb. se ke stanoven rznch
pevnch vkovch hranic nevrac.

Svprvnost lovka se tak rozvj postupn, s jeho vzrstajcm vkem. Tak

u novorozente nelze vbec uvaovat o svprvnosti, nebo vbec nepichz v
vahu jakkoliv rozumov vysplost. Novorozen tedy nen svprvn vbec.
Svprvnost se, spolu s vysplost rozumovou a voln, formuje teprve s
narstajcm vkem. Tak nap. estilet dt je zpravidla schopno pochopit, e
urit vc nkomu pat a e jej vlastnk ji me jinmu dt zadarmo (tedy
darovat) nebo za penze (tedy prodat). Podmnkou je, e jde o dt, jeho
rozumov a voln vysplost se vyvj zpsobem pimenm (odpovdajcm)
bnmu (prmrnmu) vvoji rozumov a voln vysplosti jedinc jeho vku.
Nezletil ve vku sedmncti let ji bude svprvn v rozsahu tm se blcm

svprvnosti pln, pesto vak o plnou svprvnost nepjde (srov. 36). T

nabude teprve dosaenm zletilosti, ppadn ji pedtm piznnm svprvnosti
( 30 ve spojen s 37) i uzavenm manelstv ( 30 ve spojen s 672).

II. Rozumov a voln vysplost

Rozumovou vysplost se rozum schopnost posoudit nsledky svho

vlastnho jednn. Nezletil tedy mus bt schopen pochopit jak podstatu prvnho
jednn (nap. e darovn znamen rozmnoen majetku obdarovanho na kor
drce), tak i hlavn nsledky takovho jednn, a to jak pozitivn (darovnm
dochz k rozmnoen majetku obdarovanho), tak i negativn (nap. darovanho
kon je teba nkde ustjit, denn o nj peovat a zejmna nst nemal nklady
s tm spojen). Je teba pedpokldat, e m je vk nezletilho ni, tm vce
me v prvnm jednn spatovat bezprostedn pozitiva (nap. monost projet se
na koni) a negativn strnky (nutnost nron a nkladn pe o zve) si
neuvdom vbec nebo je jeho pedstava zkreslen (nap. m mylnou pedstavu
o nkladech za ustjen) anebo k nim pistupuje lehkomysln (nap. se domnv,
e snadno zajist monost ustjen zdarma nebo nedvodn spolh na pomoc
rodi). Nejsou-li s prvnm jednnm negativn nsledky i omezen spojeny,
posta, aby byl nezletil schopen posoudit podstatu prvnho jednn (nap.
darovn), a nen pak rozhodn, e nap. nedovede zcela posoudit hodnotu
pedmtu prvnho jednn (nap. velmi vzcn starobyl porceln).

Voln vysplost se rozum schopnost sv jednn ovldnout, tj. jednn

svou vl dit. Nesta tedy, e nezletil si je nap. vdom, e nen v jeho silch
postarat se o kon, kter je nabzen jako dar, ale jde o to, e je schopen dit
vlastn vl sv jednn adekvtnm zpsobem. V danm pkladu tedy bude
schopen sv jednn dit tak, aby dal najevo, e dar neme pijmout.

Prvn jednn mus bt co do sv povahy pimen zrove vysplosti

rozumov i voln.

III. Objektivn mtko a vyvratiteln prvn domnnka

Z dikce 31 plyne, e je teba liit dv pojet pojmu "rozumov a voln

vysplost", a to v rovin subjektivn a objektivn. Subjektivn rozumovou a voln
vysplost je mono chpat jako vysplost uritho lovka v uritm okamiku.
Zjitn jej rovn je tedy zvisl na zkoumn psychick vysplosti dotynho
lovka (a jenom na tomto zkoumn). Objektivn chpan rozumov a voln

vysplost od zkoumn konkrtnho jedince abstrahuje a jej rove je odvozena

od obecn pedpokldan rozumov a voln vysplosti prmrnch jedinc
uritho vku.

Pravidlo obsaen v 31 vychz z pojet objektivnho. M se toti za to, e

nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, je zpsobil prv k tm prvnm
jednnm, kter jsou co do povahy pimen rozumov a voln vysplosti
nezletilch jeho vku. Tud nen teba pi kadm prvnm jednn, kter
nezletilec (kter nenabyl pln svprvnosti) in, zkoumat v danm okamiku
rove jeho rozumov a voln vysplosti. Posta posoudit (obecn
pedpokldanou) rozumovou a voln vysplost (prmrnch) jedinc jeho vku.
Napklad estilet dti s prmrnou rozumovou a voln vysplost jsou zpravidla
schopny posoudit vznam darovn sku bonbon i jzdnho kola, ale nejsou
zpravidla schopny posoudit povahu prvnho jednn, jeho obsahem je nvrh na
odlouen pozstalosti podle 1709.

Toto pravidlo je v 31 konstruovno jako vyvratiteln domnnka (arg. "m

se za to"). To je rozdl od pravy v 9 obanskho zkonku . 40/1964 Sb., kde
toto pravidlo jako domnnka konstruovno nebylo (arg. "nezletil maj
zpsobilost"). Je vak zejm, e i tehdy se vyskytovaly konkrtn ppady, kdy
rove rozumov a voln vysplosti nezletilho zjevn zaostvala za prmrnou
rovn jeho vrstevnk. Pak i komentov literatura musela pipustit, e: "V
ppad zjevnho rozporu mezi objektivnm mtkem a konkrtnm duevnm
stavem nezletilho bude nutno individuln posoudit, zda jeho intelektuln a
ovldac zpsobilost byla na takov rovni, aby mu umonila uinit konkrtn
prvn kon." (cit. dle lit. . 6, s. 49). Z tohoto pohledu se tedy konstrukce
vyvratiteln domnnky v 31 jev jako pilhavj skutenmu stavu vc, kdy
se ji v samotn formulaci pravidla pot s eventualitou, e v nkterch
ppadech tomu tak bt nemus. V konkrtnm ppad je tedy mono prvn
domnnku vyvrtit prokznm opaku. Jde o prokzn toho, e konkrtn
nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nen zpsobil k prvnm jednnm co
do povahy pimenm rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku, nebo
mra jeho rozumov a voln vysplosti je odlin. Mra rozumov a voln vysplosti
konkrtnho jedince me bt jak ni, tak i vy ne rozumov a voln vysplost
nezletilch jeho vku. V tomto ppad se tud uplatn mtko subjektivn, nebo
jde o zkoumn psychick vysplosti konkrtnho lovka. Ustanoven 31 tedy
pot s tm, e v konkrtnch (v praxi spe vjimench) ppadech bude moci
nastat situace, kdy nezletil, kter jet nenabyl pln svprvnosti, bude
zpsobil jak k menmu, tak i ppadn k vtmu rozsahu prvnch jednn, ne
by odpovdalo (prmrnm) nezletilm jeho vku; i v posledn uveden situaci se
vak uplatn omezen plynouc z 36.

Dalm dvodem pro konstrukci tohoto ustanoven jako vyvratiteln prvn

domnnky je tak skutenost, e na rozdl od pravy v obanskm zkonku .
40/1964 Sb. nen podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. mon omezen
svprvnosti nezletilho lovka (bez ohledu na to, zda plnou svprvnost ji
nabyl nebo nikoliv). Plyne to z nadpisu oddlu 2 (v sti prvn hlav prvn 38 a
nsl.): "Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat."
Institut omezen svprvnosti, kter je v tomto oddle obsaen ( 55 a nsl.),
tud nelze pout v ppad osob, kter jet nedovrily osmnct rok vku, a to
bez ohledu na to, zda ji pln svprvnosti nabyly nebo nikoliv. Dkaz opaku proti
pravidlu obsaenmu v 31 je tud jedinou monost, jak v konkrtnm ppad
dospt k zvru, e urit nezletil nen (resp. vzhledem k me sv rozumov a
voln vysplosti neme bt) zpsobil k prvnm jednnm co do povahy
pimenm rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku.

Prvn konstrukci, v n se ohledn mry rozumov a voln vysplosti a s n

spojenho rozsahu zpsobilosti k prvnm jednnm uplatuje jak prvek
objektivn, tak i subjektivn, je teba povaovat za vhodn kompromis mezi
poadavkem prvn jistoty pi prvnch jednnch s nezletilmi a poadavkem
respektovn jedinenosti kadho lovka. K prvn uvedenmu pispv prv
uplatnn objektivnho mtka (navc stanovenho v rmci obecnho pravidla),
zatmco k naplovn druh hodnoty pispv prv doplkov uplatnn mtka
subjektivnho.

Prvn jednn, k nim nen nezletil vzhledem ke sv rozumov a voln

vysplosti zpsobil, mus tud uskutenit jeho zkonn zstupci (zpravidla
rodie). Pokud by nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, pesto prvn jednal
sm, bude takov jednn neplatn (srov. 581), a to relativn (srov. 586).

Souvisejc ustanoven:

30, 32 a 37, 436 a nsl., 457 a nsl., 581, 586, 858, 892 a nsl.,
928 a nsl.

Z judikatury:
Nezletil osoby jsou ze zkona oprvnny jen k takovm prvnm konm
(nyn k prvnm jednnm, srov. 545 a nsl. - pozn. aut.), kter jsou svou
povahou pimen rozumov a voln vysplosti odpovdajc jejich vku. V
ppad prvnch kon, k nim nem nezletil zpsobilost, jednaj za nho jeho
zkonn zstupci. Tmi jsou pedevm jeho rodie, kte jsou zpsobil k prvnm
konm a jsou v plnm rozsahu nositeli rodiovsk zodpovdnosti (nyn

rodiovsk odpovdnost, srov. 858 - pozn. aut.). Rodiovsk zodpovdnost

zkonnch zstupc zahrnuje krom jinho jejich prva a povinnosti pi sprv
majetku nezletilho. Bn majetkov zleitosti vyizuj zkonn zstupci za
zastoupenho sami. Nikoliv bn majetkov zleitosti vyaduj k platnosti
prvnho konu schvlen soudu (nyn 461 - pozn. aut.). Soud prvn kon, kter
se nebn majetkov zleitosti tk, schvl jen tehdy, je-li v zjmu
zastupovanho nezletilho dtte. Jde-li o bnou i nebnou majetkovou
zleitost pi sprv majetku, je teba posoudit vdy na zklad jednotlivch
okolnost a celkov povahy kadho konkrtnho ppadu. V prvn teorii a soudn
praxi jsou za nebn majetkov zleitosti, kter schvlen soudu vyaduj,
povaovny uzaven ddick dohody, odmtnut ddictv a dovoln se
neplatnosti zvti za nezletilho, nabyt i pevod motorovho vozidla (nikoli
bnho jednostopho), nemovit vci, pop. jejho podlu nezletilm, uznvac
prohlen a postoupen pohledvky uinn za nezletilho, prodej akci v
majetku nezletilho a nakldn se stavebnm spoenm nezletilho.
(NS 33 Cdo 2912/2008)
Nezletil je zpsobil k pijet daru, lze-li jej vzhledem k jeho vku
povaovat za schopnho pochopit podstatu darovac smlouvy a znamen-li pro
nj darovn zrove finann prospch, a to i vych hodnot. Nen vak
zpsobil uzavt bez zastoupen platn darovac smlouvu, kter by vedla k
nslednm povinnostem i omezenm tiv dopadajcm do jeho osobnch a
majetkovch pomr, ppadn kter by alespo hrozila budoucmi obtemi pro
obdarovanho.
(NS 25 Cdo 1005/99)
Zpsobilost nezletilch osob k uren otcovstv souhlasnm prohlenm
rodi podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin (nyn 779 obanskho
zkonku . 89/2012 Sb. - pozn. aut.) je teba (ve smyslu ustanoven 104 zk. o
rodin) posuzovat podle ustanoven 9 ob. zk. (nyn 31 obanskho zkonku
. 89/2012 Sb. - pozn. aut.). Otcovstv tedy me bt ureno souhlasnm
prohlenm nezletilch rodi podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin, pokud
je takov prohlen pimen rozumov a mravn (nyn voln - pozn. aut.)
vysplosti nezletilce odpovdajc jeho vku a pokud je nezletil rodi schopen
posoudit vznam tohoto prohlen.
(NS 5 Cz 97/80, Rc 48/84)
Jestlie nezletil vitel nebyl ve smyslu 9 ob. zk. (nyn 31
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. - pozn. aut.) zpsobil k prvnmu konu
spovajcmu v pijet plnn a za nezletilho pijal plnn od dlunka ten, kdo
nebyl oprvnn nezletilho pi tomto prvnm konu zastoupit, nedolo ke
splnn dluhu.
Skutenost, e pokozen nen zletil a v trestnm zen nen pln
zpsobil k prvnm konm, nem vliv na jej zpsobilost k prvm a
povinnostem. Vznikne-li nezletil pokozen majetkov koda z trestnho inu, je
teba za splnn podmnek stanovench zkonem pisoudit jej nhradu tto

pokozen, co mus bt ve vroku rozsudku nleit vyjdeno. Soud to uin

tak, e podle 228 odst. 1 tr. du ulo obalovanmu povinnost plnit nezletil k
rukm jejho zkonnho zstupce (nikoliv pmo zkonnmu zstupci nezletil).
(VS Praha 7 Cdo 146/1993, PrRo 12/95)
Okolnost, e pokozen je nezletil, a proto nen v plnm rozsahu zpsobil
k konm v trestnm zen, m jen ten vznam, e sama neme pijmout plnn
z titulu nhrady kody.
(VS Praha 8 To 101/2002, PrRo 11/02)
Pi posuzovn prvnho konu uinnho nezletilm je teba krom dalho
t zkoumat, zda dsledky uzavenho prvnho konu nenaruuj sociln i
majetkov status tohoto nezletilce.
(KS st nad Labem 10 Co 354/2002, SoRo 10/02)

Z literatury:
viz u 30 a dle:

Fiala, Kindl et al: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 49.

Dvok: Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptialia. Prvn praxe, 1999, .

7.

Krlkov: vaha nad zsadou "habilisad nuptias, habilis pacta nuptialia".

AdN, 2003, . 1.

Skcel: Ke zpsobilosti nezletilch k nabvacm prvnm konm. BA,

1982, duben-erven, s. 107 a nsl.

32
(Souhlas zkonnho zstupce k uritmu prvnmu jednn)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Shoda se zvyklostmi soukromho ivota (6 a 7)

III. Urit prvn jednn nebo dosaen uritho elu (8)

IV. Zkonn zkaz jednn nezletilho (9 a 10)

V. Odvoln a zptvzet souhlasu (11 a 12)

VI. Udlen souhlasu vce zkonnmi zstupci (13)

Z dvodov zprvy (k 31 a 36):

Zkladn mylenka osnovy se opr o fakt, e zkonn zstupci, zpravidla

tedy rodie, jsou ti, kdo nezletilho nejlpe znaj a spolu s nm dok nejlpe
posoudit jeho rozum, vli a dal individuln schopnosti. Proto se navrhuje
stanovit, e souhlas-li zkonn zstupce, aby nezletil nco uinil, a ji se bude
jednat o jednotliv in nebo i o komplex jednn, tentokrt ale vdy vztaen k
uritmu konkrtnmu elu, m nezletil bez dalho zpsobilost v tchto
zleitostech prvn jednat. Navrhovan opaten sleduje zejmna ochranu
tetch osob. Oboje se vak ve na podmnku, e povolen k tmto aktivitm a
charakter (nronost a rozsah) jednn nezletilho nevybouj z mez zvyklost
spoleenskho ivota. Udlen souhlas me bt omezen nebo vzat zpt,
pirozen e jenom s dsledky ex nunc.

I. Obecn

Obsahem tohoto ustanoven je prava zpsobilosti prvn jednat v ppad

nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, a to po udlen souhlasu jeho
zkonnho zstupce (zpravidla rodie, pp. porunka). Dostaten odvodnn
zaazen tto konstrukce do prvn pravy obsahuje dvodov zprva, na kterou
je mono v tomto smru odkzat.

Na zklad udlen souhlasu ze strany zkonnho zstupce (pi

respektovn stanovench omezen, srov. ne) se nezletil stv schopnm v
mezch souhlasu sm prvn jednat [arg. "udl-li zkonn zstupce (...) souhlas,
je nezletil schopen (...) sm prvn jednat (...)"]. Toto pravidlo tedy nen
konstruovno jako vyvratiteln prvn domnnka, take dkaz opaku (tj. e
nezletil k danmu prvnmu jednn vzhledem ke sv rozumov voln vysplosti
zpsobil nen) nepichz v vahu. To je zsadn rozdl od obecnho pravidla
obsaenho v 31, m je v tto situaci zsadn zvena prvn jistota tetch
osob (tj. osob prvn jednajcch s nezletilm).

V ustanoven nen pro souhlas ze strany zkonnho zstupce pedepsna

dn forma. Souhlas tedy me bt poskytnut jak vslovn (a stn, i
psemn), tak konkludentn (srov. ne). Psemn forma bude praktick zejmna
tehdy, kdy tet strana vstupujc do prvnho pomru s nezletilm, kter nenabyl
pln svprvnosti, bude mt zsadn zjem na ujitn, e dotyn nezletil jedn
v reimu 32, tj. se souhlasem svho zkonnho zstupce (nap. z dvodu velk
hodnoty vci, kterou si nezletil kupuje).

V t souvislosti je teba si poloit otzku, vi komu zkonn zstupce

projevuje svoji vli, a to tm spe, e z odst. 1 vyplv, e zkonn zstupce
udluje souhlas nezletilmu, zatmco z odst. 2 plyne, e zkonn zstupce
projevuje vli vi tet osob. Odpov na tuto otzku lze vyvodit ze skutenosti,
e v kadm z odstavc je upravena urit dl problematika, piem ob se
vzjemn dopluj. Tak v odst. 1 se upravuje udlen souhlasu nezletilmu ze
strany jeho zkonnho zstupce a podmnky jeho udlen, zatmco v odst. 2 je
upraveno, jak m zkonn zstupce projevit vli vi tet osob. Zkonn
zstupce tedy in dva projevy vle. Prvn smuje vi nezletilmu, kterho
zkonn zstupce zastupuje (nap. vyslovuje souhlas, aby si nezletil odmnou za
dobr vysvden koupil v uritm obchod jzdn kolo zcela podle svho vbru
bez ohledu na cenu), a druh smuje vi dal osob (tj. vi osob, s n m
dotyn nezletil vstoupit do prvnho pomru). Jeho obsahem je pak informace o
tom, e nezletilmu byl udlen souhlas k uritmu prvnmu jednn nebo k
dosaen uritho elu. V praxi si lze ovem pedstavit, e oba projevy vle
budou nsledovat bezprostedn po sob, anebo dokonce e bude uinn pouze
druh projev vle (tj. vi tet osob), z nj bude implicitn vyplvat udlen
souhlasu podle odst. 1 (forma nen pedepsna, srov. ve). Tak tomu bude nap.
v situaci, kdy rodi chce sv dt odmnou za dobr vysvden pekvapit, a ani
mu cokoliv dopedu ekne, jde s nm do obchodu, kde vi prodavai (a ovem
tak, aby to slyelo zrove jeho dt) pronese: "A si mj syn zakoup odmnou za
vysvden jzdn kolo zcela podle svho vbru, bez ohledu na cenu." V tomto
ppad jde o projev vle uinn vi tet osob (prodavai jzdnch kol), avak
implicitn je v nm obsaeno tak udlen souhlasu vi dotynmu nezletilmu.
Konen si lze pedstavit tak jednn konkludentn, z nj bude vyplvat udlen

souhlasu nezletilmu a kter bude zrove smovat vi tet osob. Pak oba
projevy vle splynou v jeden. Nap. rodi uke smrem od dtte k pobl
stojcmu prodavai cukrtek, take dtti i prodavai je z toho zejm, e rodi
dtti dovoluje dojt si k prodavai koupit cukrtko.

Zkonn zstupce je vak pi udlen souhlasu podle 32 omezen

podmnkami obsaenmi jednak pmo v 32, jednak v souvisejcch
ustanovench. Podmnky vyadovan v 32 jsou nsledujc: (1) souhlas je dn ve
shod se zvyklostmi soukromho ivota, (2) tk se uritho prvnho jednn, (3)
zkon jednn nezletilho zvl nezakazuje (srov. nap. 34). K tmto
podmnkm srov. vklad ne. Ze souvisejcch ustanoven vyplvaj dal
omezen. Tak udlen souhlasu k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu
je speciln upraveno v 33 (a tud neme bt pedmtem souhlasu podle
32). Z 36 vyplv, e pokud by zkonn zstupce udlil nezletilmu souhlas k
takovmu prvnmu jednn, k nmu by i sm zkonn zstupce poteboval
pivolen soudu, nezletil k samostatnmu prvnmu jednn v tto zleitosti
zpsobil nebude.

K odst. 1

II. Shoda se zvyklostmi soukromho ivota

V 9 odst. 2 se stanov, e ke zvyklostem lze hledt (jenom) tehdy,

dovolv-li se jich zkon. Ustanoven 32 odst. 1 je jednm z takovch ppad.
Zkonn zstupce toti nezletilmu, kter nenabyl pln svprvnosti, udluje
souhlas ve shod se zvyklostmi soukromho ivota. Z toho plyne a contrario, e v
rozporu s tmito zvyklostmi souhlas udlit nelze. Bude tedy teba posoudit, zda
udlen souhlasu k zamlenmu prvnmu jednn (i zamlenmu elu,
kterho m nezletil doshnout) je ve shod se zvyklostmi soukromho ivota.
Vzhledem ke znan neuritosti pouitch pojm nezbude ne v kadm
konkrtnm ppad podle okolnost posoudit, jak jsou zvyklosti soukromho
ivota, i to, zda udlen souhlasu je s nimi v souladu. Zvyklosti soukromho ivota
se mohou liit nap. v zvislosti na majetkovch pomrech zastnnch osob i v
zvislosti na mst a ase pedpokldanho prvnho jednn.

V obecnosti lze shrnout, e uitm obratu "v souladu se zvyklostmi

soukromho ivota" m zkonodrce na mysli pedevm bn zleitosti (nap.
kolk v z se svolenm rodi sm zakoup koln poteby, kredit do mobilnho
telefonu, pedplatn kupn kovskho jzdnho pro jzdy v MHD atd.). V tchto
trivilnch ppadech nebude o shod se zvyklostmi soukromho ivota pochyb.

Dynamick vvoj zvyklost soukromho ivota lze ukzat na pkladu spotebn

elektroniky. Tak v dobch, kdy se osobn potae teprve dostvaly do irho
povdom veejnosti, by zejm nebylo ve shod se zvyklostmi soukromho
ivota vyslat trnctiletho nezletilho, aby si jako odmnu za vysvden
zakoupil pota v cen srovnateln s cenou novho automobilu. Vzhledem k
masovmu rozen spotebn elektroniky a celkovmu snen jejch cen vak
dnes lze povaovat za bn, udl-li rodie trnctiletmu kolkovi souhlas, aby
pro potebu svoj i cel rodiny koupil bn tablet i mobiln telefon.

III. Urit prvn jednn nebo dosaen uritho elu

Souhlas udluje zkonn zstupce nezletilmu k uritmu prvnmu

jednn (nap. nkup novch uebnic) nebo k dosaen uritho elu. V tomto
ppad souhlas me zahrnovat prvnch jednn vce, toti vechna prvn
jednn, kter budou k dosaen danho elu potebn (nap. zkonn zstupce
souhlas, aby si nezletil sm zadil ve, co je potebn k zskn bezdrtovho
internetovho pipojen v domcnosti). Takov souhlas bude zpravidla zahrnovat
prvn jednn spovajc v koupi bezdrtovho wi-fi routeru, potebn kabele a
uzaven smlouvy o bezdrtovm pipojen k internetu s poskytovatelem, kter
m v danm mst pokryt bezdrtovm signlem.

IV. Zkonn zkaz jednn nezletilho

Jestlie zkonn zstupce udl souhlas k jednn, kter je zkonem zvl

zakzno, nezletil v dan vci sm platn prvn jednat neme. Pkladem
takovho zkonnho zkazu je 34 zakazujc vkon zvisl prce nezletilm
mladm patncti let, kte neukonili povinnou koln dochzku. Takov zkaz
me bt obsaen tak v jinch prvnch pedpisech. Pkladem je i 6 zk. .
379/2005 Sb., o opatench k ochran ped kodami zpsobenmi tabkem,
alkoholem a jinmi nvykovmi ltkami, v nm se zakazuje prodej tabkovch
vrobk osobm mladm osmncti let. Ppadn souhlas zkonnho zstupce
nezletilho (s tm, aby vykonval zvislou prci, zakoupil si cigarety atd.) na tom
neme nic zmnit, nezletil takov prvn jednn platn uskutenit neme.

Pro plnost je teba dodat, e podle 32 nelze udlit nezletilmu, kter

nenabyl pln svprvnosti, souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho
zvodu i k jin obdobn vdlen innosti, nebo to je zvlt upraveno v 33,
a dle mu nelze udlit souhlas k tm jednnm, k nim by i jeho zkonn
zstupce poteboval pivolen soudu (srov. 36). V. Odvoln a zptvzet souhlasu

Zkonn zstupce me udlen souhlas omezit (nap. pvodn udlen

souhlas s koup jzdnho kola bez ohledu na jeho cenu omez na maximln cenu
20 tis. K) i jej me vzt zpt. inky zptvzet vak nemohou nastat zptn.
Tm by byla prvn jistota tetch osob, kterou ustanoven 32 odst. 1 posiluje a
chrn, popena.

Co bylo eeno ve o projevu souhlasu vi nezletilmu i tet osob, plat

obdobn tak pro jeho omezen i zptvzet. V praxi bude samozejm pravidlem,
e zkonn zstupce, kter bude omezovat i brt zpt udlen souhlas, bude
dbt pedevm o to, aby se o tomto omezen i zptvzet dozvdla (a to
prokazateln) prv tet osoba, s n ml nezletil na zklad souhlasu prvn
jednat. V t souvislosti je teba upozornit na 570, podle kterho prvn jednn
(zde omezen i odvoln souhlasu) psob vi neptomn osob od okamiku,
kdy j projev vle dojde (srov. koment k 570).

K odst. 2

VI. Udlen souhlasu vce zkonnmi zstupci

Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, m ve vtin ppad zkonn

zstupce dva, toti oba rodie. V 32 odst. 2 se proto stanov, e v takovm
ppad posta, kdy vi tet osob uin projev vle o udlen souhlasu
nezletilmu alespo jeden z nich. Pamatovno je rovn na situaci, kdy mezi
zkonnmi zstupci jednajcmi spolen vi tet osob dojde k vzjemnmu
rozporu. Pak se nebude pihlet k projevu dnho z nich, situaci bude tedy teba
posoudit tak, e zde nen projev ani jednoho ze zkonnch zstupc vi tet
osob.

Souvisejc ustanoven:

9, 30, 31, 33 a 37, 436 a nsl., 457 a nsl., 570 a nsl., 581,
858, 892 a nsl., 928 a nsl.

Z literatury:
viz u 30 a 31

 33
(Souhlas zkonnho zstupce k samostatnmu provozovn obchodnho
zvodu)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Pivolen soudu (5)

III. Prvn nsledky souhlasu (6)

IV. Nahrazen podmnky uritho vku (7 a 10)

V. Odvoln souhlasu a jeho prvn nsledky (11 a 12)

Z dvodov zprvy (k 31 a 36):

Nvrh 33 umouje, aby zkonn zstupce udlil nezletilmu povolen k

samostatn vdlen innosti. Vzhledem k zvanosti tohoto opaten pro
nezletilho i pro osoby tet (dsledkem je posun ve vymezen zpsobilosti
nezletilho prvn jednat) se vyaduje, aby zleitost byla objektivn posouzena
a rozhodnuta soudem. Tuto nebo obdobnou konstrukci platn obansk prvo
vbec nezn; oputna byla v roce 1950 s konstatac, e se jedn o pojet, je "v
na spolenosti, kter likviduje soukrom kapitalistick podnikn, neme pijt v
vahu" (Knappov, M., Prvn subjektivita a zpsobilost k prvnm konm v
eskoslovenskm obanskm prvu. eskoslovensk akademie vd, 1961).

I. Obecn

Obsahem tohoto ustanoven je prava zpsobilosti prvn jednat v ppad

nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, a to po udlen souhlasu jeho
zkonnho zstupce k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k
jin obdobn vdlen innosti.

Toto ustanoven je inspirovno 112 BGB.

Stejn jako v ppad 32 sleduje tak 33 zkladn mylenku, e prv

zkonn zstupci (zpravidla rodie, pp. porunk) jsou ti, kdo nezletilho nejlpe
znaj a spolu s nm dokou nejlpe posoudit jeho rozum, vli a dal individuln
schopnosti. Zatmco v 32 udluj zkonn zstupci nezletilmu, kter nenabyl
pln svprvnosti, souhlas k uritmu prvnmu jednn nebo k dosaen uritho
elu ve shod se zvyklostmi soukromho ivota, v ppad 33 udluje zkonn
zstupce souhlas ke specifick innosti, toti k samostatnmu provozovn
obchodnho zvodu nebo k jin obdobn vdlen innosti. Samostatn
provozovn obchodnho zvodu nebo jin obdobn vdlen innost ovem
vyaduj zcela jinou, toti vy mru psychick vysplosti nezletilce ne prvn
jednn uskuteovan v kadodennm (bnm) ivot. V zjmu ochrany
nezletilho, ale tak v zjmu ochrany tetch osob, s nimi bude nezletil pi
provozovn obchodnho zvodu jednat, je proto teba k souhlasu zkonnho
zstupce tak pivolen soudu.

K pojmu obchodnho zvodu srov. koment k 502.

K odst. 1

II. Pivolen soudu

Udl-li zkonn zstupce nezletilmu, kter nenabyl pln svprvnosti,

souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo jin obdobn
vdlen innosti, je teba k platnosti takovho souhlasu pivolen soudu.
Vzhledem k ve naznaen zvanosti (zsadn prvn nsledky pro nezletilho
a v dsledku toho i pro tet osoby) je role soudu pi posouzen konkrtnch
okolnost kadho ppadu nezastupiteln. Role soudu spov v objektivnm
oven, e zvolen een je skuten v zjmu nezletilho a odpovd jeho
schopnostem i pomrm. Soud bude pedevm pomovat psychickou vysplost
nezletilho a charakter innosti (nap. jej obtnost, asovou nronost atd.),
kterou m nezletil po zskn souhlasu vykonvat; bude vak zkoumat tak dal
okolnosti konkrtnho ppadu (nap. zda je pedpokldan innost sluiteln se

zdravotnm stavem nezletilho, s jeho povinnou koln dochzkou, zda mu

neme bt jinak na jmu atd.)

III. Prvn nsledky souhlasu

Je-li souhlas zkonnho zstupce k provozovn samostatnho obchodnho

zvodu nebo k jin obdobn vdlen innosti udlen platn, tj. s pivolenm
soudu, stv se nezletil, kter dosud nenabyl pln svprvnosti, zpsobilm k
jednnm, je jsou s touto innost spojena. Nezletil, kter nenabyl pln
svprvnosti, se tedy nestv pln svprvnm, zskv vak zpsobilost prvn
jednat ve znanm rozsahu. S vjimkou prvnch jednn, k nim by i jeho
zkonn zstupce poteboval pivolen soudu (srov. 36), se toti stv
zpsobilm ke vem jednnm, kter jsou s provozovnm obchodnho zvodu
nebo jinou obdobnou vdlenou innost spojena. Typicky pjde o prvn jednn
spovajc v uzavrn smluv se zkaznky, s dodavateli, se zamstnanci, o prvn
jednn vi orgnm sttu (nap. podvn potebnch dost). Je teba dodat,
e v souladu s 24 ponese nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, za sv
jednn v souvislosti se samostatnm provozovnm obchodnho zvodu nebo s
obdobnou vdlenou innost tak odpovdnost a v ppad zpsoben kody tak
bude povinen k jej nhrad (zejmna podle 2924, pp. podle dalch
ustanoven, nap. 2925, 2927, 2936, 2939, 2944 a 2950). Tak tento zvan
nsledek nepochybn odvoduje podmnn platnosti souhlasu zkonnho
zstupce pivolenm soudu.

K odst. 2

IV. Nahrazen podmnky uritho vku

Pivolen soudu je potebn nejen pro platnost souhlasu zkonnho

zstupce, ale zrove nahrazuje podmnku uritho vku, je-li stanovena pro
vkon urit vdlen innosti jinm prvnm pedpisem.

Tato prvn konstrukce byla vslovn promtnuta do 6 ivnostenskho

zkona. Stalo se tak novelou . 303/2013 Sb., zkonem, kterm se mn nkter
zkony v souvislosti s pijetm rekodifikace soukromho prva. Novelizovan
znn 6 ivnostenskho zkona ad mezi veobecn podmnky provozovn
ivnosti fyzickmi osobami plnou svprvnost a zrove vslovn stanov, e ji
lze nahradit pivolenm soudu k souhlasu zkonnho zstupce nezletilho k
samostatnmu provozovn podnikatelsk innosti.

Tato konstrukce se vak me uplatnit i v dalch ppadech vdlen

innosti, kter ivnost nen. Navc nen podmnkou, aby tato monost byla v
jinch prvnch pedpisech vslovn promtnuta, jako tomu je v 6
ivnostenskho zkona po ve citovan novele. Tak nap. ivnost nen
provozovn drhy a drn dopravy [srov. 3 odst. 3 psm. h) ivnostenskho
zkona a 60 odst. 3 zk. . 266/1994 Sb., o drhch]. Provozovat osobn drn
dopravu me pi splnn pslunch podmnek mj. fyzick osoba na zklad
licence ( 24 odst. 5 zk. o drhch), piem licence me bt udlena za
podmnky, e fyzick osoba a jej odpovdn zstupce, byl-li ustanoven, doshli
vku 18 let, jsou zpsobil k prvnm konm, bezhonn a odborn zpsobil;
podmnku odborn zpsobilosti nemus splovat adatel, jestlie ji spluje jeho
odpovdn zstupce ( 25 zk. o drhch). Pivol-li tedy v konkrtnm ppad
soud k souhlasu zkonnho zstupce nezletilho, kter nenabyl pln
svprvnosti, aby samostatn provozoval osobn drn dopravu, bude tmto
pivolenm nahrazena podmnka vku osmncti let stanoven v 25 zk. o
drhch. Nedostatek odborn zpsobilosti nezletil zhoj ustanovenm
odpovdnho zstupce.

Na uvedenm pkladu lze zrove demonstrovat, e je teba rozliovat

mezi provozovnm obchodnho zvodu nebo jinou vdlenou innost na stran
jedn a vkonem innost (mnohdy ryze odbornch), kter jsou v rmci
provozovn obchodnho zvodu i v rmci obdobn vdlen innosti
vykonvny, na stran druh. Na zklad 33 se nezletil, kter nenabyl pln
svprvnosti, stv zpsobilm pouze k prvnm jednnm spojenm s
provozovnm obchodnho zvodu nebo jin obdobn vdlen innosti, nikoliv
vak k vkonu (odbornch) innost, kter jsou v souvislosti s tm vykonvny.
Soudn pivolen pak nahrazuje podmnku vku, prv jen pokud je stanovena pro
vkon vdlen innosti. Ve ve uvedenm pkladu je touto vdlenou
innost provozovn drn dopravy. To vak v dnm ppad neznamen, e by
soudn rozhodnut obsahujc pivolen s provozovnm drn dopravy nezletilm,
kter dosud nenabyl pln svprvnosti, zrove nahradilo nap. podmnku
minimlnho vku stanovenou pro vydn licence strojvedoucho (dosaen vku
dvaceti let, srov. 46c odst. 1 zk. o drhch). Jinak eeno, nezletil, kter
nenabyl pln svprvnosti, se sice me podle 33 stt zpsobilm k prvnm
jednnm spojenm s provozovnm drn dopravy (a tud je nap. zpsobil k
uzaven smlouvy s provozovatelem drhy), avak zajistit samotn provoz (nap.
dit drn vozidlo) neme. To je vyhrazeno pouze osobm, kter spluj
vechny podmnky pro vkon takov innosti, vetn ppadn stanovenho
minimlnho vku.

K odst. 3

V. Odvoln souhlasu a jeho prvn nsledky

Vzhledem k tomu, e platnost souhlasu zkonnho zstupce k

samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k jin obdobn innosti je
podmnna pivolenm soudu, je stejnm zpsobem podmnno tak ppadn
odvoln tohoto souhlasu zkonnm zstupcem. Hlavnm kritriem bude opt
ochrana zjm nezletilho. Soud bude posuzovat vechny okolnosti konkrtnho
ppadu. Me nap. dospt k zvru, e jsou zde dvody, pro kter dal
samostatn provozovn obchodnho zvodu nebo vkon obdobn vdlen
innosti nen v zjmu nezletilho (nap. proke-li se, e nezletil nen schopen
obchodn zvod samostatn provozovat, resp. e samostatn provozovn
obchodnho zvodu i vkon obdobn vdlen innosti nejsou z dvodu
mimodn asov a psychick nronosti sluiteln se zdravotnm stavem
nezletilho, s jeho tlesnm, citovm, rozumovm a mravnm vvojem atd.),
nebo k zvru, e zde dn takov dvody nejsou (nap. zkonn zstupce
odvolv souhlas zjevn bezdvodn, nebo dokonce z dvod vi nezletilmu
ikanznch).

Prvnm nsledkem platnho odvoln souhlasu k samostatnmu

provozovn obchodnho zvodu nebo k obdobn vdlen innosti je pozbyt
zpsobilosti nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, k prvnm jednnm
spojenm s touto innost. Zpsobilost nezletilho k prvnm jednnm se tak
bude opt dit pouze obecnou pravou obsaenou v ustanoven 31.

Souvisejc ustanoven:

24, 30 a 32, 34 a 37, 502, 2924

Souvisejc pedpisy:

6 ivnostenskho zkona

Z literatury:
viz u 30 a 31

34

(Zkaz zvisl prce nezletilch)

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Pracovnprvn subjektivita (3 a 4)

III. Zvisl prce (5)

IV. Ukonen povinn koln dochzky (6)

V. Umleck, kulturn reklamn nebo sportovn innost (7 a 11)

Z dvodov zprvy (k 31 a 36):

Druh konstrukce ( 34) e pracovnprvn subjektivitu nezletilho, nebo

jde o jednu ze statusovch otzek, jejich prava nle do civilnho kodexu (co
vyjdil i vcn zmr obanskho zkonku). Zleitosti osobnho statusu nelze
eit specilnmi prvnmi pedpisy mimo obansk kodex.

Pokud jde o stanoven vku, kdy vznik zpsobilost zavzat se k vkonu

zvisl prce, je rozhodujc mluva Mezinrodn organizace prce . 138/1973 (.
24/2008 Sb. m. s.). l. 2 mluvy stanovuje pro lensk stty nejni vk pro
vstup do zamstnn i vkon prce na jeho zem a v dopravnch prostedcch
registrovanch na zem lenskho sttu. Podle l. 2 odst. 3 mluvy nesm bt
tento nejni vk ni ne vk, kdy kon povinn koln dochzka, a v dnm
ppad ni ne patnct let. Jde o obecn pravidlo, z nho mluva pipout
nkter vjimky (l. 2 odst. 4, l. 4 a 8). esk republika pistoupila k tto
mluv a pi ratifikaci uinila prohlen, e stanov 15 let jako nejni vk pro
vstup do zamstnn i vkon prce na jejm zem a v dopravnch prostedcch
registrovanch na jejm zem.

Smrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. ervna 1994, o ochran mladistvch

zamstnanc v l. 1 odst. 1 ukld lenskm sttm zajistit, aby nejni vk pro
pijet do zamstnn nebyl ni ne nejni vk skonen povinn koln
dochzky stanoven vnitrosttnmi prvnmi pedpisy a v dnm ppad ni
ne 15 let. Z 36 zk. . 561/2004 Sb., kolsk zkon, vyplv, e nejni vk
skonen povinn koln dochzky je 15 let; koln dochzka je podle 36 odst. 1
povinn nejve do konce kolnho roku, v nm k doshne sedmnctho roku
vku.

I. Obecn

Obsahem ustanoven je vymezen okruhu nezletilch, kterm je zakzna

zvisl prce. Mezinrodn dokumenty, z nich se pi stanoven tohoto okruhu
nezletilch vychz, jsou uvedeny v dvodov zprv.

Z textu komentovanho ustanoven vyplv, e zvisl prce je zakzna

jednak nezletilm mladm ne patnct let (bez dalho), jednak nezletilm, kte
neukonili povinnou koln dochzku (bez ohledu na vk, tedy i v ppad, e ji
jsou star patncti let).

II. Pracovnprvn subjektivita

Dvodov zprva uvd, e v tomto ustanoven je eena pracovnprvn

subjektivita nezletilho. To vak nen pesn, nebo tato otzka v komentovanm
ustanoven vslovn eena nen. Je teba k n dospt vkladem. V ustanoven je
vslovn een pouze zkaz zvisl prce uritmu okruhu nezletilch. Z toho
vkladem a contrario plyne, e ostatnm nezletilm je zvisl prce povolena.
Teprve z toho je mono dovozovat existenci pracovnprvn subjektivity tchto
ostatnch nezletilch. Jestlie toti zkonodrce urit skupin nezletilch zvislou
prci povoluje, mus je k tomu - by implicitn - uinit zpsobilmi.

Pvod nepesnosti v dvodov zprv je mono spatovat v tom, e bhem

legislativnch prac na nvrhu obanskho zkonkuprola tato problematika
uritou genez. Ve verzi nvrhu obanskho zkonku, s n se pracovalo jet na
konci roku 2008, byla v tomto ustanoven (tehdy lo o 39) pracovnprvn
subjektivita nezletilho vslovn eena, take text dvodov zprvy byl
odpovdajc. Teprve ve verzi, s n se pracovalo od potku roku 2009, byl
pvodn text nahrazen souasnm, v nm se pracovnprvn subjektivita
vslovn netraktuje. V t dob vak byla pracovnprvn subjektivita fyzick

osoby upravena jak pro zamstnance ( 6 zk. prce), tak pro zamstnavatele (
10 zk. prce). Vzhledem k tomu, e prava osobnho stavu osob m bt
soustedna prv v obanskm zkonku, novela 6 a 10 zk. prce, proveden
zkonem . 303/2013 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm
rekodifikace soukromho prva, tato ustanoven upravila tak, e do 6 zk. prce
zavedla zkonnou definici zamstnance (zamstnancem je fyzick osoba, kter
se zavzala k vkonu zvisl prce v zkladnm pracovnprvnm vztahu) a
pravu pracovnprvn subjektivity vypustila, do 7 zk. prce zavedla zkonnou
definici zamstnavatele (osoba, pro kterou se fyzick osoba zavzala k vkonu
zvisl prce v zkladnm pracovnprvnm vztahu) a 10 zk. prce, upravujc
pracovnprvn subjektivitu zamstnavatele, byl zruen zcela. Upustil-li
zkonodrce od vslovn pravy pracovnprvn subjektivity traktovan dve v
6 zk. prce pro zamstnance a v 10 zk. prce pro zamstnavatele, nabz se
na to nahldnout tak, e pro pt ji dn zvltn subjektivita pro oblast
pracovnho prva existovat nem a je teba vystait pouze s obecnou kategori
prvn osobnosti upraven v 15, kter v sob zahrnuje i zpsobilost mt prva a
povinnosti v oblasti pracovnho prva. Zpsobilost lovka bt zamstnancem (i
zamstnavatelem) tedy vznik narozenm ( 23). Tomu pak odpovd negativn
formulace uit v 34 vymezujc okruh mladistvch, kterm je zvisl prce
zakzna. Tomu dle odpovd i to, e v 35 odst. 1 se vslovn e pouze
rozsah svprvnosti nezletilch ve vztahu k vkonu zvisl prce, nikoliv vak
jejich pracovnprvn subjektivita. Pokud by se ml nezletil vlastnm prvnm
jednnm stt zamstnavatelem, bude teba pi absenci zvltn prvn pravy
vyjt z obecn pravy v 30, 31 a 33 (udl-li zkonn zstupce platn, tj. s
pivolenm soudu, nezletilmu, kter dosud nenabyl pln svprvnosti, souhlas k
samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo jin obdobn vdlen
innosti, stv se nezletil zpsobilm k prvnm jednnm, kter jsou s touto
innost spojena, tedy vetn uzaven pracovnch smluv i dohod o pracch
konanch mimo pracovn pomr na stran zamstnavatele).

III. Zvisl prce

Pojem zvisl prce je vymezen v 2 odst. 1 zk. prce jako takov prce,
kter je vykonvna ve vztahu nadzenosti zamstnavatele a podzenosti
zamstnance, jmnem zamstnavatele, podle pokyn zamstnavatele a
zamstnanec ji pro zamstnavatele vykonv osobn. V odst. 2 cit. ustanoven je
dle doplnno, e zvisl prce mus bt vykonvna za mzdu, plat nebo odmnu
za prci, na nklady a odpovdnost zamstnavatele, v pracovn dob na
pracoviti zamstnavatele, poppad na jinm dohodnutm mst. Zvisl prce
me bt vykonvna vlun v zkladnm pracovnprvnm vztahu, nen-li
upravena zvltnmi prvnmi pedpisy. Zkladnmi pracovnprvnmi vztahy jsou
pracovn pomr a prvn vztahy zaloen dohodami o pracch konanch mimo
pracovn pomr ( 3 zk. prce).

IV. Ukonen povinn koln dochzky

Zvisl prce je zakzna nezletilm, kte neukonili povinnou koln

dochzku. Prvn prava povinn koln dochzky je obsaena v zkon .
561/2004 Sb., kolsk zkon. Podle jeho 36 odst. 1 je koln dochzka povinn
po dobu devti rok a podle odst. 3 cit. ustanoven povinn koln dochzka
zsadn zan potkem kolnho roku, kter nsleduje po dni, kdy dt doshne
estho roku vku. Nejni vk skonen povinn koln dochzky je tedy 15 let.
Zrove vak podle 36 odst. 1 kolskho zk. plat, e koln dochzka je
povinn nejve do konce kolnho roku, v nm k doshne sedmnctho roku
vku. k spln povinnou koln dochzku uplynutm obdob kolnho vyuovn ve
kolnm roce, v nm dokon posledn rok povinn koln dochzky ( 43
kolskho zk.). Pojem "ukonen povinn koln dochzky" pouit v 34 ob.
zk. je tud teba vzthnout prv k okamiku splnn povinn koln dochzky
podle 43 kolskho zk. Pro plnost je teba dodat, e pravidla pro stanoven
konce obdob kolnho vyuovn jsou stanovena v 2 vyhlky . 16/2005 Sb., o
organizaci kolnho roku (zsadn je koncem obdob kolnho vyuovn 30.
erven).

V. Umleck, kulturn, reklamn nebo sportovn innost

Nezletil, kterm je zvisl prce zakzna, mohou vykonvat jen

umleckou, kulturn, reklamn nebo sportovn innost za podmnek stanovench
jinm prvnm pedpisem. Tmto prvnm pedpisem je zkon . 435/2004 Sb., o
zamstnanosti, podle kterho dt me vykonvat pouze umleckou, kulturn,
sportovn a reklamn innost pro prvnickou nebo fyzickou osobu, kter m tuto
innost v pedmtu sv innosti, jen jestlie je tato innost pimen jeho vku,
nen pro nj nebezpen, nebrn jeho vzdlvn nebo dochzce do koly a
asti na vukovch programech, nepokozuje jeho zdravotn, tlesn, duevn,
morln nebo spoleensk rozvoj ( 121 odst. 2 zk. o zamstnanosti). Dttem se
pro ely tohoto zkona rozum fyzick osoba mlad patncti let, nebo star
patncti let, pokud nem ukonenou povinnou koln dochzku, a to a do doby
jejho ukonen.

Za umleckou a kulturn innost se povauje vytven autorskch dl nebo

provdn umleckch vkon podle zvltnho prvnho pedpisu (zkon .
121/2000 Sb., o prvu autorskm) a provdn kon zejmna v oblasti hudebn,
pveck a tanen [ 122 odst. 2 psm. a) autorskho zkona].

Za reklamn innost se povauje provdn kon v reklam (zkon .

40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zmn a doplnn zkona . 468/1991 Sb.) a
propagaci vrobk, slueb nebo jinch objekt a pedmt a innost v modelingu
[ 122 odst. 2 psm. b) zk. o zamstnanosti].

Za sportovn innost se povauje provdn sportovnch vkon na

veejnosti [ 122 odst. 2 psm. c) zk. o zamstnanosti].

Tyto innosti me dt vykonvat pouze na zklad povolen, o kterm

rozhoduje krajsk poboka adu prce na zklad psemn dosti podan
zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem dtte nebo jinou osobou odpovdnou
za vchovu dtte, do jej pe bylo dt sveno rozhodnutm soudu ( 122 odst.
1 zk. o zamstnanosti).

Souvisejc ustanoven:

15, 23, 24, 30 a 33, 35 a 37, 601 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. prce,

121 a 124 zk. . 435/2004 Sb., o zamstnanosti,

36 a nsl. zk. . 561/2004 Sb., kolsk zkon,

2 vyhlky . 16/2005 Sb., o organizaci kolnho roku,

mluva Mezinrodn organizace prce . 138/1973 (. 24/2008 Sb. m. s.,

mluva o nejnim vku pro vstup do zamstnn)

Z literatury:

viz u 30 a 31

35
(Vkon zvisl prce nezletilm a rozvzn pracovnho pomru nezletilho
zkonnm zstupcem)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Zpsobilost nezletilho zavzat se k vkonu zvisl prce (3 a 5)

III. Rozvzn pracovnho pomru nezletilho zkonnm zstupcem (6 a

11)

Z dvodov zprvy (k 31 a 36):

V kontinentln Evrop existuj dva zkladn zpsoby een tto otzky.

Prvn skupina prav (nap. v Belgii, Estonsku, Litv, Maarsku, Nmecku,

Nizozem, Rusku nebo ve vcarsku) uznv zsadu, e nezletil me uzavt
pracovn smlouvu jen se souhlasem zkonnho zstupce; nen-li souhlas udlen,
me bt zpravidla nahrazen rozhodnutm soudu. Nkter z uvedench stt
(Litva, Maarsko, Rusko) vyaduj souhlas zkonnho zstupce jen do dovren 16
let vku nezletilho. Prv een je pro zdej sociln prosted mlo pijateln z
praktickch dvod. Jeho recepce by vyvolala v nkterch situacch praktick
obte.

Druh skupina prav (nap. v Itlii, Polsku, Rumunsku, Slovinsku nebo

Lotysku) spojuje vznik pracovnprvn subjektivity lovka s dovrenm vku 15
let. Ani druh pojet pln nevyhovuje.

Proto se osnova pikln ke kompromisu mezi obma konstrukcemi,

obdobnmu, jak ji dve nalezlo Finsko v zkon o nezletilch zamstnancch.

Nezletil, kter nedovril vk 16 let, me sice pracovn smlouvu uzavt

sm, ale jeho zkonn zstupce me zashnout, zvolil-li si tento nezletil takov
zamstnn, kter je na jmu jeho vzdlvn, vvoji nebo zdrav. Jde o nvrh
een, kter respektuje soudrnost rodiny a prvn ochranu rodiny jako celku i
potebu zven ochrany mladistvch zamstnanc, piem diferencuje z ve
zmnnho psychosocilnho hlediska mezi mladistvmi, kte nedovrili jet 16
let, a ostatnmi mladistvmi. (...)

O statusovou zleitost se jedn v ppad 35 odst. 1, proto jej prava

pat do nvrhu obanskho zkonku. V ppad 35 odst. 2 v plnm rozsahu
vak o statusovou otzku nejde, protoe se jedn o rozvzn pracovnho pomru
nebo dohody o proveden prce, poppad dohody o pracovn innosti. Navrhuje
se proto, aby byl zpsob rozvzn upraven v zkonku prce; pedpokld se, e
by se mlo postupovat cestou okamitho zruen pracovnho pomru nebo
dohody o proveden prce, poppad dohody o pracovn innosti ze strany
zkonnho zstupce. Aby se pedelo praktickm problmm, pedpokld se obdobn jako je tomu v 33 odst. 1 nvrhu obanskho zkonku - e k platnosti
okamitho zruen ze strany zkonnho zstupce by mlo bt zapoteb pivolen
soudu.

To, e ped svm rozhodnutm budou muset zkonn zstupci nezletilmu

zamstnanci umonit svobodn vyjden nzoru a vnovat mu patinou
pozornost, je samozejm, a ustanoven o rodiovsk odpovdnosti v druh sti
zkona to dostaten zohleduj.

I. Obecn

Ustanoven obsahov navazuje na 34. Ve starch verzch nvrhu

obanskho zkonku byla cel prava obsaena pouze v jednom ustanoven.
Zatmco v 34 je vymezen okruh nezletilch, kterm je zvisl prce zakzna, v
35 odst. 1 se navazuje tm, e nezletil, kterm zvisl prce zakzna nen, se
(a contrario) k jejmu vkonu zavzat mohou, a to podle jinho prvnho pedpisu,
kterm je zkonk prce. V 35 odst. 2 je upraven zvltn zpsob rozvzn
pracovnho pomru nezletilho jeho zkonnm zstupcem.

Pokud jde o vklad vztahujc se k pojmm "pracovnprvn subjektivita",

"zvisl prce", "ukonen povinn koln dochzky", odkazuje se na vklady v
komenti k 34.

K odst. 1

II. Zpsobilost nezletilho zavzat se k vkonu zvisl prce

Zpsobilost nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, je k prvnm

jednnm obecn upravena v 31. V 34 se uvd pouze tolik, jakmu okruhu
nezletilch je zvisl prce zakzna, a v nvaznosti na to se v 35 stanov, e
nezletil, kter dovril patnct let a ukonil povinnou koln dochzku, se me
zavzat k vkonu zvisl prce podle jinho prvnho pedpisu (tj. zkonku
prce). Za tto situace lze tud poloit otzku, jak chpat obrat "nezletil (...) se
me zavzat k vkonu zvisl prce" uit v 35 odst. 1. Bude-li chpn zce,
pouze jako uzaven smlouvy, kterou se zakld pracovn pomr ( 30 a nsl. zk.
prce), nebo dohody, na jejm zklad m bt konna prce mimo pracovn
pomr ( 74 a nsl. zk. prce), me vyvstat pochybnost, zda ze zpsobilosti
zavzat se k jednomu konkrtnmu prvnmu jednn vyplv bez dalho
zpsobilost tak k prvnm jednnm souvisejcm (nap. k uzaven dohody o
pracovn pohotovosti podle 95 zk. prce), nebo zda je nutno i v ppad jinch
prvnch jednn nezletilho v oblasti pracovnho prva vdy postupovat podle
obecnho pravidla v 31. Stranou lze ponechat ppady, kde je v zkonku prce
vslovn poadovn urit vk zamstnance (nap. dohoda o odpovdnosti za
ztrtu svench vc, srov. 255 odst. 3 zk. prce). Obrat "nezletil (...) se
me zavzat k vkonu zvisl prce" vak lze chpat tak v irm smyslu, toti
ve smyslu piznn svprvnosti pro oblast pracovnho prva vbec. Lze se
domnvat, e k tomuto irmu pojet je teba se piklonit. Lze pro to uvst dva
zkladn argumenty. Za prv, pokud by zkonodrce zamlel vybavit v 35 odst.
1 nezletilho zpsobilost pouze k jednomu konkrtnmu prvnmu konu, toti k
uzaven pracovn smlouvy i dohody o konn prce mimo pracovn pomr,
nepochybn by uil terminologii tomu pesn odpovdajc, jak se ostatn stalo v
35 odst. 2 ("rozvzat jeho pracovn pomr nebo smlouvu o vkonu prce
zakldajc mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek").
Zkonodrce vak vol terminologii obecnj ("zavzat se k vkonu zvisl
prce"), z eho lze usuzovat na obecnj mysl zkonodrce, tedy vybaven
nezletilho svprvnost pro oblast pracovnho prva en bloc. Druh argument lze
spatovat v tom, e pokud by zkonodrce zamlel posuzovat svprvnost
nezletilho v pracovnprvnch vztazch podle obecnho ustanoven 31, jevilo
by se ustanoven 35 odst. 1 nadbytenm. Postail by pak toti jen 34
upravujc okruh nezletilch, kterm je zvisl prce zakzna, a pokud by
nezletil do tto kategorie nespadal, posoudila by se rovn jeho zpsobilost
uzavt pracovn smlouvu i dohodu o prci konan mimo pracovn pomr podle

31. Krom toho je mono argumentovat ve prospch tohoto vkladu tak

domylenm dsledk chpn uvedenho obratu v um slova smyslu. Pokud by
mla bt prvn jednn nezletilho krom uzaven pracovn smlouvy i dohody o
prci konan mimo pracovn pomr posuzovna podle 31, byli by
zamstnavatel vystaveni - vzhledem ke specifikm prvnch jednn spojench s
vkonem zvisl prce - znan prvn nejistot ohledn rozsahu svprvnosti
nezletilho zamstnance, a to tm spe, e rozsah svprvnosti nezletilho je v
31 konstruovn jako vyvratiteln domnnka (srov. koment k 31).

Na zklad uvedenho se tedy lze piklonit k zvru, e 34 ve spojen s

35 odst. 1 je teba chpat v irm smyslu jako piznn svprvnosti pro oblast
pracovnho prva en bloc, by de lege ferenda by bylo zejm vhodnj tuto
problematiku upravit zpsobem nezavdvajcm prostor pochybnostem.

Vzhledem k tomu, e prava 35 odst. 1 se odliuje od dosavadn pravy

obsaen v 6 zk. prce (ve znn ped novelou provedenou zkonem .
303/2013 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm rekodifikace
soukromho prva), slu se zdraznit, e k vkonu zvisl prce se nezletil
me zavzat teprve po ukonen povinn koln dochzky (na rozdl od dvj
pravy, kdy pracovn smlouvu bylo mono uzavt ji bhem koln dochzky, by
po dosaen patncti let vku, avak jako den nstupu do prce mohl bt sjednn
nejdve den, kter nsledoval po dni ukonen povinn koln dochzky). elem
tto zmny je zven ochrana mladistvho ped neuvenm uzavenm
pracovn smlouvy nap. bhem rznch nborovch akc zamstnavatel,
mnohdy podanch pmo ve kolch.

K odst. 2

III. Rozvzn pracovnho pomru nezletilho zkonnm zstupcem

Dvj prvn prav, umoujc nezletilmu starmu patncti let uzavt

pracovn smlouvu bez jakkoliv monosti zkonnho zstupce (rodie, porunka)
toto rozhodnut ovlivnit i zvrtit, bv vytkna dobov a ideologick
podmnnost spojen s potlaovnm prv rodi (ble srov. lit, . 10, s. 44). Jak
vyplv ji z dvodov zprvy, na kterou lze v tomto ohledu v podrobnostech
odkzat, existuj celkem dva modely, jak me zkonn zstupce rozhodnut
nezletilho vykonvat zvislou prci ovlivnit. Konstrukce zvolen v 35 odst. 2 je
kombinac obou pstup, kdy umouje nezletilmu, aby se k vkonu zvisl
prce sice zavzal sm (tj. bez pedchozho souhlasu svho zkonnho zstupce),

avak zkonnmu zstupci dv prvo zashnout v ppad, zvolil-li si tento

nezletil takov zamstnn, kter je na jmu jeho vzdlvn, vvoji nebo zdrav.

Podmnkou takovho zsahu ze strany zkonnho zstupce ovem je, e se

jedn o nezletilho, kter nedoshl vku estncti let. Pot co nezletil tohoto
vku doshl, ji zkonn zstupce rozvzat pracovn pomr ( 30 a nsl. zk.
prce) nebo smlouvu o vkonu prce zakldajc mezi zamstnancem a
zamstnavatelem obdobn zvazek ( 74 a nsl. zk. prce) neme.

Ohledn zpsobu, jakm me zkonn zstupce nezletilho rozvzat jeho

pracovn pomr nebo obdobn zvazek, se odkazuje na jin prvn pedpis. Tmto
pedpisem je zkonk prce. V nm je tato problematika upravena jednak v
souvislosti s pracovnm pomrem, a to v 56a (okamit zruen pracovnho
pomru zkonnm zstupcem nezletilho zamstnance) a v 77 odst. 5 a 6
(okamit zruen dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti
nezletilho zamstnance). Platnost okamitho zruen pracovnho pomru i
dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti je v obou cit.
ustanovench shodn podmnna pivolenm soudu. Tm je zajitno - obdobn
jako v 33 - objektivn oven, e een je skuten v zjmu nezletilho a
odpovd jeho pomrm.

Nelze vak oekvat, e v praxi bude tato prvn prava patit k asto
aplikovanm, a to vzhledem k tomu, e monost zkonnho zstupce takto
zashnout je omezena pouze do estncti let vku nezletilho. Ve vtin ppad
toti nezletil ukon povinnou koln dochzku nikoliv dnem, kdy dovr patnct
let vku (a tud nelze vbec uvaovat o tom, e by se mohl zavzat k zvisl
prci), nbr pozdji. Teprve pot - nap. kdy mu bude patnct let a est msc
- bude moci uzavt pracovn smlouvu. I kdyby zkonn zstupce zashl ihned
pot, bude soudu zbvat jen est msc k tomu, aby rozhodl o ppadnm
pivolen k rozvzn pracovnho pomru nezletilho nebo obdobnho zvazku
jeho zkonnm zstupcem (by podle 471 odst. 2 z. . s. ve vcech pe soudu
o nezletil rozhoduje soud s nejvtm urychlenm). V t souvislosti je rovn
teba poloit otzku, jak soud rozhodne v ppad, kdy zkonn zstupce sice
pod nvrh na pivolen soudu dve, ne nezletil doshne vku estncti let,
avak soud do tto doby nestihne rozhodnout, resp. rozhodnut nenabude prvn
moci. Vzhledem k dikci 35 odst. 2 ob. zk. ve spojen s 56a i 77 odst. 5
zk. prce nezbv ne uzavt, e rozvzn pracovnho pomru nebo
obdobnho zvazku se do t doby nestalo platnm (a tedy nemohlo zpsobit
prvn nsledky) a pot, co nezletil doshl vku estncti let, ji k nmu dojt
neme.

Rozvzn ze strany zkonnho zstupce je upraveno ve vztahu ke

konkrtnmu pracovnmu pomru i obdobnmu zvazku. Dolo-li by tedy k
platnmu rozvzn uritho pracovnho pomru nebo obdobnho zvazku,
nezbavuje to nezletilho monosti uzavt jinou pracovn smlouvu i dohodu o
proveden prce i dohodu o pracovn innosti. Proti t by zkonn zstupce
nezletilho mohl opt zashnout (a opt za podmnky, e by se rozhodnut soudu
o pivolen stalo pravomocnm dve, ne by nezletil doshl vku estncti let).

Tato prava byla od samho potku pedmtem vhrad ze strany sti

pracovnprvn teorie a praxe, podle kterch ml tuto problematiku eit zkonk
prce.

Souvisejc ustanoven:

24, 30 a 34, 36 a 37, 601 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. prce,

36 a nsl. zk. . 561/2004 Sb., kolsk zkon,

2 vyhlky . 16/2005 Sb., o organizaci kolnho roku,

mluva Mezinrodn organizace prce . 138/1973 (. 24/2008 Sb. m. s.,

mluva o nejnim vku pro vstup do zamstnn)

Z literatury:
viz u 30 a 31 a dle:

Eli a kol.: Obansk prvo pro kadho, 2013, s. 44.

 36
(Obecn omezen zpsobilosti nezletilho jednat samostatn)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti (2)

III. Zleitosti, k nim by i zkonn zstupce poteboval pivolen soudu (3

a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 31

I. Obecn

Obansk zkonk obsahuje dv ustanoven vymezujc obecnm zpsobem

rozsah zpsobilosti k prvnm jednnm u nezletilho, kter nenabyl pln
svprvnosti. Zatmco v 31 je tento rozsah vymezen pozitivn (o jakch
prvnch jednnch se m za to, e k nim nezletil, kter nenabyl pln
svprvnosti, zpsobil je), v 36 jde o vymezen negativn (stanov se toti, k
jakm prvnm jednnm tento nezletil zpsobil nen). Ustanoven 31 a 36 se
tedy vzjemn dopluj. Vzhledem k dikci "bez ohledu na obsah pedchozch
ustanoven", se negativn vymezen (resp. omezen) rozsahu zpsobilosti
nezletilho, kter nen pln svprvn, prvn jednat samostatn uplatn tak v
ppad ustanoven, kter obsahuj zvltn pravidla tkajc se svprvnosti
nezletilho ( 32 a 33). Zvlt je teba na to upozornit v souvislosti s 33, kde
pivolen soudu k souhlasu zkonnho zstupce s tm, aby nezletil, kter
nenabyl pln svprvnosti, provozoval samostatn obchodn zvod nebo
vykonval jinou obdobnou vdlenou innost, sice nahrazuje podmnku uritho
vku (je-li stanovena pro vkon urit vdlen innosti jinm prvnm
pedpisem), pesto vak toto soudn pivolen nenahrazuje nutnost zskn

souhlasu zkonnho zstupce pro ta konkrtn prvn jednn, kde to zkon

vyaduje.

II. Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti

V podrobnostech srov. koment k 30.

III. Zleitosti, k nim by i zkonn zstupce poteboval pivolen soudu

Zpsobilost nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, je omezena

potud, e nen za dnch okolnost zpsobil k tm prvnm jednnm, k nim by
i jeho zkonn zstupce poteboval pivolen soudu. Takov prvn jednn jsou
spojena s nakldnm se jmnm nezletilho. Podle obecnho ustanoven v 461
plat, e zkonnmu zstupci nle pi sprv jmn zastoupenho bn sprva
(srov. 1405 upravujc prostou sprvu cizho majetku). Nejedn-li se vak o
bnou zleitost (nap. zcizen majetku atd.), vyaduje se k naloen se jmnm
zastoupenho schvlen soudu (v podrobnostech srov. koment k 461). Avak
vzhledem k tomu, e v ppad 36 se jedn o zastoupen nezletilho, kter
dosud nenabyl pln svprvnosti, je nutno vyjt pedevm ze zvltnch pravidel,
kter podrobn upravuj pi o jmn dtte rodii jako zkonnmi zstupci (srov.
858). Tato pravidla jsou obsaena v 898.

Jestlie tedy rodie jako zkonn zstupci nezletilho, kter dosud nenabyl
pln svprvnosti, potebuj souhlas soudu k tm jednnm, kter jsou uvedena v
898 (srov. vklad k 898), znamen to, e nezletil nikdy (ani v ppad, kdy
jedn na zklad 32 i 33), k tmto prvnm jednnm zpsobilost nem. Prvn
jednat v tchto zleitostech tedy mus (pouze) rodie jako zkonn zstupci, a to
se souhlasem soudu.

Zkonnm zstupcem nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, me

bt msto rodi tak porunk (srov. 928). Z toho plyne, e pokud je nezletil,
kter dosud nenabyl pln svprvnosti, zastoupen porunkem, nen nikdy (ani v
ppad, kdy jedn na zklad 32 i 33) zpsobil k tm prvnm jednnm, k
nim by porunk poteboval pivolen soudu.

V 934 se stanov, e kad rozhodnut porunka v nikoli bn zleitosti

tkajc se dtte mus bt schvleno soudem. V podrobnostech viz koment k
934.

Souvisejc ustanoven:

30 a 35, 37, 461, 858, 898, 928, 934

Z literatury:
viz u 30 a 31

37
Piznn svprvnosti

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Prvn nsledky piznn svprvnosti (5)

III. Podmnky piznn svprvnosti (6 a 10)

IV. Piznn svprvnosti v ostatnch ppadech (11 a 17)

V. Piznn svprvnosti na nvrh zkonnho zstupce (18)

Z dvodov zprvy (k 37):

Tradin prvn systmy vychzely z pojet, e lze v uritch ppadech

nezletilmu "pidat", resp. prominout lta (venia aetatis), a v dsledku toho jej

uinit svprvnm dve, ne doshne stanoven vkov hranice. Nae prvo

tento institut opustilo v r. 1950 s odvodnnm, e toto een nen po snen
vku pro dosaen zletilosti na osmnct let ji namst, a nadle umonilo
doshnout pln zpsobilosti k prvnm konm ped dosaenm vku 18 let jen
uzavenm manelstv. Nelze vak pehlet, e vyspl prvn dy pro zvltn
ppady, by i ony snily obecnou hranici pro dosaen zletilosti (obvykle na
osmnct nebo devatenct let), znaj een, jak nezletilm umonit, aby
svprvnosti doshli dve (nap. Rakousko, panlsko, Qubec, Rusko).

Navrhuje se proto upravit i v naem obanskm prvu institut piznn

svprvnosti (emancipace) nezletilmu, piem inspirac jsou zejmna modern
rusk a qubeck prava. Podle nvrhu m bt nezletil soudn prohlen za
svprvnho, navrhne-li to on sm, anebo zkonn zstupce s jeho souhlasem.
Jsou-li splnny podmnky dosaen vku estnct let, souhlasu zkonnch
zstupc a osvden, e nezletil je s to sm se ivit a obstarat si sv zleitosti,
pedpokld se, e nebude dvod pro del soudn zen, nebo soud m mt
povinnost za tchto okolnost nvrhu vyhovt. Vyskytnou-li se zvltn ppady,
bude vc soudu, aby zvil, nakolik nvrh odpovd zjmm nezletilho a jsou-li
pro jeho emancipaci vn dvody.

I. Obecn

Zpsobilost lovka vlastnm jednnm psobit prvn nsledky byla s

vkem provzna ji v dobch mskho prva.

Pevn stanoven vkov hranice obsahoval i obecn zkonk obansk z

roku 1811. Obansk zkonk . 141/1950 Sb. vak ji nkter hranice zruil.
Ponechal pouze hranici esti let (ped jejm dosaenm byl lovk k prvnm
konm zcela nezpsobil), patncti let pro uzaven pracovn smlouvy a
osmncti let pro dosaen zletilosti. Obansk zkonk . 40/1964 Sb. zruil hranici
esti let.

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. je hodnotov orientovn na respekt k

rznosti individualit. V souladu s tm vychz z pojet zavedenho ji v obanskm
zkonku . 40/1964 Sb., kdy je teba posoudit rozsah zpsobilosti prvn jednat
u nezletilch vdy vzhledem k jejich vku a pevn vkov hranice je stanovena
pouze pro zletilost. Prv vzhledem k respektu zkonodrce k rznosti individualit
je tato konstrukce doplnna ustanovenm, kter vychz z institutu venia aetatis
starovkho mskho prva. elem je umonit v tch ppadech, kde je to

odvodnn, nezletilmu, aby se pln svprvnm stal dve ne dosaenm

obecn stanoven vkov hranice.

Hovorov bv nkdy tento institut oznaovn i jako "emancipace". A byl

tento termn obsaen v pvodnch verzch nvrhu obanskho zkonku, byl
pozdji oputn, nebo toto oznaen nen pesn. Proto ani obansk zkonk .
89/2012 Sb. tento vraz neuv a vol jako nadpis 37 opisn oznaen "piznn
svprvnosti".

II. Prvn nsledky piznn svprvnosti

Piznnm svprvnosti (resp. prvn moci rozsudku o tom) se nezletil,

kter dosud (pln) svprvnm nebyl, stv pln svprvnm. V dalm srov.
koment k 30 odst. 2.

K odst. 1

III. Podmnky piznn svprvnosti

Podmnky, kter jsou v 37 stanoveny pro piznn svprvnosti, jsou (a)

nvrh nezletilho a souhlas zkonnho zstupce s tmto nvrhem (alternativn
nvrh zkonnho zstupce nezletilho a souhlas nezletilho s tmto nvrhem), (b)
dosaen vku estncti let, (c) osvden schopnosti nezletilho sm se ivit a
obstarat si sv zleitosti. K jednotlivm podmnkm je teba uvst nsledujc:

Piznn svprvnosti je mon pouze na nvrh nezletilho a se souhlasem

jeho zkonnho zstupce, nebo na nvrh zkonnho zstupce nezletilho a se
souhlasem tohoto nezletilho. Nvrh zsadn vychz z toho, e mezi nezletilm
dttem a jeho zkonnm zstupcem m ohledn piznn svprvnosti panovat
shoda. Nvrh nezletilho je proto podmnn souhlasem zkonnho zstupce. Ve
vtin ppad m dt dva zkonn zstupce (nebo m dva rodie). Me tedy
nastat situace, kdy jeden rodi bude s nvrhem nezletilho souhlasit, zatmco
druh nikoliv. K tomu srov. koment ne.

Dal podmnkou je dosaen vku estncti let. Jedn se o stejnou vkovou

hranici, jak se vyaduje pro uzaven manelstv nezletilho, ovem rovn s

pivolenm soudu (srov. 672). K piznn svprvnosti tedy me dojt nejdve v

den, kdy nezletil dovril estnct let vku (k ustanovenm o potn asu srov.
ble 601 a nsl.).

Konen mus bt osvdena (tj. dokzna) schopnost nezletilho sm se

ivit a obstarat si sv zleitosti. Tyto vlastnosti jsou pro piznn svprvnosti
nezletilmu klov. Pokud by nezletil nebyl schopen sm se ivit a sm si sv
zleitosti obstarat, bylo by piznn svprvnosti takovmu lovku bezeln.
Obecn eeno, nezletil je schopen sm se ivit, je-li schopen zabezpeit si
soustavn takov pjem, kter mu dostauje na pokryt jeho (pinejmenm
zkladnch) ivotnch poteb (bydlen, strava, oacen atd.). Z hlediska 36 ovem
nesta, e nezletil je natolik psychicky a fyzicky vyspl, e by se ppadn sm
ivit mohl (nap. mohl by uzavt pracovn smlouvu), nbr tato jeho schopnost
mus bt prokzna. Typicky pjde o situace, kdy nezletil ji vykonv soustavn
zvislou prci, samostatn provozuje obchodn zvod nebo jinou obdobnou
vdlenou innost atd. a z toho dvodu m soustavn zajitn pjem
dostaten k tomu, aby se mohl sm ivit. Ojedinl pjem nezletilho, jako nap.
odmna za brigdu konanou bhem przdnin, vak neosvduje schopnost
nezletilho sm se ivit, nebo nevykazuje zmnn prvek soustavnosti, kter je
schopnosti sm se ivit imanentn. Nezletil je schopen sm si obstarat sv
zleitosti, pokud je natolik rozumov a voln vyspl, e je schopen sv
zleitosti spravovat dn (nap. v souladu se zkonem, tak, aby mu zbyten
nevznikala jakkoliv jma atd.) i bez pomoci jinch osob. Je zejm, e je teba
posoudit vechny okolnosti konkrtnho ppadu.

Jsou-li podmnky poadovan zkonem pro piznn svprvnosti splnny,

je na piznn svprvnosti prvn nrok [arg. dikc "soud nvrhu vyhov, pokud
(...)"].

IV. Piznn svprvnosti v ostatnch ppadech

V posledn vt 37 odst. 1 se stanov, e v ostatnch ppadech soud

vyhov nvrhu, je-li to z vnch dvod v zjmu nezletilho. Tato vta navazuje
na prvn vtu 37 odst. 1, v n jsou stanoveny podmnky, kdy je na piznn
svprvnosti prvn nrok. Ze vzjemnho vztahu obou vt tedy ist
gramatickm vkladem vyplv, e v ppad, kdy nkter podmnka splnna
nen, nen sice na piznn svprvnosti prvn nrok, soud vak pesto me
svprvnost piznat, pokud to je z vnch dvod v zjmu nezletilho. Zvr, k
nmu vede tento ryze gramatick vklad, je vak nutno korigovat vkladem
elovm.

K tomu je teba uvst, e pvodn mysl zkonodrce se vztahoval pouze k

podmnce uveden v prvn vt 37 odst. 1 jako posledn, toti k souhlasu
zkonnho zstupce. elem druh vty mlo bt umonn piznn
svprvnosti v tch ppadech, kdy zkonn zstupce svj souhlas s nvrhem
nezletilho bezdvodn odpr. Zkonodrce vak nakonec pouil formulaci,
kter tomuto pvodnmu zmru neodpovd, nbr je zjevn ir, a to tm spe,
e je v n uito plurlu ("v ostatnch ppadech") naznaujcho, e nesplnnch
podmnek me bt i vce.

Je vak teba poloit otzku, zda z povahy celho institutu neplyne, e na

nkterch podmnkch je nutno bezvhradn trvat a od jejich nesplnn
odhldnout nelze.

Podmnka souhlasu zkonnho zstupce bt splnna nemus a k piznn

svprvnosti me dojt i pi jeho absenci (je-li to ovem z vnch dvod v
zjmu nezletilho). Monost odhldnout od podmnky souhlasu zkonnho
zstupce je logick u proto, e tmto zpsobem lze eit situaci, kter v praxi
me bn nastat. Vzhledem k tomu, e nezletil m zpravidla dva zkonn
zstupce (rodie), me dojt k tomu, e jeden rodi s nvrhem souhlas, avak
druh jej poskytnout odmt (srov. 876, podle kterho rodiovskou odpovdnost
vykonvaj rodie ve vzjemn shod).

Rovn podmnka dosaen vku estncti let - vzhledem k jednoznan

dikci ustanoven - splnna bt nemus, a je tud rovn teba pipustit, e od n
lze odhldnout a piznat svprvnost i nezletilmu, kter jet estncti let
nedoshl, je-li to z vnch dvod v jeho zjmu.

Pokud vak jde o podmnku osvden schopnosti nezletilho sm se ivit a

obstarat si sv zleitosti, je teba uvst, e na jejm naplnn je teba trvat vdy
a odhldnout od n nelze. Podstatou institutu piznn svprvnosti je toti
piznn svprvnosti prv takovmu nezletilmu, kter je schopen sm se ivit
a obstarat si sv zleitosti. Piznn (pln) svprvnosti nezletilmu, kter nen
schopen sm se ivit a obstarat si sv zleitosti, jde zcela proti podstat a elu
tohoto institutu. Nehled k tomu, e to neme bt ani v zjmu samotnho
nezletilho, kter - nejsa dostaten psychicky a fyzicky vyspl - by tm byl
vystaven nejrznjm rizikm (zejmna v oblasti majetkov). Lze pedpokldat,
e tmto smrem se bude ubrat soudn praxe. Uvaovno de lege ferenda by bylo
teba doporuit zpesnn tto pravy.

K piznn svprvnosti i pesto, e nkter podmnky poadovan v 37

odst. 1 prvn vta splnny nejsou, me ovem dojt jen tehdy, pokud to je z
vnch dvod v zjmu nezletilho. Zda zde tyto dvody jsou (a v em
spovaj), je teba vyvodit z posouzen vech okolnost konkrtnho ppadu.

K odst. 2

V. Piznn svprvnosti na nvrh zkonnho zstupce

K podn nvrhu na piznn svprvnosti je aktivn legitimovn nejen

nezletil, ale tak jeho zkonn zstupce. Podv-li vak nvrh zkonn zstupce,
mus s tm souhlasit nezletil.

Souvisejc ustanoven:

30 a 36, 601 a nsl., 858, 877

Z judikatury:
Vyivovac povinnost rodi k dtem zakotven v ustanoven 85 zk. o
rodin nen podmnna vkem ani ukonenm uritho stupn vzdln, nbr
pouze schopnost sm se ivit, co je pojem, kter mus soud vyloit jednotliv
podle specifik kadho konkrtnho ppadu.
(II. S 2155/09)

Z literatury:
viz u 30 a 31 a dle:

Bartoek: Encyklopedie mskho prva, 2. vyd., 1995, s. 25, 100-101.

Oddl 2
Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat

Pedbn prohlen

38
(Podstata a obsah pedbnho prohlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Podstata pedbnho prohlen (1 a 3)

II. Obsah pedbnho prohlen (4 a 6)

III. Soudn realizace pedbnho prohlen (7 a 11)

IV. zen o nkterch otzkch pedbnho prohlen ( 30 z. . s.) (12 a

18)

Z dvodov zprvy k zkonu o zvltnch zench soudnch:

Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat

Dosavadn prvn prava zn ve vztahu k osobm stienm duevn

poruchou pouze omezen a zbaven zpsobilosti k prvnm konm. Takov
opaten jsou vak mnohdy nepimen a nezohleduj monosti pimench
pstup k osobm postienm duevn poruchou tak, aby se ani jim nebrnilo v
uplatovn jejich prv a umonilo se jim zapojen do spoleenskho ivota.
Platn prvn prava nezohleduje rozdlnost jednotlivch situac, kter ivot
pin, a bere v vahu jen ppady, kdy lovk nen pro duevn poruchu schopen
prvn jednat bu v nkterch ppadech, nebo vbec, a osoby se zdravotnm
postienm v mrnjm stupni ponechv zcela bez ochrany.

Nov obansk zkonk tak po vzoru dalch evropskch stt zavedl do

eskho prvnho du dal opaten vyuiteln pro osoby stien duevn
poruchou, kter jsou oproti v souasnosti jedin monm opatenm mrnj.
Podle novho obanskho zkonku mohou zletil osoby s naruenou schopnost
prvn jednat vyut nsledujcch podprnch opaten:
- pedbn prohlen,

- npomoc pi rozhodovn,

- zastoupen lenem domcnosti,

- omezen svprvnosti.

Pedbn prohlen

Institut pedbnho prohlen je opaten preventivn povahy, jeho

elem je umonit lovku, zejmna za situace, kdy u sebe pozoruje postupn
rozvjen duevn poruchy (nap. Alzheimerovu nemoc, demenci), projevit zvazn
vli pro ppad, e poslze nebude schopen spravovat vlastn zleitosti. Jedn se
zejmna o monost projevit zvazn vli, jak maj bt nadle jeho zleitosti
spravovny a kdo je m spravovat jako jeho opatrovnk. Soud m pak rozhodovat
v ppadech, kdy jsou inky pedbnho prohlen vzny na podmnku, nebo
na podstatnou zmnu okolnost, kdy je dna pravomoc soudu uinn prohlen
zruit nebo zmnit v ppad, e by lovk prohlen za takovch zmnnch
okolnost neuinil nebo by je uinil s jinm obsahem.

Npomoc pi rozhodovn

Platn prvn stav vychz z pojet umoujcho pi postien lovka

duevn poruchou podlamujc jeho schopnost samostatn prvn jednat jen
systm nhradnho rozhodovn, kdy opatrovnk rozhoduje o lovku namsto
nho. Nov obansk zkonk zavd institut podpory pi rozhodovn, kter
spov v tom, e podprce se astn prvnch jednn jin osoby
(podporovanho), ani by bylo nutn zasahovat do svprvnosti podporovanho.
Podprce tud na rozdl od opatrovnka nejedn namsto osoby se zdravotnm
postienm, ale jedn spolen s n. Smlouva o npomoci uzaven mezi
podprcem a podporovanm vyaduje ke sv innosti schvlen soudem.

Zastoupen lenem domcnosti

Institut zastoupen lenem domcnosti spov v tom, e zletilho, ktermu

duevn porucha brn samostatn prvn jednat, bude v obvyklch zleitostech
odpovdajcch jeho ivotnm pomrm zastupovat len jeho domcnosti. Jeliko
podle novho obanskho zkonku je ke vzniku zastoupen lenem domcnosti
poteba schvlen soudu, je nezbytn takov zen do novho zkona o zvltnch
zench soudnch promtnout.

Omezen svprvnosti

Platn prvn prava umouje, aby soud osob s duevn poruchou bu

omezil zpsobilost k prvnm konm, nebo ji tto zpsobilosti zcela zbavil. Nov
obansk zkonk opout koncept zbaven zpsobilosti k prvnm konm
(svprvnosti) a ponechv soudu monost svprvnost lovka pouze omezit.
Podle nov prvn pravy lze pitom k omezen svprvnosti pistoupit jen tehdy,
neposta-li mrnj a mn omezujc opaten (npomoc pi rozhodovn,
zastoupen lenem domcnosti). Omezen svprvnosti je nov pojato jako
doasn. Je-li svprvnost omezena v souvislosti s uritou zleitost, pak me
bt omezena jen na dobu nutnou pro jej vyzen. Je-li svprvnost omezena
vymezenm okruhu prvnch jednn, k nim lovk nen zpsobil, me se tak
stt rovn na uritou dobu, nanejv na ti roky, s tm, e bude-li v tto dob
zahjeno zen o prodlouen doby omezen, budou prvn inky pvodnho
rozhodnut trvat i po dobu tohoto zen, nanejv vak po dobu jednoho roku.
Omezit svprvnost lovka, a stejn tak navrtit svprvnost, me pouze soud.

Z dvodov zprvy (k 38 a 44):

Nvrh ustanoven zaazench do tohoto oddlu vychz z pojet, kter

opout pstupy typick pro star dobu, konzervovan v platn prvn prav (
10 platnho obanskho zkonku) mj. i v dsledku udrovn tradice nastolen
zkonnou pravou z r. 1964. Tato prava byla a dosud je krokem zpt dokonce i
ve srovnn s pravou obanskho zkonku z r. 1950, protoe nap. postrd
pravu monosti soudnho jmenovn opatrovnka na nvrh osoby, kter tlesn
vada psob obte pi spravovn jejch zleitost nebo hjen prv, na co
obansk zkonk z r. 1950 pamatoval v 63. Zejmna v poslednch dvaceti
letech dolo k zetelnmu vvoji na rovni nrodnch prvnch prav (nap. ve
vdsku v r. 1988, v Qubecu v r. 1992, ve vcarsku v r. 2003, dle pak v
Nmecku, Rakousku, ve Francii a v dalch zemch).Tento vvoj odr i mluva

OSN o prvech osob se zdravotnm postienm, kterou esk republika ji

podepsala a ratifikovala, jako i judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva
(nap. . 44009/05 ve vci Shtukaturov v. Rusk federace z 27.3.2008 nebo .
11223/04 ve vci X. v. Chorvatsko ze 17.7.2008) a nlezy eskho stavnho
soudu (zejmna sp. zn. IV. S 412/04 ze 7.12.2005, II. S 303/05 z 13.9.2007
nebo II. S 2630/07 z 13.12.2007). Navren ustanoven zohleduj tento vvoj a
berou v vahu, e dosavadn prava, kter ve vztahu k osobm stienm duevn
poruchou zn jen omezen a zbaven zpsobilosti k prvnm konm
(svprvnosti), vede k tvrdostem a nezohleduje monosti pimench pstup
k osobm postienm duevn poruchou tak, aby se ani jim nebrnilo v
uplatovn jejich prv a umonilo se jim zapojen do spoleenskho ivota.
Navren prava sleduje smr ji v eskm prvu nastolen zejmna zk. .
108/2006 Sb., o socilnch slubch, jeho 2 odst. 2 zdrazuje nutnost
vychzet z individuln urench poteb osob, psobit na osoby aktivn,
podporovat jejich samostatnost, motivovat je k takovm innostem, kter
nevedou k dlouhodobmu setrvvn nebo prohlubovn nepzniv situace a
posilovat jejich sociln zaleovn.

Institut pedbnho prohlen je opaten preventivn povahy. Obdobnou

pravu znaj Rakousko, Francie, Velk Britnie, Qubec, Ontario, jej nvrh je
zahrnut do nvrhu novho maarskho obanskho zkonku atd. prava umon
lovku, zejmna za situace, kdy u sebe pozoruje postupn rozvjen duevn
poruchy (nap. Alzheimerovu nemoc, demenci), projevit zvazn vli pro ppad,
e poslze nebude schopen spravovat vlastn zleitosti. Jde pedevm o
monost projevit zvazn vli, jak maj bt nadle jeho zleitosti spravovny a
kdo je m spravovat jako jeho opatrovnk. Vzhledem k zvanosti prohlen a t
i jeho odvoln, se pro n stanov psnj formln nleitosti; tot plat i pro
zmnu obsahu prohlen. Povol-li pvodce prohlen opatrovnka a osoba
povolan za opatrovnka s nm souhlas, soud je prohlenm vzn (vzn je
ovem i jeho odvolnm) a omez se jen na pezkum, zda je tato osoba zpsobil
pro jmenovn opatrovnkem. Soud mus zjistit, zda se jedn o osobu schopnou
spravovat s nezbytnou dvkou pelivosti zleitosti jin osoby. Dle se
samozejm zam i na pezkum, zda nehroz konflikt zjm. Ur-li se v
prohlen, jak maj bt urit zleitosti doten osoby spravovny, je tm
opatrovnk vzn.

Zvltn ustanoven pamatuj na ppady vzanosti ink prohlen na

podmnku a na zmnu okolnost. Vzhledem k zvanosti prvnch dsledk m v
tchto ppadech rozhodnout soud. Zejmna ve vazb na podstatnou zmnu
okolnost, kter m zaloit soudu pravomoc uinn prohlen zruit nebo
zmnit v ppad, e by lovk prohlen za takovch zmnnch okolnost
neuinil nebo by je uinil s jinm obsahem, je teba zajistit innou prvn
ochranu doten osoby. Me jt nap. o situaci, kdy je prohlenm povoln za
opatrovnka manel nebo osvojenec doten osoby, ale manelstv nebo osvojen
nsledn zanikne. Proto se navrhuje stanovit, e zmna okolnost mus bt

zjevn, e soud tedy neme vychzet nap. jen ze stanoviska opatrovnka nebo z
vpovd pbuznch pvodce prohlen, ale e mus vyvinout potebn sil, aby
zjistil nzor lovka, o jeho prohlen rozhoduje, a o zruen nebo zmn
obsahu prohlen rozhodnout jen tehdy, hrozila-li by jinak dotenmu zvan
jma.

Prohlen me bt neplatn, nap. pro nedostatek formy. Ani v takovm

ppad vak nen mon, aby soud od jeho obsahu zcela odhldl a povaoval je
za prvn bezvznamn. Proto se navrhuje, aby i v takovm ppad soud vzal
obsah prohlen v vahu a pihldl k nmu.

I. Podstata pedbnho prohlen

Pedbn prohlen je jednm z institut, skrze kter se prosazuje

skuten nebo pedpokldan vle lovka i pot, co zcela nebo zsti ztratil
schopnost k samostatnmu prvnmu jednn. Princip zachovn co nejvy mry
respektu k vli lovka v obecn rovin vyplv z 467 odst. 1. Institut
pedbnho prohlen je zce provzn s opatrovnictvm lovka ( 465 a
nsl.). inky pedbnho prohlen (ppadn jejich pominut) se toti projevuj
skrze soudn rozhodnut, pi nm soud z pedbnho opaten zpravidla vychz
jako z nejpodstatnjho (by nikoliv jedinho) podkladu ( 30, 44 a nsl. z. . s.).

Skutenost zakldajc nezpsobilost prvn jednat se pro ely 38

rozum nejen soudn rozhodnut o omezen svprvnosti ( 55 a nsl.), ale i stav,
pi nm lovk nen schopen adekvtnm zpsobem nebo dostaten rychle
projevit svoji vli, pestoe jsou jeho rozpoznvac schopnosti zachovny (srov. s
469). Pokud vak k ustanoven opatrovnka m dojt nikoliv nsledkem omezen
svprvnosti opatrovance, ale z jinch zdravotnch dvod ne pro duevn
poruchu (nap. pro omezen tlesn hybnosti), lze ustanovit opatrovnka na
zklad pedbnho prohlen jen na nvrh opatrovance ( 469 odst. 1 ob.
zk., 45 odst. 1 z. . s.). Za takovch okolnost opatrovnk i v mezch svho
oprvnn jednat jmnem opatrovance je povinen respektovat vli opatrovance (
469 odst. 2). Vjimkou je situace, kdy tuto vli nelze prozatm zjistit a hroz
nebezpe z prodlen, v nich se obecn zsada respektu opatrovnka k vli
opatrovance neme prosadit. Postaven opatrovnka se v takovm ppad bl
postaven tzv. posla, tedy "jen" tlumonka vle opatrovance. Vjimkou jsou
ppady, kdy vli opatrovance nelze vas zjistit a hroz nebezpe z prodlen.

Prv popsan 469 m pednost ped vyuitm 465. Jen v meznch

situacch, kdy hroz akutn nebezpe z prodlen, lze pipustit, e soud me

ustanovit opatrovnka i lovku, kter nen schopen prvn jednat pro jinou
okolnost ne pro duevn poruchu, je-li toho nezbytn teba pro ochranu jeho
nebo veejnch zjm ( 465 odst. 1). I v tto situaci soud vychz z pedbnho
prohlen, pokud existuje.

II. Obsah pedbnho prohlen

Obsahem pedbnho prohlen me bt a) ustanoven konkrtn osoby

opatrovnka, b) ustanoven konkrtnho sprvce vymezen zleitosti (okruhu
zleitost) poizovatele, vetn ppadn sprvy jmn nebo jeho sti a c)
uveden zpsobu, kterm maj bt eeny zleitosti poizovatele pot, co
poizovatel ztrat schopnost prvn jednat. Pedbn prohlen nabv
prvnho vznamu a pot, co poizovatel ztrat zpsobilost prvn jednat.
Pedbnm prohlenm nelze ustanovit opatrovnka v nkterch ist osobnch
zleitostech ( 458). Zkon nevyluuje, aby byla opatrovnkem ustanovena
prvnick osoba (srov. s 471 odst. 2).

Jestlie pedbn prohlen ustanovuje sprvce zleitosti nebo sprvce

jmn ( 464 odst. 1), zskv tento sprvce na zklad nslednho rozhodnut
soudu uskutennho v zen podle 44 a nsl. z. . s. postaven zvltnho
opatrovnka pro sprvu jmn vymezenho v pedbnm prohlen ( 464 odst.
1). Oprvnn takov osoby me bt natolik zk nebo specifick, e tato osoba
nem zskat postaven opatrovnka nebo celkovho sprvce jmn poizovatele.
Avak vzhledem k tomu, e ustanoven opatrovnka (ppadn zstupce, sprvce)
v pedbnm prohlen nelze pokldat za akt smujc k pmmu smluvnmu
zastoupen, zskv tato osoba oprvnn k vyzen zleitosti uveden v
pedbnm prohlen a na zklad rozhodnut soudu, a to stejnm postupem,
jako se ustanovuje opatrovnk ( 44 a nsl. z. . s.).

Nzoru, podle nho uren osoby, kter m bt sprvcem jmn nebo

zleitost poizovatele, a nikoliv opatrovnkem, se uskuten a rozhodnutm
soudu, lze oponovat tm, e takov vklad pmo z dikce zkona nevyplv a e
takov osoba je zstupcem ustanovena pmo pedbnm prohlenm, ani by
bylo poteba rozhodnut soudu. Za takovch okolnost by vak bylo teba vyeit,
kolik a jakch prv a povinnost me mt "pouh" zstupce, ani by musel bt
pokldn za opatrovnka ve smyslu 465. Odpov na tuto otzku nelze vyst
ani ze zkona, ani dovodit z logiky vci. Dalm dvodem, pro lze uvst, e
zstupce zvolen poizovatelem mus bt ustanoven stejnm postupem jako
opatrovnk, je fakt, e v opanm ppad bylo nutno uzavt, e se vztah
zastoupen mezi poizovatelem a zstupcem podle 38 d ustanovenmi o
smluvnm zastoupen podle 441 a nsl. Smluvn zastoupen vak vychz z
pedpokladu, e zstupce je vzn prbnmi pokyny zastoupenho. Zkon

upravuje mechanismus, jak eit pekroen zmocnn ze strany zstupce, a to na

zklad konn nebo nekonn zastoupenho ( 446) atd. Je tedy zejm, e
normy smluvnho zastoupen lze aplikovat jen v ppad, e zastoupen je zcela
zpsobil k prvnmu jednn, prbn udl pokyny zmocnnci a m prvo
kontroly nad jeho innost. Tak tomu vak v ppad poizovatele, kter je reln
omezen v monosti prvn jednat, nen.

III. Soudn realizace pedbnho prohlen

Pedbn prohlen je zkladnm podkladem pro rozhodnut soudu o

ustanoven opatrovnka ( 44 a nsl. z. . s.), dokud nen zkonnm zpsobem
odvolno ( 41 odst. 1), a to jet v dob, kdy je jeho poizovatel zpsobil k
prvnmu jednn, ppadn do doby, ne soud rozhodne o zruen nebo zmn
pedbnho prohlen ( 43). Pedbn opaten smujc k ustanoven
konkrtnho opatrovnka ztrat inky t tehdy, kdy zvolen opatrovnk nebo
sprvce zeme nebo odmtne funkci opatrovnka vykonvat (srov. s 463 odst. 2).

Pi rozhodovn, zda soud ustanov opatrovnka uvedenho v pedbnm

prohlen, soud zvauje, zda je zvolen opatrovnk schopen a ochoten dn
hjit zjmy poizovatele pedbnho prohlen. Navzdory dvodov zprv se
lze domnvat, e prvo na takovou vahu nelze soudu zcela odejmout, nebo
usnesen o ustanoven opatrovnka (sprvce) je soudnm rozhodnutm - projevem
vle soudu ( 463 odst. 1). Je vak teba mt na zeteli, e nynj prava stoj na
zsad, e dvj vyjevenou vli lovka je teba pokud mono respektovat i
pot, co lovk ztrat monost ji projevit. Z tto zsady plyne, e lovku, kter je
stle nadn plnou zpsobilost k prvnm konm, avak jemu zdravotn stav
psob obte pi prvnm jednn ( 469 odst. 1), neme soud ustanovit
konkrtnho opatrovnka proti jeho vli (tedy nerespektovat jeho pedbn
prohlen). Nicmn pokud se soudu opatrovnk zvolen tmto lovkem jev jako
neppustn nap. proto, e jeho zjmy jsou v rozporu se zjmy zastoupenho (
437 odst. 1), nvrh na ustanoven takovho opatrovnka zamtne. V tomto
ppad by zejm nedolo "jen" k zastaven zen podle 16 z. . s. Dvod pro
veden zen (nezptvzat nvrh na ustanoven opatrovnka) toti nepominul.

Obdobn se soud zachov, pokud m do svho rozhodnut pojmout zpsob

a rozsah jednn budoucho opatrovnka (sprvce), kter je obsaen v
pedbnm prohlen. Ani v tchto ppadech soud neme mt striktn
povinnost respektovat vli poizovatele pedbnho prohlen, ale ve
vjimench ppadech m prvo rozhodnout jinak, ne je uvedeno v pedbnm
prohlen, ppadn zamtnout nvrh na ustanoven opatrovnka (sprvce), kter
m podle pedbnho prohlen jednat za opatrovance zpsobem, kter je ve
zjevnm rozporu se zjmy opatrovance. Soud (a koneckonc ani soudem

ustanoven opatrovnk) nen pouhm vykonavatelem (poslem) pedchoz vle

poizovatele pedbnho prohlen, m a mus mt jistou autonomii pi svm
rozhodovn, kter zabrn zjevnm excesm. Pokud by tomu tak nemlo bt,
nebyl by dvod, aby soud pijmal rozhodnut o ustanoven opatrovnka (sprvce)
a vymezoval obsah a rozsah jeho prv a povinnost. Funkce opatrovnka by
vznikala nikoliv na zklad rozhodnut soudu, ale vhradn na podkladu
pedbnho prohlen.

Ustanoven 55 odst. 2 sdluje, e soud nem omezit svprvnost lovka,

pokud existuje mrnj opaten, kter zabezpe ochranu prv lovka, ani by
dolo k omezen svprvnosti. Lze se domnvat, e takovm mrnjm opatenm
me bt schvlen smlouvy o npomoci pi rozhodovn ( 45 a nsl.) a
schvlen zastoupen lenem domcnosti ( 49 a nsl.). Pedbn prohlen
vak nen institutem, kter by ml zabrnit omezen ve zpsobilosti, ale konem,
jeho clem je ustanovit osobu opatrovnka a zpsob sprvy zleitost
poizovatele pro ppad, e poizovatel ztrat zpsobilost prvn jednat. Pokud
poizovatel ztrat zpsobilost prvn jednat pro duevn poruchu, soud jej ve
svprvnosti omez, avak pi ustanoven konkrtnho opatrovnka a pi stanoven
prv a povinnost opatrovnka bude z pedbnho prohlen vychzet. To
neplat jen za situace, kdy je pedbn prohlen ve zjevnm a naprosto
nepekonatelnm rozporu se smyslem opatrovnictv jako institutu sloucho k
ochran zjm opatrovanho ( 465 odst. 1). Za takov zcela vjimen
konstelace soud ustanov opatrovnka a vymez jeho prva a povinnosti podle
svoj vle, i kdy pokud mono s pihldnutm k obsahu pedbnho prohlen.
Nen teba, aby dolo ke zmn pedbnho prohlen podle 43. Opatrovnka
na zklad pedbnho prohlen lze ustanovit, ani by dolo k omezen
svprvnosti, tehdy, kdy neschopnost poizovatele prvn jednat vyplv nikoli
z jeho duevn poruchy, ale z jinch pin (nap. kvli zdravotnmu postien
jinho druhu).

Pestoe pedbn prohlen je hmotnprvnm jednnm, a nikoliv

nvrhem, jm by se zahajovalo zen ve vci sam, je kad okresn soud
povinen na dost prohlaovatele sepsat pedbn prohlen do protokolu.
Dojde-li prohlenm k uren, kdo se m stt opatrovnkem, oznm to soud
orgnu, kter vede neveejn seznam opatrovnk( 31 z. . s.). Protokol soudu o
pedbnm prohlen je veejnou listinou ve smyslu 39 odst. 1 a 567 a
podepisuje jej krom prohlaovatele tak pedseda sentu, ppadn zapisovatel
( 40 odst. 7 o. s. .). Protokol o sepisu pedbnho prohlen nen rozhodnutm,
sm o sob nevede k tomu, e soud zahj zen o ustanoven opatrovnka nebo o
splnn podmnky stanoven pedbnm prohlenm.

IV. zen o nkterch otzkch pedbnho prohlen ( 30 z. . s.)

zen o splnn podmnky v pedbnm prohlen ( 42 ob. zk., 30 z.

. s.), o zmn nebo zruen pedbnho prohlen ( 43 ob. zk., 30 z. . s.) i
zen o ustanoven opatrovnka na zklad pedbnho prohlen ( 44 a nsl.
z. . s.) lze zahjit jak na nvrh, tak usnesenm i bez nvrhu ( 13 z. . s.). Nvrh
na zahjen zen je mon podat i stn do protokolu ( 14 z. . s.). Proti
usnesen o zahjen zen bez nvrhu nen odvoln ppustn ( 13 odst. 3 z. .
s.). Vjimkou z oprvnn soudu zahjit zen i bez nvrhu je situace, kdy lovku,
kter sepsal pedbn prohlen, m bt ustanoven opatrovnk z jinch
zdravotnch dvod ne pro omezen zpsobilosti ( 469 odst. 1 ob. zk., 45
odst. 1 z. . s.). Takov nvrh nelze podat stn do protokolu, protoe se nejedn
o beznvrhov zen. Argumentem a maiori ad minus je teba dovodit, e za
takovch okolnost nelze bez nvrhu zahjit ani zen o splnn podmnky v
pedbnm opaten, ani zen o zmn nebo zruen pedbnho prohlen.
Pro zmnn zen je pslun soud bydlit prohlaovatele, ppadn
opatrovance ( 4 a 44 z. . s.).

Jestlie opatrovnk ji byl prohlaovateli ustanoven, je teba spolen s

podnm nvrhu na zmnu nebo zruen pedbnho prohlen nebo se
zahjenm zen o zmn nebo o zruen prohlen zahjit (podat nvrh na
zahjen) zen o odvoln tho opatrovnka a ustanoven novho opatrovnka.
Samotnou zmnou nebo zruenm pedbnho prohlen toti nezanikaj prva
a povinnosti ji ustanovenho opatrovnka. Zrove je teba zajistit, e
prohlaovatel (opatrovanec) bude v kadm okamiku zastoupen osobou
povolanou k prvnmu jednn jeho jmnem. Soud z toho dvodu veker tato
zen spoj ke spolenmu projednn a rozhodnut.

astnky zen o splnn podmnky v pedbnm prohlen ( 42), o

zmn nebo o zruen pedbnho prohlen a zen o ustanoven opatrovnka
na zklad pedbnho prohlen jsou navrhovatel a ti, o jejich prvech a
povinnostech m bt v zen jednno ( 6 z. . s.), tedy zejmna prohlaovatel a
ten, kdo m bt nebo ji byl podle prohlen ustanoven opatrovnkem. Jde-li o
zen o ustanoven opatrovnka lovku, kter m ztenou schopnost init prvn
jednn z jinch zdravotnch dvod ne pro duevn poruchu ( 469 odst. 1), je
osobou aktivn legitimovanou k podn nvrhu jen on sm, dalmi astnky jsou
osoby, kter sm navrhovatel za astnky ozna. Jestlie navrhovatel neozna
za astnky vechny osoby, kter jsou nvrhem na ustanoven opatrovnka
doteny (nap. lovka, kter m vykonvat funkci opatrovnka nebo sprvce),
soud jej podle 5 o. s. . pou o tomto opomenut. Teprve pokud navrhovatel v
soudem stanoven pimen lht nenavrhne pistoupen dalho astnka do
zen, dojde k zamtnut nvrhu, protoe nepjde o nvrh, kter by vyhovoval
31 z. . s.

O splnn podmnky v pedbnm prohlen, o zmn nebo zruen

pedbnho prohlen soud rozhoduje usnesenm ( 24 odst. 1 z. . s.), proti
nmu je odvoln ppustn ( 1 odst. 2 z. . s., 202 odst. 1 o. s. .). Tot plat,
pokud soud ustanovuje na zklad pedbnho prohlen opatrovnka a
vymezuje rozsah jeho prv a povinnost. Jestlie je zen o ustanoven
opatrovnka nebo sprvce, jeho podkladem je pedbn prohlen, spojeno s
zenm o svprvnosti, je verdikt o ustanoven opatrovnka nebo sprvce
soust rozsudku, pestoe je svoj povahou usnesenm ( 46 odst. 1, 40 odst. 1
z. . s.). Nen ppustn, aby dolo k omezen svprvnosti bez toho, aby zrove
byla ustanovena osoba, kter je oprvnna jmnem nesvprvnho jednat.

Ped rozhodnutm o ustanoven opatrovnka lovku soud vdy zkoum,

zda v seznamu prohlen o uren opatrovnka je evidovno prohlen o uren
opatrovnka, ppadn o odvoln takovho uren uinn tm, jeho svprvnost
m bt omezena; je-li evidovno, zjist tak daje o urenm opatrovnku a daj,
u kterho note je takov listina uloena ( 47 z. . s.). Jestlie soud ustanovuje
lovku opatrovnka z jinho dvodu ne proto, e se stal nezpsobilm k
prvnmu jednn (nap. pro nezvstnost), nen pedbnm prohlenm vzn,
nicmn analogicky dle 44 by ml z prohlen pi svm rozhodovn vyjt.
Obansk zkonk toti stoj na principu co nejvy mry respektu k ji projeven
vli lovka, kter ji aktuln neme projevit nebo jeho vli nelze zjistit.

O ustanoven sprvce i o ustanoven opatrovnka soud rozhoduje v zen

podle 44 a nsl. z. . s. Jestlie v pedbnm prohlen byl vymezen zpsob
sprvy zleitost opatrovance, soud toto vymezen pojme do usnesen o
ustanoven opatrovnka, neexistuj-li vjimen dvody k tomu, aby vli
prohlaovatele nerespektoval, nap. pokud zjmy prohlaovatelem deklarovanho
opatrovnka jsou v pkrm rozporu. Soud se pokou zjistit pravdu o projednvan
zleitosti z edn povinnosti ( 19 a 20 z. . s.).

Jsou-li ve uveden zen zahjena na nvrh a soud neshled vcn

podmnky pro vyhovn, nvrh zamtne. Nvrhem vroku soud nen vzn ( 25 z.
. s.). Jestlie jsou ve uveden zen zahjena bez nvrhu (usnesenm soudu),
soud zen pi nesplnn vcnch podmnek zen zastav ( 16). Protoe takov
vrok o zastaven zen je reln vrokem ve vci sam, vytv pekku vci
rozsouzen. Npravy se lze domoci postupem podle 28 a nsl. z. . s., tedy
obnovou, zmatenost, ppadn dovolnm. Zmn-li se po vyhlen rozhodnut
ve vci sam okolnosti, lze zahjit nov nalzac zen.

Souvisejc ustanoven:

 41 odst. 1, 42, 43, 55 odst. 2, 437, 458, 463, 464, 465 a nsl.,
567

Souvisejc pedpisy:

1 odst. 2, 13 odst. 1, 16, 30, 35 odst. 2, 39, 43, 44 a nsl. z. . s.,

40 odst. 7 o. s. .

Z literatury:

Rouek, Sedlek:Koment, 1935.

Tilsch: Obansk prvo. st veobecn, 2012.

Berkov: zen o zpsobilosti k prvnm konm a nov obansk zkonk.

PF, 2012, . 9.

Potil: Sprvn d a nov obansk zkonk. PrRo, 2013, . 13-14.

39
(Pozen pedbnho prohlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pedbn prohlen na veejn listin (1 a 2)

II. Veejn prohlen na soukrom listin (3 a 5)

I. Pedbn prohlen na veejn listin

Veejnou listinou je listina vydan orgnem veejn moci v mezch jeho

pravomoci nebo listina, kterou za veejnou listinu prohls zkon (ble viz
koment k 567). Soudn praxe do 31.12.2013 pro ely vkonu rozhodnut
pokldala za veejnou listinu i pvodem soukromou listinu, jestlie podpisy na n
byly zkonem pedepsanm zpsobem oveny ( 10 a 13 zkona . 21/2006, o
ovovn). V dob zaveden tto praxe vak nebyl pojem veejn listiny
soukromoprvnmi pedpisy definovn. Proto nelze vylouit, e zmnn praxe
bude v ppad formy pedbnho prohlen pehodnocena prv s ohledem na
vslovn a precizn ustanoven termnu "veejn listina".

Jestlie je pedbn prohlen na veejn listin, nen s vjimkou ppad

v 40 poteba ptomnosti a stvrzen svdk.

II. Veejn prohlen na soukrom listin

Pedbn prohlen ve form soukrom listiny mus potvrdit dva svdci.

Nen-li prohlaovatel postien ve sv schopnosti st nebo pst ( 40), svdci
svm podpisem stvrzuj nikoliv prbh sepisovn (vytven) veejnho
prohlen, ale to, e prohlaujc ml podle jejich vdomost v dob svho
podpisu pod prohlenm schopnost prvn jednat a e prohlen je podle jejich
vdomost aktem jeho svobodn a vn vle. Zrove svdci stvrzuj svm
podpisem skutenost, e byli seznmeni s obsahem pedbnho prohlen ( 39
odst. 2). Z tto role svdk vyplv, e rovn oni mus mt v dob svho podpisu
zpsobilost k sepisu pedbnho prohlen tho obsahu jako prohlaovatel a
mus bt schopni rozpoznat na laick rovni mru svobody a vnosti
prohlaovatelovy vle. Nezbytnou soust pedbnho prohlen je identifikace
svdk tak, aby byli nezamniteln s jinmi lidmi (zpravidla jmnem, pjmenm,
bydlitm a datem narozen). Pokud tato identifikace chyb, trp pedbn
prohlen ve form soukrom listiny podstatnou vadou, kter zpsobuje jeho
neplatnost. Pokud svdci v dob svho podpisu nebyli zpsobil ke stvrzen ve
uvedench skutenost, jedn se o vadu procedury pi vytven pedbnho
prohlen, kter m za nsledek jeho neplatnost. Opan zvr by vedl k negaci
39 odst. 1. Neplatnost prohlen vak soud nezbavuje povinnosti k prohlen
pihldnout ( 44).

Zpsobilost bt svdkem a jeho dostaten identifikace se zkoum k

okamiku jeho podpisu. Svdek me pedbn prohlen podepsat i pozdji a

na jinm mst ne prohlaovatel. Nikoliv vak dve, protoe pi dvjm

podpisu by nemohl garantovat ji projevenou vli prohlaovatele k podpisu
pedbnho prohlen. K podpisu svdka vak m dojt za ptomnosti
prohlaovatele, aby svdek mohl pmm pozorovnm zjistit, e prohlaovatel je
schopen projevu vle a e pedbn prohlen obsahuje jeho skutenou vli.

Formln bezvadn veejn prohlen nabv platnosti podpisem

poslednho ze svdk. Zpis o jeho existenci do neveejnho seznamu podle
zkona nen podmnkou jeho platnosti. inek pedbnho prohlen spov v
tom, e soud, kter pozdji rozhoduje o ustanoven opatrovnka nebo sprvce
zleitost prohlaovatele, ppadn stanov zpsob, kterm maj bt zleitosti
prohlaovatele spravovny, z pedbnho prohlen vychz. Pedbn
prohlen samo o sob vak nevede k ustanoven opatrovnka nebo sprvce.

Souvisejc ustanoven:

40, 44, 567

Souvisejc pedpisy:

31 z. . s.,

10 a 13 zk. . 21/2006 Sb., o ovovn shody opisu nebo kopie s

listinou a o ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon (zkon o
ovovn)

Z literatury:
viz u 38

40
(Pedbn prohlen negramotnho nebo postienho)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 40 dopad na veejn prohlen uinn ve form veejn i

soukrom ( 39). Proto je teba je aplikovat spolen s 39. Ustanoven 40 odst.
1 e situace, kdy poizovatel pedbnho prohlen je osobou nevidomou,
kter vak um st nebo pst (zejm myleno slepeckm psmem), nebo osobou,
kter neum (akoliv j v tom nebrn smyslov postien) nebo neme st nebo
pst z jinho dvodu, ne e je smyslov postien. Ustanoven 40 odst. 2 se
aplikuje u poizovatel, kte nemohou st nebo pst, protoe trp smyslovm
postienm, kter jim v tto schopnosti objektivn brn. Dluno dodat, e je
obtn uzavt, kter z komentovanch odstavc je lex specialis a pro se dan
ustanoven navzjem pekrvaj (nap. nevidom je zrove osobou, kter je
postiena smyslovm postienm, kter j znemouje st tak, jak pojem ten
chpe vtinov populace).

Ustanoven 40 upravuje nikoliv obsah pedbnho prohlen, ale

specifickou proceduru jeho tvorby a zavren ve zvltnch ppadech. Poruen
tto procedury vede k neplatnosti prohlen, stejn jako nedodren formy nebo
podstatnch nleitost obsahu prohlen ( 44).

K "vlastnmu znamen", kter je zpsobil nahradit podpis osoby, kter

neme st a pst, a k okolnostem, za kterch mus bt pedbn prohlen
takov osoby uskutenno ve form veejn listiny, viz koment k 563. Jinak je
40 k 563 v pomru speciality.

K odst. 1

I kdy m pedbn prohlen formu veejn listiny, mus se jej v

ppadech dle 40 odst. 1 osobn zastnit prohlaovatel, svdek, kter
prohlaovateli prohlen po jeho vyhotoven pete (a kter nen toton s
osobou, kter prohlen napsala), a dal svdek. Svdci jsou nejmn dva,
svdek, kter prohlen neetl, me bt jeho sepisovatelem. Sepisovatelem
me bt i tet osoba, kter nevystupuje v rmci prohlen jako svdek (me
vak bt svdkem pi pozdjm zen, v nm soud bude zkoumat dodren
procedury prohlen). Sepisem prohlen se rozum psemn zznam vle
prohlaovatele.

Prohlaovatel mus pedtm, ne prohlen podepe, jednoznan

"potvrdit", e listina obsahuje jeho pravou vli. Nemus tak uinit psemn,
protoe "potvrzen" nen soust pedbnho prohlen jako psemnho

prvnho jednn. Teprve po podpisu a "potvrzen" prohlaovatele mohou

nsledovat podpisy svdk.

daj o tom, kter ze svdk prohlen nahlas peetl prohlaovateli,

ppadn sepsal, nen podstatnou nleitost prohlen, i kdy by v nm ml bt
uveden. Ze zkona pouze vyplv, e procedura stanoven v 40 mus bt
dodrena, jinak je pedbn prohlen neplatn. daje o dodren procedury
vak nelze ztotonit s podstatnmi nleitostmi pedbnho prohlen. Pokud
pedbn prohlen neobsahuje daje o dodren procedury, soud se v
ppadnm nsledujcm zen bude muset zabvat tm, zda procedura byla
dodrena, zpravidla vslechem svdk nebo vslechem edn osoby, bylo-li
veejn prohlen sepsno ve form veejn listiny. Identifikace svdk a jejich
podpisy na rozdl od popisu procedury ve smyslu 40 jsou podstatnou nleitost
pedbnho prohlen, m-li formu soukrom listiny ( 39 odst. 1). Jejich
absence zpsobuje neplatnost prohlen, jinak by 40 odst. 1 ztrcel smysl.
Neplatnost prohlen vak soud nezbavuje povinnosti k prohlen pihldnout (
44).

K odst. 2

Trp-li poizovatel smyslovm postienm znemoujcm st nebo pst, je

na nm, aby si zvolil zpsob, jakm mu bude "petlumoen" obsah pedbnho
prohlen. Poizovatel si vak mus zvolit takov zpsob "petlumoen", kter
skuten povede k jeho seznmen se s obsahem prohlen. "Tlumonkem"
mus bt ten ze svdk, kter prohlen nepsal.

"Petlumoenm" se rozum sdlen obsahu prohlen tak, aby poizovatel

mohl zkontrolovat, zda obsah pedbnho prohlen odpovd jeho skuten
vli. Nejde o dotven obsahu prohlen. A po dokonen tto kontroly me
dojt k podpisu pedbnho prohlen nejprve poizovatelem a pot svdky. I v
ppadech dle 40 odst. 2 mus bt svdci nejmn dva bez ohledu na to, zda m
pedbn prohlen formu soukrom nebo veejn listiny. Teprve po
"petlumoen" prohlaovatel prohlen podepe. Svdci podepisuj a po
prohlaovateli, protoe svmi podpisy stvrzuj obsah procedury jako celku, vetn
okolnost podpisu ze strany prohlaovatele. Skutenost, e k "petlumoen"
dolo, a zvolen zpsob tohoto petlumoen se m uvst v pedbnm
prohlen. Nen vak podstatnou nleitost samotnho prohlen, ale dokladem
o tom, e procedura prohlen byla dodrena. Jestlie daj o procedue v
prohlen chyb, soud jej v ppadnm nsledujcm zen zjiuje svdecky (viz
koment k 40 odst. 1). Nedodren procedury vede stejn jako absence
samotnch podstatnch nleitost prohlen k neplatnosti pedbnho
prohlen ( 44).

Za smyslov postien, kter prohlaovateli znemouje st nebo pst, je

teba pokldat jakkoliv zdravotn handicap, kter teba i druhotn vede k tomu,
e prohlaovatel v danm okamiku a teba i pouze doasn neme st nebo
pst a zrove s ohledem na okolnosti poizovn prohlen nen namst
pedbn prohlen odloit na pozdj dobu.

Souvisejc ustanoven:

39, 44, 563

Souvisejc pedpisy:

31 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

41
(Odvoln pedbnho prohlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

K odvoln pedbnho prohlen me dojt jen vslovn a jen ze strany

poizovatele pedbnho prohlen. Nen mon, aby k takovmu konu
poizovatel nkoho zmocnil. Jedn se toti o velmi specifick prvn jednn
osobn povahy, kter svoj formou ( 39) nepipout zastoupen. Odvolat vlastn
pedbn prohlen me jen lovk, kter je reln pln schopen k prvnmu
jednn a jeho svprvnost nen omezena.

Argumentem a maiori ad minus lze dovodit, e poizovatel me

pedbn prohlen nejen odvolat nebo zniit, ale i zmnit, zruit nebo nahradit
jinm, pokud tak uin ve form stanoven zkonem ( 39). Tent zvr vyplv i

z 564. Lze se domnvat, e ke zmn, zruen nebo k nahrazen pedbnho

opaten ze strany stle svprvnho poizovatele me dojt soukromou listinou
stvrzenou dvma svdky ( 39 odst. 1) i tehdy, kdy pvodn pedbn
prohlen bylo pozeno ve form veejn listiny, a naopak. Zkon toti ob tyto
formy pokld pro ely vytvoen pedbnho opaten za rovnoprvn. Ve
prospch tohoto zvru svd i fakt, e pedbn prohlen se nezapisuje do
veejnho (pouze do neveejnho) rejstku ani tehdy, kdy je uskutenno ve
form veejn listiny ( 569).

Znien pedbnho prohlen m inky jeho odvoln, pokud tak uinil

pmo prohlaovatel, a to v dob, kdy byl jet zpsobil k odvoln prohlen.

Souvisejc ustanoven:

39, 564, 569

Souvisejc pedpisy:

31 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

42
(Pedbn prohlen o jin zleitosti)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Zkladn podmnky aplikace (1 a 7)

II. Odkldac a rozvazovac podmnka (8 a 9)

III. Vzanost pedbnho prohlen na uplynut asu (10)

I. Zkladn podmnky aplikace

innost pedbnho prohlen se rozum fakt, e soud, kter pozdji

rozhoduje o ustanoven opatrovnka a o vymezen jeho prva a povinnost ve
vztahu k prohlaovateli, je povinen respektovat obsah pedbnho prohlen.
Vjimkou jsou ppady, kdy pedbn prohlen je v rozporu se zkladnmi
zjmy prohlaovatele ( 457, 465 odst. 1).

Pezkum splnn podmnky soud me ve zvltnm zen dle 42 provst

jen tehdy, byla-li pedbnm prohlenm deklarovna osoba budoucho sprvce
urit zleitosti poizovatele, ppadn stanoven zpsob a rozsah opatrovnictv
nebo sprvy zleitosti ( 38). K zkladn charakteristice zen o splnn
podmnky viz koment k 38.

Lze se domnvat se, e navzdory dikci 42 ke skuten "innosti"

pedbnho prohlen v sti tkajc se jin zleitosti ne ustanoven
opatrovnka (nap. pi vymezen zpsobu jednn opatrovnka nebo ustanoven
sprvce konkrtn zleitosti) dochz nikoliv ji zavrenm pedbnho
prohlen, ale a soudnm rozhodnutm uskutennm v rmci opatrovnickho
zen. Z 463 odst. 1 toti vyplv, e soud pi jmenovn opatrovnka (sprvce
majetku) zrove ur i rozsah opatrovnkovch prv a povinnost. Z tohoto
rozsahu m jist vyplvat i ppadn zvltn zpsob (el) zastupovn, kter je
opatrovnk povinen respektovat. Ustanoven opatrovnka a zpsobu (elu) jeho
opatrovnictv jsou tedy jak ze zkona, tak i z logiky vci spojitmi ndobami.
Proto je teba 42 vykldat tak, e zde uvedenm "inkem" pedbnho
prohlen je povinnost soudu pokud mono respektovat projev vle poizovatele
zaznamenan v prohlen. K ustanoven opatrovnka (sprvce zleitosti), vetn
vymezen jeho specifickch prv a povinnost, vak dojde a soudnm
rozhodnutm.

Vznik problm, zda s ohledem na znn komentovanho ustanoven

poizovatel me v pedbnm opaten, jm deklaruje osobu svho
potencilnho opatrovnka, vzat i volbu osoby opatrovnka na splnn podmnky.
Ustanoven 42 nasvduje tomu, e nikoliv, protoe z jeho textu a contrario
vyplv, e soud by nemohl provst pezkum takov podmnky, co by bylo
nelogick, protoe soud by byl povoln k pezkumu podmnnosti mn
zvanch zleitost, zatmco o nejpodstatnjm (o splnn podmnky k povoln

opatrovnka) by neml pravomoc rozhodnout. Nicmn systematickm vkladem

je teba dospt k zvru, e soud je i k pezkumu podmnky k povoln
opatrovnka oprvnn, avak nikoliv v samostatnm zen, ale a v prbhu
zen o ustanoven opatrovnka. Splnn podmnky bude jednou z pedbnch
otzek bhem opatrovnickho zen. Proto se lze domnvat, e rovn vbr
osoby opatrovnka lze vzat na splnn podmnky.

Rozhodnut soudu o splnn podmnky je pouze na prvn pohled

deklaratornm rozhodnutm (tedy posouzenm toho, zda pedbn prohlen v
minulosti nabylo nebo nenabylo ink). Reln vak m konstitutivn vznam,
protoe bez soudnho rozhodnut podle 43 nenabude ustanoven o podmnce v
pedbnm prohlen prvnho vznamu. Opatrovnick soud si splnn
podmnky ohledn jin zleitosti ne povoln opatrovnka neme vyeit jako
pedbnou otzku, nebo k tomu je vylenno prv zvltn zen podle 41.

Z 549 je nutn dovodit, e soud o splnn nebo pominut podmnky

pozitivn nerozhodne, pokud jej splnn nebo naopak rozvzn zpsob zmrn
osoba, kter nen oprvnna tak uinit a kter je splnn podmnky na prospch
(nap. osoba, kter je pi splnn podmnky uveden v pedbnm prohlen
povolna do funkce opatrovnka).

astnky i beznvrhovho zen o splnn podmnky zkon speciln

nedefinuje ( 30 z. . s.), proto jsou jimi navrhovatel a ti, o jejich prvech a
povinnostech m bt v zen jednno ( 6 z. . s.), tedy zejmna prohlaovatel a
prohlenm ustanoven opatrovnk.

II. Odkldac a rozvazovac podmnka

Ustanoven 42 vslovn nee, zda podmnka innosti pedbnho

prohlen me bt jak odkldac, tak rozvazovac ( 548 a nsl.). Gramatick
znn nasvduje tomu, e zkonodrce ml na mysli pouze podmnku odkldac
("rozhodne o splnn podmnky soud"). Nicmn tento zvr nen vkladem
zkona zcela nepochybn. Proto se lze domnvat, e innost pedbnho
prohlen lze vzat i na naplnn (zkon nepilhav hovo o "splnn")
podmnky rozvazovac. Co toti nen zkonem vslovn a jasn zakzno, je teba
mt za dovolen. Jestlie k naplnn rozvazovac podmnky dojde ped
rozhodnutm soudu v opatrovnickm zen, soud poslze bude mt za to, e nen
pedbnm prohlenm vzn. Pokud k naplnn rozvazovac podmnky dojde a
po rozhodnut soudu a soud vli prohlaovatele respektoval, bude naplnn
rozvazovac podmnky dvodem pro revizi pvodnho rozhodnut, zen soud

zahj i bez nvrhu ( 13 z. . s.) a spoj s nm zen o odvoln opatrovnka na

zklad zniku innosti pedbnho prohlen, kter zahj i bez nvrhu ( 13
z. . s., pimen 463 odst. 2 a 469 odst. 1 ob. zk., protoe nelze pominout,
e pvodn opatrovnk byl ustanoven pedevm z vle prohlaovatele).

Jen na nvrh lze zen o splnn podmnky zahjit v ppadech, kdy by o

ustanoven opatrovnka na zklad pedbnho prohlen mohl podat jen
prohlaovatel ( 469 odst. 1). Jestlie lze zen o podmnce (nebo o zruen i
zmn pedbnho prohlen) zahjit jen na nvrh, k jeho podn je vcn
legitimovna jen osoba, kter m na takovm rozhodnut pm hmotnprvn
zjem (nap. opatrovnk, sprvce, prohlaovatel). Pokud pod nvrh nkdo jin,
soud jeho nvrh zamtne.

III. Vzanost pedbnho prohlen na uplynut asu

Zejm nen vyloueno, aby poizovatel pedbnho opaten vzal

potek nebo konec innosti pedbnho prohlen na uplynut urit doby (
601 a nsl.). Tento zvr vyplv z argumentu a maiori ad minus - pokud
poizovatel me "innost" prohlen vzat na splnn tak potenciln
rozmanit prvn udlosti, jako je podmnka, jist ji me vzat i na plynut asu,
protoe ze zkona jasn nevyplv opan zvr. Jestlie uplynutm asu m
pedbn prohlen vstoupit v "innost", nen zejm nutn, aby soud uinil
rozhodnut o tom, e tomu tak skuten je, pokud potek bhu lhty je
nepochybn a lhta je urena jednoznanou jednotkou asu (dny, msce, roky).
Smyslem 42 toti nen, aby soud konstatoval existenci zcela nepochybn prvn
skutenosti. Na tomto zvru nemn nic 550, podle nho: "Je-li k innosti
prvnho jednn urena poten doba, pouij se obdobn 548 a 549 o
odkldac podmnce." Mezi plynutm doby a podmnkou je toti zpravidla rozdl
spovajc prv v me nepochybnosti jejich existence.

Souvisejc ustanoven:

38, 41, 43, 463 odst. 1, 469 odst. 1, 548 a 550, 601 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

6, 13, 30, 31 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

43
(Dvody pro zmnu nebo zruen pedbnho prohlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pedpoklady pro aplikaci (1 a 2)

II. Respekt k pvodn vli poizovatele (3 a 7)

III. Prbh zen (8 a 10)

I. Pedpoklady pro aplikaci

Ustanoven 43 se vyuije tehdy, kdy poizovatel pedbnho prohlen

ji nen schopen (nap. proto, e je omezen ve svprvnosti) pedbn
prohlen odvolat nebo zniit ( 41). K zkladn charakteristice zen o zmn
nebo o zruen pedbnho prohlen viz koment k 38.

Podstatnou zmnou okolnost, kter je dvodem ke zmn nebo ke zruen

prohlen, me bt jen skuten objektivn zmna prvnho stavu, kter by
oprvnn vedla poizovatele pedbnho prohlen ke zmn nebo ke zruen
pedbnho prohlen. Neme jt o zmnu nzoru nebo subjektivnho postoje
zastnnch, pokud neovlivuj prvn realitu. Zmna okolnost mus bt zjevn
(seznateln nezastnn tet osob), tedy rozpoznateln pi seznmen se se
zkladnmi skutenostmi uvedenmi v pedbnm prohlen. Subjektivn
motivace poizovatele (nap. dvody, pro kter formuloval podmnku, uril osobu
sprvce nebo stanovil rozsah jeho prv a povinnost i zpsob vkonu sprvy) by
proto mly bt v pedbnm prohlen uvedeny. Soud, kter o zruen nebo
zmn pedbnho prohlen rozhoduje, se vv do postaven poizovatele

prohlen, vychz z obsahu prohlen a zkoum, zda by rozumn jednajc

poizovatel ( 4) pi zmnnch okolnostech odvolal, zniil nebo zmnil
pedbn prohlen.

II. Respekt k pvodn vli poizovatele

Pi rozhodovn o zmn nebo o zruen pedbnho prohlen soud v co

nejvy me respektuje pvodn vli poizovatele. Pozitivn rozhodnut pijme jen
v ppad, e pedbn prohlen nebo jeho st jsou ve zetelnm rozporu s
pvodnm zmrem poizovatele. Rovn dal nezbytnou kumulativn podmnku
pro zruen nebo zmnu prohlen, kterou je hrozba zvan jmy, soud
posuzuje s ohledem na pvodn zmr poizovatele pedbnho prohlen.
Jestlie je z pedbnho prohlen zeteln, e pln svprvn poizovatel ml v
myslu si pivodit uritou jmu (nap. rozdat st svho majetku), a toto prvn
jednn bylo v dob uskutenn pedbnho prohlen prvem dovolen a
mlo jistou mru logiky, nejde o "zvanou jmu" ve smyslu 43.

Za "zvanou jmu" je teba pokldat nejen podstatn bytek jmn

poizovatele prohlen, ale i zsadn zsah do jeho pvodnho zmru ohledn
sprvy jeho zleitost, ke ktermu nsledkem zmny okolnost dolo. Smyslem
institutu pedbnho prohlen je toti nejen ochrana hmotnch prv jeho
poizovatele, ale pedevm zachovn jeho vle. Pvodn a zjevnou vli
poizovatele soud pi rozhodovn o zmn nebo o zruen pedbnho
prohlen a pi existenci novch skutenost, na kter pi sepisu prohlen
poizovatel zjevn pomlel nebo musel pomlet, me nerespektovat jen
vjimen, pokud by se jeho rozhodnut dostalo do naprostho rozporu se zjmy
poizovatele. Soud toti mus poskytnout alespo minimln mru ochrany
zjmm opatrovance (poizovatele), a to i v rozporu s jeho pedchoz vl ( 465
odst. 1).

Soud me pedbn prohlen zruit nebo zmnit i tehdy, kdy vn

jma prozatm nenastala, ale existuje reln dvod pedpokldat, e by k n bez
zruen nebo zmny pedbnho prohlen dolo. Pi rozhodovn soud zvauje
mru pravdpodobnosti hrozc jmy a pimenou mru zsahu do vle
prohlaovatele.

Jestlie pedbn prohlen upravuje i konkrtn zpsob, jakm m

opatrovnk spravovat zleitosti prohlaovatele ( 38), ml by soud tento zpsob
pevzt do usnesen, jm opatrovnka na zklad pedbnho prohlen
ustanovil. Vzhledem k tomu, e pedbn prohlen je ji samo o sob

schvalovno soudnm rozhodnutm, posta odkaz na toto rozhodnut, kterm bylo

prohlen schvleno. Jestlie soud tento odkaz pomine, opatrovnk je i tak
textem pedbnho prohlen vzn, pokud byl astnkem zen o schvlen
pedbnho prohlen ( 159a odst. 4 o. s. .). astnkem schvalovacho zen
nemusel bt v ppad, e soud ustanovil opatrovnkem nkoho jinho, ne toho,
koho prohlaovatel za opatrovnka povolal.

Pokud soud vjimen dospje k zvru, e vymezen zpsobu sprvy

zleitost uveden v pedbnm prohlen nem bt pro ustanovenho
opatrovnka zvazn, protoe odporuje smyslu institutu opatrovnictv (jm je
ochrana zjm opatrovance - 465 odst. 1, 466 odst. 1), ve vroku usnesen o
ustanoven opatrovnka vslovn uvede, e opatrovnk nen pedbnm
prohlenm nebo jeho konkrtn st vzn. Pravomoc soudu k takovmu, i kdy
vjimenmu postupu vyplv z 463 odst. 1, podle nho je ustanoven
opatrovnka a vymezen rozsahu jeho prv a povinnost soudnm rozhodnutm. Za
takovch okolnost soudu nelze upt jistou, i kdy minimln monost uven,
jakho opatrovnka i pi existenci pedbnho prohlen ustanov a jak vymez
jeho roli pi zastupovn opatrovance.

III. Prbh zen

O zmn nebo o zruen pedbnho prohlen soud rozhoduje

usnesenm. astnky zen jsou navrhovatel a ti, kter navrhovatel za astnky
ozna ( 1 odst. 2 z. . s., 90 o. s. .).

Soud se pokou zjistit pravdu o projednvan zleitosti z edn

povinnosti ( 20 z. . s.). zen lze zahjit i bez nvrhu usnesenm, proti nmu
nen odvoln ppustn (13 z. . s.). Nvrh lze podat i stn do protokolu u
kterhokoliv okresnho soudu ( 14 z. . s.). Soud nen nvrhem vzn ( 25 z. .
s.), me tedy rozhodnout o zruen pedbnho prohlen, je-li navrhovna
jeho zmna, a naopak.

Akoliv o tom 43 nehovo (obdobn viz 56 odst. 2), ml by soud nhled

prohlaovatele na zruen nebo na zmnu pedbnho prohlen zjistit
pedevm jeho "zhldnutm" ( 471 odst. 1). Zruen nebo zmna pedbnho
prohlen je toti obdobnm zsahem do sfry prohlaovatele jako ustanoven
opatrovnka. Proto je zjitn nzoru poizovatele teba vnovat typov obdobnou
pi. Zkonn imperativ, podle nho soud nzor poizovatele na zmnu nebo
zruen pedbnho prohlen zjist "za pouit takovho zpsobu dorozumvn,
kter si lovk zvol", je teba vykldat tak, e soud si zpsob komunikace nevol

k obrazu svmu, ale pedevm s ohledem na monosti a volbu poizovatele. Za

tm elem zpravidla bude vhodn nadit tzv. jin soudn rok, kter me bt i
neveejn a mn formln a jeho pravidla, vetn zpsobu komunikace, se
uruj podle specifickch okolnost ppadu ( 18 z. . s.).

Souvisejc ustanoven:

4, 38, 40, 41, 56 odst. 2, 471 odst. 1, 465 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

1 odst. 2, 14, 18, 25, 31 z. . s.,

90 o. s. .

Z literatury:
viz u 38

44
(Neplatn pedbn prohlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Dvody neplatnosti (1 a 2)

II. sten pedbn prohlen (3 a 4)

III. Prvn inky neplatnho pedbnho prohlen (5)

I. Dvody neplatnosti

K nleitostem prvnho jednn viz koment k 551 a nsl.

Pedbn prohlen je i pi naplnn obecnch nleitost pedepsanch

pro psemn prvn jednn neplatn tehdy, neobsahuje-li podpis a identifikaci
svdk ( 39 odst. 1), ppadn nen-li dodrena zvltn procedura pi tvorb
pedbnho prohlen pedepsan zkonem ( 40). Pedbn prohlen tedy
me bt neplatn jednak pro sv obsahov vady, jednak pro nedodren
zkonn procedury, jeho tvorba je toti prvnmi pedpisy dsledn upravenm
procesem, na jeho zachovn je teba s ohledem na jeho zvanost a
specifinost trvat.

II. sten pedbn prohlen

Je mon platn podit i sten pedbn prohlen, jde-li o projev

vle k ustanoven opatrovnka (sprvce jmn) jen k uritmu prvnmu jednn (k
majetku), ppadn obsahuje-li prohlen jen sten pokyny ke sprv. Takov
pedbn prohlen nen neplatn pro svoji neuritost. Pokud je specifikace
nedostaten, je pedbn prohlen neplatn jen v tto sti (princip
dslednho respektu k vli opatrovance - 467 odst. 1). Obsahuje-li prohlen
jen sten pokyny ke zpsobu sprvy, soud vli prohlaovatele v ppad
nutnosti "dotvo" v rozhodnut o ustanoven opatrovnka a o obsahu jeho prv a
povinnost, a to s pihldnutm k pedpokldanmu zmru opatrovance v dob
sepisu pedbnho prohlen. V rmci opatrovnickho zen toti nen vzn
obsahem nvrh a podn astnk, jejich prva a povinnosti tedy me upravit i
nad rmec jejich nvrh. Pitom bude vychzet z pedpokladu, e prohlaovatel
ml v myslu formulovat pedbn opaten jako funkn celek a jednal jako
rozumn bytost ve prospch svch objektivn zjistitelnch zjm ( 4).

Jestlie je v pedbnm prohlen ukotven pouze zpsob ustanoven

opatrovnka (sprvce), nikoliv konkrtn osoba, kter m funkci opatrovnka
vykonvat, je pedbn opaten neplatn. Nicmn soud pi vbru opatrovnka
pihl k obsahu pedbnho opaten a ke kritrim volby, kter jsou v nm
vyjdeny. Volbu opatrovnka lze provst i podmnn, ppadn (avak jen pi
splnn podmnek v 464) uvst vce osob, kter maj funkci opatrovnka
vykonvat spolen. Je mon ustanovit poad konkrtnch osob, kter maj
vykonvat funkci opatrovnka pro ppad, e ten v dvjm poad odmtl bt
opatrovnkem.

III. Prvn inky neplatnho pedbnho prohlen

K neplatnmu pedbnmu prohlen soud "pihldne", lze-li z nj

dovodit informace o skuten vli poizovatele, jak a km maj bt eeny jeho
zleitosti. Ze zkona je patrn, e neplatn pedbn opaten se svmi
prvnmi inky nevyrovn platnmu pedbnmu prohlen. To znamen, e
neplatn pedbn prohlen je pro soud vodtkem, nikoliv tm
bezvjimenm imperativem, jak je tomu u platnho pedbnho prohlen.
Nicmn soud i v ppad neplatnho pedbnho prohlen mus uvst a
logicky odvodnit, pro vli uvedenou v neplatnm prohlen nerespektuje (srov.
61 a 62).

Souvisejc ustanoven:

4, 38, 39 odst. 1, 40, 463 a 467, 551 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

Z literatury:
viz u 38

Npomoc pi rozhodovn

45
(Podmnky npomoci)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vymezen pojmu (1 a 3)

II. Hmotnprvn podmnky pro schvlen dohody (4 a 8)

III. zen o schvlen smlouvy o npomoci (9 a 12)

IV. Role podprce v civilnm zen (13 a 18)

Z dvodov zprvy (k 45 a 48):

Duevn porucha postihuje zdrav lovka v rznch stupnch. kolem

prvn pravy je zajistit zdravotn postienmu dostatenou mru monosti
svobodn jednat na zklad jeho vle a monost. Platn prvn prava
nezohleduje rozdlnost jednotlivch situac, kter ivot pin; stvajc
obansk zkonk bere v vahu jen ppady, kdy lovk nen pro duevn poruchu
schopen prvn jednat bu v nkterch ppadech, nebo vbec a osoby se
zdravotnm postienm v mrnjm stupni ponechv vbec bez ochrany.

Platn prvn stav vychz z pojet umoujcho pi postien lovka

duevn poruchou podlamujc jeho schopnost samostatn prvn jednat jen
systm nhradnho rozhodovn, kdy opatrovnk rozhoduje o lovku namsto
nho. Nvrh zkonn pravy podpory pi rozhodovn vychz z pojet tzv.
podporovanho rozhodovn (supported decision-making). Podle tohoto pojet v
uritch ppadech posta asistence jin osoby - ve funkci do urit mry
formalizovan - kter se bude astnit prvnch jednn podporovan osoby, ani
je nutn zasahovat do jej svprvnosti. Podprce tud na rozdl od opatrovnka
nejedn namsto osoby se zdravotnm postienm, ale jedn spolen s n.

Navren prava podpory pi rozhodovn vychz zejmna z l. 12 odst. 3

mluvy o prvech osob se zdravotnm postienm, podle kterho lensk stty
mus pijmout odpovdajc opaten, aby osobm se zdravotnm postienm
umonily pstup k asistenci, kterou mohou potebovat pi uplatovn
svprvnosti. Prvn een podpory pi rozhodovn bylo nejprve upraveno ji po
r. 1990 v kanadskch provincich, poslze i v Evrop v Norsku, Dnsku a vdsku,
ve Velk Britnii (prava advokta - podprce, kter sleduje obdobnou funkci) a
nejnovji ve Francii pi reform systmu opatrovnictv z r. 2007); jin stty
proveden takovch opaten pipravuj (maarsk nvrh obanskho zkonku,
prce na portugalsk reform). mluva o prvech osob se zdravotnm postienm
vyaduje v l. 12 odst. 4 pijmout v dan souvislosti tak odpovdajc a inn

opaten zamezujc zneuit. Proto se navrhuje podmnit vznik zvazku mezi

podporovanm a podprcem soudnm schvlenm smlouvy o poskytovn
podpory s tm, e podprce jmenuje soud. Tm se umon soudu, aby podprce
poppad i odvolal, jsou-li pro to zkonn dvody. Krom toho se navrhuje
relativn podrobn vymezit rozsah podprcovy psobnosti.

I. Vymezen pojmu

Npomoc pi rozhodovn se podprce podporovanmu zavazuje, e mu

poskytne podporu pi prvnm jednn ve form rady nebo asistence vetn
obstarn rozhodujcch informac v ppad, e jej o to podporovan pod.
Institut npomoci pi rozhodovn m ve srovnn s ostatnmi podprnmi
opatenmi prioritu, nebo k jeho vzniku dochz na zklad vle podporovanho a
omezuje podporovanho v men me ne ustanoven opatrovnka nebo
zstupce. Rovn plat, e soud nem pistoupit k omezen svprvnosti lovka,
pokud je mrnj opaten (nap. schvlen smlouvy o npomoci pi rozhodovn)
dostaujc ( 55 odst. 2).

K uzaven smlouvy o npomoci pi rozhodovn je - na rozdl od

uskutenn pedbnho prohlen ( 38) - oprvnn i lovk, kter nen pln
zpsobil k prvnmu jednn. Souhlas opatrovnka podporovanho nen nutn.
Jeho ppadn nesouhlas toti neme vst k popen zkonnho prva
nesvprvnho na uzaven smlouvy o npomoci. Smlouva o npomoci pi
rozhodovn m pedejt omezen (nebo dalmu prohlouben omezen)
svprvnosti s tm, e podporovan bude schopen ve spoluprci s podprcem
init i takov prvn jednn, k nim by jinak nebyl schopen ( 55 odst. 2).
Nicmn lovk uzavrajc smlouvu o npomoci si mus bt v zkladu vdom, co
je obsahem a elem tto smlouvy, jeho vle k uzaven dohody tedy nesm zcela
absentovat.

Podprc me bt i vce. Nelze vak vylouit spolenou odpovdnost

podprc za kodu ( 2915 odst. 1). Ke stetu procesnch prv vcero podprc viz
ne.

II. Hmotnprvn podmnky pro schvlen dohody

Zkon neumouje, aby smlouvou o npomoci dolo k podpoe lovka,

ktermu prvn jednn in obte nikoliv pro duevn poruchu, ale pro jinou
zdravotn pinu (na rozdl od pedbnho prohlen). Takov osob lze

ustanovit opatrovnka, a to vhradn na jej nvrh ( 469 odst. 1, naprosto

vjimen z dvod podle 465 odst. 1); situaci lze eit i vyuitm institutu
smluvnho zastoupen ( 441 a nsl.).

Duevn porucha je oznaen pro nkter psychick procesy projevujc se

negativn v mylen, provn a chovn lovka. Mezi duevn poruchy se ad ty
z poruch, kter se prvotn tkaj mylen, provn nebo vztah k ostatnm lidem,
a nejsou tedy a sekundrnm nsledkem onemocnn jinho typu. Ke zjitn
duevn poruchy a skutenosti, e tato porucha v danm ppad psob
podporovanmu obte, je teba odbornch znalost. Proto by tato fakta mla bt
bhem zen o schvlen smlouvy o npomoci prokzna znaleckm posudkem
nebo odbornm vyjdenm. Nen vyloueno, e se soudn praxe piklon k zvru,
e k jejich prokzn posta zprva specializovanho oetujcho lkae
podporovanho, pokud podprce i podporovan (a ppadn jeho opatrovnk,
kterho mu soud ustanovil pro zen o schvlen innosti smlouvy) s
hodnocenm lkae souhlas a proveden dkazy nasvduj zvru, e
ustanoven podprce je v zjmu podporovanho. K zvru, e znaleck posudek
nen v tomto obligatorn nutn, je teba dojt proto, e na rozdl od zen o
svprvnosti ( 38 odst. 1 z. . s.) nen zkonem vslovn vyadovn.

Potebu k npomoci je mon dovodit i tehdy, nevede-li duevn porucha

podporovanho k omezen svprvnosti. Mus vak zpsobovat objektivn obte,
kter teba i nrazov, avak opakovan omezuj podporovanho ve schopnosti
adekvtn prvn jednat a rozhodovat se v pimen dob, ppadn pro trvale
se projevujc duevn poruchu, kter sniuje rozumov, ovldac a rozpoznvac
schopnosti podporovanho do podprmru ( 4 odst. 1).

Soud bhem zen zjiuje, zda lze od podprce oekvat, e jeho npomoc
bude pro prvn jednn podporovanho pnosn, zejmna s ohledem na jeho
osobn vlastnosti a dosavadn mru styk s podporovanm, kvalifikaci rovn i
vzhledem ke stupni dvry mezi astnky.

Ke schvlen smlouvy o npomoci me dojt jen tehdy, kdy byla k

okamiku rozhodnut platn uzavena a podprce ani podporovatel neprohlsili,
e od smlouvy odstupuj. Dokud k takovmu vyjden nedojde, soud
pedpokld, e podprce i podporovan smlouvu, kterou podepsali nebo uvedli
do protokolu, hodlaj naplnit.

III. zen o schvlen smlouvy o npomoci

zen kon okresn soud ( 3 z. . s.), v jeho obvodu se nachz bydlit

podporovanho ( 4 odst. 1 z. . s.). Rozhoduje usnesenm ( 24 odst. 1 z. . s.),
vi nmu je odvoln ppustn. V odvolacm zen lze uvdt dal skutenosti
a dkazy ( 27 z. . s., 202 odst. 1 o. s. .). K rozhodnut ve vci sam mus soud
nadit jednn ( 18 z. . s.), je povinen zjistit vechny skutenosti dleit pro
rozhodnut. Pitom nen omezen na skutenosti, kter uvdj astnci ( 19 a 20
z. . s.).

zen o schvlen smlouvy o npomoci lze zahjit jen na nvrh

podporovanho nebo podprce. K nvrhu mus bt piloena smlouva o
npomoci, nen-li uzavena v psemn form, mus bt jej podstatn obsah
zachycen v protokolu ( 32 z. . s.). Lze se domnvat, e nen nezbytn nutn, aby
smlouva o npomoci byla ji v okamiku podn nvrhu platn uzavena. K jejmu
pijet odpr stranou nebo k jejmu doplnn, ppadn i k odstrann
podstatnch vad me dojt i bhem zen. Pro soud je dleit stav, kter
existuje v dob vyhlen rozhodnut ve vci sam ( 1 odst. 2 z. . s., 154 odst.
1 a 167 odst. 2 o. s. .).

Soud neme z vlastn iniciativy nvrh, jeho obsahem je smlouva o

npomoci pi rozhodovn, modifikovat ( 25 z. . s.). Pokud vak hodl nvrh na
schvlen smlouvy zamtnout proto, e smlouvu pokld za neplnou nebo
ohledn nkterho bodu neplatnou i nikoliv v zjmu podporovanho, je povinen
astnky o riziku zamtnut nvrhu pouit ( 5, 118a odst. 1 a 3 o. s. .) a
poskytnout jim prostor k odstrann pekky pro rozhodnut o schvlen smlouvy.
Soud toti mus mt na pamti, e se nejedn o sporn zen, a mus postupovat
tak, aby zjmy podporovanho byly upraveny co nejdve, v souladu s jejich
spolenou vl a zjmy podporovanho. Jestlie soud smlouvu o npomoci
neschvl, m se za to, jako by smlouva nikdy uzavena nebyla, ani by bylo teba
ji ruit. Z procesnho hlediska se toti jedn o vc pravomocn rozhodnutou,
take se prva a povinnosti v n stanoven stvaj prvn irelevantnmi ( 156
odst. 3 o. s. .)

Protoe jde o zen, kter lze zahjit jen na nvrh, neuplatn se definice
astnk dle 6 z. . s. astnky zen o schvlen smlouvy o npomoci jsou
navrhovatel (jm je podprce nebo podporovan) a ti, vi nim nvrh podle vle
navrhovatele smuje ( 1 odst. 2 z. . s., 90 o. s. .). Pokud na stran navrhujc
vystupuje podprce, na stran odpr m bt podporovan, a naopak. Za pouit
argumentu a maiori ad minus se lze domnvat, e podporovan m v zen o
schvlen smlouvy o npomoci plnou procesn zpsobilost, i kdy byl zsti
omezen ve svprvnosti. I za takovch okolnost toti m prvo samostatn
podat nvrh na zahjen zen ( 32 odst. 1 z. . s.) a zejm i prvo samostatn
uzavt smlouvu o npomoci ( 45). Pokud podporovan me uskutenit tyto
zsadn kony, nelze mu omezovat prostor k jejich prosazen bhem soudnho

zen. Opatrovnk podporovanho s ohledem na ve uveden nen astnkem

zen o schvlen smlouvy o npomoci. Jeho ppadn vedlej astenstv v zen
je rovn vyloueno, protoe se jedn o institut, kter se uplatn jen ve spornm
zen ( 93 o. s. .), navc postaven vedlejho astnka a podporovatele je
natolik odlin, e si navzjem z pohledu hmotnho prva nekonkuruj, take
opatrovnk nem pm prvn zjem na vsledku zen o schvlen smlouvy.
Soud vak podporovanmu me v ji zahjenm zen ustanovit procesnho
opatrovnka ( 23 o. s. .).

IV. Role podprce v civilnm zen

astnk m bhem civilnho zen, kter se d ustanovenmi obanskho

soudnho du, prvo na konzultace se svm podprcem. Je-li podprc vce, zvol
si astnk jednoho z nich ( 116a o. s. .). I kdy obansk soudn d je od
1.1.2014 pedpisem, kter upravuje civiln zen sporn, podprn se uplatn i v
jinch typech zen, zejmna v zen nespornm ( 1 odst. 2 z. . s.). Prvo
astnka dovolat se souinnosti s podprcem nen vyloueno ani v rozhodm
zen ( 30 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen), ani v zen o soudn
pezkum sprvnho rozhodnut v oblasti veejnho prva ( 64 s. . s.). Prvo na
asistenci podprce existuje i ve vykonvacm zen, a to jak bhem soudnho
vkonu ( 254 odst. 1 o. s. .), tak pi exekutorsk exekuci ( 52 odst. 1 ex. du).
Lze se tak domnvat mj. proto, e ustanoven podprce me bt jednm z tzv.
mrnjch opaten, kter soud povedou k tomu, e nerozhodne o omezen
svprvnosti lovka s tm, e zjmy vyetovanho jsou prv skrze podprce
dostaten zabezpeeny ( 55 odst. 2) i pro ppad jednn ped soudy nebo ped
subjekty nadanmi soudn pravomoc (exekutory, rozhodci apod.). Prvo na
asistenci podprce tedy zejm pat mezi tzv. nezadateln procesn prva, kter
se projev v jakmkoliv soudnm zen, jako i v zen, kter roli soudnho zen
nahrazuje (rozhod zen, "exekutorsk" exekuce).

Podporovan astnk sv prvo na konzultaci s podprcem uplatn tak, e

tohoto prva reln vyuije. Soud nepijm dn rozhodnut, sm podprce
nevyhledv ani nepedvolv, protoe je vc podporovanho, aby si ast
podprce za elem ppadn konzultace zajistil. Je-li podprc vce, provede
podporovan volbu mezi nimi tak, e jednoho z nich pod o konzultaci. Nen
mon, aby pi jednom konu soudu vyuil narz konzultace se dvma podprci.
Na zklad analogickho vyuit 28 odst. 3 o. s. . se lze domnvat, e
podporovan astnk me pi nsledujcm konu vydat konzultaci s jinm
podprcem, stejn tak jako si bhem zen me zvolit jinho zstupce. Pouze
aktuln zvolen podprce m prvo bt ptomen pi konech soudu, jich se
me zastnit podporovan, a po soudu vyadovat, aby mu umonil konzultaci s
podporovanm astnkem. Jen tento podprce me v ji probhajcm zen

namtnout relativn neplatnost prvnho jednn podporovanho ( 116a odst. 2 o.

s. .).

Obsahem procesnho prva na konzultaci je prvo podporovanho

astnka na poradu se zvolenm podprcem ohledn dalho procesnho
postupu, vetn uskutenn procesnch nvrh a nmitek nebo obran, kter se z
pohledu soudu realizuje na zklad dosti podprce nebo podporovanho,
pokud si jej u podporovan ve vztahu k soudu zvolil. Jestlie vydan
konzultace zasahuje do veden zen (nap. je vyadovna bhem jednn), uruje
asov prostor pro konzultaci a jej formu soud opatenm (nikoliv usnesenm) tak,
aby byla pimen situaci a nevedla k nepimenm prodlevm v zen. I kdy
nelze vylouit odrok jednn za elem konzultace, bude se jednat o zcela
vjimen opaten, jedn-li se o sloitou procesn situaci, s n podprce ani
podporovan nemohli pedem potat a probrat ji.

Podprce se ani pro ely civilnho zen nestv zstupcem astnka.

Avak vzhledem k tomu, e podprce m podle hmotnho prva samostatn
prvo namtnout relativn neplatnost prvnho jednn podporovanho ( 47 odst.
2), me toto oprvnn realizovat nejen bhem soudnho zen, kter vede sm
podporovan nebo jeho je podporovan astnkem ( 116a odst. 2 o. s. .), ale
m i prvo podat alobu, jejm clem je vyvozen nsledk neplatnosti
hmotnprvnho konu uskutennho podporovanm. Petit takov aloby
nemus znt pouze na uren neplatnosti prvnho jednn podporovanho, ale i na
jin uren, pokud by na samotnm uren neplatnosti nebyl na stran
podporovanho a tm pdem ani na stran podprce dn nalhav prvn zjem
( 80 o. s. .). V ppad, e takovou alobu pod, je podprce samostatnm
astnkem zen. Pokud se podporovan k alob nepipoj, bude stt na stran
alovan, i kdy aloba smuje ve prospch jeho prvnch zjm. Prvo
podprce namtat neplatnost prvnho jednn podporovanho je toti
oprvnnm, kter podprci nle bez ohledu na vli podporovanho. Jestlie
podprce sm nepod urovac alobu, a nen tedy alobcem, nestv se
uplatnnm nmitky neplatnosti prvnho jednn podporovanho astnkem
zen, protoe to procesn pedpisy nestanov ( 90 o. s. .). Uplatnnm tto
nmitky vak podprce zskv prvn zjem na vsledku urovacho spornho
zen, a tedy i oprvnn do zen vstoupit jako vedlej astnk ( 93 o. s. .).
Krom ve uvedench ppad podprce nem bhem zen, jeho astnkem
je podporovan, samostatn procesn postaven a neme jmnem
podporovanho init procesn kony. Nem ani prvo na doruen aloby.

Podprce neme bt zrove procesnm zstupcem podporovanho

astnka, protoe obansk soudn d tyto role od sebe striktn oddluje a
piznv zstupci a podprci jin procesn oprvnn. Jestlie podprce s
podporovanm krom smlouvy o npomoci pi rozhodovn uzavel i mandtn

smlouvu, na jejm zklad poslze jedn jmnem podporovanho ped soudem,

soud je povinen jak podprce, tak podporovanho pouit o tom, e podprce
neme bhem sporu vystupovat jako zstupce podporovanho a zrove jako
podprce, a poskytne podporovanmu lhtu ke zvolen si jinho zstupce pro
zen. Po uplynut tto lhty soud jedn tak, jako by smlouva o zastoupen mezi
podprcem a podporovanm neexistovala. Podprce soud neme ustanovit
opatrovnkem ( 29 o. s. .) ani zstupcem ( 30 o. s. .) podporovanho.

Podprce je teba odliit od osoby, ohledn n astnk vydal pedbn

prohlen, e m spravovat jeho zleitosti pro ppad jeho budouc
nezpsobilosti ( 38 a nsl.). Tato osoba vystupuje jako procesn opatrovnk
astnka, jakmile ji soud se souhlasem astnka ustanovil ( 29a o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

4 odst. 1, 38, 55 odst. 2, 441 a nsl., 469 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

1 odst. 2, 3, 4 odst. 1, 18 a 20, 24 odst. 1, 25, 27, 30 a 32 z. .

s.,

5, 90, 93, 116a, 118a odst. 1 a 3, 154 odst. 1, 156 odst. 3, 167
odst. 2, 202 odst. 1 o. s. .,

30 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

64 s. . s.,

52 odst. 1 ex. du

Z literatury:
viz u 38

 46
(Smlouva o npomoci)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Forma, obsah a zpsob uzaven smlouvy (1 a 3)

II. sten dohoda o npomoci (4 a 5)

I. Forma, obsah a zpsob uzaven smlouvy

Smlouvu o npomoci lze uzavt psemn (i bhem zen o jejm schvlen,

viz koment k 45) nebo stn do protokolu pi jednn soudu o jejm schvlen.
Zejm nen vyloueno, aby k uzaven smlouvy o npomoci dolo pistoupenm k
nvrhu na uzaven tto smlouvy bhem zen o schvlen smlouvy uinnm
pmo do protokolu ( 41 odst. 3 o. s. .). Jestlie smlouva o npomoci v dob
podn nvrhu na jej schvlen jet nebyla uzavena, mus navrhovatel jej
podstatn obsah zachytit v nvrhu ( 32 odst. 2 z. . s.). Pokud podstatn obsah
nen soust nvrhu, jde o vadu, o jej odstrann se soud pokus postupem
podle 43 o. s. . Pro ppad, e vada dohody (a tm i nvrhu) nen odstranna,
m se soud pokusit o jej odstrann pi nazenm jednn. Jinak by vta druh
46 odst. 2, podle n k projevu vle k uzaven smlouvy o npomoci me dojt i
pmo ped soudem, ztratila svj zjevn smysl spovajc v tom, e soud m v
ppad poteby podporovanmu a podprci poskytnout skuten innou
souinnost k formulaci dohody. Teprve v ppad, e soud pi jednn zjist, e vle
podprce a podporovanho smujc k uzaven konkrtn smlouvy o npomoci
se nestetvaj, me alobu odmtnout pro vady (nen-li zejm, jak konkrtn
dohoda m bt schvlena), ppadn zamtnout proto, e astnci se neshoduj
na jejm obsahu. Procesn ustanoven 32 odst. 2 z. . s. je tedy teba vykldat
restriktivn, aby byl ueten shora popsan smysl 46 odst. 2, kdy prv
hmotnprvn ustanoven bylo zjevnou pedlohou pro formulaci procesn normy.

Podstatnm obsahem smlouvy o npomoci jsou dle oznaen podprce a

podporovanho (kte jsou astnky zen) a zvazek podprce poskytovat
podporovanmu podporu pi jeho prvnch jednnch, pokud o to podporovan

pod. Ze specifikace podpory mus bt zejm, e nejde pouze o podporu radou

na zklad informac, kter dod podporovan, ale e zvazek podprce tkv i v
povinnosti aktivn vyhledvat informace potebn k vbru nejvhodnjho
prvnho jednn ( 46 odst. 1). Pokud tomu tak nen, smlouva neobstoj ani jako
tzv. sten dohoda o npomoci (viz ne), nebo nem zkonem poadovan
komplexn charakter.

Z 46 odst. 2 plyne, e dohoda o npomoci me bt sepsna i ped

soudem. Protoe procesn pedpisy nic bliho nesdluj ( 30 a nsl. z. . s.),
mohou podprce a podporovan spolen podat o sepis dohody o npomoci
(nikoliv vak o sepis nvrhu na schvlen dohody o npomoci) u kterhokoliv
okresnho soudu, ani by pedtm dolo k zahjen zen o schvlen smlouvy.

II. sten dohoda o npomoci

sten dohoda o npomoci (mluva o tom, e podprce podporovanmu

poskytne podporu jen u uritch typ prvnho jednn nebo ohledn konkrtn
zleitosti) zejm nen vylouena, protoe takov zpov ze zkona
jednoznan nevyplv a zrove by byla v rozporu s principem smluvn volnosti
astnk obanskoprvnch vztah ( 1 odst. 2). Opan zvr by byl v rozporu
se skutenost, e zpravidla bude v zjmu podporovanho, aby mu tet osoba, k
n m dvru (podprce) poskytla i stenou asistenci pi een jeho
zleitost, pokud ke komplexn asistenci nen ochotna. I na zklad sten
dohody o npomoci zskv podprce oprvnn samostatn namtnout relativn
neplatnost prvnho jednn podporovanho, avak jen v t zleitosti, na kterou
byla smlouva o npomoci omezena. Ve uveden zvr podporuje i fakt, e
podprc me bt vce ( 45), a je tedy vc podporovanho, kterho z nich pi
asistenci vyuije. Nen dvod, aby tato volba nemohla bt provedena ji v rmci
vcero soubnch smluv o npomoci.

stenou dohodu o npomoci nelze pokldat za neplnou, a tedy

neplatnou, pokud tvo jednotn funkn celek a danou zleitost npomoci e
uritm zpsobem.

Souvisejc ustanoven:

1 odst. 2, 45

Souvisejc pedpisy:

32 odst. 2 z. . s.,

41 odst. 3, 43 o. s. .

Z literatury:
viz u 38

47
(Povinnosti podprce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k povinnostem podprce (1 a 5)

II. K prvu podprce vyjdit nmitky (6)

I. Obecn k povinnostem podprce

Jakmile smlouva o npomoci nabude innosti, podprci vznik povinnost

poskytovat podporovanmu na jeho dost asistenci (zejmna ast pi prvnch
jednnch podporovanho a aktivnm vyhledvnm informac za elem vbru
nejvhodnjho prvnho jednn a radou), a to na rovni odpovdajc
pinejmenm rozumu, pi a opatrnosti prmrnho lovka ( 4 odst. 1).
Vzhledem k tomu, e jde o zce osobn vztah zaloen na vzjemn dve, m
podporovan prvo od podprce oekvat, e jeho asistence a rady budou
odpovdat jeho individuln odbornosti. Na druh stran podprce m prvo od
podporovanho vyadovat souinnost za elem splnn smyslu npomoci s tm,
e pokud mu tato souinnost nen poskytnuta, podprce je zprotn sv ppadn
odpovdnosti z nikoliv dn uskutenn podpory ( 2918).

Nekorektn proveden podpora je poruenm smluvn povinnosti ve smyslu

2913 odst. 1. Na smluvn podstat tohoto zvazku nic nemn skutenost, e
smlouva o innosti nabv innosti dnem, kdy ji schvl soud. K tomu, aby
podprci byla uloena povinnost k nhrad kody, bude teba prokzat
neproveden nebo nekorektn proveden podpr innosti a vznik kody, jej
hlavn pinou bylo nesplnn podprch povinnost.

Za nevhodn ovlivovn podporovanho je teba pokldat psoben

podprce, jeho elem je, aby podporovan uskutenil takov prvn jednn,
kter je zpsobil podporovanmu pivodit vy mru jmy ne jin mon
alternativa prvnho jednn, o kterm podprce m nebo mus mt vdomost.
jmou je teba rozumt nejen zsah do majetkovch prv podporovanho a
negativn zsah do vztah mezi podporovanm a osobami jemu blzkmi, ale i
prvn jednn, kter je v rozporu s osobnmi postoji podporovanho projevenmi
pedtm, ne pozbyl pln svprvnosti, nebo s jeho souasnmi postoji, kter lze
pokldat za rozumn. Dikci zkona, podle n se podprce "nesm na kor
podporovanho bezdvodn obohatit", je teba vykldat tak, e podprce nesm
pi npomoci postupovat tak, aby dolo ke zlepen jeho faktickho nebo
prvnho postaven, pokud toto zlepen potenciln me vst ke zhoren
postaven podporovanho. Z logiky vci se tedy jedn o ir zpov ne o zkaz
bezdvodnho obohacen na kor podporovanho.

Ustanoven 47 odst. 1 soud aplikuje s pihldnutm ke skutenosti, e

smlouva o npomoci je specifickm typem asynallagmatickho zvazku spe
osobnho ne obliganho charakteru. Npomoc je toti zaloena na vzjemn
dve mezi podprcem a podporovanm a na jejich dosavadnch vztazch. Proto
pi vahch o tom, zda podprce poruil svoji povinnost k rad nebo k asistenci,
soud pihldne mj. k obsahu smlouvy o npomoci a k zaveden rozumn praxi,
kterou si podporovan a podprce mezi sebou zavedli. Ustanoven 47 sice
vslovn nesdluje, e si astnci smlouvy nemohou sv vzjemn prva a
povinnosti upravit odchyln od zkona. I navzdory znn 1 odst. 2 je vak
vyloueno, aby si podprce a podporovan upravili ppadn nsledky poruen
povinnost podprce nebo podporovanho odchyln od zkona pmo ve smlouv
o npomoci. Podporovan je toti ve vztahu k podprci nsledkem handicapu sv
duevn poruchy slab smluvn stranou. Proto je teba 47 hodnotit jako
kogentn.

Skutenost, e podprce postupuje pi plnn svch povinnost v souladu s

rozhodnutm podporovanho, znamen, e podle jeho instrukc zabezpeuje
podklady a informace pro zvolen vhodnho zpsobu prvnho jednn
podporovanho a pot, co podporovan uskuten volbu konkrtnho zpsobu

prvnho jednn, jedn v souladu s touto volbou (samozejm ani by zasahoval

do prv a povinnost ppadnho opatrovnka podporovanho).

II. K prvu podprce vyjdit nmitky

Z oprvnn podprce pipojit svj podpis s dajem o podpoe, kterou

podporovanmu pi psemn uskutennm prvnm jednn poskytl, lze dovodit,
e je vc podprce, aby v ppad, kdy podporovanmu konkrtn psemn
prvn jednn zcela nebo zsti nedoporuil, tuto skutenost na listin
zachycujc toto prvn jednn uvedl. Jinak se m pro ely ppadn
nsledujcho soudnho zen o nhradu kody z nekorektn proveden npomoci
za to, e s prvnm jednnm podporovanho souhlasil. Lze toti oekvat, e
podprce svho prva vznst nmitky vi volb podporovanho vyuije. Ve
uveden lze dovodit proto, e jinak by vta druh 47 odst. 2 ztratila svj
normativn vznam a byla by pouhou deklarac.

Souvisejc ustanoven:

2913, 2918, 2919, 2950

Souvisejc pedpisy:

30, 32 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

48
(Odvoln podprce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prbh zen (1 a 3)

II. Odvoln podprce versus odstoupen od smlouvy (4)

III. innost rozhodnut o odvoln (5)

I. Prbh zen

zen o odvoln podprce se kon ped okresnm soudem ( 3 z. . s.), v

jeho obvodu se nachz bydlit podporovanho ( 4 odst. 1 z. . s.). Soud
rozhoduje usnesenm ( 24 odst. 1 z. . s.), vi nmu je odvoln ppustn. V
odvolacm zen lze uvdt dal skutenosti a dkazy ( 27 z. . s., 202 odst. 1
o. s. .). K rozhodnut ve vci sam mus soud nadit jednn ( 18 z. . s.), je
povinen zjistit vechny skutenosti dleit pro rozhodnut. Pitom nen omezen
na skutenosti, kter uvdj astnci ( 19, 20 z. . s.). zen je zahjeno
podnm nvrhu podporovanho nebo podprce. I bez nvrhu je lze zahjit jen
tehdy, kdy podprce zvan poruil sv povinnosti. astnci vak nejsou
oprvnni namtat, e nebyl dostatek dvod pro zahjen zen bez nvrhu. Tuto
nmitku mohou uvst a v zen o odvoln do rozhodnut ve vci sam, pokud
me mt vliv na sprvnost rozhodnut.

V rmci zen, kter zahjil bez nvrhu, se soud omez jen na zjitn, zda
podprce poruil sv povinnosti natolik zvanm zpsobem, e je teba jej
odvolat. Jin skutenosti lze zohlednit jen v zen o odvoln, k nmu dolo na
nvrh podprce nebo podporovanho. Vjimkou je ppad, kdy podprce nebo
podporovan bhem zen zahjenho usnesenm soudu sdl, e podprce m
bt odvoln i z jinch dvod (nap. proto, e ji nechce funkci vykonvat). Za
takovch okolnost se m za to, e se zen nadle kon nikoli jen z vle soudu,
ale i z vle nkterho z astnk smlouvy o npomoci.

Podporovan m v zen o odvoln podprce plnou procesn zpsobilost, i

kdy byl zsti omezen ve svprvnosti. Lze se tak domnvat proto, e i takov
podporovan m prvo samostatn podat nvrh na zahjen zen o schvlen
smlouvy o npomoci ( 32 odst. 1 z. . s.), jako i prvo samostatn uzavt
smlouvu o npomoci ( 45) a poadovat odvoln podprce ( 48). Pokud
podporovan me uskutenit tyto zsadn kony, nelze mu omezovat prostor k
jejich prosazen nebo naopak negaci bhem soudnho zen. Opatrovnk

podporovanho s ohledem na ve uveden nen astnkem zen o schvlen

smlouvy o npomoci. Jeho ppadn vedlej astenstv v zen je rovn
vyloueno, protoe se jedn o institut, kter se uplatn jen ve spornm zen (
93 o. s. .). Nicmn nelze vylouit, e soud podporovanmu ustanov bhem
zen procesnho opatrovnka ( 23 o. s. .).

II. Odvoln podprce versus odstoupen od smlouvy

Z 48 vyplv, e soudem ustanoven podprce ztrc sv postaven a

prvn moc soudnho rozhodnut o svm odvoln. To znamen, e pot, co soud
schvlil dohodu o npomoci, nelze od tto dohody odstoupit, protoe zkon v 48
stanov specifick mechanismus pro ukonen tohoto vztahu. Jestlie k odstoupen
od smlouvy dojde v dob od jejho soudnho schvlen do prvn moci tohoto
rozhodnut, me tak uinit jen ten, kdo schvlen dohody o npomoci soudem
navrhl, a pouze do doby prvn moci usnesen o schvlen dohody. Zrove mus
soudu do te doby zaslat projev zptvzet nvrhu, jinak by soud nezskal
oprvnn zastavit zen pro zptvzet a zruit dosud nepravomocn rozhodnut (
96 o. s. .).

III. innost rozhodnut o odvoln

Pokud podporovan nebo podprce navrhnou, aby dolo k odvoln

podprce, soud jejich nvrh podle gramatick dikce 48 mus respektovat.
Npomoc je toti prvotn zaloena na bzi dobrovolnosti. Nicmn ve zcela
vjimench ppadech (pokud odvoln nenavrhuje podporovan) soud me
inky svho rozhodnut podmnit uritou prvn udlost (nap. jmenovn
opatrovnka podporovanmu). Nelze toti pominout, e prv existence vztahu
npomoci me bt jednm z dvod, pro soud nepistoup k omezen
svprvnosti podporovanho ( 55 odst. 2). Jestlie m vztah npomoci
zaniknout, je teba zabezpeit prvn postaven podporovanho do doby
oekvanho rozhodnut o omezen svprvnosti.

Souvisejc ustanoven:

55 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

 3, 18 a 20, 24 odst. 1, 27 z. . s.,

29 odst. 3, 93, 202 o. s. .

Z literatury:
viz u 38

Zastoupen lenem domcnosti

49
(Pedpoklady a vznik zastoupen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Charakter zastoupen (1 a 4)

II. Vymezen zkladnch pedpoklad pro zastoupen "lenem domcnosti"

(5 a 11) III. Souhlas se zastoupenm (12 a 13)

Z dvodov zprvy (k 49 a 54):

Nvrh ustanoven upravuje zastoupen zletilho, ktermu duevn porucha

brn samostatn prvn jednat, lenem jeho domcnosti, avak jen v obvyklch
zleitostech odpovdajcch konkrtnm ivotnm pomrm zastoupenho. Jde
zejmna o zleitosti tkajc se poskytovn zdravotnch a socilnch slueb a
dost o piznn dvek pomoci v hmotn nouzi, sttn sociln podpory a
socilnho zabezpeen. Navren prava sleduje pravu zstupho oprvnn
dalm lenem domcnosti v 284b a nsl. rakouskho obanskho zkonku ve
znn jeho novely z r. 2006 a pedstavuje jeden ze zpsob, kterm se napluje
pkaz l. 19 mluvy o prvech osob se zdravotnm postienm umonit tmto

osobm t v rmci spoleenstv s monost volby, jako i doporuen Vboru

ministr Rady Evropy . R (99) 4 ohledn zsad prvn ochrany nezpsobilch
dosplch osob.

I. Charakter zastoupen

Pojem "zastoupen lenem domcnosti" je legislativn zkratka. Pokud m

bt zstupcem potomek, pedek, sourozenec, manel nebo partner, zkon
nevyaduje, aby s postienm zletilm udroval spolenou domcnost ( 49 odst.
1).

Institut zastoupen lenem domcnosti se od jinch podprnch opaten

(pedbn prohlen, npomoc pi rozhodovn) li tm, e jeho pedpokladem
nen aktivn prvn jednn osoby postien nebo ohroen budouc neschopnost
prvn jednat smujc k ustanoven konkrtnho zstupce. Zastoupen lenem
domcnosti vznik na zklad vle jinho, avak pln svprvnho lena
domcnosti nebo pbuznho, kter zastoupen neklade odpor ( 49 odst. 2) a je
je poslze stvrzena soudem ( 50).

Vyuit jakhokoliv podprnho prohlen, vetn institutu zastoupen

lenem domcnosti, m pednost ped omezenm svprvnosti zastoupenho
(podporovanho) a s nm spojenm ustanovenm opatrovnka v "bnm"
opatrovnickm zen ( 465 a nsl. ob. zk., 44 a nsl. z. . s.), jestlie takov
postup vce et osobn sfru zastoupenho. Pozice institutu zastoupen lenem
domcnosti mezi podprnmi opatenmi je takov, e se jedn o v poad tet
alternativu. Je tomu tak proto, e u pedbnho prohlen i u npomoci pi
rozhodovn se vyaduje, aby prohlaovatel (podporovan) vyjdil aktivn vli
smujc k ustanoven opatrovnka (podprce). Obansk zkonk pitom stav
prv na principu nejvy mry respektu k vli nebo pn lovka.

Zastoupen lenem domcnosti nelze smovat se zastoupenm pi

obstarvn zleitost rodiny ( 693 a nsl.) a se vzjemnm zatupovnm
manel ( 696 a nsl.), k nim dochz pmo ze zkona, ani by bylo teba jejich
schvlen soudem. Zmnn ustanoven nejsou ve svm zkladu suspendovna
ani ustanovenm opatrovnka nebo podprce, ani ustanovenm zstupce
nesvprvnho z ad len domcnosti. Nicmn plat, e pokud opatrovnk,
podprce nebo zstupce z ad len domcnosti pedem projev vli k tomu, aby
konkrtn bn zleitost rodiny nebo nesvprvnho manela byla vyzena
konkrtnm zpsobem, jsou rodinn pslunci, ppadn manel, povinni tuto vli
respektovat.

II. Vymezen zkladnch pedpoklad pro zastoupen "lenem domcnosti"

Zastoupen lenem domcnosti me vzniknout jen u zletilho. Zletilosti

lovk nabv dosaenm osmnctho roku vku ( 30 odst. 1). Pojem zletilosti
nelze smovat s pojmem svprvnosti, kter lovk nabv jednak zletilost
(dnem, kdy doshne osmnctho roku vku), jednak piznnm svprvnosti nebo
uzavenm manelstv ( 30 odst. 2). Ustanoven 49 odst. 1 nelze vyut, pokud
duevn poruchou trp nezletil, kter ji doshl pln svprvnosti.

Krom blzkch pbuznch vyjmenovanch taxativn v 49 odst. 1 me

postienho zletilho zastupovat pln svprvn lovk, kter s nm udroval
spolenou domcnost po dobu t rok (ke spolen domcnosti srov. vklad k
22). Protoe ke vzniku (k innosti) zastoupen dochz, a je-li schvleno soudem
( 50), posuzuje soud existenci spolen domcnosti a jej trvn k okamiku
svho rozhodnut o schvlen zastoupen ( 154 odst. 1, 167 odst. 2 o. s. .).
Jestlie nepetrit alespo tlet spolen domcnost ji k dob rozhodnut
soudu netrv, soud bvalho lena spolen domcnosti zstupcem neustanov,
tj. zastav zen, bylo-li zahjeno bez nvrhu ( 16 z. . s.), nebo nvrh zamtne.

Zkon neumouje, aby k zastoupen lenem domcnosti dolo u zletilho,

ktermu prvn jednn in obte nikoliv pro duevn poruchu, ale pro jinou
zdravotn pinu (na rozdl od pedbnho prohlen podle 38 a nsl.). Takov
osob lze ustanovit opatrovnka, a to vhradn na jej nvrh ( 469 odst. 1);
situaci lze eit i vyuitm institutu smluvnho zastoupen ( 441 a nsl.).

Duevn porucha je oznaen pro psychick procesy projevujc se

negativn v mylen, provn a chovn lovka. Mezi duevn poruchy se ad ty
z poruch, kter se prvotn tkaj mylen, provn nebo vztah k ostatnm lidem
a nejsou a sekundrnm nsledkem onemocnn jinho typu. Ke zjitn duevn
poruchy a skutenosti, e tato porucha v danm ppad psob podporovanmu
obte, je teba odbornch znalost. Proto by tato fakta mla bt bhem zen o
schvlen zastoupen lenem domcnosti prokzna znaleckm posudkem nebo
odbornm vyjdenm. Soudn praxe se zejm piklon k zvru, e k prokzn
duevn poruchy posta zprva specializovanho oetujcho lkae zletilho,
pokud zletil a lenov jeho domcnosti (a ppadn jeho procesn opatrovnk,
kterho mu soud v zen o schvlen zstupce ustanovil) s hodnocenm lkae
souhlas a proveden dkazy nasvduj zvru, e ustanoven zstupce je v
zjmu postienho zletilho.

Pojmu "partner" obansk zkonk vyuv ve dvou rznch vznamech.

Bu se jedn o registrovanho partnera podle zk. . 115/2006 Sb., o
registrovanm partnerstv (nap. 22), nebo o partnera jako faktickho ivotnho
druha (nap. 885). Vzhledem k tomu, e 49 odst. 1 vyuv obratu "manel
nebo partner" lze se domnvat, e 49 mn termnem "partner" oznaen pro
registrovanho partnera, a nikoli jako oznaen druha nebo druky. Ti by mohli
postienho zletilho zastupovat jen v ppad, e s nm ili ped rozhodnutm
soudu ve spolen domcnosti nejmn ti roky.

Pedpokladem pro schvlen zastoupen lenem domcnosti je skutenost,

e zjemce o zastoupen se svm myslem zastupovat seznmil postienho
zletilho a vysvtlil mu povahu a nsledky tohoto zastoupen, a to zpsobem,
kter je pimen jeho rozumovm schopnostem. Jestlie je zjevn, e takov
vysvtlen nelze vzhledem k zvanosti duevn poruchy ani v hrubch rysech
podat, nen namst schvlit zastoupen lenem domcnosti, ale zahjit zen o
omezen svprvnosti. K prvnm nsledkm vzniku zastoupen lenem
domcnosti (viz koment k 50). Posta, kdy toto seznmen probhne a
bhem soudnho zen. Pouen pitom me poskytnout i samotn soud, pokud
dospje k zvru, e zastoupen lenem domcnosti je postienmu zletilmu ku
prospchu.

Ustanoven 49 odst. 1 sdluje, e k zastoupen lenem domcnosti me

dojt jen tehdy, kdy postien zletil "nem jinho zstupce". Naproti tomu 53
vslovn pipout, e zastoupen me mt vce zstupc. Tento zdnliv rozpor
je teba vyloit tak, e smyslem 49 odst. 1 je zabrnit konkurenci mezi
institutem opatrovnictv ( 457 a nsl.) a institutem zastoupen lenem (leny)
domcnosti. To znamen, e ke schvlen zastoupen lenem domcnosti me
dojt jen tehdy, kdy postienmu zletilmu jet nebyl ustanoven opatrovnk (
54 odst. 1). Jestlie postien zletil ji byl omezen ve zpsobilosti, mus mu soud
ustanovit opatrovnka, nikoliv se spokojit se zastoupenm lenem domcnosti (
62). Zastoupen lenem domcnosti nepipad v vahu ani tehdy, kdy
zastoupen me prvn jednat za pomoci podprce ( 54 odst. 2).

III. Souhlas se zastoupenm

Soud zastoupen lenem domcnosti neschvl, jestlie to lovk, kter m

bt zastoupen, odmtne; k odmtnut posta schopnost projevit pn. Zkon tm
sdluje, e rozpoznvac a ovldac schopnosti postienho mus bt alespo
natolik zachovny, aby byl schopen pochopit zkladn podstatu zastoupen,
rozpoznat alespo v zkladech, zda je zastoupen jako takov a zastoupen
konkrtnm lenem domcnosti pro nho pijateln, a vyjdit srozumiteln svj
postoj. Za "pn" postienho ve smyslu 49 odst. 2 je teba pokldat i vyjden

postienho, kter nen striktnm odmtnutm (nap. e by byl radji, kdyby k

zastoupen jako takovmu nebo k zastoupen konkrtnm lenem domcnosti
nedolo). Vlastnost "pn" toti je, e nem formu kategorickho imperativu.
Soud nen oprvnn zkoumat, zda negativn vyjden nebo pn postienho je
zaloeno na racionlnch zkladech. Me mu vak sdlit, jak bude postup
soudu, pokud se zastoupenm lenem domcnosti nevyslov souhlas (nap.
zahjen zen o omezen svprvnosti).

Svj ppadn souhlas nebo nesouhlas me postien bhem zen

revidovat. Pokud se zastoupenm lenem domcnosti nevyslov souhlas po
skonen zen, me bt tato skutenost dvodem pro nov rozhodnut. Soud
vak bude zkoumat, pro ke zmn postoje postienho dolo, zda se jedn o
skuten vyjden jeho vlastn vle nebo pn a jestli ten, kdo projevil vli k
zastupovn, je i nadle ochoten zastupovat a spluje podmnky pro zastoupen
(pln svprvnost, ppadn petrvvajc sdlen spolen domcnosti s
postienm zletilm).

Souvisejc ustanoven:

30, 49, 50, 53, 54, 62, 457 a nsl., 465 a nsl., 693 a nsl., 885

Souvisejc pedpisy:

44 a nsl. z. . s.,

154, 167 o. s. .

Z literatury:
viz u 38

50
(Schvlen soudem)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prbh zen (1 a 5)

II. Pouen o obsahu zastoupen; sdlen myslu zastupovat (6 a 8)

I. Prbh zen

Zastoupen lenem domcnosti nelze schvlit, jestlie soud zletilmu

postienmu duevn poruchou ji dve pravomocn ustanovil opatrovnka.
Takov rozhodnut vi postupu podle 49 a nsl. (procesn podle 33 z. . s.)
vytv pekku vci rozsouzen. Ze zkona rovn vyplv, e zastoupen
lenem domcnosti neme vzniknout ani v ppad, e ji existuje pravomocn
schvlen smlouva o npomoci, pokud zastoupen ve spoluprci s podprcem je
zpsobil (tedy schopn) prvn jednat v zleitostech, v nich m vzniknout
zastoupen lenem domcnosti ( 54 odst. 2). A to plat pesto, e podprce
nedisponuje postavenm zstupce, ale jen rdce podporovanho ( 46 odst. 1).

Soudem vcn a mstn pslunm pro schvlen zastoupen lenem

domcnosti je okresn soud bydlit postienho zletilho ( 3 a 4 z. . s.).
Procesn pedpisy vslovn nesdluj, e by zen o schvlen zastoupen lenem
domcnosti mohlo bt zahjeno jen na nvrh, i kdy hmotn prvo pedpokld,
e podmnkou pro nastolen zastoupen lenem domcnosti je projev vle lena
domcnosti smujc k zastoupen ( 49 odst. 2). Proto nezbv ne na zklad
13 odst. 1 z. . s. uzavt, e zen lze zahjit i bez nvrhu.

astnky zen jsou ppadn navrhovatel a ti, o jejich prvech a

povinnostech m bt v zen jednno, tedy zejmna zletil len domcnosti
postien duevn poruchou a len domcnosti, kter mu dal na vdom, e jej
bude zastupovat. Jestlie mysl zastupovat projev vcero pln svprvnch len
domcnosti jet pedtm, ne soud pravomocn schvl zastoupen jednoho z
nich, soud projedn v jedinm zen, kter (kte) z nich m bt ustanoven
zstupcem. Vichni lenov domcnosti, kte projevili mysl zastupovat zletilho
postienho, jsou astnky zen. Pozdj nvrh dalho ze zjemc o schvlen
jeho zastupovn je teba pokldat za nvrh na pibrn dalho astnka (dalho
zjemce o zastupovn) do zen ( 7 odst. 1 z. . s.). I pot, co soud schvlil
zastoupen lenem domcnosti, me v nsledujcm zen schvlit zastoupen
dalm lenem domcnosti ( 53). Pitom zvauje, zda je vcero zstupc ku
prospchu postienho zletilho.

Je-li zen zahjeno na nvrh, lze jej podat i stn do protokolu u

kterhokoliv okresnho soudu ( 14). Ke schvlen zastoupen lenem domcnosti
soud nad jednn jen tehdy, kdy to navrhne nkter z astnk zen nebo
povauje-li to zejmna s ohledem na potebu bliho zjitn vhodnosti
zastoupen prv navrhovatelem za nezbytn ( 33 z. . s.). Za elem tohoto
zjitn vak soud me vyut i tzv. jinho soudnho roku ( 18 z. . s.). O
schvlen zastoupen soud rozhodne usnesenm, vi nmu je odvoln ppustn
( 24 odst. 1). Toto usnesen je z logiky vci zvazn pro kadho, pestoe 26 z.
. s. o tto me zvaznosti hovo, jen rozhodne-li soud rozsudkem. Soud nad
jednn i tehdy, kdy z obsahu spisu nen zejm, zda jsou splnny veker
podmnky pro schvlen zastoupen, zejmna tehdy, nevyjd-li zletil postien
jednoznan souhlas se zastoupenm. Nazen jednn by tedy nemlo bt
vjimenou zleitost.

Jestlie soud pozdji omez astnka ve svprvnosti, usnesen o schvlen

zastoupen lenem (leny) domcnosti se stv neinnm. Ji ve jsme
zdraznili, e institut zastoupen lenem domcnosti neme konkurovat institutu
opatrovnka. Vyhasnutm usnesen o schvlen zastoupen lenem domcnosti
vak nezanik prvo na zastoupen lena domcnosti v bnch zleitostech,
kter vyplv pmo ze zkona ( 693 a nsl., 696 a nsl.).

II. Pouen o obsahu zastoupen; sdlen myslu zastupovat

Zjemce o zastupovn do doby rozhodnut mus postienho se svm

myslem seznmit. Posta, kdy je o tomto myslu postien informovn ze
strany soudu nebo jej v prbhu zen zjist i jinak ( 41 odst. 3 o. s. .). Projev
vle lena domcnosti k zastupovn nem zkonem pedepsanou formu ( 49
odst. 2), lze jej proto uskutenit i stn. Nesm vak bt pochyb, e len
domcnosti si je vdom svch prv a povinnosti vyplvajcch z tohoto
specifickho institutu (k povinnostem viz koment k 51). Jestlie tato vdomost
na stran zjemce o zastupovn nevyplv z obsahu spisu a jeho pednes, soud
jej o prvech a povinnostech vyplvajcch z tohoto specifickho zastoupen
pou. Objasn mu i ppadn nsledky poruen jeho povinnost k dnmu
zastupovn. To neplat, je-li zjemce o zastupovn v zen zastoupen
advoktem. Tot pouen soud rozumnm zpsobem sdl i zletilmu
postienmu a teprve pot se pokus o zjitn jeho nhledu na zastupovn.

Soud je povinen zjiovat rovn nzor zletilho postienho, a to

prostednictvm rozumnho a efektivnho zpsobu komunikace, kter si zvol.
Smyslem druh vty 50 je dt najevo, e soud m zastoupenmu vytvoit k

vyjden se takov prosted, aby se ctil co nejpirozenji, nejen tm, e mu

poskytne prvo volby zpsobu dorozumvn, ale i nap. volby prosted, v nm
sv vyjden poskytne. Zven komfortu zastoupenho lze doshnout i
nazenm tzv. jinho soudnho roku, kter se me uskutenit v neformlnm
prosted, ppadn i bez ptomnosti veejnosti a pi nm zkon vslovn
pedpokld, e pi komunikaci budou pouity i neformln prostedky ( 18 z. .
s.). O pokusu zjistit stanovisko zastoupenho soud vdy sepe protokol ( 40
odst. 2 o. s. .).

Zastoupen nen povinen vyjdit svj postoj k rozhodnut ve vci sam.

Pokud vak uvede, e se zastoupenm lenem domcnosti nesouhlas nebo spe
nesouhlas (viz koment k 49), soud zen zastav, jestlie bylo zahjeno bez
nvrhu, jinak nvrh zamtne. Po prvn moci takovho rozhodnut me zahjit
zen o omezen svprvnosti zastoupenho.

Souvisejc ustanoven:

24 odst. 1, 53, 46 odst. 1, 49, 53, 51, 54 odst. 2, 693, 696 a

nsl.

Souvisejc pedpisy:

3, 4, 7 odst. 1, 13 odst. 1, 18, 26, 33 z. . s.,

40 odst. 2 o. s. .

Z literatury:
viz u 38

51
(Povinnosti zstupce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 51 je normou, kter v nznaku vymezuje povinnosti zjemce

o zastupovn z ad len domcnosti. Jedn se o vtah z 457 (kad
zastoupen vznikajc ze zkona nebo rozhodnutm soudu prvotn slou k ochran
zjm zastoupenho a m naplovat jeho prva) a z 467 odst. 2 (zkonn
zstupce nebo opatrovnk vdy db o to, aby zpsob ivota opatrovance byl
pimen jeho schopnostem a pokud mono respektuje pedstavy a pn
zastoupenho).

Ustanoven 51 ve srovnn s obecnmi normami upravujcmi zkonn

zastoupen nezmiuje, e zstupce nen oprvnn za zastoupenho jednat v
zleitostech ist osobn povahy ( 458), e mu neme odejmout vc zvltn
obliby ( 459), e jej nem zastupovat v ppad stetu zjm ( 460), e nesm
poadovat odmnu za zastoupen ( 462), e me bt soudem odvoln, pokud
nepln sv povinnosti ( 463 odst. 2), e mus o zastoupenho projevovat
skuten zjem a je povinen mu vysvtlit povahu a nsledky svch rozhodnut (
466). Vychz se z toho, e smyslem institutu zastoupen lenem domcnosti nen
oslaben prv zastoupenho. Proto se lze domnvat, e veker ve uveden
povinnosti, jako i monost soudu odvolat zstupce z ad len domcnosti,
nezastupuje-li dn, je namst aplikovat i v rmci zastoupen podle 49 a nsl.
Ustanoven 51 je toti natolik kus, e nen skutenm lex specialis k
ustanovenm, kter upravuj zkladn povinnosti zkonnho nebo soudem
ustanovenho zstupce.

Pokud zstupce z ad len domcnosti poru sv povinnosti vyplvajc ze

zastoupen, nese za to odpovdnost podle 2894 a nsl.

Souvisejc ustanoven:

457, 458 a 460, 463, 466, 467 odst. 2, 2894

Souvisejc pedpisy:

33 z. . s.

Z literatury:

viz u 38

52
(Rozsah zastoupeni)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vztah zastoupen a samostatnho jednn zastoupenho (1)

II. Pojem "obvykl zleitosti" (2 a 4)

III. Vjimky z reimu obvykl zleitosti (5 a 8)

I. Vztah zastoupen a samostatnho jednn zastoupenho

Zkon vslovn nee, zda vznik zastoupen lenem domcnosti

suspenduje prva zastoupenho k samostatnmu prvnmu jednn, pokud nen
omezen ve zpsobilosti k prvnmu jednn. Lze se domnvat, e ano. Jin vklad
by vedl k popen smyslu tohoto podprnho opaten, kter svm elem
nahrazuje rozhodnut soudu o omezen svprvnosti a o ustanoven opatrovnka.
Proto se vztah mezi zstupcem z ad len domcnosti a zastoupenm, stejn tak
jako jejich vztahy ke tetm osobm, d pimen 457 a nsl. Z vroku
soudnho rozhodnut nebo alespo z jeho odvodnn mus bt patrno, e soud
schvlil prv zastoupen lenem domcnosti, nebo toto zastoupen m
svbytn obsah a rozsah. Obsah a rozsah zstupho oprvnn lena domcnosti
vyplv pmo ze zkona, a nen tedy teba je uvdt do vroku usnesen o
schvlen zastoupen ( 52).

II. Pojem "obvykl zleitosti"

Zatmco obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 28 sdloval, e zkonn

zstupce me samostatn spravovat bn zleitosti zastoupenho, 52 odst.
1 uvd, e zastoupen lenem domcnosti se tk "obvyklch" osobnch ( 52

odst. 1) a majetkovch ( 52 odst. 2) zleitost, kter odpovdaj ivotnm

pomrm zastoupenho. Z jin formulace je pedevm zjevn, e zastoupen se
netk pouze majetku, ale i osobnch zleitost zastoupenho (mezi n vak
nepat zleitosti uveden v 458).

Rozdl mezi termnem "bn" a "obvykl" zleitost nen natolik zsadn,

aby nebylo mon vyut dosavadn judikaturu s tm, e tyto pojmy je teba
pokldat za synonyma. Zmnn zvr lze opt i o formulaci obecnho 461,
podle nho zkonnmu zstupci nle "bn" sprva jmn zastoupenho a
"bn" sprva jeho zleitost. Smyslem 52 jist nebylo ustanovit nelogickou
odchylku ve srovnn s 461. Proto lze mt za to, e obansk zkonk s pojmy
"bn" a "obvykl" pracuje jako se synonymy.

Bnou sprvou zleitost zastoupenho je vyizovn obvyklch, zpravidla

v uritm asovm horizontu se opakujcch zleitost, jako je nap. zajiovn
pravidelnch plateb a pijmn vnos z jmn nebo innosti zastoupenho, nap.
placen sdruenho inkasa, pojistnho, dan nebo pijmn vtku z majetku
(njemn, roky, dividendy apod.). Periodickou bnou zleitost nemajetkovho
charakteru je nap. zajiovn pravidelnch nvtv u lkae, organizovn
zjmov innosti zastoupenho atd. Bnou zleitost jsou i nrazov prvn
jednn jmnem zastoupenho, je se po hodnotov strnce nevymykaj rovni
spravovanho jmn. Za nikoli bnou sprvu jmn je teba pokldat zleitosti,
kter se zsadnjm zpsobem dotkaj majetkov podstaty spravovanho
jmn, jako je nap. pevod nemovitosti zastoupenho. Kritria pro odlien bn
a nikoli bn sprvy jsou promnliv v zvislosti na hodnot a charakteru
spravovanho jmn, jako i na vyvjejc se hospodsk situaci, ppadn i na
osobn situaci zastoupenho (nap. zda bude v dohledn dobpotebovat urit
majetkov hodnoty na lkaskou pi apod.). Ani zastoupen lenem domcnosti
vak nevede k omezen zastoupenho v "bnch zleitostech kadodennho
ivota" (viz koment k 64).

III. Vjimky z reimu obvykl zleitosti

Nelze pehldnout, e s pennmi prostedky na tu zastoupenho

neme zstupce nakldat (evidentn myleno provdt vbr, nikoliv pijmat
inkaso) v rozsahu pesahujcm msn vi ivotnho minima, i kdyby nakldn
s vy stkou na tu bylo mon s ohledem na finann a ivotn pomry
zastoupenho pokldat za bnou zleitost. Toto omezen zstupho oprvnn
spravovat bn zleitosti zastoupenho vak nelze ani analogicky rozit na
jin dispozice s majetkem zastoupenho. Ppadn poruen povinnost zstupce
ke sprv jinch obvyklch zleitost zastoupenho lze postihnout vhradn
podle ustanoven upravujcch deliktn odpovdnost ( 2894 a nsl.). Zvltnm

pedpisem, kter stanov vi ivotnho minima, je zk. . 110/2006 Sb., o

ivotnm a existennm minimu. ivotn minimum jednotlivce k 31.12.2013 in
3410 K ( 2).

Obansk zkonk zdrazuje, e mra obvyklosti zleitosti se m

posuzovat podle "ivotnch pomr" zastoupenho. Tento pojem je ir ne
termn "majetkov pomry". Proto lze uzavt, e i vdaj, kter z pohledu
majetkovch pomr zastoupenho by byl vyhodnocen jako nikoliv bn, me
bt pokldn za bn s pihldnutm k ostatnm parametrm situace, v n se
zastoupen nachz (nap. pokud na lky a zdravotn pomcky zastoupenho,
kter je nemajetn, je teba msn vynakldat stku pesahujc 10 tis. K,
nejedn se o vdaj, kter by bylo namst pokldat za neobvykl a vymykajc se
z rmce zastoupen lenem domcnosti).

Jde-li o oprvnn zstupce peovat o zdravotn stav zastoupenho, je z

52 odst. 1 vta druh patrn, e v tomto smru me zstupce jednat i nad
rmec "obvykl" zleitosti (nap. me dt souhlas s operac, kter s vysokou
mrou pravdpodobnosti nezpsob trval negativn nsledky na zdrav
zastoupenho apod.). Zstupce vak nesm udlit souhlas se zsahem do duevn
nebo tlesn integrity lovka, i kdy je z lkaskho hlediska potebn, pokud
pedpokldan trval nsledky mohou bt zastoupenm nebo tet osobou
pokldny za negativn. K posouzen povahy nsledk dochz v dob, kter
tsn pedchz uvaovanmu zsahu. Posta, kdy k trvalmu negativnmu
nsledku m pi nslednm zkroku dojt s relnou mrou pravdpodobnosti
(nap. u operace slepho steva nen rozumn pedpokldat, e dojde k trvalmu
pokozen zdrav zastoupenho).

Jde-li o nikoliv obvykl zleitosti (nap. prodej nemovitosti zastoupenho),

nelze se domnvat, e by bylo mon, aby tento kon uskutenil zstupce z ad
len domcnosti, a to ani se svolenm soudu. Takov, by souhlasem soudu
podmnn prvn jednn jmnem zastoupenho by muselo jednoznan
vyplvat ze zkona, jako je tomu v ppad zkonnho zstupce nebo opatrovnka
( 461 odst. 1). Z 52 naopak vyplv, e zastoupen lenem domcnosti za
dnch okolnost (ani pokud by bylo schvleno soudem) nesm pekroit mru
vyizovn obvyklch (bnch) zleitost zastoupenho. V tchto ppadech
soud me ustanovit opatrovnka ad hoc.

Souvisejc ustanoven:

52, 457 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

33 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

53
(Vce zstupc)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Dlen kompetenc mezi zstupci (1 a 2)

II. Ochrana tetch osob (3 a 4)

I. Dlen kompetenc mezi zstupci

Ke zdnlivmu rozporu mezi 49 odst. 1 a 53 ohledn otzky, zda

postien zletil me mt vce zstupc, viz koment k 49.

Stejn jako v ppad pedbnho prohlen a smlouvy o npomoci nen

vyloueno, e dojde k ustanoven vcero zstupc z ad len domcnosti, a to i
tm zpsobem, e si mezi sebou rozdl kompetence k zastupovn. Tento zvr
lze zastvat proto, e obansk zkonk stoj na autonomii (volnosti) uspodn
soukromoprvnch vztah. Jestlie zstupce a zastoupen projev vli (pn) k
rozdlen kompetenc pi zastoupen, nen dvod takov uspodn
nerespektovat. Podmnkou pro inn rozdlen kompetenc vak je, aby soud,
kter innost zastoupen schvaluje ( 50), kompetence mezi jednotlivmi
zstupci vslovn vymezil. Jinak se m za to, e kad ze zstupc m vi tetm

osobm samostatn prvo jednat jmnem zastoupenho. Usnesen soudu o

zastoupen toti zrove pln funkci prkazu rozsahu a obsahu zastoupen (srov. s
441 odst. 1, 447).

II. Ochrana tetch osob

Z pedchozho odstavce vyplv, e 53 o tom, e kad ze zstupc je

oprvnn jednat ohledn jakkoliv obvykl zleitosti zastoupenho samostatn,
se uplatn jen tehdy, kdy nedolo k ve popsanmu rozdlen kompetenc mezi
zstupce. Pro zvr o tom, zda navzjem rozporn projevy nkolika zstupc
oprvnnch v dan zleitosti zastupovat zpsobuj, e se nepihldne k
dnmu z nich, je podstatn, zda k tmto navzjem rozpornm projevm dolo v
dob od uskutenn prvho z nich do doby, ne je z takovho prvnho jednn
zavzna tet osoba (nap. akceptac nvrhu smlouvy). Tento vklad zabezpeuje
zvenou potebu ochrany zjm zastoupenho, kter je stien duevn
poruchou, a zrove je dostatek netrn k zjmm tetch osob. Ustanoven 53
je lex specialis vi 572, podle nho osoba (zstupce osoby) jednajc v
psemn form me svj projev vle odvolat, dojde-li odvoln druh stran
nejpozdji souasn s pvodnm projevem vle.

Ve popsan zvr se uplatn u tzv. prvnho jednn, nikoli tehdy, kdy

zstupce sdluje tet osob svj postoj, kter jet sm o sob nevede ke vzniku
prv a povinnost mezi zastoupenm a tet osobou. Dojde-li k stenmu
rozporu, je teba nsledek posoudit s ohledem na to, zda se jedn o sled
vzjemn souvisejcch a podmnnch instrukc.

Souvisejc ustanoven:

49, 50, 441, 447, 572

Souvisejc pedpisy:

33 z. . s.

Z literatury:
viz u 38

 54
(Znik zastoupen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k zniku zastoupen lenem domcnosti (1 a 3)

II. Problematick aplikace 54 odst. 2 (4 a 6)

I. Obecn k zniku zastoupen lenem domcnosti

K zniku zastoupen z dvod uvedench v 54 nen teba rozhodnut

soudu. Tento fakt kontrastuje se skutenost, e k zniku ink smlouvy o
npomoci pi rozhodovn je teba odvoln podprce soudem. Ppadn neochota
podprce dle vykonvat podpr innost nebo nesouhlas podporovanho s
pokraovnm podpr innosti jsou pouze hmotnprvnmi dvody, pro kter
soud podprce odvol.

Zstupce se svho prva zastupovat me vzdt jakoukoliv formou.

Rovn pro odmtnut, resp. pn zastoupenho, aby zastoupen bylo ukoneno,
zkon nepedepisuje dnou formu, take je lze tak uinit stn. Ohled na
zachovn co nejvy mry prvn jistoty tetch osob, vi nim zstupce jedn,
nut k analogick aplikaci 448 odst. 2 (i kdy se jedn o normu, kter se uplatn
u smluvnho zastoupen) a na jejm zklad k zvru, e pokud zstupce ji dve
vi tet osob jednal jmnem zastoupenho a pitom se prokzal usnesenm
soudu o schvlen zastoupen lenem domcnosti, m se za to, e zastoupen
trv, dokud tto tet osob nen znmo, e zastoupen ji netrv. To neplat,
pokud tet osoba o ukonen zastoupen lenem domcnosti mla a mohla vdt.
Vjimkou z tto zsady budou jen naprost excesy v jednn zmocnnce, kter
mimodn pokozuj zjmy zastoupenho, pokud tet osoba o takovm nsledku
vdla nebo mla a mohla vdt.

Zastoupen lenem domcnosti rovn zanik, jakmile byl zastoupenmu

pravomoc njmenovn opatrovnk v zen podle 44 a nsl. z. . s., a tehdy, "je-li

uzavena smlouva o npomoci pi rozhodovn". Citovan formulace 54 odst. 2

se sna vystihnout, e npomoc pi rozhodovn je teba upednostnit ped
zastoupenm lenem domcnosti, protoe podporovanho mn omezuje a
zrove je zaloena na jeho vli. Nicmn jej gramatick dikce nebere v potaz,
e smlouva o npomoci pi rozhodovn nabv innosti vi tetm osobm a
schvlenm soudem ( 46 odst. 2). Proto nelze pipustit, e by zastoupen lenem
domcnosti zaniklo ji uzavenm dosud soudem pravomocn neschvlen
smlouvy o npomoci.

II. Problematick aplikace 54 odst. 2

Z dikce 54 odst. 2 vyplv, e smlouva o npomoci pi rozhodovn je

ped zastoupenm lenem domcnosti upednostnna. Je tomu tak proto, e
smlouva o npomoci neomezuje prvo lovka jednat a zrove vyjaduje jeho
vli nebo pn. Jestlie soud schvl smlouvu o npomoci pi rozhodovn, m bt
z jeho usnesen patrno, do jak mry nsledkem jejho schvlen zanik
zastoupen lenem domcnosti. Je-li to nutn, soud to v usnesen o schvlen
smlouvy o npomoci vslovn uvede. Takov speciln vrok nen nutn jen
tehdy, kdy rozsah zniku zastoupen lenem domcnosti je jasn patrn z
kontextu schvlen smlouvy.

Zastoupen lenem domcnosti se neobnovuje, pokud dojde k odvoln

podprce ze strany soudu nebo k zniku vztahu npomoci z jinho dvodu (nap.
smrt podprce). Jakmile zastoupen lenem domcnosti jednou zaniklo, lze je
obnovit a s innost od novho schvlen soudem ( 50). Proces ustanoven
zstupce se tedy mus zopakovat.

V komenti k 51 bylo zmnno a odvodnno, pro se lze domnvat, e k

zniku zastoupen lenem domcnosti me dojt i odvolnm zstupce ze strany
soudu. O odvoln soud rozhoduje v reimu 44 a nsl. z. . s., a to i bez nvrhu.

Souvisejc ustanoven:

46 odst. 2, 51, 55 odst. 2, 62, 448 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

 33, 44 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 38

Omezen svprvnosti

55
(Podmnky pro omezen svprvnosti)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn podmnky pro omezen svprvnosti (1 a 4)

II. Pouit mrnjch opaten (5 a 6)

III. zen o omezen svprvnosti (7 a 13)

IV. Nsledky rozhodnut o nesvprvnosti (14 a 16)

Z dvodov zprvy (k 55 a 63):

Nvrh zachovv institut omezen svprvnosti. Protoe se jedn o

podstatn zsah do pirozench prv lovka, mus bt jasn regulovn a sven
do vlun soudn jurisdikce.

Zrove se pojet institutu podstatn rozchz s koncepc totalitnho prva

a bere zetel na mluvu o prvech osob se zdravotnm postienm. Souasn
pihl k novjm prvnm pravm, kter byly v nkterch evropskch sttech

ji pijaty. Pokud jde o omezen svprvnosti, navrhuje se stanovit, e omezit

lovka ve svprvnosti lze jen v jeho zjmu, po jeho zhldnut a pot, co vyvine
potebn sil, aby zjistil jeho nzor. Zdrazuje se, e k omezen svprvnosti lze
pistoupit, jen neposta-li mrnj a mn omezujc opaten (podpora pi
rozhodovn, zastoupen lenem domcnosti).

Navrhuje se, aby soud v rozhodnut o omezen vslovn uvedl, v jakm

rozsahu je zpsobilost lovka prvn jednat dotena. Formulace "zpsobilost
prvn jednat" je zvolena z toho dvodu, aby bylo zejm, e soud omezenm
svprvnosti rozhoduje o neschopnosti lovka nabvat vlastnm prvnm
jednnm pro sebe prva a zavazovat se vlastnm prvnm jednnm k
povinnostem. Soud neme omezit zpsobilost lovka k protiprvnm inm: ta
mus bt posouzena pro jednotliv ppady individuln. Rozhodnut o omezen
svprvnosti se navc nijak nedotk schopnosti doten osoby rozhodovat o
sob v mimoprvnch otzkch (jako jsou nap. volba obleen nebo msta pobytu,
svobodn pohyb atp.).

Dvodem pro omezen svprvnosti me bt pouze duevn porucha,

kter nen jen pechodn, pokud doshne takovho stupn, e lovku brn v
uritch zleitostech samostatn prvn jednat. K rozhodnut o omezen
svprvnosti mus bt pistupovno se zetelem k subjektivnmu hledisku v tom
smyslu, e nerozhoduje, o jakou diagnzu duevn poruchy v danm ppad jde,
ale relevantn je, jak se projevuje v psychick zpsobilosti konkrtn osoby, tj. jdeli o tak podstatnou odchylku od normlnho psychickho vvoje lovka, kter mu
v uritm rozsahu brn postarat se o vlastn zleitosti. U duevn poruchy se
vyaduje, aby nebyla jen pechodn. Pechodn duevn porucha (vyvolan
stresem, alkoholickm opojenm nebo vlivem jin drogy apod.) nen dvodem pro
zsah do svprvnosti jejm soudnm omezenm; jednn v tto porue se posoud
se zetelem ke konkrtnm okolnostem ppadu. Podmnkou pro omezen
svprvnosti vak nen, aby lo o nevylitelnou duevn poruchu, posta, e je
zpsobil projevovat se v delm ne jen krtkodobm asovm horizontu.
Typick ppady duevnch poruch, kter v praxi vedou k zsahu do zpsobilosti
lovka prvn jednat, jsou nap. schizofrenie, progresivn paralza nebo
chronick stadia zvislosti na omamnch ltkch s pokroilou deprivac osobnosti
apod. Nenavrhuje se stanovit marnotratnost jako zvltn dvod pro omezen
svprvnosti. Je tomu proto, e na odstrann rizik spojench s marnotratnost pro
spolen jmn manel pamatuje zvltn prava v druh sti zkonku o prvu
rodinnm. ije-li marnotratnk sm, pak nen dn dvod zasahovat do jeho
osobn svobody a omezovat monosti jeho dispozic s vlastnm majetkem.
Speciln odchylky se navrhuje upravit v rmci ddickho prva.

Nov pojet sleduje i nvrh prvn pravy v tom smru, e nen-li vzhledem
k zjmm osoby stien duevn poruchou nezbytn vraznj zsah, je teba

dt pednost mrnjmu opaten i pi samotnm omezovn svprvnosti. Proto

se vslovn zdrazuje monost omezit svprvnost i jen v souvislosti s uritou
zleitost (jako je nap. prodej domu nebo bytu). Omezen svprvnosti je nov
pojato jako doasn. Je-li svprvnost omezena v souvislosti s uritou zleitost,
pak me bt omezena jen na dobu nutnou pro jej vyzen. Je-li svprvnost
omezena vymezenm okruhu prvnch jednn, k nim lovk nen zpsobil,
me se tak stt rovn na uritou dobu, nanejv na ti roky, s tm, e bude-li v
tto dob zahjeno zen o prodlouen doby omezen, budou prvn inky
pvodnho rozhodnut trvat i po dobu tohoto zen, nanejv vak po dobu
jednoho roku. Dosud platn prvn pravidlo 10 odst. 3 dosavadnho obanskho
zkonku, podle nho soud omezen svprvnosti zmn, pokud se zmn
dvody, pro o nm bylo rozhodnuto, anebo zru, pokud tyto dvody odpadnou,
zstv zachovno.

I. Obecn podmnky pro omezen svprvnosti

K omezen svprvnosti lovka me dojt jen pro duevn poruchu (viz

koment k 57). Omezen svprvnosti je zvanm, a proto zcela vjimenm
zsahem do osobnostn integrity garantovan l. 5 a l. 10 odst. 1 a 2 Listiny.

Podle 55 k omezen svprvnosti me dojt jen v zjmu lovka, o jeho

svprvnosti se jedn. Pesto se v souladu s dosavadn jurisprudenc lze
domnvat, e k omezen svprvnosti lze pikroit nejen v zjmu omezovanho
jednotlivce, ale i za elem ochrany zkladnch prv jinch osob anebo za elem
ochrany veejnho zjmu, kter je v podob principu i hodnoty obsaen v
stavnm podku (IV. S 412/04). Za pokozen tchto stavn garantovanch
prv by toti byl jedinec prvn odpovdn, take je v jeho zjmu, aby k jejich
pokozen nedolo. Dosavadn judikaturu vymezujc dvody pro omezen
svprvnosti tedy lze i nadle vyut, avak s pihldnutm k tomu, e k omezen
svprvnosti pro potebu chrnit prvn zjmy tetch osob nebo veejn zjem
m s ohledem na dikci 55 dochzet jen vjimen. Zjem lovka na omezen
vlastn svprvnosti z dvodu, e jinak bude dochzet k poruovn zjm tetch
osob nebo veejnho zjmu, je toti dn a druhotn, skrze ppadnou
odpovdnost lovka za zsah do tchto hodnot.

Omezen svprvnosti se dotk prvotnsoukromch (NS 30 Cdo

677/2010), nikoliv automaticky i veejnch prv lovka (Pl. S 43/10, srov. s 1
a 3). Pesto soud me vjimen v rmci omezen svprvnosti rozhodnout i o
nezpsobilosti lovka k vkonu nkterho veejnho prva (nap. prva volit).
Ale jen tehdy, kdy by jin postup byl ve zjevnm rozporu s elem takovho
prva (nap. lovk nen schopen ani v zkladu pochopit smysl, el a dsledky
voleb - IV. S 3102/08). Vrok rozsudku o omezen zpsobilosti lovka jen

ohledn samostatnho jednn ped soudy a ady je v rozporu se zkonem (KS

Hradec Krlov 17 Co 538/97). Tmto zpsobem nelze eit "obtovn" orgn
veejn moci (sprvnch orgn), by i mnostvm ne vdy logickch podn (IV.
S 412/04). Jestlie soud hodl lovka omezit v nkterm veejnm prvu, mus
to ve vroku vslovn uvst.

Samotn skutenost, e lovk trp duevn poruchou, jet nen dvodem

pro omezen jeho svprvnosti. V odvodnn rozhodnut o omezen svprvnosti
mus bt vdy konkrtn uvedeno, koho, resp. co ohrouje pln svprvnost
osoby omezovan, a dle je teba odvodnit, pro nelze situaci eit mrnjmi
prostedky (NS 30 Cdo 2865/2012). Nebezpe, e v ppad neomezen
svprvnosti dojde k zvan jm na stran lovka, mus bt nikoliv jen
hypotetick. Soud pi zvaovn, zda a do jak mry pikro k omezen
svprvnosti, zvauje, zda mra tohoto nebezpe a ppadn nsledek vyv tak
zsadn zsah do prv lovka, jakm je omezen svprvnosti.

II. Pouit mrnjch opaten

Pi soudnm rozhodovn o omezen svprvnosti je teba dbt, aby nebyla

omezena ve vtm rozsahu, ne je nezbytn teba. Obecn soudy vdy mus
zvit vechny mrnj alternativy, ktermi by bylo mono jet doshnout
sledovanho cle. Obansk zkonk pedpokld, e k omezen svprvnosti
me dojt nejen na uritou dobu, ale i v souvislosti s vyzenm urit zleitosti
( 59). Takov omezen zpravidla bude pro lovka mn podstatn.

Ustanoven 39 z. . s. sdluje, e soud me bhem zen o svprvnosti

rozhodnout o schvlen smlouvy o npomoci, schvlen zastoupen lenem
domcnosti nebo o jmenovn opatrovnka (zjevn myleno opatrovnka
ustanovenho pedbnm prohlenm podle 38 a nsl.), m-li za to, e takov
podprn opaten bude ve vztahu k lovku mrnj a mn omezujc. Soud
me rozhodnout i o kombinaci dvou rznch podprnch opaten, kter umon
neomezit svprvnost (nap. schvlen zastoupen lenem domcnosti a rovn i
smlouvy o npomoci pi rozhodovn o prvnch jednnch, pi nich len
domcnosti nen oprvnn zastupovat, viz 52). Z 39 z. . s. plyne, e k
projednn podprnch opaten a svprvnosti lovka by mlo dojt v jedinm
zen. Toho lze doclit spojenm ji probhajcch vc ke spolenmu projednn (
112 odst. 1 o. s. .), ppadn tm, e vcn a mstn pslun soud sm zahj jak
zen o svprvnosti, tak o podprnm opaten, je-li k tomu oprvnn (soud
neme sm zahjit zen o schvlen smlouvy o npomoci pi rozhodovn - viz
32 z. . s.). Jestlie zen ji probh ped rznmi soudy a nen dvod pro
penesen pslunosti ( 5 z. . s.), soud rozhodujc o svprvnosti vyk
rozhodnut soudu o podprnm opaten a pot zv, zda s ohledem na ppadn

schvlen podprn opaten je teba omezit svprvnost lovka. Zvltn

ustanoven upravujc zen o podprnch opatench toti, na rozdl od
opatrovnickho zen ( 46 odst. 2 z. . s.), nepotaj s tm, e soud rozhodujc o
svprvnosti se automaticky stv soudem mstn pslunm k rozhodnut o u
nho nezahjench zen o podprnch opatench.

III. zen o omezen svprvnosti

zen o svprvnosti lze zahjit jak na nvrh, tak i bez nvrhu usnesenm
soudu, vi nmu nen odvoln ppustn ( 13 z. . s.). Nvrh lze podat i stn
do protokolu u kterhokoliv okresnho soudu ( 14 z. . s.). Usnesen o zahjen
zen i usnesen o ustanoven procesnho opatrovnka osob, o jej svprvnosti
se jedn ( 37 odst. 1 z. . s.), je soud povinen doruit (NS Cpj 398/85). Jestlie
soud bhem zen dojde k zvru, e nejsou dny podmnky pro omezen
svprvnosti, zen usnesenm zastav, pokud zen bylo zahjeno usnesenm
soudu, jinak nvrh zamtne ( 16 z. . s.). O omezen svprvnosti nebo o
zamtnut nvrhu na omezen svprvnosti soud rozhoduje rozsudkem ( 40 odst.
1 z. . s.). Lze se domnvat, e rozsudek o omezen svprvnosti soud nyn ji
bezvjimen mus doruit i lovku, do jeho svprvnosti zasahuje ( 158 odst.
2 o. s. .). Z 41 z. . s. lze dovodit pouze to, e soud v ppad poteby
nesvprvnmu obsah doruovanho rozhodnut vysvtl i jinou formou ne jeho
pouhm doruenm. Lze mt za to, e pokud soud tto povinnosti nedostoj a
nesvprvn prv nsledkem tohoto opomenut nepochop smysl rozsudku,
nelze mt za to, e mu byl rozsudek dn doruen.

K zen o svprvnosti je pslun obecn soud lovka, o jeho

svprvnosti se rozhoduje. Pokud je vak umstn bez svho souhlasu ve
zdravotnickm zazen nebo stavu, kon zen soud, v jeho obvodu se tento
stav fyzicky nachz ( 34 z. . s.), nikoliv jeho formln sdlo. astnky zen
jsou ppadn navrhovatel (nikoliv vak ten, kdo dal k zahjen zen pouh
podnt) a ti, o jejich prvech a povinnostech m bt v zen jednno ( 6 odst. 1
z. . s.), zejmna lovk, o jeho svprvnosti m bt jednno. Jestlie je lovk, o
jeho svprvnosti se jedn, rodiem nezletilho dtte, je astnkem zen t
toto dt a druh z rodi, nedolo-li ke zbaven rodiovsk odpovdnosti.
Nezletilmu dtti soud ustanov koliznho procesnho opatrovnka. Manela
vyetovanho nelze povaovat za astnka zen, nem-li s lovkem, o jeho
svprvnosti se rozhoduje, spolen dti nebo nen-li navrhovatelem (KS esk
Budjovice 5 Co 305/2012). Jakmile se soust zen stane i zen o ustanoven
opatrovnka, je astnkem obojho zen i potenciln opatrovnk. M toti prvn
zjem i na vsledku o omezen svprvnosti, protoe od nj se odvj rozsah jeho
opatrovnickch prv a povinnost. Jestlie vak nedolo k omezen zpsobilosti (a
tm ani k ustanoven opatrovnka), nen osobou oprvnnou podat odvoln do
rozhodnut ve vci svprvnosti, protoe takov verdikt do jeho prv a povinnost

nezasahuje ( 206 o. s. .). Do zen me vstoupit sttn zastupitelstv [ 8 odst.

1 psm. d) z. . s.], kter me bt i navrhovatelem ( 8 odst. 2 z. . s.).

I kdy lovk, o jeho nesvprvnosti m bt jednno, mus bt v zen

zastoupen procesnm opatrovnkem ( 37 z. . s.), m samostatnou procesn
zpsobilost podat nvrh na zahjen zen o zruen nebo zmnu rozhodnut o
svprvnosti ( 35 odst. 3 z. . s.). Navrhovatelem me bt mj. i zdravotnick
stav, kter nemus disponovat hmotnprvn subjektivitou, protoe mu procesn
subjektivitu k podn nvrhu piznv pmo zkon ( 35 odst. 1 z. . s.), bez
ohledu na to, zda je i nen nositelem subjektivity podle hmotnho prva ( 19 o.
s. .). Nvrh me podat t sttn orgn ( 35 odst. 2 z. . s.), kter rovn
nemus bt nadn hmotnprvn subjektivitou, a to z tch dvod jako
zdravotnick stav. Pokud nvrh pod nkdo jin ne zdravotn stav nebo sttn
orgn, me mu soud uloit, aby v pimen lht pedloil lkaskou zprvu o
duevnm stavu osoby posuzovanho, s pouenm, e pokud tato zprva nebude
dodna, soud zen zastav ( 35 odst. 2 z. . s.). Soud nebude poadovat lkask
vysvden tam, kde by se zdl podle okolnost ppadu takov poadavek
zbytenm, nebo kdy by jin okolnosti nasvdovaly tomu, e je v obecnm
zjmu, aby zen bylo provedeno (nap. proto, e by mohlo dojt k ohroen ivota
i zdrav jinch osob - MS v Praze 6 Co 651/64). Povinnost pedloit lkaskou
zprvu nelze uloit lovku, o jeho svprvnosti m bt jednno; takov
povinnost by byla v rozporu s 35 odst. 3 z. . s.

Skutenosti dleit pro rozhodnut ve vci sam soud zkoum z edn

povinnosti ( 19 a 20 z. . s.). Za tm elem je povinen zajistit pln a spolehliv
zjitn o osobnch pomrech omezovanho, tedy jak se projevuje pi socilnm
kontaktu se leny obansk spolenosti, jak se star o poteby sv a sv rodiny,
jak hospoda s finannmi prostedky, jak se ppadn projevuje na svm
pracoviti apod. (NS 30 Cdo 2865/2012). Od vslechu lovka, o jeho
zpsobilosti se jedn, soud upust, nelze-li jej vbec provst nebo by nepochybn
(nikoli pouze mon) zpsobil zsadnj jmu pro zdravotn stav lovka. Soud
mus pistoupit k vslechu, pokud o to pod lovk, o jeho svprvnosti se
jedn ( 38 odst. 2 z. . s.).

Pi een mry zpsobilosti lovka prvn jednat soud vychz ze

skutkovch zjitn, uinnch na zklad posudku znalce ( 38 odst. 1 z. . s.),
ovem v souvislosti s ostatnmi vsledky dokazovn. Znaleck posudek je
neopomenutelnm, avak nikoliv jedinm dkazem (NS 5 Cz 67/63). Soud na nj
neme jen odkzat, mus provst jeho vyhodnocen jako u kadho jinho
dkaznho prostedku (II. S 303/05). Vyeten lovka, o jeho svprvnost jde,
ve zdravotnickm zazen me soud nadit jen v ppadech, kdy je to nezbytn
teba k vyeten jeho zdravotnho stavu. Dolo-li vak k jeho vyeten bhem
doby pobytu vyetovanho ve zdravotnickm zazen, do nho byl umstn bez

svho souhlasu ( 66 a nsl. z. . s.), omezen pro stavn vyeten pedepsan

38 odst. 3 z. . s. se neuplatn. Znalec mus bt vyslechnut; soud se neme
spokojit s petenm psemnho posudku ( 38 odst. 1 z. . s.).

Ped rozhodnutm o omezen svprvnosti je soud povinen lovka

"zhldnout". Zhldnutm se rozum pokus o zjitn stavu lovka vlastnm
pozorovnm soudce, kter o svprvnosti rozhoduje. Nem bt realizovn
prostednictvm jin soudn osoby. Nelze vylouit, e zhldnut soud zrealizuje
spolen s vslechem lovka ( 38 odst. 1 a 2 z. . s.) nebo spolu s pokusem o
zjitn jeho nzoru, jak m bt ve vci rozhodnuto ( 56 odst. 1). Mus vak mt
na pamti, e zhldnut lovka m svbytn smysl, jm je zjitn jeho stavu
(schopnost reakce na podnty, zachovn logickho mylen apod.), neboli nem
se omezit jen na vslech nebo na zjitn nzoru lovka. Zhldnut m bt
realizovno v prosted, v nm se lovk bn pohybuje, nikoliv v jednac sni, v
n nen mon pozorovat, jak lovk zvld bn ivotn kony. Protokol o
zhldnut by ml zachycovat i neverbln reakce lovka. Za elem zhldnut
soud me nadit tzv. jin soudn rok, kter se me uskutenit mimo budovu
soudu neformlnm zpsobem i bez asti veejnosti ( 18 z. . s.). Od zhldnut
soud neme upustit ( 38 odst. 2 z. . s.).

Bylo-li podno vcero nvrh(podnt) k pezkoumn svprvnosti

konkrtnho lovka, m se za to, e jsou jedinm zenm ve smyslu 34 a nsl.
z. . s., nikoliv nkolika na sob nezvisejcmi procesy. Pitom nen podstatn, zda
m soud rozhodnout zrove o nvrhu na navrcen svprvnosti nebo o nvrhu
na dal omezen ve svprvnosti. Nehraje roli ani to, e dvody, pro kter m bt
o svprvnosti rozhodnuto, jsou na zklad tchto rznch nvrh (podnt)
rzn (NS Cpj 35/83).

IV. Nsledky rozhodnut o nesvprvnosti

Rozhodnut o omezen svprvnosti soud neme vydat se zptnou

innost (NS 3 Cz 106/75). I kdy prozatm nedolo k omezen svprvnosti, lze v
nalzacm zen spornm i v zen vykonvacm namtat, e lovk v dob
uskutenn prvnho jednn nebyl schopen se zavzat k plnn, kter je po nm
poadovno. Stejn tak lze zpochybnit vykonatelnost exekunho titulu, kter byl
doruen lovku neschopnmu prvn jednat, jen v zen, kter k vynesen
exekunho titulu vedlo, nebyl zastoupen opatrovnkem. Pitom nen podstatn,
e soud ped vydnm exekunho titulu (nap. platebnho rozkazu) neml k
dispozici dnou indicii, kter by jej mohla vst k pochybnosti, zda je tento lovk
neschopen sm hjit sv zjmy ped soudem. Dospl-li by soud v exekunm
zen na zklad provedenho dokazovn k zvru, e pevzet rozhodnut
povinnm v nalzacm zen nebylo platnm procesnm konem, je povinen dle

268 odst. 1 psm. a) o. s. . exekun zen zastavit (III. S 747/2000, nyn 551).
Nelze-li postavit na jisto, e lovk, kter nen omezen ve svprvnosti, byl nebo
nebyl schopen prvn jednat, m se za to, e k jednn byl zpsobil (NS 2 Cz
72/70).

Dosavadn judikatura zastv postoj, e jestlie prvn jednn uskutenil

ten, kdo k nmu podle pedchozho soudnho rozhodnut nebyl zpsobil, nelze
jeho zpsobilost shledat ani poukazem na tzv. svtlou chvilku (lucidum
intervallum), je jej pechodn uinila schopnm k prvnmu jednn (NS 2 Cz
72/70). lovk, kter byl pravomocnm rozhodnutm soudu ve zpsobilosti k
prvnm konm omezen, toti m svprvnost v takovm rozsahu, v jakm mu
podle soudnho rozhodnut zstala zachovna jeho zpsobilost vlastnmi prvnmi
kony nabvat prv a brt na sebe povinnosti (NS 21 Cdo 1637/2011). Nov
prvn prava ve uvedenou zsadu modifikuje a sdluje, e pro ppad, e
prvn jednn nesvprvnho nepsob nesvprvnmu jmu, nelze je prohlsit
za neplatn (ble k tto pomrn sloit problematice viz koment k 65).
Svprvnost lovka rovn nelze platn omezit v zleitostech tkajcch se
kadodennho ivota ( 64).

K procesnm nsledkm rozhodnut o omezen svprvnosti viz koment k

64. K obsahu rozhodnut o omezen svprvnosti viz koment k 57.

Souvisejc ustanoven:

38 a 52, 56 a 65, 465 a 471

Souvisejc pedpisy:

34 a 43, 46 z. . s.

Z literatury:

Biovsk, Holub: Obansk zkonk, poznmkov vydn s judikaturou a

literaturou, 3. vyd., 1995.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 83 a nsl.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd.,2009.

Fiala, Kindl et al: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 5-70.

Holub a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1, 2002.

Rouek, Sedlek:Koment, 1935.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. 2.

vyd.,2009, s. 107 a nsl.

Bateck: Zpsobilost k prvnm konm podle obanskho zkonku z

pohledu psychiatra. BA, 2005, . 10, s. 27.

Berkov: zen o zpsobilosti k prvnm konm a nov obansk zkonk.

PF, 2012, . 9.

Kotrady: Nkolik vah k rozhodovn o zpsobilosti k prvnm konm.

PrRo, 2012, . 13-14.

56
(Zjitn nzoru vyetovanho)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Zdnliv kolize mezi 56 ob. zk. a 38 z. . s. (1 a 3)

II. Zpsob zjitn nzoru (4)

I. Zdnliv kolize mezi 56 ob. zk. a 38 z. . s.

Fakt, e omezit svprvnost lovka me jen soud, vyplv z l. 5 a l. 10

Listiny.

Na rozdl od 187 o. s. . innho do 31.12.2013 nynj 56 odst. 2

netrv na tom, e by posuzovan ml bt prakticky bezvjimen ped
rozhodnutm o svprvnosti vyslechnut. Posta, kdy soud "vyvine potebn sil,
aby zjistil nzor lovka, o jeho svprvnosti se rozhoduje", za pouit zpsobu
dorozumvn, kter si vyetovan zvol. Nicmn procesn pedpisy inn i po
31.12.2013 pod zjevnm vlivem dosavadn judikatury (II. S 303/05) dvj
187 o. s. . opisuj a sdluj, e od vslechu posuzovanho me soud upustit, jen
nelze-li vslech lovka provst vbec nebo bez jmy pro jeho zdravotn stav s
tm, e pokud o to pod, mus bt v kadm ppad vyslechnut. Vslech
lovka, o jeho svprvnosti se jedn, tedy soud i podle nov pravy neprovede
jen vjimen. Ustanoven 38 odst. 2 z. . s. navc dodv, e i kdy existuje
ve uveden pekka pro vslech vyetovanho, soud jej vdy zhldne. Clem
zhldnut je zjistit, jak se lovk chov v prosted, v nm se bn zdruje,
nikoliv zjitn jeho nzoru na vsledek zen nebo jeho vslech (ble viz
koment k 55).

Nemaj-li bt 56 odst. 2 a 38 odst. 2 z. . s. shledny duplicitnmi, je

teba zdraznit, e 56 odst. 2 upravuje, jakm procesn korektnm zpsobem
m soud zjistit nzor vyetovanho na to, jak m bt ve vci rozhodnuto,
zatmco 38 odst. 2 z. . s. pedevm sdluje, za jakch podmnek m soud
upustit od proveden jednoho z dkaznch prostedk, kterm je vslech lovka,
o jeho svprvnosti se jedn. Pitom vslech vyetovanho prvotn neslou ke
zjitn jeho nzoru na rozhodnut ve vci sam, ale jako zdroj pro erpn
skutkovch poznatk pro soud (nap. do jak mry jsou vpov vyetovanho a
jeho projev logick a plynul, zda na zklad jeho vpovdi lze uinit zvr o
tom, kdo m bt jeho opatrovnkem - 62, zda pi neomezen svprvnosti hroz
lovku jma apod.).

II. Zpsob zjitn nzoru

Nzor lovka, o jeho svprvnosti se rozhoduje, soud zjist

"prostednictvm zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol". Zkon tm sdluje,

e komunikace m probhat v pirozenm prosted lovka, (nap. aby se nectil

ohroen formlnm prostedm v jednac sni a projevil svj nzor co
nejotevenji). astnk nem (a neme mt) absolutn volbu prostedku zpsobu
dorozumvn, je vak teba respektovat jakkoliv prostedek dorozumn, kter je
pimen monostem lovka, o jeho svprvnosti se rozhoduje, a zrove je
reln uskuteniteln. O tomto prvu soud astnka pou ( 5 o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

38 a 52, 55, 57 a 65, 465 a 471

Souvisejc pedpisy:

34 a 43, 46 z. . s.,

5 o. s. .

Z literatury:
viz u 55

57
(Rozsah omezen svprvnosti)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem duevn poruchy (1 a 4)

II. Doba omezen svprvnosti (5)

III. Vymezen vcnho rozsahu nesvprvnosti (6 a 7)

I. Pojem duevn poruchy

Omezit svprvnost lze jen pro duevn poruchu, nikoliv proto, e lovku
in obte uskuteovat prvn jednn z jinho dvodu. lovku, kter je
omezen z jinch zdravotnch pin, sice soud me ustanovit opatrovnka, avak
ani by dolo k omezen jeho svprvnosti, a jen na jeho nvrh. Opatrovnk je v
takovm ppad pln podzen pokynm opatrovance (v podstat je "jen" poslem
jeho vle), pokud je opatrovanec schopen pokyny dn a vas uskutenit. Soud
opatrovnka mus na nvrh opatrovance odvolat ( 465 odst. 1, 469).

Dvodem pro ustanoven opatrovnka me bt tak neznm pobyt

lovka nebo okolnost, e jeho totonost nen znma ( 465 odst. 1). Ani tyto
okolnosti nejsou duevn poruchou, a proto nemohou bt dvodem pro omezen
svprvnosti.

Duevn poruchou je oznaen pro nkter psychick procesy projevujc se

negativn v mylen, provn a chovn lovka. Mezi duevn poruchy se ad ty
z poruch, kter se prvotn tkaj mylen, provn nebo vztah k ostatnm lidem,
a nejsou a sekundrnm nsledkem onemocnn jinho typu (nap. kma
nsledkem razu pi dopravn nehod nen dvodem pro omezen svprvnosti,
ale me bt dvodem pro ustanoven opatrovnka podle 465).

Zkon vyaduje, aby duevn porucha nebyla jen pechodn. Za

pechodnou je teba pokldat takovou poruchu, u n v dob jejho vzniku a ani
bhem jejho trvn (nzor na pechodnost soud me pehodnotit s ohledem na
dal prbh poruchy) nen namst pedpokldat, e lovka omez v prvnm
jednn vce ne v du msc. Pi hodnocen pechodnosti poruchy soud zejm
pihldne i k aktuln poteb prvnho jednn, kter m lovk uskutenit. Tento
zvr lze opt o 59, kter pedpokld omezen svprvnosti i na krtkou dobu
za elem obstarn konkrtn zleitosti.

II. Doba omezen svprvnosti

Doba, po kterou je svprvnost omezena, mus bt v rozsudku uvedena, a

to bu stanovenm jej dlky nebo jinm jejm urenm. Ustanoven 40 odst. 2 z.
. s. naproti tomu pipout, e k omezen svprvnosti me dojt i bez uren

doby nesvprvnosti. Lze se domnvat, e dobu trvn nesvprvnosti soud v

rozsudku neuvede jen tehdy, kdy m nesvprvnost trvat maximln monou
dobu, tedy po ti roky od prvn moci rozhodnut o nesvprvnosti. Tento zmr
soudu pitom mus vyplvat alespo z odvodnn rozsudku. Jestlie jej nelze
zjistit ani z odvodnn, je teba vydat doplujc rozsudek, kterm bude doba
trvn nesvprvnosti nepochybn stanovena ( 166 o. s. .). Vzhledem k tomu,
e jde o nesporn zen, me soud vydat doplujc rozsudek kdykoliv, i bez
nvrhu, a to i po prvn moci neplnho rozsudku. Lze se domnvat, e rozsudek
o nesvprvnosti bez jasnho uren doby trvn nesvprvnosti neme ani
nabt prvn moci.

III. Vymezen vcnho rozsahu nesvprvnosti

V rozsudku, jm dochz k omezen svprvnosti, soud vslovn stanov,

jak prvn jednn lovk omezen ve svprvnosti neme platn init (srov. s
40 odst. 2 z. . s.). Tm implicitn stanov, e astnk je ke vem ostatnm
prvnm jednnm zpsobil (NS 22 Cdo 2014/2001, NS 30 Cdo 3547/2011). Nen
- i kdy vjimen - vyloueno, aby soud popsal rozsah omezen svprvnosti i
pozitivnm vtem prvnch jednn, kter lovk nen zpsobil uskutenit.

Omezen se neme vztahovat na prvn jednn tkajc se bnch

zleitost kadodennho ivota (ble viz koment k 64). Pokud by z vroku
vyplvalo, e i obstarvn tchto zleitost m bt lovku zapovzeno, jednalo
by se v rozsahu tohoto omezen nad rmec zkona o neinn paakt.

Souvisejc ustanoven:

45, 55 a 56, 58 a 65, 465, 469

Souvisejc pedpisy:

40, 42 z. . s.

Z literatury:
viz u 55

 58
(Sprva majetku bhem zen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn charakteristika (1 a 4)

II. Pojem zvan jmy (5 a 6)

I. Obecn charakteristika

Ustanoven tet osoby k proveden konkrtnch prvnch jednn nebo ke

sprv majetku (nebo jeho sti) jmnem nesvprvnho v prbhu zen o
nesvprvnosti je doasnm opatenm, o nm soud rozhoduje i bez nvrhu (
13 z. . s.) usnesenm ( 24 odst. 1 z. . s.). Proti tomuto usnesen je ppustn
podat odvoln ( 1 odst. 2 z. . s., 202 odst. 1 o. s. . a contrario). Tet osoba
nebo sprvce majetku mus se svm ustanovenm souhlasit (analogicky dle 463
odst. 2).

Zstupce ustanovenho podle 58 je teba odliit od procesnho

opatrovnka jmenovanho soudem pro hjen zjm nesvprvnho bhem zen
o zpsobilosti ( 37 odst. 1 z. . s.) i od opatrovnka, kter m bt nesvprvnmu
pro ppad omezen jeho svprvnosti jmenovn ( 62). Zstupce ustanoven
postupem podle 58 me bt toton s osobou, kter m bt nesvprvnmu
podle jeho vle ustanovena opatrovnkem pro ppad jeho omezen ve
zpsobilosti ( 38), nesm vak bt toton s procesnm opatrovnkem. Role
opatrovnka pro zen a prozatmnho sprvce majetku nebo zleitosti lovka, o
jeho svprvnosti se rozhoduje, jsou toti odlin. Procesn opatrovnk mj. m
prvo jmnem lovka, o jeho zpsobilosti se jedn, podat odvoln do usnesen
o ustanoven doasnho zstupce nebo sprvce, ppadn dat o ustanoven
jinho doasnho zstupce (sprvce).

Na prva a povinnosti tet osoby (sprvce) majetku se analogicky uplatn

457 a nsl. To mj. znamen, e soud ve svm rozhodnut mus mj. urit rozsah

prv a povinnost prozatmnho zstupce nebo sprvce ( 463 odst. 1). Soud m
prvo prozatmnho zstupce nebo sprvce odvolat ( 463 odst. 2). Jestlie nejde
o prvn jednn, k nmu byl prozatmn zstupce vslovn zmocnn v rmci
svho poven podle 58, jeho kony, kter se netkaj bn sprvy, podlhaj
souhlasu soudu ( 461 odst. 1, 483).

I kdy pozdji nedojde k omezen svprvnosti lovka, m se za to, e

prvn jednn, kter jeho jmnem uskutenil prozatmn zstupce nebo sprvce
podle 58, lovka zavazuje, nebo se jedn o typ zkonnho zastoupen ve
smyslu 457 vznikajcho rozhodnutm soudu. Vzhledem k tomu, e jde o
vnucen zastoupen, kter se pozdji ukzalo jako nezkonn, m lovk, kter
nebyl omezen ve svprvnosti, prvo nejen na nhradu ppadn jmy ze strany
prozatmnho zstupce nebo sprvce ( 2894 a nsl.), ale i vi sttu, jeho
odpovdnost je na rozdl od zstupce absolutn a objektivn (zk. . 82/1998 Sb.,
o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo
nesprvnm ednm postupem).

II. Pojem zvan jmy

Prozatmnho zstupce nebo sprvce lze ustanovit, jen hroz-li lovku, o

jeho svprvnosti se rozhoduje, zvan jma, neboli e je rozumn dvod
pedpokldat, e ke vzniku takov jmy dojde, pokud prozatmn zstupce nebo
sprvce nebude ustanoven.

Zvanou jmou je zsah do prvn sfry lovka, kter pedstavuje natolik

vn naruen sfry jeho soukromoprvnch zjm, e nen ppustn, aby lovk
byl tomuto stavu, teba i jen doasn, vystaven. Vnou jmou jsou zejmna
intenzvn zsahy do majetkovch ale i osobnostnch prv lovka, o jeho
nesvprvnosti se rozhoduje (II. S 1191/08).

Souvisejc ustanoven:

38, 62, 457, 461, 463, 483, 2894

Souvisejc pedpisy:

 13, 24 z. . s.

Z literatury:
viz u 55

59
(Doasnost rozhodnut)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn vklad (1 a 3)

II. Dvoj zpsob omezen svprvnosti (4)

I. Obecn vklad

Ustanoven 59 zrcadl ji existujc judikaturu, podle n omezen

svprvnosti (dve zpsobilosti) me trvat pouze nezbytn nutnou dobu, dokud
existuj dvody, kter vedly k omezen nebo zbaven zpsobilosti k prvnm
konm (NS 30 Cdo 4582/2008). Tento imperativ zajiuj oprvnn soudu zmnit
rozhodnut o zpsobilosti (svprvnosti) i bez nvrhu, jakmile se zmn okolnosti,
kter k nmu vedly ( 60), a povinnost soudu i bez nvrhu zruit rozsudek
omezujc svprvnost, vyjde-li pozdji najevo, e pro omezen nebyly podmnky
( 42 z. . s.). Nyn nov pistupuje jet dal zajiovac prostedek, kterm je
asov omezen innosti rozsudku omezujcho svprvnost dobou maximln
t rok. Vjimkou jsou ppady, kdy bylo zahjeno zen o prodlouen doby
omezen. Je-li takov zen zahjeno, prvn inky pvodnho rozsudku se
prodluuj maximln o jeden rok. Tato doba nepirst k pvodn tlet dob, ale
pon bet okamikem zahjen zen. Je-li zen zahjeno na nvrh, je dnem
jeho zahjen uskutenn podn u soudu (82 odst. 1 o. s. .), zahajuje-li je soud
usnesenm, je dnem zahjen vydn tohoto usnesen ( 13 odst. 2 z. . s.). I kdy
soud rozhoduje pouze o prodlouen lhty innosti pvodnho rozsudku o
omezen svprvnosti, in tak rozsudkem ( 40 odst. 1 z. . s.).

Tlet doba omezen svprvnosti zan bet od prvn moci rozsudku o

omezen svprvnosti. Jejm uplynutm zanikaj inky rozsudku, avak ex nunc,
co mj. znamen, e veker prvn jednn, kter bylo do uplynut doby
uskutenno jmnem nesvprvnho opatrovnkem, zstv nedoteno.

Za zen, jm soud prodluuje lhtu innosti pvodnho rozsudku o

omezen svprvnosti, lze pokldat i zen, v jeho rmci se projednv, zda m
dojt k prohlouben nesvprvnosti nebo naopak k stenmu (nikoliv vak
plnmu) navrcen svprvnosti, vetn zen o zmn pvodnho rozhodnut (
60). Jejich pedmtem je toti rovn meritorn posouzen, zda a do jak mry maj
inky pvodnho rozsudku petrvat. Naopak zenm, kter prodluuje lhtu
innosti pvodnho rozsudku o omezen svprvnosti, nen zen o nvrhu
nesvprvnho na navrcen pln svprvnosti. Takov zen toti svoj
podstatou nevede k prodlouen innosti pvodnho rozsudku.

II. Dvoj zpsob omezen svprvnosti

Ustanoven 59 rozeznv dva zpsoby, ktermi soud me stanovit

rozsah a dobu omezen svprvnosti:
a) Omezen svprvnosti v souvislosti s vyzenm urit zleitosti. Soud v
rozsudku charakterizuje tuto zleitost a uvede i pravdpodobnou dobu, kter
bude potebn pro jej vyzen. Uveden asovho seku je pouze orientan a nic
nemn na tom, e svprvnost je omezena jen na vyzen v rozsudku popsan
zleitosti nebo zleitost. Tento zpsob omezen svprvnosti soud preferuje,
nebo m pro nesvprvnho mrnj nsledky. Omezen svprvnosti na
proveden konkrtnho prvnho jednn lze kombinovat s podprnmi opatenmi
(viz koment k 55).

b) Omezen svprvnosti na uritou dobu nejdle t rok a popisem jejho

obecnho rozsahu (nap. zkazu nakldn s finann stkou od urit ve,
zkazu zcizovn nemovitost apod.). V komenti k 57 je odvodnno, e soud
nemus uvst v rozsudku dobu trvn omezen svprvnosti jen tehdy, kdy m v
myslu svprvnost omezit na maximln monou dobu, tedy na ti roky. Tento
zmr soudu by vak ml bt zejm alespo z odvodnn rozsudku. V opanm
ppad soud mus i bez nvrhu kdykoliv vydat doplujc rozsudek s vymezenm
doby trvn omezen svprvnosti. Prv v tomto kontextu je teba chpat 40
odst. 2 z. . s., kter na rozdl od 59 sdluje, e v rozsudku m soud uvst dobu
trvn omezen svprvnosti jen "poppad". Ob ustanoven maj a mus mt
stejn vznam.

Souvisejc ustanoven:

55, 57, 60

Souvisejc pedpisy:

13 odst. 2, 40 odst. 1, 42 z. . s.,

82 odst. 1 o. s. .

Z literatury:
viz u 55

60
(Zmna okolnost)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem zmny okolnost (1)

II. zen o nvrhu na zmnu nebo zruen (2 a 3)

I. Pojem zmny okolnost

Zmnou okolnost, pro kter soud pvodn rozhodnut o omezen

svprvnosti zmn nebo zru, jsou skutenosti, kter nastaly po vyhlen
pvodnho rozsudku a kter mohou soud vst k zvru, e o rozsahu nebo o dob
omezen svprvnosti m bt nyn rozhodnuto jinm zpsobem. Za zmnu
okolnost, kter soud vedou ke zmn rozhodnut o navrcen nebo o omezen

svprvnosti, naopak nelze pokldat skutenost, e se pozdji uke, e pro

vynesen revidovanho rozhodnut nebyl dvod. Za takovch okolnost soud
postupuje podle 42 z. . s. Dvodem pro podn nvrhu na zmnu nebo zruen
pvodnho rozhodnut me bt i prost, nikoliv tzv. podstatn zmna okolnost,
jak je tomu v ppadech, kdy se navrhovatel domh zmny v budoucnu
splatnch dvek nebo spltek ve spornm zen ( 163 o. s. .).

II. zen o nvrhu na zmnu nebo zruen

Nvrh na zruen nebo zmnu rozhodnut, kterm bylo rozhodnuto o

omezen svprvnosti, me podat i ten, jeho svprvnost byla omezena.
Nicmn v dalm zen mus bt zastoupen procesnm opatrovnkem ( 37 odst.
1 z. . s.). Jestlie se nesvprvn znovu domh zmny nebo zruen rozsudku
omezujcho jeho svprvnost, soud v minulosti jeho nvrh opakovan zamtl a
nelze-li oekvat zlepen jeho stavu, me soud rozhodnout o tom, e mu toto
prvo po uritou dobu, nejdle esti msc, nenle ( 35 odst. 3 z. . s.). Je-li
nvrh nesvprvnm pesto podn, soud zen zastav ( 104 odst. 1 o. s. .).

Ppadnm nvrhem na zmnu pvodnho rozhodnut nen soud vzn ( 25

z. . s.). Rozhoduje-li soud na zklad nvrhu nebo podntu na vrcen
svprvnosti, me zruit pvodn rozhodnut o omezen svprvnosti a
rozhodnout (ani to bylo v nvrhu nebo v podntu k zen poadovno) o jinm
odpovdajcm omezen svprvnosti (NS Cpj 35/83, nyn viz 25 z. . s.).

Souvisejc ustanoven:

59, 61, 64

Souvisejc pedpisy:

25, 35 odst. 3, 37 odst. 1, 42 z. . s.,

104, 163 o. s. .

Z literatury:

viz u 55

61
(Povoln opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Osobou, kterou lovk, o jeho nesvprvnosti se rozhoduje, povolal za

opatrovnka, je pedevm opatrovnk ustanoven tzv. pedbnm prohlenm (
38).

Tohoto opatrovnka soud neustanov jen zcela vjimen, protoe byl

lovkem, o jeho svprvnosti se rozhoduje, povoln jet v dob, kdy ml
plnou zpsobilost k prvnmu jednn. Vjimenmi okolnostmi by nap. mohl bt
trval stet zjm mezi opatrovnkem a lovkem, jeho zjmy m zastupovat (
63, 460), nikoliv dn vkon funkce pedbnho opatrovnka ( 58) apod.

Zkon nesdluje, zda za "povoln" za opatrovnka lze pokldat i oznaen

osoby opatrovnka, kter lovk, o jeho svprvnosti se rozhoduje, uin
neformlnm nebo neplatnm ( 44) zpsobem. Nejasnost ohledn tohoto pojmu
vak nen legislativn vznamn, nebo lze vyjt z obecnho 471 odst. 2 a
konstatovat, e pi vbru osoby opatrovnka soud preferuje osobu, kterou navrhl
opatrovanec teba i neformlnm zpsobem bhem zen o svprvnosti.
Odmtnout nvrh na ustanoven konkrtnho opatrovnka me soud jen z
vnch dvod, kter uvede. To vak neznamen, e by soud navrenou osobu
musel opatrovnkem jmenovat; 471 odst. 1 i 61 vta druh je teba vykldat v
kontextu s 44, 63, 463 odst. 1 a zejmna 457 a 62. Soudu tedy nelze
upt prvo na vahu, zda ustanoven navren osoby opatrovnkem nen v
zejmm rozporu se zjmem nesvprvnho, a tm i s podstatou institutu
opatrovnictv ( 457). Tak nelze pehldnout, e osoba, kter byla k opatrovnictv
povolna skrze platn pedbn prohlen, m bt preferovna mnohem silnji
ne opatrovnk navren jinm zpsobem ( 44).

dnho opatrovnka nelze ustanovit bez jeho souhlasu ( 463 odst. 2).
Proto soud vdy mus zjistit stanovisko monho opatrovnka k jeho ustanoven.
Nvrh zjemce o opatrovnictv, aby byl soudem ustanoven, me bt uskutenn
jak psemn, tak i stn ve vztahu k soudu (nap. pi jednn). Ustanov-li soud
poslze jinho opatrovnka, nen namst tento nvrh zamtat. Soud vak v

odvodnn rozhodnut uvede, pro volbu opatrovnka ze strany osoby, o jej

svprvnosti se rozhoduje, nerespektoval.

Souvisejc ustanoven:

38, 44, 58, 62, 63, 457, 460, 471

Souvisejc pedpisy:

27 z. . s.

Z literatury:
viz u 55

62
(Vbr opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Meze provzanosti zen o nesvprvnosti a opatrovnickho zen (1 a 2)

II. Pn a poteby opatrovance (3 a 5)

III. Odpovdnost za vbr osoby opatrovnka (6 a 7)

I. Meze provzanosti zen o nesvprvnosti a opatrovnickho zen

Nelze pipustit, aby dolo k omezen svprvnosti, ani by lovku byl

zrove ustanoven opatrovnk. Soud ustanov jen jednoho opatrovnka. To vak
nevyluuje, aby nesvprvnmu zrove ustanovil zvltnho opatrovnka pro
sprvu jmn nesvprvnho ( 464 odst. 1).

Jakmile je odvolnm napaden pouze vrok, jm se omezuje svprvnost,

je pedmtem odvolacho zen i vrok o ustanoven opatrovnka [ 212 psm. b)
o. s. .]. Zru-li toti odvolac soud vrok o omezen svprvnosti, mus zrove
zruit i vrok o ustanoven opatrovnka. Nelze si pedstavit, e by lovku byl
pravomocn ustanoven opatrovnk, ani by bylo rozhodnuto o omezen jeho
svprvnosti. Jestlie vak je pedmtem pezkumu jen vrok o ustanoven
konkrtn osoby opatrovnka, a nikoliv i rozhodnut o rozsahu opatrovnkovch
prv a povinnost (kter je bezprostedn provzn s vrokem o omezen
zpsobilosti), odvolac soud se omez jen na pezkum vbru osoby opatrovnka,
nikoliv i na pezkum sprvnosti rozhodnut o omezen svprvnosti. Odvolac soud
sice nen vzn mezemi podanho odvoln ( 27 odst. 2 z. . s.), avak na
opatrovnick zen a zen o svprvnosti je teba pohlet pokud mono jako na
formln nezvisl zen s vlastnm skutkovm zkladem, kter byla spojena ke
spolenmu projednn a rozhodnut ( 46 z. . s., srov. rovn s 206 odst. 2 o. s.
.).

II. Pn a poteby opatrovance

Pnm ve smyslu 62 je projev lovka o tom, jakm zpsobem by mlo

bt opatrovnictv vykonvno, co od svho opatrovnka oekv za vpomoc
apod. Jedn se o daje, kter mohou napomoci s vbrem konkrtnho
opatrovnka, ani by jej lovk, o jeho svprvnosti se jedn, pmo oznail. Pn
lovka, o jeho svprvnosti se jedn, kter vyjaduje vli k ustanoven
konkrtn osoby za opatrovnka, je teba vyhodnotit jako povoln tto osoby k
ustanoven opatrovnkem ve smyslu 61.

Fakt, e soud m pi ustanoven opatrovnka pihlet k potebm lovka,

jemu m bt ustanoven, vyplv i z 63, 457, 463 odst. 2. Nutnost
kontaktovat osoby opatrovanci blzk a zjistit jejich nzor na osobu, kter m bt
ustanovena opatrovnkem, a na zpsob, jakm m bt opatrovnictv vykonvno,
je konkretizac obecn zsady, e v zen o nesvprvnosti soud zjiuje okolnosti
podstatn pro rozhodnut ve vci sam z edn povinnosti ( 19 odst. 1, 20 z. .
s.). Poadavek, aby vztah mezi opatrovnkem a opatrovancem byl pokud mono
zaloen na vzjemn dve, by i pi absenci 62 vyplval z 467, podle nho
opatrovnk m dbt pn a prohlen opatrovance ( 457, 465 odst. 1).

Od opatrovnka na dobu po omezen svprvnosti lovka, jako i od

prozatmnho hmotnprvnho opatrovnka nebo sprvce podle 58 je teba
odliit opatrovnka, kterho lovku, o jeho nesvprvnosti se jedn, ustanov
soud dle 37 odst. 1 z. . s.

III. Odpovdnost za vbr osoby opatrovnka

Za to, e procesn opatrovnk hj zjmy astnka, jemu byl pro zen

ustanoven, dn, odpovd soud, kter jej ustanovil. Pokud opatrovnk svoji
procesn roli zanedbv, mus soud ustanovit jinho opatrovnka, jinak odpovd
za jmu, kterou opatrovanci svoj neinnost zpsobil (II. S 194/11). Prv
popsanou dosavadn soudn praxi je teba modifikovat za situace, kdy soud
konkrtnho opatrovnka ustanov v souladu s vl nebo pnm nesvprvnho (
61). Za takovch okolnost je teba vyeit, zda soud ml a mohl mt k dispozici
dostatek indici k tomu, e ustanoven opatrovnka povolanho nesvprvnm je
v rozporu s elem opatrovnictv.

Vztah mezi soudem a opatrovnkem nelze pojmat jako vztah zvislosti

opatrovnka na soudu; opatrovnk je na soudu autonomn, soud jej me zprostit
a nahradit jinm opatrovnkem jen v ppad zjevnho zanedbn jeho povinnost,
nikoliv pro odlin nzor opatrovnka na zpsob hjen zjm zastoupenho
astnka a pro odlin nzor na to, jak m bt ve vci rozhodnuto. Za zanedbn
povinnost opatrovnka bez dalho nelze pokldat to, e respektuje pokyny
nesvprvnho uveden ve schvlenm pedbnm prohlen, je zpsobuj
jmu na majetku nesvprvnho (nap. opatrovnk pravideln poskytuje vnos z
majetku nesvprvnho k obecn prospnm elm).

Souvisejc ustanoven:

58, 61, 63, 457, 463, 465 odst. 1, 467

Souvisejc pedpisy:

19 odst. 1, 20, 27 odst. 2, 37 odst. 1, 46 z. . s.,

206, 212 o. s. .

Z literatury:
viz u 55

63
(Zpsobilost bt opatrovnkem)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Opatrovnkem nesvprvnho soud ustanov fyzickou osobu a vjimen i

prvnickou osobu, kterou zpravidla bude veejn opatrovnk ( 471 odst. 2 a 3).

Fyzickou osobou pln zpsobilou prvn jednat, kter me bt

ustanovena opatrovnkem, je lovk, kter doshl osmnctho roku vku, jemu
byla soudem piznna svprvnost ( 37) nebo kter uzavel manelstv ( 30
odst. 2), a to v ppad, e jeho zpsobilost prvn jednat (svprvnost) nebyla
omezena soudnm rozhodnutm, jeho inky petrvvaj ( 59). Jde-li o
prvnickou osobu, jej obecn zpsobilost prvn jednat je dna ji jejm vznikem
( 118). Kdo jedn jmnem prvnick osoby, upravuje 161 a nsl.

K tomu, co je rozpor se zjmy opatrovance, viz koment k 460. Monost

vzniku nebo vznik ojedinlho rozporu mezi zjmem opatrovnka a opatrovance
zpravidla nebude dvodem pro neustanoven konkrtn osoby opatrovnkem.
Ojedinl rozpor m bt vyeen ustanovenm koliznho opatrovnka podle 460.

Opatrovnkem nelze jmenovat provozovatele zazen, v nm opatrovanec

pobv nebo kter mu poskytuje sluby (nap. zajiuje nkupy, klid, ubytovn,
zdravotn pi apod.). Je tomu tak z toho dvodu, e je na nm opatrovanec
reln zvisl pi zajiovn svch zkladnch a periodicky se opakujcch poteb,
ani by jej k provozovateli zazen pojily rodinn nebo obdobn osobn vztahy, na
jejich zklad by bylo logick uzavt, e opatrovnk svho postaven
poskytovatele slueb nezneuije. Provozovatelem zazen je teba rozumt i
fyzickou nebo prvnickou osobu, kter svoj prvn subjektivitou zatiuje zazen,
je opatrovanci sluby poskytuje, ppadn i osobu, kter pmo nebo
zprostedkovan poskytovatele slueb ovld (nap. jako spolenk, statutrn
orgn nebo len). Jde sice o extenzivn vklad, odpovd vak smyslu 63. Lze se

domnvat, e 63 je teba vzthnout i na situace, kdy je opatrovnk ustanoven

osob, kter m plnou zpsobilost k prvnm konm ( 469).

Souvisejc ustanoven:

30 odst. 2, 37, 59, 118, 161 a nsl., 471

Souvisejc pedpisy:

44 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 55

64
(Zleitosti kadodennho ivota)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem "obstarvn bnch zleitost kadodennho ivota" (1)

II. Procesn zpsobilost lovka omezenho ve zpsobilosti (2 a 6)

Z dvodov zprvy (k 64):

Nov se navrhuje stanovit, e rozhodnut o omezen svprvnosti

nezbavuje lovka ani prva samostatn prvn jednat v bnch zleitostech
kadodennho ivota. I kdy je lovk ve svprvnosti omezen, nelze dovozovat
neplatnost takovch prvnch jednn[,] jako je koup bnch potravin, lstku do

kina, zaplacen njemnho apod. Opt jde o een, kter odpovd bnm
standardm a kter bylo ji ped desetiletmi pijato nap. i v Polsku. K tmu
trendu se ostatn ji dve piklonila i zdej judikatura.

I. Pojem "obstarvn bnch zleitost kadodennho ivota"

Ustanoven 64 neuvd, zda pojem "obstarvn bnch zleitost

kadodennho ivota" se m vykldat objektivn, tedy jako jakkoliv prvn
jednn smujc k uspokojen obvyklch, zpravidla periodicky se opakujcch
poteb jakhokoliv lovka (nap. kadodenn nkup potravin, nkup bnch
spotebnch vc, lk, peprava veejnmi hromadnmi dopravnmi prostedky v
mst bydlit, nvtva kulturnch a spoleenskch zazen apod.), nebo zda jde
o "bn" zleitost, kter je reln schopen obstarat konkrtn lovk, o jeho
omezen svprvnosti bylo rozhodnuto. Lze doporuit piklonit se k prv variant,
a to s poukazem na 4 odst. 1, z nho vyplv, e nestanov-li zkon vslovn
jinak, vychz se pi vyhodnocen mry rozumovch schopnost lovka z
"prmru", ani by se pihlelo k individulnm vlastnostem jednajcho. K
individualizaci reln schopnosti lovka prvn jednat slou rozsudek o omezen
svprvnosti, nikoliv zpsob aplikace 64.

II. Procesn zpsobilost lovka omezenho ve zpsobilosti

Nesvprvn m zpsobilost bt astnkem soudnho zen ( 19 o. s. .).

Nabz se vak otzka, zda lovk omezen ve svprvnosti m plnou

procesn zpsobilost (tedy zpsobilost jednat ped soudem), jde-li o zvazky
vznikl z ve popsanch "kadodennch" smluv. Lze se domnvat, e ano, a to s
ohledem na znn 20 o. s. ., z nho plyne, e procesn zpsobilost m ten, kdo
m plnou zpsobilost prvn jednat v zleitosti, kter je pedmtem zen.
Nicmn v 23 o. s. . se lze dost, e vyaduj-li to okolnosti ppadu, me
pedseda sentu rozhodnout, e lovk, kter nem plnou svprvnost, m bt v
zen zastoupen svm zkonnm zstupcem (tedy i opatrovnkem), i kdy jde o
vc, v n by jinak mohl jednat samostatn.

Za situace, kdy soud z edn innosti m nebo mus vdt, e astnk je

rozsudkem omezen ve zpsobilosti, je jeho povinnost zjistit, zda me bez ciz
pomoci hjit sv prva ped soudem. Absence takovho zjitn me vst k
poruen principu rovnosti stran ( 1 a 3 o. s. .), a tm i ke ruen a vrcen vci k
odvoln. Toto pochyben soudu by bylo i zmatenostnm dvodem [ 229 odst. 1

psm. c) o. s. .] a zejm i dovolacm dvodem ( 237, 241a odst. 1 o. s. .). Lze

si pedstavit, e v ppad marnho uplynut lht pro podn dnch i
mimodnch opravnch prostedk jenom proto, e rozhodnut ve vci sam
bylo dorueno jen nesvprvnmu, kter nebyl schopen samostatn ped
soudem jednat, by bylo mon nvrh na vkon rozhodnut (exekun nvrh)
zamtnout nebo vkon (exekuci) zastavit s odvodnnm, e exekun titul nen
materiln vykonateln ( 251 odst. 1, 261a o. s. .).

esk zkonodrce ml za situace, kdy upustil od monosti soudu

rozhodnout o pln nesvprvnosti lovka, zmnit 20 o. s. . tak, aby procesn
zpsobilost u osob omezench ve svprvnosti nesplvala s jejich hmotnprvn
zpsobilost. Zmrnn monch nedoucch nsledk prostednictvm ve
popsan aplikace 23 o. s. . nemus v nkterch ppadech dostaovat.

Vkladov obte z pohledu procesnho prva psob i 65 odst. 1, podle

nho jednn opatrovance mimo rmec jeho zpsobilosti k prvnmu jednn lze
"prohlsit za neplatn", jen zpsobuje-li opatrovanci jmu. V komenti k 65 je
odvodnno, e zvltn formulaci uvedenou v prvnm odstavci zmnnho
ustanoven nelze "peloit" tak, e jednn opatrovance, kter mu nezpsobuje
jmu, nelze prohlsit za neplatn, a tud je platn. Toto jednn i nadle zstv
formln neplatnm, avak z pohledu hmotnho prva se k tto neplatnosti
nepihl. Zmnn nuance je z pohledu procesnho prva mimodn dleit,
protoe vede k zvru, e opatrovanec nem zpsobilost jednat ped soudem
(tzv. procesn zpsobilost) ve sporu tkajcm se prv a povinnost, kter zpsobil
svm formln neplatnm jednnm podle 65 odst. 1. Z 20 o. s. . toti
vyplv, e zpsobilost bt astnkem zen ohledn projednvan zleitosti
m jen ten, kdo byl hmotnprvn zpsobil (svprvn) zpsobit vznik
projednvanho zvazku. V ppadnm sporu ohledn prv a povinnost
zaloench jednnm opatrovance ve smyslu 65 odst. 1 tedy jedn jmnem
opatrovance opatrovnk, opatrovanec neme sv zjmy hjit sm. Rozsudek,
kter soud doru jen opatrovanci, a nikoliv i jeho opatrovnkovi, v tchto
ppadech nikdy nenabude prvn moci.

Souvisejc ustanoven:

4 odst. 1, 62, 65

Souvisejc pedpisy:

 40 odst. 2 z. . s.,

1 a 3, 19, 20, 23, 237, 241, 251 odst. 1, 261a o. s. .

Z literatury:
viz u 55

65
(Jednn bez opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn vklad (1 a 3)

II. K obsahu obratu "prohlsit za neplatn" (4 a 6)

III. Pojem jmy (7)

IV. Konkurence mezi jednnm opatrovance a opatrovnka (8)

V. Rozvazovac podmnky neplatnosti (9)

Z dvodov zprvy (k 65):

Navrhuje se upravit lpe ne dosud prvn dsledky situac, kdy

opatrovanec prvn jedn samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka. Takov
prvn jednn nem bt prohleno za neplatn, nepsob-li opatrovanci jmu
(nap. jde-li o pijet daru). Rovn se navrhuje umonit zachovn platnosti tch

prvnch jednn v tch ppadech, kdy k obnoven rovnovhy v prvech a

povinnostech stran posta soudn moderace.

Neplatnost opatrovancova prvnho jednn v ppadech, kdy opatrovanec

nemohl jednat bez opatrovnka, lze podle navrhovanho ustanoven zhojit tak
ratihabic, tedy dodatenm schvlenm (jde o ppad prvnho konu
oznaovanho jako negotium claudians). Nvrh v tomto smru opt sleduje
standardn evropsk pravy, kter jsou vstcnj potebm soukromho ivota
ne platn prava z r. 1964, kter pro tyto ppady zakld absolutn neplatnost
prvnho konu, vyluuje monost takov kon dodaten schvlit a vyaduje,
aby byl poppad uinn cel znovu.

I. Obecn vklad

Ustanoven 65 dopluje a podstatn posouv vznam zkladnho 581,

podle nho nen-li osoba pln svprvn, je neplatn (zejm absolutn) prvn
jednn, ke ktermu nen zpsobil.

"Jednnm" nesvprvnho ve smyslu 65 me bt jen takov konn

nesvprvnho, kter alespo rmcov vyjaduje jeho vli nebo alespo pn,
nikoliv vak ve sv podstat nhodn projev nesvprvnho, z nho tet osoba
dovozuje konkrtn prvn jednn. Termn "jednn" toti znamen jen uritou
clenou innost.

Okolnosti, z nich lze dovodit, e konn opatrovance mu zpsobuje jmu,

je teba posuzovat k okamiku uskutenn tohoto konn. Posta reln
monost, e konn, pokud by bylo platn, by opatrovanci jmu zejm zpsobilo.

II. K obsahu obratu "prohlsit za neplatn"

Obrat, e nelze "prohlsit za neplatn" konn opatrovance, kter se

uskutenilo nad rmec jeho svprvnosti, avak nezpsobuje mu jmu, nelze
vyloit a contrario tak, e se jedn o platn prvn jednn. Pokud by zkon
takov jednn pokldal za formln platn, vslovn a jasn by to sdlil.
Nicmn z formln neplatnosti takovho jednn opatrovance nelze vyvodit
dsledky (a jednn opatrovance, i kdy je formln neplatn, m tyt inky,
jako by bylo platn), dokud se opatrovanec nebo jeho opatrovnk formln
neplatnosti nedovolaj a zrove neprokou, e konn opatrovance bylo v

okamiku jeho uskutenn zpsobil pivodit opatrovanci jmu. Vjimkou jsou

ppady, kdy jma zpsoben opatrovanci jeho konnm je ji z obsahu
samotnho konu a z jeho nepochybnch nsledk zcela zjevn (opatrovanec
nap. daroval svoji nemovitost). Za takovch okolnost soud k neplatnosti konn
opatrovance pihldne z edn povinnosti.

Zvr, e je pedevm na opatrovnku a opatrovanci, aby v soudnm zen

tvrdili a prokzali, e konn opatrovance ve smyslu 65 odst. 1 je na jmu
opatrovance, lze vyvozovat ze skutenosti, e pouze a jedin nesvprvn
(ppadn jeho zkonn zstupce nebo opatrovnk) je schopen tvrdit a prokzat,
e prvn jednn opatrovance, k nmu nen zpsobil, je opatrovanci k
neprospchu. Tet osoby toti nemus nabt o nesvprvnosti jednajcho
vdomost a ani nemus mt dostatek informac k posouzen tto skutenosti. To
plat zvlt za situace, kdy "jma" na stran opatrovance, kter je podmnkou
pro neplatnost jeho konu, je irm pojmem ne penzi vysliteln prvn
nevhoda. Je teba pipomenout, e nap. podprce nebo kterkoliv opatrovnk je
povinen pi zastoupen postupovat tak, aby pokud mono prosazoval rozumnou
vli a pn opatrovance, nikoliv jen jeho majetkov prospch ( 38, 467). Z
tohoto pohledu se nap. dar, kter opatrovanec poskytne charitativn organizaci,
nemus jevit jako neplatn prvn jednn.

Nelze popt, e nkter prvn jednn nesvprvnho nebudou ji s

ohledem na svj obsah vzbuzovat pochybnosti o jejich nevyvenosti a tm i o
absolutn neplatnosti, k n soud pihldne z edn povinnosti. Nicmn bude-li
mt soud o "absolutn" neplatnosti samostatnho jednn opatrovance
pochybnosti, bude vychzet zejm z toho, e "jmu" mus za takovch okolnost
tvrdit a prokzat opatrovanec (jeho zstupce). Jednou z rol rozsudku omezujcho
svprvnost je i ustanoven prvn jistoty, e prvn jednn nesvprvnho, k
nmu je podle rozsudku nezpsobil, bude s vysokou mrou pravdpodobnosti
shledno absolutn neplatnm (NS 30 Cdo 25/2009).

III. Pojem jmy

Existenci "jmy" je teba hodnotit ist ve vztahu k opatrovanci (tj.

subjektivn), nikoliv objektivn, soud se tedy neme spokojit se zvrem, e
prvn jednn by opatrovance za obvyklch okolnost nepokodilo. Nap. pokud si
opatrovanec zakoup v rmci slevov akce dal vysava, pestoe m ji jeden
funkn vysava doma a dal vysava nepotebuje, je teba smlouvu o koupi
vysavae pokldat za neplatnou. Tak nelze pominout, e oprvnn a z nho
vyplvajc odpovdnost za sprvu zleitost nesvprvnho m opatrovnk
nesvprvnho, nikoliv sm nesvprvn (nap. 463, 465), ppadn spolu s
nm opatrovnick rada nebo soud ( 479 a nsl.). Opatrovanec tuto odpovdnost

v dnm ppad neme pevzt. Rovn je teba se domnvat, e prvn

jednn nesvprvnho, kter bez pivolen opatrovnick rady ani soudu neme
uskutenit ani sm opatrovnk, je absolutn neplatn, i kdy nesvprvnmu
nezpsobuje jmu. I jin prvn jednn, kter me bt nesvprvnmu ad hoc
ku prospchu, me bt vyhodnoceno jako zpsobujc "jmu", pokud nen v
souladu s koncepc, kterou opatrovnk ji dve zvolil a za ni ve svm hrnu nese
odpovdnost a jej poruen me vst a k jeho odvoln ( 463 odst. 2).

IV. Konkurence mezi jednnm opatrovance a opatrovnka

Zbv vyeit otzku, jak eit ppadn konflikt prvnho jednn

nesvprvnho, k jeho neplatnosti nelze pihldnout, a jednn opatrovnka. Pi
mlen zkona lze dovodit, e ob tato jednn (vle) jsou si postavena na rove.
Podstatn proto bude, kter z tchto projev dojde tet osob do dispozice jako
prvn ( 570 odst. 1). Z toho, e se jedn o zkonem ppustn prvn jednn
dvou rznch osob, lze dovodit, e jsou na sob navzjem nezvisl (to znamen,
e nesvprvn neme odvolat prvn jednn opatrovnka nebo od nho
odstoupit a naopak). Opatrovnk me inkm prvnho jednn nesvprvnho
zamezit nikoliv tm, e jmnem nesvprvnho odvol nvrh na uzaven
smlouvy, ale tm, e pouke na jeho neplatnost s odkazem, e nebyla splnna
nkter z podmnek jeho platnosti stanoven v 65 odst. 1. Jestlie vak pozdji
tet strana poru sv povinnosti ze zvazkovho vztahu, kter uzavel
nesvprvn, a toto poruen bude dvodem pro odstoupen od smlouvy (nap.
1969), opatrovnk m prvo jmnem nesvprvnho od smlouvy odstoupit nebo
uplatnit jin sankce za poruen prvn povinnosti tet osobou. Takov prvn
jednn nebude mon pokldat za popen pedchoz vle nesvprvnho, jej
neplatnost nelze prohlsit.

V. Rozvazovac podmnky neplatnosti

Prvn jednn opatrovance, je mu zpsobuje zjevnou nebo prokzanou

jmu, je teba od potku pokldat za neplatn, nen-li naplnna jedna ze t
rozvazovacch podmnek:
a) Soud dodaten za elem npravy pijme nov rozhodnut o svprvnosti,
kter zmn rozsah opatrovancovch povinnost (a zejm i prv). Tato monost
ratihabice je hypotetick, nebo je obtn si pedstavit, e by soud dopustil, aby
na zklad jeho rozhodnut dolo k dodaten platnosti prvnho jednn, kter je
opatrovanci na jmu. Navc rozsudek o osobnm stavu je inn od okamiku sv
prvn moci a neme mt inky do minulosti ( 159a o. s. .), ledae se bude
65 tolerovat jako lex specialis a v rozporu s dosavadn procesn jurisprudenc se

pipust, e soudn rozhodnut v tomto ppad me psobit jako prvn norma s

pravou retroaktivitou. Toto een je sice diskutabiln, ale jedin mon.

b) Dodaten schvlen jednn opatrovance opatrovnkem, a to ve form, v n

m bt podle zkona uskutenno schvalovan prvn jednn. Z logiky vci
plyne, e ke schvlen neme dojt, pokud ji opatrovnk dal tet osob najevo,
e jednn opatrovance pokld za neplatn (analogicky podle 1739 odst. 1).
Opatrovnk neme dodaten schvlit kon, pokud k jeho schvlen je oprvnn
pouze soud nebo opatrovnick rada ( 461 odst. 1, 480). Dluno dodat, e
schvl-li opatrovnk jednn opatrovance, kter mu zpsobuje jmu, zpravidla
pjde o poruen povinnosti z jeho strany ( 467 odst. 1), kter me bt i
dvodem pro jeho odvoln ( 463 odst. 2). Dodaten schvlen opatrovnkem se
jako dvod ratihabice uplatn jen tehdy, kdy jednn opatrovance se v dob jeho
uskutenn jevilo jako konn zpsobujc opatrovanci jmu (take je nebylo
mono "prohlsit" za neplatn podle 65 odst. 1), avak dodaten se ukzalo,
e jmu opatrovanci nezpsob.

c) Schvlen jednn samotnm nesvprvnm pot, co nabude zpsobilosti k

pvodn neplatnmu prvnmu jednn (nap. tm, e uplyne doba, po kterou byla
omezena innost rozsudku o nesvprvnosti - 59, nebo pokud byl rozsudek o
omezen svprvnosti zruen nebo zmnn - 60 ob. zk., 42 z. . s.). Ke
schvlen prvnho jednn ze strany dve nesvprvnho neme dojt, pokud
jeho opatrovnk v dob trvn nesvprvnosti dal tet osob najevo, e konn
opatrovance pokld za neplatn (i nevslovn, nap. tm, e odmtl plnit nebo
podal o vydn plnn ze smlouvy uzaven opatrovancem), nebo jestlie se
tet osob pozdji stalo jinak zejmm, e konn opatrovance bylo neplatn, a
proto reln upustila od plnn, kter ona sama mla poskytnout. Prezentovan
nzor je tu zastvn proto, e zkon mus poskytnout pimenou mru ochrany
nejen nesvprvnmu a jeho konn, ale i dobr ve tetch osob ( 7). Dkazn
bemeno o skutenosti, e tet osoba prozatm neplnila proto, e se pozdji
dozvdla o nesvprvnosti jednajcho, nese tato osoba. Prvo na dodaten
schvlen konn dve nesvprvnho, z nho dve nesvprvnmu vyplvaj
konkrtn, dosud nesplnn prva a povinnosti, neme bt ani v jinch
ppadech bezbeh, promluje se v reimu 645, pokud se od nho odvj
majetkov prva a povinnosti ( 611).

Souvisejc ustanoven:

38, 59 a 60, 461 odst. 1, 463 odst. 2, 467, 480, 581, 611, 645,
1739, 1969

Souvisejc pedpisy:

42 z. . s.,

159a o. s. .

Z literatury:
viz u 55

Oddl 3
Nezvstnost

66
(Prohlen za nezvstnho)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Rozlien nezvstnosti podle 66 a podle 74 i 75 (4 a 7)

III. Podmnky prohlen za nezvstnho (8 a 13)

IV. Prvn nsledky prohlen za nezvstnho (14)

V. Den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti (15 a 16)

VI. Osoby aktivn legitimovan k podn nvrhu (17 a 18)

Z dvodov zprvy (k 66 a 70):

Ustanoven ble upravuj situace, kdy se lovk stane nezvstn. Rozliuj

se pitom na jedn stran ppady, kdy lovk sice je nezvstn, ale z okolnost
neplyne, e jeho smrt nen nepochybn, a na stran druh naopak ppady, kdy
vystoup vn pochybnosti, zda je nezvstn jet naivu. Nvrh ustanoven 66
a 70 se zabv prvnm okruhem ppad.

Stv se, e lovk opust sv bydlit a nejsou o nm zprvy, kde se

nalz, a nejsou dvody pochybovat, e je stle naivu. Takovho nezvstnho
za mrtvho prohlsit nelze. Je ale nutn respektovat praktick poteby ivota,
kter se neme zastavit se zetelem k tomu, e se lovk odpovdn za sv
chovn a dn stav rodinnch, zamstnaneckch, podnikatelskch a jim
podobnch pomr, do nich vstoupil, nezachov podle obvyklch zsad
obanskho souit. Proto se jako nov institut zavd po vzoru l. 112 a nsl.
francouzskho Code civil a l. 84 a nsl. qubeckho obanskho zkonku (CCQ)
prohlen za nezvstnho.

Za nezvstnho lze soudn prohlsit na nvrh kadho, kdo na tom m

prvn zjem (tedy osoby fyzick i prvnick), pouze svprvnho lovka, pokud
takov lovk sm ped oputnm bydlit neprovedl efektivn opaten o svm
majetku. O deklaraci nezvstnosti soud neme rozhodnout z edn povinnosti.
Hmotnprvn inky takovho prohlen jsou v tom, e jm je vylouena
nezbytnost, aby se administrativn nronou cestou zajiovalo nahrazen jeho
pivolen nebo souhlasu k prvnm jednnm dalch osob v zleitostech rodiny
nebo rozlinch majetkovch dispozic. Tak v korporacch, kde se rozhoduje podle
principu vhy hlas, se na nezvstnho hled, jako by nebyl, a s jeho hlasem se
nepot. Zvltn hmotnprvn dsledek prohlen nezvstnosti je upraven pro
ely prohlen za mrtvho. V ostatnm jsou prva lovka prohlenho za
nezvstnho nedotena - zejmna jeho osobnho stavu se takov rozhodnut
neme dotknout - a sprvu jeho vc vykonv opatrovnk, jeho lze ustavit
kadmu nezvstnmu (a ji nezvstnost byla deklarovna ili nic) podle
zkonnch ustanoven o zastoupen. inky deklarace nezvstnosti kon, jakmile
se lovk za nezvstnho prohlen opt fakticky ujme svch zleitost. K jeho
nvrhu soud prohlen zru s deklaratornm inkem. Tak pi zniku prvn
osobnosti lovka ztrc deklarace nezvstnosti prvn inky, tentokrt vak o
tom nelze vydat zvltn rozhodnut.

I. Obecn

Vraz "nezvstnost" byl v obanskch zkoncch na naem zem uvn

tradin. Obecn zkonk obansk tak inil v 24, obansk zkonk . 141/1950
Sb. v 7 a obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 7. V tchto prvnch pedpisech
vak byla nezvstnost traktovna vdy jen v souvislosti s institutem prohlen za
mrtvho. Po vzoru zahraninch soukromoprvnch kodex obansk zkonk .
89/2012 Sb. rozil uit institutu nezvstnosti tak na situace, kdy z okolnost
nevyplvaj vn pochybnosti, zda je lovk jet iv, a kdy tedy prohlen za
mrtvho nepichz v vahu.

V obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je teba od sebe dsledn liit dv

situace. Za prv jde o situaci, kdy se nkdo ztrat (opust sv bydlit, nepod o
sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje, srov. ne), nejsou vak vn
pochybnosti, zda je jet iv, tj. nejsou vn dvody domnvat se, e zemel. V
takovm ppad pichz v vahu - za splnn stanovench podmnek prohlen za nezvstnho podle 66 a nsl., a nikoliv prohlen za mrtvho
podle 72 a nsl. Druh situace se od prvn li prv tm, e jsou vn
pochybnosti o tom, zda je poheovan lovk jet iv i nikoliv. V takovm
ppad pichz - za splnn stanovench podmnek - v vahu tak prohlen za
mrtvho podle 72 a nsl.

lovk, kter m bt prohlen za nezvstnho, se v 50 a nsl. z. . s.

oznauje jako "poheovan". Vrazy "poheovan" a "nezvstn" nelze tud
uvat jako synonyma.

II. Rozlien nezvstnosti podle 66 a podle 74 i 75

Nezvstnost jako prvn stav me vzniknout dvma zpsoby, a to bu

rozhodnutm soudu, nebo tm, e nastanou okolnosti pedvdan zkonem. V
obanskm zkonku je proto teba dsledn rozliovat, zda je nkdo za
nezvstnho soudem prohlen ( 66 a nsl.), nebo zda se nezvstnm stane (
74 a 75).

Prvn institut prohlen za nezvstnho soudem podle 66 a nsl. slou

prvn ochran nejen neptomn osoby, ale i osob ostatnch, kter jsou s onou
osobou tak i onak spojeny a je potebuj ke svmu prvnmu jednn souhlas,
pivolen, odevzdn hlasu nebo jin konn neptomnho lovka.

Napln-li se ohledn konkrtn osoby zkonn pedpoklady stanoven v

74 i 75, tato osoba se nezvstnou stane, ani by ji soud za nezvstnou prohlsil.
Tato forma nezvstnosti vak nezakld zvan prvn nsledky uveden ne u
67 a 69 (srov. koment k tmto ustanovenm), nbr m vznam pouze pro
stanoven dlky ochrann doby, kter mus uplynout pedtm, ne bude moci
soud dotynho lovka prohlsit za mrtvho.

Odlin je rovn okruh osob, na kter me ta i ona forma nezvstnosti

dopadnout. Podle 74 i 75 se nezvstnm me stt kad lovk, podle 66
vak me bt za nezvstnho prohlen pouze lovk svprvn (rozumj pln
svprvn - 30). Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, se tak me stt
nezvstnm podle 74 i 75, neme vak bt za nezvstnho soudem
prohlen podle 66 a nsl. Podle 66 a nsl. me bt za nezvstnho
prohlen pouze takov nezletil, kter ji pln svprvnosti nabyl (uzavenm
manelstv i piznnm svprvnosti - 30).

K odst. 1

III. Podmnky prohlen za nezvstnho

Prohlsit uritho lovka za nezvstnho lze pi splnn nsledujcch

podmnek: jedn se o lovka pln svprvnho, kter opustil sv bydlit,
nepodal o sob zprv a nen o nm ani znmo, kde se zdruje. Vechny podmnky
mus bt splnny kumulativn (nen-li tud splnna by jedna z nich, k prohlen
za nezvstnho dojt neme). K prohlen me dojt pouze na nvrh osoby,
kter na tom m prvn zjem.

K podmnce pln svprvnosti srov. vklad ve.

lovk opust sv bydlit ( 80) tehdy, nen-li v nm (dlouhodob)

ptomen. Pouh neptomnost lovka v jeho bydliti k prohlen za
nezvstnho samozejm nepostauje.

Jde o takovou neptomnost, kter je zrove doprovzena absenc

jakkoliv informace o tom, co se s danm lovkem stalo i dje. Podmnku
"nepodal o sob zprvu" je teba chpat iroce. Vzhledem k mon variabilit

situac, kter mohou nastat, zkonodrce nestanov, kdy a komu by mla bt

zprva podna. Me se proto jednat jak o zprvu poskytnutou pedem, tak i
dodaten, a to jakkoliv osob. Zkonodrce vychz z pedpokladu, e lid
neij ve spolenosti izolovan. Naprost vtina lid m okolo sebe rodinu, blzk
osoby i ptele, s nimi je ve styku a komunikuje s nimi. Odjd-li nkdo na
dovolenou, na pracovn cestu, na studijn pobyt atd., je v naprost vtin
ppad nkdo jin, kdo je o tom informovn (rodina, osoba blzk, ptel, pop.
soused, kterho odjdjc lovk podal, aby dal pozor na jeho byt a vybral mu
schrnku). I tehdy, nastane-li vjimen situace, e lovk mus odcestovat
nhle, s nejvym urychlenm (nap. za vn nemocnm pbuznm), nen v
dnen dob komunikanho styku problm, aby dotyn lovk dal o sob zprvu
dodaten, jakmile to okolnosti dovol. Podstatn je, aby se o tto zprv - byla-li
dna - dozvdl soud, kter bude o ppadnm prohlen osoby za nezvstnou
rozhodovat (srov. t 53 z. . s.).

Opust-li nkdo sv bydlit, ani o sob pod zprvu, zpravidla o nm

nebude ani znmo, kde se zdruje. Ke zjitn, kde se lovk zdruje, me dojt
dvma zpsoby: jednak tm, e lovk, o kterho se jedn, sm o sob pod
zprvu, z n bude mono msto jeho pobytu zjistit, jednak tm, e o lovku a
mst, kde se momentln zdruje, pod zprvu nkdo jin. V tom je rozdl od
pedchozho poadavku ohledn podn zprvy. Zabrnit svmu prohlen za
nezvstnho me sm poheovan tm, e o sob pod zprvu, zatmco zjistit,
kde se poheovan zdruje, me i nkdo jin. Je vak teba o tom informovat
soud ( 53 z. . s.).

Zkonodrcem stanoven podmnky lze shrnout tak, e k prohlen

svprvnho lovka za nezvstnho m dojt pedevm tehdy, kdy se nkdo
ztrat a nejsou zde vn pochybnosti, zda je jet iv, resp. nejsou vn dvody
domnvat se, e zemel.

IV. Prvn nsledky prohlen za nezvstnho

K prvnm nsledkm prohlen za nezvstnho srov. vklad u 67 a 69.

V. Den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti

Soud uvede v rozhodnut den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti.

Z dikce tto sti ustanoven lze dovodit, e tento den mus bt uren i zptn
(arg. "kdy nastaly inky"). To m vznam z hlediska posouzen nsledk

prvnch jednn, k nim by jinak bylo potebn udlen souhlasu, pivolen,

odevzdn hlasu nebo jin konn osoby prohlen za nezvstnou.

Jako den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti, bude typicky uveden
den, kdy nezvstn opustil sv bydlit, poda-li se tento den zjistit (a contrario
neme bt uveden den, kdy se nezvstn ve svm bydliti jet prokazateln
zdroval). Nkdy vak nebude mon tento den, kdy dotyn lovk opustil sv
bydlit, urit pesn (nap. soused si vimli, e od uritho dne pes
poheovanho v jeho byt nepetrit vyje). Pak nezbude ne posoudit vechny
okolnosti konkrtnho ppadu a na zklad toho urit, kdy se nezvstn ve svm
bydliti jet prokazateln zdroval (nap. urit den podal na pot pobl svho
bydlit sloenku k platb, byl vidn v nedalekm obchod atd.), a z toho dovodit
den, kdy nezvstn sv bydlit opustil.

K odst. 2

VI. Osoby aktivn legitimovan k podn nvrhu

Z 66 odst. 2 vyplv, e k prohlen svprvnho lovka za

nezvstnho me dojt pouze na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem (a
contrario bez nvrhu takov osoby k tomu dojt neme). Toto ustanoven
zrove obsahuje demonstrativn vet osob, jejich prvn zjem vyplv z
rodinnch, ale i jinch vztah k nezvstnmu. Tmito osobami jsou manel ( 655
a nsl.) nebo jin blzk osoby ( 22), spoluvlastnk ( 1115), zamstnavatel ( 7
zk. prce) nebo korporace ( 210 a nsl.), v n m tento lovk ast.

Vzhledem k tomu, e vet osob je demonstrativn (arg. "zejmna"),

mohou se podle okolnost v konkrtnch ppadech vyskytnout i jin osoby, kter
mohou mt prvn zjem na prohlen uritho lovka za nezvstnho. Institut
prohlen za nezvstnho sleduje el, aby nebyl ochromen vkon prv osob,
kter jsou v uritm vztahu k nezvstnmu a z toho dvodu potebuj ke svmu
prvnmu jednn souhlas, pivolen, odevzdn hlasu nebo jin konn
neptomnho lovka. Prvn zjem na prohlen uritho lovka za
nezvstnho proto me mt i takov osoba, kter, a neuvedena v
demonstrativnm vtu, rovn potebuje ke svmu prvnmu jednn souhlas,
pivolen, odevzdn hlasu nebo jin konn neptomnho lovka. Vdy je vak
teba posoudit vechny okolnosti konkrtnho ppadu.

Souvisejc ustanoven:

 22, 30, 67 a 70, 72, 80, 210 a nsl., 655 a nsl., 1115

Souvisejc pedpisy:

50 a nsl. z. . s.,

7 zk. prce

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

232 a nsl.

Eli a kol.: Obansk prvo pro kadho, 2013, s. 42 a nsl.

67
(Prvn nsledky prohlen za nezvstnho)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Prvn nsledky prohlen za nezvstnho (2 a 3)

III. Zleitosti osobnho stavu (4 a 5)

IV. Souhlas, pivolen, odevzdn hlasu nebo jin konn nezvstnho (6)

V. Pihldnut k zjmm nezvstnho (7)

VI. Prvn jednn bez souinnosti s neptomnou osobou (8)

Z dvodov zprvy:

viz u 66

I. Obecn

Prvn nsledky prohlen za nezvstnho jsou zsadn. Pedn jde o to,

e se nebude pihlet k potebnosti souhlasu nebo jinho nezbytnho projevu
vle nezvstnho k prvnm jednnm, k nim jsou tyto jeho projevy vle jinak
nezbytn ( 67, srov. ne). Dle je stanoveno, e nezvstn neme namtat
neplatnost nebo neinnost prvnho jednn uinnho za jeho neptomnosti, k
nmu dolo za ink takovho prohlen proto, e se pi nich projev jeho vle
nevyadoval (srov. koment k 69).

K odst. 1

II. Prvn nsledky prohlen za nezvstnho

Prvnm nsledkem prohlen za nezvstnho upravenm v 67 odst. 1

je, e pi posuzovn jednn, k nim je jinak potebn udlen souhlasu, pivolen,
odevzdn hlasu nebo jin konn osoby prohlen za nezvstnou, se k tto
potebnosti nepihl. Nen stanoveno, jak vlastnosti se m jednn nezvstnho
tkat. Me jt proto jak o platnost, tak o innost posuzovanho prvnho
jednn. Prvn jednn uinn bez ve uvedenho projevu vle tak bude
bezvadn, tj. platn, pop. inn, i pesto, e zde projev vle nezvstnho chyb.

Tak nap. k rozhodnut, na jeho zklad m bt spolen vc zatena

nebo jej zaten zrueno, prv tak jako k rozhodnut, na jeho zklad maj bt
prva spoluvlastnk omezena na dobu del ne deset let, je teba souhlasu

vech spoluvlastnk ( 1132). Bude-li nkter ze spoluvlastnk prohlen za

nezvstnho, k poteb jeho souhlasu se nebude pihlet; to vak ostatn
spoluvlastnky nezbavuje povinnosti pihlet k zjmm nezvstnho.

III. Zleitosti osobnho stavu

Zleitosti osobnho stavu jsou - vzhledem ke sv specifinosti - z reimu

67 odst. 1 vyaty. I kdy byl lovk prohlen za nezvstnho, nelze bez jeho
souhlasu i jinho nezbytnho projevu vle uinit takov prvn jednn, kter se
dotkaj jeho osobnho stavu (nap. uzaven manelstv podle 656 a nsl.,
uzaven registrovanho partnerstv podle 2 a nsl. zk. o registr. partnerstv i
prohlen o otcovstv dtte podle 779).

K pojmu osobnho stavu srov. ble koment k 9.

IV. Souhlas, pivolen, odevzdn hlasu nebo jin konn nezvstnho

V 67 odst. 1 jsou vyjmenovny projevy vle, k nim se pi prohlen

lovka za nezvstnho nebude pihlet. Jedn se o souhlas, pivolen, odevzdn
hlasu nebo jin konn nezvstnho. Posledn poloka tohoto vtu je
formulovna obecn(arg. "jin konn"), take tento vet je teba chpat jako
demonstrativn. V 67 odst. 2 se zkrcen hovo o "souhlasu nebo jinm
nezbytnm projevu vle nezvstnho". Ob formulace vak zejm vyjaduj
tot.

V. Pihldnut k zjmm nezvstnho

Kdo jedn a dotk se zleitosti nezvstnho, mus tak init i s

pihldnutm k zjmm nezvstnho. V literatue ji byl vysloven nzor, e
poruen tohoto pkazu jednajc osobou nem za nsledek neplatnost takovho
prvnho jednn, nbr jen prvo na nhradu kody (srov. lit. . 2 u 66). Jako
pklad lze uvst situaci, kdy nap. nemovitost m vce spoluvlastnk, avak jen
jeden z nich ji uv k bydlen. Pokud by tento spoluvlastnk byl prohlen za
nezvstnho a ostatn by pot rozhodli nap. o zbourn domu, zruen okoln
zahrady a namsto toho na pozemku vybudovali gare i parkovit, nelo by o
jednn s pihldnutm k zjmm nezvstnho. Vdy je vak teba posoudit
vechny okolnosti konkrtnho pkladu. V uvedenm ppad by na posouzen

mohla mt vliv nap. i vdomost ostatnch spoluvlastnk o tom, e spoluvlastnk,

kter nemovitost dosud uval k bydlen, se hodlal pesthovat atd.

K odst. 2

VI. Prvn jednn bez souinnosti s neptomnou osobou

V 67 odst. 2 je obsaena konstrukce tkajc se prvnch jednn

uinnch bez souhlasu nebo jinho nezbytnho projevu vle nezvstnho, k
nim dolo pot, co dotyn lovk ji opustil sv bydlit, zrove vak pedtm,
ne byl za nezvstnho prohlen. Na tato prvn jednn se hled (prvn fikce)
jako na jednn uinn s odkldac podmnkou (srov. 548) vydn rozhodnut,
jm byl prohlen za nezvstnho. Prvn nsledky takto uinnho jednn proto
nastanou jen tehdy, pokud k prohlen dotynho lovka za nezvstnho
skuten dojde. Nvrh na prohlen za nezvstnho je teba podat bez
zbytenho odkladu.

Souvisejc ustanoven:

9, 66, 68 a 70, 548, 656 a nsl., 779

Souvisejc pedpisy:

2 a nsl. zk. o registr. partnerstv

Z literatury:
viz u 66

68
(Znik ink prohlen za nezvstnho)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Nvrat nezvstnho lovka (2)

III. Jmenovn sprvce jmn (3 a 5)

IV. Nezvstn o sob pod zprvu (6)

V. Zjitn msta, kde se nezvstn zdruje (7)

Z dvodov zprvy:

viz u 66

I. Obecn

V 68 jsou vslovn upraveny dva dvody, kdy prohlen za nezvstnho

pozbv prvnch ink. Tmito dvody jsou nvrat nezvstnho nebo
jmenovn sprvce jmn nezvstnm lovkem. Podle 66 me bt za
nezvstnho prohlen svprvn lovk, kter opustil sv bydlit, nepodal o
sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje ( 66). Z porovnn podmnek
pro prohlen za nezvstnho v 66 odst. 1 a dvod pro znik ink
prohlen za nezvstnho vyplv, e v 68 je vslovn myleno pouze na
situaci, kdy se nezvstn navrt. O situaci, kdy o sob nezvstn pod zprvu
nebo se o nm zjist, kde se zdruje, se vak z hlediska zniku prvnch ink
prohlen za nezvstnho vslovn nestanov nic.

II. Nvrat nezvstnho lovka

Nezvstn se pedevm me vrtit do obydl, kter opustil. Nvrat sm o

sob vak k pominut ink prohlen za nezvstnho nesta. Pokud by se
nezvstn sice navrtil do svho bydlit, ale ve svm obydl by se zcela izoloval
a nevychzel z nj, take by o jeho nvratu ani nikdo nevdl, byl by z hlediska
jeho socilnho okol stle nezvstn. Obrat "navrt-li se lovk prohlen za
nezvstnho" je tud teba vykldat eji, nikoliv jen ve smyslu konkrtnho
msta, ale spe ve smyslu nvratu do socilnho prosted a vazeb, kter
nezvstn opustil. Nemus se vdy nutn jednat o nvrat do obydl, kter
nezvstn opustil, tj. o nvrat na toton msto. Tak nap. navrtiv se nezvstn
zjist, e se do svho pvodnho bytu vrtit neme, nebo manelka se z nj
bhem jeho nezvstnosti odsthovala jinam a byt pronajala. Z tohoto dvodu si
prozatm zajist bydlen jinde (nap. pechodn u ptel). Tebae tedy nejde o
nvrat nezvstnho na msto toton s tm, kter opustil, pjde pesto o jeho
nvrat. Podstatn bude, e se opt fakticky ujme svch zleitost (srov.
dvodovou zprvu).

III. Jmenovn sprvce jmn

Znik ink prohlen za nezvstnho je spojen tak se jmenovnm

sprvce jmn. Jde toti o jeden z monch zpsob, jak se nezvstn lovk
me opt ujmout svch majetkovch zleitost.

K pojmm jmn (a majetek) srov. 495.

Vzhledem k tomu, e v 70 se hovo nikoliv o "sprvci jmn", ale o

"sprvci majetku" (co odpovd 1400 a nsl.), je teba si poloit otzku, zda jde
o terminologickou nedslednost, i o hlub zmr zkonodrce. Vraz "sprvce
jmn" se v textu zkona vyskytuje krom 68 jet na jednom mst, a to v
470. Celkem se tedy tento vraz v textu celho obanskho zkonku vyskytuje
dvakrt. Jinak se v 1400 a nsl. dsledn pouv vraz "sprvce majetku". Ani
z 68, ani z 470 pitom nijak neplyne, e by zkonodrce ml mt prv v
tchto dvou ustanovench na mysli jin prvn institut ne sprvu cizho majetku.
To plat tm spe, e je-li sprv majetku vnovna podrobn prava,
nepochybn by byl ppadn rozdl mezi sprvou cizho majetku a cizho jmn
alespo vysvtlen (nap. obdobn, jako je v 495 podtren rozdl mezi pojmy
"majetek" a "jmn"). Lze se proto piklonit k zvru, e vraz "sprvce jmn" v
68 je nutno chpat jako nepesn oznaen pro sprvce cizho majetku podle
1400 a nsl.

IV. Nezvstn o sob pod zprvu

Pod-li o sob nezvstn zprvu, odpad tm jedna z podmnek

stanovench pro jeho prohlen za nezvstnho. V literatue (srov. lit. . 2 u
66) ji byl vysloven nzor, e soudn rozhodnut o nezvstnosti ztrc inky,
jakmile d o sob nezvstn vdt, tj. pod o sob zprvu. Tomuto nzoru lze
pisvdit prv vzhledem k tomu, e absence zprvy od neptomnho lovka
je jednou z podmnek nutnch k prohlen dotynho za nezvstnho. Prvn
prava zniku ink prohlen za nezvstnho by vak mla bt de lege
ferenda upravena jednoznan.

V. Zjitn msta, kde se nezvstn zdruje

Obdobn jako o podn zprvy nezvstnm lze uvaovat tak o ppadu,

kdy se zjist, kde se nezvstn zdruje. Tak tehdy odpad jedna z podmnek
nutnch k prohlen dotynho lovka za nezvstnho. Obdobn s nzorem
vyslovenm ve ve cit. literatue tkajcm se situace, kdy o sob nezvstn
pod zprvu, lze uzavt, e tak tehdy, kdy se zjist, kde se nezvstn zdruje,
dojde ke ztrt ink prohlen za nezvstnho. O to vc vystupuje do poped
poadavek, e prvn prava zniku ink prohlen za nezvstnho by mla
bt de lege ferenda upravena jednoznan.

Souvisejc ustanoven:

66, 67, 69, 70, 495, 1400

Z literatury:
viz u 66

69
(Nemonost namtat neplatnost nebo neinnost prvnho jednn z
dvodu nezvstnosti)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Nemonost dovolat se neinnosti z dvodu nezvstnosti (3)

Z dvodov zprvy:

viz u 66

I. Obecn

elem stanoven tohoto prvnho nsledku je postavit najisto, e platnost

i innost prvnch jednn uinnch za neptomnosti nezvstnho za ink
prohlen za nezvstnho nebude moci bt zpochybovna z dvodu
neptomnosti ani po nvratu nezvstnho. Zvyuje se tak prvn jistota osob
jednajcch bez nutnho souhlasnho i jinho projevu vle nezvstnho.

Vkladem a contrario lze dovodit, e z jinch dvod by navrtiv se

nezvstn neplatnost i neinnost prvnho jednn uinnho za jeho
neptomnosti namtat mohl (nap. prvn jednn by se zjevn pilo dobrm
mravm nebo by odporovalo zkonu a zjevn by naruovalo veejn podek -
588).

II. Nemonost dovolat se neinnosti z dvodu nezvstnosti

Hovo-li se v komentovanm ustanoven o nemonosti namtat krom

neplatnosti i neinnost prvnch jednn, je teba uvst, e se tm m na mysli
neinnost v obecnm slova smyslu jako jedna z vlastnost prvnho jednn (a
contrario neinnost relativn upraven zvl v 589 a nsl.). Podstatou institutu
relativn neinnosti je monost vitele dovolat se - za stanovench podmnek neinnosti prvnho jednn svho dlunka a tet osoby. O to vak v 69 nejde.
V souvislosti s nezvstnost se toti jedn o to, e pi posuzovn prvnho
jednn, a u z hlediska platnosti, i innosti (srov. 67), se nepihl k poteb
souhlasu i jinho nezbytnho projevu vle ze strany nezvstnho. V 69 se
tud jedn o situaci, kdy by se k nabyt innosti uritho prvnho jednn za
normlnch okolnost vyadoval souhlas nebo jin nezbytn projev vle

nezvstnho, avak prv z dvodu prohlen za nezvstnho se k poteb

tohoto souhlasu i jinho nezbytnho projevu vle nepihlelo, a prvn jednn
se tak stalo innm i bez nj. Navrtiv se nezvstn se tedy neme domhat
toho, e toto prvn jednn se z dvodu jeho nezvstnosti nestalo doposud
innm.

Souvisejc ustanoven:

66 a 68, 70, 580 a nsl., 589 a nsl.

Z literatury:
viz u 66

70
(Nezvstnost a sprvce majetku)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 66

Vklad:

V ustanoven je eena situace, kdy nkdo ustanov sprvce svho majetku

( 1400 a nsl.) a pot dojde k jeho prohlen za nezvstnho. Jako obecn
pravidlo je stanoveno, e prva a povinnosti ustanovenho sprvce nejsou
dotena tm, e lovk, kter sprvce majetku ustanovil, je prohlen za
nezvstnho. Sprvce majetku tedy pokrauje ve vkonu sprvy i pot, co
nastanou inky prohlen lovka za nezvstnho.

Toto pravidlo se vak neuplatn tehdy, kdy sprvce nen znm, odmtne
jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu nezvstnho zanedbv nebo
jednat vbec neme. Jedn se o situace, kdy sprva majetku nen vbec

vykonvna (sprvce nen znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, neme

vbec jednat) nebo nen vykonvna dn (sprvce sv jednn v zjmu
nezvstnho zanedbv). V takovm ppad je ochrana majetkovch zjm
nezvstnho zabezpeena nedostaten. Pokud by ten, kdo sprvce ustanovil,
byl ptomen, mohl by v tchto situacch adekvtnm zpsobem zashnout sm
(nap. sprvce podle 1441 odvolat). Jestlie je vak ten, kdo sprvce ustanovil,
nezvstn, je zejm, e takto zashnout neme. V zjmu ochrany majetku
nezvstnho je proto stanoveno, e v tchto ppadech se obecn pravidlo
uveden ve neuplatn, tj. e v tchto ppadech prva a povinnosti sprvce
majetku dotena jsou.

K zajitn ochrany zjm lovka, kter z njakho dvodu nen schopen

jednat sm, tradin slou institut opatrovnka (srov. 465 a nsl.). Soud jmenuje
mj. opatrovnka tomu, o kom nen znmo, kde pobv. Jmenovn opatrovnka
tedy nijak nesouvis s tm, zda lovk neznmho pobytu byl i nebyl prohlen
za nezvstnho. Soud tedy me jmenovat opatrovnka jak lovku, kter byl za
nezvstnho prohlen, tak i lovku, o kterm nen znmo, kde pobv, ani byl
prohlen za nezvstnho. Byl-li za nezvstnho prohlen lovk, kter pedtm
ustanovil sprvce svho majetku a tento sprvce sprvu vykonv dn, pak
prva a povinnosti tohoto sprvce nejsou dotena ani tm, e dojde ke jmenovn
opatrovnka soudem podle 465 a nsl. Opatrovnk by za tto situace tud
chrnil zjmy nezvstnho pouze v tch zleitostech, v nich by ochrana nebyla
zajitna prostednictvm sprvce majetku. Ve vjimench situacch (ustanoven
sprvce nen znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu
nezvstnho zanedbv nebo jednat vbec neme) by bylo na jmenovanm
opatrovnkovi, aby zajistil ochranu zjm nezvstnho i v tom rozsahu, kter by
jinak byl zajitn prostednictvm sprvce majetku. V tomto rozsahu proto budou
prva a povinnosti sprvce majetku dotena.

Souvisejc ustanoven:

66 a 69, 465 a nsl., 1400 a nsl.

Z literatury:
viz u 66

Oddl 4
Domnnka smrti

 71
(Prohlen za mrtvho, lze-li mt dvodn za to, e lovk zemel)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k 71 a 75 (1 a 9)

II. Lze mt dvodn za to, e lovk zemel (10 a 12)

III. Prvn nsledky prohlen za mrtvho (13 a 14)

Z dvodov zprvy (k 71 a 76):

Standardnm zpsobem lze smrt lovka prohlsit po lkaskm ohledn

jeho tla. Pi zjitn smrti se vystav mrtn list podle pedpis prva sprvnho.
Mohou vak nastat a mus bt hmotnprvn eeny t ty situace, kdy tu mrtv
tlo nen, a pesto nen s ohledem na jistotu smrti nebo jej vysokou
pravdpodobnost rozumn pochybnost, e doten lovk zemel. Hmotnprvn
strnka tchto zleitost mus bt nleit upravena, protoe stvajc prava v
druh vt 7 odst. 2 dosavadnho ob. z. i ve spojen s procesn pravou v 195
a 200 o. s. . je zcela nedostaten, nehled ji k tomu, e platn zkonk v
citovanm ustanoven neodvodnn smuje dva instituty, toti dkaz smrti a
domnnku smrti. Nvrh nov pravy se inspiruje zejmna pravou rakouskho
zkona o prohlen za mrtvho.

I. Obecn k 71 a 75

Smrt lovka psob zvan prvn nsledky ( 23). Smrt lovka lze ve
vtin ppad prokzat standardnm zpsobem ( 26). Zkonodrce si vak je
vdom toho, e mohou nastat tak mimodn situace, kdy tento postup uplatnit
nelze. Ustanoven 71 a nsl. upravuj situace, kdy nelze postupovat podle 26
odst. 1 (tlo zemelho chyb) ani podle 26 odst. 2 (neexistuje ani jin dkaz pro

to, aby bylo mono vyslovit zvr, e se smrt jev jako jist). Jde tedy o situace,
kdy smrt lovka jist nen ani se jako jist nejev, naopak, jev se pouze jako
pravdpodobn. V rmci 71 a nsl. je pro dal rozlien jednotlivch situac
podstatn, zda dolo k prohlen dotynho lovka za nezvstnho soudem
nebo nikoliv, a rovn se rozliuje mra pravdpodobnosti, s n lze na smrt
lovka soudit. Podle 71 je teba mt dvodn za to, e lovk zemel (srov.
dle), zatmco podle 72 smrt lovka dvodn pedpokldat nelze, naopak, lze
o n mt pochybnosti (arg. "jeho smrt nen nepochybn", tj. jeho smrt je
pochybn). Mra pravdpodobnosti, se kterou lze soudit na to, e lovk zemel,
je tedy v 72 men ne v 71. Proto jsou v 72, 73, 74 a 75 uvedeny dal
podmnky, kter mus bt splnny, aby mohl bt za mrtvho prohlen i lovk, o
jeho smrti jsou pochybnosti. Tmito podmnkami jsou nezvstnost, dle vn
pochybnost, zda je lovk jet iv ( 72), a konen uplynut urit doby ( 73 a
75).

Je zjevnm pochybenm zkonodrce, e 72 je vslovn vztaen pouze na

situace, kdy byl lovk za nezvstnho "prohlen", co nelze chpat jinak, ne
e byl za nezvstnho prohlen soudem podle 66 a nsl. (arg. "byl-li lovk
prohlen za nezvstnho"). Tm se toti zastr vztah tohoto ustanoven ( 72)
jako obecnho a ustanoven k nmu specilnch ( 73 a 75), obsahujcch
stanoven rzn dlouhch lht pro urit specifick situace. Z rozboru obsahu
73 a 74 odst. 1 i 75 vak plyne, e pravidla obsaen v tchto ustanovench
rovn dopadaj na situace, kdy z okolnost vyplvaj vn pochybnosti, zda je
lovk jet iv, akoli je zrove jeho smrt pochybn. Obsahem 73, 74 odst.
1 a 75 je pitom stanoven rzn dlouhch dob, kter mus uplynout pedtm,
ne lze za mrtvho prohlsit lovka, jeho smrt je pochybn, resp. nejist.
Ustanoven 72 je proto nutno vykldat tak, e stanov obecn pravidlo pro
prohlen nezvstnho lovka za mrtvho soudem, a u nezvstnost vznikla
podle 66 a nsl., nebo podle 74 odst. 1 i 75, zatmco ustanoven 73, 74
odst. 1 a 75 je pak teba chpat pouze tak, e pro jednotliv specifick situace
stanov rzn dlouh ochrann doby, kter mus uplynout, ne me dojt k
prohlen za mrtvho podle 72. Je tud teba dsledn vychzet z toho, e v
73 a 75 nejsou obsaeny dal skutkov podstaty, podle nich by bylo mono
prohlsit lovka za mrtvho mimo reim 71 i 72, nbr e jde pouze o
ustanoven doplujc ochrann doby pro 72. De lege ferenda je teba doporuit,
aby znn 72 bylo v tomto smru revidovno.

K prohlen za mrtvho podle 71 i 72 me dojt pouze na nvrh osoby,

kter na tom m prvn zjem. Obecn lze uvst, e prvn zjem na prohlen
lovka za mrtvho m kad osoba, jej prvn pomry budou rozhodnutm
soudu o prohlen za mrtvho doteny. V rmci prvn pravy nezvstnosti ( 66
a nsl.) je uveden demonstrativn vet osob, kter mohou mt prvn zjem na
prohlen lovka za nezvstnho. Tento demonstrativn vet lze pout i pro
ely 71 i 72. Manel (i registrovan partner - 3020) bude mt prvn zjem na
prohlen svho manela za mrtvho zejmna z dvodu zniku manelstv a

ppadnho vzniku ddickho prva. Osoba blzk bude mt prvn zjem z

dvodu postaven najisto, zda a odkdy je i nen v postaven osoby blzk (nap. z
dvod souvisejcch s vyplcenm nkterch socilnch dvek), a ppadnho
vzniku ddickho prva. Spoluvlastnk me mt prvn zjem proto, aby ml
postaveno najisto, s km a odkdy m (vzhledem k ppadnmu vzniku ddickho
prva) jednat jako s druhm spoluvlastnkem. Zamstnavatel m prvn zjem na
tom, aby ml postaveno najisto, zda a kdy zanikl pracovn pomr jeho
zamstnance. Konen korporace, na n m lovk ast, m prvn zjem na
tom, aby bylo postaveno na jisto, zda a odkdy se zmnil poet jejch len atd.

Vzhledem k tomu, e prohlen za mrtvho podle 71 i 72 je vzno na

nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, je teba si poloit tak otzku, jak
eit situaci, kdy lze mt dvodn za to, e urit osoba zemela ( 71), nebo kdy
ohledn nezvstnho [ 66 a nsl., ale i 74 odst. 1 a 75 (!)] vyplvaj vn
pochybnosti, zda je jet iv, akoliv jeho smrt je pochybn ( 72), a pitom
neexistuje dn osoba, kter by mla prvn zjem na tom, aby byl tento
nezvstn lovk prohlen za mrtvho. V tomto smru lze odkzat na vhodnj
een obsaen v jednom z pvodnch nvrh obanskho zkonku (nvrh z roku
2005), kter monost zahjen zen o prohlen za mrtvho pipoutl jak na
nvrh, tak i bez nj. Na zklad souasn prvn pravy me jinak dojt k
absurdnm situacm, kdy ohledn urit osoby bude mono vyslovit zvr, e lze
mt dvodn za to, e ji neije, a pesto nebude mono tuto osobu prohlsit za
mrtvou (protoe zde nebude nikdo, kdo by na tom ml prvn zjem). Lze
nabdnout ti zpsoby een tto otzky. Jako nejjednodu se nabz vykat tak
dlouhou dobu, e se smrt osoby bude ji jevit jako jist (nap. po 100 letech od
doby, kdy byl tehdy ticetilet lovk vidn naposledy iv), take bude mono
pistoupit k prohlen za mrtvho na zklad 26 odst. 2, co lze i bez nvrhu. Je
vak na prv pohled zejm, e takov stav vak me mt rzn nedouc
dsledky (nap. z hlediska matrik, evidence obyvatelstva apod.). Druh - a patrn
vhodnj - een lze spatovat v dovozen zjmu sttu na prohlen tto osoby
za mrtvou. Stt se toti v oblasti soukromho prva povauje za prvnickou
osobu ( 21), kter m navc ppadn prvo na odmr a bude se na ni hledt,
jako by byla zkonnm ddicem ( 1634). Z toho tedy lze dovodit prvn zjem
sttu na prohlen urit osoby za mrtvou, stejn jako by tomu bylo v ppad
ddic prvn a est tdy. Tetm a zeteln nejvhodnjm eenm by byl de
lege ferenda nvrat k prav, podle kter lovka me pro nezvstnost prohlsit
za mrtvho soud bu na nvrh osoby, kter m na tom prvn zjem, anebo z
edn povinnosti.

Mezi 71 a 72 jsou i dal dleit rozdly. Zsadn rozdl je v monosti

soudu pout uven (diskreci), zda lovka za mrtvho prohls i nikoliv.
Dospje-li soud k zvru, e lze mt dvodn za to, e lovk zemel, monost
uven mu dna nen a podle 71 dotynho lovka za mrtvho prohlsit mus
(arg. "soud prohls"). Naopak v ppadech pedvdanch, v 72 je soudu dna
monost uvit, zda a kdy dotynho lovka za mrtvho prohls, nebo nikoliv

[arg. "me ho soud prohlsit za mrtvho" ( 72)]. V souvislosti s tm jsou doby v

73, 74 a 75 stanoveny jako minimln (arg. "lze prohlsit za mrtvho nejdve po
uplynut"), take k prohlen za mrtvho me dojt i pozdji.

Dal rozdl spov v tom, zda je teba, aby byl lovk ped prohlenm za
mrtvho nezvstn i nikoliv. Nezvstnost (a vznikl na zklad 66 a nsl.,
nebo 74 odst. 1 i 75) se nevyaduje tehdy, kdy lze mt dvodn za to, e
lovk zemel ( 71). Naopak nezvstnost se vyaduje v ppad prohlen za
mrtvho podle 72. Znovu je teba zdraznit, e dikci 72 "byl-li lovk
prohlen za nezvstnho" je nutno jednoznan chpat jako zjevn chybnou,
take tuto st ustanoven je teba vykldat ve smyslu pvodnho znn nvrhu toti tak, e nejde pouze o nezvstnost prohlenou soudem podle 66, ale tak
o nezvstnost vzniklou naplnnm pedpoklad v 74 odst. 1 i 75, tj. vzniklou
jinak ne prohlenm soudu.

Zatmco pi prohlen za mrtvho podle 71 se nevyaduje uplynut

dn ochrann lhty, nebo lze mt dvodn za to, e lovk zemel, v ppad
72 nelze k prohlen za mrtvho pistoupit dve, ne uplyne nkter ze lht v
73 a 75.

Posledn rozdl spov v tom, jak den soud v souvislosti se smrt lovka
uruje. Zatmco podle 71 ur den, kter se pokld (presumuje) za den smrti,
podle 72 soud ur den, kter nezvstn zejm nepeil (vzhledem k 76 odst.
1 je teba ob formulace chpat jako vyvratitelnou domnnku). V podrobnostech
k tomu, jak den soudy stanov jako den smrti, srov. lit. . 3 a k hodnocen tchto
postup srov. lit. . 2.

Vzhledem k tomu, e prohlen za mrtvho podle 71 i 72 se zakld

pouze na urit me pravdpodobnosti, e lovk zemel, nen vyloueno, e
me dojt k prohlen lovka za mrtvho, tebae ve skutenosti nezemel.
Zkonodrce s tm pot, stejn jako pot i se situac, e je myln prohlen za
mrtvho nkdo, jeho smrt se jev jako jist. Pravidla pro een tchto situac
jsou obsaena v 76.

K odst. 1

II. Lze mt dvodn za to, e lovk zemel

K prohlen lovka za mrtvho podle 71 dojde tehdy, lze-li mt dvodn

za to, e lovk zemel. K pochopen toho, o jakou situaci se jedn, pome
zasazen tohoto ustanoven do kontextu s 26 odst. 2 a 72. K prohlen za
mrtvho podle 26 odst. 2 dojde tehdy, je-li zde dkaz (jin ne v 26 odst. 1),
e osoba ji neije. Ustanoven 71 m na situaci, kdy tento dkaz chyb. Podle
72 smrt lovka dvodn pedpokldat sice nelze, nebo jsou o n pochybnosti,
take mus bt splnny dal podmnky pro to, aby k prohlen za mrtvho mohlo
dojt. Ustanoven 71 tedy upravuje prohlen za mrtvho v situacch, kdy se
smrt lovka jev za obvyklho chodu vc jako vysoce pravdpodobn, tebae
dkaz smrti chyb. Namsto okolnost, kter by smrt lovka dokazovaly pmo,
mus existovat takov okolnosti, z nich lze usuzovat na vysokou mru
pravdpodobnosti, e lovk ji neije. Tehdy lze mt dvodn za to, e lovk
zemel.

Monost vzniku takov situace si lze pedstavit nap. pi vysokohorsk

turistice. Horolezec se vyd ze zkladnho tbora na nebezpenou stezku s tm,
e jde naped, aby mohl podit fotografie vchodu slunce nad horami, a e na
ostatn pok na smluvenm mst. Jeden z horolezc pitom vidl dotynho
rno na tuto stezku odchzet. Ze stezky vedouc po bo strm hory nelze nikam
odboit. Po cest se vak st skly se stezkou pod horolezcem utrhne a on se
zt do hlubok a nepstupn rokle, kde je jeho mrtv tlo zavaleno uvolnnou
sut. Ostatn horolezci nsledn zjist, e vlivem skalnho sesuvu je stezka zcela
peruena. Vzhledem k nepstupnosti ternu a mnostv uvolnn suti je
bezvsledn i ptrn v rokli. Akoliv tedy pm dkaz smrti chyb, plyne z
okolnost, e dotyn horolezec se s vysokou mrou pravdpodobnosti nachzel v
mstech, kde dolo k udlosti, kterou nemohl pet. Za tohoto stavu lze dvodn
vyslovit zvr, e tento lovk ji neije.

Uveden pklad je samozejm vytvoen ideln, v praxi vak me nastat

cel ada ppad, jejich okolnosti se budou nejrznjm zpsobem liit. Proto
zvr o tom, e lovk dvodn zemel, lze vyslovit jedin tehdy, bude-li se
vzhledem k okolnostem ppadu smrt dotynho lovka jevit jako vysoce
pravdpodobn, a to i pes absenci pmho dkazu o tto skutenosti.

K odst. 2

III. Prvn nsledky prohlen za mrtvho

Na lovka, kter byl prohlen za mrtvho, se hled, jako by zemel. Hled

se tedy na nj, jako by nastala jeho smrt. Prohlenm lovka za mrtvho tak
nastvaj stejn prvn nsledky jako v ppad smrti ( 23).

Jde o zleitost osobnho stavu. Soud proto rozhoduje rozsudkem, nikoliv

usnesenm ( 27 z. . s.). Rozsudek m konstitutivn povahu, take neme
psobit zptn. Proto je v 71 odst. 2 vslovn stanoveno, e manelstv i
registrovan partnerstv zanik dnem, kter se pokld za den smrti. Tyto prvn
nsledky nastvaj tak v ppad prohlen lovka za mrtvho podle 26 odst.
2, pop. i podle 72 a nsl.

Souvisejc ustanoven:

23, 26, 27, 28, 66 a nsl., 72 a 76

Souvisejc pedpisy:

27, 54 a nsl. z. . s.

Z judikatury:
(...) v nvrhu na prohlen za mrtvou nemus bt nezvstn fyzick osoba
oznaena svm rodnm slem nebo datem narozen, poppad t mstem
narozen nebo poslednho znmho bydlit, jen jestlie v nm navrhovatel uvede
takov skutenosti, kter soudu umon, aby prostednictvm vlastnho eten
potebn daje zjistil. Za mrtvou me bt rozsudkem soudu prohlena jen
takov fyzick osoba, ohledn kter bylo za zen zjitno jej rodn slo nebo
datum narozen, poppad t msto narozen nebo poslednho znmho bydlit.
(NS 21 Cdo 653/2004)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

232 a nsl.

Fiala, Kindl et al: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 38.

Dvok: K aktulnm otzkm prohlen obana za mrtvho. AdN, 2004, .

6, s. 162.

72
(Prohlen nezvstnho lovka za mrtvho)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Z okolnost vyplvaj vn pochybnosti, zda je nezvstn lovk jet

iv, akoli jeho smrt nen nepochybn (2 a 6)

Z dvodov zprvy (k 71 a 76):

Plyne-li z okolnost, e jsou vn pochybnosti, zda je nezvstn jet iv

(nezvstnost sama o sob tedy nesta), lze jej prohlsit za mrtvho. Pro ten el
se stanov s ohledem na rzn okolnosti lhty v trvn t, pti a sedmi let v
zvislosti na charakteru rozhodn udlosti. Zvltn ochrana se pitom - po vzoru
rakousk pravy - poskytuje tm, kdo se stali nezvstnmi jako nezletil; je nelze
prohlsit za mrtv dve, ne uplyne ptadvacet let od jejich narozen. Vedle tto
podmnky mus bt ovem splnna podmnka lht stanovench v pslunch
ustanovench.

I. Obecn

Bylo ji uvedeno ve u 71, e 72 je nutno vykldat tak, e stanov

obecn pravidlo pro prohlen nezvstnho lovka za mrtvho, a u
nezvstnost vznikla podle 66 a nsl., nebo podle 74 odst. 1 i 75. Ustanoven
73, 74 odst. 1 a 75 je proto teba chpat tak, e pro jednotliv specifick
situace stanov rzn dlouh ochrann doby, kter mus uplynout, ne me dojt

k prohlen za mrtvho podle 72. To znamen, e v 73 a 75 nejsou obsaeny

dal skutkov podstaty, podle nich by bylo mono prohlsit lovka za mrtvho
mimo reim 71 i 72; jde pouze o ustanoven doplujc ochrann doby pro 72.

II. Z okolnost vyplvaj vn pochybnosti, zda je nezvstn lovk jet

iv, akoli jeho smrt nen nepochybn

Vedle 71 jde o druhou ze dvou skutkovch podstat, kdy se me uplatnit

domnnka smrti. Zatmco v 71 nem ppadn nezvstnost prvn vznam, v
72 se k prohlen lovka za mrtvho poaduje, aby byl nezvstn, a ji na
zklad prohlen za nezvstnho soudem podle 66 a nsl., nebo na zklad
naplnn pedpoklad v 74 odst. 1 i 75 (srov. vklad ve).

Ve srovnn s 71 je mra pravdpodobnosti smrti potebn k prohlen za

mrtvho podle 72 podstatn ni. Podle 72 je toti smrt lovka pochybn.
Jde tedy o situace, kdy nen jist, e lovk zemel, nen vak ani jist, e
nezemel. V souladu s postultem, e je nedouc prohlsit ivho lovka za
mrtvho, vak zkonodrce stanov, e pochybnosti o tom, zda je nezvstn
lovk jet iv, mus bt vn. To je teba chpat tak, e mra pravdpodobnosti
svdc pro zvr, e lovk zemel, mus bt vy ne mra pravdpodobnosti
svdc pro zvr, e lovk je dosud naivu.

Vzhledem k tomu, e jde o situaci, kdy smrt lovka jist nen, jsou krom
poadavku nezvstnosti prohlen soudem podle 66 a nsl. nebo splujc
podmnky v 74 odst. 1 i 75 stanoveny v 73 a 75 ochrann doby, bhem
nich k prohlen za mrtvho dojt neme. Vychz se pitom z pedpokladu, e
m dle je lovk nezvstn, tm je mra pravdpodobnosti jeho smrti vt. Tyto
ochrann doby tak nahrazuj men mru pravdpodobnosti, s jakou lze uinit v
danm ppad zvr o smrti dotynho lovka. Pro rzn situace jsou proto
stanoveny doby rzn dlouh ( 73 a 75).

Jako typick pklad lze uvst situaci, kdy se lovk ztrat, tj. opust sv
bydlit, piem ho od t doby nikdo nespat. Nsledn ptrn po nm je
bezvsledn, on sm o sob zprvu nepod. m del doba od tto udlosti
uplyne, tm vce stoup mra pravdpodobnosti, e lovk zemel.

Vdy vak je teba posoudit okolnosti kadho konkrtnho ppadu

individuln (tak nap. rozdln bude teba posoudit situaci, kdy se ztrat lovk
stednho vku tc se dobrmu zdrav, proti situaci, kdy se ztrat lovk vyho

vku, kter mus navc vzhledem ke sv nemoci pravideln uvat urit lky
atd.).

Souvisejc ustanoven:

23, 26, 27, 28, 66 a nsl., 71, 73 a 76

Souvisejc pedpisy:

27, 54 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 71

73
(Ochrann doba pt let)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Dlka a potek ochrann doby (2 a 3)

III. Zprva, z n lze soudit, e nezvstn je dosud naivu (4 a 8)

IV. Odkaz na postup podle 74 nebo 75 (9)

Z dvodov zprvy:

viz u 72

I. Obecn

Obsahem komentovanho ustanoven je stanoven ochrann doby, kter

mus uplynout pedtm, ne lze podle 72 prohlsit za mrtvho lovka, kter byl
prohlen soudem za nezvstnho podle 66 a nsl. (ble k tomu srov. obecn
vklad k 71 a 75).

II. Dlka a potek ochrann doby

Ochrann doba, kter mus uplynout pedtm, ne lze lovka

prohlenho za nezvstnho podle 66 a nsl. prohlsit za mrtvho podle 72,
in nejmn pt let. Stanoven ochrann doby jako minimln je v souladu s 72,
podle nj je soudu dna monost uven, zda a kdy dotynho za mrtvho
prohls.

Minimln ptilet ochrann doba se pot od konce roku, v nm dolo k

prohlen za nezvstnho podle 66 a nsl. Konec doby uren podle let pipad
na den, kter se slem shoduje se dnem, na kter pipad skutenost, od n se
doba pot ( 605 odst. 2). Rozhodn den pro potek potn minimln ptilet
ochrann doby je tedy vdy posledn den roku, tj. 31. prosinec, v nm dolo k
prohlen lovka za nezvstnho podle 66 a nsl. (rozhodujc je datum, kdy
rozsudek o prohlen lovka za nezvstnho nabyl prvn moci). Tak nap.
dolo-li k prohlen lovka za nezvstnho podle 66 a nsl. dne 6. ledna 2013
(tento den nabyl rozsudek prvn moci), pot se minimln ptilet ochrann
doba od 31. prosince 2013. Trv nejmn pt let, take skon nejdve dne 31.
prosince 2018. K prohlen za mrtvho me dojt nejdve po uplynut tto
doby, tj. ponaje 1. lednem 2019.

III. Zprva, z n lze soudit, e nezvstn je dosud naivu

V prbhu ptilet ochrann doby se me objevit zprva, e nezvstn je

dosud naivu (nap. nkdo nezvstnho lovka nhodou potk a pozn ho). To
vak jet samo o sob nesta, je teba o tom podat zprvu (zkon nikomu
neukld povinnost tak uinit). Zkon nestanov, komu m bt zprva podna.

Pouze vyaduje, aby se zprva "objevila". V praxi vak bude rozhodn, zda se o
tto zprv nakonec dozv soud, nebo jen ten rozhoduje o prohlen lovka za
mrtvho (lze si nap. pedstavit, e se o nezvstnm dozv manelka, kter
podala nvrh na prohlen svho nezvstnho manela za mrtvho, avak z
njakho dvodu zprvu ped soudem zataj).

V souvislosti s tm je teba liit (1) datum, kdy nastala okolnost, z n lze

soudit, e nezvstn je dosud naivu, (2) datum, kdy se zprva o tom objevila, a
(3) datum, kdy se o zprv dozvdl soud (nap. vyslechl svdka, byla mu
doruena psemnost obsahujc zprvu atd.). Datum, kdy se o zprv dozv soud,
nebude toti zpravidla spadat vjedno s datem, kdy se zprva objevila, nbr
pjde ve vtin ppad o datum pozdj (tak nap. dne 25. nora 2013 nkdo
spatil nezvstnou osobu, tj. nastala okolnost, z n lze usuzovat, e nezvstn je
dosud naivu; dne 3. bezna 2013 to sdl manelce nezvstnho, tj. zprva se
objevila; jestlie zen o prohlen za mrtvho bylo zahjeno a soud ji nadil
jednn nap. na 6. ervna 2013 a bhem jednn manelka sdl tuto skutenost
soudu, o zprv se dozvdl soud). Me se tak stt (v praxi spe vjimen),
e nezvstnho lovka potk nkdo, kdo v, e byl podn nvrh na prohlen
tohoto lovka za mrtvho a e zprvu o tom zale soudu v psemn form. Den,
kdy je zprva soudu doruena, bude dnem, kdy se zprva objevila, a zrove
dnem, kdy se o n soud dozvdl.

Z dikce ustanoven plyne, e rozhodn je prv datum, kdy se zprva

objevila. Datum, kdy se zprva objev, me zviset na zcela nahodilch
okolnostech (nap. ten, kdo potk nezvstnho lovka a pozn ho, odjede na
sluebn cestu a zprvu o tom, e nezvstnho vidl, pod a po svm nvratu,
tj. zprva zaslan soudu psemn je doruena se zpodnm atd.). Z toho
plynouc zvan prvn nsledky jsou spojeny s vce mn nahodilou
skutenost. Za tohoto stavu lze usuzovat, e datum, kdy se zprva objev, nen
ve skutenosti podstatn. Za podstatn je teba povaovat spe to, e z takov
zprvy lze mt za to, e nezvstn je dosud naivu, tj. v prbhu ochrann doby.
Srov.: (a) "objev-li se v prbhu tto doby zprva, z n lze soudit, e nezvstn
je dosud naivu" ( 73) oproti zejm vhodnjmu (b) "objev-li se zprva, z n
lze soudit, e nezvstn je v prbhu tto doby dosud naivu". De lege ferenda
lze doporuit souasnou podobu pravy tto otzky revidovat.

Zprva se me objevit tak pozdji (nap. bhem sedmho roku ode dne,
kdy zapoalo potn ptilet ochrann doby). Vzhledem k tomu, e dlka
ochrann doby je stanovena jako minimln (arg. "nejdve po uplynut pti let"),
plyne z povahy vci, e prvn nsledky tto zprvy budou stejn, jako kdyby se
objevila v prbhu prvnch pti let. Naopak se me stt, e se zprva objev sice
pot, co byl lovk prohlen za nezvstnho podle 66 a nsl., ale jet
pedtm, ne se ptilet ochrann doba zane potat. Z dikce 73 vak plyne, e

je teba, aby se zprva objevila v prbhu ochrann doby (arg. "objev-li se v

prbhu tto doby"), piem tato doba zan bet od konce roku, v nm dolo
k prohlen lovka za mrtvho. Z toho lze dovodit, e takov zprva nem z
hlediska 73 prvn vznam, a to i pesto, e touto zprvou zpravidla zanikaj
inky rozhodnut, kterm byl lovk za nezvstnho prohlen ( 68). To
podporuje zvr uinn ji ve o tom, toti e ve skutenosti nen rozhodn,
kdy se zprva objev, ale e z n lze usuzovat, e nezvstn je v prbhu
ochrann doby naivu.

Objev-li se v prbhu ochrann doby zprva, z n lze soudit, e lovk

prohlen podle 66 za nezvstnho je dosud naivu, nelze ho prohlsit za
mrtvho; v takovm ppad je teba postupovat podle 74 nebo 75.

IV. Odkaz na postup podle 74 nebo 75

Neme-li dojt k prohlen nezvstnho za mrtvho proto, e se objevila

zprva, e je dosud naivu, je teba v souladu s pkazem posledn vty 73
postupovat podle 74 nebo 75. Na prvn pohled se me zdt nelogickm, e z
ustanoven, kter stanov lhtu pro prohlen lovka za mrtvho pro ppad, e
byl pedtm soudem prohlen za nezvstnho, se odkazuje na ustanoven, kter
e situace, kdy se lovk nezvstnm stal za uritch zkonem pedvdanch
okolnost, tj. nikoliv prohlenm soudu podle 66 a nsl. Smysl odkazu na 74
nebo 75 vak lze vysvtlit tm, e zprva, z n lze soudit, e nezvstn je dosud
naivu, bude zpravidla zrove zprvou o nezvstnm, z n bude patrno, kde se
nezvstn zdruje. Takov zprva psob ztrtu ink rozhodnut o nezvstnosti
( 68). V takovm ppad se tedy nejedn o osobu nezvstnou podle 66 a nsl.,
nbr podle 74 nebo 75.

Souvisejc ustanoven:

23, 26 a 28, 66 a nsl., 71, 72, 74 a 76, 605 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

27, 54 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 71

74
(Ochrann doba sedm let a ochrann doba nezletilho)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Nezvstnost podle 74 odst. 1 (2)

III. Dlka a potek ochrann doby (3 a 4)

IV. Posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl dosud naivu (5 a

8)

V. Ochrann doba nezletilho (9 a 12)

Z dvodov zprvy:

viz u 72

I. Obecn

Obsahem komentovanho ustanoven je stanoven ochrann doby, kter

mus uplynout pedtm, ne lze podle 72 prohlsit za mrtvho toho lovka,
kter nebyl prohlen soudem za nezvstnho podle 66 a nsl., nbr se jm
stal za okolnost pedvdanch v 74 odst. 1. Ustanoven dle obsahuje

ochrannou dobu osoby, kter se stala nezvstnou jet ped dovrenm

osmnctho roku vku ( 74 odst. 2).

K odst. 1

II. Nezvstnost podle 74 odst. 1

V komentovanm ustanoven se jedn o nezvstnost vzniklou za uritch

okolnost, tj. nikoliv o nezvstnost prohlenou soudem podle 66 a nsl.
Okolnosti, kter se vyaduj pro to, aby se lovk stal nezvstnm podle 74
odst. 1, se vak shoduj s okolnostmi, kter stanov 66 jako podmnky pro
prohlen lovka za mrtvho soudem. Rozdl spov v tom, e i kdy jsou tyto
okolnosti naplnny, nedojde k prohlen lovka za nezvstnho soudem podle
66 a nsl. Soud toti me nezvstnost podle 66 a nsl. vyslovit pouze na nvrh
osoby, kter na tom m prvn zjem. Me se proto stt, e dn osoba, kter
by na prohlen lovka za nezvstnho podle 66 a nsl. mla prvn zjem,
soudu nvrh na prohlen lovka za nezvstnho nepod, pop. e dn
osoba, kter by na tom mla prvn zjem, neexistuje.

III. Dlka a potek ochrann doby

Ochrann doba, kter mus uplynout pedtm, ne lze podle 72 prohlsit

za mrtvho lovka, kter se stal nezvstnm za okolnost pedvdanch v 74
odst. 1, in nejmn sedm let. Stanoven ochrann doby jako minimln je v
souladu s 72, podle nj je soudu dna monost uven, zda (a kdy) dotynho
za mrtvho prohls.

Minimln sedmilet ochrann doba se pot od konce roku, v nm se

objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl jet naivu. Konec
doby uren podle let pipad na den, kter se slem shoduje se dnem, na kter
pipad skutenost, od n se doba pot ( 605 odst. 2). Rozhodnm dnem pro
potek potn minimln sedmilet ochrann doby je tedy vdy posledn den
roku, tj. 31. prosinec, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e
nezvstn byl jet naivu. Tak nap. objevila-li se posledn zprva dne 12. nora
2013, pot se minimln sedmilet ochrann doba od 31. prosince 2013. Trv
nejmn sedm let, take skon nejdve dne 31. prosince 2020. K prohlen za
mrtvho me tud dojt nejdve po uplynut tto doby, tj. ponaje 1. lednem
2021 (vzhledem k dlce zen o prohlen za mrtvho vak bude v praxi
pravidlem uplynut del doby).

IV. Posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl jet naivu

K prohlen nezvstnho lovka za mrtvho podle 72 ve spojen s 74

odst. 1 neme dojt dve ne za sedm let potanch od konce roku, v nm se
objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl jet naivu.

Jedn se tedy o stejnou zprvu jako v 73. Rozdl mezi 73 a 74 odst. 1

vak spov v tom, kdy se m zprva objevit a v prvnch nsledcch, kter
psob. Podle 74 odst. 1 je toti tato zprva rozhodn pro uren roku, od jeho
konce se bude potat minimln ochrann doba sedmi let, zatmco podle 73 se
zprva mus objevit v prbhu ji probhajc minimln ptilet ochrann doby.
Prvnm nsledkem objeven se zprvy podle 74 odst. 1 je zahjen potn
minimln sedmilet ochrann doby od konce roku, v nm se zprva objevila
(ochrann doba neme zat bet, dokud se takov zprva neobjev). Prvnm
nsledkem zprvy objeviv se v prbhu minimln ptilet ochrann doby (
73) je nutnost postupovat pi prohlen za mrtvho podle 72 ve spojen s 74
nebo 75, nikoliv ve spojen s 73.

V praxi me nastat situace, kdy se zprvy, z nich lze soudit, e

nezvstn je dosud naivu, objevuj postupn v prbhu ji zapoat ochrann
doby (nap. nezvstn je vidn v roce 2013 a pot jet v roce 2015). V takovm
ppad se ji ubhl ochrann doba vdy petrhne a zan bet ochrann doba
nov. Je zde toti dal zprva, kter zpsobuje, e lovka lze za mrtvho
prohlsit nejdve po uplynut sedmi let od konce roku, v nm se objevila
posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl jet naivu.

V dalm se odkazuje na koment k 73.

K odst. 2

V. Ochrann doba nezletilho

Nezletilcm poskytuje prvn d v rznch smrech zvltn ochranu.

Jednm z projev tto ochrany je tak 74 odst. 2, kter stanov zvltn
ochrannou lhtu pro ppad, e se nezvstnm stane lovk nezletil, tj. lovk,
kter jet nedovril osmnct rok vku ( 30 odst. 1).

Stane-li se lovk nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku,

nelze ho prohlsit za mrtvho ped uplynutm roku, v nm uplyne dvacet pt let
od jeho narozen. Takovho lovka lze tud prohlsit za mrtvho nejdve po
uplynut roku, ve kterm by dovril dvacet pt let vku. Tak nap. lovk narozen
v dubnu roku 1990 se stane nezvstnm v ervnu roku 2005, tj. v patncti letech
svho vku; takovho lovka lze tud prohlsit za mrtvho nejdve v prvn den
nsledujcm po uplynut roku, v nm by dovril dvacet pt let vku; protoe
dvacet pt let vku by dovril v dubnu roku 2015, mohl by bt prohlen za
mrtvho nejdve dne 1. ledna 2016.

Nezletilec se me nezvstnm stt pouze podle 74 odst. 1 nebo 75,

nikoliv vak prohlenm soudu podle 66 a nsl. ( 66). Ochrann doba
nezletilho se uplatn jak v ppad nezvstnosti nastal podle 74 odst. 1, tak
podle 75. Dokud neuplyne doba stanoven v 74 odst. 2, neme bt lovk,
kter se stal nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku, prohlen za
mrtvho, tebae by ji uplynula doba v 74 odst. 1 nebo 75.

Ochrann doba nezletilho se uplatn vdy, kdy nezvstnost nastala ped

dovrenm osmnctho roku vku; ppadn nabyt svprvnosti ped dovrenm
osmnctho roku vku ( 30 odst. 2) je z hlediska uplatnn ochrann doby
nezletilho prvn bezvznamn.

Souvisejc ustanoven:

23, 26 a 28, 30, 66 a nsl., 71 a 73, 75, 76, 605 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

27, 54 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 71

75

(Ochrann doba ti roky)

JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Nezvstnost podle 75 (2 a 6)

III. Dlka a potek ochrann doby (7 a 9)

IV. Posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl v prbhu udlosti,

pi n byl v ohroen vt poet osob, jet naivu (10 a 14)

Z dvodov zprvy:

viz u 72

I. Obecn

Obsahem komentovanho ustanoven je stanoven ochrann doby, kter

mus uplynout pedtm, ne lze podle 72 prohlsit za mrtvho lovka, kter
nebyl prohlen soudem za nezvstnho podle 66 a nsl., nbr se jm stal za
okolnost pedvdanch v 75.

II. Nezvstnost podle 75

V tomto ustanoven se jedn o nezvstnost vzniklou za uritch okolnost,

tj. nikoliv o nezvstnost prohlenou soudem podle 66 a nsl. V 75 se
poaduje, aby se lovk stal nezvstnm jako astnk udlosti, pi n je v
ohroen ivota vt poet osob.

Pojem "vt poet osob" byl v minulosti judikovn (srov. NS 7 To 55/81) v

souvislosti s trestnm inem obecnho ohroen podle 179 odst. 1 tr. zkona.
Pro ely tohoto ustanoven poadovala trestnprvn soudn praxe, aby byl v
ohroen ivota i zdrav prv "vt poet osob", tj. alespo sedm osob skuten
ptomnch. Vzhledem ke shodnmu pojet tohoto ustanoven v souasnm
trestnm zkonku ( 272 odst. 1 zkona . 40/2009 Sb.) lze povaovat tento
judikt v oblasti trestnho prva i nadle za pouiteln. Nen dvod, pro by
nebylo mono z tto ji zait praxe vychzet tak pro ely 75 s clem
zachovat vnitn jednotu prvnho du.

Vt poet osob se mus nachzet v ohroen ivota. Zda v konkrtnm

ppad byl na ivot ohroen vt poet osob, zvis na rznch okolnostech
ppadu, zejmna na povaze msta, kde k ohroen dolo, a na zpsobu, jakm k
nmu dolo. Okolnosti kadho ppadu je tedy nutno posoudit individuln.

Udlosti, pi n je v ohroen ivota vt poet osob, mus bt lovk, o

jeho nezvstnost se jedn, astnkem. Mus se tedy nachzet tam, kam
dosahuj nebezpen inky udlosti takovm zpsobem, e ohrouj ivoty osob,
avak jeho smrt se nejev jako jist ( 26 odst. 2) ani nelze mt dvodn za to, e
zemel ( 71).

Jako pklad takov udlosti lze uvst vbuchy sopek, zemtesen

(ppadn nsledujc vlny tsunami), rozshl povodn atd. I v tomto ppad vak
je teba zdraznit nutnost posouzen kadho ppadu individuln, nebo tyto
udlosti mohou mt vznam tak v ppadech prohlen za mrtvho podle 26
odst. 2 i 71. Rozdl vak je v tom, e v ppad 26 odst. 2 se smrt lovka jev
jako jist (nap. ze svdeckch vpovd vyplv, e konkrtn lovk byl spaten,
jak jej na bo vybuchujc sopky pohlcuje pyroklastick proud), zatmco v
ppad 71 lze mt dvodn za to, e konkrtn lovk zemel (nap. byl lenem
vpravy, z n se nikdo nevrtil a o n bylo znmo, e mila prv do mst, kde
piblin v tuto dobu dolo k velkmu sesuvu pdy). V ppad 72 je vak
situace takov, e sice existuj vn pochybnosti, zda je lovk jet iv, zrove
vak jsou zde tak pochybnosti o jeho smrti. (arg. "smrt nen nepochybn"). Jinak
eeno, jde o situaci, kdy urit lovk byl asten udlosti ohroujc vt poet
osob, avak z dostupnch pramen se jeho smrt nejev jako jist ( 26 odst. 2) ani
nelze mt dvodn za to, e zemel ( 71). Typickm pkladem je situace, kdy
nkdo odjede na dovolenou do mst, kter byla bhem jeho pedpokldanho
pobytu postiena nebezpenou udlost. Vzhledem k dikci 75 vak mus bt
tak jisto, e v prbhu nebezpen udlosti byl jet naivu (nap. zrovna
telefonoval pbuznm). Nen vak ji znmo, zda se mu pot nepodailo z msta
stienho nebezpenou udlost jakkoliv uniknout (utci, ujet, uplavat atd.).

III. Dlka a potek ochrann doby

Ochrann doba, kter mus uplynout pedtm, ne lze podle 72 prohlsit

za mrtvho lovka, kter se stal nezvstnm za okolnost pedvdanch v 75,
in nejmn ti roky. Stanoven ochrann doby jako minimln je v souladu s 72,
podle nj je soudu dna monost uven, zda a kdy dotynho za mrtvho
prohls.

Minimln tlet ochrann doba se pot od konce roku, v nm se

objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl v prbhu udlosti
ohroujc ivot vtho potu osob jet naivu. Konec doby uren podle let
pipad na den, kter se slem shoduje se dnem, na kter pipad skutenost, od
n se doba pot ( 605 odst. 2). Rozhodnm dnem pro potek potn
minimln tlet ochrann doby je vdy posledn den roku (tj. 31. prosinec), v
nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl jet
naivu v udlosti ohroujc ivot vtho potu osob. Tak nap. objevila-li se
posledn zprva dne 18. dubna 2013, pot se minimln tlet ochrann doba
od 31. prosince 2013; trv nejmn ti roky, take skon nejdve dne 31.
prosince 2016; k prohlen za mrtvho me dojt nejdve po uplynut tto doby,
tj. ponaje 1. lednem 2017 (vzhledem k dlce zen o prohlen za mrtvho
vak v praxi bude pravidlem uplynut del doby).

Pokud jde o petren ochrann doby, odkazuje se na vklad k 74 odst. 1

a v dalch obecnostech na vklad k 73.

IV. Posledn zprva, z n lze usuzovat, e nezvstn byl v prbhu udlosti,

pi n byl v ohroen vt poet osob, jet naivu

K prohlen lovka za nezvstnho podle 75 neme dojt dve ne za

ti roky potan od konce roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze
usuzovat, e nezvstn byl v prbhu udlosti ohroujc ivot vtho potu osob
jet naivu.

Podle 75 je tato zprva rozhodn pro uren roku, od jeho konce se bude
potat minimln ochrann doba t let (stejn jako v ppad zprvy podle 74
odst. 1 a rozdln od zprvy podle 73, kde se zprva mus objevit v prbhu ji
probhajc minimln ptilet ochrann doby). Prvnm nsledkem objeven se

zprvy podle 75 je zahjen potn minimln tlet ochrann doby od konce

roku, v nm se zprva objevila. Z toho plyne, e tlet ochrann doba neme
zat, dokud se zde takov zprva neobjev, take nelze uvaovat o prohlen za
mrtvho podle 72 ve spojen s 75.

Vyaduje se, aby bylo mono ze zprvy usuzovat, e nezvstn byl naivu
jet v prbhu, tj. jet po zatku tchto udlost. To je rozdl od zprvy
pedvdan v 73 (nezvstn je naivu v prbhu nejmn ptilet ochrann
doby) i od zprvy v 74 odst. 1 (z n lze usuzovat, e lovk byl naivu jet pot,
co se stal nezvstn tm, e opustil sv bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o
nm znmo, kde se zdruje). Nebude tedy stait, kdy bude ze zprvy o
nezvstnm znmo pouze to, e odjel na dovolenou do msta, kter bylo
postieno udlost ohroujc vt poet osob. Bude dle teba, aby bylo mono
ze zprvy zrove usoudit na to, e v prbhu nebezpen udlosti byl nezvstn
jet naivu (tak nap. bude existovat zprva, e dotyn lovk byl spaten, jak
utk smrem od roziujcho se lesnho poru, nebo nap. bhem zemtesen
nkomu telefonoval, poslal SMS zprvu atd.).

V praxi vak bude zejm dochzet k tomu, e zprva, jakou 75

pedpokld, nebude existovat, a tud se ani neobjev. Vdy lid stien tmto
druhem udlost zpravidla jednaj (i vnmaj) v danou chvli zcela specifickm
zpsobem a maj zcela jin priority ne se rozhlet po okol a pozorovat, zda
nevid nkoho znmho. Pak nezbude ne postupovat pi prohlen za mrtvho
podle 72 ve spojen s 74 odst. 1.

Zkonodrci vak nelze vytkat, e monost prohlen za mrtvho

podmiuje v tomto ppad obtn zskatelnm dkazem o tom, e lovk byl
bhem nebezpen udlosti jet naivu, nebo pro tento ppad je pro prohlen
za mrtvho stanovena nejkrat dlka ochrann doby (minimln ti roky). Je tak
teba mt - vzhledem k ostatnm nejistm okolnostem - alespo za prokzan, e
nebezpen udlost dotynho lovka skuten zastihla ivho, take jeho
nezvstnost je s nejvt pravdpodobnost v pm souvislosti s touto udlost.

Souvisejc ustanoven:

23, 26 a 28, 66 a nsl., 71 a 74, 76, 605 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

 27, 54 a nsl. z. . s.

Z judikatury:
Spchn tohoto trestnho inu (rozumj podle 179 odst. 1 zk. .
140/1961 Sb., trestn zkon - pozn. aut.) pedpokld, e nebezpe smrti nebo
tk jmy na zdrav je vydn vt poet lid (...). Zda v konkrtnm ppad byl
jednnm pachatele ohroen vt poet osob na ivot nebo zdrav, zvis na
rznch okolnostech, zejmna pak na povaze msta, kde k ohroen dolo, a
zpsobu, jakm k nmu dolo. Za vt poet osob se v soudn praxi povauje
alespo sedm osob skuten ptomnch.
(Rt 39/82)

Z literatury:
viz u 71

76
(Vyvrcen domnnky smrti)
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vyvrcen domnnky smrti a jeho nsledky (1 a 3)

II. Myln dkaz smrti (4)

Z dvodov zprvy (k 71 a 76):

V nvaznosti na uveden ppady je nutn eit situaci, kdy byl lovk

prohlen za mrtvho, ale nsledn se uke, e je jet iv.

K dost. 1

I. Vyvrcen domnnky smrti a jeho nsledky

Prohlen za mrtvho podle 71 i 72 je konstruovno na zklad urit

mry pravdpodobnosti, e lovk vzhledem k obvyklmu chodu vc zemel ( 71
a 72), co je zsadn rozdl od situace, kdy se smrt lovka jev jako jist ( 26
odst. 2). Prohlauje-li soud lovka za mrtvho podle 71 nebo 72, zakld se tm
vyvratiteln prvn domnnka [arg. "lze mt dvodn za to, e lovk zemel" (
71) a "m se za to, e tento den je dnem smrti" ( 72)] smrti dotynho lovka.
Vzhledem k tomu, e jde pouze o domnnku, nelze vylouit, e lovk prohlen
za mrtvho je ve skutenosti naivu, pop. e zemel dve i pozdji.
Zkonodrce proto stanov pro een takovto situace urit pravidla.

Zjist-li se, e lovk prohlen za mrtvho podle 71 i 72 skuten

zemel, je prvn domnnka smrti nahrazena dkazem smrti ( 26). K tomu me
dojt nap. tehdy, kdy se dodaten po del dob poda najt mrtv tlo
dotynho lovka. Pi t pleitosti se tak zpravidla zjist, zda lovk zemel ve
skutenosti dve nebo pozdji, ne bylo stanoveno v rozsudku o prohlen za
mrtvho.

Zjist-li se, e lovk prohlen za mrtvho podle 71 i 72 je naivu, k

prohlen za mrtvho se nepihl. Prohlen za mrtvho se tm stv - a na
jednu vjimku - prvn bezvznamnm, tj. hled se na nj, jako by k nmu vbec
nedolo. Jedin prvn nsledek prohlen za mrtvho, kter petrv i nadle
pot, co se prohlen stane jinak prvn bezvznamnm, spov v tom, e se
neobnov manelstv nebo registrovan partnerstv zanikl v souvislosti s
prohlenm za mrtvho. Jedn se o zmnu dosavadn prvn pravy, nebo podle
n v 22 odst. 2 zk. o rodin se zanikl manelstv neobnovilo pouze za
podmnky, e manel toho, kdo byl prohlen za mrtvho, mezitm uzavel
manelstv nov.

II. Myln dkaz smrti

Odkazuje se na koment k 26 odst. 2.

Souvisejc ustanoven:

 23, 26, 71 a 75

Souvisejc pedpisy:

27, 54 a nsl. z. . s.

Z literatury:
viz u 71

Oddl 5
Jmno a bydlit lovka

Jmno lovka a jeho ochrana

77
(Jmno lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 7)

II. Pojem jmna (8 a 13)

III. Uvn jmna (14 a 17)

IV. Nsledky uvn jinho jmna ne vlastnho (18 a 21)

Z dvodov zprvy (k 77 a 79):

Obansk zkonk mus upravit lovka prvo lovka na jmno, zejmna

ale na jeho ochranu. Osnova sleduje dosavadn prvn pojet, vrazn je vak
prohlubuje a roziuje. Protoe tvorbu a nabyt jmna stejn jako pravy a zmny
upravuje zkon o matrikch a protoe nen piny tuto pravu mnit, jen se na
tuto pravu v dvodov zprv odkazuje, stejn jako se zde odkazuje i na prvo
rodinn, kter stanov, jak se jmno me zmnit v souvislosti se vznikem a
znikem manelstv.

Navrhuje se stanovit pravidlo, e lovk m prvo na uvn svho jmna

v prvnm styku. Uv-li nkdo jin jmno ne sv vlastn (tj. bu jmno ciz,
nebo smylen), mus nst nsledky omylu nebo jmy, kter tm na stran
dalch osob vznikne (obdobn l. 56 CCQ).

Pi neoprvnnch zsazch do prva na jmno rozliuje osnova dv

situace. Za prv se jedn o ppad, kdy nkdo zpochybuje n prvo na jeho
jmno. Za druh o ppad, kdy nkdo v dsledku neoprvnnho pouit jeho
jmna utrp jmu. V tom ppad doten osob nle zdrovac nebo
odstraovac aloba. Pokud se jedn o prvo na nhradu nemajetkov nebo
majetkov jmy, e osnova tyto otzky jednotn v rmci zvazk z delikt.

Osnova vak zaml ochranu jmna rozit. Za situace, kdy objektivn

dvody brn dotenmu brnit se sm, piznv se ve stejnm rozsahu alobn
prvo tak jeho nejblim pbuznm. Zrove se respektuje, e odporovat
neoprvnnm zsahm do jmna je pedevm vc doten osoby, a proto se j
umouje zabrnit, aby takov zen bylo zahjeno i aby se v nm pokraovalo.

Vzhledem k tomu, e jednm z cl osnovy je pispt k upevnn rodinnch

vazeb a poslen soudrnosti rodiny, navrhuje se po vzoru l. 8 italskho
obanskho zkonku (C. c.) zaloit zvltn ochranu tam, kde neoprvnn zsah
do jmna jedn osoby podstatn zasahuje vnost cel rodiny.

Pseudonym je v platnm prvu dosud chrnn jen autorskm zkonem (

7) a zkonem o ochrannch znmkch ( 9). Osnova mu zaml poskytnout ir
ochranu, za podmnky, e vejde ve znmost. Nvrh mluv zmrn o pijet
pseudonymu, nikoli o jeho vytvoen, nebo jako pseudonym lze pijmout i

pojmenovn vytvoen pro uritho lovka nkm jinm, jak je typick zejmna
u pezdvek. Stejn tak se zmrn mluv o znmosti pseudonymu, nikoli o jeho
obecn znmosti, protoe pro prvn nsledek mus bt rozhodujc posouzen
konkrtn situace, nikoli pauln zvolen kritrium.

Hledisko prvn jistoty tetch osob zesiluje jasn pravidlo o platnosti

prvnch jednn uinnch pod pseudonymem. Obecn zjem na spravedlivm a
rozumnm uspodn konkrtnch prvnch pomr neme preferovat
neplatnost prvnch jednn jen proto, e byla uinna pod pseudonymem.

I. Obecn

V l. 10 Listiny je zakotveno a deklarovno prvo kadho lovka, aby

bylo mj. chrnno jeho jmno. Prvo na ochranu jmna zdrazuje nap. t l. 8
mluvy o prvech dtte, podle n stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, se
zavazuj respektovat prvo dtte na zachovn jeho totonosti, vetn sttn
pslunosti, jmna a rodinnch svazk v souladu se zkonem a s vylouenm
nezkonnch zsah. To je dno tm, e jmno je vznamnou hodnotou osobnosti
lovka, nebo slou pedevm k jeho individualizaci a identifikaci. Akoliv v
prbhu ivota lovka me v zkonem pedpokldanch ppadech dochzet ke
zmnm v podob (form) jeho jmna [srov. nap. 660 psm. a) a c), 759, 835,
862 odst. 2; nebo 64 zk. o matrikch, 71, 72 aj. tho zkona], je jmno v
t i on obmn vdy nedlnm, nezbytnm a pedpokldanm pznanm
atributem kadho lovka. Je s nm spjato po celou dobu jeho existence, a je
vznamn pro ztotonn lovka i po jeho smrti.

Z tto zsady vychz i 864, kter pro ppady, e nen znm dn z

rodi dtte, stanov, e soud ur i bez nvrhu jeho osobn jmno a pjmen.

Dvodov zprva k 77 a 79 konstatuje, e obansk zkonk upravuje

prvo lovka na jmno, se zvltnm drazem na jeho ochranu. Souasn
pipomn, e osnova sleduje dosavadn prvn pojet, kter vak vrazn
prohlubuje a roziuje. Z tto zsady je teba vychzet i pi hodnocen
skutenosti, e obansk zkonk ad v sti prvn hlav druh pravu tkajc se
jmna lovka a jeho ochrany systematicky do oddlu 5, a o institutu osobnosti
lovka pojednv v jeho oddlu 6. Pes skutenost, e prvn povaha prva na
jmno byla povaovna za spornou (srov. dle vklad v bodu 4), lze mt za to, e i
toto prvo je dvodn adit v souladu s l. 10 Listiny mezi prva zce spjat s
osobnost lovka ( 81 a nsl.).

V minulosti nebylo prvo na jmno azeno k prvm osobnostnm, ale k

prvu vlastnickmu. Podle pozdjch teori bylo toto prvo ji hodnoceno jako
subjektivn prvo, u nho vak panovaly urit rozpaky, kde pro nnalzt vhodn
msto. Naznaovala se monost vztahu 43 o. z. o. k prav nhrady kody (lit. .
3), resp. soudilo se, e jde o institut nleejc do prva rodinnho, pop.
sprvnho (z tto koncepce vychzela nap. i Uebnice eskoslovenskho
obanskho prva z roku 1965 - lit. . 2). Pozdji vak pevldl v soukromoprvn
doktrn nzor, e i kdy m jmno i rodinnprvn a sprvn aspekty, tvo jako
urujc individualizan znak, pod nm se fyzick osoba (lovk) uplatuje ve
spolenosti, piem se jm mimo jin vymezuje i pslunost ke konkrtn rodin,
vznamn atribut jej osobnosti (lit. . 1).

Rakousk obecn zkonk obansk pinel ochranu jmna ve svm 43,

jm poskytoval ochranu tomu, u nho by bylo poprno prvo uvat jeho jmna,
nebo tehdy, jestlie se mu ubliovalo neoprvnnm uvnm jeho jmna, resp.
krycho jmna. V tchto ppadech mohl pokozen dat zdren se takovho
jednn, ppadn bylo-li by shledno zavinn kdce, bylo mono poadovat
nahrazen kody. Obdobn se zdren zsahu mohl pi ochran jmna, pjmen
nebo krycho jmna domhat pokozen podle 22 obanskho zkonku .
141/1950 Sb.

Obansk zkonk . 40/1964 Sb. prvo na jmno a na jeho ochranu

zakotvil ve svm 11. Cit. ustanoven obsahovalo obecnou (generln) pravu
veobecnho jednotnho osobnostnho prva, piem jako jeden z typickch
pklad jednotlivch dlch osobnostnch prv vslovn zmioval i prvo na
jmno. Zkonk pamatoval - v by relativn strunm, nicmn komplexnm celku
- na pravu jednotlivch prostedk jejich ochrany. V 13 zk. . 40/1964 Sb.
zakotvil veobecn uznvanou tridu prostedk obanskoprvn ochrany pro
ppad neoprvnnho zsahu do osobnosti fyzick osoby - vetn do jejho prva
na jmno. lo o prvn prostedky, kter byly v procesnprvn sfe
pedstavovny obanskoprvnmi alobami na uputn od neoprvnnch
zsah (aloba zdrovac - negatorn), na odstrann nepznivch nsledk
neoprvnnch zsah, resp. protiprvnho - zvadnho stavu (aloba
odstraovac) nebo poskytnut pimenho zadostiuinn (aloba satisfakn).
Rznorodost tchto obanskoprvnch prostedk ochrany byla vyvolna jednak
mnohotvrnost projev osobnosti fyzick osoby v ivot spolenosti a z toho
vyplvajcch rznch monost neoprvnnch zsah do osobnosti fyzick
osoby, jednak zjmem modernho, demokratickho prvnho sttu zajistit jej
innou obanskoprvn ochranu (lit. . 6). I kdy obansk zkonk . 40/1964
Sb. vslovn zmioval jako pedmt sv ochrany t jmno, by bez bli
specifikace tohoto pojmu, nebylo v doktrn ani v praxi v zsad sporu, e je
teba jej v tomto ppad vykldat v pomrn znan i. Vedle jmna rodovho
(tj. pjmen) tak bylo chrnno i jmno vlastn (kestn), a to zejmna tehdy, kdy
se pro konkrtn osobu stalo jako individualizan znak vrazn osobitm. Fakticky
byla poskytovna ochrana i krycmu jmnu, resp. pseudonymu, jeho pouvn

bylo rozeno zejmna v literrn, vdeck a umleck innosti [zkon . 35/1965

Sb., o dlech literrnch, vdeckch a umleckch (autorsk zkon), autorm a
vtvarnm umlcm pouvn krycho jmna vslovn piznval - 7 ve spojen s
2 zk. . 35/1965 Sb.]. Pedmt ochrany byl prax vztahovn za uritch
podmnek i jen na st jmna nebo t jen na poten psmena jmna nebo
zdrobnlinu vlastnho jmna, pop. i pezdvku za pedpokladu, e nositel tm byl
jednoznan identifikovn.

Prvn pravu jmna lovka, kter m prvn osobnost od narozen a do

smrti ( 23), je teba mj. posuzovat s pihldnutm k zsad obsaen v 3, podle
n soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka. Nejprve je strun
definovno, co je jmnem teba rozumt, a vymezuje se prvo lovka uvat sv
jmno v prvnm styku i jeho prvo na ochranu jmna a ctu k nmu. Souasn
jsou naznaeny mon prvn nsledky toho, pokud by lovk v prvnm styku
uval jin jmno ne sv vlastn.

K odst. 1

II. Pojem jmna

Ustanoven 77 odst. 1 vta prvn uvd, e jmno lovka je jeho osobn

jmno a pjmen, pop. jeho dal jmna a rodn pjmen, kter mu podle zkona
nleej. prava, kterou obansk zkonk . 89/2012 Sb. takto pin, je v
porovnn s 11 zk. . 40/1964 Sb. formulan obshlej a do urit mry
vyjaduje, co je teba jmnem lovka rozumt. Pes tuto skutenost se nicmn
jedn o stylizaci relativn obecnou, take lze konstatovat, e pedmt ochrany
oproti minul prvn prav nedoznal faktick zmny.

Hovo-li 77 o osobnm jmnu, je jm teba rozumt neddin tzv. rodn

jmno, kter - a na zkonem stanoven vjimky - vybraj pro dt rodie (tento
vbr podlh zkonem stanovenm pravidlm). To pak s ddinm pjmenm
tvo formln dvoulenn nebo vcelenn osobn jmno, pod nm je kad
lovk oficiln identifikovn. Rodn jmno je v nkterch ppadech
pedstavovno tzv. kestnm jmnem, kter je dtti udlovno v ppad, e je
mu udlen crkevn kest. I v takovm ppad se vak s ohledem na celkov
zesvttn spolenosti uv pojmu osobn nebo rodn jmno. Zkon o matrikch
v tomto ppad uv pouze prost termn "jmno" k odlien pojmu "pjmen"
(srov. ji vlastn nzev tohoto pedpisu, pop. jeho 14, 20, 61 a 67, resp. 68
a 71 aj.).

Pjmen tvo ve slovn zsob zvltn skupinu, piem jsou zbavena

vznamu slova, z nho vznikla, a asto se od nho li pravopisn i tvaroslovn.
Pjmen oznauj nositele, jsou ddin (eventuln v pechlen podob u dcer)
vtinou po otci (podle okolnost vak nap. i po matce), za zkonem stanovench
pedpoklad pechzej na manelku apod. (lit. . 4).

Jestlie 77 vymezuje, co je teba rozumt jmnem lovka, zmiuje t

jeho (mon) dal jmna. To je dno tm, e dochz k ppadm, kdy lovk
legln uv nikoliv jen jedno osobn jmno, resp. jen jedno pjmen. Tak nap. v
ppad osobnho jmna 14 odst. 1 zk. o matrikch pot s tm, e se do knihy
narozen zapisuje jmno, pop. jmna, a pjmen dtte; 70 tohoto zkona
stanov podmnky, za nich me lovk uvat vce pjmen.

Konen jako pedmt ochrany jmna lovka je vslovn uvedeno jeho

rodn pjmen, kterm je pjmen, pod nm bylo dt zapsno pi narozen do
pslun matriky. Konkrtn jde o zpis do knihy narozen ( 14 zk. o
matrikch), kam se vedle jmna, pop. jmen uvd mj. pjmen dtte. Prv
rodn pjmen bv pomrn astm ppadem uvn dalho pjmen na
druhm mst, pot, co ve smyslu 70 zk. o matrikch oban pi uzavrn
manelstv prohls, e spolu se spolenm pjmenm manel bude uvat a
uvdt pjmen pedchoz (v danm ppad rodn pjmen).

Naproti tomu pod pojem jmna, jak jej vymezuje 77, nen mon bez
dalho adit skupinu jmen eholnch, jmen bimovacch, jmen kestnch aj., kter
jsou posuzovna obdobn jako pseudonymy nebo eventuln pezdvky (k tomu
srov. vklad k 79 bod 7).

III. Uvn jmna

Ustanoven 77 odst. 1 vta druh obsahuje deklaraci, e kad lovk m

prvo uvat v prvnm styku sv jmno, stejn jako uvat prvo na ochranu
svho jmna a na ctu k nmu.

Prvn z tchto zsad je spjata s 77 odst. 2, kter dopad na ppady, kdy

by lovk v prvnm styku uval jin jmno ne sv vlastn. Tomu odpovd
prava obsaen v zkon o matrikch, podle jeho 61 fyzick osoba, kter byl
matrinm adem vydn matrin doklad, m povinnost uvat v ednm styku
jmno, pop. jmna, kter jsou uvedena na tomto matrinm dokladu. Obdobn
68 tohoto zkona stanov, e fyzick osoba, kter byl matrinm adem vydn

matrin doklad, m povinnost uvat v ednm styku pjmen, pop. vce

pjmen, kter jsou uvedena na tomto matrinm dokladu. lovk je takto
oprvnn mt a uvat v prvnm styku jmno ke svmu ztotonn, resp. odlien
od ostatnch jedinc a disponovat s nm.

Pedmt ochrany jmna, stejn jako poadavek na ctu k nmu je teba obdobn jako tomu bylo za pedchoz prvn pravy - chpat v pomrn irokm
rozsahu. Vedle osobnho jmna, pjmen, pop. dalch jmen a rodnho pjmen,
kter lovku podle zkona nleej, je pedmt prva na ochranu jmna teba za
uritch podmnek vztahovat i na odvozenou st jmna nebo t na jeho
poten psmena i jeho zdrobnlinu. Samotn, resp. samostatn osobn jmno
- a obdobn plat i pro st jmna, poten psmena jmna nebo pro
zdrobnlinu osobnho jmna - je pedmtem ochrany pouze tehdy, jestlie se pro
uritou osobu stalo natolik pznanm, e ji samo o sob tvo dostaten
individualizan znak urit fyzick osoby.

Obsahem prva na jmno je vlun prvo fyzick osoby mt a uvat ke

svmu oznaen jmna (pp. pseudonymu), disponovat s nm a brnit se tomu,
aby je nkdo jin, a ji k jakmukoliv elu, neoprvnn uval. Za takov
neoprvnn uit jmna nelze ovem povaovat kad oznaen jmnem
shodujcm se se jmnem, kter nkomu pslu. Mus jt o oznaen takovm
jmnem, kter se stalo za okolnost, je by objektivn mohly ve veejnosti vyvolat
dojem, e jde o konkrtn fyzickou osobu; pouze za splnn tchto pedpoklad je
uit jmna jmou na tomto prvu konkrtn fyzick osoby (lit. . 1, srov. t nap.
rozsudek NS 30 Cdo 2116/2006).

K odst. 2

IV. Nsledky uvn jinho jmna ne vlastnho

Zsada, e lovk, kter v prvnm styku uv jin jmno ne sv vlastn,

nese nsledky omyl a jem, kter z toho vznikly, je v zsad vslovnm
stvrzenm znm a obecn uznvan skutenosti. Urit pochybnosti by mohlo
zdnliv vzbuzovat ne zcela jasn uit pojmu "jin jmno ne vlastn", nebo
termn "vlastn jmno" bylo, a obecn je, uvno jak v bn mluv, tak i v
prvnch publikacch (lit. . 1) k oznaen osobnho jmna. Jde vak o jmno, jak
jej m na mysli prvn odstavec 77, tj. osobn jmno a pjmen, resp. dal tam
uveden jmna. Tomu odpovd i prava povinnosti uvat v ednm styku jmna
(osobnho jmna) a pjmen (poppad vce jmen a pjmen), kter jsou uvedena
v matrinm dokladu, a o n mluv zkon o matrikch.

Prvo uvat sv jmno v prvnm styku je souasn i povinnost. S

poruenm tto zsady je toti spojena odpovdnost lovka jednak za nsledky
omyl, jednak za nsledky jem z toho vzniklch. Jak ostatn zmiuje dvodov
zprva, uv-li nkdo jin jmno ne sv vlastn (tj. bu jmno ciz, nebo
smylen), mus nst nsledky omylu nebo jmy, kter tm na stran dalch
osob vznikne. O takov ppad by vak nelo, pokud by jmno lovka bylo v
prvnm styku zkresleno jako nsledek chyby v psan za situace, kdy by byl jinak
vznam prvnho jednn nepochybn ( 578). Zrove je teba vzt v vahu i
smrnici obsaenou v 574, podle n na prvn jednn je teba vdy spe
hledt jako na platn ne jako na neplatn. Jinak bude teba posoudit nsledky
omylu, kter by byl vyvoln uitm jinho jmna ne svho vlastnho pedevm
podle ustanoven o neplatnosti prvnch jednn ( 574 a 588). Vznikne-li v
dsledku popsanho jednn druhmu jma, je podle okolnost teba vit
opodstatnnost nhrady majetkov nebo pp. i nemajetkov jmy ( 2894 a
2971).

Pi myslnm uit jinho jmna ne svho vlastnho nelze pominout ani

monou trestnprvn rovinu takovhoto jednn. Takov uit by mohlo podle
okolnost naplnit nap. skutkovou podstatu trestnho inu pokozen cizch prv
podle 181 tr. zkonku, pokud by tm byla zpsobena vn jma na prvech
jinho, anebo skutkovou podstatu podvodu podle 209 tr. zkonku, pokud by
pachatel sebe nebo jinho obohatil tm, e uvedenm nkoho v omyl nebo
vyuitm nho omylu zpsobil na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou.

Od ppad, kdy lovk uije jin jmno ne sv vlastn, na kter m 77

odst. 2, je teba odliit ppad, kdy lovk pijme pseudonym a ten vejde ve
znmost. V takovm ppad pseudonym pov stejn ochrany jako jmno. Proto
prvn jednn uinn pod pseudonymem nen na jmu platnosti tohoto jednn,
je-li zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnosti o osob
jednajcho ( 79).

Souvisejc ustanoven:

3, 19, 23, 78, 79, 81 a 91, 660 psm. a) a c), 574 a 588, 759,
835, 862, 864, 2894 a 2971

Souvisejc pedpisy:

l. 10 Listiny,

l. 8 mluvy o prvech dtte,

14, 20, 61 a 71, 72 aj. zk. o matrikch,

181, 209 tr. zkonku

Z judikatury:

K odst. 1
Vlastn jmno (obdobn to plat i pro st jmna, poten psmena jmna
nebo pro zdrobnlinu vlastnho jmna) nebo pseudonym je pedmtem
popisovanho prva tehdy, jestlie se pro uritou osobu stalo natolik pznanm,
e samo o sob tvo dostaten individualizan znak, resp., kdy je nutnm
doplujcm znakem pro individualizaci urit fyzick osoby. Obsahem prva na
jmno je vlun prvo fyzick osoby mt a uvat ke svmu oznaen jmna
(pp. pseudonymu), disponovat s nm a brnit se tomu, aby ppadn nkdo jin,
a ji k jakmukoliv elu, je neoprvnn uval.
(NS 30 Cdo 2116/2006)
Prvo na jmno opravuje fyzickou osobu brnit se tomu, aby nkdo jin
tohoto jmna neoprvnn uval, ale souasn i prvo nebt oznaovn jinm
jmnem, ne jmnem svm.
(NS 30 Cdo 936/2005)
Za neoprvnn uit jmna nelze povaovat kad oznaen jmnem,
kter je shodn se jmnem, kter nkomu pslu, nbr jen oznaen takovm
jmnem za okolnost, je by objektivn mohly vyvolat dojem, e jde o konkrtn
fyzickou osobu. Uit jmna je teba posuzovat v kontextu s okolnostmi, kter toto
uit provzely.
(NS 30 Cdo 181/2004)
Pedmtem prva obanskoprvn ochrany je jmno v pomrn irokm
slova smyslu. Vedle jmna rodovho (pjmen) je chrnno i jmno vlastn
(kestn) nebo pseudonym. Pedmtem ochrany me bt za uritch podmnek i
st jmna, jeho poten psmena nebo zdrobnlina vlastnho jmna.
(NS 30 Cdo 181/2004)

Obsahem prva na jmno je vlun prvo fyzick osoby mt a uvat ke

svmu oznaen jmna, disponovat s nm a brnit se tomu, aby ppadn nkdo
jin, a k jakmukoliv elu, uval k oznaen jejho jmna.
(NS 30 Cdo 2304/99)

Z literatury:

Knap, vestka, Jehlika,

obanskho prva, 4. vyd., 2004.

Pavlk,

Plecit:

Ochrana

osobnosti

podle

Knapp, Plank (ed.): Uebnice eskoslovenskho obanskho prva. Sv. 1,

1965.

Krm: Prvo obansk, 1929.

Moldanov: Nae pjmen, 3. vyd., 2004.

Rouek, Sedlek:Koment, sv. 1 1935.

Knap, vestka: Prostedky obanskoprvn ochrany osobnosti oban.

Prvo a zkonnost, 1991, . 6.

78
(Ochrana jmna lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Prostedky ochrany jmna (3 a 7)

III. Ochrana jmna lovka, kter neme prvo uplatnit sm (8 a 14)

IV. Zjem rodiny na ochran pjmen (15 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 77

I. Obecn

Pod bodem 6 vkladu k 77 je uvedeno, e obansk zkonk . 40/1964

Sb. zakotvoval obecnou pravu veobecnho osobnostnho prva jako jednotnho
prva a v jeho rmci pravu jednotlivch osobnostnch prv (vetn prva na
jmno) v ucelenm bloku ( 11 zk. . 40/1964 Sb.), vetn pravy jejich
jednotlivch prostedk ochrany. Tuto jednotnost pravy obansk zkonk .
89/2012 Sb. (by v zsad formln) opout, nebo prvo na jmno a na jeho
ochranu upravuje oddlen od vlastn pravy osobnosti lovka. Rovn o
prostedcch ochrany pojednv ve sv podstat na rznch mstech.

Obecn zkonk obansk z roku 1811, pokud ve svm 43 upravoval

ochranu jmna, spojoval ji s ppady, kdy nkdo jin popral nkomu prvo uvat
jeho jmno nebo mu ublioval neoprvnnm uvnm jmna nebo krycho
jmna. Postien tehdy mohl dat, aby tohoto zvadnho jednn bylo
zanechno, a pokud bylo shledvno zavinn osoby, kter se zsahu dopustila,
doten mohl poadovat i nhradu kody. Obdobn obansk zkonk . 141/1950
Sb. v 22 o ochran jmna stanovil, e je-li nkdo zkrcen ve svch prvech tm,
e nkdo jin neprvem uv jeho jmna, pjmen, nzvu nebo krycho jmna,
me se domhat, aby od toho bylo uputno.

K odst. 1

II. Prostedky ochrany jmna

Obansk zkonk . 40/1964 Sb. poskytoval prvu na jmno - stejn jako

ostatnm slokm osobnosti fyzick osoby - ochranu zvltnmi prostedky
obsaenmi v 13 odst. 1 a 2. To znamen, e pedpokldal, e i v ppad
doten jmna se postien fyzick osoba bude moci pedevm domhat, aby
bylo od neoprvnnho zsahu uputno (aloba zdrovac - negatorn) nebo aby
byly odstranny nepzniv nsledky neoprvnnho zsahu (aloba
odstraovac) a konen poskytnut pimenho zadostiuinn - satisfakce, a
nemajetkovho - morlnho, nebo penitho - nhrady nemajetkov jmy v
penzch (aloba satisfakn). Tyto prostedky ochrany bylo mono podle poteby
a okolnost konkrtnho ppadu kumulovat.

Pi neoprvnnch zsazch do prva na jmno nov prvn prava v

obanskm zkonku . 89/2012 Sb. uvd dv situace. Za prv, kdy nkdo
zpochybuje n prvo na jeho jmno, a za druh, kdy nkdo utrpl jmu pro
neoprvnn zsah do tohoto prva, zejmna neoprvnnm uitm jmna. V
tchto ppadech nle doten osob zdrovac nebo odstraovac aloba,
nebo se me domhat, aby od neoprvnnho zsahu bylo uputno, pop. aby
byl odstrann jeho nsledek. V bezprostedn nvaznosti 78 nee monou
nhradu nemajetkov jmy, nebo pokud se te tohoto prva na odinn
nemajetkov jmy nebo prva na nhradu majetkov jmy, je teba je posuzovat
v rmci zvazk z delikt - nhrady pi jm na pirozench prvech lovka (
2956 a 2968).

Prvo ke jmnu me bt v prv ad doteno pedevm jeho

zpochybnnm. V tomto ppad me jt o celou klu zsah spovajcch nap.
v soustavnjm (myslnm nebo teba i nevdomm) komolen jmna
dotenho, ve veden listin tkajcch se tohoto lovka pod jinm jmnem apod.
Ppadem podaditelnm pod toto ustanoven bude i vrazn proheen proti
poadavku cty ke jmnu.

Pod bodem 17 vkladu k 77 ji bylo uvedeno, e o zsah do prva ke

jmnu v podob neoprvnnho uit jmna vak nepjde pi kadm oznaen
jmnem, kter se shoduje se jmnem, kter nkomu pslu. Pjde jen o
oznaen takovm jmnem za takovch okolnost, je by objektivn mohly ve
veejnosti, kde k uveden dolo, vyvolat dojem, e jde o konkrtnho lovka.
Pouze za splnn tchto pedpoklad je uit jmna jmou na tomto prvu u
konkrtn fyzick osoby (lit. . 1).

K neoprvnnmu uit jmna dojde pi pouit jmna pro reklamn ely

(nap. u veejnosti znm osoby, ani by k tomu byla svolila). Jmno lovka

me bt doteno i pi neoprvnnm uveejnn psemnosti, zvukovho nebo

obrazovho zznamu, v nm se jmno fyzick osoby nachz. Z toho vyplv, e
pedpokladem ochrany je neoprvnnost uit jmna. Bude-li proto uit jmna
jinho soust vkonu oprvnn tet osoby, nebude mono usuzovat na doten
tohoto prva lovka.

K odst. 2

III. Ochrana jmna lovka, kter neme prvo uplatnit sm

V ustanoven 78 odst. 2 se stanov, e je-li doten neptomen anebo jeli nezvstn, nesvprvn i neme-li z jin piny uplatnit prvo na ochranu
svho jmna sm, me je uplatnit jeho manel, potomek, pedek nebo partner,
ledae doten, a svprvn, dal vslovn najevo, e si to nepeje. Dvodov
zprva - v porovnn s pedchoz pravou ochrany jmna jako osobnostnho
statku - zdvoduje nov institut zjmem ochranu jmna rozit. Pipomn, e za
situace, kdy objektivn dvody znemouj dotenmu brnit se sm, piznv se
ve stejnm rozsahu alobn prvo i jeho nejblim pbuznm. Zrove se vak
respektuje, e odporovat neoprvnnm zsahm do jmna je pedevm vc
doten osoby; proto se j umouje zabrnit, aby takov zen bylo zahjeno i
aby se v nm pokraovalo. Pesto, e se touto pravou uznv svbytnost
dotenho hjit sv jmno, a pesto, e lze rozumt sil tuto ochranu dle
prohloubit, je mono mt urit pochybnosti o koncepnosti zvolenho een.
Jestlie je proklamovno, e obansk zkonk . 89/2012 Sb. sleduje pi prav
jmna lovka dosavadn prvn pojet, kter nalezlo odraz v obanskm zkonku
. 40/1964 Sb., prohloubit, pak by bylo teba na jmno nazrat jako na jeden z
atribut osobnosti lovka vyvrajc z jeho pirozench prv (by v tomto ppad
je prvn prava ze systematickho hlediska nedsledn azena oddlen), k
jeho brnn je proto legitimovn vlun sm postien. Nelze pitom dobe
vysvtlit, pro prv v ppad jmna se umocuje jeho ochrana tm, e je
dvna monost, aby toto prvo i za jeho ivota hjily i jin osoby (by byly jemu
blzk). Pitom ve specilnch ustanovench obanskho zkonku tkajcch se
osobnosti lovka je za jeho ivota - s vjimkou pravy v 83 - prvo brnit se
doten jeho osobnosti (i kdy mnohdy srovnatelnmu s dotenm jmna nebo i
zvanjmu) sveno vlun jemu.

K tomu, aby mohl nkdo jin ne doten lovk uplatnit prvo na ochranu
jeho jmna, jsou stanoveny ti okruhy podmnek, kter mus bt pro tuto ochranu
naplnny. Pedevm je nezbytn, aby dotenmu v uplatnn tohoto prva
brnila konkrtn (nikoliv malichern) pina (nap. neptomnost, nezvstnost
nebo nesvprvnost aj.). Dle je v komentovanm ustanoven naznaen okruh
osob, kter jsou legitimovny k uplatnn tohoto prva. Jde o taxativn vet

oznaujc manela, potomky, pedky (s ohledem na terminologii uitou nap. v

22 odst. 1 by vak bvalo mono zvolit souhrnn pojem "pbuzn v ad pm")
nebo partnera. Nen pitom zcela jasn, z jakho dvodu zkonodrce vymezil
okruh osob hjcch jmno dotenho eji, ne tak in 78 odst. 3 pi ochran
pjmen tetmi osobami v dleitm zjmu na ochran rodiny. Mimo okruh
oprvnnch tak zstali nap. sourozenci, a prv mnohdy mezi nimi mohou
panovat ty neju pbuzensk vztahy. Na tom vak nen mon nic zmnit,
protoe vet osob v 78 odst. 2 je taxativn.

Konen vklad posledn ze stanovench podmnek, kter obsahuje

vhradu z monosti uplatnit toto prvo spovajc v tom, e lovk, a svprvn
(nap. 4 odst. 1, 15, 16, 30, 37, 55), jeho jmno bylo doteno, uplatnn
prva znemon, pokud d vslovn, a tedy zpsobem nevzbuzujcm
pochybnosti, najevo, e si to nepeje, me psobit jist obte. Je tomu tak
proto, e v dob, kdy uplatnn tohoto prva bude aktuln, mohou bt piny,
kter v tom budou dotenmu brnit, spojeny s nemonost, aby vli projevil
(nap. v dsledku nezvstnosti). Vzhledem k tomu, e zkonodrce uil pi
formulaci zmiovan monosti vznesen vhrady dotenm prteritum ("dal"),
bylo by mono usuzovat, e by k n muselo dojt jet nap. ped jeho
nezvstnost (obdobn by platilo nap. t u ppadu neptomnosti). Na druh
stran je praktitj - a zejm i sprvnj a odpovdajc i zsadm dvodov
zprvy - vklad, e vhrada spov v tom, e doten d v uritm, a to
libovolnm okamiku vslovn najevo, e si ochranu jmna uplatnnou tetmi
osobami nepeje.

Neptomnost dotenho ovem vdy nutn nemus znamenat, e nem ji

jen z tohoto dvodu monost spravovat sv zleitosti a ujednat si v tto vci
nap. zastoupen zmocnncem ( 441). V takovto situaci z povahy vci plyne
neaplikovatelnost tohoto ustanoven v popsan situaci.

Komentovan prava se nikterak nezmiuje o tom, zda popisovan prvo

tetch, by dotenmu spznnch osob je jejich pvodnm prvem, take budou
jednat svm vlastnm jmnem, nebo zda vystupuj jmnem lovka, jeho zjmy
na zklad zkonnho zmocnn hj. Akoliv konenou odpov na tuto otzku
d v budoucnu soudn praxe, lze se domnvat, e sprvnou se jev druh z
uvedench alternativ. Dvod je teba spatovat v tom, e podle 23 m lovk
prvn osobnost, tj. zpsobilost mt v mezch prvnho du prva a povinnosti (
15) od narozen a do smrti. Je-li lovku, majcmu prvn osobnost, poskytovna
ochrana jeho originlnmu prvu ke jmnu, pak i osoby, kter tuto ochranu
zprostedkovan uplatn v dsledku toho, e tak neme uinit doten sm,
neuplatuj prvo na ochranu, kter by svdilo jejich vlastn osob. Jde o
odlinost v porovnn s postmortln ochranou osobnosti lovka, jak ji upravuje

82 odst. 2 a jak ji upravoval 15 zk. . 40/1964 Sb., kdy originln legitimaci k

uplatnn tohoto prva maj osoby v tomto ustanoven uveden.

Pedchoz vaha je zpsobil podpoit een dalho monho problmu,

kter se ve k okolnosti spovajc v tom, e pekky na stran dotenho
uplatnit prvo na ochranu svho jmna odpadnou v dob, kdy je ji oprvnn
osoby uplatnily. S ohledem na posledn vahu obsaenou pod bodem 10 lze mt
za to, e d-li lovk i v prbhu uplatnn tohoto prva vslovn najevo, e si ho
nepeje, je namst tento projev jeho vle respektovat. Nelze pehldnout ani to,
e sama dvodov zprva k tomuto ustanoven vslovn pot s tm, e doten
osob se umouje zabrnit nejen v tom, aby takov zen bylo zahjeno, ale i v
tom, aby se v nm pokraovalo.

Akoliv prvo na jmno je opodstatnn adit do skupiny pirozench prv

spojench s osobnost lovka, ustanoven o jmnu lovka pekvapiv
neobsahuje pravu jeho postmortln ochrany, jak to jinak in 82 v rmci
obecnch ustanoven o osobnosti lovka. Jeliko prvn prava ochrany
osobnosti lovka obsaen v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. v
demonstrativnm vtu jejch jednotlivch soust vslovn uvdla i prvo na
ochranu jmna, platilo, e po smrti fyzick osoby psluelo uplatovat prvo na
ochranu jej osobnosti manelu nebo partnerovi a dtem, a nen-li jich, jejm
rodim. Akoliv je patrn snaha, aby obansk zkonk . 89/2012 Sb. upravil
prvo na jmno a na jeho ochranu co mon neje - o em mj. svd i
zakotven a v naem prvu dosud nezvykl monost tetch osob hjit za
stanovench podmnek toto prvo i za ivota jinak svprvnho dotenho
lovka - na vslovn zakotven tohoto prva u jmna zkonk vslovn
nepamatuje. Protoe se vak u jmna vrazn profiluj pirozenoprvn tendence
fakticky spjat s osobnost lovka, jev se s ohledem na ctu k jmnu lovka,
aby toto prvo povalo ochrany i po jeho smrti. Lze se proto domnvat, e po
smrti dotenho se ochrany jeho jmna mohou domhat osoby jemu blzk ( 22
odst. 1), a to ve smyslu 10 odst. 1 prostednictvm analogie prvn pravy 82
tkajc se postmortln ochrany osobnosti lovka.

K odst. 3

IV. Zjem rodiny na ochran pjmen

Ustanoven 78 odst. 3 pin v eskm prvu novou - ponkud

"exotickou" - pravu ochrany pjmen spovajc v tom, e tk-li se
neoprvnn zsah pjmen a je-li pro to dvod spovajc v dleitm zjmu na

ochran rodiny, me se ochrany domhat samostatn manel nebo jin osoba

dotenmu blzk, by do jejich prva ke jmnu pmo zasaeno nebylo.
Dvodov zprva k tomuto ustanoven podporuje tento legislativn krok
konstatovnm, e jednm z cl osnovy je pispt k upevnn rodinnch vazeb a
poslen soudrnosti rodiny. Proto je po vzoru l. 8 italskho obanskho zkonku
namst zaloit tuto zvltn ochranu tam, kde neoprvnn zsah do jmna
jedn osoby podstatn zasahuje vnost cel rodiny. Ji v dob ppravy
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. byly vyslovovny pochybnosti o tom, zda
tato speciln prava - u ns neobvykl - bude akceptovna (lit. . 1). A dosud se
v soudnch sporech o ochranu jmna - v porovnn s ostatnmi spory na ochranu
osobnosti ne pli frekventovanch - poteba takovhoto institutu v zsad
neukazovala. Nelze pehlet, e italsk inspiran vzor se poj s jinm historickm
a kulturnm prostedm, v nm se v minulosti zejmna uplatovaly takov
mimoprvn prostedky, jako byla vendeta (krevn msta) coby odplata pedevm
za vradu, urky a za kivdy, majc asto charakter soukrom vlky mezi dvma
rody. prava ochrany jmna rodu (rodiny) mla tud v tamjm prosted za cl
otupovat mon nsledky jeho urky. Nejde vak o tradici vlastn naemu
morlnmu nazrn. Navc ostatn (standardn) prostedky ochrany jmna, resp.
osobnosti lovka, podle poznatk praxe poskytovaly a poskytuj dostatek
monost jeho obrany.

Dikce ustanoven pedpokld, e jsou v danm ppad povolny domhat

se ochrany pjmen (jmna rodiny, resp. rodu) osoby zsahem dotenmu
lovku blzk ( 22 odst. 1) se zvltnm zdraznnm postaven manela (ten je
ze skupiny blzkch osob jmenovn jako jedin vslovn). Dvod uplatnit toto
prvo je tvrzen zsahu do pjmen, kter spov pedevm v dleitm zjmu
na ochran rodiny (doten tohoto pjmen se odr na postaven ostatnch
pslunk rodiny v mezilidskch vztazch, v hodnocen jejich morlnho a
spoleenskho profilu aj.). Nen pitom nezbytn, aby bylo zasaeno pmo t do
prva na jmno osoby blzk, kter se takto ochrany domh. Uit formulace, e
vyjmenovan osoby se tto ochrany mohou domhat samostatn, zejm svd
pro zvr, e jde o zvltn pvodn prvo tchto osob. Otzkou proto zstv,
zda se me doten osoba uplatnn ochrany pjmen jemu blzkmi osobami
inn brnit, pokud s tmto postupem nesouhlas.

Souvisejc ustanoven:

4 odst. 1, 10 odst. 1, 15, 16, 22 odst. 1, 23, 30, 37, 55, 77, 79, 81,
82, 83, 91

Z judikatury:

K odst. 1
Za neoprvnn uit jmna nelze povaovat kad oznaen jmnem,
kter je shodn se jmnem, kter nkomu pslu, nbr jen oznaen takovm
jmnem za okolnost, je by objektivn mohly ve veejnosti, kde k uveden dolo,
vyvolat dojem, e jde o konkrtn fyzickou osobu.
(NS 30 Cdo 2116/2006)
Uit jmna je teba posuzovat v kontextu s okolnostmi, kter toto uit
provzely - napklad pi komernm vyuit pro ely reklamy.
(NS 30 Cdo 181/2004)

K odst. 2
Ochrany jmna vynlezcova me se i po uhasnut patentu domhati i ten,
jeho rodovm jmnem jest ono jmno. "Neoprvnn uvn jmna" netk se
pouze uvn jmna k oznaen osoby, nbr i k elm obchodnm a reklamnm.
Nevyhledv se, by oprvnnmu vznikla hmotn koda. Lhostejno, e
oprvnn jest cizozemcem.
(Vn 5577/25)

Z literatury:
viz u 77

79
Pseudonym
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 8)

II. Jednn pod pseudonymem (9 a 14)

III. Ochrana pseudonymu (15 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 77

I. Obecn

Pojem pseudonymu (pevzat z etiny) neboli krycho jmna, resp.

umleck znaky, je v obecnm povdom spojovn zejmna v minulosti s
pomrn rozenou prax mnohch umlc, kte sv dla nebo sv umleck
vkony zveejovali pod smylenm - nepravm jmnem a pot pod takovm
jmnem vystupovali i v bnm obanskm ivot. Obdobn i nkte vdci
publikuj pod pseudonymem sv vdeck dla. Ppadn se pseudonymem
oznauje i lovk z jinho dvodu v rmci interakce s ostatnmi lidmi. K uvn
pseudonymu vedly a vedou i nyn jejich nositele nejrznj dvody a pohnutky.
Mnohdy je do urit mry patrn snaha po "ozvltnn" vlastnho jmna (nap.
hereka Ella Nollov, vlastnm jmnem Elika Nollov, roz. Jenkov), mon je i
odkaz na profesi nositele (nap. hudebnk, hudebn skladatel, aranr a dirigent
Varhan Orchestrovi Bauer, vlastnm jmnem Dan Bauer), resp. pjmen,
ppadn obou tchto jmen. V jinch ppadech je vznamn pihlen se k
uritmu vzoru. Tak tomu bylo nap. u hereky Ldy Baarov, vlastnm jmnem
Ludmila Babkov, kter si svj pseudonym zvolila podle rodinnho ptele,
bsnka a spisovatele Jindicha imona Baara. Podoba pijatho pseudonymu
me mt pvod t v oblbenm mstu jeho nositele (Jaroslav Vrchlick - vlastnm
jmnem Emil Frda - uil nzvu eky Vrchlice u Kutn Hory). Clem uit
pseudonymu me bt i zten monosti vlastn identifikace (nap. z piny
spoleenskch ohled, jako nap. bsnk Petr Bezru, vlastnm jmnem Vladimr
Vaek, nebo naopak z dvodu bezpenosti v dobch nesvobody apod.).
Ananymem je pak druh pseudonymu, pi nm je jmno jeho nositele obrceno
(zpvaka Petra Jan, vlastnm jmnem Jana Petr, resp. jeden ze zakladatel
esk lkask vdy prof. MUDr. Josef Thomayer psal a vydval povdky pod
pseudonymem R. E. Jamot, kter pedstavoval fonetick obrcen jeho pjmen).

Zvltn kategori, kterou je mono adit pod pojem pseudonymu, jsou kryc
jmna, kter se uplatuj nap. v rmci agenturn innosti tajnch a vzvdnch
slueb, pi utajench aktivitch policejnch orgn, v psoben tajnch (nap.
odbojovch) organizac apod. V takovmto ppad jsou znmy pouze
omezenmu okruhu osob.

Nelze vak pominout ani pojem pezdvky jako neformlnho jmna urit
osoby. Ta me bt pedstavovna jejm domckm jmnem, zkomoleninou jejho
skutenho jmna, pop. vyjaduje zvltn charakteristick rys urit osoby a je v
souvislosti s nositelem jmna natolik znm, e jm me bt jej nositel alespo
urit sti veejnosti jednoznan identifikovn (lit. . 1). Pezdvky vtinou
pochzej z prosted uritch spoleenskch, socilnch, ppadn profesnch
skupin, v nich je pod touto pezdvkou konkrtn osoba znma a identifikovna.
Ve vtin ppad se pouvaj pezdvky ve spojen s nositelem tet osoby, a to
mnohdy i bez jeho vdom.

S prvn pravou pseudonymu se na naem zem v rmci obanskho

prva lze setkat u tet novely obecnho zkonku obanskho, kterou byla do
tohoto zkonku pidna ustanoven o ochran jmna ( 43 o. z. o). Do t doby
toti obansk zkonk neobsahoval dn zvltn ustanoven o ochran jmna a
pseudonymu (krycho jmna), protoe se vychzelo z vahy, e jmno jako
oznaen urit osoby je s touto osobou natolik zce spjato, e nen mysliteln
jmno od tto osoby oddlit. lovk nabv jmno jako osoba ji svm
narozenm. Prvo na jmno tak nle do okruhu prv vrozench po rozumu,
piem bylo chrnno ve smyslu 16 a 19 o. z. o. Krom toho byla
problematika jmna upravena sprvnmi pedpisy. Proto se do t doby
dovozovalo, e prvo na jmno je dostatenm zpsobem pozitivnprvn
upraveno (lit. . 5).

Obansk zkonk . 141/1950 Sb. na kryc jmno (pseudonym) pamatoval

v 22 pi ochran jmna tak, e byl-li nkdo zkrcen ve svch prvech tm, e
nkdo jin jej neprvem uval, mohl se domhat toho, aby od toho bylo
uputno.

V 11 zk. . 40/1964 Sb., obsahujcm obecnou (generln) pravu

veobecnho jednotnho osobnostnho prva, nebyl pojem pseudonymu (krycho
jmna) vslovn zmiovn. Pesto vak nebylo pochyb o tom, e podle tohoto
ustanoven je pseudonym chrnn jako pedmt prva na jmno fyzick osoby
(lovka). Nadto byl pseudonym vslovn chrnn v oblasti literrn nebo jin
umleck i vdeck innosti podle 7 ve spojen s 2 autorskho zkona a pro
oblast ochrannch znmek podle 9 odst. 1 psm. e) zkona . 137/1995 Sb., o
ochrannch znmkch (lit. . 1).

Zvltn skupinu pojmenovn fyzickch osob tvo eholn jmna a jmna

bimovac, jejich zskn (udlen) se - obdobn jako u kestnch jmen pravideln d (pouze) pedpisy pslun crkve. Tak nap. u katolick crkve je
takovm zkladnm pedpisem Kodex kanonickho prva vyhlen dne 25. ledna
1983 a inn od 27. listopadu tho roku. Pestoe o jmnu se v kodexu jako ve

zveejnnm obecnm zkonu crkve (Kn. 8 - 1) hovo nap. v Kn. 855 nebo v
Kn. 895, nelze bez dalho dovozovat, e by se ve smyslu 77 odst. 1 jednalo o
jmno, resp. jmna, kter by lovku nleela podle zkona, tj. podle "svtskho
prva". Samotn Kodex kanonickho prva ji ve svm Kn. 1 stanov, e knony
tohoto kodexu zavazuj pouze leny crkve latinskho obadu, piem prvo
crkve na svtsk zkony v tomto ppad neodkazuje (Kn. 22) a naopak ani ony
neodkazuj na prvo crkevn. To plat obdobn i u dalch crkv, nboenskch,
zjmovch i jinch spoleenstv. Proto nedojde-li u takovho jmna k jeho
zkonn transformaci (nap. v rmci zmny jmna podle 72 zk. o matrikch),
je teba mt za to, e takov jmno m charakter obdobn pseudonymu, event.
pezdvky.

prava jmna obsaen v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je formln

vrazn obshlej, ne tomu bylo v pedchzejcch obanskch zkoncch.
Samotnmu pseudonymu, resp. jednn pod pseudonymem, stejn jako ochran
tohoto institutu je vnovn samostatn 79. Ani v tomto ppad vak pojem
pseudonymu nen definovn, stejn jako podmnky pro jeho mon pijet. Proto
je v tomto ohledu nutno vychzet z obecn pijmanch zsad, kter tento pojem
a jeho vznam vykldaj.

K odst. 1

II. Jednn pod pseudonymem

Akoliv obansk zkonk . 40/1964 Sb. se ve svm 11 o pseudonymu

vslovn nezmioval, nebylo v zsad pochybnost o tom, e i jeho
obanskoprvn ochrana spad pod ochranu jmna jako jedn ze sloek osobnosti
lovka (fyzick osoby). Pokud proto dvodov zprva k obanskmu zkonku .
89/2012 Sb. uvd, e "pseudonym je v platnm prvu dosud chrnn jen
autorskm zkonem ( 7) a zkonem o ochrannch znmkch ( 9)", take
"osnova mu zaml poskytnout ir ochranu", jde spe o proklamativn
instrument vyvolan tm, e obansk zkonk . 89/2012 Sb. pseudonym
skuten vslovn jmenuje. Dosavadn hodnocen jednn pod pseudonymem se
vak ve skutenosti oproti pedchzejcm obanskoprvnm pravm fakticky
nemn.

Pestoe vodn st prvn vty, pokud stanov, e lovk me pseudonym

pijmout pro urit obor sv innosti, by mohla svdt k vaze o omezen oblasti,
v n lze tmto zpsobem postupovat, jej zvr pot s uitm pseudonymu
obecn v soukromm styku, tj. bez jakchkoliv limit. V vodu vty jde proto

zejm pouze o ilustraci toho, k emu me pseudonym mimo jin slouit. Jinak
zkon pedpokld neomezovanou monost vyuit pseudonymu pro soukrom
styk vbec.

Dvodov zprva poukazuje na skutenost, e 79 mluv zmrn o pijet

pseudonymu, nikoli o jeho vytvoen, nebo jako pseudonym lze pijmout i
pojmenovn vytvoen pro uritho lovka nkm jinm (typicky zejmna u
pezdvek). Je tedy zejm, e obansk zkonk se sna obsah pojmu
pseudonym konstruovat v pln mon i tak, aby vedle pseudonymu ve
vlastnm slova smyslu zahrnoval i kryc jmna, pezdvky aj.

lovk, kter pijal pseudonym, jej me pouvat v nejrznj me - od

zcela vjimench ppad (nap. pouze k signovn svch jednotlivch
vtvarnch dl) a po rozsah v zsad neomezen (nap. pi sv umleck
innosti, tak i obecn ve svm obanskm ivot). Prvn prava proto pot s
tm, e lovk bude pod pseudonymem uskuteovat prvn jednn v mezch
uplatovn soukromho prva, kter je nezvisl na uplatovn prva
veejnho ( 1). Protoe 61 zk. o matrikch stanov, e fyzick osoba, kter byl
matrinm adem vydn matrin doklad, m povinnost uvat v ednm styku
jmno, poppad jmna, kter jsou uvedena na tomto matrinm dokladu,
znamen to, e lovk na rozdl od uplatovn soukromho prva me pi
uplatovn veejnho prva pi styku s ady vystupovat pouze pod svm
osobnm jmnem a pjmenm zapsanm v matrice. Tak tomu ostatn bylo ji pi
aplikaci 43 o. z. o., kdy se dovozovalo, e pseudonym, resp. kryc jmno, me
kad v soukromm styku uvat libovoln, zatmco ve styku s ady mus kad
uvat svho dnho obanskho jmna (lit. . 5).

Dvodov zprva konstatuje, e hledisko prvn jistoty tetch osob zesiluje

jasn pravidlo o platnosti prvnch jednn uinnch pod pseudonymem.
Pipomn obecn zjem na spravedlivm a rozumnm uspodn konkrtnch
prvnch pomr, nebo nelze preferovat neplatnost prvnch jednn jen proto,
e byla uinna pod pseudonymem. Pokud lovk prvn jedn v rmci
soukromho prva pod pseudonymem, vyplv z 79 pedpoklad platnosti
takovho jednn, pi splnn tchto vslovn stanovench podmnek: mus bt
zejm, kdo v takovm ppad jednal, a neme-li mt druh strana pochybnost o
osob jednajcho.

Vyjden podmnek uvedench v pedchozm odstavci vak me

vzbuzovat jist pochybnosti. Urujc vznam m zajist druh z uvedench
pedpoklad, nebo podstatn pro posouzen je zcela zsadnm zpsobem to, zda
druh strana, s n lovk pod pseudonymem jedn, objektivn m nebo nem
(me mt nebo neme mt) pochybnosti o osob jednajcho, tj. nejistotu o jeho

identit. Tuto zsadu je mono posuzovat jako podmnoinu prvn podmnky, kter
se zd smovat navenek mimo sfru jednajcch, co by se vak v rmci
soukromho prva nemuselo jevit jako phodn. Lze se proto domnvat, e m-li
se dospt k zvru, e prvn jednn pod pseudonymem nen na jmu platnosti,
je urujc zjitn, e druh strana nemohla mt - s ohledem na okolnosti ppadu pochybnosti o identit osoby jednajcho a o piaditelnosti uitho pseudonymu k
jeho osobnosti. Nen sporu o tom, e se uplatn i zsada obsaen v 574.

K odst. 2

III. Ochrana pseudonymu

V dob, kdy lovk pijme pseudonym, neme bt pod nm vtinou jet

obvykle znm. Teprve tehdy, kdy pijat pseudonym vejde ve znmost, zane
platit a bude povat stejn ochrany jako zkonn jmno (srov. vklad k 77 a
78). Obansk zkonk pitom zmrn mluv o znmosti pseudonymu, nikoli o
jeho obecn znmosti, protoe pro vyvoln prvnho nsledku je rozhodujc
posouzen konkrtn situace, nikoli pauln zvolen kritrium.

Pov-li pseudonym za splnn stanovench pedpoklad stejn ochrany

jako jmno, je nutno vychzet z toho, e jmno je vznamnm prostedkem
individualizace lovka (fyzick osoby). Proto ochranu, kterou poskytuje zk. .
89/2012 Sb. jmnu lovka, nen mono vztahovat nap. na spolen (kolektivn)
pseudonymy ( 70 odst. 2 autorskho zkona).

Souvisejc ustanoven:

1, 77, 78, 574

Souvisejc pedpisy:

2, 7, 70 autorskho zkona

72 zk. o matrikch

Z judikatury:

K odst. 1:
Pseudonym je pedmtem prva na ochranu osobnosti tehdy, jestlie se
pro uritou osobu stal natolik pznanm, e sm o sob tvo dostaten
individualizan znak, resp., kdy je nutnm doplujcm znakem pro individualizaci
urit fyzick osoby.
Spolen pseudonym, jak s nm operuje zkon . 121/2000 Sb., o prvu
autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch
zkon (autorsk zkon), ve znn zmn a doplk ( 70 odst. 2, 7 ve spojen s
74 tho zkona), nen institutem chrnnm ustanovenm 11 ob. zk., kdy
se pedevm nevztahuje k individuln fyzick osob, kdy spolen pseudonym
nen zpsobil pro individualizaci urit fyzick osoby.
(NS 30 Cdo 2116/2006)

K odst. 2:
Pseudonymem povajcm ochrany podle 11 ob. zk. je jmno, jeho
umlec jako individualizovan fyzick osoba uv msto svho pravho jmna .
(NS 30 Cdo 2116/2006)

Z literatury:
viz u 77

80
Bydlit
JUDr. Lucie Dolansk Bnyaiov, LL.M., Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 80):

Osnova stanov kritria pro uren bydlit, piem vychz z tradinho

pojet, e rozhoduj aspekty faktick, nikoli administrativn. Jedn se o
soukromoprvn pojem pro ely obanskoprvnch plnn, nikoliv pro evidenn

ely dle veejnho prva. Nevyluuje se monost lovka mt bydlit na vce

mstech.

Dle se v navrenm ustanoven konstruuje cestou fikce i bydlit pro

lovka, kter skuten bydlit nem. Vychz se pitom z pojet, e kad m
prvo t podle svho, nen vak mon, aby tento zpsob ivota byl na jmu
okol[,] a aby tud tet osoby byly mj. t nemrn zatovny ptrnm po
jeho bydliti. Tato prava m znan vznam pro doruovn, plnn a adu
dalch ppad.

Vklad:
K odst. 1

Pestoe esk prvn d pojem "bydlit" hojn uv, zkonnou definici

bydlit pinesl a obansk zkonk . 89/2012 Sb. Do t doby byl tento pojem
vymezovn pouze v judikatue. Je teba ci, e zkonn definice bydlit
reflektuje dvj judikaturu.

Pro uren bydlit fyzick osoby je stejn naplnn dvou sloek: a) sloka
faktick a urujc, tj. fakt, e se dan osoba v uritm mst zdruje a e tam m
sv spoleensk a sociln vazby, a b) sloka voln, tj. e dan osoba zrove m
mysl se na tomto mst zdrovat trvale, chce v danm mst bydlet a svzat
svj ivot s tmto mstem. Bydlit je tak msto, kter fyzick osoba povauje za
svj skuten, pevn a stl domov, do kterho se hodl vracet a kde se nachz
i centrum jejch zjm. Zmna pobytu doasnho charakteru (nap. pobyt v
nemocnici, vkon trestu odnt svobody, studium, sezonn prce aj.) nemn nic
na tom, kde m dan osoba sv bydlit. To vak neplat, kdyby byla takov
zmna doprovzena okolnostmi, z nich lze usuzovat, e se osoba na novm
mst pobytu ji zdruje s myslem zde trvale bydlet.

Zkon pipout monost paraleln existence vce bydli; stejn je pitom

mysl se na tchto mstech zdrovat trvale.

Pestoe bydlit je mnohdy toton s mstem, kde m osoba trval pobyt,

nelze pojem "bydlit" ztotoovat s pojmem "trval pobyt". "Trval pobyt" je
termnem sprvnho prva, kter m ryze evidenn, a tud administrativn
charakter. Pi uren bydlit je tedy vdy teba zabvat se vemi okolnostmi,
kter skuten bydlit fyzick osoby uruj.

Pojem "bydlit" se objevuje v mnoha evropskch nazench [nap. nazen

Brusel I, nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 805/2004 ze dne 21.
dubna 2004, kterm se zavd evropsk exekun titul pro nesporn nroky,
nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 1896/2006 ze dne 12. prosince
2006, kterm se zavd zen o evropskm platebnm rozkazu, i nazen
Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 861/2007 ze dne 11. ervence 2007,
kterm se zavd evropsk zen o drobnch nrocch]. Autonomn definice
bydlit vak nen v tchto evropskch pedpisech obsaena. Proto je i pi aplikaci
tchto evropskch pedpis teba pout definici bydlit podle obanskho
zkonku.

Uvd-li lovk jako sv bydlit jin msto ne sv skuten, me se tet

osoba dovolat i tohoto jeho skutenho bydlit. Proti tomu, kdo se v dobr ve
dovol uvedenho msta, protoe nev, jak je skuten bydlit lovka, neme
tento lovk namtat, e jeho skuten bydlit je nkde jinde.

K odst. 2

Druh odstavec stanov fikci bydlit u osob, kter vyuvaj svho prva
t tam, kde to uznaj za vhodn, nikde se nezdruj trvale, resp. s dnm
mstem nespojuj mysl se v nm trvale zdrovat. Tato okolnost toti neme vst
k tomu, aby tet osoby asto s nemrnmi obtemi zjiovaly bydlit osob.
prava zavdjc fikci bydlit vznamn pln svou lohu zejmna pi
doruovn, uren msta pro plnn aj.

Vedle bydlit lovka zkon zn u manel obydl, kter maj v mst

rodinn domcnosti ( 743 a nsl.).

Fyzick osoba s bydlitm anebo prvnick osoba se sdlem mimo zem

esk republiky se povauje za zahranin osobu ( 3024).

Souvisejc ustanoven:

66, 67, 74, 480, 542 odst. 2, 743 a nsl., 858, 877 odst. 2, 954
odst. 1, 962 odst. 1, 1487, 1503, 2417, 2572, 3019, 3024

Souvisejc pedpisy:

75 a nsl., 85 a nsl., 252, 260, 328b a nsl. o. s. .,

5 ivnostenskho zkona,

155, 161 a nsl., 240, 308, 387 zk. prce

102, 412 insolvennho zkona

Z judikatury:

K odst. 1
Skutenost, e alovan m bydlit na zem jinho lenskho sttu EU,
sama o sob nevyluuje, e alovan m bydlit t na zem esk republiky, a
jsou tud naplnny podmnky mezinrodn pslunosti eskch soud podle l. 2
odst. 1 nazen Brusel I; fyzick osoba me mt vce ne jedno bydlit (nebo
me bydlet souasn na vce mstech s myslem zdrovat se tam trvale).
(NS 32 Cdo 1401/2011)
Bydlitm fyzick osoby se rozum obec, resp. mstsk obvod, v nm tato
osoba bydl s myslem se zde trvale zdrovat. Bydlitm je zejmna msto, kde
m fyzick osoba svj byt, rodinu, pop. kde pracuje, jestlie tam tak bydl.
Okolnosti doasnho charakteru, jako nap. pobyt v nemocnici, vkon trestu
odnt svobody, studium, vojensk sluba, nic nemn na bydliti fyzick osoby,
nejsou-li souasn doprovzeny takovmi okolnostmi, z nich lze s jistotou
usuzovat, e fyzick osoba se v mst pvodn doasnho pobytu zdruje s
myslem zde trvale bydlet. V ppad, e se fyzick osoba souasn zdruje
(bydl) na vce mstech s myslem zdrovat se zde trvale, je kad z tchto mst
jejm bydlitm.
(NS 30 Cdo 444/2004, SoRo 3/06)
Za bydlit fyzick osoby podle ustanoven 7 odst. 3 s. . s. je nutno
povaovat msto, kde tato osoba bydl s myslem se zde zdrovat trvale. Uren
mstn pslunosti podle druhho pravidla zde uvedenho, tj. podle msta, kde se
navrhovatel zdruje, se uplatn teprve tehdy, kdy mstn pslunost nelze urit

podle pravidla prvho, a to nap. proto, e v esk republice neexistuje dn

msto, kde by navrhovatel bydlel s myslem zdrovat se trvale. Skutenost, e
navrhovatel je ve vkonu trestu odnt svobody, nem na uren msta jeho
bydlit vliv, nebo z dnch skutenost nelze usuzovat, e by ve vznici bydlel
s myslem dlouhodob i trvale se zde zdrovat.
(NSS Nad 79/2004-25, Sb. NSS 371/2004)
dn bydlit osoby pomj, opust-li je, nemajc jistoty, zda a kdy se tam
navrt. Vrok soudu, e strana m na uritm mst dn bydlit, jest prvnm
zvrem, nikoli skutkovm zjitnm. Pedpokladem dnho bydlit strany na
uritm mst jest pedn, e na mst tom bydl.
(Vn 1343/21)
Otzka, zda jest tu bydlit ve smyslu u 66 j. n., jest otzkou dlem
skutkovou, dlem prvn. Nepihlsiv policejn pobytu, dal mekajc najevo, e
nemn zaloiti bydlit.
(Vn 3814/24)

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment, sv. I, 2009, s. 557 a

nsl.

Hcha, Hobza, Hoetzel, Weyr, Latovka:

eskoslovenskho. Sv. I, 1929, s. 149, 150.

Oddl 6
Osobnost lovka

Pododdl 1
Obecn ustanoven

81
(Pedmt ochrany osobnosti lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Slovnk

veejnho

prva

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 11)

II. Ochrana osobnosti lovka (12 a 14)

III. Pedmt ochrany osobnosti lovka (15 a 17)

Z dvodov zprvy (k 81 a 83):

Nvrh respektuje jusnaturalistick koncept cel kodifikace. Osobnost

lovka se nechpe jako "pvsek" prvn subjektivity, ale prvn subjektivita je
naopak pojata jako dsledek osobnosti lovka jako takovho. Z toho dvodu
osnova sleduje cl zkonn garancie vech pirozench prv lovka, a ji jsou v
zkon vslovn vzpomenuta ili nic. Tm je odklizen aplikan problm, kter v
obdobn souvislosti vyvstal ve vazb na 16 ABGB. Z te piny se vet
osobnostnch prv lovka konstruuje jako demonstrativn.

Navrhuje se konkretizac princip obsaench v l. 2 odst. 3 Listiny

zkladnch prv a svobod a l. 2 odst. 4 stavy R vslovn stanovit, e kad
lovk m prvo t podle svho, co je zkladn zsada pro soukromoprvn
sfru vbec. To zakld i povinnost ostatnch respektovat takov prvo
jednotlivce.

Naproti tomu se v nvrhu tchto ustanoven osnovy vslovn neuvd,

kterch osobnostnch prv se lovk vzdt neme. To plyne jednak z
Mezinrodnho paktu o obanskch a politickch prvech a z Evropsk mluvy,
jednak z naeho stavnho podku. Pokud jde konkrtn o soukromoprvn
pravu, posta stejnmu elu v plnm rozsahu obecn ustanoven v vodnch
pasch osnovy.

Prvo na ochranu osobnosti nle tomu, jeho osobnost byla nedovolenm

zsahem dotena. Tk-li se vak zsah innosti lovka v prvnick osob,
obnovuje se ve shod s 14 pvodnho znn ob. z. a v intencch vcnho
zmru zkonn pojet monosti prvnick osoby vystoupit na obranu dotenho,

je-li mrtev nebo nemohouc; jinak jen s jeho pivolenm. Aktivn legitimace
prvnick osoby je vak omezena na ppady souvisc s innost dotenho v
takov prvnick osob. Po smrti dotenho nle alobn prvo osobm v
prvnm postaven osob blzkch, nebo dosavadn prava neet osobnost
dotenho v potebnm rozsahu (ochrana je nap. odata bezdtnm svobodnm
osobm, jejich rodie ji zemeli).

K ochran nkterch dlch oprvnn plynoucch z osobnostnho prva

(vzhledem k integrit lovka jako pirozen osobnosti nelze mluvit o "nkolika"
osobnostnch prvech, jeto z jednoty lidsk osobnosti plyne, e to je jedin
prvo) posta generln klauzule, nkdy i ve spojen se specilnmi ustanovenmi
kodexu jinde, pop. s oporou i doplujcm vznamem takovch specilnch
ustanoven. Jin dl oprvnn, zejmna prvo na tlesnou integritu a prvo na
soukrom a na ochranu projev osobn povahy se navrhuje upravit podrobnji. Do
tto skupiny pat i prvo na jmno, kter je ze systematickch dvod zaazeno
ve.

I. Obecn

Soukrom prvo, jak zdrazuje 3 odst. 1, chrn dstojnost a svobodu

lovka i jeho pirozen prvo brt se o vlastn tst a tst sv rodiny nebo lid
jemu blzkch takovm zpsobem, jen nepsob bezdvodn jmu druhm,
piem, jak se uvd v prvn z vslovn zdrazovanch zsad soukromho
prva, zakotvench v 3 odst. 2, kad m prvo na ochranu svho ivota a
zdrav, jako i svobody, cti, dstojnosti a soukrom. Je zcela jasn patrn, e tato
vchodiska jsou neodlun spjata s fenomnem osobnosti lovka.

M-li bt pojem osobnosti lovka definovn, je nutno pipomenout 15

odst. 1 vymezujc prvn osobnost, kter je pedstavovna zpsobilost mt v
mezch prvnho du prva a povinnosti. Podle 19 odst. 1 m kad lovk
vrozen, ji samotnm rozumem a citem poznateln pirozen prva, take se
povauje za osobu a zkon stanov jen meze uplatovn pirozench prv
lovka a zpsob jejich ochrany. Z uvedenho vyplv, e spektrum tchto prv
je mimodn rozmanit.

Definice osobnosti lovka bude rozdln podle toho, z hlediska jakho

vdnho oboru se na ni zamme. Napklad vcarsk lka a psycholog Paul
Tournier ve sv knize Osoba a osobnost konstatuje: "Pes sv vsadn postaven
pozorovatele si vak stle vce uvdomuji, e osobnost (lovka), ist a
nepikrlen se nm vdycky schov" a pak pokrauje: "Nikdy nebudu moci

zachytit pravdivou skutenost o sob ani o komkoliv jinm. Zskm jen kus a
deformovan obraz, jen zdn - konkrtn roli" (lit. . 5). Pesto obecn vznam a
obsah pojmu "osobnost" je vnmn a chpn v podstat kadm. Za osobnost je
tak povaovn lovk jako jednotlivec, jako subjekt poznn, resp. poznvn,
provn a jednn ve sv spoleensk podstat i individulnch zvltnostech,
jako nejmen sociln jednotka i urit psychofyzick a sociln-psychick
struktura. lovkem jako osobnost se zabvaj ze svho hlediska etn prodn i
spoleensk vdy. Z pohledu psychologie se osobnost me jevit jako historicky
krystalizujc a vyvjejc se celek, systm duevnch (ale nepochybn i
duchovnch) vlastnost a tendenc jednotlivce, charakterovch rys, schopnost,
temperamentu, postoj, poteb a zjm, piem jednm z podstatnch rys
osobnosti je vdom. Osobnost lovka se jev jako dynamick systm, jeho rysy
se mn podle vkovch stup, piem dosahuj relativn vt stlosti v
dosplosti (lit. . 2). Psychologick vlastnosti osobnosti jsou zprostedkovny
zvltnostmi nervovho systmu, kter vak samy o sob neuruj charakter,
zjmy a sklony lovka. Ty se vytvej v procesu individulnho vvoje vlivem
vchovy, vuky a spoleenskho prosted vbec, piem aktivita subjektu
"sebetvoen lovka" v prbhu vvoje roste. Podstatou osobnosti jsou jej
vztahy k vnman skutenosti, k druhm lidem (tzv. interpersonln vztahy), ke
kulturn-spoleenskm hodnotm, k aktulnmu stavu spoleensko-politickho
prosted apod. Tyto vztahy se projevuj ve styku s lidmi, v jednn a chovn
lovka, jeho kulturnmi vtvory apod. Kad osobnost m obecn vlastnosti
velidsk povahy, zrove vak odr specifick historick podmnky sv doby,
nroda, spoleenskho zaazen, povoln a m sv svrzn, neopakovateln
rysy. Jako mimo jin produkt sv doby a jejch podmnek lovk zrove v t i
on me svm podlem tvo tuto dobu a jej podmnky utvenm a petvenm
svho okol. Nelze samozejm opomenout ani fyzick sloky osobnosti fyzick
osoby, jako je rove jejho zdrav, zvltnosti vyplvajc z jejho individulnho
vzhledu a stavby tla, pslunost k musk nebo ensk populaci, konkrtn
lidsk rase apod.

Mnohoetnost projev jednotlivch strnek lidsk osobnosti kadho

lovka s sebou pin eventualitu monho uplatovn, resp. odvodnnho
pedpokldn cel ady pesn neohraniench prv, stejn jako znanou
mnoinu potencilnch zsah do osobnostn sfry lovka. Protoe se jedn o
jeho nejvlastnj, nejniternj a nejintimnj sfru, jej mon doten zven
bv zasaenm lovkem asto dvodn pociovno se znan nepznivou
intenzitou. Je proto vc zkona tto osobnostn sfe poskytnout pslunou
prvn ochranu.

Ochrana osobnostnch prv lovka (ochrana jeho osobnosti) tak, jak je

nazrna i v souasn dob, m sv vchodisko v pirozenoprvnch teorich, je
se poaly uplatovat v obdob 17. a 18. stolet, kdy se rozvjel systm pirozench
prv lovka, kam bylo azeno i prvo na svobodu a rovnost lovka. To nalezlo
svj odraz v prav Veobecnho obanskho zkonku vyhlenho pod . 946

Sb. z. s. csaskm patentem ze dne 1. ervna 1811 v Rakouskm csastv. V

prvn vt 16 kodex proklamoval, e "kad lovk m vrozen, ji rozumem
poznateln prva a nutno jej tud povaovat za osobu". Prvn doktrna
pipomnala, e "redaktoi povaovali za nejvy a zkladn pirozen prvo
svobodu lidskou a toto prvo bylo zde zpsobem politicky nekodnm
proklamovno". K tomu lze poznamenat, e vyjden charakteristika byla v
budoucnu jednou z urujcch pin ivotnosti a aplikovatelnosti tohoto zkonku
po historicky nepehldnutelnou dobu, co nen mono ci o nsledujcch
politickmi a ideologickmi postulty zatench obanskch zkoncch z roku
1950 a z roku 1964; pitom pouze budoucnost uke, zda se toto stigma
"nevymst" i nyn komentovanmu zkonku. Vznam tohoto ustanoven byl
oceovn prv pro jeho funkci jako veobecn smrnice pro soudn rozhodovn.
lovk byl pedpisem chpn "jako tvor rozumn a inteligibiln, kter jest sm
sob urovati el a prostedek. V tom smyslu je lovk svobodn a sm sob
elem", piem "dn lovk nen poddn druhmu lovku tak, aby byl
prostedkem elu. Svoboda kadho lovka je stejn, tud svoboda jednoho je
omezena svobodou druhho. Veker prvo pramen v zkladnm prvu lidskm,
toti v jeho svobod." Souasn sem bylo doktrnou azeno prvo svobody
duevnch projev (svoboda vry a vyznn, svoboda umleck a vdeck tvorby),
prvo na tlesnou integritu, na obanskou est, na osobn tajemstv, resp. prva
statusov plynouc z osobnho stavu jednotlivce. Prostedky obanskoprvn
ochrany (a nebyly speciln v tto souvislosti upraveny) byly spatovny v
alob, aby ruen osobnosti bylo odstranno, v alobch zdrovacch a
urovacch, stejn jako v alobch statusovch. Bylo zdrazovno, e tyto
aloby nemaj nic spolenho s majetkoprvnmi nroky na nhradu kody (lit. .
4).

eskoslovensk republika po svm vzniku pevzala na podklad tzv.

recepnho zkona . 11/1918 Sb. do svho prvnho du prvn pedpisy, kter
byly a dosud platn na zem zaniklho Rakouska-Uherska. Pro zem eskch
zem, nikoliv pro zem Slovenska, tak byl pejat i obecn zkonk obansk z roku
1811. Z hlediska ochrany osobnosti lovka je teba odkzat na ji zmnn 16
o. z. o. Krom toho v 43 o. z. o. vslovn upravoval ochranu dlho
osobnostnho prva na jmno. Naproti tomu nap. osobnostn prvo k vlastn
podobizn bylo chrnno 34 zkona . 218/1926 Sb., o prvu autorskm, prvo
na ochranu psemnostem osobn povahy (dopism, denkm a ostatnm listinnm
dokumentm) upravoval 26 tho zkona. Ochranu proti monm zsahm do
osobnostnch prv poskytovala t ustanoven obecnho zkonku obanskho o
nhrad kody ( 1325, 1329, 1330), resp. neplatnosti prvnch kon. V trestnm
prvu ochranu osobnosti lovka proti zsahm tetch osob poskytoval zkon .
108/1933 Sb., o ochran a cti. Ten ve svm prvnm oddle pod nadpisem
"Ochrana cti" konstruoval skutkov podstaty dopadajc na ppady, kdy se vink
dopustil urky, pomluvy, utrhn na cti i vitky trestnho sthn nebo trestu.
Souasn upravoval mj. dvody vyluujc trestnost tchto jednn, pedpoklady
dkazu pravdy a omluvitelnho omylu, podmnky uputn od potrestn,

monost uveejnn odsuzujcho rozsudku jako satisfaknho prostedku ve

prospch pokozenho alobce aj.

Dne 1. ledna 1951 nabyl innosti zkon . 141/1950 Sb., obansk

zkonk, kter upravil jednotn obanskoprvn vztahy pro celou republiku, tedy i
pro jej tehdej soust - Slovensko. Zkon . 141/1950 Sb. v 22 poskytoval
ochranu jmna, pjmen nebo krycho jmna fyzickch osob a nzvu u
prvnickch osob. Naproti tomu prva na osobn psemnosti a podobiznu byla
upravena 95 a 96 tehdy platnho autorskho zkona . 115/1953 Sb.

V odborn literatue se pipomn, e v dob vydn obanskho zkonku z

roku 1950 nebyla v platnm eskoslovenskm prvu provedena zkonn prava
veobecnho osobnostnho prva zdaleka zpsobem, kter by korespondoval
potebm a poadavkm demokratick spolenosti, nebo tento stav odpovdal
celkovmu spoleenskmu a prvnmu klimatu 50. let v eskoslovensku. Naproti
tomu se zdrazuje, e pozitivn zmnou bylo pijet obanskho zkonku .
40/1964 Sb. Ten, pes jin vhrady k nmu, v 11 a 16 u ns poprv zakotvil
obecnou (generln) pravu veobecnho osobnostnho prva jako jednotnho
prva, tj. prva na ochranu osobnosti, a v jeho rmci pravu jednotlivch
osobnostnch prv v komplexnm celku, vetn pravy jejich jednotlivch
prostedk ochrany (lit. . 2). Prvn prava prva na ochranu osobnosti obsaen
v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. doznala v prbhu let nkterch zmn. Lze
zmnit novelu provedenou zkonem . 87/1990 Sb., kterou byla v ppad zsahu
do osobnostnch prv fyzick osoby rozena mnoina dosavadnch satisfaknch
prostedk o satisfakci spovajc v nhrad nemajetkov jmy v penzch, a dle
novelu uskutennou zkonem . 509/1991 Sb., kterou byl zruen 14, upravujc
monost tzv. spoleensk organizace domhat se za svho lena ochrany jeho
osobnosti, a 17, kter obsahoval zmocnn upravit zvltnm pedpisem vztahy
vznikajc ze spoleenskho uplatnn dl literrnch, vdeckch a umleckch,
jako i vztahy z objev, vynlez, zlepovacch nvrh a prmyslovch vzor.

Obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 11 stanovil, e fyzick osoba m

prvo na ochranu sv osobnosti, zejmna ivota a zdrav, obansk cti a lidsk
dstojnosti, jako i soukrom, svho jmna a projev osobn povahy. Uveden
vet chrnnch aspekt osobnosti fyzick osoby nebyl vtem taxativnm, ale
pouze demonstrativnm, kdy zkon uvdl jen ppady nejtypitj. Soudn
praxe z tto skutenosti pi vkladu 11 pi posuzovn spektra chrnnch
sloek osobnosti fyzick osoby tak vychzela. Navazujc 12 se zamil na
nkter specifick ppady chrnnch prv a stanovil, e psemnosti osobn
povahy, podobizny, obrazov snmky a obrazov a zvukov zznamy tkajc se
fyzick osoby nebo jejch projev osobn povahy smj bt pozeny nebo pouity
jen s jejm svolenm. Takovho svolen nebylo teba, pouily-li se psemnosti
osobn povahy, podobizny, obrazov snmky nebo obrazov a zvukov zznamy k

elm ednm na zklad zkona. Konen zakotvil, e podobizny, obrazov

snmky a obrazov a zvukov zznamy se mohly bez svolen fyzick osoby podit
nebo pout pimenm zpsobem t pro vdeck a umleck ely a pro
tiskov, filmov, rozhlasov a televizn zpravodajstv. Ani takov pouit vak
nesmlo bt v rozporu s oprvnnmi zjmy fyzick osoby. V tchto ppadech byl
pedmtem obanskoprvn ochrany osobnostn obsah vyjden sice hmotnm
substrtem, kter vak sm o sob pedmtem ochrany podle 12 nebyl. Pi
uznn samostatnosti existence osobnostnho prva a prva vlastnickho byla
dvna pi stetu tchto prv pednost osobnostnmu prvu jako kvalitativn a
funkn vymu. V 13 byla eena situace obrany, resp. nsledk, kdy ji k
zsahu do osobnostnch prv fyzick osoby dolo nebo dosud dochz. Fyzick
osoba mla prvo se zejmna domhat, aby bylo uputno od neoprvnnch
zsahdo prva na ochranu jej osobnosti, aby byly odstranny nsledky tchto
zsah a aby j bylo dno pimen zadostiuinn. Po novele proveden
zkonem . 87/1990 Sb. se v ppadech, kdy by se nejevilo postaujcm
pisouzen pouze tzv. morlnho zadostiuinn zejmna proto, e byla ve znan
me snena dstojnost fyzick osoby nebo jej vnost ve spolenosti, se mohla
postien fyzick osoba domhat t prva na nhradu nemajetkov jmy v
penzch, kdy vi tto nhrady s pihldnutm k zvanosti vznikl jmy a k
okolnostem, za nich k poruen prva dolo, uroval soud. Monost domhat se
ochrany osobnosti fyzick osoby vak nekonila ani jej smrt, nebo vzhledem k
poadavku zachovn piety psluelo podle 15 zk. . 40/1964 Sb. po smrti
fyzick osoby uplatovat prvo na ochranu jej osobnosti manelu a dtem, a
nebylo-li jich, pak jejm rodim, a to jako zvltn osobn prvo takto taxativn
vypotench osob na uplatnn ochrany osobnosti zemel fyzick osoby.
Uplatnn nroku na ochranu osobnosti fyzick osoby nevyluovalo uplatnn
ppadnho nroku na nhradu vznikl materiln kody ( 16 ve spojen s 420
a 450 zk. . 40/1964 Sb.).

Po spoleenskch zmnch, k nim dolo po listopadu roku 1989, se pi

aplikaci ochrany osobnosti podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. vychzelo z
toho, e kolem pravy prva na ochranu osobnosti je v obanskoprvn oblasti
zabezpeit respektovn osobnosti fyzick osoby a tm jej vestrann svobodn
rozvoj. Souasn bylo zdrazovno, e jde t o jedno z dleitch rozveden a
konkretizac l. 7, 8, 10, 11, 13 a 14 Listiny zakotvujcch pro prvn d jako celek
prvo na ochranu osobnosti jako zkladn lidsk prvo a v tomto jednotnm rmci
prva na ochranu osobnosti existujcch dlch prv, kter zabezpeuj
obanskoprvn ochranu jednotlivch hodnot, resp. strnek osobnosti fyzick
osoby, jako neoddlitelnch soust jej celkov fyzick a psychickomorln
integrity osobnosti.

Obansk zkonk . 89/2012 Sb., sledujc jusnaturalistick koncept cel

kodifikace, zajiuje ochranu osobnosti lovka v zsad (pouze s drobnmi
diferencemi) ve stejnm rozsahu jako obansk zkonk . 40/1964 Sb., piem
jsou zsady, na jejich zklad je zbudovn, ve sv podstat identick tm, na

nich byla ji v "polistopadov" dob vykldna ochrana osobnosti fyzick osoby.

Dvodov zprva pipomn, e k ochran nkterch dlch oprvnn plynoucch
z osobnostnho prva (s tm, e vzhledem k integrit lovka jako pirozen
osobnosti nelze mluvit o "nkolika" osobnostnch prvech, jeto z jednoty lidsk
osobnosti plyne, e to je jedin prvo) posta generln klauzule, nkdy i ve
spojen se specilnmi ustanovenmi obanskho zkonku, pop. s oporou i
doplujcm vznamem takovch specilnch ustanoven. Jin dl oprvnn zejmna prvo na tlesnou integritu a prvo na soukrom a na ochranu projev
osobn povahy - upravuje obansk zkonk podrobnji. Do tto skupiny pat i
prvo na jmno, kter je podle dvodov zprvy ze systematickch dvod
zaazeno na jinm mst ( 77 a 79). To v lenn obanskho zkonku
pedchz zkladn ustanoven o osobnosti lovka.

II. Ochrana osobnosti lovka

Ustanoven 81 odst. 1 konstatuje, e je chrnna osobnost lovka

vetn vech jeho pirozench prv a e kad je povinen ctt svobodn
rozhodnut lovka t podle svho. Odst. 2 pak pipojuje demonstrativn vet
nkterch chrnnch hodnot osobnosti lovka. A v obanskm zkonku .
89/2012 Sb. uit pojmoslovn apart i systematika pravy prva na ochranu
osobnosti lovka (fyzick osoby) jsou do urit mry odlin od pravy obsaen
v zkon . 40/1964 Sb., lze obdobn vychzet z vahy, e pedmtem
veobecnho osobnostnho prva jako prva jednotnho, v jeho rmci existuje
cel ada dlch osobnostnch prv, je osobnost kadho lovka jako
individuality a suverna, resp. jednotliv hodnoty (statky, strnky, atributy, pop.
projevy osobnosti fyzick osoby) tvoc celistvost jeho osobnosti v jeho fyzick
(tlesn) a morln jednot, se kterou, resp. se ktermi lovk nakld v rovnm
postaven s ostatnmi (lit. . 2). Tomuto prvu je zajiovna komplexn ochrana.

Dvodov zprva se vymezuje vi pedchoz prvn prav vznikl za

odlinch sociln-politickch podmnek, kdy uvd, e obansk zkonk
vychzejc z jusnaturalistickho konceptu nechpe osobnost lovka jako
"pvsek" prvn subjektivity, ale e prvn subjektivita je naopak pojata jako
dsledek osobnosti lovka jako takovho. Proto obansk zkonk sleduje cl
zkonn garancie vech pirozench prv lovka, a ji jsou v zkon vslovn
vzpomenuta, i nikoliv. Pesto je mono shledvat vrazn styn plochy se
zkonem . 40/1964 Sb. Nutno pipomenout, e "polistopadov" aplikan praxe a
teorie vychzejc z prvn pravy ochrany osobnosti obsaen v zkon .
40/1964 Sb. v zsad vychzely z obdobnch vchodisek jako obansk zkonk
. 89/2012 Sb., nebo pro vklad obsahu prva na ochranu osobnosti bylo urujc
vodtko obsaen mj. v Listin vychzejc v prv ad z Veobecn deklarace
lidskch prv z roku 1948 a zakotvujc tradin demokratick prva a svobody.

U poadavku ochrany vech pirozench prv lovka lze proto

pirozenoprvn pvod pisoudit pedevm prvm a svobodm, jak je uvd a
jejich ochranu bazln zabezpeuje a chrn Listina. Pkladmo je mono zmnit
zsadu svobody a rovnosti lid v dstojnosti (l. 1), zsadu, e kad me init,
co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld (l.
2), zsadu, e kad m prvo na ivot (l. 6), zsadu nedotknutelnosti osoby a
jejho soukrom (l. 7), zsadu zaruen osobn svobody (l. 8), prvo na ochranu
lidsk dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a jmna, prvo na ochranu ped
neoprvnnm zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota (l. 10), prvo
vlastnit majetek (l. 11) aj.

III. Pedmt ochrany osobnosti lovka

Koncepce ochrany osobnosti lovka vychz z pesvden, e k hjen

nkterch dlch oprvnn plynoucch z osobnostnho prva posta generln
klauzule, v nkterch ppadech i ve spojen se specilnmi ustanovenmi
obanskho zkonku, pop. s jejich oporou i doplujcm vznamem. Jin dl
oprvnn, zejmna prvo na tlesnou integritu a prvo na soukrom a na
ochranu projev osobn povahy, jsou upravena podrobnji, piem do tto
skupiny pat i prvo na jmno upraven v 77 a 79.

S vdomm, e i tak se jedn o demonstrativn vet, jsou v rmci

generln klauzule jmenovna takov zkladn prva, jakmi jsou prvo lovka
na ivot, na zdrav a na prvo t v pznivm ivotnm prosted, dle prvo na
dstojnost lovka, jeho vnost a est. Souasn v 81 odst. 2 zmnn prvo
na soukrom a prvo na ochranu jeho projev osobn povahy jsou jet ble
rozvedeny v 84 a 90. Dle nsleduje pomrn obshl prava prva na
duevn a tlesnou integritu ( 91 a 103), prva lovka pevzatho do
zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu ( 104 a 110), problematika nakldn
s stmi lidskho tla ( 111 a 112) a prava ochrany lidskho tla po smrti
lovka ( 113 a 117).

Prvo na ivot, prvo na dstojnost, prvo na jmno, prvo na vnost, na

est a na soukrom, resp. obdobn osobn prva, se nepromluj s vjimkou prva
na odinn jmy zpsoben na tchto prvech ( 612).

Souvisejc ustanoven:

3, 8, 19, 23, 77 a 79, 82 a 117, 612

Souvisejc pedpisy:

l. 10 Listiny,

l. 2 a nsl. mluvy,

mluva proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu i poniujcmu

zachzen nebo trestn (vyhlen pod . 143/1988 Sb.),

l. 6 a nsl. MPOPP

l. 8 mluvy o prvech dtte,

14, 20, 61 a 72 aj. zk. o matrikch,

181, 209 tr. zkonku

Z judikatury:
Skutenost, e ivotn prosted je veejnm statkem (hodnotou) ve smyslu
preambule stavy a Listiny zkladnch prv a svobod a l. 7 stavy, nevyluuje
existenci subjektivnho prva na pzniv ivotn prosted (l. 35 odst. 1 Listiny),
jako i prva v zkonem stanovenm rozsahu se jej domhat - l. 41 Listiny.
(III. S 70/97)
Pi hodnocen mry a dopad zsahu do prva na ochranu osobnosti fyzick
osoby je teba vychzet z objektivnho principu.
(NS 30 Cdo 2033/2009)
Pi stetu zkladnho politickho prva na informace a jejich en s prvem
na ochranu osobnosti je teba s pihldnutm k okolnostem kadho jednotlivho
ppadu peliv zvit, zda jednomu prvu nebyla nedvodn dna pednost ped
prvem druhm.
(NS 30 Cdo 4098/2008)

Povinnost poskytnout zadostiuinn za neoprvnn zsah do

osobnostnch prv je spjata s osobou, kter se neoprvnnho zsahu dopustila.
Tato povinnost m osobn charakter a zanik smrt naruitele. Nutnm nsledkem
jeho mrt je zastaven soudnho zen o ochranu osobnosti.
(NS 30 Cdo 3169/2007)
Pi hodnocen, zda dolo k neoprvnnmu zsahu do prva na ochranu
osobnosti, je nutno respektovat urit specifika bnho periodickho tisku,
urenho pro informovn nejir veejnosti, kter se v konkrtnch ppadech
mus uchylovat k jistm zjednoduenm. Nelze bez dalho tvrdit, e kad
zjednoduen (i zkreslen) mus nutn vst k zsahu do osobnostnch prv
dotench osob.
(NS 30 Cdo 2796/2005)
Pi hodnocen toho, zda jsou dny okolnosti vyluujc neoprvnnost
zsahu do prva na ochranu osobnosti fyzick osoby, je nezbytn vit, zda se
stal pimenm zpsobem a zda nen v rozporu s takovmi oprvnnmi zjmy
fyzick osoby, na kterch je teba s ohledem na poadavek zajitn elementrn
cty k jej osobnosti za vech okolnost trvat.
(NS 30 Cdo 179/2004)
Pochybnost, zda jednn, v kterm je spatovn zsah do prva na ochranu
osobnosti, bylo mnno vn nebo zda se jednalo o ert, se pit tomu, kdo ji
vyvolal.
(NS 30 Cdo 1912/2003)
Neoprvnnm zsahem do prva na ochranu osobnosti je jednn
smujc proti osobn i mravn integrit fyzick osoby, kter je objektivn
zpsobil snit jej dstojnost, vnost a est a kter ohrouje jej postaven a
uplatnn ve spolenosti.
(NS 28 Cdo 983/2002)
Jestlie svdek, dc se povinnostmi svdku uloenmi, v trestnm zen
vypov, e m za to, e se nkdo dopustil trestn innosti, nejde o neoprvnn
zsah do prva na ochranu osobnosti.
(NS 28 Cdo 795/2002)
K spnmu uplatnn prva na ochranu osobnosti se nevyaduje
zavinn toho, kdo se dopustil neoprvnnho zsahu do prva na ochranu
osobnosti.
(NS 28 Cdo 662/2002)
Pro odlien kritiky od neoprvnnho zsahu je rozhodujc hledisko
pravdivosti, vcnosti, objektivnosti a kritikou sledovanho cle.

(NS 28 Cdo 662/2002)

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, sv. 1, 2013,s.

248 a nsl.

Knap, vestka, Jehlika,

obanskho prva, 4. vyd., 2004.

Pavlk,

Plecit:

Ochrana

osobnosti

podle

Krm: Prvo obansk, 1929.

Rouek, Sedlek:Koment, sv. I, 1935.

Tournier: Osoba a osobnost, 1998.

II. Vatiknsk snm: pprava a prbh, 1966.

Knap, vestka: Prostedky obanskoprvn ochrany osobnosti oban.

Prvo a zkonnost, 1991, . 6.

82
(Prostedky obrany pi doten osobnosti lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Prostedky ochrany osobnosti lovka (7 a 11)

III. Posmrtn ochrana osobnosti lovka (12 a 13)

Z dvodov zprvy:

viz u 81

I. Obecn

Obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 13 eil mon nsledky, pokud dolo

k neoprvnnmu zsahu do osobnostnch prv fyzick osoby nebo jestlie k
nmu jet dochzelo a toto prvo bylo ppadn jen ohroeno, ani by byla
rozhodn ppadn existence nebo neexistence zavinn pvodce zsahu. Fyzick
osoba (lovk) se v tchto ppadech mla monost zejmna domhat, aby bylo
uputno od neoprvnnch zsah do prva na ochranu jej osobnosti, aby byly
odstranny nsledky tchto zsah ( 13 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb.) a aby j bylo
dno pimen zadostiuinn ( 13 odst. 2 zk. . 40/1964 Sb.). Posledn
uveden alternativa, upraven ponaje 29. beznem 1990 v rmci novely
obanskho zkonku . 40/1964 Sb. zkonem . 87/1990 Sb., reaguje na ppady,
kdy by se nebylo jevilo postaujcm pouze pisouzen morlnho zadostiuinn
podle odst. 1 zejmna proto, e byla ve znan me snena dstojnost fyzick
osoby nebo jej vnost ve spolenosti. V takovm ppad mla fyzick osoba t
prvo na tzv. nhradu nemajetkov jmy v penzch, jej vi uroval soud s
pihldnutm k zvanosti vznikl jmy a k okolnostem, za nich k poruen prva
dolo. Monost domhat se ochrany osobnosti fyzick osoby vak nekonila ani
jej smrt, nebo s ohledem na poadavek zachovn piety podle 15 zk. .
40/1964 Sb. psluelo uplatovat po smrti fyzick osoby prvo na ochranu jej
osobnosti manelu a dtem, a nebylo-li jich, pak jejm rodim. lo o zvltn
osobn prvo takto taxativn vypotench osob na uplatnn ochrany osobnosti
zemel fyzick osoby v rmci jej postmortln ochrany. Uplatnn nroku na
ochranu osobnosti fyzick osoby vak nevyluovalo ppadnou nhradu souasn
vznikl materiln kody, protoe podle 16 zk. . 40/1964 Sb. kdo
neoprvnnm zsahem do prva na ochranu osobnosti zpsobil kodu,
odpovdal za ni podle 420 a 450 o odpovdnosti za kodu. Z 13 zk. .
40/1964 Sb. vyplvaly ti zkladn skupiny prostedk obanskoprvn ochrany
pro ppad neoprvnnho zsahu do osobnosti fyzick osoby, a to
- prostedky spovajc v uputn od neoprvnnch zsah a projevujc se
uitm aloby zdrovac (negatorn),

- prostedky tkvc v odstrann nepznivch nsledk neoprvnnch zsah

nebo protiprvnho stavu, pedstavovan uitm aloby odstraovac,

- prostedky realizovan poskytnutm pimenho zadostiuinn, kdy se

uplatnila aloba satisfakn.

V praxi soud nepochybn vraznji pevldalo rozhodovn o alobch

zmnn posledn skupiny, ppadn o alobch skupiny druh. Pokud se te
kategorie zdrovacch alob, alobci - pokud vbec volili tuto formu aloby - si
zpravidla neuvdomovali skutenost, e vtinou svoj alobou reagovali na ji
uskutenn zsah do osobnostnch prv nemajc pokraovn, resp. nemajc ani
pedpoklad jeho reln monho pokraovn. Proto ani spnost tchto alob
nebvala zejmna z uvedenho dvodu vrazn.

Pro spch aloby bylo a je podstatn pedevm zjitn, zda ve

vytkanm jednn bylo mono s ohledem na okolnosti spatovat zsah do
osobnosti lovka pedstavovan nkterou z jejch sloek. Souasn bylo nutno
zodpovdt otzku, zda k doten osobnostnch prv dolo v dsledku zsahu
neoprvnnho, nebo naopak oprvnnho, a tedy v tomto druhm ppad z
hlediska prva na ochranu osobnosti nesankcionovanho. Bylo tak nutno vit,
zda doten fyzick osoba k zsahu do sv osobnosti svolila, nebo zda takov
zsah vslovn dovoluje zkon, resp. zda k zsahu dolo nap. vkonem
subjektivnho prva, ppadn pi plnn zkonem uloen prvn povinnosti.

Spoleensk zmny po listopadu roku 1989 v tehdejm eskoslovensku se

nemohly nedotknout jak prvnho du, tak ani samotn aplikace a vyuvn
prva. Bylo tomu tak i s prvnm institutem ochrany osobnosti i s jeho odrazem v
rozhodovac innosti soud.

Z daj justin statistiky vyplv, e spory o ochranu osobnosti ped

listopadem roku 1989 bylo mono co do potu pravomocn skonench vc adit
mezi zcela zanedbateln soudn agendy. Napklad v letech 1982 a 1989
dosahoval poet pravomocnch rozhodnut ve vcech prva na ochranu
osobnosti v cel esk republice jako tehdej sousti eskoslovensk federace
v prmru 87 ppad ron. Od roku 1990 se vak poet tchto rozhodnut poal
zvyovat.
Jestlie
v
roce
1990
bylo
zaznamenno
"jenom"
145
pravomocnskonench vc tto agendy, v roce 1997 ji poet tchto
pravomocn skonench vc doshl potu 658 ppad. Objem vyizovanch vc
agendy ochrany osobnosti se pozdji stabilizoval piblin na 550 pravomocn
skonench vcech ron (nap. v roce 2010 bylo tchto vc pravomocn

skoneno 568, v roce 2011 jejich poet doshl 578 a v roce 2012 jich bylo 507). Z
toho plyne, e a dosud se co do rozsahu nejedn o agendu pli poetn
vznamnou, byjej obsahov aspekt byl zvanost a mnohdy i publicitou
nepehldnuteln.

Do 31. prosince 2013, tj. do doby, ne nabyl innosti obansk zkonk .

89/2012 Sb., byly podle 9 odst. 2 psm. a) o. s. . ve vcech ochrany osobnosti
podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb. a ochrany proti uveejovn
informac, kter jsou zneuitm svobody projevu, slova a tisku podle prvnch
pedpis o hromadnch sdlovacch prostedcch, vcn pslun jako soudy
prvnho stupn soudy s psobnost krajskho soudu. Podle 10 odst. 1 o. s. . v
tchto vcech o odvolnch proti rozhodnutm krajskch soud jako soud
prvnho stupn rozhodovaly vrchn soudy. Podle 10a o. s. . o ppadnch
dovolnch proti rozhodnutm vrchnch soud rozhodoval Nejvy soud. Takto
upraven vcn pslunost doznala zsadn zmny po 1. lednu 2014 v dsledku
novely obanskho soudnho du proveden zkonem . 293/2013 Sb., kter
odala rozhodovn v prvnm stupni mj. ve vcech ochrany osobnosti krajskm
soudm, a fakticky tak zahrnula tuto agendu do psobnosti soud okresnch. Tuto
skutenost lze hodnotit jako pekvapivou a patrn ani ne pli promylenou. A
dosud, pokud bylo een nkterch spor, tj. mj. i spor o ochranu osobnosti,
svovno v prvnm stupni krajskm soudm, bylo to zdvodovno zejmna tm,
e jsou jimi projednvny a rozhodovny v prvnm stupni vci, pro n je typick
skutkov nebo prvn obtnost, pp. e jde o vci, kter se v soudn praxi
vyskytuj mn asto. Proti nov prav vcn pslunosti soud u spor na
ochranu osobnosti platn od 1. ledna 2014 by navc mohl svdit i draz, kter
klade obansk zkonk na ochranu osobnosti lovka, vetn vech jeho
pirozench prv.

K odst. 1

II. Prostedky ochrany osobnosti lovka

Ustanoven 82 odst. 1 pedpokld, e lovk, jeho osobnost byla

dotena, m prvo domhat se toho,
- aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo

- aby byl odstrann jeho nsledek.

Na rozdl od pravy platn do konce roku 2013 v nm tedy nen souasn

obsaen pedpoklad monosti domhat se nhrady nemajetkov jmy
poskytnutm pimenho zadostiuinn. To ovem neznamen, e by
zkonodrce od takovhoto prostedku ochrany upustil. Jeho pravu vak
zaazuje na jinm mst.

Podle 2956 vznikne-li kdci povinnost odinit lovku jmu na jeho

pirozenm prvu chrnnm podle prvn sti obanskho zkonku, nahrad
kodu i nemajetkovou jmu, kterou tm zpsobil. Jako nemajetkovou jmu odin i
zpsoben duevn trapy. Zpsob a ve pimenho zadostiuinn mus bt
podle 2957 ureny tak, aby byly odinny i okolnosti hodn zvltnho zetele.
Jimi jsou mysln zpsoben jmy, zvlt pak zpsoben jmy s pouitm lsti,
pohrky, zneuitm zvislosti pokozenho na kdci, nsobenm ink zsahu
jeho uvdnm ve veejnou znmost, nebo v dsledku diskriminace pokozenho
se zetelem na jeho pohlav, zdravotn stav, etnick pvod, vru nebo i jin
obdobn zvan dvody. Vezme se rovn v vahu obava pokozenho ze ztrty
ivota nebo vnho pokozen zdrav, pokud takovou obavu hrozba nebo jin
pina vyvolala. Jako na specifick ppad je mono odkzat na pravu obsaenou
v 2971, jen stanov, e odvoduj-li to zvltn okolnosti, za nich kdce
zpsobil jmu protiprvnm inem, zejmna poruil-li z hrub nedbalosti dleitou
prvn povinnost anebo zpsobil-li jmu mysln z touhy niit, ublit nebo z jin
pohnutky zvl zavrenhodn, nahrad kdce t nemajetkovou jmu kadmu,
kdo zpsobenou jmu dvodn pociuje jako osobn netst, kter nelze jinak
odinit.

Druh odstavec 2951 uvd, e nemajetkov jma se odin pimenm

zadostiuinnm s tm, e zadostiuinn mus bt poskytnuto v penzch,
nezajist-li jeho jin zpsob skuten a dostaten odinn zpsoben jmy.
Nepli zdail formulace druh vty tohoto ustanoven me eventuln svdt
k zvru, e primrnm by takto mohl bt ppad nhrady nemajetkov jmy ve
form relutrnho plnn (finann satisfakce), zatmco alternativa tzv. morln
satisfakce preferovan bvalm 13 ob. zk. . 40/1964 Sb. by mohla bt
vnmna novou pravou jako pe doplkov. Tak tomu vak nepochybn nen,
kdy draz je teba klst na prvn vtu tohoto odstavce a vit tak, kter z forem
zadostiuinn a v jakm rozsahu je vzhledem ke konkrtnm okolnostem vci
pimen ke skutenmu a dostatenmu odinn vznikl nemajetkov jmy.

Pedpokladem vzniku sankce za poruen, pop. ji ohroen osobnostnch

prv lovka je existence konkrtnho zsahu do jeho osobnosti pedstavovan
nkterou z jejch sloek. Tento zsah mus bt shledn jako neoprvnn, tj.
jsouc v rozporu s objektivnm prvem, nebo naopak jako oprvnn (v tomto
druhm ppad z hlediska prva na ochranu osobnosti nesankcionovan). Pitom
bude nutno ovovat, zda doten lovk k zsahu do sv osobnosti ppadn

nesvolil, nebo zda takov zsah vslovn dovoluje zkon, resp. zda k zsahu
dolo vkonem subjektivnho prva, ppadn pi plnn zkonem uloen prvn
povinnosti. Souasn ovem nen mono pominout, e se podle 2898 nepihl
k ujednn, kter pedem vyluuje nebo omezuje povinnost k nhrad jmy
zpsoben lovku na jeho pirozench prvech, anebo zpsoben mysln nebo
z hrub nedbalosti. Nepihl se ani k ujednn, kter pedem vyluuje nebo
omezuje prvo slab strany na nhradu jakkoli jmy; v tchto ppadech se
prva na nhradu nelze ani platn vzdt.

K odst. 2

III. Posmrtn ochrana osobnosti lovka

Ji prostm porovnnm prvn pravy tzv. postmortln ochrany lovka

(fyzick osoby) zakotven v 82 odst. 2 s prvn pravou, kter byla obsaena v
15 ob. zk. . 40/1964 Sb., je zejm, e okruh osob, kter se j mohou
domhat, se od 1. ledna 2014 rozil. Jestlie do konce roku 2013 bylo po smrti
fyzick osoby piznvno prvo na ochranu osobnosti manelu a dtem, a
nebylo-li jich, pak jejm rodim, od 1. ledna 2014 toto prvo me uplatnit
kterkoliv z osob zemelmu lovku blzkch. Takovou osobou je podle 22 odst.
1 pbuzn v ad pm, sourozenec a manel nebo partner podle zkona
upravujcho registrovan partnerstv. Osobami blzkmi jsou i osoby sevagen
nebo osoby, kter spolu trvale ij. Jin osoby v pomru rodinnm nebo
obdobnm jsou oprvnnmi osobami za pedpokladu, e by jmu, kterou utrpla
jedna z nich, druh dvodn pociovala jako jmu vlastn.

Vznam tohoto institutu je pedevm v zajitn piety k zemelmu lovku

kter byla dotena tokem na ni pedstavovanm pedevm znevenm jej
pamtky. Ppad posmrtn ochrany podle 82 odst. 2 se nepochybn uplatn
nap. i v ppad doten jmna zemelho ( 78). Uplatnn tohoto prva je
subjektivnm pvodn vzniklm osobnostnm prvem oprvnnch osob, u nich
nen rozhodn, zda jsou i nejsou ddici.

Souvisejc ustanoven:

1, 22, 77 a 79, 81, 2898, 2951, 2956, 2957, 2971

Souvisejc pedpisy:

 9 a 10a o. s. .

Z judikatury:
Byl-li neoprvnn zsah do osobnosti fyzick osoby zpsoben nkm, kdo
byl pouit prvnickou osobou k realizaci innosti tto prvnick osoby, postihuj
obanskoprvn sankce samotnou prvnickou i fyzickou osobu. Pedpokladem je,
aby innost pracovnka nepostrdala mstn, asov a vcn vztah k plnn kol
tto osoby.
(NS 30 Cdo 73/2003)
Okolnost, e vydavatel tisku v publikovanm interview pesn reprodukoval
vroky osoby, se kterou byl rozhovor v tto form uskutenn, neme v ppad
zpsobilosti tchto vrok zashnout do osobnostnch prv jin fyzick osoby
vst bez dalho k zvru, e za n vydavatel nenese odpovdnost.
(NS 30 Cdo 214/2000)
Ochrany osobnosti ve smyslu 11 a nsl. ob. zk. se lze vedle alob
domhajcch se zdren neoprvnnch zsah do prva na ochranu osobnosti a
vedle alob na odstrann nsledk takovch zsah do prva na ochranu
osobnosti domhat tak nap. alobami na uren nepravdivosti zsah tohoto
druhu nebo uren, e pvodce zsahu neoprvnn zashl do prva alobce na
ochranu osobnosti. V tchto ppadech nen teba prokazovat nalhav prvn
zjem na takovm uren.
(NS Cdon 18/95)

Z literatury:
viz u 81

83
(Oprvnn prvnick osoby)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Uplatnn prva na ochranu osobnosti lovka prvnickou osobou (1 a 2)

II. Zvltn ppad posmrtn (postmortln) ochrany lovka (3 a 4)

Z dvodov zprvy:

viz u 81

K odst. 1

I. Uplatnn prva na ochranu osobnosti lovka prvnickou osobou

Jist obdoba pravy spovajc v prolomen zsady, e je na lovku, do

jeho prva bylo zasaeno, aby je tak sm hjil ( 78), pin 83. A obansk
zkonk vslovn deklaruje zsadu, e prvo na ochranu osobnosti lovka nle
tomu, jeho osobnost byla nedovolenm zsahem dotena, piem tento princip
je promtnut v prvnm odstavci 82 odst. 1, komentovan ustanoven pin
oprvnn prvnick osoby vystoupit na obranu dotenho lovka jeho jmnem
za podmnky, e se zsah tk innosti lovka v prvnick osob. K tomu
prvnick osoba nepotebuje svolen dotenho pouze v ppad, e nen schopen
projevit vli pro neptomnost nebo pro neschopnost sudku. Jinak je pro takovto
konn prvnick osoby nezbytn souhlas dotenho, resp. trvn takovhoto
souhlasu, kter me lovk v kterkoliv fzi uplatnn nroku odvolat (piem
nen zejm mono vylouit ppadn vznik jeho kodn odpovdnosti). Vklad
pojm "neptomnost", resp. "neschopnost sudku", kter do jist mry otevraj
cestu monosti jejich zneuit, pinese a soudn praxe. Je pitom otzkou, jak
dalece bude etn pi dosud relativn nepli znanm mnostv spor o ochranu
osobnosti. Dochz-li v podstat k "renesanci" svm zamenm obdobnho - v
zsad vak neivotnho - 14 ob. zk. . 40/1964 Sb., kter upravoval
monost, aby se tzv. spoleensk organizace domhaly za svho lena ochrany
jeho osobnosti ( 14 zk. . 40/1964 Sb. byl zruen novelou obanskho zkonku
uskutennou zkonem . 509/1991 Sb.), lze se domnvat, e vedle primrnho
zajitn podpory lovku, jeho osobnost byla dotena v souvislosti s jeho
innost v prvnick osob, spov smysl 83 v tom, aby se i prvnick osob
otevela monost prostednictvm tohoto prvnho prostedku chrnit sv jmno a
povst, je by mohla bt znevena nebo jinak pokozena zsahem do osobnosti
lovka, pokud by se tkal jeho innosti v prvnick osob. Pitom prvnick
osob nle podle 135 odst. 2 zvltn ochrana proti tomu, kdo bez zkonnho
dvodu zasahuje do jej povsti nebo soukrom, ledae se jedn o ely vdeck
i umleck nebo o tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv;
avak ani v takovm ppad nesm bt zsah v rozporu s oprvnnmi zjmy

prvnick osoby. I pro tento ppad proto mon plat, co v jinch souvislostech
uvedl v dubnu 1959 tehdej veobecn respektovan pape Jan XXIII: "Ukazuje
se, jak je oprvnn napomenut, abychom k zchran lovka a k obran jeho
prv nenastupovali ciz cesty a nevynalzali lacin nhraky za to, co tkv svmi
koeny v nynjch (tj. dosavadnch) zzench a je vyzkoueno pedchozmi
zkuenostmi" (lit. . 6).

Prvnick osoba me jmnem pokozenho uplatnit prostedky ochrany

prva dotenho lovka tak, jak jsou vyjmenovny v 82 odst. 1, tj. je
oprvnna domhat se toho, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno a aby
byl odstrann jeho nsledek. Vzhledem k tomu, e jde v danm ppad o
uplatnn prva na ochranu osobnosti ijcho lovka, a to jeho jmnem, nelze
zejm vylouit ani uplatnn nroku podle 2951 odst. 2.

K odst. 2

II. Zvltn ppad posmrtn (postmortln) ochrany lovka

Po smrti lovka, u nho zsah do osobnosti souvisel s jeho innost v

prvnick osob, se prvnick osoba me domhat, aby od neoprvnnho
zsahu bylo uputno a aby byly odstranny jeho nsledky. Jde o analogickou
pravu postmortln ochrany obsaen v 82 odst. 2. Rozdl je pouze v tom, e
toto prvo je svovno prvnick osob, piem jej vztah k dotenmu lovku
je dn skutenost, e zsah do osobnosti lovka souvisel s jeho innost v tto
prvnick osob. Jde o nov institut, kter prvnick osob zajiuje pvodn
osobnostn prvo na obanskoprvn ochranu osobnosti zemelho lovka.
Protoe se vak okruh osob oprvnnch domhat se po smrti lovka ochrany
jeho osobnosti podle 82 odst. 2 oproti jejich vymezen v 15 ob. zk. .
40/1964 Sb. vrazn rozil, lze se domnvat, e ji tato pojistka k hjen piety
zemelho by mohla bt dostaten. Proto nastupuje spe zjem prvnick
osoby, aby doten osobnostnch prv zemelho (pedevm ve vztahu k jeho cti
a dstojnosti) se ppadn negativn neodrazilo na jejm dobrm jmnu, resp.
povsti, a pmou ochranu mj. tohoto statku zajiuje 135.

Z legislativn technickho hlediska by bvalo phodnj, pokud by prava

obsaen v tomto odstavci - pokud ji byla vbec pijata - sdlela stejn osud v
jednom samostatnm paragrafu spolu s 82 odst. 2, nebo se v obou ppadech
jedn o zvltn pvodn prva oprvnnch osob na obanskoprvn ochranu
osobnosti zemelho lovka, kter jsou odliovna od prv upravench 82
odst. 1, resp. 83 odst. 1. Lze mt za to, e pokud obansk zkonk . 40/1964

Sb. postmortln ochranu fyzick osoby eil ve zvltnm ustanoven ( 15), bylo
to pln odvodnn obecnm vznamem tohoto institutu.

Souvisejc ustanoven:

1, 78, 81, 82, 91, 135

Z literatury:
viz u 81
Pododdl 2

Podoba a soukrom

84
(Podoba lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Zachycen podoby lovka (7 a 11)

Z dvodov zprvy (k 84 a 90):

Ochrana podoby a soukrom lovka maj bt podle osnovy zajitny

zvltnmi normativnmi konstrukcemi. Obsahem, jak tak plyne z navrhovan
pravy, se prvo na podobu a prvo na soukrom odliuj, zejmna tm, e podoba
lovka nepov ochrany jen v soukrom. Nvrh pravy vychz z dosavadnho
pojet v 11 a 12 souasnho obanskho zkonku s nktermi upesnnmi

provedenmi ve shod se zvry doktrny (zejm. Knap, K. - vestka, J., Ochrana

osobnosti podle eskoslovenskho obanskho prva, Panorama, Praha 1989).

Ochrana prva na podobiznu se upesuje ve dvou smrech. Pedn se

navrhuje stanovit reprobaci jakhokoli neoprvnnho zobrazen lovka, z nho
jej lze identifikovat. Dle se stanov prvn pravidlo, e souhlasem s vlastnm
vyobrazenm lovk udluje souhlas t k jeho obvyklmu a s ohledem na
okolnosti ppadu zrove i pro nho pedvdatelnmu rozen podobizny.

Rovn ochrana soukrom lovka vychz ze standardnho pojet. Zmrn

se zakazuje naruit "soukrom prostory", nikoli "obydl" lovka, protoe prvo na
soukrom zasahuje nejen msto, kde lovk bydl, ale tak msto, kde vykonv
svou obvyklou profesi. V tom smru se odkazuje na stanovisko Vboru pro lidsk
prva (srov. Sudre, F., Mezinrodn a evropsk prvo lidskch prv, Masarykova
univerzita, Brno 1997, str. 186).

Vzhledem k priorit osobnostnho prva jako nejvy hodnoty se navrhuje

umonit vslovnou pravou odvoln souhlasu s pouitm i enm zznam
osobn povahy. Takov odvoln vak neme jt k ti osoby dvodn spolhajc,
e souhlas odvoln nebude, proto j mus bt piznna nhrada kody, vznikne-li j
njak. Zmrn se pitom mluv jen o kod, nikoli o jm, nebo nhrada
nemajetkov jmy se za tto situace piznat nemn.

Spolen pravidlo vztahujc se jak k podob, tak k soukrom lovka,

pejm v podstat beze zmny stvajc konstrukci 12 odst. 2 a 3 nynjho
obanskho zkonku s tm, e normativn obsah dosavadnho 12 odst. 1 je
systematicky zaazen jinam.

I. Obecn

Druh pododdl je uveden oznaenm "Podoba a soukrom". Pi prav

osobnosti lovka jde o prvn skupinu dlch osobnostnch prv, u nich obansk
zkonk obsahuje podrobnj rozveden pedpoklad jejich ochrany. To vak plat
pouze v ppad, pominou-li se ustanoven tkajc se prva na jmno lovka a
jeho ochranu, kter jsou nesystematicky azena mimo oddl vyhrazen osobnosti
lovka. V porovnn s 11 a 12 ob. zk. . 40/1964 Sb. je zvolen forma
zakotven realizace tohoto prva podstatn obrnj, nicmn se nelze ubrnit
dojmu jist systematick, resp. legislativn technick tkopdnosti, ppadn jej
men "uivatelsk vldnosti". To pramen pedevm z toho, e pod jednou

rubrikou byla souasn zahrnuta ochrana podoby lovka, stejn jako jeho
soukrom. Dvodov zprva pinu tto skutenosti nevysvtluje, ale spe
zamluje, pokud mj. uvd, e "obsahem, jak tak plyne z tto pravy, se prvo
na podobu a prvo na soukrom odliuj, zejmna tm, e podoba lovka
nepov ochrany jen v soukrom". Dvod tohoto spojen lze proto snad spatovat
v tom, e v nkterch obanskoprvnch pravch se prvu na podobu poskytuje
obanskoprvn ochrana v rmci osobnho soukrom (lit. . 2). To vak nebylo
vdm principem na dosavadn obanskoprvn pravy, protoe prvu na
podobu byla poskytovna ochrana v rmci obecn ochrany osobnosti.

V souvislosti s vkladem 81 bylo uvedeno, e lovk me bt mj.

definovn jako historicky krystalizujc a vyvjejc se celek, systm duevnch a
duchovnch vlastnost a tendenc jednotlivce, charakterovch rys, schopnost,
temperamentu aj., piem jeho osobnost se jev jako dynamick systm, jeho
rysy se mn s jeho vkem. Kad lovk (osobnost) m obecn vlastnosti
velidsk povahy, zrove vak odr specifick historick podmnky sv doby,
nroda, spoleenskho zaazen, povoln a m sv svrzn, neopakovateln
individuln rysy. Je mj. produktem sv doby a jejch podmnek. Souasn nen
mon opomjet fyzick sloky osobnosti lovka, jako je rove jejho zdrav,
zvltnosti vyplvajc z jejho individulnho vzhledu a stavby tla, pslunost k
musk nebo ensk populaci, konkrtn lidsk rase apod. Prv na vzhled
lovka pedstavovan jeho podobou, jako na jednu z osobnostnch sloek
lovka, cl prava pododdlu 2 pod rubrikou "Podoba a soukrom".

lovk jako jedinec a jeho osobnost se ve vztahu k hodnotcmu okol

pedstavuj nedlitelnou jednotou duevn a tlesn integrity, tj. jednotou
fyzickch, resp. biologickch, psychickch a socilnch struktur, tedy celm
nepebernm spektrem vlastnost, charakteristik, hodnot i jejich nuanc. lovk je
zrove vsledkem dlouhho prodnho vvoje, piem nelze pominout ani jeho
vlastn vliv na vvoj svho tla i ducha. To je teba vzthnout i na jednu z
vraznch sloek jeho osobnosti pedstavovanou jeho podobou. Ta v um
smyslu zahrnuje ztvrnn jeho oblieje, v irm smyslu celkov vzhled lovka.
Vznamn jsou pedevm tvarov specifika, rove a zvltnosti pigmentace,
ppadn geneticky podmnn zvltnosti, nsledky raz i chorob, ale nap. i
samotnm lovkem realizovan zmny jeho vzhledu (tetovn, piercing, rozlin
pravy chrupu, transplantace vlas, aj.), znaky staeckch zmn apod. Podoba
lovka je tak pedevm souhrn opticky vnmatelnch neopakovatelnch,
svrznch a dynamicky se promujcch charakteristik lovka, kter umouj
jeho individualizaci, resp. identifikaci.

Prvo na podobu je opodstatnn hodnoceno jako jedna z vznamnch

hodnot osobnosti lovka. Pes tuto skutenost vyvstala poteba obanskoprvn
ochrany s rozvojem technickch monost zobrazen podoby lovka (pedevm

fotografi a filmem) ve form podobizny a tm i monost jejho en. To vedlo k

tomu, e v obanskm prvu bylo nejprve uznno prvo k podobizn, zatmco
prvo na podobu, od nho je prvo k podobizn pmo odvozeno, si jako
osobnostn prvo razilo cestu jen pomalu (lit. . 2). Ostatn obansk zkonk .
40/1964 Sb. v rmci pravy ochrany osobnosti obsaen v 11 a 12 uvdl
pouze podobiznu fyzick osoby, zatmco o podob fyzick osoby (lovka) se
vslovn nezmioval. Podoba lovka v obecnm smyslu slova tak byla chrnna
jako jedno z dlch osobnostnch prv prostednictvm generln klauzule
vyplvajc z 11 ob. zk. . 40/1964 Sb. Obsah prva na podobu, kter vznik
ji narozenm kad fyzick osoby, byl a i nyn je vnmn jako uvac a dispozin
prvo subjektu ve vztahu k zachycen podoby - tj. v pozitivnm smyslu oprvnn
subjektu zachytit svou podobu, jako i udlovat jinm svolen k jejmu zachycen,
zatmco ve smyslu negativnm jde o prvo brnit se proti neoprvnnmu
zachycen podoby, prv tak jako proti jejmu neoprvnnmu roziovn ze
strany jinho subjektu (lit. . 2).

Prvo na podobu pedstavovan uvacm a dispozinm prvem subjektu

ve vztahu k zachycen jeho podoby vak zcela zeteln nekonzumuje cel rozsah
prv, kter fenomn podoby lovka skt. V popsanm ppad jde proto o
vymezen obsahu prva na podobu lovka podmnn konkrtn vslovnou
prvn pravou tohoto prva v obanskm zkonku.

V irm smyslu je teba prvo na podobu vnmat v jeho celistvosti.

Pedevm je urujcm vlastn zklad tohoto prva, kterm je samotn fyzick
podstata podoby konkrtn fyzick osoby jako jedna z defininch a identifikanch
sloek jej osobnosti. Protoe vak obansk zkonk . 89/2012 Sb., stejn jako
jemu pedchzejc obansk zkonk . 40/1964 Sb., v tomto smyslu neobsahuje
dal pravu prv spojench s podobou lovka, je jejich ochranu teba podadit
obecn klauzuli obsaen v 81, ppadn v 91 a 93. V tomto ppad jde
pedevm o prvo mt svoji fyzickou podobu a vystupovat pod n ve vztazch
vnjho svta, stejn jako prvo na ochranu proti rznorodmu spektru monch
neoprvnnch zsah proti n. Za pklad takovho zsahu me slouit
zhyzdn jako nap. nsledek brachiln agrese (eznmi ranami, politm oblieje
kyselinou aj.), nsledek nezdaenho vydanho lkaskho nebo kosmetickho
zsahu (nap. plastiky oblieje, odstrann pigmentovch defekt, tetovn
apod.), pisvojen si podoby lovka jinou osobou (nap. lkaskm zkrokem),
zsahy do podoby lovka pravou jeho podobizny aj. Ve vtin tchto ppad
pjde souasn o soubh doten nkterch dalch hodnot osobnosti lovka
(nap. jeho zdrav, dstojnosti a cti).

II. Zachycen podoby lovka

Jestlie dvodov zprva pipomn, e prava obanskho zkonku .

89/2012 Sb. vychz z pojet v 11 a 12 ob. zk . 40/1964 Sb. s nktermi
upesnnmi provedenmi ve shod se zvry doktrny, lze konstatovat, e prvn
dl zpesnn obsahuje sm 84. Ten na rozdl od pedchozho obanskho
zkonku termn podoby lovka zmiuje vslovn v souvislosti s poadavkem, e
zachytit jakmkoliv zpsobem podobu lovka tak, aby podle zobrazen bylo
mon urit jeho totonost, je mon jen s jeho svolenm.

Pedpokladem ochrany podoby lovka v naznaenm smyslu tedy je:

- Byla zachycena podoba lovka neboli jin subjekt se "zmocnil" vnjkov se
projevujcch atribut, resp. znak a vlastnost podoby lovka jejich
zaznamennm.

- Dolo k zachycen podoby bez ohledu na zpsob, tj. pi uit zejmna

rozmanitch technickch prostedk (fotografie, filmu, digitlnho zznamu
apod.), ppadn libovolnch vtvarnch prostedk. Nen pitom rozhodujc, zda
je vsledn ztvrnn (zachycen) umleckm dlem i nikoliv (nap. malba,
grafika, kombinovan techniky) aj.

- Je dna monost uren totonosti lovka podle zobrazen, kdy vyobrazen

lovka obsahuje dostaten mnostv charakteristickch rys podoby
konkrtnho lovka, podle nich jej lze jako jedinenou a nezamnitelnou bytost
identifikovat.

Je zejm, e pokud obansk zkonk na tomto mst hovo o zachycen

podoby, nemus to vdy ve vech ppadech jet znamenat, e tato podoba ji
tak byla souasn ztvrnna, ppadn reprodukovna (nap. ve form
podobizny), nebo bude zatm v rmci zznamu existovat pouze ve sv latentn
form, co se tk pedevm nkterch technickch prostedk zachycen
podoby lovka. V takovm ppad je dn pedpoklad, e tento druh zachycen
podoby lovka me bt podkladem pro zobrazen podoby lovka ve form
podobizny, obrazovho snmku nebo obrazovho zznamu. V ppad
fotografickho nebo filmovho negativu se zobrazen zachycen podoby fyzick
osoby ji pedpokld. Naproti tomu s uitm vtvarnch prostedk k zachycen
podoby lovka je ji souasn spojen pedpoklad vzniku jeho vlastn podobizny.

K tomu, aby bylo mono podobu lovka zachytit, je nezbytn jeho svolen.
Zachycen podoby lovka technickmi prostedky i jen v latentn form me
znan znesnadovat naplovn 84, a to pedevm u zachycen podoby
lovka, k n dolo neclenm zpsobem. Je proto patrn, e 84 m vznam

pedevm v souvislosti s pravou prva k podobizn, resp. k obrazovmu

snmku, ppadn k obrazovmu zznamu.

Formu svolen obansk zkonk neupravuje. Podrobnj vklad tto

otzky je obsaen v komenti k 85.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 83, 85 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z judikatury:
Pedmtem prva na podobu je individualizovan podoba fyzick osoby.
Podmnkou ochrany prva na podobu je, e osoba je na zklad zobrazen
identifikovateln. Fyzick osoba m prvo, aby k n byla piazovna prv jej
podoba a aby touto podobou byla identifikovna.
(NS 30 Cdo 936/2005)
I. Podmnkou poskytnut ochrany prva na podobu je, aby osoba
zobrazenho byla na zklad zobrazen obecn identifikovateln. Obsahem prva
na podobu se rozum uvac a dispozin prvo subjektu ve vztahu k zachycen
jeho podoby. II. Vet jednotlivch osobnostnch prv v obanskm zkonku je
pouze demonstrativn. Proto do skupiny tchto prv lze napklad zaadit i
vslovn nezmnn prva na ochranu osobn svobody, na podobu apod.
(NS 30 Cdo 2304/99)

Z literatury:
viz u 81

 85
(Roziovn podoby lovka)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Roziovn podoby lovka (1 a 5)

II. Svolen k zobrazen podoby lovka (6)

Z dvodov zprvy:

viz u 84

K odst. 1

I. Roziovn podoby lovka

Ustanoven 12 ob. zk. . 40/1964 Sb. uvdlo, e psemnosti osobn

povahy, podobizny, obrazov snmky a zvukov zznamy tkajc se fyzick osoby
nebo jejch projev osobn povahy smj bt pozeny nebo pouity jen s jejm
svolenm. Bylo sice formulovno vcelku triviln, lze vak zrove dodat, e
vstin a jednoznan. Naproti tomu odpovdajc ustanoven obanskho
zkonku . 89/2012 Sb. jsou v urit me poznamenny jistou (ji ve
zmiovanou) terminologickou nevyvenost a nekonzistentnost. Pojmov je jist
vyloueno, aby podoba lovka, pedstavovan jej fyzickou podstatou, byla
roziovna. Proto zakotven princip, e roziovat podobu lovka je mon jen s
jeho svolenm, je teba vykldat tak, e se vztahuje k ppadm roziovn
zobrazen podoby lovka, tj. smuje k institutu podobizny a obrazovho
zznamu (o nich se vak obansk zkonk vslovn zmiuje teprve v 87 v
souvislosti s odvolnm souhlasu s jejich pouitm), resp. obrazovho snmku (ten
obansk zkonk . 89/2012 Sb. oproti obanskmu zkonku . 40/1964 Sb.
Vslovn neuvd, pestoe je zachycenm podoby lovka).

Prvo k podobizn je prvo, jeho pedmtem je podobizna, tj. hmotn

zachycen podoby lovka. Na rozdl od prva na podobu, kter vznik ji
narozenm lovka, vznik prvo k podobizn teprve okamikem, kdy je podoba
zachycen na podobizn ji individualizovateln. Obsahem prva k podobizn a k
obrazovmu snmku je uvac a dispozin prvo subjektu ve vztahu k podobizn
(lit. . 2).

Jestlie 84 vyaduje souhlas k zachycen podoby lovka jakmkoliv

zpsobem, komentovan ustanoven se vztahuje na ppady souhlasu s
roziovnm podoby lovka, pesnji eeno s roziovnm podobizen a jinch
obrazovch snmk, tj. s jejich pouitm. Tm, e forma vyadovanho souhlasu
nen stanovena, me bt udlen i konkludentn, resp. opomenutm, piem je
teba, aby bylo z prvnho jednn bez pochybnost zejm, e byl takovto
souhlas udlen ( 545 a 547, 559). Zvl je teba pipomenout ppady
pedpokldanho souhlasu se zachycenm podoby lovka pi vdomm vstupu
lovka do monitorovanch prostor.

Pedmt prva k podobizn se neomezuje jen na podobu ivho lovka,

nbr se vztahuje i na podobu zemelho lovka; v ppad takovho zsahu do
prva na podobu, resp. k podobizn bude ochrana eena cestou postmortln
ochrany ve smyslu 82.

Vjimky, kdy nen teba popisovanho souhlasu, jsou stanoveny v 88 a

89.

K odst. 2

II. Svolen k zobrazen podoby lovka

Zachycen podoby lovka bv asto spjato s jejm nslednm

roziovnm, resp. enm. Mnohdy tak souhlas se zachycenm podoby lovka a
souhlas s jejm enm bv udlovn souasn. Vjimen nemus bt ani
ppady, kdy fyzick osoba vslovn svol k zobrazen sv podoby, a to za
okolnost, z nich je zejm, e toto zobrazen bude t eno. V tomto ppad se
uplatn vyvratiteln prvn domnnka, e zobrazen osoba svoluje i k
rozmnoovn a roziovn tohoto zobrazen, a to obvyklm zpsobem, jak je
mohla vzhledem k okolnostem rozumn pedpokldat. Tak se stanov fakticky

prvn pravidlo, podle nho souhlasem s vlastnm vyobrazenm lovk udluje

souhlas i k jeho obvyklmu a s ohledem na okolnosti ppadu zrove i pro nho
pedvdatelnmu rozen podobizny.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 84, 86 a 117, 545 a 547, 559

Souvisejc pedpisy:

l. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z judikatury:
Je prvem fyzick osoby svobodn se rozhodnout, e jej zkonem
chrnn osobnostn hodnoty budou vyuity pro komern, reklamn, resp.
obdobn ely. Bez souhlasu tto osoby jde zpravidla o zsah proti jej chrnn
osobnostn sfe, odvodujc i piznn finann satisfakce.
(NS 30 Cdo 1873/2006)

Z literatury:
viz u 81

86
(Ochrana soukrom a psemnost osobn povahy)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Prvo na soukrom (1 a 4)

II. Ochrana soukromch psemnost osobn povahy (5)

Z dvodov zprvy:

viz u 84

I. Prvo na soukrom

V l. 7 odst. 1 Listiny se stanov, e nedotknutelnost osoby a jejho

soukrom je zaruena a e me bt omezena jen v ppadech stanovench
zkonem. Tto zsad odpovd 86, kter uvd, e nikdo nesm zashnout do
soukrom jinho, nem-li k tomu zkonn dvod. Tmto zkonnm dvodem bude
pedevm pslun svolen udlen lovkem. Pitom ani takovto svolen
neme umoovat zsah, kter by byl v rozporu s oprvnnmi zjmy lovka
na ochranu jeho osobnosti ( 90).

Prvo na soukrom lovka bv definovno jako jeho prvo rozhodnout

podle vlastnho uven, zda, v jakm rozsahu a jakm zpsobem maj bt
skutenosti jeho osobnho soukrom zpstupnny jinm, a zrove se brnit proti
neoprvnnm zsahm do tto sfry ze strany jinch osob. Jeho clem je zajistit
lovku neruenost soukrom sfry, v n me vestrann rozvjet svoji
osobnost. Jde o jedno ze zkladnch osobnostnch prv, protoe doten nkterch
dalch dlch osobnostnch prv je mnohdy souasn i zsahem do prva na
osobn soukrom (lit. . 2).

lnek 10 odst. 2 Listiny zakotvuje prvo na ochranu ped neoprvnnm

zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota, zatmco odst. 3 stanov, e
kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm,
zveejovnm nebo jinm zneuvnm daj o sv osob (a jinch osobnch
daj). Bez svolen lovka nelze zejmna:
- naruit jeho soukrom prostory,

- sledovat jeho soukrom ivot,

- poizovat o jeho soukromm ivot zvukov nebo obrazov zznam,

- vyuvat takov i jin zznamy pozen o soukromm ivot lovka tet

osobou,

- takov zznamy o jeho soukromm ivot it.

V souvislosti s ochranou prva na soukrom obansk zkonk nezakotvuje

ppadn zkonn licence ve form zsah do osobnho soukrom, protoe se
jedn o intern sfru lovka, s n nelze spojovat prostor veejnho zjmu, s dl
vjimkou rozsahem limitovan skupiny osob veejnho zjmu. Zrove se
pipomn (lit. . 2), e dvodem vyluujcm neoprvnnost zsahu do osobnho
soukrom lovka pi hjen soukromho zjmu je uvdn skutenost
soukromho ivota jin osoby v rmci nutn obrany nebo pi uplatovn prv
nebo jejich hjen v zen ped soudy i jinmi orgny, pokud je uvdn takovch
skutenost tmto elem skuten kryto.

II. Ochrana soukromch psemnost osobn povahy

Ve stejnm rozsahu, jako tomu je u soukromch prostor lovka, u

sledovn jeho soukromho ivota nebo u poizovn zvukovch nebo obrazovch
zznam, jsou pi jejich vyuvn tet osobou nebo v ppad monosti takov
zznamy o jeho soukromm ivot it chrnny i soukrom psemnosti osobn
povahy. I v tomto ppad je obsahem tohoto prva dispozin prvo lovka k
chrnnmu statku. Na rozdl od prva na soukrom jsou vak zrove upraveny
pedpoklady zkonn licence k jeho uit (ppadn k pozen) a souasn i
vymezen jejch limit ( 88 a 90).

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 85, 87 a 117, 545 a 547, 559

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7, 10 Listiny,

1 a nsl. zk. . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj

Z judikatury:
Prvo na ochranu soukromho ivota je nezadatelnm lidskm prvem,
kter bezpochyby zahrnuje mimo jin prvo fyzick osoby rozhodnout podle
vlastnho uven, zda, pop. v jakm rozsahu a jakm zpsobem maj bt
skutenosti jejho osobnho soukrom zpstupnny jinm. K omezen takovho
prva lze pikroit za elem ochrany zkladnch prv jinch osob, anebo za
elem ochrany veejnho zjmu, kter je v podob principu i hodnoty obsaen
v stavnm podku. Pitom je teba, aby bylo dosaeno co nejirho uplatnn
obou chrnnch hodnot.
(I. S 321/06)
Zkladn prvo na est se uplatuje ve vce sfrch. Jedn se o soukromou
sfru, sfru spoleenskou a profesionln. V soukrom sfe jde vlastn o ochranu
soukrom, v jeho rmci se uplatuje i prvo na est. Zsadn je vak vc, co a v
jakm rozsahu z tto sfry uvoln jako informaci pro okoln svt.
(IV. S 23/05)
Sttn orgn neme do vkonu prva na respektovn svho soukromho
a rodinnho ivota, obydl a korespondence zasahovat krom ppad, kdy je to v
souladu se zkonem a nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu nrodn
bezpenosti, veejn bezpenosti, hospodskho blahobytu zem, pedchzen
nepokojm a zloinnosti, ochrany zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a
svobod jinch.
(III. S 35/01)
Soust soukromho ivota je t rodinn ivot zahrnujc i vztahy mezi
blzkmi pbuznmi, kdy k rodinnmu ivotu pat nejen sociln a morln
vztahy, ale tak zjmy materiln povahy.
(II. S 517/99)
Zpsoben mrt lena rodiny je neoprvnnm zsahem do soukrom
len rodiny. Pimenm zadostiuinnm je v tomto ppad i nhrada
nemajetkov jmy v penzch.
(NS 30 Cdo 154/2007)

Zveejnn osoby v seznamu spolupracovnk bval Sttn bezpenosti je

v rozporu se zkonem, bylo-li pravomocnm rozsudkem ureno, e tato osoba
byla evidovna jako spolupracovnk Sttn bezpenosti neoprvnn.
(NS 30 Cdo 970/2004)
Je teba brt v vahu, pokud oban sm svm chovnm uritou skutenost
z chrnn sfry intimnho ivota vylouil, napklad svm chovnm na mst,
kde je mon pedpokldat ptomnost jinch osob, take se zbavil monosti
spn alovat, pokud potom za tto situace nkdo o tchto pravdivch
skutenostech mluvil.
(Zprva NS Cpj 138/1969)
Intimn sfru netvo jen intimn ivot obana v nejum smyslu, ale tak
rodinn ivot.
(Zprva NS Prz 33/67)

Z literatury:
viz u 81

87
(Odvoln svolen)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Monost odvoln udlenho souhlasu (1 a 2)

II. Nhrada kody pi odvoln souhlasu (3)

Z dvodov zprvy:

viz u 84

K odst. 1

I. Monost odvoln udlenho souhlasu

Dvodov zprva uvd, e vzhledem k priorit osobnostnho prva jako

nejvy hodnoty se navrhuje umonit vslovnou pravou odvoln souhlasu s
pouitm i enm zznam osobn povahy. Tomu odpovd prava, podle n
ten, kdo svolil k pouit psemnosti osobn povahy ( 86), podobizny ( 85) nebo
zvukovho i obrazovho zznamu ( 86) tkajcho se lovka nebo jeho projev
osobn povahy, me svolen odvolat, tebae je udlil na uritou dobu.

Odvoln souhlasu nepedpokld existenci ppadnho kvalifikovanho

dvodu, a to ani v ppad, e byl souhlas udlen na uritou dobu, po kterou bylo
mono pedpokldat vyuvn udlenho oprvnn. Pro osobu, kter tento
souhlas odvolala, vak vyvstv riziko monosti vzniku povinnosti k nhrad
kody, s n pot 87 odst. 2.

K odst. 2

II. Nhrada kody pi odvoln souhlasu

A obansk zkonk touto pravou pln vychz vstc priorit

osobnostnho prva, zrove s pihldnutm k zsad obecn spravedlnosti
pedpokld, e takov odvoln souhlasu neme jt k ti osoby, kter se
dvodn spolh, e souhlas odvoln nebude, a e tedy udlenho prva bude
moci nadle vyuvat. Proto se umouje osob, j bylo udleno svolen, kter
bylo nsledn odvolno, domoci se nhrady kody, kter j odvolnm svolen
vznikla. Pedpokladem spnosti vznesenho nroku na nhradu kody bude
zjitn, e odvoln svolen nebylo odvodnno bu podstatnou zmnou
okolnost (za nich bylo svolen udleno), pop. zde neexistoval jin rozumn a
ospravedlniteln dvod pro toto jednn. Lze se domnvat, e s ohledem na
proklamovanou snahu zdraznit pednost osobnostnho prva bude zejm na
mst vykldat pedpoklad existence "jinch rozumnch dvod" relativn iroce.

Souvisejc ustanoven:

 2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 86, 88 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z judikatury:
Zvukov zznam zachycujc projevy, ke kterm dochz pi vkonu
povoln, pi obchodn i veejn innosti, zpravidla nelze povaovat za
zaznamenn projevu osobn povahy; dkaz takovmto zznamem v obanskm
soudnm zen proto nen neppustn.
(NS 30 Cdo 64/2004)

Z literatury:
viz u 81

88
(Licence)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Pouit k vkonu nebo ochran prv nebo zjm jinch osob (1 a 2)

II. Pouit na zklad zkona k ednmu elu (3 a 4)

III. Pouit v zleitosti veejnho zjmu (5)

Z dvodov zprvy:

viz u 84

K odst. 1

I. Pouit k vkonu nebo ochran prv nebo zjm jinch osob

Obansk zkonk v 88 a 89 uvd pklady, kdy nen teba svolen k

pozen i uit zznam osobn povahy. Z nich je patrno, e v tchto smrech
obansk zkonk ponkud pekrauje meze pravy, kter byla obsaena v
obanskm zkonku . 40/1964 Sb. Ve vech ppadech je vak teba trvat na
vjimen povaze tchto oprvnn zaloench pslunou licenc neboli u vech
bude nezbytn restriktivn vklad.

V prv ad jde o stanoven toho, e svolen nen teba, pokud se

podobizna nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij k vkonu nebo
ochran jinch prv nebo prvem chrnnch zjm jinch osob. Takto velmi
"prun" formulovan ustanoven v sob obsahuje mon zrodek jeho
zneuvn. Korektiv brnc takov nedouc monosti je proto teba shledvat v
90. Podle nj je teba dovozovat, e ani tento dvod nelze vyut nepimenm
zpsobem v rozporu s oprvnnmi zjmy dotenho lovka.

K odst. 2

II. Pouit na zklad zkona k ednmu elu

Obansk zkonk . 40/1964 Sb. v 12 odst. 2 uvdl, e svolen nen

teba, pokud se pouij psemnosti osobn povahy, podobizny, obrazov snmky
nebo obrazov a zvukov zznamy k elm ednm na zklad zkona.
Ustanoven 88 odst. 2 pin obdobn formulovanou pravu, pokud stanov, e
svolen nen teba ani v ppad, pokud se podobizna, psemnost osobn povahy
nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij na zklad zkona k
ednmu elu. Rozdl spov pedevm v tom, e se u tto zkonn licence k
ednm elm na zklad zkona vslovn zmiuje vedle pouit podobizny,
psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu t jejich

pozen. Zatmco v ppad podobizny, zvukovho nebo obrazovho zznamu lze

vznam termnu jejich "pozen" mt za vcelku jasn a zakotven v prav 84,
resp. 85, u psemnosti osobn povahy je mono bt na pochybch. Hled-li se
toti na psemnost osobn povahy jako na soukromou psemnost uritho lovka,
je je projevem a odrazem jeho internho ustrojen a zaloen, ani by takov
psemnost byla urena veejn publikaci, je jej pozen (tj. vytvoen) bez vle
dotenho lovka pojmov vyloueno, tm spe, e prvo k psemnosti osobn
povahy se me vztahovat jen ke konkrtn existujc psemnosti uritho
lovka. Lze vak jist odhldnout od eventuality, kdyby byl v tomto ppad
termn "pozen" chpn ve smyslu "obstarn", nebo ppadn a "zmocnn se"
takov listiny.

Pokud tedy nen naplnn pedpoklad souhlasu lovka k pouit (pozen)

podobizny, psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu,
nastupuje monost realizace zkonn licence k ednm elm na zklad
zkona, kdy ji jinak pedpokldanho souhlasu fyzick osoby nen teba.
Zkladnm pedpokladem vak je, e pslun zkonn pedpis takov postup
pedpokld, resp. umouje (pjde o postupy v trestnm soudnm zen, v
obanskm soudnm zen i v zen sprvnm).

III. Pouit v zleitosti veejnho zjmu

Zvltnm ppadem, kter dosud nebyl upraven, je stanoven monosti, e

svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn povahy
nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij v ppad, e nkdo veejn
vystoup v zleitosti veejnho zjmu. Lze mt za to, e toto ustanoven sleduje
zejmna realizaci prva veejn kritiky, a to jak ze strany nap. sdlovacch
prostedk, tak jednotlivc.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 87, 89 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z judikatury:
viz u 77 a 79, 81 a 90, 92 a 117

Z literatury:
viz u 81

89
(Ppady dalch licenc)
JUDr. Pavel Pavlk

Pehled vkladu:

I. Zkonn licence k elu vdeckmu nebo umleckmu (1)

II. Zkonn licence pro zpravodajstv (2 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 84

I. Zkonn licence k elu vdeckmu nebo umleckmu

Podobizna nebo zvukov i obrazov zznam se mohou bez svolen lovka

podit nebo pout pimenm zpsobem t k vdeckmu nebo umleckmu
elu. Tato zkonn licence slou k zajitn zvltnho veejnho zjmu na
rozvoji vdeck a umleck tvorby. Obdobn jako u pedel prvn pravy je
teba trvat na tom, e pozen nebo pouit podobizny nebo zvukovho i
obrazovho zznamu bez svolen lovka pro vdeck nebo umleck ely se

me stt vdy jen pimenm zpsobem a ve smyslu 90, nikoliv tedy v

rozporu s oprvnnmi zjmy lovka jako subjektu prva (lit. . 2).

II. Zkonn licence pro zpravodajstv

Z ustanoven 12 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb. se dovozovalo, e

pozen nebo pouit podobizny, obrazovho snmku a obrazovho nebo
zvukovho zznamu pro ely zpravodajstv bez svolen doten fyzick osoby je,
pi restriktivnm vkladu tto licence, mon pouze v ppad v zkon
zmnnho tiskovho, filmovho nebo rozhlasovho a televiznho zpravodajstv.
Obansk zkonk . 89/2012 Sb. ji vslovn nezmiuje u tto licence
zpravodajstv filmov, jeho vznam, resp. rozen v prbhu doby vrazn
poklesl. Zkonodrce zvolil pi vymezen okruh zpravodajskch prostedk, na
n se licence vztahuje, jejich vet demonstrativn. Licence je z tohoto pohledu
oproti minul prav ir, nebo dopad i na ppady novch forem zpravodajstv,
kter jsou umoovny pedevm technickm rozvojem prostedk komunikace
(nap. zpravodajstv zprostedkovvan internetem).

Uit pojem "zpravodajstv" pedstavuje innost, pi n je referovno o

skutenostech relnho svta. Protoe jeho vznamn st je zamena na
udlosti politickho, resp. spoleenskho ivota, je asto nedlnou soust
pojednn o tchto skutenostech i jejich komentov zpracovn nepostrdajc
kritick zhodnocen. Ppustnost takov kritiky je dna zejmna tehdy, pokud
nepekro meze vcn a konkrtn kritiky, piem tato kritika mus bt
pimen i co do obsahu a formy, tj. vychz-li z pravdivch vchozch podklad,
kter tvo konkrtn skutenosti.

Komentovan ustanoven se fakticky proln s 88 odst. 2, pokud je v nm

uvedeno, e svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn
povahy nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij v ppad, e nkdo
veejn vystoup v zleitosti veejnho zjmu. Ji samo informovn sdlovacmi
prostedky, stejn jako zveejnn ppadnch kritickch soud toti ve znanm
objemu akcentuj potebu uvdomovat adresty zpravodajstv o vcech
veejnho zjmu.

Jestlie se mohou bez svolen lovka tak podit nebo pout pro tiskov,
rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv podobizna nebo zvukov i
obrazov zznam, pak je vdy zcela nezbytn, aby se tak stalo jen pimenm
zpsobem. To znamen, e uit tchto chrnnch osobnostnch hodnot v rmci
licence mus bt co do formy, rozsahu i obsahu odvodnno potebou uit k

elu, pro kter byla stanovena zkonn licence a zda tomuto elu vyhovuje i
svm zpsobem. Veejn zjem na informaci mus bt nejen oprvnn, ale
souasn i aktuln (lit. . 2). V tto souvislosti je teba odkzat i na 90 a trvat
na tom, e ani tato licence neme bt vyuita nepimenm zpsobem v
rozporu s oprvnnmi zjmy dotenho lovka.

Pokud se te osobnost tzv. veejnho zjmu (politici, vrazn, veejn se

profilujc osoby nap. podnikatelsk sfry aj.), vstup lovka do tto sfry s sebou
pravideln nese konkludentn souhlas s vt mrou zveejovn informac o
takov osob (a to nejen pozitivnch). Tm, e lovk vstoup do skupiny osob
veejnho zjmu, veejnosti fakticky pedkld k aprobaci sv konn nejen ve
veejn sfe, ale asto i v oblasti soukromho ivota, za pedpokladu, e i
soukrom ivot m vztah k jeho veejn innosti. V rmci licence vak nen
ppustn, aby jej vyuit peshlo meze oprvnnch zjm takovho lovka.
Pi stetu prva na informace a jejich en s prvem na ochranu osobnosti, tj.
dvou zkladnch prv stojcch na stejn stavn chrnn rovni, je nezbytn s
pihldnutm k okolnostem konkrtnho ppadu dbt o to, aby jednomu z tchto
prv nebyla bezdvodn dna pednost ped druhm prvem.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 88, 90 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z judikatury:
Veejnost je oprvnna bt o veejn innch osobch informovna pro
monost posouzen odborn i morln zpsobilosti nleit obstarvat vci
veejn. Jejich kritika vak mus souviset s veejnou innost, kterou dan osoba
vykonv. Vy tolerance vi kritice se nevztahuje na daje o doten osob,
kter jsou nepravdiv.
(NS 30 Cdo 1174/2007)

Pi posuzovn, zda dolo k neoprvnnmu zsahu do prva na ochranu

osobnosti, je nutno respektovat urit specifika bnho periodickho tisku,
urenho pro informovn nejir veejnosti, kter se v konkrtnch ppadech
mus uchylovat k uritm zjednoduenm.
(NS 2796/2005)
Ppustn kritika, kter nen zsahem do prva na ochranu osobnosti,
neme pekroit meze vcn a konkrtn kritiky a mus bt pimen co do
obsahu a formy.
(NS 30 Cdo 1872/2004)

Z literatury:
viz u 81

90
(Poadavek na pimenost zsahu)
JUDr. Pavel Pavlk

Z dvodov zprvy:

viz u 84

Vklad:

Ustanoven 90 obsahuje zkladn obecn vkladov pravidlo, kter je

teba vzthnout k cel prav podoby a soukrom obsaen v 84 a 89, tj. e
zkonn dvod k zsahu do soukrom jinho lovka nebo k pouit jeho
podobizny, psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu
nesm bt vyuit jednak nepimenm zpsobem, jednak v rozporu s jeho
oprvnnmi zjmy. Jde tedy o splnn dvou podmnek: k pouit mus dojt
pimenm zpsobem, piem pouit nesm bt zrove v rozporu s vlastnmi
osobnostnmi zjmy dotenho lovka, kter mus bt jako elementrn
respektovny a ochraovny a je jsou v kadm ppad nedotknuteln.

Zmnn pimenost se mus projevovat ve form, rozsahu i obsahu

zsahu (pouit, odvodnnho elu), k nmu dal oprvnn svolen, resp. pro
kter je stanovena zkonn licence (lit. . 2).

Osobnostn zjmy dotenho lovka, kter mus bt jako elementrn

respektovny a ochraovny a je jsou v kadm ppad nedotknuteln, je nutno
posuzovat optikou 91, resp. 3, stejn jako pslunmi ustanovenmi Listiny.

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 23, 77 a 79, 81 a 89, 91 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 7 Listiny

Z literatury:
viz u 81
Pododdl 3

Prvo na duevn a tlesnou integritu

91
(Nedotknutelnost lovka)
JUDr. Pavel Pavlk
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Vztah k nedotknutelnosti osoby podle l. 7 Listiny (4 a 9)

Z dvodov zprvy (k 91 a 103):

Osnova se vnuje ve zven me otzkm integrity lovka a jej ochrany.

Zdrazuje se, e jde o celistvost lidsk osobnosti vbec: navren ustanoven
nebudou aplikovna pouze na tlesnou integritu, ale i na integritu duevn.
Respektuje se, e otzky z tohoto okruhu upravuj nebo mohou upravit zvltn
zkony (nap. zkon o zdravotn pi), kter maj ped zde navrenou obecnou
pravou pednost. Nelze vak pehlet, e problematika je irho rozsahu a e ji
nelze zuovat jen na zorn hel vkonu nkterch specializovanch povoln,
nebo se tk i innosti subjekt, kter mohou zashnout do integrity lovka,
jako jsou osoby provdjc zkroky kosmetickho charakteru (tetovn, piercing),
piem jejich innost nen zvltnmi zkony regulovna. Respektabiln je pitom
v prv ad integrita lovka jako zkladn hodnota.

Pedn se vytyuj ti hlavn pravidla spojen s stavnm principem

nedotknutelnosti lovka: za prv, zsadn nelze zashnout do integrity jinho
bez jeho souhlasu; za druh, lidsk tlo ani jeho sti nesm bt jako takov
zdrojem majetkovho prospchu; za tet, i po smrti lovka je jeho tlo pod
prvn ochranou. Souasn plat, e nikdo nesm bt usmrcen ani na vlastn
dost.

Prvn otzky spojen se zsahy do integrity ivho lovka nelze zuovat

jen na ppady profesionln lkask pe. Tato problematika zasahuje i dal
innosti vykonvan profesionln i laicky (nap. se jedn o kosmetick zkroky,
vetn tetovn nebo piercingu atp., o vkon litelsk praxe, o laicky provdn
zdravotn zkroky apod.).

Navrhuje se vyjt z pojet, e do integrity lovka lze zashnout jen pot, co

k tomu on sm udlil souhlas na zklad srozumiteln podanho sdlen o
povaze zkroku a pouen o jeho monch nsledcch. Za nesvprvnho udluje
souhlas jeho zkonn zstupce; je-li vak nesvprvn schopen sudku, mus se
pimenho pouen dostat i jemu. Pro urit ppady se vyaduje pro udlen

souhlasu psemn forma. Pravidla stanoven prvnmi pedpisy upravujcmi

poskytovn zdravotn pe tm nejsou dotena a maj ped touto obecnou
pravou pednost.

Zrove se bere v vahu osobnost dospvajcho lovka v zvislosti na

jeho vysplosti. Proto se navrhuje, aby nezletil star trncti let mohl v
nezvanch ppadech rozhodovat i samostatn. Zejmna se vak navrhuje brt
jako respektabiln vli nezletilho lovka, kter dovril trnct let, pokud se jeho
vle ze zvanch dvod stetne s vl zkonnho zstupce. Tot m obdobn
platit rovn v ppadech, kdy m bt zasaeno do integrity zletil osoby, kter je
sice nesvprvn, ale pesto schopna sudku. Tyto ppady se navrhuje eit s
ingerenc soudu; stejn tak se navrhuje - obdobn jak tomu je v analogick
prav nmeck - vzat na souhlas soudu proveden zkrok se zvanmi
trvalmi a nevratnmi nsledky nebo zkrok, kter provz vn nebezpe
(jako jsou nap. amputace konetiny nebo vysoce rizikov lebn vkon).
Zvltn draz se v souladu s koncepc celho zkona klade na vli lovka, do
jeho integrity m bt zasaeno. Vdy, je-li znmo jeho pn v dan situaci
(napklad vyjden v pedbnm prohlen podle tohoto zkona), m se na
toto pn brt pi udlovn souhlasu i pi zsahu do integrity zetel. Podmnky
vyadovan ve zvltnm zkon mohou upravit udlovn pedbnho souhlasu
odlinm zpsobem.

Vjimka se navrhuje pro ppady stavu nouze. Ve stavu nouze si asto nelze
souhlas k zkroku vydat, ani je-li lovk zletil a svprvn. Proto se pamatuje
nvrhem zvltnho ustanoven jednak na situace, kdy je lovk v nebezpe
smrti a je nutn zakroit okamit, ani je mon ztrcet as vysvtlovnm,
jednak na ppady, kdy lovk nen s to projevit svoji vli (nap. pro ztrtu vdom
nebo neovladateln rozruen mysli), kdy projev jeho vle neme substituovat
ani souhlas ptomn - nebo bez rizika prodlen dosaiteln osoby blzk.

Navrhuje se zaruit prvn ochranu i lidskmu tlu po smrti lovka. Tto

prvn ochrany se me domhat kad z osob, kter byla zemelmu blzk;
jinak z hlediska soukromho prva posta obecn prava. Jak je zapoteb naloit
s tlem zemelho, upravuj pedevm prvn pedpisy z oboru veejnho prva,
zejmna zkon o pohebnictv. Obansk zkonk vak mus vyeit, kdo m prvo
na vydn lidskch ostatk, kter nejsou uloeny na veejnm pohebiti - typicky
pjde o ostatky zpopelnn, uchovvan ve schrnce mimo veejn pohebit, i
kdy nelze vylouit ani jin situace. Navrhuje se proto stanovit, e prvo na
vydn takovch ostatk m manel zemelho, nen-li ho nebo odmtne-li ostatky
pevzt, pak dt zemelho, poppad jeho rodi. Nejsou-li ani ti nebo odmtnouli ostatky pevzt, pevezme je (v tomto ppad se tedy ukld povinnost) ddic
zemelho. Co se stanovuje o lidskch ostatcch, plat i o implanttech, pokud
byly po zpopelnn oddleny.

I. Obecn

Prvo na duevn a tlesnou integritu, pesnji prvo na ochranu integrity

osobnosti lovka jako takov, je zkladnm vchodiskem postaven fyzick osoby
v mezch prvnho du. Dvodov zprva zdrazuje, e obansk zkonk se
otzkm integrity lovka a jej ochrany vnuje ve zven me. Pitom je
akcentovna lidsk osobnost v jej celistvosti, take prvn pravu je teba
aplikovat jak na integritu tlesnou, tak i duevn.

Osobnost lovka, a je tvoena celm spektrem vlastnost, charakteristik,

hodnot i nuanc (srov. vklad k 81), je nutno posuzovat v jej nedliteln jednot
duevn a tlesn integrity, tj. v jednot jejch fyzickch, resp. biologickch,
psychickch a socilnch struktur. Proto je teba veobecn osobnostn prvo v
objektivnm smyslu jako jednotn prvo (tzv. monistick pojet) vymezit jako
souhrn stejnorodch (homogennch) prvnch norem, kter upravuj prvo, resp.
jednotliv dl prva, jejich pedmtem je osobnost lovka jako celek, resp.
jednotliv hodnoty tvoc soust celkov fyzick a morln integrity osobnosti
kad fyzick osoby jako individuality a suverna, a jejich subjekty maj vi
ostatnm subjektm obanskho prva (fyzickm a prvnickm osobm)
pznan autonomii vle a rovn prvn postaven (lit. . 1, s. 186). Tomu
odpovd, pokud obansk zkonk charakterem sv pravy zdrazuje osobnost
lovka, jeho svobodu a dstojnost, jeho nedotknutelnost jako zkladn hodnotu.
Koresponduje to t s l. 2 odst. 4 stavy, kter deklaruje, e kad oban me
init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon
neukld. Pipomenout je teba i l. 1 Listiny stanovc, e lid jsou svobodn a
rovn v dstojnosti i v prvech a e zkladn prva a svobody jsou nezadateln,
nezciziteln, nepromliteln a nezruiteln. Podle l. 3 Listiny jsou zkladn prva
a svobody zaruena vem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a
nboenstv, politickho i jinho smlen, nrodnho nebo socilnho pvodu,
pslunosti k nrodnostn nebo etnick menin, majetku, rodu nebo jinho
postaven, kad m prvo svobodn rozhodovat o sv nrodnosti, je zakzno
jakkoli ovlivovn tohoto rozhodovn a vechny zpsoby ntlaku smujc k
odnrodovn, nikomu nesm bt zpsobena jma na prvech pro uplatovn
jeho zkladnch prv a svobod. Podle l. 5 Listiny je kad zpsobil mt prva.
lnkem 6 Listiny je zdraznno zsadn prvo lovka na ivot i to, e lidsk
ivot je hoden ochrany ji ped narozenm lovka.

Snaha o antropocentrick charakter, patrn zejmna ve vymezen ochrany

osobnosti lovka, se zvrazuje i ve znn "proklamativnho" 91, kter
deklaruje, e lovk je nedotknuteln. To odpovd l. 7 Listiny, kter
nedotknutelnost osoby vyhlauje t. Toto "provoln" lze v zsad chpat jako
obecn vkladov pravidlo, ktermu je teba se podrobit pi vymezen a

hodnocen osobnostnch prv lovka, pi klasifikaci ppadnch zsah proti nim,

stejn jako i pi kategorizaci monch prostedk jejich ochrany a obrany.
Umstn tto stejn zsady v systematice obanskho zkonku by se vak
mlo spe vzat k jeho prvn hlav sti prvn, kter vymezuje pedmt jeho
pravy a jej zkladn zsady (ostatn srov. i 3). Cit. ustanoven by ppadn
zasluhovalo zaadit do rmce obecnch ustanoven tkajcch se osobnosti
lovka ( 81).

II. Vztah k nedotknutelnosti osoby podle l. 7 Listiny1)

Ve zmnn l. 7 Listiny tvo obecn zklad i pro 91, k nmu je teba

pihlet pi vymezen a hodnocen osobnostnch prv lovka. Zrukou
nedotknutelnosti osoby v Listin se rozum pedevm zruka prva na zachovn
tlesn a duevn integrity.

Nedotknutelnost lovka primrn vyjaduje zapovzen jakchkoli

nezkonnch (neoprvnnch) zsah do jeho duevn a tlesn integrity.
Absolutn neppustnost zsahu do integrity vak existuje jen v podob zkazu
muen a krutho, nelidskho nebo poniujcho zachzen nebo trestu (l. 7 odst.
2 Listiny). Nedotknutelnost lovka je omezovna z nkolika dvod.

Z povahy vci do nedotknutelnosti zasahuje ji samotn souit s ostatnmi

lidmi. Realizace osobnostnch prv lovka nesm nepimen naruovat
osobnostn prva druhch.

Nedotknutelnost vak bv v prvnm smyslu omezena i projevem vle souhlasem doten osoby (kdo souhlas, tomu se nedje bezprv - volenti non fit
iniuria). Ani tuto zsadu vak nelze uplatnit univerzln. Podle 19 odst. 2 se
pirozench prv spojench s osobnost nelze vzdt ani je nelze zcizit. Stane-li se
tak, nepihl se k tomu. Na druhou stranu je souhlas se zkrokem prvoadm
prvnm dvodem ospravedlujcm naruen integrity, za podmnky, e zsah je
svou povahou vbec prvn ppustn. Tak nap. bude-li lovk chtt, aby jej tet
osoba usmrtila na jeho kvalifikovanou a opakovanou dost, bude takov dost
(jednn) toliko zdnlivm prvnm jednnm, ke ktermu se nepihl. Proto i
prvn prava v 93 a 103 je snahou o legislativn reflexi jak autonomie vle
lovka ve sfe prva na duevn a tlesnou integritu, tak i legitimnch zjm
druhch osob vetn ochrany veejnho podku.

Omezen nedotknutelnosti lovka nen dno jen samotnou vl doten

osoby. Nkdy se tak dje na zklad zkona i bez jej vle, i dokonce proti n.
Pjde o situace, kdy prvo jako regultor chovn lid mus k restrikci pistupovat
ve prospch dalch fundamentlnch hodnot. Bude tomu tak v ppadech ochrany
ivota doten osoby (nap. ve stavech nouze, kdy je bezprostedn ohroen
ivot nebo zdrav osoby a nelze zskat jej souhlas - 99). Bude tomu tak i v
ppad, kdy samotn poteba ochrany ivota nebo zdrav bude primrn
smovat na osoby odlin od osoby doten. V tomto smru lze uvst pklad
ochrany veejnho zdrav, nap. povinnho len nebezpench nemoc pro
prevenci epidemi apod. ( 93). Na ktermkoli z obou zmnnch dvod,
ppadn na jejich kombinaci, mohou bt zaloeny i ppady nedobrovolnch
hospitalizac.

Je otzkou, zda snaha o relativn podrobnou prvn pravu zsahu do

integrity ( 93 a nsl.) byla vzhledem k zakotven obecnho principu
nedotknutelnosti lovka nezbytn, a to i s pihldnutm k existenci ady dalch
prvnch pedpis soukromoprvn i veejnoprvn povahy, je se tto
problematiky tkaj. Lze se domnvat, e i pokud by bvalo zstalo jen u 91 bez
navazujcch ustanoven 93 a 103 neboli fakticky u pravy nepekraujc svm
rozsahem obansk zkonk . 40/1964 Sb., nemuselo by se tak stt na zsadn
jmu pirozench prv lovka. S neoprvnnmi zsahy do integrity se umla
vypodat i dosavadn soudn praxe. Nov prava naopak pin mnoh - dve
netuen - skal, kter nepispvaj k poslen prvn jistoty tch, je chce
zkonodrce chrnit (podrobnji srov. koment k jednotlivm ustanovenm 93
a 103).

Souvisejc ustanoven:

2, 3, 19, 23, 77 a 79, 81 a 90, 92 a 117

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 4 stavy,

l. 1, 3, 5, 6, 7 Listiny

Z judikatury:

viz u 77 a 79, 81 a 90, 92 a 117

Z literatury:
viz u 81 a dle

Wagnerov, imek, Langek, Pospil a kol.: Listina zkladnch prv a

svobod. Koment, 2012, s. 186.

92
(Ochrana tla po smrti)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Prvn ochrana tla zemelho (4 a 7)

III. Vydn lidskch ostatk jin osob (8 a 10)

Z dvodov zprvy:

viz u 91 a 113

I. Obecn

Komentovan ustanoven je ze systematickho hlediska zaazeno

bezprostedn za 91 proklamujc nedotknutelnosti lovka. Je tomu tak zejm
proto, e m - zejmna ve svm prvnm odstavci - rovn obecnj rz, take

poskytuje urit zklad pro podrobnj prvn pravu obsaenou dle. Vcn
vak komentovan ustanoven souvis pedevm s 113 a 117 a sten i
111 a 112 (srov. koment k nim).

Lidsk tlo nen pouhm hmotnm substrtem osobnosti, nbr pmo jej
integrln soust, a to pinejmenm, dokud je lze individualizovat, tedy spojovat
s uritm, jednotlivm lovkem (lit. . 1, s. 203). Tlo ani jeho oddlen sti
podle zkona nejsou vcmi v prvnm smyslu ( 493 v nvaznosti na 489; k
tomu srov. lit. . 3, s. 7). Tato zsada je neoddliteln spjata s morlnm a etickm
nazrnm, kter v soudob esk spolenosti zeteln pevauje. cta k tlu
zemelho lovka a zachovn jeho dstojnosti je jednou z tradinch hodnot, na
nich je esk prvn d budovn.

Prvn prava obanskho zkonku nen v tomto smru vyerpvajc.

Naopak vedle n se uplatn pedpisy jin, v kontextu komentovanho ustanoven
pedevm pedpisy veejnoprvn. Ostatn i terminologie v komentovanm
ustanoven uit je zjevn pevzata ze zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv,
kter ve svm 2 obsahuje jak definici pojm "lidsk pozstatky" a "lidsk
ostatky", tak i pojem "veejn pohebit". I pes proklamovanou nezvislost
aplikace soukromho prva na aplikaci veejnho prva ( 1 odst. 1) nen
vcnho dvodu vykldat tyto vrazy pro ely obanskho zkonku odchyln.
Lidskmi pozstatky je mrtv tlo lovka i jeho sti, a to zpravidla do pohben.
Naproti tomu lidskmi ostatky se lidsk pozstatky stvaj po pohben. Zkon o
pohebnictv ve svm 4 odst. 1 dle vslovn ukld zachzet s lidskmi
pozstatky a s lidskmi ostatky dstojn tak, aby nedolo k ohroen veejnho
zdrav nebo veejnho podku (srov. lit. . 4, s. 157-174).

K odst. 1

II. Prvn ochrana tla zemelho

Prvn vta prvnho odstavce, podle n je lidsk tlo pod prvn ochranou i
po smrti lovka, je pedevm obecnou hodnotovou proklamac zkonodrce,
kter navazuje na zkladn zsady vymezen nap. v 3. Jako takov me
slouit pro vklad a aplikaci podrobnjch prvnch norem tkajcch se tla
zemelho lovka i jeho st. Zrove ovem nepmo odkazuje i na jin prvn
pedpisy, je k ochran tla zemelho lovka slou (nap. na trestn zkonk,
dle jeho 359 se jako hanoben lidskch ostatk postihuje neoprvnn oteven
hrobu, hrobky nebo urny s lidskmi ostatky, jejich svvoln odnt z pohebit

anebo jin nakldn s nimi v rozporu se zkonem; takovm "zkonem" by mohl

bt podle okolnost ppadu i obansk zkonk).

Na uveden obecn hodnotov zakotven bezprostedn navazuje druh

vta prvnho odstavce, podle n se zakazuje naloit s lidskmi pozstatky i
ostatky zpsobem pro zemelho nedstojnm. I pes jistou obecnost slovnho
spojen "nedstojnm zpsobem", jeho naplnn je v konkrtnm ppad vdy
pedevm pedmtem odvodnn vahy soudu, jde o zkaz, jeho poruen
me vyvolat prvn nsledky a osobm blzkm zemelmu umonit vyut
prostedk ochrany veobecnho osobnostnho prva ( 82 odst. 2).

Dstojnost nakldn s tlem i jeho stmi je nutno posuzovat pedevm

z hlediska morlnho a etickho (srov. lit. . 2, s. 136 a nsl.), co vak me vst
i ke vzniku nkterch kontroverznch situac. dn lidsk spolenost nen vdy
jednotn v hodnocen vech aspekt morln pijatelnosti vech jednn. V
kontextu komentovanho ustanoven me bt pkladem veejn vystavovn
lidskch tl nebo jejich st podrobench urit konzervan i balzaman
technice. Nejde jen o archeologicky zskan mumifikovan tla v muzech, ale t
nap. o vystavovn tl po proveden plastinace, v souvislosti s nimi na jedn
stran vstupuje do vahy rozmr vzdlvac, na druh stran me bt takov
ponn provozovno za elem zisku. Na morln obhajitelnost uritho
nakldn s tlem lovka mohou existovat protichdn nzory, kter me v
ppad sporu rozeit toliko soud.

Podrobnj pravu nakldn s tlem zemelho obsahuje zkon .

256/2001 Sb., o pohebnictv. Jeliko jeho helnm kamenem nen toliko dstojn
zachzen s lidskmi pozstatky a ostatky, nbr i ochrana veejnho zdrav
(kterou komentovan ustanoven na rozdl od 111 nezmiuje) a veejnho
podku, v nkterch smrech veejnoprvn pedpis autonomii vle zemelho i
pozstalch omezuje (nap. tm, e zakazuje provst pohben jinak ne uloenm
do hrobu i hrobky na pohebiti nebo zpopelnnm v krematoriu). Zkon o
pohebnictv tak roziuje aplikovatelnost veejnoprvnch sankc na jednn,
kter jsou se zsadou ochrany tl zemelch v rozporu, nebo pestupkem podle
26 tohoto zkona me bt nap. i nedstojn zachzen s lidskmi pozstatky,
na n (na rozdl od lidskch ostatk) ve zmnn skutkov podstata trestnho
inu podle 359 tr. zkonku nedopad.

K odst. 2

III. Vydn lidskch ostatk jin osob

Druh odstavec komentovanho ustanoven lze povaovat za reakci na

judikaturu, podle n "pozstatky zesnulch nemohou bt pedmtem
obanskoprvnch vztah (a tud ani vlastnick aloby)" a "nvrhm
domhajcch se vydn rozhodnut, je se tk nakldn s ostatky pochovanch
nebo zpopelnnch tl zemelch osob, nelze vyhovt" (NS 22 Cdo 685/2005;
srov. t NS 22 Cdo 2773/2004). Ani by obansk zkonk prohlaoval lidsk
ostatky za vc, zakld vslovn prvo na jejich vydn osobm uvedenm v
druhm odstavci. Z textu zkona vak vyplv, e toto oprvnn nevznikne,
pokud jsou ostatky ji uloeny na veejnm pohebiti. V naposled uvedenm
omezen lze spatovat jistou preferenci ochrany veejnch mrav, podku a
zdrav, kter se realizuje pohbvnm zemelch na regulovanch veejnch
pohebitch, ped ppadnm zjmem pozstalch, projevenm teba i dodaten
s asovm odstupem, mt ostatky zemelho lovka u sebe.

Posloupnost osob vymezen komentovanm ustanovenm je zsti

obdobn posloupnosti tch, kdo jsou oprvnni rozhodnout o zpsobu pohbu
podle 114 odst. 1. Vzhledem k ustanoven 3020 je na rove manela nutno
zaadit i (registrovanho) partnera zemelho.

Oprvnn osob urench zkonem dat vydn ostatk se vymyk zvr

komentovanho ustanoven, podle nho ostatky, kter nepevzali manel, dti
ani rodie, "pevezme" (nikoli tedy "m prvo pevzt") ddic. Z toho lze vyvodit,
e zkon nejen piznv prvo na vydn ostatk, nbr zrove ukld ddici
povinnost je pevzt. Clem pravy je, aby nezstaly, nejsou-li uloeny na
veejnm pohebiti, bezprizornmi, co by mohlo vst k naloen s nimi
nedstojnm, resp. morln nepijatelnm zpsobem. Z dikce zkona zrove
plyne, e - na rozdl od ddice, u nho je tato zkonn povinnost zejm spjata
ji s tm, e ddictv neodmtl, - mohou osoby v zkonn posloupnosti jej
pedchzejc pevzet ostatk odmtnout.

Souvisejc ustanoven:

82, 91, 111 a 117, 489, 493, 3020

Souvisejc pedpisy:

359 tr. zkonku,

 2, 4, 26 zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkterch

zkon

Z judikatury:
viz u 113 a 117

Z literatury:

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk,

obanskho prva, 4. vyd., 2004,s. 203

Plecit:

Ochrana

osobnosti

Kotrl: Pohebnictv, 2013, s. 136 a nsl.

Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935,s. 7

Stejskal, ejvl a kol.: Pohbvn a hbitovy, 2011, s. 157-174.

Zsah do integrity

93
(Oprvnn pro zsah do integrity)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 8)

podle

II. Prvn dvody zsahu (9 a 31)

III. Dsledky neoprvnnho zsahu (32 a 36)

IV. Souhlas se zpsobenm zvan jmy (37 a 41)

V. Souhlas udlen zkonnm zstupcem (42 a 51)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Zsada
nedotknutelnosti
lovka,
vyvrajc
z
mnohotvrnho
osobnostnho prva lidsk bytosti, se zce proln s ochranou jeho integrity (viz
koment k 91). By prvn nauka asto pojednv o integrit tlesn, nen
pochyb, e fyzickou a duevn strnku nelze od sebe izolovat (lit. . 6, s. 203 a
nsl.). Psoben na tlo se toti asto projev i psychicky, nebo lovk vnm sv
tlo a nkter jeho pochody svou mysl. Zrove se vak ovlivnn duevnho
stavu dje nezdka kdy prostednictvm tla a nstroj i ltek na tlo
psobcch. lovk je tedy prvem chrnn proti bezdvodnmu zasahovn do
jeho integrity tet osobou, a ji by mlo vliv na jeho tlo i mysl. Toto prvo
inkuje vi vem (erga omnes) a je vyjdeno mj. v l. 7 odst. 1 a v l. 10 odst.
2 Listiny. Aplikovatelnost toho kterho ze zmnnch lnk Listiny zvis podle
literatury na charakteru a intenzit zsahu (lit. . 9, s. 187-191). Toto rozliovn
vak nem na vklad jednotlivch ustanoven obanskho zkonku tkajcch se
integrity zsadn vliv, by povaha a mra naruen chrnn sfry se nap.
projevuj pi hodnocen zvanosti zpsoben jmy a odpovdajcch prostedk
npravy.

Obansk zkonk pistupuje k integrit jako k u kategorii, ne je

osobnost lovka v cel jej komplexnosti. Integrita chrn organismus lovka jak
z hlediska fyzickho, tak z hlediska duevnch proces v nm probhajcch. V
tomto pojet naopak nem na vnj projevy lovka, jeho soukrom i veejn
ivot, podobu apod. (k tomu koment u 81 a 84 a nsl.).

Pojem zsahu do integrity je velmi irok. Zahrnuje veker ponn, jeho

podstatnm i alespo nezanedbatelnm prvkem je psoben na tlo nebo
psychiku lovka. Tk se jak jednn, kter jsou v souladu s prvem, tak i jednn
protiprvnch. kla myslitelnch ppad pon od fyzickho kontaktu, a u
mezi rodinnmi pslunky, nebo jinmi osobami, nebo pi provozovn nkterch
sport, her, tance apod., postupuje pes spoleensky aprobovan innosti majc
charakter sluby poskytnut dotenmu lovku a konen obsahuje v krajn
poloze i uit fyzick sly vi lovku (nap. zpsoben jmy na zdrav nsilnm
napadenm i nucen podn vivy osob odmtajc stravu). Slubami
zasahujcmi do integrity jsou mj. zdravotnick zkroky proveden lkai (k pojet
vztahu lka - pacient srov. lit. . 11, s. 27 a nsl.), pslunky nelkaskch
zdravotnickch povoln i laiky (vetn poskytnut prvn pomoci i medicnskch
experiment), dle litelstv, rzn kosmetick pe, kadenictv, sluby solri,
mase, depilace, tetovn, aplikace nunic i piercingu, pop. jin zmny
tlesnho vzhledu.

Vedle pojmu "zsah" (srov. i 96 odst. 1) uv zkon na rznch mstech i

jin obdobn vrazy, nap. "zkrok" [ 94, 95, 96 odst. 2 psm. b), 98 odst. 2,
99, 102] i v rmci pravy smlouvy o pi o zdrav "kon" ( 2642 odst. 1). V
nkterch ustanovench vedle sebe vystupuje vce tchto pojm (nap. v 100,
101 a 103 se pojednv o "zasaen do integrity" i o "zkroku"; v 110 se
dokonce vyskytuje spojen "zkrok nebo lebn vkon"). Nelze tedy zjistit njak
zmrn rozlien, podle nho by se nap. pojem "zkrok" vztahoval pouze na
zdravotnick kony a byl by tak podmnoinou "zsah do integrity" v irm
smyslu. Naopak vechny tyto vrazy je nutno chpat v zsad jako rovnocenn,
tj. vrazy, kter mohou v konkrtnm ppad znamenat tot (volba nkterho z
nich se tak zd bt pedevm otzkou jazykov-stylistickou, nikoli vak
pojmenovnm obsahov rozdlnch kategori).

Typickm pkladem zsahu do integrity jsou vkony i zkroky v oblasti

pe o zdrav. Vedle samotnch lebnch kon smujcch ke zlepen zdrav
se pacienta bezprostedn dotkaj i dal kony, jako nap. vyetovac (smujc
ke stanoven diagnzy), preventivn (nap. okovn), zmrujc utrpen
nevyliteln nemocnch (podvn prostedk ticch bolest) apod. Vemi
tmito zpsoby dochz ke vstupu do sfry jeho veobecnho osobnostnho prva
zahrnujcho t ochranu integrity. Jeliko m kad prvo, aby mu do tto sfry
nebylo zasahovno, je jej naruen ppustn, jen opr-li se o pslun prvn
dvod, na jeho zklad je zkonem dovoleno toto prvo omezit, resp. vstoupit
do jm chrnn sfry (lit. . 8, s. 21-27). Obvyklm prvnm dvodem
ospravedlujcm zsah do integrity je souhlas samotnho dotenho lovka;
nejde vak o jedinou monost (k tomu podrobnji ne sub II).

Zkonn pravidla pro zsah do integrity jsou v obanskm zkonku

stanovena zmrn nejen pro kony v rmci zdravotn pe i zdravotnch
slueb, ale t pro jakkoli jin ppady (largo sensu). Toto een je motivovno
povahou prva na ochranu osobnosti, kter nesestv z jednotlivch konkrtnch
prv (nap. na ochranu soukrom, povsti, dstojnosti i prv integrity), nbr ta
jsou naopak pouze projevem dlch aspekt veobecnho osobnostnho prva
lovka. Ambic zkonodrce tak je, aby normy tkajc se integrity byly
univerzln pouiteln pro vechny druhy zsah do n. Toto pojet vak m i
nezanedbateln nevhody. Tat pravidla toti maj slouit ve zcela rozdlnch
ivotnch situacch, kter se od sebe zsad nli jednak v me naruen chrnn
sfry dotenho lovka, jednak i v rizicch, kter pro jeho ivot i zdrav zsah
me pinst. Zsahem do integrity ve smyslu komentovanho ustanoven je
stejn tak transplantace oblieje a konetin tce porannmu pacientovi jako
osthn vlas v kadenictv (na n se sice nsledn uplatn 111 a 112,
samotn jejich oddlen je ovem zsahem do tlesn integrity ve smyslu 93).
Zvanost zsahu a jeho mon dsledky pro dal ivot dotenho lovka vak
jsou nesrovnateln. Zsahem do integrity ostatn me bt i der soupee v
boxerskm utkn, piem souhlas s takovm zsahem je teba ponkud umle
konstruovat jako implicitn obsaen ji v rozhodnut se tohoto sportovnho kln
zastnit (ostatn pravidla komentovanho pododdlu obanskho zkonku lze na
nj vzthnout jen st). Vklad jednotlivch ustanoven obanskho zkonku
tkajcch se ochrany integrity mus proto bt znan flexibiln a brt zvltn
ohled na povahu a okolnosti konkrtnho ppadu.

skal zkonodrcem zvolenho een jsou zvraznna existenc dalch

prvnch pedpis, kter se zsah do integrity dotkaj. Na prvnm mst jde o
soubor norem upravujcch poskytovn zdravotnch slueb, a to zejmna zkon o
zdravotnch slubch a zkon o specifickch zdravotnch slubch. Zde nelze
vystait s pouhm konstatovnm dvodov zprvy, e tyto pedpisy maj
aplikan pednost na zklad principu speciality, pp. e se uplatuj nezvisle
na obanskm zkonku vzhledem ke sv veejnoprvn povaze ( 1 odst. 1 vta
druh). Tak nap. zkon o zdravotnch slubch krom poetn pevaujcch
norem zeteln veejnoprvnho charakteru obsahuje i pravidla se silnm
soukromoprvnm rozmrem, zejmna m-li na vztah mezi poskytovatelem
zdravotnch slueb (jeho zdravotnickmi pracovnky) a jejich pjemcem
(pacientem). Pro ilustraci je mono poukzat na ustanoven 28 odst. 1 i 34
zk. o zdr. slubch.

Avak ani pomr speciality uvedench zkon nen jednoznan, a to z

nkolika dvod. Nkter ustanoven obanskho zkonku jsou natolik konkrtn
a kazuistick, e jdou svmi dsledky nad rmec pravy ve "specilnch"
pedpisech. Tak nap. 96 pedepisuje psemnou formu souhlasu v situacch,
kter asto nastvaj jen v rmci poskytovn zdravotn pe (k podrobnostem
srov. koment k nmu); naproti tomu jemu odpovdajc 34 odst. 2 zk. o zdr.
slubch je mnohem obecnj a odkazuje na rozhodnut poskytovatele i na

pravu v jinm prvnm pedpisu. Nen ovem dvodu, pro by za takov "jin
prvn pedpis" nemohl bt povaovn prv obansk zkonk, konkrtn jeho
96. Norma obsaen v obanskm zkonku se v takovm ppad stv speciln
vi obecnj prav zkona o zdravotnch slubch. Dalm dvodem, pro nj
nelze obansk zkonk se zjednoduenm zdvodnnm v podob odkazu na
speciln pedpisy pominout, je skutenost, e nkter ustanoven zkonku by
byla prakticky zcela nepouiteln. Pkladem je nejen ustanoven ji zmnnho
96, zejmna jeho odst. 2 psm. a), kter m na lkask pokusy na lovku, tedy
na innost, kter z povahy vci neme mimo oblast poskytovn zdravotnch
slueb, upravenou uvedenmi zvltnmi pedpisy, existovat. Lze poukzat i na
pododdl 4 tohoto oddlu, tj. na 104 a 110, jejich uplatnn jinde ne pi
zdravotn pi si lze jen tko pedstavit. Konen je zapoteb pipomenout, e
vyerpvajc pravu soukromoprvnch zvazk vznikajcch pi poskytovn
zdravotn pe v dnm z uvedench zvltnch pedpis nelze nalzt. Jej prvky
se nachzej prv v obanskm zkonku, a to nap. v rmci pravy typizovan
smlouvy o pi o zdrav v sti tvrt hlav II dlu 9 i v souvislosti s
odpovdnost za jmu, kterou poskytovatel zdravotnch slueb pacientovi me
zpsobit a kter se odiuje podle zsad stanovench prv obanskm
zkonkem v jeho sti tvrt hlav III dlu 1. Je proto zcela reln, e na urit
prvn pomr vznikajc pi poskytovn zdravotn pe, vetn souvisejcch
zsah do integrity lovka, bude v praxi nutno aplikovat jak obansk zkonk,
tak i pslun zvltn prvn pedpisy upravujc zdravotn sluby. Vzjemn
pomr jednotlivch prvnch norem z hlediska pednosti zvltnho pedpisu ped
obecnm bude nutno vdy stanovit s pihldnutm ke konkrtn sporn situaci,
nikoli pauln.

K odst. 1

II. Prvn dvody zsahu

Jakkoli zsah do integrity, kter se neopr o nkter zkonem stanoven

i uznvan dvod, je neoprvnn (protiprvn) a pedstavuje naruen ochrany
osobnosti lovka (srov. t NS 30 Cdo 2266/2008, IV. S 2538/11 a lit. . 8, s.
23).

Komentovan ustanoven vyzdvihuje zkladn a nejastj prvn dvod

zsahu, tj. souhlas dotenho lovka. vodn formulace "mimo ppad stanoven
zkonem" ovem zrove upozoruje na skutenost, e vyplv-li takov
monost ze zkona, a to a ji z obanskho zkonku, nebo jinho zkonnho
pedpisu (teba i pevn veejnoprvn povahy), me bt zasaeno do
integrity lovka i tehdy, kdy souhlas se zsahem neudlil. Neudlen souhlasu
me bt zpsobeno tm, e se k vci nemohl vbec vyslovit (nap. je-li

poskytnutm prvn pomoci zasahovno do integrity vn zrannho lovka,

kter nen pi vdom i kter vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu nen
schopen posoudit situaci a projevit prvn relevantn vli). Zkon vak me
oprvnn k proveden zsahu udlit i v ppadech, kdy doten lovk vdom a
teba i vslovn nesouhlas, a tak umonit pekonn jeho ppadnho odporu
(pkladem posledn uveden situace je povinn len nkterch nebezpench
nemoc dle zkona . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav).

Souhlas se zsahem do integrity je prvnm jednnm, kterm se zakld

oprvnn jin osoby zashnout do chrnn osobnostn sfry lovka. Jeho
zkladn pedpoklady jsou proto obdobn jako u jinch prvnch jednn. Mus se
vdy jednat o srozumiteln a urit projev vn vle (srov. 551 a 553); v
opanm ppad by byl jen zdnlivm - neexistentnm jednnm ( 555 a nsl.;
srov. lit. . 2, s. 250 a nsl.). Neplatnost souhlasu, a to zpravidla relativn, me
bt zpsobena zejmna nezpsobilost osoby k jeho udlen se zetelem na
duevn vysplost a stav ( 581), nedostatkem ve form projevu vle ( 582),
omylem ( 583 a 585) i donucenm (srov. 587 odst. 1). Specifickm rysem
souhlasu se zsahem do integrity je poadavek na jeho informovanost, jeho
nedodren me vst k relativn neplatnosti s odkazem na 580 odst. 1.

Ve spornch situacch, kter mohou v praxi vznikat, bude zpravidla namst

dovodit, e neplatnost souhlasu jako prvnho jednn je stanovena na ochranu
zjmu lovka, do jeho integrity se zasahuje (srov. 586). Zda lovk svol k
naruen sv integrity i nikoli, je otzkou bytostn osobn povahy. Je skutenost,
e dsledky tohoto rozhodnut lovka se mohou v uritch ppadech dotknout i
tetch osob (pklad lze uvst ze zdravotnick oblasti: vn nemocn pacient
vh, zda podstoup riskantn a velmi zatujc lbu, kter mu me v ppad
spchu vrazn prodlouit ivot, piem jeho blzc maj citov, ale ppadn i
hmotn zjem na tom, aby zkrok podstoupil; i pesto je teba v takovm ppad
dt pednost autonomii vle dotenho lovka ped prosazovnm prv
ostatnch). V podmnkch demokratickho prvnho sttu je nutno prioritu
jednotlivch zjm urovat podle hodnotovch mtek, na nich je nae
spolenost zaloena. Draz na autonomii vle v zleitostech natolik osobnch a
asto i intimnch i niternch, jako je naruen osobn integrity, je prvoad.
Krom toho nelze ztrcet ze zetele, e v ppad poskytovn zdravotnch i
jinch slueb, kter s sebou zsah do integrity pinesou, bude doten lovk
asto slab stranou pslunho prvnho pomru a e jako takovmu mu nle
zvltn prvn ochrana. Ze vech tchto vah vyplv, e neplatnosti souhlasu
se podle 586 obvykle bude moci dovolat pouze doten lovk. Pro osobu, kter
zsah do integrity mla vykonat, to ovem pin asto dosti nron kol ujistit
se, e zdravotn stav dotenho lovka, vetn jeho stavu duevnho, nem vliv
na jeho schopnost prvn jednat, a tedy ani na zpsobilost udlit souhlas se
zkrokem. Specifickou situac je udlen souhlasu se zpsobenm zvan jmy,
nejde-li o zsah nutn v zjmu ivota i zdrav. K takovmu souhlasu se nepihl
(srov. 19 odst. 2) bez ohledu na vli doten osoby; nejde tedy o ppad

neplatnosti, nbr zdnlivosti (prvn neexistence) takovho prvnho jednn (k

tomuto zvltnmu ppadu podrobnji ne sub IV).

Zpsobilost lovka udlit souhlas se zsahem je soust jeho zpsobilosti

prvn jednat neboli svprvnosti (srov. 15 odst. 2). lovk, kter je pln
svprvn, udluje souhlas k zsahu do integrity zcela samostatn, a to bez
ohledu na to, zda pln svprvnosti nabyl dosaenm vku 18 let, piznnm
svprvnosti ped dosaenm tohoto vku i uzavenm manelstv (srov. 30). I
nezletil, kter pln svprvn nen, me souhlas udlit samostatn za
podmnek 95. V ostatnch ppadech jedn za nezletilho jeho zkonn zstupce
(srov. ne sub V a dle koment k 94 odst. 2 a k 100), by vle zastoupenho
nezletilho je za uritch okolnost prvn vznamn a me proveden zkroku
zabrnit - 100 odst. 1. Na pravidla obanskho zkonku tkajc se zpsobilosti
lovka udlit souhlas se zsahem do integrity odkazuj i nkter zvltn
pedpisy (nap. 35 odst. 1 zk. o zdr. slubch).

Omezen schopnosti lovka prvn jednat ovem me vyplvat nejen z

nedostatku vysplosti dan vkem, nbr i z naruen tto schopnosti vlivem
trval i pechodn duevn poruchy. Ta me spovat nejen v psychick chorob
v um smyslu, ale me vzniknout i jako vedlej dsledek jin nemoci, vnho
zrann, mimodn bolesti, ztrty vtho mnostv krve, podn livch
ppravk ovlivujcch psychiku, konzumace alkoholu i jinch omamnch i
nvykovch ltek atd. V konkrtnm ppad se me jednat jak o situaci pln
ztrty vdom, tak i o situaci, kdy je lovk trvale i doasn oslaben ve
schopnosti posoudit okolnosti a vznam svho jednn a projevit svou vli. Brnli duevn porucha zletilmu lovku, kter nem jinho zstupce, udlit souhlas
se zsahem do integrity, me za nj jednat len domcnosti, jeho schvlil soud
( 50). Tento zstupce vak nen oprvnn udlit souhlas k zsahu do duevn
nebo tlesn integrity s trvalmi nsledky ( 52 odst. 1 vta druh). Takov zsah
by proto bylo mono, nen-li jmenovn opatrovnk, provst jen s odkazem na stav
nouze podle 99, a tedy bez souhlasu. Druhou monost je, e soud pistoup k
omezen svprvnosti dotenho lovka, kter se bude tkat i zsah do
integrity, a jmenuje mu opatrovnka ( 55 a nsl.). Ani kompetence opatrovnka
vak nen neomezen. Opatrovnk nesm rozhodnout o zsazch do integrity,
nejedn-li se o zkroky bez zvanch nsledk, bez souhlasu opatrovnick rady,
jestlie byla ustavena [ 480 odst. 1 psm. c)], i soudu, jestlie opatrovnick rada
ustavena nebyla ( 482 odst. 2). Zsah do integrity lovka neschopnho sudku
zpsobem zanechvajcm trval, neodvratiteln a vn nsledky nebo
spojenm s vnm nebezpem pro jeho ivot nebo zdrav lze nadto vykonat jen
s pivolenm soudu ( 101). Nelze-li souhlas vetn pivolen soudu zskat, pipad
do vahy opt proveden zkroku bez souhlasu za pedpokladu splnn podmnek
stanovench v 99 (srov. koment k nmu).

Svbytnm ppadem udlen zstupnho souhlasu je 98, kter se tk

osob neschopnch projevit vli, a proto neschopnch prvn jednat, tedy i
souhlasit se zsahem do integrity (za situace, kdy nemaj zkonnho zstupce). K
zkonnmu zstupci je teba pro tyto ely piadit mimo rodie (a opatrovnka
nezletilho dtte - 3022) i porunka, soudem schvlenho lena domcnosti i
opatrovnka jmenovanho osob s omezenou svprvnost. Z dikce zkona
vyplv, e souhlas podle 98 m pednost ped provedenm zkroku bez
souhlasu podle 99. K aplikaci posledn uvedenho ustanoven lze proto
pikroit, pouze nen-li jin monosti, tj. neme-li souhlas udlit ani doten
lovk ani jeho zkonn zstupce (i porunk, len domcnosti, opatrovnk
apod.), ani nkter z osob uvedench v 98 odst. 1.

Vedle obecnch poadavk kladench na jakkoli prvn jednn mus

souhlas se zsahem do integrity splovat i dal pedpoklad, a to aby byl udlen s
vdomm o povaze zsahu a o jeho monch nsledcch. Mus se tedy jednat o
souhlas, kter lze oznait jako informovan, jak o nm hovo v kontextu
zdravotn pe mj. l. 5 mluvy o biomedicn, 28 odst. 1 zk. o zdr. slubch i
3, 7 a 17 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a
orgn (transplantan zkon). Tato prvn norma odr vznam, kter
zkonodrce ochran integrity pipisuje. Dvodem je nejen vsostn osobn,
soukrom a asto intimn povaha chrnn sfry integrity, ale t skutenost, e
zsahy do n jsou asto spojeny s rizikem pro zdrav, a nkdy dokonce i ivot
dotenho lovka. Proto by k nim mlo dochzet jen po nleit vaze.

Pi provdn zsah do integrity, kter s sebou nesou zven riziko pro

dotenho lovka (zpravidla jde o kony v rmci zdravotn pe), existuje
obvykle znan rozdl ve znalostech na obou stranch tohoto prvnho pomru.
Poskytovatel sluby bv odbornkem, pjemce vtinou laikem. Proto mezi nimi
existuje znan informan asymetrie. Pjemce sluby, je-li pacientem pi
poskytovn zdravotn pe, se nadto mnohdy nachz pod tlakem nemoci i
zrann, co rovn ovlivuje jeho schopnost objektivnho posuzovn. V dsledku
toho m poskytovatel jakoto profesionl reln mnohem vt monost sdlenm
i naopak zadrenm uritch informac ovlivnit, jak se dan pomr bude vyvjet
(nap. jakou pi bude druh strana poadovat). Jedn se o situaci, kter je svou
povahou blzk spotebitelskm smlouvm, v nich prvn prava rovn usiluje o
zmrnn naznaen nerovnovhy. Povinnost poskytnout potebn vysvtlen
osob, do jej integrity m bt zasaeno ( 93 i 94), je zaloena na shodnm
principu.

Rozsah a obsah informac, kter maj bt poskytnuty, je nutno vykldat v

zsad shodn jak ve vztahu k 93, v nm se poaduje vdom o povaze zsahu
a o jeho monch nsledcch, tak ve vztahu k 94, v nm se poaduje
srozumiteln vysvtlen povahy zkroku vetn zpsobu, elu, oekvanch

nsledk, monch nebezpe i alternativnch postup(srov. podrobnj

koment k 94). Obansk zkonk nem njakou zvltn, psnj pravu
informovn pro zdravotnick zkroky oproti jinm zsahm do integrity. Na
druhou stranu vak v konkrtnm ppad nemusej bt vdy poskytovna pouen
i vysvtlen, o nich me ten, kdo chce zsah do integrity vykonat, dvodn
pedpokldat, e jsou pro dotenho lovka zjevn nadbyten. Tak nap. nen
obvykl, aby v kadenictv byly vysvtlovny mon nsledky osthn vlas, a
jde o zsah do integrity; stejn tak nen obvykl ve zdravotnickm zazen
pouovat pacienta o povaze zkroku spovajcho ve zmen teploty bnm
teplomrem. Psnost poadavku informovn je tedy zsadn mrou zvisl na
charakteru a okolnostech konkrtnho zsahu, jako i na znalostech a rozumu
dotenho lovka. Bude-li se jednat o osobu podprmrn znalou, bude
nezbytn vysvtlit j i zkrok, kter by prmrn rozumn lovk chpal na
zklad svch obecnch vdomost. Rovn tak nebudou poskytovna vysvtlen
v ppad zsah do integrity, kter nemaj charakter poskytovan sluby, ale
spovaj nap. ve fyzickm kontaktu dotenho lovka s jinou osobou.

Nedostaten informovanost dotenho lovka me vst k relativn

neplatnosti udlenho souhlasu ( 580 odst. 1). Smysl a el zkona by byly
popeny, pokud by neposkytnut potebnch vysvtlen nemlo na platnost
souhlasu dn vliv. Ten, kdo by chtl zkrok provst, by toti ml jen minimln
dvod dostt sv zkonn povinnosti pouen poskytnout. Lze mt za to, e odkaz
na 580 odst. 1 je ppadnj, ne kdyby vaha o neplatnosti souhlasu byla
zaloena na omylu dotenho lovka ( 583 a 585). Jestlie toti ten, kdo chce
zsah do integrity provst, neposkytne dotenmu lovku vysvtlen - a ji
dn, i jen zcela zanedbateln -, lze st hovoit o tom, e by jej uvedl v omyl,
jak vyaduje 583. O takovou situaci by se jednalo tehdy, jestlie by sdlen
informace byly nesprvn i zavdjc, nikoli vak pokud by byly kus nebo
pokud by zcela chybly. Pro plnost zbv upozornit na to, e nesplnn
povinnosti poskytnout vysvtlen podle 94 nevede automaticky k vad v
udlenm souhlasu v ppad, e doten osoba potebn informace zsk jinm
zpsobem (nap. j informace sdl nkdo jin ne ten, kdo chce zkrok provst,
take souhlas je i pes poruen povinnosti stanoven 94 informovan a tm za
splnn i ostatnch podmnek platn).

Nelze ci, e by jakkoli nedostatek v rozsahu a obsahu informac, jimi

doten lovk pi udlen souhlasu disponoval, oproti zkonnm poadavkm
zpsoboval neplatnost souhlasu (lit. . 8, s. 179). Takov pravidlo by toti mlo
nenosn dopad na vkon ady spoleensky prospnch innost, medicnou
ponaje. Vdy je nutno pihldnout k zvanosti chybjcch i nesprvnch
informac a jejich vznamu pro rozhodovn. V mnoha ppadech plat, e i kdyby
doten lovk takovou, tj. sprvnou, informaci ped zkrokem ml, stejn by jej
podstoupil. V takovm ppad je namst, aby nesl i rizika jeho ppadnho
nezdaru. Lze proto mt za to, e doten lovk se me dovolat neplatnosti
svho souhlasu se zsahem do integrity, jen proke-li, e kdyby uritou

rozhodnou skutenost, s n ml bt seznmen a kter mu nebyla sdlena, znal,

zkrok by dost mon nepodstoupil. Pro srovnn lze citovat z nmeck prvn
nauky i praxe, kter v tomto kontextu hovo o opravdovm vnitnm dilematu
("ernsthafter Entscheidungskonflikt" - lit. . 11, s. 739, lit. . 10, s. 272), nebo z
nvrhu spolenho referennho rmce (DCFR), podle jeho l. IV.C.-8:105 odst. 2
vta prvn "poskytovatel pe mus pacienta vdy informovat o jakchkoli rizicch
i alternativch, kter by rozumn mohly ovlivnit pacientovo rozhodnut, zda
bude s navrhovanou p souhlasit i nikoli". Dvodem pro tento pstup - na
rozdl od kategorickho poadavku prokzat, e by se doten lovk skuten
rozhodl jinak - je, e nen nikdy jist, jak by se dan osoba skuten zachovala.
Pokud se vak proke existence takovto relevantn skutenosti, kter byla pro
danho lovka natolik vznamn, e byla s to vyvolat relnou monost jeho
odlinho rozhodnut, lze dospt k zvru, e souhlas nebyl informovan, a z toho
dvodu zpochybnit jeho platnost.

I kdy to ze zkonnho textu vslovn nevyplv, lze mt za to, e doten

lovk m prvo se informace vzdt, take se v takovm ppad neme dovolat
neplatnosti udlenho souhlasu (srov. t lit. . 1, s. 79-80). Prvo na poskytnut
stanovench pouen i vysvtlen je oprvnnm, nikoli povinnost bt
informovn. Spolehne-li se proto doten lovk na odborn schopnosti osoby
provdjc zkrok a pslunch vysvtlen se dobrovoln a bez jakhokoli ntlaku
z druh strany vzd, je nutn toto svobodn (autonomn) rozhodnut respektovat.
V oblasti zdravotn pe lze pipomenout l. 10 odst. 2 mluvy o biomedicn, v
nm je uvedeno jak to, e "kad je oprvnn znt veker informace
shromaovan o jeho zdravotnm stavu", tak i dovtek, e "pn kadho nebt
takto informovn je nutno respektovat". I odmtnut informace pedstavuje
naplnn prva na sebeuren.

Souhlas me bt udlen v jakkoli form, nen-li ujednno nebo zkonem

stanoveno nco jinho. V praxi je bn, e souhlas se zsahem do integrity je
udlen konkludentnm jednnm (nap. pacient vdom strp zmen krevnho
tlaku lkaem a poskytuje mu pi tom i nezbytnou souinnost). Ppady, kdy je
pedepsna psemn forma souhlasu, jsou komentovny u 96.

Mimo souhlasu ze strany dotenho lovka mohou zsah do jeho integrity

ospravedlovat i jin zkonem stanoven dvody. Na prvnm mst pipad v
vahu zkrok proveden ve stavu nouze, tj. v situaci, kdy se lovk nachz v
nhlm nebezpe pro jeho ivot i zdrav a souhlas nelze zskat (nap. zchrann
sluba piveze do nemocnice lovka v bezvdom s vnmi zrannmi
utrpnmi pi dopravn nehod). Zsahy do integrity ve stavu nouze jsou
podrobnji komentovny u 99.

Podle 38 odst. 1 zk. o zdr. slubch lze mj. hospitalizovat pacienta,

ohrouje-li bezprostedn a zvanm zpsobem sebe nebo sv okol a jev
znmky duevn poruchy nebo touto poruchou trp nebo je pod vlivem nvykov
ltky, piem hrozbu pro pacienta nebo jeho okol nelze odvrtit jinak.
Hospitalizac se rozum poskytovn lkov pe po dobu zpravidla del ne 24
hodin. I pokud pacient ani sebe, ani okol neohrouje, lze mu pesto poskytnout i
bez souhlasu alespo neodkladnou pi, je-li potebn pro lbu vn duevn
poruchy a pokud by v dsledku jejho nelen dolo se v pravdpodobnost k
vnmu pokozen zdrav pacienta ( 38 odst. 3 zk. o zdr. slubch). Naopak v
ppadech, kdy je to nutn pro odvrcen bezprostednho ohroen ivota, zdrav
nebo bezpenosti pacienta nebo jinch osob, lze pi poskytovn zdravotnch
slueb dokonce omezit voln pohyb pacienta pouitm omezovacch prostedk
vetn psychofarmak ( 39 zk. o zdr. slubch).

Povinnost strpt zsah do integrity me vyplvat i z pedpis o ochran

veejnho zdrav. Podle zkona . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, je
lovk povinen podrobit se v uritch ppadech pedepsanm okovnm ( 46
zk. . 258/2000 Sb.), protiepidemickm opatenm vetn izolace i karantny (
53, 64 a 65 zk. . 258/2000 Sb.), jako i len stanovench infeknch nemoc (
70 zk. . 258/2000 Sb. a nvazn prvn pedpis, kter okruh tchto nemoc
stanov - vyhlka Ministerstva zdravotnictv . 306/2012 Sb.).

lovk me bt povinen snet zsah do integrity rovn tehdy, bylo-li

mu uloeno ochrann len ( 99 tr. zkonku; podrobnj prava je obsaena v
83 a nsl. zk. o specif. zdr. slubch). Ochrann opaten ukld soud v
trestnm zen. Tk se ppad spchn trestnho inu (pp. inu jinak
trestnho) ve stavu zmenen petnosti, resp. nepetnosti, eventuln
spchn trestnho inu ve stavu vyvolanm duevn poruchou, je-li pobyt
pachatele na svobod nebezpen. Rovn me bt uloeno pachateli
zneuvajcmu nvykov ltky, spchal-li trestn in pod jejich vlivem i v
souvislosti s jejich zneuvnm.

Zsahem do integrity, kter me bt proveden i bez souhlasu, me bt i

vyeten i znaleck zkoumn v rmci soudnho zen. V obanskm soudnm
zen je tento institut upraven v 127 odst. 4 o. s. ., podle nho me soud jak
astnku zen, tak i tet - na zen nezastnn - osob uloit, aby se
dostavila ke znalci, podrobila se lkaskmu vyeten, pop. zkouce krve, anebo
nco jinho vykonala nebo snela, jestlie to je k podn znaleckho posudku
teba. V zen o svprvnosti me soud na nvrh znalce dokonce nadit, aby byl
lovk, o jeho svprvnost se jedn, po dobu a ty tdn vyetovn ve
zdravotnm stavu, jestlie je to nezbytn teba ( 38 z. . s.). V trestnm zen
me povinnost podrobit se zsahu do integrity vyplvat zejmna z nezbytnosti
prohldky tla, krevn zkouky i jinho obdobnho konu ( 114 tr. du) i

vyeten duevnho stavu obvinnho i svdka, kter me bt v ppad

obvinnho, jeli to nutn, realizovno i pozorovnm ve zdravotnickm stavu (
116 a 118 tr. du). Pozoruhodn je, e zmnn 114 tr. du pouv pojem
tlesn integrity ponkud odlinm zpsobem, ne jak vyplv z obanskho
zkonku. V trestnm du se toti hovo mj. o "odbru biologickho materilu,
kter nen spojen se zsahem do tlesn integrity". Soudn praxe vak dovodila,
e i neinvazivn metody typu sejmut vzorku pachu, odbru vzorku vlas i
proveden buklnho stru zasahuj do integrity lovka, by jde o zsah
"nepatrn" (Pl. S - st. 30/10, 439/2010 Sb., odst. 25) i "minimln" (NS 30 Cdo
2778/2011).

V ppad obanskoprvnho soudnho sporu me vzniknout otzka

prokazovn prvnho dvodu zsahu do integrity, a to z hlediska jak jeho
existence, tak jeho nleitch vlastnost (nap. dn informovanosti souhlasu). V
takovm ppad je nutno vychzet ze zkladn premisy, e zsah do integrity,
kter se neopr o nkter zkonem stanoven i uznvan dvod, je protiprvn.
Z obecnch princip dokazovn v civilnm zen plyne, e procesn strana mus
zpravidla dokzat skutkov okolnosti odpovdajc skutkovm znakm prvn
normy, je je j pzniv (lit. . 4, s. 86). Proto osoba, kter do integrity lovka
zashla, mus v ppad sporu prokzat takov skutkov okolnosti, kter
odpovdaj skutkovm znakm prvn normy, je ji oprvnila zsah vykonat.

Dovolv-li se tato osoba souhlasu jakoto prvnho dvodu zsahu, mus

prokzat, e doten lovk svm jednnm souhlas udlil - a ji vslovn, i
konkludentn -, a dle mus prokzat, e tak uinil s vdomm o povaze zsahu a
o jeho monch nsledcch, vetn toho, e dolo k dnmu vysvtlen v souladu
s 94 (srov. lit. . 4, s. 109-110). Tm budou naplnny skutkov znaky prvn
normy 93 a zkrok bude mono povaovat za souladn s prvem. Naproti tomu
tato osoba nemus prokazovat nap. schopnost dotenho lovka prvn jednat
(dokldat absenci duevn poruchy apod.). Omezen zpsobilosti jednat je
chpno jako vjimka z pravidla zaloenho na bn zkuenosti, e lid obvykle
jednat schopni jsou. Pokud by proto doten lovk tvrdil, e pi udlen souhlasu
trpl duevn poruchou (nap. e byl pod velmi silnm vlivem lku i omamn
ltky), sthala by povinnost tuto skutenost prokzat jeho (lit. . 4, s. 87-89).

V tto souvislosti je nutno upozornit na prvn domnnku souhlasu

zakotvenou pro ppad zkrok, u nich se souhlas nevyaduje v psemn form
( 97 odst. 2). Z dvodu vyloench v komenti k 97 lze mt za to, e tuto
domnnku je nutno vykldat velmi restriktivn a zpsobem nepoprajcm ve
popsan zsady prokazovn dvodu zsahu.

O dalch prvnch dvodech ospravedlujcch naruen integrity, kter

pipadaj v vahu, plat popsan zsady obdobn. Tak nap. bude-li osoba, kter
zsah provedla, chtt sv ponn odvodnit stavem nouze, bude nucena
prokzat skutkov pedpoklady normy uveden v 99, tj. zejmna doloit stav
nhlho a patrnho nebezpe pro ivot dotenho lovka, nezbytnost zkroku
pro jeho zdrav a nemonost zskat jeho i zstupn souhlas. Ve stejnm duchu je
teba postupovat v ppad ostatnch prvnch dvod zkroku stanovench
obanskm zkonkem i jinm zkonem.

III. Dsledky neoprvnnho zsahu

Zsahem do integrity vykonanm neoprvnn vznik jma na

osobnostnm prvu dotenho lovka. Ta spov v tom, e byla naruena jeho
svoboda a soukrom, e byl omezen ve sv autonomii rozhodovat, jak se bude s
jeho organismem nakldat, ppadn nebyly dostaten respektovny jeho zjmy
v situaci, kdy nebyl s to prvn relevantn jednat. Kdo do integrity protiprvn
zashl, je za splnn ostatnch zkonnch pedpoklad z tohoto deliktu zavzn k
nhrad ( 2894 a nsl.). Tuto povinnost pitom nelze pedem vylouit i omezit
ani dohodou, ani jednostrannm konem ( 2898). Jeliko jma na osobnostnm
prvu m nemajetkovou povahu, odiuje se pimenm zadostiuinnm (
2951 odst. 2). Prvo domhat se uputn od neoprvnnho zsahu nebo
odstrann jeho nsledku ( 82 odst. 1) se v tchto ppadech zpravidla fakticky
neuplatn. Nen ovem vyloueno, aby tmto zsahem zrove vznikla i majetkov
jma - koda, a tedy i zvazek k jej nhrad. Obansk zkonk vslovn stanov,
e kdce, kter zpsobil jmu na pirozenm prvu chrnnm prvn st
obanskho zkonku, do n nle i komentovan ustanoven, je povinen v rmci
nhrady nemajetkov jmy odinit i duevn trapy pokozenho ( 2956).

Pi zsahu do integrity naruujcm pirozen prva lovka me dojt i ke

zhoren zdrav doten osoby. Je otzkou, zda i tento nepzniv dsledek lze
vdy zahrnout do zpsoben nemajetkov jmy a uinit jej pedmtem
odkodnn (podle zsad 2958 a nsl.). Obecn lze uvst, e kdo se vdom
rozhodl zashnout do integrity druhho bez souhlasu i jinho zkonnho
dvodu, mus nst nepzniv nsledky s tm spojen.

Sloitj ppady vak nastvaj zejmna pi poskytovn zdravotnch

slueb. Zsah me bt protiprvn vzhledem k absenci i neplatnosti souhlasu,
zrove vak me mt povahu zkroku, kter byl medicnsky pln namst
vzhledem k nemoci i zrann dotenho lovka, byl proveden po odborn
strnce sprvn a ke zhoren zdravotnho stavu dolo pouze v dsledku naplnn
rizika, kter je s kadm takovm zkrokem spjato vdy, i kdyby byl zkrok
proveden s dnm souhlasem. Je tedy nutno uvit, zda osoba, kter zsah do

integrity vykonala, m bt inna odpovdnou za nhodu (materializaci rizika)

jen proto, e k zsahu nemla platn souhlas i jin oprvnn, akoli jinak by
tot riziko nesl sm doten lovk (srov. lit. . 1, s. 94-96, lit. . 4, s. 185-192).

Pokud souhlas i jin prvn dvod zcela chybl, je namst vzthnout

odpovdnost osoby, kter zkrok provedla, i na zhoren zdravotnho stavu
vznikl z naplnn rizika spojenho i s odborn sprvn provedenm zkrokem.
Tot plat i v ppad, e souhlas sice udlen byl, avak jen v dsledku poskytnut
nesprvnch informac, kter lze kvalifikovat jako oklamn, resp. pouit lsti (
587 odst. 2), ppadn jeho neplatnost vyplv z nesvprvnosti i duevn
poruchy nebo z nedodren zkonem pedepsan formy.

Doten lovk se me dovolat neplatnosti udlenho souhlasu z dvodu

neposkytnut potebnch informac (podle 94 a dalch pedpis), jestlie mu
nebyla sdlena urit rozhodn skutenost (viz ji ve sub II). V takovm ppad
je namst init toho, kdo zkrok vykonal, odpovdnm i za zhoren zdravotnho
stavu, je s touto nesdlenou skutenost pmo souvis, neboli za naplnn rizika,
o nm ml bt doten lovk pouen, avak nebyl (jde o jmu do znan mry
obdobnou kod zpsoben neplnou i nesprvnou informac podle 2950).
Tak pinn souvislost je v tchto ppadech dna, nebo nebt bez
informovanho souhlasu provedenho, tj. neoprvnnho zsahu, riziko s nm
spojen by se nemohlo uplatnit a k pokozen zdrav by nedolo. Je-li souhlas
neplatn, nebo vzhledem k opomenut nkter rozhodn skutenosti nebyl
udlen v souladu s 93, nicmn napln se njak jin riziko, tj. nikoli ono
zamlen, nbr takov, o nm doten osoba informovna byla, pak povinnost
k odkodnn nezahrnuje zhoren zdrav, avak zahrnuje samotn naruen
autonomie vle. I toto poruen me bt podle zkona odinno, nicmn
zpsob nhrady se me zsadn liit. Podle okolnost konkrtnho ppadu me
nap. postaovat omluva i spe symbolick kompenzace namsto podstatn
vy finann stky odpovdajc bolestem, utrpnm nsledkm na zdrav,
nkladm dalho len apod.

IV. Souhlas se zpsobenm zvan jmy

Stanov-li obansk zkonk, e se nepihl k souhlasu se zpsobenm

zvan jmy, vyjaduje tm, e urit hodnoty jsou povaovny za spoleensky
natolik vznamn, e s nimi lovk nen oprvnn zcela voln nakldat. Z
kontextu je zejm, by to text zkona vslovn neuvd, e jmou podle
komentovanho ustanoven se rozum jma na ivot a zdrav lovka, nikoli na
jeho jinch nehmotnch i hmotnch statcch. Pedmtn ustanoven tak in
prvn bezvznamnm souhlas s usmrcenm i se zpsobenm zvan jmy na
zdrav (srov. lit. . 7, s. 21). Jde vak toliko o omezen dispozice s vlastnm

ivotem a zdravm, nikoli o jej vylouen. lovk sice neme platn souhlasit s
pokozujcm zsahem ze strany jin osoby, sm vak svmu ivotu i zdrav
ublit me; to mu zkon nezakazuje, i kdy takov chovn asto nebude
spoleensky schvalovno.

Zsada, podle n je stt oprvnn svou autoritou zakzat zpsoben jmy i

pes souhlas doten osoby, nen zvltnost eskho prvnho du. Nle sem
nepiputn eutanazie, tedy usmrcen trpcho na jeho dost, i pomoci pi
sebevrad takovmu nemocnmu (srov. nap. rozhodnut Evropskho soudu pro
lidsk prva ve vci Pretty proti Spojenmu krlovstv, lit. . 5, s. 902-903) i
usmrcen v rmci dohody o spolen sebevrad (jeden ze zastnnch m
usmrtit druhho a pot i sebe), jma astnka tajn podanch zpas bez
pravidel, jma spojen se sexulnmi praktikami, kter vnji pokozuj zdrav
(srov. rozhodnut ESLP ve vci Laskey a spol. proti Spojenmu krlovstv), i
takov druh kosmetickho zkroku, kter spolenost neuznv a povauje jej za
pouh pokozen tla. Njak objektivn standard, podle nho by bylo mono
hranici mezi pijatelnou a nepijatelnou jmou zaloit, vak neexistuje. Jde o
otzku, v n m stt pomrn znanou monost skrze sv zkonodrstv i soudn
orgny prosazovat hodnoty a nzory, je ve spolenosti, kter v danm stt ije,
dominuj. Jeliko se v prbhu asu spoleensk morlka do jist mry promuje
a vyvj, je dobe mon, e nkter ppady, v nich v souasnosti bude souhlas
se zpsobenm jmy povaovn za irelevantn, se v budoucnu mohou stt
akceptovatelnmi, a naopak.

Pojem zvan jmy, tj. jmy na zdrav, nebo jma na ivot je z povahy
vci zvan vdy, zkon nevymezuje a penechv jej odvodnn vaze soudu.
I pes proklamovanou, le pochybnou, nezvislost pravy obanskho zkonku
na veejnoprvn prav je v tto souvislosti namst vzt v vahu 30 odst. 3 tr.
zkonku, podle nho "s vjimkou ppad svolen k lkaskm zkrokm, kter
jsou v dob inu v souladu s prvnm dem a poznatky lkask vdy a praxe,
nelze za svolen podle odstavce 1 povaovat souhlas k ublen na zdrav nebo
usmrcen". Ublenm na zdrav ve smyslu 122 tr. zkonku se rozum stav
spovajc "v porue zdrav nebo jinm onemocnn, kter poruenm normlnch
tlesnch nebo duevnch funkc znesnaduje, nikoli jen po krtkou dobu, obvykl
zpsob ivota pokozenho a kter vyaduje lkaskho oeten". Pojmu
"zvan jma" ve smyslu obanskho zkonku by se proto zdla odpovdat
spe "vn porucha zdrav nebo jin vn onemocnn", kter mohou za
splnn dalch podmnek ji pedstavovat tkou jmu na zdrav. V tchto
ppadech se nabzej v zsad dv mon interpretace: bu vlun ve vazb na
komentovan ustanoven, tj. nikoli pro ely jinch pas obanskho zkonku,
vykldat pojem "zvan jma" jako usmrcen i ublen na zdrav v
trestnprvnm smyslu, anebo dovodit, e zpsoben prostho ublen na zdrav,
a tedy nikoliv tk jmy, se souhlasem dotenho lovka me bt zakzno
trestnm zkonkem, avak dovoleno podle obanskho prva ( 1 odst. 1 vta
druh). Dsledkem druh naznaen monosti, kter za cenu nesouladu mezi

normami obsaenmi ve dvou velkch kodexech svm zpsobem posiluje roli

autonomie vle dotenho lovka, by bylo, e jednn osoby, kter mu takovou
jmu zpsobila, by bylo trestn, nepostiiteln vak obanskoprvn (nap.
nhradou kody, resp. jmy). S ohledem na potebu takovho vkladu, kter
respektuje celistvost a jednotu prvnho du jako celku, je nicmn teba se
piklonit k prvn variant. Podle n lze pro ely komentovanho ustanoven
povaovat za prvn bezvznamn souhlas s usmrcenm a s takovou jmou na
zdrav, kter obsahov koresponduje pojmu ublen na zdrav (by jen prostho)
ve smyslu trestnho prva.

Dovtek komentovanho ustanoven, podle nho souhlas je prvn

relevantn, jde-li o zsah nutn v zjmu ivota nebo zdrav, zejm m na
ppady, kdy zsah do integrity, kter by byl jinak charakterizovn jako zpsoben
zvan jmy, je pro ivot a zdrav dotenho lovka nezbytn. Pkladem ze
zdravotnickho prosted, v nm se tento dovtek nejspe uplatn, me bt, e
lka pacientovi - tkmu diabetikovi amputuje s jeho souhlasem nohu, aby
zabrnil sepsi z pokroil gangrny. Odnt konetiny by sice bylo chpno jako
zvan jma na zdrav, ta vak zabrn vzniku jmy jet zvanj v podob
smrti pacienta. Paralelou tto sti komentovanho ustanoven je ji citovan
30 odst. 3 tr. zkonku, a to ve slovech "s vjimkou ppad svolen k lkaskm
zkrokm, kter jsou v dob inu v souladu s prvnm dem a poznatky lkask
vdy a praxe".

Na druh stran vak vznam zmnnho dovtku nelze peceovat, nebo

i v ppad jeho absence v zkon by bylo nutno dospt v podstat ke shodnmu
vsledku. Zdrav lovka je nutno vnmat celistv, piem jistou inspirac me
bt jeho vymezen v preambuli stavy Svtov zdravotnick organizace
(publikovan pod . 189/1948 Sb.) jako stavu plnho tlesnho, duevnho a
socilnho blaha, tedy nikoli jen absence nemoci i neduhu. Vliv uritho zkroku
na zdrav lovka by ml bt posuzovn komplexn, a nikoli se zamenm pouze
na jedinou st tla nebo na jedinou nemoc i tlesn pokozen. Odnt nohy,
kter lovku zachrn ivot, nen ani zvanou, ani jakoukoli jinou jmou na
zdrav, nebo celkov efekt zsahu je pozitivn, a nikoli kodliv. Lze mt za to, e
tento pstup lpe odpovd i bnmu chpn pojmu "jma". Ve ve naznaen
situaci by toti lka, kter konetinu amputoval, velmi pravdpodobn jednal s
pesvdenm, e pacientovi dnou zvanou jmu nezpsobil, nebo mu tmto
zkrokem naopak ivot zachrnil. Pedmtn dovtek komentovanho ustanoven
proto nelze povaovat za zsadn; v praxi by ml bt vykldn zpsobem, kter
nebude komplikovat zejmna lege artis poskytovanou zdravotn slubu.

K odst. 2

V. Souhlas udlen zkonnm zstupcem

Podle odst. 2 komentovanho ustanoven me zkonn zstupce udlit

souhlas se zsahem do integrity, jen je-li to k pmmu prospchu zastoupenho.

Zkonnmi zstupci jsou pedevm rodie dtte, a to v rozsahu, v jakm

dt nen prvn zpsobil jednat samo ( 892 odst. 1). Nedohodnou-li se rodie o
lebnm i obdobnm zkroku na dtti, kter nelze povaovat za bn,
rozhodne podle 877 na nvrh jednoho z nich soud. Tm vak nen doteno
pravidlo 32 odst. 2, podle nho, je-li zkonnch zstupc vce, posta, projevli vi tet osob vli alespo jeden z nich. Pouze jedn-li vce zstupc spolen
a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich. To z praktickho hlediska
znamen, e pokud nap. poskytovateli zdravotnch slueb, kter navrhuje
provst urit zkrok u dtte, udl souhlas jen jeden z rodi, je takov
schvlen dostaten (to stvrzuje i norma obsaen v 876 odst. 3 a 892 odst.
2). Jen pokud by vi poskytovateli projevil druh rodi svj nesouhlas, nemohl by
poskytovatel k souhlasu pihlet a byl by nucen odkzat oba rodie na vyeen
neshody cestou soudnho rozhodnut.

V souvislosti s rozhodovnm zkonnch zstupc nezletilho dtte, u

nho chyb (typicky vzhledem k velmi nzkmu vku) schopnost sudku, pipad
v vahu i aplikace 101, podle nho by za splnn dalch podmnek mlo bt
krom souhlasu zkonnch zstupc vyadovno t pivolen soudu. Jde o
spornou otzku s monm negativnm dopadem na praktick vkon rodiovsk
odpovdnosti (v podrobnostech srov. koment k 101).

Obansk zkonk vychz z koncepce, podle n se od zkonnho

zastoupen, vznikajcho pmo ze zkona, odliuje zastoupen vznikl na zklad
rozhodnut soudu. Dal ppady relevantn v souvislosti s komentovanm
ustanovenm spadaj prv do tto druh mnoiny, jeliko bez ingerence soudu
nenastanou. Takto vznik zastoupen nap. jmenovnm porunka dtte (ten je
nadto omezen schvalovnm jeho rozhodnut v nikoli bnch zleitostech
soudem podle 934 odst. 1), schvlenm zastupovn lovka lenem jeho
domcnosti rozhodnutm soudu (podle 50, a to s ji shora zmnnm omezenm
podle 52 odst. 1 vta druh a dle i podle 101), jmenovnm opatrovnka [s
omezenm dle 480 odst. 1 psm. c), resp. 482 odst. 2 a rovn dle 101]. V
vahu pipad konen i osoba povolan k rozhodovn za dotenho lovka v
98 odst. 1, jej oprvnn sice teoreticky vznik pmo ze zkona, nicmn
typickm pedstavitelem kategorie "zkonnch zstupc" nen.

S ohledem na 3022 je nutno pro ely komentovanho ustanoven na

rove zkonnho zstupce adit i opatrovnka podle sti druh, tj. opatrovnka
nezletilho dtte. Lze vak mt za to, e by to zkon vslovn nestanov, je
zsady 93 odst. 2 nutno vzthnout, vedle jednn zkonnch zstupc - rodi
dtte, i na jin osoby, kter ppadn mohou vyslovit souhlas se zsahem do
integrity. Nen toti dvodu, aby byl omezen jen zkonn zstupce (i opatrovnk
nezletilho dtte), nebo i v ostatnch ppadech jednn za dotenho lovka v
zleitostech integrity je nutno chrnit jeho zjem (pro srovnn je mono zmnit
l. 12 obanskho zkonku Qubecu, podle nho osoba, kter za jinho udluje
souhlas k pi i ji naopak odmt, je povinna jednat ve vlunm zjmu
dotenho lovka a brt v vahu, nakolik je to mon, jakkoli jm vyjden
pn). Nejedn se tedy pouze o rodie a opatrovnky nezletilch dt, nbr o
vechny, kdo pi rozhodovn o zsahu do integrity jednaj za druhho lovka.

Pojem pmho prospchu nen nijak ble vymezen. Jeho posouzen bude
tud v ppad sporu vc odvodnn vahy soudu. Prospch zastoupen osoby
je nutno posuzovat komplexn, se zvenm vech krtkodobch i dlouhodobch
pnos, nevhod i rizik. Zpravidla se projev v rovin nehmotn (nap. pi
zdravotnickch zkrocch v podob zlepen i poslen vyhldek na zlepen
zdravotnho stavu). Hmotn prospch naopak obvykle nebude naruen chrnn
integrity zastoupenho dostaten odvodovat. Prospch nemus mt trvalou
povahu, nbr me spovat i v proveden zcela bnch i pravidelnch kon,
teba i triviln povahy (nap. nech-li rodi v kadenictv osthat sv dt). Za
zsah prospn je nutno povaovat i takov zkrok, kter neskt jistotu
dosaen uritho pnosu, nbr pouze nadji na nj. To plat tehdy, jestlie
vznam a pravdpodobnost prospchu pevauje oproti etnosti a zvanosti rizik
i nepznivch dsledk. Tuto vahu je nutno init z pohledu situace ex ante, kdy
jet nebylo zejm, zda se uitek dostav i riziko napln (typickm pkladem
jsou lkask zkroky, zejmna nabzej-li pro zdrav zastoupenho vrazn
uitek, zrove jsou vak spojeny s rizikem nezdaru). Zda je mohl zkonn
zstupce odsouhlasit, nelze hodnotit jen na zklad ex post znalosti, tj. nakolik
byly spn, nbr podle oekvn, kter zkonn zstupce mohl ped
zkrokem mt. Nebude-li zsah zleet v konu zjevn zbytenm i kodlivm,
mla by zkonnmu zstupci i jin osob udlujc v souladu se zkonem
zstupn souhlas bt dopna jist mra volnosti v rozhodovn. Pli striktn
posuzovn by mohlo znesnadovat nap. pi a vchovu, kterou poskytuj rodie
dtem. Tm ovem nen popena poteba hjit zjem zastoupenho tak, aby
neutrpl jmu v dsledku neuvenho jednn svho zstupce.

Velmi zvanou a zce souvisejc otzkou je, zda zstupce me urit

zsah do integrity zastoupenho odmtnout. Obansk zkonk vslovn
pojednv o udlovn souhlasu se zsahem do integrity. Mnohem mn se vak
ji zabv monost, e zstupce naopak se zsahem souhlasit nebude, a jej
teba bude doporuovat pslun odbornk (nap. lka). Pomine-li se prava
konfliktu vle zkonnho zstupce a zastoupenho nezletilho podle 100,

nezbv ne z obecnch zsad vyvodit, e pokud je zstupce oprvnn udlit

souhlas, je zrove oprvnn jej odept. Pokud by zstupce dnou monost
volby neml a byl by vdy povinen kad zsah, jen me zastoupenmu
potenciln prospt, schvlit, nemlo by jeho oprvnn dn rozumn smysl.
Odmtnut souhlasu zstupce se zsahem do integrity je proto zpravidla nutno
respektovat. Zstupcv nesouhlas nelze ani obchzet tm, e by byl zkrok
nsledn proveden nap. s ohledem na stav nouze podle 99, nebo nejde o
ppad, kdy souhlas objektivn nebylo mono zskat. Navazujc vahou je, zda
me zstupce rozhodnout o ukonen pe poskytovan zastoupenmu (neboli z
prvnho hlediska odmtnout dal pokraovn zsah do integrity
zastoupenho), jev-li se pe jako bezeln z hlediska monho zlepen zdrav
dotenho lovka, zrove vak udruje jeho ivot. Typicky jde o situace
pacientv dlouhodobm hlubokm bezvdom i vegetativnm stavu s tkm
pokozenm mozku, jim zdravotn pe umouje pevn, avak bez relnch
vyhldek na uzdraven. Lze mt za to, e i toto prvo je soust oprvnn
zstupce, e vak podlh zkonnm omezenm. Jsou-li zkonnmi zstupci
dtte oba rodie, musej se na takto zsadn vci shodnout, jinak rozhodne soud
( 877, piem soud me zashnout i pedbn podle 924), porunk
potebuje souhlas soudu ( 934 odst. 1) a opatrovnk mus mt souhlas
opatrovnick rady, resp. soudu [ 480 odst. 1 psm. c), 482 odst. 2]. Naproti
tomu len domcnosti schvlen soudem neme tak zvan rozhodnut uinit
vbec ( 52 odst. 1). Ve vztahu k osobm povolanm k rozhodovn podle 98
odst. 1 zkon vslovn omezen nestanov. Lze vak mt za to, e v ppad
odmtnut souhlasu s pokraovnm ivot udrujc pe je u nich rovn nutno
vyadovat souhlas soudu. Jejich kompetence nemohou bt z povahy vci silnj
ne oprvnn opatrovnka; nadto je nutno pihlet k prvn prav
srovnatelnho ppadu zsahu do integrity lovka neschopnho sudku s
trvalmi zvanmi nsledky, kter dle 101 rovn vyaduje pivolen soudu.

Zjem zastoupenho me nad vl jeho zstupce pevit. Konkrtnm

pkladem z esk soudn praxe je lba vn nemocnho malho dtte, kterou
jeho rodie odmtali z nboenskch dvod, nebo byli svdky Jehovovmi a
len mlo zahrnovat podn ppravk vyrobench z krve, ppadn krevnch
transfuz. Podle nlezu stavnho soudu (III. S 459/03) postupovaly obecn
soudy sprvn, pedaly-li dt pedbnm opatenm do pe vhodnho
onkologickho oddlen (k tomu srov. lit. . 8, s. 161-164). I v tchto ppadech
proto me po nleitm zven vech okolnost, mry ohroen zastoupenho,
jako i dvod, pro n zkonn zstupce se zkrokem nesouhlas, zashnout v
rmci pe o nezletil soud (v nalhavch ppadech i pedbnou pravou
pomr podle 924). U jinch zstupc je role soudu jet vraznj (viz ve).

Komentovan
ustanoven
zdrazuje,
e
prospch
vyplvajc
zastoupenmu ze zsahu do integrity mus bt pm. To je podmnka, kterou lze
pro u oblast pe o zdrav nalzt i v l. 6 odst. 1 mluvy o biomedicn. Mezi
zsahem a oekvanm pnosem by tedy mla existovat patrn souvislost;

nesta prospch jen velmi vzdlen, efemrn i zprostedkovan. Zkonn

zstupce proto nen oprvnn zsah do integrity zastoupenho, kter by pinesl
(hmotn) prospch zkonnmu zstupci i tet osob, schvlit s odvodnnm, e
by tm zskan uitek a pot poslouil k pi o zastoupenho.

Nesplnn poadavku na prospnost zsahu pro zastoupenho vede k

neplatnosti zstupcem udlenho souhlasu podle 580 odst. 1. Tebae
neplatnost souhlasu se zsahem do integrity je urena k ochran zjm lovka
zsahem dotenho, take prvo namtnout neplatnost by podle 586 svdilo
jen jemu, v ppadech zastoupen jde o zvltn situaci. Tko lze oekvat, e
nap. mal dt nebo osoba vn duevn nemocn je s to namtat neplatnost
souhlasu se zsahem do integrity (nap. neuitenm zkrokem ohroujcm
zdrav), kter by zkonn zstupce i opatrovnk neplnc dn sv povinnosti
schvlil. Zjem na vhodn pi o dti pesahuje rmec zce rodinnho vztahu a
je zrove hodnotou celospoleenskou; to obdobn plat i pro ochranu lid
stiench duevn poruchou dlouhodobjho rzu. Proto lze v konkrtnch
ppadech, je to svmi okolnostmi odvoduj, dospt i k zvru o absolutn
neplatnosti souhlasu, k n se podle 588 pihl i bez nvrhu, resp. bez vznesen
nmitky neplatnosti.

Souvisejc ustanoven:

19, 581, 586, 588, 2638 a 2641, 2642, 3022

Souvisejc pedpisy:

l. 7, 10 Listiny,

l. 5, 6 mluvy o biomedicn,

28, 34, 38, 39 zk. o zdr. slubch,

3, 7, 17 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch

tkn a orgn a o zmn nkterch zkon (transplantan zkon),

 46, 53, 64, 65, 70 zk. . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav a o
zmn nkterch souvisejcch zkon,

30, 99 tr. zkonku,

127 o. s. .,

38 z. . s.,

114, 116 a 118 tr. du

Z judikatury:

K odst. 1
K zrukm plynoucm z lnku 10 odst. 2 Listiny a l. 8 mluvy stavn
soud uvd, e v nich uveden vraz "soukrom ivot" v sob zahrnuje fyzickou a
duevn integritu jednotlivce, v dsledku eho jakkoliv lkask zkrok, by
minimln do lidskho tla, lze posoudit jako zsah do prva na respektovn
soukromho ivota. Poskytovan ochrana nen absolutn; m-li proto bt zsah
kvalifikovn jako nerozporn se zrukami z citovanch lnk plynoucmi, mus
bt "v souladu se zkonem", sledovat nkter z legitimnch cl vyjmenovanch v
l. 8 odst. 2 mluvy a dodrovat pimenou rovnovhu mezi pouitmi
prostedky a zsahem sledovanm clem.
(IV. S 2538/11)
Zdrav je soust fyzick integrity lovka a jako takov je chrnno l. 7
odst. 1 Listiny, chrncm nedotknutelnost osoby a jejho soukrom, resp. l. 8
odst. 1 mluvy, chrncm soukrom ivot, protoe soukrom ivot v pojet
Evropskho soudu pro lidsk prva zahrnuje fyzickou a duevn integritu (...). I
tuzemsk teorie dospla k zvru, e zsahem do nedotknutelnosti osoby je
poruen tlesn fyzick integrity lovka chpno v irm smyslu, tj. jako
poruen i zhoren zdrav, jm me bt zpsoben zrann, zpsoben i
zhoren choroby, a to i choroby, resp. poruchy psychick, ale i pouh zpsoben
bolesti (...). Ustanoven l. 7 Listiny je rozvinutm ustanoven o prvu na ivot (l.
6 Listiny) se zejmm drazem na to, zajistit ochranu lovka v bhu jeho ivota
pedevm po fyzick strnce...
(II. S 2379/08)

Kad lovk je svobodn a nen povinen init nic, co mu zkon neukld.

Z toho vyplv, e tak v otzkch pe o vlastn zdrav zle jen na jeho
svobodnm rozhodnut, zda a v jak me se podrob uritm medicnskm
vkonm, a jen zkon ho me zavzat, e urit vyeten podstoupit mus. (...)
[A]ni v ppadech diagnostikovanch psychickch poruch nelze stavt lkaskou
diagnzu nad prvo.
(IV. S 639/2000)
[J]e nezbytn, aby se ppadn zsahy do osobnostnch prv zkoumaly
komplexn a jejich posouzen se neomezilo pouze na zkoumn, zda jednn bylo
lege artis i non lege artis, nebo to by bylo z hlediska monch zsah do
osobnostnch prv nedostaujc. Lze si toti pedstavit jednn, kter z
lkaskho hlediska bude posuzovno jako jednn lege artis, a tud nebude
zsahem do prva na ivot a zdrav, ale souasn me bt zsahem do jin
sloky osobnostnho prva, nap. do prva na soukrom (nap. lkask zkrok bez
informovanho souhlasu pacienta). Proto je zejm, e pokud se dovolatelka
domh ochrany osobnosti do vcero sloek (do ochrany ivota a zdrav, soukrom
a lidsk dstojnosti), je poteba zkoumat vechny sloky osobnostnch prv
jednotliv. Jinak eeno, skutenost, e byl postup shledn z medicnskho
hlediska lege artis, pak automaticky neznamen, e jin dl sloka osobnostnch
prv nemohla bt tmto postupem neoprvnn zasaena.
(NS 30 Cdo 3223/2011)
Neoprvnnost zsahu do osobnostn sfry fyzick osoby chrnn
veobecnm osobnostnm prvem vyluuj konkrtn tyto okolnosti, kdy: a)
doten fyzick osoba k zsahu do sv osobnosti, resp. do jednotlivch hodnot,
tvoc jej osobnost v jej fyzick a morln jednot (integrit), svolila, nebo b) je
zsah s ohledem na rzn veejn zjmy dovolen zkonem, piem do tto
kategorie spadaj tzv. zkonn licence (...). V tchto ppadech (pokud nejsou
pekroeny zkonem stanoven meze) jde o situace, kdy nad individulnmi
zjmy jednotlivch fyzickch osob, do jejich osobnosti je zasahovno, pevld
zvanj, vznamnj a funkn vy veejn zjem, odvodnn nalhavmi
socilnmi potebami, kter jsou v demokratick spolenosti nezbytn, c) k
zsahu dolo v rmci vkonu jinho subjektivnho prva stanovenho zkonem,
poppad, kde jin subjekt plnil prvn povinnost, kterou mu ukld zkon.
Ppustnost tchto ppad je odvodnna zvltnm veejnm zjmem jak na
neruen a plynul realizaci subjektivnch prv, tak na plynulm plnn prvnch
povinnost uloench zkonem.
(NS 30 Cdo 2266/2008)
[P]roveden lkaskho zkroku bez souhlasu pacienta me bt ppadn
t posuzovno jako neoprvnn zsah do osobnostnch prv takovho
pacienta, konkrtn do prva na tlesnou integritu. (...) [B]ez vdom pacienta
uskutenn a poadavky lkask vdy neodvodnn operan zkrok u fyzick
osoby, resp. takov zkrok proveden dokonce omylem, bude mt vdy znaky
neoprvnnho a ve vtin ppad souasn t i velmi zvanho zsahu do

prva na ochranu osobnosti takov osoby, kter m nezadateln prvo na

ochranu fyzick integrity, a to bez ohledu na ppadn skuten nastal zdravotn
nsledky zsahu.
(NS 30 Cdo 2870/2000)
Bez souhlasu pacienta je mon zkrok provst (...) za podmnek, e zkrok
nesnese odkladu, protoe bez jeho okamitho proveden hroz pacientovi smrt
nebo jma na zdrav, zkrok (...) mus smovat k zchran ivota i zdrav
pacienta a jedn se o stav nouze, kdy zdravotnick pracovnk neme zskat
dn souhlas pacienta z objektivnch dvod, nikoliv proto, e pacient souhlas
udlit nechce. (...) Souhlas s odntm orgnu lze podmnit uritm zjitnm, kter
je mon a pi samotn operaci, ovem v takovm ppad lze povaovat odnt
za odsouhlasen jen tehdy, kdy dolo ke splnn stanoven podmnky. mluva [o
biomedicn] ani [zkon o pi o zdrav lidu] nepedepisuj psemnou formu
souhlasu jako prvnho konu (...), a takov souhlas lze tud poskytnou i stn.
Vdy se vak mus jednat o souhlas svobodn a informovan.
(KS Hradec Krlov 25 Co 285/2006)

K odst. 2
[O]chrana zdrav a ivota dtte (...) je zcela relevantnm a vce ne
dostatenm dvodem pro zsah do rodiovskch prv, kdy jde o hodnotu, jej
ochrana je v systmu zkladnch prv a svobod jednoznan prioritn. Jinak
eeno, obecn soudy jsou povinny zajistit spravedlivou rovnovhu mezi zjmy
dtte a zjmy jeho rodie, zvltn pozornost vak mus bt vnovna zjmu
dtte, kter me - v zvislosti na sv povaze a zvanosti - pevit nad
zjmem rodie (...); pedevm nelze pipustit, aby rodie pijmali opaten
kodliv pro zdrav nebo rozvoj dtte...
(III. S 459/03)
Obansk zkonk prvo na ochranu osobnosti fyzick osoby upravuje jako
jednotn prvo, jeho obsahem je v obanskoprvn oblasti zabezpeit
respektovn osobnosti fyzick osoby a jej vestrann svobodn rozvoj. Jde o
zsadn rozveden a konkretizaci lnk 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13 a 14 Listiny
zkladnch prv a svobod. Z uvedenho je teba dovozovat, e m-li fyzick
osoba prvo na ochranu svho ivota a zdrav, mus bt vybavena i monost,
resp. instrumenty, aby sama mohla realizaci tchto zkladnch prv ovlivovat a
realizovat. Proto tedy nap. l. 4 a 5 mluvy o lidskch prvech a biomedicn
stanov, e jakkoliv zkrok v oblasti pe o zdrav, vetn vdeckho vzkumu,
je nutno provdt v souladu s pslunmi profesnmi povinnostmi a standardy a
pouze za podmnky, e k nmu doten osoba poskytla svobodn a informovan
souhlas. (...) T nap. podle lnku 25 psm. d) mluvy o prvech osob se
zdravotnm postienm (...) stty, kter jsou smluvn stranou tto mluvy, mimo
jin vyaduj, aby pracovnci ve zdravotnictv poskytovali osobm se zdravotnm
postienm pi stejn kvality jako ostatnm a na zklad svobodnho a

informovanho souhlasu; za tmto elem stty, kter jsou smluvn stranou tto
mluvy, mimo jin, zvyuj povdom o lidskch prvech, dstojnosti, nezvislosti
a potebch osob se zdravotnm postienm prostednictvm vzdlvacch aktivit
a zveejovnm etickch norem pro sttn i soukromou zdravotn pi. Z
naznaenho je zcela zjevn, e odvolac soud napadenm potvrzujcm vrokem
akceptoval zvan zsah do prv vyetovanho, pokud bylo rozhodnuto, e
vyetovan nen oprvnn samostatn rozhodovat o zpsobu len svho
zdravotnho stavu a dvat souhlas k lebnm zkrokm ve zdravotnickch
zazen...
(NS 30 Cdo 1144/2013)

Z literatury:

Csaov, Sovov: Trestn prvo a zdravotnictv, 2. vyd., 2004, s. 79-80, 9496.

Doleal: Vztah lkae a pacienta z pohledu soukromho prva, 2012, s. 250

a nsl.

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013.

Holapek: Dokazovn v medicnskoprvnch sporech, 2011, s. 86, 87-89,

109-110, 185-192.

Kmec, Kosa, Kratochvl, Bobek: Evropsk mluva o lidskch prvech.

Koment, 2012, s. 902-903.

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk, Plecit:

obanskho prva, 4. vyd., 2004,s. 203 a nsl.

Ochrana

osobnosti

podle

Knapp: Teorie prva, 1995, s. 21.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 21-27, 161-164, 179.

Wagnerov, imek, Langek, Pospil a kol.: Listina zkladnch prv a

svobod. Koment, 2012, s. 187-191

Deutsch, Spickhoff: Medizinrecht, 2003, s. 272.

Kaiser: Arzthaftungsrecht, 2008, s. 27 a nsl., 739.

94
(Vysvtlen ped zkrokem)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Nleitosti vysvtlen (pouen) (4 a 9)

III. Srozumitelnost (dnost) vysvtlen (10)

IV. Vysvtlen v ppad souhlasu se zsahem do integrity jinho (11 a 14)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Koncepce, podle n lze do integrity lovka zashnout a pot, co k tomu

sm udlil souhlas na zklad srozumiteln podanho vysvtlen (pouen) o
povaze zkroku a o jeho monch nsledcch, je projevem zsady
nedotknutelnosti lovka ( 91). Aby byla zachovna celistvost osobnosti lovka
vetn jeho dlch prv, je nutn spojit souhlas lovka se zsahem do jeho
integrity s podmnkou informovanosti. Soukrom prvo mj. chrn dstojnost a
svobodu lovka ( 3 odst. 1). Monost rozhodovat se se znalost vci, zejmna
rozhodnch skutenost tkajcch se zsahu do vlastn tlesn integrity, se tak
stv nezbytnou podmnkou ppustnosti zsahu a je v plnm souladu s
poadavkem prva na sebeuren lovka ve vnjm svt a svobodou vle.

V bnch ivotnch situacch bv lovk na zklad svch zkuenost,

dovednost a prostho obecnho povdom obyejn orientovn. Proto se m za
to, e kad svprvn osoba m rozum prmrnho lovka i schopnost jej
uvat s bnou pi i opatrnost a e to od n me kad oekvat ( 4 odst. 1).
Pi zsazch do integrity lovka je situace ponkud odlin. Jedn se o oblast
psn ochrany samotn osobnosti lovka a jeho pirozench prv. Nadto jde
povtinou o situace, kdy vykonavatel zsahu bude pslunkem uritho
povoln nebo stavu (lka, masr, kadenk, tatr apod.), tedy osobou, je je - na
rozdl od pjemce zsahu - nadna schopnost jednat se znalost a pelivost,
kter je s jejm povolnm nebo stavem spojena ( 5 odst. 1).

Vzniklou faktickou informan asymetrii e obansk zkonk nejen

stanovenm povinnosti srozumitelnho vysvtlen, nbr s tm spojenou
podmnkou pedpokladu, e druh strana rozumn pochopila zpsob a el
zkroku vetn oekvanch nsledk i nebezpe pro sv zdrav. Jinak eeno,
rozhoduje nikoliv informace vyslan, nbr informace pijat (lit. . 2, s. 69).
Nadto nelze pominout, e se na integrit doten osoba bude asto nachzet v
pomru k vykonavateli zsahu v pozici spotebitele ( 419). Povede-li poruen
povinnosti poskytnout potebn vysvtlen k tomu, e udlen souhlas se
zsahem nebude mono kvalifikovat jako informovan, me to mt prvn
dsledky ble komentovan u 93.

K odst. 1

II. Nleitosti vysvtlen (pouen)

Pro souhlas doten osoby se zsahem do sv integrity zkon vyaduje jej

vdom o povaze zsahu a jeho nsledcch ( 93). Doten osoba hodlajc
vyslovit souhlas k uritmu zkroku mus mt dostatenou pedstavu o tom, co

zkrok obn a jak rizika spojen s jeho provedenm podstupuje. Vysvtlen je

dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e druh strana pochopila zpsob a
el zkroku vetn oekvanch nsledk i monch nebezpe pro sv zdrav,
jako i to, zda pichz v vahu jin postup. V rozsahu, v jakm tyto informace
mohou podstatnji ovlivnit rozhodovn dotenho lovka, lze hovoit o tzv.
rozhodnch skutenostech (viz vklad k 93 odst. 1 sub II).

Zpsob zkroku je do znan mry jeho vlastn podstatou. V rmci

vysvtlen se doten osoba m prvo dozvdt povahu, rz a postup zsahu do
integrity. To mj. zahrnuje vdom o oblasti tla, kam m zsah, o konkrtnm
faktickm postupu zasahujcho, tj. vykreslen samotn podoby zkroku vetn
ppadnch pomcek, kter se k tomu uij. Zpsob tak uruje druh zamlenho
zkroku, vetn hlavnch kon, kter zasahujc vykon, jako i prostedk k
tomu uitch. Pod zpsob proveden zkroku vak lze zahrnout i pedpokldanou
dobu, kdy doten lovk nebude moci pln uvat sv osobn svobody (nap.
nutnost delho sezen v kadenickm kesle). Pouen o zpsobu odpovd na
otzku, jak bude dan zkrok proveden. Nmeck nauka hovo o pouen o
prbhu danho zkroku ("Verlaufsaufklrung" - lit. . 3, s. 29). Tak nap. v
ppad zjemce o proveden tetovn mus tatr vysvtlit zkaznku, e jde o
kresbu, pi kter prostednictvm tetovac jehly zanese steky inkoustu nebo
jinho barviva pod ki lovka, resp. si mus bt rozumn jist, e zkaznk tuto
skutenost chpe.

el je kategori, kter se ve k potebm doten osoby, resp. objasuje

dvod, pro ke konkrtnmu zkroku dochz a eho jm m bt dosaeno. V
eenm kontextu pjde zpravidla o osobn dvod (pinu) na stran zkrokem
dotenho. Pesto zkonodrce trv na tom, e i el zkroku objasuje ten, kdo
jej hodl vykonat. Tomu lze dobe rozumt v medicn, kde elem navrhovanho
zkroku (nap. diagnostickho) me bt zjitn, zda konkrtn osoba netrp
uritou chorobou. Zde m smysl, aby lka vrohodn ospravedlnil navren
postup. Jinak tomu bude ve ve zmnnm ppadu zjemce o tetovn. Mon
el tu spov ve zkrlovn tla kresbou. Jde vak o dvod, kter se nachz v
rovin osobnho rozhodnut doten osoby jet ped samotnm vyjdenm
zjmu o takovou slubu. V nkterch ppadech proto v rmci vysvtlen elu
zkroku nepjde o potebn vyrovnn informan asymetrie mezi zastnnmi,
ale o pouen lovka ji pouenho.

Oekvanm nsledkem zkroku se rozum jeho pravdpodobn,

pedpokldan inek (dsledek). Nejedn se o inky jist, nbr - slovy zkona
- oekvan neboli pravideln se vyskytujc (lit. . 2, s. 74). Pjde asto o
prvodn jevy a psoben realizovanho zkroku, co je ve zaloeno na
zkuenosti s jeho bnm prbhem. m zvanj me bt nsledek, tm
spe je zasahujc povinen o tom dotenho lovka pouit. Nsledky zkroku je

nutno vnmat v nkolika asovch rovinch. Bezprostednmi i krtkodobmi

nsledky jsou zmny pmo spojen s provdnm zkroku v jeho prbhu i
tsn po nm. Pjde obyejn o bolestivost i nepohodl bhem zkroku (typicky
u tetovn, u nkterch druh mas nebo kosmetickch slueb apod.). V du
dn se dle mohou vyskytovat vedlej pznaky s tendenc k vymizen atd.
Doten osob by se tud mlo dostat informac o tom, jak se jej tlo bude pi
zkroku a po nm zejm chovat, jakou bolest i jin zmny poct, ale t jak
reim i omezen bude muset snet (nap. e jistou dobu po zkroku m doten
lovk zabrnit styku pslunho msta na tle s vodou, e doasn nesm
sportovat i e m zachovvat klid na lku po nezbytnou dobu). Naznaen
okolnosti je teba vnmat i v dlouhodobj perspektiv, nebo oekvanm
nsledkem zkroku me bt i trval zmna vzhledu lovka (zkrlen tla
kresbou, piercing) i nutnost vyhbat se uritmu zpsobu ivota aj. K
informacm o nsledcch zkroku lze adit i vysvtlen rizik spojench s
nedodrenm navrenho reimu i omezen. Pouen o oekvanch nsledcch
vak nemus obsahovat jen negativn sloku v podob nepznivch ink, nbr
vypotv i pzniv efekty, je jsou se zkrokem spojeny (celkov psychick
leva po masi, kter primrn eila fyzickou pot doten osoby). Lze tak
uzavt, e i s pihldnutm k irokm mezm posouzen nsledk zkroku je nutno
se o nich ve vysvtlen zmnit v krtkodobm i dlouhodobm vhledu, vetn
kategorie pravdpodobnosti jejich oekvn.

Mnoina nebezpe pro zdrav doten osoby v dsledku zkroku v sob na

prvn pohled zahrnuje rizika a komplikace spojen se zsahem do tlesn
integrity lovka. Jde o nejobtnj sloku pouen co do svho obsahu, z n
bude pramenit i nejvy mra tvrzench protiprvnch zsah do integrity
lovka. Jde v podstat o shrnut rznch monost nepznivho vvoje
zdravotnho stavu, kter se s vt i men hojnost objevuj ve spojitosti se
zvolenm zkrokem. Je typick, e mra nebezpe pro zdrav se zsadn li v
zvanosti, tj. od lehce snesitelnch rizik, jako jsou pechodn drobn zmny v
mst zkroku, zarudnut, otok, a po vznamn rizika souvisejc s monm
zvanm pokozenm zdrav (nap. piercing v blzkosti nerv). Pi pouen o
nebezpe pro zdrav je nutno vdy pihldnout k individulnm rysm dotenho
lovka, zejmna k jeho vku, celkovmu zdravotnmu stavu apod. Kdykoli by
mohly mt nkter tyto osobn okolnosti na stran doten osoby vliv na mru
podstupovanho rizika, je nezbytn to zohlednit i v poskytovanm vysvtlen.
Nejvtm skalm vysvtlovac povinnosti o nebezpe zkroku (rozumj o
rizicch a komplikacch) je stanoven hranice, tj. o em je nutno bezpodmnen
hovoit a co naopak je natolik zanedbateln, e me zstat beze zmnky (lit. . 2,
s. 76). Pro pekonn tchto pot nejlpe slou kombinace pravdpodobnosti
rizika uritho nepznivho vvoje a zvanosti takovho nepznivho nsledku
pro celkov zdravotn stav doten osoby. m zvanj bude nepzniv
nsledek v ppad, e se nebezpe zhmotn, tm men pravdpodobnost bude
stait ke vzniku povinnosti zasahujcho o tom dotenou osobu pouit. Pi
posuzovn toho, o em vem ml jet zasahujc pouovat, resp. na co vechno
ml pi vysvtlen dotenou osobu upozornit, je nutno tuto situaci hodnotit vdy

ex ante, tj. na zklad informac, kter ml v dob rozhodovn k dispozici, s

pihldnutm k tomu, co je mon po zasahujcm i ve vztahu k dalm okolnostem
ppadu spravedliv poadovat. Neplnost informac o monch nebezpech pro
zdrav doten osoby bude patrn jednou z nejastjch pin spor mezi
vykonavatelem a pjemcem zsahu do integrity, resp. velmi astm jdrem
tvrzen pokozench o tom, e jim nebyla sdlena urit rozhodn skutenost,
kter by ve svm dsledku mohla vst ke zmn jejich rozhodnut.

Poadavek na vysvtlen jinch postup zkroku (alternativ) je vsledkem

poteby pimenosti zsah do integrity. Je patin dat, aby cle, proces i
prostedky zsahu byly pimen, a doten osoba mus bt dostaten
informovan i o odchylnch postupech, aby mohla dostaten svobodn nakldat
se svou tlesnou a duevn integritou. Existuj-li proto metody jin, mus o nich
zasahujc informovat. To plat zejmna tam, kde alternativa zkroku s sebou nese
podstatn rozdl v pravdpodobnosti spchu i me rizik. V vahu pichzejc
jin postup jakoto rozhodn skutenost me bt v praxi rovn velmi
problematickm tmatem. Lze si toti dost dobe pedstavit tvrzen doten
osoby o tom, e kdyby byla bvala vdla o urit alternativ danho zkroku,
nikdy by jej v pvodn podob nepodstoupila, ppadn e by o tom vn
pochybovala a bylo by dobe mon, e by se rozhodla jinak (srov. lit. . 2, s. 7982).

III. Srozumitelnost (dnost) vysvtlen

Pi posuzovn, zda bylo doten osob vysvtlen dn podno, je

zapoteb vzt v vahu, e rozhodujc nen, co vykonavatel zkroku sdlil, nbr
co doten lovk pochopil. Pi posuzovn konkrtnho vysvtlen (pouen) lze
obdobn ut nleitosti projevu vle, kam se ad primrn uritost a
srozumitelnost. Na tyto vlastnosti toti poukazuje i doslovn znn
komentovanho odstavce slovy "vysvtl mu srozumiteln" a "je dn podno,
lze-li rozumn pedpokldat, e druh strana pochopila". Uritost vysvtlen
spov v jeho jednoznanosti, tj. e z uritho vysvtlen (pouen) lze spolehliv
a bez pochybnost vyvodit, o co se jedn, o jak jednn jde, eho se tk, jak
povinnosti a jak prva z nj maj vzniknout a co je jeho pedmtem. O tom vem
mus mt doten osoba dostaten pesnou pedstavu. Poadavek na
srozumitelnost hodnot vysvtlen (pouen) zejmna z hlediska toho, jak jasn
zvr si doten lovk uinil k projevu osoby, kter chce do integrity zashnout,
a zda je pro ni jeho obsah dostaten seznateln. Jen absolutn nesrozumitelnost
(tj. pro kadho) m negativn prvn nsledky podle 553 odst. 1. V opanm
ppad me bt nedostaten uritost i nedostaten srozumitelnost stranami
dostaten vyjasnna podle 553 odst. 2 (srov. lit. . 1, s. 161).

K odst. 2

IV. Vysvtlen v ppad souhlasu se zsahem do integrity jinho

Z doslovnho znn textu zkona by se zdlo plynout, e pedmtn

ustanoven se pouije toliko pro ppady zkrok u osob, za n udluje souhlas
zkonn zstupce, tj. typicky rodi nezletilho dtte (a vzhledem k 3022
obdobn t opatrovnk nezletilho). S pihldnutm k pravidlm vkladu podle
2 odst. 2 vak je namst dosah tto normy vzthnout i na ppad soudem
jmenovanho porunka, opatrovnka dospl osoby i soudem schvlenho lena
domcnosti (v posledn uvedenm ppad ovem jen tehdy, pokud to
nepesahuje jeho kompetence podle 52 odst. 1). Vude tam, kde bude udlovn
souhlas se zsahem do integrity za jinho, bude proto existovat povinnost podat
pimen vysvtlen (pouen) i tomu, kdo se m zkroku podrobit - za
podmnky, e bude vbec schopen sudku.

Koncepce ochrany osobnosti lovka s sebou nese i poadavek na znalost

podstatnch skutenost i aspekt zsah do integrity dotenho lovka. Jedn
se o jednu z podmnek ppustnosti takovho zsahu (viz ve sub II). Na n je je
nutno bezvhradn trvat i u osob, za kter udluj souhlas se zkrokem zkonem
pedvdan zstupci. Vysvtlen mus bt podno zpsobem pimenm
schopnosti dotenho pochopit je. I v kontextu odst. 1 komentovanho 94 pjde
nejen o povinnost srozumitelnho vysvtlen, nbr tak o s tm spojenou
podmnku pedpokladu, e druh rozumn strana pochopila zpsob a el
zkroku, vetn oekvanch nsledk i nebezpe pro sv zdrav. Na nleitosti
pouen i informovn tedy nelze rezignovat ani u osob podle odst. 2. Kad m
prvo v maximln me vdt, co se dje s jeho vlastn integritou, s nm samm,
nakolik to rozumn odpovd situaci a jeho monosti porozumn.

Podmnka schopnosti sudku toho, kdo m zkrok podstoupit, je pomrn

vgn. V obecn rovin je toti sudek jako vnitn mnn (mylenka) vsledkem
schopnosti lovka vyvozovat zvry (nzory) z premis, tedy poznat na zklad
objektivnch logickch vztah pravdivost uritho soudu (zvru) z pravdivostn
hodnoty jinch soud (premis). Schopnost usuzovn, a tedy ani dosaen sudku,
proto nebude mt nap. osoba v bezvdom i postien tkou duevn poruchou.
Naproti tomu nezletil dti, snad s vjimkou dt velmi malch, obecn schopnost
sudku maj. Rozvj se vak u nich jen postupn a na sloitj otzky nemus v
konkrtn situaci stait. To je ostatn dvodem pro zkonn zastoupen a dal
obdobn instituty. Je nejasn, zda zkonodrce ml v komentovanm ustanoven
na mysli obecnou neschopnost dotenho lovka logicky uvaovat, i spe
neschopnost posoudit okolnosti uritho nastalho ppadu. Text zkona svd
spe pro prvn monost. Ani ta ovem nen prosta komplikac, a to se zetelem na

 101, kter roziuje okruh ppad, kdy bude ppustn zkrok (a to i

zdravotnick) provst pouze s pivolenm soudu.

V oblasti poskytovn zdravotnch slueb se odst. 2 komentovanho

ustanoven zejm vznamn neuplatn. Zkon o zdravotnch slubch v
obdobnm ustanoven 31 odst. 5 stanov: "Jde-li o nezletilho pacienta nebo
pacienta s omezenou svprvnost, prvo na informace o zdravotnm stavu a
prvo klst otzky nle zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi pacienta a
pacientovi, je-li k takovmu konu pimen rozumov a voln vyspl." Tomuto
ustanoven zkona o zdravotnch slubch je namst dt pednost, jeliko
komentovan ustanoven obanskho zkonku nen o nic konkrtnj a dosah
aplikace zvltnho zkona nijak neroziuje. Korekce v podob poadavku na
pimenost v pouen doten osoby, za kterou rozhoduje zkonn zstupce, m
nicmn vzhledem k obsahov obdobnosti obou pedpis sv msto i v oblasti
zdravotnictv.

Souvisejc ustanoven:

2638 a 2641, 3022

Souvisejc pedpisy:

l. 5, 6 mluvy o biomedicn,

31, 35 zk. o zdr. slubch

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

161.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 69, 74, 76, 79-82.

Dettmeyer: Medizin & Recht fr rzte, 2001, s. 29.

 95
(Udlen souhlasu nezletilm)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Trval a zvan nsledky (6 a 7)

III. Obvykl zleitosti (8 a 9)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

V nvaznosti na 31 komentovan ustanoven stvrzuje, e i v oblasti

zsah do tlesn a duevn integrity me nezletil, kter je k tomu dostaten
vyspl, za splnn nkterch dalch podmnek udlit souhlas sm, tj. bez asti
zkonnch zstupc. Respektuje se tak mluva o prvech dtte (l. 12), podle
n maj smluvn stty zabezpeit dtti, kter je schopno formulovat sv vlastn
nzory, prvo tyto nzory svobodn vyjadovat ve vech zleitostech, kter se
jej dotkaj. Zcela zsadn zleitost pro kadho lovka vetn nezletilc je
prv sfra duevn a tlesn integrity. Ve vztahu k zkrokm v oblasti pe o
zdrav mezinrodn smlouva ratifikovan podle l. 10 stavy esk republiky mluva o lidskch prvech a biomedicn, kter rozvj ochranu zkladnch
lidskch prv na specifickm poli aplikace biologie a medicny, ve svm l. 6 odst.
2 stanov, e "nzor nezletil osoby bude zohlednn jako faktor, jeho zvanost
narst mrn s vkem a stupnm vysplosti". I kdy komentovan ustanoven
hovo - na rozdl od jinch norem obsaench v pododdlu 3 - o zkroku na "tle"

nezletilho, lze nicmn mt za to, e tm nen mnn u okruh ppad ne ve

zbvajcch ustanovench neboli e tento pojem je teba vykldat jako zsah do
integrity v jejm tlesnm i duevnm aspektu.

Zvltn prava v oblasti zsah do integrity obsaen v komentovanm

ustanoven dopluje zkladn zsady jednn nezletilch podle hlavy II prvn sti
(srov. lit. . 1, s. 200 a nsl.). Nen vak pojata zcela shodn: ustanoven 31,
kter se tk obecn zpsobilosti k prvnm jednnm nezletilch, kte nejsou
pln svprvn, zakld vyvratitelnou domnnku zpsobilosti k takovm
jednnm, je jsou pimen rozumov a voln vysplosti nezletilch stejnho
vku. Je tedy ppustn prokzat opak, tj. nezpsobilost konkrtnho nezletilho k
uritmu jednn, k nmu jinak jsou jeho vrstevnci zpsobil. Komentovan
ustanoven naproti tomu pouhou domnnku nestanov. Je koncipovno jako
oprvnn nezletilho udlovat souhlas se zsahem do integrity v otzkch
pimench jeho vku bez ohledu na vysplost konkrtnho dtte (srov. lit. . 2,
s. 148-149).

Korektiv odchylnho pojet 95 oproti obecn prav 31 lze spatovat v

zakotven dvou dodatench podmnek, kter maj osobitost duevn a tlesn
integrity zohledovat. Zsah do integrity, o nj v jednotlivm ppad jde, se
mus vztahovat k obvykl zleitosti a zrove nesm zanechvat trval nebo
zvan nsledky.

Prvn pedpisy pohlej na nezletil jako na slab stranu, jej zvltn

ochrana je zaruena (l. 32 Listiny). Takt podle 3 odst. 2 psm. c) nikdo nesm
pro nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost svho postaven utrpt
nedvodnou jmu, co plat zvlt ve sfe tak osobn, jakou je duevn a
tlesn integrita. Stanoven dalch podmnek pro samostatn jednn nezletilho
pi zsahu do integrity lze proto zsadn vnmat jako legitimn postup
zkonodrcv. Zrove nelze pominout, e ji samotn pomovn zvanosti
zkroku ve vztahu k rozumov a voln vysplosti nezletilce, resp. nezletilc jeho
vku (srov. lit. . 1, s. 147-154), pin v praxi znan obte, take rozen
podmnek, kter je pro prvn relevanci souhlasu nutno splnit, in dslednou
aplikaci pedmtn normy jet sloitj.

Komentovan ustanoven se tk zsah do integrity veho druhu, tedy

nikoli jen tch, kter jsou provdny ve zdravotnictv. Pesto etnost situac, kter
mohou vst k zvanm nebo trvalm nsledkm (jimi je vzhledem ke kontextu
nutno rozumt nsledky na zdrav lovka, resp. projevujc se v jeho tlesn a
duevn integrit), bude pi poskytovn zdravotn pe vy ne u innost
takovho rzu, jako jsou masn, kosmetick i kadenick sluby. Navc pouit
pravidla vyjdenho v 95 i pro oblast, kterou upravuje zkon o zdravotnch

slubch, je nasnad, nebo jeho 35 na obansk zkonk pmo odkazuje: "Pro

vysloven souhlasu s poskytnutm zdravotnch slueb nezletilmu pacientovi se
pouij prvn pedpisy upravujc svprvnost fyzickch osob s tm, e
nezletilmu pacientovi lze zamlen zdravotn sluby poskytnout na zklad
jeho souhlasu, jestlie je proveden takovho konu pimen jeho rozumov a
voln vysplosti odpovdajc jeho vku." Skutenost, e zkon o zdravotnch
slubch opakuje vazbu na rozumovou a voln vysplost odpovdajc vku, ani
by souasn vymezil shodn dodaten podmnky, jako stanov obansk
zkonk, nelze povaovat za rozhodujc. Citovan odkaz je toti zcela
jednoznan. Pokud by zkonodrce hodlal obanskoprvn normu z
aplikovatelnosti na zdravotn sluby vylouit, bylo by namst v zkonu o
zdravotnch slubch uvst text prv opan, tj. e prvn pedpisy upravujc
svprvnost se nepouij; jen v takovm ppad by souhlas nezletilho pacienta
byl upraven toliko druhou st citovan vty.

II. Trval a zvan nsledky

skal zkonnho pravidla lze spatovat ve skutenosti, e cel ada

invazivnch zsah do integrity zanechv zvan, pop. banln, le trval
nsledky. Pro ely komentovanho ustanoven je teba za trval povaovat i
nsledky dlouhodobho rzu, i kdyby netrvaly a do konce ivota dotenho
lovka. Proto by nap. lka pi vaze nad tm, zda mu posta souhlas
dotenho nezletilho, ml brt v vahu, e zanech-li na tle pacienta by jen
miniaturn jizvu i jinou marginln, avak trvalou stopu, m vdy vyadovat
souhlas zkonnch zstupc. Takov vklad by mohl vst ve svch dsledcch a
k pehnan opatrnosti pi poskytovn zdravotn pe nezletilm. Pokud jde o
zsahy do integrity nezdravotnick povahy, lze zdraznit, e proveden tetovn
i piercingu u nezletilho jen na zklad souhlasu nezletilho, tj. bez souhlasu
zkonnch zstupc, je dle komentovanho ustanoven neppustn, nebo
nsledky obou druh zsahu maj dlouhodob, i dokonce trval rz a jejich pln
odstrann nemus bt v konkrtnm ppad mon.

Vyten podmnky trvalosti i zvanosti nsledku stejn jako ne uveden

omezen na obvykl zleitosti ve svm dsledku znamenaj omezen zpsobilosti
nezletilho rozhodovat. Ze zkona toti plyne, e zkroky, kter jsou neobvykl i
zanechvaj trval nebo zvan nsledky, nen nezletil zpsobil posoudit
samostatn nikdy, a to bez ohledu na vk. Rozhodovat o nich me teprve po
nabyt pln svprvnosti. Tento pstup sice na jedn stran zvrazuje ochranu
nezletilch osob, na druh stran vak paternalisticky zuuje jejich schopnost
samostatn jednat.

III. Obvykl zleitosti

Vymezuje-li zkon jako dal podmnku pro samostatn jednn nezletilho,

e se mus jednat o obvyklou zleitost, je teba tm pro ely komentovanho
ustanoven, tj. pi zsazch do integrity, rozumt zleitosti bn, kter se ve
spolenosti pravideln dj a kter nepedstavuj nco mimodnho.

Proto nap. estnctilet nezletilec v zsad me samostatn jednat v

kadenictv i na manike, avak dle dikce zkona bude st oprvnn
poadovat urit nekonvenn zsah, kter je s to negativn ovlivnit jeho bn
ivot (nap. styk s jinmi lidmi, vystupovn ve kole i pi jin innosti apod.).
Prv tak nezletil nebude nap. u kadenka oprvnn sm schvlit celkov
obarven svch vlas na oranovo, nebo to bude ve spolenosti povaovno za
nestandardn a mohlo by se nepzniv projevit v jeho ivot.

Souvisejc ustanoven:

31, 93

Souvisejc pedpisy:

l. 32 Listiny,

l. 12 mluvy o prvech dtte,

l. 6 mluvy o biomedicn,

35 zk. o zdr. slubch

Z literatury:

Dvok, vestka, Zuklnov a kol.: Obansk prvo hmotn, Sv. 1, 2013,s.

147-154, 200 a nsl.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 148-149.

96
(Forma souhlasu)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Oddlen sti tla, kter se ji neobnov (5 a 8)

III. Lkask pokusy a zkroky nevyadovan zdravotnm stavem (9 a 13)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Vedle ve uvedench pedpoklad souhlasu dotenho lovka se

zsahem do integrity m z prvnho hlediska nemal vznam i forma, v jak je
souhlas udlen. Pro souhlas, a ji dotenho lovka, nebo jeho zstupce, plat
obecn stejn pravidla jako pro jakkoli jin prvn jednn, tj. me mt jakoukoli
formu, nen-li zkonem stanoveno nebo dohodnuto nco jinho ( 559). Souhlas
me bt udlen vslovn v psemn nebo stn podob nebo i konkludentn,
zpsobem nevzbuzujcm pochybnost o tom, co chtl jednajc projevit ( 546). Pi
poskytovn zdravotnch i jinch slueb v chrnn sfe integrity lovka je
konkludentn souhlas pomrn ast. Spov v tom, e doten lovk, podle
vech okolnost chpajc povahu zkroku, tento zkrok vdom a bez nmitek

strp a spolupracuje pi jeho provdn. Trivilnm pkladem je, kdy si pacient ve

zdravotnickm zazen na podn lkae vyhrne rukv a nech si zmit tlak,
ani by proti tomu jakkoli protestoval (lit. . 2, s. 37-38).

V zjmu ochrany osobnostnch prv lovka zkon v nkterch ppadech

pedepisuje udlen souhlasu v psemn form. Nen-li dodrena psemn forma
souhlasu stanoven zkonem, me bt souhlas neplatn podle 582. Z dvod
vyloench v komenti k 93 bude tato neplatnost zpravidla relativn a podle
586 bude zviset na dotenm lovku, zda neplatnost souhlasu namtne.
Vjimkou je existence stavu nouze ( 99), pi nm me bt prvn relevantn
souhlas udlen i v jin ne zkonn form a jej nedodren jeho neplatnost
nezpsobuje.

Psemnou formu souhlasu ukldaj krom 96 i jin zkony, a to zejmna z

oblasti zdravotn pe. Je zvazn zejmna v ppad hospitalizace (poskytovn
lkov pe po dobu zpravidla del ne 24 hodin) podle 34 odst. 2 zk. o zdr.
slubch, pro drce i pjemce transplantovanho orgnu i tkn podle 7 odst.
4 a 17 odst. 3 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch
tkn a orgn (transplantan zkon), pro thotnou enu podle 4 a 7 zk. .
66/1986 Sb., o umlm peruen thotenstv, pi umlm oplodnn podle 6
odst. 1 a 8 odst. 2 zk. o specif. zdr. slubch, pi sterilizaci podle 13 odst. 1 a
2, 14 a 15 odst. 2 zk. o specif. zdr. slubch, pi kastraci podle 17 odst. 3 a
4 a 19 zk. o specif. zdr. slubch, pi zmn pohlav podle 21 odst. 3 a 4 a
23 zk. o specif. zdr. slubch, pi provdn psychochirurgickch vkon podle
24 odst. 2, 3 a 4 a 26 zk. o specif. zdr. slubch, pro genetick vyeten podle
28 odst. 4 zk. o specif. zdr. slubch, pi odbru krve podle 31 odst. 2 a 3
zk. o specif. zdr. slubch i pi ovovn metod dosud nezavedench v klinick
praxi podle 33 odst. 4 a 5 zk. o specif. zdr. slubch [z obsahovho hlediska se
kryje s pojmem "lkaskho pokusu" podle 96 odst. 2 psm. a) ob. zk.].

Pro vtinu zsah do integrity zkon psemnou podobu souhlasu

nestanov. Z praktickho hlediska si vak ten, kdo chce do integrity lovka
zashnout, podle sv vahy nkdy psemn zachycen souhlasu vyd.
Dvodem je snaz monost prokzat udlen souhlasu v ppad, e o tom
nsledn vznikne spor (lit. . 2, s. 40-41, lit. . 1, s. 109-110), a to i pes
domnnku souhlasu obsaenou v 97 odst. 2. Bude tomu tak zejmna v
ppadech zsah zvanch a rizikovch (typicky zsadnch zdravotnickch
zkrok), u nich by poskytovateli sluby pi neprokazatelnosti souhlasu hrozila
odpovdnost za nsledky monho naplnn rizik se zkrokem nevyhnuteln
spojench. Pi rozhodovn o tom, zda bude dat psemn souhlas, maj krom
mry a nebezpenosti souvisejcch rizik vznam i dal okolnosti (nap. zda bude
nutn dlouhodobj pe i zda zkrok vyvol njak nevratn zmny na tle
dotenho lovka). V tchto ppadech bv krom samotnho souhlasu

psemn zachycovno i poskytnut pouen i vysvtlen ( 94), a to alespo v

hlavnch rysech a dleitch informacch.

K odst. 1

II. Oddlen sti tla, kter se ji neobnov

Komentovan ustanoven ukld dodren psemn formy souhlasu, m-li

bt oddlena st tla, kter se ji neobnov. Z povahy vci je zejm, e
zkonodrce m pitom na mysli pedevm zdravotnick zkroky, pi nich
dochz k odnt sti tla (nap. prsu, konetiny, prst atd.), vetn vynt
orgnu (nap. odstrann lunku, ledviny, dlohy). Takov zkroky jsou nkdy
medicnsky nezbytn vzhledem k postien dan sti tla vnm onemocnnm
(ndorem, gangrnou atd.) i vnm zrannm, piem bez jejich proveden
hroz pacientovi dal rozvoj nemoci i sepse.

Pesto je nutno hodnotit toto zkonn kritrium jako velmi problematick.

Pojem sti tla nen omezen jen na shora uveden zvan zsahy, nbr se
me tkat jakkoli sousti organismu, o n se pedpokld, e se ji neobnov.
Komentovan ustanoven lze toti vzthnout i na relativn mn vznamn
vkony (nap. odstrann bradavice i vytren zubu, nebo i ty uveden kritrium
spluj); proto i k nim mus bt udlen psemn souhlas.

Na druh stran zkon pomj adu jinch zsah do integrity, kter maj
velkou intenzitu a vliv na dal ivot lovka, u nich se vak v praxi psemn
souhlas zcela bn vyaduje na zklad vahy poskytovatele zdravotnch
slueb. Pkladem me bt nkolikansobn bypass vnitch tepen, lba
rakoviny cytostatiky, kter do tla vnej tk kovy (nap. platinu) a maj
zvan vedlej inky i mon trval nsledky, nebo voperovn tzv. shuntu do
mozku k regulaci tlaku mozkomnho moku. U nich obansk zkonk psemnou
formu souhlasu nestanov. To vak nejen nen logick, nbr to dokonce vyvolv
monost aplikace domnnky souhlasu podle 97 odst. 2.

Nalzt obecn kritrium pro stanoven povinn psemn formy souhlasu lze
jen st. Legislativn technick uren, kdy je zkrok vzhledem ke vem svm
aspektm, dsledkm, rizikm apod. natolik zvan, aby ml bt odsouhlasen
psemn, je velice sloit. Rozhodn je vak nelze redukovat na oddlen sti
tla, kter se neobnov, a nkolik dalch situac podle 96 odst. 2. Proto by bylo
mnohem vhodnj ponechat tuto otzku pedevm vaze poskytovatele sluby,

kter do integrity zasahuje. V zsad je toti nutno trvat na tom, aby prv on
prokzal, e souhlas byl udlen. Tm bude zpravidla dostaten motivovn ke
snaze zajistit si souhlas psemn v ppadech, kdy by mu jinak hrozila vy mra
odpovdnosti za ppadn nsledky zkroku na zdrav dotenho lovka. V
tomto smru se jako mnohem lpe vyhovujc jev pstup zvolen 34 odst. 2
zk. o zdr. slubch, kter mj. odkazuje prv na rozhodnut poskytovatele, i kdy
zrove pipout, e jin prvn pedpis me psemnou formu uloit. Za takov
zvltn pedpis, krom zkon uvedench ve sub I, lze povaovat i
komentovan ustanoven obanskho zkonku, kter se tak stv speciln
normou vi zkonu o zdravotnch slubch. Toto pojet vak nelze povaovat za
astn a pro praxi je spe komplikujc.

K odst. 2

III. Lkask pokusy a zkroky nevyadovan zdravotnm stavem

Ustanoven 96 odst. 2 uvd dal dva okruhy situac, v nich se vyaduje

udlen souhlasu se zsahem do integrity v psemn podob.

Podle psm. a) komentovanho ustanoven je psemn forma nezbytn u

lkaskho pokusu na lovku. Obansk zkonk tento pojem nijak ble
nevymezuje. Jedn se o druh zsahu, k nmu dochz vlun v rmci
medicnsk praxe. I pes zbyten odlin pojmenovn jej lze povaovat za
obsahov shodn s ovovnm novch postup v oblasti preventivn,
diagnostick a lebn pe nebo biomedicnskho vzkumu spojenho se
zdravm a jeho poruchami pouitm metody, kter dosud nebyla v klinick praxi
zavedena, podle 33 a nsl. zk. o specif. zdr. slubch. Krom psemnho
souhlasu, jeho nutnost vyplv jak z komentovanho ustanoven obanskho
zkonku, tak z 33 odst. 4 a 5 zk. o specif. zdr. slubch, je zrove nezbytn
poskytnout doten osob ir okruh vysvtlen ( 34 zk. o specif. zdr.
slubch), jako i zskat povolen udlovan k tomu Ministerstvem zdravotnictv (
35 a nsl. zk. o specif. zdr. slubch).

Psmeno b) komentovanho ustanoven ukld psemn souhlas v ppad

zkrok, kter zdravotn stav lovka nevyaduje. Vzhledem ke zcela nejasn a
ve skutenosti neexistujc hranici mezi pojmy "zsah do integrity" a "zkrok"
podle obanskho zkonku (srov. koment k 93) by z doslovnho znn zkona
plynulo, e psemn souhlas je zapoteb ke vem zsahm do integrity s
vjimkou medicnsky indikovanch neboli i ke vem, by i zcela trivilnm
zsahm nezdravotnick povahy, vetn zsah, k nim dochz pi bnm

styku s jinmi lidmi, pi asti ve sportovnch utknch apod. Takov vklad by byl
nepijateln. Z obsahu i kontextu komentovanho ustanoven je toti patrn, e
m dopadat pouze na ppady zsah, kter mohou s nezanedbatelnou
pravdpodobnost nepzniv ovlivnit zdrav lovka a jeho dal ivot. Tomu
nasvduje i dovtek, podle nho nemus bt psemn podoba souhlasu
dodrena, jedn-li se o kosmetick zkroky nezanechvajc trval nebo zvan
nsledky (mnno zejm podle obvykl zkuenosti, nebo komplikace mohou
nastat prakticky vdy). Z naznaench dvod je teba zdraznit, e ve
skutenosti nejde jen o zkroky "kosmetick", nbr i o jin zsahy do integrity,
je podle dostupnch znalost nejsou spojeny s vznamnjmi riziky pro zdrav
dotenho lovka a neovlivuj podstatn jeho budouc ivot a u kterch tak
nen souhlas v psemn podob nezbytn.

Komentovan ustanoven m pedevm na vkony v rmci estetick

medicny (nap. plastick chirurgie). Ty jsou toti spojeny s rizikem pro zdravotn
stav lovka, zrove vak nejsou pro zachovn i zlepen tho zdravotnho
stavu lovka potebn. Posledn uveden tvrzen je ovem nutno vnmat jako do
jist mry nepesn, nebo chpe-li se zdrav lovka komplexn, zahrnuje
samozejm i svou duevn sloku; pitom pro psychiku dotenho lovka me
bt proveden nkterch zkrok tohoto druhu zsadn (nap. rekonstrukce prsu
pacientky po odstrann kvli ndoru apod.). V takovm ppad by se vak striktn vzato - ji jednalo o zkrok zdravotnm stavem vyadovan. Praxe s touto
otzkou zsadn problmy nem, nebo poskytovatel zdravotnch slueb v
tchto situacch obvykle daj psemn souhlas dotenho lovka bez ohledu
na to, zda to zkon ukld. Je vak pozoruhodn, e prvn pedpis, kter se
poskytovnm zdravotn pe zabv velmi podrobn, tj. zkon o zdravotnch
slubch, dn ustanoven obdobn 96 odst. 2 psm. b) obanskho zkonku
neobsahuje. Proto se v tchto ppadech stv obansk zkonk v podstat
speciln normou vi zkonu o zdravotnch slubch, a to konkrtn ve vztahu k
odkazu na jin prvn pedpisy obsaenmu v 34 odst. 2 zk. o zdr. slubch.

Pedmtn ustanoven lze aplikovat i na takov zsahy do integrity, kter

zanechvaj nezanedbateln nsledky trvalejho rzu, nap. tetovn. To sice
nebv povaovno za vkon slouc prospchu zdravotnho stavu lovka,
zrove vak me mt vliv na jeho dal ivot (v soukrom i veejn sfe) s
monost uritch zdravotnch rizik (infekce, alergick reakce na pouit inkoust
apod.). Tyto zsahy tak napluj prvky 96 odst. 2 psm. b), ani by je zrove
bylo mono podadit pod vjimky z dosahu tto normy.

Souvisejc ustanoven:

559 a 564

Souvisejc pedpisy:

4, 7 zk. . 66/1986 Sb., o umlm peruen thotenstv,

7, 17 o darovn, odbrech a transplantacch tkn a orgn a o zmn

nkterch zkon (transplantan zkon),

34 zk. o zdr. slubch,

6, 8, 13 a 15, 17, 19, 21, 23, 24, 26, 28, 31, 33 zk. o specif. zdr.
slubch

Z judikatury:
mluva o biomedicn ani zkon . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, ve
znn innm v dob zkroku, nestanov obecnou povinnost udlen
informovanho souhlasu psemnou formou, psemn forma byla vyhrazena jen
nkterm specilnm lkaskm vkonm (nap. pevzet nemocnho do stavn
pe nebo pi transplantacch). mluva vak klade draz na to, aby souhlas byl
informovan, co v ppad pedem plnovanho vkonu znamen, e pacient je
ped udlenm souhlasu pouen o povaze vkonu, jeho cli a zpsobu proveden,
o jeho dsledcch, o rizicch a monch komplikacch, o nslednm lebnm
reimu, pp. o alternativch vkonu a dalch okolnostech podle povahy vkonu
nebo zdravotnickho zazen jej poskytujcho. Je tedy v souladu s prvnmi
pedpisy obsah pouen podat stn, avak skutenost, e pacient byl v
odpovdajcm rozsahu pouen a e souhlas udlil, mus bt v zen prokzna.
(NS 25 Cdo 5157/2009)

Z literatury:

Holapek: Dokazovn v medicnskoprvnch sporech, 2011, s. 109-110.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 37-38, 40-41.

 97
(Odvoln souhlasu a domnnka jeho udlen a neodvoln)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Forma odvoln souhlasu (6 a 8)

III. Domnnka udlen souhlasu (9 a 12)

IV. Domnnka neodvoln souhlasu (13)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

lovk, kter udlil souhlas k zsahu do sv integrity, me mt zjem na

jeho nslednm odvoln. Tak tomu me nap. bt, pokud z jakhokoli dvodu
zmnil nzor a pvodn dan zkrok si ji nepeje podstoupit. Zkon mu k
tomu mus dvat monost (lit. . 4, s. 42-43). Zkonn prava v tomto smru
toti provd nkter zsady l. 7 a 10 Listiny tkajc se nedotknutelnosti osoby a
jejho soukrom a navazuje i na dal normy stavnprvn povahy. Odvolnm
souhlasu zanik oprvnn toho, komu byl udlen, aby zsah vykonal. Pokud by
tak navzdory odvoln souhlasu uinil, jednalo by se o zsah bez prvnho
dvodu, a tedy neoprvnn, s dsledky komentovanmi v souvislosti s 93
odst. 1.

Prvo lovka na nedotknutelnost jeho osoby a na autonomii vle v

zleitostech, kter se tkaj ivota, zdrav a integrity, m pednost i ped
ppadnmi smluvnmi ujednnmi (lit. . 6, s. 685, lit. . 8, s. 253). Monost
odvolat souhlas se zsahem do integrity nelze smluvn vylouit ( 1 odst. 2). I
pokud byla nap. uzavena smlouva o pi o zdrav ( 2636 a nsl.), je lovk
oprvnn svj souhlas s ktermkoli zamlenm konem nejen pedem odept,
ale i po udlen jej odvolat. Poskytovatel nesm v takovm ppad kon provst
(lit. . 2, s. 104 a nsl.), nem-li k nmu jin zkonn oprvnn (viz 2642;
2651 se neuplatn, nebo m na odlinou situaci). Jestlie by jej i pesto vykonal,
jednalo by se o protiprvn zsah. Tm vak nen vyloueno, e lovku, kter ji
udlen souhlas odvolal, me za splnn vech zkonnch pedpoklad
vzniknout povinnost nahradit kodu, je poskytovateli vznikla (srov. lit. . 9). Tato
koda by mohla v konkrtnm ppad spovat mj. v nkladech na opaten
pomcek a materilu, kter poskytovatel v souvislosti s dohodnutm zkrokem ji
vynaloil, a neme-li tyto vci upotebit jinak (nap. stomatolog zajistil zhotoven
zubn nhrady pro pacienta, kter vak ped jej implantac do st zmn
stanovisko a zkrok si ji nepeje).

Z povahy vci vyplv, e odvoln souhlasu me mt prvn vznam, jen

pokud zsah, jeho se souhlas tkal, ji nebyl proveden. Dojde-li k odvoln
souhlasu v prbhu provdn zsahu, je nutno jej bezodkladn ukonit, piem
ppadn negativn dsledky z toho vyplvajc nese ten, kdo souhlas odvolal.
Dleitou vjimkou z tohoto pravidla je vak 34 odst. 4 zk. o zdr. slubch,
podle nho odvoln souhlasu s poskytnutm zdravotnch slueb nen inn,
pokud ji bylo zapoato provdn zdravotnho vkonu, jeho peruen me
zpsobit vn pokozen zdrav nebo ohroen ivota pacienta. Za splnn tchto
podmnek je poskytovatel zdravotnch slueb oprvnn - a podle okolnost asto i
povinen - postupovat, jako by k odvoln souhlasu nedolo; to vak plat pouze do
doby, kdy zkrok ji bude mono bez uvedenho nebezpe pro pacienta ukonit,
by by se tak stalo oproti jeho pvodn plnovanmu rozsahu pedasn (lit. . 4,
s. 43).

Pedpokladem platnho odvoln souhlasu je, aby doten osoba byla k

takovmu prvnmu jednn v danm okamiku zpsobil (nejedn-li za ni nkdo
jin, jako nap. zkonn zstupce, porunk, opatrovnk). Tuto zpsobilost je nutno
posuzovat v zsad analogicky podle pravidel, kter uruj zpsobilost k udlen
souhlasu (lit. . 2, s. 203 a nsl., lit. . 10, s. 53); ve zdravotnick praxi se ovem
nkdy kladou na odvoln souhlasu se zdrav prospnm zkrokem (obdobn
jako na odepen souhlasu s nm pedem) urit psnj poadavky z hlediska
pochopen situace a monch nsledk ne na samotn souhlas, nebo odmtnut
lby jde proti obvyklmu oekvn (lit. . 4, s. 129-130). Je mon, e lovk,
kter byl zpsobil udlit souhlas k uritmu zsahu do integrity, tuto zpsobilost
pozdji pozbyl a odvoln souhlasu jm uinn nen podle 581 platn.
Pkladem me bt, pokud po udlen souhlasu dolo ke zmn zdravotnho
stavu lovka majc vliv na jeho schopnosti posuzovat a ovldat sv jednn, a

u vlivem rozvoje nemoci, zrann, bolesti, ztrty krve, podn lk, aplikace
omamnch ltek apod. Neplatnost prvnho jednn je v takovm ppad
stanovena na ochranu zjmu lovka, do jeho integrity se zasahuje. Rozhodnut
o tom, zda pipust naruen sv zkonem chrnn integrity, je vc jeho ryze
soukromho uven. By takov rozhodnut me mt nepm vliv i na jin lidi
(nap. pacient odvol souhlas s lebnm zkrokem, bez jeho proveden zeme,
m zstanou bez zaopaten osoby odkzan na nj dosud vivou), vznam
jejich zjm nelze v hodnotovch mtcch zsad demokratickho prvnho sttu
povaovat za srovnateln s vznamem autonomie vle zsahem pmo
dotenho lovka. Navc nelze pehlet, e v typickm ppad, jako je
poskytovn zdravotnch, ale i jinch slueb, bude doten lovk slab stranou
pslunho smluvnho vztahu. Vzhledem k tomu se neplatnosti odvoln souhlasu
se zkrokem podle 586 bude moci dovolat pouze on. Takto nastal situace me
klst znan nroky na osobu, kter zsah do integrity mla vykonat. Tak nap.
pokud dochz k odvoln souhlasu s poskytnutm zdravotnch slueb, jejich
neposkytnut me mt zsadn dopad na zdrav, i dokonce ivot pacienta, mus
poskytovatel tchto slueb vyvinout nleit sil, aby se pokud mono ujistil, e
stav dotenho lovka nezpochybuje jeho schopnost prvn jednat, a tedy i
odvolat souhlas se zkrokem.

Odvoln souhlasu nem dn prvn inky v ppadech, kdy k zsahu do

integrity dochz na zklad jinho zkonnho dvodu, ne je souhlas dotenho
lovka ( 93).

K odst. 1

II. Forma odvoln souhlasu

Ustanoven prvnho odstavce je speciln normou vi 564, podle nho

by se jinak pro zmnu obsahu prvnho jednn (souhlasu s uritm zsahem do
integrity) vyadoval projev vle v te nebo psnj form, tj. pinejmenm
zachovn psemn formy tam, kde se vyaduje i pro udlen souhlasu. V
dsledku aplikace 97 odst. 1 se proto obecn pravidlo 564 neuplatn; neuije
se ani 1906.

Zkonodrce zvolil tento pstup ve zejm snaze dodat maximln inky

vli doten osoby, a to vzhledem k vznamu hodnot integrity a autonomie v
zleitostech, kter mohou mt bezprostedn dopad na zdrav lovka (lit. . 7, s.
1-13). Bude-li se v konkrtnm ppad jednat nap. o pacienta ve zdravotnickm
zazen, mohlo by pro nj bt dle okolnost obtn projev vle uinit psemn.

Zatmco psemn souhlas se zdravotnickm zkrokem zpravidla vypracovv

poskytovatel zdravotnch slueb a pacient jej, po nleitm pouen, pouze
podepisuje, odvoln souhlasu by mohl bt pacient nucen sepsat sm (podobn
pravidlo lze nalzt i v zahraninch prvnch pravch, jako nap. v 630d odst. 3
BGB).

Na druhou stranu je vak nutno vzt v vahu, e vznikne-li nsledn spor,

zda byl souhlas odvoln, bude odvoln nucen prokazovat ten, kdo je uinil, co
vslovn potvrzuje i 97 odst. 2 druh vta. I pro dotenho lovka bude proto
nanejv praktick, aby odvoln souhlasu bylo zachyceno psemn (lit. . 4, s.
43). Nebude-li je schopen sepsat (nap. vzhledem k zdravotnmu stavu), bude
nucen poadovat, aby tak uinila druh strana. Tou bude typicky poskytovatel
zdravotnch slueb. Lze povaovat za soust profesionln etiky a standard,
kter je podle pedpis o poskytovn zdravotnch slueb nutno zachovvat, aby
poskytovatel takovmu pn bez jakchkoli podmnek vyhovl, odvoln souhlasu
sepsal a dotenmu lovku pedloil k podpisu. Nebude-li pacient ze zdravotnch
dvod schopen odvoln souhlasu podepsat, zznam o odvoln souhlasu
podepe v souladu s 34 odst. 6 zk. o zdr. slubch pslun zdravotnick
pracovnk a dle svdek. V souladu s 34 odst. 5 zk. o zdr. slubch je odvoln
souhlasu, ppadn zznam o nm, nevyjdil-li je pacient psemn, soust
zdravotnick dokumentace (lit. . 3, s. 90 a nsl.). V ostatnch ppadech, tj.
nebude-li se jednat o poskytovn zdravotnch slueb, me bt doten lovk
pi sepsn listiny o odvoln souhlasu skuten odkzn na vlastn sly.

K odst. 2

III. Domnnka udlen souhlasu

Ustanoven prvn vty druhho odstavce vybouje z pedmtu pravy 97,

nebo se netk odvoln souhlasu, nbr zakld domnnku, e souhlas byl
udlen. Vzhledem k tomu, e pro drtivou vtinu zsah do tlesn a duevn
integrity se psemn forma souhlasu nevyaduje (a podle obanskho zkonku,
i podle jinch zkon, jako nap. upravujcch poskytovn zdravotnch slueb), je
tato domnnka aplikovateln na velmi irok okruh ppad. Ty pitom nejsou
omezeny nap. jen na sfru poskytovn zdravotnch slueb. Zkonn pravidlo lze
vykldat i tak, e se m za to, e kad lovk souhlas s jakmkoli zsahem do
sv integrity provedenm kmkoli, krom pomrn mal mnoiny ppad, kdy by
podle zkona i dohody stran bylo k danmu druhu zsahu zapoteb psemnho
souhlasu. Dsledkem tto domnnky je, e chce-li doten osoba (i jej zstupce
v ppadech, kdy rozhoduje za ni) domnnku vyvrtit, mus v ppad sporu
prokzat, e souhlas s dnm takovm zsahem neudlila. Jde tedy o normu s
dsledky pedevm v rovin procesn (lit. . 5, s. 253 a nsl.).

Toto ustanoven je nutno povaovat za velmi problematick (lit. . 1, s. 110111). Je zejm motivovno snahou napomoci pedevm poskytovatelm
zdravotnch slueb (by se netk pouze jich) s dokazovnm souhlasu. To vak
nen namst. Pro dokazovn udlen souhlasu bv takov poskytovatel
zpravidla ve vrazn lep pozici ne lovk, kter by ml prokazovat jeho
neudlen. Udlen souhlasu je pozitivn skutenost, kter se z povahy vci
dokazuje snze ne negativn skutenost spovajc v neudlen souhlasu.
Poskytovatel m navc obvykle k dispozici vce dkaznch prostedk (nap.
svdectv lka, sester, zznamy ve zdravotnick dokumentaci a koneckonc i
psemn souhlas pozen na jeho vydn tam, kde by psemn forma podle
zkona nebyla nezbytn). Naopak pacient (i jeho zstupce) m k dispozici v
podstat jen svou vlastn vpov. U zsah do integrity, kter nemaj povahu
zdravotnch slueb, je situace obdobn, s tm rozdlem, e ten, kdo takov zsah
hodl uinit, nemus bt vzn profesn etikou a standardy obvyklmi ve
zdravotnictv; tm spe by zkonodrce neml spolhat na to, e se bude snait
si souhlas opatit.

Domnnka udlen souhlasu klade pi striktnm vkladu na dotenou osobu

nepimen dkazn bemeno (lit. . 5, s. 274 a nsl.). Ve svm dsledku by
mohla poruit stavnprvn garantovan prvo na soudn ochranu, nebo pi
posuzovn z praktickho hlediska by vzhledem k absenci vhodnch dkaznch
prostedk mohlo bt velmi obtn ji vyvrtit. Domnnka rovn oslabuje draz
kladen na dn splnn povinnosti poskytnout ped provedenm zkroku
vysvtlen podle 94 odst. 1, nebo pokud se souhlas presumuje, nen motivace k
dnmu pouen ani zdaleka tak vysok.

Se zetelem na tyto vahy lze mt za to, e vklad komentovanho

ustanoven, kter by ml bt nejvce souladn s l. 36 Listiny i dalmi normami
stavnho podku, je takov, e pope-li doten lovk (nebo jeho zstupce,
byl-li povoln k rozhodovn za dotenou osobu) udlen souhlasu a takov
popen nebude zcela nevrohodn, ml by soud vyadovat, aby udlen souhlasu
jako prvnho dvodu pro proveden zsahu prokzal ten, kdo se ho dovolv.
Jistou analogii lze spatovat ve vkladu zkonn domnnky 133a o. s. ., kterou
stavn soud v nlezu II. S 1609/08 podrobil zsadn korekci, kdy vyslovil, e
zkonn domnnka neznamen, e by pslun strana mohla rezignovat na svou
obecnou dkazn povinnost.

IV. Domnnka neodvoln souhlasu

Ustanoven druh vty druhho odstavce je normou pedevm s

procesnmi dsledky, nebo ovlivuje posouzen dkaznho bemene o tvrzen
skutenosti v ppad sporu. Lze je povaovat za spe nadbyten. Odvoln
souhlasu jakoto akt, kter ru pvodn oprvnn vykonat zsah do integrity
lovka, je v kadm ppad povinen prokzat lovk, do jeho integrity se
zasahuje. Je to on, kdo z odvoln souhlasu vyvozuje, e nsledn proveden
zkroku je ji protiprvn, nebo oprvnn pvodn udlen jinmu bylo
odstranno. I z praktickho hlediska je nutno odvoln ji udlenho souhlasu
teba povaovat spe za vjimku z pravidla. I kdyby tedy uvedenou prvn normu
zkon vslovn nestanovil, bylo by ji mono dovodit z obecnch princip
dokazovn.

Souvisejc ustanoven:

559 a 564, 581, 586, 2642

Souvisejc pedpisy:

l. 7, 10, 36 Listiny,

l. 5 mluvy o biomedicn,

34 zk. o zdr. slubch

Z literatury:

Holapek: Dokazovn v medicnskoprvnch sporech, 2011, s. 100-111.

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk, Plecit: Ochrana

obanskho prva, 4. vyd., 2004,s. 104 a nsl., 203 a nsl.

osobnosti

Policar: Zdravotnick dokumentace v praxi, 2010, s. 90 a nsl.

podle

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 42-43, 129-130.

Winterov: Civiln prvo procesn. 5. vyd., 2008,s. 253 a nsl., 274 a nsl.

Beran: Kdy je norma kogentn a kdy dispozitivn? PrRo, 2009, . 19, s. 685.

Doleal: Informovan souhlas jako vyjden autonomie vle nebo reflexe

paternalistickho vztahu? asopis zdravotnickho prva a bioetiky, 2011, . 11, s.
1-13.

Melzer: Dispozitivn a kogentn normy v novm obanskm zkonku. PrRo,

2013, . 7, s. 253.

paek: Odvoln udlenho souhlasu k pozen a uit obrazovch snmk

fyzick osoby .online, E-pravo.cz, 2010 .cit. 2013-06-11..

Zvnovec: Prvn prava svprvnosti nezletilc

obanskho zkonku. BA, 2011, . 1-2, s. 53 a nsl.

98
(Udlen souhlasu dalmi osobami)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Dal osoby povolan k rozhodovn (7 a 10)

nvrhu

novho

III. Dve vysloven pn (11 a 14)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Se zetelem na ochranu soukrom a autonomie vle jakoto jedny ze

stejnch hodnot hjench prvnm dem na rovni stavnch pedpis i
bnch zkon obansk zkonk preferuje souhlas ped jinmi prvnmi dvody
zsahu do integrity ( 93 odst. 1). To plat i v ppad, e doten lovk nen s to
svou vli bu vbec zformovat, nebo navenek projevit. V tchto ppadech za nj
rozhoduj jin, piem vak jsou povinni sledovat pednostn jeho zjem. Na
udlovn souhlasu podle komentovanho ustanoven je nutno vzthnout zsady
vyplvajc z 93 odst. 2, nebo by nedvalo rozumnho smyslu, pokud by osoba
povolan k rozhodovn podle 98 odst. 1 nebyla vzna zjmy a prospchem
lovka, kterho v dan okamik fakticky zastupuje.

Komentovan ustanoven m na ppady, kdy lovk pro duevn i

tlesnou nemoc, zrann, duevn poruchu i jinou pinu, a trvalho, nebo
doasnho rzu, nen schopen nleit posoudit svou situaci a zaujmout
stanovisko k monmu zsahu do sv integrity, neboli chyb prvn relevantn
vle, ji by bylo mono vyjdit navenek, pp. nen svou vli schopen projevit
srozumiteln.

Z textu zkona plyne, e komentovan ustanoven se pouije toliko v

ppad, e doten lovk nem zkonnho zstupce. Tot vak plat i tehdy,
nem-li ani soudem jmenovanho porunka i opatrovnka, ani neme souhlas
udlit soudem schvlen len domcnosti. Tyto osoby, kter jsou zvltnm
rozhodnutm soudu poveny o zastoupenho dbt, musej mt v rozhodovn o
zsazch do jeho integrity pednost ped posloupnost dalch potencilnch
zstupc vymezench v komentovanm ustanoven. Z praktickho hlediska bude
nezdka porunkem i opatrovnkem jmenovna nebo jako zastupujc len
domcnosti schvlena prv nkter z osob dotenmu lovku blzce
pbuznch.

Oprvnn udlit podle komentovanho ustanoven souhlas za dotenho

lovka v sob mus zahrnovat i monost souhlas odept, nebo by jinak
postrdalo smyslu. V ppad odmtnut souhlasu nelze zsah do integrity
provst, a to ani s odvolnm na stav nouze ( 99). Nelze se ani postupn obracet
na dal a dal osoby pipadajc v rmci zkonem stanoven posloupnosti v
vahu ve snaze zskat alespo n souhlas. een monho konfliktu mezi vl
zstupce a zjmy zastoupenho spov v rukou soudu. Ten m nap. monost
jmenovat opatrovnka ( 465 odst. 1, a to i kdy svprvnost dotenho lovka
nebyla omezena), aby o zsazch do integrity bylo rozhodovno ku prospchu
zastoupenho ( 93 odst. 2).

Rozhodovn osob podle komentovanho ustanoven je nutno pokldat za

specifick ppad zastoupen dotenho lovka. Pestoe jde o zastoupen
vznikl pmo na zklad zkona, nejsou vyjmenovan osoby typickmi
"zkonnmi zstupci", jak je tento pojem obvykle chpn. Proto i komentovan
ustanoven vslovn jako podmnku sv aplikace uvd, e doten lovk nem
zkonnho zstupce, m dv najevo, e osoby v nm dle uveden za zkonn
zstupce nepovauje.

Tebae zkonn pravidlo nen omezeno na zdravotnick zkroky, bude se

asto jednat prv o n. V tto souvislosti m ovem vznam paraleln prava
zakotven v 34 odst. 7 zk. o zdr. slubch. Podle n plat, e neme-li pacient
s ohledem na svj zdravotn stav vyslovit souhlas s poskytovnm zdravotnch
slueb, piem nejde o zdravotn sluby, kter lze poskytnout bez souhlasu,
vyaduje se souhlas osoby uren pacientem podle 33 odst. 1 zk. o zdr.
slubch. Nen-li takov osoby nebo nen-li dosaiteln, je teba souhlasu
manela nebo registrovanho partnera, nen-li takov osoby nebo nen-li
dosaiteln, vyaduje se souhlas rodie, nen-li takov osoby nebo nen-li
dosaiteln, vyaduje se souhlas jin svprvn osoby blzk, pokud je znma.
Tuto konkrtn zkonnou pravu lze povaovat za speciln vi komentovanmu
ustanoven obanskho zkonku. Je ovem z legislativnho hlediska krajn
neastn, e zsady obou norem nejsou shodn, nebo k rozdlnosti nejsou dny
vcn dvody. Pednost pravy zkona o zdravotnch slubch je jednak zeteln
monost pacienta urit jednotlivou osobu, je za nho me rozhodnout (lze
pedpokldat, e zvol takovou osobu, kter bude dvovat a kter bude
respektovat jeho pn a zjmy), jednak i jasnj vymezen poad, v jakm jsou
jednotliv potenciln zstupci k rozhodovn povolvni. Nedostatkem obou
prav vak je pli obshl mnoina takto urench osob.

K odst. 1

II. Dal osoby povolan k rozhodovn

Zkon vymezuje posloupnost osob povolanch k rozhodovn za dotenho

lovka, a to ponkud nepehlednm zpsobem. Na prvnm mst jsou zmnni
ptomn manel, rodie (nejen rodie nezletilho dtte, ale t rodie zletil
osoby) nebo jin osoby blzk. Zkon zde pomj ppadn uren vhodn osoby
samotnm dotenm lovkem. Je sporn, zda k tomu lze vyut institutu
pedbnho prohlen podle 38 i smluvnho zastoupen podle 441. prava
souhlasu se zsahem do integrity podle 93 a nsl. toti ani s osobou urenou
pedbnm prohlenm, kter vak nen opatrovnkem, ani se zmocnncem
nijak nepracuje, akoli by bylo logick, pokud by zkonodrce takov zmr ml,
aby je v komentovanm ustanoven alespo zmnil.

Komentovan ustanoven vslovn neuvd ppadnho registrovanho

partnera dotenho lovka, lze jej nicmn s ohledem na 3020 adit na rove
manela.

Dalm praktickm skalm je to, e zkon nee mon nzorov konflikt

mezi uvedenmi osobami. Je otzkou, zda lze integritu oprvnn naruit, jestlie
nap. ptomn manel se zsahem souhlas, avak rovn ptomn rodie
dotenho lovka jsou proti. Komentovan ustanoven jako by stlo na
pedpokladu, e s jakmkoli zkrokem bude vdy udlen souhlas (srov. t
domnnku souhlasu podle 97 odst. 2), take je teba jen nalzt nkoho, kdo tak
formln uin. Takov legislativn pstup vak neodpovd ani realit, ani
hodnotovmu zaloen zkonku. Z hlediska ochrany toho, kdo chce do integrity
zashnout, je nejbezpenjm eenm naznaenho rozporu podn nvrhu na
jmenovn opatrovnka soudem, piem se jm me stt i nkter z
vyjmenovanch osob. Alternativou tohoto postupu je prava nsledujc vty
komentovanho ustanoven. Ta toti pedpokld obracet se postupn na
manela a teprve pot na rodie i jin blzk osoby, z eho lze vyvodit, e
oprvnn manela je silnj ne oprvnn rodie i v ppad, e jsou ptomni
souasn. Pesvdivost tohoto argumentu vak mus provit teprve soudn
praxe.

Podprn vi manelu, rodim i jin osob blzk me bt k

rozhodovn povolna jin ptomn osoba, kter o dotenho lovka osvd
mimodn zjem. Jde o pravu, kter byla zejm inspirovna do jist mry
podobnm (avak nikoli shodnm) l. 15 obanskho zkonku Qubecu. Z
praktickho hlediska se vak jedn o normu vysoce problematickou, o n lze ci,
e se ocit na hranici rozporu s ochranou stavn zaruench zkladnch prv,
ne-li dokonce ji za n. Z textu zkona v prvn ad vyplv, e se nejedn o
osobu dotenmu lovku blzkou, nebo ta by spadala ji do vtu prvn vty
komentovanho ustanoven. Zstv tedy otzkou, kdo sice nen blzk
dotenmu lovku, zrove vak o nj m mimodn zjem. Takovou osobou

me bt nap. nkdo, kdo je na dotenm lovku siln hmotn zainteresovn

(nap. obchodn partner, spolenk, zamstnavatel i zamstnanec). Je vak st
zdvodniteln, pro by ml bt oprvnn rozhodovat o naruen integrity jakoto
sloky bytostn osobnostn, soukrom a asto intimn sfry dotenho. Dle toto
ustanoven klade znan nroky na subjekt, jen by ml zsah do integrity
vykonat, aby takov mimodn zjem u osoby zjistil a posoudil vetn jeho
dvodu, legitimity a kvality. Konen je teba pipomenout, e oprvnn udlit
souhlas v sob obsahuje t monost jej odept, co vyluuje proveden zkroku,
a to i s odkazem na stav nouze (viz koment k 99). Je velmi pochybn, zda by
osoba nikoliv blzk, avak osvdiv mimodn zjem, mla mt prvo svm
rozhodnutm potebnmu zkroku zabrnit. Bude-li se vak jednat o zdravotn
pi, je nutno dt pednost posloupnosti stanoven 34 odst. 7 zk. o zdr.
slubch. Cit. ustanoven s tmto typem zstupce dotenho lovka vbec
nepot, co sice problm do jist mry eliminuje, zrove vak ukazuje na
nepotebnost pedmtn normy v obanskm zkonku. Za tto situace by bylo
vhodnj, aby zkonn prava pravidlo o osobch osvdivch mimodn
zjem vbec neobsahovala. Pro ppady, kdy stav doten osoby nalhav
vyaduje zsah do integrity, by se jako v zsad postaujc jevil 99,
interpretovan vak extenzivn (ble koment k 99).

K odst. 2

III. Dve vysloven pn

Zkon stanov, e pi zkroku i pi udlen souhlasu je teba brt vdy

zetel na dve vysloven pn dotenho lovka, pokud jsou osob udlujc
souhlas i zasahujc do integrity znma. Z rozlien souhlasu na stran jedn a
samotnho zkroku na stran druh plyne, e povinnost zohlednit dve
vysloven pn zavazuje nejen toho, kdo v zastoupen dotenho lovka
souhlas udluje, ale t toho, kdo do integrity zasahuje. Tato povinnost vak
neznamen bezvhradnou nutnost takov dvj pn respektovat, nebo v
dob, kdy m dojt k zsahu do integrity, mohou bt okolnosti zcela jin, take
dvj pn nemuselo bt vysloveno s plnou znalost vci apod. Odchlen se od
dvjho pn dotenho lovka samo o sob nezpsobuje neplatnost
souhlasu zstupce se zsahem do integrity i protiprvnost provedenho zkroku
ani nevede automaticky k zvru o tom, e by zstupce vykonval svou lohu
proti zjmm zastoupenho. Vznikne-li v tomto smru spor, bude soud nucen
peliv hodnotit vechny strnky vci.

Na dvj pn dotenho lovka je nutno vzt podle okolnost ppadu

zetel nejen pi rozhodovn osob uvedench v 98 odst. 1, ale t pi
rozhodovn jinch zstupc, zejmna zkonnch zstupc, porunka i

opatrovnka (srov. koment k 93 odst. 2). Ostatn i v l. 12 obanskho

zkonku Qubecu, kterm se zkonodrce inspiroval, lze nalzt, e osoba, kter
za jinho udluje souhlas k pi i ji naopak odmt, je nejen povinna jednat ve
vlunm zjmu dotenho lovka, ale t brt v vahu jakkoli jm dve
vyjden pn. Na dvj pn dotenho lovka by ml brt zetel i soud,
pokud je povoln k tomu, aby urit zsah do integrity schvlil (nap. podle
101).

Typick pklady dve vyslovench pn se vyskytuj zejmna v oblasti

poskytovn zdravotn pe. Pacienti s postupujcm onemocnnm, u nho lze
oekvat budouc ovlivnn jejich duevnch schopnost (nap. s Alzheimerovou
nemoc), mohou chtt, dokud jsou jet s to tak prvn relevantn uinit,
rozhodnout, jak s nimi m bt naloeno v dob, kdy tomu tak ji nebude. lovk
trpc rakovinou v pokroilm stadiu, je mu pin velk bolesti, si me pt,
aby nebyl oivovn, a selou zkladn funkce jeho organismu. Pacient, kter si z
nboenskch dvod nepeje dostat krevn transfuzi, i kdyby to bylo z
medicnskho hlediska nezbytn pro zchranu jeho ivota, chce mt monost se
svm osudem takto naloit (k tomu srov. lit. . 3, s. 141-143). Prv v tomto
oboru lidsk innosti zakotvuje povinnost brt zetel na dve vysloven pn i l.
9 mluvy o biomedicn, podle nho "bude brn zetel na dve vysloven pn
pacienta ohledn lkaskho zkroku, pokud pacient v dob zkroku nen ve
stavu, kdy me vyjdit sv pn".

V souvislosti s dve vyslovenm pnm tkajcm se zdravotnch slueb

nelze pominout prvn pravu obsaenou v 36 zk. o zdr. slubch. Podle n
me pacient pro ppad, kdy by se dostal do takovho zdravotnho stavu, ve
kterm nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutm a
zpsobem poskytnut zdravotnch slueb, tento souhlas nebo nesouhlas vyjdit
pedem. Tto prvn prav je v rmci poskytovn zdravotnch slueb nutno dt
pednost, nebo je pomrn komplexn a podrobnj ne strun pravidlo
obsaen v komentovanm ustanoven obanskho zkonku. Vzhledem k tomu
je prostor pro relnou aplikaci komentovanho ustanoven obanskho zkonku
podstatn zen, nebo jak bylo uvedeno ji ve, jeho smysl m pedevm na
ppady medicnskch zkrok pacientm ve vnm zdravotnm stavu.
Podstatnm rysem 36 zk. o zdr. slubch je stanoven uritch podmnek pro
zvaznost dve vyslovenho pn: jde zejmna o nezbytnost psemnho pouen
pacienta lkaem o monch dsledcch a projeven pn v psemn form s
edn ovenm podpisem nebo jeho zaznamenn do dokumentace
hospitalizovanho pacienta s podpisy pacienta, zdravotnickho pracovnka a
svdka. Zkon o zdravotnch slubch zrove zdrazuje, e pn nen teba
respektovat, nastal-li po jeho vysloven v poskytovn zdravotnch slueb takov
vvoj, kter by rozhodnut pacienta zejm ovlivnil. Dle stanov, e je nelze
respektovat, pokud by to vedlo k aktivnmu zpsoben smrti pacienta nebo mohlo
ohrozit jin osoby (sro v. lit. . 1, s. 57-83, lit. . 2, s. 47 a nsl.).

Souvisejc ustanoven:

93, 95, 99, 3020, 3022

Souvisejc pedpisy:

l. 7, 10 Listiny,

l. 9 mluvy o biomedicn,

34, 36 zk. o zdr. slubch

Z judikatury:

K odst. 2
Institut dve vyslovenho pn umouje, aby pacient vyslovil souhlas
nebo nesouhlas s poskytnutm urit zdravotn sluby nebo zpsobem jejho
poskytnut pro ppad, e by se dostal do takovho zdravotnho stavu, v nm jej
nebude moci vyslovit. Vnost dsledk tohoto projevu vle vyaduje, aby o tom,
zda jej uinil prv doten pacient, neexistovaly dn pochybnosti. Nesouhlas s
uritm zkrokem toti me vst ke zhoren zdravotnho stavu pacienta, nebo
dokonce i k jeho smrti. stavn soud proto nepovauje za neppustn omezen
tohoto prva, pokud zkon jeho uplatnn podmn uritmi formlnmi
poadavky, kter budou brnit ppadnmu zneuit tohoto institutu a umon,
aby byl skuten obsah vle tohoto pacienta jednoznan seznateln. (...) stavn
soud zastv nzor, e nen sluiteln s prvem pacienta podle l. 9 mluvy o
lidskch prvech a biomedicn, aby na jeho dve vysloven pn nemohl bt
brn zetel jen v dsledku uplynut zkonem stanoven doby jeho platnosti,
pokud tento pacient nebude mt souasn skutenou monost toto pn svm
projevem vle obnovit.
(Pl. S 1/12)

Z literatury:

Csaov, Sovov: Dve vysloven pn a pokyny, 2010, s. 57-83.

Matjek: Dve vysloven pn pacient, 2011, s. 47 a nsl.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 141-143.

99
(Zkrok ve stavu nouze)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Pedpoklady zsahu (2 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Ustanoven 99 opravuje k zsahu do integrity lovka v ppad

oznaovanm jako "stav nouze" (pojem stavu nouze uv obansk zkonk i v
jinch souvislostech - v 1037 pi omezen vlastnickho prva doasnm
pouitm ciz vci a v 2071 pi odvoln daru drcem; mimo to se v obanskm
zkonku objevuje i ponkud odlin spojen "krajn nouze" v 2906). Stav nouze
nem dnou jednoznanou definici a je nutno jej posuzovat podle konkrtnch
okolnost a bnho vznamu tohoto slovnho spojen. Typickm pkladem

zsahu do integrity podle 99 je poskytnut prvn pomoci lovku pi nehod i

hospitalizace a len pacienta, kter upadl do bezvdom nap. v dsledku cvn
mozkov phody. Pokud jde o zdravotnickou innost, lze zohlednit t l. 8
mluvy o biomedicn ("Pokud v situacch nouze nelze zskat pslun souhlas,
jakkoliv nutn lkask zkrok lze provst okamit, pokud je nezbytn pro
prospch zdrav dotyn osoby."), jako i pojet stavu nouze v souvisejc
literatue (lit. . 2, s. 24-26 a 85-86, lit. . 1, s. 129-130).

II. Pedpoklady zsahu

Pestoe komentovan ustanoven spojuje stav nouze s nhlm a patrnm

nebezpem pro ivot lovka, je nezbytn vykldat jej extenzivn t jako
zahrnujc nebezpe pro jeho zdrav, nen-li zanedbateln. Poskytnut potebn
pomoci lovku toti nelze zuovat jen na ivot zachraujc zkroky, emu
ostatn nasvduje jak zvr komentovanho ustanoven ("ve prospch zdrav
doten osoby nezbytn", nikoli "pro zchranu ivota..."), tak ji cit. l. 8 mluvy
o biomedicn. Pedmtn problematika, tk-li se poskytnut pe v rmci
zdravotnictv, je tak upravena v zkon o zdravotnch slubch. Podle 38 odst.
1 psm. c) tohoto zkona lze pacienta i bez jeho souhlasu hospitalizovat, jestlie
jeho zdravotn stav vyaduje poskytnut neodkladn pe a zrove neumouje,
aby vyslovil souhlas. Podle 38 odst. 3 psm. a) zk. o zdr. slubch lze
pacientovi bez souhlasu poskytnout neodkladnou pi, jestlie mu zdravotn stav
neumouje souhlas vyslovit. Podle 38 odst. 4 psm. b) zkona lze neodkladnou
pi poskytnout nezletilmu i ve svprvnosti omezenmu pacientovi, jde-li o
zdravotn sluby nezbytn k zchran ivota nebo zamezen vnho pokozen
zdrav. Neodkladn pe je vymezena v 5 odst. 1 psm. a) zk. o zdr. slubch
tak, e jejm elem je zamezit nebo omezit vznik nhlch stav, kter
bezprostedn ohrouj ivot nebo by mohly vst k nhl smrti nebo vnmu
ohroen zdrav, nebo zpsobuj nhlou nebo intenzivn bolest nebo nhl zmny
chovn pacienta, kter ohrouje sebe nebo sv okol. Ve vech tchto ppadech
se nemus nutn jednat o nebezpe ivota, nbr postauje, pokud svou
intenzitou odpovd hrozb vnho pokozen zdrav.

Je otzkou, pro koho m bt vznikl nebezpe "patrn". Lze mt za to, e v

tchto ppadech m zkonodrce na mysli subjektivn kritrium lovka, kter
hodl zakroit. Zdravotnick profesionl me zashnout i pi takovm
nebezpe, kter laik nen s to rozeznat i nleit zhodnotit jeho zvanost.

Zkon vychz z jist hierarchie prvnch dvod ospravedlujcch

proveden zkroku, a to v tom smyslu, e souhlas se zkrokem m pednost ped
zsahem ve stavu nouze. Lze-li tedy zskat souhlas, a ji pmo od dotenho
lovka, nebo od jeho zkonnho zstupce, porunka, opatrovnka, ppadn od

nkter z osob uvedench v 98 odst. 1, nen aplikace 99 mon. Komentovan

ustanoven dokonce v rmci preference jednn na zklad souhlasu ped stavem
nouze pipout, e ve stavu nouze me bt takov souhlas udlen i v jin ne
zkonem stanoven form. Nedodren pedepsan formy (tj. psemn, pokud ji
zkon pro dan druh zsahu vyaduje) v tchto situacch proto nevede k
neplatnosti souhlasu.

Spojen "nelze-li souhlas (...) zskat" je nutno chpat jako objektivn

nemonost obdren platnho souhlasu. Doten lovk je vzhledem ke
zdravotnmu stavu i duevn porue neschopen souhlas udlit, pp. se jedn o
dt a zkrok pesahuje jeho kompetenci ( 95). Pokud ovem lovk, jen je v
danm okamiku dostaten zpsobil prvn jednat, zkrok odmtne, ppadn
zkrok odmtne jeho zkonn zstupce, porunk, opatrovnk nebo jin osoba
povolan k tomu 98 odst. 1, nen zkonn pedpoklad pro aplikaci
komentovanho ustanoven naplnn. Tot plat i v ppad, e lovk pi pln
znalosti monho budoucho vvoje svho stavu zkrok odmtne a pot nap.
ztrat vdom i jinak pozbude schopnosti prvn jednat. Opan vklad by
umooval popt smysl prva lovka o zsazch do sv integrity rozhodovat,
nebo ten, kdo zkrok hodlal provst (nap. poskytovatel zdravotnch slueb), by
vykal, a bude doten lovk neschopen se vyslovit a pot by na jeho nzor
pestal brt zetel. Tm by se takov vklad ocitl v rozporu se zsadami
obanskho zkonku ( 98 odst. 2).

Pi posuzovn nezbytnosti zkroku ve prospch zdrav dotenho lovka

je teba vychzet z ink, kter zkrok obvykle m i me mt, a z nalhavosti
situace. Pokud se z dvod spovajcch mimo vliv zasahujcho efekt nedostav,
neznamen to bez dalho neoprvnnost zsahu. To plat i tehdy, jestlie je ji
pedem zejm, e zkrok nemus mt spch (jestlie se prvn pomoc
poskytovan oivovnm lovka, kter pedtm tonul, nezda, nen tm
oprvnnost zsahu do integrity vylouena). Za nezbytn lze proto povaovat
zkrok, kter smuje k odvrcen vzniklho vnho nebezpe, piem podle
obecnch vdomost a zkuenost bv ve srovnatelnch ppadech zpsobil k
takovmu odvrcen pispt, a to i tehdy, neme-li to zaruit. Situaci je nutno
vdy hodnotit z pohledu dan chvle a monost zasahujcho, nikoli s
retrospektivn znalost, zda zkrok uspl.

Proveden zkroku ve stavu nouze, k nmu nebyly splnny pedpoklady

vyten komentovanm ustanovenm (nemonost zskn souhlasu a nezbytnost
pro zdrav dotenho lovka), me bt protiprvnm zsahem do integrity se
vemi nepznivmi dsledky z toho vyplvajcmi ( 93).

Souvisejc ustanoven:

 93, 95, 98

Souvisejc pedpisy:

l. 8 mluvy o biomedicn,

35, 38 zk. o zdr. slubch

Z judikatury:
Bez souhlasu pacienta je mon zkrok provst (...) za podmnek, e zkrok
nesnese odkladu, protoe bez jeho okamitho proveden hroz pacientovi smrt
nebo jma na zdrav, zkrok (...) mus smovat k zchran ivota i zdrav
pacienta a jedn se o stav nouze, kdy zdravotnick pracovnk neme zskat
dn souhlas pacienta z objektivnch dvod, nikoliv proto, e pacient souhlas
udlit nechce.
(KS Hradec Krlov 25 Co 285/2006)

Z literatury:

tpn: Prvn odpovdnost ve zdravotnictv, 2. vyd., 1970, s. 129-130.

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 24-26 a 85-86.

100
(Stet vle zstupce a zastoupenho)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Pomr k zkonu o zdravotnch slubch (6 a 8)

III. Vn odpor nezletilho (nesvprvnho) (9 a 11)

IV. Nesouhlas zstupce (12 a 13)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Podle l. 12 mluvy o prvech dtte maj smluvn stty povinnost

zabezpeit dtti, kter je schopno formulovat sv vlastn nzory, a tedy m i
schopnost sudku, prvo tyto nzory svobodn vyjadovat ve vech
zleitostech, kter se jej dotkaj. Jet nalhavji se jev tento poadavek v
oblasti zsah do duevn a tlesn integrity. Proto i l. 6 odst. 2 mluvy o
lidskch prvech a biomedicn pro zkroky v oblasti pe o zdrav stanov, e
"nzor nezletil osoby bude zohlednn jako faktor, jeho zvanost narst
mrn s vkem a stupnm vysplosti". Naznaen zsady realizuje obansk
zkonk ji v 94 odst. 2 a 95. To plat i o komentovanm ustanoven, kter
upravuje ppady konfliktu vl dtte (i nesvprvnho zletilho lovka) a jeho
zkonnho zstupce (i opatrovnka).

Jako definitivn vodtko se jev hranice 14 let, od n zkonodrce povauje

dt nejen za schopn sudku, ale t schopn projevu vle vyvolvajcho
stanoven prvn nsledky. Je otzkou, zda zvolen vkov hranice je vsledkem
hlub reflexe analz duevnho vvoje nezletilch, i dsledkem pouhho
pevzet z obanskho zkonku Qubecu (l. 14, 16 a 18 a dal). Lze si toti
pedstavit, e tato hranice by mohla bt poloena jet ne (nap. na 12. i 13.
rok vku), i naopak urena na 15 let uvanch nejen v ad ustanoven
obanskho zkonku ( 34, 35, 863, 1526, 1548), nbr i v jinch,
veejnoprvnch pedpisech. Ze systematickho hlediska me navc v praxi

zaveden hranice 14 let pro ely komentovanho ustanoven ovlivnit i

posuzovn jinch soukromoprvnch pomr nezletilc, v nich bude pro
vyeen uritho sporu podstatn rozumov a voln vysplost (srov. lit. . 1, s.
152-154).

Dal skal zvolen hranice vku 14 let spov ve skutenosti, e podle

komentovanho ustanoven nen prvn relevantnm vn a trvajc odpor k
zsahu do integrity ze strany osoby mlad 14 let, i kdy by dvody pro jej
nesouhlas byly racionln a jednalo se teba o nadprmrn vyspl dt. Zkon
je navc nekonzistentn v tom smru, e zatmco komentovan ustanoven
operuje s urenm konkrtn vkov hranice, jin norma tho zkona tkajc se
vle nezletilch pi schvalovn zsah do integrity ( 95) je zaloena na
obecnjm kritriu rozumov a voln vysplosti nezletilho.

V 100 vyjden respekt k zkladnm prvm nezletilch a jejich prvu na

sebeuren je reakc na pirozen spoleensk vvoj. Obdobn se pistupuje i k
ostatnm osobm, je nejsou pln svprvn (vta druh odst. 1). Prvn d
nadle pln uznv jejich prva a osobn jedinenost ( 55). Nikdo nesm pro
nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost postaven utrpt nedvodnou jmu
[srov. 3 odst. 2 psm. c)].

Vzhledem ke komentovanmu ustanoven nelze v ppadech, kdy nezletil

osoba, kter dovrila vk 14 let, i jin osoba, je nen pln svprvn, vn
odporuje zsahu do sv duevn a tlesn integrity, by by s nm zkonn
zstupce (i porunk, opatrovnk apod.) souhlasil, takovto zsah bez pivolen
soudu provst. Bez ohledu na diskutabiln stanovenou vkovou hranici u dt lze
tuto koncepci v zsad pivtat, nebo pedchoz prvn prava obdobn ochrann
mechanismy
respektujc
nedotknutelnost
i
nesvprvnho
lovka
neobsahovala.

II. Pomr k zkonu o zdravotnch slubch

Pi vkladu komentovanho ustanoven nen mono zcela odhldnout od

vahy nad sfrou jeho vcn psobnosti. Komentovan prvn norma toti
nerozliuje mezi zsahy do integrity majcmi charakter zdravotn pe a
jakmikoli jinmi zkroky ( 93). Dsledkem tohoto legislativnho een je
skutenost, e komentovan ustanoven opravuje dt, kter dovrilo 14 let, aby
zsadn nesouhlasilo s osthnm vlas v kadenictv na pn rodi s odkazem
na to, e kvli nemodernmu esu bude elit posmchu ve kolnm kolektivu,
m mu me vzniknout vn psychick jma. Striktn vzato by v takovm

ppad jeho zkonn zstupci nebyli oprvnni nechat svho potomka osthat
bez pivolen soudu. Lze vn pochybovat o tom, zda ml zkonodrce mysl
vstoupit do rodinnch vztah takto razantnm zpsobem. Prvn prava vak nen
pli pehledn ani v ppadech, kterch by se komentovan ustanoven z logiky
vci tkat mlo, tj. zejmna v oblasti poskytovn zdravotnch slueb. Ty jsou toti
upraveny i v dalch prvnch pedpisech, zejmna zkonu o zdravotnch
slubch, piem nelze zjednoduen konstatovat, e posledn uveden zkon
by ml mt za vech okolnost aplikan pednost.

Dvodem komplikovanho vztahu obou pedpis je, e speciln prava

obsaen v 35 odst. 1 zk. o zdr. slubch odkazuje na pedpisy upravujc
svprvnost fyzickch osob. Takovm pedpisem je prv obansk zkonk. Ve
spojitosti s 35 zk. o zdr. slubch se uplatn pedevm 95 obanskho
zkonku, kter roziuje pedpoklady pro to, aby mohl doten nezletil
samostatn souhlasit se zsahem do sv integrity, o podmnku, e jde o obvyklou
zleitost a zrove zkrok nezanechvajc trval nebo zvan nsledky; v
ostatnch ppadech je nezbytn souhlas zkonnho zstupce podle 93 odst. 2.
S ohledem na to, e komentovan ustanoven 100 m zjevn modifikovat
dopady 93 odst. 2 i souvisejcho 95, je nutno dospt k zvru, e 100 je
speciln prvn pravou i v otzkch upravench ustanovenm 35 zk. o zdr.
slubch.

Mimo to je zapoteb zohlednit, e zkon o zdravotnch slubch o monm

rozporu mezi vl zkonnch zstupc i opatrovnka na jedn stran a
nezletilch osob i opatrovanc na druh stran vbec nepojednv. I kdyby se
tedy obecn povaoval 35 odst. 1 zk. o zdr. slubch za zvltn normu vi
obecn obanskoprvn prav, pak vzhledem k absenci vcnho een
ppadnho konfliktu vl by stejn nezbvalo ne komentovan ustanoven 100
jakoto prvn normu svm obsahem nejbli na tyto situace aplikovat.

K odst. 1

III. Vn odpor nezletilho (nesvprvnho)

Zkladn prvn skutenost, kter je pro komentovan ustanoven

vznamn, je projev vle doten nezletil i z jinch dvod nesvprvn osoby.
Tento projev mus mt povahu vnho odporu vi navrhovanmu zsahu do
integrity, tebae zkonn zstupce i opatrovnk s takovm zsahem souhlas. Z
vcnho hlediska jde o vyjden nesouhlasu s uvaovanm postupem neboli o
to, e se postup p vli doten osoby. Zkonodrce se vak nespokojil s

prostm nesouhlasem, nbr jej kvalifikoval slovem "vn". Tento vraz vak
nen pli vhodn zvolen, nebo ve spojen s projevem vle dotenho lovka
("odporuje") se na prvn pohled zd odkazovat k vnosti vle jakoto
pedpokladu prvnho jednn podle 552.

Vnost je vlastnost vle jednajcho lovka, kter umouje odliit

jednn uinn v ertu, na oko i simulovan ( 552). Projeven vn vle je
nezbytnou nleitost prvnho jednn. Vn vle je tedy slokou kadho
prvnho jednn (v opanm ppad se o n vbec nejedn), take ji
zkonodrce v jednotlivch prvnch normch ani samostatn nezdrazuje. Nen
dvodu, pro by tak inil i v komentovanm ustanoven. Lze se domnvat, e
kvalifikovn nesouhlasu se zsahem do integrity jako "vnho odporu" smuje
spe k draznosti i vytrvalosti vzdoru doten osoby. Pkladem me bt,
pokud nezletilec i jin nesvprvn osoba ani po opakovanm vysvtlen ze
strany osoby, je zaml zkrok vykonat, i po podrobnjm rozhovoru se
zkonnmi zstupci, pp. opatrovnkem apod., se zkrokem pesto nesouhlas.
Podmnku vnosti odporu je tedy namst chpat jako projev snahy zkonodrce
pedejt nepznivm dsledkm mon nerozvnosti i ukvapenosti doten
osoby.

V ppad takto chpanho vnho odporu vi zsahu do integrity ze

strany doten osoby je nerozhodn, zda zkonn zstupce (pp. opatrovnk) s
takovm zsahem souhlas. V souladu se zsadou nedotknutelnosti lovka nelze
zkrok oprvnn provst bez souhlasu soudu, kter konflikt vl zstupce a
zastoupenho vye svm rozhodnutm podle kritri vymezench v 102.

K odst. 2

IV. Nesouhlas zstupce

Druh odstavec komentovanho ustanoven se zabv opanm ppadem

rozporu mezi vl zkonnch zstupc (pp. opatrovnka) a dotench osob
neboli situac, kdy si doten osoba zsah do integrity (slovy zkona) "peje",
avak jej zkonn zstupce (pp. opatrovnk) nikoliv. Je-li doten lovk
nezletilm dttem, nen vznamn, zda je podle 95 kompetentn udlit sm k
zkroku prvn relevantn souhlas i nikoli. Rodiovsk odpovdnost podle 858,
kter se promt i do komentovan prvn normy, a jej uplatnn nejsou toti 95
vyloueny. Zkonn zstupci by proto mli mt monost brnit i takovmu zsahu
do integrity svho dtte, k nmu sice dt me z prvnho hlediska udlit samo
souhlas, avak zkonn zstupci jej pro nj pesto nepovauj za vhodn. V praxi

to vak me pinet znan komplikace (nap. bude-li si chtt estnctilet

dvka nechat lkaem pedepsat antikoncepci, k emu ji lze obecn povaovat za
dostaten vysplou, rodie s tm vak nebudou souhlasit v obav, e by to
mohlo uspit potek jejho sexulnho ivota).

Doten osoba tedy me podle 100 odst. 2 doshnout schvlen zkroku

u soudu, piem prvo navrhnout udlen takovho souhlasu m jak ona, tak i
osoba j blzk. Soud rozhoduje podle kritri vymezench v 102. Z procesnho
hlediska z komentovanho ustanoven vyplv, e nvrh soudu me doten
osoba podat sama i pesto, e je nezletil i z jinho dvodu nen pln svprvn;
v tomto smru m tedy plnou procesn zpsobilost. Prvo podat nvrh maj t
osoby blzk doten osob. To lze povaovat za logick een praktickch obt
spojench s podnm nvrhu ze strany osob, kter nejsou dospl (i
plnsvprvn), a tedy zpravidla ani pli zkuen v jednn vi soudm. Okruh
takto oprvnnch osob me bt relativn irok. Jeho korektivem vak je, e se
zkrokem mus vdy souhlasit (mus si jej pt) samotn doten lovk. O vci
rozhodne s konenou platnost soud.

Souvisejc ustanoven:

2, 55, 102, 877, 3022

Souvisejc pedpisy:

l. 32 Listiny,

l. 12 mluvy o prvech dtte,

l. 6 mluvy o biomedicn,

35, 38 zk. o zdr. slubch

Z literatury:

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 152-154.

101
(Pivolen soudu k zkroku na lovku neschopnm sudku)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Osoba neschopn sudku (5 a 6)

III. Dal pedpoklady (7 a 9)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Schvlen soudem vyaduje komentovan ustanoven v ppadech, kdy m

dojt k zkroku do integrity u osob, kter vbec nejsou schopny sudku, m-li bt
zkrok spojen s trvalmi, neodvratitelnmi a vnmi nsledky nebo s vnm
nebezpem pro jejich ivot nebo zdrav. I tato prvn norma, shodn jako dal
ustanoven pododdlu 3, vychz ze zsady nedotknutelnosti lovka ( 91).
Zkonodrce usiluje o to, zajistit dostatenou legitimitu postupu, kter je spjat s
vy intenzitou zsahu do tlesn a duevn integrity tch, kte o sob nejsou
schopni rozhodovat sami. Jde o racionln poadavek plynouc z humanitnch
zsad nemnnch ani v postmodern dob.

Pro odstrann pochybnosti dal zkonodrce v druh vt pedmtnho

ustanoven na srozumnou, e zsada nedotknutelnosti lovka neschopnho
sudku pi zsazch do jeho integrity nevyluuje uplatnn pravidla tkajcho se
stavu nouze podle 99. Jestlie ivotu nebo zdrav lovka hroz nebezpe, lze
okamit zakroit i bez pivolen soudu, pokud je to ve prospch zdrav doten
osoby nezbytn. Veden obdobnm zmrem stanov i zkon o zdravotnch
slubch, e nezletilci nebo osob s omezenou svprvnost lze bez souhlasu
poskytnout neodkladnou pi, jde-li o zdravotn sluby nezbytn k zchran
ivota nebo zamezen vnho pokozen zdrav, lbu vn duevn poruchy,
pokud by v dsledku jejho nelen dolo se v pravdpodobnost k vnmu
pokozen zdrav pacienta, nebo v ppadech neodkladn i akutn pe [srov.
zejmna 35 odst. 3, 38 odst. 3 a 4 a 5 odst. 1 psm. a) a b) zk. o zdr.
slubch].

Z hlediska inspiranch zdroj pro komentovanou prvn pravu se lze

domnvat, e zkonodrce nevyel pouze z nmeck pravy, kterou zmiuje
dvodov zprva a j byl patrn mnn pedevm 1904 odst. 1 a 2 BGB. Pi
jejm srovnn s textem eskho obanskho zkonku vyplv, e nmeck
prava je zeteln u, nebo m jen na opatrovnky a opatrovance, nikoliv vak
nap. na zkonn zstupce a nezletil dti. Zkonodrce se zejm inspiroval t
l. 18 obanskho zkonku Qubecu, kter vyaduje rozhodnut soudu u
nezletilch mladch 14 let a osob neschopnch udlit souhlas, pin-li pe v
danm ppad vn zdravotn riziko i me-li mt trval vn nsledky.
Qubeck prava vak tuto podmnku stanov pro takovou pi, kterou zdravotn
stav dotenho lovka nevyaduje. esk zkonodrce tak pi tvorb
komentovanho ustanoven uveden inspiran prameny podstatn pekroil,
nebo praktick dopad 101 je znan ir (podrobnji dle).

Lze mt za to, e pedmtn ustanoven je aplikovateln vedle jinch

zsah do integrity t na zdravotnick zkroky. Podobn prava toti v
pedpisech upravujcch poskytovn zdravotnch slueb, zejmna v zkonu o
zdravotnch slubch, absentuje, a prv vkony medicnskho rzu jsou tmi,
kter jsou v bnm ivot nejastji spojeny s vtmi riziky a zvanjmi
nsledky. Je tedy namst i na n komentovan ustanoven vzthnout.

II. Osoba neschopn sudku

Vklad neschopnosti sudku dotenho lovka me v praxi init obte.

Text komentovanho ustanoven i s pihldnutm k vkladovm zsadm ( 2
odst. 2) svd pro nzor, e zkonodrce v nm m spe na mysli obecnou
neschopnost dotenho lovka racionln uvaovat ne vysplost i duevn
zdatnost potebnou pro zhodnocen konkrtnch okolnost uritho nastalho

ppadu. Shodn jako v souvislosti s 94 odst. 2 lze vak uvst, e (ne)schopnost

sudku toho, kdo m zkrok podstoupit, je pomrn vgnm kritriem, kter
zkon navc uv na rznch mstech v rozdlnch situacch [k tomu nap. srov.
109 odst. 1, 483 odst. 2 psm. f) i 2638 odst. 2]. Neschopnost sudku je
vcelku jednoznan v ppadech, kdy je doten lovk v bezvdom a maj bt
inny zsahy do jeho integrity. Schopnost logickho usuzovn, a tedy i
dosaen sudku, vak nebude disponovat ani osoba postien tkou duevn
poruchou nebo nezletil dt nzkho vku ( 94 odst. 2 de facto rozliuje
kategorie nezletilch schopnch a neschopnch sudku).

Komentovan ustanoven pi interpretaci respektujc jeho znn tak

zsadn roziuje okruh ppad, kdy bude ppustn zkrok (a to i zdravotnick!)
provst pouze s pivolenm soudu. Podle komentovanho ustanoven nen toti
rozhodn, zda doten osoba m i nem svho zstupce, nbr primrnm
kritriem se stv neschopnost sudku takovto doten osoby. Zkonn
zstupce tak sice me podle 93 odst. 2 udlit souhlas k zsahu do integrity za
zastoupenho, je-li to k pmmu prospchu dotenho lovka, avak podle
komentovanho ustanoven k tomu pistupuje dal podmnka. Vdy, kdy
zastoupen nen schopen sudku a zrove jde o intenzivn zsah do integrity
spojen s trvalmi, neodvratitelnmi a vnmi nsledky i s nebezpem pro
ivot nebo zdrav, by zamlen postup zasahujc do tlesn i duevn integrity
zastoupenho ml schvlit i soud. Z praktickho pohledu to znamen, e nap.
rodie tletho dtte trpcho poruchou srdenho rytmu, kte zvauj
katetrizan ablaci pro odstrann arytmie (tj. znien abnormln tkn v srdci,
kter odpovd za vznik poruchy), by se mli obrtit na soud, aby jim takov
plnovan (neakutn) vkon schvlil, nebo jde o zkrok, jen nen prost vnch
zdravotnch rizik. Obdobn by mli dat schvlen obzky svho malho
chlapce, by motivovan nap. zdravotnmi i hygienickmi dvody. Z pomrn
povechn dvodov zprvy nelze s jistotou vyvodit, zda naznaen vklad, kter
me mt podstatn omezujc dsledky pro vkon rodiovsk odpovdnosti, byl
vskutku myslem zkonodrce. Pi obecnm drazu obanskho zkonku na
ochranu osobnosti lovka, vetn jeho nedotknutelnosti, se vak jev jako
ppustn a nejbli vlastnmu smyslu zkonodrcem uitch slov.

III. Dal pedpoklady

Nezbytnost pivolen ze strany soudu je vedle neschopnosti sudku

doten osoby vzna t na splnn dalch pedpoklad. Ty jsou formulovny
jako alternativn: zsah do integrity zanechv trval, vn a neodvratiteln
nsledky anebo je spojen s vnm nebezpem pro ivot a zdrav doten osoby.
V konkrtnm ppad mohou bt naplnny ob alternativy souasn.

Trvalost, neodvratitelnost a vnost nsledku je nutno vnmat jako

podmnky, kter musej bt splnny vechny souasn. Trvalost nsledku se
rozum v ponkud roziujcm, avak smyslu komentovanho ustanoven
pimenm vkladu, e podle oekvn petrv do konce ivota dotenho
lovka, pp. pinejmenm po podstatnou dobu jeho dalho ivota, piem
nejde o nsledek snadno napraviteln (nap. tetovn lze asto odstranit laserem,
nicmn odstrann nemus bt vdy mon, nen nenron a bezrizikov a
nemus se pln zdait). Neodvratitelnost nsledku spov v tom, e je s danm
druhem zsahu ze samotn jeho povahy spojen. Pokud by tomu tak nebylo, ale
vyskytoval by se pouze nkdy, nejednalo by se o nsledek, nbr spe o riziko,
resp. nebezpe (dvodov zprva vak nehovo o nsledcch "neodvratitelnch",
nbr "nevratnch", o nich pojednvme ve v rmci trvalosti nsledku, a
podmnku neodvratitelnosti nsledku tak nen namst z hlediska aplikan praxe
peceovat). Pojem vnho nsledku ble vymezen nen a jeho interpretace je
vc vahy soudu s pihldnutm ke vem okolnostem konkrtnho ppadu.

Alternativnm pedpokladem pro aplikaci komentovanho ustanoven je

takov zpsob zsahu do integrity, kter je spojen s vnm nebezpem pro
ivot nebo zdrav doten osoby neschopn sudku neboli s rizikem vnjho
pokozen zdrav a ji v prbhu provdn zkroku, nebo v jeho dsledku. Ani
tento pojem nen zkonem podrobnji rozveden. Pi jeho vkladu je nutno
pihlet ke skutkovm okolnostem konkrtn situace.

Souvisejc ustanoven:

100, 102

Souvisejc pedpisy:

35, 38 zk. o zdr. slubch

102
(Postup a kritria pro pivolen soudu k zkroku)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Nkter specifika zen o pivolen (3 a 4)

III. Kritria pro vahu soudu (5 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Komentovan ustanoven ukld soudu, kter rozhoduje o souhlasu se

zsahem do integrity dotenho lovka v ppadech vymezench v 100 a 101,
aby tak uinil po zhldnut doten osoby a dil se pi sv vaze zkonem
stanovenmi kritrii.

Podle 100 je zapoteb pivolen soudu k zkroku pi konfliktu vle

nezletilho a zkonnho zstupce, ppadn osoby s omezenou svprvnost a
jejho opatrovnka. Podle 101 je nutn souhlas soudu pi zsahu do integrity
lovka neschopnho sudku (nap. nachzejcho se ve stavu poruchy vdom),
lze-li oekvat trval a vn nsledky i vn nebezpe pro ivot i zdrav
dotenho lovka. Lze vak mt za to, e mimo tyto ppady je zsady
komentovanho ustanoven nutno pimen vzthnout i na jin situace, v nich
rozhodnut soudu ovlivn, zda bude integrita lovka nezanedbatelnm zpsobem
naruena, i nikoli. Pkladem me bt, je-li soud podle 877 povoln k tomu,
aby autoritativn vyeil spor mezi obma rodii dtte jako jeho zkonnmi
zstupci o tom, m-li dt podstoupit urit vznamn zdravotn zkrok ( 93
odst. 2 a 877).

II. Nkter specifika zen o pivolen

Pivolen je udlovno v zen vedenm podle zkona o zvltnch zench

soudnch. Podle 65 z. . s. je pro n mstn pslun obecn soud doten
osoby. Dal procesn odchylky vyplvaj z obecnch ustanoven zmnnho
zkona. Tak nap. soud m povinnost zjistit vechny dleit skutenosti z moci
edn ( 20 odst. 1 a 21 z. . s.).

Soud je v kadm ppad povinen pedtm, ne souhlas ppadn udl,

dotenou osobu "zhldnout", co mu m napomoci ovit si potebn relevantn
informace pro rozhodovn. Je-li doten lovk schopen vyjdit svj nzor, co
bude pravidlem v ppadech aplikace 100, a co naopak pravidlem nebude u
101, mus mu k tomu soud vytvoit prostor a vzt v vahu jeho vyjden. Jde o to,
aby zhldnut doten osoby nebylo pouhou formalitou, nbr soust "plnho
uznvn jej osobnosti". Pokud jde o dti, vyplv nutnost zjitn stanoviska
dotenho dtte i z l. 12 odst. 2 mluvy o prvech dtte, podle nho m dt
prvo bt slyeno v kadm soudnm zen, je se ho tk, tedy i v zen
vedoucm k souhlasu se zsahem do integrity.

III. Kritria pro vahu soudu

Zkon vslovn zdrazuje dv kritria, podle nich m soud dospt k

rozhodnut, zda k zkroku pivol i nikoli (nejde o kritria konkrtn ani nen
podvn jejich taxativn vet). Nutnost plnho uznvn osobnosti dotenho
lovka je nutno chpat velmi iroce a jako odkaz na zkladn zsady
soukromho prva [ 3 odst. 2 psm. a) a c)]. Zkon akcentuje tento aspekt proto,
aby bylo patrn, e ke schvlen zsahu do integrity lovka, kter me mt
trval nsledky i pinet velik rizika (srov. 101), nesm soud pistupovat
lehkovn i formalisticky. Tuto zsadu by vak bylo v demokratickm prvnm
sttu zaloenm na ct k zkladnm lidskm prvm nezbytn aplikovat, i kdyby
ji komentovan ustanoven nedeklarovalo.

Druh kritrium, tj. rozumn oekvan prospch zsahu, zce souvis s

plnm uznvnm osobnosti lovka. Jde o pravidlo mc podobnm smrem jako
93 odst. 2, tj. k ochran integrity doten osoby ped kodlivmi i zbytenmi
zsahy. Vzhledem k tomu je namst pistupovat k jeho vkladu obdobn, tj.
pedevm posuzovat prospch doten osoby komplexn a se zvenm vech
krtkodobch i dlouhodobch pnos, nevhod i rizik ( 93 odst. 2). Pi nkterch
druzch zkrok bude pravidlem, e uitek z jejich proveden nen pedem jist,
nbr e bude mt povahu pouh nadje i vyhldek na uitek (nap. perspektiva, i
kdy nikoli jistota, zlepen zdravotnho stavu pi proveden urit operace).

K jasnosti textu zkona nepispv, jestlie 93 odst. 2 tkajc se

rozhodovn zkonnch zstupc poaduje "pm prospch" osoby, kter nen
schopna dt souhlas sama, a komentovan ustanoven hovo o prospchu "podle
rozumnho uven". Nicmn i pes tuto legislativn pojmoslovn nedslednost je
vcn rozdl mezi obma vrazy minimln. I pi rozhodovn zkonnho zstupce
za zastoupenho je toti nutno poadovat "rozumnou" vahu, tedy berouc ohled
na vechny okolnosti a racionln. By vzhledem k tomu, e je inna ex ante, se
pozdji nemus ukzat jako optimln i skuten vedouc k prospchu dotenho
lovka. Naopak soud, kter pivoluje k zkroku podle komentovanho
ustanoven, mus mt pirozen na zeteli "pm" prospch doten osoby, tedy
nikoli vzdlen i jen zprostedkovan skrze uitek jinch osob.

Souvisejc ustanoven:

93, 100, 101

Souvisejc pedpisy:

l. 12 mluvy o prvech dtte,

65 z. . s.

103
(Dodaten vysvtlen po proveden zkroku)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Obsah vysvtlen (4 a 5)

Z dvodov zprvy:

viz u 91

I. Obecn

Komentovan ustanoven, obdobn jako dal normy obsaen v tomto

pododdlu, je koncipovno jako obecn pouiteln pro vechny druhy zsah do
integrity, i kdy z povahy vci bude nejastji aplikovno v ppadech vkon
medicnskho rzu. Lze je chpat jako doplnk k 94 odst. 1, podle nho se m
doten osob dostat potebnch informac (vysvtlen, pouen) ped
provedenm zkroku, tak aby zsah mohla sama schvlit. Pokud vak k udlen
souhlasu nedolo, je teba dotenmu lovku alespo nsledn objasnit, v em
zsah do integrity uskutenn v dob, kdy nebyl s to posoudit, co se s nm dje,
spoval. Jako typick lze uvst pklad, kdy je poskytnuta nezbytn zdravotnick
pomoc lovku, kter teba utrp vn zrann pi dopravn nehod a je v
bezvdom oeten. Dodaten informovn nem vliv na oprvnnost i
neoprvnnost pedchzejcho zsahu do integrity. Tu je nutno posuzovat podle
jinch zsad (asto pjde o zsah ve stavu nouze - 93 odst. 1 a 99; srov. lit. .
1, s. 24-26 a 85-88). Jeho smyslem je maximln naplnn osobnostnch prv
dotenho lovka, mezi n zkonodrce zaazuje i oprvnn dozvdt se, co s
jeho tlem bylo inno v dob, kdy to sm nemohl dostaten vnmat i tomu
porozumt.

Je teba odliovat ppady, kdy lovk nedal sm k zkroku souhlas z

dvodu pechodn neschopnosti (duevn poruchy typu bezvdom vyvolanho
razovm djem apod.), od ppad, kdy doten lovk nebyl k odsouhlasen
zsahu kompetentn z dvodu dlouhodobjho rzu (nap. nezletilosti i
petrvvajc duevn nemoci). Je-li nap. provedena operace malho dtte v
celkov anestezii na zklad pedchozho souhlasu jeho rodi jakoto zkonnch
zstupc, dt k zkroku souhlas "samo" nedalo a nemohlo ani "posoudit, co se s
nm dje". Komentovanou informan povinnost vak nelze aplikovat mechanicky.
Dt toti mlo potebn vysvtlen dostat ji pi udlovn souhlasu rodii, a to v
souladu s 94 odst. 2 v takov podob, aby byla svm obsahem i zpsobem
sdlen pimen schopnosti dtte je pochopit. I pokud se tak z jakhokoli
dvodu nestalo (nap. v dob udlovn souhlasu ji dt nebylo pi vdom), je
nsledn pouen nutno podat zpsobem, ktermu bude schopno porozumt. Ve
svm dsledku to znamen, e v ppadech tohoto druhu je vhodn postupovat
pi informovn podle komentovanho ustanoven v souladu s obdobnmi
zsadami, jak jsou vytyeny v 94 odst. 2.

Pedmtn ustanoven lze v podstat v pln me vzthnout i na

medicnsk ppady podle zkona o zdravotnch slubch, nebo jeho 31 odst. 1
tuto problematiku zvl neupravuje. Ukld sice poskytovateli zdravotnch
slueb, aby pacienta "srozumitelnm zpsobem v dostatenm rozsahu"
informoval mj. o jeho zdravotnm stavu, nestanov vak pitom jakkoli odlin
pravidla pro nsledn informovn po zkroku vykonanm bez souhlasu na osob
neschopn rozumn vnmat, co se s n dje. Obansk zkonk tak zrove
upesuje rozsah informan povinnosti poskytovatele zdravotnch slueb dle
uvedenho zkona v tom smru, e je nutno ji vzthnout i na ppady nslednho
informovn vymezen v komentovanm ustanoven.

II. Obsah vysvtlen

Zkon ukld vedle vysvtlen podstaty provedenho zkroku i "pouit"

(informovat) o monch nsledcch a rizicch jeho neproveden. Tato vysvtlen se
do znan mry podobaj informacm sdlovanm bn ped zkrokem ( 94
odst. 1). Odlinosti vyplvaj toliko z fakticky rozdln situace. Pot, co bylo do
integrity zasaeno, nem ji valnho vznamu pouovat dotenho lovka nap.
o alternativnch monostech lby. Jinak je nutno povinnost podle
komentovanho ustanoven chpat jako pomrn irokou. To jednak souvis s
respektem k autonomii lovka, jednak uskutenn zkroku me mt pro nho i
zcela praktick dsledky. Mohou z nho toti vyplvat urit omezen, kter bude
muset v dalm ivot dodrovat. Navc nkter rizika zkroku, kter se v dob,
kdy je informace podle komentovanho ustanoven poskytovna, jet
nenaplnila, mohou teprve nastat v budoucnu. Pouen o "monch nsledcch"
proto m v zsad shodnm smrem jako vysvtlen "oekvanch nsledk i
monch nebezpe" podle 94 odst. 1. Rozdl spov pouze v tom, e rizika
spjat se samotnm vkonem, kter v dob nslednho pouen dle
komentovanho ustanoven ji pominula, sdlovna bt nemusej.

Informace o riziku neproveden zkroku souvis s odvodnnm jeho

potebnosti. Pedmtn ustanoven je zjevn ve znan me mnno pro zkroky
uskutenn v nalhavch situacch, v nich je nebezpe spojen s nevykonnm
zsahu do integrity jednm ze stejnch faktor pro posouzen oprvnnosti
zsahu ( 99).

Souvisejc ustanoven:

94

Souvisejc pedpisy:

31 zk. o zdr. slubch

Z literatury:

ustek, Holapek: Informovan souhlas, 2007, s. 24-26, 85-88.

Pododdl 4
Prva lovka pevzatho do zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu

104
(Podmnky nedobrovolnho pevzet a dren)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Souvisejc prava a terminologie (1 a 9)

II. Meze ink 104 (10)

III. Prbh zen o ppustnosti pevzet a dalm dren ve zdravotnm

stavu (11 a 13)

IV. zen o hospitalizaci pro jinou poruchu zdrav ne pro duevn poruchu
(14 a 15)

V. zen o ppustnosti dren v stavu socilnch slueb (16 a 18)

Z dvodov zprvy (k 104 a 110):

Platn obansk zkonk ponechv zcela stranou otzku prv lovka pi

jeho nedobrovolnm zadren ve zdravotnickm zazen nebo v zazen
poskytujcm obdobn sluby. Navren prava ponechv stranou zkonn
dvody pro nedobrovoln umstn nebo zadren dotenho v pslunm
zazen, protoe ty ji stanov 23 odst. 4 zk. . 20/1966 Sb., o pi o zdrav
lidu, v platnm znn. Navren prava rovn respektuje pravu zen o
vysloven ppustnosti pevzet nebo dren v stavu zdravotnick pe
(detennho zen) v 191a a 191g obanskho soudnho du.

Platn prvn prava napluje maximu l. 8 odst. 6 Listiny zkladnch prv

a svobod v nkterch smrech jen formln. Proto se navrhuje se zetelem k l. 5
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod i s pihldnutm k nkterm
novjm pravm (nap. rakousk, vcarsk, islandsk, qubeck) zakotvit v
obanskm zkonku prva na ochranu osobnosti lovka nedobrovoln
zadrenho ve zdravotnickm zazen. Pedn se navrhuje zdraznit, e pi
zjitn zkonnho dvodu pro zadren lovka ve zdravotnickm zazen
nepostauje jen formln pstup, ale mus bt vdy zkoumno, neposta-li v
konkrtnm ppad namsto detence mrnj a mn omezujc opaten, co je
zvlt u osob duevn nemocnch a osob chorobn zvislch na nvykovch
ltkch zvaovat pln namst. Rovn se navrhuje zdraznit, e ani podn
nvrhu na omezen svprvnosti samo o sob nezakld prvn dvod k zadren
doten osoby v pslunm zazen.

Zdrazuje se, e se detenn zen tk jen detence lovka, tud jeho

nedobrovolnho a doasnho zadren. Zadrenm se doten osoba omezuje ve
volnm pohybu a ve styku s vnjm svtem; rozhoduje se o jej izolaci, nikoli o
zpsobu len. Vzhledem k podstat a zvanosti zsahu se vyaduje, aby se
zadrenmu dostalo nleitho pouen, a navrhuje se poslit jeho prvn
postaven. Bere se pitom v vahu jako podstatn kritrion schopnost lovka
uinit si vlastn sudek a projevit sv pn, tedy z hlediska irho, ne je
svprvnost.

Platn prava detennho zen vychz z koncepce, e pro soud jsou

vznamnm dkazem stanoviska oetujcho lkae zadrenho. Tak se nap.
podle 191c odst. 1 o. s. . soud me spokojit s vyjdenm oetujcho lkae,
e zadren nen schopen chpat obsah rozhodnut, a rozhodnut ve vci
zadrenmu nedoruit. Proto se navrhuje stanovit, e se zadren, pop. jeho
zkonn zstupce, ppadn zmocnnec nebo dvrnk zadrenho, zvolil-li si

takov, mohou sami domhat nezvislho pezkoumn zdravotn dokumentace

zadrenho a stanoviska oetujcho lkae, e zadren nen s to uinit si vlastn
sudek a projevit sv pn.

Krom bnho standardu se navrhuje zaloit zadrenmu prvo zvolit si

dvrnka. Jde o vznamnou novinku posilujc prvn ochranu zadren osoby;
zvlt v ppadech, kdy je doten osoba zadrena v pslunm zazen pro
tvrzen duevn onemocnn na nvrh jejho zkonnho zstupce. Kde dojde ke
kolizi zjm mezi zadrenm a jeho zkonnm zstupcem (ppadn
opatrovnkem), jmenuje sice soud opatrovnka zadrenho pro zen: v dan
souvislosti se vak nejedn jen o procesn ochranu zadrenho, ale i o ochranu
jeho dalch prv.

I. Souvisejc prava a terminologie

Konkrtn podmnky pro pevzet a dren lovka ve zdravotnickm

zazen a zkonn reim takovho nedobrovolnho omezen upravuj krom
104 a nsl. tak 38 a nsl. zk. o zdr. slubch. Procesn postup ve vcech
ppustnosti pevzet nebo dren ve zdravotnm stavu reguluj 66 a nsl. z. . s.
Veker tyto prvn pedpisy se navzjem prolnaj a dopluj.

Zmnn prvn pedpisy operuj s odlinmi pojmy. Zatmco 104 ve

vztahu ke zdravotn instituci, v n dolo k omezen lovka, vyuv pojmu
"zazen poskytujc zdravotn pi", procesn pedpisy operuj s termnem
"zdravotn stav" ( 67 odst. 1 z. . s.) a zkon o zdravotnch slubch hovo o
"zdravotnickm zazen" ( 28 zk. o zdr. slubch). Pro ely vkladu je lze
pokldat za synonyma. Nicmn je teba dodat, e "zazenm poskytujcm
zdravotn pi" ve smyslu 104 je i "zazen socilnch slueb" podle 84 z. . s.,
jeho elem je nejen stabilizace zdrav umstnho, ale i veobecn pe o jeho
poteby. Zatmco obansk zkonk a zkon o zvltnch zench oznauj
hospitalizovanho termnem "umstn lovk", zkon o zdravotnch slubch
hovo o "pacientovi". Vznamov se jedn o synonyma.

Na zklad ve uvedench terminologickch nedslednost se lze

domnvat, e z pedpis hmotnho prva upravujcch reim podmnek
ppustnosti nedobrovoln hospitalizace a ani z procesnch norem upravujcch
zen o ppustnosti pevzet nebo dren pacienta nelze dovozovat, e by mly
zakldat njakou specifickou hmotnprvn nebo procesn subjektivitu "zazen
poskytujcho zdravotn pi", "zdravotnickho zazen" nebo "zdravotnho
stavu". Jejich hmotnprvn nebo procesn subjektivita mus vyplvat ze

zkonnch ustanoven, kter jsou svoj funkc urena k vymezen hmotnprvn a

od n se odvjejc procesn subjektivity (nap. 118 a nsl.). Jestlie tedy zkon
tmto "zazenm" nebo "stavm" ukld njak prva nebo povinnosti, vznikaj
tato prva a povinnosti prvnick nebo fyzick osob, kter je svoj subjektivitou
zasteuje, co zpravidla je poskytovatel, ppadn provozovatel zdravotnch
slueb ( 2 odst. 1 zk. o zdr. slubch). Tento zvr podporuje i skutenost, e
4 odst. 1 zk. o zdr. slubch sdluje, e zdravotnm zazenm jsou prostory
uren k poskytovn zdravotnch slueb. Zdravotnick zazen tedy nem bt
subjektem prv ani povinnost ani tehdy, kdy mu zkon z dvodu terminologick
redundance konkrtn prva nebo povinnosti ukld.

Jestlie urit procesn kony (nap. oznmen o nedobrovoln

hospitalizaci) bhem zen o ppustnosti nedobrovolnho pevzet nebo dren
in zdravotnick zazen nemajc subjektivitu, je teba vyjt z toho, e se jedn o
jednn zizovatele (poskytovatele) zdravotnch slueb. Nen toti dvodu
pochybovat o tom, e osoba, kter tyto kony in (nap. vedouc lka) je
oprvnna tak konat s ohledem na sv postaven u zizovatele nebo u
poskytovatele zdravotnch slueb. 166 ob. zk., 21 odst. 1 psm. b) o. s. ... Z
tch dvod je teba tolerovat, pokud se soud se zizovatelem nebo s
poskytovatelem zdravotnch sluek komunikuje (a procesn mu doruuje)
prostednictvm zdravotnho zazen, kter nem subjektivitu, jestlie nen
pochyb o tom, e se pedmtn psemnosti dostaly do dispozice oprvnnho
zamstnance nebo lena zizovatele i provozovatele.

Rozhodnut soudu pipoutjc pevzet nebo dren ve zdravotnm stavu

nenahrazuje pivolen se zsahem do integrity ani nesuspenduje prvo
umstnho odmtnout urit zkrok nebo lebn vkon ( 110). Jestlie bhem
nedobrovoln lby nebo hospitalizace m dojt k zsahu do integrity lovka bez
souhlasu a nejde-li o okamit a nezbytn nutn zkrok ( 99), lze zkrok provst
jen s pivolenm soudu udlenm ve zvltnm zen ( 101 a 102 ob. zk., 65
z. . s.).

Pojem "pevzet nebo dren lovka v zazen poskytujcm zdravotn

pi", s nm operuje 104, je teba pokldat za legislativn zkratku. Za pevzet
nebo dren lovka ve zdravotnm stavu bez jeho souhlasu je toti teba
pokldat i omezen lovka bhem pobytu v stavu, s nimi umstn nevyslovil
souhlas a kter jej omezuj ve volnm pohybu, nebo medikaci psychofarmaky, je
svmi inky vedou k omezen svobodnho pohybu lovka (srov. s 39 odst. 1
zk. o zdr. slubch).

Obansk zkonk nesdluje, jakou formou a za jakch okolnost me bt

souhlas s p omezujc osobn svobodu nebo s hospitalizac udlen. Tuto

problematiku vak vslovn e 34 a 36 zk. o zdr. slubch. Tato ustanoven

sdluj, e vjimen me souhlas s hospitalizac nebo s omezenm lovka
pacienta udlit i nkdo jin (nap. 34 odst. 7 zk. o zdr. slubch). I za takovch
okolnost je teba mt za to, e souhlas byl dn.

Jakmile je lovk pacient pevzat nebo dren ve zdravotnm stavu se

svm souhlasem, teba i dodaten uinnm, m se za to, e k omezen sfry
jeho osobn svobody nedolo, resp. e zsah do n byl dn zhojen. Tot plat,
pokud byl lovk proputn, k emu me zdravotn stav pistoupit i bez
rozhodnut soudu. Soud za takovch okolnost zen zastav. V zen o
ppustnosti pevzet nebo dren se vak i za takovch okolnost pokrauje,
pokud lovk do dvou tdn od doruen usnesen o zastaven zen prohls, e
na projednn vci trv. O tomto jeho prvu jej soud pou v rmci usnesen o
zastaven zen ( 72 z. . s.).

Mrnjm nebo mn omezujcm opatenm, kter zabrauje pevzet nebo

dren lovka ve zdravotnm stavu, me bt zabezpeen jeho poteb nap.
skrze poskytovatele socilnch slueb podle 6 zk. . 108/2006 Sb., o socilnch
slubch, jako jsou peovatelsk sluba ( 40 zk. . 108/2006 Sb.) nebo domovy
pro osoby se zdravotnm postienm ( 48 zk. . 108/2006 Sb.), ppadn sociln
sluby poskytovan ve zdravotnickch zazench lkov pe ( 52). Takovm
opatenm me bt i lenem rodiny nabzen a realizovateln celodenn pe
spojen s pravidelnmi lkaskmi kontrolami.

II. Meze ink 104

Ustanoven 104 dopad na nsledujc situace uveden v 38 zk. o zdr.

slubch:
a) Hospitalizace bez souhlasu lovka pacienta, kter je uskutenna na zklad
pravomocnho rozhodnut soudu o ochrannm len, dolo-li k nazen
karantny, izolace nebo len podle zkona . 258/2000 Sb., o ochran
veejnho zdrav, nebo bylo-li podle trestnho du nebo podle obanskho
soudnho du nazeno vyeten zdravotnho stavu lovka. Ve zmnnch
ppadech civiln soud nerozhoduje o ppustnosti pevzet nebo dren lovka ve
zdravotnm stavu ( 66 a nsl. z. . s.), protoe rozhodnut o omezen lovka ji
bylo vydno v pslunm zen.

b) Poteba neodkladn pe nebo lba vn duevn poruchy nebo kodliv vliv

nvykov ltky jsou dvodem pro pevzet a dren lovka ve zdravotnm stavu
bez jeho souhlasu, pokud by v dsledku nekonn poskytovatele zdravotn pe

dolo se v pravdpodobnost k vnmu pokozen zdrav pacienta nebo k

ohroen jeho okol. Tot plat, vykazuje-li lovk pacient pznaky takov duevn
poruchy nebo vlivu nvykov ltky [ 38 odst. 1 psm. b) a odst. 3 psm. b) zk. o
zdr. slubch], a to v ppadech, kdy zdravotn stav lovka mu neumouje
vyslovit souhlas s takovou p a k tomuto souhlasu nedolo ani v rmci dve
vyslovenho pn ( 36 zk. o zdr. slubch) a tento souhlas neudlila ani osoba
k tomu oprvnn ( 34 odst. 7 a 38 odst. 3 zk. o zdr. slubch).

c) lovk pacient me souhlasit s hospitalizac jako takovou, avak bhem

hospitalizace dojde k jeho jednotlivmu omezen ve volnm pohybu, s nm
nesouhlas. Za takovch okolnost reim 104 a nsl. dopad i na ppady, kdy
dolo k jednorzovmu omezen volnho pohybu nebo pobytu lovka pacienta v
osobn svobod nsledkem ojedinlho uit tzv. omezovacch prostedk dle 39
odst. 1 a 2 zk. o zdr. slubch. To plat, pokud na toto jednorzov omezen
nenavazuje sled dalch obdobnch kon v rmci uritho typu lby, a nen
tedy namst pedpokldat, e by soud ml v zen podle 66 a nsl. z. . s.
rozhodnout o ppustnosti zahjen a veden takovho obecnho typu lby a z
nho vyplvajcch omezujcch opaten nebo medikace.

d) Jestlie nejde jen o jednorzov omezen lovka pacienta bez jeho souhlasu,
m soud rozhodovat o celkov ppustnosti lby, s n jsou obvykle spojena
konkrtn omezen nebo medikace psychofarmaky. Jakmile je takov obecn a
zasteujc rozhodnut vydno, nen ji namst rozhodovat o jednotlivch dlch
omezench lovka pacienta, k nim obvykle dochz v rmci hospitalizan lby,
kter byla soudem posouzena jako zkonn. Tak nap. jestlie soud shledal, e je
ppustn dret lovka pacienta v psychiatrick lb, je mon na zklad
tohoto obecnho rozhodnut umstit pacienta v sovm lku nebo mu nasadit
bez jeho souhlasu psychofarmaka, je-li to z lebnch dvod nebo z dvodu
ochrany pacienta a jinch osob nezbytn nutn [ 38 odst. 1 psm. b), c) zk. o
zdr. slubch] a je-li tento postup v souladu s vnitnm dem zdravotnickho
zazen [ 41 odst. 1 psm. b) zk. o zdrav. slubch] a s bnm zpsobem lby.
Skutenost, e obecn rozhodnut soudu o ppustnosti uritho typu lby, tj.
rozhodnut o ppustnosti pevzet nebo dren lovka pacienta ve zdravotnickm
zazen za elem uritho typu lby, pokrv dal dl omezujc opaten,
kter se zpsobem lby vymezenm v rozhodnut souvisej, vyplv i z 110,
podle nho rozhodl-li soud o ppustnosti uinnho opaten, schvaluje se tm
nucen pobyt lovka pacienta v zazen poskytujcm zdravotn pi, a to en
bloc.

e) Jestlie zdravotn stav soudu oznm, e dolo k jednorzovmu omezen

svobody pohybu lovka pacienta nebo k jednorzovmu podn konkrtnch lk
bez jeho souhlasu, a soud bhem zen zjist, e toto jednorzov omezen nebo
kon souvisej s celkovm zdravotnm stavem lovka pacienta, je namst

zahjit zen nejen o ppustnosti takovho jednorzovho omezen nebo

nasazen lku, ale o obecnm zpsobu nedobrovoln lby a z n vyplvajcho
reimu omezen lovka pacienta. zen o vysloven ppustnosti pevzet nebo
dren ve zdravotnickm stavu toti lze zahjit i bez nvrhu ( 76 odst. 1 z. . s.)
neboli soud nen ppadnm nvrhem na zahjen zen vzn ( 26 z. . s.).
Postup bude takov, e soud nejprve zaujme pedbn stanovisko v reimu
zen o ppustnosti pevzet lovka pacienta ( 76 a nsl. z. . s.), zatmco v
ppad petrvvajc hospitalizace rozhodne v reimu zen o ppustnosti dalho
dren ( 80 a nsl. z. . s.).

f) Procesn pedpisy pokldaj za omezen lovka ve volnm pohybu z dvodu

zabezpeen pe o jeho poteby i jeho umstn v zazen socilnch, tedy nikoliv
zdravotnch slueb ( 84 z. . s.). V takovm zazen je mon lovka
hospitalizovat jen na zklad smlouvy uzaven mezi nm, ppadn jeho
opatrovnkem nebo zkonnm zstupcem na stran jedn a poskytovatelem
socilnch slueb na stran druh ( 84 odst. 1 z. . s.). Podmnky, za kterch
me bez souhlasu umstnho dojt k omezen jeho pohybu, stanov 89 zk. .
108/2006 Sb., o socilnch slubch. Tento zkon neuruje, e by zazen
poskytujc sociln sluby mla povinnost oznamovat soudu jednotliv opaten
omezujc voln pohyb lovka, vedou pouze evidenci takovch kon ( 89 odst.
6 zk. . 108/2006 Sb.). Soud me i bez nvrhu zahjit zen a rozhodnout
nikoliv o jednotlivch omezench v pohybu, ale jen o celkov ppustnosti dalho
dren lovka v zazen socilnch slueb ( 84 odst. 1 z. . s.). Nelze vak
vylouit extenzivn soudn vklad 104, tj. e je mon jednat a rozhodnout i o
ppustnosti jednotlivch omezen, jim je lovk, kter jinak se svm umstnm
v stavu socilnch slueb souhlas, vystaven, pp. me soud rozhodnout o tom,
e je neppustn urit typ opakovanch omezen, jim je lovk v stavu
socilnch slueb vystaven neboli ani by soud rozhodl o neppustnosti umstn
jako takovm.

III. Prbh zen o ppustnosti pevzet a dalm dren ve zdravotnm

stavu

zen o zkonnosti omezen volnho pobytu lovka pacienta pi jeho

pobytu v zazen poskytujcm zdravotn pi ( 66 a nsl. z. . s.) probh ped
okresnm soudem, v jeho obvodu se nachz zdravotn stav, ve kterm je
lovk umstn ( 66 z. . s.), ve dvou fzch. Prvou fz je zen o vysloven
ppustnosti pevzet k hospitalizaci nebo pedbn ppustnosti omezen
lovka, kter byl pvodn hospitalizovn se svm souhlasem, ve volnm pohybu
tentokrt ji bez jeho souhlasu, vetn odvoln souhlasu s hospitalizac ( 75 a
nsl. z. . s.). Zdravotn stav je povinen tyto skutenosti do 24 hodin od jejich
vzniku oznmit soudu ( 75 odst. 2 z. . s.). Soud usnesenm zahj zen a do
sedmi dn m rozhodnout o tom, zda k pevzet, a tud i k nucenmu omezen

ve volnm pohybu bhem hospitalizace, s n lovk pacient pvodn souhlasil,

dolo ze zkonnch dvod. Rozhodnut m formu usnesen. Soud vc projedn v
reimu tzv. jinho soudnho roku ( 77 odst. 1, 18 z. . s.), kter se uskuten
zpravidla bez asti veejnosti ve zdravotnm stavu za ptomnosti lovka
pacienta, kter bude vyslechnut. astnky zen jsou t zdravotn stav, m-li
zpsobilost k prvnmu jednn (ble u 105), a zkonn zstupce lovka,
podal-li nvrh na zahjen zen. V takovm ppadm postaven samostatnho
astnka ( 67 odst. 2 z. . s.). Nem-li zdravotn stav zpsobilost k prvnmu
jednn, a tm ani procesn zpsobilost, je astnkem zen poskytovatel
zdravotnick pe, kter zazen provozuje. lovk pacient je bhem zen
zastoupen opatrovnkem, nicmn m plnou procesn zpsobilost, take soud
neme nap. neprojednat jeho odvoln nebo ignorovat nvrhy na doplnn
dokazovn s odvodnnm, e s tmito nvrhy procesn opatrovnk nevyslovil
souhlas. Funkce procesnho opatrovnka lovka pacienta zanik a pot, co dolo
k jeho proputn, nikoliv prvn moc usnesen o ppustnosti pevzet ani
ppadn nsledujcho rozsudku o ppustnosti dalho dren lovka pacienta ve
zdravotnm stavu. Tento fakt lze dovodit z 82 odst. 1 z. . s., podle nho
opatrovnk me podat bhem stvrzen hospitalizace lovka nvrh na
proputn.

Pokud soud uzave, e k hospitalizaci (k omezen bhem do t doby

dobrovoln hospitalizace) dolo ze zkonnch dvod (vrok I), mus zrove
rozhodnout o tom, zda dvody hospitalizace (omezen) v dob rozhodovn trvaj
( 78 odst. 1 z. . s.; vrok II). Jestlie pro dal hospitalizaci (omezen) ji nen
dvod a lovk pacient je dosud nedobrovoln hospitalizovn nebo omezen, soud
neprodlen pike jeho proputn z hospitalizace, ppadn zake jeho zvltn
omezovn v rmci jinak dobrovoln hospitalizace (vrok III). Nen vyloueno, aby
soud rozhodl tak, e nedobrovoln omezen bhem hospitalizace m trvat pouze
zsti. Jestlie soud rozhodne, e k pevzet nedolo ze zkonnch dvod (vrok
I), pike okamit proputn lovka pacienta z hospitalizace nebo zake jeho
specifick omezen bhem jinak dobrovoln hospitalizace. Zdravotn stav mus
ihned po doruen usnesen lovka neprodlen propustit nebo jej dle
neomezovat nad rmec bn hospitalizace, s n lovk souhlas ( 78 odst. 2 z.
. s.). Vi ve popsanm rozhodnutm je ppustn podat odvoln ( 202 o. s. .,
28 a 72 z. . s.), kter vak nem odkladn inek. Pokud odvolac soud zmn
rozhodnut soudu prvnho stupn tak, e hospitalizace nebo omezen m
pokraovat, soud prvnho stupn zabezpe doruen tohoto rozhodnut
proputnmu lovku a zrove z edn povinnosti zabezpe vkon tohoto
rozhodnut, tj. navrcen lovka do zdravotnickho zazen. S ohledem na
beznvrhovou povahu pedmtnho zen nelze pipustit, aby vkon takovho
rozhodnut byl uskutenn a na nvrh nkterho z astnk. Zpsob realizace
vkonu by soud zajioval ve spoluprci se zdravotnm stavem, do nho m bt
lovk pacient optovn umstn.

Pokud soud pravomocn rozhodne, e k pevzet dolo ze zkonnch

dvod a e dvody pro dal hospitalizaci nebo omezen trvaj, pokrauje v zen
o vysloven ppustnosti dalho dren nebo omezen lovka pacienta ve
zdravotnm stavu. Zvltn usnesen o zahjen novho zen se nevydv ( 80
z. . s.). Soud poslze rozhodne rozsudkem, kter m bt vynesen v tmsn
lht ( 81 odst. 2 z. . s.). Pestoe se jedn o podkovou lhtu, jej uplynut
bez vynesen rozsudku samo o sob nem za nsledek povinnost proputn
lovka, lze mt, s ohledem na 81 odst. 3 z. . s. za to, e nen-li rozsudek
vyhlen do jednoho roku od nedobrovoln hospitalizace nebo omezen, soud
mus vydat usnesen o proputn z hospitalizace nebo o povinnosti ukonit
omezen lovka pacienta. innost rozsudku o ppustnosti dalho dren
(omezen) ve zdravotnickm stavu zanikne uplynutm doby jednoho roku od jeho
vyhlen, nen-li v rozsudku stanovena krat doba ( 81 odst. 3 z. . s.).
Umstn lovk, jeho zstupce a opatrovnk, ppadn osoby umstnmu blzk
( 22 odst. 1) mohou za podmnek danch 82 z. . s. podat nvrh na proputn.

IV. zen o hospitalizaci pro jinou poruchu zdrav ne pro duevn poruchu

Jestlie dolo k hospitalizaci lovka pacienta nikoliv pro duevn poruchu,

ale pro potebu neodkladn pe o jeho zdrav a tento lovk nen schopen
poskytnout souhlas s hospitalizac (nap. proto, e se nachz v kmatu po vn
autonehod), in soud rozhodnut o ppustnosti pevzet a dren v jedinm
zjednoduenm zen upravenm v 83 z. . s.

O oprvnnosti umstn lovka ve zdravotnm stavu m soud

rozhodnout v podkov sedmidenn lht, a to bez nazen jednn, bez nutnosti
nadit tzv. jin soudn rok. Pitom vychz zejmna z vyjden oetujcho lkae
o zdravotnm stavu umstnho, kter me mt i formu psemnho sdlen.
astnky zen jsou umstn lovk zastoupen soudem ustanovenm
procesnm opatrovnkem a zdravotn stav. Proti usnesen soudu o ppustnosti
pevzet nen odvoln ppustn. Jestlie pomine poteba neodkladn pe a
umstn nen proputn ani nevyslov souhlas s hospitalizac, mus zdravotn
stav zmnu zdravotnho stavu umstnho do 24 hodin oznmit soudu. Ten pak
o ppustnosti pevzet a ppadn poslze i dalho dren rozhoduje v bnm
reimu podle 75 a nsl. z. . s.

V. zen o ppustnosti dren v stavu socilnch slueb

zen o vysloven neppustnosti dren v zazen socilnch slueb soud

zahj i bez nvrhu ( 13 odst. 1 z. . s.), jakmile se dozv o tom, e dochz k

omezen osobn svobody lovka v stavu, ani by s tm umstn projevil

souhlas. Nvrh na zahjen zen me podat i umstn a jeho zkonn
zstupce, pp. i stav socilnch slueb (pimen dle 76 odst. 2 z. . s.). stav
socilnch slueb je astnkem takovho zen (pimen dle 67 odst. 1 z. .
s.). Jedn se o jednofzov zen, jeho vsledkem je rozsudek, kterm soud
rozhodne o ppadn neppustnosti dren lovka v stavu nebo zamtne nvrh
na vysloven tto neppustnosti. Jestlie bylo zen zahjeno usnesenm soudu a
soud zjist, e nen dvod vyslovit neppustnost dren lovka v stavu, zen
usnesenm, vi nmu je odvoln ppustn, zastav ( 84 odst. 2 z. . s.).

Skutenosti podstatn pro rozhodnut soud zjiuje z edn povinnosti ( 20

odst. 1, 21 z. . s.); minimln rozsah dokazovn vyplv pimen z 76 odst.
2 z. . s. Znaleckho posudku nebude zpravidla teba. Pedmtem dokazovn
jsou okolnosti, zda je omezen osobn svobody lovka pimen jeho
monostem a schopnostem, vetn jeho aktulnho zdravotnho stavu. Zejm
nen vyloueno, aby soud jako pedbnou otzku posoudil existenci dalch
prvnch skutenost, kter by mohly vst k zvru, e hospitalizace ji nen
ppustn (nap. otzku platnosti smlouvy o hospitalizaci, okolnost, zda nesouhlas
umstnho nebo jeho zkonnho zstupce sm o sob nem vst k ukonen
hospitalizace apod.). Tyto otzky sice nejsou pmm pedmtem zen o
ppustnosti dren lovka v stavu. Pokud by vak soud ignoroval zjevnou
neexistenci prvotnch pedpoklad pro hospitalizaci a omezil by se pouze na
konstatovn, e omezen, kterm je lovk vystaven, jsou pimen a nvrh na
vysloven neppustnosti by z tohoto dvodu zamtl, jednal by pli formln.

Rozhodnut soud in s nejvy mrou urychlen ( 84 odst. 2 z. . s.).

Jestlie soud rozhodne, e je omezen lovka v zazen socilnch slueb
ppustn, me se umstn lovk, jeho zstupce, opatrovnk a osoby jemu
blzk, domhat novho vyeten a rozhodnut (pimen dle 82 z. . s.).
Nejdve se tak me stt a po uplynut ticeti dn od prvn moci rozhodnut,
kterm byl pedchoz nvrh na vysloven neppustnosti dren zamtnut nebo
zen o takovm nvrhu zastaveno ( 84 odst. 2 z. . s.).

Souvisejc ustanoven:

22 odst. 1, 46, 99, 101, 102, 105 a 110

Souvisejc pedpisy:

 34 a 36, 38 a nsl. zk. o zdr. slubch,

6, 40, 48, 52 zk. . 108/2006 Sb., o socilnch slubch,

13 odst. 1, 20 odst. 1, 21, 26, 65 a nsl., 84 z. . s.,

19 o. s. .

Z literatury:

David, Itvnek, Javrkov, Kaskov, Lavick a kol.: Obansk soudn d.

Koment, 2009.

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. 1 a 200za, 2009,

Svoboda, Smolk, Lev, nov a kol.: Obansk soudn d. Koment,

2013.

105
(Oznamovac povinnost zdravotnho stavu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vymezen terminologie (1 a 3)

II. Poskytovn informac (4 a 7)

I. Vymezen terminologie

Dvrnkem je osoba, kterou si lovk, kter byl bez svho souhlasu

umstn do zazen poskytujcho zdravotn pi, zvol ( 106 odst. 1). Podprcem
je osoba, s n umstn uzavel smlouvu o npomoci, kter byla pravomocn
schvlena soudem ( 46). K procesnmu postaven dvrnka a podprce srov.
106.

Osobou blzkou je pbuzn v ad pm, sourozenec a manel nebo

partner podle jinho zkona upravujcho registrovan partnerstv (dle jen
"partner"). Jin osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm se pokldaj za osoby
sob navzjem blzk, pokud by jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn
pociovala jako jmu vlastn. M se za to, e osobami blzkmi jsou i osoby
sevagen nebo osoby, kter spolu trvale ij ( 22 odst. 1).

Oznamovac povinnost o hospitalizaci bez souhlasu nebo o omezen

lovka bhem dve dobrovoln hospitalizace m poskytovatel zdravotnch
slueb vi osobm uvedenm v 105 odst. 1, pokud o informaci o jejich
existenci a o mst jejich bydlit mus nebo m mt k dispozici. Pitom erp
zejmna z informac umstnho lovka a z dokumentace, kterou m o
umstnm k dispozici. Oznmen m poskytovatel uinit neprodlen pot, co se
o existenci osob, kter by mohly bt osobami dle 105 odst. 1 z. . s., a o
kontaktu na n dozv. Oznmen se uskuten vhodnm zpsobem, tak aby
kontaktovan osoby mohly pop. inn zashnout ji do zen o ppustnosti
pevezet lovka do zdravotnickho zazen.

II. Poskytovn informac

Poskytovatel poskytne procesnmu soudu informaci o tom, jak osoby a

jakm zpsobem kontaktoval. Soud m povinnost provst vlastn eten ohledn
osob, kter maj v zench podle 66 a nsl. z. . s. samostatn procesn prva
(podprce, zkonn zstupce, hmotnprvn opatrovnk umstnho, kter je
omezen ve svprvnosti). Vem tmto osobm doru usnesen o zahjen zen,
i kdy zkonn zstupce (hmotnprvn opatrovnk) m postaven astnka jen
tehdy, kdy sm podal nvrh na vysloven ppustnosti pevzet nebo dren ( 67
odst. 2 z. . s.).

Ustanoven 105 stanov, e pevzet nebo omezen lovka ve

zdravotnickm zazen poskytuje vyjmenovanm osobm nikoliv samotn
zdravotnick zazen, ale poskytovatel zdravotnch slueb. Z tto formulace lze
usuzovat, e pro ppad, e zdravotnick zazen nem zpsobilost k prvnmu

jednn, a tedy neme bt astnkem zen podle 66 a nsl. o. s. ., pebr

jeho procesn prva a povinnosti vetn prva bt astnkem zen (viz 67
odst. 2 z. . s.) poskytovatel zdravotnch slueb. Ustanoven 67 odst. 2 z. . s.
tedy nezakld procesn subjektivitu zdravotnho stavu (zazen) ad hoc (srov. s
19 o. s. .).

Poskytnut informace o zdravotnm stavu lovka pacienta me zakzat

sm pacient, kter byl bez svho souhlasu zadren nebo omezen, a to bu ve
vztahu ke konkrtn osob, nebo naopak urit konkrtn osoby, vlun kterm
mohou bt tyto informace poskytnuty ( 33 odst. 1 a 3 zk. o zdr. slubch). I
kdy podprce nebo dvrnk, pp. zkonn zstupce nebo hmotnprvn
opatrovnk na zklad zkazu nemaj pstup ke zdravotnick dokumentaci,
neztrcej postaven astnka zen o ppustnosti pevzet nebo dren, a tud
se mohou v rmci tohoto zen seznamovat s dkaznmi prostedky dokldajcmi
zdravotn stav lovka pacienta. Jinak by jejich astenstv bylo pouze formln.
Nemohou vak povit nezvislho odbornka provedenm pezkumu diagnzy
nebo zdravotn dokumentace lovka pacienta ( 109 odst. 1). Pokud vak lovk
pacient pistoupil k volb dvrnka nebo podprce a po svm pevzet do
zdravotnho stavu a bhem svho pevzet nebo dren vslovn tmto osobm
nezakzal pstup k informacm o svm zdravotnm stavu, m se za to, e
pvodn zkaz podvat jim informace o zdravotnm stavu byl zruen.

Povinnost zdravotnho stavu oznmit pevzet lovka do 24 hodin soudu,

jako i sedmidenn lhta pro rozhodnut soudu o ppustnosti tohoto pevzet jsou
podkovmi lhtami, s jejich uplynutm nen spojena povinnost k proputn
lovka ze zazen.

Souvisejc ustanoven:

22 odst. 1, 46, 106 odst. 1, 109 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

66 a nsl. z. . s.,

19 o. s. .,

 33 odst. 1, 3 zk. o zdr. slubch

Z literatury:
viz u 104

106
(Pouen umstnho a osob hjcch jeho zjmy)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prva a povinnosti pacienta (1 a 3)

II. Pouen pacienta o jeho prvech (4)

I. Prva a povinnosti pacienta

Prva a povinnosti jakhokoliv pacienta upravuj 28 a nsl. zk. o zdr.

slubch a vnitn d konkrtnho zdravotnho zazen. O svch obecnch
prvech a povinnostech m bt pouen kad pacient, a u jde o dobrovolnou,
nebo nedobrovolnou zdravotn pi.

Ustanoven 106 upravuje nikoliv toto veobecn pouen, ale prvo na

vysvtlen podstaty detennho zen, jeho monho prbhu a nsledk ( 66 a
nsl. z. . s., 104 a nsl. ob. zk.), jako i pouen o procesnch prvech, kter
umstnmu bhem detennho zen vznikaj. Mezi prva, o kterch m bt
umstn lovk pouen, pat zejmna monost zvolit si zmocnnce s tm, e
pokud si jej nezvol, bude mu ustanoven zstupce z ad advokt ( 69 z. . s.),
pouen o monosti zvolit si dvrnka ( 107), o prvu umstnho na osobn
jednn se zstupcem, dvrnkem nebo podprcem bez ptomnosti tetch osob
( 108), informace o prvu podat nvrh na proputn ( 82 z. . s.), pouen o
prvu dat o pezkum svho zdravotnho stavu, zdravotn dokumentace nebo
vyjden oetujcho lkae ze strany nezvislho odbornka nemajcho vztah k
poskytovateli zdravotnch slueb ( 109 odst. 1). V neposledn ad se jedn o

pouen, e rozhodnut soudu o ppustnosti pevzet nebo dren neodnm

umstnmu lovku prvo na odmtnut uritho zkroku nebo lebnho vkonu
( 110).

Vysvtlen podle 106 odst. 1 poskytovatel uskuten i vi zkonnmu

zstupci (tento pojem zahrnuje i opatrovnka ustanovenho v zen podle 44 a
nsl.), procesnmu opatrovnku ( 69 z. . s.) nebo podprci. S tmito osobami
me poskytovatel spolupracovat pi naplnn sv vysvtlovac povinnosti vi
umstnmu lovku.

II. Pouen pacienta o jeho prvech

Pouen podle 106 ve vztahu k umstnnmu nem jednorzov

charakter. Poskytovatel mus pouen o monosti uplatnit konkrtn procesn
prva bhem detennho zen zopakovat, pokud takov poteba vyjde najevo
(nap. pokud umstn lovk pot, co soud pravomocn rozhodl o jeho dalm
dren, projevuje zjevnou vli dle nebt v zazen umstn, ml by mu
poskytovatel pipomenout jeho prvo dat o proputn - 82 z. . s.).

Souvisejc ustanoven:

44 a nsl., 104, 106 odst. 1, 107, 108, 109 odst. 1, 110

Souvisejc pedpisy:

28 a nsl. zk. o zdr. slubch,

66 a nsl., 82 z. . s.

Z literatury:
viz u 104

107

(Postaven zmocnnce, dvrnka a podprce)

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem "bez zbytenho odkladu" (1 a 2)

II. Postaven dvrnka a podprce (3 a 6)

I. Pojem "bez zbytenho odkladu"

Opatenm ve smyslu 107 se rozum jakkoliv omezen volnho pobytu

nebo pohybu umstnho lovka. Termn "bez zbytenho odkladu" znamen, e
k vyrozumn zmocnnce nebo dvrnka (avak i podprce, kter je ve sv
podstat dvrnkem) m dojt tak, aby mohli inn uplatnit sv procesn prva
bhem detennho zen a aby mohli opaten uinn zdravotnm zazenm
osobn projednat s umstnm a pijmout co nejrychleji kroky k ppadn nprav
stavu, kter se jim jev jako nepimen.

Dvrnk a podprce mohou svm jmnem uplatnit ve prospch

umstnho lovka vechna jeho prva vznikl v souvislosti s pevzetm a dalm
drenm ve zdravotnm stavu. Pro ppad, e jejich kony odporuj zjmm
umstnho, posoud je soud po zven vech okolnost ( 68 odst. 2 z. . s.).
Zmnn ustanoven vychz pravdpodobn z 45 odst. 2, podle nho
podprce postupuje pi plnn svch povinnost v souladu s rozhodnutmi
podporovanho. Podprce a ani dvrnk by tedy nemli jednat proti vslovn
vli lovka, jeho podporuj. Proto 68 odst. 2 z. . s. ztotouje postaven
dvrnka nebo podprce s postavenm vedlejho astnka v civilnm sporu, u
nho rovn plat, e "jestlie jeho kony odporuj konm astnka, kterho v
zen podporuje, posoud je soud po uven vech okolnost" ( 93 odst. 3 o. s.
.). Pokud by byl aplikovn 68 odst. 2 z. . s. izolovan, je teba uzavt, e pokud
se procen kony umstnho lovka a podprce nebo dvrnka dostanou do
vzjemnho rozporu (nap. podprce d proveden konkrtnho dkaznho
prostedku a umstnn lovk takov nvrh nein, nebo mu dokonce oponuje),
soud akceptuje procesn nvrh podprce nebo dvrnka jen tehdy, lze-li podle
stavu vci k okamiku posouzen konu ze strany soudu oekvat, e pinese
vsledek zen, kter je pro umstnho pznivj.

II. Postaven dvrnka a podprce

Popsan konstrukce konfliktu procesnch kon umstnho lovka a

dvrnka (podprce), kterou prosazuje 68 odst. 2 z. . s., vak nen v souladu s
dikc 107 odst. 2 a s jeho prakticky doslovnou transkripc uvedenou v 68 odst.
1 z. . s., kter pedpokldaj, e procesn postaven podprce a dvrnka je zcela
samostatn. Podprce i dvrnk jednaj "svm jmnem". Dokonce mohou sami
podat nvrh na zahjen jakhokoliv zen podle 66 a nsl. z. . s., protoe i
takov nvrh je soust "vech prv" umstnho lovka vzniklch "v souvislosti
s jeho pevzetm do zazen a s jeho pobytem v zazen". Vyjde-li se tedy nikoliv
z 68 odst. 2 z. . s., ale z 107 odst. 2 ob. zk. a 68 odst. 1 z. . s., je nutno
uzavt, e ppadn kolize procesnch nvrh umstnho lovka s nvrhy jeho
dvrnka nebo podprce neme soud vst k odmtnut procesnch kon
podprce nebo dvrnka s odvodnnm, e si umstn lovk tyto kony
nepeje a e jejich neproveden nen ve zjevnm rozporu se zjmy umstnnho.
Takov argument soudu by byl v rozporu s faktem, e umstn lovk a jeho
podprce, ppadn dvrnk maj samostatn procesn postaven.

Protoe zkon o zvltnch zench je, jde-li o 66 a nsl., podle dvodov

zprvy pedpisem, kter m poslouit k co nejdslednjmu naplnn pedpis
novho hmotnho prva, lze se piklonit k tomu, e soud m rozpor mezi 68
odst. 2 a 107 odst. 2 eit ve prospch hmotnho prva neboli k zvru
uvedenmu v pedchozm odstavci. Lze dle dodat, e 107 odst. 2 je ve vztahu
k 45 odst. 2 lex specialis.

Tak zkonn zstupce umstnho lovka nebo jeho opatrovnk, kter mu

byl ustanoven proto, e jeho svprvnost byla omezena ( 46 z. . s.), m
postaven samostatnho astnka zen o ppustnosti pevzet i dren ve
zdravotnm stavu, pokud podal nvrh na zahjen zen ( 67 odst. 2 z. . s.). K
jejich procesnm konm a nvrhm soud neme nepihlet ani tehdy, kdy
podle nzoru soudu nejsou v souladu se zjmy umstnho ( 67 odst. 2 z. . s.).

Zkonn zstupce, dvrnk ani podprce nemohou vzt zpt nvrh

umstnho na vysloven neppustnosti pevzet nebo dren ve zdravotnickm
stavu ani nvrh na proputn z stavu. Ve vkladu k 104 byla zmnka o tom,
e umstn lovk m bhem tchto zen plnou procesn zpsobilost, a to i
kdy je omezen ve svprvnosti. Tento fakt vyplv mj. ze skutenosti, e jeho
zkonn zstupce (zejm i hmotnprvn opatrovnk, je-li umstn omezen ve
svprvnosti) m postaven samostatnho astnka. Obansk zkonk tedy
pedpokld, e umstn m mt monost prosazovat vlastn nvrhy bhem
zen, bez ohledu na pedstavy osob, kter jej za bnch okolnost zastupuj a
jednaj jeho jmnem. Jestlie zkonn zstupce, dvrnk nebo podprce vzali

zpt svj vlastn nvrh na zahjen zen ve vci sam, me soud rozhodnout o
neinnosti takovho zptvzet; jedn se toti o zen, kter lze zahjit i bez
nvrhu ( 15 z. . s.).

Souvisejc ustanoven:

45 odst. 2, 46, 104

Souvisejc pedpisy:

15, 66 a nsl. z. . s.

93 odst. 3 o. s. .

Z literatury:
viz u 104

108
(Prvo umstnho na konzultace)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 108 vyrovnv relnou nevhodu, v n se umstn lovk

ocitl bhem nedobrovolnho pevzet a dren ve zdravotnm stavu. Cit.
ustanoven 108 je teba vykldat extenzivnji a uzavt, e umstn me sv
osobn zleitosti bez ptomnosti tetch osob projednvat i se svm zkonnm
zstupcem (tedy nejen se zstupcem pro zen ustanovenm podle 68 z. . s.),
ppadn s opatrovnkem, kter mu byl ustanoven v zen podle 44 z. . s.

Souvisejc ustanoven:

 104

Souvisejc pedpisy:

44, 68 z. . s.

Z literatury:
viz u 104

109
(Oprvnn dat nezvisl pezkum diagnzy)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Z 109 vyplv prvo umstnho lovka, jeho dvrnka a podprce

poadovat po zdravotnm stavu zpstupnn zdravotn dokumentace
umstnho a dalch daj o jeho zdravotnm stavu a dvodech jeho pevzet
tet osob, kterou nkter z oprvnnch osob ur a kter proke, e je
odbornkem, jen je zpsobil posoudit pedloenou dokumentaci a informace.
Prvo na zpstupnn informac a doklad potebnch pro posouzen, zda je
nutn dal dren umstnho ve zdravotnm zazen, mus respektovat jakkoliv
subjekt, kter m relevantn podklady k dispozici. Prvo lze tedy uplatnit nejen
vi poskytovateli zdravotnch slueb, ale i vi soudu a dalm ble neurenm
subjektm.

Informace a podklady mus bt umstnm zvolenmu odbornku

poskytnuty bez zbytenho odkladu pot, co se tento odbornk proke svm
povenm ze strany nkter z oprvnnch osob a zrove dolo svoji odbornou
zpsobilost k jejich alespo stenmu posouzen. Jestlie odbornk jedn z
poven podprce nebo dvrnka, mus doloit, e osoba, kter jej povila, je
skuten podprcem nebo dvrnkem umstnho lovka.

Oprvnn dvrnka nebo podprce dat o vydn zdravotnch podklad

tkajcch se umstnho jim ustanovenmu odbornkovi je limitovno 31 a 33
zk. o zdr. slubch, podle nho je prvem kadho pacienta, aby uril okruh

osob, kter maj mt pstup k informacm o jeho zdravotnm stavu, pp. vslovn
zakzal konkrtnm osobm pstup k takovm informacm. Jestlie k takovmu
uren osob nedojde nebo z prohlen umstnho uskutennch podle 31 a
33 zk. o zdr. slubch nevyplv, e podprce nebo opatrovnk m vslovn
zakzno vyadovat si informace o zdravotnm stavu umstnho lovka, je
subjekt, kter m podklady a informace k dispozici, povinen toto povenmu
odbornkovi poskytnout.

Nklady na zpstupnn zdravotnch podklad a na jejich vyhodnocen plat

subjekt, kter si jejch zpstupnn vydal (umstn, jeho dvrnk nebo
podprce).

Souvisejc ustanoven:

104

Souvisejc pedpisy:

44, 68 z. . s.,

31 a 33 zk. o zdr. slubch

Z literatury:
viz u 104

110
(Prvo odmtnout lkask zkrok nebo vkon)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Z ustanoven 2 zk. o zdr. slubch lze dovodit, e lebnm vkonem

(zkrokem) se rozum innost poskytovatele zdravotnch slueb, kterou

zabezpeuje komplexn zdravotn pi o pacienta, vetn jeho nezbytn pepravy.

Jedn se o soubor innost a opaten provdnch u fyzickch osob za elem:
a) pedchzen, odhalen a odstrann nemoci, vady nebo zdravotnho stavu,

b) udren, obnoven nebo zlepen zdravotnho a funknho stavu,

c) udren a prodlouen ivota a zmrnn utrpen,

d) pomoci pi reprodukci a porodu,

e) posuzovn zdravotnho stavu.

innost ve smyslu 110 jsou tak preventivn, diagnostick, lebn,

lebn rehabilitan, oetovatelsk nebo jin zdravotn vkony provdn
zdravotnickmi pracovnky.

Z 110 plyne, e vynese-li soud rozhodnut o tom, e lovk, kter byl ve

zdravotnm zazen umstn nebo omezen bez svho souhlasu, m v tomto
umstn nebo omezen nadle setrvat, nen namst znovu a znovu rozhodovat o
kadm jednotlivm dalm omezen, k nmu dochz v rmci zdravotn pe o
pacienta. Na druh stran nelze pominout, e umstnmu lovku zstv prvo
odmtnout takovou lkaskou pi, tj. zkroky a vkony, kter nesouvisej s
dvody, pro kter byl lovk ve zdravotnm zazen umstn nebo omezen. Tak
nap. jestlie byl lovk hospitalizovn proto, e trp psychickou poruchou, pro
kterou je nebezpen sob i svmu okol, a soud rozhodl o ppustnosti jeho
pevzet a dalho dren, me zdravotn zazen za splnn zkonnch
pedpoklad vyut omezujcch prostedk stanovench v 39 zk. o zdr.
slubch (omezen pohybu ochrannmi psy, umstn v sovm lku, ochrann
kabtek, aplikace psychofarmak), ani by podvalo vdy nov a nov nvrh na
vysloven pslunosti takovch jednotlivch omezen. Jestlie vak tento pacient
trp nap. onemocnnm lunku a jeho obte by mohly bt omezeny
odstrannm tohoto orgnu, jedn se o lkask zkrok, kter se netk dvod,
pro kter je pacient dren ve zdravotnm zazen. Proto m pacient prvo
odmtnout operaci lunku. Vjimku tvo ppady dle 38 odst. 3 a 4 zk. o zdr.
slubch. Vjimen lze tedy pipustit, e budou probhat dv rzn detence
tho pacienta, a to kad z jinch zdravotnch dvod.

Souvisejc ustanoven:

104

Souvisejc pedpisy:

44, 68 z. . s.,

2, 38 odst. 3 a 4, 39 zk. o zdr. slubch

Z literatury:
viz u 104
Pododdl 5

Nakldn s stmi lidskho tla

111
(Ochrana odatch st tla)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Nakldn s odatmi stmi tla (7 a 9)

III. Vyuit odatch st tla (10 a 11)

IV. Co m pvod v lidskm tle (12)

Z dvodov zprvy (k 111 a 112):

Ji vcn zmr, podle nho je nvrh vypracovn, stanovoval vslovn, e

bude obecn stanoveno, e lovk je oprvnn dozvdt se, jak bylo naloeno s
stmi jeho tla, jich byl in eventum za svho ivota zbaven, a vyjdit se k
tomu. Navrhuje se vslovn stanovit zkaz naloit s odatou st lidskho tla
zpsobem pro lovka nedstojnm nebo zpsobem ohroujcm veejn zdrav.
Veejnm zdravm se rozum shodn se zkonem . 258/2000 Sb., zdravotn stav
obyvatelstva a jeho skupin. Samozejm se i v tto souvislosti uplatn i obecn
zsady soukromho prva, zejmna nutnost respektovat dobr mravy a veejn
podek.

Zvl bylo ve vcnm zmru pamatovno i na to, e ani s takovmi

stmi lidskho tla, jako jsou nap. vlasy nebo nehty, nebo s tm, co z lidskho
tla vyjde (nap. mo)[,] nesm bt naloeno dehonestujcm nebo jinak
nevhodnm zpsobem. Vzhledem k tomu, e byl vcn zmr vypracovn v roce
2000, je nutn zohlednit pozdj zmny v prvn prav. Navren ustanoven
sleduj zsady vyjden ve vcnm zmru, ale pi jejich normativnm vyjden
bylo nutn vzt v vahu dal prvn vvoj, zejmna mluvu o lidskch prvech a
biomedicn (. 96/2001 Sb. m. s.) a zmny v eskch prvnch pedpisech,
zejmna v oblasti zdravotnictv, kter byly nsledn pijaty nebo kter jsou ji
pipraveny v nvrzch.

Navren ustanoven nezpochybuj, e nakldn s stmi lidskho tla v

zvanch ppadech upravuj zvltn zkony upravujc transplantaci nebo
nakldn s lidskmi tknmi a bukami aj. Kde jsou otzky tohoto druhu
upraveny speciln, uplatn se pednostn zvltn prvn prava. Je vak nutn
myslet i na situace, kter zvltn prvn prav nepodlhaj. Je-li nap. nkdo
osthn u holie, me dvodn pedpokldat, e s jeho osthanmi vlasy bude
naloeno obvyklm zpsobem, tedy jako s odpadem[,] a e nebudou pouity k
jinmu elu: nap. - pjde-li o znmho (populrnho) zkaznka - e nebudou
nap. rozprodvny jeho ctitelm; pokud by mly bt takto pouity, byl by nutn
souhlas doten osoby. Obdobn m platit i o tom, co vyjde z lidskho tla; nen
to nap. mon svvoln opatit jmenovkou doten osoby.

I. Obecn

Ji z respektu k dstojnosti lovka jakoto sousti jeho zkladnch prv

plyne, e zkonn ochrana se mus vztahovat nejen na organismus ivho
lovka jako celek, ale t na sti, kter jsou z nj oddleny, pp. na dal
hmotn substrty, kter maj v lidskm tle pvod, pro n dle odst. 3
komentovanho ustanoven plat obdobn to, co o stech tla (sti tla v irm
smyslu). V pojet eskho prvnho du jde o soust komplexu veobecnho
osobnostnho prva danho lovka (srov. lit. . 2, s. 169). Zsady
komentovanho ustanoven i na nj navazujcho 112 je proto nutno vnmat jako
soust rmce celistv ochrany lidsk dstojnosti a soukrom (srov. l. 7 a 10
Listiny; 3, 81 a 91).

Ochrana oddlench st lidskho tla je realizovna kombinac prvnch

prostedk soukromho a veejnho prva. Obansk zkonk tak in tm, e
pravu obsaenou v 111 a 112 koncipuje jako projev jednoho z aspekt
mnohotvrnho osobnostnho prva. Proto doten fyzick osoba me vyut v
ppad jeho naruen monost, kter j sktaj mj. ustanoven 82 odst. 1
(uputn od zsahu a odstrann jeho nsledku) i sti tvrt hlavy III (nhrada
zpsoben jmy). sti tla, byby od nho byly oddleny, vak nejsou
povaovny za vc v prvnm smyslu ( 493; stenou vjimku srov. v 112).
Tato zsada nedopad jen na pirozen sti lidskho tla, nbr i na ty, je svj
fyziologick pvod v lidskm tle nemaj, tj. na sti uml, za pedpokladu, e
jsou s tlem trvale spojeny (nap. kardiostimultor, zubn plomba, zubn protza;
nikoli vak ji vyjmateln uml chrup apod.). To ovem neznamen, e tyto
uml sti ped spojenm s lidskm tlem vc nebyly, ppadn e se vc
optovn nemohou stt svm zptnm oddlenm nebo pirozenm rozpadem
tla (srov. lit. . 3, jako i NS 11 Tz 42/82).

Nakldn s oddlenmi stmi tla vrazn reguluje prvo veejn. To se

projevuje ve vcero pedpisech, jako nap. v zkon o zdravotnch slubch ( 81),
v zkon o specifickch zdravotnch slubch (nakldn se zrodenmi bukami
dle jeho 3 a nsl., odebrn krve dle 31 a 32), v zkon . 227/2006 Sb., o
vzkumu na lidskch embryonlnch kmenovch bukch a souvisejcch
innostech (zskvn lidskch embryonlnch kmenovch bunk pro vzkumn
ely dle jeho 8 a 9 i jejich dovoz i vvoz dle 10 a 11), v zkon . 285/2002
Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a orgn (transplantan zkon)
(podmnnost odbru tkn i orgnu souhlasem drce i respektovn jm uren
osoby pjemce podle 7 a 9 transplantanho zkona; monost pedn tkov
bance podle 12) i v komplexnm zkon . 296/2008 Sb., o lidskch tknch a
bukch. Veejnoprvn pedpisy rovn upravuj sankce za pestupky i jin
sprvn delikty, kterch se pi zachzen s dotenmi stmi lidskho tla mohou
fyzick i prvnick osoby dopustit. Neoprvnn nakldn s lidskmi tknmi,
orgny, embryem i genomem me naplnit i skutkovou podstatu nkterho z
trestnch in ( 164 a 167 tr. zkonku).

Jednm z dsledk pijat koncepce vci ( 489) je skutenost, e k ochran

oddlench st lidskho tla primrn neslou normy upravujc vlastnick
prvo. Nejsou-li toti takov sti vcmi v prvnm smyslu, nemohou bt ani
pedmtem vlastnictv (srov. lit. . 4, s. 7). To vak z prvn politickho hlediska
nen jedinm myslitelnm eenm. Na rozdl od tla zemelho, kter lze jako
pedmt vlastnictv st pojmat ji proto, e by vznikala morln obtn
zodpovditeln otzka, komu pat, u st tla ivho lovka by nebylo
nesnadn dovodit, e nleej prv jemu. To by mlo svj vznam pedevm v
situacch, kdy je biologick materil z tla dle zpracovvn, piem osoby,
kter tak in, z toho mohou i hmotn profitovat. Vzhledem k tomu, e lovk, v
jeho tle m takov materil pvod, neme a na vjimku vyplvajc z 112
vystupovat jako jeho vlastnk, nem bez dalho ani prvo na jakkoli podl z jeho
vyuit (k tto problematice srov. podrobnji lit. . 1, s. 143-152); nkter z ve
uvedench pedpis dokonce takov hmotn prospch vslovn zakazuj i
alespo siln omezuj. Zkonodrce se nicmn v komentovanm ustanoven i
dalch navazujcch normch tohoto tradinho pojet, podle nho sti tla
obecn pedmtem soukromoprvnch dispozic nejsou a regulace nakldn s
nimi je dominantn veejnoprvn, pidrel (k tomu srov. lit. . 7, s. 9-94). Dvod
pro to bylo vce. Mezi n lze zahrnout jak zsadu vyjdenou v l. 21 mluvy o
biomedicn, podle n "lidsk tlo a jeho sti nesm bt jako takov zdrojem
finannho prospchu", tak obavy z monho zneuit i oteven prostoru pro
morln problematick obchodovn s orgny i jinmi tknmi. Zstv jen
otzkou, zda bude tento pstup vzhledem k dalmu rozvoji monost modern
biologie a medicny udritelnm i v budoucnu.

Je-li urit biologick materil (nap. krev i tk) tet osobou zpracovn
(nap. vytvoena krevn konzerva nebo implantt, kter lze nsledn vyut u
jinho lovka), je s produktem takov innosti ji v souasn praxi zachzeno
jako s vc, jak dokld existence a provoz krevnch bank, tkovch bank a ady
dalch zazen. I na trestnprvn rovni plat, e pokud by si nap. nkdo takov
produkt neoprvnn pisvojil (vnikne do prostor zazen a uskladnnou krevn
konzervu nebo jin zpracovan materil odnese), bude na produkt pro ely
trestnho postihu nahleno jako na odcizenou vc (srov. 134 odst. 1 tr.
zkonku, kter se vslovn vztahuje na zpracovan oddlen sti lidskho tla
jako na vci). Takto vytvoen produkt m i zcela relnou hodnotu vyplvajc z
dostupnosti vstupnho materilu, nklad na jeho zpracovn a poptvky po
vslednm produktu. Proto i pi zachovn shora uvedenho pojet (samotn
oddlen st tla vc nen) se po zpracovn mus na krevn konzervu,
implantt, liv ppravek, vukovou pomcku (nap. preparovan lebka) apod.
jako na vc v prvnm smyslu nahlet. Ostatn v tto fzi ji vazba na
konkrtnho lovka, v jeho tle ml biologick materil pvod, me bt znan
oslabena, take ochrana prostednictvm jeho osobnostnho prva by nebyla pli
efektivn.

Komentovan ustanoven uv pojmu "odat sti" tla na rozdl od

493, jen se zmiuje o stech, kter byly od tla "oddleny". Vzdor tomuto
zbyten odlinmu jazykovmu vyjden lze celou situaci interpretovat tak, e
"oddlen" st tla se stv "odatou", jakmile doten lovk pozbyl monosti
ji pln ovldat a takov st tla se zrove nachz v moci jin osoby. Pro
ilustraci uveme banln pklad: nehty, kter si lovk osthal, jsou "oddlenou"
st tla, ovem dokud je m u sebe nebo zahodil-li je jako odpad, nejsou mu
"odaty". Jakmile by je vak zskal a zaal s nimi disponovat nkdo jin, prva
dotenho lovka vymezen v komentovanm ustanoven by se stala pln
aplikovatelnmi.

K odst. 1

II. Nakldn s odatmi stmi tla

Odstavec 1 komentovanho ustanoven v prvn ad vslovn piznv

dotenmu lovku oprvnn dozvdt se, jak bylo s odatou st tla
(chpanou v irm smyslu - viz ve sub I) naloeno. To znamen pedevm
prvo vdt, zda byla zniena (nap. e pi operaci amputovan konetina i
vyjmut orgn byly obvyklm zpsobem zlikvidovny), pouita k zkroku u jinho
lovka, pop. dle zpracovna. Me bt sporn, zda toto oprvnn zahrnuje i
prvo znt konkrtn osobu pjemce takov sti tla nebo vrobku z n. U
nejzvanjch ppad typu transplantace orgnu plyne toto oprvnn z textu
pslunho pedpisu (srov. 8 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a
transplantacch tkn a orgn). Na druhou stranu by vak bylo nepraktick
dovozovat, e nap. drce krve m prvo vdt, ktermu konkrtnmu pacientovi
byla pslun krevn konzerva pi transfuzi podna. Nelze-li z uritho zvltnho
pedpisu dovodit opak, lze usuzovat, e komentovan oprvnn se obecn
vztahuje pouze ke zpsobu naloen s odatou st tla, nikoli k osob
ppadnho pjemce.

Zkon dle vslovn zakazuje naloit s odatou st tla zpsobem pro

dotenho lovka nedstojnm i ohroujcm veejn zdrav. Jde o obdobu
prvn ochrany tla zemelho lovka ( 92 odst. 1). I v tomto ppad plat, e
dstojnost uritho zpsobu takovho nakldn je vc vahy soudu s
pihldnutm k obecn uznvan morlce a etice. V konkrtnm ppad mohou
vznikat kontroverze, jeliko morln posouzen nap. uritho zpsobu zpracovn
a vyuit lidsk tkn i bunk nemus bt vdy jednotn (nap. me bt znan
ovlivnno i nboenskm pesvdenm).

Zkaz ohrozit nakldnm s odatou st tla veejn zdrav je zcela

logick. Za nekonzistentnost zkonnho textu lze povaovat skutenost, e
zatmco v komentovanm ustanoven je tento zkaz vslovn zakotven, v 92,
kter se tk nakldn s lidskmi pozstatky a ostatky, se neobjevuje. Z
praktickho hlediska vak tento rozdl nebude podstatn, nebo ve vztahu k 92
vyplv nutnost ochrany veejnho zdrav z jinch prvnch pedpis (pedevm
ze zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv). A to zkon vslovn neuvd, je
vedle ochrany veejnho zdrav teba pihlet i k zjmu na zachovn veejnho
podku.

K odst. 2

III. Vyuit odatch st tla

Vzhledem k tomu, e biologick materil pochzejc z lidskho tla me

bt v nkterch ppadech vyuit, a to jak komern (nap. zhotoven paruky z
vlas), tak k zchran ivota i zdrav jinho (typicky transplantace) nebo k
jinmu prospnmu medicnskmu vkonu (nap. k asistovan reprodukci), pop.
k vdeckm a vzkumnm elm, nebylo by namst takov vyuit obecn
zakzat. Je ovem nezbytn, aby se tak dlo s vyvenm pihldnutm jak k
zjmu na takov pouit na jedn stran, tak i k nezbytnosti respektovn
morlnch a etickch hranic na stran druh. Jednm z morlnch pedpoklad
pijatelnosti vyuit zskanho materilu je souhlas dotenho lovka. Pokud
lovk ji zemel a jeho souhlas zskat nelze, je za jistch okolnost, je takov
vjimen postup odvoduj, mono jeho souhlas v prvnm pedpisu
pedpokldat (presumovat). Jako pklad lze uvst nevyvratitelnou domnnku
udlen souhlasu podle 16 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a
transplantacch tkn a orgn, v ppadech, e zemel (i jeho zstupce - v
podrobnostech srov. Koment k 113 odst. 2) prokazateln nevyslovil svj
nesouhlas s odbrem orgnu i tkn (podrobnj podmnky a nleitosti udlen
souhlasu s vyuitm mohou bt pedmtem pravy pslunch specilnch
pedpis, jako nap. ji zmiovanho 81 zk. o zdr. slubch).

Komentovan ustanoven zdrazuje, e k neobvyklmu pouit odat

sti tla je vdy nezbytn vslovn souhlas doten osoby (nelze jej tedy udlit
konkludentn - 546). Zkon tm pi souasnm respektu k autonomii vle
sleduje zachovn podstaty dstojnosti lovka. Souhlas k neobvyklmu elu
pouit sti tla nelze pedpokldat (presumovat), ledae by tak zkon zcela
jednoznan stanovil.

K odst. 3

IV. Co m pvod v lidskm tle

Zkon roziuje aplikovatelnost pravidel stanovench v komentovanm

ustanoven i na to, co m pvod v lidskm tle. Nen toti dvodu, pro by ml
bt odlin chpn prvn reim odatch st tla v um smyslu (nap.
uritho vyatho orgnu nebo konetiny) oproti jinm soustem organismu
(nap. krve), pop. tomu, co z tla vychz pirozenou cestou (pot, slzy, mo,
exkrementy, sperma, matesk mlko apod.). Jejich praktick vyuitelnost bude
zajist v rznch ppadech odlin, nicmn z hlediska ochrany osobnosti m
doten lovk prvo projevit svou vli pi nakldn s nimi. To plat zejmna
tehdy, pokud je s tmto materilem biologickho pvodu zachzeno jinak ne jen
jako s odpadem (typick zpsob naloen s tlesnmi vmky), a zvlt, je-li
uit k elm neobvyklm. Lze proto uzavt, e ustanoven 111 (ale i 112) lze
obecn vzthnout na vechny uveden ppady. Mlo by se tak dt se znanou
prunost podle specifick povahy jednotlivho ppadu, a to s respektem jak k
autonomii vle dotenho lovka, tak k poteb ochrany veejnho zdrav a
podku a v souladu s dobrmi mravy.

Souvisejc ustanoven:

91 a 92, 112, 113, 489, 493

Souvisejc pedpisy:

l. 21 mluvy o biomedicn,

81 zk. o zdr. slubch,

3 a 11, 31 a 32 zk. o specif. zdr. slubch,

8 a 11 zk. . 227/2006 Sb., o vzkumu na lidskch embryonlnch

kmenovch bukch a souvisejcch innostech a o zmn nkterch souvisejcch
zkon,

 7 a 9, 12 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch

tkn a orgn a o zmn nkterch zkon (transplantan zkon),

3 a 13, 16 zk. . 296/2008 Sb., o zajitn jakosti a bezpenosti

lidskch tkn a bunk urench k pouit u lovka a o zmn souvisejcch
zkon (zkon o lidskch tknch a bukch),

134, 164 a 167 tr. zkonku

Z literatury:

Csaov, Sovov: Trestn prvo a zdravotnictv, 2. vyd., 2004, s. 143-152.

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk,

obanskho prva, 4. vyd., 2004,s. 169

Plecit:

Ochrana

osobnosti

podle

Lavick, Poliensk: Vci v prvnm smyslu, 2013.

Rouek, Sedlek:Koment, II. dl, 1935,s. 7

Stuna, vestka: K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho

obanskho zkonku. PrRo, 2011, . 10, s. 114-115.

Harris, Erin: An ethically defensible market in organs. British Medical

Journal, 2002, 325, s. 366-373.

Roth: Eigentum an Krperteilen, 2009, s. 9-94.

112
(Penechn sti tla jinmu)

JUDr. Tom Holapek, Ph.D.

JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Penechn sti lidskho tla (3 a 7)

III. Prodej sti lidskho tla (8 a 9)

Z dvodov zprvy:

viz u 111

I. Obecn

Komentovan ustanoven bezprostedn navazuje na 111, take je nutno

vykldat je v tsn souvislosti s nm. Je zaloeno na pojet, podle nho sti
lidskho tla nejsou obecn povaovny za vc v prvnm smyslu (srov. koment
k 111 a 493). 2. Prvn prava nakldn s lidskm tlem a jeho stmi,
vetn jejich komodifikace, vzbuzuje adu morlnch i prvnch otzek, vetn
samotn prvn kvalifikace i statusu lidskho tla a jeho st, resp. otzky, zda
by i sti lidskho tla nemly bt povaovny za vci v prvnm smyslu. Zatmco
v ppad zsahu do tlesn i duevn integrity osoby nen o zsahu do jej
osobnosti pochyb, nen nesporn, zda by se toton prvn prava mla aplikovat
i na oddlen sti tla (potamo produkty lidskho tla), kter samy o sob
nedisponuj schopnost samostatn myslet i prvn jednat, a naopak mohou bt
pedmtem takovho jednn (lit. . 1 u 111, s. 144). Pitom v praxi je s tmito
biologickmi materily asto de facto jako s vcmi nakldno. Nelze proto
vylouit ani takov vvoj prvnho nazrn, kdy bude prvn status oddlench
st tla pehodnocen i de iure a ty zanou bt za vc v prvnm smyslu
povaovny. U zpracovanho biologickho materilu (nap. krevn konzervy,
bioimplantty apod.) lze tendenci k takovmu pojet sledovat ji v souasnosti (v
oboru veejnho prva srov. 134 odst. 1 tr. zkonku).

II. Penechn sti lidskho tla

Podle komentovanho ustanoven me lovk penechat st svho tla

jinmu jen za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. Takov jednn
se tud v zsad nebude dit soukromoprvn pravou obanskho zkonku,
nbr jinmi, a to pedevm veejnoprvnmi normami. Ustanoven 112
odkazuje zejmna na ppady transplantac dle zkona . 285/2002 Sb., o
darovn, odbrech a transplantacch tkn a orgn a o zmn nkterch zkon
(transplantan zkon), jin nakldn s lidskmi tknmi dle zkona . 296/2008
Sb., o lidskch tknch a bukch, anebo krevn transfuze dle zkona o
specifickch zdravotnch slubch (podrobnji srov. koment k 111). Z tchto
prvnch pedpis vyplvaj zrove limity prva lid disponovat vlastnm tlem i
kontroly nad oddlenm biologickm materilem, kter pochz z tla. Pestoe
m lovk prvo udlit souhlas s dalm vyuitm oddlen sti svho tla, pop.
celho tla po smrti, nen obecn oprvnn s nimi voln nakldat, jak by jinak
bylo v soukromm prvu obvykl.

Penechn sti tla jinmu uskutenn v souladu s pslunmi prvnmi

pedpisy bude bezplatn, co vyplv a contrario z druh vty komentovanho
ustanoven. Toto pojet je zastvno jak eskou prvn teori a prax, tak i na
mezinrodn rovni (nap. podle l. 21 mluvy o biomedicn nesm bt lidsk tlo
ani jeho sti zdrojem finannho prospchu). Tuto zsadu respektuj i zmnn
speciln pedpisy, je ji dle upesuj v souladu se zsadou, e drce nem mt
z penechn sti tla ani finann ani jin prospch i vhodu. Vjimku tvo
relativn omezen plnn, je jsou ppustn z dvodu, e maj slouit pedevm
kompenzaci jmy vznikl drci.

V tto souvislosti bv diskutovna tzv. extrakomercialita lidskho tla a

jeho st jako nemonost bt pedmtem soukromch prv a v dsledku toho i
neobchodovatelnost. Jejich vylouen z prvnho obchodu je vyvolno pedevm
psobenm morlnch a etickch faktor a zce souvis se zachovnm piety a
lidsk dstojnosti (srov. lit. . 6 u 111, s. 366-373). asto bv argumentovno,
e integrita lidskho tla by nemla bt na prodej, protoe prodejem a koup
orgn v trnm prosted by dochzelo k poklesu hodnoty lidskho tla, a tud i
k depersonalizaci osoby lovka (srov. lit. . 5 u 111, s. 114-115). Oproti tomu
drcovstv pedstavuje nezitn a obtav jednn, je je vtinovou spolenost
hodnoceno jako projev humanity a altruismu.

Problmem, jen prvn konstrukce extrakomerciality v danm ppad

pedstavuje, je skutenost, e k transakcm s tmito biologickmi materily i

pinejmenm produkty z nich vytvoenmi v praxi reln dochz. Akoliv je tedy

obchod s lidskmi orgny a stmi lidskho tla zakzn, ada lidskch tkn
urench k transplantaci ji dnes pedstavuje komodity (srov. nap. innost
tkovch bank, kter odebraj, zpracovvaj a distribuuj lidsk tkn a
implantty z nich vyroben). I kdy jejich cena nen vslovn stanovena, jejich
finann ohodnocen bv de facto vyjdeno v poplatcch souvisejcch se
zpracovnm a dodnm materilu poskytovatelm zdravotnch slueb (nap. v
urit form manipulanho poplatku). V tto souvislosti je nutno zmnit i rostouc
komercializaci biologickho a medicnskho vzkumu. Pokud zkouman materil
zskan bezplatn od njakho drce povede k nslednmu ekonomickmu
vyuit a finannmu prospchu, zstv otzkou, pro by drci neml nsledn
bt poskytnut pimen podl na zisku, na kter by za jinch okolnost (v ppad
jinho pedmtu ne sti tla) nrok mohl mt.

Jako nmt k dal diskusi na toto tma se jev uit analogie k zvltnmu
prvnmu postaven zvat. Dle 494 se ustanoven o vcech na iv zvata
pouij obdobn jen v rozsahu, ve kterm jejich obsah neodporuje povaze ivho
tvora; v tomto smru je teba pihlet i k veejnoprvnm pedpism zajiujcm
jejich ochranu (nap. ped trnm). Podobn konstrukce by mohla bt pouita i
na ppady oddlench st lidskho tla. I ty by byly povaovny za vc v
prvnm smyslu v rozsahu, v nm by to neodporovalo jinm pedpism,
pedevm veejnoprvnm, kter poskytuj ochranu dotenmu lovku, jako i
veejnmu zdrav a podku. Takov prava by nemusela necitliv zashnout do
morlnho a etickho aspektu a zrove by reagovala na nkter skal
stvajcho pojet oddlench st lidskho tla.

III. Prodej sti lidskho tla

Obecn pravidlo o nepouitelnosti prvnch norem upravujcch

soukromoprvn nakldn s vcmi je prolomeno vjimkou stanovenou v 112
vta druh. Podle n se na sti lidskho tla, kter lze bezbolestn bez
znecitlivn odejmout a kter se samy obnovuj (regeneruj), hled jako na vci
movit. Akoli tedy tyto sti lidskho tla vcmi v prvnm smyslu i nadle
formln nejsou, z praktickho hlediska se na nakldn s nimi pouij normy
tkajc se movitch vc neboli je ppustn je "penechat jinmu i za odmnu"
(prodat je). Nen dvod, pro by se na takovou transakci nemohla uplatnit nap.
prava kupn smlouvy s pihldnutm ke specifinostem danho pedmtu
obchodu.

Vedle zkonem vslovn zmnnch vlas hovo dvodov zprva i o

nehtech a moi. Poadovan znaky by splnilo nap. i matesk mlko, sperma, pot
i slzy. Naproti tomu vak na regenerujc se jtra i krev se toto ustanoven ji

vztahovat nebude, nebo jejich zskn nen bezbolestn (vpich jehly), pop. je k
nmu zapoteb celkovho znecitlivn - anestezie (nap. operativn vynt sti
jater).

Souvisejc ustanoven:

91 a 92, 111, 113, 493

Souvisejc pedpisy:

viz u 111

Z literatury:
viz u 111
Pododdl 6

Ochrana lidskho tla po smrti lovka

113
(Nakldn s tlem po smrti lovka)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Rozhodnut lovka o nakldn s jeho tlem po smrti (4 a 5)

III. Souhlas s pitvou nebo pouitm tla pro vdu, vzkum nebo vuku (6 a
8)

Z dvodov zprvy (k 113 a 117):

Zsada, e se ochrana osobnosti vztahuje i na tlo mrtvho lovka, je

doktrinrn uznvna ji del dobu. Vslovn vak formulovna nebyla, proto se
osnova pikln k jasnmu ustanoven v tomto smyslu. Vrazem respektu k tto
zsad je nvrh nov pravy, odrejc jednu ze zjevnch tendenc osnovy,
spovajc v drazu na ctu k lovku a jeho pirozenm prvm. Z toho dvodu
mus mt vhu i slovo lovka vyjadujc pn, jak m i nem bt s jeho tlem
po jeho smrti naloeno. Nvrh ustanoven, podle nho mus bt respektovno
pn lovka, jak m bt pohben, se inspiruje pedevm pravou v l. 42 CCQ.

Pi projednvn nvrhu vcnho zmru zkonku vzeel z odbornch

komis pi Ministerstvu spravedlnosti podnt, aby bylo lovku dovoleno zvazn
stanovit, zda m bt po smrti jeho tlo pitvno a projevit v tom smru pn. V
tom smru byl vcn zmr dopracovn, a nsledn i schvlen. Se zetelem k
tomu se navrhuje zakotvit prvo lovka projevit vli, e s pitvou souhlas. V
dsledku schvlen pozmovacho nvrhu Poslaneckou snmovnou byla do
zkonku vtlena nevyvratiteln prvn domnnka nesouhlasu s pitvou pro ppad,
e k n lovk za svho ivota nedal souhlasn stanovisko. Osnova pitom v tomto
ppad vslovn uvd samozejmou zsadu, e obecn pedpis obanskho
zkonku nezasahuje tam, kde zvltn prvn pedpisy z oblasti veejnho prva
naizuj proveden pitvy z dvod zdravotnch nebo policejnch. V tchto
ppadech se bez pochybnosti uplatn nazen zvltnho prvnho pedpisu.

I. Obecn

Lidsk tlo je integrln soust osobnosti, a to pinejmenm dokud v nm

lze spatovat konkrtnho zemelho lovka (lit. . 2, s. 207; srov. t lit. . 4, s.
7, k n se pihlsil i Nejvy soud v rozhodnut NS 22 Cdo 2773/2004). Tlo
lovka nem charakter bn vci v prvnm smyslu ( 489 a 493; srov. t NS
25 Cdo 1050/2012). Dvod pro to je primrn morln a etick, nebo to vyaduje
cta k tlu lovka, a ivho i mrtvho, kter je pirozenou soust respektu k
dstojnosti lidsk bytosti jako takov. Mimo sti lidskho tla oddlen za
ivota, na n pamatuje prava obsaen v 111 a 112, je chrnno i tlo
lovka zemelho, a to jako celek i jeho sti.

Pravidla obsaen v 113 a 117 navazuj na zsadu nedotknutelnosti

lovka zakotvenou v 91, jako i na prvn ochranu lidskch pozstatk a
ostatk vyjdenou v 92 odst. 1. Pedstavuj pouze dl normy, vedle nich se
mohou aplikovat i pedpisy jin, pedevm pedpisy veejnoprvn. Podle 359 tr.
zkonku me bt jako hanoben lidskch ostatk postieno neoprvnn
oteven hrobu, hrobky nebo urny s lidskmi ostatky, jejich svvoln odnt z
pohebit anebo jin nakldn s nimi v rozporu se zkonem. Mnohem
podrobnj prava vak je obsaena v zkonu . 256/2001 Sb., o pohebnictv.
Jeho zkladn zsadou je, e s lidskmi pozstatky i lidskmi ostatky (jimi se
pozstatky stvaj po pohben) mus bt zachzeno dstojn (srov. i 92 odst. 1
vta druh) a zrove tak, aby nedolo k ohroen veejnho zdrav nebo
veejnho podku. Vzhledem k tomu je mj. zakzno provst pohben jinak ne
uloenm do hrobu i hrobky na pohebiti nebo zpopelnnm v krematoriu, jako i
zachzet s pozstatky i ostatky zpsobem dotkajcm se dstojnosti zemelho
nebo mravnho ctn pozstalch a veejnosti ( 4 odst. 1 zkona o pohebnictv).

Vedle pohben jakoto zkladnho zpsobu naloen s tlem zemelho,

pop. pedtm, ne k pohben dojde, je ppustn vyuit tla pro poteby lkask
vdy, vzkumu nebo k vukovm elm. Vznamnm pedpisem v tomto smru
je zkon o zdravotnch slubch, zejmna jeho 79 a nsl. Z nho vyplv, e na
tle zemelho smj bt za splnn dalch zkonem stanovench podmnek
provdny pouze nkter stanoven kony (pedevm prohldka tla, pitva,
odbr biologickho materilu, orgn, tkn a bunk i vynt implantabilnch
zdravotnickch prostedk, nikoli vak pevnch zubnch nhrad). Nutno vak
upozornit, e dojde-li v rmci toho k oddlen urit sti tla zemelho lovka,
kter je nsledn zpracovna k dalmu vyuit (nap. je z n vyroben
bioimplantt), vyvstvaj v tto souvislosti obdobn prvn, morln a etick
otzky jako v ppad zpracovn odatch st tla lovka ivho (k nim proto
podrobnji srov. koment k 111 a 112, jako i lit. . 1, s. 143-152). Poruen
pslunch veejnoprvnch pedpis me vst k postihu zejmna podle 165 tr.
zkonku, dle nho je trestn mj. odebrn tkn, buky i orgnu z tla mrtvho
lovka v rozporu s jinm prvnm pedpisem.

K odst. 1

II. Rozhodnut lovka o nakldn s jeho tlem po smrti

Komentovan ustanoven proklamuje autonomii lovka rozhodnout o tom,

jak bude naloeno s jeho tlem po smrti. Jde o vslovn potvrzen oprvnn,
kter by bylo nutno v kadm ppad dovodit ji z stavnprvnch zsad. Ve
spolenosti, kter nepipout vlastnictv lovka lovkem, neme tlo patit
nikomu jinmu ne danmu lovku samotnmu. Extenz tto zsady je i

rozhodovn lovka o svm tle pro dobu po smrti. Uveden autonomie je vak
znan omezena ochranou veejn morlky, podku a zdrav. Pokud by se
doten lovk nap. rozhodl, e nechce bt vbec pohben, nebylo by mono k
takovmu pn pihlet. Stejn tak by nebylo mono akceptovat, aby s jeho
tlem byly dle jeho pokyn vykonvny kony z hlediska mravnho ctn
veejnosti nepijateln (nap. aby bylo vystavovno zpsobem, kter je
povaovn za nemorln). V tchto ppadech vak mohou vznikat znan
kontroverze, nebo hodnocen morln pijatelnosti nebv nap spolenost
vdy zcela jednotn. Pkladem me bt veejn vystavovn lidskch tl nebo
jejich st podrobench plastinaci i jin obdobn technice, kdy vznik zeteln
napt mezi vzdlvacm aspektem, senzacechtivost a komernm prospchem.
Zde se, nastane-li spor, uplatn odvodnn vaha soudu pihlejc k pevaujc
spoleensk morlce a ke vem okolnostem konkrtnho ppadu.

V ppad, e lovk uin v mezch autonomie vle, kterou mu ochrana

veejn morlky, podku a zdrav skt, njakou dispozici o svm tle pro dobu
po smrti a toto rozhodnut nen pot bez dnho dvodu respektovno, me jt
o naruen osobnostnch prv zemelho. Podle 82 odst. 2 se po smrti lovka
me ochrany jeho osobnosti domhat kterkoli z osob jemu blzkch, z eho
vyplv i aktivn vcn legitimace takovch osob pro zahjen sporu proti tomu,
kdo by osobnost zemelho neoprvnn naruil.

K odst. 2

III. Souhlas s pitvou nebo pouitm tla pro vdu, vzkum nebo vuku

Z komentovanho ustanoven plyne, e proveden pitvy i pouit lidskho

tla pro lkaskou vdu, vzkum nebo vuku je obecn zakzno, neudlil-li k
tomu doten lovk za ivota souhlas nebo nen-li dn jin zkonn dvod
opravujc k takovmu postupu.

Druhy pitvy tla zemelho jsou vymezeny v 88 zk. o zdr. slubch. Pitvy
patologicko-anatomick (slouc zejmna ke zjitn nemoci a oven diagnzy a
sprvnosti lebnho postupu) a pitvy zdravotn (ke zjitn piny a
mechanismu smrti v ppad nhlch i nsilnch mrt nebo mrt mimo
zdravotnick zazen) se provdj povinn- a tedy i bez souhlasu k tomu jinak
oprvnn osoby - v ppadech stanovench v 88 odst. 2 a 3 zk. o zdr.
slubch. Soudn pitvy se naizuj pi podezen, e mrt bylo zpsobeno
trestnm inem ( 115 odst. 1 tr. du). Anatomick pitvy slouc k vukovm
elm i pro ely vdy a vzkumu v oblasti zdravotnictv smj provdt pouze

univerzitn vysok koly s akreditovanm studijnm programem vedoucm k

zskn odborn zpsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln. Pitvu patologickoanatomickou i zdravotn v ppadech, kdy nen dle zkona o zdravotnch
slubch povinn, i pitvu anatomickou lze uskutenit pouze za podmnek
stanovench 81 zk. o zdr. slubch. Z jeho odst. 5 plyne, e je k tomu
zapoteb psemnho souhlasu zemelho nebo osoby mu blzk, a to bu s
edn ovenm podpisem toho, kdo souhlas udlil, nebo zaznamenanm ve
zdravotnick dokumentaci pacienta s podpisem zdravotnickho pracovnka a
pacienta nebo jemu blzk osoby nebo svdka. Komentovan ustanoven
obanskho zkonku je tak fakticky zatlaeno do pozad podrobnj pravou
zkona o zdravotnch slubch, kter navc pedpokld, e krom samotnho
dotenho lovka me za uritch okolnost s pitvou souhlasit i osoba mu
blzk. Ze zkona o zdravotnch slubch dle vyplv, e jin druhy pitev, ne
jm vymezen, nejsou ppustn a e jinmi subjekty ne oprvnnmi
poskytovateli zdravotnch slueb i vysokmi kolami nemohou bt provdny.

Podmnky pro vyuit lidskho tla nebo st z nho odebranch pro

medicnsk ely, zahrnujc t, nikoli vak jen, poteby vdy, vzkumu a vuky,
rovn vymezuje 81 zk. o zdr. slubch. Je k tomu a na vjimky teba
souhlasu dotenho lovka i osoby zemelmu blzk udlenho ve shora
uveden, zkonem stanoven form. Bez explicitnho souhlasu lze postupovat
zejmna v ppadech upravench transplantanm zkonem (zk. . 285/2002
Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a orgn). Podle jeho 16 plat,
e pokud zemel, jeho zkonn (lo-li o nezletilho) i ustanoven (lo-li o osobu
s omezenou svprvnost) zstupce s odbrem nevyslovil prokazateln
nesouhlas, nastupuje nevyvratiteln domnnka udlen souhlasu. Uveden
nesouhlas lze uinit bu zaevidovnm do Nrodnho registru osob nesouhlascch
s posmrtnm odbrem tkn a orgn, nebo prohlenm ve zdravotnickm
zazen ped oetujcm lkaem a alespo jednm svdkem. I tato prava
vrazn zuuje pouitelnost komentovanho ustanoven obanskho zkonku,
nebo vzhledem k vslovnmu odkazu v textu komentovanho ustanoven je
teba j dt pednost.

Souvisejc ustanoven:

82, 91, 92, 489, 493

Souvisejc pedpisy:

165, 359 tr. zkonku,

 4 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkterch zkon,

79 a 92 zk. o zdr. slubch,

115 tr. du,

16 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a

orgn a o zmn nkterch zkon (transplantan zkon)

Z judikatury:
[U] podle 285 obecnho zkonku obanskho z roku 1811, kter
stanovil, e vechno, co jest od osoby rozdln a slou k uvn lid, sluje vc v
prvnm smyslu, nepovaovalo se mrtv lidsk tlo za vc. K tomu uvd str. 7
Komente k eskoslovenskmu zkonku obanskmu (...), e "lidsk tlo ani
jako mrtvola nen vc, pokud v nm slu spatovati tlo urit zemel osoby
(potud je dno i ddicm osobnostn prvo). Jakmile tomu tak nen, jest i mrtvola
vc (nap. mrtvoly z dvnch dob jako mumie nebo preshistorick nlezy)." Z
toho vyplv, e nakldn s lidskmi ostatky neme bt pedmtem
zvazkovho vztahu. Od tohoto vkladu pojmu vc nen teba se ani dnes
odchylovat, kdy platn [obansk zkonk . 40/1964 Sb.] v 118 pojem vci
nedefinuje a vslovn upravuje jen ochranu osobnostnch prv fyzick osoby po
jej smrti tak, e v 14 stanov, e po smrti fyzick osoby pslu prvo
uplatovat prvo na ochranu jej osobnosti manelu a dtem, a nen-li jich, jejm
rodim.
(NS 22 Cdo 2773/2004)

Z literatury:

Csaov, Sovov: Trestn prvo a zdravotnictv, 2. vyd., 2004, s. 143-152.

Knap, vestka, Jehlika, Pavlk,

obanskho prva, 4. vyd., 2004,s. 207.

Plecit:

Ochrana

osobnosti

podle

Kotrl: Pohebnictv, 2013,

Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, 1935,s. 7

Stejskal, ejvl a kol.: Pohbvn a hbitovy, 2011, s. 93-99, 235-323.

114
(Poheb)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Rozhodnut o podrobnostech pohbu (3 a 4)

III. hrada nklad pohbu (5 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 113

I. Obecn

Komentovan ustanoven dle rozvj oprvnn obsaen v 113 odst. 1 a

stvrzuje autonomii vle lovka i ve vztahu k jeho pohbu. Inspiranm zdrojem
zkona byl dle dvodov zprvy pedevm l. 42 obanskho zkonku Qubecu,
podle nho me lovk urit povahu svho pohbu a naloen se svm tlem,
piem neuin-li tak, rozhodnou jeho ddici; nklady v takovm ppad t

pozstalost. Zkonn prava obanskho zkonku vak nen s tmto pramenem

zcela toton.

V souvislosti s komentovanm ustanovenm se vznamn uplatn regulan

role veejnoprvnch pedpis, pedevm zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv.
Podle jeho 4 odst. 1 psm. f) nelze pohben provst jinak ne v souladu s 2
psm. c) zk. o pohebnictv, tj. uloenm do hrobu nebo hrobky na veejnm i
neveejnm pohebiti nebo zpopelnnm v krematoriu. Odchyln pn
zemelho neme bt respektovno. Podle 5 odst. 3 zk. o pohebnictv me
krajsk hygienick stanice stanovit zpsob nakldn s lidskmi pozstatky pi
pohben, jako i rozhodnout o pohben zpopelnnm bez ohledu na vli
zemelho i osoby sjednvajc poheb, byl-li zemel v dob mrt nakaen
zkonem specifikovanou nebezpenou nemoc (k povinnosti pohbt srov. lit. . 5
u 113, s. 93-99). V rmci zkonem stanovench zpsob pohben se nicmn
lovku naskt monost urit podrobnosti, konkrtn msto, vpravnost pohbu
apod. Nen-li takov pn respektovno, ani by pro to existovaly dn dvody
(nap. pn zemelho je v rozporu s prvnmi pedpisy, pozstalost nepokryje
nklady na uskutenn zamlenho pohbu apod.), me jt o naruen ochrany
osobnosti zemelho ( 113 odst. 1).

K odst. 1

II. Rozhodnut o podrobnostech pohbu

Na rozdl nap. od 98 odst. 1, v nm je poad jednotlivch osob, kter

pipadaj do vahy k vysloven souhlasu se zsahem do integrity za dotenho
lovka, ponkud nejasn, je v komentovanm ustanoven posloupnost osob
nastupujcch v rozhodovn o zpsobu pohbu za zemelho urena pomrn
jednoznan. Vzhledem k ustanoven 3020 lze na rove manela adit
(registrovanho) partnera zemelho.

Z textu zkona plyne, e osoby ve vymezen posloupnosti pozdj mohou

nastoupit jen v ppad, e nikdo z dve uvedench nen. Pokud nkter z
vyjmenovanch osob existuj, o poheb se vak nepostaraj, uplatn se v zjmu
ochrany veejnho zdrav a podku a zachovn slunch mrav 5 zk. .
256/2001 Sb., o pohebnictv. Podle nho po urit zkonem stanoven dob,
rozlien v zvislosti na tom, zda jde o osobu identifikovanou i neznmou,
ppadn zda se jedn o cizho sttnho pslunka, pechz prvo i povinnost
pohben zajistit na obec, a to na nklady ddic i sttu. Na rozdl od sti za
stednkem druh vty komentovanho ustanoven nen podmnkou aplikace

zkona o pohebnictv, e by dn z uvedench osob nebyla; posta jejich

pasivita.

K odst. 2 a 3

III. hrada nklad pohbu

Podle odst. 2 komentovanho ustanoven se nklady pohbu a opaten

pohebit hrad z pozstalosti, kterou se rozum jmn zstavitele ( 1475 odst.
2). Zkon tak k hrad tchto vdaj zavazuje ddice zemelho lovka, nebo
jsou to oni, kdo pozstalost, resp. ddictv nabv. Pojem pohbu zahrnuje krom
samotnho pohben (dle 2 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv, jde o uloen
lidskch pozstatk do hrobu nebo hrobky na veejnm nebo neveejnm
pohebiti nebo jejich zpopelnn v krematoriu) t veker souvisejc kony i
obady, a ji spoleenskho, nboenskho (srov. lit. . 5 u 113, s. 235-323), i
jinho charakteru. Neastn je voleno slovn spojen "opaten pohebit", nebo
veejnoprvn pedpis, tj. zkon o pohebnictv, uv vrazu "pohebit" k
oznaen prostoru, v nm se nachzej jednotliv hroby, hrobky, urny s popelem
apod., neboli piblin toho, co se v bnm jazyce nejastji nazv hbitovem (i
kdy pojem pohebit je ir). Citovan spojen v komentovanm ustanoven je
proto nutno interpretovat tak, e jde o nklady k opaten msta pro uloen
pozstatk zemelho, obvykle formou jeho njmu (NS 22 Cdo 4224/2009). Druh
vta odst. 2 komentovanho ustanoven se zabv jednou ze situac, kdy nen
nutno pn zemelho co do podrobnost pohbu respektovat. Zrove vak
zavazuje toho, kdo poheb vyprav (obec, nenajde-li se jin osoba), aby dodrel
alespo minimln standard sluiteln s veejnou mravnost, podkem i
obvyklmi pomry v mst.

Nepostauje-li pozstalost na kryt nklad pohbu ani v rozsahu

vyplvajcm z druh vty odst. 2, mus bt pesto uveden minimln standard
zachovn. Z 5 odst. 4 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv, na nj odkazuje
odst. 3 komentovanho ustanoven, vyplv, e obec, kter v takovm ppad
poheb zajistila, m prvo na hradu eln vynaloench nklad na pohben
vi ddicm zemelho, a nen-li ddic, vi sttu. Toto oprvnn svd pouze
obci. Zajist-li poheb na sv nklady nkdo jin, uplatn se zvr textu odst. 3
komentovanho ustanoven, podle nho lze na takovou osobu pohlet jako na
toho, kdo byl ochoten uhradit nklady pohbu dobrovoln, take podobn prvo
na nhradu mu nevznik. Ppadn nrok na veejnou dvku (pohebn apod.),
budou-li splnny podmnky pro jej poskytnut, tm vak nen doten.

Souvisejc ustanoven:

113, 3020

Souvisejc pedpisy:

2, 4, 5 zk. . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkterch zkon

Z judikatury:
Nepochybnou soust prva na rodinn ivot je (...) vztah ijcho lena
rodiny k jeho zesnulm pedkm, jeho typickm a sociln doloitelnm
obsahem je respekt k pamtce pedk, ppadn poadavek pietnho zachzen s
pedky. Pitom plat, e o zpsobech nakldn s mrtvmi, o tom, v jak form a
na jakm mst jsou jejich ostatky uloeny, m prvo rozhodovat sm jednotlivec.
Zvltn pouto jednotlivce se proto neve pouze k mrtvm pedkm, ale rovn i
k mstu jejich "poslednho spoinut", kter si zvolili a vlastnmi prostedky
zbudovali. Tento pietn respekt se proto tk nejen mrtvch samotnch, ale t
pietnho msta. Pietn a emocionln vztah k tomuto mstu me bt v takovm
ppad dokonce silnj, ne vlastnick vztah k tomuto mstu.
(I. S 2477/08)
[D]sledkem nov pravy pohebnictv je i odstrann pochybnost o tom,
zda o vzniku, trvn a zniku prvnho vztahu tkajcho se propjen msta pro
hrob na pohebiti nle rozhodovat soudm v obanskm soudnm zen. S
ohledem na vznik prva na uvn hrobovho msta na zklad smlouvy o njmu
( 25 zkona o pohebnictv), je zakld obanskoprvn vztah mezi
provozovatelem pohebit a njemcem hrobovho msta, je ji jasn, e
pravomoc soudu ve sporech tohoto druhu je dna.
(NS 22 Cdo 4224/2009)

Z literatury:
viz u 113

115
(Domnnka nesouhlasu s pitvou nebo jinm pouitm tla po smrti)

JUDr. Tom Holapek, Ph.D.

JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 113

Vklad:

Komentovan ustanoven pouze zdrazuje to, co plyne ji z 113 odst. 2,

tj. e bez souhlasu, pop. jinho zkonem stanovenho dvodu, nelze tlo
zemelho pitvat nebo je pout pro poteby lkask vdy, vuky i vzkumu.
Obansk zkonk nezakld dnou domnnku nebo pedpoklad souhlasu
zemelho s tmito kony.

Tmto ustanovenm vak nen dotena monost proveden pitvy nebo uit
tla i jeho st k medicnskm elm, jak to vyplv ze zvltnch prvnch
pedpis specifikovanch v komenti k 113 odst. 2, zejmna zkona o
zdravotnch slubch, zkona . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a
transplantacch tkn a orgn a o zmn nkterch zkon (transplantan
zkon), a v ppad soudn pitvy i z trestnho du. Ustanoven 16
transplantanho zkona dokonce vslovn zakotvuje nevyvratitelnou prvn
domnnku souhlasu zemelho s odbrem tkn i orgn, pokud nebyl vysloven
prokazateln nesouhlas; tto prav je nutno dt pro oblast, j se tk, aplikan
pednost ped obecnm ustanovenm 115 ob. zk.

Souvisejc ustanoven:

113

Souvisejc pedpisy:

viz u 113

 116
(Projeven souhlasu s pitvou nebo jinm pouitm tla po smrti)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.
JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 113

Vklad:

Tebae 113 odst. 2 vslovn odkazuje na pravu jinmi zkony, ktermi

jsou z povahy vci pedevm pedpisy upravujc poskytovn zdravotnch slueb,
komentovan ustanoven (stejn i nsledujc ustanoven 117) do jejich pravy
do jist mry zasahuje. Stanov, e souhlas lovka s pitvou nebo pouitm jeho
tla po smrti pro poteby lkask vdy, vuky i vzkumu lze projevit zapsnm
do rejstku vedenho podle jinho prvnho pedpisu nebo ve form veejn
listiny nebo vi poskytovateli zdravotnch slueb s inky vi nmu.

Rejstk osob souhlascch s pitvou (z povahy vci pedevm anatomickou 113 odst. 2) i pouitm jejich tla pro vdu, vuku i vzkum dosud nebyl
zzen, take tato zkonem pedvdan monost je a do doby, ne se tak stane,
pouze teoretick.

Poadavek na vysloven souhlasu ve form veejn listiny podle 567 a

nsl. (zejmna notskho zpisu) se li od koncepce pijat v 81 odst. 5 zk. o
zdr. slubch, podle nho je zapoteb bu psemnho souhlasu dotenho
lovka nebo osoby blzk zemelmu lovku s edn ovenm podpisem,
nebo zznamu o souhlasu pacienta vyslovenho ve zdravotnickm zazen, kter
podepe zdravotnick pracovnk a podle okolnost pacient, osoba mu blzk nebo
svdek. Je otzkou, zda lze komentovan ustanoven pokldat za modifikaci
prvn pravy obsaen v zkonu o zdravotnch slubch. Lze mt za to, e tomu
tak nen. Tebae vztah obecn a zvltn prvn normy nen mezi obanskm
zkonkem a pedpisy o zdravotnch slubch zcela jednoznan ( 93 a tam
uveden pklady), v tomto konkrtnm ppad se jev podrobn a realit
faktickch podmnek poskytovn zdravotn pe bli prava 81 zk. o zdr.
slubch (podobn 16 zk. . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a

transplantacch tkn a orgn) jako pravidlo, jemu je teba dt v aplikan praxi

v ppad rozporu pednost ped strohm ustanovenm obanskho zkonku.

Obdobn vaha plat i pro vysloven souhlasu vi poskytovateli

zdravotnch slueb s inky vi tomuto poskytovateli. Lze mt za to, e
komentovan ustanoven zde nijak nemn a neoslabuje shora uveden formln
pedpoklady udlen dnho souhlasu, kter jsou stanoveny prvnmi pedpisy
tkajcmi se poskytovn zdravotnch slueb (psemn forma, oven podpis i
podpis dal osoby apod.). Sporn me bt, zda obansk zkonk skuten
zuuje innost takto udlenho souhlasu jen na poskytovatele zdravotnch
slueb, vi nmu byl vysloven. Ze zkona o zdravotnch slubch toti dn
takov omezen neplyne; souhlas se zakld do zdravotnick dokumentace a
spolu s n se tak me dostat i k jinmu poskytovateli zdravotnch slueb (nap.
pacient je z medicnskch dvod pemstn do jinho zdravotnickho zazen).
Jeliko souhlas podle 81 odst. 5 zk. o zdr. slubch je udlovn psemn a
doplnn o edn oven podpisu i pipojen podpisu zdravotnickho pracovnka,
nen rozumnho dvodu, pro by se jej neml mt monost dovolvat pozdj
poskytovatel zdravotnch slueb. Vcn jde toti stle o tot, tj. o souhlas s
nakldnm s lidskm tlem k urit vymezenmu elu, take z tohoto pohledu
je lhostejn, kter konkrtn poskytovatel zdravotnch slueb takov kon
nakonec provede. Lze tedy usuzovat, e souhlas s pouitm tla i jeho sti
podle jinch zkon, zejmna zkona o zdravotnch slubch, nen omezen,
pinejmenm nen-li to v nm vslovn uvedeno, na konkrtnho poskytovatele
zdravotnch slueb, jak by se jevilo z komentovanho ustanoven obanskho
zkonku. Pravidlo 81 zk. o zdr. slubch lze povaovat i v tomto smru vi
komentovanmu ustanoven za speciln.

Souvisejc ustanoven:

113, 117

Souvisejc pedpisy:

viz u 113

117
(Odvoln souhlasu s pitvou nebo jinm pouitm tla po smrti)
JUDr. Tom Holapek, Ph.D.

JUDr. Petr ustek, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 113

Vklad:

O ppustnosti odvoln souhlasu nelze pochybovat, a to i tehdy, kdy by

nebyla komentovanm ustanovenm vslovn stvrzena. Shodn s vkladem k
97 odst. 1 a z tch dvod lze mt za to, e oprvnn odvolat souhlas s pitvou i
uitm tla k elm vdy, vzkumu i vuky nelze ani smluvn vylouit.

Ustanoven druh vty komentovanho ustanoven stanov pro odvoln

souhlasu lovkem nachzejcm se ve zdravotnickm zazen povinnost dodret
psemnou formu. Smyslem tohoto ustanoven je umonit odvoln souhlasu
jednodum zpsobem v ppad, e byl pedtm udlen zpisem do rejstku
nebo ve veejn listin. V tto souvislosti je vak obansk zkonk
nekonzistentn, nebo k udlen souhlasu vi poskytovateli zdravotnch slueb s
inky vi tomuto poskytovateli 116 psemnou formu nepedepisuje. Z toho
plyne, e na odvoln souhlasu jsou v tomto ppad kladeny psnj formln
nroky ne na jeho udlen, co se pli nesluuje s preferenc autonomie vle
doten osoby, kterou jinak obansk zkonk prosazuje. Obansk zkonk
rovn nijak neulehuje dotenmu lovku projeven jeho vle v ppad, e nen
pro svj zdravotn stav schopen pst. Ppadnou aplikaci 563 odst. 1, pokud by ji
okolnosti vbec umoovaly, lze st povaovat za vrazn ulehen. I z tohoto
dvodu se jev zsady prvn pravy 81 odst. 5 zk. o zdr. slubch, z nich by
bylo mono dovodit nahrazen podpisu pacienta, kter neme pst, podpisem
osoby blzk i svdka, jako lpe prospvajc zjmm dotenho lovka, nebo
umouj snaz prosazen jeho vle.

Souvisejc ustanoven:

113, 116

Souvisejc pedpisy:

viz u 113

Dl 3
Prvnick osoby

Oddl 1
Obecn ustanoven

118
(Prvn osobnost prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 118 a 119):

Osnova si klade za cl sjednotit a shrnout do kodexu zkladn a obecn

pouiteln pravidla o prvnickch osobch. Dosavadn stav, kdy v nkterch
otzkch pejm kodexovou lohu zkonk obchodn, a to formln ( 761 odst.
2) i fakticky (nap. pravou v 13 odst. 1 nebo odst. 4, v 24 apod.), je nenosn.
Stejn tak je nenosn stvajc pojet obanskho zkonku, kter obecn prav
prvnickch osob vnoval miziv poet ustanoven, nebo to generuje pebujel a
nepehledn zvltn prvn pravy vnovan jednotlivm zvltnm formm
prvnickch osob.

Akceptuje se, respektuje a upesuje dosavadn pojet, podle nho me

bt subjektem prva jenom ten organizovan tvar, kter za prvnickou osobu
prohls zkon. Vzhledem k tomu, e se zachovv u prvnickch osob jejich
stupovit vznikn i zanikn, vymezen na jedn stran zaloenm a vznikem,
na stran druh zruenm a znikem, mus bt stanoveno, e prvn subjektivitu
m prvnick osoba od svho vzniku a do svho zniku.

Zpsobilost prvnick osoby mt prva a povinnosti a jej schopnost

prvnm jednnm je nabvat - ve shod s koncepc nastolenou u ns v r. 1991 -

nem bt ani nadle vzna na jej zvolen nebo zapsan pedmt innosti.
Osnova tedy nepitakv doktrn ultra vires.

Nen ale mon uinit co do rozsahu zpsobilosti mt prva a povinnosti

absolutn rovntko mezi osobami fyzickmi a prvnickmi, protoe jsou prvn
jednn, kter prvnick osoba ze sv juristick povahy uinit neme (nap.
testovat o svm majetku nebo osvojit lovka). Jinak ne jej prvn povahou
svprvnost prvnick osoby omezena nen, protoe mus bt respektovn
princip jej majetkov autonomie. Zrove se bere zetel na fakt, e urit
prvnick osoby mohou bt vlastnm specilnm zkonnm reimem v uritch
smrech ve svprvnosti omezeny, take nemohou podstupovat nkter jednn,
kter by jinak - tedy v obecnm soukromoprvnm reimu - vykonvat mohly. To
plat nap. pro veejn vysok koly nebo pro penzijn fondy, ale nap. i pro
nadace, jak se v osnov samotn dle navrhuje normovat.

Zsada majetkov autonomie plat pro prvnick osoby jako typick. V

nvaznosti na to se vyaduje, aby kad prvnick osoba vedla pinejmenm
spolehliv zznamy o svch majetkovch pomrech.

Vklad:

Ustanoven 118 je statusov povahy a vzhledem k tomu je bezpochyby

kogentn.

Ustanoven je (svm zpsobem) zrcadlovm obrazem k vmru 23 o

prvn osobnosti fyzick osoby, je m prvn osobnost od svho narozen do sv
smrti.

Normativn obsah ustanoven je vcn nepochybn. S dikc zkona zsti

nekoresponduje dvodov zprva, kter pojednv o absenci principu ultra vires,
akoliv zkon zde nic takovho neupravuje; absence principu ultra vires je vcn
upravena v 20 odst. 1 vt druh (k tomu viz koment k 20).

Norma obsaen v 118 je obecn povahy; vzhledem k tomu dopad na

prvnick osoby soukromho i veejnho prva ( 20 odst. 2).

Prvn prava zde je pedevm instruktivn povahy; jejm elem je

pedevm instruovat neprvnickou veejnost, jak je tomu s trvnm prvn
osobnosti prvnick osoby. Proti dosavadnmu stavu se zde meritorn nic nemn.
Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, sice tuto
normu vslovn neobsahoval, prvn doktrna i praxe vak vdy tradin
dovozovaly vcn toton princip. Ostatn ji ze sam povahy a logiky vci plyne,
e dokud prvnick osoba nevznikne, pak ani neme mt prvn osobnost, ani
neme bt svprvn.

119
(Zznamy o majetku prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 118

Vklad:

Ustanoven 119 je statusov povahy a vzhledem k tomu bezpochyby

kogentn.

prava je to vak nepli jasn a podle veho i mlo funkn. Kad

prvnick osoba se sdlem na zem R je povinna vst etnictv od svho
vzniku do zniku [ 1 odst. 2 psm. a) a 4 odst. 1 st vty ped stednkem
zkona o etnictv, ve znn pozdjch pedpis]. Pouze zahranin prvnick
osoby, pokud na zem R podnikaj nebo provozuj jinou innost, jsou povinny
vst etnictv ode dne zahjen innosti a do dne ukonen innosti na zem
R [ 1 odst. 2 psm. b) a 4 odst. 1 st vty za stednkem zkona . 563/1991
Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis]. Vzhledem k tomu tu de lege lata
neme nastat situace, kdy by se na njakou prvnickou osobu 119 vcn
vztahoval.

Krom toho nen ani jasn, co se rozum povinnost veden spolehlivch

zznam o majetkovch pomrech, resp. jak zznamy by tedy takov prvnick
osoba mla vst; zkon tu nedv pro tyto ppady dnou spolehlivou smrnici.

Veejn rejstky prvnickch osob

120
(Zapisovan daje; formln publicita)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 120 a 121):

daje o prvnickch osobch se zapisuj do rznch veejnch rejstk,

kter vedou soudy nebo jin orgny veejn moci. Tebae m obansk zkonk
upravit nkter prvn formy prvnickch osob, neme institucionln upravit
pslun veejn rejstky (zejmna rejstk spolkov a nadan), protoe se jedn
o instituty veejnho prva. Z toho dvodu se tato prava penechv zvltnm
zkonm.

Proto se navrhuje stanovit jen neju okruh skutenost, kter maj bt o

prvnickch osobch zapisovny, a upravit materiln i formln publicitu
veejnch rejstk. Zsada materiln publicity chrn dvru v zapsan daje.
Formln publicita zajiuje pstupnost veejnch rejstk pro kadho. Jak
konkrtn bude pstupnost rejstk upravena, se ponechv zvltnm zkonm,
lze vak pedpokldat, e rejstky budou pstupn elektronickou cestou.
Konen se navrhuje stanovit povinnost zajistit zpis zmny daje, zmn-li se
zapsan skutenost.

Vklad:

Historicky vzato se o dn novum nejedn; veejn rejstky prvnickch

osob znaj prvn dy snad ve vech civilizovanch vysplch sttech (zejmna
ve vech lenskch sttech EU). Institut obchodnho rejstku jakoto veejn
rejstk prvnickch a fyzickch osob existoval na zem eskch zem ji
minimln od 19. stolet.

Ustanoven 120 do obanskho zkonku vcn nepat, nebo - zvolil-li

zkonodrce jako urujc racionln hledisko, e soukromoprvn kodex nem
obsahovat jin ne hmotnprvn normy - se jedn o ustanoven vcn souvisejc

s jinak meritorn administrativnprvnmi a procesnprvnmi normami prvn

pravy veejnch rejstk, kter by z povahy vci mlo bt obsaeno prv v
tomto jinm zkon.

I po vcn strnce je vak toto ustanoven mrtv narozenm dttem,

nebo k tmu dni jako samotn obansk zkonk (tj. k 1.1.2014) nabyl innosti
zkon . 304/2013 Sb., o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob, kter
upravuje - dluno dodat, e nejen podstatn podrobnji, ale t msty i odchyln veejn rejstky prvnickch a fyzickch osob. Ppadn pochybnosti v tom
smru, kter ustanoven se pouije v tch ppadech, kdy je rozpor mezi 120 a
zkonem . 304/2013 Sb., jsou zde bezpedmtn. Pro oblast prvn pravy
veejnch rejstk prvnickch a fyzickch osob je nepochybn lex specialis
zkon . 304/2013 Sb.; ustanoven obanskho zkonku mu odporujc se
nepouij.

Veejnmi rejstky prvnickch a fyzickch osob jsou spolkov rejstk,

nadan rejstk, rejstk stav, rejstk spoleenstv vlastnk jednotek, obchodn
rejstk a rejstk obecn prospnch spolenost ( 1 odst. 1 zkona o ve.
rejstcch).

Na dn jin veejn rejstk prvnickch a fyzickch osob se 120

vztahovat neme, nebo mimo rmec zkona . 304/2013 Sb. dn veejn
rejstk prvnickch a fyzickch osob ve smyslu 120 de lege lata neexistuje.

Souvisejc ustanoven:

121

121
(Materiln publicita)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 120

Vklad:

Stejn jako 120, ani 121 do obanskho zkonku vcn nepat, nebo
problematiku zde obsaenou komplexn upravuje zkon . 304/2013 Sb., o
veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob (k tomu viz koment k 121).

Ustaven a vznik prvnick osoby

122
(Jednotliv zpsoby ustaven prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Jednotliv zpsoby ustaven prvnick osoby (4 a 7)

III. Ustaven prvnick osoby zakladatelskm prvnm jednnm (8 a 12)

IV. Ustaven prvnick osoby zkonem (13 a 14)

V. Ustaven prvnick osoby rozhodnutm orgnu veejn moci (15)

VI. Ustaven prvnick osoby jinm zpsobem (16)

Z dvodov zprvy (k 122 a 131):

Ustanoven zaazen pod marginln rubriku oznaenou Ustaven a vznik

prvnick osoby jsou shrnuta obecn ustanoven tkajc se vznikn prvnick
osoby. Termn ustaven kryje zaloen prvnick osoby projevem soukrom vle,
jej zzen psobenm veejn moci (zkonem nebo rozhodnutm orgnu veejn
moci), poppad jinm zpsobem, jak tomu je v ppad spoleenstv vlastnk
jednotek.

Jako obecn model se zachovv osvden dvoufzovost ustavovn

prvnickch osob spovajc v jejich zaloen soukromoprvnm jednnm nebo
zzen veejnoprvnm rozhodnutm a v jejich vzniku, vetn pihldnut k
zvltnostem zzen prvnick osoby zkonem a k nkterm dalm specifickm
ppadm.

Pro zakladatelsk kon vznikl ze soukrom iniciativy se vol nzev

zakladatelsk prvn jednn, jm me podle okolnost bt bu smlouva, nebo
zizovac (zakldac) listina. Osnova opout dosavadn termn zakladatelsk
dokument uvan zejmna stvajcm obchodnm zkonkem, protoe slovo
dokument zna listinu (doklad) o konu, nikoli kon samotn. Smlouva nebo
jin zakladatelsk jednn nejsou dokumentem, dokument je jen dokladem, e se
takov jednn udla.

Podrobnosti o zakladatelskm prvnm jednn stanovuje 123. Pro

zakladatelsk prvn jednn se i nadle vyaduje psemn forma. V odst. 1 se
stanov hlavn nleitosti zakladatelskho prvnho jednn, pi nich se sleduje,
nen-li jin (speciln) pravy, poadavek zachytit v nm zkladn obecn uznan
pojmov znaky prvnick osoby, tj. jej pojmenovn, uren jejho sdla a elu.
Pokud se jedn o vnitn organizaci, omezuje se tu osnova na minimln
poadavek, jm je uren statutrnho orgnu, nebo poadavek na prvnickou
osobu jako organizovanou entitu byl vznesen ji dve. Pro pravu vzniku
prvnick osoby se pejm i nadle osvden registran zsada.

Pokud se jedn o pravu zaloen a vzniku prvnickch osob, je

pamatovno na zpsujc vjimky, kdy je teba k zaloen nebo vzniku uritch
prvnickch osob zvltn sttn povolen, jak je tomu nap. u burz, bank nebo u
prvnickch osob zabvajcch se kolektivnm investovnm. Je ovem nutn
odliit povolen k zaloen nebo vzniku urit prvnick osoby a povolen k vkonu
urit innosti. Vjimky zmrujc, upraven dosud vznikn odborovch
organizac a organizac zamstnavatel (pop. jejich svaz) v osnov zvlt
upraveny nejsou, jednak proto, e se navrhuje zavst reim volnho zakldn
pro spolky obecn, pedevm ale z toho dvodu, e pro zvltn prvn reim
odborovch organizac a organizac zamstnavatel pedstavuj dostaten
zklad pslun mezinrodn smlouvy. Se zetelem k l. 8 Paktu o hospodskch,

socilnch a kulturnch prvech (. 169/1991 Sb.), k l. 5 Evropsk sociln charty,

ale hlavn s ohledem na l. 7 mluvy o svobod sdruovn a ochran prva
odborov se organizovat (. 489/1990 Sb.), vznik tchto organizac na registraci
vzn bt neme.

Ust. 127 pejm z dosavadnho prva spolenost pravu jednn za tzv.

pedbnou spolenost. Normativn prava tvoc se prvnick osoby nen toti
omezena jen na obchodn spolenosti a drustva, jak to in nae stvajc
zkonodrstv, nbr se jedn o problematiku obecnou, kter vyaduje tak
generln pouiteln normativn een. Zvltn vznam to m v ppadech
prvnho jednn za prvnickou osobu, kter je teprve zaloena nebo dokonce jen
projektovna, ale ji je jejm jmnem jednno s tetmi osobami, protoe pro
takov ppady je teba garantovat jistotu tch, s nimi bylo takto jednno. Z toho
dvodu se obecn prava prvnickch osob inspiruje l. 7 Prvn smrnice ES o
spolenostech37) s plnm zachovnm jeho smyslu a bez zbyten rigorozujcch
nnos stvajcho 64 obch. z. elnost nvrhu tohoto opaten je v tom, e se
jedn o problematiku aktuln pro vechny prvn formy vytvejcch se
prvnickch osob. Je-li dnes jednno za jet nevznikl prvnick osoby, spojuje
praxe takov prvn jednn s jeho neplatnost, co nen eln.

Smysl navren pravy je ten, e zakld solidaritu osob, kter jednaly

jmnem tvoc se prvnick osoby, pro ppad, e prvnick osoba po svm
vzniku inky tchto jednn pro sebe ex tunc nepevezme. Nad rmec smrnice
se jen stanov tmsn lhta pro pevzet takto uinnch jednn vzniklou
prvnickou osobou, nebo nelze tet osoby ponechvat po del dobu v nejistot,
jak je prvn stav. Smrnice vslovn povoluje, aby se ti, kdo za pedbnou
prvnickou osobu jednali, s druhou stranou dohodli, e nsledek jejich solidarity
pi nepevzet ink jednn vznikajc se prvnickou osobou nenastane, pop. e
nastane jin ne prv tento prvn nsledek. U smrnice je takov vslovn
upraven povolen uinn ad hoc nezbytn, v obanskm zkonku vak nen
namst, protoe i v tomto ohledu plat obecn direktiva 1 odst. 2, je v
naznaenm smru nevyluuje smluvn dispozici stran.

Nvrh 128 pejm a generalizuje funkn pravidlo obchodnho prva o

neplatnosti spolenosti ( 68a). I toto pravidlo se jev zpsobil pro generalizaci v
zjmu praktick poteby. Vznikne-li prvnick osoba, tedy pravideln registrac ve
veejnm rejstku, jev se jako neeln a zpochybujc prvn jistotou veejnosti
ponechat prvn monost prohlsit ji nsledn za neexistujc. Vyvolalo by to
otesy existujcch prvnch vztah. Podle navren pravy vstoup prvnick
osoba, kter bude prohlena za neplatnou, do likvidace a jej majetkov pomry
budou tud vypodny zenm postupem. Takov een poskytne dostatenou
ochranu jejm vitelm i ppadnm spolenkm nebo lenm neplatn
prvnick osoby, a tm se proti dosavadnmu stavu zv prvn bezpenost.

37) 68/151/CEE z 9. bezna 1968

I. Obecn

Jak zeteln plyne ze zkona i z dvodov zprvy, zkonodrce pevzal

osvden model dvoufzovosti ustaven a vzniku prvnick osoby, kdy
prvnick osoba jako subjekt prva pon existovat a od okamiku svho
vzniku; ustaven tu lze oznait za fzi pedbnou (ppravnou). Tm nejsou
doteny jin zkony, je mohou pro oblast t kter prvn formy prvnick osoby
ad hoc urit jinak. Pkladmo lze poukzat na zkon . 314/1991 Sb., kterm byly
nov konstituovny ex lege nkter veejn vysok koly, ani by zde pedtm
dolo k jejich ustaven.

V 122 zkonodrce shrnul obecn vmr o zpsobech ustaven prvnick

osoby. prava je to jednak kogentn, jednak - vzhledem ke sv univerzalitbezpochyby aplikovateln i na veejnoprvn prvnick osoby ( 20 odst. 2).
Meritorn je to ovem prava docela zbyten, nebo jednak nestanov nic
novho, jednak sama o sob je neaplikovateln.

Pokud se te pojmu ustaven prvnick osoby, jedn se o obecn

(generln) pojem, jen shrnuje dva zpsoby ustaven, toti jednak zaloen (co
je pojem soukromoprvn povahy), jednak zzen (co je pojem veejnoprvn
povahy) prvnick osoby.

II. Jednotliv zpsoby ustaven prvnick osoby

Pravideln se rozliuj ti zkladn zpsoby ustavovn prvnick osoby.

Prvm z nich je zpsob volnho ustaven. Zde prvnick osoba jako subjekt
prva vznik ji pouhou perfekc ustavovacho aktu, piem registrace ve
veejnm rejstku se nevyaduje buto vbec, nebo nem konstitutivn inky. V
prvnm du R se v souasnosti tento zpsob nevyskytuje v ist podob vbec
a i jinde je jen velmi ojedinl. Relativn blzko m tomuto systmu toliko prvn
prava vzniku odborovch organizac a organizac zamstnavatel ( 3025 odst.
2).

Druhm monm zpsobem ustaven prvnick osoby je zpsob registran

(normativn), kter je v prvnm du R obecn nejrozenj a znamen, e
prvnick osoba je obligatorn dvoufzov konstituovna; v prv fzi dochz k
jejmu ustaven a v druh fzi k jejmu vzniku. Tak dnes jsou konstituovny nap.
spolky, nadace, nadan fondy, stavy, spoleenstv vlastnk jednotek, obchodn
korporace aj. Tento model vak neplat bezvjimen; jednak zkon vdy me
zaloit zvltn mechanismus, jednak pro oblast veejnoprvnch prvnickch
osob ve uveden plat toliko omezen. Dvoufzovost konstituovn prvnick
osoby zpravidla neplat tam, kde prvnick osoba je ustavena pmo zkonem; to
byl v minulosti ppad nap. nkterch veejnch vysokch kol nebo kraj.

Konen tetm monm zpsobem ustaven prvnick osoby je zpsob

koncesn (povolovac), kter nen v prvnm du R v souasnosti pli rozen
a kter znamen, e prvnick osoba je obligatorn dvoufzov konstituovna; v
prv fzi dochz k jejmu ustaven a v druh fzi k jejmu vzniku, ovem s tm, e
vznik prvnick osoby nen mon bez udlen sttnho (veejnho) povolen
(resp. koncese). V minulosti byl tento systm dosti rozen; nap. akciov
spolenosti bez vjimky potebovaly ke svmu vzniku sttn povolen ( 4 zkona
. 243/1949 Sb., o akciovch spolenostech, ve znn pozdjch pedpis; zruen
byl s innost od 1.5.1990). V souasnosti je tento reim nastaven nap. pro
vznik komoditnch burz, kter nemohou vzniknout bez pedchozho sttnho
povolen udlovanho podle povahy vci Ministerstvem prmyslu a obchodu
nebo Ministerstvem zemdlstv ( 5 zkona . 229/1992 Sb., o komoditnch
burzch, ve znn pozdjch pedpis). Za koncesn systm se asto oznauje
reim zaloen rznmi zvltnmi zkony, kdy se vyaduje pro umonn innosti
prvnickch osob v tom i onom oboru innosti sttn licence (nap. banky,
pojiovny aj.); to je ovem omyl, protoe povolen se zde nevydv ke vzniku
prvnick osoby, nbr k umonn provozovn jej specifick regulovan
innosti.

III. Ustaven prvnick osoby zakladatelskm prvnm jednnm

Co se jednak ustaven, jednak organizace a vnitnho uspodn prvnick

osoby te, zcela nezastupitelnou lohu zde m zakladatelsk prvn jednn.

Pojem zakladatelskho prvnho jednn je pojmem novm, resp.

novtorskm co do oznaen, nikoliv co do obsahu; v minulosti se pravideln
pouval pojem zakladatelsk dokument. Vcn jinak zakladatelsk prvn jednn
pln tut funkci jako zakladatelsk dokument.

Zakladatelsk prvn jednn lze vymezit jako zkladn vnitn dokument

prvnick osoby, je to stava prvnick osoby, regulujc a urujc vztahy mezi
leny korporativn prvnick osoby navzjem a jejich prva a povinnosti nebo
prva a povinnosti zakladatele nebo zizovatele fundativn prvnick osoby a dle
vymezujc orgny prvnick osoby a jej vnitn organizaci a adu dalch
zkonem urench skutenost. Zakladatelsk prvn jednn m povahu
konstitutivnho
aktu,
kterm
se
stv
na
zklad
rozhodnut
zakladatele/zizovatele nebo ustavujcho orgnu prvnick osoby.

Zakladatelsk prvn jednn pedstavuje projev vle jednoho i vce

zakladatel; jedn se tedy o prvn jednn jednostrann i vcestrann. Projev
vle me mt prvn inky ji za ivota zakladatele (jednn inter vivos), nebo
toliko pro ppad smrti (jednn mortis causa). Tento druh druh projevu vle m
povahu pozen pro ppad smrti a objevuje se jen ojedinle; tmto zpsobem lze
zaloit toliko nadaci ( 309 odst. 1), nadan fond ( 395) a stav ( 405 odst. 1
vta prv).

Zakladatelsk prvn jednn zavazuje prvnickou osobu a - jedn-li se o

korporaci - vechny jej leny.

IV. Ustaven prvnick osoby zkonem

Jak zkon nadbyten uruje, me bt prvnick osoba in concreto

ustavena pmo zkonem. Tento zpsob ustaven prvnick osoby nen
soukrommu prvu vlastn, nbr se tak dje jen zcela ojedinle; zaloena takto
byla nap. prvnick osoba esk drhy, a.s. podle zkona . 77/2002 Sb., o
akciov spolenosti esk drhy, sttn organizaci Sprva eleznin dopravn
cesty a o zmn zkona . 266/1994 Sb., o drhch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkona . 77/1997 Sb., o sttnm podniku, ve znn pozdjch
pedpis, ve znn pozdjch pedpis.

Naopak pro prvo veejn se jedn o zpsob ne sice univerzln, le vcelku

obvykl. Pkladmo lze zmnit vznik vych zemnch samosprvnch celk podle
stavnho zkona . 347/1997 Sb., o vytvoen vych zemnch samosprvnch
celk a o zmn stavnho zkona esk nrodn rady . 1/1993 Sb., stava
esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, nebo nkterch univerzit podle
zkona . 314/1991 Sb., o zzen Slezsk univerzity, Jihoesk univerzity,
Zpadoesk univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyn a Ostravsk
univerzity.

V. Ustaven prvnick osoby rozhodnutm orgnu veejn moci

Ustavit lze prvnickou osobu tak ednm rozhodnutm orgnu veejn

moci; takovm zpsobem jsou zizovny napklad:
- sttn pspvkov organizace, a

- pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk.

VI. Ustaven prvnick osoby jinm zpsobem

Prvnick osoba me bt ustavena i jinm zpsobem, kter stanov zkon.

To byl v minulosti ppad spoleenstv vlastnk jednotek s prvn subjektivitou [
9 zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k
budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj
nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis], kter
vzniklo vdy ex lege pi splnn uritch prvnch podmnek. Tato bizarn prava
byla zkonem . 89/2012 Sb., obansk zkonk, zruena. Jak jin zpsob by to
de lege lata ml bt, nen ze zkona zejm.

Z judikatury:
Spoleensk smlouva je aktem konstitutivnm, kter v ustavujc schzi
drustva, j po zkonu pslu autonomn oprvnn k prav pomr ptho
drustva v mezch zkona, stv se zkonem drustva, urujcm zsady, jimi se
m dit prvn pomr drustva k jeho lenm i k osobm tetm. Dsledkem toho
pslu tak drustvu, aby se lensk schze usnela tak na zmn stanov,
ovem jen v rmci zkona. Usnesen tato jsou pak pro vechny leny zvazn. S
takovmi ppustnmi zmnami mus kad len potat a pejm ji svm
vstupem do drustva ppadn vy riziko, je snad pozdji pro nho z takovch
zmn vzejde.
(Vn 5118/25)

123
(Zakladatelsk prvn jednn prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:
K odst. 1

Okruh obligatornch nleitost poadovanch podle odstavce 1 nen

zdaleka pln; jedn se toliko o minimln katalog tch nleitost, kter
zakladatelsk prvn jednn kad prvnick osoby mus obligatorn mt, s tm,
e jednotliv ustanoven obanskho zkonku ( 218, 310, 396 odst. 1, 405,
1200 odst. 2) nebo jin zkony (nap. 98, 124, 146, 250 odst. 2 a 4, 553,
731 odst. 1 a 762 z. o. k.) ur dal obligatorn nleitosti specifick jen pro tu
kterou prvn formu prvnick osoby obecn nebo pro tu kterou individuln
prvnickou osobu jednotliv.

K odst. 2

Odstavec 2 je veobecnm vmrem; tm nejsou dotena jin ustanoven

obanskho zkonku ( 309 odst. 4) nebo jin zkony (nap. 6 odst. 1 a 8
odst. 1 vta druh z. o. k.), je vyaduj psemnou formu s edn ovenmi
podpisy jednajcch osob nebo formu veejn listiny.

Je otzkou, zda se i zde aplikuje norma, podle kter je zakladatelsk prvn

jednn, pro n zkon vyaduje uritou formu, neplatn, ledae strany vadu
dodaten zhoj ( 582 odst. 1 vta prv). Podle veho je odpov kladn, protoe
zkon zde nem dnou zvltn pravu. Z praktickho hlediska by takov ppad
- zejmna u tch prvnickch osob, je vznikaj zpisem do pslunho veejnho
rejstku - neml vbec nastat, nebo zpis takov prvnick osoby do veejnho
rejstku by neml v tomto ppad bt vbec dovolen. Pro ppad, e by vak
njak takov ppad nastal, tu pedstavuj spolehlivou ochranu 128 a 131.

124
(Doba, na ni se ustavuje prvnick osoba)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Ustanoven 124 m znan praktick vznam, nebo zakld

vyvratitelnou prvn domnnku existence prvnick osoby na dobu neuritou,
ledae je existence prvnick osoby asov omezena.

Co do zpsobu tohoto uren plat, e uren existence prvnick osoby na

dobu uritou mus provst ten, kdo prvnickou osobu ustavil. U prvnickch osob
ustavench zakladatelskm prvnm jednnm mus bt tento daj obsaen v
nm, u prvnickch osob ustavench jinm zpsobem pak zle na zpsobu
jejich ustaven a povaze vci.

Absence daje o ustaven prvnick osoby na dobu uritou ovem nen na

pekku ani (dobrovolnmu i nedobrovolnmu) zruen prvnick osoby, ani
zmn takovho uren v zakladatelskm prvnm jednn.

125
(Jeden nebo vce zakladatel)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Ustanoven 125 je v obou odstavcch vcn vzato zcela zbyten; svm

obsahem nepat do zkona, nbr do uebnice. Krom toho je sama o sob tato
prava nefunkn, nebo nic meritorn neupravuje.

Prvnick osoby zakldan z vle osob vznikaj z individuln vle jedinho

zakladatele nebo ze spolen (konsensuln) vle dvou nebo vce zakladatel. To,
vle kolika a jakch osob je potebn k zaloen prvnick osoby, stanov vlun
zkon; nikdo jin tak stanovit neme.

Jedinho zakladatele me mt - ze soukromoprvnch prvnickch osob nadace ( 309 odst. 1 a 2), nadan fond ( 395), stav ( 405 odst. 1 nvt) a
spolenost s ruenm omezenm a akciov spolenost ( 11 odst. 1 z. o. k.).

126
(Vznik prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:
K odst. 1

prava obsaen v odstavci 1 je pevzata dlem z prvn pravy

obchodnch spolenost a drustev v obchodnm zkonku, dlem z prvn pravy
v 19 odst. 2 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis. Jako takov je ovem - vzhledem k plejd jednotlivch zkonnch
ustanoven o vzniku prvnickch osob nkterch prvnch forem - docela
zbyten.

K odst. 2

Odstavec 2 je vcn zbyten, nebo meritorn nic neuruje; otzka

okamiku vzniku prvnick osoby konstituovan jinm zkonem mus bt tmto
jinm zkonem tak vcn upravena.

K odst. 3

Odstavec 3 je blanketn normou odkazujc v obou vtch na jin zkony.

Ke vzniku prvnick osoby se v souasnosti vyaduje povolen pro vznik

komoditnch burz, kter nemohou vzniknout bez pedchozho sttnho povolen
udlovanho podle povahy vci Ministerstvem prmyslu a obchodu nebo
Ministerstvem zemdlstv ( 5 zkona . 229/1992 Sb., o komoditnch burzch,
ve znn pozdjch pedpis).

127
(Pedbn prvnick osoba)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Inspiran koeny tto pravy pochzej z dikce l. 8 a 10 smrnice

2009/101/ES (resp. l. 7 a 9 smrnice 68/151/EHS ze dne 9.3.1968, je byla
smrnic 2009/101/ES s innost od 21.10.2009 nahrazena).

Smrnice 2009/101/ES ovem nedopad na veker prvnick osoby,

nbr toliko na spolenosti s ruenm omezenm a na akciov spolenosti.
Rozhodnutm eskho zkonodrce byl tento reim pi transpozici cit. smrnice
do prvnho du R nejprve v roce 1996 vztaen na obchodn spolenosti a na
drustva a zkonem . 89/2012 Sb., obansk zkonk, pak obecn na prvnick
osoby. Toto rozhodnut je - pedevm z praktickho hlediska - velmi rozumn.

V prvn praxi dochz k uritm potm vzhledem k objektivn poteb

prvn jednat za ustavenou, le dosud nevzniklou prvnickou osobu.
Zkonodrce se proto sna omezit tyto negativn dopady zvltn pravou
jednn za ustavenou, avak dosud nevzniklou prvnickou osobu.

Pot, co je ustavena prvnick osoba, tato jakoto subjekt prva dosud

neexistuje; prvnick osob lze piznat jen latentn existenci. Ustaven, le dosud
nevznikl prvnick osoba by se dala do jist mry pirovnat k nasciturovi.
(Srovnej nap. Tilsch, Svoboda, lit. . 1.) Jedn se o takovou prvnickou osobu,
kter byla ustavena, avak dosud neexistuje jako subjekt prva; prvnick osoba
se teprve konstituuje, a jeliko neme sama jednat jako subjekt prva, jednaj za
ni jin osoby v mezch a zpsobem zkonem stanovenm.

Ciz, zejmna pak nmeck prvn teorie hovo v tto souvislosti asto o
tzv. pedbn spolenosti, resp. pedbn prvnick osob. [V nmeck prvn
terminologii se zaloen prvnick osoba oznauje jako tzv. Vorgesellschaft
(pedprvnick osoba), francouzsk prvn terminologie hovo o socit en
formation (utvejc se prvnick osoba).] Nmeck judikatura i prvn teorie
vak v tomto smru dosply k jinmu pojet, a to, e pedbnou spolenost je po
jejm zaloen nutno chpat jako prvn subjekt. (Za rozhodujc obrat je zde teba
povaovat rozsudek Spolkovho soudnho dvora z 9.3.1981, Neue juristische
Wochenschrift, 1981, s. 1373. Podrobn o tom sta Blohlvek, Jaek, lit. . 2.)

Zkladnm principem 127 je zavzanost osob, kter jednaj za prvnickou

osobu ped jejm vznikem. Pokud jedn pouze jedin osoba, pak je zavzna
pouze ona. Jednaj-li dv a vce osob, pak jsou zavzny spolen a nerozdln
(solidrn). Ustanoven 127 pitom hovo obecn o jakkoliv osob jednajc za
pedbnou prvnickou osobu, tedy nejenom o zakladatelch, nbr i o jinch
osobch.

Podmnkou vzanosti prvnick osoby tmito prvnmi jednnmi je v

nkterch ppadech udlen souhlasu s jejich pevzetm prvnickou osobou; tak
je vyadovn souhlas valn hromady spolenosti s ruenm omezenm [ 190
odst. 2 psm. l) z. o. k.] nebo valn hromady akciov spolenosti [ 421 odst. 2
psm. n) z. o. k.].

Pevzet ink tchto prvnch jednn (vetn udlen souhlasu s

pevzetm, je-li vyadovn) mus nastat v objektivn lht 3 msc ode dne
vzniku prvnick osoby a prvnick osoba mus dt druh stran najevo, e k

pevzet ink dolo, a e je tedy jimi prvnick osoba vzna, a to bez

zbytenho odkladu po jejich pevzet. Jak plyne ze zkonnho principu dobrch
mrav, je povinnost prvnick osoby oznmit i ppadn nepevzet tchto
ink, aby druh strana nebyla ve zbyten nejistot o tom, jak se vci maj.

Jestlie prvnick osoba tyto inky pevezme, je jimi vzna od samho

potku (ex tunc); jinak jsou vzny pouze osoby, kter takto jednaly samy. Nen
pitom rozhodn, z jakch dvod k pevzet ink nedolo; poukaz na objektivn
nemonost vasnho pevzet ink je bez vznamu. Po uplynut tto lhty
prvnick osoba ji inky jednn pevzt neme.

Osoby, kter pekroily zkonn zmocnn, odpovdaj za kodu tmto

vzniklou a jsou z tchto jednn samy zavzny; to plat jak pro zakladatele, tak i
pro tet osoby.

Prvn prava pedbn prvnick osoby nikdy nedopad na ty ppady,

kdy:
- ustaven a vznik prvnick osoby splv v jedin okamik, nebo

- vzniku prvnick osoby nepedchz jej ustaven (to se dje zejmna v tch
ppadech, kdy prvnickou osobu in concreto konstituuje pslun zkon - nap.
veejnou vysokou kolu), nebo

- se jedn o jakoukoliv prvnickou osobu veejnho prva, nebo tam je to

vyloueno z povahy vci.

Souvisejc pedpisy prva EU:

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16.9.2009 o

koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch
osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho
pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten
(kodifikovan znn), v konsolidovanm znn

Z literatury:

Tilsch, Svoboda: Obansk prvo. st veobecn, 1925, s. 133, 139.

Blohlvek, Jaek: Postaven obchodn prvnick
zaloenm a vznikem. PR, 1996, . 6, s. 10 a nsl.

osoby

mezi

jejm

128
(Neplatnost prvnick osoby zapisovan do veejnho rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Inspiran koeny tto pravy pochzej z dikce l. 11 a 13 smrnice

2009/101/ /ES (resp. l. 10 a 12 smrnice 68/151/ES ze dne 9.3.1968, je byla
smrnic 2009/101/ES s innost od 21.10.2009 nahrazena).

Smrnice 2009/101/ES ovem nedopad na veker prvnick osoby,

nbr toliko na spolenosti s ruenm omezenm a na akciov spolenosti.
Rozhodnutm eskho zkonodrce byl tento reim pi transpozici cit. smrnice
do prvnho du R nejprve v roce 1996 vztaen na obchodn spolenosti a na
drustva a zkonem . 89/2012 Sb., obansk zkonk, pak obecn na prvnick
osoby. Toto rozhodnut je - pedevm z praktickho hlediska - velmi rozumn.

Jednm ze zkladnch princip prvnho sttu je zsada ochrany prv

nabytch v dobr ve a s tm souvisejc princip ochrany tetch osob vbec.
Nelze proto akceptovat stav, aby prvnick osoba - by v rozporu se zkonem vznikla a teprve pot (a pot, co byla do veejnho rejstku zapsna) byla jej
existence prohlena za protiprvn a prvnick osoba za neexistujc.
Zakladatelsk prvn jednn je bezpochyby prvnm jednnm, pln aplikace
545 a nsl. o prvnch jednnch tu vak nen mon, co plyne z logiky vci,
nebo se tu nejedn jenom o platnost i neplatnost konkrtnho prvnho jednn,
nbr i pedevm o existenci subjektu prv a povinnost - prvnick osoby.

Zkonodrce se tmto hrozbm sna elit zvltn prvn pravou tzv.

neplatnosti prvnick osoby obsaenou v 128 a 131. Smyslem tto pravy je
zamezit nebezpe, aby prvnick osoba jednou (by nezkonn) vznikl (a
zapsan do veejnho rejstku) mohla bt nsledn prohlena za non-subjekt a
j uinn prvn jednn za nicotn.

Stricto sensu je oznaen tohoto institutu vadn; subjekt neme bt

pojmov vzato (ne)platn, nbr pouze (ne)existujc. Jedn se tu o dsledek
pespli doslovnho pekladu prva EU, kter se od roku 1996 ji vine prvnm
dem R i doktrnou jako erven nit. Le jednou ji bylo toto oznaen
zavedeno; vzhledem k tomu by nebylo sociln uiten jej mnit.

prava nepochybn dopad na ty prvnick osoby, jejich ustaven se dje

zakladatelskm prvnm jednnm.

Pi ustaven prvnick osoby zkonem je tato prava reln

neaplikovateln; to ovem nijak nevad, nebo prvnick osoba vznikl ex lege
neme bt nikdy povaovna za neexistujc.

Otzkou je, zda je tato prava aplikovateln i na ppady ustaven

prvnick osoby rozhodnutm orgnu veejn moci, podle veho vak ano, nebo
si lze pedstavit situaci, kdy pvodn pravomocn a vykonateln (nebo i jin)
rozhodnut orgnu veejn moci o ustaven prvnick osoby me bt nsledn
(nap. sprvnm soudem) zrueno pro nezkonnost. V takovm ppad nutn
vznik otzka, zda prvnick osoba zruenm rozhodnutm konstituovan platn
existuje i nikoliv. Odpov tu vak mus bt kladn; nelze pece vykldat zkon
takovm zpsobem, aby na nezkonn nebo jinak vadn postupy orgn veejn
moci doplcely nezastnn dobromysln tet osoby.

Jestlie je zakladatelsk prvn jednn nebo rozhodnut orgnu veejn

moci o ustaven prvnick osoby neplatn nebo nicotn nebo sice platn je, ale
nejedn se o zakladatelsk prvn jednn nebo o rozhodnut orgnu veejn moci
o ustaven prvnick osoby, pak jm prvnick osoba nen dn ustavena a
neme vzniknout.

Jestlie vak ji dolo (by v rozporu se zkonem) k prvozpisu prvnick

osoby do veejnho rejstku, pak nelze proveden zpis zruit. O neplatnosti
prvnick osoby nelze rozhodnout pot, co byla prvnick osoba zapsna do
veejnho rejstku. Stejn tak po proveden prvozpisu prvnick osoby do

veejnho rejstku nelze rozhodnout, e prvnick osoba nevznikla. Zkon tu

konstruuje fikci vzniku prvnick osoby v tch ppadech, kdy prvnick osoba
nebyla dn ustavena.

Dikce zkona vyvolv otzku, zda konstrukce zkona nen ponkud

tautologick (po vzniku ... se nelze domhat uren, e nevznikla ...). Formln
logicky by bylo mono dovozovat, e je-li zakladatelsk prvn jednn nebo
rozhodnut orgnu veejn moci o ustaven prvnick osoby neplatn nebo
nicotn nebo sice platn je, ale nejedn se o zakladatelsk prvn jednn nebo o
rozhodnut orgnu veejn moci o ustaven prvnick osoby, pak prvnick osoba
nemohla vzniknout, a tud se zde 128 nepouije. Ve uveden vaha je vak
nutn absurdn. Pedn nelze st dikce 128 vytrhvat z kontextu, nbr je
teba cel 128 interpretovat v kontextu jeho obou st; takov racionln
vklad vyluuje podobn vahy.

Zkon zde smuje i na ty ppady, kdy prvnick osoba vznikla dve ne

zpisem do veejnho rejstku, a kdy m tedy jej prvozpis do veejnho
rejstku toliko deklaratorn inky. Zkon zde mus bt vykldn v tom smyslu, e
dolo-li jednou k zpisu prvnick osoby do veejnho rejstku (lhostejno, zda s
inky konstitutivnmi nebo deklaratornmi), pak nastala fikce vzniku prvnick
osoby (dnem zpisu do veejnho rejstku nebo jinm dnem stanovenm
zkonem), a nelze tedy rozhodnout, e prvnick osoba nevznikla.

Ve uveden konen plat i pro ppad, e prvnick osoba na zklad

platnho zakladatelskho prvnho jednn dn vznikla, nsledn se vak obsah
zakladatelskho prvnho jednn v dsledku jeho pozdj zmny dostal do
rozporu se zkonem. Ani pot nelze rozhodnout, e prvnick osoba nevznikla.

Dojde-li k jakkoliv pozdj zmn zakladatelskho prvnho jednn

takovho rzu, e se zakladatelsk prvn jednn stane pro rozpor se zkonem
neplatn nebo nicotn, me sice tuto otzku pezkoumat a posoudit soud v
pslunm nalzacm zen anebo v rejstkovm zen anebo i jin orgn
veejn moci jako otzku pedbnou, neme vak rozhodnout o tom, e
prvnick osoba je non-subjektem, anebo ji zruit s likvidac; tm nen vylouena
aplikace 129, budou-li splnny tam stanoven podmnky pro zruen prvnick
osoby s likvidac. Nen-li tedy dn nkter z taxativn vymezench zkonnch
dvod pro nucen zruen prvnick osoby s likvidac podle tohoto nebo jinho
zkona, pak bude existovat i takov prvnick osoba, jej zakladatelsk prvn
jednn bude pro rozpor se zkonem neplatn nebo nicotn, a to bez jakhokoliv
asovho omezen.

Souvisejc ustanoven:

129 a 131

Souvisejc pedpisy prva EU:

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16.9.2009 o

koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch
osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho
pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten
(kodifikovan znn), v konsolidovanm znn

129
(Dvody a prvn nsledky neplatnosti prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 navazuje na 128, kter je zkladnm stavebnm kamenem

cel prvn pravy neplatnosti prvnick osoby.

Vet dvod zde obsaench je taxativn povahy; z jinch ne ve

uvedench dvod nelze rozhodnout o neplatnosti prvnick osoby.

Vjimku tu ovem pedstavuje prvn prava neplatnosti obchodnch

korporac, kde me soud rozhodnout o neplatnosti obchodn korporace i z
dalch dvod uvedench v 92 odst. 1 z. o. k.:

- zakladatelsk prvn jednn obchodn korporace nebylo pozeno v pedepsan

form,

- nebyla dodrena ustanoven zkona o vi nejniho splacen zkladnho

kapitlu, nebo

- byla zjitna nezpsobilost k prvnm jednnm vech zakladatel.

Nejasn je dikce odstavce 1 psm. b), kdy nen zejm, o absenci jak
nleitosti se zde jedn. Podle veho je teba vykldat zkon v tom smyslu, e se
zde jedn o absenci jakkoliv obligatorn nleitosti zakladatelskho prvnho
jednn t kter prvnick osoby v zvislosti na jej prvn form.

K tomu ovem pistupuje vjimka pro obchodn korporace. Podle 92 odst.

2 z. o. k. plat, e za nleitost nezbytnou pro prvn existenci:
- obchodn spolenosti se rozum pouze uveden obchodn firmy, ve vklad,
celkov ve upsanho zkladnho kapitlu a pedmtu podnikn nebo innosti,

- drustva se rozum pouze uveden obchodn firmy, ve vklad a pedmtu

podnikn nebo innosti.
K odst. 2

Je-li prvnick osoba prohlena za neplatnou, pak o jej likvidaci ji nen

dle rozhodovno, tento dsledek rozhodnut o neplatnosti prvnick osoby
nastupuje ex lege.

Souvisejc ustanoven:

128, 130, 131

Souvisejc pedpisy prva EU:

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16.9.2009 o

koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch
osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho
pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten
(kodifikovan znn), v konsolidovanm znn

130
(Lhta ke zjednn npravy)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Zkonn prava je tu nepochybn kogentn; povinnost poskytnout

pimenou lhtu k zjednn npravy je bezvjimen. Co se dlky lhty te,
zle zde na povaze vci. Zkonn poadavek poskytnut pimen lhty k
nprav nelze vykldat schematicky; zle zde vdy na okolnostech kadho
konkrtnho ppadu. Lhta mus vdy reln umonit, aby k nprav prvnick
osoba vbec mohla pistoupit. St proto bude moci bt povaovna za
pimenou lhta krat ne msn, by ani to nelze a priori vylouit.

Dikce zkona pipout na prv pohled i ten vklad, e lhta k nprav

nemus bt poskytnuta tehdy, nelze-li npravu zjednat. To je dosti podivn,
protoe dn z existujcch zkonnch dvod pro neplatnost prvnick osoby
podle 129 odst. 1 nen takov povahy, aby zde nemohla bt zjednna nprava.
Zvr tu tedy mus bt takov, e i pes nepesnou dikci zkona mus bt lhta k
nprav bezvjimen vdy poskytnuta, nebo k nprav lze vdy pistoupit.

Stejn zvr plat i pro oblast zvltn pravy neplatnosti obchodn

korporace podle 92 z. o. k.

Souvisejc ustanoven:

 128, 129, 131

Souvisejc pedpisy prva EU:

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16.9.2009 o

koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch
osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho
pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten
(kodifikovan znn), v konsolidovanm znn

131
(Existence prv a povinnost neplatn prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 122

Vklad:

Ustanoven 131 je nepochybn kogentn povahy; jeho smyslem je - v

zjmu prevence ppadnch pochybnost prvn praxe - zamezit zpochybovn
existence prv a povinnost neplatn prvnick osoby.

K obecn prav pak pistupuje jet zvltn prava pro oblast neplatnosti
obchodnch korporac. Vyaduje-li to zjem vitel neplatn obchodn korporace,
trv povinnost spolenk nebo len splatit vklad nebo emisn kurs i po
prohlen obchodn korporace za neplatnou ( 92 odst. 3 z. o. k.).

Souvisejc ustanoven:

 128 a 130

Souvisejc pedpisy prva EU:

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16.9.2009 o

koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch
osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho
pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten
(kodifikovan znn), v konsolidovanm znn

Nzev

132
(Zkladn ustanoven o nzvu prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Principy tvorby nzvu (6 a 12)

III. Kmen (13 a 17)

IV. Dodatek (18 a 23)

V. Zmna nzvu (24 a 25)

VI. Zkratky nzvu (26 a 27)

VII. Sankce (28)

Z dvodov zprvy (k 132 a 135):

Osnova zaml zavst obecn pravidla o nzvech prvnickch osob.

Formulace v 132 oznaujc nzev prvnick osoby jako jej jmno je

prakticky eln a odpovd zsad legislativn ekonomie, nebo vzhledem k n
odpadne v textu prvnch pedpis dosud uvan tkopdn formule jmno
fyzick osoby nebo nzev prvnick osoby, ji bude mon nahradit prostm
jmno osoby, anebo jen slovem jmno.

V obecn soukromoprvn prav se navrhuje stanovit ti hlavn zsady.

Prvnm je poadavek na distinktivitu nzvu prvnick osoby, kter obsahuje i
zkaz zamnitelnosti. Druhm zkaz klamavosti nzv prvnickch osob. Tetm
pak piputn pouit jmna lovka v nzvu prvnick osoby a stejn tak i
pouit sti nzvu prvnick osoby v nzvu prvnick osoby jin, ovem jen za
stanovench podmnek. Pokud se jedn o posledn uvedenou zsadu, opout se
meze dosavadnho zkho vmru v 11 odst. 5 obch. z., kde se pot jen s
ppadnm uvedenm jmna spolenka nebo lena v nzvu prvnick osoby;
nov se navrhuje umonit i uvdn jmen dalch lid v nzvech prvnick osoby;
mus vak jt o lovka, kter m k prvnick osob zvltn vztah - pokud by tato
zvltn podmnka nebyla splnna, jednalo by se o nzev klamav a zkonn
prav odporujc.

Nvrh 134 zobecuje dosavadn pravidlo 11 odst. 6 obch. z. Nen to

toti jen ppad ekonomicky vzjemn propojench podnikatelskch subjekt
(koncernovch spojen), kdy je namst dt tomu eventuln vraz i v nzvech
takto spojench osob, je-li to odvodnno jejich vztahem. Mohou toti bt i etn
ppady dal (nap. bude-li se jednat o spolkov svazy, o spolek s pobonmi
spolky, o rzn nadace zaloen tm zakladatelem atd.), jim je vhodn dt
obecn normativn rmec.

Osnova zaml nadle chrnit jmno (nzev) prvnick osoby. Ve shod s

vcnm zmrem se roziuje ochrana dalch prv spojench s prvn osobnost
prvnick osoby, piem se opout dosavadn termn dobr povst, nebo ten
nutn navazuje otzku, kter povst je dobr a me-li mt nap. vydavatel
uritch tiskovin (nap. bulvrnho nebo erotickho charakteru) vbec dobrou

povst. Jak povst prvnick osoby si zaslou ochranu, mus plynout z

konkrtnch okolnost ppadu a z logickho obsahu zkona.

I. Obecn

Mylenkov zklad institutu nzvu prvnick osoby tkv v tom, e kad

subjekt mus mt jist oznaen, podle kterho jej lze identifikovat. Oznaen je
pravideln dno jistou mnoinou identifikanch daj, z nich dajem - zejmna
laickou veejnost - nejvce vnmanm a vnmatelnm je jmno osoby fyzick
nebo nzev osoby prvnick. Nzev u prvnick osoby tedy pln stejnou funkci
jako jmno u osoby fyzick.

prava vyvolv urit pochybnosti, protoe vedle obecn pravy nzvu

obsahuje zkon jet - do znan mry paraleln, v nkterch ohledech pak
duplicitn - pravu obchodn firmy jakoto oznaen nkterch podnikatel ( 423
a 428). I zde vak plat, e prvn prava jmna fyzick osoby je subsidirn
aplikovateln pro obchodn firmu fyzick osoby a prvn prava nzvu prvnick
osoby je subsidirn aplikovateln pro obchodn firmu prvnick osoby, a to vdy
vude tam, kde zkon nem zvltn pravu.

Prvnick osoba je uml konstrukt zkona. Vzhledem k tomu j lze uloit

povinnosti, je by - z povahy vci nebo z jinch objektivnch dvod danch
biologickou podstatou fyzick osoby - nebyly u osoby fyzick reln mon.

Prvnick osoba je vdy povinna svj nzev (a tak dal identifikan

daje, m-li je pidleny) pouvat v prvnm styku za elem zajitn prvn
jistoty (oproti osob fyzick, je tuto povinnost v rozsahu, v jakm to nen na
jmu prv jinch osob, nem).

Zkon nestanov vslovn, kdo je v prvnick osob stien povinnost

postarat se o splnn povinnosti pouvat nzev prvnick osoby v prvnm styku.
Obecn vzato m tu povinnost jak statutrn orgn, tak i jin orgn nebo jeho
len nebo jin osoba v postaven zstupce prvnick osoby.

II. Principy tvorby nzvu

Ze skutenosti, e nzev je jednm ze zkladnch identifikanch daj

kad prvnick osoby, plynou nsledujc principy tvorby nzvu.

Pedn kad prvnick osoba mus mt nzev od svho vzniku do zniku,

po celou dobu sv existence. Ten, kdo prvnickou osobu ustavuje, je povinen jej
nzev urit; to plyne jak z nutnosti uvst daj o nm jako obligatorn nleitost
zakladatelskho prvnho jednn ( 123 odst. 1), tak i z povahy vci.

Nzev kad prvnick osoby mus mt uritou distinktivitu, tedy mus bt

tvoen jednm nebo vce slovy, kter mus bt volena takovm zpsobem, aby
umonila prvnickou osobou konkretizovat; zcela obecn slova bez jakkoliv
individualizan funkce tu nejsou pijateln. Nzev nesm bt zamniteln; mus
bt odlin od nzv prvnickch osob ji existujcch i od nzv prvnickch
osob ji zaniklch, ledae se jedn o univerzlnho prvnho nstupce zanikl
prvnick osoby, co ovem z nzvu mus bt zejm. Nzev by ml t bt vdy
pimen; pespli nabubel nebo nesmysln nzvy nejsou douc.

K rozlien nzvu neposta rozdln dodatek oznaujc jinou prvn formu

subjektu. Z hlediska zamnitelnosti nzvu je toti relevantnm kritriem celkov
dojem, kterm psob na prmrnho tene, nikoliv na odbornka.

Jedna prvnick osoba me mt pouze jeden nzev. Je neppustn, aby

jeden subjekt ml dva nebo vce nzv.

Nzev mus bt vdy urit a srozumiteln. Mus vdy jednoznanm

zpsobem umoovat identifikaci konkrtnho subjektu a jeho odlien od
subjekt jinch, by teba obdobnch. Tto podmnce by zjevn nevyhovoval
takov nzev, kter by pedstavoval pouh shluk psmen bez jakhokoliv
logickho smyslu.

Nzev je tvoen kmenem a dodatkem. Jak kmen, tak i dodatek jsou

rovnocennmi soustmi nzvu a jen ve svm komplexu vytvej dohromady
nzev jako jedin a nedliteln prvn institut.

III. Kmen

Kmen m v danm kontextu zsadn vznam. Kmen me bt osobn,

vcn, fantazijn nebo smen. Z toho plyne diferenciace nzvu na nzev osobn,
vcn, fantazijn nebo smen.

Osobnm nzvem se rozum takov nzev, kde je pouito osobnch jmen

fyzickch osob - len korporace nebo zakladatel nebo zizovatel prvnick
osoby.

Vcn nzev obsahuje obvykle odkaz na pedmt innosti prvnick osoby.

Jak ji plyne ze sam podstaty tohoto pojmu, fantazijn nzev je ist

elov vymylen, nem dn reln zklad a jeho elem bv obvykle pouze
upoutat pozornost. Nkdy me bt i dosti nabubel.

Smen nzvy pak pedstavuj obvykle kombinaci ve uvedench variant.

IV. Dodatek

Dodatky nzvu existuj jednak obligatorn, jednak fakultativn.

Povinnm dodatkem je daj o prvn form prvnick osoby v podob

stanoven zkonem pro tu kterou prvnickou osobu.

Krom dodatku oznaujcho prvn formu subjektu existuje jet dal druh
dodatku, oznaovan jako dovtek. U prvnick osoby, kter vstoupila do
likvidace, je povinnm dovtek v likvidaci ( 187 odst. 2). Smysl tohoto pkazu
zkona je zejm, toti poadavek na informovanost tetch osob o tom, e urit
subjekt ukonil svoji aktivn innost a nyn dochz ji pouze k vypodn vech
jeho prv a povinnost ped jeho znikem. Z ve eenho plynou podstatn
principy.

Pedn dodatek mus bt vdy pravdiv.

A dle jeliko zkon kogentn stanov podobu dodatku, nepipad v vahu

jeho jin podoba ani jeho cizojazyn ekvivalent. Prvnick osoba si me vybrat
pouze jedinou podobu dodatku a tu nechat zapsat do veejnho rejstku; zkon
nepipout, e by dodatek mohl bt zapsn alternativn v rznch podobch.
Pod tmto dodatkem je tak povinna prvn jednat. To neznamen, e by nap.
smlouva obsahujc nzev se patn vyznaenm dodatkem byla neplatnm
prvnm jednnm; ostatn prvn jednn nen nikdy neplatn pro chyby v psan,
je-li nesporn jeho vznam a skuten obsah ( 578).

Krom dodatk obligatornch existuj t dodatky fakultativn. Takovm

fakultativnm dodatkem je uveden sdla prvnick osoby. Fakultativnm dodatkem
me bt t dodatek vyjadujc prvn nstupnictv po zanikl prvnick osob.

V. Zmna nzvu

Prvnick osoba me kdykoliv zmnit svj nzev; to neplat pouze tehdy,

pokud jeho zmnu (pmo i nepmo) zakazuje zkon. Tak nap. stanov-li ploha
k zkonu . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch
zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis, nzvy
veejnch vysokch kol, nelze jejich nzvy zmnit jinak ne zmnou zkona.

Nutnou podmnkou tto zmny je - u prvnickch osob, je byly zaloeny

zakladatelskm prvnm jednnm - zmna zakladatelskho prvnho jednn
postupem stanovenm zkonem, nebo daj o nzvu je jeho obligatorn
nleitost. Teprve zmnn zakladatelsk prvn jednn je relevantnm
podkladem pro podn nvrhu na zmnu zpisu ve veejnm rejstku.

VI. Zkratky nzvu

V praxi (a to jak prvnickch osob samch, tak i veejnosti) se nejednou

rzn nzvy prvnickch osob uvaj ve form zkratek nebo rznch neoficilnch
(asto zkomolench) nzv. Tato praxe je dosti sporn, ba i nebezpen, pokud
se jedn o jejich uit v prvnm styku, protoe snadno me vst k nicotnosti
prvnho jednn pro jeho neuritost nebo nesrozumitelnost ( 553 odst. 1) nebo k
neplatnosti prvnho jednn pro omyl ( 583).

Jsou-li ovem tyto zkratky nebo neoficiln nzvy uvny pro jin ely,
typicky reklamn, pak tomu nic nebrn; to neplat, pokud by takovm uitm byly
porueny pedpisy o nekal souti ( 2976 a nsl.).

VII. Sankce

Poruen povinnosti pouvat pi podnikn (nikoliv ovem ve vekerm

prvnm styku) nzev prvnick osoby je pestupkem, za co me bt v
pestupkovm zen udlena odpovdn fyzick osob ( 6 zkona . 200/1990
Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis) pokuta a do ve 50 000 K
nebo zkaz innosti a na 1 rok [ 24 odst. 1 psm. c) bod 3 a odst. 2 zkona .
200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis].

Souvisejc ustanoven:

133 a 135, 423 a 428

Z judikatury:
Zmna obchodnho jmna pi nezmnnm datu zaloen obchodn
spolenosti, pedmtu podnikn a zachovn tho IO nen znikem, resp.
vznikem nov obchodn spolenosti, kter by v ppad, e k n dojde v rmci
nalzacho zen, soudm pro ely zen o vkon rozhodnut umoovala
zamtnout nvrh na vkon rozhodnut z dvodu nemonosti pihlet k pechodu
prv a povinnost z jedn prvnick osoby na druhou ped vydnm
vykonvanho rozhodnut.
(II. S 436/97)
Vada v oznaen smluvn strany, kterou je mon zhojit vkladem nebo
odstranit objasnnm skutkovch okolnost, za nich byl prvn kon uinn, me
spovat i v tom, e toto oznaen neobsahuje dodatek oznaujc jeho prvn
formu.
(NS 29 Odo 1156/2005, SoJ, 45/08)
Jestlie je v exekutorskm zpisu nesprvn oznaen astnk zen, tak
tato skutenost nen na jmu materiln vykonatelnosti tohoto exekutorskho
zpisu, lze-li z nj bez pochybnost dovodit, komu bylo piznno prvo i uloena
povinnost.
(NS 20 Cdo 757/2005)

V obchodnm zkonku nelze najt dnou oporu pro uloen povinnosti

obchodn spolenosti soudem, aby urit konkrtn slovo doplnila do kmene sv
obchodn firmy i je z nj vypustila. Volba j zvolenho znn obchodn firmy je
ovem limitovna zkonnm poadavkem 10 odst. 1 vty prvn obchodnho
zkonku. J zvolen znn obchodn firmy tedy nesm bt zamniteln s obchodn
firmou jinho podnikatele a nesm psobit klamav.
(NS 32 Odo 873/2004)
Pi posouzen zamnitelnosti obchodnch firem je teba vychzet z
celkovho dojmu prmrnho zkaznka, kter me utkvt v jeho pamti. Z
hlediska ochrany star firmy nen vznamn, zda nov zaloen obchodn
spolenost se sna navzat na uritou tradici a tuto promtnout ve znn sv
mlad firmy.
(NS 32 Odo 840/2004)
Uvede-li podnikatel v psemnm prvnm konu sv obchodn jmno
nepesn nebo nepln, nelze z toho dvodn dovozovat, e by prvn kon
uinil nkdo jin (od nj odlin osoba). Jde o vadu projevu vle, kter zpsobuje,
nelze-li ji odstranit pomoc vkladu, neplatnost prvnho konu.
(Rc 15/02)
Pokud je prvnick osoba v prvnm konu oznaena nepesn nzvem,
kter nenle jin prvnick osob, avak v tomto konu je uvedeno sprvn IO
tto prvnick osoby, nen prvn kon neplatn pro nedostatek zpsobilosti tto
osoby mt prva a povinnosti.
(NS 22 Cdo 2480/2000)
Pouil-li podnikatel svoji obchodn firmu nepesn, v rozporu s tm, jak je
zapsna v obchodnm rejstku, pak plat, e je-li z prvnho konu zejm, o jak
subjekt jde, nem to za nsledek neplatnost prvnho konu.
(NS 33 Cdo 2272/98, PrRo, 1999, . 4, s. 206 a nsl.)
Vada v oznaen osoby, kter je stranou smlouvy, nezpsobuje sama o
sob neplatnost tto smlouvy, pokud lze z celho obsahu prvnho konu jeho
vkladem, pop. objasnnm skutkovch okolnost, za nich byl prvn kon
uinn, zjistit, kdo byl stranou smlouvy.
(NS 2 Cdon 386/96, SoJ, 46/98)
I kdy alobce v nvrhu na zahjen zen uvede obchodn jmno
alovanho nepesn, nicmn je nepochybn, kdo v dan vci alovanm je,
posta, kdy v dalm zen alobce oznaen oprav; jinak soud zvol postup
podle 43 o. s. .
(NS Odon 3/95/Fa, PrRo, 1996, . 1, s. 22 a nsl.)

Nvrh na zpis zkrcenho znn obchodnho jmna obchodn spolenosti v

obchodnm rejstku (vedle ji zapsanho obchodnho jmna) je nutno posuzovat
jako zmnu zapisovanch skutenost, tkajcch se obchodnho jmna obchodn
spolenosti. Vyhovn takovmu nvrhu by ve svch dsledcch vedlo k pluralit
obchodnch jmen jedn a te obchodn spolenosti. Zkon vak s jinou variantou
ne s tou, e jeden podnikatel bude nositelem pouze jedinho obchodnho jmna,
nepot.
(KS Ostrava 15 Co 318/95, Rc 47/96)
Soudn aloba, kde je uveden patn dodatek nzvu, nen z tohoto dvodu
vadn, je-li nepochybn, o jak subjekt se jedn, a toto nebrn pokraovn v
zen.
(VS Praha 5 Cmo 755/95, PrRo, 1997, . 6, s. 327 a nsl.)
Sdlo prvnick osoby nen samo o sob dostatenm rozliujcm kritriem
z hlediska principu nezamnitelnosti nzvu v jinak zamnitelnch i pmo
shodnch nzvech, nebo takov dodatek nen veejnost vnmn shodn jako
zbvajc st nzvu; je vnmn nim stupnm pozornosti.
(VS Praha 3 Cmo 573/93, PPP, 1995, . 6, s. 27 a nsl.)
Ozna-li se alobce, kter je fyzickou osobou, podnikajc pod obchodnm
jmnem, v alob jen tmto obchodnm jmnem a toto oznaen pes vzvu soudu
neoprav, nezbv ne zen zastavit; bezsubjektn obchodn jmno nem
zpsobilost mt prva a povinnosti, o n m v zen jt a nen ani zpsobil init
procesn kony.
(VS Praha 6 A 96/93, Sprvn prvo 72/95)
Obchodn firmu nutno pst tak, jak je protokolovna, nikoli foneticky podle
vslovnosti v tom kterm jazyku.
(Vn 1845/22)
Slovn ochrannou znmku, zapsanou pro obchodnka, lze pojmout do firmy.
(Vn 2636/23)
Dvj majitel firmy me dt svolen k dalmu uvn svho jmna ve
firm na dobu uritou nebo neuritou.
(Vn 3248/23)
Nelze pevzt starou firmu s jinm dodatkem, ne takovm, jen vyjaduje
nstupnictv. Pevzal-li kupec jednotlivec starou firmu s dodatkem jinm, jde o
novou firmu, v n mus bt uvedeno jeho jmno.
(Vn 5527/25)

I do spoleenstevn firmy lze pojmout dodatek, slouc k blimu oznaen

subjektu. Takovm dodatkem mohou bt po ppad i jmna bjeslovn a
fantastick, pokud maj jaksi vztah k pedmtu podnikn a nen obavy, e by
jimi byla veejnost uvdna v omyl, nap. jmno sloen z potench psmen
jednotlivch slov hlavn soustky firmy.
(Vn 8521/28)
Do obchodn firmy akciov spolenosti lze pojmout jmna historick,
alegorick, fantastick.
(Vn 9745/30)

133
(Uit jmna fyzick osoby v nzvu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 132

Vklad:

V nvaznosti na obecn vmr v 132 zkon chrn osobnostn prva t

fyzick osoby, jej jmno bylo uito v nzvu prvnick osoby.

Poadavek zvltnho vztahu podle odstavce 1 je odvodnn tou

skutenost, e nen dn rozumn dvod, pro by urit (zejmna veejn
znm a proslul) fyzick osoba mla bt jakkoliv spojovna s prvnickou osobou,
s n nem nic spolenho. Kritrium zvltnho vztahu bude nepochybn splnno
u osob, je jsou zakladateli i leny korporac (nap. koda, a.s.) nebo je uritou
prvnickou osobu pmo i nepmo zattily nebo uvedly v ivot i veejnou
znmost (nap. Nadace Josefa Hlvky).

Nen zejm, zda poadavek souhlasu potomka podle odstavce 1 sti vty
druh za stednkem se omezuje jen na potomky v prv generaci (dti) nebo i na
potomky v dalch generacch (vnouata, pravnouata apod.). eeno na

pkladu, je otzkou, zda by prapotomci ryte Emila kody, jen zaloil kodu,
a.s., mli prvo vce ne 100 let po jejm vzniku odvolat souhlas s uitm jmna
jejich prapedka v nzvu tto obchodn spolenosti. Pomine-li se otzka vazby na
ochrannou znmku tento nzev chrnc, jej existence a vlastnictv by nemohlo
bt v dnm ohledu doteno, lze dovodit, e odvoln souhlasu po takov dob
by bylo zjevnm zneuitm vkonu prva, kter nepov prvn ochrany ( 8).
Vjimen by o nem takovm bylo mono uvaovat jen tehdy, jestlie by se
prvnick osoba dopustila njakho zvl zvanho a zjevn zavrenhodnho
jednn, je by pedstavovalo zvan zsah do rodinn cti fyzick osoby, jej
jmno je v nzvu tto prvnick osoby; rozhodn tu vdy budou okolnosti toho
kterho konkrtnho ppadu.

Prva na odvoln souhlasu podle odstavce 3 se nelze platn vzdt, lze jej
ovem nevykonat.

Souvisejc ustanoven:

132, 134, 135, 423 a 428

Z judikatury:
Vslovn svolen dosavadnho majitele firmy k uvn dosavadn firmy
nabyvatelem zvodu nemus se stt prv slovy, sta, dn-li souhlas jakkoliv
zejm najevo.
(Vn 3360/24)

134
(Uit nzvu prvnick osoby v nzvu jin prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 132

Vklad:

K odst. 1

Zkon pipout dl vjimku z jinak obecn platnho zkazu

nezamnitelnosti nzvu. prava je pevzata z obchodnho zkonku, kde ji dve
existovala pro oblast koncernovho prva (prva podnikatelskch seskupen).

Vcn se jedn o to, e je-li mezi uritmi prvnickmi osobami vztah zk

propojenosti, typicky je-li jedna z nich (matka) jedinm lenem nebo lenem s
majoritn majetkovou ast v druh (dcera), pak tu vznik vztah zk vzjemn
vazby, kdy dcera je svou matkou ovldna, resp. zena. Pro tyto a podobn
ppady je tedy vhodn dovolit, aby jejich nzvy vykazovaly uritou mru
podobnosti (nikoliv ovem totonosti). Pijateln se proto jev, aby bude-li matkou
koda holding, a.s., byla dcerou koda Engineering, s. r. o. Nzvy ovem nesm
bt zamniteln; kad mus bt s to je vzjemn odliit.

Pouh odlien v dodatku oznaujcm prvn formu prvnick osoby je

nedostaujc, nebo takov dodatek nen veejnost vnmn shodn jako zbvajc
st nzvu; je vnmn nim stupnm pozornosti.

K odst. 2

I zde se ovem vyaduje, aby k uit urit sti nzvu prvn prvnick
osoby v nzvu druh prvnick osoby byl prvou prvnickou osobou udlen
souhlas; prva na odvoln souhlasu se nelze vzdt.

Souvisejc ustanoven:

132, 133, 135, 423 a 428

Z judikatury:
Pslunost k uritmu koncernu dvaj podnikatel najevo dodatkem k
obchodn firm, jen je uveden za nebo ped kmenem obchodn firmy. Tento
dodatek m stejnou povahu jako dodatek odliujc osobu podnikatele nebo druh
podnikn u firmy fyzick osoby ve smyslu 9 odst. 1 vty druh obch. zk. nebo
dodatek oznaujc prvn formu prvnickch osob u jejich firmy podle 9 odst. 2
vty tet obchodnho zkonku. Za situace, kdy obchodn firmy podnikatel

neobsahuj dodatek o pslunosti k uritmu koncernu, nen ani dvod takovou

pslunost k uritmu koncernu dovozovat ze znn kmene obchodn firmy a ze
shodnosti jednoho prvku z vceslovnch kmen obchodnch firem podnikatel.
(NS 32 Odo 873/2004)

135
(Ochrana nzvu, povsti a soukrom)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Ochrana nzvu (3 a 10)

III. Ochrana povsti a soukrom (11 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 132

K odst. 1

I. Obecn

M-li mt prvn prava ochrany nzvu, povsti a soukrom prvnick osoby

reln vznam, mus bt doplnna konkrtnmi pedpisy, kter smysluplnou
ochranu jsou s to zajistit. prava je zjevn kogentn povahy.

prava je zaloena striktn na nvrhovm principu; jinak eeno,

neuplatn-li prvnick osoba, do jejch prv bylo zasaeno, (soudn i
mimosoudn) sv prva, bude i zjevn protiprvn stav petrvvat, a to bez
jakhokoliv asovho obdob. Je pitom jen vc prvnick osoby, do jejch prv
bylo zasaeno, zda sv prva bude hjit i nikoliv.

II. Ochrana nzvu

Ochrana nzvu prvnick osoby je dvojho druhu, a to jednak podle

odstavce 1, jednak podle ustanoven o nekal souti.

Primrn je ochrana podle odstavce 1, kter m speciln charakter. Jedn

se o zvltn zkonnou ochranu nzvu. Ochrana nzvu je absolutn povahy;
pon dnem vzniku a kon dnem zniku prvnick osoby.

Principem tto ochrany je, e prvnick osoba, kter byla (by i jen
jedinkrt) dotena na svch prvech k nzvu nebo kter toto doten na prvech
dvodn hroz (nen nutn, aby k zsahu do prva dolo), se me domhat
ochrany vi kadmu, tedy vi podnikateli i nepodnikateli, vi jakmukoliv
subjektu. Prvnick osoba se me domhat, aby se neoprvnn uivatel zdrel
protiprvnho jednn, odstranil zvadn stav, vydal bezdvodn obohacen,
nahradil vzniklou jmu a poskytl pimen zadostiuinn (penit nebo
nepenit povahy).

Pi ochran nzvu plat princip priority; je-li urit oznaen zapsno ve

veejnm rejstku jako nzev, zskv tm oprvnn subjekt prvo na ochranu
svho zapsanho nzvu. Skutenosti, e (tebas v rozporu se zkonem) bylo
urit oznaen zapsno jako nzev do veejnho rejstku, se vak neme
uivatel dovolvat, svd-li jinmu subjektu prvo priority. Zpis do veejnho
rejstku neme nikdy sanovat ppadnou nezkonnost nebo vcnou nesprvnost
nzvu. Pokud toti byl toton nzev zapsn osob A v roce 2010 do veejnho
rejstku a osob B a v roce 2013, pak osob A pslu pednostn prvo a osoba
B je povinna pestat uvat takovto nzev.

Sekundrn je ochrana podle pedpis o nekal souti ( 2976 a nsl.).

Tato ochrana m relativn povahu.

Ochranu nzvu zde pedstavuje 2981 odst. 1 - vyvoln nebezpe

zmny. Jestlie nkdo uije nzvu, jeho po prvu uv jin subjekt, vyvolv
nebezpe zmny nzvu. Nen teba, aby k jm dolo, posta zcela, e hroz.
Podmnkami ochrany je, aby ten subjekt, kter se j dovolv, uval nzev po
prvu a aby reln existovalo nebezpe, e uitm nzvu jinm subjektem me
k zmn dojt. Nen vak nutn, aby k zmn skuten dolo.

Oprvnn uivatel se me domhat, aby se poruitel zdrel takovho

jednn, odstranil zvadn stav, vydal bezdvodn obohacen, poskytl pimen
zadostiuinn a nahradil vzniklou jmu. Krom toho se me oprvnn uivatel
nzvu domhat, aby soud poruiteli uloil uveejnn rozsudku na nklady
poruitele a zrove podle povahy a okolnost konkrtnho ppadu t uril
rozsah, formu a zpsob tohoto uveejnn ( 155 odst. 4 o. s. .).

Nkter prvnick osoby pravideln chrn sv (zejmna proslul) nzvy s

vyuitm monosti jejich registrace jako slovn ochrann znmky podle zkona .
441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch pedpis. Tto
monosti je v praxi nkdy zneuvno ve snaze domoci se ochrany tehdy, jestlie
jin osob svd prvo priority. V takovch ppadech sice psob oba instituty
paraleln a nezvisle na sob, le nen mono vykldat prvn pravu tak, e
ochrana znmkoprvn je silnj povahy; to by mohlo in concreto legalizovat
podvod a klam. I kdy v prvu plat, e nejsou dva stejn ppady, pesto
zpravidla ten, komu svd ochrana podle 135 na principu priority, m pednost
a ochranu nzvu na zklad ochrann znmky uznat nelze.

K odst. 2

III. Ochrana povsti a soukrom

Odstavec 2 zakld ochranu nikoliv nzvu, nbr povsti a soukrom

prvnick osoby. prava je ovem nesystematicky zalenna; ochrana povsti a
soukrom s ochranou nzvu souvis jen relativn voln.

Zsah do povsti prvnick osoby me pedstavovat nap. situace, kdy o

prvnick osob, jej vrobky byly vdy bezvadn kvality, bude tet osoba
vdom roziovat nepravdivou informaci o tom, e jej vadn vrobky ji zabily
nkolik malch dt.

Je otzkou, jakm zpsobem lze zashnout do soukrom prvnick osoby,

resp. zda vbec prvnick osoba njak soukrom m, pop. m mt. Dikce zkona
implikuje logick zvr, e i prvnick osoba soukrom m, a e je tedy mono do
nj njakm zpsobem zashnout. Jakm zpsobem by se tak ovem mlo stt,
nen zejm; patrn by tak bylo mono uinit nap. svvolnm zveejnnm
neveejnch informac o innosti prvnick osoby. Ve uveden pojet je
mylenkov nepli konzistentn se zvolenou koncepc prvnickch osob, nebo
zkon koncipuje prvnick osoby na zklad teorie fikce; je-li tedy prvnick
osoba umlm tvarem, pak pece logicky vzato neme mt soukrom (je je
naopak imanentnm rysem fyzick osoby).

V vahu tu pipad - vzhledem k mlen dvodov zprvy - i ten vklad, e

zkonodrce nic takovho upravit nezamlel a e se jedn o prost legislativn
technickou chybu. Bez ohledu na mysl zkonodrce vak zde plat, e nen
rozhodn, co zkonodrce do zkona zamlel dt, nbr pouze to, co do nj
skuten dal; vzhledem k tomu je teba tento vklad odmtnout.

Zsah do povsti prvnick osoby je ovem mon i tehdy, kdy by zkon

poskytoval na bzi legln licence vjimku i pro takov postupy, kter by mohly
jinak prvnick osob pivodit jmu na jej povsti. Tak nap. nepochybn lze init
vdeck vzkum dosavadn innosti prvnick osoby po dobu jej existence (kdy
u prvnickch osob nen vylouena jej existence i po cel stalet, ba i dle) a
pop. i publikovat pro prvnickou osobu nepzniv skutenosti, ovem jen tehdy,
bude-li se jednat o vdecky podloen skutenosti, nikoliv o pouh nepodloen
spekulace. Nen tud dovoleno nap. o konkrtn prvnick osob publikovat daj,
e programov vyrbla nebezpen jed uren k vradn nepohodlnch lid,
nen-li tento daj historicky exaktn prokzn.

Principem tto ochrany je, e prvnick osoba, kter byla dotena na sv

povsti i prvu na soukrom nebo kter toto doten dvodn hroz, se me
domhat ochrany vi kadmu. Prvnick osoba se me domhat, aby se ten,
kdo tento zsah zpsobil, zdrel protiprvnho jednn, odstranil zvadn stav,
vydal bezdvodn obohacen ( 2991 a nsl.), hradil vzniklou jmu a poskytl
pimen zadostiuinn (penit nebo nepenit povahy).

Souvisejc ustanoven:

132 a 134, 423 a 428

Z judikatury:
Pimen zadostiuinn (omluvu) je nutn poskytnout takovm zpsobem
a v takovm rozsahu, aby byla napravena jma vznikl neoprvnnm zsahem
do dobr povsti prvnick osoby. Jestlie soud rozhodl, pouze s odvodnnm, e
nepokld za eln a odpovdajc smyslu omluvy, aby omluvn dopis byl zasln
osobm (autorm), jm byl inkriminovan dopis pokozujc dobrou povst
zasln, nebo je svobodnm rozhodnutm autor, km se nechaj pi vkonu svch
prv zastupovat a dostaujc je zasln omluvy asociacm, v nich jsou autoi
sdrueni, tak tento postup nen sprvn.
(NS 23 Cdo 4148/2010)
V souladu s obecn uznvanou presumpc poctivosti jednn subjekt
prva se pedpokld, e prvnick osoba m dobrou povst do t doby, dokud
nen proveden spn dkaz opaku. Z toho lze usuzovat, e obdobn je
hodnocena i neoprvnnost zsahu do dobr povsti prvnick osoby. Dobrou
povst m prvnick osoba od svho vzniku po celou dobu trvn jej existence.
M osobn povahu, sleduje osud prvnick osoby a pechz s podstatou
prvnick osoby na prvnho nstupce. Dobrou povst prvnick osoby (kter je
podnikatelem) je teba hodnotit zejmna podle jejho chovn v obchodnch
vztazch. Pokud (nap.) neplnila svoje zvazky v uvedench vztazch dn a vas,
poppad pouze vjimen dostla vas svm povinnostem, nelze dospt k
zvru, e by povala dobr povsti. rove povsti prvnick osoby je v zen o
ochranu tto povsti teba posoudit pedevm podle chovn prvnick osoby,
kter je podnikatelem, v obchodnch vztazch. V ppad zsahu do dobr povsti
prvnick osoby lze poadovat mimo jin i satisfakci, a to i v penn form.
(NS 30 Cdo 149/2010)
Ke vzniku obanskoprvnch sankc za nemajetkovou jmu zpsobenou
zsahem do dobr povsti prvnick osoby mus bt jako pedpoklad
odpovdnosti splnna podmnka existence zsahu objektivn zpsobilho vyvolat
nemajetkovou jmu upnajc se k poruen prva prvnick osoby na dobrou
povst, tento zsah mus bt neoprvnn (protiprvn) a mus zde existovat
pinn souvislost mezi zsahem a neoprvnnost (protiprvnost) zsahu.
Fyzick i prvnick osoba me bt inna odpovdnou za jmu na povsti
prvnick osoby pouze tehdy, jestlie neoprvnn zsah proti n skuten tak
vyvolala.
(NS 30 Cdo 5111/2009)
K odstrann zvadnho (nekalosoutnho) stavu ve znn kmene
obchodn firmy lze uloit ruiteli, aby zmnil svou obchodn firmu tak, aby
neobsahovala urit slovo a aby podal nvrh na zpis tto zmny do obchodnho
rejstku.
(NS 23 Cdo 4933/2009)

Neoprvnn pouit nzvu prvnick osoby me zahrnovat jedno ze dvou

typickch deliktnch jednn. Jednak lze do prva prvnick osoby k jejmu nzvu
zashnout tak, e si jin osoba zvol nzev (nebo obchodn firmu) vi tomuto
nzvu ji zamniteln, jednak me dojt k tomu, e delikvent pouv nzvu
prvnick osoby, ani tu je njak souvislost s jeho vlastnm nzvem. Tento delikt
pichz do vahy pouze v ppad, pokud by delikvent neml dn vztah k
prvnick osob, jej nzev uv, tedy pokud by zde neexistovala souvislost
mezi jmnem prvnick osoby a jednnm delikventa. Jestlie podstatou sporu
nen ochrana nzvu prvnick osoby, jeliko ob skupiny se snaily vystupovat za
tut prvnickou osobu v domnn, e jsou k tomu oprvnny, ale naopak je
podstatou sporu otzka, kdo byl skuten oprvnn za alobkyni jednat, tak k
een situace, kdy za prvnickou osobu jedn fyzick osoba, ani je k tomu
oprvnna, existuj jin prvn prostedky ne aloba na ochranu nzvu prvnick
osoby. alobou na ochranu nzvu prvnick osoby se alobce npravy vadnho
stavu domoci neme.
(NS 23 Cdo 5135/2008)
Vznik zvltn jmy nen pedpokladem aplikace 19b zkona . 40/1964
Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, ale je jm pouh
neoprvnn pouit nzvu prvnick osoby, piem nerozhoduje, zda delikvent,
tj. osoba, kter pouije nzvu jin prvnick osoby neoprvnn, se svm
neoprvnnm jednnm obohatil i zpsobil svm jednnm jin osob kodu.
(NS 23 Cdo 2667/2008)
Ke vzniku soukromoprvnch sankc za neoprvnn zsah do dobr
povsti prvnick osoby mus bt jako pedpoklad odpovdnosti splnna
podmnka existence konkrtnho zsahu vi dobr povsti prvnick osoby (z
uvedenho vyplv nezbytnost oven faktu, e prvnick osoba skuten
takov povsti pov), tento zsah mus bt neoprvnn (protiprvn) a mus
zde existovat pinn souvislosti mezi zsahem a neoprvnnost
(protiprvnost) zsahu. Fyzick i prvnick osoba me bt inna odpovdnou
za zsah do dobr povsti prvnick osoby pouze tehdy, jestlie tento
neoprvnn zsah skuten tak vyvolala, resp. zpsobila. Povinnost tvrzen,
bemeno tvrzen, dkazn povinnost a dkazn bemeno ohledn pinn
souvislosti zatuje dotenou prvnickou osobu.
(NS 30 Cdo 2448/2007)
Dobr povst prvnick osoby, podobn jako nzev prvnick osoby, pat
k nkolika osobnm prvm, kter jsou prvnickm osobm zkonem piznvna.
V souladu s obecn uznvanou presumpc poctivosti jednn subjekt prva se
rovn pedpokld, e prvnick osoba m dobrou povst do t doby, dokud
nen proveden spn dkaz opaku. To znamen, e podle tohoto vchodiska se
hodnot i neoprvnnost zsahu do dobr povsti prvnick osoby. Dobr povst
prvnick osoby vznik okamikem vzniku prvnick osoby a trv po celou dobu
jej existence. Dobr povst prvnick osoby m - podobn jako nzev prvnick
osoby - povahu osobnho prva, kter je nezciziteln. Dobrou povst prvnick

osoby je nezbytn v konkrtnm ppad hodnotit podle jejho chovn v

obchodnch vztazch. Pokud tento subjekt nepln sv zvazky dn a vas, pop.
pouze vjimen dostoj svm povinnostem vas, nelze dospt k zvru, e jde o
prvnickou osobu - podnikatele, kter by povala dobr povsti. Z uvedenho je
patrn, e dobr povst konkrtn prvnick osoby je pedevm vytvena na
zklad zkuenost, kter s tmto subjektem maj jej obchodn partnei, zkaznci
i jin subjekty, kte s n pichz do kontaktu. Obansk zkonk chrn dobrou
povst prvnick osoby ped neoprvnnm zsahem. Jde pedevm o ochranu
ped enm rznch nepravdivch informac o konkrtn prvnick osob. Tato
ochrana me bt realizovna zejmna tak, e zsahem doten prvnick osoba
se me u soudu domhat, aby od neoprvnnch zsah bylo uputno a byl
odstrann zvadn stav. Rovn je mon poadovat pimen zadostiuinn,
kter me bt pedstavovno i penitm plnnm. Pokud v ppad
neoprvnnho zsahu do dobr povsti prvnick osoby vznikne koda, lze se
jej nhrady domhat podle obanskho zkonku. Prostedek ochrany je teba
zvolit v zvislosti na povaze kadho ppadu. U difamujcch skutkovch tvrzen
je dvodem vyluujcm neoprvnnost zsahu zpravidla skutenost, e takov
tvrzen jsou pravdiv (resp. e pslun informace odpovd pravd). Pravdivost
tchto tvrzen ovem mus prokzat jejich pvodce (dkaz pravdy). Nen proto
vc alobce, domhajcho se ochrany dobr povsti prvnick osoby, aby
prokazoval, resp. prokzal, e tato tvrzen jsou nepravdiv. Svobodu projevu a
prvo na informace je teba vdy posuzovat v souvislosti s prvy ostatnch
subjekt, v danm ppad s prvem na ochranu dobrho jmna prvnick osoby.
Je pak obecn uznvanou zsadou, e svoboda slova nen institutem bezbehm.
Za vkon tohoto prva obecn nelze povaovat tvrzen nepravdivch, resp.
pravd neodpovdajcch skutenost.
(NS 30 Cdo 1385/2006)
Samotn uveejnn nepravdivho daje, dotkajc se dobr povsti
prvnick osoby, zakld zpravidla neoprvnn zsah do tto dobr povsti,
nicmn kad zveejnn nepravdivho daje nemus automaticky znamenat
takovto zsah. Takovto zsah je dn pouze tehdy, jestlie peshl uritou
ppustnou intenzitu takovou mrou, kterou ji v demokratick spolenosti
tolerovat nelze. Pitom je nutno respektovat zejm specifika periodickho tisku,
urenho pro informovn nejir veejnosti, na rozdl nap. od publikac
odbornch, kter v nkterch ppadech mus pistupovat k uritm
zjednoduenm a nelze bez dalho tvrdit, e kad zjednoduen i zkreslen mus
nutn vst k zsahu do dobr povsti. Tisk, pokud pispv k veejn diskusi o
zleitostech legitimnho zjmu, by ml mt bn prvo spolhat se na obsah
oficilnch zprv, nebo jinak by mohla bt podkopna ivotn dleit role
hldacho psa, kterou tisk sehrv.
(NS 32 Odo 1159/2004)
Neoprvnnm zsahem do prva na ochranu dobr povsti prvnick
osoby je zsadn kad nepravdiv tvrzen nebo obvinn, kter zasahuje jej
dobrou povst.

(NS 28 Cdo 1375/2002)

Pi poskytovn ochrany prvnick osob postien neoprvnnm
zsahem do jej dobr povsti soud nemus pout vechny prvn prostedky
ochrany uveden v obanskm zkonku. Rozhodnut o jednotlivch prostedcch
ochrany a o rozsahu jejich pouit zvis na vaze soudu zaloen na zhodnocen
konkrtnch okolnost neoprvnnho zsahu do dobr povsti prvnick osoby.
(NS 28 Cdo 1640/2001)
Jestlie byl neoprvnn zsah do osobnosti zpsoben nkm, kdo byl
pouit prvnickou osobou nebo jinou fyzickou osobou k realizaci innosti tto
prvnick osoby i jin fyzick osoby, postihuj sankce podle obanskho
zkonku samotnou prvnickou i fyzickou osobu, nebo neoprvnn zsah se
pit (vlun) tto samotn prvnick osob i jin fyzick osob.
Zamstnanec, pop. jin pouit osoba neodpovdaj osobn pmo postien
fyzick osob, nbr jen t prvnick i fyzick osob, kter je ke sv innosti
pouily (odpovdaj tak pouze v tzv. vnitnm vztahu). Pouze ve vjimenm
ppad, tj. kdyby chovn zamstnance prvnick, pop. fyzick osoby bylo nutno
vzhledem k okolnostem ppadu kvalifikovat jako vyboen (exces) z realizace
innosti prvnick i fyzick osoby, kter byla touto prvnickou i fyzickou osobou
pro jejich innost pouita, byla by postiena sankcemi podle obanskho zkonku
vi postien fyzick osob pmo tato pouit osoba, zpravidla zamstnanec; z
innosti prvnick i fyzick osoby nevybouje kad chovn zamstnance,
kterm zpsobil nemajetkovou jmu na osobnosti doten fyzick osoby, a to ani
takov, kter by dokonce mlo povahu trestnho inu.
(NS 30 Cdo 1509/2001)
Dobrou povst prvnick osoby, kter je podnikatelem, je teba hodnotit
zejmna podle jejho chovn v obchodnch vztazch. Pokud neplnila svoje zvazky
v uvedench vztazch dn a vas, pop. pouze vjimen dostla vas svm
povinnostem, nelze dospt k zvru, e by povala dobr povsti. Pro hodnocen
dobr povsti prvnick osoby nen urujc, zda dal osoby byly i nebyly v
prodlen s plnnm svch zvazk vi n.
(NS 29 Cdo 630/2000)
Pokud je neoprvnn zasahovno do dobr povsti prvnick osoby, je
tedy mon domhat se zdren takovhoto zasahovn a ppadn se lze
domhat i pimenho zadostiuinn, kter me bt poadovno i v penzch.
Dobrou povst podnikatele - prvnick osoby je teba hodnotit podle jeho chovn
v obchodnch vztazch. Pokud podnikatel nepln zvazky z tchto vztah dn a
vas, pop. pouze vjimen dostoj svm povinnostem vas, nelze dospt k
zvru, e jde o prvnickou osobu - podnikatele, kter by povala dobr povsti.
Informaci o takovm jeho chovn v obchodnch vztazch nelze za tchto okolnost
pokldat za neoprvnnou.
(NS 29 Cdo 630/99)

Pro posouzen, zda vytkan jednn je neoprvnnm zsahem do dobr

povsti prvnick osoby nebo nekalosoutnm jednnm, je rozhodn, zda k
tomuto jednn dolo mezi soutiteli v rmci hospodsk soute.
(VS Praha 3 Cmo 46/2000, Rc 7/03)
Proti tomu, kdo uv v obchodnm rejstku pozdji zapsanou obchodn
firmu zamnitelnou s obchodn firmou alobce, se me alobce domhat
odstrann zvadnho stavu nvrhem na uloen povinnosti, aby zmnil obchodn
firmu.
(VS Praha 3 Cmo 808/93, Rc 20/98)
Pi kolizi zapsan ochrann znmky a obchodnho jmna je vlastnk
ochrann znmky povinen strpt, pokud tet osoba uv v obchodnm styku mj.
sv obchodn jmno, pesto e je shodn nebo zamniteln s ochrannou znmkou
i tvo soust ochrann znmky, avak jen za pedpokladu, e je pouvno v
souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute. Pi posuzovn
splnn uvedenho pedpokladu je rozhodujc, zda sv obchodn jmno alovan
zvolil tak, aby prva vlastnka ochrann znmky nebyla ruena a zda toto
obchodn jmno uv tak, jak m bt obchodn jmno podle 8 obchodnho
zkonku a v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute uvno.
Tedy zda nen v jeho innosti snaha toto obchodn jmno uvat jinak - nap. jako
ochrannou znmku nebo v neplnm rozsahu, ve zkrcenm znn (nap. pouze
kmen obchodnho jmna), nebo v grafick prav pipodobujc se prav
ochrann znmky alobce.
(VS Praha 3 Cmo 61/98)

Z literatury:
Devt, Toman: Ochrana dobr povsti a nzvu prvnickch osob, 2001.
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment, 2008.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2009.
Hajn: Ochrana nzvu prvnick osoby podle 19b obanskho zkonku.
PaP, 1994, . 10, s. 2 a nsl.
Knap, vestka, Jehlika, Plecit: Ochrana osobnosti podle obanskho
prva, 2004.
Spil: Nejnovj judikatura o ochran osobnosti a dobr povsti prvnick
osoby. Soudn rozhledy, 2003, . 3, s. 79 a nsl.
Teryngel: K monostem ochrany dobrho jmna prvnick osoby. PaP,
1994, . 7, s. 10 a nsl.

 136
Sdlo
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 136 a 143):

Sdlo prvnick osoby me bt konstruovno podle rznch pstup (srov.

Eli, K. Sdlo prvnickch osob. Prvnk, CXXXII, 1993, s. 756 an.). Osnova
vychz z pojet vlastnho evropskmu prvu obchodnch spolenost, podle
kterho m hlavn vznam sdlo zapsan (formln sdlo), piem se poskytuje
ochrana osobm, kter jednaj v dve, e se sdlo prvnick osoby nachz tam,
kde sdl skuten, materiln (faktick sdlo). Toto pojet umouje jednotnou
prvn pravu pro prvnick osoby nepodnikatelskho i podnikatelskho
zamen; pijet jin koncepce by vyadovalo rozdvojenou pravu, co se nejev
jako vhodn.

Osnova pejm z pojet dosavadnho 19c obanskho zkonku odlien

sdla a adresy. Neztotouje tedy sdlo s adresou, protoe adresa nen sdlo, nbr
jeho oznaen.

Z platnho prva se rovn zachovv dosavadn pojet, e sdlo prvnick

osoby me bt i v byt. Opout se vak podmnka, e tomu tak nesm bt,
pokud to odporuje povaze prvnick osoby nebo rozsahu jej innosti. Tato
podmnka se nahrazuje poadavkem, e zzen sdla prvnick osoby v byt
nesm naruit klid a podek v dom. Vychz-li se toti nov z pojet formlnho
sdla, pak rozsah innosti prvnick osoby nen z tohoto hlediska podstatn,
protoe ta se me odehrvat i mimo zapsan sdlo. Budou-li vak sdlo formln
a faktick v totonm mst, a bude-li se tedy v mst zapsanho sdla reln
innost prvnick osoby (nap. vlastn vroba, obchodn nebo administrativn
innost spojen s osobnmi nvtvami vtho potu lid), je podmnka vzan
na klid a podek v dom dostaujc.

Rovn se pejm dosavadn pravidlo, e u prvnickch osob zapisovanch

do veejnho rejstku posta v zakladatelskm prvnm jednn uvst jen obec,
kde m prvnick osoba sdlo, ani je nutn uvdt plnou adresu sdla. Tu posta
zapsat do veejnho rejstku a zpstupnit ji tak veejnosti. Tm pro tyto prvnick
osoby odpadnou zbyten nklady spojen s mnnm zakladatelskho prvnho
jednn pokad, kdy prvnick osoba zmn sv sdlo v rmci obce. Takov
zmna se jen ohls k zpisu do veejnho rejstku.

Prvnick osoby, kter se do veejnho rejstku nezapisuj, jsou zpravidla

osobami, jejich zklad je veejnoprvn (nap. obec, kraj, esk nrodn banka
apod.) a uren jejich sdla e prvn pedpisy veejnho prva. Nen jist
vyloueno, e i v soukromoprvnm reimu takov prvnick osoby vzniknou.
Stejn tak nen vyloueno, e soukromoprvn prvnick osoby existujc v reimu
volnho zakldn (nap. rodinn a nboensk nadace prva vcarskho) budou
na naem zem psobit. Pro uren jejich formlnho sdla bude rozhodujc daj o
adrese sdla obsaen v zakladatelskm prvnm jednn, pro soukrom styk
vak, nebude-li formln sdlo takov prvnick osoby vhodnm zpsobem
uveejnno, bude zpravidla rozhodovat sdlo faktick.

Zachovv se dosavadn pravidlo 19c odst. 3 obanskho zkonku k

ochran tch, kte se pi odlinm umstn faktickho a formlnho sdla
dovolvaj jednoho i druhho z nich.

V globalizujcm se svt nelze brnit peshraninm zmnm sdel

prvnickch osob a zizovnm a pemisovnm jejich poboek. Z toho dvodu se
navrhuje upravit pemstn sdla prvnick osoby ze zahrani do tuzemska a
naopak, jako i stanovit, ke ktermu dni je pemstn sdla inn. Absolutn
volnosti vak brn zkonn ustanoven zakazujc prvnick osoby, kter naruuj
veejn podek.

Vklad:
K odst. 1

Pojet sdla se v minulosti v prvnm du R mnilo, a to zejmna se

zetelem k otzce, zda m bt preferovno materiln nebo formln pojet sdla.

Ustanoven 136 a 137 jsou obecn pouiteln pro sdla nejen

soukromoprvnch, ale i veejnoprvnch prvnickch osob.

Vjimku pedstavuje 3 psm. d) zkona . 3/2002 Sb., o svobod

nboenskho vyznn a postaven crkv a nboenskch spolenost (zkon o
crkvch a nboenskch spolenostech), ve znn pozdjch pedpis, podle
nho sdlem registrovan crkve a nboensk spolenosti, svazu crkv a
nboenskch spolenost a evidovan prvnick osoby se rozum adresa sted
registrovan crkve a nboensk spolenosti, svazu crkv a nboenskch

spolenost a evidovan prvnick osoby na zem R. To je ovem vcn

nesmysln, protoe sdlo nen adresa, nbr msto oznaen adresou.

Sdlo pedstavuje druh zkladn identifikan daj urujc prvnickou

osobu; bez sdla je existence prvnick osoby vylouena. Kad prvnick osoba
me mt jen jedno sdlo a jen v jedinm uritm mst; to sice zkon vslovn
nestanov, plyne to vak zeteln z povahy a logiky vci.

Sdlo mus bt ureno ji pi ustaven prvnick osoby; to plyne jak z

nutnosti uvst jej jako obligatorn nleitost zakladatelskho prvnho jednn (
123 odst. 1), tak i z povahy vci.

Rozliuje se sdlo materiln (skuten) a formln (fiktivn, zapsan,

rejstkov, evidovan). Materiln pojet sdla je takov, e prvnick osoba mus
mt sv sdlo, kterm se rozum adresa, kde prvnick osoba reln (nikoliv
fiktivn) sdl, tedy tam, kde je umstno veden prvnick osoby (nap. v mst,
kde zased jej statutrn orgn a kontroln orgn, kde je umstn jej vrcholov
management atp.), tedy v mst, kde se zamstnanci, obchodn partnei a
obecn veejnost me s prvnickou osobou, resp. jejm vedenm, stkat. Naproti
tomu formln pojet sdla znamen, e sdlem prvnick osoby je msto, kter je
jako jej sdlo ureno v zakladatelskm prvnm jednn (a pop. t zapsno ve
veejnm rejstku), a se ji jedn o sdlo skuten (faktick), i nikoliv.

Prvn prava sdla v R po dlouh lta konvenovala formlnmu pojet

sdla, co bylo - zejmna pod vlivem nejrznjch exces prvn praxe v 90.
letech 20. stolet - siln kritizovno v doktrn. Novelizace zkona . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, proveden zkonem . 501/2001 Sb. (s innost od
31.12.2001) pistoupila ke zmn na pojet materiln, kter vak bylo po
nedlouh dob dal novelou provedenou zkonem . 215/2009 Sb. (s innost
od 20.7.2009) opt oputno a navrceno k pojet formlnmu; k tomu pispl mj.
i vliv prva EU, kter preferuje formln pojet; vzhledem k tomu bylo formln
pojet pevzato i do 136 a 137.

Sdlo mus bt pesn a urit vymezeno adresou. Adresa je pravideln

dna uritmi znaky, ktermi jsou nzev obce (pop. i jej sti), nzev ulice (nebo
nmst, nbe atp.), slo popisn nebo evidenn a slo orientan a potovn
smrovac slo (PS). Jestlie m urit dm vce vchod, a tud mu bylo
pidleno vce sel orientanch a (v rozporu s tehdej i souasnou prvn
pravou) i sel popisnch, mus bt jednoznan, ve kterm domovnm vchod
je sdlo umstno.

Mus se pitom jednat o adresu objektivn zpsobilou bt sdlem prvnick

osoby. Jako sdlo proto nelze akceptovat daj, e nap. prvnick osoba sdl v
neexistujc ulici, na adrese kotelny atp. Rovn tak nen ppustnou pouze
potovn schrnka nebo adresa poste restante. Sdlo prvnick osoby me bt i
v byt, avak pouze tehdy, pokud to pipout povaha a rozsah jej innosti, pop.
jej el. Je proto nepochybn, e zatmco umstn sdla spoleenstv vlastnk
jednotek do bytu jeho pedsedy niemu nevad, u obchodnch korporac pipad z
povahy vci umstn sdla do bytu v vahu jen ve zcela vjimench ppadech.

Zakzno je tzv. ltajc sdlo, tedy e nap. sdlo spolenosti s ruenm

omezenm se nachz v byt jejho jednatele, co by mlo za nsledek zmnu
sdla pi kad personln zmn v osob jednatele. daj o sdle mus bt v
zakladatelskm prvnm jednn uren zcela konkrtn, jinak je zakladatelsk
prvn jednn v tto sti nicotn pro neuritost nebo nesrozumitelnost ( 553
odst. 1).

K prav sdla prvnick osoby podle odstavce 1 pak pistupuje zvltn

prava sdla podnikatele (a to jak prvnick, tak i fyzick osoby) obsaen v
429 odst. 1 (k tomu viz koment k 429).

K odst. 2

Sdlo prvnick osoby mus bt uvedeno v jejm zakladatelskm prvnm

jednn ( 123 odst. 1). U prvnickch osob zapisovanch do veejnho rejstku
podle zkona o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob je vak jist
zmrnn, nebo posta toliko uveden obce, v n prvnick osoba sdl, s tm, e
do veejnho rejstku je teba nechat zapsat plnou adresu sdla prvnick osoby.
elem tto pravy je, aby prvnick osoba nemusela pi kad zmn sdla vdy
mnit sv zakladatelsk prvn jednn, co je byrokraticky komplikovan a
nkladn. To ovem neplat, pokud se prvnick osoba do veejnho rejstku
nezapisuje; pak je nezbytn uveden pln adresy sdla v jejm zakladatelskm
prvnm jednn.

Souvisejc ustanoven:

137, 429

Z judikatury:
Mn-li se sdlo spolenosti s ruenm omezenm uveden ve spoleensk
smlouv (zakladatelsk listin), nelze provst zpis zmny sdla spolenosti s
ruenm omezenm do obchodnho rejstku jen na zklad pemstn jej sprvy
na jinou adresu. Pro ely takovho zpisu je teba, aby byla prokzna
odpovdajc zmna spoleensk smlouvy (zakladatelsk listiny) a doloen prvn
dvod uvn prostor, do nich spolenost s ruenm omezenm sdlo pemstila.
(NS 29 Cdo 3088/2007, Rc 52/09)
Sdlo prvnick osoby mus bt natolik urit, aby bylo mon zcela
jednoznan uren msta, je je adresou sdla pedstavovno. Jestlie m urit
budova vce vchod a tud j bylo pidleno vce popisnch/orientanch sel,
mus bt jednoznan, ve kterm vchod, tedy v jakm sle popisnm je sdlo
prvnick osoby.
(VS Praha 7 Cmo 956/2000)
Jin adresa ne sdlo prvnick osoby zapsan v obchodnm rejstku by
mohla bt sdlem prvnick osoby jen tehdy, pokud by bylo zjitno, e statutrn
orgn z jin adresy d prvnickou osobu. Neme vak bt sdlem prvnick
osoby adresa, kde m prvnick osoba jen provozovnu.
(KS esk Budjovice Nc 645/2011)

137
(Skuten sdlo)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 136

Vklad:

Ustanoven 137 m komplementrn charakter k 136. elem tto

pravy je chrnit tet osoby jednajc in bona fides.

Prvnick osoba zapisovan do veejnho rejstku by vdy mla (ve

vlastnm zjmu) nechat do veejnho rejstku zapsat sv skuten sdlo. Pokud
vak tak neuin, kad se me dovolvat jejho skutenho sdla, s tm, e proti
tomu, kdo se dovol sdla zapsanho ve veejnm rejstku, neme prvnick
osoba namtat, e m skuten sdlo v jinm mst. Nikomu toti neme bt
kladeno k ti, pokud vychz z daj zapsanch ve veejnm rejstku, nebo
princip materiln publicity rejstkovho zpisu chrn tet osoby. Jak plyne z
povahy vci, zpis zmny sdla ve veejnm rejstku m inky toliko
deklaratorn.

asto vznikaj obte pi een otzky, ke ktermu okamiku dochz ke

zmn sdla prvnick osoby. V vahu pipadaj ti monosti, a to e zmna sdla
nastv ke dni uzaven smlouvy, podle kter prvnick osoba zskv prvo
uvat prostory, do kterch sv sdlo pesouv. Druhou monost je pak stav
faktickho pesthovn sdla prvnick osoby; zde by ovem bylo teba zkoumat,
kdy k dokonen pesthovn dolo. Konen tet monost je proveden
pslun zmny zakladatelskho prvnho jednn (pokud jm byla prvnick
osoba ustavena). Vzhledem k tomu, e sdlo mus bt ji z povahy vci skuten
(reln mon, existujc), a vzhledem k dikci zkona lze dovodit, e sprvn je
druh odpov, tedy e ke zmn sdla dochz ukonenm pesthovn sdla
prvnick osoby. Pouh faktick pesthovn zde nen skutenost, kter by mla
za nsledek zmnu zakladatelskho prvnho jednn v dsledku jin prvn
skutenosti, a proto pouhm pesthovnm sdla prvnick osoby bez pslun
zmny zakladatelskho prvnho jednn nastv zpravidla rozpor mezi sdlem
uvedenm v zakladatelskm prvnm jednn (a zapsanm ve veejnm rejstku)
a sdlem skutenm. Takov pesthovn sdla prvnick osoby lze - s vjimkou
ppad zvltnho zetele hodnch - hodnotit jako svvoln poruen
zakladatelskho prvnho jednn ze strany statutrnho orgnu, pop. i jin
osoby, kter toto fakticky realizovala (ovem zrove minimln se
spoluodpovdnost statutrnho orgnu, protoe z jeho povinnosti dnho
vkonu funkce mj. plyne i povinnost dodrovat zakladatelsk prvn jednn).

K prav sdla prvnick osoby podle 137 pak pistupuje zvltn prava
sdla podnikatele (a to jak prvnick, tak i fyzick osoby) obsaen v 429 odst. 2
(k tomu viz koment k 429).

Souvisejc ustanoven:

136, 429

Pemstn sdla

138
(Zkladn ustanoven o peshraninm pemstn sdla prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Osoby, je mohou peshranin pemstit sv sdlo do esk republiky (6

a 7)

III. Povinnost zmny prvn formy zahranin prvnick osoby na prvn

formu esk prvnick osoby (8 a 9)

Z dvodov zprvy:

viz u 136

I. Obecn

Nov prvn prava peshraninho pemstn sdla prvnick osoby je

chybn oznaena i systematicky zaazena. Chybn je oznaena proto, e se zde
nejedn o jakkoliv pemstn sdla, nbr toliko o peshranin pemstn sdla
(kdy vnitrosttn pemstn sdla esk prvnick osoby dn zvltn zkonn
regulaci nepodlh). Systematicky chybn je pak zaazena proto, e se zde jedn
o jeden z druh peshranin pemny prvnick osoby.

Obecnou pravu peshraninho pemstn sdla prvnick osoby dosud

prvn d R znal toliko omezen v 26 obch. zk., je byla po celou dobu sv
existence nefunkn.

A dle je peshranin pemstn sdla upraveno v 384a a 384p zk. o

pemnch, ve znn po novele proveden zkonem . 355/2011 Sb. (s innost
od 1.1.2012), je se ovem od potku vztahuje toliko na peshranin pemstn
sdla obchodn korporace do zahrani a zahranin spolenosti, jej osobn statut
se d prvem jinho lenskho sttu EU nebo EHP ne esk republiky, do esk
republiky, pokud tato zrove zmn svoji prvn formu na obchodn korporaci.
Touto novou pravou se tak zkonodrce pi pijmn 138 a 143 podle veho
inspiroval, i kdy dosti nedsledn.

Ustanoven 138 zakld legln monost peshraninho pemstn sdla

jakkoliv zahranin prvnick osoby na zem R s vjimkou tch osob, kterm
to zakazuje pslun prvn d jejich domovskho sttu. Peshranin pemstit
sv sdlo tedy mohou prvnick osoby bez jakhokoliv omezen svho pvodu,
tedy nejen prvnick osoby, jejich osobn statut se d prvnm dem
nkterho z lenskch stt EU nebo EHP, nbr i prvnick osoby, jejich osobn
statut se d prvnm dem nkter - z naeho pohledu ponkud neobvykl destinace. Mylenkov zklad tto pravy vychz z filozofie neomezenho
volnho pohybu osob, a to nejen fyzickch, nbr i prvnickch, jak je zakotvena
v l. 49 Smlouvy o fungovn EU, v konsolidovanm znn, a kterou ve sv
judikatue zaal pomrn radikln - zejmna v poslednch letech - prosazovat
Soudn dvr EU. [Rozhodnut z tto oblasti je vcero. Z posledn doby viz zejmna
rozsudek Soudnho dvora EU ze dne 12.7.2012 sp. zn. C-387/10, VALE ptsi kft
(Obchodnprvn revue, 2012, . 9, s. 268 a nsl.), kterm se Soudn dvr EU
rozhodl pimt lensk stty EU, aby poskytly neomezenou svobodu
peshraninm pemnm nrodnch obchodnch korporac.] esk zkonodrce
ovem, zd se, zjevn pehldl, e tato prava a judikatura se vdy tkala pouze
prvnickch osob z lenskch stt EU a EHP, co pro R jakoto lensk stt EU
dvalo nepochybn smysl. Nyn jsou vak mantinely pro pemsovn sdel
zahraninch prvnickch osob oteveny naprosto doiroka.

Pro oblast obchodnch korporac se reim 138 a 143 nepouije, nebo

zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve znn
pozdjch pedpis, je zde nepochybn lex specialis. (Vzhledem k tomu je i
zjevn chybn konstrukce 1 odst. 3 zk. o pemnch, kter na prvn pravu
peshraninho pemstn sdla prvnick osoby v tomto zkon odkazuje.)

II. Osoby, je mohou peshranin pemstit sv sdlo do esk republiky

Nejasn je, jak entity mohou k peshraninmu pemstn sdla do R

pikroit. Zkon obecn hovo o zahranin prvnick osob, ani by definoval, co

se tm rozum. Nelze toti pehlet, e existuj i entity, u nich s konvennm

pojetm pojmu prvnick osoby nelze vystait; krom toho v rznch prvnch
dech m pojem prvnick osoby rzn vznamov konotace. Vzhledem k tomu
nelze podle veho jinak ne stanovit, e zahranin prvnickou osobou pro ely
prvn pravy peshraninho pemstn sdla je jin ne fyzick osoba, jej
osobn statut se d prvem jinho sttu ne R.

Z pohledu prvnho du R je zde jen jedin omezen; nesm se jednat o

prvnickou osobu nedovolenou podle 145, a to i kdyby existenci takov
prvnick osoby dovoloval prvn d sttu, z nho tato prvnick osoba
peshranin pesidluje.

III. Povinnost zmny prvn formy zahranin prvnick osoby na prvn

formu esk prvnick osoby

esk zkonodrce racionln zakzal, aby na zem R existovaly

prvnick osoby, jejich osobn statut by se dil prvnm dem jinho sttu ne
R. Toto een je rozumn. Piputn opaku by vytvelo prakticky neeiteln
praktick problmy; jak by nap. esk soud posuzoval spor mezi prvnickou
osobou, je pemstila sv sdlo na zem R, piem jej osobn statut by se dil
nap. francouzskm prvnm dem, a jejm lenem, si nelze dosti dobe
pedstavit. (Stejn reim pro peshranin pemstn sdla zahranin obchodn
spolenosti do R obsahuje i 384a zk. o pemnch.)

prava je to ovem nedotaen potud, e pro volbu prvn formy esk

prvnick osoby nen stanoveno dn omezen (oproti 384a zk. o
pemnch). Jedin omezen je dno nepmo ve cit. 384a zk. o pemnch,
podle nho ty zahranin prvnick osoby, je podlhaj reimu peshraninho
pemstn sdla podle zkona o pemnch, nemohou tento reim obchzet s
vyuitm volnj zkonn pravy podle obanskho zkonku. Proto tedy nap.
francouzsk akciov spolenost me pi peshraninm pemstn sdla do R
zmnit svoji prvn formu pouze na nkterou formu obchodn korporace,
kanadsk akciov spolenost vak takto omezena nen, co nen logick.

139
(Peshranin pemstn sdla do zahrani)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Zkaz peshraninho pemstn sdla nkterch eskch prvnickch

osob (2 a 5)

III. esk prvnick osoby, kter mohou peshranin pemstit sv sdlo (6

a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 136

I. Obecn

Peshranin pemstn sdla esk prvnick osoby do zahrani rozhodn

nen dnou malikost i pouhou technikli, nbr zcela zsadnm okamikem v
ivot prvnick osoby. Tomu ovem dikce zkona zjevn neodpovd. Fatlnm
nedostatkem zkona je toti absence jakchkoliv zkonnch barir chrncch
zakladatele, resp. zizovatele a leny eskch prvnickch osob. Zkon vbec
nevyaduje souhlas nejvyho orgnu korporace s peshraninm pemstnm
sdla, ba ani souhlas dnho jinho jejho orgnu nebo osoby, take bude-li nap.
mt spolek monokratick statutrn orgn, me velmi snadno dojt k
peshraninmu pemstn sdla spolku, ani by o tom kdokoliv z jeho lenbyl
pedem byjen vyrozumn (co mj. fakticky vyluuje postup podle 141 odst. 1
vty prv). Orgn vedouc esk veejn rejstk tomu nijak nezabrn, nebo
pezkum v rejstkovm zen je velmi omezen.

II. Zkaz peshraninho pemstn sdla nkterch eskch prvnickch

osob

Peshranin pemstn sdla do zahrani podle 139 je vyloueno u

obchodnch korporac, u kterch existuje zvltn komplexn prava

peshraninho pemstn sdla v zkon . 125/2008 Sb., o pemnch

obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis.

Vyloueno je zjevn peshranin pemstn sdla u spoleenstv vlastnk

jednotek. Zkon tuto otzku sice vslovn neupravuje, sdlo spoleenstv
vlastnk jednotek vak mus bt - s vjimkou situac, kdy toto nen objektivn
mon - umstno v dom, za elem jeho sprvy toto spoleenstv vlastnk
jednotek vzniklo [ 1200 odst. 2 psm. b)], co vyluuje peshranin pemstn
jeho sdla do zahrani. S ve uvedenm zvrem koresponduje i skutenost, e
obecn nesouhlasc len korporace, jen peshranin pemisuje sv sdlo do
zahrani, m prvo z n vystoupit podle 141, co je ovem u spoleenstv
vlastnk jednotek absolutn vyloueno. Krom toho vcn prva k nemovitostem
nachzejcm se na zem R se d prvnm dem R ( 69 z. m. p. s.) a
pravomoc rozhodovat o nich m vhradn esk soud ( 68 z. m. p. s.). Bylo by
tud absurdn a prakticky nefunkn, aby vcnprvn vztahy k nemovitosti, v n
vzniklo bytov spoluvlastnictv, se dily prvnm dem R, avak osobn statut
spoleenstv vlastnk jednotek se dil prvnm dem jinho sttu.

Vyloueno je dle peshranin pemstn sdla do zahrani u:

- honebnho spoleenstva, nebo to by reln vyluovalo dosahovn jedinho
stanovenho pedmtu innosti honebnho spoleenstva, tj. vkon prva
myslivosti,

- obecn prospnch spolenost, nebo ty jsou ureny tzv. na doit ( 3050),

- zjmovch sdruen prvnickch osob, nebo ty jsou ureny tzv. na doit (

3051),

- komoditn burzy, u kter to vyluuje povaha vci.

I pes paualizujc dikci zkona je nepochybn, e peshranin pemstit

sv sdlo do zahrani nikdy neme dn veejnoprvn prvnick osoba, u
kter to nepochybn vyluuje prv jej veejnoprvn povaha. Vkon jej
veejnoprvn funkce, resp. samotn jej existence na zem jinho sttu by byla
objektivn nemon, nebo by se dostala do rozporu s principem veejnho
podku jinho sttu.

III. esk prvnick osoby, kter mohou peshranin pemstit sv sdlo

Peshranin pemstit sdlo do zahrani podle 139 tedy reln pipad v

vahu - z pohledu prvnho du R - u:
- spolk,

- nadac a nadanch fond (ovem se souhlasem soudu podle 316 vty druh),
a

- podle veho tak stav.

Tm ovem nen eeno, e je peshranin pemstn sdla skuten

provediteln, protoe nedovol-li jej zahranin prvn d, do kterho by se sdlo
mlo peshranin pemstit, nebude jej mon realizovat.

140
(Ochrana tetch osob pi peshraninm pemstn sdla do zahrani)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 136

Vklad:

Smysl 140 je zejm a nepochybn, tedy ochrana vitel esk

prvnick osoby, kter peshranin pemisuje sv sdlo z R do zahrani.
prava je sice co do zkladu pevzata ze zkona . 125/2008 Sb., o pemnch
obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis, co do detailu
vak nikoliv, nebo- odchyln od cit. zkona o pemnch - nestanov dnou
povinnost kontroly, zda prvnick osoba svoji zkonnou povinnost splnila. Reln
je tedy mon, e esk prvnick osoba peshranin pemst sv sdlo do
zahrani, ani by kteroukoliv ze zkonnch povinnost podle 140 splnila,

piem vitel mohou bt snadno postaveni ped hotovou vc. Orgn vedouc
esk veejn rejstk tomu nijak nezabrn, nebo pezkum v rejstkovm zen
je velmi omezen a ostatn doloen splnn podmnek podle 140 se v
rejstkovm zen nevyaduje. Pitom jakmile dojde k innosti peshraninho
pemstn sdla do zahrani, je tento proces nevratn a prvnick osoba, je
140 poruila, je reln vzato nepostiiteln (zejmna nebude-li mt v R dn
majetek). Zahranin soudy, resp. orgny veejn moci pitom prvnickou osobu,
je takto postupovala, nebudou moci postihnout za poruen prvnho du R.

prava je o to hor, e zde nebylo nutno vymlet nic novho; postailo

pevzt mechanismus zakotven zejmna v 384n a 384p odst. 1 zk. o
pemnch.

141
(Ochrana len korporac pi peshraninm pemstn sdla do zahrani)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 136

Vklad:

Ustanoven 141 dopad pouze na peshranin pemstn sdla esk

korporace, kter nen obchodn korporac, do zahrani. Reln tedy lze tohoto
reimu vyut pouze pro ochranu nesouhlascch len spolku, jen peshranin
pemisuje sv sdlo do zahrani.

Reln vzato je z 141 aplikovateln pouze odstavec 1 vta prv. Pokud se

te odstavce 2 vty druh a tet a odstavce 3, tyto normy jsou fakticky
nefunkn, nebo lenov spolku, jen peshranin pemisuje sv sdlo do
zahrani, za jeho dluhy neru ( 215 odst. 2).

142

(innost peshraninho pemstn sdla)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 136

Vklad:

Pedmtn ustanoven je podle veho aplikovateln na peshranin

pemstn sdla do R i do zahrani.

To je ovem problematick, nebo takto me velmi snadno vznikat

kulhajc pemstn; jedn se o situaci, kdy z pohledu prvnho du R ji
nastala innost peshraninho pemstn sdla, z pohledu zahraninho
prvnho du vak doposud nikoliv (pop. obrcen). V dsledku toho se tedy
me stt, e pemisujc se prvnick osoba bude povaovna zrove za
eskou i zahranin prvnickou osobu (v ppad, e innost peshraninho
pemstn sdla ji nastala z pohledu prvnho du pijmajcho sttu, dosud
vak nenastala z pohledu prvnho du odchzejcho sttu), nebo obrcen,
tedy e pemisujc se prvnick osoba nebude povaovna ani za eskou, ani za
zahranin prvnickou osobu (v ppad, e innost peshraninho pemstn
sdla ji nastala z pohledu prvnho du odchzejcho sttu, dosud vak
nenastala z pohledu prvnho du pijmajcho sttu).

Konstrukce je ostatn pochybn i potud, e esk zkonodrce neme

naizovat jinm sttm, od kterho okamiku dolo k innosti peshraninho
pemstn sdla prvnick osoby z pohledu prvnho du tohoto jinho sttu.
Zkon je tu tedy nutno vykldat takovm zpsobem, e prava uruje pouze
rozhodn okamik peshraninho pemstn sdla z pohledu prvnho du R.

Ve uveden obte jsou logickm dsledkem paualizujc zkonn

konstrukce a zrove na prost absence jakkoliv koordinace mezi veejnmi
rejstky pijmajcho a odchzejcho sttu. Po vcn strnce zde pitom nebylo
teba nic novho vymlet; stailo pevzt pslun zkonn ustanoven ze
zkona . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve
znn pozdjch pedpis.

 143
(Peshranin pemsovn poboek)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 136

Vklad:

Poboka je takov st obchodnho zvodu, kter vykazuje hospodskou a

funkn samostatnost a o kter podnikatel rozhodl, e bude pobokou ( 503 odst.
1). Jako takov poboka nem a ani neme mt prvn osobnost; jedn se toliko
o organickou st esk nebo zahranin osoby. Vzhledem k tomu je konstrukce
143 zjevn nesmysln, nebo pesun, resp. pemstn poboky z R do zahrani
nebo obrcen nikdy nem za nsledek zmnu osobnho statutu prvnick osoby.
Prvnick osoba, je pemstila dosavadn poboku do jinho sttu, ne ve kterm
se doposud poboka nachzela, nemn nijak ani svj osobn statut, ani svoji
vlastn prvn osobnost. Tm nen samozejm dotena obecn povinnost dit se
pi innosti poboky kogentnmi ustanovenmi prvnho du sttu, do nho byla
poboka pesunuta; zejmna mus bt respektovny veker zkonn pedpisy o
podnikn a otzkch s tm souvisejcch.

Po vcn strnce nen zejm, jak je prvn rozdl mezi ukonenm innosti
dosavadn poboky ve stt A a zzenm poboky ve stt B na stran jedn a
pemstnm poboky pi jejm kontinulnm provozovn ze sttu A do sttu B na
stran druh. Faktick rozdl tu pravideln je ten, e je zde jist diskontinuita v
innosti poboky. Prvn rozdl ovem mezi obma modely nen patrn dn,
nebo prvn existence a prvn osobnost prvnick osoby (je zde nen v
postaven ovldajc, resp. dc osoby, vi ovldan, resp. zen osob, jako je
tomu v podnikatelskch seskupench, nbr hlavy jedinho jednotnho tla
jedinho subjektu) zde nen nijak dotena ani zde nen mnn osobn statut
prvnick osoby. Prvn forma ani osobn statut pemisovan poboky se zde
nemn a ani mnit nemohou, nebo poboka ani jedno ani druh nem.

Podivnost tto konstrukce vynikne ve srovnn se zkonem . 125/2008

Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch
pedpis, kter nic takovho neupravuje. 4. Jedin mon zvr je tu tedy ten, e
143 je reln neaplikovateln. To nic nemn na skutenosti, e pemisovn
poboek prvnickch osob nepochybn mon je, ovem reimu 143 nen
podazeno.

el prvnickch osob

144
(Zkladn ustanoven)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 144 a 145):

Pojmovm znakem prvnick osoby je el jej existence. Ustanoven 144

se zamuje na dva hlavn obecn aspekty tohoto jevu. Pedn se stanov
(obdobn l. 298 CCQ), e existence prvnick osoby me sledovat zjem bu
privtn nebo veejn zjem. Co je prvnick osoba prva veejnho, osnova ve
shod s argumentac ve vcnm zmru zkona ponechv stranou, nebo o tom
nen ani v prvn vd dosaeno shody. Nvrh zkonku nemn eit teoretick
spory a spokojuje se s obecnou pravou v 20 odst. 2.

Pedevm vak plat, e pro kruh soukromho prva je vzhledem k zsad

rovnosti subjekt v principu lhostejn, kter prvnick osoby jsou
soukromoprvn a kter veejnoprvn. Pro soukrom prvo m vznam jen, kdo
je osobou, tj. kdo m prvn subjektivitu a je jako osoba zpsobil nabvat
majetek, uzavrat smlouvy, plnit atp.

Pokud se jedn o nvrh 144 odst. 2, pamatuje se jm na to, e uritm

prvnickm osobm mus bt ponechna speciln prava.

Dle se navrhuje stanovit okruh innost prvnickm osobm vbec

zakzanch. Vychz se pitom z pravy dosavadnho 4 zkona . 83/1990 Sb.,
kter se ovem zatm vztahuje jenom na korporace o jedn prvn form. To vedlo

k nslednm duplicitnm pravm [nap. 68a odst. 2 psm. b) obch. z.] nebo ke
vzniku nedoucch mezer.

Nvrh ustanoven je formulovn tak, e i podnikn charakterizuje jako

jednu z innost prvnickch osob. Odpadne tud dosavadn tkopdn
vyjadovn pedmt innosti nebo podnikn i podobn souslov, k nim
legislativn technika zatm pistupuje.

Vklad:
K odst. 1

Je nepochybn, e prvnickou osobu lze zaloit ve ve1ejnm nebo v

soukromm zjmu. Striktn lenn prvnickch osob na soukromoprvn a
veejnoprvn je nepli funkn, nebo existuj prvnick osoby, je mohou bt
soukromoprvn co do sv prvn formy, akoliv co do povahy nebo pedmtu sv
innosti jsou veejnoprvn nebo pln veejnou funkci.

Ukzkovm ppadem jsou ty prvnick osoby, kter jsou - bez ohledu na

svoji prvn formu - veejnm zadavatelem veejnch zakzek; jedn se o kadou
prvnickou osobu, kter byla zaloena i zzena za elem uspokojovn poteb
veejnho zjmu, kter nemaj prmyslovou nebo obchodn povahu, a je
financovna pevn sttem i jinm veejnm zadavatelem nebo je sttem i
jinm veejnm zadavatelem ovldna nebo stt i jin veejn zadavatel
jmenuje i vol vce ne polovinu len v jejm statutrnm, sprvnm, dozorm i
kontrolnm orgnu [ 2 odst. 2 psm. d) zkona . 137/2006 Sb., o veejnch
zakzkch, ve znn pozdjch pedpis]. Tyto prvnick osoby, a co do sv
prvn formy a pedmtu innosti (zpravidla) soukromoprvn, pesto pln
veejnou funkci a jsou podrobeny reimu prvn pravy veejnch zakzek.

Dikce zkona je zde i jinde (nap. v 145) problematick potud, e opout

tradin a zait pojem pedmt innosti a nahrazuje jej pojmem el. Nen
pitom zejm, zda vbec, a pokud ano, pak jak byl dvod tto zmny; dvodov
zprva tu ml. Argument o nutnosti opustit sloit legislativn technick obrat
pedmt podnikn nebo innosti je nesprvn, nebo jednak i podnikn je
nepochybn innost, a tud vdy postaovalo formulovat v dikci zkon
pedmt innosti, jednak chybn legislativn technika pi formulaci novodobch
(zhusta veejnoprvnch) zkon nen dvodem pro zmnu takov povahy.
Ostatn el a pedmt innosti nejsou z gramatickho hlediska zcela toton;
elem bytovho drustva me bt nkup bytovho domu spojen s nslednm
odprodejem jednotlivch jednotek do vlastnictv jeho len, jako pedmt innosti

bytovho drustva by ovem musela bt ve stanovch uvedena sprva

nemovitosti.

K odst. 2

Odstavec 2 je in merito zbyten, nebo nic normativn nestanov;

skutenost, e obansk zkonk nebo jin zkon vdy me stanovit zvltn
podmnky nebo pravidla pro existenci jakkoliv prvnick osoby nebo jej zvltn
el, je nepochybn.

145
(Zkaz ustaven prvnick osoby v nkterch ppadech)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 144

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je pevzat z 4 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve

znn pozdjch pedpis, s uritmi modifikacemi a zpesnnmi dikce. prava
je ovem problematick potud, e patrn nebrn - vzhledem ke konstrukci prvn
pravy toliko omezenho pezkumu v zen o prvozpis prvnick osoby do
veejnho rejstku - vzniku prvnick osoby, jej existence by ve uveden
zkonn zkaz poruovala. Stejn tak v zkon absentuje obecn pravidlo, je by
umoovalo prvnickou osobu, je poruuje ve uveden zkaz, soudn zruit s
likvidac; existuj toliko parciln pravy ve vztahu ke spolkm [ 268 odst. 1 psm.
a)], nadacm a nadanm fondm [ 377 odst. 1 psm. a)] a stavm ( 418).

K odst. 2

Odstavec 2 v nvaznosti na odstavec 1 stanov obecn zkaz ozbrojench

prvnickch osob, ovem s nkolika vjimkami.

Prvou vjimku pedstavuje existence prvnickch osob, jim zkon

ozbrojen nebo vytvoen ozbrojen sloky vslovn dovoluje nebo ukld;
takovmi vjimkami je jednak stt, jen zizuje veejn bezpenostn sbory
(Armdu R, Policii R aj.), jednak obce, je si mohou vytvoit obecn policii podle
zkona . 553/1991 Sb., o obecn policii, ve znn pozdjch pedpis.

Druhou vjimku pedstavuj takov prvnick osoby, jejich existence je

odvisl od podnikn se zbranmi; jedn se tu zejmna o (zpravidla komern)
prvnick osoby, je zbran mohou vyrbt, vlastnit a obchodovat s nimi za
podmnek stanovench jinmi zkony [jedn se o tyto zkony: zkon . 455/1991
Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis; zkon . 38/1994 Sb., o zahraninm obchodu s vojenskm materilem,
ve znn pozdjch pedpis; zkon . 156/2000 Sb., o ovovn stelnch
zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt, ve znn pozdjch pedpis; a
zkon . 310/2006 Sb., o nakldn s nktermi vcmi vyuitelnmi k obrannm a
bezpenostnm elm na zem esk republiky a o zmn nkterch dalch
zkon (zkon o nakldn s bezpenostnm materilem), ve znn pozdjch
pedpis].

Tet vjimku pedstavuj prvnick osoby, je podnikaj v oblasti ostrahy

majetku a osob, tedy zejmna rzn soukrom bezpenostn agentury apod., za
podmnek stanovench ivnostenskm zkonem, ve znn pozdjch pedpis.

Konen tvrtou vjimku pedstavuj prvnick osoby, jejich existence je

spojena s nekomernm vyuitm zbran pro ely: - provozovn muzejnictv nebo
sbratelsk innosti, nebo - uskuteovn sportovn, loveck, kulturn nebo jin
zjmov innosti nebo pprav na povoln; v vahu pipadaj zejmna rzn
sportovn steleck kluby, honebn spoleenstva apod.

Souvisejc ustanoven:

268 odst. 1 psm. a)

Veejn prospnost

 146
(Pojem veejn prospnosti)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Podmnky veejn prospnosti (4 a 9)

Z dvodov zprvy (k 146):

Podle pipomnky z pracovn komise Legislativn rady vldy pro prvo

obansk m zkonk upravit t status obecn prospnosti prvnickch osob.
Takov prava v kodexech nen neobvykl (viz nap. 21 BGB), a proto se
navrhuje vtlit ji do navrhovanho zkonku.

Ustanoven 146 vymezuje zkladn znaky prvnick osoby jako veejn

prospn. Jsou to: (1) pispvat vlastn innost k naplovn obecnho blaha, (2)
ve shod s elem vyjdenm v zakladatelskm prvnm jednn, (3)
hospodrn vyuit vlastnho jmn - tedy i nabytho zisku - k tomuto elu, (4)
poctivost zdroj, z nich nabyla majetek a (5) bezhonnost osob, kter maj na
prvnickou osobu rozhodujc vliv, a ji to jsou lenov orgn nebo jin osoby.
Draz na rousseauovsk pojem obecnho blaha m smysl v tom, e se vyhb
bipartici soukromho a veejnho a poukazuje na to, e obecn blaho nen vc
monopolu veejn moci, jakkoli je zejmna stt v tomto smru vznamnm
initelem. Vrazem posln se zdrazuje, e m jt o vlastnost prvnick osoby
trvalou nebo pinejmenm dlouhodobou. Vslovn zdraznn, e prvnick
osoba m stanovenmu elu pispvat vlastn innost poukazuje na nutnost
aktivnho naplovn elu a vyluuje z tohoto okruhu rozlin spc entity.
Prvnick osoba mus k naplovn veejn prospnho elu pouvat cel sv
jmn hospodrn; formulace dv rozumnou mru volnosti v tom smyslu, e
nkdy me mt smysl jistou st zisku pout k zachovn nebo zlepen
materiln podstaty, o ni prvnick osoba s veejn prospnm elem opr
svou existenci, jindy me mt smysl, e nejen zisk, ale i st tto materiln
podstaty vynalo na naplnn svho elu.

Veejn prospnost je vzna na fakticitu a vcn obsah, nikoli na prvn

formu.

Ustanoven nespojuje fakt veejn prospnosti s registrac. Nen

vyloueno, e urit prvnick osoba spln znaky vymezen tmto ustanovenm,
ale jej zakladatel, jej orgny nebo lenov i spolenci nebudou mt zjem o
formln registraci. Navrhovan prava tuto monost jen nabz, nevnucuje ji, ale
s registrac veejn prospnosti spojuje zvltn prvn nsledky ( 150).

I. Obecn

Obansk zkonk zavd do eskho prvnho du jako nov institut

veejnou prospnost. Tento institut je upraven v prvnch dech ady
evropskch stt. Zaveden veejn prospnosti m vst k odstrann
dosavadnho pojet veejn prospnch aktivit prvnickch osob soukromho
prva, kdy za veejn prospn aktivity (nebo synonymicky oznaen
obecnprospn aktivity) jsou povaovny aktivity tzv. neziskovch organizac
- obanskch sdruen, obecn prospnch spolenost, nadac a nadanch
fond, crkv a nboenskch spolenost a jejich evidovanch prvnickch osob.
Prvn forma tak byla nekoncepn upednostnna ped obsahem. Obansk
zkonk piznv monost zskn statusu veejn prospnosti nediskriminan
vem prvnickm osobm soukromho prva pi splnn zkonem stanovench
podmnek.

Ve vtin evropskch stt je veejn prospn innost uritho subjektu

deklarovna piznnm statusu veejn prospnosti. Rozdln postupy jsou v
prav zskn statusu veejn prospnosti i v uren orgnu, kter ve vcech
statusu veejn prospnosti rozhoduje. Obvyklmi orgny, kter o statusu
veejn prospnosti rozhoduj, jsou soudy (Francie, Maarsko) nebo finann
ady (Nmecko, vcarsko, Portugalsko). Rozdln je forma pravy veejn
prospnosti. V Nizozemsku a ve vcarsku je veejn prospnost upravena v
daovch zkonech. Samostatnou prvn pravu veejn prospnosti maj nap.
Velk Britnie, Maarsko a Polsko.

I pi pprav obanskho zkonku byla vedena diskuse o tom, zda m bt

veejn prospnost upravena v obanskm zkonku nebo zda se jedn o
problematiku prva veejnho, zejmna daovho. S pihldnutm k zkladnmu
rysu veejn prospnosti, k tomu, e se dotk primrn statusov strnky
prvnickch osob, nebo jejm dsledkem je omezen vkonu vlastnickho prva

pravou nakldn se ziskem a pedpokldan dsledky do oblasti veejnoprvn

pravy (daov prvo, etnictv) jsou sekundrn povahy, je prava veejn
prospnosti v obanskm zkonku opodstatnn.

II. Podmnky veejn prospnosti

Zkladnm znakem veejn prospn prvnick osoby je posln pispvat

vlastn innost k dosahovn obecnho blaha. Pojem obecn blaho pat mezi
tzv. neurit pojmy, jejich obsah je vytven z obecn pedstavy o jejich obsahu
v aplikan praxi. K interpretaci pojmu obecn blaho lze pistoupit z pozic
filosofickch nebo sociologickch. Filosoficky lze blaho pojmat jako to, co lze
hodnotit na jinm subjektu jako uiten a prospn se zetelem k jeho zmru.
Sociologie uvauje o blahu jako o rovnovze mezi potebami a prostedky k jejich
uspokojovn. Obecn blaho sleduje poadavek zajitn hospodskho a
kulturnho pokroku, uspokojen poteb vznikajcch ve spolenosti. Dosahovn
obecnho blaha je pojmno jako hybn sla pokroku.

Vymezen posln prvnick osoby, smujc k dosahovn obecnho

blaha, mus bt obsaeno v zakladatelskm prvnm jednn. Nen rozhodn, zda
je takov posln vymezeno zakladatelem ji pi zaloen prvnick osoby nebo
zda bude el prvnick osoby takto upraven a nsledn po jejm vzniku.
Realizace vymezenho posln mus bt zajiovna vlastn innost prvnick
osoby; nen mon veejn prospn el realizovat zprostedkovan jinmi
subjekty.

Na rozhodovn subjektu, kter se uchz o status veejn prospnosti,

mohou mt podstatn vliv jen bezhonn osoby. Komentovan ustanoven
nevztahuje podmnku bezhonnosti pouze na statutrn orgn, ale i na dal
orgny, kter mohou podstatn ovlivovat innost prvnick osoby. Me se
jednat nap. o osoby, kter jsou dle prvn pravy oprvnny dvat souhlasy k
prvnm jednnm statutrnho orgnu (nap. sprvn rada u stavu nebo obecn
prospn spolenosti), o leny kontrolnch orgn, pokud jim pslu prvo
rozhodovn ve vymezench vcech. Bezhonnost se prokazuje vpisem z
rejstku trest.

Podmnka nabyt majetku z poctivch zdroj je spojena s ustanovenm 7,

kter upravuje vyvratitelnou prvn domnnku poctivho jednn. V praxi by
piznvn statusu veejn prospnosti, a tedy naplnn podmnky nabyt
majetku z poctivch zdroj, nemlo znamenat prokazovn, jak prvnick osoba
svj majetek nabyla, nebo poctiv nabyt se presumuje. V ppad, e by se

prokzal opak (nap. majetek byl nabyt z trestn innosti), znamenalo by to ztrtu
podmnky pro zskn statusu veejn prospnosti a dvod pro jeho odnt.

Podmnka hospodrnho vyuit jmn prvnick osoby k veejn prospn

innosti znamen, e bude vyuvno efektivn a eln. Obansk zkonk
neupravuje dn konkrtn limit pro vyuit zisku nositele statusu veejn
prospnosti k veejn prospnmu elu. Pouit formulace poskytuje nositeli
statusu veejn prospnosti rozumnou mru volnosti tak, aby mohl rozvjet svou
majetkovou podstatu, kterou ve vtin ppad bude vyuvat k realizaci veejn
prospnho elu. Pvodn uvaovan povinnost vyuit vekerho zisku k
realizaci obecn prospnho elu by mohla znamenat zastaven rozvoje a v
podstat postupn spotebovn majetkov podstaty. Lze vak pedpokldat, e
zkon upravujc podmnky pro status veejn prospnosti stanov limit z dvod
monosti kvantifikace zisku pro ely piznvn vhod se statusem veejn
prospnosti spojench. Je vak dleit, aby takov podmnky zachovaly
monost dalho kvalitativnho i kvantitativnho rozvoje prvnickch osob se
statusem veejn prospnosti.

Podmnky veejn prospnosti musej bt splnny kumulativn po celou

dobu, po kterou je prvnick osoba povaovna za veejn prospnou.
Odpovdnost za splnn podmnek m sama prvnick osoba.

Souvisejc ustanoven:

7, 147 a 150

Z literatury:
Ronovsk: K pojet veejn prospnosti v Evrop. PF, 2010, . 9.
Moore, Hadzi-Miceva, Bullain: A Comparative Overwiew Public Benefit
Status
in
Europe
[online].
2007.
Dostupn
z:
http://ecnl.org/dindocuments/187_Public%20Benefit%20Status%20
paper
%20(2007).pdf [cit. 2013-12-12].

147
(Zpis ve veejnm rejstku)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Hmotnprvn podmnky statusu veejn prospnosti (1 a 3)

II. Procesnprvn podmnky statusu veejn prospnosti (4 a 8)

Z dvodov zprvy (k 147):

Vsledky diskus k tmatu veejn prospnosti prvnickch osob (kulat

stl neziskovch organizac 18. ervence 2011 v Evropskm dom v Praze,
semin 29. srpna 2011 v budov Justin akademie v Praze a ada dalch
jednn) ukzaly, e nejvhodnjm eenm bude zakotvit veejnou prospnost v
obanskm zkonku jako statusovou zleitost prvnickch osob, ale podrobnosti
a stanoven podmnek pro zpis statusu veejn prospnosti ponechat prav
zvltnho zkona. To zejmna z toho dvodu, e pi stanoven tchto podmnek
ji bude nutn mezi prvnmi formami prvnickch osob rozliovat (podmnky pro
nadace budou jin ne podmnky pro akciovou spolenost). Takov mra
podrobnost nen pro obansk zkonk vhodn, krom toho se jedn o zleitosti
veejnoprvn povahy, kter obansk zkonk zsadn eit nem, nehled k
tomu, e v tom smru je nutn podrobn diskuse, jej vsledky nen namst
pedjmat.

I. Hmotnprvn podmnky statusu veejn prospnosti

Prvnick osoba nesouc znaky veejn prospnosti dle 146 m prvo,

aby j byl zapsn status veejn prospnosti do veejnho rejstku. Podmnkou
zpisu statusu veejn prospnosti je splnn podmnek stanovench zvltnm
pedpisem. Tmto zvltnm zkonem ml bt zkon o statusu veejn
prospnosti, jeho nvrh vak Sent Parlamentu R dne 12.9.2013 zamtl.
Ministryn spravedlnosti Marie Beneov k tomu uvedla, e i bez zcela novho a
dosud v eskm prvu nedefinovanho statusu veejn prospnosti me
rekodifikace soukromho prva v praxi reln fungovat. Proto vlda nevyuila na
podzim 2013 pro prosazen tohoto nvrhu zkona zkonnho opaten.

Ustanoven obanskho zkonku o statusu veejn prospnosti proto

nebudou do doby novho projednn zkona o statusu veejn prospnosti v

legislativnm procesu a jeho pijet aplikovateln, nebo nejsou stanoveny

hmotnprvn podmnky pro zaveden statusu veejn prospnosti do prvn
praxe. Je teba konstatovat, e tento stav nen uspokojiv.

V nvaznosti na neschvlen zkona o statusu veejn prospnosti byla z

novely zkona o danch z pjm, kter byla schvlena zkonnm opatenm,
odstranna prava pedstavujc benefity pro prvnick osoby, kterm by byl
piznn status veejn prospnosti. Nov projednn zvltnho zkona o statusu
veejn prospnosti bude znamenat i nov een monch benefit pro
prvnick osoby - nositele statusu veejn prospnosti.

II. Procesnprvn podmnky zen o statusu veejn prospnosti

Procesnprvn podmnky zen o statusu veejn prospnosti jsou

upraveny zkonem o veejnch rejstcch a zkonem o zvltnch zench
soudnch. Procesnprvn prava stejn jako ustanoven obanskho zkonku o
statusu veejn prospnosti vak zstane a do pijet zkona upravujcho
podmnky statusu veejn prospnosti neaplikovateln.

Podle 25 odst. 1 psm. j) zk. o ve. rejstcch se zapisuje do veejnho

rejstku daj o tom, e m prvnick osoba zapsn status veejn prospnosti a
kdy j byl piznn, daj o tom, e bylo zahjeno zen o odnt statusu veejn
prospnosti, jako i daj o tom, e byl status vymazn, a dvod jeho odnt.

K zen ve vcech statusu veejn prospnosti je podle 3 odst. 2 psm.

a) z. . s. vcn pslun jako soud prvoinstann krajsk soud. Mstn pslun je
podle 86 z. . s. soud, u nho je prvnick osoba zapsna ve veejnm
rejstku.

Podle 90 z. . s. je soud povinen rozhodnout o prvu na zpis statusu

veejn prospnosti do 15 dn ode dne doloen vech dokument prokazujcch
splnn podmnek pro rozhodnut o prvu na zpis statusu. Nen-li nvrh na zpis
statusu veejn prospnosti podn v eskm jazyce, ppadn nejsou-li do
eskho jazyka peloeny listiny, kter podle zvltnho prvnho pedpisu
(zkona o statusu veejn prospnosti) prokazuj splnn podmnek pro
rozhodnut o prvu na zpis statusu, zane patnctidenn lhta bet dnem
nsledujcm po doruen pekladu. Rozhodnut o piznn statusu veejn
prospnosti je podkladem pro zpis tohoto statusu do veejnho rejstku podle
25 odst. 1 psm. j) zk. o ve. rejstcch.

zen o piznn statusu veejn prospnosti bude podle 11 odst. 1

psm. h) zk. . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, osvobozeno od soudnch
poplatk

Souvisejc ustanoven:

146, 148, 149

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

z. . s.,

zk. . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch

148
(Vmaz statusu veejn prospnosti)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Monosti pedasnho ukonen statusu veejn prospnosti (1 a 2)

II. Vmaz statusu veejn prospnosti (3 a 5)

Z dvodov zprvy (k 148 a 149):

Status veejn prospnosti me bt do veejnho rejstku zapsn, tm
uveden ve veejnou znmost, a pak s nm lze spojit vhody vyplvajc z 150. Je-

li tento status zapsn ve veejnm rejstku, nutn vmazem zanikne. Bu proto,

e se jej prvnick osoba vzd (co ovem nar na limit vyjden v 146 slovy
v souladu se zakladatelskm prvnm jednnm, take by ji stanovy,
zakladatelsk listina, statut, spoleensk smlouva apod. musely urit, za jakch
podmnek se lze tohoto statusu vzdt, anebo by muselo dojt za trvn prvnick
osoby k jejich zmn), anebo proto, e prvnick osoba pestane splovat
stanoven podmnky a o odnt statusu veejn prospnosti rozhodne soud.

I. Monosti pedasnho ukonen statusu veejn prospnosti

Zpis statusu veejn prospnosti je vzn na splovn zkonnch

podmnek. Pokud prvnick osoba pestane splovat kteroukoliv z tchto
podmnek, bude j status veejn prospnosti odejmut. Vedle tohoto nucenho
odnt statusu veejn prospnosti se stanov monost, aby se prvnick osoba
statusu veejn prospnosti vzdala.

Nelze souhlasit s dvodovou zprvou, e vzdn se statusu veejn

prospnosti nar na podmnky 146. V 146 jsou vymezeny znaky veejn
prospn prvnick osoby, avak s naplnnm tchto znak nen spojena dn
povinnost ve vztahu ke statusu veejn prospnosti. Prvnick osoba, kter dle
zakladatelskho prvnho jednn vlastn innost pispv k dosahovn obecnho
blaha, m prvo o piznn statusu veejn prospnosti podat neboli vyuit
tohoto prva je vhradn jejm rozhodnutm. Prvu podat o piznn statusu
veejn prospnosti odpovd i prvo se tohoto statusu vzdt, ani by podmnky
vzdn se statusu musely bt pedem vymezeny.

II. Vmaz statusu veejn prospnosti

O vmazu statusu veejn prospnosti prvnick osoby rozhodne ten, kdo

vede veejn rejstk, tj. pslun rejstkov soud. Vmazem z veejnho rejstku
status veejn prospnosti prvnick osoby zanik. Obansk zkonk nee, zda
se prvnick osoba o piznn statusu veejn prospnosti me uchzet
opakovan. Tato otzka by mla bt upravena zvltnm zkonem upravujcm
podmnky statusu veejn prospnosti.

V ppad vzdn se statusu veejn prospnosti je k podn nvrhu

aktivn legitimovna prvnick osoba, kter je status piznn. Podle 25 odst. 1
psm. j) zk. o ve. rejstcch se v takovm ppad zape do veejnho rejstku
daj o tom, kdy byl status vymazn. Za mezeru prvn pravy lze povaovat to,

e zkon v takovm ppad nestanov povinnost zpisu daje o tom, e se

prvnick osoba statusu svm rozhodnutm vzdala.

Rozhodne-li krajsk soud jako vcn pslun o odnt statusu veejn

prospnosti, je toto rozhodnut podkladem pro vmaz statusu z veejnho
rejstku rejstkovm soudem.

Souvisejc ustanoven:

146, 147, 149, 150

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

z. . s.

149
(Odnt statusu veejn prospnosti)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Aktivn legitimace k zen o odnt statusu (1 a 2)

II. Postup soudu (3 a 4)

I. Aktivn legitimace k zen o odnt statusu

O odnt statusu veejn prospnosti rozhoduje soud na nvrh osoby,

kter osvd prvn zjem. Takovou osobou bude zpravidla osoba, kter m k
nositeli statusu veejn prospnosti njak vztah. Me se jednat o osoby stojc
vn prvnick osoby (nap. dontory, pjemce slueb prvnick osoby, orgny
veejn sprvy) nebo i o osoby, kter se podlej na zen prvnick osoby (nap.
kontroln orgny prvnick osoby). Oprvnnost podn nvrhu takov osoby e
soud jako otzku aktivn legitimace.

Soud vak me rozhodnout i bez nvrhu. I k tomuto zen je nutn

podnt. Ten me podat kad. Pi takovm podntu se nemus osvdovat prvn
zjem. Sta pouze prokazovat, e nastala situace, kter odvoduje zahjen
zen o odnt statusu veejn prospnosti.

II. Postup soudu

Dvodem k odnt statusu veejn prospnosti je absence nkter z

podmnek nabyt statusu. Soud ped rozhodovnm o odnt statusu veejn
prospnosti poskytne prvnick osob pimenou lhtu k odstrann zjitnho
nedostatku. Status veejn prospnosti soud svm rozhodnutm odejme a v
ppad marnho uplynut stanoven lhty k nprav.

Podle 87 z. . s. oznm soud zahjen zen o odnt statusu veejn

prospnosti bez zbytenho odkladu tomu, kdo vede veejn rejstk, v nm je
osoba zapsna, jako i pslunmu sprvci dan z pjm. S odntm statusu
bude toti pravideln spojeno i rozhodovn sprvce dan o vypodn vhod,
kter prvnick osoba povala z titulu statusu veejn prospnosti. Akoliv nen
povinnost oznmen sprvci dan upravena u dobrovolnho vzdn se statusu, lze
pedpokldat, e vypodn vhod bude provedeno i v tchto ppadech.

Souvisejc ustanoven:

148

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

z. . s.

150
(Uveden v nzvu)
JUDr. Lenka Deverov

Z dvodov zprvy (k 150):

Jako dsledek zpisu se navrhuje stanovit, e pouze prvnick osoba

zapsan jako veejn prospn ve veejnm rejstku bude moci (jde o prvo,
nikoli povinnost) uvst ve svm nzvu, e je veejn prospn.

Vklad:

Jako zvltn vhoda se u prvnickch osob, kterm m bt zapsn ve

veejnm rejstku status veejn prospnosti, stanov prvo uvst ve svm
nzvu tuto svou speciln kvalitu. Pro umstn tto informace v nzvu se
nestanov dn pravidlo, bude tedy zleet na vli prvnick osoby.

Bude-li informace o veejn prospnosti uvedena v nzvu prvnick

osoby, bude to znamenat zpis zmny nzvu ve veejnm rejstku. Vmazem
statusu veejn prospnosti zanik i prvo uvat oznaen veejn prospnosti
v nzvu prvnick osoby.

Jin osoby ne nositel statusu veejn prospnosti ve svm nzvu uvdt

slova veejn prospn nesmj.

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Orgny prvnick osoby

151
(Zkladn ustanoven)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Prvn povaha rozhodnut orgnu prvnick osoby (4 a 6)

III. Platnost a innost rozhodnut orgnu prvnick osoby (7 a 10)

IV. Prvn inky rozhodnut orgnu prvnick osoby (11 a 20)

V. Rozhodnut orgnu prvnick osoby a prvn podmnky (21)

VI. Revokace rozhodnut orgnu prvnick osoby (22 a 30)

VII. Personln zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby (31 a 39)

VIII. Vcn zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby (40 a 43)

IX. Zvaznost nerozumnch a nevhodnch rozhodnut orgnu prvnick

osoby (44 a 53)

X. asov zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby (54)

XI. Prvn nsledky vadnho rozhodnut orgnu prvnick osoby (55 a 58)

XII. Poruen rozhodnut orgnu prvnick osoby a neplatnost prvnho

jednn (59)

XIII. Odvodnn rozhodnut orgnu prvnick osoby (60 a 61)

XIV. Povinnost orgnu prvnick osoby pijmout rozhodnut (62 a 67)

XV. Obrana proti neinnosti orgnu prvnick osoby (68 a 71)

XVI. Odpovdnost lena orgnu prvnick osoby za pijat rozhodnut

orgnu prvnick osoby (72 a 80)

XVII. Postup pi nepijet rozhodnut orgnu prvnick osoby v dsledku

svvole jeho lena (81 a 85)

XVIII. Postup v ppad sporu, zda rozhodnut orgnu prvnick osoby bylo
pijato i nikoliv (86 a 87)

XIX. Vady rozhodnut orgnu prvnick osoby (88 a 92)

XX. Neplatnost rozhodnut orgnu prvnick osoby (93 a 109)

XXI. Nicotnost rozhodnut orgnu prvnick osoby (110 a 124)

XXII. Piitatelnost dobr vry orgnu nebo lena prvnick osoby tto
prvnick osob (125 a 128)

Z dvodov zprvy (k 151 a 160):

V obecnch ustanovench o orgnech prvnick osoby se pedn navrhuje

stanovit, e ony to jsou, kdo v prvnick osob vlastnm rozhodovnm nahrazuj
jej vli (obdobn nap. l. 55 vcarskho ZGB). Navrhuje se vslovn stanovit,
e se podle dobr vry len orgn prvnick osoby pite dobr vra i tto
prvnick osob. V t souvislosti mus bt draz poloen na dobrou vru toho
orgnu, kter rozhoduje, nebo toto hledisko je pro zvr o existenci i
neexistenci dobr vry prvnick osoby prvn vznamn. Pokud jde o jin osoby,
kter prvnickou osobu zastupuj a v zastoupen za ni prvn jednaj (nap.
zamstnanci), posoud se otzka dobr vry podle obecnch ustanoven o
smluvnm zastoupen. Nvrh pravy v 152 odst. 1 sleduje zjednoduen
legislativn mluvy. Protoe se vychz z pojet, e i unipersonln orgn prvnick
osoby m lena, odpadne nutnost mnohomluvnho vyjadovn slovy orgn
prvnick osoby nebo jeho len, ale posta vraz len orgnu (prvnick
osoby). Akoli obecn mohou bt leny orgn prvnick osoby jen osoby zletil
a svprvn, navrhuje se po vzoru obanskch zkonk Nizozem (l. 2:13) a
Qubecu (l. 327) toto obecn pravidlo pro odvodnn ppady prolomit.

Nenavrhuje se vylouit zpsobilost urit osoby k vkonu volen funkce v

dsledku jejho padku. Podobn obecn zkaz nen mon; vylouil by nap.
existenci spolku osob postiench padkem. Nvrh tak bere v vahu, e tam,
kde je eln, aby padci byli k vkonu funkce v orgnech prvnick osoby
nezpsobil, to stanov zvltn zkony, nap. pi prav obchodnch spolenost
nebo rznch prvnickch osob veejnho prva. Je vak jist, e osvden
padku urit osoby zpochybuje jej zpsobilost k vkonu funkce s p dnho
hospode. Proto se navrhuje uloit takov osob oznamovac povinnost tak, aby
ten, kdo o obsazen funkce rozhoduje, ml o tto skutenosti vdomost a mohl ji
uvit. Obdobnou povinnost se navrhuje zavst i pro ppad, e padek urit
osoby byl osvden a v dob, kdy ji lenem orgnu prvnick osoby je. Kdo
nespln tuto povinnost, uvd druh v omyl a pro ppad, e rozhodujc initel
zstanou neinn, zakld se kadmu, kdo na tom m prvn zjem, oprvnn
domhat se, aby takovho lena orgnu z funkce odvolal soud. Nicmn nen
mon z tohoto procesu vylouit rozhodujcho initele, tj. toho, jemu pedevm
nle psobnost rozhodnout, kdo bude lenem uritho orgnu prvnick osoby.
Proto se zakld psobnost toho, kdo rozhoduje o obsazen orgnu jeho leny,
lenstv padce v takovm orgnu poppad i potvrdit s uvenm nov znmch
skutenost.

V 156 a 158 jsou formulovna hlavn pravidla o rozhodovn orgnu

prvnick osoby, je-li kolektivn, a o vzniku a zniku funkce lena orgnu. Zrove
se v 159 vymezuje i hlavn obsah zvazku lena orgnu vi prvnick osob s
tm, e podrobnosti ze systematickch dvod uprav v sti tet ustanoven o
pslunch smluvnch typech.

Pedpisy tchto ustanoven vychzej z dosavadn pravy v 66 obch. z.,

kter je v naem prvu nejpropracovanj, ale odstrauje nkter jej nejasnosti
a nedostatky. V prv ad se navrhuje stanovit, e na pekku povinnosti k
osobnmu vkonu funkce nen ppadn imperativn mandt udlen pro
jednotliv ppad zasedn jinmu lenu tho orgnu. Dle se navrhuje v 159
stanovit, e poruenm pe dnho hospode je mj. i situace, kdy urit osoba
pijme funkci lena orgnu nebo v n setrvv, by mus vdt, e na ni znalostmi
nebo z jinch dvod nesta.

K odst. 1

I. Obecn

Zkonn prava orgn prvnickch osob obsaen v obanskm zkonku

se vztahuje:
- na leny volench, jmenovanch a jinak ustavench orgn prvnickch osob, a
to prvnickch osob korporativn i fundativn povahy, a

- na leny korporac, pokud jsou leny nejvyho orgnu korporace, a ji je tento

nejvy orgn oznaen jakkoliv (lensk schze spolku, valn hromada
honebnho spoleenstva, shromdn spoleenstv vlastnk jednotek, valn
hromada spolenosti s ruenm omezenm, valn hromada akciov spolenosti,
lensk schze drustva).

Pokud ovem lenov korporace nejsou leny jejho nejvyho orgnu

proto, e zakladatelsk prvn jednn korporace uruje jako jej nejvy orgn
jin orgn (nap. statutrn orgn ve spolku), nebo proto, e lenov korporace
vbec netvo jej orgn, pak se pedpisy obanskho zkonku o orgnech
prvnickch osob pro svolvn a rozhodovn len korporace nepouij.

Dikce zkona je zde - i na mnoha jinch mstech - stylisticky chybn. Je

teba dsledn rozliovat mezi (monokratickm) orgnem, jen nem lena
(jedin osoba zde nen lenem orgnu, nbr orgnem), a kolektivnm orgnem,
jen dva nebo vce len m. Dvodov zprva je zde (i na jinch mstech) zjevn
chybn.

II. Prvn povaha rozhodnut orgnu prvnick osoby

Orgn prvnick osoby je tvoen vlun jednm nebo vce jeho leny,
nejvy orgn korporativn prvnick osoby pak je tvoen vemi leny korporace.
To plat bezvjimen; nen pitom rozhodn, zda ten i onen len je na zasedn
orgnu ptomen, nebo jeho neptomnost neanuluje jeho lenstv v orgnu. Z
toho plyne, e - s vjimkou monokratickch orgn - orgn prvnick osoby
rozhoduje procesem kolektivn tvorby vle len zpsobem stanovenm
zkonem.

Hlasovn lena na zasedn orgnu prvnick osoby lze povaovat za

prvn jednn tohoto lena ve smyslu 545 a nsl. Kolektivn rozhodnut orgnu
prvnick osoby je formulovno na zklad jednotlivch projev vle (=
individulnch prvnch jednn) len tohoto orgnu.

Vzhledem k tomu lze formulovat stanovisko, e (kad) rozhodnut orgnu

prvnick osoby lze pokldat za prvn jednn ve smyslu 545 a nsl.

III. Platnost a innost rozhodnut orgnu prvnick osoby

Rozhodnut orgnu prvnick osoby je platn, pokud bylo pijato prvem

pedepsanou procedurou orgnem k jeho pijet pslunm v mezch jeho
psobnosti a je v souladu s prvnmi pedpisy R. Tam, kde tak zkon vslovn
stanov, je rozhodnut orgnu prvnick osoby platn, pokud je v souladu nejen s
prvnmi pedpisy R, ale i se zakladatelskm prvnm jednnm.

Rozhodnut orgnu prvnick osoby je inn okamikem jeho pijet; to

vak neplat bezvjimen. innost rozhodnut je podmnna jeho platnost, tzn.
rozhodnut je inn od okamiku jeho pijet, nebo od jinho, pozdjho
okamiku v rozhodnut pmo stanovenho. Pokud vak nen pozdj innost
rozhodnut vslovn stanovena, pak plat, e rozhodnut vdy nabv innosti
okamikem svho pijet.

Rozhodnut nikdy neme mt zptnou (retroaktivn) innost.

Od retroaktivity rozhodnut je teba odliit situaci, kdy by se rozhodnut

netkalo toliko udlost budoucch, nbr i udlost minulch. Vznikl-li by nap.
spor o vklad nejasn formulovanho rozhodnut pijatho v r. 2013 stran
stanoven pesn ve odmny statutrnho orgnu nebo jeho lena, nic nebrn
tomu, aby v r. 2014 bylo pijato rozhodnut nov, toliko upesujc pvodn
rozhodnut a narovnvajc pochybn nebo sporn vztahy mezi prvnickou osobou
a statutrnm orgnem nebo jeho lenem.

IV. Prvn inky rozhodnut orgnu prvnick osoby

Prvn inky rozhodnut nastvaj zpravidla v okamiku, kdy se rozhodnut

stalo platnm a innm; nemus tomu vak tak bt vdy.

Je-li nap. pijato rozhodnut orgnu prvnick osoby o schvlen odmny

statutrnmu orgnu nebo jeho lenovi, pak prvn inky rozhodnut nastanou a
okamikem, kdy je vplata odmny realizovna. Nelze uvaovat o tom, e by
prvn inky rozhodnut nastaly dve, protoe vznik prvnch ink rozhodnut
je vzn na vlastn vplatu odmny. Jestlie tedy bylo rozhodnut o schvlen
odmny pijato, k vlastn vplat vak nikdy nedojde, pak ani prvn inky
(jakkoliv platnho a innho) rozhodnut nikdy nenastanou.

I rozhodnut orgnu prvnick osoby, kter je platn a inn, me bt

rozhodnutm, kter je (doasn nebo trvale) bez prvnch ink. Meritorn vzato
se jedn o takov rozhodnut, kter sice spluje veker podmnky stanoven
prvnmi pedpisy pro svoji platnost a innost, avak pro uritou prvn
skutenost, resp. jej absenci, je pesto bez jakchkoliv prvnch ink. Typicky
se jedn o rozhodnut, jeho prvn inky nenastaly nap.:
- pro nesplnn odkldac podmnky, nebo

- proto, e byly pedem udleny k uritmu zamlenmu prvnmu jednn, ke

ktermu nedolo (nap. ke konstituovn pobonho spolku, kter nikdy nevznikl,
k uzaven vznamn obchodn smlouvy, z jej realizace selo atd. atp.).

Platnost a innost rozhodnut orgnu prvnick osoby jsou zkonnou

podmnkou pro to, aby prvn inky rozhodnut vbec mohly nastat.

Dokud nen prvnick osob doruena dost o rozhodnut v urit vci,

neme se orgn prvnick osoby vc zabvat. Zkon sice nezakazuje orgnu
prvnick osoby rozhodnout i bez (formlnho) vznesen dosti, a ppadn
rozhodnut v tto otzce tud ani nijak nesankcionuje, pijat (ne)schvalovac
rozhodnut je tu vak reln vzato (a jinak obecn platn a inn) bez prvnch
ink, nebo nelze nkomu vnucovat svj souhlas proti jeho vli. I zde se uplatn
obecn princip oferty a akceptace, by toliko analogicky. Za ofertu tu lze
povaovat dost o udlen souhlasu a za akceptaci pijet schvalovacho
rozhodnut orgnu prvnick osoby. Nen-li ovem vznesena oferta, neme tu
bt ani akceptace; vdom prvnick osoby, resp. osob ptomnch na zasedn
orgnu prvnick osoby, o urit skutenosti je tu bez vznesen dosti o souhlas
bez vznamu.

Je-li rozhodnut nicotn, pak prvn inky rozhodnut nikdy nastat

nemohou.

Je-li rozhodnut neplatn a soud tuto neplatnost v zen podle 258 a 261
vyslovil, pak takt prvn inky rozhodnut nikdy nastat nemohou. Je-li ovem
rozhodnut neplatn, pak prvn inky rozhodnut mohou nastat tehdy, je-li tato
neplatnost marnm uplynutm asu sanovna anebo pokud soud neplatnost
rozhodnut v zen podle 258 a 261 nevyslovil; vjimky jsou nutn dny tehdy,
kdy je neplatnost rozhodnut tak extrmn povahy, e prvn inky rozhodnut
takto extrmn neplatnho nemohou nastat, i kdy nvrh podle 258 a 261
vbec nebyl podn nebo bylo zen zastaveno.

Je-li rozhodnut sice platn, avak dosud neinn (nap. proto, e jeho
innost je vzna na urit asov okamik, kter dosud nenastal), pak jeho
prvn inky nastanou nejdve okamikem, kdy se rozhodnut stane innm.

Prvou zvltn kategorii rozhodnut pedstavuj ta, je jsou prvnm titulem

pro zpis urit skutenosti do veejnho rejstku s konstitutivnmi inky. Jestlie
nap. orgn hlavnho spolku pijal rozhodnut o zzen pobonho spolku, je
podmnkou prvnch ink rozhodnut zpis tto skutenosti do spolkovho
rejstku; do doby proveden zpisu je i platn a inn rozhodnut bez prvnch
ink, avak tato skutenost nic nemn na jeho platnosti a innosti.

Druhou zvltn kategorii rozhodnut bez prvnch ink pedstavuj ta

rozhodnut, jejich prvn inky jsou vzny na existenci jin prvn skutenosti
stanoven prvnmi pedpisy. Tak nap. zvol-li orgn prvnick osoby
neptomnou osobu statutrnm orgnem nebo jeho lenem a neudl-li tato

osoba svj souhlas s volbou ani dodaten, pak vzhledem k stavnmu zkazu
nucen prce (l. 9 Listiny) je zjevn, e akoliv je rozhodnut platn a inn,
pesto jeho prvn inky - pro absenci souhlasnho projevu vle tto osoby nenastanou.

V. Rozhodnut orgnu prvnick osoby a prvn podmnky

Bez zetele k otzce prvn povahy rozhodnut orgnu prvnick osoby lze
dovodit, e vznik, zmnu nebo znik prva i povinnosti lze vzat v rozhodnut
orgnu prvnick osoby na splnn prvn podmnky podle 548 a 550, a to jak
podmnky odkldac, tak i rozvazovac; i zde k podmnkm nemonm nelze
pihlet. V praxi se objevuj vtinou podmnky odkldac, a to nejastji ve
vazb na schvalovn odmn statutrnmu orgnu nebo jeho lenm.

VI. Revokace rozhodnut orgnu prvnick osoby

Pokud orgn prvnick osoby pijal rozhodnut, pak za podmnky, e je toto

rozhodnut platn a inn, vyvstv otzka, zda je takov rozhodnut:
- zmniteln nebo zruiteln, nebo

- pouze zmniteln, nebo

- pouze zruiteln.

Pravideln se tu hovo o tzv. revokaci rozhodnut. V danm kontextu je

teba rozliovat dv kategorie ppad.

Prvou z nich je situace, kdy je rozhodnut nerevokovateln. Nic nebrn

orgnu prvnick osoby, kter pijal v rmci sv psobnosti pvodn rozhodnut,
aby takov rozhodnut nsledn revokoval, pokud dosud nenastaly v dsledku
pvodnho rozhodnut nevratn prvn inky. To plyne z toho, e orgn prvnick
osoby je v rozhodovn v rmci sv psobnosti omezen pouze prvnmi pedpisy
a zakladatelskm prvnm jednnm a v jejich mezch me tedy pijmout jakkoli
rozhodnut, tedy i rozhodnut, jm revokuje sv rozhodnut pedchoz. Pokud vak
ji takov rozhodnut zaloilo nevratn prvn inky (zejmna pokud by revokac
takovho rozhodnut dolo k podstatnmu zsahu do prv tetch osob), nelze ji

rozhodnut revokovat. Tak nelze nap. revokovat rozhodnut orgnu prvnick

osoby, kterm byla schvlena pemna prvnick osoby, pokud ji nastala
innost pemny.

Od rozhodnut, kter ji zaloilo nevratn prvn inky (rozhodnut

absolutn nerevokovateln), je teba odliit rozhodnut, kter sice tak ji urit
prvn inky zaloilo, dosud vak tyto inky nejsou nevratn (rozhodnut
relativn nerevokovateln). Za takov rozhodnut lze povaovat nap. rozhodnut
o zruen prvnick osoby s likvidac, jestlie likvidace dosud nebyla ani zahjena;
zde toti nic nebrn tomu, aby orgn prvnick osoby toto rozhodnut novm
rozhodnutm revokoval.

Za rozhodnut relativn nerevokovateln se nkdy zmaten povauj i ta

rozhodnut, kter vyvolala konkrtn prvn inky, avak nsledn byly tyto
prvn inky novm rozhodnutm odklizeny, take tu - opticky vzato - nastv
stav, jako kdyby dn rozhodnut nebylo vbec pijato. Jedn se nap. o
rozhodnut o volb statutrnho orgnu nebo jeho lena, kter byl pozdji jinm
rozhodnutm ze sv funkce odvoln. Zde se vak ve skutenosti o rozhodnut
relativn nerevokovateln nejedn, nebo prvn inky ani rozhodnut o volb,
ani rozhodnut o odvoln nelze revokovat, resp. zruit; ob rozhodnut zde jsou
prvn absolutn nerevokovateln.

Druhou kategorii rozhodnut orgnu prvnick osoby pedstavuj rozhodnut

revokovateln bez dalho. Jestlie orgn prvnick osoby pijal rozhodnut,
kterm nap. vslovn zamt nvrh na schvlen etn zvrky a pikazuje
statutrnmu orgnu jej opravu, pak nic nebrn tomu, aby toto rozhodnut
pozdji zruil a etn zvrku schvlil (typicky pot, co ptomnm lenm bude
vysvtleno, e etn zvrka je v naprostm podku a e zde nen co
opravovat).

Od revokace je teba odliovat situaci, kdy orgn prvnick osoby pvodn

nvrh rozhodnut nejprve neschvlil, tedy nepijal dn rozhodnut, pozdji vak
svj nzor pehodnotil a rozhodnut pece jen schvlil. Zde o revokaci hovoit
nelze, nebo zde nen dn pvodn rozhodnut, kter by mohlo bt revokovno.

Nen vyloueno, e urit rozhodnut budou toliko omezen revokovateln.

Piznal-li orgn prvnick osoby svm rozhodnutm statutrnmu orgnu
mimodnou odmnu za vkon funkce, nic nebrn tomu, aby pozdji tuto
odmnu novm rozhodnutm (revokujcm rozhodnut pvodn) zvil, neme ji

vak bez dalho zruit, nebo by tm svvoln jednostrann zashl do ji

vzniklch prv statutrnho orgnu nabytch v dobr ve.

Ppadn pochybnosti obas vznikajc o tom, jak pravidla plat pro

revokaci rozhodnut z hlediska splnn vcnch i formlnch podmnek pro pijet
platnho rozhodnut, tu nejsou namst. Z logiky vci plyne, e se vdy poaduje
splnn stejnch vcnch i formlnch podmnek jako pi pijet pvodnho
rozhodnut, jeho revokace je zde pedmtem novho rozhodnut. Jakkoliv jin
vklad by byl nejen hrub formalistick, ale pedevm by se jm otvraly cesty
pro nejrznj obchzen zkona (zejmna cestou elovch zmn takovch
rozhodnut, resp. prvnch jednn tmito rozhodnutmi schvalovanch). Z ve
uvedenho je jedin vjimka. Zakladatelsk prvn jednn by mohlo - v duchu
zsady co nen zakzno, je dovoleno - stanovit pro revokaci rozhodnut
psnj podmnky ne pro jeho schvlen (ovem nikdy ne mrnj). Je ovem
otzkou, jak by takov prava mla reln vznam. Smysl by takov prava
mla snad jedin z toho hlediska, e by se j omezoval manvrovac prostor pro
nejrznj elov revokace jednou dn pijatch rozhodnut.

VII. Personln zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby

Rozhodnutm orgnu prvnick osoby je vzna pedevm prvnick

osoba sama a tak vechny jej orgny a jejich lenov.

Rozhodnut nejvyho orgnu korporace zavazuje i vechny

korporace, a to bez ohledu na to, zda pro jeho pijet hlasovali i nikoliv.

leny

Rozhodnut zavazuje jak leny korporace, kte ho pijali, tak i vechny

jejich univerzln prvn nstupce.

Problm vznik s tmi osobami, kter se staly leny korporace za jejho

trvn originrn. Takov nov len korporace nem dnho prvnho
pedchdce, a tud ani neme vstoupit do jeho prvnho postaven. Vznik tu
tedy otzka, zda je i takov nov len korporace rozhodnutmi pijatmi ped
vznikem jeho lenstv v korporaci vzn. V naprost vtin ppad je tato
otzka ist akademick, nebo je nepochybn, e pedmtn rozhodnut pijat
v dvn minulosti (vzhledem k asovmu odstupu) jen st mohou v souasnosti
vyvolvat njak prvn inky. Pesto vak existuj takov rozhodnut, jejich
prvn inky mohou nastvat i v pomrn vzdlen budoucnosti. Byl-li nap.
rozhodnutm pslunho orgnu korporace v roce 2010 schvlen zvazn

harmonogram odmn statutrnho orgnu na dobu 15 let dopedu, pak jeho

prvn inky v roce 2012 jet budou trvat.

I pes absenci vslovn zkonn pravy lze soudit, e platnmi

rozhodnutmi orgnu korporace je vzn kad jej len, a to bez ohledu na to,
kdy a jak vzniklo jeho lenstv v korporaci. Extraneus ml monost dat jet
ped tm, ne se stal lenem korporace, informace o stavu korporace, a to nejen o
stavu jejho hospodaen, nbr o vekerm stavu korporace. Jestlie tohoto svho
prva nevyuil, neme nsledn neuznat svoji vzanost rozhodnutm pijatm
ped vznikem jeho lenstv v korporaci s poukazem, e o nm nevdl nebo e
bylo pijato ped vznikem jeho lenstv, nebo v prvu tradin platilo a plat
nechsi kad ste sv prva. Pokud mu informace ped vznikem jeho lenstv
nebyly poskytnuty nebo jejich obsah vzbuzoval pochybnosti, pak se extraneus
lenem korporace neml stt; pokud tak uinil, je to vhradn jeho chyba.
Konen pokud informace byly poskytnuty nesprvn nebo nepln, take
extraneus neml ani pi vynaloen veker mysliteln opatrnosti relnou
monost se o takovm rozhodnut dozvdt, me se domhat po osobch, kter
mu tmto svm jednnm nebo opomenutm zpsobily kodu, nhrady zpsoben
kody.

Jestlie by korporace na zklad rozhodnut svho orgnu, je je platn

nebo je je neplatn, avak jeho neplatnost byla marnm uplynutm lht podle
258 a 261 sanovna, a jeho existence nebo skuten obsah nebyly v dob
podn lensk pihlky extraneovi znmy, akoliv vynaloil vekerou
myslitelnou opatrnost v tomto ohledu, vymhala po extraneovi po vzniku jeho
lenstv v korporaci splnn jakkoliv povinnosti argumentujc jeho zavzanost
pedmtnm rozhodnutm, pak se lze v zvislosti na povaze a okolnostech
kadho konkrtnho ppadu dovolvat principu, podle nho zjevn zneuit
prva nepov prvn ochrany ( 8).

Je otzkou, zda je rozhodnutm orgnu prvnick osoby vzn i nkdo dal,

nap. zamstnanci. Zde lze formulovat odpov zpornou, nebo zamstnanci
jsou sice v pracovnprvnm vztahu k prvnick osob, tato skutenost vak
nem za nsledek jejich vzanost rozhodnutmi orgnu prvnick osoby.

Pesto vak rozhodnut orgnu prvnick osoby, jakkoliv formln pro

zamstnance nezvazn, asto maj i ve vztahu k zamstnancm sv zvan
dsledky. Tak nap. pijme-li orgn prvnick osoby rozhodnut o zruen
prvnick osoby s likvidac, dotkne se tato skutenost zamstnanc velmi
zsadnm zpsobem. Po vcn strnce nen ani nutn, aby zamstnanci nebo jin
tet osoby byli rozhodnutmi orgnu prvnick osoby formln vzni.
Rozhodnut orgnu prvnick osoby zavazuje bezpochyby statutrn orgn, kter

je povinen se o realizaci rozhodnut orgnu prvnick osoby postarat, a to ve

vztahu ke kad osob, j se tato vc pmo i nepmo tk.

Stejn tak rozhodnut nezavazuje ani jin, mimo prvnickou osobu stojc
tet osoby; to nevyluuje, e in concreto se rozhodnut orgnu prvnick osoby
me prv a povinnost tetch osob pmo i nepmo dotknout. Typicky v tch
ppadech, kdy orgn prvnick osoby schvaluje svm rozhodnutm urit
majetkoprvn jednn prvnick osoby nebo naopak svj souhlas udlit odmtne,
tkaj se rozhodnut orgnu prvnick osoby i prvnho postaven tetch osob.

VIII. Vcn zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby

Je-li rozhodnut orgnu prvnick osoby vydno k tomu pslunm

orgnem v mezch jeho psobnosti v souladu s prvnmi pedpisy a - pokud
existuje - zakladatelskm prvnm jednnm, je vcn (obsahov) zvazn pro
ve uveden osoby.

Vjimku ovem pedstavuj rozhodnut nicotn a neplatn.

Nicotnm rozhodnutm nen nikdo vzn a ani jej nikdo neme a nesm
respektovat; to plat i pro vechny orgny prvnick osoby nebo jejich leny.
Volen orgn nebo jeho len, kter by jednal v souladu s nicotnm rozhodnutm
orgnu prvnick osoby, by nutn poruil svoji povinnost vkonu funkce s p
dnho hospode ( 159 odst. 1). Vjimkou by byl pouze stav, kdy by tak volen
orgn nebo jeho len jednal v omluvitelnm omylu v dobr ve v platnost
rozhodnut.

Co se te zvaznosti neplatnch rozhodnut, zde zle na tom, zda

existuje zvltn prava zen ve vci neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick
osoby a s tm spojen zvltn reim neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick
osoby i nikoliv (k tomu viz koment u jednotlivch prvnickch osob).

IX. Zvaznost nerozumnch a nevhodnch rozhodnut orgnu prvnick

osoby

Velk obte mohou nastat tehdy, je-li sice rozhodnut orgnu prvnick
osoby platn a inn, je vak nerozumn nebo nevhodn, pop. dokonce jeho
nerozumnost nebo nevhodnost dosahuje takov intenzity, e respektovat jej
me mt pro prvnickou osobu vpravd fatln nsledky.

Pro tento ppad je - vzhledem k tomu, e volen orgn nebo jeho lenov
jsou povinni vykonvat svoje funkce s p dnho hospode ( 159 odst. 1) prvn povinnost volenho orgnu nebo jeho len nejvy orgn prvnick
osoby, resp. leny zde ptomn, upozornit na kodlivost takovho
(navrhovanho) rozhodnut a dat jeho nepijet, pop. pokud ji bylo pijato,
jeho zruen. Rozumn lenov, budou-li na kodlivost (nvrhu) rozhodnut
upozornni a bude-li jim kodlivost (nvrhu) rozhodnut dn vysvtlena, jej jist
nepijmou, resp. bylo-li ji rozhodnut pijato, jej zru.

Pokud vak kodliv rozhodnut bude pesto pijato, resp. bude na ji

pijatm rozhodnut setrvno, pak zde nutn vznik z hlediska volenho orgnu
nebo jeho len otzka, jak m bt sprvn postupovno.

Pi vkladu zkona je teba upednostnit vdy zjmy prvnick osoby a

jejch len (a pop. i tetch osob) ped zjmy orgn prvnick osoby nebo jejich
len. Proto bude-li pijato rozhodnut, kter nen v rozporu s prvnmi pedpisy a
zakladatelskm prvnm jednnm, kter je vak pro prvnickou osobu kodliv z
hlediska jeho nerozumnosti nebo nevhodnosti, pak se jm volen orgn nebo jeho
lenov dit nesm; respektovnm takovho rozhodnut by poruili svoji
povinnost vkonu funkce s p dnho hospode s dsledky odpovdnosti za
kodu.

Ppady, kdy je urit rozhodnut souladn s prvnmi pedpisy, le kodliv

pro jeho nerozumnost nebo nevhodnost, jsou nepochybn raritn; naprost
vtina rozhodnut nerozumnch nebo nevhodnch bude spn zpochybniteln
jakoto rozhodnut neplatn nebo nicotn.

Pokud orgn prvnick osoby pijal - i pes pedchoz vslovn upozornn

volenho orgnu nebo jeho lena - rozhodnut kodliv pro jeho nevhodnost nebo
nerozumnost nebo na ji dve pijatm kodlivm rozhodnut setrval, m volen
orgn nebo jeho lenov (jeden kad individuln nebo vichni kolektivn)
povinnost vznst zsadn odvodnn protest proti rozhodnut. Pitom je
nezbytn (srozumiteln i prvnm a ekonomickm laikm) odvodnn protestu,
pro je rozhodnut kodliv a jak rizika z toho pro prvnickou osobu vyplvaj.

Nepoda-li se kodliv rozhodnut zvrtit, existuj zde jen ti monosti

dalho postupu.

V ppadech, kdy lze napadnout kodliv rozhodnut soudn cestou pro jeho
neplatnost nebo nicotnost, je dal postup jasn. Pokud ovem rozhodnut nen
neplatn nebo nicotn nebo k vysloven neplatnosti nebo nicotnosti rozhodnut
soudem nedolo, pak zde zbvaj ji pouze dv monosti souladn s prvem,
toti:
- takov kodliv rozhodnut nerespektovat; je jist podstatn menm
pestupkem neposlunost vi kodlivmu rozhodnut ne zpsoben kody
prvnick osob, a

- rezignovat ze zastvanch funkc; nelze toti odpovdn zastvat jakkoliv

funkce v prvnick osob, jej orgny vdom a s plnou znalost vci pijmaj i
pes vslovn odvodnn upozornn rozhodnut kodliv.

Ve uveden se jev bt nepochybn; to je ovem toliko zdnliv, nebo v

praxi nemus bt kodlivost rozhodnut zjevn buto nikdy, anebo me vyjt na
denn svtlo a s velkm asovm odstupem, asto i v du mnoha let, kdy ji
dsledky rozhodnut do tto doby nastav mohou bt nevratn. Pitom pi
retrospektivnm pohledu bude kodlivost pedmtnho rozhodnut zjevn a
nepochybn.

Pi posuzovn otzky ppadnho vzniku odpovdnosti volenho orgnu

nebo jeho len za kodu zpsobenou respektovnm onoho kodlivho
rozhodnut vak neme bt hodnocen vedeno onou retrospektivn optikou,
nbr mus bt posuzovno - pi respektovn principu, e rozhodn jsou vdy
zvltn okolnosti kadho konkrtnho ppadu - zda byla poruena prv ona
povinnost vkonu funkce s p dnho hospode. Jestlie doten osoby o
kodlivosti rozhodnut nevdly, a pi vynaloen rozumn mry opatrnosti,
pelivosti a pedvdavosti ani vdt nemohly, piem ihned pot, co kodlivost
rozhodnut vyla pi jeho realizaci najevo, jeho realizaci zastavily a uinily ve
reln mon a potebn, co bylo mono uinit, pro zamezen (nebo minimalizaci)
vzniku kody, pak vi nim neme bt s spchem dovozovno poruen
povinnost pi vkonu jejich funkc, a tud ani nejsou odpovdny za ppadnou
kodu prvnick osob v tto souvislosti vzniklou.

X. asov zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby

dn limit pro asovou zvaznost rozhodnut orgnu prvnick osoby nen

dn.

XI. Prvn nsledky vadnho rozhodnut orgnu prvnick osoby

Rozhodnut orgn prvnick osoby jsou bezpochyby zvazn pro

prvnickou osobu a u korporac i pro vechny jej leny. Vzhledem k tomu se i zde
pouije 2910, podle nho plat, e kad odpovd za kodu zpsobenou
zavinnm poruenm povinnosti stanoven zkonem. Jestlie tedy orgn
prvnick osoby nebo jeho len poru svoji rozhodnutm orgnu prvnick osoby
stanovenou prvn povinnost, pak odpovd prvnick osob za kodu j tm
zpsobenou.

Vjimku ovem pedstavuj rozhodnut nicotn a neplatn.

Z poruen nicotnho rozhodnut orgnu prvnick osoby neme vzejt

koda, nebo nezbytnou podmnkou vzniku kody je poruen prvn povinnosti;
dn prvn povinnost respektovat nicotn rozhodnut vak neexistuje (a ani
existovat neme).

Co se te prvnch nsledk neplatnch rozhodnut, zde zle na tom,

zda existuje zvltn prava zen ve vci neplatnosti rozhodnut orgnu
prvnick osoby a s tm spojen zvltn reim neplatnosti rozhodnut orgnu
prvnick osoby i nikoliv (k tomu viz koment u jednotlivch prvnickch osob).

XII. Poruen rozhodnut orgnu prvnick osoby a neplatnost prvnho

jednn

Poruen rozhodnut orgnu prvnick osoby neme bt dvodem pro

neplatnost prvnho jednn prvnick osoby (lhostejno, zda jej in statutrn
orgn nebo nkdo jin), protoe neplatnost prvnho jednn se vdy odvj od
jeho rozporu s prvnmi pedpisy, nen-li vslovn stanoveno nco jinho.
Poruen rozhodnut orgnu prvnick osoby by zakldalo neplatnost prvnho
jednn prvnick osoby pouze tehdy, pokud by toto poruen zakldalo zrove i
poruen prvnho pedpisu.

XIII. Odvodnn rozhodnut orgnu prvnick osoby

Orgn prvnick osoby je orgnem soukromoprvnho subjektu, pro kter stejn jako pro jeho leny a leny jeho orgn - plat zsada, e nikdo nen
povinen init to, co zkon nenaizuje (l. 2 odst. 3 Listiny, l. 2 odst. 4 stavy).
Vzhledem k tomu nemus bt rozhodnut orgn prvnick osoby odvodnna.
Ve uveden je ovem teba nazrat prizmatem respektu k prvm a svobodm
jinch osob.

Jestlie nap. orgn spolku nap. bez jakhokoliv racionlnho, resp.

jakhokoliv odvodnn vylou lena spolku, me se vylouen osoba brnit v
zen podle 242 a poukazovat na protiprvnost rozhodnut, s tm, e spolek pak
bude muset rozhodnut svho orgnu v zen ped soudem odvodnit. Absence
odvodnn rozhodnut me navrhovateli situaci velmi vrazn zjednoduit,
nebo nebude-li spolek schopen pedloit racionln odvodnn jak pro pijat
rozhodnut, tak i pro cel vyluovac zen, me bt pedmtn rozhodnut
soudem shledno neplatnm.

XIV. Povinnost orgnu prvnick osoby pijmout rozhodnut

Je otzkou, zda, a pokud ano, pak kdy m orgn prvnick osoby povinnost
pijmout rozhodnut o urit otzce.

dn obecn prvn povinnost orgnu prvnick osoby pijmout

rozhodnut o urit otzce neexistuje. Orgn prvnick osoby, resp. lenov jej
tvoc maj - stejn tak jako jakkoliv jin osoby - svobodu rozhodnut, tj. v
zsad nejsou povinni pijmat rozhodnut o otzce, kter je jim pedloena k
rozhodnut. To ovem neplat bezvjimen.

Pedn zkon svuje do psobnosti (zpravidla nejvyho) orgnu

prvnick osoby schvalovn etnch zvrek prvnick osoby. Je-li tedy etn
zvrka sestavena, neme orgn prvnick osoby ignorovat svoji zkonnou
psobnost a je povinen etn zvrku projednat a pijmout k tomu pslun
rozhodnut (a kladn, i zporn).

A dle v uritch ppadech, kdy zkon zjevn poaduje, aby o vci bylo
rozhodnuto, neme orgn prvnick osoby, resp. lenov jej tvoc svoji
zkonnou povinnost ignorovat a rozhodnut nepijmout. Tak nap. je-li jednou

zahjeno zen o vylouen lena ze spolku, mus bt bez zbytenho odkladu

svoln pslun orgn spolku k pijet rozhodnut o pezkoumn vylouen, podalli vyluovan len nvrh na pezkoumn dn a vas.

Povinnost orgnu prvnick osoby pijmout rozhodnut neznamen, e by

orgn prvnick osoby byl povinen pijmout rozhodnut s konkrtnm, pedem
danm obsahem. Orgn prvnick osoby sv rozhodovac autonomie zbaven nen
(by je jeho autonomie siln limitovna jednak prvnmi pedpisy, jednak
faktickm stavem vci) a me rozhodnout jakkoliv, ovem s tm, e orgn
prvnick osoby m zde zkonnou povinnost rozhodnout. Tento princip koreluje s
jednm ze zkladnch princip soukromho prva, toti s principem autonomie
vle, jako i s logikou vci. Orgn prvnick osoby m monost statutrn orgn
nebo jeho lena z jeho funkce odvolat nebo neodvolat, fzi schvlit nebo
neschvlit atd. atp. To, e tato svoboda volby nikdy nen neomezen, nemn nic
na meritu vci.

M-li orgn prvnick osoby povinnost pijmout rozhodnut, pak je tak

povinen uinit bez zbytenho odkladu pot, co je mu zleitost pedloena k
rozhodnut. Nelze v dnm ohledu schvalovat stav, kdy je nap. orgnu spolku
pedloen k projednn nvrh na vylouen lena spolku a jet po tech letech
nen o vci rozhodnuto. Jist nelze vykldat zkon takovm zpsobem, e orgn
prvnick osoby je povinen rozhodnout okamit, a ani nelze vyadovat, aby byl
orgn prvnick osoby svolvn kad msc, nicmn kad orgn kad
prvnick osoby se mus pravideln svolvat a schzet v intervalech stanovench
zkonem nebo zakladatelskm prvnm jednnm nebo v intervalech danch
objektivn potebou.

XV. Obrana proti neinnosti orgnu prvnick osoby

Velmi zvanou otzkou je, jakm zpsobem postupovat, resp. zda se

vbec lze njak brnit proti neinnosti orgnu prvnick osoby. V uritch
ppadech zkon vslovn pot s povinnost orgnu prvnick osoby pijmout
rozhodnut. Pokud je vak orgn prvnick osoby neinn, nastv tu stav, kter
me velmi zvanm zpsobem ohrozit prva prvnick osoby, len korporace,
ale i tetch osob. Typicky v situaci, kdy bylo nap. zahjeno zen o vylouen
lena ze spolku, nen dosti dobe mon, aby toto zen nebylo skoneno v
rozumn lht a trval tu tak - po dobu nijak neohranienou, v krajnm ppad a
do zniku spolku nebo zniku i smrti vyluovan osoby - stav prvn nejistoty.

Osoba, kter by prokzala prvn zjem na tomto uren, by se mohla

domhat uloen povinnosti prvnick osob podle obanskho soudnho du,
aby prvnick osoba splnila svoji povinnost spovajc v povinnosti orgnu
prvnick osoby pijmout rozhodnut k urit otzce.

Pokud by prvnick osoba ani pot svoji povinnost pro pokraujc

neinnost orgnu prvnick osoby nesplnila, lze ji ke splnn povinnosti
donucovat pop. i opakovanm ukldnm podkovch pokut podle 351 o. s. .

Nhradu kody, kter prvnick osob v dsledku toho vznikne (zejmna

nklady zen, zaplacen pokuty aj.), je mono regresem vymhat po osob,
kter neinnost orgnu prvnick osoby zpsobila.

XVI. Odpovdnost lena orgnu prvnick osoby za pijat rozhodnut

orgnu prvnick osoby

Orgn prvnick osoby odpovdnost za rozhodnut, resp. jeho obsah, nst

neme, nebo orgn prvnick osoby nen subjektem prva; tm jsou lenov
orgnu, kte odpovdnost za poruen svch prvnch povinnost nst mohou a
tak nesou.

Kad je povinen jednat v souladu s prvnmi pedpisy, a pokud se te

len orgnu prvnick osoby, i v souladu se zakladatelskm prvnm jednnm
prvnick osoby; to plat i pi hlasovn lena orgnu. Skutenost, e rozhodnut
kolektivnho orgnu prvnick osoby je vsledkem kolektivnho procesu tvorby
vle vyjden (zpravidla) hlasovnm, a e se tedy jedn o vli formulovanou v
kolektivnm orgnu prvnick osoby, neanuluje, nevyluuje ani nesniuje
odpovdnost jednotlivch len orgnu za jejich konkrtn projev vle, by by
tento projev ml vhradn podobu hlasovn na zasedn orgnu prvnick
osoby.

Princip individuln prvn odpovdnosti znamen, e odpovdnost zde

vznik toliko tm lenm, kte pro pslun rozhodnut na zasedn orgnu
prvnick osoby hlasovali.

len orgnu prvnick osoby odpovd vi tomu, vi komu m prvn

povinnost, tj. vi prvnick osob. Jestlie tedy lenov nebo nkte z nich
pijmou rozhodnut, jeho dsledkem bude vznik kody na majetku prvnick

osoby, pak nesou za toto sv jednn plnou prvn odpovdnost. eeno na

pkladu, zakou-li lenov orgnu cestou rozhodnut orgnu prvnick osoby
(bez jakhokoliv rozumnho ospravedlnitelnho dvodu) proveden oprav na
dom v majetku prvnick osoby z dvod spory vdaj, take dm
nenapraviteln zchtr, pak jsou povinni k nhrad kody tm prvnick osob
zpsoben a nemohou se domhat sv neodpovdnosti a neruen za dluhy
prvnick osoby, protoe tato prava kryje pouze dluhy prvnick osoby vi
tetm osobm, nikoliv odpovdnost za kodu zpsobenou rozhodnutm orgnu
prvnick osoby ve vztahu k prvnick osob sam.

I hlasovnm na zasedn orgnu prvnick osoby se lze dopustit

protiprvnho jednn, jeho prvnm nsledkem bude vznik individuln
soukromoprvn nebo veejnoprvn (trestnprvn nebo sprvn prvn)
odpovdnosti lena orgnu prvnick osoby (NS 5 Tz 43/98). Jestlie tedy lenov
na zasedn orgnu prvnick osoby nap. schvlili podn dosti o dotaci pln si
vdomi podvodnch a naprosto nepravdivch daj v dosti, pak jsou trestn
odpovdni za trestn in dotanho podvodu podle 212 tr. zkonku. Tato
skutenost nijak neumenuje ani neanuluje trestn odpovdnost osoby, kter za
prvnickou osobu (v praxi ponejvce statutrn orgn nebo jeho len, resp.
lenov) takovou podvodnou dost vdom podala; v tomto ppad tu tedy byl
trestn in spchn ve spolupachatelstv podle 23 tr. zkonku, pop. podle
povahy a okolnost konkrtnho ppadu v astenstv podle 24 tr. zkonku.

len orgnu je vak odpovdn vi prvnick osob nejen v ppad pijet

rozhodnut, nbr i v ppad nepijet rozhodnut. Nen nijak vyloueno, e len
zneuije sv postaven nejen ve smyslu prosazen uritho rozhodnut, nbr i ve
vztahu k znemonn pijet uritho rozhodnut.

Od odpovdnosti je teba odliit dkazn strnku vci. Nelze-li nkomu

prokzat odpovdnost za poruen prvn povinnosti, neznamen to, e dotyn
osoba nen odpovdna, nbr pouze to, e dotynho nelze za poruen prvn
povinnosti sankcionovat. Typicky v ppadech tajnho hlasovn, kdy rozhodnut
nebylo pijato jednomysln, me bt prokzn odpovdnosti konkrtnm
osobm prakticky nemon.

Zvanou je situace, kdy v dsledku pochybnho, le nikoliv neplatnho

rozhodnut orgnu prvnick osoby dojde k pokozen tetch osob. Typicky lze
uvaovat o situaci, kdy lenov orgnu nebo nkte z nich pijmou svmi hlasy
rozhodnut, kterm bude dlunkovi prvnick osoby zcela nebo zsti jeho dluh
odputn, v dsledku eho se prvnick osoba dostane do padku, co nutn
pokod jej vitele. Ti ovem nejsou proti takovmu jednn bezbrann. Vitel se
sice neme dovolvat neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby, me se

vak dovolvat neplatnosti nebo neinnosti prvnho jednn, kterm prvnick

osoba na zklad rozhodnut svho orgnu dlunkovi jeho dluh odpustila, v
insolvennm zen postupem podle 231 a 243 insolvennho zkona, pop.
mimo rmec insolvennho zen postupem podle 589 a 599.

Bez ohledu na (ne)uren neplatnosti i neinnosti prvnho jednn,

kterm prvnick osoba pokodila vitele, se me prvnick osoba domhat
prva na nhradu kody vi lenovi, resp. lenm orgnu, kte prvnick osob
zpsobili kodu pijetm pochybnho rozhodnut. Odpovdn lenov se nemohou
dovolvat platnosti takovho jimi pijatho rozhodnut, nebo jednak takov
postup by byl ve zjevnm rozporu s dobrmi mravy, jednak zneuit vtiny i
meniny hlas pi hlasovn v orgnu prvnick osoby je zakzno, piem
vkon prva, kter je v rozporu s poadavky poctivho obchodnho styku,
nepodlh prvn ochran. Bylo by toti nemravnost, kdyby lenov nejprve
vdom a mysln prosadili pijet takovho rozhodnut orgnu prvnick osoby,
kter by mlo za nsledek zsadn pokozen prvnick osoby, pop. i jej padek,
m by nutn dolo k pokozen tetch osob, a nsledn by se pot, co by byla
na nich vymhna nhrada kody, dovolvali sv neodpovdnosti za dluhy
prvnick osoby, absence ruen a formln nezpochybnitelnosti rozhodnut
orgnu prvnick osoby mimo zkonem stanoven reim.

XVII. Postup pi nepijet rozhodnut orgnu prvnick osoby v dsledku

svvole jeho lena

Ve uveden nee situaci, kdy len orgnu v dsledku zneuit svch

hlas v prvnick osob pijet uritho rozhodnut zcela znemonil anebo
podmnil svj souhlas podmnkou neoprvnn vhody ve svj prospch. V
takovm ppad lze sice vi takovmu lenovi uplatnit odpovdnost za kodu,
to vak nee problm s absenc jeho souhlasu.

Pedn lenov volench orgn prvnick osoby jsou povinni vykonvat

funkci s p dnho hospode ( 159 odst. 1). A dle zneuit hlas v korporaci
je zakzno ( 212 odst. 2) a vkon takovho prva nepodlh prvn ochran.

Se zetelem k tomu lze formulovat nsledujc mon postup. len

korporace, kter buto zcela bez jakhokoliv rozumnho ospravedlnitelnho
dvodu svvoln znemonil pijet rozhodnut, nebo jeho pijet podmnil
poskytnutm neoprvnn vhody, poruuje zkonn zkaz zneuit hlas; tm se
dopustil jednn, kter nepov prvn ochrany a soud me v zen podle 212
odst. 2 rozhodnout, e se k jeho hlasu pro tento el nepihl. len volenho

orgnu prvnick osoby, kter buto zcela bez jakhokoliv rozumnho

ospravedlnitelnho dvodu svvoln znemonil pijet rozhodnut, nebo jeho
pijet podmnil poskytnutm neoprvnn vhody (lhostejno km), poruuje svoji
povinnost vkonu funkce s p dnho hospode.

Ve uveden je teba posuzovat se zvltn pelivost a opatrnost.

Rozhodn ne kad jednn, kterm len orgnu vi prvnick osob uplatn
njak poadavek, bude mono kvalifikovat jako zneuit hlas. Jakkoliv
schematismus i paualizace jsou mimodn nebezpen. Naopak vdy jsou zde
rozhodn okolnosti kadho konkrtnho ppadu.

Lze si pedstavit situaci, kdy prvnick osob bezprostedn hroz padek,

piem se me zachrnit realizac fze, kter je v zjmu prvnick osoby, jejch
len, vitel i zamstnanc. Jestlie v tto situaci podmn len, bez jeho hlasu
nelze fzi prvnick osoby schvlit, udlen souhlasu vplatou daru z majetku
prvnick osoby ve prospch sv milenky, jedn se o ukzkov pklad zneuit
hlas nebo poruen povinnosti vkonu funkce s p dnho hospode, pop.
oboj. Jednn takovho lena je svho druhu vydrnm, by zpravidla ne
trestnprvn postiitelnm ve smyslu 175 tr. zkonku. Naproti tomu podmn-li
len svj souhlas s fz tm, e bude z funkce statutrnho orgnu prvnick
osoby odvolna osoba, je svoj absolutn inkompetentnost zapinila souasn
mizern ekonomick stav prvnick osoby, jedn se o racionln a legitimn
poadavek, nikoliv o zneuit hlas.

XVIII. Postup v ppad sporu, zda rozhodnut orgnu prvnick osoby bylo
pijato i nikoliv

Me bt pedmtem sporu, zda bylo in concreto njak rozhodnut orgnu

prvnick osoby pijato, a pokud ano, pak jak je jeho obsah. Pro tyto ppady
zkon nem dnou zvltn pravu. Postup podle 258 a 261 tu je vylouen,
nebo v tomto zen lze eit otzku toliko (ne)platnosti rozhodnut.

Absence zvltn pravy vak nebrn podn obecn urovac aloby podle
80 o. s. ., zda tu prvo je i nen, ovem za podmnky, e alobce tu m
nalhav prvn zjem na vci sam. Je vcelku nepochybn, e nalhav prvn
zjem bude mt vdy jednak kad len korporace, jednak statutrn orgn
prvnick osoby nebo jeho len. (Stejnou konstrukci zn i nap. nmeck prvn
prava, kde len me podat v tchto ppadech urovac alobu podle 256
Zivilprocessordnung.)

XIX. Vady rozhodnut orgnu prvnick osoby

Skutenost, e bylo pijato rozhodnut orgnu prvnick osoby, neznamen

jet absolutn nezvratitelnost prvn vadnch rozhodnut. Zkon stav
rozhodnut pod relevantn soudn kontrolu; umouje se jejich soudn pezkum za
dodren pesn stanovench a pomrn formalizovanch podmnek.

Smyslem zkonn pravy je zajistit ochranu prv oprvnnch osob ped

protiprvnm postupem tch len orgnu, kte majce potebnou vtinu hlas
prosadili pijet uritho rozhodnut. Platn prvn prava stoj na principu, e nen
akceptovateln nad jistou mru pimenou pomrm zasahovat do vnitnch
pomr prvnick osoby. Monost prohlsit za neplatn rozhodnut z jakchkoliv
dvod bez omezen by mla za nsledek plinou ingerenci orgn soudn moci
do jejch vnitnch zleitost. I prvnick osoba m jist zkladn prva a
svobody, kter jsou stavnprvn a mezinrodnprvn chrnny; kad zsah
do jejich prv a svobod tedy nutn mus mt svj legitimn, oprvnn el (viz
nlez Pl S 15/93 dle cit.). Orgny veejn moci mohou proto zasahovat do
vnitnch pomr prvnick osoby pouze potud, pokud si to vyaduje ochrana
zkladnch prv a svobod len korporace, len orgn prvnick osoby nebo
tetch osob. Jen tak lze doclit stavu, aby tento zsah nevyboil z kautel
zkladnch prv a svobod vymezench mezinrodnmi i vnitrosttnmi prvnmi
pedpisy.

elem prvn pravy je ochrana prv len korporace, len orgn

prvnick osoby a tetch osob nabytch bona fides. Prvn prava nutn mus
zohledovat nkolik zkladnch okruh zjm, toti zjmy len korporace, len
orgn prvnick osoby, zjmy prvnick osoby sam a konen zjmy tetch
osob, z nich zejmna vystupuj do poped zjmy vitel. Vznamnm kritriem
je pitom faktor asov, nebo plat, e mrn s dobou, kter uplynula od pijet
vadnho rozhodnut, se pinejmenm komplikuje monost dosaen npravy a
zvyuje se nebezpe zsahu do prv tetch osob nabytch v dobr ve.

Opan pstup - tedy nemonost soudnho pezkumu (ne)platnosti

rozhodnut orgnu prvnick osoby - by vedl k poruen prva na spravedliv
proces (l. 36 odst. 1 Listiny), jeto by se osoby doten vadnm rozhodnutm
proti nmu nemohly reln nijak brnit.

Co do zkladnho lenn lze rozliovat dva druhy vad rozhodnut orgnu

prvnick osoby, a to konkrtn na rozhodnut:
- neplatn, a

- nulitn, resp. nicotn.

XX. Neplatnost rozhodnut orgnu prvnick osoby

Neplatn je rozhodnut orgnu prvnick osoby tehdy, je-li zde rozpor

pijatho rozhodnut s prvnmi pedpisy nebo - tam, kde tak zkon stanov
vslovn- se zakladatelskm prvnm jednnm prvnick osoby (nap. 258). V
danm kontextu vznikaj ti dl otzky.

Prvou z nich je, zda lze prohlsit rozhodnut za neplatn pro jeho rozpor s
mezinrodnmi smlouvami. Jeliko mus bt rozhodnut orgnu prvnick osoby v
souladu s prvnmi pedpisy R, pak lze dovodit, e pokud byla mezinrodn
smlouva vyhlena ve Sbrce zkon(v obdob do 31.12.1999) nebo (po 1.1.2000)
ve Sbrce mezinrodnch smluv a k jej ratifikaci dal souhlas Parlament R, pak je
j R vzna a mezinrodn smlouva je soust prvnho du R (l. 10 stavy),
a pak mus bt rozhodnut orgnu prvnick osoby i v souladu s takovou
mezinrodn smlouvou; pi nesouladu s n jej lze prohlsit za neplatn i jen v
takovm ppad.

Druhou otzku vyvolv vztah k prvu EU. Podle l. 10 sti vty za

stednkem stavy maj ustanoven dn ratifikovan a vyhlen mezinrodn
smlouvy, kterou je R vzna, pednost ped ustanovenmi zkona, pop. i
podzkonnho prvnho pedpisu. Smlouva o EU a Smlouva o fungovn EU jsou
mezinrodnmi smlouvami podle l. 10 stavy. Vzhledem k tomu maj pslun
ustanoven Smlouvy o EU a Smlouvy o fungovn EU a takt pmo pouiteln
pedpisy EU pednost ped prvnmi pedpisy R (l. 288 Smlouvy o fungovn
EU). Z toho lze dovodit, e mus-li bt rozhodnut orgnu prvnick osoby v
souladu s prvnmi pedpisy R, mus tm spe bt i v souladu s pmo
pouitelnmi pedpisy EU.

Konen otzkou je, zda me bt rozhodnut orgnu prvnick osoby

neplatn i pro rozpor s jinmi prvnmi pedpisy, ne kter se vyhlauj ve Sbrce
zkon nebo ve Sbrce mezinrodnch smluv. Konkrtn se jedn o prvn
pedpisy obc a kraj vydvan podle pslunch zkon. I prvn pedpisy obc a
kraj jsou prvnmi pedpisy a vzhledem k tomu, e dn ustanoven zkona
neomezuje neplatnost rozhodnut jen na rozpor s prvnmi pedpisy vyhlenmi
ve Sbrce zkon nebo ve Sbrce mezinrodnch smluv, nbr hovo obecn o
prvnch pedpisech, nen rozpor rozhodnut orgnu prvnick osoby s prvnmi

pedpisy kraj nebo obc vylouen. Na druh stran je ovem tato otzka povtce
teoretick bez njakho zvltnho praktickho vznamu.

Podle l. 2 odst. 3 Listiny a l. 2 odst. 4 stavy plat, e kad me init,

co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld.
Vzhledem k tomu by ppady kolize rozhodnut orgnu prvnick osoby s prvnmi
pedpisy kraj a obc v zsad nemly nastat. Prvnmi pedpisy obc a kraj
nelze ukldat prva ani povinnosti soukromm osobm vbec a podnikn se tyto
prvn pedpisy mohou dotknout jen velmi omezen.

To nevyluuje, e rozhodnut orgnu prvnick osoby by se pece jen mohlo

dostat v uritch ppadech do kolize s prvnm pedpisem obce nebo kraje.
Napklad podle 50 odst. 4 zkona . 202/1990 Sb., o loterich a jinch
podobnch hrch, ve znn pozdjch pedpis, me obec stanovit obecn
zvaznou vyhlkou vydanou v samostatn psobnosti, e vhern hrac pstroje
mohou bt provozovny pouze na mstech a v ase vyhlkou urench, nebo
stanovit, na kterch veejn pstupnch mstech v obci je provozovn vhernch
hracch pstroj zakzno. Bude-li tedy rozhodnut orgnu prvnick osoby s
takovm prvnm pedpisem v rozporu, lze se domhat poadem prva u civilnch
soud za podmnek zkonem stanovench uren jeho neplatnosti, pop. podle
povahy a okolnost konkrtnho ppadu i jeho nicotnosti.

Platn prava stoj dsledn na premise, e nelze prohlsit za neplatn

rozhodnut, kter je pouze nerozumn nebo nevhodn, avak prvnm pedpism
(a tam, kde tak zkon vslovn stanov - i zakladatelskmu prvnmu jednn
prvnick osoby) pln vyhovuje. Me se dokonce stt, e orgn prvnick osoby
pijme rozhodnut, kter je pro chod prvnick osoby nerozumn nebo nevhodn,
nebo dokonce natolik kodliv, e me mt pro dal existenci prvnick osoby
fatln nsledky. Ani to vak samo o sob nevyvolv neplatnost rozhodnut, nenli tm poruen prvn pedpis (nebo - tam, kde tak zkon vslovn stanov zakladatelsk prvn jednn prvnick osoby).

Zvanou otzkou je problematika obrany proti neplatnmu rozhodnut

orgnu prvnick osoby.

V souasnosti existuj tyto speciln zkonn pravy neplatnosti rozhodnut

orgnu prvnick osoby:
- rozhodnut orgnu spolku ( 258 a 261),

- usnesen shromdn spoleenstv vlastnk jednotek ( 1221),

- usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm ( 191 a 193 z. o.

k.),

- usnesen valn hromady akciov spolenosti ( 429 a 430 z. o. k.),

- usnesen lensk schze drustva ( 663 z. o. k.), resp. shromdn delegt

drustva ( 702 a 703 z. o. k.), a

- usnesen valn hromady honebnho spoleenstva ( 22 odst. 8 zkona .

449/2001 Sb., o myslivosti, ve znn pozdjch pedpis).

Procesn se zde jedn o civiln soudn zen podle 85 a nsl. z. . s.

S zenm o vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby je

spojeno kad dal zen o neplatnosti tho rozhodnut ( 88 odst. 2 z. . s.).

V zen o vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby

rozhodne soud a po uplynut lhty 3 msc od podn nvrhu ( 90 odst. 3 z. .
s.).

Jestlie m bt zen o vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick

osoby zastaveno proto, e navrhovatel vzal nvrh zpt, nebo pro jinou pekku,
kterou lze vstupem dalho navrhovatele do zen a jeho jednnm odstranit, a jeli zvltn zjem len prvnick osoby, kte nvrh nepodali, hodn prvn
ochrany, soud zen nezastav; soud zde vyd a vyvs na edn desce soudu
rozhodnut, v nm uvede ( 91 z. . s.):
a) jak vci se zen o neplatnost rozhodnut orgnu prvnick osoby tk,

b) z jakho dvodu m bt zen zastaveno a jak lze pekku odstranit, a

c) pouen, e zen bude zastaveno, pokud k podanmu nvrhu do 3 msc od

vyven rozhodnut nepistoup dal navrhovatel a neodstran v tto lht
pekku odvodujc zastaven zen.

Problematika neplatnosti rozhodnut jinch orgn prvnickch osob nen

zkonem upravena. To vede nutn k otzce, zda lze rozhodnut tchto jinch
orgn soudem pezkoumat a pop. vyslovit jejich neplatnost.

Monost zsahu soudu do vnitnch zleitost prvnick osoby mus mt

svj legitimn el; nen akceptovateln nad jistou mru pimenou pomrm
zasahovat do vnitnch pomr prvnick osoby. Monost prohlsit za neplatn
rozhodnut z jakchkoliv dvod bez omezen by mla za nsledek plinou
ingerenci orgn soudn moci do jejch vnitnch zleitost. Vzhledem k tomu
tedy lze formulovat stanovisko, e se nelze obecn - s vjimkami ve uvedenmi
- dovolvat neplatnosti rozhodnut orgn prvnickch osob in merito. Toton
stanovisko bylo ji v minulosti dovozeno judikatorn, a to jak judikaturou
pedvlenou (Vn 2276/23 a 16874/38), tak i judikaturou soudobou (NS 1
Odon 101/97).

To neznamen nemonost obrany proti vadnm rozhodnutm orgn

prvnickch osob. Nelze sice podat alobu na vysloven neplatnosti rozhodnut
orgnu prvnick osoby v jinch ne ve uvedench ppadech, vdy vak me
(ne)platnost konkrtnho rozhodnut v rmci konkrtnho zen pezkoumat jako
otzku pedbnou i:
- civiln soud ( 135 odst. 2 o. s. .),

- rejstkov soud omezen v intencch 75 a 107 zk. o ve. rejstcch,

- sprvn soud ( 52 odst. 2 s. . s.),

- sprvn orgn ( 40 spr. du), a

- orgny inn v trestnm zen ( 9 tr. du).

Nzory, kter se objevily v soudn rozhodovac praxi, e toti soud nikdy

neme (s vjimkou zen o zpis skutenosti do veejnho rejstku prvnickch

a fyzickch osob) jako otzku pedbnou posuzovat platnost rozhodnut orgnu

prvnick osoby, jsou chybn, nebo pehlej zjevnou kogentn dikci procesnch
pedpis, kter toto vslovn pipoutj.

XXI. Nicotnost rozhodnut orgnu prvnick osoby

Za nicotn rozhodnut orgnu prvnick osoby lze povaovat takov

rozhodnut, kter pro svoji vadu nevyvolvaj dn prvn inky. Je absolutn
vyloueno nicotn rozhodnut ruit, mnit, odvolvat, ratihabovat, konvalidovat
atd. atp. Nicotn rozhodnut je vadn jednou provdy a neodvolateln.

Orgn prvnick osoby rozhoduje o otzkch, je do jeho psobnosti

vyhrazuje zkon. Dle me orgn prvnick osoby rozhodovat i o otzkch,
kter do jeho psobnosti - v mezch stanovench zkonem - vyhrad
zakladatelsk prvn jednn nebo - pokud tak dovoluje zkon - kter si svm
vlastnm rozhodnutm do sv kompetence vyhrad (tzv. atrakn prvo). Do
psobnosti orgnu prvnick osoby vak nelze ani zakladatelskm prvnm
jednnm ani atrakc svit cokoliv. Stanov-li nap. zkon, e prvnick osoba
mus mt statutrn orgn, neme bt statutrn orgn usnesenm jinho orgnu
prvnick osoby zruen atd. atp. Takov rozhodnut orgnu prvnick osoby je
pro zjevn rozpor se zkonem nicotn a neme mt prvn inky ani pro vnitn
pomry prvnick osoby, ani ve vztahu k tetm osobm (to plat i tehdy, nebylo-li
napadeno nvrhem podle zvltn zkonn pravy neplatnosti rozhodnut orgnu
prvnick osoby). Obdobn tak pijme-li orgn prvnick osoby nap. rozhodnut,
e se napt nebude dit prvnm dem R i jinou zjevnou lenost, neme
bt s takovm rozhodnutm spojen dn prvn nsledek.

Obecn vzato lze tedy za nicotn rozhodnut pokldat pedevm takov

akty, kter pijal orgn prvnick osoby, akoliv do jeho psobnosti vbec
nenle.

Nicotn jsou konen i ta rozhodnut, je orgn prvnick osoby pijal ve

vcech, kter sice do psobnosti orgnu prvnick osoby zakladatelskm
prvnm jednnm nebo atrakc svit lze, vcn se tak vak prvem
pedepsanm zpsobem nestalo.

Za nicotn lze povaovat i takov rozhodnut, kter byla pijata v mezch

psobnosti orgnu prvnick osoby sven mu zakladatelskm prvnm
jednnm, ovem na zklad neplatn klauzule zakladatelskho prvnho jednn.

Jedn se zejmna o ty ppady, kdy pslun zmna zakladatelskho prvnho

jednn nebyla realizovna zkonem stanovenm zpsobem (nap. pedepsanm
potem hlas), ovem rozhodnut orgnu prvnick osoby, kterm byla tato
zmna schvlena, nebylo v zkonn lht napadeno nvrhem na vysloven
neplatnosti orgnu prvnick osoby podle zvltn zkonn pravy; v takovm
ppad je marnm uplynutm asu sice sanovna neplatnost rozhodnut, nikoliv
vak neplatnost zmny (sti) zakladatelskho prvnho jednn samho. Je-li
tedy pslun (kompetenn) klauzule zakladatelskho prvnho jednn
absolutn neplatn, neme j bt zaloena kompetence orgnu prvnick osoby
a ppadn rozhodnut orgnu prvnick osoby pijat na zklad neplatn
kompetenn klauzule je nutn nicotn.

Za nicotn lze pokldat i takov rozhodnut, kter ve skutenosti orgnem

prvnick osoby nikdy nebyla pijata, a kter tedy jako takov reln neexistuj,
resp. existuj jen zdnliv.

Konstrukce zvltnch zkonnch prav napadnut neplatnosti rozhodnut

orgn nkterch prvnickch osob vyvolv otzku, lze-li za nicotn povaovat i
rozhodnut, kter byla pijata ve flagrantnm rozporu se zkonem, a to za situace,
kdy zkon sm stanov zvltn reim pro ppad poruen zkona. Obecn zde lze
formulovat zvr, e v tch ppadech, kdy by pijat rozhodnut orgnu
prvnick osoby bylo sice pijato v mezch jeho psobnosti, avak bylo v natolik
flagrantnm rozporu se zkonem, e buto zkon pmo stanov urit prvn
nsledek poruen zkona, nebo by jeho realizac hrozil buto nsledek zkonem
(ne)pmo zakzan, nebo by hrozila obzvl tk jma prvm len
korporace, len orgn prvnickch osob nebo nkterch z nich nebo tetch
osob, je teba takov rozhodnut povaovat za nicotn.

Za nicotn lze pokldat i takov rozhodnut, kter byla pijata osobami

majcmi prvn postaven len orgn prvnick osoby, kte vak vdom
sledovali mysl pijmout, resp. svmi hlasy prosadit pijet rozhodnut orgnu
prvnick osoby, pokud tento projev vle byl inn za situace, kdy bylo prvnmi
pedpisy nebo vykonatelnm rozhodnutm orgnu veejn moci zakzno takov
projev vle init.

Nicotnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby se lze dovolvat soudn i

mimosoudn, a to bez jakhokoliv asovho omezen, nebo nicotnost rozhodnut
orgnu prvnick osoby se ani nepromluje ani nezanik.

Procesn se zde jedn o civiln soudn zen podle 85 a nsl. z. . s.

Nicotnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby se me kad, kdo na tom

m nalhav prvn zjem (nikoliv pouze osoby aktivn legitimovan k podn
nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby), dovolvat v
zen podle 80 o. s. .

Osoba aktivn legitimovan k podn nvrhu na vysloven neplatnosti

rozhodnut orgnu prvnick osoby se bude dovolvat nicotnosti rozhodnut v
rmci tohoto zen; nalhav prvn zjem tato osoba prokazovat nemus,
nebojej aktivn legitimace je zaloena jejm prvnm postavenm osoby aktivn
legitimovan k podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu
prvnick osoby.

V zen o vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby

rozhodne soud o tom, e je rozhodnut nicotn, i bez nvrhu ( 90 odst. 2 z. . s.).

Osoba, je nen aktivn legitimovan k podn nvrhu na vysloven

neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby, se bude dovolvat nicotnosti
rozhodnut v zen podle 80 o. s. .

Nen-li meritorn rozhodnuto o nicotnosti rozhodnut orgnu prvnick

osoby, vdy me nicotnost rozhodnut v rmci konkrtnho zen pezkoumat
jako otzku pedbnou i:
- civiln soud ( 135 odst. 2 o. s. .),

- rejstkov soud omezen v intencch 75 a 107 zk. o ve. rejstcch,

- sprvn soud ( 52 odst. 2 s. . s.),

- sprvn orgn ( 40 spr. du), a

- orgny inn v trestnm zen ( 9 tr. du).

K odst. 2

XXII. Piitatelnost dobr vry lena orgnu prvnick osoby tto prvnick
osob

Odstavec 2 pedstavuje reakci na pochybnosti prvn praxe v minulosti

vznen, toti zda me bt prvnick osoba v dobr ve, resp. zda lze dobrou
vru nap. statutrnho orgnu v zleitosti tkajc se vkonu funkce povaovat za
dobrou vru prvnick osoby. prava je to tedy veskrze rozumn.

Piitateln ovem nen jakkoliv dobr vra, nbr jen takov, kter vcn
souvis s prvnickou osobou samotnou, resp. s jejmi zleitostmi. Bude-li tedy
osoba, je je statutrnm orgnem prvnick osoby, v dobr ve, e je vlastnkem
uritho pozemku, pak takov dobr vra je jeho soukromou, resp. osobn dobrou
vrou, a prvnick osoby, jejm je statutrnm orgnem, se nijak netk.

Obte mohou nastat tehdy, bude-li nap. v dobr ve jen jeden ze t len
kolektivnho statutrnho orgnu. I kdy pauln odpov tu nen mon, nebo
vdy zle na okolnostech kadho konkrtnho ppadu, lze soudit, e v takovto
situaci prvnick osoba v dobr ve nen, nebo je-li orgn prvnick osoby
kolektivn, pak mus jeho lenov vykonvat psobnost statutrnho orgnu ve
sboru, a mus tud bt vichni v dobr ve, m-li bt tato piitateln prvnick
osob. Nen-li tedy nkter z len kolektivnho orgnu v dobr ve, nen takov
dobr vra prvnick osoby piitateln, nebo ten, kdo v dobr ve nen, je
povinen na to ostatn upozornit a neuvdt je tak v omyl (tebas nechtn). Jedn
se tu v zsad o stejnou otzku jako u osob fyzickch; ty tak nemohou bt v
dobr ve jen sten (co by u prvnickch osob nastalo, pokud by jim byla
piitateln dobr vra jen nkterch len jejich orgn).

Sporn situace me nastat t tehdy, jestlie nap. statutrn orgn

prvnick osoby v dobr ve bude, zatmco kontroln orgn nikoliv. V takovm
ppad nen dobr vra statutrnho orgnu prvnick osob piitateln, nebo
nebyl-li kontroln orgn v dobr ve, pak byl povinen tuto skutenost
statutrnmu orgnu sdlit. Pokud tak neuinil, pak kontroln orgn nebo jeho
len, kter tuto skutenost zatajil, poruil svoji povinnost vkonu funkce s p
dnho hospode. I zde je vak teba vdy postupovat s pihldnutm k
okolnostem kadho konkrtnho ppadu.

Z judikatury:
Z prohlen bval esk a Slovensk Federativn Republiky pi ratifikaci
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, kter uznv pravomoc
Evropsk komise pro lidsk prva pijmat stnosti osob, nevldnch organizac

nebo skupin osob povaujcch se za pokozen v dsledku poruen prv

piznanch
mluvou
(publikovan
sdlenm
Federlnho
ministerstva
zahraninch vc pod . 209/1992 Sb.), lze dovodit ochotu sttu poskytovat
ochranu i prvnickm osobm, pokud jde o zkladn prva a svobody. V tomto
smru se lze dovolat i 72 odst. 1 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve
znn pozdjch pedpis, z nho plyne, e stavn stnost je oprvnna podat
fyzick nebo prvnick osoba, jestlie tvrd, e zsahem orgnu veejn moci bylo
porueno jej zkladn prvo nebo svoboda zaruen stavnm zkonem nebo
mezinrodn smlouvou podle l. 10 stavy.
(Pl. S 15/93)
Nepipout-li obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, napadat u
soudu platnost rozhodnut jinch orgn spolenosti ne valn hromady, vyplv
z uvedenho i zvr, e tato rozhodnut u soudu napadat nelze. Soud nen
oprvnn tato rozhodnut pezkoumvat jinak ne v rejstkovm zen, pokud
rozhoduje o zpisu skutenosti, zaloen takovm rozhodnutm, do obchodnho
rejstku.
(NS 29 Cdo 4316/2010)
Analogick aplikace ustanoven, kter upravuj vklad a platnost prvnch
kon, je - za uritch okolnost - nutn tak na usnesen valn hromady akciov
spolenosti.
(NS 29 Cdo 3646/2008)
I u projevu vle prvnick osoby vyjden v rozhodnut jejho orgnu je
teba vychzet nikoli z oznaen takovho projevu, ale z jeho obsahu.
(Rc 102/07)
Dosavadn judikatorn pstup preferoval vklad, podle nho je urovac
aloba na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby se zkonem
nebo zakladatelskm prvnm jednnm jedinm prostedkem, kter prolamuje
stavn garantovanou autonomii prvnick osoby (srov. l. 20 Listiny). Tento
pstup vak ji nen udriteln. Rozmanit spoleensk vztahy pinej stle
nov situace, pi nich by trvn na jedinm monm alobnm petitu znamenalo
ve svch dsledcch odepen spravedlnosti - tedy popen zruky procesn
ochrany astnickch prv podle l. 36 odst. 1 Listiny. Toho je teba se vyvarovat.
Ustanoven zkona o neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby je tedy
mon vyut jako lex specialis, tj. jako prvn prostedek umoujc domhat se
vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu prvnick osoby. Neznamen to vak, e
by nemohla bt v jin vci prvnick osoby podna aloba s jinm znnm petitu samozejm za pedpokladu, e vyhovuje restriktivn vyloenm kritrim pro
projednn. Za takov kritria lze oprvnn (dlem alternativn, dlem
kumulativn - pedchoz smr zen, jma vznikl alobci) povaovat, a to pi
dostaten vysokm stupni intenzity jejich naplnn, protiprvnost tvrzenho
jednn druh strany (v podob rozporu s prvnm pedpisem nebo
zakladatelskm prvnm jednnm prvnick osoby), spoleensk zjem na

projednn vci, vyerpn smrch instrument a v neposledn ad vraznou

jmu (materiln, osobnostn) potenciln utrpnou alobcem.
(NS 28 Cdo 2916/2006)
alobce domhajc se vysloven neplatnosti usnesen valn hromady
akciov spolenosti m povinnost tvrzen, e usnesenm tto valn hromady byl
poruen zkon i stanovy akciov spolenosti; nem povinnost tvrzen, e tmto
usnesenm byla poruena jeho prva.
(NS 29 Cdo 2337/2000, PrRo, 2001, . 6, s. 554 a nsl.)
Jestlie orgn prvnick osoby rozhodl o vci, kter nepat do jeho
psobnosti, je takov rozhodnut rozhodnutm nicotnm a neme mt prvn
inky ani pro vnitn pomry prvnick osoby, ani ve vztahu ke tetm osobm.
(NS 32 Cdo 524, 525/2000, PrRo, 2000, . 8, s. 353 a nsl.; NS 32 Cdo
500/2000, SoJ, 128/2000)
Rozhodnut kolektivnho orgnu prvnick osoby nevyluuje individuln
trestn nebo sprvn odpovdnost jednotlivch osob - jeho len, kte se na
takovmto rozhodnut podleli, pokud tmto jednnm naplnili vechny znaky
konkrtnho trestnho inu, s tm, e z hlediska dkaznho me mt rozhodujc
lohu zpis o schzi orgnu, jeho je doten osoba lenem, zejmna pak
protokol o tom, jak kdo hlasoval stran jednotlivch rozhodnut.
(NS 5 Tz 43/98, Rt 23/99)
Po marnm uplynut lhty pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady akciov spolenosti nelze pezkoumvat platnost
usnesen valn hromady jinak ne v zen o povolen zpisu skutenosti, kter
vyplynula z usnesen valn hromady, do obchodnho rejstku. Jakmile vak ji
byla takov skutenost do obchodnho rejstku zapsna, nelze proveden zpis
pezkoumvat jinak ne na zklad rozhodnut o nvrhu na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady.
(NS 1 Odon 101/97, Rc 5/2000)
10. Rozhodnut orgnu prvnick osoby nikdy neme mt zptnou
(retroaktivn) innost.
(NS 2 Odon 25/96, SoJ, 66/97)
11. Statutrn orgn je nejen oprvnn, nbr i povinen odept proveden
neplatnch rozhodnut nejvyho orgnu prvnick osoby.
(Vn 9097/29)

152

(Zpsobilost
zstupcem)

bt

volenm

orgnem

nebo

jeho

lenem

nebo

jeho

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 152

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 do zkona vcn nepat; nejedn se tu o prvn normu, nbr

o uebnicovou (doktrinrn) formulaci.

V praxi se nejednou objevuje otzka, kdo je oprvnn volit u kolektivnch

volench orgn prvnick osoby pedsedu tohoto orgnu, pop. i jeho dal
funkcione (jeden nebo vce mstopedsed aj.). Odpov je tu zejm, toti
nestanov-li zkon ad hoc vslovn nco jinho, pak je k jejich volb oprvnn
kolektivn volen orgn sm, ovem s tm, e okruh kandidt je omezen toliko na
leny tohoto kolektivnho volenho orgnu.

Zkon nem dnou obecnou pravu pro funkn obdob orgnu prvnick
osoby nebo jeho lena; tm nejsou doteny parciln pedpisy [nap. 439 odst. 3,
448 odst. 4, 461 odst. 1, 553 psm. f), 632, 674 a 701 z. o. k.]. Ve vztahu k
nejvymu orgnu korporace je toto een jedin mon, nebo lenov
korporace se stvaj jeho leny z titulu svho prvnho postaven lena korporace
(z titulu svho lenskho vztahu). Volen orgny prvnickch osob nebo jejich
lenov jsou vak - s vhradou zvltn pravy - do sv funkce ustaveni bez
asovho omezen. Tm nen vyloueno, e by zakladatelsk prvn jednn
soukromoprvn prvnick osoby mohlo funkn obdob volenho orgnu nebo
jeho len zavst. V takovm ppad by funkce volenho orgnu nebo jeho lena
zanikla uplynutm asu. Je otzkou, zda me bt funkn obdob zzeno jen ve
vztahu k nkterm volenm orgnm nebo jen ve vztahu k nkterm lenm
kolektivnch volench orgn. Odpov je nutn zporn; takov een nen
nepochybn mon pro absenci zkonn pravy, je by jej dovolovala, nebo
prava tto otzky je otzkou statusovou.

K odst. 2

Poadavek pln svprvnosti fyzick osoby - volenho orgnu prvnick

osoby nebo jeho lena nebo fyzick osoby, kter je zstupcem prvnick osoby,
je je volenm orgnem nebo jeho lenem, je jednoznan sprvn.

Zkonn prava nestanov jednoznan, zda zstupcem volenho orgnu

nebo jeho lena, kterm je prvnick osoba, me bt jin prvnick osoba.
Patrn je takov vklad zkona neppustn, nebo tuto monost zkon
neupravuje a v oblasti statusovho prva je prvn prava vdy kogentn povahy,
nestanov-li zkon nco jinho. To ovem neplat, bude-li podle 154 zastupovat
volen orgn nebo jeho lena, kterm je prvnick osoba, jej statutrn orgn
nebo jeho len.

K odst. 3

Jak plyne {{podnadpis}}Z dvodov zprvy, byla tato vjimka pevzata ze

zahraninch prvnch prav. prava je to nejasn a vcn nedouc z dvod
dle uvedench.

Pedn nen zejm, jakch prvnickch osob se tato vjimka tk. Patrn
se tk nap. prvnickch osob provozujcch dtsk domovy, sociln stavy
nesttn povahy apod. Tam, kde pro prvnickou osobu urit prvn formy stanov
zkon zvltn pravu (nap. pro obchodn korporace v 46 odst. 1 z. o. k.), se
odstavec 3 nepouije, i kdy by se hlavn innost obchodn korporace tkala osob
nezletilch nebo osob s omezenou svprvnost, nebo lex specialis derogat legi
generali.

Je nejasn, jak omezen svprvn, nebo nezletil fyzick osoba bude

takovou funkci schopna vykonvat, nen-li schopna se pln starat ani sama o
sebe a potebuje k tomu zstupce. Nesmyslnost tto konstrukce vynik pi
vdom, e i takov (nezletil nebo omezen svprvn) fyzick osoba je povinna
pi vkonu funkce jednat s p dnho hospode ( 159 odst. 1).

Podivnost tto pravy vynikne jet vce pi vdom, e ani mnoh pln
svprvn fyzick osoby asto nejsou reln (by podle prva ano) schopny (a ji
z jakchkoliv dvod) takov funkce vykonvat.

prava vyvolv otzku, zda se vjimka vztahuje jen na lenstv ve

volenm kolektivnm orgnu; zkon toti vslovn hovo o volench kolektivnch
orgnech. Patrn je odpov kladn.

Dle je otzkou, zda tedy v kolektivnm volenm orgnu me bt lenem

jen jedna omezen svprvn nebo nezletil osoba (a vdy zde mus bt alespo
jedna pln svprvn fyzick osoba) anebo zda kolektivn volen orgn me bt
sloen i jen ze samch nezletilch nebo omezen svprvnch osob. Vzhledem k
absenci jakchkoliv restrikc je patrn sprvn druh odpov, i kdy pedstava
takovho orgnu je ponkud nedobr.

Nen zejm, pro zkonodrce uril, e omezen svprvn nebo nezletil

fyzick osoba mus bt pouze lenem kolektivnho volenho orgnu a logicky
vzato a contrario nesm bt monokratickm volenm orgnem. Mezi kolektivnm
volenm orgnem sloenm z takovch fyzickch osob a monokratickm volenm
orgnem tvoenm jedinou takovou fyzickou osobou pece z vcnho (funknho)
hlediska nen rozdl.

Ve vztahu k nezletilcm je prava jet podivnj potud, e pro nezletilce

nen stanoven dn minimln vk pro lenstv ve volenm kolektivnm orgnu.
Patrn tu tedy plat toliko obecn vmr 31. Samotn posuzovn, zda je
nezletilec, jen nenabyl pln svprvnosti, dostaten rozumov vyspl k
lenstv v kolektivnm volenm orgnu prvnick osoby, se jev bt
problematick. Ovem ji pouh pedstava, jak napklad patnctilet hoch je
lenem kolektivnho statutrnho orgnu stavu provozujcho dtsk domov, je
neradostn.

Konen je nejasn, zda je vjimka dovolena pouze pro lenstv v

kolektivnm volenm orgnu nebo i pro zastoupen lena kolektivnho volenho
orgnu, kterm je prvnick osoba. Sprvn je - vzhledem ke kogentn dikci
zkona - podle veho prv odpov. Dvod tto zkonn disproporce je nejasn;
zkonodrce tu patrn vychzel z toho, e bude-li lenem kolektivnho volenho
orgnu prvnick osoba, doke zajistit, aby jejm zstupcem byla pln
svprvn fyzick osoba, co se jev bt logick.

Mono dodat, e poukazovn na zahranin prvn dy je v danm

kontextu vcn nedouc, nebo v zahraninch sttech je nutn jin situace, co
umouje i odlin zkonn konstrukce.

Souvisejc ustanoven:

155

Z judikatury:
Uplynutm funknho obdob zanik funkce statutrnho orgnu (lena
statutrnho orgnu).
(NS 1 Odon 110/97, SoJ 30/99)

153
(Dlunk jako volen orgn nebo jeho len)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:

elem zkonn pravy je ochrana prvnick osoby, jejm volenm

orgnem nebo jeho lenem je dlunk, jeho padek byl osvden postupem
podle zkona . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn
zkon), ve znn pozdjch pedpis; na jin dlunky tedy tato prava nedopad.
Zkon zde vychz z konstrukce relativn nezpsobilosti k vkonu funkce.

Dlunkem se smyslu 153 me bt jak fyzick osoba, tak i osoba

prvnick; pro ob plat toton pedpisy.

Dlunk se volenm orgnem prvnick osoby nebo jeho lenem me stt

nebo ve funkci setrvat, jestlie svj padek oznm tomu, kdo je oprvnn jej do
funkce ustavit nebo jej z funkce odvolat (tj. zpravidla osob nebo osobm

tvocm orgn oprvnn k ustaven do funkce nebo k odvoln z funkce - nap.

orgn spolku oprvnn k volb volenho orgnu spolku nebo jeho lena, sprvn
rada nadace apod.).

Pokud ten, jen m prvo k ustaven nebo odvoln volenho orgnu

prvnick osoby nebo jeho lena, k volb novho volenho orgnu nebo jeho
lena nebo k potvrzen stvajcho volenho orgnu nebo jeho lena pistoup s
vdomm jeho relativn nezpsobilosti, pedmtn pekka odpad a dlunk se
stv nebo zstv volenm orgnem prvnick osoby nebo jeho lenem.

Ustaven dlunka do funkce vak nen neplatn jen proto, e ten, kdo m
prvo k ustaven nebo odvoln volenho orgnu prvnick osoby nebo jeho
lena, v dob pijet tohoto rozhodnut o padku ustavovan osoby nevdl;
odstavec 3 tm nen doten.

Osobou majc prvn zjem na soudnm odvoln dlunka z funkce

volenho orgnu nebo jeho lena me bt nap. jin len tho volenho orgnu,
jin volen orgn nebo jeho len, len korporace atd.

Jestlie v dob, kdy b dosud pravomocn neskonen zen podle

odstavce 3, ten, kdo je oprvnn k potvrzen dlunka v jeho funkci, jej ve funkci
potvrd, je soud tmto rozhodnutm vzn a dlunka z jeho funkce ji neme
odvolat.

Nen zejm, v jak lht mus ten, jen m prvo k ustaven nebo odvoln
volenho orgnu prvnick osoby nebo jeho lena, k potvrzen dlunka ve funkci
pistoupit, podle veho vak nen nijak omezovn a me tak uinit kdykoliv; to
neplat pouze tehdy, pokud funkce dlunka z jinho zkonnho dvodu ped
rozhodnutm o potvrzen zanikla.

Poruen zkonn oznamovac povinnosti me mt in concreto za nsledek

vznik povinnosti nedbalho dlunka nahradit prvnick osob tmto
neoznmenm zpsobenou kodu ( 2910).

prava nedopad na osobu, kter je toliko zstupcem dlunka - prvnick

osoby, je je volenm orgnem prvnick osoby nebo jeho lenem podle 154.

 154
(Zstupce volenho orgnu nebo jeho lena)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:

Prvnick osoba je tvar uml; sama svm vlastnm jednnm jednat

neme, neb toho nen reln (fyzicky) schopna. V zastoupen prvnick osoby
mus vdy jednat jin osoba.

Je-li touto jednajc osobou jin prvnick osoba, vznik zde stejn problm.
Pro tento ppad tedy zkon stanov, e v zastoupen tto jin prvnick osoby
jedn jej smluvn zstupce - fyzick osoba, kter mus bt pln svprvn ( 152
odst. 2).

Nen-li takov zstupce, pak jedn za prvnickou osobu jej monokratick

statutrn orgn nebo len kolektivnho statutrnho orgnu tto prvnick osoby.
Tmto statutrnm orgnem nebo jeho lenem vak me bt - u nkterch
prvnickch osob (nap. u veejn obchodn spolenosti nebo komanditn
spolenosti) - opt jin prvnick osoba; takov etzen me bt neomezen. I
pro tyto ppady vak reim 154 plat bez dalho. Pitom nelze pehlet, e
existuj prvnick osoby, kde statutrnm orgnem nebo jeho lenem me bt in
concreto pouze prvnick osoba - nap. ve veejn obchodn spolenosti, jejmi
spolenky jsou pouze prvnick osoby, nebo statutrnm orgnem veejn
obchodn spolenosti me bt pouze jej spolenk ( 106 z. o. k.).

Souvisejc ustanoven:

151 odst. 2

 155
(Prvn nsledky zkonn nezpsobilosti osoby k vkonu funkce)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:

Ustanoven pejm standardn a v praxi ji osvdenou konstrukci absence

vzniku nebo zniku funkce volenho orgnu prvnick osoby nebo jeho lena z
dosavadn prvn pravy akciov spolenosti v 194 odst. 7 vt druh a tvrt
obch. zk., kterou zobecuje pro vechny prvnick osoby.

Nezpsobilou k vkonu funkce podle 155 me bt fyzick i prvnick

osoba; pro ob plat tyt pedpisy.

prava dopad pouze na ppady, kdy osoba je k funkci nezpsobil

vhradn ex lege, tzn. jak na dvod podle 152 odst. 2, tak na dvody podle
jinch ustanoven tohoto zkona, tak konen i na dvody podle jinch zkon.
(Je-li osoba nezpsobil k funkci z jinch ne zkonnch dvod, pak jej ustaven
do funkce me bt podle povahy a okolnost konkrtnho ppadu neplatn,
eho se lze dovolvat v tch ppadech, kdy tak zkon stanov, poadem prva u
obecnch soud.)

Je-li ovem osoba nezpsobil k funkci proto, e nespluje podmnku

stanovenou v zakladatelskm prvnm jednn prvnick osoby nebo v rozhodnut
orgnu prvnick osoby, pak jej ustaven do funkce nem za nsledek ani
nicotnost ani (a na vjimku) neplatnost takovho ustaven, piem nastane-li
tato nezpsobilost v dob, kdy jej funkce trv, nem tato skutenost za nsledek
znik funkce. Vjimku pedstavuj pouze ty ppady, kdy je rozhodnut orgnu
prvnick osoby, kter osobu do funkce volenho orgnu nebo jeho lena ustavil
v rozporu se zakladatelskm prvnm jednnm, neplatn podle zvltn zkonn
pravy.

Poruen zkonn oznamovac povinnosti podle odstavce 1 sti vty druh

za stednkem me mt in concreto za nsledek vznik povinnosti nedbal osoby
nahradit prvnick osob tmto neoznmenm zpsobenou kodu ( 2910).

Odstavec 2 pejm standardn a v praxi ji osvdenou konstrukci ochrany

prv tet osoby, kter nev a zpravidla ani neme vdt, e funkci protiprvn
vykonv osoba, jej funkce volenho orgnu nebo jeho lena buto vbec
nevznikla, nebo ji zanikla (lhostejno, zda pro zkonnou nezpsobilost k vkonu
funkce nebo z jinho prvn relevantnho dvodu, typicky nap. proto, e
rozhodnut orgnu prvnick osoby, je osobu do funkce volenho orgnu nebo
jeho lena povolalo, je neplatn), a proto jedn v dobr ve.

prava nedopad na osobu, kter je toliko zstupcem prvnick osoby, je

je volenm orgnem prvnick osoby nebo jeho lenem podle 154.

156
(Rozhodovn kolektivnho volenho orgnu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 dopad na veker kolektivn orgny vech prvnickch osob,

tedy nejen orgny volen, nbr i jin, orgny nejvy (valnou hromadu,
lenskou schzi apod.) nevyjmaje.

Kolik hlas je poteba k pijet pslunch rozhodnut (vtina prost,

vtina kvalifikovan, jednomyslnost), stanov zvltn zkonn ustanoven u
jednotlivch druh prvnickch osob. Nen-li stanoveno nic, vyaduje se vtina
prost.

I kdy tak zkon vslovn nestanov, je z povahy a logiky vci zejm, e

kad len kolektivnho orgnu prvnick osoby m jeden hlas; to neplat, pokud
zkon stanov nco jinho.

Klauzule o ptomnosti nebo jin asti m na ppady, kdy zvltn

zkonn prava umouje i rozhodovn orgn prvnickch osob bez nutnosti
osobn asti (nebo asti v zastoupen) jejich len.

K odst. 2

Konstrukce odstavce 2 je celkov nepli domylen, nebo popr zkladn

princip kolektivnho orgnu prvnick osoby, tedy kolektivn (sborov)
rozhodovn jeho len.

Pro praktick ivot zejmna velkch obchodnch korporac - kde je asto

rozdlena (zejmna u akciovch spolenost s monistickou strukturou orgn)
psobnost mezi jednotliv leny sprvnho orgnu v tom smyslu, e tzv. intern
lenov sprvnho orgnu obchodn korporaci d a tzv. extern lenov na n
dozraj, piem mezi jednotlivmi internmi leny je psobnost pravideln
dlena buto podle jednotlivch obor innosti, nebo geograficky - vak takov
een me mt svj smysl. Ovem kontroln povinnost podle druh vty je v
takovm ppad spe iluzorn, nebo tomu bude brnit zejmna neznalost jinch
ne jimi zench obor u ostatnch len orgnu, pop. nemonost vnovat
dostaten asov prostor kontrole jinch obor v situaci, kdy dotynmu lenovi
nle psobnost k zen jinho oboru.

Pro jin prvnick osoby ne obchodn korporace nelze aplikaci modelu

podle odstavce 2 doporuit pedevm z praktickho hlediska.

Odstavec 2 i pes nepesnou stylizaci zkona nedopad na veker

kolektivn orgny prvnickch osob. Vjimka je dna pro ty orgny korporac,
kter pedstavuj shromdn len korporace; pitom je vcn lhostejn, zda se
jedn o obligatorn nejvy orgny (nap. valn hromada spolenosti s ruenm
omezenm) nebo o nejvy orgny fakultativn (nap. lensk schze spolku). U
tchto orgn nepipad vcn vzato rozdlen psobnosti mezi jejich leny
vbec v vahu.

Z judikatury:
lensk schze me zasedat i jinde ne v sdle drustva.
(Vn 6878/27 a 8248/28)

157
(Prva nesouhlascch a neptomnch len kolektivnho volenho orgnu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:
K odst. 1

Povinnost zaznamenat nzor nesouhlascho lena kolektivnho volenho

orgnu je vznamn z dkaznho hlediska, nebo volen orgny nebo jejich
lenov jsou povinni vykonvat sv funkce s p dnho hospode ( 159 odst.
1). Zpis o rozhodnut kolektivnho volenho orgnu tu me mt znan vznam
z hlediska (ne)dovozen (veejnoprvn nebo soukromoprvn) odpovdnosti za
vkon funkce lena kolektivnho volenho orgnu prvnick osoby.

K odst. 2

Informan povinnost podle odstavce 2 je obligatorn. M-li len

kolektivnho volenho orgnu bt vbec reln schopen vykonvat svoji funkci,
mus bt informovn o rozhodnutch kolektivnm vkonnm orgnem, jeho je
lenem, pijatch.

Poruen zkonn informan povinnosti me mt in concreto za nsledek

vznik povinnosti nedbal prvnick osoby nahradit lenovi svho kolektivnho
volenho orgnu tmto neinformovnm zpsobenou kodu ( 2910).

 158
(Procedurln otzky rozhodovn kolektivnho volenho orgnu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:

Ustanoven m vznam potud, e zmruje rigidn zkonn pravidla a

poskytuje tak prvnickm osobm jistou mru vnitn autonomie i pro oblast
pravy statusovch otzek. Vzhledem k tomu je nepochybn, e se tato prava
nepouije na veejnoprvn prvnick osoby, u nich je jakkoliv vnitn
autonomn prava statusovch otzek z povahy vci zcela vylouena.

Odstavec 1 se nepouije tam, kde zvltn zkon stanov nco jinho. Nap.
pro svoln valn hromady spolenosti s ruenm omezenm a poty hlas
potebnch k pijet usnesen je stanoven zvltn zkonn reim ( 170 a 171 a
181 a 187 z. o. k.).

Je zcela vyloueno stanovit v zakladatelskm prvnm jednn ni ne

zkonem stanoven poet hlas potebnch k pijet rozhodnut; takov
ustanoven by bylo pro rozpor s odstavcem 1 nepochybn absolutn neplatn (
580).

Vznamn v danm kontextu je zejmna odstavec 2, kter umouje i

rozhodovn orgnu per rollam i jinm zpsobem bez nutnosti osobn asti (nebo
asti v zastoupen) hlasujcch (nap. s vyuitm videokonference). prava se
vak nepouije tam, kde zkon stanov nco jinho. Napklad pro svoln a
rozhodovn valn hromady spolenosti s ruenm omezenm mimo zasedn se
pouije zvltn prava obsaen v 167 odst. 2 a 4 a 175 a 177 z. o. k., pro
svoln a rozhodovn valn hromady akciov spolenosti mimo zasedn se
pouije zvltn prava obsaen v 398 odst. 2 a 4 a 419 a 420 z. o. k. atd.

Rozhodujcm hlasem pedsedajcho podle odstavce 3 me bt jak hlas

pedsedy orgnu, tak i hlas jinho pedsedajcho (nap. mstopedsedy
povenho zenm schze namsto neptomnho pedsedy).

159
(Prva a povinnosti pi vkonu funkce)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Povaha prvnho vztahu prvnick osoby a jejho volenho orgnu nebo
jeho lena (2 a 7)

III. Vkon funkce s p dnho hospode (8 a 9)

IV. Informan povinnost (10)

V. Povinnost podat insolvenn nvrh (11 a 12)

VI. Osobn vkon funkce (13 a 14)

VII. Odpovdnost volenho orgnu nebo jeho len (15 a 21)

VIII. Ruen volenho orgnu nebo jeho lena za dluhy prvnick osoby (22
a 23)

Z dvodov zprvy:

viz u 151

I. Obecn

Ustanoven pejm standardn a v praxi ji osvdenou konstrukci

povinnosti vkonu funkce s p dnho hospode a tak ruitelsk povinnosti
volench orgn nebo jejich len pi vkonu funkce z dosavadn prvn pravy
akciov spolenosti, kterou tmto zobecuje pro vechny prvnick osoby.

II. Povaha prvnho vztahu prvnick osoby a jejho volenho orgnu nebo
jeho lena

Obansk zkonk neupravuje, jak je povaha prvnho vztahu mezi

prvnickou osobou a volenm orgnem nebo jeho lenem. Pouze pro oblast prva
obchodnch korporac existuje parciln prava, podle n se prvn vztah mezi
obchodn korporac a jejm volenm orgnem nebo jeho lenem d pimen
ustanovenmi obanskho zkonku o pkazn smlouv ( 59 odst. 1 z. o. k.). Tm
je tedy pevzat sten koncept 66 obch. zk., podle nho se prvn vztah
mezi obchodn spolenost nebo drustvem a jejm volenm orgnem nebo jeho
lenem pimen dil pedpisy o mandtn smlouv. Oproti minulosti je ovem
zcela
odstranna
dosavadn
dichotomie
mezi
obanskoprvnm
a
obchodnprvnm reimem, kdy nov existuje ji pouze jednotn
obanskoprvn reim.

Pi posuzovn povahy prvnho vztahu mezi prvnickou osobou a volenm

orgnem nebo jeho lenem je teba vyjt ze dvou skutenost. Pedn tento prvn
vztah nen vkonem zvisl prce; vzhledem k tomu jej nelze povaovat za
pracovnprvn vztah, protoe pracovnprvn vztah vdy pedstavuje vkon
zvisl prce zamstnancem pro zamstnavatele ve smyslu 1 psm. a) zk.
prce. A dle zkonn povinnosti uloen volenmu orgnu prvnick osoby
nebo jeho lenovi pi vkonu jeho funkce (zejmna v 159 aj.) jsou takov
povahy, e aplikace pracovnprvnch pedpis je zde vylouena. To ostatn
zeteln plyne i z dikce 159, nebo povinnost vkonu funkce s p dnho
hospode zamstnanci nemaj. Zvr je tu tedy ten, e prvn vztah mezi
prvnickou osobou a volenm orgnem nebo jeho lenem nen vztahem
pracovnprvnm; pracovn smlouva uzaven na vkon funkce volenho orgnu
prvnick osoby nebo jeho lena je absolutn neplatn jednak pro hrub rozpor
se zkonem, jednak pro poten nemonost plnn [ 19 psm. c) a d) zk.
prce].

Na prvn vztah mezi prvnickou osobou a volenm orgnem nebo jeho

lenem je teba pout pedpisy svm obsahem a elem tomu nejbli, tj.
2430 a 2444 o pkazn smlouv.

Prvn vztah mezi prvnickou osobou a volenm orgnem nebo jeho

lenem lze regulovat smluvn. Pokud se te obchodnch korporac, m zkon pro
tyto ppady zvltn pravu smlouvy o vkonu funkce ( 59 a 62 z. o. k.). V
ostatnch ppadech lze uzavt smlouvu innomintn (v praxi oznaovanou asto
jako manaerskou smlouvu), v kter se lze - v mezch, v jakch to prvn prava
volench orgn prvnickch osob, prvn prava pkazn smlouvy a povaha vci
nevyluuj - dohodnout na een odchylnm.

Nen-li urit otzka ve smlouv upravena nebo nen-li dn smlouva

vbec uzavena, lze v rozsahu, v jakm obansk zkonk nebo jin zkon pravu
urit otzky neobsahuje, subsidirn vyjt z pravy tto problematiky v
pracovnprvnch pedpisech jakoto pravy svm obsahem a elem tomu
nejbli (a zrove zpravidla i jako jedin vbec existujc aplikovateln pravy).
Lze tu zmnit nap. otzku dovolen a jej dlky volenho orgnu nebo jeho lena.

Nen zakzno, aby jedin fyzick osoba byla volenm orgnem nebo jeho
lenem a zrove i zamstnancem te prvnick osoby, avak npln
pracovnprvnho vztahu mus bt jin innost ne vkon funkce volenho
orgnu nebo jeho lena.

K odst. 1

III. Vkon funkce s p dnho hospode

Volen orgn prvnick osoby nebo jeho kad len je povinen pi vkonu
funkce si ponat diligentia diligentis patris familias, tedy s p dnho
hospode. Zkon tu vytv princip profesionln sprvy a zen prvnick osoby.
Volen orgn nebo jeho len m pi vkonu funkce jist, zkonem stanoven
rozsah povinnost, kter lze oznait jako souhrn povinnost vztahujcch se ke
sprv cizho majetku. Volenmu orgnu nebo jeho lenovi je proto uloeno:
- vykonvat prva a povinnosti volenho orgnu nebo lena s p dnho
hospode,

- zachovvat mlenlivost o dvrnch informacch a skutenostech, jejich

prozrazen tetm osobm by mohlo prvnick osob pivodit kodu,

- respektovat zkonem a zakladatelskm prvnm jednnm stanoven zkaz

konkurence,

- dodrovat a provdt (pro nj zvazn) rozhodnut orgn nebo osob, je jsou

oprvnn tato rozhodnut v rmci intern organizace prvnick osoby a tvorby
jej vle pro prvnickou osobu a jej orgny pijmat,

- respektovat meze svch kompetenc a kompetenn vztahy uvnit prvnick

osoby.

Pojem pe dnho hospode lze vymezit jakoto vkon vdom

rozhodovac innosti na zklad dostatench informac, konan v dobr ve ve
prospch prvnick osoby bez preferovn vlastnch soukromch zjm, oprajc
se o racionln zklady, vykonvan odborn, po vech strnkch profesionln,
pi zachovn povinn mlenlivosti, zejmna pak dodren obchodnho tajemstv,
pop. i jin zkonem stanoven nebo smluvn pevzat povinnosti mlenlivosti,
ale i zachovn dobr povsti prvnick osoby a nevyzrazen jakchkoliv jinch
neveejnch informac. Za zvan poruen povinnost volenho orgnu nebo
jeho lena lze povaovat nap. pedn dokument obsahujcch obchodn
tajemstv prvnick osoby tet, nepovolan osob.

IV. Informan povinnost

Statutrn orgn korporace m povinnost informan, a to vi lenm

korporace; jedn se pitom o jednu z jeho podstatnch povinnost. Jej neplnn
me vst k nstupu odpovdnosti za kodu tm vzniklou.

V. Povinnost podat insolvenn nvrh

Statutrn orgn je povinen podat bez zbytenho odkladu insolvenn

nvrh, je-li prvnick osoba ve stavu padku podle 3 insolvennho zkona.

Pokud statutrn orgn tuto povinnost nespln, odpovd vitelm za

kodu, kter jim tm vznikla, ledae proke, e kodu nezavinil. Poruili-li
povinnost podat insolvenn nvrh dva nebo vce len statutrnho orgnu, pak
za kodu zpsobenou vitelm tyto osoby odpovdaj spolen a nerozdln ( 98
odst. 2 insolvennho zkona).

K odst. 2

VI. Osobn vkon funkce

Volen orgn nebo jeho len je povinen vykonvat svoji funkci (a na

vjimku) osobn; tato zkonn norma je nepochybn kogentn povahy. To
neznamen, e by nap. nemohla bt in concreto udlena pln moc advoktovi k
zastupovn prvnick osoby ped soudem. Je nepochybn dovoleno, aby
prvnick osoba zmocnila jin osoby k uritm jednnm, avak pokud se tak
stane, nejedn se o zastoupen volenho orgnu nebo jeho lena, nbr o
zastoupen prvnick osoby. Je vak zcela vyloueno, aby volen orgn nebo jeho
len zmocnil jinou osobu k vkonu sv funkce, a stal se tak pouze formlnm,
paprovm volenm orgnem nebo jeho lenem.

Odstavec 2 v sti vty za stednkem pipout zvltn vjimku z ve

uveden povinnosti osobnho vkonu funkce, a to pouze pro okruh hlasovn
len kolektivnho volenho orgnu prvnick osoby. Zde je nov zastoupen
jednoho lena druhm lenem tho orgnu (ne vak jakoukoliv jinou osobou)
dovoleno. Postupy znm ze zahrani, kter pipoutj zastoupen pi vkonu
funkce v mnohem irm rozsahu, jsou vak i nadle neppustn; ustanoven
438 druh vty se zde nepouije.

VII. Odpovdnost volenho orgnu nebo jeho len

Odpovdnost volenho orgnu nebo jeho len je teba rozliit na

odpovdnost soukromoprvn a na odpovdnost veejnoprvn.

Soukromoprvn odpovdnost volenho orgnu nebo jeho lena je

konstruovna jako odpovdnost za poruen prvnch povinnost pi vkonu
funkce ve smyslu 2910. Jestlie kodu spchal volen orgn nebo jedin len

volenho orgnu, pak za ni odpovd sm. Pokud kodu spchalo vcero len
volenho orgnu, pak odpovdaj prvnick osob za zpsobenou kodu spolen
a nerozdln; ustanoven 2915 zde nen doteno.

Volen orgn nebo jeho len je odpovdn i trestnprvn a

sprvnprvn, pokud pi vkonu sv funkce spch trestn in, pop. pestupek
nebo jin sprvn delikt.

Odpovdnost vznik okamikem poruen prvnch povinnost. Znik

odpovdnosti je vak rozttn.

Trestnprvn a sprvnprvn odpovdnost volenho orgnu nebo jeho

lena vdy zanik smrt fyzick osoby nebo znikem prvnick osoby bez
univerzlnho prvnho nstupce. Tm ovem nen vylouen znik odpovdnosti v
dsledku promlen. Pokud prvnick osoba zanikla s univerzlnm prvnm
nstupcem, pechz trestn odpovdnost na jejho univerzlnho prvnho
nstupce za podmnek stanovench v 32 odst. 2 zkona . 418/2011 Sb., o
trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, ve znn pozdjch
pedpis. Pechod sprvnprvn odpovdnosti se d jednotlivmi zvltnmi
zkony.

Soukromoprvn odpovdnost volenho orgnu nebo jeho lena zanik

pouze znikem prvnick osoby bez univerzlnho prvnho nstupce. V ostatnch
ppadech vak:
- ddicov fyzickch osob odpovdaj za podmnek stanovench ddickm prvem
za dluhy vznikl z titulu soukromoprvn odpovdnosti zstavitele, a

- univerzln prvn nstupci prvnickch osob odpovdaj za dluhy vznikl z titulu

soukromoprvn odpovdnosti jejich univerzlnho prvnho pedchdce zcela
neomezen, celm svm majetkem.

Odpovdnost volenho orgnu nebo jeho lena nikdy nezanik znikem

funkce.

K odst. 3

VIII. Ruen volenho orgnu nebo jeho lena za dluhy prvnick osoby

Jestlie vitel prvnick osoby neme doshnout uspokojen svch

pohledvek z majetku prvnick osoby, pak volen orgn prvnick osoby nebo
jeho len, kter odpovd prvnick osob za zpsobenou kodu, kterou
nenahradil, ru omezen viteli prvnick osoby, a to v rozsahu, v jakm kodu
nenahradil.

Tm nejsou doteny zvltn pedpisy o ruen volench orgn obchodnch

korporac nebo jejich len podle 68 z. o. k.; tato prava nen speciln, nbr
paraleln s odstavcem 3.

Z judikatury:
Nebrn-li jim v tom vn dvody, jsou lenov pedstavenstva povinni se
astnit zasedn valn hromady akciov spolenosti.
(NS 29 Cdo 3009/2007, SoJ 169/09)
Jestlie povinnost obvinnho vykonvat jako pedseda pedstavenstva
akciov spolenosti svou psobnost s p dnho hospode spov t v
provdn kontroly, zda osoba, kterou pedstavenstvo tto akciov spolenosti
povilo provedenm stavebnch prac, postupuje na zklad stavebnho povolen,
projektov dokumentace a s nleitm zajitnm realizace stavby oprvnnou
osobou, a dojde-li i v dsledku vdomho neplnn tto povinnosti ke zcen
stavby a ke kod velkho rozsahu, napln tm obvinn znaky trestnho inu
obecnho ohroen, nebo z nedbalosti zpsob obecn nebezpe poruenm
dleit povinnosti vyplvajc z jeho funkce pedsedy pedstavenstva akciov
spolenosti. Akcione, a to i kdy je stoprocentnm akcionem, nelze
ztotoovat s akciovou spolenost coby pokozenm v trestnm zen, nebo jde
o dva odlin subjekty. Jestlie obvinn, kter je pedsedou pedstavenstva
akciov spolenosti a jejm stoprocentnm akcionem, zpsobil trestnm inem
kodu akciov spolenosti, nevznikla tm koda souasn obvinnmu, jakoto
jejmu akcioni, protoe majetek akciov spolenosti jako prvnick osoby je pro
nj majetkem cizm, ale vznikla koda pouze akciov spolenosti. Za zpsoben
takov kody lze dovozovat trestn odpovdnost obvinnho a stejn tak mu lze
uloit povinnost ji nahradit.
(NS 8 Tdo 124/2005, Rt 18/06)
Prvn pedpisy ani povaha akciov spolenosti nebrn tomu, aby jin
innosti pro akciovou spolenost vykonvaly fyzick osoby na zklad
pracovnprvnch vztah, pokud npln pracovnprvnho vztahu nen vkon
innosti statutrnho orgnu.

(NS 21 Cdo 737/2004)

Poskytnut daj zjitnch z doklad spolenosti s ruenm omezenm
spolenkem osob, kter m odborn znalosti k jejich posouzen a souasn je
vzna ohledn poskytnutch daj povinnost mlenlivosti, za elem jejich
odbornho posouzen nelze chpat jako poruen povinnosti neposkytovat daje z
doklad spolenosti s ruenm omezenm tetm osobm.
(NS 29 Odo 396/2002, SoJ 82/03)
innost jednatele spolenosti s ruenm omezenm nevykonv fyzick
osoba v pracovnm pomru, a to ani v ppad, e nen spolenkem. Prvn
pedpisy ani povaha spolenosti s ruenm omezenm nebrn tomu, aby jin
innosti pro spolenost s ruenm omezenm vykonvaly fyzick osoby na
zklad pracovnprvnch vztah, pokud npln pracovnho pomru (nebo jinho
pracovnprvnho vztahu) nen vkon innosti jednatele.
(VS Praha 6 Cdo 108/92, Rc 13/95)
Udl-li likvidtor spolenosti s ruenm omezenm bvalmu jednateli
likvidovan spolenosti plnou moc k tomu, aby samostatn prvn jednal za
likvidovanou spolenost, je to poruenm povinnost likvidtora, a tud dvod pro
jeho odvoln a nahrazen jinou osobou.
(KS Brno 11 Cm 973/93, SoRo, 1995, . 1, s. 5 a nsl.)
Likvidtor drustva nesm penst na tet osobu svoji povinnost zastupovat
likvidujc se drustvo soudn i mimosoudn.
(Vn 15545/36)
Pokud nkdo na sebe vezme funkci lena pedstavenstva akciov
spolenosti, neme se zbavit sv odpovdnosti za nedostatky v etnictv
akciov spolenosti tm, e svmi znalostmi na vkon funkce nesta.
(Vn 4867/33)
Ji v tom je nedbalost, vezme-li nkdo na sebe funkci lena dozor rady
akciov spolenosti, a v, e ji nebude moci zastvat, neb na to svmi znalostmi
nesta.
(Vn 5620/35)
Sezn-li len pedstavenstva akciov spolenosti, e na svoji funkci svmi
znalostmi nesta, m rezignovat a nesetrvvat v doten funkci.
(Vn 6079/37)

160
(Rezignace volenho orgnu nebo jeho lena)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 151

Vklad:

Zkonn konstrukce rezignace volenho orgnu nebo jeho lena na funkci

je do znan mry pevzata z 66 odst. 1 obch. zk., ovem s tm, e je
vznamn zjednoduena.

Prvou pozitivn zmnu pedstavuje skutenost, e prava stanov

jednoduch procedurln postup rezignace a krtkou rezignan lhtu. To je
pozitivn pedevm z toho dvodu, e rozhodne-li se nkdo svoji funkci opustit,
nelze - i pes vslovn znn zkona, jen nem pro tyto ppady dn zmrnn,
take plat obecn prava podle 159 odst. 1 - od nj reln oekvat, e bude
mt o vkon sv funkce jet njak podstatnj zjem; ba prv naopak. Osoby,
je i po dobu sv rezignan lhty sv funkce dn vykonvaj, tak zpravidla in
nepli ochotn, nejednou dokonce jen proto, e se obvaj monch prvnch
nsledk, je by pro n poruen povinnosti vkonu funkce s p dnho
hospode mohlo mt.

Druhou pozitivn zmnu pedstavuje to, e se ji napt nevyaduje vcn

zbyten a v praxi veskrze formln projednn rezignace (je reln nebylo
projednnm, nbr pouhm vzetm na vdom), kter nemlo dn vznam,
protoe prvnick osoba beztak nemohla osob, je se rozhodla podat rezignaci,
v jejm odchodu z funkce brnit.

Tet pozitivn zmnu pak pedstavuje sjednocen pravy pro vechny

soukromoprvn prvnick osoby do jedinho reimu.

prava ovem pin i dl negativa.

Prv negativum je zde to, e je zakzno, aby funkce rezignujc osob

zanikla dve ne uplynutm rezignan lhty, typicky ji doruenm prvnick
osob. Tento zpsob dve umooval dosavadn 66 odst. 1 vta pt obch.
zk., podle nho platilo, e jestlie osoba, kter odstupovala, oznmila sv
odstoupen na zasedn pslunho orgnu, zanikla funkce uplynutm dvou
msc po takovm oznmen, ledae pslun orgn schvlil na jej dost jin
okamik zniku funkce. Tento postup nen dovolen, nebo 160 je kogentn
povahy. Tm nen doteno prvo toho, kdo m v prvnick osob prvo ustavit a
odvolvat volen orgny nebo jejich leny, dotynou osobu z jej funkce odvolat;
takov postup je mon, protoe dokud neuplynula rezignan lhta, je
odstupujc osoba stle volenm orgnem nebo jeho lenem (by ve stavu
rezignace).

Druh negativum pedstavuje skutenost, e nen zejm, zda se vyaduje

psemn forma rezignanho prohlen i nikoliv. Zde patrn zle na
okolnostech toho kterho konkrtnho ppadu. Pod-li dotyn osoba rezignaci
takovm zpsobem, e je mon ji zachytit v notskm zpisu o rozhodnut
orgnu prvnick osoby podle 80a a nsl. not. du, pak se psemn forma
rezignace zjevn nevyaduje. V ostatnch ppadech vak bude psemn forma
rezignace - ji jen z dvodu prvn jistoty - nezbytn.

Rezignace mus bt doruena do sdla prvnick osoby.

Smysl zkonn rezignan lhty je zejm, toti zamezit nhlm odchodm

rezignujcch osob ze dne na den, co me mt za nsledek ohroen fungovn
prvnick osoby, kter nutn potebuje urit as na zajitn nhrady za
rezignujc osobu. Na druh stran je vak douc umonit odchod rezignujc
osob co mon nejdve, nebo takov osoba zpravidla ji nem na dalm
vkonu funkce dn opravdov zjem. Vzhledem k objektivn nutnosti vyvit
tyto dva legitimn zjmy se jev bt zkonn prava dlky rezignan lhty jako
pijateln kompromis.

Jednou podanou rezignaci nelze odvolat, resp. vzt zpt; to neplat, pokud
se zptvzetm doten prvnick osoba souhlas. Zkon sice vslovn neupravuje
postup udlen souhlasu, z povahy a logiky vci vak plyne, e tento souhlas mus
bt udlen stejnou osobou nebo orgnem, kter jsou oprvnny k ustaven a
odvoln volenho orgnu nebo jeho lena, o zptvzet jeho rezignace se jedn,
a to stejnm procedurlnm postupem a stejnm potem hlas, je zkon nebo
zakladatelsk prvn jednn tto prvnick osoby vyaduje k ustaven a odvoln
volenho orgnu nebo jeho lena. Pokud by rozhodnut o udlen souhlasu se
zptvzetm bylo pijato a pot, co by ji funkce rezignujc osoby zanikla, je teba

toto rozhodnut pokldat nikoliv za rozhodnut o schvlen zptvzet rezignace,

nbr za rozhodnut o novm ustaven rezignujc osoby do jej funkce.

Jednn za prvnickou osobu

161
(Zkladn ustanoven o jednn zstupce prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 161 a 167):

Ustanoven o jednn za prvnickou osobu uvozuje nvrh pravidla, e kad

kdo prvnickou osobu zastupuje, m dt najevo, o se jeho zastoupen opr, a
jedn-li za prvnickou osobu v psemn form, uvede k oznaen prvnick osoby
svj podpis. Tato konstrukce navazuje na pravidlo 66 odst. 7 obchodnho
zkonku. Ustanoven m sice pevn podkovou povahu (neplatnost zpsob
jen nedostatek podpisu v ppadech, kdy se pro prvn jednn vyaduje psemn
forma), ale pro svj nvodn charakter se jev jako funkn i do budoucna.

Vznamn poslen prvn jistoty dalch osob sleduje nvrh stanovit, e

prvnick osoba neme namtat, e len jejho orgnu - jednal-li zpsobem
zapsanm do veejnho rejstku - neml mandt podstoupit urit prvn jednn
vzhledem k absenci nebo neplatnosti potebnho usnesen, anebo e jednal v
rozporu s pijatm usnesenm. Vychz se z pojet, e opr-li se dvra druh
strany v zpis do veejnho rejstku, nelze ppadn pochyben lena orgnu
klst k ti on strany, ale naopak dsledky mus nst prvnick osoba, kter si
lena orgnu jako zstupce zvolila, s tm, e vi tomuto lenu me poppad
sankn nastoupit.

M-li prvnick osoba zamstnance, jsou ti jejmi zkonnmi zstupci,

piem rozsah jejich zstupho oprvnn je omezen tm, jak se obvykle poj s
jejich pracovnm zaazenm a funkc. Navrhuje se pevzt dosavadn pravidlo 20
odst. 2 platnho obanskho zkonku o excesu. Nen vyloueno, aby za
prvnickou osobu jednal i jej len nebo len orgnu prvnick osoby, kter nen
statutrn. Na tyto ppady maj bt aplikovna t ustanoven, jak se tkaj
zastupovn prvnick osoby zamstnanci. I v tomto smru se vychz z
dosavadnho stavu prvn pravy.

Vklad:

Prvn prava jednn za prvnickou osobu obsaen v 161 a 167 m

obecnou povahu, pouije se tedy vdy, kdy jin zkon nestanov nco jinho.
Vzhledem k 20 odst. 2 je tato prava subsidirn pouiteln i pro oblast
prvnickch osob veejnho prva.

Psobnost orgn prvnick osoby se tradin rozliuje na psobnost

vnitn a vnj. Vnitn psobnost se rozum intern rozhodovn a zen
prvnick osoby (u podnikatel se pravideln mluv o obchodnm veden). Vnj
psobnost se naproti tomu rozum prvn jednn za prvnickou osobu s tetmi
osobami, tedy projev vle vi tetm osobm s clem zpsobit vznik, zmnu nebo
znik prv a povinnost, kter prvn pedpisy s tmto projevem vle spojuj, je
vak prvnick osoba (jakoto tvar povtce uml) neme init fyzicky;
vzhledem k tomu za ni jednaj jej orgny nebo jin osoby k tomuto oprvnn.

Jednn osob lze tradin rozliovat na pm (tj. takov, kterm osoba

sama in prvn jednn) a nepm (tj. takov, pi kterm projev vli jednajc
osoby jej zstupce, a to jmnem a s dsledky pro zastoupenho). Doposud
platilo, e jednn orgnu prvnick osoby je jejm jednnm pmm (osobnm).
Tuto konstrukci zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, odstranil, piem se
pipojil [v duchu zsady, e prvnick osoba je tvarem umlm (biologicky
neivm), kter osobn jednat vbec neme] k tm prvnm koncepcm, kter
vychzej z toho, e i jednn orgnu prvnick osoby je jednnm v zastoupen, a
e tedy orgn prvnick osoby nebo jeho len jedn vdy jako zkonn zstupce
prvnick osoby. Obdobn princip obsahuj i jin obansk zkonky, nap. SRN,
Rakouska a vcarska. Zastoupen prvnick osoby jejm orgnem nebo jeho
lenem nebo jinou osobou je zde pmm zastoupenm.

Prvn jednn zstupce prvnick osoby je tto prvnick osob

piitateln (je jednnm zstupce prvnick osoby) tehdy, jedn-li osoba jako
zstupce prvnick osoby (nikoliv jmnem svm jako soukromnk), nebo ze
zastoupen vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu; nen-li vak zejm,
e jednajc osoba jedn jako zstupce, plat, e jedn vlastnm jmnem ( 436
odst. 1). Vzhledem k tomu mus bt z kadho prvnho jednn zjevn, jednala-li
osoba, je je in, jako zstupce prvnick osoby nebo svm vlastnm jmnem.

Oprvnn zstupce me plynout ze zkona, ze smlouvy o zastoupen

nebo z rozhodnut orgnu veejn moci.

Jak plyne i Z dvodov zprvy, 161 pedstavuje pevzet dosavadnho

66 odst. 7 vty prv obch. zk., jen byl zobecnn a vztaen na veker zstupce
jednajc za prvnickou osobu.

Poruen povinnosti uvst nzev nebo obchodn firmu prvnick osoby u

podpisu jednajc osoby nem za nsledek neplatnost prvnho jednn.

O neplatnosti prvnho jednn pro rozpor s 161 nelze uvaovat. O

nicotnosti nebo neplatnosti prvnho jednn pi neuveden daj stanovench v
161 by bylo hypoteticky vzato mono (vjimen) uvaovat pouze tehdy, jestlie
by neuveden tchto daj mohlo mt za nsledek neuritost nebo
nesrozumitelnost prvnho jednn ( 553) nebo omyl jednajc strany ( 583);
takov ppad sice nen apriori vylouen, v praxi vak st kdy nastane.

162
(Ochrana tetch osob pi jednn nkterch zstupc)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 161

Vklad:

Ustanoven systematicky navazuje na prvn pravu materiln publicity

veejnho rejstku prvnickch a fyzickch osob ( 8 a 10 zk. o ve. rejstcch).
Jeho elem je ochrana dobromysln tet osoby, kter z povahy vci neme mt
povdomost o vnitnch djch v j neznm prvnick osob.

Ochrana podle 162 dopad na ti mon ppady; jestlie orgn prvnick

osoby nebo jeho len jedn zpsobem zapsanm ve veejnm rejstku, nelze
namtat, e:

- orgn prvnick osoby k tomu pslun nepijal potebn rozhodnut; je pitom

lhostejn, v psobnosti kterho orgnu prvnick osoby pijet rozhodnut je (zda
orgnu nejvyho nebo jinho), zda orgn prvnick osoby ml psobnost k
pijet rozhodnut zaloenou zkonem, zakladatelskm prvnm jednnm nebo
zda si ji sm atrahoval, a tak z jakho dvodu nebylo rozhodnut orgnu
prvnick osoby pijato,

- rozhodnut orgnu prvnick osoby, je bylo pijato, je vadn; je pitom

lhostejn, jak povahy je tato vada,

- rozhodnut orgnu prvnick osoby bylo pijato a je prvn bezvadn, avak

orgn prvnick osoby nebo jeho len jednajc zpsobem zapsanm ve veejnm
rejstku jej poruil (to plat i pro ppad, e bylo pekroeno rozhodnut orgnu
prvnick osoby omezujc jednatelskou psobnost orgnu prvnick osoby nebo
jejho lena vi tetm osobm).

Povdomost tet osoby o tom, e orgn nebo jeho len jedn za

prvnickou osobu v rozporu s rozhodnutm jejho pslunho orgnu, v souladu s
vadnm rozhodnutm nebo pi jeho absenci, me vak mt v zvanch
ppadech za nsledek neplatnost prvnho jednn uinnho v rozporu s
dobrmi mravy ( 580 odst. 1); k tomu soud pihl z edn povinnosti ( 588).

prava dopad pouze na orgn prvnick osoby nebo jeho lena, jen je ve
veejnm rejstku dn zapsn a jedn za prvnickou osobu zpsobem
zapsanm ve veejnm rejstku. prava dopad jak na ppad, kdy jedn
monokratick orgn, tak na ppad, kdy jedn jeden len kolektivnho orgnu
samostatn, a konen i na ppad, kdy jednaj dva nebo vce len kolektivnho
orgnu spolen.

Norma zjevn nekryje ppady, kdy jedn orgn nebo jeho len, kter se do
veejnho rejstku nezapisuje (nap. len kontroln komise drustva zastupujc
drustvo v ppadech podle 719 z. o. k.).

Sporn je, zda norma kryje i ppady, kdy jednajc orgn prvnick osoby
nebo jeho len ve veejnm rejstku zapsn nen, akoliv zapsn bt m (nap.
jednatel spolenosti s ruenm omezenm je do sv funkce dn ustaven, le
do obchodnho rejstku dosud nezapsan). Odpov na tuto otzku m pitom
znan praktick vznam, nebo funkce orgnu prvnick osoby nebo jeho lena
vznik ji ustavenm pslun osoby do funkce; zpis ve veejnm rejstku tu m

toliko deklaratorn inky. Odpov je sice nejist, lze nicmn soudit, e ano,
nebo zkon vyaduje jako podmnku pouze zpsob jednn zapsan ve veejnm
rejstku, nikoliv vak to, aby zpis konkrtn osoby do veejnho rejstku byl tak
skuten proveden. Absence zpisu jednajcho orgnu nebo jeho lena do
veejnho rejstku v rozporu se zkonem m vak za nsledek vylouen ochrany
zaruen tetm osobm principem materiln publicity veejnho rejstku
prvnickch a fyzickch osob.

Velmi nejist je, jak je vztah 162 k obecn prav zastoupen v 436 a
440 (pedpisy o smluvnm zastoupen v 441 a 456 tu z povahy vci ut nelze,
nebo se zde o smluvn zastoupen nejedn). Podle veho nic nebrn tomu, aby
se i na orgn prvnick osoby bez dalho aplikoval 436 odst. 1. Ostatn
ustanoven (tj. 436 odst. 2 a 437 a 440) jsou podle veho na orgn prvnick
osoby reln neaplikovateln, nebo tomu brn existence zvltn zkonn
pravy (zejmna 151 odst. 2, 159 a 162 a 164), potebn jistoty tu vak
bohuel nen.

163
(Rozhodovac psobnost statutrnho orgnu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 161

Vklad:

Ustanoven m mimodn vznam; uruje se zde, ktermu orgnu

prvnick osoby nle psobnost, je nen svena jinmu orgnu prvnick
osoby. Jedn se tu o psobnost rozhodovac (nikoliv o psobnost jednatelskou - tu
upravuje 164 odst. 1).

Psobnost statutrnho orgnu je extern a intern. Zkonn prava dopad

na psobnost oboj, ovem s tm, e psobnost intern jinak zkon - v souladu s
principem autonomie soukromoprvnch prvnickch osob na sttu, resp. veejn
moci - ji dle nereguluje.

Statutrn orgn je hlavnm dcm, vkonnm a jednatelskm orgnem

prvnick osoby; jak formulovala star literatura, je jejm mozkem a jejma
rukama (Tilsch, Svoboda, lit. . 1). Od tohoto pravidla se nelze odchlit; vjimku
me stanovit pouze jin zkon.

Zkonodrce nen pi formulovn zkona nim vcn omezen. Zle tedy

jen na nm, zda a pop. v jakm rozsahu psobnost statutrnho orgnu vymez.
V uritch ppadech zkon vslovn pot s tm, e bude psobnost statutrnho
orgnu omezena nebo suspendovna buto pmo ex lege bez dalho, anebo na
zklad rozhodnut orgnu veejn moci. Pro primo se jedn o stav, kdy prvnick
osoba vstoupila do likvidace, kdy psobnost jejho statutrnho orgnu ex lege
pechz na likvidtora ( 193). Pro secundo, pokud nastaly inky spojen se
zahjenm insolvennho zen, s prohlenm konkursu, s reorganizac nebo s
oddluenm, je prvnick osoba, kter je dlunkem, omezena v nakldn se
svm majetkem; vzhledem k tomu je i jej statutrn orgn omezen ve sv
psobnosti. A pro tertio se jedn o ppady nucen sprvy bank, pojioven a
zajioven a nkterch subjekt kolektivnho investovn, kdy nazenm nucen
sprvy je pozastaven vkon funkce statutrnho orgnu (a asto i dalch orgn),
jen doasn pechz na nucenho sprvce.

Ti, jim pslu prvo k pijet nebo zmn zakladatelskho prvnho

jednn, jsou pi vymezen psobnosti statutrnho orgnu prvnick osoby
omezeni jednak zkonem, jednak povahou vci. Nelze tedy nap. urit, e
statutrn orgn nem dnou psobnost nebo jen zcela minimln nebo e
jakkoliv jeho krok (i zcela bezvznamn) je podmnn pedchozm souhlasem
jinho orgnu prvnick osoby atd. apod. Vymezen, resp. omezen psobnosti
statutrnho orgnu mus bt takov povahy, aby reln umoovalo
statutrnmu orgnu plnit jeho zkonnou funkci v prvnick osob. Konkrtn lze
tedy urit, aby nap. v uritch vybranch ppadech pedkldal statutrn orgn
sv zamlen jednn pedem ke schvlen jinmu orgnu, nelze vak vbec
odebrat statutrnmu orgnu jeho psobnost zaloenou podle 164 odst. 1.

Z literatury:
Tilsch, Svoboda: Obansk prvo. st veobecn, 1925, s. 137.

164
(Rozsah a zpsob jednn zstupce za prvnickou osobu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Zpsob jednn statutrnho orgnu (5 a 11)

III. Udlen pln moci jednm lenem statutrnho orgnu druhmu lenovi
(12 a 14)

IV. Jednn kolektivnho statutrnho orgnu vi zamstnancm (15 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 161

K odst. 1

I. Obecn

Odstavec 1 pedstavuje pevzet dosavadnho 20 odst. 1 zkona .

40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, podle kter byl
statutrn orgn takt oprvnn k jednn jmnem prvnick osoby ve vech
vcech.

Z konstrukce odstavce 1 zeteln plyne, e i kdy jednn statutrnho

orgnu ji nen osobnm jednnm prvnick osoby, nbr je zastoupenm, je
pojmov vzato absolutn vyloueno, aby v tch ppadech, kdy statutrn orgn
jednal v mezch sv psobnosti, prvnick osoba odmtla inky jeho jednn.
Jakmile je jednn statutrnho orgnu prvn perfektn, je jm prvnick osoba
vdy vzna.

Zmocnn statutrnho orgnu zastupovat prvnickou osobu ve vech

vcech je teba chpat v tom smyslu, e je oprvnn k jednn toliko v tch
vcech, ke kterm je prvnick osoba jako takov vbec zpsobil ( 20 odst. 1);
k jednn ve vcech, ke kterm nen prvnick osoba zpsobil, nen a ani
neme bt statutrn orgn oprvnn.

Zkonodrce je ovem zde - i v cel konstrukci orgn prvnickch osob v

tomto zkon - mylenkov nekonzistentn. Na stran jedn uznv zpsobilost
prvnickch osob k prvm a povinnostem, na stran druh ovem nepiznv
prvnickm osobm zpsobilost prvn jednat, nebo za prvnickou osobu vdy
prvn jedn jej (zkonn, smluvn nebo rozhodnutm orgnu veejn moci
uren) zstupce; k osobnmu jednn nen prvnick osoba zpsobil. Lze sice
souhlasit s tm, e - vzhledem k tomu, e prvnick osoba je tvar biologicky
neiv - nkdo mus v rmci internho procesu rozhodovn vytvet vli
prvnick osoby jakoto umlho tvaru, to vak pojmov nevyluuje, aby tuto
vli nemohl opt nkdo jejm jmnem projevit; to ovem zkonodrce v odstavci
1 zakzal. Vzhledem k tomu nen statutrn orgn prvnick osoby ani tak
statutrnm orgnem, jako spe jejm statutrnm zstupcem. Ponechn
oznaen statutrn orgn pro hlavn dc, vkonn a jednatelsk orgn
prvnick osoby je vbec nepesn a in prvn d R v kontextu prvnch d
vysplch stt atypickm, nebo v zahrani se jako statutrn chpou vechny
orgny prvnick osoby zzen zkonem, resp. prvnm pedpisem.

K odst. 2

II. Zpsob jednn statutrnho orgnu

U prvnickch osob, kter se zapisuj do veejnho rejstku podle zkona .

304/2013 Sb., o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob, je vdy
zapsn mj. i zpsob jednn len statutrnho orgnu, kter je tmto snadno
oviteln, veejn dostupn a tet osoby jsou zde chrnny principem materiln
publicity zpis ve veejnm rejstku podle 8 a 10 zk. o ve. rejstcch. Zde
dosti dobe neme nastat situace, e by zakladatelsk prvn jednn mohlo
neobsahovat zpsob jednn kolektivnho statutrnho orgnu, protoe pak by
tento zpsob nebylo mono zapsat do veejnho rejstku. daj o zpsobu jednn
kolektivnho statutrnho orgnu mus bt vdy v zakladatelskm prvnm jednn
obsaen a mus s nm bt souladn stav zpisu ve veejnm rejstku. Zmna
zpsobu jednn mus bt nejen promtnuta do zakladatelskho prvnho jednn,
nbr i zapsna do veejnho rejstku.

U prvnickch osob, je se do veejnho rejstku nezapisuj, me bt

zjitn pesnho zpsobu jednn kolektivnho statutrnho orgnu obtn;
namst je tu nejvy opatrnost. Zde toti nelze jinak ne vychzet vhradn z
daj obsaench v zakladatelskm prvnm jednn, a pokud neobsahuje nic, z
dikce druh vty odstavce 2.

Je-li vymezen zpsobu jednn kolektivnho statutrnho orgnu v

zakladatelskm prvnm jednn nicotn (typicky pro neuritost nebo
nesrozumitelnost podle 553), pak se k nmu nepihl ( 554); v takovm
ppad tu plat zkonn reim.

Zpsobem jednn kolektivnho statutrnho orgnu se rozum, zda jedn

pouze jeden len kolektivnho statutrnho orgnu samostatn, nebo kad len
samostatn nebo vdy i pouze nkdy dva nebo vce len dohromady; uveden
zpsoby lze i kombinovat. Uloen povinnosti spolenho jednn dvou nebo vce
len kolektivnho statutrnho orgnu prvnick osoby v zakladatelskm
prvnm jednn pitom nen omezenm rozsahu zmocnn jednajc osoby, a nen
proto v rozporu s odstavcem 1, ani nepedstavuje omezen ve smyslu 166 odst.
2.

Poruen zpsobu jednn statutrnho orgnu m podle povahy vci a

okolnost kadho konkrtnho ppadu za nsledek buto nicotnost takovho
prvnho jednn, nebo zde nebyla dn projevena vle zastoupen prvnick
osoby zpsobem zkonem a zakladatelskm prvnm jednnm stanovenm ve
smyslu 551, nebo se jedn o soukrom prvn jednn lena statutrnho
orgnu, kter se tk pouze jej, a kter se tud zastoupen prvnick osoby nijak
netk.

Pokud se ovem jedn o monokratick statutrn orgn, zde se odstavec 2

nepouije, nebo ten vdy jedn samostatn ve vech vcech.

Bez ohledu na ve een plat vak zvltn reim pro jednn ped
soudem, kde plat, e tvo-li statutrn orgn prvnick osoby vce fyzickch
osob, jedn za prvnickou osobu jeho pedseda, pop. jeho len, kter tm byl
poven, samostatn [ 21 odst. 1 psm. a) o. s. .].

III. Udlen pln moci jednm lenem statutrnho orgnu druhmu lenovi

Tet vta odstavce 2 reaguje na otzku asto rozporn eenou v

dosavadn prvn praxi, toti me-li v tch ppadech, kdy maj spolen prvn
jednat dva lenov statutrnho orgnu dohromady, jeden udlit plnou moc k
tomuto prvnmu jednn druhmu. Zkon takovmu postupu napt pitakv,
ovem s omezenm, e takov postup je dovolen pouze in concreto (nikoliv
genereln). Je tedy dovoleno v tch ppadech, kdy nap. spolenost s ruenm
omezenm bude mt dvoulenn statutrn orgn, jeho oba lenov jsou povinni
vdy jednat pouze spolen, aby jednatel A udlil jednateli B plnou moc k
uzaven smlouvy o dodvce kaolinu.

Naproti tomu je absolutn vyloueno, aby jednatel B udlil jednateli A

generln plnou moc k jakmukoliv jednn za spolenost s ruenm omezenm;
takov pln moc je pro zvan poruen zkona nepochybn absolutn neplatn
( 580 odst. 1), s tm, e k tto neplatnosti je pihldnuto pouze tehdy, pokud se j
osoba, na jej ochranu je tato prava stanovena (tj. doten spolenost s
ruenm omezenm), dovol ( 586 odst. 1). Povinnost osobnho vkonu funkce
podle 159 odst. 2 zde nen dotena.

Ve uveden pochopiteln nijak nebrn tomu, aby oba lenov

statutrnho orgnu, kte jsou povinni spolen jednat, udlili plnou moc k
zastoupen prvnick osoby tet osob (nap. advoktovi); na tento ppad se
ovem odstavec 2 tet vta nevztahuje.

K odst. 3

IV. Jednn kolektivnho statutrnho orgnu vi zamstnancm

Odstavec 3 je zjevn zkonn lex specialis ke zpsobu jednn kolektivnho

statutrnho orgnu stanovenmu v zakladatelskm prvnm jednn nebo
postupem podle odstavce 2 druh vty. Zkonn prava je tu kogentn, a nelze se
tud od n odchlit.

Smysl odstavce 3 nen zejm. Vcn toti neexistuje dn rozumn

dvod, pro by se prvn jednn prvnickch osob vi jejich zamstnancm
mlo dit jinm reim ne jin prvn jednn.

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:
Pi uznn zvazku drustva neme pedseda drustva jednat jako
zamstnanec - zkonn zstupce drustva.
(Rc 79/06)
Jestlie spoleensk smlouva spolenosti s ruenm omezenm uruje, e
jmnem spolenosti s ruenm omezenm jedn vce jednatel spolen, nejde o
omezen jednatelskho oprvnn statutrnho orgnu, ale o uren zpsobu
jednn statutrnho orgnu jmnem spolenosti s ruenm omezenm.
(NS 29 Odo 198/2002)

165
(Volen
opatrovnk)

orgn

nebo

jeho

len

jmenovan

soudem;

hmotnprvn

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 161

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je pevzat z dosavadnho 194 odst. 2 obch. zk. s tm, e je

formulovn obecn, tj. tento postup je nadle pouiteln pro vechny prvnick
osoby.

prava je pouiteln jak pro jmenovn monokratickho statutrnho

orgnu, tak i len kolektivnho statutrnho orgnu. Je vak vyloueno soudn
jmenovn lena kolektivnho statutrnho orgnu, je-li v ptilennm orgnu

uprzdnno toliko jedno msto, protoe tm jeho funknost dotena zpravidla nen
(ledae by zakladatelsk prvn jednn poadovalo plnou jednomyslnost
rozhodovn statutrnho orgnu nebo povinnost spolenho jednn vech jeho
pti len, pop. oboj).

Bez nvrhu osoby majc prvn zjem neme soud jednat; postup ex
officio je zakzn. Prvn zjem na jmenovn me mt nap. len korporace, jin
len nefunknho statutrnho orgnu prvnick osoby aj.

Funkce soudn jmenovan osoby zanik ex lege dnem, kdy byla do funkce
statutrnho orgnu nebo jeho lena ustavena zpsobem urenm zkonem nebo
zakladatelskm prvnm jednnm pslun osoba.

Nepod-li nikdo nvrh na jmenovn statutrnho orgnu nebo jeho lena,

jmenuje soud ex officio bez zbytenho odkladu pot, co se o tom dozv,
prvnick osob hmotnprvnho opatrovnka.

Podle veho nen vyloueno jmenovn hmotnprvnho opatrovnka i na

nvrh. To, zda bude jmenovn hmotnprvn opatrovnk nebo statutrn orgn
nebo jeho len, je odvisl od volby navrhovatele. I kdy to zkon nestanov
vslovn, z logiky vci plyne, e i osoba navrhujc soudu jmenovn
hmotnprvnho opatrovnka mus mt ve vci prvn zjem.

Ve uveden nevyluuje postup soudu podle 172 odst. 1 psm. c).

K odst. 2

Postup podle odstavce 2 vyaduje obsazenost statutrnho orgnu.

Podmnky jmenovn opatrovnka podle odstavce 2 jsou zjevn kumulativn

povahy; splnn jen nkter z nich je nedostaujc.

Odstavcem 2 nejsou doteny pslun procesn normy o jmenovn

procesnho opatrovnka prvnick osob ( 29 odst. 2 o. s. ., 32 spr. du aj.).

Souvisejc ustanoven:

172 odst. 1 psm. c)

Z literatury:
Doleil, Havel: Hmotnprvn opatrovnk obchodn spolenosti letem
svtem. PrRo, 2007, . 22, s. 818 a nsl.
Eli: Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva. PrRo, 2007, .
20, s. 727 a nsl.
Peliknov, Pelikn: Lze ustavit hmotnprvnho opatrovnka akciov
spolenosti? PrRo, 2007, . 16, s. 727 a nsl.

166
(Jednn nezapsanch zkonnch zstupc za prvnickou osobu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Jednn zamstnance (4 a 8)

III. Jednn orgnu prvnick osoby nebo jeho lena (9 a 11)

IV. Stav, jak se jev veejnosti (12 a 16)

V. Omezen rozsahu zmocnn jednajc osoby vnitnm pedpisem (17 a

21)

Z dvodov zprvy:

viz u 161

I. Obecn

Ustanoven pejm - s uritmi posuny - dosavadn 20 odst. 2 zkona .

40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.

prava zjevn nedopad ani na jednn prokuristy, ani na jednn jinho

smluvnho zmocnnce; jednn tchto osob se d jinmi zkonnmi pedpisy.

Zkon nevymezuje ble, co se rozum vnitnm pedpisem prvnick osoby.

Lze soudit, e jde jednak nap. o pracovn d, organizan d, podpisov d,
statut apod., jednak t o zakladatelsk prvn jednn prvnick osoby.

K odst. 1

II. Jednn zamstnance

Odstavec 1 upravuje - vedle jednn statutrnho orgnu nebo jeho lena nejtypitj zpsob zastoupen prvnick osoby, a to zastoupen jejmi
zamstnanci.

Pro rozsah zmocnn jednajcho zamstnance je vdy urujc jednak

obvyklost jednn, jednak jeho pracovn zaazen nebo funkce v rmci organizan
struktury prvnick osoby. Prv charakter pracovnho zaazen nebo funkce m
zde zsadn vznam; od toho je odvisl rozsah psobnosti zamstnance intern,
tj. v rmci vnitnch organizanch vztah prvnick osoby, v praxi pravideln
upraven vnitnm pedpisem, s tm, e nen-li dn takov vnitn pedpis (nebo
nen-li v nm konkrtn otzka upravena), vychz se z hlediska obvyklosti.
Charakter pracovnho zaazen nebo funkce zamstnance se pak bez dalho
promt do vztah externch. Nen-li k urit zleitosti zamstnanec oprvnn
intern, nen oprvnn ani extern; ob je vzjemn podmnno.

Jestlie zamstnanec pekroil sv zkonn zmocnn, dochz tu k excesu;

prvn vznam tu m pouze ta skutenost, zda tet osoba, s n bylo jednno,
nevdla a vdt nemohla, e pi prvnm jednn zamstnance pi zastupovn
prvn osoby se jedn o exces.

Zkon pi posuzovn, zda pi zastupovn prvnick osoby dolo k excesu

i nikoliv, opustil zcela dosavadn hledisko, e pi excesu vznikaj prva a
povinnosti prvnick osob, jen pokud se prvn kon tk pedmtu innosti
prvnick osoby a jen tehdy, jde-li o pekroen, o kterm druh astnk nemohl
vdt. Napt ji rozhoduje - jak ve uvedeno - pouze jedin hledisko, zda tet
osoba, s n bylo jednno, nevdla a vdt nemohla, e pi prvnm jednn
zamstnance pi zastupovn prvn osoby se jedn o exces.

Je-li nap. urit zamstnanec v pracovnprvnm vztahu s pedmtem

prce vedouc skladu, je oprvnn prvn jednat ve vci pejmky a vdeje zbo
ze skladu vi tetm osobm, nikoliv vak k uzaven smlouvy o vru za
zamstnavatele; to nevyluuje, aby k takovmu jednn byl zamstnavatelem
smluvn zmocnn.

III. Jednn orgnu prvnick osoby nebo jeho lena

Dikce odstavce 1 druh vty pak e na zkonn rovni dosud

nedostaten upraven problm, toti jak je rozsah zkonnho zmocnn orgnu
prvnick osoby nebo jeho lena, jen se do veejnho rejstku nezapisuje, a tet
osoby tak nejsou chrnny principem publicity zpisu ve veejnm rejstku. I zde
jsou rozhodujc kritria obvyklosti a charakteru zastvan funkce stejn jako u
zamstnanc. prava dopad zejmna na fakultativn orgny prvnickch osob.

prava je vak nejasn potud, e nen zejm, zda dopad pouze na

orgny nebo jejich leny, je se do veejnho rejstku vbec nezapisuj, anebo i
na orgny nebo jejich leny, je ve veejnm rejstku in concreto zapsny nejsou,
akoliv se do nj jinak zapisuj (nap. len pedstavenstva akciov spolenosti).
Podle veho je sprvn prv odpov, protoe jinak by byl rozsah jednatelskho
oprvnn statutrnho orgnu prvnick osoby odvisl od toho, zda ji k zpisu
statutrnho orgnu nebo jeho lena do veejnho rejstku dolo i nikoliv. Takov
een by sice bylo mon, prava by vak musela bt v zkon vslovn
formulovna, co ovem nen tento ppad; pouhou interpretac zkona nelze
takov zvr dovodit.

Dikce odstavce 1 druh vty, zd se, dopad i na ppady, kdy jako

zstupce korporace jedn jej len (nikoliv len jejho orgnu). Je ovem nejasn,
na jak ppad by tato prava mohla reln dopadat, kdy za prvnickou osobu
jednaj jej volen orgny nebo jejich lenov nebo zamstnanci.

IV. Stav, jak se jev veejnosti

Zkon nem dn bli vymezen pojmu veejnosti. Jako veejnost je

proto teba chpat kadho, kdo stoj mimo strukturu prvnick osoby.

Veejnost tedy nen volen nebo jin orgn prvnick osoby nebo jeho
len. Veejnost nen ani jej zamstnanec.

Pokud se te spolenk nebo len korporace, je tato otzka sloitj.

Pauln odpov tu nelze dt; zle na povaze vci. Na stran jedn nelze za
veejnost pokldat jedinho nebo majoritnho spolenka spolenosti s ruenm
omezenm nebo akciov spolenosti, jen m nepochybn dostatek vlivu, aby si
mohl zjistit skuten stav vci, a vzhledem k tomu se neme dovolvat ochrany
garantovan odstavcem 1 sti prv vty za stednkem. Na stran druh, za
veejnost, j tato zkonn ochrana nle, lze vak pokldat drobnho spolenka
spolenosti s ruenm omezenm nebo akciov spolenosti nebo adovho lena
drustva i spolku, jeho reln monosti cokoliv si v tomto smru zjiovat i
ovovat jsou stejn (ve smyslu stejn mal) jako u jakkoliv zcela mimostojc
osoby.

Pokud se te vech ostatnch osob ve neuvedench (vitel, dlunci,

zkaznci, obchodn partnei, dodavatel atd.), ty vechny lze za veejnost
pokldat.

Zkonn formulace chrn ovem pouze osoby jednajc dobromysln. Tm

osobm, je takto nejednaj, nelze dnou zkonnou ochranu piznat.

K odst. 2

V. Omezen rozsahu zmocnn jednajc osoby vnitnm pedpisem

Na ve uveden pak navazuje polopatizujc odstavec 2, kter uruje, e

omezen rozsahu zmocnn jednajc osoby je vi tet osob inn jen tehdy,
muselo-li j bt znmo. Takov ppad me pomrn snadno nastat. Budou-li
nap. vichni stl obchodn partnei pedem psemn vyrozumni statutrnm
orgnem prvnick osoby, e dn jej zamstnanec nesm pejmat hotov
penze, a potvrd-li psemn pevzet takovho vyrozumn, nemohou se nsledn
omlouvat, e by o tomto omezen zamstnanc nevdli.

prava je tu opt nejasn, nebo nen zejm, zda dopad jen na jednn
osob vymezench v odstavci 1 nebo i na jednn jinch orgn nebo jejich len
(zejmna statutrnho orgnu). Lze tu vak soudit, e prava je obecn povahy (a
vzhledem k tomu chybn systematicky zaazena); vzhledem k tomu se vztahuje i
na statutrn orgn nebo jeho leny.

Jedn se tu o dosti radikln odklon od dosavadnho 13 odst. 5 obch. zk.,

ve znn pozdjch pedpis, zruenho tmto zkonem, podle kterho omezen
jednatelskho oprvnn statutrnho orgnu prvnick osoby vyplvajc ze
stanov, spoleensk smlouvy i jinho obdobnho dokumentu nebo z rozhodnut
orgn prvnick osoby nebylo mono nikdy uplatovat vi tetm osobm. Nyn
tedy dochz k absurdnmu roztpen doposud jednotnho reimu, kdy:
- podle odstavce 2 omezen jednatelskho oprvnn statutrnho orgnu
plynouc z vnitnho pedpisu prvnick osoby bude mt prvn inky vi tet
osob, muselo-li j bt znmo,

- podle 162 omezen jednatelskho oprvnn statutrnho orgnu plynouc z

rozhodnut orgnu prvnick osoby nebude mt prvn inky vi tetm osobm
nikdy.

Dvod tohoto nedomylenho roztpen prvnho reimu nen znm.

Omezen obsaen v zakladatelskm prvnm jednn prvnick osoby, je

je zapsna ve veejnm rejstku, budou inn vi tetm osobm, pokud bylo
zakladatelsk prvn jednn uloeno do sbrky listin veejnho rejstku a
nsledn zveejnno s inky materiln publicity ve smyslu 8 a 10 zk. o ve.
rejstcch, protoe v takovm ppad se tet osoba neme nikdy omlouvat
jejich neznalost.

Z judikatury:
alobce prokazateln nebyl v dob sloen zlohy informovn o
neppustnosti takovho postupu, kdy podle svdka nebyli zkaznci v prostoru
prodejny jm veden dnm obvyklm zpsobem (kup. upozornnm na vvsce
apod.) o existenci zkazu vydanho alovanm informovni a kdy v zen ped
soudem nevylo najevo nic, z eho by bylo mono usuzovat na jeho vdomost o
tto skutenosti. Pitom je nutno pihldnout k tomu, e alobce byl ke sloen
zlohy zamstnankyn alovanho pmo vyzvn a e mu bylo vystaveno
zamstnankyn alobce jako pokladn - tedy osobou k innosti podobnho druhu
zsadn oprvnnou - psemn potvrzen o pijet sloen stky. Uveden
okolnosti, posuzovan i z hlediska zjitn, e alobci nelze prokzat vdomost o
zkazu takovho postupu, potvrzuj, e dobr vra alobce o nezvadnosti
innosti zamstnankyn alovanho nebyla ani nijak otesena.
(KS st nad Labem 8 Co 125/67, Rc 1/68)

167
(Zvaznost protiprvnho inu zstupce)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 161

Vklad:

Ji Marie Terezie pi odmtnut tzv. Hortenovy osnovy obanskho zkonku

svm vlastnorunm listem ze dne 4. 8. 1772 striktn zdraznila, e zkon nen
radno smovat s uebnic. To se zde ovem chybn dje.

Ve uveden princip zkona je vcn nepochybn. M-li prvnickou osobu

zavazovat prvn jednn jejch zstupc, mus j per ratione legis zavazovat i
jejich protiprvn jednn. Doplnn tto normy do zkona niemu nekod, jedn
se vak vce o vyhovn potebm tch, kte principy zkona nechpou, ne o
nezbytnou reakci zkonodrce na problm.

Zruen prvnick osoby

168
(Jednotliv zpsoby zruen prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 168 a 184):

Nvrh vtiny ustanoven pod marginln rubrikou Zruen prvnick

osoby vychz, stejn jako nvrh dalch ustanoven vnovanch zruen, zniku
a likvidaci prvnickch osob, pedevm z pravy ruen obchodnch spolenost v
dosavadnm obchodnm zkonku (zejmna 68, 69 a 70 a 75a), kter je v
souasnm prvu zatm nejpropracovanj a jej podstatn st plat
subsidirn pro prvnick osoby ji dnes. Zrove se navrhuje tuto pravu
zobecnit, aby byla nov formulovan een pouiteln pro prvnick osoby vech
prvnch forem.

Osnova vychz z pravidla, e se prvnick osoba obvykle zruuje

dobrovoln (vtinou je prvn dvod zruen v rozhodnut jejho pslunho
orgnu) a e pravidelnm dsledkem zruen prvnick osoby je jej likvidace.
Obecn se akceptuje zsada pijat dve obchodnm prvem, e rozhodnut o
vstupu spolenosti do likvidace lze revokovat. Vjimen pichz v vahu i
nucen zruen prvnick osoby s likvidac, o nm rozhoduje soud, jsou-li pro to
zvl zvan dvody (dlouhodob neinnost, ztrta pedpoklad vyadovanch
pro vznik prvnick osoby, nezkonn aktivity apod.).

Bez likvidace se prvnick osoba ru pi pemn, protoe pak jej jmn

pechz jako celek na prvnho nstupce. Prvnick osoba se bez likvidace ru
tak v nkterch zvltnch ppadech, kter souvis s insolvennm zenm. Byl-li
zruen konkurs po splnn rozvrhovho usnesen, je jmn prvnick osoby
vypodno pi rozvrhu; byl-li konkurs zruen proto, e majetek prvnick osoby
je zcela nepostaujc, nen nic relevantnho, co by mohlo bt vypodno.
Zstane-li po zniku prvnick osoby njak bagateln majetek (nap. vci
vylouen z konkursn podstaty), pjde o vci, kter nikomu nepat, a jejich
prvn osud se bude dit ustanovenmi o vcech oputnch. Nco jinho mus
nastat, objev-li se po skonen insolvennho zen njak nov majetek
prvnick osoby - v takovm ppad vstoup prvnick osoba do likvidace.

Navrhuje se pipustit obecn monost vech prvnickch osob pemovat

se. Vjimka se navrhuje jen u zmny prvn formy (transformace), pro ni se
vyaduje zvltn zkonn povolen. Nen toti mon pipustit, aby se na zklad
obecn pravy nap. spolek pemnil na veejnou obchodn spolenost nebo aby
se spoleenstv vlastnk jednotek pemnilo na akciovou spolenost nebo na
nadaci apod.

Nvrh obecn pravy vystihuje spolen znaky jednotlivch zpsob

pemn formulac prvnch pravidel, kter jsou vem pemnm spolen.

Pemna nabv pravideln innosti jinm dnem (v nejvtm potu

ppad zpisem do veejnho rejstku) ne dnem, kdy je o pemn rozhodnuto.
Vzhledem k tomu se jev jako praktick stanoven rozhodnho dne. To je eln
pro prvnick osoby, kter vedou etnictv, a kter tedy mus uskutenn
pemny tak etn pipravit; to vyaduje stanoven pevnho data, k nmu se
zmny v etnictv provedou. Datum, k nmu nastanou prvn inky pemny,
urit za rozhodn den nen v drtiv vtin ppad mon, protoe nen znmo,
ke ktermu dni bude pemna do rejstku zapsna. Povinnost podle 176 odst. 1
nedopad na prvnick osoby, kter nejsou povinny vst etnictv podle jinho
prvnho pedpisu a kter pouze vedou spolehliv zznamy o svch majetkovch
pomrech ( 119).

Zejmna ochrana tetch osob vyaduje, aby se pemny prvnickch osob

uskutenily podle dosti podrobnch pravidel. Nvrh ustanoven spolench pro
vechny prvnick osoby obsahuje jen zkladn smrnice, protoe pemny
prvnickch osob korporativnho a fundanho typu se co do zpsobu proveden
podstatn li. Nvrh detailnj pravy pemn je z toho dvodu tak v dalch
oddlech odlin een pro spolky a pro nadace.

Vklad:
K odst. 1

Jak zeteln plyne ze zkona i z dvodov zprvy, zkonodrce pevzal

osvden model dvoufzovosti zruen a zniku prvnick osoby, kdy prvnick
osoba jako subjekt prva ukonuje svoji existenci a okamikem jejho zniku. Tm
nejsou doteny zvltn zkony, je mohou pro oblast t kter prvn formy
prvnick osoby ad hoc urit jinak.

V odstavci 1 zkonodrce shrnul obecn vmr o zpsobech zruen

prvnick osoby. prava je to jednak kogentn, jednak - vzhledem ke sv
univerzalit - aplikovateln i na veejnoprvn prvnick osoby ( 20 odst. 2).
Meritorn je to ovem prava docela zbyten, nebo jednak nestanov nic
novho, jednak sama o sob je neaplikovateln. 3. Pokud se zruen prvnm
jednnm te, rozeznv se zruen:
- na zklad dohody len korporace - nap. spolenk spolenosti s ruenm
omezenm podle 241 z. o. k. (tzv. disolun smlouva), nebo

- rozhodnutm pslunho (nejvyho nebo jinho) orgnu prvnick osoby nap. valn hromady akciov spolenosti podle 421 odst. 2 psm. j) z. o. k. (tzv.
disocian rozhodnut).

Prvnick osoba me bt zaloena na dobu uritou uvedenou v

zakladatelskm prvnm jednn. Tato doba me bt urena rznm zpsobem,
nap. e prvnick osoba je zaloena na dobu 10 let nebo e se zruuje k
31.12.2015 atd. atp. V takovm ppad je prvnick osoba ex lege zruena
dnem, kdy tato doba uplynula. K pijet rozhodnut o zruen tu ji nedochz.

Orgn veejn moci (zpravidla soud) me prvnickou osobu zruit jen na

zklad zkona a v jeho mezch ze zvanch, zkonem taxativn uvedench
dvod tehdy, nen-li ji dal existence prvnick osoby ppustn. prava tchto
dvod je uvedena v 172, 268, 377 a ve zvltnch zkonech.

Rozliuje se pitom pijet pmho rozhodnut o likvidaci prvnick osoby a

dle situace, kdy prvnick osoba vstupuje do likvidace ex lege jako dsledek
jinho rozhodnut soudu (nap. podle 129 odst. 2). Co do vsledku to ovem
vyjde nastejno.

Dosaenm elu se prvnick osoba zruuje ex lege tehdy, byla-li jej

existence vzna na konkrtn (zpravidla krtkodob jednorzov) projekt.
Typicky lze uvst ppad, kdy bytov drustvo je zaloeno na dobu vstavby
bytovho domu, v nm je pot konstituovno bytov spoluvlastnictv a
jednotliv jednotky jsou pevedeny jejich njemcm - investorm; pevedenm
posledn jednotky je bytov drustvo dosaenm elu zrueno.

Zkon vdy me stanovit ad hoc zvltn dvod zruen prvnick osoby;

to je ppad prvnickch osob zruench v souvislosti s insolvennm zenm (

173 odst. 2) nebo zruen spoleenstv vlastnk jednotek, zaniklo-li bytov

spoluvlastnictv v nemovitosti, za elem jej sprvy toto spoleenstv vlastnk
jednotek vzniklo ( 1215 odst. 1).

K odst. 2

Zruen prvnick osoby se rozliuje na dobrovoln a nedobrovoln

(nucen). O nucenm zruen vdy rozhoduje pslun orgn veejn moci.
Dobrovoln zruen je pln v rukou len korporace nebo jinch osob (u fundac),
z jejich vle prvnick osoba vznikla; zmn-li se vle oprvnnch osob, nic
nebrn tomu, aby bylo rozhodnuto o dobrovolnm zruen prvnick osoby.

169
(Zruen prvnick osoby s likvidac)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:
K odst. 1

Platn prvn prava rozeznv zruen prvnick osoby s likvidac a bez

likvidace.

Zruen prvnick osoby s likvidac je bezvjimen vdy zruenm bez

univerzlnho prvnho nstupce, nebo likvidace prvnick osoby pojmov vzato
univerzln prvn nstupnictv vyluuje.

Zruen prvnick osoby bez likvidace je mon nsledujcmi zpsoby:

- zruen s univerzlnm prvnm nstupcem: jedn se o jedin ppad zruen, a

to o zruen v souvislosti s fz nebo rozdlenm (a tak s pevodem jmn na
spolenka, jedn-li se o zruen obchodn spolenosti podle 337 a nsl. zk. o
pemnch), nebo

- zruen bez univerzlnho prvnho nstupce; jedn se o nsledujc ppady

zruen:

- v souvislosti s insolvennm zenm; to nevyluuje vjimen dodatenou

likvidaci ( 173 odst. 2),

- spoleenstv vlastnk jednotek ( 1216 vta prv),

- za podmnek stanovench zvltnm zkonem; tyto zvltn pravy se tkaj

zpravidla veejnoprvnch prvnickch osob.
K odst. 2

Odstavec 2 zakld nevyvratitelnou zkonnou domnnku zruen prvnick

osoby s likvidac, ledae z pslunho prvnho jednn o zruen prvnick osoby
bude zejm, e se jedn o zruen bez likvidace. prava je sice dobe mnna,
le je nepesn a vcelku i zbyten, a to proto, e z kadho prvnho jednn
mus bt vdy patrn, zda se jedn o zruen prvnick osoby s likvidac i nikoliv,
jinak se jedn o prvn jednn nicotn pro neuritost ( 553), k nmu se
nepihl ( 554).

Na ppady zruen prvnick osoby v dsledku jin prvn skutenosti

(nap. rozhodnutm soudu nebo uplynutm asu) odstavec 2 nedopad.

Souvisejc ustanoven:

168, 170 a 172

170
(Zruen rozhodnut o zruen prvnick osoby s likvidac)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

el likvidace je definovn v 187 odst. 1. Dokud tohoto elu nen

dosaeno, me osoba nebo orgn prvnick osoby k tomu pslun rozhodnut o
zruen prvnick osoby zruit a rozhodnout o jej dal existenci.

Postup podle 170 je mon jen v ppadech dobrovolnho zruen.

Jedn-li se o zruen nucen, je (a na vjimky - nap. 4a zk. o

pemnch) zruen rozhodnut o nucenm zruen s likvidac zakzno; po
skonen likvidace mus likvidovan prvnick osoba zaniknout. Dikce zkona je
tu nepesn, nebo vyvolv myln dojem, e i v ppadech nucenho zruen s
likvidac me bt rozhodnut o nucenm zruen s likvidac zrueno a prvnick
osoba me nadle existovat. To je vak omyl, nebo dal existence takovto
prvnick osoby by se nesluovala se zkladnm elem nucenho zruen s
likvidac (k tomu viz koment k 172).

Rozhodnut o dal existenci prvnick osoby mus bt pijato stejnm

zpsobem a pi splnn stejnch prvnch podmnek jako rozhodnut o jejm
zruen.

Souvisejc ustanoven:

169

171
(Dvody zruen prvnick osoby s likvidac)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Ustanoven je komplementrn k 169, na nj navazuje. Existence tto

pravy vak nebrn tomu, aby se prvnick osoba zruovala s likvidac i z jinch
zkonnch dvod(nap. podle 268, 377 nebo podle zvltnho zkona - viz
113 z. o. k.).

V ppadech podle psmene c) nebo d) plat, e den, k nmu se prvnick

osoba zruuje, me bt uren vdy jen jako pozdj, nikoliv vak jako
pedchzejc; zkaz pm retroaktivity prva plat bezvjimen.

Souvisejc ustanoven:

169

172
(Zruen prvnick osoby s likvidac rozhodnutm soudu)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Jednotliv dvody zruen (7 a 12)

III. Povinnost lhty k odstrann nedostatk (13 a 15)

Z dvodov zprvy:

viz u 168

I. Obecn

Ustanoven pedstavuje zkladn vmr pro nedobrovoln (nucen) zruen

prvnick osoby s likvidac. prava je to obecn povahy; pouije se na vechny
soukromoprvn prvnick osoby bezvjimen. Pro veejnoprvn prvnick
osoby nen jej aplikace vylouena, je vak znan omezena povahou jednotlivch
veejnoprvnch prvnickch osob.

Smysl nucenho zruen prvnick osoby s likvidac je zejm, toti

ukonen existence prvnick osoby, jej innost, ba i sama existence je zjevn
protiprvn v takov me, e ji nelze v dnm ohledu tolerovat. Nucen zruen
prvnick osoby podle obecnho 172, jako i podle jinch zkonnch ustanoven
v dnm ohledu nepokrv vechny protiprvn delikty, je se mohou v ivot
prvnick osoby projevit. Jedn se tu o svho druhu sankci za protiprvn innost
prvnick osoby. Tato sankce je pitom svho druhu obdobou trestu smrti fyzick
osoby. Trest smrti je stavn nepochybn zakzn, ovem jen ve vztahu k
osobm fyzickm. Proto existence nucenho zruen prvnick osoby s likvidac,
jakkoliv je s to vyvolat v praxi zvan dsledky i ve vztahu k tetm osobm,
nen a ani neme bt protistavn. Krom tohoto nelze nevidt, e jakkoliv je
sankce nucenho zruen prvnick osoby velmi zvanm zsahem do ivota
prvnick osoby, pesto svmi dsledky je vznamn mrnjm trestem (jakkoliv
se jedn o sankci nejpsnj, jakou pozitivn prvo pro prvnick osoby zn) pro
prvnickou osobu ne trest smrti pro fyzickou osobu, protoe se nedotk fyzick
existence biologicky iv bytosti, nbr jen prvn existence uml konstrukce
vytvoen elov zkonem.

Je teba mt na pamti, e kad nucen zruen prvnick osoby m sv

nezanedbateln dsledky nejen pro prvnickou osobu samou, nbr i pro tet
osoby, zejmna pro jej leny, leny orgn, zamstnance, vitele, smluvn
partnery aj. Proto je nezbytn, aby zkonodrce - prv se zetelem k dsledkm,
je aplikace tto sankce me mt pro nezainteresovan tet osoby - pouval

tohoto nstroje umrnn (co pohchu vdy nein). Rovn tak se zetelem k
ve eenmu je nezbytn, aby podmnky, pi nich je uit tohoto prvnho
instrumentu ppustn, byly vdy in concreto peliv posuzovny a vykldny
spe restriktivn ne extenzivn (se zetelem k tradin zsad in dubio mitius).

Prvnick osoby jsou v praxi asto vyuvny i spe zneuvny ke kryt

rznch pochybnch, nkdy i zloinnch praktik, mj. i s clem zakryt fyzickch
osob, je jsou za tyto praktiky odpovdny. Nco takovho nelze v prvnm stt
tolerovat. Je proto teba tyto praktiky co nejdraznji postihovat, prv s vyuitm
institutu nucenho zruen prvnick osoby.

Institut nucenho zruen prvnick osoby je vyuvn nejenom prvem

soukromm, nbr i veejnm. Jedn se tu o sankci jak podle 16 zkona .
418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, ve
znn pozdjch pedpis, tak i podle cel ady dalch zkon.

Jestlie soud rozhodne o zruen prvnick osoby z nkterho z dvod

podle odstavce 1, je likvidace obligatorn, s tm, e je vyloueno zruen
rozhodnut podle 170.

K odst. 1

II. Jednotliv dvody zruen

Dvod zruen podle odstavce 1 psm. a) je velmi zvan. Za nezkonnou

innost naruujc zvanm zpsobem veejn podek nelze pokldat kad
poruen zkona, ba ani kad zvan poruen zkona, nbr jen takov
zvan poruen zkona, je m mimodn nebo velmi zvan dvod nebo je
provdno organizovan s myslem zvanho poruen zkona. eeno na
pkladu, podle odstavce 1 psm. a) lze zruit prvnickou osobu zaloenou za
elem propagace a podpory domcho terorismu (nikoliv vak zahraninho;
referennm kritriem je tu veejn podek R, piem veejn podek jinho
sttu je zde nerozhodn, co je ovem hrub nedobe) nebo systematick
distribuce omamnch zakzanch jed.

Dvod podle odstavce 1 psm. b) je velmi irok a definin jen st

uchopiteln. Zruit prvnickou osobu podle nj lze vdy, kdy nespluje
pedpoklady vyadovan pro vznik prvnick osoby zkonem. V vahu tu tedy

pipad nap. zruen spolku s mn ne temi leny nebo veejn obchodn

spolenosti s mn ne dvma spolenky atd.

Dvod podle odstavce 1 psm. c) pokrv ppad nefunknosti statutrnho

orgnu prvnick osoby po dobu del ne dva roky. Akoliv zkon hovo
nesprvn o neusnenschopnosti, prava dopad na vechny ppady
nefunknosti monokratickho i kolektivnho statutrnho orgnu, a ji jsou
konkrtn dvody jeho nefunknosti jakkoliv. To ovem nevyluuje postup soudu
podle 165 odst. 1 sti vty ped stednkem.

Odstavec 1 psm. d) nem rozumn smysl, nebo dn dvod pro nucen

zruen prvnick osoby neuvd; jedn se tu o pouh odkazovac ustanoven bez
jakhokoliv relnho vznamu.

Pokud se te veejnoprvnch prvnickch osob vytvoench zkonem

(nap. kraje a obce, veejn vysok koly a nkter sttn fondy), je zjevn, e
tyto prvnick osoby nelze postupem podle 172 nucen zruit, nebo k tomu
soud nem dnou pravomoc; k nemu takovmu mus bt naplnny podmnky
pslunch zkon.

Existence zkonnch dvod nucenho zruen prvnick osoby podle

172 vyvolv pochybnost, jak je to s jejich aplikovatelnost na nkter prvnick
osoby, jejich existence je elov vzna na uritou prvn skutenost, a to po
dobu trvn tto skutenosti. Konkrtn se tu jedn o spoleenstv vlastnk
jednotek, jeho existence je vzna na existenci bytovho spoluvlastnictv v
konkrtn nemovitosti. Pokud se te spoleenstv vlastnk jednotek zaloenho
fakultativn ( 1199), zde nen vcelku dn problm; ustanoven 172 tu
aplikovno bezpochyby bt me.

Pokud se vak te spoleenstv vlastnk jednotek zaloenho obligatorn,

pak je vcelku nepochybn, e po dobu trvn bytovho spoluvlastnictv v
nemovitosti, za elem jej sprvy toto spoleenstv vlastnk jednotek vzniklo,
neme bt spoleenstv vlastnk jednotek zrueno postupem podle 172.
Nzory msty se objevujc, toti e i obligatorn zaloen spoleenstv vlastnk
jednotek lze postupem podle 172 nucen zruit, piem po jeho zniku maj
vlastnci jednotek povinnost ho znovu zaloit, je teba odmtnout. Takovmu
vkladu nesvd ani dikce zkona, ani logika vci. Pro primo existence
obligatorn zaloenho spoleenstv vlastnk jednotek je odvisl vhradn od
existence bytovho spoluvlastnictv. Ergo zanikne-li bytov spoluvlastnictv,
zruuje se ex lege i spoleenstv vlastnk jednotek. Dokud vak bytov

spoluvlastnictv trv, pak spoleenstv vlastnk jednotek zruit nelze, ledae

poet jednotek klesl pod pt ( 1215 odst. 2 vta prv); to ovem nen tento
ppad. Pro secundo, vdy jak smysl by mlo zruen spoleenstv vlastnk
jednotek, je by vzpt znovu obligatorn vzniklo? Zjevn docela dn.

K odst. 2

III. Povinnost lhty k odstrann nedostatk

Zkon v odstavci 2 soudu vslovn ukld povinnost poskytnout lhtu k

odstrann nedostatk vdy, je-li jejich odstrann mon.

V ppad dvod podle odstavce 1 psm. a) a b) zle na povaze a

okolnostech konkrtnho ppadu.

V ppad dvodu podle odstavce 1 psm. c) je vak soud bezvjimen

vdy povinen lhtu poskytnout, protoe tento nedostatek lze vdy odstranit.

Souvisejc ustanoven:

165 odst. 1 st vty ped stednkem, 268, 377

173
(Dal zpsoby zruen prvnick osoby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

K odst. 1

Odstavec 1 dopad pouze na fzi a rozdlen prvnick osoby, protoe jen

pi tchto druzch pemny dochz ke zruen jedn nebo vce prvnickch osob
zastnnch na fzi nebo rozdlen (pi zmn prvn formy se transformovan
prvnick osoba nikdy neru). Vjimka z jinak v zsad obecn povinnosti
likvidace po zruen prvnick osoby je tu nezbytn, nebo jinak by nemohl bt
naplnn zkladn el fze nebo rozdlen, toti zruen prvnick osoby s
univerzlnm prvnm nstupcem, resp. nstupci; likvidace by nco takovho
zjevn vyluovala.

K odst. 2

Zruen podle odstavce 2 pedstavuje zvltn dvody nucenho zruen

prvnick osoby, je je zpravidla bez likvidace, ledae se vjimen objev po
skonen insolvennho zen dodaten (opomenut) majetek nebo majetek,
kter byl postupem podle 227 insolvennho zkona vyjmut z majetkov
podstaty dlunka za podmnek tam stanovench. Zruen prvnick osoby zde
nastv bez dalho ex lege v dsledku jin prvn skutenosti; o zruen se zde
ji nerozhoduje.

Pemna prvnick osoby

174
(Jednotliv druhy pemny)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Neaplikovatelnost 174 a 184 na pemny obchodnch korporac (3)

III. Zkladn otzky prvn pravy pemn (4 a 8)

IV. Peshranin pemny (9 a 11)

V. Fze a rozdlen soukromoprvnch prvnickch osob (12 a 16)

VI. Fze a rozdlen veejnoprvnch prvnickch osob (17 a 18)

VII. Zmna prvn formy soukromoprvn prvnick osoby (19 a 23)

VIII. Zmna prvn formy veejnoprvn prvnick osoby (24 a 25)

Z dvodov zprvy:

viz u 168

K odst. 1

I. Obecn

Pedmtn ustanoven pedstavuje

prvnickch osob v prvnm du R.

generln

vmr

pro

pemny

Je sporn, zda je toto normativn een - tedy obecn prava pemn vyhovujc i nikoliv. Podle 174 a 184 toti nelze dnou pemnu prvnick
osoby realizovat; jednak to zkon vslovn nestanov, jednak je prvn prava a
pli kus, a tud prakticky nefunkn. Vzhledem k tomu s tm ostatn ani zkon
nepot. Pedmtn zkonn prava m shrnout nkolik zkladnch obecnch
pravidel pro veker pemny soukromoprvnch prvnickch osob (a vzhledem k
20 odst. 2 i veejnoprvnch prvnickch osob). Rozdl mezi pemnami
jednotlivch prvnickch osob je ovem tak velk mnostv, e se jakkoliv
obecn prava jev bt znan problematick.

II. Neaplikovatelnost 174 a 184 na pemny obchodnch korporac

Ustanoven 174 a 184 nejsou aplikovateln na pemny obchodnch

korporac, kter maj svoji komplexn pravu v zkon . 125/2008 Sb., o
pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis, jen
je pro pemny obchodnch korporac zjevn lex specialis (pro ely tohoto
komente se ponechv stranou, je-li toto een vcn rozumn i nikoliv).
Ustanoven 174 a 183 maj kad svj ekvivalent v prvn prav pemn
obchodnch korporac, kter je v danm ppad zjevn lex specialis (zpravidla se
jedn o pravu podstatn podrobnj, ne jak je obsaena v tomto zkon).
Pouze 184 jako jedin nem v prvn prav pemn obchodnch korporac svj
ekvivalent; dvod je dn tm, e obchodn korporace nejsou prvnickmi osobami
zizovanmi pmo zkonem nebo rozhodnutm orgnu veejn moci. (Vzhledem k
tomu je i zjevn chybn konstrukce 1 odst. 3 zk. o pemnch, kter na prvn
pravu pemn prvnickch osob v tomto zkon odkazuje.) Na pemny jinch
prvnickch osob ovem 174 a 184 aplikovateln jsou, by tato aplikace je
nejednoduch.

III. Zkladn otzky prvn pravy pemn

Prvnick osoba se me pemnit pouze zpsobem, formou a za

podmnek stanovench zkonem. Prvn prava pemn je pravou statusov
otzky; vzhledem k tomu je bezvjimen kogentn povahy.

Prvnick osoba me bt zruena s likvidac anebo bez likvidace. Toto je

druh mon zpsob zruen prvnick osoby; pojmov se tu jedn o
problematiku pemn prvnickch osob. Prvn prava pemny prvnick osoby
je vybudovna na nsledujcch zkladnch principech:
- princip univerzln sukcese nstupnick prvnick osoby do vech prv a
povinnost vech zanikajcch prvnickch osob pi fzi nebo rozdlen, nebo
princip pln kontinuity prvn osobnosti transformujc se prvnick osoby pi
zmn prvn formy,

- princip ochrany prv len korporace zastnn na pemn,

- princip ochrany prv vitel vech prvnickch osob zastnnch na

pemn,

- princip ochrany prv dlunk vech zastnnch prvnickch osob pi

rozdlen.

Existuj dva zkladn zpsoby pemny prvnick osoby, a to:

- pemna se znikem prvnick osoby, kdy jmn jedn nebo vce zanikajcch
prvnickch osob pechz na jednoho nebo vce prvnch nstupc, a

- pemna bez zniku prvnick osoby, kdy se pouze podstatnm zpsobem mn

osobn statut prvnick osoby zastnn na pemn.

Pemna se znikem prvnick osoby je realizovateln dvma zpsoby,

toti fz a rozdlenm. Z prvnho hlediska me bt pochybn, zda zde dochz
k pevodu nebo pechodu jmn zanikajc prvnick osoby na univerzlnho
prvnho nstupce. Jeliko se vak vdy jedn o univerzln sukcesi, tzn. o pln
prvn nstupnictv prvnho nstupce (resp. vech prvnch nstupc) do vech
prv a povinnost jeho prvnho pedchdce (resp. vech jeho prvnch
pedchdc), lze soudit, e se zde jedn o pechod jmn. Z praktickho hlediska
nem ovem tato otzka njak zvltn vznam.

Pemna bez zniku prvnick osoby je realizovateln dvma zpsoby,

toti zmnou prvn formy a peshraninm pemstnm sdla, je je - z
neznmch dvod - systematicky oddleno od prvn pravy pemn v 138 a
143, akoliv se nepochybn o jednu z forem pemny prvnick osoby jedn.

IV. Peshranin pemny

prava pemn vyvolv otzku, zda jsou upraveny pemny vnitrosttn i

pes hranin i pouze pemny vnitrosttn. Vzhledem k tomu, e prvn prava
pemn je vdy pravou statusov otzky, piem dn prava peshraninch
pemn jinch prvnickch osob ne obchodnch korporac v obanskm zkonku
ani v jinm zkon neexistuje, lze dovodit, e - s vjimkou peshraninho
pemstn sdla, je je jedinou dovolenou formou peshranin pemny - jsou
ostatn druhy pemny jinch prvnickch osob ne obchodnch korporac vdy
pouze a vlun vnitrosttn.

Vjimku z ve uvedenho pedstavuj peshranin pemny obchodnch

korporac, kter nepochybn mon jsou postupem a za podmnek podle zkona

. 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, ve znn

pozdjch pedpis. Prvn prava peshraninch pemn obchodnch korporac
pin jasn argument ve prospch ve uvedenho zvru; jsou-li upraveny
peshranin pemny obchodnch korporac jakoto statusov otzka zkonem
vslovn, a contrario z toho nepochybn plyne, e peshranin pemny jinch
prvnickch osob, je upraveny zkonem nejsou, nejsou dovoleny.

Peshranin fze a peshranin rozdlen jsou vbec nemon,

peshranin zmna prvn formy je mon toliko v rmci peshraninho
pemstn sdla (k tomu viz koment k 138 a 142).

V. Fze a rozdlen soukromoprvnch prvnickch osob

Dikce 174 vyvolv otzku, zda v tch ppadech, kdy zkon nem u
nkterch druh soukromoprvnch prvnickch osob pslunou pravu, se tyto
prvnick osoby mohou zastnit fze nebo rozdlen. Ve vztahu k fzm a
rozdlen toti absentuje prava, je je v odstavci 2 zakotvena pouze pro zmnu
prvn formy, co vyvolv zvan pochybnosti.

Je nepochybn, e - vzhledem k vslovn prav v zkon - jsou ppustn:

- fze a rozdlen spolk ( 274 a 302),

- fze slouenm nadac a nadanch fond ( 382 a 393),

- fze slouenm stav ( 418),

- fze slouenm a rozdlen honebnho spoleenstva [ 28 odst. 1 psm. d)

zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znn pozdjch pedpis],

- fze a rozdlen obchodnch korporac ( 1 zk. o pemnch).

Ovem co se te jinch prvnickch osob, zde prava absentuje, co

vyvolv nemal obte.

Fze a rozdlen nejsou dovoleny tam, kde tomu brn povaha vci. To je
ppad zejmna spoleenstv vlastnk jednotek, nebo to je vymezeno jako
prvnick osoba zaloen za elem sprvy nemovitosti, ve kter vzniklo bytov
spoluvlastnictv a jeho leny jsou ex lege vdy vlastnci vech jednotek vzniklch
v konkrtn nemovitosti ( 1194). Jedno spoleenstv vlastnk jednotek neme
tedy existovat pro dv nebo vce nemovitost zrove a neme ani existovat jen
pro st jedin nemovitosti. Nco takovho by bylo i vbec nepedstaviteln,
protoe kad vlastnk jednotky m hlasovac prvo v rozsahu velikosti jeho
spoluvlastnickho podlu na spolench stech nemovitosti ( 1206 odst. 1),
piem souet hlas vech vlastnk mus vdy init 100%. Spravovalo-li by
ovem spoleenstv vlastnk jednotek nap. dv nemovitosti, pak by vem jeho
lenm nleelo 200% hlas, piem takov situace by byla prvn i fakticky
neeiteln. Proto k fzi a rozdlen neme spoleenstv vlastnk jednotek nikdy
pistoupit, nebo dojde-li nap. k rozdlen nemovitost na dv nov nemovitosti,
pak se zde uplatn obligatorn postup podle 1215 odst. 1 a 1216.

Pokud se dalch soukromoprvnch prvnickch osob te, pak zde nelze

dovodit jin zvr, ne e obecn prvn prava pemn v 174 a 184
nezakld - pro svj obecn charakter - sama o sob ppustnost fze nebo
rozdlen jakkoliv prvnick osoby, pokud zkon vslovn fzi nebo rozdlen
prvnick osoby o urit prvn form nedovoluje. Ustanoven 174 a 184 je
teba v tomto kontextu vykldat jako obecn, subsidirn aplikovateln zkonn
ustanoven, kter se pouij vude tam, kde nem obansk zkonk nebo jin
zkon zvltn pravu fze nebo rozdlen (nebo jej urit otzky) prvnick
osoby t kter prvn formy, ovem za podmnky, e zkon fzi a rozdlen
prvnick osoby vslovn dovoluje. Jestlie tedy u konkrtn prvnick osoby
zkon o jej fzi nebo rozdlen ml, nelze jen na zklad 174 dovodit, e jej
fze a rozdlen jsou dovoleny; prav opak je tu pravdou. Konkrtn lze poukzat
nap. na pravu fz a rozdlen spolk a nadac a nadanch fond. Jeliko fze a
rozdlen spolk jsou vslovn upraveny ( 274 a 302), je nepochybn, e jsou
ppustn. Naproti tomu u nadac a nadanch fond je ppustn jen jejich fze
slouenm, protoe jen tu zkon upravuje vslovn ( 382 odst. 1); fze splynutm
a rozdlen nadace a nadanho fondu upraveny nejsou, ergo je nepochybn, e
jsou zakzny. To plat i pes nepesn vmr odstavce 2, z nho by teoreticky
vzato mohl bt vkladem a contrario dovozovn opak, co by ovem byl hol
nesmysl.

VI. Fze a rozdlen veejnoprvnch prvnickch osob

I pes normativn odkaz v 20 odst. 2 je zejm, e fze a rozdlen jsou

veejnoprvnm prvnickm osobm dovoleny jen za podmnek a v rozsahu, v
jakm tak stanov pslun zkony, piem tam, kde takov prava chyb, je
nepochybn, e fze a rozdlen veejnoprvn prvnick osoby jsou zcela

vyloueny, nebo tomu brn statusov povaha tto otzky na stran jedn a
veejnoprvn charakter tchto prvnickch osob na stran druh.

Ppustn jsou fze a rozdlen:

- sttnch podnik ( 7 a 8 zkona . 77/1997 Sb., o sttnm podniku, ve znn
pozdjch pedpis),

- veejnch vysokch kol [ 5 odst. 2 zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch

a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn
pozdjch pedpis],

- pspvkovch organizac zemn samosprvnch celk ( 27 odst. 7 zkona .

250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch
pedpis).
K odst. 2

VII. Zmna prvn formy soukromoprvn prvnick osoby

Generln vmr odstavce 2 uruje, e zmna prvn formy prvnick

osoby je mon jen tehdy, stanov-li tak zkon vslovn. el tto pravy je
zejm; nelze teoreticky a prakticky dovolit, aby prvnick osoba mnila svoji
prvn formu bez omezen, nebo nco takovho by mlo dalekoshl dsledky
zejmna z hlediska prvnho postaven jejch len, vitel a tetch osob.

Na ve uvedenm neme nic zmnit ani legislativn technick chyba v

zkon. Je-li tedy nap. nesmysln stanoveno, e do sbrky listin spolkovho
rejstku se zakld mj. rozhodnut o zmn prvn formy spolku [ 66 psm. g)
zk. o ve. rejstcch], neznamen to, e je tm zmna prvn formy spolku
dovolena, nbr pouze a vlun, e zkonodrce nen schopen koordinovat
ppravu jednotlivch zkon a jejich vnitn konzistenci.

De lege lata je obecn dovolena zmna prvn formy nsledujcch

soukromoprvnch prvnickch osob:
- nadace na nadan fond ( 391 a 392),

- nadanho fondu na nadaci ( 399 a 400),

- obchodn korporace na jin druh obchodn korporace ( 360 odst. 2 zk. o

pemnch).

Dle je povolena zmna prvn formy jet nsledujcch prvnickch osob,

jejich zaloen a vznik ji dnes nen dovolen a existujc subjekty mohou fungovat
jen tzv. na doit:
- obecn prospn spolenosti na nadaci, nadan fond nebo stav ( 3050 vta
druh),

- zjmovho sdruen prvnickch osob na spolek ( 3051 vta druh),

- prvnick osoby zaloen podle zkona . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch

se zahranim, ve znn pozdjch pedpis, na spolek ( 3052 vta tet), a

- prvnick osoby vznikl jako sdruen podle 636 zkona . 101/1963 Sb., o
prvnch vztazch v mezinrodnm obchodnm styku, ve znn pozdjch
pedpis, na spolek ( 3052 vta tet).

Zvltn ppad zmny prvn formy obanskho sdruen na spolek ex lege

je upraven v 3045 odst. 1 vt druh (k tomu viz koment k 3045).

VIII. Zmna prvn formy veejnoprvn prvnick osoby

I pes normativn odkaz v 20 odst. 2 je zejm, e zmna prvn formy

veejnoprvn prvnick osoby je vbec zakzna, ledae by zvltn zkon ad
hoc stanovil nco jinho.

Vjimen se stv, e zkonodrce pistoup ke zmn prvn formy

nkterch veejnoprvnch prvnickch osob pmo ex lege; to se stalo nap. pi
zmn prvn formy nkterch sttnch pspvkovch organizac na pspvkov
organizace zemn samosprvnch celk( 57 odst. 4 zkona . 219/2000 Sb., o

majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn

pozdjch pedpis).

Z judikatury:
Pi fzi, rozdlen a pevodu jmn na spolenka pechz jmn zanikajc
nebo rozdlovan obchodn spolenosti nebo drustva, resp. vech zanikajcch
obchodnch spolenost nebo drustev, na nstupnickou obchodn spolenost
nebo drustvo, resp. vechny nstupnick obchodn spolenosti nebo drustva,
vdy ex lege. Vzhledem k tomu se zde nepouije 532 zkona . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, kter je aplikovateln pouze pi
pevzet dluhu na zklad dohody s dlunkem ( 531 odst. 1 zkona . 40/1964
Sb.), a nikoliv v ppad pechodu zvazku, k nmu dochz ze zkona.
(NS 29 Odo 1547/2006)
Skutenost, e majetek nebo pohledvka (ne)jsou dn vedeny v
etnictv zanikajc nebo rozdlovan obchodn spolenosti nebo drustva, je z
hlediska pechodu tohoto majetku nebo pohledvky na nstupnickou obchodn
spolenost nebo drustvo prvn irelevantn.
(NS 32 Odo 1531/2005, PrRo, 2008, . 17, s. 650 a nsl.)
Spolenci nebo valn hromady obchodnch spolenost mohou rozhodovat
o sv pemn postupem podle pslunho zkona bez jakkoli ingerence sttu s
vjimkou ppad, kdy zvltn zkon vslovn stanov monost takov ingerence.
(NS 29 Odo 650/2002, SoJ 50/03)
Dokud nebyla provedena fze nebo rozdlen a vymazna zanikl akciov
spolenost z obchodnho rejstku, nepozbv akciov spolenost procesn
zpsobilosti.
(Vn 5014/25)

175
(Zruen rozhodnut o pemn; nezruitelnost inn pemny)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Ustanoven pedstavuje normativn reakci zkonodrce na pochybnosti

vznen nejednou v praxi, toti zda, a pokud ano, pak do jakho okamiku lze
pemnu prvnick osoby, je ji byla zkonem stanovenm zpsobem
schvlena, zmnit nebo zruit, nebo pemnu prohlsit za nicotnou nebo za
neplatnou. Uren dne, kdy se pemna stala innou, jakoto okamiku, od
nho ji nen nvratu, je rozumn. Jakkoliv jin een by otevralo monost ji
jednou provedenou pemnu revokovat nebo zneplatnit s inky ex ante, co je
zjevn teoreticky i prakticky nepijateln, protoe jak znmo, co se stalo, neme
se odestt (a pro oblast prva kapitlovch obchodnch spolenost by ostatn
takov een bylo v nepochybnm rozporu s nktermi smrnicemi EU). prava
zjevn chrn nejen legitimn zjmy tetch osob (zejmna vitel), ale i
zamstnanc prvnickch osob a tak len korporac.

Stejn normativn een byla ostatn zvolena pod vlivem smrnic EU ji

ped lety pro oblast pemn obchodnch korporac ( 6 odst. 1 a 57 zk. o
pemnch), odkud je nyn zkonodrce pevzal do tohoto zkona jako obecn
pro vechny druhy pemn prvnickch osob.

Je-li na pemn zastnna pouze jedna prvnick osoba, nic nebrn

tomu, aby sv rozhodnut o schvlen pemny zruila. Jsou-li ovem na pemn
zastnny dv nebo vce prvnickch osob, lze jednou schvlenou pemnu
zruit jen na zklad vzjemn dohody nebo tehdy, je-li zde zkonem aprobovan
dvod pro jednostrann znik zvazk z pemny. V obou ppadech je vak
zmna nebo zruen pemny vylouena pot, co se stala pemna innou.

Rozhodnut o zruen pemny se pijm stejnm zpsobem jako

rozhodnut o schvlen pemny.

Kdy nastv innost pemny, je eeno jednak obecn v 177 odst. 1,

jednak zvltnmi zkony pro jednotliv druhy prvnickch osob.

Souvisejc ustanoven:

177 odst. 2

 176
(Rozhodn den pi fzi a rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:
K odst. 1

Prvn prava rozliuje mezi dnem etnch a prvnch ink fze a

rozdlen. Dikce zkona je ovem chybn, nebo pi zmn prvn formy se
rozhodn den neuruje.

Za elem uren, ke ktermu dni nastvaj etn inky fze a rozdlen,

existuje institut tzv. rozhodnho dne, kter m pro prvn pravu fz a rozdlen
zsadn vznam.

Rozhodnm dnem fze a rozdlen se rozum den, od nho se jednn

zanikajc prvnick osoby nebo vech zanikajcch prvnickch osob nebo
rozdlovan prvnick osoby povauj z etnho hlediska za jednn uskutenn
na et nstupnick prvnick osoby nebo vech nstupnickch prvnickch
osob.

Pi rozdlen odtpenm nastvaj inky jednn uskutennch na et

nstupnick prvnick osoby jen ve vztahu k tm jednnm, kter se tkaj
majetku nebo zvazk (aktiv a pasiv), je maj podle projektu rozdlen
odtpenm pejt na nstupnickou prvnickou osobu.

Od rozhodnho dne ji zanikajc prvnick osoba netuje za sebe, nbr

za nstupnickou prvnickou osobu. Teba ovem upozornit, e - logicky vzato zanikajc prvnick osoba mus tovat jednak za sebe, jednak i za nstupnickou

prvnickou osobu (resp. - z etnho hlediska - za tu st svho jmn, kter na ni

pejde). Kdyby nedolo k innosti fze nebo rozdlen, tak mus kad prvnick
osoba zastnn na fzi nebo rozdlen mt jen sv vlastn etnictv (a tak
pouze vlastn, tj. standardn pojat zdaovac obdob). Ve uveden plat ve
vztahu ke kad zanikajc prvnick osob.

Z hlediska veden etnictv nedochz k fzi nebo rozdlen ke dni

innosti fze nebo rozdlen, nbr dochz k n ji k rozhodnmu dni.

Rozhodn den uruj ve vzjemn dohod statutrn orgny vech

prvnickch osob zastnnch na fzi nebo rozdlen. Je ji z pouh logiky vci
vyloueno, aby rozhodn den byl u kad z prvnickch osob zastnnch na
fzi nebo rozdlen stanoven k jinmu okamiku.

K odst. 2

Pokud se te zanikajc prvnick osoby pi fzi nebo rozdlen, je jej

povinnost sv etnictv uzavt. Naopak nstupnick prvnick osoba pi fzi
nebo rozdlen (a to jak ji existujc, tak i nov vznikajc) mus sv etnictv
otevt a zat dn tovat.

177
(innost pemny prvnick osoby zapsan ve veejnm rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Rozhodn den fze a rozdlen (3 a 5)

III. Zpis pemny prvnick osoby do veejnho rejstku (6 a 8)

Z dvodov zprvy:

viz u 168

K odst. 1

I. Obecn

Uren okamiku pemny prvnick osoby zapisovan do veejnho

rejstku na den zpisu do veejnho rejstku je prava rozumn. Stejn pravidlo
obsahuje - pod vlivem prva EU - i prvn prava pemn obchodnch korporac.
Konkrtn tedy:
- innost fze a rozdlen spolku nastv zpisem do spolkovho rejstku,

- innost fze slouenm nadace a nadanho fondu a innost zmny prvn

formy nadace na nadan fond nastv zpisem do nadanho rejstku,

- innost fze slouenm stavu nastv zpisem do rejstku stav,

- innost fze a rozdlen obecn prospn spolenosti nastv zpisem do

rejstku obecn prospnch spolenost,

- innost pemny obchodn korporace nastv zpisem do obchodnho rejstku

( 59 odst. 1 zk. o pemnch, ve znn pozdjch pedpis); zvltn reim
ovem plat pro peshranin pemny obchodnch korporac.

prava je vcn nedostaten potud, e nen ureno, ke ktermu okamiku

se pemna prvnick osoby nezapisovan do veejnho rejstku stv innou;
patrn ke dni, kter by musel urit jin zkon ad hoc. Napklad innost fze a
rozdlen pspvkovch organizac zemn samosprvnch celk nastv dnem
urenm zizovatelem v rozhodnut ( 27 odst. 7 vta prv zkona . 250/2000
Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch pedpis).

II. Rozhodn den fze a rozdlen

Rozhodn den fze nebo rozdlen (nikoliv pemny, jak zkon chybn
stanov) prvnick osoby zapisovan do veejnho rejstku neme pedchzet o
vce ne 12 msc den, v nm bude podn nvrh na zpis fze nebo rozdlen
prvnick osoby do veejnho rejstku. prava je zjevn pevzata z 10 odst. 3
zk. o pemnch, oproti nmu je ovem nepesn, nebo nen zejm, zda me
bt rozhodn den stanoven nejpozdji na den zpisu fze nebo rozdlen do
veejnho rejstku, logicky vzato vak lze soudit, e ano.

Ve vztahu k ostatnm prvnickm osobm, u kterch innost fze nebo

rozdlen nenastv zpisem do veejnho rejstku, ovem dn asov limit
pro rozhodn den nen uren. Jeliko zkon nic takovho nestanov, lze soudit, e
rozhodn den zde me bt uren i vce do minulosti.

Rozhodn den nikdy neme bt uren na pozdj okamik ne na den,

kdy se stala fze nebo rozdlen innou, nebo k tomuto okamiku nastv
innost fze nebo rozdlen, a vzhledem k tomu logicky vzato mus tedy nastat i
etn inky.

K odst. 2

III. Zpis pemny prvnick osoby do veejnho rejstku

Nvrh na zpis pemny do veejnho rejstku me bt podn a po

nabyt innosti projektu pemny.

Odstavec 2 je normou zsti procesn povahy potud, e uruje mstn

pslunost orgnu veejn moci vedoucho veejn rejstk pro zpis pemny
prvnick osoby; jako takov tato norma do obanskho zkonku systematicky
nepat.

Pokud se te normy urujc, e zpis mus bt proveden v tent okamik

u vech prvnickch osob zastnnch na fzi nebo rozdlen (nikoliv na
pemn, jak zkon nepesn stanov, nebo u zmny prvn formy tato situace
neme z povahy vci nastat), jedn se o normu zsadnho vznamu; nen

teoreticky ani prakticky nosn tzv. kulhajc fze nebo rozdlen, kdy ve vztahu
k jedn ze zastnnch prvnickch osob by innost fze nebo rozdlen
nastala a ve vztahu k jin nikoliv.

178
(Jednotliv druhy fze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Zkon rozliuje dva druhy fze, a to fzi slouenm a fzi splynutm.

prava je v zsad pevzata ze zkona . 125/2008 Sb., o pemnch

obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis; k vcnm
rozdlm zde nedochz. Oproti minulosti se ovem okruh monch zpsob
rozdlen roziuje, nebo doposud rozdlen odtpenm bylo mon jen pro
oblast obchodnch korporac.

Oba druhy fze maj spolen rysy potud, e zde vdy jedna nebo vce
zastnnch prvnickch osob zanik, s tm, e veker jejich prva a povinnosti
(a to prva a povinnosti soukromoprvn i veejnoprvn povahy) pechzej na
nstupnickou prvnickou osobu.

Pi fzi slouenm jsou zastnnmi prvnickmi osobami vechny

zanikajc prvnick osoby a nstupnick prvnick osoba.

Pi fzi splynutm jsou zastnnmi prvnickmi osobami vechny

zanikajc prvnick osoby (nstupnick prvnick osoba nikoliv, protoe ta vznik
teprve innost fze splynutm).

Podle vslovn pravy pechz na univerzlnho prvnho nstupce zanikl

prvnick osoby i jej trestnprvn odpovdnost ( 32 odst. 2 zkona . 418/2011
Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, ve znn
pozdjch pedpis), co je velmi specifick normativn princip, jen u fyzickch
osob neexistuje. S vhradou ppadn vslovn odchyln zkonn pravy v jinm
zkon je tedy prvn nstupce zanikl prvnick osoby jejm univerzlnm
sukcesorem, resp. univerzlnm prvnm nstupcem.

Odstavec 1 vta druh pedstavuje zkonnou reakci na konstrukci

pracovnho prva, podle kter k pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch
vztah me dojt jen v ppadech stanovench zkonkem prce nebo zvltnm
zkonem ( 338 odst. 1 zk. prce). Ustanoven m zsadn vznam, nebo chrn
zamstnance ped tm, aby se jich zamstnavatel, resp. jeho univerzln prvn
nstupce mohl - mimo rmec ochrany jim zaruen pracovnprvnmi pedpisy de facto zbavit tm, e by je univerzln prvn nstupce zaniklho
zamstnavatele odmtl pevzt, resp. nadle zamstnvat (co by pi absenci tto
pravy mohl, nebo jejich pracovnprvn vztah k zanikl prvnick osob by
dnem innosti fze zanikl a k nstupnick prvnick osob by ji nevznikl).
Nstupnick prvnick osoba samozejm me zamstnance zanikl prvnick
osoby nadle nezamstnvat, mus vak existujc pracovnprvn vztahy ukonit
a vypodat postupem stanovenm pslunmi pracovnprvnmi pedpisy.
Stejn reim ji existoval pro oblast prvn pravy fz obchodnch korporac i
ped dnem nabyt innosti tohoto zkona (tj. ped 1.1.2014), dosud vak
absentovala obecn prava pro fze jinch prvnickch osob. Zkonn prava je
vak vhodn i pro nstupnickou prvnickou osobu, kter se tak jednak nemus
obvat zneuit fze ze strany (nespokojench) zamstnanc ke svvolnmu
odchodu, jednak nemus znovu konstituovat pracovnprvn vztahy k pevzatm
zamstnancm zanikl prvnick osoby.

179
(Jednotliv druhy rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Ustanoven m univerzln definin povahu; rozeznvaj se nsledujc

druhy rozdlen:
- roztpen:
- roztpen se vznikem novch prvnickch osob,

- roztpen slouenm,

- kombinovan roztpen,

- odtpen:
- odtpen se vznikem jedn nebo vce novch prvnickch osob

- odtpen slouenm,

- kombinovan odtpen.

prava je v zsad pevzata ze zkona . 125/2008 Sb., o pemnch

obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis; k vcnm
rozdlm zde nedochz. Oproti minulosti se ovem okruh monch zpsob
rozdlen roziuje, nebo doposud rozdlen odtpenm bylo mon jen pro
oblast obchodnch korporac.

Pi rozdlen roztpenm se vznikem novch prvnickch osob je

zastnnou prvnickou osobou pouze zanikajc prvnick osoba (nstupnick
prvnick osoby nikoliv, protoe ty vznikaj teprve innost rozdlen
roztpenm se vznikem novch prvnickch osob).

Pi rozdlen roztpenm slouenm jsou zastnnmi prvnickmi

osobami zanikajc prvnick osoba a vechny nstupnick prvnick osoby.

Pi rozdlen odtpenm se vznikem jedn nebo vce novch prvnickch

osob je zastnnou prvnickou osobou pouze rozdlovan prvnick osoba
(nstupnick, resp. nstupnick prvnick osoby nikoliv, protoe ty vznikaj
teprve innost rozdlen odtpenm se vznikem jedn nebo vce novch
prvnickch osob).

Pi rozdlen odtpenm slouenm jsou zastnnmi prvnickmi

osobami rozdlovan prvnick osoba a vechny nstupnick prvnick osoby.

V dikci 179 i jinde (nap. 289 odst. 1, 291 odst. 1 aj.) je stylistick
chyba, protoe se nejedn o rozdlen se zaloenm novch prvnickch osob,
nbr o rozdlen se vznikem novch prvnickch osob; rozdlenm nen nov
prvnick osoba pouze zakldna, nbr ke dni, kdy nastala innost rozdlen,
pmo vznik.

Dal problm tu vznik potud, e zkon nerozliuje na stylistick bzi mezi

roztpenm a odtpenm, take pojmy zanikajc prvnick osoba a rozdlovan
prvnick osoba pouv v podstat promiscue.

Podle vslovn pravy pechz na univerzlnho prvnho nstupce zanikl

prvnick osoby i jej trestnprvn odpovdnost ( 32 odst. 2 zkona . 418/2011
Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, ve znn
pozdjch pedpis), co je velmi specifick normativn princip, jen u fyzickch
osob neexistuje. S vhradou ppadn vslovn odchyln zkonn pravy v jinm
zkon je tedy prvn nstupce zanikl prvnick osoby jejm univerzlnm
sukcesorem, resp. univerzlnm prvnm nstupcem.

180
(Pechod prv a povinnost z pracovnprvnch vztah pi rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Ustanoven pedstavuje zkonnou reakci na konstrukci pracovnho prva,

podle kter k pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah me dojt
jen v ppadech stanovench zkonkem prce nebo zvltnm zkonem ( 338
odst. 1 zk. prce). Zkon sice vslovn nehovo o pechodu prv a povinnost z
pracovnprvnch vztah, pesto je vak smysl zkona nepochybn. Ustanoven
m zsadn vznam, nebo chrn zamstnance ped tm, aby se jich
zamstnavatel, resp. jeho univerzln prvn nstupce mohl - mimo rmec
ochrany jim zaruen pracovnprvnmi pedpisy - de facto zbavit tm, e by je
univerzln prvn nstupce zaniklho zamstnavatele odmtl pevzt, resp.
nadle zamstnvat (co by pi absenci tto pravy mohl, nebo jejich
pracovnprvn vztah k zanikl prvnick osob by dnem innosti rozdlen
roztpenm zanikl a k nstupnick prvnick osob by ji nevznikl). Nstupnick
prvnick osoba samozejm me zamstnance zanikl prvnick osoby nadle
nezamstnvat, mus vak existujc pracovnprvn vztahy ukonit a vypodat
postupem stanovenm pslunmi pracovnprvnmi pedpisy. Stejn reim ji
existoval pro oblast prvn pravy rozdlen obchodnch korporac i ped dnem
nabyt innosti tohoto zkona (tj. ped 1.1.2014), dosud vak absentovala
obecn prava pro rozdlen jinch prvnickch osob. Zkonn prava je vak
vhodn i pro nstupnickou prvnickou osobu, kter se tak jednak nemus obvat
zneuit rozdlen ze strany (nespokojench) zamstnanc ke svvolnmu
odchodu, jednak nemus znovu konstituovat pracovnprvn vztahy k pevzatm
zamstnancm zanikl prvnick osoby.

Dikce zkona je nepesn; k rozhodnut podle 180 mus dojt nejen pi

rozdlen roztpenm, nbr i pi rozdlen odtpenm (kdy rozdlovan
prvnick osoba nezanik), nebo mus bt zejm, kte zamstnanci zanikl
nebo rozdlovan prvnick osoby pejdou na kterou nstupnickou prvnickou
osobu, pop. zstanou zamstnanci rozdlovan prvnick osoby.

V cel ad ppad zkon vyaduje, aby toto uren bylo obsaeno v

projektu rozdlen, resp. smlouv o rozdlen; tak nap. pi rozdlen spolku [ 289
odst. 2 psm. c)] nebo pi rozdlen obchodn korporace [ 250 odst. 1 psm. h)
zk. o pemnch, ve znn pozdjch pedpis]. V takovm ppad se
postupuje podle pravy zvltn a 180 se nepouije. Pokud ovem zvltn
prava absentuje, postup podle 180 je obligatorn.

181
(Omezen kovch fz a rozdlen)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Prvn d R obecn - a v tom je prvn prava, ji pinesl obansk

zkonk, nemnn - vychz z principu, e pi fzi a rozdlen mus mt vechny
zanikajc, nstupnick a rozdlovan prvnick osoby stejnou prvn formu. To je
een racionln; k jinmu ostatn (odhldne-li se od jeho sloitosti) ani nen
dn rozumn dvod.

Stejn pravidlo plat i pro veejnoprvn prvnick osoby, jak zvltn

zkony nejednou zdrazuj; nap. pro fze a rozdlen veejnch vysokch kol [
5 odst. 2 zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn
dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis].

Vjimky ovem zkony v nkterch ppadech dovoluj. Konkrtn jsou

dovoleny kov fze a kov rozdlen (tedy fze a rozdlen prvnickch osob
rzn prvn formy) pro:
- nadace a nadan fondy ( 382 odst. 1),

- veejn obchodn spolenosti ( 86 zk. o pemnch),

- komanditn spolenosti ( 276 a 277 zk. o pemnch),

- spolenosti s ruenm omezenm ( 156 zk. o pemnch),

- akciov spolenosti ( 312 zk. o pemnch).

 182
(Souhlas orgnu veejn moci s pemnou)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Podmnkou innosti pemny je v tch ppadech, kdy to zkon vyaduje,

udlen souhlasu s pemnou k tomu pslunm orgnem veejn moci podle
prvnho du R nebo podle pmo pouitelnch pedpis EU.

Projekt pemny (vyaduje-li se jeho pozen), u nho se vyaduje

schvlen jednm nebo vce orgny veejn moci, nabv innosti a dnem
prvn moci povolujcho rozhodnut pslunho orgnu veejn moci, a pokud se
vyaduje souhlas vce orgn veejn moci, pak a dnem prvn moci
schvalovacho rozhodnut poslednho orgnu veejn moci. Nestanov-li jin zkon
ad hoc nco jinho, posta souhlas nsledn, tzn. dost o udlen souhlasu se
podv a po schvlen pemny k tomu pslunm orgnem prvnick osoby
(pokud se takov schvlen vyaduje).

Prvn prava zn nkolik ppad, kdy se vyaduje souhlas nkterho z

orgn veejn moci s pemnou prvnick osoby.

Prvou z nich je situace, kdy vi majetku nkter z prvnickch osob

zastnnch na fzi nebo rozdlen slouenm probh insolvenn zen. Pokud
insolvenn vitel a tak insolvenn soud podle 338 a nsl. insolvennho
zkona schvl reorganizan pln, pak se fze nebo rozdlen slouenm mohou
realizovat; pokud ne, pak se insolvenn zen dokon podle insolvennho
zkona.

Podle 3 zkona . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute, ve znn

pozdjch pedpis, jsou zakzan a neplatn takov dohody nebo jednn, kter

se tkaj spojovn soutitel, je naruuje nebo me naruit hospodskou

sout. Podle 13 cit. zkona . 143/2001 Sb. podlh pedchozmu souhlasu
adu pro ochranu hospodsk soute takov spojen soutitel, jestlie je
dosaeno limit obratu jednoho nebo vce spojujcch se soutitel stanovench
v 13 a 14 zkona . 143/2001 Sb. Spojovnm soutitel se pitom rozum mj.
t fze a rozdlen slouenm ( 12 odst. 1 a 2 zkona . 143/2001 Sb.).

Krom nrodnch prvnch pedpis o ochran hospodsk soute existuj

t pedpisy EU. Konkrtn se jedn o nazen Rady ES . 139/2004 ze dne
20.1.2004 o kontrole spojovn podnik, kter mus pemujc se prvnick
osoba t respektovat. Budou-li dodreny stanoven podmnky, mus bt k
pemn vydn souhlas Komise EU.

Teprve pot, co projekt pemny nabyl innosti, me pemna sama

nabt innosti ke dni stanovenmu 177 odst. 1 nebo jinm zkonem.

Souvisejc pedpisy prva EU:

nazen Rady (ES) . 139/2004 ze dne 20.1.2004 o kontrole spojovn

podnik

183
(Zmna prvn formy)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 pedstavuje zkladn definici zmny prvn formy prvnick

osoby. Oproti fz a rozdlen se zmny prvn formy astn vdy pouze a
vlun jedin prvnick osoba, kter se ani nezruuje, ani nezanik.

K odst. 2

Odstavec 2 vymezuje nkter povinnosti pi veden etnictv v souvislosti

se zmnou prvn formy prvnick osoby. Vzhledem k tomu je chybn
systematicky zaazen; tyto normy jsou veejnoprvn povahy a jako takov nle
tedy do zkona o etnictv.

184
(Pemny veejnoprvnch prvnickch osob)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 168

Vklad:

Ustanoven reaguje na pochybnosti pleitostn vznen v praxi, toti kdo

je oprvnn rozhodovat o pemn prvnick osoby zzen zkonem nebo
rozhodnutm orgnu veejn moci. prava je to logick, vcn vak vcelku
zbyten. Jednak tyto otzky pravideln upravuj pslun zkony [nap. 5 odst.
2 vta druh zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn
dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis aj.], je
vdy mohou tuto otzku upravit i odchyln od 184, jednak ve uveden
principy je mono snadno dovodit i pi absenci vslovn normativn pravy;
pochybnosti v praxi o tom vznen jsou vcn nedvodnm dsledkem
nepochopen princip prvn pravy pemn prvnickch osob jako takov.

Odstavec 2 je zmaten stylizovn, nebo evokuje nesprvn dojem, e

snad orgn veejn moci, jen prvnickou osobu zdil, ji me pemnit podle sv
voln vahy. To je ovem omyl. Vzhledem k principu enumerace sttn pretenze

tak orgn veejn moci me rozhodnout o pemn jm zzen prvnick osoby

jen zpsobem a za podmnek stanovench pslunm zkonem.

Znik prvnick osoby

185
(Znik vmazem z veejnho rejstku)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zruen a znik prvnick osoby (1 a 3)

II. Osoby zapisovan do veejnho rejstku (4 a 9)

III. Prvn inky spojen s vmazem osoby z veejnho rejstku (10 a 11)

Z dvodov zprvy (k 185 a 186):

Ohledn zniku prvnickch osob se ponechv nedoteno osvden

pravidlo, podle nho prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik
vmazem z nho.

I. Zruen a znik prvnick osoby

Obdobn jako je tomu u zaloen a vzniku prvnick osoby, je i jej znik

konstruovn ve dvou fzch - prvnick osoba mus bt nejprve zruena, piem
prvn skutenosti vedouc k tomuto zruen upravuje 168. Ten rozliuje zruen
prvnm jednnm (dobrovoln zruen prvnick osoby), rozhodnutm orgnu
veejn moci, objektivn prvn udlost (uplynut doby, na kterou byla prvnick
osoby zzena) a dosaenm elu, pro kter byla zaloena, pop. jin dvod
stanoven zkonem (jako pklad takov speciln pravy lze uvst 113 z. o. k.,

kter upravuje zvltn dvody vedouc ke zruen veejn obchodn spolenosti).

Se zruenm spojuje obansk zkonk likvidaci prvnick osoby. Zrove jako
vjimku upravuje situace, kdy se likvidace neprovd: jde o ppad, kdy cel jmn
zruen prvnick osoby pechz na jejho prvnho nstupce (zruen pi
pemn, kdy se prvnick osoba zruuje bez likvidace dnem innosti pemny)
nebo kdy ze zkona vyplv jin postup, kter nahrazuje el likvidace. Takovm
nejastjm ppadem je zruen prvnick osoby, u n byl osvden padek:
prvnick osoba se bez likvidace ru zruenm konkursu po splnn rozvrhovho
usnesen, pokud byl jej padek een konkursem, nebo zruenm konkursu pro
zcela nedostaujc majetek prvnick osoby. Teprve po zruen prvnick osoby
me nsledovat jej znik spojen bu s vmazem z veejnho rejstku, nebo s
ukonenm likvidace.

Zruen prvnick osoby obansk zkonk ani nedefinuje, ani neuruje

inky, kter jsou se zruenm prvnick osoby spojeny. Zruen prvnick osoby
lze vymezit jako prvn skutenost zpsobujc, e zruen osoba ji nadle
nebude vykonvat innost, kterou je naplovn el, pro kter byla zaloena,
nbr naopak vykon kroky nutn ke svmu zniku. Nejde tedy o zmnu pvodn
vle vyjden pi zaloen prvnick osoby v jejm zakladatelskm prvnm
jednn. Toto vyjden zstv nezmnno, pestvaj jen bt pouvna ta
pravidla, kter by znamenala pokraovn v dosavadn innosti prvnick osoby,
a je by proto byla v rozporu s jejm zruenm. Do vmazu z veejnho rejstku
nebo do skonen likvidace prvnick osoba jako takov stle existuje; jej vnitn
pomry se nadle d zakladatelskm prvnm jednnm (spoleenskou
smlouvou, stanovami) s omezenm vyplvajcm ze zruen prvnick osoby.

Pokud po zruen prvnick osoby nsleduje likvidace (zruen s likvidac),

smuje prvnick osoba ke svmu zniku. V prbhu likvidace mus bt jej
dluhy i pohledvky vypodny s clem stanovit ist zbytek jejho majetku likvidan zstatek, s nm se dle nakld v zvislosti na typu prvnick osoby. V
korporacch se zpravidla rozdl mezi jejich leny. U nadac se postupuje podle
nadan listiny, pop. likvidtor nabdne likvidan zstatek jin nadaci s
obdobnm elem, jestlie nadan listina potebn pravidla neobsahuje. U
stav se postupuje obdobn jako u nadac. Pokud m do prvnho postaven
prvnick osoby vstoupit jej prvn nstupce, kter pejm cel rozsah jejho
majetku i jej ppadn leny, jde o zruen bez likvidace. Zruen prvnick osoby
bez likvidace se dje postupy, kter jsou souborn oznaovny jako pemna
prvnick osoby. Pravidla pemny s obecnm dosahem lze nalzt v obanskm
zkonku, zatmco speciln pravu pro obchodn spolenosti a drustva obsahuje
zvltn zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev.

II. Osoby zapisovan do veejnho rejstku

Pravidlo uveden v 185 se uplatn jen pro prvnick osoby, kter se

zapisuj do veejnho rejstku. Uren tchto osob vyplv z rozdlen
prvnickch osob na korporace, fundace a stavy ( 210 a nsl., 303 a nsl.,
402 a nsl.). Tomuto rozdlen odpovd t prava veejnch rejstk, kter je
penechna specilnmu zkonu. Zkon o veejnch rejstcch rozliuje ve svm
1 spolkov rejstk, nadan rejstk, rejstk stav , rejstk spoleenstv vlastnk
jednotek, obchodn rejstk a rejstk obecn prospnch spolenost. Do vech
tchto veejnch rejstk se zapisuj zkonem stanoven daje o prvnickch a
fyzickch osobch. Uplatn se pro n pravidlo, e zapsan prvnick osoby
zanikaj dnem, k nmu byly z veejnho rejstku vymazny.

Nvazn zkon uruje, kter osoby se zapisuj do jednotlivch veejnch

rejstk:
- Do spolkovho rejstku jsou to spolky, odborov organizace, mezinrodn
odborov organizace, organizace zamstnavatel a mezinrodn organizace
zamstnavatel, jejich pobon tvary (nap. pobon spolky, pobon
organizace odborov organizace) a dal osoby, o nich tak stanov jin zkon.
Dle se do spolkovho rejstku zapisuj zahranin spolky vyvjejc innost na
zem esk republiky a jejich pobon spolky.

- Do nadanho rejstku se zapisuj nadace a nadan fondy.

- Do rejstku stav se zapisuj stavy.

- Do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek se zapisuj spoleenstv vlastnk

jednotek.

- Do obchodnho rejstku se zapisuj obchodn spolenosti a drustva podle

zkona o obchodnch korporacch a dal osoby, o nich tak stanov speciln
pedpis. Tmto specilnm pedpisem je nap. zkon . 77/1997 Sb., o sttnm
podniku (do obchodnho rejstku se zapisuje sttn podnik), zkon . 250/2000
Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot (do obchodnho rejstku se
zapisuj pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk), zkon .
229/1992 Sb., o komoditnch burzch (do obchodnho rejstku se zapisuj
komoditn burzy), zkon . 517/1992 Sb., o esk tiskov kanceli (do
obchodnho rejstku se zapisuje esk tiskov kancel), zkon . 301/1992 Sb.,
o Hospodsk komoe R a Agrrn komoe R (do obchodnho rejstku se
zapisuj ob jmenovan komory). Krom subjekt ji uvedench se do obchodnho
rejstku zapisuj dle zahranin prvnick osoby se sdlem mimo Evropskou unii,
kter podnikaj na zem esk republiky.

- Do rejstku obecn prospnch spolenost se zapisuj obecn prospn

spolenosti, kter byly zaloeny a vyvjej innost podle dosavadnho zkona .
248/1995 Sb., o obecnprospnch spolenostech. Vzhledem k tomu, e tento
zkon byl obanskm zkonkem zruen, uplatn se pro obecnprospn
spolenosti 3050, kter uruje, e se i nadle budou dit dosavadnmi pedpisy,
pop. se transformuj na stav, nadaci nebo nadan fond.

Pro vechny prvnick osoby, kter maj bt podle zkona o veejnch

rejstcch zapsny do pslunch veejnch rejstk, se uplatn t pravidlo o
jejich zniku vmazem z tchto rejstk.

Vkladov komplikace mohou vzniknout ve dvou smrech:

a) Pobon tvary u spolk
Jde o prvnick osoby, kter charakterizuje dvodov zprva k 228 a 231 jako
prvnick osoby s odvozenou subjektivitou, u nich zle na spolkovch
stanovch, zda takov tvary budou vbec zzeny a v jakm rozsahu budou
zpsobil prvn jednat. Podle dvodov zprvy je z dvodu ochrany prvn
jistoty veejnosti nadle nenosn, aby si tet osoby nemohly hodnovrn ovit
vznik a trvn tchto tvar. Proto 229 odst. 1 opakuje obecn princip vzniku
prvnick osoby zpisem do veejnho rejstku a aplikuje jej i na pobon spolky.
Ke vztahu hlavnho spolku a pobonch spolk uvd 230, e zruenm hlavnho
spolku se zruuje i pobon spolek a e hlavn spolek nezanikne dve, ne
zaniknou vechny pobon spolky. Tato dslednost se vak bohuel neopakuje u
pravy zniku pobonch spolk. Lze proto s uitm analogie dovodit, e i
pobon spolek zanik dnem vmazu z veejnho rejstku. Znik hlavnho spolku
vmazem z veejnho rejstku by ml mt za nsledek i znik pobonch spolk
jejich vmazem, take je mon, aby vmazem zanikl kterkoli pobon spolek za
trvn spolku hlavnho; nen vak mon, aby nadle existoval pobon spolek,
jestlie by byl vymazn spolek hlavn.

b) Zahranin prvnick osoby a jejich pobon tvary

Tyto osoby se ned eskm prvem. Jejich zpisy do eskch veejnch rejstk
maj proto jen deklaratorn povahu s clem vytvoit pedevm snadnou
pstupnost k informacm o tchto osobch. Jejich vmaz z veejnho rejstku
proto znamen, e jejich innost na zem R kon; to vak nemus bt spojeno s
jejich znikem jako prvnickch osob.

Krom dne vmazu prvnick osoby zapsan do veejnho rejstku se

zape t prvn dvod vmazu ( 65 zk. o ve. rejstcch).

Veejn charakter nemaj pouze rejstky uveden v zkon o veejnch

rejstcch, nbr t speciln rejstky slouc k zpisu prvnickch osob a
upraven zvltnmi veejnoprvnmi pedpisy regulujcmi vkon velmi odlinch
innost. Ani bychom hledali njak uml souvislosti tchto prav, meme
uvst v pehledu nkter z nich. I pro prvnick osoby upraven tmito pedpisy
bude tak platit pravidlo o jejich zniku dnem vmazu z veejnho rejstku, pokud
speciln pedpis nee tuto otzku vslovn. K uvedenm prvnickm osobm
pat:
- veejn vzkumn instituce, kter jsou zapisovny do rejstku veejnch
vzkumnch instituc vedenho Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy,

- honebn spoleenstva zapisovan do rejstku honebnch spoleenstev, kter

jako veejn seznam vedou orgny sttn sprvy myslivosti, v tomto ppad
obecn ady obc s rozenou psobnost,

- koly a kolsk zazen, kter jsou jako kolsk prvnick osoby zizovny
ministerstvy, kraji, obcemi a dobrovolnmi svazky obc a zapisovny do rejstku
kolskch prvnickch osob vedenho Ministerstvem kolstv, mldee a
tlovchovy,

- crkve a nboensk spolenosti a dal prvnick osoby, kter jsou zapisovny

do rejstku crkv a nboenskch spolenost, rejstku evidovanch prvnickch
osob a rejstku svaz crkv a nboenskch spolenost vedench Ministerstvem
kultury,

- politick strany a hnut, kter se zapisuj do rejstku stran a hnut, kter je

veejnm seznamem vedenm Ministerstvem vnitra.

III. Prvn inky spojen s vmazem osoby z veejnho rejstku

Jedin vta, kter tvo obsah 185, upravuje okamik zniku prvnick
osoby, a to dnem jejho vmazu z veejnho rejstku. Vmaz m konstitutivn
inek, tj. prvnick osoba ztrc svou prvn osobnost a nen ji nadle zpsobil
mt v mezch prvnho du prva a povinnosti. Konstitutivn inek vmazu je

vznamn z dvodu prvn jistoty. O okamiku zniku prvnick osoby nesm

vznikat pochybnosti, nebo jde o zkladn statusovou otzku prvnick osoby prvn osobnost m prvnick osoba od svho vzniku do svho zniku.

Pro posouzen dopadu zniku prvnick osoby v procesnch vztazch se

postupuje podle obanskho soudnho du. Podle 103 o. s. . pihl soud
kdykoli za zen k tomu, zda jsou splnny podmnky, za nich me jednat ve vci
(podmnky zen). Obansk soudn d vymezuje pojem podmnek zen pouze
tak, e jde o takov podmnky, za nich soud me jednat ve vci. Protoe
nedostatek nkter z podmnek zen m za nsledek, e soud nesm vydat
rozhodnut, kterm se kon zen, zkon soudu ukld pihlet z edn
povinnosti, zda nen dn nedostatek podmnek zen nejen na zatku zen, ale
zpravidla i po celou dobu dalho zen. Teorie procesnho prva - a ve shod s n
i soudn praxe - ad mezi podmnky zen podmnky na stran astnka, tj. mj.
zpsobilost bt astnkem zen ( 19 o. s. .). Zpsobilost bt astnkem zen
m ten, kdo m prvn osobnost, pop. ten, komu ji zkon piznv. Zpsobilost
bt astnkem zen se rozum zpsobilost mt procesn prva a povinnosti,
kter zkon piznv astnkm. Tuto zpsobilost m zsadn ten, kdo m podle
hmotnho prva prvn osobnost; ten, kdo prvn osobnost nem, me bt
astnkem zen jen tehdy, jestlie tak stanov zkon. Ztrat-li astnk zen
zpsobilost bt astnkem zen v dob po zahjen zen do jeho
pravomocnho skonen, posoud soud podle povahy vci, zda m zen zastavit
i peruit anebo zda v nm me pokraovat. Naproti tomu pro nedostatek
zpsobilosti bt astnkem zen v den jeho zahjen me soud zen jedin
zastavit.

Souvisejc ustanoven:

15, 118, 168, 169, 173, 174, 207, 226, 229, 230, 3045

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

zk. o pemnch,

insolvenn zkon,

zk. . 301/1992 Sb., o Hospodsk komoe esk republiky a Agrrn

komoe esk republiky,

zk. . 517/1992 Sb., o esk tiskov kanceli,

zk. . 229/1992 Sb., o komoditnch burzch,

zk. . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot,

zk. . 77/1997 Sb., o sttnm podniku,

zk. . 424/1991 Sb., o sdruovn v politickch stranch a v politickch

hnutch,

zk. . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a

nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon (zkon o crkvch a
nboenskch spolenostech),

zk. . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym

odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon),

zk. . 449/2001 Sb., o myslivosti,

zk. . 341/2005 Sb., o veejnch vzkumnch institucch

Z judikatury:
1. Pokud je obchodn spolenost vymazna z obchodnho rejstku zanik,
zanik tedy i jej zpsobilost mt prva a povinnosti, neme bt tud astnkem
zen.

2. Soud proto pi takovm stavu zen zastav pro neodstranitelnou vadu

zen, nepslu mu rozhodovat o tom, zda byl vmaz proveden rejstkovm
soudem podle prva.
3. Pokud se navrhovatel iniciujc zen domnv, e rejstkov soud
postupoval pi vmazu obchodn spolenosti nesprvn nebo se objevily nov
skutenosti pipoutjc obnovu zen ped rejstkovm soudem, mus nejprve
iniciovat toto nov zen ped rejstkovm soudem. Teprve tehdy, jestlie
rejstkov soud obnov obchodn spolenost, pslu navrhovateli podvat nvrhy
na jin zen s obchodn spolenost ped jinmi soudy.
(NS 29 Odo 242/2003, SoJ 85/03)
I. Ztrat-li astnk zen zpsobilost bt astnkem zen v dob po
zahjen zen do jeho pravomocnho skonen, je na posouzen soudu, zda zen
peru nebo zastav nebo zda v nm bude pokraovat.
II. Ztrat-li astnk zen zpsobilost bt astnkem zen, v den jeho
zahjen soud zen zastav.
(NS 2 Cdon 1056/96, Soj 111/98)
Je-li obchodn spolenost zruena na zklad jedn prvn skutenosti, pot
nastal prvn skutenost, je by jinak mla za nsledek zruen tto spolenosti,
ji takov inek nem.
(VS Praha 7 Cmo 107/2005, SoRo 10/05)
Soud neme zastavit zen ve vci s odvodnnm, e ten, kdo byl
oznaen v alob, neme bt astnkem zen, jestlie bylo odvolacm soudem
zrueno usnesen rejstkovho soudu o vmazu obchodn spolenosti z
obchodnho rejstku. V takovm ppad zstv spolenost dle zapsna a
astnkem zen bt me.
(VS Praha 1 Cmo 150/1997, PPP 6/97)
Vmaz odtpnho zvodu nelze povoliti, dokud nen doloeno, e innost
jeho byla na dobro zastavena.
(Vn 3481/24)

186
(Znik skonenm likvidace)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. vodn pravidlo (1)

II. Prvnick osoby zzen zkonem (2 a 8)

III. Profesn komory (9 a 11)

IV. Dal prvnick osoby (12)

Z dvodov zprvy:

viz u 185

I. vodn pravidlo

I kdy se dvodov zprva k zniku prvnickch osob, kter se nezapisuj

do veejnho rejstku, nevyjaduje, takov prvnick osoby existuj a uplatn se
na n pravidlo obsaen v 186, pokud speciln zkony, ktermi jsou takov
prvnick osoby upraveny, neobsahuj zvltn pravu.

II. Prvnick osoby zzen zkonem

Oblast pro uplatnn specilnch pravidel lze spatovat v souvztanosti

zpsobu zzen tch prvnickch osob zkonem a jejich zniku. Jestlie zzen
prvnickch osob vyplv pmo ze zkona (obvykle se uv formulace zizuje
se...), potom je zejm, e u tchto osob spad v jeden asov okamik jejich
zzen i vznik a e oboj nastv nejdve dnem innosti pslunho zkona. Tak
ostatn zn i pravidlo uveden v 126 odst. 2. Analogicky zzen by i zruen a
znik takovch prvnickch osob mly nastat ve shodn asov okamik a
vyplvat ze zkona. Tyto zvry se typicky vztahuj na tzv. sttn fondy zizovan
podle 28 zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech, jako prvnick
osoby pro zabezpeovn zvl stanovench kol a pro hospodaen s
prostedky na tyto koly vylennmi mimo jin i ze sttnho rozpotu. Funkc
fond je pedevm poskytovat prostedky pro podporu uritch innost v

zemdlstv, kultue, pro zlepovn ivotnho prosted, pop.

specilnch kol, jakm byla v minulosti privatizace hospodstv.

realizaci

Jako pklad me slouit Fond nrodnho majetku zzen zkonem .

171/1991 Sb., o psobnosti orgn esk republiky ve vcech pevod majetku
sttu na jin osoby a o Fondu nrodnho majetku esk republiky, kter
upravoval orgny fondu i jeho psobnost, jako i majetek a hospodaen s nm.
Fond nrodnho majetku byl zruen zkonem . 178/2005 Sb., o zruen Fondu
nrodnho majetku esk republiky a o psobnosti Ministerstva financ pi
privatizaci majetku esk republiky (zkon o zruen Fondu nrodnho majetku).
Podle 1 tohoto zkona se dnem nabyt innosti tohoto zkona zruuje Fond
nrodnho majetku esk republiky. Zkon e osud majetku Fondu tak, e
veker majetek Fondu pechz dnem zruen Fondu na stt. Dnem zruen
Fondu tak stt vstupuje do vech prv a povinnost Fondu z prvnch vztah,
vetn prv a povinnost z pracovnprvnch vztah, jejich astnkem byl Fond.
Jde tedy o zruen a znik bez likvidace se sttem jako prvnm nstupcem;
likvidace nen v tomto ppad zapoteb, znik uveden speciln prvnick
osoby upravuje zvltn zkon.

Obdobn een lze nalzt u Sttnho fondu pro zrodnn pdy, kter byl
zzen zkonem NR . 77/1969 Sb. a zruen zkonem . 94/2005 Sb. Podle
tohoto zkona dnem jeho innosti (1. ledna 2006) pela prva a povinnosti
Fondu, vetn prv a zvazk z nedokonench spor ve sprvnm, soudnm,
poppad rozhodm zen, na eskou republiku zastoupenou Ministerstvem
zemdlstv. Toto ministerstvo se stalo pslunm i pro hospodaen s majetkem,
s nm a dosud hospodail uveden fond.

Jin een zvolil zkonodrce v ppad zkona . 388/1991 Sb., o Sttnm

fondu ivotnho prosted esk republiky. Dnem jeho zzen se jeho soust
staly dva dosud samostatn fondy, Sttn fond vodnho hospodstv a Fond
ochrany ovzdu.

Vem uvedenm pkladm je spolen, e zruovac zkony obsahovaly

zrove pravu postupu pro pevzet majetku zruovanch fond, pop. i een
dalch prvnch vztah, jich byl zruovan fond astnkem. Takov postup
vyplv u uvedenho druhu prvnickch osob z jejich povahy a vyluuje aplikaci
pravidla uvedenho jako obecn prava v 186. Tento postup vak nen bohuel
obanskm zkonkem vslovn upraven, i kdy by to bylo mono vzhledem k
jeho 126 odst. 2 mono oekvat, nebo znik prvnickch osob zzench
zkonem by ml nastat zase jen zkonem.

Vslovn vyjaduje nutnost totonho zpsobu zzen i zruen zkon .

111/1998 Sb., o vysokch kolch. Podle nj je mono zdit i zruit veejnou
vysokou kolu jen zkonem a opt jen zkonem je mono realizovat i postupy
obdobn zruen a zniku bez likvidace (slouen nebo splynut veejnch
vysokch kol i jejich rozdlen).

Obdobn by bylo nutno postupovat t u dalch prvnickch osob, kter

byly zzeny zkonem, jako je nap. esk televize nebo esk rozhlas.

III. Profesn komory

V souvislosti s prvn pravou podmnek pro podnikn maj vznamn

postaven profesn komory. Ty jsou prvnickmi osobami samosprvn povahy,
jim byla svena psobnost vkonu veejn sprvy ve specilnch oborech
podnikn.

V esk republice je v souasn dob zzeno zvltnmi zkony tchto 12

profesnch komor: esk lkask komora, esk lkrnick komora, esk
stomatologick komora, esk komora architekt, esk komora autorizovanch
inenr a technik innch ve vstavb, esk advoktn komora, Exekutorsk
komora esk republiky, Komora auditor esk republiky, Komora daovch
poradc esk republiky, Komora patentovch zstupc esk republiky, Komora
veterinrnch lka esk republiky a Notsk komora esk republiky.

I kdy byly profesn komory zzeny zkonem, jejich samosprvn charakter

je odliuje od sttnch fond a dalch zkonem zzench prvnickch osob, o
kterch byla zmnka v sti sub II tohoto vkladu. Krom toho stt vybavil
profesn komory uritmi pravomocemi, kter nle do oblasti penesen
psobnosti. Komory tak obdrely i urit mocensk oprvnn, mj. zejmna
disciplinrn pravomoc nad svmi leny nebo soustavu ppravy k vkonu
povoln, vetn oprvnn organizovat a provdt kvalifikan zkouky. K plnn
svch funkc maj komory svoje zkonem upraven vnitn orgny. Jejich
nejvym orgnem je zpravidla shromdn len (snm, valn hromada,
shromdn delegt, kolegium), ktermu pslu ustanovovn vkonnch a
kontrolnch orgn a rozhodovn o hospodaen komory, vetn urovn ve
lenskch pspvk. Speciln zkony, ktermi jsou jednotliv komory zizovny,
neobsahuj dn ustanoven pro jejich zruen a znik. Lze se vak domnvat, e i
zde by bylo nutno, aby - vzhledem k tomu, e profesn komory jsou prvnickmi
osobami nleejcmi spe do oblasti veejnho prva, kterm byly sveny i
sprvn funkce - upravil jejich znik zvltn zkon, kter by musel krom

vypodn majetku komor vyeit pedevm podmnky dalho vkonu profese,

kterou a dosud realizovali lenov pslun profesn komory. Ani zde proto
nevidme prostor pro aplikaci pravidla upravenho v 186.

IV. Dal prvnick osoby

Pokud se vylou prvnick osoby zapisovan do veejnch rejstk i

prvnick osoby takto neregistrovan, ale zizovan zkonem, zachycuje pravidlo
upraven v 186 jen prvnick osoby, kter zbvaj. M tedy funkci obecn
pravy ec ppady jinak neeen. Jeho funkci lze spatovat pedevm v
poslen prvn jistoty, pokud jde o statusov vci prvnickch osob.

Souvisejc ustanoven:

126, 185

Souvisejc pedpisy:

zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmn nkterch

souvisejcch zkon (rozpotov pravidla),

zk. . 178/2005 Sb., o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky a

o psobnosti Ministerstva financ pi privatizaci majetku esk republiky (zkon o
zruen Fondu nrodnho majetku),

zk. . 388/1991 Sb., o Sttnm fondu ivotnho prosted esk republiky,

zk. . 111/1998 Sb., o vysokch kolch,

zk. . 484/1991 Sb., o eskm rozhlasu,

zk. . 483/1991 Sb., o esk televizi,

not. d,

zk. . 523/1992 Sb., o daovm poradenstv a Komoe daovch poradc

esk republiky,

zk. . 220/1991 Sb., o esk lkask komoe, esk stomatologick

komoe a esk lkrnick komoe,

zk. . 381/1991 Sb., o Komoe veterinrnch lka esk republiky,

ex. d,

zk. o advokacii,

zk. . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt,

zk. . 93/2009 Sb., o auditorech a o zmn nkterch zkon (zkon o

auditorech),

zk. . 417/2004 Sb., o patentovch zstupcch a o zmn zkona o

opatench na ochranu prmyslovho vlastnictv

Likvidace

187
(el likvidace, vstup do likvidace)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. K pojmu likvidace obecn (1 a 8)

II. Zatek likvidace (9 a 13)

III. Notifikace likvidace (14 a 18)

IV. Zruen rozhodnut o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do likvidace

(19 a 22)

Z dvodov zprvy (k 187 a 209):

Obecn prava se vnuje jen bli prav likvidace, protoe zruen

prvnick osoby bez likvidace (fz nebo rozdlenm) mus vykzat rzn prvn
reim pro prvnick osoby korporativnho a fondovho typu. prava likvidace se s
drobnmi pravami a upesnnmi pejm z dosavadnho obchodnho zkonku,
protoe tamj prava likvidace je zdail. Byla vak koncipovna jako generln,
subsidirn platn pro vechny prvnick osoby, co je v rozporu s celkovm
pojetm obanskho zkonku jako stednho kodexu soukromho prva.

Vznamnj novinkou je zaveden obecnho pojmu likvidan podstata

jako termnu provho k znmmu pojmu konkursn podstata, jeho pouit
zjednoduuje mluvu zkona, ani to je na jmu jej pesnosti. Nejedn se o
terminologickou novinku; t pojem pouil ji dve zkon o bankch v 36 odst.
5. Hlavn povinnost likvidtora je likvidan podstatu zpenit. Proto se osnova
vnuje i tto problematice, nee vak otzky vzniku vlastnictv k pevdnm
majetkovm kusm, ani otzky spojen se smluvnm prvem, protoe v tch
smrech se uplatn obecn prava o nabyt vlastnickho prva smlouvou.

K odst. 1

I. K pojmu likvidace obecn

Likvidace znamen vypodn majetkovch pomr prvnick osoby po

jejm zruen, m-li prvnick osoba poslze zaniknout. Likvidace bv t
definovna jako mimosoudn urovnn majetkovch pomr zruen prvnick
osoby. Likvidace znamen uritou pechodnou fzi, v n prvnick osoba stle
existuje, avak ani nepokrauje v innosti, pro ni byla zzena, ani nepln svj
pvodn el, nbr clen smuje ke svmu zniku. Zamen cel tto fze
existence prvnick osoby je vyjdeno i nutnost ustanovit pro jej proveden
speciln osobu - likvidtora, kter je poven likvidaci dit a provdt, a to s
omezenm jeho jednatelsk psobnosti pouze na uskutenn elu likvidace. Lze
c, e zkon mu dovoluje pouze takovou innost, kter svm elem odpovd
povaze a cli likvidace.

Likvidace se provd vdy obligatorn s vjimkou ppad, kdy zkon

stanov, e se likvidace neprovd bu z toho dvodu, e zruen prvnick osoby
bylo spojeno s jej pemnou a veker majetek i jej prva a povinnosti pebr
nstupnick osoba, nebo se likvidace neprovd, protoe prvnick osoba je v
padku a jej majetkov pomry se e v insolvennm zen.

Likvidace nsleduje po zruen prvnick osoby. Jejm clem je dospt k

likvidanmu zstatku, tj. majetku, kter ji nebude zaten dnmi
pohledvkami vitel a bude naopak zahrnovat hrady dluh vech dlunk
likvidovan prvnick osoby a jen bude zpsobil k rozdlen mezi leny
prvnick osoby nebo k jin dispozici podle zkona. Dvodov zprva zdrazuje,
e likvidan zstatek m bt dosaen zpenenm likvidan podstaty. V prav
prbhu likvidace nen povinnost zpenit likvidan podstatu stanovena
vslovn jako primrn kol likvidtora. Se zpenovnm likvidan podstaty
pot vslovn jen 202 odst. 1. V cit. ustanoven vak jde o speciln postup
pro ppady, e se objev majetek prvnick osoby po skonen insolvennho
zen. Lze proto dovozovat, e zpenen likvidan podstaty bude nejpraktitj
postup zabezpeujc jak rychl vyrovnn s viteli, tak i jednoduch rozdlen
likvidanho zstatku. Nelze vak vylouit, e nkter vci nleejc do likvidan
podstaty se zpenit nepoda, resp. e jejich vrcen v naturln podob mohou
poadovat pmo lenov prvnick osoby. I v tchto situacch by ml likvidtor
postupovat co nejefektivnji a pokusit se o vyrovnn s viteli v naturln podob
jednotlivch vc s ppadnm pennm dorovnnm kladnch i zpornch
rozdl hodnoty vci a ve pohledvky. Vi lenm prvnick osoby je mon
postupovat pi rozdlovn likvidanho zstatku toton.

Likvidaci spojuje obansk zkonk se tymi dvody zruen prvnick

osoby: uplynut doby, na ni byla zzena, dosaen elu, pro kter byla zaloena,
zruen prvnm jednnm anebo zruen rozhodnutm orgnu veejn moci. Tyto
dvody naznauj, e likvidaci nelze vdy chpat jako nedouc proces, kter
signalizuje patn stav hospodaen prvnick osoby. elem likvidace sice me

bt i situace, kdy se likvidac pedchz oekvnm budoucm potm v innosti

prvnick osoby, vedle toho vak lze najt i adu racionlnch a pozitivnch
dvod likvidace, konkrtn:
- rozdlen zisku z investice do asov omezenho nebo elov zamenho
podnikatelskho projektu,

- reorganizace prvnick osoby sledujc jej efektivnj fungovn tm, e se v

likvidaci zbav mn vnosnch soust nebo innost, kter ji nehodl dle
provozovat,

- ukonen innosti a pesun aktivit prvnick osoby do jin lokality,

- u seskupen prvnickch osob me jt t o vzjemn pesun innost uvnit

seskupen.

Ustanoven 187 odst. 1 uruje, e elem likvidace je vypodn majetku

zruen prvnick osoby. Zavd nov termn likvidan podstata, ani by se
vak dle podrobnji vyjadoval k tomu, co se rozum majetkem i likvidan
podstatou. Z 6 odst. 1 zruenho obchodnho zkonku jasn vyplvalo, e
obchodnm majetkem podnikatele se rozum majetek, kter pat podnikateli a
slou jeho podnikn, co u prvnickch osob byl jejich veker majetek, do
nho obchodn zkonk zahrnoval vci, pohledvky a jin prva a penzi
oceniteln jin hodnoty. Citovan ustanoven poskytovalo i potebn vodtko pro
likvidovan majetek.

Z hlediska etnho a daovho se majetek vyjden na stran aktiv

etn rozvahy dl na dlouhodob a obn. Dlouhodob majetek je takov, kter
v prbhu pouvn nemn svoji podobu a jen se opotebovv. Obn
majetek se naopak pouv krtkodob, rychle mn svou podobu a jednorzov
se spotebovv. Dlouhodob majetek se dle dl na majetek hmotn (nap.
stroje, budovy, dopravn prostedky), nehmotn (nap. software, know-how,
ochrann znmky) a finann (nap. investin cenn papry); ad se do nj i
zsoby, penze, ceniny, krtkodob cenn papry a pohledvky. Pedpokld se,
e pevn vtina prvnickch osob bude souasn etnmi jednotkami (v
souasn dob vechny prvnick osoby etnmi jednotkami jsou). Proto se lze
domnvat, e me mt obecnou platnost zvr, podle kterho majetkem
prvnickch osob, kter je pedmtem vypodn pi likvidaci, jsou veker jejich
vci uren pro dlouhodob uvn v innosti prvnick osoby, vetn tch, kter
se v innosti prvnick osoby spotebovvaj a mn svou podobu.

Pokud jde o termn likvidan podstata, nen eskmu prvnmu du

zcela neznm. Objevoval se ve starch prvnch pedpisech [nap. ve vldnm
nazen . 338/1936 o likvidaci spolenost stedn banka nmeckch
spoitelen v republice eskoslovensk (Zentralbank der deutschen Sparkassen
in der Tschechoslovakischen Republik) v Praze a Karlovarsk spolkov banka,
spolenost s r. o. (Karlsbader Vereinsbank, Gesellschaft m. b. H.) v Karlovch
Varech, kter v 2 urovalo, e jmn - pohledvky a jin majetkov hodnoty,
jako i zvazky - banky a spolenosti tvo spolenou likvidan podstatu. V
obdobnm vznamu, ale ve zcela jinm historickm kontextu, stanovilo vldn
nazen 204/1950 Sb., o zruen stednho svazu prmyslu pro echy a Moravu,
e ministr prmyslu v dohod s ministrem financ me vyjmouti z likvidan
podstaty Svazu jednotliv majetkov kusy, majetkov soubory nebo prva; tyto
majetkov kusy, majetkov soubory a prva jsou ode dne vynt nrodnm
majetkem ( 3 odst. 2). V platnm prvnm du se pojem likvidan podstata
objevuje v zkon . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o
bankch, ve znn pozdjch pedpis a nkter dal zkony. Jeho 36 odst. 5
uruje, e likvidtor je povinen podat u soudu nvrh na uren neplatnosti
prvnch kon uinnch jmnem banky v rozporu s ustanovenm 12 odst. 2 v
obdob 12 msc pede dnem, ke ktermu bylo odato povolen psobit jako
banka. Plnn poskytnut na zklad smluv prohlench soudem za neplatn
mus bt vrceno do likvidan podstaty. Nejkonkrtnj vyjden o likvidan
podstat obsahoval zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech,
jeho 9 odst. 5 stanovil, e majetek ve vlastnictv obecn prospn spolenosti
tvo soust likvidan podstaty a pouije se k uspokojen pohledvek vitel v
poad jako pohledvky vznikl po prohlen konkursu - zkon byl obanskm
zkonkem zruen. I kdy dn z citovanch pedpis vslovn neuruje, co se
rozum likvidan podstatou, lze uinit zvr, e se takto oznauje veker
majetek likvidovan prvnick osoby, kter se tmto stv pedmtem likvidace.

Cel znn pravidla, kter uruje el likvidace, pedevm zdrazuje, e

je nutno vyrovnat dluhy likvidovan prvnick osoby a dospt k istmu zstatku
z likvidace, kter me bt pedmtem dalch dispozic. Pi likvidaci je vak nutno
zrove splnit adu dalch povinnost uvedench ve veejnoprvnch pedpisech,
zejmna etnch a daovch. Vyplv z nich, e zruen a likvidovan prvnick
osoba mus navc dn vypodat t vechny svoje pomry ke sttu.

K odst. 2

II. Zatek likvidace

Za innosti obchodnho zkonku nebylo po dlouhou dobu vyjasnno, ke

ktermu okamiku zan likvidace. Teprve novelizace obchodnho zkonku
zkonem . 370/2000 Sb. pinesla jednoznan een vslovn stanovenm
pravidlem, e okamik zruen je toton s okamikem vstupu do likvidace.
Obansk zkonk zachovv toto pravidlo i do budoucna. Pamatuje navc i na
ppady neplatnosti prvnickch osob ( 129), nebo do likvidace vstupuje
prvnick osoba dnem, kdy byla prohlena za neplatnou, tj. dnem uvedenm v
rozhodnut soudu, kter prohlsil prvnickou osobu po jejm vzniku za neplatnou.
Od obecnho pravidla spojujcho okamik zruen a okamik vstupu do likvidace
se mohou odchylovat jin zkony, kter upravuj prvn pomry jednotlivch
druh prvnickch osob.

Den zruen, kter je rozhodn t pro potek likvidace, zvis na prvn

skutenosti, kter ke zruen prvnick osoby vedla ( 171). Vlastnm prvnm
jednnm mohou tento den urit lenov prvnickch osob nebo jejich vnitn
orgny, kter jsou k takovmu rozhodnut povolny bu zkonem, nebo
zizovacm prvnm jednnm. Pkladmo by pro nsledujc prvnick osoby
platilo:
- Obchodn korporace: u osobnch obchodnch korporac rozhoduj o jejich zruen
a vstupu do likvidace vichni spolenci, pokud spoleensk smlouva neupravuje
jin zpsob rozhodovn, u kapitlovch spolenost se zkonn een li - o
zruen spolenosti s ruenm omezenm rozhoduj vichni spolenci, pokud
spoleensk smlouva nesv toto rozhodovn valn hromad, v akciov
spolenosti rozhoduje o jejm zruen a vstupu do likvidace valn hromada, u
drustva lensk schze. U obchodnch spolenost, kter podnikaj ve specilnch
oblastech, podlh ustanoven likvidtora dalm omezenm: obchodnk s
cennmi papry je povinen oznmit rozhodnut sv valn hromady o zruen a
vstupu do likvidace esk nrodn bance, ode dne vstupu do likvidace nesm
poskytovat investin sluby, vstupem do likvidace zanik povolen k innosti
obchodnka s cennmi papry, obdobn postup plat i pro organiztora
regulovanho trhu, u centrlnho depozite nabv rozhodnut jeho valn
hromady o zruen innosti teprve dnem, kdy nabude prvn moci rozhodnut
esk nrodn banky o odnt povolen k innosti centrlnho depozite, banky
mus mt k rozhodnut valn hromady o zruen banky pedchoz souhlas esk
nrodn banky.

- Spolky: o zruen spolku bude rozhodovat nejvy orgn spolku podle jeho
stanov.

- Nadace: ke zruen dochz dosaenm elu nadace, u nadanho fondu

rozhoduje o jeho zruen sprvn rada, pokud nen trvale mon, aby nadle plnil
svj el.

- stavy: ke zruen dochz dosaenm elu stavu, pokud tento el stav

dlouhodob nenapluje, zru jej soud na nvrh osoby, kter osvd prvn
zjem.

- Pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk: ke zruen dochz

rozhodnutm zizovatele, rozhodne-li zizovatel o zruen organizace, pechz
uplynutm dne uvedenho v jeho rozhodnut o zruen jej majetek, prva a
zvazky na zizovatele, k likvidaci jako takov tedy nedochz.

- U obecn prospnch spolenost rozhoduje o zruen sprvn rada; toto

pravidlo bude patrn teba pout, pokud se spolenost v souvislosti se zruenm
zkona bude zcela ruit, jinak by spolenost mla postupovat podle 3050.

Speciln pravidla plat pro spoleenstv vlastnk bytovch jednotek v

rmci prvn pravy bytovho spoluvlastnictv. Spoleenstv vlastnk jednotek se
zruuje ze zkona dnem zniku vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom.
Lze je vak zruit i rozhodnutm vlastnk jednotek, pokud bylo spoleenstv
zaloeno dobrovoln nebo pokud klesne poet jednotek v dom pod pt. Po
zruen vak toto spoleenstv nevstupuje do likvidace. Jeho prva a povinnosti
pechzej po zniku spoleenstv ze zkona na vlastnky jednotek v pomru
stanovenm podle podlu kadho vlastnka jednotky na spolench stech
domu.

Rozhodovn o zruen je zpravidla spojeno t s ustanovenm likvidtora,

kter by od okamiku zruen prvnick osoby likvidaci realizoval. V ppad
dalch zruovacch prvnch skutenost uvedench v 171 bude muset ke
jmenovn likvidtora dojt na zvl k tomuto elu svolanm zasedn
pslunho orgnu prvnick osoby. Pokud o zruen prvnick osoby rozhodl
soud, je soust tohoto rozhodnut i jmenovn likvidtora. Do okamiku
ustanoven likvidtora vykonvaj jeho koly statutrn orgny prvnick osoby.

Vstup prvnick osoby do likvidace m pro jej dal prvn postaven a

innost nsledujc inky:
a) Prvnick osoba me vyvjet innost omezenou jen na uskutenn elu
likvidace; nesm vak dle pokraovat ve sv pvodn innosti, pro ni byla
zzena.

b) elem likvidace jsou omezena i prvn jednn, kter prvnick osoba

realizuje prostednictvm svch zstupc.

c) Pslun orgn prvnick osoby je pi vstupu osoby do likvidace povinen

ustanovit likvidtora, kter nabv ke dni svho ustanoven jednatelsk
psobnosti statutrnho orgnu pslun prvnick osoby a odpovd za dn
prbh likvidace.

III. Notifikace likvidace

Zruen prvnick osoby a jej vstup do likvidace je z dvod prvn jistoty

tetch subjekt nutno veejn oznmit, aby subjekty, kter vstupuj s danou
osobou do styku, byly seznmeny s tm, e prvn postaven prvnick osoby je
ve fzi likvidace odlin od prvnho postaven, kter mla jako pln funkn
prvnick osoba.

U prvnickch osob zapisovanch do veejnch rejstk je likvidace

notifikovna zpisem a principy, na nich jsou veejn rejstky zaloeny (zsada
formln a materiln publicity). Pedpokld se, e si kad zjemce nahldnutm
do rejstku me ovit, zda se pslun prvnick osoba pop. nenachz v
likvidaci. Zpis do rejstku m deklaratorn inky. Povinnost podat pslun
nvrh m likvidtor, pop. lenov statutrnho orgnu likvidovan prvnick
osoby, pokud nebyl likvidtor povoln. K podn nvrhu je nov stanovena lhta
bez zbytenho odkladu po vstupu do likvidace. Lhta me bt rzn dlouh
podle konkrtnch podmnek likvidovan prvnick osoby; nicmn z jej
formulace jednoznan vyplv povinnost podat nvrh co nejdve.

Podle zkona o veejnch rejstcch se do veejnho rejstku zapisuje

vstup do likvidace, jmno a sdlo, pop. bydlit vech likvidtor, pop. jmno a
sdlo osoby, kter bude vykonvat innost likvidtora za prvnickou osobu, budeli likvidtorem ustanovena prvnick osoba. Do sbrky listin se ukld rozhodnut
o zruen prvnick osoby, pop. rozhodnut soudu o neplatnosti prvnick osoby,
z nho vyplv, e dan osoba je v likvidaci, a rozhodnut o volb nebo
jmenovn likvidtora.

U prvnickch osob, kter se do veejnch rejstk nezapisuj, zpis vstupu

do likvidace chyb. Jak vak vyplynulo z komente k 186, pjde vtinou o
prvnick osoby zzen zkonem, u nich bude tud i jejich zruen a znik

upravovat zkon. Tet subjekty budou proto vyuvat informanch monost

spojench s publikac zkon ve Sbrce zkon.

Dalm notifikanm nstrojem je povinn dodatek v likvidaci, kter

prvnick osoba pipojuje od svho vstupu do likvidace ke svmu nzvu; u osob
zapisovanch do obchodnho rejstku jde o povinn firemn dodatek. V prvnch
jednnch, v nich je vdy nutno identifikovat jejich astnky, je tak dalm
osobm signalizovno, e jednaj s prvnickou osobou, kter se nachz ve fzi
sv likvidace.

IV. Zruen rozhodnut o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do likvidace

Podle vslovn pravy v 68 odst. 8 dve platnho obchodnho zkonku

mohli spolenci obchodn spolenosti nebo jej pslun orgn revokovat svoje
rozhodnut o zruen spolenosti a o jejm vstupu do likvidace, a to nejpozdji do
okamiku, ne bylo zapoato s rozdlovnm likvidanho zstatku. Dnem
innosti tohoto rozhodnut se obnovovaly pvodn pomry spolenosti; konila
funkce likvidtora, kter byl povinen pedat vechny doklady o prbhu likvidace
statutrnmu orgnu spolenosti. Prvn prava tak brala v vahu i monost
zptnho rozhodnut a vrcen celho procesu likvidace ped jeho potek.

Popsan postup byl mon jen u tch rozhodnut, kter inili svobodn
spolenci nebo jimi ustanoven orgny spolenosti. Pokud o zruen spolenosti
rozhodoval soud, byla revokace takovho rozhodnut mon opt jen soudnm
rozhodnutm. Vle spolenk k zastaven likvidace se projevovala v tom, e lo o
zen na nvrh spolenk nebo orgnu spolenosti. Soud vak zruen a likvidaci
spolenosti nezruil, pokud by tm dolo k zsahu do prv nebo prvem
chrnnch zjm samotnch spolenk nebo tetch osob.

Obansk zkonk uvedenou pravu nepevzal. S vyuitm 10 lze

povaovat za zcela legitimn zvr, e nelze brnit svobodn vli len
prvnickch osob, pokud se rozhodnou revokovat svoje pvodn rozhodnut o
zruen prvnick osoby a o jejm vstupu do likvidace. Chyb vak opora v zkon,
pokud jde o asov prostor, kdy se tak me stt. Vezme-li se v vahu cit.
pravidlo dve platnho obchodnho zkonku, dle ustanoven 207, podle nho
kon likvidace pouitm likvidanho zstatku, i poadavek 10 odst. 2, aby se
dosplo k dobrmu uspodn prv a povinnost, lze se piklnt k zvru, e
revokace zruovacho rozhodnut me nastat jen do okamiku, ne se zane
rozdlovat likvidan zstatek. Teprve v tomto okamiku se mn postaven len
likvidovanch prvnickch osob, nebo dochz k vplat vnosu z toho, m

spolenci pispli k financovn poteb prvnick osoby, majetek prvnick osoby

se pesouv k jinm vlastnkm. Tento proces podstatn mn postaven len
prvnickch osob. Jeho zastaven a obnoven stavu ped likvidac by toti
znamenalo zsadn zsah do prvnch pomr tchto osob.

Pokud jde o zruen a vstup do likvidace na zklad rozhodnut soudu, lze i

v tchto ppadech vst obdobn vahy a pipustit monost, aby soud na nvrh
lena likvidovan prvnick osoby nebo jin osoby, kter proke svj prvn
zjem, svoje rozhodnut o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do likvidace
zruil. Soust rozhodnut soudu by mla bt t prava povinnost likvidtora,
kter smuj k obnoven pvodnho stavu prvnick osoby.

Souvisejc ustanoven:

129, 169, 171, 172, 173, 188, 189, 196, 202, 247, 376, 401, 1215

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon,

105, 190, 421, 656 z. o. k.,

65, 66 zk. o ve. rejstcch,

18, 44, 105 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

16 zk. o bankch,

27 zk. . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot

Z judikatury:

K odst. 1
Revokaci rozhodnut o zruen spolenosti a o jej likvidaci upravuje
obchodn zkonk jedin v 68 odst. 8, a to vslovn toliko pro ppad, kdy byla
spolenost zruena a vstoupila do likvidace rozhodnutm spolenk nebo
pslunho orgnu spolenosti, nikoli t pro ppad, kdy o zruen spolenosti a
o jej likvidaci bylo rozhodnuto soudem. (I kdy obansk zkonk neupravuje
vslovn monost zruit rozhodnut o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do
likvidace, lze se domnvat, e princip preference svobodn vle osob dovoluje
zvr o tom, e v ppadech, kdy je zruen a vstup do likvidace zaloen na
dobrovolnm rozhodnut len korporace nebo jejch k tomu pslunch orgn,
nebrn nic ani opanmu postupu, pokud by pominuly dvody, pro n bylo o
zruen a vstupu do likvidace rozhodnuto. - pozn. aut.)
(NS 29 Cdo 419/2012)
Ped novelou obchodnho zkonku . 370/2000 Sb., innou od 1.1.2001,
nemohla valn hromada a.s. rozhodnout o zruen svho usnesen o zruen
spolenosti s likvidac, nebo tato monost j nebyla dna zkonem vslovn.
Valn hromada me rozhodovat pouze o v zkon taxativn vyjmenovanch
ppadech. Nedovolenost uritho jednn nemus prvn pedpis upravovat vdy
vslovn, ale me vyplynout z kontextu jednotlivch ustanoven pslunho
prvnho pedpisu (i vce pedpis). Nedovolenost vystoupen z likvidace lze
dovodit jednak z pravy 187 obch. zk. a jednak z pravy 68 obch. zk. Valn
hromad tedy pslu rozhodovat o vem, co j do psobnosti svuje ustanoven
187 nebo jin ustanoven obchodnho zkonku anebo stanovy akciov
spolenosti; jakkoli jin rozhodnut vak do psobnosti valn hromady nepat a
valn hromada o nm nesm rozhodovat.
(NS 29 Odo 185/2003, SoJ 178/03)
V ppad, e je spolenost zruena s likvidac, pedstavuje likvidace
nepominutelnou fzi pedchzejc zniku spolenosti vmazem z obchodnho
rejstku. Psobnost likvidtora jednat jmnem spolenosti pechz na uveden
subjekt a zpisem likvidace spolenosti do obchodnho rejstku spolu se
zpisem likvidtora. Pokud by likvidtor vykonal nkter kony jet ped
zpisem do rejstku, soud k nim neme pihldnout. (Konstitutivn inky zpisu
likvidtora byly platn a inn do 31.12.2000 - pozn. aut.)
(KS Brno 28 Co 75/1992, PrRo 1/94)
Vstupem spoleenstva do likvidace nezanik psobnost dozor rady. Kvli
zjitn, zda byla zzena likvidan bilance, neteba provsti revisi, nbr sta
vyzvn likvidtor, by pedloili tuto bilanci. Bylo-li pozvn k valn hromad
asopisu, pedepsan stanovami, redakc asopisu odepeno, nezbv, ne
doruiti pozvn kadmu lenu drustva, nemaj-li stanovy o tom jinho
ustanoven.
(Vn 13771/34)

K odst. 2
Jestlie dolo k zniku funkc len pedstavenstva akciov spolenosti, je
povinnost rejstkovho soudu tuto zmnu zapsat do obchodnho rejstku
(pedstavenstvo vymazat) i pesto, e lenov pedstavenstva nebyli ve svch
funkcch nahrazeni. To plat i u spolenost v likvidaci.
(VS Praha 7 Cmo 271/2000, Rc 16/02)
Byla-li komanditn spolenost souhlasnou vl stran zruena a do
obchodnho rejstku bylo zapsno zruen spolenosti i nastoupen likvidace,
nelze ji udliti prokuru.
(Vn 4963/25)
Pedpis zkona o likvidaci jako nsledku zruen veejn obchodn
spolenosti jest potud povahy dispositivn, e se spolenci mohou vslovn
usnsti na jinm zpsobu vzjemnho vypodn. K opovdi zruen spolenosti
jest oprvnn kterkoliv ze spolenk sm o sob.
Spolenk jest oprvnn navrhnouti, by byl likvidtor ustanoven soudem a
by jm nebyl nikdo ze spolenk. O takovm nvrhu jest rozhodnout v nespornm
zen, nejsou-li spornmi skutkov pedpoklady pro ustanoven likvidtora
soudem pokud se te, jsou-li ihned prokazatelny.
(Vn 7906/28)
Jest dvodem ke zruen veejn obchodn spolenosti, sdlil-li spolenk
spolenku, by do podniku nevstupoval, an personl jest pouen ho
neposlouchati, a dal-li veejnosti vdti, e nem nic spolenho s druhm
spolenkem, a choval-li se k nmu nepstojn. K dosti o zpis likvidace jako
zkonnho nsledku zruen veejn obchodn spolenosti u rejstkovho soudu
jest oprvnn kterkoliv ze spolenk o sob a neme sporem donucovati
druhho spolenka k podn dosti o zpis likvidace. K vmazu firmy me dojti
a po skonen likvidace. Tu teprve nastv povinnost ohlsiti firmu k vmazu,
jej splnn vynucuje rejstkov soud.
(Vn 10713/31)
Rozchzej-li se ddici zesnulho veejnho spolenka a pozstav veejn
spolenk v otzce, zda vzhledem ke spoleensk smlouv mrtm veejnho
spolenka nastalo zruen veejn obchodn spolenosti, neme rejstkov soud
uiniti opaten o zruen a o likvidaci spolenosti. Pedpis l. 133 obch. zk. (zk.
. 1/1863 . z., veobecn zkonk obchodn - pozn. aut.) jest rzu dispozitivnho a
me bti zmnn mluvou stran.
(Vn 10902/31)
Zkonu vyhovuje firma: Likvidace obchodn spolenosti firmy X.

(Vn 13582/34)
Na hmotnprvn platnost a innost rukojemsk smlouvy, kterou uzavel
rukojm se zmocnncem likvidan komanditn spolenosti, nepsob to, e k
jejmu oznaen bylo uito jen firemn zkratky bez dodatku v likvidaci, nebylo-li
mezi smluvci pochybnosti, komu pohledvka skuten pat.
(Vn 17053/37)

Z literatury:
Ddia kol.: Obchodn zkonk. Koment, Dl I, 2002.
Peliknov: Koment k obchodnmu
evropskmu prvu). 1. dl, 4. vyd., 2004.

zkonku

(s

pihldnutm

Pokorn, Kovak, p: Obchodn zkonk. Koment. I. dl, 2009.

tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 13. vyd., 2010.
Eli: K prav vstupu obchodn spolenosti do likvidace. Pk, 1996, . 3.

188
(Jednn za prvnickou osobu v likvidaci)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Nov formulovan pravidlo chovn otevr problm, jemu nauka dosud

nevnovala vt pozornost. Je nepochybn, e za prvnickou osobu v likvidaci je
oprvnn prvn jednat likvidtor. Vzhledem k tomu, e likvidtor je klovou
postavou likvidace, nebo je oprvnn k rozhodovn o postupu pi likvidaci,
vyvstv v praxi otzka, zda m t osobn realizovat veker prvn jednn, k
nim pi likvidaci dochz. Obansk zkonk stanov v 193, e likvidtor
okamikem svho povoln nabv psobnosti statutrnho orgnu. Tm je vak
een pouze jeho vztah k osobm, kter tvo statutrn orgn, tj. pebr jejich
psobnost, pokud jde o prvn jednn zastupovan prvnick osoby. Otzka
vlunosti prvnho jednn pouze prostednictvm likvidtora tak me mt dv
protichdn variantn odpovdi.

Prvn z nich me pout argument a maiori ad minus, tj. nahrazuje-li

oprvnn likvidtora k prvnm jednnm statutrn orgn prvnick osoby, tm
spe nahrazuje i jednn jinch osob, jejich jednatelsk psobnost nedosahuje

univerzlnosti rozsahu psobnosti statutrnho orgnu. Pravidlo v 188 je tak

interpretovno jako zkaz prvn jednat za prvnickou osobu, pokud jednajc
osoba nen likvidtorem. Zvr vahy potom zn, e prvn jednat navenek je v
likvidaci oprvnn pouze a toliko likvidtor. On se mus v rmci organizace celho
prbhu likvidace postarat o to, aby byl skuten jedinm oprvnnm
zstupcem prvnick osoby pro jej jednn navenek.

Druh mon odpov vychz z jazykovho vkladu pravidla v 188, v

nm je zdraznno, e se zakazuje pestupovat el likvidace a nerespektovat
jej povahu a cl. Tento vklad vede k zvru, e jednat navenek by mohly i jin
osoby ne likvidtor, pokud by se pohybovaly v mezch danch podstatou a
poslnm likvidace.

Prvn varianta vkladu m svoji nespornou vhodu v tom, e jednn je

soustedno do rukou jedn osoby, pop. skupiny osob s totonm prvnm
postavenm (pokud je likvidtor vce). Tm je zajitno, e nebude dochzet k
jednnm, o nich by likvidtor nebyl informovn, kter by nepromyslel a kter by
pop. mohla prbh likvidace zkomplikovat a zpsobit neefektivn pouit vc
nleejcch do likvidan podstaty. Na druh stran vak klade znan nroky na
organizan zdatnost likvidtora. Pokud by rozsah likvidan podstaty byl velk,
pop. likvidovan podstata byla vcn komplikovan, lze riziku peten
likvidtora brnit ustanovenm vtho potu likvidtor a jejich tmovou
spoluprac pi provdn likvidace.

Druh vklad je svmi vhodami a riziky opakem vkladu prvnho. Pi

likvidaci by bylo mono vyut dosavadn organizan struktury prvnick osoby,
jednn, pi kterch by lo jen o praktickou realizaci zkladn koncepce likvidace,
kterou stanovil likvidtor, by byla svena zejmna zamstnancm nebo lenm
prvnick osoby, kte by jednali v mezch likvidace v rmci svho pracovnho
zaazen a mohli by tak vyut znalosti problematiky, vytvoench obchodnch
spojen apod. ( 166). U podnikatelskch prvnickch osob by lo o osoby
poven pi provozu obchodnho zvodu uritou innost ( 430). Hrozilo by vak
nebezpe, e dojde k jednnm, s nimi by likvidtor nesouhlasil, nebo k
jednnm, o kterch nebyl informovn, a prbh likvidace by se zkomplikoval.
Likvidtor by navc nesl nebezpe, e osobn ponese nsledky neschvlench
jednn jinch osob.

Druh vklad otevr t otzky vzjemnho vztahu likvidtora a dalch

osob, kter jsou - krom osob tvocch statutrn orgn - oprvnny zastupovat
prvnickou osobu pi prvnch jednnch navenek:

- Zamstnanci, lenov, osoby poven podnikatelem vkonem innost pi

provozu obchodnho zvodu: jedn se o irok okruh osob nejrznjho
postaven. Pokud maj omezenou jednatelskou psobnost, stoj spe na nich
stupnch organizanch struktur a jejich innosti maj pevn vkonn
charakter, nemlo by jejich zapojen do likvidace znamenat problm. Provdli by
dl jednn, ktermi by byl uskuteovn el likvidace v okruhu zleitost,
jimi byli poveni (nap. referenti obchodnch oddlen by uzavrali kupn
smlouvy smujc k prodeji dokonench a postupn dokonovanch vrobk).
Zleitosti vtho vznamu (prodeje st obchodnho zvodu, vtch
majetkovch soubor, prodej celho zvodu) by nleely likvidtorovi. Pro een
tchto otzek se u likvidace podnikatelskch subjekt asto sestavuj likvidan
tmy, v nich jsou zapojeni zamstnanci vrcholovho veden a v nich na likvidaci
spolupracuj spolen s likvidtorem.

- Smluvn zmocnnci: nen dvodu, pro by likvidtor neml pi likvidaci vyut

slueb specializovanch subjekt(nap. obchodnci s cennmi papry, podnikatel
obchodujc s nemovitostmi apod.), zmocnn k prvnm jednnm je zde
pravideln vyuvno. Na rozdl od Krajskho obchodnho soudu v Brn (jud. . 1)
se domnvme, e nelze vylouit, e k nkterm prvnm jednnm by mohli bt
zmocnni i lenov statutrnch orgn prvnickch osob.

- Prokurist: vzhledem k i jejich jednatelskho oprvnn (prvn jednn, k

nim dochz pi provozu zvodu), kter se bl statutrnmu orgnu a vzhledem
k tomu, e je jejich funkc zastupovat podnikatele pi jeho bn podnikatelsk
innosti, nelze povaovat soubn oprvnn k prvnm jednnm pro prokuristu
i likvidtora za ppustn. To znamen, e likvidtor by ml dohodnout znik
dosud udlench prokur a nov by ji v prbhu likvidace neml udlovat
(historick jud. . 2). Jin problm pedstavuje zaazen prokurist do likvidanch
tm, kter se s ohledem na vcnou znalost likvidovanho subjektu a jeho
innosti me ukzat jako praktick.

- Vedouc odtpnch zvod: een by bylo obdobn jako v prvnm ppad. Pro
uskuteovn bnch prvnch jednn smujcch k naplnn elu likvidace
(prodej zsob a skladovan produkce kupnmi smlouvami) by mohl bt vedouc
odtpnho zvodu velmi praktickm vchodiskem. Nicmn prodej celho
odtpnho zvodu je ji zleitost, kter nle likvidtorovi.

Zvrem lze shrnout, e prvn jednn mohou pi likvidaci realizovat i

osoby odlin od likvidtora. Jde vak o jednn v rutinnch innostech, kter
likvidtor v celkovm plnu postupu pi likvidaci vyhradil zamstnancm a
osobm povenm provdt v zvod likvidovan prvnick osoby urit okruh
innost, pop. jde o een specilnch zleitost svench zmocnncm.

Ukazuje se tedy, e druh vklad 188 je praxi bli. Za vkladov

problematick lze povaovat zvr ustanoven 188, kter dovoluje pi jednn
pekroit limity elu likvidace, pokud jednajc osoba bez svho zavinn
nevdla, e prvnick osoba vstoupila do likvidace. Lze pochopit, e nen mon
ukldat povinnost, jej dodren je zvisl na znalosti uritch rozhodujcch
okolnost, kter povinn neznal a znt nemohl, navzdory tomu, e jejich zskn
vnoval patin sil. Na druh stran je hodno zven, zda by vznam likvidace
zejmna pro vypodn prvnick osoby s viteli neml bt podpoen zvenou
ochranou ped naruenm jejho prbhu. I kdy se vstup do likvidace zapisuje do
veejnho rejstku a likvidovan prvnick osoba signalizuje vstup do likvidace i
dodatkem ke svmu nzvu i obchodn firm, umouje pihldnut k subjektivn
vdomosti jednajc osoby o likvidaci vznik komplikac. U prvnickch osob
zapisovanch do veejnch rejstk je problm een pravou principu materiln
publicity ( 8 zk. o ve. rejstcch), protoe daje zapsan do veejnch rejstk
se po jejich zveejnn povauj za obecn znm. Neodhadnuteln vak je vvoj
u prvnickch osob, kter se do veejnch rejstk nezapisuj.

Pokud jednajc osoba vdla nebo mohla vdt o tom, e dan prvnick
osoba vstoupila do likvidace, a pesto jej jednn pekroilo el, jak odpovd
povaze a cli likvidace, lze jej jednn oznait za neplatn, nebo odporuje zkonu
a ohrouje el likvidace, kterm je vypodn s viteli a zachovn
maximlnho likvidanho zstatku.

Souvisejc ustanoven:

166, 187, 193, 196, 430, 450, 503, 580

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:
Udl-li likvidtor spolenosti s ruenm omezenm bvalm jednatelm
likvidovan spolenosti plnou moc k tomu, aby jednali jmnem likvidovan
spolenosti, je to poruenm povinnosti likvidtora, a tud dvod pro jeho
odvoln a nahrazen jinou osobou v souladu s 71 odst. 4 obch. zk.
(KOS Brno 11 Cm 975/1993, SoRo 1/95)

Byla-li komanditn spolenost souhlasnou vl stran zruena a do

obchodnho rejstku bylo zapsno zruen spolenosti i nastoupen likvidace,
nelze ji udliti prokuru.
(Vn 4963/25)

189
(Likvidtor)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Ustanoven likvidtora (1 a 4)

II. Poadavky na osobu likvidtora (5 a 13)

III. Absence likvidtora (14 a 15)

Z dvodov zprvy (k 187 a 209):

Ve vztahu k osob likvidtora a k vkonu jeho funkce osnova nezaml

stvajc pravu pejmanou z nynjho obchodnho zkonku zsadn mnit a
sleduje jen nkter dl upesnn. Pedevm se navrhuje zavst zkonnou
automatiku pro obsazen likvidtorsk funkce v ppad, e si prvnick osoba pi
dobrovolnm zruen sama likvidtora neustav. Pro ten ppad se zaml
stanovit, e tehdy se stane likvidtorem z moci zkona kad len statutrnho
orgnu prvnick osoby. Nov zkonn konstrukce tm odleh justici, protoe
dosud v tchto ppadech mus rozhodovat soudy, a zrychl a zefektivn celkov
prbh likvidace. Nen vyloueno, e se lenov statutrnho orgnu, na n
dopadne vkon psobnosti likvidtora podle 189 odst. 2 ze zkona tto
psobnosti zbav rezignac na sv lenstv ve statutrnm orgnu. To vak
nevyluuje, aby tyto osoby (nebo nkterou z nich) jmenoval likvidtorem soud
podle 191 odst. 3. Dle se jedn o nvrh pravidla pikazujc analogickou
aplikaci nkterch ustanoven o statutrnch orgnech i na likvidtora.

K odst. 1

I. Ustanoven likvidtora

Prvn vta prvnho odstavce obsahuje povinnost stanovit prvnick osob

pi zahjen likvidace likvidtora, osobu, kter bude cel proces likvidace dit.
Rozhodnut, kterm bude urena osoba likvidtora, je sice samostatnm
rozhodnutm pslunho orgnu prvnick osoby, je vak spjato s prvn
skutenost, kterou byla prvnick osoba zruena. Jako zcela samostatn je bude
muset pslun orgn pijmout tehdy, kdy se prvnick osoba zru uplynutm
doby, na kterou byla zaloena. Zda prvnick osoba doshla svho elu, bude
muset rozhodnout k tomu pslun orgn, po tomto rozhodnut by mlo
nsledovat rozhodnut o ustanoven likvidtora. Zcela samozejm by rozhodnut
o osob likvidtora mlo nsledovat po rozhodnut o zruen prvnick osoby,
kter uin jej lenov, spolenci nebo pslun orgn prvnick osoby.

Orgn pslun k ustanoven likvidtora se li podle toho, o jakou

prvnickou osobu jde. Nen mon na tomto mst vyjmenovat vechny v vahu
pichzejc varianty, uvdme proto alespo nejvznamnj z nich:
- Obchodn korporace: ustanoven likvidtora je velmi vznamn rozhodnut, kter
me ovlivnit konenou velikost likvidanho zstatku, a tedy i mru zhodnocen
investice spolenk do obchodn korporace. Proto o ustanoven likvidtora
rozhoduj spolenci, pop. nejvy orgn spolenosti sloen ze spolenk. U
osobnch obchodnch spolenost rozhoduj o osob likvidtora vichni spolenci,
pokud spoleensk smlouva neupravuje jin zpsob rozhodovn, u kapitlovch
spolenost se zkonn een li - u spolenosti s ruenm omezenm rozhoduj
vichni spolenci, pokud spoleensk smlouva nesv toto rozhodovn valn
hromad, v akciov spolenosti rozhoduje o ustanoven likvidtora valn
hromada, u drustva lensk schze. U obchodnch spolenost, kter podnikaj
ve specilnch oblastech, podlh ustanoven likvidtora dalm omezenm:
banky: nvrh na jmenovn likvidtora me podat pouze esk nrodn banka, o
jmenovn likvidtora rozhodne soud do 24 hodin od podn nvrhu; investin
spolenosti: rozhodne-li pslun orgn investin spolenosti o jejm zruen s
likvidac, rozhodne zrove o podn nvrhu na jmenovn jejho likvidtora,
likvidtora potom jmenuje esk nrodn banka, obdobn een se pouije i pro
hlavnho administrtora nebo investin fond s prvn osobnost, u drustevn
zlony jmenuje a odvolv likvidtora na nvrh esk nrodn banky soud, u
tuzemsk pojiovny nebo zajiovny likvidtora jmenuje a odvolv esk
nrodn banka, kter t vede seznam likvidtor.

- Spolky: o ustanoven likvidtora bude rozhodovat nejvy orgn spolku podle

stanov spolku nvazn na rozhodnut o zruen spolku s likvidac, stanovy ale
mohou obsahovat odlin een. Pokud nelze likvidtora povolat zpsoby
urenmi ve stanovch, je poslednm eenm jmenovn likvidtora soudem z
len statutrnho orgnu spolku, a nen-li ani toto mon, jmenuje likvidtora
soud z len spolku. V obou ppadech nen nutn souhlas takto jmenovanho
likvidtora.

- Nadace, nadan fondy: likvidtora vol sprvn rada.

- stavy: pouij se obdobn ustanoven o nadaci, likvidtora proto bude volit

sprvn rada stavu.

- Pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk: rozhodne-li zizovatel o

zruen organizace, pechz uplynutm dne uvedenho v jeho rozhodnut o
zruen jej majetek, prva a zvazky na zizovatele, likvidace se proto neprovd
a nen nutno ustanovit likvidtora.

- Obecn prospn spolenost: likvidtora jmenuje sprvn rada spolenosti,

opt je teba upozornit na zruen zkona 248/1995 Sb., o obecn prospnch
spolenostech, obanskm zkonkem od 1. ledna 2014 a nutnost postupu podle
pechodnch ustanoven - 3050.

Likvidtor me bt jmenovn i soudem, a to ve dvou rznch situacch:

pokud ve zruen prvnick osob nebyl jmenovn likvidtor pslunm
orgnem bez zbytenho odkladu a pokud o zruen spolenosti a jejm vstupu do
likvidace rozhoduje soud. Bli koment je uveden u 191.

Jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, pop. bydlit likvidtora

(likvidtor), poppad jmno a adresa msta pobytu, pop. tak bydlit osoby,
kter bude vykonvat innost likvidtora za prvnickou osobu, je nutno zapsat do
veejnho rejstku, zpis m deklaratorn inek.

II. Poadavky na osobu likvidtora

Likvidtorem me bt osoba fyzick, vjimen i osoba prvnick.

Pkladem ustanoven likvidtora - prvnick osoby me bt veejn obchodn
spolenost, jejmi spolenky jsou vhradn prvnick osoby. Pokud se v takov
situaci ustanovuje likvidtor z ad spolenk, mus jt o prvnickou osobu, prva
a povinnosti likvidtora potom bude vykonvat poven zmocnnec, kterm
me bt jen fyzick osoba.

Podle druh vty 189 odst. 1 mus likvidtor splovat poadavky, kter
jsou stanoveny pro leny statutrnch orgn prvnickch osob. Prvn prava
zpsobilosti bt lenem statutrnho orgnu je obecn uvedena v obanskm
zkonku, tato prava pedstavuje vchodisko, k nmu speciln zkony dopluj
dal kritria, pop. nkter obecn modifikuj. Z obecn pravy vyplvaj
nsledujc poadavky:
- Pln svprvnost. To plat i pro zstupce prvnick osoby, kter by byla
povolna likvidtorem, vjimku pedstavuj prvnick osoby, jejich innost se
tk nezletilch nebo osob s omezenou svprvnost.

- Nen osvden padek osoby, kter se m stt likvidtorem. Z tohoto pravidla

pipout obansk zkonk vjimku - osoba, jej padek byl osvden, se me
stt lenem volenho statutrnho orgnu, tedy i likvidtorem, pokud to pedem
oznmila tomu, kdo ji do funkce povolv. Je potom na nm, aby se rozhodl, zda
takovou osobu do funkce likvidtora povol. Pekka trv po dobu t let od
skonen insolvennho zen. Pokud nedolo k oznmen a osoba byla do funkce
ustanovena, me se kad, kdo na tom m prvn zjem, domhat, aby ji z
funkce odvolal soud. Mechanismus psob toton, i pokud pekka nastane u ji
ustanovenho likvidtora - likvidtor je povinen vznik pekky bez zbytenho
odkladu oznmit tomu, kdo jej povolal, a tento orgn me rozhodnout, zda m
likvidtor ve funkci setrvat.

Stane-li se likvidtorem osoba, kter k tomu nen zpsobil, hled se na jej

povoln, jako by se nestalo. Jestlie pekka nastane v prbhu vkonu funkce
likvidtora, jeho funkce zanik (vjimku pedstavuje postup pi osvden padku
likvidtora).

Speciln kritria vyplvaj v prv ad ze zkona o obchodnch

korporacch. Zkonn prava je dl na poadavky, kter mus osoba uchazee o
funkci splovat, a na pekky, kter zpsobuj jej diskvalifikaci pro vkon
funkce.

K poadavkm na osobu uchazee o funkci nle krom svprvnosti jet

bezhonnost a neexistence pekky provozovn ivnosti, oboje podle pravy v
ivnostenskm zkon. Za bezhonnou se nepovauje osoba, kter byla
pravomocn odsouzena pro trestn in spchan mysln, jestlie byl tento
trestn in spchn v souvislosti s podniknm anebo s pedmtem podnikn, o
kter d nebo kter ohlauje, pokud se na ni nehled, jako by nebyla
odsouzena. Pekka provozovn ivnosti spov pedevm v tom, e na
majetek osoby byl prohlen konkurs. prava trvn pekky nen zcela jasn - z
8 odst. 2 ivnostenskho zkona vyplv, e tato pekka trv po dobu t let
od prvn moci rozhodnut o zamtnut insolvennho nvrhu proto, e majetek
dlunka nebude postaovat k hrad nklad insolvennho zen, nebo po dobu
t let od prvn moci rozhodnut o zruen konkursu proto, e majetek dlunka je
zcela nepostaujc pro uspokojen vitel. Pokud jde o zruen konkursu z jinho
dvodu, uruje 8 odst. 2 ivnostenskho zkona, e pekka odpad prvn
moc rozhodnut o zruen konkursu. Jin een obsahuje 153 - podle nj je v
podstat ppustn, aby se lenem volenho orgnu prvnick osoby stala osoba,
jej padek byl osvden, pokud to pedem oznm tomu, kdo ji do funkce
povolv. een, kter dovoluje, aby byl padce lenem volenho orgnu, pokud
bude do funkce povoln s vdomm toho, e jde o padce, me bt racionln u
nepodnikatelskch prvnickch osob, u obchodnch korporac vzbuzuje ponkud
rozpaky, piklnme se proto k nzoru, e se uplatn prava v ivnostenskm
zkon. Tyt zvry plat i pro likvidtora.

Diskvalifikan pekkou pro oblast obchodnch korporac je rozhodnut

insolvennho soudu o tom, e len statutrnho orgnu osoby, kter je v padku,
jen byl ve funkci v dob vydn rozhodnut o padku, nesm po dobu t let od
prvn moci rozhodnut o diskvalifikaci vykonvat funkci lena statutrnho
orgnu jakkoli obchodn korporace nebo bt v obdobnm postaven (tj. t
likvidtorem). Insolvenn soud takto rozhodne, pokud v prbhu insolvennho
zen zjist, e vkon funkce danou osobou vedl k padku obchodn korporace.
Diskvalifikan dvod se vztahuje i na osoby, kter se staly leny orgnu po
vydn rozhodnut o padku, pokud vkonem sv funkce pisply ke snen
majetkov podstaty a k pokozen vitel, a na osoby, jejich funkce skonila
ped vydnm rozhodnut o padku, pokud jejich jednn k padku korporace
zejm pisplo. Pekkou vkonu funkce mimo insolvenn zen je i rozhodnut
soudu o diskvalifikaci, pokud vyjde najevo, e len statutrnho orgnu v
poslednch tech letech opakovan a zvan poruoval pi dnho hospode,
pop. jin kritria dn pe stanoven specilnm prvnm pedpisem.
Diskvalifikan rozhodnut soudu tedy nedovoluj, aby osoby, u nich byly zmnn
pekky vysloveny, byly povolny do funkce likvidtora. Jestlie by
diskvalifikan pekky vznikly u likvidtora ji ustanovenho, jeho funkce zanik
prvn moc rozhodnut o vylouen z vkonu funkce. Zmrujc ustanoven lze
nalzt v 67 z. o. k., podle nho je soudu umonno, aby u osoby, u n jsou
dny dvody vylouen, rozhodl o tom, e me ve sv funkci zstat, pokud
okolnosti dokldaj, e dosavadn vkon jej funkce v obchodn korporaci
neodvoduje jej vylouen a vylouen by mohlo vst k pokozen oprvnnch

zjm korporace nebo jejch vitel. Uveden zmrovac ustanoven si lze v

praxi velmi dobe pedstavit v situaci, kdy diskvalifikan pekky nastanou u
likvidtora ji povolanho, kter byl v minulosti lenem statutrnho orgnu
osoby padce a jeho funkce skonila ped zahjenm insolvennho zen.

K obchodnm korporacm nleej i obchodn spolenosti, jejich pedmt

podnikn je specializovan a je upraven zvltnmi zkony. Z nich potom
vyplvaj poadavky adresovan pmo osobm, kter se maj stt likvidtory:
- Investin spolenosti: likvidtorem me bt pouze ten, kdo je zapsn do
seznamu osob, kter mohou bt jmenovny likvidtorem investin spolenosti,
fondu kolektivnho investovn s prvn osobnost a hlavnho administrtora,
seznam vede NB, likvidtorem neme bt ten, jeho zjmy jsou v rozporu se
zjmy spolenk, podlnk nebo obmylench investinho fondu, kter je
obhospodaovn investin spolenost, nebo se zjmy jinch zkaznk investin
spolenosti, ten, kdo je personln nebo majetkov propojen s investin
spolenost nebo kdo se v poslednch tech letech podlel na auditu investin
spolenosti.

- Drustevn zlony: likvidtorem me bt pouze fyzick osoba nebo prvnick

osoba, kter spluje poadavky dvryhodnosti a odborn zpsobilosti a kter
nemla a nem zvltn vztah k drustevn zlon.

- Tuzemsk pojiovny a zajiovny: do seznamu likvidtor esk nrodn banka

zape pouze fyzickou osobu pln zpsobilou k prvnm konm, splujc
podmnky dvryhodnosti a kter m vysokokolsk ekonomick nebo prvnick
vzdln a praxi, nebo prvnickou osobu splujc podmnky dvryhodnosti,
kvalifikovanou v oblasti ekonomiky pojioven nebo zajioven, anebo osobu s
bydlitm, mstem podnikn nebo sdlem v jinm lenskm sttu, kter se
proke oprvnnm vydanm pslunm orgnem jinho lenskho sttu tuto
innost vykonvat, a to na jej nvrh. Likvidtorem neme bt jmenovna osoba,
kter byla nebo je auditorem zruovan pojiovny nebo zajiovny nebo se
jakmkoliv zpsobem na auditu podlela, nebo osoba, kter je nebo byla v tto
pojiovn nebo zajiovn odpovdnm pojistnm matematikem nebo sprvcem
nebo k n m nebo mla vztah, kter by mohl bt pekkou dnho vkonu
funkce likvidtora.

- Banky: likvidtorem me bt fyzick nebo prvnick osoba, tato osoba nesm

mt zvltn vztah k bance a nesmla bt v poslednch pti letech auditorem
banky nebo se jakkoli na auditu v bance podlet.

U dalch druh prvnickch osob lze o poadavcch na osobu likvidtora

konstatovat nsledujc:
- Spolky: speciln poadavky na leny statutrnho orgnu spolku nejsou v
obanskm zkonku upraveny, uplatn se obecn prava v 152.

- Nadace, nadan fondy: stt se likvidtorem nen zpsobil osoba, kter je

lenem dozor rady nadace, je vi nadaci v pracovnm pomru nebo nen
bezhonn ve vztahu k elu nadace (bezhonnost vak nen sama o sob
definovna, odkaz na jin zkon chyb).

- stavy: likvidtorem se nesm stt osoba, kter je lenem sprvn rady stavu
nebo dozor rady nebo jinho orgnu podobn povahy, nesm bt rovn
odsouzena pro mysln trestn in.

- Obecn prospn spolenost: zvltn poadavky na likvidtora nebyly v

zkon 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech, stanoveny,
vzhledem k 3050 nebude mono aplikovat obansk zkonk, jestlie obecn
prospn spolenost bude v reimu dosavadnho (tedy zruenho) zkona a
neprobhne jej transformace na nadaci, nadan fond nebo stav.

-Pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk: ke zruen pspvkov

organizace dochz dnem urenm zizovatelem v rozhodnut, jm t ur, v
jakm rozsahu pechz jej majetek, prva a zvazky na nov anebo pejmajc
organizace. Rozhodne-li zizovatel o zruen organizace, pechz uplynutm dne
uvedenho v jeho rozhodnut o zruen jej majetek, prva a zvazky na
zizovatele. Z uvedenho vyplv, e se neprovd likvidace a nen nutno
ustanovovat likvidtora.

Poadavky na osobu likvidtora plat pro kteroukoli osobu, kter se stane

nebo m stt likvidtorem, i kdy by byla povolna jen na uritou dobu.

K odst. 2

III. Absence likvidtora

Z posledn vty prvnho odstavce 189 vyplv, e me dojt k ukonen

funkce likvidtora u konkrtn osoby, kter byla do tto funkce povolna, za
trvn likvidace. Pslunmu orgnu prvnick osoby potom zkon pikazuje, e
mus neprodlen (bez zbytenho odkladu) ustanovit likvidtora novho, nee
vak, zda se likvidace zastav nebo zda v n pokrauje jin orgn prvnick osoby.
Toto pravidlo lze nalzt ve druhm odstavci, kter uruje, kdo d a organizuje
likvidaci, pokud nen povoln likvidtor - zkon k tomuto kolu zmocuje leny
statutrnho orgnu. Pravidlo peklenuje situace, kdy osoba likvidtora pi
likvidaci pechodn absentuje. Nelze je vykldat jako pravidelnou monost,
psobnost k provdn likvidace je dna pouze likvidtorovi. Jestlie by mla
osoba likvidtora z jakchkoli dvod dlouhodob absentovat nebo likvidtor
nebyl vbec povoln a nen to jen doasn stav, bude se postupovat podle 191
a chybjcho likvidtora jmenuje soud.

Rozsah psobnosti statutrnho orgnu v tto roli zkon vslovn

nezmiuje, ze spojen s 193 vak vyplv, e do okamiku, ne psobnost
statutrnho orgnu pejde na likvidtora, vede skutenost, e prvnick
spolenost byla zruena, k tomu, e statutrn orgn nerealizuje dle prvn
jednn smujc k naplovn bnho elu prvnick osoby, ale mus
respektovat zruen a vykonvat pouze ta jednn, kter nejsou s inky zruen v
rozporu. Tot plat, pokud ji jmenovan likvidtor zemel, vzdal se funkce nebo
ji neme vykonvat a jet nebyl ustanoven likvidtor nov.

Souvisejc ustanoven:

152 a 155, 191, 247, 376, 418

Souvisejc pedpisy:

46, 63 a 67, 95, 105, 190, 421, 656 z. o. k.,

36 zk. o bankch,

346, 349, 350, 358, 361 zk. . 240/2013 Sb., o investinch

spolenostech a investinch fondech,

 13 zk. . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech a nkterch

opatench s tm souvisejcch a o doplnn zkona esk nrodn rady .
586/1992 Sb., o danch z pjm,

123 zk. . 277/2009 Sb., o pojiovnictv,

27 zk. . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot,

65 zk. o ve. rejstcch,

6, 8 ivnostenskho zkona

Z judikatury:

K odst. 1
V ppad, e do funkce likvidtora spolenosti jmenovala valn hromada
obchodn spolenosti osobu, kter vystupuje pod nepravou identitou, a na
takovm zklad byla uveden osoba i zapsna do obchodnho rejstku, platnost
prvnho konu, na zklad nho takov likvidtor majetek likvidovan
spolenosti pevedl do vlastnictv osoby jednajc v dve v zpis do obchodnho
rejstku, zpochybnit nelze.
(NS 29 Cdo 4553/2008)
I. Likvidtor je orgnem spolenosti, ale nen jejm statutrnm orgnem.
II. I po vstupu spolenosti do likvidace trv jej povinnost podle 194 odst.
2 obch. zk. zvolit do 3 msc pot, co zanikla funkce lena pedstavenstva,
novho lena.
III. To, e ustanoven 181 odst. 2 obch. zk. uruje, e pedstavenstvo
nen oprvnno mnit poad valn hromady svolan na dost akcione,
neznamen, e by nemohlo svolat valnou hromadu k projednn jen tch bod
navrenho programu, kter spadaj do psobnosti valn hromady. Body, kter
nespadaj do psobnosti valn hromady, pedstavenstvo do jejho programu
nezaad.
(NS 29 Odo 149/2005, Rc 61/06, SoJ 39/06)

I. K tomu, aby byla u likvidtora dna pekka vkonu funkce, je potebn,

aby byl podn nvrh na prohlen konkursu v dob krat ne jeden rok od jeho
jmenovn do funkce nebo v tto dob vznikla povinnost podat nvrh.
II. Pi zamtnut nvrhu na zpis likvidtora do obchodnho rejstku
neposta, nastane-li pekka vkonu funkce kdykoli v prbhu jejho trvn,
nebo, vznikla-li funkce likvidtora, je teba jej do obchodnho rejstku zapsat,
bez ohledu na to, e u nj pozdji nastala pekka vkonu funkce.
(NS 29 Odo 455/2005, SoJ 117/06)
Funkce jednatele, tak i funkce likvidtora veejn obchodn spolenosti v
likvidaci pedstavuje ve smyslu ustanoven 7 odst. 1 zk. . 1/1991 Sb., o
zamstnanosti, vztah obdobn vztahu pracovnmu. Rozhodnm znakem pro
posouzen pedmtnho vztahu nen skutenost, zda jednatel byl za svou innost
skuten odmovn i nikoliv. Podmnkou pro zaazen do evidence uchaze o
zamstnn je samotn neexistence pracovnho nebo obdobnho vztahu, nikoliv
toliko faktick nevykonvn innosti v rmci tohoto vztahu. K pedmtn
evidenci tak dochz, pokud jsou splnny zkonem stanoven formln podmnky
a orgn tuto evidenci provdjc, proto nen povinen zkoumat, zda v konkrtnm
ppad skuten pslun innost je i nen vykonvna.
(NSS 4 As 39/2004)
Jestlie dolo k zniku funkc len pedstavenstva akciov spolenosti, je
povinnost rejstkovho soudu tuto zmnu zapsat do obchodnho rejstku
(pedstavenstvo vymazat) i pesto, e lenov pedstavenstva nebyli ve svch
funkcch nahrazeni. To plat i u spolenosti v likvidaci.
(VS Praha 7 Cmo 271/2000, Rc 16/02)
I. Likvidtor veejn obchodn spolenosti, jen byl navren sice jen
skupinou spolenk, ustanoven vak vemi spolenky, me bti odvoln jen
jednomyslnm usnesenm vech spolenk. II. Nelze-li docliti jednomyslnho
usnesen, jest nrok na odvoln likvidtora prosaditi proti odporujcm
spolenkm. Je-li o nvrhu na odvoln likvidtora rozhodnouti sporem, mus
aloba a dsledkem toho i prozatmn opaten smovati proti odporujcm
spolenkm.
(Vn 11870/32)
Soud jest oprvnn jmenovati v ppad neshody spolenk (likvidtor
stanovench spoleenskou smlouvou), likvidtora komanditn spolenosti a m co
do volby osoby likvidtora plnou volnost.
(Vn 4641/24)

K odst. 2

I. Zpis likvidtora do obchodnho rejstku m konstitutivn inky. (Od

1.1.2001 zrueno - pozn. aut.)
II. Jestlie je v prbhu likvidace likvidtor odvoln, vzd se funkce nebo
jeho funkce jinak zanikne, obnovuje se a do zpisu novho likvidtora do
obchodnho restku jednatelsk oprvnn statutrnho orgnu v takovm
rozsahu, v jakm je ml po vstupu spolenosti do likvidace.
III. Likvidtor je orgnem obchodn spolenosti a vztahuje se na nj
ustanoven 66 odst. 1 obch. zk.
IV. Udlen pln moci ve sporu o uren, zda je urit osoba spolenkem
obchodn spolenosti v likvidaci, je konem smujcm k likvidaci spolenosti.
(NS I Odon 69/97, SoJ 70/98)
I. Pedstavenstvo drustva nen oprvnno k rekursu, jakmile drustvo
vstoupilo do likvidace.
II. Soud neme z adu zasahovati do likvidace. Sprva likvidujcho
drustva nle jen likvidtorm, kte jsou zodpovdni za vsledek likvidace,
mus dbti usnesen VH i zkonnch pedpis a ru osobn a solidrn za kodu.
(Vn 12136/32)
Nastoupenm likvidtor pestv samo sebou zastupitelsk oprvnn
dosavadnch jednatel, kte nebyli zzeni za likvidtory, a nem jednatel nrok
na odmnu za jednatelskou innost za likvidace spolenosti s r. o. Lhostejno, e
jednatel byl zzen ve spoleensk smlouv za jednatele na dobu svho
spoleenskho pomru a e nebyl vymazn z rejstku.
(Vn 11243/30)

190
(Kolektivn likvidtorsk orgn)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Prvnick osoba si me ustanovit vt poet likvidtor. V takovm

ppad mus eit situaci obdobnou kolektivnmu statutrnmu orgnu, tj.
stanovit, jakm zpsobem jednaj likvidtoi ve vztazch s tetmi osobami.
Vysvt-li z vpisu z veejnho rejstku, e likvidtoi podpisuj prvnickou osobu
vichni spolen, nasvduje to kolektivnmu zastupovn (byl zvolen velmi
nron zpsob jednn).

Pokud prvnick osoba zpsob jednn likvidtor neuprav, uplatn se

analogicky pravidlo platn pro kolektivn statutrn orgny. To znamen, e
neur-li zakladatelsk prvn jednn, jak lenov kolektivnho orgnu (vce
likvidtor) prvnickou osobu zastupuj, in tak kad len kolektivnho
likvidtorskho orgnu samostatn.

Dal otzkou je monost zmocnn len kolektivnho orgnu likvidtor. I

zde je teba se obrtit k analogick aplikaci pravidel platnch pro statutrn
orgny a dovodit, e zmocnn je ppustn v tom ppad, e zakladatelsk
jednn vyaduje, aby vichni likvidtoi jednali spolen. V takovm ppad
nem jedinec oprvnn jednat jmnem prvnick osoby a musel by k takovmu
jednn bt zmocnn. Zmocnn se dje jednnm, kter mus odpovdat
zapsanmu zpsobu jednn - mus bt udleno vemi likvidtory.

Utven rozhodnut likvidtor ve vnitn sfe spolenosti (rozhodovn o

postupu likvidace a uplatovn jednotlivch opaten v likvidaci) je obanskm
zkonkem vslovn upraveno v 156: kolektivn orgn rozhoduje ve sboru, je
schopen se usnet za asti vtiny len a rozhoduje vtinou hlas
zastnnch.

Souvisejc ustanoven:

152, 156, 164, 189

Z judikatury:
Z toho, e pohledvce z obchodnho spojen se spolenost v likvidaci bylo
ve vyrovnn (podle cs. na. ze dne 10. prosince 1914, s. 337 . zk.)
spolenosti piznno hlasovac prvo a e nebyla popena, nelze usuzovati, e
jest na ni hledti jako na pohledvku vzniklou z obchod likvidtorem nov
uzavench k dokonen dve ji zahjench obchod.
Z prvnch jednn, je uzaveli likvidtoi v mezch sv zkonn
psobnosti, jsou spolenci zavzni prv tak, jako z prvnch jednn zkonnch
zstupc spolenosti za jejho trvn, lo-li o obchody, je smli likvidtoi nov
ujednati.
Nov obchod likvidtor jest jen tehdy platn, byl-li uzaven jen za elem
skonen obchod dosud nevyzench, le e by bylo prokzno, e
spolusmluvnk, vynaloiv nleitou pi, byl oprvnn mti za to, e jde o obchod,
spadajc v rmec ppustn innosti likvidtor.

(Vn 11385/31)

191
(Jmenovn likvidtora soudem)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Jmenovn likvidtora soudem je mocensk zsah do prbhu likvidace,

kter je mon jen na zklad zkonn pravy a z dvod urench zkonem.
- Prvnick osoba vstoupila do likvidace, avak jej pslun orgn nepovolal
likvidtora. Nejde pitom o doasn stav, kdy lze oekvat, e osoba likvidtora
bude v nvaznosti na vstup do likvidace urena. Osob budoucho likvidtora v
tom jen momentln brn njak pechodn pekka (nap. budouc likvidtor
se bude moci sv funkce ujmout a po dokonen jinch svch kol). Na tyto
ppady dopad ustanoven o tom, e psobnost likvidtora vykonvaj vichni
lenov statutrnho orgnu ( 189). Pravidlo v 191 se uplatn na pekku
zpsobujc, e pslun orgn prvnick osoby nen schopen vhodnou osobu
likvidtora vyhledat. Zkon nestanov dnou lhtu, podle n by se mohly
prvnick osoby orientovat (nap. e soud ustanov likvidtora svm rozhodnutm,
pokud pslun orgn prvnick osoby nepovolal likvidtora bez zbytenho
odkladu). Praxe se vak bude patrn k takovmu postupu uchylovat. Lze se
domnvat, e i soud stanov prvnick osob ke jmenovn likvidtora dodatenou
lhtu. zen o jmenovn likvidtora me bt zahjeno i bez nvrhu, tj. soud
zen zahj bezodkladn pot, co se dozv o skutenostech rozhodnch pro
veden zen. O zahjen zen bez nvrhu vyd soud usnesen, kter doru
astnkm do vlastnch rukou. zen je zahjeno dnem, kdy usnesen bylo
vydno, odvoln proti usnesen o zahjen zen bez nvrhu nen ppustn.

- Soud sm rozhodl o zruen prvnick osoby a o jejm vstupu do likvidace. Nen

na libovli soudu, zda se rozhodne prvnickou osobu zruit, nbr k tomu mus
mt zkonem stanoven dvody. Ty lze nalzt v 172 odst. 1 i ve speciln prav
zkona o obchodnch korporacch. V obou ppadech jde o dvody brnc
prvnick osob v dnm vkonu innosti, pro kterou byla zaloena: 172 uvd
jako dvody soudnho zruen nezkonnou innost prvnick osoby vykonvanou
v takov intenzit, e to zvanm zpsobem naruuje veejn podek, neplnn
pedpoklad pro vznik prvnick osoby a neexistenci statutrnho orgnu po
dobu dvou let. Ustanoven 93 z. o. k. ve soudn rozhodnut o zruen obchodn
korporace na pozbyt jejho podnikatelskho oprvnn, neschopnost vkonu jej
innosti po dobu del ne jeden rok obecn nebo na nepekonateln rozpory
mezi spolenky (zde bez uren lhty), pop. na provozovn innosti, kterou

mohou vykonvat jen fyzick osoby, bez pomoci tchto osob. U spolk stanov
obansk zkonk, e mohou bt zrueny soudem, pokud vyvjej innost, k n
nesm bt prvnick osoba zaloena, pokud by jejich hlavn innost bylo
podnikn nebo jin vdlen innost, pokud by nutily tet osoby k lenstv ve
spolku, asti na jeho innosti nebo k jeho podpoe nebo by brnily lenm ze
spolku vystoupit. Speciln dvody pro zruen nadace soudem obsahuje 377,
ve kterm jde v pevn vtin o dvody spovajc v rozporu innosti nadace
s jejm elem a poslnm. Ustanoven o nadaci se obdobn pouije i pro stavy.
stav me bt krom toho zruen rozhodnutm soudu na nvrh osoby, kter
osvd prvn zjem, pokud stav dlouhodob nepln svj el. Dal speciln
zkony mohou obsahovat dvody nucenho zruen a vstupu do likvidace
rozhodnutm soudu pro urit skupiny prvnickch osob (nap. 36 odst. 1 zk. o
bankch uvd, e esk nrodn banka pod nvrh na zruen akciov
spolenosti a jmenovn likvidtora, pokud byla bance odata licence; v takovm
ppad soud rozhodne o nvrhu do 24 hodin). Odkazy na nkter dal speciln
zkony jsou uvdny v pehledu souvisejcch pedpis.

- Soudu byl podn nvrh na odvoln likvidtora, kter dn nepln svoje

povinnosti, a na jmenovn novho likvidtora. V tomto ppad je zen
zahajovno na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem (typicky me jt o
vitele, lena i spolenka, kte se ct bt postupem likvidtora pi likvidaci
pokozovni, resp. se domnvaj, e postup likvidtora pokozuje likvidan
podstatu a ohrouje zjem na uhrazen pohledvek nebo maximalizaci konenho
zstatku z likvidace). V takovm ppad je na uven soudu, aby posoudil
existenci prvnho zjmu, poruovn povinnost a mru ohroen zjm
navrhovatele a podle toho rozhodl. Tmto rozhodnutm me bt odvoln i
likvidtor ustanoven rozhodnutm len, spolenk nebo pslunho orgnu
prvnick osoby. Poruovn povinnost likvidtora, kter by mohlo vst k nvrhu
na jeho odvoln, mus mt uritou kvalitu zvanosti - mus jt o vn
poruovn, pop. poruovn, kter nen jen jednorzovm opominutm, pop.
stav, kdy likvidtor odmt upustit od postupu, kter pokozuje zjmy vitel
nebo len i spolenk prvnick osoby. zen je spojeno se jmenovnm
novho likvidtora, kterho me, ale nemus navrhovatel v nvrhu uvst.

Soud me jako likvidtora urit fyzickou i prvnickou osobu. Pokud by byla

likvidtorem jmenovna prvnick osoba, musela by funkci likvidtora vykonvat
fyzick osoba - len statutrnho orgnu, pop. osoba, kter byla vkonem funkce
povena. Obansk zkonk pro tuto situaci dn vodtko neposkytuje.

I pro osobu, kter byla ustanovena likvidtorem soudnm rozhodnutm,

plat, e mus splovat poadavky kladen na likvidtora podle 189. Soud nen
omezen tm, e by mohl ustanovit likvidtorem jen spolenka nebo lena
prvnick osoby nebo lena jejho orgnu. Takov een vak je praktick,

protoe uveden osoby jsou obeznmeny s vnitnmi pomry a hospodskou

situac likvidovan prvnick osoby.

V zen rozhoduj jako soudy prvnho stupn krajsk soudy; mstn

pslun je soud, u nho je prvnick osoba zapsna ve veejnm rejstku. Jdeli o prvnickou osobu, kter se do veejnho rejstku nezapisuje, je pslun
krajsk soud, v jeho obvodu m tato prvnick osoba svj obecn soud. Funkce
soudem jmenovanho likvidtora vznik ke dni uvedenmu v pravomocnm
rozhodnut soudu, jinak prvn moc rozhodnut soudu o jeho ustanoven.
Likvidtor se zapisuje do veejnho rejstku. Nvrh na jeho zpis podv osoba,
kter je oznaena v pslunm ustanoven zkona o veejnch rejstcch o
veden danho druhu veejnho rejstku.

Na rozdl od jmenovn likvidtora leny nebo spolenky prvnick osoby

nebo pslunm orgnem prvnick osoby me soud jmenovat likvidtorem t
osobu, kter k tomu nedala svj souhlas, pokud se jedn o lena statutrnho
orgnu zruen spolenosti. Toto zkonn pravidlo je podmnno tm, e ke
jmenovn likvidtora nebyla navrena jin osoba, resp. nebyla navrena osoba
dn, a jeho clem je peklenout situace, kdy by soud vhodnho likvidtora
nebyl schopen najt, resp. by pi jeho hledn narel na tko pekonateln
pekky. Souasn umouje ustanovit osoby, kter maj ke zruen prvnick
osob zkou vazbu a jsou lpe informovny o jej innosti, ne by byl likvidtor z
okruhu osob mimo spolenost. Jmenovn takovho likvidtora lze chpat jako
mimodn opaten podmiujc monost provst likvidaci jako takovou.
Obansk zkonk proto nepipout znik jeho funkce jeho jednostrannm
prvnm jednnm, ale vdy vyaduje, aby byl funkce zprotn teprve na zklad
soudnho projednn, pi nm soud ov, zda jsou skuten dny dvody, pro
n nelze spravedliv poadovat, aby funkci likvidtora vykonval. Rozsah
dvod bude muset bt konkretizovn teprve v budoucnosti soudn judikaturou.
Je ale zejm, e me jt o dvody jak objektivnho, tak i subjektivnho druhu
(zdravotn dvody, nedostatek odbornch znalost a zkuenost, rodinn problmy
osoby jmenovan likvidtorem, jej vztah k lenm nebo spolenkm prvnick
osoby). Pokud je zde takov dvod ji v okamiku ustanoven likvidtora, soud by
jej ustanovovat neml.

Monost uveden ve tvrtm odstavci pedstavuje posledn vchodisko,

kdy se likvidace ujm osoba bez pedchozch vazeb na likvidovanou prvnickou
osobu, souasn vak je profesn specializovan na insolvenn zen, take by
mla bt pro veden likvidace dostaten odborn zpsobil. Toto zkonn een
dovoluje jmenovat likvidtora i v tch ppadech, kdy se soudu nepoda zskat
osobu, kter by s vkonem funkce likvidtora souhlasila, pop. osobu, kter je
lenem statutrnho orgnu likvidovan prvnick osoby a spluje poadavky
kladen na osobu likvidtora.

Souvisejc ustanoven:

145, 189, 217, 268, 307, 339, 353, 376, 417, 418

Souvisejc pedpisy:

93 z. o. k.,

36 zk. o bankch,

13 zk. . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech,

345, 350, 375 zk. . 240/2013 Sb., o investinch spolenostech a

investinch fondech,

13 z. . s.,

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:

K odst. 1
Zkonnou podmnkou pro jmenovn likvidtora soudem nen, e mezi
spolenky jsou rozpory, ale to, e spolenost nejmenovala likvidtora bez
zbytenho odkladu pot, co k tomu oprvnn orgn spolenosti rozhodl o
zruen spolenosti.
(NS 29 Cdo 651/2010)
Jestlie soud shled, e jsou splnny podmnky pro odvoln likvidtora
akciov spolenosti, a o jeho odvoln rozhodne, neme ji valn hromada a do
pravomocnho vyeen sporu rozhodnout o volb likvidtora novho.

Jestlie valn hromada rozhodla o vci, kter nepat do jej psobnosti, je

takov rozhodnut rozhodnutm nicotnm a neme mt prvn inky ani pro
vnitn pomry spolenosti, ani ve vztahu ke tetm osobm.
(NS 32 Cdo 524, 525/2000, PrRo 8/2000)
Do funkce likvidtora by soudem vbec nemla bt jmenovna osoba z ad
spolenk ( 71 odst. 2 obch. zk.), na n vkon takov funkce nelze spravedliv
poadovat.
(VS Praha 7 Cmo 82/2004, SoRo 5/05)
Dleit piny, z nich me soudce jmenovat likvidtory, jsou takov
skutenosti, za nich nelze oekvati spn prbh likvidace, kdyby mla bt
provdna likvidtory ustanovenmi spoleenskou smlouvou nebo zkonem.
Takovou dleitou pinou jest i neshoda spolenk o tom, kdo m likvidaci
provsti a jak se m likvidace provsti.
(Vn 12748/33)

K odst. 2
Na zklad nvrhu podanho osobou, kter osvd svj prvn zjem,
me soud odvolat likvidtora, kter poruuje sv povinnosti, a nahradit ho jinou
osobou. Na zpsob uren likvidtora se nebere ohled.
(NS 29 Odo 1484/2006)

192
(Souinnost poskytovan likvidtorovi jmenovanmu soudem)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Povinnost souinnosti je v insolvennm zkon upravena v 43 a 44. Tato

ustanoven ukldaj orgnm veejn sprvy a dalm osobm (katastrln ady,
orgny evidujc motorov vozidla a jin sprvn ady, jako i noti, soudn
exekutoi, osoby vedouc evidenci cennch papr, finann instituce,
provozovatel telekomunikanch slueb, provozovatel potovnch slueb a jin
osoby, kter se zabvaj pepravou zsilek, vydavatel tisku a dopravci)
poskytnout insolvennmu sprvci na jeho psemnou dost bez zbytenho
odkladu souinnost zpsobem, kter upravuje zkon.

Souinnost spov v tom, e orgny a osoby uveden v insolvennm

zkon poskytuj insolvennmu sprvci daje o majetku dlunka a nkter dal
daje, kter jsou nutn pro vkon sprvy, a to ve stejnm rozsahu, v jakm by je
poskytly pmo dlunku. Tato souinnost spov tak v tom, e uveden orgny
a osoby, kter maj u sebe listiny nebo jin vci, kter mohou slouit ke zjitn
dlunkova majetku, je bez zbytenho odkladu po doruen dosti vydaj nebo
zapj insolvennmu sprvci. Jde-li o daje veden v elektronick podob, spln
orgny a osoby povinnost souinnosti tm, e umon k dajm dlkov pstup.
Souinnost se poskytuje bezplatn; nejde-li o orgny veejn sprvy, pslu
tomu, kdo souinnost poskytl, prvo na nhradu s tm spojench hotovch
vdaj.

Insolvenn zkon uvd pkladmo zpsoby poskytovn souinnosti:

a) Osoby vedouc evidenci cennch papr sdl insolvennmu sprvci daje o
tam evidovanch cennch paprech, kter nle do majetku dlunka.

b) Banky, spoiteln a vrn drustva a poboky zahraninch bank sdl

insolvennmu sprvci sla dlunkovch t, informuj jej o stavech tchto t
a pohybech pennch prostedk na nich a podaj mu informace o dlunkovch
schovch a vkladnch knkch.

c) Provozovatel potovnch slueb a jin osoby, kter se zabvaj pepravou

zsilek, informuj insolvennho sprvce o dlunkovch doruovacch mstech,
rozsahu a povaze doruovanch zsilek a hrnu pennch prostedk, kter
dlunk pijm jejich prostednictvm.

d) Poskytovatel slueb elektronickch komunikac oznm insolvennmu sprvci

daje o dlunkovch telefonnch, dlnopisnch, telefaxovch a jinch
elektronickch stanicch a adresch, kter nejsou uvedeny v dostupnch
seznamech.

e) Pojiovny sdl insolvennmu sprvci daje o dlunkovch pojistnch

smlouvch a pojistnch plnnch.

f) Vydavatel tisku sdl insolvennmu sprvci daje o inzerci, kter se tk

majetkov podstaty.

g) Dopravci sdl insolvennmu sprvci daje o pepravovanch dlunkovch

vcech a jejich pjemci.

Osoby a orgny, kter jsou povinny poskytnout insolvennmu sprvci

souinnost, odpovdaj za kodu nebo jinou jmu, kterou zpsobily, v ppad, e
tuto souinnost neposkytnou dn a vas.

Insolvenn sprvce je na dost orgn a osob, od nich vyaduje

souinnost, povinen doloit sv ustanoven do funkce rozhodnutm insolvennho
soudu.

Pi likvidaci m postaven insolvennho sprvce likvidtor, ktermu ve

uveden osoby poskytuj informace o likvidovan prvnick osob a jejm
majetku. Likvidtor by analogicky prav prokazovn funkce u insolvennho
sprvce ml prokzat svoje ustanoven do funkce rozhodnutm soudu, kter
rozhodl o likvidaci prvnick osoby a ustanovil jej likvidtorem.

Souvisejc ustanoven:

189, 191

Souvisejc pedpisy

43, 44 insolvennho zkona

193
(Likvidtor a statutrn orgny)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Likvidtor a statutrn orgny (1 a 2)

II. Poadavky na vkon funkce likvidtora (3 a 7)

I. Likvidtor a statutrn orgny

Vzhledem k tomu, e prvnick osoba ji nevykonv pravidelnou

podnikatelskou nebo jinou innost, k n byla zaloena, ale prochz specilnm
procesem likvidace, nelze ani likvidtora chpat jako bn statutrn nebo
dozor orgn tto osoby. Jde o orgn sui generis, na nj psobnost statutrnho
orgnu nepechz v celm rozsahu, ale pouze v takovm rozsahu, v jakm je to
potebn pro provdn likvidace. Vzhledem k tomu, e statutrnm orgnem
bvaj zpravidla vkonn orgny prvnickch osob, lze prvn vtu 193 chpat ve
dvou rovinch:
- Na likvidtora pechz okamikem jeho ustanoven do funkce vnj jednatelsk
psobnost statutrnho orgnu. Zatmco ve vkladu k 188 bylo uvaovno o
tom, e by prvnickou osobu zastupovaly pi jednn navenek i jin osoby ne
likvidtor, u statutrnho orgnu je jasn, e jeho jednatelsk psobnost pechz
na likvidtora zcela. Likvidtor je tak oprvnn init v prbhu likvidace prvn
jednn vn likvidovan prvnick osoby. Na rozdl od statutrnho orgnu
jednajcho v bnch zleitostech prvnick osoby ped jejm zruenm a
vstupem do likvidace, kdy je statutrn orgn oprvnn realizovat prvn jednn
jmnem prvnick osoby v jakkoli vci, je likvidtor oprvnn prvn jednat jen
v tch zleitostech, kter jsou nutn pro naplnn elu likvidace. Ustanoven
72 obch. zk. v tomto smru pro poteby likvidace obchodnch spolenost
upesovalo, e me uzavrat nov smlouvy jen v souvislosti s ukonenm
nevyzench obchod, nebo je-li to potebn k zachovn hodnoty majetku
spolenosti nebo k jeho vyuit, nejedn-li se o pokraovn v provozu podniku. I
tato pravidla lze aplikovat na vechny likvidovan prvnick osoby. Znamenala
by, e prvn jednn likvidtora nesm realizovat el, pro kter byla prvnick
osoba zaloena a kter uskuteovala ped zruenm, nbr se sousted jen na
jednn, kter bezprostedn slou procesu likvidace, pop. ochran likvidan
podstaty.

- Na likvidtora pechzej vnitn psobnosti statutrnho orgnu, kter

bezprostedn souvisej s likvidac a jsou nutn pro jej spn prbh a
dokonen. Povoln likvidtora neznamen, e zanik funkce len statutrnch
orgn. Tyto orgny zstvaj dle v innosti a je jim vyhrazeno een vnitnch
zleitost podporujcch likvidaci, zejmna poskytovn souinnosti likvidtorovi.
Likvidtor mus ale nutn rozhodovat a vykonvat innosti podmiujc likvidaci
(nap. zjitn stavu majetku prvnick osoby, sestaven etnch zvrek, veden
majetkovch evidenc apod.). Jeho innost ale nezahrnuje zejmna zleitosti,
kter se tkaj vnitnch pomr zruen obchodn spolenosti (nap. svolvn

valnch hromad). Ukazuje se jako praktick, jestlie jsou podrobnosti prvnho

postaven likvidtora a odmna za likvidaci upraveny ve speciln smlouv
uzaven mezi prvnickou osobou a likvidtorem, v n jsou prva a povinnosti
obou astnk vztahu likvidtor - zruen a likvidovan prvnick osoba
upraveny podrobnji. Smlouva je platn povahy, likvidtor m prvo na odmnu
za vkon funkce urenou orgnem, kter likvidtora jmenoval.

Zanikne-li funkce likvidtora, vrac se ze zkona statutrnmu orgnu vkon

jeho psobnosti v rozsahu, jak je potebn pro pokraovn v likvidaci, a to a do
jmenovn novho likvidtora. Likvidtor tedy nenahrazuje statutrn orgn
prvnick osoby. Proto i po vstupu prvnick osoby do likvidace a povoln
likvidtora trv povinnost prvnick osoby ustanovit nov leny svch vkonnch
a dozorch orgn, jejich funkce by v prbhu likvidace zanikla.

II. Poadavky na vkon funkce likvidtora

Prvn postaven likvidtora je, pokud jde o jeho povinnosti a odpovdnost,

toton s prvnm postavenm statutrnho orgnu. Prvn prava likvidace
njak dal upesujc podrobnosti neobsahuje. Kritria dnho vkonu funkce
mus vyplvat ze specilnch pedpis, kter upravuj jednotliv druhy
prvnickch osob. Z obecn pravy lze aplikovat poadavek pe dnho
hospode, kter nepmo vyplv z ustanoven 159 odst. 1. Zkon zde pmo
vyslovuje, e lenov volench orgn pijmaj povinnost vykonvat funkci s
nezbytnou loajalitou i s potebnmi znalostmi a pelivost. Poadavek pe
dnho hospode je potom nepmo vysloven jako soust domnnky
nedbalho jednn, kter spov v tom, e nkdo pijme funkci, ani si pipust,
e pro jej vkon nem potebn vlastnosti a schopnosti. Lze se domnvat, e
uveden pravidla dopadaj i na likvidtora, jeho povoln se pevn dje
vtinovm rozhodnutm pslunho orgnu prvnick osoby. Neexistuje t
dn zvan argument proti tomu, aby se uveden pravidla pouila analogicky
i na likvidtory povolan do funkce rozhodnutm soudu.

Pednostn se vak pro regulaci pe likvidtora o likvidan podstatu

pouij speciln pedpisy, v nich je rozhodujc, jak poadavky uplatuj na
vkon funkce statutrnho orgnu. Pro oblast upravovanou zkonem o
obchodnch korporacch je likvidtorovi stanovena povinnost pe dnho
hospode. Mus proto postupovat tak, jak by v obdobn situaci postupoval pi
vypodn svho vlastnho majetku. Mus naplovat kritria odbornosti (o
likvidan podstatu se mus starat dn podle soudobch ekonomickch,
prvnch i technickch poznatk) i loajality (mus dvat pednost zjmu
likvidovan prvnick osoby, neit daje, kter povauje za dvrn, volit
een, kter budou efektivn pro prbh likvidace a zachovn likvidan

podstaty). Pokud je likvidtor ustanoven soudem, je i v tomto ppad povinen

vykonvat svou funkci podle zkonnch ustanoven s p dnho hospode. Za
poruen povinnost pi vkonu funkce odpovd stejn jako lenov statutrnch
orgn, take me vzniknout povinnost k nhrad kody i poskytnut
pimenho zadostiuinn nebo vrcen bezdvodnho obohacen.

Je otzka, zda vnitn kontroln orgny (dozor rada, kontroln komise)

mohou kontrolovat postup likvidtora, pop. navrhovat pslunmu orgnu
prvnick osoby jeho odvoln a ustanoven jinho likvidtora. Historick
judikatura zmiuje v tto souvislosti kontroln prva spolenk veejn obchodn
spolenosti: prv za likvidace je tu zven zjem na vkonu kontrolnho prva
nezastnnho spolenka, ponvad za likvidace nejsou nutn ron bilance a
veker innost vztahujc se na podstatu likvidanho zen podle l. 137 obch.
zk. (zde mnn veobecn zkonk obchodn . 1/1863 . z. - pozn. aut.) je
vlun soustedna v rukou likvidtor. Nahldnutm do obchodnch knih
likvidujc firmy nezasahuje spolenk vylouen z likvidace jet nijak do
vlastnho provdn likvidace, kterou obstarv jedin likvidtor. Povechn
vysloven obava, e by spolenk mohl informac zskanch z obchodnch knih
pouti ke kod firmy a ke zten likvidace, sama o sob nesta, zvlt uv-li
se, e vlastn obsah likvidace je vymezen na prvn jednn a kony naznaen v
l. 137 obch. zk., e vechny tyto kony jsou soustedny v rukou jedin
oprvnnho likvidtora. Neteba eiti otzku, zda by snad opravdu odvodnn
obava zneuit sama o sob mohla bt uznna v konkrtnm ppad za dvod k
tomu, aby spolenku bylo odepeno prvo nahldnut do obchodnch knih,
protoe o to v konkrtnm ppad neb. Z povahy likvidace nijak neplyne, e by
ji vkonem prva nahlen do knih spolenk likvidaci ztoval nebo e by ji tm
do likvidace zasahoval. (jud. . 4). Stejn tak mohou pracovat i kontroln orgny
prvnick osoby, kter by mly dohlet na dn a efektivn prbh likvidace.

U ostatnch druh prvnickch osob je prava rznorod podle toho, kter

strnky vkonu funkce statutrnho orgnu pslun speciln pravy preferuj.
- Spolky: speciln ustanoven o spolcch v obanskm zkonku neobsahuj pro
statutrn orgny spolku zvltn pravidla, take se pouije obecn prava v 159
odst. 1.

- Nadace, nadan fondy: ani prava nadac neformuluje pro statutrn orgny
zvltn pravidla, take bude nutno pout obecnou pravu.

- stavy: ani prava stavu nezmiuje zvltn pravidla pro vkon funkce
statutrnho orgnu, take i zde se uplatn obecn prava.

- Obecn prospn spolenost: pro innost statutrnho orgnu, a tedy i

likvidtora, stanov zkon poadavek pe dnho hospode a zachovvn
mlenlivosti o dvrnch informacch a skutenostech, jejich prozrazen by
mohlo zpsobit obecn prospn spolenosti kodu. I po zruen zkona .
248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech, bude tato prava zachovna
pro obecn prospn spolenosti, kter budou i nadle psobit jako takov a
jejich prva a povinnosti se budou dit dosavadnmi prvnmi pedpisy ( 3050).

Nejastjm dsledkem zanedbn povinnost likvidtora by mlo bt jeho

odvoln bu leny, spolenky, nebo orgnem prvnick osoby, kter jej do
funkce povolal, pop. rozhodnutm soudu na zklad nvrhu osoby, kter na tom
osvd prvn zjem. Vzhledem k tomu, e odvoln likvidtora pedstavuje pro
rychl a efektivn prbh likvidace vnou komplikaci, mlo by k nmu dochzet
jen v tch ppadech, v nich m poruovn povinnost likvidtora uritou kvalitu
zvanosti (mus jt o vn poruovn, pop. poruovn, kter nen jen
jednorzovm opominutm, pop. mus jt o stav, kdy likvidtor odmt upustit od
postupu, kter pokozuje zjmy prvnick osoby nebo jejch len). Jako nsledek
za poruovn povinnost likvidtora me nastoupit i jeho povinnost k nhrad
kody, kterou takto likvidovan prvnick osob zpsobil.

Souvisejc ustanoven:

159, 161 a 167, 191

Souvisejc pedpisy:

52 z. o. k.

Z judikatury:
Z ustanoven 71 odst. 5 obch. zk. ve vazb na ustanoven 194 odst. 5
obch. zk. plyne, e i kdy je rozhodnut o tom, jakm zpsobem bude pi
provdn likvidace postupovat, v psobnosti likvidtora, je povinen jednat pi
vkonu sv psobnosti s p dnho hospode. Zpsob-li rozhodnutm pi
vkonu sv psobnosti spolenosti, poppad jejm spolenkm kodu, bude za
ni odpovdat za podmnek ustanoven 373 a nsl. obch. zk. Z uvedenho plyne,
e odmtne-li likvidtor uznat - s pihldnutm ke vem okolnostem - zjevn
dvodnou pohledvku vitele a vystav tm spolenost ppadnmu soudnmu

sporu o jej vymoen, poru zkonem stanovenou povinnost jednat s p

dnho hospode.
(NS 29 Cdo 3028/2009)
Vznik kody na zklad poruen povinnost likvidtora obchodn
spolenosti a spovajc v neuhrazen pohledvky vitele za spolenost v
prbhu likvidace nastv skonenm likvidace spolenosti. Dojde-li k
nslednmu zruen zpisu o vmazu obchodn spolenosti z obchodnho
rejstku, obnoven jej likvidace a prohlen konkursu na jej majetek, tato
skutenost znik (ji vzniklho) prva na nhradu kody nezpsobuje.
(NS 29 Cdo 1303/2009)
Z ustanoven 68 odst. 5 obch. zk. vyplv, e byla-li obchodn
spolenost zruena, vykonv statutrn orgn svou psobnost jen v takovm
rozsahu, v jakm nepela na likvidtora. Skonila-li funkce likvidtora a nen
jmenovn nov likvidtor, pln povinnosti souvisejc s likvidac jej statutrn
orgn. Z uvedenho lze dovodit, e psobnost statutrnho orgnu nepechz na
likvidtora v celm rozsahu, ale pouze v takovm rozsahu, v jakm je to potebn
pro provdn likvidace ( 72 odst. 1 obch. zk.), a zanikne-li funkce likvidtora,
vrac se ze zkona pedstavenstvu vkon jeho psobnosti v rozsahu, jak je
potebn pro pokraovn v likvidaci, a to a do jmenovn novho likvidtora.
Likvidtor tedy nenahrazuje statutrn orgn spolenosti, a proto i po
vstupu spolenosti do likvidace a jmenovn likvidtora trv povinnost
spolenosti, upraven v ustanoven 194 odst. 2 obch. zk., zvolit do t msc
pot, co zanikla funkce lena pedstavenstva, novho lena. To plat tm spe pro
funkci len dozor rady, jej kontroln psobnost nen jmenovnm likvidtora
nijak omezena. Poadavek navrhovatelky, aby ji soud zmocnil ke svoln valn
hromady za situace, kdy spolenost nem pedstavenstvo a dozor radu, je proto
oprvnn.
(NS 29 Odo 149/2005, Rc 61/06, SoJ 39/06)
Kontroln prvo vyhrazen veejnmu spolenku v l. 105 obch. zk.
pslu spolenku i za likvidace spolenosti, tebas je vylouen z provdn
likvidace. Nahldnut do obchodnch knih likvidujc spolenosti nen zsahem do
provdn likvidace.
(Vn 17421/39)
Likvidtoi spoleenstva nesmj pensti na tet osobu svoji povinnost
zastupovati likvidujc spoleenstvo soudn i mimosoudn.
(Vn 15545/36)

194

(Odvoln likvidtora soudem)

prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Odvoln likvidtora (1 a 3)

II. Dal prvn skutenosti vedouc k zniku funkce likvidtora (4)

I. Odvoln likvidtora

Odvoln likvidtora je jednou z prvnch skutenost, kter vedou k zniku

jeho funkce. Je to jednostrann prvn jednn prvnick osoby, kter se dje
postupem opanm k ustanoven likvidtora, pslu proto primrn tomu orgnu
prvnick osoby, kter likvidtora do funkce povolal, a dje se totonm
rozhodovacm procesem.

Pokud likvidtora povol do funkce soud svm rozhodnutm, znamen to,

e bu musel bt likvidtor povoln rozhodnutm soudu, protoe zde absentovalo
rozhodnut pslunho vnitnho orgnu prvnick osoby, nebo ke zruen
prvnick osoby dolo soudnm rozhodnutm. Ob situace naznauj, e do pravy
vnitnch pomr prvnick osoby muselo bt zasaeno zvnjku rozhodnutm
orgnu sttu, kter bylo uinno z dvodu prvn jistoty a ochrany vitel
prvnick osoby, protoe ona sama, resp. jej orgny, tohoto rozhodnut nebyly
schopny. Zsah veejn moci proto neme bt negovn nslednou iniciativou
orgn prvnick osoby, kter by jeho funkci a el mohla zmait. Pro likvidtora
to znamen, e neme vlastnm jednostrannm jednnm odstoupit z funkce,
nbr mus navrhnout soudu, aby jej z funkce likvidtora odvolal. Bude t muset
prokzat existenci dvodu pro takov soudn rozhodnut a soudu bude nleet
pezkoumn zvanosti tohoto dvodu.

Soud je oprvnn odvolat i likvidtora, kterho sm nejmenoval, je vak

nutn nvrh a osvden prvnho zjmu na stran navrhovatele. Dal
podmnkou je skutenost, e likvidtor poruuje svoje povinnosti. Prvn zjem na
odvoln likvidtora mohou mt nejen spolenci, jejich zjem na majetkovm
zstatku po likvidaci me bt postupem likvidtora pi likvidaci naruen, ale i
vitel spolenosti, lenov orgn spolenosti, pop. i jin osoby.

II. Dal prvn skutenosti vedouc k zniku funkce likvidtora

Obansk zkonk nezmiuje krom pravidla uvedenho v 194 dal

zpsoby zniku funkce likvidtora. Za pedpokladu, e postaven likvidtora je
obdobn postaven orgn prvnickch osob, je teba znik jeho funkce
posuzovat podle obecn pravy zniku funkce len tchto orgn. V zvru
pslun sti obanskho zkonku lze z pravy v 159 odst. 2 dovodit, e
vkon funkce orgnu prvnick osoby je osobn povahy, take jeho funkce zanik
smrt. Nvazn 160 potom e okamik zniku funkce pi jednostrannm
prvnm jednn samotnho lena orgnu - odstoup-li len volenho orgnu z
funkce, jeho funkce zanik uplynutm dvou msc od okamiku, kdy prvnick
osob dojde jeho prohlen o odstoupen. Z povahy vci zanik funkce lena
orgnu uplynutm jeho funknho obdob; u likvidtora se tento dvod neuplatn,
ale svou povahou je mu blzk ukonen funkce likvidtora skonenm likvidace.
Dal dvody zniku funkce v orgnech rznch druh prvnickch osob mohou
upravovat zvltn zkony. Tyto pravy mohou bt analogicky pouity i na znik
funkce likvidtora u danch prvnickch osob, pokud se nep elu, pro kter
byl likvidtor povoln. Pkladem me bt prava zniku prvnick osoby, kter
je lenem statutrnho orgnu obchodnch korporac - pro spolenost s ruenm
omezenm, akciovou spolenost i drustvo shodn plat, e zanikne-li prvnick
osoba, kter byla lenem statutrnho orgnu, a m-li prvnho nstupce, stv
se lenem orgnu jej prvn nstupce. Pravidlo by bylo pouiteln i pro
likvidtora, pokud by se jm stala prvnick osoba.

Souvisejc ustanoven:

159, 160, 191

Souvisejc pedpisy:

198, 445, 712 z. o. k.

Z judikatury:
Odvoln likvidtora soudem ( 71 odst. 4 obch. zk.) je namst jen tehdy,
poruuje-li sv povinnosti zvanm zpsobem i poruuje-li je opakovan. Pouze
drobn i nevznamn poruen povinnost, kter dn prbh likvidace
nenaruuj, dvodem pro odvoln likvidtora nejsou. Nesestavil-li likvidtor

soupis jmn, poppad zahajovac etn rozvahu pi vstupu drustva do

likvidace, ani mu v tom brnily objektivn okolnosti, jde o zvan poruen jeho
povinnost, to plat i tehdy, nesplnil-li likvidtor povinnost zaslat soupis jmn
lenu drustva, kter o nj podal. Nerespektuje-li likvidtor pedbn opaten
zakazujc mu nakldat s majetkem drustva, poruuje zvanm zpsobem sv
povinnosti.
(NS 29 Cdo 1081/2011, Rc 96/12)

195
(Odmna likvidtora)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Vslovn ustanoven uruje, e o odmovn likvidtora rozhoduje orgn,

ktermu nle ustanoven likvidtora. Je proto zsadn rozdl mezi dobrovolnou
likvidac, kdy je uren odmny soust rozhodnut o likvidaci a povoln
likvidtora, a likvidac, v n bu o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do
likvidace a jmenovn likvidtora, nebo jen o jmenovn likvidtora rozhoduje
soud.

I kdy by u dobrovoln likvidace ze znn 195 spe vyplvalo, e odmna

likvidtora bude zviset na jednostrannm rozhodnut len i spolenk
likvidovan prvnick osoby nebo jejho orgnu, lze se domnvat, e ve odmny
i jej forma a splatnost budou urovny dohodou mezi likvidtorem a likvidovanou
prvnickou osobou. Ve odmny ani jej platebn podmnky nejsou nijak
regulovny, odmna likvidtora vak zatuje likvidan podstatu, je proto
zejm, e dohoda o n bude pedstavovat kompromis, kter akceptuj jak lenov
nebo spolenci likvidovan prvnick osoby, tak i likvidtor. Kritrii, kter by
mohla bt vodtkem, je pedevm sloitost a pedpokldan dlka likvidace a
rozsah a struktura likvidan podstaty. Je mono vychzet z ve odmn
vkonnch orgn prvnickch osob, je vak nutno vzt v vahu, e likvidan
procesy se nemohou oprat o zvyklosti, podle nich se postupovalo pi bn
innosti prvnick osoby, a e mohou bt t znan konfliktn.

Pokud jde o uren ve odmny, je asi nejpraktitj jej vpoet procentn

sazbou v zvislosti na hodnot likvidovanho majetku, dohoda by mla eit t
nutn vdaje likvidtora a zpsob vyplcen odmny (nap. msnmi zlohami a
konenm vytovnm). Ujednn o odmn a podmnkch, za jakch bude
vyplcena, by mlo pedchzet povoln likvidtora a poslze by se mlo stt

soust povolvacho rozhodnut. Mlo by se t promtnout do rozpotu

likvidace, pokud bude sestavovn.

Jestlie je likvidtor jmenovn soudem, jeho odmna je urovna

provdcm prvnm pedpisem. Dosavadn vyhlka . 479/2000 Sb., o odmn
a nhrad hotovch vdaj likvidtora a lena orgnu spolenosti jmenovanho
soudem, by mla bt nahrazena vldnm nazenm, kter by mimo jin
upravovalo i odmny likvidtor ustanovench soudem. Podle tohoto vldnho
nazen je zkladem pro uren odmny likvidtora ist majetkov zstatek,
kter vyplyne z likvidace. Ze zkladu je potom odmna urena pevnou dl
stkou, k n se pipotv procentn sazba zvisl na hodnot likvidan
podstaty. Dojde-li na zklad rozhodnut soudu k obnov likvidace, je zkladem
odmny likvidtora likvidan zstatek, kter vyplyne z obnoven likvidace. Soud
me podle okolnost ppadu odmnu likvidtora zvit nebo snit, zven je
vak omezeno celkovou v likvidanho zstatku. Skon-li likvidace dve, ne je
zjitna ve likvidanho zstatku, nebo nedostauje-li likvidan zstatek k
hrad odmny likvidtora, nle likvidtorovi odmna ve vi 1000 K. Soud
me podle okolnost ppadu odmnu likvidtora pimen zvit a do ve 20
000 K. V rozsahu, ve kterm nelze odmnu hradit z likvidanho zstatku, hrad
odmnu stt. Pokud likvidaci provdlo vce likvidtor, nle kadmu z nich
podl odmny vypoten v souladu s tmto nazenm podle rozsahu a dlky doby
jeho innosti. Krom odmny nle likvidtorovi cestovn nhrady a nhrada
eln vynaloench hotovch vdaj v prokzan vi, nejve vak ve vi
odpovdajc cen obvykl v dob a mst uplatnn tchto hotovch vdaj.

V ppad nkterch specilnch podnikatelskch subjekt upravuj zpsob

odmovn likvidtora zvltn pedpisy. U bank a drustevnch zloen nap.
uruje vi a splatnost odmny esk nrodn banka.

Souvisejc ustanoven:

198

Souvisejc pedpisy:

36 zk. o bankch,

 13 zk. . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech a nkterch

opatench s tm souvisejcch a o doplnn zkona esk nrodn rady .
586/1992 Sb., o danch z pjm,

z. o. k.

Z judikatury:
Podle ustanoven 71 odst. 6 obch. zk. uruje odmnu likvidtora orgn
spolenosti, kter likvidtora jmenoval. Byl-li likvidtor jmenovn soudem, uruje
jeho odmnu soud. Likvidtorovi lze piznat prvo na vyplcen zlohy.
Rozhodnut o piznn odmny i zlohy na ni je tedy vyloueno z psobnosti
likvidtora, piem citovan ustanoven zakld prvo (nikoliv povinnost)
orgnu, kter likvidtora jmenoval (soudu nebo orgnu spolenosti), piznat mu
prvo na vyplcen zlohy na odmnu. Bez pslunho rozhodnut soudu i
orgnu, kter likvidtora jmenoval, likvidtorovi prvo na poskytnut zlohy
nevznik. Pitom nen zsadn poruenm povinnost likvidtora, jestlie st
aktiv (pennch prostedk) spolenosti pedbn vylen k jejich nslednmu
vyplacen jako zlohy na odmnu likvidtora. Dokud mu vak prvo na vyplacen
zlohy na zklad rozhodnut pslunho orgnu (zde soudu) nevznikne, nen
oprvnn si ji vyplatit.
(NS 29 Cdo 4193/2009)
Po dobu peruen likvidace, kter je vyvolno prohlenm konkursu, lze
likvidtorovi poskytovat odmnu pouze za innosti, kter zstaly v jeho
psobnosti. Neme mu proto bt poskytovna odmna za provdn innost,
kter pely do psobnosti sprvce konkursn podstaty.
(NS 32 Cdo 2861/99, SoRo 9/01)

196
(Limity innosti likvidtora)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Povaha a cl likvidace obecn (1)

II. Limitace innosti likvidtora (2 a 4)

I. Povaha a cl likvidace obecn

Psobnost likvidtora omezuje obansk zkonk pouze na takov innosti

a prvn jednn, kter jsou limitovna povahou a clem likvidace. Tato limitace se
netk jen likvidtorova jednn, kter je inno msto statutrnho orgnu a
smuje navenek, ale je vrazem t vnitnch rozhodovacch proces, protoe
jen na zklad promylenho a clevdomho rozhodovn je mono rychle a
efektivn naplnit el likvidace s clem uspokojit prva tetch osob i len a
spolenk prvnickch osob. Pokud by likvidtor vykroil z rmce danho mu
196 odst. 1, bude jeho jednn neplatn, protoe odporuje zkonu. Jeho smyslem
i elem je toti zabrnit skrytmu pokraovn v innosti prvnick osoby,
zajistit efektivn vypodn dluh i pohledvek zruen prvnick osoby a
poslze i zabezpeit jejm lenm nebo spolenkm maximln likvidan
zstatek.

K odst. 1

II. Limitace innosti likvidtora

V dvj prav likvidace upravoval obchodn zkonk v 72 podrobnji

limity likvidtorovy innosti. Lze se domnvat, e tato prava byla jako vodtko
pro postup likvidtora v likvidaci velmi praktick, take me bt jako vyjden
limit pro likvidan jednn pouita i nyn.

Vychzeje z uveden pravy, lze okruhy innost, ktermi likvidtor

realizuje el likvidace, vymezit takto:
- Rozhodovn a jednn, kter se tkaj bcch obchod, existujcch prvnch
pomr- tyto vztahy podle sv vcn povahy bu zaniknou splnnm, nebo jinm
zpsobem zniku zvazk podle rozhodnut likvidtora a podle toho, co bude
akceptovno smluvnmi partnery likvidovan prvnick osoby. Likvidtor m na
zklad zkona k dispozici vechny monosti, kterak uzavt existujc prvn
pomry - splnn, odstoupen od smlouvy tam, kde je to ppustn, dohodu s
vitelem o zniku zvazku, zapoten, uplatnn odstupnho, prominut dluhu
apod. Me prvnickou osobu zastupovat ped soudy a jinmi orgny, me
navazovat kontakty s tetmi osobami za elem vkonu prv prvnick osoby.

Ml by volit ty zpsoby, kter jsou nejen mon, ale pro spolenky, leny i tet
osoby co nejvhodnj.

- Nen vyloueno, e k uzaven vech svch zleitost bude prvnick osoba po

njakou dobu nucena pokraovat v provozovn sv innosti a brt i na sebe nov
povinnosti a nov prva. Mohlo by proto dochzet i k uzavrn novch smluv.
Tato jednn vak mus bt odvodnna potebou spnho ukonen likvidace,
tj. nov smlouvy by mly slouit jen efektivnmu uzaven existujcch vztah,
pop. by mly umoovat maximln etrn a hospodrn umstn majetku
prvnick osoby. Likvidtor tedy neme navazovat nov prvn pomry, ktermi
by pokraoval v pvodn innosti prvnick osoby.

- Dal kategori prv a povinnost, kter na sebe bude muset prvnick osoba
vzt, jsou zleitosti sice nov, avak elov spjat s likvidac tm, e v prbhu
likvidace chrn majetek prvnick osoby (me jt nap. o njemn smlouvy,
smlouvy na dodvky energi, smlouvy na pravy a opravy majetku). Spolenou
omezujc podmnkou je opt skutenost, e tyto nov navazovan vztahy slou
likvidaci a nepedstavuj pokraovn v bn innosti prvnick osoby.

- Nvrhy na zpisy do obchodnho rejstku pln jmnem spolenosti likvidtor,

prv tak jako povinnosti spolenosti vyplvajc z daovch pedpis a pedpis
o nemocenskm pojitn a socilnm zabezpeen.

- Ve vnitnch vztazch zabezpeuje likvidtor etnictv a vkon rozhodovac

psobnosti, kter se vztahuje k vypodvanm prvm a povinnostem prvnick
osoby. S jejmi vnitnmi orgny mus likvidtor postupovat v souinnosti, jej
rozsah a zpsob realizace by ml bt dohodnut v plnu likvidace. Likvidtorovi
oproti tomu nepslu vykonvat oprvnn, kter nleej lenm nebo
spolenkm prvnick osoby, orgnm sloenm z len nebo spolenk, pop.
vkonnm i dozorm orgnm - svolvn lenskch schz, valnch hromad,
veden seznamu len, pop. spolenk, schvalovn pevod podl u
obchodnch korporac apod.
K odst. 2

Druh odstavec e nabvn majetku do likvidan podstaty ddnm a

odkazem, pop. z veejnch zdroj(pokud jde o ddn a odkazy, lze odkzat na
koment k pslunm ustanovenm obanskho zkonku).

Souvisejc ustanoven:

580, 1494 a nsl., 1908 a 1967, 1980, 1982, 1992, 1995, 2001

Z judikatury:

K odst. 1
Ustanoven 13 odst. 4 obch. zk., ve znn innm od 1. ledna 2005
uruje, e je-li podnikatelem prvnick osoba, je vzna vi tetm osobm
jednnm uskutennm jejm statutrnm orgnem nebo likvidtorem, i kdy
pekroil rozsah jejho pedmtu podnikn, ledae jde o jednn, kter pekrauje
psobnost, kterou tomuto orgnu svuje nebo dovoluje svit zkon. Podle
ustanoven 72 odst. 1 obch. zk. in likvidtor jmnem spolenosti jen kony
smujc k likvidaci spolenosti. Mezi povinnosti likvidtora nepochybn pat i to,
aby majetek, kter je pedmtem likvidace, chrnil ped znienm ztrtou i
pokozenm. Prvn kon, kterm poskytne jinak nevyuiteln prostory bezplatn
k uvn osob, jej ptomnost me pispt k bezpenosti objektu, kter nle
do likvidovanho majetku, proto nen prvnm konem, kterm by likvidtor
pekraoval rozsah svho jednatelskho oprvnn, kdy jde o kon pispvajc k
ochran tohoto majetku.
(NS 29 Cdo 5130/2007)
I po vstupu spolenosti do likvidace trv jej povinnost podle 194 odst. 2
obch. zk. zvolit do t msc pot, co zanikla funkce lena pedstavenstva,
novho lena. (Jde pouze o tu st vroku rozhodnut, kter se vztahuje k
problematice 196 - pozn. aut.)
(NS 29 Odo 149/2005, Rc 61/06, SoJ 39/06)
Daov subjekt me bt dotazovn sprvcem dan na etn ppady
spolenosti za urit obdob, kdy byl tento jednatelem spolenosti, akoli tato
spolenost vstoupila do likvidace, nebo psobnost likvidtora je omezena
ustanovenm 72 odst. 1 obch. zk., a to na kony smujc k likvidaci
spolenosti.
(NSS 6 Afs 8/2003)
Vysvt-li z vpisu z obchodnho rejstku, e likvidtoi podpisuj firmu
spolen, nasvduje to kolektivnmu zastupovn.
Z toho, e pohledvce z obchodnho spojen se spolenost v likvidaci bylo
ve vyrovnn (podle cs. na. ze dne 10. prosince 1914, s. 337 . zk.)
spolenosti piznno hlasovac prvo a e nebyla popena, nelze usuzovati, e

jest na ni hledti jako na pohledvku vzniklou z obchod likvidtorem nov

uzavench k dokonen dve ji zahjench obchod.
Z prvnch jednn, je uzaveli likvidtoi v mezch sv zkonn
psobnosti, jsou spolenci zavzni prv tak, jako z prvnch jednn zkonnch
zstupc spolenosti za jejho trvn, lo-li o obchody, je smli likvidtoi nov
ujednati.
Nov obchod likvidtor jest jen tehdy platn, byl-li uzaven jen za elem
skonen obchod dosud nevyzench, le e by bylo prokzno, e
spolusmluvnk, vynaloiv nleitou pi, byl oprvnn mti za to, e jde o obchod,
spadajc v rmec ppustn innosti likvidtor.
(Vn 11385/31)
Veejn obchodn spolenost v likvidaci jest oprvnna k vydraen
prodvan nemovitosti, na n jest pro ni zajitna pohledvka.
K odstrann vady ve vkazu zastoupen vydraitele nutno dti lhtu a
teprve po jejm marnm uplynut lze odepti pklep. Potebn listiny lze pop.
pedloiti a v zen opravnm.
Odvodnn: spolenost me jedin k uzaven obchod ji bnch
uzavti obchody nov. Kdy pro spolenost vzne na dotyn nemovitosti znan
zstavn pohledvka a pro uspokojen tto pohledvky by samozejm bylo v
zjmu spolenosti, aby dotynou nemovitost vydraila. lohou likvidtor jest
spravovati majetek spolenosti, jak to odpovd elu likvidace. Pokud to kter
jednn me k tomuto elu vsti, lze posouditi jen na zklad okolnost ppadu.
K psobnosti likvidtor me nleeti tak nabyt pozemk, vyaduje-li toho
vyzen likvidanch obchod. V danm ppad ru pro spolenost v likvidaci
zstavn prvo na vydraen nemovitosti za pohledvku 500 000 K. Pi tto vi
pohledvky me bti ve znanm zjmu spolenosti astniti se draby a
vydraiti nemovitost, zvlt kdy nejvy podn nesta ke kryt jej pohledvky
a va nabyt nemovitosti spov prospch pro vitele.
(Vn 5033/25)

197
(Poad pohledvek)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Vzhledem k tomu, e obansk zkonk neupravuje vslovn, v jakm

poad m likvidtor uspokojovat pohledvky vitel, lze dovozovat, e zle na
jeho rozhodnut, s tm, e by ml pedevm zajistit rychlou a efektivn likvidaci.

Likvidtor nesm zvhodovat nkter vitele nebo skupiny vitel. Proto by

ml zsadn uspokojovat pohledvky vitel prvnick osoby podle poad jejich
splatnosti. Z tohoto poad in obansk zkonk vjimku u pohledvek
zamstnanc. Pjde pedevm o mzdov nroky zamstnanc, tj. o splatn
pohledvky na mzdu z pracovnho pomru. Sporn me bt, zda pednostn
poad maj vechny pohledvky zamstnanc (nap. odmny vyplcen na
zklad dohod o pracch vykonvanch mimo pracovn pomr, odkodnn pi
pracovnch razech apod.). Vzhledem k obecn formulaci ustanoven 197 se lze
piklonit spe k irmu vkladu a domnvat se, e pednost zahrnuje veker
pohledvky zamstnanc, za pedpokladu, e souvisej s vkonem jejich prce
pro likvidovanou prvnickou osobu jako zamstnavatele. Pokud je zahjeno
insolvenn zen, e se majetkov nroky zamstnanc v rmci tohoto zen.

Souvisejc pedpisy:

zk. prce,

insolvenn zkon

198
(Likvidtor a vitel)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 187 a 209):

Pokud se jedn o povinnosti likvidtora, nemn se oproti dosavadn prav

jejich pojet. Zachovv se povinnost likvidtora vyrozumt o likvidaci vechny
znm vitele, tedy i orgny sttn sprvy, pokud m prvnick osoba k nim
zvazky.

Vklad:

Pi likvidaci se pedpokld, e vitel budou pln uspokojeni, a to

postupn v prbhu likvidace. Likvidtor si proto mus zajistit znalost okruhu
vitel, mus identifikovat jejich pohledvky a souasn si mus bt jist, e

vitel vd o tom, e spolenost byla zruena a e probh likvidace. V prbhu

likvidace maj pednost pouze pohledvky zamstnanc ( 197); ostatn
pohledvky by mly bt uspokojeny podle svho asovho poad tak, aby dn
z vitel nebyl zvhodnn ani znevhodnn. Zkon vak zvazn poad
pohledvek neuruje. Likvidtor se proto me odchlit od asovho poad
pohledvek a organizovat jejich vypodn tak, aby bylo co nejefektivnj. Mus
ale znt rozsah pohledvek, aby si byl jist, e likvidan podstata bude pro jejich
uspokojen dostaujc. Klov vznam v likvidaci m proto uspodn pomr k
vitelm. Je nutn oznmit jim vstup prvnick osoby do likvidace, ovit rozsah
jejich pohledvek a jednat s nimi o uspokojen jejich pohledvek v rmci plnu
prbhu likvidace.

Vi vitelm, kte jsou likvidtorovi znmi, je likvidtor povinen uinit

oznmen, e spolenost vstoupila do likvidace. I kdy je likvidace zapisovna do
veejnho rejstku, chrn adresn oznmen likvidtora vitele, nebo jim
notifikuje ukonen bn innosti prvnick osoby a zatek vypodacho
procesu. Pro oznmen nepedepisuje zkon dnou zvaznou formu. Je jen na
rozhodnut likvidtora, aby zvolil takov zpsob oznmen, kter bude vzhledem k
okruhu vitel i povaze likvidovan prvnick osoby povaovat za nejvhodnj.
Vi vem ostatnm tetm osobm, kter by ppadn mohly povaovat likvidaci
za skutenost, kter se dotk jejich zjm, je vstup do likvidace oznamovn
zpisem do veejnho rejstku a povinnost uvat nzev s dodatkem v likvidaci.

Protoe likvidtorovi nemus bt vichni vitel znmi, slou vzva podle

druhho odstavce k upesnn okruhu monch vitel a zjitn rozsahu jejich
pohledvek. Zveejovacm nstrojem je Obchodn vstnk, v nm se zveejuj
v plnm znn daje, jejich zveejnn ukld zkon, s uvedenm jmna, nzvu
nebo obchodn firmy, adresy sdla nebo adresy msta pobytu a identifikanho
sla osoby, kter se zveejnn tk. Je-li osoba zapsna do veejnho rejstku
podle zkona o veejnch rejstcch, uvede se t rejstkov soud a spisov
znaka, pod kterou je veden rejstkov spis. Vydvn Obchodnho vstnku
zabezpeuje Ministerstvo vnitra prostednictvm portlu veejn sprvy. Likvidtor
je provozovateli portlu povinen zaslat daje, kter maj bt zveejnny. Soust
zveejnn vzvy je t lhta k pihlen pohledvek, kter in minimln ti
msce a pot se od druhho zveejnn vzvy.

Pokud se doten osoby (zejmna potenciln vitel, kte nejsou vedeni

v etnictv spolenosti, nebo svoje pohledvky nap. jet neuplatnili) ve
stanoven lht nepihls, nem to za nsledek znik jejich prv, me to vak
ovlivnit prbh likvidace. Vitel nejsou znmi, proto likvidace me bt
skonena a prvnick osoba vymazna z veejnho rejstku, ani budou tito
vitel uspokojeni. Chrnni jsou toliko vitel, kte svoje pohledvky pihlsili.
Pouze vi nim plat, e ped uspokojenm jejich prv nelze vyplcet podl na

likvidanm zstatku, pop. poskytnout jim dostatenou jistotu, je-li jejich

pohledvka sporn nebo nen-li jet splatn. Sama pihlka opt nem
pedepsan nleitosti; z povahy vci vak vyplv, e by z n mla bt patrna
specifikace pohledvky co do ve, dvodu vzniku a splatnosti i pesn oznaen
vitele, kter ji pihlauje. Pihlen nem vliv na bh promlec lhty.

Souvisejc ustanoven:

187, 197, 206

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z literatury

Eli: K prav vstupu obchodn spolenosti do likvidace. Pk, 1996, . 3.

199
(Postup likvidtora pi likvidaci)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zkladn etn postupy pi zahjen likvidace (1 a 4)

II. Soupis jmn (5)

I. Zkladn etn postupy pi zahjen likvidace

Zkon popisuje prbh likvidace jen velmi strun a koncentruje se jen na

rozhodujc okamiky, kter jsou vznamn pro postup pi likvidaci a pro ochranu
prv vitel, spolenk, len a pop. zamstnanc pracujcch v zvod, kter
nle likvidovan prvnick osob.

Prvn odstavec zachycuje etn nvaznosti likvidace a povinnosti

likvidovan prvnick osoby jako etn jednotky podle zkona o etnictv. Podle
17 odst. 2 psm. c) zk. o etnictv je prvnick osoba jako etn jednotka
povinna zavt etn knihy ke dni, kter pedchz dni vstupu do likvidace, a jej
statutrn orgn sestavuje mimodnou etn zvrku. Sestaven zvrky
pedpokld, e bude provedena inventarizace vekerho majetku i zvazk
likvidovan prvnick osoby. Ke dni vstupu do likvidace potom otevr etn
knihy - 17 odst. 1 psm. c) - a likvidtor sestavuje zahajovac etn rozvahu a
provd soupis jmn prvnick osoby. Do jmn prvnick osoby nle veker
jej majetek a veker zvazky bez ohledu na to, jsou-li vyjdeny v etnictv
nebo nikoli. Soupis by ml likvidtorovi poskytnout podklad pro posouzen, zda
prvnick osoba nen pedluena a zda mu nevznik povinnost podat nvrh na
zahjen insolvennho zen. Dle slou tento soupis i vitelm, lenm a
spolenkm pro uplatovn jejich prv (viz odst. 2).

I pro mimodnou etn zvrku plat, e mus bt schvlena leny,

spolenky nebo pslunm orgnem prvnick osoby. Ml by ji proto pedkldat
ke schvlen statutrn orgn, do jeho psobnosti veden etnictv pat. Pokud
tuto svou povinnost statutrn orgn nespln, ml by ji realizovat likvidtor. V
prbhu likvidace je likvidtor povinen zpracovvat dn etn zvrky ke konci
etnho obdob a kad rok podvat daov piznn. Trv i daov povinnost
spolenosti a do skonen likvidace.

V prbhu likvidace bude likvidtor bnm zpsobem tovat ukonovan

vkony prvnick osoby (zejmna u podnikatelskch subjekt prodejem
dokonench vrobk), vprodeje majetku a uhrazovn pohledvek.

K odst. 2

II. Soupis jmn

Soupis jmn poskytuje likvidtor vitelm na jejich dost. Zkon

nestanov dnou formu ani lhtu pro podn dosti, likvidtor je povinen
pijmat a vyizovat tyto dosti po celou dobu likvidace. Ani jemu zkon

nestanovuje pro odesln soupisu jmn dnou lhtu, ale z povinnosti dn

provdt likvidaci by bylo mono dovodit, e by se tak mlo stt co nejrychleji.
Hrazen nklad na zasln soupisu majetku neukld zkon likvidovan
prvnick osob, nbr je nese kad adatel sm. Ze znn zkona je mono
dovodit, e poadovan soupis jmn nevyd likvidtor ped hradou tchto
nklad.

Souvisejc ustanoven:

187

Souvisejc pedpisy:

17 zk. o etnictv

200
(Likvidtor a padek likvidovan prvnick osoby)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Povinnost likvidtora ve vztahu k insolvenci (1 a 8)

II. Nakldn s majetkem zjitnm po skonen insolvennho zen (9)

I. Povinnost likvidtora ve vztahu k insolvenci

Zruena me bt a do likvidace me vstoupit prvnick osoba, u n

likvidtor po sestaven zahajovac rozvahy a soupisu jmn zjist, e likvidovan
prvnick osoba je dlunkem, kter se ocitl v padku.

Podle insolvennho zkona je dlunk v padku, jestlie jsou kumulativn

splnny ti podmnky: dlunk m vce vitel, dle m penit zvazky po dobu
del ne 30 dn po lht splatnosti a tyto zvazky nen schopen plnit. Nastoup-li
u dlunka tyto podmnky, ocitl se v platebn neschopnosti, kter se dovozuje z
toho, e dlunk zastavil platby podstatn sti svch penitch zvazk nebo
nepln tyto zvazky po dobu del t msc po lht splatnosti nebo vitel
neme doshnout uspokojen nkter ze splatnch penitch pohledvek vi
dlunku vkonem rozhodnut nebo exekuc nebo dlunk nepln povinnost
pedloit seznam svho majetku, svch zvazk, svch zamstnanc ani listiny,
kter dokazuj padek nebo hrozc padek.

V takovm ppad je dlunk, kter je podnikatelem, povinen podat nvrh

na zahjen insolvennho zen bez zbytenho odkladu pot, co se dozvdl
nebo pi nleit pelivosti ml dozvdt o svm padku. Tuto povinnost m i
tehdy, byl-li pravomocn zastaven vkon rozhodnut prodejem jeho podniku nebo
exekuce podle zvltnho prvnho pedpisu proto, e cena majetku nleejcho k
podniku nepevyuje vi zvazk nleejcch k podniku; to neplat, m-li dlunk
jet jin podnik.

Povinnost podat nvrh na zahjen insolvennho zen m vedle

zkonnch zstupc dlunka a jeho statutrnho orgnu i likvidtor dlunka,
pokud je dlunk prvnickou osobou v likvidaci. Je-li likvidtor vce a jsou-li
oprvnni jednat jmnem dlunka samostatn, m tuto povinnost kad z nich.
Insolvenn nvrh podvaj jmnem dlunka. Pokud by povinn osoby insolvenn
nvrh nepodaly, odpovdaj vitelm za takto zpsobenou kodu nebo jinou jmu
(kodou nebo jinou jmou se rozum rozdl mezi v pohledvky, kterou vitel
pihlsil v insolvennm zen k uspokojen, a stkou, kterou vitel v
insolvennm zen na uspokojen tto pohledvky obdrel).

V insolvennm zen vykonv likvidtor dlunka psobnost v rozsahu, v

jakm nepela na insolvennho sprvce. Na insolvennho sprvce pechz
prvo nakldat s majetkovou podstatou a s majetkem, kter do n me nleet,
pokud by mlo jt o podstatn zmny ve skladb, vyuit nebo uren tohoto
majetku anebo o jeho nikoli zanedbateln zmenen. Omezen v nakldn s
majetkovou podstatou se netk prvnch jednn nutnch ke splnn povinnost
stanovench zvltnmi prvnmi pedpisy (nap. 6 odst. 1 zkona . 61/1988
Sb., o hornick innosti, vbuninch a o sttn bsk sprv), k provozovn
podniku v rmci obvyklho hospodaen (tato vjimka na padce - prvnickou
osobu v likvidaci nedopad, nebo v likvidaci ji neprovozuje svoji obvyklou
innost), k odvrcen kody, k naplnn zkonn vyivovac povinnosti a ke
splnn procesnch sankc. Pokud by likvidtor uinil prvn jednn v rozporu s
omezenmi spojenmi se zahjenm insolvennho zen, jsou tato jeho jednn
vi vitelm neinn.

Do psobnosti likvidtora v insolvennm zen nle t povinnost

poskytovat insolvennmu sprvci souinnost, kterou by jinak ml poskytovat
dlunk.

Omezenou psobnost vykonv likvidtor od podn insolvennho nvrhu,

pokud nvrh podal vitel, potom od rozhodnut o padku.

Likvidtor m v souvislosti se svou innost v insolvennm zen prvo na

nhradu nutnch vdaj a na pimenou odmnu, jej vi ur insolvenn soud
na nvrh insolvennho sprvce.

II. Nakldn s majetkem zjitnm po skonen insolvennho zen

Vta za stednkem v 200 je ve vztahu k povinnosti likvidtora podat

nvrh na zahjen insolvennho zen ponkud matouc. Odkazuje na 201,
kter dle odkazuje na 173 odst. 2. Ustanoven, kter stoj na konci dvojitho
odkazu, se tk nikoli zahjen insolvennho zen, nbr jeho konce, a uruje
okamik zruen prvnick osoby v nvaznosti na insolvenn zen. Stanov, e
se prvnick osoba zruuje zruenm konkursu po splnn rozvrhovho usnesen
nebo zruenm konkursu proto, e jej majetek je zcela nedostaujc. V obou
ppadech se neprovd likvidace, nebo z insolvennho zen vyplv, e padce
dn majetek, kter by mohl tvoit likvidan podstatu, nem. Zkon vak
souasn obsahuje pravidlo postihujc i situace, kdy by se po skonen
insolvennho zen njak majetek objevil - uruje, e v tomto ppad je nutn,
aby prvnick osoba do likvidace vstoupila. Je tedy zejm, e likvidtor nebude
podvat insolvenn nvrh, nebo likvidace probh po skonenm insolvennm
zen. K tto skutenosti zejm smuje i vjimka upraven v 200 vtou za
stednkem.

Souvisejc ustanoven:

173, 201

Souvisejc pedpisy:

 3, 70, 98 insolvennho zkona

201
(Likvidace v nvaznosti na insolvenn zen)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:
K odst. 1

Ppadem podle 173 odst. 2 se rozum zruen prvnick osoby v

souvislosti s insolvennm zenm, kdy insolvenn soud rozhodl o tom, e padek
bude een konkursem a dolo bu ke zruen konkursu po splnn rozvrhovho
usnesen, nebo byl konkurs zruen, protoe majetek dlunka se ukzal jako zcela
nedostaujc. Likvidace potom navazuje na insolvenn zen a vypodv se v
n majetek, kter se objevil a po skonen insolvennho zen. Z povahy vci
vyplv, e pravdpodobnost zjitn njakho majetku po splnn rozvrhovho
usnesen je velmi mal, postup, kter upravuje 201, bude proto uplatovn
pedevm tam, kde prvnick osoba urit majetek m, ale z hlediska realizace
konkursu nen rozsah majetku dostaujc, a nen proto dostaujc ani na pokryt
vech dluh prvnick osoby.

Zkon pedepisuje likvidtorovi zcela pesn postup, jak m bt takov

majetek prvnick osoby vypodn:
- Likvidtor mus pedevm majetek prvnick osoby zpenit, zkon mu
nepedepisuje postup pi zpenovn, nen tedy nutn nap. veejn draba, ale
likvidtor mus zvolit takov postup, kter bude z hlediska vtku zpenen co
nejpznivj.

- Pokud byl majetek prvnick osoby zpenen, uspokoj likvidtor jednotliv

nroky v poad, kter zkon pedepisuje: nejprve nklady likvidace, potom
uspokoj ze zstatku pohledvky zamstnanc a teprve ze zbytku ve tet skupin
ostatn pohledvky.
K odst. 2

Uvnit skupin nepedepisuje zkon uspokojovn pohledvek podle

asovho poad, protoe pedpokld, e je prostedk na uspokojen vdy
dostatek. Nen-li tomu tak, uruje druh odstavec, e se pohledvky v te

skupin uspokoj pomrn. Pi malm rozsahu majetku to me nap. znamenat,

e se pln uhrad v prvn skupin nklady likvidace a ve druh skupin pomrn
pohledvky zamstnanc, na tet skupinu ostatnch vitel se ji nedostane
nieho.

Souvisejc ustanoven:

173 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon

202
(Nakldn s nezpenenou likvidan podstatou)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:
K odst. 1 a 2

Ustanoven, kter jsou obsahem 202, navazuj na pravidla uveden v

201 a e postup likvidtora pro ppad, e se majetek v likvidan podstat
poda zpenit jen zsti nebo se jeho zpenen nezda vbec. Provede-li se
srovnn vech postup upravench v prvnm i druhm odstavci, lze dospt k
nsledujcm monostem een:
- Likvidtorovi se poda majetek sten zpenit, zatmco dal st majetku
zstane v naturln podob; vtek z stenho zpenen dostaten kryje
pohledvky zaazen v prvn a druh skupin ( 201 odst. 1). Likvidtor potom
uspokoj pohledvky prvn a druh skupiny, zbytek nabdne vitelm pohledvek
nleejcch do tet skupiny, aby z nho svoje pohledvky uspokojili.

- Likvidtorovi se majetek nepoda vbec zpenit, potom jej nabdne vem

vitelm k uspokojen jejich pohledvek.

- Likvidtorovi se poda likvidan podstatu zpenit jen zsti, avak tato st

nepokrv vechny pohledvky prvn a druh skupiny. Na zklad znn prvnho
odstavce by se oekvalo, e likvidtor uspokoj nap. zcela pohledvky v prvn
skupin, ze zbytku penz potom pomrn pohledvky ve druh skupin a
nezpenen zbytek nabdne vitelm tet skupiny. Tomuto een vak odporuje
pravidlo ve druhm odstavci, kter uruje, e ze zpenen sti je nutno vdy
vyrovnat vechny pohledvky prvn a druh skupiny. Nejsou-li pohledvky prvn a
druh skupiny z stenho zpenen zcela kryty, nastupuje een druhho
odstavce, tj. celou likvidan podstatu nabdne likvidtor k pevzet vem
vitelm. Pokud zkonodrce skuten smoval k tomu, aby sten
zpenen likvidan podstaty vdy muselo pokrt cel rozsah vech pohledvek
prvn a druh skupiny, ne je ppustn nabdnout zbytek vitelm pohledvek z
tet skupiny, lze povaovat za nadbytenou zmnku o tom, e pravidly prvnho
odstavce nen doten 201 odst. 2. Pokud se toti nepoda pln uhradit
pohledvky prvn a druh skupiny, mus podle 202 odst. 2 likvidtor vdy
nabdnout celou likvidan podstatu k uspokojen vem vitelm.
K odst. 3

Zkon vslovn neuruje, jak m likvidtor postupovat, pokud bude

likvidan podstatu nabzet vitelm. Bude jist zleet na tom, kolik vitel
bude a jak vci z likvidan podstaty budou k dispozici. Postup popsan ve tetm
odstavci ukazuje, e o pevzet vc z likvidan podstaty k uspokojen pohledvky
vitele mus bt uzavena smlouva, tj. vitel akceptuje nabdku likvidtora
zastupujcho likvidovanou prvnickou osobu. Podle okolnost si lze pedstavit, e
cel proces me probhat formou osobnho jednn, kdy likvidtor vyzve vitele,
aby se shromdili za elem vyrovnn jejich pohledvek urenho dne na
urenm mst. Likvidtor t me vst jednn s viteli psemn a nabzet jim
vci tvoc likvidan podstatu nap. pomoc jejich soupisu. Rozhodujc pro
uzaven smlouvy o vypodn pohledvky by potom bylo asov poad
akceptac. V kadm ppad je nutno postupovat ve vztahu ke kadmu viteli
toton a poskytnout dostaten informace o nabzench vcech i dostaten
asov prostor pro rozhodovn vitel.

Pro ppad, e se vitel k nabdce nevyjd do dvou msc od okamiku,

kdy nabdku obdrel, konstruuje zkon nevyvratitelnou prvn domnnku, e
nabdku pijm. Nastoupen uveden domnnky je vak vzno na pouen o
tomto nsledku. Likvidtor proto mus pouen uinit soust sv nabdky, pokud
ji in psemn, nebo pouen sdlit vem vitelm, kte se shromd k
osobnmu jednn. V tomto ppad by si likvidtor ml zajistit, aby pouen mohl
nsledn prokzat pro ppad sporu.

Souvisejc ustanoven:

 173 odst. 2, 201, 203, 204

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon

203
(Rozdlen likvidan podstaty pevzat k vyrovnn pohledvek)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 203 navazuje na 202 a e otzku rozdlen majetku, kter

je soust likvidan podstaty a jako takov byl pevzat viteli k pokryt jejich
pohledvek za zruenou a likvidovanou prvnickou osobou, u n nebylo pro mal
rozsah majetku mono eit jej padek v insolvennm zen. Protoe rozsah
majetku nesta na vyrovnn vech pohledvek, je vitele nutno uspokojit
pomrn, tj. kad obdr z likvidan podstaty plnn odpovdajc velikosti
pohledvky vitele v pomru k ostatnm pohledvkm.

Vzhledem k tomu, e likvidan podstata pevzat viteli nen tvoena

penzi - z pravy v pedchozch ustanovench vyplv, e pednm likvidan
podstaty se e situace, kdy se majetek likvidtorovi nepodailo zpenit nebo
zpenena byla jen st majetku -, je zsadn otzkou ohodnocen vc tvocch
pedan majetek a jejich nsledn rozdlen mezi vitele. Zkon neposkytuje v
tomto smru dn vodtko. Je vak nutno vychzet z toho, e tyto procesy ji
nenleej k likvidaci, a tud si je budou muset organizovat a eit sami vitel.
Likvidtor jim me poskytnout souinnost minimln informacemi o etn
hodnot vc v likvidan podstat, pop. informacemi o tom, kdo je vitelem a
jak rozsah m jeho pohledvka. Nen t vyloueno, e likvidtor sm vypracuje
nvrh rozdlen likvidan podstaty v pomru neuspokojench pohledvek.
Konen een vak je zvisl na dohod vech vitel. Nklady procesu nesou
vitel.

K odst. 2

Ustanoven 203 odst. 2 e problm, kterm se dosud prvn prava

likvidace vslovn nezabvala, toti osud zbytku pohledvky, kter nebyl
uspokojen z likvidan podstaty. Vyjde-li se z textu citovanho ustanoven,
dospje se k zvru, e se tyto zbytky e dvma rznmi zpsoby:
- Pokud vitel odmtne vyrovnn sv pohledvky pevzetm majetku v likvidan
podstat, pro jeho pohledvku se uplatn zkonn fikce, e odmtnutm
pohledvka zanikla. Posledn vta druhho odstavce vak nevyluuje vitele s
takto zaniklou pohledvkou z asti na nslednm vyrovnn, pokud by byl
objeven dal majetek prvnick osoby. Vitel by se potom jeho rozdlovn
astnil s celou v sv pohledvky.

- Pohledvky, u nich dolo k stenmu uspokojen z majetku pevzat

likvidan podstaty, trvaj i nadle a jejich vitel se v rozsahu neuspokojench
st mohou astnit vypodn z nsledn objevenho majetku.

Souvisejc ustanoven:

201, 202

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon

204
(Pechod likvidan podstaty na stt)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pechod likvidan podstaty na stt (1 a 2)

II. Postaven zajitnch vitel (3 a 5)

K odst. 1

I. Pechod likvidan podstaty na stt

prava procesu vypodn majetku tvocho likvidan podstatu v

ppadech, kdy je likvidovan prvnick osoba padcem, ale likvidan podstata
je pro insolvenn zen nedostaujc, kon 204 odst. 1. Z toho je patrn, e
likvidan podstata, kterou vitel odmtnou k vyrovnn svch pohledvek
pevzt, kon v rukou sttu. K pevzet takovho majetku je oprvnna pslun
organizan sloka sttu podle zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky
a jejm vystupovn v prvnch vztazch, do jej vcn psobnosti nakldn s
majetkem danho druhu nle.

Pravidlo v 204 odst. 1 m dv skal:

- Pechod likvidan podstaty na stt je upraven jen pro situaci, kdy vichni
vitel odmtnou likvidan podstatu pevzt. V 202 a 204 nen obsaena
vslovn prava situace, kdy vitel projev zjem jen o st likvidan podstaty
a st nebude mono ani zpenit, ani pedat vitelm. V tomto ppad se jev
jako nejpraktitj postupovat analogicky podle 204 odst. 1 a dovodit, e i v
tchto ppadech pechz ta st majetku, o ni nejev nikdo zjem, na stt.

- Pechod majetku na stt se dje ze zkona k okamiku zniku likvidovan

prvnick osoby. prava se ve na 207, kter uruje, e likvidace kon
odmtnutm likvidan podstaty a e likvidtor m od tohoto okamiku 30 dn na
podn nvrhu na vmaz prvnick osoby z veejnho rejstku. Bude tedy a do
vmazu nepedan vci opatrovat a po prvn moci rozhodnut soudu o vmazu
prvnick osoby z veejnho rejstku je ped pslun organizan sloce sttu.
Nklady spojen s opatrovnm vc a do vmazu a s jejich pednm ji nejsou
nklady likvidace. Bylo by vak odvodnn, aby zatovaly likvidan podstatu,
protoe jde o nklady, kter s likvidac velmi zce souvisej.
K odst. 2

II. Postaven zajitnch vitel

Od vitel tet skupiny se odliuje postaven tch, jejich pohledvky byly

zajitny vcmi, jinmi pohledvkami nebo jinmi majetkovmi hodnotami, kter

nleej do likvidan podstaty. Obansk zkonk odkazuje v tomto ppad na

jin zkon - konkrtn na zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho
een (insolvenn zkon), a stanov, e se vitel maj uspokojit v prv ad z
jistoty. Ne vak k vyrovnn dojde, mli by takov vitel deklarovat svoje
postaven. Podle insolvennho zkona podvaj zajitn vitel pihlku
pohledvky, v n se mus svho zajitn dovolat, uvst okolnosti, kter je
osvduj, a pipojit listiny, kter se toho tkaj. Pokud maj mt pednostn
postaven i pi likvidaci, nen dvodu, aby vi likvidtorovi postupovali jinak.

Zajitn vitel se uspokojuj v rozsahu zajitn ze zpenen vci, prva,

pohledvky nebo jin majetkov hodnoty, jimi byla jejich pohledvka zajitna.
Vzne-li na uvedench hodnotch vce zajiovacch prv, je pro jejich poad
rozhodujc okamik vzniku zajitn. Zpsob zpenen nen pedepsn, zle na
likvidtorovi, jak postup jako nejefektivnj zvol.

Nen-li ze zajitn uspokojena cel pohledvka, dostv se vitel do

postaven vitel tet tdy a ve zbytku jeho pohledvky se postupuje podle
201 a 203.

Souvisejc ustanoven:

201, 202, 203

Souvisejc pedpisy:

165 a 167 insolvennho zkona,

zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v

prvnch vztazch

205
(Zvr likvidace)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 187 a 209):

Pouze nvrh ustanoven 205 sleduje vyjasnn otzky, komu likvidtor

pedkld ke schvlen dokumenty, jimi se likvidan proces uzavr (konenou
zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku). Jedn se o
otzku, jej odpov je v praxi nejasn a o sprvnm een existuj interpretan
spory. Proto se navrhuje stanovit, e tyto dokumenty pedkld likvidtor ke
schvlen tomu, kdo jej ustavil do funkce; jmenuje-li jej tedy soud, bude soud
rovn schvalovat pslun dokumenty. Toto pravidlo se uplatn jako obecn,
nelze je vak pout u obchodnch spolenost nebo drustev, jejich spolenkm
nebo lenm mus bt ponechna monost rozhodnut, nebo na zjitn
likvidanho zstatku v jejich majetkov nroky. V tom smru se pedpokld
speciln prava v zkon o obchodnch korporacch.

Vklad:
K odst. 1

Jakmile likvidtor vypodal pohledvky vitel a naopak zskal do

likvidan podstaty pohledvky likvidovan prvnick osoby za jejmi dlunky,
zpenil majetek v likvidan podstat nebo se dohodl s viteli na naturlnm
vyrovnn jejich pohledvek a ppadnch doplatcch anebo provdl vypodn
majetku, kter se objevil po ukonen insolvennho zen postupem podle 201
a 204, dospl k ukonen likvidace. Je povinen sestavit konenou zprvu o
prbhu likvidace, z n bude patrno, jak zachzel s majetkem tvocm likvidan
podstatu, pop. zda po vypodn dluh zruen a likvidovan prvnick osoby
zstal ve form likvidanho zstatku njak ist majetek k rozdlen. V tomto
ppad likvidtor navrhne, jak m bt likvidan zstatek rozdlen. K jednomu
dni spolu se zprvou sestav likvidtor i etn zvrku.

Okamik, kdy m likvidtor sestavit zprvu o prbhu likvidace spojenou s

nvrhem na rozdlen likvidanho zstatku, nen spojen s koncem likvidace, ale
se situac, kdy byly ukoneny vechny procesy smujc k vypodn pohledvek
a dluh likvidovan prvnick osoby, je zejm ve likvidanho zstatku, vetn
zapoten nklad na likvidaci a odmny likvidtora.

Ve vztahu k vitelm to znamen, e uplynula uren lhta, v n si mli

vitel pihlsit svoje pohledvky, pohledvky vech vitel, kte byli
spolenosti znmi nebo se na zklad vzvy pihlsili, byly bu zaplaceny, nebo
byla poskytnuta vitelm dostaten jistota (pohledvky sporn a jet
nesplatn). Pokud jde o etn operace, likvidtor ke dni zpracovn zvren

zprvy a nvrhu na rozdlen likvidanho zstatku uzave etn knihy a sestav

etn zvrku, ke dni nsledujcmu oteve znovu ty majetku a zvazk, aby
mohl zatovat vypodn daov povinnosti a vyplacen podlu len nebo
spolenk na likvidanm zstatku.

K odst. 2

S ohledem na to, e na likvidtora pela ada psobnost vkonnch

orgn likvidovan prvnick osoby, pela na nj t povinnost informovat leny
nebo spolenky prvnick osoby, pokud jej povolali do funkce likvidtora, nebo
vnitn orgn prvnick osoby, kter jej ustanovil do funkce, o prbhu likvidace a
jejch vsledcch a pedloit pslunou zprvu, nvrh na rozdlen likvidanho
zstatku a etn zvrku ke schvlen. Likvidtor, kter byl do funkce ustanoven
rozhodnutm soudu, pedkld uveden dokumenty ke schvlen soudu.

Zprva o prbhu likvidace by mla pedevm obsahovat informaci o tom,

jak bylo naloeno s majetkem, kter tvoil likvidan podstatu - zda byl majetek
zpenen, jakho vtku ze zpenen bylo dosaeno, jak majetek se
nepodailo zpenit a zda byl pedn vitelm na hradu jejich pohledvek za
likvidovanou prvnickou osobou, zda bylo nutno dohodnout finann dorovnn
kladnch nebo zpornch rozdl mezi v pohledvky vitele a cenou
pedvan vci, zda bylo postupovno podle 201 a 204, pop. zda majetek z
likvidan podstaty peel na stt a kter organizan sloce sttu byl pedn.

Pro leny nebo spolenky likvidovan prvnick osoby m zsadn vznam

nvrh na rozdlen likvidanho zstatku, kter bude vychzet z stky, od n
byly odeteny nklady likvidace a odmna likvidtora, a bude dlit likvidan
zstatek podle pravidel, kter si bu lenov, nebo spolenci likvidovan
prvnick osoby sjednali ve spoleensk smlouv, stanovch nebo jin mluv,
podle n se d vnitn organizace prvnick osoby, nebo pravidla uril speciln
zkon nebo tuto stku stanovil svm rozhodnutm soud. Pi rozdlovn
likvidanho zstatku bude rozhodn, o jak typ prvnick osoby jde, jak bylo
posln tto prvnick osoby a zda speciln prvn prava nem pro pouit
likvidanho zstatku zvazn zvltn pravidla. Zkon o obchodnch korporacch
uruje nap. obecnm pravidlem, e se likvidan zstatek rozdl mezi spolenky
nejprve do ve, v jak splnili svou vkladovou povinnost. Pokud na to velikost
likvidanho zstatku nesta, podlej se spolenci na likvidanm zstatku v
pomru k vi svch splacench nebo vnesench vklad. Jestlie dn z nich
vkladovou povinnost neml, rozdl se likvidan zstatek rovnm dlem.

Ji v komenti k vodnmu ustanoven o likvidaci ( 187) byla nastolena

otzka, zda je likvidtor povinen majetek nleejc likvidan podstat zpenit
nebo zda me likvidan podstatu pout i v naturln podob. Obansk zkonk
nem vslovn pravidlo o tom, e je nutno majetek zpenit, aby mezi leny
nebo spolenky likvidovan prvnick osoby byl rozdlen likvidan zstatek v
penn form. Zkonk zde respektuje vli len nebo spolenk i skutenost, e
pi zpenovn by se nemuselo podait doshnout vhodn ceny a lenov nebo
spolenci by mohli bt majetkov znevhodnni. Spoleensk smlouva nebo
stanovy nebo jin ujednn, kterm se d vnitn pomry prvnick osoby, by
proto mly obsahovat vslovnou pravu toho, zda je nutno likvidan zstatek
vyplatit v penzch nebo zda je mon i vracen vc, pop. jin naturln
vypodn. Podle povahy jednotlivch prvnickch osob by een tto otzky
mohlo spovat i ve specilnch pravidlech obsaench ve zvltnch zkonech.
Nen-li dnho pravidla, ml by likvidtor dbt zjm len nebo spolenk a
navrhovat een, pi kterm doshnou maximlnho zhodnocen svho
ppadnho vkladu, kterm se podleli na financovn innosti prvnick osoby.
Pokud vak bude poskytovno naturln plnn, bude nutno toto plnn ocenit,
aby byly zachovny pslun proporce rozdlen likvidanho zstatku.

K odst. 3

Neschvlen nvrhu na rozdlen likvidanho zstatku, pop. dalch

dokument vztahujcch se ke skonen likvidace, nebrn skonen likvidace a
ppadnmu vmazu prvnick osoby z veejnho rejstku.

Souvisejc ustanoven:

189, 201 a 204

Souvisejc pedpisy:

37 z. o. k.

Z judikatury:
Ustanoven 182 odst. 1 psm. b) a odst. 2 obch. zk., umoujc akcioni
domhat se, aby dozor rada pezkoumala vkon psobnosti pedstavenstva
spolenosti, se uplatn i pro pezkoumn vkonu psobnosti likvidtora. Z

ustanoven 75 odst. 1 obch. zk. plyne, e likvidtor sestav bez zbytenho

odkladu po proveden vech kon nezbytnch k proveden likvidace zprvu o
jejm prbhu s nvrhem na rozdlen likvidanho zstatku a pedlo ji ke
schvlen. Jeliko zkon ukld likvidtorovi pedloen zprvy o prbhu
likvidace a po proveden vech kon nezbytnch k jejmu proveden, neme si
akcion zsadn vynucovat pedkldn tto zprvy ped splnnm zkonem
stanovench podmnek. To vak neznamen, e by neml dnou monost
vynutit si kontrolu postupu likvidtora pi provdn likvidace.
(NS 29 Cdo 2533/2008, SoJ 153/10)

206
(Pouit likvidanho zstatku)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:
K odst. 1

Ustanoven prvnho odstavce vyjaduje posln, kter m likvidace, tj.

vypodat vechny povinnosti, kter m prvnick osoba ke svm vitelm.
Vplata podlu na likvidanm zstatku je proto mon teprve tehdy, a jsou tyto
povinnosti vypodny. Zkon definuje oprvnn osoby jako vechny vitele,
kte vas pihlsili svoje pohledvky. Znn pravidla je v rozporu s 198, kter
likvidtorovi ukld, aby oznmil vstup do likvidace vem znmm vitelm
prvnick osoby, a jako dal povinnost ukld zveejnit rozhodnut o zruen
prvnick osoby a jejm vstupu do likvidace s vzvou, aby vitel pihlsili svoje
pohledvky. Z tohoto ustanoven lze vyvodit, e znm vitel mus bt
vypodni bez dalho, ani by museli svoje pohledvky pihlaovat. Z vitel,
kte likvidtorovi z podklad prvnick osoby znmi nebyli, je nutno uspokojit ty,
kte se vas pihlsili. Nepihlenm vitelm jejich pohledvky sice nezanikaj,
avak likvidtor k nim pi rozhodnut, zda me vyplatit likvidan zstatek,
nemus pihlet. Pokud by tyto pohledvky zaali jejich vitel uplatovat a po
rozdlen likvidanho zstatku, existuje pro n reln nadje na spch, jen
pokud zvltn zkony upravujc dan druh prvnick osoby budou mt pro tuto
situaci speciln pravidla: nap. zkon o obchodnch korporacch m obecn
pravidlo, podle nho pi zruen obchodn korporace s likvidac ru spolenci za
jej dluhy po jejm zniku do ve svho podlu na likvidanm zstatku, nejmn
vak v rozsahu, v nm ruili za dluhy spolenosti za jejho trvn. Jinak by
vitel patrn museli v soudnm sporu s leny zanikl prvnick osoby
napadnout rozdlen likvidanho zstatku, prokzat, e jej lenov zanikl
prvnick osoby nenabyli v dobr ve, a poadovat vyplacen sv pohledvky.
Vi likvidtorovi by v obdobnm sporu mohla bt poadovna nhrada kody
zpsoben poruenm povinnost pi veden likvidace. Ob monosti vak lze

povaovat za komplikovan a jejich vsledek za nejist. Pokud tedy vitel dn

svoji pohledvku nepihls do likvidace, bude muset potat s tm, e bude nucen
sm snet riziko jejho nezaplacen.

K odst. 2

Pokud by pohledvky nebyly dosud splatn, bude likvidtor postupovat

podle druhho odstavce. Dosud nesplatn pohledvky nen prvnick osoba jet
povinna platit, pro efektivn prbh likvidace a monost rozdlit likvidan
zstatek mezi leny nebo spolenky vak zkon pipout, aby vitelm byla
poskytnuta odpovdajc jistota, z n bude jejich pohledvka po splatnosti
uhrazena.

Obdobn je tomu se spornmi pohledvkami: jestlie by likvidtor vykval

vyeen vech majetkovch spor, kter prvnick osoba vede, mohla by se
doba likvidace nenosn prodluovat a stoupaly by nklady na likvidaci, co by
se mohlo negativn odrazit na velikosti likvidanho zstatku. Zkon proto
umouje vylenit pro ochranu prv vitel spornch pohledvek uritou stku
z likvidan podstaty, kter poadavky vitel zajiuje a dovoluje stanovit ist
zstatek z likvidace a jeho rozdlen mezi leny nebo spolenky.

Z povahy vci vyplv, e prvo na poskytnut odpovdajc jistoty maj jen

vitel znmch pohledvek, tedy vitel, kte jsou likvidtorovi znmi, a
vitel, kte pihlsili svoje pohledvky postupem podle 198 odst. 2. Jistota
neme bt poskytnuta ohledn pohledvek, kter nejsou likvidtorovi znmy.
Jistota mus odpovdat vi a charakteru pohledvky - podle 2010 a 2017 me
jt o jakoukoli vc nebo prvo, z nich me bt pohledvka nhradnm zpsobem
uspokojena. Zkon vslovn zmiuje zstavn prvo, ruen, ale i prvo stavby,
cenn papr zajiujc bezpen vnos, vklad v bance apod.). Zkon spojuje s
jednotlivmi vcmi a prvy vyvratiteln domnnky jejich ceny. Pravidlo o doplnn
jistoty, pokud by jistota ztratila na cen tak, e se zajitn stane nedostatenm
podle 2017 (vitel m prvo dat na dlunkovi pemen doplnn jistoty,
jinak se stv splatnou i ta st pohledvky, kter nen zajitna), nen pro
likvidaci pli praktick, zejmna otevr-li jistota cestu k rozdlen likvidanho
zstatku. Likvidtor by zde ml jistotu spe nadsadit, praktick by bylo vzat
vplatu sti likvidanho zstatku na podmnku vsledku sporu. Lze se domnvat,
e i takov postup by bylo mono povaovat za pouit likvidanho zstatku ve
smyslu 207, tud i za ukonen likvidace s monost vmazu prvnick osoby z
veejnho rejstku.

Souvisejc ustanoven:

198, 207, 2010 a 2017

Souvisejc pedpisy:

39 z. o. k.

207
(Konec likvidace)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.
Vklad:

Zvren ustanoven o likvidaci vymezuje okamik ukonen likvidace a s

tm souvisejc znik prvnick osoby vmazem z veejnho rejstku.

Okamik ukonen likvidace je spojen s rozdlenm nebo jinm uitm

likvidanho zstatku. prava rozliuje dv situace:
- Likvidovan prvnick osoba nen padcem a nebylo na jej majetek vedeno
insolvenn zen: likvidace kon v tomto ppad rozdlenm likvidanho
zstatku mezi leny nebo spolenky nebo jinm pouitm likvidanho zstatku
podle zvltnho pedpisu. Rozdlovn me bt likvidan zstatek penn,
pokud byla likvidan podstata zpenena, pop. byl v rmci likvidace prodn cel
obchodn zvod, je-li likvidovna obchodn spolenost nebo drustvo, ale
rozdlovny mohou bt i sousti majetku prvnick osoby podle schvlenho
nvrhu na rozdlen likvidanho zstatku a v zvislosti na ppadn prav ve
zizovacch dokumentech (nap. spoleensk smlouva u obchodnch spolenost,
stanovy u akciovch spolenost a drustva). Z pravy v 75a odst. 1 obch. zk.
nebylo pevzato ustanoven o tom, e likvidtor je po rozdlen likvidanho
zstatku povinen vyhotovit seznam osob, jim byl podl na likvidanm zstatku
vyplacen, pop. kte pevzali sti majetku spolenosti. Tato povinnost nen
obsaena ani v 39 z. o. k., i kdy jde o velmi dleitou informaci pro vitele,
jejich pohledvky nebyly vypodny v rmci likvidace. Tyto pohledvky by mly
bt uhrazeny spolenky zaniklch obchodnch korporac v rmci jejich ruen za
dluhy tchto korporac. V seznamech se uvdla celkov ve likvidanho
zstatku, kter byl jednotlivm spolenkm poskytnut, a seznamy se ukldaly do

sbrky listin rejstkovho soudu. Podle 66 zk. o ve. rejstcch se do sbrky

listin ukld v souvislosti s likvidac rozhodnut o zruen prvnick osoby a
konen zprva o prbhu likvidace. Seznam osob, kter se podlely na rozdlen
likvidanho zstatku, by ml tvoit jej nedlnou st, i kdy to zkonn prava
vslovn nepikazuje.

- Pedmtem likvidace je majetek, kter se objevil po skonen insolvennho

zen. V tomto ppad je likvidtor povinen postupovat podle 201 a 204 a
likvidace v tto situaci kon rozdlenm vtku z prodeje majetku vitelm,
pop. okamikem, kdy posledn z vitel pevezme majetek prvnick osoby k
vyrovnn sv pohledvky. Jestlie vitel odmtnou likvidan podstatu pevzt,
kon likvidace dnem, kdy posledn z vitel odmtl majetek pevzt. I kdy zkon
nestanov formu, v n m bt pevzet i jeho odmtnut uinno, je z povahy vci
zejm, e by o tchto prvnch jednnch ml existovat spolehliv psemn
zznam, kter vylou do budoucna pochybnosti o tom, zda a jak byla likvidace
ve vztahu k vitelm ukonena.

Podle zvltnch ustanoven se likvidan zstatek nerozdluje mezi leny

prvnick osoby, nbr se s nm nakld jinak v tchto ppadech:
- Spolek, kter m veejn prospn status: likvidan zstatek mus bt pouit k
veejn prospnm clm. Obecn: pokud nelze s likvidanm zstatkem naloit
podle stanov, nabdne likvidtor zstatek spolku s obdobnm elem, nen-li to
mon, nabdne zstatek obci, na jejm zem m spolek sdlo. Nepijme-li obec
zstatek do dvou msc, nabv jej ze zkona kraj, na jeho zem m spolek
sdlo. Obec i kraj mohou likvidan zstatek pout jen k veejn prospnmu cli.

- Nadace: u veejn prospn nadace me bt likvidan zstatek pouit opt

jen k veejn prospnm clm. Pokud nadan listina neuruje, jak m bt s
likvidanm zstatkem naloeno, likvidtor je povinen nabdnout jej nadaci s
obdobnm elem, nen-li to mon nebo je nabdka odmtnuta, je dal postup
toton jako u spolk- nabdka obci, pop. pechod ze zkona na kraj a monost
uit jen k veejn prospnmu cli.

- stavy: pouije se obdobn ustanoven o nadaci.

- Obecn prospn spolenosti: zakldac listina me urit obecn prospnou

spolenost oprvnnou k pijet likvidanho zstatku, pop. sv toto rozhodnut
sprvn rad v rozhodnut o zruen obecnprospn spolenosti. Jinak likvidan
zstatek nabdne likvidtor k pevodu na obec, v n obecn prospn
spolenost sdl, je-li zakladatelem spolenosti kraj, nabdne likvidtor zstatek

kraji. Pokud je zakladatelem spolenosti esk republika, pechz zstatek ze

zkona na eskou republiku. Pokud obecn prospnou spolenost zaloilo vce
zakladatel (obec, dobrovoln svazek obc, kraj, esk republika), nabdne
likvidtor kadmu ze zakladatel st zstatku podle hodnoty vloench vklad
nebo poskytnutch dar nebo rozdl mezi n zstatek rovnm dlem, pokud
zakladatel vklad ani dar neposkytli. Pokud obec ani kraj do 30 dn od doruen
nabdky nepotvrd psemn svj mysl zstatek pevzt, pechz likvidan
zstatek na eskou republiku a likvidtor zajist jeho pedn adu pro
zastupovn sttu ve vcech majetkovch. esk republika pouije likvidan
zstatek k poskytovn obecn prospnch slueb. Uveden prava odpovd
zkonu . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech, kter vak byl
obanskm zkonkem zruen. Pechodn ustanoven v 3050 uvd, e se
dosavadnmi pedpisy d prva a povinnosti obecn prospnch spolenost,
kter se netransformuj na stavy, nadace nebo nadan fondy. I kdy prava
zpsobu pouit likvidanho zstatku zejm pekrauje hranici prv a povinnost
obecnprospnch spolenost, bude nutno ji pout, nebo jde patrn o
nejrozumnj een ppad, kdy se obecn prospn spolenosti budou ruit a
likvidovat ji za innosti obanskho zkonku.

- Pspvkov organizace: rozhodne-li zizovatel o zruen organizace, pechz

uplynutm dne uvedenho v jeho rozhodnut o zruen jej majetek, prva a
zvazky na zizovatele.

Ode dne skonen likvidace b ticetidenn lhta k podn nvrhu na

vmaz prvnick osoby z veejnho rejstku. Nvrh na vmaz podv likvidtor
na zvaznm formuli podle vyhlky . 323/2013 Sb., o nleitostech formul
na podvn nvrh na zpis, zmnu nebo vmaz daj do veejnho rejstku a o
zruen nkterch vyhlek. Formule uveejn ministerstvo spravedlnosti na
svch internetovch strnkch. Formul by ml doloit plohami, z nich
vyplv, e likvidace dn probhla (doklad o zruovacm rozhodnut, doklad o
vzv vitelm, souhlas sprvce dan s vmazem prvnick osoby z veejnho
rejstku, potvrzen zemn pslunho sttnho oblastnho archivu, zprva o
prbhu likvidace s nvrhem na rozdlen likvidanho zstatku, schvlen tohoto
nvrhu nebo rozhodnut len, spolenk nebo orgnu prvnick osoby, e se
tento nvrh neschvaluje, seznam osob, jim byl poskytnut podl na likvidanm
zstatku, pop. zprva o tom, jak bylo naloeno s likvidanm zstatkem podle
zvltnch pedpis, zprva, jak bylo naloeno s majetkem, kter byl likvidovn
po skonen insolvennho zen). astnkem zen je vymazvan spolenost a
osoba, kter podala nvrh na vmaz, vmaz se provede ke dni uvedenmu v
nvrhu, pokud v nvrhu nen tento den uveden, vymae se spolenost, nejdve
vak ke dni proveden vmazu.

Nvrh na zpis lze podat v listinn nebo elektronick podob. Nvrhy v

elektronick podob me podvat pouze osoba podepsan uznvanm
elektronickm podpisem podle zvltnho prvnho pedpisu. Nvrh v elektronick
podob me bt t zasln prostednictvm datov schrnky osoby, je nvrh
podv. Nvrh na zpis se podv a zpis ve veejnm rejstku se provd v
eskm jazyce. Navrhovatel me podat, aby zpis ve veejnm rejstku byl
proveden tak v jakmkoliv cizm jazyce.

Souvisejc ustanoven:

272, 379, 380, 418

Souvisejc pedpisy:

66 zk. o ve. rejstcch,

37 a 39 z. o. k.,

27 zk. . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot

Z judikatury:
I. zen o zruen zpisu o vmazu obchodn spolenosti z obchodnho
rejstku a o jejm vstupu do likvidace a jmenovn likvidtora ( 75b obch. zk.) je
ve smyslu 200e o. s. . a 9 odst. 3 psm. b) o. s. . zenm ve statusov vci
obchodn spolenosti.
II. Likvidtor jmenovan soudem v zen o zruen zpisu o vmazu
obchodn spolenosti z obchodnho rejstku a o jejm vstupu do likvidace a
jmenovn likvidtora ( 75b obch. zk.) se stv astnkem takovho zen a
dnem, kdy soud rozhodl o jeho jmenovn; nen rovn osobou oprvnnou k
podn odvoln proti rozhodnut soudu o zruen zpisu o vmazu obchodn
spolenosti z obchodnho rejstku a o jejm vstupu do likvidace.
III. astnkem zen o zruen zpisu o vmazu obchodn spolenosti z
obchodnho rejstku a o jejm vstupu do likvidace a jmenovn likvidtora je ve
smyslu 75b odst. 2 obch. zk., 19 sti vty za stednkem a 94 odst. 1 o. s.
. i vymazan obchodn spolenost.

IV. Osobami oprvnnmi jednat v zen o zruen zpisu o vmazu

obchodn spolenosti z obchodnho rejstku a o jejm vstupu do likvidace a
jmenovn likvidtora za vymazanou obchodn spolenost jsou ti, kdo k tomu byli
oprvnn ke dni jejho vmazu z obchodnho rejstku.
V. Jestlie podle rozhodnut, jm soud podle 75b odst. 2 obch. zk. zruil
zpis o vmazu obchodn spolenosti z obchodnho rejstku, rejstkov soud
zapsal do obchodnho rejstku, e dolo k obnoven spolenosti, plat zkaz zruit
po vzniku spolenosti rozhodnut, jm se povoluje zpis spolenosti do
obchodnho rejstku, formulovan v 68a odst. 1 obch. zk., i pro takov
rozhodnut.
VI. Rozhoduje-li soud o zruen zpisu o vmazu obchodn spolenosti z
obchodnho rejstku ( 75b odst. 2 obch. zk.), uin tak vrokem, podle kterho:
Zpis o vmazu (ve vroku oznaen) obchodn spolenosti z obchodnho
rejstku vedenho (ve vroku oznaenm) krajskm soudem, se zruuje. Prvo
zruit pravomocn usnesen rejstkovho soudu o vmazu obchodn spolenosti z
obchodnho rejstku soud, kter rozhoduje podle 75b odst. 2 obch. zk., nem.
(NS 29 Odo 1154/2003, Rc 43/05, SoJ 76/04)
I. Z obchodnho rejstku nelze vymazat obchodn spolenost, a to i kdyby
jej likvidace skonila, pokud je astnkem dosud neskonenho soudnho zen,
v nm by v dsledku jejho zniku nebylo mon meritorn rozhodnout, akoli
jinak by k takovmu rozhodnut byly vechny zkonn podmnky splnny, ledae
zkon stanov nco jinho.
II. Probhajc zen o neplatnost usnesen valn hromady spolenosti s
ruenm omezenm navren k vmazu brn jejmu vmazu z obchodnho
rejstku.
(VS Praha 7 Cmo 424/2003, PrRo 5/05)
Povinnosti likvidtor komanditn spolenosti ke konenmu vytovn a
vypodn pomr mezi spolenky nen omezena na ppad, kde podle konen
rozvahy bude tu jmn spolenosti. Likvidtoi jsou povinni pedloiti ty,
zejmna t konenou rozvahu ke schvlen. Podle tto rozvahy ur se konta
spolenk a zjist se, zda pro n vybv saldo aktivn i pasivn. Jest zejmna
kolem likvidtor, by stanovili na zklad schvlen konen rozvahy konta
jednotlivch spolenk, by zjistili, kter a jak velk aktivn nebo pasivn salda
vybvaj pro jednotliv spolenky.
Tm, e byla na zakroen likvidtor vymazna komanditn spolenost z
obchodnho rejstku, nebylo jet rozhodnuto, zda se likvidtoi sprostili t
materiln sv povinnosti, by pedloili konenou rozvahu komplementm i
komanditistm ke schvlen a by vypracovali osnovu o aktivnch (pasivnch)
saldech spolenk a osnovu jejich vyrovnn (vypodn). Dokud se tak nestalo,
nemohou se komanditisti domhati alobou na komplementch uspokojen
svch vzjemnch pohledvek.

(Vn 9371/29)
Usnesen likvidan valn hromady o vnovn pebytku likvidace tet
osob neme bti na jmu tm, kte se nevzdali vslovn nroku na podl
pipadajc jim podle zkona.
(Vn 14558/35)

208
(Dosud neznm majetek ped vmazem z veejnho rejstku)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 187 a 209):

Dal vznamnj posun je v prav 208 a 209, kter sice koncepn

odpovdaj stvajcmu 75b obch. z., ale lpe a sociln uitenji odliuje oproti
tto prav skutkov podstaty v prvm a druhm odstavci. Je-li toti neznm
(nelikvidovan) majetek prvnick osoby zjitn jet ped jejm vmazem z
veejnho rejstku, nem opodstatnn, aby o obnoven likvidace rozhodoval
soud: o to se prvnick osoba v likvidaci mus postarat sama. Nezbytnost obnovy
prvnick osoby a jej likvidace po jejm vmazu e nyn 209. Nen vak
omezena jen na dodaten zjitn nelikvidovanho majetku, ale - a to ve shod s
pojetm vcarsk prvn praxe (Forstmoser, P. - Meyer-Hayoz, A., Einfhrung in
das schweizerische Aktienrecht, Verlag Stmpfli & Cie, Bern, 1980, str. 107) - se
zaml monost obnovy prvnick osoby otevt i pro ppad njakho jinho
zjmu hodnho prvn ochrany. Jak zjem to m bt, se nezaml ble
vymezovat, to zvis na jednotlivostech konkrtnho ppadu a na stanovisku
soudn praxe.

Vklad:

Pedposledn ustanoven obecn sti pravy likvidace prvnickch osob

zajiuje pokraovn likvidace, pokud likvidtor sice ji provedl jednn uzavrajc
likvidaci, ale jet ped vmazem z veejnho rejstku se objevil nov majetek, o
jeho existenci dosud likvidtor nevdl. Na rozdl od pravy v obchodnm
zkonku, kter vyadovala obnoven likvidace rozhodnutm soudu, ukld
obansk zkonk likvidtorovi, aby pokraoval v likvidaci a do vypodn nov
objevenho majetku nebo uskutenil jin nezbytn opaten.

Po vypodn majetku mus znovu podat o svm postupu zprvu, sestavit

etn zvrku a navrhnout zpsob pouit likvidanho zstatku. Z povahy a
zaazen 208 se toti dovozuje, e se majetek objevil a po schvlen
pedchozho postupu likvidace a nemohl bt zahrnut do zprvy ani do etn
zvrky sestaven za dosud provedenou likvidaci. I zprva o vypodn dalho
majetku, etn zvrka, v n je zachycen, jako i nvrh na rozdlen ppadnho
likvidanho zstatku mus bt schvleny totonmi osobami nebo vnitnmi
orgny prvnickch osob, pop. soudem, jako se to stalo ohledn hlavn sti
likvidan podstaty.

Likvidan zstatek z nov objevenho majetku pouije likvidtor stejn

jako zstatek zjitn z pedchoz fze likvidace. Nen vyloueno, e likvidtor
tento majetek nerozdl, ale pouije k poslen rezerv pro vypodn pohledvek
dosud nesplatnch, pop. spornch (navazuje se na zvr o tom, e likvidtor
me vzat vplatu sti likvidanho zstatku nap. na podmnku vsledku sporu
- 206).

Z vslovnho vylouen 170 lze usuzovat, e pi pokraovn v likvidaci ji

dolo - alespo zsti - k pouit likvidanho zstatku. Proto ji nelze zmnit
pvodn rozhodnut o zruen prvnick osoby a jejm vstupu do likvidace.

Pokud se objevil nov majetek po skonen insolvennho zen, ale jet

ped vmazem prvnick osoby z veejnho rejstku, bude vypodn v nsledn
likvidaci postupem podle 201 a 204.

Zkon pipout pokraovn v likvidaci i tehdy, pokud se objev nutnost

nezbytnch opaten, samotn opaten vak nikterak necharakterizuje. Lze se
domnvat, e jako pklad takovch opaten me slouit nutnost odstranit ltky
kodc ivotnmu prosted, na n se pilo a dodaten, a likvidtor proto tuto
otzku neeil. Jestlie pokraovn likvidace nemus pinet problmy, pokud se
objev nov majetek, nutnost vynaloit dal nklady, s nimi likvidace pvodn
nepotala, vyvolv vkladov pote. Sporn je otzka, zda likvidtor me
donutit leny nebo spolenky likvidovan prvnick osoby k vrcen sti ji
rozdlenho likvidanho zstatku, aby mohly bt zaplaceny dodaten nklady
spojen s odstraovnm zatujcch ltek. Jestlie likvidace dosud neskonila,
lze se domnvat, e dodaten nklady mly bt hrazeny z likvidan podstaty.
Proto lze povaovat poadavek na vrcen ji vyplacenho podlu na likvidanm
zstatku za legitimn.

Souvisejc ustanoven:

 170, 201 a 204, 205 a 207, 209

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon

209
(Dosud neznm majetek po vmazu z veejnho rejstku)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy:

viz u 208

Vklad:
K odst. 1

Postup podle 209 je ji sloitj, nebo v nm zkon reaguje na situaci,

kdy se nov, dosud nevypodan majetek objevil a po zniku prvnick osoby,
a po jejm vmazu z veejnho rejstku. Principy een vychzej z nutnosti
soudnho rozhodnut o obnoven prvnick osoby. Soud rozhoduje soud na nvrh
osoby, kter osvd prvn zjem. Zkon pedem okruh osob neomezuje (nap.
jejich vtem), nbr otevr monost podat nvrh na zruen vmazu prvnick
osoby komukoli.

Souasn ale limituje takto zcela oteven okruh osob nutnost osvdit
prvn zjem. Vyluuje tak neodvodnn nvrhy, nvrhy zneuvajc prvn
pravu, pop. ikanzn nvrhy.

Soud rozhodne o zruen rozhodnut o vmazu spolenosti. Svm

rozhodnutm dle obnov likvidaci prvnick osoby, pop. rozhodne o tom, e

prvnick osoba vstupuje do likvidace, pokud byla zruena a zanikla bez likvidace
z dvodu nedostatku majetku, a konen jmenuje likvidtora. K zen je pslun
krajsk soud, u nho je prvnick osoba zapsna v obchodnm rejstku. Jde-li o
osobu, kter se do veejnho rejstku nezapisuje, je pslun soud, v jeho
obvodu m tato prvnick osoba svj obecn soud.

Pravidla pro vypodn majetku, kter se nov objev a po zniku

prvnick osoby, stoj na zkladnm principu obnoven likvidace, v jejm dalm
prbhu je vypodn majetek, kter dosud pedmtem likvidace nebyl. Na rozdl
od pedchozho ustanoven 208 ji neexistuje likvidovan prvnick osoba. Proto
vypodn nov nalezenho majetku vyaduje nsledujc kroky:
- nvrh osoby, kter osvd prvn zjem na obnoven likvidace (nap. orgn
veejn moci, spolenk, vitel, dlunk),

- nvrh smujc k soudu (astnkem zen je navrhovatel, prvnick osoba a

osoba, kter m bt jmenovna likvidtorem),

- obsahem nvrhu je obnoven likvidace a jmenovn likvidtora, nebo likvidace

ji mezitm skonila a s n t funkce likvidtora.

Pokud soud nvrhu vyhov, zape rejstkov soud obnoven likvidace,

skutenost, e prvnick osoba je opt v likvidaci, jako i daje o osob
likvidtora. Zpisem likvidace se likvidace znovu obnovuje. Zpis m tedy
konstitutivn inky, kter ru zpisy pedchoz, tj. na zapisovanou osobu se
hled, jako kdyby nikdy nezanikla. Likvidtor potom pokrauje v likvidaci s tm, e
zahajovac rozvahu sestav ke dni obnoven likvidace.

Jinm nezbytnm opatenm souvisejcm s likvidac je nap. nutnost

vypodat majetek, kter nle prvnick osob, jestlie vitel nebyl spn ve
sporu o svou pohledvku za likvidovanou spolenost.

K odst. 2

Zkon vslovn e osudy neuspokojench pohledvek. Tyto pohledvky,

kter zanikly nap. tm, e vitel odmtli pevzt likvidan podstatu k hrad
dluh prvnick osoby, se obnovuj a mohou bt splaceny pi obnoven likvidace.

Souvisejc pedpisy:

insolvenn zkon,

z. . s.

Z judikatury:
K nvrhu na pokraovn v likvidaci s. r. o. nesta tvrzen astnka, e jest
tu jet dal jmn, nbr okolnost tato mus bti bu mezi astnky nesporn,
nebo nleit osvdena. Jen sporem me bti vyeeno, zda m navrhovatel
nrok na doplatek ze jmn spolenosti podrobenho likvidaci. Nvrh na
pokraovn v likvidaci nen opodstatnn skutenost, e snad za sporu spolenci
piznali a vyplatili navrhovateli njak penz (tj. neznamen to, e je tu njak
dal jmn, je by bylo nutno jet rozdlit a na n nebylo v likvidaci
pamatovno).
(Vn, 11798/32)

Oddl 2
Korporace
Pododdl 1

Obecn o korporacch

210
(Pojem korporace)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Pojem korporace (2 a 5)

III. Svoboda sdruovn (6 a 12)

IV. Zpsobilost ke lenstv v korporaci (13)

V. Unipersonln korporace (14 a 15)

Z dvodov zprvy (k 210 a 212):

Podle obecnho chpn je korporace spoleenstvm (nejmn tedy dvou)

osob. Zdrazuje se tedy, e unipersonln korporace je jako legln mysliteln
jen na zklad zvltn zkonn pravy vjimenho charakteru. Vzhledem k
tomu, e jsou pro urit prvn formy korporac pedepsny minimln poty len
(nap. u osobnch obchodnch spolenost nebo u drustev), navrhuje se stanovit
ji v obecn prav jako logick dsledek poruen tto podmnky nutnost
soudnho zruen korporac, jejich poet len klesne pod zkonn minimum.
Nemlo by vak praktick smysl pistupovat k takovmu opaten bezprostedn
a ruit nkdy i pracn budovanou, lta trvajc a funkn strukturu. Proto m bt
prvnick osob dna monost, aby v pimen dob zjednala ve svch
lenskch pomrech npravu.

Ustanoven 210 pejm mylenku dosavadnho 56a obch. z., kter tam
nem msto, protoe se nejedn o speciln pravidlo pro obchodn spolenosti, ale
o obecnou zsadu dopadajc na vechny prvnick osoby korporativnho typu.
Nvrh zjednoduuje normativn vyjden tohoto pravidla, ani to je na jmu
obsahu, zejmna vak zavd efektivn sankci za zneuit hlas v korporaci.
Dosavadn prava svd k tomu, aby se jako sankce za zneuit vtiny nebo
meniny hlas uplatnilo jen prvo na nhradu kody, co je korporaci nejednou
mlo platn. Proto se navrhuje zaloit pravomoc soudu k rozhodnut, e k
zneuvajcm hlasm nebude pihldnuto. Zmrn se v tom smru navrhuje
stanovit, e se tak m stt "pro urit ppad", nebo kadou situaci nutno
posoudit jednotliv; krom toho onen "urit ppad" me leet v minulosti i v
budoucnosti.

I. Obecn

Zaazen 210 do zkona vzbuzuje jist pochybnosti. Problm tu

nepedstavuje normativn obsah cit. ustanoven, nbr sama jeho existence.
Nelze toti nevidt, e citovan ustanoven do zkona ex definitione nepat (k
tomu viz vklady dle).

K odst. 1

II. Pojem korporace

Odstavec 1 psob jako pmo vzorov uebnicov definice pojmu

korporace; po tto strnce nelze proti nmu mt nmitky. Je vak teba si klst
otzku, jak vznam z hlediska prvn pravy korporac v obanskm zkonku
m, resp. m mt. Odpov nutn zn, e principiln dn, nebo jeho absence
by v zkonnm textu niemu nekodila.

Korporace je ex lege definovna jako sdruen osob, s tm, e jednotliv

ustanoven obanskho zkonku nebo jinch zkon uruj minimln povinn
poet tchto osob (minimln povinn poet len korporace).

Vznamn praktick rozdl tu tkv pedevm v elu existence korporace.

Spolky nejsou v dovolenm pedmtu innosti - s vhradou obecnch limit podle
217 - nijak zvl omezovny. Naproti tomu jin korporace jsou pslunmi
zkonnmi pedpisy v rznm rozsahu omezeny jednak co do dovolenho
pedmtu innosti, jednak co do okruhu osob, je mohou bt jejich leny.

V obecn rovin je definice korporace aplikovateln i pro veejnoprvn

korporace, a to vude tam, kde absentuje zvltn prava ( 20 odst. 2 in fine).

III. Svoboda sdruovn

Prvo na svobodn sdruovn se v soukromoprvnch korporacch je

stavnprvn (l. 20 Listiny) i mezinrodn (l. 22 MPOPP, l. 11 mluvy)
zarueno a chrnno. Toto prvo je bezpodmnen povahy, tedy pat mezi
zkladn lidsk prva a nelze se jej vzdt; nen ovem vyloueno jej via facti
nevykonvat.

Toto prvo m dv roviny, je spolu neoddliteln souvis, toti jak prvo

svobodn se sdruovat, tak i prvo svobodn se nesdruovat, nebo nikdo nesm
bt nucen proti sv vli bt lenem jakkoliv soukromoprvn korporace.

Prvo na svobodn sdruovn je podle povahy vci absolutn nebo

relativn povahy.

Absolutn povahu m toto prvo tehdy, jestlie zkon nestanov dnou

podmnku, pi jejm splnn vznik ex lege lenstv v urit korporaci; nap.
svoboda sdruovn se ve spolcch m absolutn povahu.

Relativn povahu m toto prvo tehdy, jestlie zkon stanov podmnku, pi

jejm splnn vznik ex lege lenstv v urit korporaci. Relativn povahu m
nap. prvo na svobodn sdruovn se ve spoleenstv vlastnk jednotek. Je-li
konkrtn osoba vlastnkem jednotky v nemovitosti, ve kter vzniklo bytov
spoluvlastnictv, je ex lege lenem ve spoleenstv vlastnk jednotek, je vzniklo
za elem sprvy tto nemovitosti ( 1194 odst. 2). Relativn povahu m vak i
prvo na sdruovn se v akciovch spolenostech; stane-li se nkdo vlastnkem
akcie, stv se tmto okamikem ex lege lenem obchodn korporace majc
prvn formu akciov spolenosti, je tuto akcii emitovala.

Za poruen prva na svobodn sdruovn nelze pokldat situaci, kdy

zkon stanov, e osoba splujc uritou zkonnou podmnku je povinn lenem
soukromoprvn korporace urit prvn formy. Nmitky proti tmto pravm jsou
lich a pramen z nepochopen podstaty tchto korporac. lenstv tu stricto
sensu nen nucen, resp. povinn absolutn, nbr jen povinn relativn v tom
smru, e je vzno na existenci zkonem stanoven podmnky, nebo v tchto
druzch soukromoprvnch korporac se sdruuj osoby na uritm principu (nap.
ve spoleenstv vlastnk jednotek na principu vlastnictv a spoluvlastnictv
uritho spolenho majetku). Tedy spluje-li urit osoba zkonnou podmnku
lenstv, je lenem pmo ex lege, nespluje-li vak tuto podmnku, pak lenem
nen. Je pitom vc vhradn svobodn vle tto osoby, zda zkonnou podmnku
spln i nikoliv a zda a kdy ji naopak splovat pestane (nap. pozbude-li len
spoleenstv vlastnk jednotek vlastnictv jednotky, zanikne i jeho lenstv ve
spoleenstv vlastnk jednotek). Stejn princip plat pitom i jinde; nap. osoba,
je je vlastnkem akcie, je lenem obchodn korporace majc prvn formu
akciov spolenosti, je tuto akcii emitovala, a to po dobu vlastnictv tto akcie.

Za poruen prva na svobodn sdruovn nelze povaovat povinn

lenstv v nejrznjch veejnoprvnch korporacch, kde je lenstv a jeho
(ne)dobrovolnost upravena pslunmi zkony se zetelem k veejnmu zjmu.

IV. Zpsobilost ke lenstv v korporaci

Zpsobilost ke lenstv v korporaci je limitovna tm, o jakou prvn formu

korporace se jedn; v zvislosti na tom maj jednotliv zkony sv zvltn
omezen. Tak nap. lenem spoleenstv vlastnk jednotek je jen ten, kdo je
vlastnkem jednotky v nemovitosti tmto spoleenstvm vlastnk jednotek
spravovan ( 1194 odst. 2), lenem honebnho spoleenstva mohou bt jen
vlastnci honebnch pozemk [ 19 odst. 1 psm. a) zkona . 449/2001 Sb., o
myslivosti, ve znn pozdjch pedpis] atd.

K odst. 2

V. Unipersonln korporace

Odstavec 2 navazuje svoj konstrukc na probhl debaty v odborn

literatue (a to jak soudob, tak i dvj), toti jakou povahu m unipersonln
korporace (societas unius viri). Pitom sociln vznam tchto unipersonlnch
korporac je - zejmna pro oblast obchodnho prva - nemal a vzhledem k
potebm mezinrodnho obchodnho styku stle narst. Zkonodrce se touto
konstrukc pihlsil k vtinovmu mnn, toti e i unipersonln korporace m
personln substrt, by redukovan toliko na jedinou osobu, a je proto sociln
eln nahlet na ni jako na korporaci, s m lze principiln souhlasit.

Pesto vak dikce zkona vyvolv (jakkoliv formln) pochybnost, zda se

na unipersonln prvnickou osobu hled jako na korporaci (a tedy korporac nen,
i kdy se na ni tak hled) nebo zda tedy unipersonln prvnick osoba prost
korporac je. Ve uvedenou zkonnou dikci lze chpat buto jako stylistickou
neobratnost zkonodrce, nebo naopak jako jeho zmr, nebo zkonodrce chtl
poddit unipersonln prvnick osoby reimu korporac, ani by je ovem v
zjmu doktrinrn istoty vslovn a pmo za korporace prohlsil. Z hlediska
mylenkov konzistence zkona se jev bt sprvnj pohled druh, tedy e se
jedn o mysl zkonodrce, vylouen ovem zcela nen ani pohled prv. Vcn
vzato je vak tato otzka bez jakhokoliv relnho vznamu.

Souvisejc ustanoven:

211, 212

211
(Minimln poet len korporace)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 210

Vklad:
K odst. 1

Prvn vta odstavce 1 je bez relnho vznamu, nebo to, zda ta i ona
korporace me bt unipersonln i nikoliv, mus bt vdy stanoveno
zkonodrcem vslovn pro kadou konkrtn prvn formu korporace. Pitom
povaha tto otzky jakoto otzky statusov vyluuje jakkoliv autonomn projev
vle kohokoliv.

Jako unipersonln zn soukrom prvo pouze dv korporace, a to

spolenost s ruenm omezenm a akciovou spolenost ( 11 z. o. k.). Krom toho
me - jakkoliv by takov stav byl velmi atypick - existovat jako unipersonln i
spoleenstv vlastnk jednotek, jestlie za jeho trvn se jedin osoba stala
vlastnkem vech jednotek v jm spravovan nemovitosti, bytov spoluvlastnictv
vak i nadle trv a ke zruen a zniku spoleenstv vlastnk jednotek nedolo
( 1215 odst. 2).

Druh vta odstavce 1 pedstavuje racionln reakci zkonodrce na obte

praxe, kter nejednou vytvela otzku, me-li tedy jedin len unipersonln
korporace v n ukonit sv lenstv bez prvnho nstupce. (Pro ostatn ppady
zniku lenstv v unipersonln korporaci nem ovem zkon dn zvltn
omezen.)

Pro oblast prvn pravy unipersonlnch spolenost s ruenm omezenm

je tedy zakzno, aby:
- jedin spolenk ze spolenosti s ruenm omezenm vystoupil podle 202 z. o.
k.,

- soud zruil ast jedinho spolenka ve spolenosti s ruenm omezenm na

zklad jeho nvrhu podle 205 z. o. k.,

- jedin spolenk pevedl vlastnick prvo k podlu, resp. vem podlm mu

nleejcm v tto spolenosti s ruenm omezenm do vlastnictv spolenosti s
ruenm omezenm sam, jejm je jedinm spolenkem, a

- jedin spolenk provedl derelikci svho podlu, resp. vech svch podl mu
nleejcch v tto spolenosti s ruenm omezenm.

Pro oblast
zakzno, aby:

prvn

pravy

unipersonlnch

akciovch

spolenost

je

- jedin akcion pevedl vlastnick prvo k podlu, resp. vem podlm mu

nleejcm v tto akciov spolenosti do vlastnictv akciov spolenosti sam,
jejm je jedinm akcionem, a

- jedin akcion provedl derelikci svho podlu, resp. vech svch podl mu
nleejcch v tto akciov spolenosti.

Pro oblast prvn pravy unipersonlnch spoleenstv vlastnk jednotek je

zakzna derelikce vlastnickho prva ke vem jednotkm.

Prvn jednn tomu odporujc jsou pro hrub rozpor se zkonem

bezpochyby absolutn neplatn ( 580 odst. 1).

K odst. 2

Odstavec 2 je vznamn potud, e stanov obligatornost soudnho zruen s

likvidac a zniku korporace s nim ne zkonem stanovenm potem len.

prava je to obecn povahy; netk se jen unipersonlnch korporac,

nbr vech soukromoprvnch korporac bez vjimky (vetn obchodnch
korporac).

Systematicky je odstavec 2 chybn zaazen. Mlo se jednat buto o

samostatn ustanoven, anebo ml bt piazen do obecnho 210. Jeho
zalenn do 211 vyvolv nesprvn dojem, e tato prava dopad jen na
ppad, kdy zanikla ast jedinho lena v unipersonln korporaci, co ovem
nen zjevn pravda.

Povinnost poskytnout korporaci, o jejm zruen m bt jednno,

dostaten asov prostor, aby ady svch len doplnila na alespo zkonem
stanoven minimln limit a tak svmu zruen unikla, je bezpodmnen. Na
otzku, co lze rozumt pimenou lhtou, nelze dt pauln odpov. Jen st
vak zpravidla bude mono povaovat za pijatelnou lhtu krat ne msn,
protoe doplnn potu len korporace na alespo minimln zkonem
stanoven limit nelze realizovat "pes noc".

Tato prava nen - s vhradou ppadu, kdy by tak stanovil jin zkon - z
povahy vci aplikovateln na veejnoprvn korporace, protoe jednak podmnky
jejich zruen a zniku stanov pslun zkony, jednak lenstv ve veejnoprvn
korporaci je zpravidla nucen, resp. povinn pro osoby, kter chtj vykonvat
urit povoln (typicky stavovsk komory) nebo vykonvat uritou innost
(typicky leny veejnoprvn korporace - veejn vysok koly jsou z titulu svch
pracovnprvnch vztah akademit pracovnci a z titulu svch studijn prvnch
vztah studenti).

Souvisejc ustanoven:

210, 212

212
(Loajalita lena korporace; Zkaz zneuit hlas)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem loajality (1 a 9)

II. Soudn ochrana proti zneuit hlasovacho prva v soukromoprvn

korporaci (10 a 22)

Z dvodov zprvy:

viz u 210

K odst. 1

I. Pojem loajality

Pravdpodobn vbec nejzkladnj povinnost spolenka ve vztahu ke

korporaci je povinnost loajality; vechny ostatn zkonn povinnosti lena jsou s
n tak i onak spojeny nebo z n vyplvaj.

lenstv v jakkoliv soukromoprvn korporaci je zaloeno na principu

dobrovolnosti. Vzhledem k tomu m kad prvo se svobodn rozhodnout, zda se
lenem korporace stane i nikoliv. Pokud se jm vak dobrovoln stane, pak je
povinen zachovvat nejen zkon, nbr i jej zakladatelsk prvn jednn a jin
intern dokumenty zvazn povahy (zkon zde hovo o vnitnm du); je povinen
bt loajln vi korporaci. len korporace je povinen jednat tak, aby byl
dosahovn el korporace stanoven prvnmi pedpisy a v jejich mezch
zakladatelskm prvnm jednnm, resp. je povinen zdret se veho, co by
dosaen tohoto cle znemoovalo nebo ohroovalo.

Dl povinnosti, jako je nap. povinnost dodrovat zakladatelsk prvn

jednn, nezneuvat vtiny nebo meniny hlas v korporaci, jednat v souladu s
dobrmi mravy a zsadami poctivho obchodnho styku, nezneuvat postaven

ovldajc osoby korporace, nevyvjet tlak na orgny korporace a jejich leny,

zstupce a zamstnance korporace, aby jednali v jeho soukromm zjmu a k
jm korporace, uzavrn obchod respektujcch zkonn limity i oprvnn
zjmy korporace a ostatnch jejch len a tak vitel a zamstnanc, to
vechno jsou jen dl projevy tohoto zkladnho principu loajality.

Povinnost loajality m zcela zjevn komplexn povahu a jej parcelovn na

dl komponenty nen dosti dobe mon ani smyslupln; dje se vak z el
doktrinrnch a pedagogickch.

Povinnost loajality je zrove i vkladovm pravidlem, v jeho rmci je

mon a nutn interpretovat jednotliv dl povinnosti lena vi korporaci,
me mt i regulan funkci v situaci, kdy urit jednn nebo opomenut nen
postihnuto pmou prvn pravou a me mt i sankn funkci, kdy by posouzen
uritho jednn nebo opomenut podle pmho zkonnho ustanoven mohlo
vst k nespravedlivmu nebo nemravnmu rozhodnut.

Poruen povinnosti loajality se v praxi astji dopoutj vtinov lenov

(zejmna zneuit vtiny hlas nebo zneuit pozice ovldajc osoby), me se
jej vak dopustit i meninov len (zneuit blokan minority).

Povinnost loajality zkon vslovn formuluje jen vi korporaci sam. Z

logiky vci lze dovodit, e povinnost loajality - vzhledem k vzjemnmu prvnmu
poutu nejen mezi lenem a korporac, nbr i mezi jejmi jednotlivmi leny - lze
dovodit i vi ostatnm lenm korporace. To se ovem v ad ppad me stt
reln neprovediteln vude tam, kde a ji z dvodu anonymity nebo poetnosti
lensk zkladny nen adovmu lenu znmo, kdo dal je lenem korporace
spolu s nm. Poadavek ochrany osobnch daj, jako i povaha vci (jen st
me bt adov len povinen bt loajln i ve vztahu nap. k jinm adovm
lenm - zahraninm akcionm velk akciov spolenosti, o jejich existenci
nemus a zpravidla ani nem povdomost) tu vede k zvru, e jedin funkn
vklad zkona je ten, e je-li len loajln ke korporaci, je tm loajln i vi vem
jejm ostatnm lenm.

Povinnost loajality nezbavuje lena jeho prva hjit sv legitimn zjmy soudn i mimosoudn - vi korporaci i vi komukoliv jinmu. Poadavek
loajality nelze vykldat tak, e len je povinen na sv prva rezignovat nebo e je
nesm uplatovat i snad e jejich uplatovn je vzno na vli korporace, jejch
orgn nebo len korporace.

Povinnost loajality ve vztahu ke korporaci, jejm je osoba lenem, plat

pimen i pro korporace veejnoprvn. Skutenost, e lenstv ve
veejnoprvnch korporacch je asto nedobrovoln, na ve uvedenm principu
nic nemn, i kdy tato povinnost je zpravidla vynucovna pslunmi
veejnoprvnmi pedpisy. Princip jednn fair play se leny korporace je ostatn
pro oblast veejnoprvnch korporac zakotven stavnprvn- viz rovnost ped
zkonem (l. 1 Listiny), povinnost veejn moci jednat jen na zklad zkona a v
jeho mezch (l. 2 odst. 2 Listiny, l. 2 odst. 3 stavy) aj.

K odst. 2

II. Soudn ochrana proti zneuit hlasovacho prva v soukromoprvn

korporaci

Je nepochybn, e odstavec 2 nen aplikovateln pro veejnoprvn

korporace. Pedn vkon hlasovacho prva a soudn ochranu len veejnoprvn
korporace upravuj pslun zvltn zkony nebo vnitn pedpisy tchto
veejnoprvnch korporac. A dle zkon vslovn hovo vlun o zneuit
hlasovacho prva lenem soukromoprvn korporace.

Ke zneuit hlas me dojt jak cestou hlasovn na zasedn nejvyho

orgnu soukromoprvn korporace, tak i jinm zpsobem, nap. pi hlasovn na
zasedn spolenk nebo len tch soukromoprvnch korporac, kde zkon
nejvy orgn soukromoprvn korporace neupravuje.

Jak sprvn zdrazuje dvodov zprva k nvrhu zkona, do 212 je

pevzat 56a obch. zk., o zkazu zneuit vtiny nebo meniny hlas v
soukromoprvn korporaci. Reim ochrany cestou prva na nhradu kody tm
nen doten, ovem v praxi se ukazuje v ad ppad jako nedostaten. Oproti
pedchoz prav je vak do zkona vslovn doplnno prvo osoby, je proke
svj prvn zjem, domhat se uren, e se ke zneuvajcm hlasm jinho lena
nepihl.

Za osobu, je m prvn zjem na tomto uren, lze vdy povaovat lena

soukromoprvn korporace. Mimo rmec lensk zkladny me mt in concreto
na tomto uren prvn zjem i jin osoba, typicky nap. vitel nebo
zamstnanec; ten vak ji bude muset svj prvn zjem prokzat.

Lhta k podn nvrhu je prekluzivn; jej zmekn nelze prominout.

Procesn se zde jedna o civiln soudn zen podle 85 a nsl. z. . s.

Soud neme rozhodnout, e se k hlasm zneuvajcho lena nebude

pihlet genereln; nikdy nelze zneuvajcho lena zbavit hlasovacho prva
genereln. Stejn tak nen mon zneuvajcho lena zbavit hlasovacho prva
pro futuro. Nvrh mus smovat vdy jen do minulosti, tedy ve vztahu k tm
ppadm, kdy len sv hlasovac prvo zneuil. I kdyby bylo sebejasnj, e len
sv hlasovac prvo hodl zneut, i kdyby to dotyn len sm pedem ohlsil,
dokud se tak nestane, nelze nvrh podat. Bude-li tedy nap. na konkrtnm
zasedn pijmno 20 rznch usnesen, mus bt u kadho konkrtnho
hlasovn posouzeno, zda zde bylo in concreto hlasovac prvo zneuito i nikoliv.

zen je vlun nvrhov; soud zde ex officio jednat neme.

S zenm ve vci zneuit hlasovacho prva v soukrom korporaci k jm

celku je spojeno kad dal zen o zneuit hlasovacho prva tkajc se tho
ppadu ( 88 odst. 3 z. . s.).

Dikce zkona vyvolv otzku, zda tu nejsou dva na sob nezvisl reimy
soudnho pezkumu platnosti rozhodnut orgn soukromoprvnch korporac;
jeden podle pedpis upravujcch neplatnost rozhodnut orgnu soukromoprvn
korporace a druh podle odstavce 2. M-li bt vklad zkona mylenkov
konzistentn a zrove i prakticky funkn, je teba tu dovodit nsledujc.

Osoba, kter je aktivn legitimovna k podn nvrhu na soudn vysloven

neplatnosti rozhodnut orgnu soukromoprvn korporace, je oprvnna v rmci
tohoto zen uplatnit prva podle odstavce 2. S zenm ve vci zneuit
hlasovacho prva v soukromoprvn korporaci k jm celku je ex lege spojeno
zen o vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu soukromoprvn korporace, je-li
tvrzenm dvodem neplatnosti stejn ppad zneuit hlasovacho prva ( 88
odst. 4 z. . s.).

Osoba, kter aktivn legitimovna podle pedpis o neplatnosti rozhodnut

orgnu soukromoprvn korporace nen, a osoba uplatujc sv prva vi
soukromoprvn korporaci, kde dn zkonn prava pezkumu neplatnosti

rozhodnut orgnu korporace neexistuje, je oprvnna podat nvrh podle

odstavce 2 samostatn.

Jestlie m bt zen o vysloven zneuit hlasovacch prv v

soukromoprvn korporaci zastaveno proto, e navrhovatel vzal nvrh zpt, nebo
pro jinou pekku, kterou lze vstupem dalho navrhovatele do zen a jeho
jednnm odstranit, a je-li zvltn zjem len soukromoprvn korporace, kte
nvrh nepodali, hodn prvn ochrany, soud zen nezastav; soud zde vyd a
vyvs na edn desce soudu rozhodnut, v nm uvede ( 92 ve spojen 91 z. .
s.):
a) jak vci se zen o zneuit hlasovacch prv v soukromoprvn korporaci tk,

b) z jakho dvodu m bt zen zastaveno a jak lze pekku odstranit, a

c) pouen, e zen bude zastaveno, pokud k podanmu nvrhu do 3 msc od

vyven rozhodnut nepistoup dal navrhovatel a neodstran v tto lht
pekku odvodujc zastaven zen.

Souvisejc ustanoven:

210, 211

Z judikatury:
Pevede-li jedin spolenk spolenosti s ruenm omezenm svj podl na
extranea (neznmho pobytu), piem jedinm clem tohoto pevodu je zbavit se
jakchkoliv povinnost ve vztahu ke spolenosti s ruenm omezenm, m
nemrnm zpsobem a zcela nedvodn ohroz vekerou innost i samotnou
existenci spolenosti s ruenm omezenm (a tm mj. i uhrazen oprvnnch
pohledvek vitel), pop. aby prvo pevst podl nezneuil ke zbaven se
povinnost, je by mu hrozily v ppad likvidace nebo konkursu na majetek
spolenosti s ruenm omezenm, pak je takov smlouva absolutn neplatn pro
rozpor s dobrmi mravy a zsadami poctivho obchodnho styku.
(NS 29 Odo 387/2006, SoJ 165/07)

Z literatury:

Eli: ir kontext 56a obchodnho zkonku a poznmky k nmu. In

Sbornk ze setkn kateder obchodnho prva prvnickch fakult esk republiky
a Slovensk republiky, 2007, s. 95 a nsl.

213
(Reflexn koda)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 213):

Navren ustanoven e ppady kod znmch z doktrny pod oznaenm

reflexn koda. Jde o dsledek situace, kdy len orgnu korporace, pop. len
korporace zpsob protiprvnm inem kodu korporaci a kdy se tato koda
projev i v majetkov sfe jednotlivch len korporace snenm hodnoty jejich
akci, podl nebo jin asti. Maj-li se takov situace normativn eit, jde o
obecnou otzku, kter se netk jen obchodnch spolenost a drustev, ale
pesahuje i do jinch oblast korporanho prva, pokud z prvnch a skutkovch
okolnost plyne, e se ast lena korporace poj i s jeho majetkovmi zjmy.
Vyplvaj-li z lenstv ve spolku pro jeho leny majetkov vhody, kter spolek
vzhledem k zpsoben kod ji nebude moci poskytovat, a ji pechodn nebo
trvale, dotkne se kodn udlost majetkov i asti len spolku. Vstoup-li nap.
spolek do likvidace a uruj-li jeho stanovy, e se likvidan zstatek rozdl mezi
leny spolku, pak pokozen likvidan podstaty spolku zporn ovlivn i
majetkov prvo len spolku na podl na likvidanm zstatku odvozujc se z
jejich asti ve spolku.

Odvodnn navrenho prvnho pravidla spov v tom, e se jev

prakticky eln obnovit nerovnovhu v ekonomickch pomrech dotench osob
vyvolanou kodnou udlost spojenou s povinnost k nhrad; pitom se
zohleduj rzn situace. stedn mylenka se opr o skutenost, e kdce
zpsob jednm skutkem kodu nkolika osobm - korporaci i jejm lenm - ale
nahrad-li se koda zpsoben korporaci, je tm sanovna i koda zpsoben na
astech len korporace, nebo za pravidelnch okolnost se v dsledku takov
nhrady hodnota jejich ast opt zv. Proto se navrhuje, aby i v ppad, e
prvo na nhradu kody za znehodnocen sv asti uplatn proti kdci jen
nkter len doten korporace, byla zaloena pravomoc soudu uloit k alob
lena korporace, i kdy se domh nhrady kody zpsoben jen jemu, povinnost
kdci, aby nahradil celou zpsobenou kodu pmo korporaci, protoe takovou
nhradou se pravideln vyrovn i alobcova ztrta. Nicmn se bere v vahu, e
mohou nastat rozmanit situace, a proto se nezaml stanovovat takov postup

pauln pro kad jednotliv ppad. Ovld-li nap. kdce pokozenou

korporaci nebo jsou-li v jejm veden osoby se kdcem propojen nebo
spznn, sniuje se tm rozumn oekvn, e piznn prva na nhradu kody
pmo korporaci povede k obnov majetkovho stavu i u pokozenho lena.
Proto se uplatnn navrenho prvnho pravidla podmiuje okolnostmi
jednotlivho ppadu, kter soud mus vyetit a na jejich zklad zvolit takov
een, aby prva a povinnosti dotench osob byly dobe uspodny, tj. aby se
nalezlo een vyhovujc zsadm ekvity.

Vklad:

V praxi mohou nastat ppady, kdy dojde k pokozen majetku

soukromoprvn korporace, avak - vzhledem k tomu, e len soukromoprvn
korporace (jen nevlastn jej jmn) m (pouze) majetkovou ast v
soukromoprvn korporaci (typicky podl v obchodn korporaci) - dojde v pm
me k pokozen majetku soukromoprvn korporace ke znehodnocen podlu
samho.

Konstrukce 213 je ovem podstatn ir a m na jakkoliv pokozen

majetku kad soukromoprvn korporace, kter m za nsledek pokozen
majetkovch nrok len soukromoprvn korporace, tedy i - jak ostatn
zdrazuje i dvodov zprva ve citovan - soukromoprvnch korporac
neziskovch. Ve uveden koncepce zkonodrce je sice pochopiteln, ovem
nemlo problematick. Co je nepochybn sprvn a eln u obchodnch
korporac (do kterch jejich lenov vstupuj primrn za elem investice a z n
nsledn zskanch podl na zisku; i kdy ani to neplat beze zbytku, nebo
spolenost s ruenm omezenm a akciov spolenost mohou bt zaloeny za
jinm ne ziskovm elem a drustvo je zaloeno na bzi primrn svpomoci),
jev se bt u ostatnch soukromoprvnch korporac velmi sporn. Pedn len jin
soukromoprvn ne obchodn korporace v n nem podl ani dnou formu
majetkov asti, kter by se mu mohla znehodnotit. A dle jin soukromoprvn
ne obchodn korporace jsou zaloeny nikoliv proto, aby z nich lenov mli
majetkov prospch, nbr aby plnily jin, neziskov el.

Pklad uvdn v dvodov zprv s podly len na likvidanm zstatku

spolku je sice teoreticky mon, z praktickho hlediska vak siln nereln; praxe
se pi likvidaci tchto prvnickch osob mnohem spe potk s problmem, e
likvidovan prvnick osoby nemaj dost majetku mnohdy ani na nklady
likvidace sam proto, e nikdy dn vznamnj majetek nemly a jejich
lenov nejednou mus poskytnout mimodn pspvky k sanaci tchto ppad.
Plnn tchto jinch soukromoprvnch ne obchodnch korporac jejich lenm
nem majetkovou povahu, nebo smysl tchto soukromoprvnch korporac je

nkde docela jinde. Nicmn i kdyby takov raritn ppad v konkrtnm spolku
nastal, pak len neme bt majetkov pokozen; dvody jsou dva. Pedn len
za dluhy spolku neru ( 215 odst. 2), a tud jej nelze donucovat, aby ppadn
neuhrazen dluhy spolku sanoval ze svho vlastnho majetku. A dle len ve
spolku nem dnou majetkovou ast; ergo se mu ani neme nic majetkov
znehodnotit.

Nejist vbec je, na kter soukromoprvn korporace je tato prava reln

aplikovateln. Nejasn je toti v danm kontextu prv ona st vty "a kterm
byl pokozen i jin len korporace na hodnot sv asti". Tato formulace toti
jasn uruje, e zsadn podmnkou postupu podle 213 je, aby len
soukromoprvn korporace byl pokozen na hodnot sv asti. Je ovem teba
poukzat na tu zsadn skutenost, e len jin soukromoprvn korporace ne
obchodn korporace dnou majetkovou ast v korporaci nem (ppadn
lensk pspvek lena soukromoprvn korporace nikdy nelze za ast
povaovat), a proto tu nelze ani uvaovat o kompenzaci na znehodnocen asti.
Ostatn k majetkovmu pokozen lena jin soukromoprvn ne obchodn
korporace neme dojt tak jako tak, protoe len nen vlastnkem ani
spoluvlastnkem jejho majetku, ke ktermu nem dnch vlastnch prv.

Vzhledem k tomu je nepochybn, e 213 dopad na obchodn korporace,

a to bez jakchkoliv omezen.

Pokud se te jinch soukromoprvnch ne obchodnch korporac, je teba

tu formulovat zvr, e - i pes odchyln znn dvodov zprvy, ke kter tu
nelze (vzhledem k jejmu pmmu rozporu s dikc zkona) pihlet - se na n
213 nepouije, nebo v tchto korporacch nikdy neme bt splnna zkonn
podmnka znehodnocen asti lena. Nem-li toti len ast v korporaci,
neme se mu ani znehodnotit, a len tu tedy neme postupovat podle 213.
Problematika asti lena v korporaci je otzkou statusovou a vzhledem k tomu
tedy prvn prava tto otzky je vdy kogentn. Je proto vylouena jakkoliv
odchylka od zkona. Stejn pravidlo pak nutn plat i ve vztahu k otzce, zda
me zakladatelsk prvn jednn soukromoprvn korporace nap. konstituovat
vypodac podl bvalho lena pi zniku jeho lenstv v soukromoprvn
korporaci; statusov povaha tchto otzek tomu zcela nepochybn brn.

Nepochybn t je, e se tato prava nepouije pro veejnoprvn

korporace, kde to povaha vci zjevn vyluuje.

Z judikatury:

Hodnota podlu ve spolenosti s ruenm omezenm se odvj (zejmna) od

hodnoty istho obchodnho majetku spolenosti. Skuten koda zpsoben
spolenosti (v jejm dsledku se sn ist obchodn majetek spolenosti) se
projev i snenm hodnoty podl ve spolenosti - spolenci v jejm dsledku utrp
jmu. Tato jma je vak svou povahou odvozen od kody vznikl na majetku
spolenosti. Jej existence je zvisl na existenci kody na majetku spolenosti. Jeli koda vznikl na majetku spolenosti nahrazena, je odstranna i jma,
zpsoben jejm spolenkm v dsledku snen hodnoty jejich podl. Nhradou
kody zpsoben spolenosti je odstranna i jma vznikl v dsledku tohoto
jednn spolenkm na jejich podlech, nen poteba, aby byl - vedle aloby
spolenosti - konstruovn dal samostatn nrok spolenka na nhradu tto
jmy. Spolenci nemaj proti jednateli spolenosti nrok na nhradu jmy vznikl
na jejich podlech v dsledku kody na majetku spolenosti, zpsoben jeho
jednnm, nebo odstrann tto jmy se mohou domoci tm, e jmnem
spolenosti uplatn (jej) nrok na nhradu kody. Pohledvka z titulu nhrady
kody ovem nen pohledvkou spolenk, ale pohledvkou spolenosti.
Spolenk s n neme disponovat jako s pohledvkou vlastn; neme ji tedy ani
zapost proti jakmukoli nroku smujcmu vi nmu - tato pohledvka me
bt zapotena jedin proti nroku smujcmu vi spolenosti.
(NS 29 Cdo 3180/2008, OR, 2009, . 11, s. 322 a nsl.)
Pohledvka z titulu nhrady majetkov jmy obchodn korporace
zpsoben j orgny obchodn korporace nebo jejich leny nebo znalci nen
pohledvkou len obchodn korporace, ale pohledvkou pokozen obchodn
korporace. len s n neme disponovat jako s pohledvkou vlastn. Vzhledem k
tomu ji neme ani zapost proti jakmukoli nroku smujcmu vi nmu; tato
pohledvka me bt zapotena jedin proti pohledvce smujc vi obchodn
korporaci.
(NS 29 Cdo 3663/2008)
Pododdl 2

Spolek

214
(Pojem spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Historick exkurs (1 a 14)

II. Vztah k prvu EU (15)

III. Povaha prvn pravy (16)

IV. Definin vymezen spolku (17 a 20)

V. Pedmt innosti spolku (21)

VI. Druhy spolk (22 a 23)

VII. Zpsobilost ke lenstv ve spolku (24 a 26)

VIII. Otevenost lenstv (27 a 30)

IX. Aplikovatelnost prvn pravy na spolky (31 a 32)

X. Nzev spolku spolk (33 a 34)

Z dvodov zprvy (k 214 a 217):

Ve shod s vcnm zmrem se navrhuje zruit podstatnou st zk. .

83/1990 Sb., o sdruovn oban, v platnm znn, s tm, e institucionln
prava spolk bude zahrnuta do kodifikace jako prava obecn aplikovateln na
veker prvnick osoby typu korporace tam, kde speciln zkony o jejich
prvnch formch nestanov odchylky. Zrove se osnova vrac k tradinmu
pojmoslov a ve shod s doktrinrn kritikou38) opout dosavadn uml a zcela
nevhodn zkonn termn "obansk sdruen" a nahrazuje je klasickm "spolek".

Spolek je vymezen drazem na jeho zkladn znaky, jimi jsou samosprva,

dobrovolnost lenstv, oddlen majetkovch sfr spolku a jeho len s
vylouenm zkonnho ruen len spolku za spolkov dluhy a spolkovou
innost jako hlavn (statutrn) innost spolku. Vedle hlavn innosti spolek me
sice vykonvat i innost vedlej, a to i vdlenou, ale jen za elem podpory
vlastn spolkov innosti - i pi hospodrnm vyuit majetku spolku bude
konenm efektem vdlku rovn podpora spolkov innosti, vetn sprvy
spolku.

38) Nap. Telec, I. Spolkov prvo. Praha: C. H. Beck, 1998, s. 9.

I. Historick exkurs

Sdruovn lid je star jako lidstvo samo. Prapvodn zkladn organizan

jednotkou, v n se lid sdruovali na zklad pokrevn pbuznosti, byl od
nepamti rod, k nmu pozdji pibyl kmen jakoto sdruen rod. Z rod se
pozdji vyvinula modern rodina a z kmen, resp. kmenovch svaz, pak zase
stt.

Starovk ji znal sdruovn lid i na jin ne pbuzensk (pokrevn) bzi.

Jak se pravideln uvd, ji Zkon 12 desek z 5. stolet p. n. l. znal tzv. collegia
jakoto soukrom korporace. Jednalo se o formu spolku. Jako collegia byly ve
starovkm m organizovny knsk sbory, emeslnick cechy, pohebn
bratrstva (collegia funeraticia) a t spolky politick (Kincl, Urfus, Skejpek, lit. .
5).

Ji za starovkho ma se - v zvislosti na aktulnm politickm a

spoleenskm vvoji a stavu a zpsobu vldy - projevovalo ono stdn obdob
liberlnch, kdy stt do innosti collegi nezasahoval buto vbec, nebo sv
zsahy minimalizoval, s obdobmi mn liberlnmi, kdy byla innost collegi
pedmtem (rzn intenzivnho) sttnho dozoru, ba nejednou i represe.

Se znikem nkdej msk e a nstupem stedovku sice do znan

mry pestalo bt uvno i klasick msk prvo, spolky jakoto prvn institut
vak petrvaly i po cel stedovk. Ostatn tm nejvtm sdruenm ve smyslu
spoleenstv fyzickch osob - spoleenstv vcch byla sama kesansk crkev,
resp. crkve. Stedovk byl pro sdruovn lid vbec dobou dvojsenou. Na stran
jedn dobov korporativistick nhledy - kdy lovk sm o sob jako entita
mnoho neznamenal a jeho veker ivot se odehrval od kolbky po hrob v rmci

ir jednotky (primrn rodiny, resp. rodu) - sdruovn lid na bzi stavovsk,

cechovn aj. jednoznan ply, na stran druh se tu (a na vjimky) ned
hovoit o sdruovn na bzi dobrovolnosti, kdy oputn pslun korporace
mlo zpravidla za nsledek sociln, ekonomick, a nkdy dokonce i fyzick konec
odchzejc osoby. Zde proto dosud nelze hovoit o spolcch v jejich modernm
soudobm pojet.

Nstup novovkho absolutistickho sttu vede nejprve k pozvolnmu, od

vldy Marie Terezie (1740-1780) a Josefa II. (1780-1790) vak ji ke stle
intenzivnjmu omezovn spolkov svobody, jento zkladnm clem a zjmem
absolutismu je naprosto vekerou lidskou innost - spolkov aktivity nevyjmaje poddit sttnmu dozoru. Tehdy tak je postupn zavdn povolovac reim
vzniku a innosti spolk, jen petrval a do revoluce 1848 (jet podle dvorskch
dekret . 462/1840 Sb. z. s. a . 763/1843 Sb. z. s. byl ke vzniku a innosti
kadho spolku povinn souhlas pslunho adu).

Samotn ABGB za celou dobu sv existence neustanovoval o spolcch nic a

obecn o prvnickch osobch tm nic; prava prvnickch osob byla shrnuta v
pouhch dvou (nadmru strunch) 26 a 27. Ustanoven 26 ABGB mlo ve
vztahu ke spolkm jen velmi omezen vznam, nebo pedstavovalo jen
generln klauzuli v tom smru, e ty prvnick osoby, resp. spe "prvnick
osoby", kter nemaj ke sv innosti pslun sttn povolen, jejich innost je
zkonem zakzna nebo se jejich innost p veejnmu podku, bezpenosti
sttu nebo dobrm mravm, nemaj prvn subjektivitu. Ustanoven 27 ABGB se
tkalo pouze obc, a nebylo tak na spolky vbec aplikovateln.

Novodob historie spolkovho prva pon v eskch zemch rokem 1848,

kdy v dsledku revoluce teprve 22 prvn (neproveden) stavy ze dne
24.4.1848 sliboval obanm prvo vytvet spolky. Tento velmi liberln pohled
vak byl ji v 7 beznov stavy z r. 1849 limitovn zvislost na clech, elu a
prostedcch spolku, kter nesmly mt protisttn charakter. Praktick proveden
vak pinel a nov csask patent . 171/1849 . z., kterm se upravuje vkon
svobodnho prva spolovacho a shromaovacho, jim se zruovaly dosavadn
pedpisy o spolcch, edn povolen ke vzniku spolku napt ji nebylo poteba,
avak nov byl zaveden policejn dohled nad innost spolk.

Existence tto omezen spolkov svobody vak byla dosti krtk. Za tzv.
bachovskho absolutismu byl patent . 171/1849 . z. zruen a spolkov prvo
dostalo prvn rmec dosti rigidnm csaskm patentem . 253/1852 . z., o
spolcch (tzv. star spolkov zkon), kterm byl dosavadn povolovac (koncesn)
reim vzniku spolk v podstat obnoven.

Konec tzv. bachovskho absolutismu v roce 1860, jnov diplom z roku

1861, kter v podstat obnovil parlamentarismus, a konen i dal rozshl
politick zmny habsbursk e vrcholc vydnm prosincov stavy v roce 1867
vedly k vydn zkona . 134/1867 . z., o prvu spolovacm (tzv. nov spolkov
zkon), jen star spolkov zkon zruil.

Zkon . 134/1867 . z. rozlioval spolky politick a nepolitick, kdy za

politick byly pokldny ty, kter svou innost zasahovaly do zleitost veejn
moci a sprvy a jejich leny nesmli bt cizozemci, eny a nezletilci ( 30 zkona
. 134/1867 . z.). Zkon se nevztahoval na spolky a spolenosti, kter maj za
el zisk, spolky bankovn, kreditn a pojiovac, stavy dchodn, spoitelny a
pjovny na zstavy, crkve a nboensk spolenosti a jimi zizovan prvnick
osoby, na spoleenstva a pomocn pokladnice ivnostensk a na tstva a
pokladnice bratrsk, pro kter platily pedpisy prva obchodnho nebo zvltn
zkony ( 2 a 3 zkona . 134/1867 . z.). Tento zkon odstraoval povolovac
reim, avak zakldal prvo policejnch ad zakzat a zruit spolek, kter by byl
dle svho elu nebo dle svho zzen nebo innosti proti zkonu nebo prvu
nebo sttu nebezpen ( 6 a 24 zkona . 134/1867 . z.). Spolek byl povinen
oznmit policejnmu adu do 3 dn ode dne, kdy tato skutenost nastala, z
kterch len se spolek skld, kde kter len bydl a kte lenov budou spolek
zastupovat navenek ( 12 zkona . 134/1867 . z.). Spolky politick byly povinny
hlsit i kadou zmnu lensk zkladny a kadoron pedkldat ke kontrole
seznam svch len ( 32 zkona . 134/1867 . z.). Rozdloval-li spolek mezi sv
leny zprvy o sv innosti nebo jin dokumenty, byl povinen je odevzdat t
policejnmu adu ke kontrole pod sankc penit pokuty ( 13 zkona .
134/1867 . z.). Policejn ad musel bt vyrozumn pedem o kadm zasedn
lensk schze, ml prvo se ho z moci edn zastnit svm zstupcem a
kontrolovat jeho prbh ( 18 zkona . 134/1867 . z.), s tm, e v ppad
zasedn svolanho nezkonn nebo jednajcho o vcech spolku nenleejcch
nebo jsoucch proti veejnmu podku ml ptomn zstupce policejnho adu
prvo jej rozpustit ( 21 zkona . 134/1867 . z.), a to pop. i s pouitm sly z
moci edn ( 22 zkona . 134/1867 . z.).

Zkon . 134/1867 . z. pekal znik Rakousko-Uherska v roce 1918 a platil

dl i v prvn eskoslovensk republice a po jejm obnoven v roce 1945 i pot a
do roku 1951, kdy byl nahrazen zkonem . 68/1951 Sb., o dobrovolnch
organizacch a shromdnch (s innost od 1.10.1951). Tmto zkonem byl
oputn tradin pojem spolek a nahrazen dobovm novotvarem "dobrovoln
organizace". Zsadn zmnu pedstavovala skutenost, e tento zkon veker
spolky a jejich leny napt pln poddil tehdej sttn politice. S dosavadnmi
spolky bylo naloeno tak, e se mohly transformovat na dobrovoln organizace,
pokud jejich innost vyhovovala poadavkm zkona . 68/1951 Sb., s tm, e

pokud zkonu . 68/1951 Sb. nevyhovovaly nebo se dn a vas v zkonn lht

netransformovaly, pak musely bt zrueny.

Zkon . 68/1951 Sb. byl zruen a zkonem . 83/1990 Sb., o sdruovn

oban (s innost od 1.5.1990), jen pln obnovil princip spolkov samosprvy,
zavedl ohlaovac princip vzniku spolk a zruil prakticky veker sttn dozor nad
nimi. Pojem spolek vak obnoven nebyl; msto nj pinesl zkon . 83/1990 Sb.
dal novotvar "obansk sdruen". prava to byla vskutku ultraliberln; s
vhradou nstroj, je dv sttu zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti
prvnickch osob a zen proti nim, ve znn pozdjch pedpis, pop.
ustanoven jinch zkon o sprvnch deliktech prvnickch osob, ztratil stt
jakoukoli efektivn monost regulace obanskch sdruen, kter by vyvjela
protiprvn innost nebo jejich aktivity by byly v rozporu s veejnm podkem i
dobrmi mravy.

Zkon . 83/1990 Sb. byl - i pes dl novelizace, je vak nezmnily

podstatu pravy - inn a do 1.1.2014, kdy byl nahrazen souasnou prvn
pravou, je mj. obnovila tradin pojem "spolek", co lze pivtat.

Ji dnes lze - i s vdomm novosti a rozsahu zmn, je nov prava pinesla

- konstatovat, e se jedn o nvrat k tradicm a principm klasickho spolkovho
prva, i kdy by nebylo od vci pojmout tuto pravu v nkterch aspektech
ponkud jednodueji (nejedn se o prvn pravu pro prvnky nebo pro
podnikatele, od kterch lze vyadovat uritou mru profesionality, nbr o pravu
pro obyejn lidi zhusta bez prvnho vzdln, kte se v takto rozshl prav
budou jen st schopni sami orientovat).

II. Vztah k prvu EU

Komunitrn prvo EU dnes problematiku spolk nijak nereglementuje.

III. Povaha prvn pravy

Prvn prava spolku je pevn kogentn povahy, nebo se tu jedn o

vymezen zkladnch otzek osobnho statutu spolku, od kterch je vyloueno se
smluvn odchlit.

K odst. 1

IV. Definin vymezen spolku

Odstavec 1 vyjaduje zkladn definin rysy spolku, toti jednak jeho

povahu dobrovolnho sdruen nejmn t osob (v duchu klasick mskoprvn
paroly tres faciunt collegium), jednak spolen zjem tchto sdruivch se osob,
k jeho naplnn, resp. dosaen se tyto osoby sdruuj, jednak konen i princip
autonomie spolku na sttu, resp. obecn na veejn moci, kter sm do jeho
chodu zasahovat toliko velmi omezen, na zklad zkona a v jeho mezch.
Osoby, kter se ve spolku sdruuj, mus mt animus societatis, tedy stlou a
trvalou vli lena smujc k zachovn existence spolku a jeho lenstv v nm.

Spolek je prvnickou osobou. Tuto skutenost zkon vslovn neformuluje,

nepochybn vak plyne jednak ze systematickho zaazen prvn pravy spolku
do partie o prvnickch osobch, jednak z jednotlivch zkonnch ustanoven
upravujcch jeho nzev, orgny, prvn osobnost atd.

Spolek je prvnickou osobou korporativn povahy. Ani tuto skutenost

zkon vslovn neformuluje, nepochybn vak plyne jednak ze systematickho
zaazen prvn pravy spolku do partie o korporacch, jednak z ji ve uveden
skutenosti, e spolek je sdruenm osob.

Ze skutenosti, e spolek je prvnickou osobou, plyne, e jeho majetek je

striktn oddlen od majetku jeho len (to nevyluuje existenci spoluvlastnictv
spolku a nkterho jeho lena, resp. len k uritmu majetku).

V. Pedmt innosti spolku

Kad prvnick osoba mus mt njak el, resp. pedmt sv innosti. To

plat i pro spolky. Odstavec 1 tu pedstavuje generln vmr v tom smru, e
uruje dobrovoln a samosprvn (svpomocn) charakter spolku, 217 pak
dopluje poadavek jeho neziskovho charakteru. Ve uveden ovem
nepedstavuje pro praktick fungovn spolk vznamnj omezen. V praxi se
proto objevuj spolky nejrznjho druhu, resp. pedmtu innosti, kter lze
rozliit na spolky zjmov (nap. zahrdki, modeli, filatelist, rybi, myslivci),
kulturn (nap. spolky na ochranu kulturnho ddictv, na podporu kulturnch
instituc), sportovn [nap. sportovn svazy, tlovchovn jednoty (zejmna Sokol

a Junk)], pro podporu dtsk zjmov innosti (nap. mlad technici), stavovsk
(nap. lkask a prvnick spolky, kter nejsou veejnoprvnmi komorami),
ekologick, sociln aj.

VI. Druhy spolk

Spolky lze definovat z hlediska jejich prvn pravy na spolky obecn (

214 a 302) a na spolky zvltn, ktermi jsou odborov organizace a organizace
zamstnavatel ( 3025). Oba druhy spolk se d tmto zkonem bez zetele k
tomu, zda vznikly ped nabytm innosti tohoto zkona nebo a po nabyt
innosti tohoto zkona ( 3045 odst. 1 vta prv).

Dal zvltn druh spolku, kter ji ponaje dnem nabyt innosti tohoto
zkona (tj. od 1.1.2014) vznikat neme a jen je uren toliko tzv. na doit
existujcch subjekt, pedstavuj zjmov sdruen prvnickch osob, kter se
podle vslovn zkonn pravy budou i nadle dit vhradn dosavadnmi
prvnmi pedpisy ( 3051).

VII. Zpsobilost ke lenstv ve spolku

Zpsobil ke lenstv ve spolku je kad osoba fyzick i prvnick; zkon

zde nem dn zvltn omezen. lenem spolku proto me bt i obchodn
korporace, jin spolek, spoleenstv vlastnk jednotek ( 1197) aj. Tm ovem
nejsou dotena omezen, je plynou ze zvltnch zkon nebo z povahy vci.

Zpsobil ke lenstv v odborov organizaci nebo organizaci

zamstnavatel je pouze osoba, kter spluje stanovami uren podmnky ke
sdruovn se osob za elem hjen jejich spolench odborskch nebo
zamstnavatelskch zjm.

Zpsobil ke lenstv v zjmovm sdruen prvnickch osob je pouze

prvnick osoba ( 3051 vta prv ve spojen s 20f zkona . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn innm ke dni 31.12.2013).

VIII. Otevenost lenstv

Charakteru spolku jako samosprvnho a dobrovolnho svazku len

odpovd princip otevenosti lenstv vi kadmu, kdo je zpsobil ke lenstv
dle zkona a stanov. To ovem nelze chpat tak, e by extraneus ml prvn
nrok na pijet za lena; nic takovho ze zkona neexistuje, stanovy vak mohou
upravit tuto otzku jinak.

Nen v praxi dnou vjimkou a odpovd i charakteru spolku jakoto

sdruen osob spolenho zjmu, e je pijet do spolku podmnno prv onm
spolenm zjmem, nap. vlastnictv/pronjem zahrdky v urit zahrdksk
lokalit. I zde ovem plat princip rovnosti vech ped zkonem (l. 1 Listiny) a z
toho plynouc zkaz diskriminace. Tud poadavek na vlastnictv/njem zahrdky
v urit lokalit nen u Spolku zahrdk v XYZ diskriminac, uren, e se
pijmaj jen mui, vak ji diskriminac je.

V nkterch zahraninch sttech existuj i spolky striktn uzaven,

zaloen zpravidla na njakm elitskm principu (nap. klub anglickch lord), v
nich se nov lenov nepijmaj buto vbec, nebo jen vjimen pi splnn
velmi psnch kritri (nap. doporuen nkterch dlouhodobch dosavadnch
len apod.). Nen-li tento stav v rozporu s antidiskriminanmi pedpisy, nen
protiprvn.

V soudobch eskch pomrech je existence takovch uzavench spolk

vcelku ojedinl. U existujcch uzavench spolk se dosti asto jedn se o
(skrytou) diskriminaci. To nelze ovem smovat se situac, kdy majitel obchodu
zd fanklub svch nejvrnjch zkaznk, kterm s clem poslit jejich
nvtvnost svho obchodu poskytne desetiprocentn slevu na jimi zakoupen
zbo, piem pi pijmn do klubu se d vhradn ekonomickmi kritrii.
Ustanoven stanov spolku zakldajc diskriminan podmnku jsou pro rozpor s
dobrmi mravy zjevn absolutn neplatn ( 580 odst. 1).

IX. Aplikovatelnost prvn pravy na spolky

Pokud se te spolk obecnch, pouije se na n zkonn prava

prvnickch osob v tomto zkon ( 15 a 22 a 118 a 209), korporac ( 210 a
213) a spolk ( 214 a 302) bez dalho.

Co se vak te spolk zvltnch, ktermi jsou odborov organizace a

organizace zamstnavatel, pouij se na n zkonn pedpisy o prvnickch
osobch, korporacch a spolcch jen pimen v rozsahu, v jakm to neodporuje

jejich povaze zstupc zamstnanc a zamstnavatel podle mezinrodnch

smluv, ktermi je esk republika vzna a kter upravuj svobodu sdruovn a
ochranu prva svobodn se sdruovat ( 3025 odst. 1). Dikce zkona je velmi
neurit a bude teprve vc postupnho ustlen jej interpretace, jak ji vykldat
in concreto; zsadn vznam tu bude mt rozhodovac praxe soud (kdy to, e
kauukov dikce zkona vyvol velk mnostv spor, lze dvodn oekvat).

K odst. 2

X. Nzev spolku spolk

Je nepochybn, e i spolek sm se me sdruovat; stavn kautely plat i

pro nj. Pokud se ovem dva nebo vce spolk rozhodnou sdruit a za tmto
elem vytvo spolek spolk, pak me bt z hlediska tetch osob dosti matouc,
je-li takov subjekt bnm spolkem nebo spolkem spolk. V praxi asto uvan
obraty "svaz spolk" nebo "spolkov svaz" zde nejsou pli vhodn, nebo se pod
nimi me skrvat i pouh sdruen spolk bez vlastn prvn subjektivity.
Veejnost (zejmna laick) se pitom asto orientuje pouze podle nzvu prvnick
osoby, resp. oznaen toho i onoho tvaru. Urujc je tu vdy dojem, jakm
spolek spolk, resp. jeho nzev, psob na prmrnho adresta, nikoliv na
profesionla.

Pro tyto a podobn ppady stanov zkon zvltn restrikci; spolek spolk je
povinen tuto svoji povahu vyjdit ve svm nzvu. Vzhledem k tomu je odstavec
2 systematicky chybn zaazen. Sprvn m bt soust 216 regulujcho
nzev spolku.

Z judikatury:
Prvn prava prva na svobodn sdruovn je zaloena na principu
odlouenosti od sttu, na principu lensk samosprvy, do n stt nesm nijak
zasahovat, nebo mu to zakazuje stavn princip odluky soukromoprvnch
korporac spolkovho prva od sttu, a t na principu prva lena na soudn
ochranu proti rozhodnut orgnu soukromoprvn korporace, kter je v rozporu se
zkonem nebo stanovami, pp. jinm vnitnm pedpisem. Pokud toto prvo nen
vyuito, je ppadn nsledn soudn pezkum limitovn; me se koncentrovat
pouze do posouzen, zda byl dodren procedurln postup pi pijmn
pslunho rozhodnut.
(I. S 90/06)

Zkon . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a

nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon (zkon o crkvch a
nboenskch spolenostech), ve znn pozdjch pedpis, je teba ve vztahu k
prvn prav spolk povaovat za speciln a vlun prvn pedpis pro
sdruovn v crkvch a nboenskch spolenostech. To znamen, e pouze
zkonem . 3/2002 Sb. se d proces evidence i rozsah oprvnn subjekt, kter
maj jako formln sdruen (prvnick osoby) vzniknout za elem realizace
stavn zaruenho prva projevovat sv nboenstv nebo vru spolen s
jinmi. Nen protistavn, pokud prvn prava obanskch sdruen neupravuje
sdruovn oban v crkvch a nboenskch spolenostech a ponechv je
speciln prvn prav. Zkon . 3/2002 Sb. toti stanov nejen jin podmnky
registrace crkv a nboenskch spolenost oproti prvn prav obanskch
sdruen, ale zejmna obsahuj zvltn prvn pravu postaven, oprvnn a
povinnost crkv a nboenskch spolenost.
(VS Praha 7 A 54/99, SJS 791/01)

Z literatury:
Hurdk: Prvnick osoby (Obecn prvn charakteristika), 1998.
Hurdk: Prvnick osoby a jejich obecn prvn typologie, 2003.
Hurdk: Osoba a jej soukromoprvn postaven v mncm se svt, 2004.
Hurdk, Katolick: K pojet prvnickch osob, 1992.
Kincl, Urfus, Skejpek: msk prvo, 1995, s. 81.
Ronovsk: Soukromoprvn aspekty nadanho a spolkovho prva v
esku, ve vcarsku a v Nizozem, 2004.
Telec: Spolkov prvo, 1998.

215
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 214

Vklad:

K odst. 1

Jednm ze zkladnch princip spolkovho prva je prvo na svobodn

sdruovn. Toto prvo m dv roviny, je spolu neoddliteln souvis, toti jak
prvo svobodn se sdruovat, tak i prvo svobodn se nesdruovat, nebo nikdo
nesm bt nucen proti sv vli bt lenem jakhokoliv spolku.

Odstavec 1 je chybn systematicky zaazen; prvo na svobodn

sdruovn je prvo obecn povahy a jako takov se tk sdruovn nejen ve
spolcch, nbr i v jinch soukromoprvnch korporacch (k tomu viz koment k
210).

Poruen principu svobodnho sdruovn ze strany spolku je zkonnm

dvodem pro jeho nucen zruen s likvidac rozhodnutm soudu [ 268 odst. 1
psm. c) a d)].

K odst. 2

Normativn pkaz zkona je pro praxi nepochybn sociln eln, vcn

vak nadbyten; stejn pravidlo by platilo i tehdy, pokud by tato norma v zkon
nebyla obsaena, nebo ruen za dluhy me vzniknout pouze dvma zpsoby,
toti ze smlouvy ( 2018 odst. 1) nebo ze zkona ( 2028).

Souvisejc ustanoven:

210, 268 odst. 1 psm. c) a d)

Z judikatury:
Negativn slokou svobody sdruovn (tzv. "negativn prvo na svobodu
sdruovn") se pak veobecn rozum monost svobodn se rozhodnout nebt
lenem uritho spolku a tomu odpovdajc zkaz kohokoli ke sdruovn
donucovat.
(nlez S publikovan pod . 199/2003 Sb.)

Draz na svobodn sdruovn vyluuje lenstv povinn, kter pipad v

vahu u stavovskch komor (nucen svazy), je nejsou (nemaj bt)
soukromoprvnmi sdruenmi k prosazovn hospodskch a socilnch zjm
svch len, nbr veejnoprvnmi korporacemi zjmov sprvy, dbajcmi na
standardy vkonu urit profese, disponujcmi reglementan a disciplinrn
autonomi apod.
(nlez S publikovan pod . 6/2009 Sb.)
Za poruen prva na svobodn sdruovn nelze povaovat povinn
lenstv v nejrznjch veejnoprvnch korporacch. Pojmov vzato se zde jedn
o problematiku tzv. zjmov samosprvy, konkrtn profesnch komor s
povinnm lenstvm, sdruujcch samostatn vdlen fyzick osoby v uritch
povolnch, kde je dn siln veejn zjem na jejich dnm vkonu. Tyto komory
jsou prvnickmi osobami veejnho prva, zizovan zkonem, vybaven
oprvnnm vydvat rzn vnitn pedpisy pro komoru a jej leny, kte se jim
mus s ohledem na povinn lenstv poddit. Komora tak nad tmito leny pslunky uritho profesnho stavu - vykonv urit mocensk oprvnn, mezi
n typicky pat prv krn pravomoc. Tato pravomoc vak nen bezbeh, je
regulovna zkonem a proti rozhodnut, kter lenu komory stanov jakkoli
povinnosti, mus bt umonno podat nvrh na soudn pezkum.
(I. S 181/03)
Prvo svobodn vystoupit z obanskho sdruen je nutn piznat i zkladn
odborov organizaci s prvn subjektivitou sdruen do odborovho svazu.
Stanovy odborovho svazu nemohou brnit tomuto prvu tm, e pedpokldaj
pouze znik zkladn organizace, s tm, e se jej majetek stane vlastnictvm
odborovho svazu. Opustila-li formou, kterou lze vyloit jako vystoupen, zkladn
organizace odborov svaz, nelze ji oprvnn pinutit, aby se vzdala vc ve
svm vlastnictv a ponechala je ve stvajcm odborovm svazu. Prvn
subjektivita tto zkladn organizace nezanikla; lze pipustit jej vstup do jinho
odborovho svazu.
(NS 28 Cdo 5099/2007; NS 28 Cdo 1730/2010; NS 28 Cdo 3607/2011)
V oblasti profesionlnho sportu se prvn vztahy, kter rozhoduj o innosti
sportovce, realizuj mezi sportovnm svazem a jeho lenskmi subjekty (kluby,
spolky) a mezi leny svazu navzjem. Sportovec je zde jen v zvislm postaven;
je do jist mry "zbom", o jeho osudu se rozhoduje a nen naprosto dvodu, aby
hradil nsledky pochyben, na nm participovali jin (i kdy mohl z nho doasn
profitovat).
(NS 28 Cdo 4761/2010)

216
(Nzev spolku)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 214

Vklad:

prava systematicky navazuje na obecn ustanoven o nzvu prvnickch

osob ( 132 a 135).

Smysl zkonn pravy je zejm, tedy stanovit prvn povinnost snadn

identifikace prvnick osoby jakoto spolku ve smyslu 214 a nsl. prava je
vcn koncipovna po vzoru jinch soukromoprvnch prvnickch osob
(obchodnch korporac, nadac a nadanch fond aj.), kter ji ped pijetm
souasnho obanskho zkonku mly povinnost uvdt ve svm nzvu nebo
obchodn firm daj o sv prvn form. Zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn
oban, ve znn pozdjch pedpis, tuto povinnost spolkm, resp. v
terminologii cit. zkona obanskm sdruenm, neukldal, v dsledku eho
nebylo nejednou v praxi z uvanho oznaen toho i onoho tvaru vbec
zjistiteln, zda se jedn o spolek i nikoliv, resp. zda se vbec jedn o prvnickou
osobu nebo naopak o non-subjekt.

Zkonem vyhrazen slova nebo zkratky vyjaduj prvn formu prvnick

osoby. Uit zkonem vyhrazench slov nebo zkratky je vyhrazeno jen prvnickm
osobm majcm prvn formu spolku ve smyslu 214 a nsl.; jin prvnick
osoby je ve svm nzvu nebo obchodn firm nesmj uvat.

Existence zkonn pravy nevyluuje, aby spolek ve svm nzvu uval i

jin slova za elem svho oznaen (nap. spolenost, svaz, hnut, klub atd.
atp.), nebude-li jejich uit buto v pmm rozporu se zkonem, nebo klamav (
132 odst. 2); rozhodujc je tu pitom skutenost, jak uvan oznaen psob na
prmrnho lovka, nikoliv na odbornka. Pouit tchto nebo i jinch oznaen
vak spolek nezprouje povinnosti respektu k pkazu 216.

U spolku spolk vak krom ve eenho plat jet zvltn pedpis

214 odst. 2 (k tomu viz koment ve).

Souvisejc ustanoven:

132 a 135, 214 odst. 2

Z judikatury:
Nzev obanskho sdruen mus odpovdat poadavkm na nj kladenm
prvnmi pedpisy, jako i maxim dobrch mrav stanoven v 3 odst. 1 zkona
. 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. Nzev m bt
proto zsadn pravdiv a pimen pomrm konkrtn prvnick osoby; m bt
volen tak, aby byl veejnosti srozumiteln a aby vi n nepsobil klamav.
(NSS 7 As 28/2010, Sb. NSS 2218/2011)

217
(Pedmt innosti spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Omezen podnikn a jin vdlen innosti spolku (2 a 6)

III. Uit dosaenho zisku (7 a 9)

IV. Sankce (10)

Z dvodov zprvy:

viz u 214

I. Obecn

Spolek je ex definitione prvnickou osobou neziskov povahy. Tm nem

bt eeno, e spolek neme dosahovat zisku. Z hlediska ekonomickho je
nepochybn, e dn prvnick osoba neme mt dlouhodob, nebo dokonce
trvale ztrtov hospodaen (neme bt "v ervench slech"); takov subjekt
by dve i pozdji nutn skonil v padku. Proto i spolek mus mt vdy ziskov
nebo alespo vyrovnan hospodaen.

II. Omezen podnikn a jin vdlen innosti spolku

Pod prvn formou spolku nelze provozovat podnikn nebo jinou obdobnou
vdlenou innost. Chce-li nkdo podnikat v prvn form prvnick osoby,
nechsi zalo nkterou z obchodnch korporac; to jsou prvnick osoby vhodn k
podnikn.

Neziskov povaha spolku vak nevyluuje, aby spolek vyvjel i vdlenou

innost (a podnikn, a jinou vdlenou innost), ovem ta mus bt k hlavn
innosti nutn vedlej (doplkov) povahy, co do celkovho vzjemnho vztahu
k innosti hlavn nutn vce i mn povahy marginln. Je proto akceptovateln
nap. stav, kdy spolek zaloen na podporu sportovnch aj. podobnch aktivit
svch len (tlovchovn jednota) provozuje v dom jemu patcm hospodu pro
oberstven svch len, ve kter na komern bzi poskytuje sluby i nelenm.
Zjevn nepijateln je vak stav, pokud by spolek chtl nap. provozovat vlastn
solrn elektrrnu jako hlavn innost; pronajme-li vak volnou stechu na
sportovnm objektu za elem jejho vybudovn, je to pln pijateln. Nen
pitom vznamn, jak je tato innost formln ve stanovch spolku upravena;
rozhoduje zde hledisko materiln, tedy skuten stav vci. Bude-li tedy reln
vzato jedinou innost spolku podnikn, jedn se o zjevn poruen 217 odst. 1
vty druh bez ohledu na to, e ve stanovch spolku je podnikn oznaeno toliko
za vedlej innost.

Bude-li spolek provozovat podnikn nebo jinou vdlenou innost, mus

splovat veker (soukromoprvn i veejnoprvn) podmnky stanoven prvnmi

pedpisy pro podnikn nebo pro jinou vdlenou innost. Spolek se v takovm
ppad stv podnikatelem ( 420).

Bylo ji publikovno stanovisko, e spolek me v rmci sv hlavn innosti

podle 217 odst. 1 vyvjet i pleitostnou vdlenou innost, kterou ovem
nelze zamovat s vedlej hospodskou innost podle 217 odst. 2 (vkladov
stanovisko Expertn skupiny Komise pro aplikaci nov civiln legislativy pi
Ministerstvu spravedlnosti R k vdlen innosti spolku). Podle tohoto vkladu
je pleitostnou vdlenou innost nap. prodej vstupenek na hasisk bl pro
veejnost podan spolkem, i kdy vnosy pev nklady; pleitostn
vdlen innost je tedy nahodilm vyboenm do vdlen innosti, zatmco
vedlej hospodskou innost je nap. podnikn podle ivnostenskoprvnch
pedpis. Pedmtn pojet je sice mon, jev se vak bt pli formln a pro
praxi nemrn komplikovan.

V danm kontextu lze spe formulovat stanovisko, e hlavn innost

spolku podle 217 odst. 1 je vdy innost nevdlen (ppadn vdlek, resp.
zisk, je zde teba chpat jako exces, kter vak zkon nijak nesankcionuje),
zatmco vedlej hospodsk innost podle 217 odst. 2 je vdy innost
vdlenou.

III. Uit dosaenho zisku

Neziskov povaha spolku zna, e spolek bezvjimen nikdy nesm tento

zisk rozdlovat svm lenm (nebo zamstnancm nebo jakmkoliv tetm
osobm) formou podlu na zisku (pop. tantim).

S vhradou tohoto zkazu je vak plnna lenech, resp. rozhodnut

nejvyho orgnu spolku, jakm zpsobem s ppadnm ziskem nalo. Doporuit
tu lze vslovnou pedchoz pravu tto otzky ve stanovch (a stejn tak i
vslovnou pedchoz pravu otzky sanace ppadn ztrty spolku).

Neziskov povaze spolku vak nejene nebrn, nbr j i vcn konvenuje

uit zisku k dosahovn stanovenho elu spolku, a tedy nutn ve prospch
vech len spolku, nebo smyslem existence spolku je dosahovn stanovenho
spolenho elu existence spolku.

IV. Sankce

Spolek, kter (vechny nebo nkter) ve uveden principy poru

zpsobem nikoliv bezvznamnm, me bt soudem i bez nvrhu zruen s
likvidac [ 268 odst. 1 psm. b)].

Souvisejc ustanoven:

268 odst. 1 psm. b)

Z judikatury:
innost obanskho sdruen deklarovan v jeho stanovch spovajc v
rozhodovn majetkovch spor podle zkona o rozhodm zen je nesluiteln
se zkonem o rozhodm zen, podle nho je oprvnn rozhodovat majetkov
spory pouze jeden nebo vce rozhodc - fyzickch osob nebo stl rozhod soud
zzen na zklad zvltnho zkona ( 2 odst. 1 a 13 odst. 1 zkona .
216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez, ve znn
pozdjch pedpis).
(NSS 9 Ca 420/2008, Sb. NSS 2219/2011)
Vybr-li spolek lensk pspvky za tm elem, aby lenm klubu mohla
bt poskytnuta pleitost pstovat sport, a za elem povznesen sportu, jde tu o
vdlenou innost.
(Boh. F 9010/38)

Zaloen spolku

218
(Spolkov stanovy)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Nleitosti stanov (6 a 13)

III. Forma stanov (14)

IV. Zmny stanov (15 a 16)

Z dvodov zprvy (k 218 a 227):

Nvrh pravy zaloen a vzniku spolku recipuje s nezbytnmi upesnnmi

dosavadn pravu zkona . 83/1990 Sb. Spolek je zaloen pijetm stanov, tedy
smlouvou uzavenou bu konvennm zpsobem nebo pijetm stanov na
ustavujc schzi.

Pokud jde o formu stanov, navrhuje se setrvat na poadavku prost

psemn formy. Nvrh vychz z pojet, e zsad spolkov autonomie vyhovuje
poadavek na stanovy co nejjednodu. Proto se pro bn ppady redukuje
povinn obsah stanov jen na nleitosti, tkajc se nzvu, sdla a uren
statutrnho orgnu spolku, protoe to m vznam i pro ochranu tetch osob.
el spolku a zkladn vymezen prv a povinnost len m vznam pro leny
spolku. Tyto nleitosti mus bt rozeny ve zvltnch ppadech, m-li spolek
psobit na zem vce stt, m-li provozovat vedlej hospodskou innost,
zaml-li spolek vst seznam len nebo zdit rozhod komisi. Obsah stanov je
proti dosavadnmu stavu upesnn. Po vzniku spolku lze stanovy mnit jen
usnesenm lensk schze.

Navrhuje se stanovit podrobnosti o ustavujc schzi, piem je jasn

eeno, e se tu nejedn o dn indiferentn shromdn, ale o spolkov orgn,
kter se podizuje i zkonnm ustanovenm o lensk schzi spolku.

Pokud jde o nvrh vzniku spolku, vychz se z dosavadn prvn pravy v

zk. . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, piem se nvrh omezuje jen na
pravu otzek statusov povahy, tj. na stanoven okamiku, kdy spolek nabv
prvn osobnost. Otzky povahy veejnoprvn, zvlt procesn, budou eeny
mimo obansk zkonk v jinm prvnm pedpisu. Vzhledem k prav Listiny
zkladnch prv a svobod, kter v l. 20 odst. 1 zaruuje prvo svobodn se
sdruovat mj. i ve spolcch a v l. 20 odst. 3 omezuje vkon tohoto prva jen

ppady nezbytnmi z hlediska poteb demokratick spolenosti, jako i vzhledem

k tomu, e spolky maj jin elov uren ne obchodn spolenosti, navrhuje se
vyjt z pravy v 9 zk. . 83/1990 Sb., kde se registrujcmu orgnu ukld, aby
v desetidenn lht nvrh na registraci bu odmtl, jsou-li pro to zkonn dvody,
anebo aby registraci provedl. Tato prava vak nee ppadnou neinnost
registrujcho orgnu (a e v praxi k takovm ppadm dochz, dosvduj nap.
rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu R sp. zn.7 A 13/2002-46 ze dne
13.11.2003 nebo sp. zn.1 Ans 3/2007-235 ze dne 1.8.2007); proto se navrhuje
podobn situace eit prvn fikc zpisu spolku do veejnho rejstku.

Pokud jde o prvn jednn zakladatel spolku uinn ped vznikem

spolku, spravuj se obecnou pravou prvnho jednn prvnick osoby ( 126),
tedy zakladatel mohou jednat jmnem spolku ji ped jeho vznikem.

S pouenm v nmeck prvn prav ( 54 BGB) se navrhuje vslovn

upravit i prvn reim spolk, kter jako prvnick osoby nevzniknou, na takov
sdruen osob se pouij ustanoven o spolenosti upraven v dlu 13 hlavy II sti
tvrt nvrhu. Zda pjde o spolenost prvem aprobovanou nebo naopak
zakzanou, zle na konkrtnch okolnostech. Nap. spolek neme bt zaloen
za tm elem, aby jako svoji hlavn innost provozoval podnikn, spolenost
vak ano. Naproti tomu nap. k podpoe nsil nelze zaloit ani spolek, ani
spolenost. Bude tedy i podle navrhovan pravy nutno posoudit v jednotlivm
ppad, zda poppad nedolo k poruen zkonnho zkazu a jak prvn
nsledek takov poruen m.

I. Obecn

Stanovisko, e stanovy kad soukromoprvn korporace jsou smlouvou sui

generis, pijmanou zvltn, zkonem stanovenou procedurou, jej nedodren je
sankcionovno neplatnost (zmny) stanov, ji ped II. svtovou vlkou
vyargumentoval J. Fundrek (lit. . 3).

Mylenku, e stanovy prvnick osoby jsou svho druhu spoleenskou

smlouvou, akceptuje judikatura (cit. dle) i prvn teorie (nap. Sedlek in lit. .
5; Peliknov, lit. . 4; Eli, lit. . 2; K in lit. . 1; aj.) dodnes.

Stanovy jsou nepochybn zakladatelskm prvnm jednnm ve smyslu

123. Vzhledem k tomu maj stanovy povahu konstitutivnho aktu, kterm se
stvaj na zklad rozhodnut zakladatel, resp. po vzniku spolku na zklad

rozhodnut nejvyho orgnu spolku, jemu pslu zkonem dan oprvnn k

autonomn prav nkterch vnitnch vztah.

Stanovy pln ve spolku funkci (nejmn trojstrannho, vtinou vak

vcestrannho) zakladatelskho prvnho jednn ve smyslu 123.

Stanovy zavazuj jednak smluvn strany (tj. leny spolku), jednak spolek
sam. Tet osoby vak stanovy spolku nijak nezavazuj a ani z povahy vci
nemohou. Ten, kdo podal pihlku za lena spolku, pistupuje tm nutn i k jeho
stanovm, resp. k jejich aktulnmu znn.

II. Nleitosti stanov

Ustanoven 218 pedstavuje jen minimln katalog povinnch

(obligatornch) nleitost. Dvodem tohoto pstupu je logick a sprvn snaha
zkonodrce nekomplikovat adovm lenm spolkov ivot vce, ne je
nezbytn.

Pokud se te nzvu spolku, plat tu jednak obecn pedpisy 132 a 135,

jednak zvltn pedpisy 214 odst. 2 a 216.

Pro sdlo spolku nem zkon zvltn pravu; vzhledem k tomu tu plat
pouze obecn pedpisy 136 a 137.

Co se elu spolku te, mus bt dodreny jednak obecn pedpisy podle

144 a 145, u spolk se statusem veejn prospnosti pak i pedpisy 146 a
150. Krom toho mus bt dle dodreny pedpisy 214 odst. 1 a 217.

O prvech a povinnostech len spolk toho zkon ustanovuje jen

minimln; nicmn pedpisy 220 a 236 mus bt i zde dodreny.

O statutrnm orgnu spolku nem prvn prava tm dn zvltn

ustanoven; nicmn 151 a 165 a 243 a 244 mus bt zde respektovny.

prava nleitost stanov spolku zjevn vyluuje aplikaci obecn pravy o

obligatornch nleitostech zakladatelskho prvnho jednn podle 123 odst. 1
vty prv; ostatn katalog obligatornch nleitost podle 218 je zjevn ir.

Nejist je, zda lze aplikovat 123 odst. 1 vtu druhou, podle n mus
zakladatelsk prvn jednn prvnick osoby vdy urit prvn statutrn orgn
nebo jeho leny. Podle veho se splnn tto podmnky vyaduje jen tehdy, je-li
spolek zakldn konsensem zakladatel podle 218, a kdy se tedy nekon
zasedn ustavujc schze, na kterm se mj. vol statutrn orgn nebo jeho
lenov, pop. i jin volen orgny nebo jejich lenov ( 224 odst. 2); zde by
uveden tto nleitosti ve stanovch nemlo dn logick smysl.

III. Forma stanov

Co do sv formy mus mt stanovy formu psemnou ( 123 odst. 2); stejn

princip je dovoditeln i z 221. Psemn forma je vak zachovna, pokud stanovy
maj formu elektronickou ( 562 odst. 1). edn oven podpis ani notsk
zpis se zde nevyaduj, nicmn ani nejsou zakzny; tam, kde by mohl - by jen
potenciln - vzniknout spor o obsah nebo platnost pijet stanov, lze pozen
notskho zpisu doporuit.

IV. Zmny stanov

Stanovy za trvn spolku mn jeho nejvy orgn ( 247 odst. 1). Vjimka
je dna jen pro ppad stanov spolku nov zakldanho, jen dosud neexistuje;
zde je schvaluj konsensem vichni zakladatel spolku ( 218) nebo na
vtinovm principu ustavujc schze ( 225).

Pokud se te potu hlas potebnch pro schvlen stanov nebo jejich

zmn, pak na ustavujc schzi posta souhlas prost vtiny hlas ptomnch
osob v dob pijet usnesen ( 224 odst. 3). Za trvn spolku pak plat, e
usnesen o zmn stanov lensk schze pijm za podmnek a postupem podle
252, ledae stanovy uruj nco jinho ( 247 odst. 3).

Souvisejc ustanoven:

 123, 221

Z judikatury:
Stanovy obchodn spolenosti i drustva jsou smlouvou sui generis.
(NS 29 Odo 701/2004)
Stanovy drustva jsou smlouvou sui generis.
(NS 29 Odo 146/2003, SoJ 179/03)
Stanovy obanskho sdruen nejsou pramenem prva, spoleensk normy
v nich obsaen nejsou normami prvnmi a nemohou tak mt vliv na prvn
postaven jinch osob, ne len obanskho sdruen. Stanovy obanskho
sdruen proto nemohou mt vliv na majetkoprvn postaven tetch osob, kter
nejsou leny obanskho sdruen.
(NS 22 Cdo 985/2001)
Prohlen ve stanovch obanskho sdruen, e obansk sdruen je
"kolektivnm lenem", e se povauje za "pokraovatele", "nstupce", nebo e
"navazuje na tradice" jinho obanskho sdruen, m zpravidla jen proklamativn
vznam, bez pmch prvnch dsledk, a jin prvn subjekty (ani jin obansk
sdruen) nezavazuje.
(NS 20 Cdo 2641/2000, SoJ 146/02)
Stanovy jsou aktem konstitutivnm, kter na zasedn ustavujcho
nejvyho orgnu drustva, jemu po zkonu pslu autonomn oprvnn k
prav pomr ptho drustva v mezch zkona, stvaj se zkonem tohoto
drustva urujcm zsady, jimi se m dit prvn pomr drustva k jeho lenm
i k osobm tetm. Dsledkem toho pslu tak drustvu, pokud se te jejho
nejvyho orgnu, prvo, aby se usnel tak na zmnch stanov, ovem jen v
rmci zkona. Usnesen tato jsou pak pro vechny leny zvazn. S takovmi
ppustnmi zmnami mus kad len potat a pejm ji svm vstupem do
drustva ppadn vy riziko, je snad pozdji pro nho z takovch zmn vzejde.
(Vn 5118/25)
Ani statutrn ustanoven Spolku majitel dom, podle nho elem
spolku je vyvolvat v ivot zsadn rozhodnut ve vech zjmech vlastnk dom v
soudnch a prvnch otzkch, nezakld legitimaci spolku k hjen subjektivnch
prv jednotlivch jeho len proti adm.
(Boh. A 118/39)
Ustanoven stanov, podle nho je spolek je oprvnn zastupovat sv
leny, nezakld samo o sob pro spolek prvo zastupovat jednotliv leny v
jejich prvnch zleitostech ped sprvnmi ady.

(Boh. A 12450/36)
Spolkov stanovy jsou pro spolek zvaznm vnitnm pedpisem.
(Boh. A 4961/25)
Jmnem spolku, z jeho stanov nen patrno, e by k podn nvrhu bylo
zapoteb usnesen nejvyho orgnu spolku, kter vak podle stanov je navenek
zastupovn pedsedou, je nvrh dn podn, podal-li jej pedseda.
(Boh. A 2883/23)
Ustanoven spolkovch stanov toho obsahu, e spolek zastupuje svoje
leny ped ady, nenahrazuje samo o sob zmocnn jednotlivho lena spolku,
kterm se spolek, chtje za nj ped adem vystupovat, mus vykzat.
(Boh. A 2997/23)

Z literatury:
Ddi, tenglov, K, ech: Akciov spolenosti, 2012, s. 68.
Eli: Akciov spolenost, 2000, s. 151-152.
Fundrek: Stanovy astinnej spolonosti podla prva slovenskho, 1934,
s. 9 a nsl.
Peliknov: Koment k obchodnmu zkonku. 2. dl, 1998, s. 371, 756.
Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. 3. dl, 1934, s. 483.

219
(prava pobonho spolku ve spolkovch stanovch)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:

prava pobonho spolku ve stanovch je fakultativn povahy; tedy pokud

stanovy neobsahuj nic, nelze - pro mlen stanov - pobon spolek zdit. Je
pitom jen vc svobodn vahy len spolku, zda tuto otzku chtj ve stanovch
upravit a existenci pobonho spolku tak pipustit i nikoliv.

Stejn tak je vc voln vahy len spolku, zda chtj pobon spolek
rovnou zaloit anebo jen pravomoc k jeho zaloen delegovat na nkter orgn
spolku.

Stanovy lze za trvn spolku i zmnit, pop. nkter z jejich fakultativnch

ustanoven bez nhrady zruit. Stane-li se tak ve vztahu k prav pobonho
spolku, mus bt zrove ureno, jak bude dal osud pobonho spolku; pouh
zruen ustanoven stanov hlavnho spolku jet ke zruen pobonho spolku
nevede. Hlavn spolek je tu ovem ve vhodnj pozici, protoe jeho orgn
pslun ke zmn stanov hlavnho spolku me provst takovou jejich zmnu,
kter dal existenci pobonho spolku vylou, a to i proti vli len pobonho
spolku.

Souvisejc ustanoven:

228 a 231

Z judikatury:
V zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch
pedpis, je jednoznan (s vjimkou odbor) vznik obanskho sdruen
zaloena tzv. registranm principu, kdy Ministerstvo vnitra rozhoduje o registraci
obanskho sdruen a jeho stanovch. Registrac se stanovy obanskho
sdruen stvaj zvaznmi a zvazn upravuj otzky, jejich prava byla
stanovm svena. Stanovy nemaj tud povahu "soukrom listiny", ale jsou
zvaznm dokumentem, u nho sice neplat princip formln publikace jako u
zkona, u nho sice neplat princip formln publikace jako u zkona, jeho
obsah mus bt prokzn, avak jsou zvazn. Jestlie tedy v 6 odst. 2 psm. e)
zkona . 83/1990 Sb. je stanoveno, e ve stanovch jsou obsaena ustanoven o
organizanch jednotkch, pokud budou zzeny a pokud budou jednat svm
jmnem, vyplv z toho zcela jednoznan, e prv a jedin stanovy upravuj
vnitn strukturu a postaven jednotek tto struktury vetn jejich prvn
subjektivity.
(III. S 195/98)

Stanovy obanskho sdruen mohou urit, kter organizan jednotky

obanskho sdruen maj zpsobilost jednat vlastnm jmnem, tedy i nabvat
vlastnm jmnem prv a povinnost, a jsou tedy prvnickmi osobami. Takov
organizan jednotky vak mus bt ve stanovch vslovn uvedeny, anebo mus
bt ve stanovch alespo ureno, jakm zpsobem se takov jednotky ustavuj,
aby bylo mon jednoznan zjistit, zda jde v konkrtnm ppad o organizan
jednotku vzniklou v souladu se stanovami jako organizan jednotka s prvn
subjektivitou. Stanovy pak mus tak jednoznan urit, kdo je oprvnn jmnem
takov organizan jednotky ve vech vcech jednat, tj. kdo je jejm statutrnm
orgnem.
(VS Praha 7 Cmo 18/92, Rc 15/95)

220
(prava lenstv ve spolkovch stanovch)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:
K odst. 1

Nebylo ani v minulosti a nen ani dnes dnou vjimkou, e ve spolcch jsou
lenov rznch kategori v zvislosti na tom, jak je konkrtn rozsah jejich
lenskch prv a povinnost. lenstv, resp. jeho konkrtn obsah, se pravideln
rozliuje na hlavn a vedlej, pop. se lenov dl na leny s dnm hlasovacm
prvem a na leny toliko s hlasem poradnm. Jak bude obsah lenskch prv a
povinnost v tom kterm spolku, je in concreto odvisl od pravy ve spolkovch
stanovch.

prava tto otzky ve stanovch je fakultativn povahy; nen-li ve

stanovch upraveno nic, pak plat, e existuje pouze jeden druh lenstv, piem
vichni lenov maj stejn rozsah lenskch prv a povinnost.

Pi koncipovn pravy tto otzky ve stanovch je teba respektovat

princip rovnosti vech ped zkonem (l. 1 Listiny) a z toho plynouc zkaz
diskriminace. Nic nebrn tomu, aby jednotlivm lenm byl stanoven rozdln
obsah, pop. rozsah lenskch prv a povinnost nap. v zvislosti na velikosti
lenskho pspvku nebo v zvislosti na tom, jak rozsah konkrtnch aktivit se
pro spolek zavzali vykonvat. Je vak absolutn zakzna existence spolku na
diskriminanch principech; nap. nen ppustn, aby nkter len ml vce hlas
ne jin v zvislosti na sv rase i pohlav. Ustanoven stanov tomu odporujc
jsou pro rozpor s dobrmi mravy absolutn neplatn ( 580 odst. 1).

K odst. 2

Odstavec 2 vslovn pipout zmnu obsahu lenskch prv a povinnost

za trvn spolku a lenstv dotench osob v nm. prava je chybn koncipovna
potud, e se zde se zmnou vyaduje souhlas pouze vtiny len, jich se tato
zmna tk, nikoliv vech. I kdy spolky obecn funguj na principu rozhodovn
vtiny, zde se jedn o zleitost do t mry oehavou, e zkonodrce ml a
mohl stanovit poadavek konsensu vech dotench len.

Nen zejm smysl vjimky podle druh vty odstavce 2. prava nen
domylena ani teoreticky, ani prakticky, kdy nen zejm, co zde zkonodrce
chtl vlastn vyjdit; jedin, co lze ji nyn predikovat pomrn spolehliv, je, e
vyvol vkladov spory, je nebudou mt jednoduch een. V zjmu
minimalizace tchto spor je teba vjimku vykldat extrmn restriktivn. Za
ospravedlniteln dvod by v zvislosti na okolnostech toho kterho konkrtnho
ppadu bylo mono povaovat nap. situaci, kdy spolek pijme novho lena,
ktermu pizn vt poet hlas ne jeden jako vem ostatnm lenm proto, e
tento len svm obrovskm finannm pspvkem zabrn padku spolku.

Souvisejc ustanoven:

232 a 242

221
(pln znn spolkovch stanov)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:

prava m zjevn jednak sociln, jednak i praktick charakter. Pedevm

vkem star i zdravotn handicapovan nebo jinak znevhodnn lenov spolku
potebuj mt voln pstup k zkladnmu spolkovmu dokumentu; odkazy na
veejnou pstupnost stanov ve sbrce listin spolkovho rejstku jsou pro n asto
bez relnho uitku, nebo pro n je tento informan zdroj z nejrznjch
dvod reln nedostupn. prava m ovem i praktick vznam, nebo je ji jen
v zjmu spolku samho, aby byly stanovy (alespo v jednom exempli) neustle
k dispozici v sdle spolku.

I kdy to zkon vslovn nestanov, je nepochybn, e povinnost vyhotovit

pln znn stanov po kad jejich zmn m statutrn orgn spolku nebo jeho
poven len.

Souvisejc ustanoven:

218

Ustavujc schze

222
(Zkladn ustanoven o zaloen spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:
K odst. 1

Zaloen je zcela nezbytnou podmnkou vzniku spolku. Bez osvden

platnho zaloen spolku neme dojt k prvozpisu spolku do spolkovho
rejstku.

Spolek lze zaloit buto konsensem vech zakladatel, nebo usnesenm

ustavujc schze. Pro prv ppad jsou jakkoliv podrobnj pedpisy zbyten.
Pro ppad druh, kter dopad na spolky, jejich zakladatel nabzej ji ve fzi
zakldn spolku lenstv v nm ir veejnosti, a kte tedy usiluj o co mon
nejpoetnj lenskou zkladnu, je upraven institut ustavujc schze. Tento
proces lze rozdlit na innost ped zasednm ustavujc schze a vlastn
ustavujc schzi.

prava je to vcelku byrokratick a in merito dosti rigidn; jej pvod lze

dobe vystopovat v prvn prav ustavujc schze drustva, odkud byla z
nkdejho obchodnho zkonku tak v podstat pevzata. Pro zakldn spolku je
vak do znan mry zbyten, nebo cel proces byrokratizuje a budouc leny
do znan mry omezuje, ani by k tomu byl rozumn dvod.

Na usnesen ustavujc schze nelze pout 258 a 261 o neplatnosti

rozhodnut orgnu spolku, protoe tvoc se spolek tu dosud jako subjekt prva
neexistuje, a tud ani neme mt dn orgny. Argument z dvodov zprvy,
toti e zkon jasn stanov, e se tu nejedn o dn indiferentn shromdn,
ale o spolkov orgn, kter se podizuje i zkonnm ustanovenm o lensk
schzi spolku, je sprvn jen omezen, a to v sti, e se zde nejedn o
indiferentn shromdn, jeho svoln a jednn m sv prvn konsekvence; o
spolkov orgn se tu ovem nejedn, co krom logiky vci potvrzuje i
systematick zaazen tto pravy nikoliv do partie o organizaci spolku, nbr do
partie o zakldn spolku.

K odst. 2

Nezbytnou podmnkou zaloen a vzniku jakhokoliv spolku je pojet idey o

jeho zaloen. Nsleduje obvykle ppravn innost konan z iniciativy jednotlivce
i skupiny osob (hovo se asto o ppravnm vboru), bhem n je obvykle

pipraven pedmt innosti spolku, bli koncepce tto innosti a vypracovn

nvrh stanov.

Dosti astm (nikoliv vak nezbytnm) je t veejn oznmen myslu

zaloit spolek, obvykle spojen s vzvou, aby se pihlsili zjemci o lenstv. Tato
vzva vak nen nutn. Jednak ji zkon nepoaduje, jednak tam, kde se lenov
budoucho spolku dohodli na vem potebnm a dn dal leny ji nechtj, by
nco takovho bylo nutn zbytenm. Pokud vak je vzva uskutenna, je nutno
ji uinit zpsobem pimenm jejmu elu a dle je teba v n stanovit osobu, j
je mono doruit pihlky zjemc o lenstv. Nen stanovena dn lhta, v n
mohou uchazei pihlku podat. lenov ppravnho vboru vak mohou
takovou lhtu urit, nebo to zkon nezakazuje. Nejpozdji vak mohou bt tyto
pihlky podny do zahjen ustavujc schze. Psemn forma pihlky nen
nutn, pro praxi je vak mono ji doporuit.

V zjmu bezproblmovho zaloen spolku je teba zajistit jet dal

nleitosti:
- urit osobu svolavatele ustavujc schze,

- zajistit vhodn kandidty na funkce volench orgn spolku nebo jejich len a
zskat jejich pedbn souhlas s nominac do funkce, a

- ovit, zda podan pihlky ke lenstv spluj alespo minimln kritria, co se

jejich uritosti a srozumitelnosti te.

Souvisejc ustanoven:

223 a 225

223
(ast na ustavujc schzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:

prava je to opt ve sv podstat procedurln povahy.

Ve druh vt je obsaena podivn formulace o svolateli (msto

svolavateli). Patrn tu zkonodrce nezamlel upravit nic jinho ne svolavatele,
piem se dopustil psask chyby.

Zsadn vznam tu m norma obsaen v posledn vt; jedn se o

nevyvratitelnou domnnku, e kdo je zapsn v listin ptomnch na zasedn
ustavujc schze, podal dn a vas lenskou pihlku.

Souvisejc ustanoven:

222, 224, 225

224
(Psobnost ustavujc schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je procesn povahy.

Je zejm, e pozvny na zasedn ustavujc schze mus bt vechny

osoby, kter podaly pihlku do spolku. Pokud by toto nebylo dodreno, pak je
usnesen ustavujc schze neplatn a k zaloen spolku nedolo. Pokud vak ji
byl spolek zapsn do spolkovho rejstku, nelze tento zpis zruit ani se nelze
domhat uren, e spolek nevznikl ( 128).

Zkonem nen upravena lhta, v n se zasedn ustavujc schze m

konat. Podle veho by se mlo konat bez zbytenho odkladu bu pot, co
uplynula lhta uren ve veejn vzv zjemcm o podn pihlky ke lenstv,
nebo (jestlie se vzva nerealizovala) pot, co budou provedeny vechny
potebn ppravn kroky.

K odst. 2

Krom osob zde uvedench mus ustavujc schze zvolit i osobu

povenou k podn nvrhu na prvozpis spolku do spolkovho rejstku ( 226
odst. 2). Touto osobou me bt svolavatel, kterkoliv ze zakldajcch len nebo
i libovoln tet osoba.

K odst. 3

Na ustavujc schzi se rozhoduje prostou vtinou hlas ptomnch osob budoucch len.

Nejist je, zda je mon smluvn zastoupen ji na ustavujc schzi.

Odpov je tu vak podle veho kladn, nebo i ast a hlasovn na zasedn
ustavujc schze jsou prvnm jednnm; vzhledem k tomu tu smluvn zastoupen
mon je.

Sporn je, jak poet hlas jednotliv budouc lenov maj mt. Ustanoven
221 odst. 1 vty druh odkazuje na obdobn uit 252 odst. 1, podle nho m
kad len jeden hlas, ledae stanovy ur jinak. Aplikovatelnost tto normy je
zde ovem sporn, protoe spolek zde dosud neexistuje, tud ani stanovy
nemohou urit jinak (zejmna ne pedtm, ne budou vbec schvleny). Podle

veho tu nen tato prava aplikovateln a na ustavujc schzi m kad ptomn

budouc len vdy jeden hlas, a to bezvjimen, a to z dvodu ve uvedenho.

K odst. 4

Norma uveden v prv vt m znan praktick vznam. Uchaze o

lenstv, kter hlasoval proti pijet stanov, me vzt svou pihlku zpt ihned
pot, co byly stanovy schvleny; dalho hlasovn se ji nesm astnit. Jedn se
tu o ochranu tch osob, kterm by vzniklo lenstv ve spolku za situace, kdy
schvlen obsah stanov je pro n (z jakchkoliv dvod) neakceptovateln.
Zkonnou podmnku hlasovn proti pijet stanov nelze provit tam, kde bylo
tajn hlasovn. Zde nezbv ne dvovat prohlen uchazee, jen pihlku
bere zpt. Spornm v tto souvislosti je, jak postupovat, pokud stanovy nebyly
pijaty. Patrn vak nic nebrn tomu, aby se tyto osoby zastnily novho
hlasovn o stanovch, a pokud budou hlasovat proti stanovm, mohou vzt zpt
svoji pihlku a pot. Smyslem tohoto institutu je umonit tm uchazem,
kte by nesouhlasili se schvlenm znnm stanov, zabrnit vzniku jejich lenstv
jet ped vznikem spolku samho.

Jev se spornm, zda mohou bt zakladatelem krom osob, je se

zastnily zasedn ustavujc schze a nevzaly zpt svoji pihlku, tak osoby,
kter se zasedn ustavujc schze nezastnily. Lze vak soudit, e nikoliv,
nebo i stanovy spolku jsou smlouvou sui generis, na jejm uzaven se podlej
jen osoby aktivn jednajc, tzn. jen osoby astnc se zasedn ustavujc schze.
Jeliko neinnost nelze povaovat za projev vle ( 1740 odst. 1 vta druh), je
zakladatelem (= zakldajcm lenem) jen ta osoba, kter se zasedn ustavujc
schze zastnila (osobn nebo alespo v zastoupen), nebo pouze ta projevila
svoji vli stt se lenem spolku zpsobem jasnm a nepochybnm. Krom toho i
zde plat argument, e opanm vkladem by se vytrcel smysl zkonn pravy,
toti monost uchazee o lenstv vzt zpt svoji pihlku ihned pot, co budou
pijaty stanovy, proti nim hlasoval.

Souvisejc ustanoven:

222 a 223, 225

225
(Kvorum usnenschopnosti ustavujc schze)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:

prava v nvaznosti na zsadu tres faciunt collegium vyjdenou v 214

odst. 1 a takt v nvaznosti na procedurln normy obsaen v 224 uruje
kvorum usnenschopnosti ustavujc schze. prava je to nepochybn kogentn
povahy; odchlen se od n nen mon.

Souvisejc ustanoven:

222 a 224

Vznik spolku

226
(Vznik spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:
K odst. 1

Zkon opout koncept sledovan zkonem . 83/1990 Sb., o sdruovn

oban, ve znn pozdjch pedpis, a to vznik obanskho sdruen registrac u
Ministerstva vnitra R. Zkon vslovn pot s tm, e spolek vznikne zpisem
do spolkovho rejstku, kter - oproti dosavadn evidenci obanskch sdruen m charakter veejnho rejstku s principy materiln a formln publicity
zapsanch daj a uloench listin podle zkona . 304/2013 Sb., o veejnch
rejstcch prvnickch a fyzickch osob.

Jak plyne z odstavce 1, prvozpis spolku do spolkovho rejstku m

konstitutivn inky; teprve tmto dnem spolek vznik jako prvnick osoba. Dikce
zkona je zde (i jinde - nap. 229 odst. 1) nepesn, nebo se jedn o zpis ne
do kterhokoliv veejnho rejstku, nbr do spolkovho rejstku.

Z konstitutivity prvozpisu spolku do spolkovho rejstku existuje jedin

vjimka, a to pro odborov organizace a organizace zamstnavatel, kter
vznikaj ji dnem nsledujcm po dni, kdy bylo rejstkovmu soudu dorueno
oznmen o jejich zaloen ( 3025 odst. 2). Smysl tto vjimky je zejm, a to
zabrnit by jen v samm zrodku sebemenm ppadnm pokusm o omezovn
prva na odborov organizovn nebo na svobodn sdruovn se
zamstnavatel. Legislativn technick een tto zvltn pravy je ovem
pochybn; sprvn nemla bt tato norma zalenna do 3025, nbr do
odstavce 1 (nap. jako jeho druh vta). Jej zalenn do 3025 vyvolv hrub
nesprvn dojem, e se tu jedn o vjimku pechodnho rzu, co ovem zjevn
nen pravda.

K odst. 2

Byl-li spolek zakldn konsensem zakladatel, mus nvrh na prvozpis

spolku do spolkovho rejstku podat vichni zakladatel rukou spolenou a
nerozdlnou. Byl-li ovem spolek zaloen cestou usnesen ustavujc schze, pak
mus nvrh na prvozpis spolku do spolkovho rejstku podat osoba k tomu
poven usnesenm ustavujc schze.

K odst. 3

Odstavec 3 vcn do 226 nepat; jedn se o normu procesn povahy.

Norma zde obsaen je velmi nejasn. Na prv pohled se jedn o uiten

pedpis brnc svvoln neinnosti rejstkovho soudu. Na stran druh ovem
nen jasn jej vazba na pedpis, podle nho rejstkov soud je povinen provst
zpis do spolkovho rejstku anebo rozhodnout o nvrhu usnesenm ve lht
stanoven jinm zkonem, jinak nejpozdji do pti pracovnch dn ( 96 odst. 1
zk. o ve. rejstcch), s tm, e neprovede-li rejstkov soud zpis do spolkovho
rejstku v tto lht a ani o nvrhu v tto lht nerozhodne, povauje se
navrhovan zpis za proveden dnem nsledujcm po uplynut tto lhty ( 98
odst. 1 zk. o ve. rejstcch). Vzhledem k tomu je odstavec 3 reln vzato
nefunkn, protoe:
- rejstkov soud nvrh na prvozpis spolku v zkonn ptidenn lht odmtne
nebo zamtne; pak inky odstavce 3 nemohou vbec nastat,

- rejstkov soud nvrh na prvozpis spolku v zkonn ptidenn lht povol; pak
inky odstavce 3 nemohou nastat, nebo ke vzniku spolku dojde zpisem do
spolkovho rejstku, nebo

- rejstkov soud o nvrhu na prvozpis spolku v zkonn ptidenn lht

nerozhodne; pak tu nastane fikce vzniku spolku podle 98 odst. 1 zk. o ve.
rejstcch.

Ani v jednom z tchto t ppad neme tedy reln dojt k tomu, e

marn uplynula ticetidenn lhta podle odstavce 3; vzhledem k tomu je norma
obsaen v odstavci 3 bez jakhokoliv relnho inku.

Souvisejc ustanoven:

3025 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:

Skutkov zjitn, e stanovy novho spolku jsou toton se stanovami

spolku soudem zruenho, e jmna spolk jsou toton a e zakladateli novho
spolku jsou osoby, kter byly vedoucmi funkcioni spolku soudem zruenho,
nesta samy o sob pro zvr, e nov spolek bude provozovat innost pc se
veejnmu podku, pro kterou byl dvj spolek soudn zruen, a e tedy el
vyten ve stanovch je jen pedstrn. Oznamuj-li zakladatel spolku, e budou
provozovat innost vytenou ve stanovch, kter pedkldaj adu, nutno toto
jejich oznmen pokldat za sprvn, pokud tu nejsou skutenosti, z nich lze
usuzovat jinak. Pouh okolnost, e zakladatel oznamuj utvoen spolku, kter po
strnce osobn a co do obsahu stanov se kryje se spolkem soudem zruenm,
nikterak neopravuje k sudku, e nov spolek se nebude dit stanovami, kter
adu pedloil.
(Boh. A 8881/30)
Dvody vedouc k rozputn spolku mohou bt t podkladem pro zkaz
utvoen novho spolku.
(Boh. A 2559/23)

227
(Aplikovatelnost pedpis o spoleensk smlouv)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 218

Vklad:

Pedmtn ustanoven zakld povinnost aplikace 2716 a 2746 o tzv.

spolenosti (ve skutenosti ovem o societas iuris civilis, tedy smlouv
spoleensk).

prava je to nepli domylen, protoe nerespektuje dostaten vli

kontrahent; zakldajc lenov mli vli sdruit se a bt leny spolku, nikoliv
smluvnmi stranami society. Z pouh skutenosti, e zakldajc lenov (nikoliv
spolek, jak zkon zmaten hovo) maj i nadle vli po spolen innosti, nelze
pece takto dalekoshl zvr dovozovat.

Krom toho ani nen zejm, co se zde vlastn rozum pokraovnm v

innosti a zda toto pokraovn mus bt okamit nebo zda se pipout njak
pauza atd. apod.

Pobon spolek

228
(Pojem pobonho spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Historick exkurs (1)

II. Obecn otzky (2 a 11)

III. Zakladatel pobonho spolku (12)

IV. Odvozen prvn osobnost pobonho spolku (13 a 17)

V. Stanovy pobonho spolku (18 a 19)

VI. Dovolenost vzniku pobonho spolku (20 a 22)

VII. Pemna pobonho spolku (23 a 28)

Z dvodov zprvy (k 228 a 231):

Spolkov organizace mohou ji dnes zizovat - a mohly tak init i v

minulosti - organizan jednotky s vlastn prvn subjektivitou. Tyto vedlej
prvnick osoby zkon . 83/1990 Sb. zcela nevhodn40) oznauje jako
"organizan sloky". Tato terminologie se opout a osnova zavd pojem
pobonho spolku.

Protoe je pobon spolek prvnick osoba s odvozenou subjektivitou,

zle v prv ad na spolkovch stanovch, zda bude vbec zzena - a pokud
ano, v jakm rozsahu bude zpsobil prvn jednat. Vzhledem k tomu, e
stanovy mohou tuto zpsobilost v rznch smrech omezit a e toto omezen m
povahu internho opaten prvnick osoby, nemohou takov opaten vst k jm
tetch osob.

Oznaen "pobon spolek" je nzev druhov. Osnova nezaml spolkm

naizovat, aby sv sloky takto in concreto oznaovaly (zvoleno me bt nap. i
oznaen "sekce", "zkladn organizace", "mstn organizace" apod.); z nzvu
pobonho spolku vak mus bt nezbytn seznateln, e se jedn o osobu se
subjektivitou jen odvozenou. Distinktivn sloka nzvu spolku mus t obsahovat
poukaz na sounleitost pobonho spolku k spolku hlavnmu.

Zzen pobonho spolku jako vedlej prvnick osoby vyaduje vzhledem ke zkuenostem z praxe41) - nezbytn opaten v zjmu prvn
bezpenosti a ochrany veejnosti. Dosavadn stav, kdy neexistuje monost
hodnovrnho oven vzniku a trvn organizanch sloek obanskch sdruen
s prvn subjektivitou, vede k negativnm efektm. Proto se navrhuje jt cestou
zpis pobonch spolk.

Zzen pobonho spolku neme vst k oslaben kredibility spolkovho

jmn v neprospch vitel a k pokozovn jejich zjm. Zrove se vak
ukazuje jako neschdn mylenka sledujc zachovn jednotnosti spolkovho
jmn i pi zzen pobonho spolku. Takov pojet by bylo teoreticky vadn
(jmn jedn prvnick osoby by bylo pi takovm een podmnoinou jmn
prvnick osoby jin). Mimo to by vak jeho akceptace vedla i k prakticky
neschdnm situacm, nebo by tm bylo znemonno een ppadnch
majetkovch spor mezi pobonm a hlavnm spolkem nebo mezi nkolika
pobonmi spolky tho hlavnho spolku. Proto se respektuje oddlen
majetkovch sfr hlavnho a pobonho spolku.

Navrhuje se vak v zjmu tetch osob stanovit, e z prvnch jednn

uinnch pobonm spolkem ped zpisem do veejnho rejstku, bude

spolen s pobonm spolkem oprvnn i zavzn spolen a nerozdln tak

spolek hlavn. Nvrh se opr o dva argumenty. Pedevm je vc hlavnho spolku,
zda vznik pobonho spolku ve stanovch umon a ktermu orgnu sv
psobnost pobon spolek ustavit (a ruit). Za druh, a do zpisu pobonho
spolku do veejnho rejstku nebude jinm osobm dostaten umonno
spolhat na prvn existenci pobonho spolku, a proto je zapoteb poslit jejich
prvn jistotu. Vedle toho je potebn mt na pamti, e navren opaten nijak
nemn pravidlo, podle nho lenov statutrnho orgnu spolku (tedy i spolku
pobonho) ru za splnn zvazk spolku vzniklch pede dnem zpisu spolku
do veejnho rejstku. Jakmile bude pobon spolek do veejnho rejstku
zapsn, navrhuje se omezit rozsah zkonnho ruen hlavnho spolku na rozsah
uren stanovami.

40) Srov. t Telec, I. Spolkov prvo. Praha: C. H. Beck, 1998, s. 148.

41) Chalupa, L. Prvn subjektivita organizanch jednotek obanskch

sdruen podle zk. . 83/1990 Sb., Prvn rdce, 1998, . 1, s. 9 a nsl.

I. Historick exkurs

Konstrukce pobonho spolku nen vynlezem soudobho zkonodrce.

Spolky vedlej (fililky) znal ji spolkov zkon . 134/1867 . z., kter o nich ml
nkolik strunch vmr. Politick spolky mly zizovn vedlejch spolk zcela
zakzno ( 33 zkona . 134/1867 . z.), nepolitick spolky je vytvet mohly,
ovem s tm, e pedstavenstvo hlavnho i kadho vedlejho spolku bylo
povinno oznmit policejnmu adu do 3 dn ode dne, kdy tato skutenost
nastala, z kterch len se hlavn a vedlej spolek skld, kde kter len bydl a
kte lenov budou hlavn nebo vedlej spolek zastupovat navenek ( 12 zkona
. 134/1867 . z.).

II. Obecn otzky

Koncept pobonho spolku (stejn jako v minulosti organizanch jednotek

obanskch sdruen s prvn subjektivitou) je postaven na principu, e v rmci
spolku existuje dl prvnick osoba majc derivativn prvn osobnost, je je
nejen odvozena od originrn prvn osobnosti hlavnho spolku, ale jej veker
prvn existence je odvozena od prvn osobnosti a od existence spolku hlavnho.
Oproti prvu obchodnch korporac se zde nejedn o vztah matky a dcery
(seskupench v koncern, resp. podnikatelsk seskupen), nbr o vztah

plnoprvnho hlavnho spolku, jeho podmnoinu pobon spolek (a jeho majetek

a lenov) pedstavuj. Pobon spolek ovem nen lenem hlavnho spolku a ani
jm bt neme (lenstv v jinm spolku ovem vyloueno nen).

Ve uveden pojet je dobe patrn z vzjemn vazby lenstv v hlavnm a

pobonm spolku. len pobonho spolku je ex lege a bez dalho automaticky i
lenem hlavnho spolku, vznikem lenstv v pobonm spolku vznik i jeho
lenstv v hlavnm spolku a znikem lenstv v pobonm spolku zanik i jeho
lenstv v hlavnm spolku ( 234); obrcen to vak neplat. Stane-li se nkdo
lenem hlavnho spolku, nemus mt tato skutenost nutn za nsledek i vznik
lenstv v pobonm spolku, i kdy ani toto een nen vyloueno; zde zle na
organizan struktue spolku a ustanoven stanov hlavnho spolku.

Naproti tomu ve vztahu k spolkovmu jmn zvolil zkonodrce jinou

konstrukci. Jmn pobonho spolku nen jmnm hlavnho spolku a jmn
hlavnho spolku nen jmnm pobonho spolku; jedn se tu o dv - co do osoby
svho vlastnka - zcela odlin a nezvisl jmn. Pesto vak hlavn spolek jist
vztah k jmn pobonho spolku m, nebo me rozhodnout o zruen a zniku
pobonho spolku cestou zmny svch stanov, a tm sice nepmo, le pesto
dosti vznamn ovlivnit dal osud jmn pobonho spolku.

Oznaen pobon spolek je matouc i po formln strnce. Nkdej

oznaovn tchto tvar jako organizanch jednotek s prvn subjektivitou bylo
nesprvn proto, e implikovalo chybn dojem, e se zde o prvnickou osobu
nejedn, protoe se jedn o organizan jednotku, kter nem prvn subjektivitu,
co nebyla pravda. Oznaen pobon spolek implikuje takt nesprvn dojem
proto, e se zde o prvnickou osobu nejedn, nebo se jedn o poboku ve
smyslu 503 (k emu oznaen pobon spolek nutn velmi navd), co takt
nen pravda.

Nepomrn jednodu pedevm z hlediska poteb praxe by pitom bylo

pobon spolky oznaovat stejn, jako to inil nkdej zkon . 134/1867 . z., o
prvu spolovacm, tedy jako spolky vedlej.

Ze zkona nen zejm, zda je mon, aby pobon spolek byl spolkem
hlavnm ve vztahu k jinmu pobonmu spolku (co by mlo za nsledek vznik
tstupov, nebo dokonce i vcestupov struktury), anebo zda jsou dovoleny
struktury pouze dvoustupov (tj. hlavn spolek a pobon spolek). Podle veho s
vyuitm povahy a logiky vci, pevn kogentn povahy prvn pravy spolku a

pi absenci pravy, kter by nco takovho vslovn povolila, lze dovodit, e jsou
mon pouze struktury dvourovov, jistoty tu vak nen.

Tent subjekt pitom neme bt ani zrove spolkem hlavnm i

pobonm, nebo to by nutn odporovalo konstrukci odvozen prvn osobnosti
pobonho spolku.

Prvn prava pobonch spolk v zsad sleduje koncept prvn pravy

spolku potud, e - a na nkolik zvltnch ustanoven, kter jsou z povahy vci
vyhrazena vlun pro pobon spolek - se pro pobon spolek pouije obecn
prvn prava spolku bez dalho; stejnou konstrukci znal i 10 zkona .
134/1867 . z., o prvu spolovacm. Oproti starorakousk prvn prav tak
ovem zkon nestanov vslovn, co nutn vyvolv pochybnosti doktrny i
praxe.

Celkov je cel koncept pobonch spolk dosti sloit a vyvolv adu

pochybnost stran jeho praktick vyuitelnosti.

Lze oekvat, e praxe - zmatena tmto konstruktem zkonodrce, resp.

zejmna jeho oznaenm - bude pobon spolky povaovat nejednou prost za
leny hlavnch spolk, resp. je bude tam, kde se dva nebo vce spolk sdru ve
spolku spolk ve smyslu 214 odst. 2, pokldat za samostatnou prvnickou
osobu, ani by brala v potaz jejich derivativn prvn osobnost. Zkonodrce k
tomuto zmaten vydatn pispv prakticky od pijet zkona . 83/1990 Sb., o
sdruovn oban, tj. ji bezmla tvrtstolet, nejprve svoj zmatenou konstrukc
organizanch jednotek obanskch sdruen s prvn subjektivitou a bez prvn
subjektivity a nyn zase hlavnch a pobonch spolk.

III. Zakladatel pobonho spolku

Nejednoznan prvn prava aplikace pedpis o spolku na pobon

spolek ve spojen s dikc 219 vyvolv pochybnost, je-li zakladatelem
pobonho spolku hlavn spolek nebo zakldajc lenov pobonho spolku. Zde
podle veho zle na ustanoven stanov hlavnho spolku, koho za zakladatele
pobonho spolku ur.

IV. Odvozen prvn osobnost pobonho spolku

Prvn konstrukce prvn osobnosti jedn soukromoprvn prvnick osoby

odvozen od prvn osobnosti jin soukromoprvn prvnick osoby nem v
soudobm soukromm prvu dnou obdobu. Struktury prva podnikatelskch
seskupen jsou postaveny na tom, e vechny zastnn osoby (tj. matesk i
dcein obchodn korporace bez ohledu na stupe, zpsob a druh vzjemnho
propojen) nejsou na sebe navzny z hlediska odvozen prvn osobnosti jedn
obchodn korporace od druh, nbr e vechny obchodn korporace maj vdy
samostatnou, od jin prvnick osoby neodvozenou prvn osobnost.

Je nepochybn, e ve vztahu k hlavnmu spolku mohou mt odvozenou

prvn osobnost dva nebo vce pobonch spolk; to zeteln plyne z dikce 230
odst. 2.

Zvan praktick problm tu pedstavuje skutenost, e pobon spolek

me mt prva a povinnosti a nabvat je v rozsahu urenm stanovami hlavnho
spolku a zapsanm ve spolkovm rejstku. I kdy se oproti minulosti jedn o
znan pokrok, nebo se vyaduje zpis rozsahu oprvnn pobonho spolku ve
spolkovm rejstku (u organizanch jednotek obanskch sdruen s prvn
subjektivitou se nic takovho nevyadovalo, co bylo teoreticky i prakticky krajn
nedouc), pesto tu vlastn rozsah (ne)omezen prvn osobnosti prvnick
osoby je odvisl od prvnho jednn jin prvnick osoby, co jinak nem v
souasnm platnm prvnm du R obdobu; jedn se o zjevn odchlen se od
obecnho reimu 20 odst. 1. Je jist pravdou, e existence obecn pravy nikdy
nevyluuje pijet pravy zvltn, le je otzkou, zda k nemu takovmu je
rozumn dvod. Pitom pohledem do minulosti lze snadno zjistit, e prvn
prava vedlejch spolk ve spolkovm zkon . 134/1867 . z. nic takovho
neznala.

Dal problm tu pedstavuje skutenost, e dn exaktn limity omezen

prvn osobnosti pobonho spolku tu zkonem nejsou dny; omezen tu
pedstavuje jedin skutenost, e rozsah prvn osobnosti pobonho spolku
neme bt z povahy vci vt ne rozsah prvn osobnosti hlavnho spolku dan
zkonem, a pak ji jedin povaha vci.

Nejist je, jak prvn nsledky pekroen rozsahu prvn osobnosti

pobonho spolku m. Vzhledem k absenci zvltn pravy lze soudit, e jednal-li
pobon spolek v rozsahu, ke ktermu nen podle 228 odst. 1 vty druh a
stanov hlavnho spolku svprvn, je takov prvn jednn neplatn, a to
absolutn ( 581 vta prv).

V. Stanovy pobonho spolku

I pobon spolek mus mt sv stanovy, pro kter - s vhradou 219, kter

je zde vcn nepouiteln - plat tot, co pro stanovy spolku hlavnho.

Nejist ovem je, zda stanovy hlavnho spolku zavazuj i pobon spolek, a
obrcen zda stanovy pobonho spolku zavazuj i hlavn spolek. Vzhledem k
tomu, e prvn osobnost pobonho spolku je derivtem prvn osobnosti
hlavnho spolku ( 229 odst. 1) a e kad len pobonho spolku je ipso facto
automaticky i lenem hlavnho spolku ( 234), je jen logick zvr, e stanovy
hlavnho spolku zavazuj i pobon spolek, ovem obrcen to neplat; ostatn ne
kad len hlavnho spolku mus bt i lenem pobonho spolku.

VI. Dovolenost vzniku pobonho spolku

Je nepochybn, e pobon spolky mohou existovat nejen ve vztahu ke

klasickm spolkm, nbr e sv pobon spolky, resp. pobon organizace,
mohou mt i odborov organizace a organizace zamstnavatel ( 3025 odst. 2).

Sporn je, zda mohou bt konstituovna pobon honebn spoleenstva. V

minulosti to nebylo mon, nebo honebn spoleenstva nesm zakldat
organizan sloky s prvn subjektivitou i bez prvn subjektivity ( 19 odst. 2
zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znn pozdjch pedpis). Prvn
prava spolk vak pojem organizan sloky nepouv, piem pobon spolek
dosti dobe nelze povaovat za organizan sloku. I pesto vak lze soudit, e
pobon honebn spoleenstva vznikat nemohou, nebo zkon je teba vykldat
vdy s pihldnutm k povaze a logice vci, nikoliv zce formalisticky.

U jinch korporac je vznik pobonch spolk nepochybn zcela vylouen.

VII. Pemna pobonho spolku

Ponkud bizardn v danm kontextu psob monost pemny pobonho

spolku. Z dikce 219 je nepochybn, e i pemna pobonho spolku je
dovolena, nebo zkon s touto monost vslovn pot. Stanovy hlavnho spolku

ovem mohou pemnu pobonho spolku neupravit, co - vzhledem ke

statusov povaze tto pravy - znamen jej nedovolenost.

Pemna pobonho spolku je mon pouze formou fze nebo rozdlen

pobonho spolku. Stejn jako u spolku hlavnho, zmna prvn formy pobonho
spolku nen upravena, a tud ani dovolena.

Fze je mon pouze mezi pobonmi spolky tho hlavnho spolku.

Rozdlen se mohou zastnit pouze pobon spolky tho hlavnho spolku.
Vzhledem k mlen zkona je zjevn, e fze a rozdlen pobonch spolk,
jejich prvn osobnost se odvozuje, resp. bude odvozovat od rznch hlavnch
spolk, nen dovolena, nebo nic takovho zkon neupravuje, a tud ani
nedovoluje.

Vzhledem k absenci pslun normativn pravy nen dovolena ani fze

nebo rozdlen, jeho by se zastnil hlavn spolek nebo pi kter by vznikla
nstupnick osoba majc prvn formu hlavnho spolku.

V rozsahu, v jakm je to z povahy vci mon, plat, e se fze a rozdlen

pobonho spolku d stejnmi zkonnmi pedpisy jako fze a rozdlen hlavnho
spolku.

Vzhledem k mlen zkona je vylouena pemna

"osamostatnn se") pobonho spolku na spolek hlavn.

(resp.

jaksi

Souvisejc ustanoven:

219, 229 a 231, 234

Z judikatury:
Uzave-li statutrn orgn organizan jednotky obanskho sdruen jejm
jmnem zstavn smlouvu, ani by si opatil podle stanov potebn pedchoz
souhlas jinho orgnu obanskho sdruen, odpovd obanskmu sdruen za
kodu, kterou mu tmto jednnm zpsobil. Na platnost konu uinnho jmnem
organizan jednotky obanskho sdruen vak pekroen tohoto vnitnho
omezen dn vliv nem.

(NS 29 Cdo 382/2010, Rc 139/11)

Obsahuj-li stanovy obanskho sdruen text o tom, e jeho zkladn
organizace (tj. organizan jednotky) mohou vlastnm jmnem nabvat prv a
zavazovat se "jen v rozsahu danm stednm vborem", pak takov vymezen
neznamen, e by organizan jednotky nemly prvn subjektivitu; jde o omezen
tto subjektivity, resp. podmnnost majetkovch dispozic organizanch jednotek
aktem zmnnho stednho orgnu.
(NS 28 Cdo 261/2005)
Znikem spolku hlavnho nastv i znik spolku pobonho, tvocho
integrujc soust hlavnho spolku, a neme tedy pobon spolek potom ji
vyvjet dnou innost spolkovou.
(Boh. A 1230/22)

229
(Vznik pobonho spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 228

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 obsahuje stejnou normu ve vztahu k pobonmu spolku jako

226 odst. 1 ve vztahu k hlavnmu spolku.

Z konstitutivity prvozpisu pobonho spolku do spolkovho rejstku

existuje jedin vjimka, a to pro pobon organizace odborovch organizac a
organizac zamstnavatel, kter vznikaj ji dnem nsledujcm po dni, kdy bylo
rejstkovmu soudu dorueno oznmen o jejich zaloen ( 3025 odst. 2). Smysl
tto vjimky je stejn jako pro hlavn odborov organizace a hlavn organizace
zamstnavatel, a to zabrnit by jen v samm zrodku sebemenm ppadnm
pokusm o omezovn prva na odborov organizovn nebo na svobodn

sdruovn se zamstnavatel. Legislativn een tto zvltn pravy je ovem

pochybn; sprvn nemla bt tato norma zalenna do 3025, nbr do
odstavce 1 (nap. jako jeho druh vta). Jej zalenn do 3025 vyvolv hrub
nesprvn dojem, e se tu jedn o vjimku pechodnho rzu, co ovem zjevn
nen pravda.

K odst. 2

Odstavec 2 obsahuje stejnou normu ve vztahu k pobonmu spolku jako

226 odst. 2 ve vztahu k hlavnmu spolku, ovem s tm, e funkci navrhovatele zde
nemaj zakladatel pobonho spolku, nbr hlavn spolek (to plat bez ohledu k
tomu, kdo je zakladatelem pobonho spolku).

K odst. 3

Odstavec 3 obsahuje stejnou normu ve vztahu k pobonmu spolku, jako

226 odst. 3 ve vztahu k hlavnmu spolku. Oproti odstavcm 1 a 2 (kter pln
funkci informan v zjmu zamezen ppadnch pochybnost praxe) je odstavec 3
zhola zbyten, nebo jeho duplicitnost ve vztahu k cit. 226 odst. 3 je
nepochybn. (V ostatnm viz koment k 226 odst. 3.)

K odst. 4

Odstavec 4 je lex specialis k obecnmu 127, jen tu nen doten. Krom

osoby jednajc jmnem pedbnho pobonho spolku je tu oprvnn a povinen
i (ji existujc) hlavn spolek. Smysl pravy tu je zejm, toti poskytnout tetm
osobm jednajcm v dobr ve vy mru prvn jistoty v prvnm styku.

Druh vta odstavce 4 je do nj zcela nesystematicky zalenna, nebo se

vcn vzato vbec netk zakldn pobonho spolku. Meritorn je tato prava
nejasn.

Pedn nen zejm, v jakch stanovch m bt toto ruen upraveno, z

logiky vci vak lze dovodit, e jeliko stanovy hlavnho spolku zavazuj i pobon
spolek, co obrcen neplat, pak mus bt ruen upraveno ve stanovch
hlavnho spolku.

A dle je otzkou, zda mohou stanovy hlavnho spolku toto ruen vbec
vylouit. Z logiky vci lze dovodit, e odpov je tu - vzhledem k absenci
jakchkoliv zkonnch limit - kladn, tedy e jej vylouit mohou, co ovem in
tuto pravu zkona nepli funkn.

Nen vyloueno, e stanovy hlavnho spolku nebudou obsahovat dnou

pravu ruen. V takovm ppad tu plat, e dn ruen hlavnho spolku za
dluhy pobonho spolku nen dno.

Souvisejc ustanoven:

219, 228, 230, 231, 234

230
(Nkter ustanoven o zruen a zniku hlavnho a pobonho spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 228

Vklad:

Ustanoven 230 sleduje koncept prvn osobnosti pobonho spolku jako

odvozen z prvn osobnosti hlavnho spolku (k tomu viz vklady ve). Vzhledem
k tomu je i existence pobonho spolku omezena na maximln dobu existence
spolku hlavnho. Obrcen to ovem neplat; pobon spolek me bt zruen
bez prvnho nstupce kdykoliv za trvn hlavnho spolku.

Souvisejc ustanoven:

 219, 228, 229, 231

Z judikatury:
Pi zniku obanskho sdruen se provd majetkov vypodn. Tento
proces pedstavuje obligatorn postup uskuteovan v souvislosti se znikem
obanskho sdruen. To je rovn v souladu s 20a odst. 3 zkona . 40/1964
Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, kter stanov, e se ped
znikem prvnick osoby vyaduje jej likvidace, pokud cel jej jmn nenabv
prvn nstupce nebo zvltn zkon nestanov jinak. Znik organizan sti
obanskho sdruen zkon vslovn neupravuje; i zde se u prvnick osoby
vychz z aplikace 13 odst. 2 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve
znn pozdjch pedpis. Ani organizan sloka obanskho sdruen, kter je
prvnickou osobou, neme zaniknout dve, ne je provedeno jej majetkov
vypodn (likvidace). Jinmi slovy, ped znikem obanskho sdruen nebo
jeho zkladn organizace s prvn subjektivitou mus bt provedeno vyrovnn
majetku, aby bylo v tomto smru mono usuzovat na jejich platn znik (vetn
vlastnickch a jinch prv).
(NS 28 Cdo 893/2012)
Zkon vslovn neupravuje znik organizan sti obanskho sdruen;
znik me bt upraven ve stanovch obanskho sdruen. Tyto stanovy vak
nemohou mt vliv na prvn postaven jinch osob ne len sdruen. Nelze proto
pijmout zvr, e by stanovy obanskho sdruen mohly mt vliv na
majetkoprvn postaven tetch osob, kter nejsou leny sdruen. Organizan
sloka obanskho sdruen, kter je prvnickou osobou, tedy neme zaniknout
dve, ne je provedeno jej majetkov vypodn (likvidace).
(NS 28 Cdo 650/2010)
Organizan sloka obanskho sdruen, kter je prvnickou osobou,
neme zaniknout dve, ne je provedena likvidace.
(NS 22 Cdo 985/2001)

231
(Statut veejn prospnosti hlavnho a pobonho spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 228

Vklad:

Ustanoven 231 sleduje koncept prvn osobnosti pobonho spolku jako

odvozen z prvn osobnosti hlavnho spolku (k tomu viz vklady ve). Vzhledem
k tomu je vyloueno, aby pobon spolek ml jin charakter ne spolek hlavn.
Obrcen to ovem neplat; pobon spolek me mt tedy status veejn
prospnosti i tehdy, nem-li jej hlavn spolek, co nen (pli) logick.

Souvisejc ustanoven:

146 a 150, 219, 228 a 230

lenstv

232
(Osobn povaha lenstv ve spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 232 a 242):

Pedpisy o lenstv ve spolku vychzej z dosavadn pravy, ale roziuj ji a

odstrauj nkter nedostatky.

lenstv ve spolku m povahu osobnho pomru, vylouenho z pechodu v

rmci prvnho nstupnictv. Ke vzniku lenstv me dojt dvma zpsoby:
zvltnm zpsobem vznik lenstv u zakldajcch len spolku, u nich se
nevyaduje, aby podvali lenskou pihlku. Za trvn spolku vak lenstv v
nm me vzniknout na zklad podn a pijet lensk pihlky. Ze zpsob
zniku lenstv upravuje osnova vystoupen, vylouen a znik lenstv pro
neplacen lenskho pspvku.

Pi vylouen osnova pedpokld vnitn pezkum rozhodnut o vylouen v

rmci spolkov organizace, ovem vyjma ppady, kdy o vylouen rozhoduje
lensk schze nebo rozhod komise. Rozhoduje-li o vylouen jin orgn, m mt
vyluovan prvo dat, aby lensk schze jeho vylouen pezkoumala.
Stanovy spolku k tomu elu mohou zdit tak rozhod komisi. V kadm
ppad vak nle vylouenmu soudn ochrana, a ji o jeho vylouen rozhodla
lensk schze (i rozhod komise) pi pezkumu, anebo usnesla-li se lensk
schze sama na vylouen pmo. Tm se zrove odstrauje neloginost
stvajcho 15 odst. 1 zk. . 83/1990 Sb., jeho dikce vede k zvru, e o
soudn pezkum nelze dat, nen-li ve spolku vnitn pezkum institucionalizovn.
Mn se lhta k podn nvrhu (opout se subjektivn lhta 30 dn a objektivn 6
msc) ve prospch sjednocen tto a analogickch konstrukc v ostatnch
korporacch. Rozdln od dosavadn pravy osnova v ustanoven o soudn ochran
lena spolku vslovn nezmiuje, e k rozhodnut o nvrhu je pslun soud
okresn, protoe toto pravidlo plyne ji z ustanoven 9 o. s. ., kam tak
systematicky pat.

Nov se navrhuje upravit jako zvltn prvn zazen seznam len spolku.
Seznam len slou spolkovm zleitostem a v praxi je tak bn zavdn.
Proto se jeho zkladn zkonn rmec jev jako eln a vhodn. Osnova nemn
naizovat kadmu spolku, aby tento seznam vedl. Rozhodne-li se vak spolek
seznam vst, mus jeho zkladn rmec upravit stanovy.

Z pravy obsahu lenstv se tato skupina paragraf vnuje jen otzce

lenskch pspvk, protoe jinak v zkladn rovin pln posta obecn prava o
korporacch s tm, e se prava dalch otzek ponechv stanovm.

Vklad:
K odst. 1

lenstv ve spolku je osobnm vztahem spolku samho a jeho lena fyzick nebo prvnick osoby. lenstv nem - oproti lenstv v obchodn
korporaci - majetkovou sloku. Vzhledem k tomu len spolku nikdy nevlastn
dn podl ve spolku a neme zde vzniknout ani spolen lenstv ve spolku a s
tm spojen spoluvlastnictv podlu. Vzhledem k tomu nen ani mono lenstv ve
spolku ocenit.

Pitom je teba poukzat na znan rozen, avak nesprvn chpn

lena jakoto "spoluvlastnka" spolku, resp. spolkovho jmn. len nen
spoluvlastnkem spolku. Spolek je vdy samostatnm subjektem, samostatnou

prvn entitou, vi n m len prva a povinnosti, avak v dnm ohledu ji

nevlastn; spolkov jmn je vdy oddleno od majetku lena. Obdobn plat, e
len nen ani spoluvlastnkem spolkovho jmn, kter pat vhradn spolku a
len vi nmu nem dnch prv ani povinnost.

Zkon pipout pechod lenstv na univerzlnho prvnho nstupce

dosavadnho lena, ovem jen tehdy, uprav-li jej stanovy. Pokud se tak stalo,
plat tu v ostatnm obecn prvn prava ddickho prva.

K odst. 2

Odstavec 2 je duplicitn k 164 odst. 1, podle nho statutrn orgn

prvnick osoby nebo jeho len zastupuje prvnickou osobu ve vech vcech,
tedy i v otzkch jejho lenstv ve spolku.

Souvisejc ustanoven:

218 psm. c), 233 a 242

Z judikatury:
aloba podle 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve
znn pozdjch pedpis, nen jedinm prostedkem soudn ochrany lena
obanskho sdruen. Tento len mus bt oprvnn podat alobu i tehdy, jestlie
neexistuje napadnuteln rozhodnut orgnu obanskho sdruen. Takovou situac
me bt spor o uren lenstv v obanskm sdruen; lenu nelze upt prvo
svobodn se sdruovat ve smyslu l. 20 odst. 1 Listiny.
(NS 28 Cdo 3894/2009)

233
(Vznik lenstv ve spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Originrn vznik lenstv (2 a 7)

III. Derivativn vznik lenstv (8)

Z dvodov zprvy:

viz u 232

I. Obecn

Prvn teorie rozliuje tradin mezi originrnm a derivativnm zpsobem

nabyt lenstv. Rozdl mezi obma zpsoby je ten, e zatmco v ppad
originrnho vzniku lenstv vznik zcela nov, bez existence prvnho
pedchdce osoby, jej lenstv originrn vznik, u derivativnho vzniku lenstv
vznik ve vazb na uritou prvn skutenost; derivativn je vznik lenstv
prvnho nstupce.

II. Originrn vznik lenstv

Ke vzniku lenstv neme dojt konkludentn, nbr je poteba vslovn

projev vle uchazee i spolku (shodn starorakousk rozhodnut Adler Clemens
2636 z r. 1907). Originrn lze nabt lenstv dvojm zpsobem.

Prvm z nich je nabyt lenstv pi vzniku spolku. Takto lenstv nabvaj

osoby, je se zastnily zasedn ustavujc schze, nevzaly zpt svoji lenskou
pihlku podle 224 odst. 4 a v dsledku toho se staly zakldajcmi leny
spolku; podmnkou je splnn pslunch ustanoven zkona a stanov. lenstv
vznik dnem vzniku spolku, tzn. dnem zpisu spolku do spolkovho rejstku.

Dalm zpsobem originrnho vzniku lenstv je pijet do ji existujcho

spolku na zklad lensk pihlky. Tato pihlka nemus mt psemnou formu,
co je vcn absurdn. Jinak sm akt pijet je ze zkona v podstat neformln.
Povinnm je pouze zpis do seznamu len. Zle pouze na stanovch, jakm
zpsobem, pop. zda vbec tento proces ble uprav. O pijet za lena vak mus
bt vdy rozhodnuto. Pokud by (by v rozporu se zkonem) o lensk pihlce
nebylo rozhodnuto, pak plat, e uchaze pijat nebyl, nebo neinnost
neznamen projev vle. Nestanov-li stanovy jinak, je orgnem k tomuto
rozhodnut pslunm nejvy orgn spolku. Na pijet za lena nem nikdo
prvo (prvn nrok), a nelze se jej proto nijak domhat. Rovn tak nen povinn
odvodnn rozhodnut o (ne)pijet. Pokud se spolek rozhodne uchazee za lena
nepijmout a zkon nebo stanovy nestanov nco jinho, je toto rozhodnut
konen a uchaze se neme domhat jeho zmny soudn cestou (srovnej k
tomu odvodnn nlezu stavnho soudu Slovensk republiky publikovanho pod
. 218/1997 Sb.). Ani rozhodnut o pijet nemus mt psemnou formu.

Spolek neme jednostrann diktovat, k jakmu datu lenstv vznikne.

Jednak neme bt nikdo pijat za lena se zptnou innost, jednak i lensk
pihlka spolek zavazuje v tom smru, e nelze nikoho nutit, aby se stal lenem
ke dni, se kterm nesouhlas. Pihlka je zde ofertou a rozhodnut o pijet jej
akceptac. Jestlie by spolek lena pijal k dvjmu dni ne ke dni uvedenmu v
lensk pihlce, jedn se o prvn jednn spolku neplatn pro poten
nemonost plnn, nebo spolek je vzn projevem vle uchazee. Je vak mon
a nejednou i nutn pijmout uchazee za lena ke dni pozdjmu ne ke dni
uvedenmu v lensk pihlce, pokud bylo rozhodnut o pijet pijato pozdji;
nikomu neme vzniknout lenstv dve ne dnem pijet pslunho rozhodnut.

V praxi me nastat problm, jakm zpsobem m bt kvalifikovn stav,

jestlie spolek o pihlce sice vbec nerozhodl, avak pesto s uchazeem
zachzel jako s dnm lenem. Zde se toti dvodn objevuje nmitka ochrany
dobr vry takov osoby (pop. i jejch prvnch nstupc), kter mohla bt cel
lta, v ojedinlch ppadech i desetilet v dobr ve, e je lenem. Lze vak mt
dvodn za to, e nebylo-li o lensk pihlce dn rozhodnuto, pak lenstv
prost nevzniklo, a tento stav trval sebedle; prvo na nhradu kody tm nen
doteno.

V praxi nkdy vznikaj pochybnosti, zda vznikne lenstv uchazee ve

spolku, jestlie orgn pslun k rozhodovn v rozporu se stanovami rozhodne o
pijet osoby, kter nespluje podmnky zpsobilosti ke lenstv ve spolku podle
jeho stanov. Je-li urit osoba ke lenstv ve spolku vbec nezpsobil, pak ji
nelze za lena spolku pijmout. Rozhodnut o pijet takov osoby za lena je tu
absolutn neplatn a lenstv takov osoby ve spolku nevzniklo.

III. Derivativn vznik lenstv

Derivativn me lenstv ve spolku vzniknout jedin jeho pechodem z

prvnho pedchdce, kter zemel nebo zanikl, pokud to dovoluj stanovy spolku
( 232 odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

218 psm. c), 232, 234 a 242

234
(Vznik a znik lenstv v hlavnm a v pobonm spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

Ustanoven 234 je komplementrn k prvn prav odvozen prvn

osobnosti pobonho spolku; vyjaduje se zde prv onen vztah vzanosti
pobonho spolku na spolek hlavn (k tomu viz koment u 228).

Souvisejc ustanoven:

218 psm. c), 232, 233, 235 a 242

235
(lensk pspvek)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

Kad spolek mus svoji innost z neho financovat. Nem-li jin zdroje (z
podnikn, z pronjmu vlastnho majetku, z dar nebo z veejnch rozpot), mus
pravideln pistoupit k financovn z pspvk svch len. Tento zdroj
financovn je v praxi obvykl (a tradin).

Nen-li prava lenskch pspvk obsaena pmo ve stanovch spolku,

co je z rznch dvod (v praxi pedevm pro jej neprunost) nevhodn, mus
obsahovat alespo zmocnn pro nkter orgn spolku (v praxi nejastji pro
nejvy orgn; zmocnn pro jin orgny nelze doporuit) o pspvku
rozhodnout. Nen-li ve stanovch ureno tak ani tak, nelze lensk pspvky
vybrat. Jin omezen zkon nestanov.

lensk pspvek nezakld majetkovou ast lena ve spolku. lensk

pspvek nen tot co vklad lena obchodn korporace. Vklad lena spolku nikdy
nelze prvn konstituovat; ustanoven stanov tomu odporujc je absolutn
neplatn pro poten nemonost plnn ( 580 odst. 2), piem k tto
neplatnosti soud vdy pihldne i bez nvrhu ( 588 vta prvn).

lensk pspvek je nevratn. len, kter jej uhradil, nem nikdy prvo jej
po spolku poadovat zpt. Teoreticky nen vyloueno, e by se spolek mohl
rozhodnout (cestou usnesen k tomu pslunho orgnu) ji pijat plnn vrtit,
co zkon nezakazuje, v praxi se vak nco takovho jev bt iluzornm.

Souvisejc ustanoven:

218 psm. c), 232 a 234, 236 a 242

 236
Seznam len

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:
K odst. 1

Ponkud absurdn zkon nestanov povinnost vst seznam len a

ponechv tuto otzku zcela na spolkovch stanovch; nen tud vyloueno, e
stanovy ur, e se seznam len spolku nevede, pop. neur nic. Normativn
een zkona je to pochybn, nebo takto (zejmna u spolk s vtm potem
len) me bt nejist, kdo lenem spolku je i nen.

Vzhledem k nepovinn povaze seznamu len nen jist, zda spolek

potebuje k jeho veden pedchoz souhlas kadho jednotlivho lena podle 5
odst. 2 zkona . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj a o zmn nkterch
zkon, ve znn pozdjch pedpis. Lze vak soudit, e je-li veden seznamu ve
stanovch ureno jako povinn, je souhlas - vzhledem k zvaznosti stanov pro
vechny leny spolku - udlen tmto zpsobem a jednotliv individuln (dal)
souhlasy se zde ji nevyaduj. V ostatnm je ovem spolek v rozsahu, v jakm
236 nestanov nco jinho, povinen dbt cit. zkona . 101/2000 Sb.

Byrokratick pravidla zkona jsou pro praxi nesporn uiten. Jejich

jedinm smyslem je nutnost ochrany osobnch daj (souasnch i bvalch)
len spolku.

K odst. 2

Prvo na vydn potvrzen podle odstavce 2 je kogentn povahy. Pesto

vak me bt v praxi nemon domoci se vydn potvrzen, nevede-li spolek
seznam svch len.

K odst. 3

Souhlas s uveejnnm podle odstavce 3 (je me bt provedeno

jakoukoliv formou i zpsobem) mus bt vdy pedchoz; nsledn souhlas by tu
neml ji dnho smyslu (i kdy in concreto by mohl bt povaovn za vzdn se
prva na nhradu majetkov a nemajetkov jmy ve smyslu 2898 in fine).

Souvisejc ustanoven:

218 psm. c), 232 a 235, 237 a 242

Z judikatury:
Spolenost s ruenm omezenm nen povinna provst zmnu adresy
spolenka v seznamu spolenk jen na zklad skutenosti, e pebr potu na
jin adrese, ne je v seznamu spolenk uvedena.
(NS 29 Cdo 1982/2011)
Nepodal-li akcion, aby akciov spolenost po zmn adresy promtla
tuto skutenost do seznamu akcion, zanedbal sm ochranu svch prv a
takovto zanedbn nelze pist v neprospch spolenosti.
(NS 29 Odo 634/2005)

Znik lenstv

237
(Jednotliv zpsoby zniku lenstv)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

lenstv ve spolku zanik - krom zpsob ve uvedench - i

nezaplacenm lenskho pspvku ani v dodaten lht, pokud stanovy neur
jinak ( 238).

asto se ve stanovch rznch spolk konstruuj i dal zpsoby zniku

lenstv, nap. pozbyt uritho majetku nezbytnho k efektivnmu lenstv (nap.
pozbyt vlastnickho prva k lesnm pozemkm me bt dvodem pro znik
lenstv ve spolku vlastnk les). Iniciativ a potebm len rznch spolk tu
zkon neklade dn zvltn omezen.

lenstv neme zaniknout vkonem rozhodnut nebo exekuc postienm

podlu, nebo len spolku dn podl nem.

lenstv neme zaniknout ani prohlenm konkursu na majetek lena

nebo zamtnutm insolvennho nvrhu pro nedostatek majetku lena, protoe
tyto dvody zniku lenstv ve spolku zkon neupravuje. Stanovy spolku by
ovem mohly tyto dvody jako dvod zniku lenstv ve spolku upravit.

Souvisejc ustanoven:

238 a 242

Z judikatury:
Situace, kdy len obanskho sdruen uinil projev vle, o kter je mezi
nm a obanskm sdruenm sporn, zda byl uinn jakoto prvn inn projev
lena obanskho sdruen (k tomu oprvnnm orgnem) a zda je (i nen) svm
obsahem projevem vle ukonit sv lenstv, nemus mt - materiln - vazbu na
"rozhodnut" orgnu obanskho sdruen, je by mohlo bt reflektovno
zkonem uznanou alobou u soudu podle 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb., o
sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis. Pesto je zde objektivn spor o

lenstv v obanskm sdruen, a tm jde i o naplnn prva svobodn se

sdruovat ve smyslu l. 20 odst. 1 Listiny. Jestlie i v takovm ppad dovolac
soud trval na alob podle 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb. jako jedin mon
form soudn ochrany, pak ji lenu obanskho sdruen fakticky upel, nebo
takovou alobu reln- coby efektivn prostedek ochrany svho zkladnho prva
- len obanskho sdruen k dispozici nem, nebo zde nen "rozhodnut", kter
by mohl u soudu napadnout. Tm dovolac soud poruil l. 36 odst. 1 Listiny, kter
upravuje prvo kadho domhat se stanovenm zpsobem svho prva u
nezvislho a nestrannho soudu, resp. prvo na tzv. spravedliv proces, t s
pihldnutm k l. 90 stavy, jen soudm ukld, aby zkonem stanovenm
zpsobem poskytovaly ochranu prvm.
(III. S 2542/07)
Projev vle, jm len chce z obanskho sdruen vystoupit, mus splovat
nleitosti prvnho konu.
(NS 28 Cdo 4162/2010)
len obanskho sdruen je oprvnn domhat se ve smyslu 80 psm. c)
o. s. . uren svho lenstv v obanskm sdruen.
(NS 28 Cdo 1919/2009, SoJ 109/10)
Soud je oprvnn zkoumat rozhodnut spolku, zda vylouen lena ze
spolku odpovd stanovm a zda se nep dobrm mravm.
(Vn 17386/39)

238
(Znik lenstv pro nezaplacen lenskho pspvku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

V 238 se projevuje jeden z nejtypitjch zpsob zniku lenstv ve

spolku, jen ovem nen vlastn jinm soukromoprvnm korporacm, a to znik

lenstv pro neplacen lenskho pspvku. Jin soukromoprvn korporace tento

zpsob zniku lenstv neznaj (a nelze jej zdit ani ujednnm vlennm do
zakladatelskho prvnho jednn), nebo by byl v rozporu s principem majetkov
asti spolenka nebo lena v tto jin (zejmna v obchodnprvn) korporaci.

Ovem co se spolk te, je situace odlin, nebo len nem ve spolku

majetkovou ast. Vzhledem k tomu nesplnn povinnosti hrady lenskho
pspvku nebrn zniku lenstv ve spolku, nebo znik lenstv mekajcho
lena nem pro nj dn majetkov nsledky. Osoba, jej lenstv ve spolku
zaniklo, nem prvo na majetkov vypodn (nem prvo na vypodac podl),
ledae jej zalo stanovy.

Znik lenstv pro nezaplacen lenskho pspvku m za nsledek znik

povinnosti (te ji bvalho) lena lensk pspvek uhradit; dochz tu k zniku
dluhu, nebo vznik povinnosti uhradit lensk pspvek je ze zkona vzn na
existenci lenstv ve spolku. Ergo zanikne-li lenstv dlunka, zanik i dluh z
nesplacenho lenskho pspvku. Znik lenstv tu m charakter zkonn
rozvazovac podmnky, nebo se znikem lenstv zanik i povinnost hradit
lensk pspvky ( 548 odst. 2 vta druh). Pokud ovem lenstv dlunka ve
spolku nezanik, pak je spolek oprvnn vymhat uhrazen dlunho lenskho
pspvku, a to pop. i poadem prva u obecnch soud.

Podmnkou platnho zniku lenstv pro nezaplacen lenskho pspvku

je:
- existence povinnosti lenskho pspvku ve stanovch,

- nezaplacen mekajcho lena ani v dodaten lht poskytnut mu spolkem ve

vzv k zaplacen mekajcmu lenovi dn doruen, a

- absence odchyln pravy ve stanovch.

Povinnost uinit vzvu k zaplacen je kogentn povahy. Stanovy nemohou

povinnost uinit vzvu vbec zruit; takov ustanoven stanov by bylo pro hrub
rozpor se zkonem absolutn neplatn ( 580 odst. 1).

Zkonn poadavek poskytnut pimen lhty k dodatenmu zaplacen

lenskho pspvku nelze vykldat schematicky; zle zde vdy na okolnostech

kadho konkrtnho ppadu. Obecn vak plat, e lhta mus reln umonit,
aby k zaplacen mohl len, jeho se vzva tk, pistoupit. Pi stanoven dlky
lhty pitom nen spolek povinen pihlet ke zvltnm okolnostem na stran
mekajcho lena.

Souvisejc ustanoven:

237

239
(Rozhodnut o vylouen lena ze spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Dvod vylouen (2 a 3)

III. Vzva (4 a 9)

IV. Rozhodnut o vylouen (10 a 15)

Z dvodov zprvy:

viz u 232

K odst. 1

I. Obecn

Vylouen je zkonem koncipovno jako jednostrann projev vle spolku

smujc k nedobrovolnmu zniku lenstv vyluovan osoby ve spolku.
Vylouen m povahu sankce vi uritmu lenu. Spolek vak neme jednat
libovoln, resp. svvoln. Zkon stanov podmnky, za nich lze k vylouen
pistoupit; to neznamen, e pi jejich splnn by vdy muselo dojt k vylouen.
Prv naopak. I tehdy, pokud budou podmnky vylouen splnny, nen nutn k
vylouen pistupovat. Spolek me dotenmu lenovi jeho provinn odpustit, a
to vslovn nebo konkludentn (nap. i pouhou neinnost); pokud se tak stane,
nelze ji k vylouen znovu pistoupit z dvodu, kter byl odputn. Tm vak nen
vyloueno, aby se tak stalo z jinho dvodu.

II. Dvod vylouen

K vylouen lena mus bt legitimn dvod; vylouen bez jakhokoliv

dvodu je neppustn. Jestlie stanovy spolku takovou monost pipoutj,
dostvaj se v tto sti do rozporu s prvem svobodn se sdruovat zaruenm
l. 20 odst. 1 Listiny (NS 28 Cdo 2976/10). Mus pitom jak existovat legitimn
dvod pro vylouen, tak mus bt i lenovi tento dvod v rozhodnut o vylouen
sdlen, jinak je rozhodnut o vylouen neplatn pro nepezkoumatelnost; k tomu
je soud v zen podle 242 povinen pihldnout.

Dovtek prv vty v odstavci 1 o tom, e stanovy mohou urit i nco

jinho, je nedomylen, nebo me vyvolvat urit interpretan pochybnosti.
pravu je vak teba vykldat restriktivn v tom smru, e stanovy mohou zaloit
i jeden nebo vce dalch dvod pro vylouen, nemohou vak zkonn dvod
pro vylouen podle odstavce 1 vty prv vbec anulovat a ani nemohou stanovit,
e vylouen je mon bez jakhokoliv dvodu; takov ustanoven stanov by byla
pro hrub rozpor se zkonem absolutn neplatn ( 580 odst. 1), piem k tto
neplatnosti soud pihldne i bez nvrhu ( 588 vta prvn).

III. Vzva

Smysl zkonn povinnosti uinit vzvu je zjevn, toti dt poruujcmu

lenovi monost jednak pestat se svm protiprvnm jednnm nebo
opomenutm, jednak napravit to, co ji svm jednnm nebo opomenutm
zpsobil. Vzva vak mus bt konkrtn; pedevm z n mus bt zejm, v em
je shledno poruovn lenskch povinnost, a mus bt jasn upozornn na
monost vylouen. Veobecn formulace typu "poruujete svm chovnm sv
lensk povinnosti, a tud mete bt vylouen ze spolku" nejsou dostaten

urit, a tud nelze hovoit o vzv ve smyslu zkona. Jestlie spolek neproke
v zen podle 242 dn udlen vzvy, soud ji dle nezkoum, zda opravdu
dolo k poruen lenskch povinnost.

Zjevnm nedostatkem zkonn pravy je absence lhty, v n me bt

len vylouen. Nezbv proto ne pihldnout k zkonnmu principu dobrch
mrav.

Jestlie nap. len poruoval sv lensk povinnosti po dobu 1 msce,

piem dalch 5 let sv lensk povinnosti dn plnil, bylo by vylouen po
uplynut tto lhty v hrubm rozporu s dobrmi mravy. I zde vak nezbv ne
pihldnout ke zvltnm okolnostem toho kterho ppadu.

Povinnost uinit vzvu je kogentn. Stanovy nemohou povinnost uinit

vzvu vbec zruit ani nemohou stanovit, e se vzva vyaduje jen pi existenci
nkterho vyluovacho dvodu a pi existenci jinho vyluovacho dvodu
nikoliv; takov ustanoven stanov by byla pro hrub rozpor se zkonem absolutn
neplatn ( 580 odst. 1), piem k tto neplatnosti soud pihldne i bez nvrhu
( 588 vta prvn).

Zkonn poadavek poskytnut pimen lhty k nprav nelze vykldat

schematicky; zle zde vdy na okolnostech kadho konkrtnho ppadu.
Obecn vak zde plat, e lhta mus reln umonit, aby k nprav vbec mohl
len, jeho se vzva tk, pistoupit. Pi stanoven dlky lhty nen spolek
povinen pihlet ke zvltnm okolnostem na stran poruujcho lena (nap. k
jeho neodkladn sluebn cest do zahrani), je vak povinen vdy pihldnout
ke zvltnm okolnostem poruen lenskch povinnost, kter jsou pinou
formulace vzvy.

Zkon pipout toliko dv vjimky z obecn povinnosti vyzvat poruujcho

lena k nprav; tato prava m zjevn kogentn povahu. Prvou vjimkou je stav,
kdy nelze poruen povinnosti odinit; zde lze pkladmo uvst situaci, kdy len ve
zjevn zl vli podplil spolkovou budovu. A druhou vjimkou je stav, kdy
poruen povinnosti zpsobilo spolku zvl zvanou jmu; pkladmo lze uvst
stav, kdy defraudace finannch prostedk spolku mla za nsledek vznik dluhu
spolku, jeho existence vedla a k exekuci spolkovho majetku, kter ji probhla.

Naproti tomu zcela nepochybn se vyaduje vzva v tch ppadech, kdy

len nap. dlu lensk pspvek, piem jeho prodlen je krtkodob povahy a
existenci a innost spolku nijak relevantn neohrouje.

K odst. 2

IV. Rozhodnut o vylouen

Zkon nestanov, kdo je oprvnn o vylouen rozhodnout. Neuruj-li tu

stanovy jinak, rozhoduje o vylouen lena statutrn orgn spolku.

Dikce odstavce 2 je nepesn, nebo v okamiku, kdy lenovi, o jeho

vylouen se jedn, je rozhodnut o vylouen dorueno, se jet nejedn o lena
vylouenho, nbr vyluovanho.

Odstavec 2 je zjevn kogentn povahy. Rozhodnut o vylouen mus bt

dorueno vyluovanmu lenovi, jinak nen vi vyluovanmu lenovi prvn
inn. Zma-li vak vdom vyluovan len doruen rozhodnut o vylouen,
plat, e rozhodnut o vylouen bylo dn dorueno ( 570 odst. 1).

Zkon nevyaduje doruen kvalifikovan, posta proto doruen prost

(typicky obyejnm dopisem).

Forma rozhodnut o vylouen nen zkonem pedepsna, z povahy a logiky

vci vak plyne, e se vyaduje psemn forma.

Vjimkou je ppad, kdy by rozhodnut o vylouen mlo elektronickou

formu; zde ovem mus bt splnny podmnky 562. Elektronick formy nelze
ovem zneuvat vi osobm, je s ohledem na svoji inteligenci, vzdln,
sociln postaven nebo jin objektivn zvan okolnosti nejsou s to touto formou
komunikovat. Zjevnm nedostatkem zkona - vzhledem k zvanm prvnm
nsledkm, je se s vylouenm poj - je skutenost, e monost elektronick
formy rozhodnut nen zkonem nijak limitovna (ani vzna na pedchoz
pivolen ve stanovch spolku).

Souvisejc ustanoven:

240 a 242

Z judikatury:
K vylouen lena mus bt legitimn dvod; vylouen bez jakhokoliv
dvodu je neppustn. Jestlie stanovy obanskho sdruen takovou monost
pipoutj, dostvaj se v tto sti do rozporu s prvem svobodn se sdruovat
zaruenm l. 20 odst. 1 Listiny prv a svobod.
(NS 28 Cdo 2976/10, Rc 30/12)
elem zkonnho poadavku na doruen uritho dokumentu je zajistit,
aby byla osoba, j je tento dokument uren, s dostatenm asovm pedstihem
informovna. K tomu elu mus osoba, j zkon uloil povinnost zajistit doruen
uritho dokumentu, uinit ve, co po n lze spravedliv poadovat, aby takovou
informovanost osoby, kter mus bt dokument doruen, zajistila. Odeslala-li
proto tato osoba poadovan dokument osob, j je uren, doporuenm
dopisem na jej posledn znmou adresu dn a vas, avak dokument nebyl
dn a vas doruen z pin, je nespovaj na stran odeslatele, nelze
odeslateli vytkat nesplnn jeho zkonn povinnosti. Nebylo by ostatn logick
init odeslatele za situace, kdy tak nestanov zkon, odpovdnm za nco, co
neme vlastnm chovnm ovlivnit.
(NS 29 Odo 1429/06, Rc 22/09)
Jednn, jeho se len drustva dopustil v duevn porue, pro kterou nebyl
schopen rozeznat jeho protiprvnost nebo je ovldnout, neme bt samo o sob
dvodem pro vylouen lena z drustva.
(NS 29 Odo 1181/2006, SoJ 150/08)
Jinmi dvody pro vylouen neme bt poruovn lenskch povinnost,
nbr jin dvody, kter mus bt z hlediska obanskho sdruen dleit, a to
zejmna s ohledem na jeho innosti, vnitn fungovn apod.
(NS 32 Odo 666/2002, PrRo, 2003, . 7, s. 373 a nsl.)
Dvodem pro vylouen lena me bt pijet funkce statutrnho orgnu v
jinm, z hlediska pedmtu innosti zjevn konkurennm spolku.
(Vn 13980/34)
Rozhodnut o vylouen mus obsahovat t dvod(y) vylouen, a to proto,
aby se vyluovan len mohl proti nmu brnit.
(NS SR 1 Obo 98/2004, Zo sdnej praxe, 2006, . 4, s. 143 a nsl.)

Z literatury:
Hrabnek: K vylouen lena z obanskho sdruen. PF, 2011, . 5, s. 223
a nsl.

240
(Rozhodovn o vylouen lena ze spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 pedstavuje svho druhu kompetenn klauzuli. prava je

zjevn dispozitivn, piem odchyln ustanoven stanov maj prioritu.

K odst. 2

Nvrh na vylouen zpravidla pochz od statutrnho nebo dozorho

orgnu, pop. z ad jeho len. Tm ovem nen doteno prvo kterhokoliv jinho
lena spolku pedloit kdykoliv nvrh na vylouen jinho lena. Toto prvo
koresponduje s principem spolkov samosprvy. Mimo rmec lensk zkladny
nikdo relevantn nvrhy na vylouen kohokoliv pedkldat neme.

Poadavky pedloen nvrhu v psemn form a jeho dnho odvodnn

jednak smuj k uritmu "odfiltrovn" zjevn nesmyslnch podn, jednak si
kladou za cl mt jist prevenn-vchovn charakter. Mus-li toti nkdo pedloit
svj nvrh psemn s odvodnnm, pak ji mus vyvinout v tto zleitosti urit
sil (nepochybn vy, ne kdyby tento nvrh stn vykl jen tak bez dalho z
davu), jednak to me - vzhledem k nepochybnmu principu, e k anonymm se

nepihl - prevenn psobit na navrhovatele, aby jm formulovan nvrh nebyl

jen snkou nesmysl. Pesto vak tato urit byrokratizace vnitnho jednn
spolku podle veho nebude mt podstatnj vznam. V dob veobecn
gramotnosti, kdy je znmo, e i na orgny veejn moci dochz podn zhusta
docela nesmysln, nelze serizn oekvat, e by tyto podmnky njak
vznamnji brnily nesmyslnm nvrhm, resp. pisply k urit kultivaci
vnitrospolkovch vztah mezi leny.

Konen maj tyto poadavky jet jednu rovinu vci. Proti pouhm
neodvodnnm vkikm se len, jeho vylouen je navrhovno, neme
rozumn, resp. vbec brnit. Vyaduje se proto odvodnnost nvrhu, nebo jen
pi formulaci dvodu pro vylouen lze posoudit jeho relevanci z hlediska zkona
a stanov.

prava druh vty odstavce 2 je formulovna velice polopaticky, s

pihldnutm k nejrznjm excesm praxe ji vak nelze ne podpoit.

Souvisejc ustanoven:

239, 241, 242

241
(Obrana vyluovanho lena v rmci spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

Vylouen m povahu jednostrannho prvnho jednn spolku, jeho

innost (nikoliv platnost) je podmnna ex lege buto marnm uplynutm
zkonn patnctidenn lhty pro pezkoumn, nebo zamtnutm nvrhu

vyluovanho lena na zruen rozhodnut o vylouen. Do tto doby nen prvn

jednn spolku perfektn a lenstv doten osoby ve spolku stle trv.

Vyluovan len, o jeho nvrhu na pezkoumn rozhodnut o vylouen

m k tomu pslun orgn spolku rozhodnout, je oprvnn se jeho zasedn
zastnit, vyjdit se na nm, a pokud je lenem tohoto orgnu, i hlasovat, co se
jeho vylouen te; toto prvo mu nelze upt. Pokud rozhoduj dl lensk
schze, m prvo zastnit se a vyjdit na kad z nich. Jestlie rozhoduje
shromdn delegt, m prvo se jej zastnit a mus mu bt dna monost
vyjdit se k tomuto.

lenstv ve spolku zanik: - dnem, kdy bylo k tomu pslunm orgnem

spolku potvrzeno rozhodnut statutrnho nebo jinho pslunho orgnu spolku
o vylouen lena podle 239, byl-li vyluovan len pijet tohoto rozhodnut
ptomen, jinak a dnem doruen tohoto rozhodnut, nebo - dnem marnho
uplynut lhty pro podn nvrhu na pezkum podle odstavce 1.

Prvo vyluovanho lena podat nvrh na pezkum podle odstavce 1 je

prvem zkonnm, kter neme bt omezeno nebo vyloueno; ustanoven
stanov a usnesen orgn spolku tomu odporujc jsou pro rozpor se zkonem
absolutn neplatn ( 580 odst. 1).

Uplynut zkonn lhty podle odstavce 1 nebo zamtnut nvrhu

vyluovanho lena na zruen rozhodnut o vylouen podle odstavce 2 m
charakter naplnn zkonn odkldac podmnky innosti prvnho jednn (
548 odst. 2).

Orgn pslun k rozhodnut o nvrhu lena na zruen rozhodnut o

vylouen me podmnit zruen rozhodnut o vylouen podmnkou jm
stanovenou.

I ji platn a inn rozhodnut o vylouen lena me spolek sm vzt

zpt (zruit), a to novm rozhodnutm toho orgnu, kter o potvrzen rozhodnut o
vylouen rozhodl. Zkon sice toto vslovn neupravuje, avak to plyne z l. 2
odst. 3 Listiny, podle nho me kad init, co nen zkonem zakzno, co
plat i pro spolek. Podmnkou tohoto kroku je ovem souhlas vylouen osoby s
nm. Toto rozhodnut me bt uinno i v dob, kdy bude probhat zen podle
242. Spolek a vylouen osoba by mohly nap. uzavt soudn smr ( 67 a nsl. a
99 o. s. .). Pokud je vylouen zptvzato, pak z tho dvodu nelze lena, kter

byl ze spolku nejprve vylouen a nsledn bylo vylouen zrueno, ze spolku

znovu vylouit.

Dolo-li ke zptvzet vylouen, pak tato osoba lenem spolku nikdy

nepestala bt; zptvzet vylouen m prvn inky zptn ke dni pvodnho
zniku lenstv.

Je-li osoba ze spolku platn vylouena, pak i tehdy, kdy soud potvrdil v
zen podle 242 platnost vylouen, nen tm zakzno, aby tato osoba byla do
spolku znovu pijata na zklad sv (nov) lensk pihlky.

Souvisejc ustanoven:

239, 240, 242, 265 a 267

Z judikatury:
Rozhodnutm pedstavenstva o vylouen z drustva nekon lenstv lena
v drustvu. lenstv v drustvu kon (je-li proti rozhodnut pedstavenstva
podno vasn odvoln) teprve rozhodnutm lensk schze o vylouen lena,
poppad marnm uplynutm lhty k podn odvoln.
(NS 29 Odo 428/2004, Rc 70/05)
Vyhovn nvrhu lena na zruen rozhodnut o vylouen me bt vzno
na (odkldac) podmnku, jej splnn vyluovanm lenem m za nsledek
vyhovn odvoln a zruen rozhodnut o vylouen.
(NS 29 Odo 1107/2003)
Rozhodnut o vylouen lena me soud pezkoumvat i po strnce vcn.
(Vn 5709/26)
I ji platn a inn rozhodnut o vylouen lena me soukromoprvn
prvnick osoba sama vzt zpt (zruit), a to novm rozhodnutm toho orgnu,
kter o potvrzen rozhodnut o vylouen rozhodl.
(Vn 12008/32)
len, o jeho vylouen m lensk schze rozhodnout, je oprvnn se j
zastnit, a hlasovat na n, i co se svho vylouen te; toto prvo mu nelze
upt.

(Vn 14032/34)
Vylouen je platn a inn a okamikem, kdy byl zamtnut nvrh
vyluovanho lena na zruen rozhodnut o vylouen.
(Vn 16912/38)
Pokud vyluovan len nevyuije svho prva podat nvrh na pezkum v
zkonn lht, se odvolat, nen oprvnn domhat se rozhodnut soudu o
neplatnosti vylouen.
(civ. rozh. . Sb. 18670 z r. 1944)

242
(Soudn obrana vyluovanho lena)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 232

Vklad:

Kad m prvo na spravedliv proces (l. 36 odst. 1 Listiny). Projevem

tto stavnprvn zsady ve spolkovch otzkch je princip, e soud nesm
zasahovat do vnitnch autonomnch otzek spolkovho ivota jinak ne na
zklad zkona a v jeho mezch a jen ve zvl zvanch zkonem vymezench
ppadech. Okruh ppad, kdy me soud ingerovat do spolkovho ivota, mus
bt koncipovn maximln restriktivn. Je toti teba vdy respektovat, e kad
zsah soudu nebo i jinho orgnu veejn moci do vnitnch zleitost spolku
pedstavuje zsah do spolkov autonomie a zeslabuje tak nezvislost spolku a
jeho len na veejn moci. Na druh stran vak zkon mus chrnit ty, jim by
bylo inno v rozporu se zkonem nepijateln pko; zde mus princip spolkov
autonomie ustoupit principu legitimn ochrany prv doten osoby. Nelze z
dvodu ochrany spolkov samosprvy tolerovat nezkonn jednn. Stav, kdy je
nkdo v rozporu se zkonem nebo stanovami vylouen ze spolku, je pitom
stavem, kdy je zsah soudu do spolkovho ivota legitimn a ospravedlniteln.

Prvo podat nvrh k soudu me vylouen len uplatnit do 3 msc ode

dne doruen konenho rozhodnut o vylouen; nen-li v tto lht nvrh k
soudu podn, pak toto prvo zanik. Ustanoven o dlce lhty m kogentn
charakter, a proto ji nelze zkrtit ani prodlouit.

Zvltn reim ovem plat pro ppad, kdy vylouenmu lenovi konen
rozhodnut o vylouen nebylo vbec dn dorueno. V takovm ppad tu plat,
e vylouen len m prvo podat nvrh k soudu v subjektivn lht 3 msc
ode dne, kdy se o rozhodnut dozvdl, nejdle vak v objektivn lht1 roku ode
dne, kdy byl po vydn rozhodnut znik jeho lenstv vylouenm zapsn do
seznamu len, jinak toto prvo zanik. I zde m ustanoven o dlce lht
kogentn charakter, a proto je nelze zkrtit ani prodlouit.

Konstrukce objektivn ron lhty je ovem pochybn, protoe v tch

ppadech, kdy nen seznam len veejn pstupn (co je pravidlem), nebo
dokonce ani nen veden, neme si vylouen len vbec reln zjistit, kdy tato
lhta poala bet. I pro soud rozhodujc v zen podle 242 me bt velmi
obtn, ne-li vbec nemon, zjitn, kdy pedmtn lhta poala bet, nebo v
praxi nelze na exaktnost seznam len a osob povench jejich vedenm
(zejmna v malch spolcch) pli spolhat. Pochybnost tto konstrukce pitom
vynik tm spe, e nen zejm, pro se zkonodrce k n uchlil.

Vylouen je pouze platn nebo neplatn; jin varianta nepichz v vahu.

Jestlie tedy soud v zen podle 242 shled vylouen za neplatn, pak toto m
vdy inky ex tunc; soud tu autoritativn deklaruje, e navrhovatel nikdy lenem
nepestal bt. V dnm ohledu nelze ci, e by jej "vracel do spolku", resp. mu
"obnovil lenstv".

Jestlie vylouen osoba nvrh k soudu nepod, pak toto znamen, e i

neplatn vylouen se stv nezmnitelnm, a tud definitivnm.

Souvisejc ustanoven:

239 a 241

Z judikatury:

Rozhodnut orgn soukromoprvn prvnick osoby (zpravidla vydvan

na zklad stanov i d) nejsou rozhodnutmi vydvanmi v oblasti veejn
sprvy, co je zkladn podmnkou soudnho pezkumu ve sprvnm soudnictv.
Nen-li tedy mon postup podle soudnho du sprvnho, nezbv ne na postup
soud aplikovat pedpisy obanskho soudnho du.
(IV. S 9/98)
Pro posouzen, zda je mono lenovi obanskho sdruen uloit
nejpsnj opaten, jm je vylouen, je rozhodujc intenzita (zvanost)
poruen povinnosti lena obanskho sdruen. To znamen, e mus jt o takov
poruen povinnosti, kter by bylo mono kvalifikovat jako hrub.
(NS 28 Cdo 1785/2010)
V zen o nvrhu lena obanskho sdruen na pezkoumn rozhodnut
nkterho z orgn obanskho sdruen, proti nmu ji nelze podle stanov
podat opravn prostedek, soud postupuje pimen podle sti tet obanskho
soudnho du.
(NS 30 Cdo 275/2002)
Soudn pezkum rozhodnut orgnu obanskho sdruen nen vkonem
sprvnho soudnictv.
(NS 20 Cdo 2317/98, SoJ 58/99)
. Rozhodnut orgnu obanskho sdruen o vylouen lena z obanskho
sdruen nen rozhodnutm sprvnho orgnu ani rozhodnutm vydanm v oblasti
veejn sprvy.
(NS 3 Cdon 1177/96, Rc 47/99)
Pokud len nevyuije svho prva podat nvrh na zruen rozhodnut o
vylouen ze spolku, nen oprvnn podat nvrh k soudu na uren neplatnosti
vylouen.
(civ. rozh. . Sb. 18 670 z r. 1944)

Organizace spolku

243
(Zkladn ustanoven o orgnech spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Povaha prvn pravy organizace spolku (1 a 5)

II. Oznaovn orgn spolku ve stanovch (6)

III. Odpovdnost len spolku za hlasovn v orgnech spolku (7 a 8)

Z dvodov zprvy (k 243 a 246):

Vnitn organizace spolku je pedevm jeho vc. V zjmu bezpenosti

prvnho styku je nezbytn, aby spolek ml statutrn orgn, nebo ten jej tak
zastupuje navenek v prvnm styku spolku s jinmi osobami. Proto se tak
vyaduje, aby stanovy urily, jak m spolek statutrn orgn, jak se tento orgn
utv a jak spolek zastupuje. Je zleitost stanov, zd-li statutrn orgn
kolektivn nebo individuln. Pro zkonn oznaen kolektivnho statutrnho
orgnu se navrhuje oznaen "vbor", pro individuln orgn nzev "pedseda".
Nevyluuje se vak, aby si spolek tyto orgny pojmenoval jinak.

Odpovd zsad samosprvy spolku, e je pedevm na stanovch, aby

urily, jak dal orgny spolek bude mt a jak bude jejich psobnost. Stejn tak
je na stanovch urit, jak se tyto orgny svolvaj nebo obsazuj.

Novinkou, kter vak odpovd standardnm kontinentlnm pravm, je

konstrukce navren v 245. Obecn plat, e usnesen nejvyho orgnu
korporativn strukturovan prvnick osoby, by odporuje prvnmu pedpisu
nebo stanovm, nelze prohlsit za neplatn i po uplynut nemrn dlouh doby,
nebo by to sloit strukturovan pomry tchto prvnickch osob znejiovalo a
destabilizovalo. Tomu odpovd i obecn konstrukce neplatnosti usnesen lensk
schze. Tato obecn prava vak nen pouiteln pro mimodn ppady, kter
zaml eit prv ustanoven 245. Pedn se jedn o ppad, kdy se usnesen
lensk schze ocitne v rozporu s dobrmi mravy, protoe takovou situaci
neme a nesm sanovat pouh plynut asu. Podobn situace vak nastv v
ppadech, kdy usnesen lensk schze zmn stanovy tak, e se ocitnou v
rozporu s kogentnmi ustanovenmi zkona.

Pouze v ppad, e stanovy nebudou vnovat vnitn organizaci spolku

pozornost, nastoup dispozitivn ustanoven zkona. Osnova pot se standardn
bipartic orgn spolku, tj. se statutrnm orgnem jako orgnem exekutivnm a s
lenskou schz jako orgnem nejvym, piem se navrhuje upravit i dva
orgny zizovan fakultativn, a to kontroln komisi a rozhod komisi. Navren
ustanoven umouj spolku, jemu vyhovuje zkonn dispozice, pijmout
jednoduch stanovy ( 120 odst. 1) a co do vnitn organizace se dit navrenou
zkonnou pravou. Nvrh vak nebrn spolku, aby si ve stanovch vytvoil
jakoukoli jinou vnitn organizan strukturu.

I. Povaha prvn pravy organizace spolku

Jak zkon vslovn zdrazuje v 243 i jinde (zejmna v 244, 246 a

247), m prvn prava organizace spolku v 243 a 244 a 246 a 257 zjevn
dispozitivn charakter. Zkladn princip prvn pravy prvnickch osob, tedy e
kad prvnick osoba mus mt svj statutrn orgn, zkon respektuje. Ovem
liberalismus prvn pravy, kter umouje - s vhradou povinn existence
statutrnho orgnu - prakticky jakoukoliv strukturaci orgn spolku, je pochybn,
nebo umouje ve stanovch popt princip spolkov demokracie a samosprvy
a zavst spolky organizovan autokraticky, ba i totalitn, co je nemlo
problematick.

Je sice mon elit excesm praxe s vyuitm jednak 145 ve spojen s

268 odst. 1 psm. a), jednak principu neplatnosti (sti) stanov pro jejich rozpor s
dobrmi mravy ( 580 odst. 1), to je vak zjevn nedostaten.

Stejn tak zkonn vmr, podle nho je spolek samosprvn a

dobrovoln svazek len ( 214 odst. 1), je nedostaten, nebo sice v nvaznosti
na 215 odst. 1 garantuje dobrovolnost lenstv ve spolku, nikoliv vak ji vnitn
spolkovou samosprvu.

Pi takto zvolenm pojet prvn pravy organizace spolku je vlastn

zkonn prava obsaen v 243 a 244 a 246 a 257 docela zbyten.

I pes ve een vak pesto zkonn prava organizace spolku jist

pokrok oproti pvodnmu zkonu . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn
pozdjch pedpis, pin, nebo ten neobsahoval v tomto smru prakticky nic
ani na dispozitivn bzi.

II. Oznaovn orgn spolku ve stanovch

pes ve uveden koncepn vhrady k povaze prvn pravy jako celku

lze souhlasit s konstrukc 243 vtou druhou, podle n mohou stanovy spolku
pojmenovat jeho orgny v zsad libovoln, nevzbud-li klamn dojem o jejich
povaze. Nen jist rozumnho dvodu, aby zkonodrce brnil oznaen
nejvyho orgnu spolku jako snmu nebo sjezdu; takov zkaz by zjevn
omezoval leny spolku nad mru pimenou pomrm. Pesto se vak je teba
mt na pozoru, nebo klamn dojem lze vyvolat velmi snadno. Pro praxi lze
doporuit, aby byla - v tch ppadech, kdy bude zvolena autonomn prava tto
otzky ve stanovch - preferovna standardn prvn terminologie ped plinou
lidovou tvorbou. V pochybnostech je pak nutno vyjt z toho, jak ten i onen termn
chpe prmrn (obyejn) lovk, nikoliv prvn profesionl.

III. Odpovdnost len spolku za hlasovn v orgnech spolku

Ppady odpovdnosti konkrtnch len za hlasovn na zasedn

nejvyho orgnu spolku jsou, resp. budou ojedinl. Nepomrn astj jsou
ppady odpovdnosti statutrnho nebo jinho orgnu nebo jeho lena nebo
zamstnance za poruen prvn povinnosti. To ale odpovdnost (obyejnch)
len spolku nevyluuje.

len spolku je ve vztahu ke spolku a ostatnm jeho lenm odpovdn

vdy, zneuije-li vtinu nebo meninu hlas ve spolku, co je zakzan ( 212
odst. 2 a 213). Proti zneuit vtiny nebo meniny hlas se lze brnit nvrhem
podle 212 odst. 2 nebo podle 213 nebo podle 258 a 261. Tm ovem nen
dotena odpovdnost lena podle obecnch pedpis o odpovdnosti.

Souvisejc ustanoven:

244 a 267

244
(Statutrn orgn spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 243

Vklad:

Ustanoven 244 je zjevn dispozitivn povahy. Zkon v duchu zsady

maximlnho liberalismu pravy vnitnch zleitost spolku pipout statutrn
orgn jak kolektivn, tak i monokratick, a to volen jak nejvym orgnem
spolku, tak i nkm jinm. Urujc a zrove jedinou relevantn je zde prava ve
stanovch; teprve nen-li j, nastupuje tu subsidirn aplikovateln zkonn
reim.

Liberln duch zkona vytv velk prostor pro jeho zneuit. Pedn nen
zkonem vbec dna povinnost volby statutrnho orgnu nebo jeho len;
vzhledem k tomu me bt statutrn orgn i orgnem jmenovanm, a to patrn
kmkoliv bez jakchkoliv restrikc. Vyloueny tud nejsou ani excesy ve stylu, e
by statutrn orgn byl jmenovn osobou - nelenem spolku atd.; proti tomu
nejsou - s vjimkou neplatnosti (sti) stanov pro jejich rozpor s dobrmi mravy (
580 odst. 1) - efektivn bariry. To ve spojen se skutenost, e ke zmnm
stanov me bt oprvnn i jin orgn spolku ne nejvy orgn spolku tvoen
vemi jeho leny ( 247 odst. 1), vytv monost organizovat spolky i
nedemokratick, co se jev bt pochybn.

prava je do t mry liberln, e - s vjimkou shromdn vech len

spolku, a je nejvym orgnem spolku i nikoliv - nevyaduje ani, aby orgnem
spolku nebo jeho lenem byl len spolku. Vzhledem k tomu tedy - jakkoliv se to
jev bt absurdn - nen vyloueno, e nap. monokratickm statutrnm orgnem
spolku bude nelen spolku.

Otzkou je, jak to bude s volbou a odvolnm statutrnho orgnu nebo

jeho len, bude-li podle stanov statutrn orgn zrove orgnem nejvym. V
takovm ppad pipadaj v vahu dv monosti. Buto stanovy ur jin orgn
spolku, jen je oprvnn k volb a odvoln statutrnho orgnu spolku nebo jeho
len. Neur-li stanovy jin orgn spolku, pak zde v dsledku konstrukce
obsaen v druh vt - s vhradou situace podle 247 odst. 2 - plat podle
veho samoobnovovac princip, tedy e kolektivn statutrn orgn vol a odvolv

sv leny sm. Tato zkonn konstrukce je ovem - pro oblast spolkovho prva dosti pochybn.

To, jak bude statutrn orgn spolku ve stanovch oznaen, je vc voln

vahy toho, kdo je oprvnn k rozhodovn o stanovch; uit zkonnch pojm
("vbor", resp. "pedseda") tu nen obligatorn, nebo 243 vta druh se pouije
i zde.

Souvisejc ustanoven:

151 a 165, 243 druh vta, 246

Z judikatury:
Spolek jako osoba prvnick me vyvjet innost vhradn svmi leny,
zejmna ovem svmi funkcioni. Pro otzku, zda konkrtn innost, tmito
leny, resp. funkcioni vyvjen, je skuten innost spolku i pouze soukromou
innost tchto fyzickch osob samch, neme bt rozhodnou neb aspo ne
jedin rozhodnou okolnost, zda innost ta, tedy zejmna pslun projev vle se
stal ve formch, je stanovy spolku pedpisuj jako podmnku platnosti a
zvaznosti projevu takovho. I neplatn a nezvazn projev spolku zstv
projevem spolku a innost pi nm vyvjen innost spolkovou. Zda v konkrtnm
ppad jde o takovou innost spolku, teba zkoumat z okolnost tohoto ppadu.
Otzka ta je vak otzkou skutkovou, kterou sprvn soud me pezkoumvat
jen z hlediska pedpis zaloench soudnm dem sprvnm, tj. zda skutkov
podstata, adem pijat, spov na zen plnm a prostm vad, zda nen v
rozporu se spisy a zda sudek adu, zskan ze skutkovch premis, bezvadn
zjitnch, neodporuje zsadm logickho mylen.
(Boh. A 12065/35)

245
(Nicotnost rozhodnut orgnu spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 243

Vklad:

Ustanoven 245 je zjevn kogentn povahy. Vznam tto pravy je

znan, nebo chrn jak leny spolku, tak i tet osoby ped dsledky extrmn
vadnch, a proto ex lege nicotnch rozhodnut jeho orgn.

prava ovem nepostihuje problematiku nicotnch rozhodnut orgnu

spolku v pln i, nbr toliko parciln. Nicotn tedy mohou bt rozhodnut
lensk schze nebo i jinho orgnu spolku i z jinch ne ve uvedench dvod
(k tomu viz koment k 151).

Zkon vslovn nestanov, zda procedurln vady svoln a zasedn

orgnu spolku mohou bt dvodem nicotnosti rozhodnut. Odpov na tento
problm je zejm. V duchu znm prvnick paroly "rozhodn jsou okolnosti
kadho konkrtnho ppadu" plat, e zle na povaze tchto vad. Jestlie se
jedn o nevznamn procedurln vady, bude jist namst aplikovat 260, budeli se jednat o vady zvan, bude namst vyslovit neplatnost rozhodnut. Bude-li
vak orgn spolku chybn svoln a zasedne-li i pes vslovn soudn zkaz (dan
cestou pedbnho opaten), pak je jist namst dovodit nicotnost vech takto
pijatch rozhodnut, nebo nelze ani hypoteticky uvaovat o tom, e by se takov
shromdn osob dalo vbec povaovat za orgn spolku. Prvn relevance vle
takovho shromdn jakoto orgnu spolku je nulov. Lze si docela dobe
pedstavit, jak dsledky by ml zvr o pouh neplatnosti rozhodnut. Jestlie by
toti orgn spolku zasedal a buto by dn nvrh podle 258 a 261 nebyl
vbec podn, nebo soud neplatnost rozhodnut z dvodu podle 260 nevyslovil,
nebo bylo zen z procesnch dvod zastaveno bez vydn meritornho
rozhodnut, pak by rozhodnut pijat orgnem spolku i pes vslovn soudn
zkaz bylo platn, co by nutn otevelo cestu pro faktick anulovn jakchkoliv
ink pedbnho opaten a cl soudem zakzan by v rozporu se zkonem i
pedbnm opatenm byl pesto dosaen. Jinak eeno, pedbn opaten by
se stalo crem papru bez jakchkoliv relnch ink. Je zjevn, e nco
podobnho nelze pipustit.

Obecn pedpisy o nicotnosti rozhodnut orgn prvnickch osob jsou zde

subsidirn aplikovateln, pokud 245 nestanov nco jinho (k tomu viz
koment k 151).

Z judikatury:
Dospje-li soud v zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady
akciov spolenosti k zvru, e napaden usnesen valn hromady je nicotn,
vyslov jeho nicotnost, ani souasn zamtne nvrh na vysloven jeho
neplatnosti.
(NS 29 Cdo 3397/2010, SoJ 90/13)
Rozhodne-li valn hromada akciov spolenosti o vci nespadajc do jej
psobnosti, nem takov rozhodnut dn prvn inky.
(NS 29 Cdo 3640/2009)
Respektovala-li akciov spolenost v projednvan vci soudem nazen
pedbn opaten a odmtl-li pedseda jejho pedstavenstva v souladu se
zkonem (konkrtn proto, e soud pedbnm opatenm jej konn zakzal)
jednn valn hromady zahjit, jednn valn hromady nebylo zkonem
stanovenm zpsobem ustaveno a rozhodnut pijat akcioni spolenosti nejsou
rozhodnutmi valn hromady; nemaj prvn inky vyplvajc z usnesen valn
hromady.
(NS 29 Cdo 211/2009, SoJ 38/11)

246
(Volen a jin orgny spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 243

Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 246 je dispozitivn povahy. prava je do t mry liberln, e je

dovolen systm orgn nebo jejich len instalovanch do jejich funkc reln
vzato bez funknho asovho omezen, protoe nic nebrn tomu, aby stanovy
urily funkn obdob volench orgn spolku nebo jejich len na velmi dlouhou

dobu. To sice nebrn ppadn odvolatelnosti volench funkcion, to je vak

nco docela jinho.

Extrmm s funknm obdobm dlouhm i destky let lze sice elit s

vyuitm institutu neplatnosti sti stanov pro rozpor s dobrmi mravy ( 580
odst. 1), to je vak restrikce nedostaten. Nejist pitom je, jak dlouh by
funkn obdob muselo bt stanoveno, aby bylo mono dovodit jeho neplatnost
pro rozpor s dobrmi mravy. S pihldnutm k nejdelmu funknmu obdob, kter
prvn d esk republiky vbec zn a kterm je funkn obdob 9 let prezidenta
a viceprezidenta Nejvyho kontrolnho adu R ( 10 odst. 2 zkona .
166/1993 Sb., o Nejvym kontrolnm adu, ve znn pozdjch pedpis), lze
konstatovat, e za rozporn s dobrmi mravy, a tud absolutn neplatn, je
mono povaovat kad funkn obdob, je pekrauje dobu 9 let.

K odst. 2

prava je vcn rozumn, by z sti nedotaen, nebo nen vyloueno,

e nejbli zasedn orgnu oprvnnho k volb bude za velmi dlouhou dobu.
Zkon toti nevyluuje, aby se zasedn takovho orgnu (zpravidla nejvyho
orgnu spolku) svolalo i nap. jedenkrt za 5 let (k tomu viz koment k 247). Po
tuto dobu mohou bt kolektivn volen orgny spolku sloeny a z jedn poloviny
z osob nikm nevolench, co nelze pokldat za rozumn.

Kooptace je pitom mon i tehdy, jedn-li se o orgn jmenovan nebo

ustaven jinak ne volbou (viz 152 odst. 2).

K odst. 3

prava je to vcn rozumn, ovem zsti nedomylen, nebo umouje

odchyln reim ve stanovch spolku, co smysl zkona obrac vnive. Pro prvn
praxi, jako i (pedevm) v zjmu ochrany legitimnch prv len spolk by bylo
eln een pesn obrcen, tj. kogentn charakter tto pravy.

Souvisejc ustanoven:

156, 159 odst. 2, 248 a 261

 247
Nejvy orgn spolku

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 247):

Nvrh respektuje zsadu vnitn autonomie spolku. Proto nevyluuje, aby

stanovy zdily spolek s jakoukoli organizan strukturou a libovolnmi orgny. V
zjmu tetch osob a bezpenosti prvnho styku se pouze vyaduje, aby bylo
patrn, kter ze spolkovch orgn je statutrn a do jeho psobnosti spad
zastupovn spolku ve vech vcech navenek. Proto je mon, aby byly zzeny
spolky, jejich nejvy orgny budou nejen oznaeny jinak ne jako lensk
schze - nap. snmy, konference, sjezdy, valn hromady aj. - ale hlavn, aby
psobnost a rozhodovn takovch orgn stanovy upravily jakkoli. Jen v
ppadech, kdy stanovy takov orgn zd, ani mu ur psobnost nebo ani
uprav jeho rozhodovn, pouij se pimen zkonn ustanoven o lensk
schzi.

Nen vylouena ani existence spolku organizovanho autokraticky - podle

zsady vdcovstv - kdy monokratickmu statutrnmu orgnu souasn nle i
psobnost nejvyho spolkovho orgnu. Takov spolky jsou i dnes, protoe ani
souasn prava tyto situace nevyluuje. Mlen zkona vak vyvolv obte,
nepamatuj-li stanovy na ppady, kdy osoba ve funkci takovho nejvyho
orgnu spolku zeme, stane se nezvstnou, jej svprvnost je omezena, anebo
nastanou-li jin okolnosti brnc j ve vkonu funkce. Za takovch situac lze dnes
nahradit osobu v tto funkci nkm jinm jen s velkmi obtemi a asovmi
prodlevami. To vede k nedoucm dopadm na spolek, dotk se nepzniv
prvn jistoty dalch osob a nadbyten zatuje soudy. Z toho dvodu se
navrhuje zaloit pro obdobn ppady psobnost shromdn len spolku a
umonit mu zashnout. Jedn se o nouzov pravidlo, kter se pouije, neur-li
stanovy nco jinho.

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je zjevn dispozitivn povahy. Obecn vzato liberln pstup je

pro prvn pravu vnitn organizace spolku jist rozumn. Nen dn dvod, jak
dvodov zprva sprvn uvd, vnucovat spolkm, je jsou asto nejrznj
povahy, striktn pojet jejich orgn a jejich oznaen. Co vak v zkon zjevn
absentuje, je kogentn prava (alespo zkladnch) otzek jednak sloen
nejvyho orgnu spolku, jednak prv a povinnost len spolku s tm spojench.
Pitom po vcn strnce nebylo teba zde vymlet nic novho; stailo pevzt
principy vnitrodrustevn demokracie tak, jak byly ji v minulosti doktrnou
dovozovny a novou prvn pravou drustev v zkon o obchodnch korporacch
vslovn upraveny.

Nejist je, zda mohou stanovy psobnost nejvyho orgnu pouze rozit
anebo zda ji mohou tak zit. Z uit termnu "zpravidla" lze dovozovat, e ji
patrn mohou i zit, co nen optimln. Lze jedin doporuit, aby se tak v praxi
nedlo.

Zkon vbec nezahrnuje do psobnosti nejvyho orgnu spolku volbu

statutrnho orgnu nebo jeho len, pop. i jinch volench orgn nebo jejich
len. Rozit psobnost nejvyho orgnu v tomto, pop. i jinch ppadech,
mohou jedin stanovy, co lze doporuit.

prava je nebezpen potud, e bude-li nejvym orgnem statutrn

orgn (co odstavec 2 zjevn dovoluje), pak me v intencch odstavce 1 mj. i
mnit stanovy spolku; tm se stane prakticky neodvolatelnm, nebo tmto
zpsobem lze mj. prodluovat funkn obdob nebo sm sebe do funkce
opakovan volit. Jedinou monost tu je elit excesm praxe s vyuitm jednak
145 ve spojen s 268 odst. 1 psm. a), jednak principu absolutn neplatnosti
(sti) stanov pro jejich rozpor s dobrmi mravy ( 580 odst. 1), to je vak zjevn
nedostaten.

Jedin, co je na podklad odstavce 1 nepochybn, je to, e kad spolek

njak nejvy orgn mus mt; stanovy jej nemohou zruit bez nhrady. K odst. 2

Je-li ve spolku monokratick statutrn orgn, kter je podle stanov zrove

i orgnem nejvym, me snadno nastat nefunknost spolku (nap. pi nhlm
mrt osoby, je je tmto monokratickm statutrnm orgnem). Pro tento ppad
upravil zkonodrce v odstavci 2 vt druh nouzov een. Odstavec 2 je
dispozitivn povahy, tedy stanovy mohou urit jinak, a tedy i aplikovatelnost
odstavce 2 vty prv na spolek vylouit. Pokud se tak stane, me nastat situace,
kdy nejvy orgn spolku bude zcela ochromen. V takovm ppad me soud,

bude-li tento stav trvat dle ne 2 roky, i bez nvrhu spolek zruit s likvidac [
172 odst. 1 psm. c)].

prava je problematick potud, e i v tch ppadech, kdy stanovy aplikaci

odstavce 2 nevylou a shromdn vech len spolku se sejde, nen ze zkona
bez dalho zpsobil k volb novho statutrnho orgnu nebo jeho len, pokud
mu tuto psobnost stanovy nepiznvaj. Jedin mon postup je tu ten, e
shromdn nejprve zmn stanovy a teprve nsledn zvol nov statutrn
orgn nebo jeho lena.

Prakticky nevyhovujc je limit 1/5 vech len spolku; to je zejmna pro

spolky s poetnou a prostorov diferencovanou lenskou zkladnou obtn
provediteln. Vhodn by byl limit vznamn ni. Ostatn prvn prava jinch
prvnickch osob v obdobnch ppadech vyaduje limit pouze 1/10 len, s tm,
e stanovy jej mohou pouze snit ( 639 odst. 3 z. o. k.), nebo stanov limit
dokonce jet ni ( 365 a 370 z. o. k.).

K odst. 3

Odstavec 3 zakld monost vylouit ve stanovch aplikaci zkonnch

pedpis o lensk schzi ( 248 a 257) na nejvy orgn spolku. Konstrukce je
to dosti podivn, nebo se tm umouje organizovat vnitn strukturu spolku
prakticky jakkoliv. Zejmna to vak umouje vylouit adov leny z jakhokoliv
relnho vlivu na chod spolku, co nelze schvalovat. Vzhledem k tomu je
restriktivn vklad zkona nezbytn. Zkon je teba vykldat v tom smyslu, e
stanovy mohou vylouit aplikaci 248 a 257 na nejvy orgn spolku jen tehdy,
budou-li obsahovat takov pravidla a postupy organizace a psobnosti nejvyho
orgnu spolku, je budou v souladu se zkladnm principem spolkovho prva,
tedy e spolek je dobrovoln a samosprvn svazek len ( 214 odst. 1).

Vznik otzka, jak pravidla budou platit ve spolku, jeho stanovy vylou
pouitelnost 248 a 257 na nejvy orgn spolku, avak jakkoliv vlastn
pravidla nebudou obsahovat. Lze dvodn oekvat, e v tchto a podobnch
ppadech zavldne chaos, jeho dsledkem budou nepjemn soudn spory
nemajc efektivn een. Soudn praxe si bude v takovch ppadech patrn
pomhat cestou subsidirnho vyuit zkonn pravy organizace spolku, take
tm se bludn kruh uzave tam, kde poal; jen st lze takov vsledek pokldat
za optimln. Pro tento ppad lze patrn formulovat jedin stanovisko, toti e v
takovm ppad je klauzule stanov vyluujc pouitelnost 248 a 257 na
nejvy orgn spolku absolutn neplatn pro nepochybn rozpor s elem a

smyslem zkona ( 580 odst. 1), piem k tto neplatnosti soud pihldne i bez
nvrhu ( 588 vta prv), protoe elem a smyslem zkona je poskytnout
lenm spolku dostaten prostor pro autonomn pravu nejvyho orgnu
spolku ve stanovch, nikoliv vak pro anulaci jakchkoliv pravidel.

lensk schze

248
(Svoln zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 248 a 261):

Ustanoven o lensk schzi pedevm stanovuj dispozitivn pravidlo o

jejm postaven v systmu orgn spolku. Dispozitivn se vymezuje i zkladn
psobnost lensk schze - vrazem "zpravidla" se vyjaduje rozsah zkonn
psobnosti lensk schze pro ppad, e stanovy o jej psobnosti ml. Rovn
prava zpsobu svolvn lensk schze k zasedn a poadavky na vyhotoven
dokumentace o zasedn lensk schze maj dispozitivn povahu. Ustanoven o
neplatnosti usnesen lensk schze maj ze zejmch dvod povahu donucujc.

Osnova ve shod s tendencemi, kter nastoupilo v r. 2000 obchodn prvo,

rozliuje lenskou schzi jako orgn a jej jednotliv zasedn a na rozdl od
dosavadn obchodnprvn pravy je v tom smru terminologicky dsledn.

Stanovm se ponechv na vli, zda umon konn lensk schze formou

dlch schz, anebo institucionalizuj-li namsto lensk schze shromdn
delegt. Rovn v prav nhradnho zasedn lensk schze se stanovm
ponechv irok autonomie.

Neplatnosti usnesen lensk schze se vnuj 258 a nsl. s pouenm z

dosavadnho vvoje obchodnho prva. Podle obecn konstrukce me nvrh na
soudn vysloven neplatnosti usnesen lensk schze podat kad len spolku.
Osnova rovn nevid nutnost konstruovat v tomto smru po vzoru 141
dosavadnho obchodnho zkonku aktivn legitimaci insolvennho sprvce a
vyrovnacho sprvce, protoe lensk schzi z povahy vci nenle init

dispozice s majetkem spolku, tud se jej usnesen nemohou pmo dotknout

spolkovho jmn. Uin-li takov jednn zstupci spolku, lze jejich ppadnou
zvadnost napadnout jinm zpsobem.

Podle obecn konstrukce lze nvrh na soudn prohlen neplatnosti

usnesen lensk schze podat v tmsn prekluzvn lht. Speciln se pak
e zvltn situace, v nich je nezbytn poskytnout lenm spolku zvltn
ochranu.

Na druh stran osnova v ppad konfliktu individulnho zjmu lena

spolku a kolektivnho zjmu spolku jako korporace preferuje obecnj zjem tto
korporace na stabilit jejch pomr. Obdobn se sleduje i ochrana dobr vry
tetch osob, kterou vnitnmi konflikty spolku nelze otsat zsahem do jejich
prvnho postaven. Ani v tchto ppadech vak nelze ponechat ppadn
poruen prva spolkem bez sankce, a proto se navrhuje poskytnout dotenmu
lenu monost domoci se vi spolku satisfakce za eventuln poruen jeho
lenskch prv. Vychz se pitom z pojet, e takov sankce pin vt
efektivitu ne pauln pijman rozhodnut o neplatnosti rozhodnut.

Osnova bere v vahu, e zen o neplatnost rozhodnut orgnu spolku

nemus vdy skonit rozhodnutm ve vci sam. Pitom jsou mysliteln ppady,
e tu je zjem dalch len spolku doshnout jasnho vyeen konfliktu. Tehdy je
teba takovmu zjmu poskytnout ochranu, j by se jim jinak nedostalo.

Vklad:

Ustanoven 248 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3). Vzhledem k tomu

mohou stanovy spolku urit jinak.

Ani stanovy vak nemohou urit, e se nejvy orgn spolku (a ji jm je

lensk schze nebo jin orgn) bude schzet v intervalech delch ne jedenkrt
do roka, protoe do psobnosti nejvyho orgnu nle mj. schvalovn vsledku
hospodaen spolku, co obn i kadoron schvalovn dn etn zvrky
spolku.

Limit jedn tetiny len je pro praxi dosti vysok. Prvn prava jinch
prvnickch osob v obdobnch ppadech vyaduje podnt pouze 1/10 len, s

tm, e stanovy jej mohou pouze snit ( 639 odst. 3 z. o. k.), nebo stanov limit
dokonce jet ni ( 365 a 370 z. o. k.).

Souvisejc ustanoven:

247, 249 a 257

249
(Pozvnka na zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 249 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

Jakm konkrtnm zpsobem bude zasedn svolno, je vc pravy stanov;

v vahu pichz jak dopis (prost, doporuen, doporuen do vlastnch rukou),
tak i mail, telefon, nebo i SMS i MMS.

Stanovy mohou lhtu pro svoln zasedn lensk schze prodlouit (bez
omezen) nebo zkrtit (vdy ovem tak, aby lenov spolku mli relnou monost
se na zasedn vbec dostavit).

el normy obsaen v odstavci 2 je zjevn, toti zabrnit obchzen vle

tch len spolku, kte o svoln zasedn lensk schze podali.

Zasedn se me konat kdekoliv; nen nutn, aby to bylo vdy v sdle

spolku, i kdy je to v praxi dosti ast. Msto zasedn lensk schze vak nesm
bt zvoleno takovm zpsobem, kter by lenm spolku fakticky brnil se jej
zastnit. Tak nap. nen mon urit za msto zasedn ostrov Barbados v
Karibskm moi, jestlie leny jsou tuzemsk fyzick a prvnick osoby a spolek
sdl v Praze. Takov postup by byl obchzenm elu a smyslu zkona a usnesen
pijat na takovmto zasedn by bylo mono napadnout nvrhem podle 258 a
261. To ovem nevyluuje vjimku, nebo i zde plat star prvnick parola, e
rozhodn jsou vdy zvltn okolnosti toho kterho ppadu. Bude-li mt spolek
sedm len, kte se vichni zastn spolenho hromadnho zjezdu do Itlie,
nic nebrn tomu, aby si v mst ubytovn svolali a konali zasedn lensk
schze.

Souvisejc ustanoven:

247, 248, 250 a 257

Z judikatury:
Platnost usnesen nejvyho orgnu spolku pedpokld, e jeho zasedn
svolaj ty jeho orgny, kter jsou podle stanov spolku k tomu povolny.
(Boh. A 5398/26)

250
(Odvoln nebo odloen zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 250 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

Vzhledem k tomu je mono ve stanovch vylouit prvo len, kte se na

zasedn marn dostavili, na kompenzaci eln vynaloench nklad, co je
zjevn nedouc; tm nen vyloueno, e by in concreto mohl soud takovou
klauzuli povaovat za neplatnou pro rozpor s dobrmi mravy ( 580 odst. 1).

el zkonn pravy je zde zjevn, toti zabrnit obchzen vle tch

len, kte o svoln zasedn podali.

Souvisejc ustanoven:

247 a 249, 251 a 257

251
(Prvo asti na zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 251 je podle 247 odst. 3 (zdnliv) dispozitivn povahy. To je

ovem legislativn technicky i vcn hrub chybn.

Pedn dispozitivn povaha zkona zdnliv umouje odept lenm ast

na zasedn lensk schze i pstup k informacm. To je ovem zjevn
neppustn. Vzhledem k tomu lze formulovat stanovisko, e konstrukce 247
odst. 3 neme bt vykldna tak, aby bylo mono odchylnou pravou ve
stanovch upt lenovi jeho zkladn lensk prva. To plat tm spe, e podle
kogentnho 261 odst. 1 m len spolku prvo na zadostiuinn, poruil-li spolek

jeho zkladn lensk prva zvanm zpsobem. I pes dikci 247 odst. 3 je
tedy 251 vta prv kogentn povahy.

Nen pochyb o tom, e i pes dikci 247 odst. 3 je i 251 vta druh
kogentn povahy. Neme bt toti z povahy vci ve stanovch zaloen jin reim
ochrany informac chrnnch jinmi zkony, ne jak stanov tyto zkony.
Povinnost chrnit urit zkonem stanoven informace je dna nap. pro:
- obchodn tajemstv ( 504),

- osobn daje ( 15 zkona . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj a o zmn

nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis),

- utajovan informace ( 65 odst. 2 zkona . 412/2005 Sb., o ochran

utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti, ve znn pozdjch
pedpis),

- lkask tajemstv ( 51 zkona . 372/2011 Sb., o zdravotnch slubch, ve

znn pozdjch pedpis).

Souvisejc ustanoven:

247 a 250, 252 a 257, 504

Z judikatury:
len drustva nem prvo, aby byl souasn ptomen na lensk schzi
on i jeho zstupce.
(NS 29 Odo 701/2004, SoRo, 2006, . 2, s. 67 a nsl.)

252
(Usnenschopnost lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3). To ovem vyvolv

otzku po smyslu tto pravy v zkon.

Dispozitivita tto pravy toti zjevn vede k zvrm st pijatelnm,

tedy nap. e usnenschopnost lensk schze (pop. jinho obdobnho
nejvyho orgnu spolku) me bt dna nap. pi asti jen 5% vech len
nebo e nkter z len me mt nadpolovin vtinu vech hlas atd. atp.
Extrmm v tomto smru sice lze elit s vyuitm institutu neplatnosti (sti)
stanov pro rozpor s dobrmi mravy ( 580 odst. 1), to je vak restrikce
nedostaten. K odst. 2

Odstavec 1 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3). Vzhledem k tomu je

mon, aby i hlas poradn byl zohlednn pro ely hlasovn len na zasedn
lensk schze.

Souvisejc ustanoven:

247 a 251, 253 a 257

Z judikatury:
Platnost usnesen orgnu obanskho sdruen neme ovlivnit ta okolnost,
e i kdy se hlasovn astnily osoby, jim hlasovac prvo nenleelo, nebyl tm
ovlivnn vsledek hlasovn, ale pouze poet hlas pro jednotliv usnesen valn
hromady. Jestlie by vzhledem k potu hlas osob oprvnnch hlasovat a
vsledkm hlasovn bylo usnesen pijato stejn, je usnesen platn.
(NS 33 Odo 967/2004)

 253
(Program a prbh zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 253 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3). Normy zde

obsaen jsou ist procedurln. prava je psna - i pes nepochybn sprvn
mysl zkonodrce upednostnit generln klauzule ped kasuistickm
normovnm - velmi polopaticky. Ve uveden ovem v tomto kontextu nelze
odsuzovat, nebo se jedn o pravu pro prvn laiky, jim tento prvn
polopatismus bude bezpochyby vyhovovat.

Souvisejc ustanoven:

247 a 252, 254 a 257

254
(Zpis o zasedn lensk schze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 254 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

Co se odstavc 1 a 2 te, jsou administrativn povahy. el zkona je zde

nepochybn, toti zajistit dn veden administrativnch zleitost spolku.

Odstavec 3 garantuje jedno ze zkladnch prv lena spolku, toti prvo na

informace o spolkovch zleitostech. Vzhledem k tomu nelze lenovi spolku toto
prvo klauzul ve stanovch odejmout; i pes dikci 247 odst. 3 je teba trvat na
tom, e odstavec 3 je ve sv prv vt kogentn povahy. Stanovy sice mohou
urit podmnky (zejmna msto a as) vkonu tohoto prva, tyto podmnky vak
nesm bt ikanzn povahy (ikanzn povahy by byla nap. podmnka, e len
spolku sm do zpis nahlet jen jednou za rok vdy mezi 00,15 - 0,30 hodin
SEL) ani nesm lenovi spolku jeho prvo vbec odejmout.

Souvisejc ustanoven:

247 a 253, 255 a 257

255
Dl lensk schze

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 255 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

Pokud tak uruj stanovy, me se zasedn lensk schze konat formou

dlch lenskch schz. To je praktick zejmna v ppad tch spolk, kde je
lensk zkladna prostorov rozttna, nap. lenov spolku maj sv bydlit v
Praze, Brn a Ostrav. V takovm ppad je vhodn, aby se konaly ti dl
lensk schze, kad v jednom mst.

Dl lensk schze nejsou samostatn orgny, nbr zkon toliko dovoluje

pijmn rozhodnut na lensk schzi nesvolvan ovem en bloc, ale po
jednotlivch stech - na dlch zasednch. Tedy e se nezvou vichni lenov
na jedno zasedn v tomt mst a ase, ale vdy st len na jedno dl
zasedn, piem usnenschopnost se zjiuje a nsledn, a to vdy souhrnn;
nen tud dleit, zda byla usnenschopn ta i ona dl lensk schze,
nbr pouze to, zda byla usnenschopn lensk schze jako celek. Vzhledem k
tomu dn zasedn dl lensk schze neme bt neusnenschopn, nebo
teprve po seten vech hlas ze vech dlch lenskch schz lze zjistit, zda
byla lensk schze usnenschopn.

Pi rozhodovn, resp. pijmn usnesen se staj hlasy odevzdan na

vech dlch lenskch schzch dohromady. Zasedn vech dlch lenskch
schz mus proto bt svolna stejnm zpsobem a se stejnm programem. Na
zasednch vech dlch lenskch schz mus bt projednny stejn otzky a po
seten vech odevzdanch hlas mus bt oveno splnn zkonem a stanovami
poadovanch kritri usnenschopnosti a poadovanho kvora pro pijet
usnesen o urit otzce. Pokud je nap. urit usnesen pijato na jedn dl
lensk schzi v jinm znn ne na ostatnch dlch lenskch schzch, pak
plat, e usnesen nebylo pijato.

V ostatnm jinak plat pravidla pro svolvn a zasedn lensk schze.

Souvisejc ustanoven:

247 a 254, 256, 257

256
Shromdn delegt

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Povaha shromdn delegt (2 a 5)

III. Prvn postaven delegt 6 a 11)

IV. Volebn obvody delegt (12)

Z dvodov zprvy:

viz u 248

I. Obecn

Ustanoven 256 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

K odst. 1

II. Povaha shromdn delegt

Nen-li mon vzhledem k velikosti lensk zkladny spolku svolvat

klasickou lenskou schzi, mohou stanovy spolku urit, e psobnost lensk
schze bude vykonvat shromdn delegt, a to v rozsahu stanovenm
stanovami.

Benevolence zkona je zde nepimen a tm bezbeh, kdy nov

prvn prava drustev dnes zakazuje zizovat shromdn delegt v drustvu,

je m mn ne 200 len( 670 odst. 1 z. o. k.). V zahrani jsou asto jet

psnj; nap. v SRN je podmnkou pro zzen tzv. sboru zstupc skutenost, e
se jedn o drustvo s alespo1 500 leny a zstupc mus bt v zjmu
neomezovn vnitrodrustevn demokracie alespo 50 ( 43a odst. 1 a 3
nmeckho drustevnho zkona).

Pipad v vahu, aby shromdn delegt zcela vykonvalo psobnost

lensk schze (a lensk schze nebyla vbec svolvna), anebo shromdn
delegt vykonvalo psobnost lensk schze pouze v uritm, stanovami
pesn vymezenm rozsahu. Zde opt zle na prav ve stanovch podle
povahy a poteb konkrtnho spolku.

V tto souvislosti se nutn objevuje otzka prvn povahy shromdn

delegt a delegt samch. Zde je nutno diferencovat. Obecn vzato
shromdn delegt je fakultativn zizovanm orgnem spolku. Pokud ovem
shromdn delegt vykonv dle stanov spolku psobnost lensk schze v
plnm rozsahu a klasick lensk schze se nesvolv, pak je shromdn
delegt obligatornm orgnem spolku.

III. Prvn postaven delegt

Na delegty samotn lze nahlet nkolika rznmi zpsoby. Prvou

monost je, e se jedn o zstupce len, tedy osoby, jim jejich volbou vznik
zvltn druh zkonn pln moci k zastupovn len spolku. Druhou monost je
ten vklad, e se jedn o orgny spolku, kte vykonvaj svoji psobnost
kolektivn na svch shromdnch. Konen posledn monost je, e se jedn o
leny orgnu spolku. Tomuto nzoru koresponduje dikce odstavce 2, podle n se
delegti vol.

Nikoliv bezvznamnou je i otzka, zda mohou lenov zavzat delegta,

aby hlasoval uritm zpsobem (tzv. "imperativn mandt"). Podle veho toto
nen mon, protoe jednak o tom zkon nic nestanov, jednak delegt nen
zmocnncem len, nbr funkcionem spolku, co m v praxi ten dsledek, e
jej nen mon zavazovat k tomu, aby hlasoval uritm zpsobem.

Otzkou je, zda me mt delegt vcero hlas. Podle veho toto nen
mon a kad delegt m ex lege vdy pouze jedin hlas. Opan zvr by se
toti nutn pil povaze a smyslu prvn pravy. Smyslem institutu shromdn
delegt je zajitn funknosti nejvyho orgnu spolku tam, kde nen dosti

dobe mon pro velikost lensk zkladny svolvat klasickou lenskou schzi.
Zkon pro tento ppad konstruuje shromdn delegt jako "zmenenou
lenskou schzi". Zkonem je piputna i odchylka v tom ohledu, e kad
delegt me bt zvolen jinm potem hlas. Zkon vak nestanov nic o tom, e
by delegt mohl mt jin poet hlas, piem 252 dopad pouze na leny,
nikoliv na delegty. Krom toho, delegti jakoto zvolen funkcioni zastupuj
zjmy len, nikoliv zjmy sv. Pilo by se tud nutn hledisku dobrch mrav,
kdyby jeden delegt ml vcero hlas ne delegt jin.

Me se stt, e bude zjem zvolit krom delegt tak jejich nhradnky.

Nhradnk delegta je institut, kter zkon nezn. Vzhledem k dispozitivn povaze
prvn pravy lensk schze ( 247 odst. 3) lze vak dovodit, e volba
nhradnka delegta je dovolena.

Specifick pote mohou vzniknout stran uren usnenschopnosti

shromdn delegt, nebude-li zvolen jeden nebo vce delegt. Pak tu ovem
vznik otzka, zda se m usnenschopnost potat ze vech delegt (tzn. ze
zvolench i z tch, kte mli bt, avak nakonec nebyli zvoleni) anebo jen ze
skuten zvolench delegt. Nen toti vyloueno, e by v konkrtnm spolku
nemusela bt zvolena ani 1/2 vech delegt; to by ovem pi striktnm vkladu
znamenalo naprostou nefunknost shromdn delegt. Nen obhajiteln
takov vklad zkona, v jeho dsledku by lenov dn a dbal svch lenskch
prv a povinnost doplceli na leny nedbal. Z toho tedy plyne, e podle veho
posta z hlediska dodren zkonnch kautel ast toliko nadpolovin vtiny
zvolench delegt, a to jen tch, o jejich zvolen svolavatel zasedn v.
Delegt, kter neoznmil sv zvolen veden spolku, se neme dovolvat
neplatnosti usnesen shromdn delegt jen z toho dvodu, e na zasedn
shromdn delegt nebyl pozvn, nebo bylo jeho povinnost veden spolku
zvolen oznmit, co neuinil; stejn zvr plat i vi kadmu lenovi spolku,
kter o jeho zvolen vdl a veden spolku tuto skutenost neoznmil.

Pro delegty jinak plat 246 odst. 3 (k tomu viz koment k nmu).

K odst. 2

IV. Volebn obvody delegt

Kad delegt se vol stejnm potem hlas, piem stanovy mohou urit
rozumnou odchylku. Tedy nap. pokud bude mt spolek leny ijc ve 100 rznch

obcch, piem v kad obci bude bydlet 25 a 35 len, je ppustn ustanoven

stanov, podle nho je kad delegt volen leny z jedn obce, s tm, e za leny
vdy z jedn obce se vol jeden delegt. Naproti tomu je evidentn nepijateln,
aby jednoho delegta volili 4 lenov a jinho 250 len.

Souvisejc ustanoven:

247 a 255, 256

257
Nhradn zasedn lensk schze

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Ustanoven 257 je dispozitivn povahy ( 247 odst. 3).

Vcn je prava nhradnho zasedn lensk schze pevzata z prvn

pravy nhradnho zasedn lensk schze drustva ( 239 odst. 8 obch. zk.).

Oproti n vak odstavec 2 vta druh obsahuje odchylku, a to, e stanovy

mohou stanovit minimln kvorum usnenschopnosti.

Souvisejc ustanoven:

 247 a 256

Neplatnost rozhodnut orgnu spolku

258
(Zkladn ustanoven)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Vcn zvaznost rozhodnut orgnu spolku (6 a 9)

III. Povinnost souladu rozhodnut orgnu spolku se stanovami (10 a 13)

IV. Povaha neplatnosti rozhodnut orgnu spolku (14 a 17)

V. Prvn nsledky neplatnho rozhodnut orgnu spolku (18 a 21)

VI. Aktivn legitimace (22 a 26)

VII. Pasivn legitimace (27)

VIII. Soudn zen (28 a 29)

IX. Peruen zen v dsledku prohlen konkursu (30 a 32)

X. Vztah nvrhu podle 258 a 261 k obecn prav soudnch nvrh (33
a 36)

XI. Dsledky nepodn nvrhu podle 258 a 261 (37 a 40)

XII. Platnost rozhodnut orgnu spolku jako otzka pedbn (41 a 44)

XIII. Aplikace obecnch

prvnickch osob (45)

pedpis

neplatnosti

rozhodnut

orgn

Z dvodov zprvy:

viz u 248

I. Obecn

Konstrukce 258 pedstavuje dosti radikln odklon od dosavadn prvn

pravy neplatnosti rozhodnut orgn obanskho sdruen. Jak sprvn
zdrazuje i dvodov zprva, pejm se zde - do znan mry, nikoliv ovem
zcela - koncept neplatnosti usnesen valn hromady spolenosti s ruenm
omezenm podle 131 obch. zk.. Tuto zmnu je teba jednoznan pivtat.
Oproti nmu pin vak prava nikoliv bezvznamn vcn posuny.

Prv posun pedstavuje dikce zkona sama, toti e soudn ochrany se

oprvnn osoba me dovolvat jen tehdy, pokud se neplatnosti usnesen nelze
dovolat u orgn spolku. To vyvolv otzku po smyslu tto pravy. Zkon zjevn
preferuje relativn neplatnost prvnho jednn oproti neplatnosti absolutn (ji
preferoval pedchoz obansk zkonk). Nen ovem zejm, jak dsledky tato
skutenost pin pro oblast spolkovho prva. Racionln se tu jev ten vklad,
e oprvnn osoba se m nejprve dovolat neplatnosti usnesen pmo u orgn
spolku a teprve tehdy, nebude-li takov postup reln mon (lhostejno, z jakho
dvodu), me podat nvrh podle 258. Zkon se zde tedy podle veho pokou
o prosazen povinnosti oprvnn osoby pokusit se o jaksi mimosoudn smr
jet ped zahjenm vlastnho soudnho zen, co lze kladn kvitovat.
Negativem tto pravy ovem je povinnost navrhovatele v soudnm zen
prokzat, e se pokusil neplatnosti rozhodnut u orgn spolku dovolat ped

podnm nvrhu podle 258, bude-li to spolkem v zen ped soudem

zpochybnno, co me bt dosti obtn. Z civilistickho hlediska je krom toho i
nejasn, zda vbec me spolek uznat neplatnost rozhodnut svho orgnu, a
pokud ano, jakm zpsobem se tak m stt. Odpov na prvou otzku zn, e
patrn spolek me uznat neplatnost rozhodnut svho orgnu (jinak by
pedmtn prava nemla dn smysl), a to patrn jakmkoliv prvn
relevantnm zpsobem, pop. i pouhm nerespektovnm vhodnho rozhodnut.

Dal posun pak pedstavuje skutenost, e zkon ji nepot pouze se

soudn ochranou proti neplatnosti usnesen lensk schze nebo jinho
nejvyho orgnu spolku, nbr formuluje obecn monost soudu pezkoumvat
platnost rozhodnut jakhokoliv orgnu spolku. Tm se tedy otevr cesta pro
soudn pezkum rozhodnut i nap. statutrnho orgnu spolku, co je dosti
radikln posun oproti dosavadnmu stavu a i proti prvn prav orgn jinch
prvnickch osob, kde nco podobnho dovoleno nen (nap. platnost usnesen
dozor rady akciov spolenosti nepochybn nelze v nalzacm zen
pezkoumvat).

Zkon neupravuje problematiku neplatnosti usnesen, nbr neplatnosti

rozhodnut. Tm m bt i po formln strnce vyjdeno, e pezkum nen omezen
na rozhodovn orgn kolektivnch, nbr i monokratickch (kde stricto sensu
nen dn usnen se).

Nen mon soudn napadat neplatnost orgnu spolku jako takovho.

Orgn spolku neme bt neplatn, nebo je integrln soust spolku. Neplatn
me bt pouze rozhodnut orgnu spolku; pouze to lze napadnout nvrhem
podanm k soudu na vysloven jeho neplatnosti. Napadat lze vdy pouze
konkrtn rozhodnut orgnu spolku; to nijak nebrn zvru, e pijme-li orgn
spolku nap. nkolik rznch rozhodnut, lze napadnout jedno rozhodnut, nkter,
pop. i vechna pijat rozhodnut. To, zda a kter rozhodnut budou napadena,
zle vlun na navrhovateli.

II. Vcn zvaznost rozhodnut orgnu spolku

Bylo-li soudem pravomocn rozhodnuto o neplatnosti rozhodnut orgnu

spolku v zen podle 258 a 261, je vrok takovho rozhodnut soudu
veobecn zvazn.

Pokud neplatn rozhodnut nebylo nvrhem podle 258 a 261 vbec

napadeno nebo nebyl-li nvrh spn nebo bylo-li zen zastaveno, pak vznik
otzka, jak m bt sprvn postupovno. Bude-li dvod neplatnosti rozhodnut
orgnu spolku zjitn osobou, kter je aktivn legitimovna k podn nvrhu,
dve, ne marn uplynou lhty pro podn nvrhu, me tato osoba podat nvrh
podle 258 a 261 a podle vsledku zen pak volit dal postup.

Je-li vak dvod neplatnosti rozhodnut zjitn a pot, co lhty podle 258
a 261 marn uplynuly a nvrh nebyl nikm podn, pop. byl nvrh zamtnut nebo
bylo zen zastaveno, pak je situace docela odlin. Zde nelze postupovat jinak
ne podle povahy a okolnost kadho konkrtnho ppadu. V takovm ppad je
toti teba na rozhodnut nahlet jako na platn, kter je pro spolek, jeho orgny
a jejich leny a tak pro vechny leny spolku zvazn.

Vjimkou je situace, kdy rozhodnut je v hrubm rozporu s prvnmi

pedpisy, dobrmi mravy nebo veejnm podkem; takov rozhodnut je
neplatn ex tunc vdy. Takovm rozhodnutm pak nutn nikdo nen vzn a nelze
se jej dovolvat. V pochybnostech je vak teba vdy upednostnit ochranu dobr
vry a poctivho prvnho styku ped formlnmi kriterii; to plat jak ve vztahu k
tetm osobm, tak i intern v rmci vztah ve spolku samm.

III. Povinnost souladu rozhodnut orgnu spolku se stanovami

Platn prava vslovn vyaduje, aby rozhodnut orgnu spolku bylo

souladn nejen s prvnmi pedpisy, nbr i se stanovami. Dvod tto normativn
pravy je zejm. Stanovy jsou zkladnm dokumentem spolku konstitutivn
povahy, je to "spolkov stava", jejm smyslem existence je zaloen a regulace
prvnch vztah jednak mezi leny sammi, jednak len ke spolku a spolku ke
lenm. Vzhledem k tomu je absolutn nezbytn ji dodrovat, co mus bt
respektovno i kadm orgnem spolku.

Vzhledem k tomu, e obecn neplatnost prvnho jednn neme nastat

pro rozpor s jinm prvnm jednnm, musel zkonodrce stanovit povinnost
souladu rozhodnut orgnu spolku se stanovami vslovn. Kolektivn orgn spolku
rozhoduje zsadn na vtinovm principu, piem v tch ppadech, kdy se
pijmaj rozhodnut toliko prostou vtinou hlas ptomnch len jen pi
minimlnm zkonem stanovenm kvoru, pak me bt rozhodnut pijato i hlasy
fakticky meniny len (pi neptomnosti ostatnch len). Tm by mohlo bt
podstatnm zpsobem zasaeno do prv a povinnost nkterch len, a to
zpsobem rozpornm se stanovami.

Jin ne ve uveden (zkonem stanoven) dvody neplatnost rozhodnut

orgnu spolku nevyvolvaj. Nen tedy ani s to vyvolat neplatnost rozhodnut
orgnu spolku poruen jinho, dve pijatho platnho rozhodnut.

IV. Povaha neplatnosti rozhodnut orgnu spolku

Platn prvo rozeznv neplatnost prvnho jednn absolutn a relativn.

Bez zetele ke skutenosti, zda budeme povaovat rozhodnut orgnu spolku za
prvn jednn i nikoliv, je zejm, e se standardn klasifikac neplatnosti zde
nelze vystait.

Podle 259 lze podat nvrh na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu

spolku soudem jen v tam stanovench zkonnch lhtch.

Z 258 a 261 plyne, e rozhodnut je teba povaovat za platn, dokud

nen pravomocn soudem vyslovena jeho neplatnost. To ovem neplat
bezvjimen. Jestlie nastane situace, e urit rozhodnut bude ve zvl
hrubm rozporu s prvnmi pedpisy, dobrmi mravy nebo veejnm podkem,
pak jeho neplatnost nastv z moci zkona, a to ex tunc ( 580 odst. 1). Soud z
dvod uvedench v 261 neplatnost rozhodnut nevyslov, jen je-li to v zjmu
ochrany dobr vry tetch osob, prvn jistoty osob nebo ochrany veejnho
podku.

Z ve uvedenho tedy plyne, e je zde zkonodrcem koncipovna

speciln relativn neplatnost rozhodnut orgnu spolku, co zeteln plyne z
taxativnho vtu osob oprvnnch podat nvrh podle 258 i ze zvltn pravy
lht pro podn nvrhu v 259 uvedench.

V. Prvn nsledky neplatnho rozhodnut orgnu spolku

Soud neplatnost rozhodnut v zen podle 258 a 261 toliko deklaruje.

Vzhledem k tomu tu vznik otzka, me-li spolku vzniknout koda z poruen
neplatnho rozhodnut. Vyslov-li soud v zen podle 258 a 261 neplatnost
rozhodnut orgnu spolku, pak je neobhajiteln zvr, e poruenm neplatnho
rozhodnut vznikla spolku koda, nebo podmnkou vzniku kody je poruen

prvn povinnosti; dn prvn povinnost respektovat neplatn rozhodnut vak

neexistuje.

Pokud nvrh podle 258 a 261 vbec nebude podn nebo nebude
spn nebo bude zen zastaveno nebo soud neplatnost rozhodnut z dvod
uvedench v 260 nevyslov, pak je teba vychzet z toho, e marnm uplynutm
asu se neplatnost rozhodnut sanuje a na rozhodnut je teba nahlet jako na
platn; v takovm ppad se tedy nejedn o poruen neplatnho rozhodnut,
nbr o poruen platnho rozhodnut, z eho me spolku vzniknout koda.

Vjimkou je situace, kdy rozhodnut je v hrubm rozporu s prvnmi

pedpisy, dobrmi mravy nebo veejnm podkem; takov rozhodnut je
neplatn ex tunc vdy ( 580 odst. 1). Takovm rozhodnutm pak nikdo nen
vzn a nelze se jej dovolvat. V pochybnostech je teba vdy upednostnit
ochranu dobr vry a poctivho prvnho styku ped formlnmi kriterii; to plat jak
ve vztahu k tetm osobm, tak i intern v rmci vztah ve spolku samm.
Poruen takovho rozhodnut je poruenm rozhodnut neplatnho, a vzhledem k
tomu, e podmnkou vzniku kody je poruen prvn povinnosti a prvn
povinnost respektu neplatnch rozhodnut neexistuje, neme tu spolku koda
vzniknout.

Problm tu pedstavuje ten aspekt vci, e existence dvodu, kter by

takovou neplatnost rozhodnut zakldal, nemus bt veejn, resp. vbec znma.
V takovm ppad je tu teba chrnit dobrou vru vech dotench osob.

VI. Aktivn legitimace

Zkon poskytuje aktivn legitimaci jednak lenm, jednak i nelenm, kte

na tom maj zjem hodn prvn ochrany. Me bt pedmtem pochybnosti, zda
podmnka existence zjmu hodnho prvn ochrany je omezena jen na neleny
anebo zda ji mus splovat i lenov. Lze vak formulovat stanovisko, e tuto
podmnku len splovat nemus, nebo je aktivn legitimovn z titulu svho
lenskho vztahu.

Aktivn legitimaci maj lenov i nelenov jeden kad individuln.

Navrhovatel mus bt osobou aktivn legitimovanou v okamiku podn

nvrhu. Ztrtou postaven opravujcho uritou osobu k podn nvrhu na

vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu spolku ztrc oprvnn osoba zsadn i

svoji aktivn legitimaci v tomto zen; to neplat, jestlie tato osoba proke, e v
dob rozhodovn soudu trv jej prvn zjem na vydn poadovanho
rozhodnut, protoe me mt dopad na jej prvn pomry zaloen jejm
vztahem ke spolku, o (ne)platnost rozhodnut jeho orgnu se vede soudn spor.
Pro posouzen aktivn legitimace navrhovatele je pro soud rozhodujc stav v dob
vydn rozhodnut.

Tento zkonn vet m taxativn povahu, z eho nutn plyne, e nikdo

jin nvrh na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu spolku podat neme. Nen
tedy oprvnn napadnout neplatnost rozhodnut orgnu spolku nap. likvidtor
nebo insolvenn sprvce.

Nvrh neme podat ani sm spolek, nebo neme bt astnkem zen

na stran navrhovatele i na stran odprce v tomt zen.

VII. Pasivn legitimace

Pasivn legitimaci m vdy pouze spolek, jeho orgn pijal rozhodnut,

jeho (ne)platnost je pedmtem sporu.

VIII. Soudn zen

Spolek je rozhodnutm svho orgnu vzn. Vzhledem k tomu neme

spolek nikdy rozhodnout o tom, zda je takov rozhodnut platn i nikoliv, a tedy
ani uzavt smr v zen podle 258 a 261.

Platn prvn prava stoj na principu, e soud neplatnost rozhodnut

neuruje, nbr pouze deklaruje autoritativnm zpsobem. Rozhodnut je neplatn
ex tunc, a to bez ohledu na to, zda se bude vychzet z toho, e se i zde uplatn
obecn principy neplatnosti prvnho jednn i nikoliv.

IX. Peruen zen v dsledku prohlen konkursu

Prohlenm konkursu na majetek spolku, jeho orgn spolku pijal

rozhodnut napaden nvrhem podle 258 a 261, se ex lege peruuje mj. i
zen podle 258 a 261, pokud se jedn o zen o prvech a povinnostech,
kter se tkaj majetkov podstaty nebo kter maj bt uspokojena z majetkov
podstaty, je-li jejich astnkem spolek ( 263 odst. 1 insolvennho zkona).

Neperuuje se kad zen, nbr pouze takov, kter se tk

majetkovch plnn majcch dopad na majetkovou podstatu. Uren, zda se zen
peruuje i nikoliv, je otzkou individulnho posouzen kad konkrtn kauzy.

Ponkud absurdn se vak peruuje jak zen, v nm je dlunk

odprcem, tak i zen, v nm je dlunk navrhovatelem, tedy i situace, kdy
spolek z titulu skutenosti, e je lenem jinho spolku, podal nvrh podle 258 a
261. Takov prava je nelogick, protoe v tomto ppad se jen st me
jednat o zen o prvech a povinnostech, kter se tkaj majetkov podstaty nebo
kter maj bt uspokojena z majetkov podstaty.

X. Vztah nvrhu podle 258 a 261 k obecn prav soudnch nvrh

Znan pochybnosti vyvolv otzka, jak je vztah 258 a 261 k obecn

procesn prav, zejmna pak k obecn prav urovacch alob (nvrh) podle
80 o. s. . Meritorn pipadaj v vahu jen dv monosti.

Prvou monost je ta, e se zde jedn o zvltn pravu, tedy e nvrh

podle 258 a 261 pedstavuje specifick druh urovacho nvrhu k obecn
prav urovacch alob (nvrh), a e se zde tedy 80 o. s. . nepouije.

Druh vkladov monost pak je ta, e se zde o zvltn nvrh nejedn a

e se zde 80 o. s. . pouije subsidirn.

Prvn praxe (NS 29 Odo 11/2002) i doktrna (nap. Ddi in lit. . 1; Eli,
lit. . 2; Salaov, lit. . 3; aj.) se ji v minulosti vcelku ujednotila na nzoru, e
prv vklad je sprvn, a e se zde tedy jedn o zvltn urovac nvrh, pi
kterm se obecn 80 o. s. . nepouije. To m sv dva vznamn dsledky
potud, e se zde nevyaduje, aby navrhovatel ml ve vci nalhav prvn zjem,
a dle e nikdo jin ne osoby taxativn vypoten v 258 nemaj aktivn
legitimaci, a nikdo jin se tedy domhat vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu
spolku neme.

XI. Dsledky nepodn nvrhu podle 258 a 261

Me nastat situace, e nebude podn nvrh podle 258 a 261 buto

vbec, nebo nebude podn v zkonn lht. Z tohoto st literatury a zejmna
judikatura, a to i Nejvyho soudu R, ji v minulosti (na podklad tehdej
obsahov tm toton prvn pravy neplatnosti usnesen valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm) dovozovala zvr, e marnm uplynutm lhty
se neplatnost (nikoliv nicotnost) rozhodnut pln sanuje, by by jeho rozpor s
prvnmi pedpisy byl sebevt (NS 1 Odon 101/97). Takov stanovisko je zcela
nesprvn a principiln velmi nebezpen.

Jednm ze zkladnch princip soukromho prva je tradin soulad vkonu

prv a povinnost s dobrmi mravy. To plat obecn, bez ohledu na to, zda byla
soudn napadena platnost uritho rozhodnut i nikoliv. Jestlie tedy orgn
spolku pijal rozhodnut, podle nho spolek nap. zane obchodovat s omamnmi
jedy, a nvrh podle 258 a 261 nebyl podn, neznamen to pece sanaci
nezkonnosti tohoto rozhodnut. Rovn tak nelze akceptovat zvr, e pouh
zamtnut nvrhu pro vadn procesn postup navrhovatele znamen ve svch
dsledcch sanaci vadnho rozhodnut. Nelze zde vak init apriorn zvry. Zle
zde jednak na okolnostech toho kterho konkrtnho ppadu, jednak pedevm
na me, j konkrtn rozhodnut odporuje prvnm pedpism a stanovm spolku.

Marnm uplynutm lhty se sanuje neplatnost rozhodnut vadnho toliko v

dsledku chybnho formlnho postupu, typicky v dsledku vadnho svoln
orgnu spolku, anebo z jinch, vcn nevznamnch dvod atd. atp. Zde toti
lze formulovat stanovisko, e takov rozhodnut - meritorn sprvn - nikoho
nepokozuje, a proto nen dvodu dovozovat jeho neplatnost.

Nelze vak v dnm ohledu dovodit, e se sanuj veker nezkonn

rozhodnut. Vdy sice zle na me, j konkrtn rozhodnut odporuje prvnm
pedpism nebo stanovm, typicky vak neplatnost rozhodnut, jejich pijet bylo
dosaeno lst, obmyslnost, podstatnm omylem, podvodem apod., se nikdy
neme sanovat jen proto, e nebylo vydno meritorn rozhodnut soudu o jejich
neplatnosti. Nco takovho by vlastn legalizovalo podvod a klam, v krajnch
ppadech dokonce trestnou innost.

XII. Platnost rozhodnut orgnu spolku jako otzka pedbn

Bude-li neplatnost rozhodnut orgnu spolku vyslovena nebo bude nvrh na

vysloven neplatnosti zamtnut z nkterho z dvod podle 260, je meritorn
vrok rozhodnut soudu zvazn pro kadho.

Nen-li vydno meritorn rozhodnut soudu v zen o neplatnost rozhodnut

orgnu spolku nebo nen-li nvrh na vysloven neplatnosti rozhodnut zamtnut z
nkterho z dvod podle 260, pak me (ne)platnost konkrtnho rozhodnut
vdy v rmci konkrtnho zen pezkoumat jako otzku pedbnou i:
- civiln soud ( 135 odst. 2 o. s. .),

- rejstkov soud jen omezen v intencch 75 a 107 zk. o ve. rejstcch,

- sprvn soud ( 52 odst. 2 s. . s.),

- sprvn orgn ( 40 spr. du), a

- orgny inn v trestnm zen ( 9 tr. du).

Teba v danm kontextu upozornit, e existuj i - podle naeho nzoru

chybn - nzory prvn praxe, je vyluuj, aby platnost rozhodnut posuzoval
orgn veejn moci jako otzku pedbnou. Bylo ji v minulosti judikovno, e
platnost usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm nelze
zkoumat v jinm zen ne v zen o neplatnost usnesen valn hromady nebo v
rejstkovm zen (NS 29 Cdo 2671/2011 aj.), e soud me jako pedbnou
otzku zkoumat platnost smlouvy o pevodu obchodnho podlu, avak nikdy
neme zkoumat platnost usnesen valn hromady spolenosti s ruenm
omezenm, kterm byl udlen souhlas s pevodem (NS 29 Cdo 2811/99, SoJ
92/01), nebo e v rmci zen o vyklizen bytu nelze pezkoumvat platnost
usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm (NS 29 Odo 635/2001,
PrRo, 2003, . 8, s. 631 a nsl.). To je vak naprosto iracionln vklad; jestlie
soud dospl k zvru, e toto neme pezkoumvat, dospl vlastn k zvru, e
neme posuzovat, zda je prvn kon, resp. dnes prvn jednn, perfektn
skuten anebo jenom zdnliv, piem tu vytvoil jakousi "fikci omezen
pezkoumatelnosti platnosti prvnho konu, resp. prvnho jednn".

Dojde-li k posuzovn neplatnosti rozhodnut toliko jako otzky pedbn,

pak takov posouzen jednm orgnem veejn moci nen zvazn pro jin orgn

veejn moci; to neplat, je-li orgn veejn moci ni instance vzn prvnm
nzorem orgnu veejn moci vy instance (nap. 226 odst. 1 o. s. .).
Vzhledem k tomu tu nen vyloueno, e konkrtn rozhodnut bude jednm
orgnem veejn moci posouzeno jako neplatn, zatmco jinm orgnem veejn
moci jako platn. Ostatn jednotliv orgny veejn moci se o tom, e jin orgny
veejn moci pedbn posoudily konkrtn rozhodnut jako (ne)platn, ani
nemus vdy dozvdt.

XIII. Aplikace
prvnickch osob

obecnch

pedpis

neplatnosti

rozhodnut

orgn

Obecn pedpisy o neplatnosti rozhodnut orgn prvnickch osob jsou

zde subsidirn aplikovateln, pokud 258 a 261 nestanov nco jinho (k tomu
viz koment k 151).

Z judikatury:
Zpis z valn hromady obsahujc odstoupen jednatele z funkce neplatnm
prohlsit nelze, nebo to zkon - na rozdl od vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady - neumouje.
(NS 29 Cdo 1147/2011)
Za rozhodnut orgnu obanskho sdruen nelze bez dalho pokldat
jakkoli rozhodnut, uinn pi innosti obanskho sdruen. M-li se len
obanskho sdruen oprvnn domhat soudn ochrany proti nmu, je
pedevm teba, aby takov rozhodnut zashlo do jeho prv; intenzitu takovho
zsahu je nutn posuzovat - vzhledem k zsad spolkov autonomie - zdrenliv,
se zetelem ke konkrtnm okolnostem ppadu.
(NS 28 Cdo 2304/2011)
Pokud by ml soud pezkoumvat v rmci realizace prva lena
obanskho sdruen na soudn ochranu veker intern rozhodnut jednotlivch
orgn obanskch sdruen, peshla by soudn ingerence do spolkov oblasti
nosn meze. Obansk sdruen, resp. spolky nejsou "nucenmi svazky";
sdruovn do nich je zaloeno na principu dobrovolnosti, a je douc, aby
podstatn st bnch rozhodnut, innch spolkovmi orgny pi
uskuteovn zsady smluvn autonomie lensk zkladny obanskho sdruen,
zstala z dvodu prvn jistoty uvnit sdruen zachovna.
(NS 28 Cdo 2094/2011)
Princip spolkov autonomie spov v pevn nemonosti soudu
zasahovat do innosti obanskch sdruen jinm zpsobem, ne kter vslovn

dovoluje zkon. Z uvedenho vyplv, e jin ne urovac alob nelze v tomto

smru zsadn vyhovt, nebo by to postrdalo oporu v hmotnm prvu.
(NS 28 Cdo 1043/2011)
astnkem zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm je krom navrhovatele pouze spolenost, jej
valn hromada napaden usnesen pijala.
(NS 29 Cdo 1982/2011)
Usnesen valn hromady nen prvnm konem (nbr tzv. jinou prvn
skutenost).
(NS 28 Cdo 1070/2011)
V ppad aloby na neplatnost rozhodnut orgnu obanskho sdruen
nen teba tvrdit kumulativn rozpor rozhodnut orgnu obanskho sdruen se
zkonem i se stanovami; sta i tvrzen rozpor pouze se stanovami. Rozpor se
stanovami je teba v kontextu vci chpat eji. Nen vyloueno, aby tvrzen
rozpor zahrnoval i dal intern dokumenty obanskho sdruen, kter stanovy
provdj i konkretizuj a kter se staly podkladem pro napaden rozhodnut.
(NS 28 Cdo 1981/2010)
Platnost usnesen valn hromady akciov spolenosti lze pezkoumvat
pouze v zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady nebo v zen o
povolen zpisu skutenosti, kter vyplynula z usnesen valn hromady, do
obchodnho rejstku. V jinch zench nelze otzku platnosti usnesen valn
hromady posuzovat ani jako otzku pedbnou. Zrove plat, e nebyla-li
neplatnost usnesen valn hromady deklarovna soudnm rozhodnutm, je teba
je povaovat za platn.
(NS 29 Cdo 1870/2010)
V alob na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu obanskho sdruen
posta tvrdit pouze rozpor rozhodnut orgnu obanskho sdruen se stanovami,
nen teba tvrdit t rozpor se zkonem. V rmci tohoto zen soud nemus
posuzovat jen stanovy obanskho sdruen; me se ukzat nezbytnm, aby byl
posouzen t obsah dalch internch pedpis obanskho sdruen, kter
stanovy provdj, respektive konkretizuj (disciplinrn d). Rozhodnut
disciplinrnho orgnu sportovnho svazu o sankci za oputn hrac plochy
drustvem v prbhu utkn je podle okolnost ppadu zpsobil bt pedmtem
soudnho pezkumu.
(NS 28 Cdo 4852/2009, SoJ 164/10)
Pi posouzen, zda akcioni svd prvn zjem na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady, a tedy zda mu zstv zachovna aktivn vcn
legitimace i po ztrt postaven akcione, nen mon vychzet z 80 o. s. .

(NS 1430/2008)
Pravomoc soud k pezkumu zsadnch rozhodnut orgn obanskch
sdruen je obecn dna, nicmn je teba, aby byla t splnna restriktivn
vyloen kritria pro projednn aloby, j se len sdruen domh prvn
ochrany u soudu. Ustanoven 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn
oban, ve znn pozdjch pedpis, je teba vykldat za pomoci restriktivnho,
tedy zuujcho, vkladu z hlediska okruhu osob, je se mohou dovolvat soudn
ochrany. To proto, e je nutn v co nejir me zachovat spolkovou autonomii
garantovanou v l. 20 Listiny bez nevyven ingerence sttn moci.
(NS 28 Cdo 2306/2008)
Ztrat-li oprvnn osoba pot, co podala nvrh na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady, postaven opravujc ji k podn, pestv pro ni platit
zkonem piznan aktivn legitimace v zen. Jestlie vak me mt rozhodnut
valn hromady dopad na pomry navrhovatele zaloen jeho vztahem ke
spolenosti i pot, co ztratil postaven zakldajc jeho aktivn legitimaci v dob
podn nvrhu, bylo by v rozporu s elem 131 obch. zk. odept mu aktivn
legitimaci v zen. Prvn zjem na vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady, jen me na uritch okolnost trvat i pot, kdy pvodn oprvnn
osoba ztrat postaven opravujc ji k podn takovho nvrhu, je nutno odliit od
nalhavho prvnho zjmu podle 80 o. s. . O posledn citovan ustanoven
aktivn legitimaci v zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady oprat
nelze.
(NS 29 Cdo 3224/2008; NS 29 Cdo 324/2008)
Nabyla-li osoba postaven opravujc k podn nvrhu na vysloven
neplatnosti usnesen valn hromady akciov spolenosti a po pijet napadenho
usnesen, nen aktivn vcn legitimovna k podn nvrhu na vysloven
neplatnosti usnesen valn hromady akciov spolenosti do t doby, dokud nen
na svch prvech usnesenm valn hromady akciov spolenosti pmo dotena.
Takov osoba bude aktivn vcn legitimovna pedevm tehdy, jestlie
skutenost, e valn hromada akciov spolenosti pijala (v rozporu se zkonem)
usnesen, je vznamn zasahuje do jejch prv, mohla - ani vynaloila
nepimenou nmahu - rozpoznat a pot, co nabyla akcie emitovan touto
akciovou spolenosti.
(NS 29 Cdo 4354/2008)
Nvrh na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady spolenosti s
ruenm omezenm podle 131 obch. zk. je zvltnm urovacm nvrhem, pro
kter sm obchodn zkonk taxativn vymezuje okruh osob, u kterch je dna
aktivn vcn legitimace pro takov zen a kter nemusej prokazovat existenci
nalhavho prvnho zjmu na poadovanm uren ve smyslu 80 o. s. . Jestlie
vak oprvnn osoba pot, co podala nvrh, ztrat postaven opravujc ji k jeho
podn, pestv pro ni platit zkonem piznan aktivn legitimace v zen, kter
je zkonem vzna prv na jej postaven ve spolenosti.

(NS 29 Cdo 763/2007)

Nebrn-li jim v tom vn dvody, jsou lenov pedstavenstva zsadn
povinni se astnit zasedn valn hromady akciov spolenosti. Neast len
pedstavenstva na zasedn valn hromady akciov spolenosti neme bt
sama o sob dvodem pro vysloven neplatnosti usnesen pijatch valnou
hromadou akciov spolenosti.
(NS 29 Cdo 3009/2007, SoJ 169/09)
Je nezbytn odliit prvn zjem na vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady, jen me za uritch okolnost trvat i pot, kdy pvodn oprvnn
osoba ztrat postaven opravujc ji k podn takovho nvrhu, od nalhavho
prvn zjmu podle 80 o. s. ., jen je podmnkou aktivn legitimace nvrhu
(aloby) na uren, zda tu prvo i prvn vztah je i nen. Ustanoven 80 o. s. .
nem v zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady msta.
(NS 29 Cdo 2154/2007)
Akcion, jeho akcie byly sepsny do konkursn podstaty, je do uplynut
lhty k podn vyluovac aloby a po dobu do pravomocnho skonen zen o
tto alob vcn aktivn legitimovn k podn nvrhu na vysloven neplatnosti
rozhodnut, pijatch sprvcem konkursn podstaty jako jedinm akcionem v
psobnosti valn hromady akciov spolenosti.
(NS 29 Cdo 2157/2007, SoJ 57/10)
Z hlediska posouzen aktivn legitimace navrhovatele v zen o vysloven
neplatnosti usnesen valn hromady akciov spolenosti je bez vznamu, e
zkon osobm, je v dsledku neplatnosti usnesen valn hromady utrply kodu,
piznv prvo na jej nhradu, jestlie netvrd, e mu njak koda vznikla.
(NS 29 Cdo 4405/2007)
Jestlie konkrtn osoba ztrat postaven, kter ji opravuje k podn nvrhu
na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady podle 131 odst. 1 obch. zk.,
ztrc oprvnn osoba i aktivn vcnou legitimaci v zen podle 131
obchodnho zkonku.
(NS 29 Cdo 3377/07)
elem 131 a 183 obch. zk., je zajistit, aby usnesen valn hromady,
kter bylo vydno v rozporu se zkonem i stanovami nemohlo zaloit nezkonn
inky ve vztahu k akciov spolenosti, akcionm i tetm osobm. Nem-li
usnesen valn hromady dn prvn inky, nem dn prvn inky ani jeho
prohlen za neplatn.
(NS 29 Odo 757/2007)

Pokud podle stanov obanskho sdruen valnou hromadu svolv urit

orgn, nemus zpsobit neplatnost valn hromady, rozele-li a podepe-li
oznmen o konn valn hromady k tomu poven osoba jako osoba tet.
(NS 28 Cdo 4100/2007)
Rozhodnut valn hromady akciov spolenosti zakldajc skutenost, jej
zpis do obchodnho rejstku m konstitutivn povahu, nelze pezkoumat pouze v
ppadech taxativn vypotench v zkon (zpis pemny). Konstitutivn povaha
zpisu skutenosti zaloen usnesenm valn hromady akciov spolenosti do
obchodnho rejstku nebrn - krom vjimek stanovench zkonem - prohlen
takovho usnesen za neplatn.
(NS 29 Odo 1271/2006, SoJ 134/08)
Prvo podat nvrh na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady
akciov spolenosti nen pouze prostedkem ochrany individulnch prv a
prvnho postaven uritho navrhovatele, nbr pedevm nstrojem obecn
ochrany zkonnosti ve vnitnch pomrech akciov spolenosti, resp. souladu
tchto vnitnch pomr s autonomn pravou provedenou v jejch stanovch, a
to s ohledem na ir kontext ochrany akciov spolenosti, resp. vech osob
oprvnnch takov nvrh podat, jako i dalch osob, je mohou bt tmito
vnitnmi pomry doteny.
(NS 29 Odo 1400/2006)
I v ppadech, kdy rejstkov soud posoud usnesen valn hromady jako
platn a pslun zpis do obchodnho rejstku povol, je povinen, pokud soud
nsledn vyslov neplatnost usnesen, na jeho zklad povolil rejstkov soud
zpis, po prvn moci rozhodnut, kterm je prohleno takov usnesen za
neplatn, zahjit zen podle 200a odst. 2 o. s. ., jakmile tuto skutenost zjist.
Tmto postupem je zajitna dostaten ochrana prva osoby, jej prvo bylo
porueno.
(NS 29 Odo 1572/2006)
V rejstkovm zen se nerozhoduje o prvech nebo povinnostech
spolenk spolenosti s ruenm omezenm, ale toliko o prvech nebo
povinnostech podnikatelskho subjektu zapsanho i zapisovanho do
obchodnho rejstku s tm, e pro ppad, e by prva tchto osob mohla bt
dotena nezkonnost rozhodnut, na jeho zklad k pslunmu zpisu do
obchodnho rejstku dochz, poskytuje zkon ochranu tmto prvm tam, kde to
povauje za potebn, jinm zpsobem.
(NS 29 Odo 634/2006)
V zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady akciov
spolenosti zanikl s univerzlnm prvnm nstupcem lze pokraovat s tmto
univerzlnm prvnm nstupcem, resp. vemi univerzlnmi prvnmi nstupci
zanikl akciov spolenosti, je-li jich vce.

(NS 29 Odo 1315/2006, Rc 39/09)

Nvrh na soudn pezkoumn neplatnosti rozhodnut orgnu obanskho
sdruen nen oprvnna podat organizan jednotka obanskho sdruen, a to
ani takov, kter m vlastn prvn subjektivitu.
(NS 28 Cdo 197/2005)
alobu o pezkoumn rozhodnut orgnu obanskho sdruen je oprvnn
podat i bval len obanskho sdruen, byl-li pedmtem rozhodnut prvn
vztah s dopadem na jeho prva a vychzejc z dosavadnho lenstv alobce v
obanskm sdruen (majetkov vypodn alobce pi zniku lenstv).
(NS 28 Cdo 1018/2005)
Tak fyzick osoba, kter nen lenem obanskho sdruen, je oprvnna
pout ustanoven 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve
znn pozdjch pedpis, a podat urovac alobu smujc proti rozhodnut
orgnu tohoto obanskho sdruen, a to za pedpokladu, e takov rozhodnut
negativn zashlo do sfry jejch prv.
(NS 28 Cdo 2750/2005)
Usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm nelze napadat z
toho dvodu, jakm zpsobem se ostatn spolenci chovaj mimo proces
pijmn usnesen valn hromady. Pokud se spolenci ve vztahu k dalmu
spolenku chovaj zneuvajcm zpsobem, m tento spolenk monost z tohoto
dvodu napadat jednotliv kony spolenk, kter jsou vi nmu zneuvajc.
Jde-li o posouzen platnosti usnesen valn hromady, musel by bt zneuvajc
bu zpsob svoln valn hromady, nebo hlasovn na valn hromad anebo
obsah usnesen, jeho platnost se posuzuje.
(NS 29 Odo 1168/2005, SoJ 163/2006)
K existenci dvod pro nevysloven neplatnosti usnesen valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm je povinen pihldnout nejen nalzac soud,
nbr i rejstkov soud, pokud v rejstkovm zen posuzuje otzku (ne)platnosti
usnesen valn hromady, kter zakld skutenost zapisovanou do obchodnho
rejstku, jako otzku pedbnou.
(NS 29 Odo 445/2004, SoJ 92/05)
Soud me zasahovat do vnitnch pomr obchodn korporace jen v
zkonem stanovench ppadech a za zkonem stanovench podmnek.
(NS 29 Odo 442/2004, SoJ 162/05)
Pokud akcion odvoduje nezbytnost svoln valn hromady akciov
spolenosti s navrenmi body programu tm, e mu na dnch valnch
hromadch nebylo podno vysvtlen a poskytnuty poadovan informace, na
kter m podle zkona prvo, nen tvrzen poruen zkona dvodem ke svoln

mimodn valn hromady, me vak bt - pi splnn zkonem stanovench

podmnek - dvodem k napaden platnosti usnesen valn hromady.
(NS 29 Odo 941/2003)
V zen o vysloven neplatnosti
spolenosti nelze vydat rozsudek o uznn.

usnesen

valn

hromady

akciov

(NS 29 Odo 1079/2003, SoJ 112/05)

Ztrtou postaven opravujcho uritou osobu k podn nvrhu na
vysloven neplatnosti usnesen valn hromady akciov spolenosti ztrc
oprvnn osoba zsadn i svoji aktivn legitimaci v tomto zen; to neplat,
jestlie tato osoba proke, e v dob rozhodovn soudu trv jej prvn zjem na
vydn poadovanho rozhodnut, protoe me mt dopad na jej prvn pomry
zaloen jejm vztahem k akciov spolenosti, o (ne)platnost usnesen jej valn
hromady se vede tento spor. Jestlie tedy me mt usnesen valn hromady
akciov spolenosti dopad na pomry navrhovatele zaloen jeho vztahem k
akciov spolenosti i pot, co ztratil postaven zakldajc jeho aktivn legitimaci v
dob podn nvrhu, bylo by v rozporu s elem tohoto ustanoven odept mu
aktivn legitimaci v ji zahjenm zen. Jeho prvn zjem (vyplvajc pvodn z
jeho postaven v akciov spolenosti) na rozhodnut o ppadn (ne)platnosti
usnesen valn hromady ztrtou postaven, opravujc ho k podn nvrhu,
nepominul. Proto mus soud vdy zkoumat, zda v dob vydn rozhodnut ve vci
sam trv prvn zjem navrhovatele na jeho vydn, a tedy i jeho aktivn
legitimace v tomto zen.
(NS 29 Odo 11/2002, Rc 55/03)
Rozhodnut orgnu prvnick osoby me bt neplatn buto v celm
rozsahu, anebo - vztahuje-li se dvod neplatnosti jen na st rozhodnut - je
neplatnou jen tato st, pokud z povahy rozhodnut nebo z jeho obsahu anebo z
okolnost, za nich k nmu dolo, nevyplv, e tuto st nelze oddlit od
ostatnho obsahu.
(NS 29 Odo 41/2002, Rc 25/04)
Pro posouzen aktivn legitimace navrhovatele je pro soud rozhodujc stav
v dob vydn rozhodnut soudu.
(NS 29 Odo 657/2001, Rc 25/03)
Jestlie byla etn zvrka akciov spolenosti ovena auditorem bez
vhrad, me bt vyslovena neplatnost usnesen valn hromady akciov
spolenosti o schvlen tto etn zvrky pro rozpor se zkonem . 563/1991
Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, pouze za pedpokladu, e zprva
auditora o jejm oven je nesprvn, nepravdiv i nepln.
(NS 29 Odo 162/2001, SoJ 201/02)

Z 183 odst. 1 ve vazb na 131 odst. 1 obch. zk. vyplv, e pot, co

uplynula lhta pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady akciov spolenosti, ji nelze rozit okruh usnesen valn hromady,
ohledn kterch se navrhovatel domh vysloven jejich neplatnosti. Lze vak
mnit i doplovat dvody, ze kterch se navrhovatel vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady domh. Doplnn nvrhu na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady o nov skutenosti, ktermi navrhovatel roziuje
dvody neplatnosti usnesen valn hromady o dvody, je nemaj dnou
skutkovou souvislost s dve uplatnnmi dvody, je zmnou nvrhu ( 95 o. s. .).
(NS 29 Cdo 71/2001)
Prohlenm konkursu na majetek akciov spolenosti se mj. peruuje
zen o vysloven neplatnosti usnesen jej valn hromady, kterm bylo
rozhodnuto o piznn odmny jejmu statutrnmu orgnu.
(NS 29 Odo 2072/2000)
Skutenost, e je platnost usnesen valn hromady akciov spolenosti
pezkoumvna soudem v zen o nvrhu na vysloven neplatnosti usnesen
proto, e byla zpochybnna zkonnost svoln zasedn valn hromady, nebrn
tomu, aby valn hromada akciov spolenosti na jinm, dn svolanm zasedn
pijala obsahov shodn usnesen.
(NS 1 Odon 60/97, Rc 64/98)
Nen pekkou rei judicate, pokud rejstkov soud v zen o nvrhu na
zpis zmn do obchodnho rejstku zkoum otzku platnosti usnesen valn
hromady akciov spolenosti, kter zakld skutenost zapisovanou do
obchodnho rejstku, opakovan, nebo v minulosti ji v jinm zen stejn
usnesen posoudil jako platn, a zpis jinch zmn do obchodnho rejstku na
jeho zklad provedl.
(NS 1 Odon 90/97)
Spolenk, jednatel nebo len dozor rady spolenosti s ruenm
omezenm me podat do t msc soud, aby vyslovil neplatnost usnesen
valn hromady, pokud je v rozporu s prvnmi pedpisy, spoleenskou smlouvou
nebo stanovami podle 131 odst. 1 obch. zk. Toto ustanoven obchodnho
zkonku je nutn vzthnout nejen na ppady rozporu obsahu usnesen s
uvedenmi normami, ale i na ppady, kdy usnesen nen v souladu s pedpisy
upravujcmi zpsob svolvn valn hromady.
(NS Odon 23/95, SoRo, 1996, . 3, s. 52 a nsl.)
Nelze se dovolvat neplatnosti usnesen valn hromady akciov
spolenosti, jestlie byl sice urit nvrh usnesen na zasedn valn hromady
akciov spolenosti pedloen, avak nebylo o nm vbec hlasovno, a proto se
tento nvrh usnesenm nestal.
(VS Praha 7 Cmo 56/2009, OR, 2010, . 8, s. 246 a nsl.)

Navrhovatel je v rmci povinnosti tvrzen povinen tvrdit krom jinho i

skutenosti vedouc k rozporu usnesen valn hromady akciov spolenosti se
zkonem i stanovami, nen povinen vak tento rozpor hodnotit po prvn
strnce, resp. jeho ppadn hodnocen nen pro soud urujc.
(VS Praha 7 Cmo 323/2007)
Sama skutenost, e byla podna aloba na vysloven neplatnosti usnesen
valn hromady spolenosti, na zklad kterho i kterch poaduje navrhovatel
proveden zmn zpisu v obchodnm rejstku, nebrn tomu, aby v rmci
zkoumn splnn zkonnch pedpoklad pro proveden navrhovatelem
poadovanho zpisu do obchodnho rejstku (tj. i zpisu zmn) rejstkov soud
sm posoudil i platnost usnesen valn hromady spolenosti. Dvodem pro
peruen rejstkovho zen podle 109 odst. 2 psm. c) o. s. . nen bez dalho
aloba podan podle 131 a 183 obch. zk. Je na rejstkovm soudu, aby uvil,
s ohledem na dvody, pro n je neplatnost usnesen valn hromady namtna,
zda jsou dny dvody pro postup podle 109 odst. 2 psm. c) o. s. . i nikoliv.
(VS Praha 7 Cmo 303/2000)
Usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm je v rozporu s
dobrmi mravy tehdy, jestlie vtinov spolenk proti vli meninovho
spolenka rozhodne vahou svch hlas tak, e meninovho spolenka zbav
uritch prv, kter mu byly garantovny spoleenskou smlouvou, a naopak sm
na kor meninovho spolenka zsk vt prva.
(VS Praha 7 Cmo 253/98, PrRo, 1998, . 5, s. 228 a nsl.)
Nen dvodem pro vysloven neplatnosti usnesen valn hromady akciov
spolenosti, jestlie dolo k odvoln jednoho ze dvou len jejho statutrnho
orgnu, ani by byl zvolen na msto odvolanho lena nov len.
(VS Praha 7 Cmo 216/95, Ekonomick a prvn poradce podnikatele, 1997,
. 11, s. 113 a nsl.)
Pi posouzen platnosti usnesen valn hromady spolenosti s ruenm
omezenm v zen podle 131 obch. zk., ve znn pozdjch pedpis, nelze
opomjet hledisko dobrch mrav.
(VS Olomouc 3 Cmo 60/96, PrRo, 1996, . 10, s. 473 a nsl.)
Mimo rmec aloby na neplatnost rozhodnut valn hromady spolenosti s
ruenm obmezenm podle 41 zkona . 58/1906 . z. se tto neplatnosti nelze
dovolvat.
(Vn 2276/23; Vn 16874/38)
Dvodem pro neplatnost rozhodnut orgnu spolku je podle povahy a
okolnost konkrtnho ppadu situace, kdy se zasedn orgnu spolku zastnili a
pro pijet napadenho rozhodnut hlasovali i nelenov, kte nedisponovali
hlasovacm prvem z dnho prvnho dvodu.

(Vn 13615/34)
Jeliko volba a odvoln statutrnho orgnu nebo jeho len nle do
vlun psobnosti nkterho orgnu spolku, je dvodem pro neplatnost
rozhodnut tohoto orgnu spolku umonn voleb statutrnho orgnu nebo jeho
(nkterch) len i tetm osobm - nelenm.
(Vn 9/19)

Z literatury:
Ddi a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 1997, s. 374.
Eli: Spolenost s ruenm omezenm, 1997, s. 157.
Salaov: Prvn nsledky vadnho rozhodnut valn hromady akciov
spolenosti. PrRo, 1996, . 12, s. 559.

259
(Lhty pro podn aloby)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Zsadn podmnkou pro spch ve vci sam je vasn podn nvrhu na

soudn vysloven neplatnosti rozhodnut.

Nvrh na vysloven neplatnosti rozhodnut orgnu spolku lze podat v

subjektivn lht t msc ode dne, kdy se navrhovatel dozvdl nebo mohl
dozvdt o zasedn orgnu spolku. Nvrh je mono podat pouze v objektivn
lht jednoho roku ode dne, kdy orgn spolku skuten zasedal. Pedpis o
objektivn lht se sna omezit hrozbu prvn nejistoty tm, e limituje
nepekroitelnm zpsobem dobu, kdy lze nvrh podat. Jedn se o lhty
prekluzvn; pokud prvo nebylo v tchto lhtch uplatnno, pak zanik. Vechny

tyto lhty maj hmotnprvn povahu (NS 32 Cdo 4/2000); pro jejich potn jsou
urujc 605 a 608.

Subjektivn i objektivn lhta mus bt bezpodmnen dodreny; jejich

zmekn nelze prominout. Po marnm uplynut lht ji nelze ani pezkoumvat
(ne) platnost rozhodnut orgnu spolku v zen podle 258 a 261, ani nelze v
dn zahjenm zen doplovat podan nvrh o dal dvody neplatnosti.

To vak neplat bezvjimen; de lege lata existuje vjimka podle 245 (k

tomu viz koment ve).

Souvisejc ustanoven:

258, 260, 261

Z judikatury:
Na bh lhty podle 15 odst. 1 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn
oban, ve znn pozdjch pedpis, nem vliv ani ppadn absence pouen o
monosti domhat se u soudu pezkoumn rozhodnut orgnu obanskho
sdruen.
(NS 28 Cdo 1972/2010)
Tmsn lhta, v n mus bt podn nvrh na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady spolenosti podle 131 odst. 1 obch. zk., je lhtou
hmotnprvn a preklusivn, a proto v dsledku jejho marnho uplynut prvo
podat takov nvrh zanik.
(NS 29 Cdo 2490/2010)
Lhta pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm je lhtou hmotnprvn.
(NS 32 Cdo 4/2000, Rc 23/01)
Uveden dvod neplatnosti usnesen valn hromady akciov spolenosti
napadenho nvrhem na prohlen usnesen valn hromady za neplatn a po
uplynut tmsn lhty pro podn takovho nvrhu samo o sob neznamen
nemonost prohlsit usnesen valn hromady za neplatn soudem.
(VS Praha 7 Cmo 323/2007)

Pro zachovn hmotnprvn lhty pro podn aloby na vysloven

neplatnosti usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm je i v
ppad, e aloba byla podna telefaxem, rozhodn, kdy telefaxov podn dolo
soudu. Na zvr, e aloba podan telefaxem dola soudu vas, nem
skutenost, e se tak stalo po ednch hodinch soudu, dnho vlivu.
(VS Praha 14 Cmo 291/2003, SoJ 33/04)

260
(Dvody nevysloven neplatnosti rozhodnut orgnu spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Soud neplatnost rozhodnut orgnu spolku nevyslov za podmnek a z

dvod obsaench v 260. Existence tchto dvod vak neznamen, e se tm
bez dalho sanuje ppadn nezkonnost rozhodnut. Soud pouze neplatnost
rozhodnut nevyslov a toto bude mt za nsledek jednak formln
nenapadnutelnost rozhodnut orgnu spolku (res iudicata), jednak veobecnou
zvaznost rozhodnut soudu.

Teba zdraznit, e podmnky nevysloven neplatnosti rozhodnut orgnu

spolku jsou v odstavci 1 formulovny kumulativn, tzn. jednak vadn rozhodnut
nesm mt zvan prvn nsledky, jednak zde mus bt zjem spolku hodn
prvn ochrany; splnn jen jedn z tchto podmnek pro nevysloven neplatnosti
zde nesta.

Tet osobou se rozum osoby stojc vn spolku (a jeho lensk zkladny),

tedy typicky vitel, dlunci, zamstnanci spolku apod. Naproti tomu tet
osobou nejsou nikdy jak lenov spolku, tak statutrn orgn nebo jeho lenov a
lenov kontroln komise nebo jinho obdobnho orgnu spolku, pop. lenov
jinch fakultativnch orgn spolku.

Uren, zda ji nastal stav, kdy by mohlo dojt k podstatnmu zsahu do

prv tetch osob zskanch v dobr ve, je ponechno na vaze soudu. Tento
zsah vak mus objektivn hrozit, resp. existovat; pouh subjektivn pesvden
nebo domnnky nepostauj. Soud zde mus postupovat velmi opatrn.

Je-li zjitno splnn by jen jedinho dvodu pro nevysloven neplatnosti

rozhodnut orgnu spolku, pak je soud oprvnn a povinen neplatnost rozhodnut
nevyslovit; soud zde nem na vbr, zda neplatnost nevyslov i nikoliv.

Existence zkonnch dvod podle 260 neznamen, e soud neme in

concreto nevyslovit neplatnost rozhodnut i z jinch dvod. Typicky lze uvaovat
ppad, kdy by vyslovenm neplatnosti rozhodnut dolo ke zvl zvanmu
nebo alespo k podstatnmu zsahu do prv len nabytch v dobr ve nebo
kdy by se vysloven neplatnosti rozhodnut domhala osoba, kter jeho pijet
doclila zvanm podvodem nebo vdomm uvedenm len v omyl nebo jinm
jednnm ve zvl hrubm rozporu s dobrmi mravy.

Souvisejc ustanoven:

258 a 259, 261

Z judikatury:
Za situace, kdy se valn hromady akciov spolenosti zastnili vichni
akcioni, nevyslov soud neplatnost usnesen valn hromady jen z dvodu, e
byla svolna v rozporu se zkonem.
(NS 29 Cdo 3779/2011)
Zvr, e pi splnn pedpoklad stanovench v 131 odst. 3 obch. zk.,
mohou soudy rozhodnout o ponechn usnesen valn hromady v platnosti pesto,
e jm dolo k poruen zkona, spoleensk smlouvy nebo stanov obchodn
spolenosti, je mon pouze v tom ppad, e zkon umouje osobm, kter v
dsledku takovho rozhodnut utrply kodu, aby se domohly jej nhrady,
poppad pimenho zadostiuinn.
(NS 29 Cdo 1044/2010)
Pi soudnm pezkumu napadench usnesen valn hromady a zrove i pi
vaze o mon aplikaci 131 odst. 3 psm. a) obch. zk. nejde pouze o to, jak

zvan prvn nsledky mlo poruen zkona i stanov spolenosti v prvn

sfe konkrtnho navrhovatele, ale i o to, jak nsledky mlo ve vztahu ke vem
osobm, jich se tk.
(NS 29 Cdo 3717/2010)
Prvo podat nvrh k soudu na vysloven neplatnosti usnesen valn
hromady akciov spolenosti nen pouze prostedkem ochrany individulnch prv
a prvnho postaven uritho navrhovatele, nbr pedevm nstrojem obecn
ochrany zkonnosti ve vnitnch pomrech akciov spolenosti, resp. souladu
tchto vnitnch pomr s autonomn pravou provedenou v jejch stanovch, a
to s ohledem na ir kontext ochrany akciov spolenosti, resp. vech osob
oprvnnch takov nvrh podat, jako i dalch osob, je mohou bt tmito
vnitnmi pomry doteny. V tomto irm kontextu se mus pohybovat nejen
soudn pezkum napadench rozhodnut, nbr tak vaha soudu o (ne)aplikaci
131 odst. 3 psm. a) obch. zk. Nejde jen o to, jak zvan prvn nsledky mlo
poruen prvnch pedpis nebo stanov akciov spolenosti v prvn sfe
konkrtnho navrhovatele, resp. zda se takov dsledky v tto sfe vbec
bezprostedn projevily. Nemn podstatn je i posouzen, zda a jak prvn
nsledky takov poruen vyvolalo uvnit akciov spolenosti nebo ve vztahu ke
vem osobm, kterch se vnitn pomry akciov spolenosti dotkaj, vetn
ostatnch osob aktivn legitimovanch k podn nvrhu na vysloven neplatnosti
usnesen valn hromady akciov spolenosti, by by tento nvrh v konkrtnm
ppad nepodaly. Opan vklad by popel el tohoto vznamnho prva v
systmu prvn pravy akciovch spolenost a zpsobem odporujcm vli
zkonodrce by jej zbavil podstatn sti jeho obsahu (len statutrnho orgnu
i likvidtor akciov spolenosti by nap. nemohl spn napadnout protiprvn
usnesen valn hromady, kter by se jakkoliv vn dotkala akciov spolenosti,
nikoliv vak jeho vlastnch prv, co by vrazn snilo poty ppad, ve kterch
by prvo mohlo bt uplatnno).
(NS 29 Odo 1400/2006; NS 29 Cdo 4089/2009)
Neplatnost napadench usnesen valn hromady podle 183 a 131 odst.
3 psm. a) obch. zk. soud nevyslov v ppad, e poruen prv osob
oprvnnch domhat se vysloven neplatnosti usnesen valn hromady akciov
spolenosti nem zvan prvn nsledky.
(NS 29 Cdo 4811/2009)
Dospje-li soud k zvru, e by prohlenm usnesen valn hromady za
neplatn dolo k podstatnmu zsahu do prv tetch osob, je jedinm
omezenm, kterm je vzn pi rozhodovn o tom, zda aplikovat 131 odst. 3
psm. b) obch. zk., nedostatek dobr vry na stran tet osoby, jejm prvm
m bt poskytnuta ochrana pi nabvn chrnnho prva.
(NS 29 Cdo 3082/2009, SoRo, 2012, . 3, s. 98 a nsl.)
Jestlie ml spolenk informace, e valn hromada spolenosti s ruenm
omezenm nebyla dn svolna, pi rozhodovn o tom, zda se valn hromady

zastn, ji z prost opatrnosti, ml brt v vahu i to, e soud bude pi

ppadnm posuzovn platnosti usnesen valn hromady, v souladu s
ustanovenm zkona, zvaovat i dsledky pochyben pi svoln valn hromady.
Skutenost, e spolenk chybn vyhodnotil dsledky pochyben pi svoln valn
hromady spolenosti s ruenm omezenm a zasedn se proto nezastnil a tak
se sm pipravil o monost uplatnit tmto zpsobem sv prva, neme bt
pitna k ti spolenosti s ruenm omezenm, ale dsledky takovho
hodnocen lze pitat pouze sammu spolenkovi.
(NS 29 Odo 604/2006)
Zmna msta konn valn hromady akciov spolenosti oproti mstu
uvedenmu v pozvnce na valnou hromadu (oznmen o jejm konn) je
pochybenm, je me zaloit neplatnost usnesen pijatch na takovm jednn.
Soud vak neplatnost takovho usnesen valn hromady akciov spolenosti
nevyslov, jestlie dolo k poruen prvnch pedpis nebo stanov, jejich
dsledkem je pouze nepodstatn poruen prv osob oprvnnch domhat se
vysloven tto neplatnosti nebo jinch osob, anebo jestlie poruen nemlo
zvan prvn nsledky.
(NS 29 Odo 984/05, Rc 30/08)
I v rejstkovm zen, kde soud posuzuje otzku platnosti usnesen valn
hromady, kter zakld skutenost zapisovanou do obchodnho rejstku, mus pi
tomto posuzovn postupovat podle 131 odst. 3 psm. a) obch. zk. Ob zen
jsou toti velmi zce provzna. Dospje-li soud v zen podle 131 odst. 3 psm.
a) obch. zk. ohledn platnosti napadenho usnesen k jinmu zvru, ne k
jakmu dospl rejstkov soud pi rozhodovn o zpisu skutenosti, zaloen
posuzovanm usnesenm do obchodnho rejstku, mus rejstkov soud na
zklad rozhodnut podle 131 odst. 9 obch. zk. zahjit zen k dosaen shody
mezi skutenm stavem a zpisem v obchodnm rejstku. Z toho plyne, e
rejstkov soud mus zkoumat platnost usnesen valn hromady podle stejnch
kritri, podle jakch je zkoum soud v zen podle 131 obch. zk. Jakkoli jin
zvr by byl v pkrm rozporu s elem 131 odst. 9 obch. zk. Ustanoven
131 odst. 3 obch. zk. formuluje dvody, pi jejich splnn soud nevyslov
neplatnost usnesen valn hromady, alternativn, nikoli kumulativn (viz pouit
spojky nebo). Je-li proto naplnn i jen jeden z tchto dvod, soud neplatnost
usnesen valn hromady nevyslov, ani by dle zkoumal, zda nejsou splnny i
dal dvody, pro kter nelze neplatnost vyslovit. To plat nejen za situace, kdy se
domhaj vysloven neplatnosti usnesen valn hromady spolenci, ale i za
situace, kdy se ho domh jednatel, nebo obchodn zkonk nein mezi osobami
oprvnnmi podat nvrh podle 131 odst. 1 obch. zk. dnho rozdlu.
(NS 29 Odo 445/2004, SoJ 92/05)
Neplnost zprvy o vztazch mezi propojenmi osobami neme bt
dvodem pro prohlen usnesen valn hromady o schvlen etn zvrky za
neplatn.
(NS 29 Odo 601/2004)

Zvr o tom, e jde jen o nepodstatn poruen prv nebo e poruen prv
nemlo zvan prvn nsledky, lze uinit a pot, co soud rozhodne, e
napadenm rozhodnutm dolo k poruen prvnch pedpis nebo stanov akciov
spolenosti.
(NS 29 Odo 393/2003)
Ustanoven 131 odst. 3 psm. a) obch. zk. je vyjdenm jedn ze zsad,
na kterch spov obchodn zkonk, e toti dsledky poruen prvn povinnosti
nesmj bt v hrubm nepomru s dopadem, kter toto poruen mlo do
prvnch pomr oprvnn osoby, ani se zvanost takovho poruen. Tuto
zsadu by proto bylo mon aplikovat i bez vslovnho ustanoven v zkon.
(NS 29 Odo 1013/2002)
Volba zjevn nevhodnho zpsobu pozvnky na zasedn valn hromady
akciov spolenosti me bt za uritch okolnost poruenm zkona, kter
nemlo zvan prvn nsledky.
(NS 29 Odo 88/2001)
U nvrhu na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady akciov
spolenosti mus soud nejprve rozhodnout, zda byl napadenm usnesenm
poruen zkon, poppad stanovy, a teprve pot rozhodovat o ppadnm pouit
183 odst. 2 psm. a) obch. zk., ve znn innm do 31.12.2000.
(NS 32 Cdo 2963/99, PrRo, 2000, . 7, s. 310 a nsl.)

261
(Kompenzace za poruen zkladnch lenskch prv)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 248

Vklad:

Kad len spolku se me domhat pimenho zadostiuinn za

zvan poruen zkladnch prv lena spolku. Otzkou je, zda len spolku m

prvo na zadostiuinn i tehdy, pokud dnou majetkovou jmu neutrpl, pesto

vak byla jeho zkladn lensk prva pokozena, lze vak mt za to, e ano.

Toto prvo, kter me bt poskytnuto i v penzch, vak mus bt

uplatnno ve lht uren pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut
orgnu spolku nebo ve lht t msc ode dne, kdy nabylo prvn moci
rozhodnut soudu, kterm byl nvrh zamtnut z dvod podle 260.

Mimo rmec zen podle 258 a 261 se uplatnn prva na pimen

zadosti-uinn za poruen zkladnch prv lena spolku nepipout, nebo prvo
na pimen zadostiuinn je vzno na poruen tchto prv v dsledku pijet
rozhodnut, jeho neplatnost soud vyslov anebo jeho neplatnost soud nevyslov
z dvod podle 260. Jestlie nvrh podle 258 a 261 nebyl vbec podn nebo
bylo zen zastaveno nebo byl nvrh zamtnut z jinch dvod ne podle 260,
pak dn prvo na pimen zadostiuinn za poruen zkladnch prv lena
spolku nelze uplatovat.

Souvisejc ustanoven:

258 a 260

Z judikatury:
Nutnm pedpokladem vzniku prva na pimen zadostiuinn je zvr
soudu o rozporu usnesen valn hromady spolenosti s ruenm omezenm s
prvnmi pedpisy, spoleenskou smlouvou nebo stanovami, vyjden v
rozhodnut vydanm v zen o vysloven neplatnosti usnesen valn hromady.
(NS 29 Cdo 215/2011, SoJ 91/13)

Kontroln komise

262
(Zkladn ustanoven o kontroln komisi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 262 a 264):

Je vc stanov, zd-li ve spolku kontroln komisi. Pro ppad, e se tak

stane, navrhuje se stanovit pravidla pro ustaven len kontroln komise do
funkce a vymezit psobnost tohoto orgnu. Zd-li tedy spolek kontroln komisi,
pak bude potebn, aby respektoval obsah navrhovanch ustanoven. To se jev
jako nezbytn zejmna z toho dvodu, e spolek dv zzenm kontroln komise
najevo, e m upraven systm vnitn kontroly. Nen tud mon pipustit, aby
byla kontroln komise zzena jen titulrn, tj. bez psobnosti nebo aby leny
kontroln komise jmenoval statutrn orgn (tedy orgn, na jeho vkon
psobnosti m kontroln komise dohlet). Z obdobnch dvod nelze pipustit,
aby dolo ke spojen funkce lena statutrnho orgnu nebo likvidtora s
lenstvm v kontroln komisi. Nevylouil-li by zkon tyto situace, umonil by
vyvolat klamn dojem, e spolek m vnitn kontroln systm, a by se tak stalo
jen na oko.

Vklad:

Ustanoven 262 je sten dispozitivn potud, e nechv na voln

vaze spolku (resp. toho orgnu spolku, kter je oprvnn mnit jeho stanovy),
zda kontroln komise zzena bude i nikoliv; jedn se tedy toliko o fakultativn
orgn spolku.

Ustanoven 262 je sten kogentn potud, e zakazuje jmenovn a

odvoln len kontroln komise statutrnm orgnem a dle zavd
inkompatibilitu funkc. S pihldnutm k tomu, e prvo mnit stanovy spolku
me mt i statutrn orgn, pokud je podle 247 odst. 1 nejvym orgnem
spolku, je vak nepochybn, e statutrn orgn me sloen kontroln komise
ovlivnit zpsobem nikoliv nepodstatnm.

Nezvislost kontroln komise na statutrnm orgnu je vak jen zdnliv.

Statutrn orgn me toti bt nejvym orgnem spolku a jako takov me
mt pravomoc mj. mnit stanovy ( 247 odst. 1). Tud i kdy statutrn orgn
nem ex lege pravomoc a psobnost jmenovat a odvolvat leny kontroln
komise, me bt stanovami oprvnn prv cestou zmny stanov "neposlunou
komisi" zruit, kdykoliv se mu zachce. Jeliko zkon toleruje existenci i
nedemokraticky organizovanch spolk, je jakkoliv nezvislost kontroln komise
na statutrnm orgnu de lege lata ist iluzorn.

Souvisejc ustanoven:

263, 264

263
(Psobnost kontroln komise)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.
Vklad:

Kontroln komise je nezvisl na vech orgnech spolku krom toho

orgnu, kter je oprvnn mnit stanovy (jen ji me zmnou stanov zdit nebo
zruit); pouze tomuto orgnu se odpovd ze sv innosti a je vzna jeho
rozhodnutmi, pokud jsou v souladu s prvnmi pedpisy a stanovami. Je-li
kontroln komise zzena, je oprvnna kontrolovat vekerou innost spolku.

Kontroln komise vol a odvolv ze svch ad svho pedsedu a obvykle i

mstopedsedu, pokud ovem stanovy neuruj, e jsou voleni a odvolvni tm
orgnem, kter je oprvnn volit a odvolvat leny kontroln komise. Pokud jsou
pedseda a mstopedseda voleni jinm orgnem, pak je z funkce me odvolat
pouze tento jin orgn, nikoliv ostatn lenov kontroln komise.

Kontroln komise zased podle poteby. Akoliv to zkon vslovn

nestanov, je vhodn a douc, aby z kadho zasedn byl pozen zpis. Zpis
pitom me mt znan vznam jakoto dkaz v ppad zjiovn, kdo je
osobou odpovdnou za kodu zpsobenou spolku pi vkonu funkce.

Kontroln komise kontroluje veker otzky souvisejc s innost a

hospodaenm spolku, zejmna se vyjaduje k etn zvrce.

Na zjitn nedostatky upozoruje kontroln komise statutrn orgn a pop.

i dal orgny spolku. Otzkou je, co se stane, pokud statutrn orgn bude
dosti

o npravu ignorovat. Kontroln komise toti nem ze zkona dn inn

prostedek, jak statutrn orgn pimt k nprav. M pouze jedinou monost,
toti podat tomu orgnu, kter je oprvnn mnit stanovy, zprvu o nedostatcch
v innosti spolku a o neochot statutrnho orgnu zajistit npravu a navrhnout
pop. i mon zpsob npravy.

Zjist-li lenov kontroln komise, e se jejich innost mj s jakmkoliv

relnm inkem, maj pouze posledn smysluplnou monost postupu, toti ze
svch funkc odstoupit. Tento postup jim lze v takovm ppad jedin doporuit,
nebo jinak by mohli bt volni k odpovdnosti za kodu jimi zpsobenou
poruenm povinnosti vkonu funkce s p dnho hospode ( 159 odst. 1).
Neinnost se toti s povinnost vkonu funkce s p dnho hospode rozhodn
nesrovnv.

Souvisejc ustanoven:

262, 264

264
(Poven len kontroln komise)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.
Vklad:

K jednotlivm kontrolnm konm me kontroln komise povit jednoho

nebo vce svch len; ti pak maj stejn oprvnn k pstupu k informacm jako
kontroln komise sama. Takov een me bt velmi efektivn zejmna tam, kde
kontroln komise pro svoji velikost nebo z jinch dvod nen schopna jednat
dostaten operativn.

Souvisejc ustanoven:

262, 263

Rozhod komise

 265
(Zkladn ustanoven o rozhod komisi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 265 a 267):

Spolek me zdit pro ely rozhodovn spornch zleitost z oboru

spolkov samosprvy rozhod komisi. Zaml se piznat rozhodnut rozhod
komise vykonatelnost. Z toho dvodu je nutn upravit podrobnji nejen zen
ped komis, vetn formalit rozhodnut spolu s nezbytnou evidenc
rozhodovanch zleitost, ale i soudn pezkum rozhodnut rozhod komise. Tyto
otzky vak nemohou bt pedmtem pravy obanskho prva hmotnho, a
proto se jejich prava vyhrazuje zvltnmu zkonu.

Vklad:

prava rozhod komise pedstavuje dal novinku prvn pravy spolku.

Ustanoven 265 je zjevn dispozitivn povahy; rozhod komise je toliko

fakultativn orgn spolku, kter me, ale nemus bt zzen.

Nen zejm, jakou dal psobnost by stanovy mohly rozhod komisi

svit. V vahu tu patrn pipad een jinch spor o rozsah nebo vkon
lenskch prv a plnn lenskch povinnost, een vzjemnch spor mezi
leny (ovem pouze takovch spor, kter souvisej s lenstvm ve spolku; k
jinm rozhodm zenm nen rozhod komise oprvnna) apod.

Bude-li rozhod komise zzena, vznik otzka, jak tomu bude s vkonem
rozhodho zen v tch ppadech, kdy bude rozhod komise sice zzena, avak
reln (nap. pro uprzdnnost mst v n) nefunkn. Vzhledem k l. 36 Listiny tu
nelze dovodit jin zvr, ne e v takovm ppad tu bude dna pslunost
civilnch soud.

prava vyvolv jist pochybnosti o sv sluitelnosti s stavnm podkem

R, nebo umouje odejmout prvo na spravedliv proces zaruen l. 36 Listiny
i osob, je s rozhodm zenm nikdy nesouhlasila. Stanovy spolku jsou sice
smlouvou sui generis, je leny nepochybn zavazuje, avak tmto postupem
nemohou bt lenm odata proti jejich vli zkladn prva zaruen stavnm
podkem R, je jsou mj. nezciziteln a nezruiteln (l. 1 Listiny).

Podle 220k odst. 1 obch. zk. ve znn innm po novele proveden

zkonem . 370/2000 Sb. (s innost od 1.1.2001) do novely proveden zkonem
. 126/2008 Sb. (do 30.6.2008) mohla smlouva o fzi urit, e pezkoumn
vmnnho pomru akci a uren ve dorovnn v penzch se bude konat
nikoliv v soudnm, nbr v rozhodm zen. Stejn prava platila i pro oblast
pevodu jmn na spolenka a rozdlen. Tato prava byla zjevn protistavn,
protoe odnmala prvo na pstup k soudu nesouhlascm spolenkm nebo
lenm proti jejich vli, co bylo v zjevnm rozporu s l. 36 odst. 1 Listiny. Z
tchto dvod ji tak zkonodrce cit. novelou provedenou zkonem . 126/2008
Sb. bez nhrady zruil. V souasnosti nic takovho v prvu jinch
soukromoprvnch prvnickch osob neexistuje.

Souvisejc ustanoven:

266, 267

266
(Sloen rozhod komise)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 265

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 je zjevn dispozitivn povahy. Stanovy proto mohou urit jak

jin poet len rozhod komise (z povahy vci ovem plyne, e tento poet
me bt uren jen jako vy ne ti, nebo jinak by nebylo mono respektovat
princip vtinovho rozhodovn), tak i volbu nebo jmenovn a odvoln len
rozhod komise jinm orgnem spolku; ustanoven 247 odst. 3 zde nen
doteno.

K odst. 2

Odstavec 2 je kogentn povahy.

prava je nejasn potud, e zkon nedefinuje poadavek bezhonnosti. To

je ovem problm zsadn, nebo od posouzen bezhonnosti se odvozuje
zpsobilost k vkonu funkce lena rozhod komise. Vzhledem k tomu tu nelze
jinak ne jt cestou analogie zkona ( 10 odst. 1). Podle 1205 odst. 2 me bt
volenm orgnem nebo jeho lenem spoleenstv vlastnk jednotek jen takov
fyzick osoba, kter je mj. bezhonn ve smyslu jinho prvnho pedpisu
upravujcho ivnostensk podnikn. Vzhledem k tomu je tu tedy teba
bezhonnost lena rozhod komise posuzovat - cestou analogie s 6 odst. 2
ivnostenskho zkona - tak, e za bezhonnou se nepovauje fyzick osoba,
kter byla pravomocn odsouzena pro trestn in spchan mysln, jestlie byl
tento trestn in spchn v souvislosti s innost spolku, anebo pokud se na ni
nehled, jako by nebyla odsouzena.

Dal problm pedstavuje podivn konstrukce odstavce 2 vty druh. Nen

toti zejm, jakm zpsobem m bt vykldna konstrukce "plat s vhradou
zmny okolnost". Z 258 a 261 plyne, e zkonodrce pravu neplatnosti
rozhodnut orgnu spolku koncipuje na principu speciln relativn neplatnosti
rozhodnut; tedy rozhodnut orgnu spolku je teba povaovat za platn, dokud
nen pravomocn soudem vyslovena jeho neplatnost. Tento obecn princip ovem
klauzule vhrady zmny okolnost prolamuje, a to nanejv nejasnm zpsobem.
Patrn se tu tedy zakld konstrukce, e pokud nikdo nepodal nvrh podle 258
na vysloven neplatnosti volby lena rozhod komise pro nedostatek
bezhonnosti, plat, e zvolena byla bezhonn fyzick osoba, ovem s tm, e
pestane-li len rozhod komise bt (kdykoliv pozdji) bezhonnm, pak se
povauje za nezpsobilho k vkonu funkce ex tunc (od potku) a jeho funkce
tedy nevznikla ( 155 odst. 1 vta prv); tm nejsou dotena prva tetch osob
nabyt v dobr ve ( 155 odst. 2). Vklad je to ovem dosti krkolomn a nelze
na nj v praxi pli spolhat.

K odst. 3

Odstavec 2 je kogentn povahy.

Otzku (ne)podjatosti lena rozhod komise je teba posuzovat vdy in

concreto, s pihldnutm ke zvltnm okolnostem toho kterho ppadu. Pitom
lze vyjt - cestou analogie - z prvn pravy posuzovn (ne)podjatosti soudc (viz
14 o. s. .).

267
(Procesn postup v zen ped rozhod komis)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 265

Vklad:

zen ped rozhod komis je upraveno v zkon . 216/1994 Sb., o

rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez, ve znn pozdjch pedpis, a to
konkrtn v 40e a 40k. (Pvodn zamlen een, toti pijet samostatnho
zkona o zen ped rozhod komis spolku, nebylo realizovno. Neexistuje
ostatn dn rozumn dvod, pro by prava tto problematiky mla bt
upravena oddlen od obecn pravy rozhodho zen.)

Ve uveden normativn een zjevn vyluuje, aby rozhodnut rozhod

komise bylo pezkoumateln postupem podle 258 a 261, nebo cit. zkon .
216/1994 Sb. m vlastn pravu.

268
Zruen spolku

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Nucen zruen spolku

III. Vztah k 172 (8) s likvidac (3 a 7)

Z dvodov zprvy (k 268):

Vzhledem k obecn prav zruen prvnickch osob i vzhledem k tomu,

e podle jinch ustanoven spolkovho prva rozhoduje o dobrovolnm zruen
spolku lensk schze, e navren ustanoven jen nucen zruen rozhodnutm
orgnu veejn moci. V tom smru se pejm zkladn zamen platn pravy v
dosavadnm 12 zk. . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch
pedpis, ale nov navren ustanoven navazuje na obecnou pravu v 172 a
zrove se ve shod se zvry doktrinrn kritiky odstrauj nkter nedostatky
platn pravy.

I. Obecn

Legislativntechnicky je toto ustanoven chybn zaazeno pod skupinov

nadpis "Rozhod komise" (umstn nad 265), take vzhledem k
legislativntechnickm pravidlm nle do skupiny paragraf, je je ukonena a
dalm skupinovm nadpisem, co je docela absurdn. Vcn vak tato
legislativntechnick chyba nem vt vznam.

Ustanoven 268 je zjevn kogentn povahy.

K odst. 1

II. Nucen zruen spolku s likvidac

Odstavec 1 obsahuje pravu zvltnch dvod nucenho zruen spolku

soudem s likvidac; prava obecnch dvod nucenho zruen s likvidac v 172
tm (jak zbyten uvd odstavec 2) nen dotena.

Povinnost soudu poskytnout spolku lhtu k odstrann dvodu, pro n

me bt spolek soudem zruen, je kogentn povahy. Lhta mus bt pimen, s
pihldnutm k povaze a okolnostem kadho konkrtnho ppadu; jej dlka mus
bt volena takovm zpsobem, aby spolek ml relnou monost k nprav
pistoupit.

Je otzkou, co se rozum pojmem "oprvnn zjem", resp. zda se zde

jedn o jin institut ne "prvn zjem", z logiky vci vak lze usuzovat, e mezi
obma pojmy vcn rozdl nen a e se zde jedn toliko o legislativntechnickou
nepesnost. Jev se bt pedevm z praktickho hlediska dosti neastn a
nemlo matouc, pouv-li zkonodrce jinou dikci v nvt odstavce 1, ne je
dikce 172 odst. 1 nvt; vcn pitom mezi pravami rozdl nen.

Jestlie soud rozhodne o zruen spolku z nkterho z dvod podle

odstavce 1, je likvidace obligatorn, s tm, e je vyloueno zruen rozhodnut o
zruen spolku s likvidac podle 170.

Co se jednotlivch dvod nucenho zruen spolku te, pak k tomu viz

koment k 145, 215 odst. 1 a k 217.

K odst. 2

III. Vztah k 172

Jak plyne z odstavce 2, ustanoven 268 je zjevn lex specialis k obecn

prav v 172, kter je i zde nepochybn pln pouiteln.

Souvisejc ustanoven:

172, 187 a 209, 269 a 273

Z judikatury:
Pro innost obanskch sdruen je zsadn nejen princip svobodnho
rozhodnut obana vstoupit do obanskho sdruen, ppadn z nj vystoupit, ale
i vztah orgn veejn moci k obanskm sdruenm potud, e tyto orgny nejsou
oprvnny kontrolovat vnitn dn obanskch sdruen a do nj zasahovat, s
vjimkou ppad innosti obanskho sdruen opravujc rozputn
obanskho sdruen podle zkona.
(NS 30 Cdo 1755/2004)
Pi posuzovn zsahu do prva svobodn se sdruovat je nutno zhodnotit,
zda jsou splnna ti zkladn kritria, a to, zda m oporu v zkon, sleduje
legitimn zjem a je v demokratick spolenosti nezbytn (l. 20 odst. 3 Listiny,
l. 11 odst. 2 mluvy). Kritrium nezbytnosti je splnno pouze v ppad, e
zsah do prva svobodn se sdruovat odpovd nalhav spoleensk poteb a
je pimen sledovanm legitimnm zjmm. Prvo svobodn se sdruovat
garantuje ochranu nzor a svobodu je vyjadovat. I pouh hlsn uritch
mylenek a propagace idej sice me bt dostatenm dvodem pro zsah do
prva svobodn se sdruovat, ale v takovch ppadech je teba dsledn trvat
na nleitm odvodnn nezbytnosti takovho zsahu. Proti extrmnm nzorm
a spolkm zaloenm k jejich en me orgn veejn moci zashnout a tehdy,
vznikne-li nikoli jen hypotetick nebezpe, e uveden extrmn nzory i jejich
dsledky mohou zat bt skuten prosazovny a realizovny.
(NSS 7 As 29/2008, Sb. NSS 1969/10)
elm politick strany me "slouit" i spolek, kter je na tto stran
zcela nezvisl. Potebu zruen spolku mus ad odvodnit.
(Boh. A 12573/35)
Dvodem pro rozputn spolku nen skutenost, e spolek poruuje sv
stanovy.
(Boh. A 3370/24)
Jednotliv lenov spolku nejsou legitimovni k opravnmu prostedku proti
rozhodnut, jm byl spolek rozputn.
(Boh. A 3803/24)
Neinnost spolku sama o sob nen dvodem k jeho rozputn.

(Boh. A 2766/23)

Likvidace spolku

269
(Zvltn povinnosti likvidtora spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 269 a 273):

Likvidace spolku se podrobuje pedevm obecn prav v 188 a 209.

Zvltn ustanoven spolkovho prva e jen dl a specifick otzky. Pedn se
jedn o publicitu soupisu jmn spolku. Dle se dopluje pravidlo o ustanovovn
likvidtora pi nucenm zruen spolku. Konen se zvltnm zpsobem e
naloen s likvidan podstatou spolku.

Clem likvidace spolku nen vzhledem k elu spolkovho jmn rozdlen

likvidanho zstatku mezi leny spolku. Proto tak nen nutn zpenovat
likvidan podstatu celou. Likvidace spolku sleduje jen oistn spolkovho jmn
od dluh; dal majetek spolku pak nen namst mnit na penze, ale zachovat jej
pro uiten el spolkovho charakteru.

Vklad:

prava obsaen v 269 a 273 je jednak kogentn, jednak se jedn o

speciln pravu, kter se pouije vedle obecn pravy likvidace prvnick osoby
obsaen v 187 a 209.

Existence povinnost podle 269 nezbavuje likvidtora povinnost podle

obecn pravy.

Smysl pravy obsaen v 269 je nejist. Patrn tmto zpsobem m bt

zajitna kontrola len spolku nad prbhem likvidace.

Souvisejc ustanoven:

187 a 209, 268 a 273

Z judikatury:
Pro ukonen innosti obanskho sdruen je zsadou jeho dvoufzovost
(zruen a znik). Uplatuje se tak princip, e jestlie cel jmn zanikajcho
obanskho sdruen nenabv jeho univerzln prvn nstupce nebo jestlie
zvltn zkon nestanov jinak, je teba ped znikem obanskho sdruen
provst jeho likvidaci. Uveden princip vyplv ze zsad soukromho prva,
zejmna ze zsady ochrany nabytch prv a ochrany prv tetch osob; elem
likvidace obanskho sdruen je toti nejen vypodn majetkovch vztah mezi
osobami tvocmi osobn substrt obanskho sdruen, ale i ochrana vitel
obanskho sdruen, resp. i jinch osob, jejich majetkovch prv se znik
obanskho sdruen dotk.
(NS 25 Cdo 3546/2011)
Pi zniku obanskho sdruen se provede majetkov vypodn. Z
povahy vci je zejm, e likvidaci je teba provst ped znikem obanskho
sdruen; jakmile toti obansk sdruen pestane jako subjekt prva existovat,
nelze likvidaci provst, nebo tu ji nen subjekt, jeho pohledvky by bylo mono
vymhat a jeho dluhy by bylo teba uspokojit.
(NS 22 Cdo 985/2001)
I po dobu likvidace m zruen spolek prvo stnosti k Nejvymu
sprvnmu soudu SR.
(Boh. A 1112/22)

270
(Zvltn pedpisy o jmenovn likvidtora spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 269

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 vta prv je duplicitn k 191 odst. 3 vt prv, kter stanov

vcn docela tot.

Odstavec 1 vta druh je zjevn lex specialis jen pro ely prvn pravy
likvidace spolku. prava je ovem nejasn potud, zda m soud v tch ppadech,
kdy nelze jmenovat likvidtorem statutrn orgn spolku nebo jeho lena, nejprve
jmenovat nkterho lena spolku a teprve tehdy, nebude-li to mon (co by v
praxi byla raritn situace), jmenovat podle 191 odst. 4 likvidtorem osobu
zapsanou v seznamu insolvennch sprvc anebo zda m bt postupovno
prv naopak. Logika vci svd prv monosti [kdy postup podle 191 odst. 4
je zkonodrcem zjevn koncipovn jako naprosto ojedinl, ze sv povahy
nouzov een (ultima ratio)].

Jako sprvn se tedy jev ten postup, e pi likvidaci spolku m bt

likvidtor jmenovn:
a) nejvym orgnem spolku nebo soudem ( 191 odst. 1 a 2),

b) s tm, e nen-li mon postup ad a): soudem i bez svho souhlasu statutrn
orgn spolku nebo jeho len ( 191 odst. 3; 270 odst. 1 vta prv),

c) s tm, e nen-li mon postup ad a) ani ad b): soudem i bez svho souhlasu
nkter z len spolku ( 270 odst. 1 vta druh),

d) s tm, e nen-li mon postup ad a), ad b) ani ad c): soudem z osob zapsanch
v seznamu insolvennch sprvc ( 191 odst. 4).

Pistoup-li soud k jmenovn lena spolku jeho likvidtorem bez souhlasu

tohoto lena, mus pitom postupovat se zvltn pelivost a ohleduplnost; toto
normativn een je velmi zvan a zejmna sociln dosti bezohledn. Je
zejm, pro zkonodrce k tomuto een pistoupil; vedla jej k tomu praktick
poteba najt osobu, je bude schopna likvidaci realizovat. Nelze vak nevidt, e
vznamnou st lensk zkladny velkho mnostv spolk pedstavuj osoby, je

z dvodu svho zdravotnho stavu, socilnho postaven, inteligence, vzdln a

jinch faktor objektivn nejsou schopny tuto funkci zastvat. Bylo by aktem
sociln bezohlednosti, in concreto a krutosti, pokud by soud likvidtorem proti
jej vli jmenoval osobu, je nen objektivn schopna tuto funkci vykonvat, a
pot ji dokonce jet volal k odpovdnosti za vadn vkon funkce. Je proto
nanejv douc, aby soud tento postup zvolil jen v krajnch ppadech, nebude-li
mono postupovat jinak, a vdy se pitom pesvdil, zda osoba do funkce
likvidtora povolvan je objektivn schopna vkon tto funkce zastvat i
nikoliv. Nutno dodat, e prava je to pitom vcelku zbyten; obecn prava
likvidace nic takovho neobsahuje, piem to nen na jmu jej funknosti.

K odst. 2

Odstavec 2 je ve vztahu k odstavci 1 prv vt duplicitn k 191 odst. 3

vt druh a tet. Naproti tomu ve vztahu k odstavci 1 druh vt je tato prava
nepochybn potebn.

Proke-li likvidtor jmenovan soudem do funkce, e z dvodu svho

vku, zvanho zdravotnho stavu, rodinn situace i z jinho zvanho dvodu
nen schopen vykonvat funkci, je soud povinen jej funkce zprostit. Je ovem vc
posouzen soudu, zda uvdn dvod i dvody jsou natolik zvan, e na
navrhovateli nelze spravedliv poadovat, aby funkci likvidtora vykonval.

Souvisejc ustanoven:

191

271
(Omezen zpenen likvidan podstaty spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 269

Vklad:

Ustanoven 271 je zjevn lex specialis k obecn prav likvidace, podle

n se zpenuje vdy veker majetek likvidovan prvnick osoby.

Dvod tto pravy je nejasn. Dvodov zprva uvd, e clem likvidace

spolku nen rozdlen likvidanho zstatku mezi leny spolku; likvidace spolku
sleduje jen oistn spolkovho jmn od dluh, piem ostatn majetek spolku
nen namst mnit na penze, ale zachovat jej pro uiten el spolkovho
charakteru. To se ovem nesrovnv s 272 odst. 1 vtou prvou, podle n
likvidtor nalo s likvidanm zstatkem podle stanov spolku. S vjimkou spolku
se statusem veejn prospnosti nen naloen s likvidanm zstatkem spolku
zkonem nijak omezeno, a nen tedy ani zakzno rozdlen likvidanho zstatku
lenm spolku formou jednotlivch podl; zde je tedy pln zpenen likvidan
podstaty nepochybn mon. Ostatn k zkazu rozdlen podl na likvidanm
zstatku jednotlivm lenm nem zkonodrce (s vjimkou spolk se statusem
veejn prospnosti) dn legitimn dvod, nebo majetek spolku pece povstal
z lenskch pspvk a tak z prce len.

Krom toho pln zpenen likvidan podstaty bude nezbytn i tehdy,

pokud je nad stanovy spolku (lhostejno, zda se bude jednat o spolek se
statusem veejn prospnosti nebo bez nj) nap. proto, e kladn likvidan
zstatek v penzch m bt uren ke konkrtnmu cli.

Postup podle 271 je reln mon pouze v tch ppadech, kdy majetek
spolku (aktiva) pevyuj jeho dluhy (pasiva), a kdy je tedy mon pln
uspokojen vech pohledvek vitel. Nen-li pln uspokojen vech pohledvek
vitel mon, mus likvidtor postupovat podle 201 a 204; povinnost podat
insolvenn nvrh podle 200 tm nen dotena.

272
(Nakldn s likvidanm zstatkem)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 269

Vklad:
K odst. 1

Postup podle odstavce 1 je (zcela nebo zsti) vylouen v ppadech podle

273.

Zkon vslovn dovoluje autonomn pravu naloen s likvidanm

zstatkem ve spolkovch stanovch, co koresponduje s principem spolkov
autonomie. Nen pitom - s vjimkou spolku se statusem veejn prospnosti naloen s likvidanm zstatkem spolku nijak omezeno, a nen tedy ani zakzno
rozdlen likvidanho zstatku lenm spolku formou jednotlivch podl, jakkoliv
by nco takovho bylo velmi neobvykl a rozhodn to nelze doporuit.

Ppadn prava naloen s likvidanm zstatkem ve spolkovch stanovch

je fakultativn povahy; zkon jej existenci nenaizuje. Pokud vak prava chyb,
nen z dikce zkona jednoznan dovoditeln, jak m bt s likvidanm zstatkem
naloeno. Patrn tu vak m bt postupovno stejn jako v ppadech, kdy prava
ve stanovch sice existuje, je vak z jakhokoliv dvodu reln neprovediteln.

K odst. 2

Konstrukce zkona z hlediska nakldn s likvidanm zstatkem je

nsledujc:
a) s likvidanm zstatkem se nalo podle stanov spolku; u spolku se statusem
veejn prospnosti vak vdy jen tak, aby likvidan zstatek i nadle slouil
veejn prospnm clm,

b) nelze-li postupovat ad a), nabdne likvidtor likvidan zstatek jinmu spolku s

obdobnm elem,

c) nelze-li postupovat ad a) ani ad b), nabdne likvidtor likvidan zstatek obci,

v jejm zemnm obvodu m spolek sdlo,

d) nelze-li postupovat ad a) ani ad b) ani ad c), pechz likvidan zstatek na

kraj.

Nabdka likvidanho zstatku obci podle odstavce 2 vty druh me bt

pro takovou obec darem vskutku danajskm; proto tak zkonodrce stanovil
prvo obce nabdku neakceptovat, co zejmna pro mal obce je prvo dosti
vznamn (nap. drba starho hradu nachzejcho se v zemnm obvodu obce,
kter likvidtor spolku nabdne obci pevst do jejho vlastnictv, me malou
obec finann pokodit). Pro tento ppad je - vzhledem k tomu, e dn majetek
neme zstat bez svho vlastnka, a takt proto, e zkon neme zaloit
neeitelnou situaci - stanoven pechod likvidanho zstatku na kraj, kter je
nepochybn vdy schopen se o takov majetek postarat.

Nabdka likvidanho zstatku jinmu spolku s elem obdobnm, jako i

nabdka likvidanho zstatku obci je ofertou smlouvy, kterou spolek zastupovan
likvidtorem nabz bezplatn pevod vlastnickho prva (darovn) k
likvidanmu zstatku z likvidovanho spolku na jin spolek nebo na obec. Nen
pitom nutn nabdku vslovn odmtat; i mlen k odmtnut nabdky zde zcela
posta ( 1740 odst. 1 vta druh).

Lhta pro akceptaci nabdky obc je prekluzivn povahy; jejm marnm

uplynutm toto prvo zanik.

Nejasn je, kdy se v tch ppadech, kdy se likvidan zstatek, jen obec
nepijala, stane vlastnictvm kraje. Dikce zkona je tu nejednoznan, nicmn
lze soudit, e se tak stane prvm dnem nsledujcm po dni, kdy uplynula ve
uveden dvoumsn lhta pro akceptaci nabdky obc. Souhlas, resp. jakkoliv
projev vle kraje se zde nevyaduje; kraj tento likvidan zstatek nabv ex
lege, a to pechodem (nikoliv pevodem) vlastnickho prva. Nabyt majetku kraj
neme odmtnout. Likvidtor je ovem povinen kraj (resp. krajsk ad) o tto
skutenosti vyrozumt, majetek pslunm ednm osobm dn pedat a
poskytnout v tomto ohledu vekerou potebnou souinnost (zejmna tam, kde je
teba zapsat do pslunch veejnch evidenc zmnu v osob vlastnka tohoto
majetku).

Sporn je, zda se m v tch ppadech, kdy je skuten sdlo spolku odlin
od sdla zapsanho (rejstkovho), piem kad je v zemnm obvodu jin obce
nebo jinho kraje, vychzet ze sdla skutenho nebo zapsanho. Vzhledem k
principu materiln publicity zpis ve spolkovm rejstku je tu podle veho
urujc sdlo zapsan; tm ovem nen doteno prvo obce nebo kraje dovolat se
skutenho sdla spolku ( 137 odst. 1).

Ve uveden plat jak pro nakldn s likvidanm zstatkem, tak i s jeho

st. Nen toti vyloueno, e stanovy nad nap. 25% likvidanho zstatku
rozdlit lenm nebo e jin spolek nebo obec pijme jen st nabzenho
likvidanho zstatku atd.

Omezen pro obec nebo kraj, je je povinna naloit s nabytm likvidanm

zstatkem jen k veejnprospnmu cli, je dobe mylen, le prakticky
pochybn. Nco takovho jist nebude problm u penz, le bude jen obtn
provediteln nap. u rznch technickch zazen nebo pstroj. Pro takov
ppady mus bt zkon vykldn tak, e nabyt majetek m obec nebo kraj prvo
zpenit a teprve takto zskan penze ut k veejn prospnmu cli. Po
legislativn technick strnce je tato prava chybn zaazena; sprvn mla bt
zaazena do zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch
rozpot, ve znn pozdjch pedpis.

Souvisejc ustanoven:

273

273
(Nakldn s elov vzanmi prostedky z veejnch rozpot)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 269

Vklad:

Ustanoven je koncipovno jako vjimka z obecnho 272. prava je to

ovem - i pes stylistick odchylky - zcela duplicitn s 196 odst. 2 st vty
druh ped stednkem, jen stanov vcn tot, a vzhledem k tomu docela
zbyten.

Souvisejc ustanoven:

196 odst. 2 st vty druh ped stednkem

Fze spolk

274
(Smlouva o fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Smlouva o fzi (6 a 14)

Z dvodov zprvy (k 274 a 287):

Tak prava fz spolku navazuje na obecnou pravu v 174 a nsl. Fze

spolk nejsou v platnm prvu upraveny, a protoe se jedn o zleitost osobnho
statusu, chybjc zkonn rmec spojovn a sluovn spolk neumouje.
Praktickmi postupy lze sice ji za stvajc pravy dospt k obdobnmu, nikoli
vak stejnmu vsledku, tyto postupy jsou vak prvn nronj a
komplikovanj, ne jak to umon navren prava.

Spolkov prvo vyaduje uritou mru podrobnosti zvltn pravy.

Specifick charakter spolk jako soukromch korporac vyaduje ble eit jednak
uzavrn smluv o fzi a jejich schvalovn, jednak specifick dopady tchto
spolkovch pemn na lensk otzky. Zrove je nutn pamatovat i na
dslednou ochranu vitelskch zjm. Tot plat i o rozdlovn spolk. Nvrh
pravy pemn spolk zohleduje dosavadn vvoj analogick pravy v prvu
obchodnch spolenost; rozdl je vak v celkovm pojet, zejmna v tom smyslu,
e je navren prava liberlnj, ne tomu je u prvnickch osob podnikatelsk
orientace.

Ust. 275 upravuje zkladn nleitosti obou subtyp smlouvy o fzi. Tuto
smlouvu schvaluj lensk schze fzujcch spolk. V nezbytnm rozsahu jsou
upravena nkter pedsmluvn jednn zastnnch spolk: ped sjednnm fze
mus zastnn spolky navzjem poznat sv majetkov pomry, aby mohly
vyhodnotit rizika cel operace.

Ustanoven 277 a nsl. vyaduj, zvlt pro ely informovanosti len

spolku a v zjmu monosti lensk schze pijmout rozhodnut na zklad
dostatench informac, aby pslun orgny spolku projekt fze vyhodnotily i
obhjily, a podaly o tom zvltn zprvu. Zrove se vyluuje nezbytnost
takovho administrativnho zaten spolkovho ivota tam, kde tyto zprvy
objektivn nejsou teba. Z pravy obchodnch spolenost se vak pro spolky
nepejm pravidlo, e lenov spolku mohou pslun spolkov orgny zprostit
povinnosti vypracovat pslun zprvy psemnm prohlenm s edn
ovenm podpisem. Takov opaten se pro spolkov ivot jev jako nefunkn, a
leny spolku i spolek samotn by administrativn zatilo vc, ne samo
vypracovn zprvy.

Ustanoven 284 obsahuje pravidla pro zpis fze do veejnho rejstku

spolk. Sankn nsledky otlen s podnm nvrhu na zpis fze e 287.

I. Obecn

Prvn prava fze spolk pedstavuje proti dosavadn prvn prav

pomrn velmi zsadn novum.

Nen tak docela pesn tvrzen z dvodov zprvy, e fze spolk byly
dosud jako statusov otzka pro absenci pslun normativn pravy zakzny.
Podle 12 odst. 1 psm. a) a odst. 2 zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban,

ve znn pozdjch pedpis, byly dovoleny fze slouenm. Tato prava, resp.
spe "prava" byla vak vce i mn pro absenci pravy podstatnch otzek
nefunkn. Pitom ani nebylo zejm, zda se jedn o fzi slouenm cestou
univerzln sukcese nebo spe o jakousi napodobeninu fze slouenm, kter pro
absenci prvn kontinuity nstupnickho subjektu nen pojmov vzato i pes sv
oznaen vlastn vbec fz slouenm. Zkon nyn tyto otzky jednoznan e,
co lze kvitovat jednoznan kladn.

prava fze spolk je do znan mry (nikoliv vak zcela) analogicky

koncipovna podle prvn pravy fz obchodnch korporac tak, jak ji - v
nvaznosti na poadavky prva EU - pinesl zkon . 125/2008 Sb., o pemnch
obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis. Oproti fzi
obchodnch korporac je ovem fze spolk prvn podstatn jednodu.

Pro fze spolk se obecn prvn prava fz prvnickch osob pouije

subsidirn. Reln vzato jsou vak aplikovateln jen 174 a 182; ustanoven
183 a 184 se zde z povahy vci nepouij.

Prvn prava fze spolk v 274 a 287 je kogentn povahy; s vhradou

zvltn pravy podle 302 se od n nikdy nelze odchlit (k tomu viz koment k
302).

II. Smlouva o fzi

Dikce 274 se stylisticky odchyluje od prvn pravy fz obchodnch

korporac - smlouva o fzi spolk versus projekt fze obchodn korporace. Takov
een je jist mon, ovem meritorn je nedouc; v zjmu stylistick
konzistence prvn pravy by bylo vhodn, kdyby zkonodrce pouval v celm
prvnm du R pro pravu urit problematiky jednotnou terminologii, co se
bohuel nedje; dsledkem toho je potom pojmov zmaten a zbyten
pochybnosti praxe.

Zkladnm institutem prvn pravy fze spolk je smlouva o fzi, podle n

se fze spolk realizuje a je obligatorn obsahuje vechny zkladn daje o
konkrtn fzi.

Povinnost vyhotovit smlouvu o fzi maj vechny zastnn spolky

spolen, s tm, e povinnost zajitn ppravy dokumentu maj jejich statutrn

orgny. Nicmn tm nen vyloueno, aby smlouvu o fzi vypracoval i nkdo jin,
bude-li mt na realizaci fze zjem, nebo zastnn spolky zajistily vypracovn
smlouvy o fzi s pomoc svch len, zamstnanc nebo tetch osob (nap.
specializovan advoktn kancele).

Co do sv prvn povahy je smlouva o fzi vdy prvnm jednnm ve

smyslu 545 a nsl., jejmi smluvnmi stranami jsou zastnn spolky. Jedn se
o specifick, autonomn smluvn typ. Nejedn se vak o innomintn smlouvu,
nbr o zvltn smlouvu upravenou zkonem. Jedn se vdy o prvn jednn
formln a nomintn (resp. pojmenovan).

Smlouva o fzi mus mt psemnou formu. Nem-li smlouva o fzi psemnou

formu, je neplatn; ustanoven 174 odst. 2 zde vak nen doteno.

Nebyla-li fze dosud zapsna do spolkovho rejstku, me bt smlouva o

fzi i po svm schvlen, uzaven a nabyt innosti zmnna. Mus bt ovem
pitom dodren cel postup ppravy a schvlen fze znovu od plnho potku z
dvodu ochrany zastnnch spolk, jejich len, vitel a tetch osob; tato
povinnost plat bezvjimen. Jestlie je k fzi teba souhlasu orgnu veejn
moci, mus bt udleno nov kladn schvalujc rozhodnut, jinak je zmna
neplatn.

Me se stt, e dojde k njak chyb v samotn smlouv o fzi, kterou je

nutn opravit. I v takovm ppad je nezbytn zveejnit kompletn celou
smlouvu o fzi a cel postup ppravy a schvlen fze opakovat od plnho
potku.

Jak fze jakoto proces, tak i vlastn smlouva o fzi jsou nezmniteln a
nezruiteln, jakmile nastala innost fze ( 285).

Smlouva o fzi nabv innosti dnem, kdy spluje veker zkonem

stanoven poadavky. Obecn vzato tedy smlouva o fzi nabv innosti dnem
svho uzaven; tm nen vyloueno, aby ve smlouv o fzi bylo stanoveno, e
nabv innosti pozdjm dnem.

Souvisejc ustanoven:

 174 a 182, 275 a 287

Z judikatury:
Pi zniku obanskho sdruen se provd majetkov vypodn. Tento
proces pedstavuje obligatorn postup uskuteovan v souvislosti se znikem
obanskho sdruen. Jeho inn realizace je dosaeno i v situaci, kdy dochz k
zniku subjektu s prvnm nstupcem vstupujcm do prv a povinnost zaniklho
obanskho sdruen, kter se s nm slouilo a uinilo tak svj majetkov substrt
jeho soust. V rmci slouen dvou obanskch sdruen me bt provedeno
vyrovnn majetku ji z titulu zde naznaen sukcese, a lze tedy v tomto smru
usuzovat na platn znik pvodnho obanskho sdruen, bez toho, aby bylo
nutno pistoupit k procesu likvidace zanikajcho obanskho sdruen.
(NS 28 Cdo 4507/2011)

275
(Obligatorn nleitosti smlouvy o fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Jakkoliv obecn lze souhlasit s pstupem zkonodrce, kter pi

koncipovn obanskho zkonku opustil svoji nepli douc legislativn
metodu pedlouhch paragraf, zde dolo k nedoucmu rozdlen normativn
pravy, nebo 275 a 276 upravuj vcn tot, toti okruh obligatornch
nleitost smlouvy o fzi spolk. Vzhledem k tomu by bylo systematicky
vhodnj jejich spojen do jedinho paragrafu.

Katalog nleitost smlouvy o fzi je jednak obligatorn, jednak minimln;

zastnn spolky si mohou ve smlouv ujednat i jin, pro n potebn otzky.

Krom obligatornch nleitost podle 275 a 276 mus smlouva o fzi

obsahovat i obligatorn doloku, e nvrh smlouvy o fzi byl schvlen lenskmi
schzemi vech zastnnch spolk a kdy se tak stalo ( 282 vta prv). Z
doloky pitom mus bt zejm, kdy lensk schze zastnnch spolk nvrh
smlouvy o fzi schvlily a zda se tak stalo na spolenm zasedn nebo na
oddlench zasednch.

Nen zejm, co se rozum identifikujcm dajem. Samo oznaen je

nejasnm novotvarem oproti ustlenmu zu, kdy pravideln se hovo o daji
identifikanm. Vzhledem k tomu, e o nzvu a sdle spolku hovo zkon vslovn
(piem prv nzev a sdlo kad prvnick osoby pat mezi jej zkladn
identifikan daje), lze soudit, e se tm rozum povinnost uvst identifikan slo
osoby (IO) podle 24 psm. c) zkona . 111/2009 Sb., o zkladnch registrech,
ve znn pozdjch pedpis.

Ve smlouv o fzi se nevyaduje uvdn rodnch sel (ani dat narozen u

cizinc, kte rodn slo nemaj pidlen), i kdy jejich uveden je vhodn a v
praxi niemu nekod.

Souvisejc ustanoven:

176, 276, 282 vta prv

276
(Stanovy nstupnickho spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Ustanoven 276 systematicky navazuje na 275.

Odstavec 1 je absolutn kogentn povahy potud, e pi fzi splynutm

nstupnick spolek teprve nov vznik; vzhledem k tomu smlouva o fzi
splynutm mus vdy stanovy nstupnickho spolku obsahovat.

Naproti tomu odstavec 2 je toliko relativn kogentn povahy, nebo pi fzi

slouenm ji nstupnick spolek existuje; vzhledem k tomu ke zmnm jeho
stanov dojt me, avak tak nemus. Pokud ovem ke zmnm dochz, jejich
uveden ve smlouv o fzi slouenm je nezbytn.

Souvisejc ustanoven:

275, 282 vta prv

277
(Zprva o fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Zkonodrce pod vlivem pedpis EU zalenil do prvnho du R nejprve jen pro oblast fz obchodnch korporac a nyn i pro oblast fz spolku jak vlastn povinnost zprvy statutrnho orgnu o fzi, tak i vjimky z povinnosti
jejho vypracovn.

Pedmtn een sice nen zsadn chybn, vede vak k

nezanedbatelnmu zven administrativn nronosti fze spolk, kter je vcn
nedvodn. Povinnost zprvy o fzi je toti pedpisy prva EU uloena toliko pro
fze a peshranin fze akciovch spolenost. Lze dvodn oekvat, e tato

prava bude v praxi psobit kontraproduktivn v tom smyslu, e si s n laick

veejnost nebude pli vdt rady, resp. e se v praxi bude poadavkm zkona
formln vyhovovat cestou zcela formlnch a vcn bezobsanch dokument.
To plat tm spe, e poruen povinnosti vypracovn zprvy o fzi zkon nijak
nesankcionuje (s vjimkou odpovdnosti za kodu a ruen pi poruen
povinnosti vkonu funkce statutrnho orgnu spolku nebo jeho lena podle
159).

Ani po vcn strnce nen ke zvolenmu een dn rozumn dvod. V

oblasti fz akciovch spolenost m tato povinnost zcela nepochybn svj
smysl; jedn se tu o ochranu (zejmna drobnch) akcion a jejich majetkovch
investic. To vak nen ppad fze spolk, nebo jednak len spolku ve spolku
nem majetkovou investici, jednak za dluhy spolku neru ( 215 odst. 2), a
neme bt tedy fz nijak majetkov pokozen.

Konen negativem tto pravy je, resp. bude v praxi spolhn se

obyejnch len spolku na obsah tto zprvy, kdy tito lenov ji nebudou
vyvjet dnou dal efektivn kontrolu, zda daje jim pedkldan jsou sprvn a
pln.

278
(Informan povinnost vi lenm pi fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Maj-li lenov spolku jeho fzi schvlit, mus mt nejprve relnou monost
se s fz seznmit. Za tmto elem zkon ukld pomrn rozshlou informan
povinnost zastnnch spolk vi jejich lenm. Plat pitom, e kad
zastnn spolek pln informan povinnost vi svm lenm.

Dikce prv vty je zsti nepesn, nebo v nejmn ticetidenn lht se

zasedn lensk schze neohlauje, nbr svolv. Ticetidenn lhta je pitom
zvazn a minimln; nelze ji proto ve stanovch zkrtit, pouze prodlouit.

Vkazem majetku a zvazk se rozum dokument popisujc zpsobem

srozumitelnm i laikm hospodskou bilanci spolku (pedloen kompletnho
etnictv se nevyaduje).

Pokud se te zpsobu zpstupnn, nem zkon zvltn pravu, nicmn

lze z logiky vci (a tak z analogie s pravou tto otzky pi rozdlen spolku v
292 odst. 2) dovodit, e posta zpstupnn v sdle spolku, s tm, e lenov
zastnnho spolku mus bt na zpstupnn dokument v oznmen o svoln
zasedn lensk schze upozornni tak, aby jej mohli reln vyut, a mus mt
prvo si poizovat (neur-li stanovy jinak, na vlastn nklady) kopie dokument
nebo jejich st.

Poruen 278 me bt - v zvislosti na okolnostech kadho konkrtnho

ppadu - dvodem pro podn nvrhu podle 283; tm nen vyloueno, e tu
budou dvody pro postup podle 260.

Je-li fze spolk zapsna do spolkovho rejstku, pak bez ohledu na mru
poruen zkona je fze nezruiteln, nezpochybniteln a nevratn ( 285;
shodn 175 odst. 2).

279
(Informan povinnost vi tetm osobm pi fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:
K odst. 1

elem zveejnn je pedevm upozornn tetch osob, e se fze spolk

pipravuje. Zejmna pro vitele je to zcela zsadn informace.

Zveejnn informac podle odstavce 1 se dje jejich publikac v Obchodnm

vstnku ( 3018).

Ticetidenn lhta je zvazn a minimln; pedstih me bt vt, nikoliv

vak men.

K odst. 2

Odstavec 2 dopad jak na spolky zanikajc, tak na (pi fzi slouenm)

spolek nstupnick.

Odstavec 2 je vcn nedomylen, nebo takto zkon umonil neposkytnut

informac tetm osobm, zejmna vitelm; ti se o fzi dozvd a pot, co
innost fze ji nastala, co je ji ponkud pozd.

Nen zejm, co se rozum pojmem "zanedbateln dluhy" a "zanedbateln

poet vitel". Logikou vci lze tu dovodit, e je-li nco zanedbateln, pak je to
tm rovno nule. Lze tedy soudit, e poet vitel je zanedbateln, je-li jich ne
vce ne cca 3 osoby. Ve dluh je zanedbateln, pokud je v du nkolika mlo
tisc korun K (resp. ekvivalent tto stky v ciz mn). To ovem nic nemn na
vadnosti tto pravy, je je chybn in merito.

280
(Ochrana vitel pi fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Zkonn prava vychz z velmi vznamn mylenky, toti e pi fzi

spolk mohou bt podstatnm zpsobem dotena prva vitel, nebo
nstupnick spolek vdy pejm na principu univerzln sukcese veker prva a
povinnosti (dluhy nevyjmaje) vech zanikajcch spolk. Tato situace me
vitele zvhodnit (nstupnick spolek bude v dsledku spojen aktiv a pasiv
zastnnch spolk ekonomicky silnj, ne by byl kterkoliv ze spolk, kdyby k
fzi nedolo), nebo je me pokodit (typicky v ppad, kdy dojde k fzi malho,
ale ekonomicky stabilnho spolku s velkm, ale ekonomicky nestabilnm spolkem,
v dsledku eho bude nstupnick spolek ekonomicky slab, co je pro vitele
nedouc). Vdy zde pitom zle na tom, jak je pomr majetku a dluh
jednotlivch zastnnch spolk, co vitel nikdy neme ze sv pozice
ovlivnit.

Prvo na poskytnut jistoty m pouze ten vitel, kter svoji pohledvku

pihls v zkonn prekluzivn lht, kter b ode dne zveejnn zpisu fze do
spolkovho rejstku v Obchodnm vstnku ( 3018).

Prvo na poskytnut jistoty nem vitel, jeho pohledvka vznikla a po

zpisu fze do spolkovho rejstku.

Pi realizaci prva na poskytnut jistoty se postupuje podle 2010 a 2054;

o dn specifick zajiovac institut se zde nejedn. Jistotu lze poskytnout
zejmna zzenm zstavnho prva, ruenm, kter pevezme zpsobil ruitel,
zajiovacm postoupenm pohledvky (nap. z vklad v bankch), zajiovacm
pevodem prva a dalmi prvnmi prostedky, kter slou k zajitn a utvrzen
dluhu.

Jakou jistotu lze povaovat za dostatenou, je vc vzjemn dohody stran.

Pokud vitel proke, e se v dsledku fze zhor dobytnost jeho

pohledvky podstatnm zpsobem a zastnn spolek mu neposkytl
dostatenou jistotu, m prvo poadovat poskytnut dostaten jistoty jet ped
zpisem fze do spolkovho rejstku. Nedojde-li mezi vitelem a dlunkem k
dohod o zpsobu zajitn pohledvky, rozhodne ve vci soud, a to s ohledem
na druh a vi pohledvky.

Z judikatury:
Jistota je dostaten jen tehdy, jestlie odpovd zajitn pohledvce.
(NS 21 Cdo 624/2001)
Pkaz k hrad nelze povaovat za doklad o poskytnut jistoty, nebo
nestvrzuje, e jistota se nachz na tu vitele.
(VS Olomouc 2 A 2/99, SJS 497/1999)

281
(Schvalovn nvrhu smlouvy o fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Prvn prava fze spolk je oproti prvn prav fz obchodnch korporac

odlin potud, e se zde schvaluje nikoliv ji uzaven smlouva o fzi, nbr jej
(pouh) nvrh, co plyne jak z dikce 281, tak i z dikce souvisejcho 282.

Vcn je tato prava ist procedurln povahy; odchlen se od n nen

dovoleno.

Nevyaduje se osvden schvlen nvrhu smlouvy o fzi notskm

zpisem, co je vcn nedouc a otevr tak znan prostor pro rzn zkulisn
manipulace s obsahem smlouvy o fzi.

Souvisejc ustanoven:

 282, 302

282
(Uzaven smlouvy o fzi)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

prava vyvolv pochybnost, zda me dojt k uzaven smlouvy o fzi v

jinm znn, ne v jakm byl nvrh smlouvy o fzi schvlen podle 281. Z logiky
a povahy lze vak dovodit, e takov postup by byl v rozporu s elem a smyslem
zkonn povinnosti schvlen nvrhu smlouvy o fzi podle 281, a proto je
neppustn.

Doloka o tom, kdy a km byl nvrh smlouvy o fzi schvlen, je obligatorn

nleitost smlouvy o fzi.

Poruen povinnosti schvlen nvrhu smlouvy o fzi nebo poruen

povinnosti schvalovac doloky pedstavuj poruen zkona, je m za nsledek
neplatnost smlouvy o fzi, ovem s tm, e po zpisu fze do spolkovho rejstku
ji innost fze nezvratn nastala a neplatnost smlouvy o fzi nelze vyslovit (
175 odst. 2).

Smlouvu o fzi podepisuje statutrn orgn nebo jeho jeden nebo vce
len oprvnnch jednat za spolek. Nikdo jin ne statutrn orgn nebo jeho
len smlouvu o fzi podepsat neme, nebo pouze statutrn orgn m generln
jednatelskou psobnost ( 164 odst. 1); nikdo jin tak uinit neme, protoe fze
rozhodn nen njakou bnou zleitost. Tm nen vyloueno, aby smlouvu o fzi
podepsal zmocnnec spolku; podmnkou tohoto postupu ovem je, e mus bt
vybaven speciln (nikoliv generln) plnou moc, kter mus mt psemnou formu.

Zkon nevyaduje ani uzaven smlouvy o fzi formou notskho zpisu,

ani edn oven podpis na smlouv o fzi.

Dokonce se ani nevyaduje, aby projevy vle musely bt vdy na jedn

listin; tato povinnost je ex lege dna pouze pro ppady smluv tkajcch se
vcnch prv k nemovitostem ( 561 odst. 2), nikoliv obecn, a zkon vslovn
nic takovho nestanov a nelze jej v tomto ohledu ani extenzivn interpretovat.

Souvisejc ustanoven:

281, 302

283
(Neplatnost fze spolk)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Ustanoven je zjevn lex specialis k obecn prav neplatnosti rozhodnut

orgnu spolku podle 258 a 261. prava je zjevn pevzata z prvn pravy
pemn obchodnch korporac. V rozsahu, v jakm z 283 neplyne nco jinho,
pouije se obecn prava podle 258 a 261; tm ovem nen doten 175 odst.
2.

Smysl tto pravy spov v tom, aby nemohl nastat stav, kdy soud vyslov
neplatnost smlouvy o fzi, piem - v dsledku nepodn nvrhu k soudu - bude
schvalovac usnesen lensk schze povaovno za platn, nebo obrcen.

Aktivn legitimace je zde rozena i pro spolek, resp. kad ze

zastnnch spolk. Smyslem tto pravy je zajistit ochranu legitimnch zjm
kadho ze zastnnch spolk pmo, ani by bylo nutno hledat njakho lena
ochotnho k podn nvrhu.

Speciln povaha tto pravy podle veho vyluuje, aby nvrh podle 283
ve spojen s 258 podala i jin osoba, kter na tom m zjem hodn prvn
ochrany.

Souvisejc ustanoven:

258 a 261

284
(Zpis fze spolk do spolkovho rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 obsahuje normy procesn povahy, kdy upravuje, kdo podv

nvrh na zpis fze do spolkovho rejstku. prava do tohoto zkona nepat;
vcn nle do procesnho pedpisu.

K odst. 2

Odstavec 2 je pravou hmotnprvn povahy. Ani tato prava vak do

tohoto zkona vcn nepat. daje zapisovan pi fzi prvnick osoby (fzi
spolk nevyjmaje) jsou upraveny v 55 odst. 1 a 56 zk. o ve. rejstcch.
Vzhledem k tomu se odstavec 2 (jakoto duplicitn, a tud zbyten) nepouije.

Souvisejc ustanoven:

177 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

285
(Nezmnitelnost a nezruitelnost probhl fze)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

prava navazuje na 175 odst. 1, kter zakld obecn nezmnitelnost a

nezruitelnost pemny prvnick osoby, kter ji probhla.

Existence 285 ovem neznamen, e by nebylo mono nstupnick

spolek rozdlit na dva nebo vce spolk. Tento postup ovem nen zptnou fz ani
anulac pvodn fze, nbr novou, resp. dal pemnou spolku.

Souvisejc ustanoven:

 175 odst. 1

286
(lenstv v nstupnickm spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:

Skutenost, e se nstupnick spolek astn fze slouenm, nikdy nem

vliv na existenci lenstv jeho dosavadnch len v nm; tm nejsou doteny
obecn pedpisy o zniku lenstv ve spolku.

Pokud se ovem te lenstv v zanikajcm spolku, resp. ve vech

zanikajcch spolcch, pak dnem innosti fze zanikajc spolky zanikaj, a proto
mus bt eena otzka, jak tomu bude i nadle s lenstvm jejich dosavadnch
len v nstupnickm spolku.

Zkonn prava je nejasn potud, zda dochz k pechodu lenstv

dosavadnch len zanikajcho spolku do nstupnickho spolku anebo zda
lenstv v zanikajcm spolku zanik a v nstupnickm spolku originrn vznik, z
logiky vci vak lze patrn dovodit, e zde dochz k pechodu lenstv.

prava je zjevn kogentn; jakkoliv odchylky ve smlouv o fzi nejsou

dovoleny.

287

(Prvn nsledky prodlen s podnm nvrhu na zpis fze do spolkovho

rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 274

Vklad:
K odst. 1 a 2

Odstavce 1 a 2 jsou pevzaty z nkdejho 220a odst. 9 obch. zk., ve

znn innm od 1.1.2001 (po novele proveden zkonem . 370/2000 Sb.) do
31.3.2008 (ped novelou provedenou zkonem . 126/2008 Sb.). Je ovem
nejasn, pro byly tyto normy do prvn pravy fze spolk zalenny, kdy z
prvn pravy fz obchodnch korporac je zkonodrce pro jejich zjevnou
nepotebnost a byrokratinost zruil. Stricto sensu se tak dnes (stejn jako v
tehdej prav v obchodnm zkonku) jedn toliko o bezdvodn byrokratick
omezovn spolk a jejich len, kte mohou mt k prodlevm vlastn legitimn
dvod; k tomuto omezen pitom neexistuje dn rozumn dvod.

K odst. 3

Odstavec 3 je pevzat z platn prvn pravy pemn obchodnch

korporac. Smyslem tto pravy je upravit otzku ppadn nhrady kody v tto
souvislosti vznikl. Filozofie tto pravy vychz z premisy, e ten, kdo tuto kodu
zpsobil, je povinen i k jej nhrad (piem to, zda po nm bude nhrada
poadovna, je ji vc pokozenho). Zavinn se zde nevyaduje; prava je
koncipovna na principu odpovdnosti objektivn.

Rozdlen spolku

288
(Smlouva o rozdlen)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 7)

II. Smlouva o rozdlen (8 a 15)

III. Obligatorn nleitosti smlouvy o rozdlen (16 a 23)

IV. Zmny stanov nstupnickch spolk (24)

V. lenstv v nstupnickch spolcch (25 a 29)

Z dvodov zprvy (k 288 a 302):

Zrcadlov k prav fz je upraveno rozdlovn spolk. Rozliuje se pitom

prava rozdlen slouenm, kter vyaduje uzaven smlouvy mezi rozdlovanm
spolkem a nstupnickmi spolky, a rozdlen se zaloenm novch spolk, kde
zanikajc spolek vyhotovuje projekt rozdlen, jeho soust je i konstituce
stanov nov vznikajcch nstupnickch spolk.

Pi rozdlen mus bt zvltn pozornost vnovna majetkovm otzkm

prv proto, e rozdlovan spolek m nkolik prvnch nstupc, a majetkov
vypodn nemus bt provedeno dsledn. Z toho dvodu se e tak otzky
nabyt aktiv a pasiv (jmn) zanikajcho spolku nstupnickmi spolky v ppadech,
kdy pechod uritch poloek smlouva o rozdlen nebo projekt rozdlen
dsledn nee. V te souvislosti se pamatuje na specifickou ochranu vitel.

Obdobn jako u fz je i pi prav rozdlen een zpis rozdlen do

veejnho rejstku a prvn nsledky otlen s podnm nvrhu na tento zpis.

I. Obecn

Prvn prava rozdlen spolku pedstavuje proti dosavadn prvn prav

zsadn zmnu, protoe zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn
pozdjch pedpis, rozdlen spolku neupravoval, a tud nebylo mon.

prava rozdlen spolku je do znan mry (nikoliv vak zcela) analogicky

koncipovna podle prvn pravy rozdlen obchodnch korporac tak, jak ji - v
nvaznosti na poadavky prva EU - pinesl zkon . 125/2008 Sb., o pemnch
obchodnch spolenost a drustev, ve znn pozdjch pedpis. Oproti rozdlen
obchodnch korporac je ovem rozdlen spolku prvn podstatn jednodu.

Pro rozdlen spolku se obecn prava rozdlen prvnickch osob pouije

subsidirn. Reln vzato jsou vak aplikovateln jen 174 a 182; ustanoven
183 a 184 se zde z povahy vci nepouij.

Prvn prava rozdlen spolku v 288 a 301 je kogentn povahy; s

vhradou zvltn pravy podle 302 se od n nikdy nelze odchlit (k tomu viz
koment k 302).

Nen v danm kontextu bez vznamu, e v prvn prav rozdlen spolku

se vznikem novch spolk zcela absentuj normy, podle nich nvrh na vysloven
neplatnosti projektu rozdlen lze podat jen spolen s nvrhem na neplatnost
usnesen lensk schze spolku schvalujcho projekt rozdlen; prvo domhat se
neplatnosti m jen osoba oprvnn podat nvrh na vysloven neplatnosti
lensk schze. prava je zde dlem nedotaen, dlem disproporn k prvn
prav fz spolk, v n se tyto normy nachzej ( 283), jako i k prvn prav
rozdlen slouenm, kde se podle 291 odst. 1 pouije mj. i 283; jedn se o
zjevn opomenut zkonodrce. V dsledku toho je pro prvn pravu neplatnosti
rozdlen se vznikem novch spolk teba aplikovat toliko obecn reim podle
175 odst. 2 a podle 258 a 261.

Dikce prvn pravy rozdlen spolku se stylisticky odchyluje od prvn

pravy rozdlen obchodnch korporac - smlouva o rozdlen spolku versus
projekt rozdlen obchodn korporace. Takov een je jist mon, ovem
meritorn je nedouc; v zjmu stylistick konzistence prvn pravy by bylo
nanejv vhodn, kdyby zkonodrce pouval v celm prvnm du R pro
pravu urit problematiky jednotnou terminologii, co se bohuel nedje,
dsledkem eho je pojmov zmaten a pochybnosti praxe. Zde je ovem situace

jet hor potud, protoe povaha rozdlen se vznikem novch spolk vyluuje
uzaven smlouvy o rozdlen; zastnnm spolkem tu je pouze jedin zanikajc
(pi rozdlen roztpenm se vznikem novch spolk) nebo rozdlovan (pi
rozdlen odtpenm se vznikem jednoho nebo vce novch spolk) spolek, kter
dosti dobe neme uzavrat smlouvu o rozdlen sm se sebou. Zde zkonodrci
nezbylo nic jinho ne i nadle pouvat institut projektu rozdlen. Tm se ovem
cel prava stv dosti nesystmovou a pedevm chaotickou.

Dal, a to dosti zvan problm pedstavuje skutenost, e zkon

prakticky vlun hovo o zanikajcm spolku, nikdy vak o rozdlovanm spolku.
Vzhledem k tomu tu vznik otzka, zda tedy zkon dovoluje pouze rozdlen
roztpenm anebo i rozdlen odtpenm. Lze nicmn- vzhledem k
nedslednmu pstupu k uvn relevantnch ve uvedench prvnch pojm (k
tomu viz t koment k 179) - soudit, e zkon dovoluje rozdlen roztpenm
i rozdlen odtpenm, s tm, e vude tam, kde se hovo o zanikajcm spolku,
se tm rozum podle povahy vci spolek zanikajc nebo spolek rozdlovan,
ledae z povahy vci plyne nco jinho.

K odst. 1

II. Smlouva o rozdlen

Zkladnm institutem prvn pravy rozdlen slouenm spolk je smlouva

o rozdlen, podle n se rozdlen slouenm spolk realizuje a je obligatorn
obsahuje vechny zkladn daje o konkrtn operaci.

Povinnost vyhotovit smlouvu o rozdlen maj vechny zastnn spolky

spolen, s tm, e povinnost zajitn ppravy dokumentu maj jejich statutrn
orgny. Nicmn tm nen vyloueno, aby smlouvu o rozdlen vypracoval i nkdo
jin, bude-li mt na realizaci rozdlen slouenm zjem, nebo aby zastnn
spolky zajistily vypracovn smlouvy o rozdlen s pomoc svch len,
zamstnanc nebo tetch osob (nap. specializovan advoktn kancele).

Co do sv prvn povahy je smlouva o rozdlen vdy prvnm jednnm ve

smyslu 545 a nsl., jejmi smluvnmi stranami jsou zastnn spolky. Jedn se
o specifick, autonomn smluvn typ. Nejedn se vak o innomintn smlouvu,
nbr o zvltn smlouvu upravenou zkonem. Jedn se vdy o prvn jednn
formln a nomintn (resp. pojmenovan).

Smlouva o rozdlen mus mt psemnou formu. Nem-li smlouva o

rozdlen psemnou formu, je neplatn; ustanoven 174 odst. 2 zde vak nen
doteno.

Nebylo-li rozdlen slouenm dosud zapsno do spolkovho rejstku, me

bt smlouva o rozdlen i po svm schvlen, uzaven a nabyt innosti
zmnna. Mus bt ovem pitom dodren cel postup ppravy a schvlen
rozdlen slouenm znovu od plnho potku z dvodu ochrany zastnnch
spolk, jejich len, vitel a tetch osob; tato povinnost plat bezvjimen.
Jestlie je k rozdlen slouenm teba souhlasu orgnu veejn moci, mus bt
udleno nov kladn schvalujc rozhodnut, jinak je zmna neplatn.

Me se stt, e dojde k njak chyb v samotn smlouv o rozdlen,

kterou je nutn opravit. I v takovm ppad je nezbytn zveejnit kompletn
celou smlouvu o rozdlen a cel postup ppravy a schvlen rozdlen opakovat
od plnho potku.

Jak rozdlen jakoto proces, tak i vlastn smlouva o rozdlen jsou

nezmniteln a nezruiteln, jakmile nastala innost rozdlen ( 296).

Smlouva o rozdlen nabv innosti dnem, kdy spluje veker zkonem

stanoven poadavky. Obecn vzato tedy smlouva o rozdlen nabv innosti
dnem svho uzaven; tm nen vyloueno, aby ve smlouv o rozdlen bylo
stanoveno, e nabv innosti pozdjm dnem.

K odst. 2

III. Obligatorn nleitosti smlouvy o rozdlen

Katalog nleitost smlouvy o rozdlen je jednak obligatorn, jednak

minimln; zastnn spolky si mohou ve smlouv ujednat i jin, pro npotebn
otzky.

Dikce odstavce 2 psm. a) je nepesn potud, e smlouva o rozdlen mus

obsahovat uren, kter spolek je:

- zanikajc, jedn-li se o rozdlen roztpenm slouenm, nebo

- rozdlovan, jedn-li se o rozdlen odtpenm slouenm.

Stejn chyba je pak obsaena i v odstavci 2 psm. c). Smlouva o rozdlen

mus obsahovat uren, kte zamstnanci:
- zanikajcho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch nstupnickch spolk,
nebo

- rozdlovanho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch nstupnickch spolk

nebo zstvaj zamstnanci rozdlovanho spolku.

Nen zejm, co se rozum identifikujcm dajem. Samo oznaen je

nejasnm novotvarem oproti ustlenmu zu, kdy pravideln se hovo o daji
identifikanm. Vzhledem k tomu, e o nzvu a sdle spolku hovo zkon vslovn
(piem prv nzev a sdlo kad prvnick osoby pat mezi jej zkladn
identifikan daje), lze soudit, e se tm rozum povinnost uvst identifikan slo
osoby (IO) podle 24 psm. c) zkona . 111/2009 Sb., o zkladnch registrech,
ve znn pozdjch pedpis.

Krom obligatornch nleitost podle odstavce 2 mus smlouva o rozdlen

obsahovat i obligatorn doloku, e nvrh smlouvy o rozdlen byl schvlen
lenskou schz a kdy se tak stalo ( 294 odst. 1 vta druh ve spojen s 282
vta prv).

Ve smlouv o rozdlen se nevyaduje uvdn rodnch sel (ani dat

narozen u cizinc, kte rodn slo nemaj pidlen), i kdy jejich uveden je
vhodn a v praxi niemu nekod.

Zkon chybn nevyaduje, aby pi rozdlen odtpenm slouenm

obsahovala smlouva o rozdlen i ppadn zmny stanov rozdlovanho spolku,
dochz-li k nim; z povahy vci vak lze dovodit, e je i toto ujednn v praxi
nezbytn.

Zkon tak chybn nevyaduje, aby pi rozdlen odtpenm slouenm

obsahovala smlouva o rozdlen odtpenm slouenm daj o tom, jak majetek

a dluhy rozdlovanho spolku zstvaj v jeho vlastnictv a na dn z

nstupnickch spolk nepechz; z povahy vci vak lze dovodit, e je i toto
ujednn v praxi nezbytn.

K odst. 3

IV. Zmny stanov nstupnickch spolk

Odstavec 3 je relativn kogentn povahy, nebo pi rozdlen slouenm

vechny nstupnick spolky existuj ji ped zpisem rozdlen slouenm do
spolkovho rejstku; vzhledem k tomu ke zmnm stanov nkterho nebo vech
dojt me, avak tak nemus. Pokud ovem ke zmnm dochz, jejich uveden
ve smlouv o rozdlen je nezbytn.

K odst. 4

V. lenstv v nstupnickch spolcch

Rozdlen slouenm nikdy nem vliv na existenci lenstv dosavadnch

len nstupnickho spolku v nm; tm nejsou doteny obecn pedpisy o zniku
lenstv ve spolku.

Pokud se te lenstv v zanikajcm spolku, pak dnem innosti rozdlen

roztpenm slouenm zanikajc spolek zanik, a proto mus bt eena otzka,
jak tomu bude i nadle s lenstvm jeho dosavadnch len v nstupnickch
spolcch.

Zkonn prava je nejasn potud, zda dochz k pechodu lenstv

dosavadnch len zanikajcho spolku do nstupnickho spolku anebo zda
lenstv v zanikajcm spolku zanik a v nstupnickm spolku originrn vznik, z
logiky vci vak lze patrn dovodit, e zde dochz k pechodu lenstv.

Zkon nem pravu pro ppad rozdlen odtpenm slouenm (odstavec

4 vslovn pokrv jen rozdlen roztpenm slouenm). Patrn lze soudit, e
neuprav-li tuto otzku smlouva o rozdlen odtpenm slouenm, pak se

odstavec 4 pouije analogicky, tedy e v takovm ppad nabv kad len

rozdlovanho spolku ke dni innosti rozdlen odtpenm slouenm lenstv
ve vech nstupnickch spolcch, piem zrove zstv lenem rozdlovanho
spolku; jin vklad by tu byl nelogick.

Zkonn reim podle odstavce 4 je fakultativn; smlouva o rozdlen

(roztpenm i odtpenm) se od nj me odchlit. prava je to vcn
nedomylen, nebo se lze touto cestou zbavit nepohodlnho lena
rozdlovanho nebo zanikajcho spolku tm zpsobem, e smlouva o rozdlen
ur, e dnem zpisu rozdlen slouenm do spolkovho rejstku zanik lenstv
nepohodlnho lena v zanikajcm nebo rozdlovanm spolku s tm, e v dnm
z nstupnickch spolk mu lenstv ji nevznik. Nepohodln len je v dsledku
toho zbaven soudn ochrany ped (de facto, by ne de iure) svvolnm
vylouenm, je mu obecn prvn prava jinak zajiuje. Nepohodln len se sice
me brnit postupem podle 258 a 261, avak dnem zpisu rozdlen
slouenm do spolkovho rejstku nastupuje innost rozdlen slouenm ( 174
odst. 2), co vyluuje uren neplatnosti rozdlen slouenm soudem. Jedin, co
me soud v zen podle 258 a 261 po zpisu rozdlen slouenm do
spolkovho rejstku pro - te ji bvalho - nepohodlnho lena uinit, je, e mu
pizn prvo na nhradu vznikl jmy; vyslovit neplatnost rozdlen slouenm
spolku je vyloueno. Vadnost tto pravy je o to vt, e pro oblast fze spolk
zkon nic takovho v 286 nedovoluje.

Souvisejc ustanoven:

176

Z judikatury:
viz u 274

289
(Projekt rozdlen spolku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Projekt rozdlen (1 a 10)

II. Obligatorn nleitosti projektu rozdlen (11 a 12)

III. lenstv v nstupnickch spolcch (13)

Z dvodov zprvy:

viz u 288

K odst. 1

I. Projekt rozdlen

Zkladnm institutem prvn pravy rozdlen se vznikem novch spolk je

projekt rozdlen, podle nho se rozdlen spolku se vznikem novch spolk
realizuje a jen obligatorn obsahuje vechny zkladn daje o konkrtn operaci.

Povinnost vyhotovit projekt rozdlen m zanikajc nebo rozdlovan

spolek, s tm, e povinnost zajitn ppravy dokumentu m jeho statutrn
orgn. Nicmn tm nen vyloueno, aby projekt rozdlen vypracoval i nkdo jin,
bude-li mt na realizaci rozdlen zjem, nebo spolek zajistil vypracovn projektu
rozdlen s pomoc svch len, zamstnanc nebo tetch osob (nap.
specializovan advoktn kancele).

Co do sv prvn povahy je projekt rozdlen vdy jednostrannm prvnm

jednnm ve smyslu 545 a nsl., ovem specificky pojmenovanm a zkonem
upravenm.

Projekt rozdlen mus mt psemnou formu. Nem-li projekt rozdlen

psemnou formu, je neplatn; ustanoven 174 odst. 2 zde vak nen doteno.

Projekt rozdlen mus bt podepsn na kadm exempli statutrnm

orgnem zanikajcho nebo rozdlovanho spolku nebo jeho jednm nebo vce
jeho leny.

Z nieho neplyne, e by projekt rozdlen musel bt jet ped pedloenm

ke schvlen podle 294 odst. 2 schvlen kolektivnm statutrnm orgnem
zanikajcho nebo rozdlovanho spolku; takov povinnost v zkon dna nen. Na
druh stran by ovem takov postup byl nanejv logick a chvlyhodn; v
ppad jeho nedodren by bylo mono uvaovat o poruen povinnosti vkonu
funkce s p dnho hospode u t osoby nebo osob, kter projekt rozdlen ke
schvlen ostatnm lenm kolektivnho statutrnho orgnu spolku nepedloily.

Nebylo-li rozdlen se vznikem novch spolk dosud zapsno do

spolkovho rejstku, me bt projekt rozdlen i po svm schvlen a nabyt
innosti zmnn. Mus bt ovem pitom dodren cel postup ppravy a
schvlen rozdlen se vznikem novch spolk znovu od plnho potku z
dvodu ochrany zanikajcho nebo rozdlovanho spolku, jeho len, vitel a
tetch osob; tato povinnost plat bezvjimen. Jestlie je k rozdlen se vznikem
novch spolk teba souhlasu orgnu veejn moci, mus bt udleno nov
kladn schvalujc rozhodnut, jinak je zmna neplatn.

Me se stt, e dojde k njak chyb v samotnm projektu rozdlen,

kterou je nutn opravit. I v takovm ppad je nezbytn zveejnit kompletn cel
projekt rozdlen a cel postup ppravy a schvlen rozdlen se vznikem novch
spolk opakovat od plnho potku.

Jak rozdlen jakoto proces, tak i vlastn projekt rozdlen

nezmniteln a nezruiteln, jakmile nastala innost rozdlen ( 296).

jsou

Projekt rozdlen nabv innosti dnem, kdy spluje veker zkonem

stanoven poadavky; tm nen vyloueno, aby v projektu rozdlen bylo
stanoveno, e nabv innosti pozdjm dnem.

K odst. 2

II. Obligatorn nleitosti projektu rozdlen

Katalog nleitost projektu rozdlen je jednak obligatorn, jednak

minimln; zanikajc nebo rozdlovan spolek si mohou v projektu upravit i jin
potebn otzky.

V ostatnm tu plat tot, co o obligatornch nleitostech smlouvy o

rozdlen, piem i nedostatky prvn pravy nleitost projektu rozdlen jsou
stejn jako nedostatky prvn pravy nleitost smlouvy o rozdlen (k tomu viz
koment k 288).

K odst. 3

III. lenstv v nstupnickch spolcch

Odstavec 3 obsahuje - pro oblast rozdlen se vznikem novch spolk stejnou pravu vzniku lenstv v nstupnickch spolcch, jakou obsahuje 288
odst. 4 pro oblast rozdlen slouenm (k tomu viz koment k 288).

Souvisejc ustanoven:

176

Z judikatury:
Co do sv prvn povahy je projekt pemny prvnm konem ve smyslu
34 a nsl. zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
(VS Praha 7 Cmo 82/2009, OR, 2010, . 4, s. 112 a nsl.)

290
(Prvn reim majetku a dluh pi vadch rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Smlouva o rozdlen nebo projekt rozdlen mus obligatorn obsahovat

daj o tom, jak majetek a jak dluhy pechz ze zanikajcho nebo
rozdlovanho spolku na jednotliv nstupnick spolky nebo zstvaj
rozdlovanmu spolku [ 288 odst. 2 psm. b), 289 odst. 2 psm. b)]. Pro ppad
absence nebo vadnosti pslunch klauzul ve smlouv o rozdlen nebo v
projektu rozdlen je zkonem stanoven nouzov reim.

Dikce zkona je tu v obou odstavcch nepesn; jedn se tu o pechod

majetku a dluh:
- z rozdlovanho spolku na nstupnick spolky pi rozdlen odtpenm, co
zkon vslovn stanov,

- ze zanikajcho spolku na nstupnick spolky pi rozdlen roztpenm, co

zkon vslovn nestanov, avak je teba to dovodit vkladem.

Dikce zkona ovem v obou odstavcch obsahuje naprosto zsadn vadu.

Dojde-li toti k rozdlen odtpenm, pak - pi absenci nebo vadnosti pslunch
klauzul ve smlouv o rozdlen nebo v projektu rozdlen - pechz ex lege
veker majetek a dluhy do spoluvlastnictv nstupnickch spolk, piem
rozdlovanmu spolku nezbude vbec nic; stane se vlastn przdnou schrnkou
bez jakhokoliv majetku i dluh. Tento lapsus zkona nelze pitom vkladem
peklenout, protoe se zde nejedn o chybu legislativn, nbr vcnou.

Spoluvlastnictv majetku podle odstavce 1 je podlov,

spoluvlastnick podly k majetku jsou stejn ( 1122 odst. 3).

291
(Subsidiarita prvn pravy fze; Zprva o rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

piem

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Aplikovatelnost pedpis o fzi (2 a 4)

III. Zprva o rozdlen se vznikem novch spolk (5)

Z dvodov zprvy:

viz u 288

I. Obecn

Ustanoven 291 obsahuje dv normy, kter jsou ovem dosti vcn

nesouvisejc; vzhledem k tomu by bylo ze systematickho hlediska nepomrn
vhodnj, kdyby kad z nich byla v samostatnm ustanoven.

K odst. 1

II. Aplikovatelnost pedpis o fzi

Odstavec 1 zakld obdobnou aplikovatelnost pedpis o fzi na rozdlen

slouenm. To je prava logick, nebo prvn prava rozdlen roztpenm
slouenm je vlastn zrcadlovm opakem fze slouenm. Vzhledem k tomu je
dikce odstavce 1 nepesn, nebo ne kad ustanoven prvn pravy fze spolk
je zde aplikovateln, a dle nkter otzky rozdlen slouenm upravuje pmo
prvn prava rozdlen spolku.

Konkrtn se tedy na rozdlen slouenm spolku pouij z prvn pravy

fze spolk tato ustanoven:
- ustanoven 277 o zprv statutrnho orgnu,

- ustanoven 281 odst. 2 o schvalovn nvrhu smlouvy,

- ustanoven 283 o podn nvrhu na neplatnost rozdlen slouenm.

Ostatn ustanoven prvn pravy fz se zde nepouij proto, e zkon m

pro rozdlen spolk vlastn pravu.

K odst. 2

III. Zprva o rozdlen se vznikem novch spolk

prava je tu vcn toton, jako prvn prava zprvy o fzi (k tomu viz
koment u 277).

292
(Informan povinnost pi rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Maj-li lenov spolku jeho rozdlen schvlit, mus mt nejprve relnou

monost se s rozdlenm seznmit. Za tmto elem zkon ukld pomrn
rozshlou informan povinnost zastnnch spolk vi jejich lenm. Plat
pitom, e kad zastnn spolek pln informan povinnost vi svm lenm.

Dikce prv vty je zsti nepesn, nebo v nejmn ticetidenn lht se

zasedn lensk schze neohlauje, nbr svolv. Ticetidenn lhta je pitom
zvazn a minimln; nelze ji proto ve stanovch zkrtit, pouze prodlouit.

Vkazem majetku a zvazk se rozum dokument popisujc zpsobem

srozumitelnm i laikm hospodskou bilanci spolku (pedloen kompletnho
etnictv se nevyaduje).

lenov zastnnho spolku mus bt na zpstupnn dokument v

oznmen o svoln zasedn lensk schze upozornni tak, aby jej mohli reln
vyut, a mus mt prvo si poizovat (neur-li stanovy jinak, na vlastn nklady)
kopie dokument nebo jejich st.

Je-li rozdlen zapsno do spolkovho rejstku, pak bez ohledu na mru

poruen zkona je rozdlen nezruiteln, nezpochybniteln a nevratn ( 296;
shodn 175 odst. 2).

Odstavec 1 je pitom ve stylistickm rozporu s odstavcem 2, protoe

jednou se mluv o smlouv o rozdlen a projektu rozdlen, zatmco jinde o jejich
nvrhu. Z kontextu pravy ovem zjevn plyne, e se ve vech ppadech jedn
vdy pouze o nvrh smlouvy o rozdlen nebo projektu rozdlen.

293
(Informan povinnost pi rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

V dikci zkona je legislativn technick chyba; povinnosti podle odstavce 1

dopadaj na:

- rozdlovan spolek pi rozdlen odtpenm,

- zanikajc spolek pi rozdlen roztpenm,

- vechny nstupnick spolky pi rozdlen slouenm.

prava je jinak vcn toton jako prava informan povinnosti pi fzi

spolk (k tomu viz koment k 279).

294
(Schvalovn nvrhu smlouvy o rozdlen nebo nvrhu projektu rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Odstavec 1 je stylisticky nekonzistentn, protoe se zde hovo o

schvalovn smlouvy o rozdlen, akoliv z odkazu na 282 zeteln plyne, e se
zde jedn o schvalovn nvrhu smlouvy o rozdlen.

Obdobn jako odstavec 1, je i odstavec 2 stylisticky nekonzistentn, protoe

se zde hovo o schvalovn projektu rozdlen, akoliv zde z logiky vci zeteln
plyne, e se zde jedn o schvalovn nvrhu projektu rozdlen.

Dal stylistick chyba je obsaena v odstavci 2; plat, e projekt rozdlen

schvaluje lensk schze:
- rozdlovanho spolku, jedn-li se o projekt rozdlen odtpenm se vznikem
jednoho nebo vce novch spolk,

- zanikajcho spolku, jedn-li se o projekt rozdlen roztpenm se vznikem

novch spolk.

Vcn je tato prava ist procedurln povahy; odchlen se od n nen

dovoleno.

Nevyaduje se osvden schvlen nvrhu smlouvy o rozdlen nebo

nvrhu projektu rozdlen notskm zpisem, co je vcn nedouc, a otevr
tak znan prostor pro rzn zkulisn manipulace s obsahem smlouvy o
rozdlen nebo projektu rozdlen.

K odstavci 1 vt druh viz koment k 282.

Souvisejc ustanoven:

282

295
(Zpis rozdlen spolku do spolkovho rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:
K odst. 1

Odstavec 1 obsahuje normy procesn povahy, kdy upravuje, kdo podv

nvrh na zpis rozdlen do spolkovho rejstku. prava do tohoto zkona
nepat; vcn nle do procesnho pedpisu.

Dikce odstavce 1 prv vty je nepesn, protoe nvrh na zpis me

podat pouze: - zanikajc spolek pi rozdlen roztpenm se vznikem novch
spolk, - rozdlovan spolek pi rozdlen odtpenm se vznikem jednoho nebo
vce novch spolk.

Dikce odstavce 1 druh vty je tak nepesn, protoe spolen nvrh na

zpis mohou pi rozdlen slouenm podat spolen: - zanikajc spolek a vechny
nstupnick spolky pi rozdlen roztpenm slouenm, - rozdlovan spolek a
vechny nstupnick spolky pi rozdlen odtpenm slouenm.

K odst. 2

Odstavec 2 je pravou hmotnprvn povahy. Ani tato prava vak do

tohoto zkona vcn nepat. daje zapisovan pi rozdlen prvnick osoby
(rozdlen spolk nevyjmaje) jsou upraveny v 58 odst. 1 a 59 zk. o ve.
rejstcch. Vzhledem k tomu se odstavec 2 (jakoto duplicitn, a tud zbyten)
nepouije.

Souvisejc ustanoven:

177 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

296
(Nezmnitelnost a nezruitelnost probhlho rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

prava navazuje na 175 odst. 2, kter zakld obecn nezmnitelnost a

nezruitelnost pemny, kter ji probhla.

Existence 296 ovem neznamen, e by nebylo mono nstupnick

spolky spojit do jedinho spolku. Tento postup ovem nen zptnm rozdlenm
ani anulac pvodnho rozdlen, nbr novou, resp. dal pemnou spolku.

Souvisejc ustanoven:

175 odst. 2

297
(Prvn nsledky prodlen s podnm nvrhu na zpis rozdlen slouenm
do spolkovho rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

prava prvnch nsledk prodlen s podnm nvrhu na zpis rozdlen

slouenm do spolkovho rejstku je obsahov toton s pravou prvnch
nsledk prodlen s podnm nvrhu na zpis fze do spolkovho rejstku (k
tomu viz koment k 287).

298
(Prvn nsledky prodlen s podnm nvrhu na zpis rozdlen se vznikem
novch spolk do spolkovho rejstku)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Dikce ustanoven je nepesn; prava se tk:

- zanikajcho spolku pi rozdlen roztpenm se vznikem novch spolk,

- rozdlovanho spolku pi rozdlen odtpenm se vznikem jednoho nebo vce

novch spolk.

Smysl ustanoven je zejm, schvlit jej vak nelze, nebo- stejn jako v
287 odst. 1 a 2 a v 297 odst. 1 a 2 - stricto sensu se jedn toliko o svvoln
byrokratick omezovn zanikajcho nebo rozdlovanho spolku a jeho len,
kte mohou mt k prodlev vlastn legitimn dvod; k tomuto omezen pitom
neexistuje dn rozumn dvod.

299
(Ruen za dluhy)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Dikce odstavc 1 a 2 je nepesn; prava se tk rozdlen roztpenm i

rozdlen odtpenm.

Ruen za dluhy podle odstavce 1 je zkonn (a vzhledem k tomu smluvn

nemodifikovateln), solidrn a zcela neomezen.

Pi rozdlen roztpenm zanikajc spolek zanik. Ovem pi rozdlen

odtpenm rozdlovan spolek existuje i nadle; vzhledem k tomu je
vznamnm nedostatkem zkona, e zde zakld solidrn ruen pouze
nstupnickch spolk, nikoliv vak i rozdlovanho spolku. Tento nedostatek
pitom nelze peklenout vkladem, nebo se jedn o nedostatek vcn, nikoliv
legislativn technick. Privilegium omezenho ruen podle odstavce 2 me mt
svj smysl i pro oblast rozdlen spolk, prava je ovem byrokraticky dosti
tkopdn a pedevm nedotaen; nen toti zejm, jak soud a zejmna
podle jakho zkona by jmenoval znalce. Zmocnn pro soud ke jmenovn
znalce, jako i jakkoliv prava jeho innosti tu toti zcela absentuj. Postup na
zklad analogie podle 253 a 256a zk. o pemnch je tu zcela vylouen;
zmocnn zde obsaen je aplikovateln pouze podle vslovn zkonn dikce jen
pro oblast ocenn jmn pi rozdlen obchodnch korporac.

Z judikatury:
Podle 11 zkona . 36/1967 Sb., o znalcch a tlumoncch, ve znn
pozdjch pedpis, je znalec vylouen z podn znaleckho posudku v ppad,
e se zetelem na jejich pomr k vci, k astnkm nebo jejich zstupcm je tu
dvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Jednm z takovch dvod, kdy lze zcela
dvodn pochybovat o nepodjatosti znalce pro pomr k astnkovi zen, je
skutenost, e mezi nimi existuje pracovn pomr k tmu zamstnavateli. V
takovm ppad se jednak jedn o vztah ekonomick zvislosti, jednak nelze ani
vylouit monost, e pstup znalce pi vypracovn znaleckho posudku mohou
(vdom i nevdom) ovlivnit pocity kolegiality a loajality i obavy ped
nepznivmi pracovn-spoleenskmi dopady.
(II. S 35/03)

Nezvislost znalc na osob zastnn na pemn je teba posuzovat

pouze ve vztahu mezi znalcem a touto osobou. O znalce nezvisl nepjde
zejmna tehdy, jestlie budou zamstnanci, spolenky i orgny osoby
zastnn na pemn. Zvislost znalce na zastnn obchodn spolenosti
nebo drustvu vak nelze odvozovat z toho, e zpracovval zprvu pro jinou ze
zastnnch obchodnch spolenost nebo drustev, nebo takovm postupem
se se zastnnou obchodn spolenost nebo drustvem, vzhledem ke kter se
zvislost posuzuje, do dnho vztahu nedostal, a neme to proto zpsobit stav
jeho zvislosti na n.
(NS 29 Cdo 1314/2000)

300
(Ochrana vitel pi rozdlen)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Ustanoven chrn prva vitele kterhokoliv zastnnho spolku pi

rozdlen; prava je tu (i pes stylistick odchylky) obsahov zcela toton jako
prava ochrany vitele zastnnho spolku pi fzi (k tomu viz koment k
280).

Souvisejc ustanoven:

301

Z judikatury:
viz u 280

 301
(Prvo tetch osob na informace o rozdlen jmn)
doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Ustanoven m pro ochranu dlunk pi rozdlen zcela zsadn vznam.

Prva dlunka nejsou rozdlenm spolku, resp. rozdlenm majetku a dluh, nijak
dotena; dlunka tato operace nijak nepokozuje. Ani ppadn absence nebo
vada tchto daj ve smlouv o rozdlen nebo projektu rozdlen (ji jinak e
290) se jej reln vzato netk. Jedin, co dlunk potebuje vdt, je, kdo je jeho
vitelem, ktermu m plnit. Vzhledem k tomu je tato prava lex specialis k
obecnmu 1953.

Ustanoven m dosti zsadn vznam i pro ochranu vitel zanikajcho

nebo rozdlovanho spolku, protoe i ti maj prvo vdt, kter nstupnick
spolek nebo (pi rozdlen odtpenm) rozdlovan spolek je pot, co nastala
innost rozdlen, jejich dlunkem.

Jinou osobou, jej prvn zjmy jsou rozdlenm doteny, me bt nap.

zstavce nebo zstavn dlunk odlin od osoby spolku = obliganho dlunka.

Odstavec 2 je opt nepesn; prava se tk:

-vitele i dlunka zanikajcho spolku pi rozdlen roztpenm,

-vitele i dlunka rozdlovanho spolku pi rozdlen odtpenm.

302

(Pouitelnost pedpis o lensk schzi na jin orgn spolku)

doc. JUDr. Tom Dvok, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 288

Vklad:

Ustanoven 302 (je nen v dvodov zprv nijak vysvtleno) je logickm

dsledkem principiln vadn konstrukce 247 (k tomu viz koment k 247).

Je-li tedy mon, aby nejvym orgnem spolku byl i nap. monokratick
statutrn orgn a lensk schze jako orgn spolku neexistovala, pak je nutn
zkonem vyeit v nvaznosti na to i otzku, kdo je oprvnn ve spolku schvlit
fzi nebo rozdlen, jestlie lensk schze nebude existovat.

Dikce zkona vyvolv otzku, zda mus stanovy psobnost rozhodovat o

schvlen fze nebo rozdlen jinmu orgnu spolku svit vslovn speciln
klauzul, anebo zda se onm svenm psobnosti rozhodovat o fzi nebo
rozdlen spolku jinmu orgnu rozum pauln uren ve stanovch, e
nejvym orgnem spolku je jin orgn ne lensk schze. Odpov na
poloenou otzku je nejist, z dikce 302 lze vak podle veho dovodit, e
sprvn je prv odpov, tedy e stanovy mus psobnost rozhodovat o schvlen
fze nebo rozdlen jinmu orgnu spolku vslovn svit speciln klauzul, jinak
je v tto vci oprvnna rozhodovat lensk schze i tehdy, nen-li dle stanov
spolku vbec zzena nebo nen-li nejvym orgnem spolku. V opanm ppad
lze toti jen st najt logick argument, pro by tato norma mla bt v zkon
vbec obsaena.

Souvisejc ustanoven:

247

Oddl 3
Fundace
Pododdl 1

Obecn o fundacch

303
(Pojem fundace)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 7)

II. Pojem fundace (8 a 10)

Z dvodov zprvy (k 303 a 305):

Pro prvnick osoby fondovho typu se vol souhrnn oznaen "fundace".

Jedn se o pojem v normativnm jazyku vznamov neobsazen, v obecnm
jazyce nepouvan, ale dlouhodob znm spisovn etin. V obecnm
vznamu nejde jen o synonymn oznaen nadac, ale t o obecn pojmenovn
majetkovho zkladu vnovanho njakmu spoleenskmu elu (Slovnk
spisovnho jazyka eskho, dl I., Academia, Praha 1989, str. 527). Me bt tedy
funkn vyuit k spolenmu pojmenovn nadac i fond, kdy vraz "fundace"
svm znnm pipomn nzvy obou skupin tchto prvnickch osob, a nadto se
jev jako vhodn antonymum k vrazu "korporace".

I. Obecn

Termn "fundace" pouv obansk zkonk jako obecn nzev pro typ
prvnickch osob zaloench nikoliv na lenskm principu.

Prvnick osoby zaloen na spolkovm (lenskm) principu, tj. vychzejc

z lensk zkladny, jsou korporace.

Fundace se vyznauj majetkovm zkladem. Mezi fundace podle lenn v

zkon pat nadace (pododdl 2) a nadan fond (pododdl 3).

Pi komentovn tohoto ustanoven i pi rozboru nadac nen provdn

rozbor stavu, kter nen ani korporac (oddl 2), ani fundac (oddl 3). stav tvo
dal formu prvnick osoby, nebo pedstavuje spojen innosti a majetku.

Dvodov zprva uvd vraz "fundace" jako vyjden vhodn pro odlien
od vrazu "korporace". Nen vak dobr zkracovat termny tak, jak uvd i
dvodov zprva. Termn "fundace" nelze pouvat k pojmenovn fond, nbr
pouze k pojmenovn nadanch fond. Nadan fondy jsou prvnickou osobou.
Jin fondy (nap. svensk fond) jsou tak fondy, nikoli vak prvnickmi
osobami.

Zvltn kategori fondu, kter nen v zkon upraven samostatn, nbr v

rmci pravy nadace, je tzv. pidruen fond. Ten se odkazem na prostou sprvu
bl prav sprvy cizho majetku i svenskmu fondu.

Lze uzavt, e fundace se v zkon uv pro oznaen prvnick osoby,

konkrtn pro nadace a nadan fondy, pro n je charakteristick, e maj
vylenn majetek k uritmu elu.

II. Pojem fundace

Ustanoven 303 je k fundacm uvozovacm ustanovenm z toho dvodu,

aby i v zkon byly od sebe oddleny korporace ( 210) a fundace. Toto rozlien
vak nem valn praktick vznam. V praxi budou mnohem vce aplikovny 306
a nsl. ne obecn sdlen, jak se od sebe odliuj dv skupiny prvnickch osob.

Takovto rozlien me mt vznam pi posuzovn, pod jakou skupinu je

teba nap. v budoucnu podadit vznikajc prvnickou osobu pi respektovn
zkladnch znak pslunch forem a zejmna skupin.

Takovto rozlien me mt urit praktick vznam i pro oddlen

prvnickch osob na stran jedn, tj. fundac - nadac a nadanch fond, od
rzn vyleovanho majetku na stran druh, kter vak prvnickou osobou
nen (nap. pidruen fond nebo svensk fond).

Souvisejc ustanoven:

349, 1400 a nsl.

304
(Ustaven)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Prvn titul - zakladatelsk prvn jednn (1 a 4)

II. Prvn titul - zkon (5 a 8)

III. Podstatn nleitosti - obecn (9 a 12)

Z dvodov zprvy:

viz u 303

I. Prvn titul - zakladatelsk prvn jednn

Prvnm titulem pro ustaven fundace me bt zakladatelsk prvn

jednn nebo zkon.

Zakladatelsk prvn jednn mus obsahovat podstatn nleitosti

prvnho jednn tak, jak jsou upraveny v ustanovench sti prvn hlavy V. dlu 1
obanskho zkonku ( 545 a 599). Jedn se o prvn jednn, s nm zkon
spojuje prvn nsledek - ustaven fundace. Proto mus zakladatelsk prvn
jednn splovat nejen obecn nleitosti pro jakkoliv prvn jednn, ale i
speciln poadavky kladen u kadho druhu fundace na zakladatelsk prvn
jednn zvl.

Pslunou formu zakladatelskho jednn pedepisuje u kad fundace

zkon zvl. Pipomnky k prav jsou uvedeny zejmna pi srovnn prvn
formy zakladatelskho prvnho jednn nadace ( 309 odst. 4) a zakladatelskho
prvnho jednn u nadanho fondu ( 396) s tm, e u nadanho fondu nen
upraveno podprn uit ustanoven upravujcch nadaci a v obecnm ustanoven
304 k fundacm nen forma zakladatelskho jednn stanovena.

Ustanoven 122 umouje ustavit prvnickou osobu zakladatelskm

prvnm jednnm, zkonem, rozhodnutm orgnu veejn moci, pop. jinm
zpsobem, kter stanov jin prvn pedpis. Ustanoven 304 je k 122 lex
specialis. Z toho lze dovodit, e fundaci nen mon ustavit rozhodnutm orgnu
veejn moci, pp. jinm zpsobem. Z 122 vyplv pro ustaven fundace pouze
dvoj zpsob, a to bu ustaven zakladatelskm prvnm jednnm, nebo
zkonem. Zakladatelskm prvnm jednnm je bu nadan listina, anebo
pozen pro ppad smrti. Oba dva prvn tituly jsou mon jak u nadace, tak u
nadanho fondu.

II. Prvn titul - zkon

Obansk zkonk neupravuje fundaci, kter by byla ustavena zkonem.

Zejm by se jednalo o sttn fondy, kter tmto zpsobem obansk zkonk
zaazuje mezi fundace, ani by vak dle pravu provdl. Jedn se spe o
nikoliv normativn text, a to i pi odkazu na proklamativn odlinost a nezvislost
uplatovn soukromho prva na uplatovn prva veejnho dle 1 odst. 1
vty druh.

Zmnkou o monm ustaven fundace zkonem se naznauje, e i rzn

sttn fondy jsou fundacemi, kter podlhaj obecnm ustanovenm obanskho
zkonku o fundacch.

Sttnmi fondy zaloenmi zkonem jsou (k 1.1.2014) zejmna tyto fondy:

- Sttn fond rozvoje bydlen, zzen zkonem . 211/2000 Sb. el tohoto fondu
je vymezen v 1 odst. 1 zk. . 211/2000 Sb.

- Sttn fond dopravn infrastruktury, zzen zkonem . 104/2000 Sb. el

tohoto fondu je vymezen v 2 odst. 1 zk. . 104/2000 Sb.

- Sttn fond kultury esk republiky, zzen zkonem . 239/1992 Sb. Tento
zkon vslovn nestanov el tohoto fondu. V 8 odst. 1 zk. . 239/1992 Sb.
jsou vak vymezeny konkrtn kulturn projekty, na n lze prostedky tohoto
fondu poskytovat, co lze zejm povaovat za nepm vymezen elu fondu.

- Sttn fond esk republiky pro podporu a rozvoj esk kinematografie, zzen
zkonem . 496/2012 Sb. koly tohoto fondu jsou uvedeny v 10 zk. .
496/2012 Sb.

- Sttn fond ivotnho prosted esk republiky, zzen zkonem . 388/1991

Sb. el tohoto fondu nen v zkon . 388/1991 Sb. vslovn vymezen, nepmo
vak vyplv z 3 odst. 1, ve kterm je uveden vet zpsob pouit prostedk
fondu.

- Sttn zemdlsk intervenn fond, zzen zkonem . 256/2000 Sb. Uveden

zkon vslovn nestanov el tohoto fondu, avak v jeho 1 odst. 2 je vymezen
vet innost, je fond provd.

Uvdn sttn fondy esk republiky jsou prvnickmi osobami, kter

tvo majetek vylenn k uritmu elu. Jak majetkov zajitn, tak el je i ve
shora citovanch zkonech uren. Takov sttn fondy lze povaovat za fundace
ve smyslu 303 a nsl.

III. Podstatn nleitosti - obecn

Oba v vahu pichzejc tituly pro ustaven fundace, tj. zakladatelsk

prvn jednn i zkon, mus krom obecnch nleitost kladench jak na prvn
jednn, tak na zkon urit pi ustaven fundace podstatn nleitosti, kter ji
odliuj od jinch prvnickch osob. Tmito podstatnmi nleitostmi ( 303) jsou

vylenn majetku (majetkov zajitn), jako i stanoven elu, pro kter se

tento vylenn majetek m ut.

I kdyby nebyla provedena speciln prava u jednotlivch fundac, jsou

podstatn nleitosti stanoveny ji obecnou pravou. Prvn jednn, kter by
nevymezilo, resp. neurilo majetkov zajitn pro naplnn elu nadace, by bylo
neplatn podle 580 (odporuje zkonu, nebo smysl a el zkona to vyaduje).
Samo o sob by ale podle 588 absolutn neplatn bt nemuselo, nebo
samotn rozpor se zkonem neplatnost nezakld. Muselo by k tomu navc
pistoupit zjevn naruen veejnho podku. Soud by vak mohl ( 129) takovou
prvnickou osobu prohlsit za neplatnou i bez nvrhu, nebo zakladatelsk prvn
jednn by nemlo nleitosti nezbytn pro prvn existenci prvnick osoby.
Vymezen majetku a stanoven elu jsou podstatnmi nleitostmi fundace, jsou
podstatnmi nleitostmi i ustavujcho prvnho jednn, take jsou i nezbytnmi
nleitostmi pro existenci prvnick osoby. Pi nedostatku tchto podstatnch
nleitost by ani rejstkov soud neprovedl zpis podle pslunho ustanoven
zkona o veejnch rejstcch.

I kdy obansk zkonk v 304 stanov, e majetkov zajitn a el mus

bt jako podstatn nleitosti uvedeny i v zkon, kterm je fundace ustavena, je
otzkou (spe teoretickou), jak nsledky by vyvolalo to, kdyby v zkon
majetkov zajitn a el nebyly ureny.

I u nadace a nadanho fondu jsou opt u opisovny tyto podstatn

nleitosti zakladatelskho prvnho jednn ( 310, resp. 396).

Souvisejc ustanoven:

122 a nsl., 303, 310, 396, 545 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. . 211/2000 Sb., o Sttnm fondu rozvoje bydlen a o zmn zkona .

171/1991 Sb., o psobnosti orgn esk republiky ve vcech pevod majetku
sttu na jin osoby a o Fondu nrodnho majetku esk republiky, ve znn
pozdjch pedpis,

zk. . 104/2000 Sb., o Sttnm fondu dopravn infrastruktury a o zmn

zkona . 171/1991 Sb., o psobnosti orgn esk republiky ve vcech pevod
majetku sttu na jin osoby a o Fondu nrodnho majetku esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis,

zk. . 239/1992 Sb., o Sttnm fondu kultury esk republiky,

zk. . 496/2012 Sb., o audiovizulnch dlech a podpoe kinematografie a

o zmn nkterch zkon (zkon o audiovizi),

zk. . 388/1991 Sb., o Sttnm fondu ivotnho prosted esk republiky,

zk. . 256/2000 Sb, o Sttnm zemdlskm intervennm fondu a o

zmn nkterch dalch zkon (zkon o Sttnm zemdlskm intervennm
fondu)

305
(Statut fundace)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 303

Vklad:

prava vnitnch pomr (organizace) je podle obanskho zkonku

svena statutu.

Z toho je patrn, e fundace m tyto znaky:

- uren el,

- vymezen majetek,

- stanovenou organizaci.

Zatmco el a majetek jsou pojmovmi znaky zakladatelskho prvnho

jednn, organizace fundace je pedmtem statutu, nesvuje-li zkon tuto
pravu jinmu druhu prvnho jednn. I statut je prvnm jednnm, a to toho
orgnu, ktermu to bu svuje zkon (s vy prvn silou), nebo zakladatelsk
prvn jednn ( 314 odst. 2 stanov, e statut vydv zakladatel, nebo - nevydalli jej zakladatel - sprvn rada).

U fundac ustavench zkonem by t mly bt upraveny vnitn pomry

statutem. Pslun zkon, kterm je fundace ustavena, by ml obsahovat
ustanoven o tom, kdo vydv statut fundace, pokud jej neupravuje pmo zkon.

Statut je obligatorn prvn jednn u nadace ( 314).

Souvisejc ustanoven:

314
Pododdl 2

Nadace

306
(el nadace)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. el nadace (1 a 7)

II. Zakzan ely (8 a 14)

Z dvodov zprvy (k 306 a 308):

Nvrh nov prvn pravy nadac jednak pihl k dosavadnmu vvoji

prvn pravy od roku 1990 a do zpracovn nvrhu novely zk. . 227/1997 Sb.,
o nadacch a nadanch fondech, jednak hled inspiraci zejmna v prvn prav
Rakouska, Nmecka, Itlie, Nizozem, Qubecu a Polska. Osnova vak, rozdln od
strunch prav nmeck, italsk nebo qubeck, jde ve shod s tuzemskou
tradic cestou detailnj pravy.

Zachovv se koncept nadace jako prvnick osoby soukromho prva

tvoen elovm sdruenm majetku, kter m trvale svmi vnosy slouit
uitenmu cli, vyjma podpory politickch stran a hnut. Trval charakter odliuje
nadace od nadanch fond, jejich prava m bt zachovna i nadle.

Podle vzoru prva rakouskho, italskho, nmeckho atd. se navrhuje

rozit dovolen el nadac z vlun veejn prospnho elu i na el
dobroinn. Dobroinn el je zamen na podporu by i omezenho okruhu
osob potebujcch pomoc. Tm se umon mj. i zakldn tzv. rodinnch nadac.
Osnova tedy sleduje uvolnn prvn koncepce nadac co do vymezen jejich
elu, nepikln se vak k absolutn liberlnmu pojet nkterch evropskch a
mimoevropskch prvnch d (nap. dnskho i lichtentejnskho), podle nich
je jen na vli dontora (zizovatele), jak cl nadace vymez.

Navrhuje se zachovat zsadu, e vdlen el je povaze nadac ciz.

Zrove se vak shodn s modernmi vvojovmi trendy (srov. nap. rakousk
zkon o soukromch nadacch z r. 1993 nebo l. 1256 qubeckho zkonku z r.
1991) nadacm nezakazuje podnikn, nesm vak jt o hlavn innost nadace a
vnos z podnikn me bt pouit jen k podpoe jejho elu. Nov prava vak
nezaml tento koncept zakladateli vnucovat a zakld mu prvo podnikn
nadace v zakldac listin zakzat. Co plat o provozu obchodnho zvodu
samotnou nadac, plat i o jej monosti pevzt veden obchodn spolenosti.
Me-li nadace podle nov pravy sama podnikat, nen dvod j brnit, aby
pevzala kontrolu nad obchodn spolenost - je vak zakzno, aby byla jejm
neomezen rucm spolenkem - a provozovala podnik nepmo. Le i v tomto
ppad mus bt podl nadace na zisku vyuit jen k podpoe jejho elu. Ve

shod s celkovou liberalizac nadanho prva a poslenm vlivu zakladatele na

prvn pomry nadace se tak zde umouje, aby zakladatel v nadan listin
nadaci zakzal i tyto aktivity.

I. el nadace

Podle 303 je pojmovm znakem nadace jej zaloen k uritmu elu.

Ustanoven 306 vymezuje el nadace obecn. Pi podmnce trvalosti sluby
zakldan nadace rozliuje el uiten spoleensky a el uiten
hospodsky. Tmto vymezenm je rmcov stanoveno, emu m nadace
prospvat.

Spoleensky uiten el u nadace me bt naplovn financovnm

rozvoje souit dvou region nebo zajitn prezentace nkterch mst apod.,
ppadn podpory rznch projekt uitench spoleensky z vnos majetku
nadace.

Hospodsky uiten el me bt nap. financovn rozvoje uritch

aktivit, kter by se bez takov podpory nemohly rozvjet. Ostr hranice mezi
spoleensky uitenm elem a hospodsky uitenm elem vak neexistuje.

Trvalost sluby uritmu elu je pojmovm znakem nadace, kterm se

odliuje od nadanho fondu. Veejn prospnm elem nadace me bt v
podstat ve, co je pojmov zaazeno k veejn prospnosti ( 146). Veejn
prospnost m smovat k dosahovn obecnho blaha. Tmto ustanovenm je
nadaci umonno naplovat jeden ze znak veejn prospnosti, ani by jinak
splovala jej dal znaky. Samo o sob to vak neznamen, e nadace tmto
zpsobem zsk status veejn prospnosti. M-li takov status nadace zskat,
mus splovat i ostatn znaky uveden v 146.

Dal el, a to vedle veejn prospnho, je dobroinn. Ten je zamen

na podporu uritho okruhu osob, kter bude njakm zpsobem vymezen.
Vymezen me bt bu stanoveno ve vztahu ke konkrtn osob (nap. podpora
konkrtn prvnick osoby, ppadn obce apod.), nebo takov okruh osob bude
uren znaky, kter mus podporovan osoba splnit.

Oproti prav proveden v dve platnm zkon . 227/1997 Sb., o

nadacch a nadanch fondech, jsou sice ely nadace popsny obecnji, ve

skutenosti se bude jednat o naplnn tho, co bylo upraveno v 1 odst. 1 zk. o

nadacch a nadanch fondech.

II. Zakzan ely

Ustanoven 145 vslovn zakazuje zaloit prvnickou osobu v uritch

ppadech. Toto ustanoven plat i pro zakladatelsk prvn jednn vedouc k
ustaven nadace.

Navc se zakazuje zakldat nadaci za elem jakkoliv podpory i asti na

innosti politickch stran a hnut. Politick strana je charakterizovna jednak
snahou o zskn politick moci ve volbch, jednak spolenmi zjmy len s tm,
e politick strana je organizac dobrovolnou, trvalou a otevenou. Politick hnut
m obecn volnj organizaci, jeho zkladn charakteristika je vak podobn.

Zaloen, pravidla fungovn a monosti zruen politickch stran (i hnut)

obsahuje zkon . 424/1991 Sb., o sdruovn v politickch stranch a v
politickch hnutch.

Zapovzeno je zakladatelsk prvn jednn, kter by mlo podporovat

takovou politickou stranu nebo se astnit na jej innosti. Bude-li uveden takov
el v zakladatelskm prvnm jednn, soud nadaci i bez nvrhu zru [ 306
odst. 2 i 172 odst. 1 psm. d)]. Neznamen to pouze, e takov el bude
uveden v zakladatelskm prvnm jednn, nbr e i fakticky by nadace takov
el plnila.

Pokud by nadace mla namsto trval sluby spoleensky nebo

hospodsky uitenmu elu pouze vydlvat prostedky, jednalo by se rovn
o zakzan el. Vdlek nadace je prv shromaovnm majetku vylennho
k takovmu elu ( 306 odst. 1). Nadace me podnikat, avak jen v mezch
uvedench v 307.

Pokud by byl bhem trvn nadace fakticky naplnn nkter ze zakzanch

el, soud je povinen nadaci i bez nvrhu zruit a nadit jej likvidaci.

Tento nsledek je tent, jak je uveden i v 172 odst. 1 psm. d). Z toho
dvodu bude i na ppadn ruen nadace aplikovn 172 odst. 1 (pro ppad
monho odstrann dvodu pro zruen prvnick osoby poskytne soud nadaci
pimenou lhtu k odstrann nedostatk). Nsledek zruen pro plnn
zakzanho elu je stejn jako pi zruen prvnick osoby v ostatnch ppadech
172 odst. 1, tj. nazen likvidace. Likvidace pedstavuje dokonen procesu
zruen takov prvnick osoby.

Souvisejc ustanoven:

144 a 146, 168 a nsl., 187, 307

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

zk. o ve. rejstcch

307
(Podnikn nadace)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podnikn nadace (1 a 6)

II. Pevzet veden obchodn spolenosti (7 a 12)

III. Neomezen ruc spolenk (13 a 14)

Z dvodov zprvy:

viz u 306

I. Podnikn nadace

Na rozdl od dosavadn pravy je nadaci umonno samostatn podnikat.

Znaky podnikn ( 420) se m vyznaovat i podnikn nadace. Nadace tak me
vykonvat vdlenou innost ivnostenskm i obdobnm zpsobem na vlastn
et a odpovdnost za elem dosaen zisku a soustavn. Pro podnikn nadace
jsou vak stanoveny v 307 odst. 1 meze. Vtkem, kter me bt pouit
pouze k podpoe elu nadace, je dosaen zisk. Zisk jako jeden z pojmovch
znak podnikn nesm bt uit pro nic jinho.

Podnikn ivnostenskm i obdobnm zpsobem me bt v nadaci

realizovno pouze jako vedlej innost. Hlavn innost, a tedy hlavnm elem, je
bu podpora obecnho blaha, nebo podpora uritho okruhu osob, vdy k
spoleensky nebo hospodsky uitenmu elu. Jen k tto hlavn innosti me
bt zisk z podnikn pouit.

Na rozdl od dosavadn pravy je prolomen absolutn zkaz podnikn

stanoven pro nadaci, jsou vak stanovena vznamn omezen. Pokud by toto
omezen bylo porueno, mohlo by se jednat o naplnn zakzanho elu, nebo
nadace nesm slouit vlun vdlenm clm.

Pleitostn zisk, event. jinak zskan prostedky (z

prostedku) mus bt t pouity k naplnn hlavnho elu nadace.

kapitalizace

Zakzal-li vak zakladatel v nadan listin nadaci podnikat, nadace

podnikat nesm. To nebude init pote u nov zakldanch nadac. Je vak
otzkou, jakm zpsobem se vypod nadace s tmto ustanovenm tehdy, pokud
zkaz podnikn byl stanoven ex lege a nadace byla zaloena po dobu innosti
zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech. Takov ppad bude
teba vykldat za pomoci 3028 a podnikn u nadace vznikl ped 31.12.2013 a
realizovan do tohoto data bude povaovno za zakzan. Nebude-li vak zkaz
stanoven v zakldac listin, bude moci od 1.1.2014 nadace podnikat pi
respektovn mez uvedench v 307 odst. 1. Takov zvr je nutn uinit i pi
aplikaci pechodnch ustanoven k prvnickm osobm obecn - 3041 (podle
kterho se aplikuje obansk zkonk na prvn povahu prvnickch osob od jeho

innosti), ale i pi pouit specilnho pechodnho ustanoven k nadacm -

3049 ("povauj se za nadace vznikl podle tohoto zkona").

Je-li mono mnit nadan listinu postupem uvedenm v 317, bude

mon intervenovat do nadan listiny i ve vztahu k vylouen i nevylouen
podnikn pi aplikaci 307. V nadan listin i v takovm ppad me vylouit
podnikn pouze zakladatel.

II. Pevzet veden obchodn spolenosti

Obchodn spolenosti jsou vymezeny v ustanovench zkona o obchodnch

korporacch. Obchodnmi spolenostmi jsou veejn obchodn spolenost,
komanditn spolenost, spolenost s ruenm omezenm, akciov spolenost,
evropsk spolenost a evropsk hospodsk sdruen, jak je taxativnm vtem
vyjmenovv 1 odst. 2 z. o. k.

Drustva nejsou spolenostmi, by jsou zaazena mezi obchodn korporace.

Termn "veden obchodn spolenosti" nen nejastnj. Ve smyslu 167 z.

o. k. se na zen spolenosti podl spolenk ast na valn hromad. Vedle toho
vak jednateli dle 195 z. o. k. pslu obchodn veden spolenosti. Jednatelem
me bt i prvnick osoba, a tedy i nadace. I ona me bt spolenkem, a to
vkladem a contrario k 307 odst. 2.

U akciov spolenosti m podobn postaven akcion (spolenk) a

pedstavenstvo, resp. sprvn rada (u monistickho systmu). Obchodn veden
spolenosti nen v zkon uito jako pojem. Je teba je chpat ve znan irokm
rozpt pekrvajcm se i s pojmem "jednn jmnem spolenosti".

Pro jakoukoliv ast v obchodn spolenosti, tj. jak pro pozici spolenka,
resp. akcione, tak pro pozici statutrnho orgnu plat meze stejn jako pro
podnikn. Nadace me bt spolenkem spolenosti s ruenm omezenm (i
komanditistou v komanditn spolenosti) i akcionem podlejcm se na zen v
akciov spolenosti (ast na valn hromad), avak i zde ast pi vkonu
ppadn funkce statutrnho orgnu (jednatel, resp. pedstavenstvo, ppadn
sprvn rada) mus bt vdy pouhou vedlej innost nadace. To znamen, e
vtky jak z kapitlov asti, tak i z vkonu funkce sm slouit jen k podpoe
zkladnho elu nadace.

III. Neomezen ruc spolenk

Nadace nesm bt neomezen rucm spolenkem. To znamen ani

spolenkem ve veejn obchodn spolenosti, ani komplementem v komanditn
spolenosti. Naproti tomu me bt spolenkem ve spolenosti s ruenm
omezenm, komanditistou v komanditn spolenosti, event. akcionem v akciov
spolenosti.

Pokud jde o dve stanoven zkazy bt tichm spolenkem, je nutno

konstatovat, e takov zkaz v 307 stanoven nen. K tomu je teba pist, e
ast v obchodn spolenosti nen podniknm, kter m limity jinak upraven v
307, k nim je mon dospt pouze aplikac posledn vty 307 v odst. 1.

Souvisejc ustanoven:

144, 306, 420

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.

308
(Nzev nadace)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Oznaen prvn formy (1 a 3)

II. Oznaen elu (4 a 8)

Z dvodov zprvy:

viz u 306

I. Oznaen prvn formy

Stejn jako je v 132 odst. 2 stanoveno povinn oznaen prvn formy pro
vechny prvnick osoby, plat to i pro nadaci. Nadace se pi oznaen - na rozdl
od vtiny jinch prvnch forem - nezkracuje.

Slovo "nadace" me bt soust kmenovho nzvu anebo po kmenovm

nzvu pouhm oznaenm prvn formy. V obou ppadech je oznaen prvn
forma soust nzvu nadace.

Bude-li v nzvu uito oznaen "nadace" v jinm jazyce (nap. v anglitin "foundation"), mus obsahovat nzev nadace (nap. za rkou oznaovnm
prvn formy) i esk oznaen prvn formy.

II. Oznaen elu

Zkon uvd jako pravidelnou soust nzvu nadace i oznaen elu. Tm

m nzev od sebe jednotliv nadace odliit a zrove naplnit zapovzenou
klamavost dle 132 odst. 2. I pro nadace plat 132 a nsl., vetn monho
uit jmna lovka, k nmu m nadace zvltn vztah. Zejmna u nadace bude
uvn jmen frekventovan. Z nzvu jednotlivch nadac je pmo mon
identifikovat zakladatele nebo hlavnho dontora, pop. hlavn postavu, kter m
vyjadovat i samotn el nadace. Ji z tchto nzv je mon vypozorovat
samotn el nadace, kter v obecn vnmatelnch souvislostech napovd, na
podporu jakho obecnho blaha i pro jakou dobroinnost je nadace zaloena.
Nkter jmna evokuj sama o sob ji podporu vzdln, podporu sociln
slabch, nemocnch apod. el me bt v nzvu nadace vyjden; me se tak
stt i pmo stanovenm innosti nadace. U z tohoto nzvu me bt patrn, zda
je nadace zaloena pro dobroinn el, nebo pro podporu obecnho blaha.

Pi volb nzvu nadace mus bt respektovn nejen zkaz klamavosti v

nzvu, kter se me vztahovat k elu, nbr je nutno tak respektovat
povolovn pi uvn jmna lovka tak, jak je popsno v 133. Nadace mus
prokzat, e m souhlas lovka, jeho jmno chce v nzvu uvat, pp. souhlas
jeho manela i zletilho potomka, event. pedka.

Oznaen poukazujc na el nadace je pravidelnou soust nzvu, nikoliv

povinnou. Je vak vhodn a doporuuje se, aby ji z nzvu nadace bylo patrn,
jak podpoe shromaovan prostedky slou.

Po volb nzvu, kter je t nedlnou soust zakladatelsk listiny

(zapisuje se zrove do nadanho rejstku), je takov nzev chrnn podle
135. Doten nadace se proto me jako kad jin prvnick osoba domhat
uputn od neoprvnnho zsahu do prva k nzvu i odstrann nsledku
takovho zsahu. Jedn se o podobnou ochranu, kter se piznv osobnosti
lovka. Nadaci jsou poskytnuty tyt nstroje prvn ochrany jako lovku ( 82),
pp. monost domhat se nhrady nemajetkov jmy dle 2894 odst. 2, resp.
dle 2910 a 2951 odst. 2.

Dle 3042 je stanovena lhta dvou let od nabyt innosti zkona (do
31.12.2015), dokdy je nutno pizpsobit nzev nadace poadavkm obanskho
zkonku . 89/2012 Sb. U prvn formy nepjde o dn problm, nebo soust
nzvu nadace muselo bt oznaen "nadace" i dle 1 odst. 3 zk. . 227/1997
Sb., o nadacch a nadanch fondech. Ani pedchoz prvn prava neumonila
zkracovn oznaovn prvn formy.

Souvisejc ustanoven:

82, 132 a nsl., 310, 3042

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Zaloen nadace

 309
(Prvn titul)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Prvn titul - nadan listina (1 a 7)

II. etnost zakladatel (8 a 10)

III. Jednomyslnost zakladatel (11 a 12)

IV. Forma listiny (13 a 15)

Z dvodov zprvy (k 309 a 313):

Zaloen nadace se dje prvnm jednnm, jm je podle povahy vci

zakldac listina nebo zv. Termn "zakldac listina" se vol z t piny, e je
teba pojmov odliit "zakladatelskou listinu" jako obecn termn ( 123) od
jednostrannho zakladatelskho jednn, jm se zakldaj prv nadace. Osnova
opout mylnou koncepci ustanoven 3 dosavadnho zkona o nadacch a
nadanch fondech . 227/1997 Sb., kter rozliuje nadan listiny jednostrann a
kontraktuln. Ve shod s pevaujcm mnnm se opout "mlo ivotaschopn"
vaha, kter jako "ojedinl nzor" prosazuje smluvn charakter erekn listiny
nadace pozen nkolika osobami (bli rozbor Hurdk, J., Problmy nadanho
prva, Masarykova univerzita, Brno 1994, str. 133 an.). Neosobn povaha nadace
svm charakterem vyluuje pravu budoucch vztah mezi jejmi zizovateli (jak
je tomu u prvnickch osob budovanch na principu korporace), tud i pi vce
zizovatelch te nadace pjde o jejich shodn projev vle jednosmrn
orientovan k zzen nadace. Dosavadn een, analogicky vychzejc z prvn
povahy jednn sledujcho zaloen korporace, nen u nadac namst.

Od zakladatelsk listiny lze ped vznikem nadace odstoupit, resp. jej lze
nslednm projevem vle zruit. Zruit lze i nadan listinu zzenou zvt.
Zkonk nezaml tuto otzku vslovn zmiovat, protoe takov een plyne z

povahy vci. Stoj-li na zakladatelsk stran vce osob, pak odstoupen kterkoli z
nich vyvolv zruen cel nadan listiny.

Se zetelem k pojet nadan listiny jako jednostrannho prvnho jednn

se vychz z jednoty zakladatelskho substrtu nadace i za situace, e jej tvo
vce osob. Skupina nkolika zakladatel nadace se povauje za zakladatele
jedinho. (Obdobn nap. rakousk zkon z r. 1993 v 3 odst. 2.) Zachovv se
koncepce zzen nadace jak zakldac listinou, tak pozen[m] pro ppad smrti
(zvt, ddickou smlouvou, dovtkem). Pro ob tato jednn se zachovv
spolen oznaen "nadan listina" i poadavek podit je ve form notskho
zpisu. Zakldac listina je co do obligatornch nleitost upravena rigidn, nov
je upraven poadavek na daj o nadanm kapitlu a o sprvci vklad. Nvrh
ustanoven o zzen nadace zvt vychz z dosavadn zkonn pravy v tom
smyslu, e urit nleitosti, kter mus obsahovat zakldac listina nadace,
pozen pro ppad smrti obsahovat nemus a mohou bt upraveny dodaten. Pi
zzen nadace mortis causa se mohou vyskytnout situace, kdy testtor nebude
moci z rznch dvod urit nkter nleitosti zakladatelskho prvnho jednn
(nap. sdlo nadace). Pro tyto ppady mus bt urena osoba, kter dopln nadan
listinu a zad zpis nadace do veejnho rejstku. V poslednm ustanoven se
navrhuje stanovit dv dleit prvn pravidla. Prvn se navrhuje pro ppad, e
nadan listina ur pro zaloen nadace povinnost k vkladu v urit vi, ale
neuvede, jak je pedmt vkladu. V takovm ppad nastoup nevyvratiteln
prvn domnnka, e se vkladov povinnost pln v penzch a e bude splnna
splacenm vkladu. Tm se vylou zvr o neplatnosti nadan listiny pro
neuritost. Nstup prvn domnnky lze samozejm odvrtit v ppadech, kdy
bylo zejm, e zakladatel chtl do nadace vnst nepenit pedmt a
zapomnlo se jej v nadan listin vymezit, pozenm dodatku k nadan listin
nebo jinm projevem vle, kterm se nadan listina zmn. Druh prvn pravidlo
se navrhuje pro ppad, e nadan listina zavazuje k vkladu s nepenitm
pedmtem a tento pedmt nsledn do nadace vloit nen mon (nap. proto,
e podlehl zkze) nebo nastane situace, e hodnota pedmtu klesne. V takovm
ppad m nastoupit vyvratiteln prvn domnnka, e vznikl schodek m bt
vyrovnn v penzch. Znamen to, e v nadan listin lze zvolit i jin pravidlo,
nap. e rozdl bude vyrovnn nepenitm plnnm nebo e pokles hodnoty
nebude sanovn (za podmnky, e souhrnn ve vklad doshne alespo 500
000 K, pop. e hodnota ve zakladatelova vkladu neklesne pod uritou stku
apod.).

I. Prvn titul - nadan listina

Nadan listina je zakladatelsk prvn jednn, kter je z nkolika monch

prvnch titul jedinm ppustnm pro zaloen nadace.

Nadan listina mus splovat obecn nleitosti uveden v 123 pro

vechny prvnick osoby, jako i dal nleitosti stanoven zvl pro nadace.

Zakldac listina mus bt zpsobil vyvolat prvn nsledek, kter s n jako

s jednnm zkon spojuje, tj. zaloen nadace.

Jednn mus odpovdat dobrm mravm i zkonu, mus v nm bt

obsaena vle vech zakladatel. Mus bt ve vztahu k obsahu i dostaten urit
a srozumiteln.

Zakldac listina je prvn formou pro zakldn nadace mezi ivmi.

Pozenm pro ppad smrti dle 1491 jsou zv, ddick smlouva nebo
dovtek. Pi naplnn podstatnch nleitost zakladatelskho prvnho jednn
pro nadace mus pozen pro ppad smrti odpovdat nejen shora popsanm
nleitostem prvnho jednn, ale i nleitostem uvedenm v 1491 a nsl. Pi
zaloen nadace pozenm pro ppad smrti se pi aplikaci 312 mohou osobou
urenou v pozen, ppadn vykonavatelem zvti doplnit nkter nleitosti
pedepsan 310.

Dle 304 i nadace, kter je jednou z prvnch forem fundac, me bt

zaloena zkonem. Pro nadace zakldan zkonem plat 304 (uren
majetkovho zajitn a el), jako i 122 a nsl. (platn pro vechny prvnick
osoby).

II. etnost zakladatel

Zakladatelem nadace me bt u vech titul bu jedna, nebo vce osob

(mnohost - pluralita). Tituly, tj. nadan listina, jsou pi jakmkoliv mnostv
zakladatel stejn - je to bu zakldac listina, nebo pozen pro ppad smrti.
Obansk zkonk na rozdl od pedchoz pravy nerozliuje psemnou smlouvu
mezi vce zakladateli a zakldac listinu pedepsanou pro jednoho zakladatele, ale
zn jen jednu formu, a to zakldac listinu.

S tm, co bylo uvedeno, souvis novota v prav podle obanskho

zkonku, a to povinnost veejn listiny pro vechny nadan listiny (viz ble
vklad sub IV).

Kad ze zakladatel nadace mus bt svprvnm ve smyslu 15 odst. 2.

III. Jednomyslnost zakladatel

Zkon pedepisuje jednomyslnost zakladatel, kter pi mnohosti

zakladatel povauje ve vztahu ke vem prvnm jednnm v podstat za
zakladatele jedinho. Jde o takov prvn jednn, kter zakladatel me init, tj.
zaloen nadace, vydn statutu nadace, podn nvrhu na zpis nadace do
veejnho rejstku, event. zmna nadan listiny, event. zmna elu nadace
(event. je uvedeno pro ppad, kdy takov intervence zakladatel umouje, resp.
nevyluuje nadan listina).

Odmtne-li nkter ze zakladatel souhlas bez vnho dvodu, me se

kad dal zakladatel obrtit k soudu s nvrhem na nahrazen jeho souhlasu.
Odmt-li vak zakladatel dt souhlas z vnho dvodu, soud neme jeho
nesouhlas nahradit svm rozhodnutm. Pro takov ppad nen rozhodnut vech
zakladatel jednomysln, neodpovd zkonu, resp. jde o zdnliv prvn jednn,
nebo chyb vle jednajcch osob, kter mus bt jednomysln. V tom ppad o
prvn jednn nejde ( 551); k takovmu zdnlivmu jednn se dle 554
nepihl.

IV. Forma listiny

Zkon pedepisuje pro jakkoliv zakladatelsk jednn u nadace formu

veejn listiny. A zakld nadaci jedna osoba, nebo vce osob, a je zaloena
zakldac listinou, nebo pozenm pro ppad smrti, vdy je vyadovna forma
veejn listiny. Jedn se o speciln ustanoven k nadacm, kter nen obecn
pedepsno pro dal prvn formy fundace, tj. pro nadan fondy.

Veejnou listinou je dle 3026 odst. 2 notsk zpis. Pro veejnou listinu
jsou stanoveny nleitosti a nsledky i v 567 a 569.

Ve smyslu 3028 a nsl. i 3041 a nsl. se d prvn pomry, tedy i

zaloen nadace, pedpisy innmi do 31.12.2013. Do t doby mohla bt nadace
pi etnosti zakladatel zaloena psemnou smlouvou, kter vyadovala pouze
edn oven pravosti podpis zizovatel. Pi uvdn nadanch listin
(psemnch smluv dle 3 odst. 1 zk. . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch
fondech) do souladu s obanskm zkonkem nen teba nahrazovat pvodn
psemnou formu jen pro formln nedostatek veejnou listinou. Le pro ppad
zmn, pokud jsou zkonem i nadan listinou povoleny, event. pro soulad se
zkonem pedepsny, bude teba pout i v takovm ppad formu veejn
listiny.

Souvisejc ustanoven:

15 odst. 2, 122, 545 a nsl., 565, 567 a 569, 1491, 3026, 3028,
3049

310
(Nleitosti zakldac listiny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podstatn nleitosti (1 a 9)

II. Pravideln i nahodil nleitosti (10 a 11)

III. Uveden do souladu s pravou dle obanskho zkonku (12 a 14)

Z dvodov zprvy:

viz u 309

I. Podstatn nleitosti

Uren majetkovho zajitn a elu dle 304, jako i dal nleitosti

uveden v 310 jsou:
a) Nzev nadace
Nzev je upraven v 308, obecn v 132 a nsl.

b) Sdlo nadace
Sdlo je obecn upraveno v 136. Pi zpisu do veejnho rejstku se i u nadace
me uvst v zakldac listin nzev obce. Do veejnho rejstku bude zapsna
pln adresa sdla. Zmnit sdlo nadace je mon, pokud to nevyluuje nadan
listina. Je mon i pemstit sdlo do zahrani ( 138 a nsl.). Speciln u nadac
je pedepsno schvlen soudem ( 316). Do sdla je nadaci doruovno, v tomto
mst jedn.

c) Jmno zakladatele
Jmno zakladatele je bu jmno lovka dle 77, nebo nzev prvnick osoby dle
132, je-li zakladatelem nadace prvnick osoba. Ke jmnu se pipoj i bydlit u
lovka nebo sdlo u prvnick osoby.

d) el
el je podstatnou nleitost pro vechny fundace dle 304; mon zmny elu
nadace jsou upraveny v 321 a nsl. Jedn se bu o veejn prospn el
spovajc v podpoe obecnho blaha, nebo o dobroinn el spovajc v
podpoe uritho okruhu osob urenho jednotliv nebo jinak. V dnm ppad
vak nen mono zaloit nadaci pouze k vdlenm elm, pp. k podpoe
politickch stran a hnut. el nadace m bt patrn ji z nzvu nadace ( 308
odst. 2).

e) Vklady zakladatel
Vklady zakladatel jsou obligatorn v t me, aby souhrnn ve vklad
odpovdala alespo minimln pedepsan souhrnn vi vklad, tj. 500 000 K.
Vklad me bt penit, event. s nepenitm pedmtem. V zakldac listin se
ohledn penitho vkladu zape ve tohoto vkladu; ve u nepenitho
pedmtu me bt maximln takov, jakou hodnotu vkladu uril posudek
znalce. Bude-li uveden pedmt nepenitho vkladu, pln se vkladov povinnost

dispozic s tmto pedmtem. Bude-li uvedena pouze ve vkladu, pln se

vkladov povinnost v penzch ( 313).

f) Nadan kapitl
Nadan kapitl m pedepsanou minimln vi, a to 500 000 K. Nadan kapitl
je pennm vyjdenm toho, co tvo soubor pedmt vklad do nadace, event.
nadanch dar. Ve nadanho kapitlu je podstatnou nleitost zakldac
listiny a zrove pedmtem zpisu do nadanho rejstku.

Do zakldac listiny se u sprvn rady zapisuje poet jejch len. Pi

zaloen nadace zakladatel v zakldac listin uvdj i jmna a bydlit prvnch
len. Pi zmnch ve sloen sprvn rady, k nim dochz zpsobem uvedenm
v nadan listin, ppadn postupem dle 365, se nov lenov sprvn rady do
zakldac listiny ji nezapisuj. Do nadanho rejstku pi splnn dalch
nleitost se pi vmazu nahrazovanch len sprvn rady zapisuj nov lenov
sprvn rady.

Zpsob jednn sprvn rady (statutrn orgn) se zapisuje jak do zakldac

listiny, tak do nadanho rejstku. Jeliko se jedn o podstatnou nleitost
zakldac listiny, mus bt uvedeno, zda kad len sprvn rady zastupuje nadaci
samostatn, ppadn v jakm potu len sprvn rady je nadace zastupovna,
event. zda mus vichni lenov statutrnho orgnu jednat spolen. Stejn
pravidlo plat nsledn jak pro zastupovn, tak pro podepisovn za nadaci.

Je-li lenem sprvn rady prvnick osoba, zape se v ppad prvnho

lenstv i nzev a sdlo, event. ve smyslu 154 touto prvnickou osobou
zmocnn fyzick osoba; jinak ji ve sprvn rad nadace zastupuje len jejho
statutrnho orgnu.

Ohledn dozor rady a revizora plat tot co u sprvn rady (pi

respektovn obligatornho vkonu funkce kontrolnho a reviznho orgnu dozor
radou dle 368 odst. 2).

Uveden sprvce vkladu je dleit, nebo jemu se skld vklad; on i pro

soud zapisujc nadaci vydv prohlen.

Postup pi pevzet vkladu sprvcem je upraven v 331 a 333. Sprvce

jedn v mezidob od zaloen do vzniku nadace. Piitatelnost jeho jednn nadaci
je stanovena i v 127, speciln ale v 331 a 332. Pro vkon funkce sprvce
vkladu nejsou pedepsan dn nleitosti, krom svprvnosti.

Aby mohl bt splnn el nadace, mus bt stanoveny podmnky pro

poskytovn nadanch pspvk. Ty mohou bt stanoveny obecn, podmnky se
budou vztahovat jednak k elu nadace, jednak k event. uren okruhu osob pjemc nadanch pspvk. Rozhodovac pravomoc bude pravideln svena
sprvn rad; nelze vylouit, e poskytnut nadanho pspvku me bt event.
vzno na plnn njak innosti pjemce. Nadace me plnit svj el i
vkonem uritch innost, kter vak pro ten ppad mus bt obsaeny v
zakldac listin.

Podstatn nleitosti mus mt kad zakldac listina nadace. Chyb-li

nkter z podstatnch nleitost, je zakldac listina neplatn.

II. Pravideln i nahodil nleitosti

Nad rmec podstatnch nleitost, kter nesm v zakldac listin nadace

chybt, je mon uvst i dal ujednn, kter by ml zakladatel pi zakldn
nadace zvit. Zkon jako fakultativn ujednn uvd nap. vylouen podnikn
pi jeho uveden v zakldac nadan listin ( 307), uren nepenitho
pedmtu vkladu s nsledkem plnn vkladu v penzch pi jeho neuveden (
313), rozhodovn o zmnch statutu ( 314 odst. 2), monost zmny sdla
nadace, nevyluuje-li to nadan listina ( 316), monost zmnit rozhodnutm
zakladatele nadan listinu po vzniku nadace ( 317), zamezit jakmkoliv zmnm
v nadan listin ( 320), prvo zmnit el nadace zakladatelem nebo nkterm
orgnem nadace ( 321), vylouen zmny elu z veejnprospnho na
dobroinn ( 324), zkaz snen nadanho kapitlu ( 344 i pi respektovn
zkazu snen nadanho kapitlu pod 500 000 K), uren dalch omezen
lenm sprvn rady ( 363), uren jinho funknho obdob ne ptiletho (
364), vylouen monosti volit lena sprvn rady opakovan ( 364), uren, kdo
jin vol a odvolv leny sprvn rady ( 365 odst. 1), uren potu len sprvn
rady, kte mohou bt zvoleni z kandidt navrench osobami urenmi v
nadan listin ( 365 odst. 2), stanoven dalch dvod pro odvoln lena
sprvn rady z funkce ( 366), uren omezen pro zpsobilost bt lenem dozor
rady ( 369), stanoven dal psobnosti dozor rady ( 370), intervence do volby
a odvoln len dozor rady jako u sprvn rady ( 372), stanoven zpsobilosti
vykonvat funkci revizora osobou, jej pedmt innosti umouje vkon
kontroln a revizn innosti ( 373 odst. 2), stanoven funknho obdob revizora (
374), stanoven jinho zpsobu volby a odvolvn revizora ( 375 - vetn

dvodu pro odvoln revizora), uren veejn prospn nadace ( 378), uren
zpsobu naloen s likvidanm zstatkem ( 379), ppustnost zmny prvn
formy na nadan fond ( 391).

Nkter fakultativn nleitosti je nutn uvst proto, aby bylo mono

realizovat nsledky s nimi spojen; u jinch fakultativnch nleitost plat pi
jejich nedostatku zkon.

III. Uveden do souladu s pravou dle obanskho zkonku

Na nadaci vzniklou podle pedel prvn pravy se hled jako na vzniklou

podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Zakladatelsk prvn jednn vak je
teba doplnit o nleitosti, kter v nadan listin chyb.

Pi porovnn 3 odst. 2 zk. . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch

fondech, s 310 je patrn, e v prav podle obanskho zkonku je novm
pouze daj o vi nadanho kapitlu jako obligatorn nleitost. Pravideln je
vak i tento daj v zakladatelskm prvnm jednn uvdn.

S ohledem na to, e nov prvn prava je, pokud jde o monost zmnit
nadan listinu (co dosavadn pedpis neumooval), liberlnj, doporuuje se
provst revizi zakladatelskho prvnho jednn zakladatelem. Neije-li
zakladatel, je mon zakladatelsk prvn jednn pi existenci dvod dle 318
zmnit i postupem v nm uvedenm, tj. sprvn radou, event. rozhodnutm soudu
postupem a naplnnm dvod dle 319.

Souvisejc ustanoven:

309

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

 311
(Nleitosti pozen pro ppad smrti)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Vklad a innost zaloen (1 a 3)

II. Podstatn nleitosti (4)

Z dvodov zprvy:

viz u 309

I. Vklad a innost zaloen

Pozenm pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek.

V kadm z tchto pozen je povoln ddic. Pi zaloen nadace pozenm

pro ppad smrti je povolna za ddice novzakldan nadace. I odkazem vak
me bt urit osob nazeno, aby zakldan nadaci jako odkaznkovi vydala
pedmt odkazu ( 1594).

Nebude-li pozen pro ppad smrti do smrti zstavitele, kter takto

zakld nadaci, zmnno i zrueno, nastv innost zaloen nadace smrt
zstavitele.

II. Podstatn nleitosti

Krom podstatnch nleitost uvedench v tomto ustanoven ( 311 odst.

2 - viz koment k 310) je nutn naplnit i ustanoven o jednotlivch zpsobech

pozen pro ppad smrti proto, aby takov prvn jednn bylo platn a smrt
zstavitele nabylo i innosti.

Souvisejc ustanoven:

310, 1491

312
(Rozhodnut o chybjcch nleitostech)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Doplovan nleitosti (1 a 4)

II. Okruh osob (5)

III. Prvn forma (6 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 309

I. Doplovan nleitosti

Pi porovnn 311 odst. 2 a 310 je patrn, e v pozen pro ppad smrti

nemus bt uvedeny obligatorn nleitosti, kter jsou nutn pro fungovn
nadace, a to zejmna ve vztahu k organizaci nadace. Jedn se o uren daj dle
310 psm. f) ohledn len sprvn rady, dle 310 psm. h) ohledn dozor rady
a o uren sprvce vkladu.

Chyb-li tyto nleitosti, je nutn je po innosti zaloen nadace, tj. po

smrti zstavitele, pro eventuln vznik nadace ped podnm nvrhu na zpis do
nadanho rejstku doplnit.

Zstavitel v pozen pro ppad smrti me i tyto nleitosti uvdt (bude-li

se dit podstatnmi nleitostmi nadan listiny stanovenmi pro zakldac listinu
nadace). Me se vak stt, e v ppad innosti zaloen nadace nkte
zstavitelem jmenovan lenov sprvn nebo dozor rady bu ji neij, nebo
nejsou zpsobil funkci zastvat, i ji odmtnou. V takovm ppad se ve vztahu k
tmto "neobsazenm" lenm sprvn i dozor rady bude postupovat stejn,
jako kdyby takov nleitost v pozen pro ppad smrti pro zaloen nadace
chybla.

daje uveden v 311 odst. 2 se vak tmto zpsobem doplovat

nemohou. Je tomu tak proto, e tyto daje jsou podstatnmi nleitostmi
prvnho jednn zstavitele, kter zakld pozenm pro ppad smrti nadaci.

II. Okruh osob

Osobou oprvnnou rozhodnout o chybjcch dajch (a to v obou dvou

ppadech uvedench sub I) je bu osoba uren v pozen pro ppad smrti, nebo
vykonavatel zvti ( 1553 a 1555).

III. Prvn forma

Pedepsanou formou pro nadan listinu je forma veejn listiny. Tato forma
je pedepsan i pro rozhodnut, kterm se nadan listina (pozen pro ppad
smrti) dopluje bu osobou urenou v pozen, nebo vykonavatelem zvti.

K pojmu veejn listina srov. vklad k 309 (sub IV).

Souvisejc ustanoven:

 310, 311, 1553 a 1555

313
(Uren pedmtu vkladu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Uren pedmtu vkladu (1 a 3)

II. Splnn vkladov povinnosti a dosaen hodnoty vkladu (4)

Z dvodov zprvy:

viz u 309

I. Uren pedmtu vkladu

Obligatorn nleitost zakldac listiny nadace [ 310 psm. d)] je daj o
vi vkladu. U kadho zakladatele se uvede stka, kterou vkld do nadace a
pedv ji sprvci. Nen-li uvedeno v zakldac listin nic jinho, pln se vkladov
povinnost v penzch, a to postupem dle 331 odst. 2.

Bude-li v zakldac listin uveden nepenit vklad, mus se uvst s

pesnm popisem, aby tak bylo mono odliit vkldan vci od jinch.
Pedmtem nepenitho vkladu, u kterho lze uvst pouze stku do ve
stanoven posudkem znalce, me bt pouze vc s pedpokladem trvalho
vnosu ( 327 odst. 2). Me to bt investin cenn papr nebo nstroj pennho
trhu i vc zapisovan ve veejnm seznamu, tj. i nemovitosti, movit vci, vdy
vak za pedpokladu, e takov vci spluj pedpoklad trvalho vnosu. Pedmt
vkladu nesm slouit jako jistota.

Zpsob pedn nepenitho vkladu je popsn v 327 a nsl. od

zakladatele k sprvci vkladu, resp. nsledn do majetku vznikl nadace.

II. Splnn vkladov povinnosti a dosaen hodnoty vkladu

Neodpovd-li hodnota nepenitho vkladu stce uren u kadho

zakladatele jako jeho ve vkladu nebo nen-li mon splnit vkladovou povinnost
vnesenm i v zakladatelsk listin urenho nepenitho vkladu, je povinen
vyrovnat vkladatel rozdl v penzch. Tato povinnost je vak v zkon stanovena
jako vyvratiteln domnnka, kter me bt v zakldac listin modifikovna.

Souvisejc ustanoven:

310, 327 a nsl.

314
Statut nadace

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pedmt pravy (1 a 5)

II. Vydn statutu a zmny statutu (6 a 9)

III. Uveejnn statutu (10 a 12)

Z dvodov zprvy (k 314):

Ustanoven sleduje pravu statutu nadace. Zachovv se zsada, e statut

je zkladn prvn a organizan dokument nadace, kter normativn upravuje
jednak jej vnitn pomry, jednak i nkter aspekty vztah nadace k tetm

osobm, pedevm podmnky pro poskytovn nadanch pspvk a ppadn i

okruh destinat. V prav statutu se vychz vstc mon zakladatelsk
iniciativ zizovatele nadace, a nevyluuje se tud, aby statut vydal spolen s
nadan listinou.

I. Pedmt pravy

Statut je vedle nadan listiny obligatornm dokumentem, jm se d

innost nadace. Tento dokument upravuje jednak to, co je jinak upraveno v 156,
tj. zpsob jednn kadho z orgn nadace, jednak dle rozvd zakldac listinu
nadace v ustanoven, kter je pro zakldac listinu nadace obligatorn [ 310
psm. i)].

Tyto dva pedmty pravy jsou minimlnm rozsahem statutu. Statut vak
me upravovat i jin vci (nap. zpsob sprvy nadanho jmn, veden
etnictv, evidenci nklad souvisejcch se sprvou nadace, ppadn maximln
vi ronch nklad apod.).

Zpsob jednn orgn nadace nen obligatorn nleitost zakldac listiny

nadace, nebo daj o tom, jakm zpsobem lenov sprvn rady za nadaci
jednaj, je vrazem jednn statutrnho orgnu, nikoliv zpsobem jednn orgnu
nadace. Takto me bt ve statutu upravena usnenschopnost, svolvn
orgn, hlasovn (v podstat jde o jednac d pslunho orgnu).

Stejn tak i zzen jinch orgn je mono penechat do pravy statutu

nadace (nap. pravou v nadan listin).

Odst. 1 psm. b) opisuje prvn st 310 psm. i). Zkonodrce tm ml

zejm na mysli, e ve statutu budou uvedeny tyto podmnky, ppadn okruh
osob podrobnjm zpsobem. Kadopdn statut mus zstat v mezch, kter pro
poskytovn nadanch pspvk, event. pro uren okruhu osob stanov nadan
listina.

II. Vydn statutu a zmny statutu

Statut me bt vydn nejdve spolu s nadan listinou; me jej vydat

zakladatel.

Nevydal-li statut zakladatel pi zaloen nadace, je stanovena povinnost

vydat statut sprvn rad ve lht do jednoho msce ode dne zpisu nadace do
nadanho rejstku. K tomuto vydn si sprvn rada mus vydat pedchoz
souhlas dozor rady.

Tento postup se pouije pro ppad, kdy nadan listina nebude mt jinou
pravu pro vydn statutu. Me toti pichzet v vahu i to, e si vydn statutu
vyhrad v nadan listin zakladatel, a to t ve lht uveden v 314 odst. 2 - do
jednoho msce od vzniku nadace.

Zakladatel v nadan listin me vylouit, aby o zmnch statutu po

pedchozm souhlasu dozor rady rozhodovala sprvn rada.

III. Uveejnn statutu

Zkon ukld uloen statutu do sbrky listin. Pot je kadmu pstupn.

Obecn pstupn vak mus bt tak v sdle nadace.

prava sbrky listin je uvedena v 66 zk. o ve. rejstcch, kde je v psm.

a) mezi prvnmi dokumenty uvdn prv statut nadace.

Dle 104 zk. o ve. rejstcch me bt rejstkovm soudem zaslna

vzva k pedloen statutu, jen se m zakldat do sbrky listin. Nezaloen
statutu do sbrky listin me bt postihovno postupem dle zkona o veejnch
rejstcch. Pi neuposlechnut takov vzvy me bt uloena podkov pokuta
a do ve 100 000 K. Pi opakovanm neuposlechnut by mohl soud zahjit
zen o zruen zapsan nadace s likvidac.

Souvisejc ustanoven:

129, 156, 172, 305, 315

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

315
Vznik nadace

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Zpis do nadanho rejstku (1 a 3)

II. Podn nvrhu (4 a 8)

Z dvodov zprvy (k 315 a 316):

Vznik nadace se spojuje ve shod s nvrhem obecn pravy a souladn s

dosavadnm prvnm stavem se zpisem nadace do veejnho rejstku.

I. Zpis do nadanho rejstku

Stejn jako vechny ostatn prvnick osoby podle obanskho zkonku i

nadace vznik dnem zpisu do nadanho rejstku.

Jedn se o konstitutivn zpis, kterm vznik prvn osobnost prvnick

osoby ( 118).

zen o zpisu do veejnho rejstku je upraveno v zkon o veejnch

rejstcch.

II. Podn nvrhu

K podn nvrhu na zpis je oprvnn zakladatel ( 11 zk. o ve.

rejstcch). K nvrhu na zpis se dle 12 a 13 zk. o ve. rejstcch pikld
souhlas zapisovanch osob, ivnostensk nebo jin oprvnn k innosti
zapisovan jako pedmt innosti i podnikn, dle 14 zk. o ve. rejstcch
dokumenty o prvnm dvodu uvn prostor pro sdlo nadace a dle dle 19
zk. o ve. rejstcch vechny listiny o skutenostech, kter maj bt do rejstku
zapsny. Dle se pipojuj listiny, kter se zakldaj do sbrky listin v souvislosti se
zpisem.

Nvrh se podv na formuli v listinn nebo elektronick podob.

Co ve se zapisuje do nadanho rejstku, je upraveno obecn pro vechny

prvnick osoby v 25 zk. o ve. rejstcch; u nadac jde navc o speciln
doplujc skutenosti ( 34 zk. o ve. rejstcch).

Aktivn legitimace k podn nvrhu je upravena v 32 zk. o ve. rejstcch

shodn jako v 315 odst. 2; jedn se o zakladatele, event. o nkoho jinho
zakladatelem urenho, event. o sprvn radu.

Zaloen nadace pozenm pro ppad smrti me bt ppadem, kdy

zakladatel neme podat nvrh na zpis nadace, nebo zaloen nadace mus
pedchzet vzniku (zpisu do nadanho rejstku); ppadn podle 311 odst. 1
inky zaloen nadace nastvaj a smrt zstavitele. Nvrh podv osoba
uren zakladatelem; nen-li j, pod nvrh sprvn rada.

Souvisejc ustanoven:

118, 126, 309

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

316
Zmna sdla nadace

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Zmna sdla obecn (1 a 4)

II. Pemstn sdla do zahrani (5 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 315

I. Zmna sdla obecn

Oproti dve platn prav je nov v obanskm zkonku upravena

monost zmnit sdlo nadace.

Jedn se o zsah do zakldac listiny, nebo sdlo (nikoliv prv) se zapisuje

do zakldac listiny (a do nadanho rejstku dle zkona o veejnch rejstcch).

Vylou-li nadan listina jakkoliv zmny sdla (rozumj jakkoliv zmny

nadan listiny), nelze aplikovat 316 (a to ani druhou vtu ohledn pemstn
sdla do zahrani).

Umouje-li to nadan listina, resp. nem-li o tom dn (zkazov)

ustanoven, je orgnem oprvnnm k rozhodnut o zmn sdla nadace sprvn
rada. Ta si mus vydat jet ped svm rozhodnutm vyjden dozor rady.
Zkon nee, zda vyjden dozor rady mus bt kladn. Pokud zkon
nevyaduje pedchoz souhlas dozor rady, ale pouze vyjden, jedn se o
stanovisko, kter pro sprvn radu nen zvazn.

II. Pemstn sdla do zahrani

I v tomto ustanoven se budou aplikovat obecn ustanoven zkonku

(zejmna 138 a nsl.).

Nadace, kter hodl pemisovat sv sdlo do zahrani, mus splovat jak

podmnky uveden v 138, tak i podmnku v komentovanm ustanoven
uvedenou, tj. schvlen soudu.

Pslun bude soud, kter bude v rozhodn dob pslun pro zen ve
vcech obecn (zejmna mstn). Soud se pi rozhodovn o schvlen d
vnost dvodu pro pemstn sdla; bere vak v vahu i event. ohroen zjmu
tch, jim maj bt poskytovny nadan pspvky.

Souvisejc ustanoven:

136, 137, 138 a nsl., 310

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

zk. o ve. rejstcch

Zmna nadan listiny

 317
(Monost zmny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 317 a 320):

Ve zdejm prvnm prosted panuje pedstava, e nadan listina je pro

zaloen nadace nezmniteln. To m napt platit jen v ppad, e zakladatel
vslovn ozna nadan listinu za nezmnitelnou. Navrhovan prava koncept
absolutn nezmnitelnosti nadan listiny opout s pouenm z praktickch
problm spojen[ch] s dosavadn zkonnou pravou i z nkterch zahraninch
prav. Nov obansk zkonk upravuje v tomto smru dv mon een.

Pedevm se vychz z pojet, e zakladatel dv nadaci vklad ze svho

majetku, a je proto jeho vc, za jakch podmnek jej nadaci pevede. Proto se
zakladateli vslovnm ustanovenm ( 317) umouje, aby v nadan listin
vyhradi[l] sob nebo nktermu z orgn nadace monost nadan listinu zmnit.
Klauzule o mon zmn nadan listiny v budoucnu mus bt co do uren
rozsahu a zpsobu dostaten urit, a protoe nadan listina podlh
zveejnn, bude vhrada monosti nslednch zmn nadan listiny uvedena ve
veejnou znmost. Tm je dostaten zajitna nezbytn transparentnost.
Zakladatel si bude moci takto vyhradit i zmnu nadanho elu. Tato otzka je
podrobnji upravena v nsledujcch ustanovench.

Mohou vak nastat situace, kdy si zakladatel zmnu nadan listiny

nevyhrad, ale po vzniku nadace se okolnosti zmn pomry do t mry, e
vyvolaj potebu rozumn pravy ve vnitnch pomrech nadace. Tak nap. me
dojt k nrstu nadanho jmn i aktivit do t mry, e si to vyd nahrazen
revizora dozor radou. Mohou nastat i vcn dvody pro pravu funknho
obdob len orgn, zpsobu jejich obsazovn apod. V tchto ppadech se
pipout, aby zakladatel nadan listinu zmnil; podmnkou vak je, e se zmnou
bude souhlasit sprvn rada, protoe ta m zjmy nadace chrnit. Nen-li ji
zakladatel, me [o] zmnu tchto pomr usilovat sprvn rada; v takovm
ppad zmnu okolnost a dvodnost zmny nadan listiny uv soud a
rozhodne o n[]. V tchto ppadech se zvltnmi prvnmi pravidly pamatuje na
prva a zjmy tetch osob. Nicmn zakladateli nadace se nebrn, aby zmnm
tohoto druhu zabrnil, pokud sm v nadan listin prohls, e je nezmniteln,
nebo e jsou nezmniteln urit jej sti.

Vklad:

Zmnit nadan listinu, nenastane-li nkter z okolnost nsledujcch

ustanoven, je mon pouze tehdy, pokud to zakladatel v nadan listin
nezake, resp. pokud tuto monost vyhrad v nadan listin bu pro sebe, nebo
pro nkter orgn nadace. Zakladatel me omezit mon rozsah zmny. Jeliko
zmna nadan listiny mn listinu sepisovanou ve form veejn listiny, mus mt
i rozhodnut o zmn stejnou prvn formu (veejn listina).

Absolutn zkaz zmny me bt stanoven v nadan listin; v takovm

ppad se aplikuje 320.

Souvisejc ustanoven:

310, 564

318
(Zmna okolnost)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podmnky pro zmnu (1 a 9)

II. innost zmny (10)

III. Zkaz zmny (11)

Z dvodov zprvy:

viz u 317

I. Podmnky pro zmnu

Zmny nadan listiny je mon provst i tehdy, neuril-li tak vslovn

zakladatel v nadan listin (zrove vak ani nezakzal provdn zmn).

Podmnkou pro monou zmnu nadan listiny je nejen neexistence zkazu

zmny v nadan listin, ale i zmna okolnost po vzniku nadace a s tm
souvisejc rozumn poteba zmn vnitnch pomr nadace v jejm zjmu.

Co je rozumnou potebou zmn a jak intenzita zmn okolnost je po vzniku

nadace teba, aby bylo mono provst zmnu nadan listiny, se bude posuzovat
pi kad konkrtn situaci zvl. Bude vc zejmna zakladatele, kter je aktivn
legitimovn k proveden takov zmny nadan listiny, aby veker skutenosti,
kter jsou teba pro takov postup vedouc ke zmn nadan listiny, nejen tvrdil,
ale i dokzal. Me se jednat o zmnu jakkoliv nleitosti nadan listiny. Me
to bt zmna zpsobu jednn len sprvn rady, stanoven potu len
jednotlivch orgn, podmnky pro poskytovn nadanch pspvk i jin uren
okruhu osob, jim lze poskytovat pspvek apod.

V tomto reimu vak nelze mnit vi nadanho kapitlu, nebo pohyby

vedouc bu ke zven, i ke snen nadanho kapitlu jsou upraveny v 342 a
346. Postup takov zmny se nebude tkat ani zmny elu nadace, nebo ten je
upraven zvl v 321 a 326.

Nastanou-li podmnky pro zmnu nadan listiny ze shora uvedench

dvod a v pinn souvislosti s tm vyvolan poteba zmny vnitnch pomr,
je jedinm oprvnnm ke zmn nadan listiny v tomto ppad zakladatel, a to
i tehdy, kdy si nevyhradil monost takov zmny dle 317.

Dvody jsou uveden v prvn sti 318 odst. 1; podmnky platnosti

takovho rozhodnut o zmn nadan listiny jsou souhlas sprvn rady a
neprovdn zsah do prv tetch osob (nap. pjemc pspvk).

I takto proveden zmna nadan listiny mus mt stejnou prvn formu jako
nadan listina samotn, tzn. mus bt sepsna formou veejn listiny ( 564 k
309 odst. 4).

Nevyslov-li souhlas sprvn rada, je rozhodnut zakladatel o zmn

nadan listiny neplatn.

Neexistence zsahu do prv tetch osob pi zmn nadan listiny je

rovn podmnkou platnosti zmny. Otzkou vak je, jak se tato skutenost me
prokazovat. K tomu zjitn vak me pispt aplikace 318 odst. 2.

II. innost zmny

Bude-li rozhodnut o zmn nadan listiny platn, co je po vysloven

souhlasu sprvn radou a pi neexistenci zsahu do prv tetch osob, a budou-li
splnny podmnky pro zmnu nadan listiny, bude po vydn tto zmny
provedeno zveejnn. Dle 3018 je povinnost zveejnit daj splnna zveejnnm
v Obchodnm vstnku. Po uplynut t msc od zveejnn nastane innost tto
zmny. Bhem tchto t msc me osoba doten zmnou nadan listiny ve
svch prvech navrhnout soudu rozhodnut o neplatnosti zmny. Ten, kdo bude
soudu navrhovat rozhodnut o neplatnosti zmny, mus prokzat, e jeho prvo
bylo zmnou nadan listiny doteno. Soud v ppad vahy relevantnosti
takovch zmn me piznat tomuto nvrhu odkladn inek. Soud zkoum
podmnky pro takovto odloen vykonatelnosti i bez nvrhu.

III. Zkaz zmny

Zmny se nemohou tkat t sti nadan listiny, kter je podle uren

zakladatele uvedenho v nadan listin nezmniteln.

Souvisejc ustanoven:

310, 317, 320, 342 a 346, 3018

319
(Rozhodnut soudu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podmnky pro zmnu nadan listiny (1 a 3)

II. Rozhodnut soudu (4 a 5)

III. Stanoviska a zjmy (6)

Z dvodov zprvy:

viz u 317

I. Podmnky pro zmnu nadan listiny

Podmnky jsou stejn jako u 318 odst. 1; rozhodnut o zmn nadan

listiny vak nevydv zakladatel, nbr soud.

Toto ustanoven se bude aplikovat - nen-li tu ji zakladatel - pi obou

formch nadan listiny, tj. u zakldac listiny nebo u pozen pro ppad smrti.

Nastanou-li dvody pro zmnu a zakladatel ji nen, pod nadace

zastoupen statutrnm orgnem, tj. sprvn radou, soudu nvrh na zmnu
nadan listiny. S nvrhem mus souhlasit sprvn rada, nebo sprvn rada jako
statutrn orgn nvrh podv.

II. Rozhodnut soudu

Soud na nvrh, kter podv nadace jako aktivn legitimovan, v zen

upravenm v zkon o zvltnch zench soudnch posoud, jsou-li tu dvody pro
zmnu nadan listiny. Pokud jsou, vyhov nvrhu, nedotkne-li se zmna prv
tetch osob.

V tomto kontextu bude soud zrove posuzovat i soulad mezi myslem

zakladatele a navrhovanou zmnou, splnn podmnek urench zakladatelem (a
v tomto kontextu posoud i navrhovan zmny).

III. Stanoviska a zjmy

Krom pedchozho souhlasu sprvn rady (ped podnm nvrhu, ale i

pozdji) bude pedkldat nadace k nvrhu i stanovisko dozor rady.

Souvisejc ustanoven:

310, 317, 320, 342 a 346, 3018

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

320
(Nezmnitelnost nadan listiny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 317

Vklad:

Nahodilou nleitost v nadan listin je mj. i event. zkaz dan

zakladatelem do nadan listiny v souvislosti s event. zmnami. Zakzal-li to

zakladatel, neme ani pi naplnn vech podmnek pro zmnu dn orgn

nadace nic mnit. V takovm ppad vak neme intervenovat do nadan
listiny ani rozhodnut soudu.

Souvisejc ustanoven:

317, 319

Zvltn ustanoven o zmn elu nadace

321
(Monost zmny elu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Monost zmny (1 a 5)

II. Zveejnn zmny (6 a 10)

Z dvodov zprvy (k 321 a 326):

Pro zmnu elu nadace mus nutn platit rigidnj pravidla, protoe el
nadace je pro smysl jej existence klov, nadace jeho naplovnm zskv
sociln renom, na tento el jsou vzni drci svmi dary, podporou destinat
se vytv ada obligac, a tm vm me zmna elu nadace otst. Proto nvrh
obsahuje v 325 obecn pravidlo k ochran tetch osob, podle kterho pi
zmn elu nadace mus bt dary poskytnut ve prospch pvodnho elu i
vnosy z nich pouity k poskytovn nadanch pspvk podle pvodnho elu
(vyjma ppadu, kdy drce souhlas s jinm eenm). Druh omezen stanov
324 byla-li nadace zaloena za veejn prospnm elem, nelze tento el
zmnit na dobroinn jinak ne se souhlasem soudu, pokud pro to je zvl
zvan dvod, a jen v ppad, e dosavadn el nadace se stal pro zmnu
okolnost nemonm nebo obtn dosaitelnm.

I v tchto ppadech se vychz z pojet, e rozhodujc vliv bude mt

zakladatel. On si me v zakldac listin zmnu nadanho elu vyhradit (a ji
libovoln, nebo v uritm rozsahu). V takovm ppad bude toto jeho rozhodnut
obsahem veejn pstupn nadan listiny a kad se v tom smru me vas
informovat. Pirozen, pokud zakladatel uin takov rozhodnut, me to odradit
vtinu ppadnch drc, ale to je riziko, kter zakladatel mus sm zvit a
kter mu ostatn, pokud je sm kapitlov dostaten siln, ani nemus vadit.
Zakladatel ovem me v nadan listin rovn prohlsit el nadace za
nezmniteln.

I kdy si zakladatel nevyhrad prvo zmnit el nadace, mohou nastat po

vzniku nadace nepedvdan okolnosti, v jejich dsledku se naplnn elu stane
nemon nebo obtn dosaiteln. V takovm ppad me o zmn elu
nadace rozhodnout soud - i soud vak bude vzn projevenou vl zstavitele,
take pokud se el nadace stane nemonm a pokud jej zakladatel prohlsil za
nezmniteln, nebude ani soud moci el nadace zmnit a nadace vstoup do
likvidace.

I. Monost zmny

Podobn jako je mono zmnit nadan listinu, je mono zmnit i el

nadace. V podstat se jedn o stejn postup, jak je upraven i u zmny nadan
listiny.

Na rozdl od dosavadn pravy je zmna elu nadace umonna pouze

tehdy, pokud to bu pedpokld nadan listina, nebo tak rozhodne soud na
nvrh nadace.

Soud bude v takovm ppad rozhodovat podle obanskho soudnho

du, resp. podle zkona o zvltnch zench soudnch. Jedn se o nvrhov
zen. Ped rozhodnutm si soud vyd stanovisko zakladatele, event. osoby,
kterou v nadan listin zakladatel k tomuto vyjden povol.

Pi nesouhlasu s takovou zmnou soud nvrh zamtne. Nen-li zakladatel a

nen-li ani osoba uren k vysloven takovho souhlasu, soud rozhodne jen na
zklad samotnho nvrhu.

K podn nvrhu je aktivn legitimovna nadace, zastoupen statutrnm

orgnem (sprvn radou). K nvrhu pedkld nadace rozhodnut sprvn a
dozor rady o schvlen takovho nvrhu.

II. Zveejnn zmny

Zkon nadaci pedepisuje, aby po podn nvrhu na zahjen zen soudu

zveejnila oznmen o navrhovan zmn.

Soud v zen o zmn elu nadace bude posuzovat t to, zda zveejnit
oznmen o navrhovan zmn. Ve smyslu 3018 je povinnost zveejnit daj
splnna zveejnnm v Obchodnm vstnku. Dkaz o zveejnn pedlo soudu
navrhovatel v zen o zmn elu nadace, tj. nadace, kter m rovn povinnost
provst zveejnn.

V zen o zmn elu nadace vyvolan nvrhem nadace me ve lht

jednoho msce od zveejnn v Obchodnm vstnku podat proti zmn odpor
kad, kdo o tom osvd prvn zjem. Prvn zjem me bt osvden
vztahem k nadaci z pozice drce, kter penechal bezplatn nadaci prostedky
pro plnn elu nadace, pp. i pjemce, kter nap. po del dobu pln podmnky
pro poskytovn nadanho pspvku.

Soud bude zvaovat, zda prokzan prvn zjem proti zmn je

dostaten pro to, aby nvrh na zmnu elu nadace zamtl, i nikoliv.
astenstv takov osoby v zen o zmn elu nadace by se zejm dilo
ustanovenm obanskho soudnho du o podn aloby tm, kdo si in nrok na
vc, o kter probh zen mezi jinmi osobami ve smyslu 91a o. s. .
astnkem takovho zen bude nadace, kter zen o zmn elu vyvolala.

Soud bude v prv ad posuzovat, zda byla splnna lhta jednoho msce
od zveejnn do podn odporu proti nvrhu na zmnu elu nadace. Jedn se o
lhtu propadnou (prekluzivn), kter je zrove hmotnprvn (proto je teba, aby
odpor byl v tto dob ji doruen soudu). Soud vak me nvrh zamtnout i
podle vlastn vahy o tom, zmnil-li se el. Proto je teba nvrh na zmnu elu
nadace vdy dostaten odvodnit. Avak i zamtav rozhodnut soudu je nutno
pesvdiv odvodnit.

Souvisejc ustanoven:

 310, 3018

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

zk. o ve. rejstcch,

o. s. .

322
(Nahrazen dosavadnho elu soudem)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Dvody zmny elu nadace (1 a 3)

II. Rozhodnut o zmn elu nadace (4 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 321

I. Dvody zmny elu nadace

U nvrhu na zahjen zen, kter me podat zakladatel nebo osoba

osvdujc prvn zjem, bude soud zrove zkoumat, zda dosaen elu

nadace je ve srovnn s vdomm zakladatele nadace pi jejm zakldn v dob

zen o zmn elu nemon nebo obtn dosaiteln. Vdy se bude
porovnvat situace pi zaloen nadace, kdy je el nadace jako pojmov znak
nadace uren, se situac v dob podn nvrhu a rozhodovn. Navrhovatel bude
v zen prokazovat nejen to, zda dosaen elu je nemon i obtn
dosaiteln, nbr i to, e piny pro nemonost i obtnou dosaitelnost elu
nadace byly zakladateli neznm nebo nepedvdateln.

I kdyby zakladatel neil, soud bude brt v vahu jeho projevy v zakldac
listin a posuzovat je podle aktuln situace.

V kadm ppad bude nutno zkoumat nejprve to, zda nadan listina
takovou intervenci soudu nezakazuje. Pi zkazu zmny elu v nadan listin
ani soud neme nahradit el nadace, a to i kdyby byly prokzny dvody pro
zmny uveden shora.

II. Rozhodnut o zmn elu nadace

Soud nvrh zamtne, pokud nadan listina zakazuje intervenci ohledn

elu nadace, event. pokud se navrhovateli nepoda prokzat dvody pro zmnu
nebo pokud se nepoda navrhovateli odlinmu od zakladatele prokzat prvn
zjem na zmn elu nadace.

Vyhov-li soud nvrhu, nahrad ve vroku rozhodnut st nadan listiny

tkajc se elu. Uin to tak, e bu v nadan listin roz uveden el, nebo
tento el v nadan listin zmn, event. z, ppadn st elu uvedenho v
nadan listin vypust.

astnky zen budou navrhovatel, tj. zakladatel nebo osoba prokazujc

prvn zjem, a nadace.

Souvisejc ustanoven:

304, 310

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

zk. o ve. rejstcch,

o. s. .

323
(Zakladatelovy mysly a pn)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 321

Vklad:

V obou zench, kter se vedou o zmn elu nadace, tj. zen dle 321
nebo 322, si soud vyd stanovisko zakladatele (pokud nebude navrhovatelem
dle 322), event. si vyd stanovisko osoby uren zakladatelem v nadan
listin. Nebude-li ji zakladatel naivu, event. nebude uren osoba v nadan
listin, resp. nebude ji naivu, bude posuzovat soud zakladatelovy znm
mysly a pn. Ty jsou bu uvedeny v nadan listin, i jsou z n zejm, pop.
jsou jeho mysly a pn zjistiteln z jinch projev vle, ne jsou v nadan
listin. Bude i na navrhovateli, aby soudu doloil takov pn i mysly, kter
budou odvodovat podan nvrh. I sm soud si me opatit dkazy o
zakladatelovch myslech a pnch (nap. z nadanho rejstku apod. nebo i z
veejn pstupnch dokument i projev vle zakladatele). V odvodnn
rozhodnut se soud s tmito znmmi zakladatelovmi mysly i pnmi
vypod.

Souvisejc ustanoven:

 321, 322

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

324
(Zmna elu nadace z veejn prospnho na dobroinn)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 321

Vklad:

Zkladn rozlien elu, pro kter nadace sdruuje majetek, je rozlien na

veejn prospn el k podpoe obecnho blaha a dobroinn el pro podporu
osob. Zmna elu nadace, a tedy i nadan listiny je i v tomto zsadnm rozlien
elu mon. Bude se postupovat podle 321, resp. 322 i s pihldnutm k
znmm zakladatelovm myslm a pnm dle 323.

I v tomto ppad soud bude zkoumat, zda takovouto zmnu nadan listina
nevylou; to me bt patrn z vslovnho ustanoven nadan listiny nebo i z
jejho celkovho obsahu.

Pro zmnu elu nadace, kter se bude mnit z veejn prospnho elu
na dobroinn, vak mus navrhovatel v zen doloit existenci zvl zvanho
dvodu (vedle prokazovanch skutenost dle 321, 322 a 323). I takov zmna
podlh povinnosti zveejnn, nebo je nutno poskytnout zvenou ochranu
vitelm, drcm i dalm osobm, kter jsou astny na takov zmn. Zvl
zvanm dvodem me bt nap. nutnost urit msto podpory obecnho blaha

urit okruh osob, jim m bt nadan pspvek poskytovn, ppadn i dvody,

kter budou znamenat zven i vbec existenci dar od potencilnch dontor
v souvislosti s dal existenc nadace apod. Bude vdy vc navrhovatele, aby
prokzal intenzitu dvodu pro zmnu tak, aby soud pi rozhodovn byl
pesvden o zvltn zvanosti takovho dvodu.

Souvisejc ustanoven:

306, 310, 323

325
(Poskytovn podle pvodnho elu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 321

Vklad:

Drce, ale i pjemce pspvku, kter bude pouit z pvodn poskytnutch

dar i vnos do zmny elu nadace, mus bt chrnni. Proto zkon
respektuje zejmna mysly drce, ale i mysly zakladatele ohledn vnos z
majetku jm vloenho do nadace tak, e bere ohled na jejich vztah k pvodnmu
elu nadace.

Drce po rozhodnut o zmn elu nadace me projevit souhlas i s tm,

e dar poskytnut nadaci v dob, kdy mla jin el, me bt pouit po
rozhodnut o zmn elu nadace i jako nadan pspvek pro tento zmnn
el.

Nadace mus o poskytnut daru pro pvodn el, event. poskytnut daru pi
projevu vle drce pro nov el uvst tyto skutenosti ve svch etnch (a
vronch) zprvch.

Souvisejc ustanoven:

321, 322, 324, 336, 338

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

326
(Rozhodnut soudu o pouvn vnos)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 321

Vklad:

Toto ustanoven je dostaten popisn. Dv soudu monost rozhodnout

bu na nvrh v zen o zmn elu nadace, nebo i bez nvrhu v tomto zen
(ppadn i v novm zen vyvolanm soudem), jak bude nadace pouvat
dosavadn vnosy v souladu s elem ped rozhodnutm o zmn elu. I v tomto
ppad se bude aplikovat 325 ve vztahu k darm ve prospch pvodnho elu.
Toto rozhodnut o doasnosti pouvn vnos na pvodn el nen obligatorn
soust rozhodnut. Nebude-li obsahovat rozhodnut soudu vrok o takov
doasnosti, bude se aplikovat pouze 325. Pokud vak bude zmnn el
zsadn, tj. z veejn prospnho na dobroinn, bude nadace pi absenci
vroku o doasnosti pouvn vnos pro pvodn el poskytovat pt let od
nastal zmny nadan pspvky z vnos ze ty ptin pro pvodn el. Soud
vak me jak tento rozsah, tak i tuto dobu mnit, nebo doasnost pti let a
omezen ve vi ty ptin jsou zkonem stanoveny pouze pro ppad absence
vroku i rozhodnut o doasnosti i omezen rozsahu.

Souvisejc ustanoven:

321 a nsl.

Vklady do nadace

327
(Nepenit vklad)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Ve vkladu (1 a 7)

II. Vlastnosti vkladu (8 a 11)

Z dvodov zprvy (k 327 a 329):

Osnova vnuje vkladm do nadace velkou pozornost. Povauje se za

nezbytn ochrnit majetkov substrt nadace co nejvce ped rizikem jeho
fiktivnho vytven nebo umlho nadhodnocen.

Z hlediska terminologie se opout vraz splacen vkladu jako obecn

termn uvan zejmna dosavadnm obchodnm zkonkem. Je tomu tak proto, e
stricto sensu se nesplc vklad, ale pedmt vkladu, navc jen pedmt penit
(penze implikuj placen), zatmco splacen nepenitho pedmtu (pozemku,
smnky, ochrann znmky apod.) je logick i gramatick nonsens. To je dvod,
pro se jako obecn pojem zavd splnn vkladov povinnosti. Odpovd to
prvnmu pojet, e osoba, kter se zave vloit do prvnick osoby urit vklad,
se zavazuje k vkladov povinnosti, pln vkladovou povinnost a jejm splnnm se j
zbavuje. Splnit vkladovou povinnost lze bu splacenm, je-li pedmt vkladu
penit, nebo vnesenm, jde-li o nepenit pedmt.

Osnova se inspiruje teoreticky ji znan propracovanou doktrnou

vztaenou k prvn prav vklad do obchodnch spolenost a rozliuje
terminologicky i pojmov "vklad" a "pedmt vkladu". Vklad je souhrn
majetkovch hodnot vnench do nadace, pedmt vkladu je jednotliv hmotn
vc, jednotliv prvo nebo jin jednotliv majetkov hodnota, kter se vnesenm
vkladu na nadaci pevd. Z toho dvodu tvo i rzn pedmty vnesen do
prvnick osoby jedinm prvnm jednnm tho vkladatele jen jeden vklad.
Pedmty vklad mohou bt penit i nepenit. Pro pedmt nepenitch
vklad se zachovv zkonn poadavek, e mus jt o hodnotu, s n je spojen
pedpoklad, e bude poskytovat trval vnos. Nov se navrhuje rozit dosavadn
zkonnou zpov zpsobilosti vkladu bt zstavou i na jin jistoty (kauce).
Vlastnk tud nap. nebude moci vloit do nadace vc, ke kter nkdo jin
uplatnil zadrovac prvo.

Jsou-li do nadace vloeny penze, odvozuje se ve vkladu ze jmenovit

hodnoty penz. Je-li vak vkldn nepenit pedmt, mus bt ve vkladu
odvozena z jeho hodnoty, kterou m stanovit znaleck posudek. Protoe vak
normativn vznam nem daj ve znaleckm posudku, nbr uren ve vkladu
pslunm prvnm jednnm (nadan listinou, rozhodnutm o zven nadanho
kapitlu), navrhuje se stanovit, e vi vkladu nelze stanovit vy stkou, ne
jak byla u vkldanho pedmtu zjitna znaleckm posudkem. V uritch
ppadech vak nen nezbytn, aby pedmt vkladu byl ocenn pmo soudnm
znalcem, proto se pipoutj i jin zpsoby ocenn vkladu, obdobn jako je tomu
nap. v prav oceovn vklad do akciov spolenosti.

I. Ve vkladu

Sdruen prostedk je pojmovm znakem nadace. Jednm ze zpsob

sdruovn prostedk jsou vklady do nadace.

Vi vkladu uruje zakldac listina [ 310 psm. d)]. Nen-li v zakladatelsk

listin uvedeno nic ohledn pedmtu vkladu, je stanovena nevyvratiteln prvn
domnnka ("plat"), e se jedn o vklad penit.

Nepenit vklad mus bt v nadan listin specifikovn.

Pro monost zpisu nepenitho vkladu do nadanho rejstku - pro

uveden ve vkladu s oznaenm pedmtu pi nepenitm vkladu vbec - mus
bt stanovena hodnota takovho vkladu posudkem znalce. zen o ustanoven

znalce je upraveno v 85 a nsl. z. . s. Pslunm je obecn soud nadace, tj.

okresn soud, v jeho obvodu m prvnick osoba sdlo ( 85 odst. 3 o. s. .);
okresn soud proto, e zen o jmenovn znalce nen uvedeno [ 3 odst. 2 psm.
a) z. . s.].

Nvrh na jmenovn znalce podv nadace, resp. zakladatel. zen se

vede i za asti navrenho znalce.

Znalec stanov hodnotu pedmtu vkladu, vetn popisu pedmtu vkladu.

Ve vkladu uvdn v nadan listin nesm pevyovat takto urenou hodnotu.
Me bt maximln stejn vysok, pop. ni, ne je hodnota pedmtu vkladu
uren znalcem.

K nvrhu na zpis nadace do nadanho rejstku ve smyslu 19 zk. o ve.

rejstcch mus bt piloen i znaleck posudek, vetn dokladu dokazujcho
vlastnictv vkladatele k pedmtu vkladu.

II. Vlastnosti vkladu

Nepenit vklad mus bt schopen urit kapitalizace proto, aby mohla

bt naplnna druh pojmov nleitost nadace, tj. poskytovn nadanch
pspvk. Pedmt vkladu mus proto vytvet pedpoklad trvalho vnosu. Me
to bt nemovitost (ta me bt i pedmtem njmu, event. pachtu), investin
cenn papr nebo nstroj pennho trhu, movit vc (nap. automobil, kter pi
provozu nap. formou taxi je schopen zajistit trval vnos atd.). V tomto kontextu
je teba pipomenout 307 ohledn monosti podnikn nadace. Prv pedmt
vkladu me bt dvodem pro podnikn nadace, s clem zajistit pro nadaci vnos
(ten vak mus slouit jen k podpoe jejho elu).

Vklad nesm bt zaten dnm zstavnm prvem ani nesm bt ped

vkladem pouit jako jakkoliv jistota ( 2010 a nsl., 1309 a nsl.).

Tato vlastnost, tj. e neslou jako jistota, se vyaduje u vkladu v dob, kdy
je vc vkldna do nadace ke splnn vkladov povinnosti uren v nadan
listin. Po vkladu se vc stane vlastnictvm nadace, kter k n vykonv
vlastnick prvo.

Pedpoklad trvalho vnosu m splovat pedmt vkladu v podstat po

celou dobu vkonu vlastnickho prva nadace nad vloenou vc.

Souvisejc ustanoven:

310, 313, 1309 a nsl., 2010 a nsl.,

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

zk. o ve. rejstcch,

zk. . 36/1967 Sb., o znalcch a tlumoncch

328
(Investin cenn papr)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 327

Vklad:

Na rozdl od jinho nepenitho pedmtu vkladu nen u investinho

cennho papru nebo nstroje pennho trhu teba pedkldat znaleck posudek.
Je vak teba doloit soudu hodnotu urenou venm prmrem z cen, za kter
byly uskutenny obchody v dob esti msc ped splacenm vkladu.

Investinmi nstroji podle citovanho zkona jsou investin cenn papry,

cenn papry kolektivnho investovn, nstroje pennho trhu, opce, futures,
swapy, forwardy atd.

Investinmi cennmi papry jsou zejmna akcie nebo obdobn cenn

papry pedstavujc podl na spolenosti i jin prvnick osob, dluhopisy nebo
obdobn cenn papry pedstavujc prvo na splacen dlun stky.

Zkon dv vkladateli (i nadaci) pi zpisu monost doloit msto

znaleckho posudku hodnotu venm prmrem z cen. Je vc navrhovatele pi
zpisu, resp. nadace pi pijet vkladu, avak i soudu, kterou alternativu bude ten
kdo z nich vyadovat. Bude-li dostaujcm urenm hodnoty cenov ven
prmrn cena a bude-li to dostaujcm zpsobem soudu doloeno, soud je
povinen v takovm ppad pijmout tento dkaz jako listinu o skutenostech (
19 zk. o ve. rejstcch).

Souvisejc ustanoven:

514 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu

329
(Jin nepenit vklady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pedmt vkladu (1)

II. Uren hodnoty (2 a 5)

Z dvodov zprvy:

viz u 327

I. Pedmt vkladu

Krom investinho cennho papru nebo nstroje pennho trhu me bt

nepenitm pedmtem jakkoliv jin movit i nemovit vc, kter vak mus
splovat pedpoklad trvalho vnosu. V dob vkladu nesm bt zrove pouita
jako jistota.

II. Uren hodnoty

Msto znaleckho posudku je mono soudu pi podn nvrhu na zpis

nadace (ppadn nvrhu na zpis zmny ve vztahu ke vkladu) pedloit dkazy
(listiny) osvdujc trn hodnotu vci nebo ocenn z etn zvrky.

Trn hodnota vci uren obecn uznvanm nezvislm odbornkem bude

pravideln doloena znaleckm posudkem. Ten vak nebude vydvn zpsobem
upravenm zkonem o zvltnch zench soudnch, ale znalcem oslovenm bu
vkladatelem, nebo nadac, ppadn jinak prokazovanm odbornkem. Ten tak
bude muset pi stanoven trn hodnoty prokazovat, e vyuil obecn uznvan
postupy a zsady oceovn. Limitem je asov uren pro st takovhoto
odbornho uren trn hodnoty vci, tj. maximln est msc ped pednm
vkladu sprvci nebo nadaci (pi zmn).

etn zvrka se sestavuje podle zkona o etnictv. Povinnmi stmi

jsou rozvaha, vkaz zisku a ztrty a event. ploha s doplujcmi informacemi ke
dvma pedchzejcm stem. Ty prvnick osoby, kter jsou povinny vydvat
etn zvrky, mohou pout i takovouto etn zvrku pro uren hodnoty
vkladu, kter je evidovn v etnictv. dn etn zvrka se sestavuje k
poslednmu dni etnho obdob. etn zvrka za etn obdob tsn ped
vznikem vkladov povinnosti se me ut k doloen ceny pedmtu vkladu. V
tomto ppad se vak me pout pouze etn zvrka oven auditorem s

vrokem "bez vhrad". Vc, kter je pedmtem vkladu a jej hodnota se takto
dokld, mus bt t ocenna relnou hodnotou podle pslunch vyhlek o
oceovn.

Nastanou-li mezi etn zvrkou a dnem splnn vkladov povinnosti

takov okolnosti, kter mohou vznamn zmnit hodnotu vkladu ke dni splnn
vkladov povinnosti, neme ani nadace, ani vkladatel pout etn zvrku pro
doloen hodnoty pedmtu nepenitho vkladu. Byla-li by pesto etn zvrka
pouita, soud by zejm takov dkaz k uren hodnoty vkladu nepipustil.

Souvisejc ustanoven:

310

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

zk. . 36/1967 Sb., o znalcch a tlumoncch,

zk. o etnictv

330
(Minimln ve a sprvce vkladu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Souhrnn ve vklad (1 a 3)

II. Sprvce vkladu (4 a 5)

Z dvodov zprvy (k 330 a 333):

Navrhuje se zachovat souasn pojet, podle nho se vyaduje, aby

souhrn ve vech vklad do nadace doshl alespo sumy 500 000 K.

Rovn se navrhuje pevzt z dosavadn pravy ustanoven o sprvci

vklad. Zaml se vak upesnit pravu sprvcova postaven. K pevzet vklad
pro nadaci mus bt urena urit osoba, a to ji v nadan listin.

I. Souhrnn ve vklad

Do stky 500 000 K mus bt ped zpisem nadace do nadanho

rejstku pedny sprvci vkladu alespo vklady v takov vi, aby odpovdaly
stce 500 000 K. Jedn se o vklady penit i nepenit (souhrnn).

Z tohoto ustanoven vyplv, jakou hodnotu mus mt pedanou sprvce,

co mus bt doloeno zejmna prohlenm sprvce vkladu soudu pi zpisu
nadace do nadanho rejstku.

Plnn dal vkladov povinnosti (nap. do plnho splacen) bude eeno v

zakldac listin.

II. Sprvce vkladu

Sprvce vkladu je uren v zakldac listin dle 310 psm. h). Ten vklady
pijme. Penit vklady pijme pravideln na zvl k tomu zzenm tu u
banky, kter banka zalo po pedloen zakldac listiny s urenm adatele o
zzen tu (sprvce vkladu) pro tento el. V takovm ppad vpis z banky a
prohlen sprvce vkladu bude soudu pedkldno jako listina osvdujc
zapisovanou skutenost.

Nepenit vklady pijme sprvce vkladu od vkladatele na zklad

pslunch smluv, ktermi toto pevzet bude naplnno. Zanikne-li funkce

sprvce, je na tom, kdo me intervenovat do zakladatelsk listiny, aby jmenoval

jinho sprvce vkladu (zakladatel nebo vykonavatel zvti nebo jin oprvnn
osoba, resp. sprvn rada). Jedn se vdy o obdob od zaloen nadace (teba i s
odloenou innost - pozen pro ppad smrti) do vzniku nadace, tj. do zpisu
nadace do nadanho rejstku.

Souvisejc ustanoven:

159, 310, 335

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

331
(Pedn pedmtu vkladu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pedn nepenitho vkladu (1 a 3)

II. Sloen penitho vkladu (4 a 6)

III. Vc zapsan do veejnho seznamu (7 a 9)

Z dvodov zprvy:

viz u 330

I. Pedn nepenitho vkladu

Nepenit vklad se ped sprvci vkladu, kter o tom vyd potvrzen. V

ppad pijet vkladu za nadaci jedn sprvce vkladu v reimu "od zaloen
nadace do vzniku nadace".

Zpisem nadace do nadanho rejstku nastane ze zkona innost

pechodu vlastnickho prva k pedmtu nepenitho vkladu.

Je-li pedmtem nepenitho vkladu nemovitost, event. jin vc

zapisovan do jinho veejnho seznamu, bude teprve po zpisu nadace do
nadanho rejstku proveden zpis vlastnickho prva k pedanmu pedmtu
vkladu (pravideln dnem podn nvrhu na zpis vlastnickho prva). Sprvce
vkladu pi vkonu sv funkce a pi plnn povinnosti pe dnho hospode je
povinen nvrh na zpis vlastnickho prva nadace do veejnho seznamu
umonit co nejdve. Po vzniku nadace ji bude nvrh podvat nadace za asti
vkladatele a sprvce.

II. Sloen penitho vkladu

Sprvce po zaloen nadace zd u pennho stavu uvedenho v tomto

ustanoven (banka nebo spoiteln a vrn drustvo) zvltn et. Penn stav
vyd potvrzen o proveden hrad penitho vkladu. Pro penn stav je
pedepsna povinnost neumonit do vzniku nadace z takto deponovanch
prostedk jakkoliv vplaty a platby z tu. Bance se pro ten ppad pro uvolnn
plateb pedlo vpis z nadanho rejstku (ppadn rozhodnut o proveden
zpisu nadace do nadanho rejstku).

Od sloen penz na zvltn et do vzniku nadace je mon provst

vplatu pouze tehdy, proke-li se, e nadace nebyla platn zaloena, event.
rozhodne-li o takov neplatnosti soud pro ppad zaloen nadace pozenm pro
ppad smrti. Pot banka vyplat penze vkladateli. Tm bude bu sprvce vkladu,
nebo zakladatel nadace. Sprvce nsledn ped takto vyplacen vklad
pslunmu zakladateli.

Jsou-li uvolnny prostedky na tu pravidelnm zpsobem, tj. po vzniku

nadace, budou evidovny v etnictv nadace jako jej majetek.

III. Vc zapsan do veejnho seznamu

Jeliko vlastnictv k pedan vci, je je pedmtem vkladu, se nabv a

vznikem nadace, a u vc zapsanch do veejnho seznamu se zapisuje po jejm
vzniku, ped vkladatel prohlen o vnesen vkladu s edn ovenm
podpisem. Toto prohlen spolu s dokladem o vzniku nadace bude pedloeno k
nvrhu na zpis vlastnickho prva nadace do veejnho seznamu.

Veejnmi seznamy jsou zejmna katastr nemovitost, patentov rejstk,

rejstk prmyslovch vzor apod.

Do katastru nemovitost se zpisy provdj na zklad psemnost v

listinn podob nebo v elektronick podob ( 7 katastrlnho zkona). Prohlen
me bt provedeno jako jednostrann prvn kon nebo me bt soust
smlouvy mezi vkladatelem a sprvcem vkladu, ve kter vkladatel prohls
vnesen vkladu a sprvce toto prohlen pijme.

Souvisejc ustanoven:

327, 330, 2662 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon,

zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn zkona .

527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch,

zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch

332

(Potvrzen sprvce vkladu)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Potvrzen (1 a 4)

II. Ruen sprvce (5 a 8)

Z dvodov zprvy:

viz u 330

I. Potvrzen

Sprvce vkladu vyd vkladateli potvrzen na jeho dost. Ze zkona vyd

potvrzen o sloen vkladu, co me bt soust smlouvy mezi vkladatelem a
sprvcem o pedn pedmtu vkladu ( 311).

Ze zkona ped potvrzen jako jednostrann prvn kon nadaci, resp.

zakladateli, kter podle 32 zk. o ve. rejstcch podv nvrh na zpis zaloen
nadace do nadanho rejstku. Je-li urena zakladatelem k podn nvrhu jin
osoba, ped sprvce vkladu toto potvrzen takto uren osob; podv-li nvrh
na zpis jmnem nadace sprvn rada, ped potvrzen sprvn rad.

Obsah potvrzen je dostaten specifikovn v komentovanm ustanoven

332. Potvrzen uvede souhrnnou vi vklad, kter mus odpovdat stce
alespo 500 000 K. U nepenitho vkladu se u kadho vkladatele zapotv
do souhrnn ve takov ve, kter je urena v nadan listin, i kdyby byla
ni, ne je hodnota vkldan jako nepenit vklad.

U penitho vkladu ped sprvce k tomuto potvrzen (jm podepsan) i

doklad z banky o veden zvltnho tu a o sloen prostedk na tomto
zvltnm tu.

II. Ruen sprvce

Sprvce vkladu ru ze zkona za pravdivost svho potvrzen. Potvrd-li

vy rozsah plnn, ne skuten pevzal, ru vem vitelm nadace do ve
tohoto rozdlu za vechny dluhy nadace po dobu pti let od jejho zpisu do
nadanho rejstku.

Ruen je upraveno v 2018 a jako pedpokldan platn dluh, za kter

ru sprvce, se povauje kad dluh nadace. Dvodem ruen je nesplnn
povinnosti vydat pravdiv potvrzen o pevzat vi rozsahu plnn pro vklad.
Sprvce ru za dluhy nadace; m proto proti nadaci nsledn regres.

Na dluhu zakladatele (dlucho rozdl mezi skuten sloenm vkladem a

mezi potvrzenou v od sprvce) se nic nemn; ten je povinen zakladatel
uhradit nadaci.

Ruen sprvce vkladu trv i po uplynut pti let po vzniku nadace; zajiuje
vak pouze dluhy nadace vznikl v dob pti let od vzniku nadace.

Souvisejc ustanoven:

330, 2018 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

333
(Pedn vkladu)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pedn nadaci (1)

II. Vrcen pedmtu vkladu (2 a 4)

Z dvodov zprvy:

viz u 330

I. Pedn nadaci

Vlastnick prvo k nepenitmu vkladu se nabv zpisem nadace do

nadanho rejstku. Sprvce vkladu dr pedmt vkladu od jeho pedn
vkladatelem a do vzniku nadace s p dnho hospode. Je povinen do
pedn pedmtu vkladu novmu vlastnkovi, tj. nadaci, vc opatrovat tak, aby
byla zachovna jej hodnota. Za takov opatrovn odpovd nadaci, j pedv
pedmt vkladu ve lht "bez zbytenho odkladu" po zpisu do rejstku. "Bez
zbytenho odkladu" je sice neurit pojem, avak v praxi nen pochybnost o co
mon nejkratm asovm okamiku od zpisu nadace do rejstku. O splnn
povinnosti si sprvce me vydat potvrzen sprvn rady nadace. U penitho
vkladu umon sprvce vkladu nadaci dispozici s prostedky na zvltnm tu.

II. Vrcen pedmtu vkladu

Nen-li nadace zapsna do nadanho rejstku, a to bu odmtnutm nvrhu

ve smyslu 86 zk. o ve. rejstcch, resp. ve smyslu 43 o. s. . - k 88 zk. o
ve. rejstcch, vrt sprvce vkladu vklad (penit i nepenit) osob, kter jej
splatila i vnesla. Dje se tak po prvn moci rozhodnut, jm "nadace nebyla
zapsna do nadanho rejstku".

Vdaje (nap. na veden tu, pop. souvisc s opatrovnm vci pedan

jako pedmt vkladu) by podle posledn vty postihovaly vkladatele. Prvn
jednn uinn sprvcem mus bt platnm prvnm jednnm; nesm se proto
jednat o jednn, k nim nen ze zkona sprvce vkladu oprvnn.

Poru-li sprvce vkladu pi dren vci sv povinnosti, tj. mj. i postupovat s

p dnho hospode, odpovd bu nadaci, pokud j pedv po vzniku
pedmt vkladu, nebo osob, j vklad vrac ( 333 odst. 2).

Souvisejc ustanoven:

331

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

334
(Rozmnoen nadan jistiny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 334):

Ustanoven 334 je zkladnm ustanovenm o rozmnoen nadan jistiny

po vzniku nadace. K tomu me dojt pedevm nadanmi dary. Spluje-li
pedmt daru tyt nleitosti, jak se navrhuje stanovit pro pedmt vkladu,
tedy spluje-li pedpoklad trvalho vnosu a neslou-li jako jistota, zavd se
vyvratiteln prvn domnnka, e myslem drce bylo vnovat pedmt daru do
nadan jistiny, avak jen jde-li o dar nepenit. Prvn povaha domnnky
nevyluuje, aby drce projevil opanou vli; pak rozhoduje vle, jak ji drce
projevil zcizovacm prvnm jednnm.

Vklad:

Nadan jistinu tvo vklady, jako i nadan dary, pop. zven nadanho
kapitlu. Dar me bt pedmtem bu nadan jistiny, je-li tak ureno drcem a
nadac tak pijato, nebo me bt soust ostatnho majetku nadace. Vdy vak
mus mt stejn vlastnosti, tj. tvo pedpoklad trvalho vnosu a neslou (v dob
darovn) jako jistota.

Vyvratiteln prvn domnnka se vztahuje k tomu, e dar rozmnouje

nadan jistinu.

Toto rozlien, tj. zda je dar soust nadan jistiny nebo ostatnho majetku,
je dleit pro prokazovn ve nadan jistiny, kter m minimln pedepsanou
vi 500 000 K. Majetek nadace a nadan kapitl

Souvisejc ustanoven:

335, 342

335
(Souhrn majetku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pojem "majetek" (1 a 3)

II. Jednotliv sti (4 a 5)

Z dvodov zprvy (k 335 a 339):

Skupina tchto ustanoven se vnuje majetkovm pomrm nadace. Ve

shod s dosavadn pravou se navrhuje i nadle poadovat, aby nadan jistina

dosahovala alespo hodnoty stanoven v den zaloen nadace jako hodnoty

minimln. Ve shod s dosavadn pravou se i nadle poaduje, aby nadan
jistina dosahovala minimln hodnoty 500 000 K. Pro penn vyjden nadan
jistiny se navrhuje oznaen "nadan kapitl". Navrhuje se nov, aby do
veejnho rejstku nebyla zapisovna nadan jistina (jako souhrn konkrtnch
majetkovch kus v ocenn hodnot), protoe faktick majetkov substrt se co
do hodnoty v ase mn a tyto zmny by musely bt bez zbytenho odkladu do
veejnho rejstku zapisovny, ale aby tam byla zapsna ve nadanho
kapitlu. Jev se toti jako potebn vyjden souhrnu tchto hodnot k uritmu
asovmu okamiku fixovat v podob nadanho kapitlu jako fixnho sla
stanovenho k tomuto okamiku, na n faktick vkyvy v hodnotch vc, z
nich nadan majetek sestv, nebudou mt vliv.

Zsady zachovn nadanho majetku i nadanho kapitlu jsou v osnov

vyjdeny jednak tm, e pijet nadanho daru bude mt pravideln za nsledek
zven nadanho kapitlu v pslun me, jednak nvrhem normativnch
konstrukc, podle nich me bt nadan kapitl zven, ppadn mus bt
snen v zvislosti na ppadnch hodnotovch pohybech, dotkajcch se nadan
jistiny. Zmna ve nadanho kapitlu bude zapisovna s konstitutivnmi inky
do veejnho rejstku. Ppadn pokles hodnoty nadanho majetku pod 500 000
K ovem neme bt do ve nadanho kapitlu promtnut, nbr mus bt nezda-li se nadan jistinu vas doplnit na zkonn limit - een zruenm
nadace s likvidac nebo jej pemnou.

Nadan jistina m mimodn vznam pro existenci nadace. Proto nov

prava, obdobn jako prava dosavadn, chrn jej zachovn. Za tm elem se
vyluuje monost zcizit cokoli, co nadan jistinu spoluvytv, ledae se tak stane
za protiplnn, kter do nadan jistiny opt vplyne, anebo vyvol-li potebu
zcizen nepedvdateln zmna okolnost. Tak vkladatel nebo drce me pi
vkladu nebo daru projevit vli odchylujc se od tchto pravidel. Sloky nadan
jistiny nelze ani pout k zajitn dluhu (jako zstavu, jako pedmt zajiovacho
pevodu nebo jinak). Omezen prvnch dispozic s nadac se nemohou v plnm
rozsahu uplatnit v ppad, e nadace provozuje obchodn zvod; na tento ppad
pamatuje druh vta 339 odst. 1.

I. Pojem "majetek"

V ustanoven 495 je charakterizovn majetek jako souhrn veho, co pat

osob.

Pi rozdlen kategori na osoby a vci je nepochybn, e majetek je souhrn

vech vc patcch osob. Odpovd to stejn tak i naplnn 489, kter definuje
vc v prvnm smyslu jako "ve, co je rozdln od osoby a slou poteb lid".

Toto rozlien a definice majetku i ve vztahu k 335 je dleit pro zvr,

e majetek nadace tvo vechny vci nadace, kter j pat.

II. Jednotliv sti

Jednotliv sti majetku jsou nadan jistina a ostatn majetek. Nadan

jistina je upravena v 336. Vechny vci ve vlastnictv nadace, kter nejsou
nadan jistinou, jsou ostatnm majetkem nadace.

Pi definici majetku nadace lze uzavt, e nadan jistina je majetkem

nadace a e se nejedn o dn ciz majetek. U vbec tu nen mon aplikovat
pravu sprvy cizho majetku, nebo nadan jistina je majetkem nadace.

Souvisejc ustanoven:

310, 336 a nsl., 489, 495

Souvisejc pedpisy:

zkon o ve. rejstcch

336
(Nadan jistina)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pojem a sousti (1 a 4)

II. Minimln celkov hodnota (5 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 335

I. Pojem a sousti

Vraz "nadan jistina" se v obanskm zkonku pouv msto termnu

"nadan jmn" (uitho v dve platnm zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech). Souhrn nadan jistiny vyjaduje tot co souhrn nadanho
jmn. Je sporn, zda vechny nadan dary jsou soust nadan jistiny.

Spornost, zda vechny nadan dary jsou soust nadan jistiny, pramen
z pojmu "nadan kapitl", kter je jako penn vyjden nadan jistiny
zapisovn do veejnho rejstku.

Nen pochybnost o tom, co je vklad do nadace ( 327 a nsl.). Vechny

vklady do nadace jsou soust nadan jistiny. Nen rovn pochybnost o tom, co
je nadanm darem. Nadan dar, kter tvo nadan jistinu, se zapisuje do
veejnho rejstku v souhrnu obsaenm v nadanm kapitlu, zatmco nadan
dar, kter se do veejnho rejstku v souvislosti s nadanm kapitlem
nezapisuje, tvo ostatn majetek nadace.

Bude vc obsahu jednn drce a obdarovanho, v jak kategorii bude dar

pijat. Pro sprvn zaazen nadanho daru je dleit dal mon dispozice s
tmto darem (v souvislosti s pslunmi ustanovenmi zkona i v souvislosti se
zakldac listinou nadace a se statutem nadace).

II. Minimln celkov hodnota

Nadace mus mt nadan jistinu, tj. vklady do nadace a ty nadan dary,

kter jsou soust jistiny, v minimln vi alespo 500 000 K. Hodnota
nepenitho vkladu se uruje postupem dle 328 a 329.

Bude-li nadan jistina mt minimln pedepsanou celkovou hodnotu, tj.

500 000 K, mus bt ve smyslu 330 splnna i vkladov povinnost minimln ve
vi 500 000 K. Budou-li k tomu pipoteny i nadan dary zapisovan do
rejstku, bude celkov hodnota vdy vy ne 500 000 K.

Souvisejc ustanoven:

310, 313, 327 a nsl., 335, 2055 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

337
(Nadan kapitl)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Pojem (1 a 3)

II. Zpis do veejnho rejstku (4 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 335

I. Pojem

Obansk zkonk nahradil obsahov pojem "nadan jmn" pojmem

"nadan jistina" ( 336). Pennm vyjdenm (slem) nahradil obansk
zkonk pojem "nadan jmn" pojmem "nadan kapitl". Tento zvr je uinn
pi srovnn 336 a 337 ob. zk. s 2 odst. 2 zk. . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech.

Souet stek pedvanch jako vklady do nadace (i hodnot nepenitch

vklad) a hodnot nadanch dar zapisovanch do rejstku vyjaduje v sle
termn "nadan kapitl".

Nadan kapitl se vyjaduje t dle 310 v zakldac listin.

II. Zpis do veejnho rejstku

Nadan kapitl je pi vzniku nadace dajem zapisovanm do nadanho

rejstku dle 25 odst. 1 psm. k), resp. dle 34 psm. a) zk. o ve. rejstcch.

Dojde-li ke zmn nadanho kapitlu (pi zven postupem dle 342 a

343, event. pi snen postupem dle 344 s omezenm uvedenm v 345), bude
podn spolu s pslunmi listinami i nvrh na zmnu zpisu ve veejnm
rejstku.

Ve nadanho kapitlu je jednou z podstatnch pedepsanch nleitost

jak zakldac listiny nadace, tak zpisu do nadanho rejstku. Proto i na tyto
daje dopadaj principy formln publicity dle 7, resp. materiln publicity dle 8
a nsl. zk. o ve. rejstcch.

Souvisejc ustanoven:

310, 311, 336

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

338
(Pouit majetku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Meze pro pouit majetku (1 a 3)

II. Zakzan jednn (4 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 335

I. Meze pro pouit majetku

Ze zkona je nadaci stanovena povinnost pouvat majetek pouze v

souladu s elem uvedenm jak v zakldac listin, tak ve statutu. Nadace mus
pi pouit majetku respektovat podmnky uren v tchto dokumentech pi vech
vdajch. Vdaje nadace jsou zejmna poskytovn nadanch pspvk, zajitn
vlastn innosti nadace k naplnn jejho elu, hrada nklad na zhodnocen
nadan listiny a vdaje na vlastn sprvu.

Aby jak pjemce nadanho pspvku, tak i ppadn dontor (i pslun

finann ady) mli jistotu, e vdaje budou pouity v souladu se zkladnmi
(veejn dostupnmi) dokumenty, stanov se tato povinnost jako zkladn
zkonn povinnost pi nakldn s majetkem nadace.

Jakkoliv pouit majetku v rozporu s tmto ustanovenm by bylo neplatnm

ve smyslu 580, nebo by odporovalo zkonu, a smysl i el zkona by takov
plnn v souladu se zkonem vyadoval. Ve smyslu 588 by bylo takov jednn
absolutn neplatn tehdy, naruovalo-li by zjevn veejn podek. V jinm
ppad by se jednalo pouze o relativn neplatnost. Dovolat se relativn
neplatnosti by mohl pjemce nadanho pspvku, ale zejm i dontor, oba ve
smyslu 586.

II. Zakzan jednn

Nadaci je zapovzeno pebrat neomezen ruen za jakoukoliv jinou osobu.

Pevzala-li by nadace takov neomezen ruen, jednalo by se o zdnliv prvn
jednn, k nmu by se vbec nepihlelo (a to i ve smyslu 554).

Neomezen ruen je ruenm za vechny zvazky tet (jin) osoby. Z toho

dvodu neme bt nadace spolenkem ve veejn obchodn spolenosti ani
komplementem v komanditn spolenosti.

Pevzet ruitelskho prohlen dle 2018 a nsl. nen pevzetm

neomezenho ruen, pebr-li se zajitn jednotlivho dluhu i sti dluhu. I zde
bude dleit posuzovn plnn povinnost pe dnho hospode.

Monost event. i poskytnout ruen k zajitn jednotlivho dluhu i sti

dluhu dle 2018 je omezena ustanovenm 339.

Souvisejc ustanoven:

306, 310, 314, 321, 335, 339, 580, 2018 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.

339

(Zajitn majetkem a zcizen)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Zajitn dluhu (1 a 4)

II. Zcizen (5 a 8)

Z dvodov zprvy:

viz u 335

I. Zajitn dluhu

Zajitn dluhu je upraveno v 2010, resp. i v ustanovench o zstavnm

prvu ( 1309 a nsl.). Zajitn se realizuje zzenm zstavnho prva, ruenm,
finann zrukou, zajiovacm pevodem prva nebo dohodou o srkch ze
mzdy nebo jinch pjm.

Ve vztahu k sti majetku, kter pedstavuje nadan jistinu, je zapovzeno

zastaven tto sti i jej pouit k jinmu zajitn dluhu. Z toho vyplv, e
zapovzeno nen zastaven ostatnho majetku, kter nen nadan jistinou (vetn
i jeho pouit k jinmu zajitn dluhu).

Nadace me ze zkona za podmnek v zkon uvedench (nen-li to

zapovzeno v zakladatelsk listin) podnikat (dle 307). Pi podnikn me
nadace provozovat obchodn zvod upraven i v 502. V souboru jmn v
obchodnm zvodu me bt i nadan jistina. Pi provozu obchodnho zvodu
me bt nadan jistina pouita k zastaven i jinak pouita k zajitn dluhu, ale
pouze v omezenm rozsahu - potebnm pro plynul provoz tohoto obchodnho
zvodu (podnikn vak me bt pouze vedlej innost nadace, vtky mohou
bt pouity pouze k podpoe jejho elu). Pro zajitn takovho podnikn me
bt pouita nadan jistina k zajitn dluhu nadace.

Vkladem a contrario je mono t uzavt, e pro vt rozsah zajitn

nelze ani v ppad dluhu vzniklho z provozu obchodnho zvodu pout nadan
jistinu pro zstavu ani pro jin zajitn dluhu.

II. Zcizen

Zcizenm se rozum jakkoliv zpsob pozbyt vlastnickho prva k vci

pevodem. Zcizit je mono cokoliv z nadan jistiny, vdy vak s respektem k vli
osoby plnc vkladovou povinnost ve vztahu k tto vci nebo k vli osoby darujc
takovou vc nadaci.

Zkon umouje i jin zcizen, vdy za protiplnn (stejnch hodnot vci ve

smyslu 492), jsou-li tato protiplnn zahrnuta do nadan listiny.

Ve vjimench ppadech je mon zcizen t pi nepedvdateln zmn

okolnost, pi kter se mus respektovat pe dnho hospode a kterou nen
mono vypodat jinak.

Jedn se o pkazov ustanoven. Bude na osob jednajc za nadaci, resp.

na nadaci samotn, aby prokzala, e dvody pro zcizen jsou naplnny.

Souvisejc ustanoven:

307, 336, 338, 502, 2010 a nsl.

340
(Pe jako pro sprvu cizho majetku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 340):

Souasn prava nadac detailn stanov, jak nadace mohou s nadan

jistinou nakldat[,] a asto jde do nemrnch podrobnost. Vzhledem k tomu, e
osnova za prv zaml liberalizovat celkov rmec pravy nadac zejmna
umonnm vzniku nadac rodinnho typu a nadac provozujcch zvod a e
osnova za druh obsahuje v zvru tet sti nvrh obshl obecn pravy
sprvy cizho majetku, navrhuje se obecn odkzat na obdobn pouit tchto
pravidel. Z nich vyplv, e majetek podroben prav sprvy cizho majetku
mus bt zsadn zachovn, e nesm bt mnno jeho elov uren a e tvo-li jej penze - me bt investovn zpsobem obecn povaovanm za
rozumn. Navren ustanoven nijak nebrn tomu, aby nadan listina i statut
jednotlivch nadac stanovily podmnky psnji, vyaduje-li to zjem zakladatele
nebo jin konkrtn poteba.

Odkazov ustanoven dopad pouze na nadan jistinu, nikoli na ostatn

majetek nadace, netk se tud nap. poskytovn nadanch pspvk.

Vklad:

Nadan jistina je majetkem nadace ( 335 a 336). Nejedn se o ciz

majetek.

Sprva cizho majetku je vcn prvo, kter prv ve vztahu k vylenn

majetku in z tto sprvy (naplujc 1400 a nsl.) prvo absolutn (psobc
erga omnes). Pojmovm znakem sprvy cizho majetku je sven majetku do
sprvy tomu, kdo je vkonem funkce sprvce odlinm od vlastnka ( 1400).
Vylenn takovho majetku zpsobuje naplnn charakteru vcnho prva k
takov sprv (pi respektovn vech znak uvedench v 1400 a nsl.).

Nadace proto nadan jistinu nespravuje jako ciz majetek, nebo se jedn o
majetek nadace. Pro nakldn s nadan jistinou, kter tvo majetek nadace,
jsou vak pedepsna pravidla stejn, jako jsou pedepsna pro sprvu cizho
majetku.

Souhlas beneficienta se vyaduje nap. ke zmn elu spravovanho

majetku ( 1406), ke zcizen majetku ( 1408) atd. Zkon v 340 msto
beneficienta vyaduje souhlas osoby uren v nadan listin(kterou ur
zakladatel). Nen-li takov osoba urena, dv souhlas dozor rada (event.
revizor).

V dnm ppad vak postup podle 1400 pi nakldn s nadan

jistinou nevytv takov vztah nadace k nadan jistin, jak m sprvce k cizmu
majetku. Je tomu tak proto, e nadan jistina je majetkem nadace. Pouze s
modifikac zde uvedenou se budou aplikovat pravidla pro sprvu cizho majetku.

Souvisejc ustanoven:

336, 368, 373, 1400 a nsl.

341
(Oven auditorem)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 341):

Z platn pravy se navrhuje pevzt pro uveden ppady poadavek

oven etnch zvrek auditorem. Nov m bt audit etn zvrky
vyadovn, m-li bt podkladem pro rozhodnut o zmn ve nadanho
kapitlu, nebo pro rozhodnut o pemn nadace.

Vklad:

Nadan kapitl je penn vyjden nadan jistiny. Pokud bude stejn

anebo vy ne 5 000 000 K, pp. za etn obdob se do tto ve dostane i
obrat nadace, mus nadace nechat ovit dnou, mimodnou i konsolidovanou
etn zvrku auditorem.

Bude-li etn zvrka podkladem pro zven nebo snen nadanho

kapitlu, mus i v takovm ppad podat nadace o oven etnch zvrek
auditorem.

Clem etn zvrky je poskytnout podle zkona informace o vkonnosti,

zmnch a vbec finann pozici pslun etn jednotky. etn zvrka se d
zkonem o etnictv; jejmi povinnmi stmi jsou rozvaha, vkaz zisku a ztrty
a ploha poskytujc doplujc informace k tmto dokumentm.

etnm obdobm je nepetrit po sob jdoucch dvanct msc.

dnou etn zvrku sestavuje etn jednotka k poslednmu dni

etnho obdob. Mimodnou etn zvrku sestavuje v ostatnch ppadech.
Konsolidovan etn zvrka je pravideln definovna jako etn zvrka
skupiny podnik, kter sluuje stav majetku a zvazk a dosaen hospodsk
vsledky zkladnho podniku i s jeho podlovou ast v ostatnch podnicch v
souvislosti se stavem v tch podnicch, kde m podstatn nebo rozhodujc zisk. U
kapitlov propojench prvnickch osob m podat i veejnosti a vem, kdo maj
na tom prvn zjem, komplexn informace o celkovm majetku, zvazcch,
vlastnm kapitlu, nkladech a vnosech z celho seskupen takovch
prvnickch osob. Auditor provd oven etnch zvrek (dn, mimodn i
konsolidovan). Pi oven pslun etn zvrky auditor provuje etn a
hospodsk vkazy, zpracovv a projednv pedkldan kontroln zprvy,
kontroluje dodrovn nejen vnitropodnikovch norem a pedpis, ale i
veobecnzvaznch norem.

Souvisejc ustanoven:

330, 337, 342, 344

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv,

zk. . 93/2009 Sb., o auditorech a o zmn nkterch zkon (zkon o

auditorech)

Zven nadanho kapitlu

 342
(Podmnky a rozhodnut)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podmnky (1 a 5)

II. Rozhodnut (6 a 8)

III. Snen vlastnch zdroj (9)

Z dvodov zprvy (k 342 a 348):

Zaveden institutu nadanho kapitlu vyaduje pravu rozhodovn o jeho

zven nebo snen. Psobnost rozhodnout o zven nebo snen nadanho
kapitlu se svuje sprvn rad s tm, e ta potebuje k takovmu rozhodnut
pedchoz souhlas dozor rady. Ze zejmch dvod se monost snit nadan
kapitl omezuje jen na mimodn ppady.

I. Podmnky

Ve lht uveden v komentovanm ustanoven, tj. do jednoho roku od

zjitn daj, kter jsou podkladem pro etn zvrku, me pijmout sprvn
rada rozhodnut o zven zkladnho kapitlu, a to pi splnn (kumulativnm)
podmnek uvedench v psm. a) a b). To znamen, e zven neme bt vy
ne rozdl stek uvdnch v psm. a) a ke zven se nepouij elov vzan
vlastn zdroje, jejich el nesm nadace mnit.

Sestaven, resp. i schvlen etn zvrky je upraveno v zkon o

etnictv. etn zvrka je soust vron zprvy, kterou nadace sestavuje do
konce estho msce od uplynut pedchzejcho etnho obdob. Znamen to,
e rozhodnout o zven nadanho kapitlu, kter je pennm vyjdenm
nadan jistiny, je je tvoena souborem pedmt vklad do nadace (ppadn i

nadanch dar), me sprvn rada do jednoho roku od uplynut pedchzejcho

etnho obdob.

Rozmnoen nadan jistiny je pennm vyjdenm zven nadanho

kapitlu. Vyplv to i z porovnn s 336 a 337.

Ve vron zprv je v rozvaze uveden nadan kapitl, tj. aktuln

vyjden nadan jistiny. Dle jsou zde uvedeny v pasivech i vlastn zdroje
financovn majetku nadace. Porovnn v tchto dvou daj je dleit pro
samotn zven nadanho kapitlu v tom smyslu, e nadan kapitl (aktuln)
m bt vy ne uvdn pasiva.

elov vzn vlastnch zdroj koresponduje s 326 pi zmn elu

nadace.

II. Rozhodnut

Rozhodnut o zven nadanho kapitlu (a tedy i o rozmnoen nadan

jistiny s urenm, o jak pedmty vklad do nadace a event. o jak nadan dary
se nadan jistina rozmnouje) vydv sprvn rada.

V tomto rozhodnut je uvedena stka zven nadanho kapitlu a zdroj

rozmnoujc nadan jistinu. Struktura tohoto zdroje odpovd dajm v etn
zvrce.

Toto rozhodnut mn nadan listinu, nebo ve nadanho kapitlu je jej

podstatnou nleitost. S ohledem na to i tato zmna mus bt provedena formou
veejn listiny dle 309.

III. Snen vlastnch zdroj

Jakkoliv nsledn sestaven etn zvrka me bt etn zvrkou

dnou, mimodnou a konsolidovanou ve smyslu 341. Jedn se o asov
obdob mezi schvlenou etn zvrkou a pijatm rozhodnutm o rozmnoen
nadan jistiny a zven nadanho kapitlu. Vchozm parametrem bude v

ppad zjitn snen vlastnch zdroj nikoliv pvodn schvlen etn zvrka,
kter by byla podkladem pro rozhodnut sprvn rady o zven zkladnho
kapitlu, ale ta etn zvrka, ve kter je zaznamenno snen vlastnch zdroj.

Souvisejc ustanoven:

309, 310, 326, 336, 337, 341, 358, 362

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

343
(Zven z dar)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Dar (1 a 3)

II. Rozhodnut (4)

Z dvodov zprvy:

viz u 342

I. Dar

Soust nadan jistiny mohou bt i nadan dary dle 336. Proto i nadan
dar me bt pedmtem, resp. zdrojem pro zven nadanho kapitlu.

Vklad me bt penit. Nepenitm vkladem mohou bt ty pedmty,

kter spluj pedpoklad trvalho vnosu (a neslou jako jistota). Me to bt
investin cenn papr, nstroj pennho trhu, ale i jin vc, jej hodnota bude
urena dle 329.

Hodnota nepenitho vkladu zjitn postupem dle 329 nesm bt ni

ne z tohoto zdroje (daru) provdn zven nadanho kapitlu. K rozhodnut
proto, krom event. darovac smlouvy, mus bt pipojen i posudek anebo uren
u investinho cennho papru i nstroje pennho trhu dle 328.

II. Rozhodnut

Stejn jako u rozhodnut o zven nadanho kapitlu z vlastnch zdroj dle

342 je i u rozhodnut o zven nadanho kapitlu darem teba uvst stku, o
kterou se nadan kapitl zvyuje, jako i popsat vci rozmnoujc nadan jistinu.
Sprvn rada ke svmu rozhodnut pipoj u nepenitho vkladu i odkazy na
posudky i postupy uveden shora. V rozhodnut se t vyjd zpsob stanoven
hodnoty nepenitho daru.

Souvisejc ustanoven:

327 a 329, 336, 337, 342

Snen nadanho kapitlu

344
(Podmnky a rozhodnut)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podmnky (1 a 4)

II. Rozhodnut (5 a 6)

Z dvodov zprvy:

viz u 342

I. Podmnky

Nadan listina me zakzat snen nadanho kapitlu, resp. urit jeho

minimln st i jinak, ne je uvedeno v 336, resp. v 345. Pod tuto mez, je-li
uvedena v nadan listin, nen ji mon nadan kapitl snit.

Nen-li takov mez v nadan listin uvedena, me bt nadan jistina

zkrcena pi respektovn limit uvedench v tomto ustanoven (s event.
elovm urenm stek pi respektovn zkazu zde uvedenho) a tm me
bt i snen nadan kapitl.

V rozhodnut mus bt vdy uveden dvod, tj. zjem na hospodrnjm

naplovn elu nadace. Finann i asov limity jsou popsny v komentovanm
ustanoven.

Zjem na hospodrnjm naplovn elu nadace nesm bt nikdy

toton s krytm nklad sprvy nadace.

II. Rozhodnut

Jeliko se jedn o zmny nadan listiny, je mon postupovat i dle 318 a

nsl.

V rozhodnut vydanm stejnou prvn formou jako samotn nadan listina

se uvede stka sniovanho nadanho kapitlu, jako i dvod snen, kter
mus obsahov odpovdat mezm v odst. 1.

Souvisejc ustanoven:

309, 310

345
(Minimln ve)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 342

Vklad:

V tomto ustanoven jde o nejni monou stku pro penn vyjden

nadan jistiny. Tato mez je stanovena jako nejne ppustn; nen mono ji snit
ani event. nim zkazem v nadan listin.

Souvisejc ustanoven:

336, 337, 344

346
(Pozbyt nadan jistiny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 342

Vklad:

Stejnm zpsobem, jako se sniuje nadan kapitl rozhodnutm

pslunho orgnu nadace, je nutn postupovat i tehdy, jestlie nadace pozbude
nkterou st nadan jistiny nebo jestlie klesne hodnota takov sti nadan
jistiny. Nadace je v prvn ad povinna nadan jistinu doplnit. Dopluje ji
mkoliv, co je uvedeno v 336, tj. bu vklady do nadace, nebo event. i
nadanmi dary.

Nebude-li mono takovm zpsobem nadan jistinu doplnit, bude nutno

snit v uvedenm rozsahu hodnoty snen nadan jistiny, tj. nadan kapitl.

I v takovm ppad je vak nutno respektovat jak 336, tak 345.

Pro takov ppad vak bude teba respektovat i nejni monou mez
uvdnou event. i v nadan listin dle 344 odst. 1.

Souvisejc ustanoven:

336, 337, 345

Spolen ustanoven

347
(Orgny rozhodujc o zven)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 342

Vklad:

K proveden obou zpsob zmn nadan listiny tkajc se nadanho

kapitlu, tj. u zven i u snen, je pslunm orgnem ze zkona sprvn rada.
U zven je sprvn rada uvedena pmo v textu 342 odst. 1, k rozhodnut o
snen nadanho kapitlu je povolna sprvn rada 347.

Podmnkou pro takov rozhodnut je pedchoz souhlas dozor rady (resp.

revizora), kter je zpsobil posoudit jednak parametry zvyovanho zkladnho
kapitlu, jednak dvody sniovn zkladnho kapitlu.

Souvisejc ustanoven:

342, 344

348
(Konstitutivn inky)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 342

Vklad:

Nvrh na zpis snen nebo zven nadanho kapitlu podv nadace,

resp. sprvn rada, kter zastupuje nadaci dle 32 zk. o ve. rejstcch.

Zapisovan nadan kapitl je podstatnou nleitost zakldac listiny, jako

i podstatnou nleitost zapisovanch daj dle 34 zk. o ve. rejstcch.

Teprve provedenm zpisu do veejnho rejstku, kter vykazuje od t

doby ve smyslu 7 a 8 zk. o ve. rejstcch znak materiln a formln publicity,
je proveden zven i snen nadanho kapitlu inn.

Souvisejc ustanoven:

317 a nsl., 347

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Pidruen fond

349
(Sven do sprvy)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Sven do sprvy (1 a 2)

II. Povaha pidruenho fondu (3 a 5)

III. Smlouva (6 a 9)

Z dvodov zprvy (k 349 a 352):

Ustanoven o pidruenm fondu reflektuj koncept tzv. "nesamostatnch

nadac". Pidruen fond je sice - rovn jako nadace - vytven majetkovm
souborem, postrd vak prvn subjektivitu, pestoe me bt zvltnm
zpsobem oznaen. Osnova neobsahuje vslovn uren, e fond nen prvnickou
osobou, protoe to vzhledem k 20 principiln nen poteba; je proti zsadm
legislativn techniky stanovovat, e urit prvn nsledek nenastane, kdy se pro
to, aby nastal, vyaduje pozitivn zkonn uren.

Vzhledem k zvltnmu elovmu uren pidruenho fondu jako

"nesamostatn nadace", kdy vlastnk svuje jako dontor ji existujc nadaci
majetek uveden pouze do sprvy, a zstv tud jeho vlastnkem, mus bt
speciln vyeeny dsledky vzniku oprvnn a povinnost vzanch na tento
majetek a vzniklch po dobu sprvy.

Protoe se pi sven uritho majetku pro ujednan el pedpokld, e

zjem dontora sleduje trvalost takovho pouit tohoto majetku - prv proto, e
mus jt o vc zpsobilou bt jinak pedmtem vkladu do nadace - mus tedy
splovat pedpoklad trvalho vnosu - vychz osnova z koncepce, e ani
ppadn zruen spravujc nadace s likvidac nem mt zsadn za nsledek
odnt pidruenho fondu jeho pvodn urenmu elu. Z t piny se
navrhuje stanovit likvidtorovi povinnost, aby pi zruen nadace s likvidac
penesl sprvu tohoto fondu na jinou k tomu zpsobilou osobu.

I. Sven do sprvy

Vlastnk vc, pop. osoba oprvnn nakldat s vcmi, me svit nadaci

do sprvy vylenn majetek.

Takto vylenn majetek se bude s ohledem na dal ustanoven chovat

jako vcn prvo. To vyplv z popisovanch vztah, tj. sven vymezenho
majetku do sprvy. Sprvcem takto svenho majetku je nadace. Vci vymezen
ve vylennm majetku mus - stejn jako pedmt vkladu do nadace - splovat
pedpoklad trvalho vnosu a nesm slouit jako jistota. Tyto vlastnosti mus
vykazovat jednotliv vci zahrnut do pidruenho fondu, stejn jako i samotn
pidruen fond.

II. Povaha pidruenho fondu

Pidruen fond je vc. Ve smyslu 15 a nsl. a 489 a nsl. obansk

zkonk rozliuje osoby a vci. Prvnickou osobou dle 20 je organizovan tvar,
o kterm zkon stanov, e m prvn osobnost, nebo jeho prvn osobnost
zkon uzn. Ve smyslu 489 je vc v prvnm smyslu ve, co je rozdln od
osoby a slou poteb lid. Z toho vyplv, e pidruen fond je vc.

Sprva pidruenho fondu je ve smyslu 496 odst. 2 nehmotnou vc.

Osobami ve vztahu k pidruenmu fondu jsou:

- vlastnk i jinak oprvnn osoba svujc nadaci do sprvy pidruen fond,

- nadace, j je pidruen fond do sprvy sven, a

- obmylen osoba, j je v tomto ppad ten, jemu je poskytovn nadan

pspvek [z okruhu osob, jim lze pspvek poskytnout dle 310 psm. i)].

III. Smlouva

Smlouvu uzavr na stran jedn ten, kdo pidruen fond nadaci svuje,
a na stran druh nadace. Jako kad jin smlouva je i tato smlouva uzavena
pot, co si strany ujednaj jej obsah.

Podstatnmi nleitostmi takov smlouvy je vymezen majetku, kter tvo

pidruen fond (takov vci mus bt zpsobilmi bt pedmtem vkladu do
nadace).

Dal podstatnou nleitost je krom uren stran i poven nadace k

pouit tohoto pidruenho fondu k dohodnutmu elu. Stejn jako nadace,
kter nesm dle 306 odst. 2 podporovat politick strany a hnut, nesm takovm
elm slouit ani pidruen fond.

Pro uzaven smlouvy je pedepsna psemn forma. Nedostatek psemn

formy zpsobuje neplatnost takov smlouvy ( 582 odst. 1); je vak mon
konvalidace neboli dodaten zhojen nedostatku formy stanoven zkonem.

Souvisejc ustanoven:

15 a nsl., 310, 327 a nsl., 489 a nsl., 582, 1400 a nsl., 1724
a nsl.

350
(Nzev fondu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 349

Vklad:

Ve smlouv o sven pidruenho fondu do sprvy mus smluvn strany

ujednat oznaen majetku svenho do sprvy, a to termnem "pidruen fond".

Toto oznaen se pi dispozici s tmto majetkem i pi jakmkoliv jinm

oznaen a identifikaci tohoto majetku pipoj k nzvu nadace spravujc tento
pidruen fond.

Souvisejc ustanoven:

349

351

(Prost sprva)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 349

Vklad:

V komentovanm ustanoven je stanovena vyvratiteln domnnka o

zpsobu vkonu sprvy cizho majetku a o platnosti takov sprvy.

Dohodnou-li se strany jinak, event. vyplv-li z jinch prvnch skutenost

nco jinho, nastupuje msto tto domnnky jin ujednn i nsledek jin
skutenosti, a to bu v rozsahu sprvy (me se jednat i event. o plnou sprvu
cizho majetku), nebo ve vymezen prv mezi tm, kdo svuje nadaci do sprvy
pidruen fond, a nadac s naplnnm jinch ustanoven. Me se vak jednat t
o speciln sprvu cizho majetku, tj. svensk fond.

Charakteristika sprvy, podazen bu pod prostou sprvu, nebo pod plnou

sprvu, i pod realizaci svenskho fondu, vyplv ze smlouvy. Nen-li stanoveno
jinak, je provdna prost sprva smujc k zachovn majetku s povinnostmi
sprvci vymezenmi v 1406 a 1408.

Pi jakkoliv sprv vak bude mt nadace povinnost pe dnho

hospode.

plata je v zkon stanovena jako dispozitivn, resp. vyvratiteln prvn

domnnka. Zkon u sprvy cizho majetku odmnu neuruje; pouze pipout, e
sprvce me ciz majetek spravovat platn nebo bezplatn.

Bez ohledu na to, jak typ sprvy je dohodnut, nebo zda se jedn o prostou
sprvu vyplvajc ze zkona, nastupuje platnost takovho spravovn
pidruenho fondu. Ta bu me bt dohodnuta v urit vi, nebo me bt

dohodnut zpsob vpotu odmny; ze smlouvy me event. vyplvat platnost,

ani by byla dohodnuta ve. Pro naposledy uveden ppad se ve odmny ur
podle obdobnch ppad (v ase a mst plnn).

Souvisejc ustanoven:

349, 1405 a 1408

352
(Nakldn s pidruenm fondem)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Prva a povinnosti (1 a 3)

II. Pidruen fond pi zruen nadace (4 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 349

I. Prva a povinnosti

Ze zkona vznikaj prva a povinnosti pouze spravujc nadaci pi nakldn

s pidruenm fondem. Nejedn se o kogentn ustanoven; strany si mohou ve
smlouv o sven pidruenho fondu do sprvy dohodnout i jinak.

Nadace vdy eviduje majetek pidruenho fondu oddlen od svho

majetku, co vyjaduje i rznost vlastnk (nen-li pidruen fond veden reimem
svenskho fondu).

Evidence majetku podlh pedpism o veden etnictv. Oddlen

pidruenho fondu od majetku nadace bude realizovno pro kad ppad
spravovn pidruenho fondu bez ohledu na to, o jak druh sprvy cizho
majetku se bude jednat.

II. Pidruen fond pi zruen nadace

Pi zruen nadace m likvidtor naloit s pidruenm fondem tak, aby

jeho prvn povaha a el byly i nadle zachovny.

Bude-li pidruen fond veden ve sprv cizho majetku, a to bu v prost,

nebo pln sprv, ani by byl vymezen jako svensk fond, bude se aplikovat
1438 a nsl. o skonen sprvy. Zkon e v 1444 nsledky zniku sprvce. Po
zruen nadace dle 168 a nsl. nsleduje likvidace. Likvidtor po zruen
postupuje dle 378 pi zpenen likvidan podstaty.

Pokud jde o sprvu pidruenho fondu, likvidtor, kter m ve smyslu

1444 povinnost zadit zleitosti nadace, oznm oekvan znik sprvy (pi
oekvanm zniku nadace po proveden likvidaci) tomu, kdo s nadac uzavel
smlouvu o sprv pidruenho fondu. Pidruen fond se dle 1446 (pi nstupu
domnnky o prost sprv nebo pi dohod o pln sprv) ped beneficientovi
nebo nov nastupujcmu sprvci, nen-li dohodnuto nco jinho. Dohodnout nco
jinho me osoba penechvajc nadaci pidruen fond do sprvy bu v
samotn smlouv o sven pidruenho fondu do sprvy, nebo v dodatcch k
tto smlouv.

Prvn povaha elu je zachovna tehdy, je-li pidruen fond vymezen

stejn jako ve smlouv o sven do sprvy a navc je pouvn k elu
sjednanmu ve smlouv.

Souvisejc ustanoven:

1438 a nsl., 1444

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

Nadan pspvek

353
(Zkaz poskytnut pspvku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. lenov orgnu a zamstnanci (1 a 6)

II. Zakladatel (7 a 9)

Z dvodov zprvy (k 353 a 356):

Rovn nvrh nov pravy nadanch pspvk vychz z dosavadnho

zkonnho pojet, upesuje vak nkter dosud neeen aspekty.

Na podnty z oblasti neziskovho sektoru se navrhuje vylouit z okruhu

osob oprvnnch pijmout nadan pspvek nad rmec dosavadn pravy,
kter pamatuje jen na leny orgn nadace, i dal osoby, a to zamstnance
nadace a osoby blzk zamstnancm nadace nebo lenm jejch orgn. Pokud
jde o zakladatele, nem bt piputno, aby mu byly [poskytovny] nadan
pspvky, ledae pro to mluv dvody hodn zvltnho zetele - nap. zdil-li
zakladatel nadaci k podpoe lid zdravotn postiench a poslze byl i on sm
zdravotn postien. Pokud jde o osoby zakladateli blzk, je nutn vzt v vahu
rozdl mezi nadacemi veejn prospnmi a dobroinnmi. Vzhledem k tomu, e
osnova nevyluuje, aby zakladatel zdil dobroinnou nadaci k podpoe osob sob
blzkch, nelze kategoricky vylouit tyto osoby z prva na pspvek.

Poskytovn nadanch pspvk stanovenm zpsobem je hlavn innost

nadace. Podmnky pro poskytnut nadanch pspvk uruje statut nadace; s
ohledem na zveejnn statutu ve veejnm rejstku a na prvn inky tohoto
zveejnn lze vychzet z innosti zveejnnch podmnek pro poskytovn
pspvk vi veejnosti. Nadan pspvek lze poskytnout jednorzov, anebo i
opakovan, a to bu na neurito (nap. formou renty), anebo i na urit as (nap.
formou stipendia). Zdit lze i dchodov nadace atd. Do tchto otzek osnova
nezasahuje, protoe je vc autonomie vle zizovatele nadace a tak nadace
samotn, jak tyto otzky ve statutu vye.

Ustanoven 355 sleduje princip zachovn nadanho kapitlu a brn, aby

nadan pspvky byly vyplceny na jeho kor, nebrn vak, aby drce uril
nco jinho. Ustanoven 356 chrn dobrou vru destinat. Tam, kde dobr vra
chyb, anebo bude-li pspvek pouit rozporn s jeho urenm elem, vznikne
destinati povinnost pspvek nadaci vrtit.

I. lenov orgnu a zamstnanci

Absolutn zkaz pro poskytnut nadanho pspvku je zamen k lenm

orgn nadace a k zamstnancm nadace, stejn jako k osobm jim blzkm.

Nadace povinn vytv sprvn radu, dozor radu, ppadn revizora;

me vak vytvet i dal orgny.

Zkaz poskytnut nadanch pspvk je zamen ke lenm vech orgn

nadace.

Stejn je zamen zkaz i ke vem zamstnancm nadace, a jsou k nadaci

v jakmkoliv zamstnaneckm vztahu, tj. a jejich pracovn pomr vznikl na
zklad jakhokoliv prvnho titulu.

Osoba blzk je popsna v 22. Fyzick osoby uveden v 22 odst. 1 jsou

blzkmi osobami pro zkaz poskytnut nadanho pspvku (blzkmi ve vztahu k
lenm orgn i zamstnancm).

Pro zkaz poskytnut nadanho pspvku se bude aplikovat i 22 odst. 2.

Blzkou osobou je prvnick osoba a len jejho statutrnho orgnu. V tomto
ustanoven je zapovzeno poskytovat nadan pspvky prvnickm osobm,
lenem jejich statutrnho orgnu i osobou je podstatn ovlivujc je bu len
orgnu nadace, nebo zamstnanec nadace.

II. Zakladatel

Nadace nesm poskytovat nadan pspvek ani svmu zakladateli.

Zrove vak jsou stanoveny vluky tohoto zkazu, tj. dvody hodn zvltnho
zetele vyvolan na stran zakladatele zmnou okolnost (oproti okolnostem v
dob zaloen nadace). Samotn zmna okolnost vak nesta pro naplnn
takov vluky ze zkazu; k tomu je navc teba zvltn rozhodnut sprvn rady,
kter je mus projednat s kontrolnm orgnem nadace.

Pojem "osoba zakladateli blzk" se tk stejn blzkch osob, jako je tomu

u len orgn i zamstnanc (vetn prvnickch osob).

Osob zakladateli blzk me bt poskytnut nadan pspvek, a to

jednak byla-li nadace zzena k podpoe takov osoby (zakladateli blzk), jednak
jsou-li na stran osoby zakladateli blzk dvody hodn zvltnho zetele. V
takovm ppad bude postupovno jako u zakladatele samotnho pi intervenci
sprvn rady a kontrolnho orgnu.

Souvisejc ustanoven:

22, 306, 314

Souvisejc pedpisy:

zk. prce

354
(Pouit nadanho pspvku)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Shoda s ujednanmi podmnkami (1 a 4)

II. Bezdvodn obohacen (5 a 7)

Z dvodov zprvy:

viz u 353

I. Shoda s ujednanmi podmnkami

Podmnky pro poskytovn nadanch pspvk i okruh osob, jim lze

pspvky poskytnout, jsou podstatnou nleitost nadan listiny a podstatnou
nleitost statutu nadace. Tmito podmnkami se nadace d pi rozhodnut o
poskytnut nadanho pspvku. O poskytnut pspvku rozhoduje sprvn rada.

Ve vron zprv se uvedou osoby, jim byl poskytnut nadan pspvek v

hodnot vy ne 10 000 K. Pi pedepsan minimln vi tohoto pspvku je
mon rovn uvst i ni pspvky.

Pi poskytnut nadanho pspvku se mus respektovat i zkazy uveden v

zkon ( 353), event. i v nadan listin i statutu.

Ze zkona vyplv povinnost osoby, j byl pspvek poskytnut, doloit, e

jej pouila v souladu s ujednanmi podmnkami. Podmnky jsou ujednny
pravideln ve smlouv o poskytnut nadanho pspvku. Smlouvu uzavr
nadace zastoupen sprvn radou na stran jedn a pjemce pspvku na stran
druh. Smlouva me bt uzavena i konkludentn.

II. Bezdvodn obohacen

Bezdvodnm obohacenm je ve smyslu 2991 obohacen se na kor

jinho bez spravedlivho dvodu. Nastane-li bezdvodn obohacen, je ten, kter
se na kor jinho takto obohatil, povinen vydat, o se obohatil.

Ustanoven 354 m znaky zvltn skutkov podstaty bezdvodnho

obohacen, tj. pouit nadanho pspvku v rozporu s podmnkami ujednanmi v
dohod o poskytnut pspvku.

Nrok nadace poadovat vydn bezdvodnho obohacen podlh

promlen. Potek bhu subjektivn lhty je upraven v 621, objektivn
desetilet lhta je stanovena v 638 odst. 1. Subjektivn lhta je dle 629 odst. 1
tlet. Patnctilet objektivn promlec doba je stanovena v 638 odst. 2 pro
mysln nabyt bezdvodnho obohacen.

Souvisejc ustanoven:

310, 314, 358, 370, 621, 629, 2991

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

355
(Rozsah poskytnut pspvku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 353

Vklad:

Pi dosaen nich pasiv ne ve nadanho kapitlu je zakzno

poskytovat nadaci nadan pspvek. Toto opaten sleduje cl ochrany majetku
nadace, zejmna co do nadan jistiny. Ustanoven je proto kogentn povahy.

Zkon stanov, co se pit k vi nadanho kapitlu proto, aby mohla bt

provedena dn proporcionalita mezi financovnm majetku z vlastnch zdroj a
v nadanho kapitlu.

Tato proporcionalita se nebere v vahu v ppad poskytnut pspvk z

dar, jsou-li tyto dary drcem pmo ureny k podpoe elu uvedenho drcem.
Rozhodujc je drcova vle ve vztahu k ppadnmu bytku majetku nadace, urli drce v daru pesn el i okruh osob pro takov nadan pspvek.

Souvisejc ustanoven:

353

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

356
(Dobr vra)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 353

Vklad:

Pro ppad poskytnut nadanho pspvku v rozporu se zkazem

uvedenm v 355 nastv pjemci pspvku povinnost vrtit nadan pspvek.

Pouze tehdy, jednal-li pjemce pspvku pi jeho pijet v dobr ve, nen
povinen jej vracet. Dobr vra se mus vztahovat na "neexistenci dvod", pro
kter nesm nadace poskytnout nadan pspvky ( 355).

Je-li dobr vra u pjemce nadanho pspvku, i kdy nadan pspvek

neml bt pro proporcionalitu popsanou v 355 poskytnut, pjemce pspvku si
jej nech, tj. nen povinen jej vracet.

Pokud pjemce pspvku v dobr ve nen, a to ve vztahu k naplnn

dvod, pro kter nen mono nadan pspvek ( 355) poskytnout, nastv i u
nho bezdvodn obohacen, take je povinen vrtit nadaci pspvek takto
pijat v rozporu se zkazem uvedenm v 355.

Souvisejc ustanoven:

7, 355

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

357
Nklady sprvy

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 357):

Navrhuje se upustit od dosavadnho pravidla 22 zk. . 227/1997 Sb.,

podle nho mus nadan listina nebo statut nadace urit, e celkov ron
nklady na sprvu nadace nesm pevit urit procento celkovch ronch
vnos nebo hodnoty poskytovanch nadanch pspvk. Toto opaten se v
praxi neosvdilo a na innost nadac nem ten dopad, kter zkonn prava
pedpokldala. Navren prava vychz z toho, e nadace tuje o nkladech na
vlastn sprvu oddlen, daj o tchto nkladech mus bt zveejnn ve vron
zprv a podlh kontrole auditora. To samo o sob zajiuje dostatenou
transparentnost hospodaen nadace ve vztahu k veejnosti a zejmna k
ppadnm drcm. Navren ustanoven navc nevyluuje, aby zakladatel
nadace omezil jej reijn nklady zvltnm ustanovenm v nadan listin.

Vklad:

V komentovanm ustanoven je nadaci dn pokyn rozliovat v etnictv

jednotliv vdaje. Na rozdl od dosavadn pravy nen stanoveno dn omezen
vdaj; pedepsan zveejnn ve vron zprv a nsledn kontrola auditora je
dostatenm mechanismem k optimalizaci vdaj na sprvu.

Zvl se tuj nadan pspvky, zvl se tuj platby na ostatn

innosti na plnn elu nadace a zvl se tuj nklady na sprvu nadace.

Souvisejc ustanoven:

338

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

Vron zprva

358

(Obsah vron zprvy)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 358 a 361):

Vznamnm prostedkem sledujcm zajitn veejn kontroly nad innost

nadac je vron zprva s pedepsanm obsahem. Zvltn konstrukce 359
sleduje ochranu soukrom drc i nkterch destinat, kte mohou uplatnit
zvazn poadavek na zachovn vlastn anonymity. Tento poadavek vak lze
uplatnit jen do okamiku, ne sprvn rada nadace vron zprvu schvl, protoe
nen mon nadaci nutit, aby kvli opodn vznesenm poadavkm na
zachovn anonymity zprvu opakovan pepracovvala. V t souvislosti je vak
teba brt zetel na postaven lovka, kter zskal od nadace vy pspvek z
humanitrnch dvod, zejmna zdravotnch, s ohledem na jeho pirozenou
vdnost, emotivn zvislost na pispvateli apod. Proto se navrhuje stanovit, e
takov osoba mus bt o monosti dat zachovn vlastn anonymity pouena ji
pi poskytnut pspvku; nestane-li se tak, zachovv se j oprvnn domhat se
ochrany vlastnho soukrom a zachovn anonymity kdykoli. Vron zprva mus
bt uveejnna ve veejnm rejstku a v sdle nadace.

Vklad:

Vron zprva podv informace o ekonomice nadace za uplynul etn

rok. Poskytuje informace jak samotn nadaci, tak vem, kdo o n maj zjem.

Nadace povinn obligatorn sestavuje vron zprvu ve lht uveden v

358.

Obsahem vron zprvy je i podle zkona o etnictv etn zvrka.

etn zvrka se skld z rozvahy, vkazu zisku a ztrty, jako i z plohy
poskytujc doplujc informace k tmto dvma dokumentm.

Krom etn zvrky je soust vron zprvy i pehled o veker

innosti nadace a zhodnocen takov innosti. Jeliko vron zprva m podat
informace o vvoji nadace za etn obdob, veker innost nadace se bude
tkat prv tohoto obsahu.

Minimln rozsah nleitost vron zprvy je uveden v 358 odst. 3.

Dle 341 je-li nadan kapitl ke konci etnho obdob nebo obrat za cel
etn obdob alespo 5 000 000 K, etn zvrka i vron zprva za toto
etn obdob podlhaj auditu. Ten se tk dn i mimodn etn zvrky. Pi
pemn podle 382 a nsl., ppadn pi snen i zven nadanho kapitlu
pichz v vahu t povinn oven etn dokumentace.

Ppadn opravy zprvy se provdj bezodkladn po zjitn dvodu

takov opravy; tot se tk i uveejnn; dje se tak stejnm zpsobem, jako se
zveejuje samotn vron zprva.

Souvisejc ustanoven:

335, 334, 341, 342, 344, 358, 382

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv,

zk. o ve. rejstcch

359
(Ochrana daj o osobch)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 358

Vklad:

Komentovan ustanoven respektuje prvo na ochranu osobnch daj

tehdy, nebude-li si drce pt uvdt o sob daje ve vron zprv. Ochrana je
poskytnuta proto, e uveejnn daje ve vron zprv jsou veejn pstupn
(v sdle nadace, event. ve sbrce listin).

Ze stejnho dvodu se neuveejn daje ani o pjemci. O osob, kter

obdrela pspvek vy ne 10 000 K, plat t "neuveejnit daje", je-li nadan
pspvek poskytnut z humanitrnch dvod. Opt se chrn integrita osobnosti.

Nadaci je uloena pouovac povinnost o monosti zachovat anonymitu; ta

se tk jak drce, tak pjemce.

V ppad splnn tto povinnosti ze strany nadace je teba doruit dost

oprvnn osoby o zachovn anonymity ped schvlenm vron zprvy. U
nadanho pspvku z humanitrnch dvod se me pjemce dovolvat
anonymity kdykoliv, nepouila-li jej nadace o prvu na anonymitu.

Souvisejc ustanoven:

358

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

360
(Uveejnn vron zprvy)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 358

Vklad:

Je-li nadace zzena jako veejn prospn, je povinna nejen zpstupnit

vron zprvu ve svm sdle, ale t ji uveejnit. Uveejnn vron zprvy se
provd jejm zaloenm do sbrky listin veden u nadanho rejstku.

Sestavenou vron zprvu schvaluje sprvn rada; od schvlen plyne

ticetidenn lhta k jejmu uveejnn a zpstupnn v sdle.

Nen-li schvlena vron zprva, uveejn se stejn, uvede se vak, e

nebyla schvlena, i s uvedenm dvod, pro se tak stalo.

Souvisejc ustanoven:

358, 3018

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv,

zk. o ve. rejstcch

361
(Uveejnn ve veejnm rejstku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 358

Vklad:

Ve smyslu 66 psm. c) zk. o ve. rejstcch se krom jinch daj zakld

ve sbrce listin i vron zprva.

Ji tm je kadmu vron zprva vetn vech ploh pstupn.

Zaloenm ve sbrce listin - ve veejnm rejstku - je naplnna povinnost

uveejnit vron zprvu dle 360.

Podle 67 zk. o ve. rejstcch se do sbrky listin krom etn zvrky

nebo vron zprvy, jej soust etn zvrka je, ukld i nvrh rozdlen
zisku nebo vypodn ztrty v jejich konen podob, nejsou-li soust etn
zvrky.

Monost zskat opisy z rejstku, resp. ze sbrky listin je upravena v 3 a 4

zk. o ve. rejstcch; v 5 zk. o ve. rejstcch je zrove upravena monost
zskat vpis.

Souvisejc ustanoven:

358, 360

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Sprvn rada

 362
(Statutrn orgn)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Statutrn orgn (1 a 4)

II. Poet len (5 a 6)

III. Zpsobilost bt lenem sprvn rady a odpovdnost (7 a 11)

IV. Kolektivn orgn (12 a 13)

Z dvodov zprvy (k 362 a 367):

Navrhuje se zachovat dosavadn oznaen statutrnho orgnu nadace jako

sprvn rady.

Standardnm zpsobem se navrhuje stanovit zpsobilost k vkonu funkce

ve sprvn rad nadace. Se zetelem k vzoru dosavadn pravy se navrhuje
zachovat stvajc zpsob volby a odvolvn len sprvn rady, avak rozdln
od dosavadn pravy toliko zkonnou dispozic. Zrove se navrhuje prodlouit
funkn obdob len sprvn rady z dosavadnch t a na pt let s tm, e
nadan listina me stanovit funkn obdob jin.

Byl-li nkdo ustaven lenem sprvn rady, ani pro to spluje podmnky
uren zkonem nebo ppadn i statutem, zakld to prvn neexistenci volby.
Tato neexistence se vak neme dotknout prv nabytch v dobr ve.

I. Statutrn orgn

Zkon svuje psobnost a pravomoci statutrnho orgnu sprvn rad.

len sprvn rady me ve smyslu 164 zastupovat prvnickou osobu ve

vech zleitostech.

Zkon stanov minimln poet len sprvn rady, tj. ti. Jedn se o
kolektivn statutrn orgn. V nadan listin se uvedou prvn lenov sprvn
rady, jako i poet len.

V nadan listin ve smyslu 310 se uvede zpsob, jak lenov sprvn

rady za nadaci jednaj. Tento daj je povinnm (obligatornm) v nadan listin.
Me bt ureno, e kad len sprvn rady jedn samostatn, nebo nkte
mohou jednat spolen, nebo vichni mohou jednat spolen. Pro takov ppad
plat 164 odst. 2 a jednotliv len by mohl jednat v ppad spolenho jednn
len sprvn rady jen na zklad zmocnn k uritmu prvnmu jednn.

II. Poet len

Sprvn rada me mt ti i vce len. Vy poet nen omezen ani

dlitelnost, ani maximlnm urenm.

Dle 25 odst. 1 psm. g) zk. o ve. rejstcch se do veejnho rejstku

(nadanho) zapisuje mimo jin i poet len sprvn rady, jmno a sdlo nebo
adresa msta pobytu len sprvn rady s uvedenm zpsobu, jak za nadaci
jednaj. Zapisuje se i den vzniku a zniku funkce.

III. Zpsobilost bt lenem sprvn rady a odpovdnost

lenem sprvn rady me bt i prvnick osoba. V tom ppad je ve

smyslu 154 zmocnna fyzick osoba k zastupovn tto prvnick osoby ve
sprvn rad nadace, event. ji zastupuje ve sprvn rad len jejho statutrnho
orgnu. Tato osoba se dle 25 odst. 1 psm. g) zk. o ve. rejstcch t zapisuje
do veejnho rejstku.

Fyzick osoba navren za lena sprvn rady nadace mus bt pln

svprvn. Dal omezen jsou uvedena v 363. I pro lena sprvn rady plat
omezen dle 153 tkajc se padku takov osoby.

lenem sprvn rady me bt u nadace i osoba nezletil nebo osoba s

omezenou svprvnost ve smyslu 152 odst. 3, tk-li se hlavn innost nadace
nezletilch nebo osob s omezenou svprvnost; v takovm ppad vak mus
bt tato monost piputna v zakladatelskm prvnm jednn.

Osoba jakkoliv navren za lena sprvn rady a volen postupem dle

365, resp. uren v nadan listin mus se svoj volbou vyslovit souhlas.

Odpovdnost pro kadho z len sprvn rady je dna 159. To znamen,

e lenov musej vyvjet pi sv innosti pi dnho hospode.

IV. Kolektivn orgn

S ohledem na povahu sprvn rady jako kolektivnho orgnu se i na

samotn jednn sprvn rady aplikuje 156, podle kterho je stanovena
minimln usnenschopnost a minimln kvorum pro pijet rozhodnut.

Nadan listina me stanovit pro usnenschopnost sprvn rady vy

poet zastnnch nebo vy poet hlas pro kvorum ( 158). Toto uren je
sveno zakladatelskmu prvnmu jednn, nikoliv statutu.

Souvisejc ustanoven:

152, 154, 156, 163, 164, 165, 310

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

 363
(Inkompatibilita lenstv ve sprvn rad)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 362

Vklad:

Zkon stanov minimln rozsah nesluitelnosti (inkompatibility) k vkonu

funkc ve sprvn rad.

len sprvn rady neme bt zrove i lenem dozor rady. Je to logick

omezen, kter vyplv zejmna z pozice dozor rady.

Vykonv-li psobnost dozor rady revizor, neme bt ani on lenem

sprvn rady. Toto omezen je dan nejen 369 a 374, ale zrove i pozic
revizora ( 373).

Jakkoliv pracovn pomr v nadaci, resp. pracovn pomr vznikl na zklad

jakhokoliv titulu, je nesluiteln s lenstvm ve sprvn rad.

Bezhonnost se vyaduje ve vztahu k elu nadace. el nadace je

vymezen dle 310 v nadan listin a ve smyslu 25 odst. 1 psm. b) zk. o ve.
rejstcch se zapisuje t do nadanho rejstku. Bezhonnost znamen, e len
sprvn rady nebyl odsouzen pro trestn in souvisejc s elem nadace, resp. e
ve vztahu k elu nadace vede celkov dn ivot.

K prokazovn bezhonnosti slou zejmna rejstk trest.

Nastane-li nkter z dvod nesluitelnosti bhem trvn lenstv ve

sprvn rad, bude se i v tomto ppad postupovat dle 366.

Jedn se o zkonnou zpsobilost bt lenem volenho orgnu. Ztrat-li

bhem vkonu sv funkce len sprvn rady tuto zkonnou zpsobilost, jeho
funkce dle 155 odst. 1 zanik. Jde o prvn neexistenci volby; nedotk se to
vak prva nabytho v dobr ve.

Souvisejc ustanoven:

155, 306, 310, 362, 368, 369, 374

Souvisejc pedpisy:

zk. prce,

zk. o ve. rejstcch

364
(Funkn obdob)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 362

Vklad:

Nadan listina me stanovit jakkoliv asov obdob jako funkn obdob

len sprvn rady. Nejedn se o povinnou (obligatorn) nleitost dle 310. V

ppad absence tohoto uren v nadan listin se aplikuje 364, podle kterho
je funkn obdob lena sprvn rady ptilet.

Nadan listina me omezit opakovanost volby lena sprvn rady.

Omezen me bt jakkoliv (nap. nemonost bt opakovan zvolen dv po sob
jdouc funkn obdob).

Nevylou-li nadan listina jakkoliv opakovan zvolen lena sprvn rady,

lze jej ze zkona volit bez jakhokoliv omezen i opakovan.

Souvisejc ustanoven:

310

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

365
(Aktivn legitimace k volb)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 362

Vklad:

leny sprvn rady vol v nadaci sprvn rada sama; zrove je odvolv z
dvod uvedench v nadan listin, ppadn z dvod uvedench v 366.

Tento postup nastupuje tehdy, neur-li nadan listina jinak. Nadan listina
me urit aktivn legitimaci komukoliv jinmu (nap. dozor rad, zakladatelm
i jimi urenm osobm, event. nstupcm zakladatel i prvnickm osobm,
veejnoprvnm korporacm apod.). Zle na vli zakladatele a na jejm projevu v
nadan listin.

Odst. 2 obsahuje nvod na ppadn modifikace upraven v nadan listin

pi vbru kandidt pro volbu za lena sprvn rady; nen-li takov postup v
nadan listin upraven, 365 odst. 2 se neaplikuje.

Dispozitivnm je pouze ustanoven odst. 1; nastupuje tehdy, nen-li ureno

v nadan listin nco jinho.

Souvisejc ustanoven:

310, 366

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

366
(Odvoln z funkce lena sprvn rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Rozsah (1)

II. Dvody (2 a 7)

III. Lhty (8 a 12)

Z dvodov zprvy:

viz u 362

I. Rozsah

Zkon stanov minimln rozsah dvod pro odvoln lena sprvn rady.

II. Dvody

Nen-li v nadan listin stanoveno nic jinho, pp. nejsou-li stanoveny

dvody uveden v 366, uplatn se kogentn minimln rozsah dvod pro
odvoln uveden v 366.

Dispozitivnost tohoto ustanoven spov v tom, e nadan listina me

rozit dvody pro odvoln.

Ve smyslu 365 me nadan listina urit i jin orgn oprvnn k

odvoln lena sprvn rady; v takovm ppad tento orgn me odvolat i lena
sprvn rady z funkce, napln-li nkter z dvod stanovench v 366.

Zvanost poruen nadan listiny bude pomovna intenzitou

ppadnch nsledk pro povst nadace, pro plnn elu nadace (poskytovn
nadanch pspvk) apod.

Opakovanost poruen nadan listiny nebo statutu znamen poruen vce

ne dvakrt. Naplnn tto etnosti se mus v soutu opakovanho poruovn
uskutenit ve lht, kdy je mono uplatnit tento dvod.

Poruen zkona je opt posouzenm intenzity pro naruen povsti nadace.

III. Lhty

Subjektivn lhta pro sprvn radu, event. pro orgn odvolvajc lena
sprvn rady, je jednomsn; vztahuje se ke vem monm dvodm odvoln.

Objektivn lhta, kter zan plynout od vzniku dvodu (u opakovanosti

poruen nadan listiny nebo statutu je stanovena k poslednmu opakovn, kter
je dvodem pro odvoln), je estimsn.

V rmci objektivn lhty b subjektivn lhta, kter skon nejpozdji se

skonenm objektivn lhty.

Po uplynut tchto lht me odvolat lena sprvn rady soud. Nvrh na

zahjen zen podv osoba, kter na tom osvd prvn zjem. Nvrh na
zahjen zen mus bt podn u soudu do jednoho roku od vzniku dvodu k
odvoln; tato lhta je prekluzivn.

Ustanoven o bhu lht je kogentn povahy, take je nelze jakkoliv

modifikovat v nadan listin. Dvody pro odvoln me nadan listina nad
rmec dvod uvedench v 366 pouze rozit.

Souvisejc ustanoven:

310

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

z. . s.

 367
(Nov len)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 362

Vklad:

lenstv ve sprvn rad me zaniknout bu uplynutm funknho obdob,

nebo odvolnm dle 364, nebo odvolnm dle 366; lenstv me zaniknout t
ztrtou zkonn zpsobilosti bt lenem volenho orgnu dle 155 odst. 1 nebo
odstoupenm lena sprvn rady ze sv funkce dle 160.

Zanikne-li lenstv ve sprvn rad z jakhokoliv dvodu, je sprvn rada ze

zkona povolna zvolit novho lena do t msc od zniku lenstv.

Dozor rada nebo osoba osvdujc prvn zjem je aktivn legitimovna

k podn nvrhu soudu jmenovat novho lena sprvn rady. Toto jmenovn je
omezeno na dobu do zvolen novho lena sprvn radou.

Soud je povoln k jmenovn lena sprvn rady i dle 165.

Nebude-li podn nvrh dozor radou nebo osobou osvdujc prvn

zjem, soud me v takovm ppad jmenovat i nadaci opatrovnka.

Ustanoven odst. 2 je modifikac k 165; soud v takovm ppad me

zahjit zen i bez nvrhu v ppad poklesu potu len pro usnenschopnost
sprvn rady na nov volb; v tomto ppad vak neplat omezen uveden v
165 a 367.

Ur-li nadan listina jin orgn i jin osoby k volb len sprvn rady,
pak i v ppad zniku lenstv ve sprvn rad pslu tmto jinm osobm i
jinmu orgnu jmenovat leny sprvn rady. Absence rozhodnut takovch osob i
orgn a marn uplynut tmsn lhty od zniku lenstv ve sprvn rad je
dvodem pro dal postup popsan v 367 odst. 1, resp. v 367 odst. 2.

Souvisejc ustanoven:

155, 160, 165, 364, 366

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Dozor rada

368
(Funkce a zzen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Funkce (1 a 4)

II. Poet len (5 a 8)

III. Obligatorn zzen (9 a 11)

Z dvodov zprvy (k 368 a 372):

U velkch nadac mus bt zzena dozor rada jako kolektivn kontroln a

revizn orgn. Navrhuje se nadit povinn zzen dozor rady v nadacch, jejich
nadan kapitl dosahuje alespo desetinsobku minimln ve. I v tomto smru
se vychz z dosavadn pravy, kter se jen v nkterch smrech upesuje.
Osnova vslovn neuvd, e zzen dozor rady v nadacch s nim nadanm
kapitlem me pikzat nadan listina. Zakladatel nadace m prvo nco
takovho nadit i bez zkonnho dovolen. Zkladn odchylka od dosavadn
pravy spov v nvrhu pravidla, podle nho leny dozor rady nadace nem
nadle volit sprvn rada. Nen mon zachovat toto pojet, protoe nelze
pistoupit na een, e statutrn orgn prvnick osoby rozhoduje o personlnm
obsazen toho orgnu, kter jej m kontrolovat. Z toho dvodu se navrhuje, aby
se dozor rada sama obnovovala obdobnm postupem, jak plat i pro sprvn
radu.

I. Funkce

Dozor rada je povinnm (obligatornm) orgnem, pokud nen zzen

revizor.

Jedin dozor rada, pp. revizor mohou plnit kontroln a revizn funkce.

Plnn kontrolnch a reviznch funkc se vztahuje na dodrovn zkon,

nadan listiny a statutu jak ostatnmi orgny nadace, tak samotnou nadac.

V tomto smyslu kontroluje dozor rada vekerou innost nadace a vech

jejch orgn.

II. Poet len

Minimln poet len dozor rady jsou ti, je-li dozor rada zzena.
Dozor rada je kolektivnm orgnem, kter rozhoduje zpsobem popsanm v
156.

Poet len dozor rady me bt minimln ti lenov, resp. vy. Poet

len se zapisuje do nadan listiny t.

Vichni lenov dozor rady jsou leny volenho orgnu; proto jsou
povinni vykonvat sv povinnosti s p dnho hospode ( 159).

Odpovdnost za kodu pi poruen tto povinnosti je upravena v 159

odst. 3, resp. v 2910. Jedn se o zkonem stanovenou povinnost, jej poruen i
z nedbalosti m za nsledek povinnost k nhrad kody dle 2911.

III. Obligatorn zzen

Kad nadace mus mt kontroln a revizn orgn. Dozor rada je povinn

(obligatorn), dosahuje-li nadan kapitl, tj. hodnota nadan jistiny, stky 5 000
000 K a vy, event. pikazuje-li to zakladatel v nadan listin i pi ni
hodnot nadanho kapitlu.

Otzkou zstv, pro je v odst. 2 uveden odkaz na 330 odst. 1, kter

stanov souhrnnou vi vklad v stce alespo 500 000 K, a pro nen uveden
odkaz na 336 odst. 2, nebo nadan kapitl je pennm vyjdenm nadan
jistiny. Nicmn zvr je stejn - obligatornost zzen dozor rady nastupuje v
ppad nadanho kapitlu v minimln vi 5 000 000 K.

Prvn lenov dozor rady se zapisuj do nadan listiny.

Souvisejc ustanoven:

151, 156, 159, 310, 336, 337, 2910, 2911

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

369

(Inkompatibilita)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 367

Vklad:

V komentovanm ustanoven se jedn o stejn omezen, jak jsou platn

pro leny sprvn rady ( 363).

Oproti lenm sprvn rady je pidna nesluitelnost (inkompatibilita)

lenstv v dozor rad s vkonem funkce likvidtora. Postaven likvidtora je
vymezeno v 189. Krom podmnek stanovench pro jmenovn likvidtora je a
contrario 363 stanovena i nezpsobilost s vkonem funkce lena dozor rady.

Souvisejc ustanoven:

189, 363, 376

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch,

zk. prce

370
(Psobnost dozor rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Psobnost (1 a 6)

II. Zastupovn proti lenm sprvn rady (7 a 11)

Z dvodov zprvy:

viz u 367

I. Psobnost

Minimln rozsah psobnosti kontroln a revizn funkce dozor rady je

stanoven v 370 odst. 1. Nadan listina me stanovit ir rozsah psobnosti.

Krom nadan listiny me v urench mezch vymezit dozor rad dal

psobnost i statut nadace. Statut nadace vydv bu zakladatel, nebo po
pedchozm souhlasu dozor rady sprvn rada.

Dozor rada vykonv sv kontroln a revizn funkce nad vemi zpsoby

jednn sprvn rady, nad poskytovnm nadanch pspvk, nad samotnm
jednnm nadace, nad vedenm etnictv s pezkoumnm ron, mimodn a
konsolidovan etn zvrky, jako i nad vyjadovnm se k vron zprv.
Dozor rada posuzuje soulad se zkonem a s nadan listinou i se statutem.

Rozsah vron zprvy a i jejho obsahu ohledn etn zvrky, jako i

zpracovn etn zvrky v jakkoliv podob jsou komentovny u 358.

Minimln jedenkrt ron mus dozor rada podat sprvn rad zprvu o
sv kontroln innosti. Pro tuto zprvu je pedepsna psemn forma.

Nesplnn tto povinnosti by mlo event. za nsledek poruen pe

dnho hospode. Takto vznikl koda by la k ti dozor rady.

II. Zastupovn proti lenm sprvn rady

Bhem vkonu kontrolnch a reviznch funkc, jako i s ohledem na to, e se

kontrola vztahuje i na vkon psobnosti sprvn rady, me vyvstat poteba
veden zen proti lenovi sprvn rady.

Kolize me nastat i mezi zjmem lena sprvn rady a nadace.

Pro takov ppad je dozor rada povolna zastupovat nadaci proti tmto
osobm (lenm sprvn rady). Dozor rada se tm dostv do pozice
statutrnho orgnu. Vkon funkce statutrnho orgnu je vak omezen.

Dozor rada ur jednoho ze svch len k vkonu funkce statutrnho

orgnu. Me bt uren ad hoc, me bt uren i zpsobem uvedenm nap. ve
statutu nebo nadan listin.

Rozhodnut o uren tohoto lena dozor rady je pijato zpsobem

uvedenm v nadan listin i statutu, anebo dle 156, resp. dle 158.

Souvisejc ustanoven:

156, 158, 164, 310, 314, 362 a nsl., 353 a nsl., 358 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv,

zk. o ve. rejstcch

 371
(Svoln sprvn rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 367

Vklad:

Dozor rada svm rozhodnutm me svolat zasedn sprvn rady.

Pedtm ale pod pedsedovi sprvn rady nvrh ke svoln a ur i lhtu. Po
marnm uplynut lhty nastupuje tato pravomoc dozor rady svolat zasedn
sprvn rady.

K naplnn psobnosti dozor rady jsou j svena i oprvnn nahlet do

doklad nadace, poadovat vysvtlen od tch, kdo se mohou v rmci nadace k
jednotlivm zleitostem vyjadovat apod.

Oproti prvu dozor rady stoj povinnost vech, kterch se vkon tohoto
oprvnn tk, umonit vkon tohoto oprvnn. Ten, kdo zpracovv doklady
nadace, resp. m za jejich veden odpovdnost, mus dozor rad umonit do
nich nahldnout.

Ten, kdo je v rmci nadace podn o vysvtlen jednotlivch zleitost, je

povinen na tyto dotazy odpovdt. Poruenm tchto povinnost se vystavuje
uloen povinnosti k nhrad kody, vznikla-li v dsledku tohoto poruen.

Souvisejc ustanoven:

362, 370

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

372
(Volba len dozor rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 367

Vklad:

Zkon dv pednost prav jak zpsobu volby, tak i aktivn legitimaci

nadan listinou. Neur-li nadan listina naplnn tchto funkc, sama dozor
rada vol a odvolv sv leny.

Pro takov postup, nen-li uvedeno nic v zakladatelskm prvnm jednn,

tj. v nadan listin(nikoliv ve statutu), plat stejn postup, jak je komentovn v
365 a 366.

Dlka funknho obdob pro dozor radu je upravena stejn jako u sprvn
rady, tj. funkn obdob me bt v nadan listin stanoveno krat i del ne pt
let.

Souvisejc ustanoven:

310, 365, 366

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Revizor

373
(Vkon psobnosti dozor rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 373 a 375):

Ve shod s dosavadn pravou se zachovv funkce revizora pro ty nadace,

v nich se dozor rada nezizuje. Osnova navrhuje zachovat pojet platn pravy,
podle kterho revizora vol a odvolv sprvn rada. Nevid vak rozumn dvod
pro omezen autonomie vle zakladatele nadace, a proto poukazuje na jeho prvo
nadit v nadan listin i jin zpsob obsazovn funkce revizora.

Vklad:

Povinnost (obligatornost) zdit dozor radu maj nadace s nadanm

kapitlem v minimlnm rozsahu 5 000 000 K. Je-li ni, me bt ustavena bu
dozor rada, nebo funkci dozor rady vykonv revizor (nen-li v nadan listin
uvedeno jinak).

Revizor vykonv psobnost a pravomoci dozor rady ( 368 a 370),

vetn intervenc do zasedn sprvn rady, nahlen do doklad a vyadovn si
vysvtlen dle 371.

Funkci revizora me vykonvat fyzick i prvnick osoba. Nadan listina

i statut mohou ale stanovit obligatornost vkonu funkce revizora odbornou
prvnickou osobou.

Pedmt innosti, kter umouje vkon kontroln a revizn innosti, se

vztahuje ke vem psobnostem a pravomocem dozor rady, resp. revizora. Jedn
se o odbornost k veden etnictv, posouzen vron zprvy, schopnost
dohldnout nad vkonem psobnosti sprvn rady i nad zpsobem a rozsahem
poskytovanch nadanch pspvk.

Souvisejc ustanoven:

368, 370, 371

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

374
(Zpsobilost k vkonu funkce, funkn obdob)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Zpsobilost bt revizorem (1 a 2)

II. Funkn obdob (3 a 4)

Z dvodov zprvy:

viz u 373

I. Zpsobilost bt revizorem

Pokud jde o revizora, plat obecn ustanoven o vkonu funkce lena

volenho orgnu dle 152, stejn tak jako o odpovdnosti dle 159.

Prvnick osoba je povolna k vkonu funkce revizora bu nadan listinou,

nebo statutem, nebo volbou provedenou sprvn radou. Prvnick osoba mus
splovat podmnky uveden v 369.

II. Funkn obdob

Nadan listina me urit funkn obdob revizora, vdy vak pouze krat
ne pt let. Nen-li v nadan listin stanoveno jinak, je funkn obdob ptilet.

Nadan listina me vylouit opakovanou volbu revizora, pp. modifikovat

zkaz opakovan volby. Neexistuje-li dn ujednn o opakovan volb, nen ze
zkona vylouena.

Souvisejc ustanoven:

152, 159, 310, 369, 373

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

375
(Volba a odvoln revizora)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 373

Vklad:

Nadan listina me urit, e volbu i odvoln revizora provd jin orgn

nebo zakladatel, pp. jimi uren osoba. Nen-li v tto souvislosti v nadan
listin nic uvedeno, nastupuje aktivn volebn prvo (vetn vztahu k odvoln
revizora) sprvn rady.

Dvody, lhty k odvoln (jak subjektivn, tak objektivn), aktivn legitimace

podn nvrhu k soudu a lhty pro takov nvrh jsou toton jako u sprvn rady
( 366).

Je otzkou, pro zkon opisuje u revizora tot, co je uvedeno u sprvn

rady, a pro neuvede jednodue odkaz na tyto dvody a lhty stejn, jako je
uveden odkaz u dozor rady dle 372. Srov. proto koment k 366, na kter se
odkazuje.

Souvisejc ustanoven:

310, 366

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Zruen nadace s likvidac

376
(Dosaen elu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 376 a 381):

Ustanoven o zruen nadace s likvidac obsahuj jen nkter odchylky a

nkter podrobnosti ve vztahu k obecn prav. Podle tchto specilnch
ustanoven rozhoduje o zruen nadace s likvidac soud, kter souasn nadaci
jmenuje i likvidtora.

Jen v ppadech, kdy se nadace zru dosaenm elu, pro kter byla
zaloena, nebo uplynutm doby, na kterou byla zaloena, zvol likvidtora sprvn
rada.

Podle ustanoven 377 me dojt tak k nucenmu zruen nadace s

likvidac rozhodnutm soudu z dvod taxativn uvedench. Zvltn elov
uren majetkovho substrtu nadace vyaduje, aby s likvidan podstatou bylo
naloeno jinak, ne jak cl sleduje obecn prava likvidace. Tomu odpovd
navren een, kter zakazuje zpenen likvidan podstaty nad rmec poteby
vyrovnat dluhy nadace. Zbvajc st likvidan podstaty m bt naopak
zachovna a m s n bt naloeno tak, aby mohla co mon slouit elu, jemu
byl majetek nadace sven.

Vklad:

M-li nadace stanoven el, pak jeho dosaenm je v podstat splnna

funkce nadace a nadace je ze zkona zruena.

Stejn jako je v 168 jako jeden z prvnch dvod zruen prvnick

osoby uvedeno dosaen jejho elu, je i dle 376 jednm z prvnch dvod pro
zruen nadace dosaen jejho elu.

Sprvn rada je ve smyslu 376 orgnem pslunm k povoln likvidtora.

Likvidtor mus bt osobou zpsobilou bt lenem statutrnho orgnu, tj.

lenem sprvn rady; zrove je stanovena nesluitelnost (inkompatibilita)
vkonu funkce likvidtora s vkonem funkce lena dozor rady.

Souvisejc ustanoven:

 168, 189, 306, 310

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

377
(Zruen nadace soudem)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Zruen soudem (1 a 3)

II. Dvody (4 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 376

I. Zruen soudem

Aktivn legitimace je dna kadmu, kdo osvd prvn zjem na zahjen

zen o zruen nadace s likvidac.

Pi podn nvrhu soud mj. zkoum prvn zjem navrhovatele. Takov

prvn zjem me mt bu drce nadanch dar, nebo nkter z len orgn
nadace, nebo pjemce pspvk, pop. kdokoliv jin, kdo k samotnmu nvrhu
osvd svj osobn prvn zjem.

Soud me zen zahjit i bez nvrhu, a to vydnm usnesen o zahjen

zen dle pslunho ustanoven zkona o zvltnch zench soudnch, jako i
obanskho soudnho du.

II. Dvody

Dvody ke zruen mus bt uvedeny bu v samotnm nvrhu na zahjen

zen (a k nim se vztahuje t prvn zjem navrhovatele), nebo v usnesen
soudu o zahjen zen.

Zakzanou innost je innost vyjmenovan v 145 (se vztahem k popen

i omezovn prv tam vyjmenovanch atd.). Takt vkon podnikn jako hlavn
innost a pouvn vtk z podnikn jinak ne k podpoe elu nadace me
bt pi aplikaci 307 dvodem pro zruen nadace. Stejn i vylouen podnikn v
nadan listin a poruen tohoto ujednn v zakladatelskm prvnm jednn je
dvodem pro ppadn zruen nadace.

Ustanoven 377 odst. 1 psm. b) by nemuselo bt uvdno, nebo nadace

nesm bt neomezen rucm spolenkem dle 307 odst. 2, take rozpor s tmto
ustanovenm je t dvodem pro zruen nadace. Jedn se tud o nadbyten
ustanoven, kter vak pi aplikaci nein dn pote.

Zvanost poruen zkazu poskytovat nadan pspvek osob uveden v

353 bude posuzovna ad hoc, a to ve vztahu jak k vi pspvku, tak event. k
osob, kter je takovm zpsobem poruujcm cit. ustanoven nadan pspvek
poskytovn.

Opakovanost pi men intenzit znamen vce ne dvoj poruen toho

zkazu; naproti tomu u zvanho poruen sta ke zruen nadace pouze jedno
takov poruen zkazu.

Protoe poskytovn nadanch pspvk je pojmovm znakem fungovn

nadace, je neposkytovn nadanho pspvku bez vnho dvodu po dobu del
ne dva roky rovn dvodem pro zruen nadace soudem. Prokzn vnosti
dvodu je vc nadace, proti kter by nvrh na zruen smoval.

Nakldn s nadan jistinou v rozporu s 339 se vztahuje k ochran

majetku sdruovanho k naplnn elu nadace (mon vluky ze zkazu
uvedenho v 339 jsou komentovny u tohoto ustanoven). Postup v rozporu s
tmito pokyny zkona (i pekraovn vluk zkazu) me bt dvodem k zruen
nadace soudem.

Nejni limit nadan jistiny, tj. 500 000 K, nesm bt pekroen. Ped
zruenm nadace je stanovena doba jednoho roku od konce etnho obdob k
tomu, aby byl takov stav napraven. Marn uplynut tto lhty poskytnut
zkonem k nprav je dvodem pro postup uveden v nvt tohoto ustanoven tj. pro zruen nadace soudem.

Vnos z nadan jistiny je pravidelnm zdrojem pro poskytovn nadanho

pspvku. Je-li nadan jistina nezpsobil poskytovat vnos po dobu del ne
dva roky, je i tato skutenost dvodem pro rozhodnut soudu o zruen nadace.

V psm. h) je stanovena trval nemonost plnn elu nadace. Neme se

jednat o pechodnou i momentln nemonost, ale v podvanm nvrhu i v
usnesen soudu o zahjen zen a nsledn i v samotnm meritornm rozhodnut
mus bt odvodnna trval nemonost plnn elu nadace.

Soud pi rozhodovn, a ji na nvrh, nebo bez nvrhu, mus odvodnit sv

ppadn rozhodnut o zruen nadace.

astnkem zen bude krom navrhovatele i samotn nadace. Nadaci v

takovm ppad zastupuje jej statutrn orgn. Nadaci jsou poskytnuty veker
procesn prostedky obrany jak proti samotnmu nvrhu, tak event. i proti
rozhodnut o zahjen zen. Procesn prostedky obrany jsou nadaci, pp. i
navrhovateli, poskytnuty ve vztahu k meritornmu rozhodnut i jinmu
rozhodnut o procesnm veden zen.

Vedle specilnch dvod pro zruen nadace soudem je mon aplikovat i

172, podle kterho je dna podobn aktivn legitimace, pp. monost zahjit
zen i ex offo. Dvody jsou stanoveny obecn a jsou jin ne speciln v 377
odst. 1. Postup pi naplnn tchto dvod je stejn, jako je komentovn shora.

Souvisejc ustanoven:

145, 172, 307, 335, 336, 353, 339

Souvisejc pedpisy:

z. . s.,

z. o. k.,

zk. o etnictv,

o. s. .

378
(Zpenen likvidan podstaty)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 376

Vklad:

el likvidace je stejn, jak je stanoveno obecn u likvidace dle 187 a

nsl.

Nadan listina stanov, jak se nalo s likvidanm zstatkem; nen-li tomu

tak, postupuje se dle 379.

Kogentn stanoven zkaz uren, jak naloit s likvidanm zstatkem u

veejn prospn nadace, je nutn respektovat. V ppad jinho rozpornho
ustanoven v nadan listin je takov ujednn absolutn neplatn ( 588).

Souvisejc ustanoven:

187 a nsl., 310

379
(Naloen s likvidanm zstatkem)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 376

Vklad:

Nen-li v nadan listin ureno, jak m bt naloeno s likvidanm

zstatkem, a nebude-li aplikovn 378 odst. 1, postupuje se dle 379.

Nejprve likvidtor nabdne likvidan zstatek (tj. ist majetkov zstatek,

jen vyplyne z likvidace po vyrovnn dluh vitelm - 187) nadaci s obdobnm
elem. Obdobn el mus bt rmcov obdobn, tj. bu veejn prospn pi
podpoe obecnho blaha, nebo dobroinn pi podpoe uritho okruhu osob
urench jednotliv i jinak. Obdobnost elu se bude posuzovat i podle
samotnho obsahu innosti i vlastnost urovanho okruhu osob, jim m bt
poskytovn nadan pspvek.

Vnost dvodu pro pednostn nabdku veejnoprvn korporaci (obci, kraji

nebo sttu) mus doloit sprvn rada v rozhodnut, ve kterm takov korporaci
nabz likvidan zstatek. Vnost dvodu me spovat nap. v tom, e

neexistuje nadace s obdobnm elem nebo je nadace obsahov i jinak

vzdlen ruen nadaci anebo je njakm zpsobem projevovn zakladatelv
mysl apod.

Nabdne-li sprvn rada likvidan zstatek veejnoprvn korporaci (nebo

likvidtor nadaci s obdobnm elem), jedn se vdy o uzaven smlouvy, kde i
druh smluvn strana, tj. veejnoprvn korporace nebo nadace s obdobnm
elem, mus s takovou nabdkou vyslovit souhlas. Teprve po shod obou
smluvnch stran je uzavena smlouva o pevodu likvidanho zstatku.

V ppad odmtnut nadace s obdobnm elem, pop. nen-li takov

nadace, nabz likvidtor - a to i bez vnho dvodu - likvidan zstatek obci, na
jejm zem m nadace sdlo. Nabdka na peveden likvidanho zstatku je
asov omezena dvma msci od doruen nabdky obci. Po marnm uplynut
tto lhty nabv ze zkona likvidan zstatek kraj, na jeho zem m nadace
sdlo. I pro tyto ppady nabyt ex lege se doporuuje uzavt mezi krajem a
likvidtorem dohodu (s deklaratornmi inky).

Souvisejc ustanoven:

187, 310, 378

380
(Pouit likvidanho zstatku)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 376

Vklad:

Zsk-li likvidan zstatek postupem dle 379 odst. 1 nebo 379 odst. 2
veejnoprvn korporace, me jej pout jen k veejn prospnmu cli. Tmto

pouitm mus bt podporovno obecn blaho. Nemus se jednat o pouit "pes

jinou nadaci", me se jednat o pm pouit tchto prostedk.

Souvisejc ustanoven:

379

381
(elov vzan plnn)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 376

Vklad:

Ustanoven 381 je nadbyten. Pro naloen s pslunou st

likvidanho zstatku, kter se vztahuje k plnn z veejnho rozpotu, se i u
nadace uije 196 odst. 2.

Tato elovost vzanho plnn, resp. pouit tto sti likvidanho

zstatku se vztahuje jak k uren pouit likvidanho zstatku v nadan listin,
tak k postupu likvidtora, nen-li takov uren v nadan listin. Ustanoven 196
je obecnm ustanovenm, kter nem ani u nadace ve vztahu k prostedkm
uvedenm v 196 zvltn (speciln) ustanoven.

Souvisejc ustanoven:

196, 378

Pemna nadace

382
(Mon pemny)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 382 a 393):

Je dno povahou vci, e pipustit rozdlen nadace by neodpovdalo jejmu

zkladnmu uren. Z t piny se pipout pouze slouen nadac, a to bu s
jinmi nadacemi, anebo s nadanm fondem. Osnova preferuje vzjemn
sluovn nadac. Fzi nadace s nadanm fondem se navrhuje pipustit, jen budeli nstupnickou osobou nadace.

Zmnu prvn formy nadace na nadan fond se navrhuje pipustit jen za

podmnky, e to zakladatel nadace v nadan listin vslovn pipustil. Toto
opaten se chpe jako zcela mimodn nouzov een majetkovch obt
nadace, jinak nepekonatelnch a navrhuje se pipustit je jen za tto situace.

Vklad:

Z monch zpsob pemny upravench v 174 pipout zkon u nadace

pouze fzi slouenm s jinou nadac nebo nadanm fondem anebo zmnu prvn
formy.

Rozdlen jako formu pemny zkon nepipout.

Pemna prvn formy na nadan fond je umonna ze zkona, pipout-li

to vslovn nadan listina ( 391).

Slouen s jinou nadac nebo nadanm fondem je zkonem umonno

pouze tehdy, nevyluuje-li to nadan listina. Je vak teba, aby sluovan nadace
i sluovan nadace a nadan fond slouily tmu nebo obdobnmu elu.
Nejedn se pouze o el obecn vymezen, tj. veejnprospn spovajc v

podpoe obecnho blaha, nebo dobroinn spovajc v podpoe uritho okruhu

osob urench jednotliv i jinak, ale ob sluovan prvnick osoby mus mt i
urenm v rmci tohoto obecnho elu obsahov obdobn el.

Sluuje-li se nadace s nadanm fondem a jsou-li k tomu splnny vechny

shora stanoven podmnky, me bt nstupnickou osobou pouze nadace.

Souvisejc ustanoven:

174 a nsl., 306, 310, 391, 394 a nsl.

383
(Obsah smlouvy o slouen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Komentovan ustanoven je dostaten popisn. Obsahuje podstatn

nleitosti smlouvy o slouen. Podle tchto zkladnch nleitost je teba
identifikovat astnky smlouvy o slouen, tzn. sluovan nadace nebo sluovan
nadan fond s nadac, sprvn zaazen aktiv a jejich rozdlen na vlastn a ciz
kapitl, uveden ve nadanho kapitlu a rozhodn den slouen.

K rozhodnmu dni dle 176 odst. 2 se sestav zahajovac rozvaha; ke dni

pedchzejcmu rozhodnmu dni sestav zanikajc nadace nebo nadan fond
konenou etn zvrku.

Rozhodn den je dleit z etnho hlediska; od nho se jednn zanikajc

nadace i nadanho fondu povauje za jednn uskutenn na et nstupnick
nadace.

Je otzkou, pro je v 383 odst. 1 psm. c) uvedena alternativa u

nstupnick osoby ve form nadace. Ve smyslu 382 odst. 2 pi slouen mus
bt vdy nstupnickou osobou nadace, pi slouen dvou nadac rovn nadace.
Ustanoven psm. c) je v tom duchu nadbyten; je nadbyten i v vodu, nebo
podle odst. 2 je ve nadanho kapitlu dna soutem nadanch kapitl
sluovanch nadac.

Pi slouen nadanho fondu s nadac se pi event. zven postupuje podle

podmnek uvedench v 342. O nleitosti uveden v 342 se v takovm
ppad roziuj podstatn nleitosti smlouvy o slouen.

Ke zmn statutu nadace dojde na zklad dohody sluovanch nadac i

sluovanho nadanho fondu s nadac. Jedn se o statut ve smyslu 314, nikoliv
o status veejn prospnosti dle 146.

Forma veejn listiny znamen notsk zpis dle 3026.

Smlouva je uzavena, jakmile se strany shodnou na celm jejm obsahu.

Stranami tto smlouvy jsou sluovan nadace, resp. nadan fond a nadace.

Souvisejc ustanoven:

176, 314, 337, 342, 382, 567, 3026

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

384

(Zpstupnn informac)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Komentovan ustanoven stanov rmcov uloen povinnost o vzjemn

informovanosti sluovanch nadac.

Maj-li nadace uzavt smlouvu o slouen s urenm struktury, v jak se

pijmaj sloky vlastnho a cizho kapitlu zanikajc osoby, mus znt navzjem i
sv etnictv.

Jak dal informace a psemnosti potebn pro posouzen prvnch a

hospodskch vsledk slouen si navzjem poskytnou, je vc dohody
astnk smlouvy o slouen; jsou to zajist vechny, kter se tkaj obou
sluovanch prvnickch osob.

Poruen tto povinnosti by bylo v ppad vzniku kody provzeno

odpovdnost za kodu zpsobenou poruenm zkona.

Tot se tk i zkonem uloen povinnosti mlenlivosti. Zkon ukld

povinnost mlenlivosti ve vztahu k seznamovm dajm ohledn skutenost,
kter zkon zakazuje uveejnit, nebo ohledn tch skutenost, jejich prozrazen
me nktermu z astnk smlouvy o slouen zpsobit vnou jmu.

Souvisejc ustanoven:

383

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

385
(Pezkum etnictv)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Postup pro seznmen se s etnictvm a poskytnut informac a psemnost

dle 384 je uvdn chronologicky.

Kontroln a revizn orgn (dozor rada nebo revizor) obou astnk

smlouvy o slouen pezkoumvaj navzjem pedkldan etnictv u
sluovanch osob.

Ped pedloenm dokumentace dozor rad by mly sprvn rady obou

sluovanch prvnickch osob pipravit nvrh smlouvy o slouen; tento nvrh
spolu s pedkldanm etnictvm je pedmtem pezkumu.

Zprva o tomto pezkumu, stanovisko k nvrhu smlouvy o slouen a k

hospodskm dsledkm slouen (t sestavenm sprvn radou) je pedmtem
zprvy vydvan dozormi radami nebo revizory.

Kontroln orgny obou prvnickch osob mohou sestavit zprvu jako

spolenou pro vechny sluovan osoby. Jeliko zvry by mly bt ped
uzavenm smlouvy o slouen jednotn, je i spolen zprva praktitj.

Souvisejc ustanoven:

368, 373, 383, 384

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

386
(Rozhodnut sprvn rady)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Sprvn rada je statutrnm orgnem nadace, kter bude smlouvy o

slouen za nadaci uzavrat.

Sprvn rada je t orgnem, kter je vrcholnm orgnem posuzujcm

pedkldan informace o slouen. Sprvn rada posuzuje na svm zasedn i
vechny dokumenty, kter je teba uzavt i vydat ke slouen dvou nadac nebo
nadanho fondu s nadac.

Chronologicky zased sprvn rada ve lht uveden v odst. 1 od sestaven

zprvy dozormi radami i revizory. Vem lenm sprvn rady mus bt tyto
dokumenty zpstupnny tak, aby se s nimi mohli kvalifikovan seznmit.

Zkon uv v 386 odst. 1 psm. b) termn "stanovy", a to jako obecn

termn zakladatelskho prvnho jednn pro zaloen prvnick osoby vce
zakladateli dle 125 odst. 1; jedn se o nadan listinu.

Je-li soust smlouvy o slouen i dohoda o zmn statutu, bude v nvrhu

smlouvy o slouen obsaen rovn tento dokument pedkldan sprvnm
radm.

Zahajovac rozvaha se sestavuje k rozhodnmu dni, kter je podstatnou

nleitost smlouvy o slouen. Zahajovac rozvaha je etn kategori a jednm ze
zkladnch vkaz etn zvrky. Sestavuje se k "vzniku sluovanch nadac".

Podkladem zahajovac rozvahy jsou etn zvrky vech prvnickch osob

zastnnch na slouen. V ppad uplynut del doby ne est msc k etn
zvrce se jako podklad pro zahajovac rozvahu vede k tomu elu zpracovan
mezitmn etn zvrka.

Je-li soust pedkldanch dokument nvrh smlouvy o slouen, jako i

vechny podklady, kter posuzovala dozor rada, stanov zkon sprvn rad
pouze dv monosti rozhodnut: bu pijet, nebo odmtnut nvrhu smlouvy o
slouen. Sprvn rada neme v tto fzi do smlouvy nijak zasahovat. Nen ale
vyloueno, aby po event. odmtnut nvrhu smlouvy byl cel proces opakovn a
na zklad nov zprvy dle 385 s ppadnmi pravami nvrhu smlouvy o
slouen byl pedloen opt sprvn rad.

Zkon umouje, aby sprvn rady sluovanch osob jednaly spolen,

avak hlasovaly oddlen. Spolen mohou hlasovat o novch lenech orgn
nstupnick osoby.

Souvisejc ustanoven:

125, 310, 362, 383, 385

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

387
(Zveejnn spolenho oznmen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Komentovan ustanoven je stanoveno k ochran prv tch, jich se me

dotknout slouen.

Povinnost zveejnn je splnna dle 3018 zveejnnm v Obchodnm

vstnku.

Obsahem zveejnn je oznmen tch nadac i nadanch fond, kterch

se tk budouc slouen s uvedenm, kter z tchto prvnickch osob bude
nstupnickou osobou.

Lhta pro zveejnn je shodn s lhtou pro ohlen zasedn sprvn rady
dle 386; je stanovena jako minimln, me vak bt del.

Vitel mohou pihlsit pohledvky, a to u svch dlunk.

Zpis slouen se stane innm zpisem v nadanm rejstku.

Je-li po zveejnn oznmen o slouen prokzno vitelem podstatn

zhoren dobytnosti jeho pohledvky, a to jet ped zpisem do veejnho
rejstku, m prvo na dostatenou jistotu. Uspokojen tohoto prva bude
podkladem pro samotn zpis.

Ustanoven 387 odst. 2 uvd "zpis rozdlen", ale 382 umouje jen
fzi slouenm. V 387 odst. 2 se jedn o uren asovho okamiku pro
poadavek vitele na dostatenou jistotu. Nejedn se tm o umonn pemny
nadace rozdlenm.

Souvisejc ustanoven:

386, 3018

388
(Neplatnost smlouvy)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Komentovan ustanoven stanov aktivn legitimaci k domhn se

neplatnosti smlouvy o slouen pouze vyjmenovanm osobm, tj. nkterm z
prvnickch osob, kter jsou astnky smlouvy o slouen, a dle lenm
vyjmenovanch orgn vech astnk smlouvy o slouen.

Nenamtne-li oprvnn osoba neplatnost smlouvy o slouen ve smyslu

586 odst. 2, povauje se smlouva o slouen za platnou.

Nmitku neplatnosti je mon vznst proti astnkm smlouvy i proti

druhmu astnkovi smlouvy.

Zkon stanov propadnou (prekluzivn) lhtu, kter se nepot od uzaven

smlouvy, ale od jednn sprvn rady, kter pijala nvrh smlouvy o slouen dle
386 odst. 2.

Tm je upraven nsledek rozhodnut sprvn rady, tj. e rozhodnutm

sprvn rady o pijet nvrhu smlouvy je smlouva uzavena (rozumj rozhodnutm
obou sprvnch rad).

Souvisejc ustanoven:

383, 386, 574 a nsl.

389
(Zpis slouen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Komentovan ustanoven stanov aktivn legitimaci k podn nvrhu na

zpis slouen, a to vem astnkm smlouvy o slouen. Nvrh mus podepsat
tak lenov orgnu nstupnick osoby, bez ohledu na to, zda se jedn o stejn
nebo nov leny statutrnho orgnu nstupnick osoby. S ohledem na to, e

vsledkem me bt pouze nadace po slouen, budou nvrh podepisovat jednak

za nadace sluovan lenov jejich sprvnch rad, jednak vichni lenov sprvn
rady nstupnick nadace.

V odst. 2 je naplnn obsah rozhodnut rejstkovho soudu. Ke stejnmu

dni, ke ktermu je proveden zpis slouen, se provd vmaz zanikajc osoby s
poznmkou, kdo je jej prvn nstupce. U nastupujc nadace se mj. uvd, s
jakou nadac i nadanm fondem se sluovala.

Dalmi zmnami u nstupnick osoby mohou bt zmny ohledn

nadanho kapitlu, zmny v osobch orgn apod.

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

390
(Lhta k podn nvrhu)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Zkon poskytuje astnkm smlouvy o slouen monost odstoupit od

smlouvy, nen-li nvrh na zpis slouen podn do esti msc. Neodstoup-li, je
mon podat nvrh i po uplynut esti msc.

Tato lhta je vak omezena jednm rokem od uzaven smlouvy. Je-li

smlouva uzavena rozhodnutm sprvn rady o pijet, potaj se od tohoto data
vechny lhty i dle 390.

Marnm uplynutm jednoho roku od uzaven smlouvy o slouen stanov

zkon fikci odstoupen vech zastnnch stran od smlouvy o slouen.

Soud proto bude pi zpisu slouen zkoumat i dodren lhty jednoho roku
k podn nvrhu na zpis slouen od uzaven smlouvy o slouen. Uplyne-li tato
lhta marn a nvrh by byl podn a po jejm uplynut, soud nvrh zamtne,
nebo bude respektovat zkonem stanovenou fikci odstoupen od smlouvy.

Pro marn uplynut lhty, a to i estimsn, rozhodn jednoron od

uzaven smlouvy o slouen, je stanovena odpovdnost za kodu tm
zpsobenou, a to lenm statutrnho orgnu i zastnn osob, kter zpsobila
marn uplynut lht.

Zprostit se odpovdnosti mohou ti lenov, kte prok, e vyvinuli vas

dostaten sil k podn nvrhu.

Souvisejc ustanoven:

389

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Zmna prvn formy nadace na nadan fond

391
(Piputn v nadan listin)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Zkon umouje pemnu nadace na nadan fond tehdy, pipout-li to

vslovn nadan listina. Podmnky uveden v 391 svd tomu, e se m jednat
pouze o vjimen postupy, kter zohleduj vrazn zmny nastal u nadace.

Zkon popisuje dostaten - podobn jako u smlouvy o slouen - proces,

kter je omezen na to, e se jedn o jednu prvnickou osobu.

Vechny orgny nadace maj stanoven chronologick postupy pro

intervence v procesu rozhodovn o zmn prvn formy.

Podmnkou pro rozhodnut je - krom vslovnho piputn pemny

prvn formy v nadan listin a procesu popsanm v odst. 1 - i snen hodnoty
nadan jistiny pod 500 000 K na dobu nikoliv pechodnou.

Tento proces me bt obranou proti postupu soudu dle 377 odst. 1 psm.
f) - pi snen nadan jistiny pod vi 500 000 Ks trvnm tohoto stavu dle ne
jeden rok od konce etnho obdob, v nm ke snen hodnoty nadan jistiny
dolo.

Podstatn nleitosti o zmn prvn formy jsou dostaten popsny v

odst. 2 a jsou shodn s daji uvdnmi ve smlouv o slouen dle 383, k nim
je podvn pslun koment.

Stejn jako smlouva o slouen vyaduje i rozhodnut o pemn prvn

formy formu veejn listiny, tj. notsk zpis.

Souvisejc ustanoven:

310, 377, 382, 3026

392
(innost rozhodnut)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

innost rozhodnut o zmn prvn formy je stanovena v souladu s

pslunmi ustanovenmi zkona o veejnch rejstcch.

Se dnem zpisu je spojen princip materiln a formln publicity takovch

zpis dle 3 a nsl. zk. o ve. rejstcch.

Souvisejc ustanoven:

391

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

 393
(Oznmen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 382

Vklad:

Stejn procesy a stejn postupy, jak pro uveejnn, tak pro ochranu
vitele, upraven v 387 pro postup pi sluovn nadac, event. nadace a
nadanho fondu, jsou stanoveny i pro proces zmny prvn formy.

Souvisejc ustanoven:

387, 391, 2010 a nsl., 3018

Pododdl 3
Nadan fond

394
(el)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy (k 394 a 401):

Navrhuje se zachovat bipartici soukromch fundac v podob nadac a

nadanch fond. Nadan fondy byly do naeho prvnho du vtleny v roce
1997 po vzoru nkdejho rakouskho zkona z r. 1974, jejich prava se ujala, a

nen tud dvod v krtk dob pojet a prvn pravu nadanch fond obsahov
mnit.

Co do metody se osnova rozchz s dosavadn zkonnou pravou a

upravuje prvn pomry nadac a nadanch fond jako oddlenou, co sleduje
vy pehlednost a zrove i spornost normativnch konstrukc.

Nadan fond se od nadace li pedevm tm, e neslou trvalmu elu,

tud nen nutn stanovit, aby vklady a dary do nadanho fondu splovaly
pedpoklad trvalho vnosu. Naopak, majetek nadanho fondu me bt cel
spotebovn k elu, pro nj byl zaloen. Z toho dvodu se ani pro vi majetku
a kapitlu nadanho fondu nestanovuj dn limity. Ze stejnch dvod nejsou
ani podnikatelsk a investin aktivity nadanho fondu vrazn omezeny.

Zmna prvn formy nadanho fondu na nadaci zsadn mon nen,

protoe tm by se zmnil pechodn el nadanho fondu na el trval a
nastolilo by se een odporujc soukrom vli zizovatele. Projev-li vak
zizovatel v zakladatelskm prvnm jednn opanou vli, nen stavn
konformn dvod tomu brnit.

Vklad:

Nadan fond je prvnickou osobou a jednm z druh fundac.

Znakem fundace je vytvoen majetku vylennho k uritmu elu.

Nadan fond je zaloen zakladatelem k elu uitenmu spoleensky nebo
hospodsky.

Rozdl nadanho fondu oproti nadaci spov v tom, e nadan fond nen
zaloen k trval slub. Pojmovm znakem u nadanho fondu nen trvalost neboli
nadan fond nen zakldn k trval slub.

Nadan fond nerozliuje - na rozdl od nadace - el na veejn prospn

a dobroinn, ale na uiten spoleensky nebo hospodsky.

Ve smyslu 132 je jmnem prvnick osoby jej nzev. Kmen nzvu nesm
bt klamav a mus bt schopen odliit nadan fond od jin prvnick osoby.
Stejn tak je i ve speciln stanovenm 394 odst. 2 pedepsno v nzvu
oznaen prvn formy, tj. nadan fond.

Souvisejc ustanoven:

132, 144

395
(Zaloen)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Zakladatelskm prvnm jednnm u nadanho fondu je bu pijet

zakldac listiny zakladatelem, resp. zakladateli, anebo pozen pro ppad smrti.

Jinm zpsobem ne uvedenm v 122 nadan fond vzniknout neme

(pouze zakladatelskm prvnm jednnm).

Zakladatelsk prvn jednn v obou formch, tj. jak zakldac listina, tak
pozen pro ppad smrti, m stanoveny podstatn nleitosti v 396.

Zakldac listina je bu vydna jednm zakladatelem, nebo je pijata

uzavenm smlouvy mezi vce zakladateli.

Pozenm pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek.

Souvisejc ustanoven:

122, 123, 125, 1491

396
(Nleitosti zakladatelskho prvnho jednn)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Pehled vkladu:

I. Podstatn nleitosti (1 a 9)

II. Speciln ustanoven pro ppad smrti (10)

III. Forma zakladatelskho prvnho jednn (11 a 13)

Z dvodov zprvy:

viz u 394

I. Podstatn nleitosti

Podstatn nleitosti jsou uvedeny v odst. 1. Nejedn se o jejich taxativn

vet, ale o stanoven jejich minimlnho rozsahu.

Dle 132 se uvd nzev nadanho fondu, dle 136 sdlo.

Zakladatel je bu prvnickou, nebo fyzickou osobou; podle toho se uvd

bu jeho sdlo, nebo bydlit, vdy vak s uvedenm jmna zakladatele.

Dle 144 je mono ustavit prvnickou osobu, tj. i nadan fond, ve

veejnm nebo soukromm zjmu. el dle 394 me bt uiten bu
spoleensky, nebo hospodsky. el mus bt v zakladatelskm prvnm jednn
uveden.

Je-li poizovn vklad, a to bu penit, nebo nepenit, uvede se t v

zakladatelskm prvnm jednn.

Prvn lenov sprvn rady se uvedou jmenovit. Uvede se i poet len

sprvn rady a s ohledem na funkci sprvn rady (statutrn orgn) rovn
zpsob, jak lenov sprvn rady za nadan fond jednaj.

Na leny sprvn rady i dozor rady, event. revizora, se pouij pimen

362 a nsl., 368 a nsl. a 373 a nsl. I lenov prvn dozor rady, event. prvn
revizor, se zapisuj do zakldac listiny i do pozen pro ppad smrti, pokud se
nebude aplikovat ustanoven odst. 2.

Pro ely pijet vklad se ustav i sprvce vkladu, jeho jmno se uvede v
zakladatelskm prvnm jednn.

Podstatnou nleitost zakladatelskho prvnho jednn jsou i pravidla a

podmnky pro poskytovn pspvk z majetku nadanho fondu.

II. Speciln ustanoven pro ppad smrti

Odst. 2 je speciln ustanoven k odst. 1 psm. e) a f) tkajc se jmenovn

prvnch len sprvn, resp. dozor rady, ppadn prvnho revizora. V takovm
ppad zakladatel bu ur konkrtn osoby, nebo zpsob jmenovn. Neur-li
tak, jmenuje osoby do funkc len sprvn rady nebo dozor rady, ppadn
revizora vykonavatel zvti, event. soud na nvrh osoby, kter na tom osvd
prvn zjem.

III. Forma zakladatelskho prvnho jednn

Ustanoven 396 nestanov pro zakladatelsk prvn jednn k nadanmu

fondu dnou formu. To je rozdl od nadace, pro kterou je pedepsna dle 309
odst. 4 forma veejn listiny, tj. notsk zpis.

Nadan fond nem - na rozdl od stavu - odkazovan ustanoven jako

418. Nepedepisuje-li zkon speciln prvn formu pro zakladatelsk prvn
jednn, tj. a pro zakldac listinu, nebo pozen pro ppad smrti, nen-li veden
ani odkaz na pouit alespo obdobnho ustanoven o nadaci, nen zejm
vyadovna zvltn prvn forma. Forma veejn listiny je vyadovna pouze pro
rozhodnut o pemn prvn formy nadanho fondu na nadaci ( 399 odst. 2).

Zrove vak je teba uvst, e ustanoven o nadanm fondu nem

speciln pravu ani pro sprvn radu nebo dozor radu, ani pro revizora. Nem
ani stanoveno, kdo je statutrnm orgnem. Z toho by bylo mono usuzovat, e
pi aplikaci obecnch ustanoven o vkladu, zejmna 10, je na nadan fond
mon aplikovat i ustanoven o tchto orgnech. Otzkou vak nadle zstv,
zda pi absenci poadavku formy veejn listiny pi zaloen nadanho fondu je
tato forma vyadovna. Lze usuzovat, e tato vy prvn forma ne samotn
listina by bt vyadovna nemla.

Souvisejc ustanoven:

132, 136, 362 a nsl., 368 a nsl., 373 a nsl., 396

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

397
Vznik nadanho fondu

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Stejn jako u jinch osob obanskho zkonku je i u nadanho fondu zpis

do veejnho rejstku podmnkou vzniku nadanho fondu.

Zpis m proto konstitutivn povahu.

Nvrh na zpis se podv dle 18 zk. o ve. rejstcch na pedepsanm

formuli; pikldaj se k tomu listiny uveden v 19, resp. 12 a 16 zk. o ve.
rejstcch.

Do rejstku se zapisuj daje uveden v 25 zk. o ve. rejstcch.

Dle 32 zk. o ve. rejstcch podv nvrh na zpis zaloenho nadanho

fondu zakladatel, resp. - nen-li to mon - sprvn rada.

Souvisejc ustanoven:

12 a 16, 18, 19, 126

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

398

(Majetek nadanho fondu)

JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Majetkem je ve, co pat nadanmu fondu (dle 495 majetek oznauje

aktiva).

V aktivech nadanho fondu jsou vklady a dary. Pro n nen pedepsn

pedpoklad trvalho vnosu jako u nadace. Pro zajitn dluhu vak nen mono
pout majetek nadanho fondu. Byl-li by proto takov majetek, a ji vklady,
nebo dary, pouit k zajitn dluhu, nepihl se k takovmu ujednn.

Zcizen majetku nadanho fondu, resp. jeho jednotlivch st, je mon

pouze v souladu s elem nadanho fondu.

Obezetnost investice je pojem 1432 a nsl. a tk se sprvy cizho

majetku. Ani aplikace 1432 ohledn obezetnch investic vak nein z majetku
nadanho fondu ciz majetek, kter by nadan fond spravoval. Majetek
nadanho fondu je to, co pat nadanmu fondu (i pi aplikaci 495).

Nadan jistina je soubor pedmt vkladu do nadace, ppadn i nadanch

dar dle 336. Tuto nadan jistinu nadan fond nevytv.

Je-li nadan kapitl pennm vyjdenm nadan jistiny, je celkem

nadbyten uvdt v odst. 3 to, e nadan fond neme vytvet ani nadan
jistinu, ani nadan kapitl.

Souvisejc ustanoven:

 495, 1432

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

399
(Zmna prvn formy)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Pi zmn prvn formy je nutn pout postup pedepsan v 399.

Nadan fond se me zmnit pouze na nadaci, jin zmna nen mon.

Dle 382 je mon provst pemnu nadanho fondu slouenm s nadac.

Dva nadan fondy se zejm slouit nemohou, nebo speciln prava pro takov
postup chyb.

Monost pemny prvn formy z nadanho fondu na nadaci mus bt

vslovn piputna zakladatelskm prvnm jednnm, a ji zakldac listinou,
nebo pozenm pro ppad smrti.

Podstatn nleitosti pemny prvn formy jsou uvedeny v 399 a v

310, na kter se odkazuje.

V ppad vydn rozhodnut sprvn rady je teba dodret formu veejn

listiny - notskho zpisu.

Souvisejc ustanoven:

174, 183, 3026

400
(Postup pi zmn prvn formy)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Zveejnn oznmen o zmru zmnit prvn formu je teba provst

zveejnnm tchto daj v Obchodnm vstnku ( 3018).

Zkon stanov lhtu ticeti dn pro zveejnn ped zasednm sprvn rady
ohledn rozhodnut o pemn prvn formy na nadaci.

Vitel m tat prva a tyt lhty, jak jsou upraveny i komentovny u

387 odst. 2.

Souvisejc ustanoven:

 387, 3018

401
(Zruen s likvidac)
JUDr. Jaroslav Svejkovsk

Z dvodov zprvy:

viz u 394

Vklad:

Pro rozhodnut sprvn rady o zruen nadanho fondu s likvidac je nutn,

aby nadan fond nadle nemohl plnit svj el; zru-li soud nadan fond,
nepln-li el, nad t likvidaci. Pro takov rozhodnut soudu je teba podat
nvrh osobou, kter na tom osvd prvn zjem.

Postup pro likvidaci a volbu likvidtora je popsn v obecnch ustanovench

obanskho zkonku ( 187 a nsl.).

Sprvn rada rozhodujc o zruen nadanho fondu s likvidac mus

prokzat, e nen trvale mon, aby nadan fond nadle plnil svj el.

Osvdit prvn zjem me v podstat kdokoliv. Me to bt zakladatel,

nebo len nkterho z orgn nadanho fondu nebo rovn osoba oprvnn k
pijet nadanho pspvku. Me to bt i veejnoprvn korporace.

Po rozhodnut o zruen nadanho fondu a jmenovn likvidtora je teba

provst likvidaci a nsledn vmaz z nadanho rejstku; tm nadan fond
zanik.

Souvisejc ustanoven:

168 a nsl., 187 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

z. . s.

Oddl 4
stav

402
(Pojem stavu)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Zkonn znaky stavu (5 a 7)

Z dvodov zprvy (k 402 a 418):

Bipartici prvnickch osob korporativnho a fondovho typu, vlastn

klasickmu prvu, rozmnoila modern doba o nkter dal tvary. Proto tak
navrhovan prava chpe korporace a fundace jen jako hlavn, nikoli vak jako
jedin subtypy kategorie prvnickch osob. Vedle nich maj od 19. stol. v
soukromm prvu zvltn msto tak stavy.

Pro stavy je typick kombinace vcnho zkladu s osobnm prvkem za

elem trval nebo dlouhodob sluby njakmu prospnmu elu. Od
korporace se stav li tm, e jejich osobn prvek zajiuje zen a fungovn
stavu a nen nutn spojen s lenstvm (take rozhodovn v nm podlh
principu hierarchie, nikoli demokracie). Od nadace se stav li tm, e vcn
substrt nen nezciziteln, take jmn stavu me bt ppadn i
zkonzumovno. Definin vznam pro stav m zejmna jeho el spovajc v
poskytovn slueb, take z tohoto hlediska jsou pro stav vznamn ti, kdo
sluby stavu uvaj (destinati). stavy mohou bt soukromoprvn i
veejnoprvn (nap. koly, muzea, nemocnice, vdeck nebo vzkumn stavy).
Veejnoprvn stavy mohou mt v psobnosti i vkon veejn moci, pak se nkdy
mluv o veejnm stavu; toto pojet m ale vznam pro administrativn prvo,
nikoli pro prvo soukrom.

Obecn prava prvnickch osob typu stav zatm v naem prvu chyb,
co vyvolv jist praktick obte. Proto se navrhuje zahrnout do obanskho
zkonku i zkladn ustanoven o stavech.

stav je definovn svm elem, tj. poskytovnm slueb. Pro hierarchick

uspodn stavu je typick, e jeho statutrn orgn je monokratick (editel),
odpovdn sprvn rad, kter ho do funkce jmenuje a odvolv.

I. Obecn

stav je prvnick osoba, kter je tvoena prvkem vcnm a prvkem

osobnm a jejm elem je realizace innosti prospnho charakteru. stav je
zazen trvalho charakteru, kter nem specifick osobn zklad, pedpokldan
u korporace. Osobn prvek pedstavuje slu, kter umouje chod stavu (lit. . 2).

Na rozdl od korporace stav nedisponuje leny, ale pouze tmi, kdo stav
uvaj (destinati); stavu chyb lensk zkladna a demokratick organizan
struktura korporanho typu. stav je organizovn na principu hierarchickm (lit.
. 1). Destinati z podstaty stavu nemusej bt pouze ti, kterm je pmo
poskytovna sluba. stav nemus mt s destinati pouze pm vztah
charakteru poskytovn sluby. Uvnm stavu je myleno i uvn vsledk
jeho innosti destinati; ti mohou bt pkladem stavu realizujcho vzkumnou
innost.

stav je tradin prvn formou. To znamen, e obansk zkonk

nevytv njak nov typ prvnick osoby. Na principu stavu jsou organizovny
etn instituce (typicky koly, konzervatoe, nemocnice, muzea, vdeck a
vzkumn stavy apod.). Nkter z nich maj veejnoprvn, jin soukromoprvn
povahu. V eskm prvnm prosted maj povahu soukromoprvnch stav
obecn prospn spolenosti, kter pes sv oznaen nejsou ani spolenostmi,
ani korporacemi (lit. . 3). Povahu veejnoprvnch stav maj i pspvkov
organizace zzen sttem nebo jednotkami zemn samosprvy. K
veejnoprvnm stavm je teba adit i prvnick osoby se specifickou prvn
pravou, nap. eskou televizi, esk rozhlas, eskou tiskovou kancel,
zdravotn pojiovny.

Z hlediska bipartice prvnickch osob soukromho prva lze stav

povaovat za subtyp fundace. Toto pojet naznauje poadavek na trval
majetkov zklad stavu a poadavek subsidiarity na uit prvn pravy nadac
na prvn pomry stavu.

II. Zkonn znaky stavu

Zkladnm znakem stavu je, e realizuje innost obecn prospnou se

zamenm spoleenskm nebo hospodskm. Zamen innosti stavu je
vymezeno velmi iroce. Podstatou je, e stav nelze zdit jako subjekt uren k
individulnmu prospchu.

innost stavu je uiten destinatm ji svm prbhem, pop. svm

vsledkem. U innosti uiten ji svm prbhem se bude jednat o slubu innost, po kter existuje poptvka a jej cena je urovna na trhu. innost
uiten svm vsledkem pedstavuje pro destinate monost vyut a
vsledek urit innosti, ani by museli bt ve styku s stavem bhem realizace
tto innosti (typickm pkladem je vdeck a vzkumn innost nebo ochrana
prody).

Vsledky innosti stavu musej bt poskytovny nediskriminan za

podmnek, kter stav pedem stanov. stav je oprvnn si stanovit
charakteristick rysy skupin osob, kterm budou vsledky innosti zpstupnny.
Omezen monosti zpstupnn me bt dno nejen specifikou realizovan
innosti, ale i kapacitnmi monostmi stavu. U slueb musej bt podmnky
stanoveny ped zahjenm innosti. U innost, u nich se zpstupuj vsledky
innosti, se podmnky dostupnosti mus vymezit nejpozdji po ukonen innosti,
pedtm ne jsou vsledky zveejnny nebo jinak zpstupnny urenm

destinatm. Zpsob zveejnn podmnek dostupnosti se nestanov. Ten bude

zvisl na specifice kad z takovch innost.

Souvisejc ustanoven:

144

Z literatury:
Hendrych a kol.: Sprvn prvo. Obecn st, 6. vyd., 2003, s. 382.
Hoetzel: eskoslovensk sprvn prvo, st veobecn, 1937, s. 76, 80.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment,
2008, s. 215.

403
(Vedlej innost)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Vedlej innost obecn (1 a 3)

II. Sledovn vzjemnho vztahu innosti hlavn a innosti vedlej (4)

III. Vedlej innost versus stav jako spolenk obchodn korporace (5 a 7)

I. Vedlej innost

Vedle sv hlavn innosti, kterou je naplovn elu, k nmu je stav

zaloen, me stav provozovat i vedlej innost. Touto vedlej innost me
bt provozovn obchodnho zvodu ( 502) nebo jin vdlen innost.

Realizace vedlej innosti je limitovna tm, e j nesm dochzet k

omezovn ani kvalitativnch, ani kvantitativnch aspekt poskytovn slueb,
kter jsou hlavn innost stavu. Komentovan ustanoven se vztahuje pouze k
omezujcmu charakteru vedlej innosti ve vztahu ke slubm poskytovanm
stavem. Lze pedpokldat, e se nejedn o zmr zkonodrce, kterm by se
upravoval odlin vztah mezi vedlej innost a slubami jako soust hlavn
innosti stavu, jako i vztah mezi vedlej innost a hlavn innost, kter nem
charakter sluby. Obecn plat zsada, e vedlej innost neme bt na jmu
jakkoliv innosti hlavn.

Vedlej innost me bt realizovna pouze za elem zskn prostedk

pro hlavn innost nebo k hrad nklad na sprvu stavu. Komentovan
ustanoven je tak praktickou aplikac zsady nerozdlovn zisku u prvnickch
osob, kter nejsou zaloeny za elem podnikn. Na rozdl od podnikatelskch
subjekt, kter po splnn daovch povinnost mohou se ziskem nakldat
libovoln, je stav v dispozici s nm vznamn omezen. Zisk nelze vyplatit
zakladatelm, nelze jej vyplatit ani jako tantimu (tj. podl na zisku) lenm
orgn i editeli. Pouit zisku je komentovanm ustanovenm jednoznan
ureno.

II. Sledovn vzjemnho vztahu innosti hlavn a innosti vedlej

Rozdlen innosti stavu na hlavn a vedlej sleduje poteby etnictv (

415).

III. Vedlej innost versus stav jako spolenk obchodn korporace

Obansk zkonk nevyluuje, aby se stav stal spolenkem (pop. i

jedinm spolenkem) spolenosti s ruenm omezenm, akciov spolenosti
nebo lenem drustva. stav se vak neme stt neomezen rucm
spolenkem obchodn korporace pod sankc zruen stavu ( 377 a 317).

stav tak m monost volby, zda bude realizovat innosti, kter jsou
ureny k tvorb zisku, vlastnm jmnem jako vedlej innost nebo je od stavu
zcela oddl a vylen k realizaci v piputnch druzch obchodnch korporac.

V takovm ppad se ustanoven o zpsobu pouit zisku aplikuje i na zisk,

kter stav realizuje jako spolenk z innosti obchodn korporace.

Souvisejc ustanoven:

377, 402, 415, 502

404
Nzev stavu

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Specifika nzvu stavu (3)

III. Zmna nzvu (4)

I. Obecn

Nzev stavu je jeho jmno ( 132). M zsadn vznam pro odlien

stavu od jinch prvnickch osob. Nzev je obligatorn nleitost
zakladatelskho prvnho jednn stavu. Pi stanoven nzvu je nutn
respektovat poadavek na schopnost nzvu odliit stav od jinch prvnickch
osob ( 132). Nzev stavu bude tvoen slovy tak, aby stav dostaten
individualizoval. Obvykle bude poukazovat na innost stavu nebo na jeho
zizovatele, pop. na osoby, kter jsou s stavem uritm zpsobem spojeny. Nen
vylouen ani nzev s fantazijnmi prvky.

Slovo "stav" obsahuj v eskm prvu i jin typy prvnickch osob, ne je

stav zzen podle obanskho zkonku. Toto oznaen je uvno v pomrn
irokm spektru ppad. Slovo "stav" je obsaeno v nzvech veejnch
vzkumnch instituc, nap. zkon . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, upravuje
postaven vysokokolskch stav, toto oznaen nesou i prvnick osoby
psobc v oblasti zdravotnictv nebo kultury. Vdy se jedn o specializovanou
instituci, kter vak m prvn jinou formu ne stav podle obanskho zkonku.
V praxi lze pedpokldat, e me s ohledem na pomrn vysokou frekvenci
uvn slova "stav" v nzvech prvnickch osob dochzet k nepochopen
specifika tto nov prvn formy.

II. Specifika nzvu stavu

Obansk zkonk obsahuje pro stav kogentn pravu povinnosti ut v

dodatku nzvu slova "zapsan stav" nebo pouhou zkratku "z. .". V nzvu tak
neposta pouh uveden slova "stav" oznaujcho tuto prvn formu. Je vak
otzka, zda by nebylo s ohledem na monost zamnitelnosti "stavu" podle
obanskho zkonku s jinmi v eskm prvnm du existujcmi stavy
vhodnj dsledn pouvat oznaen "zapsan stav". Tm by se i vylouila
monost vzniku situace, kdy stav ponese v kmeni nzvu slovo "stav" a jako
dodatek oznaujc jeho prvn formu zkratku "z. .".

III. Zmna nzvu

Bhem existence stavu me dojt ke zmn jeho pvodnho nzvu. V

souladu s 317 o zmn nzvu rozhoduje zakladatel, pokud takov prvo nesv
zakladatelskm prvnm jednnm jinmu orgnu stavu.

Souvisejc ustanoven:

123, 317, 132 a 135

405
Zaloen stavu

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Podmnky zaloen stavu (1 a 5)

II. Obsah zakladatelskho prvnho jednn (6 a 17)

I. Podmnky zaloen stavu

stav - stejn jako jin prvnick osoby soukromho prva - vznik na

zklad zakladatelskho prvnho jednn v psemn form ( 123 odst. 2).
Zakladatelsk prvn jednn me mt i u stavu - obdobn jako u nadace a
nadanho fondu - dv formy, tj. zakldac listinu nebo pozen pro ppad smrti (
1491).

Zaloen stavu pozenm pro ppad smrti nabv v souladu s 311

innosti smrt zstavitele. V ppad, e nkter z len sprvn rady, pop.
dozor rady (byla-li pozenm pro ppad smrti zzena) zemel nebo nen
zpsobil tuto funkci zastvat nebo ji odmtne, nejde o neplatnost zaloen
stavu. O jmenovn lena sprvn rady, pop. lena dozor rady rozhodne pi
aplikaci 312 osoba uren v pozen pro ppad smrti; nen-li takov osoba
urena, rozhodne vykonavatel zvti; takov rozhodnut mus mt formu veejn
listiny.

Ustanoven 405 nestanov dn dal obecn poadavky vztahujc se k

zaloen stavu (k zakldac listin stavu vak je nutn vzthnout v souladu s
418 pravu 309).

Zakldac listinu stavu me podit jedna nebo vce osob, a to jak

fyzickch, tak prvnickch. I pro stav plat pojet zakldac listiny jako
jednostrannho prvnho konu bez ohledu na poet osob, kter tento kon in.
Osoby, kter uinily prvn kon smujc k zaloen stavu, jsou povaovny ve
smyslu 309 odst. 3 za jedinho zakladatele. Z podstaty jedinho zakladatele
vyplv, e pro osoby na stran zakladatele nelze uplatnit zsady kolektivnho
rozhodovn, take mus rozhodovat jednomysln. To plat nejen pro prvn
jednn souvisejc se zaloenm stavu, ale i pro dal rozhodovn zakladatele.
Jednomyslnost rozhodovn mus bt dodrena (nap. pi rozhodovn o zmn

zakladatelskho prvnho jednn podle 406). Obdobn jako nadace je stav

chrnn ped obstruknm jednnm osob na stran zakladatele. Odmt-li
nkter z osob na stran zakladatele bez vnho dvodu udlit souhlas, nahrad
jej na zklad nvrhu kterkoliv z ostatnch zakldajcch osob svm rozhodnutm
soud.

V souladu s 309 odst. 4 zakladatelsk prvn jednn vyaduje formu

veejn listiny. Tou bude ve smyslu 6 not. du notsk zpis.

II. Obsah zakladatelskho prvnho jednn

Hlavnm obsahem odst. 1 je stanoven obligatornch nleitost

zakladatelskho prvnho jednn v obou jeho monch formch, tj. v zakldac
listin i v pozen pro ppad smrti.

Obsah zakladatelskho prvnho jednn je stanoven jako obsah minimln,

uvozen slovem "alespo". Nen vyloueno, aby zakladatel stanovil v
zakladatelskm prvnm ujednn i dal nleitosti, kter povauje pro existenci
stavu za vhodn. Sama prvn prava stavu monost stanoven dalch
nleitost pedpokld, kdy umouje pravu odlinou od pravy obanskho
zkonku uitm slov "neur-li zakladatelsk prvn jednn nco jinho".

Ve vtu obsahovch nleitost zakladatelskho prvnho jednn stavu

nen uvedeno jako obligatorn ustanoven o editeli coby statutrnm orgnu
stavu. Povinnost uveden editele v zakladatelskm prvnm jednn vyplv z
obecnch ustanoven o prvnickch osobch ( 123 a 163).

Nzev stavu mus bt uveden cel, a to kmen nzvu i oznaen prvn

formy ( 404). Pro vytven nzvu stavu plat obecn pravidla ( 132 a 135).
Sdlo stavu se ur v souladu s 136. V zakladatelskm prvnm jednn lze
uvst sdlo stavu pouze nzvem obce; pln adresa sdla se uvede a ve
veejnm rejstku - v rejstku stav.

el stavu se uvede vymezenm pedmtu jeho innosti ( 402). Jako

monost se stanov i uren pedmtu podnikn. Ten se uvede, pokud jej
zakladatel ur ji v zakladatelskm prvnm jednn. Pokud o pedmtu podnikn
rozhoduje podle 411 odst. 2 sprvn rada, nen tento pedmt v zakladatelskm
prvnm jednn uveden, neur-li zakladatel jinak. Nen vyloueno, aby

zakladatel v zakladatelskm prvnm jednn podmnil takov rozhodnut sprvn

rady svm souhlasem nebo aby si pi zmn pedmtu podnikn zakladatel
nevymnil nutnost zmny zakladatelskho prvnho jednn.

Je-li stav pojmn jako prvnick osoba fundanho typu, tj. jako prvnick
osoba, jej integrln soust je jej majetkov sloka, pat k jeho zkladnm
charakteristikm to, e se na vzniku stavu podl zakladatel svm vkladem. Na
rozdl od nadace se nestanov dn minimln ve tohoto vkladu. Nen
explicitn stanoveno ani to, zda je vklad povinnost kad z osob na stran
zakladatele stavu. prava nadac v 310 jednoznan stanov jako nleitost
nadan listiny daj o vi vkladu kadho zakladatele. Toto ustanoven se vak
nepouije pro stav, nebo nleitosti zakladatelskho prvnho jednn stavu
stanov samostatn 405.

Je-li stav definovn jako prvnick osoba vyuvajc k naplnn svho

elu jak svou osobn, tak svou majetkovou sloku, nen majetkov sloka
jedinm defininm atributem. V takovm ppad lze dovodit, e nen obligatorn
nleitost zaloen stavu vklad kad z osob vystupujcch na stran
zakladatele. Nkter z nich se mohou na innosti stavu podlet osobn aktivitou,
kterou lze zahrnout pod pojem "osobn sloka". Pi poskytnut vkladu v pennch
prostedcch se v zakladatelskm prvnm jednn uvede pouze ve vkladu. Je-li
vklad nepenit, uvede se jeho pedmt. Pro nepenit pedmt vkladu
nestanov obansk zkonk povinnost ednho stanoven jeho hodnoty. Tuto
povinnost vak lze dovodit z 66 psm. j) zk. o ve. rejstcch, kter stanov jako
listinu obligatorn zakldanou do sbrky listin posudek znalce na ocenn
nepenitho vkladu pi zaloen stavu. Pro vklad do stavu nen stanovena
dn minimln ve. Jej uren je zcela na vli zakladatele. Pro vklad do stavu
nen stanoven dn reim; proto neplat, e by vklad ml bt zachovn v
majetku stavu po celou dobu existence stavu. Vklad do stavu me bt obdobn jako je tomu u nadanch fond - spotebovn.

Pi uren minimlnho potu t len sprvn rady je teba vychzet z

obecn pravy orgn v 156, kde se stanov usnenschopnost kolektivnch
orgn prvnickch osob bu ptomnost, nebo jinou ast nadpolovin vtiny
len orgn. Tu lze vytvoit pouze pi respektovn zsady "tres faciunt
collegium". Horn hranice potu len sprvn rady nen omezena. Zmna potu
len vyaduje zmnu zakladatelskho prvnho jednn. Vedle potu len
sprvn rady se v zakladatelskm prvnm jednn uvedou jmna a bydlit pouze
prvnch len sprvn rady. Zmny v osobch len sprvn rady se tak neprojev
v zakladatelskm prvnm jednn, ale pouze v rejstku stav, do nho se
zapisuje konkrtn skladba len sprvn rady, vetn daj o vzniku a zniku
lenstv ve sprvn rad stavu.

Zakladatel v zakladatelskm prvnm jednn uprav i podrobnosti vnitn

organizace stavu. Takov prava se me tkat jak organizan struktury stavu
(pokud nap. vytv organizan tvary a na odbornm, nebo na teritorilnm
zklad), tak zpsobu fungovn orgn stavu a jejich vzjemnch vztah,
pokud nejsou upraveny obanskm zkonkem, resp. pokud obansk zkonk
umouje odchylnou pravu fungovn orgn stavu od pslunch ustanoven
obanskho zkonku. Zakladatel me v zakladatelskm prvnm jednn
vyhradit pravu vnitn organizace stavu do jeho statutu, kter vyd sprvn
rada.

Jako fakultativn orgn me stav zdit dozor radu. V takovm ppad

se v zakladatelskm prvnm jednn uvede - obdobn jako u sprvn rady - poet
len dozor rady, jako i jmna a bydlit prvnch len dozor rady.

Prvn prava stav nee otzku kontrolnho orgnu, nen-li zzena

dozor rada. Ze subsidiarity uit prvn pravy nadac na prvn pomry stavu
podle 418 vyplv, e se i pro stav pouij 368 odst. 1 a 373 odst. 1. Nen-li
tedy zzena dozor rada stavu, vykonv jej psobnost revizor. Monost
existence jinho kontrolnho orgnu ne dozor rady lze dovodit i z 408 odst. 2,
kter pedpokld existenci jinho orgnu obdobn povahy, jako je dozor rada.

Spornou je otzka, zda v ppad, e nen zzena dozor rada a kontrolnm

orgnem stavu je revizor, mus bt tento revizor uveden v zakladatelskm
prvnm jednn. Vzhledem k tomu, e 405 upravuje samostatn nleitosti
zakladatelskho prvnho jednn stavu, lze mt za to, e se pro prvn pomry
stavu nepouije 310 a revizor nemus bt v zakladatelskm prvnm jednn
obligatorn uveden. Nen vak vyloueno jeho uveden z vle zakladatele jako
fakultativn daj. Revizor stavu se vak v souladu s 25 odst. 1 psm. h) zk. o
ve. rejstcch zape do rejstku stav. Spory o to, zda stav mus mt kontroln
orgn, eil zkon o statusu veejn prospnosti, kter jednoznan stanovil jako
jednu z podmnek pi piznn statusu veejn prospnosti, e zakladatelsk
prvn jednn ur zzen kontrolnho orgnu prvnick osoby. Bude-li zkon o
statusu veejn prospnosti pedloen do legislativnho procesu v pvodn
podob, zstane povinnost zzen kontrolnho orgnu stavu jednoznan pro
tuto skupinu stav.

Souvisejc ustanoven:

122, 123, 132 a 135, 136, 153, 156, 163, 309, 311, 312, 418, 1491
a nsl.

Souvisejc pedpisy:

38 zk. o ve. rejstcch

406
(Rozhodovn zakladatele)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Oprvnn k rozhodovn o zmn zakladatelskho prvnho jednn (1 a

5)

II. Podmnky oprvnn nstupce zakladatele ke zmn zakladatelskho

prvnho jednn (6 a 10)

I. Oprvnn k rozhodovn o zmn zakladatelskho prvnho jednn

Zakladateli se dv jednoznan pravomoc rozhodovat o zmn

zakladatelskho prvnho jednn. Zakladatel me zakladatelsk prvn jednn
zmnit nejen ped vznikem stavu, ale i po celou dobu trvn stavu.

Lze pedpokldat, e zmna zakladatelskho prvnho jednn ped

vznikem stavu najde uplatnn v ppadech zaloen stavu pozenm pro ppad
smrti, kdy zakladatel me bhem asu dojt k nzoru, e obsah takto pozenho
zakladatelskho prvnho jednn chce zmnit. Zmna zakladatelskho prvnho
jednn ve form pozen pro ppad smrti se bude dit ustanovenmi obanskho
zkonku o zruen zvti ( 1575 a 1580).

Zmna zakldac listiny nen ped podnm nvrhu na zpis do rejstku

vylouena. Mus vak bt provedena stejn jako pvodn zakldac listina, tj.
formou veejn listiny (notskho zpisu).

Za trvn stavu me zakladatel zmnit zakladatelsk prvn ujednn bez

omezen.

Zkon nijak neomezuje rozsah oprvnn zakladatele zmnit zakladatelsk

prvn jednn. Jedn se o vlunou pravomoc zakladatele; ten ke svmu
rozhodnut nepotebuje dn pedchoz souhlas.

II. Podmnky oprvnn nstupce zakladatele ke zmn zakladatelskho

prvnho jednn

Nen-li mon, aby zakladatel rozhodoval o zmn zakladatelskho

prvnho jednn, uruje komentovan ustanoven osoby nabvajc oprvnn k
rozhodovn o zmn zakladatelskho prvnho jednn. Tento postup se uplatn v
ppad, e se jedn o nikoliv pechodnou nemonost rozhodovn zakladatele,
nebo zakladatel pi aplikaci tohoto ustanoven ztrc vi stavu sv prva.

Primrn je k rozhodovn o zmn zakladatelskho prvnho jednn

oprvnn nstupce zakladatele, kterho zakladatel ur v zakladatelskm
prvnm jednn. V uren takovto osoby nen zakladatel nijak omezen; me se
jednat o osobu fyzickou i prvnickou. Zakladatelem uren osoba, kter nabv
prvo zakladatele mnit zakladatelsk prvn jednn, jedn svm jmnem
(nikoliv tedy jako zstupce zakladatele ve smyslu 436). Spornou se me stt i
otzka, zda tmto nstupcem zakladatele me bt pouze jedin osoba nebo se
me jednat o vce osob. Jestlie je pi aplikaci 309 odst. 3 vce zakladatel
stavu povaovno za zakladatele jedinho, lze pedpokldat, e i uveden
oprvnn nstupce zakladatele me svdit vce osobm; ty vak mus
rozhodovat o zmn zakladatelskho prvnho jednn jednomysln.

Soust rozhodnut zakladatele o uren osoby, kter nabv prva

zakladatele v ppad nemonosti jeho rozhodovn, je i stanoven rozsahu, v
nm tato osoba prva zakladatele nabv.

Nen-li rozhodovn zakladatele mon a nen-li v zakladatelskm prvnm

jednn urena osoba, kter v takovm ppad nabv prva zakladatele,
nabv tato prva sprvn rada stavu. Sprvn rada vak je v intervencch do
zakladatelskho prvnho jednn omezena. K rozhodnut o tak zsadnch vcech,
jako je rozhodnut o zmn elu stavu a o zruen stavu, potebuje sprvn

rada pedchoz souhlas soudu; nedostatek pedchozho souhlasu soudu m za

nsledek neplatnost takovho rozhodnut.

Zakladatel me monost zmny zakladatelskho prvnho jednn vylouit

stanovenm jeho nezmnitelnosti, pop. stanovenm nezmnitelnosti nkter jeho
sti.

Souvisejc ustanoven:

317 a 320, 321 a 326, 1575 a nsl.

407
Vznik stavu

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Aktivn legitimace k nvrhu na zpis (3 a 4)

III. Pedpoklady zpisu (5 a 7)

IV. Zapisovan skutenosti (8 a 13)

I. Obecn

Ustanoven o vzniku stavu spojuje jeho vznik se zpisem do veejnho

rejstku (srov. i 126). Veejn rejstk je informanm systmem veejn sprvy;
je veden rejstkovmi soudy.

Samotnou pravu postup pi zpisu stavu do veejnho rejstku

obsahuje zkon o veejnch rejstcch. Ten upravuje rejstkov zen jako
formulov zen. Stanov povinnost podvat nvrhy na zpis na formuli,
ledae takovto formul nebyl vydn nebo se jedn o zkonem vyjmenovan
subjekty. stav mezi tyto vyjmenovan subjekty nenle. Nvrh na zpis mus
bt podle 19 zk. o ve. rejstcch spojen s listinami o skutenostech, kter maj
bt do veejnho rejstku zapsny, jako i s listinami, kter se zakldaj do sbrky
listin. Listiny musej bt pedloeny v originle nebo v oven kopii. Do sbrky
listin bude pi zpisu stavu do rejstku zakldno zakladatelsk prvn jednn.

II. Aktivn legitimace k nvrhu na zpis

Z hlediska rejstkovho zen jsou podstatn tyto aspekty: aktivn

legitimace k podn nvrhu na zpis, pedpoklady zpisu a zapisovan
skutenosti. Osobou oprvnnou k podn nvrhu na zpis je podle 11 zk. o
ve. rejstcch osoba uveden v zkon o veejnch rejstcch, nestanov-li jin
zkon jinak. Podle 36 zk. o ve. rejstcch podv nvrh na zpis stavu do
rejstku zakladatel. Nen-li to mon a neuril-li zakladatel nkoho jinho, podv
nvrh na zpis jmnem stavu jeho editel nebo jin osoba s psobnost
statutrnho orgnu. Prvn prava stavu v obanskm zkonku neobsahuje
ustanoven o osobch aktivn legitimovanch k podn nvrhu na zpis stavu.
Pi podn nvrhu na zpis stavu do rejstku se vak nepouije 418, odkazujc
na uit pravy nadac. Proto se v souladu s 11 zk. o ve. rejstcch postupuje
pouze podle tohoto zkona.

Je-li zakladatelem stavu zahranin osoba, mus podle 15 zk. o ve.

rejstcch sdlit pi podn nvrhu rejstkovmu soudu doruovac adresu v
esk republice nebo zmocnnce pro pijmn psemnost s doruovac adresou v
esk republice.

III. Pedpoklady zpisu

Pedpoklady pro zpis prvnickch osob upravuj 13 a 16 zk. o ve.

rejstcch. Jedn se zejmna o doloen prvnho dvodu k uvn prostor, v

nich je sdlo stavu, jako i oprvnn k innostem, kter je mon vykonvat

pouze na zklad ivnostenskho nebo jinho oprvnn.

K doloen prvnho dvodu uvn prostor, v nich je umstno sdlo

stavu, posta i prohlen vlastnka nemovitosti, pop. osoby oprvnn s
nemovitost nakldat. Takov prohlen nesm bt star ne ti msce; podpisy
na nm musej bt edn oveny, nen-li souhlas udlen prohlenm
osvdenm veejnou listinou.

K innosti navrhovan k zpisu mus stav v ppad, e k n mus bt

povolen podle jinho zkona (nap. registrace, akreditace, ivnostensk
oprvnn apod.), doloit, e takov oprvnn m. Bude-li stav vykonvat
innost, kterou me vykonvat pouze fyzick osoba, mus navrhovatel k zpisu
stavu do veejnho rejstku soudu prokzat, e innost bude vykonvna
pomoc tto osoby. Pi prvozpisu stavu do rejstku me z hlediska naplnn
poadavku na doloen oprvnn k innosti init problm poadavek na zpis
tch innost, kdy je mon registrovat k innosti ji existujc prvnickou osobu
(nap. registrace poskytovatel socilnch slueb podle zkona . 108/2006 Sb., o
socilnch slubch). V takovm ppad lze v zakladatelskm prvnm jednn
uvst innosti podlhajc registraci. Jejich zpis vak nebude realizovn pi
prvozpisu stavu do rejstku stav, nbr a pot, kdy vznikl stav takov
oprvnn zsk.

IV. Zapisovan skutenosti

Zapisovanmi skutenostmi jsou obecn skutenosti podle 25 zk. o ve.

rejstcch a doplujc skutenosti podle 38 zk. o ve. rejstcch. Pi prvozpisu
stavu jsou obecnmi zapisovanmi skutenostmi:
a) nzev a sdlo stavu,

b) pedmt innosti a pedmt podnikn stavu vetn provozovn obchodnho

zvodu i jin vedlej innost,

c) den vzniku stavu,

d) identifikan slo stavu,

e) statutrn orgn,

f) kontroln orgn,

g) datum, k nmu byl zpis proveden.

Doplujcmi skutenostmi jsou:

a) daj o vi vkladu,

b) jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, poppad tak bydlit, li-li se od
adresy msta pobytu zakladatele,

c) poet len sprvn rady, jmno a sdlo nebo adresa msta pobytu, poppad
tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu len sprvn rady, a den vzniku a
zniku funkce kadho lena; je-li lenem sprvn rady prvnick osoba, tak
jmno a adresa msta pobytu, poppad tak bydlit, li-li se od adresy msta
pobytu, osoby, kter ji pi vkonu funkce zastupuje.

Sdlo stavu se do rejstku zapisuje v souladu s 136 odst. 2 plnou

adresou.

Dnem vzniku je den zpisu stavu do rejstku stav. V procesu zpisu se

rozliuj den, k nmu rozhodnut o zpisu nabude prvn moci, a den faktickho
proveden zpisu, o nm bylo rozhodnuto. O zpisu soud rozhoduje formou
usnesen. Rejstkov soud provede zpis po nabyt prvn moci usnesen o zpisu
ke dni uvedenmu v nvrhu na zpis, nejdve vak ke dni jeho proveden.
Neobsahuje-li nvrh na zpis takovto den nebo navren den zpisu pedchz
dnu nabyt prvn moci usnesen o zpisu, provede se zpis bez zbytenho
odkladu po nabyt prvn moci usnesen.

Identifikan slo pidluje rejstkov soud jako identifiktor stavu; toto

slo m pouze evidenn vznam.

Jako statutrn orgn se do rejstku zapisuje editel. U editele se zap

daje uveden v 25 odst. 1 psm. g) zk. o ve. rejstcch, tj. jmno a adresa
msta pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od msta pobytu, a den vzniku funkce.
Vykonv-li funkci editele stavu prvnick osoba, uvede se vedle tto prvnick
osoby tak jmno a adresa msta pobytu, pop. tak bydlit osoby, kter
prvnickou osobu pi vkonu funkce editele zastupuje.

U dozor rady stavu se uvede poet jejch len, u jednotlivch len se

uvedou jmna a adresa msta pobytu, pop. tak bydlit, li-li se od msta
pobytu, a den vzniku funkce. Tyt daje se uvedou i u revizora, pokud kontroln
pravomoci vykonv tento individuln orgn. Vykonv-li funkci lena dozor
rady nebo revizora stavu prvnick osoba, pak se vedle tto prvnick osoby
uvede tak jmno a adresa msta pobytu, pop. tak bydlit osoby, kter
prvnickou osobu pi vkonu funkce editele zastupuje.

V nvaznosti na skutenost, e definin charakteristikou stavu je

majetkov vklad, upravuje zkon o veejnch rejstcch jako obligatorn
zapisovanou skutenost i daj o vi vkladu. Nezapisuje se vak pedmt vkladu.

Dal zapisovanou skutenost je identifikace zakladatele. U vech osob na

stran zakladatele se do rejstku zapisuje jmno a sdlo nebo adresa msta
pobytu, poppad tak bydlit, li-li se od adresy msta pobytu, zakladatele.
Obdobn jako u dozor rady se i u sprvn rady uvede poet len sprvn rady a
daje o jednotlivch lenech sprvn rady.

Souvisejc ustanoven:

126, 315 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

zk o ve. rejstcch

408
editel

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. editel obecn (1)

II. editel v zakladatelskm prvnm jednn (2 a 4)

III. Podmnky pro vkon funkce editele (5 a 8)

IV. Jin oznaen editele (9 a 10)

I. editel obecn

editel je jednolennm statutrnm orgnem. Na funkci editele jako

statutrnho orgnu dopadaj 163 a 164 odst. 1.

II. editel v zakladatelskm prvnm jednn

Uren osoby editele nen podle 405 obligatorn nleitost

zakladatelskho prvnho jednn. daje o editeli jako statutrnm orgnu nejsou
- na rozdl od sprvn rady a dozor rady v 405 - uvedeny jako obligatorn
nleitost zakladatelskho prvnho jednn. V 410 se upravuje prvo sprvn
rady jmenovat i odvolvat editele stavu (to vak me vzbuzovat pochybnost o
tom, zda zakladatel je i nen oprvnn urit prvnho editele stavu). Pro zvr,
e prvnho editele uruje zakladatel, svd 123 odst. 1, kter jako obligatorn
nleitost zakladatelskho prvnho jednn stanov uren prvnho statutrnho
orgnu. editel se vak ji pi prvozpisu obligatorn zapisuje jako statutrn
orgn do rejstku stav.

prava zakladatelskho prvnho jednn stavu v 405 umouje stanovit

v nm i dal ne v cit. ustanoven uveden obligatorn nleitosti. Z dikce 163,
kter stanov, e statutrnmu orgnu nle veker psobnost, kterou
zakladatelsk prvn jednn, zkon nebo rozhodnut orgnu veejn moci nesv

jinmu orgnu prvnick osoby, pak vyplv, e zakladatel me v

zakladatelskm prvnm jednn upravit v mezch zkona i psobnost editele
jako statutrnho orgnu.

Prvo len sprvn rady, ustanovench v souladu s 405 zakladatelem,

jmenovat editele ped podnm nvrhu na zpis stavu do rejstku, nen dno
vzhledem k tomu, e ke vzniku funkce sprvn rady dochz dnem zpisu stavu
do veejnho rejstku, tj. dnem vzniku stavu.

III. Podmnky pro vkon funkce editele

editelem me bt podle 152 odst. 2 pouze pln svprvn osoba. Dal

podmnka se vztahuje k insolvennmu zen ( 153). Osoba, u kter byl osvden
padek, se me stt editelem, pouze pokud tuto skutenost oznm u prvnho
editele zakladateli, u dalch editel sprvn rad. Tato podmnka neplat, pokud
od skonen insolvennho zen uplynuly alespo ti roky.

Ve vztahu k dalm orgnm stavu se jako podmnka pro funkci editele

stanov nesluitelnost (inkompatibilita) s vkonem funkce lena sprvn rady i
funkce lena dozor rady nebo revizora.

editelem neme bt ani osoba odsouzen za mysln trestn in. Pokud

by takov osoba byla pesto jako editel urena, nepihlelo by se k takovmu
prvnmu jednn. Ke vzniku funkce by nedolo. Uveden prava dubluje 155
odst. 1, kter stanov obecn pro vechny orgny prvnickch osob, e se na
povoln do funkce u osoby, kter k tomu nen zpsobil, tzn. kter nespluje
podmnky stanoven zkonem, hled, jako by se nestalo.

Nen vyloueno, aby editelem stavu byla prvnick osoba. Je-li jako
editel stavu ustanovena prvnick osoba, mus bt podle 154 zmocnna touto
prvnickou osobou fyzick osoba, kter bude prvnickou osobu jako editele
zastupovat. Pokud k takovmu uren nedojde, zastupuje prvnickou osobu pi
vkonu funkce editele len jejho statutrnho orgnu. Tato fyzick osoba mus
splovat podmnky pro vkon funkce editele - prvnick osoby.

IV. Jin oznaen editele

Podmnky pro vkon funkce editele musej bt splnny po celou dobu

vkonu tto funkce. Ztrat-li editel zkonnou zpsobilost pro vkon tto funkce,
jeho funkce podle 155 odst. 1 zanik. Znik funkce je editel povinen stavu
oznmit bez zbytenho odkladu. Pokud by editel pes neplatnost svho povoln
do funkce za stav jednal, byla by prva nabyt v dobr ve chrnna - k tomu
viz koment k 155 odst. 2.

Pro editele je mon zvolit i jin oznaen. To vak je mon pouze na

zklad statutu stavu; prvo volby jinho oznaen nepslu zakladateli, ale
sprvn rad. Zvolen jin oznaen nesm vzbuzovat klamav dojem o povaze
takovho oznaen. Jako akceptovateln mohou pichzet do vahy oznaen jako
nelnk, prezident, jednatel. Vylouena budou oznaen jako pedseda, kter
nle ke kolektivnm orgnm, nebo oznaen vyhrazen vkonu kontrolnch
pravomoc.

Souvisejc ustanoven:

123, 152 odst. 3, 153 a 155, 159, 163, 164, 588

Sprvn rada

409
(Obecn ustanoven)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Podmnky lenstv ve sprvn rad (5 a 8)

III. Ustanoven len sprvn rady do funkce (9 a 11)

IV. Odvoln len sprvn rady (12 a 13)

V. Postup pi zniku lenstv (14 a 15)

VI. Funkn obdob (16 a 18)

VII. Subsidiarita ve vztahu k dozor rad a revizorovi (19 a 24)

I. Obecn

Akoliv obansk zkonk nijak nedefinuje postaven sprvn rady, lze ze

skutenosti, e sprvn rada je orgnem, kter jmenuje a odvolv editele, tj.
statutrn orgn, schvaluje vci zsadn pro existenci stavu - rozpoet, dnou a
mimodnou etn zvrku, vron zprvu, zahjen provozu obchodnho
zvodu nebo jin vedlej innosti spolku, dovodit, e sprvn rada je nejvym
orgnem stavu.

Sprvn rada je kolektivnm orgnem ( 152). lenov sprvn rady mus

splovat podmnky stanoven obecn pro leny orgn prvnickch osob v 152
a 153.

Prvn prava stav nee poet len sprvn rady. Poadavek na

minimln poet t len sprvn rady lze dovodit z 156 odst. 1.

lenov sprvn rady jsou podle 159 povinni vykonvat svou funkci s p
dnho hospode.

II. Podmnky lenstv ve sprvn rad

V souladu s 418 se na prvn pomry sprvn rady stavu pouij nkter

ustanoven o sprvn rad nadace. Jedn se pedevm o podmnky lenstv ve
sprvn rad, tj. lenstv zamstnanc ve sprvn rad stavu, a bezhonnost
len sprvn rady. V souladu s 369 neme bt lenem sprvn rady stavu
osoba, kter je k stavu v pracovnm pomru. Toto omezen vak nelze vzthnout

na osoby, kter jsou k stavu v prvnm pomru na zklad smluv o vkonu

zvisl prce (dohoda o proveden prce a dohoda o pracovn innosti). Obansk
zkonk tyto dva typy smluvnch vztah v 2401 odst. 1 odliuje.

Na rozdl od editele se u len sprvn rady dle 369 upravuje mn

striktnm zpsobem otzka bezhonnosti. Poadavek bezhonnosti se nevztahuje
k jakmukoliv myslnmu trestnmu inu jako u editele, ale pouze k trestnmu
inu, kter m vztah k elu stavu. Nerozliuje se pitom mezi nedbalostnmi a
myslnmi trestnmi iny.

Prvn prava stav stanov inkompatibilitu lenstv ve sprvn rad s

lenstvm v dozor rad. Vykonv-li funkci kontrolnho orgnu stavu revizor,
mus dle 374 odst. 1 splovat i on uvedenou podmnku inkompatibility.

V souladu s 369 plat, e zakladatel me v zakladatelskm prvnm

jednn stanovit dal omezen lenstv ve sprvn rad.

III. Ustanoven len sprvn rady do funkce

leny sprvn rady pravideln jmenuje a odvolv zakladatel. Zakladatel

me v zakladatelskm prvnm jednn stanovit i jin zpsob ustanoven len
sprvn rady. leny sprvn rady me nap. ustanovit do funkce i tet osoba;
zakladatel me sv prvo jmenovat leny sprvn rady omezit tm, e jmenovn
provede na nvrh jin osoby. Tot plat i pro odvoln len sprvn rady.

Nen-li v zakladatelskm prvnm jednn stanoven jin zpsob jmenovn

a odvolvn len sprvn rady ne rozhodnutm zakladatele a nen-li mon,
aby leny sprvn rady jmenoval nebo odvolal zakladatel, vol a odvolv leny
sprvn rady dozor rada. Tento postup je aplikovateln pouze v ppad, e je
dozor rada zzena. Nen-li dozor rada zzena, pechz pravomoc volit i
odvolat leny sprvn rady na samotnou sprvn radu.

Komentovan ustanoven pouv pro ustanoven do funkce dv oznaen jmenovn zakladatelem a volbu v ppad, kdy je msto ve sprvn rad
obsazovno rozhodnutm dozor rady nebo samotn sprvn rady. Jmenovn je
jednostrann kon, kterm oprvnn osoba (zakladatel) ustanovuje uritou
osobu do funkce a nm ji povuje. Volba jako demokratick zpsob vbru

spov na principu kolektivnho rozhodovn, tj. rozhodovn dozor rady nebo

sprvn rady jako kolektivnho orgnu.

IV. Odvoln len sprvn rady

Odvolvn len sprvn rady spov na totonch principech jako jejich

jmenovn. Pro stavy nejsou dvody odvoln upraveny samostatn. Subsidirn
se pouije ustanoven 366. Dvodem odvoln je zvan nebo opakovan
poruen zakladatelskho prvnho jednn nebo statutu anebo poruen zkona
zpsobem zjevn naruujcm povst stavu ( 366). Dal dvody odvoln me
stanovit zakladatel v zakladatelskm prvnm jednn.

Pro odvoln lena sprvn rady se uplatn postup podle 366. Nastanou-li
dvody, pro kter m bt len sprvn rady odvoln, mus tak orgn povolan k
odvoln (zakladatel, dozor rada nebo sprvn rada) uinit do jednoho msce
ode dne, kdy se o dvodech odvoln dozvdl, nejpozdji vak do esti msc
ode dne, kdy dvod k odvoln vznikl. Pokud nedojde k odvoln lena sprvn
rady v tchto lhtch, odvol lena sprvn rady soud na nvrh osoby, kter
osvd prvn zjem. Prvo domhat se odvoln lena sprvn rady soudn
cestou vak zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode dne, kdy dvod odvoln
vznikl.

V. Postup pi zniku lenstv

Pro postup pi zniku lenstv ve sprvn rad se subsidirn pouije 367.

Pi zniku lenstv ve sprvn rad jakmkoliv zpsobem, tj. uplynutm funknho
obdob, odstoupenm, odvolnm nebo smrt, mus bt nov len ustanoven
nejpozdji do t msc. Neuin-li tak ve stanoven lht orgn, kter je k tomu
uren zakladatelskm prvnm jednnm nebo zkonem, jmenuje novho lena
sprvn rady soud. Ten tak uin na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem, a to
na pechodnou dobu, dokud nen ustanoven nov len sprvn rady.

Pravomoc soudu k jmenovn len sprvn rady je dna i v ppad, pokud

leny sprvn rady jmenuje sprvn rada nebo dozor rada ( 409 odst. 1) a poet
jejich len poklesne pod usnenschopnou vtinu, a tedy nen mon novho
lena sprvn rady zvolit. V tomto ppad jmenuje soud nov leny i bez nvrhu.

VI. Funkn obdob

Ze zkona je funkn obdob lena sprvn rady tlet. Zakladatelsk

prvn jednn vak me urit jinou dlku funknho obdob.

Stanoven dlky funknho obdob je jednm z rozhodnut, ktermi me

zakladatel ovlivnit chod stavu. Stanoven kratho funknho obdob me bt
zvoleno v zjmu zajitn flexibility innosti, del funkn obdob jako nstroj k
zajitn stability innosti stavu. Funkn obdob plyne kadmu z len sprvn
rady samostatn. Z tohoto dvodu je mon, aby zakladatel uril dlku funknho
obdob pro jednotliv leny sprvn rady rzn.

lena sprvn rady lze ustanovit opakovan, pokud nen opakovan

lenstv vyloueno zakladatelskm prvnm jednnm. Monost opakovan volby
je omezena pro ppad, e leny sprvn rady vol sama sprvn rada. V takovm
ppad me dojt k opakovan volb pouze pro dv po sob nsledujc funkn
obdob (nen pitom rozhodn, jak dlouh). Nen vak vyloueno, aby po petren
potu opakovanho lenstv byla tat osoba zvolena po urit dob lenem
sprvn rady optovn.

VII. Subsidiarita ve vztahu k dozor rad a revizorovi

Prvn prava stav neobsahuje pravu postaven a psobnosti ani

dozor rady ani revizora. V souladu s 418 se pouij subsidirn ustanoven o
dozor rad nadace.

Dozor rada jako kontroln a revizn orgn stavu m alespo ti leny.

Neur-li zakladatel v zakladatelskm prvnm jednn dal omezen, nen k

lenstv v dozor rad zpsobil osoba, kter je lenem sprvn rady ( 409 odst.
3), editelem ( 408 odst. 2) nebo likvidtorem [ 369 psm. a)]. Pi subsidirn
aplikaci pravy podmnek nadace na lenstv ve sprvn rad neme bt lenem
dozor rady stavu osoba, kter je k stavu v pracovnm pomru, jako i osoba,
kter nen ve vztahu k elu stavu bezhonn.

Pro psobnost dozor rady stavu se subsidirn pouij 370 a 371.

Pokud neur zakladatelsk prvn jednn jinak, vol a odvolv sv leny

dozor rada sama s vjimkou len prvn dozor rady, kter ur zakladatel v
zakladatelskm prvnm jednn. Funkn obdob len dozor rady je ptilet,
nestanov-li zakladatelsk prvn jednn jin funkn obdob. Opakovan volba
len dozor rady je mon, nen-li to vyloueno zakladatelskm prvnm
jednnm. Dle pro volbu a odvoln a pro funkn obdob plat obdobn 366 a
367.

Je-li jako kontroln orgn stavu zzena funkce revizora, pouij se

subsidirn ustanoven 373 a 375.

Souvisejc ustanoven:

152, 153, 156 a 159, 363, 366, 367

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

410
(Vztah sprvn rady k editeli)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Volba a odvoln editele (1 a 3)

II. Pravomoc sprvn rady vi editeli (4 a 5)

I. Volba a odvoln editele

Sprvn rada jako nejvy orgn stavu vol a odvolv editele jako
statutrn orgn stavu. V souladu s 408 neme bt editelem osoba, kter je
lenem sprvn rady, dozor rady nebo revizorem, a osoba, kter byla odsouzena
za mysln trestn in. Dal podmnky me stanovit zakladatelsk prvn
jednn nebo je ur sama sprvn rada. Pro odvoln z funkce editele nen ze
zkona stanovena dn podmnka.

O volb i odvoln editele rozhoduje sprvn rada postupem stanovenm v

zakladatelskm prvnm jednn nebo ve statutu. Pokud tyto pedpisy postup
neupravuj, postupuje se podle 156. Pi odvoln editele bude sprvn rada
obvykle vychzet ze smluvnho vztahu, v nm bude funkce editele vykonvna.
Nejsou-li podmnky pro odvoln editele stanoveny smluvn nebo vnitnmi
pedpisy stavu, lze odvolat editele i bez uveden dvod.

Zvolen editel se zape do rejstku stav podle 25 odst. 1 psm. g)

zk. o ve. rejstcch. K nvrhu na zpis se dolo listina osvdujc volbu a listiny
osvdujc zpsobilost editele k vkonu funkce.

II. Pravomoc sprvn rady vi editeli

Sprvn rada dohl na vkon psobnosti editele a rozhoduje o prvnch

jednnch stavu vi editeli. Z funkce dohledu nad innost editele vyplv i
oprvnn sprvn rady hodnotit innost editele. kony, kter sprvn rada vi
editeli dle in, je nap. uzavrn smluvnho vztahu s editelem, rozhodovn o
odmovn editele, rozhodovn o poskytovn dalch vhod editeli.

Tm, kdo za stav projevuje vli vi editeli, je pedseda sprvn rady. Toto
oprvnn me bt upraveno jinak, ani by komentovan ustanoven eilo,
jakm zpsobem. Nemus se jednat pouze o odlinou pravu v zakladatelskm
prvnm jednn; odlinou pravu me stanovit i statut, pokud je vydn. Toto
uren vak me bt s odkazem na 156 provedeno i jinak (nap. rozhodnutm
sprvn rady samotn). Z 156 odst. 2 vyplv, e o prvnch jednnch stavu
vi editeli nerozhoduje sprvn rada ve sboru.

Souvisejc ustanoven:

156, 408

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

411
(Psobnost sprvn rady)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Ekonomick dokumenty stavu (3 a 9)

III. Rozhodovn o vedlej innosti stavu (10 a 11)

I. Obecn

Vymezen pravomoc sprvn rady rozhodovat o zkladnch ekonomickch

dokumentech vztahujcch se k hospodaen stavu je dalm vyjdenm
skutenosti, e sprvn rada je nejvym orgnem stavu. Tato oprvnn
koresponduj s oprvnnmi, kter se svuj nejvym orgnm i jinch
prvnickch osob, zejmna obchodnch korporac.

Sprvn rada tyto dokumenty schvaluje, jejich vypracovn vak nle

odbornm pracovnkm. Za jejich zpracovn odpovd sprvn rad editel
stavu. I pi rozhodovn o tchto dokumentech a monch dsledcch pro stav
se uplatn odpovdnost s p dnho hospode podle 159. S ohledem na
zvanost tchto rozhodnut a mon dopady do majetkov sfry stavu klade
toto rozhodovn na sprvn radu vysok nroky. Pedpokld se komunikace
nejen s editelem, ale nap. i s ekonomem nebo auditorem.

II. Ekonomick dokumenty stavu

Rozpoet je finannm plnem, kterm pro pslun etn rok d

financovn innosti stavu. V rozpotu sprvn rada zohledn vechny pjmy a
vdaje, kter pro pslun etn rok pichzej v vahu.

etn zvrka je zvrenm vstupem z etnictv; je sloena z rozvahy,

vkazu zisku a ztrty a plohy k etn zvrce. V souladu s 18 odst. 2 zk. o
etnictv kon proces sestaven etn zvrky stavu pipojenm podpisovho
zznamu editele jako statutrnho orgnu. Nsledujcm krokem je schvlen
etn zvrky sprvn radou. Pedmtem tohoto schvlen je relevantnost a
plnost etn zvrky.

dn etn zvrka se sestavuje k poslednmu dni etnho obdob.

Sestavuje-li se etn zvrka k jinmu dni ne poslednmu dni etnho obdob,
jedn se o mimodnou etn zvrku. Ta se sestavuje nap.:
a) ke dni pedchzejcmu dni vstupu do likvidace,

b) ke dni pedchzejcmu dni, kterm nastanou inky rozhodnut o padku,

c) ke dni, kterm nastanou inky splnn plnu oddluen nebo

d) ke dni, ke ktermu stanov povinnost uzavt etn knihy nebo sestavit etn
zvrku zvltn prvn pedpis.

Postup schvlen mimodn

schvalovn dn etn zvrky.

etn

zvrky

se

neli

od

postupu

Po schvlen etn zvrky (dn i mimodn) sprvn radou nelze

pidvat dal etn zpisy kdykoli pozdji do uzavench etnch knih s
vjimkou ppad pemny stavu.

Pokud se po sestaven etn zvrky zjist, e jej obsah neodpovd

skutenmu stavu, lze pouze z tchto dvod ji uzaven etn knihy opt
otevt a provst ppadnou opravu etnch zpis a sestavit novou etn
zvrku. Toto zjitn me uinit i sprvn rada nebo dozor rada pi
pezkoumvn etn zvrky. Ve uveden postup lze provst pouze v
subjektivn lht do okamiku schvlen etn zvrky sprvn radou a objektivn
lht nejpozdji do konce nsledujcho etnho obdob.

Poslednm z ekonomickch dokument schvalovanch sprvn radou je

vron zprva stavu. Jej obsah je stanoven 416 a kolem sprvn rady je pi
jejm schvlen posoudit relevantnost a plnost uvedench daj.

U etn zvrky je 370 odst. 1 psm. d) subsidirn dna povinnost

dozor rady pezkoumat etn zvrku. Pi pezkoumn mus dozor rada
zejmna posoudit, zda etn zvrka obsahuje vechny nleitosti stanoven
zkonem o etnictv a dalmi prvnmi pedpisy. U vron zprvy stavu je pak
370 odst. 1 psm. e) dna povinnost dozor rady se k vron zprv vyjdit.
Tyto kony dozor rada in ped schvlenm uvedench dokument sprvn
radou, sprvn rada stanoviska dozor rady zohledn pi svm rozhodovn.

III. Rozhodovn o vedlej innosti stavu

V souladu s 403 me stav provozovat obchodn zvod nebo jinou

vedlej innost. Vzhledem k tomu, e realizace jakkoliv vedlej innosti me
vraznm zpsobem ovlivnit hlavn innost, ke kter je stav zaloen, je
pravomoc rozhodovat o zahjen vedlej innosti nebo o jej zmn svena
sprvn rad jako nejvymu orgnu stavu, a nikoliv editeli jako statutrnmu
orgnu. Zakladatel m prvo v zakladatelskm prvnm jednn urit jin orgn,
kter bude rozhodovat o vedlej innosti stavu, nebo me urit jin postup pi
rozhodovn o vedlej innosti.

Nen vyloueno stanovit, e o vedlej innosti rozhoduje sm zakladatel,

pop. editel. Ten me modifikovat zakladatelsk prvn jednn i rozsah vedlej
innosti, o kter maj rozhodovat uren orgny stavu.

Souvisejc ustanoven:

119, 402, 403, 416

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv

412
(Omezen statutrn psobnosti editele)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Pedchoz souhlas k nakldn s nemovitostmi (4 a 7)

III. Pedchoz souhlas k nakldn s autorskmi a prmyslovmi prvy (8 a

16)

IV. Pedchoz souhlas ve vztahu k jin prvnick osob (17 a 18)

V. Pedchoz souhlas k nakldn s movitou vc (19 a 21)

I. Obecn

Obansk zkonk omezuje v komentovanm ustanoven ex lege oprvnn

editele jednat samostatn jako statutrn orgn. K prvnm jednnm, kter jsou
vyjmenovny v 412, pop. k dalm jednnm, kter zakladatel v souladu s 163
ur v zakladatelskm prvnm jednn, potebuje editel pedchoz souhlas
sprvn rady.

Pro udlen pedchozho souhlasu nen stanovena forma. Nen-li forma

stanovena zakladatelskm prvnm jednnm, statutem nebo jinm vnitnm
pedpisem stavu (nap. jednacm dem sprvn rady), me si v souladu s 559
sprvn rada formu udlen souhlasu zvolit sama. Jej rozhodovn bude
limitovno tm, e udlen pedchozho souhlasu mus bt prokazateln.

Prvn jednn dle 412 a dal jednn stanoven zakladatelskm prvnm

jednnm uinn bez pedchozho souhlasu sprvn rady je podle 582 neplatn.
Jedn se o neplatnost relativn, nebo nedostatek pedchozho souhlasu sprvn
rady je v rozporu se zkonem, ale sm o sob ani nenaru veejn podek ani
se nep dobrm mravm. Rozhodovn editele bez pedchozho souhlasu
sprvn rady ve stanovench ppadech znamen poruen povinnosti jednat s
p dnho hospode a monost uplatnn odpovdnosti vi tm orgnm
stavu, kter tuto povinnost poruily.

II. Pedchoz souhlas k nakldn s nemovitostmi

Pokud jde o nemovitosti, pedchoz souhlas se vyaduje jednak k nabyt a

pozbyt vlastnickho prva, jednak k zaten nemovitosti ve vlastnictv stavu.
Podle 498 jsou nemovit vci vymezeny jako pozemky a podzemn stavby se
samostatnm elovm urenm, jako i vcn prva k nim a prva, kter za
nemovit vci prohls zkon. Obansk zkonk vychz ze zsady "supersicies
solo cedit" (povrch ustupuje pd), piem za soust pozemku je povaovn
prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zzen na pozemku a jin zazen,
s vjimkou staveb doasnch. Prvnmi jednnmi k nabvn nemovitch vc
jsou smlouvy, jejich vsledkem je zmna vlastnka nemovitosti. Jedn se
zejmna o smlouvu kupn a smnnou, smlouvu darovac; vylouena vak nen ani
smlouva o dlo, pop. smlouva o zhotoven vci na zakzku.

Stejn jako k nabyt vlastnickho prva k nemovitosti potebuje editel

stavu pedchoz souhlas sprvn rady i k prvnmu jednn, kterm stav
pozbv vlastnickho prva k nemovitosti. Jedn se v podstat o tyt typy
smluv, ktermi se nabv vlastnickho prva, s rozenm vtu o smlouvu o
vkladu nemovitosti do zkladnho kapitlu.

Prvnmi jednnmi, jimi se zatuje nemovit vc, jsou: zstavn

smlouva, smlouva o vcnm bemeni, event. dal smlouvy, prva z nich budou
vznout na nemovitostech a psobit vi vem (erga omnes).

Prva k nemovitostem jsou pravideln vkldna do katastru nemovitost.

Jestlie zpsobuje nedostatek pedchozho souhlasu sprvn rady neplatnost
prvnho jednn, ml by katastrln ad v ppadech, kdy jednou ze stran
prvnho jednn je stav, vyadovat jako podklad pro zpis do katastru
nemovitost i pedchoz souhlas sprvn rady.

III. Pedchoz souhlas k nakldn s autorskmi a prmyslovmi prvy

Autorskm prvem je prvo k autorskmu dlu, kter 2 autorskho zkona

vymezuje jako dlo literrn a jin dlo umleck a dlo vdeck, kter je
jedinenm vsledkem tvr innosti autora a je vyjdeno v jakkoli objektivn
vnmateln podob vetn podoby elektronick, trvale nebo doasn, bez ohledu
na jeho rozsah, el nebo vznam. Dlem je zejmna dlo slovesn vyjden e
nebo psmem, dlo hudebn, dlo dramatick a dlo hudebn dramatick, dlo
choreografick a dlo pantomimick, dlo fotografick a dlo vyjden postupem
podobnm fotografii, dlo audiovizuln, dlo vtvarn, dlo architektonick vetn
dla urbanistickho, dlo uitho umn a dlo kartografick. Za dlo se povauje
t potaov program, je-li pvodn v tom smyslu, e je autorovm vlastnm
duevnm vtvorem.

Autorsk prvo vznik okamikem, kdy je dlo vyjdeno v jakkoliv

objektivn vnmateln podob. Obsahem autorskho prva jsou prva osobnostn
a vlun prva majetkov. Osobnostn prva jako sloka autorskho prva jsou
nepevoditeln a zanikaj smrt autora. Naproti tomu majetkov prva pedstavuj
monost s autorskm dlem disponovat. Prv k tmto dispozicm se vztahuje
povinnost pedchozho souhlasu sprvn rady stavu.

Dispozic s majetkovmi autorskmi prvy se rozum prvo na

rozmnoovn dla, prvo na roziovn originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo
na pronjem originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo na pjovn originlu nebo
rozmnoeniny dla, prvo na vystavovn originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo
na sdlovn dla veejnosti, zejmna pak prvo na provozovn dla iv nebo ze
zznamu, prvo na vysln dla rozhlasem i televiz. Mon jsou i dal ne tyto
uveden zpsoby uit autorskho dla.

Uit autorskho dla je realizovno licenn smlouvou. Touto smlouvou

autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva dlo ut k jednotlivm nebo
ke vem zpsobm uit. Poskytne-li autor nabyvateli licenci k rozmnoovn a
roziovn dla slovesnho, hudebn dramatickho nebo hudebnho, vtvarnho,

fotografie i dla vyjdenho zpsobem podobnm fotografii, jedn se o licenn

smlouvu nakladatelskou.

Sprvn rada udluje pedchoz souhlas k uzaven smluvnch vztah, kter

opravuj stav autorsk dlo ut. Stejn udluje souhlas i v ppadech ukonen
uvedench smluvnch vztah.

Podobn se disponuje i s prmyslovmi prvy, ktermi jsou ochrann

znmky, uitn a prmyslov vzory, vynlezy a zlepovac nvrhy.

Ochrannou znmkou je podle 1 zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch

znmkch, jakkoliv oznaen schopn grafickho znzornn zejmna slova,
vetn osobnch jmen, barvy, kresby, psmena, slice, tvar vrobku nebo obal,
pokud je toto oznaen zpsobil odliit vrobky nebo sluby jedn osoby od
vrobk nebo slueb jin osoby. Jako ochrann znmky jsou obvykle chrnn
loga prvnickch osob. Prvo k uit ochrann znmky se udluje licenn
smlouvou, k jejmu uzaven mus dt podle komentovanho paragrafu pedchoz
souhlas sprvn rada.

Vynlezy a zlepovac nvrhy jsou upraveny zkonem . 527/1990 Sb., o

vynlezech a zlepovacch nvrzch, podle jeho 3 se patenty udluj na
vynlezy, kter jsou nov, jsou vsledkem vynlezeck innosti a jsou
prmyslov vyuiteln. Zlepovac nvrhy jsou technick, vrobn nebo provozn
zdokonalen, jako i een problm bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a
ivotnho prosted, s nimi m zlepovatel prvo nakldat. Dalmi prmyslovmi
prvy jsou uitn vzory upraven v zkon . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech,
jako technick een, kter jsou nov a pesahuj rmec pouh odborn
dovednosti a jsou prmyslov vyuiteln. Mezi prmyslov prva jsou t
zahrnovny prmyslov vzory upraven v zkon . 207/2000 Sb., o ochran
prmyslovch vzor, jako vzhled vrobku spovajc zejmna ve znacch na jeho
povrchu, kter se takto odliuje od jinho vrobku.

Omezen dispozic s autorskmi prvy a prmyslovmi prvy pedchozm

souhlasem sprvn rady se nebude vztahovat na ppady, kdy jsou vyuvny
Licence Creative Commons jako veejn licenn schmata pouvan pro ely
leglnho en a sdlen autorskch dl pevn na internetov sti. Stejn tak
nebude nutn souhlas sprvn rady nap. k nkupm softwaru ve veejn
distribun sti. Lze pedpokldat, e zkonodrce ml v myslu upravit prvn
pomry v ppadech, kdy jsou prva nabvna resp. pozbvna v pmm vztahu

s nositelem autorskch nebo prmyslovch prv na zklad individuln

uzavranch smluv.

IV. Pedchoz souhlas ve vztahu k jin prvnick osob

stav je oprvnn zakldat jin prvnick osoby, vetn prvnickch osob,

na nich se podl vkladem. stav se me podlet na zaloen kterkoliv
prvnick osoby soukromho prva s omezenm vyplvajcm ze subsidirnho
pouit 377 odst. 1 psm. b), kter stanov i stavu zkaz zaloit obchodn
spolenost, v n by byl stav neomezen rucm spolenkem. Lze pedpokldat,
e obvykle zakldanmi prvnickmi osobami budou spolenost s ruenm
omezenm, akciov spolenost, nadace nebo nadan fond nebo stav.
Vyloueno nen ani lenstv stavu ve spolku nebo drustvu. U spolku se rozli
situace, kdy bude stav zakladatelem spolku, resp. ustavujcm lenem, nebo kdy
bude vstupovat do ji existujcho spolku, pokud nen se vznikem takovho
lenstv spojen lensk vklad. Z dikce komentovanho ustanoven vyplv, e
pedchoz souhlas sprvn rady nen nutn v ppad, kdy stav vstupuje jako len
do existujcho spolku bez lenskho vkladu.

Souhlas sprvn rady mus bt udlen ped podpisem zakladatelskho

prvnho jednn stavem zakldan prvnick osoby. Lze pedpokldat, e
udlen souhlas sprvn rady bude poadovn jako dokldan skutenost pi
podn nvrhu na zpis stavem zaloen prvnick osoby do veejnho rejstku.

V. Pedchoz souhlas k nakldn s movitou vc

Na rozdl od obligatorn poadovanho pedchozho souhlasu sprvn rady

k prvnmu jednn dle 412 odst. 1 se u movitch vc dv zakladateli monost
v zakladatelskm prvnm jednn urit, e se k dispozicm s movitmi vcmi
pedchoz souhlas nepoaduje, nebo stanovit konkrtn hodnotu, od kter se
pedchoz souhlas sprvn rady poaduje.

Movit vci 498 odst. 2 definuje a contrario k nemovitostem. Veker

vci, kter nejsou vcmi nemovitmi, a je jejich podstata hmotn, nebo
nehmotn, jsou vcmi movitmi.

Neobsahuje-li zakladatelsk prvn jednn ve vztahu k nakldn s

movitmi vcmi zvltn pravu, plat, e je nutn pedchoz souhlas sprvn rady

k nabyt nebo pozbyt vlastnickho prva k movit vci hodnoty vy, ne je

hodnota veejn zakzky malho rozsahu podle zkona o veejnch zakzkch.
Movit vci, kter nedosahuj limitu v hodnot vy ne hodnota veejn zakzky
malho rozsahu, nepodlhaj pi dispozicch souhlasu sprvn rady.

Souvisejc ustanoven:

163, 405, 408, 498, 582, 588

Souvisejc pedpisy:

autorsk zkon,

zk. . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch,

zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch,

zk. o ve. zakzkch,

zk. . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech,

zk. . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor

413
Statut stavu

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obsah statutu (1 a 3)

II. Zveejnn statutu (4 a 5)

I. Obsah statutu

Statut je fakultativnm dokumentem, kter sprvn rada vyd na zklad

uren v zakladatelskm prvnm jednn nebo podle svho uven, je-li to
eln. Statut upravuje vnitn organizaci stavu a podrobnosti o innosti stavu.
Statut by neml pouze opisovat zakladatelsk prvn jednn. Statut vak mus
bt v souladu se zakladatelskm prvnm jednnm. V ppad rozporu pravy
te vci v zakladatelskm prvnm jednn a ve statutu m pednost
zakladatelsk prvn jednn.

Vnitn organizace stavu upraven statutem bude obvykle obsahovat

popis zizovn, obsazen a fungovn dalch orgn stavu, kter jsou zpravidla
zizovny jako orgny poradn nebo orgny vkonn. U stav vytvejcch
organizan struktury pro jednotliv innosti zajiovan stavem se ve statutu
pop tyto organizan struktury, vetn jejich vzjemnho propojen, kompetenc
a pop. i zajitn personlnho obsazen.

Podrobnosti o innosti stavu se v k innostem tak, jak je vymezuje

402. Me se jednat o popis jednotlivch innost, o popis pedpokldanch
vsledk tchto innost a o stanoven zpsobu zpstupovn tchto vsledk
nebo o podmnky, za kterch jsou vsledky jednotlivch innost zpstupovny.
Statut me upravit i podrobnosti o provozu vedlej innosti stavu.

II. Zveejnn statutu

Statut se obligatorn zveejuje uloenm do sbrky listin rejstkovho

soudu. Povinnost zaloen statutu do sbrky listin stanov i 66a zk. o ve.
rejstcch. V souladu s principem formln publicity se stanov prvo kadho
nahlet do statutu ve veejnm rejstku a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo
kopie. Toton prvo na pozen vpisu, opisu nebo kopie ze statutu lze uplatnit i
v sdle stavu.

Je otzkou, zda prava nahlen do statutu ve veejnm rejstku obsaen

v obanskm zkonku je mylena jako monost fyzickho nahlen do statutu.
Zkon o veejnch rejstcch neupravuje postup, kter by umooval fyzick
nahlen do dokument zaloench ve sbrce listin, ale stanov pro listiny
zakldan do sbrky listin povinnost jejich zveejnn zpsobem umoujcm
dlkov pstup a povinnost umonn zskat jejich edn oven elektronick
opis.

Souvisejc ustanoven:

408

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

414
(Odmovn len sprvn rady)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn k odmovn len orgn stavu (1 a 2)

II. Odmovn editele (3 a 4)

I. Obecn k odmovn len orgn stavu

Obansk zkonk neupravuje odmovn len orgn jako obligatorn

nleitost fungovn orgn stav. U vkonu funkce lena orgnu stavu, s
vjimkou editele, se stanov vyvratiteln prvn domnnka, e vkon funkce
lena orgnu je estn, tedy bez nroku na odmnu. Pokud je vl zakladatele,

aby byla lenm takovch orgn odmna poskytovna, mus tak stanovit v
zakldac listin.

Komentovan ustanoven upravuje monost odmovn len orgn

stavu v zakldac listin tedy v ppad zaloen stavu inter vivos. Je otzkou,
zda se nejedn o formulan nedostatek. Nen dn objektivn dvod, pro by pi
zaloen stavu pozenm pro ppad smrti nemohl zakladatel rovn upravit
monost odmovn len orgn takovho stavu a zpsob uren takov
odmny.

II. Odmovn editele

U editele je - na rozdl od ostatnch len orgn stavu - konstruovna

jako pojmov znak tto funkce jej platnost. Nestanov-li zakldac listina jinak,
nle editeli odmna obvykl. Stanoven obvykl odmny vyplyne v kadm
konkrtnm ppad ze srovnn ve odmn v stavech a obdobnch subjektech
(nap. obecn prospnch spolenostech realizujcch obdobnou innost).

Stanoven ve odmny editele nebo zpsob jejho uren, nen-li toto

upraveno v zakldac listin, se svuje sprvn rad. Tato prava navazuje na
oprvnn sprvn rady stanoven ve vztahu k editeli v 410.

Souvisejc ustanoven:

405, 408, 410

415
(etnictv)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Oddlen tovn (1 a 2)

II. Audit (3 a 7)

I. Oddlen tovn

Povinnost oddlenho tovn je konstruovna pro stav obdobn, jako je

tomu u nadace v 357. Tato prava vychz obecn z etnch pedpis pro
etn jednotky, u kterch hlavnm pedmtem innosti nen podnikn. U stav
se oddlen sleduj nklady a vnosy z hlavn innosti ( 402) a innosti vedlej
( 403). elem oddlenho tovn je monost zjistit vsledek hospodaen
oddlen pro hlavn innost a pro vedlej innost vetn provozovn obchodnho
zvodu.

Samostatn jsou sledovny nklady na sprvu stavu. Co se jimi rozum

nen prvn definovno. Obvykle jsou za nklady na sprvu povaovny takov
nklady, kter jsou soust aktivit, pro kter byla prvnick osoba zaloena,
nklady slouc k zajitn dennho chodu stavu. Z hlediska odstrann
pochybnost je vhodn tuto kategorii vymezit ve vnitnm pedpisu stavu, a to i
pro zajitn srovnatelnosti vykazovanch daj v etnch zvrkch.

II. Audit

Poslnm a smyslem auditu etn zvrky je vyjdit odborn nezvisl

nzor na vrohodnost etn zvrky zveejnn stavem jako etn jednotkou.
Auditor ovuje, zda daje v etn zvrce podvaj vrn a poctiv obraz
finann pozice a vsledk hospodaen a pennch tok v souladu s pravidly
pedepsanmi eskmi nebo jinmi etnmi pedpisy, asto s Mezinrodnmi
standardy etnho vkaznictv.

Pokud je audit vyadovn prvnm pedpisem, jedn se o povinn audit [ 2

psm. a) zk. . 93/2009 Sb., o auditorech], tj. v ppad stavu, jestlie ve
istho obratu stavu pekro deset milion K. Povinnost auditu me stanovit
zakladatel v zakladatelskm prvnm jednn. V takovch ppadech auditor
ovuje nejen etn zvrku, ale i vron zprvu stavu, m se rozum podle
21 odst. 6 zk. o etnictv soulad vron zprvy s etn zvrkou.

Pi definici istho obratu je teba vychzet z 20 odst. 1 psm. a) bod 2

zk. o etnictv, kter hovo o ronm hrnu istho obratu jako vi vnos
snenou o prodejn slevy (faktick slevy poskytovan pi prodeji zbo i
poskytovn slueb) pepotenou na 12 msnch etnch obdob v ppad, kdy
konkrtn etn obdob mlo jinou dlku. Tato podmnka vak v sob skrv
jednu nejasnost. Komentovan ustanoven neuvd, zda se ist obrat pro ely
povinnho auditu zjiuje za bn i minul etn obdob. Vkladem lze dovodit,
e se jedn o zjiovn istho obratu za etn obdob, za kter je etn
zvrka sestavovna.

Auditorem se podle zkona o auditorech rozum bu statutrn auditor,

nebo auditorsk spolenost. Statutrnm auditorem je fyzick osoba, kter bylo
Komorou auditor R vydno auditorsk oprvnn a kter je zapsna v seznamu
auditor vedenm Komorou auditor R. Auditorskou spolenost je prvnick
osoba, kter bylo Komorou auditor R vydno auditorsk oprvnn, na zklad
specifickch podmnek stanovench zkonem o auditorech.

K uren auditora dochz podle 17 odst. 1 zk. o auditorech nejvym

orgnem etn jednotky. Zkon navc stanov, e statutrn orgn je oprvnn
uzavt smlouvu o povinnm auditu pouze s takto urenm auditorem. Obansk
zkonk nestanov, kdo je nejvym orgnem stavu. Vkladem lze dovodit, e
nejvym orgnem stavu je sprvn rada, kter jmenuje a odvolv editele a
m rozhodovac pravomoc ve vcech zsadnho vznamu, jako je rozpoet, etn
zvrky a vron zprva.

Souvisejc ustanoven:

357, 402, 403, 405

Souvisejc pedpisy:

zk. . 93/2009 Sb., o auditorech a o zmn nkterch zkon (zkon o

auditorech),

zk. o etnictv

 416
Vron zprva

JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Vron zprva obecn (1)

II. Obsah vron zprvy (2 a 5)

III. Zveejnn vron zprvy (6 a 9)

I. Vron zprva obecn

Vron zprva je kadoron obligatorn vydvan dokument, kter

obsahuje nleitosti stanoven zkonem. Komentovan ustanoven odkazuje na
prvn pedpis upravujc etnictv. V dikci 21 odst. 1 zk. o etnictv je
vron zprva dokumentem, jeho elem je ucelen, vyven a komplexn
informovat o vvoji, innosti a stvajcm postaven stavu.

II. Obsah vron zprvy

Podle 21 odst. 2 zk. o etnictv mus vron zprva krom informac

nezbytnch pro naplnn jejho elu obsahovat nejmn tyto finann a
nefinann informace: a) o skutenostech, kter nastaly a po rozvahovm dni a
jsou vznamn pro naplnn elu vron zprvy, b) o pedpokldanm vvoji
innosti stavu, c) o aktivitch v oblasti vzkumu a vvoje, d) o aktivitch v
oblasti ochrany ivotnho prosted a pracovnprvnch vztazch, e) o tom, zda
stav m organizan sloku v zahrani.

Dle vron zprva obsahuje dal vznamnj daje o innosti a

hospodaen stavu, vetn ve plnn poskytnutch lenm orgn stavu, a o

ppadnch zmnch zakladatelskho prvnho jednn nebo zmnch lenstv v

orgnech stavu. Posouzen, kter vznamnj daje budou ve vron zprv
uvedeny, pslu sprvn rad stavu. Soust vron zprvy je etn zvrka a
zprva auditora, je-li zvrka ovovna auditorem.

Pi zveejovn ve plnn poskytnutch lenm orgn se nebude jednat

o zveejovn ve plnn jednotlivm lenm orgn stavu, ale o celkovou
stku vyplacenou lenm jednotlivch orgn stavu. Zveejnn ve plnn
jednotlivm lenm orgn je chrnno jako osobn daj podle zkona .
101/2000 Sb., o ochran osobnch daj a o zmn nkterch zkon.

Zkonem o etnictv a obanskm zkonkem stanoven obsah vron

zprvy je obligatornm minimlnm rozsahem vron zprvy. stav nen omezen
v tom, jak dal informace fakultativn ve vron zprv uvede. Bude-li vron
zprva vyuvna i jako prostedek propagace innosti stavu, bude tomu
odpovdat i jej obsah.

III. Zveejnn vron zprvy

Vron zprvu stav obligatorn zveejn nejpozdji do esti msc po

skonen etnho obdob uloenm do sbrky listin veejnho rejstku. Zakladatel
me v zakladatelskm prvnm jednn urit i dal zpsoby zveejnn vron
zprvy. Tato zakladatelsk vle je pro stav zvazn.

Obansk zkonk neupravuje nvaznost jednotlivch krok smujcch ke

zveejnn vron zprvy. Z 411 lze dovodit, e ped zveejnnm m bt
vron zprva schvlena sprvn radou. Souasn je nutn postupovat podle
21a odst. 2 zk. o etnictv, z nho vyplv, e zveejnn vron zprvy mus
pedchzet jej oven auditorem (podlh-li auditu) a schvlen sprvn radou.

Jestlie vak ke schvlen vron zprvy vetn etn zvrky nedojde ani
do konce lhty stanoven 416 odst. 2, zveejn stav pi analogick aplikaci
21a zk. o etnictv vron zprvu bez ohledu na to, zda byla zkonem
stanovenm zpsobem schvlena. Dojde-li k takov situaci, je stav povinen
zveejnit informaci o tom, e vron zprva nebyla schvlena sprvn radou.

K nahlen do veejnho rejstku viz vklad k 413 sub II.

Souvisejc ustanoven:

187, 191, 405, 417

Souvisejc pedpisy:

zk. o etnictv,

zk. o ve. rejstcch

417
(Zruen stavu)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Zruen stavu obecn (1 a 3)

II. Zruen stavu z dvod nenaplovn elu stavu (4 a 5)

I. Zruen stavu obecn

Ke zruen stavu dochz v souladu s 168 stejn jako u jinch

prvnickch osob v ppad zaloen na dobu uritou uplynutm tto doby, dle
dosaenm elu, pro kter byl stav zaloen, nebo rozhodnutm soudu.

Pro zruen stavu se v souladu s 418 pouij subsidirn ustanoven o

zruen nadace.

U stavu, stejn jako u nadace, nen dna pravomoc sprvn rady

rozhodnout o zruen stavu, s vjimkou rozhodnut o naplnn elu stavu.
Orgnem, kter je povoln rozhodovat o zruen stavu, s vjimkou naplnn
elu stavu a uplynutm doby, pro kterou byl stav zaloen, je soud. Pi
subsidirnm uit 377 a 172 soud rozhodne o zruen stavu na nvrh osoby,
kter na tom m prvn zjem, nebo i bez nvrhu, pokud stav
a) vyvj innost zakzanou v 145 nebo jedn v rozporu s 307,

b) se stane neomezen rucm spolenkem obchodn spolenosti,

c) vyvj nezkonnou innost v takov me, e zvanm zpsobem naruuje

veejn podek,

d) ji nadle nenapluje pedpoklady vyadovan pro vznik stavu,

e) nem dle ne dva roky editele.

II. Zruen stavu z dvod nenaplovn elu stavu

Pokud stav nenapluje svj el dlouhodob, je dn dvod pro jeho

zruen. O zruen stavu rozhoduje soud v nvrhovm zen. Aktivn
legitimovna k podn takovho nvrhu je osoba, kter osvd prvn zjem. Je
otzkou, koho lze rozumt osobou, kter osvd prvn zjem na zruen stavu.
Prvn zjem je nutn soudu doloit dkazn. Bude na posouzen soudu, zda
pedloen dkazy uzn za dostaten pro aktivn legitimaci osoby, kter se z
titulu prvnho zjmu domh zruen stavu. Touto osobou me bt editel
stavu, nkter z len orgn stavu nebo zakladatel stavu.

elem stavu je provozovn innosti uiten spoleensky nebo

hospodsky s vyuitm osobn a majetkov sloky. Dvodem ke zruen stavu je
nenaplovn nkterho z atribut tto definice nikoliv po dobu pechodnou, ale
dlouhodob. Naplnn podmnky dlouhodobosti bude v tomto ppad
rozhodovn o zruen stavu posuzovat soud jako jednu ze zkladnch podmnek.

Souvisejc ustanoven:

 145, 168 a 172, 376 a 381

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

418
(Subsidiarita)
JUDr. Lenka Deverov

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Subsidirn aplikovan prava nadac (4 a 6)

I. Obecn

Obansk zkonk v prav prvnickch osob neobsahuje vechny aspekty

existence jednotlivch prvnickch osob, ale vychz ze subsidirnho uit prvn
pravy. Prvn prava nadac jako prototypu prvnickch osob fundanho typu je
pouiteln pro vechny prvnick osoby, jejich zklad pedstavuje majetek
vylenn k uritmu elu (lit. . 1).

Pi zvolenm principu subsidiarity obsahuje prvn prava stavu pouze ty

aspekty, kter odliuj stav od nadace, s ohledem na zkladn charakteristiku
stavu a na zvolenou odlinou konstrukci statutrnho a nejvyho orgnu
stavu. Tato konstrukce pravy stav vak me vyvolvat nejednou i
interpretan problm, tkajc se mry vyuit prvn pravy nadac. Vkladov
problmy mohou vznikat pi vkladu slova "v ostatnm", kter uruje rmec
subsidirnho uit nadan pravy.

Jako pklad spornch vklad lze uvst vklad toho, zda mus mt stav v
ppad, e nezd dozor orgn, jako kontroln orgn revizora. Vedle nzoru
uvedenho sub II bod 6 a 7 vkladu k 405 se vyskytuj i nzory odmtajc jako
povinnost zdit funkci revizora, nen-li zzena dozor rada. Argumentem pro
aplikaci pravy kontrolnho orgnu nadac na stav v plnm rozsahu je i shora
uveden nzor na nadaci jako prototyp prvnickch osob fundanho typu.

II. Subsidirn aplikovan prava nadac

Ustanoven 418 vyluuje ze subsidirnho uit nadan pravy na pravu

stav ustanoven o nadan jistin a nadanm kapitlu. Toto vyplv z rozdlu
konstrukce majetkov podstaty nadace a stavu.

Ze subsidirnho uit nen explicitn vylouena prava nadanch

pspvk u nadace. Je tud otzkou, zda stav me k realizaci svho elu
poskytovat i nadan pspvky. Vlastn podstatou stavu jako prvnick osoby je
provozovn innosti uiten spoleensky nebo hospodsky. To nevyluuje
monost, e stav bude poskytovat pspvky tetm osobm. Nebude se vak
zpravidla jednat o hlavn innost stavu. Bude-li stav tyto pspvky poskytovat,
bude se na tuto innost vztahovat subsidirn prvn prava nadan.

Na pravu stav se bude dle vztahovat prava zmny sdla ( 316),

zmny nadan listiny, tj. zakladatelskho prvnho jednn stavu ( 317 a nsl.),
zmny elu ( 321), vkladu ( 327 a 324 s vjimkou 330 odst. 1), sprvn rady
( 369, 366, 367), dozor rady a revizora ( 368 a 375), zruen [ 376, 377
odst. 1 psm. a) a c), 377 odst. 2, 378 a 381], pemny ( 382 a 390 s
vjimkou ustanoven 383 odst. 1 psm. c) a 383 odst. 2).

Souvisejc ustanoven:

306 a nsl.

Z literatury:
Eli a kol.: Obansk prvo pro kadho, 2013, s. 136.

Dl 4
Spotebitel

419
(Definice spotebitele)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 419):

Navrhuje se vymezit v jedinm ustanoven tohoto dlu pojem spotebitele,

protoe tento pojem m vznam nejen pro pslun ustanoven navrhovanho
zkona, ale pro cel soukrom prvo a konec konc i pro pslun prvn
pedpisy z oboru prva veejnho. Krom toho jde o prov pojem k pojmu
podnikatele, ktermu se vnuj ustanoven nsledujcho dlu. Pojet spotebitele
se tak vymezuje proti pojmu podnikatele v nsledujcm ustanoven a naopak.
Obdobn postupuje nap. nmeck obansk zkonk v 13 a 14.

Navren ustanoven vymezuje spotebitele shodn s komunitrnm

prvem, zejmna pokud jde o pravu smrnic 93/13/EHS o nepimench
podmnkch ve spotebitelskch smlouvch, 85/577/EHS o ochran spotebitele v
ppad smluv uzavench mimo obchodn prostory, 97/7/ES o ochran
spotebitele v ppad smluv uzavranch na dlku a dalch.

Platn obansk zkonk definuje spotebitele dvojm zpsobem: v 52

odst. 3 jako osobu, kter pi uzavrn a plnn smlouvy nejedn v rmci sv
obchodn nebo jin podnikatelsk innosti, ale v 54a odst. 4 psm. c) jako
fyzickou osobu, kter pi uzavrn a plnn smlouvy o finannch slubch
uzavranch na dlku nejedn v rmci sv obchodn nebo jin podnikatelsk
innosti. Vady tohoto pojet spovaj pedevm v tom, e tato rzn pojet
znevhoduj podnikn v oblastech podlhajcch obecn prav v 53 a 54
platnho obanskho zkonku nejen proti podnikn v oblasti finannch slueb
kontrahovanch na dlku, ale i proti podnikn v oborech upravench ve
specilnch zkonech[,] jako jsou zk. . 145/2010 Sb., o spotebitelskm vru [
3 psm. a)], a zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch [ 2 odst. 1
psm. d)], kter spotebitele vymezuj jako fyzickou osobu. irok pojet
spotebitele zahrnujc i prvnick osoby nen v souladu s judikaturou Evropskho
soudnho dvora, kter vyloil v ppadu C 541 a 542/99 Cape and Idealservice MN

RE pojem spotebitele tak, e jm me bt jen osoba pirozen[,] a v nkterch

dalch ppadech zhodnotil psnj ochranu spotebitele jako nesprvn
proveden smrnice naruujc vnitn trh Evropskch spoleenstv. Platn prava
v citovanch ustanovench vak souasn pojem podnikatele zuuje v tom, e
jeho osobn status spojuje s uzavrnm a plnnm smlouvy, co nen pesn.

Shodn s pslunmi smrnicemi i s trendy na nadnrodn rovni (nvrh

evropskho obanskho zkonku; Draft Common Frame of Reference) se proto
navrhuje vzt za zklad obecn pravy pojet, e spotebitelem je lovk jako
osoba fyzick, pirozen, kter s podnikatelem uzavr smlouvu nebo s nm jedn,
piem jednnm se rozum jak jednn faktick, tak jednn prvn.
Spotebitelem je ovem jen lovk, kter takto s podnikatelem jedn mimo rmec
vlastn podnikatelsk innosti. Z obdobnho pojet vychz prvn prava
nmeck ( 13 BGB) nebo nizozemsk (l. 7:5 BW). Navren prava m vazbu
na ustanoven o ochran spotebitele v dlu tvrtm prvn hlavy tvrt sti
nvrhu. Tm samozejm nen vylouena ochrana prvnickch osob, zvlt
prvnickch osob, kter nepodnikaj, ba ani ochrana tch podnikatel, kte se za
urit situace ocitnou v postaven slab strany (typicky uzavr-li smlouvu
prvnick osoba nebo podnikatel v pozici neprofesionla s osobou, kter je v
danm oboru profesionlem). Tmto osobm bude nleet ochrana podle
obecnch ustanoven, nikoli podle zvltn pravy ochrany spotebitele.

Navren ustanoven m podstatn vznam pro soukromoprvn ochranu

spotebitele. Pokud jde o ochranu spotebitele z pozice prva veejnho, zstv
nedoteno pojet spotebitele z hlediska prva sprvnho [zk. . 634/1992 Sb., o
ochran spotebitele definuje spotebitele v 2 odst. 1 psm. a) jako fyzickou
osobu, kter nejedn v rmci sv podnikatelsk innosti nebo v rmci
samostatnho vkonu svho povoln], poppad prva trestnho.

Vklad:

Vymezen pojmu spotebitele v obanskm zkonku je skuten nezbytn

s ohledem na st spotebitelskho prva, kterou tento kodex, jak sprvn
upozoruje dvodov zprva, upravuje. Je vak otzka, nakolik m tento pojem
vznam pro veejn prvo, jak to zmiuje dvodov zprva. Veejnoprvn
pedpisy zpravidla vymezuj pojem spotebitele autonomn. Chyblo-li by ovem
jakkoli vymezen, pak pouit definice z obanskho zkonku meme pipustit.
Je tak pravda, e BGB pojem spotebitele i podnikatele vymezuje v rmci obecn
sti, konkrtn v rmci pravy osob. Kontext nmeckho prva je vak zsadn
odlin, a to v tom smru, e pojem podnikatele v nm je skuten pojmem
spotebitelskho prva, protoe nmeck prvo i nadle zachovv obshl
obchodn zkonk a rovn pojem obchodnka (srov. 1 Handelsgesetzbuch). Na

rozdl od eskho prva je tak v nmeckm prvu pojem podnikatele vyhrazen

jenom prvu spotebitelskmu, nikoli prvu obchodnmu. V obanskm zkonku
. 89/2012 Sb. tak zde zkouman definin ustanoven tvo jenom jaksi
zasteen v kodexu i v prvnm du zcela rozptlenho prva obchodnho a
souasn i prva spotebitelskho. To je toti vznamn paradoxn efekt, kdy se
materie stv velmi nepehlednou a z hlediska systmu neuspodanou. kol
uspodn se pesouv k doktrn a vuce.

V 419 byl ze starch verz osnovy obanskho zkonku zachovn termn

"lovk", jm chtl autor pvodn nahradit termn "fyzick osoba". V konenm
textu se to nestalo, ale v ad ustanoven podobn zbytky star osnovy
nachzme. Je pravda, e konstrukce spotebitele jako pouze fyzick osoby je v
souladu s prvem Evropsk unie. elem takto zk konstrukce je omezen
intenzivn prvn ochrany jenom na ty, kdo ji zcela nepochybn v rozshl me
potebuj, zatmco u prvnickch osob me bt sice v jednotlivch ppadech
nerovnovha tak znan, nen to vak pravideln jev. Pro ochranu slab strany
je nutno vyut jinch prostedk nabzench prvem. Vedle zkazu zneuit
prva, prva nekal soute i pravy adheznch smluv to mohou bt i dal
prvn principy, kter mohou tuto funkci plnit. Nelze vak pipustit nap.
analogickou aplikaci spotebitelskho prva, kter je explicitn omezeno jenom
na ochranu osob fyzickch. Takov "analogie" by byla ve skutenosti aplikac
contra legem. Dodejme k tomu, e kodifikace toto pravidlo na ad mst
zjemuje, kdy jet rozliuje pravidla uplatovan toliko mezi podnikateli i vi
podnikateli. Mme tu tedy tripartici osob: spotebitele s plnou ochranou, jin
nepodnikatelsk osoby s ochranou slab a konen podnikatele v zsad (s
vjimkou 1315, kter jet chrn mal a stedn podnikatele - fyzick osoby)
nechrnnho.

Vylouen vekerch jednn profesionlnho charakteru pedstavuje

negativn definici spotebitelskho chovn. Prv touto cestou je definovna
slab strana smlouvy, kter na druh stran bude mt vdy profesionla, ale na
stran spotebitele se bude jednat o osobu, kter obvykle nem dn zvltn
znalosti a nen vybavena stejn jako podnikatel. Na druhou stranu z okruhu
spotebitel nevyluujeme ani osoby, kter definici spluj, zrove ale shodou
okolnost potebn znalosti a zkuenosti maj (nap. zkuen manaer velk
korporace). Dovoln se ochrannch ustanoven spotebitelskho prva z jejich
strany bychom ovem v nkterch ppadech mohli povaovat za zneuit prva
nebo za jednn odporujc dobrm mravm.

Rozsudek Idealservice (C-541/99) citovan v dvodov zprv je

mimodn lakonick, a dokonce ani stanovisko generlnho advokta nen v tto
vci pli mnohomluvn. Pesto se v nm objevuje vkladov argument a
contrario: smrnice Rady 93/13/EHS o zneuvajcch klauzulch ve

spotebitelskch smlouvch (v komenti dvme pednost sprvnmu nzvu

ped zkreslenm ednm pekladem) definuje profesionla jako osobu fyzickou a
prvnickou na rozdl od spotebitele, jm m bt jenom osoba fyzick, a e zmr
zkonodrce tu je nepochybn (bod 12 stanoviska). Odkazem na rozsudek C240/98 Ocano Grupo Editorial a Salvat Editores potom generln advokt pebr
dal argumenty spovajc ve slabm postaven fyzick osoby, kter nem
stejnou vyjednvac zpsobilost ani dostaten informace. Argumentem je
generlnmu advoktovi i povaha klauzul jako individuln neprojednanch,
pestoe vme, e takov klauzule se vyskytuj i ve smlouvch s podnikateli (nap.
v bankovnch nebo pojistnch smlouvch). Podle generlnho advokta Mischa se
prvnick osoby nenachzej ve stejnm postaven, take nen dvod poskytovat
jim zvltn ochranu a odchylku od smluvn volnosti je nutno vykldat restriktivn
(bod 16 stanoviska).

Generln advokt zmiuje tak rozsudek Di Pinto (C-361/89), kter se

zabv otzkou, jak rozumt pojmu "innost mimo rmec profesionln aktivity".
Ve vci Di Pinto (kter byl jednatelem spolenosti s ruenm omezenm zabvajc
se mj. inzerc a kter tuto inzerci nabzel podomnm zpsobem) se jednalo o
fyzick osoby - podnikatele, kte uzavrali smlouvy o inzerci tkajc se prodej
podniku (fonds de commerce). V bod16 tohoto rozsudku Soudn dvr uzavel, e
ani tyto osoby (oslovovan majitel podnik) nemohou bt povaovny za
spotebitele (pestoe byly fyzickmi osobami), protoe "se jednalo o akty tkajc
se sprvy jejich podnik, kter slouily k uspokojen jinch ne rodinnch nebo
osobnch poteb obchodnka". Toto negativn vymezen je velmi dleit a
ukazuje, e ani tak mimodn zleitosti, jakmi je prodej podniku, nemohou bt
vyloueny z pojmu "rmec podnikatelsk innosti" nebo "rmec samostatnho
vkonu povoln".

Vzhledem k tomu, e pjde vlun o osoby fyzick, je nepochybn, e

budou mt v mnoha ppadech dvoj tv- na jedn stran mohou ony samy v
uritch oborech podnikat, a tud bt profesionly. Dokonce i v ppad, e zdroj
jejich obivy bude v zvislm (pracovnm) vztahu, zejm budou mt pro vkon
sv prce tak uritou profesionln kvalifikaci, a proto smluvn jednn slouc
pro vkon jejich zamstnn nebude spadat do rmce definice spotebitele.

Zkonn formulace 419 v tomto smru zdnliv obsahuje problematickou

strnku, bere-li v vahu jenom profesionln innost samostatn povahy. Pi
doslovnm vkladu by toti veker zvisl vztahy z defininho omezen vypadly
a zamstnanec, kter nakupuje pro svho zamstnavatele (vetn prvnick
osoby), by mohl bt povaovn za spotebitele. Smrnice vak formulaci takto
neomezuj. Tak nap. definice v l. 2 psm. d) smrnice Evropskho parlamentu a
Rady 2002/65/ES o uvdn finannch slueb pro spotebitele na trh na dlku
k, e se jedn o kadou fyzickou osobu jednajc k elu, jen nespad do

rmce "jej obchodn nebo profesionln innosti". Zvisl vztahy tu explicitn

vyloueny nejsou. Cestou k pekonn jakhokoli nedoucho dsledku zkonn
formulace je koncept prvnch jednn prvnickch osob, resp. jednn
podnikatele - fyzick osoby (srov. vklad k 430 a nsl.). Jestlie by toti jednal
zamstnanec pro svho zamstnavatele, nejednal by vlastnm jmnem, ale
jmnem svho zamstnavatele, kter by byl prvnickou osobou nebo
profesionlem - v zvislosti na konkrtnch okolnostech. Jednn zamstnance by
se tud pitalo zamstnavateli, nikoli zamstnanci, a ten neme bt z toho
dvodu spotebitelem. Nebylo by tomu jinak ani v ppad nepmho zastoupen.

Odlien profesionlnho a neprofesionlnho jednn me bt v praxi

obtn. Proto 261 odst. 1 obch. zk. pi definici obchodnch zvazkovch vztah
povahou jejich stran pouil formulaci "... vztahy mezi podnikateli, jestlie pi jejich
vzniku je zejm s pihldnutm ke vem okolnostem, e se tkaj jejich
podnikatelsk innosti". Prvn relevanci tak ml stav, kter byl na prvn pohled
patrn, i kdyby neodpovdal skutenosti. To vak pro vymezen spotebitele
neplat. Ustanoven 419 dnou podobnou formulaci neobsahuje, co znamen,
e rozhodujc bude skuten povaha zakldanho vztahu a jeho vazba na innost
fyzick osoby. Dojde-li ke sporu, me se stt pedmtem dokazovn, zda
spotebitel v konkrtnm kontextu skuten jednal jako spotebitel ve smyslu
419. Rozhodujc zde pitom zsadn nebude, zda podnikatel vdl, e jedn se
spotebitelem; vjimkou by mohl bt jen ppad, kdy spotebitel v tomto ohledu
uvedl podnikatele v omyl.

Nutno souhlasit s dvodovou zprvou, e prava spotebitelskho prva

jde za rmec pouhch prvnch jednn, a je tud nutno brt v vahu i faktick
chovn s prvnmi jednnmi souvisc.

Dl 5
Podnikatel

420
(Definice podnikatele)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 420 a 422):

Ve shod s vcnm zmrem jsou do osnovy zaazena ustanoven o

podnikatelch. Dvod je zejmna v tom, e zsadn unifikace pravy soukromch
obligac, vetn pravy tzv. jednostrannch obchod a zkladn pravy ochrany
spotebitele jako slab smluvn strany, v obanskm zkonku vyaduje pojmov
vymezen podnikatele ji zde. Samotn pojem "podnikatel" se zachovv jako v
praxi vit, osnova se nevrac k tradinmu pojet obchodnka.

Navrhuje se opustit dosavadn koncepci 2 obchodnho zkonku, oprajc

se jako o jednu z hlavnch mylenek, e podnikatelem je osoba nadan
podnikatelskm oprvnnm. Nov se navrhuje stanovit jako zkladn kritrium,
e podnikatelem je ten, kdo provozuje podnikatelskou innost, piem se
vymezuj charakteristick znaky tto innosti. Urit osoba je ovem povaovna
za podnikatele jen se zetelem ke sv podnikatelsk innosti. Pojmov pojet
podnikatele se pro ely ochrany spotebitele navrhuje rozit tak, aby pojem byl
pi ochran spotebitele vykldn konformn s evropskm prvem; spotebitel
mus bt chrnn i v ppadech, kdy se ocitne v prvnm styku s osobou, pro
kterou nen kritrion zisku vznamn: nap. pi poskytovn veejn sluby nebo
pi obecn prospn innosti (nap. pi provozu nemocnic, veejn dopravy, pi
provozovn veejn prospnch stav) osobami, kter ve vztahu k tto
innosti status podnikatele nemaj, nap. proto, e nle do veejnho sektoru.
Nap. smrnice Rady 93/13/EHS pouv v tto souvislosti vraz "veejnoprvn
vlastnn" (publicly owned) osoba, co z hlediska esk prvn terminologie
pevzt nelze, protoe osobu nelze vlastnit. Proto nap. poltina vol v dan
souvislosti vraz bez wzgldu na to, czy naley do sektora publicznego, nmina
odkazuje na veejnoprvn oblast (ffentlichrechtlichen Bereich) atp. Nvrh se
spokojuje s vrazem "kad osoba", kterm se dv najevo, e jej
soukromoprvn nebo veejnoprvn zklad nen v dan souvislosti vznamn;
vznamn je, e uzavr smlouvy s uritm obsahem.

Na toto zkladn vymezen navazuje 421. Zde se pedn stanov, e se

vlastnost podnikatele vdy pit tomu, kdo je zapsn v obchodnm rejstku.
Podmnky pro zpis do obchodnho rejstku a povinnost zapsat se do nho
stanov speciln rejstkov zkon. Piten vlastnosti podnikatele urit osob
m prvn vznam ve vazb na konkrtn oprvnn a povinnosti. Z toho dvodu
se navrhuje stanovit, e v pochybnostech se pro takov konkrtn ppad pisoud
vlastnost podnikatele vdy tomu, kdo disponuje pslunm podnikatelskm
oprvnnm. Toto kritrium je vak brno pro oblast soukromho prva jako
sekundrn, protoe zde rozhoduje pedevm, jak se urit osoba v prvnm
styku fakticky chov.

Podnikatel vystupuje v prvnm styku pod vlastnm jmnem. Nerozliuje se

tu pitom mezi podnikajcmi osobami fyzickmi a prvnickmi, resp. mezi nzvy

tchto a jmny onch osob, nebo vzhledem k formulaci v 132 posta mluvit
jen o jmnu. Po zkuenostech s pravou te problematiky v zk. . 367/2000 Sb.
se zdrazuje, e podnikatel me pout odliujc dodatky ble charakterizujc
osobu podnikatele, pop. zvod i jeho umstn. Tm se vyluuj dodatky
klamav. Volbu tchto, ale i zamnitelnch dodatk vyluuje tak prava nekal
soute. Skutenost, e podobn oznaen chrn prava zkazu nekal soute,
nen zde zvlt zdrazovna, nebo by se jednalo o pouh upozornn bez
normativnho obsahu.

Vklad:
K odst. 1

V prvm odstavci 420 je zaveden pojem podnikatele. Jak bylo ji

zmnno, na rozdl od BGB se v esk kodifikaci nejedn pouze o pojem
spotebitelskho prva, ale i o klov pojem obchodnho prva, je je v souasn
dob zsti integrovno do obanskho zkonku, zsti vylenno do zkona o
obchodnch korporacch a zsti rozptleno do ady zvltnch zkon. Dvodov
zprva sprvn poukazuje na to, e kodifikace se nevrtila k pojmu "obchodnk",
jak jej znal veobecn obchodn zkonk (. 1/1863 . z.), kter u ns platil v
pedtotalitn epoe. l. 4 veobecnho obchodnho zkonku stanovil: "Za kupce
dle tohoto zkonnka pokldn budi ten, kdo za ivnost provozuje obchody."

Podnikatel je v dsledku koncepce vysvtlen v dvodov zprv nov jak

subjektem obchodnprvnch prav, tak subjektem spotebitelskho prva, co
znamen, e pln funkci "profesionla" jako ustlenho termnu evropskch
smrnic. Prv z dvodu irho pojet profesionla ve smyslu evropskch smrnic
byl doplnn druh odstavec, jeho redakce je vak bez objasnn plynoucho z
dvodov zprvy prakticky nesrozumiteln.

Pojem obchodnka v prvnch dech s kodifikac rozdlenou na obchodn a

obansk zkonk bv vymezen v obchodnm zkonku. N zkon o obchodnch
korporacch je vak orientovn vlun na pravu tohoto typu prvnickch osob,
tedy obchodnch korporac, neme plnit roli ani nejomezenjho obchodnho
zkonku, a proto definice obchodnka (podnikatele) v nm neme mt msto.

Obchodn zkonk . 513/1991 Sb. v dsledku nedostatku zkuenost

formuloval definici podnikatele v zvislosti na jeho oprvnn podnikat, kter m
veejnoprvn povahu, co mlo pro praxi negativn dsledky. Obchodnk
(podnikatel) jako pojem soukromho prva toti mus bt kvalifikovn podle sv
reln innosti, nikoli v zvislosti na tom, zda m oprvnn k podnikn nebo

nikoli. V opanm ppad by to toti znamenalo, a takovou zkuenost jsme uinili

v prvnch letech innosti obchodnho zkonku, e osoby podnikajc nedovolen
by se paradoxn vymkly psnj prvn prav platc pro podnikatele, a naopak
by se tato prava vzthla na subjekty nepodnikajc, le drc pslun
oprvnn. Utrpla by tak ochrana tetch osob, kter byly v dobr ve a
nezkoumaly existenci podnikatelskho oprvnn podnikatele. Obchodn zkonk
. 513/1991 Sb. musel bt novelizovn a doplnn 3a, kter alespo st
problmu vslovnou pravou odstranil. Je zajmav, e veobecn obchodn
zkonk vedle popsan konstrukce pojmu "obchodnk" obsahoval i ustanoven
obdobn 3a obch. zk. . 513/1991 Sb. To ukazuje, na jak vysok rovni byla ji
v polovin 19. stolet ochrana dobr vry tetch osob.

Obchodn zkonky v souladu s popsanou koncepc vymezuj obchodnka

jako osobu, kter uskuteuje vlastnm jmnem po ivnostensku obchody. Tomu v
zsad odpovd vymezen v prvm odstavci 420. Ustanoven 421 neodporuje
definici obsaen v 420 odst. 1, jenom pejm rovn tradin instituci tzv.
obchodnka z hlediska formy, tzn. piznn povahy podnikatele kadmu, kdo je
zapsn do obchodnho rejstku. Znovu tu hraje lohu ochrana dobr vry, v tomto
ppad princip publicity platc pro zpisy v obchodnm rejstku.

Pojmovmi znaky podnikatele ve smyslu obanskho zkonku . 89/2012

Sb. je samostatn vkon innosti vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost (v
pedchoz prav v obchodnm zkonku - 2 odst. 1 - byl takto vymezen pojem
"podnikn"). asto se v praxi setkvme i s termnem "nezvisl" innost. Ten
m podobn vznam. Tmto znakem m bt odliena innost podnikatele od
innosti zamstnance, ale tak nap. spolenka v obchodn spolenosti nebo
innost lena orgnu spolenosti. Samostatnost spov v tom, e o podnikn
rozhoduje zsadn podnikatel samostatn, ani je povinen poslouchat pokyny
jin osoby.

To ve, a to na prvn pohled vypad velmi jednodue, v bohat ivotn

praxi nabv nkdy ponkud mn jasnch odstn. Pedevm nutno
nezapomnat, e postaven podnikatele mohou mt nejenom fyzick osoby, ale
tak osoby prvnick. Pestoe prvnick osoby samozejm podnikaj vlastnm
jmnem, otzka jejich nezvislosti, ba dokonce i odpovdnosti bv mnohdy
komplikovna pslunost ke skupin spolenost (koncerny). Podnikatelsk
samostatnost bv omezena i smluvn prostednictvm tzv. distribunch st. Tak
nap. koncesn nebo franzingov smlouva klade znan omezen na
podnikatelskou innost podnikatele. Nutnost zajistit financovn podnikatelsk
innosti vytv mnohdy znan prostor pro banku, aby intervenovala do
podnikn. Konen podnikatelsk innost spov asto v obstaravatelsk
innosti nejrznjho druhu vetn zastupovn nebo zprostedkovn. V tchto
ppadech je pkazce (zastoupen, mandant) oprvnn dvat pokyny podnikateli.

To je jenom skromn ukzka relnch omezen, jim podnikatel podlh. Stranou

nechvme samozejm zkonn omezen plynouc z veejnoprvnch pedpis,
kter jsou velmi citeln.

Kritriem, kter bychom mohli zvaovat, je

zejmna nesen
podnikatelskho rizika: tam, kde toto riziko nese nkdo jin (typicky v tzv.
mandtnch distribunch stch), o podnikatele nepjde (tento znak je vak
pokryt tak termnem "na vlastn odpovdnost"). Dalm v vahu pipadajcm
kritriem pak je nezvislost na odbrateli: dodavatel dlouhodob dodvajc
jedinmu odbrateli je fakticky v zvislm postaven, a ani u nj tedy o
skutenm nezvislm podnikn neme bt e. Samostatnost podnikn vak
budeme posuzovat z hlediska formln prvnho, ani pihlme ke zmnnm
omezenm. Jestlie tedy nkdo vystupuje jako samostatn podnikatelsk subjekt,
bude z pohledu vymezen podnikatele takto kvalifikovn, pestoe jeho volnost
rozhodovn me bt nejrznjm zpsobem omezena. Vjimkou budou jen
ppady extrmnho nesouladu s uvedenmi kritrii, jak je meme pozorovat u
zastench vztah zamstnaneckch ("varc systm").

Otzka prvn odpovdnosti, kterou podnikatel samostatn nese (na rozdl

od zamstnance, kde je odpovdnost za vkon podnikatelsk innosti pitena
jeho zamstnavateli), zahrnuje jednak odpovdnost soukromoprvn (za kodu,
za vady, za prodlen), jednak odpovdnost veejnoprvn, do n spad zejmna
odpovdnost trestn (ji nesou v souasn dob i prvnick osoby) a
administrativn.

Vkon innosti na vlastn et v sob odpovdnost zahrnuje. Znamen, e

ze zvazk je povinen podnikatel a nikdo jin. Nen-li schopen sv zvazky plnit,
me bt zahjeno insolvenn zen.

innost vykonvan podnikatelem je podle dikce 420 "vdlen (...) za

elem dosaen zisku". Tento znak vyjaduje zmr, cl innosti, nikoli spnost
jeho dosaen. To znamen, e i ten nejztrtovj podnikatel je pod
podnikatelem, pestoe dnho zisku reln nedosahuje. Rozhodujc pitom nen
ani to, jak m dan osoba v myslu se ziskem naloit: tak neziskov organizace,
kter tuto svou hlavn innost zcela nebo z sti financuj ze zisku dosahovanho
pi innosti doplkov, tedy s ohledem na tuto doplkovou innost, budou
povaovny za podnikatele.

Postaven podnikatele mohou mt i osoby veejnho prva, protoe i ty

mohou podnikat. Nkter z nich budou podnikateli z hlediska formy podle 421,
protoe budou zapsny do obchodnho rejstku (zejmna sttn podniky).

ivnostensk nebo obdobn zpsob je litbou souasn nejasn

terminologii. ivnostensk podnikn je chpno jenom jako podnikn podle
ivnostenskho zkona a vedle nj je mnoho druh podnikn, je nepodlh
ivnostenskmu zkonu, ale zvltn prav, pop. je dokonce vyato z jakkoli
prvn pravy (tvorba umleckch dl). Tak tomu bylo i v pedvlen dob, kdy
veobecn obchodn zkonk s citovanm jednoduchm vyjdenm byl v
innosti, kdy se ale vychzelo z toho, e podniknm po ivnostensku se rozum
podnikn za elem zskn obivy, tedy bez jakkoli vazby na veejnoprvn
pravu. Je zajmav, i kdy zejm spe pozitivn, e pes velk zdrazovn
rozdlu mezi soukromm a veejnm prvem pozorujeme u ns tendenci k
terminologickmu a pojmovmu propojovn. Zde pouit vraz to ukazuje velmi
nzorn. I kdy jde o rdoby soukromoprvn vymezen, prv tento vraz
ukazuje petrvvajc vazbu na veejnoprvn oprvnn, pestoe prv ta mla z
definice zcela zmizet. Jestlie bychom skuten ivnostensk zpsob chpali v
souladu s etymologi tohoto vrazu jako jednn smujc k obstarn obivy, pak
"obdobn zpsob" se stv nesmyslem. Chpeme-li tento zpsob jako oznaujc
povahu veejnoprvnho oprvnn, pak sice m smysl, ale pipoutv vymezen
znovu na veejn prvo.

Dal vrazy - "soustavn" a "za elem dosaen zisku" - se pekrvaj s

pedchozmi. Soustavnost je vznamnm prvkem (v ivnostenskm podnikn
vcelku dobe vyjdenm) tradin prun interpretovanm. Soustavnost tak
neznamen plnou trvalost a pravidelnost. Tak nap. dobe pokrv i sezonn
podnikn (kdy nkdo pes lto prodv zmrzlinu na koupaliti a v zim
provozuje lyaskou kolu) a monosti peruen podnikn.

Nov je dovtek, e postaven podnikatele plat jenom "se zetelem k tto

innosti". To je dovtek, kter je pouiteln (a nutn se uplatuje i bez explicitn
pravy z povahy vci) na osobu fyzickou, kter m dv tve - jednu
podnikatelskou, jednu soukromou a nepodnikatelskou. Neplat vak zsadn pro
podnikatelsk prvnick osoby, kter existuj jenom za elem podnikn a jsou
podnikateli se zetelem k veker sv innosti. To je dvod, pro nj by bylo
bvalo lep tto snahy o pesnost se zdret, protoe vede k vkladovm
problmm jinho druhu.

K odst. 2

V souvislosti s prvm odstavcem zmnn splynut podnikatele ve smyslu

obchodnho prva a profesionla ve smyslu unijnho spotebitelskho prva nen
bez problm, protoe profesionl ve smyslu smrnic je definovn ne zcela
toton jako podnikatel pro ely prva obchodnho. Proto v druhm odstavci
esk zkonodrce in krok zpt a optovn oba pojmy alespo sten
oddluje. Vslovn pitom zmiuje vazbu na 1963, kter provd harmonizaci se
smrnic Evropskho parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. nora 2011 o
postupu proti opodnm platbm v obchodnch transakcch. Tato smrnice je
vjimen v tom smru, e se netk spotebitelskch vztah, ale vztah mezi
podnikateli. Vjimen je vak tak tm, e nepouv termn "profesionl"
uvan ve spotebitelskm prvu, ale termn "podnik", jej definuje takto:
"podnikem' [je] jakkoli organizace jin ne orgn veejn moci, kter vykonv
nezvislou hospodskou nebo odbornou innost, i kdy je tato innost provdna
jedinou osobou". Ustanoven 1963 vak z pochopitelnch dvod petavilo tento
termn do termnu "podnikatel". Pojem "profesionl" ve smyslu smrnic o ochran
spotebitele je od eskho podnikatele dost odlin, je ir. esk verze smrnic
nen pli vrn textu v jinch jazycch. Profesionlem je podle smrnic "kad
fyzick nebo prvnick osoba, kter pi uzavrn smluv upravench smrnicemi
jedn v rmci sv profesionln innosti, a je soukrom nebo veejn" (nap.
smrnice Rady 93/13/EHS o zneuvajcch klauzulch ve spotebitelskch
smlouvch). Dvodov zprva zmiuje problm tkajc se smrnic uitho
termnu "veejn vlastnn". Avak to je termn, kter uv jenom anglick verze
a po jejm vzoru velmi nevhodn tak esk. Francouzsk ani nmeck, jak na to
sprvn poukazuje dvodov zprva, podobn termn neuv. Anglick verze
nem vy slu, a zle tedy na nrodnm kontextu, abychom zvolili co nejbli
nzev odpovdajc smyslu. Nic ns nenut pout termn "veejn vlastnn
osoba". Osoba veejnho prva pln vystihuje, o ve smrnici jde.

Podstatn vak je, e v obou ppadech je ve smrnicch kladen draz na

profesionalitu, ani je zmnn ziskov motiv innosti. Ve druhm odstavci
zkoumanho ustanoven je toto rozen obsaeno ve slovech "... obdobnou
innost i pi samostatnm vkonu svho povoln", ale pli zeteln nen.
Zarmovnm do formulace o uzavrn smluv v souvislosti s podniknm dochz
k velkmu pekryt s prvm odstavcem, take smysl druhho odstavce me
uivateli zkona unikat.

Vsledkem cel operace spovajc v rozlien obou odstavc je rozdvojen

pojmu podnikatele podle toho, zda se vyskytuje v kontextu obchodnprvnm
nebo v kontextu spotebitelskho prva, resp. v kontextu harmonizanho 1963.
To nen vsledek pli pozitivn a nutno piznat, e rozlien podnikatele a
profesionla pro harmonizan ely by zejm bylo vhodnj a pro uivatele
pohodlnj.

 421
(Podnikatel podle formy)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 421 odst. 1 upravuje to, co se v obchodnprvn terminologii

nazv obchodnk "z hlediska formy" a co oznauje podnikatele, jemu je toto
postaven piznno vlun z dvod formlnch, konkrtn proto, e je zapsn
do obchodnho rejstku. Jeden z vznam tto publicity spov v tom, e
veejnosti poskytuje jistotu, e osoby v nm zapsan jsou bezvjimen
obchodnky, dnes tedy podnikateli. Nen proto teba zkoumat, jakou innost se
reln zabvaj, abychom ovili pojmov znaky podnikatele ve smyslu 420, ale
sta vdt o jejich zpisu, abychom si tak v souladu s principem publicity mohli
bt jisti, e se o podnikatele jedn. Neznamen to nijak, e by jin osoby nemohly
bt rovn podnikateli.

Jist problm vyvolv ovem toto pravidlo ve vztahu k vymezen

spotebitele v 419. V nm toti vidme, e status spotebitele posuzujeme nejen
vzhledem k osob, o kterou jde, ale tak vzhledem k innosti, kterou prv
vykonv. S ohledem na smysl spotebitelskho prva i na harmonizan
poadavky musme dospt k zvru, e 421 toto pravidlo nijak neomezuje, by
to me vst k mon ponkud pekvapujcmu stavu, kdy nkdo bude v jedin
situaci zrove spotebitelem i podnikatelem. Tato dvojjedinost spotebitele byla
ji zmnna z opanho hlu pohledu v souvislosti s 419.

Odkaz na jin zkon obsaen ve zkoumanm ustanoven ukazuje, e

oproti tradici, je zaleovala pravu obchodnho rejstku bezvjimen do
obchodnch zkonk, oputn obchodn kodifikace vyvolalo nutnost upravit i
obchodn rejstk ve zvltnm zkon. Je to jeden z prvk dekodifikace, kter je
dsledkem nov kodifikace, jak bylo zmnno v vodnm vkladu. Jedn se o
soust disperze obchodnho prva, jeho rekonstituovn na rovn doktrny a
vuky bude nronm kolem.

A do vstupu obanskho zkonku . 89/2012 Sb. v innost byla inn

pslun ustanoven v obchodnm zkonku. Obecn platilo, e ne kad, kdo m
oprvnn podnikat, mus bt zapsn v obchodnm rejstku. Dve se podle toho

rozliovali obchodnci plnho prva a neplnho prva, i po roce 1989 se

povinnost zpisu ukldala jenom nkterm dritelm podnikatelskho oprvnn
(srov. 34 obch. zk.). To plat i za nov pravy: ustanoven 34 odst. 2 a 4
obch. zk. byla pevzata do 45 zk. o ve. rejstcch. Povinn se tak i nadle
zapisuj ti podnikatel - fyzick osoby podnikajc na zem R, kte ve dvou po
sob jdoucch etnch obdobch doshnou pjm nebo vnos v prmru
alespo 120 mil. K (bez DPH). Pjmy je pitom nutno rozumt skuten plnn,
vnosy pak vznik prva na takov plnn: ve vnos je tedy v pohledvek
vzniklch v danm etnm obdob, ve pjm je v pijatch plnn.

Na zpis v obchodnm rejstku je vzno firemn prvo (srov. 423 a nsl.),

protoe firmu me mt jenom ten podnikatel, kter je zapsn v obchodnm
rejstku. Protoe obchodn spolenosti a drustva se zapisuj povinn do
obchodnho rejstku, jsou tak vdy povaovny za podnikatele a vdy maj
obchodn firmu. Ustanoven 8 odst. 2 obch. zk. upravilo, pod jakm oznaenm
podnikaj osoby nezapsan do obchodnho rejstku. V obanskm zkonku
uveden ustanoven o podnikatelch, kte nemaj firmu, nahrazuje 422.

K odst. 2

Oproti dosavadn prav, kdy obchodn zkonk v 2 odst. 2 jednoznan

kal, e: "Podnikatelem podle tohoto zkona je (...) osoba, kter podnik na
zklad ivnostenskho oprvnn...", pouil tu autor kodifikace, jako tak asto,
vraz pro vyvratitelnou domnnku "m se za to". V odstavci prvm 420 bylo
sice uvolnno spojen mezi soukromoprvnm a veejnoprvnm kritriem, ale
veejnoprvn kritrium se pesto vrac v podob tto domnnky. Jej vyvrcen je
teba spojit prv s vkonem podnikn, co vak me bt oidn z hlediska
dobr vry tetch osob. Peliknov, Pelikn

Jestlie nkdo m oprvnn, ale nevykonv je, mohl by podle tohoto

ustanoven prokazovat, e nem postaven podnikatele. Ochranu veejnosti by
potom bylo nutno zabezpeit jenom podle 5. Dvodov zprva naznauje, e
tento vklad odpovd zmru autora. Vyvratiteln domnnka s tm skuten
nen v rozporu: 5 pouijeme toti jen tam, kde se nkdo hls k tomu, e je
podnikatelem, co u osob, kter nevyuvaj svho ivnostenskho oprvnn,
nebude pli ast.

Souvisejc ustanoven:

422
(Jednn podnikatele, kter nem firmu)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:

Ve bylo zmnno, e na postaven podnikatele zapsanho v obchodnm

rejstku navazuje prava firemnho prva. Jinak eeno, obchodn firmu maj
jenom osoby zapsan v obchodnm rejstku. Ostatn podnikatel podnikaj pod
svm jmnem. To pro fyzick osoby znamen nutnost podnikat pod jejich jmnem
a pjmenm ( 77), pro prvnick osoby pod jejich nzvem ( 132 a 135).
Protoe podle 132 "jmnem prvnick osoby je jej nzev", rozum se vude,
kde se mluv o jmnu njak osoby, u prvnickch osob jmnem jej nzev. Z
dvodov zprvy vyplv, e zmrem autora zkona bylo usnadnit vyjadovn v
tom smru, e legislativa nebude muset rozliovat jmno a nzev, ale termn
"jmno" v sob napt zahrne i nzev prvnick osoby. Otzka je, zda
podnikatel me uvat pi podnikn i jin jmno nebo pseudonym. Termn
"podnikn pod vlastnm jmnem", by bylo mono chpat v zkm smyslu jako
podnikn pod skutenm pjmenm, co by z hlediska ochrany veejnosti asi bylo
nejvhodnj, protoe by to vrazn omezilo monost klamn klientely. Na druh
stran zvme-li, e ve velmi irokm pojet podnikatele je za nj povaovn i
samostatn umlec, st zabrnme, aby svou innost vykonval pod
pseudonymem. Dvodov zprva na tyto otzky odpov nedv. een lze
mon nalzt v 79, podle kterho "prvn jednn pod pseudonymem nen na
jmu platnosti, je-li zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnost
o osob jednajcho."

Pouvn dodatk umouje rozliit mezi pjmenm podnikatele nebo jeho

nzvem (prvnick osoba) a obchodnm jmnem jako oznaenm, kter nen
chrnno formln, kter ale bude bezpochyby chrnno prvem nekal soute;
pouit obchodnho jmna pi uskuteovn prvnho konu bude mon, bude-li
obsahovat i skuten jmno podnikatele. Je koda, e instituce obchodnho jmna
u ns zstv nepochopena, pestoe v podnikn se masov vyskytuje. Na zpis
obchodnho jmna, jm by byl oznaen obchodn zvod podnikatele, nepamatuje
ani prava ivnostenskho rejstku, ani prava obchodnho rejstku. Mnoho
podnikatel je pitom klientele znmo takka vlun pod obchodnm jmnem.
Nen-li nikde registrovno, pin to nebezpe zneuit, skryt majitele zvodu.

Stejn tak je mono uvat pi podnikn tt (nzev provozovny, restaurace

apod.), kter se li od jmna (nzvu), pod nm podnikatel podnik, a ktermu je
tak poskytovna neformln ochrana prvem nekal soute. Jedn se o velmi
vznamn nehmotn statky (v novm pojet vc jde o nehmotn vci), kter
spoluvytvej hodnotu zvodu, kter vak dosud nejsou u ns dostaten
doktrinln a legislativn reflektovny.

Obchodn firma

423
(Pojem "obchodn firma"; ochrana prv)
JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Pojem "obchodn firma" (7 a 12)

III. Zsada jednotnosti (13 a 14)

IV. Ochrana obchodn firmy (15 a 20)

Z dvodov zprvy (k 423 a 425):

Prvn prava obchodn firmy je zaazena k obecnm ustanovenm o

podnikatelch, protoe je s obecnm pojmem podnikatele jako zkladn institut
pevn spjata, a nehod se tud zaazovat ustanoven o obchodn firm do zkona
upravujcho postaven obchodnch spolenost nebo drustva. V nvrhu nov
zkonn pravy dochz proti dosavadnmu stavu k nkterm podstatnm
posunm. Nvrh zmn bere v vahu britsk zkuenosti a reaguje tak na
nmeck a rakousk zkuenosti z posledn doby. Koncepn dochz k
vznamnmu posunu, kter je do znan mry ji dnes pedjman obchodn a
podnikatelskou prax. Prvo k obchodn firm se nechpe vlun jako prvo

osobn, ale spe jako prvo majetkov; proto je firma vc uvolnna pro majetkov
dispozice, a ji se uskuten samostatn, nebo v rmci obchodnho zvodu, se
kterm je spojena.

Obchodn firma je spjata s podnikatelem zapsanm v obchodnm rejstku.

A ji se podnikatel zapisuje do obchodnho rejstku dobrovoln nebo povinn,
zape do nho i sv jmno nebo jin oznaen, kter se v dsledku toho zmn v
obchodn firmu.

Ochrana obchodn firmy nle tomu, kdo ji po prvu pouil poprv. Pokud
jde o katalog prv osoby doten poruenm jejho prva k firm, neuvd se
duplicitn ke stejnmu katalogu u prv z nekal soute, jak je tomu dnes v 12
a 53 obchodnho zkonku, ale odkazuje se na pravu nekal soute pmo.
Vcn se ale nic nemn. Vychz se z pojet jedin firmy. U prvnick osoby,
kter je podnikatelem, jsou jej nzev i obchodn firma toton. U lovka podnikatele (podnikatele - jednotlivce) se vak na tomto poadavku netrv, a
jeho obchodn firma tedy nemus bt toton s jeho jmnem; veejnost vak mus
bt schopna rozpoznat z jeho oznaen, e se jedn o podnikatele - jednotlivce;
pipust se tedy i obecn vit pseudonymy apod. Pro jednotliv obchodn firmy
vak plat stejn jako dosud zsada nezamnitelnosti (kter chrn pedevm
podnikatelsk prosted) a zkaz klamavosti (kter sleduje pedevm ochranu
zkaznick veejnosti).

I. Obecn

Obansk zkonk se ve svm pojet stv vchodiskovou pravou pro

celou oblast soukromho prva, pro ni poskytuje zkladn zsady a pravidla.
Pedstavuje tit celho systmu navazujcch dlch a zvltnch prav, kter
se ji nevracej ke spolenmu zkladu, ale sousted se pouze na regulaci
odchylek, rozen a specialit. V souladu s tm byla do obanskho zkonku
zahrnuta i prava podnikatele a spolu s n t prava obchodn firmy. Jakkoli je
tato prava obecn, pedstavuje v systematice celho kodexu soubor specilnch
pravidel, kter sice nedopadaj na vechny podnikatele a ji vbec se netkaj
vech osob, pesto jsou vak propojena s obecnmi pravidly o osobch a vyuvaj
i jejich pojmoslov ( 425). Dalm stupnm systmu pravy firmy jsou ustanoven
o firm obchodnch spolenost a drustev v zkon o obchodnch korporacch,
kter obsahuj konkrtn pravidla pro oznaovn prvn formy obchodnch
spolenost a pro oznaovn drustev a kter tvo soust speciln pravy
jednotlivch obchodnch korporac.

Krom uvedenho zkladnho systmu prvn pravy firmy v obanskm

zkonku a zkon o obchodnch korporacch zstvaj zachovny speciln
pravy firmy ve zvltnch zkonech regulujcch subjekty kapitlovho trhu
(banky, pojiovny, investin spolenosti, investin fondy apod.), evropsk
nadnrodn formy spolenost a drustva (evropsk hospodsk zjmov
sdruen, evropsk spolenost, evropsk drustvo), pop. dal podnikatelsk
subjekty.

Na pravu obchodn firmy (obecnou a speciln) bezprostedn navazuj

ustanoven o nekal souti, kter jsou pedmtem pravy zvazk z delikt v
hlav III tvrt sti obanskho zkonku. Souvisejc speciln prava
prmyslovch prv je obsaena ve zvltnch samostatnch zkonech, zejmna v
zkon . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, a v zkon . 452/2001 Sb., o
ochran oznaen pvodu a zempisnch oznaen. V tomto ohledu nedochz ani
v prav obanskho zkonku k dn zmn.

Pravidla firemnho prva stanoven obanskm zkonkem, zkonem o

obchodnch korporacch i specilnmi pedpisy budou interpretovat a aplikovat
soudy pi sv rozhodovac praxi. Vznam soudn interpretace se zejm v mnoha
smrech posl, protoe ada pravidel obsaench v obanskm zkonku i dalch
zkonech vyuv pojm a formulac, jejich pesnj obsahov rysy jsou
ponechvny judikatue. S velkou pravdpodobnost lze oekvat expanzi
soudnch rozhodnut reagujcch na zmnnou prvn situaci. Souasn vak lze
pedpokldat, e vtina dosavadn judikatury bude pouiteln i v novch
podmnkch.

Obansk zkonk, kter charakterizuje obchodn firmu jako jmno, pod

nm je podnikatel zapsn v obchodnm rejstku, tm zachovv nutnost uritho
formlnho postupu, veejnou dostupnost vech obchodnch firem i konstitutivn
inky zpisu. Firma (pestoe nen v 423 na rozdl od 8 obch. zk. zavedena
legislativn zkratka "firma", bude v komenti bn pouvna) i nadle zstv
soust majetku osoby podnikatele, vstupuje i do obchodnho zvodu.

Osobami, na n se vbec nevztahuj ustanoven o firm, mohou bt jak

podnikatel nezapsan v obchodnm rejstku (a to jednotlivci i prvnick osoby),
tak i nepodnikatel (nap. lid, prvnick osoby, stt, samosprvn zemn
jednotky). Tito podnikatel pi svm podnikn jednaj pod vlastnm jmnem,
kter me obsahovat i rzn dodatky ( 422). Je zejm, e podnikatel, kter
nen zapsn v obchodnm rejstku, stejn tak i kad nepodnikatel, resp.
soutitel, je chrnn prvem proti nekal souti ( 2976 a nsl.), dojde-li k
zsahu do jeho prv k vlastnmu jmnu (resp. ke jmnu se zvolenm dodatkem)
nekalm soutnm jednnm.

K odst. 1

II. Pojem "obchodn firma"

Obchodn firma je svm obsahem vymezena tak, e se jedn o jmno

podnikatele, kter je zapsn v obchodnm rejstku, zatmco nezapsan podnikatel
obchodn firmu nem (shodn s 8 obch. zk.). Z uvedenho vyplv, e u
obchodn firmy nen dna souvislost s pojmem "podnikatel" ( 420 a 421); nen
rozhodujc ani to, zda podnikatel m ze zkona uloenu povinnost nechat se
zapsat do obchodnho rejstku (nap. obchodn korporace) nebo zda sm
dobrovoln pod o zpis do obchodnho rejstku v ppad, kdy tuto povinnost
nem zkonem uloenu (nap. podnikatel - lovk). Dleit je splnn formln
podmnky, tj. zapsn podnikatele do obchodnho rejstku k uritmu datu, od
nho jde o podnikatele s obchodn firmou. Prvo k obchodn firm neme tedy
podnikateli vzniknout bez zpisu do obchodnho rejstku.

Firma v pojet vlastnickho prva je povaovna za vc v prvnm smyslu

( 489). Jde o jist posun v pojet obchodn firmy. (Podle 8 obch. zk. byla firma
nehmotnm statkem, uritou majetkovou hodnotou, kter jako nehmotn sloka
podnikn byla soust hromadn vci - podniku podle 5 obch. zk., nebyla
vak povaovna za vc.) Podle uitho tdn v 496 (vci hmotn a nehmotn)
lze obchodn firmu zaadit pod nehmotn vci (tj. prva, jejich povaha to
pipout, a jin vci bez hmotn podstaty). Podle 498 odst. 2 (dikce "veker
dal vci, a je jejich podstata hmotn nebo nehmotn, jsou movit") je obchodn
firma vc movitou.

Podnikatel, pro kterho je obchodn firma zapsna, m vlastnick prvo ke

sv obchodn firm (podle 1011 "ve, co nkomu pat, vechny jeho vci
hmotn i nehmotn, je jeho vlastnictvm"). Obchodn firma tak zstv soust
majetku podnikatele ( 495), nebo pat podnikateli jako osob - lovku nebo
prvnick osob (souhrn veho, co osob pat, tvo jej majetek). Jako soust
majetku vstupuje do obchodnho zvodu (podle 502 "zvod je organizovan
soubor jmn, kter podnikatel vytvoil a kter z jeho vle slou k provozovn
jeho innosti"; podle 495 "jmn osoby tvo souhrn jejho majetku a jejch
dluh").

Pokud jde o hodnotu obchodn firmy, bude se pi jejm uren postupovat

podle 492 ("hodnota vci, lze-li ji vyjdit v penzch, je jej cena"). Obchodn
firma podnikatele me mt v uritch ppadech (zvlt v ppadech

mezinrodn, evropsk i lokln proslulosti) svoji nezanedbatelnou hodnotu.

Firma me bt jednm z urujcch faktor ceny obchodnho zvodu, nebo
klientela identifikuje podnikatele, pp. jeho zvod prv podle firmy (viz lit. . 5).

Podnikatel zapsan v obchodnm rejstku in prvn jednn pod svoj

obchodn firmou [tato povinnost je stanovena podnikateli v 435: "Kad
podnikatel mus uvdt na obchodnch listinch (...) sv jmno a sdlo..."]. V
obchodn praxi vak me uvat krom obchodn firmy i jakkoliv jin nzvy,
kter vak nejsou obchodn firmou (nap. k oznaen zvodu, v reklam, pi
propagaci, na vvsnm ttu, ve svm logu apod.). Tak nap. obchodn spolenost
s firmou "DMH a Kloupar, s. r. o." (firma vznikla pravdpodobn ze jmen
pvodnch dvou spolenk - "DOMA-MORAVA holding, a.s." a "Jaroslav Kloupar";
spolenost je zapsna u Krajskho soudu v Ostrav, jej sdlo je v Olomouci) m v
Brn - Krlov Poli obchod s dlouhodob uvanm a znmm nzvem "Domc
poteby u ouelky", proto se toto oznaen nachz v propagaci a reklam
spolen s firmou - "DMH a Kloupar, s. r. o., Domc poteby u ouelky", ale lze
je najt i samostatn (bez firmy) na webovch strnkch http://www.uzouzelky.cz.

Ustanoven o obchodn firm neupravuj problematiku nzvu obchodn

korporace ped jejm zpisem do obchodnho rejstku. Jednaj-li zakladatel nebo
i jin osoby ( 127; srov. 64 obch. zk.) "jmnem obchodn korporace", i kdy
ped jejm vznikem, lze hovoit o neformln ochran obchodn firmy. Zakladatel
dn zaloen obchodn korporace maj nyn nov monost (navrhnou-li to
vichni zakladatel) nechat zapsat obchodn firmu do obchodnho rejstku jet
ped samotnm zpisem obchodn korporace, tj. ped jejm vznikem. Mus k tomu
vak doloit zakladatelsk prvn jednn. Nvrh na zpis obchodn korporace do
obchodnho rejstku mus bt pak podn nejpozdji do jednoho msce od zpisu
firmy; jinak rejstkov soud firmu vymae (k tomu viz 48 odst. 2 zk. o ve.
rejstcch). V takovm ppad by se ji jednalo o formln ochranu obchodn
firmy.

III. Zsada jednotnosti

Kad podnikatel m pouze jednu obchodn firmu (zsada jednotnosti firmy

je nyn explicitn zkonem vyjdena; dve absenci tohoto ustanoven eila
judikatura, nzory odborn literatury vak nebyly jednotn - viz lit. . 1, 6, 8).
Nov prava, kter pipout pro podnikatele pouze jedinou firmu, je tedy
psnj ne prava rakousk nebo nmeck, je dovoluj podnikateli - lovku
vce firem, pokud provozuje vcn odlin aktivity v samostatnch organizanch
tvarech, z nich kad by mohl bt zvodem (podnikem). Tak nap. nmeck
nauka odliuje postaven podnikatele - jednotlivce, u nho pipout existenci
vce zvod (podnik) a jejich veden pod odlinmi firmami, a postaven

podnikatele - obchodn spolenosti, kter je jako podnikatelsk subjekt pevnji

spojena se svm zvodem (podnikem) povaovanm za jedinou majetkovou i
podnikatelskou jednotku (lit. . 9).

V obanskm zkonku chyb prava ke stle diskutovan otzce, zda jeden

podnikatel me mt vce obchodnch zvod, avak i pi vtm potu zvod
mus pro prvn jednn v zleitostech kterhokoli z nich pouvat pouze jednu
obchodn firmu. Lze proto oekvat, e i nadle nebude mono zapsat do
obchodnho rejstku vedle plnho nzvu (jmna) zkratky obchodn firmy, pop.
jin oznaen, kter by opravovala k domnnce, e podnikatel m vce firem.

K odst. 2

IV. Ochrana obchodn firmy

Obansk zkonk upravuje tzv. absolutn ochranu obchodn firmy, kter

m - na rozdl od dvj pravy v 12 obch. zk. - svoje koeny ve vlastnickm
prvu k firm. Vlastnk firmy je oprvnn vylouit kad jin subjekt z uvn
totonho nebo podobnho oznaen, a ji jde o firmu jinho podnikatele, nebo
oznaen podnikatele, kter firmu nem ( 422), nebo zvltn oznaen
vyuvan pi podnikatelsk innosti. Oprvnn vlastnka nen vyjdeno
vslovn, nebo s ohledem na vymezen obsahu vlastnickho prva to nen teba.
Pi posuzovn otzky vzniku prva na ochranu obchodn firmy je nutno mt na
zeteli zkonem stanoven prvo priority (dosud vymezen pouze judikaturou).
Ochranu obchodn firmy me vyut zsadn ten, kdo zaal obchodn firmu
oprvnn uvat jako prvn (m pednostn prvo k firm). Pjde zejmna o
podnikatele (lovka nebo prvnickou osobu), pro kterho je firma zapsna,
neboli m vlastnick prvo ke sv obchodn firm; nemus vak vdy jt o
vlastnka firmy.

Ustanoven 423 na ochranu obchodn firmy se dotk jednoznan pouze

zsah do prv k obchodn firm (nikoliv tedy zsah do jinch prv doten
osoby, jako nap. do prv k ochrann znmce i prv autorskch, jak se nkdy
dve usuzovalo pi vkladu 12 odst. 1 obch. zk.: "Kdo byl doten na svch
prvech..." - viz lit. . 1). Nezaobr se (ne)oprvnnost uvn firmy ze strany
ruitele (srov. dve vslovn poadovanou pravu dle 12 odst. 1 obch. zk.: "...
neoprvnnm uvnm firmy"). Pokud ruitel souasn svm jednnm napln
podmnky skutkov podstaty nekal soute vyvoln nebezpe zmny ( 2981),
pp. jen zkladn podmnky generln klauzule nekal soute ( 2976), jedn se

souasn o nekalosoutn zsah ruitele do podnikatelovch prv k firm. Tm

dochz k prolnn absolutn i relativn ochrany firmy.

Okruh aktivn a pasivn legitimovanch osob je nsledujc: aktivn

legitimovanou osobou je kad, kdo byl doten ve svm prvu k obchodn firm
(nejastji to bv podnikatel zapsan v obchodnm rejstku, tj. vlastnk firmy).
Ochrana mu nle proti nejrznjm formm zsah do prva k firm (krom
uvn totonch nebo podobnch oznaen t uvn silnch prvk firemnho
kmene, kter jsou pro oznaen oprvnnho pznan, zneuit tchto prvk,
pop. nesprvn uvn vlastnho jmna tak, e je podobn firm oprvnn
osoby). Pasivn legitimovanou osobou i ruitelem, tj. tm, kdo zashl do prv
podnikatele k firm (jednnm neoprvnnm, ale i oprvnnm), me bt v
podstat kdokoli, tj. jin podnikatel, nepodnikatel i jakkoli jin osoba.

Vlastn podnikatelova prva k obchodn firm jsou chrnna formou

pmho odkazu na prva nleejc pi ochran ped nekalou sout (viz 2988):
Doten osoba me proti ruiteli poadovat, aby se jednn zdrel nebo aby
odstranil zvadn stav, dle me poadovat pimen zadostiuinn, nhradu
kody a vydn bezdvodnho obohacen.

Ustanoven o obchodn firm nereguluje ochranu grafickho een

obchodn firmy (to me bt pedmtem nap. znmkoprvn ochrany, jde-li o
ochrannou znmku obrazovou nebo kombinovanou). Poskytuje ochranu pouze
slovnmu vyjden. Obchodn firma m chrnnu pouze slovn podobu schopnou
vytvet odlinosti jen s vyuitm malch a velkch psmen (nap. Brnnka, s. r.
o.) a vyluujc jakkoli grafick pravy psma, specifick uspodn slov uvnit
firemnho oznaen nebo pipojen symbol, obrzk apod., kter mohou bt
chrnny jako tzv. oznaen pouze prvem nekal soute ( 2976 a nsl.), pp.
zkonem . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, nap. jako kombinovan
ochrann znmka.

Pedpokld se, e lze pipustit i poskytnut licence k obchodn firm (

2358 a nsl.), tj. licenci k uvn obchodn firmy v irm slova smyslu, jako
oznaen subjektu, na kter byla licenn smlouvou obchodn firma pevedena.
Otzkou vak zstv, zda je mono uvaovat i o tom, e licence se tk prvnch
jednn podnikatele, tj. e jde o licenci na uvn obchodn firmy k podpisovn
prvnch jednn podnikatele. (Dosud se vychzelo vdy ze skutenosti, e firma
je oznaenm prvnho subjektu a slou k jeho identifikaci; nebylo tedy
akceptovateln, aby podnikatel poskytoval licenci na uvn firmy k podpisovn,
bylo vak mon dovolit jinmu uvat obchodn firmu v jejm irm smyslu - k
tomu viz lit. . 5) Poskytnut licence k obchodn firm bude mt pravdpodobn
podobn postup jako poskytnut licence k ochrann znmce (dovolen zkonem

. 441/2003, o ochrannch znmkch). Bude praktick zejmna tehdy, m-li

podnikatel firmu shodnou se svoj ochrannou znmkou a ob tyto sv nehmotn
movit vci hodl licenn smlouvou poskytnout jinmu podnikateli i jin osob.
V takovch ppadech se ochrana obchodn firmy tk nejen podnikatele vlastnka firmy (poskytovatele licence), ale tak nabyvatele licence ( 2369).

Souvisejc ustanoven:

77 a 79, 127, 132 a 135, 420 a 422, 435, 489 a 498, 501 a
502, 1011 a 1012, 2358 a 2370, 2976, 2981, 2988, 2989

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch,

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:

K odst. 1
Jestlie navrhovatel v zen ped obecnmi soudy ve svm nvrhu uvedl
jmno povinnho tak, jak bylo uvedeno ve vpisu z obchodnho rejstku, a toto
jmno ji nen v souladu s 9 odst. 1 obch. zk., mly obecn soudy dostt sv
povinnosti zakotven v 32 obch. zk., tedy upozornit rejstkov soud na
neshodu mezi skutenm prvnm stavem a stavem zpisu v obchodnm rejstku,
a teprve pot vyzvat navrhovatele k odstrann vad nvrhu podle 43 odst. 1 o.
s. . Pokud obecn soudy takto nepostupovaly, odepely tm navrhovateli prvo
na soudn ochranu zakotven v l. 36 odst. 1 Listiny.
(II. S 449/98)
Rozhodn pro posouzen, zda je obchodn firma podnikatele uvna v
souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute, ve smyslu 16 odst.

1 zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch, jsou daje obsaen v

obchodn firm podnikatele, nikoliv jeho logo.
(NS 32 Odo 842/2004)
Uvede-li obchodn spolenost nebo jin podnikatel v psemnm prvnm
konu sv obchodn jmno (nyn svou obchodn firmu) nepesn nebo nepln,
nelze z toho dvodn dovozovat, e prvn kon uinil nkdo jin (od n odlin
osoba). Jde o vadu projevu vle, kter zpsobuje, nelze-li ji odstranit pomoc
vkladu, neplatnost prvnho konu.
(NS 21 Cdo 315/2001, Rc 55/02, SoJ 21/02)
Pokud je prvnick osoba v prvnm konu oznaena nepesn obchodnm
jmnem (nyn obchodn firmou) nebo nzvem, kter nenle jin prvnick
osob, avak v tomto konu je uvedeno sprvn identifikan slo tto prvnick
osoby, nen prvn kon neplatn, pokud lze z celho obsahu prvnho konu jeho
vkladem zjistit, kdo byl astnkem smlouvy.
(NS 22 Cdo 2480/2000)
Obsahuje-li slovn st ochrann znmky soubor slov, tvocch ve sv
souvislosti znn firmy, jej uvn bylo zakzno, jest rejstkov soud oprvnn
zakroiti ve smyslu l. 26 obch. zk. (zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn
zkonk - pozn. aut.) a netrpti uvn onch slov jako firmy ani na zbo, ani na
jeho obalu.
(Vn 5273/25)

K odst. 2
Prvnick osoba, kter m jako organizan sloku odtpn zvod, se i ve
sporu, kter se tk tohoto odtpnho zvodu, oznauje jako astnk zen
uvedenm obchodnho jmna a sdla ( 79 odst. 1 vta druh o. s. .) a ve vcech
vyplvajcch z obchodnch vztah t uvedenm jejho identifikanho sla,
poppad dalch daj potebnch k jej identifikaci ( 79 odst. 1 vta tet o. s.
.). Okolnost, e spor se tk odtpnho zvodu, lze vyjdit tm, e za oznaen
astnka se pipoj daj o odtpnm zvodu; tento daj me vyplvat i z jinch
skutenost uvedench v alob. Pro nedostatek podmnky zen zleejc v
nedostatku zpsobilosti bt astnkem zen soud zen zastav tehdy, je-li
nepochybn, e jako astnk zen byl oznaen jen odtpn zvod. Tot plat,
m-li prvnick osoba jinou organizan sloku, o n zkon stanov, e se zapisuje
do obchodnho rejstku.
(NS Cpjn 30/97)
Prvo na ochranu znn obchodn firmy spolu s prvem na ochranu nzvu
prvnick osoby podle 19b odst. 2 ob. zk. nelze povaovat za prvo
majetkov, je podlh promlen, a zvr soudu prvnho stupn, e nrok na

uloen povinnosti odstranit zvadn stav, vznikl neoprvnnm uvnm

obchodn firmy a nekalosoutnm jednnm, je nrokem, jen se bhem asu
proml, je zvr nesprvn. Rozhodn zde je, zda tento zvadn stav v okamiku
rozhodovn trv a je teba jej zpsobem poadovanm alobcem odstranit i
nikoli. (alobkyn "STAPRO, s. r. o." vs. alovan "STAPROLIBEREC, s. r. o.".)
(VS Praha 3 Cmo 346/2009)
Nen jednnm v rozporu s dobrmi mravy soute, pokud soutitel, jen
na trh dodv vrobky s uritm oznaenm, v tomto pokrauje i pesto, e v
mezidob je zapsna pro jinho soutitele obchodn firma, je obsahuje v kmeni
nzev tohoto vrobku. Nroky z titulu ochrany proti jednn nekal soute, jak
bylo toto jednn skutkov vymezeno, alobci nenle, nebo to byl a on, kdo
pijetm obchodn firmy danho znn stav kolize s ji pedtm uvanm
oznaenm vrobk vyvolal. Pokud se alobce odvolval na ust. 47 obch. zk.,
pak i toto ustanoven vak chrn nositele starho prva.
(VS Praha 3 Cmo 69/2002)
Podmnkou pro nazen pedbnho opaten i ve vcech ochrany
obchodnho jmna je nezbytnost navren pravy pomr astnk.
(VS Praha 3 Cmo 207/98)
Pokud je osvdeno, e alovan bn uv nikoli sv pln obchodn
jmno, ale jeho zkratku, je je vak toton s obchodnm jmnem alobce, pak pi
posuzovn podmnek pro vydn pedbnho opaten, pokud jm m bt
uloena povinnost zdret se tohoto uvn, je mono dovodit, e je zde dna
znan pravdpodobnost odvodnnosti tvrzen alobce, e jednn alovanho
naruuje jeho vlun prva k obchodnmu jmnu. (alobkyn "SOREA, spol. s r.
o." vs. alovan "Soukrom reklamn agentura, s. r. o.", kter bn pouv
nzvu SOREA s. r. o.; pro alobkyni svd asov priorita, alovan m
kombinovanou ochrannou znmku, jej slovn st zn SOREA.)
(VS Praha 3 Cmo 426/95)
Pekkou pro uloen povinnosti zmnit obchodn jmno nen registrace
ochrann znmky, obsahujc obchodn jmno povinnho. Vkon formlnho prva
znmkovho se toti nesm pit zsad hmotnho prva, vyjden v ust. 44
odst. 1 obch. zk. Plat tedy, e i uit zapsan ochrann znmky me bt
jednnm proti dobrm mravm soute, a tedy jednnm nekalm. (alobkyn
"Beta s. r. o." vs. alovan "BETA NBYTEK, spol. s r. o."; alobkyn m ochrannou
znmku slovn i kombinovanou BETA, alovan m grafickou ochrannou znmku
BETA NBYTEK.)
(VS Praha 3 Cmo 397/95)
V ppad konfliktu dvou v obchodnm rejstku zapsanch obchodnch jmen
(nyn obchodnch firem - pozn. aut.) lze doshnout npravy jen cestou uplatnn
nroku na odstrann zvadnho stavu. Nrok na zdren se uvn zapsanho

obchodnho jmna lze smovat pouze k tm innostem ruitele, pi nich nejde o

prvn kony.
(VS Praha 3 Cmo 229/95)
Proti obchodn spolenosti, je uv v obchodnm rejstku pozdji zapsan
obchodn jmno, zamniteln s obchodnm jmnem alobce ( 10 odst. 1 obch.
zk.), lze doshnout odstrann zvadnho stavu nvrhem na uloen povinnosti,
aby zmnila obchodn jmno v zkladnch dokumentech o zaloen spolenosti a
v nvaznosti na tuto zmnu podala rejstkov soud o zpis takov zmny.
Nrok na zdren se uvn je namst tam, kde obchodn jmno oprvnnho je
pouvno jinou osobou zcela i zsti neoprvnn (nap. je zvoleno k oznaen
provozovny podnikatele), a tato osoba uvan obchodn jmno nem v tto
podob v obchodnm rejstku zapsno.
Z odvodnn: Je teba dovodit (pokud se pomine nrok na nhradu kody
a hradu pimenho zadostiuinn), e sv prva proti nkomu, kdo uv v
rejstku zapsan obchodn jmno zamniteln s obchodnm jmnem
oprvnnho, me oprvnn uplatnit jako nrok na odstrann zvadnho
stavu.
(alobkyn "B. SERVICE, stavebn spol. s r. o." vs. alovan "B. servis, spol.,
s r. o.".)
(VS Praha 3 Cmo 808/93)
V souladu se zkonnmi podmnkami pro nazen pedbnho opaten
podle ustanoven 74 a nsl. o. s. . nen zsadn uloen povinnosti zdret se v
obchodn innosti uvn sti zapsanho obchodnho jmna. (Navrhovatelka "F.
P., spol. s r. o., P." vs. odprce "F. - import a export kvtin, s. r. o., .";
navrhovatelka m ochrannou znmku F.)
(VS Praha 3 Cmo 234/93)
V ppad, kdy dva podnikatel uvaj shodn i zamniteln obchodn
jmno, prvo na jeho ochranu m ten, v jeho prospch svd asov priorita. Je
pitom nerozhodn, zda jde o fyzickou i prvnickou osobu. (alobce Jan Novk s
obchodnm jmnem "Jan Novk - PRIVAT TOUR, L." vs. alovan "s. r. o. PRIVAT
TOUR - cestovn kancel, L.".)
(VS Praha 3 Cmo 233/92)
Zkratka obchodnho jmna (sloen nap. z potench psmen slov, je
tvo kmen obchodnho jmna) nen chrnna podle 12 obch. zk.
Z odvodnn: Je nesporn, e odprce uvnm zkratky VPP, by jako
zkratky pro svj obchodn nzev, poruil vlun prvo navrhovatele uvat svj
obchodn nzev.
(Navrhovatel "VPP, a.s. P." vs. odprce "Vroba potaovch program,
a.s.".)

(VS Praha 3 Cmo 87/92)

Zsah do prv majitele firmy jejm neoprvnnm uvnm tet osobou
pedpokld jej pouit ve vrnm znn tak, jak jest protokolovna.
(Vn 8610/29)

Z literatury:
Ddi: Obchodn zkonk. Koment, dl I, 2002.
Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou,
2012.
Macek: Rozhodnut ve vcech obchodnho jmna a nekal soute, 2000.
Macek: Rozhodnut ve vcech nekal soute a obchodn firmy (20002010). II. dl, 2011.
Peliknov: Koment k obchodnmu zkonku, 1. st, 3. vyd., 2003.
Pokorn, Kovak, p a kol.: Obchodn zkonk. Koment, I. dl, 2009.
Pokorn a kol.: Firemn prvo v esk republice (vvoj a srovnn s
Nmeckem a Slovenskem), 2013.
tenglov, Plva, Tomsa: Obchodn zkonk. Koment, 12. vyd., 2009. 9.
Schmidt: Handelsrecht, 5. Aufl., 1999.

424
(Zsady obchodn firmy)
JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Zsada nezamnitelnosti (4 a 6)

III. Zsada zkazu klamavosti (7)

I. Obecn

Tradin funkce firmy zstvaj zachovny, mn se vak ponkud jejich

vznam. Identifikan funkce, jejm poslnm je podrobit vytven a uvn
firem uritmu du, kter respektuje individualitu kadho zapsanho subjektu,
ani by mu vak stanovil k dosaen individualizace njak pravidla, nar na
funkci ochrannou, jej realizaci by se nejlpe dailo, pokud by pro vytven firmy
byla pedepsna psn a bezvjimen pravidla.

Nov prava vslovn zakazuje jen zamnitelnost a klamavost firmy a ve

zbytku ponechv individualizan psoben firmy zcela na projevu vle
podnikatele, kter ji nen ve volb vlastn obchodn firmy dle limitovn. Prvn
regulace sice vznamn posiluje vlunost firmy, jestlie vslovn stanov, e
podnikatel nesm mt vce obchodnch firem, nevyjaduje se vak k problmu
rozliovac zpsobilosti firmy. Nein rozdl mezi firemnm kmenem a dodatky,
nebo umouje jakkoli uspodn jednotlivch prvk, z nich se firma skld.
Jen u pravy obchodnch spolenost a drustev v zkon o obchodnch
korporacch stanov kogentn daj o prvn form obchodn spolenosti nebo
drustva. Ponechv vak podnikatelm na vbr, zda zvol nezkrcen vyjden
formy nebo si vyberou nkterou ze zkonnch zkratek. Relativizuje i rozdl mezi
firmou podnikatele - lovka a podnikatele - prvnick osoby, nebo uvoluje
pravidla pro tvorbu firmy podnikatele - jednotlivce a dovoluje mu vyut ve firm
rovn jin oznaen ne vlastn jmno. Vznamnch zmn doznala i zsada
firemn vzanosti (psnosti). S jistou nadszkou by bylo mono ci, e se tato
zsada pevrtila ve svj opak a e nov prava je ovldna zsadou firemn
volnosti (projevuje se zejmna u podnikatele - lovka, nebo pravidlo, e firmu
tvo jeho jmno, je ji jen dispozitivn; u podnikatel - prvnickch osob zkon
nespecifikuje, jak by ml bt jejich nzev vytvoen).

Prvn regulace posiluje i soutn funkci firmy, nebo dovoluje vytvet i

takov firemn oznaen, kter mohou bt vyuvna i jako soust propaganch
a reklamnch text, oznaen zvod a poboek nebo jako ochrann znmky i
domnov jmna. Firma tak je propojena s ostatnmi prvy a me vytvet
jednotnou strategii prezentace podnikatele, jeho zvod i jeho vrobk nebo
slueb. Takov oznaen sloen z totonch nebo podobnch prvk mohou
efektivnji pronikat do vdom zkaznk, stt se pro danho podnikatele
pznanmi a zajiovat mu snadnj odbyt jeho produkt.

II. Zsada nezamnitelnosti

I kdy obansk zkonk zaazuje firmu mezi movit vci, navazuje na

dosavadn prvn pravu v tom smru, e obchodn firmou rozum i nadle jmno,
pod nm je podnikatel zapsn do obchodnho rejstku, a vyuv vtinu zsad,
kter jsou s firemnm prvem tradin spojovny. Nkter ze zsad vak opout
a jin vznamn modifikuje.

Jestlie je jako vd zsada firemnho prva chpna zsada

nezamnitelnosti (vlunosti) firmy, je zejm, e rozhodujc vznam tto zsady
zstv zachovn. Ani v nov prvn prav nedochz k jejmu oslaben i
oputn. Obansk zkonk vslovn stanov zkaz zamnitelnosti obchodnch
firem. Vlunost firmy zdrazuje i tm, e piznv ochranu prv k n tomu, kdo ji
po prvu pouil jako prvn ( 423 odst. 2). Pibliuje se tak konstrukcm
spojovanm spe se znmkovm prvem; dje se tak ve zjednoduen form,
nebo nepedpokld, e by s nvrhem na zpis firmy do obchodnho rejstku
bylo spojeno prvo priority a nsledn monost podat nmitky, pokud
navrhovan firma nebo firma j podobn je uvna ji jinm podnikatelem. Z
vslovnho zkazu zamnitelnosti bude jist mono dovodit povinnost soud
provovat vlunost firmy v rejstkovm zen o povolen zpisu novch
subjekt nebo povolen zpisu zmny firmy. Vyuvn monost dlkovho
penosu dat pomoc potaovch st i pomrn stabilizovan vklad
zamnitelnosti, kter se vytvoil ji v poslednch deseti letech, by ml zabrnit
alespo tm nejzvanjm ppadm pln totonosti zapisovanch firem nebo
jejich velmi blzk podobnosti. Monost podat nmitky proti nov zapisovan
obchodn firm by jist byla zajmavm nmtem zejmna v tch ppadech, kdy
by se nov firma dostvala do kolize s tzv. jinmi oznaenmi, pouvanmi pro
lep rozlien provozoven podnikatel a pro reklamn a propagan ely. Lze se
vak domnvat, e v mnoha ppadech k zamnitelnosti nov zapisovan firmy a
zvltnho oznaen nemus dojt, i kdy ob oznaen budou toton nebo velmi
podobn. Stety obou typ oznaen jsou velmi dobe eiteln pomoc prvn
pravy nekal soute. Ta je sama o sob i v rozhodovac praxi soud dostaten
flexibiln a zpsobil zohlednit prvem chrnn zjmy zastnnch subjekt.

Za oslaben zsady vlunosti firmy nelze povaovat ani uvolnn pro

firemn oznaovn podnikatel, kte nejsou prvnickmi osobami. I kdy
podnikatel - lovk me vyut jako svoji firmu i oznaen, kter nen jeho
jmnem, mus zajistit, aby veejnosti bylo zejm, e nejde o firmu prvnick
osoby ( 425 odst. 2). Obansk zkonk dovol jako firmu vyuvat zcela
pirozen vzniklch oznaen typu "Cestovn kancel Zabloudil" nebo "Domc
poteby Cupk".

III. Zsada zkazu klamavosti

Obansk zkonk zdrazuje i zsadu pravdivosti firmy. Obdobn jako

tomu bylo a dosud, nespojuje zsadu pravdivosti se zsadou firemn psnosti,
ani neuruje pravidla pro vytven firmy, pomoc nich by nutil podnikatele
zobrazit ve

firm osoby podlejc se na podnikn i zamen vlastn podnikatelsk

innosti. Na rozdl od obchodnho zkonku autonomii vle podnikatel dle
roziuje. Neobsahuje ani dn kogentn pravidla pro vytven firmy podnikatele
- lovka, ani ustanoven obdobn dve platnmu 9 obch. zk., kter ve
druhm odstavci uroval, e firmou prvnickch osob je jejich nzev. V tomto
ohledu se pln uplatuje idea vdomho roziovn prostoru pro autonomn
aktivitu kadho individua, kter tvo jednu z vchozch mylenek reformy
obanskho prva. V prav firmy lze proto nalzt pouze zkaz klamavho
psoben firmy ( 424) a naopak je poslena monost formulovat firemn kmen
jakkoli, vetn vyuit abstraktnch vyjden, bez ohledu na to, zda jde o
podnikatele - prvnickou osobu nebo podnikatele - lovka. Lze se proto
domnvat, e dosavadn pstup ke klamavosti petrv i do budoucna. S vjimkou
naprosto oividnch ppad bude posuzovn klamavosti penechno
podnikatelm samotnm a bude eeno spory nekalosoutnho charakteru. Lze
proto oekvat, e soudy budou vychzet z dosavadn judikatury, kterou naopak
obohat o vklad povinnosti uloen podnikateli - lovku v 425 odst. 2, tj.
zajistit, aby bylo zejm, e jde o podnikatele - lovka, pokud jeho firma nen
tvoena jeho jmnem.

Souvisejc ustanoven:

77 a 79, 132 a 135, 420 a 421, 2976, 2981

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:

V rmci posouzen zamnitelnosti obchodn firmy ( 10 odst. 1 obch. zk.)

je nezbytn pihlet k dojmu, kter u prmrnho zkaznka obchodn firma
vyvolv.
(NS 29 Cdo 3580/2009)
Obchodn firma vzbuzuje ve smyslu 10 odst. 1 obch. zk. klamav dojem,
zabv-li se spolenost ve skutenosti jinou innost, ne jakou m podle
spoleensk smlouvy zapsnu v obchodnm rejstku. Slovn spojen "finann
vrov" vzbuzuje dojem, e se spolenost zabv poskytovnm vr i jinch
finannch slueb.
(NS 29 Cdo 201/2007, SoJ 95/08)
Z odvodnn NS: Tm, e alovan zahjila podnikn ve shodnm oboru
po ukonen podnikn alobkyn ve shodnch prostorch, a tm, e jednatel a
spolenk alovan spolenosti dve psobil jako vedouc provozovny alobkyn a
jednal jejm jmnem, lze v poslze vytvoen firm alovan spolenosti shledat
elov jednn smujc ke klamn zkaznk a k vyvoln zmny firmy
alovan a firmy alobkyn.
Nikoli tedy pouhm pevzetm obecnho pojmu "Recycling" do kmene sv
firmy, ale prv pidnm jmna jednatele a spolenka alovan a msta
provozovny alovan k tomuto pojmu, tzn. prv spojenm pojmu "Recycling" s
dalmi dvma pojmy, s nimi se zkaznci bn setkvali ji dve pi jednn s
alobkyn, tj. s pojmem "Doubek" a s pojmem "Hostivice", alovan poruila
dobr mravy soute. Za jinch konkrtnch okolnost by samo o sob pevzet
obecnho pojmu "Recycling" do firmy jinho soutitele, k nmu by byly pidny
dal dostaten odliujc vrazy, nebylo mono povaovat za jednn v rozporu s
dobrmi mravy soute.
(alobkyn "Recycling - kovov odpady, a.s." vs. alovan "Recycling
Doubek Hostivice, s. r. o.".)
(NS 32 Odo 1125/2006, Rc 96/08)
Zamnitelnost obchodn firmy alovan s obchodn firmou alobkyn
spov v tom, e slovo "H." pedstavuje ve firemnm kmenu alovan dominantn
(siln) prvek. (alobkyn "H., s. r. o." vs. alovan "H. G. E. CZ, s. r. o.".)
(NS 32 Odo 1729/2006)
V obchodnm zkonku nelze najt dnou oporu pro uloen povinnosti
obchodn spolenosti soudem, aby urit konkrtn slovo doplnila do kmene sv
obchodn firmy i je z nj vypustila. Volba j zvolenho znn obchodn firmy je
ovem limitovna zkonnm poadavkem 10 odst. 1 vty prvn obch. zk. J
zvolen znn obchodn firmy tedy nesm bt zamniteln s firmou jinho
podnikatele a nesm psobit klamav.
(NS 32 Odo 873/2004)

I. Pi posouzen zamnitelnosti obchodnch firem ve smyslu 10 odst. 1

obch. zk. je teba vychzet z celkovho dojmu prmrnho zkaznka, kter
me utkvt v jeho pamti.
II. Z hlediska ochrany "star" firmy podle 10 odst. 1 obch. zk. nen
vznamn, zda nov zaloen obchodn spolenost se sna navzat na uritou
tradici a tuto promtnout ve znn sv "mlad" firmy.
Z odvodnn: Jde-li o nzvy, kter se skldaj z vce prvk (slov), i kdy
tho druhu, maj pro posouzen nezamnitelnosti nejdleitj vznam ty prvky,
kter jsou pro celkov dojem urujc (tzv. siln prvky). V tomto ppad silnm
prvkem je spojen ,,Arcibiskupsk sklepy", je obsahuje i kmen firmy alobce.
Totonost tchto silnch prvk je zaloena objektivn zamnitelnost znn obou
astnk. Zamnitelnost ovem zdrazuje u i oznaen msta podnikn Krom. Ostatn prvky jsou u prvky tzv. slabmi, kter nemaj dostatenou
rozliovac schopnost, nejsou samy o sob s to zamnitelnost vylouit.
(alobkyn "Arcibiskupsk vinn sklepy Krom, spol. s. r. o." vs. alovan
,,ARCIBISKUPSK SKLEPY KROM, s. r. o.".)
(NS 32 Odo 840/2004)
Nvrh alobce (petit) zen pouze na slovo i slovn kmen, opakujc se v
obchodnch jmnech astnk, je pli obecn a neurit a poskytuje pli irok
meze uven, jak znn obchodnho jmna je jet zamniteln a jak ji nikoliv.
Obecn, striktn "zkaz" pouvat takov slovo i slovn kmen v jakkoliv podob
a kombinaci se jev neodvodnn irok, nebo lze zcela nepochybn sestavit
kombinace tohoto slova i kmenu, kter zamniteln s obchodnm jmnem
alobce nejsou.
(alobkyn "Delie Praha, spol. s r. o." vs. alovan "Delia s. r. o.", pot
"Delia plus spol. s r. o."; alobkyn m ochrannou znmku DELIE a mimo jin
d, aby alovan upravila sv obchodn jmno tak, aby neobsahovalo slovn
kmen "Deli", a to v dn kombinaci nebo podob.)
(NS 32 Odo 840/2004)
Pi posuzovn kolize znn obchodn firmy alovanho je teba zohlednit
hledisko prmrnho spotebitele.
Z odvodnn: Ve spotebitelsk, zkaznick i dal veejnosti je alovan
se svou obchodn firmou v dostaten me rozliovn od alobkyn, a to a u
jako majitele ochrannch znmek obsahujcch oznaen "KODA", i spolenosti
nesouc ve sv obchodn firm oznaen "KODA". Samotn znn obchodn firmy
alovanho je od znn oznaen "KODA" natolik odlin a dlouhodobm
uvnm natolik spjat vhradn s osobou alovanho, e jeho uvn v
souasn dob nen k jm ochrannch znmek "KODA", nerozmluje je,
neznamen nepoctiv ten z jejich rozliovac zpsobilosti a dobrho jmna,
resp. nen jim k jm.

(alobkyn "KODA, a.s.", nsledn "KODA HOLDING, a.s.", pak "KODA

INVESTMENT, a.s." vs. alovan "Stavebn bytov drustvo KODOVK".)
(VS Praha 3 Cmo 81/2010)
Pokud alovan zvolil jako klov slovo v internetov reklam slovo
toton se znnm celho kmene obchodn firmy alobce, a (by to nen
podstatn) jako podnikateli v dan oblasti trhu mu tato skutenost jist byla
znma, pak za stavu, e tato reklama s nabdkou slueb a zejmna webovch
strnek alovanho je automaticky nabdnuta tomu zjemci, jen si zad do
vyhledvae prv toto oznaen jako oznaen, je mu jako prmrnmu
spotebiteli utkvlo v pamti ze znn obchodn firmy alobce, a jen pedpokld
vlun nabdku slueb alobce a odkaz na jeho strnky, je takov uit znn
kmene obchodn firmy alobce alovanm pro svou vlastn reklamu a prezentaci
slueb jednnm v rozporu s dobrmi mravy soute.
(VS Praha 3 Cmo 121/2009)
Pi rozhodovn o zpsobu npravy zvadnho stavu, zaloenho existenc
zamnitelnch obchodnch firem, lze pihldnout i ke skutenosti, e alobce svj
nrok neuplatnil nijak bezprostedn po vzniku zvadnho stavu, naopak tento
stav po adu let toleroval a alovan pak pod kolidujc obchodn firmou po celou
tuto dobu psobil a budoval sv postaven na trhu.
(VS Praha 3 Cmo 424/2008)
Pokud nelze nijak dovodit zpsobilost obchodn firmy alovanho vyvolat u
tetch osob vetn monch zkaznk a obchodnch partner nebezpe zmny
astnk i jin klamn pedstavy a domnnky o jejich postaven a produkci, pak
nelze dovodit (mj. i pro nedostatek podmnek rozporu jednn s dobrmi mravy a
pro nezpsobilost jednn pivodit komukoli jmu) posouzen jednn alovanho
(tj. uvn jemu zapsan obchodn firmy) za jednn nekal soute.
(VS Praha 3 Cmo 108/2006)
Pokud alovan zvolil pro sv podnikn (a nen rozhodn, zda vdom i
nikoli) obchodn firmu, je se ve svm kmeni zcela shoduje s dodatkem uvanm
pro podnikn alobkyn a pro ni pznanm, pak ji touto volbou znn obchodn
firmy a jejm uvnm alovan naplnil skutkovou podstatu nekal soute 47
obch. zk. - vyvoln nebezpe zmny. I kdy pln znn oznaen alobkyn pro
podnikn a obchodn firmy alovanho se li, je z pohledu tetch osob potencilnch zkaznk a obchodnch partner - pro svou uritou neobvyklost a
originalitu shodn st nzv astnk natolik dominantnm, na prvn pohled
upoutvajcm prvkem, e potlauje vznam prvk ostatnch. Odvolac soud m
za to, e je zde dno nebezpe zmny obou astnk, i to, e by zde mohl bt
vyvoln dojem - zde neodpovdajc skutenosti, e je mezi astnky dn vztah
personlnho i jinho propojen. (alobkyn "Ing. L.. - INREKA" vs. alovan
"Inreka, s. r. o."; alobkyn podnikala jako fyzick osoba od ledna 1991, alovan
vznikla v roce 1995; alobkyn nsledn zaloila v r. 1999 akciovou spolenost,
kter byla zapsna pod firmou "INREKA PRAHA, a.s.".)

(VS Praha 3 Cmo 18/2001 a NS 29 Odo 298/2003)

By ze znn obou obchodnch firem vyplv shoda ve vznamov
obecnch (a tedy jinak nezpsobilch k rozlien) slovech, z pohledu tetch osob,
i ble neinformovanch, je pro svou neobvyklost a originalitu vak dal st
kmene firmy alovanho natolik dominantnm, na prvn pohled upoutvajcm
prvkem, e potlauje vznam ostatnch st kmene firmy alovanho. To vede k
zvru, e znn obou firem v jejich kmenech se odliuje natolik vrazn, aby k
zmnm astnk objektivn dojt nemohlo.
Z odvodnn: Podle odvolacho soudu firma alovan poadavek
nezamnitelnosti spluje. Otzka zamnitelnosti je otzkou prvn. Vzhledem k
zapsanmu pedmtu podnikn, povaze slova "Zawada" a skutenosti, e
jedinm spolenkem alovan spolenosti je zahranin prvnick osoba "Media
Service Zawada Ltd.", je vylouena rovn klamavost obchodn firmy alovan.
(alobkyn "Media Service, a.s." vs. alovan "Media Service Zawada, s. r.
o.".)
(VS Praha 3 Cmo 72/2003)
Pi kolizi zapsan ochrann znmky a obchodnho jmna je podle 16 odst.
1 zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, majitel ochrann znmky
povinen strpt, pokud tet osoba uv v obchodnm styku mj. sv obchodn
jmno, pestoe je shodn nebo zamniteln s ochrannou znmkou i tvo
soust ochrann znmky, avak jen za pedpokladu, e je pouvno v souladu s
obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute. Pi posuzovn splnn
uvedenho pedpokladu je rozhodujc, zda sv obchodn jmno alovan zvolil
tak, aby prva majitele ochrann znmky nebyla ruena, a zda toto obchodn
jmno uv tak, jak m bt obchodn jmno podle 8 obch. zk. a v souladu s
obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute uvno. Tedy zda nen v jeho
innosti snaha toto obchodn jmno uvat jinak - nap. jako ochrannou znmku
nebo v neplnm rozsahu, ve zkrcenm znn (nap. pouze kmen obchodnho
jmna), nebo v grafick prav pipodobujc se prav ochrann znmky
alobce. (alobce xy vs. alovan "MOTOSPED, spol. s r. o."; alobce m
kombinovanou ochrannou znmku MOTOSPED.)
(VS Praha 3 Cmo 61/98)
Za zamniteln je teba pokldat obchodn jmno tehdy, pokud se shoduje
(i jen nepatrn odliuje) v urit vrazn - dominantn sti s obchodnm
jmnem jinho podnikatele. Je toti v pirozenosti zkaznk, e jim utkv v
pamti povtinou prv takov dominantn st obchodnho jmna. (alobkyn
"Delie Praha, spol. s r. o." vs. alovan "DELIA spol. s r. o.", pot "DELIA FOCUS,
spol. s r. o."; pro alobkyni svd asov priorita.)
(VS Praha 3 Cmo 52/98)
Je jednnm nekal soute podle 47 obch. zk., kdy soutitel zvol
takov obchodn jmno, je a na vyputn oznaen msta podnikn (shodnho

se sdlem) je toton s obchodnm jmnem druhho soutitele, a zde bylo

nepebern mnostv variant k volb rozdlnho obchodnho jmna. (alobkyn
"prava kov B., spol. s r. o.", po zmn sdla "prava kov T., spol. s r. o." vs.
alovan "prava kov spol. s r. o." se sdlem v T.".)
(VS Praha 3 Cmo 32/97)
Soutitel, jen pouil jako dodatek pro sv obchodn jmno kmen
obchodnho jmna druhho soutitele, vyvolal tak monost, e oba astnci
zen budou zamovni i bude vzbuzovn dojem o existenci uritho propojen
astnk, a tady takov propojen nen a naopak jde o vztah konkurence.
Neobstoj nmitka, e ji pojmov je vylouena monost zmny
soutitel, z nich jeden je osobou prvnickou a druh osobou fyzickou. Tato
nmitka by byla namst za pedpokladu, e by oba astnci byli povinni
pouvat sv obchodn jmno v plnm rozsahu, tj. nezkrcen, za vech okolnost.
Tak tomu vak nen, tuto povinnost m podnikatel pouze v tch ppadech, kdy
in prvn kony ( 8 obch. zk.), v ostatn sv innosti (nap. pi propagaci sv
innosti) nic nebrn tomu, aby podnikatel pouil jen st svho obchodnho
jmna.
(alobkyn "AZ Reklama, spol. s r. o." vs. alovan "Jan Novk AZ
reklama"; pro alobkyni svd asov priorita zpisu obchodnho jmna a tak
skutenost, e oznaen AZ m chrnno jako kombinovanou ochrannou
znmku.)
(VS Praha 3 Cmo 254/97)
Je nerozhodn, e rejstkov soud povolil alovanmu zpis jeho
obchodnho jmna, jeho zamnitelnost s ji dve zapsanm obchodnm jmnem
alobce byla nyn v zen zjitna. Rozhodnutm o zpisu toti nebylo rozhodnuto
tak, e zapisovan jmno je nezamniteln s ji dve zapsanmi obchodnmi
jmny. (alobkyn "REKIS - Praha, spol. s r. o." vs. alovan "REKIS rekonstrukce, inenrsk st spol. s r. o.".)
(VS Praha 3 Cmo 238/96)
Zamnitelnost obchodnch jmen soud posuzuje pedevm z pohledu
prmrnho zkaznka astnk.
Z
odvodnn
NS:
Nelze
pisvdit
nmitkm
dovolatel
o
nezamnitelnosti stvajcch obchodnch jmen alobce a obou alovanch. Slovn
spojen "Podzemn stavby" je dominantnm prvkem obchodnch jmen alobce a
alovanch, kter utkv v pamti prmrnho zkaznka, resp. spotebitele,
zatmco dodatkov slova "Bohemia", nebo dokonce "divize 1" nemaj dostaten
vraznou rozliovac schopnost. Krom toho v ppad druhho alovanho
dokonce slova "divize 1, spol. s r. o. mohou navozovat dojem o organizanm
propojen alobce s druhm alovanm, co neodpovd skutenosti.

(alobkyn "Podzemn stavby Praha, a.s." vs. alovan "Podzemn stavby

Bohemia, a.s." a "Podzemn stavby Bohemia, divize 1, spol. s r. o.".)
(VS Praha 3 Cmo 371/95 a NS 1 Odon 108/97 k dovoln)
Pi posouzen zpsobilosti k vyvoln nebezpe zmny nen vlun
rozhodujc jen pln slovn znn obou obchodnch jmen soutitel, ale je nutno
pihlet k dojmu, kter vznik u prmrnho zkaznka. I kdy pln znn
obchodnch jmen se li, je v pirozenosti zkaznk, e jim utkv v pamti
povtinou pouze urit vrazn, dominujc st takovho obchodnho jmna.
(alobkyn "DELTA I, spolenost s ruenm omezenm" vs. alovan "DELTA - OIL,
spolenost s ruenm omezenm", pro alobkyni svd asov priorita.)
(VS Praha 3 Cmo 513/95)
Rzn dodatek, oznaujc prvn formu podnikn prvnickch osob (nap.
s. r. o., v. o. s., a.s.), obvykle nen sm o sob dostatenm rozliujcm prvkem v
jinak zamnitelnch i pmo shodnch obchodnch jmnech. Pokud m bt
odliujcm prvkem v obchodnm jmn sdlo ( 10 odst. 1 obch. zk.), pak je
nutn, aby oznaen sdla bylo soust obchodnho jmna, pitom postauje
uveden nzvu obce. (alobkyn "DECOS, s. r. o." vs. alovan "DECOS, v. o. s.";
pro alobkyni svd asov priorita.)
(VS Praha 3 Cmo 573/93)
Zamnitelnost je pitom teba chpat v poloze objektivn, nen nutno
zkoumat mysl soutitele event. okolnost, zda vdl, i mohl vdt o tom, e
zde existuj tyto pedmty chrnn ve prospch jinho soutitele.
I kdy pln znn obchodnch jmen se li, je v pirozenosti zkaznk, e z
delho znn obchodnho jmna jim utkv jako pznan jen urit, vrazn a
rozliujc st.
(alobkyn"N. . - prodejna eskho skla Wicol" vs. alovan "Wiccol, spol.
s r. o."; alobkyn m kombinovanou ochrannou znmku, jej vraznou st je
slovo "Wicol", a zaala podnikat dve, ne byla alovan zapsna do obchodnho
rejstku.)
(VS Praha 3 Cmo 813/93)
Zsada neppustnosti uvn neplnho znn firmy plat pro jakkoliv jej
uvn, nejen pro uzavrn obchod. Uvn neplnho znn firmy je
neoprvnnm uvnm firmy, kter zavdv podnt k zen dle l. 26 obch. zk.
(zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.).
Firmy spoleenstva nelze uvati bez dodatku "zapsan spoleenstvo" s
dodatkem podle povahy ruen "s neomezenm ruenm" neb "s omezenm
ruenm".

Nejde o nezkonnost ( 46, odst. 2, zk. . 100/1931 Sb. z. a n.), nbr o

prvn posouzen, vyslovily-li ni soudy, e nezkrcen firmy jest uvati t na
firemnm ttu a insertech.
(Vn 16611/38)
Nem-li ten, jeho jmno bylo ve firm uvedeno, nic spolenho s firmou a
dn styky s podnikatelem krytm firmou, jde o osobu nastrenou k tomu, aby
bylo jeho jmno uvedeno ve firm k elm nekal soute.
Jde o soutitele, jsou-li ob firmy inn v podobnm hospodskm oboru.
V takovm ppad jest lhostejno, nekryly-li se obory psobnosti do vech
podrobnost a nastaly-li v nich postupn njak zmny.
(alobkyn "Baa a.s." ve Zln vs. alovan ,,Baa a spol." v Nmeckm
Brod, v n tzv. nastrenou osobou byla osoba F. Bati.)
(Vn 13670/34)
Nen zvady, by do firmy nebyl pojat zcela nezvan dodatek, jen nen s
to, by vyvolal omyly.
Rejstkov soud zapsal do rejstku firmu "Troja, obchod se stinm,
galanternm a stvkovm zbom, jako i vroba a prodej prdla a zstr, K. S. a
W." Rekursn soud zmnil napaden usnesen - uloil spolenosti K., S. a W., by ve
lht, kter j bude stanovena rejstkovm soudem, zvolila jin, stavu vci i
zkonu hovc znn firmy, jinak e by po marn uplynul lht byla z rejstku
vymazna.
Z odvodnn: Pedpisy dan pro kupce plat takto pro obchodn
spolenosti (l. 5 obch. zk. [v tomto judiktu zk. . 1/1863 . z., veobecn
obchodn zkonk - pozn. aut.]) a plat tedy i pro spolenosti pedpis l. 16 obch.
zk. o ppustnosti dodatk ku znn firemnmu. Ppustn jsou tedy i pi
veejnch obchodnch spolenostech jen takov dodatky k firm, kter slou k
blimu oznaen osoby neb obchodu. Za takov dodatek nelze vak povaovati
dodatek "Troja" v tomto ppad do firemnho znn pojat, nebo dodatek tento
nem dnho vztahu ani k osobm veejnch spolenk, ani k pedmtu zvodu
spolenost provozovanmu. Nelze tedy dodatek "Troja" pokldati za ppustn, to
tm mn, ponvad by jm veejnost mohla bti klamna o prav povaze
spolenosti. Neme tedy zvolen firma obstti a jest nutno, aby spolenost
zvolila jinou stavu vc i zkonu hovc firmu.
Nejvy soud: Nelze souhlasiti s nzorem rekursnho soudu, e firemn
pdavek "Troja" jest ve smyslu l. 16 obch. zk. neppustnm, nebo i tento
pdavek slou blimu oznaen zvodu, a najm tomu, by od zvod stejnch
neb podobnch a majcch snad i jinak podobnou firmu byl odliovn. Sprvnm
jest nzor projeven i ivnostenskou komorou, e jakkoliv pdavky, kter by
mohly klamati veejnost o povaze spolenosti, jsou neppustny. Ne takovm
pdavkem slovo "Troja" nen, nebo jest ve smru tom zcela indiferentnm a nelze
seznati, jak by klamati mohl.

(Vn 5995/26)
Pokud lze pipustiti dodatky k vcn firm spolenosti s r. o. za elem
bliho oznaen firmy.
Rejstkov soud povolil zpis firmy "M. O. S., odvn spolenost s r. o.".
Z odvodnn (Nejvy soud): Jde o vcnou firmu spolenosti s ruenm
obmezenm ve smyslu u 5 zkona ze dne 6. bezna 1906, s. 58. . zk.
Spolenost s ruenm obmezenm jest spolenost dle obchodnho zkona ( 61
odstavec tet zkona), a vztahuj se proto i na ni veobecn ustanoven tohoto
zkona o firmch (l. 15 a nsl. obch. zk. [v tomto judiktu zk. . 1/1863 . z.,
veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.]). Dle l. 16 druh odstavec, druh vta
obch. zk. jsou ppustny k firm dodatky, slouc k blimu oznaen osoby nebo
zvodu, ani by zkon pesn vymezoval jich obsah nebo formu. Zkladn zsada
pravdivosti firmy vztahuje se ovem i na tyto dodatky, take by nebyly
ppustnmi zejmna takov dodatky, jimi by mohla bti veejnost uvedena v
omyl co do zpsobu neb rozsahu zvodu, neb co do pomr jeho majitele. V
tomto ppad jde o dodatek "M. O. S." k vcn firm "Odvn spolenost s r. o.".
Nen zvady, by toto bli oznaen odvnho zvodu na rozdl od jinch zvod
tho druhu nebylo jako soust firmy povoleno, ponvad se nep zsadm
svrchu vytenm, jsouc samo o sob zcela indiferentnm. Nelze tak volb tohoto
dodatku vytkati obchzen prvoplatnho rozhodnut rejstkovho soudu ze dne
20. listopadu 1923, pokud jim bylo odepeno oznaen "Moravsk" v navrhovan
firm "Moravsk odvn spolenost s r. o.", nebo ir veejnost, neznajc pvodn
usilovn spolenk o firmu prv zmnnou, nemus nezbytn a tak neme v
dodatku M. O. S. spatovati zkratku firmy, jej pouvn bylo odepeno, tak jako
by ani soud na tento vznam dodatku neusuzoval a usuzovati nemohl, kdyby byli
spolenci hned zprvu dali o zpis firmy ve znn nyn opravenm.
(Vn 5250/25)
Nesta oznaen firmy "brat X", tvo-li veejnou obchodn spolenost vce
spolenk. Zastupovn a znamenn firmy veejn obchodn spolenosti mus se
krti.
Z odvodnn: Doslov firmy "Hotel I., Brat K-ov" neodpovd pedpisu
pravdivosti firmy, plynoucmu z ustanoven lnku 17 obch. zk. [v tomto judiktu
zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.]. Jde tu o obchodn
spolenost veejnou (l. 85 a nsl.), na ni l. 17 obch. zk. se vztahuje.
Poadavek pravdivosti firmy takov plyne z ustanoven o zpsobu, jakm se
spolenosti takov tvo, a elem jeho jest ochrana obecenstva ped
nepravdivou firmou, a ji by bylo zklamn zamleno ili nic. Ze samotnho
doslovu firmy maj bti ji ruebn pomry obecenstvu patrny. Opovzen doslov
prav pouze, e majiteli (spolenky) tto obchodn veejn spolenosti jsou
"brat", neprav se sice kolik bratr, avak dva brati skuten ve firm jsou, a
neoznauje se tedy slovem brat nic nepravdivho. Avak v tom, e vynechno
jest jmno tet, toti spolenice Karly K-ov vbec, take ani existence njakho
tetho jet spolenka z doslovu firmy (na pkl. dodatkem "a spol.") patrna nen,

jev se oznaen firmy nepravdivm, a proto prvem soudy nich stolic odepely
zpis firmy do obchodnho rejstku. Rovn dluno sdleti nzor soud nich, e
zastupovn a znamenn firmy mus se krti. Je protismysln, by znamenn
firmy dlo se vdy dvma spolenky, ale zastupovati firmu aby mohl kad ze
spolenk samostatn, nelze pipustiti, by jeden ze spolenk stn smlouvy
samostatn uzavral, avak k jich psemnmu vyhotoven, aby bylo nutno pibrati
spolenka dva. l. 86 s. 4 obch. zk. pedpisuje, e v opovdi nutno uvsti, zda
jenom jeden nebo nkte ze spolenk firmu zastupovati maj, kte to jsou, a
zrove zda prvo to jen spolen vykonvno bti me. Odporovalo by opovdi
ve smru tom uinn, kdyby platilo pro psemn projevy spolenosti nco jinho
ne pro stn prohlen, a pece zpsob, jakm chce firma znamenati, jest
pouze psemnm projevem toho, co stn ujednno bylo.
(Vn 1695/22)
Firmu nutno psti tak, jak jest protokolovna, nikoli foneticky podle
vslovnosti v tom kterm jazyku.
(Vn 1845/22)
Vcn firma spolenosti s r. o. mus vcn poukazovati k pedmtu zvodu.
(Vn 766/20)

425
[Tvorba obchodn firmy - podnikatel (lovk)]
JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Obchodn firma lovka - jmno (3 a 4)

III. Obchodn firma lovka - jin (5 a 6)

I. Obecn

Obansk zkonk pin pro lovka - podnikatele urit rozen

monost (posun) pi tvorb obchodn firmy. Jde o monost zvolit si i jinou ne
osobn firmu (nap. svj pseudonym, firmu vcnou, smenou, fantazijn) k
odlien od firmy jinho podnikatele (to je rozdl od pravy 9 odst. 1 obch. zk.,
podle n podnikatel - fyzick osoba musel mt pouze tzv. osobn firmu tvoenou
jeho jmnem a pjmenm s ppadnm dodatkem osobnm, vcnm, smenm,
pp. i fantazijnm). Lze pedpokldat, e vtina podnikatel- fyzickch osob bude
i nadle volit sv jmno a pjmen (jmno - 77) jako firmu. Nen to vak ji
zkonem uloeno povinn. Volbou firmy odlin od vlastnho jmna sice dojde k
poslen zsady individualizace a identifikace podnikatele (nap. u znmch
pseudonym), avak v nkterch ppadech se oslab zsada pravdivosti firmy
(nap. u podnikatele s fantazijn firmou). Nauka napomh podnikatelsk praxi
svmi zvry o tom, e firma je strukturovna do dvou zkladnch st firemnho kmene a firemnho dodatku, nicmn toto lenn se do reformovan
prvn pravy nepromtlo. Podnikatel mohou proto lenit svoje obchodn firmy
jakkoli.

Pro doplnn je vhodn uvst, e pokud jde o tvoen obchodn firmy

podnikatel - prvnickch osob, obansk zkonk se tto problematice v prav
o obchodn firm ( 423 a 428) nevnuje (krom obecnch ustanoven o nzvu
prvnick osoby - ble viz 132 a 135) a penechv ji pln pravm
specilnm. Speciln prava obchodn firmy obchodnch spolenost a drustev
zstv ve sv podstat nezmnna; zmiuje jen pojem "firma" (nerozliuje se ji
tzv. firemn kmen a dodatek jako dve v 9 odst. 2 obch. zk.). Prakticky to
znamen, e obchodn spolenosti si mohou zvolit jakkoliv nzev ( 132 a 135),
jeho soust mus bt oznaen vyjadujc jejich prvn formu (ble viz kogentn
prava 96, 118 odst. 2, 132 odst. 2 a 243 odst. 2 z. o. k.). Pro drustvo
plat, e firma obsahuje oznaen "drustvo" ( 552 odst. 3 z. o. k.).

K odst. 1

II. Obchodn firma lovka - jmno

Podnikatel - lovk tvo svoji firmu zpravidla svm jmnem, jm se podle

77 rozum jeho osobn (vlastn) jmno a pjmen, pop. jeho dal jmna a rodn
pjmen, kter mu podle zkona nleej (nap. Ale Hork, Leo Marian Vodika,
Karla Zajkov Bl).

pravu 425 odst. 1 vty druh obansk zkonk do jist mry pebr z
11 odst. 2 obch. zk., avak ji bez uloen povinnosti podnikateli v tzv. star

firm uvat dodatek obsahujc jeho nov jmno; pouze mus nastalou zmnu
svho jmna uveejnit [podle 25 odst. 1 psm. k) zk. o ve. rejstcch pjde o
"dal skutenost, o kter to stanov tento nebo jin zkon..."]. Lze tedy mt za to,
e nap. podnikatelka Jana Svobodov, zapsan v obchodnm rejstku pod firmou
"Jana Svobodov, kadenictv", po zmn svho pjmen (po provdn se za
Jakuba Male) me i nadle podnikat pod firmou "Jana Svobodov, kadenictv".
Pouze v obchodnm rejstku uveejn aktuln stav, tj. sv nov nabyt pjmen
Malov.

K odst. 2

III. Obchodn firma lovka - jin

Obansk zkonk nyn nov umouje podnikateli - lovku, aby si nechal

zapsat do obchodnho rejstku i jinou obchodn firmu ne vlastn jmno (nap.
pseudonym, pouze sv pjmen, libovoln oznaen). Pokud si zape jako firmu
svj pseudonym, plat pro nj prava v 79 v plnm rozsahu. Nkter osobnosti
(nap. Lucie Bl, Radza, Ilona Borsk, Nicolas Cage, Woody Allen) maj natolik
znm pseudonym, e ani jejich vlastn jmna nejsou znma. V takovch
ppadech, vejde-li pseudonym ve znmost, nelze pochybovat o osob, j
pseudonym pat. Problematick by mohly bt ppady podnikatel, kte pouvaj
v soukromch stycch pseudonym, avak tento jejich pseudonym znm nen (ani
obecn, ani v konkrtnch vztazch pi podnikatelsk innosti), pokud by si zvolili
prv svj pseudonym jako obchodn firmu. V takovm ppad bude zejm
zleet na zpsobu zpisu takto zvolen obchodn firmy v obchodnm rejstku, z
nho tet osoby dokou dostaten jednoznan identifikovat osobu
podnikatele. Tak nap. kdyby esk hudebnk Caine (vlastnm jmnem Jaroslav
Matjovsk) zamlel podnikat, mohl by se zapsat do obchodnho rejstku pod
obchodn firmou "Caine - J. Matjovsk" nebo "Hudebnk Caine" nebo "Caine,
lovk". Na rozdl od pravy v 9 odst. 1 obch. zk. nemus podnikatel - lovk ke
zvolenmu pseudonymu i fantazijnmu nzvu, kter m bt jeho firmou (po
zpisu do obchodnho rejstku), uvdt nic dalho. Pouze jeho firma mus (nen-li
jeho pseudonym znm, resp. nen-li si jist tm, e je pod svm pseudonymem
znm; tot plat i pro jakoukoliv fantazijn firmu) obsahovat dal oznaen (nap.
vlastn jmno, pp. jen pjmen nebo oznaen souvisejc s jeho podniknm mal, emeslnk, instalatr, zmenk), z eho bude zejm, e jde o firmu
lovka, a nikoliv prvnick osoby. Lze uvaovat ppadn i o doplnn
pseudonymu i firmy vytvoen jinak ne vlastnm jmnem, a to slovem "ech",
pjde-li o pslunka eskho nroda (nap. "Caine, ech"). Je vak zapoteb vdy
zkoumat, zda takto vytvoen firma nen klamav a zamniteln s firmou jinho
podnikatele.

Podnikatel - fyzick osoby, kte upust od osobn firmy (vlastnho jmna),

jsou zkonem zavzni, aby ve svm firemnm oznaen zdraznili, e nejde o
firmu prvnick osoby; zpsob tohoto vyjden vak teprve praxe bude vytvet.

Souvisejc ustanoven:

15 a 19, 23 a 37, 77 a 79, 132 a 135, 420 a 422, 435, 501,

502, 2976, 2981, 2986

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:
Firemn dodatek "doktor" lze pipustiti jen tehdy, nabyla-li ho osoba, jej
jmno jest soustkou firmy, na nkter tuzemsk vysok kole, neb byl-li jej
titul doktorsk, dosaen v cizin, nostrifikovn.
Z odvodnn: Uvd-li stovatel, e nen zvady, by nepouval titulu
doktora, zskanho na cizozemsk universit, proto e nehodl z tohoto dvodu
vykonvati jinak prva, nutno poukzati k tomu, e ji uvn onoho titulu samo
jest prvem, vyplvajcm z jeho propjen, a e tedy ji proto teba nostrifikace,
chce-li stovatel v tuzemsku onoho titulu uvati. Dle stavn listiny jest
ppustno udleti v eskoslovensk republice tituly, jen pokud oznauj ad neb
povoln, co vak se netk hodnost akademickch. Pokud tedy nebyl zdejmu
sttnmu obanu v tuzemsku udlen titul doktora, k emu na rove jest postaviti
i nostrifikaci takovho titulu dn nabytho v cizin, neme ho zde vbec
uvati. Proto byl by i firemn dodatek "doktor" k blimu oznaen osoby slouc,
jinak dle l. 16 obch. zk. (zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk pozn. aut.) zsadn ppustn, mono pipustiti jen tehdy, je-li pravdivm, to jest,
nabyla-li ho osoba, jej jmno jest soustkou firmy, na nkter tuzemsk vysok
kole, neb byl-li jej titul doktorsk nabyt v cizin nostrifikovn. Tm spe teba
nostrifikace, jde-li o pouh podpis firmantv, jen nen soustkou znn firmy.
(Vn 4203/24)

426
(Shodn prvky ve firmch - podnikatelsk seskupen)

JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Jmna a obchodn firmy v podnikatelskch seskupench (2 a 3)

III. Odliitelnost firem v podnikatelskch seskupench (4)

Z dvodov zprvy (k 426):

Vzhledem k existenci, etnosti a stle narstajcmu vlivu podnikatelskch

seskupen se navrhuje pevzt z platn prvn pravy pravidlo, e osoby spjat do
podnikatelskho seskupen mohou ve svch jmnech i firmch pouvat shodn
prvky. Ale i v takovm ppad plat zkaz zamnitelnosti: veejnost mus bt s to i
tak jednotliv leny seskupen odliit jako rzn osoby. Navren ustanoven
vyjaduje, e pouh obdoba firemnho kmene nebo shoda firemnch kmen v
nkterch prvcch jet sama o sob nevede k zamnitelnosti prvn zvadn.
Proto se ale souasn dv najevo, e celkov uspodn obchodnch firem
jednotlivch len podnikatelskho seskupen mus bt takov, aby jejich
obchodn firmy jako celek zamnitelnost vylouily.

I. Obecn

Pravidlo, e vce firem jednotlivch podnikatel spojench v

podnikatelskm seskupen me obsahovat shodn prvky ve firemnm kmeni,
vychz z pedchoz pravy v obchodnm zkonku ( 11 odst. 6). Dochz zde k
jistmu rozen ve uveden monosti, a to vzhledem k uit pojmu
"podnikatelsk seskupen" (na rozdl od dvjho vrazu "koncern" - 66a odst.
7 obch. zk.); navc komentovan ustanoven zmiuje tak "jmna podnikatel"
(na rozdl od dvjho uho zboru "firmy podnikatel"). Ustanoven odkazuje
(vedle subsidirnho pouit obecn pravy nzvu prvnickch osob) na speciln
pravu podnikatelskch seskupen, danou 71 a nsl. z. o. k., a to vetn pravy
koncernu ( 79 a 81).

II. Jmna a obchodn firmy v podnikatelskch seskupench

Seskupenm samostatnch prvnch subjekt (podnikatel) a spojenm

jejich obchodnch zvod nevznik nov subjekt. Slovn spojen "jejich jmna"
nebo "jejich obchodn firmy" se vztahuje k subjektm, tj. podnikatelm (nikoliv k
obchodnm zvodm, kter subjekty nejsou). Shodn prvky ve firmch (a tak ve
jmnech, kter nejsou firmami) jednotlivch subjekt podnikatelskch seskupen
jsou zkonem umonny, na rozdl od psnho zkazu zamnitelnosti (tj. pouit
shodnch i podobnch prvk) firem podnikatel, kte vbec nijak nejsou
propojeni. V takovm ppad by toti prv shodn i podobn prvky ve firmch
mohly vzbuzovat klamnou pedstavu, e je nkolik (dva a vce) podnikatel
spojeno v podnikatelskm seskupen, a tomu tak ve skutenosti vbec nen.
Obchodn firmy, z nich vyplv (maj-li urit shodn prvky), e zvody (nap.
"koncernov zvody" podle 80 z. o. k.) nkolika (dvou a vce) podnikatel jsou
spojeny, jsou povoleny. Obchodn firmy jednotlivch podnikatel z
podnikatelskch seskupen mohou vypadat nap. takto: "KRLOVOPOLSK
KOVRNA, s. r. o.", "KRLOVOPOLSK SLVRNA, s. r. o.", "KRLOVOPOLSK
TRADING, s. r. o.".

Uv-li se, e zkonodrce pouil krom vrazu "obchodn firmy

podnikatel" tak vrazu "jmna podnikatel", pjde nejspe o ppady
podnikatel - prvnickch osob nezapsanch v obchodnm rejstku a spojench s
jinmi podnikateli (zapsanmi i nezapsanmi v obchodnm rejstku) v
podnikatelskch seskupench. Tak v tchto ppadech je nutno dodret kogentn
pravu, e jmna podnikatel se mus (i pes pouit shodn prvky naznaujc
jejich vzjemn propojen) dostaten odliovat, aby nebyla vzjemn
zamniteln.

III. Odliitelnost firem v podnikatelskch seskupench

Jednotliv firmy podnikatel spojench v podnikatelskch seskupench

mohou mt sice shodn prvky, ale mus bt vylouena jejich celkov
zamnitelnost. Toho lze u firmy podnikatele - prvnick osoby doclit konkrtn ve
firemnm kmeni (zde budou pouity jednak shodn prvky, ale i dal prvky, jimi
se od ostatnch firem odli), nebo prvn forma (resp. dodatek oznaujc prvn
formu) nen dostaten rozliujcm prvkem. Poslze uveden pravidlo ji nen
zkonem vslovn upraveno v rmci obchodn firmy (jako dve v 10 odst. 1
obch. zk. druh vta), vyplv vak z pravy obecn (viz 132 odst. 2 ve
spojen s 134 odst. 1). Tak u podnikatele - lovka lze uvaovat o spojen s
jinmi podnikateli (lidmi, prvnickmi osobami) v podnikatelskch seskupench
podle zkona o obchodnch korporacch (viz 71 a nsl.).

Souvisejc ustanoven:

132 a 135, 420 a 422, 435, 502

Souvisejc pedpisy:

71 a 91 z. o. k.,

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:
Pslunost k uritmu koncernu dvaj podnikatel najevo dodatkem k
obchodn firm, jen je uveden za nebo ped kmenem obchodn firmy. Tento
dodatek m stejnou povahu jako dodatek odliujc osobu podnikatele nebo druh
podnikn u firmy fyzick osoby ve smyslu ustanoven 9 odst. 1 vty druh
obch. zk. nebo dodatek oznaujc prvn formu prvnickch osob u jejich firmy
podle 9 odst. 2 vty tet obch. zk. Za situace, kdy obchodn firmy astnk
neobsahuj dodatek o pslunosti k uritmu koncernu, nen ani dvod takovou
pslunost k uritmu koncernu dovozovat ze znn kmene obchodn firmy a ze
shodnosti jednoho prvku z vceslovnch kmen obchodnch firem astnk.
(NS 32 Odo 873/2004)
Zamnitelnost obchodnch jmen soud posuzuje pedevm z pohledu
prmrnho zkaznka astnk. (alobkyn "Podzemn stavby Praha, a.s." vs.
alovan "Podzemn stavby Bohemia, a.s." a "Podzemn stavby Bohemia, divize 1,
spol. s r. o.".)
(VS Praha 3 Cmo 371/95 a NS 1 Odon 108/97, ble viz u 424)
Soutitel, jen pouil jako dodatek pro sv obchodn jmno kmen
obchodnho jmna druhho soutitele, vyvolal tak monost, e oba astnci
zen budou zamovni i bude vzbuzovn dojem o existenci uritho propojen
astnk, a tady takov propojen nen a naopak jde o vztah konkurence.
(alobkyn "AZ Reklama, spol. s r. o." vs. alovan "Jan Novk AZ
reklama".) (VS Praha 3 Cmo 254/97, ble viz u 424)

 427
(Star obchodn firma - pevod, pechod firmy)
JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Znn obchodn firmy nstupce - obecn (2)

III. Znn obchodn firmy nstupce - po pemn prvnick osoby (3 a 4)

Z dvodov zprvy (k 427):

Problematika star obchodn firmy zstv [v] zsad opticky nezmnna.

Pesto i tu dochz k uritm posunm. Rozdl je pedevm v tom, e se k
pevzet star firmy nevyaduje souhlas v psemn form; posta i souhlas stn
nebo konkludentn. Je-li souhlas s vyuitm obchodn firmy dn, neme bt
odvoln, ledae jsou pro to dny dvody podle zkona (tj. jak dvody zkonem
vslovn stanoven, tak i ujednan); to m vznam pro osoby, kter souhlas s
vyuitm obchodn firmy zskaly a kterm by odvoln souhlasu mohlo zpsobit
jmu.

Ji zdraznn posun pojet obchodn firmy jako majetkov hodnoty se

projevuje v absenci zkazu jejho samostatnho pevodu (dnes 11 odst. 4
obchodnho zkonku, vta prvn). Protoe nvrh toto zkazov prvn pravidlo
nepejm a vol mlen, uplatn se zsada, e dovoleno je ve, co nen zakzno.

Situace podnikatel - jednotlivc a podnikatel - prvnickch osob se v

souvislosti se starou obchodn firmou rozliuje vc ne dosud.

Dojde-li ke zmn jmna lovka, kter je podnikatelem, nezachovv se

pro takov ppad dosavadn prava v [] 11 odst. 2 obchodnho zkonku
zakldajc povinnost pipojit k obchodn firm dodatek s novm jmnem. Vcn

dvod tto nov pravy se opr o skutenost, e totonost podnikajc osoby

zstv nezmnna. Klamavost i uvdn takovou firmou v omyl tedy nepichz
v vahu. Proto nap. 21 nmeckho obchodnho zkonku nebo l. 964
vcarskho zkona o obliganm prvu (pt sti vcarskho obanskho
zkonku) obdobn dodatek nevyaduj. Obdobn een se navrhlo ji v 31
osnovy eskoslovenskho obchodnho zkona z r. 1937.

Pechod obchodn firmy na prvnho nstupce zstv zachovn, avak s

tm rozdlem, e se pro ppad pemny prvnick osoby rozdlenm a s vce
prvnmi nstupci vyaduje jasn a vasn uren, kdo obchodn firmu pevezme.
Chyb-li takov uren, znamen to, e obchodn firma na dnho prvnho
nstupce nepejde a uvoln se. Ochrana obchodn firmy po uritou dobu po zniku
osoby, kter ji po prvu mla - jak upravuje nap. estonsk obchodn zkonk zavdna nen.

I. Obecn

Ustanovenm 427 je zachovna monost pechodu a pevodu obchodn

firmy z pvodnho podnikatele na nabyvatele (a je podnikatelem, nebo nen),
kter vychz ze zsady stability firmy. Oproti pedchoz prav v obchodnm
zkonku dochz pouze ke zmn zkonnch podmnek, za nich nabyvatel me
podnikat pod tzv. starou firmou. Ji ze slovnho spojen "kdo nabude obchodn
firmu" je zejm, e je zde upraveno nabyt (prvn nstupnictv nebo smluvn
pevod) samotn firmy a nejedn se o nabyt obchodnho zvodu spolen s
obchodn firmou. (Podle 11 odst. 1 a 4 obch. zk. s nabytm firmy bylo nutn
eit souasn pechod i pevod podniku, nebo firma byla neoddlitelnou
soust podniku, vymezenho v 5 obch. zk.) Obansk zkonk tak opout
pravidlo tzv. vzanho pechodu a pevodu obchodn firmy a uvoluje firmu k
volnmu pesunu (podobn je tomu nap. i u ochrannch znmek) na novho
majitele. Stanov jen dv podmnky k platnmu pechodu i pevodu obchodn
firmy, a to (a) zskn pedchozho souhlasu (i bezformlnho) a (b) pipojen daje
o nabyvateli ke star firm (formln).

K odst. 1

II. Znn obchodn firmy nstupce - obecn

Nabyvatelem star firmy me bt v podstat kdokoliv (podnikatel,

nepodnikatel, ddic, nstupnick prvnick osoba). Ji od okamiku zpisu nabyt

firmy do obchodnho rejstku se jedn o podnikatele. Pro zskn pedchozho

souhlasu s uvnm star firmy pichz v vahu vce variant: (a) souhlas
pedchdce - podnikatele (tj. ped smrt lovka jeho souhlas, ped znikem
prvnick osoby jej souhlas), nebo (b) souhlas prvnho nstupce podnikatele s
firmou (tj. po smrti lovka souhlas jeho ddic, po zniku prvnick osoby
souhlas jejho prvnho nstupce). Vrazem "daj vyjadujc prvn nstupnictv"
lze rozumt v podstat tot, co upravoval 11 odst. 1 obch. zk. jako
"nstupnick dodatek". Souasn prvn prava obchodn firmy (v obanskm
zkonku a v zkon o obchodnch korporacch) ji nepouv vraz "dodatek"
(zejm kvli pojet firmy jako celku a nerozleovn firmy na dv sti - firemn
kmen a dodatek). Proto i v ppad nabyt firmy vol pojem "daj".

daj vyjadujc prvn nstupnictv nen ble specifikovn (ani v prav

dve platnho obchodnho zkonku nebyl), tud me mt jakoukoliv podobu
(nap. "nabyvatel", "nstupce", "synov", "nov vlastnk" apod.). Obchodn firma
po pechodu/ pevodu na nabyvatele me znt nap. takto: "Peka Jan Marhoul,
vnuk" nebo "Pletrna v Hrub Vrbce, a.s., nstupce".

K odst. 2

III. Znn obchodn firmy nstupce - po pemn prvnick osoby

Druh odstavec upravuje pechod obchodn firmy pi pemn podnikatele

- prvnick osoby v rmci univerzlnho nstupnictv; netk se ani podnikatel jednotlivc, ani pevodu obchodn firmy. Vyaduje se pro nj pouze souhlas (i
bezformln) nabyvatele, tj. nstupnick prvnick osoby. V opanm ppad, tj.
nesouhlas-li nstupnick prvnick osoba s pechodem obchodn firmy svho
pedchdce, obchodn firma na ni nepejde.

V ppad vce nstupnickch prvnickch osob mus bt ureno (zejm

jakkoliv), na kterou z nich pejde obchodn firma. Pokud nedojde k dohod o
uren prvnho nstupce, neme obchodn firma pejt vbec na nikoho a zanik
spolen se svm dosavadnm vlastnkem (podnikatelem - prvnickou osobou).

Souvisejc ustanoven:

77 a 79, 132 a 135, 274 a 302, 420 a 422, 502, 1011, 1012,
2175 a 2183, 2349 a 2357, 2358 a 2370

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. o pemnch,

zkon o ve. rejstcch

Z judikatury:
Zmna obchodnho jmna pi nezmnnm datu zaloen spolenosti,
pedmtu podnikn a zachovn tho IO nen znikem, resp. vznikem nov
spolenosti, kter by v ppad, e k n dojde v rmci nalzacho zen, soudm
pro ely zen o vkon rozhodnut umoovala zamtnout nvrh na vkon
rozhodnut z dvodu nemonosti pihlet k pechodu prv a povinnost z jedn
prvnick osoby na druhou ped vydnm vykonvanho rozhodnut.
(II S 436/97)
Zpis zmny obchodnho jmna obchodn spolenosti do obchodnho
rejstku m konstitutivn povahu.
(VS Praha 7 Cmo 745/99)
Dodatky ve smyslu l. 16 obch. zk. [v tomto judiktu zk. . 1/1863 . z.,
veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.] jsou soustkami firmy rovnocennmi
se soust hlavn. Pi pevzet star firmy jsou neppustny jakkoliv zmny firmy
krom dodatku, vyjadujcho nslednick pomr.
Z odvodnn: Jakmile firma byla jednou utvoena, in vecky jej
soustky jednotn celek a jako takov povaj firemn ochrany. Nelze tedy pi
pevzet star firmy (l. 22 obch. zk.) nakldati s jejmi soustkami libovoln,
nbr nutno podreti celou pvodn firmu, nebo vynechnm nkter z jejch
soustek pozbyla by firma sv zvltn povahy, stala by se firmou novou, kterou
by pak bylo posuzovati s hlediska veobecnch pedpis o tvoen firem pi kupci
jednotlivci zejmna dle l. 16 obch. zk.
(Vn 6218/26)
Nelze pevzti starou firmu s jinm dodatkem ne takovm, jen vyjaduje
nstupnictv. Pevzal-li kupec jednotlivec starou firmu s dodatkem jinm, jde o
novou firmu, v n mus bti uvedeno jeho jmno.

Firma majitele cihelny Bohdana F-a byla zapsna v rejstku jako "Bohdan
F.". Po smrti Bohdana F-a zddil zvod syn jeho Frantiek F., jen opovdl k
rejstku firmu "Bohdan F., parostrojn cihelny v .". Nejvy soud nevyhovl
dovolacmu rekursu.
Z odvodnn: Jde o firmu kupce jednotlivce. Dle l. 16 obch. zk. [v tomto
judiktu zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.] sm kupec
jednotlivec vsti jako firmu jen sv rodov jmno (pjmen) bu s jmnem
(kestnm neb matrinm), nebo bez nho a me pipojiti dodatky, slouc k
blimu oznaen osoby neb zvodu. Nebylo by tedy zvady, by opovdatel
nevedl na pklad firmu "Frantiek F., parostrojn cihelny v .", neb "Parostrojn
cihelny v ., Frantiek F.", paklie by dodatek "parostrojn cihelny v ." byl
pravdiv. Rozhodl-li se toti opovdatel, e pipoj ku svmu pjemn (rodovmu
jmnu) tak jmno kestn (matrin), mus to bti jmno jeho a nikoliv njak
jmno ciz nebo jemu nepsluejc. Zamlel-li vak opovdatel vsti firmu svho
otce, jeho zvod zddil (l. 22 obch. zk.), musil by firmu otcovu pevzti beze
zmny neb nanejve s dodatkem vyjadujcm nstupnictv. A tu nelze pisvditi
nzoru rekursnho soudu, e by byl dodatek "parostrojn cihelny v ." i tu
ppustnm dodatkem ve smyslu l. 16 obch. zk. Dodatek k firm jest jej
podstatnou soust. Znla-li pvodn firma "Bohdan F." a chce-li pouti
opovdatel tto star firmy, mus ji pevzti tak, jak jest, poppad s dodatkem dle
l. 22 obch. zk. jedin ppustnm, toti takovm, jen vyjaduje nstupnictv.
Jakmkoli jinm dodatkem zmnila by se pvodn firma v jinou, novou, nebyla by
ji firmou odvozenou a musila by mti nleitosti svrchu vyten. A se ji tedy
posuzuje zvolen znn firmy s hlediska l. 16 nebo 22 obch. zk., nevyhovuje v
dnm smru zkonu, a bylo proto rozhodnouti, jak se stalo. Pipomenouti jest
jet, e obchodnm zkonem nen odvodnn poadavek, by znamenn firmy
kupce jednotlivce dlo se jen vlastnorunm vypsnm celho firemnho znn.
(Vn 5572/25)
Ddic kupce plnho prva me podle l. 22 obch. zk. [v tomto judiktu
zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.] vsti dle jeho
obchodn ivnost a domhati se, by firma ovem s pslunm dodatkem,
vyznaujcm nstupnick pomr, byla zapsna do obchodnho rejstku, tebae
firma zstavitelova z jakchkoli pin v obchodnm rejstku nebyla zapsna.
Terezie D-ov, je pevzala po svm zemelm manelu Karlu D-ovi jako
ddika obchodn zvod a dle jej provozovala, domhala se zpisu firmy "Karla
D-a nst." do obchodnho rejstku. Firma "Karel D." nebyla dosud zarejstkovna.
Byl-li Karel D. kupcem plnho prva (obchod krtkm a galanternm
zbom), byl podle l. 19 obch. zk. nejen oprvnn, nbr i povinen, aby svou
firmu ohlsil k zpisu do obchodnho rejstku. Nestalo-li se tak, nemlo to vlivu
na existenci a oprvnn ke znamenn firmy. Soud mohl Karla D-a dohnti
podkovmi tresty (l. 26 obch. zk.) k protokolaci firmy. Prav-li tedy l. 22 obch.
zk., e ddic, jen nabyl trvajcho ji obchodu, me tento dle vsti pod
dosavadn firmou s pslunm dodatkem, nstupnick pomr vyznaujcm, nen
tm jet eeno, e by bylo nezbytnou podmnkou, by tato firma byla ji zapsna

v obchodnm rejstku. Me tud ddic kupce plnho prva dle l. 22 obch. zk.
vsti dle jeho obchodn ivnost a firmu, to jest jmno, pod kterm svj obchod
provozoval a se podpisoval (l. 15 obch. zk.), tebae firma tato z jakchkoli
pin v obchodnm rejstku zapsna nebyla. Je-li tomu tak, jest ovem ddic tak
oprvnn domhati se protokolace tto firmy, ovem s dodatkem v l. 22 obch.
zk. vytenm.
(Vn 3880/24)
Kdo nabyl obchodu od kupce plnho prva, jest oprvnn domhati se
zpisu star firmy do obchodnho rejstku, tebas nebyla dosud v rejstku
zapsna.
Pipojeno-li v nov firm ku jmnu rodovmu jmno kestn, mus i toto bti
vlastnm jmnem kupcovm.
Z odvodnn: Pokud se stovatel domh pro svj zvod zpisu firmy
"Josef Z.", pod kterm jmnem tento zvod vedl jeho otec, tedy zpisu star
firmy ve smyslu l. 22 obch. zk. [v tomto judiktu zk. . 1/1863 . z., veobecn
obchodn zkonk - pozn. aut.], nedostv se zkonnch podmnek, aby tato firma
mohla bti do obchodnho rejstku zapsna. (...) Stovatel vak provozuje
obchod sm, a me tedy jeho firmu dle l. 16 obch. zk. tvoiti jen jeho jmno
rodov bu s pipojenm osobnho (kestnho) jmna, nebo bez nho. e tmto
osobnm (kestnm) jmnem me bti jen jeho vlastn, plyne nejen z doslovu a
ze smyslu lnku 16 obch. zk. a ze srovnn s doslovem druhho odstavce l. 20
obch. zk., nbr tak z vahy, e nov firma - a o takovou jen me jti - mus
bti bezvjimen pravdivou (l. 22 a 24 obch. zk. a contrario). Pro nzor, e by
majitel zvodu ve firm uvati mohl odlinho, nepravho osobnho (kestnho)
jmna tehdy, kdy pod tmto jmnem v obchodnm ivot vystupuje a jest znm,
nen v zkon opory. Nelze ostatn pehldnouti, e by ppustnost pouit
nepravho osobnho jmna ve firm za uritch okolnost mohla vst k obchzen
pedpisu l. 22 obch. zk.
(Vn 4120/24)
Pouvn star firmy mus vyhovovati pedpism l. 16 a 17 obch. zk. [v
tomto judiktu zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.].
Nelze pouvati pouze stky star firmy.
Firma "A., tovrna na ltadla, spolenost s r. o.", byla zlikvidovna a
pejmatel firmy (jednotlivec) domhal se zpisu firmy "A., tovrna na ltadla".
Rejstkov soud vrtil mu dost, by zvolil nov znn firmy, v nm mus bti
uvedeno t jmno majitele, nebo ustanoven l. 22 obch. zk. pedpokld, jak
samo sebou se rozum, e star pevzat firma odpovd zsadnm pedpism l.
16 a 17 obch. zk. o firmch jednotlivc a spolenost, e toti obsahuje alespo
jmno jedn fysick osoby. Pouh firma "A., tovrna na ltadla", mohla by
vyvolati domnnku, e jde o spolenost akciovou, a jest proto neppustna.
(Vn 2532/23)

Dvj majitel firmy me dti svolen k dalmu uvn svho jmna ve

firm na dobu uritou nebo neuritou.
Z odvodnn: Vystoupiv ze spolenosti "Ch. a K." svolil Josef K., by jedin
zbyv majitel zvodu Josef Ch. pouval dosavadnho znn firmy po dobu
nejmn do konce roku 1924.
l. 24 odstavec druh obch. zk. (zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn
zkonk - pozn. aut.) vslovn pipout, by se svolenm vystoupivho spolenka,
jeho jmno je obsaeno ve firm, ten, kdo zvod dle povede, uvati sml
dosavadn firmy. Tmto podmnkm bylo pln vyhovno, nebo vystoupiv
spolenk Josef K. v podn ze dne 1. z 1923 svolil, aby jedin majitel firmy "Ch.
a K.", nyn Josef Ch., firmy tto nejmn do konce roku 1924 uval. Dodatku
posl z uvedenmu dluno rozumti tak, e doasn jedin majitel firmy "Ch. a
K.", toho asu Josef Ch. m bti oprvnn nejmn do konce roku 1924 dosavadn
firmu vsti, nikoli e by byl povinen, aby do t doby skuten zvod vedl.
(Vn 3248/23)

428
(Odvoln souhlasu s uitm jmna ve firm)
JUDr. Eva Veerkov, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Odvoln souhlasu - zvan dvody (5 a 6)

Z dvodov zprvy (k 428):

Z platnho obchodnho zkonku ( 11 odst. 5) se s nktermi upesnnmi

pejm prvn pravidlo o udlen a odvoln souhlasu s uitm jmna osoby v
obchodn firm prvnickch osob.

I. Obecn

Obansk zkonk upravuje (resp. pebr z 11 odst. 5 obch. zk.)

monost pro podnikatele - prvnick osoby, jejich obchodn firmy nesou jmno
konkrtn osoby (nejastji spolenka obchodn spolenosti nebo lena drustva;
nyn vak me jt i o jin osoby - viz dikci 133 a 134 a dvodovou zprvu k
nim), aby se souhlasem tto osoby (pp. se souhlasem jinch osob) mohly takto
vytvoenou a zapsanou obchodn firmu pouvat i nadle. Pro prvnickou osobu
(podnikatele) pi uit jmna lovka i pznanch prvk nzvu jin prvnick
osoby ve svm nzvu (obchodn firm) plat obecn prava obanskho zkonku,
a to: podle 133 ("nzev me obsahovat jmno lovka, k nmu m prvnick
osoba zvltn vztah") a podle 134 ("nzev prvnick osoby me obsahovat
nkter pznan prvek nzvu jin prvnick osoby, je-li pro to dvod v jejich
vzjemnm vztahu").

Podmnka souhlasu lovka s uitm jeho jmna v nzvu prvnick osoby,

jako i v obchodn firm, je nyn upravena v 133 odst. 1 v druh vt do
stednku ("je-li lovk iv..."). Nebyl-li dn pedchoz souhlas dotynho lovka,
vyaduje se souhlas osob uvedench v 133 odst. 1 v druh vt za stednkem
("zemel-li, ani dal souhlas..."). U obchodnch korporac pjde nap. o ppad
smrti spolenka (Ji Nov) obchodn spolenosti, bylo-li jeho jmno uvedeno ve
firm tto spolenosti ("Krlek, Nov a Hork, spol. s r. o."), nebo o odchod
lena (Karel Sladk) z drustva pevodem drustevnho podlu podle 599 a nsl.
z. o. k., bylo-li jeho jmno soust firmy drustva ("Drustvo umleckch kov
K. Sladkho a Z. Ostrho v Rapotn") apod.

Nutnost pedchozho souhlasu prvnick osoby s uitm jejho nzvu v

nzvu, resp. v obchodn firm prvnick osoby, k n jakkoli pat (nap. jako jej
spolenk nebo len nebo i jin osoba), vyplv z pravy v 134 odst. 2
("pznan prvek nzvu... nelze pout bez jejho souhlasu"). Ustanoven 134
upravuje zejmna vzjemn propojen subjekty - podnikatelsk seskupen,
spolkov svazy, nadace zaloen tm zakladatelem apod.; jeho pouit vak lze
dovodit rovn pro nzev jedinho subjektu, kter je tvoen nzvem jin
prvnick osoby nebo jeho uritou st.) U obchodnch korporac si lze pedstavit
nap. situaci, kdy zanikl spolenk - prvnick osoba (Holubova pekrna, v. o. s.),
jeho nzev/jmno tvo soust firmy obchodn spolenosti ("Holubova pekrna a
cukrrna, a.s.").

Ustanoven 428 vslovn stanov podmnky, za nich m konkrtn osoba

prvo (tj. nslednou monost) odvolat ji dve dan souhlas s uitm svho jmna
v obchodn firm prvnick osoby. Na rozdl od 11 odst. 5 obch. zk., kter
umooval udlit souhlas s uvnm svho jmna ve firm prvnick osoby
pouze bvalm spolenkm nebo lenm prvnick osoby, m 428 podstatn
ir zbr osob, jim poskytuje toto prvo (bval spolenk prvnick osoby,
bval len prvnick osoby, souasn spolenk prvnick osoby, souasn len

prvnick osoby, jakkoliv jin osoba s prvnickou osobu souvisc i jakkoliv dal
osoba, pokud spluje stanoven podmnky; ve vech ppadech me jt o lovka
i o prvnickou osobu). Toto ustanoven lze povaovat za speciln pravu pro
obchodn firmy podnikatel ve vztahu k obecn prav nzvu v 133 odst. 3 (u
lovka, jeho jmno bylo pouito: "m prvo jej kdykoli odvolat") a v 134 odst.
2 (u prvnick osoby, jej nzev byl pouit: " 133 odst. 3 se pouije obdobn"),
piem pro obchodn firmu prvnick osoby, jej soust je jmno, je zapoteb
pout ob pravy.

II. Odvoln souhlasu - zvan dvody

Prvkem, kter posiluje prvn jistotu a stabilizuje ji vytvoen a uvan

obchodn firmy, je vslovn prava podmnek pro odvoln souhlasu osoby s
uitm jejho jmna v obchodn firm prvnick osoby. Poadavek zvanho
dvodu, pro kter nelze spravedliv poadovat, aby osoba strpla dal uvn
svho jmna ve firm, vychz jednoznan z mylenky, e jen stabiln a
dlouhodob uvan tvar firmy me plnohodnotn plnit vechny jej funkce.
Pouit vrazu "m tak zvan dvod, e po nm nelze spravedliv poadovat,
aby jeho jmno bylo v obchodn firm vyuvno" in vyuit prva lovka i
prvnick osoby odvolat svj souhlas s uitm jmna v obchodn firm prvnick
osoby ponkud problematickm. V 428 jsou uvedeny pkladmo dv situace,
kter lze podadit pod uveden "zvan dvod", a to "zmna pevaujc povahy
podnikn prvnick osoby" nebo "zmna vlastnick struktury obchodn
korporace". Pesto ani tyto - zejm nejastji se vyskytujc dvody pro vyuit
prva nslednho odvoln souhlasu - nein interpretaci danho ustanoven
jednodu. V tchto ppadech bude zleet na konkrtnch situacch a pomrech
v konkrtnch subjektech podnikajcch pod uritou obchodn firmou, na rznch
detailech. Podle nich se bude postupn vytvet i aplikan a rozhodovac praxe
soud (ve sporech, zda byla i nebyla dotyn osoba oprvnna odvolat svj
souhlas s uitm svho jmna v obchodn firm prvnick osoby).

Jako pklad vyuit prva odvoln souhlasu v souladu se zkonem lze

uvst nap. firmu podnikatele - prvnick osoby "Dohnalova strojrna ve Vlaimi,
s. r. o.", pokud z tto obchodn spolenosti odeel Josef Dohnal (bval vtinov
spolenk) a svj podl prodal obchodn spolenosti "Jihoesk strojrna, a.s."
(souasnmu vtinovmu spolenku). Za opan pklad, tj. kdy prvo odvoln
souhlasu nen v souladu se zkonnmi podmnkami, lze uvst firmu "Cestovn
kancel OMEGA, s. r. o." podnikatele - prvnick osoby o jedinm spolenku Janu
Polkovi, kter si pro sv podnikn zvolil tuto vlastn fantazijn firmu, pak
pevedl svj podnik i s obchodn firmou na jinou prvnickou osobu, nsledn vak
tomuto svmu nabyvateli argumentuje, e obchodn firma OMEGA je jm
vymylen a pro nj pznan, e pod n aktuln hodl podnikat v oblasti
potaov techniky, a proto ji nesouhlas s jejm dalm uvnm nabyvatelem.

Souvisejc ustanoven:

132 a 135, 420 a 422, 1011, 1012, 2175 a 2183, 2349 a 2357,
2358 a 2370

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. o ve. rejstcch

Z judikatury:
Vslovn svolen dosavadnho majitele firmy (l. 22 obch. zk. [v tomto
judiktu zk. . 1/1863 . z., veobecn obchodn zkonk - pozn. aut.]) k uvn
dosavadn firmy nabyvatelem zvodu nemus se stti prv slovy, sta, dn-li
souhlas jakkoliv zejm najevo.
Rejstkov soud zapsal pi firm "S. a spol.", e vystoupili z n veejn
spolenci Vojtch S. a Frantiek S. a vstoupili msto nich jako veejn spolenci
Antonn F. a Mathilda F-ov, a uvedl v dvodech: A vslovn svolen
postupujcch spolenk v dal veden zvodu pod firmou dosavadn vykzno
nebylo, byl zpis pece povolen, jeto oba vystupujc spolenci dost ve form
notsky oven spolupodepsali.
Jest sice pravda, e l. 22 obch. zk. in uvn dosavadn firmy novmi
nabyvateli zvodu odvislm od vslovnho svolen dosavadnch majitel zvodu,
le tm se nemn, e svolen mus bti vyjdeno slovy, sta, stane-li se to
zpsobem zejmm, jen nepipout pochybnosti o souhlasu k veden star firmy.
Vslovnm ve smyslu zkona jest svolen i tehdy, kdy, jako v tomto ppad,
jedinou opovd dosavadn majitel spolu s nabyvateli zvodu opovdaj, e zvod
dosud provozovan povedou nov majitel pod dosavadn firmou, a neteba, by
dosavadn majitel jet nadto svolen sv zvlt dotvrzovali. e pak spolenou
opovd Vojtch a Frantiek S-ovi nic jinho neobmleli ne projeviti souhlas v
uvedenm smru, plyne tak z toho, e nenapadli usnesen soudu rejstkovho
zpis povolujc.
(Vn 3360/24)

 429
Sdlo podnikatele

prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Sdlo podnikatele obecn (1 a 8)

II. Skuten a zapsan sdlo (9 a 13)

III. Pemstn sdla (14 a 21)

IV. Sdlo a osobn statut obchodn korporace (22 a 30)

K odst. 1

I. Sdlo podnikatele obecn

Na rozdl od pravy obsaen v 2 odst. 3 obch. zk. upout obansk

zkonk od vymezovn msta podnikn fyzickch osob a sjednocuje pravu sdla
pro podnikatele - prvnick osoby i pro podnikatele - fyzick osoby. Oba druhy
podnikatel budou mt nadle sdlo. Odlinost vak je zachovna pro podnikatele
zapsan do obchodnho rejstku. U nich je sdlem msto zapsan v obchodnm
rejstku, zatmco pro podnikatele nezapisovan do obchodnho rejstku je jejich
sdlo ureno mstem vkonu jejich hlavn podnikatelsk innosti, pop. jejich
bydlitm.

Sdlo je vedle obchodn firmy nebo jmna druhm zsadnm identifikanm

prvkem podnikatele, nebo umouje obracet se na podnikatele a uplatovat vi
nmu nroky z prvnch pomr, zrove uruje mstn pslunost soud a jinch
orgn sttn moci pro soudn i sprvn zen. Sdlo me mt podnikatel jen
jedno. Sdlo dlunka je msto, v nm dochz ke splnn nepenitho dluhu, v
sdle vitele se pln penit dluh, pokud v obou ppadech nelze msto plnn
zjistit ze smlouvy, povahy zvazku nebo elu plnn. Sdlo je t mstem, kam se

doruuj psemnosti spojen s zenm ped soudy i sprvnmi ady. I do tto

oblasti vak postupn zasahuje elektronizace, kter znamen stup od
dosavadnho zpsobu komunikace. Od 1.11.2009 je v provozu informan systm
datovch schrnek, kter dovoluje elektronickou komunikaci a dodvn
dokument mj. i mezi sttnmi orgny a podnikateli. Tradin zpsob doruovn
na adresu sdla nahrazuje ukldnm dokument do elektronickho loit, do
nho m pstup jen ta osoba, pro ni byla datov schrnka zzena. Dokument,
kter byl dodn do datov schrnky, je doruen okamikem, kdy se do datov
schrnky pihls osoba, kter m s ohledem na rozsah svho oprvnn pstup k
dodanmu dokumentu. Takov doruen m inky toton s doruenm do
vlastnch rukou.

Svoje sdlo si uruje podnikatel - fyzick osoba vlastnm rozhodnutm. U

podnikatel- prvnickch osob je uruj zakladatel pi zaloen prvnick osoby,
nebo uren sdla pat k neopominutelnm zakladatelskm rozhodnutm a
uveden sdla je jednou z podstatnch nleitost zakladatelskho prvnho
jednn. Rozhodnut o sdle a uveden sdla v zakladatelskm prvnm jednn t
znamen, e za trvn podnikatele nelze sdlo mnit jen faktickmi postupy
(pesthovnm se), ale je nutno zmnit i pvodn rozhodnut o sdle v
zakladatelskch dokumentech. Dje se tak postupem, kter upravuje zkon o
obchodnch korporacch a spoleensk smlouva i stanovy korporace. Ke zmn
je nutn bu souhlasn projev vle vech spolenk, nebo rozhodnut nejvyho
orgnu korporace (valn hromada, lensk schze), kter se dje kvalifikovanou
vtinou a vyaduje formu veejn listiny.

Pi volb sdla nen podnikatel zkonnou pravou omezovn. Obansk

zkonk e jen mon konflikt bydlen a podnikn tak, e dovoluje umstit sdlo
podnikatele i do bytu, pokud to nenaru klid a podek v dom. Toto ustanoven
se me tkat podnikatel, kte jsou fyzickmi i prvnickmi osobami. Je toti
zcela mon, e u malch obchodnch spolenost rodinnho typu budou vechny
dic a administrativn innosti spojen s podniknm vykonvny z bydlit
spolenk, kte budou souasn leny vkonnch orgn spolenosti. Rovn
nkter podnikatelsk innosti bvaj spojeny s bydlitm podnikatel nebo
spolenk spolenosti (provozovn penzion a restaurac, obchodn innosti,
podnikn v informanch technologich, drobn emesln innosti).

I kdy to ze zkonn pravy nen zcela zejm, je nutno rozliovat sdlo a

adresu sdla. Sdlem se rozum umstn podnikatele v prostoru, jeho spojen s
uritm mstem na Zemi, pro n se podnikatel rozhodl. Podle kontextu me bt
jako sdlo chpna i zempisn jednotka vt ne jen obec - stt, region, ostrov.
Adresa je oproti tomu pesn oznaen onoho sdla, kter dovoluje vstupovat s
podnikatelem do kontaktu. Adresa vyaduje zpravidla vdy uren obce, ulice,
nmst nebo jinho veejnho prostranstv, sla orientanho i popisnho a

kdu uvanho v potovnm styku pro zpracovn zsilek (potovn smrovac

slo).

Sdlo mus bt uvedeno ve spoleenskch smlouvch a stanovch

obchodnch korporac. Pro ely prvn jistoty a informovn tetch osob se t
zapisuje do obchodnho rejstku. Zpis m deklaratorn inek zejmna s
ohledem na 429 odst. 2, kter dovoluje pi rozporu mezi daji o sdle zapsanmi
v obchodnm rejstku a realitou dovolat se sdla skutenho. Obecn ustanoven
136 odst. 2 vak dovoluje, aby zakladatelsk dokument obsahoval jen nzev
obce, v n se sdlo podnikatele nachz, kdeto pesn adresa sdla mus bt
uvedena v obchodnm rejstku. prava vychz z praktick mylenky, e nen
zapoteb mnit vdy spoleenskou smlouvu nebo stanovy, pokud se podnikatel
sthuje v rmci obce do jinho msta. et se tak nklady na svoln a jednn
valn hromady i nklady na vyhotoven veejnch listin (notskch zpis) o
rozhodnut mncm spoleensk smlouvy nebo stanovy. K nvrhu na zpis sdla
do obchodnho rejstku mus navrhovatel doloit, e m prvn dvod pro uvn
prostor, v nich je umstno jeho sdlo, pokud nen takov dvod zjistiteln z
informanho systmu veejn sprvy nebo z jeho sti, kter je veejnou
evidenc, rejstkem nebo seznamem. Dkaz se provd nap. psemnm
prohlenm vlastnka nemovitosti, v n jsou prostory umstny, nebo
prohlenm osoby oprvnn s nemovitost nebo s nebytovm prostorem
nakldat, e s umstnm sdla podnikatele souhlas. Prohlen nesm bt star
ne ti msce a podpis oprvnn osoby na nm mus bt edn oven. K
podn nvrhu na zpis sdla do obchodnho rejstku je pedevm oprvnn sm
podnikatel. Podle 11 odst. 3 zk. o ve. rejstcch vak by mohla nvrh podat i
jin osoba, kter dolo, e na zpise m prvn zjem, a pedlo listiny, kter
maj bt k nvrhu pipojeny. Tato situace bude asi velmi praktick pi nvrhu na
vmaz sdla podnikatele - obchodn korporace, kter by tmto zpsobem mohl
podat nap. vlastnk nemovitosti, v n korporace pvodn sdlila. Pokud by takto
bylo sdlo vymazno bez nhrady a podnikatel - obchodn korporace by se stal
osobou v prostoru neukotvenou, osobou "neznmho pobytu", musel by j soud
pro sprvu jejch zleitost a hjen jejch prv ustanovit opatrovnka. Je otzka,
zda by v tto situaci mohl soud rozhodnout, e se obchodn korporace ru z
dvodu nesplnn pedpoklad vyadovanch pro vznik prvnick osoby zkonem
( 172). Kdyby soud takov zen zahjil, je zejm, e by primrn vyzval
korporaci, aby si zvolila sdlo a zabrnila tak svmu zruen.

Pokud je podnikatelem prvnick osoba zzen zkonem, mlo by bt sdlo

upraveno t ve zizovacm zkon. Podle nevyvratiteln domnnky 421 je
podnikatelem nap. Hospodsk komora esk republiky a Agrrn komora esk
republiky, piem pslun zkon stanov, e sdlem Hospodsk komory je
Praha a sdlem Agrrn komory Olomouc. Dalm pkladem je esk tiskov
kancel se sdlem v Praze. Sdlo nen oproti tomu zkonem ureno nap. u
Sttnho fondu kultury esk republiky. Nelze se tedy vdy na dslednost
zkonodrce v tomto ohledu spolhat.

Krom podnikatele se do obchodnho rejstku zapisuje t poboka jeho

obchodnho zvodu, pokud podnikatel rozhodl, e bude pobokou a navc
pobokou zapsanou do obchodnho rejstku. Takov poboka se nazv odtpn
zvod a plat pro ni zvltn prava zkonnho zastoupen, kdy je jej vedouc
oprvnn zastupovat podnikatele ve vech vcech tkajcch se odtpnho
zvodu. Praktick realizace tohoto zastoupen si vyaduje znt umstn
odtpnho zvodu, a proto se do obchodnho rejstku zapisuje, kde je umstn.
Zkon o veejnch rejstcch v 51 odst. 1 uvd, e se zapisuje sdlo nebo
umstn odtpnho zvodu, pokud vak vychzme z teze, e sdlo je
charakteristikou podnikatele jako entity nadan prvn osobnost, nejde o sdlo v
prvnm smyslu.

K odst. 2

II. Skuten a zapsan sdlo

V teoretickch koncepcch je sdlo definovno bu ve vazb na realitu

zapsanho podnikatele (teorie skutenho sdla), nebo vychz z formlnho
kritria zpisu do pslunho veejnho rejstku (zapsan sdlo). Teorie
skutenho sdla vychz z toho, e sdlo mus vykazovat njak reln spojen s
innost podnikatele. Proto spojuje sdlo bu s mstem, kde se nachz hlavn
obchodn zvod podnikatele, zvod, v nm je soustedna podstata jeho
podnikatelsk innosti, nebo s mstem, kde je lokalizovna sprva zleitost
podnikatele, odkud je podnikn zeno, kde sdl vkonn orgny podnikatele.

Teorie zapsanho sdla vychz z formalizovanho uren sdla podle zpisu

v obchodnm rejstku, a to bez ohledu na skutenost, zda je v tomto mst njak
zvod podnikatele nebo administrativn sprva jeho innosti. Toto sdlo me bt i
fiktivn.

Obansk zkonk sice obecn vychz z formlnho pojet sdla, umouje

vak kadmu, aby se dovolal i skutenho sdla. Zapsan prvnick osoba
neme naopak namtat, e m jin sdlo, pokud se tet osoba dovol sdla, kter
je uvedeno v zpise ve veejnm rejstku ( 137). Obdobnou pravu lze nalzt i v
429 odst. 2 pro sdlo podnikatele. Tato prava m pro posuzovn relnosti sdla
podnikatele vznam speciln a nahrazuje citovan 137. Zapsan sdlo funguje
potom obdobn jako potovn schrnka, tj. slou jen k pejmn a peposln
poty, zatmco skuten tit podnikn takovho podnikatele je jinde, teba i v
zahrani.

Preference zapsanho sdla a uren osobnho statutu korporace podle

inkorporanho principu dovolily zcela uvolnit zakldn tzv. sekundrnch usazen
na zem jinch lenskch stt EU. Stejn rozhodnut Evropskho soudnho
dvora, kter tento vvoj podporovala, jsou nsledujc:
- C-270/83 Komise proti Francii: Hlavn pnos tohoto rozsudku, v nm soud
stanovil jako hranin urovatel osobnho statutu spolenost jejich zapsan sdlo,
spov v konstatovn, e svoboda usazovn je poruena pijetm a aplikac
nrodnch pedpis, kter vedou k diskriminaci zahraninch subjekt. Pslun
ustanoven Smlouvy by ztratila vznam, kdyby lensk stt, na jeho zem by se
usadila zahranin spolenost, podroboval tuto spolenost odlinmu zachzen
jen proto, e jej zapsan sdlo le v jinm lenskm stt. Byl tak vysloven
zvr, e svoboda usazovn vyluuje diskriminaci z dvodu registrovanho sdla
v zahrani. Obdobn zvr vyplynul i ze sporu C-79/85 D. H. M. Segers proti
Bestuur van de Bedrijfsvereiniging voor Bank- en Verzekeringswezen,
Groothandel en Vrije Beroepen.

- C-212/97 Centros Ltd. proti Erhvervs- og Selskabsstyrelsen (ppad Centros):

Spor vedla spolenost Centros Ltd zaloen podle britskho prva dvma
dnskmi obany. Spolenost mla ve Velk Britnii jen formln sdlo, ve
skutenosti chtla vyvjet innost na zem Dnska pomoc sv tamn poboky,
skuten sdlo spolenosti se tedy nachzelo na zem Dnska. Dnsk
rejstkov orgn vak odmtl poboku zapsat. Evropsk soudn dvr v tomto
ppad rozhodl, e svobod usazovn odporuje prava, podle n lze odmtnout
zpis do obchodnho rejstku poboce spolenosti, jestlie tato spolenost byla
zaloena podle prva jinho lenskho sttu. Nen rozhodn, kde bude leet
tit podnikn spolenosti, a to i tehdy, pokud volba prva jinho sttu ke
zzen spolenosti smuje k vylouen psnjch ustanoven prva sttu, v
nm se bude innost spolenosti fakticky realizovat. Soud zkoumal v danm
ppad vznam dvod, na nich odmtnut zpisu spovalo, vhodnost tohoto
opaten k dosaen ochrannho elu a jeho proporcionalitu vzhledem k
vznamu svobody usazovn. Nevyjdil se vak k otzce e aplikace svobody
usazovn.

- C-208/00 berseering BV proti Nordic Construction Company Baumanagement

GmbH (ppad berseering): Spolenost berseering GmbH byla zaloena podle
nizozemskho prva, avak jej skuten sdlo pelo v prbhu jej innosti do
Spolkov republiky Nmecko. Zde uzavela smlouvu o dlo s nmeckou
spolenost a poslze podala alobu, j se domhala prv z odpovdnosti za vady
dla. Nmeck soud vak alobu zamtl, nebo alujc spolenost nepovaoval za
zpsobilou bt astnkem danho zen. Skuten sdlo leelo na zem SRN, lo
tedy o nmeckou spolenost, ale podle nmeckho prva tato spolenost
neexistovala, nebo na zem SRN nedolo ke splnn formlnch pedpoklad

nutnch k jejmu zaloen a vzniku. Evropsk soudn dvr konstatoval, e lnku

43 a 48 Smlouvy odporuje postup, podle nho je spolenosti zaloen podle
prva jednoho lenskho sttu odepena prvn zpsobilost a schopnost bt
astnkem soudnho zen, pokud pelo svoje skuten sdlo do jinho
lenskho sttu. Soud se postavil jednoznan na stranu inkorporan teorie a
deklaroval, e poadavek, aby spolenost byla znovu zzena v Nmecku, se
rovn negaci svobody usazovn. lensk stt, kter v dsledku aplikace koliznch
norem teorie sdla odmtne uznat osobn statut spolenosti zaloen podle prva
jinho lenskho sttu, se dopout neppustnho zsahu do svobody usazovn,
ani je dle nutno zkoumat existenci dvod takovho odmtnut a
proporcionalitu jeho uplatnn.

- C-167/01 Kamer van Koopandel en Fabrieken voor Amsterdam proti Inspire Art
Ltd. (ppad Inspire Art): Pedmtem sporu bylo ustanoven nizozemskho zkona
o formln zahraninch spolenostech, kter ukldal spolenostem zaloenm
podle jinho prva ne nizozemskho, ale vykonvajcm innost zcela nebo
tm zcela v Nizozemsku, povinnosti, kter by jinak podle prva sttu svho
zaloen nemly. Spolenost Inspire Art byla zaloena podle anglickho prva,
jejm jedinm zakladatelem byl vak nizozemsk oban. Pedmtem podnikn byl
prodej umleckch pedmt v Nizozemsku, a to prostednictvm poboky v
Amsterdamu. Za tmto elem podala spolenost o zpis do obchodnho
rejstku a obchodn komory v Amsterdamu, avak bez firemnho dodatku, kter
by signalizoval, e jde o formln zahranin spolenost, a kter byl vyadovn
podle ve zmnnho zkona. Obchodn komora podala proti spolenosti alobu
a domhala se npravy protiprvnho stavu. V rozsudku dospl Evropsk soudn
dvr k zvru, e l. 43 a 48 Smlouvy nepipoutj prvn pravu lenskho
sttu, kter in zzen organizan sloky spolenosti zaloen podle prva
jinho lenskho sttu zvislm na splnn pedpoklad, kter pedepisuje prvo
sttu, v nm m bt poboka zzena. Proti argumentu nizozemsk vldy a vld
dalch stt, kter namtaly, e clem omezujcch zkon je zabrnit obchzen a
zneuvn psnjho nrodnho prva, k emu jsou prv formln zahranin
spolenosti vyuvny, Evropsk soudn dvr uvedl, e dvody, pro n byla
spolenost zzena v jinm lenskm stt, i okolnost, e vyvj innost vlun v
jinm stt, kde se usadila jej poboka, nezbavuj spolenost prva dovolvat se
ochrany plynouc ze svobody usazovn. Zneuit tto svobody vak nelze
dovozovat pouze z faktu, e zakladatel vyuili pro zzen spolenosti liberlnj
prvn pravy jinho sttu.

Z uvedench ppad vyplv, e lensk stty nesm brnit volnmu

pohybu zahraninch podnikatel, kte zakldaj sv poboky v jinm lenskm
stt, a to ani tehdy, kdyby omezen mla podobu pedpis, kter lensk stt
aplikuje na vlastn podnikatele. Hostitelsk stt je povinen uznat podstatnou st
osobnho statutu pchoz spolenosti, ani m monost tento statut korigovat
vlastnmi kogentnmi pedpisy, kter jsou jinak bn aplikovny na domc
spolenosti.

III. Pemstn sdla

Jestlie je v EU zcela uvolnna monost podnikat v ktermkoli lenskm

stt s vyuitm zvod a poboek tam zzench, situace se jen velmi pomalu
uvoluje, pokud jde o tzv. primrn pesdlen, tj. o zmnu sdla obchodn
korporace.

Ve sv dob byl velmi diskutovn rozsudek ve vci C-81/87 the Qeen proti
H. M. Treasury and Commissioners of Inland Revenue, ex parte Dail Mail and
General Trust plc, zkrcen oznaovan jako Daily Mail. Jdrem sporu bylo prvo
na primrn usazen pemstnm sdla spolenosti do jinho lenskho sttu a
kolize inkorporan teorie v anglick kolizn prav spolenost a teorie sdla v
daovm prvu, podle nho byla spolenost se sdlem ve Spojenm krlovstv
britskm daovm rezidentem a k pemstn svho sdla potebovala povolen
ministerstva financ, kter vak neobdrela. Evropsk soudn dvr zaujal
stanovisko, podle nho ustanoven Smlouvy pot s pluralitou hraninch
urovatel, a problm proto nee. Dokud chyb vslovn prava, nelze o
samotn text l. 43 a 48 opt zvr o tom, e spolenost zaloen v jednom
lenskm stt m prvo pemstit svoje sdlo na zem sttu jinho a zachovat si
pi tom statut spolenosti zaloen podle prva pvodnho sttu. Takov
konstrukce by odpovdala primrnmu usazen, kter vak komunitrn prvo
piznv jen fyzickm osobm. Teoretickm zkladem rozhodnut byly zvry o
tom, e prvnick osoby jsou na rozdl od osob fyzickch uml vtvory zce
spjat s prvnm dem, kter je za prvnick osoby prohlauje. Existuj proto
pouze na podklad pslunch nrodnch prvnch prav, kter t podmiuj
jejich inkorporaci a fungovn.

Od doby, kdy soud rozhodoval ve vci Daily Mail, sice uplynulo vce ne 20
let, situace se ale zmnila jen sten. Vznamnm rozhodnutm, kter vak
eilo zejmna peshranin fze, byl ppad C-411/03 SEVIC Systems AG s
nsledujcmi zvry:
- Svoboda usazovn zahrnuje zizovn a zen spolenost za podmnek
stanovench prvem sttu usazen pro vlastn spolenosti.

- Rozsah prva usazen: kad opaten, kter umouje nebo jen usnaduje
pstup do jinho lenskho sttu a vkon hospodsk innosti v tomto stt.

- Peshranin fze, podobn jako jin pemny spolenost, odpovdaj potebm

spoluprce a reorganizace spolenost usazench v rznch lenskch sttech.
Pedstavuj zvltn zpsoby vkonu svobody usazovn, jsou dleit pro dn
fungovn vnitnho trhu a pat k innostem, u nich jsou lensk stty povinny
respektovat svobodu usazovn.

- Peshranin fze je inn zpsob pemny, protoe se v rmci jedin operace

umouje vykonvat uritou innost v nov prvn form bez peruen, tzn. sn
se nklady spojen s jinmi formami reorganizace (nap. zruen spolenosti s
likvidac a zaloen nov spolenosti s pevodem jmn na tuto novou spolenost).

Zvry Evropskho soudnho dvora pisply pmo k pijet smrnice

Evropskho parlamentu a Rady 2005/56/ES o peshraninch fzch kapitlovch
spolenost (Dest smrnice).

Problematiku pemstn sdla zkoumal dle Evropsk soudn dvr ve vci

C-210/06 Cartesio Oktat s Szolgltat bt (zkrcen oznaen Cartesio).
Spolenost Cartesio byla zaloena jako komanditn spolenost podle maarskho
prva a v Maarsku t zapsna do obchodnho rejstku se sdlem ve mst Baja.
V roce 2005 podala spolenost k rejstkovmu soudu v Bcs-Kiskun nvrh na
zpis pemstn sdla do Gallerate v Itlii, kam spolenost pesunula svou hlavn
sprvu. I nadle vak spolenost hodlala bt zapsna v maarskm rejstku a
dit se maarskm prvem. Nvrh byl vak zamtnut s odvodnnm, e
maarsk prvn prava neumouje, aby spolenost pesdlila do zahrani, ale
souasn se stle dila maarskm prvem. Evropsk soudn dvr zopakoval v
tto vci svj zvr z ppadu Daily Mail o tom, e spolenost zaloen podle
vnitrosttnho prva lenskho sttu existuje pouze prostednictvm vnitrosttn
prvn pravy, avak vyslovil t zvr, podle nho mus bt odlieno pemstn
sdla spolenosti zaloen podle prva uritho lenskho sttu do jinho sttu
beze zmny prva, kterm se d, od ppadu, kdy dochz k pemstn
spolenosti z jednoho do druhho lenskho sttu se zmnou pouitelnho
vnitrosttnho prva, piem se spolenost zmn na spolenost urit formy
upraven vnitrosttnm prvem lenskho sttu, do nho se pesunula. Tento
zvr otevel cestu pesidlovn spolenost, kter je pojato jako jejich pemna
na spolenost zzenou podle prvnho du jinho lenskho sttu.

Tento mylenkov smr podpoilo dle rozhodnut ve vci C-378/10 VALE

ptsi kft. Podle vroku rozhodnut mus bt lnky 49 a 54 SFEU vykldny tak,
e brn vnitrosttn prvn prav, kter akoli stanov monost, aby se
spolenosti zaloen podle vnitrosttnho prva pemnily, obecn neumouje
pemnu spolenosti zaloen podle prva jinho lenskho sttu na spolenost
podle vnitrosttnho prva prostednictvm zaloen tto posledn uveden

spolenosti. Uveden lnky 49 a 54 SFEU mus bt vykldny v kontextu

peshranin pemny spolenosti tak, e hostitelsk lensk stt je oprvnn
urit rozhodn vnitrosttn prvo, kter se na takovou operaci pouije, a uplatnit
tak ustanoven svho vnitrosttnho prva tkajc se vnitrosttnch pemn, kter
upravuj zaloen a fungovn spolenosti, jakmi jsou poadavky souvisejc s
vypracovnm zahajovac rozvahy a inventurnho soupisu majetku. Zsady
rovnocennosti a efektivity nicmn brn tomu, aby lensk stt odmtl pi
peshraninch pemnch zapsat do obchodnho rejstku spolenost, kter
podala o pemnu, jakoto "prvn pedchdkyni", pokud se v ppad
vnitrosttnch pemn takov daj o pedchdkyni spolenosti zapisuje, a odmtl
pi zpisu spolenosti do obchodnho rejstku nleit zohlednit dokumenty
pochzejc od orgn lenskho sttu pvodu.

esk prvo reagovalo na vvoj judikatury ESD v zk. . 125/2008 Sb., o

pemnch obchodnch spolenost a drustev. V jeho sti pt hlav pt je
piputna monost pesdlen zahranin prvnick osoby do esk republiky,
ani by dolo k jejmu zniku a vzniku nov prvnick osoby, nezakazuj-li to
prvn pedpisy lenskho sttu, v nm m sdlo, ani prvn pedpisy sttu,
kterm se d jej vnitn prvn pomry, pokud pi pemstn sdla zmn svou
prvn formu na eskou spolenost nebo esk drustvo a budou-li se po zmn
prvn formy jej vnitn prvn pomry dit eskm prvnm dem. V sti pt
hlav est je nsledn upravena monost pemstn sdla esk obchodn
korporace do jinho lenskho sttu EU, ani by dolo k jejmu zniku a vzniku
nov prvnick osoby. Osobn statut a prvn forma spolenosti nebo drustva se
i po pemstn sdla do zahrani d nadle eskm prvnm dem, pokud
nestanov nco jinho prvn d sttu, do nho spolenost i drustvo
pemisuje sv sdlo.

Obansk zkonk pijm ve svch obecnch ustanovench o prvnickch

osobch obdobn een a upravuje i dopady pemstn sdla zmnou
rozhodnho prvnho du na leny prvnick osoby a na jej vitele.

Pemstn sdla je mono doshnout t ji zmnnou peshranin fz,

pop. zzenm evropsk spolenosti podle nazen Rady (ES) . 2157/2001 o
statutu evropsk spolenosti (SE).

IV. Sdlo a osobn statut obchodn korporace

Osobn statut me bt nejobecnji vymezen jako prvn d rozhodn pro

posouzen prvnch otzek spojench s uritou osobou, tj. prvn d, kterm se

d vznik spolenosti, jej prvn povaha, prvn zpsobilost vetn oprvnn za

spolenost jednat, vnitn vztahy ve spolenosti, zmna a zpravidla i znik
spolenosti (lit. . 1, s. 28).

Tato otzka me bt zkoumna ze dvou hledisek:

Prvnm je hledisko koliznprvn, v nm kolizn prvo danho sttu uruje,

kter prvn d je pro osobn statut spolenosti rozhodn. Pi urovn osobnho
statutu prvnickch osob se uplatuj dv zkladn koncepce - inkorporan
princip a princip sdla.

Podle inkorporanho principu je osobnm statutem spolenosti, a tedy

rozhodnm prvem prvn d toho sttu, podle kterho byla spolenost zzena.
Tento prvn d rozhoduje o tom, zda bude spolenost uznna jako takov ve
stt, v nm provozuje svou innost. Spolenost, kter byla jednou platn
zzena, me pemstit svoje sdlo do jinho sttu, ani pi tom ztrc svoji
identitu. Pemstn sdla proto nebrn jejmu uznn v jinm stt (lit. . 1, s.
71).

Inkorporan princip respektuje svobodnou autonomn vli zakladatel

spolenosti vyjdenou ve spoleensk smlouv nebo v jinm projevu vle, jm
se spolenost zakld. Jeho vhodou je jednoduch uren osobnho statutu a
jeho trvalost. Zkouman princip dovoluje zachovat prvn subjektivitu spolenosti
i v ppad pemstn jejho sdla a znamen, e se vnitn vztahy ve spolenosti
budou dit stle pvodnm prvnm dem, podle nho byla spolenost
zaloena. Takov een poskytuje dostatenou prvn jistotu pro spolenky i pro
tet osoby a podporuje i voln pohyb spolenost jako podnikatel a jejich
uznvn v jinch sttech (lit. . 1, s. 73-80).

Princip sdla povauje za rozhodn pro spolenost prvn d sttu, v nm

m spolenost svoje skuten sdlo. To znamen, e toto msto nemus bt
toton se sdlem, kter je uvedeno ve zizovacm aktu spolenosti, pop.
zapsno v pslunm registru. Rozhodn prvo je tak urovno mstem, v nm
se sousteuje faktick innost spolenosti, neboli spolenost je zce vzna na
toto svoje sdlo. Pi jeho zmn pemstnm do jinho sttu nen v tomto stt
uznvna jako subjekt prva a je potebn ji zdit znovu podle prvnch pedpis
zem novho sdla. Pemstn sdla, kter by zachovvalo identitu spolenosti,
nen podle teorie sdla v zsad mon (lit. . 1, s. 81).

Teorie sdla akcentuje pedevm ochrann pravidla sttu, kde byla

spolenost zaloena a kde m i svoje sprvn sdlo. Omezuje svobodu vle
zakladatel, pokud jde o volbu rozhodnho prva. Na druh stran je chrn,
nebo zakld vazbu na prvn d sttu, kter zakladatel a spolenci zpravidla
znaj jako prvn d svho domovskho sttu. Sniuje i rizika vitel, investor a
zamstnanc spolenosti. Pro realizaci svobody podnikn v rmci EU je ale
problematick nemonost pemstn sdla spolenosti bez zachovn jej identity
a snen prvn jistota, pokud by spolenost podnikala mimo stt svho
statutrnho sdla, kde nebude uznvna (lit. . 1, s. 84-93).

Druh hledisko bv oznaovno jako cizineck prvo. e zkladn

otzku, tj. zda je urit subjekt osobou tuzemskou i zahranin s tm, e pro
postaven zahranin osoby bv pedvdn speciln cizineck reim (lit. . 1, s.
33-34, 71 a nsl.).

Tyto zdnliv teoretick otzky maj pro svobodu usazovn zsadn

vznam, nebo koncepce, k nim se jednotliv stty ve svm nrodnm
zkonodrstv piklon, ovlivuj otzky uznn korporace i monost zakldat
organizan tvary v jinch lenskch sttech. Existujc rozdly mezi nrodnmi
prvnmi dy v hmotnprvn prav obchodnch korporac i v prav kolizn
zmenuj mru prvn jistoty investor a monost odhadovat rizika, kter jsou v
danm stt se zaloenm a innost obchodn spolenosti spojena. Nkter stty
krom toho vyuvaj rozdlnost prvnch d i k tomu, aby vytvoily, pop.
zachovaly bariry brnc vstupu zahraninch podnikatel na jejich trh a do
tuzemskch prvnickch osob.

Souvisejc ustanoven:

80, 123, 136 a 143, 172, 486 a 488, 502, 503, 1954, 1955

Souvisejc pedpisy:

14, 51 zk. o ve. rejstcch,

zk. o pemnch,

 98, 124, 146, 250, 553 z. o. k.,

2 zk. . 301/1992 Sb., o Hospodsk komoe esk republiky a Agrrn

komoe esk republiky,

zk. . 239/1992 Sb., o Sttnm fondu kultury esk republiky,

zk. . 517/1992 Sb., o esk tiskov kanceli,

zk. . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi

dokument,

vyhl. . 194/2009 Sb., o uvn a provozovn informanho systmu

datovch schrnek

Souvisejc pedpisy prva EU:

nazen Rady (ES) . 2157/2001 o statutu evropsk spolenosti (SE),

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2005/56/ES o peshraninch

fzch kapitlovch spolenost (Dest smrnice)

Z judikatury:

K odst. 1
Zjist-li rejstkov soud, e zanikl (i nikdy neexistoval) prvn dvod
uvn prostor, ve kterch je umstno zapsan sdlo obchodn spolenosti, vyzve
ji ke zjednn npravy. Nezjedn-li spolenost v soudem uren pimen lht
npravu (nedolo-li listinu osvdujc prvn dvod uvn zapsanho sdla,
pop. nerozhodne-li o zmn svho sdla), rozhodne soud v zen podle 200e o.
s. . o zruen spolenosti s likvidac ( 29 odst. 6 obch. zk.).
(NS 29 Cdo 3692/2010, Rc 12/12)

Mn-li se sdlo spolenosti s ruenm omezenm uveden ve spoleensk

smlouv (zakladatelsk listin), nelze provst zpis zmny sdla spolenosti do
obchodnho rejstku jen na zklad pemstn jej sprvy na jinou adresu. Pro
ely takovho zpisu je teba, aby byla prokzna odpovdajc zmna
spoleensk smlouvy (zakladatelsk listiny) a doloen prvn dvod uvn
prostor, do nich spolenost sdlo pemstila. Zjist-li rejstkov soud, e
spolenost nesdl na adrese zapsan v obchodnm rejstku, vyzve ji ke zjednn
npravy. Nezjedn-li spolenost npravu v soudem uren pimen lht,
rozhodne soud v zen podle 200e o. s. . o jejm zruen s likvidac.
(NS 29 Cdo 3088/2007, Rc 52/09, SoJ 53/09)
Proti usnesen, jm esk soud na zklad nvrhu, aby konkurs na majetek
dlunka byl prohlen jako hlavn padkov zen ve smyslu l. 3 odst. 1 nazen
Rady (ES) . 1346/2000 ze dne 29. kvtna 2000, o padkovm zen, prohls
konkurs na majetek dlunka jako vedlej padkov zen ve smyslu l. 3 odst. 2
nazen, se me odvolat i ten, kdo podal nvrh na zahjen zen nebo k nmu
pistoupil. esk soud, jen uznal, e hlavn padkov zen na majetek dlunka
bylo inn zahjeno v jinm lenskm stt Evropsk unie (e v jinm lenskm
stt Evropsk unie jsou soustedny dlunkovy hlavn zjmy), me prohlsit
konkurs na majetek dlunka jako vedlej padkov zen ve smyslu lnku 3
odst. 2 nazen Rady (ES) . 1346/2000 ze dne 29. kvtna 2000, o padkovm
zen, jen je-li osvdeno, e dlunk m na zem esk republiky provozovnu ve
smyslu l. 2 psm. h) uvedenho nazen. Skutenost, e se majetek dlunka
nachz na zem esk republiky, k zahjen vedlejho padkovho zen
nesta, stejn jako pouh skutenost, e dlunk je v tuzemsku inn jako
jednatel spolenosti s ruenm omezenm. Jestlie esk soud prohlauje konkurs
na majetek dlunka jako vedlej padkov zen ve smyslu l. 3 odst. 2 nazen
Rady (ES) . 1346/2000 ze dne 29. kvtna 2000, o padkovm zen, vyjd
skutenost, e jde o vedlej padkov zen, t ve vroku usnesen. Uin tak
nap. vrokem, podle kterho: "Soud prohlauje konkurs na majetek dlunka XY
jako vedlej padkov zen". Obsah webov strnky nen ve smyslu 121 o. s. .
obecn znmou skutenost. Monost soudu rozhodnout o vci sam bez nazen
jednn pedpokld, e vechny rozhodn skutenosti jsou zejm z toho, co je
obsahem spisu, jinak me soud init skutkov zjitn nebo mt urit
skutenosti za osvdeny jen na zklad tch dkaz, kter byly provedeny pi
jednn.
(NS 29 Odo 164/2006, Rc 87/08, SoJ 84/08)

Z literatury:
Pauknerov: Spolenosti v mezinrodnm prvu soukromm, 1998, s. 28,
33-34, 71-81, 84-93.
ech, Ddi, tenglov: Prvn dsledky zmny koncepce sdla. OR, 2010,
. 4, s. 100.

Eli: Nkolik poznmek k prvn prav sdla akciovch spolenost. AdN,

1999, . 2, s. 29.
Lask: Tanec v temnotch. OR, 2009, . 4, s. 91.

Zastoupen podnikatele

430
(Obchodn pln moci)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 429 a 435):

Ustanoven 430 a 431 stanovuj obecn pravidla pro zastoupen

podnikatel v prvnm styku. Protoe se jedn o generln pravu, vztaenou ke
vem podnikatelm, navc stavnou analogicky k obecn prav jednn
prvnickch osob, je jej nvrh zaazen do obanskho zkonku.

Na pravu zastoupen podnikatel navazuje 432 o zkazu soute

podnikatelovch zstupc. Obecn konstrukce zakld podnikateli nrok
doadovat se zdren v protiprvnm jednn. Odstrann zvadnho stavu je v
obecn prav redukovno na vydn prospchu z nedovolen innosti zskanho
zstupcovm nezkonnm jednnm, a ji jm, nebo osobou tet. Namsto tohoto
plnn lze podle speciln konstrukce odst. 3 poadovat nhradu kody; to vak
jen tehdy, proke-li podnikatel pi uplatnn nroku na nhradu kody alespo
nedbalost alovanho.

Ustanoven 433 zakotvuje obecnou ochranu slab strany. Tato obecn

prava nem jen na ochranu spotebitele (by je toto hledisko v odst. 2
akcentovno), ale sleduje ochranu generln povahy. Toto ustanoven je zkladn
a od jeho maximy se odvj podrobnj prava ochrany slab strany v sti
tvrt zkonku.

prava msta podnikn vychz z pravy souasn. Avak obdobn jak

osnova ji dve prohlsila nzev prvnick osoby za jej jmno, tak tak zde

prohlauje msto podnikn podnikajcch fyzickch osob za jejich sdlo (s inspirac

v koncepci ji dve prosazen nap. v zkon o advokacii). V dsledku toho
odpadne otrock rozliovn sdla podnikajc prvnick osoby a msta podnikn
podnikatele, kter je osobou fyzickou, take tam, kde zkon bude mluvit o
podnikatelch souhrnn, vysta v dan souvislosti s pojmem "sdlo".

Protoe zkonk obsahuje ustanoven o psemnostech pouvanch

prvnickmi osobami v prvnm styku, obsahuje i prov ustanoven o
psemnostech pouvanch v prvnm styku podnikateli (obchodnch listinch).
Tato prava pejm podstatnou st l. 4 Prvn smrnice Rady EHS v oblasti
prva spolenost . 68/151/EHS v platnm znn, je to vak ustanoven zkladn,
proto se v nvrhu tohoto ustanoven neuvd omezen, e vi zkladnho
kapitlu lze na obchodnch psemnostech uvst jen, je-li zcela splacen; tento
poadavek bude zakotven v obchodnm zkon v nvaznosti na pravu
zkladnho kapitlu. Povinn daje lze na obchodnch listinch doplnit tak
dalmi daji (slovnmi, selnmi, obrazovmi apod.), nelze je vak uzpsobit tak,
aby celkov dojem veejnost mtl a psobil klamav.

Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 430 je soust pravy problematiky, kterou zpravidla

nazvme jednn jmnem podnikatele. Tmto nzvem oznaujeme materii, kter
se tk zpsobu, jm podnikatel projevuje svoji vli navenek. Zpravidla pjde o
projevovn vle cestou prvnch jednn (kon), avak zce s n souvis i otzka
piitatelnosti odpovdnosti za jednn protiprvn i prvn relevantn faktick
chovn (nap. plnn zvazku, kter ovem je tak prvnm jednnm). To
vysvtluje, pro 167 zaazen pod rubriku "Jednn za prvnickou osobu"
upravuje piitatelnost protiprvnho inu prvnick osob, jestlie se ho dopustil
pi plnn svch kol jej zamstnanec, len volenho orgnu (nikoli tedy
spolenk jako len nevolenho orgnu) nebo jin jej zstupce vi tet osob
(jm me bt kdokoli vetn spolenka nebo lena). Rmec "plnn kol"
umouje odliit exces, kdy jedn tato osoba mimo rmec prvnick osoby,
vystupuje z tto osoby ve sv samostatn a individuln existenci a kdy v
dsledku toho vznik j osobn samostatn odpovdnost.

prava jednn jmnem podnikatele byla dosud soustedna v dlu IV hlavy

I sti prv obchodnho zkonku ( 13 a 16 obch. zk.). Vedle n upravoval
obansk zkonk . 40/1964 Sb. obecn jednn jmnem prvnickch osob ( 20
zk. . 40/1964 Sb.) a zastoupen ( 22 a 33b zk. . 40/1964 Sb.). Zvltn

prava v obchodnm zkonku mla pro jednn podnikatel (vi komukoliv)

pednost.

Nov kodifikace situaci mn. prava je nyn rozptlena v obanskm

zkonku na rznch mstech, na druh stran odpadaj zdvojen a pekrvn
(nap. v prav statutrnho orgnu), jak existovala mezi obma
soukromoprvnmi kodexy.

V 430 a 431 jsou nyn upraveny tzv. obchodn pln moci, na podnikatele
vak budou aplikovateln tak obecn ustanoven o jednn prvnickch osob (
161 a 167) a o zastoupen ( 436 a 456), pokud neexistuje dn prava
zvltn.

Vznamnj vak je zsadn koncepn posun, kter by sm o sob byl

akceptovateln, avak je proveden nedsledn, nedomylen a vsledkem je
vnitn rozporn prava, s n bude obtn interpretan se vyrovnat. Koncepn
tak obansk zkonk pedstavuje krok zpt.

K pochopen cel problematiky je nutno psn rozliovat rozhodovac

procesy v podnikatelskm subjektu (pop. obecnji v prvnick osob), pi nich
se vytv vle prvnick osoby, od proces jednatelskch, kter se tkaj jenom
projeven ji pedtm prvn relevantn vytvoen vle. Dodejme, e
podnikatelsk subjekt, jm je fyzick osoba, podlh jinm pravidlm ve sfe
rozhodovn, kde si podnikatel uruje vli svrchovan, ale ve sfe jednatelsk
jde o problematiku velmi blzkou prvnickm osobm.

Tak nap. vle je vytvoena rozhodnutm valn hromady nebo rozhodnutm

pedstavenstva nebo tak rozhodnutm individulnho podnikatele. Vle me
spovat v rozhodnut uskutenit urit obchod, co se m stt uzavenm
smlouvy. Vlastn uzaven smlouvy vak je ji aktem jednatelskm, jej provede
konkrtn osoba asto odlin od osoby rozhodujc. Takovou osobou me bt
zamstnanec, len orgnu, prokurista, zmocnn advokt, ale tak individuln
podnikatel osobn nebo pedstavenstvo v rmci vkonu svho jednatelskho
oprvnn. Rozlien procesu tvorby vle a jejho projevu navenek meme vidt
v 151 a 161.

Protoe podnikatel jsou velmi asto prvnickmi osobami, je vznamn,

jak konstrukce jednn prvnickch osob je v tom kterm prvnm du pijata.
Existuje dvoj monost: bu lze pipustit, e prvnick osoba m vedle

zpsobilosti mt prva a povinnosti tak zpsobilost prvn jednat, v tom ppad

jedn "osobn" (pmo) svm orgnem, nebo lze zvolit koncepci, kter
prvnickm osobm zpsobilost k prvnmu jednn odepe, a v takovm ppad
me prvnick osoba jednat jenom prostednictvm zstupce.

Prvn republika omezovala prvn subjektivitu prvnickm osobm druhm

uvedenm zpsobem, co bylo odbornou literaturou ji v t dob kritizovno
(vytkalo se tto koncepci, e s prvnickmi osobami nakld jako s "blbmi") a
mezi argumenty byl zejmna uvdn i argument logick (jak me prvnick
osoba zmocnit nkoho k zastupovn, kdy sama nem jednatelskou zpsobilost).
Z toho dvodu povlen prvo zmnilo koncepci a piznalo jednatelskou
zpsobilost orgnm prvnickch osob. Namsto "statutrnho zstupce" se proto
v zkonech objevil "statutrn orgn". Ideologick pozad tu tedy chyblo.
Koneckonc obchodn zkonk, kter byl schvlen a v roce 1991, nemaje
dnho pedchdce v totalitnm obdob, v tto koncepci bez vhn setrval.
Nap. rozsudek NS 29 Odo 430/2002 vyslovil prvn vtu: "Jednn statutrnho
orgnu prvnick osoby nen jednnm za jinho, ale jednnm tto prvnick
osoby ( 13 odst. 1 obch. zk.)."

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. se pokou udlat krok zpt k prvnickm

osobm, kter nemaj zpsobilost jednat. Pesto a v rozporu s tmto zmrem
vak byl zachovn termn "statutrn orgn" ( 123, 163, 164) v jeho velmi
deformovanm smyslu, jak se stabilizoval bhem 40 let totality. Deformace
odpovdala situaci po roce 1948, kdy pevn st prvnickch osob mla formu
nrodnch (sttnch) podnik monokraticky zench. Statutrnm orgnem v nich
byl editel. Jestlie se v t dob vyskytovaly i jin typy organizac, kter mly
orgny kolektivn, byly pesto pipodobovny onm monokraticky zenm v tom
smru, e musely mt jenom jedin statutrn orgn plnc obdobn funkce
(drustva). Star pojet orgn a od nich odlinch statutrnch zstupc bylo
nahrazeno statutrnm orgnem takto deformovanm. Od tto deformace se ani
obansk zkonk . 89/2012 Sb. neodpoutv. To znamen, e v esk
terminologii statutrnm orgnem nen kad orgn, kter je tvoen podle stanov,
ale jenom urit orgn, jeho jasnou definici v zkonku nenalzme. Ustanoven
123 k, e statutrn orgn mus urit zakladatelsk prvn jednn, pokud jej
neuruje pmo zkon. Rozhodovac psobnost statutrnho orgnu upravuje
163, jednatelsk oprvnn 164 odst. 1.

V souladu s nvratem k pedvlen koncepci by bylo zavst namsto

termnu "statutrn orgn" termn "statutrn zstupce", kter byl tak zait, e se
jej ani za 40 let nepodailo z esk prvnick mluvy zcela vymtit. Povlen
zmna termnu na statutrn orgn naznaovala, e tento orgn nezastupuje, ale
jedn pmo jako samotn prvnick osoba. Je tud rozporupln zachovat

dosavadn pojet statutrnho orgnu a souasn tvrdit, e prvnick osoba nikdy

nejedn pmo (orgnem), ale jenom zstupcem ("statutrnm orgnem").

Statutrn orgn prvnick osoby upravoval 20 odst. 1 zk. . 40/1964

Sb. Co jm bylo, to uroval pro konkrtn formu prvnick osoby i podle dosavadn
pravy pmo zkon nebo smlouva o zzen prvnick osoby, pop. zakldac
listina. Jeho pojmovm znakem byl rozsah jednatelskho oprvnn, protoe mohl
jednat ve vech vcech prvnick osoby (dnes 164 odst. 1 k, e "me
zastupovat prvnickou osobu ve vech zleitostech"). Pojmovm znakem nebylo
rozhodovac oprvnn, kter se v zvislosti na form prvnick osoby vrazn
liilo. Termn "statutrn orgn" byl relevantn jenom ke generlnmu
jednatelskmu oprvnn.

V souladu s tm 13 odst. 1 obch. zk. kal, e "prvnick osoba jedn

statutrnm orgnem nebo za ni jedn zstupce". Tato vta vyjadovala
vznamn posun oproti stavu ped rokem 1989, kdy prvnick osoby (respektive
organizace) jednaly bu statutrnmi, nebo jinmi orgny. To znamen, e v t
dob se jednalo o pm jednn prvnick osoby nejenom pi jednn
statutrnho, ale tak pi jednn jinho orgnu. Pojem jinho orgnu byl
neobyejn irok a zahrnoval i zkonn zmocnnce, jejich jednatelsk
oprvnn bylo pot vymezeno v 20 odst. 2 zk. . 40/1964 Sb. To byl dvod,
pro dolo k posunu a zen pmho oprvnn jednat jenom na statutrn
orgn. Citovan vta tak velmi jasn deklarovala, e prvnick osoba - podnikatel
jedn bu pmo prostednictvm svho statutrnho orgnu, nebo za ni mus
jednat zstupce, a u se jedn o zstupce zkonnho, nebo smluvnho (vetn
prokuristy).

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. tedy opout pm jednatelsk oprvnn

statutrnch orgn, avak nepromt to do nzvoslov, take zachovv nzev
"statutrn orgn", pestoe jeho povaha je napt zcela odlin. Nebylo
bezpochyby nic jednoduho ne se ppadn vrtit ke statutrnmu zstupci, co
by tak dovolilo vrtit termnu "statutrn orgn" jeho mezinrodn sdlen
vznam (kad orgn zzen podle stanov). Zachovn nzvu pro statutrn
orgn v jeho specifickm vznamu mimo jin komplikuje mezinrodn komunikaci,
protoe jde o konstrukci zcela neznmou jinm prvnm dm. Pro to, emu se
jinde k "statutrn orgny", musme uvat jenom termn "orgny", protoe
statutrn orgn znamen v eskm kontextu nco jinho.

Dalm charakteristickm znakem statutrnho orgnu, jak ji bylo

zmnno, bylo a je prv generln jednatelsk oprvnn neomeziteln navenek.

V 163 je statutrnmu orgnu svena "veker psobnost", kter nen

svena jinmu orgnu. Tmto vrazem nutno rozumt rozhodovac nikoli
jednatelskou psobnost, co vak ve formulaci chyb. V 151 je stanoveno, e
zkon stanov nebo zakladatelsk prvn jednn ur "jakm zpsobem a v jakm
rozsahu lenov orgn prvnick osoby za ni rozhoduj a nahrazuj jej vli". Tato
formulace vychz z fikn teorie prvnickch osob, ale pedevm jasn vyjaduje,
e prvnick osoba nem dnou vlastn vli, a dokonce i to, e sama
nerozhoduje, ale jenom urit osoby za ni rozhoduj. Upen osobnosti se tak
netk jenom projevovn vle navenek, ale i vnitnho rozhodovn prvnick
osoby, co je v rozporu s piznnm jej prvn subjektivity vetn jej deliktn
zpsobilosti a dle i jej zpsobilosti k trestn odpovdnosti. Takov krok jde
mnohem dle, ne kde byla i pedvlen koncepce prvnickch osob. Obansk
zkonk se tak dostv do pmho rozporu s kontextem celho prvnho du,
nechme-li stranou anachronismus tto konstrukce v mezinrodnm srovnn.
Pestoe se s podobnmi doktrinlnmi stanovisky meme setkat dost asto,
neodrej se zpravidla ani v zkonodrstv a u vbec ne v aplikan praxi. Tato
problematick vchodiska se promtaj do celho zkonku, a odporuj dokonce i
kontextu eskho prva.

Krom zastoupen statutrnm orgnem upravuje kodex zastoupen

zamstnanci ( 166) a leny jinch orgn. Jedn se o zkonn zastoupen. Pro
podnikatele je prava v 430 rozenm okruhu osob, kter mohou bt takto
neformln poveny zastupovnm prvnick osoby nebo jinho podnikatele.

Bylo eeno, e ve zde zkoumanm 430 se jedn o tzv. obchodn pln

moci, eeno terminologi pedvlenho obchodnho prva (l. 47 a 48
veobecnho obchodnho zkonku . 1/1863 . z.). To byla konstrukce
bezformln vzniklho prva zastupovat, kter jsme po roce 1989 zaali
povaovat za zastoupen zkonn a obansk zkonk . 89/2012 Sb. tento
pstup zejm zachovv. Pedvlen konstrukce byla asi sprvnj, zejmna
kdy zkon mluv o poven podnikatelem a v cel konstrukci pedpokld, e
zastoupen vznik z vle podnikatele, nikoliv z vle zkonodrce, by teba vle
formln neprojeven. V 430 se ovem, co je nutno zdraznit, jedn o
zastoupen kterhokoli podnikatele bez ohledu na to, zda je fyzickou nebo
prvnickou osobou.

prava obsaen v obchodnm zkonku ( 13 a 15) se pekrvala do jist

mry s obanskm zkonkem . 40/1964 Sb., jeho 20 odst. 1 upravoval jednn
statutrnho orgnu a 20 odst. 2 oprvnn pracovnk a len prvnick osoby.
Pomr mezi obma pravami byl takov, e 20 zk. . 40/1964 Sb. byl obecnm
a subsidirnm ustanovenm, ped nm bylo teba pednostn aplikovat zkonk
obchodn. Citovan ustanoven zk. . 40/1964 Sb. se tkalo vlun prvnickch
osob a v odst. 2 jenom pracovnk a len, obdobn jako dnes v 166 jde jenom

o zamstnance a leny nebo leny orgn. Obchodn zkonk naproti tomu

upravil zastoupen vech podnikatel, a to libovolnmi osobami, ani se omezil
jenom na pracovnky a leny. To tak znamen, e vechny prvnick osoby,
kter byly zrove podnikateli, podlhaly prav v obchodnm zkonku, nikoli
zkonku obanskmu.

Ani v tomto ppad nebylo do obanskho zkonku . 89/2012 Sb.

pevzato znn 15 odst. 1 obch. zk. doslova, pestoe se jednalo o formulaci
velmi istou a jasnou: "Kdo byl pi provozovn podniku poven uritou innost,
je zmocnn ke vem konm, k nim pi tto innosti obvykle dochz". Obsahov
tu dn rozdl nen, jenom slovo "kon" je nahrazeno "jednnm".

Ji ve veobecnm obchodnm zkonku nalezneme vedle prokury dvoj

druh zmocnn pi provozu podniku. Jednak tu je zmocnn ir, ktermu v
podstat odpovd zde zkouman prv odstavec 430, jednak u zmocnn
odrejc se ve druhm odstavci, jeho bezprostednm pedchdcem byl 16
obch. zk., jen vak byl redigovn odlin, protoe se explicitn tkal
nezmocnnho jednatelstv a vytvel tak z dvodu ochrany dobr vry tetch
osob fikci zmocnn.

lnek 47 odst. 1 veobecnho obchodnho zkonku znl: "Zd-li principl

nkoho, prokury mu neudliv, v ivnosti sv obchodn buto k provozovn
veker sv ivnosti anebo k zleitostem obchodnm uritho spsobu, anebo k
jednotlivm zleitostem (zd-li plnomocnka obchodnho), tehdy se
plnomocenstv vztahuje ke vem zleitostem obchodnm a jednnm prvnm,
jeto provozovn takov ivnosti obchodn anebo vykonvn takovch zleitost
s sebou pin. Nicmn nem plnomocnk obchodn moci, aby v zvazky
smnen vchzel, pjky smlouval a pe vedl, le tehd, kdy mu moc takov
zvlt byla udlena."

Citace ukazuje nejenom pravu podrobnj, ale tak pesnj, zejmna v

otzce omezen rozsahu zmocnn, kter dnes musme shledvat jenom ve
zkoumn kritria "obvyklosti", co je podstatn mn pesn a mn snadn. V
zsad bychom nemli dospt k jinmu zvru, a z obvyklosti tedy vylouit
vystavovn smnek, uzavrn smluv o pjkch a vrech a zastupovn ve
sporech. To ovem nebude platit zcela veobecn: v ppad velkch korporac s
rozshlou manaerskou strukturou je pedstaviteln, e napklad vystavovn
smnek bude spadat do obvykl innosti finannho editele, zastupovn ve
sporech do obvykl innosti vedoucho prvnho oddlen atp.

Pro zmocnn k zastupovn podnikatele podle zde zkoumanho ustanoven

je dleit, e mus pedevm existovat poven. Citovan ustanoven
veobecnho obchodnho zkonku mluvilo o "zzen", co bylo podobn neurit.
V obojm ppad to ukazuje, e nejde o skuten zkonn zastoupen. Pro toto
poven (zzen) nen pedepsna dn zvltn forma, take sta, kdy
podnikatel d nkomu stn nebo jakkoli jinak pokyn, aby vykonval uritou
innost. Negativn lze tento pojem vymezit tak, e nen vystavena formln pln
moc.

Me se ovem stt, e takov pokyn vbec vydn nebyl, tet osoby se

ovem domnvaj, e ano. Tak napklad zamstnanec podnikatele na pracovnch
vizitkch i v e-mailovm podpisu uv oznaen "obchodn editel", ani by jej
kdy podnikatel takovou funkc povil. Takovou situaci posoudme dle 444, kter
do eskho prva zavd tzv. teorii zdnlivho zmocnn. Do eskho prva touto
cestou vstupuje princip zjevnosti, kter v prvu vysplch zem (nap. v
belgickm prvu, kde je velmi podrobn rozpracovn) hraje vznamnou lohu. V
podstat se ovem jedn o ochranu dobr vry tetch osob a jeho prvkem byl ji
zmnn 16 obch. zk.

Poven se nemus tkat konkrtnch prvnch jednn, kter bude

zstupce uskuteovat, ale obecn jeho innosti, jak to k pregnantn
veobecn obchodn zkonk. Mus se jednat o zleitosti tkajc se provozu
obchodnho zvodu. Rozsah zmocnn je, jak eeno, uren rmcem obvyklosti.
Jestlie je nkdo poven uritou innost a z jejho uskuteovn vyplv
poteba uskuteovat prvn jednn, bude k tmto jednnm jmnem
podnikatele oprvnn. Tento rmec bude muset pesnji naplnit judikatura.
Zejmna bude vznamn zpesnit, kter zleitosti jsou z tohoto rmce
vyloueny. Pravdpodobn se bude jednat o ppady relativn stejnorod, k nim
v obchodnm ivot dochz (veden provozovny, poskytovn slueb v mst
bydlit nebo jinde mimo provozovnu apod.).

prava ve veobecnm obchodnm zkonku byla podrobnj a preciznj

ne pravy nsledujc, ale obansk zkonk . 89/2012 Sb. se j nijak
neinspiroval. Zejmna nutno poukzat na vznamn ustanoven o tom, e
zmocnn nelze bez pivolen podnikatele penst na jinou osobu (l. 53
veobecnho obchodnho zkonku), e nezanik smrt podnikatele (l. 54
veobecnho obchodnho zkonku) nebo jakm zpsobem m tento zmocnnec
podpisovat (l. 48 veobecnho obchodnho zkonku). Dalm uitenm
zpesnnm byl l. 49 veobecnho obchodnho zkonku: "Co ustanoveno v obou
lncch pedelch, plat t o takovch plnomocncch obchodnch, jich
principl uv za pocestn obchodn k zleitostem obchodnm v mstech
pespolnch. Jmenovit jich pokldati slu za zmocnn, aby kupn cenu z
prodej, je smluv, vybrali anebo lht k placen toho povolovali." Vechna tato

ustanoven mohou slouit jako uiten interpretan pomcka pli strun

pravy v obanskm zkonku . 89/2012 Sb.

Otzka dsledk smrti podnikatele pro obchodn pln moci je natolik

zvan, e byla eena novelou obchodnho zkonku (zk. . 554/2004 Sb.),
kter doplnila 15 odst. 3 tohoto znn: "Zmocnn podle odstavce 1 nezanik
smrt podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, e m trvat pouze za jeho ivota.
Zmocnnec vak me po smrti podnikatele init jen kony v rmci obvyklho
hospodaen. kony pesahujc rmec obvyklho hospodaen me init jen se
souhlasem ddic a se svolenm soudu." Nejenom veobecn obchodn zkonk,
ale i nae vlastn zkuenost toti jasn ukzala, e nen mon akceptovat, aby
smrt podnikatele zanikly obchodn pln moci, protoe provoz obchodnho zvodu
mus pokraovat. V 430 vak ji toto ustanoven chyb, zstv jenom v 456
ohledn prokury. Obecn 448 odst. 1 druh vta ve spojen s 449 odst. 1
stanovcm znik zmocnn smrt zmocnitele pro obchodn ely nevyhovuje. V
praxi tato situace st v otzku, zda pro obchodn pln moci budeme nuceni
aplikovat zmnn 448 odst. 1, nebo zda dme pednost analogick aplikaci
456 o prokue. Jedinm rozumnm eenm akceptovatelnm pro praxi je druh
monost, k n se uchylujeme s ltost, e problm jednou vyeen kodifikace
nastoluje znovu.

Je tak pochybn, pro nebyla upravena prokura spolen s obchodnmi

plnmi mocemi, ale a v rmci obecn pravy zastoupen ( 450 a 456), kdy
mezi obojm je velmi zk souvislost. Obchodn zkonk i pedchoz veobecn
obchodn zkonk oboj upravily spolen a mnoh ustanoven tak platila jak pro
prokuru, tak pro obchodn pln moci. V obecn prav zastoupen prokura nem
msto, protoe se jedn o formu zastoupen vlun omezenou na podnikatele.

K odst. 2

Druh odstavec odpovd ji zmnnmu pedchozmu 16 obch. zk. a

tk se mnohem uho okruhu ppad. Ve veobecnm obchodnm zkonku byl
obsahov blzkm tomuto ustanoven l. 50, kter znl takto: "Kdo ustanoven
jest v krm anebo v otevenm magacn ili sklad zbo, pokld se za
zmocnnho, aby prodval zbo a pejmal ztren penze tm spsobem, jak v
takovch krmech, magacnech ili skladech zbo obyejno jest." Konstrukce
16 obch. zk. se liila, protoe veobecn obchodn zkonk kasuisticky a
pozitivn upravil presumovan zmocnn k prodeji zbo a pebrn penz,
zatmco citovan ustanoven obchodnho zkonku . 513/1991 Sb. upravilo
naopak nezmocnn jednatelstv, a tkalo se tud ppad, kdy je nepochybn,
e dn zmocnn ani poven nebylo dno: "Podnikatele zavazuje i jednn jin
osoby v jeho provozovn, nemohla-li tet osoba vdt, e jednajc osoba k tomu

nen oprvnna." Dosavadn prava tedy pokrvala ppady, kdy zmocnn nebylo
jednajc osob poskytnuto a jej jednn bylo z tohoto hlediska neoprvnn,
kdeto veobecn obchodn zkonk pozitivn upravil u zmocnn pro ni
vkonn funkce v rmci provozu obchodnho zvodu.

Nov znn ve zde zkoumanm odstavci nen tak jednoznan, jako byl
16 obch. zk. Nen vak ani pevzetm l. 50 veobecnho obchodnho zkonku.
Zatek vty o tom, e podnikatele zavazuje i jednn "jin osoby v jeho
provozovn" byl pevzat z obchodnho zkonku, a vyjaduje proto i nadle
koncepci, e tu je upraveno jednn nkoho (kohokoli), kdo nen poven k
zastupovn podnikatele, a e proto tak nejde o situaci popsanou v l. 50
veobecnho obchodnho zkonku (nejde o osobu "ustanovenou" v provozovn).
Z kontextu prvho a druhho odstavce je mono vyvodit, e pjde o osobu
nepovenou, zkouman ustanoven proto neupravuje zvltn (u) zmocnn,
ale dsledky jednn nkoho, kdo zmocnn nebyl, pestoe to ji toto ustanoven
vslovn nek a vyplv to jenom z vrazu "jin osoba" - tedy jin ne
poven. Jedinou podmnkou ochrany je dobr vra tet osoby. Tato formulace
nahradila pedpoklad, e "tet osoba nemohla vdt" o nedostatku oprvnn.
Pes rozdlnost vyjden dospvme k zvru, e obsah je v zsad shodn,
neposkytuje oprvnn tmto osobm jednat, ale chrn dobrou vru tetch osob
fikc oprvnn k zastupovn. Nijak se nedotk vztahu mezi jednajcm a
podnikatelem, v nm vznikne odpovdnost podle obecnch pedpis.

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. nek nic o pitn dsledk prvnho

jednn podnikateli. Mono ci, e tu me stait 436 odst. 1. Druh vta tohoto
ustanoven by vak mohla vst k interpretanm problmm, nebo k: "Nen-li
zejm, e nkdo jedn za jinho, plat, e jedn vlastnm jmnem." V ppad
obchodnch plnch moc a zejmna v ppad podle 430 odst. 2 me bt
takov "nezejmost" velmi aktuln, zejmna kdy nen upraveno podpisovn
tchto osob; pevzet l. 52 veobecnho obchodnho zkonku by tak mon
nebylo zbyten: "Jednnm prv-nm, kter prokurista nebo plnomocnk
obchodn podl prokury anebo plnomocenstv jmnem principlovm uzave,
nabude principl naproti osob tet prv a bude j zavzn. Na tom nic nezle,
zdali jednn prvn vslovn jmnem principlovm bylo uzaveno, anebo zdali z
okolnost vysvtalo, e podle vle smluvnk pro principla smluveno bti mlo.
Mezi prokuristou anebo plnomocnkem a osobou tet z jednn toho nevzejdou
ani prva ani zvazky." Otzka piitatelnosti jednn podnikateli je mimodn
zvan, vezmeme-li v vahu, e citovan 436 odst. 1 formuluje
nevyvratitelnou prvn domnnku. V rmci aplikace bude nutno chpat posledn
citovan ustanoven tak, e 430 je odchylkou, podle n i v ppad, e nen
zejm, za koho urit osoba v provozu zvodu jedn, nutno pedevm aplikovat
pravu obchodnch plnch moc.

Souvisejc ustanoven:

161 a 167, 436 a 456

Z judikatury:
Zkonnm zstupcem podnikatele podle 15 obch. zk. nemus bt pouze
zamstnanec podnikatele, pop. osoba v jinm obdobnm vztahu k podnikateli.
(NS 32 Odo 766/2003, PrRo 2/05)

431
(Pekroen rozsahu zmocnn)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:

Pekroen zstupho oprvnn jsme mli upraveno i v totalitnm obdob,

a to vetn monosti zhojen ( 22 odst. 2 zk. . 109/1964 Sb., hospodskho
zkonku, a 25 zk. . 40/1964 Sb., obanskho zkonku - konvalidace). Po roce
1989 pekvapiv prava pekroen a ratihabice (dodatenho schvlen) v
obchodnm zkonku chybla. A zkon . 370/2000 Sb. alespo doplnil do 15
obch. zk. druh odstavec, kter znl: "Pekro-li zstupce podnikatele zmocnn
podle odstavce 1, je takovm jednnm podnikatel vzn, jen jestlie o pekroen
tet osoba nevdla a s pihldnutm ke vem okolnostem ppadu vdt
nemohla." Ten inspiroval autora obanskho zkonku . 89/2012 Sb. a s menm
peformulovnm do nj byl pevzat.

Zde zkouman ustanoven je sice pravou pekroen zstupho

oprvnn, nikoli vak monosti jeho zhojen. Podstatou pravy je pouze ochrana
dobr vry tetch osob. Jedn se o piten dsledk takovho pekraujcho
jednn podnikateli bez jeho vle, pop. i proti jeho vli. Pi absenci dobr vry
tato ochrana neplat, a jednn bude proto v takovm ppad zavazovat jenom
jednajcho.

Monost ratihabice upravuje obecn 440 odst. 1. Podmnkou ratihabice je

dodren lhty bez zbytenho odkladu. Ustanoven bude pouiteln i ve vztahu k

zstupcm podnikatel, postrdme vak pravu formy, resp. monosti

dodaten schvlit pekraujc jednn tm, e podnikatel bude podle obsahu
prvnho jednn jednat.

Je ovem mono se ptt, nakolik je vbec prava ratihabice potebn,

jestlie se uplatn toto pitn zastoupenmu podnikateli bez ohledu na jeho
vli. Ratihabice by pichzela v vahu jenom v situaci, kdy nedojde k tomuto
piten, tzn. kdy jeho podmnky nejsou splnny. Pro praxi to bude znamenat, e
pokud tet osoba vdla o pekroen nebo o nm vdt musela (a kdy tud
jednn zastoupenho podnikatele neve), pichz v vahu dodaten
schvlen, jestlie podnikatel dospje k zvru, e jde o jednn, na nm m
zjem.

Na zmnn ustanoven upravujc dodaten schvlen mezi obecnmi

ustanovenmi o zastoupen ( 440) navazuje 446, kter stanov, e nesouhlas
zastoupenho mus bt tet osob oznmen, a nestane-li se to, uplatn se
nevyvratiteln domnnka souhlasu. Pi absenci dobr vry se vak tato domnnka
neuplatn. Bylo ale prv eeno, e v ppad obchodnch plnch moc m
ratihabice smysl jenom v ppad absence dobr vry. To ve vsledku znamen, e
446 se v tomto kontextu neuplatn. Povinnost oznmit nesouhlas by se ale
uplatnit mohla i pi absenci dobr vry tet osoby, to znamen, e zastoupen by
byl povinen svj nesouhlas oznmit, jen by nedodren tto povinnosti nemlo za
nsledek piten jednn. K ochran zastoupenho slou, e lhta pro oznmen
nesouhlasu b od okamiku, kdy se o pekroen dozvdl. Tento subjektivn
potek lhty bez zbytenho odkladu by ml bt dostatenou ochranou.

Dal problm spov v tom, e toto ustanoven je zaazeno do dlu o

smluvnm zastoupen. Pokud by byly obchodn pln moci povaovny za
zastoupen zkonn, nebylo by mono k 446 pihlet. Kvalifikace obchodnch
plnch moc jako zastoupen smluvnho (mus bt poven, je budeme chpat
jako zvltn druh pln moci kontinuln s pedvlenm pojetm) tak m nhle
velmi praktick vznam.

lnek 55 veobecnho obchodnho zkonku (. 1/1863 . z.) stanovil: "Kdo

by, neobdrev prokury anebo plnomocenstv obchodnho, njakou zleitost
obchodn jakoto prokurista anebo jako plnomocnk obchodn smluvil, t
plnomocnk obchodn, kter by, smluviv se o obchod njak, plnomocenstv sv
pekroil, osobn zavzn jest osob jin podle prva obchodnho; osoba jin
me ho, jak sama chce, o nahrazen kody anebo o vyplnn pohnati. Zvazek
tento msto nem, jestlie osoba jin, vdouc, e prokury anebo plnomocenstv
nen, anebo e toto bylo pekroeno, s nm se v jednn d." Tomuto ustanoven je
blzk 440 odst. 2, kter druh stran, s n bylo jednno, dv pro ppad

pekroen zstupho oprvnn, kter nebylo zastoupenm dodaten

schvleno, volbu, zda uplatn prvo na nhradu kody, anebo zda bude dat
splnn zvazku. Pedpokladem je dobr vra tto osoby v zstup oprvnn
pekroivho zstupce. Nen dvodu nepout toto ustanoven i na ppady
obchodnch plnch moc, tm spe, e je zaazeno mezi obecn ustanoven o
zastoupen.

432
Zkaz konkurence

prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.

JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:

Zkaz konkurence v tomto kontextu (jej musme odliit od zkazu

konkurence v prvu obchodnch spolenost - dosud se jednalo o 65 obch. zk.,
nov 5, 109, 199, 201, 441, 442, 451, 452, 710, 711 a 722 z. o. k., nebo od
konkurennch doloek v nkterch typech smluv) upravoval ji veobecn
obchodn zkonk (. 1/1863 . z.) v l. 56:

"Prokuristovi anebo plnomocnkovi obchodnmu, k provozovn cel ivnosti

obchodn zzenmu, nen dovoleno, nepivol-li k tomu principl, ani na svj et
ani na et osoby jin obchod provozovati.

e principl pivolil, za to pokld se ji tehda, kdy mu, [kdy] prokuru

anebo plnomocenstv udloval, znmo bylo, e prokurista anebo plnomocnk
obchodn na svj nebo ciz et obchody provozuje, a on sob nevymnil, aby ten
neb onen provozovn toho se vzdal.

Jestlie prokurista anebo plnomocnk obchodn pedpis tento pestoup,

me principl dati nhrady za kodu spsobenou. T mus prokurista nebo
plnomocnk obchodn, d-li toho principl, dopustiti, aby obchody, je na svj
et pedsevzal, pokldny byly tak, jako by je na et principlv byl smluvil."

Porovnme-li oba texty a rovn citovan ustanoven obchodnho zkonku

. 513/1991 Sb., vidme, e koncepce se pli neli od veobecnho obchodnho

zkonku, o tmsn prekluzivn lhtu omezenou objektivn jednoron lhtou

vak byla prava obohacena prv pod vlivem 65 obch. zk.

K odst. 1

Ustanoven veobecnho obchodnho zkonku se tkalo prokurist a

obchodnch zmocnnc. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. mluv o "osob
vystupujc jako podnikatelv zstupce" pi provozu obchodnho zvodu. V rmci
oddlu o prokue nemme dn ustanoven upravujc stejnou otzku, nen tu
vak ani dn odkaz. Domnvme se vak, e 432 mus bt vztaen i na
prokuristy.

Podstatn rozdl mezi obma formulacemi spov v tom, e veobecn

obchodn zkonk hovoil o "plnomocnkovi k provozovn cel ivnosti obchodn
zzenmu". Dnen prava se naopak podle sv formulace vztahuje na vechny
zmocnnce, bez omezen podle rozsahu zmocnn. To by, dovedeno ad absurdum,
znamenalo, e se zkaz konkurence vzthne teba i na uklzeku, kter je
inkem 430 odst. 1 oprvnna jmnem podnikatele (nap. nakupovat istic
prostedky). Domnvme se proto, e je ustanoven nutno vyloit v souladu s jeho
elem tak, e se vzthne jen na zmocnn umoujc zstupci njak
konkurenn tit ze svho psoben u zastoupenho.

Ustanoven odpovdajc druhmu odstavci l. 56 veobecnho obchodnho

zkonku v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. nen a interpretac je obtn
dospt k tomu, e by mlen v tomto ppad mohlo bt chpno jako odchylka
od dispozitivnho zkazu ( 552). Vzhledem k tomu, e jde o normu platc ve
vztazch mezi podnikateli, mohla by pevit pravidla vyplvajc z obchodnch
zvyklost ( 558 odst. 2).

Zkaz v prvm odstavci neobsahuje zmnku o monosti podnikatele takov

jednn dovolit. Vzhledem k tomu, e jde zejm o dispozitivn normu, bude tato
monost stejn otevena.

Vtu o zdrovacm nroku veobecn obchodn zkonk neobsahoval a

neobsahoval ji ani 65 obch. zk. Prvo dat, aby nkdo ustal v protiprvnm
jednn, je bezpochyby velmi vznamn. Dotkme se tu vak mnohem hlubho
problmu tzv. zpr (negatorn) aloby. V prvnm du se setkvme s adou
hmotnprvnch ustanoven, kter piznvaj oprvnnmu alobn prvo, aby se
domhal zdren protiprvnho jednn. Nejznmj je negatorn aloba jako

prostedek ochrany vlastnickho prva vedle aloby reivindikan. Tuto alobu zn

i prvo nekal soute ( 2988) nebo ochrana spotebitele (smrnice Evropskho
parlamentu a Rady 2009/22/ ES o alobch na zdren se jednn v oblasti
ochrany zjm spotebitel, 25 zk. . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele).
Pro oblast sluebnost ji upravil 523 o. z. o.

Je vak mono poloit otzku, zda je skuten mono uplatnit zdrovac

nrok jenom v ppadech, kde hmotn prvo obsahuje ustanoven o negatorn
alob. Pestoe dvj vet v 80 o. s. . byl zruen (zk. . 293/2013 Sb.), je
tato monost piznna obecn kadmu, kdo se alobou brn proti protiprvnmu
jednn. Ustanoven o zprch alobch maj sice pozitivn vznam jako urit
ujitn, e tento nrok je piznn, ale ve sv podstat tkv v hlubok historii
formlnch mskch alob a neodpovdaj modernmu rozdlen procesnch a
hmotnprvnch aspekt prvnch vc. Rozmnoovat poet hmotnprvnch
ustanoven o nov druhy negatornch alob z tohoto dvodu nepovaujeme za
pnosn.

Vymezen e zkazu konkurence pat vdy ke sloitm praktickm

problmm. Z ve uveden citace vyplv, e veobecn obchodn zkonk
zakazoval obecn provozovn (jakchkoli) obchod, to ovem, jak eeno, jen pro
veobecn zmocnnce, jak zmnno ve. Obchodn zkonk pro osobn obchodn
spolenosti vymezil zkaz pedmtem podnikn spolenosti ( 84), pro jednatele
spolenosti s ruenm omezenm "oborem stejnm nebo obdobnm" ( 136) a
podobn i pro leny pedstavenstva akciov spolenosti ( 196). Zkon o
obchodnch korporacch doplnil tato ustanoven pravidly "o stetu zjm" ( 54).
Souasn vak ustanoven o zkazu konkurence pro jednotliv formy obchodnch
spolenost zachoval ( 109 a 199, 441 a 451, 710 a 722 z. o. k.) v podstat v
pvodn podob.

Zkouman 432 vymezuje rozsah zkazu slovy "nic, co spad do oboru

obchodnho zvodu". Tuto formulaci musme interpretovat v zvislosti na pojmu
obchodnho zvodu (dve podniku), jak jej definuje 502. Nen tu vazba na
poboku nebo odtpn zvod ( 503), pestoe zstup oprvnn nemus
pesahovat pedmt nejenom poboky, ale teba i jenom jedin provozovny.
Dispozitivn zkaz je tak podstatn ir a tk se celho oboru podnikn
obchodnho zvodu.

Vedle ji zmnnho zdrovacho nroku vyvolv poruen zkazu i dal

dsledky, kter jsou upesnny v druhm a tetm odstavci 432. Tak v 65
obch. zk. byly dsledky upraveny v druhm odstavci.

K odst. 2

Oproti pedchoz prav je nov formulace obtn srozumiteln. Jestlie

dosud bylo velmi jasn mono dat prospch z obchodu nebo jeho peveden na
spolenost a nhradu kody, deifrovat druh odstavec pedstavuje mn jistoty
a vce nmahy.

V prv vt me budit pochybnosti zjmeno "jeho", kter se mluvnicky

me vztahovat jak k podnikateli, tak k zstupci. Autor ml ale zjevn na mysli na
et podnikatele. V tom ppad by se v prv vt jednalo tak o pevod prv a
povinnost z obchodu na podnikatele, alespo pokud jde o ekonomick dsledky.
Jednn na et nkoho me toti bt jednnm jmnem jinho. Takov
prohlen za jednn uinn na et podnikatele tak lze chpat i jako jednn,
kter zstane jednnm jmnem zstupce (ale ani to nen nutn, protoe i zde
mme jenom kvalifikaci, na et bylo jednno), ekonomick dsledky vak
ponese podnikatel. Vrazem "na et" se toti do rmce pravidla dostalo i
nepm zastoupen a mnostv variant se tm velmi rozilo.

Druh vta dodv, e me podnikatel dat to, co nazval obchodn

zkonk "prospchem". Tady se ovem uv vraz "prvo na odmnu" nebo
"odmna". Jestlie "prospch" byl termn pomrn snadno uriteln, u "odmny"
jsme si tm mn jisti. V obchodnch vztazch se obvykle nesmlouv "odmna",
ale cena plnn. Cena plnn vak mus uhradit i nklady spojen s plnnm.
Jestlie bychom na zstupci ponechali povinnost plnit a piznali zastoupenmu
podnikateli prvo na "odmnu", mlo by se asi jednat jenom o cenu snenou o
vynaloen nklady. Praktick dsledek odlin terminologie asi nebude velk,
nejde o ekonomick pojmy, take "odmnu" budeme zejm chpat stejn jako
dosavadn "prospch".

Pokud jet nebyla odmna poskytnuta, ukld zkon, aby zstupce

poruiv zkaz konkurence pevedl na podnikatele odpovdajc prvo, aby tak
dolo k cesi pohledvky ( 1879 a nsl.).

Tak formulace o tom, e se podnikatel me "domhat, aby zstupcovo

jednn bylo prohleno za uinn na jeho et", nedv jistotu o zpsobu
reglementovanho postupu. Je tu souvislost i s pravou prekluze. M-li se jednat
o domhn se u povinnho, pak ono "prohlen" me mt formu dohody, dojdeli k soudnmu vymhn, nepjde zejm o deklaratorn rozsudek ("prohleno"),
ale o konstitutivn soudn rozhodnut.

Ustanoven o prekluzivn lht omezen objektivn ron lhtou je pevzato

z 65 odst. 3 obch. zk. a obsahov se neli. Urit problm spov v tom, e
obchodn zkonk podmnil znik prv uplatnnm u odpovdn osoby, zatmco
obansk zkonk . 89/2012 Sb. tuto st vypustil a z textu zkona tak nen
jasn, zda prva nutno uplatnit nejprve u odpovdn osoby, nebo zda maj bt ve
lht uplatnna u soudu. Obchodn zkonk tak bude nutno pout jako
interpretan pomcku, pestoe to nen ideln een, protoe zkonodrce
nechv v tomto smru uivatele v nejistot.

K odst. 3

Nrok na nhradu kody je alternativn. Podnikatel si mus zvolit, zda se

bude domhat pevodu prv (vydn odmny), anebo nhrady kody. Rozhodne
se podle konkrtnch okolnost. Pro nhradu kody je nezbytn jednoznan
vyslen a prokzn kody a tak pinn souvislosti s pekroenm zstupho
oprvnn. Zavinn se zsadn presumuje, take podnikatel nem povinnost je
prokazovat.

Ve zkoumanm odstavci se setkvme se zvltn pravou odpovdnosti

za kodu. Obansk zkonk poet zvltnch prav vrazn redukoval, ale
nkter, jak vidt, byly zachovny. V tomto ppad se jedn o subjektivn
kontraktn odpovdnost, protoe mezi zastoupenm podnikatelem a zstupcem
byl v kadm ppad smluvn vztah, i kdyby byl zaloen jenom povenm v
ppad obchodnch plnch moc.

Sloitj je kvalifikace vztahu, jedn-li se o statutrn nebo jin orgn

prvnick osoby. V 161 a 167 nen otzka zkazu konkurence eena a vztah k
432 nen rovn nijak upraven. Jestlie tedy bude prvnick osoba
podnikatelem, st nalezneme argumenty, pro by 432 neml bt aplikovn.
Vjimkou budou ppady, kdy jde o obchodn korporaci. V takovm ppad se
uplatn pravidla zakotven v zkon o obchodnch korporacch jako lex specialis.
Vztahy len orgn k prvnick osob jsou vztahy smluvnmi, tedy i v tomto
ppad by se jednalo o kontraktn odpovdnost za kodu.

Tak lenov ostatnch orgn mohou pekroit zkaz konkurence, pokud

jim je v rmci provozu zvodu sveno njak zstup oprvnn.

Ve vech uvedench ppadech by bylo mono proti zstupci, kter poruil

zkaz konkurence, prvo na nhradu kody uplatnit.

V otzkch neupravench zvltn pravou v 432 bude nutno pout

pravu obecnou. Obecnou pravou kontraktn odpovdnosti je 2913. Ten vak
zakotvuje odpovdnost objektivn a upravuje liberan dvod, jej v tomto ppad
nebude mono aplikovat, protoe prv v tom je odchylka zvltn pravy.
Pichz v vahu pouit ustanoven o spoluzpsoben kody, o rozsahu a zpsobu
nhrady ( 2951 a nsl.).

Prvkem zvltn pravy odpovdnosti za kodu podle tohoto odstavce tak

je, jak eeno, zavinn. Odpovdnost vznikne, "ml-li a mohl zstupce vdt, e
svou innost podnikatele pokozuje". Subjektivn prvek tak nespov ve
vdomosti o protiprvnosti jeho chovn, neukld se, aby si byl vdom, e
pekrauje zkaz konkurence, ale poaduje se vdomost, nebo alespo jej
monost, o kodlivosti chovn vi podnikateli, tedy o dsledku protiprvnho
chovn. Nejni formou zavinn, kter je poadovna, je proto nevdom
nedbalost.

Je-li tento subjektivn prvek dn i na stran osoby, v jej prospch

zstupce jednal, vznikne i tto osob odpovdnost za kodu. V tomto ppad se
vak jedn o odpovdnost jin povahy - protoe tato tet osoba nen ve
smluvnm vztahu s podnikatelem, nen ani vzna zkazem konkurence.
Protiprvnost jejho chovn tak me bt spatovna nanejv v rozporu s
principem dobr vry. Pitom by mohla vzniknout pochybnost, zda pjde o
odpovdnost subjektivn i objektivn, kdybychom usuzovali podle 2895, kter
k, e "kdce je povinen nahradit kodu bez ohledu na sv zavinn v
ppadech stanovench zvl zkonem". Z toho se zd vyplvat, e nebudou
existovat zvltn pravy subjektivn odpovdnosti. Zmr autora vak byl zejm
jin a cit. ustanoven mlo jenom ve vztahu k 2910 ci, e zsadn je
odpovdnost subjektivn a objektivn me bt jenom v ppadech zvl zkonem
stanovench. Pak bychom pedpokldali, e v ppadech objektivn odpovdnosti
zkon vslovn uvede, e zavinn nen teba. To ovem nikde nein.

Zmrem autora osnovy ovem nepochybn nebylo vylouit touto cestou

jin zvltn pravy subjektivn odpovdnosti, kter budou obsahovat odchylku v
jinch pedpokladech vzniku povinnosti k nhrad (nap. zvltnosti v rozsahu
nhrady nebo druhu zavinn, jako je tomu v tomto ppad). Nezbv tak ne
dospt k zvru, e 2895 dn pouiteln vkladov pravidlo nepin a e
otzku, zda jde o subjektivn i objektivn odpovdnost, budeme muset vdy
dovozovat vkladem. Vtinou to nebude pli sloit: tam, kde zkon stanov
liberan dvody, jde o odpovdnost objektivn; zbvaj ppady, u kterch dn
liberan dvod nen formulovn; pak se me jednat o odpovdnost subjektivn,
protoe takov je prava obecn a zvltn ustanoven neobsahuje odchylku. O

absolutn objektivn odpovdnost se me jednat jenom v ppad, e zkon

vslovn ekne, e odpovdnosti "se nelze zprostit".

V tomto ppad tedy snadno spjeme k zvru, e odpovdnost osoby, s

n je jednno, bude mimosmluvn subjektivn odpovdnost za nevdomou
nedbalost, protoe tento subjektivn pedpoklad je vslovn vyjden.

Ob odpovdn osoby by v takovm ppad byly solidrn

spoluodpovdn za vzniklou kodu ( 2915). Soud me rozhodnout o povinnosti
hradit kodu podle asti, m ml autor zejm na mysli zvazek dl ( 2915
odst. 2). Vypodn solidrnho zvazku mezi spoludlunky se m provst podle
asti na vzniku kody ( 2916).

Souvisejc ustanoven:

4 odst. 2

433
(Ochrana slab strany)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:
K odst. 1

Toto ustanoven na jedn stran navazuje na zkaz zneuit prva a princip

dobr vry, na druh stran na ustanoven tkajc se ochrany slab smluvn
strany. Ustanoven 6 ukld jednat v prvnm styku poctiv, 7 zakld
domnnku jednn v dobr ve a 8 zakazuje zneuit prva. Ten, kdo by se
choval zpsobem popsanm v prvm odstavci, nejenom e poru toto
ustanoven, ale zneuitm svho postaven poru zkaz zneuit prva a
souasn bude jednat v rozporu s principem dobr vry, protoe bude tit ze
svho protiprvnho jednn ( 6 odst. 2).

Ustanoven se tk jenom podnikatel, je specilnm obchodnprvnm

ustanovenm. Zakazuje zneuit pevahy k vytven nebo vyuit zvislosti slab
strany. Je teba vidt, e podnikatel bude velmi asto pevahu tohoto druhu
bezpochyby mt, a to jak pevahu znalostn a zkuenostn, tak pevahu
hospodskou (nebo alespo jednu z nich). Samotn tento fakt nen protiprvn,
je pouhou hypotzou pravidla, kter spov v zkazu zneuit, jm autor v tomto
kontextu rozum konstrukci prvnch vztah, v nich je obsaena zejm a
neodvodnn nerovnovha prv a povinnost stran. Jednodueji eeno pravidlo
zakazuje konstituovat prvn vztahy npadn nevhodn pro slab stranu a
npadn vhodn pro podnikatele. Takov chovn je poruenm zkona. Zkaz je
obecn, uplatn se nejenom vi spotebitelm, ale i vi podnikatelm a je teba
jej povaovat za kogentn ( 1 odst. 2). Aby nebylo v konkrtnm ppad teba
vhat, zda je mono druhou stranu povaovat za slab, a tedy chrnnou tmto
ustanovenm, zakotvuje druh odstavec prvn domnnku. Tu ovem nesmme
povaovat za omezujc v tom smru, e by nikdo jin slab stranou bt nemohl.

K odst. 2

Prvn domnnka formulovan v tomto odstavci navazuje na pedchoz

odstavec, jde vak dle, ne kam sah definice spotebitele. Spotebitelem je
pedevm jenom fyzick osoba, co tento odstavec zmrn nek, z eho
vyplv, e takov omezen pi vymezen domnnky slab strany podle 433
neplat. Pokud jde o vystupovn mimo souvislost s vlastnm podniknm, zde
bude interpretace podstatn nronj. Obchodn spolenosti zpravidla vekerou
svou innost uskuteuj v souvislosti s vlastnm podniknm, i kdy se v
konkrtn vci o podnikatelsk akt nejedn (nap. mohou provozovat jesle nebo
zvodn stravovn, podat vlety pro zamstnance apod.). Druh odstavec m
ale omezen vznam, protoe nen definic slab strany, ale jenom definic rmce
uplatnn prvn domnnky. Slab stranou proto me bt i podnikatel v rmci
svho podnikn, jestlie konkrtn okolnosti tomu nasvduj (mal venkovsk
emeslnk, kter si opatuje technicky nron stroje pro sv podnikn), pestoe
mu nesvd prvn domnnka podle odst. 2.

Pojem slab smluvn strany hraje vznamnou lohu ve smluvnm prvu (

1798 a 1801) pi prav adheznch smluv a rovn v rmci ustanoven o
nemrnm zkrcen ( 1793 a 1795) a o lichv ( 1796), pestoe posledn dv
pravy nepouvaj tento termn. Ve spotebitelskm prvu je spotebitel
bezpochyby tak slab smluvn stranou, ale definice spotebitele vychzejc z
unijnch smrnic je u. Ustanoven chrnc slab smluvn stranu jsou v kodexu i
na jinch mstech. Tak v 630 odst. 2 se zakazuje dohodnout jinou promlec
lhtu v neprospch slab smluvn strany. Cel prava zneuvajcch klauzul ve
spotebitelskch smlouvch velmi zce navazuje na zde zkouman pravidlo (
1813). Podobn ochrann ustanoven nalezneme tak v rmci pravy smlouvy o

dlo, jejm pedmtem je stavba; v 2629 odst. 2 je obsaeno omezen

dispozitivnosti lhty pro piznn prv ze skrytch vad, je-li objednatel slab
stranou. Konen velmi vznamn je ustanoven 2898, zakazujc jakkoli
dohody, kter by pedem omezily nebo vylouily prvo slab strany na nhradu
jakkoli jmy. Mimo obansk zkonk stoj tak vznamn pravy zneuit
silnjho postaven podnikatel. Pedevm se jedn o zkon . 634/1992 Sb., o
ochran spotebitele (zejmna ustanoven o nekalch obchodnch praktikch
vychzejc z unijn smrnice). Pesto zkonk slab smluvn stranu explicitn
nedefinuje. Bude proto zleet na upesnn tohoto pojmu judikaturou.
Spotebitel me bt pkladem pro uren znak slab smluvn strany, ani se
vak omezme jenom na nj. Charakteristick znaky slab smluvn strany
spovaj v nich znalostech ohledn pedmtu prvnho jednn, v mench
zkuenostech s podobnmi operacemi, v nkterch ppadech me bt
vznamn i rozruen, men soustedn a pozornost vychzejc z konkrtnch
okolnost ppadu. Konen velkou skupinu ppad budou pedstavovat situace,
kdy je z dvodu ekonomick nerovnovhy jednou ze stran obsah smlouvy druh
stran v podstat diktovn (adhezn smlouvy). Jsou to pedpoklady, kter
umouj silnj stran zskat v prvnm vztahu pro sebe vhodn postaven na
kor slab strany. Je velmi dleit povaovat takov chovn, kter nesporn
odporuje principu dobr vry, za jednn protiprvn a z tto protiprvnosti vyvodit
veker prvn dsledky. Jenom tmto zpsobem lze doshnout postupn
moralizace prvnch vztah. Vzhledem k tomu, e silnj stranou je zpravidla
podnikatel (bez ohledu na to, zda slab stranou je spotebitel nebo rovn
podnikatel), je vhodn upravit jednoznan zkaz zneuvajcho jednn prv v
souvislosti s innost podnikatel. Vztahy slab a silnj strany vak mohou
vzniknout i mimo sfru profesionlnch transakc. Ustanoven 433 je proto
inovativn, ale v eskm prvnm prosted mimodn potebn bez ohledu na
to, e by i bez explicitn formulace bylo mon stejn pravidlo vyvodit z
obecnjch princip. Nutno vidt, e zkaz zneuit prva figuruje v eskm
prvnm du destky let, ani by byl dostaten asto aplikovn prv na
podobn jednn. Konkrtnj ustanoven tak me mt pozitivn vznam.

Souvisejc ustanoven:

6, 7, 8, 1793 a 1795, 1796, 1798 a 1801

434
(Prvn styk s podnikatelem)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

Vklad:

Pestoe na prvn pohled maj ustanoven 433 a 434 zcela rozdln

pedmt, spojuje je snaha moralizovat chovn podnikatel. V tomto ustanoven
zkonodrce reaguje na skutenost, e mnoz bezskrupulzn podnikatel brn
kontaktu se svmi zkaznky, m znemouj uplatnn odpovdnosti a jakkoli
vynucen plnn svch zvazk.

Ve smyslu 429 mus mt kad podnikatel sv sdlo. Oproti minulosti tento

termn m bt univerzln pro vechny kategorie podnikatel. Samotn povinnost
urit si sv sdlo vak nesta k tomu, aby byl podnikatel dostupn pro veejnost.
Proto zde zkouman ustanoven ukld, aby v mst, kter si ur, byl reln
dostupn.

Jde ovem o pravidlo ir, netkajc se toliko sdla podnikatele, a dokonce

ani jen jeho provozoven dle ivnostenskho zkona. Pjde o jakkoliv msto, je
podnikatel nkde uvede (typicky na sv webov prezentaci, e-shopu i v
reklam).

V 5a odst. 1 psm. d) zk. . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele, jsou

explicitn uvedeny jako jedna z okolnost, kter je teba brt v vahu pi
posuzovn, zda se v konkrtnm ppad jedn o agresivn obchodn praktiku,
"nepimen pekky pro uplatnn prv spotebitele" (odpovd l. 9 smrnice
Evropskho parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalch obchodnch praktikch
vi spotebitelm na vnitnm trhu). Ustanoven 434 ukazuje stejnm smrem.
Jedn se ovem o soukromoprvn ustanoven, kter bezpochyby in podobn
chovn protiprvnm, avak jako jedinou sankci nabz prvo na nhradu kody.
Jestlie by poruen tohoto ustanoven mohlo bt zrove kvalifikovno jako
agresivn nekal praktika, pichzely by v vahu veejnoprvn sankce
pedvdan zkonem o ochran spotebitele.

Zvltnost tohoto ustanoven je termn "veejnost" oznaujc pedevm

klientelu podnikatele. Nejde o definovan pojem. S tmto termnem se setkvme
tak v 134 upravujcm nzev prvnick osoby, v 166 o zastupovn prvnick
osoby zamstnanci, leny nebo leny orgn, objevuje se rovn v 426 v rmci
ustanoven o firemnm prvu a rovn ve zkoumanm a po nm nsledujcm
ustanoven. Oznauje vdy osoby vn urit prvnick osoby nebo podnikatele.
Obecnost termnu naznauje, e to nemus bt jenom zkaznci, kte jsou
zahrnuti pod tento termn. Mohou to bt jakkoli dal tet osoby (kter by mohly

v budoucnu bt zkaznky,
podnikatele, vitel apod.).

osoby

doten

jakmkoli

zpsobem

innost

Problmem tohoto ustanoven je ovem zmnn nedostatek zvltn

sankce, kdy sankce obecn nebudou praktick: je sotva pedstaviteln, e se
nkdo bude alobou splnn tto povinnosti domhat, a tak povinnost k nhrad
kody bude mlokdy vyuiteln. Jde o typick ppad, kdy by povinnost, nem-li
zstat przdnou proklamac, mla bt opatena sprvn sankc. Obansk zkonk,
vzhledem ke sv snaze o izolaci prva soukromho a veejnho, nic takovho
nein. ivnostensk zkon potom pslun sprvn delikt [ 62 odst. 1 psm. o)
ivnostenskho zkona] formuluje prv jen pro provozovny. To je ukzkou
nevhodnosti ideologicky motivovanho oddlen soukromho a veejnho prva v
eskm zkonodrstv.

Souvisejc ustanoven:

429

435
(daje povinn uvdn na listinch a internetu)
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc.
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.
Vklad:
K odst. 1

Ustanoven 13a obch. zk. bylo modifikovno novelou obchodnho

zkonku . 344/2007 Sb. Tato zmna mla piblit znn l. 4 Prvn smrnice o
obchodnch spolenostech v jejm novelizovanm znn (68/151/EHS
modifikovan smrnic 2009/101/EHS). Tato smrnice pot byla nahrazena
smrnic Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES o koordinaci ochrannch
opaten na ochranu zjm spolenk s tm, e nov tyto otzky upravuje jej l.
5.

Prvn smrnice se vztahuje v esk republice jenom na spolenosti s

ruenm omezenm a na akciov spolenosti. To zajist neznamen, e by nebylo
mono dopad ustanoven rozit, tak jak to in obansk zkonk, na vechny

podnikatele. V porovnn s l. 5 uveden smrnice je vak 435 jenom st

poadovan pravy.

Pedevm zde chyb poadavek, aby byl uveden daj o ppadn likvidaci.
Pokud by byl uvdn daj o kapitlu, pak mus bt podle smrnice uvedena
velikost upsanho a splacenho kapitlu.

V 187 odst. 2 je sice obecn kad prvnick osob uloeno, aby po dobu
likvidace uvala svj nzev s dodatkem "v likvidaci", avak to nen tot jako
povinnost vyplvajc z l. 5 smrnice. Spolenost tak bude nap. v korespondenci
respektovat toto pravidlo, nebude to vak asto init ve vech obchodnch
listinch (nap. s vmluvou, e mus spotebovat star tiskopisy).

Smrnice rovn ukld uvdt na obchodnch listinch daj o form

spolenosti. Ani tato povinnost nebyla do zkoumanho ustanoven
transponovna. Lze oekvat argumenty, e podle eskho prva nzev
spolenosti obsahuje povinn firemn dodatek o form spolenosti. To je sice
pravda, ale neznamen to, e spolenosti budou v obchodnch listinch uvdt
pln nzev vetn dodatku. A to je prv cl smrnice.

Veker povinnosti uvdt stanoven daje se podle smrnice tkaj zcela

shodn obchodnch listin a internetovch strnek. esk zkonodrce toto
pravidlo pevzal tm zpsobem, e v 7 odst. 2 a 3 z. o. k. stanovil kapitlovm
spolenostem povinnost uvdt daje, kter musej bt na obchodnch listinch, i
na internetovch strnkch.

Zkon o obchodnch korporacch obsahuje v 7 odst. 1 harmonizan

ustanoven ukldajc, aby se daj v obchodnch listinch o zkladnm kapitlu
tkal "pouze upsan a splacen sti zkladnho kapitlu". Toto ustanoven je
ovem formulovno ponkud neikovn, take je obtn z nj poznat podstatu
pravidla: je-li uvdn daj o kapitlu (co nen povinn), pak mus bt uvedena
jak ve upsanho, tak splacenho kapitlu.

Dvodov zprva vychz z deformace ustanoven smrnice, pokud jde o

daj o zkladnm kapitlu. Smrnice toti nezakazuje uvdt daj o kapitlu,
nen-li pln splacen, ale jenom ukld, aby byl uveden kapitl upsan a splacen.
Tak poukaz na prov ustanoven neodpovd schvlenmu znn obanskho
zkonku.

Je tedy vidt, e harmonizace je nepln, mon i v dsledku plinho

zobecnn (pro podnikatele, kte jsou fyzickmi osobami, nem smysl povinnost
tkajc se daj o kapitlu, form nebo likvidaci).

K odst. 2

Monost uvdt dal daje nen teba deklarovat zkonem, protoe je

samozejm a naprosto nezbytn. Zkaz klamavosti plat zcela obecn nejenom
na zklad obecnho principu dobr vry a poctivosti, ale tak v souladu se
zvltnmi pravidly chrncmi spotebitele nebo v souladu s pravidly chrncmi
jin podnikatele proti nekal souti.

HLAVA III

ZASTOUPEN

Literatura citovan v hlav III

Knin publikace

Biovsk, J.; Holub, M. Obansk zkonk. Poznmkov vydn s judikaturou a

literaturou. 3. vyd. Praha: Linde, 1995.

ern, S. Obchodn prvo. Akciov spolenost. Praha: ASPI, 2006.

eka, Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. sv. Praha: Panorama, 1987.

David, L.; Itvnek, F.; Javrkov, N.; Kaskov, M.; Lavick, P. a kol. Obansk
soudn d. Koment. I. dl. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.

Ddi, J. et al. Obchodn zkonk. Koment. III. dl. Praha: POLYGON, 2002.

Drpal, L.; Bure, J. a kol. Obansk soudn d. Koment. I. sv. 1 a 200za.

Praha: C. H. Beck, 2009.

Dvok, J.; vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn I. 5. vyd. Praha: ASPI, 2009.

Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment. Sv. 2. Praha: Linde,
2008.

Fiala J. a kol. Obansk prvo hmotn. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

Fiala, J.; Kindl, M. Obansk zkonk. Koment. I. dl. Praha: Wolters Kluwer R,
2009.

Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1. Praha: Linde, 2002.

Knappov, M.; vestka, J.; Dvok, J. Obansk prvo hmotn. Sv. I. 4. vyd. Praha:
ASPI, 2005.

Krm, J. Prvo obansk I. Vklady vodn a st veobecn. 4. vyd. Praha:

Knihovna sbornku vd prvnch a sttnch, 1946.

Krm, J. Prvo obansk III. Prvo obligan. 4. vyd. Praha: Knihovna sbornku
vd prvnch a sttnch, 1947.

Malovsk-Wenig, A. Pruka obchodnho prva. Praha: eskoslovensk kompas,

1947.

Sedlek, J. Obligan prvo. Dl 2. Brno: Prvnk 1946.

Sedlek, J.; Rouek, F. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku

obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Praha:
V. Linhart, 1935.

Svejkovsk, J.; Vychope, M.; Krym, L.; Pejchal, A. a kol. Zkon o advokacii.
Koment. Praha: C. H. Beck, 2012.

tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. Obchodn zkonk. Koment. 11. vyd. Praha: C.
H. Beck, 2006.

tpina, J. Obchodnci a obchodn spolenosti se zvltnm zetelem k prvu

firemnmu. Praha: Josef Svoboda, 1935.

vestka, J.; Spil, J.; krov, M.; Hulmk, M. a kol. Obansk zkonk. Koment.
Sv. I a II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.

lnky v asopisech

Bejek, J. Principy odpovdnosti statutrnch a dozorch orgn kapitlovch

spolenost. Prvn rozhledy, 2007, . 17.

Bubnk,G. Schvalovn
zkonnost, 1966, . 6.

dleitch

kon

nezletilho

soudem.

Socialistick

ech, P. Pe dnho hospode a povinnost loajality. Prvn rdce, 2007,. 3.

ek, V. Pln moc udlen vedoucm organizan sloky podniku. Skuten

vyloueno? Jurisprudence, 2010, . 3.

Doleil,T.; Havel, B.Hmotnprvn opatrovnk obchodn spolenosti letem svtem.

Prvn rozhledy, 2007, . 22.

Drgonec,J.Zkonn zstupca a medicnske vkony. Prvny obzor, 1982, . 2.

Eli,K.Opatrovnictv
rozhledy,2007,. 20.

prvnick

osoby

podle

hmotnho

prva.Prvn

Eli,K. Etuda o prokue. Pk, 1993, . 5.

Haderka, J. K nkterm otzkm opatrovnictv podle 27 odst. 3 o. z. Sprvn

prvo, 1983,. 7.

Haderka,J. K nkterm otzkm majetku nezletilho. Socialistick zkonnost,

1979, . 1.

Hrukov, M.; Stavinohov, J.; Gregorov, Z. K nkterm otzkm prvn

subjektivity a zpsobilosti k prvnm konm u nezletilch. Prvn rozhledy, 1997,
. 2.

Korbel, F. Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. Bulletinadvokacie, 2011, . 5.

Myslil, S. Pln moc udlen vce zmocnncm. Bulletin advokacie, 2002, . 2.

Nedelka, M. Prohlen zmocnnce o pijet pln moci - jej povinn nleitost?

Prvn rozhledy, 2005, . 4.

Nov,H. Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Pelikn, R.;Peliknov,I. Lze ustanovit hmotnprvnho opatrovnka akciov

spolenosti? Prvn rozhledy, 2007, . 16.

Plva,S.K nkterm otzkm 14 a 15 obchodnho zkonku. Prvo a podnikn,

2005, . 9.

Soukup,J. Nkter vkladov otzky novel obanskoprvnch kodex. Socialistick

zkonnost, 1983, . 7.

Spil, J. Poznmky k problematice zastoupen na zklad pln moci. Prvo a

podnikn, 1996, . 1.

Svoboda, J. Zastpenie v obianskom a rodinnom prve. Socialistick sdnictvo,

1988, . 5.

Svoboda,K.Perspektivy institutu opatrovnick rady. Jurisprudence, 2013, . 1.

ilhn, J. Nezmocnn jednn komanditisty a ust. 101 odst. 2 ObchZ.

Obchodnprvn revue, 2010, . 2.

tenglov, I.; Ddi, J. Je usnesen valn hromady prvnm konem? Prvn

rozhledy, 1999, . 5.

Tich, L. Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a nvrh

obanskho zkonku. Bulletin advokacie, 2011, . 5.

Varvaovsk, P.stavn soud k omezen zpsobilosti k prvnm konm.Prvn

frum,2006,. 3.

Zoulk, F. Pkazn smlouva se zvltnm zetelem na poskytovn prvn pomoci

advoktem (k diskusi). Bulletin advokacie, 1992, . 3.

Jin zdroje

tenglov, I. Pehled judikatury ve vcech obchodnch zvazkovch vztah.

Praha: ASPI, 2005.

Cizojazyn publikace

Schmidt, K. Handelsrecht. 5. vllig neu bearbeitete Auflage. Kln, Berlin, Bonn,

Mnchen: Carl Heymanns Verlag KG, 1999.

Von Bar, C.; Clive, E. Principles, Definitions and Model Rules of European Private
Law, Draft Common Frame of Reference (DCFR). Oxford: University Press, 2010.

Dl 1
Veobecn ustanoven

436
(Podstata zastoupen; dobr vra zstupce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Podstata zastoupen (1 a 5)

II. Jak odliit pm a nepm zastoupen (6 a 11)

III. Zpsobilost zstupce k prvnmu jednn (12 a 13)

IV. Zvltn typy zastoupen (14 a 16)

V. Vyuit obecnch ustanoven o zastoupen pi zastupovn dtte (17 a

19)

VI. Jednn prvnick osoby (20 a 24)

VII. Jednn statutrnch orgn obchodnch korporac (25 a 27)

VIII. Zastoupen sttu (28 a 30)

IX. Vliv dobr vry na jednn v zastoupen (31 a 34)

Z dvodov zprvy (k 436 a 439):

Tato ustanoven maj generln vznam pro obecnou pravu zastoupen

osob, soustednou do Hlavy III sti prvn. Zsadn se pitom vychz z
dosavadn pravy v 22 a 24 nynjho obanskho zkonku, pihl se vak i k
zahraninm standardm a k nkterm nadnrodnm projektm, zvlt k nvrhu
obecnho referennho rmce (DCFR) V ustanoven 436 se navrhuje stanovit,
jak je obsah zastoupen a z jakch prvnch dvod zastoupen vznik. V
ustanoven 437 se navrhuje stanovit, kdo je zpsobil bt zstupcem, a jak
prvn nsledky m skutenost, e zstupce nen k zastoupen zpsobil; tyto
prvn nsledky se navrhuje stanovit nepmo, ochranou dobr vry tet osoby.

Ustanoven 438 obsahuje obdobnou pravu, jakou m 24 stvajcho

obanskho zkonku. Rozdln od platn pravy se navrhuje stanovit, e
zstupce si substituta me ustavit, nejen bylo-li to zvl ujednno, ale tak v
ppad, e to vyaduje nutn poteba. Zrove se navrhuje stanovit, e v tchto
ppadech zstupce odpovd za dn vbr substituta. Osnova pirozen
nebrn ujednn zakazujcmu zstupci povit dalho zstupce: to si strany
mohou ujednat, protoe jim to nen zakzno.

I. Podstata zastoupen

Pi zastoupen in prvn jednn v zjmu zastoupenho vi tetm

osobm zstupce.

Ustanoven 436 a nsl. upravuje tzv. pm zastoupen. Pi tomto typu

zastoupen zavazuje prvn jednn zstupce pmo zastoupenho (alter ego
zastoupenho). Mezi zstupcem a tet osobou dn prva a povinnosti
nevznikaj, nebo pm zstupce in projev vle jmnem zastoupenho a na jeho
et. Naproti tomu pi tzv. nepmm zastoupen (nhradnictv) nepm zstupce

in prvn jednn vlastnm jmnem, i kdy rovn na et zastoupenho (ciz

et). Nepm zstupce nabv subjektivnch prv nebo povinnost sm. Takto
nabyt prva a povinnosti je povinen nsledn pevst podle smlouvy na
zastoupenho (nap. postoupenm pohledvky).

Pm zastoupen vznik bu smluvn ( 441 a nsl.), nebo ze zkona, nebo

rozhodnutm soudu ( 457 a nsl.). Charakter pmho zastoupen m prokura (
450 a nsl.). Pkaz ( 2430 a nsl.) me bt sjednn jak ve form pmho, tak
nepmho zastoupen, nebo zkon neuruje, zda pkaznk m innost ve
prospch pkazce provst svm jmnem nebo jmnem pkazce. Tot plat v
ppad zprostedkovn ( 2445 a nsl.). Komise ( 2455) je smlouvou o tzv.
nepmm zastoupen.

Zkonn zstupce (nap. rodi nezletilho dtte) i opatrovnk jednaj

jmnem a na et zastoupenho, tedy jako pm zstupci.

Nkter prvn jednn jsou natolik osobn povahy, e je nelze uskutenit v

rmci zastoupen (nap. sepis zvti). Manelstv lze uzavt prostednictvm
zstupce, avak jen za podmnek stanovench zkonem ( 669).

II. Jak odliit pm a nepm zastoupen

Zaloen ink pmho zastoupen pedpokld vedle objektivn danch

znak pmho zastoupen a pln moci dle to, aby zmocnnec s tet osobou
jednal jmnem zastoupenho zpsobem zjevnm anebo alespo za jejho
konkludentnho souhlasu, s tm, e cel kontext jednn zmocnnce a tet osoby
je obrcen k zastoupenmu (zmocniteli) jakoto ke smluvn stran. Tet osoba
tedy v, resp. z okolnost mus vdt, e s n jednajc subjekt jedn jmnem
jinho, e smluvn stranou je osoba jin a e jednn je vedeno se zstupcem zmocnncem. Nen-li splnna tato podmnka, me se jednat jen o zastoupen
nepm. Tomuto poadavku lze dostt i tak, e pln moc, kterou zmocnitel
zmocnnci k prvnmu jednn udlil, tvo nedlnou soust prvnho jednn.
Pln moc vak nemus bt soust psemnho vyhotoven prvnho jednn.
Podepsala-li fyzick osoba smlouvu jako osoba jednajc za smluvn stranu, nen
pro een otzky platnosti tto smlouvy vznamn, zda v n bylo vslovn
uvedeno, e tak in na zklad hmotnprvn pln moci. Skutenost, e nkdo
in psemn prvn jednn za jinho, mus bt v tomto prvnm jednn vslovn
vyjdena.

Pi vahch o rozlien pmho a nepmho zastoupen je mon

pihldnout jen k okolnostem, kter byly znmy v dob posuzovanho jednn,
nikoliv ke konn zastnnch osob, k nmu dolo a pot. Pokud z tchto
okolnost nelze uskutenit nepochybn sudek o tom, e zstupce jedn jmnem
zastoupenho, uplatn se nevyvratiteln prvn domnnka, e jednal vlastnm
jmnem. Tot plat, je-li zmocnnec k pedmtnmu prvnmu jednn vybaven
plnou moc init prvn jednn za zmocnitele jeho jmnem, avak skutenost, e
jedn jmnem zmocnitele, nen z jeho jednn patrn. Zmnn pravidlo se ze sv
podstaty uplatn jak v ppad smluvnho, tak zkonnho zastoupen nebo
opatrovnictv. Proto bylo v obanskm zkonku pesunuto z ustanoven tkajcch
se smluvnho zastoupen ( 32 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb.) mezi normy, kter
dopadaj na veker typy zastoupen.

Pm zastoupen vznikajc z vle zastoupenho je charakteristick tm, e

pokyny zastoupenho mus zmocnnec respektovat. V opanm ppad sice je
zastoupen vzn z jednn zmocnnce, avak me se vi zmocnnci domhat
nhrady kody, nebo zmocnnec nerespektovnm pokynu zmocnitele poruil
svoji prvn povinnost ( 447). Dosavadn judikatura sdlovala, e v ppad
zkonnho zastoupen nebo opatrovnictv sice jedn zstupce (opatrovnk)
jmnem zastoupenho, avak v jednn projevuje svou vlastn vli. Zkonn
zstupce nebo opatrovnk je toti ustanoven prv z toho dvodu, e zastoupen
nen schopen kvalifikovan projevit vli vlastn (NS 30 Cdo 3658/2007). Nynj
prava vak upednostuje spolen jednn opatrovnka s opatrovancem ( 469
odst. 2) s tm, e opatrovnk se m ji znm a akceptovateln vli opatrovance
poddit ( 467 odst. 1, 469 odst. 2). Ani zkonn zstupce dtte bez pln
svprvnosti neme v zsadnch vcech jednat jmnem nezletilho zcela bez
ohledu na jeho nzor ( 867 odst. 2, 875 odst. 2).

I pes tuto zsadn zmnu v dikci zkona nelze ignorovat ustanoven 457,
465 odst. 1, 466 odst. 2 a 467 odst. 2, z nich je zejm, e zkonn
zstupce (opatrovnk) lovka nen jen poslem nebo tlumonkem vle i pn
opatrovance, ale pi zastoupen sleduje i vlastn vli a pedstavu o tom, jak
realizovat dnou sprvu zleitost zastoupenho. Bude vdy na zven, zda s
ohledem na konkrtn okolnosti je teba upednostnit princip respektu k vli
(pn) nikoliv zcela svprvnho opatrovance nebo pipustit, e vle (pn)
opatrovance jsou za danch okolnost v pkrm rozporu s podstatou zkonnho
zastoupen (jm je ochrana zjm nesvprvnho opatrovnace), e ji nelze zcela
nebo zsti zohlednit. Pitom je mj. teba zohlednit, na zklad eho dolo k
ustanoven opatrovnka (zda z vle i pn opatrovance nebo zda byl opatrovnk
opatrovanci "vnucen" soudem), ppadn zda existuje formln projev vle
opatrovance z doby jeho pln svprvnosti, jm je opatrovnk a na vjimky
vzn (nap. pedbn prohlen podle 38 a nsl., v nm me bt stanoven
i zpsob sprvy zleitost opatrovance). Nen toti pochyb o tom, e opatrovnk
ustanoven na zklad vle i pn opatrovnace (opatrovnk nastupujc na
zklad pedbnho prohlen nebo alespo bez odporu opatrovance - nap.

zastupujc len domcnosti dle 49 a nsl.) pov vy mry dvry

opatrovance, a tm i vy autonomie pi rozhodovn o zleitostech opatrovance
ne jin opatrovnk.

Specifickm typem pmho smluvnho zastoupen je poven, kter

konkrtn osoba obdrela od podnikatele pi provozu obchodnho zvodu ( 430
odst. 1) a je tuto osobu opravuje k prvnm jednnm jmnem a na et
podnikatele, k nim pi tto innosti obvykle dochz. Prvnm jednnm majcm
tyt nsledky jako pm zastoupen je konn jin osoby v provozovn
podnikatele, pokud byla tet osoba v dobr ve, e jednajc osoba je k jednn
oprvnna ( 430 odst. 2). Tot plat, pokud nkdo vlastn vinou vyvolal u tet
osoby mylnou domnnku, e zmocnil jinho k prvnmu jednn a tet osoba byla
v dobr ve a zrove mohla rozumn pedpokldat, e zmocnn bylo udleno (
444 odst. 1). Fikce trvn pmho zastoupen se uplatn i v ppad, e zmocnitel
dal jin osob najevo, e zmocnnce zmocnil k uritmu jednn a pot, co
zastoupen zaniklo, tto osob neoznmil, e zastoupen zaniklo ( 444 odst. 2).

Jakkoliv zstupce mus jednat peliv a poctiv. Tato jeho povinnost

vyplv analogicky z 2432, nevslovn i z 436 odst. 2 a 437 odst. 2, z nich
je zejm, e zstupce se m vt do postaven zastoupenho, a tedy realizovat
zastoupen jednak zkonnm zpsobem (srov. s 6 odst. 1), jednak tak, aby
zajistil co nejvy mru prospchu zastoupenho. Zstupce nelze ztotonit s
poslem. Posel pouze sdluje (reprodukuje) tetm osobm ciz vli, ani by z jeho
jednn vyplvalo, e jedn za osobu, jej nhled reprodukuje.

III. Zpsobilost zstupce k prvnmu jednn

Smluvnm zstupcem (zmocnncem) a opatrovnkem me bt jak fyzick,

tak prvnick osoba. Zkonnm zstupcem me bt jen fyzick osoba. Pi
zmocnn prvnick osoby nle vkon zstupho oprvnn do psobnosti
statutrnho orgnu. K vkonu zastoupen je oprvnna i osoba, kterou statutrn
orgn ur ( 443). Toto pravidlo se s ohledem na svj smysl uplatn i v ppadech,
kdy prvnick osoba zastupuje nikoli na zklad dohody o pln moci, ale i kdy je
opatrovnkem (nap. dle 471 odst. 3).

Zstupce mus mt zpsobilost k prvnmu jednn, kter in jmnem

zastoupenho. Jestlie vak zstupce neml k prvnmu jednn jmnem
zastoupenho potebn oprvnn nebo jestlie mu byla takov innost zakzna,
me prvn jednn zstupce napadnout nmitkou relativn neplatnosti jen
osoba, kter byla takovm protiprvnm jednnm dotena, tedy zpravidla tet

osoba, vi n bylo zstupcem prvn jednno ( 5 odst. 2). Pokud zstupce

nebyl k jednn jmnem zastoupenho pln zpsobil, je tento fakt dvodem tzv.
relativn neplatnosti uskutennho prvnho jednn ( 581 a 586). Jestlie
zastoupen o nezpsobilosti zstupce jednat vdl, nen osobou oprvnnou k
uplatnn tto relativn neplatnosti, toto prvo v takovm ppad m pouze
osoba, vi n zstupce jednal ( 445 a 579).

IV. Zvltn typy zastoupen

Vztah pmho zastoupen me vzniknout i mezi lenem domcnosti a

zletilou fyzickou osobou bez zstupce, kter pro duevn poruchu nen schopna
samostatn jednat ( 49). Ke vzniku zastoupen zejm posta, e len
domcnosti projev vli k zastupovn a tento fakt sdl zastupovanmu, a to po
dobu, dokud zastoupen zastoupen neodmtne ( 49 odst. 2). Ustanoven 50,
podle nho se ke vzniku zastoupen vyaduje schvlen soudu, je teba pokldat
za akt, jm soud jen dodaten stvrzuje platnost ji vzniklho pmho
zastoupen a zrove sdluje, e toto pm zastoupen i nadle trv. Zastoupen
lenem domcnosti je toti institutem, kter m mj. zabezpeit, aby zjmy zletil
osoby, kter neme sama prvn jednat, byly zabezpeeny bezodkladn, jet
pedtm, ne bude rozhodnuto o svprvnosti zastoupenho a ustanoven
opatrovnk ve smyslu 62. Tento vvod podporuje i zaazen institutu "zastoupen
lenem domcnosti" ped pravou, kter se tk omezen svprvnosti ( 55 a
nsl.). Pokud soud nvrh lena domcnosti na ustanoven zastoupen zamtne, m
se za to, e zastoupen nikdy nevzniklo. I pot, co soud rozhodl o ustanoven
zstupce, zastoupen skon, pokud je zastoupen odmtne.

Pi rozhodovn v zleitostech rodiny, pi vzjemnm zastupovn

manel ( 693 a nsl.) a pi sprv spolenho jmn manel ( 713 a nsl.) se
436 a nsl. vyuij jen podprn. Ve zmnnch ppadech nen vylouena
podprn aplikace 436 a nsl. Ta je naopak vylouena pi zastupovn v zen
ped soudy, nebo obansk soudn d m vlastn pravu veejnoprvnho
charakteru ( 20 a nsl. o. s. .).

Zvltn dispozin prvo ke konkrtn sti zstavitelova majetku me

bhem ddickho zen vzniknout ddici, jeho ddick prvo bylo ji jasn
prokzno, a to na zklad povolen soudu ( 1680). Tento ddic s vcmi, je m
na zklad svolen soudu ve voln dispozici, zejm nejedn jako pm zstupce
ostatnch ddic, ale vlastnm jmnem a pro ppad, e nebude jedinm ddicem
tchto vc, zsti i na ciz et.

V. Vyuit obecnch ustanoven o zastoupen pi zastupovn dtte

Zastoupen dtte upravuje speciln 892 a nsl. a do jist mry i

ustanoven tkajc se vkonu tzv. rodiovsk odpovdnosti dle 865 a nsl.,
nebo soust rodiovsk odpovdnosti je i zastoupen a sprva jmn dtte. V
ppad, e konkrtn otzku tato specifick ustanoven neupravuj, je teba
aplikovat obecn ustanoven o zastoupen podle 436 a nsl. Uplatn se zkladn
zsada, podle n ze zastoupen vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu,
ppadn pravidlo, je sdluje, e nen-li zejm, e nkdo jedn za jinho, plat,
e jedn vlastnm jmnem. Naopak pm aplikace 437, podle nho zastoupit
jinho neme ten, jeho zjmy jsou v rozporu se zjmy zastoupenho, je
problematick. Jednak proto, e podstatnou st rodiovsk odpovdnosti
zkonodrce nepokld za zastoupen ve formlnm slova smyslu ( 865 a 891),
jednak proto, e ustanoven o rodiovsk odpovdnosti ustavuj zvltn sankce
spojen s nikoli dnm vkonem rodiovsk odpovdnosti. Nelze naopak
vylouit, e i ve vztazch mezi rodii a dtmi se zsti uplatn 438, podle nho
zkonn zstupce odpovd za dn vbr osoby, kterou oprvnil k jednn
jmnem dtte. Je sice pravda, e lex specialis ( 894 odst. 1) stanov, e rodie
mohou pro vyzen zleitosti dtte, nejedn-li se o zleitost osobnho stavu,
uzavt smlouvu o zastoupen s osobou s odbornmi znalostmi, poppad i jinou
vhodnou osobou. Nicmn tato norma neuvd, jak je to s odpovdnost rodi za
kodu zpsobenou tmto zstupcem. Proto je teba z obecnho 438 dovodit, e
rodie odpovdaj jen za dn vbr tto osoby.

Zpsob jednn rodi a nsledky pekroen prva jednat jmnem

nesvprvnho dtte jsou komplexn upraveny v 865, 876 a 879 a 892 a
898. Obecn ustanoven 439 a 440 se tedy pi jednn rodi v zleitostech
dtte prakticky neuplatn. Rovn ustanoven 461 odst. 1 vymezujc rozsah
oprvnn zkonnho zstupce ke sprv jmn zastoupenho je pekryto
specilnm 898. Naopak na velmi specifick ustanoven 461 odst. 2, je svm
smyslem navazuje na 458, se tento pekryv nevztahuje. Proto si rodie
nesvprvnho dtte nemohou pisvojit oprvnn nakldat se jmnm dtte,
kter bylo nabyto jako ddictv nebo dar s tm, e tento majetek bude spravovat
tet osoba. Oprvnn rodi ve vztahu k tomuto majetku je omezeno jen na
odmtnut ddictv, daru nebo odkazu, k nmu vak me dojt jen s pivolenm
soudu.

Nen zcela zeteln, do jak mry byla pravou zastoupen v obanskm

zkonku nahrazena prava konn rodi dtte uskuteovanho v ppadech
stanovench zkonem . 372/2011 Sb., o zdravotnch slubch a podmnkch
jejich poskytovn (zejmna 35 odst. 2). Z 877 vyplv, e obansk zkonk si
in nrok bt komplexnm prvnm pedpisem, kter normuje veker jednn
rodiv zjmu pln nesvprvnho dtte. Proto lze dovodit, e obansk zkonk

je od sv innosti nepmou novelou zkona o zdravotnch slubch, jde-li o

reim souhlasu rodi s lkaskm zkrokem na dtti.

VI. Jednn prvnick osoby

Za pm zastoupen zkon . 40/1964 Sb. i dosavadn doktrna

nepokldaly situace, kdy prvnick osoba jednala prostednictvm svho
statutrnho orgnu. Takov prvn jednn se pokldalo za pm jednn
prvnick osoby, nikoli za konn uskutenn prostednictvm zstupce. Tuto
koncepci obansk zkonk . 89/2012 Sb. opout s tm, e rovn jednn
statutrnho orgnu pokld za pm zastoupen ( 162). Tato koncepn zmna
m praktick nsledky, nebo obecn ustanoven o zastoupen ( 436 a nsl.),
jako i ustanoven upravujc zastoupen ze zkona ( 457 a nsl.) se uplatn i pi
jednn statutrnho orgnu jmnem spolenosti, nevyplv-li ze zkona ( 161 a
nsl.) nebo ze specifick povahy jednn statutrnho orgnu jmnem spolenosti
nco jinho. Napklad nelze zcela vylouit, e akt uskutenn statutrnm
orgnem prvnick osoby bude shledn relativn neplatnm, nebo jednn
statutrnho orgnu bylo v rozporu se zjmem zastoupen prvnick osoby ( 437
odst. 1, ovem ponkud odlin v ppad jednn statutrnch orgn
obchodnch korporac). Naopak se s ohledem na povahu zastoupen prvnick
osoby statutrnm orgnem zejm neuplatn pravidlo, e statutrn orgn me
za uritch okolnost vykonvat sv pm zstup oprvnn nikoli osobn (
438).

Nov koncipovan pm zastoupen prvnick osoby jejmi statutrnmi

orgny je specifickou formou pmho zastoupen na pomez mezi zkonnm a
smluvnm zastoupenm. Statutrn orgny a do jist mry i zpsob jejich prvnho
jednn jmnem prvnick osoby toti vymezuje zkon, avak sv postaven
zskvaj na zklad zakldajcho dokumentu prvnick osoby, ppadn na
podkladu rozhodnut valn hromady (nebo s valnou hromadou kompatibilnho
tvaru) bhem trvn prvnick osoby. Z tohoto faktu plyne zvr, e na prvn
jednn statutrnch orgn jmnem prvnick osoby lze aplikovat jak obecn
ustanoven o smluvnm ( 441 a nsl.), tak i o zkonnm zastoupen ( 457 a
nsl.). Ppadnou kolizi tchto obecnch ustanoven o smluvnm a zkonnm
zastoupen je teba eit s pihldnutm ke zvltnmu charakteru jednn
statutrnho orgnu jmnem prvnick osoby.

Zpsob jednn statutrnho orgnu jmnem spolenosti se zapisuje do

pslunho veejnho rejstku. Kad je oprvnn pedpokldat sprvnost tohoto
zpisu. Proto se prvnick osoba neme dovolat skutenosti, e len (lenov)
prvn jednal nekorektnm zpsobem, pokud zpsob, kterm bylo jednno,
odpovd zpisu ve veejnm rejstku v dob uskutenn prvnho jednn (

162). Existuje-li kolektivn statutrn orgn, me kad z jeho len jednat

jmnem prvnick osoby samostatn, neur-li zakladatelsk prvn jednn jinak
( 164 odst. 2).

Prvnickou osobu rovn zastupuj jej zamstnanci, lenov, ppadn

lenov orgn prvnick osoby, kte se nezapisuj do obchodnho rejstku, a to
v rozsahu obvyklm vzhledem k jejich zaazen nebo funkci. rove a rozsah
zastoupen se u tchto osob posuzuje tak, jak se jev navenek tet osobm,
nikoliv podle formlnho pracovnho nebo jinho zaazen v rmci prvnick osoby
( 166).

Kdo prvnickou osobu zastupuje, d pi prvnm jednn najevo, co ho k

tomu opravuje, neplyne-li to ji z okolnost. Kdo za prvnickou osobu podepisuje,
pipoj k jejmu nzvu svj podpis, poppad i daj o sv funkci nebo o pracovnm
zaazen ( 161). Nedoloen zmocnn vak samo o sob nem dn prvn
nsledky.

VII. Jednn statutrnch orgn obchodnch korporac

Statutrnm orgnem veejn obchodn spolenosti je kad jej spolenk

( 106 odst. 1 z. o. k.). Statutrnm orgnem komanditn spolenosti jsou vichni
komplementi ( 125 odst. 1 z. o. k.). Statutrnm orgnem spolenosti s
ruenm omezenm je jeden nebo vce jednatel. Ur-li tak spoleensk smlouva,
tvo vce jednatel kolektivn orgn ( 194 z. o. k.). Statutrnm orgnem akciov
spolenosti a drustva je pedstavenstvo ( 435 odst. 1, 705 z. o. k.).

I u obchodnch korporac (obchodnch spolenost a drustev) se uplatn

pravidlo, e statutrn orgn pi prvnm jednn korporace je zstupcem tto
korporace. Zkon o obchodnch korporacch obsahuje speciln ustanoven, kter
ustavuj statutrn orgny obchodnch korporac a normuj jejich prvn jednn
jmnem korporace ( 13, 44 a nsl., 194 a nsl., 435 a nsl., 705 a nsl. z.
o. k.). Tyto normy v obecn rovin nevyluuj vyuit obecnch pravidel pro
zastoupen dle obanskho zkonku (s ne uvedenou vjimkou tkajc se 437).
Vi prezentovanmu zvru lze namtnout, e podle 45 z. o. k. pro posouzen
neplatnosti nebo nicotnosti vadnho rozhodnut orgnu obchodn korporace se
nevyuij obecn ustanoven obanskho zkonku. Jednn statutrnho orgnu
jmnem obchodn korporace vak nen namst pokldat za rozhodnut orgnu
spolenosti ve smyslu 45 z. o. k., je se ze sv povahy projevuje prvotn dovnit
korporace (nap. usnesen valn hromady o zmn spoleensk smlouvy), a

nikoliv vi osobm,
(zastoupen).

nimi

korporace

vstupuje

do

smluvnch

vztah

Obchodn korporace nem prvo se dovolat relativn neplatnosti prvnho

jednn svho statutrnho orgnu s poukazem na skutenost, e zjem
statutrnho orgnu byl v rozporu se zjmem korporace ( 437 odst. 1). Zkon o
obchodnch korporacch toti obsahuje specifickou pravu tkajc se stetu zjm
mezi lenem orgnu obchodn korporace a obchodn korporac ( 54 a nsl. z. o.
k.).

VIII. Zastupovn sttu

Jmnem sttu prvn jedn vedouc organizan sloky, j se toto jednn

tk, pokud zkon nestanov jinak. Vedouc organizan sloky me pro urit
prvn jednn psemn povit jinho vedoucho zamstnance tto organizan
sloky. Dal zamstnanci organizan sloky mohou jmnem sttu init prvn
jednn pouze v rozsahu stanovenm vnitnm pedpisem organizan sloky ( 7
zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v
prvnch vztazch). Situace, v nich stt zastupuje ad pro zastupovn sttu ve
vcech majetkovch, vymezuje zkon . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn
sttu ve vcech majetkovch. Jedn se zejmna o vystupovn v zench, jejich
pedmt je vymezen v 2 a nsl. cit. zkona.

Je-li astnkem civilnho zen stt, uvd se jako astnk zen

oznaenm "esk republika" a pslun organizan sloky, kter za stt ped
soudem vystupuje. Je tomu tak proto, e esk republika je sice zpsobil bt
astnkem zen, avak zpsobil samostatn jednat ped soudem je jen ve
spojen se sttnm orgnem, jeho se vc tk. Nejvy soud dovodil, e ozna-li
alobce za alovanho pouze organizan sloku sttu, soud zen bez dalho
zastav, nebo tato sloka nem prvn subjektivitu (NS 21 Cdo 366/2002).
stavn osud vak toto pravidlo podstatnm zpsobem koriguje, je-li z aloby
zejm, e alovanm subjektem m bt stt, a nikoli jeho organizan sloka
(pestoe je tak alovan oznaen), je teba alobce vyzvat k odstrann vady
aloby spovajc v nesprvnm oznaen alovanho. zen nelze bez dalho
zastavit pro nedostatek procesn subjektivity na stran alovan. Ve uveden
plat zejmna v ppad, e alobce alovanho oznail nesprvn z dvodu
neznalosti nedvno pijat prvn pravy, kter nov vymezuje, jak m bt stt,
vystupuje-li jako astnk soukromoprvnch vztah, oznaen (IV. S 22/03).
Tent postup soud vyuije, je-li pochybnost o tom, zda alobce svj poadavek
smuje vi organizan sloce sttu nebo vi sttu samotnmu.

V ppad, e alobce ozna za alovanho pouze stt bez uveden

pslun organizan sloky oprvnn jednat jeho jmnem, soud sm je povinen
zjistit, kter z organizanch sloek je pslun vystupovat za stt v konkrtnm
sporu, a s touto organizan slokou jednat. Z logiky popsanho vyplv, e
smuje-li alobce svj poadavek vi esk republice, avak uvede organizan
sloku, kter jmnem sttu m v danm ppad vystupovat, soud jedn se
sprvnou organizan slokou sttu. Tato skutenost se odraz i v rozsudku, v
nm soud na stran alovan uvede stt s dodatkem ji sprvn organizan
sloky. Domh-li se vak oprvnn nazen vkonu rozhodnut (exekuce) vi
organizan sloce sttu podle exekunho titulu nepslun, soud nvrh na
nazen vkonu rozhodnut (exekuce) zamtne. Nejde o vadu, o jej odstrann by
ml soud usilovat postupem podle 43 odst. 2 o. s. . Dosavadn jurisprudence
toti vychz z teze, e stt m rozpotov natolik sloitou organizan strukturu,
e lze vkonem postihnout pouze tu organizan sloku sttu, vi n zn
exekun titul.

IX. Vliv dobr vry na jednn v zastoupen

Ustanoven 436 odst. 2 je vyjdenm zsady, e pi prvnm jednn

zmocnnce jmnem a na et zmocnitele tvo zmocnnec a zmocnitel jeden
funkn celek, a proto nen ppustn, aby zmocnitel zneuil pi prvnm jednn
vi tetm osobm dobr vry zmocnnce, pokud ji on sm nem. Zrove zkon
pedpokld ( 447, 466 odst. 2), e zastoupen a zstupce se bhem
zastoupen navzjem informuj o skutenostech, kter jsou pro pedmtn prvn
jednn vznamn. Proto zkon stanov nevyvratitelnou domnnku, e ppadn
absence dobr vry na stran zstupce zpsobuje tut absenci na stran
zastoupenho. Vjimkou jsou ppady, kdy se o okolnosti zpsobujc absenci
dobr vry zstupce dozvdl pedtm, ne byl vztah zastoupen navozen. Do t
doby toti nelze zstupce a zastoupenho pokldat za nedln jednajc celek.

Dobrou vrou je vnitn pesvden konkrtn osoby o tom, e jej prvn

jednn je dovolen. Dobrou vru jako psychick stav nelze pmo dokazovat, ale
lze na ni usuzovat z okolnost, jak se projevuje. Prvnick osoba jedn navenek v
dobr ve (v omylu), jestlie je v dobr ve (v omylu) statutrn orgn prvnick
osoby, resp. len jejho kolektivnho statutrnho orgnu ( 151 odst. 2).

Zkon ustavuje vyvratitelnou prvn domnnku, podle n se dobr vra

jednajcho pedpokld ( 7). Pedpoklad dobr vry se uplatn i v ppadech, kdy
osoba v dobr ve nein prvn jednn, ke ktermu by byla pi absenci dobr
vry povinna. Z 436 odst. 2 ovem vyplv, e dobrou vru lze pedpokldat jen
za situace, kdy si zstupce nebo zastoupen okolnosti, kter zpsobuj ztrtu

jejich dobr vry, nemohli uvdomit ani pi vynaloen bn pe a opatrnosti s

ohledem na okolnosti danho ppadu (viz i 4).

Absence dobr vry me mj. zpsobit tzv. relativn neplatnost jednn

zstupce ( 580). Tet osoba, vi n bylo jednno, se tedy mus ppadn
neplatnosti dovolat ( 583, 585 a 586). Ve vjimench ppadech soud k
neplatnosti pihldne z edn povinnosti ( 588).

Souvisejc ustanoven:

38 a 54, 55, 62, 161 a nsl., 430, 431, 436 a 471, 581, 586,
669, 867 odst. 2, 875 odst. 2, 877 odst. 2, 892 a nsl., 1680, 2430 a
nsl., 2445 a nsl., 2455 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

13, 44, 54 a nsl., 106 odst. 1, 125 odst. 1, 194, 196, 435 a nsl.,
705 a nsl. z. o. k.,

7 zk. . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v

prvnch vztazch,

zk. . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn sttu ve vcech

majetkovch,

21, 21a, 21b, 22 a 29, 31, 32, 186 odst. 3, 241 odst. 1, 250a,
294 odst. 1 o. s. .

Z judikatury:

K odlien pmho a nepmho zastoupen

Zaloen ink pmho zastoupen pedpokld vedle objektivn danch
znak pmho zastoupen a pln moci dle to, aby zmocnnec s tet osobou jako

takov jednal jmnem zastoupenho, "zpsobem zjevnm a za jejho alespo

konkludentnho souhlasu", s tm, e cel kontext jednn zmocnnce a tet osoby
je obrcen k zastoupenmu (zmocniteli), jakoto ke smluvn stran. Jinak eeno,
zastoupen je tehdy pm, jestlie tet osoba v, resp. z okolnost mus vdt, e
s n jednajc subjekt jedn za jinho, e smluvn stranou je osoba jin a e
jednn je vedeno se zstupcem - zmocnncem. Nen-li splnna tato podmnka,
pak se me jednat jen o zastoupen nepm.
(NS 33 Cdo 5273/2009)
V prvnch vztazch nemus bt vdy snadno rozliiteln, zda se vztah tet
osoby k jednajcmu subjektu utv na bzi zastoupen pmho i nepmho; v
tchto ppadech zkon v zjmu ochrany tetch osob v 32 odst. 1 ob. zk.
zakotvuje nevyvratitelnou domnnku, e nevyplv-li z prvnho jednn, e
nkdo jedn za nkoho jinho, plat, e jedn vlastnm jmnem.
(NS 32 Cdo 781/2009)
Prvn kon pozen nebo zruen zvti mus bt uinn osobn
poizovatelem zvti (zstavitelem); nen mon, aby tato jednn za zstavitele
uinil jeho zstupce (zkonn nebo na zklad pln moci).
(NS 21 Cdo 2968/2006, Rc 7/09, SoJ 89/08)
Rozliuje se zastoupen pm a zastoupen nepm (nepm zastoupen je
nkdy t oznaovno jako tzv. nhradnictv). Obma ppadm zastoupen je
spolen, e v nm zstupce in vlastn projev vle (prvn jednn). Zatmco
vak pm zstupce in projev vle jmnem zastoupenho a na jeho et, take
obansk subjektivn prva a povinnosti, jedn-li zstupce v mezch oprvnn,
vznikaj pmo zastoupenmu, nepm zstupce in prvn jednn vlastnm
jmnem, i kdy rovn na et zastoupenho (ciz et); v naposled uvedenm
ppad nabv nepm zstupce obanskch subjektivnch prv a prvnch
povinnost sm, je vak takto nabyt prva a povinnosti povinen nsledn
pevst podle smlouvy na zastoupenho (nap. postupem prv - pohledvek).
(NS 30 Cdo 3658/2007)
Z prvnho jednn mus bt patrno, e ho za astnka uinil jeho
zmocnnec, nebo v ppad, e by tato okolnost nebyla z prvnho jednn
zejm, platilo by, e zmocnnec jednal vlastnm jmnem ( 32 odst. 1 ob. zk.).
Tomuto poadavku lze dostt i tak, e pln moc, kterou zmocnitel zmocnnci k
prvnmu jednn udlil, tvo nedlnou soust prvnho jednn. Pln moc vak
nemus bt soust psemnho vyhotoven prvnho jednn.
K omezen rozsahu zmocnncova oprvnn jednat za zmocnitele
(NS 26 Cdo 2857/2007)
M-li bt rozsah zmocnncova oprvnn jednat za zmocnitele njakm
zpsobem omezen, mus bt toto omezen vslovn vyjdeno v pln moci. Jinak
eeno, pokyny dan zmocnitelem zmocnnci, kter z pln moci nevyplvaj (by

by plynuly z dohody o zastoupen), nejsou vi tetm osobm zsadn prvn

relevantn. Na druh stran vak samozejm nelze vylouit, e neobvykl
smluvn ujednn sjednan v neprospch zmocnitele (nap. velmi dlouh doba
splatnosti) ve smlouv uzaven zmocnncem, kter pekroil oprvnn plynouc
z dohody o zastoupen, me v konkrtnm ppad indikovat, e osoba
kontrahujc se zmocnncem nejednala v dobr ve (srov. 32 odst. 2 ob. zk.).
K jednn jmnem sttu
(NS 29 Odo 1635/2005, Rc 49/08, SoJ 1/08)
Nevybouje z rmce procesnho pouen, pokud soud vyzve alobce, aby
odstranil vadu podn spovajc v nesprvnm oznaen astnka zen na
stran alovanho tak, aby oznaen astnka odpovdalo znn 79 odst. 1 o. s.
., ovem bez uveden, jak by mlo takov oznaen znt konkrtn. Takov
pouen soudem tam, kde je mono vc posoudit spe jako omyl alobce, tebae
vyplv z neznalosti, je pln namst.
(IV. S 22/03)
Soud je povinen zjistit, kter z organizanch sloek sttu je pslun
vystupovat za stt v konkrtnm sporu, a tuto organizan sloku pibrat do zen
(pokud se ho ji neastn). Rozhodnut o tom se nevydv; zvr soudu se
projev v tom, e s uritou organizan slokou sttu pestane jednat a zane
jednat s jinou organizan slokou, kter je pslun za stt vystupovat. Otzka,
kter organizan sloka sttu m za nj s ohledem na obsah a povahu sporu
vystupovat ped soudem, nen otzkou vcn legitimace. Ppadn chybn zvr
soudu o tto otzce se projev jako vada zen, kter mohla mt za nsledek
nesprvn rozhodnut ve vci.
(NS 30 Cdo 629/2005)
Stt se uvd v alob jako astnk zen oznaenm sttu ("esk
republika") a pslun organizan sloky, kter za stt ped soudem vystupuje.
Organizan sloka sttu nem zpsobilost bt astnkem zen. Oznail-li
alobce v alob za astnka zen pesn, urit a srozumiteln jen organizan
sloku sttu, soud zen podle 104 odst. 1 o. s. . zastav. O vadn podn ve
smyslu 43 odst. 1 o. s. . jde i tehdy, dolo-li v oznaen alovanho v alob k
chyb v psan nebo jin zejm nesprvnosti nebo je-li daj oznaujc alovanho
v logickm rozporu s vylenm rozhodujcch skutenost nebo s dajem o tom,
eho se alobce domh. O vadu aloby vak nejde, vychz-li alobce pi podn
aloby z pedpokladu (prvnho nzoru), e ten, koho oznail jako alovanho, je
povinen jeho nrok uspokojit, a tento pedpoklad byl nesprvn.
K prokzn existence dobr vry
(NS 21 Cdo 366/2002, SoJ 211/02)
Dobrou vru jako psychick stav nelze pmo dokazovat, ale lze na ni
usuzovat z okolnost, jak se projevuje.

(NS 22 Cdo 714/2001)

Z literatury:

Biovsk, Holub: Obansk zkonk, poznmkov vydn s judikaturou a

literaturou, 3. vyd., 1995.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 141 a nsl.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd., 2009.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 144-145.

Fiala a kol.: Obansk prvo hmotn, 2002.

Holub a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1, 2002.

Knappov,vestka,Dvok: Obansk prvo hmotn. Sv. I, 4. vyd., 2005, s.

244 a nsl.

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 285 a nsl.

Svoboda: Zastpenie v obianskom a rodinnom prve. Socialistick

sdnictvo, 1988, . 5, s. 31.

Hrukov, Stavinohov, Gregorov: K nkterm otzkm prvn

subjektivity a zpsobilosti k prvnm konm u nezletilch. PrRo, 1997, . 2.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

ek: Pln moc udlen vedoucm organizan sloky podniku. Skuten

vyloueno? Jurisprudence, 2010, . 3.

tenglov, Ddi: Je usnesen valn hromady prvnm konem? PrRo,

1999, . 5.

Tich: Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a

nvrh obanskho zkonku. BA, 2011, . 5.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

437
(Rozpor mezi zjmy zstupce a zastoupenho)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prvn nsledky rozporu mezi zjmem zstupce a zastoupenho (1 a 3)

II. Prokazovn existence rozporu zjm (4 a 5)

III. Dovoln se relativn neplatnosti (6 a 8)

I. Prvn nsledky rozporu mezi zjmem zstupce a zastoupenho

Rozpor mezi zjmem zstupce a zastoupenho je dn, jestlie z celkov

povahy zleitosti, jako i z dalch okolnost ppadu a vztah mezi zstupcem a
zastoupenm je teba dovodit, e zstupce m prvn zjem na tom, aby
zleitost, v n m jmnem zastoupenho jednat, nebyla zcela nebo zsti
vyeena v nejlepm zjmu zastoupenho. Podle nov pravy nen smluvnmu
(nikoliv zkonnmu zastoupen nebo opatrovnictv) zastoupen na pekku,
jestlie zjem zstupce je v rozporu se zjmy zastoupenho a zmocnitel o
takovm rozporu vdl nebo musel vdt. Tato na prvn pohled zsadn zmna
vak navazuje na star judikaturu, kter dospla k tmu zvru, bez ohledu na
gramatickou dikci dvjho 22 zk. . 40/1964 Sb. Princip pevahy vle
zmocnitele tedy ji dve pevil nad potebou jeho ochrany pro ppad, e si je
monho stetu svch zjm se zjmem zmocnnce vdom. Toto pravidlo se vak
neuplatn v ppad zkonnho zastoupen nebo opatrovnictv a rovn v
ppadech, kdy ke stetu zjmu zstupce a zastoupenho dojde a bhem
smluvnho zastoupen a zmocnitel tento konflikt pi vzniku zmocnn neml dvod
pedpokldat.

Z dikce 437 odst. 1 vyplv, e rozpor mezi zjmem zstupce a

zastoupenho (krom ve uveden vjimky pi smluvnm zastoupen) vede k
nemonosti zastoupen jako takovho. S ohledem na existenci 437 odst. 2 vak
nelze vyvodit zvr, e jednn zmocnnce je tzv. zdnlivm prvnm jednnm
ve smyslu 551 a nsl., je nezpsobuje dn hmotnprvn inky. Jde o prvn
jednn, vi nmu me zmocnitel brojit nmitkou relativn neplatnosti ( 586).
Naopak v ppad rozporu zjm mezi zastoupenm a zstupcem v rmci
zkonnho (tedy nikoliv smluvnho) zastoupen a opatrovnictv je teba dospt k
zvru, e o zdnliv prvn jednn skuten jde. Ustanoven 460 toti pro
ppad stetu zjm zkonnho zstupce nebo opatrovnka se zjmem
zastoupenho, anebo hroz-li takov stet, soudu ukld, aby z moci edn
jmenoval zastoupenmu koliznho opatrovnka. Jen tento kolizn opatrovnk pak
me pedmtn prvn jednn uskutenit a ochrnit tak zjem pln
nesvprvnho nebo opatrovance, jeho zjmy povaj s ohledem na jeho stav
zven prvn ochrany. V ppad rozporu zjm mezi rodii a dttem zkon
nicotnost prvnho jednn rodie upravuje jet pregnantnji v 892 odst. 3.

II. Prokazovn existence rozporu zjm

Dosavadn judikatura uzavela, e pouh monost rozporu zjm zstupce

a zastoupenho neposta k zvru o neplatnosti prvnho jednn uinnho
zstupcem, nebo zmiovan rozpor mus reln existovat (nap. KS st n.
Labem 15 Co 522/2000). Zmnn pravidlo se vak po innosti obanskho
zkonku uplatn jen v ppad smluvnho zastoupen ( 460). Jde-li vak o
zkonn zastoupen nebo opatrovnictv, posta i prokazateln mon
(potenciln) rozpor mezi zjmy zstupce a zastoupenho. Takov mon rozpor

by soud v ppadnm soudnm zen (nap. ve sporu o navrcen plnn, kter

zkonn zstupce nebo opatrovnk poskytl jmnem zastoupenho) zjioval z
edn povinnosti. Existenci procesnho bemene tvrzen a prokazovn toti nelze
peceovat za situace, kdy je astnkem zen osoba, kter s ohledem na sv
postaven nebo vlastnosti vyaduje zvltn prvn ochranu. Dluno dodat, e i v
nkterch ppadech smluvnho zastoupen star judikatura dovodila, e pro
konstatovn existujcho rozporu mezi zjmem zmocnnce a zmocnitele posta
potenciln konflikt, kter me vzniknout a bhem zastoupen. Proto nap. nen
ppustn, aby jeden z ddic zastupoval druhho, pokud se jejich zjmy mohou
bhem zen o ddictv dostat do rozporu. Zmnn zvr se vak tk prvnho
jednn, kter se bhem soudnho zen posuzuje v reimu 120 odst. 2 o. s. a
soud m povinnost zjistit pokud mono pln stav vci.

Zkon nastoluje nevyvratitelnou prvn domnnku existence rozporu mezi

zjmem zstupce a zastoupenho, jestlie zstupce jedn i za osobu, vi n
prvn jedn jmnem zastoupenho, nebo pokud zrove jedn ve vlastn
zleitosti a d tak pednost svm osobnm zjmm. Pitom nen podstatn, zda
spolu tyto zleitosti vcn souvisej. Mon konflikt zjm zstupce vak mus
navozovat alespo potenciln obavu, e zstupce nebude jednat v nejlepm
zjmu zastoupenho. Tam, kde z povahy konkrtn situace vyplv, e normu
urenou k ochran konkrtn osoby nen namst vyut, protoe dnou relnou
ochranu neposkytuje, nelze ji aplikovat ( 2). Rozpor mezi zjmem zstupce a
zastoupenho je teba zvit i s ohledem na dosavadn konn obou z nich.

III. Dovoln se relativn neplatnosti

Prvo dovolat se relativn neplatnosti m zmocnitel jen tehdy, kdy osoba,

vi n zmocnnec jednal, vdla nebo musela vdt o tom, e zjem
zmocnnce je v rozporu se zjmem zmocnitele. Zmocnitel se tedy me dovolat
relativn neplatnosti jednn zmocnnce, pokud osoba, vi n zstupce prvn
jednal, nevyuila rozum prmrnho lovka a nevystupovala s bnou p a
opatrnost, pi zven vech okolnost ( 4), a jenom proto nezskala vdomost o
rozporu mezi zjmy zmocnitele a zmocnnce.

V souvislosti s novou koncepc, podle n osoba, kter je statutrnm

orgnem prvnick osoby, jedn jako zstupce tto prvnick osoby, a nikoli
pmo jako prvnick osoba (viz koment k 436), vznik pochybnost o tom, zda
je mon, aby osoba, kter je statutrnm orgnem, uzavela jmnem prvnick
osoby smlouvu (nap. njemn, kupn apod.) sama se sebou. Komentov
literatura toti dovozuje, e v takovm ppad mezi zstupcem a zastoupenm
existuje z povahy uzavran smlouvy stet zjm, kter zstupci znemouje
vykonvat zstup oprvnn. Zmnn argument rozhodn nelze pominout.

Jmnem prvnick osoby tedy za takovch okolnost me jednat jin osoba

vykonvajc funkci statutrnho orgnu a kter zrove nen svm pracovnm
nebo funknm zaazenm zvisl na osob, s n se smlouva uzavr. Nen-li
takov osoby, me smlouvu uzavt jmnem prvnick osoby jen soudem
stanoven opatrovnk ( 165 odst. 2). V komenti k 436 vak bylo zdraznno,
e s ohledem na existenci 13 a 44 a nsl. z. o. k. se obchodn spolenost nebo
drustvo neme dovolat relativn neplatnosti ve smyslu 437 odst. 2, nebo
zkon o obchodnch korporacch obsahuje speciln pravu nsledk
konkurennho jednn statutrnch orgn.

Speciln pravu nsledk stetu zjm mezi zstupcem podnikatele pi

provozu obchodnho zvodu a podnikatelem (nen podstatn, zda jde o fyzickou
nebo o prvnickou osobu) obsahuje rovn 432. Z tohoto ustanoven vyplv,
e podnikatel se vi zstupci neme dovolat relativn neplatnosti jednn
zstupce, avak me poadovat, aby se zstupce takovho jednn zdrel, aby
nahradil kodu nebo vydal majetkov prospch i prvo takto zskan. Toto
pravidlo se uplatn nejen pro ppad pmho, ale i nepmho zastoupen.

Souvisejc ustanoven:

2, 4, 165, 432, 436 a 471, 586, 892 odst. 3

Souvisejc pedpisy:

13, 44 a nsl. z. o. k.,

24 a nsl., 120 odst. 2 o. s. .

Z judikatury:
Zjiovn, zda nen dn rozpor v zjmech zstupce a zastoupenho za
situace, kdy jeden ddic navrhne k vypodn ddictv i v zastoupen druhho
ddice dohodu, kter se svmi dsledky pro zastoupenho ddice bl odmtnut
ddictv, nen potebn tehdy, kdy z pln moci vyplv, e zastoupen
nestanovil zstupci hranice, ve kterch a jak m zstupce pi uzavrn ddick
dohody jednat, a souasn zastoupen deklaroval, e je srozumn i s takovou
dohodou, podle kter by z ddictv nic nenabyl.

(NS 21 Cdo 2439/2007)

Rozpor mezi zjmen zstupce a zastoupenho je teba zvit i s ohledem
na dosavadn jednn obou z nich.
(NS 1 Cz 80/73)

Z literatury:

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 141 a nsl.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd., 2009,s. 244 a

nsl.

Fiala a kol.: Obansk prvo hmotn, 2002.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 145-146.

Holub a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1, 2002.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 285 a nsl.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

Tich: Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a

nvrh obanskho zkonku. BA, 2011, . 5.

438
(Dal zstupce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Dvody pro ustanoven dalho zstupce (1 a 2)

II. Zpsob ustanoven dalho zstupce (3 a 4)

III. Odpovdnost zstupce a jeho substituta (5 a 6)

I. Dvody pro ustanoven dalho zstupce

V zsad plat, e zstupce jedn v rmci svho zmocnn osobn. Oproti

dve platnmu 24 zk. . 40/1964 Sb. me zstupce povit dalho zstupce
(substituta) nejen na zklad pedchoz dohody se zastoupenm, ale i vyaduje-li
to nutn poteba. Nutnou potebou se rozum situace, kdy zstupce s ohledem na
subjektivn nebo objektivn pekku neme jednat jmnem zastoupenho s
bnou p a opatrnost ( 4 odst. 1), ppadn je-li teba pi specifickm prvnm
jednn postupovat nikoli s bnou, ale s odbornou p.

Zkon nesdluje, e by zstupce musel o poven dalho zstupce

informovat zastoupenho nebo si vydat jeho souhlas. Nicmn pro ppad, e
dojde k poven dalho zstupce z dvodu nutn poteby, je teba pihlet ke
skutenosti, e vztah mezi zstupcem a zastoupenm je vztahem osobnm, take
zastoupen (zejmna jde-li o zastoupen na zklad pln moci) oprvnn
oekv, e jeho jmnem bude jednat zmocnnec, a nikoliv zmocnncv
substitut. Nelze tedy vylouit, e jednm z mtek nalhavosti poteby
ustanoven substituta bude v ppadech smluvnho zastoupen i vaha, zda
zstupce ml asov prostor k tomu, aby si k dalmu poven vydal souhlas
zastoupenho.

II. Zpsob ustanoven dalho zstupce

Argumentac a maiori ad minus lze dovodit, e poven dalho zstupce

by mlo bt udleno v te form jako samotn pln moc ( 441 odst. 2). Plnou
moc ani poven substituta nelze smovat se samotnou dohodou o pln moci,
pro kterou zkon nepedepisuje kvalifikovanou formu ( 441 odst. 1). V ppad,

e substitut jedn bez poven udlenho v kvalifikovan form stanoven

zkonem, nen zejm, e jedn za nkoho jinho. Proto plat, e jedn vlastnm
jmnem ( 436 odst. 1). I v tomto ppad vak zmocnitel a zejm i pm
zmocnnec me bez zbytenho odkladu schvlit jednn substituta, vada
zmocnn se tm dodaten zhoj ( 440 odst. 1).

Prvo ustanovit dalho zstupce me krom dohody nebo v ppad

nutn poteby zmocnnci vzniknout i ze zkona. Napklad rodie jako zkonn
zstupci mohou pi vyzen zleitosti dtte, nejedn-li se o zleitost osobnho
stavu, uzavt smlouvu o zastoupen se tet osobou ( 894 odst. 1). K vkonu
zastoupen prvnick osoby je krom statutrnho orgnu oprvnna i osoba,
kterou statutrn orgn ur ( 443). Tak podle 26 zk. o advokacii se advokt v
rmci svho poven me dt zastoupit jinm advoktem. Nestanov-li zvltn
pedpis jinak (nap. trestn d nebo obansk soudn d), me advokta pi
jednotlivch konech prvn pomoci zastoupit i zamstnanec advokta nebo
advoktn koncipient. Zvltn ustanoven ohledn substituce v civilnm zen
obsahuje 25 a 25a o. s. .

III. Odpovdnost zstupce a jeho substituta

Vyuije-li zstupce monosti zvolit si substituta a tento substitut s tmto

krokem souhlas (jde o dohodu, nikoli o jednostrann prvn jednn), pechz
prva a povinnosti zstupce, vetn ppadn odpovdnosti za jmu zpsobenou
zastoupenmu nikoli dnm zastoupenm, na substituta. Zmocnnec vak
odpovd zpravidla spolen a nerozdln se subtitutem, pokud neprovedl dn
vbr substituta (culpa in eligendo). Tak odpovd za jmu zpsobenou tm, e
substitutovi nepedal informace a pokyny zastoupenho potebn k dnmu
vkonu zastoupen ( 447 a 467.).

Zstupce provede dn vbr subtituta, pokud v okamiku proveden

tohoto vbru s ohledem na okolnosti ppadu a na sv osobn a odborn
vdomosti byl oprvnn pedpokldat, e zvolen substitut bude jednat jmnem
zastoupenho pinejmenm s bnou p a opatrnost, ppadn i se znalost a
pelivost, kter je s povolnm nebo se stavem substituta spojena ( 4, 5 odst.
1).

Souvisejc ustanoven:

2, 4, 5, 436 a 471, 486 a 488, 894 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

26 zk. o advokacii,

24 a nsl. o. s. .

Z literatury:

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 158 a nsl.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd., 2009,s. 246.

Fiala a kol.: Obansk prvo hmotn, 2002.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 149-151.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 302 a nsl.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

Myslil: Pln moc udlen vce zmocnncm. BA, 2002, . 2.

Nedelka: Prohlen zmocnnce o pijet pln moci - jej povinn nleitost?

PrRo, 2005, . 4. - 9.

Spil: Poznmky k problematice zastoupen na zklad pln moci. PaP,

1996, . 1.

Tich: Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a

nvrh obanskho zkonku. BA, 2011, . 5.

439
(Jednn vce zstupc)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 439 sdluje, e pi pluralit zstupc me kad ze zstupc

jednat jmnem zastoupenho samostatn. Zmnn nov pravidlo se neuplatn,
vyplv-li z dohody mezi zmocnitelem a zmocnncem nco jinho. V ppad
vcero zkonnch zstupc a opatrovnk jedin osoby me pravidlo v 439
modifikovat bu pmo zkon, nebo rozhodnut soudu, kter ustanovil
zastoupenmu vcero opatrovnk. Vyplv-li povinnost jednat spolen vcero
zstupcm pmo ze zkona nebo z rozhodnut (tzv. zkonn zastoupen), posoud
se tento exces v reimu 440; jestlie jde o pekroen zstupho oprvnn
zmocnnce (tzv. smluvn zastoupen), je teba aplikovat pravidla 446.

Ustanoven 892 odst. 2 sdluje, e rodie zastupuj dt spolen (tedy po

pedchoz vzjemn dohod). Nicmn k prvnmu jednn jmnem dtte vi
tetm osobm je oprvnn kad z nich samostatn za pedpokladu, e tet
osoba nem dvod pochybovat o tom, e prvn jednn jednoho z rodi
vyjaduje i vli druhho z rodi ( 892). Nedohodnou-li se rodie, kter z nich
dt pi prvnm jednn zastoup, rozhodne soud na nvrh rodie, kter z rodi
bude za dt prvn jednat a jakm zpsobem ( 893).

M-li prvnick osoba kolektivn statutrn orgn (psobnost statutrnho

orgnu nle vcero osobm) a neur-li zakladatelsk prvn jednn jinak,
zastupuje prvnickou osobu kad len statutrnho orgnu samostatn.
Vyaduje-li zakladatelsk prvn jednn, aby lenov statutrnho orgnu jednali
spolen, me jednotliv len statutrnho orgnu prvnickou osobu zastoupit
jen na zklad zvltn pln moci ( 164 odst. 1 a 2).

Souvisejc ustanoven:

 2, 4, 5, 164 odst. 1 a 2, 436 a 471, 486 a 488, 892 a 894

Souvisejc pedpisy:

26 zk. o advokacii,

24 a nsl. o. s. .

Z literatury:

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 141 a nsl.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd., 2009,s. 246.

Fiala a kol.: Obansk prvo hmotn, 2002.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 162-163.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 290 a nsl.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

Myslil: Pln moc udlen vce zmocnncm. BA, 2002, . 2.

Nedelka: Prohlen zmocnnce o pijet pln moci - jej povinn nleitost?

PrRo, 2005, . 4.

Spil: Poznmky k problematice zastoupen na zklad pln moci. PaP,

1996, . 1.

440
(Pekroen zstupho oprvnn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn pravidla (1 a 4)

II. Jednn nepravho zstupce (5 a 7)

Z dvodov zprvy (k 440):

Navrhuje se zobecnit dosavadn pravu excesu z pln moci tak, e

pekroen zstupho oprvnn kadm zstupcem, lhostejno z jakho prvnho
dvodu vzniklo, me zavzat zastoupenho, jen pokud to schvl. Tot m
obdobn platit i v ppadech, kdy nkdo jedn za jinho bez zstupho
oprvnn. Samozejm, je-li zastoupenm nesvprvn osoba, nebude
schvalovat jednn nepravho zstupce sama (ledae mezitm svprvnosti
nabude)[,] ale jej zkonn zstupce nebo opatrovnk, poppad soud - v tch
ppadech, kdy schvlen zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem podle
zvltnch ustanoven nesta. Podstatn vznam m ustanoven druhho
odstavce; odstrauje se jm pochybnost, zda je prvn jednn s dal osobou v
tchto ppadech platn i neplatn a koho zavazuje. Nvrh zde, ostatn jako i v
jinch ppadech, dv pednost platnosti prvnho jednn a in tak v zjmu
toho, kdo jednal v dobr ve. Dosah zvltnch ustanoven upravujcch speciln
ppady, se ovem tmto obecnm ustanovenm neru; tak nap. nen navrenou
obecnou pravou zpochybnno prvo manela dovolat se neplatnosti tch
prvnch jednn druhho manela, jimi ten proti zkonnmu zkazu nakld se
spolenm jmnm.

I. Obecn pravidla

Ustanoven 440 upravuje nsledky jednn zstupce, kter je tzv. ultra

vires, tedy m zavazovat zastoupenho v zleitosti, kterou zstupce nen
oprvnn za zastoupenho eit.

Meze zstupho oprvnn se posuzuj nikoli z dohody o zastoupen (

446), ale z pln moci, kterou zmocnitel zmocnnce vybavil. Jde-li o zkonn
zastoupen nebo o opatrovnictv, jsou meze zastoupen dny zkonem nebo
rozhodnutm soudu. Zkon nevyaduje, aby originl psemn pln moci, ppadn
rozhodnut soudu o vymezen zstupho prva opatrovnka byl zstupcem
pedloen tetm osobm, s nimi jedn. Z jednn zstupce vzniknou prva a
povinnosti zastupovanmu v ppad, e zstupce jedn jmnem zastoupenho a
v mezch svho oprvnn vyplvajcho z pln moci nebo z rozhodnut, kter
objektivn existuj, ppadn v mezch zstupho oprvnn danho zkonem. V
ppad, e zmocnnec, jeho pln moc k zastupovn zanikla, in prvn jednn
jmnem osoby, kter mu zaniklou plnou moc udlila, jde o nezmocnn
jednatelstv a tato prvn jednn jsou pro zmocnitele zvazn jen v ppad, e je
dodaten schvl. Pokud pln moc zanikla, nelze ji uvaovat o zmocniteli ani o
zmocnnci (postaven astnk jako uvedench osob ji zaniklo), ani o
pekroen pln moci, nebo nelze pekroit nco, co ji neexistuje. Ustanoven
446 se v tchto ppadech nevyuije.

Pravidlo sdlujc, e pekroil-li zstupce zstup oprvnn (jednal ultra

vires), zavazuje prvn jednn zastoupenho pouze tehdy, kdy pekroen
schvl bez zbytenho odkladu, se uplatn jen v ppad zkonnho zastoupen a
opatrovnictv a tehdy, kdy zstupce jedn jmnem zastoupenho bez
jakhokoliv zstupho oprvnn. Lhta "bez zbytenho odkladu" je lhtou
objektivn a b od okamiku uskutenn prvnho jednn ze strany zkonnho
zstupce nebo opatrovnka (viz komentk 457). Jde-li o zastoupen na zklad
zmocnn - pln moci, uplatn se naopak zsada, e pokud zmocnitel bez
zbytenho odkladu pot, co se o pekroen zstupho oprvnn dozv, nesdl
osob, vi n zstupce jednal, e prvn jednn zmocnnce neschvaluje, plat,
e pekroen schvlil ( 446).

Nen-li prvn jednn bez zbytenho odkladu schvleno (v ppad

zkonnho zastoupen a opatrovnictv), ppadn oznm-li zmocnitel tet osob
bez zbytenho odkladu, e pekroen pln moci neakceptuje (v ppad
smluvnho zastoupen), je osoba, kter prvn jednala za jinho (neprav
zstupce) zavzna sama. Dodaten schvlen ( 440 odst. 2) nebo
nevyvratiteln prvn domnnka dodatenho schvlen ( 446) prvnho jednn
nepravho psob ex tunc, tedy zhojuje nedostatek zastoupen od potku. Toto
pravidlo se neuplatn v ppad dodatenho souhlasu obecn rady (resp. rady
mstsk sti) s uskutennm prvnho jednn jmnem obce (nap. vpovdi z
njmu bytu). Takov dodaten prvn jednn toti neme zhojit absolutn

neplatnost tohoto prvnho jednn, je psob ex tunc, nebo absolutn neplatn

prvn jednn neme bt konvalidovno. Nelze se proto ani ztotonit s nzorem,
e je-li vpov z njmu, kterou dal v zastoupen msta (mandanta) sprvce
bytovho fondu (mandat) bez pedchozho rozhodnut pronajmatele,
dodatenm usnesenm mstsk rady schvlena, dochz tm k ratihabici
prvnho jednn s inky ex tunc. Je tomu tak proto, e obec je veejnoprvn
korporac, jej vle (projev vle) se vytv jinm zpsobem ne u osob
soukromho prva.

II. Jednn nepravho zstupce

Ustanoven 440 odst. 2 vty druh, podle nho osoba, se kterou bylo
jednno a kter byla v dobr ve, me po jednajcm poadovat, aby splnil to, co
bylo ujednno, anebo aby nahradil kodu, navazuje na ji existujc judikaturu,
kter i pi absenci pm zkonn dikce sdlovala tot.

Pro dodaten schvlen prvnho jednn nepravho zstupce zkon

nestanov dnou zvltn formu. Me k nmu dojt i faktickm konnm
zastoupenho. Napklad uzave-li za njemce psemnou smlouvu o njmu
nebytovch prostor ten, kdo k tomu nebyl zmocnn, je tato smlouva platn,
vyjd-li njemce vli ji schvlit tm, e nebytov prostory zane uvat podle
smlouvy. Je-li zastoupenm nesvprvn osoba, neschvaluje jednn nepravho
zstupce sama (ledae by dodaten nabyla svprvnosti), ale jej zkonn
zstupce i opatrovnk, ppadn soud, pokud schvlen zkonnm zstupcem
nebo opatrovnkem nepostauje.

Pokud nedojde ke zhojen nedostatku zastoupen, m osoba, kter byla v

dobr ve, e zastoupen je dn, na vbr mezi dvma typy nrok vi
zstupci, kter pekroil sv zstup oprvnn, ppadn jednal zcela bez
oprvnn zastupovat. Me bu poadovat, aby neprav zstupce splnil
zvazek, kter sjednal jmnem jinho, nebo uplatnit prvo na nhradu kody.
Volbu nroku mus tato osoba provst vi nepravmu zstupci ve tlet
promlec lht ( 629 odst. 1), kter pone bet ode dne, kdy bylo prvo u
nepravho zstupce uplatnno ( 628). Samotn uplatnn konkrtnho nroku je
toti ve sv podstat majetkovm prvem, je se promluje. Na tomto zvru nic
nemn fakt, e nrok se stane dosplm a uplatnnm volby.

Souvisejc ustanoven:

 446, 628, 629, 2951 a nsl., 3006 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

13, 44, 54 a nsl., 106 odst. 1, 125 odst. 1, 194, 196, 435 a nsl.,
705 a nsl. z. o. k.

Z judikatury:
Uzave-li za njemce psemnou smlouvu o njmu nebytovch prostor ten,
kdo k tomu nebyl zmocnn, je tato smlouva platn, vyjd-li njemce vli ji
schvlit tm, e nebytov prostory zane uvat podle smlouvy.
(NS 26 Cdo 1188/2010, SoJ 79/11)
Uinil-li starosta mstsk sti prvn kon smujc k "ukonen njmu"
nemovitost, ani tomu pedchzelo rozhodnut mstn rady o ukonen njemn
smlouvy, jde o absolutn neplatn prvn kon podle 39 ob. zk. pro rozpor se
zkonem. Oprvnn rozhodovat o skonen njemn smlouvy bylo vyhrazeno
mstn rad a teprve pot byl starosta oprvnn smlouvu jmnem mstsk sti
uzavt. Okolnost, e mstn rada poslze vzala starostou uinn kon na vdom,
neme mt na uinn zvr vliv, nebo starosta nebyl sm oprvnn vli obce
(veejnoprvn korporace) tvoit, nbr pouze mstn radou ji vytvoenou vli
projevit navenek. Dodaten souhlas obecn rady (resp. rady mstsk sti) s
dnm vpovdi z njmu bytu neme zhojit absolutn neplatnost tohoto prvnho
konu ve smyslu 39 ob. zk., je psob ex tunc, nebo absolutn neplatn
prvn kon neme bt konvalidovn.
(NS 26 Cdo 3479/2007)
Z prvnho konu mus bt patrno, e ho za astnka uinil jeho
zmocnnec, nebo v ppad, e by tato okolnost nebyla z prvnho konu zejm,
platilo by, e zmocnnec jednal vlastnm jmnem ( 32 odst. 1 ob. zk.). Tomuto
poadavku lze dostt i tak, e pln moc, kterou zmocnitel zmocnnci k prvnmu
konu udlil, tvo nedlnou soust prvnho konu. Pln moc vak nemus bt
soust psemnho vyhotoven prvnho konu.
(NS 26 Cdo 2857/2007)
V ppad, e zmocnnec, jeho pln moc k zastupovn zanikla, in prvn
kony jmnem osoby, kter mu zaniklou plnou moc udlila, jde o nezmocnn
jednatelstv a tyto kony jsou pro zmocnitele zvazn jen v ppad, e je
dodaten schvl. Pokud pln moc zanikla, nelze ji uvaovat o zmocniteli ani o
zmocnnci (postaven astnk jako uvedench osob ji zaniklo), ani o
pekroen pln moci, nebo nelze pekroit nco, co ji neexistuje.

(NS 30 Cdo 1451/2007)

Z literatury:

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 161 a nsl.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 166-168.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 308 a nsl.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

ilhn: Nezmocnn jednn komanditisty a ust. 101 odst. 2 ObchZ. OR,

2010, . 2.

Tich: Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a

nvrh obanskho zkonku. BA, 2011, . 5.

Dl 2
Smluvn zastoupen

Oddl I
Obecn ustanoven

441
(Zmocnn)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Vznik smluvnho zastoupen (1 a 4)

II. Terminologie (5 a 6)

III. Zastoupen pm a nepm (7 a 8)

IV. Zmocnnec jako tet strana (9)

V. Pln moc (10 a 13)

VI. Zstup oprvnn (14 a 18)

VII. Zvltn a obecn pln moc (19 a 21)

VIII. Pln moc neomezen a omezen (22 a 23)

IX. Forma pln moci (24 a 27)

X. Tajn pln moc (28 a 29)

XI. Procesn pln moc (30 a 31)

Z dvodov zprvy (k 441 a 449):

Partie osnovy, vnovan prav zastoupen, upravuje ve sv druh sti

(Dl 2 Hlavy III) smluvn zastoupen, oznaovan v platnm zkonku nesprvn
jako "zastoupen na zklad pln moci". Nesprvnost spov v tom, e prvn
dvod vzniku tohoto zastoupen pedstavuje smlouva o zastoupen, nikoli pln

moc. Pln moc m funkci jen jako potvrzen zastoupenho o tom, e zastoupen
bylo ujednno a vzniklo. Jinak nvrh vychz z prvn pravy dosavadn ( 31 a
33b stvajcho obanskho zkonku), pouze s drobnmi vcnmi jazykovmi a
systematickmi zmnami.

I. Vznik smluvnho zastoupen

Smluvn zastoupen vznik na zklad shodn vle dvou stran, tj. zstupce
a zastoupenho, a proto vyaduje alespo stenou svprvnost obou stran.
Smluvn zastoupen neme vzniknout rozhodnutm orgnu; uren advokta
eskou advoktn komorou podle 18 odst. 2 zk. o advokacii nenahrazuje
zmocnn; rozhodnut soudu podle 30 o. s. . o ustanoven zstupce astnkovi,
u nho jsou pedpoklady pro osvobozen od soudnch poplatk podle 138 o. s.
., nezakld smluvn zastoupen.

Smluvn zastoupen vznik ujednnm stran, tj. uzavenm smlouvy o

zastoupen. Aji takov smlouva bude oznaena jakkoliv, pouij se na ni ve
smyslu 1746 odst. 1 zpravidla zkonn ustanoven o smlouv pkazn dle
2430 a nsl. (nikoliv vak kad smlouva pkazn mus zahrnovat i ujednn stran
o zastoupen).

Pkazn smlouva je neformln. Me vzniknout i konkludentnm jednnm

stran (nap. jen vystavenm pln moci a jednnm zmocnnce na jejm zklad).

Kvazismluvn zastoupen me vzniknout rozhodnutm sprvce podniku v

exekuci, podle kterho bude v zen tkajcm se podniku zastupovat povinnho;
sprvce podniku m obdobn postaven jako zstupce na zklad procesn pln
moci.

II. Terminologie

Strany smluvnho zastoupen se oznauj jako zmocnitel a zmocnnec.

Osoba, se kterou zmocnnec prvn jedn, se oznauje jako tet osoba nebo tet
strana. Popisuje-li se vztah mezi zmocnitelem a zmocnncem (tzv. vnitn vztah),
hovo se o pkazci a pkaznkovi (mandati a mandantovi, pop. o klientovi a
advoktovi). Od zmocnnce je teba odliit jeho nhradnka (substituta) a
pomocnka.

Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, a obansk soudn d mluvily

nikoli o smluvnm zastoupen, ale nepesn o zastoupen na zklad pln moci.

III. Zastoupen pm a nepm

Jedn-li zmocnnec jmnem a na et zmocnitele, tedy jestlie tet strana

v o tom, e inky prvnho jednn dopadaj pmo na zmocnitele, jde o
zastoupen pm. Nezbytnou podmnkou pmho zastoupen je zmocnn
zmocnnce zmocnitelem a udlen pln moci jako prkazu existence tohoto
zmocnn. Komentovan dl 2 hlavy III se tk pmho zmocnn.

Nepm zastoupen nevyaduje pln moci; v takovm ppad tet strana

nemus vdt o tom, na koho dopadnou inky prvnho jednn.

IV. Zmocnnec jako tet strana

Zmocnnec je oprvnn jmnem zmocnitele uzavt i smlouvu sm se

sebou jako s tet stranou, pokud to nen v rozporu s pkazn smlouvou a pokud
se tak dje v zjmu zmocnitele.

V. Pln moc

Pln moc je vnjm prkazem skutenosti, e zmocnitel udlil zmocnnci

zmocnn. Podle Sedlka (lit. . 10) "... pln moc je pomckou ku proveden
mandtu...", podle vestky (lit. . 4) pln moc je "... jednostrann prvn kon
zmocnitele, kterm prohlauje vi tet osob, e zmocnil jinou osobu jako
oprvnnou, tj. jako zmocnnce, aby ho (...) zastupoval...".

Mezi pkazn smlouvou, zmocnnm a plnou moc je voln vztah, ne vdy je

existence prvnho podmnkou druhho i tetho a naopak. Zmocnn, resp. pln
moc me mt zachovny sv inky i po zniku pkazn smlouvy ( 448 a 2442).

Jestlie pkaznk jedn podle pkazu bez pln moci, kterou by se prokzal
tet osob, jde naopak o zastoupen nepm. Tet osoba nev, e pkaznk jedn
jmnem pkazce. Prvn dsledky takovho jednn dopadaj na pkaznka, kter
je povinen a oprvnn pevst je na pkazce. Z nepmho zastoupen je vi
tet osob zavzn pkaznk.

Pln moc nemus obsahovat akceptaci zmocnncem. Skutenost, e mezi

zmocnncem a zmocnitelem bylo uzaveno ujednn o zastupovn, vyplv ji ze
skutenosti, e zmocnnec se prokazuje plnou moc i e podle n jedn. Obvykl
psemn akceptace advoktn pln moci m prvn vznam pouze tehdy, pokud
obsahuje tak zmocnn substituta (... plnou moc pijmm a dle zmocuji ...).

VI. Zstup oprvnn

Pln moc mus obsahovat rozsah zstupho oprvnn, tj. oznaen, k

jakmu prvnmu jednn jmnem zmocnitele je zmocnnec oprvnn neboli z
jakho jednn zmocnitele dopadaj prvn dsledky pmo na zmocnnce.

Zstup oprvnn se me vztahovat na urit druh jednn, na jednotliv

uren prvn jednn (zvltn pln moc); me bt rovn veobecn a
vztahovat se na veker prvn jednn zastoupenho (generln pln moc).

Zstup oprvnn me bt asov nebo teritoriln omezeno.

Nkter normy vyaduj, aby se zstup oprvnn vztahovalo pmo na

urit druh jednn nebo na jednotliv uren prvn jednn. Pkladem prvho je
168 z. o. k., kter poaduje pro zastoupen spolenka na valn hromad, aby z
pln moci vyplvalo, zda je udlena pro zastoupen na jedn nebo vce valnch
hromadch; podle 31 odst. 2 zk. o stavnm soudu mus bt v procesn pln
moci vslovn uvedeno, e je udlena pro zastupovn ped stavnm soudem.
Pkladem druhho je poadavek 669 odst. 2 na mimodn podrobnou
individualizaci zmocnn pi uzaven satku v zastoupen.

K nktermu prvnmu jednn nelze zstup oprvnn udlit vbec

(nap. k pozen pro ppad smrti). Tot plat i ve vztahu k nkterm prvnm
jednnm tkajcm se osobn integrity lovka (nap. udlen informovanho
souhlasu se zsahem nebo zkrokem podle 93 a 94).

VII. Zvltn a obecn pln moc

Podle rozsahu zstupho oprvnn vystav zmocnitel zmocnnci plnou

moc bu zvltn (speciln), nebo obecnou (generln).

Zvltn pln moci jsou dva druhy: pln moc znjc na urit druh jednn
(nap. procesn pln moc k zastupovn v zen) a pln moc k jednotlivm
prvnm jednnm (prodej nemovitosti). Ve vjimench ppadech zkon
pedepisuje zvltn plnou moc (viz vklad ve v odstavci 17).

Obecn pln moc opravuje zmocnnce ke vem prvnm jednnm, pokud

pro n nen zkonem pedepsna zvltn pln moc. Rozlien na zvltn a
obecnou plnou moc je vznamn i z hlediska pedepsan formy.

VIII. Pln moc neomezen a omezen

Obecn zkonk obansk ( 1007) i osnova sl. zkona obanskho ( 921)

rozliovaly plnou moc neomezenou, podle kter je zmocnnec oprvnn
zleitost provst podle svho nejlepho vdom a svdom, a plnou moc
omezenou, v kter jsou vymeny meze, v kterch m zmocnnec jednati, nebo
zpsob, jak si m ponati a vc obstarvati.

Obansk zkonk takov rozlien neobsahuje. Pod termn "rozsah

zstupho oprvnn" vak lze zahrnout i omezenost nebo neomezenost pln
moci. Odraz tohoto historickho dlen pln moci se nachz v 28a odst. 1 vta
prvn o. s. ., podle kterho procesn plnou moc nelze omezit neboli lze ji vystavit
jen jako plnou moc neomezenou.

IX. Forma pln moci

Plnou moc lze udlit stn, psemn i jinou formou (veejnou listinou), a to
bu vslovn, nebo jinm zpsobem nevzbuzujcm pochybnost o tom, co
jednajc osoba chtla projevit (konkludentn). Procesn plnou moc lze udlit tak
do protokolu ( 28 odst. 1 o. s. .).

stn plnou moc lze udlit jen jako zvltn plnou moc k uritmu jednn
nevyadujcmu psemnou formu. stn plnou moc vystav zmocnitel tm
zpsobem, e tet osob, s kterou m zmocnitel jednat, oznm udlen
zmocnn. Pokud by zmocnitel svj stn projev vle adresoval jen zmocnnci,
tet osoba by vak nevdla, e zmocnnec nejedn svm jmnem, ale jmnem
zmocnitele, jednalo by se o nepm zastoupen.

Plnou moc v psemn form je teba vystavit k prvnm jednnm, kter

vyaduj psemnou formu. Obecnou plnou moc i zvltn plnou moc k uritmu
druhu jednn je nutn vystavit vdy psemn. Poadavek na psemnou formu,
pop. na edn oven podpisu na pln moci, me vyplvat ze zkona nebo z
rozhodnut soudu. Pln moc udlen k uzaven satku ( 669 odst. 2) vyaduje
psemnou formu a oven podpis; pln moc k zastupovn akcione na valn
hromad( 399 z. o. k.) mus bt psemn. Pedseda sentu v civilnm zen me
rozhodnout, e podpis na procesn pln moci mus bt edn oven ( 28 odst.
4 o. s. .).

Obecn se poaduje, aby pln moc k formlnmu jednn byla vystavena v

te form. Proto se v ppad prvnho jednn, kter se osvduje veejnou
listinou, vyaduje, aby i pln moc k nmu byla osvdena veejnou listinou, je-li
strana zastoupena. Pln moc k zastoupen na valn hromad a lensk schzi
drustva nemus bt udlena formou notskho zpisu, postauje prost
psemn forma; ustanoven 168 odst. 1, 399 a 635 odst. 2 z. o. k. jsou ve
vztahu k obanskmu zkonku speciln.

X. Tajn pln moc

Jako tajn pln moc se oznauj ujednn mezi zmocnitelem a

zmocnncem, kter nejsou znma tet osob. Rozeznv se ppad, kdy je
samotn existence zmocnn ped tet stranou skryta, pak se jedn o nepm
zastoupen; tj. zstupce jedn vlastnm jmnem na et zastoupenho. Jin
ppad nastane, jestlie zstupce jedn oteven jmnem zastoupenho, ale
rozsah zmocnn uveden v pln moci se li od pokyn udlench zmocnnci
(nap. v pln moci je uvedeno, e zmocnnec je oprvnn nemovitost koupit za
cenu nejve 1 mil. K, ale v internm pokynu - v tajn pln moci je zmocnnci
udlen pkaz nekupovat za cenu vy ne 800 tis. K). Pro vztah vi tet
osobje v takovm ppad rozhodujc obsah veejn pln moci, pro vztah mezi
zmocnncem a zmocnitelem obsah pln moci tajn. Procesn pln moc udlen
advoktovi je neomezen, pesto vak je advokt vzn omezujcmi pokyny

klienta (nap. neuzavt ve vci smr). Tyto pokyny jsou svoj povahou tajnou plnou
moc.

Zvltnm ppadem tajn pln moci je pln moc, ve kter zmocnitel

pikazuje zmocnnci, aby dal tet stran najevo, e nejedn vlastnm jmnem,
ale aby totonost zmocnitele zachoval v tajnosti. Mon nvod, jak takov ppad
posuzovat, obsahuje nvrh spolenho referennho rmce evropskho
zvazkovho prva (DCFR, kapitola 6, II. - 6:108): "Pokud zmocnnec jedn za
zmocnitele, jeho totonost m bt odhalena pozdji, ale nen odhalena v
pimen lht po poadavku tet strany, plat, e zmocnnec jednal svm
jmnem."

XI. Procesn pln moc

Podle 1008 o. z. o. bylo zapoteb zvltn pln moci znjc na jednotliv

druh jednn k zahjen rozepe i k uzaven smru, pouh neomezen veobecn
pln moc k veden soudnho sporu nepostaovala. Pro zvltn plnou moc k
veden rozepe pouval 31 zk. . 113/1895 . z., o soudnm zen v obanskch
rozepch prvnch (civiln d soudn), legislativn zkratku "procesn pln moc".

Dnen procesn pln moc podle 25 o. s. . nemus bt zvltn plnou moc,

nemus obsahovat vslovn prohlen, e je zvltn plnou moc k "zahjen
rozepe"; k zastupovn astnka v civilnm zen postauje neomezen
veobecn pln moc. Obvykl vymezen obsahu advoktn pln moci pesto
tradin zahrnuje t podrobn vymezen zvltnch plnch moc, jak ji vyadoval
1008 o. z. o.

Souvisejc ustanoven:

546, 559 a 564, 669, 1485 odst. 2, 1496, 1724 odst. 1, 1725,
2430

Souvisejc pedpisy:

28, 28a, 338k odst. 6 o. s. .,

 37, 50, 51 tr. du,

33 spr. du,

35 s. . s.,

27, 28 daovho du,

168, 399, 400, 635 z. o. k.,

16 a 18 odst. 2 in fine, 26 zk. o advokacii,

29 a 31 zk. o stavnm soudu,

37, 69 z. . s.

Z judikatury:
Je-li astnk zen zastoupen zmocnncem, mus bt oprvnn
zmocnnce vystupovat ped soudem jmnem astnka zen doloeno plnou
moc. Nen-li tato pln moc pedloena, soud na zklad ustanoven 104 odst. 2
o. s. . uin vhodn opaten, aby tento nedostatek odstranil. Nestane-li se tak, v
zsad plat, e nedoloen pln moci zmocnitelem nebo zmocnncem nevede k
zastaven zen, nbr soud bude nadle jednat pouze s astnkem zen. Podli alobu osoba, kter se oznauje za zmocnnce, akoli jej oprvnn k
zastupovn nebylo doloeno plnou moc, zle na tom, zda byla i nebyla aloba
podepsna krom tto osoby tak astnkem zen. Je-li aloba podepsna i
astnkem zen, pohl soud nadle na uvedenho astnka jako na osobu, je
v zen zastoupena nen. Je-li ovem takov podn podepsno jen tvrzenm
zstupcem astnka, vede okolnost, e se uveden nedostatek podmnky zen
nezdailo odstranit, k zastaven zen.
(I. S 2522/10)
Pokud astnk zen projev vli k zastupovn tzv. obecnm zmocnncem,
tento vztah ji nepov ochrany na rovni stavnprvnch pedpis.
stavnprvn rovina toti nezaruuje prvo na jakkoliv zastoupen astnka

zen, ale zajiuje prvo na volbu kvalifikovan, tj. prvn pomoci. Smyslem
instituce obecnho zmocnnce je naopak pomoci astnkovi v urit vci a
procesn ho zastupovat, nikoli vak poskytovn prvnch slueb, prvn pomoci.
(...) Vznamnm pedpokladem fungovn prvnho sttu je monost kadho
inn uplatnit a prosadit sv prva vi ostatnm subjektm vetn sttu.
Garantovat naplnn uvedenho dleitho pedpokladu fungovn prvnho sttu
by vak nebylo mon, pokud by prvn sluby mohl poskytovat (soustavn jako
vdlen povoln) kdokoli a jakmkoli zpsobem, libovoln (pozn.: z obdobnho
principu ostatn vychz prvn stanoven podmnek a omezen vkonu jinch
vdlench innost), tedy prv kup. obecn zmocnnci vystupujc "v rznch
vcech optovn" (tzn. v rozporu s napadenm ustanovenm). Instrument, kter
slou k zajitn nastnnho pedpokladu prvnho sttu, je tak prv vkon
advokacie, tedy sluba kvalifikovanch prvnk, kte poskytuj prvn sluby pro
neomezenou veejnost jako sv povoln, pi souasnm zakotven nkterch
omezen a podmnek vkonu advokacie, nebo ty ve svm souhrnu pedstavuj
zruky odborn a morln rovn jednotlivch advokt, a tm i garanci kvality a
t dostupnosti prvn pomoci pro vechny (tato omezen a povinnosti advokt
slou k ochran jejich klient). Poskytovn prvn pomoci advokaci se tedy dje
ve veejnm zjmu. Zkonodrce tak sleduje, aby se astnku zen, jestlie si
ji zvol zastoupen za elem poskytnut prvn sluby, dostalo skuten
kvalifikovan prvn pomoci, kterou od poskytovatele me opodstatnn
oekvat. Stt tak umouje - se zetelem na atributy advokacie - garanci prv a
svobod jednotlivc, vetn zkladnch lidskch prv a svobod. Pokud by byli do
soudnho zen piputni tzv. pokoutnci, na co lze usuzovat (pedpokldat) ze
skutenosti, e konkrtn osoba vystupuje jako obecn zmocnnec v rznch
vcech optovn, nemohl by stt shora nastnn legitimn cl inn naplovat.
Je tedy dn veejn zjem na ochran v zsad vlunho postaven advokt v
systmu ochrany prv (tedy vetn civilnho zen). Smyslem a elem 27 odst.
2 o. s. . je tedy zjem na ochran jednotlivc jako astnk zen ped
nekvalifikovanm zastupovnm osobami nenachzejcmi se ve specifickm
(profesionlnm) postaven osoby prva znal (pedevm advokta) a ochrana (v
zsad) vlunho postaven advokt v systmu ochrany prv, tedy ochrana
ped tzv. pokoutnictvm (poskytovn prvnch slueb za platu osobami prva
neznalmi, na kter se nevztahuje zkonn prava, pedevm zkon o
advokacii). Pokud astnk zen projev vli k zastupovn tzv. obecnm
zmocnncem, tento vztah ji nepov ochrany na rovni stavnprvnch
pedpis. stavnprvn rovina toti nezaruuje prvo na jakkoliv zastoupen
astnka zen, ale zajiuje prvo na volbu kvalifikovan, tj. prvn pomoci.
Smyslem instituce obecnho zmocnnce je naopak pomoci astnkovi v urit
vci a procesn ho zastupovat, nikoli vak poskytovn prvnch slueb, prvn
pomoci.
(I. S 2428/08)
Uvede-li fyzick osoba, jednajc jmnem prvnick osoby (pop. za ni), ve
smnen listin skutenost, kter ji k takovmu jednn opravuje, a vyjde-li
najevo, e jej oprvnn v tomto smru bylo zaloeno jinak, nen to bez dalho

dvod pro pijet zvru, e takov fyzick osoba je ze smnky zavzna (l. I 8
zkona . 191/1950 Sb., smnenho a ekovho).
(NS 29 Cdo 3180/2011, SoJ 47/13)
Jestlie zmocnitel vystav zmocnnci plnou moc, je obsahov
nekoresponduje s jejich dohodou o zmocnn (tj. v rozporu s dohodou o zmocnn
neobsahuje v n sjednan omezen), mus nst rizika s tm spojen. Jde toti (jak
ji bylo ve eeno) o jeho jednostrann prvn kon, jm vi tetm osobm
prohlauje, v jakm rozsahu je zmocnnec oprvnn jeho jmnem jednat; je tedy
na nm, aby zmocnnci udlil plnou moc obsahov shodnou s dohodou o
zmocnn.
(NS 33 Cdo 4445/2010)
I. Oprvnn dt njemci vpov z njmu bytu svd pronajmateli, jm
je zsadn vlastnk domu, v nm se byt, jeho njem je vypovdn, nachz,
resp. vlastnk takovhoto bytu, nebo realizace prva pronajmatele dt vpov
z njmu bytu se originrn odvj od jeho vlastnickho prva k domu (bytu).
Pronajmatel je v zen o alob podle 711 odst. 5 ob. zk. rovn pasivn
vcn legitimovn.
II. Nen vyloueno, aby se pronajmatel pi dn vpovdi z njmu bytu dal
zastoupit fyzickou nebo prvnickou osobou. Zmocnitel udl za tmto elem
plnou moc zmocnnci, v n mus bt uveden rozsah zmocnncova oprvnn (
31 odst. 1 ob. zk.). Podle ustanoven 32 odst. 1 ob. zk., nevyplv-li z
prvnho konu, e nkdo jedn za nkoho jinho, plat, e jedn vlastnm
jmnem.
III. V prvnch vztazch vznikajcch pi hospodaen s byty (s nebytovmi
prostory) se pipout, aby prvnick i fyzick osoba poven sprvou domu
vyizovala prvn zleitosti vlastnka nemovitosti; mus se tak ale dt na zklad
takovho zmocnn vlastnkem, v nm se tato osoba opravuje generln nebo
ad hoc k zastoupen vlastnka, nikoli tedy k jednn vlastnm jmnem.
(NS 26 Cdo 1641/2010)
Zaloen ink pmho zastoupen pedpokld vedle objektivn danch
znak pmho zastoupen a pln moci dle to, aby zmocnnec s tet osobou jako
takov jednal jmnem zastoupenho, "zpsobem zjevnm a za jejho alespo
konkludentnho souhlasu", s tm, e cel kontext jednn zmocnnce a tet osoby
je obrcen k zastoupenmu (zmocniteli) jakoto ke smluvn stran. Jinak eeno,
zastoupen je tehdy pm, jestlie tet osoba v, resp. z okolnost mus vdt, e
s n jednajc subjekt jedn za jinho, e smluvn stranou je osoba jin a e
jednn je vedeno se zstupcem - zmocnncem. Nen-li splnna tato podmnka,
pak se me jednat jen o zastoupen nepm.
(NS 33 Cdo 5273/2009)

Byla-li zmocnnci udlena psemn pln moc k zastupovn ve vech

prvnch vcech a k vykonvn vekerch (tedy nikoli pouze procesnch) kon,
ani zrove urit vci i prvn kony byly z oprvnn vyloueny, jde o
obecnou (generln) plnou moc, kter zmocnnce opravuje rovn k tomu, aby
jmnem zmocnitele podal vpov z njmu bytu, tedy uinil svou povahou
hmotnprvn kon.
(NS 26 Cdo 1616/2009)
Sdruen zaloen podle ustanoven 829 ob. zk. (dnes spolenost podle
2716 a nsl. - pozn. aut.) nemaj prvn subjektivitu; subjekty prvnch vztah
se tak mohou stt pouze astnci sdruen. Zkon pitom ponechv na jejich
vli, jakm zpsobem budou do prvnch vztah vstupovat. Jednou z monost je
zmocnn nkterho z astnk sdruen, aby jednal za ostatn jako jejich
zstupce. V takovm ppad se vak prosad obecn prava zastupovn vetn
ustanoven 32 odst. 1 ob. zk., podle nho neplyne-li z prvnho konu, e
nkdo jedn za nkoho jinho, plat, e jedn vlastnm jmnem.
(NS 29 Cdo 4669/2008)
Pln moc je listinou osvdujc uzaven dohody o pln moci mezi
zastoupenm (zmocnitelem) a zstupcem (zmocnncem).
(NS 29 Cdo 733/2001, Rc 30/03)
Pln moc je jen listinou osvdujc uzaven dohody o pln moci; jestlie
ten, kdo vystupoval v obanskm soudnm zen jako zstupce astnka, ani se
prokzal plnou moc, tuto pedlo dodaten ve lht uren soudem, je tm
nedostatek prkazu zastoupen zhojen a jsou tak schvleny i ty kony uinn v
zen zstupcem astnka, k nmu dolo ped podpisem pln moci. Okolnost,
e k vystaven procesn pln moci osvdujc zastoupen astnka pi podn
odvoln sepsanho a podepsanho jen jeho zstupcem dolo a po uplynut
lhty k podn odvoln, nem na uveden zvry dn vliv.
(NS 2 Cdon 1007/96, SoJ 5/97)
Dekret advoktn komory, jm byl advokt ustanoven substitutem
zesnulho advokta, nenahrazuje procesn plnou moc.
(Vn, podle lit. . 10, s. 593)

Z literatury:

Bure, Drpal, Krma kol.: Obansk soudn d. Koment, 2006.

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987,

David, Itvnek, Javrkov, Kaskov, Lavick a kol.: Obansk soudn d.

Koment. I. dl, 2009.

Dvok, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn I, 5. vyd., 2009.

Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment. Sv. 2, 2008.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009.

Holub a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1, 2002.

Krm: Prvo obansk I. Vklady vodn a st veobecn, 1946,

Krm: Prvo obansk III. Prvo obligan, 4. vyd., 1947.

Rouek, Sedlek: Koment, dl IV, 1935.

Sedlek: Obligan prvo, dl 2, 1946.

Svejkovsk, Vychope, Krym, Pejchal a kol. Zkon o advokacii. Koment,

2012.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009.

Korbel: Nov obansk zkonk: Smluvn zastoupen v novm obanskm

zkonku. BA, 2011, . 5.

Spil: Poznmky k problematice zastoupen na zklad pln moci. PaP,

1996, . 1.

Tich: Nov obansk zkonk: Zkladn otzky smluvnho zastoupen a

nvrh obanskho zkonku. BA, 2011, . 5.

Zoulk: Pkazn smlouva se zvltnm zetelem na poskytovn prvn

pomoci advoktem (k diskusi). BA, 1992, . 3.

Von Bar, Clive: Principles, Definitions and Model Rules of European Private
Law. Draft Common Frame of Reference (DCFR), 2010

442
(Neodvolateln zmocnn)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Odvolatelnost zmocnn (3)

III. Omezen odvolatelnosti (4 a 5)

IV. Zvl zvan dvod pro odvoln zmocnn (6 a 7)

I. Obecn

Zmocnitel me, nen-li sjednno jinak, kdykoliv zmocnn odvolat. Pokud

bylo zmocnn udleno k zen ped soudy, jinmi sttnmi orgny i orgny

veejn sprvy nebo obhjci v trestnm zen, pat prvo na svobodnou volbu
zmocnnce k zkladnm prvm na soudn a jinou prvn ochranu.

Tam, kde svobodn volba zmocnnce nepat k zkladnm prvm

zmocnitele, mohou si zmocnitel a zmocnnec sjednat dvody, pro kter a jen pro
kter me zmocnitel zmocnn odvolat. Odvoln takto udlenho zmocnn,
ani by byl dn sjednan dvod, je relativn neplatnm prvnm jednnm, co
znamen, e inky zmocnn zstvaj zachovny, pokud se zmocnnec nebo
tet strana neplatnosti nedovolaj. Pro zvl zvan dvod lze zmocnn odvolat
vdy.

II. Odvolatelnost zmocnn

Prvo zmocnitele zpsobit znik zmocnn jeho odvolnm, a to kdykoliv a

z jakhokoliv dvodu, vyplv z 448. Podle 2443 tak pkazce (zmocnitel)
me pkaz odvolat podle libosti. Zkon . 40/1964 Sb. obsahoval 33b odst. 3,
podle kterho se zmocnnec nemohl platn vzdt prva plnou moc kdykoliv
odvolat. Opan extrm pedstavuje absolutn neodvolateln pln moc. Za
innosti obecnho zkonku obanskho bylo sporn, zda neodvolatelnou plnou
moc lze udlit. K tomu Sedlek (lit. . 1) v komenti k 1020 o. z. o. uvd, e
"... je mono smluviti neodvolatelnou plnou moc. Tet pak me na
neodvolatelnost takov pln moci pln spolhati...". Prvn systmy mnoha
evropskch zem s konceptem neodvolateln pln moci potaj.

III. Omezen odvolatelnosti

Obansk zkonk zvolil kompromisn een, kter umouje stranm

ujednat si urit dvody, kter mohou vst k odvoln zmocnn. Toto ustanoven
vyhovuje potebm obchodn praxe (nap. umouje zprostedkovateli pijmout
od prodvajcho zmocnn k proveden kupn smlouvy s jistotou, e pokud bude
kupn cena vas a dn zaplacena, prodvajc nen oprvnn zmocnn odvolat).

Platnost ujednn stran o tom, e je mon zmocnn odvolat jen z uritho

dvodu, a o tom, kter konkrtn dvody to mohou bt, bude teba posuzovat jak
z hlediska jeho souladu se zkonem, tak z hlediska souladu s dobrmi mravy
podle 580 odst. 1. V nkterch ppadech me bt samo omezen
odvolatelnosti zmocnn v rozporu se zkonem (nap. s 33 odst. 1 tr. du,
zaruujcm svobodnou volbu a zmnu obhjce, s 20 odst. 4 zk. o advokacii,
nebo s 24 odst. 1 a 28 odst. 3 o. s. .). O rozpor s dobrmi mravy se me

jednat zejmna tehdy, kdy si strany ujednaj jako dvody pro odvoln zmocnn
skutenosti nepodstatn a s vc nesouvisejc, zatmco podstatn dvody pro
odvoln zmocnn ponechaj stranou, pop. pokud okruh dvod bude vymezen
ke kod zmocnitele.

IV. Zvl zvan dvod pro odvoln zmocnn

K tto vci se vyjadoval ji Sedlek (lit. . 1): "... neodvolatelnost

nepek, aby pkaz byl pedasn odvoln, jsou-li zde zvan dvody
odvoln: nap. zmnn hospodsk pomry, neschopnost zmocnncova, jeho
nespolehlivost, nepoctivost, zkrtka vdy, kdy pro osobn pomr nelze slun
dati na zmocniteli, aby ve smlouv setrval, dle vdy, kdy dalm setrvnm ve
smlouv utrpl by zmocnitel jmu, kterou pi sjednn smlouvy pedvdati
nemohl." S tmto vkladem se lze i dnes ztotonit.

Zvl zvanmi dvody pro odvoln zmocnn budou ppady, kdy dojde
k podstatn zmn okolnost a na zmocnnci nebude mon rozumn poadovat,
aby zmocnn ponechal v platnosti, jednak pi zniku povinnosti uzavt smlouvu
dle smlouvy o smlouv budouc podle 1788 odst. 2. Dle pjde o ppady, kdy
zmocnnec nebude postupovat poctiv a peliv podle svch schopnost, v
souladu se zjmy a pokyny zmocnitele i pokud bude poruovat povinnosti
pkazce uloen mu smlouvou nebo 2432 a 2434.

Souvisejc ustanoven:

448, 2443

Souvisejc pedpisy:

24 odst. 1, 28 odst. 2 a 3 o. s. .,

2a, 20 odst. 4 zk. o advokacii,

l. 37 odst. 2, l. 40 odst. 3 Listiny

Z judikatury:
I neodvolateln udlenou plnou moc lze odvolati.
(Glaser-Unger 9919)
Doivotn pln moc je odvolateln, jestli nebolo vslovne stanoven, e je
neodvolateln.
(Kria, . 9/1902, podle lit. . 1, s. 631)

Z literatury:

Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935.

443
(Zmocnn prvnick osoby)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Prvnick osoba jako zmocnnec (1 a 2)

II. Komu nle vkon zstupho oprvnn (3 a 4)

III. Vkon zastoupen urenou osobou (5)

I. Prvnick osoba jako zmocnnec

Obecn plat, e zmocnncem me bt jak fyzick, tak prvnick osoba.

Zvltn pedpisy v uritch ppadech vyluuj z okruhu monch zstupc
prvnick osoby veobecn nebo pipoutj zastupovn jen v uritch ppadech
nebo jen uritmi prvnickmi osobami. Ustanoven 24 odst. 1 a 26 o. s. .

omezuj okruh prvnickch osob, kter mohou v civilnm zen zastupovat

astnky, i okruh vc, ve kterch mohou prvnick osoby vystupovat jako
zmocnnci. Stejn tak v trestnm zen me bt obhjcem jen advokt, nikoliv
prvnick osoba, ta vak v trestnm zen me jednat jako zmocnnec
zastnn osoby nebo pokozenho. Prvn systm se v tomto ohledu vyznauje
nekonzistentnost, nebo obansk soudn d, soudn d sprvn a sprvn d
upravuj vc odlin.

Zvltn ppad je zmocnn udlen tzv. advoktn korporaci. Advokti toti

mohou vykonvat advokacii nejen jako samostatn advokti, ale i jako spolenci
veejn obchodn spolenosti, komanditn spolenosti nebo spolenosti s ruenm
omezenm (advoktn korporace). Obecn plat, e v takovm ppad bude
zmocnncem advoktn korporace, nikoliv advokt. Jen v ppadech, kdy zvltn
prvn pedpisy nepipoutj vkon advokacie jmnem spolenosti (nap. 35
odst. 1 tr. du nebo 24 a 25 o. s. .), vykonvaj advokti advokacii vlastnm
jmnem a na et spolenosti. Zmocnncem v takovm ppadbude jednotliv
advokt, nikoliv advoktn korporace. Pkaznkem, tj. stranou smlouvy o prvn
slub, bude advoktn korporace.

II. Komu nle vkon zstupho oprvnn

Vkon zstupho oprvnn nle statutrnmu orgnu prvnick osoby.

Prvnick osoba neme jednat sama, ale jen prostednictvm zstupce.
Obansk zkonk toti opustil dosavadn koncepci zkona . 40/1964 Sb., podle
kterho se jednn statutrnho orgnu povaovalo za pm jednn prvnick
osoby. Zstupcem prvnick osoby je podle 164 odst. 1 len jejho statutrnho
orgnu, poppad kolektivn statutrn orgn jednajc spolen, vyaduje-li to
zakladatelsk prvn jednn (stanovy, smlouva). Komentovan ustanoven, podle
kterho nle vkon zstupho oprvnn do psobnosti statutrnho orgnu, se
proto jev jako nadbyten.

Toto pojet, podle kterho je statutrn orgn zstupcem prvnick osoby,

pin z teoretickho hlediska komplikace. Jestlie je toti zmocnncem
prvnick osoba, je statutrn orgn pouhm substitutem.

III. Vkon zastoupen urenou osobou

len statutrnho orgnu nemus zastupovat prvnickou osobu zmocnnce osobn, ale me urit k vkonu zastoupen (tedy k zastupovn

prvnick osoby - zmocnnce) i jinou osobu. Bude-li touto osobou zamstnanec

prvnick osoby, bude se vztah mezi n a prvnickou osobou - zmocnncem dit
zkonkem prce. Bude-li touto osobou nkdo jin ne zamstnanec, bude teba
jej povaovat za substituta ve smyslu 438 vta druh; to plat s vhradou, e k
jeho poven se nevyaduje ani souhlas zastoupenho, ani existence nutn
poteby. Vztah mezi prvnickou osobou - zstupcem a tmto substitutem se bude
pimen dit ustanovenmi o pkazn smlouv.

Souvisejc ustanoven:

164, 438

Souvisejc pedpisy:

44 odst. 3 a 4, 69, 435 odst. 1 a 2, 456 odst. 1 z. o. k.,

26 o. s. .,

15 odst. 4 zk. o advokacii,

35, 50 tr. du,

33 spr. du,

35 s. . s.

444
(Zdnliv zmocnn)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. el ustanoven (1)

II. Vyvoln domnnky zmocnn (2 a 4)

III. Dsledek nepravho zmocnn (5)

IV. Pozdj znik zmocnn (6 a 8)

I. el ustanoven

el tohoto ustanoven je pochybn. Zkon . 40/1964 Sb. obdobn

ustanoven postrdal bez jmy pro prvn praxi. Ji samo slovn vyjden "kdo
vlastn vinou vyvol... domnnku..." je pleonasmus, nebo st me nkdo
vyvolat domnnku ciz vinou. Nen zejm dvod rozdlu v hypotze 444 odst. 1
(... zmocnil jinho k prvnmu jednn...) a hypotze 444 odst. 2 (... zmocnil
zmocnnce k uritm prvnm jednnm...). Je otzkou, zda nebylo mon si v
tchto ppadech vystait s obecnmi ustanovenmi o omylu a nepikzanm
jednatelstv.

K odst. 1

II. Vyvoln domnnky zmocnn

Hypotza normy pepokld vjimen ppad, kdy neprav zmocnnec a

neprav zmocnitel mezi sebou sice neujednali, e jeden bude druhho
zastupovat, kdy druh prvnho nezmocnil, le pesto neprav zmocnnec za
nepravho zmocnitele prvn jedn. Souasn mus platit, e neprav zmocnitel
vyvol u tet osoby domnnku, e zmocnn bylo udleno.

Takovou domnnku lze vyvolat vslovn, tedy udlenm psemn nebo

stn pln moci, pop. konkludentn ve smyslu 546 in fine (... jinm zpsobem,
nevzbuzujcm pochybnost o tom, co jednajc osoba chtla projevit). Bude se tedy
jednat o ppady, kdy neprav zmocnitel udl plnou moc (jednostrann prvn

jednn), a nedolo k ujednn o zastoupen (dvoustrannmu prvnmu jednn),

kter se udlen pln moc zd prokazovat.

Tato domnnka me vzniknout i nedorozumnm, vzniklm z jednn mezi

nepravm zmocnitelem a tet stranou; v takovm ppad bude teba, aby byla
vyvolna, tedy aktivn zapinna, nepravm zmocnitelem. Nen pitom patrn
nutn, aby si neprav zmocnitel byl vdom toho, e se tet osoba myln
domnv, e zmocnn bylo udleno.

III. Dsledek nepravho zmocnn

Jestlie neprav zmocnnec prvn jedn s tet osobou, pak navzdory

nedostatku zmocnn vznikaj z jeho jednn prvn nsledky pro nepravho
zmocnitele, stejn jako kdyby bylo zmocnn udleno. Ve vztahu k tet osob se
neprav zmocnitel neme neexistence zmocnn dovolat. Tento nsledek vak
nenastane, jestlie tet osoba v dob prvnho jednn s nepravm zmocnncem
ji nebyla v dobr ve o existenci zmocnn nebo jestlie z okolnost ppadu tet
osoba nemohla existenci zmocnn rozumn pedpokldat.

K odst. 2

IV. Pozdj znik zmocnn

Ustanoven 444 odst. 2 systematicky s 444 odst. 1 nesouvis. V odst. 1

je upraven ppad, kdy zmocnn vbec nevzniklo a neprav zmocnitel uvedl tet
osobu v domnnku opaku. Odst. 2 upravuje ppad, kdy zmocnn sice zpotku
existovalo, skuten zmocnitel tet osobu informoval o existenci zmocnn v
souladu se skutenost, ale zmocnn poslze zaniklo. Toto ustanoven souvis s
448 odst. 2, avak upravuje zvltn ppad, kdy tet osob nepedkld plnou
moc zmocnnec, ale zmocnitel pot, co informaci o existenci zastoupen poskytne
tet osob. Bude tomu tak pedevm tehdy, kdy je udlena pln moc v stn
form neboli kdy zmocnitel oznm tet osob, e zmocnnce k uritm prvnm
jednnm zmocnil.

Jestlie informaci o zmocnn poskytl tet osob zmocnitel, je povinen

zvltn opatrnost v ppad zniku zmocnn, nebo mus o zniku zmocnn
informovat tet stranu sm. Pokud tak neuin, je vzn i ppadnm prvnm
jednnm zmocnnce uinnm po zniku zmocnn, pokud tet osoba nevdla

o zniku zmocnn z jinho zdroje. 8. Z toho plyne, e znik stn pln moci by
ml zmocnitel oznmit i tet osob. Pokud tak neuin a tet osoba se o zniku
zmocnn nedozv jinak, jednn zmocnnce (by zmocnncem uinn mala fide)
jej zavazuje. Toto ustanoven nelze aplikovat na ppad, kdy je zmocnnci udlena
generln pln moc, protoe ta nen udlovna jen k "uritm prvnm jednnm",
ale k prvnmu jednn veobecn.

Souvisejc ustanoven:

448 odst. 2, 551, 554, 556, 583, 585, 3006 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

28, 28a o. s. .

445
(Nezpsobil zstupce)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Na jak ppady zastoupen lze ustanoven vzthnout (3 a 4)

III. Osoba zpsobil sama prvn jednat (5 a 6)

IV. Dsledek jednn nezpsobilho zstupce (7 a 8)

I. Obecn

Plat zsada, e zstupce mus mt zpsobilost k tomu prvnmu jednn,

kter in jmnem zastoupenho. Vyaduje-li prvn jednn inn v zastoupen
plnou svprvnost smluvn strany, mus bt pln svprvn i zmocnnec.
Postauje-li k prvnmu jednn sten svprvnost, posta i pslun
svprvnost zmocnnce (nap. jeden nezletilec me zastoupit druhho pi
uzaven smlouvy, jejm pedmtem je vc men hodnoty - 31 a 436).

Tento poadavek se nevztahuje na posla, kter prvn nejedn, pouze

doruuje nebo tlumo prvn jednn zmocnnce. K tomu Sedlek uvd (lit. .
1, s. 628), e: "... poslem me bt dt pod sedm let, osoba len, opil atd., jen
pokud sprvn reprodukuje projev vle osoby vzkazujc".

II. Na jak ppady zastoupen lze ustanoven vzthnout

Ustanoven se vztahuje jen na ppady zastoupen vzniklho na zklad

vle zastoupenho, tj. na obecn smluvn zastoupen a prokuru, dle na
zastoupen prvnick osoby lenem jejho orgnu apod., nikoliv vak ji na
zkonn zastoupen nesvprvnho, opatrovnictv i jin ppady zkonnho
zastoupen.

Je v moci zastoupenho, aby si zvolil zstupce zpsobilho v jeho vci

jednat. Pokud tak neuin, nese zpravidla riziko s tm spojen. Ustanoven zkona
je zamen pedevm na ochranu tet osoby a jen vjimen na ochranu
zastoupenho. Podle 1018 o. z. o. nesl zmocnitel riziko toho, e by jm
ustanoven nezpsobil zstupce jednal nevhodn; jednn nezpsobilho
zmocnnce uinn v mezch pln moci zavazovalo zmocnitele i tet osobu.

III. Osoba zpsobil sama prvn jednat

Osobou zpsobilou v kad vci sama prvn jednat je vdy pln

svprvn fyzick osoba, a ji svprvnosti nabyla zletilost, uzavenm
manelstv, i soudnm piznnm svprvnosti ( 37).

Zpsobil bude i nezletil, kter bude prvn jednat ve vci pimen

rozumov a voln vysplosti odpovdajc jeho vku ( 31), dle nezletil, ktermu
byl udlen souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu, pokud je

zastupovn spojeno s innost zvodu ( 33). Tak bude i v ppad, kdy zkonn
zstupce udl nezletilmu souhlas k uritmu prvnmu jednn ( 32), typicky
pokud ho v souladu se zvyklostmi soukromho ivota zmocn k tomu, aby jednal
za nj samotnho (nap. rodi po dohod s trafikantem pole pedkoln dt
koupit noviny).

IV. Dsledek jednn nezpsobilho zstupce

Komentovan ustanoven je inspirovno 1018 o. z. o., resp. z nj

vychzejcm 926 osnovy sl. zkona obanskho (viz lit. . 1, s. 627): "Jestlie
zmocnitel ustanovil zmocnncem nkoho, kdo je nezpsobil sm se zavzati,
zavazuje jednn v mezch pln moci vykonan jak zmocnitele, tak osobu tet."

inky aplikace 445 se vak vznamn li od ink 1018 o. z. o. Dve

nebylo obecn mon se dovolat neplatnosti jednn nezpsobilho zmocnnce.
Dnes plat, e zmocnnec, kter zmocnil nezpsobilho zstupce, se neme
neplatnosti jeho jednn dovolat nikdy, a to z dvodu 579 odst. 1. Nezpsobil
zmocnnec ani nikdo jin se neplatnosti tak neme dovolvat, protoe 581 o
neplatnosti prvnho jednn je uren jen na ochranu zjmu smluvnch stran.
Zbv tedy jen tet osoba, se kterou bylo prvn jednno (kontrahent), aby se
dovolvala neplatnosti tohoto prvnho jednn. Pokud tet osoba vdla o
nezpsobilosti zmocnnce, neme se neplatnosti prvnho jednn dovolat,
protoe se sama na zpsoben neplatnosti podlela (579 odst. 1); pokud zmocnitel
o nezpsobilosti zmocnnce nevdl a vdt nemohl, nelze se naopak vi nmu
dovolvat neplatnosti. Tet osoba se tak nebude dovolvat neplatnosti, pokud s
uzavenou smlouvou bude spokojena. Zbv tak jedin ppad, kdy 445 me
bt aplikovn: zmocnitel vdom nebo z nedbalosti zmocn nezpsobilho
zmocnnce a ten za nj v mezch zmocnn uzave smlouvu. Tet strana bude
nespokojen s uzavenou smlouvou, take dozv-li se dodaten o nezpsobilosti
zmocnnce, dovol se neplatnosti smlouvy. Nen vak zejm, pro m mt tet
strana z nezpsobilosti zstupce takovou vhodu.

Souvisejc ustanoven:

5 odst. 2, 30 a 33, 37, 55 a 60, 118, 161

Souvisejc pedpisy:

 46 odst. 1 z. o. k.

Z judikatury:
Nezletilos zmocnenca sa nedotk platnosti prvnch jednan, uzavrench
nm vo vlastnosti zmocnenca pre jeho poveritela.
(Kria, zsadn rozhodnutie, . 74, podle lit. . 1, s. 628)

Z literatury:

Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935,s. 627, 628.

446
(Exces)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Dosavadn prava (1)

II. Exces zmocnnce (2 a 4)

III. Dsledek excesu, ratihabice (5 a 8)

IV. Odpovdnost zmocnnce za exces (9 a 11)

V. Vztah k jinm ustanovenm (12 a 15)

I. Dosavadn prava

Obecn zkonk obansk obsahoval obdobnou pravu v 1016 a zkon .

40/1964 Sb. v 33 odst. 1. Obansk zkonk . 89/2012 Sb. v 446 pidv ve
druh vt za stednkem navc pravu stavu, kdy tet osoba, se kterou
zmocnnec prvn jednal, mla a mohla seznat zjevn exces zmocnnce, ale
pesto o nm nevdla. Dosavadn judikatura tkajc se excesu je proto
pimen pouiteln.

II. Exces zmocnnce

Zmocnnec je povinen dit se pokyny zmocnitele (pkazem) a jednat v

souladu s rozsahem zstupho oprvnn uvedenho v pln moci. Odchlen se
od pokyn zmocnitele, kter nejsou uvedeny v pln moci, m vliv na vztah mezi
zmocnitelem a zmocnncem, nikoliv na platnost prvnho jednn s tet osobou;
me vak zaloit odpovdnost zmocnnce za jmu zpsobenou zmocniteli
poruenm pkazn smlouvy. Ne kad odchlen se od pkazu je protiprvnm
jednnm. Pokud je to v zjmu zmocnitele a neme-li zmocnnec vas obdret
jeho souhlas, me se zmocnnec od pokyn odchlit ( 2432 odst. 1 vta
druh). Vadn proveden pkazu nen rovn excesem ze zmocnn, ale
poruenm smluvn povinnosti, kter zakld odpovdnost zmocnnce za
zpsobenou jmu.

Odchlen se od pokyn zmocnitele je teba odliovat od jednn, kdy k

uritmu jednn zmocnn zcela chyb. Sedlek (lit. . 1, s. 618) uvd jako
pklad "... zmocnnec m na zmocnitelv et najmouti byt a msto toho koup
dm, tento trh se zmocnitele vbec netk." V takovm ppad se jedn o
nepikzan jednatelstv.

Zmocnitel nese v ppad sporu dkazn bemeno toho, e zmocnnec

pekroil zstup oprvnn.

III. Dsledek excesu, ratihabice

Pekroen zstupho oprvnn - exces zmocnitele zsadn nezavazuje,

pokud jej dodaten neschvl (ratifikace). Dodaten lze schvlit jak exces ze
zmocnn, tak nepikzan jednatelstv. Exces me zmocnitel schvlit i
konkludentnm jednnm, zejmna tm, e si pivlastn vhodu z jednn ( 1016
o. z. o.).

Pi dodatenm schvlen excesu zmocnitelem (ratihabici) se m za to, e

jednn bylo od samho potku v souladu se zmocnnm, take prva a
povinnosti z tohoto jednn od samho potku nle zmocniteli.

Pi smluvnm zastoupen je zaloena

zmocnitel exces schvlil, s vjimkou t ppad:

nevyvratiteln

domnnka,

a) Zmocnitel po zjitn excesu bez zbytenho odkladu sdl tet osob, se

kterou zmocnnec prvn jednal, e k takovmu jednn nebyl zmocnnec
oprvnn; v takovm ppad domnnka ratihabice nenastupuje a zmocnitel nen
z excesivnho jednn zmocnnce zavzn.

b) Tet osoba mla a mohla bez pochybnost poznat, e zmocnncovo jednn je

excesem. Podmnku "mla a mohla" nelze vykldat jako zkonnou povinnost tet
osoby o excesu vdt, ale jako obvyklou opatrnost, kterou od n lze v prvnm
styku oekvat ( 4 odst. 1). Zvlt ml-li zmocnnec prokzat sv zmocnn
psemnou plnou moc, kter podle 441 odst. 2 rozsah zstupho oprvnn
obsahuje, lze od tet osoby oekvat, e se s obsahem pln moci seznm a
exces zmocnnce sezn. Pouit nepesnch, neuritch nebo zavdjcch vraz
v pln moci jde k ti zmocnitele ( 557).

c) Z argumentu od menho k vtmu (a minori ad maius) plyne, e domnnka

ratihabice tak neme platit, jestlie tet osoba o excesu pmo vdla.

Je-li zmocnitelem podnikatel, pouije se zvltn prava 431, podle kter

excesivn jednn zmocnnce podnikatele zavazuje bez ohledu na jeho vli. Zde
se uplatn jen vjimka ve uveden pod psm. b) a c).

IV. Odpovdnost zmocnnce za exces

Pokud zmocnitel pekroen zstupho oprvnn dodaten schvl, plat,

e zmocnnec jednal v souladu se zstupm oprvnnm a nenese za exces
dnou odpovdnost. Prvn dsledky jeho jednn dopadaj na zmocnitele. Tot
plat, i nastoup-li pro mlen zmocnitele domnnka dodatenho schvlen.

Jestlie vak zmocnitel exces zmocnnce neschvl, ani nedojde k ratihabici

jinak, je zmocnnec ze svho prvnho jednn zavzn sm; a jednal jmnem
zmocnitele, jde nicmn o dsledek prvnho jednn na jeho et.

Tet osoba, kter byla v dobr ve o tom, e zmocnnec jedn v rmci

svho zstupho oprvnn, me na zmocnnci poadovat, aby splnil sm
zvazek, kter pijal, anebo aby j nahradil zpsobenou kodu.

V. Vztah k jinm ustanovenm

Exces pi smluvnm zastoupen m zvltn pravu ve vztahu k obecn
prav podle 440. Pi smluvnm zastoupen plat pro zastoupenho zsada "kdo
ml, souhlas", zatmco podle obecn pravy je to obrcen, "kdo ml,
nesouhlas". Obecn prava se vak vztahuje jen na zastoupen zkonn a
opatrovnictv a nedv pli smyslu; jen obtn si lze toti pedstavit exces
zkonnho zstupce nezletilho, kter by byl nezletilcem ratihabovn. Prvn
prava obecnho zkonku obanskho i zkona . 40/1964 Sb., kde byl upraven
jen exces smluvnho zstupce, byla zcela vyhovujc.

Obecn pekroen zstupho oprvnn prokuristou je vyloueno s

ohledem na 453. Lze si vak pedstavit zvltn ppad, kdy prokurista zciz nebo
zat nemovit vci, a k tomu nebyl oprvnn. Ve smyslu vkladu v odst. 3
komente se bude nejsp jednat nikoliv o exces, nbr o nepikzan
jednatelstv.

Ustanoven 431 je ve vztahu k 446 zvltnm ustanovenm dopadajcm

na zmocnitele - podnikatele.

V civilnm zen je ve vztahu mezi astnkem a jeho zstupcem (klientem

a advoktem) exces vylouen, nebo procesn pln moc je neomezen ( 28a o. s.
.).

Souvisejc ustanoven:

4 odst. 1, 431, 440, 441 odst. 2, 447, 453, 557, 2432 odst. 1

Z judikatury:
Podepsala-li fyzick osoba smlouvu jako osoba jednajc za smluvn stranu,
nen pro een otzky platnosti tto smlouvy vznamn, zda v n bylo vslovn
uvedeno, e tak in na zklad hmotnprvn pln moci.

(NS 29 Odo 1635/2005, Rc 49/08, SoJ 1/08)

Ustanoven zkona o odpovdnosti zmocnnce za pekroen nebo
nedostatek pln moci (o jeho vzanosti uinnm konem) v souvislosti s jm
uzavranou kupn smlouvou neme 1095 samo o sob pedstavovat titul nabyt
vlastnictv nemovitosti zmocnncem.
(NS 22 Cdo 46/2004)
Advokt, kter zastupuje astnka zen na zklad pln moci udlen pro
cel zen, je oprvnn init vechny kony, kter me v zen init sm
astnk, vetn tch procesnch kon, k nim nebyl astnkem vslovn
zmocnn. Vnitn omezen (pokyny, pkazy, zkazy), kter si astnk zen s
tmto svm zmocnncem sjednal, proto nemaj vi soudu a ostatnm astnkm
zen dn inky.
(NS 20 Cdo 1211/99, SoJ 49/02)
Schvlen pekroen pln moci me se stti tak konkludentnm inem.
(Glaser-Unger Neue Folge . 7049)
Mlen ptomn strany pi uzavrn smlouvy falsem procuratorem plat za
schvlen.
(Glaser-Unger . 11.101)
V pijet vhody ze zstupho jednn bez pkazu jest obsaeno schvlen
jednn.
(Glaser-Unger 11.101)
Sjednal-li pedseda spolku smlouvu, nemaje k tomu svolen dle stanov
potebnho, nen spolek ze smlouvy zavzn, le by ujednn pedsedovo
napotom schvlil. Omezen pln moci zstupc spolku jest zejmm omezenm
pln moci.
(Vn 5013/25)
Spolek nen vzn jednnm inovnk, pokud se p stanovm.
(Vn podle lit. . 1, s. 620)

Z literatury:

Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935,s. 618.

447

(Poruen zstupho oprvnn)

JUDr. David Uhl

Z dvodov zprvy (k 441 a 449):

... nvrh vychz z prvn pravy dosavadn ( 31 a 33b stvajcho

obanskho zkonku), pouze s drobnmi vcnmi jazykovmi a systematickmi
zmnami.

Vklad:

Zkon rozliuje mezi pekroenm (excesem) a poruenm zstupho

oprvnn. V 447 je stanovena nevyvratiteln prvn domnnka, e za splnn
uritch podmnek je pekroen pokyn zmocnitele poruenm zstupho
oprvnn. Podmnkami, kter mus bt splnny, aby tato nevyvratiteln prvn
domnnka nastala, jsou: pokyny zmocnitele jsou obsaeny v pln moci a musely
bt tet osob znmy. Avak vzhledem k tomu, e zkon nestanov dn
dsledky poruen zstupho oprvnn, je vznam tohoto ustanoven pochybn.

Pokud by byl pijat vklad, e nen rozdlu mezi pekroenm a poruenm

zstupho oprvnn neboli e se jedn jen o jin vyjden tho, byl by 447
pouhou definic oividnho (pekroen pokyn zmocnitele je pekroenm
zstupho oprvnn). Komentovan 447 je navzdory ujitn dvodov zprvy
novinkou (obecn zkonk obansk ani zkon . 40/1964 Sb. obdobn ustanoven
neobsahovaly).

Souvisejc ustanoven:

441 odst. 2, 446

448
(Znik zmocnn)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Znik zmocnn (1)

II. Proveden prvnho jednn, na kter bylo zmocnn omezeno (2)

III. Odvoln zmocnn (3 a 6)

IV. Vypovzen zmocnn (7 a 9)

V. Smrt nebo znik zmocnnce (10 a 11)

VI. Smrt nebo znik zmocnitele (12 a 13)

VII. Ostatn dvody zniku zmocnn (14 a 18)

VIII. Dsledky odvoln zmocnn (19 a 20)

K odst. 1

I. Znik zmocnn

V 448 je uveden pouze demonstrativn vet zniku zmocnn. Dal

dvody jsou obsaeny v jinch prvnch pedpisech nebo vyplvaj z podstaty
zastoupen. Na rozdl od zkona . 40/1964 Sb. hovo 448 sprvn o zniku
zastoupen, nikoliv zniku pln moci.

II. Proveden prvnho jednn, na kter bylo zmocnn omezeno

Zmocnn me bt udleno k jednotliv urenmu prvnmu jednn

(nap. k uzaven kupn smlouvy) nebo k uritmu okruhu prvnch jednn (nap.

k zastupovn v uritm zen). Provedenm individulnho prvnho jednn nebo

vyerpnm okruhu prvnch jednn (nap. pravomocnm skonenm zen)
zmocnn zanik.

III. Odvoln zmocnn

Nejsou-li pi udlen zmocnn sjednny urit dvody ( 442), me

zmocnitel zmocnn podle libosti odvolat. M se za to, e odvolal-li pkazce
pkaz ( 2443) bez dalho, odvolal i zmocnn. Obdobn je teba vykldat i 20
odst. 4 zk. o advokacii, jestlie klient advoktovi vypov smlouvu o poskytovn
prvnch slueb, zanikne i zmocnn advokta za klienta prvn jednat. Pro
odvoln zmocnn nen pedepsna forma; i zmocnn prokzan psemnou
plnou moc lze odvolat neformln.

Adrestem odvoln zmocnn je zmocnnec. Zmocnitel me a asto m o

odvoln zmocnn informovat i tet osobu. Zvl s ohledem na 444 odst. 2 je v
zjmu zmocnitele, oznmil-li tet osob vznik zmocnn (tedy zpravidla stn
plnou moc), ji tak o odvoln zmocnn informovat. I v ppad psemn udlen
pln moci, kterou se tet osob prokzal zmocnnec, je s ohledem na 448 odst.
2 douc, aby zmocnitel dal tet osob o zniku zmocnn vdt.

inky odvoln zmocnn vi tetm osobm tak mohou nastat i dve ne

doruenm odvoln zmocnnci, jak by se zdlo plynout z 570 odst. 2.

Zmocnitel a zmocnnec si mohou sjednat dvody, jen pro kter me

zmocnitel zmocnn odvolat. Odvoln zmocnn takto udlenho bez
pimenho dvodu je relativnneplatnm prvnm jednnm; inky zmocnn
zstvaj zachovny, pokud se zmocnnec nebo tet strana neplatnosti dovolaj.
Pro zvl zvan dvod vak lze zmocnn odvolat vdy ( 442).

IV. Vypovzen zmocnn

Na rozdl od zmocnitele, kter je "pnem pkazu", me zmocnnec

ukonit zmocnn jeho jednostrannm vypovzenm jen omezen. Ustanoven
448 odst. 1 je teba vykldat v souvislosti s 2440 o vypovzen pkazu. Akoliv
nelze ztotoovat pkaz a zmocnn, zpravidla je soust pkazu i zmocnn.
Okamitm vypovzenm zmocnn zmocnnec (pkaznk) poru i svou
povinnost prvnjednat za zmocnnce (pkazce), pokud tato povinnost vyplv

ze smlouvy pkazn; podle 2440 odst. 2 vznikne zmocnnci povinnost nahradit

kodu z toho vzelou.

Ustanoven o vypovzen zmocnn je ve vztahu speciality k vpovdi jako

zpsobu zniku zvazku dle 1998 a 2000.

Vznikne-li dodaten kolize mezi zstupcem a zastoupenm ( 437 odst.

1), zmocnnec neme nadle zmocnitele zastupovat. Pokud zmocnn
nezanikne jinm zpsobem, je zmocnnec povinen zmocnn vypovdt, je vak
povinen uinit jet ve, co nesnese odkladu, aby zmocnitel neutrpl jmu; to
vak neplat, pokud se zmocnitel o kolizi zjm dozvdl a trvn zmocnn, by
konkludentn, schvlil. Zvltn pravu obsahuje kogentn 20 odst. 1. zk. o
advokacii, podle kterho v ppad dodaten zjitn kolize je advokt povinen
smlouvu o poskytovn prvnch slueb vypovdt bez ohledu na stanovisko
klienta.

V. Smrt nebo znik zmocnnce

Smrt zmocnnce, pop. jeho znikem, jedn-li se o prvnickou osobu,

zmocnn bez dalho zanik. Na ddice nepechz povinnost vydat ve, co
zmocnnec pro zmocnitele zskal, ani co mu zmocnitel propjil; tato povinnost
sth kadho, kdo m takovou vc u sebe. A to ustanoven o zniku zmocnn
vslovn nestanov, v ppad zniku zmocnnce - prvnick osoby pechz
zmocnn na nstupnickou prvnickou osobu. Jedn se o ustanoven vslovn
dispozitivn; to znamen, e i pro ppad smrti zmocnnce i jeho zniku si strany
mohou ujednat jinak, vetn pechodu zmocnn na ddice i jinou osobu.

Pokud zeme advokt, esk advoktn komora podle 27 odst. 4 zk. o

advokacii ur jinho advokta jeho nstupcem, piem uren advokt o tom
bezodkladn vyrozum klienty zemelho advokta. Na nstupce advokta vak
pvodn zmocnn nepechz. M-li proto nadle zastupovat klienta namsto
zemelho advokta, udl mu klient zmocnn nov.

VI. Smrt nebo znik zmocnitele

Tak smrt zmocnitele, pop. jeho znikem, jedn-li se o prvnickou osobu,

zmocnn bez dalho zanik, pokud si strany neujednaly jinak. Pokud se jedn o

zmocnnce majitele tu ( 2664), jeho zmocnn trv i po smrti zmocnitele,

pokud ze zmocnn nevyplv opak.

Jestlie zmocnn trv i po smrti zmocnitele, inky prvnho jednn

zmocnnce dopadaj na ddice zmocnitele.

VII. Ostatn dvody zniku zmocnn

Prohlenm konkursu zanikaj vechny pkazy, poven a pln moci

dlunka, vetn prokury, kter se tkaj majetkov podstaty. Zmocnnec i po
zniku zmocnn je povinen pokraovat v obstarvn zleitost dlunka, ne se
jejich obstarvn ujme insolvenn sprvce. Toto ustanoven se nevztahuje na
plnou moc, kterou udlil dlunk zmocnnci pro insolvenn zen.

Zmocnn me bt t udleno na dobu uritou; toto omezen je asovm

rozsahem zstupho oprvnn a mus bt uvedeno v pln moci. Znik prvnho
vztahu z pkazn smlouvy uzaven na dobu uritou nelze ztotoovat se
znikem prvnch ink zmocnn. Aby nastal znik prvnch ink zmocnn,
mus je zmocnitel odvolat nebo mus zaniknout jinm zpsobem.

Procesn zmocnn zanik t usnesenm soudu o tom, e nepipout

zastoupen astnka obecnm zmocnncem ( 27 odst. 2 o. s. .) a zvolenm
jinho zstupce ( 28 odst. 3 o. s. .). Podle judikatury zanik zmocnn udlen
advoktu t vykrtnutm ze seznamu advokt vedenho eskou advoktn
komorou. S takovm nzorem lze souhlasit v ppad procesnho zmocnn, avak
s pihldnutm k tomu, e proti vli doten strany nebude mon zpochybnit
platnost prvnho jednn jen proto, e jednal ten, kdo nem ke sv innosti
potebn oprvnn ( 5 odst. 2). I odvoln podan vykrtnutm advoktem bude
mt pslun procesn dsledky.

Zmocnn udlen advoktu k hmotnprvnmu jednn se nijak neli od

zmocnn udlenho jinmu; vykrtnut ze seznamu advokt samo o sob
nepsob znik zmocnn.

Zmocnn zanik t splynutm osoby zmocnitele a zmocnnce, dohodou

zmocnitele a zmocnnce, splnnm rozvazovac podmnky nebo z jinch obecnch
dvod zniku prva.

K odst. 2

VIII. Dsledky odvoln zmocnn

Zsadn plat, e prvn jednn psob vi neptomn osob od

okamiku, kdy j projev vle dojde ( 570). Odvoln zmocnn m tak inky a
od okamiku, kdy se o nm dozv zmocnnec nebo tet strana. Do doby, ne se o
odvoln zmocnn dozv zmocnnec nebo ne se o nm dozv, resp. by se mla a
mohla dozvdt tet strana, prvn jednn zmocnnce m pro zmocnitele i tet
stranu stejn prvn inky, jako by nebylo odvolno. Nen nutn, aby zmocnnci
nebo tet stran pmo doel projev vle zmocnitele; sta, kdy se o odvoln
zmocnn dozvd vrohodn jinak. Odlin prava plat pro ppad odvoln
procesnho zmocnn ( 28 odst. 2 o. s. .).

Jestlie zmocnnec jedn za zmocnitele, akoliv v o odvoln zmocnn,

jedn se o nepikzan jednatelstv. Jestlie zmocnnec prvn jedn v dobr
ve, e zmocnn trv, ale tet osoba o odvoln v, resp. vdt m a me, je
jednn bez prvnch ink pro zmocnitele.

Souvisejc ustanoven:

5 odst. 2, 26, 71 a 76, 168 a 186, 1998 a 2000, 2440, 2441, 2443

Souvisejc pedpisy:

27 odst. 2, 28 odst. 2, 3 a 5 o. s. .,

168, 399, 365 odst. 2 z. o. k.,

19, 20 zk. o advokacii,

252 odst. 1 a 3 insolvennho zkona

Z judikatury:
Ukonen vkonu funkce jednatele spolenosti s ruenm omezenm bez
dalho nevede k zniku pln moci, kterou takov jednatel v dob, kdy byl
oprvnn jmnem spolenosti jednat, udlil tet osob.
(NS 29 Cdo 136/2012)
Nen-li z pln moci zejm jej asov omezen, neme se zmocnitel
spn dovolat nedostatku zmocnn, byla-li tet osoba v dobr ve a mohla-li
rozumn pedpokldat, e zmocnn bylo udleno. Zmocnitel, kter v pln moci
udlen zmocnnci nevyjdil jej asov omezen, me pivodit znik prvnch
ink pln moci nap. jejm odvolnm nebo na zklad dohody se zmocnncem.
Pokud tak zmocnitel uin, a zmocnnec pesto jedn na zklad zanikl pln
moci, jde o nezmocnn jednatelstv.
(NS 31 Cdo 2038/2011)
By zkon o advokacii nem vslovnou pravu o tom, e vykrtnutm ze
seznamu advokt zanik pln moc udlen advoktu a nic takovho nestanov
ani 33b ob. zk. upravujc znik pln moci, z ustanoven 27 odst. 4 zkona .
85/1996 Sb., o advokacii, ve znn zkona . 210/1999 Sb., lze uinit zvr o tom,
e dalm zvltnm zpsobem zniku pln moci udlen advoktu je vykrtnut
advokta ze seznamu advokt, publikovanm ve Vstnku esk advoktn
komory.
(NS 20 Cdo 2537/2009)
I. Mandtn smlouva (tak jako smlouva pkazn) je dvoustrannm prvnm
konem, kter se tk pouze vnitnho vztahu mandanta a mandate. V
zvazkovm prvnm vztahu zaloenm mandtn smlouvou vznikaj subjektivn
prva a tomu odpovdajc povinnosti jeho stranm. Mandat se zavazuje, e pro
mandanta za platu zad uritou obchodn innost, kterou je povinen
uskuteovat podle pokyn a pkaz mandanta. M-li mandat konat jmnem
mandanta prvn kony, me tak init jen na zklad pln moci, kterou mu
mandant udl; jej nleitosti jsou upraveny obanskm zkonkem v 31 a nsl.
II. Zatmco dohoda o zastoupen (kter je obsaena ve smlouv mandtn)
je dvoustrannm prvnm konem, kterm se zmocnnec zavazuje zastupovat
zmocnitele v dohodnutm rozsahu, a tk se jejich vnitnho vztahu, pln moc je
neadresnm jednostrannm prvnm konem zmocnitele, kterm prohlauje vi
tetm osobm (vnj vztah), e zmocnil jinou osobu, aby ho v rozsahu
uvedenm v tto pln moci jako zmocnnec zastupovala. Jakkoli omezen,
pokyny i vhrady nezahrnut v pln moci nejsou ve smyslu 32 odst. 2 ob. zk.
vi tetm osobm prvn relevantn, ledae by byly znmy osobm, vi
kterm zmocnnec jednal (jinmi slovy eeno, m-li bt rozsah zmocnncova
oprvnn jednat za zmocnitele omezen, mus to bt vslovn v pln moci
vyjdeno). Pro vymezen rozsahu oprvnn zmocnnce jednat za zmocnitele je

tak rozhodujc obsah pln moci. Odtud plyne, e za pomoci obsahu mandtn
smlouvy nelze provdt vklad pln moci. Podmnkou zastoupen na zklad pln
moci je platn udlen pln moc a platn prvn kon, kter zmocnnec in v
rmci pln moci jmnem zmocnitele.
III. Z odlinosti prvnho vztahu zaloenho mandtn smlouvou (tj.
vnitnho vztahu mezi zmocnncem a zmocnitelem) a pln moci deklarujc
navenek oprvnn zmocnnce v uvedenm rozsahu za zmocnitele jednat nutn
vyplv, e znik prvnho vztahu z mandtn smlouvy nelze ztotoovat se
znikem prvnch ink pln moci. Aby nastal znik prvnch ink pln moci,
mus ji zmocnitel odvolat podle 33b odst. 1 psm. b) ob. zk. (nezanikla-li pln
moc z jinch dvod uvedench v 33b ob. zk. nebo dohodou, pop. uplynutm
doby, na kterou bylo jej trvn omezeno); nesta, e zanikl prvn vztah z
mandtn smlouvy - teba i uplynutm doby, na ni byl sjednn.
(NS 33 Cdo 4385/2007)
Dekret advoktn komory, jm byl advokt ustanoven substitutem
zesnulho advokta, nenahrazuje procesn plnou moc.
(cit. podle Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935, s. 593)

449
(Povinnosti zmocnnce po zniku zmocnn)
JUDr. David Uhl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Neodkladn jednn (3 a 4)

III. inky neodkladnho jednn (5 a 7)

IV. Povinnost vydat propjen a zskan (8 a 11)

I. Obecn

Podle vestky (lit. . 2, s. 312) se povinnost zmocnnce uinit ve, co

nesnese odkladu, vztahuje pouze na dva vslovn zkonem uveden ppady
zniku zmocnn, a to na smrt zmocnitele a vypovzen pln moci (dnes
zmocnn) zmocnncem; nevztahuje se na znik zmocnn jeho odvolnm
zmocnitelem ani na jin ppady zniku. Lze vak usuzovat, e omezen
podmnek, za kterch je zmocnnec povinen neodkladn jednat, vak nen
absolutn. Obecn prevenn povinnost ( 2900) i zvltn prevenn povinnost
toho, kdo m nad situac kontrolu ( 2901), me zaloit povinnost zmocnnce k
neodkladnm konm, i pokud zmocnn zaniklo jinm zpsobem. Je-li smluvnm
podkladem zmocnn pkazn smlouva, je pkaznk povinen zadit ve, co
nesnese odkladu, i kdy pkaz zanikl odvolnm ( 2442).

Zvltn prava se podle zkona o advokacii vztahuje na znik advoktnho

zastoupen. Advokt m jin povinnosti ne obecn zmocnnec. Je povinen po
dobu 15 dn ode dne, kdy z jakhokoliv dvodu zanikla smlouva o poskytovn
prvnch slueb, init veker neodkladn kony tak, aby klient neutrpl na svch
prvech a oprvnnch zjmech jmu ( 20 odst. 6 zk. o advokacii). Tto
povinnosti je zprotn jen tehdy, dohodne-li se s klientem jinak, pokud klient uin
jin opaten nebo pokud klient advoktovi sdl, e na splnn tto povinnosti
netrv.

K odst. 1

II. Neodkladn jednn

Zmocnnec je povinen uinit ve, co nesnese bez nebezpe jmy odkladu,

a jde o jednn hmotnprvn, nebo procesn. Zmocnnec mus i fakticky jednat,
jestlie je takov jednn neodkladn, neinnost hroz jmou a zmocnn bylo
zaloeno pkazn smlouvou ( 2442). Bude se jednat pedevm o takov prvn
jednn, kdy pi neinnosti hroz nebezpe zmekn hmotnprvn nebo procesn
lhty.

Jestlie zmocnn zaniklo smrt zmocnitele, procesn lhty v dsledku

aplikace 107 odst. 1, 109 odst. 1 psm. a) a 111 o. s. . neb. Zmocnnec
proto nen povinen ani oprvnn za zesnulho astnka jednat.

III. inky neodkladnho jednn

Zaniklo-li zmocnn vpovd, dopadaj inky prvnho jednn zmocnnce

na zmocnitele. Zaniklo-li zmocnn smrt zmocnitele, dopadaj inky jednn
zmocnnce na ddice zmocnitele, nevyluuje-li to povaha vci. Tam, kde
existence platnho zmocnn je podmnkou platnosti prvnho jednn (nap. pi
asti na drab) a zmocnn bylo zaloeno pkazn smlouvou, lze poadovat,
aby zmocnnec pokraoval pi obstarn zleitosti zesnulho zmocnnce jako
nepm zstupce. Zmocnnec je vak povinen jednat v nepmm zastoupen jen
tehdy, jestlie jde o jednn neodkladn a v ppad neinnosti hroz ddicm
jma. Jestlie m zmocnnec monost zleitost projednat s ddici a zskat od
nich pokyny, je povinen se tmito pokyny dit.

Pokud prvn jednn zmocnnce odporuje nazen zmocnitele nebo jeho

ddic, inky takovho jednn se posoud podle ustanoven o nepikzanm
jednatelstv. Ratihabice takovhoto jednn zmocnnce je mon. Podmnka
zkona, e neodkladn jednn m nleit inky jen tehdy, pokud neodporuje
nazen zmocnitele nebo jeho prvnho nstupce, je pevzata z 33b odst. 6 zk.
. 40/1964 Sb. s clem chrnit zjmy zastoupenho. Obecn zkonk obansk
naproti tomu v 1026 poskytoval ochranu tet stran, pokud byla v dobr ve,
co se jev jako pstup vyvenj.

Zmocnnec, kter po zniku zmocnn jednal proti nazen zmocnitele

nebo jeho prvnch nstupc, bude odpovdat tet osob za vzniklou jmu.

K odst. 2

IV. Povinnost vydat propjen a zskan

V ppad zniku zmocnn je zmocnnec povinen vydat ve, co mu

zmocnitel propjil nebo co pro zmocnitele zskal. Tato povinnost sth
zmocnnce v ppad kadho zniku zmocnn, nejen v ppadech uvedench v
odst. 1; systematicky by vak mlo bt toto ustanoven zaazeno samostatn.

Pojem "ve, co mu zmocnitel propjil", zahrnuje vci hmotn i nehmotn,

konkrtn listiny a dal pomcky, zejmna psemnou plnou moc, pokud byla
vystavena a je dosud v dispozici zmocnnce. Nen rozhodn, zda vci zmocnnci
propjen jsou vlastnictvm zmocnitele i nikoliv. Tato povinnost se netk

sloench zloh na odmnu a hotovch vdaj, nebo ty je zmocnnec povinen

vytovat dle 2435.

Vraz "co pro zmocnitele zskal" zahrnuje vci hmotn i nehmotn.

Obdobn tuto povinnost upravuje 2432 odst. 2, podle kterho penech
pkaznk pkazci veker uitek z obstaran zleitosti.

Souvisejc ustanoven:

448, 1395, 2435, 2442, 2894, 2951 a 2953, 3006

Souvisejc pedpisy:

20 odst. 6 zk. o advokacii,

107 odst. 1, 109 odst. 1 psm. a), 111 o. s. .,

l. 9 Usnesen pedstavenstva esk advoktn komory . 1/1997 Vstnku

(etick kodex)

Z literatury:

Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 312.

Oddl 2
Prokura

 450
(Udlen prokury, rozsah prokury)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. K pojmu prokury obecn (1 a 7)

II. Udlen prokury (8 a 18)

III. Rozsah prokury (19 a 26)

IV. Fililn prokura (27)

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

Ustanoven o prokue jsou do nvrhu zaazena jako zvltn ustanoven o

pln moci. V nvrhu se vychz z pravy v 14 platnho obchodnho zkonku s
nktermi dlmi zmnami. Zaazen pravy prokury do obanskho zkonku
sleduje logiku pm nvaznosti prokury jako zvltnho smluvnho zastoupen na
pravu obecnou, co usnaduje vklad pslunch ustanoven. Rovn se bere v
vahu, e jsou do nvrhu zaazena i zkladn ustanoven o podnikatelch.

Zachovv se standardn prvn pravidlo, e prokuru me udlit jen

podnikatel zapsan v obchodnm rejstku a e prokurista me jmnem
podnikatele prvn jednat ve vech zleitostech, k nim pi provozu obchodnho
zvodu bn dochz, vyjma zcizovn nebo zatovn nemovitch vc; k
takovm prvnm jednnm se vyaduje zvltn zmocnn. Nov se vak zavd
prakticky vznamn institut prokury pro poboku, kter je v jinch prvnch
pravch bn a kter existoval i ve zdejm prvu a do r. 1964. M-li tedy
podnikatel obchodn zvod s jednou nebo vce pobokami nebo m-li vce
obchodnch zvod, bude moci udlit prokuru i jen pro uritou poboku nebo pro
urit zvod.

Shodn se souasnou pravou v 14 obchodnho zkonku se ani v nvrhu

nezdrazuje vslovn poadavek psemn formy pro udlen prokury. Tento
poadavek vyplv ji z obecnho ustanoven o plnch mocch, podle kterho je
psemn formy pro plnou moc zapoteb i v ppadech, kdy se zmocnn netk
jen uritho prvnho jednn nebo kdy se tk takovch prvnch jednn, pro
n se vyaduje psemn forma. I pro vznik prokury se vyaduje, obdobn jako u
jinch smluvnch zastoupen, pedevm uzaven zmocovac smlouvy; pro ni se
ani zde zvltn forma nevyaduje. Dostaten je pedpis psemn formy pro
plnou moc, a tedy i pro prokuru. (?)

Nvrh nespojuje innost udlen prokury s jejm zpisem do obchodnho

rejstku. I to je standardn een, kter uchoval jet obansk zkonk z r. 1950
( 73 a 74). Souasn prava v obchodnm zkonku pevzala pravu prokury z
nkdejho zkonku mezinrodnho obchodu (zk. . 101/1963 Sb., 87),
deformovanou administrativnmi pstupy k institucm soukromho prva. Podle
nvrhu se tedy prokura stv innou ji udlenm. Tm se nemn zasahovat do
prvnho pravidla, podle nho mus bt prokura zapsna do obchodnho rejstku
s inky publicity. Dokud nebude prokura do obchodnho rejstku zapsna, je
dobr vra tetch osob dostaten chrnna ustanovenm 444.

I. K pojmu prokury obecn

Prokura bv v literatue (lit. . 1 a
kupeck pln moc. V souasn realit by
chpat jako plnou moc, kterou udluje
obchodnho zvodu. Z tohoto zkladnho
prokury:

5) oznaovna jako obchodn, resp.

ji bylo mono v totonm vznamu
podnikatel pi provozovn svho
vymezen vyplvaj definin znaky

- Je spjata s podnikatelskou innost: me ji udlit pouze podnikatel a ze zkona

je omezena na prvn jednn, k nim dochz pi provozu obchodnho zvodu.

- Jde o zvltn druh pln moci: bylo by nesprvn chpat prokuru jako funkn
msto ve vnitn organizaci zvodu, kter podnikatel provozuje, a prokuristu jako
osobu pracujc v tto funkci, prokura jako profese neexistuje. Prokura nen nic
vce a nic mn ne zmocnn udlovan podnikatelem k tomu, aby zmocnnec
(prokurista) prvn jednal ve vcech obchodnho zvodu. Prokurista pi tom
zastupuje podnikatele, jedn jeho jmnem a na jeho et. Star literatura (lit. .
1, s. 147) upozoruje na to, e je mono, e ten, jeho jmnem prokurista jedn,
propjuje jen sv jmno a pejm tm odpovdnost, kdeto obchod se vede na
et prokuristv (prokurista in rem suam). Tato situace vak v dnen dob
nebude ast, nebo prvn jednn prokuristy je zpravidla chpno jako jednn
pkazce.

Prokura jako zvltn pln moc je zaloena na ujednn podnikatele a

prokuristy o tom, e prokurista bude podnikatele zastupovat. Jde tedy o
zastoupen smluvn. Tm je dno, e se prvn prava prokury sousteuje na
otzky ustanoven prokuristy a rozsahu jeho jednatelsk psobnosti. Nedotk se
vztahu osoby prokuristy a osoby podnikatele, jen me bt jakkoli povahy:
spolenick vztah, prokurou me bt poven zamstnanec, mezi prokuristou a
podnikatelem me bt i zcela jin vztah (prokuristou me bt nap. manel i
syn podnikatele).

Prokura je jako speciln pln moc upravena v samostatnm oddle

druhho dlu hlavy tet obanskho zkonku. To znamen, e otzky v prav o
prokue neeen se budou posuzovat podle obecn pravy zastoupen.

Zkladn odlinost prokury od smluvnho zastoupen spov v tom, e

zkonn prava omezuje autonomii vle podnikatele ohledn rozsahu jednatelsk
psobnosti prokuristy, protoe sama tento rozsah definuje omezujc prokuru na
prvn jednn, k nim dochz pi provozu obchodnho zvodu podnikatele. Jak
vyplyne z dalho vkladu, podnikatel m uritou monost modifikovat rozsah
prokuristova zmocnn, jeho zkladn rmec vak je dn vazbou na zleitosti
spojen s provozem zvodu.

Zkladn funkc prokury je zajitn prvn jistoty v obchodnm styku.

Kad, kdo prvn jedn se zstupcem, bere na sebe riziko, e uzaven obchod
nebude pokryt oprvnnm zstupce k jednn jmnem zastoupenho, a tedy e
se bude muset vyjasovat otzka, kdo je vlastn z prvnho jednn zavzn.
Prokura svou konstrukc uveden rizika vznamn sniuje, m posiluje prvn
jistotu nutnou pro jakkoli podnikatelsk aktivity. Souasn ale prokurista nen
alter ego podnikatele, tj. zstv zstupcem, kter se mus pohybovat uvnit
svho zmocnn, jeho hranice jsou podle zkonn pravy velmi irok. Prokuristu
je nutno zapsat do obchodnho rejstku, kde psob principy, na nich jsou
vybudovny veejn rejstky odstraujc pochybnosti o oprvnn prokuristy k
uritmu prvnmu jednn.

Dal funkce prokury by mohla bt oznaena jako racionalizan. e

jednatelsk psobnosti prokuristy a jej vazba na provoz zvodu toti zbavuje
podnikatele nutnosti zabvat se bnmi provoznmi zleitostmi, kter me
obstarat prokurista. e prokuristova oprvnn k zastupovn ponkud str
skutenost, e prokurista nen samostatn funkce uvnit organizace zvodu
podnikatele. Prokurista mus rozumt provozu po vcn strnce, nebo jeho
prvn jednn je zpravidla vsledkem uritho rozhodnut o zamen a zpsobu
vkonu podnikatelskch innost realizovanch v zvod.

el zkonn pravy prokury lze spatovat v tom, e se kad me

spolehnout na to, e prokurista nem zapoteb vyadovat si pro kad jednotliv
opaten souhlasu a instrukc od podnikatele. Tet osoby, kter s prokuristou
jednaj, jsou tak ueteny sloitho a zdlouhavho zkoumn rozsahu jeho pln
moci i pochybnost tkajcch se toho, zda jednn prokuristy podnikatele opravdu
zave i nikoliv. Vstin vyjdil vznam prokury Malovsk-Wenig: prava
prokury je dokladem sil obchodnho prva, aby se obchodn styk rozvjel rychle
a bezpen (lit. . 1, s. 148).

K odst. 1 a 2

II. Udlen prokury

Historick nauka (lit. . 1, s. 149, lit. . 2, s. 144) uvd, e prokuru je

mono zdit temi rznmi zpsoby: udlenm pln moci oznaen vslovn jako
prokura nebo vslovnm oznaenm zmocnnce za prokuristu anebo zmocnnm
firmy podnikatele podepisovat per prokura. Vet tchto monost je povaovn
za taxativn. Z uvedenho lze dovodit, e obdobn jako zmocnitel vydv
zmocnnci plnou moc, v n uvd rozsah zmocnncova zastoupen, vydv i
podnikatel obdobnm jednostrannm prvnm jednnm zmocnn prokuristovi.
Na rozdl od pln moci vak nen nutno uvdt rozsah zmocnn, pokud ovem
podnikatel nechce rozit prokuru i na zcizovn nebo zatovn nemovitch
vc. Je vak nezbytn, aby bylo ze zmocnn patrn, e jde o prokuru. V udlen
mus proto bt slova ?prokura, prokurista nebo zkratka, z n je patrno, e
podepisujc se osoba je prokuristou?. Uit tchto slov vyluuje pochybnost, jakou
plnou moc chtl podnikatel udlit. Nmeck literatura (lit. . 5) uvd, e prokura
neme bt udlena konkludentn, tj. nap. tak, e podnikatel sn, e nkdo in
prvn jednn jeho jmnem jako prokurista.

Pochybnosti o konkludentn udlen prokue v esk prvn prav lze

vylouit poukazem na formu udlen prokury. I kdy ze speciln pravy v 450 a
456 nelze pro formu udlen prokury vyvodit dn vslovn pravidlo, z obecn
pravy udlen pln moci ( 441) vyplv, e pln moc mus bt udlena
psemn, pokud se netk jen uritho prvnho jednn. Vzhledem k tomu, e
prokura je pln moc pro vechna jednn, k nim dochz pi provozu obchodnho
zvodu podnikatele, je poadavek psemnosti udlen prokury nesporn.

V zvislosti na zpsobech udlen prokury by toto udlen mohlo znt nap.

takto:

a)
I--------------------------------------------------------------------------------------------------I
I

PROKURA

I Ponaje 1. lednem 2013 udluji

Smlmu, nar. 16. ervna 1975,
I
I bytem Brno, Kvtinov 45,
sdlem Brno, U Pehrady 10.

ve
I

tmto

prokuru

spolenosti

iv

panu

voda,

s.

Jaroslavu
r.

o.,

se

I
I

Brn

dne

16.

prosince

2013

I
I

.........................................................

I
Brno, Vodn 4,

Zdenk

Plenk,

nar.

30.

I
5.

1961,

bytem

jednatel spolenosti

I--------------------------------------------------------------------------------------------------I

b)
I--------------------------------------------------------------------------------------------------I
I

I Pan Jaroslav Sml, nar. 16.

45, je ponaje 1. jnem 2013

ervna
I

I prokuristou
Pehrady 10.

voda,

spolenosti
I

iv

1975,
s.

r.

bytem
o.,

se

Brno,
sdlem

Kvtinov
Brno,

I
I

Brn

dne

31.

srpna

2013

I
I
I
Brno, Vodn 4,

.........................................................
Zdenk
I

Plenk,

nar.

30.

I
5.

1961,

bytem

jednatel spolenosti

I--------------------------------------------------------------------------------------------------I

c)
I--------------------------------------------------------------------------------------------------I
I

I Pan Jaroslav Sml, nar. 16. ervna

45, je ponaje 1. ervnem 2013 I
I oprvnn zastupovat spolenost iv
Brno, U Pehrady 10 a podepisovat I
I

prvn

jednn

tto

1975,
voda,

bytem
s.

spolenosti

Brno,

r.

o.,

jako

Kvtinov
se

sdlem

prokurista.

I
I

I
I

Brn

dne

20.

kvtna

2013

I
I

.........................................................

I
Brno, Vodn 4,
I

Zdenk

Plenk,

nar.

30.

I
5.

1961,

bytem

I
jednatel spolenosti

I--------------------------------------------------------------------------------------------------I

Projev vle podnikatele smuje vi prokuristovi i tetm osobm. Pro

jednn s tetmi osobami vak nen nutno listinu o udlen prokury pedkldat,
nebo tet osoby jsou chrnny zpisem prokury a osoby prokuristy do
obchodnho rejstku. Vzhledem k tomu, e tento zpis m deklaratorn inky,
bude se listinou o udlen prokury prokurista prokazovat pedevm v obdob ped
zpisem prokury do obchodnho rejstku.

Udlit prokuru me jen podnikatel zapsan do obchodnho rejstku. Pokud

by tak uinil nezapsan podnikatel, bylo by patrn nutno eit situaci s vyuitm
444 odst. 1, tj. povaovat i takto udlenou prokuru za plnou moc k prvnmu
jednn, ovem jen do t mry, pokud mohla bt tet osoba v dobr ve, e

zmocnn bylo udleno. Odvoln na dobrou vru vak je vzhledem k povinnosti

zpisu podnikatele i prokuristy do obchodnho rejstku spe teoretickou
monost.

Prokuru je nutno zapsat do obchodnho rejstku [ 25 odst. 1 psm. i) zk. o

ve. rejstcch]. Zapisuje se jmno a adresa msta pobytu, pop. bydlit
prokuristy, zpsob, jakm za podnikatele jedn, pop. i skutenost, e se prokura
vztahuje jen na uritou poboku nebo zvod, a jejich identifikace. Zapsat je t
nutno, zda je prokurista oprvnn zcizovat nebo zatovat nemovit vci. Tot
plat o jakkoli zmn zapisovanch skutenost. Zpis m deklaratorn inky.

Jestlie se podnikatel ? prvnick osoba nachz v likvidaci, je udlen

prokury nepraktick, protoe v zvod podnikatele ji neprobh pvodn
podnikatelsk innost, nbr pouze innosti smujc k vypodn podnikatelova
majetku. Prokurista by proto mohl vykonvat jednn, ke kterm dochz pi
provozu zvodu, jen v omezenm rozsahu, pokud by byl provoz udrovn z
dvodu vypodn. I v tomto omezenm rozsahu vak je prokuristovo zmocnn
k prvnm jednnm jmnem podnikatele v likvidaci problematick, nebo
jednatelsk psobnost pechz primrn na likvidtora, kter nabv okamikem
svho ustanoven psobnosti statutrnho orgnu. Jinak koexistenci statutrnho
orgnu a prokuristy vedle sebe u jednoho podnikatele nic nebrn. Prokurista by
mohl existovat i vedle likvidtora. Zejmna nen nutno ruit v okamiku vstupu do
likvidace ji udlen prokury, protoe prokurist maj znan vcn znalosti
provozu zvod likvidovan prvnick osoby a mohou tak likvidtorovi
poskytovat innou pomoc. Jejich ppadn jednatelsk psobnost vak bude
omezena elem likvidace. V prbhu likvidace vak nelze povaovat udlovn
prokury za eln vzhledem k postaven likvidtora jako generlnho zmocnnce
a k elu likvidace, kter ji vyluuje bn provoz zvodu.

U obchodnch korporac je nutno vyeit, kter sloka jejich vnitn

organizace je oprvnna prokuru udlovat. Vslovnou pravu tto otzky lze
nalzt u spolenosti s ruenm omezenm v 190 odst. 2 psm. e) z. o. k. Ze
znn cit. ustanoven vyplv, e valn hromada schvaluje udlen prokury, co
pipout dvoj vklad: bu schvaluje nvrh osoby prokuristy a rozsahu prokury
ped jejm udlenm, nebo a po udlen, avak jet ped zpisem do
obchodnho rejstku. Spoleensk smlouva vak me obsahovat i jin een,
zejmna udlen prokury jednatelem bez schvlen valn hromady.

U akciov spolenosti vslovn pravidlo chyb. Ze zsady vyjden v

163, e zbytkov psobnost nle pedstavenstvu, vyplv, e pedstavenstvo je
oprvnno t udlovat prokuru, s tm, e stanovy mohou tuto otzku upravit
jinak, zejmna svit schvalovn osoby prokuristy a rozsahu prokury valn

hromad. U spolenost s monistickou strukturou je situace nejasn. Zde by o

osob prokuristy a rozsahu prokury mla rozhodovat sprvn rada (pop. valn
hromada, je-li to tak upraveno ve stanovch). Samo udlen prokury by pot
provdl statutrn orgn, tedy statutrn editel. Vzhledem ke strun prav
tohoto zpsobu uspodn akciov spolenosti by cel tento proces mly upravit
vslovn stanovy.

U osobnch spolenost z 105 z. o. k. vyplv, e rozhodovn ve vech

vcech nle vem spolenkm. Postup udlen prokury by proto ml bt
nsledujc: o osob prokuristy a rozsahu prokury rozhodnou vichni spolenci,
zatmco jednostrann prvn jednn udlen prokury vykon ten ze spolenk,
kter je podle spoleensk smlouvy statutrnm orgnem spolenosti, a to
zpsobem stanovenm spoleenskou smlouvou pro prvn jednn za spolenost.

Ani v drustvu nen udlovn prokury vslovn zkonem o obchodnch

korporacch upraveno. Rozhodovn o prokue, osob prokuristy i udlovn
prokury by proto mlo nleet pedstavenstvu, s tm, e stanovy drustva mohou
schvalovn prokury svit lensk schzi [ 656 psm. t) z. o. k.]. Pokud by
ustanoven prokuristy bylo sveno pedstavenstvu, m lensk schze monost
vyhradit si rozhodovn o tto otzce do sv psobnosti ( 657 z. o. k.).

III. Rozsah prokury

Prokura v sob zahrnuje velmi irok rozsah zleitost, k jejich obstarn
je prokurista oprvnn. Tento rozsah je vslovn stanoven zkonem, kter
pouv obecnho vymezen ?vechna prvn jednn, ke kterm dochz pi
provozu obchodnho zvodu?, ani by uvdl alespo pkladmo, jak druhy
zleitost do tto skupiny pat. Rozsah zmocnn je proto mono vykldat velmi
iroce a zahrnovat do prokury nejen vci bnho dennho provozu, kter by
patily k okruhu zleitost, jen je podazovn pod pojem ?obchodn veden?, ale
i nap. sjednvn vr, uzavrn dlouhodobch smluv, smluv organizanho
typu, smluv o budoucch smlouvch, zastupovn podnikatele pi budovn
novch vrobnch nebo obchodnch prostor a nkupu strojnho zazen, uzavrn
njemnch smluv apod. Svm rozsahem se prokura ohledn vlastnho vkonu
podnikatelsk innosti velmi bl jednatelskmu oprvnn statutrnch orgn.

Prokurista je oprvnn zastupovat podnikatele i u soudu v obanskm

soudnm zen, me-li podle udlen prokury jednat samostatn [ 21 odst. 1
psm. d) o. s. .]. Prokurista tak me alovat o splnn pohledvek ze smluv,
kter uzavel, pop. zastupovat podnikatele, pokud jsou na nm vymhny dluhy.
Z povahy vci vyplv, e se bude jednat pedevm o rutinn majetkov spory.

Ani ohledn nich vak jeho psobnost nen dna tam, kde zkon pedepisuje
povinn prvn zastoupen.

Obecn vymezen rozsahu jednatelsk psobnosti prokuristy s sebou nese

adu hraninch ppad, kdy nebude zcela zejm, zda jde o provozn zleitost
nebo ji zleitost, kter zasahuje do oprvnn spolenk rozhodovat o
zamen podnikatelskch aktivit obchodn korporace, kterou s uritm clem
zaloili. Lze proto oekvat, e ve vnitn organizan struktue bude prokura dle
upravena vnitnmi pokyny. Ty sice nemaj inky vi tetm osobm ( 453), pi
jejich poruen by vak prokurista byl povinen nahradit jmu, kterou takto
podnikateli zpsobil.

e prokuristova jednatelskho oprvnn i skutenost, e toto oprvnn

je upraveno pmo zkonem, vznamn sniuje riziko neoprvnnho jednn,
kter by podnikatele nezavazovalo. Zpesuje t posuzovn dobr vry tetch
osob, kter se o rozsahu jednatelsk psobnosti prokuristy mohou dozvdt ze
zkona, pokud ze zpisu v obchodnm rejstku zjist, e podnikatele zastupuje
prokurista.

Ze zpsobu, jakm je rozsah jednatelsk psobnosti prokuristy upraven,

vyplv i jeho omezen, u nho lze odliit ti ppady:
a) Zkonn omezen prokury v 450 odst. 1. Prokurista nen oprvnn jmnem
podnikatele zcizovat nebo zatovat nemovitosti. Podnikatel vak me
prokuristovi v udlen prokury jednatelsk oprvnn rozit i na uveden jednn.
Rozen se zapisuje do obchodnho rejstku.

b) Prokuristovi nepsluej jednn, kter le ji za hranicemi zleitost

nleejcch do provozu podniku. Prokurista proto nen pslun k prvnm
jednnm, ktermi se realizuj vci zsadnho vznamu pro podnikatele (nap.
mn se pedmt podnikn, pevd se zvod nebo se k nmu zizuje pacht, k
ujednnm, kter zasahuj do organizace podnikn, jako jednn o kolektivn
smlouv, zizovn a ruen poboek). Mimo dosah prokuristy le jednn ve
statusovch vcech obchodn korporace, kter je podnikatelem (pijmn
spolenk, zmny spoleensk smlouvy, zruen korporace, zmna sdla
korporace). Prokurista t sm neme udlit prokuru.

c) Z povahy prokury jako podnikatelsk pln moci vyplv, e jsou vylouena t

jednn, kter nemaj dn vztah k obchodnmu podnikn (nap. posledn
pozen).

Prokurista me zavzat podnikatele i jednnm, kter le mimo zapsan

pedmt podnikn, pokud jde o jednn, kter je nutn v zjmu provozu zvodu.
Oproti tomu by podnikatele nemlo zavazovat jednn, kterm by se prokurista
dopoutl nedovolenho podnikn, tj. realizoval by prvn jednn mimo zapsan
pedmt podnikn a podnikatelsk oprvnn dlouhodob a soustavn. Pro tet
osoby by mohlo bt obtn rozpoznat, kdy ji nejde o jednorzovou odchylku
danou hospodskmi potebami zvodu a kdy ji jednn prokuristy napluje
skutkovou podstatu nedovolenho podnikn. Vdy by bylo nutno chrnit dobrou
vru tetch osob a v konkrtnch ppadech zkoumat, zda tet osoba mysln i z
nedbalosti pehlela znaky svdc o tom, e jednn prokuristy je ji za
hranicemi oprvnnho podnikn. Podnikatele by takov jednn nezavazovalo;
dsledky by musela snet tet osoba sama (z 440 vyplv, e ppadn
uplatnn nrok z jednn nebo poadavek nhrady kody na prokuristovi
samotnm vyaduje, aby tet osoba byla v dobr ve).

Pokud by prokurista pekroil rmec sv jednatelsk psobnosti, bylo by

nutno aplikovat obecnou pravu smluvnho zastoupen, protoe v rmci speciln
pravy prokury se een nenachz. Nejastj ppady pekroen se budou
tkat zcizen nebo zaten nemovitost, pokud prokurista nebyl k tmto prvnm
jednnm zmocnn. Dosavadn judikatura se klonila k zvru, e je teba nsledky
jednn, pi nm prokurista pekroil sv oprvnn zahrnut v prokue, posoudit
podle obecn pravy zastoupen uveden v obanskm zkonku . 40/1964 Sb.
Protoe prokura pedstavuje zvltn druh pln moci, je teba ut tch ustanoven
obanskho zkonku, kter upravuj pekroen oprvnn zmocnnce vyplvajc
z pln moci, tj. zejmna ustanoven 33 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb. Podle cit.
ustanoven pekroil-li zmocnnec pi jednn sv oprvnn vyplvajc z pln
moci, je zmocnitel vzn, jen pokud toto pekroen schvlil. Neoznm-li vak
zmocnitel osob, se kterou zmocnnec jednal, svj nesouhlas bez zbytenho
odkladu pot, co se o pekroen dozvdl, plat, e pekroen schvlil. Z uit cit.
ustanoven pro een nsledk pekroen oprvnn vyplvajcch z udlen
prokury lze dovodit, e podnikatel je jednnm prokuristy vzn jak tehdy, jestlie
pekroen oprvnn vyplvajc z udlen prokury vslovn schvlil, tak v
ppad, e svj nesouhlas s jednnm prokuristy neoznmil druh stran bez
zbytenho odkladu pot, co se o pekroen oprvnn z prokury dozvdl (jud.
. 2). Z toho je patrno, e Nejvy soud odmtl zvr, e smlouva uzaven
prokuristou, kter pekroil sv oprvnn, je neplatn.

een, kter vzbudilo diskusi a polemiku, bude podle obanskho zkonku

. 89/2012 Sb. vypadat odlin: podle 446 in fine se zd jako nejpijatelnj
zvr, e nen teba vyjadovat nesouhlas s jednnm prokuristy vi tet osob,
protoe tato osoba mohla podle rejstkovho zpisu zjistit, e prokurista nen
zmocnn k zatovn nebo zcizovn nemovitost, a tedy e pekrauje rozsah
prokury, kter mu byla podnikatelem udlena. Citovan pravidlo lze povaovat za

praktick a ec pevnou st problm, kter pi pekroen prokury za

innosti obchodnho zkonku vznikaly.

IV. Fililn prokura

Pokud m podnikatel vce poboek nebo vce obchodnch zvod, me bt

prokura omezena jen na nkterou z poboek nebo na nkter zvod. Poboka
nebo zvod mus bt v udlen prokury vslovn uvedeny. Jednatelsk psobnost
prokuristy je potom omezena jen na tuto poboku nebo zvod. Prokura se nazv
fililn nebo vedlej. Do obchodnho rejstku se zapisuje daj o tom, e se
prokura vztahuje jen na uritou poboku nebo zvod. V zpise mus bt uvedena i
identifikace poboky nebo zvodu jejich oznaenm (nap. pobon zvod ve
Studenm Dvoe, zvod 06 v Dolnch Kounicch). Lze se domnvat, e fililn
prokura me bt udlena i pro poboky nebo zvody, kter nejsou jako odtpn
zvod zapsny v obchodnm rejstku, maj vak v rmci organizan struktury
podnikatelsk innosti danho podnikatele relativn samostatn postaven a
vykonvaj innost oddlitelnou od ostatnho podnikn podnikatele. Touto
innost je t definovn rozsah fililn prokury.

Souvisejc ustanoven:

163, 436 a 440, 441 a 449, 451 a 456

Souvisejc pedpisy:

105, 190, 656, 657 z. o. k.,

25 zk. o ve. rejstcch,

21 o. s. .

Z judikatury:

K odst. 1

I. Existence pracovnprvnho vztahu mezi fyzickou osobou a obchodn

spolenost nebrn tomu, aby se tato fyzick osoba stala prokuristou te
spolenosti.
II. Funkce prokuristy nen druhem prce ve smyslu 29 odst. 1 psm. a)
zk. prce, ustanoven zkonku prce mohou dopadat jen na ten vztah, kter m
zamstnanec vi zamstnavateli v dsledku vztahu pracovnprvnho.
III. Zvadn chovn zamstnance, jm nebyly porueny povinnosti z
pracovnprvnho vztahu, neme bt posouzeno jako poruen pracovn kzn.
(NS 21 Cdo 525/2005, Rc 22/07, SoJ 50/06, normativn vty vytvoila
autorka)
Jestlie prokurista pekro sv oprvnn zahrnut v prokue, je teba
nsledky jeho konu ? vzhledem k tomu, e obchodn zkonk je neupravuje ?
posoudit (srov. 1 odst. 2 vtu druhou obchodnho zkonku) podle obecn
pravy zastoupen uveden v obanskm zkonku; protoe prokura pedstavuje
zvltn druh pln moci, je teba ut tch ustanoven obanskho zkonku, kter
upravuj pekroen oprvnn zmocnnce vyplvajc z pln moci, tj. zejmna
ustanoven 33 odst. 1 obanskho zkonku.
Podle ustanoven 33 odst. 1 obanskho zkonku pekroil-li zmocnnec
pi jednn sv oprvnn vyplvajc z pln moci, je zmocnitel vzn, jen pokud
toto pekroen schvlil. Neoznm-li vak zmocnitel osob, se kterou zmocnnec
jednal, svj nesouhlas bez zbytenho odkladu po tom, co se o pekroen
dozvdl, plat, e pekroen schvlil.
Z uit tohoto ustanoven pro een nsledk pekroen oprvnn
vyplvajcch z udlen prokury vyplv, e jednnm prokuristy je podnikatel
vzn jak tehdy, jestlie pekroen oprvnn vyplvajc z udlen prokury
vslovn schvlil, tak i v ppad, e svj nesouhlas s jednnm prokuristy
neoznmil druh stran bez zbytenho odkladu po tom, co se o pekroen
oprvnn z prokury dozvdl. Nelze proto spn ? jak to uinil odvolac soud ?
dovozovat, e je bez dalho neplatn takov smlouva, kterou uzavel za
podnikatele jeho prokurista, jestlie pekroil sv oprvnn vyplvajc z udlen
prokury, ani by bylo zjitno, e svj nesouhlas s jednnm prokuristy oznmil
druh stran bez zbytenho odkladu po tom, co se o pekroen oprvnn z
prokury dozvdl.
(NS 21 Cdo 2207/2003)
Skutenost, e fyzick osoba je prokuristou spolenosti s ruenm
omezenm, sama o sob nebrn tomu, aby navzala s touto spolenost
pracovn pomr nebo jin pracovn vztah, pokud jeho npln nen vkon innosti
prokuristy. Stejn vak plat obrcen ? dosavadn existence pracovnprvnho
vztahu mezi fyzickou osobou a spolenost nebrn tomu, aby se tato fyzick
osoba stala prokuristou te spolenosti. I kdy je fyzick osoba jako prokurista
spolenosti oprvnna za ni jednat, jde o rozdln subjekty prva, mezi nimi
me bt uzavena smlouva smujc ke vzniku pracovnho pomru; pracovn

smlouva me napklad vymezit druh prce prokuristy ve spolenosti nebo

stanovit dal prva a povinnosti toho, kdo byl ustaven prokuristou, a takov
prvn kon nen neplatn podle ustanoven 242 odst. 1 psm. a) zk. prce,
nebo se svm obsahem ani elem nep zkonu, neobchz jej a ani se jinak
nep zjmu spolenosti. Takov pracovn vztah vak me bt navzn i pro
innosti zcela odlin od innosti prokuristy. Podstatn je, e obsah takovho
pracovnprvnho vztahu neme bt shodn s obsahem innosti prokuristy, ale
me se tkat jen innosti od prce prokuristy odlin.
(NS 21 Cdo 1269/2003)
Spoleenstvo, je poskytuje vr svm len a pijm za tm elem
vklady i od nelen, jest kupcem plnho prva.
Tebas prokurista spoleenstva byl ustanoven neprvem usnesenm
pedstavenstva a dozor rady, me tet osoba, bylo-li zzen prokury veejn
oznmeno zpisem do spoleenstevnho rejstku, spolhati na takov prohlen
obchodnka uinn k veejnosti, zejmna neodvolalo-li spoleenstvo po vce let
toto prohlen a trplo-li, aby zapsan osoba vystupovala jako prokurista a
podepisovala za n listiny.
(Vn 13624/34)
Zzen samostatn prokury nevad, e spoleensk smlouva (spolenosti s
ruenm omezenm) vslovn nepedvd zastupovn a znamenn firmy
prokuristou, ani okolnost, e jednatel podle spoleensk smlouvy zastupuj a
znamenaj firmu kolektivn.
(Vn 9625/29)
Spolenost s r. o. me si zditi jednoho nebo vce prokurist. Usneti se o
tom, zda vbec m bti udlena prokura, pslu vem spolenkm. Penesen
prokury na uritou osobu nle, pokud spoleensk smlouva jinak nepedepisuje,
vem jednatelm pospolu. Za prokuristy lze jmenovati i spolenky, pokud nejsou
jednateli. Pi usnesen spolenk o zzen prokurist mohu hlasovat i spolenci,
kte jsou jmenovni prokuristy. Lze zditi dva prokuristy se samostatnm prvem
k zastupovn spolenosti a k znamenn firmy, tebas jednatel podle
spoleensk smlouvy jsou oprvnni k zastupovn a k znamenn firmy jen
kolektivn.
(Vn 8842/29)
Nhradnk jednatele spolenosti s r. o. neme bti jejm prokuristou.
Odvodnn: nhradnk jednatel jest v podstat jednatelem a jako takov
lenem pedstavenstva, kter jest reprezentantem a vkonnm orgnem
spolenosti. V tto sv vlastnosti neme vak bt nhradnk jednatel souasn
prokuristou, ponvad by takto sm byl principl prokurista, co vak vzhledem k
l. 41 obch. zk. jest neppustno. Ob funkce ?prokura? a ?nhradnk jednatel?
se navzjem vyluuj.

(Vn 6950/27)
Jest zsadn ppustno zditi prokuristu jen pro hlavn zvod. Nejde o
obmezen zastupitelskho prva pedstavenstva ve smyslu l. 231/2 obch. zk.,
podepisuje-li dle stanov prokurista kolektivn se lenem pedstavenstva.
(Vn 5919/26)
Byla-li komanditn spolenost souhlasnou vl stran zruena a do
obchodnho rejstku bylo zapsno zruen spolenosti i nastoupen likvidace,
nelze ji udliti prokuru.
Odvodnn: zruenm spolenosti kon pravideln vdlkov innost
spolenosti, nastv zmna v jej organizaci a veden i zkonn zastoupen
spolenosti pechz na likvidtory. Proto neme zdit prokuru komplementka.
Likvidtoi by ji nemohli udliti, protoe prokura pedpokld pravidelnou
provozovac innost spolenosti, kter prv pestv jejm zruenm a
zavedenm likvidace, nehledc ani k tomu, e zastupitelsk moc likvidtor jest
obmezenj ne prokuristy a e by v likvidaci pominula i prokura dve zzen.
(Vn 4963/25)

Z literatury:

Malovsk-Wenig: Pruka obchodnho prva, 1947, s. 147?149.

tpina: Obchodnci a obchodn spolenosti se zvltnm zetelem k prvu

firemnmu, 1935, s. 144.

Eli: Etuda o prokue. Pk, 1993, . 5, s. 425.

Plva: K nkterm otzkm 14 a 15 obchodnho zkonku. PaP, 2005, .

9.

Schmidt: Handelsrecht, 5. Aufl., 1999.

451
(Penos prokury, udlen dal prokury)

prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

U prokuristy se vyaduje osobn vkon funkce. (?) Pi vkonu zstupch

prv zaloench udlenm prokury jde o vztah dvry podnikatele k prokuristovi.
Proto se navrhuje stanovit, e prokurista nen oprvnn penst prokuru na jinho
ani udlit dal prokuru.

Vklad:

Jak vyplv z 451, udlovn prokury le za hranicemi oprvnn

prokuristy k jednn. To znamen, e je vyloueno, aby prokurista sm udlil
prokuru dal osob. K udlovn prokury je oprvnn pouze podnikatel. Udlen
prokura je nepenosn a nelze ji ani postoupit i pevst na jinou osobu.

Pokud jde o rozsah prokury, le udlovn prokury samotn mimo prvn

jednn, kter by psluela prokuristovi.

Prokurista vak me jednat spolen s osobami, kter jsou statutrnmi

orgny pslun obchodn spolenosti. Zkladem jejich jednatelskch oprvnn
je postaven smluvnho zstupce obchodn korporace. Z dvodu vt prvn
jistoty me podnikatel ustanovit nkolik prokurist i len statutrnho orgnu,
kter propoj tak, e zapsanm zpsobem jednn statutrnho orgnu i prokuristy
je spolen jednn obou (nap. jednoho prokuristy a jednoho lena statutrnho
orgnu). Dvodem tto konstrukce je snaha vytvoit systm vzjemnho dozoru
nad tm, jakou vli podnikatel sty svch povench zstupc projevuje, a tak
poslit kontroln mechanismy uvnit korporace.

Souvisejc ustanoven:

450, 452 a 456

Z judikatury:

Jednatel je statutrn orgn jednajc jmnem spolenosti s ruenm

omezenm, zatmco prokurista je zstupcem spolenosti jednajcm za spolenost
(v rmci kon tkajcch se podniku). II. U jednatele spolenosti s ruenm
omezenm se do obchodnho rejstku zapisuje zpsob, jakm jedn jmnem
spolenosti, zatmco u prokuristy se zapisuje pouze zpsob jeho podepisovn za
spolenost (zpsob, jak in svj podpis), a pouze je-li prokurist vce, zapisuje se
uren, zda jde o prokuru samostatnou nebo spolenou. Za zpsob podepisovn
prokuristy tedy nelze povaovat daj o tom, e podepisuje spolen se
statutrnm orgnem. (Rozhodnut je pekonno novou koncepc prvnickch
osob, kter nadle mohou jednat navenek jen pomoc svch zstupc ? pozn.
aut.)
(VS Praha Cmo 308/1994, tenglov: Pehled judikatury ve vcech
obchodnch zvazkovch vztah, 2005, po. . 13)

Z literatury:
viz u 450

452
(Zkaz udlit prokuru prvnick osob, spolen prokura)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zkaz udlit prokuru prvnick osob (1 a 4)

II. Spolen prokura (5 a 9)

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

Zachovv se prvn pravidlo, podle nho zpsobilost bt prokuristou

nemaj prvnick osoby. Nvrh vol een ve form vslovnho zkazu ? shodn s
koncepc 1 ? nikoli ve form zkonnho dovolen udlit prokuru fyzick osob.
Ppad, kdy je prokura udlena vce osobm, se v nvrhu e stejnm zpsobem
jako v 14 odst. 4 obchodnho zkonku. Tot plat i o prvnm pravidlu o
omezen prokury vnitnmi pokyny ( 14 odst. 3 platnho obchodnho zkonku).

K odst. 1

I. Zkaz udlit prokuru prvnick osob

Vslovn zkaz udlen prokury prvnick osob je soust ir

problematiky tkajc se osoby prokuristy. Zmnn zkaz vyplv z toho, e
prokura se povauje za vztah zaloen na osobn dve mezi podnikatelem a
prokuristou. Takov vztah by nebyl mon, kdyby prvn jednn, k nmu je
oprvnn prokurista, mohla init jakkoli osoba ustaven v rmci prvnick osoby
? prokuristy.

Prokurista nen identick s majitelem zvodu ? s podnikatelem. Pokud by se

uvaovalo, zda v jednolenn obchodn spolenosti me jej jedin spolenk
udlit prokuru sm sob, bylo by to zejm technicky mon, pokud by byla
oddlen vnmna role jedinho spolenka a samostatn fyzick osoby stojc
mimo spolenost. To nelze povaovat za praktick. Je mnohem jednodu, jestlie
jedin spolenk zastv souasn funkci statutrnho orgnu.

Prokuristou me bt spolenk spolenosti, len drustva, mohl by se jm

stt i tich spolenk. Smysl vak postrd spojovat v jedn osob jednatelsk
oprvnn statutrnho orgnu a prokuristy, protoe jednatelsk oprvnn
statutrnho orgnu v sob zahrnuje cel rozsah ppadn prokury.

Pi udlovn prokury je nutno respektovat pravu pravidel o stetu zjm

podle zkona o obchodnch korporacch. Z nich vyplv, e prokurista je povinen
informovat o stetu svho zjmu se zjmem obchodn korporace orgn korporace,
kter jej jmenoval. Tento orgn me na vymezenou dobu takovmu prokuristovi
pozastavit vkon jeho innosti. Obdobnou notifikan povinnost m prokurista,
pokud hodl uzavt s vlastn korporac smlouvu a souasn uvede, za jakch
podmnek m bt smlouva uzavena. Notifikan povinnost m i v ppad smluv
mezi korporac a osobou sob blzkou, v ppad, e korporace m pevzt
zajitn nebo utvrzen pohledvek, kter maj tet osoby proti prokuristovi nebo
osobm jemu blzkm, nebo se stt spoludlunkem spolen s prokuristou.
Uveden pravidla plat pimen i pro prokuristu, ktermu udlil prokuru
podnikatel, jen nen obchodn korporac.

K odst. 2

II. Spolen prokura

Je-li prokura udlena vce osobm, jde o spolenou prokuru. Nauka rozliuje
dva zkladn druhy spolen prokury:
- Kolektivn prokuru: prokurist mus jednat spolen v takovm potu, v jakm to
zmocnitel stanovil (vichni nebo spolen nkte z nich); nemus ale jednat
spolen najednou co do msta a asu i formy projevu. Pslun prvn jednn
m bt realizovno vemi oprvnnmi; pokud vak jednaj v rznm ase, stv
se jednn perfektnm pistoupenm poslednho z nich. Projevy se mohou u
nkterch stt vslovn, u jinch konkludentn. Podnikatel je zavzn pouze
tehdy, kdy spolupsob pedepsan poet prokurist.

- Samostatnou (solidrn) prokuru: prokura byla udlena nkolika osobm, ale

kad je oprvnna jednat samostatn.

Vedle toho lze v literatue (lit. . 5 u 450, s. 469) nalzt t prokuru

oznaovanou jako
- Polovin spolen: vce prokurist, z nich jeden je oprvnn jednat
samostatn, ostatn jen spolen.

- Smen spolen: prokurist jednaj spolen s leny statutrnch orgn,

piem lenov statutrnch orgn neztrcej schopnost jednat samostatn;
avak i prokurista me jednat samostatn. Spolen jednn roziuje dosah
prokuristova jednatelskho oprvnn ? se lenem statutrnho orgnu me
prvn jednat i tam, kde by sm jednat nemohl (nap. jednn, kter se tkaj
nemovitost). Jako pklad je uvdna spoleensk smlouva veejn obchodn
spolenosti, kter uruje, e spolenci B a C, kte jsou statutrnmi orgny,
mohou jednat bu oba spolen, nebo kad spolen s prokuristou. Prodvaj-li
pozemek, potom je spolenost zavzna smlouvou, kterou podepsal B spolen s
prokuristou. U prokuristy jde o ppustn rozen jeho jednatelsk psobnosti.

- Smen polovin prokura: statutrn orgn nebo jeho len me jednat i bez
prokuristy; prokurista vak nen oprvnn jednat samostatn bez statutrnho
orgnu nebo jeho lena. Uveden typ spolen prokury dovoluje, aby prokurista
sjednal cel obchod sm a spolen se statutrnm orgnem nebo jeho lenem
jen podepe ji pedem ujednanou smlouvu. Jako praktick se tato prokura

ukazuje pro ppad smrti podnikatele, kdy opravuje prokuristu jednat jen
spolen s ddici.

Jako neppustn je posuzovna smen prokura prokuristy a jinho

zmocnnce na ni rovni.

Obansk zkonk e v 452 odst. 2 spolenou prokuru v zvislosti na

zpsobu jejho udlen. Je-li prokura udlena vce osobm, ani je uvedeno, jakm
zpsobem jednaj, jde o prokuru samostatnou, take kad prokurista je oprvnn
jednat samostatn v celm rozsahu prokury. M-li bt zzena jin forma spolen
prokury, je to nutno vslovn v udlen prokury uvst.

V obchodnm rejstku je nutno zapsat vechny prokuristy a podle druhu

spolen prokury t zapsat zpsob, jakm jednaj.

Souvisejc ustanoven:

450, 451, 453 a 456

Souvisejc pedpisy:

54 a 58 z. o. k.

Z literatury:
viz u 450

453
(Omezen prokury vnitnmi pokyny)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

Ppad, kdy je prokura udlena vce osobm, se v nvrhu e stejnm

zpsobem jako v 14 odst. 4 obchodnho zkonku. Tot plat i o prvnm
pravidlu o omezen prokury vnitnmi pokyny ( 14 odst. 3 platnho obchodnho
zkonku).

Vklad:

Prokurista je obchodnm zmocnncem, jeho zmocnn zahrnuje irokou

klu prvnch jednn a vi tetm osobm je neomeziteln. S inky vi tetm
osobm nelze prokuru omezit jak ohledn druhu zleitost, v nich prokurista
jedn (omezen na uritou kategorii obchod), tak ohledn asu a msta nebo
zvislosti na uritch okolnostech, kter jednn provzej. Ppadn omezen,
kterm by podnikatel ohraniil udlenou prokuru, je navenek neinn. Omezen
nesm bt zapsno do obchodnho rejstku.

Smlouvy uzaven mezi podnikatelem a prokuristou omezujc rozsah

prokury nepsob proti tetm osobm, i kdy o nich tet osoby vdly. Ve
vnitnm vztahu me podnikatel prokuristovi zakzat nap. smnen obchody,
pijmn vtch vr nebo dlouhodobch smluv, pop. vzat sjednvn
uvedench obchod na souhlas podnikatele. I kdyby tato prava byla vtlena do
zakladatelskho jednn a uloena spolu s listinou zachycujc toto jednn do
veejn sbrky listin, zstv stle jen vnitnm omezenm, kter nen vi tet
osob inn.

Pekroen vnitnch omezen m proto dsledky jen do vnitn sfry

podnikatele; rizika pekroen nese sm podnikatel. Toto pravidlo vak neme
psobit absolutn a krt i ppady, kdy prokurista spolen s tet osobou jednal
vdom mimo vnitn hranice prokury s clem pokodit podnikatele. Za tohoto
stavu nen dvodu pro ochranu tet osoby. Riziko spojen se zneuitm pravy
prokury by ml zlovoln prokurista snet spolen s tet osobou, pokud byla t
ve zl vli. Problmem v tchto ppadech vak bude prokzat vdom
zneuvajc jednn prokuristy i tet osoby, s n prokurista takto ke kod
podnikatele jednal.

Souvisejc ustanoven:

450 a 452, 454 a 456

Z literatury:
viz u 450

454
(Poadavek pe dnho hospode)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Pehled vkladu:

I. Poadavky na pi pi vkonu prokury (1 a 7)

II. Odmovn prokurist (8 a 11)

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

Zkonn poadavek, aby prokurista vykonval svou funkci s p dnho

hospode, odr vznam prvnho i faktickho postaven prokuristy v podniku.
Jde vak o pravidlo dotkajc se vlun vzjemnch oprvnn a povinnost
podnikatele a prokuristy, tud je dispozitivn. Navren prava tedy nevyluuje,
aby si strany ujednaly nco jinho.

I. Poadavky na pi pi vkonu prokury

I kdy je prokura specilnm ppadem zmocnn urenm pro oblast

podnikn a prokurista na jejm zklad me zavazovat podnikatele ve vech
vcech tkajcch se provozu obchodnho zvodu, je zejm, e prvnmu jednn
prokuristy budou pedchzet rozhodnut usmrujc innost podnikatele v jeho
vnitn sfe, resp. ve vnitn sfe jeho zvodu. Zkonn prava neposkytuje ani
pkladm vet takovch rozhodnut. Vyplv vak z n, e jednn i rozhodovn
prokuristy je znan autonomn. Prokurista tak me vznamnm zpsobem
ovlivnit chovn podnikatele. Nen proto douc, aby postupoval pi jednn zcela
svvoln a za sv ppadn pochyben nenesl prvn nsledky.

Problematika odpovdnosti prokuristy nebyla v eskm prvnm du

dosud upravena. Nauka se tto otzce vnovala zatm jen sporadicky (viz vahy
o odpovdnosti prokuristy v lit. . 3 u 450, s. 435). Dvodem byla patrn
skutenost, e jde o otzku vnitnho vztahu prokuristy a podnikatele. Protoe tato
otzka nen pro prokuru jako plnou moc rozhodujc, ocitla se na okraji pozornosti.
Rovn dsledky pochyben v postupu prokuristy nemly vliv na platnost a
innost jednn realizovanho prokuristou ve vztahu ke tet osob. Ani proto
nelo o bezprostedn prvn problm. Spe lo o problm ekonomick a
organizan (dsledky vnjho jednn prokuristy na innost podnikatele a
hospodsk stav jeho zvodu).

V judikatue se problmem poruen povinnost prokuristy zabval Nejvy

soud v souvislosti s posouzenm platnosti zruen pracovnho pomru (NS 21 Cdo
1269/2003). Pin zvr, kter je pro dal zkoumn problematiky cenn.
Rozsudek vychz ze zjitn, e sama skutenost, e fyzick osoba je prokuristou,
nebrn navzn pracovnho pomru nebo jinho pracovnprvnho vztahu mezi
prokuristou a prvnickou osobou. Funkce prokuristy nen druhem prce ve smyslu
zkonku prce, take vznik a znik prvnho vztahu, jeho se astn t
prokurista, nen upraven pracovnprvnmi pedpisy. Skutenost, e fyzick osoba
je prokuristou, sama o sob nebrn tomu, aby s touto spolenost uzavela
jakkoli pracovn vztah, pokud jeho npln nen ?vkon funkce prokuristy?. V dan
vci byla alobkyn ve funkci obchodn editelky a zrove byla prokuristkou.
Pokud vybrala z tu spolenosti neoprvnn penze, lo o to, zda se alobkyn
dopustila tohoto jednn jako obchodn editelka nebo jako prokuristka. Pouze
poruen povinnost ve funkci obchodn editelky vykonvan v pracovnm
pomru mohlo poslze vst k rozvzn pracovnho pomru. Z tohoto rozhodnut
dle vyplv, e poruen povinnost prokuristy neme bt postieno sankcemi
stanovenmi v zkonku prce pro poruen pracovn kzn. Uveden rozhodnut
pekonv zvry nauky (lit. . 3 u 450, s. 435) o tom, e prokurista odpovd za
vkon sv innosti podle toho, v jakm byl vztahu k podnikateli, kdy dolo k
udlen prokury, nek vak nic o odpovdnosti prokuristy pi prvnch jednnch,
v nich zastupuje spolenost. Pravidlo uveden v 454 tak odstrauje dosud
existujc nejistotu.

Pe dnho hospode byla v nauce rozebrna podrobn (lit. . 1 a 5 u

tohoto ustanoven). Z uvedench analz vyplv, e tato pe pedpokld
spojen odbornosti, loajality a zrove uritch osobnostnch charakteristik. Pro
prokuristu z toho vyplv, e mus pi svch prvnch jednnch za podnikatele
postupovat vcn sprvn, mus preferovat zjmy podnikatele a mt na zeteli
vdy jeho hospodsk prospch. Prokurista si zrove mus bt vdom rizik
svho jednn, a proto se snait zmrnit je na minimum.

Jestlie bude pi svm jednn za podnikatele postupovat v rozporu s

uvedenmi poadavky, bude povinen nahradit podnikateli jmu, kterou tm
zpsob.

Na zklad zkona o obchodnch korporacch se budou krom poadavku

pe dnho hospode vztahovat na prokuristu i pravidla tzv. podnikatelskho
sudku (business judgment rule). Z nich vyplv, e prokurista m jednat
informovan a v obhajitelnm zjmu podnikatele. Takov jednn je povaovno
za peliv a odborn, pokud byl prokurista v dobr ve, e m dostatek informac
a respektuje zjmy podnikatele. Podle 58 odst. 1 z. o. k. plat uveden
poadavky i pro prokuristy zmocnn dalmi podnikateli, tj. nejen obchodnmi
korporacemi, a dopadaj na jednn spjat s rozhodovnm v podnikatelskch
aktivitch. U prokurist by lo pedevm o soubor vkonnch rozhodnut
doprovzejc bn provoz zvodu.

Speciln pravidlo v 53 z. o. k. uruje sankce za poruen pe dnho

hospode. Prokurista mus vydat prospch, kter poruenm zskal, pop. uhradit
hodnotu tohoto prospchu v penzch. Pokud vznikla podnikateli jma, me bt
vypodna na zklad dohody s prokuristou. Vyaduje se k tomu schvlen tto
dohody nejvym orgnem korporace (pokud je podnikatelem obchodn
korporace), pro kter hlasuj 2/3 hlas vech spolenk.

II. Odmovn prokurist

Poadavek pe dnho hospode sice nic nek o odmovn

prokurist, vcn vak s touto problematikou souvis. Vslovn prvn prava
odmn prokurist v obchodnm zkonku nebyla obsaena a nen obsaena ani v
obanskm zkonku . 89/2012 Sb. Z dosavadn judikatury Nejvyho soudu cit.
ve je zejm, e vztah prokuristy a podnikatele je odlin od vztahu
pracovnprvnho, i kdy byl prokurou poven zamstnanec. Pokud vak je
prokura udlena zamstnanci, je nutn dal prvn pomr zaloen bu
obanskoprvn, nebo obchodnprvn smlouvou. innosti nleejc do vkonu
prokury nesm bt sjednny jako druh prce. Proto nelze sjednat odmnu za
vkon takovch innost jako druhu prce pro podnikatele. Toton by musel bt
zvr o odmovn prokuristy i v tch ppadech, pokud by byl prokurou poven
nap. spolenk obchodn spolenosti. Prokura nen soust jeho prv a povinnost
jako spolenka, odmnu za innost prokuristy nen mono spojovat s vnosem z
podlu spolenka.

Nen pravdpodobn, e by nkdo pracoval jako prokurista zadarmo, nen

t pravdpodobn, e by v podnikatelskm prosted podnikatel povoval
njakou osobu prokurou bezplatn. Naopak lze oekvat, e udlen prokury je
pojmov spojeno s poskytnutm odmny za zaizovn zleitost nleejcch k
provozu zvodu a zastupovn podnikatele.

Problematiky odmovn prokurist se dotkalo rozhodnut Nejvyho

soudu 23 Cdo 2713/2009 (Rc 103/10). Podle nho se pi nedostatku pslunch
ujednn ve smlouv mezi prokuristou a podnikatelem m aplikovat mandtn
smlouva ( 566 a 576 dve platnho obch. zk.), jej zkonnou charakteristikou
je platnost. Podle cit. rozhodnut nle prokuristovi v prv ad plata podle
toho, co si s podnikatelem pi udlovn prokury ujednal. Nen-li plata ve
smlouv stanovena, je podnikatel povinen zaplatit prokuristovi platu, kter je
obvykl v dob uzaven smlouvy za innost obdobnou innosti, kterou prokurista
uskutenil pi zazen zleitosti. Nrok na platu nelze podle Nejvyho soudu
vzat jen na samotn fakt udlen prokury, nbr je vdy nutno zkoumat, zda
prokurista skuten zleitosti spojen s provozem podniku zastoupenho
zaizoval a v jakm rozsahu.

Cit. zvr Nejvyho soudu lze povaovat za sprvn a odpovdajc

obvyklm pomrm pi podnikn, a proto pouiteln i po innosti obanskho
zkonku. Vzhledem k tomu, e obansk zkonk . 89/2012 Sb. ? na rozdl od
dve platnho obchodnho zkonku ? neupravuje mandtn smlouvu jako smluvn
typ pro zastupovn a zaizovn zleitost v zastoupen jmnem zastoupenho a
na et zastoupenho, je nutno vyut pravy smluv pkaznho typu, konkrtn
pkazu ( 2430 a 2444). Z 2438 lze dovodit, e podnikatel jako pkazce je
povinen prokuristovi jako pkaznkovi odmnu poskytnout, protoe je to v
hospodskm styku obvykl. Odmna se poskytuje za vynaloen sil
pkaznka, a to i kdy oekvan vsledek nenastal. V zjmu prvn jistoty
podnikatele i prokuristy vak lze doporuit upravit jejich vzjemn prva a
povinnosti speciln, k tomuto elu uzavenou smlouvou, v n budou obsaena i
ujednn o odmn prokuristy a o podmnkch jejho poskytnut.

Souvisejc ustanoven:

450 a 453, 455, 456, 2430 a 2444

Souvisejc pedpisy:

 51 a 58 z. o. k.

Z judikatury:
Nen-li vztah, z nho vychz udlen prokury, zaloen smlouvou uritho
typu, aplikuje se na nj prvn prava mandtn smlouvy, podle n se mandat
zavazuje k zazen urit obchodn zleitosti mandanta uskutennm prvnch
kon jmnem mandanta nebo uskutennm jin innosti.
Prokuristovi nle za zaizovn zleitost podnikatele plata podle jejich
ujednn. Nen-li plata ve smlouv stanovena, je podnikatel povinen zaplatit
prokuristovi platu, kter je obvykl v dob uzaven smlouvy za innost
obdobnou innosti, kterou prokurista uskutenil pi zazen zleitosti.
Nrok na platu nelze v takovm ppad vzat jen na samotn fakt
udlen prokury, nbr je nutno zkoumat, zda prokurista skuten zleitosti
spojen s provozem podniku zastoupenho zaizoval a v jakm rozsahu.
(Rc 103/10, SoJ 53/10, PrRo 8/10)

Z literatury:
viz u 450 a dle:

ern: Obchodn prvo. Akciov spolenost, 2006, s. 244.

Ddi in Ddi et al: Obchodn zkonk. Koment, dl III, 2002, s. 2417.

tenglov in tenglov, Plva, Tomsa: Obchodn zkonk. Koment, 11.

vyd., 2006, s. 745.

Bejek: Principy odpovdnosti statutrnch a dozorch orgn kapitlovch

spolenost. PrRo, 2007, . 17, s. 614, 615.

ech: Pe dnho hospode a povinnost loajality. PR, 2007, . 3, s. 4

passim.

455

(Podepisovn prokuristy)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

Ustanoven o podepisovn prokuristy m instruktivn povahu, poruen

pravidla neme vst ke zmaen zastoupen nebo k neplatnosti prvnho jednn,
plyne-li ji z okolnost, e je prvn jednno v zastoupen ( 161).

Vklad:

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. obsahuje ohledn zpsobu podepisovn

prokuristy pravu v podstat totonou s obchodnm zkonkem. Podepisovn
prokuristy zmioval jeho 14 odst. 5, kter poadoval, aby prokurista pipojil k
firm zastupovanho podnikatele svj podpis a dodatek oznaujc prokuru.
Tehdej prava vak neeila prvn nsledky jednn prokuristy, kter tato
pravidla nedodrel, zejmna nepipojil dodatek, z nho by bylo patrno, e jedn
jako prokurista. Judikatura k tto otzce nebyla jednotn (jud. 1 a 2).

Ustanoven 455 poaduje stejn jako dve platn obchodn zkonk ti

sloky oznaujc jednajc osobu: firmu podnikatele, podpis prokuristy a dodatek
oznaujc prokuru. Navc ve spojitosti s monost tzv. fililn prokury uvd
pravidla pro jednn prokuristy povenho prokurou jen pro jednotlivou poboku
nebo zvod podnikatele; je toti nutno pipojit jet oznaen onoho zvodu nebo
poboky.

Dodatkem, kter oznauje prokuru, me bt vslovn uveden zmocnn ?

jako prokurista?, ?prokurista?. Pouv se i vraz ?per procura?, ?in procura? nebo
zkratka ?Ppa?, ?ppa?, ?ppr? nebo ?p. p.?. Pokud je jednajc osobou prokurista,
nesta pouh uveden slov ?za? nebo ?jmnem?.

Nepouil-li prokurista uveden formy, nestanov obansk zkonk pro tuto

situaci dnou sankci. Vzhledem k tomu, e prokurista je zapsn v obchodnm
rejstku, take by nemly vznikat pochybnosti o jeho oprvnn prvn jednat za
podnikatele, lze souhlasit s dvodovou zprvou, e forma podpisu m jen
organizan vznam, jejm poruenm nepozbv podpis prokuristy prvnho
vznamu a podnikatel je jm vzn, pokud byl mysl prokuristy jednat za

podnikatele vysloven nebo zejm z okolnost. Nelze pitom ztrcet ze zetele, e

elem udlen prokury je, aby bylo mono prvn jednat jist, ale bez
zbytench formalit.

Souvisejc ustanoven:

450 a 454, 456

Z judikatury:
Oprvnn prokuristy jednat na zklad udlen prokury vznik zpisem do
obchodnho rejstku a nen vzno na uveden dodatku oznaujcho prokuru.
(VS Praha 9 Cmo 873/1999, tenglov: Pehled judikatury ve vcech
obchodnch zvazkovch vztah, 2005, po. . 12)
Soust podpisu prokuristy je podle 14 odst. 5 obch. zk. doloka o
prokue. Bez tto doloky nejde o podpis prokuristy. Nesta jen skutenost, e jde
o osobu zapsanou jako prokurista v obchodnm rejstku. Pesto me tento
podpis podnikatele zavazovat, byl-li podepsan oprvnn jednat za nj i z jinho
dvodu.
(VS Praha 5 Cmo 308/1994, SoRo 4/96)

Z literatury:
viz u 450

456
(Znik prokury)
prof. JUDr. Jarmila Pokorn, CSc.

Z dvodov zprvy (k 450 a 456):

O zniku prokury se navrhuje stanovit jen doplujc ustanoven k obecn

prav zniku smluvnho zastoupen. Navrhuje se stanovit, e prokura zanik i v
ppad pevodu nebo pachtu zvodu nebo poboky, pro kter byla prokura
udlena. Pokud jde o ppad smrti podnikatele, zachovv se dosavadn prvn

pravidlo, e prokura trv i po smrti podnikatele. e lze v tchto ppadech ujednat

nco jinho, se vslovn nezdrazuje, nebo to plyne ji z 1 nvrhu.

Vklad:

Z dvodov zprvy vyplv, e prava v 456 je speciln a dopluje

obecnou pravu zniku smluvnho zastoupen ( 448 a 449). Ze spojen obou
prav lze dovodit, e prokura zanik:
- Odvolnm ze strany zmocnitele: zmocnitel me prokuru odvolat kdykoli; pokud
si vak strany ujednaly okruh dvod pro odvoln, nelze prokuru odvolat z jinch
dvod ne z tch, kter byly sjednny. Pojmov je vyloueno odvoln jen pro
nkter jednn (takov ppad by byl svou povahou toton s omezenm prokury
a toto omezen by nebylo inn navenek). Pokud je prokura odvolna, mlo by
dojt k vypodn vzjemnch prv a povinnost ve vnitnm vztahu mezi
prokuristou a podnikatelem, zejmna by mla bt zaplacena sjednan plata za
jednn, kter uinil prokurista. Pro projev odvoln nen pedepsna dn
speciln forma. Me se tak proto stt psemn i stn. Podnikatel vak bude
muset odvoln prokury doloit, aby prokura mohla bt vymazna z obchodnho
rejstku. Prokuru me odvolat i likvidtor nebo insolvenn sprvce, pokud bude
zruena obchodn korporace a vstoup do likvidace nebo pokud bude vi majetku
podnikatele zahjeno insolvenn zen. Pokuristovi je nutno odvoln prokury
oznmit a podat nvrh na vmaz prokury a prokuristy z obchodnho rejstku;
jinak jednn prokuristy podnikatele nadle zavazuje. Vmaz z obchodnho
rejstku m jen deklaratorn vznam. Proto prokuristovo jednn po odvoln
prokury podnikatele nezavazuje, i kdy sice k vmazu nedolo, nicmn tet
osoby o odvoln prokury vdly nebo musely vdt.

- Vpovd ze strany prokuristy: v tomto ppad se uplatn obdobn pravidla jako

pi odvoln zmocnitelem. Prokurista vak je i po vpovdi povinen uinit ve, co
nesnese odkladu, aby podnikatel neutrpl jmu. I v tomto ppad je podnikatel
povinen podat nvrh na vmaz prokury a prokuristy z obchodnho rejstku.

- Smrt prokuristy, nikoliv vak smrt podnikatele. Pro ppad smrti podnikatele
vak strany mohou znik prokury ujednat.

- Pevodem nebo pachtem obchodnho zvodu, pokud byla udlena fililn

prokura (vslovn prava v 456). Vcn obdobnm dvodem je i zruen a znik
obchodnho zvodu nebo jeho vloen do zkladnho kapitlu jin obchodn
spolenosti.

- K zniku prokury by mohlo vst i omezen svprvnosti prokuristy. Protoe jde o

zastoupen, netkal by se tento dvod podnikatele.

- Ukonen prokury by mohl podnikatel s prokuristou dohodnout.

- K dvodm spe kuriznm by patilo splynut osoby podnikatele a prokuristy

(nap. pokud by prokurista zddil obchodn zvod po podnikateli).

- Pokud by se prokurista stal lenem statutrnho orgnu, prokura touto

skutenost nezanik automaticky. Soubh obou titul k zastupovn je vak
povahou vci vylouen; prokuru je proto nutno odvolat nebo ukonit dohodou
prokuristy a podnikatele.

Ve vech ppadech je nutno podat nvrh na vmaz prokury a prokuristy z

obchodnho rejstku. Vmaz m deklaratorn inek.

Souvisejc ustanoven:

448, 449, 450 a 455

Souvisejc pedpisy:

zk. o ve. rejstcch

Z literatury:
viz u 450

Dl 3
Zkonn zastoupen a opatrovnictv

Oddl 1
Obecn ustanoven

457
(el zkonnho zastoupen a opatrovnictv)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy (k 457 a 464):

Rozdl mezi zkonnm zastoupenm a opatrovnictvm je v prvnm dvodu

vzniku obou tchto forem zastoupen. Prv vznik pmo ze zkona, druh na
zklad rozhodnut soudu. Z t piny osnova dsledn rozliuje mezi obojm a
nesluuje zkonn zastoupen a opatrovnictv pod jednotn oznaen "zkonn
zastoupen", jak je tomu dosud, nebo tm se jasnost ei zkona rozmluje.

Zkladnm spolenm znakem obou uvedench zpsob zastoupen je

skutenost, e zkonnho zstupce i opatrovnka me mt osoba nesvprvn.
(Nkter dal ustanoven speciln povahy tuto zsadu v ppad opatrovnictv
prolamuj.) Spolenm znakem je vak tak to, e takov zastoupen vznikaj k
ochran nesvprvnho a v jeho zjmu, na co se zvlt db u lovka.
Logickm dsledkem tto konstrukce je akceptace tradinho een pi kolizi
zjm zkonnho zstupce i opatrovnka se zjmy zastoupenho, pop. pi kolizi
zjm nkolika osob, kter maj spolenho zkonnho zstupce nebo
opatrovnka.

Z tchto dvod se navrhuje stanovit zkladn prvn aspekty pro ob

uveden formy zastoupen spolen. Speciln prava zkonnho zastoupen a
opatrovnictv (porunictv) nezletilch se svuje druh sti zkonku o prvu
rodinnm, piem i tato prava ovem vychz co do zklad z tto obecn
pravy.

Zkonn zstupce ani opatrovnk nemaj i vi zastoupenmu prvo na

odmnu. Vjimku se navrhuje nov stanovit pro ppad, e pi tomto zastoupen
nle zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi odmna za sprvu jmn; nen-li
speciln prava, stanov vi takov odmny na nvrh zstupce soud.

Sprva jmn je odlin od sprvy cizho majetku podle sti tet. Proto se
v ustanovench o zkonnm zastoupen a opatrovnictv pouv vrazu "bn
sprva" (jmn), nikoli "prost sprva" nebo "pln sprva" (majetku). elem
sprvy jmn zastoupenho nebo opatrovance je vdy dbt o rozmnoen majetku
zastoupenho nebo opatrovance, ale zkonn zstupce i opatrovnk mohou jak v
pi o zachovn majetku opatrovance, tak i v pi o jeho rozmnoen init jen
kony bn povahy; v nebnch ppadech si mus vdy vydat souhlas
soudu. Tm se tato prava pojetm li od pravy sprvy cizho majetku.

Vklad:

Zkonn zastoupen vznik pmo ze zkona (nap. svprvn rodie jsou

zkonnmi zstupci svho dtte ( 892), opatrovnictv vznik na zklad
rozhodnut soudu, v nm je vymezen rozsah zstupho oprvnn. Opatrovnka
lze pi splnn zkonem stanovench pedpoklad ustanovit jak fyzick (nap.
55 a nsl.), tak prvnick osob (nap. 165 odst. 2). Ustanoven 457 a
dvodov zprva k nmu se doputj jist nedslednosti, pokud sdluj, e
jednou formou zastoupen, kter vznik z rozhodnut soudu, je opatrovnictv. Od
innosti novho kodexu toti existuj zastoupen stojc na pomez zkonnho a
smluvnho zastoupen, kter prvotn vznikaj na zklad vle zastoupenho nebo
vle zstupce, kterou zastoupen vslovn nezpochybnil, k jejich innosti se
sice vyaduje svolen soudu, ale soud m jen omezen prostor tato prvn jednn
neschvlit. Mme na mysli povoln opatrovnka pedbnm prohlenm ( 38 a
nsl.) a zastoupen lenem domcnosti ( 49 a nsl.). Zvltnm typem
zastoupen vznikajcm na zklad rozhodnut soudu je krom opatrovnictv
rovn poruenstv (viz koment k 928 a nsl.), sven dtte do pe jin
osoby (viz koment k 953 a nsl.), pstounstv a pedpstounsk pe (viz
koment k 958 a nsl.). ]

Zatmco smluvn zastoupen prvotn smuje k prosazen vle zmocnitele,

zkonn zastoupen a opatrovnictv m zabezpeit pedevm prosazovn
prvnch zjm zastoupenho. Proto zkonn zstupce a opatrovnk nen na rozdl
od zmocnnce ( 447) zkonem zavzn respektovat pokyny zastoupenho.
Nicmn opatrovnk ( 467 odst. 1) a do jist mry i zkonn zstupce ( 867,
875 odst. 2) jsou povinni pihldnout k prohlenm a nzorm zastoupenho.
Zkonn nebo soudem ustanoven obecn zastoupen lovka opravuje
zstupce mj. i k ochran osobnostnch prv zastoupenho ( 81 a nsl., 2894
odst. 2, 2956 a nsl.). Zastoupen ve smyslu 457 i opatrovnictv lovka podle
465 jsou toti koncipovny jako ochrana vekerch soukromoprvnch zjm
zastoupenho a nejsou omezeny na zleitosti tkajc se jen majetku a hmotnch
poteb zastoupenho. Omezen zkonnho zstupce jednat v osobnch (nikoliv
majetkovch) zleitostech zastoupenho je taxativn a plyne z 458.

Draz na zvenou mru ochrany zastoupenho pi zkonnm zastoupen a

opatrovnictv je patrn i z pravidla, e zastoupen nen vzn z prvnho jednn
zkonnho zstupce nebo opatrovnka, jm dolo k pekroen zstupho
oprvnn, nebylo-li toto pekron bez zbytenho odkladu schvleno ( 440
odst. 1). Lhta "bez zbytenho odkladu" je objektivn a b od okamiku
uskutenn prvnho jednn ze strany zstupce, nikoli od doby, co se soud
(ppadn osoba, kter je oprvnna k ratihabici prvnho jednn zstupce) o
tomto jednn dozvdl. Je tomu tak proto, e v dob pekroen zstupho
oprvnn zpravidla neexistuje osoba, kter je k ratihabici oprvnna. Tomuto
zvru nasvduje i 446, jen upravuje prvn nsledky pekroen zstupho
oprvnn u zmocnnce a kter lhtu "bez zbytenho odkladu" pro tento ppad
vslovn formuluje jako lhtu subjektivn. 4. Princip zven ochrany
zastoupenho pi zkonnm zastoupen a opatrovnictv je teba zohlednit i pi
vkladu zkona. Proto je teba dovodit, e jednn zkonnho zstupce nebo
opatrovnka, kter je v rozporu se zjmem zastoupenho, je prvn neinn - je
tzv. zdnlivm prvnm jednnm. Tot plat, dojde-li ke stetu zjmu zkonnho
zstupce nebo opatrovnka se zjmem zastoupenho nebo ke stetnut zjm
tch, kte jsou zastoupeni tm zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem,
ppadn hroz-li takov stet ( 460).

Souvisejc ustanoven:

55 a nsl., 165 odst. 2, 436 a 449, 457 a 488, 892 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

22, 23 o. s. .

Z literatury:

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 152-153.

Knappov,vestka, Dvok: Obansk prvo hmotn. Sv. I, 4. vyd., 2005,s.

247 a nsl.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 292 a nsl.

Drgonec:Zkonn zstupca a medicnske vkony. Prvny obzor, 1982, . 2.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

458
(Meze zastoupen zkonnm zstupcem a opatrovnkem)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vkon rodinnch prv (1 a 3)

II. Poizovac zpsobilost (4 a 7)

I. Vkon rodinnch prv

Ustanoven 458 upravuje zkonn vluky ze zstupho oprvnn

zkonnho zstupce nebo opatrovnka.

Za zleitosti tkajc se vzniku nebo zniku manelstv je teba povaovat

jednn smujc ke vzniku manelstv ( 656 a nsl.), nvrh na prohlen
manelstv za neplatn ( 680 a nsl.), nvrh na rozvod manelstv, vetn
jednn bhem zen o tchto nvrzch ( 755). S ohledem na irokou dikci 458
se nabz otzka, zda opatrovnk fyzick osoby, kter se mn rozvst, me jejm
jmnem uzavt dohodu o prav majetkovch pomr, bydlen a vivnho pro
dobu po rozvodu [ 757 odst. 1 psm. c)]. Odpov na tuto otzku je kladn.
Smyslem 458 toti nen zamezit tzv. nespornmu rozvodu manelstv, ppadn
znemonit dohodu, je by rozvdjcmu se manelovi, kter je za jinch okolnost
zastoupen opatrovnkem, poskytovala prospch. Dohoda ve smyslu 757 odst. 1
mus bt dodaten a jet ped rozvodem manelstv schvlena soudem ( 461

odst. 1). Nvrh na prohlen manelstv za neplatn me podat dvj zkonn

zstupce, ppadn opatrovnk, i svm jmnem, pokud na takovm uren m
prvn zjem ( 680).

Vkonem rodiovskch prv a povinnost se rozum realizace tzv.

rodiovsk odpovdnosti, je zahrnuje pi o dt a jeho vchovu, zastupovn
dtte a sprvu jmn dtte ( 865 a nsl.). K vkonu rodiovsk odpovdnosti a
jeho mezm u rodi, kte nejsou pln svprvn, viz 865 a 874. Nem-li
nkter z rodi rodiovskou odpovdnost, vykonv ji druh z rodi. Nem-li
dn z rodi rodiovskou odpovdnost nebo je-li vkon rodiovsk
odpovdnosti obou rodi pozastaven, jmenuje soud dtti porunka. Jsou-li
rodiovsk odpovdnost nebo jej vkon omezeny, jmenuje soud dtti
opatrovnka ( 878).

II. Poizovac zpsobilost

Pozenm pro ppad smrti jsou zv( 1494), dovtek ( 1498),

ustanoven nhradnho ddice ( 1507), svensk nstupnictv ( 1512), ustaven
vedlejch doloek, podmnek a pkaz k zvti ( 1551 a nsl.) a ustanoven
sprvce pozstalosti ( 1556). Jedn se toti o tzv. vedlej doloky k zvti. Za
akt smujc k novmu pozen pro ppad smrti je teba pokldat i zruen nebo
odvoln zvti ( 1575 a nsl.), ddickou smlouvu ( 1582 a nsl.) a odkaz (
1594 a nsl.).

Fyzick osoba, kter dovrila patnct let vku a dosud nenabyla pln
svprvnosti, m plnou zpsobilost poizovat bez souhlasu zkonnho zstupce,
porunka nebo opatrovnka formou veejn listiny ( 1526). Jin fyzick osoba
omezen ve svprvnosti m rovn poizovac zpsobilost, a to v rozsahu a
zpsobem vyplvajcm z 1527 a 1528. Osoba zbaven svprvnosti nem
poizovac zpsobilost. Poizovac zpsobilost osob s nikoli plnou svprvnost
smuje svm systematickm zaazenm v zkon pouze k vystaven zvti, proto
se lze domnvat, e nepokrv institut ddick smlouvy ani odkaz, je jsou
systematicky zaazeny do jinho oddlu, ppadn jinho dlu kodexu. Tyto jednn
navc do jist mry pesahuj rmec pozen pro ppad smrti. Nicmn lze
pijmout zvr, e zmnn argumenty nejsou natolik siln, aby v ppad
nezletil nebo pln nesvprvn fyzick osoby nebylo mon uzavt ddickou
smlouvu nebo uskutenit odkaz, pokud jak pln nesvprvn, tak jeho zkonn
zstupce i opatrovnk projevili shodnou vli tato poizovac jednn uskutenit.
Ddick smlouva i odkaz vak vyaduj schvlen soudem, nebo mimo jin
vyjaduj vli zstupce pln nesvprvnho, je se tk nikoli bn zleitosti.

Akt vyddn ( 1646 a nsl.) me uskutenit pln nesvprvn zstavitel,

nikoli vak jeho zkonn zstupce nebo opatrovnk, a to za stejnch podmnek a
ve stejn form, jakm se poizuje nebo ru zv ( 1649).

Zeknut se ddickho prva smlouvou se zstavitelem ( 1484), odmtnut

ddictv po smrti zstavitele ( 1485), vzdn se ddictv bhem ddickho zen
ve prospch jinho ddice ( 1490) nelze pokldat za jednn, kter jsou
"pozenm pro ppad smrti". K takovm jednnm je tedy zkonn zstupce nebo
opatrovnk oprvnn, ovem podlhaj schvlen soudu ( 461, 898).

Souvisejc ustanoven:

55 a nsl., 165 odst. 2, 436 a 449, 457 a 488, 656 a nsl., 680 a
nsl., 755, 757 odst. 1 psm. c), 855 a nsl., 892 a nsl., 1484, 1494, 1498,
1507, 1512, 1526 a 1528, 1551, 1556, 1582, 1584, 1646

Z literatury:

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 292 a nsl.

459
(Vc zvltn obliby)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Vc zvltn obliby je vc, ppadn i soubor informac (nap. datov soubor

s fotografi blzk osoby), kter m pro zastoupenho zvltn subjektivn hodnotu
a jej odnt by pro tuto osobu znamenalo nikoli zanedbatelnou jmu (to plat pi
umstn zastoupenho do zdravotnickho zazen, zazen socilnch slueb i
podobnho zazen). Nen podstatn, zda tato vc je ve vlastnictv nebo jen v
oprvnn drb nebo detenci zastoupenho. Za "odnt vci" je teba pokldat i
nenaplnn pn zastoupenho, aby mu tato vc, kterou nem pechodn ve sv
dispozici, byla navrcena. Nerozhoduje ani skutenost, e zvltn obliba vci ze
strany zastoupenho nen racionln odvodniteln. K vci zvltn obliby vak
mus mt zastoupen opravdov vztah, kter nen pouhm rozmarem. Proto 459

nedopad nap. na situace, kdy zastoupen prosazuje, aby ml monost

disponovat s vcero vcmi najednou, k nim si opravdov vztah nemohl oividn
vytvoit.

Ustanoven 459 se neuplatn, jestlie tato vc podle prva nle tet

osob stojc mimo vztah zstupce a zastoupenho a je-li dvod se domnvat, e
tato osoba m zjem o navrcen vci.

Nezletilmu, kter nen pln svprvn, lze odejmout vc zvltn obliby,

nejen je-li to teba pro ochranu jeho ivota a zdrav, ale i z jinch zvanch,
nap. vchovnch dvod. Jakmile dvody pro odnt vci pominou, je teba
dispozici zastoupenho s vc zvltn obliby obnovit.

Aplikace 459 pipad v vahu zejmna v situacch, kdy je nikoli zcela

svprvn lovk umstn ve zdravotnickm zazen, v zazen socilnch slueb
nebo v podobnm zazen a projevil pn si ponechat jednotlivou vc, k n m
zjevn vztah. Toto pn je povinno respektovat i samotn zazen.

Souvisejc ustanoven:

457 a 471, 855 a 891

460
(Stet zjm)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Stet mezi zjmem zstupce a zastoupenho, ppadn mezi zjmy tch,

kte jsou zastoupeni zstupcem, je dn, jestlie z celkov povahy zleitosti,
jako i z dalch okolnost ppadu a vztah mezi zstupcem a zastoupenm (nebo
mezi osobami zastoupenmi tm zstupcem) je teba dovodit, e zstupce m
prvn zjem na tom, aby zleitost, v n m jmnem zastoupenho jednat,
nebyla zcela nebo zsti vyeena v nejlepm zjmu zastoupenho.

S ohledem na potebu ochrnit ir zjem na zabezpeen prv osoby,

kter je zastoupena zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem ( 457) je teba
dovodit, e ppadn prvn jednn zstupce jmnem zastoupenho, kter je ve
stetu zjm, zastoupenho nezavazuje. K tomuto faktu soud pihldne z edn
povinnosti, nebo se nejedn jen o relativn neplatn jednn, ale o jednn, je je
postaveno na rove absolutn neplatnosti ( 588). Pi zkonnm zastoupen a
opatrovnictv nehraje roli, zda zastoupen o rozporu vdl nebo musel vdt (
437 odst. 1). Dojde-li ke stetu zjm osob zastoupench tm zstupcem nebo
opatrovnkem, koliznho opatrovnka je teba jmenovat vem zastoupenm.

Zastoupen pi stetu zjm mezi rodiem a dttem nebo pi rozporu mezi

zjmy dt zastoupenmi tmi rodii e 892 odst. 3. Tak v tchto ppadech
se uplatn zsada, e prvn jednn zkonnho zstupce je vi zastoupenmu
prvn neinn, soud k neinnosti pihldne z edn povinnosti.

V ppad smluvnho zastoupen judikatura dovozuje, e pouh monost

rozporu zjm zmocnnce a zmocnitele neposta k zvru o neplatnosti
prvnho jednn uinnho zmocnncem. Rozpor mus skuten existovat (NS 21
Cdo 2439/2007). Pro ppad zkonnho zastoupen nebo opatrovnictv vak toto
pravidlo nelze vyut, nebo zastoupen, kter je zpravidla osobou nemajc plnou
svprvnost, nem na rozdl od zmocnitele v ppad potencilnho stetu zjm
monost zastoupen ukonit. Rovn u nho nelze pedpokldat, e by si
uvdomil, e ke stetu me skuten dojt. Navc zkon u smluvnho zastoupen
a opatrovnictv deklaruje zvenou potebu smujc k zabezpeen zjm
zastoupenho ( 457).

Koliznho opatrovnka jmenuje soud i bez nvrhu. Souasn ur rozsah

opatrovnickho zastoupen.

Souvisejc ustanoven:

437 odst. 1, 457, 892 odst. 3

Souvisejc pedpisy:

192 a nsl. o. s. .

Z judikatury:
Zjiovn, zda nen dn rozpor v zjmech zstupce a zastoupenho za
situace, kdy jeden ddic navrhne k vypodn ddictv i v zastoupen druhho
ddice dohodu, kter se svmi dsledky pro zastoupenho ddice bl odmtnut
ddictv, nen potebn tehdy, kdy z pln moci vyplv, e zastoupen
nestanovil zstupci hranice, ve kterch a jak m zstupce pi uzavrn ddick
dohody jednat, a souasn zastoupen deklaroval, e je srozumn i s takovou
dohodou, podle kter by z ddictv nic nenabyl.
(NS 21 Cdo 2439/2007)

Z literatury:

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 160-161.

Knappov,vestka, Dvok: Obansk prvo hmotn. Sv. I, 4. vyd., 2005,s.

246.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 301.

461
(Sprva jmn zastoupenho)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Schvlen prvnho jednn zstupce (6 a 8)

III. Zvltn sprvce ( 461 odst. 2) (9 a 10)

I. Obecn

S vkonem role zkonnho zstupce je zpravidla spojena i sprva jmn

zastoupenho. Opatrovnk tmto oprvnnm disponuje pouze tehdy, vyplv-li
tato skutenost nepochybn z rozhodnut soudu, jm byl jako opatrovnk
ustanoven.

Zkonn zstupce (opatrovnk) nen oprvnn za zastoupenho prvn

jednat v zleitostech tkajcch se vzniku a zniku manelstv, vkonu
rodiovskch prv a povinnost, pozen pro ppad smrti nebo prohlen o
vyddn a jejich odvoln. K dojednn ddick smlouvy ( 1582 a nsl.) nebo k
odkazu ( 1594 a nsl.) me dojt spolenm a shodnm jednnm zkonnho
zstupce (opatrovnka) a zastoupenho. Jedn se toti o jednn, kter jsou svm
charakterem kombinac pozen pro ppad smrti a prvnho jednn jinho typu.
K tmu zvru je teba dospt v ppad dohody o prav majetkovch pomr,
bydlen a vivnho pro dobu po rozvodu [ 757 odst. 1 psm. c)]. Spolen
jednn zstupce a zastoupenho pi pozen odkazu, uzaven ddick smlouvy
nebo dohody dle 757 odst. 1 psm. c) podlh dodatenmu schvlen soudem.

Osoba, kter m stenou zpsobilost k prvnmu jednn, me bt

zavzna jak jednnm svho zkonnho zstupce nebo opatrovnka, tak i
jednnm vlastnm, jde-li o jednn, kter v rmci sv omezen zpsobilosti me
sama uinit. V ppad jednn, kter me uskutenit jak zstupce, tak
zastoupen, se mus prosadit zsada, podle n zstupce mus dbt nzoru
zastoupenho ( 467 odst. 1). Zkonn zastoupen ani opatrovnictv toti nejsou
prostedkem k popen vle zastoupenho, pokud zastoupen je schopen tuto vli
v uritch zleitostech projevit. Prvn jednn (nap. splnn dluhu), kter tet
osoba uskutenila vi zastoupenmu, jen neml zpsobilost k jeho akceptaci,
nezpsobuje zamlen prvn inky. Toto pravidlo se neuplatn za pedpokladu,
e reln nsledek se pozdji projev i ve vztahu k zkonnmu zstupci nebo
opatrovnkovi (nap. nezletil, jemu byl dluh plnn, mu plnn ped).

Bnou sprvou jmn zastoupenho je teba rozumt vyizovn

obvyklch, zpravidla v uritm asovm horizontu se opakujcch zleitost, jako
jsou nap. pravideln platby a pjmy z jmn nebo innosti zastoupenho, nap.
placen sdruenho inkasa, pojistnho, dan nebo pijmn vtku z majetku
(njemn, roky, dividendy apod.). Bnou zleitost jsou i nrazov prvn
jednn jmnem zastoupenho, je se po hodnotov strnce nevymykaj rovni
spravovanho jmn. Za nikoli bnou sprvu jmn je teba pokldat zleitosti,
kter se zsadnjm zpsobem dotkaj majetkov podstaty spravovanho
jmn, jako je nap. pevod nemovitosti zastoupenho. Kritria pro odlien bn
a nikoli bn sprvy jsou promnliv v zvislosti na hodnot a charakteru

spravovanho jmn, jako i na vyvjejc se hospodsk situaci, ppadn i na

osobn situaci zastoupenho (nap. zda bude v dohledn dob potebovat urit
majetkov hodnoty ke studiu, na lkaskou pi apod.).

Pe o jmn nezletilho dtte ze strany rodi je upravena ve zvltnch

ustanovench 896 a nsl.

II. Schvlen prvnho jednn zstupce

Rozhodnut soudu, kterm se schvaluje nikoli bn prvn jednn

zstupce uinn za nezletilho, m deklaratorn povahu. Proto nen rozhodujc,
zda soud o schvlen prvnho jednn zkonnho zstupce nebo opatrovnka
jednajcho jmnem zastoupenho rozhodl ped relnm uskutennm tohoto
jednn nebo a po nm. Nikoli bn prvn jednn, kter za zastoupenho
uinil jeho zkonn zstupce (opatrovnk), se stv innm, jakmile dolo k jeho
schvlen soudem, ppadn jakmile s nm zastoupen po ukonen vztahu
zastoupen (nap. nabytm pln svprvnosti) vyslov souhlas. Je-li souhlas soudu
dn pedem, nastvaj inky prvnho jednn dle zstupcem uskutennho
jednn. Pokud soud prvn jednn zstupce neschvl, m se za to, jako kdyby
tohoto prvnho jednn nikdy nebylo.

Pi schvlen prvnho jednn, kter zstupce uinil jmnem

zastoupenho, soud z edn povinnosti zjiuje pnos tohoto jednn pro
zastoupenho nejen k okamiku jeho uskutenn, ale i s ohledem na budouc
mon a reln zjmy a poteby zastoupenho. K rozhodnut o schvlen prvnho
jednn zstupce spovajcho v odmtnut ddictv, odkazu nebo daru uinnho
v zastoupen zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem mus soud z edn
povinnosti zjiovat daje o povaze, druhu a cen majetku zstavitele a o vi
jeho dluh. M-li zastoupen na zklad prvnho jednn svho zstupce nabt
uritou hodnotu (nap. nemovitost), mus soud mj. zkoumat, jak bude mt
zastoupen monosti tuto vc vyuvat nebo z n brt uitky, ppadn jak
nklady budou spojeny s jejm udrovnm.

Opatrovnk, kter byl astnku soudem ustanoven pro konkrtn zen dle
29 o. s. ., nen osobou, kter by byla oprvnna ke hmotnprvnmu jednn
jmnem zastoupenho. Avak s ohledem na skutenost, e opatrovnk
ustanoven pro zen neme za uritch okolnost efektivn hjit zjmy
astnka bez monosti uplatnit obranu, je m hmotnprvn podstatu, soudn
praxe pipout, e opatrovnk m tat prva jako zstupce s plnou moc pro cel
zen. Me proto nap. jmnem astnka uplatnit nmitku promlen, zejm i

relativn neplatnosti pro rozhodnut podstatnho hmotnprvnho jednn.

Procesn opatrovnk vak neme init jednn, kter smuj k aktivnmu
nakldn s majetkem zastoupenho, nap. uplatnit nmitku zapoten apod. Vi
procesnmu opatrovnkovi ani nelze init hmotnprvn jednn, je maj dopad na
jmn zastoupenho, jako je nap. doruen vzvy k plnn apod. Hodl-li
protistrana takov jednn vi opatrovnkem zastoupenmu astnku
uskutenit, m navrhnout ustanoven hmotnprvnho opatrovnka dle 465
odst. 1 a uskutenit pslun hmotnprvn jednn vi tomuto poslze
ustanovenmu opatrovnkovi.

III. Zvltn sprvce ( 461 odst. 2)

Z logiky vci, jako i z vslovn dikce 461 odst. 2 vyplv, e zstupce

nebo opatrovnk zastoupenho nemohou zasahovat do oprvnn zvltnho
sprvce, jeho ustanovil zstavitel nebo drce k obhospodaovn majetku
zastoupenho, kter zastoupen nabyl na zklad ddictv, odkazu nebo daru.
Sprvce majetkov hodnoty, kter byl zstavitelem nebo drcem ustanoven, se
ujm sv funkce a k okamiku, kdy zastoupen dar pijme, resp. ddictv
neodmtne. Proto zkonn zstupce nebo opatrovnk mohou jmnem
zastoupenho nepijmout dar nebo odmtnout ddictv, ani by zashli do
oprvnn sprvce. Takov jednn zstupce vyaduje souhlas soudu, i kdyby bylo
s ohledem na svoji relnou zvanost jen bnou zleitost ve smyslu 461 odst.
1. K tomuto zvru ostatn dospla i dvj soudn praxe s odvodnnm, e
odmtnut ddictv je i s ohledem na svj formln charakter nikoli bnou
zleitost.

Pestoe 461 odst. 1 vslovn e pouze jednn zstupce pi sprv

jmn, vyuij se tat pravidla i pi zastupovn nejen v majetkovch, ale i v
osobnch zleitostech zastoupenho, k nmu je zkonn zstupce nebo
opatrovnk oprvnn (vjimky pedevm viz 458).

Souvisejc ustanoven:

457, 461, 465 odst. 1, 467 odst. 1, 757 odst. 1 psm. c), 896 a nsl.,
1582 a nsl., 1594 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

 29, 192, 193 o. s. .

Z judikatury:
Prvn kon, kter za nezletilho uinili jeho zkonnmi zstupci, ani by
dolo k jeho schvlen za nezletilho soudem ve smyslu ustanoven 28 ob. zk.
a 179 o. s. ., se stv perfektnm, jakmile s nm nezletil po nabyt zletilosti (a
tm pln zpsobilosti k prvnm konm) vyslov souhlas.
(NS 21 Cdo 1433/2011)
Prvn kon pozen nebo zruen zvti mus bt uinn osobn
poizovatelem zvti (zstavitelem); nen mon, aby tyto kony za zstavitele
uinil jeho zstupce (zkonn nebo na zklad pln moci).
(NS 21 Cdo 2968/2006, Rc 7/09, SoJ 89/08)
O nebnou zleitost vyadujc schvlen soudu jde zejmna pi uzavrn
ddick dohody za nezletil dt, kupn smlouvy uzavran zkonnmi zstupci za
zastoupen osoby, dovoln se neplatnosti zvti za zastupovanou osobu nebo
pi postoupen pohledvky. Za bnou zleitost se zpravidla povauj pravideln
platby a pjmy, nap. placen sdruenho inkasa, pojistnho, dan nebo pijmn
vtku z majetku (njemn, roky, dividendy apod.).
(NS 28 Cdo 1506/2006)

Z literatury:

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 156-157.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 299-300.

Bubnk: Schvalovn dleitch kon nezletilho soudem. Socialistick

zkonnost, 1966, . 6.

Doleil, Havel: Hmotnprvn opatrovnk obchodn spolenosti letem

svtem. PrRo, 2007, . 22.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

Haderka: K nkterm otzkm majetku nezletilho. Socialistick zkonnost,

1979, . 1.

Pelikn, Peliknov: Lze ustanovit hmotnprvnho opatrovnka akciov

spolenosti? PrRo, 2007, . 16.

462
(Odmna za zastoupen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn pravidla (1 a 6)

II. Zloha na nklady a na odmnu (7)

III. Zvltn ppady (8 a 9)

I. Obecn pravidla

Zkonn zstupce nebo opatrovnk za bnch okolnost nemohou

poadovat ani odmnu za zastupovn zastoupenho, ani nhradu nklad, kter
jim v souvislosti se zastupovnm vznikly.

Spravuje-li vak zkonn zstupce (opatrovnk) jmn zastoupenho, soud

mu me k jeho nvrhu piznat odmnu ( 462). Vzhledem k tomu, e jde o
nvrhov zen, soud nebude moci na odmn piznat vce, ne navrhovatel sm
poaduje. Vhodu odmny toti nelze zstupci vnucovat. Soust "odmny" ve
smyslu 462 jsou i nklady sprvy. Toto prvo je prvem majetkovm, bude tedy

podlhat promlen dle 609 a nsl. Promlec lhta vak mezi zkonnm
zstupcem (opatrovnkem) a zastoupenm nepon, ppadn neb, dokud
zkonn zastoupen nebo opatrovnictv trv ( 646).

Pestoe zen o piznn odmny zkonnho zstupce nebo opatrovnka je

typem opatrovnickho zen, je vc zstupce, aby tvrdil a prokazoval okolnosti,
kter jsou pro piznn konkrtn odmny podstatn. Jinak se vystav riziku, e
soud jeho nvrh zamtne. V ppad, e je ve odmny stanovena i do
budoucnosti, soud vi odmny i bez nvrhu sn, ppadn odmnu za dal
obdob nepizn, zmn-li se podstatn okolnosti uren jej ve nebo dal
existence. Je-li ustavena opatrovnick rada, me bt opatrovnku piznna
odmna za sprvu jmn opatrovance i na nvrh radou povenho lena ( 479
odst. 2).

Ustanoven 462 nesdluje, e by urujcm kritriem pro stanoven ve

odmny za sprvu jmn ml bt i ppadn pbuzensk pomr nebo jin blzk
vztah mezi zstupcem a zastoupenm. Avak ze skutenosti, e soud m podle
dikce 462 oprvnn uvit, zda vbec je v konkrtnm ppad pimen
odmnu za sprvu piznat (zkon sdluje, e "za sprvu lze piznat odmnu"),
me bt pbuzensk pomr jednm z kritri, zda a v jak vi je namst
odmnu piznat. Podstatn me bt nap. i to, e zstupce a zastoupen ij ve
spolen domcnosti, e vyuvaj spolen prostedky apod.

S odmnou za sprvu majetku zastoupenho nelze smovat nklady,

kter vznikly na jmn zastoupenho v souvislosti s prvnm jednnm zstupce.
Tyto nklady toti nezatuj zstupce, ale pmo zastoupenho. Stejn tak s
odmnou dle 462 nelze smovat finann dvku poskytnutou dle zvltnho
zkona, nap. odmnu za pstounskou pi. Nicmn skutenost, e takov dvka
je zstupci poskytovna, me bt jednm z dvod pro nepiznn odmny za
sprvu jmn zastupovanho, ppadn pro jej zkrcen.

Odmna za zastoupen se piznv z prostedk opatrovance, kter

opatrovnk spravuje. Jejich v je limitovna. Jedn se o zvazek, kter vznik
mezi opatrovnkem a opatrovancem. Proto v zen o piznn odmny m bt
opatrovanec zastoupen koliznm opatrovnkem ( 460). Jestlie soud piznal prvo
na odmnu za sprvu jmn opatrovance do budoucnosti, lze toto rozhodnut i
bez nvrhu zmnit, dojde-li k podstatn zmn okolnost (nap. ohledn ve
nklad zastoupen), kter k piznn budouc periodick odmny vedly ( 163 o.
s. .).

II. Zloha na nklady a na odmnu

Zkon nesdluje, e by prvo na odmnu bylo splatn pedem, proto je

teba - s ne uvedenmi vjimkami - uzavt, e je lze uplatnit a ex post (nap.
za dobu jednoho roku). Lze se vak domnvat, e nklady na sprvu jmn
zastoupenho lze piznat v sti, v n m pokrt prbn a periodicky vznikajc
nklady za sprvu jmn, i do budoucna. Je tomu tak za situace, kdy tyto nklady
jsou pro zstupce nepimenou zt a nelze-li po nm spravedliv dat, aby
tuto zt snel. Stejn tak bude mon piznat i odmnu, je zstupci
vynahrazuje ztrtu asu a oceuje mru jeho pracovnho sil pi sprv majetku.
Naopak tu st odmny, kter se odvj od ve vnos z majetku, lze piznat a
po uplynut uritho obdob (zpravidla jednoho kalendnho roku) pot, co ve
vnos vyjde najevo. Nelze tedy vylouit, e jednotliv sloky odmny ve smyslu
462 zstupce uplatn ve vcero nvrzch. Ji z prvotnho nvrhu vak mus bt
zejm, kterou ze sloek odmny uplatuje, jinak o sv prvo na dodaten
uplatnn odmny nap. z vnos ze spravovanho majetku pichz.

III. Zvltn ppady

Rodie nezletilho dtte maj prvo pouze na nhradu nklad, kter jim
vznikly v souvislosti s p o jmn dtte ( 902 odst. 2). Reim nakldn s
ppadnm ziskem ze jmn dtte upravuje zvltn norma ( 900). To znamen,
e 462 je pekryt speciln pravou.

Ustanoven 462 nedopad ani na situace, kdy byl nezletilmu dtti, kter
dosud nenabylo pln svprvnosti, ustanoven speciln opatrovnk pro sprvu
jmn dtte. Tento opatrovnk m zkonn prvo na odmnu ( 951 odst. 2). Na
rozdl od jinho zstupce je oprvnn odest si z vnosu jmn dtte (je-li ho
dosaeno) potebn nklady souvisejc se sprvou jmn dtte ( 951 odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

460, 462, 479 odst. 2, 646, 900, 902 odst. 2, 951

Souvisejc pedpisy:

 192 a nsl., 163 o. s. .

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14291434.

Haderka: K nkterm otzkm opatrovnictv podle 27 odst. 3 o. z. Sprvn

prvo, 1983,. 7.

Nov: Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Soukup: Nkter vkladov otzky novel obanskoprvnch kodex.

Socialistick zkonnost, 1983, . 7.

463
(Jmenovn a odvoln opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Dvody pro ustanoven opatrovnka a jeho ustanoven (1 a 4)

II. Odvoln opatrovnka (5 a 9)

I. Dvody pro ustanoven opatrovnka a jeho ustanoven

Soudem ustanoven opatrovnk je pmm zstupcem. To znamen, e z

jeho prvnho jednn ve prospch opatrovance vznikaj prva a povinnosti pmo
zastoupenmu.

Opatrovnka jmenuje vhradn soud, a to ze zkonem stanovench

dvod. V ppad fyzick osoby soud opatrovnka ustanov, je-li to poteba k
ochran jejch zjm nebo vyaduje-li to veejn zjem ( 465 odst. 1). Soud
jmenuje opatrovnka i prvnick osob, pokud je toho teba k dnmu
spravovn jejch zleitost nebo hjen jejch prv ( 486 odst. 1). Zkon
pamatuje i na specifick ppady, pi nich soud jmenuje opatrovnka, ani by
zkoumal ve uveden obecn podmnky pro jeho ustanoven (nap. 61, 165
odst. 2, 892 odst. 3 apod.). I tehdy vak plat, e v rozhodnut je teba vymezit
rozsah opatrovnkovch prv a povinnost, a to s ohledem na el, pro kter byl
opatrovnk ustanoven, aby ochrana zjm opatrovance byla pln zajitna (ble
viz komentk 465). Rozsah prv a povinnost opatrovnka me soud vymezit
jednak pozitivn, tj. uvede, k jakmu prvnmu jednn je opatrovnk oprvnn,
jednak negativn, vymezenm, jak prvn jednn nen sm opatrovanec
zpsobil vykonat.

K procesnmu postupu ve vcech opatrovnickch viz koment k 465.

Pi vbru opatrovnka soud db o to, aby sktal zruky, e se sv funkce

zhost v souladu s elem opatrovnictv a e zajist vestrannou a efektivn
ochranu prv a oprvnnch zjm opatrovance. Funkci opatrovnka neme
vykonvat ten, kdo z dvod soustavnj a dlouhodobj povahy m s
opatrovancem protichdn zjmy, take je tu nebezpe, e opatrovnk nebude
vbec nebo po del obdob zpsobil jednat jmnem opatrovance a hjit jeho
prva. Z povahy vci vyplv, e opatrovnk mus se svm ustanovenm
souhlasit.

II. Odvoln opatrovnka

K odvoln opatrovnka me dojt bu proto, e o to sm opatrovnk

pod, nebo proto, e opatrovnk nepln sv povinnosti. K odvoln opatrovnka
mus dojt souasn se jmenovnm novho opatrovnka.

Vzhledem ke skutenosti, e vkon funkce opatrovnka je ze sv povahy

dobrovoln, soud je povinen opatrovnka odvolat z funkce vdy, kdy to
opatrovnk navrhne. Dvody, pro kter opatrovnk nvrh na odvoln podv,
mohou bt jednak objektivn (nap. opatrovnk pro svj vk nebo zdravotn stav
neme nadle svou funkci vykonvat), jednak subjektivn (nap. opatrovnk tuto
funkci ji nadle nechce vykonvat). Podstatn je pouze skutenost, e
opatrovnk o zprotn z funkce podal. Nicmn soud nvrhu na odvoln

opatrovnka vyhov a v uritm asovm horizontu, nebo zrove mus

ustanovit novho opatrovnka, kter je schopen a ochoten nastoupit na msto
pvodnho opatrovnka. Do doby rozhodnut soudu je dosavadn opatrovnk
povinen svoji funkci zastvat.

Nezpsobilost opatrovnka dn hjit zjmy opatrovance me spovat

jak v objektivnch dvodech (nap. opatrovnk ztratil v dsledku duevn choroby
svprvnost), tak ve skutenosti, e opatrovnk pestal zpsobem svho ivota
poskytovat zruky dnho vkonu tto funkce (nap. byl odsouzen k
nepodmnnmu trestu odnt svobody).

Dvodem pro odvoln opatrovnka, kter na zklad soudnho rozhodnut

dlouhodob zastupuje opatrovance ohledn uritho typu zleitost, nen
ojedinl stet zjm mezi nm a opatrovancem. Za takovch okolnost je namst
ustanovit koliznho opatrovnka, kter bude hjit zjmy opatrovance v konkrtn
zleitosti, kde k ojedinlmu stetu zjm mezi opatrovancem a stlm
opatrovnkem dolo ( 460). Doasn a nahodil kolize zjm mezi monm
opatrovnkem a opatrovancem nen ani dvodem pro neustanoven tto osoby
opatrovnkem.

K problematice ustanoven opatrovnka skrze tzv. pedbn prohlen

podle 38 viz koment k 465.

Souvisejc ustanoven:

38, 61, 165 odst. 2, 460, 465 odst. 1, 486 odst. 1, 892 odst. 3

Souvisejc pedpisy:

192 a nsl. o. s. .

Z literatury:
u 462

 464
(Vcero opatrovnk)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Opatrovnk je na rozdl od zmocnnce osobou, kter vli zastoupenho

vytv, nikoli pouze napluje. Opatrovanec toti z rznch dvod zpravidla nen
schopen si prvn relevantn vli vytvoit, poppad ji projevit. Aby byl proces
vytven tto vle flexibiln a transparentn, zsadn plat, e opatrovanec m
mt jen jednoho opatrovnka. Vjimkou z tto zsady je sprva jmn opatrovnka,
kterou me vykonvat i vcero soudem ustanovench opatrovnk. Soud
zpravidla ji v rozhodnut o ustanoven vcero opatrovnk pro sprvu majetku
opatrovance ur, v jakch zleitostech je kter z nich oprvnn tuto sprvu
jmnem opatrovance vykonvat. Jestlie se tak nestane nebo nen-li z rozhodnut
soudu zejm rozvren tchto oprvnn, mus opatrovnci jednat spolen.
Obecn ustanoven 439 se tedy neuplatn. Zkon se nevyjaduje k otzce, jak
eit ppadnou neshodu nzor spolench opatrovnk. Za takovch okolnost je
teba analogicky aplikovat 897 a uzavt, e na nvrh nkterho z opatrovnk
rozhodne o sporn zleitosti soud. Okolnosti rozhodn pro verdikt soud s
ohledem na povahu vci zjiuje z edn povinnosti.

V ppad, e osoba m jak obecnho opatrovnka, tak specilnho

opatrovnka (opatrovnky) pro sprvu jmn opatrovance, jedn jmnem
opatrovance ped soudem vlun obecn opatrovnk. To vak plat jen tehdy,
kdy z rozsahu jeho zmocnn ( 463 odst. 1) vyplv, e do sfry jeho oprvnn
spad i zastupovn majetkovch zjm opatrovance. Tak tomu nebude nap. u
koliznho opatrovnka nebo u opatrovnka, kter byl osob neznmho pobytu
ustanoven za elem hjen jejch zjm tkajcch se ukonen njemnho vztahu
s pronajmatelem.

Pravidlo, podle nho opatrovance zastupuje nikoli opatrovnk pro sprvu

jeho majetku, ale obecn opatrovnk, je teba na zklad argumentu a similii
rozit i na situace, kdy je teba opatrovanho zastoupit pi jednn ped
ostatnmi orgny veejn moci.

K jednotlivm jednnm pi zastoupen opatrovance ped soudem obecn

opatrovnk ani opatrovnk pro sprvu majetku opatrovance nepotebuje zvltnho
schvlen dle 461. Jedn se toti o jednn procesn, nikoliv hmotnprvn
povahy. Pokud vak m dojt k zahjen zen nvrhem ze strany opatrovnka a
jestlie inky a nsledky takovho zen se ve sfe opatrovance mohou projevit

zsadnjm zpsobem, mus jednn smujc k podn aloby schvlit soud (

461 odst. 1). V rmci svch vah pitom soud pmo nezkoum potenciln
spch nebo nespch nvrhu, ale mon pozitivn i negativn dopady vsledku
zen na postaven a jmn opatrovance.

Souvisejc ustanoven:

439, 461 odst. 1, 463 odst. 1, 897

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14331434.

Nov: Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Oddl 2
Opatrovnictv lovka

465
(el a dvody opatrovnictv)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Postup soudu ve vcech opatrovnictv lovka (1 a 5)

II. K rozlien formlnch a materilnch pedpoklad pro ustanoven

opatrovnka (6 a 7)

III. Materiln pedpoklady pro ustanoven opatrovnka (8 a 10)

IV. Stanoven rozsahu opatrovnictv (11 a 13)

V. Vztah institut pedbnho prohlen a opatrovnictv (14 a 15)

VI. Opatrovnk neznmho lovka (16 a 17)

VII. Povinnost opatrovnka k pojitn (18)

Z dvodov zprvy (k 465 a 471):

Opatrovnka nutno ustavit osob, jej svprvnost je omezena. Opatrovnk

mus bt t ustaven lovku vbec neznmmu, anebo sice znmmu, ale
neznmho pobytu, je-li to poteba k ochran jeho zjm. Mohou existovat i dal
dvody zakldajc pinu k soudnmu ustaven opatrovnka. Sem spad nejen
nezbytnost ochrany zjm opatrovance, ale i ochrana zjm reprezentujcch
veejn podek (nap. opust-li vlastnk zvodu zvod, ani ustav svho
zstupce, je tu dvod k ustaven opatrovnka v zjmu zajitn dnho provozu
zvodu, mj. a hlavn v zjmu zamstnanc).

Ustanoven 469 upravuje monost ustanovit lovku opatrovnka bez

toho, e by dolo k omezen svprvnosti[,] a pedstavuje tak dal alternativu k
omezen svprvnosti. Toto opaten bude vhodn zejmna v tch ppadech, kdy
nen obava, e aktivnm prvnm jednnm vznikne doten osob jma, ale kdy
by jma mohla vzniknout v dsledku toho, e osoba by sama urit kony
neuinila (nap. dost o sociln dvky). Nezbytn pomoc bude v tomto ppad
poskytnuta jmenovanm opatrovnkem, kter nebude moci jednat samostatn,
ale jenom spolen s opatrovancem, ppadn v souladu s jeho vl. Pokud vli
opatrovance nebude mono zjistit, soud rozhodne na msto opatrovnka. Pokud
bude vle opatrovance a opatrovnka v rozporu, opatrovnk mus respektovat vli
opatrovance.

Protoe se pipout ustavit opatrovnka svprvn osob v uritch

ppadech i bez zetele k tomu, zda v tom smru projevila njakou vli, navrhuje
se urit, e svprvnmu nelze opatrovnka ustavit, pokud sm ohledn svho

jmn zvolil jin efektivn opaten. "Osobou" v prv vt 471 odst. 2 se rozum
jak fyzick, tak prvnick osoba.

I. Postup soudu ve vcech opatrovnictv lovka

Pro zen je pslun okresn soud, v jeho obvodu m opatrovanec

bydlit. Je-li opatrovanec neznmho pobytu nebo neptomn, je pslun
soud, v jeho obvodu m opatrovanec majetek ( 44 z. . s.).

O jmenovn a odvoln opatrovnka osob, jej zdravotn stav j pi sprv

jmn nebo pi hjen jejch prv psob obte, je mon rozhodnout jen na nvrh
tto osoby. O zjitn vle opatrovance, ktermu byl jmenovn opatrovnk podle
odst. 1, je mon rozhodnout jen na nvrh opatrovnka ( 45 z. . s.).

Domnv-li se soud v rmci zen o omezen nebo zbaven svprvnosti, e

osoba, o jej svprvnosti se jedn, bude ve svprvnosti zcela nebo zsti
omezena, zahj rovn zen o ustanoven opatrovnka a ob zen spoj. K zen
o ustanoven opatrovnka je pslun soud, kter vede zen o svprvnosti ( 46
z. . s.).

M-li bt lovku ustanoven opatrovnk, soud zjist, zda v seznamu

prohlen o uren opatrovnka je evidovno prohlen o uren opatrovnka,
ppadn o odvoln takovho uren, uinn tm, jeho svprvnost m bt
omezena; je-li evidovno, zjist tak daje o urenm opatrovnku a daj, u
kterho note je takov listina uloena ( 47 z. . s.).

Jakmile je opatrovnk ustanoven, soud dohl, zda opatrovnk pln dnsv

povinnosti. K tomu me init vhodn opaten ( 48 z. . s.).

II. K rozlien formlnch a materilnch pedpoklad pro ustanoven

opatrovnka

Dosavadn judikatura sdluje, e soud me lovku jmenovat opatrovnka,

jen jsou-li naplnny nejen formln, ale i tzv. materiln pedpoklady pro jeho
ustanoven. Nap. samotn nemonost astnka obanskoprvnch vztah hjit
innm zpsobem svoje zjmy (nap. proto, e jde o neznmou osobu nebo

osobu neznmho pobytu) nen dvodem, aby j byl ustanoven opatrovnk. K tto
formln okolnosti mus navc pistoupit aktuln a konkrtn poteba ochrany
zjm tto osoby, ppadn veejn zjem na vyeen zleitosti, na kter m
tato osoba prvn ast (NS 6 Cz 12/70). Takovou skutenost je nap. hrozba
exekunho prodeje vc zabavench u dlunka, tvrd-li dlunk, e tyto vci jsou
vlastnictvm neptomnho.

Gramatick dikce 465 odst. 1, podle n soud bez dalho jmenuje

opatrovnka nejen osob omezen ve zpsobilosti, ale i lovku neznmho
pobytu, zmnnou judikaturu do jist mry zpochybuje, nebo uvd ppady, pi
nich m dojt k ustanoven opatrovnka bez dalho. Lze se domnvat, e
smyslem druh vty 465 odst. 1 nen odklon od dosavadn soudn praxe, ale
uveden pkladmho vtu situac, pi nich zpravidla vznik poteba ustanoven
opatrovnka. Proto lze i nadle zastvat stanovisko, e osob neznmho pobytu
nebo lovku, jemu zdravotn stav zpsobuje pote pi prvnm jednn, soud
ustanov opatrovnka, je-li v dob rozhodovn ptomna skuten poteba
takovho ustanoven, kter me spovat i v reln pravdpodobnosti, e
opatrovnka bude poteba v dohledn budoucnosti. Pmo ze zkona a bez dalho
je soud povinen ustanovit opatrovnka osob, kterou omezil ve svprvnosti (lex
specialis v 62).

III. Materiln pedpoklady pro ustanoven opatrovnka

Poteba k zabezpeen ochrany zjm lovka ve smyslu 465 je dna

pedevm tehdy, m-li lovk, kter neme jednat osobn, uskutenit konkrtn
prvn jednn nebo soubor prvnch jednn, ppadn m-li tet osoba vi
takovmu lovku uskutenit prvn jednn, kter je inn a v souvislosti s
dojitm takovho jednn do jej dispozice (nap. vpov z njmu, odstoupen od
smlouvy apod.). Dvodem pro ustanoven opatrovnka spovajcm na stran
opatrovance me bt i duevn porucha nebo jeho jinak zpsoben neschopnost
prvn jednat, je-li jen pechodnho charakteru, ppadn je-li trvajc, avak
dosud tato osoba nebyla omezena ve svprvnosti a nebyl j tm rozhodnutm
ustanoven obecn opatrovnk. Soud za takov situace opatrovnka neustanov,
pokud hjen zjm doten osoby je zabezpeeno jinak, nap. tzv. npomoc pi
rozhodovn ( 45 a nsl.) nebo zastoupenm lenem domcnosti ( 49 a nsl.).

Veejnm zjmem, kter rovn me vst k ustanoven opatrovnka, se

rozum zjem vt skupiny osob, tedy uspokojen prvn poteby, kter pesahuje
zjem jednotlivce i pouh skupiny. Zrove mus platit, e interese na prosazen
tto prvn poteby je legitimizovna vym elem, kter se vymyk z rmce
bnho poadavku vznesenho uritou skupinou osob vi jednotlivci. esk
jurisprudence (nap. nlez IV. S 412/04) toti zdrazuje, e jednm ze

zkladnch rys prvnho sttu je respekt k zjmm jednotlivce i v ppad, e

tento zjem se dostane do rozporu se zjmem irho okruhu osob. Ustanoven
465 odst. 1 je teba vykldat spe restriktivn, tak, e soud pi existenci tzv.
veejnho zjmu me ustanovit opatrovnka pouze lovku, kter aktuln z
dvodu sv neptomnosti nebo stavu neme uskutenit konkrtn prvn
jednn nebo vi nmu nelze takov prvn jednn uskutenit, a to jen tehdy,
kdy speciln zkonn ustanoven takov postup umouje. Takovm
ustanovenm je nap. 29 odst. 3 o. s. . pro ely obanskho soudnho zen,
ppadn 165 odst. 2 v ppad, e prvnick osoba nem k dispozici osobu,
kter by byla zpsobil ji zastupovat. Ustanoven 465 odst. 1 je toti pli vgn
na to, aby samo o sob (bez spojen s jinm zkonnm ustanovenm) soud
opravovalo k zsadnmu zsahu do individulnho prvnho postaven subjektu
soukromho prva, jakm nepochybn je ustanoven opatrovnka (l. 2 odst. 2
Listiny).

I v ppad, e soudce dovod existenci veejnho zjmu pro ustanoven

opatrovnka, nedojde k automatickmu jmenovn opatrovnka. Soud bude
zjitn veejn zjem pomovat s nsledkem, kter ustanoven opatrovnka
doten osob zpsobuje. Zrove bude mt na pamti, e ppadn ustanoven
opatrovnka je a poslednm opatenm a e je teba zvit, zda nen namst jin
vhodnj opaten, je zabezpe prchod veejnho zjmu srovnateln innm
zpsobem. Pitom me hrt roli, v jakm asovm seku lze oekvat, e osoba,
j m bt opatrovnk ustanoven, bude moci opt samostatn prvn jednat.

IV. Stanoven rozsahu opatrovnictv

Pi vymezen rozsahu opatrovnictv soud mus brt v vahu, e opatrovnk

mus mt relnou monost hjit zjem opatrovance. Proto opatrovnk zpravidla
nem bt jmenovn pouze za elem uskutenn uritho jednn jmnem
opatrovance (nap. k pevzet vpovdi z njmu bytu jmnem opatrovance).
Vymezen oprvnn ustanovenho opatrovnka mus pokrvat cel komplex
prvnch vztah, kter mezi tet osobou (nap. pronajmatelem) a opatrovancem
mohou v souvislosti s existenc komplexnho (nap. njemnho) vztahu vzniknout.
Opatrovnka soud ustanov i bez nvrhu, jakmile se o poteb nebo o zkonn
povinnosti k jeho ustanoven dozv. Opatrovnictv dtte je upraveno zvl v
943 a nsl.

Ustanoven opatrovnka lovku, kter nen omezen ve svprvnosti a je

schopen samostatn prvn jednat (nap. osoba neznmho pobytu), nezbavuje
tuto osobu oprvnn uskutenit prvn jednn, pro jeho vykonn j byl
ustanoven opatrovnk.

Ke kritrim vbru opatrovnka viz koment k 463.

V. Vztah institut pedbnho prohlen a opatrovnictv

Zkon vslovn neupravuje vztah mezi 38 a nsl. (tzv. pedbn

prohlen) a 465 a nsl. Z toho dvodu vznik pochybnost, zda pedbn
prohlen lovka uinn v oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat,
kter smuje k ustanoven konkrtnho opatrovnka pro ppad nezpsobilosti,
navozuje k okamiku, kdy nezpsobilost nastane (nap. prvn moc vroku o
omezen svprvnosti) pm inek tohoto ustanoven, nebo zda je teba, aby
opatrovnka, kterho si opatrovanec pedem zvolil, ustanovil soud.

Ustanoven 463 odst. 1 pedpokld, e opatrovnka jmenuje soud.

Nicmn 43 sdluje, e v ppad podstatn zmny okolnost soud pedbn
prohlen, jeho soust zpravidla bude i sdlen konkrtn osoby, kter m
vykonvat funkci opatrovnka, zmn nebo zru. Z tto dikce nelze uinit jin
zvr, ne e k ustanoven opatrovnka dochz ji pedbnm prohlenm, a to
s innost k okamiku, kdy opatrovanec ztrat zpsobilost prvn jednat. Proto
nen namst, aby opatrovnka za takovch okolnost jmenoval soud. A to ani v
ppad, e osobu, kter uinila pedbn prohlen, omezuje ve svprvnosti.
Ustanoven 38 a nsl. jsou toti lex specialis k 61 a k 463 odst. 1. Projev vle
k ustanoven opatrovnka dle 38 je teba hodnotit rovn v kontextu 470, z
nho vyplv, e projev vle lovka smujc k uren osoby, kter jej bude
zastupovat pi sprv jeho jmn, mus soudy respektovat.

VI. Opatrovnk neznmho lovka

Obansk zkonk vslovn pipout, e opatrovnka soud me jmenovat

nejen osob neznmho pobytu, ale i neznmmu (tedy neidentifikovanmu)
lovku. Takov ustanoven a dosud s ohledem na dikci 29 zk. . 40/1964 Sb.
nebylo mon. Ze znn 465 odst. 1 vyplv, e neznmho lovka soud
identifikuje skrze popis jednn, jeho se zastnil nebo se prostednictvm
poslze ustanovenho opatrovnka teprve m zastnit.

Soud pi rozhodovn, zda nvrhu na ustanoven tohoto typu opatrovnka

vyhovt, mus uvit, zda navrhovatel m na takovm ustanoven legitimn
prvn zjem, kter ve svm dsledku nepovede k obchzen prv opatrovance,

kter jist existuje a jen zpravidla nebude mt vdomost o tom, e mu byl

opatrovnk ustanoven a e prvn jednn, kter opatrovnk uskutenil nebo jeho
zavren umonil, je vi opatrovanci prvn inn. Tak nelze pehldnut, e
obansk soudn d ani procesn jurisprudence (NS 29 Odo 751/06) nepipoutj
(a na vjimku judikovanou pro ppad dosud neustanovench ddic pvodnho
dlunka) podn aloby vi astnku, jeho identita nen znma. Dosah
ustanoven 465 odst. 1 je tedy sporn ji ve sv podstata jen
omezenvyuiteln s ohledem na jeho neprovzanost s procesnmi normami.
Prozatm neexistuje zpsob, kterak soudn cestou prosadit hmotnprvn nrok,
kter vyplv z prvnho jednn vi neznm osob, kter byla prv proto
zastoupena opatrovnkem.

VII. Povinnost opatrovnka k pojitn

Spolu s ustanovenm opatrovnka, ppadn i kdykoli bhem opatrovnictv,

me soud opatrovnku uloit, aby se nechal pojistit pro ppad odpovdnosti za
kodu zpsobenou opatrovanci. V rozhodnut je teba vymezit parametry tto
pojiovac povinnosti, nelze vak uloit, aby opatrovnk uzavel pojistnou
smlouvu se zcela konkrtnm subjektem. I kdy nklad na pojitn vznik na
zklad soudnho rozhodnut, a nikoli z vle opatrovnka, o ppadn nhrad
nklad opatrovnka za vynaloen pojistn ( 462) soud rozhodne a k nvrhu
opatrovnka a na zklad opatrovnkem doloench podklad. Soud toti neme
pedjmat vi tchto nklad a vli opatrovnka k jejmu proplacen. Prvo na
nhradu nklad za pojistn lze uloit i do budoucnosti, pokud z dkaz
pedloench opatrovnkem lze dovodit konkrtn vi periodicky splatnho
pojistnho, a to za pedpokladu, e po opatrovnku nelze spravedliv dat, aby
pojistn nklad platil prvotn sm. Soud toti neme po opatrovnku dat
splnn povinnosti, kterou nen objektivn schopen naplnit, a tm zmait el
opatrovnictv. Rozhodnut o piznn nklad na pojistn do budoucna lze i bez
nvrhu zmnit, zmn-li se okolnosti, kter vedly k piznn konkrtn nkladov
stky ( 163 o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

45 a nsl., 49 a nsl., 55 a nsl., 165, 436 a 449, 457 a 471, 928 a

nsl., 943 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

l. 2 odst. 2, l. 5 Listiny,

22, 23, 29, 163 o. s. .,

45, 47, 48 z. . s.

Z judikatury:
Omezen zpsobilosti k prvnm konm a ustanoven opatrovnka je vdy
zvanm zsahem do osobnostn integrity omezovanho. Takov zsah je teba
zkoumat z pohledu potencilnch zsah do zkladnch prv omezovanho,
garantovanch pedevm l. 5 a l. 10 odst. 1 a 2 Listiny, vyloench v rozsahu,
kter omezuje lidsk dstojnost. Protoe tato prva Listina garantuje jako tzv.
zkladn prva absolutn, lze k jejich omezen pikroit jen za elem ochrany
zkladnch prv jinch osob anebo za elem ochrany veejnho zjmu, kter je v
podob principu i hodnoty obsaen v stavnm podku. "Obtovn" soudu,
pop. dalch orgnveejn moci (sprvnch orgn), byi mnostvm ne vdy
logickch podn, nelze eit popenm subjektivity jednotlivce v jej dynamick
podob. l. 5 Listiny stanov, e kad je zpsobil mt prva, co zavazuje
obecn soudy, aby v opatrovnickm zen nevydaly rozhodnut o omezen
zpsobilosti k prvnm konm dve, ne ur osobu, jejm prostednictvm bude
omezovan nadle vykonvat sv prva. Pokud tak soud neuin, neme jeho
rozhodnut, s ohledem na psoben l. 5 Listiny, brnit omezovanmu pmo se
domhat ochrany svch prv.
(IV. S 412/04)
Njemce, jeho pobyt nen znm, zastupuje ve vcech njmu jeho bytu
opatrovnk, kter mu byl soudem ustanoven ( 29 vta prvn ob. zk.).
(NS Cpjn 202/2008, Rc 51/10)

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14291434.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 152-153.

Knappov,vestka, Dvok: Obansk prvo hmotn. Sv. I, 4. vyd., 2005,s.

247 a nsl.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 292 a nsl.

Drgonec:Zkonn zstupca a medicnske vkony. Prvny obzor, 1982, . 2.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

Nov: Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Soukup: Nkter vkladov otzky novel obanskoprvnch kodex.

Socialistick zkonnost, 1983, . 7.

Varvaovsk: stavn
konm.PF,2006,. 3.

soud

466
(Povinnosti opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
K 466

Viz koment k 467

467
(Vle a pn opatrovance)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

omezen

zpsobilosti

prvnm

Ustanoven 466 a 467 jsou vyjdenm nov koncipovan zsady, podle

n zstupce a zastoupen v i ppad zkonnho zastoupen nebo opatrovnictv
maj na zklad osobnho kontaktu vytvet pokud mono spolenou vli k
prvnmu jednn, kterou opatrovnk bude poslze jmnem zastoupenho
prosazovat ( 467 odst. 2). Jednn opatrovnka tedy ji nen jeho libovl,
opatrovnk je povinen pihldnout k nzorm opatrovance, pokud je opatrovanec
v dob, kdy k tomu byl schopen, ji projevil ( 38 a nsl.), ppadn aktuln je
schopen projevit ( 467 odst. 1, 469 odst. 2). I kdy opatrovanec nen zpsobil
k uskutenn prvnho jednn, kter by vedlo k naplnn jeho pedstav, je
opatrovnk povinen konat tak, aby pedstava opatrovance byla naplnna, nen-li v
rozporu s jeho zjmem a poskytuje-li racionln zklad pro konn opatrovnka (
467 odst. 1). Jestlie opatrovnk povinnost ke spoluvytven spolenho nhledu
na obstarvan zleitosti soustavn poruuje, soud jej me odvolat ( 463 odst.
2).

Mru poteby vytven spolen vle opatrovnka a opatrovance je teba

posuzovat s ohledem na aktuln situaci. Ustanoven 466 se neuplatn, jestlie
byl opatrovnk jmenovn proto, e opatrovanec je nekontaktn (nap. z dvodu, e
je neznmho pobytu nebo nen-li jeho totonost znma, ppadn opatrovanec
ani rmcov nen schopen pochopit nsledky prvnho jednn opatrovnka).
Pouze za takovch okolnost se stv vle opatrovnka na opatrovanci zcela
autonomn, by stle plat, e opatrovnk je povinen jednat jmnem opatrovance v
souladu s jeho zjmy ( 457) a poctiv ( 6 odst. 1). Opatrovnk neme projevit
vlastn vli pi zastupovn zjm opatrovance, pokud by byla v rozporu s
pedbnm prohlenm opatrovance, kter uinil v oekvn vlastn
nezpsobilosti prvn jednat ( 38). Opatrovnk vak me navrhnout, aby soud
prohlen zmnil nebo zruil, dojde-li ke zmn okolnost, za kterch bylo
uskutenno.

Opatrovnk m krom povinnosti ke spoluvytven vle s opatrovancem

rovn povinnost pedem opatrovance informovat o pedpokldanch nsledcch
svho prvnho jednn a vysvtlit mu je s pihldnutm k monostem a
schopnostem opatrovance tyto nsledky pochopit ( 466 odst. 2).

Obansk zkonk zdrazuje, e vztah mezi opatrovnkem a

opatrovancem m jak ist prvn, tak i dvrn osobn dimenzi (povinnost
opatrovnka zajmat se o zdravotn stav opatrovance, projevovat o nho skuten
zjem). Bez blzkho vztahu mezi opatrovnkem a opatrovancem toti nelze
oekvat vytven a prosazovn jejich pokud mono spolen vle. Opatrovnk k
vkonu sv funkce mus pistupovat aktivn a prvnm jednnm jmnem
opatrovance zabezpeit, aby opatrovancovy pomry byly pimen jeho situaci
( 467 odst. 2).

Souvisejc ustanoven:

6 odst. 1, 38 a nsl., 457, 466, 467, 463 odst. 2, 469 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

192 a nsl. o. s. .

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14291434.

Nov: Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Soukup: Nkter vkladov otzky novel obanskoprvnch kodex.

Socialistick zkonnost, 1983, . 7.

468
(Znik opatrovnictv)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 468 sdluje, e smrt nebo odvolnm opatrovnka se

neobnovuje zpsobilost opatrovanho k prvnmu jednn, avak zastoupen
konkrtnm opatrovnkem samozejm ano. V mezidob, tj. dokud soud nejmenuje
opatrovanci novho opatrovnka, prva a povinnosti opatrovnka bez dalho
pebr tzv. veejn opatrovnk. Jeho opatrovnictv zanik prvn moc ustanoven
novho opatrovnka nebo odpadnutm dvod, kter ke vzniku opatrovnictv nad
opatrovancem vedly.

Zpsobilost bt veejnm opatrovnkem m obec, kde m opatrovanec

bydlit, ppadn prvnick osoba zzen touto obc k naplovn elu
veejnho opatrovnictv. Veejn opatrovnk se neme svmu jmenovn ani
dalmu vykonvn opatrovnictv brnit tm, e vyslov svj nesouhlas ( 471
odst. 3). Me vak namtat, e existuje jin zkonem upednostnn osoba,
kter opatrovnictv neodmtla ( 471 odst. 2). Opatrovnictv ze strany obce je
vkonem penesen psobnosti ve smyslu zkona . 128/2000 Sb., o obcch.
Veejnm opatrovnkem soud ustanov pmo obec nebo osobu zzenou obc za
elem vkonu funkce veejnho opatrovnka, nikoli jejich orgny, jako jsou nap.
obecn nebo mstsk ad.

Smrt opatrovance opatrovnictv zanik, a to i kdyby bylo teba nalhav

provst konkrtn prvn jednn, aby prvnm nstupcm opatrovance nevznikla
zvan jma (srovnej s 448 odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

448 odst. 1, 471

Souvisejc pedpisy:

28 odst. 5 o. s. .,

zk. . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen)

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14291434.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 310 a nsl.

469

(Opatrovnictv pro zdravotn obte)

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pedpoklady pro vyhovn nvrhu (1)

II. Ukonen opatrovnictv dle 469 (2 a 3)

III. Specifika nvrhovho opatrovnictv (4 a 6)

I. Pedpoklady pro vyhovn nvrhu

Zdravotnmi obtemi ve smyslu 469 se rozumj komplikace, kter

nevedou k omezen svprvnosti ( 55 a nsl.) a umouj postienmu
uskutenit nvrh na ustanoven opatrovnka. Domnv-li se soud, e zdravotn
stav navrhovatele by mohl bt dvodem pro omezen svprvnosti, zahj takov
zen i bez nvrhu. O nvrhu na ustanoven opatrovnka dle 469 rozhodne jen
za pedpokladu, e svprvnost navrhovatele nebyla v takovm zen omezena a
navrhovateli nebyl ustanoven opatrovnk podle 62. Dolo-li k ustanoven
opatrovnka nsledkem omezen svprvnosti, soud zen o nvrhu na
ustanoven opatrovnka podle 469 zastav. Vyhovn nvrhu na ustanoven
opatrovnka dle 469 naopak nebrn skutenost, e navrhovatel trp zdravotn
poruchou, kter mu po pechodnou dobu nebo v uritch asovch secch
znemouje relevantn prvn jednat.

II. Ukonen opatrovnictv dle 469

Je-li opatrovnk k nvrhu opatrovance pravomocn ustanoven, trv

opatrovnictv a do smrti opatrovance nebo opatrovnka, ppadn do odvoln
opatrovnka soudem. Opatrovnictv podle 469 kon i ustanovenm obecnho
opatrovnka na zklad omezen svprvnosti opatrovance. Opatrovanec neme
opatrovnka z funkce odvolat, o jeho ppadnm odvoln rozhodne teba i k
nvrhu opatrovance soud. Gramatick dikce 469 odst. 1 nasvduje tomu, e
soud je povinen nvrhu opatrovance na odvoln opatrovnka bez dalho
vyhovt. Nen tedy mon aplikovat obecn ustanoven 463 odst. 2, podle

nho k odvoln opatrovnka dojde jen v ppad, e opatrovnk nepln sv

povinnosti. Vjimku tvo ppad, kdy je zjevn, e opatrovanec navrhujc
odvoln opatrovnka zcela nebo zsti ztratil schopnost prvnho jednn. V
takovm ppad soud i bez nvrhu zahj zen o omezen svprvnosti,
zastoupen opatrovnka ustanovenho dle 469 trv do pravomocnho skonen
zen o svprvnosti. Nedolo-li k omezen svprvnosti, soud nvrhu
opatrovance na odvoln opatrovnka poslze vyhov. Soud opatrovnka bez
dalho odvol i k jeho vlastnmu nvrhu, s vjimkou tzv. veejnho opatrovnka (
471 odst. 2), kter mus funkci pijmout a vykonvat nikoli na bzi dobrovolnosti.

V nvrhu na ustanoven opatrovnka je teba vymezit prvn jednn, k

nmu m bt opatrovnk jednajc jmnem navrhovatele oprvnn. Tmto
vymezenm je soud vzn - neme zastoupen ustavit eji. Pokud nvrh tuto
nleitost neobsahuje, vyzve soud navrhovatele k odstrann vad podn dle 43
o. s. . a v ppad vasnho nedoplnn nvrh odmtne. V nvrhu nen teba
uvst konkrtn osobu, kter m funkci opatrovnka vykonvat. Je-li vak v nvrhu
konkrtn osoba uvedena, soud me jmenovat opatrovnkem nkoho jinho jen
pi splnn podmnek uvedench v 471 odst. 2. Navrhovatel mus bhem zen
osvdit existenci zdravotnch obt, kter mu psob komplikace pi prvnm
jednn.

III. Specifika nvrhovho opatrovnictv

Institut opatrovnictv dle 469 stoj na pomez mezi smluvnm zastoupenm

a opatrovnictvm jako takovm. Opatrovnk je sice jmenovn soudem a soud za
uritch okolnost nen vzn nvrhem na ustanoven konkrtnho opatrovnka (
471 odst. 2), opatrovnk vak zpravidla nen nadn vlastn vl k formulaci a
prosazovn zjm opatrovance. Opatrovnk sice me prvn jednat jmnem
opatrovance i bez jeho ptomnosti, avak mus konat v souladu s vl
opatrovance, co je rysem, kter je charakteristick pro smluvn zastoupen (
447). Vjimkou jsou ppady, kdy vli opatrovance nelze zjistit (nap. proto, e se
stal osobou neznmho pobytu nebo pechodn nebo trvale nen schopen
formulovat svoji prvn vli a nebyl mu ustanoven obecn opatrovnk, nap. dle
62). Za takovch okolnost je projev vle opatrovance nahrazen rozhodnutm
soudu k nvrhu opatrovnka ( 469 odst. 2).

Zkon vslovn nee, zda jednn opatrovance je prvn inn i v

ppad, e opatrovnk sice jedn v mezch svho oprvnn stanovenho v
rozhodnut soudu, avak v rozporu s vl opatrovance. S pihldnutm k ji
prezentovanmu zvru, e opatrovnictv podle 469 stoj svoj podstatou na
pomez mezi zkonnm smluvnm zastoupenm, je namst analogicky aplikovat
447 a konstatovat, e jednn opatrovnka v rozporu s pokyny opatrovance tohoto

opatrovance zavazuje s vjimkami uvedenmi v tomto ustanoven. Zmnn

zvr je teba zastvat zejmna za situace, kdy opatrovnkem byla ustanovena
osoba, kterou opatrovanec sm navrhl. Ve prospch tohoto argumentu hovo i
fakt, e vymezen rozsahu oprvnn opatrovnka v soudnm rozhodnut o jeho
ustanoven m tyt reln inky jako pln moc - poskytuje tetm osobm
zaruenou informaci o tom, v jakm rozsahu je zstupce oprvnn jednat.
Opatrovanec se me domhat nhrady ppadn jmy zpsoben jednnm
opatrovnka v rozporu s jeho pokyny. Na druh stran vak lze oponovat, e z
podstaty opatrovnictv zdravotn handicapovan osoby vyplv, e opatrovnk
neme pi jednn jmnem zastoupenho jednat podle svho uven, pokud si k
takovmu jednn neopat souhlas soudu ( 469 odst. 2).

Od opatrovnictv podle 469 je teba odliit tzv. npomoc pi rozhodovn

( 45 a nsl.), je prvotn vznik na smluvn bzi (by ke sv innosti vyaduje
schvlen soudem) a sama o sob nezakld oprvnn k pmmu zastoupen.

Souvisejc ustanoven:

45 a nsl., 62, 447, 463 odst. 2, 469, 471 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

29, 30, 192 a nsl. o. s. .

470
(Podmnky pro ustanoven opatrovnka jmn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Komentovan ustanoven konkretizuje princip, podle nho soudn

ustanoven opatrovnka pichz v vahu a tehdy, kdy lovk, kter ztratil
schopnost prvn jednat, pedem nepijal takov opaten, je umouje sprvu
jeho zleitost prostednictvm konkrtn osoby. Takovou osobou me bt nap.
opatrovnk ustanoven v rmci tzv. pedbnho prohlen ( 38), prokurista (
450 a nsl.) a zcela zejm i zmocnnec pro sprvu majetku zastoupenho nebo
jeho sti ( 441 a nsl.). Tento z vle zastoupenho pedem ustanoven sprvce

zskv k okamiku nezpsobilosti zastoupenho prvn jednat postaven

opatrovnka. Od t chvle toti pi zastupovn nevykonv jen vli zastoupenho,
ale uskuteuje i vlastn pedstavu o jednn v zjmu zastoupenho, co je
charakteristickm rysem nikoli smluvnho zastoupen, ale opatrovnictv.
Ustanoven 470 se uplatn jen pro sprvu jmn, nikoli pro zastupovn v
nemajetkovch zleitostech nebo v zleitostech, kter se sice majetku
zastoupenho tkaj, ale pmo nesouvisej se sprvou jmn zastoupenho, je
vyplv ze zmocnn, kter zastoupen zstupci udlil.

Hybridn postaven zmocnnce pro sprvu jmn dle 470 se projevuje i

tm, e zatmco jeho ustanoven probh na smluvn bzi a do doby ztrty
zpsobilosti zastoupenho prvn jednat se d pravidly smluvnho zastoupen,
vetn monosti odvoln zastoupen ze strany zastoupenho nebo jeho vpovdi
ze strany zmocnnce, po ztrt zpsobilosti zmocnitele je mon je ukonit jen
soudnm rozhodnutm, kterm je z dvod uvedench v 470 ustanoven
zastoupenmu opatrovnk pro sprvu jmn zastoupenho, s vslovnm
uvedenm skutenosti, e tento opatrovnk nastupuje na msto dosavadnho
zmocnnce pro sprvu majetku zastoupenho.

Pokud soud opatrovanci ustanov obecnho opatrovnka (nap. nsledkem

omezen svprvnosti zastoupenho), nepechz na tohoto opatrovnka
oprvnn spravovat jmn zastoupenho namsto zmocnnce, nestanov-li soud
vslovn nebo nepochybnm zpsobem jinak. Jestlie vak zmocnnec pro
sprvu jmn odmtne nadle jmn spravovat, pirst toto oprvnn obecnmu
opatrovnku, jakmile tento zmocnnec ukonen zastoupen sdl jak
opatrovnickmu soudu, tak obecnmu opatrovnku. Do t doby zmocnn pi
analogickm vyuit 449 odst. 1 trv. V ppad, e m bt zmocnn pro sprvu
jmn ukoneno pro poruovn povinnost zmocnnce nebo proto, e jeho pobyt
nen znm, ppadn e z jinho dvodu neme jmn zastoupenho spravovat,
zmocnn zanik skuten a rozhodnutm soudu o ustanoven opatrovnka, kter
nastoup na msto pvodnho sprvce.

Souvisejc ustanoven:

38, 441 a nsl., 450 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

192 a nsl. o. s. .

 471
(Vbr opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Postup pi ustanoven opatrovnka (5 a 8)

I. Obecn

Zhldnutm se rozum navozen osobnho styku s lovkem, jemu m bt

opatrovnk ustanoven. Tento styk mus bt "inn", tedy m bt realizovn tak,
aby soudu umonil uskutenit konkrtn poznatky o tomto lovku, o jeho
schopnosti reagovat na otzky, sdlen a pouen soudu. Akt zhldnut zkon
neztotouje se zjitnm stanoviska potencilnho opatrovance ohledn dvod
pro ustanoven opatrovnka a konkrtn osoby ppadnho opatrovnka. Naopak ze
zkona vyplv, e zatmco postoj potencilnho opatrovance k vci me bt
zjitn i jinm zpsobem ne osobnm stykem, zhldnut (tedy vytvoen si
alespo laickho nhledu ohledn aktulnho stavu lovka) je kontaktn
zleitost.

Zhldnut lovka dle 471 odst. 1 je specifickm dkaznm prostedkem

upravenm mimo rmec procesnch pedpis. S ohledem na jeho podstatu vak
na nj dopadaj obecn procesn ustanoven. Proto se, je-li to eln, me
uskutenit i mimo jednn nebo cestou dodn u jinho soudu ( 122 odst. 2 o.
s. .). Zhldnut by mla provst ta soudn osoba, kter vyd rozhodnut ve vci
sam, a to i za situace, kdy se o ustanoven opatrovnka rozhoduje bez nazen
jednn. Tento poadavek vyplv ze zsady bezprostednosti dkaznho zen
jako takovho. Nedodren zsady bezprostednosti je podstatnm procesnm
pochybenm, pokud me mt za nsledek nesprvn rozhodnut ve vci [ 205
odst. 2 psm. c) o. s. .].

Nepekonatelnou pekkou brnc ve zhldnut lovka je okolnost, je

soudu objektivn (nikoli nap. z dvodu nadmrnho vyten soudu nebo
vyizujc osoby) brn ve zhldnut a kterou nelze pekonat do doby, v n soud
mus o opatrovnku a o rozsahu opatrovnictv rozhodnout. Tato doba me
vyplvat bu ze zkona, nebo nap. z poteby ustanovit opatrovnka bez
zbytenho odkladu. Nepekonatelnou pekkou, kter brn zhldnut lovka,
je nap. jeho neznm pobyt nebo jeho neznm identita ( 465 odst. 1).
Nepekonatelnou pekkou naopak zpravidla nen umstn lovka ve
zdravotnickm zazen.

Ustanoven 471 odst. 2 vyjaduje jednu ze dvou stejnch zsad aktuln

prvn pravy opatrovnictv, j je dsledn respekt k vli nebo pn
zastoupenho pi ustanoven konkrtn osoby opatrovnka. Do jak mry je zsada
respektu k pn opatrovance zpsobil eliminovat druhou stejn zsadu, podle
n smyslem opatrovnictv je ochrana zjm zastoupenho a naplovn jeho prv
(a to bez ohledu na vli nebo pn opatrovance), bude muset vyeit judikatura.
V kadm jednotlivm ppad podle jeho skutkovch okolnost lze uvaovat o
nsledujcm een: Imperativ, podle nho soud jmenuje opatrovnkem osobu,
kterou navrhl opatrovanec, je teba aplikovat v mezch 471 odst. 1 a rovn
38 a nsl. Jestlie proto lovk projev vli ustanoven konkrtnho opatrovnka
jet v dob, kdy k takovmu jednn byl schopen (nap. jet pedtm, ne u
nho dolo k duevn porue, kter mu znemouje samostatn prvn jednat),
soud tuto vli mus zsadn respektovat.

II. Postup pi ustanoven opatrovnka

Jestlie vle zastoupenho k ustanoven konkrtnho opatrovnka byla

projevena kvalifikovanm zpsobem (veejnou listinou nebo datovanou listinou
stvrzenou dvma svdky - viz 39 odst. 1), soud opatrovnka neustanov, nebo
tato pedem uren osoba okamikem omezen schopnosti lovka prvn jednat
vstupuje do pozice opatrovnka. Vchodisko pro ppad, e se volba opatrovnka
ze strany opatrovance dodaten uke jako zjevn nevhodn, nabz 43. Volbu
opatrovnka ze strany zastoupenho nelze pokldat za prvn innou jen tehdy,
kdy byla opatrovnkem ustanovena osoba, kter nen pln zpsobil k prvnmu
jednn. Jestlie vle k ustanoven konkrtn osoby nebyla ze strany
zastoupenho uskutenna kvalifikovanm zpsobem, avak prkazn a
jednoznan, soud vybranou osobu ustanov svm rozhodnutm, ani by mohl
ustanovit nkoho jinho. Vjimkou jsou ppady, kdy zvolen osoba neme
vykonvat funkci opatrovnka, nap. proto, e nen pln svprvn nebo e jej
zjmy jsou v trvalm rozporu se zjmy zastoupenho. Opatrovnkem se rovn
neme stt osoba, kter tuto funkci odmtne, nejde-li o tzv. veejnho
opatrovnka.

Pokud vak lovk, jemu m bt ustanoven opatrovnk, sv pn k

ustanoven konkrtn osoby projev a pot, co dolo k udlosti, kter m vliv na
jeho schopnost zodpovdn projevit svoji vli, soud z jeho stanoviska jen
"vychz". To znamen, e jinho opatrovnka ustanov, lze-li oekvat, e
zastoupenm nezvolen osoba bude jeho zjmy hjit vrazn lpe ne osoba,
kter by funkci opatrovnka mla vykonvat podle pn zastoupenho, a e tato
osoba se svm ustanovenm souhlas.

Nen-li soud vl nebo pnm zastoupenho pi vbru konkrtn osoby

opatrovnka vzn, postupuje pi vbru dle zvazn chronologie popsan v
471 odst. 2 vta druh a tet. To znamen, e mus ppadn odvodnit, pro s
ohledem na zjmy opatrovance neustanovil opatrovnkem existujcho
pbuznho, ale jinou osobu dle 471 odst. 2 vta tet. I podle nov pravy plat,
e pi vbru opatrovnka podle ustanoven 192 o. s. . mus soud dbt
pedevm o to, aby sktal zruky, e se sv funkce zhost v souladu s elem
opatrovnictv a e zajist vestrannou a efektivn ochranu prv a oprvnnch
zjm opatrovance. Tyto pedpoklady pitom me splovat jen ten, kdo vi
opatrovanci nem protichdn zjmy. Z opatrovnictv ovem nevyluuje
opatrovnka ojedinl a doasn (mon) rozpor se zjmy opatrovance; funkci
opatrovnka neme vykonvat jen ten, kdo z dvod soustavnj a
dlouhodobj povahy m s opatrovancem protichdn zjmy, take je tu
nebezpe, e opatrovnk nebude vbec nebo po del obdob zpsobil jednat
jmnem opatrovance a hjit jeho prva a oprvnn zjmy.

Veejnm opatrovnkem soud ustanov pmo obec nebo osobu zzenou

obc za elem vkonu funkce veejnho opatrovnka, nikoli jejich orgny, jako
jsou nap. obecn nebo mstsk ad. Bydlitm opatrovance pro ely
ustanoven veejnho opatrovnka je msto evidennho pobytu opatrovance dle
10 a 10a zkona . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o
zmn nkterch zkon.

Souvisejc ustanoven:

38 a nsl., 465 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

122 odst. 2, 192 a nsl., 205 odst. 2 psm. c) o. s. .,

 10 a 10a zk. . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o

zmn nkterch zkon (zkon o evidenci obyvatel)

Z judikatury:
Pi vbru opatrovnka podle ustanoven 192 o. s. . mus soud dbt
pedevm o to, aby sktal zruky, e se sv funkce zhost v souladu s elem
opatrovnictv a e zajist vestrannou a efektivn ochranu prv a oprvnnch
zjm opatrovance. Tyto pedpoklady pitom me splovat jen ten, kdo vi
opatrovanci nem protichdn zjmy, tedy, eeno jinak, ten, jeho zjmy nejsou
v rozporu se zjmy opatrovance. Z opatrovnictv ovem nevyluuje opatrovnka
ojedinl a doasn (mon) rozpor se zjmy opatrovance; funkci opatrovnka
neme vykonvat jen ten, kdo z dvod soustavnj a dlouhodobj povahy
m s opatrovancem protichdn zjmy, take je tu nebezpe, e opatrovnk
nebude vbec nebo po del obdob zpsobil jednat jmnem opatrovance a hjit
jeho prva a oprvnn zjmy.
(NS 21 Cdo 3871/2010)

Z literatury:

Drpal, Bure a kol.: Obansk soudn d. Koment. Sv. I, 2009, s. 14291434.

Fiala, Kindl: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 152-153.

Knappov,vestka, Dvok: Obansk prvo hmotn. Sv. I, 4. vyd., 2005,s.

247 a nsl.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2.

vyd.,2009, s. 292 a nsl.

Drgonec:Zkonn zstupca a medicnske vkony. Prvny obzor, 1982, . 2.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

Nov: Kysel jablka prva rodinnho. Prvo a rodina, 2001, . 8.

Soukup: Nkter vkladov otzky novel obanskoprvnch kodex.

Socialistick zkonnost, 1983, . 7.

Varvaovsk: stavn
konm.PF,2006,. 3.

soud

omezen

zpsobilosti

prvnm

Opatrovnick rada

472
(Ustavujc schze)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k opatrovnick rad (1 a 5)

II. Svoln volebn schze (6 a 10)

III. Prbh volebn schze (11)

Z dvodov zprvy (k 472 a 485):

I pi opatrovnictv lovka mus bt pln eteny jeho osobnost, dstojnost

a zjmy. Opatrovnkem m bt pedn ustavena osoba opatrovanci blzk; nen-li
to mon, sleduje osnova i nhradn een, protoe lovk neme v situaci, kdy
potebuje pomoc tohoto rzu, zstat bez pomoci a ochrany.

Zkuenost u, e je nebezpen svit osudy lovka vlun jin osob.

Proto se po vzoru nkterch prvnch d kontinentln oblasti (srov. nap. l.
407 a nsl. CC, l. 222 a nsl. CCQ aj.) i s pihldnutm k nkdej instituci
poruenskch rad, kterou znalo nae star prvo, zavd jako kolektivn a ve
vztahu k opatrovnkovi konzultativn orgn a kontroln orgn o tech lenech opatrovnick rada - sloen z osob opatrovanci blzkch. Tato rada me bt
zzena, jen je-li tu o opatrovance zjem ze strany osob, kte[r] ji mohou tvoit.
Nen-li takov zjem, nle rozhodovat v zleitostech, o nich by se jinak
opatrovnick rada usnela, soudu. Opatrovnick rad nle dozor nad innost
opatrovnka a zaujet stanovisek k nkterm dleitm opatenm opatrovnka
stran opatrovance. Rozhodnut opatrovnick rady mohou bt soudem zruena,
nebo navren prava nepopr nijak zkladn funkci opatrovnka pi pi o
zleitosti opatrovance, ani dohldac lohu soudu nad tm, jak jsou tyto
zleitosti vedeny.

Navrhuje se psobnost opatrovnick rady vymezit ve tech smrech.

Pedevm nebude mon, aby bez jejho souhlasu opatrovnk rozhodl o
podstatnch zmnch zasahujcch vznamn ivot opatrovance. Dle nem bt
mon, aby opatrovnk bez pivolen opatrovnick rady podstatnji zashl do
opatrovancovch majetkovch zleitost. Tato psobnost rady vak me bt
zena rozhodnutm soudu, v jeho pravomoci bude vyhradit si ke schvlen i
nkter zleitosti z tohoto okruhu, budou-li to vyadovat konkrtn okolnosti
jednotlivho ppadu. Konen, jak u eeno, opatrovnick rada tak pravideln
dohl na innost opatrovnka a me se domhat i jeho soudnho odvoln.

Zkladn odpovdnost za opatrovance ovem nle opatrovnkovi, a proto

jej zkon neme situovat do pozice rukojmho opatrovnick rady. Krom toho
nelze bez dalho spolhat, e za vech okolnost a ve vech ppadech budou
opatrovancovi pbuzn a jin lid mu podle zkona blzc, kte pijali lenstv v
opatrovnick rad, zaujmat sv stanoviska nezitn a jen s trvalm ohledem na
skuten opatrovancovy zjmy. Z tchto dvod se opatrovnkovi - a za podmnky
stanoven v 475 tak lenu opatrovnick rady - svuje oprvnn domoci se
soudnho vysloven neplatnosti usnesen rady. Pokud soud takovmu nvrhu
vyhov, rozhodne sm v zleitosti, o ni se jedn.

Tm, e osnova v nvrhu pravy opatrovnictv lovka v nkterch

nebnch zleitostech (odchylkou od obecn pravy) pesouv pravomoc
rozhodnout o uritch zleitostech opatrovance na opatrovnickou radu, sn
zaten soud v rozhodovn o tchto zleitostech. Osnova vak ve zcela
zsadnch otzkch zaml rozhodovac psobnost soudu ponechat i nadle;
soud krom toho me sm v rozhodnut o ustaven opatrovnka svoji psobnost v
tom smru dle rozit. Ustanoven 485 ukld opatrovnku, jemu soud svil

sprvu jmn opatrovance, provst soupis jmn a pedkldat pravideln

vytovn. Pi zniku opatrovnictv mus bt provedena o sprv jeho jmn
konen zprva. Pamatovno je i na ppad, e opatrovnictv zanikne
opatrovnkovou smrt; pak se navrhuje normovat povinnost vydat opatrovnickmu
soudu listiny a doklady tkajc se opatrovance; tato povinnost m sthat kadho,
kdo m tyto dokumenty u sebe.

I. Obecn k opatrovnick rad

Opatrovnick rada je jednm ze staronovch institut, kter obansk

zkonk zavd. Zatmco obansk zkonk se prav opatrovnick rady vnuje
velmi podrobn, zkon o zvltnch zench soudnch ji ponechv prakticky bez
povimnut (vjimkou jsou zvltn pravidla tkajc se zen o zruen rozhodnut
opatrovnick rady - viz 481). Ji z tto skutenosti je zjevn, e pravomoc soudu
eit a zasahovat do zleitost tkajcch se opatrovnick rady je minimln.

Opatrovnick rada me bt z logiky vci zzena pouze v ppadech, kdy je

opatrovanec omezen ve zpsobilosti k prvnmu jednn nebo je tto zpsobilosti
zbaven, ppadn kdy jeho existujc vli nelze dlouhodob zjistit. Smyslem konn
opatrovnick rady toti nen nahradit vli opatrovance tam, kde tato vle existuje
a je v pimenm asovm seku rozpoznateln (srov. 469). S ohledem na
systematick zaazen v zkon me opatrovnick rada vzniknout jen pi
opatrovnictv lovka, nikoli prvnick osoby ( 486 a nsl.).

Forma nvrhu, s nm se opatrovanec nebo osoba jemu blzk obrac na

opatrovnka se dost o ustaven opatrovnick rady, nen pedepsna. Proto
me bt nvrh projeven i stn ( 559). Opatrovanec pov hmotnprvn
legitimace k tto dosti i tehdy, je-li zbaven zpsobilosti k prvnmu jednn.
Jestlie je z chovn opatrovance zeteln, e nen spokojen se zpsobem vkonu
opatrovnick funkce, je opatrovnk (ppadn soud) povinen opatrovanci
pimenm zpsobem vysvtlit obsah institutu opatrovnick rady a dotzat se
jej, zda d o ustaven opatrovnick rady. Jestlie opatrovnk toto vysvtlen
opatrovanci neposkytne, me to bt dvodem pro jeho odvoln ( 463 odst. 2).
Ustaven opatrovnick rady je ve vztahu k odvoln opatrovnka ( 463 odst. 2)
mrnjm prostedkem. Lze-li se domnvat, e k nprav mn zsadnch
pochyben opatrovnka posta zzen opatrovnick rady, nen na mst
opatrovnka odvolat. Obansk zkonk toti evidentn vychz ze zsady
minimalizace sttnho zsahu do vztah mezi zastoupenm a zstupcem (viz
nap. 55 odst. 2).

Opatrovnick rada nem procesn zpsobilost, proto a na zkonem

stanoven vjimky nen astnkem opatrovnickho zen. Zkonnou vjimkou je
oprvnn povenho lena rady k podn nvrhu na zmnu ve odmny
opatrovnka ( 479 odst. 2) a oprvnn povenho lena rady podat nvrh na
zruen opatrovnictv nebo odvoln opatrovnka a jeho nahrazen jinou osobou
podle 479 odst. 3. Za takovch okolnost soud doruuje soudn psemnosti
povenmu lenu rady.

Opatrovnick rada jako kolektivn orgn vznik okamikem zavren volby

( 475) a zanik nejpozdji se znikem opatrovnictv jako takovho pro dvod
vznikl na stran opatrovance (nap. zeme-li opatrovanec nebo je-li mu
navrcena pln zpsobilost k prvnmu jednn). Jej existence vak nen vzna
na osobu konkrtnho opatrovnka, nebo opatrovnictv smrt opatrovnka nebo
jeho odvolnm nezanik ( 468).

II. Svoln volebn schze

Opatrovnk o konn schze vyrozum adresn opatrovance a vechny jemu

znm ptele opatrovance a osoby opatrovanci blzk. Me tak uinit i stn,
nebo zkon formu pozvnky neupesuje. Opatrovnk nen povinen tyto osoby
vyhledvat, nemus pozvnku adresovat irmu okruhu osob, mezi nimi by se
mohli vyskytovat blzc nebo ptel opatrovance. Opatrovnk se vak me
obrtit na soud s nvrhem na zjitn okruhu tchto osob.

Opatrovnk stanov termn schze tak, aby se uskutenila do ticeti dn "po

obdren dosti". Ticetidenn lhta pro konn schze b od doby, kdy
pozvnku obdrela posledn osoba, kter se podle opatrovnka m schze
zastnit. Pokud opatrovnk lhtu poru, ppadn nevyzve k asti vechny jemu
znm blzk a ptele opatrovance, nen tento fakt dvodem pro prohlen
schze za neplatnou. Za neplatnou lze prohlsit jen volbu lena (len)
opatrovnick rady ( 476 odst. 1)

Schzi, jejm elem je volba opatrovnick rady, svolv opatrovnk.

Pokud je opatrovnk neinn, akoliv byl podn o jej svoln opatrovancem
nebo osobou opatrovanci blzkou, me opatrovenec nebo ten, kdo opatrovnka
podal o svoln schze, navrhnout, aby schzi svolal soud. Za takovch
okolnost me soud svolat schzi i bez nvrhu, a to do 30 dnod podn nvrhu
nebo od vydn usnesen, kterm bylo zen o svoln schze zahjeno ze strany
soudu ( 49 odst. 2 z. . s.).

Soud vak me zen o svoln schze zahjit z moci edn jen tehdy,
kdy opatrovnk byl o svoln schze podn a zstal neinn. Nicmn je
pravdou, e nvrh na ustaven opatrovnick rady me podat i sm opatrovanec.
Proto nelze vylouit, e soudy pro ppad, e existenci opatrovnick rady shledaj
jako vhodnou, budou opatrovanci ustanovovat koliznho opatrovnka za elem
zven, zda je jmnem opatrovance vhodn podat nvrh na zzen opatrovnick
rady, ppadn za elem zastupovn zjm opatrovance bhem takovho zen,
bude-li tento nvrh koliznm opatrovnkem podn ( 460).

Zvol-li soud takov postup, mus mt na pamti, e koliznmu opatrovnkovi

v rozhodnut o jeho ustanoven nelze pedepsat, e je nvrh na ustaven
opatrovnick rady povinen podat. Takov pokyn by byl obchzenm smyslu 472
odst. 1, kter soudu znemouje ustaven opatrovnick rady z moci edn. Lze
vak zastvat nzor, e soud nem pravomoc ve uvedenho koliznho
opatrovnka ustanovit, nebo zen za elem ustaven opatrovnick rady je
specifickm procesem, v jeho rmci m opatrovanec plnou hmotnprvn i
procesn zpsobilost, a proto jeho aktivitu neme nahradit kdokoliv jin, tedy ani
soudem ustanoven opatrovnk. Konen postoj vak zaujme a judikatura
vych soud.

III. Prbh volebn schze

Ustanoven 472 nesdluje, jakm zpsobem opatrovnk zjist totonost

osob ptomnch na schzi, ani to, jakm zpsobem prov jejich vztah k
oprvnnmu, z nho dovozuj prvo asti na schzi. Vzhledem k tomu, e
opatrovnk je podle zkona svolavatelem schze, je z logiky vci oprvnn
vylouit ze schze osoby, kter svoji totonost dobrovoln neprokou. V tomto
ppad se toti jedn ist o organizan opaten a o zjitn daje, kter je
teba uvst do zpisu o konn schze ( 475). Opatrovnk vak nen oprvnn
vylouit ptomnou osobu ze schze s odvodnnm, e nen blzkm ani ptelem
opatrovance. Schzi toti pouze svolv, nerozhoduje tedy o prvech a
povinnostech ptomnch (viz 473 a 475). Tmto prvem nedisponuje ani nikdo
dal, nebo zkon tak nestanov. K pezkumu oprvnn zastnit se schze proto
me dojt a v zen o prohlen volby lena rady za neplatn ( 476 odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

55 odst. 2, 460, 463 odst. 2, 468, 469, 472 a 476, 479, 559

Z literatury:

Svoboda: Perspektivy institutu opatrovnick rady. Jurisprudence, 2013, . 1.

473
(Volba opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Sloen opatrovnick rady (1)

II. Pedpoklady lenstv v opatrovnick rad (2 a 3)

III. Nhradnci (4)

I. Sloen opatrovnick rady

Do minimln tlenn opatrovnick rady ( 474) mus bt osoby uveden

v 472 (osoby opatrovanci blzk a opatrovancovi ptel) zvoleny tak, aby
zastoupen bylo "rovnomrn". Smyslem ustanoven je podpoit nzorovou
pluralitu zvolench len, nikoli to, aby byl zachovn kvantitativn pomr mezi
osobami tzv. blzkmi a pteli opatrovance. Clen (by vtinov) volba, kter
vede k prosazen jednoho z vcero monch postoj k uspodn zleitost
opatrovance, me bt dvodem pro prohlen volby za neplatnou, pokud
opatrovanci nsledkem poruen zsady proporcionality pi volb hroz jma (
476 odst. 1).

II. Pedpoklady lenstv v opatrovnick rad

Zkon sdluje, e lenem opatrovnick rady me bt jen osoba, kter

osvd dlouhodob a vn zjem o opatrovance a schopnost projevovat jej i do

budoucna. Neuvd vak, e by kterkoliv z ptomnch osob mla prvo shledat

osvden o tchto skutenostech za nedostaten. Na zklad tohoto faktu,
jako i ze skutenosti, e obligatorn nleitost zpisu o volb len opatrovnick
rady nen prbh osvden, je teba uzavt, e kandidt neme bt z volby
vylouen s odvodnnm, e nespluje zkonn pedpoklady pro sv zvolen.
Jestlie je kandidt pesto zvolen, me bt jeho volba prohlena za neplatnou (
476 odst. 1). Soud otzku vztahu lena opatrovnick rady k opatrovanci posoud
jako pedbnou otzku.

Dlouhodob a vn zjem o opatrovance a schopnost projevovat jej i do

budoucna posta osvdit. Soudu tedy v ppadnm zen posta, kdy len
opatrovnick rady pedlo podklady, kter vedou k pravdpodobnmu zvru o
jeho vztahu k opatrovanci. lenem opatrovnick rady nelze zvolit osobu, kter se
svm ustanovenm nesouhlas.

III. Nhradnci

Bhem schze, pi n dochz k volb opatrovnick rady, nemus dojt k

volb nhradnka (nhradnk) pro ppad, e by funkce zvolenho lena
opatrovnick rady zanikla ( 477). Jestlie bylo zvoleno vce nhradnk, je teba
urit jejich poad, v nm budou do ppadn uvolnn funkce nastupovat. Jinak
je volba nhradnk neinn pro svoji neuritost.

Souvisejc ustanoven:

472, 474, 476 odst. 1

474
(Rozhodovn opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Opatrovnickou radu svolv k pravidelnm zasednm nejmn jednou

ron jej pedseda. K mimodnmu zasedn ji me svolat i opatrovnk,
kterkoliv len opatrovnick rady, ppadn soud ( 478 odst. 1). Krom len
opatrovnick rady mus bt povolni i opatrovanec a opatrovnk ( 478 odst. 2).

Zkon nesdluje, jakm konkrtnm zpsobem dochz ke svoln

opatrovnick rady. Proto k jejmu svoln me dojt i neformln, ovem tak, aby
o jejm konn byli vyrozumni vichni jej lenov, opatrovanec a opatrovnk.
Pokud k vyrozumn ve uvedench osob nedojde, me kterkoliv len
opatrovnick rady, opatrovnk a opatrovanec (nen podstatn, zda m zpsobilost
k prvnmu jednn) do patncti dn od pijet rozhodnut navrhnout soudu, aby
rozhodnut opatrovnick rady zruil a nahradil je vlastnm rozhodnutm ( 481).
Jestlie se oprvnn osoba o existenci rozhodnut vas nedozvdla, me (s
vjimkou opatrovance) svolat opatrovnickou radu, kter problematick rozhodnut
revokuje. Vadn postup svolavatele opatrovnick rady t me bt dvodem pro
jeho odvoln ( 477 odst. 2).

Pokud opatrovnick rada pijala rozhodnut, ani by byla ptomna vtina

jejch len (v ppad, e je rada tlenn, mus bt ptomni vichni), nen
opatrovnk takovm rozhodnutm vzn. Chyb toti vle opatrovnick rady jako
celku pijmout takov rozhodnut ( 551).

Souvisejc ustanoven:

551, 477 odst. 2, 478, 481

475
(Zpis o ustaven opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Zpis o volb len opatrovnick rady je listinou, kter osvduje prbh

volby. Krom nleitost, je vslovn uvd zkon, by z n ml bt patrn zpsob
prokzn totonosti ptomnch osob a uveden poad, v nm byli zvoleni
ppadn nhradnci.

Protesty, kter byly bhem jednn o volb vzneseny, mohou bt jednm z

podklad pro prohlen volby za neplatnou. K tomuto kroku soud me pistoupit
i bez nvrhu ( 476 odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

476 odst. 1

476
(Prohlen volby za neplatnou)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Vi volb lena opatrovnick rady proveden v rozporu s 472 a 475 lze

brojit pouze nvrhem na prohlen volby za neplatnou. Toto rozhodnut soud
me uskutenit i bez nvrhu. Soud volbu neprohls za neplatnou, jestlie nebylo
zjitno, e nsledkem poruen zkona pi volb hroz opatrovanci jma. Hrozbu
jmy soud provuje z edn povinnosti. Rozhodnut soudu o prohlen volby za
neplatnou lze napadnout odvolnm.

Nazen nov volby m formu usnesen. Soud je vyd, jakmile pedchoz

rozhodnut o prohlen volby za neplatnou nabude prvn moci. Soust tohoto
usnesen je stanoven msta a termnu nov volby. Vi zmnnmu usnesen nen
odvoln ppustn, protoe se jedn o opaten, je se ve sv podstat tk
veden zen [ 202 odst. 1 psm. a) o. s. .]. Organizan oprvnn svolavatele
(vyrozumn o konn volby, zjiovn totonosti ptomnch) vykonv pi nov
volb soud.

O ppadnm pozastaven vkonu prv lena opatrovnick rady ( 476 odst.

2) me soud rozhodnout i bez nvrhu. Toto usnesen nabv ink, jakmile je
soud vyhlsil, nedolo-li k jeho vyhlen pi jednn, jakmile bylo dorueno lenu
opatrovnick rady, jeho vkon prv se pozastavuje ( 170 odst. 1 o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

472 a 475

Souvisejc pedpisy:

 170 odst. 1, 202 odst. 1 psm. a) o. s. .

477
(Znik lenstv v opatrovnick rad)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Nezvislost lena opatrovnick rady (1)

II. K odvoln lena opatrovnick rady (2 a 3)

III. Odstoupen z opatrovnick rady (4)

IV. Nsledky bytku len opatrovnick rady (5 a 6)

I. Nezvislost lena opatrovnick rady

len opatrovnick rady nen za vkon sv funkce odpovdn schzi, kter

jej zvolila. Proto je jmenovn bez asovho ohranien a me bt odvoln jen
soudem, a to i bez nvrhu.

II. K odvoln lena opatrovnick rady

Oprvnnm k podn nvrhu na odvoln lena opatrovnick rady

disponuje krom opatrovnka t kterkoliv osoba oprvnn k asti na schzi,
pi n dochz k volb opatrovnick rady, tedy osoby opatrovanci blzk, jeho
ptel, jin len opatrovnick rady a sm opatrovance bez ohledu na to, zda m
zpsobilost k prvnmu jednn. Oprvnn navrhovatele k asti na schzi soud
posuzuje k okamiku podn nvrhu na odvoln lena opatrovnick rady.

Poruenm povinnost lena opatrovnick rady, pro n je mon lena

odvolat, jsou zejmna ztrta innho, pravidelnho a pozitivnho zjmu o
opatrovance nebo opakovan neomluven neast na zasednch opatrovnick
rady. Poruenm povinnost lena rady vak nen jeho postoj pi hlasovn o
dleitch zjmech opatrovance ( 480), nen-li z nich naprosto zjevn mysl
pokodit zjmy opatrovance. K posouzen ppadn nevhodnosti rozhodnut
opatrovnick rady toti slou institut soudnho zruen a nahrazen rozhodnut
opatrovnick rady podle 481.

III. Odstoupen z opatrovnick rady

Odstoup-li len opatrovnick rady z vlastn vle, je jeho odstoupen inn

od doruen tohoto aktu soudu nebo opatrovnkovi, podle toho, ke ktermu z nich
dolo pozdji. Zkonn formulace nasvduje tomu, e odstoupen je aktem
majcm obligatorn psemnou formu, nebo je teba je v zkon vyjmenovanm
osobm doruit. Smyslem 477 odst. 1 vak nen ustaven bezvjimen
psemn formy odstoupen, ale sdlen, e akt odstoupen (a ji stn, i
psemn) je inn a od okamiku, kdy se o nm opatrovnk a soud na zklad
oznmen odstupujcho lena dozv. Proto se lze domnvat, e odstoupen, k
nmu dolo stn a je bylo zachyceno do zpisu o jednn opatrovnick rady,
rovn navozuje prvn inky, a to k okamiku, kdy je dorueno soudu.
Odstoupen z opatrovnick rady lze uskutenit i do protokolu u soudu, nebo tento
projev se svm charakterem bl podn nvrhu na zahjen zen. Za takovch
okolnost soud odstoupen doru opatrovnkovi. Po tomto doruen je odstoupen
inn.

IV. Nsledky bytku len opatrovnick rady

Opatrovnick rada mus mt alespo ti leny ( 474). Jestlie nsledkem

odvoln nebo odstoupen lena (len) opatrovnick rady klesne poet jejch
len pod zkonn poet, opatrovnick rada jako kolektivn orgn nezanik,
avak nen zpsobil se usnet a pijmat rozhodnut. Jej psobnost doasn
pechz na soud, dokud (analogicky 482 odst. 2) rada nen doplnna tak, aby
byla minimln tlenn. Jestlie nen osoby, kter by byla lenem opatrovnick
rady, rada zanik. Me vak bt bhem trvn opatrovnictv optovn zzena
postupem podle 472 odst. 1.

Zkon vslovn nee, zda opatrovnick rada pijde o zpsobilost pijmat

rozhodnut i tehdy, kdy na zklad volby osob opatrovanci blzkch a jeho ptel

( 473) m mt vce ne ti leny, avak poet tchto len vcensobnm

odstoupenm nebo odvolnm klesne pod polovinu takto stanovenho potu
(nap. ze sedmi na ti). Lze se domnvat, e reln akceschopnost rady nen za
takovch okolnost naruena, pokud t alespoti leny, kte neodstoupili,
nebyli odvolni a jsou zpsobil k prvnmu jednn. Toto stanovisko zastvme
proto, e z 482 odst. 1 vyplv, e psobnost opatrovnick rady m na soud
pechzet jen vjimen, nen-li zajitna jej zkladn schopnost hjit zjmy
opatrovance a rozhodovat.

Souvisejc ustanoven:

472 odst. 1, 474, 475, 476 odst. 2, 477 odst. 1, 480, 481, 482

478
(Zasedn opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Svol-li zasedn opatrovnick rady jej pedseda, len opatrovnick rady

nebo opatrovnk, me tak uinit neformln, vichni lenov opatrovnick rady,
opatrovanec a opatrovnk mus mt s ohledem na zvanost projednvanch
tmat pimenou dobu na ppravu. Jinak lze napadnout rozhodnut rady
nvrhem na jeho zruen a nahrazen soudnm rozhodnutm ( 481). Jin len
opatrovnick rady ne jej pedseda je oprvnn radu svolat, jestlie se zasedn
nekonalo po dobu del jednoho roku nebo pedseda opatrovnick rady
neakceptoval jeho dost o jej svoln za elem projednn konkrtn zleitosti
(viz termn "jinak" v 478 odst. 1).

Pravomoc ke svoln schze opatrovnick rady soud zskv bu na

zklad nvrhu osoby, kter osvd vn zjem o opatrovance, kter vede k
zvru, e neuskutenn schze by pokodilo zjem opatrovance, nebo i bez
nvrhu. I bez nvrhu soud svol schzi opatrovnick rady, shled-li na zklad
informac zskanch z edn innosti potebu k takovmu kroku, ppadn za
situace, kdy se posledn zasedn opatrovnick rady uskutenilo ped vce ne
jednm rokem. V takovm ppad je teba mt z dikce 478 odst. 1 za to, e
zjem opatrovance vyaduje bez dalho jej svoln.

O svoln schze opatrovnick rady soud rozhoduje usnesenm, je je svoj

podstatou postaveno na rove usnesen o veden zen [ 202 odst. 1 psm. a) o.
s. .], proto vi nmu nen odvoln ppustn.

K pojmu "osvdit" viz vklad k 473.

Souvisejc ustanoven:

473, 481

Souvisejc pedpisy:

202 odst. 1 o. s. .

479
(Projednn zprvy o innosti opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Opatrovnick rada nem zkonn a pm prostedky, kterak opatrovnka

pimt k dodn nebo doplnn zprvy o innosti v zleitostech opatrovance,
ppadn soupisu jmn opatrovance. V ppad nesplnn tchto povinnost vak
me len poven opatrovnickou radou podat nvrh na zmnu ve odmny
opatrovnka za sprvu majetku opatrovance ( 462), ppadn podat nvrh na
zruen opatrovnictv nebo na odvoln opatrovnka a jeho nahrazen jinou
osobou. Uloen podkov pokuty opatrovnku pro nesplnn ve uvedench
povinnost je vyloueno, nebo 479 je hmotnprvn povahy, proto nelze
aplikovat 53 odst. 1 o. s. .

Termny pro vyhotoven a pedloen soupisu jmn a vytovn sprvy

opatrovnka stanov 485. Nad rmec 485 si me potebn informace vydat
soud i bez nvrhu, je-li toho teba pro ely soudnho rozhodnut (nap. o odmn
za sprvu majetku a o nkladech sprvy podle 462). V tchto ppadech vak

zkon nevyaduje, aby tyt podklady opatrovnk pedloil k projednn

opatrovnick rad.

Souvisejc pedpisy:

53 odst. 1 o. s. .

480
(Souhlas opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Spolurozhodovac oprvnn opatrovnick rady (1)

II. Nsledky jednn opatrovnka bez souhlasu opatrovnick rady (2 a 3)

III. K omezen opatrovnka radou v rozporu se zkonem (4 a 5)

I. Spolurozhodovac oprvnn opatrovnick rady

Ustanoven 480 vymezuje spolurozhodovac oprvnn opatrovnick rady

ve vztahu k opatrovnkovi. Zatmco 480 odst. 1 a 2 poskytuje taxativn vet
zleitost opatrovance, o nich opatrovnk za dnch okolnost neme
rozhodnout bez souhlasu opatrovnick rady, 480 odst. 3 opravuje
opatrovnickou radu k dalmu rozen okruh ppad, v nich opatrovnk
neme konat bez souhlasu rady. Opatrovnick rada nem a ani si neme
osobovat oprvnn ke spolurozhodovn v situacch, kdy prvn jednn
opatrovnka vyaduje souhlas soudu (nap. 461, 462).

II. Nsledky jednn opatrovnka bez souhlasu opatrovnick rady

Jestlie opatrovnk uskutenil konkrtn prvn jednn, ani by k tomu byl

vybaven souhlasem opatrovnick rady, pestoe ho pmo ze zkona mt mus (
480 odst. 1 a 2), je jeho jednn vcelku bez pochyb prvn neinn, pokud
opatrovnick rada takov jednn bez zbytenho odkladu neschvl (analogick
vyuit 440). Je ovem otzkou, zda k absolutn neinnosti prvnho jednn
opatrovnka dochz i tehdy, kdy se opatrovnick rada usnesla na tom, e
opatrovnk bez jejho souhlasu nesm uskutenit jet dal jednn, kter nen
uvedeno v taxativnch vtech uvedench v 480 odst. 1 a 2.

Pro zvr, e prvn jednn opatrovnka v zleitostech, kde nen teba

obligatornho souhlasu opatrovnick rady, navozuje prvn inky navzdory
rozhodnut opatrovnick rady podle 480 odst. 3, hovo skutenost, e u tet
osoby, vi n opatrovnk jedn, zpravidla vznik legitimn oekvn, e
opatrovnk takov jednn uskutenit me. Tet osoba toti nem vdomost o
existenci rozhodnut opatrovnick rady, kter opatrovnka omezuje v prvnm
jednn nad rmec stanoven v 480 odst. 1 a 2. Tak je mon argumentovat
tm, e spolurozhodovac vztah mezi opatrovnkem a opatrovnickou radou je
vnitn zleitost opatrovnictv, kter se neme projevit ve vztahu ke tetm
osobm. - Myslm si vak, e tyto argumenty nejsou v souladu s 440 odst. 1 a 2,
z nho vyplv, e v ppad nesmluvnho zastoupen m pekroen zstupho
oprvnn za nsledek neinnost prvnho jednn uskutennho zstupcem.
Tak nelze odestt, e existence specilnch institut upravujcch opatrovnictv
lovka je odvodnna potebou ve zven me chrnit zjmy opatrovance, a to
ppadn i na kor tetch osob, vi nim opatrovnk jedn, a to i za cenu, e
nebude naplnno jejich oprvnn oekvn, e opatrovnk nepekrauje meze
zastoupen.

III. K omezen opatrovnka radou v rozporu se zkonem

Formulaci, podle n usnesen opatrovnick rady, jm opatrovnka omezuje

udlenm souhlasu rady nad rmec situac dle 480 odst. 1 a 2, nesm
opatrovnka omezovat nad mru pimenou okolnostem, je teba vykldat
restriktivn. Nelze pominout, e opatrovnk, nikoli opatrovnick rada, nese
odpovdnost za dn prbh opatrovnictv (srovnej se smyslem 438, 440, 466
nebo 467). Opatrovnick rada me omezujc usnesen pijmout jen s ohledem
na mimodn okolnosti ppadu, nap. pokud lze oekvat, e konkrtn jednn
opatrovnka, kter za bnch okolnost nebo u jinho opatrovance zsadn
neovlivn pomry opatrovance, me mt zvltn dsledky.

Jestlie opatrovnick rada opatrovnka omez v jeho samostatnm prvnm

jednn jmnem opatrovnka v rozporu s ve uvedenm principem, mus
opatrovnk toto jej usnesen respektovat, pokud nepodal nvrh na zruen tohoto

rozhodnut postupem podle 481. Jin postup smujc k nprav nebo ke

zruen rozhodnut opatrovnick rady toti zkon nepipout.

Souvisejc ustanoven:

438, 440, 461, 462, 466, 467, 481

481
(Zruen rozhodnut opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vzanost rozhodnutm opatrovnick rady (1 a 2)

II. Prbh zen o zruen nezkonnho rozhodnut opatrovnick rady (3 a

6)

I. Vzanost rozhodnutm opatrovnick rady

Zkon soudu nepiznv pravomoc zruit nebo zmnit rozhodnut

opatrovnick rady z edn povinnosti, ale pouze na zklad nvrhu opatrovance
(kter m v rmci takovho zen samostatnou procesn zpsobilost),
opatrovnka nebo lena rady, kter pro jej rozhodnut nehlasoval.

Rozhodnutm opatrovnick rady je jednak usnesen rady o udlen nebo

neudlen souhlasu s jednnm opatrovnka, jednak usnesen rady o tom, e dal,
zkonem nevyjmenovan prvn jednn podlhaj souhlasu opatrovnick rady (
480 odst. 3). Proto dovozujeme, e usnesen opatrovnick rady, jm dojde k
omezen samostatnho zstupho jednn opatrovnka, je pro opatrovnka
zvazn, pokud nevyuil svho oprvnn navrhnout jeho zruen nebo zmnu dle
481.

II. Prbh zen o zruen nezkonnho rozhodnut opatrovnick rady

zen o zruen a ppadn i nhradu rozhodnut opatrovnick rady je

"minizenm", kter soud kon uvnit opatrovnictv (opatrovnickho zen) jako
celku. astnky tohoto "minizen" jsou navrhovatel a ti, o jejich prvech a
povinnostech m bt v zen jednno (tedy opatrovnk, nebo jeho zstupho
oprvnn se m rozhodnut soudu tkat). Opatrovanec je astnkem zen jen v
ppad, e je navrhovatelem, protoe soudn rozhodnut na nho psob jen
nepmo, protoe nen soust rozhodovacho procesu podle 480 a 481.
Opatrovnick rada nem podle hmotnho prva samostatnou hmotnprvn
osobnost. Zkon vak pipout, e za uritch okolnost me ve vztahu k soudu
jednat prostednictvm svho povenho lena ( 479 odst. 2). I kdy 481
takovou vslovnou dikci neobsahuje, lze se domnvat, e opatrovnick rada m i
v ppad nvrhu na zruen nebo zmnu jejho vlastnho rozhodnut prvn
osobnost ad hoc s tm, e povenou osobou, s n soud komunikuje, je pedseda
rady. Opan nhled by vedl k zvru, e dn subjekt nen oprvnn hjit
stanovisko opatrovnick rady pi rozhodovn o jejm vlastnm rozhodnut. Prv
prezentovan postoj zastvme i proto, e za uritch okolnost ( 482 odst. 1)
pejm psobnost opatrovnick rady jedin osoba, kter m zpsobilost k
prvnm jednnm, a proto o n neme vzniknout pochybnost o tom, zda me
hjit opodstatnnost svho rozhodnut ped soudem.

Jestlie nvrh na zruen a ppadnou nhradu pod osoba, kter 481

(jeho zbytenou transkripc do procesu je 49 odst. 3 prvn vta z. . s.) toto
prvo nepiznv, dojde k odmtnut, a nikoliv k zamtnut nvrhu. Dovozujeme
tak ze skutenosti, e nvrh podan aktivn legitimovanou osobou po lht m
bt odmtnut bez vcnho projednn ( 49 odst. 3 in fine z. . s.). Proto lze st
pipustit, e o nvrhu neoprvnn osoby m bt rozhodnuto vcn (zamtnutm),
ppadn zastavenm zen.

Patnctidenn lhta pro podn nvrhu na zruen rozhodnut opatrovnick

rady je ze sv povahy propadn. Oprvnn napadnout rozhodnut opatrovnick
rady toti nen majetkovm prvem, je by se dilo reimem dle 609 a nsl.
Jejm clem je zabezpeit, aby rozhodovn o pomrech opatrovnka bylo rychl a
po uplynut nezbytn pimen lhty dodaten nezpochybniteln. Nvrh na
zmnu nebo zruen rozhodnut zpsobuje nemonost realizace napadenho
rozhodnut, a to od doby podn nvrhu do doby rozhodnut soudu.

O zruen rozhodnut opatrovnick rady a jeho nahrazen soudnm

rozhodnutm je mon rozhodnout jen na nvrh lena opatrovnick rady, kter
pro rozhodnut nehlasoval, opatrovnka nebo opatrovance podan do 15 dn od
pijet rozhodnut opatrovnick rady. Pozdji podan nvrh soud odmtne.

Souvisejc ustanoven:

609 a nsl., 479 odst. 2, 480 odst. 3, 482

482
(Absence opatrovnick rady)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Nsledky jednn opatrovnka bez souhlasu opatrovnick rady (1 a 3)

II. Dodaten zzen opatrovnick rady (4)

I. Nsledky jednn opatrovnka bez souhlasu opatrovnick rady

Ustanoven 482 vychz z pedpokladu, e role opatrovnick rady je v

nov uzkonnm systmu opatrovnictv lovka natolik nezastupiteln, e jej
lohu (viz vklad k 479 a 480) v ppad, e nen zzena, mus pevzt konkrtn
osoba a nen-li takov osoby, soud.

Soud nen oprvnn jmenovat osobu vykonvajc psobnost opatrovnick

rady z edn povinnosti, ale jen k nvrhu osoby blzk opatrovanci nebo jeho
ptele ( 482 odst. 1). Tuto osobu nelze jmenovat bez jejho souhlasu. Znn 49
odst. 1 z. . s. dokonce nasvduje tomu, e nvrh mus podat pmo osoba, kter
m vykonvat psobnost opatrovnick rady. Aby se obma pedpism uinilo
zadost, ml by si soud v ppad, e nvrh na jmenovn osoby majc vykonvat
psobnost opatrovnick rady pod nikoliv pmo tato osoba, vydat stanovisko
toho, kdo m bt jmenovn. Jeho souhlas bude pokldn za pistoupen k nvrhu.
Jestlie souhlas tto osoby nebude dn, soud zen zastav. Soud neme souhlas
presumovat.

Ped svm rozhodnutm si soud vyd stanovisko opatrovance (lze-li je

zjistit) a opatrovnka. Soud nvrhu na jmenovn osoby, je pevezme psobnost
opatrovnick rady, vyhov, jen byla-li bez spchu svolna schze smujc ke
zvolen opatrovnick rady ( 472 odst. 1) a nen namst oekvat, e opakovan
svoln schze povede ke zvolen rady. Soud nvrhu vyhov i tehdy, kdy je zcela
zejm, e postup opatrovnka smujc ke svoln volebn schze by nemohl vst
k ustaven opatrovnick rady, nap. proto, e opatrovanec je osobou bez
pbuznch a zjevn si s ohledem na svj vztah nemohl vytvoit okruh osob jemu
skuten blzkch nebo ptel.

II. Dodaten zzen opatrovnick rady

Zkon nee, zda lze opatrovnickou radu zvolit pot, co byla jmenovna
osoba s psobnost opatrovnick rady. Lze se domnvat, e ano. Zkon toti dle
dikce 472 i 482 zjevn preferuje, aby oprvnn rady nebylo peneno na jin
osoby (nebo na soud). Jakmile postupem podle 472 a nsl. dojde ke zvolen
opatrovnick rady, soud sv rozhodnut o jmenovn osoby vykonvajc
psobnost opatrovnick rady zru. Jestlie oprvnn opatrovnick rady dosud
vykonval soud, pechzej tato oprvnn k okamiku oznmen o zvolen
opatrovnick rady soudu ( 475) na opatrovnickou radu.

Souvisejc ustanoven:

472, 479 a 480

483
(Souhlas soudu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 483 dopluje a konkretizuje 458 a 461. Systematicky by

ml bt zaazen za tato ustanoven. Jeho zejm nesprvn zaazen do sti, je
se vnuje institutu opatrovnick rady, vak nevzbuzuje pochybnost o tom, e v
nm vyjmenovan omezen opatrovnka maj obecn dopad, a ji opatrovnick
rada byla, nebo nebyla zzena. Je-li opatrovnick rada zzena (nebo pokud byla
jmenovna osoba s psobnost opatrovnick rady), soud si mus ped svm
rozhodnutm vydat stanovisko opatrovnick rady (nebo osoby vykonvajc

psobnost opatrovnick rady). Toto stanovisko je jednm z podklad, na jejich

zklad soud udl nebo neudl souhlas s prvnm jednnm, kter hodl
opatrovnk uinit jmnem opatrovance.

Souvisejc ustanoven:

458 a 461

484
(Peujc prvnick osoba)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Prva a povinnosti ochraujc prvnick osoby (1 a 2)

II. Zpsob prosazen prv ochraujc prvnick osoby (3 a 5)

III. Rozhodnut o odnt prva (6 a 7)

I. Prva a povinnosti ochraujc prvnick osoby

Schzi k ustaven opatrovnick rady na nvrh prvnick osoby dle 484

svol soud ( 472 odst. 1). Pitom nen teba, aby se prvnick osoba se dost o
svoln schze obrtila prvotn na opatrovnka.

Prvnick osoba peujc o osoby se zdravotnm postienm me za

podmnek stanovench v 484 odst. 2 poadovat bu lenstv v opatrovnick
rad, nebo oprvnn asti na zasednch rady. Zkon ponechv prvnick
osobna vbr, kter z tchto dvou prv vyuije. Prvo asti na jednnch
opatrovnick rady vznik v okamiku, kdy prvnick osoba oznmila svoji vli k

asti pedsedovi opatrovnick rady, opatrovnkovi a soudu (tedy osobm, resp.

orgnu, kter maj prvo ke svoln opatrovnick rady podle 478 odst. 1).

II. Zpsob prosazen prv ochraujc prvnick osoby

Zkon vslovn nee, jakm zpsobem prvnick osoba dle 484

prosazuje sv prvo bt lenem opatrovnick rady, zda volbou ve smyslu 473,
nebo jednostrannm prvnm jednnm ze strany prvnick osoby (oznmenm o
vstupu do rady). Piklnme se ke druh ze zmnnch variant. Hmotnprvn
nrok prvnick osoby ke lenstv v rad toti zkon koncipuje jako oprvnn,
kter je nezvisl na vli jinch osob, a proto je nelze vzat na volbu. Tak nelze
ignorovat, e toto oprvnn me prvnick osoba nepochybn realizovat i pot,
co ji dolo ke zvolen opatrovnick rady podle 473, kdy zkon nepot s tm,
e by za elem kooptace peujc prvnick osoby do rady mla bt svolna
volebn schze podle 472 odst. 1. Takov schze se m uskutenit jen pi zniku
funkce lena opatrovnick rady, kterho je z toho dvodu teba nahradit ( 477
odst. 3).

Prvnick osoba se tedy stv lenem opatrovnick rady, jakmile svoji vli
vstoupit do rady oznm pedsedovi rady, opatrovnkovi a soudu. Z dnho
zkonnho ustanoven toti nelze dovodit, e soud by ml mt pravomoc ke
konstitutivnmu rozhodnut, jm ustanovuje lenstv prvnick osoby v
opatrovnick rad.

lenstv prvnick osoby v radkon znikem tto osoby nebo okamikem,

kdy prvnick osoba pestala splovat pedpoklady pro sv lenstv v rad ( 484
odst. 1 a 2). Bylo by toti v rozporu s ve uvedenm vkladem, pokud by k
zniku lenstv prvnick osoby v rad pro pozdj ztrtu pedpoklad dochzelo
soudnm rozhodnutm, pokud ke vzniku lenstv takovho rozhodnut nen teba.
Vzniknou-li pochybnosti o existenci tchto pedpoklad, soud na nvrh prvnick
osoby, opatrovnka a kterkoliv osoby, je m prvo volby lena opatrovnick
rady ( 472 odst. 1), rozhodne, zda prvnick osoba je i nadle lenem
opatrovnick rady. Toto rozhodnut m deklaratorn charakter. Zmnn
rozhodnut soud vyd i bez nvrhu, po slyen zainteresovanch. V obou ve
uvedench zench soud skutenosti, je jsou pro rozhodnut podstatn ( 484
odst. 1 a 2), zjiuje z edn povinnosti.

III. Rozhodnut o odnt prva

Od rozhodnut o lenstv je teba odliit soudn verdikt o odnt konkrtnho

prva (prv) prvnick osob z dvodu, e tato osoba sv oprvnn dle 484
nevykonv v souladu se zjmy opatrovance ( 484 odst. 2 in fine). Jedn se o
sankn rozhodnut, je je obdobou 477 odst. 2. O odnt soud neme
rozhodnout z moci edn, ale jen k nvrhu opatrovance, opatrovnka nebo len
opatrovnick rady (srov. 49 odst. 1 vta druh z. . s.). Pitom nen vyloueno,
e soud sv rozhodnut o odnt prva prvnick osob k jejmu nvrhu pozdji
zcela nebo zsti zmn (s inky ex nunc), zmn-li se na stran prvnick osoby
pomry natolik, e lze nadle oekvat, e sv oprvnn bude vykonvat v
souladu se zjmy opatrovance. I v tomto ppad plat, e konkrtn zpsob
hlasovn prvnick osoby v opatrovnick radzpravidla nebude dvodem pro
odnt jejch prv, ale pro ppadn zruen rozhodnut opatrovnick rady podle
481.

O nvrhu na zmnu verdiktu o odejmut oprvnn prvnick osoby soud

rozhodne vhradn na nvrh tto prvnick osoby nebo osob oprvnnch podat
nvrh na odejmut jejch oprvnn, nikoli vak bez nvrhu.

Souvisejc ustanoven:

472, 478 odst. 1, 473, 477

485
Soupis jmn a vytovn sprvy

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Vklad:

V ppad, e opatrovnk nespln svoji povinnost k vyhotoven a dodn

soupisu spravovanho jmn, vytovn sprvy nebo listin tkajcch se
opatrovance pi skonen opatrovnictv, vystavuje se hmotnprvn sankci, je
spov jednak v pravomoci soudu a v oprvnn astnk vst zen smujc k
odvoln opatrovnka ( 463 odst. 2), jednak v prvu opatrovance, opatrovnka
nebo lena opatrovnick rady podat alobu, kterou se budou domhat splnn
tchto opatrovnkovch povinnost. Protoe ustanoven 485 m pevn
hmotnprvn charakter, soud opatrovnkovi pi neexistenci vslovn procesn
normy neme uloit podkovou pokutu podle 53 odst. 1 o. s. .

Souvisejc ustanoven:

463 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

53 odst. 1 o. s. .

Oddl 3
Opatrovnictv prvnick osoby

486
(Ustaven opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Podmnky pro ustanoven opatrovnka (1 a 5)

II. K zen o ustanoven opatrovnka (6 a 7)

III. Vztah k jinm ustanovenm (8 a 10)

Z dvodov zprvy (k 486 a 488):

Navrhuje se vslovn upravit tak opatrovnictv prvnick osoby. Dvod

tto pravy nen jen v nejasnostech plynoucch ze souasn pravy, zda
prvnick osob vbec lze opatrovnka jmenovat (a to leckdy nevyaduje jen
zjem tto osoby, ale asto tak veejn zjem). Pro navren een mluv

pedevm praktick dvody. Poukzat je teba i na to, e osnova v nkterch

zvltnch ustanovench, nap. v 165, s ustavenm opatrovnka prvnick osob
pmo pot.

Podobn jako se m umonit lovku projevit pedem pn, kdo se m stt

v budoucnu ppadn jeho opatrovnkem, navrhuje se umonit tot i prvnick
osob.

I. Podmnky pro ustanoven opatrovnka

Prvnick osoba potebuje opatrovnka, jestlie by bez jeho ustanoven

dolo k ochromen jej innosti a nen ve vlastnch silch prvnick osoby tuto
situaci peklenout. Takov situace me vjimen nastat, nap. nen-li znm
reln pobyt statutrnho orgnu prvnick osoby nebo je-li obchodn spolenost
ovldna dvma nebo vcero osobami, kter maj oprvnn jednat jmnem
spolenosti a jejich prvn jednn si navzjem odporuje.

Opatrovnka lze prvnick osob ustanovit a na zklad reln existujc

situace, nikoli na zklad pedpokladu, e bez tohoto aktu dojde k vnmu
naruen chodu prvnick osoby. To vak neznamen, e je teba ekat a na
prvn vnou jmu, kter prvnickou osobu nsledkem neustanoven opatrovnka
postihne. V dob rozhodovn soudu o ustanoven opatrovnka vak mus bt
postaveno na jisto, e by jinak ke kodlivmu nsledku dolo.

Ustanoven 486 sdluje, e opatrovnk me bt prvnick osob

ustanoven jen k hjen vlastnch zjm prvnick osoby, nikoli i z dvodu
veejnho zjmu, jak je tomu u opatrovnictv lovka ( 465 odst. 1). Z logiky vci
vak vyplv, e podmnky pro ustanoven opatrovnka fyzick i prvnick osob
maj bt v zkladu stejn. Proto se lze domnvat, e opatrovnka lze prvnick
osob ustanovit i z dvodu existence veejnho zjmu na takovm kroku (k
pojmu veejn zjem viz koment k 465). Tak opatrovnkovi prvnick osoby
lze uloit povinnost, aby se nechal pojistit pro ppad, e pi vkonu sv funkce
zpsob prvnick osob kodu ( 465 odst. 2).

Zjem prvnick osoby, jen me vst k ustanoven opatrovnka,

zpravidla vyplv z jej podstaty. Nap. obchodn spolenosti jsou zakldny za
elem hospodsk aktivity smujc k dosaen zisku ( 2 odst. 1 z. o. k.), z
eho vyplv nap. zjem spolenosti na stabilnm prosted pro rozvoj jejch
hospodskch aktivit. Naproti tomu drustva a spolky maj zpravidla vyvjet

innost za elem prosazen spolenho zjmu jejich len, kter nemus

smovat k dosaen zisku ( 552 odst. 1 z. o. k., 214 odst. 1 ob. zk.). Clem
ustanoven opatrovnka prvnick osob vak nen nahrazen existujcho a
fungujcho statutrnho orgnu jinou osobou, kter m podle nzoru
navrhovatele lep pedpoklady pro jednn jmnem prvnick osoby. Zjem
prvnick osoby na ustanoven opatrovnka soud zkoum pouze ve formln
rovin, nap. zda existuje patov situace, pi n dv rovnoprvn a reln
neodvolateln osoby vykonvaj oprvnn statutrnho orgnu protichdnm
zpsobem. Soud nepihl ke konkrtnm vsledkm statutrnho orgnu, jich pi
vkonu sv funkce dosahuje.

Pi zvaovn, zda je teba ustanovit opatrovnka, soud provede

vyhodnocen, zda je takov krok, kter zsadn zasahuje do oprvnn prvnick
osoby samostatn jednat, pimen s ohledem na nsledek, kter bez
ustanoven opatrovnka hroz. Tento pezkum mus bt o to bedlivj, m-li bt
opatrovnk ustanoven nikoli pro ely hjen zjm prvnick osoby, ale z dvod
veejnho zjmu.

II. K zen o ustanoven opatrovnka

O ustanoven opatrovnka prvnick osoby soud me rozhodnout i bez

nvrhu ( 192 a nsl. o. s. .). Pitom m na pamti, e ustanoven opatrovnka je
krajnm prostedkem vedoucm k naplnn zjmu, pro kter m bt opatrovnk
ustanoven.

Opatrovnkem prvnick osoby me bt jen osoba, kter spluje zkonn

podmnky pro vkon funkce statutrnho orgnu prvnick osoby ( 152 odst. 2,
153 ob. zk., 46 z. o. k.). V ppad, e soud pozdji zjist, e opatrovnk tyto
podmnky od potku nespluje nebo poslze pestal splovat, i bez nvrhu jej
nahrad novm opatrovnkem.

III. Vztah k jinm ustanovenm

Ustanoven 486 a nsl. nenahrazuj lex specialis, mezi n pat nap.

povinnost soudu jmenovat prvnick osob, je vstoupila do likvidace,
likvidtora, pokud jej ji nem ( 191 a nsl.).

Ustanoven 486 a nsl. se neuplatn ani v ppad, e statutrn orgn

prvnick osoby nem dostaten poet len potebn k rozhodovn. Za
takovch okolnost soud na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, chybjc leny
dopln do doby, ne budou nov lenov povolni postupem urenm v
zakladatelskm prvnm jednn. Nen-li takov nvrh podn, soud jmenuje
prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu ( 165). Postaven tohoto
opatrovnka se d 486 odst. 2 a 487 a 488.

Tak procesn pedpisy umouj, aby soud pro ely hjen prvnch zjm
astnka - prvnick osoby - ped soudem jmenoval opatrovnka, pokud nen
osoba oprvnn za ni jednat nebo je sporn, kdo je takovou osobou ( 29 odst. 2
o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

120 odst. 1, 151 a nsl., 161 a nsl., 191 a nsl., 214 a nsl., 465

Souvisejc pedpisy:

l. 11 Listiny,

29 odst. 2, 192 a nsl. o. s. .,

2 odst. 1, 46, 552 odst. 1 z. o. k.

Z literatury:

Doleil, Havel: Hmotnprvn opatrovnk obchodn spolenosti letem

svtem. PrRo, 2007, . 22.

Eli:Opatrovnictv prvnick osoby podle hmotnho prva.PrRo,2007,.

20.

Pelikn, Peliknov: Lze ustanovit hmotnprvnho opatrovnka akciov

spolenosti? PrRo, 2007, . 16.

487
(Prva a povinnosti opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Ustanoven 487 reaguje na obavy prezentovan v literatue, e vstup

opatrovnka do prv a povinnost statutrnho orgnu prvnick osoby je de facto
vystavenm bianco eku, kter me bt zneuit. Ji podle dosavadnch pedpis
( 192 odst. 2 o. s. .) vak bylo mon stanovit rozsah opatrovnickch prv a
povinnost, vetn obecnho zpsobu jejich vkonu. Tak je pravdou, e
jmenovn opatrovnka v obecn rovin nezasahuje do vkonu prv a povinnost
ostatnch orgn prvnick osoby, jako je nap. dozor rada apod. Tyto orgny
nemaj monost opatrovnka odvolat, nicmn vsledek jejich innosti me bt
dvodem pro ustanoven jinho opatrovnka. Opatrovnk rovn nen limitovn
potebou schvlen svho prvnho jednn ze strany nejvyho orgnu
spolenosti ( 48 z. o. k.) ani omezenmi jednatelskho oprvnn vyplvajcmi ze
spoleensk smlouvy nebo z rozhodnut nejvyho orgnu spolenosti ( 47 z. o.
k.), nestanov-li soud v usnesen o ustanoven opatrovnka jinak.

Ustanoven 486 ani 487 nee, kdy funkce soudem ustanovenho

opatrovnka prvnick osoby zanik. Soud podle zkona ani nen povinen funkci
opatrovnka omezit asem nebo elem. Jestlie soud k asovmu ani elovmu
vymezen ukonen opatrovnictv v rozhodnut o ustanoven opatrovnka vslovn
nepistoup, je teba mt za to, e opatrovnictv kon a k okamiku
pravomocnho odvoln opatrovnka (analogick vyuit 463 odst. 2), kter soud
provede i bez nvrhu, ppadn i k nvrhu osoby, kter na tomto rozhodnut
osvd nalhav prvn zjem (nap. nov ustanovenho statutrnho orgnu).

Zkonn dikce, podle n pro "prva a povinnosti opatrovnka prvnick

osoby plat obdobn ustanoven o prvech a povinnostech lena statutrnho
orgnu. Psobnost opatrovnka se pimen d ustanovenmi o psobnosti
statutrnho orgnu" soudu nezabrauje, aby rozsah opatrovnickch prv a
povinnost vymezil um zpsobem, ne je tomu u statutrnho orgnu. Je tomu
tak proto, e ustanoven opatrovnka podstatn zasahuje do uspodn prvnick
osoby a m bt pokud mono minimalizovno.

Po dobu opatrovnictv je prvn jednn statutrnho orgnu, na jeho msto

opatrovnk vstupuje, neinn, a to i za situace, kdy tet osoby jednaj v dve v
zpis do obchodnho rejstku. Opan stanovisko by vedlo k popen institutu
opatrovnka dle 486 a nsl.

Souvisejc ustanoven:

463, 486, 488

Souvisejc pedpisy:

47, 48, 51 a nsl., 106 a nsl., 125 a nsl., 194 a nsl., 435 a nsl., 705
a nsl. z. o. k.,

192 a nsl. o. s. .

Z literatury:
u 486

488
(Vbr opatrovnka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
Vklad:

Povinnost soudu respektovat pi ustanoven opatrovnka zakladatelsk

prvn jednn je vyjdenm nov koncipovan zsady, e jakkoliv zstupce
(vetn soudem ustanovenho opatrovnka) nejedn libovoln, ale pokud mono
respektuje vli zastoupenho (srov. s vkladem k 467). Nen dvod, aby se tato
principiln koncepce neuplatnila i pi opatrovnictv prvnick osoby.

S ohledem na ve uveden je nejen soud, ale i opatrovnk povinen pokud

mono respektovat vli zastoupenho a pi svm jednn navzat na ppadnou

pedchoz innost statutrnho orgnu nebo zakladatel z doby, v n jet dvod

pro ustanoven opatrovnka dle 486 odst. 1 nebyl dn. Jestlie jedn svvoln,
bez nvaznosti na pedchoz smovn prvnick osoby, me bt soudem
odvoln ( 463 odst. 2).

Ustanoven 488 se nevyuije tehdy, kdy by respekt k zakladatelskmu

prvnmu jednn ohledn ustanoven konkrtnho opatrovnka byl v pkrm
rozporu se zjmem spolenosti nebo s veejnm zjmem. Dvodem pro
neustanoven opatrovnka vak nen mon, nebo dokonce existujc rozpor mezi
zjmem spolenosti a zjmem opatrovnka, pokud o tomto rozporu astnci
zakladatelskho prvnho jednn v dob tohoto jednn vdli, pokud tento
rozpor zsadnm zpsobem neohrouje samu existenci prvnick osoby a jej
nejzkladnj el.

Souvisejc ustanoven:

123, 486, 487

Souvisejc pedpisy:

8, 97 a 98, 124, 146 a 149, 250 a 255, 555 a 562 z. o. k.

Z literatury:
u 486

HLAVA IV

VCI A JEJICH ROZDLEN

Literatura citovan v hlav IV:

Knin publikace

Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk. Koment. Dl II. 93 - 175. Praha: Polygon,

2002.

Ddi, J. a kol. Prvo cennch papr a kapitlovho trhu. Praha: Prospektrum,

1999.

Ddi, J.; Pauly, J. Cenn papry. Praha: Prospektrum, 1994.

Ddi, J.; tenglov, I. Zkon o cennch paprech. Koment. Praha: C. H. Beck,

1997.

Hermann-Otavsk, K. Randova teorie o cennch paprech s hlediska enevsk

osnovy jednotnho zkona smnenho. In Randv jubilejn pamtnk. K stmu
vro narozen Antonna Randy. Praha: Prvnick fakulta University Karlovy,
1934.

Kindl, M. a kol. Zklady sprvnho prva. Plze: Ale enk, 2006.

Knap, K. a kol. Prvo smnen a ekov. Praha: VE, 1968.

Knap, K.; vestka, J. Ochrana osobnosti podle eskoslovenskho obanskho

prva. Praha: Panorama, 1989.

Kotsek, J. a kol. Prvo cennch papr. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005.

Kotsek, J.; Pokorn, J.; Raban, P. a kol. Kurs obchodnho prva. Prvo cennch
papr. Praha: C. H. Beck, 2003.

Pauly, J. Zkladn teoretick otzky cennch papr. Brno: Tribun EU, 2009.

Pauly, J. Koment k zkonu o cennch paprech, Praha: Orac, 1998.

Peliknov, I. a kol. Obchodn prvo. 2. dl. 2. vyd. Praha: Codex, 1998.

Pibyl,Z. Zklady prva cennch papr. Dl I. Praha: nakl. V. Kvasnika, 1995.

Rouek, F. eskoslovensk prvo obchodn. I. st obecn. Praha: V. Linhart,

1938.

Rouek, F.; Sedlek, J. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku

obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Praha:
V. Linhart, 1937.

vestka, J.; Spil, J.; krov, M.; Hulmk, M. a kol. Obansk zkonk. Koment.
Praha: C. H. Beck, 2009.

Vaeka, J. Vc v prvnm smyslu v historickm pohledu. Brno: Univerzita J. E.

Purkyn, 1979.

lnky v asopisech

Bartokov, M. Hromadn akcie. Prvn praxe v podnikn, 1996, . 3.

David, O. O pedmtu prvnch vztah (aneb variace na velmi otel tma).

Prvnk, 1999, . 5.

Ddi, J.; ech, P. Nov zkony o kapitlovm trhu - rozpory s prvem ES a ada
vad vyaduj jejich rychlou novelizaci. Prvn zpravodaj, 2004, . 6.

Drgonec, J. Materily humnneho pvodu ako objekt prvnch vzahov. Justin

revue, 1990, . 1.

Drgonec, J. Vec v prvnom vzname a vedeckotechnick rozvoj. Prvny obzor,

1990, . 8.

Hanslov, J. K nvrhm zkon kapitlovho trhu. Prvn zpravodaj, 2004, . 4.

Hartl, J. Kapitlov trh: vlna novch zkon. Prvn zpravodaj, 2004, . 2.

Hartl, J.; Pihera, V. Nov prvn prava kapitlovho trhu. Prvn rozhledy, 2004,
. 11.

Kindl, M. Mus bt vci uiten (a zcela ovladateln)? Prvn frum, 2006, . 9.

Kindl, T. Mal poznmka o vcech (o odpadech, jeskynch a rybncch jako o

vcech). Prvn frum, 2010 . 2.

Pauly, J. Jak (ne)maj bt napt zaknihovny cenn papry. Prvnk, 2005, . 8.

Peliknov,I.; Ddi, J.; ech, P. Vldn nvrhy zkon o kapitlovm trhu - ostuda
esk legislativy i vn hrozba. Prvn zpravodaj, 2004, . 1.

Pihera, V. Evidence investinch nstroj - Stedisko cennch papr v novm

hvu. Prvn rozhledy, 2005, . 1.

Randa, A. O cennch paprech, obzvlt o skripturnch obligacch. Prvnk, 1889,

. 1.

Spil, J. Promlen vlastnickch alob a vlastnickho prva. Prvn rdce, 1992, .

2.

Vtek, J. Prvn prava cennch paprv novm obanskm zkonku. Obchodn

prvo, 2012, . 12.

Stuna, S.; vestka, J. K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho obanskho

zkonku. Prvn rozhledy, 2011, . 10.

Dl 1
Veobecn ustanoven

489
(Definice vci)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Obecn ? pedmt prvnch vztah (1 a 2)

II. Pozitivn a negativn vymezen vci (3 a 6)

Z dvodov zprvy (k 489 a 493):

Za prv, vc v prvnm smyslu je to, co je rozdln od osoby a co slou

poteb lid. V tom je vyjdeno, e vc v prvnm smyslu jsou objekty pro
lovka uiten. Uitenost se nerozum jen faktick pinen uitku
jednotlivm pedmtem konkrtnmu vlastnkovi, ale objektivn zpsobilost
pinet pedevm hospodsk uitek (m se nevyluuje uitek estetick i
jin). Uiten je, co je prospn pro ivot lovka, a tedy m i hodnotu.
Uitenost nen vnitn vlastnost vci (s vc trvale a neoddliteln spjatou); o
tom, co je uiten, a co tedy je vzhledem k tomu vc, rozhoduj lidsk vle a
poznn i schopnosti lovka.

Za druh, vc v prvnm smyslu je to, eho se mohou tkat subjektivn

majetkov prva, pedevm prvo vlastnick. Obecn je pro vc v prvnm
smyslu typick, e si ji lze pivlastnit. V tom je vyjdeno, e urit pedmt je
vc v prvnm smyslu, je-li ovladateln. Ne ve, co je pro lovka uiten

(vzduch, d, slunce, hav zemsk jdro) lze spojit s pojmem vci. Vc v

prvnm smyslu profiluje jej ovladatelnost.

I. Obecn ? pedmt prvnch vztah

Obansk
zkonk
zavd
zcela
novou
kategorizaci
pedmtu
obanskoprvnch vztah. Zatmco a dosud byly (v nvaznosti na ustanoven
118 zk. . 40/1964 Sb.) pedmtem prvnch vztah vci, prva a jin majetkov
hodnoty a dle tak byty a jin nebytov prostory, obansk zkonk situaci
razantn mn. Pedmtem prvnch vztah (neboli tm, eho se prva a
povinnosti stran tchto vztah tkaj) jsou nyn v prv ad vci (viz komentovan
ustanoven 489), je jsou ovem pojaty daleko eji, protoe zkon zn i vci
nehmotn ( 496 odst. 2), dle v 112 vymezen sti lidskho tla (vlasy a
podobn sti lidskho tla, je lze bez znecitlivn bezbolestn oddlit), iv
zvata ( 494) a roje vel ( 1014).

Nejvznamnjm pedmtem soukromoprvnch vztah pochopiteln

zstvaj i nadle vci. Vc je v komentovanm ustanoven legln definovna
(na rozdl od pedchozch prav, je ponechvaly vymezen pojmu vci v prvnm
smyslu na teorii a judikatue) ve shod s legln definic vci v obecnm zkonku
obanskm ( 285 o. z. o. vc vymezoval tak, e ?ve, co od osoby je rozdln a
slou potebm lid, sluje vc v prvnm smyslu?).

II. Pozitivn a negativn vymezen vci

M-li jt o vc v prvnm smyslu, mus bt splnny dv kumulativn

podmnky: Mus jt o to, co je rozdln od lovka i prvnick osoby a dle co
slou poteb lid. Komentovan ustanoven toti hovo jednak o potebch lid,
jednak o tom, e vc je rozdln od osoby. Podle 18 jsou pitom osoby fyzick a
prvnick, komentovan ustanoven tedy mimo jin stanov, e za vci v prvnm
smyslu nelze povaovat ani fyzick, ani prvnick osoby. Dal podmnkou je, e
vc je to, co slou potebm lid, neboli e vc mus bt uiten.

Podle 3 odst. 1 zk. o odpadech je pitom odpadem kad movit vc,

kter se osoba zbavuje, nebo dokonce je povinna se j zbavit. Z legln definice
odpadu tak plyne, e jde na jedn stran ex lege o movitou vc (kter je navc
podle 4 odst. 1 tho zkona ve vlastnictv obce), na druh stran vak o
neuiten hmotn pedmt. e pojmovm znakem movit vci, je je odpadem,
je jej neuitenost, vak nem na pravu v obanskm zkonku dn vliv. Podle

 9 odst. 2 je toti obansk zkonk subsidirn obecnou normou a soukrom

prva a povinnosti se jm d jen v tom rozsahu, v jakm je neupravuj jin
pedpisy (i bez toho by citovan ustanoven zkona o odpadech pedstavovalo
podle zsady pednosti zvltnho zkona ped obecnm, lex specialis derogat
generali, zvltn, a tud pednostn aplikovatelnou pravu).

Ohledn nkterch dalch kategori vc (konkrtn ohledn hmotnch

vc a ohledn prodnch sil) zkon stanov jet podmnku dal, toti aby lo o
takov hmotn pedmty a prodn sly, je jsou ovladateln. V ppad
nehmotnch vc (obchodnho tajemstv, dovednost, investinch nstroj,
zaknihovanch cennch papr a podobn, ale pedevm prv) by vak
podmnka ovladatelnosti byla absurdn, take podmnka ovladatelnosti nen
stanovena komentovanm ustanovenm, je se vztahuje na vechny vci, ale je
stanovena jen pro ty z nich, ohledn nich to dv smysl. Proto zkon v 496
odst. 1 definuje hmotnou vc jako ovladatelnou st vnjho svta, zatmco
prodn sly podizuje v ustanoven 497 tmu reimu jako hmotn vci, za
pedpokladu, e jsou ovladateln.

M-li jt o vc, nesm tedy jt ani o osobu prvnickou, ale ani o osobu
fyzickou. To akcentuje zvl jet ustanoven 493, podle nho lidsk tlo ani
jeho sti, tebae od nj byly oddleny, nejsou vc (viz ble koment k 493).
Vc podle obanskho zkonku nejsou navc ani zvata.

st doktrny se se irokm pojetm vci v prvnm smyslu neztotouje (S.

Stuna, J. vestka ? viz lit. . 8).

Souvisejc ustanoven:

18, 493, 494, 496, 497

Souvisejc pedpisy:

3 odst. 1 zk. o odpadech

Judikatura:

Odpad je ve vlastnictv obce. Pedmtem zatajen vci me bt i vc

oputn, kdy se dosavadn vlastnk vzd vlastnickho prva vdom i teba tm
zpsobem, e ji vyhod do kontejneru na odpadky.
(NS 7 Tdo 750/2012)
Lidsk tlo jako mrtvola nen vc, pokud ?se? v nm slu spatovat tlo
urit zemel osoby. Jakmile tomu tak nen, jest i mrtvola vc (nap. mrtvoly z
dvnch dob jako mumie nebo prehistorick nlezy).
(NS 22 Cdo 2773/2004)
Vc ve smyslu 118 ob. zk. nen tlo zemelho, a proto za vc v
obanskoprvnm smyslu nelze povaovat ani umlou st lidskho tla, pokud o
nho nebyla oddlena (...). Uml sti lidskho tla se stvaj ve smyslu 118
ob. zk. vcmi teprve jejich oddlenm od tla zemelho.
(Rt 13/83, Rt 18/83, v obou ppadech vak jde o tent rozsudek, zejm
omylem publikovan dvakrt)
Telefonick impulzy, jejich vyuit je zkladem pro vznik kody zpsoben
neoprvnnm telefonovnm, je nutn povaovat za vc v prvnm smyslu,
nebo jsou ve sv fyzikln podstat impulzy elektrickho proudu a elektrick
energie je prodn silou, kter je ovladateln a uiten.
(KS Brno 4 To 51/97)
Narostl vous nen vc.
(Glaser-Unger Neue Folge . 3965)
Parn sla nebo elektrick proud mohou bt pedmtem koup.
(Glaser-Unger Neue Folge . 5281)

Literatura:

Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 5 a nsl.

vestka,Spil, krov,Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2009,

s. 635 a nsl.

Vaeka: Vc v prvnm smyslu v historickm pohledu, 1979.

David: O pedmtu prvnch vztah (aneb variace na velmi otel tma),

Pk, 1999, . 5, s. 678.

Kindl: Mus bt vci uiten (a zcela ovladateln)?, PF, 2006, . 9, s. 308.

Kindl: Mal poznmka o vcech (o odpadech, jeskynch a rybncch jako o

vcech), PF, 2010, . 2, s. 49.

Spil: Promlen vlastnickch alob a vlastnickho prva, Pk, 1992, . 2, s.

119.

Stuna, vestka: K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho

obanskho zkonku. PrRo, 2011, . 10.

490
(Veejn statek)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 489 a 493):

Veejn statek ( 490) je vc zvltn povahy. Navrhuje se vymezit jako vc,

kter slou k obecnmu uvn. Tm je eeno, e kritrion uren, co je
veejnm statkem, nen ve zjitn, kdo je vlastnkem urit vci (zda se jedn o
vc ve veejnm i soukromm vlastnictv), ale v tom, jakmu elu m slouit
nebo slou.

Vklad:

Akoli podle 1 odst. 1 je uplatovn soukromho prva nezvisl na

uplatovn prva veejnho, poukazuje komentovan ustanoven na veejn
uvn nkterch hodnot (?statk?). Jde o systm prv, kter m bu kad (tzv.

obecn uvn), anebo ten, komu svd prva z piznanho povolen (tzv.
zvltn uvn).

Jestlie lze bez dalho uvat bu nkterch prodnch statk (teba se

koupat v ece), nebo statk vytvoench lidskou innost (napklad chodit po
chodnku), jde o veejn uvn. To me mt dvoj podobu. Pokud toti me
kad uvat urit veejn statek zpsobem, kter je obvykl a typick, jde o tzv.
obecn uvn, jeho subjektem je kad, kdo je schopen statek obvyklm
zpsobem uvat. Naproti tomu uit veejnch statk ke specifickm, zvltnm
elm pedstavuje veejn uvn zvltn (jde napklad o odbr podzemn
nebo povrchov vody), je je asto vzno na povolen a obvykle zpoplatnno
(nap. mstnm poplatkem za zbor veejnho prostranstv).

Obecn uvn jako jedna z forem veejnho uvn je institutem

veejnho prva (srov. rozhodnut NS 22 Cdo 1868/2000). Akoli je prvo
obecnho uvn institutem veejnho prva, vci uren k veejnmu uvn
mohou bt i ve vlastnictv soukromnk, kte pak mus snet pravu obecnho
uvn. Z tch hledisek posuzuje problematiku i nlez stavnho soudu (I. S
451/11). Veejnoprvn pedpisy oznauj za vc slouc obecnmu uvn nap.
parky nebo veejnou zele ? 2 odst. 1 psm. e) bod 1 stavebnho zkona?, podle
34 obecnho zzen, slou obecnmu uvn nmst, ulice, trit, chodnky,
veejn zele, parky a dal prostory slouc ? a to bez ohledu na vlastnictv ?
kadmu bez omezen. V 19 upravuje zkon . 13/1997 Sb., o pozemnch
komunikacch, obecn uvn pozemnch komunikac (kad je sm bezplatn
uvat obvyklm zpsobem a k elm, k nim jsou ureny), podle 19 lesnho
zkona kad sm vstupovat do lesa a sbrat tam pro svou potebu lesn plody a
klest (obecn uvn les). Podle 6 odst. 1 vodnho zkona nen teba dnho
povolen k obecnmu nakldn s vodami, ani teba k uvn povrchovch vod k
plavb ( 7 tho zkona).

Podle prvnch pedpis je tedy pedmtem obecnho uvn vdy hmotn

vc, zpravidla nemovit. Protoe vak obansk zkonk v 496 rozeznv vci
hmotn a nehmotn, je otzkou, zda budouc praxe nebude za pedmt obecnho
uvn povaovat teba autorsk dlo, je lze voln ut ( 28 odst. 1 autorskho
zkona).

Soukrom prva jsou tak v uritch ppadech omezena veejnoprvnm

institutem obecnho uvn (NS 22 Cdo 2191/2002, NS 22 Cdo 1868/2000),
samozejm tehdy, pokud je pedmt obecnho uvn pedmtem soukromch
prv (nap. vody podle 3 odst. 1 citovanho vodnho zkona nejsou pedmtem
vlastnickho prva). Podle komentovanho ustanoven se ty vci, je jsou
pedmtem obecnho uvn, oznauj jako veejn statky.

Pojem veejnho statku se vak v ad soudnch rozhodnut objevuje i v

jinm vznamu, neli jak obsahuje komentovan ustanoven. Tak teba nlez
stavnho soudu Pl. S 16/04 oznauje jako veejn statky stavn chrnn
hodnoty doplujc zkladn lidsk prva, nlez stavnho soudu Pl. S 3/02
oznauje jako veejn statek jinou stavn chrnnou hodnotu, je nem povahu
zkladnho prva a svobody (stejn i nlez Pl. S 78/06). Podle rozhodnut
Nejvyho sprvnho soudu (1 As 114/2011) je teba na veejnou dopravu
nahlet jako na veejn statek sui generis, zatmco podle nlezu stavnho soudu
(Pl. S 21/04) je veejnm statkem kulturn bohatstv. Podle nlezu stavnho
soudu Pl. S 15/96 jsou pklady veejnch statk nrodn bezpenost, veejn
podek nebo zdrav ivotn prosted (skutenost, e ivotn prosted je
veejnm statkem, nevyluuje podle nlezu stavnho soudu III. S 70/97
existenci subjektivnho prva na zdrav ivotn prosted). Na rozdl od
individulnch prv je pro veejn statky typick, e prospch z nich je nedliteln
a lid nemohou bt vyloueni z jejich povn. V stavnprvnm pojet ? jak
patrno ? znamen veejn statek nco jinho neli v komentovanm ustanoven.

V komentovanm ustanoven toti veejn statek pedstavuje vc, kterou

me s ohledem na jej elov uren bez dalho uvat kad. Oprvnn k
takovmu uvn vznik pedem neurenmu okruhu uivatel; nejde tedy o
soukrom prva konkrtnch osob k vci ciz, jakmi jsou teba prva vznikajc k
vcnm bemenm. Prvo obecnho uvn vznik pmo ze zkona bez poteby
njakho sprvnho aktu (NSS 6 Ans 2/2007).

Souvisejc ustanoven:

489, 496, 498

Souvisejc pedpisy:

2 stavebnho zkona,

34 obecnho zzen,

19 zk. . 13/1997 Sb., o pozemnch komunikacch,

 19 lesnho zkona,

6 a 7 vodnho zkona

Judikatura:
Vedle nezbytnho souhlasu vlastnka je podmnkou veejnho uvn
soukromho pozemku t existence nutn a nim nenahraditeln komunikan
poteby.
(II. S 268/06)
Je-li cesta vnovna obecnmu
soukromoprvn dispozic vlastnkovou.

uvn,

neme

mu

bt

odata

(NS 22 Cdo 2191/2002)

Obecn i zvltn uvn uritho statku, typicky prv veejn cesty, jsou
tradinmi instituty veejnho prva (...). Pro obecn uvn, tedy nevlun
uvn statku odpovdajc jeho uren, je charakteristick, e oprvnn k
takovmu uvn vznik pedem neurenmu okruhu uivatel, tedy nejde o
soukrom prva konkrtnch osob k vci ciz (vcn bemena), a vznik pmo ze
zkona.
(NSS 6 Ans 2/2007, Sb. NSS 1486/2008)
ast na obecnm uvn veejnho statku nen subjektivnm prvem,
astnk nem tedy nroku na zachovn veejnho statku.
(Bohuslav A 1029/21, 1059/21 a 1904/23)
e jest cesta veejn, nevyluuje soukrom prvo na nemovitosti.
(Glaser-Unger . 12856)

491
(Plody a uitky)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

u 489

Vklad:

Obansk zkonk na ad mst pojednv rzn o plodech a o uitcch,

piem vak jejich prvn osud je zpravidla stejn. Tak nap. podle 713 odst. 1
plody a uitky jsou soust spolenho jmn manel, kter berou oba manel,
resp. podle dohody jen jeden z nich, podle 1055 nalezenou vc nebo vtek z
n vetn plod a uitk vyd obec tomu, kdo ji ztratil nebo vlastnkovi, podle
1120 odst. 1 se plody a uitky vci mezi jej spoluvlastnky dl podle podl, ped
splatnost dluhu je zakzno sjednat, aby vitel bral ze zstavy plody nebo
uitky ? 1315 odst. 2 psm. c)?, z plod a uitk se zstavn prvo podle 1346
odst. 1 vztahuje jen na ty, je nejsou dosud oddleny aj.

Akoli podle citovanch i ady dalch ustanoven je prvn osud plod a

uitk stejn, nejde o tot. Vnosy, je vc poskytuje, toti lze dlit podle toho,
zda jde o vnosy pirozen (fructus naturales), anebo o vnosy tzv. civiln (fructus
civiles). Zatmco fructus naturales se oznauj jako plody, fructus civiles se
oznauj jako uitky.

V komentovanm ustanoven tedy jde o terminologick odlien toho, co

vc poskytuje. Organick i neorganick vtky vci jsou oznaovny jako jej
plody, pnosy vci, je tento charakter nemaj, jsou uitky. Lze tedy ci, e
plodem je vdy vc hmotn, zatmco uitkem je vc nehmotn. Jen ohledn plod
plat, e do doby, neli jsou oddleny, jsou v prvnm smyslu soust t vci,
jejm vnosem jsou. Protoe sousti vak me mt jen vc hmotn, definuje
zkon napklad roky jako psluenstv pohledvky, nikoli jako jej soust.

Uitkem nemovitosti je napklad njemn (NS 29 Cdo 5432/2007, NS 21

Cdo 3618/2010), uitkem je i prvo na roky z vklad, zatmco plodem pozemku
jsou teba jablka i hruky (stromy, na kterch rostou, jsou toti soust
pozemku, piem plodem je to, co poskytuje vc, a tou je pozemek), houby,
liv byliny a podobn.

Souvisejc ustanoven:

 713 odst 1, 1055, 1120, 1315 odst. 2, 1346 odst. 1

492
(Cena)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 489 a 493):

K obecnm ustanovenm o vcech se ad i 492 o cen vci. Obratem ?

lze-li ji vyjdit v penzch? se vyjaduje v prvm odstavci skutenost, e mohou
bt tak vci, jejich cenu stanovit v penzch (ani odhadem) vbec nelze: pak
jsou takov vci neoceniteln. Navrhuje se stanovit, co je obecn cena vci a
zrove, e uren tto obecn ceny je obecn pravidlo. V uritch ppadech
vymezench v 492 odst. 2 vak me bt zjiovna i mimodn cena vci, a
pro ten ppad se navrhuje stanovit, jak kritria jsou pro zjitn mimodn ceny
vci rozhodn.

Vklad:

Vc je ve, co je odlin od osoby ( 489) a co je uiten, a na druh

stran nejde pitom o lidsk tlo nebo jeho sti nebo o iv zvata (srov. 493 a
494). Uitenost vci (jej poteba atd.) je asto vyjdena jej cenou; pojem ceny
tak pat mezi ty, s nimi obansk zkonk operuje opravdu na mnoha mstech.

Tak nap. podle 1056 odst. 2 in nlezn desetinu ceny nlezu.

Neshodnou-li se vlastnk pozemku a nlezce podle 1064 odst. 2, pat skryt vc
vlastnkovi pozemku, kter jejmu nlezci vyplat polovinu jej ceny. Kdo stavl v
dobr ve, ale jeho stavba pesto zasahuje na ciz pozemek, nahrad podle 1087
odst. 2 vlastnkovi pozemku zastavnho tmto pestavkem obvyklou cenu
nabytho pozemku. Pi uren ve kody na vci se podle 2969 odst. 1 vychz
z jej obvykl ceny v dob pokozen a zohledn se, co pokozen mus k obnoven
nebo nahrazen funkce vci eln vynaloit. Pokud vak kdce vc pokodil ze
svvole nebo kodolibosti, nahrad pokozenmu podle 2969 odst. 2 cenu
zvltn obliby.

Komentovan ustanoven pin vymezen ceny, a to jak obvykl, tak

mimodn. Plyne z nj, e mohou existovat vci, kter jsou sice uiten (slou
potebm lid, proto jsou vcmi), avak cenu nemaj. Cena je toti hodnota vci,
lze-li ji vyjdit v penzch. Pokud tedy hodnotu vci v penzch vyjdit nelze,
vc cenu nem (lze tak ci, e je bezcenn, navzdory tomu, e slou potebm
lid).

Souvisejc ustanoven:

2969 a nsl.

Literatura:

Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 59

493
(Lidsk tlo)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Nakldn s lidskm tlem a jeho stmi (5 a 10)

Z dvodov zprvy (k 489 a 493):

Vc v prvnm smyslu se vymezuje tak negativn ( 493 a 494). Pedn se

navrhuje stanovit, e lidsk tlo a sti lidskho tla nejsou vcmi, i kdy jsou od
lidskho tla oddleny. Z tto formulace a z jejho spojen s nvrhem ustanoven

489 plyne, e vc v prvnm smyslu nen lovk, ani jeho mrtv tlo, ani sti
lidskho tla. V danm smru zkonn ustanoven o vcech pout vbec nelze.

I. Obecn

Zatmco 489 upravuje pozitivn vymezen pojmu vci, komentovan

ustanoven pispv (spolu s 494) k jeho negativnmu vymezen.

Podle 489 je vc v prvnm smyslu ve, co je rozdln od osoby (a slou

poteb lid). Podle 18 osoba je bu fyzick, nebo prvnick, take vc nen ani
to, co nen rozdln od prvnick osoby. Podle 19 odst. 1 se kad lovk
povauje za osobu, nebo m rozumem a citem poznateln pirozen prva, a
tud se povauje za osobu.

lovk tedy u ex definitione nen vc. Vc nen ani lidsk tlo.

Komentovan ustanoven proto nee otzku ivho lovka (z tohoto hlediska by
pedstavovalo spe matouc superfluum), ale prvn status neivho lidskho
tla, ppadn tch st lidskho tla, je od nj byly oddleny. Podle 23 m
toti lovk prvn osobnost (neboli povauje se za osobu) od narozen do smrti,
take po smrti se ji za osobu nepovauje. Prv na tento ppad dopad 493
upravujc reim lidskho tla za situace, kdy osobnost lovka (jeho smrt)
zanikla.

Komentovan ustanoven tak stanov, e vc nen tlo zemelho ani sti

lidskho tla, je od nj byly oddleny (a ji za ivota lovka, anebo po jeho
smrti).

II. Nakldn s lidskm tlem a jeho stmi

Akoli i ped innost obanskho zkonku platilo, e tlo zemelho nen

vc v prvnm smyslu, poteby prvn praxe si vynutily modifikaci tto zsady. Pi
jejm striktnm dodren by toti nebyly mon dn dispozice s tlem
zemelho, ppadn jeho stmi, akoli prvn styk si takov dispozice vyaduje.

Tak nap. v poslednch letech byla lebka svatho Luke (autora Lukova
evangelia, patcho do Novho zkona), je je soust svatovtskho pokladu,

pjovna jako relikvie na rzn crkevn slavnosti do ma i jinch mst. Naopak

v echch bylo mono vidt na rznch vstavch egyptsk mumie anebo i
aranovan lidsk tla, ukazujc nap. mon choroby nebo svalov i kostn
mechanismy. Pokud by byla jakkoli dispozice ohledn tl zemelch vylouena,
nebyly by mon ani vpjky, dokonce ani pojitn. V mnoha muzech jsou
vystavovny ostatky lid, kte ili ped mnoha tisciletmi (napklad v pravku); i
tyto kostern zbytky bvaj pedmtem vpjek.

Praxe proto dospla k zvru, e lidsk tlo jako mrtvola sice nen vc,
avak jenom pokud se v nm slu spatovat tlo urit zemel osoby. Jakmile
tomu tak u nen, je podle rozhodnut Nejvyho soudu (22 Cdo 2773/2004) i
mrtvola vc (nap. ony zmnn ostatky z dvnch dob, teba mumie nebo
prehistorick nlezy). S ohledem na to, e princip, podle kterho tlo zemelho
nen vc, platil i ped innost obanskho zkonku, lze pedpokldat, e tento
judikt je s ohledem na poteby praxe nadle pouiteln.

Vc nen nejen tlo zemelho, ale vc nejsou ani sti lidskho tla, je
od nj byly oddleny, a ji od tla ijcho lovka, nebo od tla zesnulho.

Poteby praxe vak nkdy vyaduj, aby se s oddlenmi stmi lidskho

tla njak nakldalo. Obansk zkonk tyto poteby reflektuje v 112, podle
nho vlasy nebo podobn sti lidskho tla, kter lze bezbolestn odejmout
bez znecitlivn a kter se pirozenou cestou obnovuj, lze penechat jinmu i za
odmnu. Podle tho ustanoven se na n v takovm ppad hled jako na vc
movitou; z toho je patrno, e vc rozhodn nejsou.

Judikatura (Rt 13/1983) pod vlivem poteb praxe dospla k zvru, e tlo
zemelho vc nen, take za vc v obanskoprvnm smyslu nelze povaovat
ani umlou st lidskho tla, pokud od nho nebyla oddlena. Uml sti
lidskho tla se vak svm oddlenm od tla zemelho vc stvaj (nap. lo o
zlat zuby zemelch, jejich vydn se pozstal domhali proti hrobnkovi, kter
je zemelm vytrhal).

Souvisejc ustanoven:

18, 19, 23, 112, 489

Judikatura:

Narostl vous nen vc.

(Glaser-Unger Neue Folge . 3965)

Literatura:

Knap, vestka: Ochrana osobnosti podle eskoslovenskho obanskho

prva, 1989, s. 160 a nsl.

Drgonec: Materily humnneho pvodu ako objekt prvnch vzahov,

Justin revue, 1990, . 1, s. 12.

Drgonec: Vec v prvnom vzname a vedeckotechnick rozvoj, Prvny

obzor, 1990, . 8, s. 692.

494
(Zvata)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 494):

Nvrh ustanoven o ivch zvatech, kter nemaj bt nadle povaovna

za vci, se po vzoru dalch evropskch prav a jejich vvoje v poslednch dvaceti
letech vymauje z dogmatu mskho prva o ?bucch nstrojch? a z prvnho
pojet zvat jako vc v prvnm smyslu.

Vklad:

Zkon . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn, ? 3 psm. a)?

definuje zve jako kadho ivho obratlovce krom lovka (nikoli vak plod
nebo embryo). Zkon na ochranu zvat proti trn vak upravuje organizaci a
innost veejn sprvy na seku ochrany zvat, vetn vztah, kter pitom

vznikaj mezi nositeli veejn moci a prvnickmi a fyzickmi osobami, take jde o
pedpis veejnoprvn. Protoe podle 1 odst. 1 je uskuteovn soukromho
prva nezvisl na uskuteovn veejnho prva, pin obansk zkonk
vlastn definici zvete.

Zvetem se pro poteby soukromho prva rozum nejen kad iv

obratlovec krom lovka, ale kad iv tvor nadan smysly. Takto irok
vymezen zvete znamen, e zvetem je napklad mravenec, vka, vela,
moucha, komr, ba i blecha, protoe tento hmyz m smyslov orgny, je mu
umouj vidt, dotkat se nebo ctit (vela i komr hledaj svou potravu ichem).
Zkrtka hmyz m vech pt smysl, je m i lovk, zatmco nap. velryby nebo
delfni ich nemaj.

Od innosti obanskho zkonku nejsou zvata, pojman iroce v

zvislosti na tom, zda jde o tvory nadan smysly, v prvnm smyslu vcmi. Proto
je ji nadle nepouiteln soudn rozhodnut, podle kterho nap. oputn pes
byl vc oputnou (NS 28 Cdo 3563/2008), nebo soudn rozhodnut, podle
kterho bylo pokozujc jednn na zveti pokozenm ciz vci (NS 4 Tdo
489/2013). Protoe zvata nejsou chpna jako vci, je nutn, aby obansk
zkonk zvl upravoval celou adu ppad paraleln s pravou podobnch
situac, v nich vci figuruj. Tak teba v 1013 e vnikn zvat na sousedn
pozemky, v 1014 i 2933 kodu zpsobenou zvetem, naopak v 2970 nhradu
pi porann zvete, v 1048 e prvn reim oputnho zvete, v 1058 a
1059 e situaci nalezenho zvete, v 1073 problematiku plod, je zve
vydv, aj.

iv zvata nejsou vcmi, nicmn ustanoven o vcech movitch se na n

pouij obdobn, nen-li o zvatech nco jinho stanoveno ve zvltn norm (viz
ve). To vak je mon jen v rozsahu, v jakm to neodporuje jejich povaze (tak
nap. nebude mon dt iv zve, chovan v domcnosti, do zstavy).

Souvisejc ustanoven:

1013, 1014, 1047, 1048, 1049, 1058 a 1059, 1073, 1274, 1276,
1279, 2258, 2342, 2933 a nsl., 2970

Souvisejc pedpisy:

 3 psm. a) zk. . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn

Literatura:

Kindl a kol.: Zklady sprvnho prva, 2006.

Stuna, vestka: K pojmu vc v prvnm smyslu v nvrhu novho

obanskho zkonku. PrRo, 2011, . 10.

495
(Majetek a jmn)
JUDr. Ondej David
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 495):

Obecn zkonn vymezen pojm majetku a jmn vak v dosavadnm

prvnm du chyb; z toho pak mohou vzniknout i nkter nedorozumn
vyplvajc nap. i z toho, e literatura nkdy rozliuje majetek ve smyslu irm a
um (nap. Knapp, V. ? Knappov, M. in Knappov, M. ? vestka, J. et al.
Obansk prvo hmotn. 3. vydn. Praha: ASPI, 2002, s. 226). Z tchto dvod
se povauje za vhodn tyto pojmy jasn vymezit.

Vklad:

Obansk zkonk v ad ppad pouv termnu ?jmn?. Tak podle 68

pojednv o sprv jmn nezvstnho, podle 146 je veejn prospnou
osobou ta, je hospodrn vyuv svho jmn k veejn prospnm elm,
podle ustanoven 169 odst. 1 se likvidace prvnick osoby nevyaduje, pokud
cel jej jmn pelo na prvnho nstupce, 469 e situaci, kdy nkomu jeho
zdravotn stav in pote pi sprv vlastnho jmn, obchodn zvod je podle
502 zkonem vymezenm souborem jmn, 708 a nsl. zase upravuje spolen
jmn manel. Z toho dvodu zkon pin legln definici tohoto

frekventovanho pojmu. Jmn je vymezeno jako souhrn majetku urit osoby a

jejch dluh.

Majetek je rovn velmi frekventovan pojem, take komentovan

ustanoven pin i jeho vymezen: jde o vechno, co urit konkrtn osob
pat.

Souvisejc ustanoven:

68, 146, 169, 502, 708 a nsl.

Dl 2
Rozdlen vc

496
Vci hmotn a nehmotn

JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 13)

II. Vci hmotn (14 a 20)

III. Vci nehmotn (21 a 25)

Z dvodov zprvy (k 496 a 498):

Rozdln od stvajcho obanskho zkonku, kter se ve sv obecn sti

spokojuje jen s dlenm vc na movit a nemovit a o nkterch dalch vcech
se zkonk zmiuje jen v stech zvltnch, sousteuje tato osnova v obecn
sti prvn rozdlen vc podle hlavnch a tradinch kritri. Nkter skupiny
vc (zejmna vci nemovit, hromadn, zuivateln a zastupiteln) se v
nsledujcch ustanovench ble vymezuj, u jinch (nap. pokud jde o vci uren
jednotliv nebo vci dliteln) jsou vak jejich bli charakteristiky zbyten
vzhledem k veobecn srozumitelnosti oznaen.

S ohledem na rozen pojmu vci v prvnm smyslu je nutn vzt pi

rozdlen vc v vahu fakt vc hmotnch a nehmotnch.

I. Obecn

Nkter prva a nkter povinnosti se mohou tkat kterchkoli vc, jin se

mohou tkat jenom nkterch.

Tak teba podle 497 na ovladateln prodn sly, se ktermi se obchoduje,

se sice pouij pimen ustanoven o vcech, ale jen o vcech hmotnch.
Zuivatelnou vc me podle 500 bt jen vc, kter je movit. V 506 a nsl.
se vymezuje soust vci (jako to, co k vci podle jej povahy nle a co od n
neme bt oddleno, ani by se tm vc znehodnotila). Protoe soust vci je
to, co je s vc fyzicky spojeno (motor i kolo auta, strom i stavba na pozemku a
podobn), mohou mt sousti jen vci hmotn. Naproti tomu psluenstv je s
vc hlavn spojeno prvn, take psluenstv me mt jak vc hmotn
(rezervn kolo i lkrnika u automobilu, hustilka u bicyklu), tak i vc nehmotn
(roky, roky z prodlen a nklady na vymhn jsou psluenstvm pohledvky,
kter je vc nehmotnou). Podle 2202 odst. 1 lze pronajmout bu vc
nemovitou, nebo nezuivatelnou vc movitou. Smlouvou o vpjce (podle
2193) se penechv jinmu k bezplatnmu doasnmu uvn vc
nezuivateln. Zemdlsk pacht se podle 2345 odst. 1 me tkat jen
zemdlskch nebo lesnch pozemk, tedy jen vc nemovitch. Podle 560
psemnou formu vyaduj prvn jednn, jimi se zizuje nebo pevd vcn
prvo k nemovit vci. Podle 3 odst. 1 zkona o odpadech me bt odpadem
jen vc movit (z povahy vci tak plyne, e odpadem me bt jen vc hmotn).

Vci mus bt charakterizovny rzn, nebo nkter prva a povinnosti se

mohou tkat jen nkterch. Pi realizaci prvnho jednn v zkonem vyadovan
form je teba vdt, kter vc je nemovit a kter nikoli. Je teba vdt, zda si

lze pronajmout uritou movitou vc nebo ji teba penechat jinmu k uvn

smlouvou o vpjce, je teba vdt, zda je zuivateln nebo nezuivateln.

Vci se tak rznmi zpsoby dl na rzn kategorie. Stejn vznam jako

znalost toho, co je a co nen vc, m tud i znalost jejich kategorizace (dlen)
podle uritch kritri.

Zatmco pedchoz prvn prava ponechvala (s vjimkou legln definice

nemovitch vc) zpravidla vymezen jednotlivch kategori na vkladu, a ji
doktrnou, nebo soudn prax (judikaturou), obansk zkonk jednotliv kategorie
vc definuje sm.

Vjimkou je veobecn srozumiteln dlen vc na dliteln a nedliteln,

je zkon neupravuje. Vci dliteln jsou tedy takov vci, kter lze rozdlit na
dal samostatn vci, piem jejich podstata se takovm dlenm nemn.
Typickou dlitelnou vc jsou penze, ale i nezastavn pozemky (nap. podle
rozhodnut NS 28 Cdo 2238/2010 rozdlen pozemku na st, kterou lze vydat a
kterou nikoli, nen nim vjimenm). Vci nedliteln jsou naopak ty, je tmto
zpsobem na nov vci rozdlit nelze (typicky obraz, puka, sk nebo pota).
Dlen vc na dliteln a nedliteln m praktick vznam nap. pi vypodn
spoluvlastnictv, je me bt podle 1141 odst. 2 provedeno rozdlenm
spolen vci; rozdlen spolen vci vak nen mon, je-li nedliteln ( 1142
odst. 1).

To, co bylo uvedeno, se tk jen dlen relnho. A na dle zmnnou

vjimku vak jsou vechny vci dliteln ideln (vce osob me spolen
vlastnit jednu puku, jeden obraz i jeden stl). Podle ustanoven l. 11 odst. 2
Listiny zkon me stanovit, e nkter vci mohou bt jen ve vlastnictv sttu,
obce nebo uren prvnick osoby. Pokud zkon nco takovho skuten stanov,
pak takov vc me bt jen ve vlastnictv sttu i obce, a je tud nedliteln, a
to i ideln (nap. loisko vyhrazenho nerostu je ex lege ve vlastnictv sttu ? 5
odst. 2 hornho zkona).

dn z kategorizac vc nen samoeln, nbr slou umonn nebo

ulehen prvnho styku. To plat i o vcech dlitelnch a nedlitelnch. Plat toti,
e sti vci dliteln nejsou pedmtem prvnho styku, resp. obanskoprvnch
vztah vbec, nemohou bt prodny, koupeny, dny do zstavy a podobn,
protoe pedmtem obanskoprvnch vztah mohou bt vci, ale ne jejich sti.
Pedmtem obanskoprvnch vztah tedy me bt jen sama (cel) dliteln

vc, ale ne dn z jejch jednotlivch st (lze tedy prodat stavebnici, ale nelze
prodat jednu kostku z n, srov. Krm, lit. . 1, s. 165).

Jednotliv kategorie, na n se vci len, jsou asto prov (vci dliteln

oproti vcem nedlitelnm, vci hmotn oproti vcem nehmotnm, vci movit
oproti vcem nemovitm a podobn). Proto zkon definuje v souladu s hlediskem
elnosti obvykle jen jednu z onch provch kategori. Tak v 499 definuje
zastupiteln (druhov ? genericky uren) vci, piem vechny ostatn vci, na
n definice zastupitelnch vc nedopad, jsou vcmi nezastupitelnmi
(individuln ? speciov urenmi). Podobn v 500 definuje vci zuivateln s
tm, e ty vci, je nejsou podle zkonn definice zuivateln, jsou vcmi
nezuivatelnmi. Rovn v ppad prov kategorie vc movitch a nemovitch
zkon v 498 odst. 1 vslovn vymezuje vci nemovit s tm, e v druhm
odstavci stanov, e veker dal vci, a hmotn, i nehmotn, u jsou vcmi
movitmi).

Je vak teba dodat, e to by podle logickho vkladovho argumentu a

contrario ohledn provch kategori stejn platilo. Logick vkladov argument a
contrario (dkaz opaku) toti znamen, e pokud zkon cosi stanov o nem
konkrtnm, pak to neplat pro opak tohoto konkrtnho (nap. jestlie podle 560
vyaduj psemnou formu prvn jednn tkajc se vc nemovitch, z
vyluovacho vkladu plyne, e prvn jednn tkajc se vc movitch tuto
formu mt nemus).

Stejn princip, podle kterho vci nespadaj pod definici jedn z provch
kategori a spadaj do druh, se uplatn i v ppad dlen vc na hmotn a
nehmotn, a to i navzdory tomu, e formulace ustanoven, zejmna se zetelem
na jeho druh odstavec, me bt zavdjc. Zatmco prvn odstavec vymezuje,
co je vc hmotnou, druh odstavec pin vymezen natolik tautologick, e
vlastn ani nejde o vymezen vci v pravm smyslu slova (?nehmotn vci jsou...
vci bez hmotn podstaty?). Spe tu jde o nzorn pklad pedstavy
zkonodrce o tom, co maj nehmotn vci bt (?prva, jejich povaha to
pipout?). To, e druh odstavec komentovanho ustanoven je nadbyten a e
pedevm nem definin vznam, plyne ostatn i z dvodov zprvy, je v tto
souvislosti konstatuje, e ?vci, kter nevyhovuj definici hmotn vci, jsou vcmi
nehmotnmi?.

Komentovan ustanoven upravuje dlen vc na zkonem stanoven

kategorie: m-li jt o vc zuivatelnou i nezuivatelnou, zastupitelnou i
nezastupitelnou, movitou i nemovitou a pedevm hmotnou i nehmotnou, mus
jt v prv ad o vc v prvnm smyslu. Nesm proto jt ani o osobu prvnickou,
ale tm mn o osobu fyzickou. To ostatn akcentuje zvl ustanoven 493,

podle nho lidsk tlo ani jeho sti, tebae od nj byly oddleny, nejsou vc
(NS 22 Cdo 2773/2004).

M-li jt o vc v prvnm smyslu, mus bt splnny dv ? ji zmnn ?

podmnky. Mus jt o to, co je rozdln jak od lovka, tak od prvnick osoby, a
zrove mus jt o to, co slou poteb lid. Ustanoven 489 toti hovo jednak o
potebch lid, jednak o tom, e vc je rozdln od osoby.

Ohledn nkterch dalch kategori vc, konkrtn ohledn hmotnch

vc a ohledn prodnch sil, stanov zkon jet podmnku dal, a to aby lo o
hmotn pedmty a prodn sly, je jsou ovladateln. V ppad nehmotnch vc
(dovednost, investinch nstroj, zaknihovanch cennch papr a podobn, ale
pedevm prv) by toti podmnka ovladatelnosti byla absurdn. Prv proto
podmnka ovladatelnosti nen stanovena v 489, jen se vztahuje na vechny
vci, ale je stanovena jen pro ty z nich, ohledn nich to dv smysl. Proto zkon
v 496 odst. 1 definuje hmotnou vc jako ovladatelnou st vnjho svta,
zatmco prodn sly podizuje v ustanoven 497 tmu reimu jako hmotn vci
za pedpokladu, e jsou ovladateln.

II. Vci hmotn

Komentovan ustanoven pin v prvnm odstavci legln definici

hmotnch vc. Ty v podstat vymezuje jako ovladateln hmotn pedmty.
Vymezuje je tak v souladu s tm, jak byly chpny vci v prvnm smyslu podle
dvj prvn pravy: to znamen, e dvj judikatura ohledn vymezen vc v
prvnm smyslu je v zsad pouiteln pro vymezen hmotnch vc i podle
obanskho zkonku . 89/2012 Sb.

Poadavek ovladatelnosti klade obansk zkonk jednak na hmotn

pedmty (srov. prv komentovan ustanoven), jednak na prodn sly (pokud
jsou toti ovladateln, pouij se na n podle 497 prv ustanoven o vcech
hmotnch).

Hmotn pedmt (anebo i ovladateln prodn sla) mus tedy bt v prv

ad ovladateln, aby mohl bt vbec vc v prvnm smyslu (a to vc hmotnou).
Ovladatelnost hmotnho pedmtu (?kusu prody?) pitom mus bt chpna
objektivn, co znamen, e prv v konkrtn situaci i chvli nemus bt hmotn
pedmt ovldn. Tak tomu bude, nap. pokud auto dostane smyk na led, pokud
se peven pedmt utrhne a t se napklad po svahu, pokud siln proud

strhne lo aj. iv zvata sice nejsou vcmi, ale podle 494 se na n pouij
ustanoven o vcech hmotnch, pokud to neodporuje jejich povaze smysly
nadanho ivho tvora. Na druhou stranu vak pouit ustanoven o vcech na
iv zvata nebrn, e prv nejsou ovldna (nap. kocour se toul, chovan
mval utee, pes se nezvladateln rozzu). Hmotn pedmty tedy nemus bt v
kad konkrtn chvli ovldny a tak je nemus ovldat kad (nap. auto
nepestane bt vc, protoe je jeho majitel neum dit). Mus vak vdy jt o
hmotn pedmty objektivn ovladateln.

Prvn praxe eila i situace, kdy urit hmotn pedmty nejene nebyly v
urit chvli ovldny, ale nebyly ani zcela objektivn ovladateln (byly
ovladateln jen do urit mry). Podle tto soudn praxe, aby vak lo o hmotn
vci v prvnm smyslu, nemus bt dokonce ani pln ovladateln, nbr posta,
jsou-li ovladateln v zsad a z pevn sti. Tak nap. dvj stanovisko .
63/1962 Sbrky rozhodnut a sdlen eskoslovenskch soud judikovalo, e prach
a poplek je teba povaovat za vci (lo o nhradu kody zpsoben vc), akoli
jejich nik a pohyb nen zcela objektivn ovladateln (o zvl nebezpench
provozech se hovo v ppad vc, prodnch sil nebo dj, je nejsou lovkem
jet pln ovldnuty). Podobn i rozhodnut publikovan v citovan sbrce pod .
17/1964, podle kterho nelze-li objektivn zabrnit letu prachu a poplku z
prmyslovho zazen, take k nmu navzdory vemu sil dochz nebo me
dochzet, jde o prodn sly, vci a dje, kter nelze pln ovldnout, a tud jde o
pedmty nebezpen.

Lze uzavt, e hmotn vc mus bt ovladateln, avak nen teba, aby

byla v kad konkrtn chvli a situaci, i dokonce uritou konkrtn osobou
ovldna; nen dokonce ani teba, aby byla ovldna zcela.

Zmnn kritrium ovladatelnosti vede k tomu, e vechny hmotn

pedmty nelze povaovat za vci v prvnm smyslu. Existuje toti ada
hmotnch pedmt, je pesto, e jsou hmotnmi pedmty, nemohou bt v
prvnm smylu vcmi. Vznamnou kategori takovch hmotnch pedmt, je
pedstavuj kusy prody a nejsou vcmi v prvnm smyslu, jsou nap. tzv.
nebesk tlesa (mnna prodn nebesk tlesa, jako jsou meteoroidy, asteroidy,
planetky aj.; naopak kosmick tlesa vyroben lidmi vcmi jsou, a to i kdy z
njakho dvodu pestanou bt ovldna).

III. Vci nehmotn

Vci, je nevyhovuj definici hmotn vci obsaen v prvnm odstavci

komentovanho ustanoven, jsou vcmi nehmotnmi. Jak plyne z druhho
odstavce komentovanho ustanoven, nehmotnmi vcmi jsou typicky prva (
231 nvrhu eskoslovenskho obanskho zkonku z roku 1937 koneckonc
navrhoval vslovn stanovit: ?Vci nehmotn jsou zejmna prva?).

Nehmotnmi vcmi jsou vak jen takov prva, jejich povaha to pipout.
Napklad podle 19 odst. 2 pirozen prva spojen s osobnost lovka nelze
ani zcizit, ani se jich vzdt: povaha tchto prv nepipout, aby byla vcmi v
prvnm smyslu (a tud pedmtem prvnho obchodu). Prvo toti me bt
pedmtem jinch prv a povinnost, a tedy pedmtem prvnch vztah a vc v
prvnm smyslu, konkrtn pak vc nehmotnou, zpravidla jen tehdy, jestlie je
pevoditeln. Pitom prvem nap. na jmno anebo na osobn est nelze
disponovat, take takov prva pedmtem obanskoprvnch vztah bt
nemohou. Z toho plyne, e tedy nemohou bt ani vcmi v prvnm smyslu.

Naproti tomu nehmotnmi vcmi mohou bt na druh stran prva na

nejrznj plnn, je zkon oznauje jako pohledvky a jimi pochopiteln
disponovat lze.

Za celkem obdobnch pedpoklad, jako je tomu u prva, me bt

pedmtem obanskoprvnch vztah i prvn povinnost. Dispozici s povinnost
upravuje napklad 1888 odst. 1, podle nho ten, kdo ujedn s dlunkem, e
pejm jeho dluh, nastoup jako dlunk na jeho msto (d-li k tomu jednomu z
nich svj souhlas vitel). V ppad pistoupen k dluhu ( 1892 odst. 1) nejde o
dohodu s dlunkem, take nejde v pravm smyslu slova o dispozici s povinnost,
jde vak stejn o zmnu v osob dlunka (na zklad dohody s vitelem).
Jestlie tedy lze disponovat i s povinnost (jako v ppad pevzet dluhu) a jestlie
tedy i povinnost me bt pedmtem obanskoprvnho vztahu, pak v tchto
ppadech me bt i takov povinnost v prvnm smyslu nehmotnou vc. Vc v
prvnm smyslu toti me bt jen to, eho se mohou tkat subjektivn majetkov
prva (dvodov zprva uvd ?pedevm prvo vlastnick?, z eho plyne, e
nejen prvo vlastnick).

Pedmtem obanskoprvnch vztah ovem krom prv mohou bt i jin

hodnoty bez hmotn podstaty (jde o ty kategorie pedmt obanskoprvnch
vztah, je se podle pedchoz pravy oznaovaly za jin majetkov hodnoty),
jako je teba soubor dovednost, znalost nebo i zkuenost, vrobn postupy nebo
urit receptury, ale i pedmty duevnho vlastnictv, investin nstroje a
podobn.

Souvisejc ustanoven:

489, 497

Judikatura:
Pohyb zvodnch vozidel pi azen na startovn pozice nelze povaovat za
takovou innost, pi n by pouit technick prostedky i prodn sly byly
ovladateln a kontrolovateln jen v omezen me.
(NS 25 Cdo 1923/2002)
Telefonick impulzy, jejich vyuit je zkladem pro vznik kody zpsoben
neoprvnnm telefonovnm, je nutn povaovat za vc v prvnm smyslu,
nebo jsou ve sv fyzikln podstat impulzy elektrickho proudu a elektrick
energie je prodn silou, kter je ovladateln a uiten.
(KS Brno 4 To 514/97, SoJ 4/1998)
Prvo drby ani prvo uvn nelze coby samostatnou vc oddlit od t
vci, kter je jeho pedmtem.
(Glaser-Unger . 8452)

Literatura:

Krm: Prvo obansk I. Vklady vodn a st veobecn, 1932, s. 165.

497
Ovladateln prodn sly

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 496 a 498):

Po vzoru ady prav (nap. 285 a 292 rakouskho, l. 713 vcarskho, l.

814 italskho nebo l. 906 qubeckho obanskho zkonku) se nvrh
ustanoven 497 piklonil k een, e energie maj bt prvn posuzovny jako

vci movit, jak tak odpovd tradin tuzemsk nauce [Tak u E. Tilsch in
Rakouskho prva obanskho s veobecn (Provisorn vydn), Vehrd, Praha
1906 na str. 93 pe, e ?zd se bti sprvnjm piaditi elektinu (a podobn i
jin sly prodn) ke vcem hmotnm, nebo elektina jest pece nco, co existuje
a psob ?in rerum natura? a nikoliv pouh pomysl jako vci nehmotn.?].

Vklad:

Komentovan ustanoven stanov, e za pedpokladu, e je prodn sla

ovladateln, je jej prvn reim stejn, jako kdyby lo o ovladatelnou st
vnjho svta, kter m povahu samostatnho pedmtu, neboli jako kdyby lo o
hmotnou vc (srov. 496 odst. 1). M-li mt proto prodn sla stejn prvn reim
jako hmotn pedmt, mus bt ovladateln (mus bt rovn pedmtem
prvnho obchodu). Slunen, vodn, ale teba i jadern i dal energie existovaly
dvno pedtm, neli se je lovk nauil ovldat; vcmi v prvnm smyslu se vak
staly a potom, co je lovk ovldl.

I ovladatelnost prodn sly mus bt dna objektivn; to znamen, e v

urit konkrtn situaci prodn sla zrovna nemus bt ovldna.

Stejn jako v ppad hmotnch pedmt plat, e podle soudn praxe

nemus bt prodn sly dokonce ani ovladateln pln (zcela i naprosto), nbr
e posta, jsou-li ovladateln v zsad a z pevn sti. Podle ji citovanho
dvjho stanoviska . 63/1962 Sbrky rozhodnut eskoslovenskch soud o
zvl nebezpench provozech se hovo v ppad vc, prodnch sil nebo dj,
je nejsou lovkem jet pln ovldnuty. Tak podle rozhodnut publikovanho v
citovan sbrce pod . 17/1964 nelze-li objektivn zabrnit letu prachu a poplku
z prmyslovho zazen, take k nmu navzdory vemu sil dochz nebo me
dochzet, jde o prodn sly, vci a dje, kter nelze pln ovldnout, a tud jde o
pedmty nebezpen. Podobn v rozhodnut 25 Cdo 3095/2005 Nejvy soud
konstatoval, e v ppad provozu zvlt nebezpenho jsou uvny vci,
prostedky a prodn sly, kter nejsou zcela ovladateln.

M-li mt prodn sla prvn reim hmotn vci, mus bt ovladateln; nen
vak teba, aby byla v kad konkrtn chvli a situaci, anebo dokonce uritou
konkrtn osobou ovldna; dokonce nen ani teba, aby byla ovldna zcela.

Pokud je prodn sla ovladateln, je vdy vc movitou (nemovitostmi jsou

toti podle 498 odst. 1 jen pozemky, podzemn stavby a vcn prva k nim,

ppadn vci, je za nemovit prohls zkon, vechny ostatn vci jsou podle
druhho odstavce citovanho ustanoven movit).

Souvisejc ustanoven:

489, 496

Judikatura:
Za vc v prvnm smyslu se povauje ovladateln hmotn pedmt a
ovladateln prodn sla (elektrick energie, parn energie, vodn energie, jadern
energie apod.).
(NS 3 Tdo 1069/2012)
Pisvojen si ciz vci je naplnno neoprvnnm odbrem elektrick
energie, jeliko tato je (...) povaovna za vc, nebo tou se rozum i ovladateln
prodn sla.
(NS 7 Tdo 487/2004)
Pohyb zvodnch vozidel pi azen na startovn pozice nelze povaovat za
takovou innost, pi n by pouit technick prostedky i prodn sly byly
ovladateln a kontrolovateln jen v omezen me.
(NS 25 Cdo 1923/2002)
Elektrick proud je nutno jakoto prodn slu slouc lidsk poteb
pokldat za vc v prvnm smyslu.
(Rt 25/57)
Telefonick impulzy, jejich vyuit je zkladem pro vznik kody zpsoben
neoprvnnm telefonovnm, je nutn povaovat za vc v prvnm smyslu,
nebo jsou ve sv fyzikln podstat impulzy elektrickho proudu a elektrick
energie je prodn silou, kter je ovladateln a uiten.
(KS Brno 4 To 514/97, SoJ 4/98, s. 78)
Parn sla nebo elektrick proud mohou bt pedmtem koup.
(Glaser-Unger Neue Folge . 5281)

498
Nemovit a movit vci

JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Pozemky a stavby (2 a 9)

III. Zvltn pedpisy (10 a 11)

Z dvodov zprvy (k 496 a 498):

Pro prvo je vznamn dlen vc na movit a nemovit. Podobn jako

osnova vol pi tdn vc hmotnch a nehmotnch metodu ostrho vymezen
pedevm jednoho druhu tchto vc, toti vc hmotnch, je i pi tdn
nemovitch a movitch vc zvolen draz na pojmov vymezen nemovitch vc
( 498). Pojet nemovit vci se oproti dosavadnmu stavu navrhuje zmnit dvojm
zpsobem. Jednak se pojem nemovit vc[i] roziuje i na nkter prva (tak se
nap. v tet sti osnovy zkonku za nemovitou vc prohlauje prvo stavby).
Pedevm se vak pojet nemovit vci vrac k zsad superficies solo cedit, v
dsledku eho se stavba, nejedn-li [se] o stavbu jen doasnou, prohlauje za
soust pozemku.

I. Obecn

Stejn jako v minulosti zkon pistupuje k vymezen vc movitch a vc

nemovitch tak, e definuje jen vci nemovit, piem vechny vci, je nejsou
vcmi nemovitmi, jsou naopak movit. Kad vc je tedy bu nemovit, pokud
napluje znaky legln definice obsaen v prvnm odstavci komentovanho
ustanoven, anebo tyto znaky legln definice nemovitosti nenapluje a potom je
vdy movit. Rozhodujc pro vymezen obou kategori vc tedy je definice vc
nemovitch; bu je konkrtn vc podle tto definice nemovitost, anebo znaky
dotyn definice nenapluje a potom to znamen, e je vc movitou.

II. Pozemky a stavby

Na zkon je vak teba nahlet v jeho komplexnosti, take nutno poukzat

na skutenost, e prv zmnn zsady neplat a jet dlouho nebudou (pokud
vbec nkdy) platit ohledn vech vc.

Pokud jsou toti ke dni innosti obanskho zkonku vlastnky pozemku a

tch staveb, je byly nemovitostmi podle pedchoz pravy ( 119 zk. . 40/1964
Sb.), rzn osoby, zstv zachovn pvodn prvn reim (opak by toti
znamenal faktick vyvlastnn staveb, je mly za dvj prvn pravy povahu
nemovitch vc). Podle 120 odst. 2 zk. . 40/1964 Sb. toti platilo, e stavba
nen soust pozemku, piem stavby spojen se zem pevnm zkladem byly
nemovitmi vcmi ( 119 odst. 2 tho zkona).

Podle 3054 ty stavby, je nebyly podle pedchozch prvnch pedpis

soust pozemku (tedy stavby, je mly povahu samostatnch vc nemovitch),
pestanou bt samostatnou vc a stanou se soust pozemku, to vak plat jen
za pedpokladu, e vlastnick prvo ke stavb i k pozemku m t osoba ke dni
nabyt innosti obanskho zkonku ( 3054) anebo je nabude t osoba kdykoli
po nabyt jeho innosti ( 3058 odst. 1). To samozejm neplat v ppad, kdy
dotyn stavba, je nebyla soust pozemku podle dvjch pedpis, j nen ani
podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Stavby spojen se zem pevnm
zkladem, je nebyly podle pedchozch pedpis soust pozemku a pat jin
osob neli pozemek, na nm byly postaveny, se soust pozemku nestanou
ani po innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. a jsou i nadle vcmi
nemovitmi. Jak konstatoval Nejvy soud (28 Cdo 1056/2012), situace, kdy
vlastnickmu prvu k pozemku konkuruje vlastnick prvo jinho subjektu ke
stavbm na tomto pozemku vybudovanm, nen nijak neobvykl).

Plat tedy, e nemovitmi vcmi jsou:

- pozemky,

- podzemn stavby se samostatnm elovm urenm,

- stavby spojen se zem pevnm zkladem, je byly podle pedchozch pedpis

nemovitmi vcmi a nadle pat jin osob neli vlastnkovi pozemku (a to a do
doby, dokud budou patit osob odlin od vlastnka pozemku).

Zatmco samostatnmi nemovitostmi jsou jen vymezen stavby, ppadn

prva, jsou na druh stran nemovitmi vcmi vechny pozemky bez jakhokoli
omezen. Pozemkem se pitom podle ustanoven 2 psm. a) zk. . 256/2013
Sb., o katastru nemovitost (katastrlnho zkona), rozum st zemskho povrchu
oddlen od sousednch st bu hranic zemn jednotky, nebo hranic
katastrlnho zem nebo hranic vlastnickou i hranic drby, hranic rozsahu
zstavnho prva, hranic druhu pozemk, ppadn rozhranm zpsobu jejich
vyuit.

Pozemky se pitom eviduj v podob parcel. Z toho plynou poadavky na

uritost oznaen pozemk (nap. ve smlouvch o jejich pevodu). Nejvy soud
(33 Odo 273/2001) judikoval, e smlouva o pevodu vlastnickho prva k
pozemkm, v n nen uvedeno parceln slo pevdnch pozemk (pozemky
nejsou oznaeny podle podoby, ve kter jsou evidovny), je neurit, a proto i
neplatn, a to i v ppad, e pozemky jsou ve smlouv individualizovny jinm ?
pro astnky prvnho jednn zejmm ? zpsobem. S ohledem na dvody
neplatnosti prvnch jednn vymezen v obanskm zkonku ( 580 a nsl., t
577), zejmna s ohledem na to, e neuritost jednn nen nadle azena mezi
hlavn dvody neplatnosti prvnch jednn, nen ji prv citovan judikt nadle
pouiteln.

Pozemky se sice eviduj v podob parcel, pozemek vak nemus bt vdy

toton s parcelou, nbr me zahrnovat vce parcel, poppad sti rznch
parcel, nebo naopak bt st parcely jedin (NS 20 Cdo 20/99). Pokud vak
evidence pozemk v podob parcel existuje, pak se podle nlezu stavnho
soudu (I. S 28/99), jedn v ppad takovho pozemku o vc ve smyslu prvnm,
nebo s takto evidovanm pozemkem lze ? pi splnn nkterch dalch zkonem
pedepsanch podmnek a nleitost ? dle disponovat. Vznikne-li ovem mezi
vlastnky sousednch nemovitost spor o hranice pozemku i parcely, neme se
alobce u soudu domhat opravy vmry parcely ani uren hranice mezi
parcelami i pozemky. V takovm ppad je podle rozhodnut Nejvyho soudu
(22 Cdo 2028/2008) teba sporn pozemek i jeho st vymezit zsadn
geometrickm plnem, piem uren vlastnictv takto identifikovanho pozemku
pedmtem soudnho zen bt me.

Samostatnmi nemovitmi vcmi jsou jen takov podzemn stavby, je

maj samostatn elov uren. Obvykle se v tto souvislosti uvd metro, me
vak jt i o samostatn sklepy ? nap. vinn. Samostatn elov uren vak
nebude mt nap. sklep pod domem.

Je vak nutno se zvl zmnit, e povahu samostatnch vc maj podle

509 vodovody, kanalizace nebo energetick a jin veden, prost inenrsk st;
ty toti podle 509 nejsou soust pozemku.

III. Zvltn pedpisy

Podle 61 odst. 3 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, toti

ani jeskyn nejsou soust pozemku; to podle komentovanho ustanoven
znamen, e jde o vci nemovit. Podobn pklad z oblasti vod obsahuje vodn
zkon. Podle jeho 3 odst. 1 toti ani povrchov a podzemn vody nejsou
pedmtem vlastnictv; navc nejsou ani soust ani psluenstvm pozemku, na
nm nebo pod nm se vyskytuj. To, e nejde ani o pedmt vlastnictv, ani o
soust i psluenstv vci, stanov rovn lzesk zkon ve svm 4 odst. 1 o
prodnch livch zdrojch. Jak jeskyn, tak prodn liv zdroje i povrchov a
podzemn vody tedy jsou podle komentovanho ustanoven nemovitostmi
(stanov-li toti prvn pedpis, e nco nen soust pozemku a pitom to nejde
penst z msta na msto bez poruen podstaty, jde o vc nemovitou).

Veker vci, je nejsou vcmi nemovitmi, jsou movit. Sloitj situaci

pedstavuj vyhrazen nerosty (nerosty vymezen v hornm zkon, srov. 3
odst. 1 hornho zkona). Stle plat, e vyhrazen nerosty pat sttu ( 5 odst. 2
hornho zkona). Jsou tedy vcmi v prvnm smyslu, ale protoe nejde ani o
pozemky, ani o podzemn stavby, lo by o vci movit. dn prvn pedpis toti
nestanov, e vyhrazen nerosty nejsou soust pozemku (to vak plyne z logiky
vci, protoe coby samostatn pedmt vlastnickho prva jm opravdu nejsou).
Kdyby toti nebylo komentovanho ustanoven (podle nho stanov-li prvn
pedpis, e nco nen soust pozemku a pitom to nejde penst z msta na
msto bez poruen podstaty, jde o vc nemovitou), lo by jednoznan o vci
nemovit. Takto se lze piklonit k zvru, e spojenm ?stanov-li tak prvn
pedpis? lze rozumt i ppady, kdy to sice vslovn nen stanoveno, avak z
pedpisu to zcela jednoznan plyne.

Souvisejc ustanoven:

112, 412, 450 odst. 1, 499, 500, 506 odst. 2, 508, 560, 561, 3061

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon,

? zk. . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k

nemovitostem,

? 61 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,

? 4 lzeskho zkona,

? 3 vodnho zkona

Judikatura:
Melioran zazen, umstn pod povrchem pozemku, nejsou stavbou ve
smyslu 120 odst. 2 obanskho zkonku (tj. zk. . 40/1964 Sb. ? pozn. aut.),
nbr soust pozemku
(Pl. S 16/93)

499
Zastupiteln vc

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 499 a 500):

Zvltn ustanoven jsou vnovna vcem zuivatelnm a nezuivatelnm i

zastupitelnm a nezastupitelnm. Zuivateln vci oznauj nkter zkony
soukromoprvn povahy jako spotebiteln (nap. 441 odst. 4 nebo 740
obchodnho zkonku). Toto oznaen nen sprvn; vyhovuje marxistickmu
dlen vc na vrobn prostedky a spotebn pedmty. Podstatn znak tchto
vc vak nen v tom, e se jen spotebovvaj, ale tak, e se zpracovvaj (tak
nap. obchodn zkonk v 488g odst. 2 nebo 663 odst. 2), e jsou ureny k
prodeji apod. Typick zuivateln vci (res quae usu consumuntur) jsou potraviny,
ale pat sem tak topivo, suroviny nebo jin materil uren k dalmu pouit,

vetn zbo na sklad. Mezi zuivateln vci se ad i penze, nebo jsou-li

pouity k svmu obvyklmu elu, placenm je vlastnk pozbv. Zuivateln jsou
jen vci movit. Tot plat i o zastupitelnch vcech, ktermi rovn mohou bt
jen vci movit. Zastupiteln vc je ? rozdln od nezastupiteln ? ta vc, u n
nezle na individualit, take ji lze nahradit jinou vc te kategorie (tho
druhu a mnostv). Naproti tomu nemovit vci jsou vdy nezastupiteln.

Vklad:

Vci se td na rzn kategorie, je jsou v souasn dob zpravidla

vymezeny v zkon (dve bylo jejich vymezen ? s vjimkou vc nemovitch a
movitch ? ponechno doktrn a judikatue). Jednotliv kategorie, na n se vci
td, jsou vtinou prov, take zkon v souladu s hlediskem elnosti definuje
jen jednu z onch provch kategori. Tak i v komentovanm 499 zkon
vymezuje jenom vci zastupiteln, take vechny ostatn, na n definice
zastupitelnch vc nedopad, jsou a contrario vcmi nezastupitelnmi.

Tdn vc na zastupiteln a nezastupiteln se prakticky kryje s

kategorizac vc na druhov (genericky) uren a na vci naopak uren
individuln (speciov). Pokud tedy dvodov zprva konstatuje, e u nkterch
skupin vc jsou jejich charakteristiky v zkon celkem zbyten vzhledem ke
veobecn srozumitelnosti jejich oznaen, take je vynechv (pitom vak za
pklad vol vedle vc dlitelnch prv i vci uren jednotliv), akoli souasn
definuje v komentovanm ustanoven vci zastupiteln, jde o omyl pedkladatel
nvrhu zkona.

Bude-li se vychzet z toho, e vci uren druhov jsou fakticky tot, co

vci zastupiteln, zatmco vci nezastupiteln jsou fakticky to sam, co vci
uren individuln, pak lze shrnout, e vci se podle kritria zastupitelnosti dl
na:
a) Vci uren druhov (genericky) neboli tak zastupiteln, jako je teba obil,
potraviny, uhl, pohonn hmoty nebo penze, pro n je podstatn, e kteroukoli z
nich lze nahradit jinou vc tho druhu. Jestlie nm ptel penech v nouzi
nkolik litr pohonnch hmot (nap. motorov nafty), abychom mohli dojet k
erpac stanici, je logick, e mu nebude vrcena t nafta.
Penechanou naftu naopak lze nahradit jejm stejnm mnostvm. Podobn pokud
nm nkdo vypome penn stkou, nebudou mu vrceny stejn penze,
nebo uritou penn stku lze nahradit sumou v te vi. Vcmi urenmi
genericky, neboli podle druhu, jsou tedy takov, kter jsou ureny podle potu,

mry nebo vhy, neboli vci, u kterch nezle na jejich individualit; proto je lze
nahradit jinou vc te kategorie.

b) Vci nezastupiteln, nebo t individuln (jednotliv) uren. Mezi n lze

potat nap. obrazy i jin umleck dla vbec. Pozemky a stavby jsou vdy
vcmi individuln (jednotliv, specificky) urenmi, vcmi zastupitelnmi proto
mohou bt vdy jen vci movit.

Vci zastupiteln tedy jsou vci, kter lze nahradit stejnm potem vc
tho druhu, zatmco vci nezastupiteln jsou takov, u nich to mon nen.

Vznam tto kategorizace vc je praktick. Tak teba zd-li se podle

1294 uvac nebo povac prvo k zastupitelnm vcem, me s nimi uivatel
nebo poivatel nakldat podle sv libosti a vrt namsto nich stejn mnostv
vc tho druhu a jakosti. Penechnm zastupiteln vci vznikne podle 2390
smlouva o zpjce, po sjednanm ase se proto vrac vc stejnho druhu (tedy
nikoli tat vc). Vci uren podle druhu a vkldan do spolenosti se podle
2719 odst. 1 stvaj spoluvlastnictvm spolenk, kte tmito vklady pispli.
Proto je i nadle pouiteln rozhodnut Nejvyho soudu 33 Odo 139/2002, podle
nho se vkladatel po vystoupen ze sdruen neme domhat vrcen penz a
jinch druhov urench vc jako jejich vlastnk.

Pedmtem njmu i vpjky me bt naopak toliko vc nezastupiteln.

Pokud si proto nkdo pronajme auto, neme vrtit jin te vhy, barvy atd..

Souvisejc ustanoven:

497, 2390

Judikatura:
Penze jsou vci genericky uren.
(NS 6 Tdo 1034/2012)
Vhrada vlastnickho prva me bt platn sjednna i u vc druhov
urench.
(Rc 105/10)

Jeliko podlov spoluvlastnicv astnk vznik i k penzm a jinm

druhov urenm vcem jejich vkladem do sdruen, nemohou se astnci
domhat po zniku sdruen jejich vrcen z titulu vlastnickho prva.
(NS 28 Cdo 4771/2009)

500
Zuivateln vc

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 499

Vklad:

Dal prov kategorie (vci zuivateln a vci nezuivateln) reprezentuje

dlen vc, s nm ustanoven zkona asto potaj. Dvodov zprva odmtla
oznaovn zuivatelnch vc jako spotebitelnch a nezuivatelnch jako
nespotebitelnch jako ideologicky poplatn marxistickmu pojet. Je vak
poteba upozornit na to, e nap. obecn zkonk obansk v 301 hovo o
vcech spotebitelnch a nespotebitelnch (nehled ji k terezinskmu kodexu
z roku 1766 ? 200 a 201, nebo zpadohaliskmu zkonku . 337/1797 Sb. z.
s. ? II. st, 20). Tam, kde se pouiteln judikatura i literatura zmiuje o vcech
spotebitelnch, je vak podle nov pravy poteba mt nadle na zeteli vci
zuivateln. Tak nap. zd-li se podle 1294 uvac nebo povac prvo k
zuivatelnm vcem, me s nimi uivatel nebo poivatel nakldat podle sv
libosti a vrt namsto nich stejn mnostv vc tho druhu a jakosti. Podle
2193 penechv smlouvou o vpjce pjitel vypjiteli nezuivatelnou vc a
zavazuje se mu umonit jej doasn bezplatn uvn. Podle 2202 odst. 1 lze
pronajmout i nezuivatelnou vc movitou. Penze a vedle nich zuivateln vci
vloen do spolenosti se podle 2719 stvaj spoluvlastnictvm spolenk
(dikce cit. ustanoven je vak nepesn, protoe podle obanskho zkonku jsou i
penze vcmi zuivatelnmi).

Dvj prvn pravy vetn obecnho zkonku obanskho z roku 1811

(srov. jeho 301) vychzely z objektivnho kritria, toti e obvyklm uitm vc
zuivateln objektivn (skuten, reln) zanik (topivo nebo pohonn hmoty se
pi bnm uit spl, pivo i vno se vypije. Proto napklad rozhodnut
zveejnn ve sbrce Glaser-Unger pod . 59 (z roku 1855) judikovalo, e prdlo,
nbytek ani aty nejsou vcmi spotebitelnmi (dnes zuivatelnmi). Rozhodujc
pitom bylo obvykl uit, take za zuivatelnou vc se nepovaovaly knihy, ani
kdyby je nkdo v nouzi plil; stejn plat o bramborch, kter zstvaly vc
zuivatelnou, i kdy slouily jako vstavn expont (Rouek, Sedlek: Koment.
II. dl, s. 54).

Obansk zkonk vol naopak subjektivn hledisko. Rozhodujc proto je,

zda pi bnm uvn urit vci o ni jej vlastnk pijde. Proto jsou podle
obanskho zkonku typickou zuivatelnou vc penze, akoli jejich bn uit
nespov v jejich plen, trhn i drcen, ale v jejich pouit k placen, m o n
jejich pvodn vlastnk pichz. Proto teba podle rozhodnut Nejvyho soudu
(28 Cdo 611/2011) penn hotovost pedstavuje typickou vc zuivatelnou.

Ve smyslu komentovanho ustanoven naopak prdlo, nbytek, ale teba i

auto mohou mt charakter zuivatelnch vc, pokud jejich bn uit spov v
tom, e jsou prodvny jednotliv. To znamen, e jedna a t vc me bt
jednou zuivateln (nap. pokud prodejce aut prodv auta jednotliv), jindy zase
nezuivateln (nap. nkdo si koup auto, jezd s nm), e tedy zkrtka je
rozhodujc hledisko subjektu. Jinak eeno, podle 2202 odst. 1 neme prodejce
aut dt jednotliv auto do njmu, zatmco nkdo jin me. Knihkupec neme
penechat nkomu knihu ze skladu, zatmco jin me pjovat knihy podle
libosti (smlouvou o vpjce podle 2193 a nsl., ppadn i na zklad vprosy,
srov. 2189 a nsl.).

Souvisejc ustanoven:

1294, 2193, 2202

Judikatura:
Njemn smlouva zle prv v tom, e uvn vci nezuivateln jest
penechno nkomu za uritou platu.
(Vn 15364/36)
Minerln vody jsou vc spotebitelnou.

(Bohuslav F 232/20)

Literatura:

Rouek, Sedlek: Koment, II. dl, s. 54

501
Hromadn vc

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 489

Vklad:

Komentovan ustanoven upravuje dal institut vytvoen pro ulehen

prvnho styku, kter se oznauje jako vc hromadn (universitas rerum
distantium). I v dnen dob je vc hromadn chpna v podstat stle tak, jak ji
v ustanoven 302 definoval u obecn zkonk obansk z roku 1811. Podle cit.
ustanoven lo o souhrn nkolika jednotlivch vc, ke kterm se hled jako k vci
jedin; v tom spov podstata institutu hromadn vci.

Hromadn vc nen vc v pravm smyslu slova, ale fikc, kdy se za jednu

vc povauj dv i vce vc, na kter se pro zjednoduen prvnho styku nahl,
jako by lo o vc jedinou. Proto lze tak s kteroukoli vc, z nich sestv
hromadn vc, samostatn disponovat (naproti tomu s st vci dliteln nikoli).

Vc hromadnou se rozum jak urit, tak i neurit kvantum pedmt. V

prvm ppad jde napklad o boty, pnsk oblek, sadu nad, bikiny, rukavice,
ponoky, punochy, sbrku znmek, jdeln servis i teba obchodn zvod. Ve
druhm ppad jde o neurit kvantum skldajc se z mnoha kus, je jednotliv

obvykle samy o sob nemaj dnou cenu a hodnoty nabvaj teprve jako urit
kvantity tchto kus (vz psku, hromada i tuna psku i trku, vagon nebo
metrick cent i tuna obil).

V prvnm ppad je zejm, e dv i vce vc se pro zjednoduen

obchodnho styku povauj za jedinou vc (akoli ve skutenosti o jedinou vc
nejde).

Protoe jde o vci v prvnm smyslu (kladivo zstv vc, i kdy je

soust spolen prodvan sady nad), je mono jimi disponovat samostatn.
Protoe vak tvo urit hospodsk celek, me s nimi bt nakldno i jako s
jednou jedinou vc (tm se li od kategorie vc druhov urench; v literatue je
poukazovno nap. na rozdl mezi prodejem stovky potovnch znmek a
prodejem sbrky znmek (srov. Fiala, Kindl, lit. . 1).

S hromadnmi vcmi obansk zkonk v ad ppad pot. Tak teba

podle 1314 odst. 2 psm. a) zstavn smlouva vyaduje formu veejn listiny, jeli zstavou zvod nebo jin vc hromadn; podle 1319 odst. 2 zstavou me
bt i movit vc hromadn. Podle 1347 se zstavn prvo vztahuje na kadou
jednotlivou vc, kter k hromadn vci pibude, a zanikne ke kad jednotliv
vci, kter se od hromadn vci odlou.

Protoe v ppad vci hromadn jde pod o vci v prvnm smyslu (nap.
lokomotiva zstane vc, i kdy pat k zvodu), je mono jimi disponovat i
samostatn. Stane-li se takovm inem zstavnho dlunka dostaten jistota
zstavnho vitele nedostatenou (nebo sn-li se i tak nedostaten jistota),
zstavn dlunk ji podle 1353 dopln.

Souvisejc ustanoven:

1314, 1319, 1347

Judikatura:
Pedmtem zstavy me bt hromadn vc ? zsoby, kter se nachzej
ve skladovch prostorch.
(NS 4 Tdo 46/2012, z odvodnn)

Sklad zbo se v prvnch vztazch pokld za jedinou vc, i kdy (ve

skutenosti) jde o souhrn vce jednotlivch vc (...). Zstavnm prvem je zaten
sklad jako jedin vc (...). Zpenen skladu zsob za elem zskn vtku, z
nho bude uspokojen zstavn vitel, se tk tch jednotlivch vc, kter se ve
skladu nachzej v dob zpenen
(NS 21 Cdo 3757/2009, SoJ 149/11)
Pi pevodu podniku (dnes obchodnho zvodu ? pozn. aut.) jako vci
hromadn nen teba odevzdn jednotlivch vc.
(Vn 17475/39)

Literatura:

Fiala, Kindl a kol.: Obansk prvo hmotn, 2009.

502
Obchodn zvod

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 501 a 503):

K ustanoven o hromadnch vcech se navrhuje zaadit ustanoven o

obchodnm zvodu a jeho poboce. V tomto ustanoven se tak k oznaen
obchodnho zvodu zavd legislativn zkratka. Pojet obchodnho zvodu je
zmnno vcn i pojmov.

Vklad:

Vzhledem k tomu, e obansk zkonk upravuje i postaven podnikatel (

420 odst. 1), upravuje krom provch kategori, na kter se vci v prvnm
smyslu dl, i vymezen tch vc, je maj zvltn vznam prv pro podnikn a
pro prvn postaven podnikatel. Na prvm mst pin legln definici
obchodnho zvodu (pro kter dle pouv legislativn zkratku ?zvod?).
Obansk zkonk zvolil pouit termnu ?zvod?, akoli se i dvj termn ?

podnik? vyskytoval ji v obecnm zkonku obanskm ( 905 odst. 1 hovoil o

provozovn dlunkova podniku).

Zatmco vymezen podniku (v 5 odst. 1 obch. zk.) zahrnovalo i osobn

sloky podnikn, v ppad legln definice obchodnho zvodu tomu tak nen. Je
vak nicmn teba upozornit na to, e judikatura evropskch soudnch instituc
(zejmna Soudnho dvora EU) chpe pedmt prvnch vztah slouc z vle
podnikatele k provozovn jeho podnikatelsk innosti eji a zahrnuje do nj
prv i osobn sloky podnikn. Podle rozhodnut Soudnho dvora ve vci 19/61
Mannesmann proti Vysokmu adu ESUO je toti pedmt prvnch vztah
slouc k podnikn tvoen jednotnou organizac osobnch, hmotnch i
nehmotnch prvk spojench s autonomnm subjektem prva sledujcm urit
ekonomick cl. ada dalch rozhodnut na cit. rozsudek ve vci Mannesmann
odkazuje. Tak podle rozhodnut Soudu prvnho stupn ve spojench vcech T236/01, T-239/01, T-244/01 a T-246/01 a T-251 a 252/01 pravidlo stanoven
judikaturou mus bt vykldno v tom smyslu, e podnik znamen hospodskou
jednotku zahrnujc osobn, hmotn a nehmotn prvky (podobn rozhodnut
Soudu prvnho stupn T-53/03). Je tedy teba mt na pamti, e legln definice
zvodu je u, neli vymezen zkladn hospodsk jednotky podle rozhodovac
praxe evropskch soudnch instituc (tuto diskrepanci nelze dnes povaovat za
pozitivum).

Protoe podle obanskho zkonku se vcmi nerozum jen hmotn

pedmty (vci hmotn), ale i prva a jin hodnoty bez hmotn podstaty ( 496
odst. 2), nen ji teba, aby obansk zkonk vslovn stanovil, e zvod je vc
hromadnou. Tak nap. podle 1314 odst. 2 psm. a) zstavn smlouva vyaduje
formu veejn listiny, pokud je zstavou zvod nebo jin vc hromadn, z eho
samozejm plyne, e i zvod je vc hromadnou.

Obchodn zvod je definovn jako vymezen organizovan soubor jmn,

kter podnikatel vytvoil a kter z jeho vle slou k provozovn jeho innosti. Je
proto teba pipomenout, e podle 495 souhrn majetku osoby a jejch dluh
tvo jej jmn; podle tho ustanoven majetkem je souhrn veho, co osob pat.

Souvisejc ustanoven:

420, 495, 496, 1314

Judikatura:

Nemajetkov jma zpsoben nepimenou dlkou zen je nrokem

osobn povahy (...). Jinmi slovy eeno, nemajetkov jma vznikl v dsledku
zvadnho vkonu veejn moci nen spojena s podnikem (dnes zvodem ? pozn.
aut.), nen jeho soust, ale je bytostn svzna s konkrtn prvnickou i
fyzickou osobou.
(NS 30 Cdo 2439/2012)
Prvy, na kter se prodej vztahuje (...), jsou t pohledvky, kter jsou ke
dni innosti smlouvy soust podniku (dnes zvodu ? pozn. aut.). Pohledvky,
kter pi prodeji podniku (dnes zvodu) i jeho sti pechzej na kupujcho,
tedy ve smlouv identifikovny bt nemus.
(NS 23 Cdo 3019/2009, SoJ 45/13)
Vztah mezi akciovou spolenost a lenem jejho pedstavenstva nen
soust podniku (dnes zvodu ? pozn. aut.) akciov spolenosti a nepechz
pevodem podniku (dnes zvodu) na jeho nabyvatele. Soust podniku (dnes
zvodu) proto nejsou ani zvazky z tohoto vztahu vznikl
(Rc 53/12)
Na zklad smlouvy o prodeji podniku (dnes zvodu ? pozn. aut.) dochz k
pechodu zvazk souvisejcch s pevdnm podnikem (dnes zvodem), i kdy
tyto zvazky nejsou ve smlouv identifikovny
(Rc 84/06)
Pi prodeji podniku (dnes zvodu ? pozn. aut.), jeho soust jsou listinn
cenn papry, nen k pevodu tchto cennch papr na kupujcho potebn
indosament ani splnn dalch podmnek, kter jsou nezbytn pi samostatnm
pevodu cennch papr.
(Rc 62/03)
Pi pevodu podniku (dnes obchodnho zvodu ? pozn. aut.) jako vci
hromadn nen teba odevzdn jednotlivch vc.
(Vn 17475/39)

Literatura:

Preuss: Ke smlouv o prodeji podniku v asech rekodifikace, BA, 2013, . 4.

503
Poboka

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 502

Vklad:

Pedmtem prvnch jednn a prvnch vztah na jejich zklad vzniklch

nemus bt vdy cel zvod, ale za uritch podmnek me jt i o jeho st. Majli nastat prvn inky spojen s nakldnm se zvodem (nap. dochz k
pechodu zvazk souvisejcch s pevdnm zvodem, i kdy tyto zvazky
nejsou ve smlouv nijak identifikovny ? srov. Rc 84/06 i tehdy, pokud podnikatel
nakld jen s st zvodu), je nezbytn, aby pedmtem smlouvy byla takov
st zvodu, je tvo jeho samostatnou organizan sloku. Za samostatnou
organizan sloku pitom lze podle ustlen judikatury pokldat jen takovou st
zvodu, u n je napklad vedeno samostatn (oddlen) etnictv, tkajc se
jen tto organizan sloky (NS 29 Odo 870/2005).

Podle 455 me bt prokura udlena podnikatelem i pro jednotlivou

poboku; v takovm ppad udlenm prokury zmocuje podnikatel zapsan v
obchodnm rejstku prokuristu k prvnm jednnm, ke kterm dochz jen pi
provozu poboky ( 450 odst. 1). Prokura zanik ( 456) i pevodem poboky, pro
kterou byla udlena, ppadn jejm pachtem.

V ppad, e je poboka zapsna do obchodnho rejstku, jedn ve vech

zleitostech, kter se j tkaj, jej vedouc, a to nikoliv jmnem poboky, ale
zastupuje podnikatele. Komentovan ustanoven vak oznauje poboku
zapsanou do obchodnho rejstku jako odtpn zvod, take jde o vedoucho
odtpnho zvodu.

Zpis vedoucho odtpnho zvodu do obchodnho rejstku je

konstitutivn. Vedouc odtpnho zvodu je oprvnn zastupovat podnikatele ve
vech vcech tkajcch se odtpnho zvodu, a to ode dne, ke ktermu byl jako
vedouc odtpnho zvodu zapsn do obchodnho rejstku.

Souvisejc ustanoven:

420, 450 a nsl, 502

Judikatura:
Prvy, na kter se prodej vztahuje (...), jsou t pohledvky, kter jsou ke
dni innosti smlouvy soust podniku (dnes zvodu ? pozn. aut.). Pohledvky,
kter pi prodeji podniku (dnes zvodu) i jeho sti pechzej na kupujcho,
tedy ve smlouv identifikovny bt nemus.
(NS 23 Cdo 3019/2009, SoJ 45/13)

504
Obchodn tajemstv

JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy (k 504):

Vzhledem k tomu, e se v obanskm zkonku navrhuje upravit mj.

postaven podnikatel a nakldn s obchodnm zvodem, je potebn do nvrhu
zapracovat i ustanoven o obchodnm tajemstv, kter se systematicky zaazuje k
ustanovenm o vcech a konkrtn o vcech nehmotnch. Zachovv se
dosavadn oznaen obchodnho tajemstv, tebae jde o oznaen sporn a
diskutovno bylo ji v dvj literatue (nap. Drbek, J. Prvo na podniku a jeho
reflexy na osobn svobodu. 1. vydn. Praha: Knihovna Sbornku vd prvnch a
sttnch, 1934, s. 61; Wenig, A. Pruka obchodnho prva. 1. vydn. Praha:
eskoslovensk kompas, 1947, s. 80).

Vklad:

Obchodn tajemstv je ve smyslu 496 odst. 2 vc nehmotnou. M-li jt o

obchodn tajemstv, mus bt znaky uveden v komentovanm ustanoven dny
vechny souasn (kumulativn). Mus jt o skutenosti, kter jsou souasn
konkurenn vznamn, uriteln, oceniteln, dle o skutenosti, kter jsou v

pslunch kruzch bn nedostupn, souvisej vak se zvodem, a konen o

skutenosti, kter vlastnk zajiuje ve svm zjmu odpovdajcm zpsobem jejich
utajen.

Proto obchodnm tajemstvm nebudou nap. dvrn informace, je nemaj

ani potenciln hodnotu, anebo dvrn informace, je nelze konkurenn vyut.
Mus jt tak o skutenosti, kter nejsou v obchodnch kruzch bn dostupn,
akoli mohou bt bn dostupn teba v kruzch vdeckch. M-li bt naplnn
znak, e jde o bn nedostupn skutenosti, kter souvisej se zvodem a jejich
vlastnk zajiuje ve svm zjmu odpovdajcm zpsobem jejich utajen, mus
podnikatel svou vli sledujc utajen tchto skutenost relevantnm a hlavn
seznatelnm zpsobem projevit. To plyne z dikce komentovanho ustanoven, e
vlastnk tchto skutenost jejich utajen zajiuje: tm toti projevuje vli je utajit.

Zda nkter skutenosti budou i nebudou obchodnm tajemstvm, zvis

na vli podnikatele ( 420 odst. 1), kter rozhoduje o tom, zda bude urit
skutenosti utajovat a zajiovat. Tuto vli mus zrove seznatelnm zpsobem
projevit. Neme vak svm rozhodnutm kvalifikovat obchodn tajemstv z
neho, co jm nen (nap. je konkurenn bezvznamn, je bn dostupn v
obchodnch kruzch a podobn).

Ochrana obchodnho tajemstv je neformln. To znamen, e nevznik

njakou registrac, resp. zpisem do veejnho rejstku (napklad obchodnho),
ale naplnnm vem znak obchodnho tajemstv bez dalho, stejn tak obchodn
tajemstv automaticky zanik tehdy, pokud nkter z jeho znak odpadne (a tm
zanikne samo obchodn tajemstv). Z tchto zvr vychzelo i rozhodnut
Nejvyho soudu (21 Cdo 3478/2010), je vak bylo zrueno nlezem stavnho
soudu (III. S 298/12), i kdy z jinch dvod, neli pro nesouhlas s uvedenmi
zvry.

Obchodn tajemstv nelze zamovat se zkonem uloenou povinnost

mlenlivosti. Z tohoto hlediska je nap. i bankovn tajemstv vrazem zkonem
uloen povinnosti mlenlivosti a nenapluje znaky obchodnho tajemstv.

Protoe obchodn tajemstv je ve smyslu 496 odst. 2 vc (nehmotnou),

nen pochyb o tom, e jm jeho vlastnk me disponovat, tj. me je pevdt na
jinho nebo s nm podle sv vle jakkoli jinak nakldat. Protoe obchodn
tajemstv je podle obanskho zkonku vc v prvnm smyslu, nen u teba
zvltnch ustanoven na jeho ochranu. I ochran obchodnho tajemstv slou
ustanoven o ochran vlastnictv.

Podle 2976 odst. 2 psm. h) je poruen obchodnho tajemstv nekalou

sout. Poruenm obchodnho tajemstv pitom podle 2985 je jednn, jm
nkdo jin osob sdl nebo zpstupn obchodn tajemstv nebo ho vyuije pro
sebe. Mus pitom jt o obchodn tajemstv vyuiteln v souti (plyne to ji z toho,
e skutenosti, je tvo obchodn tajemstv, mus bt konkurenn vznamn).
Krom toho, e ochran obchodnho tajemstv slou ustanoven o ochran
vlastnictv, tvo nstroje ochrany obchodnho tajemstv tak prostedky ochrany
proti nekal souti ( 2988 a nsl.)

Souvisejc ustanoven:

420, 496 odst. 2, 2976 a nsl., 2988 a nsl.

Judikatura:
Ochrana podle pedpis o nekal souti je relativnho charakteru a
neformln.
(NS 32 Odo 1566/2005)

Dl 3
Soust vci a psluenstv vci

Soust vci

505
(Definice sousti)
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Obecn o sousti vci (1 a 4)

II. Stavby (5 a 7)

III. Zvltn ppady (8 a 18)

Z dvodov zprvy (k 505 a 509):

Pojmov vymezen vci jako takov dopluj ustanoven o sousti vci.

Zkladn ustanoven o sousti vci pejm dosavadn pravu 120 odst. 1
platnho obanskho zkonku. Vzhledem k posunu kontextu a souvislosti s 510
odst. 2, podle nho psluenstv vci sleduje prvn osud vci hlavn, dv
osnova jasn najevo, e judikatura neme nadle dovozovat, e nap. dlkov
ovlada je soust televizoru nebo technick prkaz soust automobilu. Tyto
tendence soudnho nalzn prva jsou zjevn nesprvn a vybouj z pojmn
rozdlu mezi soust a psluenstvm vci, jak je obvykl ve zdejm i evropskm
kulturnm kontextu. Co je a co nen soust vci, plyne jednak z jej povahy,
jednak z rizika oddlen celku v dsledku oddlen sousti. Oboje se posuzuje
vzhledem k elu (funkci) celku: zpravidla hospodskmu, le me jt i o el
jin (estetick, vzdlvac atp.). Na rozdl od psluenstv, kter pedstavuj
samostatn a samostatn obchodovateln vci, jejich elem je, aby se jich
trvale uvalo spolen s hlavn vc, nepedstavuje soust samostatn objekt
prv.

I. Obecn o sousti vci

Komentovan ustanoven pin legln definici prvnho pojmu ?soust

vci?. Pitom je soust vci definovna prakticky shodn s definic obsaenou v
120 odst. 1 zk. . 60/1964 Sb. Zsadn jin obsah i rozsah vak tomuto
prvnmu pojmu dvaj navazujc ustanoven, a ji jde o 506, i nap. o 509.
Tato navazujc ustanoven toti pedstavuj zsadn a velmi vraznou
diskontinuitu oproti bvalmu pojet a chpn institutu sousti vci. Navzdory
tomu, e legln definice pojmu ?soust vci? v obanskm zkonku . 60/1964
Sb. a v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. je prakticky stejn, obsah i rozsah
pojmu je do znan mry rozdln.

Pojem sousti vci neme bt proto vykldn jen v souladu s legln

definic, obsaenou v prv komentovanm ustanoven, ale mus bt zohlednna
i ta ustanoven, je tento pojem bu roziuj ( 507) nebo zuuj ( 509, ale i
3055), ppadn jej zpesuj zcela jinak, ne jak tomu bylo doposud ( 506 odst.
1, pokud jde o stavby).

Soust vci je vymezena temi kritrii, je mus bt dna souasn

(kumulativn):
- jednak k vci podle sv povahy nle,

- jednak je s vc relativn neoddliteln spojena, a konen

- neme bt od vci oddlena, ani by se vc znehodnotila. ?Ji rozhodnut Rc

23/77 judikovalo, e ?zkonn pedpoklad sousti vci, toti e neme bt od
vci oddlena, ani by se tm vc znehodnotila, znamen fyzickou neoddlitelnost
sousti, ale tak neoddlitelnost a znehodnocen funkn?; novji Nejvy soud
(30 Cdo 3034/2006) rozhodl, e znehodnocenm vci nemus bt jen ztrta jej
hodnoty penn, nbr me jt i o znehodnocen funkn, estetick i jin. Jinmi
slovy eeno znehodnocenm se mn takov stav, kdy hlavn vc v porovnn se
stavem ped oddlenm jej sousti slou svmu elu mn kvalitn nebo mu
neme slouit vbec; naproti tomu ji nen podstatn, zda oddlenm dojde ke
znehodnocen vci oddlovan.?

II. Stavby

Podle 506 odst. 1 jsou od innosti obanskho zkonku ? na rozdl od

dvjho prvnho stavu ? prv i stavby na pozemku zzen jeho soust. To
se vak netk tch staveb, je ke dni innosti obanskho zkonku nejsou ve
vlastnictv vlastnka pozemku, na nm se nalzaj.

Podle 3054 toti plat, e stavba, kter nen nebyla podle pedpis
platnch do 31.12.2013 soust pozemku, se j stv, avak jen tehdy, pokud
pozemek i tato stavba pat ke dni innosti obanskho zkonku tmu
vlastnkovi, pp. pokud se v dob po nabyt innosti obanskho zkonku
stanou pozemek i stavba vlastnictvm tho vlastnka ( 3058 odst. 1). Jinak
zkon zakld jen pedkupn prvo vlastnka pozemku ke stavb, kter soust
pozemku nen a nestane se j ani podle shora citovanho 3054. Naopak zkon
rovn zakld pedkupn prvo vlastnka stavby k pozemku, na nm byla
zzena a jeho soust doposud nen ( 3056 odst. 1).

Soust pozemku se dle nestanou ani stavby, kter budou na cizch

pozemcch sice postaveny a po 1. lednu 2014, avak na zklad smluv i
vcnch prv uvedench v 3055 odst. 2.

Stavby, je na pozemku, kter pat jin osob neli stavebnkovi, budou za

innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. postaveny, ani by se tak stalo na
zklad smlouvy i vcnho prva vzniklch ped innost zk. . 89/2012 Sb.,
se logicky podle argumentu a contrario soustmi takovho cizho pozemku
stanou. Jako takov budou potom i ony patit vlastnkovi pozemku, nebo
smyslem institutu sousti vci je prv zjednoduen prvnho obchodu. Soust
vci toti nem svj vlastn prvn osud, ale sdl prvn osud t vci, se kterou je
spojena, tj. vci, jej soust je. Proto tak do smlouvy o pevodu i teba pachtu
lesnho pozemku nen teba vypisovat vechny stromy, je na takovm pozemku
rostou; stromy, stejn jako jin rostlinstvo, jsou jak podle definice obsaen v
komentovanm ustanoven, tak i podle zvtnho 507 soust pozemku, take
sdl automaticky jeho prvn osud.

III. Zvltn ppady

Ohledn nkterch hmotnch pedmt vak zvltn zkony navc

explicitn stanov, e soust vci nejsou, akoli shora zmnn kumulativn
kritria napluj. Tak nap. podle 10 odst. 1 zkona . 114/1992 Sb., o ochran
prody a krajiny, jsou jeskyn ? strun eeno ? definovny jako podzemn
prostory. Za normlnch okolnost by tedy z hlediska soukromho prva byly
soust pozemku, pod jeho povrchem se nachzej ( 506 odst. 1). Rovn tak
tomu bylo i v minulosti (konkrtn do innosti ve citovanho zkona o
ochran prody). Ustanoven 61 odst. 3 tho zkona vak v souasnosti
explicitn stanov, e prv jeskyn soust pozemku nejsou, a dokonce e
nejsou ani pedmtem vlastnickho prva. Zkon o ochran prody a krajiny tak
prvn oddlil jeskyn od pozemku, pod jeho povrchem tyto podzemn prostory
jsou. Z toho plyne, e jeskyn jako podzemn prostory sice jsou ?prostorem pod
povrchem? pozemku, avak podle vslovnho zkonnho ustanoven soust
pozemku ? a dokonce ani pedmtem vlastnickho prva ? nejsou. Podobn
pklad obsahuje i vodn zkon. Podle jeho 3 odst. 1 toti ani povrchov a ani
podzemn vody nejsou pedmtem vlastnictv; nejsou vak ani soust, ani
psluenstvm pozemku, na nm nebo pod nm se vyskytuj. To m prvn
vznamn dopady nap. pro oblast kod a jejich nhrad, jde-li o kody, zpsoben
vodami. Nejvy soud (22 Cdo 1244/2007) z toho nap. pro oblast
soukromoprvnch imis dovodil, e vzhledem k tomu, e povrchov a podzemn
vody nejsou pedmtem vlastnictv, pak svede-li je nkdo na ciz pozemek,
nepodv se aloba proti vlastnkovi vod, kter prvn neexistuje, nbr proti
tomu, kdo vody na ciz pozemek svedl. Nen dnho dvodu, aby toto rozhodnut
nebylo i nadle pouiteln. e nejde ani o pedmt vlastnictv, ani o soust i
psluenstv vci, stanov rovn lzesk zkon v 4 odst. 1 o prodnch
livch zdrojch. Jinm postupem, avak se stejnm vsledkem, e vc horn
zkon. Podle jeho 5 odst. 2 loisko vyhrazenho nerostu je ex lege ve vlastnictv

sttu (zatmco loisko nerostu nevyhrazenho je soust pozemku). Z toho

plyne, e vyhrazen nerosty nejsou rovn soust pozemku.

Lze oekvat, e hmotn pedmty, ohledn nich zvltn zkony

stanovily, e nejsou vcmi ani soustmi i psluenstvm vc, jimi nebudou ani
nadle.

Problm by mohl nastat s aplikac 1 odst. 1 vty druh, podle nho ?

uplatovn soukromho prva je nezvisl na uplatovn prva veejnho?,
pokud by byl vodn zkon vyhodnocen jako veejnoprvn pedpis (valnou st
jm nepochybn je). Nutno vak pipomenout, e dn prvn pedpis nen jen
veejnoprvn anebo jen soukromoprvn, obansk zkonk sm v mnoha
ustanovench zakld pravomoc soudu (co pedstavuje ustanoven par exellence
veejnoprvn), ani by obansk zkonk pestal bt zkladn pravou
soukromho prva. Proto i ustanoven pevn veejnoprvnch pedpis, pokud
upravuj instituty soukromho prva, by mla bt povaovna za
soukromoprvn. To by potom mlo mimo jin ve popsan nsledek: hmotn
pedmty, ohledn nich zvltn zkony stanovily, e nejsou vcmi ani
soustmi i psluenstvm vc, jimi ani nadle nebudou.

Podle 509 nejsou soust pozemku ani inenrsk st, je citovan

ustanoven demonstrativn vypotv jako ?vodovody, kanalizace, energetick a
jin veden?. Krom toho soust pozemku nejsou ani stavby, je sice nejsou
inenrskmi stmi, ale provozn s nimi souvis.

V opanm, tj. v roziujcm smyslu modifikuje vymezen pojmu sousti

vci naopak nap. 507, podle nho je soust vci i rostlinstvo vzel na
pozemku. Tento princip zastvala judikatura ji dlouhodob, i kdy pouze ohledn
trvalch porost. Obansk zkonk je sice relativn komplexn pravou
soukromho
prva,
avak
pesto
pedstavuje
subsidirn
pravu
soukromoprvnch vztah ( 9 odst. 2 stanov, e se jm d soukrom prva a
povinnosti v tom rozsahu, v jakm je neupravuj jin prvn pedpisy), kter se
nepouije v ppad, kdy plat prava zvltn (lex specialis derogat generali).

Zkon . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu

zemdlskmu majetku, vak v 2 odst. 2 stanov, e u pozemk danch
smluvn do uvn je vlastnkem jinch ne trvalch porost uivatel, pokud se s
vlastnkem nedohodne jinak. V ppadech, kdy jsou pozemky smluvn penechny
do uvn, tedy soust takovch pozemk jsou i nadle pouze porosty trval,
zatmco ty ostatn soust pozemku nejsou.

Podle rozhodnut Nejvyho soudu (Rc 87/05) pstebn materil v lesn

kolce nen trvalm porostem (protoe je uren k pesazen), nen soust
pozemku, ale takov stromky jsou samostatnmi movitmi vcmi. Po innosti
obanskho zkonku s ohledem na jeho 507 nen tento judikt nadle ji
pouiteln, protoe citovan 507 roziuje prvn reim sousti vci na vker
rostlinstvo na pozemku vzel (nikoli jen na trval porosty, ale na jakkoli porosty
bez vjimky). Jeho pouitelnost vak me zstat zachovna v ppad pozemk
danch smluvn do uvn, protoe v ppadech, kdy jsou pozemky smluvn
penechny do uvn, soust takovch pozemk jsou i nadle pouze porosty
trval, zatmco ty ostatn soust pozemku nejsou.

Smyslem existence institutu sousti vci v prvnm smyslu je princip, e

soust nem vlastn prvn osud, ale sdl automaticky osud t vci, jej
soust je (napklad podle rozhodnut NS 22 Cdo 1432/2002 ?soust vci
pechz na nabyvatele bez ohledu na to, zda byla ve smlouv o pevodu
vlastnickho prva vslovn uvedena, nen vznamn, zda si nabyvatel uvdomil,
e s vc nabv i jej soust?). Nejvy soud v rozhodnut 3 Cz 3/90 (Rc 4/92)
judikoval, e soust vci nen zpsobilm pedmtem obanskoprvnho vztahu,
pokud nen zkonem stanoveno jinak. Soust vci sdl to, co se po prvn
strnce tk vci hlavn. Tak tomu je i tehdy, jestlie se v dsledku faktickho
spojen stala soust hlavn vci takov vc, kter byla vc samostatnou.

Soust vci se samostatnou vc stv faktickm oddlenm od vci

hlavn, nikoli pouhm projevem vle vlastnka (vyjdenm napklad v kupn
smlouv tkajc se jen sousti vci, srov. k tomu stle pouiteln rozhodnut NS
25 Cdo 770/98).

Vodn zkon byl v souvislosti s pijetm obanskho zkonku novelizovn

zkonem . 303/2013 Sb. pijetm novho 59a, podle kterho je vlastnk
pozemku povinen na nm strpt vodn dlo (postaven ped datem zde
uvedenm). Toto ustanoven vodnho zkona vytv z hlediska prvnho reimu
vodnch dl potebnou rovnost mezi rznmi kategoriemi vodnch dl. Tento
zkon pipout, aby vlastnkem pozemk zatench leglnm vcnm bemenem
strpt na nm vodn dlo (napklad zatopench) byla osoba od vlastnka vodnho
dla odlin. Jinak eeno, ji z tto konstrukce plyne, e zkon pipout, ba
pedpokld, e vlastnk pozemk, na nich je umstno vodn dlo, nebude
vlastnkem tohoto vodnho dla. Kdyby jm toti byl, vcn bemeno jakoto vcn
prvo k vci ciz by nemohlo vbec vzniknout, protoe nikdo neme slouit sm
sob (nemini res sua servit), take by ve chvli svho vzniku vcn bemeno
zrove zaniklo. Protoe nelze pijmout vklad, e prvn norma stanov cosi
nesmyslnho (argumentum reductionis ad absurdum), je nutn pijmout zvr, e

zkonodrce pedpokldal, e vlastnk pozemku a vlastnk vodnho dla nebude

jedna a t osoba; z toho plyne, e takov vodn dlo soust pozemku nen.

Lze uzavt, e z tch hmotnch pedmt, je jinak spluj kumulativn

definin kritria sousti vci, soust vc nejsou:
a) jeskyn, povrchov a podzemn vody, prodn liv zdroje, vyhrazen
nerosty, ppadn jin pedmty, o nich to prohls zkon,

b) doasn stavby (srov. 506 odst. 1 a koment k nmu),

c) jin neli trval porosty na pozemcch danch smluvn do uvn (a to vetn

vprosy ? 2189),

d) stroje nebo jin upevnn zazen, ohledn nich byla zapsna vhrada podle
508 (k tomu viz podrobnji koment k tomuto ustanoven),

e) inenrsk st a vodn dla.

Souvisejc ustanoven:

506 a 509, 3054 a 3061

Souvisejc pedpisy:

61 zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,

3 odst. 1, 59a vodnho zkona,

4 odst. 1 lzeskho zkona,

? 2 odst. 2 zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd

a jinmu zemdlskmu majetku

Judikatura:
... vodovodn a kanalizan ppojka je povaovna za samostatnou vc v
prvnm smyslu a je jednoznan ureno, kdo je jejich vlastnkem...
(NS 28 Cdo 223/2012)
Pedmtem pevodu vlastnictv me bt jen vc zpsobil bt pedmtem
obanskoprvnch vztah ( 118 zk. . 40/1964 Sb., nov 489 ob. zk. ? pozn.
aut.), tedy z prvnho hlediska samostatn
(NS 4 Cz 18/92, shodn NS 22 Cdo 2102/2006)
Porosty vysazen na pozemcch obvykle nemaj povahu samostatnch vc
a nemohou bt pedmtem ddictv po zstaviteli, kter nebyl vlastnkem
pozemku.
(Rc 56/77)

506
(Prostor a stavby)
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Pozemek (1 a 3)

II. Stavby na pozemku (4 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 505

I. Pozemek

Pozemek je trojrozmrn hmotn pedmt, jakkoli je evidovn v podob

parcely (je tedy evidovn v podob dvojrozmrn). Z jeho povahy jako
trojrozmrnho pedmtu vak plyne, e nejde o pouh zemsk povrch, ale i o
prostor pod povrchem a nad povrchem pozemku. Ostatn ji msk prvo
vychzelo ze zsady: komu pat pda, tomu pat i nebe (cuius solum, eius
coelum).

Z logickho chpn pozemku jako trojrozmrnho pedmtu ostatn

prvn prava vychz ji dlouho. Tak teba obecn zkonk obansk z roku 1811
v 297 stanovil, e k nemovitm vcem pat i vzduchov prostor v kolm e
nad nimi. Pro modernj pklad lze zmnit 7 hornho zkona, podle kterho
loisko nevyhrazenho nerostu je soust pozemku (loisko nerostu se zpravidla
nalz pod povrchem pozemku). Formulan neastnm opakem je 3 odst. 1
vodnho zkona, podle nho podzemn vody nejsou soust pozemku, ?pod
nm se vyskytuj?. Toto ustanoven tak vlastn myln vychz z toho, e pozemek
je dvojrozmrn jako parcela (dvojrozmrn zobrazen v katastrln map
prmtem nemovitosti do zobrazovac roviny).

Trojrozmrnost pozemk respektovala i dosavadn judikatura. Tak nap. Rc

7/99 pipomn, e pozemkem je teba rozumt i prostor nad zemskm povrchem
a hlubinn prostor pod nm (podobn NS 28 Cdo 11/2007). Jet novj
rozhodnut NS 22 Cdo 1000/2010 konstatovalo, e zizovat sti staveb (nap.
zateplen zd, balkony apod.) zasahujc do prostoru nad sousednm pozemkem
bez prvnho dvodu nen ppustn, protoe soust pozemku je prostor jak nad
jeho povrchem, tak i pod jeho povrchem.

II. Stavby na pozemku

Jednou z nejvznamnjch zmn, je obansk zkonk pin, je

komentovan ustanoven 506 odst. 1 v t sti, ve kter prohlauje za soust
pozemku i stavby a jin zazen (legislativn zkratka ?stavby?), je na nm byly
zzeny. Vjimku pitom zkon stanov jen pro stavby doasn.

Obansk zkonk sice v 1 odst. 1 konstatuje, e uplatovn prva

soukromho je nezvisl na uplatovn prva veejnho, nelze vak pominout,
e judikatura pojem doasn stavby vykldala pedevm v souvislosti se stavbou
postavenou na pozemku, kter byl stavebnk oprvnn uvat jenom doasn. Tak
nap. Nejvy soud (22 Cdo 2261/2001) se zabval doasnost stavby z hlediska
stavebnprvnho na jedn stran a obanskoprvnho na stran druh.

Judikoval, e pokud stavebnk zd na zklad dohody s vlastnkem pozemku

stavbu na pozemku, kter je podle tto dohody oprvnn uvat jen doasn,
ztrc po uplynut sjednan doby (ppadn po jinm zpsobu zniku prva) prvo
mt nadle na tomto pozemku doasn umstnou stavbu; pro posouzen otzky,
zda stavebnk m ke stavb obanskoprvn dvod (titul), a pro obsah prva mt
na cizm pozemku stavbu, nen obsah stavebnho povolen rozhodujc (NS 2 Cdon
240/97, NS 22 Cdo 1997/2000). Ve smyslu obanskoprvnm byla tedy jako
doasn stavba chpna toliko stavba zzen na pozemku, kter mohl stavebnk
uvat toliko doasn, neboli lo o stavbu na cizm pozemku. Kritria judikaturou
vytvoen pro ppad stavby, kterou na svm pozemku postav jeho vlastnk,
vlastn pout nelze.

Protoe v obecn podob je pojem doasn stavby vymezen toliko

veejnoprvn normou, bude s n teba pi vkladu komentovan soukromoprvn
normy potat a pracovat. Podle 2 odst. 3 stavebnho zkona doasn stavba je
stavba, u kter stavebn ad pedem stanov dobu jejho trvn.

Akoli to komentovan ustanoven vslovn neuvd, soust pozemku

nemohou bt ani stavby movit. Je tomu tak proto, e soust vci je to, co
jednak k vci podle sv povahy nle, jednak je s vc relativn neoddliteln
spojeno a konen neme bt od vci oddleno, ani by se vc znehodnotila. To
vak v ppad vc movitch nen dno, nebo to, e jsou movit, znamen, e
nejsou pevn spojeny s pozemkem. Podle 498 odst. 1 nemovitostmi jsou
pozemky a podzemn stavby (jako i vcn prva k nim nebo prva, je za
nemovit prohls zkon), nelze vak opomjet, e podle druh vty 498 odst. 1
mohou nemovitmi vcmi bt i jin vci neli pozemky, podzemn stavby, vcn
prva k nim a prva prohlen za nemovit zkonem tehdy, nelze-li takovou vc
penst z msta na msto bez poruen jej podstaty. Stavby movit jsou
charakterizovny prv tm, e je lze penst (pevzt atd.) z msta na msto bez
poruen jejich podstaty. V tomto smru je i po innosti obanskho zkonku
nadle pouiteln nlez stavnho soudu (Pl. S 16/93) stanovc, e ?stavba nen
soust pozemku tehdy (...), jestlie jde o stavbu, kter je vc movitou a kter
nen funkn nebo fyzicky spojena s pozemkem a lze ji od nho oddlit, ani by
dolo k znehodnocen pozemku?.

Stavby (jin neli movit a podle vslovn dikce jin neli doasn), se
dnem innosti obanskho zkonku stvaj soustmi pozemk, na nich byly
postaveny. Tento nsledek vak automaticky nastv toliko u nkterch staveb.

Pokud jsou toti ke dni innosti obanskho zkonku vlastnky pozemku a

tch staveb, je byly nemovitostmi podle zkona . 40/1964 Sb. ( 119), rzn
osoby, zstv zachovn pvodn prvn reim.

Podle 3054 ty stavby, je nebyly podle pedchozch prvnch pedpis

soust pozemku (stavby, je mly povahu samostatnch vc nemovitch),
pestanou bt samostatnou vc a stanou se soust pozemku, avak jen za
pedpokladu, e vlastnick prvo ke stavb i k pozemku m t osoba ke dni
nabyt innosti obanskho zkonku ( 3054) anebo je nabude t osoba kdykoli
po nabyt jeho innosti ( 3058 odst. 1); to samozejm neplat v tom ppad,
kdy dotyn stavba, je nebyla soust pozemku podle dvjch pedpis, j
nen ani podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Stavby spojen se zem
pevnm zkladem, je nebyly podle pedchozch pedpis soust pozemku a
pat jin osob neli pozemek, na nm byly postaveny, se soust pozemku
nestanou ani po innosti obanskho zkonku a zstvaj i nadle vcmi
nemovitmi (situace, kdy vlastnickmu prvu k pozemku konkuruje vlastnick
prvo jinho subjektu ke stavbm na tomto pozemku vybudovanm, nen nijak
neobvykl ? NS 28 Cdo 1056/2012).

Plat tedy, e ze staveb, je by jinak naplovaly kumulativn stanoven

kritria pro to, aby byly soust vci, soust pozemku de lege lata nejsou:
- podzemn stavby se samostatnm elovm urenm,

- stavby doasn,

- inenrsk st ( 509),

- stavby spojen se zem pevnm zkladem, je byly podle pedchozch pedpis

nemovitmi vcmi a kter nadle pat jin osob neli vlastnkovi pozemku (a to
po celou dobu, dokud budou patit osob odlin od vlastnka pozemku).

Jestlie je stavba soust pozemku, pak je soust pozemku ve, co by

jinak bylo soust stavby, kdyby byla samostatnou vc. Tak je soust pozemku
nap. zmek namontovan do dve, vypna i spna zabudovan do zdi, stejn
jako je soust pozemku zabudovan vodovodn baterie.

Druh odstavec komentovanho ustanoven e situaci, kdy podzemn

stavba zasahuje pod vce pozemk, piem sama nen samostatnou vc v
prvnm smyslu.

Podle 498 odst. 1 jsou nemovitmi vcmi ? krom vymezench prv ?

pouze pozemky a podzemn stavby; pitom vak podzemn stavba nemovitou vc
nen, je soust pozemku, i kdy zasahuje pod jin pozemek.

Samostatnmi nemovitmi vcmi jsou jen takov podzemn stavby, je

maj samostatn elov uren. Obvykle se v tto souvislosti uvd metro; me
vak jt i o samostatn sklepy, napklad vinn. Samostatn elov uren
nebude mt nap. sklep pod domem.

Je vak nutno zmnit, e povahu samostatnch (nemovitch) vc maj

podle 509 vodovody, kanalizace nebo energetick a jin veden, prost
inenrsk st. Ty podle 509 nejsou soust pozemku.

Podzemn stavby, kter nemaj samostatn elov uren, jsou soustmi

pozemku, pod nm se nalzaj. Prv v tom je tak smysl zkonnho een
problematiky upravovan komentovanm ustanovenm. Jde toti o een situace
podzemn stavby, je je soust uritho pozemku, avak zasahuje pod jin. Jde
toti o to, e zatmco pod povrchem jednoho pozemku dotyn podzemn stavba
prost je, pod druh pozemek jen zasahuje (nap. sklep pod domem pesahuje
pod sousedn zahradu). Jde tedy o een skutkov otzky, kdy podzemn stavba
umstn pod povrchem jednoho pozemku pesahuje pod jin. een
pedpokldan v komentovanm ustanoven tedy e prv jen tyto pesahy
(nikoli vak jin ppady podzemnch staveb).

Souvisejc ustanoven:

505

Souvisejc pedpisy:

7 hornho zkona

Judikatura:
Soud zamtne nvrh na zzen prva cesty mimo jin tehdy (...), jde-li o
pstup ke stavb neoprvnn, doasn i provizorn...

(NS 22 Cdo 950/2011)

Vjimen lze pipustit zzen prva cesty ke stavb movit.
(NS 22 Cdo 4753/2007)
Pozemkem jako st zemskho povrchu, oddlenho hranic od jinho
pozemku (...), je teba rozumt nejen svrek zem i pdy, ale i cel hlubinn
prostor pdy i jin zemsk vrstvy, kter je pod touto vrstvou, take pozemek je
zastavn nejen stavbou nadzemn, ale i stavbou umstnou pod povrchem
pozemku.
(NS 28 Cdo 11/2007)
Pokud stavebnk zd na zklad dohody s vlastnkem pozemku stavbu na
pozemku, kter je podle tto dohody oprvnn uvat jen doasn, ztrc po
uplynut sjednan doby (ppadn po jinm zpsobu zniku prva) prvo mt
nadle na tomto pozemku umstnou stavbu a neoprvnn tak zasahuje do
vlastnickho prva vlastnka pozemku, kter se me domhat odstrann stavby.
(NS 22 Cdo 1997/2000)
Zd-li stavebnk na zklad dohody s vlastnkem pozemku stavbu na
pozemku, kter je podle tto dohody oprvnn uvat jen doasn, je povinen po
uplynut sjednan doby stavbu odstranit.
(Rc 72/2000)
Pitom pozemek je definovn jako st zemskho povrchu oddlen (rzn
danmi hranicemi) od jinch pozemk (...) pitom pozemkem v tomto smyslu
nelze samozejm rozumt jen svrek zem i pdy (rostl tern) v danch
hranicch, ale i cel hlubinn prostor pdy i jin zemsk vrstvy nachzejc se
pod tmto svrkem. Podle nzoru dovolacho soudu je pak pozemek zastavn
nejen stavbou nadzemn, kter m asto i svou podzemn st, ale i stavbou
umstnou pod povrchem zem.
(Rc 7/99)
7. Kolm prostor vzduchov nad pozemkem pat, pokud nad nm mona je
moc, k pd.
(Glaser-Unger . 4926)

507
(Porosty)
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 505

Vklad:

Komentovan ustanoven pomrn strun stanov, e soust pozemku je

tak rostlinstvo na nm vzel. Judikatura ji odedvna povaovala za typickou
soust vci, tedy za to, co k vci podle jej povahy nle a neme bt od n
oddleno, ani by se tm vc znehodnotila, prv porosty, ovem porosty trval.

Pitom definin znaky sousti vci slouily jako kritrium pro uren, kter
porosty jsou (s ohledem na svou trvalost) soust pozemku a kter j bt nemus.
Tak teba podle rozhodnut Nejvyho soudu (Rc 87/05) pstebn materil v lesn
kolce nen soust pozemku (protoe je uren k pesazen, a vzhledem k tomu
elu tedy nen porostem trvalm), ale takov stromky jsou naopak
samostatnmi movitmi vcmi. Komentovan ustanoven tuto prvn situaci
pomrn zsadn mn, protoe podle jeho vslovn dikce nadle nejsou soust
pozemku jenom trval porosty, jak tomu bylo dosud, ale veker rostlinstvo. To
znamen, e soust pozemku jsou ex lege veker porosty, vetn tch, je
nemaj povahu porost trvalch. Shora citovan judikt ji tedy nadle pouiteln
nen, ledae by vak lo o pozemky dan smluvn do uvn (viz ne).

Obansk zkonk je toti sice relativn komplexn pravou soukromho

prva, avak pesto pedstavuje subsidirn pravu soukromoprvnch vztah,
kter se podle pravidla lex specialis derogat generali nepouije v ppad, kdy
plat prava zvltn ( 9 odst. 2). Zkon . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch
vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku, pitom v 2 odst. 2 stanov, e u
pozemk danch smluvn do uvn je vlastnkem jinch ne trvalch porost
uivatel, pokud se s vlastnkem nedohodne jinak (obansk zkonk v 3080 bod
55 sice zruuje jin ustanoven zkona . 229/1991 Sb., avak jeho 2 zstv
nedoten). To znamen, e v ppadech, kdy jsou pozemky smluvn penechny
do uvn, a ji jde o jakkoli uvac institut m dlen porost na trval a na
jin neli trval, stle svj smysl a rovn prvn vznam; soust takovch
pozemk jsou i nadle pouze porosty trval, zatmco ty ostatn soust pozemku
penechanho do uvn nejsou.

Lze jen st odhadovat, jakm smrem se v budoucnu soudn judikatura

vyd. Doslovn dikce (a ppadn doslovn vklad) komentovanho ustanoven

vak me v tomto smru pinet urit nejasnosti a problmy. S vjimkou ve

uvedenou (jinch neli trvalch porost na pozemku smluvn penechanm do
uvn) toti soust pozemku je podle komentovanho ustanoven ex lege
veker rostlinstvo na nm vzel. Otzkou potom je, jak bude chpno spojen ?
na nm vzel?.

V vahu toti pichz jednak (doslovn) vklad, e m jt (jenom) o takov

rostlinstvo, je na pozemku vyrostlo (vzelo), tedy je na nm nap. vzklilo.
Takov vklad by ponechval v prvnm vakuu rostlinstvo na pozemek a pozdji
pesazen. Pitom takov pozdji pesazen rostlinstvo pevauje nejen na
udrovanch zahradch, ale teba i v lesnm hospodstv, protoe k obnov lesa
a k zalesovn lze podle 2 odst. 1 vyhlky . 139/2004 Sb. pout reprodukn
materil (tj. ve smyslu 1 odst. 1 citovan vyhlky semena a sazenice) s
doloenm pvodem. Je mon takov pozdji pesazen rostlinstvo zahrnout na
zklad roziujcho vkladu pod pojem sousti pozemku. Je vak mon, e
judikatura se vyd cestou, e rostlinstvo na pozemku vzel (zejmna to, je
pmo na pozemku vzklilo) se bude dit reimem 507, zatmco rostlinstvo na
pozemek pesazen i jinak pemstn bude posuzovno podle obecnho
ustanoven 505. Lze se pimlouvat za vklad roziujc, tj. za chpn vekerho
rostlinstva podle komentovanho 507, a to ji z ryze praktickho dvodu, nebo
pvod rostliny nemus bt vdy nejen zejm, ale dokonce i objektivn zjistiteln.

Souvisejc ustanoven:

505

Souvisejc pedpisy:

2 odst. 2 zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a

jinmu zemdlskmu majetku

Judikatura:
Porosty vysazen na pozemcch obvykle nemaj povahu samostatnch vc
a nemohou bt pedmtem ddictv po zstaviteli, kter nebyl vlastnkem
pozemku.
(Rc 56/77)

 508
(Stroje a zazen)
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Soust vci a vlastnick vhrada (1 a 10)

II. Nhrada stroje i zazen (11 a 12)

Z dvodov zprvy (k 505 a 509):

Nvrh ustanoven o soustech nemovit vci ( 508) umouje vhradu

oddlenho vlastnictv ke strojm a jinm zazenm sice ji s nemovitou vc
pevn spojenm, ale nleejcm jinmu vlastnku[,] ne je vlastnk nemovit vci.
Nebt tohoto ustanoven, stala by se i takov zazen spojenm vlastnictvm
vlastnka nemovit vci a musela by bt aplikovna ustanoven o specifikaci nebo
o bezdvodnm obohacen.

I. Soust vci a vlastnick vhrada

Podle 505 je soust vci ve, co k n podle jej povahy nle a co

neme bt od vci oddleno, ani se tm vc znehodnot. Podle 506 odst. 1
jsou soust pozemku mimo jin stavby; soust pozemku je zrove nejenom
to, co je zaputno v pozemku, ale i to, co je upevnno ve zdech (je jsou samy
soust pozemku).

Smyslem existence institutu sousti vci v prvnm smyslu pitom je

princip, e soust nem vlastn prvn osud, ale sdl automaticky osud t vci,
jej soust je (NS 22 Cdo 1432/2002, podle nho ?soust vci pechz na
nabyvatele bez ohledu na to, zda byla ve smlouv o pevodu vlastnickho prva
vslovn uvedena, nen vznamn, zda si nabyvatel uvdomil, e s vc nabv i
jej soust?; Nejvy soud (Rc 4/92) rovn judikoval, e soust vci nen
zpsobilm pedmtem obanskoprvnho vztahu, pokud nen zkonem
stanoveno jinak).

Soust vci sdl to, co se po prvn strnce tk vci hlavn. Tak tomu je i
tehdy, jestlie se v dsledku faktickho spojen stala soust hlavn vci takov
vc, kter byla vc samostatnou. Z toho, e se nco stalo soust vci, tedy
plyne, e to pestalo bt samostatnm pedmtem prvnch vztah, protoe ji
nejde o vc. Nejde o ni dokonce ani tehdy, kdy o ni dve lo (nap. kdy nkdo
koupil a na pozemku zasadil stromky, staly se soust pozemku a samy vcmi
bt pestaly ? Fiala, Kindl, lit. . 1, s. 193).

Pokud tedy nkdo, a ji to byl njemce, nebo osoba oprvnn z jinho

dvodu uvat ciz stavbu nebo pozemek (nap. osoba, j svdilo prvo
odpovdajc vcnmu bemeni) zabudoval do uvan nemovit vci njak
zazen (nap. kotel, vypna, umyvadlo, vodovodn baterii, vanu atd.), pestal bt
jejm vlastnkem. V dsledku faktickho spojen se toti vc, kter byla pvodn
vc samostatnou (nap. kotel byl pvodn koupen jako vc movit), stala
soust vci, do n byla zabudovna (Rc 4/92).

Doktrna i judikatura se shodly na tom, e pevnm spojenm s jinou vc

ztratila pvodn vc svou povahu samostatn vci, stala se soust vci, do
kter byla zabudovna, a pestala bt samostatnm pedmtem prvnch vztah.
Tento nsledek fyzickho spojen dvou hmotnch pedmt nastval automaticky
a bez ohledu na vli vlastnk obou vc (vlastnk vypnae mohl tvrdit, e
vypna zstane jeho i pot, co jej pevn spoj se stavbou, jeho tvrzen vak
nemlo dnou prvn relevanci). Jak bylo ji zmnno, stejn prvn
bezvznamn bylo i to, zda vlastnk hlavn vci vbec tuil, e nabv njak jin
hmotn pedmt jako jej soust (NS 22 Cdo 1432/2002: ?nen vznamn, zda si
nabyvatel uvdomil, e s vc nabv i jej soust?).

Obansk zkonk vychz z faktu, e lidsk svoboda m pednost ped

sttem, kter nem bt jejm tvrcem, ale jen ochrncem, a e tud klovou
zsadou soukromho prva je princip autonomie vle. Vyjdenm toho, e
prioritou soukromho prva je smluvn svoboda (autonomie vle), je i
komentovan ustanoven.

Komentovan ustanoven umouje dohodu vlastnk obou vc, tedy t,

je se m stt soust jin vci, i vci hlavn, o vjimce z reimu 505. Jinak
eeno, dohodu o tom, e njak hmotn pedmt sice bude spojen s jinou vc,
bude k n podle jej povahy nleet a nebude mon jej od n oddlit, ani by se
tato vc znehodnotila, pesto vak nepjde o soust vci. Dohody je teba proto,
e tento postup lze podle prvnho odstavce komentovanho ustanoven pout
pouze ?se souhlasem vlastnka? nemovit vci zapsan do veejnho seznamu.

Pokud tedy nkdo zabuduje stroj, ale i jin zazen (nap. onu ji
zmiovanou vanu) do ciz stavby, nestane se tento pedmt soust pozemku,
na nm stavba stoj, pokud bude se souhlasem vlastnka pozemku do katastru
nemovitost zapsna pslun vhrada. Konkrtn je teba zapsat, e onen stroj
i zazen nejsou vlastnictvm vlastnka pozemku.

Monost sjednat vhradu se tk jen vc zapisovanch do veejnho

seznamu. Nelze tedy sjednat vhradu, e motor, kter nkdo zamontuje do ciz
sekaky, nen soust vci (sekaky), nebo nen vlastnictvm jejho vlastnka. V
ppad takov monte se motor soust sekaky prost bez dalho stane,
protoe sekaky se v katastru nemovitost ani jinm veejnm seznamu neeviduj.

Druhou podmnkou je, e jde o stroj i zazen. Nelze tedy sjednat

napklad, e stromek, kter nkdo koupil jako samostatnou movitou vc, se
nestane soust pozemku ani pot, co do nj bude zasazen.

Vhrada podle komentovanho ustanoven bude vymazna, proke-li

vlastnk nemovit vci nebo jin osoba oprvnn k tomu podle zpisu ve
veejnm seznamu, e se vlastnk nemovit vci stal vlastnkem stroje. Zsad
smluvn svobody (autonomie vle) vak odpovd, aby zapsan vhrada byla
vymazna i tehdy, pokud se na tom vlastnk stroje i zazen a vlastnk nemovit
vci z njakho dvodu dohodnou.

II. Nhrada stroje i zazen

Ped innost obanskho zkonku ztratila pvodn vc pevnm spojenm

s jinou vc svou povahu samostatn vci vdy. Vdy se stala soust vci, do
kter byla zabudovna (neboli se kterou byla spojena) a vdy pestala bt
samostatnm pedmtem prvnch vztah. Tento nsledek fyzickho spojen dvou
hmotnch pedmt nastval automaticky a bez ohledu na vli vlastnk obou
vc (NS 22 Cdo 1432/2002).

Me vak nastat situace, kdy se njemce rozhodne koupit si novou vanu

(a nahradit tak starou, respektive pvodn), nebo kdy pacht zvodu ( 2349 a
nsl.) usoud, e je poteba star stroje nahradit novmi. V takovm ppad lze
za stejnch podmnek vhradu do veejnho seznamu zapsat. Zpis nelze
provst, vyuije-li osoba, je by tm mohla bt dotena, prva odporu (nap.

pozemek je zstavou a prvnm oddlenm stroj i zazen, je je dsledkem

zapsan vhrady, se znehodnot, jeho hodnota coby zstavy poklesne). Proto
komentovan ustanoven stanov, e prvo odporu nem ten, kdo neme bt
zpisem vhrady zkrcen na svch prvech, ani ten, jeho pohledvka ji byla
uspokojena, piem vslovn umouje splnit i dosud nedosplou pohledvku
prv za elem umonn zapsn vhrady.

Souvisejc ustanoven:

498, 505 a 506, 1312 a nsl.

Literatura:

Fiala, Kindl a kol.: Obansk prvo hmotn, 2009, s. 193.

509
(Inenrsk st)
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 505

Vklad:

Inenrsk st jsou souhrnn oznaen pro rozvody zdravotntechnick

(kanalizace), zsobovn vodou (vodovody), rozvody elektrick energie a tepla a
pro telekomunikan zazen ? sem pat i kabelov rozvody, jako nap. televize
(stejn jako mezi inenrsk st patila dvj potrubn pota).

Inenrsk st tedy slou k rozvodu vody, vzduchu, energi a podobn,

stejn jako k odvdn zneitn vody, odpad jako takovch, vzduchu,

pemnn energie apod. Kategorizuj se podle rznch kritri: nap. podle

konstrukce dopravn cesty na potrubn a elektrick veden, podle sledovanho
elu na vodohospodsk (vodovody a kanalizace), energetick (plynovody,
teplovody, rozvody elektrick energie) a telekomunikan (telefonn i kabelov
st), podle zpsobu uloen na podzemn i nadzemn.

Na zklad legln definice sousti vci, podle kter soust vci je ve,
co k n podle jej povahy nle a co neme bt od vci oddleno, ani se tm vc
znehodnot, byla pvodn cel ada inenrskch st judikaturou povaovna za
soust pozemku (podle stavnho soudu ? sp. zn. Pl. S 16/93 ? melioran
zazen byla povaovna za soust pozemku, a nikoli za samostatnou vc v
prvnm smyslu; v tto sti je tedy citovan nlez s ohledem na zmnu
jednoduchho prva nepouiteln, protoe melioran zazen pat mezi
inenrsk st).

Judikatura pvodn povaovala za soust vci s ohledem na jejich

definin znaky i vodovodn a kanalizan ppojky (Rc 4/1992; v tomto smru je
judikt vzhledem ke zmn prvn pravy nepouiteln).

Nov prvn prava vedla i ke zmn judikatury v tom smru, e

kanalizan a vodovodn ppojky nadle nejsou soust pozemku (NS 22 Cdo
1308/2003).

Nov soust pozemku ex lege nen dn inenrsk s, ba dokonce ani

stavby nebo zazen, je s nimi provozn souvis.

Komentovan ustanoven toti stanov prvn domnnku (?m se za to?),

e soust inenrskch st jsou i stavby a zazen, je s nimi provozn souvis.
Podle dvodov zprvy spojen ?m se za to? pedstavuje prvn domnnku
vyvratitelnou. Je tomu tak proto, e si lze v ppad mnohch staveb provozn
souvisejcch s inenrskmi stmi jen tko pedstavit, e by byly soust
inenrskch st (je Staromstsk radnice soust inenrsk st,
pedstavovan hlavn kanalizan stokou v jejm sklepen?).

Souvisejc ustanoven:

505

Judikatura:
Kanalizan a vodovodn ppojky nejsou soust pozemku. Vlastnkem
kanalizan nebo vodovodn ppojky, zzen ped 1.1.2002, je vlastnk pozemku
nebo stavby pipojen na vodovod nebo kanalizaci, neproke-li se opak;
vlastnkem ppojek zzench po tomto datu je osoba, kter na sv nklady
ppojku podila.
(NS 22 Cdo 1308/2003)

Psluenstv vci

510
(Definice psluenstv)
JUDr. Tom Kindl

Pehled vkladu:

I. Vymezen psluenstv (1 a 6)

II. Prvn osud psluenstv (7 a 8)

III. Zvltn pedpisy (9)

Z dvodov zprvy (k 510 a 513):

Zkladn ustanoven o pojmovm vymezen vci jako takov dopluj

rovn ustanoven o jejm psluenstv. Nvrh ustanoven 510 vymezuje
psluenstv obecn, pot nsleduj ustanoven o psluenstv pozemku a o
psluenstv pohledvky. Obsah tchto ustanoven je tradin a z tho pojet
vychz s nevznamnmi obmnami valn st prvnch d kontinentln
Evropy. Tak nae pozitivn prvo vychz ji dnes pi obecnm vymezen
psluenstv vci ze stejn konstrukce ( 121 odst. 1 stvajcho obanskho
zkonku).

Posun v navrhovan prav je vak v tom, e nvrh potlauje subjektivn

prvek co do relevance vymezen psluenstv a zdrazuje jako vznamn pro
zjitn, co je psluenstvm vci, objektivn hlediska a z nich zejmna
hospodsk uren vci hlavn a posouzen otzky podle zvyklost. Proto se
osnova s pouenm z prvnch prav platnch nebo pipravovanch u ns ped r.
1950 i z prvnch prav zahraninch (nap. vcarsk obansk zkonk, l. 644 a
nsl., nebo nmeck obansk zkonk, 97 odst. 1), k tmto pstupm pikln.
Navrhuje se stanovit, e v pochybnostech, je-li nco psluenstvm vci,
rozhoduje zetel na zvyklosti soukromho ivota.

I. Vymezen psluenstv

Komentovan ustanoven obsahuje v prv ad legln definici psluenstv

vci (?psluenstv vci je vedlej vc vlastnka u vci hlavn, je-li elem
vedlej vci, aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v rmci jejich
hospodskho uren?).

Na rozdl od sousti vci (je sama vc nen, a to ani tehdy, pokud j

pvodn, tj. ped spojenm s vc, byla) psluenstv vci je tedy v prv ad
vdy samo vc v prvnm smyslu. Podle pravy v zkon . 40/1964 Sb. platilo,
e zatmco soust (kter nen vc) je s vc spojena fyzicky (jinak nejde o
soust vci), psluenstv je s vc hlavn spojeno prvn (toti vl svho
vlastnka, kter je souasn vdy i vlastnkem vci hlavn). Obansk zkonk
zachovv logicky podmnku stejnho vlastnka vci hlavn i vci vedlej (bez
toho o psluenstv jt neme), urit vc vak podle nj nen psluenstvm na
zklad vle vlastnka (respektive jen vle vlastnka), ale z hlediska svho
funknho uren. Takovm psluenstvm je stejn jako dve nap. lkrnika i
rezervn pneumatika v aut.

Podle velmi starho judiktu . 1056/1921 Vnho sbrky jsou nap.

psluenstvm tovrny etn knihy. Pouitelnost tohoto starho judiktu je dnes
sporn: pokud by tovrnou byla mnna tovrn budova, pak pouiteln nen.
Protoe stavby jsou podle 506 odst. 1 soust pozemku, byly by toti etn
knihy psluenstvm pozemku (jak plyne i z vslovnho 512). Pokud by se vak
tovrn budova nestala soust pozemku (protoe vlastnk stavby a pozemku by
nebyla tat osoba), zstaly by etn knihy psluenstvm budovy (v takovm
ppad by pak judikt pouiteln byl). Pokud by tovrnou byl mnn soubor
jmn, kter podnikatel vytvoil, kter z jeho vle slou k provozovn jeho
innosti a kter se podle 502 nazv obchodnm zvodem, mohly by etn
knihy bt tm, z eho mimo jin zvod sestv, a psluenstvm by nebyly vbec

(podle 502 se toti m za to, e zvod tvo ve, co zpravidla slou k jeho
provozu).

V ppad psluenstv mus jt nejmn o dv vci v prvnm smyslu, kter

jsou spojeny v prv ad tm, e pat te osob. Odborn literatura v tto
souvislosti pedkldala pklad hustilky: pravideln je psluenstvm bicyklu
hustilka, pokud si ji vak nkdo jen vypj od jinho, tato hustilka se
psluenstvm kola nestv (srov. Knappov, vestka, lit. . 1, s. 231).

Psluenstvm jedn vci hlavn me bt ada vedlejch vc (nap.

rohoky, lavice, stolky a idle ve koln budov; podle povahy vci pjde bu o
psluenstv domu, pokud stavba zstane vc v prvnm smyslu, anebo
pozemku, to v ppad, e pozemek a dm budou mt po innosti obanskho
zkonku tho vlastnka ? 506 a 512).

Vedle toho vak obvykl hospodsk uren vci vedlej mus bt takov,
e je uvna s vc hlavn. Obvykl uvn tedy mus zahrnovat jednak spolen
uvn, ale tak to, e vedlej vc je uvna prv jako vedlej. Jestlie
sportovec v rmci sv sportovn innosti uv obvykle sportovn obuv (brusle),
vzbroj (hokejku) i dres, jde o vci nleejc tmu vlastnkovi a jejich
obvyklm urenm je spolen uvn, pesto dn z nich nen obvykle uvna
jako vedlej; proto dres nen psluenstvm ani brusl, ani hokejky. Jde jen o vci,
je jsou obvykle uvny svm vlastnkem spolen, ani byl mezi nimi pomr
vci vedlej a vci hlavn.

II. Prvn osud psluenstv

Druh odstavec komentovanho ustanoven stanov zsadu, e

psluenstv sdl osud vci hlavn, a to bez zetele k tomu, zda astnci ve
smlouv toto psluenstv vci hlavn pmo identifikovali, i ve smlouv ? jak je
obvykl ? pouze uvedli, e vc je pevdna se vm psluenstvm, pop. se
dokonce ve smlouv o psluenstv vci hlavn nezmnili (NS 28 Cdo 133/2001).
Smyslem institutu psluenstv vci toti je zjednoduen prvnho styku (nap.
tak, aby prodejce kola nemusel do smlouvy vslovn uvdt hustilku, prodejce
auta lkrniku a prodejce pozemku, jeho soust je koln budova, kdy anebo
hadr i houbu na tabuli.

Z toho plyne, e rozhodnut Nejvyho soudu Rc 75/04 (podle nho tvo-li

psluenstv vci hlavn nemovitost, me dojt k pevodu na jinho smlouvou,

jen jestlie byla v tto smlouv vyjdena vle pevst rovn psluenstv,) nen
po innosti obanskho zkonku ji nadle pouiteln.

III. Zvltn pedpisy

V souvislosti s vkladem ustanoven o sousti vci bylo zmiovno, e

existuj pedpisy, je o uritch hmotnch pedmtech stanov, e nejsou ani
soust, ani psluenstvm pozemku (dokonce vbec pedmtem vlastnictv).
Podle 3 odst. 1 vodnho zkona nejsou ani soust, ani psluenstvm pozemku
(ale ani pedmtem vlastnictv) povrchov a podzemn vody. Podobn podle 4
odst. 1 lzeskho zkona nen ani soust, ani psluenstvm pozemku (a ani
pedmtem vlastnickho prva) prodn liv zdroj ani zdroj prodn minerln
vody.

Souvisejc ustanoven:

489, 496, 498

Souvisejc pedpisy:

3 odst. 1 vodnho zkona,

4 lzeskho zkona

Literatura:

Knappov, vestka a kol.: Obansk prvo hmotn, 1. dl,2002, s. 231.

511
(Pochybnosti)
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 510

Vklad:

Podle ustanoven 9 odst. 2 lze ke zvyklostem hledt jen tehdy, dovolv-li

se jich zkon. Komentovan ustanoven pedstavuje prv jeden z ppad, kdy se
zkon zvyklost dovolv.

Souvisejc ustanoven:

9 odst. 2

512
(Stavby)
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 510

Vklad:

Psluenstv vci je podle 510 odst. 1 ?vedlej vc vlastnka u vci

hlavn, je-li elem vedlej vci, aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v
rmci jejich hospodskho uren?. Na rozdl od sousti vci (je sama vc
nen, a to ani tehdy, pokud j pvodn, tj. ped spojenm s vc, byla) psluenstv
vci je tedy v prv ad vdycky samo vc v prvnm smyslu.

Aby mohlo jt o psluenstv, mus bt splnny ti zkladn podmnky:

jednak podmnka stejnho vlastnka vci hlavn i vci vedlej, jednak podmnka,
e mus jt nejmn o dv vci v prvnm smyslu (kter jsou spojeny v prv ad
tm, e pat te osob), jednak podmnka, e obvykl uvn tedy mus
zahrnovat jednak spolen uvn, ale tak to, e vedlej vc je uvna prv
jako vedlej.

V ppad psluenstv vci tedy mus jt nejmn o dv vci v prvnm

smyslu, to znamen, e psluenstv (jakoto vc vedlej) je prost psluenstv
jin vci (jakoto vci hlavn). Z toho, e jde o psluenstv vci, plyne, e
neme jt o psluenstv neho jinho, tedy ani o psluenstv sousti vci.

Soust vci nen vc v prvnm smyslu, proto neme mt ani dn

psluenstv. To je zsada, ze kter vychz obansk zkonk . 89/2012 Sb.
stejn jako dvj prava. Psluenstv vci me bt toti logicky prv jen
psluenstvm vci, nikoli psluenstvm neho, co vc v prvnm smyslu nen.
Z tohoto hlediska je komentovan ustanoven ( 512) ve skutenosti pouh
superfluum, je znovu stanov to, co plyne ji z jinch ustanoven.

Komentovan ustanoven toti reaguje na zmnu v pojet tch staveb,

jejich vlastnkem je vlastnk toho pozemku, na nm byly zzeny. Podle 506
odst. 1 jsou toti od jeho innosti soust pozemku i stavby na nm zzen (za
pedpokladu, e pat tmu vlastnkovi), respektive se takov stavby soust
pozemku stanou kdykoli po innosti obanskho zkonku, pokud se stavba a
pozemek stanou vlastnictvm tho vlastnka (jak stanov 3058 odst. 1).

V tchto ppadech stavby u nebudou samostatnmi vcmi v prvnm

smyslu, ale toliko soust pozemku. Zatmco do innosti obanskho zkonku
kl k zmku sice nebyl psluenstvm ani zmku, ani dve, ale byl psluenstvm
domu (jeho byly dvee i zmek soustmi), v ppad, e dm i pozemek nleej
tmu vlastnkovi, bude kl psluenstvm pozemku (jeho soust bude dm).

Plat tedy, e vedlej vci, jejich elem je spolen uvn se stavbou,

kter je soust pozemku, jsou psluenstvm nikoli takov stavby, ale
psluenstvm pozemku.

Souvisejc ustanoven:

 506 odst. 1, 3058 odst. 1

513
(Psluenstv pohledvky)
JUDr. Tom Kindl

Z dvodov zprvy:

viz u 510

Vklad:

Pohledvka je podle obanskho zkonku nehmotnou vc, psluenstv

pohledvky je tedy zvltn druh psluenstv vci. Pohledvkou se rozum prvo
oprvnn osoby (vitele) na urit plnn od jin osoby (dlunka).

Zatmco rzn hlavn vci mohou mt nejrznj psluenstv, v ppad

pohledvek zkon taxativn stanov, co jejich psluenstvm je.

Psluenstvm pohledvky tedy jsou roky, roky z prodlen a nklady

spojen s jejm uplatnnm. Pi postoupen pohledvky podle 1880 odst. 1
pechz s pohledvkou automaticky i jej psluenstv (co odpovd tomu, e
psluenstv sdl osud hlavn vci, jak stanov 510 odst. 2). Podobn podle
1313 zstavn prvo zajiuje dluh, ale automaticky i jeho psluenstv.

Naproti tomu m-li zstavn prvo zajiovat i smluvn pokutu, mus to bt

zvl ujednno. Smluvn pokuta toti psluenstvm pohledvky nen; vet
psluenstv pohledvky je v komentovanm ustanoven taxativn.

Souvisejc ustanoven:

510, 642, 1295, 1615, 1802 a nsl., 1932, 1967, 1970, 2054

Souvisejc pedpisy:

nazen vldy . 351/2013 Sb., kterm se uruje ve rok z prodlen a

nklad spojench s uplatnnm pohledvky, uruje odmna likvidtora,
likvidanho sprvce a lena orgnu prvnick osoby jmenovanho soudem a
upravuj nkter otzky Obchodnho vstnku a veejnch rejstk prvnickch a
fyzickch osob

Judikatura:
Pokud se vitel domh zaplacen smluvn pokuty stanoven procentn
sazbou do budoucna, pak jeho aloba trp vadami, protoe nrok na zaplacen
smluvn pokuty nen psluenstvm pohledvky ani optujcm se plnnm, kter
by bylo viteli mono piznat i do budoucna.
(NS Cdo 1221/2013)
Psluenstvm postoupen pohledvky se rozum roky, roky z prodlen,
poplatek z prodlen (podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. u ne ? pozn.
aut.) a nklady spojen s jejm vymhnm.
(NS 33 Cdo 2164/2010)
Smlouvou o postoupen pohledvky lze postoupit samostatn psluenstv
pohledvky (prvo na roky z prodlen), ani by byla postoupena i samotn
pohledvka.
(Rc 102/10)
Postoupenm pechz pohledvka na novho vitele v t podob, v jak v
okamiku postupu existovala, vetn tzv. vedlejch prv.
(Rc 80/07)
Smluvn pokuta je pes svou akcesorickou povahu majetkovm nrokem se
samostatnm
skutkovm
zkladem,
kter
nepedstavuje
psluenstv
pohledvky. Po dlunkovi tak lze poadovat t rok z prodlen z dlun smluvn
pokuty, a to i tehdy, je-li jej ve vyjdena procentn sazbou z dlun stky.
(KS Hradec Krlov 24 Co 167/2011)

Dl 4
Cenn papr

Oddl 1
Obecn ustanoven

514
(Pojem cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 6)

II. Teoretick pojem cennho papru (7 a 15)

III. Legln pojem cennho papru (16 a 22)

Z dvodov zprvy (k 514):

Nvrh ustanoven o cennch paprech uvozuje ustanoven vymezujc cenn

papr pojmov. Podstata je v tom, e prvo je v listin inkorporovno, klade se
tedy draz na spojen prva s listinou; v tom je zkladn povaha cennho papru.
Zrove je vyjdena kvalita tohoto spojen: bez listiny nelze toto prvo ani
uplatnit, ani pevst. V tom je podstata rozdlu mezi cennmi papry a jinmi
listinami.

Navren ustanoven pejm obsah l. 965 vcarskho zkona o

obliganm prvu, z jeho pojet vychzej i jin prvn pravy, nap. italsk nebo
polsk. Uveden pojet se shoduje i s pstupem a pojetm tuzemsk prvn
doktrny (srov. nap. Ddi, J. - Pauly, J. Cenn papry. 1. vydn. Praha:
Prospektrum, 1994, s. 20; Peliknov, I. et al. Obchodn prvo. 2. dl. 2. vydn.
Praha: Codex, 1998, s. 312; Ddi, J. et al. Prvo cennch papr a kapitlovho
trhu. 1. vydn. Praha: Prospektrum, 1999, s. 33 nebo Kotsek, J. et al. Prvo
cennch papr. 4. vydn. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 13). Navrhovan

ustanoven kryje cenn papry dokonal i nedokonal, tud zvltn vymezen

jednch i druhch nen potebn.

I. Obecn

Cenn papr jakoto prvn institut je prastar. Nen vak institutem

jednotnm, nbr vrazn diferencovanm. Jeho zkladn diferenciaci uruje
hledisko druhu cennch papr. Tyto druhy cennch papr jakoto pedmt
soukromoprvnch vztah a i pedmt prvn pravy vznikaly postupn a tm
institut cennho papru v prbhu stalet dotvely.

V tomto procesu, kter nen mon ani dnes povaovat za ukonen, se lze
v nkterch zemch setkat s etapou, kdy cenn papry z relnho spoleenskho
ivota tm zcela vymizely. To se adekvtn odrazilo t v prvn prav, v n
ustanoven o cennch paprech byla vcemn jen torzln. Tato deformovan
etapa se u ns kryje s obdobm povlenho socialistickho vvoje a uzavr se v
plnosti a potkem devadestch let minulho stolet.

Jednotliv druhy cennch papr ( 515) se od sebe li krom svch

nleitost pedevm prvy, kter jsou s nimi spojena. Jde zejmna o prva
astnit se na podnikn nebo majetku subjektu, kter je vydal (nap. u akci,
zatmnch list, kmenovch list a podlovch list). Vznamn jsou dle prva na
penit plnn (zejmna v ppad smnek a ek, ale i dluhopis). Nkter
cenn papry poskytuj prva na nabyt jinch cennch papr (kup. opn listy a
zvltn druhy dluhopis, tzv. vymniteln a pednostn dluhopisy). Zejmna v
obchodnm styku jsou konen dleit prva na nepenit plnn, konkrtn na
pepravovan i skladovan vci (pedevm u nlonch list a skladitnch
list).

Rozmanitost cennch papr z hlediska jejich druh se promt i do jejich

rznch funkc. Pro vtinu druh cennch papr je charakteristick zejmna
funkce zprostedkovn obhu prv, jej dsledn uplatnn umouje na zklad
pevodu cennho papru bez formalit rychl, levn a bezpen transfer prv,
kter jsou s tmto cennm paprem spojena. Dle se asto hovo o liberan
funkci cennho papru, kter spov v tom, e dlunk, kter m povinnost
vyplvajc z cennho papru, je "osvobozen" od povinnosti zkoumat, zda pln
skuten oprvnn osob, m je mu tak dna vy mra prvn jistoty. Jaksi
"rub" liberan funkce pedstavuje legitiman funkce cennho papru. Ta se
projevuje v tom, e cenn papr slou jako "legitimace" k vkonu prva
spojenho s tmto cennm paprem. Mezi hlavn funkce cennho papru se nkdy

ad i dvojice funkce akumulan a funkce investin. Z hlediska osoby, kter

cenn papr vydv, tj. emitenta, vydn nkterch cennch papr umouje
akumulaci kapitlu, jeho zskn z jinch zdroj me bt pro tohoto emitenta
obtnj, nebo dokonce vylouen. Naproti tomu pro osobu, kter reflektuje na
takovouto nabdku cennch papr, ale teba i na nabdku koup ji vydanho
cennho papru, pedstavuje nabyt cennho papru investici neuvanch
prostedk do cizho kapitlu.

O uvedench funkcch cennch papr ovem plat, e na jedn stran

nejsou vlun a na druh stran se neuplatuj u vech cennch papr.
Akumulan a investin funkce jsou vlastn jen nkterm cennm paprm
(zejmna akcim, dluhopism a podlovm listm), liberan a legitiman funkce
se ztrcej u vtiny cennch papr na jmno, resp. na ad ( 518), jako i zcela u
cennch papr zaknihovanch ( 525 a nsl.). V praxi (alespo u ns) se stle
nedostaten vyuv i sama funkce obhu prv, nebo se pi pevodech cennch
papr asto nadbyten (mnohdy i pod vlivem snahy zjednoduit prci
finannch ad pi daov kontrole) uzavraj sloit psemn smlouvy namsto
vyuit monosti minimln formlnho pevodu cennho papru.

Z hlediska systematiky prvn pravy ad souasn legislativa zklad

pravy cennch papr do obanskho zkonku s tm, e cenn papry pojm
vslovn a koneckonc i nov jako vc. Variabilita a komplikovanost cennch
papr vak vede k tomu, e jsou cenn papry upraveny t v jinch zkonech.

II. Teoretick pojem cennho papru

Jako vtina klovch prvnch pojm i pojem cennho papru m svj

zklad nikoli v legislativ, nbr v teorii. Jeho veobecn uznvan definice
ovem neexistuje. Vtinov nzorov shoda panuje v uznn pouze dvou
zkladnch defininch znak cennho papru, avak ji v samotnm jejich
vymezovn se vyskytuje opt znan rznorodost.

Coby vchozm znakem (per genus proximum) bval a nejednou stle bv

cenn papr charakterizovn jako listina. To je nesprvn, nebo cenn papr (a to
i bez ohledu na zaknihovan cenn papry) listinou bt nemus. Jen o nco mlo
vstinj je postien zkladu cennho papru jakoto hmotnho substrtu (nap.
Pokorn, lit. . 3), resp. hmotnho movitho podkladu (nap. ji Herman-Otavsk,
lit. . 10), na nm je urit zznam. O mnoho zdailej nejsou ani pokusy
nahradit pojem hmotnho substrtu pojmem nosie zmnnho zznamu (nap.
Ddi, lit. . 2). Cenn papr toti svj hmotn substrt mt nemus (je-li cennm

paprem zaknihovanm) a nosi (jakm je nap. magnetick disk) je nm, co

prakticky nikdy nepat emitentovi a ji vbec nikdy nen vlastnictvm vlastnka
cennho papru, take to sotva me tvoit vchoz znak cennho papru. Za
pijatelnj je proto mon oznait snahy charakterizovat cenn papr jako nap.
psemnost i skripturu. Patrn nejpesnj a nejvstinj se vak pro postien
vchozho znaku cennho papru ukazuje vraz psemn projev vle, kter uinil
emitent cennho papru (nap. Ddi, lit. . 1, nebo Pauly, lit. . 5); tmto
zpsobem je nejen postien psemn charakter cennho papru, ale vslovn t
vyjdena jeho volitivn strnka.

Coby odliujcm znakem (per differentiam specificam) bv tm

bezvjimen- a jist sprvn- cenn papr charakterizovn pojmem inkorporace.
Tm se vtinou rozum skutenost, e cennmu papru, pesnji onomu
psemnmu projevu vle, jsou vtlena (inkorporovna) urit prva, kter tak
jsou s tmto projevem tsn spojena. Vrazn se vak rzn pohledy na to, co tato
inkorporace a toto spojen prv s psemnm projevem vle ve skutenosti
znamen.

Neju a zejm i nejmn pesn je pojet, podle kterho je prvo s

cennm paprem spojeno tak, e je nutn cenn papr pedloit k vkonu tohoto
prva. (Tato koncepce, typick nap. v naich podmnkch pro obdob "tpn" v
problematice cennch papr a do potku devadestch let minulho stolet,
vychzela pozitivisticky z 185i o. s. ., kde se hovoilo o listin, kterou je teba
pedloit k uplatnn prva.) Podstatn dle jdou ir, asto i znan letit pojet
inkorporace, v nich je spojen prva s cennm paprem chpno tak, e se
listinou (tj. onm psemnm projevem vle) zprostedkuje nejen vkon, ale i
zcizen tohoto prva (nap. ji Randa, lit. . 11). Logick konstrukce "jen jestlie je
tu psemn projev vle, lze prvo zcizit a vykonat", kterou lze odtud vyvodit, pak
pivd nezdka k charakteristice, v souladu s n prvo vbec "sdl osud"
psemnho projevu vle, co znamen, e spolu s psemnm projevem
pedstavujcm cenn papr navc t vznik i zanik. V nejirm pojet lze tedy v
souladu se souhrnem teoretickch pojet inkorporaci charakterizovat tymi
znaky, a to jako takov sepjet prva s cennm paprem, kdy prvo spolu s
psemnm projevem vle pedstavujcm cenn papr vznik, vykonv se,
pevd se a zanik. Ani jedna z tchto charakteristik vak nen zcela pesn.

Pokud jde o vznik prva, velmi asto k nmu me dojt dve, ne je

uinn psemn projev vle pedstavujc cenn papr a ne je tedy cenn papr
vydn. (Typicky nap. prva akcione velmi asto vznikaj dv, ne je vydn
cenn papr, s nm maj bt spojena.) Jet vraznji je zpochybnn znak vkonu
prva spolu s cennm paprem. Pedn proto, e vznikne-li prvo dve ne cenn
papr, me bt samozejm vykonno i bez psemnho projevu, kter tento
cenn papr pedstavuje. Avak i kdy cenn papr ji vznikne, je mon prvo

vykonat asto bez nho. To plat typicky nap. u akcie znjc na jmno, kdy
akciov spolenost respektuje jako akcione pouze toho, kdo je zapsn v
seznamu akcion, by teba ji cenn papr pozbyl; u zaknihovanho cennho
papru je vbec tko hovoit o tom, e s psemnm projevem vle, kter jej
pedstavuje, se prvo vykonv. Inkorporace prva vak nen absolutn ani z
hlediska znaku pevodu cennho papru. To dokld nap. existence tzv.
samostatn pevoditelnch prv, kter lze od psemnho projevu vle odpoutat a
kter se tak nejen vykonvaj, ale i pevdj bez ohledu na to, kdo je vlastnkem
cennho papru, a tedy i bez ohledu na ppadn pevod cennho papru;
podobn se prvo s cennm paprem nepevd proto, e se od psemnho
projevu vle "odpoutalo" v dsledku toho, e bylo fixovno na tzv. rozhodn den,
a kdy se ji po tomto dni s cennm paprem nepevd. Konen ani znik prva
nemus spadat vjedno se znikem psemnho projevu vle pedstavujcho cenn
papr. To vyplv pedn opt z existence samostatn pevoditelnch prv, jsou-li
skuten oddlena, nebo jejich znik je nezvisl na zniku cennch papr, a
naopak mohou existovat i pi zniku cennho papru. Lze si vak pedstavit i jin
ppady, kdy cenn papr nezanikne a zanikne prvo s nm spojen (nap. pro
nemonost plnn, kdy je znieno nco z toho, co m bt na zklad skladitnho
listu vydno z schovy).

Zpochybnn jednotlivch znak inkorporace vak neznamen zpochybnn

inkorporace jako takov. Plat toti, e prvo sice vce i mn asto me
vznikat, pevdt se, vykonvat se a zanikat bez psemnho projevu vle
pedstavujcho cenn papr, e vak jakmile jednou takov projev vle existuje,
je s nm koneckonc vdy alespo jedno i vce prv spojeno, piem se spolu s
nm t pevd a obvykle dochz spolu s jeho znikem i k zniku tohoto prva;
naproti tomu spe jen nkdy s jeho vyuitm dochz i k vkonu tohoto prva.

Prv pro toto ne zcela jednoznan vymezen inkorporace jako jednoho ze

dvou zkladnch znak cennho papru se inkorporace nkdy chpe jinak, co
vede souasn i k novmu vymezen samotnho pojmu cennho papru. Vyjt je
nutn ze zcela specifick povahy onoho psemnho projevu vle, kter
pedstavuje cenn papr. Akoli jde o psemn projev vle, jde souasn o
pedmt prv a povinnost, a je tedy vdy njakm majetkem, podle koncepce
obanskho zkonku vc, a tedy i vlastnictvm. To nelze konstatovat o dnm
jinm psemnm projevu vle. Jde pitom o vlastnictv v podob hmotnho
substrtu, kterm me bt cenn papr pedstavovn, kter tu vak bt vbec
nemus (a i kdy tu je, nen tm, co z cennho papru in cenn papr). A stejn
tak nejde ani o vlastnictv v podob prva, kter je tomu psemnmu projevu vle
inkorporovno, pestoe je jeho inkorporace podstatou cennho papru. Jde o
vlastnictv, kter bez ohledu na materiln i nemateriln podobu psemnho
projevu vle, jen je jeho zkladem, a naopak s ohledem na to, e je s tmto
projevem vle tsn spojeno njak prvo, pedstavuje samostatnou majetkovou
hodnotu, kter nem mezi pedmty prv a povinnost obdobu a je je vc sui
generis.

Cenn papr tak pedstavuje jednotu specifickho psemnho projevu vle,

prva tomuto projevu inkorporovanho a souasn i majetkov hodnoty jakoto
samostatnho pedmtu prv a povinnost. Odtud se podv vyjasnn obsahu
on dosud vgn inkorporace. Ta je dna zjevn tm, e subjekt prva, kter je
psemnmu projevu vle inkorporovno (a to reln, nikoli jen obecn, nebo
me bt in concreto samostatn pevedeno), je souasn vlastnkem toto
psemnho projevu vle pedstavujcho samostatnou majetkovou hodnotu v
podob zcela specifick vci.

Na tchto zkladech lze cenn papr triviln - nicmn vrn - vymezit

tak, e je psemnm projevem vle, kter (bez ohledu na svou materializovanou
i nematerializovanou podobu) pedstavuje jakoto samostatn, zcela specifick
majetkov hodnota, resp. vc, pedmt prv a povinnost a s nm je spojeno
vdy alespo jedno i vce prv tak, e subjekt tohoto prva i prv je souasn
t vlastnkem tohoto psemnho projevu vle.

III. Legln pojem cennho papru

Legln pojem cennho papru, kter obansk zkonk pin, vychz z

prastar teoretick konstrukce (zastvan ji Randou), e se jedin listinou
zprostedkuje zcizen a jakkoli vkon prva. Jeho bezprostednm impulzem se
ovem zjevn stal l. 956 vcarskho obliganho zkona z roku 1911, v nm je
uinn pokus vymezit cenn papr veobecn definic, podle kter je cenn papr
listina, s n je prvo spjato tak, e neme bt bez listiny ani uplatnno, ani
pevedeno.

Pozitivem novho leglnho pojmu cennho papru v 514 je zpesnn tto

definice slovy "po vydn cennho papru". Jinak vak jde o doslovn pevzet
vcarsk pravy, oprajc se o uvedenou teoretickou konstrukci. To je
politovnhodn poin. Nikoliv snad proto, e vcarsk prvn prava doznala v
legislativ jinch zem jen nevraznho nsledovn, nbr zejmna proto, e od
dob jejho vydn, a tm spe od doby zrodu jejho teoretickho zkladu, poznn
postoupilo dle a svho mimodnho rozen doznal i specifick fenomn
zaknihovanho cennho papru.

Zkladnm problmem koncepce obanskho zkonku je ztotonn pojmu

cennho papru s pojmem listinnho papru a uznn zaknihovanho cennho
papru (v 525) pouze jako neho, co do pojmu cennho papru nepat. To je
vsledek velmi kontroverznho legislativnho kroku (srov. vklad u 525 odst. 1).

Druhm problmem koncepce obanskho zkonku jsou nepesnosti nov

definice i z hlediska vymezen cennho papru, je-li chpn vhradn jako listinn
cenn papr. Teoretick rozbor pojmu cennho papru (viz sub II.) jasn ukazuje,
e jsou ppady, kdy i po vydn cennho papru prvo, kter bylo s "listinou"
spojeno, s n spojeno pestane bt, a lze je tud pevst i bez tto listiny. Hlavn
vak je, e i kdy cenn papr v podob listiny u existuje, asto me, a nkdy i
dokonce mus bt prvo vykonno tak, e se k tomu tato listina vbec nepouije;
v dsledku toho neplat, e prvo bez tto listiny nelze uplatnit.

De lege ferenda lze shrnout, e legln definice cennho papru v

obanskm zkonku potvrzuje prastar, od Iavolena znm pravidlo o
nebezpenosti definic (omnis definitio in iure civili periculosa est), nebo jde o
definici, kter chyb jak pesnost, tak plnost.

De lege lata je teba 514 interpretovat tak, e podv definici pojmu

pouze listinnho cennho papru, k n je nutn pistupovat s vraznou rezervou,
a to pinejmenm v trojm smru. Za prv je nutn mt na pamti, e o cenn
papr me jt i tam, kde cenn papr nen listinou. Za druh o cenn papr me
jt nkdy i tam, kde prvo podle legislativn abstrakce spojen s psemnm
projevem vle pedstavujcm cenn papr se pevd bez tohoto psemnho
projevu vle. Konen za tet velmi asto je teba za cenn papr uznat i takov
projev vle pedstavujc cenn papr, kter nen vbec teba k uplatnn prva,
je je podle legislativn abstrakce s takovmto projevem vle spojeno.

Interpretace cennho papru podle 514 mus vst vdy jen k pojmu tzv.
dokonalho cennho papru. Je proto hrubou chybou formulace t sti dvodov
zprvy, podle n ustanoven 514 "kryje cenn papry dokonal i nedokonal,
tud zvltn vymezen jednch i druhch nen potebn". Za nedokonal cenn
papry se toti veobecn uznvaj pouze ty z konstitutivnch cennch papr,
kter zpsobuj ne vce ne vznik prv a povinnost, ani maj vliv na dal osud
tchto prv a povinnost, zejmna na jejich vkon a znik. Jde nap. o smlouvu, u
n zkon vyaduje psemnou formu, o zv apod. (viz nap. Ddi, lit. . 1).
Takovto listiny vak 514 zcela jist nevymezuje.

Souvisejc ustanoven:

515 a 544, 1103, 2413 a 2414, 2417, 2572

Souvisejc pedpisy:

137, 138, 245, 256 a 310 z. o. k.,

zk. smn. a ekov,

zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 17 a nsl.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 29 a nsl.

Kotsek, Pokorn,Raban a kol.: Kurs obchodnho prva. Prvo cennch

papr, 2003, s. 12 a nsl.

Kotsek a kol.: Prvo cennch papr, 2005, s. 13.

Pauly: Zkladn teoretick otzky cennch papr, 2009, s. 26 a nsl.

Peliknov a kol.: Obchodn prvo, 2. dl, 1998, s. 312.

Pibyl: Zklady prva cennch papr, dl I., 1995, s. 9, 37, 38, 40.

Rouek: eskoslovensk prvo obchodn, I. st obecn, s. 96 a nsl.

Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, s. 139.

Hermann-Otavsk: Randova teorie o cennch paprech s hlediska enevsk

osnovy jednotnho zkona smnenho. In Randv jubilejn pamtnk. K stmu
vro narozen Antonna Randy, 1934, s. 385.

Randa: O cennch paprech, obzvlt o skripturnch obligacch. Prvnk.

1889, . 1.

Vtek: Prvn prava cennch papr v novm obanskm zkonku.

Obchodn prvo. 2012, . 12, s. 427 a nsl.

515
(Neupraven druhy cennch papr)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Neupraven druhy cennch papr (5 a 8)

Z dvodov zprvy (k 515):

Obecn vymezen cennho papru nevyluuje existenci takovch druh

cennch papr, kter nejsou zkonem zvl upraveny. Proto se navrhuje
stanovit podstatn prvky, kter mus listina obsahovat, aby mohla bt za cenn
papr uznna. Jsou to daje o emitentovi a prvech spojench s cennm paprem.
Z listiny mus bt ovem patrn i to, e je cennm paprem, co je zejm i ze

znn navrhovanho ustanoven, tebae se v nm zmrn neukld, aby listina

obsahovala vslovn oznaen, e se jedn o cenn papr. Nebude-li listina
oznaena jako cenn papr, ale nap. jako certifikt, bond, warrant nebo obiln
zstavn list, nebude to na jmu zvru, e se jedn

o cenn papr, pokud z listiny budou patrn jak emitent, tak i prva s
listinou spojen. Tato prva mohou bt v listin urena vslovn nebo odkazem
na emisn podmnky.

I. Obecn

Zkladnm kritriem lenn cennch papr je kritrium jejich druhu. Jeho

sledovn ukazuje, e jeden cenn papr je z hlediska prv, kter jsou s nm
spojena, jako koneckonc i z hlediska sv funkce (viz koment k 514) nm
zcela odlinm od cennho papru jinho.

Z historickho hlediska prochz soubor druh cennch papr svm

vvojem, kter je charakteristick zejmna roziovnm jejich okruhu a na kter
reaguje prvn prava (podobn jako nap. na vvoj jednotlivch smluv). Tam, kde
se uvn uritho cennho papru stane ve spolenosti typickm, prvn prava
takov cenn papr zakotv jako zvltn druh cennho papru. Tam, kde uvn
cennho papru v praxi takovho stupn nedosahuje, prvo zpravidla ponech
pravu tohoto cennho papru v zsad na autonomii vle emitenta. Vjimkou z
tohoto postupu zkonodrce je ppad, kdy je legislativn stanoven numerus
clausus druh cennch papr a kdy je tak v rmci prvnho du mon
povaovat za cenn papr pouze to, co jako cenn papr ozna zkon, pop. jin
prvn pedpis. Takov stav, kter byl u ns nastolen na potku devadestch let
a kter byl postupn a implicitn opoutn, je vak zejm nejen pechodn, ale i
z celosvtovho hlediska prvn pravy cennch papr spe vjimen.

Ty druhy cennch papr, kter jsou prvem upraveny a kter se zpravidla

oznauj jako zkladn, jsou v naich podmnkch akcie, zatmn listy, opn listy,
kmenov listy, podlov listy, dluhopisy, kupny, smnky, eky, nlon listy,
skladitn listy a zemdlsk skladn listy. Nkdy me urit druh cennho papru
formln petrvvat, jeho uit vak ji nepipad v vahu (tak je tomu u
investinch kupn, je byly pouvny v kupnov privatizaci). Jindy prvo od
pravy druhu cennho papru upust (tak nap. in nov legislativa v ppad
poukzek na akcie.)

Z formlnho hlediska jsou jednotliv druhy cennch papr upraveny nikoli

centrln v obanskm zkonku, kter upravuje pouze kupn, nbr ve
specilnch zkonech, jimi jsou zejmna zkon smnen a ekov, zkon o
obchodnch korporacch, zkon o dluhopisech, zkon o investinch spolenostech
a investinch fondech a zkon . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech
a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon. Z
hlediska svho rozsahu se prava jednotlivch druh cennch papr velmi rzn.
Nkdy (nap. u kupn) posta jedno ustanoven, jindy je druh cennho papru
(nap. akcie) upraven irokm okruhem ustanoven, v uritch ppadech (nap. u
dluhopis) neposta ani cel zkon. To se promt i do obsahu pravy. Ta nkdy
e celou adu rozmanitch otzek upravovanho druhu, jindy se omez jen na
nleitosti cennho papru a prva s nm spojen.

II. Neupraven druhy cennch papr

S ohledem na zmnn pedchoz vvoj na prvn pravy obansk

zkonk opodstatnn pipout vslovn existenci neupravench druh cennch
papr. Autonomii vle emitenta vak neponechv bezbehou a vymezuje
minimum, kter cenn papr, jen nen legislativn upraven jako druh cennho
papru, mus obsahovat.

Za jednu ze zkladnch nleitost takovhoto cennho papru oznauje

zkon "daj o emitentovi". To je na jedn stran samozejm s ohledem na to, e
kad cenn papr je teba chpat jako psemn projev vle emitenta (viz
koment k 514). Na druh stran je to vak nepln, resp. nepesn. Slovo
"daj" je toti teba chpat podle okolnost nikoli jen jako jmno, resp. nzev
emitenta, nbr jako jednoznanou identifikaci emitenta, kter vyluuje, aby
mohl bt emitent zamnn za jinou osobu.

Klovou nleitost neupravenho druhu cennho papru pedstavuje uren

prva, kter je s cennm paprem spojeno. Singulru v textu zkona je teba
rozumt tak, e musej bt vymezena samozejm vechna prva, kter jsou
cennmu papru inkorporovna. Pokud k takovmu vymezen nleit dojde, bude
jasn, e jde o cenn papr. Z tohoto hlediska jsou proto nadbyten vahy
dvodov zprvy o tom, jak fakt existence cennho papru vyjdit; naopak
kdyby prva spojen s neupravenm cennm paprem vyjdena nebyla, dn
vyjden o tom, e jde o cenn papr, by na tom zcela jist nic nespravilo.

Pravidlem by mlo bt, e se pedepsan nleitosti uvedou na cennm

papru. Z toho zkon pipout vjimku v podob monosti odkzat na emisn

podmnky (k jejich problematickmu pojmu viz vklad k 519 odst. 2). Tam, kde
emisn podmnky vydny nebudou, je tato monost vylouena. Krom toho je
vylouena, i pokud jde o nleitost daje o emitentovi. Sotva si lze toti
pedstavit, e by mohl bt vydn neupraven cenn papr, ani by z nho bylo
patrn, kdo jej vydal; pinejmenm toti z odkazu na emisn podmnky mus bt
patrn, emisn podmnky to jsou.

Souvisejc ustanoven:

514, 516 a 544, 2417, 2572

Souvisejc pedpisy:

137, 138, 245, 256 a 310 z. o. k.,

zk. smn. a ekov,

zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 36, 41 a nsl.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 29 a nsl.

Peliknov a kol.: Obchodn prvo, 2. dl, 1998, s. 381.

Pauly: Zkladn teoretick otzky cennch papr, 2009, s. 29 a nsl.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 2 a nsl.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 12 a nsl.

516
Zastupiteln cenn papry

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Legislativn koncepce zastupitelnosti cennch papr (5 a 7)

III. "Mechanick podpis" zastupitelnch cennch papr (8)

Z dvodov zprvy (k 516):

Cenn papry jsou vcmi v prvnm smyslu. Obecn ustanoven o vcech

vymezuje zastupitelnou vc jako movitou vc, kter me bt nahrazena jinou
vc tho druhu. Z tto zkladn charakteristiky vychz i navren ustanoven,
kter s pravami pejm z platn pravy cennch papr 2 zk. . 591/1992 Sb.
Navren prava prvnho odstavce rozliuje, ostatn jako cel osnova, vznam
slov t a stejn a nadle ji nevyaduje jako znak zastupitelnosti tut podobu,
nebo s podobou cennho papru osnova ji vzhledem k novmu pojet
zaknihovanch cennch papr nepot.

Navrhuje se vslovn vyeit praktick obte spojen s tm, e v etnch

ppadech mus bt i pi emisi vtho mnostv zastupitelnch cennch papr
kad z nich opaten podpisem oprvnn osoby. Protoe podpis pedstavuje
zkladn prvek, jak ovit pravost cennho papru, navrhuje se umonit opaten
zastupitelnch cennch papr i otiskem podpisu, avak za pedpokladu, e na
listin budou souasn pouity ochrann prvky.

I. Obecn

Vedle kritria tdn cennch papr podle jejich druhu, kter obansk
zkonk vyjaduje pouze implicitn (v 515, ale i jinde), pedstavuje dal hledisko
tdn cennch papr kritrium jejich zastupitelnosti. Zastupiteln cenn papry
(a podobn i jejich opak, tj. nezastupiteln cenn papry) je ovem zapoteb
posuzovat ve dvou rovnch, a to jako obecn, resp. potenciln zastupiteln
cenn papry, a specificky, resp. reln zastupiteln cenn papry.

V prvm ppad zastupitelnosti jde o to, e nkter abstraktn chpan

cenn papry jsou zpsobil bt nahrazeny jinmi cennmi papry, ani se to nap.
sfry vlastnka takovch cennch papr jakkoli dotkne. Takovmi cennmi papry
jsou zejmna ty, kter jsou vydvny ve vtm mnostv, tedy nap. akcie,
dluhopisy, podlov listy apod. Naproti tomu cenn papry vydvan individuln
(nap. skladitn listy, eky apod.) zpravidla za potenciln zastupiteln
povaovny nebudou.

Druh rove zastupitelnosti m charakter relativn. Vyjaduje podmnky,

za kterch je mon urit konkrtn cenn papr nahradit (samozejm opt bez
jakkoli jmy pro vlastnka cennho papru) jinm konkrtnm cennm paprem.
Pirozen pitom je, e reln zastupitelnost cennch papr implikuje t jejich
zastupitelnost potenciln.

Z hlediska zkona me mt vznam jak potenciln, tak reln

zastupitelnost cennch papr. Hlavn roli vak v prvn prav cennch papr
hraje jejich reln zastupitelnost. To plat o aktuln prvn prav, stejn jako to
platilo o pedchzejc prav zastupitelnosti cennch papr, kterou obsahoval
2 zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech, a kterou aktuln prvn prava
vcn kopruje. Rozdl je pouze v pokusu terminologicky odliit v obanskm
zkonku vznamy slov "t" a "stejn". S ohledem na zsadn synonymick
vznam tchto pojm se to ovem nezd bt pokusem zcela pesvdivm,
stejn jako lze pochybovat o tvrzen dvodov zprvy, e na tomto pojmovm
rozlien buduje cel obansk zkonk.

K odst. 1

II. Legislativn koncepce zastupitelnosti cennch papr

Legislativn koncepce zastupitelnosti cennch papr je postavena na

identit cennch papr ve tyech bodech. Za prv mohou bt cenn papry
zastupiteln pouze pi identit jejich druhu; tak nap. dluhopis neme bt
zastupiteln akci, akcie podlovm listem apod. Za druh se k zastupitelnosti
vyaduje identita jejich emitenta; nap. dluhopis nelze zamnit jinm dluhopisem
ani tehdy, kdy pi jejich stejn form jsou s nimi spojena koneckonc stejn
prva, rzn-li se osoby, kter tyto cenn papry vydaly. Za tet tvo pedpoklad
zastupitelnosti cennch papr jejich identick forma. Tento pedpoklad je ovem
zahrnut koneckonc ve tvrtm poadavku na zastupitelnost cennch papr, jm
je to, e z tchto cennch papr vznikaj stejn prva, nebo s cennmi papry
rznch forem nemus bt spojena stejn prva.

Tento tvrt poadavek na identitu prv je pro svou znanou obecnost

svm zpsobem "vcedimenzionln". Stejn prva z cennch papr nevznikaj
zejmna pi rznm stanoven vnos, pi odlin dob splatnosti cennch papr
(kup. tch i onch dluhopis), v ppadech, kdy jde o rzn "poddruhy" stejnho
druhu cennch papr(nap. kmenov akcie nen zastupiteln prioritn akci), v
ppadech, kdy je u jednoho cennho papru zajitna jeho "vratnost" za platu
emitentovi, zatmco u druhho cennho papru nikoli (nap. u takto rzncch se
podlovch list) atp.

Pokud jde o vznam zastupitelnosti cennch papr, projevuje se zejmna

ve smluvnm systmu. Pestoe obansk zkonk ji neupravuje vslovn pjku,
resp. nyn zpjku cennch papr, poddv se z podstaty zpjky (podle
2390), e jejm pedmtem mohou bt toliko zastupiteln cenn papry. Podobn
v ppad tzv. hromadn schovy ( 2410 a nsl.), jakkoli se obansk zkonk na
rozdl od dvj pravy ji vslovn nezmiuje o vlun zastupitelnch cennch
paprech jako jejm pedmtu, lze vcelku spolehliv dovodit (zejmna z 2411
odst. 1 a snad i ze slova "stejnho" v 2410, je-li chpno ve smyslu dvodov
zprvy k 516 odchyln od slova "tho"), e do n jin ne zastupiteln cenn
papry ukldny bt nemohou. Odtud mimo jin vyplv t to, e pouze pro
zastupiteln cenn papry je vyhrazena jejich imobilizace (podle 2413).
Zastupitelnost cennch papr ovem hraje roli i jinde. Pouze zastupiteln cenn
papry lze nahradit hromadnou listinou a z dalch typickch pklad uplatnn
zastupitelnosti cennch papr zasluhuje zmnku nejen to, e pouze se
zastupitelnmi cennmi papry se obchoduje na regulovanch trzch, ale t to,

e jen zastupiteln cenn papry mohou bt nahrazeny zpisem do centrln

evidence zaknihovanch cennch papr a stt se tak zaknihovanmi cennmi
papry (jakkoli to 91 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ji
vslovn neuvd).

K odst. 2

III. "Mechanick podpis" zastupitelnch cennch papr

Podpis emitenta, kter je samozejm esenciln nleitost kadho

listinnho cennho papru, me psobit pote tam, kde jsou cenn papry
vydvny ve znanm mnostv kus. Z tchto dvod se opodstatnn v zkon
pipout, aby byl nahrazen pouhm svm otiskem. Tato technika nebyla
vylouena ani podle pedchoz prvn pravy, nebyla vak zakotvena obecn.
Tuto novou obecnou pravu ovem zkonodrce dosud nezvldl reflektovat ve
specilnch zkonech, kde ji nadbyten parafrzuje (viz nap. 260 odst. 1 z. o.
k. aj.)

Souvisejc ustanoven:

514, 515, 517 a 544, 2410 a 2414

Souvisejc pedpisy:

137, 138, 245 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech

Z literatury:

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 76.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 17, 18.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 20-22.

517
(Povinnost emitenta k nhrad kody pi poruen povinnosti tet osobou)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Povinnost emitenta k nhrad kody pi nesplnn povinnosti tet

osobou (2 a 6)

Z dvodov zprvy (k 517):

Ustanoven je dispozitivn. Nebrn tedy, aby emitent svou odpovdnost za

plnn z cennho papru vylouil. To plyne ze zkladnch ustanoven o cennch
paprech - v cennm papru se ur, jak prva jsou s nm spojena, tud se
pipout i negativn vymezen, e urit prvo s cennm paprem spojeno nen.
Opak lze pirozen stanovit pro jednotliv ppady kogentnm ustanovenm jinho
zkona.

I. Obecn

Osobou, kter je povinna plnit povinnost odpovdajc prvu spojenmu s

cennm paprem, je zsadn emitent. Nkdy takovou povinnost ovem me mt
t osoba od emitenta odlin. Jej povinnost pak me existovat vedle povinnosti
emitenta anebo namsto povinnosti emitenta. Jako pklad prvho ppadu lze

uvst smnenho ruitele nebo kadho dalho vlastnka smnky i eku.

Druh ppad reprezentuje nap. osoba, kter d emitent pkaz, aby plnila
zvazek odpovdajc prvu z cennho papru (samozejm pokud to zkon
nevyluuje). Tak je tomu u akceptanta ciz smny nebo kup. u obchodnka s
cennmi papry, kterho emitent pov vplatou vnos z cennho papru,
splacenm jmenovit hodnoty dluhopisu, obstarnm vydn vymnitelnch nebo
prioritnch dluhopis, na jejich nabyt maj akcioni pednostn prvo, apod.
Zcela specifick jsou ppady, kdy je z cennho papru zavzna osoba odlin od
emitenta tak, e jej povinnost koresponduje prvu samotnho emitenta; tak je
tomu u vlastnka zatmnho listu, s nm je spojena povinnost splatit nepln
splacen emisn kurs akcie.

II. Povinnost emitenta k nhrad kody pi nesplnn povinnosti tet

osobou

Ped vydnm obanskho zkonku neexistovala obecn prava povinnosti

emitenta nahradit kodu vzniklou z toho, e tet osoba zavzan plnit povinnost
odpovdajc prvu spojenmu s cennm paprem poru svou povinnost. Nezd se
vak, e by to byl jej nedostatek, zejmna konfrontuje-li se to s ne zcela jasnm
ustanovenm 517.

Pedn jist existuj ppady, kdy se norma obsaen v 517 neuplatn. Tak
tomu bude v ppadech, kdy jej uplatnn jin kogentn norma, o jejm
ppadnm uplatnn v tomto smru obsahuje zmnku sama dvodov zprva, tak
i onak vylou (a ji explicitn, nebo implicitn); klasickm pkladem zde je
poruen povinnosti spjat s cennm paprem, kterou nkdo (nap. vlastnk
zatmnho listu) m vi emitentovi. Jinm ppadem absence dopadu 517 jsou
situace, kdy emitent svou odpovdnost pedem vylou, jak se s tm pot
rovn v dvodov zprv. Aby toho vak emitent skuten efektivn doshl,
mus zsadn dojt ke konsensu o tom s osobou, kter je z cennho papru
oprvnn (a kter se nap. sm s tm, e emitentovu povinnost pln pebr
tet osoba); nelze toti samozejm penst povinnost bez souhlasu oprvnnho
subjektu. Sotva vak lze o takovm vylouen odpovdnosti hovoit tam, kde
emitent ve smyslu dvodov zprvy njak prvo s cennm paprem nespoj; pak
toti tomuto prvu nekoresponduje dn povinnost, a nepipad tud ani v
vahu, aby byla poruena.

Dle tam, kde dan norma naopak nepochybn plat, lze soudit, e by to,
co pikazuje, platilo, i kdyby v zkon vslovn formulovna nebyla. Tak jist
nap. mus emitent nahradit kodu, kter akcioni vznikne tm, e mu obchodnk
s cennmi papry v rozporu s 293 z. o. k. neprod prioritn dluhopisy, akoli se k
tomu emitentovi na zklad smlouvy o obstarn vydn cennch papr zavzal.

Pitom zde si sotva lze pedstavit, e by mohlo existovat njak ujednn mezi
akciovou spolenost a jejmi akcioni, kter by to vyluovalo.

Konen velmi asto me bt v danch souvislostech problematick, zda

pipad v vahu skuten povinnost emitenta k nhrad kody, tebae emitent
povinnost vi tomu, kdo byl doten poruenm povinnosti tet osobou, mt
nepochybn bude. Tak nap. nebude-li plnit avalista nebo nkter z dvjch
vlastnk smnky vlastn, nic to nezmn na povinnosti vstavce smnky plnit,
pjde vak o plnn, kter m vstavce poskytnout suo nomine, ani to bude
plnn spovajc v nhrad kody.

Reln dopad 517 lze tedy povaovat zejm za relativn omezen.

Souvisejc ustanoven:

514, 515

Souvisejc pedpisy:

zk. smn. a ekov,

293 z. o. k.

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 26, 27.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 41.

518
Forma cennho papru

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Legislativn koncepce forem cennch papr (4 a 9)

III. Domnnky forem cennch papr (10 a 11)

Z dvodov zprvy (k 518):

V souladu s prvn vtou 3 odst. 1 zk. . 592/1991 Sb., o cennch

paprech[,] se uvdj ti formy cennch papr. Pipojuje se vyvratiteln prvn
domnnka, podle kter je cenn papr na ad ten, kter obsahuje jmno
oprvnn osoby (tm nen vylouen dkaz, e jde o cenn papr na jmno nebo
na doruitele), a nevyvratiteln prvn domnnka, podle kter se uruje, kdy jde
o cenn papr na doruitele.

I. Obecn

Krom kritria tdn cennch papr podle jejich druhu (viz 515) a
zastupitelnosti (viz 516) se cenn papry td t podle sv formy, a to na cenn
papry jednak na doruitele (au porteur), jednak na ad (a ordre, ordre papry) a
jednak na jmno (au nom, rektapapry). Tato tradin terminologie ovem bv v
nkterch zkonech (nap. pi prav akci) poruovna tm, e se cenn papry
na doruitele oznauj jako cenn papry na majitele a cenn papry na ad se
oznauj jako cenn papry na jmno.

Monost t forem cennch papr nelze chpat tak, e kad druh cennho
papru me bt v tchto tech formch vydn. Zkon toti me uritou formu
(poppad urit formy) cennho papru pro urit druh cennho papru
pedepsat a tm naopak urit formy (i uritou formu) cennho papru vylouit.

Zkon . 592/1991 Sb., o cennch paprech, tdn cennch papr podle

formy opral primrn o to, zda a ppadn v jak me lze omezit jejich
pevoditelnost; u cennch papr se vyluovalo jakkoli omezen jejich
pevoditelnosti, u cennch papr na ad se pipoutlo omezen, nikoli vak
vylouen jejich pevoditelnosti a u cennch papr na jmno se pipoutlo jak
omezen, tak i vylouen jejich pevoditelnosti. Obansk zkonk (mimo jin i dky
tomu, e z pojmu cennho papru vylenil zaknihovan cenn papr) se naproti
tomu, zd se, vrac ke klasickmu hledisku tdn cennch papr podle toho, jak
se pevdj.

K odst. 1

II. Legislativn koncepce forem cennch papr

Aktuln koncepce forem cennch papr je takov, e vtina druh

cennch papr me bt vydna jen v nkterch formch, nebo dokonce pouze v
jedn form. Tak nap. akcii lze vydat jen jako cenn papr na doruitele (a to
jet jen jako imobilizovan cenn papr) nebo cenn papr na ad, smnka,
stejn tak jako podlov list me bt toliko cennm paprem na ad nebo na
jmno; naproti tomu kup. dluhopis i zatmn list jsou vlun cennmi papry na
ad, naopak opn list nebo kupn je mon vydat zase pouze jako cenn papr na
doruitele.

Pedpokladem pevodu vech forem cennch papr je samozejm

existence smlouvy o takovm pevodu. Nezdail formulace 1103 o tom, e se
cenn papr pevd smlouvou, resp. v ppad cennho papru na ad rubopisem
a smlouvou, vak zejm neznamenaj, e smlouva o cennch paprech m nutn
translan inky ani e se formy cennho papru neli podle toho, jak se cenn
papr pevd. Naopak reln translan inky lze takov smlouv piznat v
ppadech pevodu cennho papru na jmno; takov smlouva bude nejen
nutnm, ale i dostatenm dvodem pevodu cennho papru (jak se s tm pot
v 1103 odst. 3). Naproti tomu v ppad cennho papru na doruitele, stejn
tak jako v ppad cennho papru na ad hraje roli to, e se podle 1103 pevd
"k okamiku jeho pedn". Z toho veho lze usuzovat, e cenn papr s formou na
doruitele je ten, k jeho pevodu je vedle smlouvy potebn zsadn t pedn,
cenn papr na ad je takov cenn papr, kter ke svmu pevodu vyaduje
zsadn stejn pedpoklady plus rubopis (indosament).

Tato pravidla vak zjevn plat skuten jako zsady, kter pipoutj
vjimky a kter tak vyaduj doplnn, resp. upesnn.

Pokud jde o cenn papry na jmno, je z direktivy 1103 odst. 3, v souladu

s n se vlastnick prvo pevd u samotnou smlouvou k okamiku jej innosti,
zapoteb pipustit vjimku v tom smyslu, e sama tato smlouva me pevod
vlastnickho prva stanovit na jin okamik. Sotva by toti byla jist udriteln
interpretace, podle kter by prv jen u prodeje cennho papru byla (na rozdl od
prodeje jinch vc) vylouena nap. vhrada vlastnickho prva apod.

Pokud jde o pevod cennch papr na doruitele a na ad, zasluhuje ona

identifikace pevodu "k okamiku pedn" vysvtlen dvoj. Za prv je zjevn
sprvn ono pedn interpretovat v irm slova smyslu tradice. Ta tedy sice
me mt podobu klasickho odevzdn "z ruky do ruky" (traditio corporalis),
me mt ale i podobu jinou. V tto souvislosti budou praktick zejmna ppady,
kdy si zcizitel (nap. obchodnk s cennmi papry poskytujc sluby nabyvateli)
ponech v dohod s nabyvatelem cenn papr, kter nabyvateli pevd, z jinho
ne z vlastnickho titulu, nap. jako sprvce tohoto cennho papru (constitutum
possessorium); mysliteln je i jaksi symbolick odevzdn (traditio symbolica),
kdy kup. pevodce v dohod s nabyvatelem za jeho ptomnosti nape
indosament na cenn papr na ad u schovatele, se kterm maj oba uzavenu
smlouvu o schov a u kterho potom bude tento cenn papr ponechn v
schov pro nabyvatele proti pedn potvrzen o schov, atd.

Za druh ovem plat, e se mohou vyskytnout i takov ppady pevodu

cennho papru na doruitele i na ad, kdy se s uvedenmi, pop. ani s dalmi
specifickmi formami tradice interpretan nevysta. Tak je tomu nap. tehdy,
kdy pevodce cennho papru na ad sepe (teba i v neptomnosti nabyvatele)
v souladu s pevodn smlouvou rubopis s translanmi inky u zstavnho
vitele, ve vztahu k nmu se tak zstavnm dlunkem bez dalho stane
nabyvatel. Je jist nesporn, e i takovto pevody cennho papru mohou v
souladu s vl smluvnch stran existovat, resp. e je nelze vylouit. Pro takovto a
podobn pevody je tedy (analogicky jako v ppad 1103 odst. 3) zapoteb
(reductione ad absurdum) dovodit, e formulace 1103 odst. 2 o tom, e se
cenn papr pevd "k okamiku jeho pedn", pedstavuje (tak, jak to platilo i v
reimu zk. . 592/1991 Sb., o cennch paprech) poadavek na pedn, kter je
poadavkem normy dispozitivn a od kterho se tak mohou smluvn strany
odchlit stanovenm jinho okamiku a konec konc i zpsobu pevodu
vlastnickho prva.

K odst. 2

III. Domnnky forem cennch papr

Pochybnosti, kter mohou v souvislosti s formou toho i onoho cennho

papru ppadn vzniknout, e zkon dvma domnnkami. Vyvratiteln je ta,
podle kter je zapoteb cenn papr, kter obsahuje jmno oprvnn osoby,
povaovat za cenn papr na ad. Nevyvratitelnou domnnkou je ta, v souladu s
n je teba za cenn papr na doruitele povaovat takov cenn papr, kter
jmno oprvnn osoby neobsahuje.

Zakotven tto nevyvratiteln domnnky se ovem ukazuje bt

problematick, a to pinejmenm tam, kde akcie zstaly ke dni bezprostedn
pedchzejcmu vzniku innosti obanskho zkonku akciemi na majitele (tj.
akciemi na doruitele), ani pitom byly imobilizovny. Tyto akcie se toti ex lege
pemnily na akcie na jmno (na ad), pestoe na nich jmno jejich vlastnka
samozejm zatm vyznaeno nebylo.

Souvisejc ustanoven:

514, 515, 1103, 2132

Souvisejc pedpisy:

263, 269 a 274 z. o. k.,

2 odst. 2, 5 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

l. I 11 a 14, l. II 14 a 17 zk. smn. a ekovho,

117 odst. 2 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech,

 2 zk. . 134/2013 Sb., o nkterch opatench

transparentnosti akciovch spolenost a o zmn dalch zkon

ke

zven

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 67 a nsl.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 67 a nsl.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 18, 19.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 23-25.

Vtek: Prvn prava cennch papr v novm obanskm zkonku.

Obchodn prvo, 2012, . 12, s. 432 a nsl.

519
Emise cennho papru

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Datum emise (3 a 5)

III. Emisn podmnky cennho papru (6 a 7)

Z dvodov zprvy (k 519):

Prvn odstavec pejm druhou a tet vtu z 5 odst. 1 zk. . 591/1992

Sb. Druh odstavec vymezuje, co jsou emisn podmnky, kter mohou, poppad
mus, je-li to zvl stanoveno, bt s cennm paprem vydny.

I. Obecn

Pojem emise cennho papru se pouv ve dvojm slova smyslu. Nezdka,

zejmna v hovorov mluv, se tmto pojmem oznauje vydvn nebo vydn
cennho papru. (Hovo se o tom, e se cenn papr emituje.) Zpravidla se vak
emis rozum urit soubor cennch papr. Zkon v tomto smyslu (ani ve smyslu
pedchozm) pojem emise obecn nikde nedefinuje a ani nedefinoval. V nauce i v
praxi se vak emise ve druhm slova smyslu vcelku jednotn chpe jako soubor
takovch cennch papr, kter jsou zastupiteln a kter byly vydny jednm
emitentem na zklad jeho jednoho rozhodnut. (Tomu koresponduje, i kdy s tm
nen identick, vymezen emise dluhopis, kterou se podle 2 odst. 3 zkona o
dluhopisech rozum soubor dluhopis vydvanch na zklad tch emisnch
podmnek a majcch stejn datum emise a stejn datum splatnosti.)

Jakkoli je 519 uvozen rubrikou "Emise cennho papru", o emisi cennho

papru nepojednv, nbr upravuje pouze pojmy souvisejc.

K odst. 1

II. Datum emise cennho papru

Pro cenn papr maj v souvislosti s jeho vznikem zkladn vznam dv

data. Jednm je den vydn cennho papru (viz 520 odst. 1), druhm je datum
emise cennho papru. Zatmco prv datum je dleit u kadho cennho
papru, o datu emise m smysl hovoit pouze tam, kde emise skutenexistuje, tj.
tam, kde emitent vydv vt poet zastupitelnch cennch papr.

Datum emise, kter oznauje den, kdy me dojt k vydn cennho papru
prvnmu nabyvateli, se nemus u jednotlivch kus emise cennho papru krt s
datem vydn tchto kus. Jde toti o den, kdy me bt cenn papr vydn

poprv a kter je jako datum emise spolen pro vechny kusy cennho papru
pslun emise. Zejmna tam, kde se cenn papr jakoto emise vydv po del
obdob, me dojt jak k tomu, e ke splynut data vydn s datem emise dojde
jen u nkterch kus tohoto cennho papru (zatmco ostatn kusy budou vydny
pozdji), tak i k tomu, e k datu emise nebude vydn dn kus cennho papru
dan emise; pak den vydn cennho papru vdy nsleduje za datem emise
cennho papru anebo vjimen vbec nenastane, tj. v ppad, kdy datum
emise sice je ureno, kdy se vak nepoda vydat dn kus cennho papru.

Uren data emise cennho papru zvis zsadn na emitentovi tohoto

cennho papru, nebo je to primrn on, kdo je zpsobil posoudit, kdy bude
pipraven cenn papr vydvat. Jestlie zkon v tto souvislosti pipout vjimku
slovy "nen-li stanoveno jinak", je to teba vykldat zsadn tak, e mohou nastat
ppady, kdy pouh vle emitenta nesta. Tak je tomu nap. pi zvyovn
zkladnho kapitlu akciov spolenosti, kdy je datum emise zvisl navc t na
tom, kdy dojde k zpisu zven tohoto zkladnho kapitlu do obchodnho
rejstku a odkdy teprve vznik monost vydat i vydvat akcie, resp. zatmn
listy. Naproti tomu ppady, kdy se vle emitenta pi uren data emise neuplatn,
je teba povaovat jen za naprosto ojedinl; patrn pjde pouze o ppad, kdy
msto emitenta budou rozhodovat jeho zakladatel, jak je tomu pi zakldn
akciov spolenosti.

K odst. 2

III. Emisn podmnky cennho papru

Obecn prava emisnch podmnek, s n se v odst. 2 pichz, je ponkud

problematick. Jednak proto, e pojem emisnch podmnek je v legislativ, teorii i
praxi cennch papr tradin spojovn pouze s dluhopisy, jednak proto (co je
ovem koneckonc jen druhou stranou tho), e prva a povinnosti emitenta a
vlastnk cennch papr, jako i podrobnj daje o emisi, mohou bt vymezeny
jinde ne v emisnch podmnkch.

pravu odst. 2, kter je nepochybn vnovna opt jen ppadm, kdy se

cenn papry vydvaj v emisi, je tedy teba interpretovat tak, e beze zbytku
dopad na dluhopisy (v tomto ppad je ovem nadbyten). Svj urit vznam
me mt tam, kde budou vydvny cenn papry, kter jako druh nejsou prvem
vslovn upraveny (ani je ovem jejich emitent samozejm povinen dokument,
v nm budou upraveny prva a povinnosti z nich, jako i podrobnosti o emisi,
oznaovat jako emisn podmnky). Pokud jde naproti tomu o akcie a zatmn listy,

ppadn i opn listy, budou roli emisnch podmnek hrt stanovy akciov
spolenosti, u podlovch list bude funkci emisnch podmnek plnit statut
podlovho fondu, o jeho podlov listy jde. Konen v ppad kmenovch list
vydvanch spolenost s ruenm omezenm je zapoteb potat s tm, e
otzky vzjemnch prv tto spolenosti a vlastnk kmenovch list, jako i
podrobnj daje o emisi tchto cennch papr bude obsahovat pravdpodobn
spoleensk smlouva spolenosti s ruenm omezenm. Krom vech tchto
specifickch dokument, vystupujcch tak i onak jako "emisn podmnky", se ve
stejnm smru me uplatnit t prospekt cennho papru, kter je v souladu s
pedpisy o podnikn na kapitlovm trhu nutn zpracovat a uveejnit (krom
jinho) tehdy, kdy se cenn papry vydvaj na zklad veejn nabdky.

Souvisejc ustanoven:

514 a 516

Souvisejc pedpisy:

6 a 10 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

35 a nsl. zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 26, 27.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 41, 42.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 23.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 30, 31.

520
Vydn cennho papru

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Vydn cennho papru (1 a 7)

II. Emisn kurs cennho papru (8 a 9)

Z dvodov zprvy (k 520):

Od emise cennch papr je nutn odliit shodn se stvajc prvn

pravou ( 5 odst. 1 zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech) jejich vydn. A
vydnm, tedy okamikem, kdy se cenn papr stane majetkem prvnho
nabyvatele. O majetku - nikoli o vlastnictv - se v tomto ustanoven normuje z
toho dvodu, e k vydn cennho papru me dojt i v ppad, e nleitosti
postupu pi vydn cennho papru nebyly dodreny nebo e se cenn papr
nestal stanovenm zpsobem vlastnictvm prvnho nabyvatele (ustanoven
nebere zetel na zlou i dobrou vru prvnho nabyvatele). Jde o dleit prvn
pravidlo sledujc ochranu dobrovrnch dalch osob. Ta je zakotvena v
nsledujcm ustanoven.

K odst. 1

I. Vydn cennho papru

Otzka vydn cennho papru (jakoto vsledku procesu vydvn

cennho papru) je velmi sloitm teoretickm problmem. Jde o otzku vzniku
cennho papru, v souvislosti s n se historicky zrodila ada teori. Znm jsou

zejmna teorie krean, smluvn, vlastnick (Randova), teorie domnlho prva

(Recht sscheintheorie) aj. Dnen prvn prava vydn cennho papru vychz z
pravy zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, sten se vak li.

Shodn je zkladn poadavek, v souladu s nm je k vydn cennho

papru nutn, aby cenn papr obsahoval vechny nleitosti stanoven pro nj
zkonem nebo jinm prvnm pedpisem. Otzku nleitost vak ji zkon nee
obecn, nbr ji ponechv prvn prav jednotlivch druh cennch papr.
Nleitosti cennho papru je pitom zapoteb chpat v irm slova smyslu. Jde
tedy nejen o nleitosti obsahu, kter mus bt v cennm papru zahrnut, ale
pinejmenm t o nleitosti formy cennho papru (viz koment k 518), jako
i o nleitosti emitenta cennho papru, nebo nkter cenn papry mohou bt
vydny samozejm pouze uritou "kvalifikovanou" osobou.

Nkdy ovem zkon ani jin prvn pedpis dn specifick nleitosti

cennho papru nevymezuje. Tak je tomu v ppadech, kdy urit druh cennho
papru nen prvem vbec upraven. Pak se zkonn nleitosti cennho papru
redukuj na to, e cenn papr mus urovat alespo prvo, kter je s nm spojeno,
a identifikovat emitenta, kter jej vydal (viz koment k 515).

Druhm, sten nov koncipovanm poadavkem na vydn cennho

papru je to, aby se cenn papr stal stanovenm zpsobem majetkem prvho
nabyvatele. Zde se ji nevyaduje, aby tento zpsob stanovil pmo zkon, zkon
vak tuto roli bude plnit vtinou i nadle. Krom zkona se me uplatnit t
dohoda mezi emitentem a prvnm nabyvatelem cennho papru, samozejm
pokud to zkon nevyluuje. Konen vedle dohody, anebo spe jako jej soust,
mohou mt pro zpsob prvotnho nabyt svj vznam t nkter dal
dokumenty, pedevm ony emisn podmnky, kter upravuje 519 odst. 2,
poppad jin dokumenty, kter budou funkci tchto emisnch podmnek plnit.

V rmci pravy poadavku na stanoven zpsob prvotnho nabyt cennho

papru naopak zstv zachovna formulace o "majetku prvho nabyvatele".
Tebae je snaha to v dvodov zprv vysvtlit, jde o zjevn terminologick
lapsus, a to s ohledem na 495. Je-li toti podle tohoto ustanoven majetek
souhrnem veho, co osob pat, pak jm sotva me bt sm prvotn nabvan,
dokonce teba i jen jedin cenn papr. Prvotn nabyt, a tm i vznik cennho
papru, je tedy teba vzat na to, kdy se cenn papr stane soust majetku
prvho nabyvatele. Pokud k tomu dojde a pokud je cenn papr nutn pojmat ve
smyslu 489 jako vc, nelze pak ovem dost dobe tvrdit, e by se cenn papr v
majetku prvho nabyvatele nestal souasn ve smyslu 1011 vlastnictvm tto
osoby. (Jin je pouze otzka, e se tmto vlastnictvm ppadn nestane ve smyslu
521 "stanovenm zpsobem".)

"Vstup" cennho papru do majetku prvnho nabyvatele se bude projevovat

zpravidla pednm cennho papru tomuto nabyvateli. Nen vak vyloueno, aby
dohoda emitenta s prvnm nabyvatelem cennho papru stanovila nco jinho.
Pokud jde o imobilizovan cenn papr, lze z 2413 dovodit, e je vydn tm, e
emitent ped listinu ve prospch prvnho nabyvatele schovateli do hromadn
schovy podle 2410 a nsl. (Zcela specifickmi pravidly se d zpsob vydn
zaknihovanho cennho papru, kter ovem nen ve smyslu 514 a 525
povaovn za cenn papr.)

Den, kdy jsou splnny oba uveden poadavky podle odst. 1, je teba
povaovat za den vydn cennho papru. Ten je nutn odliovat od data emise
cennho papru, kter je upraveno v 519 odst. 1 a kter me, avak nemus
spadat se dnem vydn cennho papru vjedno.

K odst. 2

II. Emisn kurs cennho papru

Nkter cenn papry se vydvaj bez poskytnut pennho ekvivalentu.

Vtinou vak takov ekvivalent existuje a je tzv. emisnm kursem cennho
papru. Jde o penn stku, kter pedstavuje cenu placenou emitentovi za
prvotn nabyt cennho papru. Tato cena me bt stanovena rznm zpsobem,
piem nejastji se vymezuje ve vztahu ke jmenovit hodnot cennho papru
(pokud ji samozejm cenn papr m). Tento vztah me mt troj podobu.

Zpravidla se emisn kurs rovn jmenovit hodnot cennho papru. V

zvislosti na konkrtn prvn prav lze cenn papry vydvat t bu za vy
emisn kurs, anebo za emisn kurs ni, ne je jmenovit hodnota cennho
papru. V prvm ppad se podle okolnost hovo o vydvn cennho papru
"nad pari", resp. o jeho vydvn za jmenovitou hodnotu zvenou o tzv. emisn
io; tak tomu me bt klasicky v ppad vydvn akcie (podle 248 z. o. k.).
Ve druhm ppad se naopak nkdy hovo o vydvn cennho papru "pod
pari", resp. o jeho vydvn za jmenovitou hodnotu snenou o tzv. disio; tmto
zpsobem se zase me vydvat dluhopis [podle 16 psm. b) zkona o
dluhopisech], kdy se rozdl mezi jmenovitou hodnotou, kter se splc, a nim
emisnm kursem projevuje jako vnos dluhopisu. Nezdka jsou vak emisn kursy
odlin od jmenovit hodnoty cennho papru vyloueny. Disio je tak vslovn
zakzno ustanovenm 247 odst. 1 z. o. k. u akci (ani na tom z hlediska
podstaty nco mn monost zamstnanc akciov spolenosti nabvat podle

258 z. o. k. jej akcie za zvhodnnch podmnek). Naproti tomu vydvn s

emisnm iem je zase vyloueno u dluhopis, a to implicitn, na zklad
podstaty zkladnho prva, kter je s nimi spojeno a jeho pedmtem je
vyplcen jejich jmenovit hodnoty jako dlun stky.

Souvisejc ustanoven:

495, 514 a 519, 523, 2410 a 2413, 2417, 2572

Souvisejc pedpisy:

137, 138, 247 a 249, 256, 259, 260, 285, 296 z. o. k.,

2, 3, 6 a 9 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

35 a nsl. zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

l. I 1, 2, 75, 76, l. II 1, 2 zk. smn. a ekovho,

115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech

Z literatury:

Ddi, Pauly: Cenn papry, 1994, s. 26 a nsl.

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 40 a nsl.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 23.

Knap a kol.: Prvo smnen a ekov, 1968, s. 18 a nsl.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 30 a nsl.

Vtek: Prvn prava cennch papr v novm obanskm zkonku.

Obchodn prvo, 2012, . 12, s. 432 a nsl.

521
(Dsledky nedodren zkonnch poadavk na vydn cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Vydn cennho papru pes nedodren zkonnch poadavk (4 a 5)

III. Nhrada kody (6 a 8)

Z dvodov zprvy (k 521):

Navren ustanoven pejm pravu 5 odst. 4 a 5 zk. . 591/1992 Sb., o

cennch paprech a sleduje ochranu toho, kdo cenn papr nabyl v dobr ve. Ze
skutenosti, e rozdln od platn pravy, nvrh vslovn nestanov, e
odpovdnost osob, kter poruily povinnosti pi vydvn cennch papr, jak
dnes stanovuje druh vta 5 odst. 4 zk. . 591/1992 Sb., nelze dovodit, e
podle nov pravy nebudou tyto osoby sankn postiiteln. Obecn plat, e
sankce dopad na kadho, kdo poru prvn povinnost.

I. Obecn

Vydvn cennch papr me trpt rznmi nedostatky. Nkter z nich

jsou nezhojiteln. Tak je tomu v ppad, e cenn papr nespluje nkterou z
nleitost stanovench pro nj zkonem a kdy nelze hovoit o platn vydanm,
resp. vbec o existujcm cennm papru. Jin nedostatky vydvn cennch
papr naopak tolerovat lze, zejmna zasluhuje-li to ohled na dobrou vru
nabyvatel takovch cennch papr.

Na tomto ideovm zklad vznikla v nmeck jurisprudenci tzv.

Rechtsscheintheorie, kter stav na pedpokladu odpovdnosti emitenta za
vydn cennch papr a spolu s tm i na prvn jistot jejich nabyvatel. V
souladu s n se tedy vady pi vydn cennho papru, kter jinak spluje vechny
nleitosti, maj pitat emitentovi a naopak poctiv nabyvatel m bt oprvnn
k vkonu prv s takovm cennm paprem spojench.

Od roku 2002 tato teorie tak i onak pronik do naeho prvnho du.
Vsledek tto reflexe se postupn lep, pesto zstv stle problematick.

K odst. 1

II. Vydn cennho papru pes nedodren zkonnch poadavk

Nesprvn je gramatick stavba odst. 1, ktermu je samozejm nutno

rozumt tak, e jde o vydn cennho papru (a nikoli nabyvatele). Pozoruhodn
je t to, e se v tto prav zachovv monost konvalidace nedostatku
spovajcho v nedodren nleitost postupu pi vydn cennho papru, kter
vslovn pipomnal 5 odst. 2 zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech, a o
nich se naopak ji nezmiuje 520 odst. 1 (ani dn jin ustanoven). Nejvt
obt, jak ostatn potvrzuje t velmi problematick dvodov zprva k 520,
vak psob interpretace monho konvalidovn nedostatku spovajcho v tom,
e "se cenn papr nestal vlastnictvm prvnho nabyvatele stanovenm
zpsobem".

V tto souvislosti je nutn povaovat za jednoznan mylnou pedstavu, e

by mohlo jt o situaci, kdy se cenn papr nestane vlastnictvm prvnho
nabyvatele vbec. To by cenn papr vbec nevznikl, nebo pojmovm znakem
kadho cennho papru je to, e m nejen svho emitenta, ale t vlastnka.
Pokud se tedy v odst. 1 pipout, e i za podmnek v nm uvedench je cenn
papr vydn, a tedy existuje, je nutn vychzet z toho, e jde o situaci, kdy se
cenn papr stal vlastnictvm prvnho nabyvatele. Celou formulaci je proto nutn

vykldat zjevn tak, e jde o situace, kdy prvn nabyvatel zskv cenn papr
jako sv vlastnictv, pouze se tak dje jinak ne "stanovenm zpsobem".

K odst. 2

III. Nhrada kody

Je samozejm, e nejsou-li dodreny nleitosti postupu pi vydn

cennho papru nebo dojde-li k tomu, e se cenn papr nestal vlastnictvm
prvho nabyvatele stanovenm zpsobem, me tm vzniknout koda. Stejn tak
samozejm je, e ten, komu vznikla, m prvo na jej nhradu, a to za obecnch
podmnek, kter pro nhradu kody stanov obansk zkonk.

Tm, kdo bude k tto nhrad povinen, bude samozejm primrn emitent
cennho papru. Spolu s nm vak bude mt povinnost nahradit kodu t ten, kdo
pi vydvn cennho papru jednal jmnem emitenta, tj. emitentv zstupce ve
smyslu 436. Ten bude souasn jist jednat t na et emitenta. Pokud je tedy
v tto souvislosti pesto stejn povinnost nahradit kodu samostatn ukldna i
tomu, kdo ppadn jedn na et emitenta, je tomu teba rozumt patrn tak, e
pjde o nepmho zstupce, kter bude jednat svm jmnem; to bude v praxi
ppad nepochybn ojedinl, vylouit jej vak pravdpodobn nelze.

Jestlie dvodov zprva zdrazuje, e odpovdnost osob, kter poruily

povinnosti pi vydvn cennch papr, nebyla zruena, akoli ustanoven o tom
nebylo ze zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ji pevzato, zasluhuje to
pinejmenm dv upesnn. Za prv uveden ustanoven zkona o cennch
paprech by bylo v obanskm zkonku obsoletn v me, v jak jde o nhradu
kody eenou prv specilnm ustanovenm odst. 2 (podobn tomu ovem bylo
i za innosti zkona o cennch paprech), a z tohoto hlediska je tedy dvodov
zprva zbyten. Za druh tam, kde jde o jin druh odpovdnosti (akoli
obansk zkonk s pojmem odpovdnosti za kodu zsadn ji neoperuje), je bez
obt obecn odvoditeln odpovdnost emitenta a pravdpodobn t osoby,
kter by pi vydvn cennho papru jednala vlastnm jmnem, by na et
emitenta. (Mohlo by jt o odpovdnost za prodlen, sporn ji je, zda lze uvaovat
o odpovdnosti za vady.) Naproti tomu u ostatnch osob, tj. tam, kde by jednal
pm zstupce emitenta, takovto odpovdnost m ji jin charakter. Pm
zstupce emitenta toti v procesu vydvn cennho papru sice me bt nap. v
prodlen, avak povinnost, kterou svm prodlenm poruuje, je povinnost vi
emitentovi, a vi emitentovi tedy z tohoto titulu vznik i jeho odpovdnost. V
praxi by ovem i v ppad takovhoto prodlen zejm bu nastoupila pm

odpovdnost tohoto zstupce z titulu nhrady kody zpsoben vlastnkovi

cennho papru, anebo by se jeho odpovdnost vi emitentovi projevila opt
jako odpovdnost za kodu (zejmna kdyby vekerou kodu vlastnkovi cennho
papru emitent pedtm sm uhradil).

Souvisejc ustanoven:

436, 514, 519, 520, 2410 a 2413

Souvisejc pedpisy:

256 z. o. k.,

3, 6, 9 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

35 a nsl. zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

117 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch fondech

Z literatury:
u 520

522
Stejnopisy
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Stejnopisy (3 a 4)

III. Znik prv ze stejnopisu (5)

Z dvodov zprvy (k 522):

Byl-li cenn papr vydn ve stejnopisech, je nutn, aby bylo zejm, e se

jedn o nkolik stejnopis tho cennho papru, nikoli o vt poet zvltnch
cennch papr. Proto se, obdobn jako u smnek (l. I 64 zkona smnenho
a ekovho, . 191/1950 Sb.) nebo ek (l. II. 49 zk. . 191/1950 Sb.),
vyaduje, aby kad stejnopis byl v textu listiny slovn. Nestane-li se tak, bude
se na kad stejnopis hledt jako na samostatn cenn papr (vrazem "povauje
se" se v nvrhu zkonnho textu vyjaduje fikce) s vylouenm dkazu opaku. Pi
plnn na jeden stejnopis zaniknou prva z ostatnch stejnopis, a to i v ppad,
e na jednotlivch stejnopisech nebude na tento prvn nsledek vslovn
upozornno.

I. Obecn

Jednotliv kusy cennch papr se vydvaj zpravidla v jednom vyhotoven,

a to pedevm tam, kde jde o cenn papry vydvan hromadn, v emisi. Naopak
cenn papry vydvan jednotliv mohou bt vyhotoveny ve vce stejnopisech.
Tak je tomu nejen u smnek a ek, o nich se zmiuje dvodov zprva, ale
nap. t u skladitnch list, nlonch list apod.

Od tchto stejnopis, kter vydv vdy emitent, je zapoteb odliovat

opisy cennch papr, kter je v nkterch ppadech oprvnn poizovat majitel
tchto cennch papr. Vslovn je k pozen tchto stejnopis oprvnn
zkonem nap. majitel smnky.

K odst. 1

II. Stejnopisy

Na specifickou pravu stejnopis smnek a ek navazuje odst. 1 obecnou

pravou stejnopis cennch papr. Zkladnm poadavkem identifikujcm
stejnopis je jeho seln oznaen. Jde pitom o seln oznaen cennho papru
prv jako stejnopisu, kter je nutn odliovat od selnho oznaen jednotlivho
kusu cennho papru. To zkon pedepisuje u nkterch cennch papr
vydvanch hromadn, nap. u akci, dluhopis a podlovch list.

Absence selnho oznaen cennch papr jako stejnopis vede nutn k

tomu, e takov cenn papry musej bt povaovny za samostatn cenn
papry. S ohledem na monou vli emitenta je pitom tento zkonn postult
teba povaovat spe za nevyvratitelnou prvn domnnku ne za fikci, jak se
tvrd v dvodov zprv.

K odst. 2

III. Znik prv ze stejnopisu

Pokud stejnopis nelze zamnit za samostatn cenn papr, pak uspokojen

prva spojenho s cennm paprem vydanm ve stejnopisech m tu zkonitou
konsekvenci, e toto prvo zanikne, a nelze je tedy samozejm uplatovat spolu
s dnm z ostatnch stejnopis. Z toho sice nelze dovozovat prvo osoby, kter
povinnost z cennho papru splnila, na to, aby j byly vydny vechny ostatn
stejnopisy, takov pedn stejnopis tto osob vak lze povaovat za pirozen.

Souvisejc ustanoven:

514 a 516, 519, 520, 2417, 2572

Souvisejc pedpisy:

l. I 64, l. II 49 zk. smn. a ekovho

Z literatury:

Vtek: Prvn prava cennch papr v novm obanskm zkonku.

Obchodn prvo, 2012, . 12, s. 433.

523
Kupn
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Kupn (1 a 6)

II. Nleitosti kupnu (7 a 13)

Z dvodov zprvy (k 523):

Ustanoven o kupnech pejm obsah 12 zk. . 591/1991 Sb., o cennch

paprech.

K odst. 1

I. Kupn

Podstata kupnu spov v tom, e jde o druh cennho papru, s nm je

spojeno prvo na vnos z jinho cennho papru. Kupn je tak na jedn stran
charakterizovn tm, e je s nm spojeno prvo, kter se oddluje od jinho
cennho papru, piem toto prvo je nkdy oddlovno dokonce jen ve sv
abstraktn podob, nebo v konkrtn podob nemus vbec vzniknout (jak je
tomu u akcie, kdy se v obdob, na kter se kupn vztahuje, vnos vbec
nevyplc). Na druh stran charakterizuje kupn to, e pedstavuje takov druh
cennho papru, kter (na rozdl od vtiny jinch druh cennch papr) nen
samostatn, nebo je funkn spojen vdy s jinm cennm paprem. Jde tedy o
tzv. vedlej (podrun, akcesorick) cenn papr, zatmco cenn papry, na jejich
vnosy se kupny vztahuj, se oznauj jako cenn papry hlavn (zkladn). Ty

ovem lze vydvat samozejm i bez kupn s tm, e stane-li se tak, pouvaj se
k realizaci prva na vnos jin techniky vplat.

Okruh hlavnch cennch papr, k nim lze kupny vydat, ji nen (oproti
stavu platnmu za psobnosti zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech)
zkonem nijak omezen. To je sprvn s ohledem na neuzaven okruh druh
cennch papr, kter je vslovn deklarovn v 515. Pesto fakticky budou
kupny vydvny vtinou jen k akcim, dluhopism a podlovm listm. Pitom u
dluhopis to bude vyloueno tehdy, bude-li vnos "skryt" v rozdlu mezi
jmenovitou hodnotou a nim emisnm kursem; u podlovch list pouit kupnu
nepipadne v vahu tam, kde s nimi podle statutu podlovho fondu prvo na
vplatu spojeno vbec nebude. Sporn me bt, zda akcie, dluhopisy, podlov
listy a jin cenn papry, s nimi prvo na vnos spojeno je, musej bt skuten
vdy jen listinami, anebo zda lze kupn vydat t tehdy, jsou-li zaknihovanmi
cennmi papry. Pes formulaci odst. 1 je mon s ohledem na interpretaci odst. 2
a zejmna s pihldnutm k 525 odst. 2 soudit, e to mon je.

Pokud jde o formu kupnu, je striktn limitovna pouze na formu cennho

papru na doruitele. Tm je dna t dal, "pevodn" funkce kupnu. Jde o cenn
papr, jeho pevoditelnost nelze omezit, tm mn vylouit, take me bt hojn
vyuvn k snadnmu pevodu prva na ten i onen vnos hlavnho cennho
papru, ani se mus jakkoli disponovat s hlavnm cennm paprem. Pitom k
pevodu listinnho kupnu zsadn posta jeho pouh pedn nabyvateli.

Jakkoli odst. 1 konstruuje kupn jako listinn cenn papr, lze kupny
jakoto zsadn zastupiteln cenn papry vydvat jist t jako zaknihovan
cenn papry. Jestlie se tedy v odst. 1 uvd, e se kupny vydvaj v kupnovm
archu, znamen to jen zakotven pravidla platnho pro vydvn listinnch
kupn, v souvislosti s nm je teba dovodit, e se neuplatn a ani neme
uplatnit tam, kde se budou vydvat kupny zaknihovan. Je ovem teba
pipustit, e k vydvn zaknihovanch kupn bude dochzet zejm jen tam,
kde budou vydvny k zaknihovanm hlavnm cennm paprm.

Formulace o vydvn kupn v kupnovm archu signalizuje nejen

podobu tohoto vydvn, ale i to, v jakch ppadech k nmu dochz. Nikdy nejde
o jednotliv vydvn, nbr vdy o vydvn vtho potu tchto cennch
papr k pslunmu kusu hlavnho cennho papru. S tm souvis i to, e se
kupny vydvaj pouze tam, kde se m vnos cennho papru vydvat
vcensobn. Typick je to u akci, naproti tomu k vydvn kupn nedojde nap.
u takovch dluhopis, v jejich ppad bude vnos omezen na nzk poet vplat,
nebo bude vyplcen dokonce pouze jednorzov.

Poet vplat ovem me bt naopak velmi vysok, a to dokonce tak, e

poet kupn v kupnovm archu nebude stait. Nkdy, zejmna u akci
vydanch akciovou spolenost zaloenou na dobu neuritou, nen mon poet
vplat vnosu vbec pedem urit. Z tohoto dvodu bv spolu s kupnovm
archem, by nikoli nutn, vydvn t taln. Ten je vymezen jako soust
kupnovho archu a je s nm spojeno prvo na vydn novho kupnovho archu.
Jde tedy o nstroj umoujc vlastnku kupnovho archu nabt dal kupnov
arch v ppad, e pvodn kupny ji dojdou. Jakkoli z talnu "plyne prvo" na
toto nabyt dalho kupnovho archu, nen taln podle vslovnho ustanoven
zkona cennm paprem a lze jej tak povaovat pouze za jaksi legitiman papr
s funkc v zkon uvedenou.

K odst. 2

II. Nleitosti kupnu

Okruh nleitost kupnu samozejm nen omezen, taxativn vak zkon

vymezuje esenciln nleitosti kupnu.

Zkladn z nich, kter spov v oznaen druhu cennho papru (ppadn

zaknihovanho cennho papru), k nmu byl kupn vydn, uruje, zda kupn
slou k uplatnn prva na vnos z akcie, dluhopisu, podlovho listu nebo jinho
druhu cennho papru. Naopak zde ji nejde o to, aby v kupnu bylo uvedeno t
to, k jakmu druhu nap. akcie nle. Lze ovem doporuit, aby i tento "poddruh"
cennho papru byl v kupnu vyjden (bude-li to samozejm pipadat v vahu).

Nutn je, aby kupn dle oznaoval toho, kdo hlavn cenn papr (ppadn
zaknihovan cenn papr), k nmu kupn pat, vydal. Tato identifikace emitenta,
kter je zkonit souasn t emitentem kupnu, slou pedevm vlastnku
kupnu, urujc, vi komu m bt prvo na vnos pomoc kupnu uplatovno
(co je praktick zejmna tam, kde vlastnk kupnu nen vlastnkem hlavnho
cennho papru, k nmu byl kupn vydn).

Mimodn nezdaile je formulovna dal nleitost kupnu slovy "byl-li

kupn vydn k cennmu papru, vyaduje se i jeho seln oznaen". Z tto
formulace pedevm samozejm nelze dovozovat, e by bylo mon vydat
kupn jako samostatn cenn papr. Dle vzhledem k tomu, e podstatu kupnu

tvo jeho spojen s prvem, kter je za normlnch okolnost inkorporovno

jinmu, tj. hlavnmu cennmu papru, je teba dovodit, e identifikace selnho
oznaen v kupnu je nutn pouze tam, kde je hlavn cenn papr listinou, a
naopak se nevyaduje tam, kde je zaknihovanm cennm paprem. Konen tet
interpretan problm je zapoteb eit zejm tak, e seln oznaen, kter m
bt v kupnu uvedeno, nen oznaenm kupnu samotnho, nbr prv selnm
oznaenm listinnho hlavnho cennho papru, k nmu je kupn vydn. To
vyplv nejen z historickho vkladu, jeho relevanci potvrzuje dvodov zprva
odkazujc na zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech (v nm bylo jasn
formulovno, e jde o seln oznaen onoho hlavnho cennho papru), ale
pedevm t to, e by bylo absurdn slovat samotn kupny; jak z dvodu
nepotebnosti takov dal identifikace kupn, tak nkdy t z dvodu obt,
kter by to pinelo emitentovi tam, kde by byly kupny vydvny ve vcemn
nekoncm potu, jak je tomu u akci. V tto souvislosti je ovem teba de lege
ferenda pipustit, e jist pochybnosti vyvolv i elnost poadavku na to, aby
kupn obsahoval selnou identifikaci cennho papru, k nmu byl vydn, nebo
bez tohoto daje se obejde nejen vlastnk kupnu, ale i emitent.

Ve vnosu nebo zpsob jejho uren jsou jako dal podstatn nleitost
kupnu stanoveny alternativn. To znamen, e v kupnu me bt uvedena
pmo stka, kter bude pi uplatnn prva z kupnu vyplacena; tak tomu bude
nap. u kupnu vydanho k dluhopisu s vnosem urenm pevnou rokovou
sazbou. Takov postup vak nkdy mon nen a je nutn vystait pouze s tm i
onm vymezenm zpsobu uren ve vnosu; to je zas charakteristick pro akcii,
u n nen nikdy pedem jist, kolik bude vnos init.

Mimodn dleit daj v kupnu pedstavuje datum uplatnn prva na

vnos. Uruje, kdy vlastnku kupnu vznikne nrok na vyplacen vnosu
(samozejm pokud prvo, jeho soust m tento nrok bt, in concreto vbec
vznikne). Objektivn toto datum vymezuje den, od kterho t plyne promlec
lhta pro uplatnn prva na vnos. Je ovem nutn pipustit, e nkdy zcela
konkrtn datum uplatnn prva na vnos (podobn jako konkrtn vi vnosu)
nelze pedem pesn urit; tak je tomu typicky u akci. Nelze tedy vylouit, e
toto datum bude v kupnu vymezeno pouze obecn.

Nkdy by mohly pi uplatnn prva na vnos vznikat pochybnosti, zda je

toto prvo skuten dn uplatnno. Proto jako esenciln nleitost kupnu
zkon zakotvuje konen t msto uplatnn prva na vnos. Toto msto je
rozumn vymezit rovn obecn (nap. jako sdlo emitenta). Pi udn konkrtnho
msta by toti mohl vzniknout problm, jak postupovat, kdy takto konkrtn
uren msto zanikne (nap. dojde k demolici domu, kde mlo bt prvo
uplatovno). Jakkoli k tomuto problmu zkon ml, lze interpretan dovodit, e
prvo na vnos v takovm ppad samozejm nezanikne pro nemonost plnn

a e je bude mon na emitentovi i nadle uplatovat, nap. v jeho sdle, bude-li

prvnickou osobou apod.

Souvisejc ustanoven:

514 a 519, 525 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch fondech

Z literatury:

Ddi a kol.: Prvo cennch papr a kapitlovho trhu, 1999, s. 191 a nsl.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 34.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 59 a nsl.

524
Hromadn listina

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Legislativn koncepce hromadn listiny (3 a 11)

III. Vmna hromadn listiny (12 a 14)

IV. (Ne)dlitelnost prv z hromadn listiny (15 a 17)

Z dvodov zprvy (k 524):

Nvrh pravy hromadnch listin navazuje na platnou pravu v 5 odst. 3

zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech. Na rozdl od dosavadn pravy opout
nov navren ustanoven taxativn vet tch druh cennch papr, kter lze
vtlit do hromadn listiny, a spokojuje se s obecnm vmrem, e hromadnou
listinou lze nahradit jakkoli zastupiteln cenn papry. e i sama hromadn
listina je cennm paprem, vyplv jak ze zaazen jej pravy do tohoto dlu, tak i
z definice cennho papru.

Zachovv se prvn pravidlo, e hromadn listina obsahuje alespo ty

nleitosti, kter zkon stanov pro jednotliv cenn papr. K odstrann
pochybnost, kter vznikly na zklad platn pravy, se vslovn stanovuje, e
mezi tyto nleitosti pat i sla jednotlivch cennch papr nahrazovanch
hromadnou listinou; tam, kde bude hromadn listina nahrazovat souvislou
selnou adu jednotlivch cennch papr, pirozen nebude nutn uvdt
vechna jejich sla a posta jejich selnou adu srozumiteln oznait (nap.: "14
a 396").

Rozdln od platn pravy se navrhuje jasn stanovit, e vlastnk hromadn

listiny m prvo na jej vmnu za jednotliv cenn papry. Vychz se z toho, e o
vydn hromadn listiny rozhoduje emitent. Emitent me v emisnch
podmnkch (nap. ve stanovch emitenta akci, v emisnch podmnkch
dluhopis, ve statutu podlovho fondu nebo v obdobnm dokumentu u
nepojmenovanch cennch papr) urit, za jakch podmnek bude hromadn
listina za jednotliv cenn papry vymnna. Pokud by mla bt hromadn listina
vymnna za nkolik hromadnch listin, musely by to emisn podmnky pipustit,
v ostatnch ppadech by si to vlastnk hromadn listiny musel s emitentem

ujednat. Stejn tak me urit, za jakch podmnek bude vydna vlastnku

jednotlivch cennch papr hromadn listina.

Dlen prv z hromadn listiny pevodem na podly m bt i nadle

vyloueno, vyjma ppad imobilizace cennho papru.

I. Obecn

Hromadn listina pedstavuje specifick technick prostedek vydvn

cennch papr. Jej funkce je pedevm ekonomick a spov v tom, e pomoc
hromadn listiny mohou bt vydny a vlastnny cenn papry ve vce kusech, s
tm vak, e k tomu posta vdy pouze jeden arch papru. To je praktick
zejmna v ppad velkch emis cennch papr, kde na jedn stran nen zjem
reln tisknout ani vlastnit znan mnostv listin pedstavujcch cenn papry,
avak na druh stran zstv zjem na tom, aby velk poet kus cennch
papr zstal de iure zachovn. Odtud t vyplv, e se hromadn listina obecn
pouv pouze tam, kde je teba vydat hromadn vce cennch papr, a naopak
se nehod tam, kde je cenn papr vydvn individuln, jako kup. u smnek,
ek apod.

Jakkoli se hromadn listina nkdy oznauje nzvem druhu cennch papr,

kter nahrazuje (nap. hromadn akcie apod.), nejene sama samozejm nen
dnm zvltnm druhem cennho papru, ale ani cenn papry, kter nahrazuje,
"neru"; nap. poet akci vydanch akciovou spolenost se tm, e jsou vydny
v hromadnch listinch, nijak nemn, uvd se ve stanovch tto spolenosti a
zapisuje se do obchodnho rejstku, ani se v tomto rejstku i ve stanovch
spolenosti naopak jakkoli promt ono nahrazen akci hromadnmi listinami
nebo poet tchto hromadnch listin apod. Na druh stran, pes svou ryze
technickou funkci, nen hromadn listina ani njakm pouhm legitimanm
lstkem. Je regulrnm cennm paprem, kter pedstavuje vce kus danho
druhu cennho papru a se kterm jsou prva spojen s tmito kusy pevdna a
vykonvna, by nikoli bezvjimen (viz koment k 514).

K odst. 1

II. Legislativn koncepce hromadn listiny

Vedle uvedench obecnch rys, kter charakterizuj hromadnou listinu

koneckonc za vech okolnost, se hromadn listiny vyznauj t rysy dalmi,
kter mohou bt s ohledem na konkrtn prvn pravu variabiln.

Pedn jde o okruh druh cennch papr, kter mohou bt hromadnou

listinou nahrazeny. Zatmco zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, tento
okruh vymezoval taxativn, dnes spov omezen pouze v tom, e mus jt o
cenn papry zastupiteln. To na jedn stran koresponduje neuzavenmu
okruhu druh cennch papr, kter vcemn explicitn potvrzuje 515, a na
druh stran vyluuje pouvn hromadnch listin u cennch papr, kter
nemohou bt nahrazeny jinmi cennmi papry. Toto vylouen je praktick nejen
u nkterch druh cennch papr, ale i tam, kde jsou vydvny jednotliv
poddruhy cennch papr; tak nap. vydvaj-li se za pouit techniky hromadn
listiny akcioni rzn druhy akci, je teba potat s tm, e se mu vyd
hromadn listina zvl za kad druh tchto akci. K obdobnmu zvru je
ovem samozejm nutn dospt i tam, kde akcie tho druhu nejsou ve
vzjemnm vztahu zastupiteln (nap. maj-li rznou jmenovitou hodnotu apod.).

Co ve lze nahradit hromadnou listinou, pedstavuje otzku i z hlediska

toho, co se do innosti obanskho zkonku nazvalo podobou cennho papru.
Tebae to nebylo nesporn, vychzelo se v tto vci za innosti zkona .
591/1992 Sb., o cennch paprech, vtinou z toho, e hromadnou listinou me
bt nahrazen nejen listinn cenn papr, ale i cenn papr zaknihovan. V
souasnosti se ukazuje opodstatnn takovto zvr vylouit. Nejde pitom ani
tak o to, e odst. 1 pipout nahrazen hromadnou listinou vslovn pouze u
cennch papr, nebo to by bylo mon interpretan vyvracet pes 525 odst.
2. Jde o to, e pi nahrazen cennch papr hromadnou listinou se prva spojen
s tmito cennmi papry pevdj samozejm s touto hromadnou listinou, avak
kdyby se nahrazovaly cenn papry zaknihovan, padl by jejich pojmov znak
podle 525 odst. 1 spovajc v tom, e tyto zaknihovan cenn papry nelze
pevst jinak ne zmnou zpisu v pslun evidenci.

Dal rozdl me spovat v legislativnm een otzky, kdy lze cenn

papry hromadnou listinou nahradit. Zkon o cennch paprech spe vedl k
interpretaci (by i na to byly rzn nzory), e tato monost existuje pouze pi
vydn cennch papr jejich prvnm nabyvatelm. Souasn prava naproti tomu
zejm pipout, e k nahrazen jednotlivch kus cennch papr hromadnou
listinou me dojt i pot, co ji cenn papry byly vydny, co ostatn vslovn
potvrzuje i dvodov zprva.

Z tohoto hlediska je dvodov zprva ponkud zavdjc vyvolvnm

pedstavy, e vydvn hromadnch listin je vlun jen zleitost rozhodnut

emitenta.
vydvn
vlastnk
vydanch

Jeho vle je v tomto smru sice samozejm nezpochybniteln, avak k

hromadnch listin bude velmi asto dochzet z iniciativy prv
cennch papr, jejich vle hraje roli nejen pi nahrazovn ji
jednotlivch cennch papr, ale t v ppadech podle odst. 2.

Pokud jde o nleitosti hromadn listiny, mus obsahovat alespo ty z nich,

kter jsou zkonem stanoveny pro kad z cennch papr, je hromadn listina
nahrazuje. V ppad hromadn listiny jde tedy o jaksi "nsobek" uritho potu
kus cennho papru, s nm se mus hromadn listina ve vech hlavnch rysech
shodovat. Krom toho se z povahy vci podv, e nleitost hromadn listiny je
t jednak jej oznaen jako hromadn listiny, jednak uveden prv tohoto potu
kus cennho papru, kter hromadn listina nahrazuje. To nkdy zvltn zkon
vyjaduje explicitn, jak je tomu konkrtn u akcie (viz 262 z. o. k.).

V jistm rozporu s tm ovem je nezdail formulace odst. 1 "vetn jeho

sla". Tomu je teba jist rozumt tak, e hromadn listina mus obsahovat sv
vlastn seln oznaen, a nemlo by tomu bt rozumno tak, e v n mus bt
uvedena t seln oznaen nahrazovanch cennch papr. (Kdyby ml platit
opak, postrdal by nap. jakkoli smysl poadavek 262 z. o. k. na to, aby
hromadn akcie obsahovala daj o tom, kolik akci nahrazuje.) S ohledem na
uvedenou formulaci, navc podpoenou dvodovou zprvou, lze vak doporuit,
aby hromadn listina obsahovala i tato seln oznaen, by teba jen oznaenm
jejich seln ady.

Otzkou je, zda hromadn listina nemus obsahovat i jin nleitosti,

konkrtn ty dal daje, kter specifikuj nahrazovan cenn papry. K takovmu
postupu inspiruje zejmna obvykl interpretace dvj pravy 5 odst. 3 zkona
. 591/1992 Sb., o cennch paprech, jejm je ustanoven 524 nsledovnkem.
Lze se domnvat, e takovto dal specifikace nutn nen. (Kdyby byla, postrdal
by i v tto souvislosti zcela smysl 262 z. o. k., kter navc vslovn poaduje,
aby hromadn akcie obsahovala tak daj o tom, jak je druh nahrazovanch
akci.). Lze ovem pipustit, e uveden specifikace neme bt na kodu, a
hlavn se lze obvat, e se vtinov zstane u interpretace vydvajc tuto
specifikaci za obligatorn.

Ponkud matouc je oproti 5 odst. 3 zkona o cennch paprech nov,

nepesn ustanoven o tom, e pro emisi a vydn hromadn listiny plat stejn
podmnky jako pro vydn jednotlivho cennho papru. K tomuto pravidlu (jeho
vysvtlen se dvodov zprva vyhb) by bylo mon, pokud jde o vydn
hromadn listiny, interpretan dospt i bez vslovn pravy (samozejm v
me, v jak z tohoto pravidla neexistuj vjimky dan prv specifickou povahou
hromadn listiny). Naproti tomu pokud jde o emisi, jej pojem zkon vzdor

rubrice k 519 vbec nevymezuje, dan pravidlo z jazykovho hlediska platit

samozejm dost dobe neme a z vcnho hlediska pinejmenm platit
nemus. Pokud jde o jazykov hledisko, je zejm, e pravidla pro vydn
jednotlivho cennho papru mohou zkonit platit zase jen pro vydn
hromadnch listin a nikoli pro emisi (nemn-li se samozejm emis vydn
cennho papru, resp. hromadn listiny). Co se te vcnho hlediska, chpe-li se
emise tak, jak je to obvykl (viz koment k 519), tj. jako soubor takovch
cennch papr, kter jsou zastupiteln a kter byly vydny jednm emitentem na
zklad jeho jednoho rozhodnut, nesluuje se s tm to, co je pi vydvn
hromadnch listin bn, e toti tyto listiny nebvaj zastupitelnmi cennmi
papry, take pi jejich vydvn o dn jejich emisi asto nebude mon hovoit
(jakkoli sama hromadn listina bude emis cennch papr, kter nahrazuje).

K odst. 2

III. Vmna hromadn listiny

Prvo vlastnka hromadn listiny na jej vmnu za jednotliv cenn papry

bylo za innosti zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, nezdka dost
problematicky dovozovno a pinejmenm u nkterch druh cennch papr
nebylo nesporn. Patrn z tohoto dvodu je v odst. 2 formulovno explicitn.

Toto prvo vak nemus bt nepodmnn. Zkon pipout, aby emitent

pro vmnu hromadn listiny za jednotliv cenn papry stanovil urit podmnky.
Pro takov postup vak mus platit urit pravidla, by v zkon vslovn
formulovna nejsou. Pedn je nutn, aby takov podmnky byly stanoveny
pedem. Nelze tedy pipustit, aby stanoven takovch podmnek mlo retroaktivn
inky pro ty, jim hromadn listiny byly ji vydny bez stanovench podmnek
pro vmnu. Stejn tak jist nelze podmnky pro vmnu ve vztahu k ji vydanm
hromadnm listinm mnit. Z toho dle vyplv, e stanoven podmnek pro
vmnu patrn neme bt dost dobe uinno bnm aktem emitenta (jakm
je kup. u akci rozhodnut valn hromady, nebo dokonce pedstavenstva), nbr
mus bt vtleno do toho, co 519 odst. 2 problematicky oznauje jako emisn
podmnky (a co jsou vedle emisnch podmnek dluhopis nap. stanovy akciov
spolenosti pro akcie, statut podlovho fondu pro podlov listy nebo jin na
rove postaven dokument pro ostatn, zkonem neupraven druhy cennch
papr). Konen je nutn trvat na tom, aby stanoven podmnek nebylo takovho
rzu, e by vmnu hromadn listiny za jednotliv cenn papry fakticky
vyluovalo.

Na rozdl od poslednch znn zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech,

se prvo vymnit hromadnou listinu formuluje pouze jako prvo na vmnu za
jednotliv cenn papry, kter hromadn listina nahrazuje, nikoli ji t za
hromadn listiny. To neznamen, e by bylo vyloueno, aby vlastnk hromadn
listiny poadoval, aby mu byla hromadn listina vymnna za jin hromadn
listiny a ppadn i jednotliv cenn papry. Aby to vak bylo jeho prvo, muselo
by to bt v uvedenm dokumentu vymezeno. V opanm ppad by takov
vmna byla mon, pouze pokud by ji emitent na dost vlastnka hromadn
listiny povolil.

K odst. 3

IV. (Ne)dlitelnost prv z hromadn listiny

Norma, v souladu s n prva z hromadn listiny nelze dlit pevodem na

podly, m sv koeny v iniciln prav zkona . 591/1992 Sb., o cennch
paprech, kde prapvodn byla doprovzena normou, podle kter hromadn
listina nesmla znt na vce nabyvatel. Smyslem bylo zabrnit tomu, aby se
hromadnch listin zneuvalo k zakldn evidence pseudozaknihovanch
cennch papr mimo intence dan zkonem. Tento vchoz legislativn zmr byl
znegovn nejprve specificky pro oblast dluhopis piputnm tzv. sbrnho
dluhopisu, nsledn obecn zruenm uveden druh normy, k nmu dolo jet
za innosti zkona o cennch paprech. Zstal tak osamocen zkaz dlen prv
z hromadn listiny na podly pevodem, kter hlub smysl, zd se, postrd.

Tento zkaz nevyluuje, aby byla hromadn listina vlastnictvm vce osob,
nebo nen vyloueno, aby k takovmu spoluvlastnictv dolo na zklad
pechodu (nap. ddnm apod.). Krom toho ani zkaz dlen prv z hromadn
listiny na podly samotnm pevodem nem bt absolutn. Zkon jej vyluuje pro
ppady imobilizace cennho papru pi jeho hromadn schov; pak ovem
nedv zcela smysl ustanoven o tom, e onen podl, kter me na zklad
pevodu dlenm vzniknout, mus odpovdat jednotlivm cennm paprm
nahrazenm hromadnou listinou. Pokud by tento podl ml pedstavovat vdy
souhrn vech cennch papr nahrazench hromadnou listinou, jak vyplv z
gramatickho vkladu, pak by nelo o dn dlen prv z hromadn listiny, a
tud ani o dnou vjimku z obecnho zkazu dlen prv z hromadn listiny
pevodem. Posledn vt odst. 3 za stednkem je tedy pravdpodobn zapoteb
rozumt tak, e podl, o nm je v tomto ustanoven e, je pedstavovn vdy
jednotlivm kusem cennho papru, kter byl imobilizovn a kter byl spolu s
jinmi cennmi papry nahrazen hromadnou listinou. Pi tto interpretaci je teba
rozliovat jednak ppad, kdy nen mon poadovat vydn cennch papr (v

dan souvislosti vydn hromadnch listin) z hromadn schovy, jednak ppad,

kdy to mon je.

Prv ppad pedstavuje bezproblmovou situaci, kdy se spoluvlastnictv

imobilizovanch hromadnch listin v hromadn schov stv podrunm, kdy se
tyto cenn papry spravuj ve smyslu 2414 reimem zaknihovanch cennch
papr, a kdy tedy nic nebrn tomu, aby dochzelo k pevodm jednotlivch
podl na prvech z hromadnch listin, tj. k pevodm jednotlivch cennch
papr nahrazench tmito listinami. Naproti tomu ve druhm z uvedench
ppad (tj. tam, kde lze poadovat vydn hromadnch listin z schovy) se
ukazuje vjimka podle odst. 3 druh vty ponkud problematick. Vlastnk
hromadn listiny jakoto imobilizovanho cennho papru toti me rozdlit
prva z tto listiny pevodem na podly tak, e nkter z tchto podl, je
pedstavuj jednotliv cenn papry nahrazen hromadnou listinou, pevede na
jinou osobu, a pak spolu s touto osobou oba jakoto spoluvlastnci tto hromadn
listiny podaj schovatele o jej vydn; docl se tak stavu, kter je jinak podle
prv vty odst. 3 zakzn.

Souvisejc ustanoven:

514 a 521, 2410 a 2414

Souvisejc pedpisy:

z. o. k.,

zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch fondech

Z literatury:

Kotsek a kol.: Obchodn zkonk. Koment, dl II., 2002, s. 1396.

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 31, 32.

Bartokov: Hromadn akcie. Prvn praxe v podnikn, 1996, . 3.

Oddl 2
Zaknihovan cenn papry

525
Zaknihovan cenn papr

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 9)

II. Legislativn koncepce zaknihovn cennch papr (10 a 18)

III. Analogick pouit pravy cennch papr na zaknihovan cenn papry

(19 a 26)

Z dvodov zprvy (k 525):

Se zohlednnm modernch prav dematerializovanch cennch papr

pijatch v roce 2010 ve vcarsku a v Nmecku se navrhuje opustit dosavadn
pojet dvoj podoby cennch papr. Navren definice cennho papru spojuje
cenn papr s listinou. Listina je tedy pojmovm znakem cennho papru.
Zaknihovan cenn papr nadle nebude z definice cennm paprem, bude jeho
nhrakou, tj. ve sv podstat zaknihovanm prvem. Tento pstup m logiku v
tom, e se u zaknihovanch cennch papr nerozliuje forma, zkon upravuje
zvltn zpsob jejich pevodu nebo zastaven apod. vcarsk prvo mezi obma
instituty dokonce terminologicky rozliuje (srov. papiers-valeurs, Wertpapiere a

naproti tomu droits valeurs, Wertrechte). Tak daleko navrhovan prava nejde,
terminologick zmna by vyadovala zmnu ady prvnch pedpis a vzhledem
k pojet vci v prvnm smyslu, ze kterho nvrh obanskho zkonku vychz,
by byla i zbyten. Nvrh se zetelem k tomu terminologicky rozliuje jen cenn
papr jako zkladn pojem a zaknihovan cenn papr jako jeho nhraku.

I. Obecn

Historicky cenn papr vznik a po dlouh stalet t existuje vlun jen

jako cenn papr listinn. Projev vle, kterm je, m tedy podobu listiny,
poppad (by vjimen) jinho hmotnho substrtu. Postupem asu se ovem
pichz na to, e cenn papr pouze takovouto materializovanou podobu mt
nemus a e me existovat t jako cenn papr dematerializovan.

Dematerializace cennho papru m sv praktick piny a je vsledkem

dlouhodobjho procesu. Ten pravdpodobn zan u ppad, kdy byly listinn
cenn papry svovny do schovy a dky evidenci, kter se o nich vedla, s nimi
bylo mon disponovat, ani se z schovy jakkoli vyjmaly. Tento stav zkonit
poloil otzku, pro cenn papr vbec tisknout, kdy posta, vede-li se o nich
patin a spolehliv evidence. Tak v dlouhodobm procesu (kter byl ve
skutenosti samozejm mnohem sloitj) vznik idea zaknihovanho cennho
papru, kter se ovem pemuje v masovm mtku v realitu celosvtov
koneckonc a s nstupem vpoetn techniky.

Vsledkem je cenn papr, kter m s listinnm cennm paprem spolen

zejmna to, e je uritm zpisem, resp. projevem vle. Na druh stran vak je
tento zpis, resp. projev vle zachycen jinde ne na hmotnm substrtu
(skutenm papru); nachz se v evidenci, jej obsah m tzv. konstitutivn
charakter, a lze jej z tohoto hlediska oznait jako sm cenn papr (samozejm
vdy jen v segmentu evidence, j tento obsah pslunho cennho papru
koresponduje).

Zpsoby (typy) zaknihovn cennch papr mohu bt nejrznj. Obecn

je vak lze rozdlit do t zkladnch skupin.

Prvou tvo jednolnkov decentralizovan evidence cennch papr. Ta je

historicky patrn nejstar a spov v tom, e v rmci jedn emise cennch
papr existuje pouze jedna evidence tchto cennch papr a jen jedna osoba,
kter tuto evidenci vede. Na jedn stran tu tedy vdy existuje pouze jeden

lnek zaknihovn, jeho ply jsou jednak majitel (vlastnk) zaknihovanho

cennho papru, jednak ten, kdo evidenci tohoto cennho papru vede. Na druh
stran vak z hlediska jinch emis jinch emitent cennch papr zde naproti
tomu dn vazba neexistuje, v dsledku eho v rmci vech zaknihovanch
cennch papr nap. v danm stt existuje asto velmi irok paleta rznch
evidenc tchto cennch papr; z tohoto hlediska tedy m dan typ zaknihovn
cennch papr decentralizovanou povahu.

Druh zpsob i typ zaknihovn cennch papr tvo kombinovan, tj.

vcelnkov decentralizovan evidence cennch papr. Ta je celosvtov
bezkonkurenn nejrozenj, piem m adu variant. Od pedchozho
zpsobu zaknihovn se vak li vdy tm, e evidenci jedn emise cennch
papr zsadn nevede pouze jeden subjekt, nbr subjekt vce. Shodn je to, e
jde o typ evidence, kterou je nutn z hlediska cel sfry zaknihovanch cennch
papr ve sttnm mtku povaovat za evidenci decentralizovanou.

Konen tetm typem zaknihovn cennch papr je jednolnkov

centralizovan evidence cennch papr. V jejm ppad na jedn stran panuje
shoda s prvm uvedenm zpsobem zaknihovn v tom, e existuje vdy jen
jeden subjekt, kter vede evidenci o cel emisi cennch papr. Na druh stran
se vak toto zaknihovn od obou pedchozch typ li tm, e evidenci
zaknihovanch cennch papr vede zsadn jen jedna osoba v ppad vech
zaknihovanch cennch papr; jde tedy o jedinou evidenci, kter je evidenc
celosttn centralizovanou.

V naich podmnkch dolo k zaveden dematerializace cennch papr

spolu s privatizac (zejmna kupnovou) v prvn polovin devadestch let
minulho stolet, kdy se souasn cenn papry jako takov vrtily znovu do
kadodennho ivota spolenosti pot, co byly v prbhu povlenho
socialistickho vvoje v podstat zcela zlikvidovny. V legislativ, ale i v teorii a
praxi se pitom zaalo hovoit t o zaknihovan podob cennch papr v
kontrapozici k listinn podob cennch papr, jakkoli je pojem podoby cennch
papr v zahrani vtinou neznm.

Koncepce zaknihovn cennch papr se u ns (s ojedinlmi vjimkami)

pvodn oprala o jednolnkovou centralizovanou evidenci cennch papr, jej
veden bylo sveno Stedisku cennch papr. Spolu se vstupem na republiky
do Evropsk unie dolo legislativn k nahrazen tohoto zpsobu zaknihovn
vcelnkovou decentralizovanou evidenc cennch papr. Faktick pechod k
tto evidenci vak nastal a o mnoho let pozdji, kdy evidenci cennch papr
vedenou Stediskem cennch papr pevzal centrln depozit.

K odst. 1

II. Legislativn koncepce zaknihovn cennch papr

Jednou ze dvou zkladnch slabin definice cennho papru podle 514 je

ztotonn pojmu cennho papru s pojmem listinnho papru a uznn
zaknihovanho cennho papru pouze jako neho, co do pojmu cennho papru
nepat. Odtud zkonit vyplv samozejm t problematick legislativn pojet
samotnho zaknihovanho cennho papru.

Dvodov zprva toto pojet obhajuje odkazem na vcarskou a nmeckou

prvn pravu, dle tm, e zaknihovan cenn papr jakoto nhraka (listinnho)
cennho papru je vlastn zaknihovanm prvem, a konen tm, e je to tak
sprvn, protoe se u zaknihovanch cennch papr nerozliuje jejich forma.

Poukaz na zahranin prvn pravu, kter je star sotva pr let a kter

sleduje pouze jednu dl teoretickou koncepci nmeck provenience, ani
doznala v celosvtovm mtku irho uplatnn, samozejm sm o sob
neobstoj. Tm sp pak nikoli, e konstrukce zaknihovanho prva sama o sob
nen bez problm. Pi jej pln akceptaci by bylo nutn vyjasovat pedevm
otzku, zda nap. akcie nebo dluhopis je skuten pouze zaknihovanm prvem,
kdy jednak jde, jak znmo, o soubor cel ady prv a jednak jde o nco zcela
specifickho, co na pouh prvo dost dobe redukovat nelze, jak to ostatn
potvrzuje i aktuln konstrukce (listinnho) cennho papru. Krom toho by se
kladla i ada otzek dalch, zejmna jak toto "globln" zaknihovan prvo odliit
od zaknihovanho samostatn pevoditelnho prva, kter je nap. od akcie
oddleno, nebo zda toto prvo typu akcie je skuten svou podstatou tot, co
zaknihovan investin nstroj odlin od zaknihovanho investinho cennho
papru (nap. derivt) atd.

Pinejmenm pro oblast naeho zkonodrstv, pokud by v nm

zaknihovan cenn papr byl skuten pouze zaknihovanm prvem, neobstoj
ani tvrzen dvodov zprvy o tom, e se u zaknihovanch cennch papr
nerozliuje jejich forma. V tto vci panuje v na legislativ zcela zejm
teoretick neujasnnost, nebo vedle ustanoven, kter tomuto zvru
pisvduj, existuj t ustanoven, kter jej jednoznan popraj. Nejnzornj
je to u 263 odst. 1 z. o. k., kde se pojednv o tom, e akcie me mt formu
cennho papru na ad nebo na doruitele s tm, e to plat obdobn i pro
zaknihovan akcie.

Koncepce 514, resp. 525 ovem nen dslednou recepc uvedench

zahraninch prav, nebo zaknihovan prvo nepebr, zachovvajc pojem
zaknihovanho cennho papru. Na jedn stran se tedy pece jen setrvv u
sprvnho poznatku, e jakkoli podstata zaknihovanho (stejn jako listinnho)
cennho papru spov v inkorporaci prv v projevu vle, jm tento cenn papr
je, nelze takov cenn papr s pouhm jemu inkorporovanm prvem
ztotoovat; kdyby toti lo pouze o toto prvo, nebylo by samozejm zapoteb
hovoit o cennm papru. Ovem rozlien cennho papru (jeho definici podv
514) na jedn stran a zaknihovanho cennho papru (kter pod definici
podanou v 514 samozejm podadit nelze) na stran druh pedstavuje tko
pochopitelnou formln logickou chybu, kterou by bylo mon pirovnat nap. k
jist nesprvnmu postupu, kdy by se prvn normy definovaly jako pravidla
chovn, od kterch se nelze odchlit, piem by se ovem pipustilo, e vedle
tchto prvnch norem existuj t dispozitivn prvn normy. Tuto chybu neme
ospravedlnit dost dobe dn argument, tm mn argument dvodov zprvy
oprajc se o to, e obansk zkonk vychz z novho pojet vci v prvnm
slova smyslu.

Hovo-li se v odst. 1 o tom, e je "cenn papr nahrazen zpisem do

pslun evidence", nelze tomu rozumt jako analogii nahrazen cennho papru
hromadnou listinou podle 524 odst. 1. Jde (stejn tak jako lo i ped innost
obanskho zkonku) prost o to, e urit prva nejsou inkorporovna v listin
pedstavujc cenn papr, nbr e se spoj se zpisem v evidenci, kterou je
evidence zaknihovanch cennch papr podle 526.

Sm tento zpis pedstavuje zaknihovan cenn papr, co zkon

vysvtluje tm, e zaknihovan cenn papr nelze pevst jinak ne zmnou
zpisu v uveden evidenci. To je deklarace hlavn (by nikoli jedin) strnky
konstitutivnho charakteru zpisu v evidenci cennch papr. Tento konstitutivn
charakter nen bezvjimen, nebo se neuplatn nap. pi pechodech
zaknihovanho cennho papru, kter se uskuteuj jako pm dsledek jinch
prvnch skutenost a kter se v evidenci pouze nsledn (deklaratorn) se
zptnmi inky zaznamenvaj, nebo tam, kde vznikne chyba i neplnost v
evidenci zaknihovanch cennch papr apod. a kde se postupuje obdobn.

Samostatn konen odst. 1 upravuje zastupiteln zaknihovan cenn

papr. in tak opt nepesn a koneckonc zbyten.

Ve vazb na 516 odst. 1 se jako pedpoklad zastupitelnosti parafrzuje

identita emitenta a identita prv spojench s cennmi papry, naopak se vak

vypout identita druhu a identita formy zaknihovanch cennch papr.

Opomenut, resp. vyputn identity druhu zaknihovanch cennch papr nem
rozumn vysvtlen. Sotva si toti lze pedstavit, e by zastupiteln cenn papry,
kter jsou rznho druhu, mohly bt jakkoli zastupiteln. V tom je tedy ona
nepesnost. Opomenut, resp. vyputn identity formy zastupitelnch cennch
papr naproti tomu sv vysvtlen m. Nikoli vak jakoto deklarace
zkonodrcova zmru eliminovat v rmci zaknihovanch cennch papr prv
jejich formu, nebo tento zmr, pokud existoval, dostaten splnn nebyl (viz
koment sub 13), nbr proto, e znak identity formy je pro zastupitelnost
cennho papru (nejen zaknihovanho, ale i listinnho) zejm inkludovn ve
znaku identity prv spojench s tmto cennm paprem (viz koment k 516
odst. 1). Zastupitelnost zaknihovanch cennch papr lze tedy chpat shodn
jako zastupitelnost listinnch cennch papr; pak je ovem specifick vymezen
posledn vty odst. 1 koneckonc zbyten.

K odst. 2

III. Analogick pouit pravy cennch papr na zaknihovan cenn papry

Zkonn dichotomie projevujc se v rozlien cennho papru a

zaknihovanho cennho papru na jedn stran a relativn velmi kus prava
zkladnch otzek zaknihovanch cennch papr v obanskm zkonku na
stran druh nutn vedou k tomu, e to, co je zkonem stanoveno o cennch
paprech, zkon zsadn analogicky vztahuje t na zaknihovan cenn papry.

Na zaknihovan cenn papry tak bude teba v rmci zkladn pravy

cennch papr vztahovat zejmna ustanoven 515, 517, 519 a 521. Z ostatn
pravy v obanskm zkonku je podobn zvr teba uinit zejmna t o
ustanovench 1109 psm. e) (nabyt od neoprvnn osoby), 1433 (povinnosti
sprvce pi nabvn majetku pro beneficienta), 1613 (odkaz pohledvek
nepostihujc pohledvky z pevoditelnch cennch papr), 1791 odst. 2
(neprokazovn dvodu zvazku z cennho papru), 2014 odst. 2 (cenn papr
jako dostaten jistota) a 2392 odst. 1 (roky pi zpjce cennch papr).

Zsada analogickho pouit ustanoven o cennch paprech vak nen

bezvjimen. Neplat v ppadech, kdy ji vyluuje povaha zaknihovanch
cennch papr, sm obansk zkonk anebo jin prvn pedpis.

Povahou zaknihovanch cennch papr je uveden analogie vylouena

nap. vude tam, kde se upravuje podpis na cennm papru (zejm. v 516 odst.
2), nebo v rmci pravy stejnopis podle 522, jejich vydvn v zaknihovan
podob jist nepipad v vahu. Podobn lze hodnotit nap. i 2697 odst. 2 o
kod zpsoben na cennm papru, kter m u sebe obstaravatel inkasa.

Nkam na pomez mezi tyto ppady a ppady implicitnho vylouen

analogie obanskm zkonem (nebo jinm prvnm pedpisem) je mon zaadit
ta ustanoven, kde se hovo o listin, kterou zaknihovan cenn papr nen, take
to, co o n plat, a contrario neplat o zaknihovanm cennm papru; tak je tomu v
samotn definici cennho papru podle 514 nebo v ppad hromadn listiny
podle 524, kterou v zaknihovan podob nepochybn vydat nelze.

Sm obansk zkonk vyluuje analogickou aplikaci ustanoven o cennch

paprech na zaknihovan cenn papry vude tam, kde obsahuje speciln pravu
za knihovanch cennch papr. Tak je tomu zejmna, pokud jde o pevod
zaknihovanch cennch papr nebo o jejich zastaven. Takovto speciln prava
se vak nkdy mj clem, jak je tomu nap. u vymezen zastupitelnch
zaknihovanch cennch papr (viz koment sub 18).

etn specifick ustanoven o cennch paprech se vyskytuj ve zvltnch

zkonech, zejmna v zkon o obchodnch korporacch aj.

Opakem pravy odst. 2 je prava analogickho pouit ustanoven o

zaknihovanch cennch paprech na cenn papry. S tm se lze setkat zejmna u
imobilizovanch cennch papr podle 2414.

Souvisejc ustanoven:

514 a 522, 524, 526 a 544, 1104, 1109 psm. e), 1331, 1333,
1334, 1349, 1433, 1613, 1791 odst. 2, 2014 odst. 2, 2392 odst. 1, 2414,
2697 odst. 2

Souvisejc pedpisy:

 32 odst. 2, 137 odst. 3, 256 odst. 1, 260 odst. 2, 263 odst. 1 a 2,

264 odst. 1, 274 odst. 2, 275, 282, 289, 295 odst. 3, 297 odst. 2 z. o. k,

4, 6 odst. 3, 9 odst. 1 psm. b), psm. n), a psm. o) zk. . 190/2004

Sb., o dluhopisech,

91 a 100, 110, 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu,

33 odst. 2 a 3 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla),

115 a nsl., 115, 117 odst. 1 psm. e) a odst. 3 zk. . 240/2013, o

investinch spolenostech a investinch fondech,

vyhl. . 58/2006 Sb., o zpsobu veden samostatn evidence investinch

nstroj a evidence navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj

Z judikatury:

K odst. 1
Jakmile je v zkonem stanoven evidenci uinn zpis akci na zven
zkladnho jmn podle 5 odst. 6 zkona o cennch paprech na ty
jednotlivch majitel pot, co dolo ke zven zkladnho jmn akciov
spolenosti, plat, e takto zapsan akcie byly vydny.
(NS Cdo 4272/2011, SoJ 75/13)

Z literatury:

Pauly: Zkladn teoretick otzky cennch papr, 2009, s. 97, 98, 119-180.

Ddi, ech: Nov zkony o kapitlovm trhu - rozpory s prvem ES a ada

vad vyaduj jejich rychlou novelizaci. Prvn zpravodaj, 2004, . 6, s. 1, 3 a nsl.

Hanslov: K nvrhm zkon kapitlovho trhu. Prvn zpravodaj, 2004, .

4 s. 13 a nsl.

Hartl, Pihera: Nov prvn prava kapitlovho trhu. PrRo, 2004, . 11, s.
414-416.

Hartl: Kapitlov trh: vlna novch zkon. Prvn zpravodaj, 2004, . 2, s.

16 a nsl.

Pauly: Jak (ne)maj bt napt zaknihovny cenn papry. Pk, 2005, . 8, s.

859 a nsl.

Peliknov, Ddi, ech: Vldn nvrhy zkon o kapitlovm trhu - ostuda

esk legislativy i vn hrozba. Prvn zpravodaj, 2004, . 1, s. 11 a nsl.

Pihera: Evidence investinch nstroj - Stedisko cennch papr v novm

hvu. PrRo, 2005, . 1, s. 22 a nsl.

Vtek: Prvn prava cennch papr v novm obanskm zkonku.

Obchodn prvo, 2012, . 12, s. 429 a nsl.

526
Evidence zaknihovanch cennch papr

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Soustava zaknihovn cennch papr (1 a 6)

II. Struktura zaknihovn cennch papr (7 a 10)

III. Obsah majetkovch t (11 a 13)

Z dvodov zprvy (k 526 a 528):

Navren ustanoven vymezuj zkladn prvn pravidla o evidenci

zaknihovanch cennch papr. Nvrh vychz z platn pravy v 94 odst. 1, 3 a
4 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu. V souvislosti s tem
vlastnka se stanovuje (obdobou 94 odst. 3 cit. zk.) vyvratiteln prvn
domnnka ve prospch vlastnictv zaknihovanho cennho papru.

I. Soustava zaknihovn cennch papr

Evidence zaknihovanch cennch papr je z hlediska zpsobu (typu)

zaknihovn vcelnkovou decentralizovanou evidenc (viz koment k 525). To
se projevuje pedevm v tom, e je soustavou, kterou tvo tyi segmenty.

Zkladnm a vznamov nejdleitjm z nich je centrln evidence

zaknihovanch cennch papr. Tu vede pedevm centrln depozit a dle ji
vedou i mohou vst subjekty oprvnn vst evidenci navazujc na tuto
centrln evidenci zaknihovanch cennch papr vedenou centrlnm
depozitem. To jsou zejmna obchodnk s cennmi papry (m-li v povolen od
esk nrodn banky uvedenou investin slubu schova a sprva investinch
nstroj, vetn souvisejcch slueb), dle administrtor investinho fondu
(pokud jde o evidenci podlovch list nebo zakladatelskch nebo investinch
akci vydvanch investinm fondem, jeho administraci provd, a pokud je
tento administrtor oprvnn vykonvat schovu cennch papr a vst evidenci
zaknihovanch cennch papr), esk nrodn banka, zahranin osoba, jej
innost odpovd innosti obchodnka s cennmi papry nebo administrtora
investinho fondu (pokud je oprvnna poskytovat investin sluby v R) a
zahranin centrln depozit nebo zahranin osoba oprvnn vst evidenci
investinch nstroj.

Krom centrln evidence zaknihovanch cennch papr existuje (jako

druh samostatn evidence investinch nstroj) samostatn evidence
zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn (pokud nejsou evidovny
v centrln evidenci), k n me bt pidruena t evidence navazujc na tuto
samostatnou evidenci. K veden samostatn evidence zaknihovanch cennch
papr kolektivnho investovn jsou oprvnni centrln depozit, obchodnk s
cennmi papry a administrtor investinho fondu (oba za stejnch podmnek
jako v ppad centrln evidence), banka (m-li v povolen od esk nrodn
banky uvedenou investin slubu schova a sprva investinch nstroj, vetn
souvisejcch slueb) a zahranin osoba obdobn obchodnkovi s cennmi papry,
administrtorovi investinho fondu i bance (pokud je tato osoba oprvnna
poskytovat investin sluby v R). Evidenci navazujc na samostatnou evidenci
zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn jsou oprvnny vst
stejn subjekty s tm rozdlem, e do jejich okruhu ji nespad centrln depozit
a naopak se k nim ad zahranin centrln depozit, poppad zahranin osoba
oprvnn vst evidenci investinch nstroj.

Tetm segmentem evidence zaknihovanch cennch papr je samostatn

evidence zaknihovanch cennch papr veden eskou nrodn bankou. Ta
zpravidla bude jednotn, nelze vak vylouit, e i k n me bt pidruena
navazujc evidence. Pravidla pro veden tto samostatn evidence stanov
provozn d esk nrodn banky.

Konen tvrt segment evidence zaknihovanch cennch papr tvo ta

jejich evidence, kterou vede Ministerstvo financ podle zkona upravujcho
rozpotov pravidla a na ni patrn dn dal evidence ji nenavazuje.

V centrln evidenci zaknihovanch cennch papr mohou bt evidovny v

zsad vechny druhy cennch papr, u nich zaknihovn pipad v vahu.
(Vjimkou je evidence veden administrtorem investinho fondu, kde mohou
bt evidovny pouze podlov listy nebo zakladatelsk i investin akcie
vydvan investinm fondem.) Pokud jde o evidenci esk nrodn banky, eviduj
se v n tzv. krtkodob (tj. do jednoho roku splatn) dluhopisy R, dluhopisy
vydvan NB a krtkodob dluhopisy tetch osob. V samostatn evidenci
zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn, jako i v evidenci
navazujc na tuto samostatnou evidenci mohou bt z cennch papr evidovny
opt pouze zaknihovan cenn papry kolektivnho investovn, tj. podlov listy a
akcie investinch fond; pitom pjde o ty z nich, kter nejsou evidovny v
centrln evidenci. Konen v evidenci zaknihovanch cennch papr veden
Ministerstvem financ se zaknihovvaj sttn dluhopisy, vetn sttnch dluhopis
pro fyzick osoby.

II. Struktura zaknihovn cennch papr

Zkladem evidence zaknihovanch cennch papr jsou majetkov ty. Ty

jsou dvojho druhu, jednak ty vlastnk ( 527) a jednak ty zkaznk ( 528).
ty vlastnk vede kad z osob oprvnnch vst evidenci zaknihovanch
cennch papr. ty zkaznk vedou pouze centrln depozit, ppadn
vjimen esk nrodn banka, pokud k jej evidenci bude pidruena navazujc
evidence, a osoby vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr
kolektivnho investovn. (Osoby oprvnn vst evidenci navazujc na
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn
jsou oprvnny vst ty zkaznk pouze pro zahranin osobu obdobnou
obchodnkovi s cennmi papry, administrtorovi investinho fondu i bance,
jako i pro osobu zahraninho centrlnho depozite a zahranin osobu
oprvnnou vst evidenci investinch nstroj.)

Ani se o tom 526 zmiuje, je teba za soust evidence zaknihovanch

cennch papr povaovat t tzv. evidenci emis zaknihovanch cennch papr.
Tu vede pro emitenty tchto cennch papr centrln depozit, osoba vedouc
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn,
esk nrodn banka i Ministerstvo financ. Do tto evidence se zapisuj daje o
osob emitenta a daje o jednotlivch cennch paprech, a to zsadn v rozsahu,
v jakm se musej vst na majetkovch tech, ovem s tm, e esk nrodn
banka a Ministerstvo financ jsou zkonem zmocnny stanovit pravidla pro veden
evidence emise ve svch provoznch dech.

Evidence emise me tam, kde to pipad v vahu, pro emitenta

nahrazovat seznam, kter m vst, tj. nap. seznam akcion, seznam vlastnk
dluhopis nebo seznam podlnk podlovho fondu.

Z evidence emise vydv ten, kdo ji vede (a tam, kde to pipad v vahu),
vpis emitentovi zaknihovanho cennho papru. Speciln je to uloeno
centrlnmu depoziti, kter tento vpis vydv pi vydn i zruen emise nebo
na dost emitenta s tm, e vpis obsahuje daje o majiteli tu, na kterm jsou
cenn papry evidovny, poet kus tchto cennch papr, daje o sprvci nebo
jin osob oprvnn vykonvat prva spojen s tmito cennmi papry a dal
daje stanoven provoznm dem centrlnho depozite. Obdobn plat t o
vpisech z evidence emise poskytovanch osobou vedouc samostatnou evidenci
zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn, by rozsah sdlovanch
daj v tomto ppad stanov provdc prvn pedpis. Pro vpis vydvan
eskou nrodn bankou a Ministerstvem financ jsou urujc opt jejich provozn
dy.

III. Obsah majetkovch t

M-li zpis v evidenci zaknihovanch cennch papr skuten nahrazovat

listinn cenn papr, ml by obsahovat ve, co by jinak bylo (a muselo bt)
zachyceno na listin pedstavujc cenn papr. Z tto konstrukce dsledn
vychzela prvn prava inn ped rokem 2004 (v souladu s n evidence
zaknihovanch cennch papr navc obsahovala i adu dalch daj, kter se
zaknihovanm cennm paprem souvisej a jejich evidence byla pro "ivot"
tohoto cennho papru potebn, i dokonce vcemn i nutn).

Zkonn prava od roku 2004 tento poadavek v plnm rozsahu

nenapluje, by je od roku 2006 plnj ne ve svm potku. Obsah evidence
vymezuje spolen pro oba druhy t vymezenm obsahu majetkovho tu, a
to obecn nejen pro cenn papry, ale vbec pro investin instrumenty. Pokud jde
o zaknihovan cenn papry, majetkov et mus obsahovat pedevm daje o
osob, pro kterou je veden, u fyzick osoby t rodn slo, dle samotn tyto
zaknihovan cenn papry, samostatn pevoditeln prva s nimi spojen,
zstavn prvo k tmto zaknihovanm cennm paprm a pozastaven vkonu
prva vlastnka nakldat s nimi. Krom toho se zde eviduj daje o osob
oprvnn tato prva vykonvat a daje o osob, kter je zstavnm vitelem, u
fyzick osoby oprvnn vykonvat tato prva a u fyzick osoby, kter je
zstavnm vitelem, se eviduje t rodn slo, a pokud nebylo pidleno, eviduje
se datum jejho narozen. Konen se pak specificky eviduje omezen vkonu
prva nakldat s cennm paprem stanoven emitentem.

Vedle tchto poadavk vyplvajcch pmo ex lege plat, e provozn d

centrlnho depozite u centrln evidence a provdc prvn pedpis u
samostatn evidence zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn
ble stanov, jak daje se eviduj na jednotlivch druzch majetkovch t.
Obdobn, by se o tom zkon vslovn nezmiuje, lze patrn dovodit i pro
provozn d esk nrodn banky a Ministerstva financ.

Souvisejc ustanoven:

525, 527 a 544, 1331, 1333, 1334

Souvisejc pedpisy:

 264 odst. 1, 275 z. o. k.,

4 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

3 odst. 3, 91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu,

31 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla),

109, 115 a nsl. zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a

investinch fondech,

vyhl. . 58/2006 Sb., o zpsobu veden samostatn evidence investinch

nstroj a evidence navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj

Z literatury:
u 525

527
et vlastnka

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. et vlastnka (1 a 5)

II. Vlastnick prvo k zaknihovanm cennm paprm na tu vlastnka (6

a 10)

Z dvodov zprvy:

u 526

K odst. 1

I. et vlastnka

Zkladnm majetkovm tem ve smyslu 526 je et vlastnka. Jde o

et, bez kterho (na rozdl od tu zkaznk) zaknihovan cenn papr neme
existovat. Pokud se zaknihovan cenn papr neeviduje t na tu zkaznk,
vede et vlastnka pouze centrln depozit, v ppad zaknihovanch cennch
papr kolektivnho investovn osoba oprvnn vst samostatnou evidenci
tchto cennch papr a samozejm v rmci sv evidence vdy esk nrodn
banka a Ministerstvo financ. Pokud se zaknihovan cenn papr eviduje t na
tu zkaznk, vede et vlastnka osoba, pro ni je zzen et zkaznk a
kterou me bt osoba oprvnn vst evidenci navazujc na centrln evidenci
vedenou centrlnm depozitem nebo osoba oprvnn vst evidenci navazujc
na samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn,
poppad (vjimen) na samostatnou evidenci vedenou eskou nrodn bankou.

Vznik a existence tu vlastnka je otzkou smluvnho vztahu mezi osobou

oprvnnou vst tento et a vlastnkem tohoto tu (by v ppad tu
vedenho centrlnm depozitem vstupuje mezi vlastnka tu a osobu
centrlnho depozite jet tzv. astnk centrlnho depozite). Stle znan
st t vlastnka, kter vede centrln depozit, je vak pevzata z pvodn
evidence Stediska cennch papr, kter zase podstatnou st tchto t zdilo
astnkm kupnov privatizace, zejmna v jej prvn vln v roce 1993.

Pro uveden vztah, jeho pedmt tvo et vlastnka, je dleit krom

jinho to, e osoba, kter et vlastnka vede, m povinnost vydvat tomuto
vlastnkovi vpis z tohoto tu, jakkoli vydvn vpis nen ve svm zkladu v
zkon upraveno samostatn, nbr spolen s vydvnm vpis z tu

zkaznk i z evidence emise. (Pes tuto konfzi lze soudit, e prv vpisy z tu
vlastnka se vydvvaj podle specifickho ustanoven t zstavnmu viteli.)

Podstatou tu vlastnka a souasn tm, co jej odliuje od tu zkaznk,

je to, e se na tomto tu eviduj zaknihovan cenn papry t osoby, pro ni je
tento et zzen. Vjimenost tu vlastnka pitom spov v tom, e daje,
kter jsou na nm zapsny, jsou rozhodujcmi daji pro uplatnn prv spojench
se zaknihovanm cennm paprem, kter jsou na tomto tu evidovny. (Zkon .
256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, pitom zdrazuje, e jde o daje
zapsan k zvrce dne uren provoznm dem centrlnho depozite,
provdcm prvnm pedpisem u samostatn evidence zaknihovanch cennch
papr kolektivnho investovn nebo provoznm dem pro veden evidence
zaknihovanch cennch papr eskou nrodn bankou, piem k tomuto
okamiku se prokazuj zapsan skutenosti t ve vpisu z tu.) Tento et je
tedy v rmci struktury zaknihovanch cennch papr tm lnkem, v nm je
zsadn zaloen konstitutivn charakter evidence zaknihovanch cennch papr.
To (krom jinho) dokld prava pevod tch zaknihovanch cennch papr,
kter se zapisuj pouze na ty vlastnk (a nikoli t na ty zkaznk); pro tyto
pevody toti plat, e k nim dochz k okamiku zpisu prv na et vlastnka
(piem zmna se m zapsat neprodlen, nejpozdji vak do zvrky dne).

K obsahu tu vlastnka viz koment k 526 sub III.

K odst. 2

II. Vlastnick prvo k zaknihovanm cennm paprm na tu vlastnka

Zsadn konstitutivn charakter zpis na tu vlastnka potvrzuje t

zkonn domnnka, v souladu s n se m za to, e vlastnkem zaknihovanho
cennho papru je osoba, na jejm tu vlastnka je zaknihovan cenn papr
evidovn. Odtud vyplv, e dojde-li k zaevidovn zaknihovanho cennho
papru na et vlastnka, je tento cenn papr vlastnictvm toho, pro nho byl
tento et zzen. Jde ovem o domnnku vyvratitelnou, kter pipout nkter
vjimky. Ty lze rozdlit do dvou skupin.

Prvou tvo vjimky ze samotnho konstitutivnho charakteru zpisu v

evidenci zaknihovanch cennch papr. V tto vci nen aktuln zkonn prava
ve srovnn nap. s pvodn pravou zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech,
zcela jasn. Pesto lze soudit, e (stejn jako dve) tyto vjimky tvo ppady, kdy

se v evidenci zaknihovanch cennch papr vyskytnou zpisy, kter jsou chybn,

a dle ppady, kdy se tato evidence dostane do rozporu s hmotnprvnm
stavem, kter vznikne bez zetele k tomu, co v n je zaevidovno; to jsou
nepochybn ppady, kdy dojde k pechodu vlastnictv zaknihovanho cennho
papru (nap. pi ddn nebo jinm prvnm nstupnictv), a lze soudit, e jde t
o ppady mimosmluvnho zstavnho prva k zaknihovanm cennm paprm.

Druhou skupinu vjimek tvo ppady kolize mezi zpisy v evidenci

zaknihovanch cennch papr zkonem vslovn pedpokldan. Ty jsou dv.

Prvou pedstavuj kolize projevujc se v rozdlech mezi vpisem z tu

vlastnka na jedn stran a vpisem z evidence emise na stran druh. Plat toti,
e pokud se daje na vpisu z evidence emise li od daj na vpisu z
majetkovho tu, za rozhodujc daje se povauj daje na vpisu z evidence
emise. Pitom rozpor mezi tmito vpisy znamen k uritmu okamiku
samozejm t diskrepanci mezi obsahem evidence emise a obsahem evidence
na tech vlastnk cennch papr, piem v tchto meznch (a jist
vjimench) ppadech m z hlediska konstitutivnosti zpis pednost evidence
emise.

Druh z koliz me nastat mezi obsahem tu vlastnka a obsahem tu

zkaznk. Tam, kde se zaknihovan cenn papr eviduje nejen na tu vlastnka,
ale t na tu zkaznk, toti plat, e pevd-li se zaknihovan cenn papr,
dochz k pevodu vlastnictv ji v okamiku zpisu na et zkaznk. Z toho lze
tedy dovodit, e se v konkurenci majetkovch t k uritmu okamiku dv pi
hledn toho, co je v evidenci konstitutivn, pednost nikoli evidenci na tu
vlastnka, nbr evidenci na tu zkaznk. Tento rozpor se zkonodrce sice
sna mrnit ustanovenm o tom, e majitel tu zkaznk je povinen zapsat
zmnu majitele cennho papru t na et vlastnka, kter pro nabyvatele vede,
a to neprodlen, nejpozdji do zvrky dne, piem je povinen zmnu zapsat k
okamiku zpisu na et zkaznk. Dokud to vak majitel tu zkaznk neuin,
rozpor zstv a urujc je et zkaznk.

Souvisejc ustanoven:

525, 526, 528 a 544, 1331, 1333, 1334

Souvisejc pedpisy:

 264 odst. 1, 275 z. o. k.,

4 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

3 odst. 3, 91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu,

33 odst. 2 a 3 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla),

109 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech,

vyhl. . 58/2006 Sb., o zpsobu veden samostatn evidence investinch

nstroj a evidence navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj

Z judikatury:

K odst. 2
Samotn skutenost, e jsou akcie evidovny na tu urit osoby
vedenm Stediskem cennch papr, nen nezpochybnitelnm dkazem o tom,
e osoba, na jejm tu jsou tyto akcie evidovny, je jejich majitelem.
(NS 29 Cdo 901/2000, PrRo 12/2000)

Z literatury:
u 525

528

et zkaznk

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. et zkaznk (1 a 9)

II. Vlastnick prvo k zaknihovanm cennm paprm na tu zkaznk

(10 a 11)

Z dvodov zprvy k 526 a 528:

u 526

K odst. 1

I. et zkaznk

Zatmco ty vlastnk jsou obligatorn soust struktury evidence

zaknihovanch cennch papr, pedstavuj ty zkaznk jej sloku fakultativn.
Jde o ty, kter jsou vlastn pouze vce lnkov decentralizovan soustav
zaknihovn cennch papr (viz koment k 526) a jako kopie ze zahrani
znmch nominee accounts pronikly i k nm, a to nejprve pouze "na pape" v
legislativnm vvoji dnem vstupu R do Evropsk unie, v realit a o mnoho let
pozdji, kdy dolo k pevzet evidence Stediska cennch papr centrlnm
depozitem.

Mezi subjekty, je jsou oprvnny vst ty zkaznk, pat v naich

podmnkch pedevm centrln depozit. V ppad zaknihovanch cennch
papr kolektivnho investovn jsou to osoby oprvnn vst samostatnou
evidenci tchto cennch papr, co je krom centrlnho depozite obchodnk s
cennmi papry (m-li v povolen od esk nrodn banky uvedenou investin
slubu schova a sprva investinch nstroj, vetn souvisejcch slueb), dle

administrtor investinho fondu (pokud jde o evidenci podlovch list nebo

zakladatelskch nebo investinch akci vydvanch investinm fondem, jeho
administraci provd, a pokud je tento administrtor oprvnn vykonvat schovu
cennch papr a veden evidence zaknihovanch cennch papr), banka (m-li
v povolen od esk nrodn banky uvedenou investin slubu schova a sprva
investinch nstroj, vetn souvisejcch slueb) a zahranin osoba obdobn
obchodnkovi s cennmi papry, administrtorovi investinho fondu i bance
(pokud je tato osoba oprvnna poskytovat investin sluby v R). V rmci
tchto zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn jsou k veden t
zkaznk oprvnny dokonce t osoby oprvnn vst evidenci navazujc na
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn,
avak pouze pro zahranin osoby obdobn obchodnkovi s cennmi papry,
administrtorovi investinho fondu i bance, jako i pro zahranin centrln
depozite a zahranin osoby oprvnn vst evidenci investinch nstroj.
Konen ty zkaznk me vst t esk nrodn banka, a to v ppadech (v
praxi zejm nanejv ojedinlch), kdy k jej evidenci zaknihovanch cennch
papr bude pidruena navazujc evidence.

ty zkaznk se nevedou pro samotn vlastnky zaknihovanch cennch

papr, nbr pro osoby, jim tyto cenn papry jejich vlastnci svili. Sem pat
pedevm osoby oprvnn vst evidenci navazujc na centrln evidenci
zaknihovanch cennch papr vedenou centrlnm depozitem. To jsou
obchodnk s cennmi papry (m-li v povolen od esk nrodn banky uvedenou
investin slubu schova a sprva investinch nstroj, vetn souvisejcch
slueb), dle administrtor investinho fondu (pokud jde o evidenci podlovch
list nebo zakladatelskch nebo investinch akci vydvanch investinm
fondem, jeho administraci provd, a pokud je tento administrtor oprvnn
vykonvat schovu cennch papr a veden evidence zaknihovanch cennch
papr), esk nrodn banka, zahranin osoba, jej innost odpovd innosti
obchodnka s cennmi papry nebo administrtora investinho fondu (pokud je
oprvnna poskytovat investin sluby v R) a zahranin centrln depozit
nebo zahranin osoba oprvnn vst evidenci investinch nstroj. Dle se
ty zkaznk vedou pro osoby, kter jsou oprvnny vst evidenci navazujc na
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn,
co je umonno stejnm subjektm jako subjektm oprvnnm vst tuto
samostatnou evidenci (viz koment sub 2), s tm rozdlem, e do jejich okruhu ji
nespad centrln depozit, a naopak se k nim ad zahranin centrln
depozit, poppad zahranin osoba oprvnn vst evidenci investinch
nstroj. (Krom toho se pro oblast zaknihovanch cennch papr kolektivnho
investovn vedou ty zkaznk osobami oprvnnmi vst evidenci navazujc
na samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn
pro zahranin osoby obdobn obchodnkovi s cennmi papry, administrtorovi
investinho fondu i bance, jako i pro zahranin centrln depozite a
zahranin osoby oprvnn vst evidenci investinch nstroj.) Konen esk
nrodn banka me vst ty zkaznk pro ty osoby, kter jsou oprvnny vst

evidenci navazujc na samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr,

kterou sama vede.

Jako pedpoklad pro veden tu zkaznk a tm i pro vznik tohoto tu

stanov zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, to, e osoba, pro
ni m bt et zzen, m oprvnn vst evidenci navazujc na centrln
evidenci vedenou centrlnm depozitem; pitom tato osoba na tu zkaznk
eviduje pouze ty investin nstroje (v danm ppad zaknihovan cenn papry),
s jejich vlastnkem uzavela smlouvu o schov investinch nstroj. To je
ovem letit teoretick problm, nebo schova nehmotn vci je stricto sensu
vylouena.

Podrobnosti pro zzen tu zkaznk stanov ze zkona provozn d

centrlnho depozite, v ppad cennch papr kolektivnho investovn
provdc prvn pedpis. V ppad tu zkaznk eventuln zizovanho
eskou nrodn bankou bude zejm urujc jej provozn d.

Podobn jako pro et vlastnka pot zkon . 256/2004 Sb., o podnikn

na kapitlovm trhu, s tm, e osoba, kter vede et zkaznk, vyd osob, pro
ni tento et vede, vpis ze sv evidence. Nezd se vak, e by to bylo pro
majitele tu zkaznk klov, nebo on sm m ve sv evidenci ve podstatn
zaevidovno.

Naproti tomu mimodn vznamn je zkonn pkaz, kter upravuje

opan tok informac. V souladu s nm je majitel tu zkaznk povinen sdlit
centrlnmu depoziti (prostednictvm astnka centrlnho depozite) daje o
majiteli tu vlastnka a dal daje stanoven provoznm dem, a to pro ely
vpisu z evidence emise, k jeho poskytovn je centrln depozit povinen.
Tot plat pimen o informan povinnosti, kterou m k osob vedouc
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr kolektivnho investovn
majitel tu zkaznk vedouc na tech vlastnk evidenci navazujc na tuto
evidenci. Konen pokud vede ty zkaznk t esk nrodn banka, i ona
mus mt prvo na poskytnut obdobnch informac ve vztahu k majitelm t
zkaznk, nebo jinak by nebyla schopna vydvat emitentm vpisy z emise jimi
vydanch zaknihovanch cennch papr.

Informan povinnost majitel t zkaznk

pochopen podstaty tchto t a vcelnkov
zaknihovn cennch papr vbec. Tam, kde jsou i
zaknihovan cenn papry a kde v dsledku toho

tak m zsadn vznam pro

decentralizovan soustavy
na tchto tech evidovny
jsou pro tyto cenn papry

vedeny ty vlastnk prv majiteli tchto t zkaznk, toti osoba, kter

vede ty zkaznk (a kter m povinnost vydvat vpisy z evidence emise),
nev ze sv vlastn evidence, kdo jsou vlastnci zaknihovanch cennch papr. To
je znmo vdy prv jen osob, kter jakoto majitel tu zkaznk tyto cenn
papry eviduje ve sv evidenci na tech vlastnk.

K obsahu tu zkaznk viz koment k 526 sub III.

K odst. 2

II. Vlastnick prvo k zaknihovanm cennm paprm na tu zkaznk

Po vymezen podanm v odst. 1 se v odst. 2 upravuje nco, co ji

upravovat nen nutn. Jestlie jsou toti na tu zkaznk evidovny
zaknihovan cenn papry tch osob, kter tyto cenn papry pouze svily
majiteli tohoto tu, je samozejm, e v ppad tchto cennch papr neme
jt o vlastnictv tohoto majitele tu zkaznk. Patrn tedy pouze v zjmu toho,
aby ono sven zaknihovanch cennch papr nebylo vykldno jako pevod
vlastnickho prva, zkon zdrazuje, e vlastnkem nen ten, na jeho tu
zkaznka jsou tyto cenn papry evidovny (a kdo je pro jejich vlastnky sm
eviduje na tech tchto vlastnk).

Obdobn je teba interpretovat a hodnotit t to ustanoven zkona .

256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, v souladu s nm majitel tu
zkaznk eviduje investin nstroje (v danm ppad zaknihovan cenn
papry) veden na tu zkaznk oddlen od svho majetku.

Souvisejc ustanoven:

525, 526, 528 a 544, 1331, 1333, 1334

Souvisejc pedpisy:

264 odst. 1, 275 z. o. k.,

 4 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

3 odst. 3, 91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu,

33 odst. 2 a 3 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla),

109 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch

fondech,

vyhl. . 58/2006 Sb., o zpsobu veden samostatn evidence investinch

nstroj a evidence navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj

Z literatury:
u 525

Oddl 3
Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr a pemna
zaknihovanho cennho papru na cenn papr

Pododdl 1 Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr

529
(Rozhodnut o pemn cennho papru a povinnosti emitenta s tm
spojen)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn poten povinnosti emitenta pi pemn cennho papru na

zaknihovan cenn papr (1 a 4)

II. Lhta pro odevzdn cennho papru (5)

III. Oznmen emitenta vlastnkm cennch paprevidovanm v jejich

seznamu (6)

Z dvodov zprvy (k 529):

Ustanoven o pemn cennho papru na zaknihovan cenn papr

vychzej z 112 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu.
Vzhledem k tomu, e se jedn o ustanoven o promn vlastnickho objektu, jde
o ustanoven soukromoprvn povahy. Navren ustanoven pejm bez vcnch
zmn 112 odst. 1 cit. zk.

K odst. 1

I. Obecn poten povinnosti emitenta pi pemn cennho papru na

zaknihovan cenn papr

Zatmco dosavadn prvn prava zkona . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu, kter byla v zkladnch bodech pevzata, eila transformaci
listinnho cennho papru na zaknihovan cenn papr (stejn tak jako
transformaci zaknihovanho cennho papru na cenn papr listinn) jako proces
pemny podoby svou podstatou jednotnho cennho papru, aktuln prvn
prava, opoutjc (teoreticky nesprvn) koncepci jednotnho cennho papru,
opout nutn t pojem podoby cennho papru, jako i pojem pemny tto
podoby. Vcn se vak aktuln prava co do sv podstaty od pedchoz neli a
e to, co bt eeno mus, tj. potebu, kdy listinn cenn papr z hlediska toho i
onoho zjmu nevyhovuje a m bt nahrazen cennm paprem zaknihovanm
(poppad potebu opanou).

Tento zjem je primrn, ne-li vlun zjmem emitenta cennho papru.

Jen emitent tedy me bt inicitorem procesu pemny, nebo je to zase jen on,
kdo jedin pvodn rozhodoval o tom, zda vyd listinn nebo zaknihovan cenn
papr (pominou-li se samozejm ppady, jakmi je rozhodovn zakladatel
akciov spolenosti apod. a kter nejsou v dan souvislosti podstatn).

"Svoboda" emitenta pi rozhodovn o pemn listinnho cennho papru

na zaknihovan cenn papr je spojena s jeho povinnostmi. Tmi jsou pro vechny
emitenty povinnost rozhodnut o pemn jednak zveejnit, jednak uveejnit. V
ppad zveejnn jde o zveejnn v Obchodnm vstnku, v ppad uveejnn
jde o uveejnn zpsobem umoujcm dlkov pstup. Plnnm tchto
povinnost je, alespo z formlnho hlediska, vytvoena monost pro to, aby se s
rozhodnutm emitenta seznmili ti, jich se toto rozhodnut tk i me tkat.
Soust tchto povinnost je povinnost zveejnit a uveejnit t lhtu, v n maj
vlastnci cennch papr tyto sv cenn papry emitentovi odevzdat.

Specificky je nkdy dna (krom povinnosti podle odst. 3) t povinnost

tkajc se samotnho formovn rozhodnut o pemn. Tak je tomu zejmna u
rozhodnut (v praxi zejm nejobvyklejho) o pemn akcie, kter mus bt
pijato bezvhradn valnou hromadou akciov spolenosti, a to kvalifikovanou
dvoutetinovou vtinou hlas ptomnch akcion. Prv pi tomto
rozhodovn existuje vznamn omezen emitenta tehdy, jsou-li akcie, je maj
bt pemnny, pijaty k obchodovn na evropskm regulovanm trhu. Za tto
situace me valn hromada rozhodnout o pemn, jen nebude-li mt tato
pemna za nsledek vylouen i vyazen akci z obchodovn na vech
evropskch regulovanch trzch, na nich se s nimi obchoduje, ledae souasn
rozhodne o vyazen astnickch cennch papr z obchodovn na evropskm
regulovanm trhu.

K odst. 2

II. Lhta pro odevzdn cennho papru

V rmci svobody rozhodovn je vle emitenta omezena t oprvnnmi

zjmy vlastnk cennch papr z hlediska stanoven dlky lhty pro odevzdn
cennch papr jejich vlastnky emitentovi. Spodn hranice dvou msc ode dne
zveejnn rozhodnut emitenta je stanovena proto, aby mn aktivn, resp.
zaneprzdnn vlastnci cennch papr mli dostatek asu k odevzdn svch
cennch papr. Horn hranice esti msc od zveejnn rozhodnut emitenta m

zabrnit tomu, aby se proces pemny a tm i pechodn anomln stav

nemrn protahoval.

K odst. 3

III. Oznmen emitenta vlastnkm cennch papr evidovanm v jejich

seznamu

Konen specifickou povinnost m emitent pemujc cenn papr na

zaknihovan cenn papr tam, kde je jeho povinnost vst v souladu se zkonem
evidenci vlastnk jm emitovanch cennch papr. Tak je tomu zejmna v
ppad akci u seznamu akcion, v ppad dluhopisu seznamu vlastnk
dluhopis a v ppad podlovch list u seznamu podlnk podlovho fondu. V
tchto ppadech m emitent navc povinnost osobm uvedenm v jm veden
evidenci a na adresu v n uvedenou zaslat oznmen o pemn cennho papru
na zaknihovan cenn papr. Tm je zabezpeena s maximln dslednost
informovanost tchto osob o tak vznamnm kroku, jm je pemna jejich
cennho papru na zaknihovan cenn papr.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 530 a 535

Souvisejc pedpisy:

250 odst. 2 psm. c), 264 a 268, 416 odst. 1, 421 odst. 2 psm. a),
434 odst. 3 z. o. k.,

4 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu,

109 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch fondech

Z literatury:

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 49-54.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 30, 31.

530
(Povinnost vlastnka cennho papru sdlit slo majetkovho tu a
nsledky jejho nesplnn)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Povinnost vlastnka cennho papru sdlit slo tu v evidenci

zaknihovanch cennch papr (1 a 3)

II. Nsledky nesplnn povinnosti vlastnka cennho papru sdlit slo tu

v evidenci zaknihovanch cennch papr (4 a 6)

Z dvodov zprvy (k 530 a 531):

Navren prava rozliuje prvn dsledky poruen povinnosti vlastnka

cennho papru odevzdat emitentovi cenn papr uren k pemn na
zaknihovan cenn papr a prvn dsledky poruen povinnosti vlastnka
cennho papru sdlit emitentovi pi odevzdn cennho papru slo tu v
pslun evidenci, na kter m bt cenn papr zaevidovn. Pi poruen kad z
tchto povinnost je na emitentovi urit vlastnku cennho papru dodatenou
lhtu k nslednmu splnn povinnosti.

Shodn s dosavadn pravou ( 112 odst. 2 a 8 zk. . 256/2004 Sb., o

podnikn na kapitlovm trhu) se navrhuje zachovat prvn pravidlo, podle

kterho emitent prohls za neplatn cenn papr, kter mu nebyl ani dodaten
odevzdn.

Rozdln od dosavadn prvn pravy se vak navrhuje jin een pro

ppad, e vlastnk cennho papru emitentovi cenn papr sice odevzd, ale slo
tu v pslun evidenci mu nesdl. Je nutn pomyslet na to, e o pemn
cennho papru na zaknihovan rozhoduje emitent. Dsledkem jeho rozhodnut je
nap. vznik povinnosti i tch vlastnk cennch papr, kte dosud pslun et
nemli, si jej zdit a nst nklady spojen s jeho zzenm a vedenm. Proto se
navrhuje eit situaci, kdy vlastnk emitentovi cenn papr odevzd, ale slo tu
mu nesdl, take bude na emitentovi, aby cenn papr od vlastnka vykoupil za
spravedlivou cenu (v zsad tedy urenou podle podlu vlastnka cennho papru
na pslunm jmn). Pokud to emitent neuin, zstane cenn papr stle
vlastnictvm dosavadnho vlastnka a emitent nebude moci do jeho vlastnickho
prva zasahovat. To je dsledek zsady, e osoba, kter vytvo uritou situaci,
neme negativn dsledky, kter z n vyplynou, penet na jin osoby. Jsou
samozejm situace, kdy emitent rozhodne o pemn astnickch cennch
papr na zaknihovan hlasovnm na valn hromad. V t souvislosti je nutn
myslet na ppady, kdy vlastnci cennch papr vahou svch hlas rozhodnou o
pemn cennch papr na zaknihovan a pot nespln povinnost sdlit
emitentovi slo tu s myslem domoci se vykoupen cennch papr ze svho
vlastnictv. Takov postup by odporoval zsad poctivosti a zkazu zneuit
vlastnickho prva; byl by tedy postiiteln ji podle obecnch ustanoven
obanskho zkonku. Pedpokld se vak, e podrobnj pravy brnc
konkrtnji takovm postupm, uprav pslun zvltn zkony.

K odst. 1

I. Povinnost vlastnka cennho papru sdlit slo tu v evidenci

zaknihovanch cennch papr

Aby mohl emitent uskutenit pemnu jm vydanho cennho papru na

zaknihovan cenn papr, mus samozejm znt sla majetkovch t tch,
jejich cenn papry maj bt pemnny. Proto je tmto vlastnkm uloena
povinnost, aby sla svch t emitentovi sdlili.

Jakkoli pro ely dalho postupu ukld ustanoven 532 odst. 1

emitentovi obrtit se pouze na osobu centrlnho depozite a 535 smuje v
analogickch ppadech emitenta zase pouze na toho, kdo vede samostatnou
evidenci, pjde v posuzovanm vztahu emitent - vlastnk cennho papru vdy o

sdlen tu vlastnka ( 527), tedy tu, kter vedou nejen centrln depozit,
poppad subjekty vedouc samostatnou evidenci, ale t osoby vedouc
evidenci navazujc na centrln evidenci vedenou centrlnm depozitem,
poppad(by spe vjimen) t osoby vedouc evidenci navazujc na
nkterou z uvedench samostatnch evidenc (v podrobnostech viz koment k
526).

Z asovho hlediska pedpokld zkon sdlen sla tu v dob, kdy

dochz k odevzdvn cennch papr emitentovi, tj. ve lht uren podle 529
odst. 2. Dostane-li se vlastnk cennho papru do prodlen s plnnm povinnosti
sdlit slo majetkovho tu, je emitent pesto povinen urit mu ke splnn tto
povinnosti jet dodatenou lhtu, jej minimln hranice je stanovena na dva
msce. To je opodstatnn ani ne tak z dvodu ppadn krtkosti lhty
stanoven podle 529 odst. 2, jako spe proto, e vlastnk cennho papru
nemus et v evidenci zaknihovanch cennch papr mt a bude na nm, aby si
jej zdil, co klade zven asov nroky.

K odst. 2

II. Nsledky nesplnn povinnosti vlastnka cennho papru sdlit slo tu

v evidenci zaknihovanch cennch papr

Ppady, kdy vlastnk cennho papru svj cenn papr emitentovi odevzd,
avak nespln svou povinnost sdlit slo svho majetkovho tu v evidenci
zaknihovanch cennch papr ani v dodaten lht, se odst. 2 sna eit
odlin od posledn verze pravy zkona . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu. Nevytv pro tento ppad fikci, e nebyly odevzdny cenn
papry, nbr dv emitentovi monost, aby vlastnku cennho papru zaplatil
spravedlivou cenu a jejm zaplacenm se tak stal sm vlastnkem tohoto cennho
papru.

Nee se, co to je "spravedliv cena", a s jistou rezervou lze brt

vysvtlen dvodov zprvy, e pjde o cenu v zsad urenou podle podlu
vlastnka cennho papru na pslunm jmn. Uren tto ceny vak v praxi
zejm nebude vtinou init pote. Vcemn jasn bude tato cena u dluhopis,
koneckonc tot lze konstatovat o cen podlovch list, take rzn nzory lze
oekvat spe jen u cennch papr, jakmi jsou akcie, pokud nebude k dispozici
cena formovan na evropskm regulovanm trhu. Prv zde vak nvod
dvodov zprvy me bt pouiteln.

Vysvtlen dvodov zprvy ovem nen dost jasn pro ppady, kter ji
odst. 2 nee a kter spovaj v tom, co se stane, kdy emitent v danm ppad
cenn papr neodkoup, poppad ani nem z toho i onoho dvodu monost jej
odkoupit. Lze soudit, e se jako se zkladnm reimem pot s tm, e prost
nedojde k pemn cel emise cennho papru. To vak me vyvolvat nsledn
rozmanit obte. Z hlediska efektivn realizace procesu pemny cennho papru
na zaknihovan cenn papr ovem nemen obte me psobit snaha emitenta
"bojovat" s dsledky zneuvajcch postup, o nich se zmiuje dvodov zprva,
a to jak v ppad vyuit obecnch ustanoven, na n dvodov zprva
odkazuje, tak v ppad vyuit zvltnch zkon, s jejich pravou se podle jejho
textu pot (ani je jasn, o jak zkony m jt).

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 529, 531 a 535

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

531
(Postup emitenta pi prodlen vlastnka cennho papru s odevzdnm
cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Z dvodov zprvy:

u 530

Vklad:

Vedle ppad, kdy vlastnk cennho papru nesdl ve smyslu 530 slo
svho tu v evidenci zaknihovanch cennch papr, je druhou vznamnou

pekkou realizace pemny cennho papru na zaknihovan cenn papr ppad,

kdy emitent cenn papr od jeho vlastnka vas, tj. ve lht stanoven podle
529 odst. 2, neobdr. Zde 531 (na rozdl od 530 odst. 2) s jednoznanm
eenm pichz.

Zpsob tohoto een, pi nm se zjevn pot s masovjm prodlenm

vlastnk cennch papr, spov v tom, e emitent ur k odevzdn cennho
papru, resp. ppadn cennch papr, opt dodatenou lhtu. Zde minimln
hranice lhty zkonem stanovena nen, lze vak soudit, e dostatenou bude
(podobn jako podle 530) rovn lhta dvou msc. Spolu s tm pak emitent
upozorn, e cenn papr, kter nebude ani v uren dodaten lht odevzdn,
bude prohlen emitentem za neplatn.

Pi stanoven dodaten lhty a pi sdlen upozornn postupuje emitent

generln tak, e tyto skutenosti (obdobn jako podle 529 odst. 1) jednak
zveejn v Obchodnm vstnku, jednak uveejn zpsobem umoujcm dlkov
pstup. Naproti tomu ji nepostupuje cestou individulnch kontakt urenou v
529 odst. 3.

Nesetk-li se postup emitenta s spchem, postupuje dle emitent podle

534, s "intermezzem" podle 533.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 530, 532 a 535

532
(Zaevidovn zaknihovanch cennch papr na majetkov ty)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. dost emitenta o zaevidovn zaknihovanch cennch papr (1 a 2)

II. Postup centrlnho depozite na zklad dosti emitenta (3 a 5)

III. Prozatmn nemonost obchodovat s cennmi papry na evropskm

regulovanm trhu (6 a 14)

Z dvodov zprvy (k 532 a 535):

Bez obsahovch zmn se pejmaj pslun ustanoven z 112 zk. .

256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu.

K odst. 1

I. dost emitenta o zaevidovn zaknihovanch cennch papr

Vlastn transformace cennho papru na zaknihovan cenn papr spov v

tom, e po "staen" cennch papr emitentem od jejich vlastnk jsou tyto
cenn papry nahrazeny zpisy do evidence zaknihovanch cennch papr. To se
dje na dost, kterou emitent pedkld centrlnmu depoziti (v ppadech
podle 535 tomu i onomu ze subjekt vedoucch pslunou samostatnou
evidenci).

Pi podvn dosti m emitent, v zvislosti na okolnostech, v zsad ti

monosti. Za prv me dost podat jet ped uplynutm lhty stanoven v
souladu s 529 odst. 2, a to tehdy, jsou-li mu ped jejm uplynutm odevzdny
vechny cenn papry. Sporn me bt, zda lze takto postupovat i tehdy, kdy
emitent jet nem vechny informace o tech vlastnk cennch papr a kdy
m povinnost podle 530 urit dodatenou lhtu v minimln dlce dvou msc.
Jakkoli z praktickho hlediska lze povaovat za rozumn, kdy emitent posek
do uplynut tto dodaten lhty, povinnost ekat na jej uplynut nem. Za druh
emitent me z tch i onch dvod vykat do doby uplynut lhty stanoven
podle 529 odst. 2. To je doba, kdy by pi nleit kzni vlastnk cennch papr
ml emitent od tchto vlastnk ji mt jak vechny jejich cenn papry, tak
souasn i informace o slech jejich t v evidenci zaknihovanch cennch
papr. I kdy se vak tento pedpoklad nenapln, m emitent prvo dost podat
s tm, e ohledn dosud neodevzdanch cennch papr se postupuje podle
533. Konen za tet emitent me vykat a do doby, kdy uplyne dodaten
lhta. V tto souvislosti je zkon dvojnsobn nejasn. Jednak nen zejm, zda
jde o dodatenou lhtu podle 531 nebo podle 530, jednak zkon nek nic o

tom, jak rychle mus emitent po uplynut dodaten lhty dost podat. Lze vak
soudit, e jde o dodatenou lhtu pro odevzdn cennch papr a e m emitent
podat dost bez zbytenho odkladu po uplynut tto lhty. Pi volb tto tet
alternativy a pi prodlen vlastnka cennho papru s vrcenm cennho papru
pak zejm ji nepipad v vahu postup podle 533, nbr ji jen postup podle
534.

II. Postup centrlnho depozite na zklad dosti emitenta

Je-li dost emitenta odevzdna, centrln depozit na jejm zklad

provede innosti vcemn shodn, jako kdy se vydvaj zaknihovan cenn
papry. Tento postup zkon v podrobnostech neupravuje, je vak zejm, e se
provedou vechny zpisy tak, aby byla evidence zaknihovanch cennch papr
vyplnna jak na majetkovch tech, tak v evidenci emise. Pokud jde o
majetkov ty, provede centrln depozit zpisy na tch tech vlastnk,
kter sm vede, a krom toho provede t zpisy na tech zkaznk s tm, e
osoby, pro n jsou tyto ty vedeny, pak maj povinnost, jakkoli se o tom zkon
nezmiuje, provst zpisy na tch tech vlastnk, kter pro tyto vlastnky
vedou ony.

Na zklad tchto postup, by zkon ani v tomto ohledu nen zcela jasn,
by mlo dojt k vydn vpis z evidence zaknihovanch cennch papr, a to tak,
e centrln depozit vydv emitentovi vpis z evidence emise (k emu je
vslovn zkonem zavzn pi vydn emise zaknihovanho cennho papru) a
majitelm t (vlastnk i zkaznk) vpisy z jejich t; osoby vedouc
navazujc evidence by pak mly vydat vpisy z tch t vlastnk, kter pro tyto
vlastnky zaknihovanch cennch papr vedou.

Analogicky jako centrln depozit by v zsad mly ve smyslu 535

postupovat t subjekty, je vedou samostatn evidence zaknihovanch cennch
papr. Specifikem centrlnho depozite pouze je, e vpisy z majetkovch t
vydv v souladu se zkonem vdy jen prostednictvm nkterho z astnk
centrlnho depozite, kte jsou povolni k zabezpeovn komunikace mezi
centrlnm depozitem a vlastnky majetkovch t (a mezi n ovem mohou
patit i nkte vlastnci majetkovch t, jmenovit t zkaznk).

K odst. 2

III. Prozatmn nemonost obchodovat s cennmi papry na evropskm

regulovanm trhu

Ponkud problematick je ze zkona . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu, pevzat formulace odst. 2.

Jasn, by sten nadbyten, je potud, e jakmile emitent pod svou

dost o zaevidovn zaknihovanho cennho papru, nelze s cennmi papry
(rozumj listinnmi) ji obchodovat na evropskm regulovanm trhu. Tyto cenn
papry toti jsou vtinou, ne-li bezvjimen, odevzdny emitentovi, a v tomto
rozsahu tedy jejich obchodovn na evropskm regulovanm trhu ji nepipad v
vahu. Pitom v me, v jak snad dosud emitentovi odevzdny jet nejsou, nen
namst, aby se s nimi takto obchodovalo; ostatn v tchto ppadech by
zpravidla ji nesplovaly svm potem podmnky, za nich je takov obchodovn
regulovanm trhem piputno.

Mn jasn je ji to, pro se nemonost obchodovn s cennmi papry

ohraniuje okamikem, kdy dojde k zaevidovn cel emise. Jestlie k tomuto
zaevidovn toti dojde, cenn papry jsou v plnm rozsahu nahrazeny
zaknihovanmi cennmi papry, v dsledku eho, pokud jde o listinn cenn
papry, ji nen s m obchodovat. To pitom plat i o ppadu, kdy sice ne vichni
vlastnci sv cenn papry odevzdali, kdy vak dolo k zaevidovn tchto
cennch papr na zvltnm technickm tu podle 533 odst. 1 a kdy jsou tyto
cenn papry podle tho ustanoven ji pemnny na zaknihovan cenn papry
a jako s listinnmi cennmi papry tak s nimi obchodovat nelze.

Zbv tedy pouze hypotetick otzka, zda nejde o ty cenn papry, kter
vlastnci sice pvodn emitentovi odevzdali, avak ani v dodaten lht ve
smyslu 530 odst. 2 nesdlili emitentovi slo svho tu v evidenci
zaknihovanch cennch papr, ani emitent vyuil monosti je nabt a nechat
zaevidovat msto nich zaknihovan cenn papry jako sv vlastnictv. Zde na
jedn stran me bt odpov na tuto otzku sotva jin ne negativn. Jednak
lze (by nikoli bezvhradn) pochybovat o tom, e dolo k zaevidovn cel
emise, jednak prv tyto cenn papry by mly bt z hlediska cel koncepce
pemny listinnho cennho papru na zaknihovan pkladem toho, kdy dal
obchodovn s nimi na evropskm regulovanm trhu nem bt doputno, a to i
bez ohledu na to, e by tyto cenn papry opt jist nesplovaly podmnky, za
nich s nimi lze na tomto trhu obchodovat. Na druh stran se ovem ukazuje
jako vce ne problematick, ml-li by hlavn smysl ustanoven odst. 2 spovat v
postien prv tchto zcela vjimench ppad.

Nemn problematicky odst. 2 vyznv pi interpretaci, na jejm zklad

by se (by v rozporu s dikc zkona, avak pod monm vlivem terminologie,
kter byla pevzata z doby, kdy se za cenn papr povaoval i zaknihovan cenn
papr) chpalo zakazovan obchodovn jako obchodovn se zaknihovanmi
cennmi papry.

V tomto ppad, kter ovem klade relevantn otzku, by bylo zase

nesmysln zakazovat obchodovn se zaknihovanm cennm paprem ji od
podn dosti emitenta, nebo v tto dob jet dn zaknihovan cenn
papry neexistuj, a nen tedy ani s m obchodovat. Takov obchodovn je
mysliteln a po vzniku tchto zaknihovanch cennch papr, tedy a pot, kdy
dojde k jejich zaevidovn. To je ovem opt samozejmost, kter nevyaduje
zkonnou pravu.

Pi dan interpretaci (ne)monosti obchodovat se zaknihovanmi cennmi

papry by se tedy mohla klst pouze otzka, zda zkonodrce nesledoval cl
zakzat obchodovn se zaknihovanmi cennmi papry na evropskm
regulovanm trhu tehdy, kdy dosud nedolo k zaevidovn "cel emise".

O takovm stavu lze teoreticky uvaovat ve dvou situacch. Pedn tehdy,

kdy z cel dosavadn emise nedolo k pemn tch cennch papr, kter sice
jejich vlastnci emitentovi pvodn odevzdali, ale ve smyslu 530 odst. 2
nesdlili emitentovi slo svho majetkovho tu, piem emitent nevyuil
monosti je nabt a nechat msto nich zaevidovat jako sv vlastnictv
zaknihovan cenn papry. V takovchto (v praxi jist zcela vjimench)
ppadech by vak bylo jist nesmysln, aby se v rozporu se zjmy emitenta i
vtiny (pop. dokonce vech) vlastnk pemnnch cennch papr
zabraovalo s tmito zaknihovanmi cennmi papry obchodovat na evropskm
regulovanm trhu.

Jako druh se ukazuje situace, kdy nkte z vlastnk emitentovi

neodevzdali sv cenn papry, ani emitent zatm tyto cenn papry prohlsil
podle 534 odst. 1 za neplatn a ani prodal v souladu s 534 odst. 2
zaknihovan cenn papry, kter je nahrazuj. Zde na jedn stran sice cel
emise svm zpsobem zaevidovna je, nebo neodevzdan cenn papry ji jsou
ve smyslu 533 odst. 1 rovn pemnny na za knihovan cenn papry, na
druh stran jsou vak evidovny prv jen na technickm tu, a pestoe jde o
et emitenta, za jejich vlastnka s ohledem na 533 odst. 2 nelze povaovat
emitenta, nbr stle jejich pvodnho vlastnka. (To pro oblast akci, by
formulan problematicky, ostatn potvrzuje i 434 z. o. k., v souladu s nm pi
pemn akci na zaknihovan akcie se prvn postaven akcione mn a
vmnou akci nebo jejich prohlenm za neplatn.) I kdy to tedy nen

nesporn, lze se pro tyto ppady klonit spe k zvru, e by se k obchodovn na

evropskm regulovanm trhu mlo pikroit patrn a pot, kdy emitent dokon
postupy podle 534 odst. 1 a 2. Pro praxi ovem takov situace problm
nepedstavuje, nebo emitent takto jist koneckonc veskrze postupovat bude.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 531, 533 a 535

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

533
(Neodevzdan cenn papr po proveden zpis v evidenci zaknihovanch
cennch papr)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Cenn papr na zvltnm technickm tu (1 a 2)

II. Prvo na vnos z cennho papru na technickm tu (3 a 4)

Z dvodov zprvy:

u 532

K odst. 1

I. Cenn papr na zvltnm technickm tu

Skutenost, e nkte vlastnci sv cenn papry neodevzdaj emitentovi

ve lht, kterou stanovil podle 529 odst. 2, zkon nepiznv jako dvod
zpomalen procesu pemny cennho papru na zaknihovan cenn papr.
Emitentovi pouze v 531 ukld, aby k odevzdn cennch papr poskytl
dodatenou lhtu, umouje mu vak v 532 odst. 1, aby jet ped jejm
uplynutm, ba dokonce i ped uplynutm lhty podle 529 odst. 1, podal dost o
zaevidovn zaknihovanch cennch papr.

Je-li za tchto okolnost dost podna, centrln depozit (pop. v souladu

s 535 osoba vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr)
provd adekvtn zpisy v evidenci zaknihovanch cennch papr s tou
vjimkou, e neodevzdan cenn papry zaeviduje na zvltnm technickm tu.
Ty se tak stvaj uritm hybridem, a to ve dvojm smru. Za prv na jedn stran
fakticky stle jet existuj jako listinn cenn papry, na druh stran jsou
zkonem oznaeny jako z hlediska prvnho ji pemnn na zaknihovan cenn
papry. Za druh jsou evidovny na zvltnm technickm tu, jeho majitelem je
emitent, na druh stran vak vlastnictvm emitenta nejsou, zstvajce (do
ppadnho postupu emitenta podle 534 odst. 1) vlastnictvm svch pvodnch
vlastnk.

K odst. 2

II. Prvo na vnos z cennho papru na technickm tu

Perzistenci vlastnickho prva pvodnch vlastnk k neodevzdanm

cennm paprm evidovanm na zvltnm technickm tu potvrzuje odst. 2,
kter tmto vlastnkm piznv prvo na vnos z tchto cennch papr. Toto
prvo vak co do jeho dosplosti omezuje. Vyluuje toti, aby za dobu od
skonen lhty stanoven emitentem podle 529 odst. 2 dosplo dve, ne
vlastnci sv (listinn) cenn papry emitentovi odevzdaj.

Tm zkon nut tyto vlastnky, aby splnili svou povinnost odevzdat sv

(listinn) cenn papry emitentovi a aby emitent nemusel postupovat podle
534. Tento ntlak me bt efektivn nap. u dluhopis, vyplcej-li se vnosy z
nich v krtkch (nap. msnch) lhtch. Naproti tomu nap. u akci pjde o

ntlak zpravidla neinn, kter klade otzku de lege ferenda, zda by nebylo
sprvn prvo na vnos za dobu prodlen vlastnka s odevzdnm cennho papru
zcela vylouit.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 532, 534 a 535

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

534
(Prohlen neodevzdanho cennho papru za neplatn a jeho prodej)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Prohlen neodevzdanho cennho papru za neplatn (1 a 3)

II. Prodej zaknihovanho cennho papru nahrazujcho neodevzdan cenn

papr (4 a 7)

III. Rozdlen vtku prodeje zaknihovanho cennho papru nahrazujcho

neodevzdan cenn papr (8 a 10)

Z dvodov zprvy:

u 532

K odst. 1

I. Prohlen neodevzdanho cennho papru za neplatn

V procesu pemny cennho papru na zaknihovan cenn papr zkon

favorizuje jednoznan zjmy emitenta (a nezdka i vtiny vlastnk tohoto
cennho papru) ped zjmy jednotlivc, kte v tomto procesu odpraj splnit svou
povinnost odevzdat sv cenn papry emitentovi, a to dokonce i v dodaten
lht, kterou jim k tomu emitent uril.

Legislativn preference zjmu emitenta se projevuje v zkonem danm

velmi razantnm opaten, kter spov v tom, e emitent po uplynut uveden
dodaten lhty prohls neodevzdan cenn papr za neplatn. Tebae se
ponechv na vli emitenta, zda v souladu s 532 odst. 1 pod dost o
zaevidovn zaknihovanch cennch papr ped uplynutm uveden dodaten
lhty nebo a po jejm uplynut, umouje zkon realizovat prohlen cennho
papru za neplatn a pot, kdy dojde k zaevidovn neodevzdanch cennch
papr na zvltn technick et podle 533 odst. 1; neplatn cenn papry by
toti ji z povahy vci nebylo mon nechat evidovat v evidenci zaknihovanch
cennch papr, by na zvltnm technickm tu. Emitent naopak nen zkonem
limitovn, dokdy m cenn papr za neplatn prohlsit. Lze vak dovodit, e se
tak m stt bez zbytenho odkladu pot, kdy uplyne dodaten lhta pro
odevzdn cennho papru a kdy je tento cenn papr zaevidovn na zvltnm
technickm tu podle 533 odst. 1.

Odstavec 1 nee otzku vlastnickho prva k zaknihovanmu cennmu

papru, kterm byl cenn papr nahrazen a kter je evidovn na zvltnm
technickm tu, pot kdy dojde k prohlen cennho papru za neplatn. Z odst.
2 lze spe dovozovat, e vlastnick prvo pelo na emitenta. Ve speciln
legislativ tento zvr podporuje 434 z. o. k., podle kterho pi pemn akci
na zaknihovan akcie se prvn postaven akcione mn vmnou akci nebo
jejich prohlenm za neplatn.

K odst. 2

II. Prodej zaknihovanho cennho papru nahrazujcho neodevzdan cenn

papr

I kdy se akceptuje zvr o vzniku vlastnictv emitenta k zaknihovanmu

cennmu papru na technickm tu po prohlen neplatnosti nahrazenho
cennho papru, zkon jednoznan stanov, e tento zaknihovan cenn papr
nem zstat evidovn na zvltnm technickm tu a e emitent vlastnkem
tohoto cennho papru napt bt nem. Emitent m tedy povinnost tento
zaknihovan cenn papr prodat.

Zkon ovem nestanov, dokdy m emitent tuto povinnost splnit. I kdy lze
tedy soudit, e se tak m stt bez zbytenho odkladu pot, kdy emitent cenn
papr za neplatn prohlsil, m emitent v otzce harmonogramu prodeje znanou
volnost.

Zkon naopak stanov, jak m bt cenn papr prodn. Pi respektovn

zjmu pvodnho vlastnka cennho papru ukld, aby emitent prodej uskutenil
s odbornou p. Ta bude jist zachovna, kdy emitent zvol zkonem vslovn
zmnnou variantu prodeje ve veejn drab. Stejn hodnocen lze uinit, pokud
emitent sv prodej obchodnkovi s cennmi papry i mimo reim veejn draby.
Naproti tomu kdyby emitent uskuteoval prodej pedem vybranmu zjemci,
ml by mt k zachovn odborn pe a k jejmu prokzn hodnovrn podklady.
Takovm podkladem by mohla bt cena dosahovan na evropskm regulovanm
trhu za prodej ostatnch zastupitelnch cennch papr (samozejm pokud by se
s nimi na takovm trhu ji obchodovalo, co je ovem mlo pravdpodobn) nebo
cena stanoven znaleckm posudkem apod.

Pouze pro ppad prodeje ve veejn drab se emitentovi ukld, aby

pinejmenm dva tdny ped jejm konnm uveejnil msto, dobu a pedmt
draby. Zpsob tohoto uveejnn nen pedepsn, je vak mon vychzet z
toho, e by mlo jt o uveejnn zpsobem umoujcm dlkov pstup, tj.
analogicky jako pi uveejnn samotnho rozhodnut o pemn listinnho
cennho papru ( 529 odst. 1).

K odst. 3

III. Rozdlen vtku prodeje zaknihovanho cennho papru nahrazujcho

neodevzdan cenn papr

Pi prodeji zaknihovanho cennho papru podle odst. 2 je teba vychzet

na jedn stran z toho, e jeho elem (v nvaznosti na prohlen
neodevzdanho cennho papru za neplatn) nen zpsobit pvodnmu vlastnku
cennho papru jmu, a na druh stran z toho, e tento prodej (spolu s
prohlenm neodevzdanho cennho papru za neplatn) je dsledkem neplnn
povinnosti tohoto vlastnka a e v souvislosti s tm vznikaj urit nklady.

Na zklad tchto vchodisek se na jedn stran ukld emitentovi, aby

vtek z prodeje zaknihovanho cennho papru vyplatil osob, jej cenn papr
nahrazen tmto zaknihovanm cennm paprem byl prohlen za neplatn.
Zpsob vplaty pedepsn nen, avak ve vtin ppad bude mt emitent
pmo i zprostedkovan k dispozici bankovn spojen na tuto osobu.

Na druh stran m emitent prvo si proti pohledvce na vplatu vtku z

prodeje zaknihovanho cennho papru zapost sv pohledvky, kter m jako
dsledek nklad vzniklch mu jednak prohlenm cennho papru za neplatn
(co bude jist nanejv vjimen) a jednak prodejem zaknihovanho cennho
papru (co bude pravidlem).

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 533, 535

Souvisejc pedpisy:

33 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu

535
(Pemny cennch papr na zaknihovan cenn papry v samostatn
evidenci)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Z dvodov zprvy:

u 532

Vklad:

Vtina ppad pemn cennch papr na zaknihovan cenn papry se

bude uskuteovat cestou zaevidovn v centrln evidenci zaknihovanch
cennch papr, a ji pjde o evidenci vedenou vlun centrlnm depozitem,
anebo o evidenci navazujc na tuto evidenci. Zaknihovan cenn papry vak
mohou bt evidovny t v samostatnch evidencch, ppadn v evidencch na
n navazujcch. (Ble k tomu viz koment k 526.) Je proto pirozen, e k
pemnm cennch papr me dochzet i tak, e pjde o transformace na
zaknihovan cenn papry v tchto samostatnch a navazujcch evidencch.

Tyto transformace vak mohou mt sv specifika. Proto zkon ukld, aby

se obecn prava pemny cennho papru na zaknihovan cenn papr pouila
na tyto transformace pouze pimen. Tento zkonn pokyn vak vzbuzuje
pinejmenm dv pochybnosti.

Pedn v nkterch ppadech nepjde o pimen pouit, nbr o to, e

se ustanoven uplatn pmo a v plnm rozsahu, nebo nepjde o dn
specifikum transformace. Tak tomu bude zejmna u ustanoven 529 a 531.
Krom toho naopak tam, kde zkon pokyn k pimenmu pouit nedv, se
nelze ubrnit dojmu, e pimen pouit tohoto i onoho ustanoven nkdy
me, ba nkdy i mus v vahu pijt. Tak by tomu mohlo bt, by jist spe
vjimen, nap. ohledn 530 tam, kde samostatnou evidenci povede esk
nrodn banka o dluhopisech emitovanch tetmi osobami. Jet npadnj a
nejspe nikoli vjimen se zd bt poteba pouit 534. Nen toti jasn, jak
by ml bt postup emitenta, bude-li nap. uveden dluhopis evidovn v evidenci
esk nrodn banky jako zaknihovan cenn papr na zvltnm technickm
tu, s m se podle pimenho pouit 533 odst. 1 pot, kdyby nebylo
mon listinn dluhopis, kter byl takto nahrazen, prohlsit za neplatn, jak se s
tm zase pot v 534 odst. 1, a to navc za situace, kdy ml emitent podle
531 nejen vlastnkovi urit dodatenou lhtu pro odevzdn cennho papru, ale
t jej upozornit na riziko prohlen tohoto cennho papru za neplatn v ppad
marnho uplynut tto lhty. Jako nemn problematickou by bylo teba
posuzovat absenci monosti zaknihovan cenn dluhopis v evidenci esk
nrodn banky, kter nahradil dluhopis listinn, prodat a prodej vypodat
analogicky postupu podle 534 odst. 2 a 3.

Souvisejc ustanoven:

 514, 525 a 534

Souvisejc pedpisy:

93 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

33 odst. 2 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla)

Pododdl 2 Pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr

536
(Rozhodnut o pemn zaknihovanho cennho papru a povinnosti
emitenta s tm spojen)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Z dvodov zprvy (k 536 a 544):

Bez obsahovch zmn se pejmaj pslun ustanoven z 113 zk. .

256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu. Navren ustanoven jsou
formulan upravena a systematicky pehlednji uspodna.

Vklad:

Nesprvn dichotomie cennho papru a zaknihovanho cennho papru,

jak je pijata v ustanovench 514 a 525, pivedla k oputn pojmu podoby
cennho papru, jako i pojmu pemny podoby cennho papru. Stejn tak jako u
pemny (listinnho) cennho papru na zaknihovan, ani u pemny

zaknihovanho cennho papru na (listinn) cenn papr to vak zsadn vcnou

legislativn zmnu nepedstavuje.

Analogicky jako proces pemny cennho papru i proces pemny

zaknihovanho cennho papru mus bt motivovn primrn, ne-li vlun
zjmem toho, kdo (s vjimkou ppad, jakmi je nap. rozhodovn zakladatel
akciov spolenosti apod.) jako jedin pvodn rozhodoval o tom, zda bude
vydn listinn nebo zaknihovan cenn papr, tj. zjmem emitenta. Obdobn jsou
pitom i povinnosti, kter emitentovi v souvislosti s jeho rozhodnutm o pemn
zaknihovanho cennho papru na cenn papr vznikaj.

Z obecnho hlediska je emitent povinen sv rozhodnut o pemn bez

zbytenho odkladu jednak zveejnit, jednak uveejnit. Ke zveejnn dochz v
Obchodnm vstnku, v ppad uveejnn jde o uveejnn zpsobem
umoujcm dlkov pstup. Tmito cestami dochz k prvmu toku informac o
pemn ve vztahu k tm, jich se rozhodnut o pemn zaknihovanho cennho
papru tk i me tkat.

Ze specifickho hlediska je v nkterch ppadech (opt obdobn jako u

pemny cennho papru) uloena emitentovi t povinnost tkajc se samotnho
formovn jeho rozhodnut o pemn. Jde konkrtn o povinnost akciov
spolenosti rozhodnout o pemn zaknihovan akcie pouze kvalifikovan, toti
bezvjimen valnou hromadou, a to dvoutetinovou vtinou hlas ptomnch
akcion. Tato povinnost je navc doprovzena omezenm emitenta tehdy, jsou-li
zaknihovan akcie, je maj bt pemnny, pijaty k obchodovn na evropskm
regulovanm trhu. Za tchto okolnost je valn hromada oprvnna rozhodnout o
pemn, pouze nebude-li mt tato pemna za nsledek vylouen i vyazen
akci z obchodovn na vech evropskch regulovanch trzch, na nich se s nimi
obchoduje, ledae bude souasn rozhodnuto o vyazen astnickch cennch
papr z obchodovn na evropskm regulovanm trhu.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 537 a 544

Souvisejc pedpisy:

 250 odst. 2 psm. c), 264 a 268, 416 odst. 1, 421 odst. 2 psm. a),
434 odst. 3 z. o. k.,

4 zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech,

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu,

109 zk. . 240/2013, o investinch spolenostech a investinch fondech

Z judikatury:
Spluj-li listinn akcie po zmn podoby ze zaknihovanch podmnky pro
pijet k obchodovn na oficilnm trhu, ale k obchodovn na tomto trhu dosud
pijaty nebyly, nezakld takov skutenost neplatnost usnesen valn hromady o
zmn podoby akci; spolenost je vak povinna podniknout kroky potebn k
pijet akci k obchodovn na oficilnm trhu.
(NS 29 Cdo 773/2007, SoJ 7/08)

Z literatury:

Pauly: Koment k zkonu o cennch paprech, 1998, s. 49-54.

Ddi, tenglov: Zkon o cennch paprech. Koment, 1997, s. 32, 33.

537
(Postup centrlnho depozite a majitel t zkaznk v nvaznosti na
rozhodnut o pemn zaknihovanho cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Vpis z evidence emise (1 a 4)

II. Zkaz zpis v evidenci zaknihovanch cennch papr po vyhotoven

vpisu z evidence emise (5 a 6)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Vpis z evidence emise

Vcemn spolu s plnnm svch povinnost podle 536 emitent

zaknihovanho cennho papru, o jeho pemn bylo rozhodnuto, oznm sv
rozhodnut o pemn centrlnmu depoziti. (V ppadech podle 544 tak uin
ve vztahu k osob vedouc samostatnou evidenci, v n je zaknihovan cenn
papr evidovn.)

V nvaznosti na to centrln depozit (resp. osoba vedouc samostatnou

evidenci) ped emitentovi to, co zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na
kapitlovm trhu, oznauje jako vpis z evidence emise a co se v odst. 1
nepesn oznauje jako vpis z centrln a navazujc evidence; pesn jde o vpis
z centrln evidence zaknihovanch cennch papr veden centrlnm
depozitem a z centrln evidence na ni navazujc, kterou vedou k tomu
oprvnn osoby, je jsou souasn majiteli t zkaznk (viz koment k
526).

Pokud jde o obsahov hledisko, je ponkud matouc formulaci obsaen v

odst. 1 teba rozumt tak, e pedvan vpis mus obsahovat veker informace
o zaknihovanch cennch paprech a jejich vlastncch tak, aby na zklad tchto
informac mohly bt vydny (listinn) cenn papry msto pemovanch
zaknihovanch cennch papr. Krom toho m centrln depozit (resp. podle
544 osoba vedouc samostatnou evidenci) povinnost emitentovi ve vpisu sdlit,
jednak (k elm postupu emitenta podle 540) se ktermi zaknihovanmi

cennmi papry bylo pozastaveno nakldn, jednak (k elm postupu podle

541) kter zaknihovan cenn papry byly zastaveny a kdo jsou zstavn vitel.

Pokud jde o asov hledisko, mus bt vpis emitentovi pedn do ticeti

dn ode dne, kdy bylo dorueno emitentovo oznmen o pemn. V tto lht
tedy mus centrln depozit (osoba vedouc samostatnou evidenci) shromdit
potebn daje nejen ze sv evidence (kde vede ty vlastnk), ale t z
navazujcch evidenc osob, pro n vede ty zkaznk (a kter vedou ty
vlastnk pro tyto zkaznky).

K odst. 2

II. Zkaz zpis v evidenci zaknihovanch cennch papr po vyhotoven

vpisu z evidence emise

Jakmile dojde k vyhotoven vpisu podle odst. 1, vznik centrlnmu

depoziti a stejn tak i osobm, pro n vede ty zkaznk, povinnost k
omisivnmu chovn; dn z nich toti ji nesm v evidenci, kterou vede,
provdt dn zpisy tkajc se zaknihovanho cennho papru, kter se
pemuje na cenn papr. Dvod tto povinnosti (kter majiteli tu zkaznk
vznik nutn ji okamikem, kdy vyhotov podklady uren k pedn centrlnmu
depoziti zpracovvajcmu kompletn vpis z evidence emise) je jasn. Emitent
mus mt ve vpisu, kter obdr, zcela pesnou informaci umoujc mu
promtnout obsah evidence zaknihovanch cennch papr do (listinnch)
cennch papr, kter bude odevzdvat jejich vlastnkm. Obsah tohoto vpisu
tedy mus bt "startovnm polem", na nm ji nelze nic dodaten mnit.

Analogick povinnosti k omisivnmu chovn jsou v reimu podle 544

podrobeny t osoby vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch cennch
papr, jako i osoby, kter vedou evidenci navazujc na tuto evidenci a kter
jsou majiteli t zkaznk.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536, 538 a 544

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 110 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

Z literatury:
u 536

538
(Zruen evidence zaknihovanho cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zruen evidence zaknihovanho cennho papru centrlnm depozitem

(1 a 4)

II. Oznmen centrlnho depozite dalm subjektm (5 a 6)

III. Zruen evidence zaknihovanho cennho papru majiteli tzkaznk

(7)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Zruen evidence zaknihovanho cennho papru centrlnm depozitem

Pedpokladem zruen evidence zaknihovanho cennho papru je krom

splnn emitentovch povinnost podle 536 splnn jet dal povinnosti.
Eminent mus centrlnmu depoziti (v reimu podle 544 osob vedouc
samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr) urit den, ke ktermu m k
tomuto zruen evidence dojt. Zkon neuruje okamik, ke ktermu m emitent
tuto povinnost splnit. Lze vak soudit, e se tak m stt co nejdve, a nen
vyloueno, aby to bylo dokonce ji v rmci oznmen, kterm emitent ve smyslu
537 odst. 1 sdluje sv rozhodnut o pemn zaknihovanho cennho papru. 2.
K takto dn formln oznaenmu dni centrln depozit (resp. v ppadech
podle 544 osoba vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch cennch papr)
evidenci zaknihovanho cennho papru zru. Z tohoto pravidla existuj dv
vjimky. 3. Prvou je ppad, kdy by emitent z toho i onoho dvodu oznail jako
den zruen evidence den dvj ne den, kdy dojde (a teba i kdy vbec me
dojt) k vyhotoven vpisu z evidence podle 537 odst. 1. Za tchto okolnost
dojde ke zruen evidence a ke dni vyhotoven tohoto vpisu. 4. Druh vjimka
je stanovena jako pekka ppadnm prtahm pi pemn zaknihovanho
cennho papru ze strany emitenta. Emitent pi stanoven uvedenho dne zruen
evidence mus respektovat, e tento den mus urit tak, aby nebyl dnem
pozdjm ne posledn den jednomsn lhty ode dne vyhotoven vpisu. Pokud
to nerespektuje, bude dnem zruen evidence tento posledn den jednomsn
lhty plynouc ode dne, kdy byl vpis vyhotoven. Touto cestou se omezuje doba
nepirozenho stavu, kdy (listinn) cenn papry jet nejsou vydny, kdy je vak
ji zakzno ve smyslu 537 odst. 2 provdt v evidenci zaknihovanch cennch
papr zpisy a kdy tak jsou vyloueny dispozice s vlastnictvm tch, kte maj
namsto zaknihovanch cennch papr obdret (listinn) cenn papry.

K odst. 2

II. Oznmen centrlnho depozite dalm subjektm

Dal, oznamovac povinnosti, kter zkon ukld centrlnmu depoziti

(resp. v reimu podle 544 osob vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch
cennch papr) se zdaj bt povinnostmi nslednmi. Fakticky by vak mly bt
plnny jet ped zruenm evidence zaknihovanho cennho papru.

Jde pedn o povinnost oznmit zruen evidence organiztorovi

evropskho regulovanho trhu, na kterm jsou zaknihovan cenn papry pijaty
k obchodovn. Toto oznmen je potebn pro to, aby tento organiztor trhu
uinil opaten adekvtn tomu, e ji nebude na tomto trhu mon se
zaknihovanm cennm paprem nadle obchodovat. Druhou povinnost je
povinnost oznmit zruen evidence zaknihovanho cennho papru jednak
vlastnkm jednotlivch kus tohoto zaknihovanho cennho papru, jednak

majitelm t zkaznk. Touto cestou se realizuje, v nvaznosti na postup

emitenta podle 536, druh tok informac o pemn zaknihovanho cennho
papru ve vztahu k tm, jich se rozhodnut o jeho pemn tk. Zvltnost tto
oznamovac povinnosti je u centrlnho depozite to, e ji pln prostednictvm
astnk centrlnho depozite.

K odst. 3

III. Zruen evidence zaknihovanho cennho papru majiteli t zkaznk

Na podklad oznmen majitelm t zkaznk uinnho podle odst. 2

konen i tyto osoby, je vedou navazujc evidenci zaknihovanch cennch
papr, maj povinnost zruit evidenci tch zaknihovanch cennch papr, je
jsou na tech vlastnk v tto evidenci vedeny. Ke zruen pitom mus zkonit
dojt ke stejnmu dni, k jakmu evidenci ru centrln depozit (resp. v reimu
podle 544 osoba vedouc samostatnou evidenci zaknihovanch cennch
papr).

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 537, 539 a 544

Souvisejc pedpisy:

55 a 66, 91 a 100, 109 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na

kapitlovm trhu

Z literatury:
u 536

539
(Odevzdn cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Prvo na odevzdn cennho papru (1 a 2)

II. Doba odevzdn cennho papru (3)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Prvo na odevzdn cennho papru

Poslednm a souasn samozejm klovm krokem v procesu pemny

zaknihovanho cennho papru je odevzdn (listinnho) cennho papru. K tomu
dochz na zklad postupu emitenta podle 542.

Za normlnch okolnost (tj. mimo ppady podle 540 odst. 1 a 541) m

prvo na odevzdn cennho papru vdy ten, kdo byl jako posledn vlastnkem
zaknihovanho cennho papru, kter byl pemnn. Dnem, kdy toto prvo
vznik, je pitom den zruen evidence podle 538 odst. 1. Z tohoto hlediska je
tedy emitent pod jistm asovm tlakem a je nutn, aby ml pemnu
zaknihovanho cennho papru dn pipravenu.

K odst. 2

II. Doba odevzdn cennho papru

Jakkoli je den vzniku prva na odevzdn cennho papru stanoven

jednoznan, bude s ohledem na 542 odst. 1 v praxi dochzet k odevzdn

jednotlivch kus cennch papr zpravidla o nco pozdji. Naopak ovem nen
mon, aby k tomuto odevzdn cennch papr dochzelo dve, ne na to maj
vlastnci prvo podle odstavce 1. To je samozejm, nebo je vyloueno, aby byly
cenn papry vydvny v dob, kdy jet existuj zaknihovan cenn papry, kter
se pemuj. Jako prvn mon den odevzdn cennch papr je tedy stanoven
den, kdy dojde ke zruen evidence tchto zaknihovanch cennch papr.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 538, 540 a 544

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 109 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

Z literatury:
u 536

540
(Odevzdn cennho papru v ppadech, kdy bylo pozastaveno prvo
nakldat se zaknihovanm cennm paprem)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 4)

II. Odevzdn cennho papru orgnu veejn moci (5)

III. Odklad odevzdn cennho papru stanoven ve prospch jinch osob

(6)

Z dvodov zprvy:

u 536

I. Obecn

Vkon prva vlastnka zaknihovanho cennho papru nakldat s tmto

cennm paprem me bt pozastaven. Dojde-li k tomu, nen po dobu tohoto
pozastaven mon do evidence zaknihovanch cennch papr zapsat zmnu
vlastnka pevodem tohoto zaknihovanho cennho papru ani nen mon zapsat
smluvn zstavn prvo k tomuto zaknihovanmu cennmu papru.

Pkaz k zpisu pozastaven vkonu prva vlastnka nakldat se

zaknihovanm cennm paprem, tj. v praktick mluv pkaz k "blokaci"
zaknihovanho cennho papru, je oprvnn dt pedevm pslun soud,
exekutor nebo sprvn ad, jestlie je to nezbytn v souvislosti s vydnm
pedbnho opaten, exekunho pkazu nebo k jinm elm soudnho nebo
sprvnho zen nebo stanov-li tak prvn pedpis.

Krom toho jsou oprvnni takov pkaz dt organiztor regulovanho

trhu nebo provozovatel vypodacho systmu, pokud m bt zaknihovan cenn
papr peveden, centrln depozit, jestlie je to nezbytn v souvislosti s
vypodnm, ppadn jinmi slubami centrlnho depozite, depozit
investinho fondu nebo zahraninho investinho fondu a konen tet osoba,
pokud dv pkaz ve svj prospch a m k tomu souhlas vlastnka. 4.
Pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm paprem zanik uplynutm doby,
na kterou bylo nakldn pozastaveno, dle z pkazu osoby, kter dala pkaz k
zpisu pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm paprem, anebo z pkazu
osoby, kter proke sv oprvnn zruit zpis pozastaven nakldn se
zaknihovanm cennm paprem. Soud a sprvn ad oprvnn dt pkaz k
zpisu pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm paprem krom toho
me dt t pkaz ke zruen takovho pozastaven nakldn se zaknihovanm
cennm paprem, k nmu dala pkaz jin osoba. Tm je pi "blokaci"
zaknihovanch cennch papr dna jednoznan pednost tmto orgnm.

K odst. 1

II. Odevzdn cennho papru orgnu veejn moci

Za normlnch okolnost by pemna zaknihovanho cennho papru ruila

inky pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm paprem. Z tohoto
dvodu se jako zkladn negace prva vlastnka na odevzdn cennho papru
podle 539 piznv prvo orgnu veejn moci na to, aby to byl on, komu bude
cenn papr odevzdn, samozejm pokud jm pikzan pozastaven nakldn
se zaknihovanm cennm paprem trv k okamiku zruen evidence tohoto
zaknihovanho cennho papru.

K odst. 2

III. Odklad odevzdn cennho papru stanoven ve prospch jinch osob

Na obdobnm vchozm principu je postaven postup, kdy je pozastaveno

nakldn se zaknihovanm cennm paprem, kter m bt pemnn, na
zklad pkazu nkter z jinch osob. een je zde vak jin. Tto osob se
nepiznv prvo na odevzdn cennho papru, pouze se realizace prva
vlastnka na to, aby mu byl cenn papr odevzdn, odkld, a to na dobu, na
kterou bylo nakldn s cennm paprem pozastaveno. Vjimkou je pouze ppad,
kdy osoba, kter dala pkaz k pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm
paprem, d souhlas s tm, aby vlastnk sv prvo podle 539 realizoval. To pln
odpovd tomu, e osoba, kter dala pkaz k pozastaven nakldn se
zaknihovanm cennm paprem, me inky tohoto svho pkazu zruit svm
jinm pkazem.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 539, 541 a 544

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 109 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

 541
(Odevzdn cennho papru v ppadech zastavenho zaknihovanho
cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Odevzdn cennho papru zstavnmu viteli nebo jeho sloen do

schovy (1 a 2)

II. Prohlen o zastaven cennho papru (3)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Odevzdn cennho papru zstavnmu viteli nebo jeho sloen do

schovy

Stejn tak jako pemna zaknihovanho cennho papru neru inky

pozastaven nakldn se zaknihovanm cennm paprem, neru ani inky
zstavnho prva, kter bylo k zaknihovanmu cennmu papru zzeno a kter ke
dni zruen evidence tohoto zaknihovanho cennho papru trvalo. V tomto
ppad se tedy konstituuje dal vjimka z prva vlastnka na odevzdn cennho
papru podle 539.

een tto vjimky me mt dv podoby, kter odpovdaj tomu, jak se

zizuje zstavn prvo k cennmu papru podle 1328 odst. 1. Prv spov v
tom, e emitent cenn papr odevzd pmo zstavnmu viteli. Druh podoba je
takov, e emitent cenn papr ulo ve prospch jeho vlastnka do schovy s tm,
e spolu s nm ped schovateli t prvopis zstavn smlouvy nebo jej edn
ovenou kopii; pedpokladem ovem je, e se tak stane se souhlasem zstavnho

vitele. Schovatel pak takto zastaven cenn papr samozejm nesm bez
souhlasu zstavnho vitele vlastnkovi odevzdat.

K odst. 2

II. Prohlen o zastaven cennho papru

Tam, kde se msto zaknihovanho cennho papru, jeho evidence byla

zruena, odevzdv cenn papr na ad, by postup podle odst. 1 sm nestail,
nebo i ke zzen zstavnho prva k takovmu cennmu papru se vyaduje jet
prvn jednn, kter spov v zstavnm rubopisu podle 1328 odst. 2. Zstavn
rubopis ovem me napsat pouze zstavce, tj. obvykle vlastnk, kter by v
procesu pemny zaknihovanho cennho papru mohl takov prvn jednn
odept. Proto odst. 2 opravuje a ovem i zavazuje emitenta k tomu, aby na
cennm papru, kter podle odst. 1 odevzdv zstavnmu viteli nebo ukld
do schovy, sm existenci zstavnho prva vyznail, a to prohlenm o
zastaven cennho papru.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 540, 542 a 544, 1328 a 1332

Souvisejc pedpisy:

91 a 100, 109 a 111 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm

trhu

Z literatury:
u 536

542
(Vzva k pevzet cennho papru)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zveejnn a uveejnn vzvy k pevzet cennch papr (1 a 2)

II. Odesln vzvy k pevzet cennch papr (3 a 4)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Zveejnn a uveejnn vzvy k pevzet cennch papr

Systematicky znan nezdaile je upraven postup, kter m emitent

povinnost uskutenit bezprostedn pot, kdy dojde ke zruen evidence
zaknihovanho cennho papru. Tato povinnost je stanovena v zjmu realizace
prva, kter maj podle 539 vlastnci na odevzdn cennch papr, a spov v
tom, e emitent mus tyto vlastnky k realizaci tohoto jejich prva vyzvat. Zpsob
vyzvn je shodn se zpsobem prvotnho oznmen rozhodnut emitenta o
pemn cennho papru, tj. tato vzva mus bt jednak zveejnna v Obchodnm
vstnku, jednak uveejnna zpsobem umoujcm dlkov pstup. Touto
cestou se tedy vlastnkm dostv (po postupech podle 536 a 538 odst. 2)
tet informace o procesu pemny zaknihovanho cennho papru.

Soust vzvy je t uren lhty, ve kter maj bt cenn papry pevzaty.

Pitom i zde m tato lhta minimln hranici alespo dva msce a horn hranici
nejve est msc. Spodn hranici zkon vymezuje v zjmu toho, aby mli
vlastnci dostaten as k pevzet svch cennch papr, horn hranici pak k
elm, je vyplvaj z 543. Souasn se ovem pot s tm, e ne vichni
vlastnci urenou lhtu dodr; proto, by ne zcela zeteln, se ukld, aby byla
pro tento ppad stanovena emitentem jet dodaten lhta. Jakkoli se o tom
zkon vslovn ji nezmiuje, je zapoteb zejm dovodit, e na nsledky
nedodren tto dodaten lhty, kter vyplvaj z 543, mus emitent ve sv

vzv upozornit. Pes mlen zkona je krom toho nutn dovodit, e m emitent
povinnost ve vzv urit t pinejmenm msto odevzdn cennch papr.

K odst. 2

II. Odesln vzvy k pevzet cennch papr

Tam, kde pjde o pevzet cennho papru na ad nebo (co ovem bude
spe vjimka, bude-li vbec jak) cennho papru na jmno, m emitent jet
specifickou povinnost zaslat vzvu na adresu sdla nebo bydlit vlastnk tchto
cennch papr. Tuto adresu zjist z vpisu, kter z evidence zaknihovanch
cennch papr obdrel, piem ji zaeviduje do seznamu, kter o vlastncch
cennch papr vtinou povede.

Tebae je odst. 2 formulovn jednoznan pouze ve prospch vlastnk

cennch papr, lze se domnvat, e je rozumn jej ve svtle 540 odst. 1 a 541
odst. 1 interpretovat extenzvn. To znamen tam, kde bylo ke dni zruen
evidence zaknihovanho cennho papru pozastaveno nakldn s tmto
zaknihovanm cennm paprem na zklad pkazu orgnu veejn moci, zale
emitent vzvu k pevzet cennho papru tomuto orgnu (ani tm je ovem
jakkoli dotena jeho povinnost v ppad oslyen vzvy takovmu orgnu cenn
papr odevzdat). Podobn tam, kde byl ke dni zruen evidence zaknihovanho
cennho papru tento zaknihovan cenn papr zastaven, ml by emitent vzvu k
pevzet cennho papru zaslat zstavnmu viteli.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 541, 543 a 544

543
(Prodej nepevzatho cennho papru a rozdlen vtku prodeje)
doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Pehled vkladu:

I. Prodej nepevzatho cennho papru (1 a 6)

II. Rozdlen vtku prodeje (7 a 9)

Z dvodov zprvy:

u 536

K odst. 1

I. Prodej nepevzatho cennho papru

Osoba, kter jako vlastnku zaknihovanho cennho papru, jeho evidence

byla zruena, vzniklo podle 539 odst. 1 prvo na odevzdn cennho papru za
tento zaknihovan cenn papr, m dostatek pleitosti i asu na to, aby si cenn
papr pevzala. Emitent ji k tomu vyzve zpsoby podle 542 a ur j k tomu t
dostatenou lhtu s tm, e v ppad marnho uplynut tto lhty j k pevzet
cennho papru ur jet lhtu dodatenou. Pokud ani v tto dodaten lht
nedojde k pevzet cennho papru, vznik anomln stav, kter m emitent
vyeit prodejem takto nepevzatho cennho papru.

Pokud jde o lhtu, v n m k prodeji dojt, zkon ji nestanov. Tebae lze

tedy usuzovat, e m emitent cenn papr prodat bez zbytenho odkladu pot,
kdy marn uplynula i dodaten lhta k pevzet cennho papru, m emitent v
uren asu prodeje vraznou volnost.

Co se te zpsobu prodeje, je prvn prava analogick jako v ppad

prodeje zaknihovanho cennho papru podle 534 odst. 2. I zde se respektuje
zjem toho, kdo nevyuv sv prvo podle 539, take emitent neme cenn
papr prodat libovoln, nbr pouze s odbornou p. Tu emitent zachov, zvol-li
zkonem vslovn zmnnou variantu prodeje ve veejn drab. Stejn tak ji pak
zachov, kdy sv prodej obchodnkovi s cennmi papry i mimo reim veejn
draby. Naopak pokud by emitent uskuteoval prodej pedem vybranmu
zjemci, ml by mt k zachovn odborn pe a k jejmu prokzn hodnovrn
podklady. Takovm podkladem by mohla bt cena dosahovan na evropskm

regulovanm trhu za prodej ostatnch zastupitelnch cennch papr

(samozejm pokud by se s nimi na takovm trhu ji obchodovalo, co je ovem
mlo pravdpodobn), nebo cena stanoven znaleckm posudkem apod. Tam,
kde emitent zvol veejnou drabu, m povinnost nejmn dva tdny ped jejm
konnm uveejnit msto, dobu a pedmt draby. S ohledem na absenci pravy
zpsobu tohoto uveejnn lze vychzet z toho, e by mlo jt o uveejnn
zpsobem umoujcm dlkov pstup.

Zkon nee otzku nepevzatho cennho papru v ppadech podle 540

odst. 1 a 541 odst. 1. Zde problm nen v prvm ppad, kdy je emitentovi
uloena pmo povinnost cenn papr odevzdat orgnu veejn sprvy, na jeho
pkaz bylo pozastaveno nakldn se zaknihovanm cennm paprem. Za tchto
okolnost emitent nem prvo cenn papr prodat a naopak se mus sm postarat
o to, aby od nho tento orgn cenn papr pevzal.

Ponkud jin je situace v ppad, kdy v okamiku zruen evidence

zaknihovanho cennho papru je tento zaknihovan cenn papr zastaven. Zde
toti zkon emitentovi neukld pmo povinnost cenn papr odevzdat
zstavnmu viteli, pouze zstavnmu viteli piznv prvo na odevzdn
cennho papru, ani mu ovem souasn ukld povinnost cenn papr pevzt.
Vznik tedy problm, zda i za tchto okolnost pi neinnosti zstavnho vitele
lze cenn papr prodat a zashnout tak velmi vznamn do vlastnickho prva
toho, jeho zaknihovan cenn papr byl zastaven (akoli zajitn pohledvka
nebude zpravidla jet ani splatn), anebo zda etit vlastnick zjmy, avak
pipustit existenci pokraovn anomlnho vztahu, kdy nepevzat cenn papr
zstane (teba i po velmi dlouhou dobu) u jeho emitenta.

Na tuto otzku zcela spolehliv odpov neexistuje. Pesto se jako

sprvnj ukazuje druh alternativa, tj. alternativa ochrany vlastnickho prva
ped pouhm "nepohodlm" emitenta, kter se vlastnkem cennho papru nestal
a jemu za takovto situace nen sprvn prvo na prodej tohoto cennho papru
piznat. To plat vzdor tomu, e emitent m vzvu k pevzet cennho papru
doruit na zklad extenzivn interpretace 542 odst. 2 prv i zstavnmu
viteli. Pokud toti zkonodrce ml v myslu emitentovi umonit prodej
cennho papru, kter zstavn vitel nepevzal, ml to explicitn t vyjdit.
Takov ppadn mysl by ovem nebylo sprvn akceptovat ani v rmci vah de
lege ferenda, z hlediska doucho uspodn prv a povinnost dotench osob.
Ve vjimench ppadech nepevzet cennho papru zstavnm vitelem toti
emitentovi nad rmec nutnosti uchovvat nepevzat cenn papr nevzniknou
dn obte, nebo bude-li nucen plnit sv povinnosti vyplvajc z tohoto
cennho papru, buto doke i za takovhoto neobvyklho stavu, anebo se v
souvislosti s plnnm tto povinnosti problm vye tm, e cenn papr nakonec
bude pevzat.

K odst. 2

II. Rozdlen vtku prodeje

Rozdlen vtku prodeje cennho papru, kter nebyl ve smyslu odst. 1

pevzat, je eeno (analogicky jako v ppadech prodeje zaknihovanho cennho
papru podle 534 odst. 3.) jak z hlediska zjmu toho, o jeho vlastnictv jde, tak
s pihldnutm k tomu, e tato osoba nesplnila to, co v souladu se zkonem splnit
mla.

Na jedn stran tedy m emitent povinnost vtek z prodeje cennho

papru vyplatit tomu, jeho cenn papr nahrazen tmto zaknihovanm cennm
paprem byl prohlen za neplatn. Na druh stran m emitent prvo si proti
pohledvce na vplatu vtku prodeje cennho papru zapost sv pohledvky,
kter m jako dsledek nklad vzniklch mu prodejem cennho papru.

Zpsob vplaty vtku z prodeje cennho papru pedepsn nen; nebudeli tomu tedy brnit prvn pedpis, bude emitent vychzet z kontaktnch daj,
kter bude mt k dispozici na zklad vpisu z evidence zaknihovanch cennch
papr obdrenho v souladu s 537 odst. 1.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 542, 544

Souvisejc pedpisy:

33 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu

544
(Pemny zaknihovanch cennch papr v samostatn evidenci na cenn
papry)

doc. JUDr. Jan Pauly, CSc.

Z dvodov zprvy:

u 536

Vklad:

Vtina ppad pemn zaknihovanch cennch papr se bude tkat

zaknihovanch cennch papr v centrln evidenci zaknihovanch cennch
papr veden centrlnm depozitem nebo v evidenci navazujc na tuto
evidenci. Zaknihovan cenn papry vak mohou bt evidovny t v
samostatnch evidencch, ppadn v evidencch na n navazujcch. (Ble k
tomu viz koment k 526.) Mus se proto potat t s ppady, kdy pjde o
transformace zaknihovanch cennch papr evidovanch v tchto samostatnch
a navazujcch evidencch.

Z tohoto dvodu zkon ukld, aby se obecn prava pemny

zaknihovanho cennho papru na cenn papr pouila na tyto transformace
pimen. Z hlediska legislativn techniky tedy 544 odpovd ustanoven 535.
Rozdl je zde v tom, e 544 z analogickho pouit nevyazuje, a to sprvn,
dn z ustanoven, kter pemnu zaknihovanho cennho papru upravuj. I zde
je vak teba mt na pamti nepesnost zkona spovajc v tom, e v nkterch
ppadech nepjde o pimen pouit, nbr o to, e se ustanoven, na kter se
odkazuje, uplatn pmo a v plnm rozsahu. Tak tomu bude zejmna u ustanoven
536 a 539 a 543.

Souvisejc ustanoven:

514, 525 a 528, 536 a 543

Souvisejc pedpisy:

93 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu,

 33 odst. 2 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance,

35 odst. 1 psm. d) zk. . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o

zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla)

HLAVA V

PRVN SKUTENOSTI

Literatura citovan v hlav V

Knin publikace
Biovsk, J.; Holub, M. Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou. 3.
vyd. Praha: Linde, 1995.
Biovsk, J.; Holub, M. Nhrada kody v obanskm, obchodnm, sprvnm a
pracovnm prvu. Praha: Linde Praha, 1995.
Blek, P.; Drpal, L.; Jindich, M.; Wawerka, K. Notsk d a zen o ddictv.
Koment. Praha: C. H. Beck, 2005.
eka, Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. sv. Praha: Panorama, 1987.
David, L.; Itvnek, F.; Javrkov, N.; Kaskov, M.; Lavick, P. Obansk soudn
d. Koment I.-II. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment. I. svazek. 1-487.
Praha: Linde, 2008.
Eli, K. Projev soukrom vle v osnov obanskho zkonku. In vestka, J.;
Dvok, J.; Tich, L. (eds.) Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho
prva. Praha: ASPI, 2007.
Fiala, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Brno: Masarykova univerzita, 2002.
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. dl. Praha: Wolters Kluwer
R, 2009.
Holapek, T. Dokazovn v medicnskoprvnch sporech. Praha: Wolters Kluwer
R, 2011.

Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1. Praha: Linde, 2002.

Hulva, T. Vady prvnch kon v soukromoprvnch vztazch a jejich dsledky.
Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
Hrukov, M. a kol. Zkon o rodin. Zkon o registrovanm partnerstv. 4. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2009.
Knapp, V. Splnn zvazk a jin zpsoby jejich zniku. Praha: eskoslovensk
akademie vd, 1955.
Knappov, M.; vestka, J. Obansk prvo hmotn. Sv. I. 2. vyd. Praha: Codex,
1997.
Knappov, M.; vestka, J.; Dvok, J. Obansk prvo hmotn. Sv. I. 4. vyd. Praha:
ASPI, 2005.
Mackov, A.; tdro, B. Zkon o elektronickch konech a autorizovan konverzi
dokument. Komen. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Mothejzkov, J.; Steiner, V. a kol. Zkon o rozhodm zen a o vkonu rozhodch
nlez s plohami. Koment. Praha: C. H. Beck, 1996.
Nov, H.; Tk, O. Vyivovac povinnost. Praha: Linde, 1995
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl. Obchodn zvazkov
vztahy. 2. vyd. Praha: Linde, 1998.
Prochzka, J. Obansk zkon Rusk sovtsk federativn socialistick republiky.
Praha: Svoboda, 1946.
Rouek, F.; Sedlek, J. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku a
obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Praha: V. Linhart
1935.
Sala, J. Rozpor s dobrmi mravy a jeho nsledky v civilnm prvu. 2. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2004.
Steiner, V. Zkladn otzky obanskho prva procesnho. Praha: Academia, 1981.
Svoboda, K. Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze. Praha: Wolters
Kluwer R, 2012.
tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. a kol. Obchodn zkonk. Koment. 13. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2010.
tenglov, I.; Plva, S.; Tomsa, M. a kol. Obchodn zkonk. Koment. 12. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2009.
vestka, J.; eka, Z.; Chysk, J. Promlen a prekluze v s. prvnm du. Praha:
Orbis, 1967.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn 1. 5. vyd. Praha: aspi, 2009.

vestka, J.; Spil, J.; krov, M.; Hulmk, M. a kol. Obansk zkonk. Koment.
Sv. I a II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
Tich, L. Obecn st obanskho prva. Praha: C. H. Beck, 2013.
Tich, L. Prvn kon a jeho vklad (vod do problematiky). In vestka, J.; Dvok,
J.; Tich, L. (eds.) Sbornk stat z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva.
Praha: ASPI, 2007.
Vank, J. Neoprvnn majetkov prospch. Praha: Panorama, 1987.
Vake, V. Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm prvu.
Praha: ASPI, 2006.
lnky v asopisech
Balatk, J. Uznn prva. Bulletin advokacie, 1984, . IV.
Brta, J. K povaze veejnch listin a uznn cizozemskch listin za listiny veejn v
eskm prvu. Prvn rozhledy, 1993, . 2.
Baudy, P. K promlen zstavnho prva. Prvn rozhledy, 2008, . 7.
Baudy, P. Odporovatelnost. Prvn rozhledy, 2002, . 11.
Baudy, P. Relativn platnost smlouvy. Bulletin advokacie, 2001, . 5.
Bejek, J. Promlen a prekluze v obchodnch vztazch. Prvn rdce, 1993, . 5.
Blaek, S. Je mono odporovat platnm prvnm konm? Obchodn prvo,
1996, . 10.
Brzda, J.; Souek, J. vaha o podpisu. Socialistick sdnictvo, 1971.
ermk, K. Elektronick podpis - pohled soukromoprvn. Bulletin advokacie,
2002, . 11-12.
ervenka, J. Promlen rok z prodlen pi promlen jistin penitho dluhu
(zvazku). Bulletin advokacie, 2004, . 9.
eka, Z. Vliv soudnho zen na bh promlec doby. Acta Universitatis Carolinae
- Iuridica, 1961.
uhelov, K.; Spil, O. Otzky spojen s aplikac 101 zkona o rodin. Prvn
rozhledy, 2012, . 9.
David, L. Poznmky k teleologickmu vkladu zkona. Prvn rozhledy, 2006, .
23.
Dvok, B. Rozpor prvnho jednn se zkonem. Bulletin advokacie, 2011, . 3.
Eli, K. Clausula rebus sic stantibus (Vznam zmny okolnost pro trvn obligace
ex contractu). Obchodnprvn revue, 2009, . 6.

Eli, K. Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. Bulletin

advokacie, 2011, . 1-2.
Eli, K. K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. Obchodnprvn
revue, 2011, . 9.
Fiala, J.; vestka, J. Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm prvu.
Prvnk, 1983, . 4.
Fldes, J. alie poznmky k lnku dr. ernho. Advoktn praxe, 1970.
Haderka, J. K problematice 79 obanskho zkonku (zejmna z hlediska
promlitelnosti oprvnn vitele). Bulletin advokacie, 1983, leden-bezen.
Halouzka, V. Rozhodnut o dvkch vivnho splatnch ped vydnm rozhodnut.
Socialistick zkonnost, 1974, . 10.
Halouzka, V. Nkolik poznmek k problematice aloby v pomru k prvu
hmotnmu a procesnmu. Prvnk, 1974, . 12.
Halouzka, V. Promlec a prekluzivn lhty u prv z odpovdnosti za kody,
potek jejich bhu a otzky s tm souvisl. Bulletin advokacie, 1977, ervenecprosinec.
Halouzka, V. Vasn uplatnn prv z odpovdnosti za kody ohroench
promlenm nebo prekluz a dn pokraovn v zen. Bulletin advokacie, 1978,
duben-erven.
Handlar, J. Promlen prv, jejich splatnost nastv na vzvu vitele. Prvn
rozhledy, 2011, . 19.
Havel, B. K aplikovatelnosti dobrch mrav v obchodnm styku. Obchodn prvo,
2001, . 2.
Havel, B. Dobr mravy a poctiv obchodn styk. Prvnk, 2000, . 1.
Hochman, J. Potek promlec doby pi uplatnn nroku na zaplacen odmny za
vyuit vynlezu a zlepovatelskho nvrhu. Socialistick zkonnost, 1984, . 5.
Hromek, V. Nkolik poznmek do diskuse o promlen prva na vydn
bezdvodnho obohacen. Bulletin advokacie, 2007, . 7-8.
Hulmk, M. Elektronick prvn styk. Prvn rozhledy, 2005.
Chalupa, L. Promlen prva na odstrann neoprvnn stavby. Prvn rdce,
1999, . 5.
Chalupa, L. Promlen prva njmu a tzv. prva na bydlen. Prvn rdce, 2002, .
11.
Chalupa, L. Promlen prva na vydn pozemku i se stavbou. Prvn rdce, 2003,
. 12.

Chalupa, L. Zmna aloby a staven promlen. Prvn zpravodaj, 2007, . 6.

Chalupa, R. Odporovatelnost prvnch kon. Obchodn prvo, 1995, . 6.
Chodra, O. K otzce vasnosti uplatnn nroku na nhradu kody zpsoben
trestnm inem. Socialistick zkonnost, 1979, . 9.
Chodra, O. Promlec lhta u nhrady kody. Socialistick sdnictvo, 1980, . 1.
Jager, M. Vybran otzky zniku zvazk zapotenm. Prvn rozhledy, 2009, . 6.
Jehlika, O.; Mike, J.; vestka, J. K nkterm otzkm obanskoprvnho institutu
neoprvnn stavby. Prvn rozhledy, 1997, . 12.
Kindl, M. Zkoumn platnosti prvnch kon v rozhodnm obdob mimo restituce.
Prvn praxe, 1993, . 9.
Knap, K. Potek objektivn lhty pro promlen prv z neoprvnnho
majetkovho prospchu. Socialistick zkonnost, 1969, . 9 a 10.
Knap, K. Promlen prv na odmnu v oblasti prva autorskho a prv
prmyslovch. Socialistick zkonnost, 1976, . 4.
Knap, K. K otzce potku bhu promlen nrok na odmnu za vyuit vynlezu,
zlepovacho nvrhu a prmyslovho vzoru. Socialistick zkonnost, 1984, . 6.
Knapp, V. Odporovatelnost. Prvo a zkonnost, 1992, . 7.
Koov, K. Dal poznmka k promlen prva na vydn bezdvodnho
obohacen. Bulletin advokacie, 2007, . 7-8.
Ketnsk, D. K promlen prva na roky a roky z prodlen. Prvn rozhledy,
1999, . 12.
Kurka, V. Uren potku vivnho pro nezletil dt. Socialistick zkonnost,
1992, . 1.
Letinsk, L. Oznaen nemovitosti. Prvn rdce, 2001, . 11.
Lokajek, L. Zsady poctivho obchodnho styku. Prvn rozhledy, 2013, . 1.
Luby, . Prvne kony v eskoslovensko obianskom zkoniku. Prvnick tdie,
1969, . XII.
Lyka, M. Procesn a praktick aspekty smrnice o odpovdnosti za kodu
zpsobenou vadou vrobku. Prvn rozhledy, 2012, . 9.
Mac-Gregor Peliknov, R. Bh promlec doby od uznn - komparatistick
zamylen nad jednm rozhodnutm Nejvyho soudu. Prvn rozhledy, 2008, .
24.
Mandk, V. Nedodren formy dohod manel o BSM - neplatnost relativn nebo
absolutn? Bulletin advokacie, 1993, . 5.

Marek, K. Aplikace 107 odst. 3 obanskho zkonku v obchodnprvnch

vztazch. Prvn rdce, 2005, . 8.
Marek, K. Poznmka k promlen bezdvodnho obohacen v obchodnprvnch
vztazch. Bulletin advokacie, 2005, . 10.
Matouek, T. Nepromliteln prva v rozhodnut Nejvyho soudu. Prvn
rozhledy, 2003, . 6.
Pejek, V. Odpovdnost sttu za kodu. Prvn rdce, 2003, . 4.
Pelech. J. Pr poznmek k promlen zstavnho prva a jm zajitn pohledvky
z pohledu de lege lata a de lege ferenda. Prvn rozhledy, 2010, . 8.
Pelech, J. Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z pohledu
principu akcesority. Prvn rozhledy, 2011, . 18.
Pelikn, M. Odpovdnost za kodu zpsobenou vadou vrobku. Prvn rdce,
1998, . 8.
Peliknov, I. vaha o nkterch otzkch promlen a o vkladu zkonnch
ustanoven. Prvn zpravodaj, 2008, . 12.
Peliknov, I. Podmnky v prvnch konech. Obchodn prvo, 1997, . 11.
Petrov, J. Rozpor s dobrmi mravy v judikatue Nejvyho soudu. Prvn rozhledy,
2012, . 18.
Pidal, O. Nepjemnosti s mrtm dlunka. Prvn rozhledy, 2007, . 12.
Pulkrbek, Z. K problmu otevenosti psanho prva a monostem jeho
dotven. Prvnk, 2000, . 11.
Raban, P. K otzce vzjemnho psoben zahjen soudnho a rozhodho zen.
Soudn rozhledy, 2007, . 1.
Radimsk, J. K lnku dr. ernho o promlen nkterch pohledvek. Advoktn
praxe, 1970.
Rais, O. Promlen pohledvek, u nich nebyla doba splatnosti urena. Prvnk,
1967, . 3.
Richter, T. Obchodn spolenost jako osoba blzk - nkolik poznmek k judikatue
Nejvyho soudu. Prvn rozhledy, 2007, . 15.
Rozbora, M. Systm nsledk vadnch soukromoprvnch jednn a jejich vztahy
(I. a II.). Prvn frum, 2012, . 4 a 5.
Sala, J. K historickmu vvoji doktrny neplatnosti prvnch kon v oblasti
rozporu se zkonem a dobrmi mravy. Prvnk, 1999, . 2.
Sedlek, T. Promlen smluvn pokuty a rok z prodlen. Prvn rdce, 2006, .
5.

Smetnka, B. K nkterm otzkm novelizovanch ustanoven obanskho

zkonku. Socialistick zkonnost, 1986, . 2.
Sokol, T. Podpis, jeho podstata a role pi prvnch konech. Prvn rdce, 2004, .
12.
Soukup, J. Poznmka k vkladu staven promlec doby podle 112 ob. zk.
Socialistick zkonnost, 1974, . 9.
Spil, J. Soukrom listiny v nvrhu novho obanskho zkonku - mal
zamylen nad velkm problmem. Prvn rozhledy, 2010, . 20.
Spil, J. Dobr mravy v obanskm zkonku a v judikatue. Prvn rozhledy,
2004, . 18.
Spil, J. Vn vle jako zkladn nleitost prvnho konu v prvn vd a
judikatue. Prvn rozhledy, 2004, . 22.
Spil, J. Prodej nemovitosti za nepimen nzkou cenu a lichevn smlouvy v
eskm obanskm prvu. Prvn rozhledy, 2003, . 7.
Spil, J. Sousedsk prvo. Ad notam, 2001, . 5 a 6.
Spil, J. Neznalost zkona, prvn omyl a oprvnn drba. Prvn rozhledy,
2000, . 5.
Spil, J. Jet k identifikaci prva proveden alobcem a ke zmn aloby na
plnn ze smlouvy na alobu z bezdvodnho obohacen. Prvn rozhledy, 1996,
. 5.
Spil, J. Promlen vlastnickch alob a vlastnickho prva. Prvnk, 1992, . 2.
Svoboda, J. K problematice premlania v obianskom prve. Socialistick
sdnictvo, 1982, . 9.
Svoboda, K. K charakteru obecn promlec lhty. Jurisprudence, 2012, . 3.
Svoboda, K. Nmitka promlen jako procesn institut. Prvn rozhledy, 2012, . 8.
perling, J. Poznmka k lnku O. Chodry. Socialistick zkonnost, 1980, . 9.
tenglov, J. Promlen bezdvodnho obohacen v judikatue eskch soud.
Prvn zpravodaj, 2003, . 11.
vestka, J. Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Prvnk, 1965, . 8.
Taichman, J.; Ptkov, V. Elektronick zpsob obchodovn a prvo. Prvn
zpravodaj, 2000.
Telec, I. Sjednocovn prva jednotnm vkladem projevu vle. Prvn rozhledy,
2005, . 2.

Telec, I. Nen rozpor se zkonem jako rozpor se zkonem. Prvn rozhledy, 2004,
. 5.
Tich, L. K problematice pohledvek, u nich doba splatnosti nen urena. Bulletin
advokacie, 1983, ervenec-z.
Tich, L. K subjektivnmu potku promlec doby. Prvn rozhledy, 2010, . 19.
Vake, V. Promlen pohledvek zjitnch v konkursu. Prvn rozhledy, 2004, .
21.
Vesel, J. Odpovdnost vrobc za kodu zpsobenou vadou vrobku v prvnm
du R. Prvn rozhledy, 1999, . 5.
Vtek, D. K vaze Oty Raise o promlen pohledvek, u nich nebyla doba
splatnosti urena. Prvnk, 1967, . 9.
Vlk, V. O promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen - metoda vkladu.
Bulletin advokacie, 2008, . 1-2.
Zbrnek, M. Jet k promlen rok z prodlen. Bulletin advokacie, 2005, . 2.
Zlmal, A. K promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen. Bulletin
advokacie, 2005, . 2.
Zlmal, A. K promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen
obchodnprvnch vztazch trochu jinak. Bulletin advokacie, 2006, . 4.

Zoulk, F. K otzce promlen nroku na odmnu advokta za poskytnut prvn

sluby. Bulletin advokacie, 2002, . 2.
Zoulk, F. Soukromoprvn ochrana slab smluvn strany. Prvn rozhledy, 2002, .
3.
Cizojazyn publikace
Bork, R. Allgemeiner Teil des brgerlichen Gesetzbuchs. 3. Aufl. Tbingen: Mohr
Siebeck, 2011.
Cahn, B. Zum Begriff der Nichtigkeit im brgerlichen Recht. Juristenzeitung, 1997,
Nr. 1.
Canaris, C.-W.; Griegoleit, H. Ch. Interpretation of Contracts. In Hardkamp et al.
(eds.) Towards a European Civil Code. 2nd ed. Dordrecht: Wolters Kluwer, 2002.
Fekete, I. Podpis na sukromnch listinch. Justin revue, 2008.
Flume, W. Allgemeiner Teil des brgerlichen Rechts. II. Teil. Das Rechtsgeschft. 3.
Aufl. Berlin: Springer, 1979.
Koziol, H.; Welser, R. Grundriss des brgerlichen Rechts. Band I. Allgemeiner Teil,
Sachenrecht, Familienrecht. 13. Aufl. Wien: Manz, 2006.

Lderitz, A. Auslegung von Rechtsgeschften. Karlsruhe: C. F. Mller, 1966.

Pawlowski, M. Rechtsgeschftliche
Gttingen: Schwart, 1966.

Folgen

nichtiger

Willenserklrungen.

Schapp, J. Grundfragen der Rechtsgeschftslehre. Tbingen: Mohr, 1986.

Wolf, M.; Neuner, J. Allgemeiner Teil des brgerlichen Rechts. 10. Aufl. Mnchen:
Beck, 2012.

Dl 1
Prvn jednn

Oddl 1
Veobecn ustanoven

545
(Prvn jednn a jeho nsledky)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 36)

Pojem prvn skutenosti (1 a 2)

Zkladn pojmy (3 a 9)

Hlavn tendence a rozdly oproti pedchoz prav(10 a 17)

Charakter (povaha) prvnch norem v obanskm zkonku (18 a 25)

Vznam prvnch (zkladnch) zsad pro prvn jednn (26 a 27)

Konkurence mezi ustanovenmi hlavy I a hlavy V obecn sti (28 a 31)

Psobnost hlavy V obecn sti (32 a 36)

II. Pojem prvnho jednn (37 a 74)

Podstata a terminologie (37 a 42)

Vnitn a vnj strnka projevu vle - vle a projev (43 a 52)

Vznikn, perfekce a znik prvnho jednn (53 a 69)

Druhy prvnch jednn (70 a 71)

Kvaziprvn jednn a reln (faktick) kony (72 a 74)

III. Psoben prvnch jednn (nsledky, inky) (75 a 105)

Pojem prvnho nsledku (75 a 77)

Odpovdnost za prvn jednn a jeho nsledky (78)

Jin nsledky (79 a 80)

Nsledky plynouc ze zkona (81 a 91)

Dobr mravy jako korektiv a jeho nsledky (92 a 97)

Zvyklosti a praxe stran (98 a 105)

Z dvodov zprvy (k 545 a 554):

Pi prav projev vle vyvolvajcch prvn nsledky v tchto projevech

chtn a prvem reprobovan, se opout dosavadn pojet prvnho konu jako
pojmovho reliktu totalitnho prva. Pojem prvnho konu byl do naeho
prvnho du zaveden v r. 1950 obanskm zkonkem . 141/1950 Sb.
Dvodov zprva k tomuto zkonku v tom smru uvedla: "Nejvznamnjmi
prvnmi skutenostmi jsou lidsk jednn, s nimi jsou spojeny prvn nsledky.
Nauka rozeznv jednn voln (jimi se vyjaduje chtn) a mimovoln, konn a
opominut (zejmna nevykonn innosti prvnm pedpisem uloen), iny
nedovolen a prvn jednn. Prvn jednn pak opt roztiuje v prvn jednn
jednostrann (zv, veejn pslib, vpov apod.) a dvoustrann (smlouvy) a
jet jinak. (...) Osnova, protoe chce bt pstupna lidovmu chpn.,. mus bt
oprotna od podobnho teoretickho roztiovn (...). Nemluv proto ani (...)
zvl o prvnch inech a opominutch, ani (...) o prvnch jednnch, nbr (...) o
"prvnch konech", kterto vraz vyznauje svj obsah i jazykov vhodn a
vyhovuje nejen ei esk, ale i sloventin" (cit. podle apek, K. (ed.), Obansk
zkonk, Orbis, Praha 1956, str. 87). Tyto dvody se v provrce asem ukzaly
jako falen, ada ppad "teoretickho roztiovn" se do normativnch text
vrtila (do platnho obanskho zkonku zvlt v dsledku novely . 509/1991
Sb.), pojet prvnho konu vedlo nejednou ke scholastickm zvrm, a tak
dvod k hledn pojmu kompromisnho zrove pro etinu i sloventinu odpadl.
Osnova obanskho zkonku se tedy vrac k tradinmu eskmu prvnickmu
pojmoslov a v rmci toho tak k pojmu "prvn jednn". Obnoven vraz tak
lpe vyhovuje po jazykov strnce (srov. "prvn jedn" a proti tomu "in prvn
kon").

Zrove se mn i koncepce pravy: v prv ad v tom smru, e osnova rozdln od 34 souasnho zkonku - neaspiruje na definici prvnho konu.
Navrhuje se jen stanovit, jak m prvn jednn prvn nsledky, piem z vazby
tohoto ustanoven k 551 plyne, e prvn - tedy zpsobem prvem
aprobovanm - jedn osoba projevujc vli konnm nebo opomenutm, a to, jak
je zejm z 551 a nsl., nejen vn a svobodn, ale tak dostaten urit a
srozumiteln.

Mezi zkladn ustanoven o prvnch jednnch se zaazuj i ustanoven o

podmnkch a o doloen asu. Pi nvrhu pravy podmnek se vychz ze
souasn pravy v 36 platnho obanskho zkonku. Zrove se odstrauje
nedostatek platnho 36 odst. 3 ob. z., podle nho se prvn kon stane
nepodmnnm, zma-li jej splnn zmrn strana, kter to je na prospch. Toto
ustanoven pomj ppady, kdy splnn podmnky strana sice zmrn (mysln)
zma, ale je k tomu oprvnna. Zejmna ale souasn prava nedoml situaci,
e strana, kter je na prospch nesplnn rozvazovac podmnky na prospch, jej
splnn zmrn a neoprvnn zma, projev vle se stane podle platn pravy
nepodmnnm, a tm tato strana doshne vsledku, jej m zkon naopak
reprobovat. Navrhuje se tento nedostatek odstranit s inspirac v 162 BGB. Z
tho zkonku se navrhuje pevzt tak ustanoven o doloen asu ( 163 BGB),
kter v platn prvn prav chyb.

I. Obecn

Pojem prvn skutenosti

Prvn skutenosti jsou objektivn skutenosti, kter objektivn prvo jednak

bere na zetel, jednak s nimi spojuje prvn nsledky. Jinmi slovy jsou to lidsk
jednn a udlosti, kter jsou z hlediska objektivnho prva relevantn. Prvn
skutenosti zahrnuj zejmna prvn jednn a prvn udlosti a podle tohoto
konceptu zkonodrce vylenil v hlav V obecn sti vodn dva dly:
a) Prvn jednn ( 545 a 599), tj. jednn, jeho projeven prvn nsledek v
souladu s prvem nastv proto, e jej jednajc chce. Jednajc prvnm jednnm
zaml zaloit, mnit i ukonit prvn pomr, prva a povinnosti (viz vklad sub
II). Prvn jednn je vrazem autonomie vle (viz vklad sub 4 a nsl.). Prvn d
takto projevenou vli zpravidla bez dalho akceptuje.

b) Prvn udlosti ( 600 a 608), tj. skutenosti, je jsou nezvisl na lidsk vli a
se ktermi objektivn prvo spojuje prvn nsledky (viz dle koment k 600 a
nsl.).

Prvnmi nsledky rozumme vznik, zmnu i znik prvnch pomr, kter

vyplvaj z prvnho jednn nebo ze zkona, dobrch mrav, zvyklost a
zaveden praxe stran (k tmto pojmm viz dle vklad sub III).

Zkladn pojmy

Klov pojem kad obecn sti obanskho (soukromho) prva

pedstavuje prvn jednn. Tento pojem je v eskm prvnm du pojmem
novm. Pedchoz prvn prava (ob. zk. . 40/1964 Sb. i ob. zk. . 141/1950
Sb.) pouvala termn "prvn kon". Nejde o dva toton pojmy, za kter je
zkonodrce myln povauje. "Prvn jednn" pedstavuje ir pojem ne
"prvn kon", protoe zahrnuje i tzv. kvaziprvn jednn a faktick kony (viz
vklad sub 72 a nsl.). V praxi vak toto terminologick odlien zejm nebude
hrt vznamnj roli. A u je toti pojem "prvn jednn" vyjden jako "prvn
kon", "projev vle", i konkrtn jako nejvznamnj druh prvnho jednn "smlouva", jeho podstatou zstv, e je vrazem autonomie vle (individuln
svobody).

Autonomie vle (sebeuren) znamen, e kad je ve svm rozhodovn

svobodn v tom, zda, s km a ohledn jakho obsahu jedn. Svoboda vle je
nahlena jako zkladn zsada se zcela obecnou psobnost, tj. nejen ve
smluvnm prvu, kde se uplatuje v nejvy me.

Autonomie vle, zejmna smluvn svoboda, zce souvis se zkladnm

prvem soukromho vlastnictv, nebo bez tohoto pedpokladu spovajcho v
dispozici majetkem by tato svoboda byla omezena ve sv samotn podstat.
Autonomie vle se vak vztahuje i na dal soukromoprvn elementy.

Jednm z vraznch rys obanskho zkonku a souasn i vrazem

zmny oproti dosavadnmu stavu je explicitn zakotven autonomie vle v
zkladnch ustanovench obanskho zkonku ( 1 odst. 2) a vtlen tto zsady
v konceptu zkladnch institut i v obecn sti.

To se projevuje zejmna tm, e povaha prvnch norem je povtce

dispozitivn. To umouje stranm pln rozvinut autonomie v jejich uspodn
obanskoprvnch pomr. Pozitivn ustanoven tak pedstavuj "sekundrn"
pramen uspodn prvnch vztah. Konkrtn se tato zkladn zsada projevuje
nap. pi vkladu prvnch jednn, nprav jejich vad a zachovn platnosti
projev vle.

Autonomie vle je vak ve svm uplatnn mnohdy omezena. Existuje jen

jako formln svoboda ve vztahu k tzv. slab stran, pokud informan monosti
mezi stranami a dal okolnosti omezuj prostor k pln rovnoprvnmu uspodn
jejich pomr. Proto se i obansk zkonk star jednak o dostatenou
informovanost stran, jednak zajiuje ochranu ped zvanmi nsledky omezen

autonomie vle jedn (slab) strany. Poteba ochrany slab strany je o to

vznamnj, o co vc nerovnovn je obsah danho prvnho vztahu. Proto pi
zvl pkr nerovnovze (nerovnosti) plnn a protiplnn postauje i mn
vznamn stupe omezen sebeuren, aby byly sputny ochrann mechanismy
(nap. zkrcen o polovinu nebo lichva apod.). Obecn to plat o "situan"
nerovnovnch vztazch mezi podnikatelem a spotebitelem.

Autonomie vle je ovem ohraniena i tam, kde objektivn prvo mus

zajiovat zachovn zkladnch prvnch zsad, jako je svoboda vle, jako i
zsada prvn jistoty v obanskoprvnm styku. Prvn jednn mus respektovat
zkonn zkazy a zsadu dobrch mrav a dobr vry.

Hlavn tendence a rozdly oproti pedchoz prav

V obecn sti, jmenovit v hlav V se projevuj zeteln hlavn rysy

obanskho zkonku, jimi se odliuje od dosavadn pravy: jde o odklon od
prvnho formalismu a zdraznn autonomie vle stran. Vznam autonomie vle
se projevuje zejmna v celkovm chpn zkladnho institutu obanskho prva,
kterm je prvn jednn. To je zejm pi posuzovn jeho vzniku, jeho dal
existence a jeho nsledk. Svoboda stran je omezovna jen zetelnmi
imperativy zkladnch zsad, ktermi je obansk zkonk ovldn, piem
zkladn tendenc je snaha o zachovn prvnho jednn ( 574) a naopak
omezen sankc neplatnosti za jeho nedostatky na mru, je je dna veejnm
zjmem a ochranou druh strany, pp. tetch osob ( 588). Prvn jednn se z
velk sti penechv svobodnmu rozhodovn stran neboli rigidn zkonn
ochrana, kterou preferoval dosavadn obanskoprvn reim tm, e rozpor se
zkonem byl postihovn absolutn neplatnost, se zsadnm zpsobem mn. K
zachovn prvnho jednn jako platnho projevu vle slou i nov zpsoby
(druhy) vkladu, ktermi jsou dodaten (doplujc) a hypotetick vklad ( 553
odst. 2 a 556 odst. 1).

Tendence smujc k podpoe vznamu autonomie vle a liberln pstup

spovajc v omezen vznamu zakazovacch prvnch norem se projevuj i v
postoji zkonodrce pi posuzovn vad prvnho jednn, kter se z hlediska sv
povahy rozliuj pedevm na vady vle a vady obsahu. Vady vle jsou pevn
dvodem relativn neplatnosti. Naproti tomu nedostatky obsahu, tj. rozpor se
zkonem a zkladnmi zsadami, maj za nsledek absolutn neplatnost, avak
jen za okolnost kvalifikovanho rozporu (viz 580 a 588 a komente k nim).

Druhm rysem, kter znamen pklon k liberlnmu chpn prvnho

jednn, je rozen psobnosti relativn neplatnosti a autonomie vle tm, e se
ponechv na uven strany, zda se domhat neplatnosti (namtat neplatnost)
podle vlastnho uven ( 586 odst. 1). Tak se roziuje psobnost konvalidace
vad prvnch jednn na kor absolutn neplatnosti a nicotnosti prvnch jednn
(srov. 582).

Sankc nicotnosti (neexistence) postihuje zkonodrce prvn jednn, kter

oznauje za "zdnliv". Jeho neexistenci od samho potku vyjaduje tm, e se
k nmu "nepihl" (nap. 548 odst. 1, 549 odst. 1, 553 odst. 2, 554). Na
prvn pohled jde o novum. V pedchoz prav se pojem zdnlivho prvnho
jednn nevyskytoval, nebo byl zahrnut do pojmu absolutn neplatnosti, kterou
byla postihovna i jednn "zdnliv". V nkterch nsledcch vak je mezi
jednnm, kter je posuzovno jako zdnliv, a prvnm jednnm, kter je
postieno neplatnost, znan rozdl (viz koment k 551 sub IV).

Dal rozdly oproti pedchoz prvn prav spovaj zejmna v

terminologii. Ji ve (sub 3) byl zmnn terminologick rozdl mezi prvnm
jednnm a prvnm konem. Projevuje se tu (ne vak sprvn pochopen)
vznam nmeck prvn dogmatiky, z n byly "prvn kon" (Rechtsgeschft) a
"prvn jednn" (Rechtshandlung) pevzaty.

Pkladem dalho ovlivnn nmeckm prvem je zmnn termn "relativn

neinnost". Tm se oznauje institut odporovatelnosti, take jde oproti tradin
dogmatice opt o vznamov posun.

Jinm problmem je zaveden pojmu zdnlivho prvnho jednn vedle

jednn neplatnho. Tento termn, kter je pouvn tradin ( 916 ABGB) v
podstatn um smyslu (nap. ve smyslu jednn na oko), znamen prvn
jednn nicotn (neexistujc, neexistentn).

Problematick vak je i nov institut veejnho podku. V ppad tzv.

vnitnho veejnho podku (ordre public interne) jde - na rozdl od
mezinrodnho veejnho podku (ordre public international) uvanho v
mezinrodnm prvu soukromm a procesnm - o pevzet typickho fenomnu
francouzskho prva.

Charakter (povaha) prvnch norem v obanskm zkonku

Normy obanskho prva lze obecn z hlediska jejich apliktora dlit v

prv ad na normy psn (jimi je soudce vzn) a normy flexibiln. Rozhodujc
je mra uven, kter je apliktorovi poskytnuta.

Psn normy (ius strictum) jsou ty, kter se mus v zjmu prvn jistoty
aplikovat striktnm zpsobem, ani by soudce ml monost uven, a to bez
ohledu na pedpoklady takov normy i na jej prvn nsledky. Pkladem tchto
psnch prvnch norem jsou ustanoven o absolutn neplatnosti. Je vak otzkou,
do jak mry si soud ve vjimench ppadech me vypomoci nap. pouitm
zsady pimenosti legitimnho oekvn apod.

Naproti tomu v ppad norem flexibilnho charakteru (ius aequum) m

apliktor monost uven. Jde nap. o normy vkladu prvnch jednn ( 555 a
nsl.). Zde mus soudce hodnotit okolnosti nejen z hlediska prvnho nsledku
takovho ustanoven, ale tak z hlediska jeho pedpoklad. Je nutno zvaovat,
zda v danm ppad dolo k rozporu s dobrmi mravy nebo jinmi zsadami pi
vzniku prvnho jednn nebo zda tyto okolnosti vykldat pmo ve svtle
prvnho nsledku.

Na rozdl od ve uveden klasifikace, u n lo o mru vzanosti soudu

pslunmi prvnmi normami, je v ppad kategorizace podle mry psnosti
(kogentn a dispozitivn) relevantn mra nutnosti pout nkter normy stranami
prvnho jednn.

elem omezen autonomie vle kogentnmi prvnmi normami je v prv

ad vyrovnvn zkuenostnch, profesnch a informanch deficit mezi
stranami. Zsah do autonomie vle je legitimovn i z dvodu sociln orientace
spolenosti (viz vklad sub 3 a nsl.). Je zapoteb, aby se vyrovnvn nevhod
uskuteovalo pmo mezi smluvnmi stranami a nezatovalo spolenost v jejm
celku (nap. spory nesetnch spotebitel i jinch slabch stran).

Na rozdl od dispozitivnch prvnch norem je elem kogentnch

ustanoven prosazovn vle zkonodrce i proti vli stran. V tomto ohledu je
teba rozliovat ti druhy kogentnch ustanoven. Prvn pedstavuj takov
pravidla, kter urit jednn vyjmaj z voln dispozice stran, a to kvli zkladnm
hodnotm ve spolenosti. Tato omezen jsou obsaena v prvnch normch, kter
zpravidla nepat do oblasti obanskho prva (zkaz volnho obchodu se
zbranmi, drogami apod.). Jejich nsledky se vak projevuj v oblasti
obanskoprvnch jednn, kter pi rozporu s tmito kogentnmi normami trp

obvykle takovmi vadami, kter je inn absolutn neplatnmi. Do druh skupiny

kogentnch pedpis pat pravidla na ochranu prvn jistoty, kter omezuj strany
v jejich projevech vle ve prospch ochrany tetch osob, resp. kter k tmto
elm vyaduj uritou formu. Tet skupinou kogentnch pravidel jsou prvn
normy slouc k ochran uritch osob, kter jsou handicapovny
(znevhodnny), a proto plat za slab.

Zda jde o kogentn i dispozitivn prvn normu, nen nkdy jednoduch

urit. Zkonodrce opustil pstup zvolen v dve platnm obchodnm zkonku,
kde kogentn ustanoven byla taxativnm zpsobem vyjmenovna ( 263).
Rozpoznat charakter prvn normy lze podle jejho obsahu a pedevm elu.
Donucujc charakter je v pedpisu vyjden (nap. sankc neplatnosti), zatmco u
dispozitivnch prvnch norem takov vyjasnn vtinou chyb. Kogentn jsou v
zsad ty pedpisy, kter vslovn vyluuj odchylku od jejich obsahu, a dle ty,
kter chrn zsadn prvn statky nebo v zjmu prvn jistoty a prvnho styku
stanov jasn hranice i kategorie. Kogentn jsou dle pedpisy o neplatnosti
prvnch jednn.

Dispozitivnmi normami jsou pedpisy, kter mohou strany jednostrann i

smluvn vylouit. Dlunk me (jednostrannm projevem vle) neaplikovat i ty
normy, kter jsou stanoveny na jeho ochranu. Vznam dispozitivnch prvnch
norem spov pedevm v tom, e poskytuj pravu pro ppad, e strany
konkrtn problm opomnly ve smlouv upravit. Dispozitivn prvn normy tak
dopluj pravu stanovenou prvnm jednnm, m vraznm zpsobem
stranm napomhaj. Nkter pedpisy lze oznait za sten kogentn, protoe
nemohou bt pominuty jako celek, jejich psoben vak me bt omezeno.

Vznam prvnch (zkladnch) zsad pro prvn jednn

Ustanoven 1 a 8 dlu 1 hlavy I obecn sti obsahuj zkladn obecn

pravidla, kter plat pedevm jako zkladn vkladov instrumenty. Krom toho
zkonodrce odkazuje na dal "obecn uznan zsady spravedlnosti a prva" (
3 odst. 3). Z hlediska pravy prvnch jednn v obecn sti maj vznam
pedevm pravidla obsaen v 1 odst. 2, kter zakotvuje zsadu autonomie
vle, ustanoven 3 umouje pmou aplikaci zkladnch lidskch prv [ 3 odst.
1, odst. 2 psm. a), b), c), e), f)]. Ustanoven 3 odst. 2 psm. d) je zsadou
poctivho styku. To se tk t obsahu ustanoven 4 a 5, resp. 6 odst. 1.
Ustanoven 6 odst. 2, 7 a 8 jsou zakotvenm zsad dobr vry a dobrch
mrav.

Prvn normy obsaen v hlav V obsahuj jen zdka vslovn zakotven

tchto zkladnch zsad i poukaz na n. Vslovn je zmnna zsada dobrch
mrav v 580 odst. 1, v 588 je jako hledisko absolutn neplatnosti zakotvena
opt zsada dobrch mrav a navc zsada veejnho podku. To ovem
neznamen, e tyto zsady budou pouvny pouze pi aplikaci tchto dvou
prvnch ustanoven. Nikoliv. V prv ad bude zapoteb jejich pouvn pi
vkladu prvnho jednn podle 555 a nsl. V vahu bude pichzet nejen
zsada dobrch mrav, ale pedevm zsada dobr vry a poctivho styku. Tyto
prvn zsady a krom toho zkladn lidsk prva budou zkladnmi hledisky pi
posuzovn vad prvnch jednn a pedevm pi aplikaci sankc jako nsledk
vadnch projev vle.

Konkurence mezi ustanovenmi hlavy I a hlavy V obecn sti

O tom, e na sebe jednotliv ustanoven obecn sti v rmci sv

psobnosti navzjem psob, neteba jako o samozejmosti pochybovat. V rmci
obecn sti obanskho zkonku vak plat specifick pomry. To plyne z
relativn vysokho stupn abstrakce prvnch norem, zejmna v hlav I a v hlav
V.

Ve vzjemnm psoben je teba eit

"konkurennho" psoben nkterch ustanoven.

urit

kontroverzn

otzky

Jednou z takovch spornch otzek je vztah ink dobrch mrav a

veejnho podku podle 1 odst. 2 na stran jedn a 580 odst. 1 a 588 na
stran druh. Podle prvn zmnnho ustanoven plat, e pokud to zkon
vslovn nezakazuje, mohou si osoby "ujednat prva a povinnosti odchyln od
zkona". Zrove jsou "zakzna [...] ujednn poruujc dobr mravy, veejn
podek, nebo prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na ochranu
osobnosti". Na rozdl od tohoto zkladnho ustanoven 1 odst. 2 pedepisuje
580 odst. 1, e "[n]eplatn je prvn jednn, kter se p dobrm mravm, jako
i prvn jednn, kter odporuje zkonu, pokud to smysl a el zkona vyaduje",
a dle 588 stanov, e bez nvrhu soud pihldne "k neplatnosti prvnho
jednn, kter se zjevn p dobrm mravm, anebo kter odporuje zkonm a
zjevn naruuje veejn podek". Ji na prvn pohled je zejm, e mtko
kogentnosti obecnho zkladnho ustanoven v 1 odst. 2 je psnj, ne tomu
je v konkrtnch dvou nsledn citovanch prvnch normch. V prvm ppad
lze vkladem vzjemnho vztahu 1 odst. 2 a 580 odst. 1 dospt k zvru, e
mnoina zakzanch prvnch jednn je vt ne tch jednn, kter jsou
neplatn, protoe jsou v rozporu se smyslem a elem zkona: ne kad
zakzan prvn jednn je tud neplatn (viz dle koment k 580 a 588).

Obdobn to plat i pi srovnn 1 odst. 2 a 588 z hlediska dobrch mrav

a veejnho podku. Nikoliv vechna prvn jednn (ujednn), kter poruuj
dobr mravy a veejn podek, jsou absolutn neplatn podle 588, nebo touto
sankc jsou postiena pouze ta jednn, kter jsou s tmito zkladnmi zsadami
ve zjevnm rozporu (viz koment k 588).

Psobnost hlavy V obecn sti

Prvn normy obsaen v tto hlav maj obecnou psobnost na vechny

skutkov stavy, je pat do psobnosti obanskho zkonku. Vslovn, ale i
implicitn odmtnut nkterch konkrtnch pravidel hlavy pt znamen
vylouen jejich aplikace, a to nap. s pouitm zsady pednosti zvltn pravy
(lex specialis derogat legi generali).

O tom, do jak mry se uplatn ta i ona prava, bude rozhodovat konkrtn

situace. V nkterch ppadech vak bude tento postup hledn relevantnch
pravidel sloit.

Tak tomu bude nap. v ppad konkrtn pravy koup nemovit vci podle
2128 a 2131. Tyto ppady se analogicky posuzuj podle pravy koup movit
vci podle 2085 a 2127. V vahu budou pichzet i obecn ustanoven o kupn
smlouv ( 2079 a 2084). Tato prava vak zdaleka nen vyerpvajc, take je
teba se obrtit do tvrt sti obanskho zkonku a zabvat se ustanovenmi o
smlouv. Zabvat se bude teba nejen obecnmi ustanovenmi ( 1724 a 1730),
ale nap. i pravidly o form smlouvy ( 1756 a 1758), jako i obecnmi
ustanovenmi o vzniku zvazku ( 1722 a 1723), zejmna nktermi
ustanovenmi o splnn ( 1908 a 1980). Na nejobecnj rovni vak mohou
pichzet v vahu ustanoven obecn sti hlavy V, a to pedevm ustanoven
ohledn formy prvnch jednn ( 559 a 564), stejn jako ustanoven o uzavrn
smlouvy vi neptomn osob ( 570 a 573), jako i o neplatnosti prvnch
jednn ( 574 a 588). Aktuln budou i zkladn zsady, zejmna v 1 a 8 (viz
sub 26 a 27).

Ohledn asov psobnosti hlavy V obecn sti se zkonodrce rozhodl

vylouit jakoukoliv zptnou innost. Podle 3028 plat, e obansk zkonk se
vztahuje v rmci prvnch pomr osobnch, rodinnch a vcnch pouze na ta
prva a povinnosti, kter vzniknou za jeho innosti. To plat i pro ppady
existujcch, zejmna dlouhodobch vztah zaloench za pedchoz pravy. Podle
obanskho zkonku . 89/2012 Sb. se posuzuj pouze ta prva a povinnosti,

kter z tchto pomr vznikly a za jeho innosti. Vpov jako jednostrann

prvn jednn dan po 1. lednu 2014 se posuzuje podle obanskho zkonku .
89/2012 Sb., i kdy se vztahuje na prvn pomr zaloen za innosti
obanskho zkonku . 40/1964 Sb.

Podstatn je ustanoven 3036, podle kterho se lhty a doby, kter

zaaly bet ped 1. lednem 2014, posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis.
Navc vak se podle obanskho zkonku . 40/1964 Sb., resp. jinch pedpis, a
nikoliv podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. posuzuj lhty a doby, je se
vztahuj k prvu, kter se d dosavadnmi prvnmi pedpisy, a to i kdy zaaly
bet po 1. lednu 2014.

II. Pojem prvnho jednn

Podstata a terminologie

Zkladem prvnho jednn je projev vle. Prvn jednn obsahuje

zpravidla celou adu projev vle. Nejen obansk zkonk, ale ada kodex
ovlivnnch nmeckou prvn kulturou (na rozdl od jinch systm obanskho
prva, kter uvaj pouze pojem "smlouva" a pojem "prvn jednn" je jim
neznm) uv termny "prvn jednn a "projev vle" asto promiscue, co
samo o sob nezpsobuje problmy. Je vak teba respektovat to, e pojem
"prvn jednn" je ir neli pojem "projev vle". V rozporu s tm je nap.
konstruovn 582 odst. 2 vta druh, kter vychz z opanho pedpokladu.

Obansk zkonk neobsahuje definici prvnho jednn. Prvn jednn je

tedy abstrakce vech v rmci danho prvnho du existujcch typ jednn,
kter podle svho obsahu smuj k zaloen, zmn nebo zruen prvnho
pomru podle rozhodnut jednajcho pi uskuteovn autonomie vle.
Jednotliv typy prvnch jednn se v dsledku lidsk innosti postupn vyvjely a
byly prvnm dem uznny.

Projev vle m svoji vnitn strnku (vle) a vnj strnku (projev). Vle a
jej projev tvo jeden celek. Proto nap. okolnost, e nkdo urit prvn nsledek
pouze zaml, nen projevem vle a neme nsledek zpsobit. Chyb toti
pslun projev.

Vle smujc k nsledku mus bt vyjdena uritm zpsobem. Vkladem

lze pak zjistit, zda k takovmu uritmu vyjden skuten dolo i nikoliv.

Projev vle je sice nezbytnou, avak ne vdy jedinou soust skutkov

podstaty prvnho jednn. Vli jednajcho zkon povauje ve vtin ppad za
relevantn tehdy, pistoup-li k jejmu projevu i dal okolnosti. Bez nich toti
zamlen prvn nsledky nenastanou. Tmito dalmi okolnostmi mohou bt
dal projev vle, reln akt, pop. jin okolnosti.

Lze uzavt, e projev vle je lidskm jednnm, prostednictvm nho

prvn subjekt dv na srozumnou, e maj podle jeho vle nastat urit prvn
nsledky.

Vnitn a vnj strnka projevu vle - vle a projev

Projev vle m svoji vnj strnku (projev) a vnitn strnku (vle).

Soust projevu vle je vle smujc k prvnmu nsledku (viz vklad ve).

Problmy vznikaj, jestlie se vle a jej projev rozchzej. Tak nap. projev
me bt chpn v jinm smyslu, ne jak jej chpal jednajc. Projeven se
neshoduje s chtnm. V takov situaci se jednajc sna o to, aby nastaly ty
prvn nsledky, je chtl, zatmco adrest projevu takov vle trv na tom, aby
nastaly nsledky, je jim ze svho hlediska pikld, i kdy neodpovdaj vli
jednajcho. Pitom nejde jen o otzku, jak obsah m projev vle, kterto
problm je otzkou vkladu, ale i o dal otzku, a sice zda tento obsah je pro
jednajcho zvazn i tehdy, jestlie jednajc projeven prvn nsledky nechtl.

K een tohoto rozporu byly vyvinuty dv teorie. Podle teorie vle se

projev vle nepovauje jen za deklaratorn sdlen vle, nbr se chpe jako
jednotn konstitutivn akt. Rozhodujc je tedy vle. Vle je posuzovna jako urit
vnitn (duevn) skutenost nezvisl na svm projevu. Projev je pouze urit
dkaz o vli. Byl-li projev myln, lze prokzat, e jednajc neml vli zpsobit
nsledky mylnho projevu. Z tohoto konceptu esk zkonodrce nevychz.
Slabina tto teorie spov toti v tom, e skuten vnitn vle je sotva s jistotou
prokazateln. Pedmt dkazu, a tedy i vnmn, je poznateln vnj projev
(jednn), v nm se vle projevuje (manifestuje).

Naproti tomu podle teorie projevu m rozhodujc vznam ochrana dvry

adresta, take je rozhodujc projev a jm vytvoen skutkov zkladna. Prvn
nsledky podle tto teorie nastvaj tm, e adrest me z projevu jako z
vnjho obrazu dovozovat existenci vle zpsobujc prvn nsledky. Ani tato
teorie vak nen pro eskho zkonodrce rozhodujc a jedinou mylenkovou
zkladnou.

Ob tyto teorie jednostrann absolutizuj vdy jednu ze dvou strnek

projevu vle. V souasn dob proto pevld teorie platnosti, kter se sna o
rovnovhu obou tchto protikladnch pstup. Rozhodujc je vzjemn psoben
vle a projevu, kter je reflektovno v prvnch nsledcch. Vle se uskuteuje v
jejm projevu, kter nen pouhm sdlenm vle, nbr jejm provedenm. Projev
vle tak m dvoj funkci. Protoe je spojen s prvnmi nsledky, je urujcm
aktem, kter m konstitutivn vznam, zrove je vi adrestu vrazem, kter
vyaduje ochranu dvry. Podstatn je, e svm projevem je jednajc vzn. K
tomuto een se pikln i esk zkonodrce, kter, by "spontnn", pi een
nsledk vad vle vychz ze zsady ochrany dvry ( 574 a nsl., resp. 555 a
nsl.).

Vle m ti zkladn sloky (prvky): vli k jednn, vdom jejho projevu a

vli k prvnmu nsledku (inku), tj. vli uskutenit nsledky projevu vle.

Jednajc mus v prv ad disponovat vl k jednn, kter odpovd jeho

skutenmu chovn. Jednajc si tak je vdom vnj skutkov podstaty, tj. svho
projevu ve vnjm svt. Chyb-li tento prvek, neme bt projev jednajcmu
pitn.

Vdom projevu vle je vdom jednajcho chovat se ve svm projevu

prvn relevantnm zpsobem. Jednajc mus vdt, e jm chtn vnj
skutkov podstata m prvn vznam. Poadavkem vak nen, aby jednajc vdl,
kter konkrtn prvn nsledek jeho projev pivod. To je naopak otzka vle k
jednn.

Nesmuje-li projev objektivn k uskutenn prvnch nsledk, je vnitn

strnka (vle) irelevantn. Otzkou je, jak nsledky nastanou, jestlie vdom
projevu chyb, a to v rozporu s jeho existenc. Adrest toti nemus bt schopen
rozpoznat tento nedostatek z projevu (vnj skutkov podstaty), a proto
dvuje, e prvn nsledky zejm z projevu jsou t jednajcm zamlen
(chtn). Jednajc naproti tomu nev, e se chov prvn relevantn, take jeho
zjmem je, aby nemusel bt svm projevem vzn. Pevldajc mnn se klon k

tzv. potencilnmu vdom o projevu. Podle tto teorie postauje k zachovn vle
jej projev vle, z nho me jednajc rozpoznat, e jeho jednn mohlo bt
chpno jako projev vle. Je-li tento pedpoklad splnn, me bt jednajcmu
pitna i vnj strnka jeho jednn. Svoj nedbalost toti u adresta vzbudil
dvru, e to, co projevil, je jm t zamleno (viz vklad o vn vli a omylu v
komenti k 552 a 583).

Tet prvek vnitn skutkov podstaty projevu vle je vle k nsledkm

prvnho jednn. Je to vle uskutenit zcela konkrtn prvn nsledek. Zatmco
vdom projevu zahrnuje projev vle jako celek, je vle k prvnmu jednn ji
orientovna na zcela urit prvn nsledek. Nesouhlas-li projeven prvn
nsledek s tm, co bylo zamleno, trp prvn jednn zvanou vadou.

Vznikn, perfekce a znik prvnho jednn

Nleitosti a proces vzniku

Nleitosti (pedpoklady) existence (platnosti) prvnho jednn jsou

nutnmi, pro obanskoprvn styk nezbytnmi omezenmi autonomie vle. Nikoliv
vechny z nich vak maj stejn vznam. Pi absenci nkterch zkonodrce
pslun jednn dokonce za prvn jednn nepovauje ( 551).

Chyb-li nkter z pedpoklad existence (platnosti) prvnho jednn,

mluv se o vadch, kter jsou zkonem odstupovny podle sv zvanosti (viz
koment k 580 a nsl.).

Podle svho vznamu je teba rozliovat nleitosti: a) obsahov (tj.

takov, je se tkaj dovolenosti a monosti prvnho jednn), b) voln (kter
souvis s tvorbou vle), c) formln (kter se tkaj projevu).

Ad a) - Obsahov pedpoklady. Kad modern prvn d stanov meze

autonomie vle tm, e stanov, co ji nen dovolen. Dovolenost je tak primrn
nleitost prvnho jednn, kter znamen soulad prvnho jednn s prvnm
dem. Vrazem zakotven takov meze autonomie vle je nap. 580.

Souasn vak se pozitivn prvo star o to, aby se pedchzelo zkladnm

sporm mezi stranami. Proto se vyaduje, aby plnn, je je pedmtem prvnho
jednn, bylo z objektivnch dvod mon ( 580 odst. 2 arg. a contrario).
Nkter prvn dy vetn obanskho zkonku se staraj o zvltn ppad
zsadn zmny okolnost v prbhu uskuteovn dlouhodobch prvnch
pomr. Za uritch vjimench okolnost umouj zmnu zkladu tohoto
prvnho pomru, tj. prvnho jednn, jm byl prvn pomr zaloen.

Obsah projevu vle mus bt vyjden tak, aby pivodil chtn prvn
nsledky. To je dleit zejmna v ppad dvoustrannch a vcestrannch projev
vle, nebo pedpokldaj shodu projevu vle (konsens) v obsahu u vech stran.

Ad b) - Nleitosti vle. Vle je prvn relevantn, je-li projevena osobou,

je je zpsobil takovou vli mt. Prvn jednn jako vraz sebeuren jednotlivce
mus bt proto prosto jakkoliv neppustn zvislosti jednajcho, pedevm
projevu vnjho nsil. Stejn tak je vak nutn, aby vyjadovalo skutenou vli
jednajcho a naopak nezastralo vli jinou i takovou vli, je nechce zpsobit
prvn nsledky. Pedpokladem platnho prvnho jednn je tak vle prav a
vn (viz 552 a koment k nmu).

Ad c) - Formln nleitosti (pedpoklady). Z dvodu prvn jistoty a

ochrany veejnho zjmu je zapoteb, aby projev, v nm je vle obsaena, byl
snadno dostupn a vle (resp. jej obsah) adekvtn zjistiteln. Proto
zkonodrce v uritch ppadech, zejmna veejnho zjmu, pedepisuje zvltn
formu projevu vle. Zpravidla tento projev mus mt listinnou formu. Poadavek
zvltn formy si vak mohou stanovit i samotn strany ( 559).

Pro bli porozumn obsahu prvnho jednn lze rozliovat tyi fze jeho
vzniku. Prvn fzi pedstavuje tvorba (formulace) projevu vle, resp. vle samotn
a jej vtlen do uritho projevu, kter odpovd zkonu. Druhou fz je
adresovn tohoto projevu. Tet fz je dojit projevu adrestovi a tvrtou fz je
seznmen se adresta s obsahem projevu vle. Tak nap. v ppad psemn
smlouvy probh tento proces tak, e jednajc (odeslatel) sepe nvrh (ofertu)
smlouvy. Tento nvrh ped k doprav potou i elektronickou cestou ili
doruovatel vhod nvrh do potovn schrnky, ped v recepci nebo se nvrh
objev na obrazovce pjemce (adresta). Pjemce (adrest) se pot seznm s
obsahem nvrhu smlouvy (viz 570 a 573).

Platnost a innost (perfekce)

Vtina prvnch jednn spluje pi svm vzniku pedpoklady jak platnosti,

tak innosti. Platnost a innost tak zpravidla spadaj vjedno. Prvn jednn ji
bezprostedn po svm vzniku zpsobuje, resp. je zpsobil vyvolvat zamlen
prvn nsledky.

Existuj vak prvn jednn, kter, i kdy spluj pedpoklady platnosti

prvnho jednn, nezpsobuj prvn nsledky neboli nejsou inn. Mluv se o
tom, e tato platn prvn jednn jsou imperfektn a ke sv innosti (perfekci)
potebuj, aby se uskutenil dal pedpoklad, resp. aby odpadla urit pekka.
V takovm ppad je prvn jednn inn (perfektn) a tehdy, jestlie se
pedpoklad innosti spln, resp. pekka odpadne. Konkrtn me jt nap. o
vznik urit skutenosti (smrt zstavitele) i o urit jednn pedepsan
zkonem i rozhodnutm veejnho orgnu, nebo o pivolen (souhlas) tet osoby
(viz nap. 32 odst. 1 a 2) apod. Specifickm prvnm nstrojem (prvnm
jednnm) jsou podmnky ( 548 a nsl.).

Podmnnost platnosti

Nkter vady prvnch jednn mohou zpsobovat neplatnost, resp.

neexistenci prvnho jednn.

Zsadn nesoulad mezi stranami v chpn projevu vle, kter znamen, e

prvn jednn nevzniklo, me bt dodaten stranami vyjasnn (podmnn
zdnliv jednn). Na takov projev vle se pak hled jako na od potku platn
prvn jednn ( 553). Podmnn (doasn) platn jsou takov prvn jednn,
kter jsou ztena vadami, je mohou namtat doten strany, a tak zpsobit
neplatnost prvnho jednn. Jde o situace relativn neplatnosti prvnho jednn
( 586). Obdobnou funkci m i jednn strany za elem zamezen nsledk vi
uritmu okruhu osob. K tomu slou relativn neinnost prvnch jednn podle
589 a nsl. Ped rozhodnutm soudu o relativn neinnosti jsou tato jednn
podmnn inn.

Znik

Znik prvnho jednn me bt zpsoben pedevm samotnmi

stranami. Ty mohou jeho trvn asov omezit na uritou dobu, take prvn
jednn bez dalho skon.

Strany vak mohou svm souhlasnm projevem vle ukonit i jinak asov
neomezenou platnost (existenci) prvnho jednn (nap. dohodou mohou ukonit
pracovn smlouvu, a tedy i pracovn pomr). Konen lze v zsad za podmnek
stanovench stranami i zkonem ukonit kad prvn jednn jednostrannm
projevem vle.

Podmnn existence (i innost) uritho jednn kon vznikem urit

udlosti i splnnm urit podmnky (nap. 549), konnm i nekonnm.

Prvn jednn vak me bt ukoneno ze zkona. Konen existenci

prvnho jednn lze ukonit rozhodnutm veejnho orgnu, zejmna soudu.

Druhy prvnch jednn

Pro lep porozumn je mon na zklad vybranch kritri rozliovat

druhy prvnch jednn. Jako kad kategorizace vak m i toto rozliovn sv
urit meze. Pedevm je teba chpat, e jedin prvn jednn me splovat
vce hledisek i kritri.

Lze rozliovat nsledujc druhy prvnch jednn:

a) Jednostrann a vcestrann prvn jednn. Podle toho, kolik subjekt se podl
na uskutenn uritho skutkovho stavu, neboli kolik osob hodl uskutenit
prvn nsledky, se rozliuj jednostrann a vcestrann prvn jednn. V ppad
jednostrannch prvnch jednn sta, aby se na prvnm jednn podlela pouze
jedin osoba. Jej projev vle nepotebuje ke sv existenci (platnosti i perfekci)
ast dalch osob.
Ve vech jinch ppadech jde o vcestrann prvn jednn. K nim pat pedevm
smlouvy a rozhodnut orgn obchodnch spolenost i jinch prvnickch osob.
Rozliovn mezi jednostrannmi a vcestrannmi (mnohostrannmi) prvnmi
jednnmi se v pozitivnm prvu pedpokld.
Na vcestrannch prvnch jednnch musej participovat alespo dva prvn
subjekty k tomu, aby doshly spolen zamlench prvnch nsledk. To plat
pedevm o jednom ze dvou druh vcestrannch prvnch jednn, kterm jsou
smlouvy. Poet subjekt uzavrajcch toto prvn jednn (pokud je vy ne
jeden) nen rozhodujc.
Jinm vcestrannm prvnm jednnm jsou rozhodnut pedstavujc kolektivn
projev orgn prvnickch osob (obchodnch spolenost, spolk a dalch).
Vcestrannmi prvnmi jednnmi jsou tzv. spolen akty, je nejsou smovny

vi tetm osobm, nbr slou k tvorb vle orgnu i organizace. Skutkov

podstata rozhodnut pedpokld vt poet paralelnch obsahov shodnch
projev vle.

b) Adresn a neadresn prvn jednn. Toto dlen se tk jednostrannch

prvnch jednn. V ppad neadresnch jednn (nap. zv) se stv
jednostrann prvn jednn perfektnm, ani by muselo dojt svmu adrestu.
Naproti tomu adresn jednostrann prvn jednn, jakmi jsou nap. nvrh
smlouvy, se stvaj perfektnmi dojitm svmu adrestu (svm adrestm).
Adrest je do skutkov podstaty prvnho jednn zalenn pouze jako pjemce.
Je nerozhodn, zda pjemce (adrest) sdl stejnou vli jako jednajc odeslatel;
proto je oferta jednostrannm prvnm jednnm.

c) Obliganprvn, vcnprvn, rodinnprvn a ddickoprvn jednn.

Obvyklm dlenm prvnho jednn je rozliovn na zklad prvnch odvtv,
ve kterm le tit obsahu prvnch jednn. Tato kategorizace je relevantn
zejmna pro otzku, do jak mry lze u tchto jednn omezit i pipustit
autonomii vle. Je znmo, e mra autonomie je i v prav obanskho zkonku
rozdln (srov. druhou, tet a tvrtou st).

d) Majetkoprvn a osobnostn prvn jednn. Vtina prvnch jednn m

majetkoprvn povahu, tj. tkaj se majetku prvnho subjektu. Pkladem jsou
pojmenovan (typov) smlouvy jako smlouva njemn, smlouva kupn, smlouva
darovac apod. Naproti tomu u osobnostnho prva se prvn jednn vztahuj k
osob samotn. Takovm jednostrannm prvnm jednnm osobnostnho
charakteru je nap. prohlen otcovstv. Na rozdl od prvn skupiny plat pro
osobnostn prvn jednn cel ada zvltnch reim, je se tkaj nap.
svprvnosti, formy, zastoupen apod.

e) Prvn jednn mezi ivmi a pro ppad smrti. Pro skupinu prvnch jednn pro
ppad smrti plat cel ada specilnch ustanoven, konkrtn ddickho prva.
Perfektnmi se stvaj zpravidla a smrt zstavitele. Takovm prvnm jednnm
je nap. zv, ddick smlouva i odkaz (viz 1491 a nsl.).

a) Kauzln a abstraktn prvn jednn. Dlicm kritriem je vyjden elu a

prvnho dvodu (latinsky causa) v samotnm prvnm jednn. Kauzlnmi
prvnmi jednnmi jsou ta, u nich vyjden elu pedstavuje povinnou soust
prvnho jednn. Naproti tomu u abstraktnch prvnch jednn nen uren
(oznaen) elu soust takovho jednn.

Kvaziprvn jednn a reln (faktick) kony

Prvn jednn je teba odliit od jinch projev vle, kter, akoliv se

vyznauj obdobnmi rysy, prvnmi jednnmi nejsou, pestoe maj znan
vznam.

Dve byly oznaovny jako "sousedsk vpomoc" nebo povaovny za

"sluhy" (pouv se t oznaen "jednn spoleenskho charakteru"). sluhy
nejsou povaovny za zvazn jednn (nap. pozvn k obdu nen zastnnmi
chpno jako alovateln nrok), mohou vak vyvolvat urit nsledky (nap.
nklady na spoleenskou akci, kter se nsledn z dvod lehkomyslnho
chovn pozvanch host nekon, mohou bt dvodem k nroku na nhradu
kody). V takovch ppadech lze proto uvaovat o jistm protiprvnm jednn
vyvolvajcm deliktn odpovdnost ( 2909). Hraninmi ppady jsou situace
rznch vpomoc (nap. pe o dt na zklad sousedsk vpomoci, asistence
idii pi parkovn apod.).

Jednn podobn prvnm jednnm, oznaovan jako sdlen, nesmuj k

prvnmu nsledku. Mnohdy nedochz k projevu vle vbec. Jejich prvn
nsledky nastvaj nezvisle na tom, zda si je jednajc peje. Tak nap.
vyrozumn dlunka o postupu pohledvky (cesi) m relevantn prvn nsledky.
Usuzuje se, e na tyto ppady lze analogicky aplikovat pedpisy o prvnch
jednnch.

Za reln (faktick) kon lze povaovat jednn, kter nevyaduje projev a

se kterm zkon spojuje prvn nsledky, ani by vle jednajcho byla jakkoliv
relevantn. Proto se nezaazuj do pojmu "kvaziprvn jednn" jako pedchoz dv
kategorie. Na rozdl od prvnch jednn nastvaj prvn nsledky relnho konu
bez ohledu na to, e reln kony neobsahuj projev vle. Nelze proto na n
aplikovat pedpisy o prvnch jednnch. Omylem proveden reln kon (nap.
smchn cizho psku s vlastnm vpnem a cementem) me provst i ten, kdo je
k prvnm jednnm nezpsobil (nepln svprvn), omylem proveden reln
kon neme bt odstrann odvolnm se na neplatnost apod. Reln kon vak
me bt soust prvnho jednn vedle projevu vle.

III. Psoben prvnch jednn (nsledky, inky)

Pojem prvnho nsledku

Prvn jednn pedpokld projev vle, kter sleduje soukromoprvn

nsledek (inek), tj. vznik, zmnu i znik prvnch pomr (viz sub 1 a 3).
Sledovn uritho elu znamen, e prvn nsledek nenastv jen proto, e ho
pedvd prvn d, nbr v prv ad proto, e ten, kdo in prvn jednn,
zaml (chce) uskutenit prvn nsledek. Prvn jednn je tedy zpravidla
elov akt smujc k uskutenn uritho prvnho nsledku (inku).
Pedpokladem vyvoln inku (pedpokladem innosti) je i soulad se zkonem
(aprobace zmru). Jinak je prvn jednn zateno vadami a je zpravidla
neplatn. Me bt tak kvalifikovno jako jednn protiprvn, kter pat do
oblasti deliktnho prva.

inn prvn jednn vede v prv ad k tm prvnm nsledkm, je maj

podle jednajcho vzniknout. To vak nevyluuje, e prvn jednn me mt i
dodaten zkonn (tj. ze zkona vznikajc) prvn nsledky, je jsou zsti
povinn, zsti mohou bt stranami odmtnuty. V takovch ppadech zkon
dopluje pravu uskutennou stranami (nap. povinnosti nst nklady spojen s
uzavenm kupn smlouvy apod.). To plat, ani by to strany ujednaly; nemus to
vak bt stranami akceptovno (viz dispozitivn prvn prava).

Zkon prvnmu jednn zamlen nsledky odpr, jestlie nerespektuje

pedpoklady (nleitosti) platnho prvnho jednn (viz vklad sub 53 a nsl.),
resp. pekrauje meze prvnho du. V takovch ppadech je prvn jednn bu
sice platn, ale neinn, anebo je zateno vadami a je bu ji (absolutn)
neplatn, nebo mu hroz neplatnost, je-li nmitka neplatnosti soust oprvnn
doten, zpravidla oprvnn strany. Nap. skutkov podstata smlouvy vyaduje
pouze dva souhlasn projevy vle smluvnch stran. Prvn nsledky (inky)
chtn smluvnmi stranami vak jet nemusej nastat, protoe prvn jednn,
typicky smlouva, nen perfektn (inn) nebo je neplatn.

Odpovdnost za prvn jednn a jeho nsledky

Zsada autonomie vle (sebeuren) zrove znamen vzanost stran

svmi projevy vle. Svprvn osoba, je vi druh osob uin nabdku (ofertu,
nvrh), in smluvn pslib, a mus tedy tento nvrh dodrovat. To je
pedpokladem toho, aby druh strana dvovala a mohla init pslun
rozhodnut. Ujednn obou stran uinn ve vzjemn shod a zakotven ve
smlouv (lex contractus) se stv pro ob strany zvazn. Je imanentn vlastnost
kad smlouvy, resp. kadho dvou- i vcestrannho jednn, e se strany
vzjemn zavazuj obsahem svho ujednn. To, e smlouvy mus bt dodrovny
(pacta sunt servanda), je jednou z pednch zsad soukromho prva a tohoto

obanskho zkonku [ 3 odst. 2 psm. d)]. Tato povinnost vak nevyplv

primrn z prvnho du, nbr ze samotnho pslibu jakoto morlnho aktu
osoby, kter m prvn reflexi a je pedpokladem kadho du, resp. dobrho
uspodn vztah mezi lidmi (viz dobr mravy, poctiv prvn styk apod.). Jin
nsledky

Strany mohou elit cel ad okolnost (jednn), kter zpsobuj, e jimi

zamlen nsledky nenastvaj. Jde o ppady lsti, podvodu, simulace,
disimulace, projevu nevn vle aj. Zkon sice umouje npravu jednnm
smluvnch stran, avak tyto situace e pedevm svmi kogentnmi
ustanovenmi.

Jednn stran, je nerespektuje kogentn ustanoven zkona, me mt dvoj

nsledky. Jednak obecn st v hlav V stanov soukromoprvn sankce tchto
jednn, jednak za existence dalch okolnost me v takovch ppadech jt o
deliktn odpovdnost; vyloueny nejsou ani trestnprvn i sprvnprvn
delikty.

Nsledky plynouc ze zkona

Prvn nsledky nastvajc v dsledku svobodnho jednn jsou prvnmi

nsledky v me, v n autonomn akt erp svoji prvn existenci z prvnho du.
Prvn d se omezuje na to, e autonomn tvorb propjuje prvn platnost, a
proto lze oprvnn mluvit o prvnch nsledcch v dsledku autonomn tvorby.
Zkonn prvn nsledky jsou naproti tomu takov, je nastupuj ji ze samotnho
zkona (ipso facto) tm, e zkon uruje prvn hodnocen pomr a postup
lidskho chovn.

A na vjimky (nap. pi rozporu s dobrmi mravy - viz 547, 580 a 588 a

komente k nim) nelze autonomn jednn ani prvn hodnotit. Vjimky z
autonomie jsou diktovny zkladnmi zsadami, jako nap. zsadou rovnosti,
solidarity, prv tak jako i dobrmi mravy, dobrou vrou apod. Mnohdy prvo
vslovn chrn zjmy tetch osob, by nejsou na prvnm jednn zastnny.

Dispozitivn prvn normy (viz vklad sub 18 a nsl.) maj podprnou,

doplujc funkci. V souladu s hlavn a zkladn vl (myslem) stran dispozitivn
normy tuto vli dotvej tm, e v nsledcch, kter vle zpsobuje, vypluj
mezery. Pokud strany opomnly nkter nikoliv esenciln nleitosti, vypln
takovouto mezeru objektivn prvo, take strany se krom vslovnho ustanoven

v prvnm jednn d adekvtn prvn normou. Objektivn prvo tak dispozitivn

normou db o "plnou" platnost, a tedy o fungovn tch prvnch jednn, kter
by ji v uritch smrech postrdala (viz t doplujc vklad a koment k 555).

Odlinou funkci maj kogentn prvn normy (iura cogentia, viz vklad sub
18 a nsl.). Ty stanov meze autonomie vle a v ppad jejich pekroen (rozpor
s kogentn prvn normou) omezuj psoben, tj. nsledky takovch jednn tm,
e takovto jednn sankcionuj bu absolutn, nebo relativn neplatnost
(neinnost). V tchto ppadech jde o korigujc funkci prvnho du. Prvn
jednn mohou bt takto pro rozpor jejich nsledk s prvnm dem
(neppustnost prvnch ink) zcela i zsti odstranna. Mra sankc se d
podle druhu vady prvnho jednn a elu prvn normy, kter v danm ppad
vyaduje aplikaci. Tato sankce me mt rzn dopad s ohledem na povahu a
obsah prvnho jednn. Me tedy zpsobovat celkovou neplatnost anebo jen
stenou neplatnost ( 576).

Zneuit prva

Zvltn kategori nsledk plynoucch ze zkona je sankcionovn zneuit

prva. To ve zjevn form nepov prvn ochrany ( 8). Vkon prva je
neppustn tehdy, jestlie je nepoctiv a nelze jej schvalovat (exceptio doli
praesentis). Zneuit me mt rznou podobu. Nejastji spov ve zpsobu
vkonu prva, v poruen vlastnch povinnost nebo v neexistenci vlastnch
oprvnnch, prvem chrnnch zjm i v zastrn pedchozho nepoctivho
jednn. Jednm z nejvraznjch zpsob zneuit prva je ikana, je spov ve
vkonu prva sledujcm vlun zpsoben kody jinmu. Zda jde o tento ppad,
se posoud podle objektivnch hledisek. Relevantn je, aby z hlediska objektivnho
a s pihldnutm ke vem relevantnm okolnostem bylo pokozovn jedinm
elem vkonu prva. mysl je pitom nerozhodn. Jednn, je pedstavuje
zneuit prva anebo k nmu smuje, je zpravidla v rozporu s dobrmi mravy a
dobrou vrou.

Vkon prva je zneuitm prva, jestlie jeho zkladem nen zjem hodn
ochrany (nap. jde o situaci, kdy smyslem je znevhodnn druh strany i tet
osoby).

Zcela vjimen lze vkon prva hodnotit jako neppustn, a tedy jako
zneuit, jestlie oprvnnmu vznikaj jmy v dsledku poruen jeho vlastnch
povinnost.

Jinou podobou zneuit prva je nepoctiv zskn prvnho postaven (nap.

jednn pin viteli vhody a dlunku nevhody, je by pi poctivm jednn
nevznikly).

Zneuitm prva je i jeho vkon, jen slou k prosazen neoprvnnch

zjm. Takov kvalifikace vyaduje peliv hodnocen zahrnujc i srovnn zjm
doten strany se zjmy strany druh, ppadn se zjmy dotench tetch osob.

Ppadem zneuit prva me bt i rozporupln jednn ke kod druh

strany nebo tetch osob znamenajc poruen zvazku loajality a dobr vry. Jdro
tchto ppad pedstavuj situace, kter jsou charakterizovny latinskm "venire
contra factum proprium".

Obchzen zkona

Jinou formou neppustnho chovn, a tud negativn zkonem

sankcionovanch nsledk, je obchzen zkona. O to se jedn v prv ad tehdy,
kdy prvn norma je pouvna k elm, pro n nebyla vydna (jde o tzv. nik
zkonem). Ve druh form se vyskytuje tehdy, jestlie se vdom nespln
nleitosti pedepsan prvn normou, aby se zabrnilo jej aplikaci, i kdy si
takov prvn norma svm charakterem aplikaci vynucuje. Prvn norma je tedy
aplikovna bu tak, e se spln pouze jej formln pedpoklady, nebo naopak
aplikovna nen, akoliv by aplikovna bt mla, protoe se vdom nenapln jej
pedpoklady. Zkon zabrauje nsledkm takovchto jednn tm, e je
sankcionuje neplatnost, nebo jsou zpravidla v rozporu se smyslem a elem
zkona ( 580).

Dobr mravy jako korektiv a jeho nsledky

M-li prvn d slouit ke splnn svch cl, mus bt brny v vahu

rozhodujc hodnoty a ideje, kter danou spolenost utvej. Obansk prvo k
nim pihl, a to v neposledn ad i poukazem na dobr mravy. Tuto zsadu lze
vymezit jako souhrn etickch, obecn zachovvanch a uznvanch zsad, jejich
dodrovn je mnohdy zajiovno i prvnmi normami (II. S 249/97). elem
zkonodrce pitom nen stanovit pozitivnm zpsobem morlku a jej pravidla
vynucovat. Zakotven dobrch mrav v obanskm zkonku m pedevm
negativn povahu. M toti zabrnit prosazovn prvnch jednn, resp. vzniku
nsledk takovch jednn, kter se kvalifikovanm zpsobem p morlnm
standardm. V tomto smyslu lze mluvit o jakmsi etickm minimu obsaenm v

pozitivnm prvu, kter psob jako urit filtr a chrn ped nedoucmi prvnmi
nsledky ty, kte by jimi mohli bt doteni.

Dobr mravy jsou pojmem, jen pi sv aplikaci vyaduje konkretizaci. T

nelze doshnout pouhm vkladem platnho prva. Mus dojt i k aplikaci
mimoprvnch (extraleglnch) norem, kter jsou vtaeny do pojmu dobrch
mrav, m nabvaj prvnho vznamu. I v hodnotov pluralitn spolenosti se
do prva promt spolen, veobecn sdlen zklad, jen pedstavuje
hodnotov minimum, bez nho me prvn spoleenstv sotva dn existovat.
V tomto smyslu dobr mravy zce souvisej s veejnm podkem ( 588). Pi
rozhodovn o tom, co v danm ppad dobr mravy vyaduj, je teba v prv
ad vychzet z mnoiny hodnotovch pedstav, kterou si lid v uritm
okamiku svho kulturnho vvoje vytvoili a ukotvili pedevm ve sv stav.
Zvl dleitm elementem konkretizace dobrch mrav jsou zkladn lidsk
prva. Rozpor s dobrmi mravy me mt svj zklad prv v omezen zkladnch
lidskch prv. Pojem dobrch mrav vak podlh zmnm, je se dj mnohdy
nezvisle na promnch objektivnho prva (shodn II. S 249/97).

Obdobn jako kogentn prvn normy maj i prvn ustanoven obsahujc

poukaz na dobr mravy donucujc charakter, kter se projevuje, v urit
omezujc i korigujc funkci. Prvn jednn, je je v rozporu s dobrmi mravy,
postihuje zkonodrce neplatnost ( 580 odst. 1). Absolutn neplatn jsou vak
jen ta prvn jednn, kter se "zjevn p dobrm mravm" ( 588). Pro tuto
kvalifikaci tedy zkonodrce vyaduje zvl nemravn jednn, kter jsou s
dobrmi mravy v kvalifikovanm rozporu (ble koment k 588).

Pi hodnocen konkrtnho prvnho jednn a jeho nsledk z hlediska

dobrch mrav je teba vnmat nkolik rovin. Prvn z nich je otzka souasnho
psoben jednotlivch hodnot relevantnch v danm ppad, kter mohou psobit
rozporupln, tj. ve prospch a souasn v neprospch danho prvnho jednn.

Druhou rovinou je oblast lidsk innosti, v n prvn jednn psob. Tak

nap. jednn subjektu disponujcho znanou trn silou, kterou zneuv, lze v
oblasti hospodsk soute posuzovat jako nemravn, a tedy jako zneuvn
dominantnho postaven, zatmco v jin oblasti jednn stejnho subjektu
smujc k uzaven smlouvy s vyuitm jeho trn sly s jinm obdobn
postavenm subjektem za nemravn posuzovno bt nemus..

Konen tet rovinou je otzka kvalifikace konkrtnho jednn podle

uritch typovch situac. Tak lze rozliovat jednn v rozporu se zkladnmi

stavnmi hodnotami vetn zkladnch lidskch prv, zneuvn autonomie vle

vetn hospodsk svobody, jednn pokozujc i zjevn znevhodujc
smluvnho partnera, resp. tet osoby, jednn, kter zjevn naruuje rovnost
stran, nemravnou komercializaci vetn stanoven nepimench vhod atd.
(ble viz koment k 580).

Zvyklosti a praxe stran

Pi svobodnm rozhodovn mohou strany uvat i zvyklosti a vychzet z

nich ve vzjemnm prvnm styku (praxe stran).

Praxe stran a zvyklosti nejsou "materilnm zkonem", tj. pramenem prva.

V uritch ppadech vak jsou rozhodujcm pravidlem nejen pro vklad jednn
stran, kter m pednost ped dispozitivnmi prvnmi normami.

Pod pojmem "praxe stran" je teba chpat pevldajc zkuenost v prvnm

styku mezi stranami (viz t 556 odst. 1). Jako pklad se uvd zahrnut i
nezahrnut dan z pidan hodnoty pi stanoven ceny apod. V praxi obchodnk,
zejmna v uritm odvtv, se vyvinula urit pravidla, je se uvnm ustlila a
mnohdy (viz Incoterms) zskala i uritou kodifikovanou formu. To se tk
pedevm obchodnho prvnho styku. Jak praxe stran, tak i zvyklosti se vak
odliuj od zvykovho prva prv chybjcm znakem tohoto prvnho pramene,
kterm je opinio necessitatis. Avak i praxe stran me nabt za uritch
okolnost formy zvykovho prva, jestlie je poslena prvnm pesvdenm
zastnnch subjekt.

Lze ovem dospt k nzoru, e pod obma pojmy, kter v uritch

souvislostech lze pouvat promiscue, zkonodrce chpe nkolik fenomn.

Obchodn zvyklosti maj rzn dosah, nkter maj obecnou platnost, nap.
v mezinrodnm obchodu, jin pak jsou pravidly pro urit odvtv (viz 558 odst.
2 a dal vklad). Jin zvyklosti se vztahuj k uritmu druhu obchod, uritmu
druhu zbo i dla (Tomsa, lit. . 6, s. 845). Jde tedy o ustaven pravidla, jejich
dodrovn je doplkem k prvn prav, ped kterou vak mnohdy maj pednost.

V mezinrodnm obchod doshly obchodn zvyklosti znanho rozkvtu

(rozvoje) a kodifikac. Evropsk hospodsk komise OSN vydala adu
standardnch podmnek, vzor a jinch dokument. Stejn tak i nvody pro

sestavovn kontrakt apod. Nejvznamnj vak jsou pravidla Incoterms,

existujc v rznch vydnch (1936-2010).

Tyto dokumenty se pouvaj primrn tehdy, kdy se na n strany ve

smlouv odvolaj. Pak maj pednost ped dispozitivnmi pravidly. Pokud se jich
strany nedovolaj vslovn, lze soudit, e je lze aplikovat a pot, nen-li prava
obsaena v dispozitivnch prvnch normch. Strany mohou samozejm pouit
zvyklost vylouit.

Jakoto urit sociln norma znamen praxe stran pro vklad jednu
podstatnou vc. Je nezvisl na znalosti stran. Jestlie smluvn strany na takovou
praxi odkzaly, je teba zkoumat, zda vzaly v vahu skuten obsah tto praxe
anebo zda u nich dolo k omylu, tedy k jeho mylnmu chpn. (Dal vklad viz
558 odst. 2.)

Souvisejc ustanoven:

1, 2 odst. 2, 6 a 8, 555, 556, 1746

Souvisejc pedpisy:

18 a nsl. zk. prce

Judikatura:
aloba je konem uinnm podle obanskho soudnho du a jako
takov mus bt posuzovna. Nen jist vyloueno, e me mt i nsledky
hmotnprvn, co ovem nen dvodem pro aplikaci ustanoven 37 ob. zk.
Nleitosti aloby je teba posuzovat striktn podle ustanoven 42 odst. 4 a 79
odst. 1 o. s. . s tm, e pokud nvrh neobsahuje vechny nleitosti i je-li
nesrozumiteln nebo neurit, jde pesto o nvrh, kter vyvolv pedpokldan
nsledky (staven promlec lhty).
(II. S 182/2001)
Pokud se subjekt zave k uzaven smlouvy (jako dvoustrannho prvnho
konu), lze tuto jeho povinnost vymhat pouze alobou na nahrazen projevu vle
( 161 odst. 3 o. s. .); takov aloba vak logicky vzato nepichz v vahu tam,
kde m budouc smlouvu uzavt osoba odlin od astnk smlouvy, j je

sjednvno uzaven budouc smlouvy. Projevem vle smujcm k uzaven

smlouvy (nvrhem na uzaven smlouvy) je v ppad jeho pijet vzn pouze
jeho navrhovatel ( 43a odst. 1 ob. zk.). Je tud pojmov vyloueno, aby se
nahrazen akceptanho prohlen ve smyslu 43c ob. zk. mohl domhat
subjekt odlin od osoby, kter m bt pijatm nvrhem vzna.
(NS 26 Cdo 3031/2010-448)
astnci sdruen ve smyslu ustanoven 829 a nsl. ob. zk. mohou init
prvn kony vi tetm osobm pod spolenm (i fantazijnm) jmnem sdruen
( 10 odst. 2 obch. zk.).
(NS 29 Odo 83/2001, Rc 6/04)
Prvnm konem nen faktick innost, by se j prvn kon provd. Za
faktickou innost je nutno povaovat i vplatu pennch stek provedenou
dlunkem.
(NS 30 Cdo 531/2003)
Prvn kon nen perfektn, nedoel-li adresovan projev vle jednajcho do
sfry adresta. Projev vle adrestovi dojde v okamiku, kdy se dostane do sfry
jeho dispozice, tedy jakmile nabude adrest objektivn monost seznmit se s
obsahem projevu vle. Od tohoto okamiku je prvn kon pro jednajc subjekt
zvazn a nelze jej jednostrann odvolat. To, aby se adrest seznmil s obsahem
prvnho konu pitom nen nezbytn; dostauje, e ml objektivn monost
seznat jeho obsah.
(NS 32 Odo 442/2003)
Smlouva (dohoda) je uzavena pi specifickm stetu nvrhu a jeho pijet
coby kvalifikovanch jednostrannch kon. Tyto jednostrann kony maj
instrumentln vznam a slou - a to vlun - k uzaven smlouvy. Podzenost
tomuto elu se projevuje v tom, e nebyl-li pro zkonem stanoven pekky
dosaen, pozbvaj tyto kony prvnho inku.
(NS 20 Cdo 790/2002)
Nvrh na uzaven smlouvy pot, co bylo shledno, e na jeho zklad
uzaven smlouva je neplatn, neme mt samostatn prvn inky.
(NS 20 Cdo 790/2002)
Dovoln se relativn neplatnosti je prvnm konem. Projev vle, kterm se
osoba relativn neplatnosti dovolv, mus vyjadovat jak skutenost, e jde o
uplatnn relativn neplatnosti, tak i vadu prvnho konu, kter v dan vci jeho
relativn neplatnost zpsobila
(NS 26 Cdo 1336/98)

Typickm jednostrannm adresovanm prvnm konem ( 34 ob. zk.)

smujcm ke vzniku dvoustrannho prvnho konu (smlouvy) je i nvrh na
uzaven smlouvy (oferta)
(NS 20 Cdo 2427/98)
Odvoln nvrhu na uzaven njemn smlouvy uinn vi jednomu z
manel, kterm mla bt vc pronajata, nem inky i proti druhmu
manelovi.
(NS 3 Cdon 41/96)
Platnost prvnho konu je teba posuzovat k okamiku a se zetelem na
okolnosti, kdy byl prvn kon uinn.
(NS 1 Cz 34/86)
Procesn kony nejsou prvnmi kony ve smyslu ustanoven 34 ob. zk.
a nelze proto na n ut prvn pravu obsaenou v ustanoven 10 odst. 2 ob.
zk.
(KS Hradec Krlov 17 Co 538/97, Rc 12/99)
Veejn pslib je jednostrann projev vle, na zklad kterho ji vznikly
zvazky slibovatele, ani by k tomu byl poadovn projev vle dal osob.
(VS Praha 4 Cmo 235/97)

Literatura:
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment, 2008.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I, 2009.
Hulva: Vady prvnch kon v soukromoprvnch vztazch a jejich dsledky,
2011.
Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935.
Sala: Rozpor s dobrmi mravy a jeho nsledky v civilnm prvu, 2. vyd.
2004.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 12. vyd., 2009,
s. 845.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009.
Dvok: Rozpor prvnho jednn se zkonem. BA, 2011, . 3, s. 2.
Fiala, vestka: Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm
prvu. Pk, 1983, . 4, s. 329.

Luby: Prvne kony v eskoslovenskom obianskom zkoniku. Prvnick

tdie XII, 1969, s. 5.
Petrov: Rozpor s dobrmi mravy v judikatue Nejvyho soudu. PrRo, 2012,
. 18, s. 626.
Rozbora: Systm nsledk vadnch soukromoprvnch jednn a jejich
vztahy. PF, 2012, . 4, s. 123 a nsl., . 5, s. 186 a nsl.
Sala: K historickmu vvoji doktrny neplatnosti prvnch kon v oblasti
rozporu se zkonem a dobrmi mravy. Pk, 1999, . 2, s. 125.
Spil: Vn vle jako zkladn nleitost prvnho konu v prvn vd a
judikatue. PrRo, 2004, . 22, s. 811.
Telec: Nen rozpor se zkonem jako rozpor se zkonem. PrRo, 2004, . 5, s.
161.
Bork: Allgemeiner Teil des brgerlichen Gesetzbuchs, 3. Aufl., 2011
Cahn: Zum Begriff der Nichtigkeit im brgerlichen Recht. Juristenzeitung,
1997, Nr. 1, s. 8
Flume: Allgemeiner Teil
Rechtsgeschft, 3. Aufl., 1979.

des

brgerlichen

Rechts.

II.

Teil.

Das

Koziol, Welser: Grundriss des brgerlichen Rechts. Band I. Allgemeiner Teil,

Sachenrecht, Familienrecht, 13. Aufl. 2006.
Pawlowski: Rechtsgeschftliche Folgen nichtiger Willenserklrungen, 1966.
Wolf, Neuner: Allgemeiner Teil des brgerlichen Rechts, 10. Aufl., 2012.

546
(Zpsoby prvnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1)

II. Konn a opomenut (2 a 6)

Pitn a odpovdnost jednajcho (4 a 6)

III. Vslovn a nevslovn projevy vle (7 a 13)

Pojem projevu vle (7)

Vslovn projev vle (8 a 10)

Nevslovn (konkludentn) projev vle (11 a 12)

Vklad konkludentnho projevu vle (13)

IV. Mlen a jeho vznam (14 a 18)

Z dvodov zprvy:

viz u 545

I. Obecn

Ustanoven 546 je rmcovou imperfektn prvn normou, je m pouze

obecnou interpretan relevanci a nachz konkrtn vraz zejmna v prav
prvnch jednn ( 555 a nsl.). Prvn st (vta ped stednkem) stanov dva
hlavn zpsoby prvnho jednn, tj. konn a opomenut (viz vklad sub II); m
tedy jen omezen normativn vznam. Druh st (vta za stednkem) uvd dva
hlavn zpsoby projevu vle, a to vslovn a nevslovn (viz vklad sub III);
teprve tato st tedy m relevantn normativn konsekvence.

II. Konn a opomenut

Prvn nsledky me prvn jednn (projev vle) zpsobovat jak aktivnm

jednnm (konn, facere), tak nekonnm, tedy pasivitou (opomenutm, pati,
omittere). Pestoe formln (viz spojka "nebo") jsou oba tyto projevy lidskho
chovn rovnocenn, jde o rovnocennost prv pouze formln, ne skutenou.
Vtina prvnch nsledk se toti poj s konnm. Opomenut je formou lidskho
chovn relevantn v podstatn mn etnch ppadech (nap. oputn vci,
oputn domcnosti, i kdy opt jenom v uritch formch).

Obdobn nevyrovnan je pomr obou zpsob prvnho jednn z hlediska

protiprvnosti. Opomenut je protiprvn, jestlie existuje povinnost konat. V
oblasti smluvnho prva vak nem pasivita subjektu v dsledku jejho obtn
zjistitelnho vznamu prakticky dnou relevanci. Specilnm ppadem nekonn
je mlen dle sub IV). Naopak existuje cel ada povinnost nekonat (nap. v
prvu soutnm); objektivn prvo vak na samotnou pasivitu neve dn
prvn nsledky.

Pitn a odpovdnost jednajcho

Z hlediska odpovdnosti za projev vle a jeho vklad je teba pihlet k

okolnostem, za kterch byl projev vle uskutenn, resp. pijat adrestem. K
tmto okolnostem je mon pihlet jen tehdy, byly-li stranm znmy ( 555 a
nsl., 570). Zsadn problm pedstavuje een otzky monho rozporu v
chpn projevu vle jednajcm na stran jedn a pjemcem na stran druh.
een nespov pouze v mylence ochrany dvry pjemce (adresta).

K tomu mus pistoupit dvod pro pitn zvaznosti projevu jednajcmu.

Ten je zkladem odpovdnosti jednajcho za jm uskutenn projev vle.
Odpovdnost jednajcho se vztahuje na obsah vle jakoto na zklad jejch
prvnch nsledk. I odpovdnost za projev vle je pirozenm nsledkem a
projevem autonomie vle. Odpovdnost se vztahuje i na nsledky projevu a
zahrnuje i ochranu dvry pjemce. Toho, kdo in projev vle, sth odpovdnost
i za volbu druhu jednn, a dokonce jeho formy (viz 579 odst. 1 a 583. Je jeho
povinnost zvolit takov druh a zpsob jednn, aby druh strana projevu
(pjemce, adrest) rozumla projevu stejn i alespo ve stejnm smyslu jako
jeho autor a stejn tak si ve shod s nm byla vdoma jeho nsledk. Vyjd-li se
jednajc chybn (nesprvn) a v dsledku toho je jeho projev chpn jinak, ne
zamlel, mus nst nsledky svho jednn (odpovdnost) a svj projev v zsad
nechat psobit tak, jak mu bylo rozumno (jak byl pochopen) jeho adrestem (viz
556 odst. 1 vta prv). I tato odpovdnost je opt vrazem a soust
autonomie vle jednajcho, i kdy pedstavuje jej "odvrcenou" stranu.

Tato odpovdnost je odstupovna podle toho, jakm zpsobem objektivn

prvo hodnot takto (nedorozumnm) vznikl vady prvnho jednn ( 576).

III. Vslovn a nevslovn projevy vle

Pojem projevu vle

Projev vle je zamen na vznik prvnho nsledku. V tomto aspektu se li

prvn jednn od jednn, je prvn jednn pouze pipomnaj (kvaziprvn
jednn, jako nap. sluha i upomnka, anebo faktick kon - viz koment k
545). Projev mus bt z hlediska jeho adresta chpn jako vyjden vle, je
zakld prvn nsledky. Shoda vle jednajcho s jm projevenou vl se tk i
vnitn strnky projevu vle, tj. samotn vle.

Vslovn projev vle

Vslovn projev je teba posuzovat pedevm z hlediska formlnho.

Pedpokld proto pouit standardizovanch komunikanch prostedk. Jednajc
v takovm ppad vyjaduje svoji vli pedevm slovem. Jedn se o
nejdleitj, nikoliv vak jedinou formu (viz koment k 559). Vslovn projev
se me uskutenit i znakovou e nebo e posunkovou, stejn tak jako
zvednutm ruky pi hlasovn. Na samotnm okraji tohoto pojmu je teba
posuzovat i jin (situan typick) znamen (nap. pikvnut ve smyslu souhlasu).

Za soust i uritou kategorii vslovnho projevu lze povaovat i projev ve

form elektronickho sdlen. Do tto kategorie pat automatizovan projevy
vle a projevy computerizovan (projev vle na zklad vloen dat, kter jsou
automaticky potaem generovan, jako nap. potvrzen o pojitn nebo
elektronicky penen data).

Vslovn projev neznamen, jak se obvykle soud, vli pmo projevenou,

kterou se vslovn projev dajn odliuje od projevu konkludentnho, kter m
bt nepmm projevem vle. Ani vslovn projev toti neznamen
"automatickou" obsahovou uritost (viz 553 odst. 1). Obdobn jako u
konkludentnho projevu je zapoteb vkladu.

Nevslovn (konkludentn) projev vle

Na stejn vznamov rovni, na jak je vslovn projev vle, je jeho

protipl, toti projev "jinm zpsobem", tj. pedevm projev konkludentn.
Konkludentn jednn samo o sob nen vlastn aktem komunikace. To zejmna
proto, e se pi nm nepouvaj dn typizovan znaky. Existuj vak situace,
kdy s ohledem na vechny okolnosti lze z pouhho "skutkovho" aktu dovodit vli
jednajcho pivodit prvn nsledky. Pitom se vychz z akceptovn uritho v
dan situaci pznanho (typickho, obvyklho) zpsobu mylen a chovn.
Mluv se tak o nevslovnch projevech, kter pesto manifestuj uritou vli.
Pitom je teba odliovat tato pozitivn konkludentn jednn od pouhho mlen
nebo neinnosti. Soud se, e konkludentn projev vle je jednn, kter
nevyjaduje uritou vli pivodit urit prvn nsledky pmo, nbr umouje
(nepmo) na takovou vli usuzovat.

Typickm konkludentnm projevem vle je nap. jednn pi koupi vc

denn poteby i pi "konzumaci" slueb.

Vklad konkludentnho projevu vle

Pro konkludentn projevy (ohledn mlen viz koment sub IV) plat v
zsad stejn interpretan pravidla jako pro vslovn projevy vle i pro prvn
jednn vbec. Je vak teba urit opatrnosti, k n zkonodrce nabd
souslovm "nevzbuzujcm pochybnost". Tak nap. lze dovozovat, e nasedne-li
nkdo do auta, dal tm na vdom svoje pn bt pepraven z msta na msto.
Extrmnm, nesprvnm vkladem a nemstnou spekulac by vak bylo usuzovat,
e se tm spolujezdec zrove vzdv nrok na nhradu kody v ppad nehody
zavinn idiem.

IV. Mlen a jeho vznam

Mlen nem v zsad dn prvn vznam, a proto je teba je zpravidla

hodnotit jako neexistenci projevu. Mlen je toti opak projevu a neznamen ani
souhlas, ani odmtnut. I mlen je vak vrazem sebeuren, resp. autonomie
vle. Je jakousi negativn svobodou, absenc povinnosti projevit se (viz t vklad
k 555).

Mlen vak me mt za uritch okolnost i hodnotu projevu vle. Lze je

toti povaovat za vraz souhlasu. K tomu vak je teba existence specifick
situace (kontextu), z n lze projev vle dovodit. V prv ad lze mlen povaovat
za projev vle tehdy, jestlie to vyplv z dohody stran (viz t "pravideln styk"
v 558 odst. 1, "zaveden praxe" v 556 odst. 2 apod.). Neodmtne-li tedy
strana podle dohody v urit lht projev vle druh strany, znamen mlen
souhlas. V rmci smluvn loajality me mlen zakldat stav dvry.

Obtnji lze mlen pikldat vznam prvnho jednn (projevu vle)

tehdy, nen-li to mezi stranami dojednno. I tak lze (i kdy zdka) na projev vle
usuzovat, vyplv-li to z konkrtn souvislosti (kontextu), pop. ze zvyklosti ( 558
odst. 2) i zsad poctivho prvnho styku v dan souvislosti i odvtv
obvyklch.

V nkterch ppadech zkon sm mlen (resp. nekonn) jako projev vle

kvalifikuje (nap. 1431 odst. 1).

Zkon mnohdy pracuje s mlenm jako s domnnkou. Jde o prvn normy,

kter obsahuj fikci prvnho jednn, je pedpokld skutenost mlen (nap.
1431). Pak se mluv o mlen na mst projevu.

Souvisejc ustanoven:

553, 555 a 558

Souvisejc pedpisy:

18 zk. prce,

1 zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech,

3 zk. . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute,

2 z. m. p. s.

Judikatura:
Mlen lze povaovat za projev vle jen za podmnky, e lze s uritost
usuzovat, e jm byla projevena vle uritho obsahu.
(NS Cz 514/53, Rc 88/54)

Literatura:
Eli: Projev soukrom vle v osnov obanskho zkonku. In Sbornk stat
z diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva, 2007, s. 198 a nsl.

547
(Soulad s dobrmi mravy a zkonem)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 2)

II. Obsah prvnho jednn (projevu vle) (3 a 5)

III. el prvnho jednn (6)

IV. Soulad s dobrmi mravy (7 a 8)

V. Soulad se zkonem (9 a 11)

VI. Vztah zkona a dobrch mrav (12)

VII. asov okamik souladu i rozporu (13)

VIII. Vztah k dalm ustanovenm obanskho zkonku (14 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 545

I. Obecn

Ustanoven 547 je dalm vrazem pkazu jednat mravn a v souladu se

zkonem. Jedn se o imperfektn normu, je m povahu zsady s hlavnm
vznamem pro interpretaci prvnch jednn. Stanov rmcovm zpsobem nejen
zkladn obsahov, ale i voln a formln nleitosti (pedpoklady) platnosti
prvnho jednn. V tomto smyslu zce souvis zejmna s 580 a 588, je
obsahuj sankce za nedodren tchto pedpoklad.

Komentovan ustanoven nen jen vslovnm podntem (zkladem)

teleologickho vkladu prvnho jednn (viz koment k 555), ale i dvodem
relativizace rozporu se zkonem a dobrmi mravy. Rozpor s nimi je toti teba
posuzovat nejen jako konflikt obsahu, ale je teba zjiovat jej - na rozdl od
dosavadn pravy - i prostednictvm elu prvnho jednn (viz ble koment k
580).

II. Obsah prvnho jednn (projevu vle)

Zkladem prvnho jednn (projevu vle) je jeho obsah. Obsahem

prvnho jednn se rozum skuten (empirick) vle stran (srov. 555). Nejsou
jm slova, ale jejich objektivn smysl a jejich vnitn chpn jednajcmi. Obsah
pedstavuje vznam projevu vle smujc k prvnm nsledkm, kter existuje
ve vnjm svt ve form slov, znak a posunk. Obsahem prvnho jednn
nen tedy vle neprojeven, tj. takov vle, kter nen pedmtem projevu (viz
dle), a kter je proto prvn irelevantn. Tomu je teba pedevm pizpsobit
vkladov metody ( 555 a nsl.). Od obsahu je teba striktn odliovat otzku
formy.

Relevantn je zjitn toho, na kter konkrtn prvn nsledky je substance

prvnho jednn zamena. Obsah je tak hlavnm pedmtem zkoumn
dovolenosti prvnho jednn. V tomto bod se analyzovan prvn norma
shoduje s chpnm pedmtu vkladu v 555 odst. 1.

Obsah, ale i el jsou faktory prvnho jednn, kter jsou relevantn z

hlediska jeho nejdleitjho pedpokladu - dovolenosti (a t monosti).

III. el prvnho jednn

Pro chpn tohoto pojmu je teba vychzet z objektivnho zkuenostnho

hlediska. U vcestrannch prvnch jednn je teba pedpokldat existenci
relevantnch zjm na obou, pop. na vce stranch. Je nutno vychzet z toho, e
nap. smlouva je zpravidla synallagmatick prvn jednn, prostednictvm
kterho si kad ze stran pedstavuje nklad (vdej) a pjem. Od obecnch
kritri objektivnho charakteru, jako je nap. trn cena apod., se lze odchlit s
ohledem na zvltn zjmy stran, resp. okolnosti ppadu. V zsad by vak mla
platit zsada ekvivalence vzjemnch plnn. Z tchto danost me nakonec
vyplynout, e el prvnho jednn se odchyluje od znn projevu vle. V
ppad, e el, zjem nebo motivy jednajcho jsou v rozporu s projevem jeho
vle, je teba dt pednost obsahu jednn ped teleologickm vkladem projevu
vle. Nemravnost pouhch motiv, kter jsou v rozporu s dovolenm standardem
prvnho jednn, nen zpravidla pln relevantn.

IV. Soulad s dobrmi mravy

Princip dobrch mrav (viz koment k 545) funguje jak ve smyslu

pkazu, tj. poadavku uritch nleitost, tak ve smyslu zkaz, tj. stanoven
uritch mez, pi jejich pekroen nastv rozpor s dobrmi mravy.

Pi sledovn souladu se zsadou dobrch mrav je teba pouvat kritria

men rozporu i souladu (viz koment k 545). Soulad a rozpor jsou dv strany
jedn mince. O me rozporu a nsledcch, je j prvo pisuzuje, je pojednno na
jinm mst (viz 580 a 588 a koment k nim).

V. Soulad se zkonem

Nejen obansk zkonk, ale prvn d jako celek obsahuje prvn normy
na ochranu veejnho i soukromho zjmu a pedpoklady stanovc rmec
dovolenho jednn. Tyto normy stanov jak pkazy k tomu, aby prvn jednn
splovalo urit nleitosti pedepsan k jeho existenci, tak i zkazy, pi jejich
nerespektovn prvn jednn bu nevznikne, nebo mu hroz neplatnost.

Nleitostmi (pedpoklady) je teba mt z hlediska obsahu prvnho jednn

na mysli pedevm nleitosti vle. I formln nleitosti (nleitosti projevu) jsou
v irokm smyslu soust zjiovn souladu se zkonem. V zsad vak nejsou
pedmtem psobnosti komentovan prvn normy, nebo nejsou soust
obsahu prvnho jednn (srov. dle vklad sub VIII).

Zkazy i zkonn omezen mohou bt "uvolnny" rznmi opatenmi, ke

kterm se pedevm ad rozhodnut sprvn i soudn, ale i prvn jednn, jako
je souhlas, povolen apod.

VI. Vztah zkona a dobrch mrav

Prvn jednn mus bt v souladu jak se zkonem, tak s dobrmi mravy.

Nedostatky trp ji tehdy, nespluje-li jeden z tchto pedpoklad. Ne vak kad
jednn, je je v rozporu se zkonem, je zrove bez dalho v rozporu s dobrmi
mravy a naopak: jednn, kter nen v souladu s dobrmi mravy, me bt pesto
v souladu se zkonem.

VII. asov okamik souladu i rozporu

Pro soulad, resp. rozpor prvnho jednn se zkonem i dobrmi mravy je

nutn, aby pkazy i zkazy (viz koment k 580) byly v dob uskutenn
prvnho jednn v platnosti (innosti). Problm nastv, jestlie se zakazovac
prvn norma i odpovdajc maxima dobrch mrav stanou innmi po
uskutenn prvnho jednn. Tento problm je teba eit tak, e nelze - a na
urit vjimky - vynucovat zptnou innost tchto pravidel. Pokud vak byla tato
pravidla vjimen vydna za elem psoben nazpt (retroaktivn), je teba k
nim v prbhu existence prvnho pomru pihlet. Zpravidla vak plat, e
dlouhodob prvn pomry zaloen prvnmi jednnmi, je se teprve po svm
vzniku dostaly do stavu rozporu s pravidly zkona i dobrch mrav, nejsou
psobenm tchto pravidel postieny.

VIII. Vztah k dalm ustanovenm obanskho zkonku

Svoj psobnost se komentovan ustanoven pekrv pedevm s 545,

nebo i v tomto ustanoven je obsaen implicitn pkaz bezrozpornosti se
zkonem a dobrmi mravy. Ustanoven 545 sice omezuje svoje psoben na
nsledky prvnho jednn, ale sotva si lze pedstavit nezkonn jednn, kter by
mohlo vyvolat nsledky v souladu se zkonem. Navc plat zkladn prava 1
odst. 2, obsahujc globln zkaz protiprvnosti a nemravnosti. Restriktivn
vklad, e pedmtem tto zkladn zakazovac normy by mla bt jen
vcestrann prvn jednn, jak by na prvn pohled bylo mon usuzovat z uitho
termnu "ujednn", by neodpovdal smyslu zkona; pkaz souladu se zkonem a
dobrmi mravy je nutn teba vzthnout i na jednn jednostrann.

I v komentovanm ustanoven zkonodrce zdrazuje rmec autonomie

vle, kterou v tomto ustanoven ohraniuje pkazem souladnosti prvnch
jednn s dobrmi mravy a zkonem (viz nsledky v ppad jeho poruen a
sankce za n - 580 a 588). Po obsahov strnce mus projev vle splovat urit
nleitosti, je jsou existennmi pedpoklady k tomu, aby zpsoboval jednajcm
zamlen nsledky. Obdobn jako zkazy obsahuje prvo (a ji v zkon, i v
zsad dobrch mrav) urit omezen ve form pkaz. Zkazy a pkazy tak
formuluj urit standard, v jeho rmci se prvn jednn uskuteuje.

Tento standard je dle doplovn (vyplovn) konkrtnmi zkonnmi

normami a navc zsadou veejnho podku. Neodpovd-li prvn jednn svm
obsahem a elem tomuto standardu, bu vbec nevznikne (nicotnost), anebo je
postieno nedostatky, kter mohou vst k pouit sankc (viz 551 a nsl. a 580
a nsl. a koment k nim).

Souvisejc ustanoven:

1 odst. 2, 6 odst. 2, 8, 555 a nsl., 580, 588

Souvisejc pedpisy:

l. 1 Listiny

Judikatura:
Zvr, e urit prvn kon je neplatn pro rozpor se zkonem nebo proto,
e zkon obchz, se mus oprat o rozumn vklad dotenho zkonnho
ustanoven. Nelze vystait pouze s gramatickm vkladem. Vznamnou roli zde
hraje pedevm vklad teleologick. Je proto nutn se vdy ptt po elu
zkonnho pkazu i zkazu. V soukromoprvn sfe ne kad rozpor se
zkonem m za nsledek absolutn neplatnost prvnho konu. Smyslem ochrany
legality v soukromoprvn sfe nen jen ochrana zjm sttu, ale pedevm
ochrana soukromoprvnch vztah, tedy pedevm ochrana smluvnch vztah
podle zsady "pacta sunt servadna" (smlouvy se mus dodrovat). V
soukromoprvn sfe plat zsada, e co nen zakzno, je dovoleno. Proto kad
zkonn zsah do tto sfry je teba vnmat jako omezen lidsk svobody a proto
je nutno vykldat ustanoven o neplatnosti prvnch kon pro rozpor se zkonem
restriktivn a nikoli extenzivn. Opan vklad by byl v rozporu s l. 4 odst. 4
Listiny, podle kterho pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a
svobod (v tomto ppad smluvn volnosti stran) mus bt eteno jejich podstaty
a smyslu a takov omezen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro kter
byla stanovena.
(II. S 87/04)
"Dobr mravy" jsou souhrnem etickch, obecn zachovvanch a
uznvanch zsad, jejich dodrovn je mnohdy zajiovno i prvnmi normami
tak, aby kad jednn bylo v souladu s obecnmi morlnmi zsadami
demokratick spolenosti. Tento obecn horizont, kter vvojem spolenosti
rozvj i svj morln obsah v prostoru a ase, mus bt posuzovn z hlediska
konkrtnho ppadu tak prv v danm ase, na danm mst a ve vzjemnm
jednn astnk prvnho vztahu.
(II. S 249/97)
Pro prvn kony, kter obsahem nebo elem odporuj zkonu, je
charakteristick, e se ocitaj v rozporu s vslovnm imperativem (zkazem,
pkazem) formulovanm v zkon, pop. s imperativem obsahovm, tj. sice
expressis verbis neformulovanm, ale ze zkona pmo vyplvajcm. Vznik a
plnn z takovch prvnch kon objektivn prvo nepipout, jinmi slovy,
inky, kter s nimi astnci spojovali, nemohou nastat. Na rove vslovnmu i
obsahovmu zkazu prvnho jednn lze klst ppady, kdy astnci zen svmi
projevy vle odporuj tomu, co jim rozhodnutm zakzal soud, pokud zmocnn k
takovmu opaten m podklad v objektivnm prvu. Typicky jde o ppady, kdy
soud pedbnm opatenm podle 76 odst. 1 psm. e) o. s. . astnku ulo,
aby nenakldal s uritmi vcmi nebo prvy (viz rozsudek Krajskho soudu v
Hradci Krlov ze dne 2.5.2000, sp. zn.18 Co 18/2000, uveejnn ve Sbrce
soudnch rozhodnut a stanovisek 9/2001 pod . 59), kdy zake povinnmu
nakldat s (movitmi) vcmi, kter vykonavatel sepe ( 324 o. s. .), nebo kdy
vyslov zkazy pevst (zatit) nemovitost (pop. spoluvlastnick podl), podnik,
jeho st (pop. spoluvlastnick podl), anebo vci, prva a jin majetkov
hodnoty, kter slou k provozovn podniku nebo vzhledem ke sv povaze maj

tomuto elu slouit bez souhlasu sprvce [ 335b odst. 1 psm. a), 338h odst.
1 psm. a), c) o. s. .]. Okolnosti, e v uritch ppadech zkon soudu ukld, aby
rozhodnutm zkaz vyslovil, a e tm upravuje jeho postup v zen, jsou pro
posouzen nsledk jednn, jm astnk rozhodnut nerespektuje, bezcenn.
(NS 20 Cdo 2662/2003)
Dobr mravy jsou mtkem hodnocen konkrtnch situac, odpovdajcm
obecn uznvanm pravidlm slunosti v souladu s obecnmi morlnmi
zsadami demokratick spolenosti; maj pevn funkci interpretan.
(NS 30 Cdo 664/2002)
Pod pojmem "dobr mravy" se obvykle rozum mimoprvn soubor pravidel
chovn, kter je vlastn obecn uznvanm vzjemnm vztahm mezi lidmi a
mravnm principm spoleenskho du. V rozporu s dobrmi mravy je tedy
prvn kon tehdy, jestlie odporuje takovm pravidlm chovn, kter nemaj
povahu prvnch norem. Z ustanoven 39 ob. zk. vyplv, e za neplatn se
povauje nejen prvn kon, kter odporuje zkonu nebo kter zkon obchz, ale
i takov prvn kon, kter je sice v souladu se zkonem a ani zkon neobchz,
avak p se dobrm mravm. Rozpor s dobrmi mravy me bt proto
dvodem neplatnosti prvnho konu jen tehdy, jestlie prvn kon odpovd
zkonu, tj. nen v rozporu se zkonem a ani zkon neobchz.
(NS 21 Cdo 1880/1999)
Rozpor se zkonem ve smyslu 39 ob. zk. je rozpor s objektivnm
prvem, tj. nejen se zkonem, ale i s jinmi prvnmi pedpisy kogentn povahy
vydanmi na zklad zkona, tedy i rozpor s vyhlkou ministerstva i jinho
stednho orgnu vydanou na zklad zkonnho zmocnn a uveejnnou
zkonem pedepsanm zpsobem ve Sbrce zkon. Za rozpor se zkonem podle
39 ob. zk. nelze povaovat, odporuje-li prvn kon pedpisu, kter obecn
zvaznou povahu neml a nem - nap. pokyn (intern instrukce) stednho
adu. Okolnost, e nsledn dolo ke zruen i zmn obecn zvaznho
prvnho pedpisu, s nm byl prvn kon v rozporu, neme vst k odstrann
nsledk stanovench v 39 ob. zk.
(NS 26 Cdo 586/99)
Dobrmi mravy se rozum souhrn spoleenskch, kulturnch a mravnch
norem, je v historickm vvoji osvduj jistou nemnnost, vystihuj podstatn
historick tendence, jsou sdleny rozhodujc st spolenosti a maj povahu
norem zkladnch.
(NS 3 Cdon 69/96)

Literatura:
Sala: Rozpor s dobrmi mravy a jeho nsledky v civilnm prvu, 2004.

Spil: Dobr mravy v obanskm zkonku a v judikatue. PrRo, 2004, .

18, s. 664 a nsl.
Spil: Prodej nemovitosti za nepimen nzkou cenu a lichevn smlouvy v
eskm obanskm prvu. PrRo, 2003, . 7, s. 331 a nsl.

Podmnka

548
(Odkldac a rozvazovac podmnka)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem podmnky (1 a 29)

Druhy podmnek a jejich el (4 a 10)

Obdobn instituty (11 a 16)

Neppustn podmnky (17 a 21)

Nemon podmnky (22 a 25)

Splnn podmnky; jej odpadnut (znik) (26 a 27)

Reflexe podmnky v procesnm prvu, dkazn bemeno (28 a 29)

II. innost prvnho jednn s odkldac podmnkou (30 a 31)

III. innost prvnho jednn s rozvazovac podmnkou (32)

IV. Uren druhu podmnky (33)

Z dvodov zprvy:

viz u 545

K odst. 1

I. Pojem podmnky

Prvn nsledky zamlen prvnm jednnm nastvaj zpravidla ji jeho

uskutennm. Strany vak mohou mt zjem na tom, aby tomu tak nebylo, neboli
mohou uinit vznik prvnch nsledk uskutennho prvnho jednn zvislm
na skutenosti, jej vznik je v dob uskutenn prvnho jednn nejist.
Psoben nsledk prvnho jednn je tak z vle stran podmnno. Podmnkou je
projev vle stran o budouc nejist skutenosti, s jej existenc je spojen vznik
nebo naopak znik prvnch nsledk. Tmto projevem vle strany nepodmiuj
samotn prvn jednn, nbr jeho psoben, tj. prvn nsledky. Podmnka
pedpokldajc zvislost prvnch nsledk na budouc skutenosti mus pitom z
obsahu prvnho jednn jasn vyplvat.

Podmnky, jejich reim je upraven v ustanoven 548 a 549, je teba

odliovat od jinch institut, kter maj stejn i podobn oznaen: zkonnou
podmnkou se rozum ustanoven v zkon (prvn norm), je pedepisuje nap.
nleitosti prvnch jednn nebo pedpoklady jejich innosti apod. Stejn je
teba odliovat i obchodn podmnky i veobecn obchodn podmnky jako
obsahov ustanoven, je se stvaj soust smluvnho ujednn.

Dosavadn prava ( 36 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.) umoovala

stranm podmnit vznik, zmnu nebo znik prv a povinnost. Komentovan
ustanoven omezuje psoben podmnky pouze na vznik, zmnu nebo znik prv.
Pi jeho interpretaci je vak teba vychzet z elu podmnky, smyslu a zmru
stran a jejich oekvn, kter s podmnkou spojuj. Ve vtin ppad strany
podmiuj urit prvn jednn jako celek (nap. uzaven kupn smlouvy) vetn

vech svch prv a povinnost, a nikoliv jen nkolika projev vle. Strany mohou
psoben podmnky omezit nap. tak, e podmn vznik i znik dokonce jen
uritho prva.

Druhy podmnek a jejich el

Prvn jednn tradin nazvan podmnkami se rozliuj podle prvnch

nsledk, je zpsobuj. To tak vslovn in i komentovan ustanoven, kter
upravuje podmnky odkldac a rozvazovac.

Prvn jednn je podmnno odkldac podmnkou, jestlie jm

pedpokldan prvn nsledky nastvaj a se vznikem budouc nejist
skutenosti (nap. z uzaven smlouvy, kter je podmnna odkldac podmnkou,
neplynou a do splnn podmnky pro strany dn povinnosti a smluvn strany
ani nemohou vyuvat dnch prv). Prvn jednn je doasn neinn (viz
koment k 545 sub III a k 580 sub II).

Prvn jednn, kter pot s touto podmnkou, je prvnm jednnm

podmnnm. Dokud se nespln odkldac podmnka, nen platn prvn jednn
(doasn) inn. Prvn inky (skutenosti) nastanou a splnnm odkldac
podmnky, kdy dojde ke vzniku i zmn prv.

Je-li prvn jednn spojeno s podmnkou rozvazovac, nastvaj pedvdan

prvn nsledky okamit. V okamiku splnn tto podmnky vak zanikaj. Jinak
eeno, dal existence nastalch prvnch nsledk je podmnna nesplnnm
dohodnut, ale nejist budouc skutenosti.

Z hlediska skutenosti, na kterou jsou ob podmnky vzny, lze ob z nich

charakterizovat jako nhodn. Podstatn je, e jejich obsah nezvis na vli
jednajcho. Spov v rznch prvnch jednnch, ale i prodnch udlostech,
udlostech politickho, hospodskho nebo socilnho ivota nebo v jednn
tetch osob, o nm nen znmo, zda se uskuten.

I esk zkonodrce tradin sleduje pravou podmnek jejich obecn el:

prvn jednn se bu po urit dob od svho vzniku stv innm, nebo
naopak po urit dob innm bt pestv. Nsledky prvnho jednn
spovajc ve vzniku, zmn i zniku prv a obvykle t povinnost bu nastvaj
v zvislosti na urit skutenosti (udlosti), anebo v tto zvislosti zaniknou.

Vznam podmnky je tedy dvoj: bu ten, kdo m mt v budoucnu urit

prva, resp. povinnosti, je do doby, ne se podmnka spln, neme vykonvat,
resp. plnit (podmnka odkldac), anebo ten, komu prvo svd, resp. m
povinnost, toto prvo, resp. povinnost, v budoucnu ztrc pot, co se podmnka
spln (podmnka rozvazovac).

Obdobn instituty

Za podmnku nelze v prv ad povaovat ustanoven, je ve inky

prvnho jednn na udlost, kter je stranm neznm, ale kter ji nastala.
Chyb-li tedy charakteristick vazba na nejistou budouc skutenost, nejedn se o
podmnku, pestoe je tato okolnost stranm neznm (v takovm ppad se
nkdy mluv o podmnce neprav, kter vak nen podzena reimu
komentovanho ustanoven).

Za podmnku nelze povaovat ani pekku budouc nemonosti plnn,

tedy okolnost, kter je stranm neznm, nastane v budoucnu a m zsadn
vznam pro zklad prvnho jednn. Mluv se o nemonosti plnn, o naruen
zkladu prvnho jednn nebo o jeho odpadnut.

Obtn rozliiteln je "podmnka" spovajc ve vhrad odstoupen od

smlouvy. Teoretick rozdl mezi podmnkou (rozvazovac) a vhradou odstoupen
spov v automatismu ink, jen je charakteristick pro rozvazovac podmnku.
Samotn jej splnn zpsobuje znik prvnch nsledk. Tento automatismus v
ppad odstoupen od smlouvy chyb. U odstoupen od smlouvy slou toti k
tomu, aby vhrada vyvolala zamlen prvn nsledky zvltnho projevu vle.

Za podmnky ve smyslu komentovanho ustanoven nelze povaovat ani

tzv. zvltn ujednn ve smlouvch (nap. ujednn o pedkupnm prvu nebo o
vhrad zptn koup i zptnho prodeje - viz 2140 a nsl. a 2135 a nsl.).

Jin el neli podmnky odkldac a rozvazovac sleduje podmnka

potestativn, je m ponkud odlin reim. Jej uskutenn je vzno na
rozhodnut subjektu prvnho vztahu. Mnohdy strany podmiuj vznik nkterch
prvnch nsledk svmi pedstavami o budoucm vvoji, kter mohou nap.
ovlivnit uskuteovnm smluv i smluvnch vztah. Monost jejho uplatnn v

rmci komentovan pravy obanskho zkonku lze pln akceptovat (viz

dvodov zprva k 548 a 549 a koment k 549).

Podmnky jinho druhu spovaj v tom, e innost uritho prvnho

jednn, a tedy i vznik a znik prv a povinnost, jsou zvisl na souhlasu tetho
subjektu.

Neppustn podmnky

Prvo stran stanovit ve smlouv podmnky jakoto projev vle je vrazem

autonomie vle. Proto je v zsad neomezen.

Vjimky v podob omezen svobody vle existuj proto, e urit prvn

jednn nesmj bt jakkoliv podmiovna. V nkterch ppadech me bt
konkrtn ustanoven o podmnce shledno jako rozporn se zkonem i s
dobrmi mravy, a tedy z tchto dvod neppustn. Za podmnku nelze
povaovat ani takov ujednn, jeho nsledky jsou inny zvislmi na okolnosti,
kter neme nastat (podmnka nemon - viz vklad sub 22 a nsl.).

Zkonn zkaz podmnky plat pro takov prvn jednn, kter mus bt ze
zkona uinna bezpodmnen. Neppustnost podmnky stanov zkon, a to
pedevm v zjmu prvn jistoty. Nejistota mezi uskutennm prvnho jednn a
splnnm podmnky je nedouc. To me platit nap. u mnohch prvnch
jednn jednostrannch (nap. u odstoupen od smlouvy nebo u vpovdi). Lze
pipustit, e ustanoven o pedkupnm prvu vyluuj stanoven podmnek.

Z dvodu rozporu s pedpisy obanskho prva o prvnch jednnch me

bt na konkrtn ustanoven o podmnce nahleno jako na ustanoven neplatn i
nicotn (zdnliv). Tak tomu je u nesmyslnch nebo nesrozumitelnch ( 552 a
553) ppad ujednn o podmnkch.

V rozporu s dobrmi mravy mohou bt takov podmnky, kter urit

plnn - krom ustanoven o nejist skutenosti - podmiuj i uritm jednnm
jedn strany, m vyvjej neppustn tlak a omezuj svobodu vle. Pkladem
me bt podmnka uzaven manelstv (viz koment k 580). Takov podmnka
je neppustn.

Nemon podmnky

Posuzovn podmnky jako nemon, tedy neplatn pedpokld, e

podmnka je nesplniteln v dob prvnho jednn. Jde o ustanoven o podmnce,
kter je nesplniteln, nebo udlost, na n jej splnn zvis, neme objektivn
nastat.

Zkon nemonou podmnku upravuje vslovn pouze v souvislosti se

znikem prva nebo povinnosti, kter jsou nsledkem uritho prvnho jednn.
Pak je teba tomuto ustanoven rozumt tak, e jde o podmnku rozvazovac.
Ustanoven o podmnce pak zkonodrce povauje za nicotn, nebo se k nmu
nepihl (viz 554 per analogiam). To znamen, e jednn, je je zkladem prv
a povinnost, je od svho potku, tedy od vzniku prv a povinnost,
nepodmnn. Prva a povinnosti existuj bez omezen podmnkou nadle.

V literatue se soud (ovem za platnosti pedchoz pravy - nap. vestka,

lit. . 2, s. 331), e poten nemon podmnka m jako podmnka odkldac
nejen vznam neplatnosti tto podmnky, ale celho prvnho jednn. V tomto
ppad jde o evidentn aplikaci 548 odst. 1 vty druh.

Nemonost podmnky odkldac zkonodrce neupravuje. Proto je teba

hledat een vkladem, kter vychz z podstaty prvnho jednn a elu
institutu podmnky. Pitom je teba rozliovat mezi poten nemonost
podmnky a podmnkou, jej nemonost nastane dodaten (tedy po platnm
vzniku prvnho jednn, kter podmiuje). Poten nemonost podmnky
znamen neplatnost prvnho jednn, kter je na podmnce zvisl. Pokud se
podmnka stane nemonou v ppad ji platnho vzniku prvnho jednn, kter
je schopno vyvolat vznik prv a povinnost, plat, e k takov podmnce se od
zjitn jej nemonosti nepihl a prvn jednn se stv (nepodmnn)
innm.

Splnn podmnky; jej odpadnut (znik)

Uren okamiku splnn podmnky zvis na vli stran, kterou lze stejn
jako povahu (druh) podmnky (viz vklad K odst. 2) zjistit vkladem. Nen-li proto
stranami dohodnuto jinak, nastv splnn podmnky ipso iure, tj. uskutennm
udlosti, ani by k tomu bylo zapoteb jakhokoliv projevu vle.

Akoliv v souvislosti s tm zkon neobsahuje vslovn ustanoven, je

praktick uvaovat o odpadnut podmnky, kter nastane, nenapln-li se
pedpoklady podmnky formulovan v projevu vle (k tomu me nap. dojt
dodatenou nemonost splnn podmnky). Zanikla-li proto vc, kter byla
pedmtem kupn smlouvy s odkldac podmnkou, znamen to trvalou
neinnost prvnho jednn (s monm nsledkem nap. vzniku smluvn
odpovdnosti). Strana, j je splnn podmnky na prospch, se me podmnky
vzdt.

Reflexe podmnky v procesnm prvu, dkazn bemeno

Dkazn bemeno ohledn platnosti a splnn odkldac podmnky t toho,

jen z podmnnho prvnho jednn odvozuje sv nroky. Tot plat i o
rozvazovac podmnce.

Skutenost, e podmnka nebyla stranami sjednna, mus prokzat

alobce, kter sv prva dovozuje z nepodmnn smlouvy.

K odst. 2

II. innost prvnho jednn s odkldac podmnkou

Je-li ujednna odkldac podmnka, znamen to, e nsledky prvnho

jednn jsou podmnn odloeny. Podmnn prvn jednn je platn, ale
protoe nejsou splnny nleitosti jeho innosti, nezpsobuje prvn nsledky.
Zkon to vyjaduje tm, e nsledky prvnho jednn, jimi mohou bt vznik,
zmna nebo znik prv i povinnost, nenastanou, nastv vak pouze urit
pechodn (doasn) stav, kdy jsou strany sice svm prvnm jednnm vzny,
avak prvn jednn je v obdob od svho vzniku do splnn podmnky neinn.
Tento stav je ukonen splnnm podmnky, je znamen, e prvn nsledky
takovho jednn nastvaj, ani by bylo zapoteb dalch jednn stran. Prvn
nsledky nastvaj s innost a od okamiku uskutenn podmnky (ex nunc).
Pokud podmnka odpadne nebo se j strany vzdaj, je prvn jednn s konenou
platnost neinn. Nroky touto podmnkou podmnn nepodlhaj promlen,
nebo vlastn vbec nevznikly (viz "nenastanou" - 548 odst. 2 vta prvn).

Podmnn pohledvka me bt postoupena ( 1879 a nsl.), piem

postoupen m, nebylo-li stranami dohodnuto jinak, plnou innost.

III. innost prvnho jednn s rozvazovac podmnkou

Splnnm rozvazovac podmnky ztrc inn prvn jednn sv nsledky,

a to ex tunc. Mezi stranami tak ipso iure (automaticky) nastv stav, kter
existoval ped uskutennm prvnho jednn s rozvazovac podmnkou. Vzd-li
se oprvnn z podmnky svho prva, znamen to, e prvn jednn je neplatn
(neinn), avak ex nunc, tj. od okamiku vzdn se podmnky. Nicmn ten, kdo
se v dsledku splnn rozvazovac podmnky stv nap. znovu vitelem
pohledvky, nen novm vitelem, nebo splnn rozvazovac podmnky znamen
neplatnost prvnho jednn s nsledky ex tunc, ve skutenosti tento vitel svj
vitelsk status vlastn nikdy nepozbyl. Strany, pokud se nedohodnou jinak, se
spolu vypodaj v reimu bezdvodnho obohacen (vestka, lit. . 2).

K odst. 3

IV. Uren druhu podmnky

Jako kad prvn jednn je i ujednn o podmnce pedmtem vkladu.

Mnohdy bude interpret postaven ped obtn kol. To zejmna tehdy, bude-li
podmnka ujednna konkludentn. Nezdka se vyskytuj tzv. podmnky smen.
Tak me jt nap. v konkrtnm ppad o kombinaci obou v zkon upravench
podmnek nebo o situaci, kdy se v ustanoven o podmnce upraven v zkon
vyskytuje jet jist ppustn podmnka, je m potestativn povahu (viz vklad
sub I). Ujednn o podmnce je proto teba (viz vklad k 555) posuzovat podle
jeho obsahu, tj. podle typu i druhu prvnho jednn (nap. podle uritho
smluvnho typu). Pednost tak m tzv. pirozen nebo normativn vklad. Nelze-li
doshnout jednoznanho zvru, uplatn se vyvratiteln prvn domnnka, e se
v danm ppad jedn o podmnku odkldac.

Souvisejc ustanoven:

545

Souvisejc pedpisy:

 18 zk. prce

Judikatura:
S ohledem na ustanoven 133 odst. 2 obanskho zkonku je toti nutn
oddlit zvazkovprvn (obligan) inky prodeje vyvolan kupn smlouvou od
vcnprvnch (vcnch) ink vkladu vlastnickho prva do katastru
nemovitost, kterm se konstituuje vlastnictv k nemovit vci; k inkm vkladu,
je jsou s nm bezprostedn spojeny, me dojt pouze nsledn po incch
vyvolanch smlouvou, nebo ke vkladu dochz prv na zklad smlouvy. Podle
nzoru stavnho soudu je proto zejm, e se smluvn strany pevodu nemohou
od tto zsady odchlit a asovou nslednost zvazkovprvnch a
vcnprvnch ink fakticky zamnit. Vzhledem k tomu, e kupn smlouva
zakld synallagmatick prvn vztah obsahujc vzjemn plnn, je i znik prv
a povinnost ze zvazkovho vztahu astnk kupn smlouvy vzn - v souzen
vci - na podmnku, jej splnn je nemon, tedy na podmnku, e innost
smlouvy nastv vkladem vlastnickho prva do katastru nemovitost. Podle
ustanoven 36 odst. 1 obanskho zkonku se k takov podmnce nepihl.
Proto nen mon souhlasit se zvrem katastrlnho adu, kter vychz ze
"zjitn", e pedmtn kupn smlouva nen ke dni podn nvrhu na vklad
inn, nebo innosti m nabt a dnem, kdy katastrln ad vlo podle n
prvo do katastru nemovitost. Za splnitelnou odkldac podmnku, s n
rozhodnut Katastrlnho adu v st nad Labem v podstat operuje, nelze
povaovat parafrzi ustanoven 47 odst. 1 a 133 odst. 2 obanskho zkonku
(obsaenou v kupn smlouv), e "platnost tto smlouvy nastv dnem podpisu
smluvnch stran; jej innost vkladem vlastnickho prva do katastru
nemovitost". Vyjdeno jinmi slovy, lze dodat, e podle poznatk soudn praxe
nen bn, e by astnci smlouvy v n sjednvali - co do innosti smlouvy tzv. odkldac podmnku. Pravidlem bv opak, nebo obvykle se ve smlouvch
rzn parafrzuje text ustanoven 133 odst. 2 (pop. 47 odst. 1) obanskho
zkonku. Typick bv ujednn, e "smlouva nabv innosti vkladem do
katastru". Takov ujednn je vak z hlediska jm zamlench ink
zpochybniteln; je-li smlouva perfektn, pak je i inn bez ohledu na to, e samo
vlastnictv se nabv a intabulac, tj. vkladem do katastru.
(I. S 331/98)
Podmnky, na jejich splnn v astnci prvnho konu vznik, zmnu
nebo znik prva i povinnosti, "nepodmiuj" platnost prvnho konu, nbr
pouze to, zda prvn nsledky konu nastanou (pi splnn odkldac podmnky),
resp. zda nsledky ji nastal pominou (pi splnn rozvazovac podmnky).
(NS 32 Cdo 1635/2011)
Zvis-li skutenost, zda nastanou prvn nsledky konu, na splnn
podmnky, kter je nemon (nesplniteln), je prvn kon jako celek neplatn.
(NS 33 Odo 753/2004)

Sama skutenost, e prodvajc v dob uzaven kupn smlouvy nebyl ani

vlastnkem prodvan vci ani neml prvo s n nakldat, nein smlouvu
neplatnou, zvlt kdy innost kupn smlouvy byla odloena na dn nabyt
vci prodvajcm.
(NS 22 Cdo 981/2001)
Ustanoven 610 ob. zk. upravujc monost astnk kupn smlouvy
dohodnout vedlej ujednn, majc povahu vhrad a podmnek pipoutjcch
znik prvnho vztahu zaloenho kupn smlouvou, je ve vztahu k obecnm
ustanovenm o podmnkch ( 36 ob. zk.) ustanovenm specilnm. Pi naplnn
rozvazovac podmnky podle 36 ob. zk. nastv znik prvnch ink
smlouvy bez dalho; innost kupn smlouvy s dohodnutou podmnkou
pipoutjc znik prvnho vztahu zaloenho smlouvou ve smyslu 610 ob.
zk. vak zanik a uplatnnm dohodnut podmnky astnkem smlouvy.
(NS 2 Cdon 756/97, Rc 7/01)
Ratio legis institutu zajitn zvazku pevodem prva spov v tom, aby
doasn ztrta pevedenho prva stimulovala dlunka ke splnn svho
zvazku, v dsledku eho zsk zpt sv vlastnick prvo a obnov tak sv
dvj prvn postaven. Prvo peveden zajiovacm pevodem m povahu
prva pevedenho s rozvazovac podmnkou.
(NSS 7 Afs 126/2005, Sb. NSS 995/06)

Literatura:
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment, 2008.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 331.
Peliknov: Podmnky v prvnch konech. Obchodn prvo, 1997, . 11, s.
2 a nsl.

549
(Neoprvnn splnn a zmaen podmnky)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 3)

II. Neoprvnn psoben na podmnku (4 a 9)

III. Neoprvnn osoba (10 a 13)

IV. Zavinn (zmrn) jednn (14 a 15)

V. Prvn nsledky (16 a 22)

Povinnost k nhrad kody (20 a 22)

Z dvodov zprvy:

viz u 545

I. el a psobnost

Komentovan ustanoven upravuje sankce za zneuit institutu podmnky, k

nmu dochz v ppad rozporu s tm, co si strany ujednaly. Smysl tto prvn
pravy spov jednak ve stanoven hranice mezi smluvn loajlnm "eknm"
stran doasn neinnho prvnho jednn na splnn podmnky, resp.
respektovn platnosti doasn innho prvnho jednn a protiprvnm
zsahem do prvnho jednn, jednak ve stanoven nsledk takovhoto zsahu.
Hranice spov v jednn zmrn protiprvnm (v rozporu se smlouvou).

Z podstaty podmnky plyne, e strany prvnho jednn (smlouvy)

obsahujcho podmnku jsou povinny zdret se jakhokoliv jednn ve vztahu ke
skutenosti, na n zvis jej splnn (nebo existence). To je zejm z obou
odstavc komentovanho ustanoven (dkazem z opaku). Povinnost zdret se
jednn, jej poruen je sankcionovno, m dvod v tom, e podmnka je
konstruovna jako nejist vyhldka na zskn i ztrtu prva.

Ochrana spovajc v povinnosti zdret se jakhokoliv jednn slou

pedevm ve prospch toho, jeho prvo je podmnn odloeno i jeho
existence je podmnn omezena.

II. Neoprvnn psoben na podmnku

Omezen i zkaz dispozice se vztahuje na jakkoli protiprvn jednn,

kter ohrouje, pokozuje nebo ma splnn i nesplnn podmnky. Pedmtem
tohoto protiprvnho jednn me bt jakkoliv relevantn skutenost, na n je
splnn i nesplnn podmnky zvisl. Me to bt pedevm urit prvn
jednn i pouze jedin projev vle. Stejn tak me protiprvn jednn smovat
k udlosti a psobit na jej uskutenn.

Pklad neoprvnnho splnn odkldac podmnky i zmaen nesplnn

podmnky rozvazovac je bezpoet. Tak nap. takovm jednnm je aloba
nabyvatele licence na neplatnost patentu v ppad, e licenn smlouva byla
podmnna znikem patentu. Neoprvnnm jednnm je zejm nedbalost pi
sepisu dosti o povolen, na jeho vydn zvis innost smlouvy. Jinm
pkladem je nkladn zmna ivotnho stylu dlunka, jeho povinnost uhradit
dluh je podmnna jeho finann zpsobilost. Jinou situac je, jestlie astnk
smlouvy usmrt psa, kter se "nenvratn zabhl", pi nhodnm setkn s nm,
jestlie neptomnost psa byla podmnkou ke stavb jeho gare.

Z pedmtu pravy nelze vylouit urit potestativn aspekt obou druh

podmnek. Z dikce zkona o tom, e splnn i zmaen splnn podmnky zpsob
neoprvnn strana nebo tet osoba, jim je nesplnn podmnky na prospch, je
mon dovozovat, e na podmnku lze psobit i v souladu s prvem (se
smlouvou), pokud tak in osoba, je je k tomu oprvnn. V ppad potestativn
podmnky, resp. jedn ze zkonem upravench podmnek, je je spojena s
podmnkou potestativn, je splnn i zmaen splnn podmnky v souladu s
prvem.

Pedpokladem nsledk pedvdanch 549 je faktick psoben na

kauzln nexus, tj. okolnost, kter vede ke splnn i zmaen splnn podmnky. To
v prvn ad pedpokld monost takovho jednn a jeho nsledn uskutenn.
Pouh pokus strany psobit na relevantn skutenost nepostauje.

K ovlivnn kauzlnho vztahu vak postauje i pouh nepm psoben.

Ovlivovn kauzlnho prbhu mus stit do splnn odkldac podmnky a

zmaen splnn podmnky rozvazovac. Pouh zten nebo naopak ulehen

uskutenn podmnek k realizaci rozhodn udlosti nepostauje.

Je-li podmnka konstruovna tak, e jej splnn, resp. nesplnn znamen

pro neoprvnnou osobu jak prospch, tak i nevhodu, je rozhodujc aspekt
prospchu.

III. Neoprvnn osoba

Z povahy institutu podmnky a z pozitivnprvn pravy vyplv, e

zsadn povinnost zdret se jednn, je me nedoucm zpsobem ovlivnit
podmnku, se tk pedevm stran podmnnho prvnho jednn. Zkaz se
vak me tkat i dalch subjekt. Ze zkazu jednat jsou vyaty osoby, kter
jsou v uritch ppadech povinny nebo oprvnny konat i konn se zdret.
Oprvnn psobit na podmnku leglnm zpsobem lze v ppad podmnky
potestativn (viz vklad sub II). Povinnost neovlivovat splnn i zmaen
nesplnn podmnky se tk explicitn osob, kter maj ze splnn i nesplnn
podmnky urit prospch. Takov subjekt je osobou neoprvnnou. V ppad
splnn podmnky odkldac me bt tmto subjektem kdokoliv, kdo nen
oprvnn ke splnn podmnky pispt a jemu je jej uskutenn na prospch.
Jestlie takov osoba psobila na zmaen nesplnn podmnky pmo, tj.
prostednictvm tet osoby, je subjektem, jemu se protiprvn jednn pit.

V ppad zmaen nesplnn podmnky rozvazovac je touto neoprvnnou

osobou pouze strana prvnho jednn.

ir osobn psobnost v ppad neoprvnnho splnn podmnky

odkldac pedpokld, e mus jt zpravidla o ppad smlouvy ve prospch tet
osoby, tedy subjektu, v jeho prospch byla podmnn smlouva uzavena.

Co je prospchem tohoto subjektu, je pedevm otzkou okolnost

konkrtnho ppadu. Nemus jt nutn o prospch, kter nastane bezprostedn
splnnm i zmaenm podmnky, ale me se jednat i o prospch nepm nebo
budouc. Prospch je proto teba chpat v nejirm slova smyslu jako zvhodnn
(zlepen) prvn i faktick pozice neoprvnn osoby (strany).

IV. Zavinn (zmrn) jednn

U protiprvnho poruen smluvn loajality splnnm i zmaenm splnn

podmnky pedpokld zkonodrce zmrn jednn. Jde o takov projev vle,
kter clen smuje k uritmu vsledku, v danm ppad k uskutenn
kauzlnho prbhu majcho za nsledek splnn i zmaen podmnky. Nen
teba, aby takov jednn bylo v rozporu s dobrmi mravy i dobrou vrou, i kdy
tomu tak zpravidla bude.

Tmto subjektivnm znakem zil zkonodrce psobnost zkazu jednat v

rozporu se smlouvou, resp. neloajln. Zmr je subjektivn strnkou jednn,
kterou lze jen sotva objektivizovat, jako by to bylo mono v ppad rozporu s
dobrou vrou i v ppad nedbalostnho jednn. Zmr pedstavuje relativn
kvalifikovanu formu zavinn.

V. Prvn nsledky

Protiprvn splnn odkldac podmnky znamen, e podmnn prvn

jednn zstv i nadle doasn neinnm.

V ppad rozvazovac podmnky jej splnn znamen, e podmnn

platn jednn se stv nepodmnn neplatnm s tm, e dosud jm zpsoben
nsledky zanikaj.

Prvn nsledky protiprvnho splnn i zmaen nesplnn podmnky se

vyznauj ukonenm existujcho stavu, a to proti zjmm jednajcho. Zmaen
nesplnn podmnky se posuzuje jako splnn podmnky, zatmco na protiprvn
splnn podmnky se hled, jako kdyby ke splnn nedolo. Zkaz dispozice
znamen pi jeho poruen nicotnost splnn. Takov jednn je jednnm
zdnlivm podle 554. V ppad zsahu osoby, j je nesplnn rozvazovac
podmnky na prospch, se takov jednn povauje za inn, zpsobujc fikci
splnn rozvazovac podmnky ( 549 odst. 2).

Toho, kdo dobrovoln nabyl prva z prvnho jednn, je se stalo splnnm

rozvazovac podmnky neplatnm, je teba chrnit. Protoe explicitn prava v
obanskm zkonku chyb, je teba postupovat analogicky podle 1109 a nsl.
(nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho). Zkonodrce tedy spn
napravil zsadn pochyben v textaci pedpoklad ke splnn rozvazovac
podmnky v 36 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb. tm, e umouje potestativn

podmnku a zsadn mn koncept zmaen nesplnn podmnky rozvazovac,

kterouto pravu pevzal z 162 odst. 1 BGB, a nikoliv z 163 BGB (prava
doloen asu), jak tvrd dvodov zprva. Zkonodrci vak je pedevm teba
vytknout absenci ochrany dobrovrnho nabyvatele (viz shora), kterou BGB
obsahuje v 161 odst. 3.

Povinnost k nhrad kody

Vznikne-li koda v dsledku jednn toho, kdo protiprvn psobil na

splnn i nesplnn podmnky, sth jej povinnost k jej nhrad. elem tto
odpovdnosti je ochrana toho, komu jednnm neoprvnnho vznikla koda.

Reim odpovdnosti se d obecnmi ustanovenmi deliktnho prva.

Odpovdnost pedpokld zavinn poruen povinnosti, v dsledku nho
(kauzln nexus) vznikla koda. Pasivn legitimovn je ten, kdo zpsobil splnn i
zmaen splnn podmnky. Nen nutno, aby jej uskutenil pmo.

Dkazn bemeno sth pokozenho.

Souvisejc ustanoven:

viz u 545

Souvisejc pedpisy:

18 zk. prce

Literatura:
viz u 548

550
Doloen asu

prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem doloen asu (1 a 3)

Doloen asu a podmnky (3)

II. Analogick aplikace (4 a 6)

Z dvodov zprvy (k 545 a 554):

Doloenm asu (dies) rozumme stanoven budouc jist udlosti, na kter

zvis vznik, zmna nebo znik njakho prvnho nsledku. Podle toho se
rozeznv dies a quo, tj. den (as), od kterho prvn nsledek vznik, a dies ad
quem, tj. den (as), kterm prvn inky kon. Na rozdl od podmnky, kter je
spojena s nejistou udlost v budoucnu, je tedy doloen asu spojeno s jistou
udlost, kter v budoucnu nastat mus. Zatmco tedy podmnka spojuje vznik,
zmnu nebo znik prv nebo povinnost s tm, zda njak skutenost v budoucnu
snad nastane, doloen asu spojuje tyt nsledky, a njak skutenost
nastane. Ob situace je potebn z tohoto dvodu funkn odliit.

I. Pojem doloen asu

Pojem doloen asu, kter je novinkou ve srovnn s pedchoz pravou,

znamen, e uskutenn prvnch nsledk je zvisl na stranm znm budouc
udlosti. Zpravidla je takovou udlost urit asov okamik (konkrtn datum)
nebo daj o asovm prbhu (trvn). Ohledn ppustnosti doloen asu plat s
ohledem na znn komentovanho ustanoven to, co bylo eeno o podmnkch.

Na rozdl od nkterch zahraninch prvnch d lze pod tento pojem

zahrnout i uren splatnosti dluhu a jin zkonem upraven lhty, kter se k

asovmu ohranien prvnch jednn vou za elem uskutenn jejich

prvnch nsledk.

Doloen asu a podmnky

Uren, zda se jedn o podmnku i o uren asu, je m s ohledem na

analogick pouvn prvnho reimu podmnek relativn mal praktick vznam,
zle na vli stran. V ppad doloen asu je pro toto rozliovn objektivnm
kritriem uritost budouc udlosti, zatmco u podmnky plat ohledn udlosti, je
ovlivuje innost prvnho jednn, nejistota. Rozhodujc je vklad myslu stran.

II. Analogick aplikace

Komentovan ustanoven stanov, e se prava o podmnkch pouije

tehdy, je-li k innosti prvnho jednn urena poten doba. V tomto ppad
se pouij ustanoven 548 a 549 odst. 1 o odkldac podmnce. Stav nejistoty
se tedy mus tkat nikoliv toho, "zda" njak okolnost nastane, ale pouze toho,
"kdy" se tak stane (dies a quo). Je tomu tak v ppad, e nen stanoven dn
konkrtn asov okamik, ale okolnost je vzna na uskutenn urit udlosti.
Touto udlost me bt nap. den, kdy teplota klesne v uritm mst pod bod
mrazu apod.

Pro ppad konen doby se obdobn pouij ustanoven o rozvazovac

podmnce (dies ad quem).

Odkaz na ustanoven o podmnkch znamen, e ta smluvn strana, kter

druh stran s innost k uritmu potenmu termnu prvo zmnila nebo
toto prvo k uritmu asovmu okamiku ukonila, se mus zdret vekerho
jednn, kter by smovalo ke zmaen nebo ohroen budoucho nabyt prva.
Jestlie se tak stane, zakld to opt odpovdnost za kodu tmto protiprvnm
jednnm vzniklou, obdobn jako je tomu v ppad protiprvnho
(neoprvnnho) jednn ohledn podmnek.

Zdnliv prvn jednn

551

(Absence vle)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Zdnliv prvn jednn (1 a 13)

Nov zkonn pojem a jeho vznam (1 a 4)

Pojmologick a terminologick zklad (5 a 7)

el a psobnost (8 a 12)

II. Vle, jej vznam a vady (13 a 18)

Zkladn podmnky vzniku vle (13)

Vle komunikovat (14)

Vle participovat (astnit se) (15)

Vady vle (16 a 18)

III. Typy zdnlivho jednn (19 a 26)

Stav nesvobody (19)

Mentln rezervace (20 a 24)

Jednn naoko (25 a 26)

IV. Zdnliv prvn jednn a jeho adrest, resp. tet osoby (27 a 34)

Z dvodov zprvy (k 545 a 554):

V dsledku toho osnova rozliuje prvn jednn zdnliv a neplatn. Se

zdnlivmi prvnmi jednnmi (nebo ujednnmi) osnova pot na rznch
mstech a zpravidla je oznauje tak, e se k nim nepihl. V dsledku toho jsou
takov projevy vle mimo prvo a nemaj prvn relevanci. Jde-li nap. o zdnliv
dl ujednn ve smlouv, hled se na smlouvu[,] jako by byla od potku bez
takovho ujednn[,] a nen mon dovozovat t prvn nsledek, jak 576
spojuje s neplatnost sti prvnho jednn, jm me bt in eventum i
neplatnost celho projevu vle. Jin rozdl mezi zdnlivmi a neplatnmi prvnmi
jednnmi se poj s prvem na nhradu kody (srov. 579 odst. 2).

I. Zdnliv prvn jednn

Nov zkonn pojem a jeho vznam

Zkonodrce zavd do objektivnho prva nov fenomn (institut)

oznaovan jako "zdnliv prvn jednn". Zakotvuje tak nco, co bylo znmo v
nauce (nap. vestka, lit. . 2, s. 140) a povaovno za jednn (projev), kter
nem nleitosti prvnho jednn, nebo mu chyb nkter z jeho pojmovch
znak. Tento fenomn oznaovala teorie jako non negotium, tedy nicotn
(neexistentn) prvn jednn, ani vak ble objasovala jeho vznam. Jde o
takov chovn, kter je sice prvnmu jednn podobn, protoe in zdn, e jde
o prvn jednn, ale pro sv zsadn vady, je brn jeho vzniku, prvnm
jednnm nen. To je zmna oproti dosavadnmu stavu, nebo podle obanskho
zkonku . 40/1964 Sb. se tato jednn (tj. nyn oznaovan jako zdnliv)
chpala jako nicotn a posuzovala se stejnm zpsobem jako jednn neplatn.

elem prvn pravy je primrn upravit nov prvn institut zdnlivho

prvnho jednn a odliit jej od neplatnho prvnho jednn.

Sankc nicotnosti jsou postieny ti druhy nedostatk (vad) prvnch

jednn, a tedy ti typy zdnlivch prvnch jednn. Jejich vady spovaj v
neexistenci vle, absenci vn vle a v absenci pedpoklad konsensu mezi
smluvnmi stranami v dsledku absence srozumitelnosti a uritosti projevu vle (
551 a 553). Vechny ti jsou povaovny za neexistentn od samotnho potku.

Od neplatnch prvnch jednn se odliuje institut zdnlivho prvnho

jednn pedevm ve dvou svch nsledcch. Jak vyplv i z dvodov zprvy k
551 upr zkonodrce osobm dotenm nicotnost prvnho jednn, zejmna
tm, kter v platnost prvnho jednn dvovaly, dobrodin nhrady kody a
zachovn prvnho jednn v ppad, e nicotnost byla dotena pouze jeho st
(nap. jeden projev vle - viz vklad sub 9 a nsl. a koment k 554).

Pojmologick a terminologick zklad

Termn "zdnliv prvn jednn" m nepochybn zklad v terminologii

ABGB, kter je v kontextu smlouvy upravuje jako projev vle uinn jinmu s
jeho srozumnm naoko ( 916 - nmecky "zum Schein"). Takovto projev vle je
nazvn simulovanm (pedstranm) prvnm jednnm, proto jednnm naoko.
Tradin se rozliuje mezi absolutn zdnlivm jednnm (jednnm naoko) a
jednnm simulovanm, je m zakrt skuten chtn projev vle (viz 555
odst. 2 a koment k nmu).

Absolutn zdnliv prvn jednn nem v reimu ABGB dn vznam a

innost, nebo ani jedna ze stran nsledky svho projevu vle nechtla.
Takovm jednnm je smlouva, kterou strany sice formln projevily svoji vli, ale
za takovch okolnost, e nen mon usuzovat na to, co chtly (Sedlek, lit. . 1,
s. 312). Podstatn je, e prvn jednn s takovmito nedostatky vle (viz vady
vle), jsou postihovna sankc ztrty ink. Tohoto nsledku se dosahuje
rznmi zpsoby, avak nejastji jsou takto postiena prvn jednn
oznaovan jako neplatn (ungltig, nichtig, resp. unwirksam - viz nap. 700,
720, 798, 879 a 916 ABGB). Tato ti oznaen znamenaj negotium nullum,
nebojsou sankcionovna absenc nsledk jako dsledku zvanch vad vle
prvnch jednn, ani se pouv dal institut, toti non negotium (nicotn
jednn), oznaovan v obanskm zkonku . 89/2012 Sb. jako zdnliv prvn
jednn. Z toho vyplv, e jde pedevm o problm terminologick a jen
druhotn o zleitost pojmologickou. Neexistence prvnch nsledk prvnch
jednn lze doshnout dalmi "technikami", resp. prostednictvm jinch
instrument i institut. Jednm z nich je fikce, kterou pouil esk zkonodrce v
549 pevzetm z nmeckho obanskho zkonku ( 162 BGB), resp. technika,
kterou pouv obansk zkonk . 89/2012 Sb. a kterou je ignorovn ("nepihl
se", viz 554 a vklad k nmu), tedy pstup pevzat opt z ABGB.

Podstatn je vak dal okolnost. Ani BGB, ani ABGB nein zcela logicky
(protoe je pojmov nerozliuj) rozdly v incch mezi prvnm konem nicotnm
(non negotium) a neplatnm (negotium nullum, viz ve). To je zsadn rozdl ve
srovnn s pojetm 551 a 554, kter sankc zdnlivosti (nicotnosti) zamlej
stanovit psnj reim nsledk, ne kter plyne ze sankce neplatnosti podle
580 a nsl. (viz vklad ve).

el a psobnost

el komentovanho ustanoven je jednoznan. M za cl odliit ta prvn

jednn, kter jsou zatena nejzvanjmi vadami, nebo nemaj zkladn
(elementrn) nleitosti, od jinch jednn, kter - protoe trp mn zvanmi
vadami - maj nrok na existenci, i kdy nejistou. I pro n toti plat domnnka
neplatnosti (absolutn neplatnosti) i lze jejich neplatnost namtat v promlec
lht (relativn neplatnost) nebo jim odporovat a uinit z nich relativn neinn
prvn jednn.

Cl spovajc ve zjednoduen prvnho styku zaml zkonodrce (srov.

dvodovou zprvu) eit specifickm pojetm situace, kdy zdnliv prvn jednn
tvo soust prvnho jednn komplexnho (nap. smlouvy). V ppad
neplatnch prvnch jednn mohou toti strany tuto st (jednn zatenho
vadou) zhojit jinm projevem vle nebo aplikovat pmo zkon (viz 576). To vak
v ppad nicotnch (zdnlivch) jednn nen mon, nebo zhojen u nich a na
vjimku v 553 odst. 2 nepichz v vahu (viz koment k tomuto ustanoven).

Dal rozdl, kter zkonodrce zaml, toti e nepodizuje nap.

ppadnou nhradu kody pod speciln ustanoven objektivn odpovdnosti v
579 a ponechv ji obecnmu deliktnmu prvu pi podstatn psnjch
podmnkch odpovdnosti, a tedy v nevhodnjm reimu pro dobrovrnho
pokozenho ne v ppad neplatnosti prvnho jednn, svd o dal odchylce
od tradice (viz vak podrobn vklad sub IV). Prv uveden ustanoven 916
ABGB toti znamenalo, e vn jednajc druh strana mla speciln nrok na
nhradu kody podle 869 ABGB.

V jinch smrech se neexistentn (nicotn i zdnliv) jednn neli od

jednn zatenho vadami vedoucmi k neplatnosti. To prokazuje ustanoven
553 odst. 2, kter svd o tom, e pro reim vad a jejich nsledk dostauj
tradin kategorie (neplatnost a dal) a e o smysluplnosti kategorie zdnlivosti
(nicotnosti) prvnho jednn lze pochybovat.

Kvalifikace projevu vle jako zdnlivho prvnho jednn nen mnohdy

jednoduch. Ne vdy je toti zcela evidentn a na prvn pohled jasn nap. ppad
simulovanho jednn (jednn naoko) hranicho s ertem, nebo takov
kvalifikace pedpokld, e druh i tet strana, jako lid, kte dvuj v dnou
povahu smluvnho projevu druhho, jednn zdnliv rozpozn. V mnoha
ppadech vak nelze jednn stran naoko, resp. jednn podvodn, na prvn
pohled rozpoznat a odliit je od jednn, kter jsou postihovna nikoliv nicotnost,
nbr pouze neplatnost vetn neplatnosti relativn.

II. Vle, jej vznam a vady

Zkladn podmnky vzniku vle

Vnj strnka prvnho jednn, toti projev (manifestace vle),

pedpokld existenci vle a zkladn podmnky k jejmu vzniku. Prvn podmnkou
je existence urit schopnost tvorby vle. Jde o vlastnost subjektu nazvanou
svprvnost (viz vklad k 545). Druhm pedpokladem je existence zkladn
monosti k vytvoen vle (svobodn vle), kterm je svoboda jej tvorby. Jde o
tzv. materiln pedpoklady sebeuren jednotlivce. Mra omezen tto svobody je
vystihovna i mrou vad prvnho jednn. Aby mohlo bt jednn, resp. jeho
smysl pitn uritmu subjektu, je zapoteb vli komunikovat ve vnjm svt
a tak mysl zaloit prvn nsledky.

Vle komunikovat

Prvn jednn je smyslupln jen tehdy, jestlie se jednajc obrac k

vnjmu svtu, tedy na tet osoby, aby zaloil, zmnil i ukonil prvn pomr. K
tomu, aby lovk plnil ely bez prvnch nsledk, nen naproti tomu zapoteb
projevu vle vi tetm. Zda nkdo jako akcion na valn hromad zvedne ruku,
aby odehnal nepjemn hmyz, je z hlediska myslu jednajcho pro tvorbu
prvnch pomr na valn hromad akciov spolenosti irelevantn. Avak k
hlasovn ohledn uritho prvn relevantnho nsledku na tto valn hromad
vle ke komunikaci zapoteb je. Chyb-li tato vle, tedy vle k tomu, aby v
dsledku jednn jednajc (nap. pohybem ruky) naplnil vnj skutkovou podstatu
projevu vle, nejedn se o prvn jednn. Takovch situac me vzniknout
bezpoet. Pat k nim nap. projev vle zpsoben omylem, tedy bez vle
komunikovat (nap. bezdnm kliknutm na klvesnici potae).

Vle participovat (astnit se)

Tato sloka vle pedpokld vli ke komunikaci a znamen ast na

prvnm styku. Zvedne-li akcion na valn hromad ruku na pozdrav, chyb tato
sloka, resp. podmnka vle k tomu, aby tento projev mohl bt jeho autoru
pitn jako relevantn pro vznik prvnho jednn (souhlasu s nvrhem). Ten, kdo
se podl na prvnm styku a vdom pot s jeho prbhem, mus reflektovat i
svj vlastn omyl, a tedy skutenost, e svm jednnm (zvednutm ruky)
vyvolv dojem (zdnlivho) projevu vle. Tak tomu je i s akcioni na valn
hromad. Ten, kdo nem vli zastnit se prvnho styku, nezastn se ivotnch
situac (nap. zmnn valn hromady), kter jsou jeho realizac. Akcion mus
vzt v vahu, e svm jednnm se astnil na hlasovn. Naproti tomu ten, kdo by akcion - se valn hromady neastn, vyuv (negativn) t svobody
sebeuren (autonomie vle).

Vady vle

Obansk zkonk vychz z toho, e lovk je oprvnn utvet svoje

prvn pomry na zklad svho odpovdnho jednn (zsada autonomie vle,
sebeuren - 1 odst. 2). Jinmi slovy je vzn prvnmi nsledky svho jednn.
To je zkladn pedpoklad prvn jistoty a bezpenho prvnho styku. Zvltn
reim si vak vynucuj ppady, kdy vle jednajcho je zatena nedostatky, je lze
oznait jako vady a jejich nsledky musej bt upraveny zvltnm zpsobem. O
vad vle lze uvaovat, jen jestlie vle vbec existuje. Ta toti mus vychzet z
rozhodnut lovka, kter nebylo doteno ntlakem ani klamem (viz vklad k
580, 583 a 585 a 587).

Z hlediska hodnocen vad vle je rozhodujc zvanost, tj. mra nedostatk,

ktermi prvn jednn trp. To m vznam pro otzku, jakm zpsobem
zkonodrce z hlediska obecnch zsad obanskho prva tyto jejich nedostatky
postihuje, piem nejdleitjmi kritrii jsou ochrana a jistota prvnho styku,
jako i zsada dobr vry (viz 7).

Nejzvanjm nedostatkem trp takov jednn, z nho nelze relevantn

vli konstatovat vbec. Nejde o jednn voln, tedy projev vlastn vle jednajcho,
co je zkladnm (elementrnm) pedpokladem (nleitost - esencilnm
faktorem) kadho projevu vle.

III. Typy zdnlivho jednn

Stav nesvobody

Svoboda jednajcho je pedpokladem vzniku relevantn vle. Na rozdl od

pechodnch naruen zpsobilosti v dsledku duevn nezpsobilosti ( 581),
kter m vnitn pinu, nedostatek svobody m vdy svj dvod mimo osobnost
jednajcho. Vle neexistuje pedevm tehdy, jestlie lovk "jedn" pod pmm
fyzickm donucenm. Jde o pouit fyzickho (nikoliv psychickho, kter me bt
zkladem hrozby) nsil k vykonn jednn, kter by jinak bylo projevem vle (lit.
. 2, s. 336). Fyzick nsil je mon vykonat v nkolika formch. Je mon
nahradit jednn druh osoby vlastnm jednnm, tj. jednnm nsilnka (nap.
vedenm ruky nebo myi pi kliknut na potai pi akceptaci uritho projevu
vle). Nepm fyzick donucen me spovat i v ovlivnn alkoholem i
nvykovmi ltkami (drogami). Tento zpsob vyluuje svobodu, a tedy i
svobodnou vli "jednajcho". Takov vle jednajcho je z hlediska konceptu
prvnho jednn irelevantn.

Mentln rezervace

Jinm ppadem neexistence vle, by na hranici vle nevn, je tzv. tajn

ili mentln rezervace. Ta znamen, e jednajc si tajn vyhrazuje, e si
projevenou vli a jej nsledky nepeje, piem vychz z toho, e pjemce jeho
volnho projevu tuto vhradu nerozpozn. Jednajc tedy vdom le, a proto si
nezaslou dnou prvn ochranu. Tm se mentln rezervace odliuje od projevu
v ertu ( 552), kdy si jednajc naopak peje, aby adrest jeho projevu nedostatek
jeho vle rozpoznal. Na rozdl od lstivho jednn ( 587 odst. 2), kter hodl
nepzniv ovlivnit druhou stranu, je mentln rezervace zamena na to, aby
skuten, prav a vn vle jednajcho rozpoznna nebyla.

Dogmatick odvodnn mentln rezervace coby dvodu pro kvalifikaci

takto projeven vle jako jednn neexistentnho spov v tom, e tajnou voln
vhradu nelze pokldat za projev autonomie vle, nbr je jejm zneuitm (viz
vklad k 545).

Vcn psobnost tohoto institutu je relativn irok a zahrnuje

jednostrann projevy vle (nap. pozen pro ppad smrti) stejn jako
dvoustrann prvn jednn vetn tch, kter byla provedena konkludentnm
zpsobem.

Pro vznik nsledk je klov postaven adresta prvnho jednn.

Nerozpoznan vhrada (mentln rezervace) zpsobuje, e vhrada nem dn
vznam a projeven vle m prvn nsledky tak, jak ji adrest pochopil. Jinmi
slovy, nerozpoznal-li adrest le, nebo ji rozpoznat nemohl, je teba jej chrnit.
Tento aspekt pevauje nad dogmatickm zdvodnnm shora. Motiv takovho
jednn je nerozhodn, me bt poctiv (zatajen urit skutenosti nemocnmu
s myslem zlepit jeho zdravotn stav) i nemravn.

Rozpoznal-li vak adrest zatajovanou vli, plat, e projeven vle

absentuje a jednn je teba povaovat za zdnliv (nicotn).

Jednn naoko

V ppad jednn naoko projev strany souhlasn svoji vli pouze proto,
aby vzbudily vnj dojem, pi jeho uskutenn vak nezamlej se svm
projevem vle spojit dn prvn nsledky. Na rozdl od jednn, kter obchz
zkon a je skuten stranami zamleno, zde chyb mysl nsledky projevu vle
zpsobit. U stran absentuje vedle prvku sebeuren t vzjemn dvra, v em
spov odlinost od mentln rezervace, u n projev odpovd skuten vli jeho
adresta.

el jednn naoko, je je tradin oznaovno jako zdnliv jednn (viz

sub 5 a nsl.), spov v klamn tet osoby. V ppad jednn naoko nehodlaj
strany prvn jednn vbec uskutenit. U relativn zdnlivho jednn (viz
koment k 555 odst. 2) hodlaj svm jednnm zakrt tzv. disimulovan prvn
jednn.

IV. Zdnliv prvn jednn a jeho adrest, resp. tet osoby

Dvodov zprva dovozuje, e na rozdl od nkterch neplatnch prvnch

jednn ( 579 odst. 2 a 587 odst. 2) upr zkonodrce osobm dotenm
zdnlivm jednnm prvo domhat se nhrady kody za podmnek pro n
podstatn vhodnjch, neli tomu je podle obecnch ustanoven deliktnho
prva (viz vklad sub I).

Dvodov zprva nepochybn svou interpretaci 579 odst. 2 zakld na

argumentu z opaku (argumentum a contrario). Tm, e se stanov odpovdnost za
kodu jen tomu, kdo zpsobil neplatnost prvnho jednn a v dsledku toho i

kodu stran, kter o tto neplatnosti nevdla, vyluuje se z tohoto dobrodin

ten, kdo dobrovrn vil v platnost prvnho jednn, kter je zkonodrcem
povaovno za zdnliv.

V zsad by tedy prvn nsledky mly bt vi druh i tet osob bez

prvnho vznamu.

Takov prvn vklad nelze povaovat za sprvn, nebo ze znn

relevantnch ustanoven obanskho zkonku takov zvr init nelze.
Dobrovrn strana, resp. dobrovrn tet osoby by toti mly povat takov
ochrany jako osoby doten neplatnm prvnm jednnm.

Zvr, k nmu dvodov zprva dospv, je nejen v rozporu s pojetm

nsledk zdnlivho prvnho konu podle ABGB. Ten ochranu dobrovrn
doten osoby (viz 916 odst. 3 ABGB) stanov a esk zkonodrce to zcela
nelogicky nezohlednil pevzetm tto koncepce ve vztahu k jednnm v ertu,
nkterm simulovanm smlouvm a zejmna pak pro jednn pod pmm
fyzickm donucenm a jednn naoko. Zvry dvodov zprvy jsou pedevm v
rozporu se zkladnmi principy, na jejich zklad je obansk zkonk vybudovn
a kter slou k jeho vkladu. Tak pedevm nelze nikomu odept to, co mu po
prvu nle [ 3 odst. 2 psm. f)], a dle nikdo nesm tit z nepoctivho jednn
( 6 odst. 2). Ze zsady prvn ochrany a zejmna pak poctivho dobrovrnho
subjektu plyne, e osob doten zdnlivm jednnm je teba piznat stejn
postaven jako osob doten neplatnm prvnm jednnm.

Pitom je teba mt na zeteli zejmna to, e takovou ochranu je teba

piznat pouze osobm dotenm jednnm, je typov pat do kategorie jednn,
kter jsou podle 551 a 553 povaovna za zdnliv, nebo trp nejzvanjmi
vadami vle, a proto se k nim nepihl. Naproti tomu existuje reim jednn,
kter sice maj pivodit zamlen nsledky, ale vzdor tomu k nim obdobn jako v
554 nelze pihlet. Tento reim je upraven ve specilnch pedpisech
obanskho zkonku. Nejedn se tedy o jednn, kter podlhaj reimu podle
551 a nsl., nbr o jednn, kter by jinak byla pro vady svho obsahu zpravidla
neplatn, ale jsou postiena sankc, kter se primrn vztahuje na prvn jednn
zdnliv.

Ze stejnch dvod nelze v ppadech postiench obecnm ustanovenm

o zdnlivch prvnch jednnch odprat aplikaci ustanoven o zachovn prvnch
jednn ( 576), jejich st (projev vle) je stiena sankc nicotnosti v reimu
podle 551 a nsl. a v dsledku toho se k nim nepihl ( 554). I zde je teba

dotenm dobrovrnm osobm piznat stejn postaven jako tm, kter jsou
doteny neplatnost prvnch jednn.

Tyto zvry lze povaovat za relevantn jak pro ppady podle 551
(neexistence vle), tak pro ppady podle 552 (nedostatek vn vle), ale i pro
ppady prvnch jednn trpcch neuritost i nesrozumitelnost, jestlie byly
tyto nedostatky zpsobeny pouze jednou stranou ( 553).

Souvisejc ustanoven:

552 a 554 a dle nap. 16, 19 odst. 2, 32 odst. 2, 53 (celkov

pehled viz u 554)

Judikatura:
Z povahy obanskoprvnho vztahu vyplv, e psychologick zkoumn
existence skuten a objektivn vle pi kadm jejm projevu nen mon. Na
existenci vle se pi jejm projevu usuzuje pedevm z objektivnch skutenost,
tedy z okolnost, za kterch byl projev vle uinn. Pitom se vak pihl i k
dobr ve adresta projevu. Nepihl se vak k vnitn pohnutce (motivu)
projeven vle. Takovto pohnutka je v tomto ppad zcela irelevantn.
Nleitost vle jednajc osoby je svoboda a vnost pi jejm projevu pi
zachovn absence omylu a tsn. V obanskm prvu tyto dv strnky vle nelze
zkoumat oddlen, protoe a jsou z teoretickho hlediska oba atributy vle
rovnocenn, pro monost posouzen nleitost prvnho konu je rozhodujc
svoboda projevu vle.
(II. S 28/96)
Obsahuje-li smlouva o budouc smlouv ujednn obou smluvnch stran o
cen v budoucnu pevdnch pozemk i o tom, jakm zpsobem budouc
kupujc tuto cenu uhrad, lze z existence takovho ujednn dovodit rovn vli
budoucho kupujcho v budoucnu pozemky od budoucho prodvajcho odkoupit,
tedy uzavt s nm kupn smlouvu. Pokud by toti budouc kupujc v dob uzaven
smlouvy podle 50a ob. zk. takovou vli neml, bylo by nesmysln, aby s
budoucm prodvajcm sjednal podstatn nleitosti kupn smlouvy (tzn. jej
pedmt, kupn cenu a jej splatnost i termn, v nm m bt uzavena).
(NS 33 Odo 292/2005)
V ppad pochybnost o charakteru posuzovanho jednn (tj. zda bylo
mnno vn nebo zda se jednalo pouze o ert) je s ohledem na poadavek
prvn jistoty teba pist fakt tto nejasnosti k ti toho, kdo ji svm jednnm

zpsobil (nikoliv tedy k ti toho, kdo si ml takovto jednn vyloit z hlediska,

zda bylo mnno vn i nikoliv).
(NS 30 Cdo 1912/2003)

Literatura:
Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935, s. 312.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 140, 336.
Fiala, vestka: Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm
prvu. Pk, 1983, . 4, s. 335 a nsl.

552
(Absence vn vle)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el prvn pravy (1)

II. Absence vnosti, simulace (2 a 7)

III. Odlin jevy (8 a 10)

IV. Ochrana doten osoby; zjevnost nevnosti (11)

Z dvodov zprvy (k 545 a 554):

Rozdln od souasnho pojet, kter v 37 odst. 1 nynjho obanskho

zkonku spojuje nedostatek vle, vnosti, uritosti a srozumitelnosti projevu
vle s absolutn neplatnost prvnho konu, vychz navrhovan prava z pojet,
e v takovch ppadech [se] o projev vle vbec nejedn. Nap. tam, kde nen

vn vle, nen vle vbec, a neme bt tedy ani relevantn projevena tak,
aby vyvolala nsledky stanoven v 545. Shodn s doktrnou (srov. Knappov, M.
- vestka, J. a kol., Obansk prvo hmotn, sv. I., Codex, Praha 1995, str. 99100) osnova sleduje i tu koncepci, e tak tam, kde nen uritost a srozumitelnost
projevu vle, neme prvn jednn existovat.

I. el prvn pravy

Clem zkonodrce je postihnout dal skutkovou podstatu (srov. 551)

nejzvanjch vad vle a poddit prvn jednn trpc takto zvanm
nedostatkem reimu zdnlivho prvnho jednn.

II. Absence vnosti, simulace

Absence vnosti vle vetn simulace jin vle me mt v zsad dva

dvody. Jednm z nich je mysl provst uritou "takaici" s vdomm, e jde o
jednn, ktermu adrest takto porozum - tzv. jednn v ertu. Motivem druhho
typu jednn, kter postrd vnou vli, je jednn vedouc k oklamn tetch
osob, zejmna subjekt veejn sfry, nebo zasten jin vle, resp. jejho
projevu, kter byl stranami pedtm dohodnut.

Na rozdl od mentln rezervace ( 551) nehodl jednajc, kter jedn v

ertu, pjemci (adrestu) svho projevu pedstrat vli, kterou nem, resp.
prezentovat jinou vli. Jeho zmrem je naopak adresta jeho projevu pekvapit,
vylekat, okovat, pobavit apod. s vdomm, e adrest ert jako nevn projev
vle rozpozn.

Simulovanm projevem vle hodlaj strany zakrt jin (disimulovan)

projev vle. Bez ohledu na vznam simulovan smlouvy je teba vychzet z toho,
e ji tm, e strany projevuj nco jinho, ne ve skutenosti chtj, chyb vnost
takovho projevu. Ten je teba povaovat za neexistentn (zdnliv), nebo
zakrv projev vn zamlen. Do jak mry m skryt (disimulovan) smlouva
inky, je upraveno v 555 odst. 2.

Jin typ nedostatku vnosti vle pedstavuje jednn, kter chce vyvolat
dojem vn mnnho projevu vle (nap. smlouva), jen ovem slou nap. k
oklamn ad(nap. za elem zkrcen dan). Nejde tedy o vn projevenou

vli a smlouvu lze povaovat za neexistentn (zdnliv prvn jednn). Vn

vle v takovm ppad chyb.

Pi aplikaci komentovanho ustanoven mohou vzniknout obte plynouc z

chpn tchto projev v nauce, nebo jejich zklad (vnitn strnka projevu vle),
tj. vle, se mnohdy od jejho projevu odliuje jenom minimln. V praxi vak nen
mnohdy dleit jejich kvalifikace jako jednn, kter neobsahuje vli vbec
(nap. pi mentln rezervaci - 551), anebo jednn, ve kterm absentuje
vnost vle. Podstatn je, e zkonodrce pot s absolutn sankc, tj.
nepovauje takto vadn jednn vbec za jednn prvn. Takov jednn nejsou
schopna vyvolat jakkoliv prvn nsledky. Jsou absolutn neinn, prvn
neexistujc (neexistentn).

Nutn je odlien simulace (resp. disimulace) a ppad absence vnosti

vle od tzv. fiducirnho jednn i fiducirn smlouvy. V takovch ppadech se ji
jedn o prvn jednn v pravm slova smyslu s prvnmi nsledky (inn prvn
jednn, viz dle vklad sub IV).

III. Odlin jevy

Odlin od pedchozch ppad je tzv. fiducirn prvn jednn (smlouva).

Jde o takov ujednn stran, podle nho m mezi nimi platit nco jinho ne vi
tetm osobm. Je tomu tak pedevm proto, e povinnosti vi tetm osobm
jsou pro adresty vhodnj ne povinnosti smluven mezi stranami. Oznaen
"fiducirn" existuje proto, protoe strany si vzjemn dvuj v tom, e budou
tento rozdl respektovat (Sedlek .lit. . 1., uvd pklad fiducirn mandtn
smlouvy, kdy zmocnn vi tetm osobm je ir ne tzv. tajn pln moc
zavazujc pouze zstupce a zastoupenho).

Od konstrukce simulovan a disimulovan smlouvy se fiducirn smlouva

li tm, e na rozdl od srovnvan, v nich je vle sten vn, sten
nevn, je u fiducirn smlouvy cel jej obsah zamlen vn. Strana, kter
dvuje jednajc stran, oekv, e jej dvra nebude zklamna. Nestane-li se
tak a bude-li zklamna, neme vi tet osob tento nedostatek uplatovat. V
tchto nsledcch se fiducirn jednn zeteln li od jednn disimulovanho.

Obdobn je teba odliovat i tich zastoupen (Strohmanngeschft), co je

pouze urit podkategorie fiducirnho jednn (obdobn plat i o svenskch
smlouvch).

IV. Ochrana doten osoby; zjevnost nevnosti

Obdobn jako v ppad neexistence vle ( 551) je teba poskytovat

ochranu osobm, kter byly doteny prvnm jednnm, u nho nebyla zjevn
projevena vn vle. Otzka vnmn takovho projevu v danm ppad je
sloit. Kritriem je mra zetelnosti (viz zjevnost nevnosti v 552) projevu jako
vrazu nevn vle. Dotenou osobou (adrestem i tet osobou) je svprvn
osoba, je vyvj bnou pi adekvtn obvyklmu typu ppad a kter jedn s
opatrnost, jakou od n me jednajc oekvat (viz 4 odst. 2). Rozhodujc je
tedy horizont (perspektiva) doten osoby. Pedpokld se jej dobr vra. Za
splnn tchto pedpoklad je teba osoby, kter vnmaly projev jednajcho jako
manifestaci vn vle, chrnit obdobn jako osoby doten neplatnm prvnm
jednnm. Obdobn jako v ppad 551 by doten osoba mla povat
standardu ochrany podle 576 a 579 odst. 2 (viz vklad k 551).

Souvisejc ustanoven:

551, 553, 554

Judikatura:
Jednm ze zkladnch princip vkladu smluv je priorita vkladu, kter
nezakld neplatnost smlouvy, ped takovm vkladem, kter neplatnost
smlouvy zakld, jsou-li mon oba vklady. Tento pstup je odrazen respektu k
autonomii smluvnch stran, funkci smluvnch vztah i k samotn povaze
soukromho prva. V ppadech, v nich existuje vcero plausibilnch interpretac,
z nich nkter respektuj nepochybn vyjdenou vli astnk prvnho
vztahu, zatmco jin - by formln jinak udriteln - jejich vli deformuj i
dokonce zcela popraj, mus dostat pednost vklad (vklady) prve uveden.
(IV. S 1783/11)
Otzka, zda kon byl uinn vn, je otzkou zjitn takovch okolnost,
za kterch byl kon uinn, z nich je zejm, e jednajc nezamlel vyvoln
tch ink, kter zkon s konem spojuje. Jde tedy o skutkov zjitn, z nho
prvn posouzen vychz. K tomu, aby urit skutenosti byly vznamn pro
zjitn, e jednajc nein kon vn, muselo by se jednat o skutenosti, kter
by i tomu, komu je kon uren (nebo druh smluvn stran u dvoustrannho
prvnho konu), byly rozeznateln jako okolnosti vyluujc vnost vle, tzn., e
nevnost vle jednajcho bude zejm i tto osob. V opanm ppad by bylo
mono namtat vdy, e kon nebyl uinn vn. Nejsou-li zde takov okolnosti,

resp. nebyly-li zjitny, nejde o nedostatek vnosti vle, i kdyby jednajc podle
svho vnitnho rozhodnut nechtl kon uinit, protoe k vnitn vhrad se pi
posuzovn platnosti prvnho konu z hlediska vnosti vle.
(NS 23 Cdo 346/2008)
V ppad pochybnost o charakteru posuzovanho jednn (tj. zda bylo
mnno vn nebo zda se jednalo pouze o ert) je s ohledem na poadavek
prvn jistoty teba pist fakt tto nejasnosti k ti toho, kdo ji svm jednnm
zpsobil. Nikoliv tedy k ti toho, kdo si ml takovto jednn vyloit z hlediska,
zda bylo mnno vn i nikoliv.
(NS 30 Cdo 1912/2003)
Okolnost, e kupujc po projevu vle odstoupit od smlouvy ve smyslu 597
ob. zk. pedmt kupn smlouvy dle uval, nen sama o sob zpsobil uinit
zvr o nevnosti vle kupujcho k odstoupen od smlouvy.
(NS 30 Cdo 2781/1999)
Nevnost vle jednajcho je zpravidla zejm u projevu vle uinnho
ertem, zjevnou nadszkou, pi he, na jeviti. Pokud vzniknou pochybnosti o
vnosti vle, je teba posuzovat konkrtn okolnosti ppadu; na jejich podkladu a
z hlediska jejich vzjemnch souvislost pak uinit pslun zvr. Usuzovat na
splnn zkladnch nleitost prvnho konu, vetn jeho vnosti, lze jen podle
okolnost, za nich byl aktuln uinn.
(NS 30 Cdo 2781/99)
Na existenci vn vle k prvnmu konu lze usoudit z objektivnch
skutenost, za nich byl uinn, zejmna byl-li uinn zpsobem a za okolnost,
kter nevzbuzuj pochybnosti, e subjekt projevujc vli zamlel pivodit prvn
inky, kter zkon s takovm projevem vle spojuje. Pokud vzniknou
pochybnosti o vnosti vle, je teba posuzovat konkrtn okolnosti ppadu; na
jejich podkladu a z hlediska jejich vzjemnch souvislost pak uinit pslun
zvr. Okolnost, e kupujc po projevu vle odstoupit od smlouvy pedmt kupn
smlouvy dle uval, nen sama o sob zpsobil zvru o nevnosti vle
kupujcho k odstoupen od smlouvy.
(NS 30 Cdo 2781/99)

Literatura:
Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935.
Spil: Vn vle jako zkladn nleitost prvnho konu v prvn vd a
judikatue. PrRo, 2004, . 22, s. 811 a nsl.

 553
(Neuritost a nesrozumitelnost prvnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem uritosti (1 a 3)

II. Zmrn nedostatek uritosti (4 a 6)

III. Srozumitelnost a jej vady (7 a 10)

IV. Dodaten vyjasnn projevu vle (11 a 12)

V. Nsledky vyjasnn - konvalidace (13 a 15)

Z dvodov zprvy (k 545 a 554):

Striktn nsledek neexistence prvnho jednn je zmrnn podle vzoru

nkdejho zkonku mezinrodnho obchodu ( 31 odst. 2). Navrhuje se zavst
prvn fikci existence prvnho jednn ex tunc, vyjasn-li strany dodaten jeho
neurit nebo nesrozumiteln obsah.

K odst. 1

I. Pojem uritosti

Pedpokladem platnho prvnho jednn je jeho urit obsah. To znamen,

e vymezen prv a povinnost prvnho jednn mus bt natolik zeteln, aby je
bylo mon v souladu s vl stran uskuteovat. Jinak eeno, pravidla obsaen

v prvnm jednn lze respektovat tehdy, jestlie je stranm zejm, jak se maj
chovat.

Neuritost zmiovan v odst. 1 komentovanho ustanoven je protiplem

uritosti. Pojem uritosti je ovem pojmem relativnm. Pro zhodnocen skutkovho
stavu z hlediska uritosti je - na rozdl od mnn v esk nauce (vestka, lit. . 1,
s. 337) a judikatue - rozhodujc subjektivn mtko, tj. prva a povinnosti by
mly bt zejm samotnm stranm. Jen v ppadech, v nich m prvn jednn
vznam i pro tet osoby a dotk se jejich prv a povinnost, je zapoteb, aby
prvn jednn bylo dostaten urit i pro n. Pojem uritosti je relativn i proto,
e tato nleitost prvnho jednn mus bt splnna v kontextu, ve kterm se
prvn jednn realizuje. I z tohoto hlediska je zapoteb, aby prvn jednn plnilo
funkci stranami zamlenho pravidla chovn.

Uritost spov i v poadavku, aby prvn jednn mlo ty sousti, kter

by typov mlo mt (jako nap. kupn smlouva jako smluvn typ), a aby jeho obsah
byl dostaten konkrtn ve vztahu k cli, k nmu jednn smuje. To vak
neznamen, e je nutn, aby tyto nleitosti byly soust jednoho prvnho
jednn (nap. smlouvy). Nkter obsahov nleitosti mohou bt obsaeny mimo
vlastn smlouvu a doplnny pravidly v danm sektoru ivota, jakmi jsou
zvyklosti, praxe stran apod.

II. Zmrn nedostatek uritosti

Nedostatek uritch obsahovch nleitost prvnho jednn je teba

odliovat od ppad, kdy strany ponechaly uritou otzku zmrn otevenou
nebo si pro ely jejho uspodn v budoucnu zmrn zvolily relativn vgn
formu.

Jestlie strany nkter otzky vslovn neuprav s tm, e je uprav

nsledn (nap. po dalm jednn), je teba pedevm zjistit, zda strany jsou
takovm projevem vle vzny. Pi absenci nkterch obsahovch nleitost pak
v ppad sporu mezi stranami je teba tyto otzky doplnit vkladem. Smlouva
ovem nevznikne, resp. zanikne, jestlie jsou j strany vzny jen v ppad
dohody o otevench otzkch a k takov dohod mezi stranami nedojde.

Neuritost se me tkat tak astnk smlouvy. Podstatn je v takovm

ppad otzka jejich identifikace. I zde je vak teba si pomoci vkladem (viz dle
vklad sub IV a V); k platnosti smlouvy je toti mon dojt za pomoci objasnn

skutkovch okolnost (vestka, lit. . 1, s. 339). Nakonec ani nepesn vymezen

zvazku (povinnosti strany) nebrn v platnm prvnm jednn, jestlie lze
usuzovat, e ruitel se zavzal ruit nap. za cel zvazek (vestka, lit. . 1, s.
338).

III. Srozumitelnost a jej vady

Dalm pedpokladem existence prvnho jednn je srozumitelnost

(rozumj obsahu) projevu vle. Obdobn jako v ppad uritosti je pro zjiovn i
tto nleitosti teba pouvat subjektivn hledisko, tj. zkoumat, zda projev vle
byl srozumiteln pedevm jeho adrestu. Na rozdl od pevldajcho nzoru je
tedy rozhodujc hledisko konkrtn strany, adresta projevu vle. Jinm
problmem je, zda adrest projevu vle vrazov prostedky znal i znt musel.

Srozumitelnost znamen, e vrazov prostedky pouit v prvnm

jednn jsou seznateln stran, kter je projev vle uren, a to i kdy tetm
osobm, pokud nejsou bezprostedn doteny, tyto vrazov prostedky
srozumiteln nejsou.

Tak nap. uvn dialektu i specifickch znak i vzorek je otzkou

subjektivnho zjiovn z perspektivy adresta takovho projevu vle. Tyto vrazy
musej bt nejen rozpoznateln, ale i pochopiteln, piem v ppad smlouvy by
jimi ob strany mly chpat tot. To pedpokld i uritou mylenkovou, a tedy
vrazovou konzistentnost projevu vle. Z nj mus bt jasn, co chtl pvodce
vle vyjdit.

Nedostatek spovajc v nesrozumitelnosti je teba povaovat za zvanou

vadu prvnho jednn tehdy, nen-li zejm, co hodlala strana i strany vyjdit.
To je ppad nesrozumitelnch vrazovch prostedk, chybn sti textu,
neplnosti zkladnch obsahovch parametr. Charakteristickm rysem
nesrozumitelnosti je rozporuplnost i rozpor obsahu prvnho projevu vle.

K odst. 2

IV. Dodaten vyjasnn projevu vle

Komentovan ustanoven vyvrac teorii o tzv. zdnliv nezpsobilosti

vkladu i nezpsobilosti prvnho jednn k vkladu. Tato situace je podle tto
teorie dna tehdy, jestlie projevy vle stran jsou nesrozumiteln a rozporupln.
Je zejm, e tato vlastnost, resp. hodnocen projevu vle tmto zpsobem je
relativn. Zkonodrce z pouit sankce neexistence prvnho jednn vyjm, tj.
nezahrnuje do kategorie zdnlivho prvnho jednn, nkter ppady, kter byly
v reimu obanskho zkonku . 40/1964 Sb. podrobeny sankci absolutn
neplatnosti (viz 37 odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb.).

Tomu lze rozumt tak, e pouije-li se vkladovho postupu podle 555

odst. 1, resp. 556 a 558, je mon se pokusit o zjitn skutenho obsahu
projevu vle jeho dodatenm vyjasnnm. Tm zkonodrce pikazuje pouit
dalch vkladovch metod, ktermi jsou hodnotic (axiologick) a teleologick
interpretace, resp. doplujc vklad (viz koment k 555).

V. Nsledky vyjasnn - konvalidace

Zkonodrce v ppad spnho vyjasnn projev vle konstruuje

konvalidaci ("obivnut"), tj. dosaen platnosti prvnho jednn od samotnho
potku.

To znamen, e vada obsahu prvnho jednn spovajc v jeho neuritosti

a/nebo nesrozumitelnosti, je by zpsobovala zdnlivost (nicotnost), byla
stranami odstranna.

Jednaly-li strany podle "pvodnho" zdnlivho prvnho jednn, tj. ped

jeho vyjasnnm, obivnou, resp. legalizuj se i prvn nsledky, kter pvodn
zdnliv prvn jednn vyvolalo (zaloilo).

Souvisejc ustanoven:

554, 556 a 558

Judikatura:
U nedostatk v oznaen prvnho konu je nutno rozliit, zda zakldaj
skuten vadu umoujc zmnu pedmtu konu, nebo zda spovaj jen v

jinak nepesnm i neplnm oznaen tohoto pedmtu; o takov ppad by lo

tehdy, jestlie sprvn oznaen konu bylo zjistiteln podle dalch
identifikujcch znak nebo i z celho obsahu prvnho konu jeho vkladem ( 35
odst. 2 ob. zk.), pop. objasnnm skutkovch okolnost, za nich byl prvn
kon uinn.
(I. S 222/2000)
Katastrln ad se ml pidret obdobnch hodnoticch kritri a postup
jako obecn soud, nebo nen dnho dvodu, aby uritost prvnho konu mla
bt vykldna v zen o povolen vkladu jinak. Tato kritria vychzej z toho, e
uritost prvnho konu se tk jeho obsahov strnky, vztahujc se k jeho
pedmtu (vci, prvu atd.), zejmna pak k jeho oznaen takovm zpsobem,
aby byl nezamniteln rozpoznateln od jinch pedmt. To vak neznamen, e
u nemovitost, je jsou, z dvodu faktick nemonosti jejich fyzickho oznaen,
jedinenm zpsobem evidovny a popsny v katastru nemovitost, mus bt pi
jejich popisu (identifikaci) nutn pouito vech daj deklarovanch v zkon .
344/1992 Sb. a tm mn v jeho provdc vyhlce . 190/96 Sb., pokud i pi
pouit jen nkterch z tchto daj lze nemovitosti ve smlouv jednoznan
individualizovat.
(I. S 321/2000)
V zen o povolen vkladu prva do katastru nemovitost m katastrln
ad postupovat, pedevm podle zkona . 265/1992 Sb., ve znn pozdjch
pedpis. Podle ustanoven 5 odst. 1 tohoto zkona katastrln ad v zen o
povolen vkladu ped svm rozhodnutm zkoum, mimo jin, i to, zda prvn kon,
tkajc se pevodu vlastnickho prva nebo zzen nebo zniku jinho prva, je
urit a srozumiteln. Zkon . 265/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis, sm
poadavek uritosti a srozumitelnosti prvnho konu ble nedefinuje ani
neodkazuje na dn jin pedpis, kter by tak inil. V zen o povolen vkladu do
katastru nemovitost nelze proto automaticky aplikovat vlun ustanoven 5
odst. 1 zkona . 344/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis (katastrln zkon).
Tak, jak je ustanoven 5 odst. 1 psm. c) zkona . 265/1995 Sb., ve znn
pozdjch pedpis, formulovno, umouje, aby na listin obsahujc prvn
kon samotnch astnk byly eventuln daje potebn pro realizaci
rozhodnut o povolen vkladu prva do katastru nemovitost doplnny. Nen jist
elem zen o povolen vkladu prva do katastru nemovitost posuzovat
smlouvy i z dalch hledisek, ne by to inil soud v ppadnm zen o platnosti
smlouvy. Naopak v zen o povolen vkladu katastrln ad nepezkoumv
platnost smlouvy, ale pouze ustanovenm 5 zkona . 265/1992 Sb. taxativn
vymezen podmnky, piem nkter z nich jsou shodn s poadavky kladenmi
na platnost smlouvy, co je prv ppad uritosti a srozumitelnosti prvnho
konu vyadovan jak v ustanoven 37 ob. zk., tak i v ustanoven 5 odst. 1
psm. c) zkona . 265/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis. Napaden
rozhodnut bylo vak zaloeno prv na dominanci a vlunosti ustanoven 5
odst. 1 psm. c) zkona . 344/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis,
stanovcho nleitosti zpisem budov do katastru, z nho se pi nenaplnn
nkter z tchto nleitost automaticky dovozuje nedostatek splnn podmnek

podle 5 odst. 1 psm. c) zkona . 265/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis,

tkajcch se vak v mnohem obsanjm smyslu uritosti a srozumitelnosti
konkrtnho prvnho konu. Prv tato skutenost pedstavuje poruen
stovatelova prva na spravedliv proces ve smyslu lnku 36 odst. 1 Listiny
zkladnch prv a svobod.
(IV. S 298/98)
Prvn kon je neurit tehdy, je-li vyjden projev vle sice po jazykov
strnce srozumiteln, avak jednoznan - a tm urit - nen jeho vcn obsah,
piem neuritost tohoto obsahu nelze odstranit a peklenout ani za pouit
vkladovch pravidel. Prvn kon je teba povaovat za urit, jestlie je z nho
patrno, kdo tento prvn kon in a co je jeho pedmtem, piem tento
pedmt mus bt vymezen tak, aby nemohlo dojt k zmn za vci obdobnho
druhu.
(NS 23 Cdo 1570/2012)
Prvn kon je neurit tehdy, jestlie srozumiteln vyjden obsah m
takov vcn nedostatky, e je nelze peklenout ani s pouitm interpretanch
pravidel stanovench v 35 odst. 2 ob. zk. a 266 obch. zk.. Zvru soudu o
neuritosti prvnho konu proto mus pedchzet aplikace tchto interpretanch
pravidel zavazujcch k vkladu prvnho konu nejen podle jeho jazykovho
vyjden, ale zejmna podle vle a myslu jednajcch osob, zjiovanch t
jejich vslechem.
(NS 23 Cdo 1241/2011)
Sama okolnost, e prvn kon je sepsn (projeven) v cizm jazyce,
neznamen, e je bez dalho neplatn pro nesrozumitelnost. O vadn
(nesrozumiteln) projev vle zpsobujc neplatnost prvnho konu pjde tehdy,
jestlie ciz jazyk, v nm byl projev vle uinn, je nesrozumiteln osob
(druhmu astnku pracovnprvnho vztahu), j byl adresovn.
(NS 21 Cdo 1760/2007)
Vzhledem k tomu, e zpsob uren pohledvek, kter jsou pedmtem
cesse, zkon nestanov, je na astncch, jak identifikan kritria pro vymezen
postupovanch pohledvek zvol. V psemn postupn smlouv mus bt
pevdn pohledvka urena natolik nepochybn, aby bylo zjistiteln, jak
pohledvka je pedmtem postoupen (pedevm aby v n pevdn pohledvka
byla jednoznan urena oznaenm pedmtu plnn, osoby dlunka, ppadn
prvnho dvodu, aby ji nebylo mon zamnit s pohledvkou jinou), nemus bt
vdy (bezvjimen) naplnn jen vymezenm pedmtu plnn, osoby dlunka,
ppadn prvnho dvodu plnn. Nezamnitelnou identifikaci postupovanch
pohledvek lze provst i odkazem na sla postupitelovch faktur.
(NS 32 Odo 1242/2005)

Zvru soudu o neuritosti prvnho konu mus pedchzet jeho vklad za

pouit interpretanch pravidel podle 35 odst. 2 obanskho zkonku, ppadn
(v obchodnch vcech) za pouit 266 obchodnho zkonku.
(NS 29 Odo 108/2003)
Smlouva o pevodu vlastnickho prva k pozemkm, v n nen uvedeno
parceln slo pevdnch pozemk, je neurit, a to i v ppad, e pozemky
jsou ve smlouv individualizovny jinm (pro astnky konu zejmm)
zpsobem.
(NS 33 Odo 273/2001)
Ve smlouv o zzen vcnho bemene veden kanalizan stoky mus bt
vymezeno, ktermi msty zatenho pozemku stoka povede, pop. v n mus bt
stanoveno, e me bt vedena kdekoli, jinak je smlouva neurit a tud
neplatn.
(NS 22 Cdo 507/2001)
Smlouva o zzen vcnho bemene, spovajcho v povinnosti vlastnka
pozemku trpt veden kanalizan stoky pes jeho pozemek, je pro neuritost
neplatn, nen-li z n patrn, kudy stoka povede, poppad e me bt vedena
pes pozemek kdekoli.
(NS 22 Cdo 507/2001)
Projev vle je neurit, je-li neurit jeho obsah, to jest - mimo ppady, kdy
vbec chyb urit vle - kdy se jednajcmu nepodailo obsah vle
jednoznanm zpsobem stanovit, a je nesrozumiteln, jestlie jednajc nedoshl
- vadnm slovnm nebo jinm zprostedkovnm - jasnho vyjden sv vle.
Zvr o neuritosti i nesrozumitelnosti prvnho konu pedpokld, e ani jeho
vkladem nelze dospt k nepochybnmu poznn, co chtl astnk projevit ( 35
odst. 2 ob. zk.). Vle astnka prvnho vztahu je svm projevem urit,
srozumiteln, jestlie je vkladem objektivn pochopiteln. Vkladem pak nelze
obsah pedmtnho prvnho konu doplovat.
(NS 33 Cdo 390/2000)
Z dvodu nepesnho oznaen astnka smlouvy nelze neplatnost
prvnho konu podle 37 odst. 1 ob. zk. dovozovat, nebo neplatnost ve
smyslu cit. ustanoven se ve k nleitostem projevu vle tch, kte prvn kon
uinili, a nikoliv k jejich oznaen. Na zvru o uritosti smlouvy ve smyslu 37
odst. 1 ob. zk. neme nic zmnit ani okolnost, e adresy prodvajcho
vyznaen na pedmtn smlouv pedtiskem a raztkem, nejsou souhlasn,
nebo soust obchodnho jmna nen sdlo podnikatele
(NS 25 Cdo 101/2000)
Pokud astnci kupn smlouvy o pevodu nemovitosti uvedou ve smlouv
omylem parceln slo jin nemovitosti, ne kterou hodlaj ve skutenosti pevst,

ani by lo jen o chybu ve psan ( 37 odst. 3 ob. zk.), nenabude kupujc

vlastnick prvo k nemovitosti, kter mla bt pevedena, avak ve smlouv nen
vslovn oznaena.
(NS 22 Cdo 1148/99)
Jde-li o prvn kon, pro kter je pod sankc neplatnosti stanovena psemn
forma, mus bt uritost projevu vle dna obsahem listiny, na n je
zaznamenn. Nesta, e subjektu (subjektm) prvnho vztahu je jasn, co je
nap. pedmtem smlouvy, nen-li to poznateln z jejho textu. Uritost psemnho
projevu vle je objektivn kategori a takov projev vle by neml vzbuzovat
dvodn pochybnosti o jeho obsahu ani u osob, kter nejsou stranami danho
smluvnho vztahu.
(NS 22 Cdo 61/99)
Nen teba, aby ve smlouv ve prospch tetho byla tet osoba
individuln urena; posta, je-li urena dostaten objektivnmi skutenostmi,
na jejich zklad me bt individualizovna.
(NS 22 Cdo 2643/99)
elem smlouvy o smlouv budouc nen vklad vlastnickho prva do
katastru nemovitost, nbr pouze uzaven budouc kupn smlouvy. Postauje,
aby pedmt tto smlouvy byl oznaen tak, aby nebyl zamniteln s jinm
pedmtem. Smlouva o smlouv budouc se me tkat nemovitost, kter
pevodci do vlastnictv teprve nabudou.
(NS 30 Cdo 1244/99)
Vle, vtlen do nabdky smlouvy (vetn nabdky ujednn o smluvn
pokut), je svm projevem urit a srozumiteln, jestlie je vkladem objektivn
pochopiteln, tj., me-li typick astnk tuto vli bez rozumnch pochybnost o
jejm obsahu adekvtn vnmat. Nen podstatn, jestlie byla vyjdena pomoc
pojmu "storno", kter obansk zkonk nezn; rozhodn je, e jeho vznam je
bn dostupn a s pojmy uvanmi obanskm zkonkem ztotoniteln.
Ujednn o tom, e smluvn pokuta in procentn podl z kupn ceny v ciz mn,
nen neurit nebo nesrozumiteln ( 37 a 544 ob. zk.) jen proto, e zaplacen
kupn ceny v K bylo rozloeno do spltek, urench kursem platnm v den jejich
splatnosti.
(NS 3 Cdon 1032/96)
Bylo-li ve smlouv o zzen prva odpovdajcho vcnmu bemenu toto
prvo vymezeno tak, e je prodvajcmu "ponechvno doivotn uvn
pevdnch nemovitost v rozsahu, jak je dosud uval", jde o smlouvu podle
37 odst. 1 ob. zk. neplatnou.
(NS 3 Cdon 227/96)

Ujednn smluvnch stran o tom, e nabyvatel v ppad st i nemoci

poskytnou postupitelce "veker zaopaten tak, jak si toho slun zpsob ivota
d", nen neurit a nein proto postupn smlouvu neplatnou. Ujednn nen
neurit ani po vrazov ani po obsahov strnce. Naopak pouit termnu
"veker zaopaten" vyluuje jakkoli mon pochybnosti o uritosti obsahu
ujednn, kter by mohl na druh stran vyvolvat jen pkladn vpoet
jednotlivch innost alovanch, zaazovanch v podobnch ppadech pod
obvykl pojmy - obsluha, zaopaten a pomoc v nemoci a st. i tohoto
"vekerho zaopaten" co do kvantity i kvality pak dostaten urit vykld i
pravidlo, kter zvolily smluvn strany, tj. "jak si to slun zpsob ivota d".
(VS Praha, 3 Cdo 12/92, Rc 36/94)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 337-339.
Letinsk: Oznaen nemovitosti. PR, 2001, . 11, s. 37 a nsl.

554
(Nsledky zdnlivho prvnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem "nepihlen" v obanskm zkonku (1 a 4)

II. el prvn pravy (5 a 9)

III. Prvn nsledky nepihlen (10 a 14)

IV. Dlitelnost (15 a 16)

V. Dkazn bemeno (17)

Z dvodov zprvy:

viz u 553

I. Pojem "nepihlen" v obanskm zkonku

Pojem "nepihl se" znamen, e by prvn jednn nemlo bt brno v

prvnm styku na vdom. Protoe nezakld dn prvn nsledky, mlo by bt
ignorovno, tedy slovy zkonodrce, nesm se k nmu pihlet.

Tato klauzule je obsaena krom 554 jet ve 119 ustanovench

obanskho zkonku (viz souvisejc ustanoven). Jejm elem je zjednoduen
prvnho styku (viz t koment k 551). Podstatn vak je pi pouvn tohoto
ustanoven (sankce nepihlen) rozliovat. Pedevm ochrann el pln tato
klauzule v kontextu zdnlivho prvnho jednn ( 551 a nsl.) tm, e vyluuje z
prvnho styku takov jednn, kter trp zkladnmi vadami, tj. kter nemaj
dn zkladn (elementrn) nleitosti (pedpoklady, viz koment k 551). Na
ppady tohoto druhu se ovem speciln prvn normy ustanoven o
"nepihlen" nevztahuj.

Pedevm tedy neplat, e kad jednn sankcionovan nepihlenm je

zdnliv, a proto se k nmu nepihl. Jinmi slovy to, co plat o 551 a nsl.,
neplat tm ve vech dalch ustanovench obsahujcch klauzuli ignorovn
prvnho jednn. V tchto ppadech je relevatn (opan) pravidlo, e tam
oznaen jednn je teba ignorovat vzdor tomu, e nejsou zdnliv. Zpravidla se
jedn o prvn jednn, je svm obsahem odporuj prvn prav (jejmu elu a
smyslu). Bylo by je tedy jinak mon posuzovat nanejv jako jednn neplatn
(viz t koment k 551).

Jen menina tchto zvltnch prvnch norem m obdobn el jako 554,

tj. sankcionovat jednn bez elementrn nleitosti. Jde o 32 odst. 2 a 53,
kter postihuj "nepihlenm" jednn, v nm strany nedoshly konsensu. Jde
tedy o obdobu ustanoven 553 odst. 1. To plat i o ustanoven 1168 odst. 2, e
prohlen o bytov jednotce bylo neurit a nesprvn.

II. el prvn pravy

Clem vtiny prvnch ustanoven postihujcch prvn jednn pedevm

pro vady jejich obsahu sankc nepihlen je zjem zkonodrce na ochran
zkladnch hodnot, resp. evidentn rozpor se zkladnm smyslem nkterch
prvnch institut a poslze i zjem na efektivit prvnho styku. Tuto mnoinu
ustanoven obanskho zkonku meme diferencovat podle jejho elu.

elem prv skupiny prvnch norem obsahujcch klauzuli ignorovn je

ochrana jedince a prvnho styku proti nakldn s pirozenmi osobnostnmi
prvy. Z povahy vci je zakzno disponovat s vlastn svprvnost, resp.
souhlasit s vnou jmou, stejn jako se nelze vzdt pirozench (zkladnch)
prv ( 16, 19 odst. 2 a 93 odst. 1).

Druhou skupinu prvnch norem pedstavuj ppady ochrany stran, resp.

slab strany. Vslovn i implicitn se zakazuj urit jednn, kter omezuj
jednu stranu v jejch prvech, resp. v jejich vkonu. Stejn tak chrn strany proti
diskriminaci a dbaj o udrovn demokratickho reimu v korporacch, resp.
spolcch ( 252 odst. 2, resp. 262 odst. 2). Chrnna je tedy nap. strana, kter
je podle 1755 znevhodnn ustanovenm ve veobecnch obchodnch
podmnkch, nebo njemce bytu i domu podle kogentnch ustanoven 2345
odst. 1 a nsl. Zvltn reim zvolil zkonodrce na ochranu spotebitele ped
nepimenmi ujednnmi ve smlouvch. Na tyto ppady se vztahuje 1815,
kter sice stanov sankci nepihlen, avak v rozporu se smrnic 93/13/EHS o
nepimench podmnkch ve spotebitelskch smlouvch (l. 7) spotebiteli
umouje, aby se dovolal platnosti nepimenho ustanoven. Vzdor terminologii
("se nepihl") se jedn o relativn neplatnost (viz 586 odst. 1).

elem dal skupiny prvnch norem je zjednoduen prvnho styku

ignorovnm zbytench pekek, kter spovaj v tom, e nkter skutenosti,
kter bylo teba respektovat, pestaly existovat, tedy uveden pekka odpadla
(to se tk obsoletnho souhlasu k jednn osoby prohlen za nezvstnou podle
67 odst. 1). Tak se nap. nepihl k bnmu opoteben ( 1367 odst. 2).

Vtina prvnch jednn v tomto reimu je stiena vadami, kter je podle

dosavadnho chpn in neplatnmi. Podle obanskho zkonku jsou vak tato
jednn postiena sankc ignorovn ("nepihl se k nim").

III. Prvn nsledky nepihlen

I kdy se pojmy zdnlivosti a neplatnosti podle objektivnho prva zjevn

li, plat pro n v mnoha smrech, zejmna vak ohledn jejich nsledk, nutn
obdobn principy. Zdnliv prvn jednn je teba poddit reimu 588. Ke
zdnlivosti proto soud pihl z edn povinnosti.

I nicotnost (neexistence, slovy zkona zdnlivost) prvnho jednn

nastv, obdobn jako absolutn neplatnost, ipso iure, tj. uskutennm
(dokonnm) projevu vle, jen je zaten vadou, v dsledku n je postien sankc
nicotnosti. K vyvoln nicotnosti nen zapoteb dnho zvltnho aktu, tedy ani
projevu vle stran, ani rozhodnut soudu. Rozhoduje-li o nicotnosti soud, m jeho
vrok jen deklaratorn povahu.

Obdobn reim maj i ta jednn, na kter se vztahuj zvltn ustanoven o

nepihlen (viz ve vklad sub I), a to zejm bez ohledu na to, e nepat pmo
do reimu zdnlivch prvnch jednn podle 551 a 553.

Plnn, k nmu dolo na zklad neexistentnho prvnho jednn i

jednn, k nmu se nepihl podle zvltn prvn pravy, je plnnm bez
prvnho dvodu, a tud podlhajcm reimu bezdvodnho obohacen ( 2991 a
nsl.).

V praxi vak bude mnohdy velmi sporn, zda strany budou schopny dospt
ke kvalifikaci konkrtnho projevu vle jako neexistentnho (zdnlivho) prvnho
jednn (viz koment k 551) a odliit jej od jednn neplatnho. Lze oekvat,
e tomu tak asto bude a po urovacm vroku soudnm, mnohdy pot, co strany
z takovhoto prvnho jednn plnily.

IV. Dlitelnost

Jednm ze zamlench cl zakotven kategorie zdnlivho prvnho

jednn je zjednoduen prvnho styku ve smyslu zjednoduen situace pi
jednoduchm "odpadnut", tj. odstrann sti prvnho jednn, je spovala ve
zdnlivm projevu vle.

Nen ovem dost dobe mon, aby reim zdnlivho prvnho jednn v
praxi takto jednodue fungoval (viz t koment k 551). Stejn jako v ppad
absolutn neplatnch projev vle jsou i zdnliv projevy zdnliv propojeny s
dalmi projevy a mnohdy me jenom v takov komplexnosti prvn jednn

(nap. smlouva jako celek) skuten fungovat. Jinak eeno, nepihlen, tj.
kvalifikace projevu vle jako zdnlivho, se neli od situace zjitn sousti
prvnho jednn jako absolutn neplatnho projevu vle. Bude proto teba i v
tchto ppadech postupovat podle 576 a pouvat ji zmnnho hypotetickho
vkladu pro vyplovn takto vzniklch mezer (nap. smluvnho systmu).

V. Dkazn bemeno

Dkazn bemeno m ta strana, kter tvrd platnost, a kter tedy odporuje

argumentm pro nicotnost prvnho jednn.

Souvisejc ustanoven:

16, 19 odst. 2, 32 odst. 2, 53, 67 odst. 1, 76 odst. 1, 93 odst. 1,

133 odst. 3, 252 odst. 2, 262 odst. 1, 272 odst. 1, 338 odst. 2, 378 odst.
2, 398 odst. 1, 408 odst. 2, 451, 548 odst. 1, 549 odst. 1, 553 odst. 2,
610 odst. 1, 630 odst. 2, 716 odst. 1, 810 odst. 1, 813 odst. 2, 855 odst.
1, 898 odst. 3, 934 odst. 1, 1168 odst. 2, 1192 odst. 2, 1193, 1197, 1201,
1202 odst. 2, 1206 odst. 1, 1246, 1247, 1315 odst. 3, 1321, 1364 odst.
3, 1367 odst. 2, 1373 odst. 2, 1383, 1489 odst. 2, 1490 odst. 1, 1551
odst. 2, 1552, 1563 odst. 1, 1569 odst. 2, 1581, 1609, 1610 odst. 1,
1644 odst. 2, 1660 odst. 2, 1664, 1671 odst. 1, 1672, 1674, 1714 odst. 1,
1752, 1755, 1776 odst. 2, 1801, 1812 odst. 2, 1815, 1866 odst. 1,
1916 odst. 2, 1983, 1991, 2000 odst. 2, 2076, 2146, 2151 odst. 3, 2168,
2174, 2185 odst. 2, 2215 odst. 3, 2224, 2235 odst. 1, 2239, 2249 odst.
1, 2250 odst. 2, 2291 odst. 3, 2372 odst. 1, 2484, 2510 odst. 1, 2519
odst. 2, 2566 odst. 4, 2580 odst. 1, 2629 odst. 2, 2645, 2646, 2652
odst. 2, 2704, 2735, 2749, 2751 odst. 1, 2753 odst. 1, 2767 odst. 3,
2769, 2771, 2778, 2785 odst. 2, 2787, 2798 odst. 3, 2805, 2807, 2817
odst. 5, 2819 odst. 2, 2826 odst. 3, 2832 odst. 2, 2857, 2878, 2896, 2898,
2925 odst. 1, 2942, 2946 odst. 2, 2975 odst. 1, 3056 odst. 1

Literatura:
Tich: Obecn st obanskho prva, 2013, s. 174 a nsl.

Oddl 2
Vklad prvnch jednn

 555
(Vklad prvnho jednn a disimilace)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem vkladu prvnho jednn a jeho cl (1 a 3)

II. Pedmt vkladu a mlen (4 a 7)

III. Metodologick vchodiska (8 a 12)

IV. Metody (druhy) empirickho (primrnho) vkladu (13 a 19)

Postup interpreta pi primrnm vkladu (16 a 19)

V. Specifick vkladov pstupy (20 a 23)

VI. Proces vkladu (24 a 28)

VII. Simulace a disimulace (29 a 35)

Ppad zastenho prvnho jednn (29 a 32)

Konverze a obchzen zkona (33 a 35)

Z dvodov zprvy (k 555 a 558):

Konkrtn charakter prvnho jednn se posuzuje podle jeho obsahu;

posouzen tohoto obsahu nen vc voln dispozice prvn jednajcch osob, ale
nle prvnmu zhodnocen.

K standardn vybavenosti obanskch kodex nleej pravidla o vkladu

prvnch jednn. Ustanoven o interpretaci obsahu prvnch jednn vychzej z
dosavadn pravy v obanskm a obchodnm zkonku, vetn douc odchylky
pro pravu specifik vzjemnho podnikatelskho styku, v nm mus bt uznn
vznam obchodnch zvyklost. V osnov se navrhuje opustit draz na formln
hledisko projevu, typick pro platn obansk zkonk (zejmna v 35 odst. 2) a
klst vt draz na hledisko skuten vle jednajcch osob, jak to in ji dnes
obchodn zkonk (zejmna v 266).

I. Pojem vkladu prvnho jednn a jeho cl

Vklad jako urit mylenkov proces dovozuje z uritho lidskho jednn

jeho prav smysl. Pro lep porozumn je teba pipomenout a vymezit jeho
"uzlov body", kter jako celek vypovdaj o charakteru interpretace. Z hlediska
cle vkladu je mon zsadn vychzet z toho, e interpretovo sil m smovat
ke zjitn skutenho i skutenosti se blcho stavu komunikace relevantnch
subjekt prvnho jednn. Vymezen pedmtu vkladu je nemn dleit.
Relevantn je t rozliovn pozice interpreta. Ten me posuzovat projevy vle z
hlediska jednajcho anebo z hlediska pjemce. Je nepochybn mon uinit mezi
tmito krajnmi hledisky kompromis.

Pi interpretaci se pouv rznch metod podle toho, kter aspekt projevu

vle je rozhodujc. Zkladn metodou je vklad empirick neboli primrn,
zahrnujc zejmna metodu jazykovou, systematickou a teleologickou (viz vklad
sub IV). Krom toho vak lze pouvat jet dal dva pstupy: tzv. doplujc
vklad (viz 553 odst. 2 a 556 odst. 2, viz t vklad sub V) a vklad
hypotetick ( 556 odst. 1, viz t vklad sub V).

Zkonodrce me zkladn pstup interpreta pmo stanovit. Takovou

metodu zn i obansk zkonk, kdy v 574 dv pro interpreta zvazn pokyn
k tomu, aby vykldal prvn jednn spe jako platn ne jako neplatn (tzv.
materiln vklad). M se tedy snait o zachovn prvnho jednn pouitm
vhodnch vkladovch metod a postup. Dalm klovm faktorem pi vkladu je
zpsob hodnocen projevu vle. Je toti podstatn rozdl mezi postojem
interpreta, kter bere v vahu konkrtn okolnosti prvnho jednn, a tedy
hodnot projev vle z hlediska subjektivnho pohledu stran na stran jedn, a

pozic neutrlnho tetho subjektu, kter by ml objektivnm zpsobem projev

vle vyloit, na stran druh.

II. Pedmt vkladu a mlen

V rmci pojmu prvnho jednn je teba specifikovat, na kterou jeho sloku

se proces vkladu sousteuje, neboli co je pedmtem vkladu.

Tm me bt pedevm sm projev vle, tj. prostedky k projevu

pouvan. Mezi n pat pedevm eov znaky. Ty jsou pedmtem postupu
jednak podle 557, kter pedepisuje zpsob vkladu nkterch vraz pouitch
v projevu, jednak podle 558.

Pedmtem vkladu neme bt pouh vnitn, navenek neprojeven vle,

ale pouze vnjkov seznateln vsledek jejho projevu. Projev vle pedpokld
vl ovlivovan jednn, a proto je pedmtem vkladu projev vle samotn
jakoto chtn jednn vyjadujc smysl vle, a nikoliv soubor okolnost, kter je
teba k jejmu vkladu mnohdy pibrat. Tyto ostatn elementy, ke kterm je vak
samozejm teba pihlet, tedy nepedstavuj primrn pedmt vkladu, ale
jeho podprn instrumenty pi pouit systematickho vkladu ( 556 odst. 2).

V ppad mlen (viz ble koment k 546) coby nejednn je teba

pedevm objasnit, zda se jedn o projev vle. asto se stv, e nejednn je
teba chpat tak, e zvazn prohlen nen chtn, ledae mlen mus bt
chpno prv jako chybjc souhlas, projev vle, jakm je nap. akceptace
nabdky, pozitivn projev, z nho je jednoznan zejm vle adresta; mlen
samo o sob za pozitivn projev pokldat nelze.

III. Metodologick vchodiska

Spolen porozumn (consensus) a shoda vl ve smlouv. Spolen

porozumn pln postauje u jednostrann adresovanch projev. Smlouva vak
nesmuje jen ke spolenmu porozumn, ale navc i k souhlasn vli. V ppad
formlnch prvnch jednn vak plat i dal pravidla.

Hledisko dobr vry. Pi vkladu je teba pihlet k principu dobr vry,

kter vyaduje odstraovn rozpor pi hodnocen zjm stran. Vklad je tedy
teba provdt z hlediska poctivho, rozumnho a dsledn uvaujcho
interpreta.

Standard prvnho styku. Na rozdl od ostatnch kritri vkladu se toto

hledisko nevztahuje na individuln okolnosti projevu vle, ale vychz z obecn
obvyklho standardu. Zkon chpe prvn styk v obecnm smyslu slova nebo
alespo uvnit uritho sektoru i okruhu jeho astnk jako existujc zus i
obvyklost. Standard prvnho styku m tedy celou adu forem: obecn zvyklost,
standard panujc uvnit uritho okruhu osob tohoto styku, okruh rozdlnch
sektor tohoto styku, mstn rozdln standardy, ppady individulnch nebo
masovch projev vle.

Pozice interpreta. Je podstatn, zda pedmt vkladu, tj. jdro prvnho

jednn, je vnmno z hlediska jednajcho subjektu, tedy autora projevu vle
nebo jeho pjemce, anebo z hlediska neutrlnho pozorovatele. Prv dv hlediska
bere v vahu a pedepisuje 556 odst. 1. V druh vt tohoto ustanoven je vak
zvoleno hledisko potencilnho adresta (hypotetick vklad).

Zpsob hodnocen. Poznatky zjitn z pedmtu vkladu lze hodnotit bu

ze subjektivnho hlediska jeho autora i pjemce prvnho jednn, nebo pouvat
objektivnho i zobjektivizovanho hlediska, tj. hodnotit je z pohledu uritho
obecn pijmanho i v danm kontextu akceptovanho zpsobu chpn.

IV. Metody (druhy) empirickho (primrnho) vkladu

Jazykov vklad. Pi jazykovm vkladu je v prv ad teba rozliovat mezi

obecnm a zvltnm jazykem. Obecnm jazykem jsou zpravidla oslovovni
spotebitel nebo laici. Zvltn druh jazyka je relevantn v ppad odbornk
nebo speciln vybranch pjemc, jakmi jsou nap. podnikatel v urit oblasti
apod. Tady se ppadn me jednat i o individuln jazyk, pstovan ve styku
mezi dvma smluvnmi partnery.

Systematick vklad. Ze zkona plyne, e vklad nen mono omezit na

vznam jednotlivch slov, a to bez ohledu na to, zda je jejich znn mnohoznan
i jednoznan. Okolnosti, kter je teba brt v vahu, vak musej bt pjemci v
dob jeho prvnho jednn znmy nebo pro nho musej bt alespo
rozpoznateln. Proto je teba pout i vkladu systematickho. Ten pichz v

vahu zejmna v souvislosti s rozshlm smluvnm textem a veobecnmi

obchodnmi podmnkami.

Teleologick vklad. Interpret by ml k prvnmu jednn pistupovat i z

hlediska jeho elu. Ten je zejm z typu prvnho jednn (nap. je vznamn,
kter smluvn typ strany zvolily). el, kter sleduj strany danm prvnm
jednnm, lze zjiovat (s pomoc systematickho vkladu) z okolnost
doprovzejcch prvn jednn. el (zejmna hospodsk) smlouvy zpravidla
reflektuje zjmy stran. Pihlet je vak mnohdy teba i k zjmm zastnnch
subjekt, tedy osob, jejich zjmy jsou i mohou bt prvnm jednnm doteny.

Postup interpreta pi primrnm vkladu

Prvnm, ale zejm nikoliv rozhodujcm krokem pi vkladu prvnho

jednn je zjitn vle tak, jak se jev buto adrestu, nebo objektivnmu
pozorovateli. Vychz se proto z jejho projevu. Plat zde zsada "falsa
demonstratio non nocet" (peeknut nevad). Pak plat, e strany jsou zajedno v
podstat vci a i v ppad nevhodn pouitch vraz nen mezi nimi sporu.
Neteba proto zjiovat skutenou vli, nebo ta je zejm.

Nen-li tomu tak, pak plat, e prvnm krokem pi vkladu je znn projevu.
Obvykle se pouit slova vykldaj v zsad podle obecnho, ve spolenosti
zaitho vznamu. Takovto pravidlo obansk zkonk vslovn nezn,
implicitn je vak teba je pouvat. Slovn nebo jin vyjden projevu pi pouit
jinch vrazovch prostedk se posuzuje bu podle myslu jednajcho, nebo
sekundrn z hlediska adresta. Rozhodujc je podle obanskho zkonku nikoliv
obecn vznam slov, nbr zaveden praxe mezi stranami ( 556 a 558);
pevauje tedy subjektivn hodnocen.

Pouij-li strany odborn prvnick vrazy, je teba je primrn vykldat

tak, jak jsou pouvny relevantn soudn prax, resp. v prvn nauce (objektivn
hledisko). A v druhm kroku je pak mon vykldat je v souvislosti s konkrtn
situac prvnho jednn (viz t teleologick vklad, a tedy subjektivn pohled).
Relevantn je, zda znn formulovala osoba znal prva (nap. prvn zstupce
strany) nebo strany - laici pmo. Plat tedy obecn pravidlo rozliovn mezi
odbornm a obecnm jazykem. Zvltn druh jazyka krom jazyka prvnho je
relevantn v ppad odbornk nebo podnikatel v urit oblasti. Pak plat
ustanoven 558.

Jde-li o vraz nesrozumiteln, pak plat pravidlo v 557 o tom, e je teba

jej vykldat k ti toho, kdo takovho vrazu pouil jako prvn.

V. Specifick vkladov pstupy

Spolenm rysem metod vkladu (sub IV), kter interpret pouv

nejastji, je jejich pedmt aplikace. Vechny se toti vztahuj k uritmu
skutkovmu zkladu, jm je samotn projev vle (prvn jednn - viz 555) a
nkter s nm souvisejc okolnosti (nap. ppravn jednn - viz 556 odst. 2). Z
tohoto dvodu se vkladov pstup, jen tyto metody zahrnuje, oznauje jako
empirick vklad. Jeho pouit ve vtin ppad postauje k vyjasnn obsahu
volnch projev a dosaen konsensu mezi stranami. Avak v situaci, kdy tyto
metody, resp. uveden empirick vklad selhvaj, pouije se pstup, kter
svm zamenm pekrauj horizont skutkovho zkladu. Jde o tzv. doplujc a
hypotetick vklad, kter zkonodrce zavd do obanskho zkonku.

Doplujc vklad. Pi zkoumn projevu vle stran by ml interpret dbt, i s

ohledem na zjmy stran, materilnho pravidla vkladu a snait se o to, aby se
mohlo dospt k takovmu een, kter vyhovuje i kogentnm pedpism. S
ohledem na to je jednm z hlavnch kol interpreta vyplovat mezery, kter
brn stranm se dohodnout. Interpret by tak ml vdy vychzet z empirie
(primrnho vkladu) a provdt korekturu projev vle stran a mezery v prvnm
jednn vyplovat adekvtnmi dispozitivnmi ustanovenmi zkona. Mtkem
korektury prvnho jednn je i princip dobr vry.

Hypotetick vklad. Tento specifick pstup k prvnmu jednn je namst

tehdy, jestlie ani empirick, ani doplujc vklad nevedly k adekvtnm
vsledkm. Clem hypotetickho vkladu je zjitn hypotetick vle stran, m
se m na mysli zjitn takovho vsledku (prvnho jednn), kterho by strany
doshly v ppad, kdyby jednaly jako poctiv oban pi respektovn dobr vry
a zsad poctivho prvnho styku a dbaly o spravedliv uspokojen svch zjm.
Pouvat lze jak empirickho pstupu, tak i doplujcho vkladu a vkladu
hypotetickho. Zkonodrce umouje brt v vahu jak hledisko subjektivn, tak
objektivn, a v tom ppad pikazuje pihlet k praxi stran a brt v vahu
obchodn zvyklosti.

Tzv. materiln pravidlo vkladu. Obansk zkonky obsahuj prvn pravu

pravidel, kter je teba pi interpretaci prvnch jednn dodrovat. Tyto pedpisy
je mono oznait za formln interpretan pravidla. Vedle toho vak v zkoncch
existuj i pedpisy, kter se k metod vkladu nevztahuj, ale v uritch ppadech

vsledek interpretace stanovuj (tzv. materiln pravidla interpretace).

Nejdleitjm pkladem je 574 obsahujc zsadu "in favorem negotii", je
znamen ve srovnn s opanm postupem podle obanskho zkonku .
40/1964 Sb. zsadn zmnu. Tento zkladn princip je definovn snahou o
zachovn (platnosti) prvnch jednn za pomoci vkladu.

K odst. 1

VI. Proces vkladu

Zkladnm pedmtem vkladu nen jenom projev nebo lpn na

vrazovch prostedcch, nbr obsah vle seznateln z projevu (viz 555 odst.
1). V prvnm kroku se pi vkladu pouv empirick metoda a zjiuje skuten
obsah komunikace. Obsah vle se zkoum nejprve z hlediska jednajcho, kter je
korigovno hlediskem pjemce, neboli jen mysl, kter byl seznateln druh
stran, je relevantn. Nen-li mon dospt k jednoznanmu vsledku, je
zapoteb pout hypotetickho vkladu ( 556 odst. 1). Pi empirickm vkladu
pedepisuje zkonodrce pout systematickou metodu a pihlet nejen k
samotnmu projevu vle, ale k dalm okolnostem, mj. i zaveden praxi mezi
stranami. Pi tomto postupu by ml interpret nepochybn pouvat subjektivn
hledisko ( 556 odst. 2). Problematiku nejednoznanch vraz e zkonodrce
pouitm bnho pravidla contra proferentem znamenajcho povinnost
jednajcho nst nevhody z vrazu pipoutjcho rzn vklad a riziko, e
takov vraz bude vykldn pro jednajcho nejmn vhodnou alternativou.

Prvn prava v 555 odst. 1 zdrazuje klovou metodu a druh vkladu.

Je jm nikoliv jen doslovn obsah projevu vle. Interpret by se tedy neml spokojit
pouze s vnjkov (na prvn pohled), tj. zjevn zejmm projevem. Obsahem
prvnho jednn je tedy skuten vle, tj. mysl, resp. el stran zpsobit prvn
nsledky.

K tomu je v ppad nejasnost, kter nelze odstranit pouhm jazykovm

vkladem, teba sledovat prvn jednn v jeho souvislostech a hodnotit zmry
zastnnch. Tit je v doplujcm, mnohdy hypotetickm vkladu
provdnm teleologickou a systematickou metodou. To je zejm nejen z
ustanoven 555 odst. 2, ale i z dalch ustanoven. Na rozdl od pedchoz pravy
zvolil zkonodrce pevn subjektivn a analytick pstup.

V souladu s tmto pstupem jsou formulovna dal ustanoven o vkladu

obsaen mimo obecnou st (nap. 42, 44, 1403 a 1749 odst. 2).

Jak u neadresnch (jednostrannch), tak u vcestrannch adresnch

prvnch jednn je zapoteb zjiovat obsah, tj. chtn jednn a jeho nsledky.
Souhlasn porozumn projevu je reprezentovno ve uvedenm (viz sub 16)
latinskm renm "falsa demonstratio non nocet". Jestlie projeven nen podle
obecnho vznamu jednoznan, je rozhodujc, e adrest vzdor tomu takov
projev pochopil. Nepesn vyjden uritho smyslu podle obecnho pouvn
(zu) nen rozhodujc, jestlie to v konkrtnm vztahu v zvislosti na jazykovm
kontextu nepsob obte v porozumn. Podstatn (a zkladem vkladu) tedy je,
zda dolo k dorozumn (shod) o obsahu pojm.

K odst. 2

VII. Simulace a disimulace

Ppad zastenho prvnho jednn

Odstavec 2 se vztahuje na ppad, kdy strany svm jednnm (jednn

naoko, jednn zdnliv v pravm slova smyslu) chtj zastt (disimulovat)
skuten chtn prvn jednn.

Jednn naoko i jednn zdnliv v pravm i zkm slova smyslu je

nicotn podle 551 nebo 552, nebo ani jedna ze stran si je nepla. Navc
takovmu jednn chyb prvek sebeuren, resp. absentuje dvra v jednn. V
tomto aspektu se odliuje od tzv. mentln (skryt) vhrady, u n se
nepedpokld srozumn s n na stran pjemce (adresta).

V ppad disimulace po vzoru pravy ABGB ve znn tet novely pod

vlivem BGB, pikazuje zkonodrce konverzi, tedy brt v vahu zasten
(disimulovan) prvn kon. Aby bylo mon toto zasten jednn "odkrt" a jako
relevantn je nechat platit mezi stranami, je teba hodnotit je z hlediska
zkladnch pedpoklad (nleitost). Mus tedy odpovdat hlediskm dovolenosti,
monosti a formlnm pedpokladm. Podstatn je, e je teba v prv ad
posoudit podle povahy nikoliv simulovan (k emu by mohl svdt povrchn
vklad), ale prv disimulovan projev vle (prvn jednn). Je tedy teba

provst vklad podle 555 odst. 1 a zjistit skutenou vli stran a z tohoto
hlediska pak disimulovan jednn hodnotit.

Zjist-li se nap., e je vc v rozporu se zkonem a ve zjevnm rozporu s

dobrmi mravy, pak je jednn zateno omylem i jinou prvn vadou a je teba
posuzovat je i z tchto hledisek. Tak nap. v ppad kupn smlouvy plat skuten
dohodnut vy cena, i kdy pedstran forma takov smlouvy zaznamenan na
listin uvdla ni cenu. Ustanoven simulovan smlouvy, kter se vztahuj na
disimulovan prvn jednn, vak zstvaj v platnosti. A to za pedpokladu, e
byla stranami takto zamlena.

Konverze a obchzen zkona

Konverze (viz 575) neboli zmna smyslu prvnho jednn znamen
postup, kter vede ke zmn pvodn kvalifikace takovho jednn. Konverze
pedpokld, e doten prvn jednn je v dsledku absence uritch
pedpoklad (nleitost) neplatn, avak spluje nleitosti existence jinho
(typov jinho) prvnho jednn, piem takovto postup odpovd zmru
stran lpe ne neplatnost jejich prvnho jednn. Pedchz se tak zmaen
zmru (elu) stran.

V ppad pravy v 555 odst. 2 se jedn bu o tzv. nepravou konverzi, i

o konverzi stenou s tm, e nkter projevy vle (ustanoven smlouvy - viz
ve) se uplatn i v nov kvalifikovanm prvnm jednn.

Rozliovat je teba simulaci, resp. disimulaci, od ppadu obchzen zkona

upravenho v 39 ob. zk. . 40/1964 Sb. Toto jednn na rozdl od jednn
simulovanho je jednnm, kter strany skuten zamlej. Odpovd tedy jejich
prav, skuten vli. V takovm ppad strany uzavraj k dosaen stejnho
elu jinou smlouvu (jin prvn jednn) proto, e jejich pvodn mysl by
znamenal neplatnost pro rozpor se zkonem. Pro rozpor se zkonem me bt i
takovto zkon obchzejc jednn neplatn (viz koment k 580). Prvn
norma, kter m bt obchzena, nebo je v rozporu s pvodn zamlenm
prvnm jednnm, by mla bt na takovto projev vle aplikovna, jestlie
jednn smuje ke zmaen jejho elu.

Souvisejc ustanoven:

2, 553, 556 a 558

Souvisejc pedpisy:

l. 1 Listiny,

18 zk. prce

Judikatura:
Pi vkladu prvnho konu za pouit interpretanch pravidel ve smyslu
ustanoven 35 odst. 2 ob. zk. nelze ji uinn prvn kon doplovat, mnit
i nahrazovat jinm, nebo zkladnm elem vkladu je zjitn skuten vle
jednajcho, kter nachz svj vraz v obsahu prvnho konu. Pitom se
(obvykle) obsah prvnho konu zjiuje ze slovnho vyjden. V obecn rovin se
me stt, e slovn znn nen vdy jednoznanm vodtkem ke zjitn
skutenho obsahu projevu vle, a proto je teba brt zetel i na ostatn okolnosti,
za kterch byl projev vle uinn, co znamen potebu vzt v vahu i textov
rmec - kontext celkovho ujednn stran.
(III. S 1005/2007)
Obecn soudy dostaten nezhodnotily - s pihldnutm ke vem
skutenostem - dopad a vznam skutenosti, e zstavitelka podila dv zvti, v
nich zcela jasn, jednoznan a shodn projevila svou vli odkzat chatu i s
pozemkem stovateli. Diference v obou zvtch (rozdln parceln slo) samo o
sob tuto vli stovatelky nezpochybuje; zde je teba vzt v vahu i to, e v
jejm byt nebyly nalezeny dn listiny, z nich by vyplvalo bli oznaen
pozemku, o n by se pi pozen zvti opela. I svdeck vpovdi slou jako
dkaz podporujc zvr o vli zstavitelky odkzat svj majetek synovci
(stovateli). Je proto teba respektovat vli zstavitelky zanechat jedin majetek
svmu jedinmu pbuznmu, s nm byla ped svou smrt ve velmi dobrm
vztahu. Pokud obecn soudy nepimen formlnm pstupem k vci zaujaly
nzor opan, poruily prvo stovatele na spravedliv proces podle l. 36 odst.
1 Listiny.
(IV. S 629/2003)
Zkladnm principem vkladu smluv je priorita vkladu, kter nezakld
neplatnost smlouvy, ped takovm vkladem, kter neplatnost smlouvy zakld,
jsou-li mon oba vklady. Je tak vyjden a podporovn princip autonomie
smluvnch stran, povaha soukromho prva a s tm spojen spoleensk a
hospodsk funkce smlouvy. Nen stavn konformn a je v rozporu s principy
prvnho sttu takov praxe, kdy obecn soudy upednostuj vklad vedouc k
neplatnosti smlouvy, ped vkladem neplatnost smlouvy nezakldajcm.

(I. S 625/03)
Interpretace smluvnch text je, ve sv zkladn podob, do jist mry
srovnateln s vkladem prvnch pedpis. Jako spolen faktor spojuje vklad
smluvnch text a prvnch pedpis zejmna skutenost, e oboj, tj. prvn
pedpis i smlouva, zakldaj prvo. V ppad smlouvy jde samozejm toliko o
autonomn normotvorbu, kde pvodce smluvnho textu a adrest prv a
povinnost, z tto smlouvy vyplvajcch, je jedna a t osoba. Jak v ppad
vkladu prvnho pedpisu, tak v ppad smlouvy rovn plat, e jazykov
vklad pedstavuje "pouze prvotn piblen se k aplikovan prvn norm. Je
pouze vchodiskem pro objasnn a ujasnn si jejho smyslu a elu"
(I. S 625/03)
Ve sv druh dimenzi pak psob l. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivn prvo
jednotlivce na to, aby veejn moc respektovala autonomn projevy jeho
osobnosti, vetn projev volnch, kter maj odraz v jeho konkrtnm jednn,
pokud takov jednn nen zkonem vslovn zakzno. Poruen tohoto prva se
orgn sttn moci dopust i tehdy, pokud formalistickm vkladem norem
jednoduchho prva odepe autonomnmu projevu vle smluvnch stran
dsledky, kter smluvn strany takovm projevem zamlely ve sv prvn sfe
vyvolat.
(I. S 546/03)
Podmnkou stanoven dan darovac byla skutenost, e u uritho
subjektu dolo k nabyt majetku na zklad zcela nebo zsti bezplatnho
prvnho konu. Pro posouzen vci je rozhodujc, zdali je dsledkem smluvn
volnosti pi sjednvn cen nemovitost skutenost, e rovn v ppad ni
ujednan ceny, ne je cena zjitn, dochz k platnmu pevodu cel vci, a
tud dochz k jejmu nabyt v dsledku jinho prvnho konu, ne je prvn
kon zcela nebo zsti bezplatn. Podstatnm znakem platnch prvnch kon
je stejnost (resp. adekvtnost) hodnoty vzjemnch plnn. V danm ppad lze
vak konstatovat zjevn nepomr mezi hodnotou vzjemnch plnn, vyplvajc
ze zjevnho nepomru ceny ujednan a ceny zjitn. Posuzovan prvn kon
nutno proto kvalifikovat jako vsledek disimulace, a tud za smen prvn kon
(negotium mixtum cum donatione).
(III. S 135/94)
Vada v oznaen osoby, kter je astnkem smlouvy, nezpsobuje sama o
sob neplatnost tto smlouvy, pokud lze z celho obsahu prvnho konu jeho
vkladem, poppad objasnnm skutkovch okolnost, za nich byl prvn kon
uinn, zjistit, kdo byl astnkem smlouvy. Uvede-li obchodn spolenost nebo
jin podnikatel v psemnm prvnm konu sv obchodn jmno (nyn svou
obchodn firmu) nepesn nebo nepln, nelze z toho dvodn dovozovat, e by
prvn kon uinil nkdo jin (od nj odlin osoba). Jde o vadu projevu vle,
kter zpsobuje neplatnost prvnho konu jen tehdy, nelze-li ji odstranit pomoc
vkladu.

(NS 23 Cdo 1035/2010)

Smovala-li vle astnk smlouvy k jejmu uzaven za jinch podmnek
(za jinou cenu), ne je ve smlouv uvedeno, je uzaven smlouva simulovanm
konem a zastenm konem je smlouva uzavran za cenu, kterou astnci
mezi sebou skuten dohodli.
(NS 29 Odo 3/2005)
Vznikne-li pochybnost o obsahu prvnho konu z hlediska jeho uritosti
nebo srozumitelnosti, je teba se pokusit pomoc vkladu prvnho konu o
odstrann takov nejasnosti. Podle ustlen judikatury soud vklad prvnho
konu me smovat jen k objasnn toho, co v nm bylo projeveno, a vle
jednajcho se pi vkladu prvnho konu vyjdenho slovy uplatn, jen nen-li v
rozporu s jazykovm projevem; tato pravidla se uplatn i pi vkladu psemnho
prvnho konu, vetn takovho, kter lze platn uinit jen psemn. V ppad,
e nejasnost prvnho konu nelze odstranit ani pomoc vkladu projevu vle, je
prvn kon neplatn ( 37 odst. 1 ob. zk.). Pomoc vkladu prvnho konu
pitom nen dovoleno mnit smysl a obsah jinak jasnho prvnho konu.
(NS 21 Cdo 1288/2003)
Uzavraj-li astnci darovac smlouvu ohledn nemovitosti, mus bt
skutenost, e jde o darovn, vyjdena v psemn form; jinak darovac smlouva
platn nevznikne. Proto v ppad, e astnci uzaveli simulovanou psemnou
kupn smlouvu ohledn nemovitosti, kterou chtli zastt darovn tto
nemovitosti, nen darovac smlouva platn, pokud nebyla uzavena psemn a z
jejho znn nen zejm, e lo o darovn.
(NS 22 Cdo 101/2001)
Jednn na oko zle v tom, e strany v obapolnm srozumn in na
venek projevy vle, neodpovdajc jejich prav vli, jak ji mezi sebou projevily.
Slou-li takov pedstrn vle k zasten jinho stranami skuten zamlenho
prvnho jednn, posuzuje se toto jednn podle sv prav povahy.
(NS 22 Cdo 101/2001, Vn 11486/32)

Literatura:
David: Poznmky k teleologickmu vkladu zkona. PrRo, 2006, . 23, s.
858 a nsl.
Pulkrbek: K problmu otevenosti psanho prva a monostem jeho
dotven. Pk, 2000, s. 104 a nsl.
Telec: Sjednocovn prva jednotnm vkladem projevu vle. PrRo, 2005, .
2, s. 39 a nsl.

Tich: Prvn kon a jeho vklad (vod do problematiky). In Sbornk stat z

diskusnch fr o rekodifikaci obanskho prva, 2007, s. 206 a nsl.
Canaris, Griegoleit: Interpretation of Contracts. In Towards a European Civil
Code, 2nd ed., 2002.
Lderitz: Auslegung von Rechtsgeschften, 1966.

556
(Hledisko jednajcho a adresta, systematick vklad)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Postup pi vkladu prvnho jednn (1 a 10)

Poteba vkladu (10)

II. Perspektiva jednajcho (11 a 14)

Obecn (11 a 12)

Primrn pedmt vkladu (13 a 14)

III. Perspektiva adresta (15 a 18)

Obecn (15)

Znalost myslu druhou stranou (16 a 18)

IV. Zjiovn hypotetick vle stran, hodnotic a doplujc vklad (19 a

21)

V. Hodnotic vklad, systematick a teleologick metoda (22 a 28)

Praxe zaveden mezi stranami v prvnm styku (23 a 24)

Pedchzejc jednn (25)

Dodaten jednn stran (26 a 27)

Rozumn vklad (28)

Z dvodov zprvy (k 555 a 558):

Z obdobnch zsad vychz i Nvrh veobecnho referennho rmce

(DCFR) v l. II.-9.01. odst. 1. Pi pravch osnovy bylo zvaovno, zda nepevzt i
druh odstavec tohoto ustanoven, zakldajc soudu pravomoc doplnit projev
vle o ustanoven, kter v n chyb, a se jev jako nezbytn. V diskusch se
argumentovalo zejmna pklady z rozhodovac praxe Nejvyho soudu, nap.
rozsudky sp. zn.31 Odo 495/2006 z 15.10.2008 (R 61/2009) nebo sp. zn.20 Cdo
2131/2007 z 27.5.2009, podle nich zakld neplatnost smlouvy o zajiovacm
pevodu prva skutenost, e si strany neujednaly, jak se vypodaj, nespln-li
dlunk zajitn dluh dn a vas. Konkrtn tyto otzky osnova e jinde
podrobnj pravou zajiovacho pevodu prva, take citovan rozhodnut
Nejvyho soudu budou nadle nepouiteln. Navc osnova sama poskytuje
stranm dostaten prostor k tomu, aby si monost doplnn projev jejich vle
osobou tet nebo soudem ujednali a umouje jim i zhojit vadu prvnho jednn
spovajc v neuritosti nebo nesrozumitelnosti projevu vle. Pokud jde o jin
mysliteln ppady, vychz se z pojet, e zkonn direktiva sledujc dn
pednosti platnosti prvnho jednn ped neplatnost je ve spojen s dalmi
(zejmna vodnmi) ustanovenmi dostaten a e nen dvod, nejde-li o
mimodn ppady zvlt upraven, otvrat soudu jako orgnu veejn moci
pli velk prostor k tomu, aby do projev vle soukromch osob ze sv moci a
bez nvrhu vstupoval a aby obsah jejich prvnho jednn doploval nebo mnil.

I. Postup pi vkladu prvnho jednn

Ustanoven 556 je dal vkladovou normou, kter rozvd zkladn

vkladov ustanoven v 555 odst. 1.

Opakovnm se zdrazuje pedmt vkladu a stanov zkladn pravidla v

jeho procesu (postupu).

Zkladem je tedy primrn (i empirick) vklad (viz koment k 555) s

prvotnm titm v projevu, podle nho je teba vyloit podstatu projevu vle,
tj. mysl jednajcho. Tento pojem (termn) nelze vykldat jinak ne obsah
prvnho jednn ve smyslu 555. Zkladnm kolem interpreta je tedy vyloit
zmr jednajcho a z jeho perspektivy interpretovat jeho jednn. Souasn vak
je teba pihlet i k recepci tohoto jednn adrestem.

Druhm zkladnm krokem, kter je interpret povinen uinit, je zvolit

hodnotic vklad systematickou a teleologickou metodou. Tento zpsob vkladu
pouv z hlediska pjemce projevu vle.

Konen v druhm odstavci zkonodrce pikazuje pout systematickho

vkladu a pihlet ke tem relevantnm aspektm, nejprve tedy k praxi mezi
stranami, byla-li njak, tj. erpat ze zkuenosti stran, ppadn vykldat tuto
zkuenost v souvislosti s kontextem tto praxe (viz vklad sub III). Konen je
teba pihlet i k jednn stran ped uskutennm prvnho jednn a po nm.

Je zejm, e toto ustanoven se vztahuje na adresn (vcestrann) jednn,

tedy pedevm na smlouvy.

Podle 556 lze provdt vklad jenom tehdy, je-li k dispozici pedmt
vkladu. U samotn otzka, zda lze vklad uskutenit, a tedy zda existuje
pedmt vkladu, je otzkou interpretace. Mus existovat prvn jednn, tedy
alespo jednoduch projev vle. Protoe toto ustanoven pedpokld adresn
projev vle, pedstavuje pedmt vkladu jednn vech subjekt zastnnch
na projevu vle. Zpravidla to bude jednajc a adrest, kte chtj uzavt
smlouvu.

Co v konkrtnm ppad pedstavuje pedmt vkladu, zle na konkrtn

situaci. Nemus to bt jenom nvrh smlouvy a projev adresta, nbr veker
podklady, kter tomuto jednn pedchzely, vetn korespondence apod.

kolem interpretace je vysvtlit, resp. pekonat nedorozumn, rozpory,

pochybnosti apod., tj. dospt k pijatelnmu konsensu mezi stranami (viz t
zsadu tzv. materilnho vkladu v 574).

Poteba vkladu

V prv ad je teba odmtnout nzor, e bezproblmov znn projevu vle

(prvnho jednn) in potebu vkladu zbytenou. Nesprvnost tohoto postoje
pramen ji z toho, e samotn otzka bezproblmovitosti znn smlouvy je
pedmtem vkladu. Jinmi slovy hodnocen, zda je znn smlouvy jednoznan,
nepochybn, je vsledkem interpretan innosti. Na druh stran je teba uznat,
e jednoznanost textu umouje efektivn zjitn obsahu a smyslu projevu vle.
Soust vkladu je i shromaovn materilu, zjiovn doprovodnch a jinch
skutenost, tedy jaksi dokazovn, je je vlastn systematickmu vkladu (viz
odst. 2).

K odst. 1

II. Perspektiva jednajcho

Obecn

V prvn vt pikazuje zkonodrce provdt vklad projevu podle myslu

jednajcho. Jinak eeno, vyaduje se, aby v prvnm kroku interpret projev, jen je
slovnm nebo jinm vyjdenm vle, posuzoval podle myslu. Vol tedy opan
postup, ne se obecn pijm. To znamen, chce-li interpret znt obsah projevu,
a tedy skutenou vli, je jeho primrnm kolem tento obsah zjistit podle projevu.
mysl jednajcho me na prvn pohled pipomnat vnitn vli (viz koment k
555 sub II), kterou vak nelze rozpoznat jinak ne prv podle jejho projevu, a
pak se zjiuje tzv. skuten vle neboli obsah prvnho jednn. mysl je tedy
teba interpretovat jako smysl a el prvnho jednn. Ten lze zjistit samozejm
jen vkladem vnjho projevu vle, tedy jej manifestace. Nepochybn vak lze
podle elu zptn vykldat nkter slova, resp. znn projevu vle. V tomto
smyslu je teba komentovan ustanoven vykldat.

Takov vklad je i v souladu s koncepc vkladu prvnch jednn v tomto

oddlu, kterou lze dovodit z jinak podstatn konzistentnho znn 551 odst. 1 a
nsledujcch ustanoven ( 557 a 558 a pedevm druh vty 556 odst. 1, tj.
komentovanho ustanoven). To toti vslovn pedpokld zjiovat mysl (el,
resp. smysl) a posuzovat jej podle projevu vle.

Primrn pedmt vkladu

Primrnm pedmtem vkladu je projev vle, a je formulovn jakkoliv.

Jinak toti nelze mysl, tj. obsah prvnho jednn, zjiovat. Je tedy teba
vykldat jednotliv slova a provdt slovn vklad, resp. soustedit se na dal
projevy vle, a ji vslovn, i konkludentn (viz vklad k 546 a 555 odst. 1).
Dleit je tedy i zjitn, jak smysl jednotlivm slovm, resp. vtm i souvtm
jednajc pikldal. Pitom bude rozhodujc i to, zda pjde o urit obecn jazyk i
jazyk speciln, i dokonce prvn. Pitom je teba rozliovat otzku formy a
obsahu. Tzv. teorie nznaku, plynouc z uritch formlnch zvyklost i pkaz,
m vznam jenom tehdy, jestlie je psemnost obsahuje pslun specifick
vraz, kter je pouit v souvislosti s prvn normou, a to nedokonalm zpsobem.
V takovm ppad je teba pikldat vznam skuten vli, dret se zkladn
maximy "falsa demonstratio non nocet" a povaovat takov pochyben za
nepodstatn.

Je logick, e pi procesu vkladu zkonodrce vychz ze subjektivnho

chpn projevu vle, i kdy zklad vle jednajcho me spovat i v
okolnostech, kter le mimo osobnost jednajcho a jednajc je pouil ze
zkuenosti. Vsledky takovhoto zjitn z tto jednostrann chpan pozice je
pak mon v dalm nutnm kroku usmrnit, a dokonce vyvrtit z hlediska
(perspektivy) adresta takto vykldanho projevu.

III. Perspektiva adresta

Obecn

Vsledky zjitn v prvnm kroku je teba provovat (korigovat) vkladem

z pohledu adresta vykldanho projevu vle. Protoe zkladem jednn stran je
zpravidla (tj. odhldnuto od simulovanch a jinch netypickch jednn) dosaen
konsensu, je teba zjiovat, zda vbec ke konsensu mohlo dojt, tj. do jak mry
je projev vle pijateln pro jeho adresta.

Znalost myslu druhou stranou

U adresnch dvoustrannch a vcestrannch prvnch jednn je

nepochybn teba sledovat jejich zkladn el, tj. dosaen konsensu vle stran.
Je tedy teba korigovat nebo pedevm zdrazovat vedle perspektivy
jednajcho hledisko adresta projevu vle. Postaven druh strany (adresta)
vak komentovan ustanoven honoruje na prvn pohled ponkud nedokonale.

Pi vkladu je teba brt v vahu monosti pochopen elu prvnho

jednn a pedevm jeho obsahu. Pokud adrest nepochopil, co jednajc chtl
vyjdit, je rozhodujc, jak by projevu vle s pihldnutm k jeho dobr ve musel
rozumt hypotetick adrest, pro nho byl takov projev vle uren. Adrest se
tedy neme spolhat na to, e projev vle plat v tom tvaru, jak mu rozuml
nebo jak by pro nj bylo nejvhodnj. Obvykle mus vychzet ze znn tohoto
projevu s pihldnutm k pslunmu pouvn slovnch a jinch vraz, je jeho
povinnost orientovat se i podle hledisek zmnnch v 558, mus se ale t ze
sv strany s pslunou p snait o to, aby na zklad poznatelnch okolnost
zjistil smysl takovho projevu. Nepochybn je teba brt v vahu dvru
adresta, a to zejmna v ppadech nicotnch (zdnlivch) prvnch jednn,
omylu apod.

Tak je teba interpretovat "znalost myslu druh strany", resp. jej

povinnost o nm vdt. Sotva vak lze, s vjimkou nedobrovrnho adresta,
resp. adresta krajn nedbalho, interpretovat toto ustanoven tak, e plat
jednostrann vle jednajcho.

IV. Zjiovn hypotetick vle stran, hodnotic a doplujc vklad

Zjitn hypotetick vle stran ( 556 odst. 1) je vsledkem hypotetickho

vkladu. Pi hodnocen zjitnch skutenost je teba postupovat podle
nsledujcch hledisek:
a) Hledisko hodnocen: objektivn i subjektivn. Zkonodrce stanov jako zklad
mtko objektivn. Vklad sporn otzky je proto teba provdt na zklad urit
objektivn prmrn zkuenosti. Tak lze rozumt slovnmu spojen "... pisuzuje se
projevu vle vznam, jak by mu zpravidla pikldala osoba...". Souasn je vak
teba pihlet ke konkrtnmu postaven adresta projevu vle. Sporn otzka
bude eena i s pihldnutm ke konkrtn situaci. Tak lze spornou st projevu
vle modifikovat i nahradit.

b) Dobr vra, poctivost. Hypotetick adrest vak mus jednat v dobr ve, co
zkonodrce pedvd i v zkladnm ustanoven 7.

c) Smysl a el prvnho jednn. Rmcem hodnoticho vkladu a konstrukce

hypotetickho chovn adresta je smysl a el prvnho jednn. Pitom je teba
pihlet k subjektivnm zjmm a sledovat i typ prvnho jednn (nap. kupn
smlouva i smlouva o dlo apod.).

d) Adrest projevu vle. Adrestem projevu vle v ppad smlouvy nemus bt

jen oblt, ale naopak i "pvodn" navrhovatel (oferent). Konstrukce hypotetick
vle se tedy tk vdy t strany, kter byla v postaven pjemce (horizont
adresta).

Konstrukt hypotetick vle slou k peklenut nedostatk projevu vle

skuten. Ta, protoe je volnm rmcem (viz smysl a el smlouvy), tvo zklad
pro vli hypotetickou, kter neme bt s vl skutenou v rozporu.

Pro asov uren hypotetick vle je rozhodujcm asovm okamikem

vznik prvnho jednn (typicky uzaven smlouvy). Od tohoto okamiku se lze
ovem, s ohledem na konkrtn situaci, ale pi respektovn zkladnch zsad
ve uvedench, vjimen odchlit. A to tehdy, jestlie urit st smlouvy m
relativn samostatn uren a byla vyjednna i vyjednvna v ase, kter se
relevantn odliuje od uzaven smlouvy.

K odst. 2

V. Hodnotic vklad, systematick a teleologick metoda

Zkonodrce v odst. 2 pedepisuje urit zkladn sousti procesu

vkladu. Z nich pak vyplv, e jde o takov postup interpretace, kter vyuv
metody systematick a teleologick. Tento postup nepochybn pedchz
hypotetickmu vkladu v 556 odst. 1. Pedmtem vkladu je tedy celkov
jednn stran vetn jednn ped uzavenm prvnho jednn a po jeho
uskutenn (subjektivn element) a praxe zaveden mezi stranami (objektivn
element). Souhrnn meme tyto elementy nazvat doprovodnmi okolnostmi,
kter (dodaten) mohou osvtlit prvn jednn, zejmna sporn otzky v nm.

Praxe zaveden mezi stranami v prvnm styku

Zkonodrce pouv v 556 odst. 1 a v 558 (kter se tk prvnho

jednn s podnikatelem) jako vkladovch hledisek celkem t pojm: krom praxe
zaveden mezi stranami jet pravideln prvn styk a obchodn zvyklosti.
Vechny tyto kategorie jsou jakmisi mimoprvnmi pravidly chovn, kter se
vyvinula, resp. ustanovila, a je tvo jaksi pozad vykldanho prvnho jednn,
resp. problmu v nm existujcho (viz koment k 558 odst. 2).

Zaveden praxe mezi stranami je z hlediska samotnho konkrtnho

prvnho jednn prvkem objektivnm stojcm relativn mimo konkrtn jednn.
Proto ji oznaujeme jako objektivn element. Nejde o jakousi obecnou zkuenost
uritho typu i oblasti, nbr o zobjektivizovan poznatky z dle trvajcho
stabilnho prvnho styku mezi stranami, jejich projevy vle je teba vykldat.
Nen-li tto praxe, pak toto hledisko nepochybn odpad.

Pedchzejc jednn

Pedevm je teba brt v vahu ppravu dotench stran smujc k

uzaven pedmtnho prvnho jednn. K tomu pat pedevm pedbn
jednn a korespondence. Pihlet je teba nap. i k neformlnm ujednnm.
Odchyluje-li se znn uzaven smlouvy od pedchozch nvrh, nelze z toho
dovozovat, e podmnky pedchoz dohody by mly bt beze zbytku pevzaty do
uzaven smlouvy. Relevantn jsou i podklady, je si strany vymnily, jako nap.
prospekty, katalogy, cenky a projevy vle oznaen jako "memorandum of
understanding". Tyto doplujc okolnosti jsou relevantn zejmna pi stnch
vysvtlench, kter uzaven smlouvy doprovzej, zejmna za pedpokladu, e
doly jejich pjemci. Relevantn jsou i projevy vle v jinch smlouvch, pokud
souvisej s vykldanm prvnm jednnm.

Dodaten jednn stran

Jako k doprovodnm (souvisejcm) okolnostem je v zsad mon pihlet

i k tomu, co "daly strany nsledn najevo". Opt je relevantn, e tyto projevy
vle doly i druh stran. Pi vkladu smlouvy nejsou relevantn zjmy stran v
okamiku jejich odesln, ale pijet druhou stranou.

Zkonodrce i pi posuzovn dodatenho jednn stran pikazuje

teleologick vklad, tj. postup, kter respektuje smysl a el prvnho jednn.
Vyjaduje to slovy "obsah a vznam".

Rozumn vklad

Ze zkladnch ustanoven obecn sti, zejmna z 4 a 7, plyne, e

interpret mus vychzet z elu zkona a pedpokldat, e strany jednaly poctiv
a v dobr ve, jinak eeno, chtly doshnout rozumnho vsledku. Z toho plyne
zvr, e strany nehodlaly uzavt takovou pravu, k n nen dn dvod, resp. je
rozporupln a neinn. Naopak je teba pedpokldat, e strany hodlaly jednat v
rmci prvnho du. Je ovem zejm, e tato pravidla a jejich psoben lze
vyvrtit a nemohou bt aplikovna strnule a schematicky.

Souvisejc ustanoven:

2, 7, 545, 546

Judikatura:
Vle smluvnch stran pedmtn pojistn smlouvy smovala k pojitn
objektu truhlrny bez ohledu na to, e stovatel nebyl v dob uzavrn pojistn
smlouvy vlastnkem tto nemovitosti. Pokud obecn soudy hodnotily pedmtnou
pojistnou smlouvu jako neplatnou ve smyslu 39 ob. zk., zcela pominuly
princip autonomie vle subjekt smlouvy, m zashly do prva stovatele
garantovanho l. 2 odst. 3 Listiny, a to tm, e nedostaten pihldly ke shodn
projeven vli stran prvnho vztahu uzavt pojistnou smlouvu za situace, kdy
stovatel nebyl vlastnkem objektu. Tomuto zvru o projeven vli stran
pojistn smlouvy svd i chovn vedlejho astnka, kter, i pes sv nsledn
tvrzen o absolutn neplatnosti tto smlouvy, na jejm zklad sten plnil.
(I. S 557/2005)
Interpretace obsahu prvnho konu soudem podle 35 odst. 2 ob. zk.
neme nahrazovat i mnit ji uinn projevy vle; pouit zkonnch
vkladovch pravidel smuje pouze k tomu, aby obsah prvnho konu
vyjdenho slovy, kter uinily strany ve vzjemn dohod, byl vyloen v
souladu se stavem, kter existoval v dob jejich smluvnho ujednn. Paklie je
obsah prvnho konu zaznamenn psemn, uritost projevu vle je dna
obsahem listiny, na n je zaznamenn; nesta, e stranm smlouvy je jasn, co
je pedmtem smlouvy a jak jsou jejich prva a povinnosti, nen-li to poznateln

z textu listiny. Uritost psemnho projevu vle je objektivn kategori a takov

projev vle by neml vzbuzovat dvodn pochybnosti o jeho obsahu ani u tetch
osob.
(NS 33 Cdo 2393/2007)
Slovy "veker movit i nemovit majetek", uitmi v prvnm konu, me
bt mnn vechen majetek vetn obchodnho podlu; takto formulovan kon
me vyvolat zamlen prvn nsledky. Takov projev vle je teba vdy
vykldat podle skuten vle toho, kdo prvn kon uinil, nen-li tato vle v
rozporu s jazykovm projevem, a to i v ppad, jedn-li se o prvn kon uinn
formou notskho zpisu.
(NS 30 Cdo 517/2002)
Jazykov vyjden prvnho konu zachycen ve smlouv mus bt nejprve
vykldno prostedky gramatickmi (z hlediska monho vznamu jednotlivch
pouitch pojm), logickmi (z hlediska vzjemn nvaznosti pouitch pojm) i
systematickmi (z hlediska azen pojm ve struktue celho prvnho konu).
Krom toho soud na zklad provedenho dokazovn posoud, jak byla
skuten vle stran v okamiku uzavrn smlouvy, piem podmnkou pro
pihldnut k vli astnk je to, aby nebyla v rozporu s tm, co plyne z
jazykovho vyjden konu.
(NS 25 Cdo 1650/98)
Pi vkladu prvnho konu ve smyslu 35 odst. 2 ob. zk. lze na vli
toho, kdo kon uinil, usuzovat tak s pihldnutm k nslednmu chovn
smluvnch stran.
(NS 1 Odon 95/1997)
Nen dleit, byla-li vle vyjdena pomoc pojmu, kter obansk zkonk
nezn; podstatn je, e jeho vznam je bn dostupn. Legln vznam storna je
zejm potud, e pedstavuje ekvivalent vrazu zruen, piem zruen smlouvy
je ji pojmem leglnm a stejn jako odstoupen od smlouvy je konem, kter
smuje k jednoznan urenm dsledkm
(NS 3 Cdon 1398/96)
K posouzen skuten vle pisatele zvti, jsou-li o n pochybnosti, je teba
zjiovat vedle znn textu listiny (slovnho vkladu) vechny okolnosti, za nich
byl projev vle o ustanoven zvtnch ddic uinn a z nich lze dovodit
skutenou vli zstavitele. Okolnosti ppadu jsou skutenosti existujc vn
vlastnho projevu vle, a to i tehdy, kdy je pedepsna psemn forma. Nen
napravovnm neuritosti projevu vle, jestlie projev vle je vykldn se
zetelem k okolnostem ppadu.
(NS 4 Cz 61/86)

Literatura:
viz u 555

557
(Vklad contra proferentem)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 5)

II. Aplikace (6 a 10)

Z dvodov zprvy:

viz u 556

I. el a psobnost

elem tohoto vkladovho pravidla je zabrnit negativnm dsledkm

nejednoznanch vraz. Strana, kter uv uritch vrazovch prostedk, by
mla ve vztahu k adrestovi zajistit transparentnost projevu vle. Jinmi slovy,
strana by mla projev formulovat, tj. vyjadovat se tak, aby se vyhnula
dvojznanm (vceznanm) vrazm. Nejistota je kodliv, nebo adrest
projevu vle, jeho neuritost spov v pouit nejasnho vrazu, si asto nen
schopen uvdomit rozsah svch prv a povinnost, protoe neme vyhodnotit
vsledek odlinho ppustnho vkladu.

Pravidlo contra proferentem chrn stav vc, kter by existoval za

pedpokladu, e by takov vraz uit nebyl. Strana, kter takovto vrazy
pouv, toti zpravidla zaml vyut nejistoty druh strany ve svj prospch a
ztit postaven adresta omezenm jeho prv.

Komentovan ustanoven aplikuje znn prvnho jednn tak, aby to

odpovdalo oprvnnmu postaven jeho adresta; pit proto nevhody z nj
pro adresta vyplvajc jeho autoru (jednajcmu). Jinmi slovy m brnit
negativnm nsledkm, je pro adresta plynou z projevu vle jednajcho, a ve
svm vsledku zpsobit znn projevu vle v horizontu adresta.

Pravidlo contra proferentem dochz nejvznamnjho uplatnn v

ppadech dvojho druhu. V prv ad chrn stranu, kter akceptovala text
smlouvy, ani o jeho obsahu mohla rozumn vyjednvat (jde nap. o akceptaci
veobecnch obchodnch podmnek strany, kter je na trhu v dominantnm
postaven a o obsahu jejho nvrhu neme adrest za rovnocennch podmnek
vyjednvat).

Jinho druhu je ppad situan slab strany - spotebitele, jen mus bt

vi silnj stran (podnikateli) obzvl chrnn. Z tohoto dvodu se vykldan
pravidlo dle rozvd v 558 odst. 1 vt druh.

II. Aplikace

Nejasn vraz i ustanoven se vylo v neprospch toho, kdo jich pouil

jako prvn.

Tuto zkonnou formulaci nelze za kadch okolnost vykldat bez

pihldnut k odpovdnosti adresta za jeho jednn ( 556). Jestlie toti adrest
projevem akceptoval "nejasnou" klauzuli a pak o celm prvnm jednn
vyjednval, ani by na nejasnost vrazu pouitho jednajcm upozornil, znamenal
by doslovn vklad komentovanho ustanoven, e pi rovnm postaven stran by
zkonodrce toleroval nepelivost adresta a jednajcho neoprvnn
sankcionoval. Je proto teba pi vkladu komentovanho ustanoven pihlet k
zkladnm pravidlm vkladu, jak jsou formulovna zejmna v 556 odst. 2 a v
558 odst. 2.

Nejde-li o tento ppad, je teba nejasn vraz pitat jeho pvodci a

sankcionovat jej. Pitn nejasnho vrazu jeho pvodci, tedy vklad k ti
jednajcho, znamen, e vznam tohoto vrazu je urovn jeho srozumitelnost z
perspektivy adresta.

Interpret by se zrove ml snait o konformitu vsledku svho vkladu se

zkonem. To znamen nap. prv zmnnou redukci smluvnch klauzul, kter by
mohly vst k zaten celho prvnho jednn vadou, je by ho uinila neplatnm.

Nejasn klauzule, kter nap. protiprvn omezuj odpovdnost jednajcho,

by souasn mly bt obsahov "moderovny"; v tchto ppadech se tedy
doporuuje jejich restriktivn vklad.

Souvisejc ustanoven:

2, 558 odst. 1, 811 odst. 1, 812

Judikatura:
Jsou-li ve smlouv pouity formulace a pojmy, kter lze vykldat rozdln,
jev se bt spravedlivm vykldat je v neprospch toho, kdo je do smlouvy uloil.
(IV. S 182/2001)
Vklad nejednoznanho pojmu obsaenho ve smluvnm ujednn k ti
subjektu, kter jej pouil, je podmnn objektivn nejednoznanost pouitho
pojmu. Pi vkladu prvnho konu je mono pout pouze to interpretan
pravidlo, je je za danch okolnost relevantn.
(NS 28 Cdo 1770/2007)

558
(Prvn styk s podnikatelem)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Prvn styk mezi podnikatelem a nepodnikatelem (3 a 14)

Jazykov vklad v prvnm styku s podnikatelem (3 a 5)

Pklady specifickch vrazovch prostedk v zvislosti na podnikatelsk

innosti (6)

Jednotliv oblasti (7 a 9)

Postaven slab strany (spotebitele) (10 a 14)

III. Podnikatelsk prvn styk a obchodn zvyklosti (15 a 25)

Vznam a psobnost odst. 2 (15 a 17)

Pojem obchodnch zvyklost (18 a 20)

Obchodn zvyklost jako vykldac pravidlo (21 a 22)

Obchodn zvyklost jako soust prvnho jednn (23 a 24)

Vyvratiteln domnnka pouvn obchodn zvyklosti (25)

Z dvodov zprvy:

viz u 556

I. el a psobnost

Komentovan ustanoven je konkretizac pravy v 556 a 557. Vztahuje se

t na adresn prvn jednn. Honoruje zkladn rys tchto projev, tj. nutnost
sledovat projev vle jednajcho a pohlet na nj z hlediska jeho adresta, nebo

schopnost vzjemnho porozumn je zkladem fungovn prvnho vztahu

(styku) zaloenho dvoustrannm i vcestrannm prvnm jednnm. Nutnost
porozumt prvnmu projevu vle vyaduje uritou pi pi vbru pedevm
slovnch vraz jednajcho a pimenou pelivost pi jejich vkladu na stran
jejich adresta.

Komentovan prvn prava se vztahuje na prvn styk s podnikatelem.

Tm zkonodrce rozum, e alespo jednou stranou tohoto styku, resp. stranou
prvnho jednn, je podnikatel. Upravuje dv rozdln situace tohoto druhu
prvnho styku: v odst. 1 jde o vztah mezi podnikatelem a nepodnikatelem, tedy
slab stranou. prava prvnho vztahu mezi podnikatelem a slab stranou
(spotebitelem) ve druh vt prvnho odstavce je speciln pravou ve vztahu k
ustanoven 557. Pravidlo contra proferentem zde neplat. Ustanoven odst. 2
upravuje "prav" podnikatelsk styk, tj. prvn styk mezi podnikateli.

K odst. 1

II. Prvn styk mezi podnikatelem a nepodnikatelem

Jazykov vklad v prvnm styku s podnikatelem

Pi vkladu vrazu, kter me mt nkoliker vznam, zkonodrce ponkud v rozporu s 556 odst. 1 vta prv - vychz ze slovnho vkladu. Ten
vak je prvnm krokem na cest poznn obsahu prvnho jednn, a tedy i elu
a smyslu projevu vle. Zkonodrce se tak pidruje zkladn koncepce pednosti
interpretace podle smyslu a elu ped doslovnm pouvnm slovnho a jinho
projevu.

Slovem "vraz" pouitm v prvn vt komentovanho ustanoven je teba

v souladu s pedchozm vkladem chpat nejen jednotliv slova, ale i cel
ustanoven v souvislostech s projevem jednajcho. I v podnikatelskm styku je
teba v prv ad vychzet z obecnho jazykovho zu. To plat pedevm o
vrazech, kter jsou bn v obecn ei pouvny. Tyto vrazy by mly bt
pouvny, a tedy bt srozumitelnmi i pro laick okruh adrest, tj. pro horizont
chpn odpovdajc rozumu prmrnho lovka, jen se chov s bnou p a
opatrnost ( 4 odst. 1).

Podnikatelsk styk se vak svmi vrazovmi prostedky mnohdy vrazn

odliuje od obecnho jazykovho zu (viz vklad K odst. 2). Podnikatelsk prvn
styk je oblast psoben podnikatel, kde s ohledem na specifickou innost danou
stavem poznn a zkuenost v danm oboru se pouv specifickho jazyka, jen
s n koresponduje. Tento jazyk se uv i mimo samotnou oblast vi
podnikatelm z jinch obor a zejmna vi laick veejnosti, z n se rekrutuj
smluvn partnei podnikatel.

Pklady specifickch vrazovch prostedk v zvislosti na podnikatelsk

innosti

Mluv-li se o vrazech v podnikatelskm prvnm styku, je teba si

uvdomit, e specifick vrazivo je pedevm poplatn urit tematick oblasti.
Je tak zapoteb rozliovat jednotliv sektory i odvtv hospodstv. "Technick"
specifick jazyk se mnohdy proln s prvnickm odbornm jazykem, kter ovem
mnohdy pevld a kter pedstavuje t urit specifick druh jazyka. Specifick
jazyk se objevuje pedevm v oblastech, kter krom shora uvedench vlastnost
vyaduj prv v zjmu dosaen efektivity podnikn pro styk s veejnost
uritho zjednoduen. Slou k tomu obecn rzn druhy formul,
formulovch smluv, veobecnch podmnek a t obchodn zvyklosti (viz dle).
Projevy vle jsou uritm zpsobem typizovny.

Jednotliv oblasti

Lze
tedy
rozeznvat
"podnikatelskho" jazyka:

zejmna

tyto

charakteristick

oblasti

- Oblast finannho hospodstv (jde o nsledujc druhy odbornho jazyka:

ekov a smnen prohlen, dokumentrn akreditivy a stand-by-letter of
credit, ruitelsk prohlen).

- Oblast spolkovho prva a prva obchodnch spolenost.

- Oblast pracovnho prva (zejmna kolektivn smlouvy, smlouvy o podlu na

zen spolenosti apod.).

- Oblast hospodsk soute.

- Oblast stavebnictv.

Tyto a dal oblasti zasluhuj zvltn pozornosti, nebo vyvinuly urit

specifick jazyk. Ten tvo standard pochopen projevu pouvanho
podnikatelem.

Od tohoto ppadu zvltnho "odbornho" jazyka je teba odliit situaci,

kterou m zkonodrce t na mysli, tj. zkuenost z pravidelnho kontaktu mezi
dvma stranami. Na rozdl od shora uvedenho, kter je zkladem pro objektivn
posuzovn konkrtnho jednn, je i hledisko zaveden praxe dvodem k
subjektivn perspektiv v kontextu pedchozch kontakt dotench stran. V
tomto ppad jde dikc "praxe zaveden mezi stranami" o zdraznn
systematickho vkladu upravenho ji v 556 odst. 2.

Postaven slab strany (spotebitele)

Vztah prv a druh vty 558

Vklad problematickho vrazu podle dosavadn praxe subjekt m obecn

vznam, zejmna ve spojen s pravou styku mezi podnikateli obsaenou v 558
odst. 2.

Tento vztah obecnho ke zvltnmu 558 je teba zdraznit zejmna pi

vkladu ustanoven druh vty komentovanho ustanoven. Tu je teba vykldat
tak, e m normativn vznam a pednost ped obecnm ustanovenm v prvn
vt. To znamen, e i za existence pedchzejc praxe mezi podnikatelem a
slab stranou a pi dosud bezproblmovm pouvn uritho vrazu je v
konkrtnm ppad teba dt pednost jednostrannmu hodnocen tohoto vrazu
z hlediska slab strany. Podnikatel mus prokzat, e pi nepochybnm pouvn
musel bt takov vraz slab stran znm.

Podnikatel a spotebitel

Ustanoven odst. 1 pedpokld "situan" nerovn prvn pomr, jeho

jednou stranou je profesionl, jen m pevahu nad stranou druhou z dvod tzv.

informanho monopolu, nebo druhou stranou je nepodnikatel - laik. Psn

vzato, ochrana zamlen v tomto ustanoven by se mohla vztahovat i na
podnikatele, kter se v jazyce, kter pouv jednajc strana, nevyzn, nebo
podnik v jinm oboru, a je tedy v obdobnm postaven jako spotebitel. Protoe
vak zkonodrce vychz z formlnho pojet podnikatele ( 420 a nsl.), je teba
dt pednost tomuto restriktivnmu vkladu ped interpretac, kter by
pedpokldala funkn definici stran, a proto odmtnout naznaenou monost
rozen ochrany i na "nezkuen" podnikatele.

Hledisko vkladu a ochrana slab strany

Za elem ochrany slab strany zdrazuje zkonodrce jednoznan ve

srovnn s ustanovenm 556 odst. 1 vkladov horizont nepodnikatele. Jestlie
tedy nepodnikatel vrazu rozuml jinak, ne jak byl podnikatelem chpn, nen
rozhodujc podnikatelem zamlen a chtn smysl, nbr je teba takov vraz
interpretovat s ohledem na rove jeho porozumn nepodnikatelem. Interpret by
se tedy ml na vraz dvat tak jako objektivn pozorovatel - prmrn spotebitel
a z tto perspektivy tak sporn vraz vykldat. Jestlie vak dosavadn praxe
styku mezi podnikatelem a nepodnikatelem nepinesla v danm vrazu dn
problm, je toto hledisko ("horizont nepodnikatele") pouze pomocnm kritriem
posuzovn, resp. mon korektury hodnocen ochrany nepodnikatele. Na
nepodnikateli, zejmna na spotebiteli, nelze poadovat, aby zjioval vznam
kadho vrazu v nvrhu smlouvy pedloen podnikatelem.

Dkazn bemeno ohledn tto mry porozumn m podnikatel.

K odst. 2

III. Podnikatelsk prvn styk a obchodn zvyklosti Vznam a psobnost

odst. 2

Ustanoven odst. 2 je zvltnm ustanovenm pro "prav podnikatelsk

styk", tj. pro styk mezi podnikateli. Jak plyne z pedchozho vkladu,
podnikatelem se ve smyslu tohoto ustanoven rozum kdokoliv, kdo tento status
m. A to bez ohledu na to, v jakm sektoru (odvtv) podnik. To znamen, e ten
podnikatel, kter nave prvn styk s podnikatelem v oblasti, ve kter
nepodnik, je povinen se pizpsobit tomuto prosted, zejmna jeho vrazivu, a
respektovat i monosti zachovvan nejen obecn, ale v danm odvtv. M

ovem, obdobn jako nepodnikatel v 558 odst. 1, vhodu urit ochrany

zdraznnm vkladu zvyklosti ze sv perspektivy.

elem odst. 2 je upravit vznam obchodnch zvyklost. Ty jsou v jeho

pojet pouvny nejen jako vkladov pravidlo, nbr i jako pm regulace
prvnho vztahu (viz dle).

Jejich vznam je vak omezen tm, e se pipout ochrana jedn ze stran

podnikatelskho prvnho styku, oprvnn namtat neznalost obchodn zvyklosti,
j se jednajc dovolv.

Pojem obchodnch zvyklost

Obchodn zvyklosti je teba chpat jako sociln normy, je jsou sdleny

pslunky urit spoleensk skupiny a tm pln, obsahujce opinio necessitatis,
kol, kter pln zvykov prvo.

Obchodn zvyklosti mohou plnit ti rzn lohy. Mohou slouit jako

"vkladov-aplikan" pravidla pro zjitn vznamu uritch vraz a jejich
aplikaci. Tak se nap. tato pravidla pouvaj k vkladu zkratek "cif" nebo "fob" v
ppadech Incoterms. Druh loha obchodnch zvyklost spov v pravidlu pro
urit plnn, jako nap. v otzce obalu uritho zbo. Konen tet loha
obchodnch zvyklost spov v tom, e tvo obsah uritho ujednn - smlouvy.
To lze uinit jejich integrac do textu smlouvy nebo odkazem jako v ppad
veobecnch obchodnch podmnek.

Vdy vak je teba pihlet k tomu, zda jde o obchodn zvyklosti

"zachovvan obecn" nebo jen v "danm odvtv" i danm regionu.

Obchodn zvyklost jako vykldac pravidlo

V prv vt 558 odst. 2 zkonodrce upravuje obchodn zvyklosti jako

vykldac pravidlo. Z toho lze dovodit postup jak slovnm, tak systematickm
vkladem. K obchodnm zvyklostem "se pihl", tj. provd se vklad v jejich
svtle.

Na rozdl od jinch maxim i vkladovch hledisek se pi interpretaci na

zklad obchodn zvyklosti nepihl k individulnm okolnostem konkrtnho
stavu, nbr standardem (kritriem) je "obecn" platn. Obchodn zvyklosti maj
tedy v tomto smyslu povahu obecnch vykldacch pravidel. Vklad danho
prvnho pomru je zaloen na objektivnm pohledu. Tm, e obchodn zvyklost je
zmnna pmo v prvn norm, m podstatn vt dleitost, ne by tomu bylo v
ppad, e by se k n pihlelo pouze jako ke skutkovmu faktoru. Pouh
spoleensk norma vychzejc z urit zkuenosti faktickho pouvn dostv
tak normativn vznam. Pedpokladem je, e je v souladu s prvnm dem a
nepedstavuje vraz uritho zneuit prva. V takovm ppad, zejmna jestlie
by kontrolnm regulanm orgnem i soudem byla takto oznaena, je obchodn
zvyklost jako vykldac pravidlo nepouiteln. Neme bt tedy v rozporu se
zkonem (slovy zkonodrce "... ledae to vylou zkon"). Pouvn obchodn
zvyklosti jako vykldacho pravidla mohou vylouit strany, a to pedevm
vslovnm projevem vle.

Obchodn zvyklost jako soust prvnho jednn

Tm, e zkonodrce upednostuje obchodn zvyklost ped dispozitivnm

ustanovenm zkona, dv najevo, e obchodn zvyklosti neslou pouze jako
vykldac instrument, nbr i jako pravidlo chovn, je se me pmo i nepmo
(viz dle) stt soust nap. smlouvy. Strany mohou urit ustanoven zvyklosti
vslovn pevzt do svho ujednn nebo na n odkzat (pm pouit) a tm je
t uinit soust svho prvnho jednn. Pokud se takto recipovanmu
ustanoven obchodnch zvyklost pipisuje stejn i obdobn psobnost jako
ustanoven zkona, znamen to, e zkonn prava obsaen v dispozitivn
zkonn norm je vylouena. Nelze patrn ve smyslu tto "vylouen" normy
zvyklost ani vykldat.

Podstatn je ustanoven o recepci obchodn zvyklosti jako sousti

smluvnho uspodn. Zkonodrce toti pipout tuto integraci i tak, e k tomu
dojde mlky i jinm konkludentnm jednnm. Jinak eeno, hodlaj-li strany
vylouit platnost obchodn zvyklosti, a to nejen jako vkladovho pravidla, mus
tak uinit vslovn i konkludentn. Ustanoven zvru prvn vty 558 odst. 2
m toti vznam i pro vtu druhou.

Vyvratiteln domnnka pouvn obchodn zvyklosti

Obdobn jako v 558 odst. 1 stanov zkonodrce i v prvnm styku mezi

podnikateli ochranu pro adresta prvnho jednn, je znamen pouvn

obchodn zvyklosti. Jeden podnikatelsk subjekt se me zvyklosti dovolat za

pedpokladu, e druh strana byla alespo s postupem podle n srozumna. Zde
zkonodrce konstruuje vyvratitelnou domnnku pouvn obchodn zvyklosti.
Ten, kdo ji hodl pouvat, m vak dkazn bemeno vi tomu, kdo hodl pouit
obchodn zvyklosti vylouit. Standard ochrany, a tedy oprvnnost nmitky
dotenho, nen vak pro nho pli vysok. Zatmco v ppad spotebitele se
vyaduje znalost uritho vrazu, v ppad obchodn zvyklosti v podnikatelskm
vztahu posta, aby doten podnikatel byl s postupem, tj. s pouvnm (aplikac)
obchodn zvyklosti srozumn. Znamen to tedy, e v pravidelnm styku mezi
podnikateli nelze namtat neppustnost pouvn urit zvyklosti a poadovat jej
vylouen, jestlie t zvyklost byla v obdobnch souvislostech pouvna ji
dve. I zde vak m dkazn bemeno ohledn vyvrcen vyvratiteln podmnky
podnikatel, kter se zvyklosti dovolv.

Souvisejc ustanoven:

1744, 1754

Souvisejc pedpisy:

zk. . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele

Literatura:
Lokajek: Zsady poctivho obchodnho styku. PrRo, 2013, . 1, s. 16.

Oddl 3
Forma prvnch jednn

559
(Svoboda formy prvnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 3)

II. Dkazn a jin funkce (4 a 5)

III. Druhy formy (6 a 22)

Dohodnut (smluvn) forma (11 a 16)

Zkonn forma (17 a 22)

Z dvodov zprvy (k 559 a 564):

Navren ustanoven pojednvaj o form prvnho jednn. Je-li prvn

jednno v urit form, a ji se k n pistoupilo z jakhokoli dvodu, lze obsah
takovho prvnho jednn zmnit, pokud se pro zmnu zvol forma pvodn
zvolen nebo forma psnj. Jedn-li se vak o formu, kterou si strany samy
zvolily, plat toto pravidlo jen, pokud si tak strany ujednaj.

I. el a psobnost

Zkonodrce provedl v obanskm zkonku inn vylepen pedchoz

relativn strun pravy zakotven v 40 ob. zk. . 40/1964 Sb. prava v
oddlu 3 dlu 1 hlavy V ( 559 a 564) je celkov nesena v podstatn liberlnjm
duchu, jen je pznan pro cel kodex. Vychz se z autonomie vle, kter je
konkrtnmi pedpisy omezena v nutnm rozsahu. Komplexnj prava formy
prvnho jednn (ekvivalentem tohoto pojmu je "podoba", je je pedepsna
nap. v prav spotebitelskch smluv - 1810 a nsl., jmenovit v 1830 a
1843 odst. 1) pispv vrazn k prvn jistot. Bere v vahu i vvoj technologi a
jejich vznam pro prvn styk a respektuje poteby handicapovanch osob.

Koncepce je ovldna vslovn zakotvenou zsadou bezformlnosti (volba

"libovoln formy"). Jak jednostrann, tak dvoustrann prvn jednn lze init v
zsad bez ohledu na formu. Zsada svobody formy je dleit faktor efektivity

prvnho styku, kter by byl zejmna v ppad masovch prvnch jednn

kadodennho ivota velmi zaten, a tedy problematizovn. Pedepsan forma
prvnho jednn jako nleitost jeho existence nen soust kadho prvnho
konu, nbr je povaovna za atribut uritch vybranch prvnch jednn. V
zsad se tedy strany mohou svobodn rozhodnout, kterou formu svho projevu
(stn, psemnou, konkludentn apod.) zvol, ani by se musely podrobovat
uritmu reimu.

Existuje vak cel ada dvod pro existenci formln psnosti. Forma hraje
vznamnou lohu nap. pi dokazovn, m vznamnou legitiman a informativn
funkci, funkci uritho varovn i funkci kontroln. Stanoven povinn formy
sleduje veejn i soukrom zjem (zjem stran). Jej nedodren proto pedstavuje
vadu prvnho jednn s (monou) sankc neplatnosti (viz ble koment k 582).
Institut formy jako povinn nleitosti prvnho jednn je tak nap. podrobn
upraven u specifickch prvnch jednn, kde forma hraje mimodnou lohu,
jako nap. u zvt a dalch institut ddickho prva (viz koment k 560).

II. Dkazn a jin funkce

Dkazn funkce je zce spojena s funkc legitiman. Ve form listiny lze

prokzat obsah prvnho jednn o poznn snze neli formou stn. I pro dal
vyjednvn o smlouv je vznamn formulovat jej nvrh v psemn form. Tato
forma m nepochybn vznam i pro tet osoby.

Dky psemn form si strany lpe uvdom (edukan funkce) obsah

prvnho jednn a pi plnn svch povinnost, resp. vkonu svch prv jsou lpe
orientovny. Ptomnost kvalifikovan osoby, nap. note pi vzniku notskho
zpisu, zajiuje lep kontrolu obsahu, a tud i lep porozumn podstat
prvnho konu.

III. Druhy formy

Obansk zkonk zn nkolik typ forem prvnch jednn, kter se

rozliuj podle rznch kritri.

Z hlediska toho, kdo stanovil uritou formu jakou povinnou (resp. z hlediska
psoben zsad autonomie vle a prvn jistoty) lze rozliovat formu dohodnutou

(smluvn, tj. stanovenou stranami) a formu zkonnou (stanovenou zkonodrcem,

resp. pedepsanou zkonem).

Z hlediska technickch prostedk, jimi se projev vle manifestuje, lze

rozeznvat formu psemnou a dal formy, je zkonodrce v uritch ppadech
povauje za instrumenty ekvivalentn form psemn. Jde pedevm o formu
elektronickou i jinou uskutennou pomoc dalch technickch prostedk ( 562
odst. 1) nebo o formu uskutennou prostednictvm jin osoby ( 563 odst. 1).

Z jinch hledisek lze dle rozliovat formu textu ( 562 odst. 2), formu
oven podpisu nebo t formu veejn listiny.

Zkonodrce tradin pedpokld, e pevn vtina prvnch jednn

ve form pedepsan zkonem (zkonn forma) se uskuten ve form psemn.
Pipout vak jej ekvivalenty za uritch podmnek, a to zejmna jako nhraky
podpisu ( 561 a 563).

Dohodnut (smluvn) forma

Jednm z projev autonomie vle je oprvnn stran zvolit si pro sv prvn

jednn pslunou prvn formu. Strany mohou zvolit formu psemnou nebo
elektronickou, ale mohou se t rozhodnout pro formu veejn listiny nebo se
dohodnout na dalch formch.

Svoj psobnost je toto zkladn ustanoven 559 ohledn dohodnut

formy omezeno v zsad pouze na hmotnprvn jednn a netk se pedevm
procesnprvnch kon.

Dohodnutou formu lze chpat jako prvnmi subjekty zvolenou formu pro
sv prvn jednn, a to i pro jednn jednostrann, resp. jednn, je jsou inna
kolektivnmi orgny, jako jsou nap. stanovy, rozhodnut orgn prvnickch osob
apod.

Zvol-li si subjekty psemnou formu pro prvn jednn, pro kter tuto formu
pedepisuje ji zkonodrce, avak nikoliv jako pedpoklad platnosti, pak plat, e

takov ujednn formy (projev vle) nen njakou dodatenou dohodou, ale jen
opakovnm zkonnho poadavku na formu, a m tedy deklaratorn povahu.

Jestlie m dojt k uzaven smlouvy a navrhovatel veobecnch

obchodnch podmnek k spotebitelskm elm jednostrann vynucuje uritou
formu, mohou bt takov ustanoven neplatn. Mohou toti jednostrann
omezovat slab stranu, a tedy pedstavovat nepimen ujednn, k nmu se
nepihl (viz smrnici Rady 93/13/EHS o nepimench podmnkch ve
spotebitelskch smlouvch a jej plohy, resp. 1815, jen ovem znamen
nikoliv neexistenci takovho ujednn, ale jeho relativn neplatnost).

Vtu za rkou tohoto ustanoven o tom, e ve volb formy je kad

omezen ujednnm, je teba vykldat se zdraznnm zsady "pacta sunt
servanda". Jestlie se strany ji dohodly na form, pak takovou dohodu nelze
jednostrann zmnit.

Zkonn forma

Vcn psobnost

Zkonn poadavek psemnosti, ppadn jeho splnn ekvivalentn formou,

se nepochybn vztahuje na vechny podstatn nleitosti prvnho jednn. Pro
n plat obecn pravidla a speciln pedpisy.

V zsad se vak poadavek psemnosti vztahuje i na dal sousti

prvnho jednn vetn vedlejch ujednn. Nen-li ovem zkonem stanovena
povinnost psemnosti, nebo tato forma slou k ochran pouze jedn ze stran,
netrp takov projev vle vadou.

Pedepisuje-li zkon psemnou formu pro samotnou smlouvu, pak i smlouva

o smlouv budouc mus respektovat tento poadavek.

Zkonn poadavek psemnosti je teba respektovat pedevm v oblasti

ochrany spotebitele. Zde mus bt nap. vechny informativn daje pro
spotebitele v psemn form, resp. textov podob ( 1830, 1843, 1855).

asov psobnost

Je-li pro ely uzaven smlouvy vyadovna psemn forma, je teba tuto
formu dodret i u smlouvy pedbn. Jinak by toti bylo mon pedpis o
zkonn form obchzet. Rozhodujc je vak vdy pedevm funkce t kter
formy a jejho druhu. Tak se nap. zvltn forma nevyaduje u Letter of Intent.
Vyaduje-li zkon pro urit prvn jednn psemnou formu, vztahuje se tato
forma nejen na zmny, ale i na zruen takovho jednn. Tak nap. ddickou
smlouvu lze uzavt pouze v psemn form, ale tak jej zruen i zmny je
nutno uinit v tto form(nap. 1577 pro odvoln zvti).

Osobn psobnost

Zkonn form v zsad podlhaj vechny projevy vle bez ohledu na

jejich subjekty. Je-li psemn forma pedepsna u smlouvy, je teba tuto formu
dodret jak v nvrhu smlouvy, tak i v projevu o jeho akceptaci. Vjimku
pedstavuj ppady, ve kterch zkon dodren zkonn formy vyaduje pouze u
jedn i nkolika stran.

Souvisejc ustanoven:

560 a 569, 582, 1532 a nsl., 1582 odst. 2, 1826, 1830, 1843,
1855, 2525 odst. 1

Judikatura:
Obansk zkonk sice vychz z principu bezformlnosti prvnch kon,
take prvn kon me bt uinn bu vslovn, tj. stn, i psemn nebo i
konkludentnm zpsobem, kter nevzbuzuje vzhledem ke vem okolnostem
ppadu pochybnosti o tom, co jim chtl takto jednajc subjekt projevit. Vjimen
se vak urit forma k platnosti prvnho konu poaduje. Tuto formu me urit
bu zkon, i dohoda subjekt. Pokud smlouva byla vyhotovena psemn, nelze k
jej zmn i zruen pikroit jinak, ne ve smluvn dohodnut form, v danm
ppad opt psemn.
(NS 28 Cdo 295/2012)
U smlouvy, pro ni zkon vyaduje psemnou formu, mus mt psemnou
formu i oferta. Psemn prvn kon, tedy i oferta, je platn jen tehdy, je-li
podepsn jednajc osobou, tj. oferentem.

(NS 20 Cdo 2427/98)

Je-li pro prvn jednn stanovena psemn forma, mus bt uritost projevu
vle dna obsahem listiny, na n je zaznamenn. Nesta, e stran(stranm)
prvnho vztahu je jasn, co je napklad pedmtem smlouvy, nen-li to
seznateln z jejho textu.
(NS 3 Cdon 227/96)

Literatura:
Hulmk: Elektronick prvn styk. PrRo, 2005, . 7, s. 229 a nsl.
Sokol: Podpis, jeho podstata a role pi prvnch konech. PR, 2004, . 12, s.
4 a nsl.
Fekete: Podpis na sukromnch listinch. Justin revue, 2008, s. 201 a nsl.

560
(Zkonn poadavek psemn formy)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem psmenosti (1 a 5)

II. Psobnost (6 a 8)

Vcn prva k nemovitostem (6 a 7)

Zzen, pevod, zmna a zruen vcnho prva (8)

I. Pojem psemnosti

Psemn forma prvnho jednn pedpokld listinu

"psemnost", jako i podpis jednajcho (viz koment k 561).

zvanou

Psemn forma i psemnost pedpokld psemn znaky, bez ohledu na

druh psma a jazyk, ve kterm je psemnost vyhotovena. Za psemnost se
povauje t listina vyhotoven v ji nepouvanm jazyku, cizch znacch, pop. i
ve znakovm slepeckm psmu. Pokud to zkon vslovn nestanov, nen dleit,
jakm zpsobem byla psemnost vyhotovena. Me to bt vlastnorun, psacm
strojem, potaem nebo jakkoliv jinak. Nen rozhodujc, z jakho materilu je
psemnost vyrobena. Obvykle to je papr, avak za psemnost lze uznat i eov
znaky na jinm materilu i pedmtu. Narove psemnosti je postaven projev
uinn i jinmi prostedky ( 562 a 563).

Skld-li se listina z vce list (strnek), je teba, aby mly mezi sebou
vzjemnou souvislost. Spojen (svzn) jednotlivch list nen ke splnn
poadavku psemnosti zapoteb.

V ppad existence vce psemnost je teba vychzet z toho, e

pedpokladem platnosti je respektovn povinnosti psemnosti u hlavn listiny; ta
vak mus vslovn poukazovat na existenci vedlejch psemnost i ploh.

Obdobn jako za platnosti obanskho zkonku . 40/1964 Sb. lze zejm

pipustit zachovn poadavku psemn formy i v ppad, e projev vle byl
uinn telegramem, dlnopisem a elektronickmi prostedky ( 562). Zejmna
vak lze takovouto formu pokldat za rovnocennou form psemn, jestlie pjde
o obvykl prvn styk a prvn jednn bude splovat i jin formln nleitosti,
zejmna podpis (viz koment k 561). Nen pochyb o tom, e v ppad takto
stranami zvolen formy nelze nieho namtat. Dkazn bemeno v ppad
nejasnost spov na tom, kdo tvrd vady takto uinnho prvnho jednn.

II. Psobnost

Vcn prva k nemovitostem

Co je nemovitost, stanov 489 odst. 1. Co je teba povaovat za vcn

prva, plyne z tet sti obanskho zkonku.

Psemnost, resp. zkonnou formu si v tchto ppadech vyaduje princip

publicity, nebo vcn prva je teba zapisovat do veejnho seznamu.

Zzen, pevod, zmna a zruen vcnho prva

Co je zzen, pevod, zmna a zruen vcnho prva, plyne ze tet sti

obanskho zkonku. Podstatn je, e i kdy se smlouva primrn netk tchto
prvnch jednn, je teba dodret psemnou formu takovho jednn jako celku.
Sotva toti lze v praxi fyzicky oddlit pouze jednu st od zbytku. Oznaen stran
by toti bylo v takovm ppad velmi pravdpodobn na jinm mst, ne aby
bylo mon vyhovt poadavku uritosti a srozumitelnosti (viz 553 odst. 1) jinak
ne provedenm cel takovto smlouvy v psemn form.

Souvisejc ustanoven:

1099, 1100, 1493, 2758

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon

Judikatura:
Jde-li o prvn kon, pro kter je stanovena psemn forma, mus uritost
obsahu projevu vle vyplvat z textu listiny, na n je projev vle zaznamenn.
Nesta tedy, je-li astnkm prvnho vztahu jasn, co je obsahem vle, nen-li
to objektivn seznateln osobm, kter astnky prvnho vztahu nejsou.
(NS 25 Cdo 2927/2011)
Stanov-li zkon, e smlouvy o pevodu nemovitost mus mt psemnou
formu, znamen to, e vle smujc k takovmu pevodu vyvol zamlen
prvn dsledky jen tehdy, je-li projevena psemn; souasn mus bt projevy
astnk na te listin. Z toho je zejm, e k uzaven smlouvy o pevodu
nemovitosti nedojde v dsledku jakhokoliv vasnho prohlen adresta nvrhu
(oblta) o pijet nvrhu, ale jen v dsledku prohlen projevenho psemnou
formou na te listin, jako nvrh na uzaven smlouvy. Vi neptomnmu
navrhovateli je pijet nvrhu inn a od okamiku, kdy mu doel nvrh na
uzaven smlouvy, podepsan adrestem nvrhu. I kdy tedy adrest nvrh na

uzaven smlouvy, kter obdrel od neptomnho navrhovatele, podepe a o

podepsn navrhovatele informuje, nen smlouva uzavena, dokud podepsan
nvrh nedojde navrhovateli.
(NS 30 Cdo 3520/2008)
Dolo-li po zniku bezpodlovho spoluvlastnictv manel k dohod o jeho
vypodn, podle n pipadne nemovitost z bezpodlovho spoluvlastnictv do
vlunho vlastnictv jednoho z manel, nedochz tu k pevodu nemovitosti
nebo jej sti, o nm by musila bt uzavena smlouva odpovdajc ustanovenm
46 odst. 1 a 134 odst. 2 ob. zk.
(NS 4 Cz 38/73, Rc 38/74)
Prejav, ktorm sa dva zmocnenie na prvne kony o prvach k
nehnutenostiam, mus by uroben prve tak, ako prvne kony samy ( 40 ob.
zk.), v psomnej forme. Nedostatok v predpsanej psomnej forme nemono
nahradzova neformlnym poprpade konkludentnm prejavom vle.
(NS Cz 330/55, Rc 26/56)
Oven podpisu astnka smlouvy o pevodu nemovitosti nen podmnkou
platnosti smlouvy.
(KS Plze Co 304/65, Rc 25/66)

561
(Podpis)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem podpisu (1 a 6)

II. Ekvivalent podpisu (7 a 13)

Podpis mechanickmi prostedky (8 a 10)

Elektronick podpis (11 a 13)

III. Pluralita jednajcch (14)

IV. Dal poadavky na podpis (15)

I. Pojem podpisu

Podpisem se rozum pjmen. Podepsn jmnem se nevyaduje. Podpis jen

ve znn jmna vak naopak nen dostaujc. Podpis nemus bt iteln. Stejn
vak se jednajc osoba neme spokojit s pouhou parafou.

elem podpisu je prokzat totonost jednajcho. Proto je psemnost bez

podpisu nepln, a tedy v zsad- pedepisuje-li psemnost zkon - neplatn.
Dalm poslnm podpisu je zajistit pravost psemnosti. Je zejm, e poadavek
podpisu me ztit zfalovn. Protoe je podpis zpravidla umstn za textem, m
zrove uritou informativn funkci, nebo znamen ukonen, a tedy v dan
okamik konenost projevu vle. Zpravidla se toti text, kter je umstn za i
pod podpisem, nemus povaovat za soust projevu vle. Naproti tomu i zmny
v textu vyznaen nad i ped podpisem jsou soust obsahu listiny, protoe jsou
poslze stvrzeny podpisem.

I kdy se zjist, e z asovho hlediska podpis pedchzel textu (podpis

bianco), lze na takovouto psemnost nahlet jako na poadavkm zkona
postaujc.

Na rozdl od samotnho textu psemnosti, kter lze sepsat libovolnmi

prostedky, vyaduje se podpis vlastnorun (o jeho nahrazen mechanickmi
prostedky viz ne). Tot plat v ppadech handicapovanch osob podle 563.
Uznv se uskutenn podpisu s pomoc, avak jen za pedpokladu, e vyjaduje
vli jednajcho.

Otzkou je podpis na rozmnoench listinch, kter je jenom otiskem, resp.

kopi - i kdy vrnou - pvodnho podpisu. Pi masovch projevech vle, zejmna
innch obecn uznvanmi prvnickmi osobami, vak lze tuto formu podpisu
pipustit; stejnou funkci pln v tchto ppadech i otisk raztka.

Samotnou existenci podpisu, resp. jeho nepsan nleitosti, mohou strany

svm ujednnm vylouit.

II. Ekvivalent podpisu

Zkonodrce povauje za ekvivalent vlastnorunho podpisu jeho

proveden mechanickmi a elektronickmi prostedky (elektronickou formu).

Podpis mechanickmi prostedky

Plnm ekvivalentem vlastnorunho podpisu je jeho proveden

mechanickmi prostedky tam, kde je to obvykl. Je zejm, e mechanick
prostedky nemaj povahu obecnho ekvivalentu vlastnorunho podpisu. Proto je
pro omezen obvyklosti teba vychzet pedevm z vkladovch pravidel a
pihlet zejmna zaveden praxi mezi stranami, jako i k obchodnm zvyklostem
v irokm slova smyslu (viz 555).

Takovto forma podpisu vak je ppustn i ve vztahu vi slab stran

(zejmna spotebitelm), jestlie to vyaduje efektivita masovho prvnho styku.
Tak nap. za splnn jinak obecn zejmch identifikanch znak lze takovou praxi
pipustit v bankovnm styku a ve finannm sektoru vbec. V tchto sektorech se
obvykle pouv cyklostylovanch nebo jinak rozloench listin s tiskem raztka i
podpisem, je nejsou podpisem vlastnorunm pmo na kad z tchto listin
provedenm.

Monost nahrazen vlastnorunho podpisu mechanickmi prostedky je

eskmu prvnmu du znma ji relativn dlouhou dobu. Obdobn ustanoven
ml ji obansk zkonk . 141/1950 Sb.; akoliv obansk zkonk . 40/1964
Sb. tuto formu v pvodnm znn neml, stala se jej soust novelou . 509/1991
Sb. I za tto pravy se pro obvyklost pouvalo objektivn hledisko (Hulmk, lit. .
3, s. 365).

Elektronick podpis

Posledn vtou ustanoven 561 odst. 1 zkonodrce implicitn pipout

rovnocennost elektronickho a vlastnorunho podpisu. Pouze upravuje, e

zpsob, jak lze podepsat elektronickmi prostedky, stanov jin prvn pedpis.
Jde o zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, kter nleitosti a zpsob
proveden elektronickho podpisu upravuje, a to v souladu se smrnic
2002/19/ES o pstupu k stm elektronickch komunikac a piazenm zazenm
a o jejich vzjemnm propojen (pstupov smrnice) a smrnic 2002/20/ES o
oprvnn pro st a sluby elektronickch komunikac (autorizan smrnice).

Elektronickm podpisem se rozumj daje v elektronick podob, kter

jsou pipojen k datov zprv nebo jsou s n logicky spojen a kter slou jako
metoda k jednoznanmu oven identifikace dan osoby ve vztahu k datov
zprv[viz 2 psm. a) zk. . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu].

Na rozdl od elektronickho podpisu evidentn nelze pisvdit nzoru, e

by ekvivalentem vlastnorunho podpisu mohly bt elektronick znaky upraven
zkonem . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, jak se sprvn domnv
Hulmk (lit. . 3, s. 367).

III. Pluralita jednajcch

Zkonodrce i z dvodu ochrany zjmu tetch osob a veejnho zjmu

vyaduje v ppadech upravench v 560 odst. 2 zvltn reim pro jejich projevy,
ktermi se zizuje nebo pevd, resp. mn i ru vcn prvo k nemovitosti, na
jedn (te) listin. Znamen to, e aby kupn smlouva, kterou se pevd
vlastnick prvo k nemovit vci, splnila tento poadavek, nemla by bt
sepsna tak, e nvrh a jeho pijet budou nap. na dvou relevantn
samostatnch listinch. Pokud by vak tyto listiny byly chronologicky oslovny a
pokud by podpisy jejich astnk byly pod vlastnm textem smlouvy, lze soudit,
e tomuto poadavku by bylo vyhovno.

IV. Dal poadavky na podpis

Nkter prvn pedpisy vyaduj k zajitn identity jednajcho a pravosti

jeho podpisu i vy standard ne vlastnorun podpis. Pedepisuj toti jeho
oven [zk. . 21/2006 Sb., o ovovn shody opisu nebo kopie s listinou a o
ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon (zkon o ovovn)].
Ovenm stvrzuje oprvnn osoba pravost podpisu.

Souvisejc ustanoven:

 1756 a 1758

Souvisejc pedpisy:

zk. . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu,

zk. . 21/2006 Sb., o ovovn shody opisu nebo kopie s listinou a o

ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon (zkon o ovovn)

Judikatura:
Nedostatek podpisu jednoho z astnk zstavn smlouvy nelze dovozovat
z toho, e dlunk ke svmu podpisu nepipoj otisk raztka. Nejsou zde toti
pochybnosti o tom, e by smlouvu dlunk nepodepsal.
(NS 21 Cdo 925/2012)
Psemnost spov v tom, e projev vle (prvn kon) jednajcho subjektu
zahrnuje vechny podstatn nleitosti zachycen v psemnm textu listiny.
Psemn projev mus bt zrove podepsn, tj. je platn a po podpisu jednajc
osoby. Smlouva, kter mus bt psemn, avak nebyla jejmi astnky
podepsna, neme vyvolat ani zamlen prvn nsledky.
(NS 30 Cdo 1230/2007)
Skutenost, e ve smlouv, pro kterou zkon vyaduje psemnou formu,
nejsou uvedena jmna a pjmen osob, kter ji za smluvn strany podepsaly, nen
dvodem neplatnosti smlouvy pro nedostatek psemn formy.
(NS 29 Odo 965/2006)
Poadavek na psemnou formu hmotnprvnho konu astnka vi
soudu je splnn, je-li prvn kon (m-li vechny potebn nleitosti) uinn v
psemnm podn astnka urenm soudu nebo je-li uveden v protokolu, kter
soud sepsal o jednn nebo o jinm svm konu. Takovm protokolem je i
protokol o jednn, piem z hlediska uznn psemn formy v nm zachycenho
prvnho konu nen v souladu s ustanovenm 41 odst. 3 o. s. . nezbytn, aby
byl astnky rovn podepsn.
(NS 33 Odo 357/2003)
I v ppad, e psemnou smlouvu, jejm astnkem je prvnick osoba,
podepsalo vce osob oprvnnch za ni jednat, posta k platn zmn smlouvy

podpis jakkoli, teba i zcela jin osoby, pokud je oprvnna za prvnickou osobu
samostatn jednat a zavazovat ji.
(NS 33 Odo 1138/2003)
Psemn forma prvnho konu tedy pedpokld existenci dvou
nleitost: psemnosti a podpisu, piem psemn projev je platn a od podpisu
jednajc osoby, kter na rozdl od textu psemnosti mus bt zsadn
vlastnorun. Monost nahrazen podpisu mechanickmi prostedky (nap.
raztkem, faksimile, reprodukc podpisu na tiskopise) pichz v vahu pouze tam,
kde je to v obanskoprvnm styku - posuzovno objektivn - obvykl.
(NS 25 Cdo 176/1999)
Psemn forma prvnho konu vskutku pedpokld (jak se uvd v
dovoln) existenci dvou nleitost, psemnosti (spovajc v tom, e obsah
prvnho konu je zachycen v textu listiny) a podpisu (jednajc osoby). Na tomto
zklad lze uzavt, e nvrh smlouvy o njmu nebytovch prostor, kter alobce
pedloil dovolatelce, ani jej podepsal, nemohl bt dnou (psemnou) ofertou, a
e o psemn nvrh na uzaven smlouvy o njmu nebytovch prostor mohlo jt a
v okamiku, kdy dovolatelka listinu pot, co ji sama podepsala, zaslala k podpisu
(k akceptaci) alobci.
(NS 20 Cdo 2427/1998)
Psemn forma prvnho konu je dodrena i tehdy, nepipoj-li ji jednajc
osoba ke svmu podpisu oznaen funkce, tebae je takov poadavek uveden v
obchodnm rejstku.
(NS 1 Odon 53/1997)
Jsou-li podle smlouvy kupujcmi oba manel, pak tak mus oba smlouvu
podepsat. Nedostatek podpisu jednoho z kupujcch manel na listin smlouvy o
pevodu nemovitosti ( 46 odst. 1) nen zhojen tm, e vc nabyt za trvn
manelstv jen jednm z manel ze spolench finannch prostedk je
pedmtem bezpodlovho spoluvlastnictv manel (dnes spolenho jmn
manel).
(NS 4 Cz 29/73, Rc 39/74)
Jestlie zstavitel pro nemoc a slabost sm neml dost sly zv podepsat,
ale podal jinou osobu, aby mu pi podepisovan pidrela ruku, takto uinn
podpis s pomoc jin osoby m povahu podpisu zvti.
(NS SR Rv 120/48, Rc 202/49)

Literatura:
Brzda, Souek: vaha o podpisu. Socialistick sdnictvo, 1971, s. 45 a
nsl.

ermk: Elektronick podpis - pohled soukromoprvn. BA, 2002, . 11-12,

s. 64 a nsl.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 365, 367.

562
(Ekvivalenty psemn formy a spolehlivost elektronickho systmu)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Ekvivalenty (nhraky) psemn formy (listiny) (1 a 6)

II. Vyvratiteln domnnka spolehlivosti elektronickch zznam (7 a 13)

Z dvodov zprvy:

viz u 559

K odst. 1

I. Ekvivalenty (nhraky) psemn formy (listiny)

Do odst. 1 pevzal zkonodrce koncept obsaen ji v 40 odst. 4 ob.

zk. . 40/1964 Sb. Tmto ustanovenm zkonodrce uinil rovnocennmi
psemn form ("psemn forma je zachovna"), ty ppady, kdy prvn jednn je
uinno telegraficky, dlnopisem nebo elektronickmi prostedky, je umouj
zachycen obsahu prvnho jednn a uren osoby, kter prvn jednn uinila.
Rozdl oproti pedchoz prav je v komentovanm ustanoven v tom, e vslovn
uveden formy, tj. telegrafick a dlnopisn forma, byly zahrnuty pod pojem
technickch prostedk. Komentovan prvn prava tak umouje rozit druhy
rovnocennch nhraek psemn formy i na dal technick prostedky.

Elektronick forma projev vle je definovna v zkon . 127/2005 Sb., o

elektronickch komunikacch, a jej technick parametry podlhaj reimu tohoto
zkona.

Elektronick forma pedpokld elektronick dokument, tedy elektronick

data, kter jsou obsaena (uchovvna) v urit databzi a bez technickch
prostedk nejsou iteln. Pedpokld se vak, e data jsou iteln v psemnch
znacch a lze je tak pechovvat. Na pechovvn elektronickch dat nejsou
kladeny vysok poadavky - posta uchovn projevu vle na flash disku, CD
nebo v samotnm potai. Samotn text dokumentu v elektronick podob je
vak teba striktn odliovat od podpisu, kter m zvltn reim ( 561 odst. 1).

Elektronickou formu, ppadn jin alternativn prostedky vyjden projevu

vle, lze pout jenom tehdy, jestlie elektronick forma je zpsobil nahradit
psemnou formu. Alternativn vak plat opan pravidlo, tj. e v zsad me
bt na mst psemn formy elektronick forma vdy aplikovna. To plat nejen o
zkonn psemn form, ale i o psemn form smluvn.

Elektronickou formu a uit jinch technickch prostedk me vak

vylouit prvn pedpis, jako i prvn jednn (smluvn forma). Strany mohou
urit, e prvn jednn v elektronick form je dkazem urit formy prvnho
jednn v psemn form. Otzkou je t akceptovn nahraditelnosti v ppad,
e elektronick forma projevu vle byla pouita jednostrann oproti dosavadn
praxi stran a zvyklosti v danm regionu i sektoru. Prvn pedpisy o zkonn
form jsou kogentn povahy. Proto v tch ppadech, kde je vyadovna psemn
forma jako pedpoklad platnosti prvnho jednn, lze trvat na reimu
nahraditelnosti psemn formy formou elektronickou. V ppad smluvn formy
mohou strany pouvn elektronickch dokument vylouit.

I pro elektronickou formu prvnch jednn plat pedpisy relevantn pro

zkonnou psemnou formu. Elektronick forma toti nen dn samostatn
forma, nbr substitut formy psemn. Pmo je teba aplikovat 559 a nsl. na
otzku elektronick formy prvnch jednn.

K odst. 2

II. Vyvratiteln domnnka spolehlivosti elektronickch zznam

Zatmco psemnou formu nelze zpochybovat, neplat to beze zbytku o

zznamech daj o prvnch jednnch v elektronick form. Proto zkonodrce v
odst. 2 stanov vyvratitelnou domnnku spolehlivosti zznam v elektronickch
systmech se zvltnm reimem pro elektronick zznam pozen pi provozu
zvodu.

Zznamy daj o prvnch jednnch nelze dle zpochybovat (jsou

spolehliv), provdj-li se systematicky a posloupn a jsou-li chrnny proti
zmnm.

Zkonodrce umouje, aby pochybnosti o pravosti daj o prvnch

jednnch v elektronick podob smly bt proveny. To plat i o psemn form s
tm rozdlem, e dkazn bemeno m ten, kdo tento elektronick systm pouil;
naproti tomu u psemn formy nese dkazn bemeno ten, kdo nepravost tvrd.

Domnnka spolehlivosti, a tedy pravosti, se tk pouze zznamu o

prvnch jednnch. Netk se tud podpisu, na kter se tento pedpis
nevztahuje. To plyne ze systematickho vkladu komentovanho ustanoven a
561, kter zeteln odliuj podpis jednajcho a prvn jednn.

Ten, kdo vyuv elektronick systm, je povinen vyvrtit tvrzen a prokzat

domnnku pravosti, e zznamy se provdj systematicky a posloupn a jsou
chrnny proti zmnm. Podstatn je, e se tedy nezkoum okolnost samotnho
autorstv a sprvnosti zznam, ale jejich systematinost a posloupnost, a tedy i
plnost. Tak lze doshnout toho, e se proke urit provzanost, resp. vnitn
souvislost mezi tmito zznamy, a vylou se jejich zfalovn. To souvis s
ochranou proti zmnm. Zmny me provdt jak samotn strana, tak tet
osoba. Dkaz o tom mus opt provst ten, kdo zznamy v elektronick form
poizuje. Tohoto dkazu doshne zejm tak za pomoci provozovatele
elektronickho systmu, nen-li jm sm.

Domnnku sprvnosti (spolehlivosti) zznamu v druh vt konstruuje

zkonodrce pouze pro zznam pozen pi provozu zvodu ( 502).

Jestlie se druh strana, tj. kter neprovozuje elektronick systm, dovol

sprvnosti zznamu dajo prvnch jednnch pozench pi provozu zvodu,
znamen to, e zznam je teba povaovat za spolehliv. Pedpokladem vak je,

e druh strana alespo zznam jako spolehliv potvrd. Rozhodujc je rozsah

takovhoto kladnho projevu druh strany. Schvl-li druh strana prvn jednn
jako celek, znamen to, e ji proti nmu neme vznet nmitky.

Souvisejc ustanoven:

560, 561

Souvisejc pedpisy:

zk. . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch

Literatura:
Taichman, Ptkov: Elektronick zpsob obchodovn a prvo. Prvn
zpravodaj, 2000, s. 3 a nsl.

563
(Forma jednn handicapovanch osob)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost prvn pravy (1 a 2)

II. Jednn v psemn form (3 a 6)

III. Podpis (7 a 10)

IV. Svdci (11 a 12)

V. Jednn prostednictvm veejn listiny (13)

Z dvodov zprvy (k 559 a 564):

Zsady, na nich je vybudovna konstrukce 40 odst. 5 stvajcho

obanskho zkonku o jednnch osob neznalch ten a psan, pejm 563
osnovy potud, pokud rozliuje skutkov podstaty, kdy posta k jednn takovch
osob soukrom listina a kdy listina veejn. Oproti dosavadn prav se vak
jednajc osoba, neschopn ten a psan, bere vce v ochranu tam, kde pro jej
prvn jednn posta forma listiny soukrom. Z toho dvodu se pro takov
ppad nov navrhuje vydat ptomnost a podpisy alespo dvou svdk. Dal z
navrhovanch zmn sleduje zkladn linii vstavby kodexu, toti akcent na
dstojnost a autonomii vle lovka. Z toho dvodu se jev jako nepijateln
vyluovat lovka astnho na prvnm jednn uskuteovanho psemnou
formou z monosti uinit na listin, z n mu plynou oprvnn nebo povinnosti,
vlastn znamen. Osnova se v t souvislosti nevrac k tradinmu termnu
"znamen ruky", kter nen zcela pesn.

I. el a psobnost prvn pravy

elem pravy je umonit init prvn jednn, je vyaduj psemnou

formu, osobm sice pln svprvnm, avak uritm zpsobem postienm. Jinak
by toti tyto osoby, kter nejsou s to st a/nebo pst, byly vyloueny z uritch
oblast prvnho styku, v nich se bu od stran, anebo ze zkona vyaduje
psemn forma prvnch jednn. Zkonodrce se tak star o to, aby handicap
tchto osob vyrovnal a zrove se postaral o hodnovrnost jejich projev tm, e
jejich podpisu vnuje zvltn pi.

Komentovan prava vychz z konceptu 40 odst. 5 ob. zk. . 40/1964

Sb., jeho znn rozvd a po obsahov strnce vylepuje ve prospch
postiench osob.

K odst. 1

II. Jednn v psemn form

Je zejm, e ten, kdo a ji pechodn, i trvale nen schopen st a/nebo

pst, nen ani schopen samostatn jednat v psemn form. Dvod tohoto
handicapu pitom nen podstatn. Me existovat proto, e osoby prost ten i
psan neovldaj, anebo proto, e jsou v dsledku choroby i tlesn vady
doasn i trvale schopnosti st a pst zbaveny. Dosud se podle 40 odst. 5 ob.
zk. . 40/1964 Sb. pro tyto ppady vyadoval edn zpis (ve form notskho
zpisu podle 62 not. du); podle komentovan pravy posta i forma
soukrom listiny.

Ten, kdo nen schopen pst i se jinak formln projevovat, svj projev vle
prost nadiktuje. Komentovan ustanoven to sice vslovn nestanov, ale lze to
pedpokldat.

Neschopnost st, a tm i seznmit se tmto zpsobem s danm projevem

vle, kter je bu vyjdenm dikttu tto osoby, anebo projevem vyhotovenm
osobou jinou, me bt vyrovnna seznmenm se s projevem vle
prostednictvm pstroj i specilnch pomcek nebo prostednictvm osoby,
kterou si jednajc zvol.

Tento postup mus zaruit, aby byl obsah prvnho projevu vle sdlen na
takov rovni, e je mu doten osoba schopna porozumt. Na osobu, kter
umon jednajcmu seznmit se s psemnm projevem, zkonodrce neklade
dn zvltn poadavky. Posta proto svobodn volba handicapovan osoby.

III. Podpis

Psemnost vytvoen v reimu tohoto ustanoven by mla bt i podepsna.

Schopnost podpisu je u mnohch osob, je nejsou schopny st a/nebo

pst, zachovna. Proto se u tto skupiny osob pedpokld, e pod text
psemnosti pipoj vlastnorun podpis.

V ppadech, kdy handicapovan osoba nen schopna se podepsat, zkon

umouje, aby uinila na listin rukou nebo jinm zpsobem "vlastn znamen".
Pedpokld se, e i z tohoto projevu vle lze jednajcho identifikovat. Avak k
tomu, aby se jednalo o platn a inn projev vle, je teba, aby toto znamen
handicapovan osoba uinila ped alespo dvma svdky, z nich jeden pipe k
vlastnmu znamen jmno jednajcho.

Z tohoto ustanoven tak plyne, e podpis lze uinit i jinou konetinou anebo
pomoc pomcek i pstroj.

K odst. 2

IV. Svdci

Ustanoven 39, na kter zkonodrce odkazuje, vymezuje zkladn

poadavky kladen na osoby svdk a na postup jejich jednn vetn
pslunch povinnost.

Relevantn jsou prvn dva odstavce 39. Toto ustanoven je teba aplikovat
pouze obdobn, tj. lze pominout nap. prvn vtu 39 odst. 1, i kdy m kogentn
povahu, protoe pedepisuje formln nleitosti soukrom listiny v ppad
oekvn nezpsobilosti.

K odst. 3

V. Jednn prostednictvm veejn listiny

Komentovan ustanoven m ve vztahu K odst. 1 komentovanho

ustanoven subsidirn povahu. Stanov prvn reim pro ppad, e nelze
uskutenit postup podle ve zmnnho odstavce, piem dvody nejsou
rozhodujc. Je ovem zejm, e i v ppadech, kdy jsou naplnny podmnky odst.
1, me bt projev handicapovan osoby uskutenn ve form veejn listiny, tak
jak tomu bylo za existence 40 odst. 5 ob. zk. . 40/1964 Sb. Psnj forma
prvnho jednn nen na kodu. Komentovan ustanoven se vak pouije i pro
ppady, kdy zkon pedepisuje, aby byl projev vle handicapovan osoby napsn
jej vlastn rukou. V tchto ppadech toti neposta nadiktovat (petlumoit)
projev vle jin osob, kter tento projev zaznamen. Veejn listina ( 567 a
nsl.) obstoj i bez vlastnho znamen uskutennho postienou osobou.
Zkonodrce vak vyaduje, aby jednajc na veejnou listinu, tj. "zpis o svm
prvnm jednn" namsto svho podpisu uinil vlastn znamen.

Souvisejc ustanoven:

 567 a nsl.

564
(Zmna formy)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Podmnky formy zmny prvnho jednn (el) (1 a 2)

II. Zkonn forma a jej zmna (3 a 5)

III. Zmna dohodnut (smluvn) formy (6 a 9)

I. Podmnky zmny formy prvnho jednn (el)

Vznam tohoto ustanoven je zejm a pravidlo v nm uveden by bylo

mon z povahy pravy dovodit i bez vslovnho vyjden. Zkon rozliuje dva
druhy forem, a to zkonnou formu a formu, u n rozhoduj strany (dohodnut,
smluvn forma). Je logick, e zkonodrce oddluje monosti zmny formy podle
toho, zda se jedn o zkonnou nebo smluvn formu prvnho jednn. Zatmco v
ppad zkonn normy stanov monost zmny formy zvenm jej psnosti, v
ppad smluvn formy prvnho jednn mohou strany pln vyut autonomie
vle. Pesto i zde strany musej dodrovat urit pravidla. Tak nap. v dsledku
zmny formy se nesm prvn jednn stt neuritm i nesrozumitelnm. Ty sti
prvnho jednn, kter vyaduj zkonnou normu, nemohou bt zmnou formy
doteny tak, e by nakonec mly mn psn standard. Reim zmny formy se
tk nepochybn nejen samotnho obsahu projevu vle, ale i podpis stran.

Zmna formy se nemus tkat celho prvnho jednn, zejmna jde-li o

jednn, kter je komplexn a zahrnuje vce relativn samostatnch prvnch
jednn (nkolik smluv). Zmna pi dodren shora uvedench maxim, se tedy
me tkat pouze omezen sti takovho sloenho prvnho jednn.

II. Zkonn forma a jej zmna

Pedpokladem jakkoliv zmny formy je obecn pravidlo o psobnosti

zkonn formy ( 560). Zkon vyaduje, aby reim pedepsan pro urit prvn
jednn, resp. jeho projev, se vztahoval nejen na jeho sousti, ale i na dodatky,
ktermi mohou bt pedevm zmny v jeho obsahu. Jinak eeno, i pi
dodatench projevech vle je teba zachovat zkonnou formu, zejmna jestlie
se zmna m dotkat obsahu prvnho jednn. Nen-li takto dodaten projeven
vle v pedepsan form, trp vadou, kter ji in neplatnou ( 582).

Zmn-li strany pvodn znn svho prvnho jednn, mus i pozdji

uinn prvn jednn odpovdat zkonn form. Me bt samozejm uinno
ve form psnj. Tak nap. prvn jednn, je m psemnou formu, me mt
formu veejn listiny (viz koment k 567 a nsl.), podpis pod zmnnm
textem me bt oven.

Jestlie se prvn jednn skld z vce druh vle, kter vyaduj zkonnou
formu, a tch, kter ji nevyaduj, pak se toto ustanoven vztahuje zcela logicky
pouze na ty projevy vle, kter podlhaj reimu zkonn formy.

III. Zmna dohodnut (smluvn) formy

Strany jsou vak "pny smlouvy", a proto mohou ve vzjemn shod jednat
bez omezen ohledn standardu formy svho jednn. I zde vak plat omezen
autonomie vle. Pedn by mly dbt toho, aby pi zmn formy nemnily i urit
znaky, znaky nebo vrazy, kter by nemly bt postieny zmnou formy. Jinak
by se vystavovaly riziku neshod v textu a nutnosti vkladu, ppadn jet dalm
rizikm.

Zatmco v ppad zkonn formy prvnho jednn lze jeho zmnu vyjdit
ve stejn i psnj form, mohou se strany dohodnout i na form mn psn.
Mohou tedy mnit psemn vyhotovenou smlouvu souhlasnm projevem vle do
formy stn. Z nj vak mus plynout konsens i ohledn formy. Tento konsens mus
nap. vylouit pvodn ujednn o tom, e zmny a dodatky lze init pouze
psemnou formou.

Zmna formy nesm naruit kogentn ustanoven o povinn zkonn form

na ochranu uritch osob. To se v prv ad tk osob handicapovanch, kter
mohou bt stranami smlouvy. V takovch ppadech je teba dodret pravidla,
kter zaruuj jejich ochranu.

Obdobn to plat i v ppad spotebitelsk smlouvy. Ani spotebitel neme

"doplatit" na zmnu formy prvnho jednn. Tak nap. nesm bt zmnno psmo
tak, aby nakonec smlouva byla obtn iteln nebo neiteln, resp.
nesrozumiteln.

Judikatura:
Psemn uzavenou smlouvu se sjednanou vhradou zmn v psemn
podob lze zmnit i jinou formou (nap. stn uinnmi prvnmi kony), nen-li
vas namtna jejich relativn neplatnost; tento zvr se netk smluv, u nich
psemnou formu stanov zkon.
(I. S 1264/11)
Obsahuje-li psemn uzaven kupn smlouva ustanoven, e me bt
mnna nebo zruena pouze dohodou stran v psemn form, me bt mnna
nebo zruena pouze psemn. Ppadn konkludentn dohoda by tedy nemla
formu sjednanou astnky.
(NS 32 Cdo 4167/2008)
V ppadech, kdy zkon stanov pro uzaven smlouvy psemnou formu,
nelze takovou smlouvu zruit stn, pop. konkludentnm projevem, ale tento
kon je mon provst jen v psemn form
(NS 32 Odo 890/2006)

Oddl 4
Soukrom listina a veejn listina

Soukrom listina

565
(Pravost a pravdivost soukrom listiny)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Pehled vkladu

I. Listiny a jejich vznam v prvnm ivot (1 a 8)

II. K pojmu soukrom listiny (9 a 10)

III. Podpis soukrom listiny (11)

IV. K pojmu veejn listiny (12 a 13)

V. Dkazn sla veejn listiny (14 a 15)

Z dvodov zprvy (k 565 a 569):

Vzhledem k vznamu soukromch a veejnch listin pro hmotn prvo se

navrhuje zaadit do obanskho zkonku ustanoven o soukromch a veejnch
listinch. Obdobn postupuj nap. civiln kodexy Francie (l. 1317 an.), panlska
(l. 1216 an.), Portugalska (l. 369 an.), Itlie (l. 2699), vcarska (l. 9) nebo
Qubecu (l. 2813 an.). Na rozdl od tchto zkonk stav osnova na prvn msto
soukrom listiny a na druh msto veejn listiny, protoe soukrom listiny jsou
jednodu ne listiny veejn a jsou astji uvny v soukromm styku. Nvrh
pravy je co do azen vech institut systematicky uspodn tak, e postupuje
od obecnjch nebo jednoduch prav k pravm zvltnm nebo sloitjm;
tak je tomu i zde.

Dosavadn ustanoven o listinch v naem prvnm du se poj s jejich

procesnprvnm vznamem ( 129 a zejmna 134 o. s. ., pop. 112 odst. 2 tr.
.); tato prava je veejnoprvn, co je pro soukrom prvn styk bez valnho
vznamu. Je toti nutn stanovit i to, jak inky maj soukrom a veejn listiny
v soukromm styku mezi osobami, nebo to m vznam pro posouzen nap.
takovch otzek, jako je existence dobr vry nebo zavinn apod.

Vznam listin zachycujcch prvn vznamn skutenosti (zejmna prvn

jednn) je dn pedevm z toho hlediska, do jak mry zakldaj dobrou vru v
jejich pravost a pravdivost.

O soukrom listin plat, e je na kadm, kdo se j dovolv, aby dokzal

jej pravost a pravdivost. Z toho se navrhuje vjimka pro ppady, kdy se pi
bnm provozu zvodu vyhotovuj doklady o rznch skutenostech (nap.
pokladn tenky a rzn jin potvrzen). O nich se navrhuje stanovit
vyvratitelnou prvn domnnkou pravdivost[i] jejich obsahu i data vystaven.

Veejn jsou listiny vydan orgny veejn moci v mezch jejich pravomoci
a listiny, kter za veejn prohls zkon (obdobn 134 o. s. .).

Prvn vznam veejn listiny je v tom, e zakld vi kadmu pln

dkaz (tedy dkaz, kter nen teba doplovat) o tom, km a kdy byla vystavena,
jako i o tom, co je v n potvrzeno. Nen vak vyloueno, e veejnou listinu o
prvnm jednn mezi stranami nsledn vyhotoven jin veejn listina zru. Pro
ten ppad je zapoteb chrnit dobrou vru tch, jim byla pedloena prvn
veejn listina a kte jednaj v dve v n, by byl jej obsah nsledn zruen.
Navrhuje se tud stanovit, e vi tetm osobm se lze obsahu druh listiny
dovolat jen po jeho zveejnn ve veejnm seznamu nebo po pedloen druh
listiny tet osob.

I. Listiny a jejich vznam v prvnm ivot

Ustanoven vyjaduje dkazn bemeno ohledn pravdivosti obsahu

soukrom listiny. Toto dkazn bemeno podle komentovanho ustanoven
zsadn t pedkladatele listiny (srov. k tomu Spil, lit. . 5).

Souasn se zde vyjaduje vyvratiteln domnnka uznn pravosti a

sprvnosti (patrn teba rozumt obsahu) listiny osobou, kter ji podepsala (k
tomu dvodov zprva uvd, e spojen "m se za to" vdy vyjaduje tento druh
domnnky, na rozdl od domnnky nevyvratiteln, kter se vyjaduje slovy "plat,
e"). Tato domnnka se uplatn v ppadech, kdy je soukrom listina uplatnna
vi podepsan osob, resp. jejmu ddici, nebo proti tomu, kdo nabyl jmn pi
pemn prvnick osoby jako jej prvn nstupce. Takto vslovn vyjden
koncept chrn pedevm tet osoby a posiluje vznam odpovdnosti za vlastn
prvn jednn. Proti zvru, kter vyplv z vyvratiteln domnnky, neposta
pouh jeho zpochybnn, nbr je teba prokzn opaku. Dkazn bemeno

ohledn opaku, tj. e pouit soukrom listina nen prav nebo e jej obsah nen
pravdiv, bude tit osobu, kter listinu podepsala, resp. jejho ddice, resp.
prvnho nstupce prvnick osoby, kter nabyl jmn pi jej pemn. V tom
spov poslen odpovdnosti za vlastn prvn jednn.

Listina (lat. diploma) nen v eskm prvnm du vslovn definovna.

Prosazen pojmu "listina" je pipisovno F. Palackmu (s myslem odliit
dosavadn univerzln pouvan pojem "list" s pslunm adjektivem). Listina je
obecn psemnost, kter zachycuje dj, stav nebo udlost.

Prvn historie dokld mimodn vznam listin pro ivot obecn a pro
prvn ivot zvlt. Do antickch as jsou datovny prvopotky jejich
vyuvn na naem kontinent (tabelio byl msk ednk sepisujc listiny se
zvltnm prvnm vznamem - instrumenta publica, forensia, publice confecta.).
Dal vznamn etapa pouvn listin m bezprostedn souvislost se vznikem
zvltnho vysokho uen zamenho pouze na vuku sepisovn listin (v italsk
Bologni). Od t doby se rovn traduje pojem "latinsk" nebo "klasick not"
(oznaujc rovn rozdl mezi angloamerickm a kontinentlnm pojetm a
vznamem tto zvltn prvnick profese). Ve vztahu k listinm proto plat, e
historie notsk profese je pedevm zrcadlem vvoje listin (zejmna veejnch)
a jejich vznamu v prvnm ivot coby profese, kter listiny s prvnm
vznamem vyhotovuje (a to akoli v jednotlivch zemch se tato profese formln
ustanovuje v prbhu nkolika stolet).

Listinu lze obecn vymezit jako zprvu podanou na obvyklm movitm

podkladu (hmotn substrt). Tmto podkladem vak nemus bt nutn jen list
papru. Lze pipustit, aby povahu listiny mla zprva zachycen na emkoli jinm
(nap. nelze vylouit, aby lovk v ohroen ivota v dsledku iveln pohromy a
hrozc zkzy zachytil sv prvn jednn teba na jinm substrtu, ne je papr, ze
kterho vak bude mono existenci a obsah takovho projevu vle spolehliv
seznat).

V prvnm ivot je vak ji dnes zcela bn komunikace elektronick

(datov zprvy pedvan prostednictvm datov stnebo na datovm nosii).
Elektronizace se stala obecnm jevem, kter celkem pirozen postupn pronik i
do sfr, kter vykazuj oproti bnmu ivotu znanou mru konzervatismu, nap.
do justice. Pro oblast soukromho prva umonil monost elektronick formy
jednn 40 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb., podle nho mohl bt prvn kon byl-li uinn elektronickmi prostedky - podepsn elektronicky podle zvltnch
pedpis. Tmto zpsobem byla piputna obecn elektronick forma prvnho
konu pro soukrom prvo.

Podobn plat i pro oblast civilnho procesu (viz 42 o. s. .). Mra

elektronizace je v nkterch agendch civilnho procesu tm absolutn (nap.
elektronick platebn rozkaz - 174a o s. ., elektronick soudn spis - 40b o. s. .
nebo on-line rozhod zen u Rozhodho soudu pi Hospodsk komoe R a
Agrrn komoe R - viz www.arbcourt.cz). Podobn stanov takovou monost i
sprvn d (viz 37 odst. 4 spr. du). V souasnosti tvo prvn rmec
elektronick komunikace ada norem rzn prvn sly, z nich je teba pedevm
uvst zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, a dle zkon . 300/2008
Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi dokument. V tomto
trendu pokrauje i obansk zkonk, kter elektronickou formu jednn v
soukromm prvu obecn respektuje a odr (nap. 561 odst. 1).

Listina, a to vedlo k jejmu slcmu vznamu v prvnm ivot, m dky

hmotnmu substrtu (nosii, na nm je zachycena) obecn dlouhodobou
trvanlivost. To lze snadno dokumentovat na zachovanch archivlich. V listin
zachycen obsah projeven vle tak zstv zaznamenn pro pozdj dobu a v
ppad sporu to me vznamn pispt k jeho spravedlivmu vyeen. V tom
spov obecn vznam listin pro prvn jistotu. To plat i pi obecn znm
zkuenosti, e ani listina (dokonce ani veejn listina) nen absolutn odoln vi
padln nebo zsahu do jej pvodn integrity.

II. K pojmu soukrom listiny

esk prvn d neobsahuje vymezen pojmu "listina" ani pojmu

"soukrom listina". Vkladem se pojem "soukrom listina" vyjasn jejm odlienm
od listiny veejn (viz vklad sub IV). Pjde-li v konkrtnm ppad o listinu, kter
nebude listinou veejnou, bude pedmtn listina listinou soukromou. Toto
rozlien m vznam pedevm v civilnm procesu pi dokazovn, protoe oba
tyto druhy listin se vznamn li z hlediska sv dkazn sly ( 134 o. s. .).
Typickm pkladem soukrom listiny me bt zv (kterou vak lze podit i ve
form listiny veejn, viz k tomu 1533 a 1537), oferta, akceptace, smnka,
vzva k zaplacen, kvitance, uznn dluhu, potvrzen pjky, dopis apod. Mohou
se vyskytnout i ppady listin se smenou povahou. Takovou bude napklad
smlouva, kterou si smluvn strany samy sepsaly, a not nsledn na takov
listin pouze ovil podpisy smluvnch stran. Takov listina bude mt zsadn
povahu soukrom listiny a v sti, kde jsou obsaeny ovovac doloky ( 6, 72 a
74 not. du), pjde o listinu veejnou (podobn 25a zk. o advokacii).

Vymezen pojmu "veejn" a "soukrom listina" vychzelo doposud z

veejnho prva, resp. z civilnho procesu, a v soukromm prvu vslovn prava

chybla. Obansk zkonk vnuje listinm zvltn ustanoven, v nich vslovn

zakotvuje soukromoprvn podstatu a vznam listin, dsledky a inky jejich
pouvn v soukromm prvu.

III. Podpis soukrom listiny

Podpis (neboli signatura, z lat. signare - oznaovat) soukrom listiny je

podle obanskho zkonku podmnkou platnosti jednn uinnho v psemn
form ( 562 a 563). Podpis (pipojen jmna nebo jinho identifikanho znaku za
text) m v prvu ten vznam, e podepisujc osoba (signat) takto vyjaduje
svj souhlas s textem nebo jeho autorstv. Zkrcen podpis (napklad
autogramem) se oznauje jako parafa. Problm negramotnosti, kter nemus bt
nutn spojena s omezenm svprvnosti (ve smyslu 55 a nsl.), vyvolv
potebu vyjasnit platnost projev psemn uinnch negramotnm lovkem (
563 tak in piputnm tradinho vlastnho znamen: +++).

IV. K pojmu veejn listiny

Veejn listina (lat. instrumenta publica) je pro soukrom prvo vymezena

v 567. Legln definici veejn listiny lze dle nalzt v o. s. . (viz ustanoven
134). Dle pak i ve spr. du (viz ustanoven 53 odst. 3). Obansk soudn d v
citovanm ustanoven stanov definin znaky veejn listiny a zakotvuje
vyvratitelnou domnnku pravdivosti obsahu veejn listiny. Veejnou listinou je
podle o. s. . a) Kad listina, kter byla vydna soudem nebo jinm sttnm
orgnem v mezch jeho pravomoci.
b) Kad listina, kterou zvltn pedpis za veejnou listinu prohls (typicky je
takto veejnou listinou notsk zpis, kter je 6 not. du, prohlen za
veejnou listinu, nebo dle exekutorsk zpis, kter je veejnou listinou podle 79
odst. 2 ex. du). Sprvn d roziuje okruh veejnch listin (krom uvedench)
o listiny vydan orgny zemnch samosprvnch celk. Pro ely sprvnho
zen bude mt proto charakter veejn listiny i listina vydan orgnem zemn
samosprvy, zatmco v civilnm zen soudnm nikoliv, a proto bude muset bt
soudem posouzena jako listina soukrom. Zkon . 365/2000 Sb., o informanch
systmech veejn sprvy, prohlauje vstupy z informanho systmu v listinn
podob a oven vstupy (vznikl plnm pevodem vstupu z informanho
systmu veejn sprvy z elektronick podoby do listinn podoby) za veejn
listiny (srov. ustanoven 9 odst. 4 cit. zkona). Dal pklady veejnch listin lze
nalzt v zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym
odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), a dalch.

V souvislosti s veejnmi listinami vznik otzka jejich uznvn, pp. t

vkonu v cizch zemch, protoe se jejich veejn vra (vt dkazn sla a
oprvnn pesvden o jejich pravosti a sprvnosti jejich obsahu) zsadn
uplatuje na zem sttu, jeho orgnem byly vydny, resp. jeho normami byly
za veejn prohleny. Proto stty jako podmnku uznn cizozemskch listin na
svm zem zsadn poaduj, aby veejn listiny z jinch stt byly stanovenm
postupem oveny (tzv. legalizace, event. superlegalizace). Tyto otzky jsou
upraveny bilaterlnmi nebo multilaterlnmi mezinrodnmi smlouvami (viz nap.
mluva o vylouen poadavk legalizace cizch veejnch listin, tzv. mluva o
apostilaci, vyhlen pod . 45/1999 Sb. m. s.). V rmci EU jsou tyto otzky
eeny v nazen Brusel I, resp. t v nazen Rady (ES) . 2201/2003, o soudn
pslunosti a uznvn a vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech
rodiovsk odpovdnosti, kterm se ru nazen Rady (ES) . 1347/2000 (Brusel
II bis). Pro ppad, e by mezinrodn smlouva, resp. nazen v rmci EU, nkterou
otzku neupravovaly, bude se dit pravidly zakotvenmi v zkon o
mezinrodnm prvu soukromm (srov. ustanoven 14 a nsl. z. m. p. s.).

V. Dkazn sla veejn listiny

Vznam veejnch listin v prvnm du obecn, a v zen ped soudy a

jinmi orgny zvlt, je pedevm v jejich vy dkazn sle (nkdy se vyjaduje
tak, e jsou tyto listiny nadny veejnou vrou, tj. legitimnm pesvdenm, e
jsou prav a jejich obsah je pravdiv). Tato vlastnost podporuje prvn jistotu a
m vznamn dopad na prevenci spor. Je tomu tak proto, e prv jejich veejn
vra a vy dkazn sla peduruj vsledek ppadnho soudnho zen v ppad
sporu ohledn skutenost zachycench v listin. Obansk soudn d zakotvuje
vyvratitelnou domnnku pravdivosti obsahu (resp. t pravosti) veejnch listin (
134 o. s. .). To znamen, e v dsledku tto domnnky bude dkazn bemeno
ohledn nepravdivosti obsahu (resp. nepravosti) veejn listiny zatovat osobu,
kter pravdivost obsahu napad (popr). Nebude-li vak nepravdivost obsahu
(resp. nepravost) veejn listiny vyvrcena prokznm opaku (pouh
zpochybnn k tomu nepostauje), bude soud povaovat obsah veejn listiny za
pravdiv (podobn i v 53 odst. 3 spr. du).

Oproti tomu bude-li v civilnm soudnm zen relevantn zpochybnna

pravdivost obsahu (resp. pravost) soukrom listiny, bude tento obsah pedmtem
volnho hodnocen soudu.

Souvisejc ustanoven:

 561 odst. 2, 562, 1532 a nsl., 1537 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

134 o. s. .,

53 odst. 3 spr. du,

6, 62 a nsl. not. du,

79 ex. du,

zk. . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy,

zk. . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu,

zk. . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi

dokument

Prvn pedpisy Evropsk unie:

Brusel I, - nazen Rady (ES) . 2201/2003, o pslunosti a uznvn a

vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
a o zruen nazen Rady (ES) . 1347/2000 (Brusel II bis)

Judikatura:
K tomu, aby byla listina vydan soudem veejnou listinou, nepostauje, aby
byla vydna v mezch pravomoci soudu, samozejmm poadavkem kladenm na
veejnou listinu je tak to, aby byla vydna v pedepsan form. Absenci
"vlastnorunho podpisu vyhotovitelky stejnopisu" usnesen pitom nelze
povaovat za pouhou "drobnou formln vadu, kter nem prvn nsledky",
nebo jde o nleitost stejnopisu usnesen soudu vyhotovenho v psemn

podob, pedepsanou v souladu se zkonem obecn zvaznm pedpisem, bez

jejho naplnn nelze listinu vydanou soudem pokldat za listinu veejnou.
Usnesen soudu, kter z tchto dvod nevyhovuje formlnm poadavkm
kladenm na veejnou listinu, tedy nen - objektivn vzato neme bt - zpsobil
potvrdit, e jde o nazen soudu jm sledovan
(NS 21 Cdo 2288/2012)
Pope-li alovan ve sporu o zaplacen vlastn smnky jej pravost, le
dkazn bemeno ohledn pravosti smnky (pravosti podpisu alovanho na
smnce) na alobci, kter smnku k dkazu pedloil a kter ze skutenost v n
uvedench vyvozuje alobou uplatnn nrok.
(NS 29 Cdo 3478/2007)
O listin, vydan adem v cizin ohledn uren otcovstv souhlasnm
prohlenm rodi dtte, plat, e podle ustanoven 52 zkona . 97/1963 Sb.,
mezinrodnm prvu soukromm a procesnm, m takov veejn listina dkazn
moc veejn listiny tak v esk republice bez dalho uznvacho rozhodnut.
(NS Ncu 6/2007)
Osvden vydan stavebnm adem, e na pozemku se nachz stavba,
ke kter se nedochovaly dn doklady, a e objekt je uvn a dle stavebn
technickho uspodn je bez zvad schopn uvn jako objekt pro bydlen,
nen rozhodnutm sprvnho orgnu ve smyslu ust. 244 odst. 1 o. s. . Nelze jej
tedy napadnout alobou podle sti pt ani podle sti tet o. s. ., nbr vc
nle do vcn pslunosti soudu, kter jedn a rozhoduje podle zvltnho
zkona (zkon . 150/2002 Sb., soudn d sprvn) ve sprvnm soudnictv.
(NS 30 Cdo 2036/2006)
Dsledkem procesnprvnho charakteru exekunho titulu, kterm je
notsk zpis, v nm dolo k pevodu pohledvky na jinho, je pouze to, e
ppadn neexistence nroku podle hmotnho prva nen dvodem k zamtnut
nvrhu na nazen exekuce, nbr jen k zastaven exekuce ji nazen. Je-li
mono nakldat s pohledvkou piznanou rozhodnutm soudu, nen dvod, aby
tot neplatilo o pohledvce vtlen do notskho zpisu se svolenm k
vykonatelnosti.
(NS 20 Cdo 2459/2005)
Doloka vykonatelnosti, kterou je opaten stejnopis rozhodnut ( 261 odst.
2 o. s. .), ppadn nvrh na nazen vkonu rozhodnut ( 261 odst. 3 o. s. .),
m charakter veejn listiny; potvrzuje tedy pravdivost v n uvedench daj.
Namt-li povinn jej obsahovou nesprvnost, je povinen ke svm tvrzenm
nabdnout dkazy.
(NS 20 Cdo 1257/2004, Rc 167/05, SoJ 10/05)

Veejnou listinou je technick prkaz motorovho vozidla a osvden o

tomto prkazu, tedy dokumenty vydan ve sprvnm zen, nikoliv protokol ze
stanice technick kontroly, kter slou jako jeden z podklad pro jejich vydn.
(NS 5 Tdo 216/2003)
Za veejnou listinu se povauje takov listina, kter byla vydna orgnem
veejn moci v rmci jeho pravomoci a kter svm obsahem zakld, mn i ru
prva a povinnosti jinch subjekt nebo osvduje njakou skutenost i stav.
Neoven kopie veejn listiny nen veejnou listinou.
(NS 7 Tdo 1071/2003)
Protokol o jednn, kter obsahuje zkonem stanoven nleitosti, je
veejnou listinou (134 o. s. .); astnk, kter s obsahem tohoto protokolu
nesouhlas, mus sv tvrzen prokzat.
(NS 29 Odo 407/2002, Rc 171/04, SoJ 9/04)
Prav veejn listina me bt zbavena sv dkazn sly jen prokznm
pravdivosti opaku, respektive nepravdivosti daj veejnou listinou osvdench.
Dkaz opaku je splnn i tehdy, je-li prokzno, e orgn, kter listinu vydal, tak
uinil na zklad vadnho prvnho hodnocen jinak sprvn zjitnho
skutkovho stavu.
(NS 28 Cdo 17/2000)
Doruenka mus obsahovat vechny potebn nleitosti (tj. i raztko
dodac poty a podpis pracovnka), aby jako veejn listina mohla osvdit
skutenosti na n uveden. To ale plat pouze v ppad, neproke-li se opak.
(NS 26 Cdo 2174/2000)
Doruenka o doruen psemnosti soudu m povahu veejn listiny.
Doruenka ve smyslu ustanoven 134 o. s. . potvrzuje pravdivost toho, co je v
n osvdeno nebo potvrzeno, nen-li prokzn opak. astnk, kter zpochybuje
sprvnost daj uvedench na doruence (namt, e stanoven postup
doruovn nebyl dodren), je povinen o tom nabdnout soudu dkazy a tmto
zpsobem sv tvrzen prokzat.
(NS 21 Cdo 2371/2000)
Vzhledem k tomu, e sprvnost obsahu soukromch listin nebyla v prbhu
zen ped soudy nich stup zpochybnna a teprve v dovoln je namtna
nepravdivost jejich obsahu s tm, e jejich obsah m bt pedmtem dalho
dokazovn, nelze k tto nmitce v dovolacm zen pihlet. innost dovolacho
soudu je toti innost zsadn pezkumnou, kdy rozhodnut odvolacho soudu, a
tedy i sprvnost, pop. plnost jeho skutkovch zjitn lze pezkoumat jen na
zklad skutenost a dkaz obsaench v soudnm spise.
(NS 25 Cdo 626/2000)

Prav veejn listina me bt zbavena sv dkazn sly jen prokznm

pravdivosti opaku, respektive nepravdivosti daj veejnou listinou osvdench.
Dkaz opaku je splnn i tehdy, je-li prokzno, e orgn, kter listinu vydal, tak
uinil na zklad vadnho prvnho hodnocen jinak sprvn zjitnho
skutkovho stavu.
(NS 28 Cdo 17/2000)
U soukromch listin je teba rozeznvat jejich pravost (tedy skutenost, e
soukrom listina pochz od toho, kdo je v n uveden jako vystavitel) a sprvnost
(pravdivost). Popr-li vystavitel pravost listiny, le dkazn bemeno ohledn
pravosti na tom astnkovi, kter ze skutenost v listin uvedench pro sebe
vyvozuje pzniv prvn dsledky.
(NS 22 Cdo 617/99)
Pokud alovan prokazoval nabyt pozemk jeho prvnm pedchdcem
kupn smlouvou (soukromou listinou), bylo na nm, aby tak prokzal jej
sprvnost a pravost, tedy i tu okolnost, e tato listina byla podepsna alobcem.
(NS 22 Cdo 1823/98)
Je-li listina opatena ovovac dolokou note, kter neobsahuje
nleitosti pedepsan ustanovenm 74 odst. 2 zkona . 358/1992 Sb., nelze
podpisy na n uveden povaovat za oven ve smyslu ustanoven 74 odst. 1
tohoto zkona. Takovou listinou nelze prokzat pechod prva nebo povinnosti
podle ustanoven 256 odst. 2 o. s. .
(NS 2 Cdon 721/97, Rc 4/99, Sb. NS 1/99)
Jestlie astnk pope pravost, resp. sprvnost soukrom listiny, pak plat,
e astnka, kter tuto listinu pedloil k dkazu, sth dkazn povinnost a
bemeno dkazn, tento astnk tedy nese procesn nepzniv nsledky toho,
e se v zen nepoda prokzat pravost i sprvnost soukrom listiny.
(NS 3 Cdon 1031/96, Rc 22/97, SoJ 3/97)

Literatura:
Blek, Drpal, Jindich, Wawerka: Notsk d a zen o ddictv.
Koment, 3. vyd., 2005.
David, Itvnek, Javrkov, Kaskov, Lavick: Obansk soudn d.
Koment, 2009.
Mackov, tdro: Zkon o elektronickch konech a autorizovan
konverzi dokument, 2009.
Brta: K povaze veejnch listin a uznn cizozemskch listin za listiny
veejn v eskm prvu. PrRo, 1993, . 2.

Spil: Soukrom listiny v nvrhu novho obanskho zkonku - mal

zamylen nad velkm problmem. PrRo, 2010, . 20.

566
(Pravost a pravdivost soukrom listiny ve zvltnch ppadech)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 565

Vklad:
K odst. 1

Ustanoven upravuje dkazn bemeno ohledn autenticity (pravosti)

soukrom listiny, kter nen podepsna. Dkazn bemeno bude v tomto ppad
tit toho, kdo listinu pouil. I zde zkon posiluje vznam podpisu v prvnm
jednn (vyjden obecn v 561 odst. 1, resp. v 563). K odst. 2

Ustanoven se tk psemnost pouvanch pi bnm provozu zvodu

(obchodn zvod je vslovn upraven v 502, resp. v 503). Pedevm z dvodu
ochrany druhch osob se v tomto ustanoven vslovn zakotvuje vyvratiteln
domnnka, e listiny pouvan pi bnm provozu zvodu dokazuj pravdivost
svho obsahu a vystaven listiny v dob v n uveden. Pokud se jin osoba
dovolv tchto listin ke svmu prospchu, je chrnna jej dobr vra v
pravdivost obsahu listiny a v jej dataci, a to i v ppad, e listina nebyla
podepsna. Dkazn bemeno ohledn opaku bude tit podnikatele, kter zvod
provozuje (pp. jeho ddice nebo pachte na zklad 2349).

Souvisejc ustanoven:

502, 561 a 563, 1532 a nsl., 1537 a nsl., 2349

Souvisejc pedpisy:

viz u 565

Literatura:
viz u 565

Veejn listina

567
(Pojem veejn listiny)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 565

Vklad:

Ustanoven obsahuje legln definici veejnch listin pro soukrom prvo

(doposud se aplikovala legln definice vyjden v ustanoven 134 o. s. ., resp.
t v 53 odst. 3 spr. du). Obansk zkonk v souladu s dosavadnm
konceptem rozliuje dva druhy veejnch listin: a) veejn listiny, kter vydaly
orgny veejn moci v mezch sv pravomoci, a
b) veejn listiny prohlen za veejn zkonem.

Vyjasuje se tak dosavadn stav, kdy prvn d obsahoval dv legln

definice veejn listiny, kter se rozsahem liily, piem soukromoprvn
vymezen veejn listiny chyblo. O veejnou listinu vak nepjde, bude-li mt
pedmtn listina takov vady, e se na ni hled, jako by veejnou listinou nebyla.
Pjde o zsadn vady formy a obsahu tak, jak to pedpokld nap. 6 not. du
nebo ustanoven 77 a 78 spr. du (nicotn rozhodnut). Soudn praxe uvd i

dal ppady, jako nap. rozhodnut zcela nelogick (NSS 5 As 34/2007),

rozhodnut, kter m zsadn nedostatky projevu vle vykonavatele veejn
sprvy (zsadn nedostatek formy, neuritost, nesmyslnost), rozhodnut, kter
obsahuje povinnost plnn, je je trestn nebo absolutn nemon, rozhodnut,
kter ukld povinnost nebo zakld prva k nemu, co v prvnm smyslu
vbec neexistuje, nebo kdy rozhodnut bylo vydno, akoli neexistuje prvn
podklad k vydn rozhodnut (NSS 6 A 76/2001).

Souvisejc ustanoven:

viz u 565

Souvisejc pedpisy:

viz u 565 a dle

53, 77, 78 spr. du,

6 not. du

Literatura:
viz u 565

568
(Pravost a pravdivost veejn listiny)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 565

Vklad:

Ustanoven zakld v odst. 1 vyvratitelnou prvn domnnku pravosti a

sprvnosti obsahu veejn listiny, a to s inky vi vem (erga omnes).
Soukrom prvo tak vslovn zakotvuje povahu veejnch listin a jejich vznam a
inky pro prvo soukrom ( 565). Doposud byl tento koncept zakotven pouze v
procesnch pedpisech ( 134 o. s. . a 53 odst. 3 spr. du).

V odstavci 2 je analogick prava pro ppady, kdy je obsahem veejn

listiny projev vle jednajc osoby spolu s jejm podpisem (i kdy je tento podpis
nahrazen zkonem dovolenm zpsobem - 561 a 563). I v takovm ppad
(stejn jako v ppadech veejnch listin podle odst. 1) plat inek vyvratiteln
prvn domnnky pravosti a pravdivosti obsahu takov veejn listiny.

Souvisejc ustanoven:

viz u 565

Souvisejc pedpisy:

viz u 565

Literatura:
viz u 565

569
(inky veejn listiny o prvnm jednn)
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

viz u 565

Vklad:

Ustanoven vslovn upravuje dobu ink veejn listiny, kter obsahuje

prvn jednn mezi osobami ( 568 odst. 2 a 545 a nsl.) a kter popr dvj
veejnou listinu o jejich prvnm jednn. S veejnmi listinami je spojena veejn
vra a vyvratiteln prvn domnnka jejich pravosti a pravdivosti jejich obsahu pro
ely soukromho prva (pro civiln soudn zen je prava obsaena v 134 o. s.
.), a to s inky vi vem (erga omnes). Na zklad 569 bude pro inky
pozdj veejn listiny vi tetm osobm rozhodn uveejnn tto pozdj
veejn listiny ve veejnm seznamu anebo pedloen tet osob. Do t doby je
chrnna jejich dobr vra ohledn pravosti a obsahu listiny pvodn.

Souvisejc ustanoven:

545 a nsl., 561 odst. 2, 562, 568 odst. 2, 1532 a nsl., 1537 a
nsl.

Souvisejc pedpisy:

viz u 565

Literatura:
viz u 565

Oddl 5
Prvn jednn vi neptomn osob

570
(asov uren innosti prvnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. asov uren innosti ("psoben") prvnho jednn (1 a 2)

II. Teorie okamiku vzniku nsledk (3)

III. Odesln a jeho vznam (4 a 6)

IV. Dojit (pijet) (7 a 20)

Okamik dojit mezi ptomnmi (12 a 13)

Pekky dojit (14 a 18)

Fikce dojit (19 a 20)

V. Okamik dojit nepln svprvn osob (21 a 26)

Prvn vhoda jako vjimka z reimu dojit (26)

Z dvodov zprvy (k 570 a 573):

Ustanoven 570 pejm 45 stvajcho obanskho zkonku, le

roziuje dosah normy, kter je dnes zaazena mezi ustanoven o uzavrn smluv,
a pravidlo, o n se jedn, je obecn.

K odst. 1

I. asov uren innosti ("psoben") prvnho jednn

Svm projevem vle uskuteuj prvn subjekty zamlen (chtn)

prvn nsledky. Otzkou vak zstv okamik vzniku tchto nsledk neboli
odkdy prvn jednn zpsobuje prvn nsledky. Okamik vzniku prvnch
nsledk se li podle toho, zda nsledky nastvaj ji samotnm projevem vle
nebo a dojitm projevu subjektu, ktermu je projev adrestem uren. Jinak
eeno, je teba rozliovat mezi prvnmi jednnmi adresnmi a neadresnmi.
Komentovan ustanoven upravuje okamik vzniku prvnch nsledk pro prvn
jednn adresn, a to jen mezi osobami, je nejsou fyzicky ptomn (na rozdl od
ppadu jednn mezi souasn "fyzicky" ptomnmi osobami). Neadresn prvn
jednn zpsobuj prvn nsledky v jinm reimu, ne tomu je u prvnch jednn
adresnch. Prvn nsledky toti u nich nastvaj nezvisle na tom, zda se o nich
nkdo vbec dozvdl. Nap. zv sepsan podle 1533 je jednostrannm
neadresnm prvnm jednnm, kter nevyaduje pijet, take se stv innm
ji podpisem tohoto projevu vle.

Vtina prvnch jednn zpsobuje prvn nsledky a dojitm osob, vi

kter je projev vle adresovn. Adresn prvn jednn zpsobuje prvn nsledky
v zsad a tehdy, mohl-li i ml-li bt jeho obsah vzat adrestem na vdom.

II. Teorie okamiku vzniku nsledk

U adresnch prvnch jednn se klade cel ada otzek nejen s ohledem

na okamik odesln a dojit, nbr i s ohledem na odpovdnost stran za
pochyben v procesu komunikace. Proto je teba uvaovat o rozdlen rizika mezi
doten strany. ada teori se pokouela tyto problmy eit, piem ani jedna
zejm nenala svoje uplatnn v plnm rozsahu. Podle teorie projevu je projev
vle inn ji v okamiku odesln. Jej slabina spov v tom, e opomj zjmy
adresta v ppad jednn mezi neptomnmi. Proto se uplatn pouze u
jednostrannch neadresnch prvnch jednn. Druh extrm pedstavuje teorie
pijet (dojit), podle n je projev vle inn a tehdy, kdy jej adrest vzal na
vdom. Sotva by vak bylo mon aplikovat tuto teorii pro ppady, u nich se
adrest sna o zmaen dojit projevu vle. Proto je teba vychzet z domnnky
dojit, jestlie se projev vle dostal do osobn sfry adresta, bez ohledu na to,
zda jej vzal na vdom.

III. Odesln a jeho vznam

Projev vle (prvnho jednn) je nutnm, ale nikoliv ve vech ppadech

postaujcm pedpokladem jeho innosti. K tomu je zpravidla zapoteb jeho
adresovn neboli odesln, nebo jen tak se prvn jednn me projevit ve

vnjm svt a dojt svmu adrestu. Odesln znamen, e prvn jednn je

vdom adresovno pjemci takovm zpsobem, aby je mohl za normlnch
okolnost doshnout. U stnch projev vle "odesln" fyzicky ptomnmu
adrestu a jeho pijet spadaj do jednoho aktu.

V ppad prvnho jednn v hmotn podob (listina, CD apod.) se mezi

ptomnmi odesln uskuten fyzickm pednm, v ppad neptomnch
subjekt pak pednm poslu i provozovateli potovnch slueb. V ppad
nehmotnch prvnch projev vle (elektronickch projev) dochz k odesln
okamikem stisknut tlatka nebo obdobnho nstroje urenho k odesln.
Protoe odesln je volnm aktem (projevem vle), nelze za odeslan projev vle
povaovat ppad, kdy k tomu dojde bez vdom jednajcho. Okamik odesln
projevu vle je rozhodujc pro nleitosti platnosti prvnho jednn, a to
pedevm pro ty, kter jsou spojeny pmo s osobou jednajcho. Konkrtn jde o
posouzen svprvnosti, resp. jinch nleitost vle. Nap. podle 1739 odst. 2
inky projevu vle zstvaj toti zachovny i tehdy, jestlie po odesln jednajc
zemel nebo pozbyl svprvnosti nutn pro dan prvn jednn.

V prvnm styku mezi ptomnmi mus bt zarueno, e pjemce m

monost stn sdlen vnmat. Proto projev vle uskutenn v hlunm prosted
nelze pokldat za dn odesln.

IV. Dojit (pijet)

U adresnch prvnch jednn je dojit projevu vle adrestu nezbytnou

podmnkou k dosaen jejich perfekce. Od okamiku dojit toti prvn jednn vi
neptomn osob psob (viz 570 odst. 1 vta ped stednkem) a odeslatel
(jednajc) je zpravidla svm projevem vle vzn. Stejn tak tomu je i v prvnm
styku mezi fyzicky ptomnmi osobami. I v takovm ppad je teba ke vzniku
nsledk prvnho jednn jeho dojit adrestu.

Z teorie pijet, ze kter obansk zkonk vychz, vyplv, e jednajc

odpovd nejen za rizika, kter existuj v jeho osobn sfe (viz "sfra dispozice" NS 23 Cdo 3951/2003), nbr nese i rizika dopravy (viz 571) vetn nap. ztrty
psemnosti, zatmco adrest odpovd za udlosti a prvn jednn v jeho osobn
sfe.

Pojem dojit pedpokld, e projev vle se dostane do osobn sfry

pjemce. Tm dochz k monosti pjemce seznmit se s obsahem prvnho

jednn. Rozhodujc tedy nen to, e pjemce vzal skuten obsah prvnho
jednn na vdom, nbr e ml za normlnch okolnost monost se s projevem
vle seznmit.

V ppad prvnch jednn v hmotn podob (psemnost, listiny) je

podmnka dojit splnna vhozenm psemnosti do potovn schrnky nebo
potovn pihrdky. V ppad elektronickch projev vle je problm ponkud
sloitj. Klade se toti otzka, zda jde o prvn styk mezi ptomnmi i
neptomnmi. Pokud nen projev vle soust dialogu mezi stranami, nbr je
adrestu, jak tomu zpravidla bv, zasln do jeho potaov schrnky, jedn se
o prvn styk mezi neptomnmi (nap. e-mail). Naproti tomu elektronick prvn
jednn v on-line systmu je teba povaovat za prvn jednn mezi ptomnmi
(nap. Skype i sociln st, vdy vak s rizikem obt pi dokazovn). Podle toho
je tak teba posuzovat i okamik dojit. Projevy vle prostednictvm telefaxu je
teba povaovat za doruen ukonenm procesu pijmn na zazen adresta.

Zmnn normln okolnosti i pomry znamenaj, e okamik dojit je teba

situovat do rmce obvykl pracovn doby, "soukrom" projevy vle adresovan
do bydlit fyzickch osob je teba asov situovat zpravidla do obdob po
skonen pracovn doby (viz 602 per analogiam).

Okamik dojit mezi ptomnmi

Prvn styk mezi ptomnmi pedpokld fyzickou ptomnost jednajcho a

adresta na jednom mst, resp. prostednictvm elektronickho styku on-line i
Skype. Stav ptomnosti je dn, je-li zabezpeena takov komunikace (dialog),
kter umouje bezprostedn pochopen projev vle.

Specifika existuj v ppad stnho projevu, kter se od psemnho odliuje

tm, e po svm vysloven pestane existovat. Z tohoto dvodu pro stn projevy
neplat teorie pijet, nbr teorie vnmn.

Pekky dojit

Pekkami dojit prvnho jednn se rozumj okolnosti, kter brn v tom,

aby prvn jednn psobilo vi adrestu, tj. vyvolvalo zamlen prvn
nsledky. Zde je teba uvaovat ty, kter ze subjektivnch a kter z objektivnch
dvod reln znemouj pstup adresta k obsahu prvnho jednn. Jejich

piny mohou bt jak v osobn sfe jednajcho, tak adresta prvnho jednn. K
subjektivnm pekkm ve sfe adresta pat nap. onemocnn, dovolen,
pracovn cesta apod. Dvody pekek ve sfe jednajcho jsou nap. volba
nevhodn doby odesln nebo odesln na adresu, kter ji nen mstem bydlit
adresta. Ob tyto skupiny okolnost - pin nedostatk dojit projevu vle - se
vyznauj tm, e zpsobuj vadu dojit vzdor vli stran. V obou ppadech si strany
pej, aby nsledky projevu vle nastaly, nebo tomu alespo nebrn.

Pevaujc mnn nepovauje tyto "pekky" za relevantn dvod nedojit

projevu vle adrestu. Mnoz se klon k tomu, e takov okolnosti, kter spovaj
v osob adresta a je jsou nezvisl na jeho vli (nap. pobyt v nemocnici
apod.), nejsou dvodem k tomu, aby nebylo mon povaovat projev vle za
dol za obvyklch pomr do sfry pjemce (do nemocnice, kde je
hospitalizovn). Podle tchto nzor nelze tyto okolnosti povaovat za pekky
psoben projevu vle jednajcho vi neptomn osob. Tm mn mohou mt
tyto nsledky okolnosti spovajc v osobch podzench pjemci (nap.
nespolehliv sekretka apod.).

K takto psnmu nzoru se pi interpretaci 570 odst. 1 nelze piklonit. To

by toti znamenalo, e nezavinn zabrnn dojit projevu vle by bylo
postaveno na rove vdommu zmaen tohoto aktu.

Proto v tchto ppadech bude teba zvaovat mru nezvislosti tchto

okolnost na osob pjemce, ppadn osob jednajcho. Zejmna bude
relevantn vdomost jednajcho o okolnostech, kter pjemci brn ve vzet
obsahu prvnho jednn na vdom. V tchto ppadech nelze vychzet z dojit
projevu vle adrestu vzdor tomu, e se ocitl v jeho osobn sfe.

Od tchto okolnost, kter fakticky brn v seznmen se adresta s

projevem vle, je teba odliovat vrolomn jednn adresta, kter m za cl
zabrnit dojit. Ppadem zmaen dojit je nap. situace, kdy pjemce bez vcnho
dvodu zabrn pijet psemnosti nebo opatenmi, s nimi jednajc nen povinen
pedem potat, dojit podstatnm zpsobem zdr nebo zt. Pjemce nap.
vypne faxovac pstroj nebo odpoj svoji e-mailovou schrnku ze serveru apod.
Zmaen dojit pedpokld vdom jednn. Vdomost znamen alespo nepm
mysl adresta. Lze tak vychzet z toho, e nedbalostn jednn pjemce vedouc
k zabrnn dojit nepedstavuje vdom zmaen pijet prvnho jednn.

Fikce dojit

Vrolomn jednn (tj. jednn v rozporu se zsadou dobr vry a loajality)

neme bt brno jako relevantn dvod k nedoruen projevu vle. Proto
zkonodrce stanov fikci dojit, i kdy k nmu nedolo. Aplikace fikce dojit
nevyaduje opakovan vdom maen ze strany adresta. Posta jedin
vdom zabrnn dojit.

Dkazn bemeno ohledn dojit le v zvislosti na lokalizaci dvod v

osobnch sfrch stran na jednajcm a adrestu. Domnnku dnho dojit mus
vyvrtit pjemce.

K odst. 2

V. Okamik dojit nepln svprvn osob

Zkonodrce chrn t handicapovan osoby, kter nejsou pln

svprvn, ponvad jejich zpsobilost rozhodovat se je omezen. Proto
okamikem dojit prvnho jednn pmo jim vznikaj prvn nsledky pouze ve
vjimench ppadech.

Zkonodrce stanov okamik psoben prvnho jednn vi osob, kter

nen pln svprvn, a na jedinou vjimku do doby dojit prvnho jednn
zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi.

Ochrana se tk nepln svprvnch osob, jejich stav v uritch

ppadech vyaduje, aby za n jednal zkonn zstupce i opatrovnk. Naproti
tomu reim ochrany tohoto ustanoven nepovaj osoby, kter nap. ztratily
vdom nebo jsou doasn i pechodn nezpsobil jednat. Prvn jednn, kter
bylo adresovno pouze chrnn osob, nem vi n inky do doby, ne bude
dorueno jejmu zkonnmu zstupci nebo opatrovnku. Pokud se to nestane, je
takov jednn vi chrnn osob neinn. Zejm posta, jestlie toto
jednn chrnn osoba svmu zstupci i opatrovnku ped. Naproti tomu
dozv-li se o existenci takovho projevu vle zkonn zstupce i opatrovnk
nhodou i jinm "spontnnm" zpsobem, nelze to povaovat za okamik dojit.

Na dojit projev vle zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi se

analogicky pouije odst. 1 komentovanho ustanoven (viz ve koment sub I
a IV).

Je zejm, e i v ppad odst. 2 jde o adresn prvn jednn. Zv i jin

neadresn projevy vle nespadaj do psobnosti komentovanho ustanoven.
Jinak vak do tohoto reimu pat adresn projevy vle v podob hmotn i
nehmotn.

Prvn vhoda jako vjimka z reimu dojit

Zpsobuje-li projev vle chrnn osob pouze prvn vhodu, je prvn

jednn inn dojitm. Co je prvn vhodou pro chrnnou osobu, je teba
posoudit podle okolnost konkrtnho ppadu. Nelze vak pipustit metodu
"vyvaovn" nevhod vhodami. Tak nap. nvrhy smlouvy pedstavuj nezvisle
od svho obsahu prvn vhodu, protoe sktaj pjemci monost uzavt
smlouvu. Proto je nvrh smlouvy inn ji dojitm chrnn osob. Tak to vak
plat jen za pedpokladu, e smlouva nem pro chrnnou osobu dn
nevhodn nsledky.

Souvisejc ustanoven:

30, 62, 457, 894

Judikatura:
Projev vle psob vi neptomn osob od okamiku, kdy j dojde.
innost adresnch jednostrannch hmotnprvnch kon v reimu obanskho
zkonku pedpokld, e projev vle dojde, resp. je doruen adrestovi, tj. e se
dostane do sfry jeho dispozice. Slovn spojen "dostane do sfry jeho dispozice"
nelze vykldat ve smyslu procesnprvnch pedpis. Je jm teba rozumt
konkrtn monost neptomn osoby seznmit se s j adresovanm prvnm
konem. Takovou monost se chpe nejen samotn pevzet psemnho
hmotnprvnho konu adrestem, ale i ppady, kdy doruenm dopisu i
telegramu, obsahujcho projev vle, do bytu adresta i do jeho potovn
schrnky, poppad i vhozenm oznmen do potovn schrnky o uloen takov
zsilky, nabyl adrest hmotnprvnho konu objektivn pleitost seznmit se s
obsahem zsilky. Pitom nen nezbytn, aby se adrest skuten seznmil s
obsahem hmotnprvnho konu, dostauje, e ml objektivn pleitost tak
uinit.
(NS 23 Cdo 3951/2009-78)

Prvn kon nen perfektn, nedoel-li adresovan projev vle jednajcho do

sfry adresta. Projev vle adrestovi dojde v okamiku, kdy se dostane do sfry
jeho dispozice, tedy jakmile nabude adrest objektivn monost seznmit se s
obsahem projevu vle. Od tohoto okamiku je prvn kon pro jednajc subjekt
zvazn a nelze jej jednostrann odvolat. To, aby se adrest seznmil s obsahem
prvnho konu, pitom nen nezbytn; dostauje, e ml objektivn monost
seznat jeho obsah.
(NS 32 Odo 442/2003)
Uzaven smlouvy o pevodu nemovitost nen dsledkem jakhokoliv
vasnho prohlen adresta nvrhu (oblta) o pijet nvrhu, ale jen prohlen
projevenho psemnou formou na te listin, na kter je nvrh na uzaven
smlouvy. Vi neptomnmu navrhovateli je pijet nvrhu inn a od
okamiku, kdy mu doel nvrh na uzaven smlouvy, podepsan adrestem
nvrhu.
(NS 22 Cdo 114/99)
Doruenka m povahu veejn listiny; astnk, kter zpochybuje
sprvnost daj uvedench na doruence (namt, e stanoven postup
doruovn nebyl dodren), je proto povinen nabdnout soudu dkazy k prokzn
tchto tvrzen. Jestlie doruenka nem pedepsan nleitosti, soud mus
vyetit, zda bylo dorueno v souladu se zkonem.
(NS 2 Cdon 1532/1997)

571
(Zmna projevu vle bhem pepravy)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el prvn normy - ochrana pjemce (1 a 4)

II. Pouit ustanoven o omylu v 583 a 585 (5 a 15)

Rozhodn okolnosti - podstatn omyl ( 583) (5 a 7)

Vedlej okolnost - nepodstatn omyl ( 584 odst. 1) (8)

Lest ( 584 odst. 2) (9 a 10)

Jin okolnosti ( 585) (11)

III. Povinnost pe pjemce (12)

Z dvodov zprvy:

viz u 570

I. el prvn normy - ochrana pjemce

Zkonodrce pamatuje na situace, kdy projev vle v okamiku dojit me

zmnit svj obsah. eeno jinak, pjemci (adrestu) se dostane nco jinho, ne
jednajc (odeslatel) zamlel, a zpravidla i ne co pjemce oekval.

Je zejm, e svoj psobnost se tato "ochrann norma" vztahuje na prvn

styk mezi neptomnmi osobami. Vychz se proto z pravidla, kter plat pro
rozdlen rizika, resp. odpovdnosti stran v tchto situacch. Za odesln projevu
vle a za vady, kter bhem odesln vzniknou, odpovd pjemci (adrestu)
odeslatel (jednajc). Jednajc toti nese riziko pepravy projevu vle do osobn
sfry (sfry dispozice) pjemce. Jednajc odpovd i za nsledky omylu pjemce,
kter vyvolala tet osoba (viz sub 11). Vztah odeslatele (regresn vztah) k
provozovateli potovnch slueb nebo k jinmu subjektu, kter je odpovdn za
bezvadnost pepravy, nen pedmtem komentovanho ustanoven.

Situace, v nich prvn jednn vlivem okolnost pi peprav dozn zmnu,

e zkonodrce analogickm pouitm ustanoven o omylu ( 583 a 585). Tato
konstrukce pedpokld, e pjemce o zmnch, tj. o rozdlu mezi zamlenm
prvnm jednnm a prvnm jednnm, kter dolo, nevdl a vdt nemohl.
Jinak eeno, dol projev vle povauje pjemce za skuten, odeslatelem
zamlen prvn jednn.

Z hlediska elu tohoto ustanoven je nerozhodn, jakm zpsobem ke

zmnm projevu vle dolo. Ve vztahu k adrestu za n odpovd jednajc, a to i
bez ohledu na to, do jak mry se na zmnch podlela tet osoba svm
zavinnm i nezavinnm jednnm.

II. Pouit ustanoven o omylu v 583 a 585

Rozhodn okolnosti - podstatn omyl ( 583)

Omyl znamen pedstavu o uritm jevu, kter neodpovd realit ( 583).

V souvislosti s rozebranm ustanovenm to znamen, e projev vle jednajcho v
dsledku zmny vyvol u pjemce pedstavu, kter je od myslu jednajcho
odlin, a proto je takov jednn neplatn.

Rozhodujc je, do jak mry se pedstava jednajcho a pjemce odliuj a

jak je tato odlinost vznamn pro zamlen dvoustrann i vcestrann prvn
jednn. O podstatn omyl, kter m za nsledek neplatnost prvnho jednn, se
bude jednat tehdy, jestlie ke zmn dojde v zkladnch pedpokladech
(nleitostech, slokch) prvnho jednn. Pitom zejm posta pouze zmna v
jedn z tchto sloek (element) projevu vle, aby se ve smyslu 583 jednalo o
rozhodujc okolnost, kter zakld skutkovou podstatu podstatnho omylu.

Kritriem mry zvanosti mj. bude, na zklad pedevm systematickho

vkladu, zjitn konkrtn situace, a to zejmna s pihldnutm k prvnmu styku
mezi dotenmi stranami, frekvenci jejich ppravnch jednn apod.

Vedlej okolnost - nepodstatn omyl ( 584 odst. 1)

Sankc pimen nhrady (viz ble koment k 584 odst. 1) bude

postien odeslatel tehdy, jestlie se omyl tk vedlej okolnosti, ani by ml
omyl vliv na platnost prvnho jednn. Posouzen mry zmn prvnho jednn
bhem pepravy a jejich kvalifikace jako vedlej okolnosti a jejich odlien od
rozhodujcch okolnost bude otzkou hodnocen konkrtnho ppadu s
pihldnutm k uritm objektivnm hlediskm. Mezi n bude patit pravidlo, e o
vedlej okolnost se bude jednat tehdy, jestlie ke zmn prvnho jednn dojde
v nepodstatnch nleitostech (viz "vedlej okolnosti") prvnho jednn.

Lest ( 584 odst. 2)

Zcela vjimen by bylo mon pout pro posouzen jednn odeslatele

jako analogick ustanoven pedpis o omylu, kter byl vyvoln lst. V takovm
ppad by bylo mon kvalifikovat takov jednn jako neplatn, i kdy by se
omyl tkal pouze vedlej okolnosti.

Dkazn bemeno ohledn lstivho jednn, kter vyvolalo omyl, nese

pjemce.

Jin okolnosti ( 585)

Otzka aplikace 585 (omyl vyvolan tet osobou) na ppad zmny

projevu vle je sporn. To proto, e odpovdnost za rizika pi peprav projevu
vle po jeho odesln m jednajc a jeho odpovdnost je absolutn. Jak ji bylo
shora zmnno, je nerozhodn, z jakch dvod ke zmn dojde, vetn jednn
tet osoby.

III. Povinnost pe pjemce

Odpovdnost odeslatele za nsledky okolnost nastalch bhem pepravy

projev vle, kter mly vliv na jeho obsah, me bt zmrnna posouzenm
jednn pjemce. Od nho by se mla vyadovat pimen pe, se kterou by
ml posuzovat projev vle jednajcho. Pozornost by ml vnovat prv rozdlu
mezi oekvnm, ppadn mezi pedchozm jednnm odeslatele, a projevem
vle, kter mu doel. Pochybnosti o pravosti a pvodnosti takovhoto projevu
vle by ml projevit vi odeslateli, aby tak pedeel nsledkm omylu.

Souvisejc ustanoven:

583 a 585

Souvisejc pedpisy:

zk. . 29/2000 Sb., o potovnch slubch

572
(Odvoln projevu vle)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 3)

II. Odvoln (4 a 8)

III. Zsada pednosti (9 a 11)

Z dvodov zprvy (k 570 a 573):

Specifickou pravu vyaduj ppady, kdy je jednno v psemn form.

Tmto otzkm se ble vnuj 572 a 573. Tato ustanoven respektuj
soukromoprvn charakter kodifikace, nepedepisuj, jakm zpsobem m bt
doruovno (nap. obdobou 45 a nsl. o. s. .). Nvrh pravy vak sleduje
odstrann nkterch pochybnost a praktickch tkost, je z mlen souasn
pravy plynou.

I. Obecn

Zkonodrce umouje jednajcmu zmnit jeho rozhodnut, kter vyjdil v

ji odeslanm projevu vle, a to jeho odvolnm.

Zkon pitom vychz z principu vzanosti jednajcho jeho projevem vle,

kter je vyjdena v 3 odst. 2 psm. d) a je se pmo dotk nmi komentovan
pravy, nebo slibem je tradin (viz 862 ABGB) oznaovn nvrh smlouvy.

Respektovn vzanosti vlastnm prvnm jednnm, resp. jeho zvaznmi inky

je jednm ze zkladnch pedpoklad fungovn prvnho styku.

Protoe pedmtem komentovanho ustanoven jsou adresn prvn

jednn, kter zpsobuj inky a jejich pijetm adrestem, je odeslatel svm
projevem vle vzn a od tohoto okamiku.

II. Odvoln

Odvoln, jeho odpovdajc pravu obsahuje obansk zkonk ve

specilnch pedpisech o uzaven smlouvy, a to ve form zruen a odvoln
nabdky na uzaven smlouvy v 1737 a 1739, je jednostrann projev vle
adresovan stejnmu adrestu (druh stran) jako pedchoz ("pvodn") projev
vle. Odvoln zpsobuje, e dve odeslan projev vle nevyvolv dn prvn
nsledky. Odvoln je teba odliovat od zmny pvodnho projevu vle, je by
mla jin reim a na n se komentovan ustanoven nevztahuje.

Zkonodrce umouje odvolat pedchoz prvn jednn jen tehdy, mlo-li

psemnou formu. Tento pedpoklad je nepochybn splnn i tehdy, jestlie
odvolvan prvn kon m formu v ekvivalentu psemnosti ve smyslu 560;
odvoln projevu vle, jen byl odesln v elektronick form, nebude vak pli
praktick s ohledem na okamik dojit pvodnho projevu. Pozdji odeslan projev
toti v elektronick komunikaci sotva me "dostihnout" projev dve odeslan
(viz sub III).

Naproti tomu odvoln projevu vle se nemus uskutenit formou, resp.

zpsobem, kter byly zvoleny pro pvodn (dvj) projev vle. Plat tedy, e
psemn projev vle lze odvolat nap. telefonicky nebo stn formou. Odvoln
nevyaduje zvltn formu, i kdy odvolvan projev vle takovou formu
vyadoval.

Oprvnnm k odvoln je kad subjekt ohledn kterhokoliv svho

adresnho projevu vle. Bhem vyjednvn psemnou formou me k odvoln
mezi stranami dojt i vcekrt.

Odvoln nemus jednajc odvodovat. Z takovho projevu vle by vak

mlo jednoznan vyplvat, e si jednajc inky pvodnho projevu vle nepeje.

III. Zsada pednosti

Zkonodrce, vychzeje ze zsady vzanosti projevem vle, stanov

ohledn ink dvou po sob odeslanch projev zsadu asov priority.
Rozhodujc je tedy okamik dojit, tj. okamik, kdy se projev vle ocitne v osobn
sfe pjemce (ve sfe dispozice).

Irelevantn je naproti tomu okamik, kdy se pjemce skuten o tchto

projevech vle dozvdl. Jinak eeno, i kdy vezme na vdom nejprve pvodn
projev vle a teprve pot jeho odvoln, je odvoln inn, jestlie dolo alespo
ve stejn okamik s pvodnm projevem. Plat tedy obecn pravidlo dojit jako
lokalizace projevu vle v osobn sfe pjemce tak, aby za obvyklch okolnost jej
mohl vzt na vdom. V takovm ppad je pitn do prvn (osobn) sfry
adresta. Nen proto v rozporu se zsadou dobr vry, jestlie se adrest dovolv
zpodn projevu odvoln, a tedy jeho neinnosti, i kdy vzal na vdom
odvoln bu souasn, nebo dokonce pedtm, ne se seznmil s pvodnm
projevem vle.

Protoe ustanoven 572 je dispozitivn povahy, mohou si strany ujednat

odchyln reim, vetn vzdn se prva na odvoln projevu vle.

Souvisejc ustanoven:

559, 573

Souvisejc pedpisy:

45 a nsl. o. s. .

573
Domnnka doby dojit

prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el prvn normy (1)

II. Pojem provozovatele potovnch slueb (2)

III. Vyuit provozovatele (3)

IV. Reim v tuzemsku a zahrani (4 a 5)

Z dvodov zprvy:

viz u 572

I. el prvn normy

Domnnka doby dojit zsilky obsahujc projev vle slou pedevm k

ochran prvnho styku a prvn jistoty. Pedchz se stavm, kdy z rznch
dvod mohl bt prvn styk zatovn spolhnm se na skuten doby
doruovn, resp. dojit zsilky adrestu. Zkonodrce proto stanov uritou
pimenou dobu odvozenou z obecn zkuenosti fungovn (standardu) pepravy
potovnch zsilek. Zrove pitom vychz i ze specilnho zkona - zkona .
29/2000 Sb., o potovnch slubch.

II. Pojem provozovatele potovnch slueb

Provozovatel potovnch slueb je osoba, je m licenci provdt potovn

sluby ("dritel potovn licence") na zklad zkona . 29/2000 Sb., o potovnch
slubch. V souasn dob to nen jen sttem vlastnn esk pota, ale i dal
provozovatel potovnch slueb. Provozovatelem tak nen ten, kdo nap. v zjmu
a z pkazu odeslatele provd doruovn (pepravu) potovnch zsilek.
Psobnost tohoto ustanoven se pmo nevztahuje na jin reim doruovn, jako

nap. posly soukromch spolenost, ale ani soudn ednky i policejn orgny,
kte neprovdj potovn slubu ve smyslu 1 odst. 2 a 3 zk. . 29/2000 Sb., o
potovnch slubch.

III. Vyuit provozovatele

Vyuit provozovatele je pojem definovan v zkon . 29/2000 Sb., o

potovnch slubch. Pedpokld uzaven smlouvy mezi odeslatelem a
provozovatelem potovnch slueb, a to podnm zsilky u provozovatele.

IV. Reim v tuzemsku a zahrani

Zkonodrce stanov pro doruen v tuzemsku tdenn lhtu, jejm

uplynutm (skonenm) vznik domnnka dojit. Lhta t pracovnch dn po
odesln s ohledem na 605 odst. 1 znamen, e pon dnem, kter nsleduje
po dni rozhodnm pro jej potek, tj. po dni, kdy byla zsilka odevzdna
provozovateli potovnch slueb. Byla-li proto zsilka odevzdna v ptek, zan
bet tdenn lhta pondlm ptho tdne apod.

Pro pepravu potovnch zsilek do ciziny plat del domnnka doby pro
dojit; je stanovena 15 pracovnmi dny po odesln. Pro kvalifikaci dne jako
pracovnho plat esk prvn d.

Souvisejc ustanoven:

572, 605 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

zk. . 29/2000 Sb., o potovnch slubch

Oddl 6
Neplatnost prvnch jednn

Veobecn ustanoven

574
(Materiln vkladov pravidlo)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a vznam; materiln pravidlo vkladu a jeho vztah k jinm

vkladovm ustanovenm (1 a 5)

II. Nov paradigma a ambivalentn koncept zkonodrce (6 a 7)

III. Psobnost materilnho vkladu (8 a 16)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

Povaze soukromho prva a rozumn poteb bnch soukromch

obanskch styk odpovd jako hlavn zsada pravidlo, e je namst hledat
spe dvody pro platnost prvnho jednn ne pro jeho neplatnost (zsada
potius valeat actus quam pereat). Proto je tak tato zsada vslovn formulovna
jako prvn prvn pravidlo uvozujc ustanoven o neplatnosti prvnch jednn.

Favorizace platnosti prvnho jednn ped jeho neplatnost je vznamn,

vzhledem k tomu, e petrvvajc tradice formalistickho vnmn prva vyrostl
na zkladech zdej doktrny 50. a zejmna 60. a 70. let minulho stolet, stle
sleduje opan trendy odrejc se jak v prvn praxi, tak zejmna v judikatue. S
touto koncepc odpovdajc v podstat totalitnmu prvnmu mylen a nkdej
poteb totalitnho sttu ikanovat soukrom ivot se rekodifikovan soukrom
prvo mus dsledn rozejt.

I. el a vznam - materiln pravidlo vkladu a jeho vztah k jinm

vkladovm ustanovenm

V 574 stanovil zkonodrce pravidlo, je je jednak charakteristick pro

obansk zkonk . 89/2012 Sb., jednak se odliuje od dosavadnho chpn
sankce neplatnosti (k pojmu neplatnosti, jen oznauje oddl 6, viz koment k
580) a zrove je relativn ojedinl ve srovnn se srovnatelnmi obanskmi
zkonky.

Jde o vkladov pravidlo, kter m zsadn vznam pi hodnocen nsledk

vad prvnch jednn. Na rozdl od "klasickch" vkladovch ustanoven je tato
norma "materiln". "Klasick" vkladov pravidla stanov toti metodu vkladu,
kterou je teba aplikovat na dan prvn jednn, bez ohledu na vsledek procesu
interpretace. Naproti tomu pedmtem materilnho pravidla vkladu nen
metoda interpretace, ale jej vsledek. Pikazuje proto interpretovi dt v
pochybnostech pi hodnocen vady prvnho jednn a jeho nsledk spe
pednost zachovn platnosti prvnho jednn ped jeho odstrannm ve smyslu
neplatnosti.

Materiln vkladov pravidla maj spolen rys, e v pochybnostech

smuj k dosaen "rozumnho" vsledku, kter byl "nepochybn" stranami
zamlen. Proto je teba dt pednost takovmu vkladu, kter shled nap.
smlouvu bezrozpornou, a tud nevede k neplatnosti. V ppad vce vkladovch
monost je teba preferovat tu, podle kter se prvnmu jednn pipisuje
konkrtn vznam, a nepovauje se tedy za nesmyslnou konstrukci. Strany
zpravidla nechtj doshnout takov dohody, ke kter nebyl dvod. Relevantn je
t poadavek snait se pi vkladu o spravedliv kompromis mezi zjmy stran. V
dnm ppad vak nesm soudce za pomoci tto vkladov maximy
nahrazovat vli stran svoj vlastn pedstavou. Prv tak nen ppustn
postupovat v rozporu s elem prvnho jednn. Pi pouit teleologickho
vkladu jde o subjektivn teleologick zjitn smyslu. Toto ustanoven tedy
znamen uritou relativizaci nsledk vad prvnch jednn. I kdy jsou prvn
jednn stiena vadami, kter maj za nsledek uritou sankci, konkrtn sankci
neplatnosti, je teba zvaovat mru zvanosti tto vady, resp. odchylku prvnho
jednn od zkonnho standardu, kter stanov sankci neplatnosti. To se tk jak
rozporu se zkonem, tak rozporu s dobrmi mravy a veejnm podkem, ale i
otzek omylu a dalch.

Je zejm, e zsada in favorem pro negotio plat pro vklad a aplikaci

sankce neplatnosti (zejmna 580). Nevztahuje se vak ani na sankci nicotnosti
(zdnlivosti), ani na sankci neinnosti, tm mn pak na "materiln" postih

pvodce vad prvnch kon, jako nap. pvodce neplatnosti ( 579 odst. 2, 584
odst. 1, 587 odst. 2).

Protoe v komentovanm ustanoven zkonodrce nerozliuje mezi

absolutn a relativn neplatnost, je zejm, e soud me korigovat i nmitku
neplatnosti v ppad neplatnosti relativn ( 586 odst. 1). Jinak eeno, i kdy
strana namtne neplatnost, nemus soud tto nmitce vyhovt, dojde-li k zvru,
e rozumn dvody pevauj ve prospch zachovn prvnho jednn.

II. Nov paradigma a ambivalentn koncept zkonodrce

Relativizovn neplatnosti ve smyslu snahy o zachovn prvnho jednn je

nov paradigma, kter nem zejm v takto explicitn form obdobu. Svd to o
jednoznanm pklonu k liberlnmu konceptu prvnho jednn, v nm pevld
autonomie vle stran a zsada konkrtn spravedlnosti nad ochranou prvnho
styku a jeho astnk.

Zd se vak, e zkonodrce tuto jednoznanou tendenci ve prospch

zachovn prvnho jednn omezil zavedenm kategorie zdnlivho prvnho
jednn (pojmu nicotnosti), kter m relativn irokou psobnost. Zejmna pak v
jednotlivch ustanovench to vraznm zpsobem omezuje pouit obecnho
vkladovho pravidla v 574.

III. Psobnost materilnho vkladu

Primrn vznam m komentovan ustanoven pedevm pro pravidla v

cel obecn sti obanskho zkonku, zejmna vak pro ustanoven obsaen v
tomto oddlu. Pedstavuje zkladn obecn hledisko, je funguje jako korektiv
vsledku interpretace na zklad jinch pravidel.

Zkladem pouvn komentovanho ustanoven je pedpoklad, e strany

chtly uspodat sv prvn pomry podle mtek prvnho du rozumnm
zpsobem. Z tohoto vchodiska se dovozuj dal pravidla, jako nap. e strany
nehodlaly dospt k takov prav, pro kterou neexistuje dn dvod nebo kter
je rozporupln, neplatn, anebo dokonce jako celek nebo zsti prvn
irelevantn. V pochybnostech je teba vychzet z toho, e strany jednaj poctiv a
v dobr ve ( 7). Zkrtka jde o to, aby interpret respektoval pkaz vkladu
konformnho se zkonem, a tedy vychzel z toho, e a na zjevn vjimky je

jednn po prvu. V tomto smyslu plat i pkaz vkladu stavn konformnho.

Tomu odpovd i maxima vkladu v souladu s unijnm prvem, tedy konkrtn s
unijnmi smrnicemi (nepm horizontln inek).

Ustanoven 574 se podob tzv. teleologick redukci ve prospch

zachovn prvnho jednn (redukce platnho prvnho jednn). Redukce
neplatnosti ohledn dobrch mrav je dosti vznamn. Ohledn jejho rozsahu je
teba zachovat uritou zdrenlivost tam, kde se rozpor s dobrmi mravy projevuje
v naruen ekvivalence plnn. Naproti tomu je relativn velmi omezen
psobnost ohledn zachovn zbytku prvnho jednn stienho rozporem s
dobrmi mravy.

S uritou velkorysost je teba posuzovat v 575 kongruenci nleitost

neplatnho prvnho jednn s typovm jednnm, do kterho je teba
transponovat klov prvky pvodnho projevu vle. Stejn tak velkorys je
pomovat je i s vl jednajcch osob.

Podle 577 by soud ml vykldat hypotetickou vli ve prospch existence

prvnho jednn, tedy piklnt se k tomu, e by strany zamlely prvn jednn
i za podmnek sprvnho uren mnostevnho, asovho, zemnho nebo jinho
rozsahu.

Podle 576 by interpretace ve prospch zachovn prvnho jednn mla

spovat v oddlen neplatn sti prvnho jednn a vyloen vle stran v
souladu s jejich zmrem zachovat zbytek prvnho jednn, tj. s oddlenm jeho
neplatn sti.

I otzky zpsobilosti nepln svprvn osoby podle 581 nebo osoby

jednajc v duevn porue je teba vykldat pi rozumnm a dotenou osobu
chrncm posuzovn jej nezpsobilosti. I otzky rozhodujcch okolnost v
ppad omylu je teba posuzovat tak, aby byly kvalifikovny mn vznamn
tak, aby omyl ohledn nich neznamenal neplatnost ( 583). Vznam donucen a
jeho vliv na prvn jednn podle 587 odst. 1 je teba vykldat tak, e by takov
prvn jednn dan osoba vykonala i bez takovho ntlaku.

Klov pojmy jako "el zkona", resp. "zjevnost rozporu s dobrmi mravy
a veejnm podkem" je teba posuzovat blahovoln ve prospch existence,
resp. zachovn prvnho jednn.

Ne vdy vak je teba pihlet vlun k zjmm t strany (osoby), na jej

ochranu byla sankce neplatnosti vadnch prvnch jednn stanovena ( 586
odst. 1).

Souvisejc ustanoven:

555 a 558, 580, 588

Judikatura:
Jednm ze zkladnch princip vkladu smluv je priorita vkladu, kter
nezakld neplatnost smlouvy, ped takovm vkladem, kter neplatnost
smlouvy zakld, jsou-li mon oba vklady. Tento pstup je odrazen respektu k
autonomii smluvnch stran, funkci smluvnch vztah i k samotn povaze
soukromho prva. V ppadech, v nich existuje vcero plausibilnch interpretac,
z nich nkter respektuj nepochybn vyjdenou vli astnk prvnho
vztahu, zatmco jin - by formln jinak udriteln - jejich vli deformuj i
dokonce zcela popraj, mus dostat pednost vklad (vklady) prve uveden.
(IV. S 1783/11)
I v tch ppadech, kdy soust prvnho konu - smlouvy - je ujednn o
vykonatelnosti m pednost vklad, kter nezakld neplatnost smlouvy, ped
vkladem, kter neplatnost smlouvy zakld a to i v tch ppadech, jsou-li
mon oba vklady. Tento zvr vyplv z principu autonomie smluvnch stran a z
povahy soukromho prva. Autonomie vle a svobodnho individulnho jednn
je na rovni stavn garantovna l. 2 odst. 3 Listiny, a proto pov ochrany ze
strany sttu. Stt tuto ochranu zajiuje jednak proti zsahm ze strany tetch
subjekt, jednak sm vyvj pouze takovou aktivitu, kterou do tto sfry zasahuje
pouze v ppadech, kter jsou odvodnny uritm veejnm zjmem a pokud je
takov zsah pimen s ohledem na cle, kterch m bt m bt takovm
zsahem dosaeno. V danm ppad ani vedlej astnk zen evidentn neml
ped zahjenm zen pochybnosti o uritosti ujednn dohody o narovnn, kdy
na jejm zklad sten stovateli dobrovoln plnil.
(II. S 3381/10)
Zvr, e urit prvn kon je neplatn pro rozpor se zkonem nebo proto,
e zkon obchz, se mus oprat o rozumn vklad dotenho zkonnho
ustanoven. Nelze vystait pouze s gramatickm vkladem. Vznamnou roli zde
hraje pedevm vklad teleologick. Je proto nutn se vdy ptt po elu
zkonnho pkazu i zkazu. V soukromoprvn sfe ne kad rozpor se
zkonem m za nsledek absolutn neplatnost prvnho konu. Smyslem ochrany

legality v soukromoprvn sfe nen jen ochrana zjm sttu, ale pedevm
ochrana soukromoprvnch vztah, tedy pedevm ochrana smluvnch vztah
podle zsady "pacta sunt servadna" (smlouvy se mus dodrovat). V
soukromoprvn sfe plat zsada, e co nen zakzno, je dovoleno. Proto kad
zkonn zsah do tto sfry je teba vnmat jako omezen lidsk svobody a proto
je nutno vykldat ustanoven o neplatnosti prvnch kon pro rozpor se zkonem
restriktivn a nikoli extenzivn. Opan vklad by byl v rozporu s l. 4 odst. 4
Listiny, podle kterho pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a
svobod (v tomto ppad smluvn volnosti stran) mus bt eteno jejich podstaty
a smyslu a takov omezen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro kter
byla stanovena.
(II. S 87/04)
Zkladnm principem vkladu smluv je priorita vkladu, kter nezakld
neplatnost smlouvy, ped takovm vkladem, kter neplatnost smlouvy zakld,
jsou-li mon oba vklady. Je tak vyjden a podporovn princip autonomie
smluvnch stran, povaha soukromho prva a s tm spojen spoleensk a
hospodsk funkce smlouvy. Nen stavn konformn a je v rozporu s principy
prvnho sttu takov praxe, kdy obecn soudy upednostuj vklad vedouc k
neplatnosti smlouvy, ped vkladem neplatnost smlouvy nezakldajcm.
(I. S 625/03)
Pravidlo priority vkladu, kter nezakld neplatnost smlouvy, se uplatn
pouze v ppadech, kdy je takov vklad nezakldajc neplatnost smlouvy vbec
mon.
(NS 29 Cdo 457/2011)

Literatura:
Hulva: Vady prvnch kon v soukromoprvnch vztazch a jejich dsledky,
2011.
Telec: Nen rozpor se zkonem jako rozpor se zkonem. PrRo, 2004, . 5, s.
161 a nsl.
Cahn: Zum Begriff der Nichtigkeit im brgerlichen Recht. Juristenzeitung,
1997, Nr. 1, s. 8.

575
(Konverze)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem a el (1 a 4)

II. Pedpoklady konverze (5 a 16)

Neplatn prvn jednn (5 a 6)

Omezen (7)

Nhradn prvn jednn (8 a 10)

Systematick vklad (11)

III. Pbuzn instituty (12 a 16)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

Zsadn hledisko, e je pedevm zapoteb respektovat skutenou vli

jednajc osoby, vyjaduje i ustanoven, kterm se navrhuje stanovit, e m-li
neplatn prvn jednn nleitosti jinho prvnho jednn, kter je platn, lze se
jej dovolat, je-li z okolnost zejm, e vyjaduje vli jednajc osoby. V tom smru
se recipuje 41a odst. 1 platnho obanskho zkonku.

I. Pojem a el
Konverze pedstavuje jedno z pozitivnch een nsledk vadnch prvnch
jednn spovajcch v jeho neplatnosti. Umouje, aby stranami zamlen el,
jen byl neplatnost prvnho jednn zmaen, mohl bt, by v modifikovan i
omezen podob, uskutenn. esk obansk prvo umouje konverzi
prvnho jednn vslovnou pravou v 575, kter se neli od pravy v 41a
odst. 1 ob. zk. . 40/1964 Sb. a je svoj koncepc odpovd prav v BGB (
140) aplikovan i v rakouskm prvu, kter jinak vslovnou pravu tohoto
institutu postrd.

elem institutu konverze je umonit uskutenn zejmna hospodskho

vsledku, k nmu smuje vle stran, tehdy, jestlie prvn prostedky, kter k
takovmu vsledku zvolily, jsou neppustn, avak existuje jin monost, kter
vede k piblin stejnmu hospodskmu vsledku. Pitom je dostaten, je-li
hospodsk el pvodn zamlenho prvnho jednn dosaen jen zsti a
neplnm zpsobem. Komentovan ustanoven umouje zamnit zvolen
nevhodn prostedky za prostedky vhodn a zpsobil.

Konverze pedpokld, e obsah neplatnho prvnho jednn me bt

zachovn ve form "jinho prvnho jednn", do nho se transformuje za
pedpokladu, e to odpovd vli stran. Mluv se tak o pemn neplatnho
prvnho jednn v prvn jednn nhradn, jeho nleitosti spluje.

Konverzi lze pout na neplatn prvn jednn v zsad bez ohledu na

dvody jejich neplatnosti. Konvertovat lze prvn jednn neplatn pedevm
kvli vadm obsahu. Konverz lze tak pekonat i rozpor se zkonem za
pedpokladu, e nhradn prvn jednn zkonu neodporuje. Ke konverzi nen k n
zapoteb autoritativnho rozhodnut.

II. Pedpoklady konverze

Neplatn prvn jednn

Zkladnm pedpokladem konverze je neplatn prvn jednn. V zsad

plat, e prvn jednn kterhokoliv typu v jakkoliv prvn oblasti me bt
konvertovno. To plat jak o obliganm, tak o vcnprvnm jednn (nkdy se
pipout konverze i v ppad procesnprvnch kon). U smluv je teba brt v
vahu synallagmata.

Sotva lze konvertovat prvn jednn postien stenou neplatnost.

Platn prvn jednn nebo prvn jednn, kter lze zhojit, nemohou bt
konvertovna. Me-li bt neplatnost prvnho jednn odstranna, jak tomu je
nap. podle 582 odst. 1 nebo u tch jednn, kter nejsou inn, protoe jim
chyb pedpoklad innosti (spovajc nap. v povolen), je teba vykat jejich
platnosti, resp. innosti. Pirozen je mon konvertovat i prvn jednn
podlhajc relativn neplatnosti, avak pot, co byla uplatnna nmitka
neplatnosti. Nelze ovem konvertovat prvn jednn stien takovmi vadami,

jako je nedostatek vle v ppad prvnho jednn uinnho osobou nepln

svprvnou. Konvertovat nelze ani prvn jednn nicotn neboli zdnliv podle
551 a nsl.

Omezen

Je sporn, zda je mon konvertovat vechny druhy vadami zatench

prvnch jednn. Uvd se, e nemravn jednn zpravidla konvertovat nelze.
Obdobn je teba nahlet i na nkter prvn jednn, je jsou vraznm
zpsobem protiprvn. Jde nap. o jednn, kter lze povaovat za lichvu. Zde je
teba vzt v vahu mru rozporu s prvn normou, s n je prvn jednn v rozporu
- tuto mru protiprvnosti je teba hodnotit jejm elem.

Nhradn prvn jednn

U nhradnho prvnho jednn, do kterho je pvodn jednn

konvertovno, se vyaduj dva pedpoklady. Pedevm mus bt zachovny
pedpoklady (nleitosti) nhradnho prvnho jednn. Za druh je zapoteb, aby
nhradn prvn jednn vyjadovalo vli jednajc osoby.

Nhradnm prvnm jednnm neme bt takov jednn, je se typov li

od jednn neplatnho. Skutkovou zmnou nelze oekvat pedpokldan souhlas
stran. Konverze se me nap. tkat zmny prvn formy.

Maxim zakotven v 574 odpovd, e nhradnm prvnm jednnm

me bt jednn, kter nemus obsahovat vechny nleitosti prvnho jednn
neplatnho ponkud mn vadn prvn jednn, protoe v nm spov monost
doshnout pvodn zamlenho hospodskho vsledku. "Mt nleitosti jinho
prvnho jednn" toti znamen, e mezi obma jednnmi mus bt kongruence.

Systematick vklad

Konverzi neme provst soud ex officio. Jeho kolem je systematickm

vkladem (viz "z okolnost zejm") zjistit z projev vle stran souhlas s
nhradnm prvnm jednnm za pedpokladu, e vdly o neplatnosti jednn
pvodnho.

III. Pbuzn instituty

Konverze se odliuje od jinch "pozitivnch" een neplatnosti prvnch
jednn.

Od schvlen a konvalidace prvnho jednn se odliuje pedevm tm, e

zatmco prvn dv een znamenaj (po splnn uritch podmnek) zachovn
pvodnho prvnho jednn, v ppad konverze je zachovn pouze obsah
prvnho jednn.

Za konverzi ve smyslu 575 nelze povaovat nkter konstrukty, je

zkonodrce vytv zdnliv za pomoci hypotetick vle stran. V tchto
ppadech vak ve skutenosti vychz zkon nikoliv z hypotetick vle, nbr
nahrazuje prvn jednn bez ohledu na hypotetickou vli stran a zvltnosti
konkrtnho ppadu jinm prvnm jednnm. Tak je teba odliovat nap.
ustanoven 556 odst. 1 a dal.

Obdobnou funkci maj salvatorn ustanoven (salvtorsk klauzule). Jde o

ustanoven ve smlouvch, podle kterch v ppad neplatnosti sti prvnho
jednn m bt vadn st nahrazena platnou smluvn pravou. Takovto
"konverze" v dsledku prvnho jednn se neposuzuje podle 575, ale spe
podle 576.

Mnoz povauj konverzi za urit druh vkladu prvnch jednn. S nm m

mnoho spolench znak a neexistuje mezi nimi dn jednoznan dlic
hranice. Konverze se odliuje v podstat jenom tm, e je znm jej vsledek:
transformace obsahu neplatnho prvnho jednn. O pekrvn konverze s
vkladem svd i prava v 575, kter pedpokld zjiovn vle jednajcch
osob v pouit systematickho vkladu (viz "... pokud je z okolnost zejm...").
Vklad m ped konverz pednost.

Souvisejc ustanoven:

555 a 558, 580, 588

Souvisejc pedpisy:

 18 zk. prce

Judikatura:
Uzavraj-li astnci darovac smlouvu ohledn nemovitosti, mus bt
skutenost, e jde o darovn, vyjdena v psemn form; jinak darovac smlouva
platn nevznikne. Proto v ppad, e astnci uzaveli simulovanou psemnou
kupn smlouvu ohledn nemovitosti, kterou chtli zastt darovn tto
nemovitosti, nen darovac smlouva platn, pokud nebyla uzavena psemn a z
jejho znn nen zejm, e lo o darovn.
(NS 22 Cdo 101/2001)

576
(Dl neplatnost)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 3)

II. Pedpoklady zachovn zbytku prvnho jednn (4 a 11)

Typy jednotnch prvnch jednn (5 a 6)

Dlitelnost prvnho jednn (7)

Pravidla zachovn zbytku prvnho jednn (8 a 10)

Dl neplatnost na zklad hypotetick (pedpokldan) vle stran (11)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

Z obdobnch dvod se uveden kritrium dopluje o pravidla tkajc se

sten neplatnosti. Tam, kde se dvod neplatnosti tk jen sti prvnho
jednn, m bt vyslovena neplatnost jen tto sti. Tot stanov dosavadn
obansk zkonk v 41. Nov se ale zdrazuje, e mus bt vzat zetel
pedevm na zjem stran a na to, rozhodla-li by se jednajc osoba vbec prvn
jednat, kdyby neplatnost vas rozpoznala.

I. el a psobnost

Obdobn jako jin obanskoprvn kodifikace vyuv i obansk zkonk .

89/2012 Sb. stedovk maximy utile per inutile non vitiatur, avak v opanm
slova
smyslu.
Oproti
tradici,
spovajc
v
tom,
e
bez
dalch
pedpoklad(takkajc automaticky) "pevaly" zbytky prvnho jednn, kter
nebyly stieny neplatnost, piklonily se modern obansk zkonky k aplikaci
tto maximy v opanm smyslu, tedy ve smyslu domnnky neplatnosti celho
prvnho jednn. Tato domnnka me bt vyvrcena za pedpoklad
stanovench zkonem, tedy v zsad tehdy, e by strany bvaly uzavely dan
prvn jednn i bez jeho neplatn sti. Zbytek prvnho jednn zstv
zachovn, lze-li na zklad hypotetick vle stran zjistit jejich mysl tuto st
prvnho jednn zachovat.

Koncepce komentovanho ustanoven 576 je zaloena na zkladnm

principu smluvn autonomie. O totln neplatnosti, tj. neplatnosti celho prvnho
jednn, i kdy sankc neplatnosti je stiena pouze jeho st, nebo o dl
neplatnosti a zachovn t sti prvnho jednn nestien sankc neplatnosti
rozhoduj samy strany, resp. jejich hypotetick vle. Dispozitivnost tto pravy, a
tedy chpn dl neplatnosti m dvoj vznam. Jednak jsou to tzv. salvtorsk
klauzule, tj. ustanoven ve smlouvch, kter vslovn dl platnost upravuj, tedy
zavazuj strany k respektovn a zachovn platn sti prvnho jednn na
stran jedn, jednak jsou to styn body pro dl platnost, kter by mla dt
pednost hypotetick vle stran, na stran druh. Uznn autonomie vle stran
znamen vak i "opan" een spovajc v tom, e se strany zavou
povaovat veker prvn jednn za neplatn, by je neplatnost postiena pouze
jedna jeho st.

prava dl neplatnosti se vztahuje na prvn jednn bez ohledu na to, z

jakch prvnch dvod se stala neplatnmi. Tk se prvnch jednn
postiench jak neplatnost relativn, tak neplatnost absolutn.

II. Pedpoklady zachovn zbytku prvnho jednn

Ustanoven 576 se vztahuje nikoliv na jednn, u nich nelze smyslupln

uvaovat o jejich dlen na relativn samostatn sti, nbr na takov jednn,
je jsou komplexnmi prvnmi jednnmi, obsahujcmi nap. nkolik typov
rznch smluv, kter navzjem s ohledem na celkov, zejmna hospodsk
vsledek souvisej. Lze je oznait jako jednotn prvn jednn. O tom, zda se
jedn o tento ppad, rozhoduje jednotn vle stran, tj. vle, kter chpe
jednotliv projevy vle jako jeden celek. Vznam tto jednotn vle stran spov
v tom, e na jedn stran me spojit samostatn prvn jednn do jednoho
celku, zatmco na druh stran je me v uritch hranicch rozloi do
jednotlivch prav. I kdy jednotn vle m v mnoha ppadech znan vznam,
je teba vychzet z objektivn souvislosti ve smyslu jednotlivch ujednn, pro
kterou prv mysl a spolen vle stran zpravidla dodv styn body.
Objektivn souvislost smyslu znamen hospodskou souvislost mezi ujednnmi
stran, nenapluje vak jet pedpoklad jednoty prvnho jednn. Pesto vak
tvo velmi dleitou indicii takov jednoty. Prvn souvislost je dna tehdy,
jestlie jedno ujednn neme existovat bez dalho ujednn. Lze konstatovat,
e tato ujednn spolen "stoj a padaj". Z praxe eskch soud (viz nap. NS 33
Cdo 4082/2008, NS 26 Cdo 379/2001) plyne, e 576, resp. 575, nen
interpretovn jako vyvratiteln domnnka totln neplatnosti. Naopak, judikatura
dv pednost zachovn prvnho jednn v jeho zbytku. Tm se do jist mry
popr ochrann el prvnch norem, kter stanov sankci neplatnosti. V tomto
smyslu by mla bt tato interpretace subsidirn. Prv z ochrannho elu
sanknch norem by mlo plynout kritrium pro zachovn zbytku prvnho
jednn nebo pro jeho totln neplatnost.

Typy jednotnch prvnch jednn

Jako typy jednotnch prvnch jednn lze uvst nap. prodej zvodu a
dohodu o zanechn konkurence, souvislost mezi pronjmem mstnost a
prodejem nbytku, poskytnut pjky a postoupen pohledvky, souvislost mezi
koup nemovitosti a smlouvou o dlo na vystavn domu, souvislost mezi plnou
moc a prvnm jednnm, s nm souvis, pslib provize makli, smlouvu o
dodvkch piva a maklskou smlouvu ohledn hotelu, jemu bude pivo
dodvno.

Naopak se nepovauje za jednotn prvn jednn vazba mezi pjkou a

zstavn smlouvou, prorogan smlouvou a veobecnmi obchodnmi
podmnkami, rozhod dolokou a smlouvou, kter ji obsahuje, souvislost mezi

nkolika smlouvami o ruen, vztah mezi hlavn smlouvou a rozhod smlouvou,

vztah mezi smlouvou o zastoupen advoktem a dohodou o honori advokta
(odmn advokta). Jednotn prvn jednn nen ani smlouva o franze a
smlouva o odmn za franzu atd.

Dlitelnost prvnho jednn

Psn je teba rozliovat mezi dlitelnost prvnho jednn na stran jedn

a eenm, kter lze pout pro dl neplatnost. Nejprve je teba zjistit monost
dlitelnosti a teprve pot v kladnm ppad zjistit hypotetickou vli stran. Tomu
pirozen pedchz zjitn, zda se jedn o jednotn prvn jednn. Jestlie sice
existuje jednotn prvn jednn, avak toto jednn nelze rozloit na jednotliv
sti, plat totln neplatnost prvnho jednn jako celku. Tak tomu je nap. v
ppad neplatnosti ujednn o kupn cen; plat to vak i pro vztah mezi
postoupenm pohledvky a smlouvou o pjce.

Pravidla zachovn zbytku prvnho jednn

Jestlie zkonodrce ve smyslu ochrany jedn strany in neplatnmi ta

ustanoven smlouvy, kter jsou k jej ti, pak zejm zaml, ani tak vslovn
stanov, nahradit neplatn ustanoven smlouvy dispozitivnmi pedpisy zkona.

Vyplv-li ze zkona, e zbytek prvnho jednn m bt zachovn, protoe

to odpovd vli stran i jejich zjmm, nebo naopak stanov, e strany by
nemohly na osamostatnn sti prvnho jednn setrvat, mus bt ureno, kdy
takov situace nastvaj a do jak mry je lze subsumovat pod skutkovou
podstatu zkona.

Pedevm vak v dsledku povahy prvn pravy 576 mohou strany

kdykoliv napravit vady svho prvnho jednn a prostednictvm novace buto
obnovit platnost celho prvnho konu, nebo sankc neplatnosti nedoten
zbytek prvnho konu vydlit od neplatn sti, by bez novace toto vydlen
nen mon.

Dl neplatnost na zklad hypotetick (pedpokldan) vle stran

Zatmco skuten vle stran nachz vznam pi shora uvedenm een, je

teba, jak to zkon pedvd, orientovat se na hypotetickou vli stran. Pitom nen
dleit, zda by strany prvn jednn bez neplatn sti skuten bvaly chtly,
nbr relevantn je, zda objektivn hodnocen svd pro een, e prvn jednn
t bez neplatn sti by bvalo bylo rozumnm zpsobem uskutenno. Mra
objektivizace me vak bt velmi rozdln. Skuten vle stran vak je, ve
smyslu zkona, bez vznamu. Pi pouvn hypotetick vle stran by mlo jt o
tento postup. Rozhodnut o tom, zda jednajc (strany) by bvaly postupovaly tak i
v ppad, jestlie by znaly nezvaznost (neplatnost) sti sv smlouvy, mus
vychzet z toho, e strany by bvaly svoje rozhodnut uinily pi rozumnm
zven relevantnch okolnost. Nejde tedy o objektivn vytven smlouvy, nbr
o uskuteovn vle stran. Je teba se ptt, zda strany by bvaly prvn jednn
uskutenily prv tak, jak vypad bez neplatn sti. Rozhodn pro toto
posouzen je nepochybn okamik uzaven smlouvy.

Souvisejc ustanoven:

556 odst. 2, 580 a 585

Souvisejc pedpisy:

18 zk. prce

Judikatura:
Nen vyloueno, aby do jedn listiny bylo pojato vce prvnch kon. Je-li
jeden z nich postien neplatnost, mus se soud zabvat tm, zda jej lze oddlit od
ostatnho obsahu prvnho konu ( 41 ob. zk.), piem je teba dbt, aby byla
respektovna vle stran s pihldnutm k elu, jeho dosaen osoba konajc
prvn kon sledovala. Jen tak lze zjistit, zda jde o prvn kony navzjem od sebe
oddliteln a zpsobil samostatn existence nebo zda je nutno smlouvu pojmat
jako jeden nedln celek. Pro posouzen, zda je st prvnho konu oddliteln
od jeho ostatnho obsahu, se pitom uplatn interpretan zsady, je vyplvaj z
35 odst. 2 ob. zk.
(NS 33 Odo 771/2005)
Vle stran smovala k pronjmu nebytovch prostor, pozemku a vnitnho
vybaven jako jednoho celku, a vzhledem k elu, kter strany uzavenm njemn
smlouvy sledovaly (provozovn hostinskch a ubytovacch slueb v penzionu,
resp. provozovn penzionu se vm, co k tomu nle), nelze od sebe oddlit

(neplatnou) st njemn smlouvy, tkajc se nebytovch prostor a pozemku, od

jej (platn) sti, tkajc se vnitnho vybaven.
(NS 26 Cdo 299/2002)
Pokud jeden z manel (alovan) nesploval vechny pedpoklady pro
pevod bytu do spolenho jmn manel podle o vlastnictv byt, je smlouva o
pevodu drustevnho bytu neplatn nejen v t sti, kter se tk alovan, ale
je neplatn cel.
(NS 30 Cdo 1865/2000)
Pi posuzovn otzky, zda st prvnho konu postienou dvodem
neplatnosti lze oddlit od ostatnho obsahu tohoto konu ( 41 ob. zk.) je teba
dbt, aby byla respektovna vle subjekt prvnho konu s pihldnutm k
elu, jeho dosaen osoba konajc prvn kon sledovala.
(NS 3 Cdon 1248/96)
Pro vahu o tom, zda jde o st prvnho konu, kterou nelze oddlit od
ostatnho obsahu konu ( 41 ob. zk.), je nerozhodn, e se prvn kon tk
vci (nap. pozemku), kterou lze oddlit, nbr rozhodn je, zda jde o st
prvnho konu obsahov oddlitelnou.
(NS 3 Cz 12/79, Rc 3/81)
stenou neplatnost smlouvy je nutno posuzovat ve smyslu 41 ob. zk.
stejn, jako stenou neplatnost kterhokoliv jinho prvnho konu, a to bez
ohledu na to, zda jde o smlouvu podlhajc registraci (nyn vkladu do katastru
nemovitost), i nikoliv. Je-li tedy neplatn jen st smlouvy navren k registraci
(vkladu do katastru nemovitost) a tuto st lze ve smyslu citovanho ustanoven
od ostatn - platn - sti oddlit, pak je teba pipustit, aby platn st smlouvy
byla registrovan a nvrh na registraci byl zamtnut jen pokud jde o oddlitelnou
st neplatnou (resp. podle prvn pravy nyn platn, aby byl vklad do katastru
nemovitost povolen ohledn platn sti smlouvy a nvrh na vklad byl zamtnut
jen pokud jde o st neplatnou). Vdy je vak teba zkoumat, zda je rozhodnut
pedbn otzky o sten neplatnosti smlouvy v souladu nejen s jazykovm
vyjdenm dan smlouvy, ale zda odpovd vli smluvnch astnk, nen-li tato
vle v rozporu s jazykovm projevem ( 35 odst. 2 ob. zk.).
(VS Praha 4 CZ 124/92)

577
(Zachovn platnosti pi nepodstatnm rozporu se zkonem)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost prvn pravy (1 a 2)

II. Dvody neplatnosti pro rozpor se zkonem (3 a 5)

III. Pedpoklady hypotetickho vkladu provedenho soudem (6 a 9)

Rozpor se zkonem (6)

Zmna prvnho jednn a spravedliv uspodn (7 a 8)

Hypotetick vle stran (9)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

sten neplatnost se vak nemus tkat jen dl klauzule nebo dlho

ujednn oddliteln od ostatnho obsahu prvnho jednn, ale tak nezkonnho
uren mnostevnho, asovho, zemnho nebo jinho rozsahu. Ani v takovch
ppadech nen nezbytn vdy vyslovovat neplatnost, protoe posta prava
nezkonnho rozsahu.

I. el a psobnost prvn pravy

Liberln tendence zkonodrce pi posuzovn vad prvnch jednn se

projevuje i v ppad jejich rozporu se zkonem. Protoe se z hlediska povahy vad
skutkov podstaty komentovanho ustanoven zpravidla nejedn o zsadn
konflikt, ustupuje zsada ochrany (pkazov normy) do pozad ve prospch
zachovn platnosti prvnho jednn za pouit doplujcho vkladu provedenho
soudem. Tato zmna obsahu prvnho jednn tak, aby vyhovoval zkonu, je vak
podmnna pedpokldanm souhlasem stran. Proto soud mus provst
hypotetick vklad jejich vle.

Psobnost tohoto ustanoven, a tedy i doplujcho vkladu soudem, je

omezena na nkter sloky (elementy) obsahu prvnho jednn. I kdy vcn
psobnost dan tmito znaky nen vymezena s konenou platnost, nebo vet
tchto znak nen konen, je teba za pouit zsady pimenosti analogickm
vkladem dojt k vcnmu vymezen. Soud je oprvnn postupovat podle
komentovanho ustanoven jen tehdy, kdy vadn jednn spluje ostatn
obsahov pedpoklady, o volnch a formlnch nemluv (viz slova "jen v
nezkonnm uren").

II. Dvody neplatnosti pro rozpor se zkonem

Dvodem neplatnosti prvnho jednn je "nezkonn uren mnostevnho,

asovho, zemnho nebo jinho rozsahu". Toto vymezen m dv slabiny. O
prvn, tkajc se pkladmho vtu znak, byla ji e. Druh slabina vcn
psobnosti ustanoven 577 spov v tom, e nen pln jasn, eho se uren
rozsahu tk. Odpomoci si nelze ani na zklad dvodov zprvy, nebo ta je k
577 znan kus a neposkytuje vodtka pro vklad ("... posta prava
nezkonnho rozsahu..."). Lze vak uvaovat, by s uritmi pochybnostmi, e se
jedn o uren plnn, k nmu se strany zavzaly. Urit poloky tohoto plnn
nejsou v pln dispozici stran (autonomie vle), ale jsou pedmtem prvn
regulace. To lze soudit pedevm u nkterch vcnch prv a dle nap. u
konkurenn doloky ( 2975).

I kdy rozpor se zkonem me bt v kadm vymezenm segmentu

plnn, tj. me se tkat nejen mnostevnho, ale i dalch dimenz rozsahu, co
nen pravdpodobn, lze i za tohoto stavu hypotetickm vkladem vadu napravit,
nebo rozpor se bude zpravidla tkat jedn sloky i menho mnostv
jednotlivch nepesnost. Obecn vak bude zejm platit, e m vce
protiprvnch daj ve smlouv, tm obtnji bude moci bt zptn (hypoteticky)
zjitn souhlas (vle) stran se zmnou tchto prvk.

To je zejm jedin omezujc kritrium pro stanoven zmny obsahu

prvnho jednn. Mra odchylky, a tedy i stupe rozporu, resp. jeho etnost s
ohledem na jednotliv poloky, nem sama o sob vznam. Nebrn tedy soudu,
aby hypotetick vklad provedl.

III. Pedpoklady hypotetickho vkladu provedenho soudem

Rozpor se zkonem

Prvnm pedpokladem doplujcho vkladu soudu je existence

nezkonnosti prvnho jednn spovajc v zkonem uvedench vadch. Je
nerozhodn, zda by ml rozpor i rozpory se zkonem za nsledek relativn i
absolutn neplatnost. V kadm ppad vak mra zvanosti vady mus bt
kvalifikovan a vyvolvat neplatnost, by v jedinm znaku. Jinak eeno, rozpor
mus naplovat kritrium stanoven v 580 odst. 1, je znamen, e smysl a el
zkona vyaduje z dvodu ochrany prvnho styku nebo astnk sankci
neplatnosti. Mn zvan pochyben, a tedy mn vznamn vada, kter nem
za nsledek neplatnost, by prvn jednn je v rozporu se zkonem, nen
pedmtem doplujcho vkladu soudu, nebo nespad do vcn psobnosti
tohoto ustanoven.

Zmna prvnho jednn a spravedliv uspodn

Pedpokladem doplujcho vkladu provedenho soudem je nvrh stran.

Soud nen oprvnn z edn povinnosti provdt zmnu prvnho jednn. I kdy
zkonodrce mluv o stranch alobc (tedy v plurlu), kte jsou oprvnni podat
nvrh na zmnu daj v prvnm jednn, posta zejm nvrh na doplujc
vklad podan jednou ze stran. Soud vak nen vzn nvrhem stran, take me
provst zmnu prvnho jednn jsa vzn pouze jedinm kritriem, kterm je
spravedliv uspodn prv a povinnost stran.

Soud by pi pouvn kritria spravedlivho uspodn ml vzt v vahu

nejprve okolnost, e zkon vymezuje obsah prvnho jednn v uritch mezch,
kter oznauje jako uren rozsahu, tj. stanov urit minimln i maximln
hodnoty. Tomuto rmu by ml soud pizpsobit obsah smlouvy. Pitom by ml
reflektovat pedevm samotnou smlouvu a vykldat ji i v souvislosti s
okolnostmi, kter byly rozhodujc pro jej uzaven vetn postaven a zjm
stran, pihleje k jejich nvrhu.

Hypotetick vle stran

I kdy zjiovn hypotetick vle stran je relativn samostatn pstup

interpreta, je v danm ustanoven soust hypotetickho vkladu. Vchodiskem
je vaha o tom, jak by strany, kdyby poctiv jednaly, uspodaly svoje pomry v
rmci zkonn pravy. Smysl a el smlouvy m proto naprosto zsadn vznam.
Skuten vle stran nen pi zkoumn hypotetick vle bez vznamu. Existuje
urit spojen negativnho druhu, tj. vsledek hypotetickho vkladu nesm bt v
rozporu se skutenou vl stran. Ostatn hypotetick vklad smlouvy nepichz v

vahu, jestlie nen zejm, co by bvaly strany dohodly. Rozhodujc je okamik

poznn neplatnosti. Tento problm vak nen een jednotn. Je mon vychzet
ze skutenho okamiku vkladu. Proti tomu mluv, e prv za pomoci
hypotetickho vkladu m bt objasnno, jak een by strany zvolily v dob
uzavrn smlouvy. Z tohoto dvodu je teba vychzet z okamiku uzavrn
smlouvy jako relevantnho argumentu.

Souvisejc ustanoven:

547, 580

578
(Chyby v psan a potech)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Chyba v psan a potech (1)

II. Chyba a vle stran (2)

III. Vklad i zhojen (3)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

Prvn pravidlo o chybch v psan a o poetnch chybch se pejm z

dosavadn pravy ( 37 odst. 3 platnho obanskho zkonku). Nov navren
formulace spovajc ve slovech, e tyto chyby "nejsou prvnmu jednn na
jmu", kryje jak to, e se z uvedench dvod nelze dovolat neplatnosti prvnho
jednn, ani jeho neexistence pro neuritost nebo nesrozumitelnost.

I. Chyba v psan a potech

Je zejm, e vada prvnho jednn spovajc v chybch v psan nebo

potech neodpovd vli stran. Za pedpokladu, e si strany jsou tohoto
zanedbatelnho pochyben vdomy, nepostihuje tato vada prvn jednn v jeho
obsahu. Proto zkonodrce takovou vadu jednn logicky nesankcionuje.

II. Chyba a vle stran

V danm ppad e zkonodrce zdnliv omyl. Strany jsou ve shod

ohledn obsahu i vznamu prvnho jednn a pouze nedopatenm se dopustily
nepesnosti. Nedostatek (vada) prvnho jednn (projevu vle) m tedy dvod v
nedopaten, neopatrnosti, kter vedly ke zejmm nesprvnostem v poetnch
konech, resp. v pepsn se. Tyto okolnosti vak nemaj vliv na uritost a
srozumitelnost relevantn skuten vle stran. Chybami psan mohou bt i
nedokonale vyplnn formule i tiskopisy, kter jsou pouvny pro urit
prvn jednn. Tyto vady nezpsobuj neplatnost, jestlie skuten vle stran
byla souhlasn, take v ppad tchto nedostatk se jedn o pouze nezamlen
exces.

III. Vklad i zhojen

Protoe strany vd o svm pochyben, nen obvykle teba ani vkladu k

dnmu chpn obsahu prvnho jednn. Strany vak mohou chyby napravit a
tak tuto vadu zhojit.

Souvisejc ustanoven:

547, 555

Souvisejc pedpisy:

13, 14, 15, 17 zk. o rodin

Judikatura:

Strany se ve smlouv o njmu dohodly, e se ve njemnho uprav vdy

k 1. 1. bnho roku o mru inflace nebo deflace za pedel rok podle daj
Statistickho adu R tak, e nvrh zmny pedkld pronajmatel po zveejnn
tchto daj a njemce je povinen do 15 dn potvrdit zmnu. Nsledn dne
15.2.1995 alovan bez nmitek akceptovala svm podpisem prvn dodatek k
tto smlouv (tkajc se pravy njemnho pro rok 1995). Dal dodatek
datovan dnem 17.10.1996 obsahoval sice zejmou chybu v textu ("Cena njmu
in od 1.1.1995 ..."), uv-li se vak, e je nepochybn skutenost, e se
navrhovan prava njemnho tkala roku 1996, co bylo zejm nejen z
prvodnho dopisu a okamit reakce alovanho, ale i z faktu, e njemn na
rok 1995 bylo ji upraveno prvnm dodatkem, pak je teba uzavt, e tento projev
vle alobce nebyl neurit, ale lo o zejmou nesprvnost - zejmou chybu v
psan.
(NS 26 Cdo 2139/2000)
Prvn kon nen ve smyslu 37 odst. 3 ob. zk. neplatn pro neuritost a
nesrozumitelnost, je-li obsah prvnho konu nepochybn, pouze jsou sneny
jeho vyjadovac kvality zjevnmi a smyslu ujednn jinak neodporujcmi chybami
vzniklmi v procesu vytven textu i pi vpotech (nap. peklepy, jin
technick nedostatky v psan, matematick chyby, apod.).
(NS 26 Cdo 2139/2000)
Pokud astnci kupn smlouvy o pevodu nemovitosti uvedou ve smlouv
omylem parceln slo jin nemovitosti, ne kterou hodlaj ve skutenosti pevst,
ani by lo jen o chybu ve psan ( 37 odst. 3 ob. zk.), nenabude kupujc
vlastnick prvo k nemovitosti, kter mla bt pevedena, avak ve smlouv nen
vslovn oznaena.
(NS 22 Cdo 1148/99)
Jestlie mezi astnky zen nebylo sporu o tom, e alovan na adrese
uveden ve vpovdi z njmu bytu obvaj jedin byt a jen ohledn tohoto bytu
jsou v njemnm vztahu k alobcm, pak skutenost, e ve vpovdi z njmu
bytu dolo k zmn patra za podla, v nm se byt nachz, a e je v n
nesprvn uvedeno slo bytu, nezpsobila neplatnost vpovdi. Ve spojen s
dalmi daji obsaenmi v alob, jej byla soust, nemohla bt takov
vpov alovanmi (njemci) v dob doruen objektivn vnmna jinak ne jako
urit a srozumiteln projev vle ( 37 ob. zk.) tkajc se bytu, jeho jsou
(spolenmi) njemci a ve vztahu ke ktermu jsou v njemnm pomru se
alobci.
(NS 20 Cdo 2018/98, Rc 35/01)
Vada v oznaen osoby, kter je stranou smlouvy, nezpsobuje sama o
sob neplatnost tto smlouvy, pokud lze z celho obsahu prvnho konu jeho
vkladem ( 35 odst. 2 ob. zk.), poppad objasnnm skutkovch okolnost, za
nich byl prvn kon uinn, zjistit, kdo byl stranou smlouvy. O absolutn
neplatn smlouv by se zetelem k tomu bylo mon hovoit, jen bylo-li by

oznaen strany natolik neurit i nesrozumiteln, e pochybnosti o tom, kdo jm

je, nebylo mono odstranit ani vkladem prvnho konu.
(NS 2 Cdon 824/97, Rc 9/01)
Nejsou-li ve smlouv o pevodu bytovch a nebytovch jednotek oznaeny
jednotky pesn dle prohlen vlastnka, ale jsou oznaeny v souladu se zpisy v
katastru nemovitost, a je-li tak vylouena zmna oznaenho pedmtu
smlouvy s pedmtem jinm, nejde o neuritost projevu vle stran smlouvy [ 5
odst. 1 psm. c) zkona . 265/1992 Sb.], ale toliko o nepesnost, je na
srozumitelnost, a uritost prvnho konu nem vliv.
(KS Hradec Krlov 30 Ca 21/98, SoJ 414/99)
Chybami v psan podle 37 odst. 3 ob. zk. jsou i nedopatenm
neprokrtnut msta na tiskopisech, na nich je ten kter prvn kon uinn.
(VS Praha 5 Cmo 494/96)

579
(Venire contra factum proprium)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost prvn pravy (1 a 3)

II. Zpsoben neplatnosti a ztrta prva obrany (4 a 5)

III. Nhrada kody (6 a 9)

Z dvodov zprvy (k 574 a 579):

Osnova se vslovn hls k star zsad, podle n neme nikdo zskat

vhodu z vlastnho protiprvnho inu. Proto se navrhuje zakzat stran, kter
zpsobila neplatnost prvnho jednn, tuto neplatnost namtat nebo z n tit.
Odnt prva k nmitce neplatnosti se ovem vztahuje jen k takovmu prvnmu
jednn, jeho vada vyvolv relativn neplatnost, protoe k absolutn neplatnosti

se pihl ex officio. Na to poukazuje 579 odst. 1 vrazem "nmitka

neplatnosti", jm se mn nmitka jako hmotnprvn kon ve smyslu 587 odst.
1. Le ani v ppad absolutn neplatnosti prvnho jednn neme bt stran,
kter neplatnost vyvolala, piznna z neplatnho prvnho jednn vhoda. Tm
sp plat tot o neplatnosti relativn.

K odst. 1

I. el a psobnost prvn pravy

Ustanoven 579 je vrazem zsady zkazu zneuit prvnho jednn ( 8),

je je vlastn celmu obanskmu zkonku. Pouvat prostedku prvn ochrany
pro ppad, e ten je namen vi nsledkm zpsobenm stejnm subjektem, je
nemravnm jednnm, je zneuv dobrodin zkonodrce. Je proto logick, e
zkon takovto jednn, kter by bylo mono povaovat za protiprvn, prv na
zklad obecnch ustanoven vslovn zakazuje. Podstatou zakzanho chovn
je rozpor pedchozho chovn tho subjektu. Ten toti vyvolal u druh strany
oprvnn oekvn (dvru), e nebude svoje prvo uplatovat proti
dohodnutmu een. Obdobn lze na toto jednn aplikovat tzv. nmitku quid pro
quo, podle kter subjekt prva sv prvo nesm vykonvat, ani splnil sv
povinnosti.

Ustanoven dopad na prvn jednn, kter jsou stiena relativn

neplatnost. Proti jednn, je je absolutn neplatn, neexistuje toti nmitka
neplatnosti, nebo neplatnost nastv ze zkona.

Zkonodrce zakazuje i jakoukoliv vhodu pro toho, kdo zpsobil

neplatnost prvnho jednn. Touto vhodou se nechpe jen materiln prospch a
jen bezprostedn vhoda.

II. Zpsoben neplatnosti a ztrta prva obrany

Neplatnost zpsobil ten, kdo jakmkoliv zpsobem ml podl na vad

prvnho jednn, kter m za nsledek relativn neplatnost. Tato ast me bt
pm, nebo dokonce nepm, a to bez ohledu na asov uren. Dleit je, e
nsledek spovajc v neplatnosti lze takovmu subjektu pitat. Velmi
pravdpodobn me bt situace, kdy ob i vechny strany se na neplatnosti
njakm zpsobem podlely. Pak se ztrta obrannho prva podat nmitku

neplatnosti vztahuje na vechny tyto strany. Zkaz vznst nmitku, je

nepochybn omezen asovm rmcem prva neplatnost namtnout (viz vklad k
586 odst. 1).

To se tk i omezen prva uplatnit z neplatnho prvnho jednn vhodu.

Tato vhoda se nemus pln vztahovat jenom na jednajcho; posta jen jej dl.

K odst. 2

III. Nhrada kody

V odst. 2 zkonodrce vymezuje aktivn a pasivn legitimaci nroku na

nhradu kody. Jen ta strana, kter nemla podl (ast) na zpsoben
neplatnosti, je legitimovna k nhrad kody. Naproti tomu pasivn legitimovna
je ta strana, kter i jen zsti neplatnost zpsobila. Nepochybn pasivn
legitimaci me mt i tet osoba.

Pedpoklady odpovdnosti za nhradu kody nezahrnuj zavinn. Posta

aktivn i pasivn jednn, kter vedlo ke vzniku kody (kauzln nexus). Toto
ustanoven, stejn jako 580, 581, 587 a 588 a 599, je specilnm eenm
pedpoklad odpovdnosti za kodu, kter do obecnho reimu prva
odpovdnosti za kodu (viz zvazky z delikt - 2894 a nsl.) nepat. myslem
zkonodrce jist bylo poskytnout postienm zvltn ochranu. Jin smysl nelze
tmto ustanovenm pipisovat, nebo aplikace hlavy III sti tvrt by byla
samozejm a uveden ustanoven, je z n pedstavuj vjimku, zbyten.

Svoj podstatou jde o kodu na dve, resp. nhradu kody na dve.

Ustanoven 579 zatuje jednajcho, jeho projev vle je neplatn nebo vede k
neplatn smlouv. Odpovdnost za kodu je sankc za toto jednn a naproti tomu
dobrodinm pro druhou, tj. v dve zklamanou stranu, kter nle nhrada za
kodu zpsobenou tm, e dvovala v platnost projevu vle jednajcho.
Pedpokladem aktivn legitimace tedy je, e strana utrpv kodu o neplatnosti
nevdla.

Pokozen strana m nrok na to, aby z hlediska hospodskho byla v

postaven, ve kterm by bvala byla, jestlie by nedvovala v platnost prvnho
projevu vle jednajcho. Nhrada zahrnuje nklady spojen s uzavrnm
smlouvy, resp. s vyjednvnm, pop. t ul zisk, jestlie ji v dve v platnost

smlouvy inila nabdku, kter byla pak v dsledku jej neplatnosti zmaena.
Jestlie vak v dve v platnost prvnho jednn poskytla pokozen strana
plnn, me je prv podle 579 poadovat zpt, resp. poadovat jejich
nhradu.

Souvisejc ustanoven:

6 odst. 2, 7 a contrario, 8, 586 odst. 1, 587 odst. 1

Souvisejc pedpisy:

19 odst. 2 zk. prce

Judikatura:

K odst. 2
Vznikne-li jedn ze smluvnch stran koda v dsledku absolutn neplatnosti
smlouvy, je teba posuzovat poruen povinnost pi jejm uzaven na obou
smluvnch stranch; i zde je protiprvn jednn pedpokladem nejen
odpovdnosti za kodu podle 420 a nsl. ob. zk., ale i spoluasti
pokozenho na vzniku kody.
(NS 25 Cdo 1097/2002)

Hlavn dvody neplatnosti

580
(Hlavn dvody neplatnosti)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Hlavn dvody neplatnosti (1 a 4)

II. Vznam sankc vadnch prvnch jednn, zkladn pojmy (5 a 16)

III. Druhy neplatnosti a jejich nsledky (17 a 24)

IV. el neplatnosti (25 a 28)

V. Psobnost neplatnosti (29 a 37)

Rozpor s dobrmi mravy (29)

Rozpor se zkonem (30)

Nemonost plnn (31)

Rozpor se zkonem a rozpor s dobrmi mravy - vzjemn vztah (32 a 36)

Relativizace (37)

VI. Rozpor se zkonem (38 a 51)

Zkazov a pkazov prvn normy (38 a 41)

Vztah k 1 odst. 2 (42)

Prvn jednn a obchzen zkona (43)

Kvalifikovan rozpor se zkonem (44 a 51)

VII. Rozpor s dobrmi mravy (nemravn prvn jednn) (52 a 69)

Obecn (52 a 58)

Kritria nemravnosti (59 a 63)

Rozhodn okamik rozporu s dobrmi mravy (64 a 65)

Vztah k zsad dobr vry (66)

Nemravn obsah prvnho jednn a nemravnost jeho elu (67 a 69)

VIII. Nemonost plnn (poten nemonost) (70 a 80)

Vztah k 1 odst. 2 (80)

Z dvodov zprvy (k 580 a 585):

Ustanoven o hlavnch dvodech neplatnosti uvdj jako tyto dvody

rozpor s dobrmi mravy, rozpor se zkonem, poten nemonost plnn,
nezpsobilost nebo neschopnost prvn jednat a nedostatek formy.

Pokud jde o rozpor se zkonem, vyaduje se, aby zvr o neplatnosti

vyadoval smysl a el zkona. Opout se tedy irok koncept 39 platnho
obanskho zkonku. I pedstavitel souasn doktrny poukazuj, e jakkoli
rozpor se zkonem nezakld neplatnost. Tak ze irokho komparatistickho
srovnn evropskch prvnch prav (mezi jinmi Sala, J. Rozpor s dobrmi
mravy a jeho nsledky v civilnm prvu. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2000)
vyplv, e pojet 39 platnho obanskho zkonku nen do budoucna
udriteln. Obchzen elu zkona nen jako dvod neplatnosti vslovn

uvedeno, nicmn nen pochyb, e i to zakld rozpor se zkonem a navren

znn vodnho ustanoven kryje i tento ppad. Smysl a el zkona vyaduje
zvr o neplatnosti v ppadech, kdy jde o neplatnost sledujc jako svj zkladn
cl ochranu urit osoby. To je dvod k zvru o relativn neplatnosti. Nvrh v tom
smru pejm mylenku prvn vty 267 odst. 1 obchodnho zkonku. Smysl a
el zkona (srov. 1 odst. 2 nvrhu) vyaduje i to, aby ani projevy soukrom
vle nenaruovaly veejn podek; bude-li rozpor s veejnm podkem zjevn,
povede to k zvru o absolutn neplatnosti prvnho jednn (za pedpokladu, e
byl souasn poruen i zkon). Tak zjevn rozpor s dobrmi mravy zakld
dvod k zvru o absolutn neplatnosti.

I. Hlavn dvody neplatnosti

Pod marginln rubrikou "hlavn dvody neplatnosti" upravuje zkonodrce

psoben zkladn sankce vadnch prvnch jednn - neplatnosti. Postihuje j
prvn jednn stien vadami obsahu ( 580), vadami vle ( 581, 583 a 585)
a vadami formy ( 582).

Neplatnost je sankce vztahujc se na prvn jednn stien zvanmi

vadami. Zpsobuje, e prvn jednn nem dn prvn nsledky (inky), a
pokud ji njak mlo, zanikaj se zptnou platnost. Zkon rozeznv dva druhy
neplatnosti, a to neplatnost relativn ( 586 odst. 1) a neplatnost absolutn (
588). (K druhm neplatnosti viz dle vklad sub III.)

Ustanoven 580 upravuje neplatnost prvnch jednn pro vady obsahu, a

to konkrtn pro:
a) rozpor s dobrmi mravy (odst. 1 - viz dle vklad sub VII),

b) rozpor se zkonem (odst. 1 - viz dle vklad sub VI),

c) nemon plnn (odst. 2 - viz dle vklad sub VIII).

Bylo by logick pedpokldat, e zvanost vad prvnch jednn

koresponduje s psnost sankc, ktermi je prvn jednn postihovno. Toto
hledisko vak zkonodrce zejm nem na mysli, ji proto, e nap. rozpor
prvnho jednn se zkonnou i smluvn formou sice sankcionuje neplatnost (
582), ale pipout ve znanm rozsahu konvalidaci tto vady. Na druh stran

postihuje nejpsnj sankc, toti absolutn neplatnost, rozpor s veejnm

podkem ( 588), akoliv z jeho systematickho zaazen vyplv, e jej za
hlavn dvod neplatnosti nepovauje. Hlavn dvody neplatnosti lze tedy zejm
interpretovat tak, e pod tuto rubriku zaadil zkonodrce sice zvan dvody,
kter vtinou postihuje nejpsnj sankc, avak jeho hlavnm hlediskem byla
zejm etnost tchto vad, resp. Ppad neplatnch prvnch jednn v dsledku
tchto dvod.

II. Vznam sankc vadnch prvnch jednn, zkladn pojmy

Kad modern obansk kodex z dvodu ochrany vadn prvn jednn

sankcionuje. in tak rznmi zpsoby, rznou intenzitou a v rznm rozsahu.
Pedpokld, e by tmto dsledkm (sankcm) mlo pedchzet een pomoc
vkladu.

elem sankc je zejmna psobit na nsledky vadnch prvnch jednn,

kter jsou nedouc. Zkon tak in tm, e pedevm omezuje zpsobilost
prvnch jednn nsledky zpsobovat, a to pechodn nebo trvale. To je kolem
sankc primrnch, ktermi jsou neplatnost (vetn zdnlivosti - nicotnosti) a
neinnost vetn jejich druh. Sekundrnmi sankcemi chpeme instituty, je
nepsob na samotn prvn jednn, ale postihuj pvodce jejich vad. Sem pat
odpovdnost za kodu (nap. 579 odst. 2), za nhradu (nap. 571) a jmu
(nap. 587 odst. 2) jako doplkov nstroj.

Za neplatn je tedy povaovno takov prvn jednn, kter nen schopno

vyvolat prvn nsledky, tj. je trvale neinn, a to od svho vzniku. Prvn
jednn, je bylo chpno jako platn, se v dsledku rozhodnut orgnu veejn
moci me stt "dodaten" neplatnm, ovem ex tunc, co plat i naopak.

Prvn jednn, kter je jen doasn neplatn i neinn, se me

dodaten stt platnm i innm. Platnm, resp. innm se stane tehdy, je-li
udleno povolen i souhlas apod.

Platn prvn jednn, kter je vi nkterm osobm neinn a vi

jinm zpsobuje prvn nsledky a je tedy innm, nazvme relativn
neinnm a tuto vlastnost pak relativn neinnost.

Neplatnost, resp. neinnost me bt postiena pouze st prvnho

konu. Pak mluvme o dl neplatnosti, resp. dl neinnosti.

Sankce lze rozliovat podle jejich vcn, asov a osobn psobnosti.

Z hlediska vzniku je teba rozliovat sankce nastvajc ex lege a ty, je

me vyvolat pouze strana. K prvnm pat absolutn neplatnost ( 588) a
nicotnost ( 551 a nsl.), do druh skupiny pat relativn neplatnost ( 586),
relativn neinnost ( 589) a nhrada kody ( 579 odst. 2).

Z hlediska vcnho psoben, tj. vznamu pro existenci a obsah prvnho

jednn, lze rozliovat ty, kter in prvn kon neexistentnm, resp. je zpsobuj
jeho neplatnost, a ostatn sankce, kter se netkaj samotnho prvnho jednn a
postihuj jen subjekt, jen vadu zpsobil (nap. nhrada kody).

Z hlediska asovho lze rozliovat ty sankce, kter zpsobuj inky od

samho potku prvnho jednn (ex tunc), a ty, kter maj inky od psobnosti
sankce. K prvnm pat absolutn neplatnost a relativn neplatnost, k druhm pak
ostatn sankce.

Z hlediska osobn psobnosti pak je teba rozliovat ty, kter psob vi

vem, kam pat vechny sankce krom relativn neinnosti, je psob pouze
vi nedobrovrnmu dlunku.

Z hlediska zpsobu jejich vyjden v zkon lze rozliovat sankce

(nsledky) explicitn, k nim pat dosud zmnn pojmy, a implicitn ("utajen" Rozbora, lit. . 7), je zahrnuj napklad absence nroku apod.

III. Druhy neplatnosti a jejich nsledky

Obansk zkonk obsahuje dv kategorie (druhy) neplatnosti. Neplatnost

relativn ( 586 odst. 1) a absolutn ( 588). Tato ustanoven neobsahuj vslovn
pravidlo o tom, kter konkrtn jednn, u nich zkonodrce stanov sankci
neplatnosti, jsou neplatn pouze relativn, i jsou stiena neplatnost absolutn.
Zde lze uvaovat o een pomoc t pravidel. Prvnm pravidlem je, e ustanoven,
v nich je stanovena sankce neplatnosti, postihuj prvn jednn absolutn

neplatnost podle hledisek 588. Tam, kde je vslovn zakotveno prvo nmitky
neplatnosti, jedn se o neplatnost relativn (viz koment k 586 odst. 1). Druh
pravidlo se tk vztahu mezi 580 a 588. Ze srovnn dikce tchto ustanoven
plyne, e rozpor se zkonem, dobrmi mravy a veejnm podkem znamen za
podmnek 588 neplatnost absolutn. Absolutn neplatnost se bude vztahovat t
na poten nemonost plnn podle 580 odst. 2. O tetm pravidlu, kter by
relativizovalo prvn dv pravidla, lze uvaovat v tom smyslu, e o relativn
neplatnost by se jednalo i tehdy, jestlie prvo nmitky by sice vslovn v danm
ppad nebylo stanoveno, vzdor tomu by vak bylo mon dovodit, e neplatnost
prvnho jednn je stanovena na ochranu zjm jedn ze stran prvnho jednn.

V samotn podstat, a tedy ve vlastnm psoben relativn neplatnosti na

prvn jednn nen mezi dvma druhy neplatnosti dnho rozdlu. To je zejm
a v okamiku, kdy nmitka relativn neplatnosti je spn uplatnna. Pot
nastvaj nsledky, je u absolutn neplatnosti jsou zejm ji od vzniku prvnho
jednn, kter postihuje. Prvn jednn je neplatn ex tunc; nezpsobuje dn
stranami zamlen inky atd.

Oba druhy neplatnosti se li v okamiku (dob) psoben sankce a ve

zpsobu jejho vyvoln. Zkonodrce oznauje tyto rysy, kter odliuj absolutn
neplatnost od neplatnosti relativn, jako nsledky neplatnosti (viz rubriku nad
586).

Zpsob vzniku (vyvoln) nsledk relativn neplatnosti je ovldn zsadou

autonomie vle, nebo je plnv rukou oprvnnch subjekt. Na rozdl od
absolutn neplatnosti je oprvnna vyvolat nsledky neplatnosti, a tedy zpsobit
neplatnost osoba uren samotnm zkonem. Zpravidla je to strana prvnho
jednn, na jej ochranu je nmitka neplatnosti prvem upravena ( 586 odst. 1).

Absolutn neplatnost je "psnjm" druhem ve srovnn s neplatnost

relativn. Je psnj zejmna v povaze j vyvolanch nsledk. Absolutn
neplatnost zpsobuje totln absenci ink prvnho jednn, a to od jeho
samotnho vzniku (prakticky tedy zpsobuje znik prvnho jednn se zptnou
platnost).

Vznik absolutn neplatnosti je vyat z psobnosti autonomie vle stran a

nastv ze zkona. Nen k nmu zapoteb dnho zvltnho aktu (s vjimkou
deklaratornho prohlen neplatnosti), tedy ani projevu vle strany, ani
rozhodnut soudu. Rozhoduje-li o neplatnosti soud, m jeho vrok jen deklaratorn
povahu; nezpsobuje neplatnost, nbr ji jen konstatuje ex tunc.

K neplatnosti je teba pihlet z edn povinnosti, a to i kdy se strany na

ni neodvolaj, resp. i proti jejich vli (viz koment k absolutn neplatnosti u
588). Vznam neplatnosti ve smyslu psoben vi kadmu (erga omnes) m
sv opodstatnn v ochran obecnch zjm. Jestlie dvod neplatnosti existuje
jen v zjmu urit osoby, je neplatnost formulovna zkonodrcem jako
neplatnost relativn.

Obdobn jako i v jinch prvnch dech, znamen absolutn neplatnost a

na vjimky, piputn vslovn zkonodrcem (nap. 582), "definitivn"
neplatnost. Prvn jednn nelze konvalidovat a nen mon provdt ani jeho
konverzi.

IV. el neplatnosti

elem sankce neplatnosti je ochrana prvnho styku a udren doucch

standard chovn. V prvnm ppad se jedn o ochranu astnk prvnho
styku a dle o prvn jistotu a efektivitu fungovn prvnch vztah. V ppad
druhm jde o zjem na urit rovni morlky stran prvnch jednn, kter je
nutn reflektovna stavem spoleenskch vztah. Neplatnost prvnho jednn
m nepochybn funkci preventivn a funkci odstraen.

elem neplatnosti pro rozpor s dobrmi mravy je postih zneuit

autonomie vle sankc neplatnosti, je m zklad v pvodn mimoprvnch
zsadch, kter se staly soust prvnho du.

el neplatnosti pro rozpor se zkonem je soust psoben obsahov

kontroly prvnch jednn. Ta je zamena na existenci prvnch jednn, jejich
obsah je nesluiteln s normou prvnho du. prava tto sankce vyjaduje
zkladn principy obanskho zkonku o vztahu mezi zkonnou pravou a
autonomn regulac prvnho jednn. Tento pedpis m tedy za el vylouit
existenci prvnch jednn, kter nerespektuj tzv. zkazov prvn normy, nebo
maj protiprvn obsah. To ovem neznamen, e zkazov norma upravuje obsah
prvnch jednn. Tato norma stanov pouze meze autonomn vle, je jsou
zeteln ze smyslu a elu tto normy ("zkona").

el neplatnosti prvnho jednn, je pikazuje plnit nco nemonho, je

evidentn. Takov prvn jednn je bezvznamn, nebo neobsahuje smyslupln

el. Pitom je teba zdraznit, e se jedn o tzv. poten nemonost.

Nemonost plnn v dsledku zmny pomr je otzka, kterou se pedevm
zabv obecn st obliganho prva (viz zmna pomru i naruen prvnho
zkladu).

V. Psobnost neplatnosti

Rozpor s dobrmi mravy

Sankce v 580 odst. 1 se tk vech prvnch jednn obanskho prva.

Dokonce zahrnuje i stanovy korporac a dotk se i kolektivnch smluv. Vztahuje
se jak na jednostrann, tak vcestrann prvn jednn. Jej psobnost se vztahuje
jak na obsah prvnho jednn, tak i na jeho souvislosti, je je teba od obsahu
odliovat. Ty toti maj vazbu na obsah prvnho jednn, jeho el a okolnosti
jeho vzniku. Z hlediska souladu s dobrmi mravy je teba posuzovat nejen
jednotliv prvn jednn, kter spolu souvisej, ale hledt na n v jejich celku.
Krom obsahu prvnch jednn me bt nemravn jednn stran vi tetm
subjektm. Zcela zejm se psobnost ustanoven 580 odst. 1 vztahuje i na
soukromoprvn smlouvy uzavran veejnmi korporacemi i orgny sttu.

Rozpor se zkonem

Z hlediska platnosti je teba posuzovat jak vznikn, tak existenci prvnho

jednn. Zkaz rozporu se zkonem psob tehdy, jestlie mu prvn jednn
odporuje: prvn jednn mus bt protizkonn. Tak tomu je, jestlie se zkonem
je v rozporu jeho obsah. Jak ji eeno, 580 odst. 1 slou jako obsahov kontrola
prvnch jednn. Nezkonnost existuje zejmna tehdy, jestlie vsledek
zamlen prvnm jednnm, tj. nap. uskutenn dan smlouvy, je v rozporu se
zkazovou prvn normou. Obsahov jsou takto postieny nap. smlouvy o koupi
advoktn kancele, jestlie toto jednn je v konfliktu se zjmy klient a
povinnost mlenlivosti. Zkonn zkaz je vak aplikovn i tehdy, jestlie prvn
jednn nen samo o sob svm obsahem v rozporu se zkonem, nbr do tohoto
rozporu se dostv v dsledku zvltnch okolnost jeho vzniku. Zkaz bude vak
postihovat v tomto ppad jenom nejzvanj zvady, za pedpokladu, e to
smysl a el zkona vyaduje. Tak nap. uzavrn smlouvy metodami, kter se
p zkazu nekalosoutnho jednn, nemus znamenat vdy neplatnost
prvnho jednn jako celku.

Nemonost plnn

Zkaz podle 580 odst. 2 se nevztahuje na prvn jednn, jejich platnost

je podmnna. Jde o tzv. prvn podmnku (tedy o souhlas s jednnm) k tomu,
aby se stalo innm. Psobnost zkazu se tk jak v zsad objektivn
nemonho plnn, tak plnn nemonho i ze subjektivnho hlediska (viz sub
VIII).

Rozpor se zkonem a rozpor s dobrmi mravy - vzjemn vztah

V tomto ohledu m zkaz rozporu se zkonem pednost jako speciln

ustanoven ve vztahu k lex generalis (rozporu prvnho jednn s dobrmi mravy).
Svm zpsobem toti zkon konkretizuje hlediska dobrch mrav. Nen ovem
vyloueno pout sankce pro rozpor s dobrmi mravy, jestlie v dsledku
teleologick redukce (neexistence rozporu se smyslem a elem zkona) se na
prvn jednn nevztahuje sankce neplatnosti pro rozpor se zkonem.

Mezi rozporem prvnho jednn se zkonem a rozporem s dobrmi mravy

existuje dal rozdl potud, e rozpor se tk konkrtn vady prvnho jednn, na
ni se smysl a el zkazovho i pkazovho zkona vztahuje. Naproti tomu
dvod neplatnosti pro rozpor s dobrmi mravy jakoto "nepsanm mravnm
zkonem" neme bt zjitn tak jako v ppad vkladu konkrtn zkazov
prvn normy.

Dvod neplatnosti podle 580 odst. 1 plat ve vztahu ke specifick kontrole

obsahu a poctivosti subsidirn. Tak nap. v ppad kontroly obsahu veobecnch
obchodnch podmnek se jejich ppustnost d speciln pravou v 1801.

Ve vztahu ke kontrole na zklad zsady dobr vry je kontrola podle 580

odst. 1 speciln a m souasn psnj mtka. Kontrola mravnosti m
nepochybn pednost. U obecn zkazov normy (rozpor se zkonem) podle
580 odst. 1 je teba zjistit psobnost tto pravy vi normm s vlastnmi
sankcemi. Upravuje-li prvn norma soukromoprvn nsledky jejho poruen a jeli tato norma lex perfecta, m takov prava pednost jako prava speciln ve
vztahu k sankci pro rozpor se zkonem podle obecnho ustanoven 580 odst. 1.

Jak ji shora eeno, protoe psobnost zkazu poruen zkona nen s

ohledem na teleologickou redukci vyerpvajcm zkonem, me prvn jednn,
kter nen stieno neplatnost z tohoto dvodu, podlhat sankci pro rozpor s

dobrmi mravy. To vak pedpokld, e krom poruen tohoto zkazu existuj

dal okolnosti, kter neplatnost pro rozpor s dobrmi mravy odvoduj. To se
tk ppadu, kdy poruen zkona a prvn kon maj mezi sebou jenom
nevznamnou souvislost.

Relativizace

Oproti dosavadn prav jsme svdky dvoj relativizace vztahu mezi

rozporem prvnho jednn s kritrii jeho platnosti (tedy obsahovmi nleitostmi,
dovolenost a monost) a sankc. Plat obecn pravidlo, e nikoliv kad rozpor se
zsadami platnosti (zkonem, dobrmi mravy, veejnm podkem a monost
plnn) znamen neplatnost prvnho jednn. U rozporu se zkonem je teba
tento konflikt posuzovat z hlediska smyslu a elu zkona. Rozpor dobrmi mravy
a zsadou veejnho podku mus bt zjevn. Pouze u nemonosti plnn tato
relativizace neplat. Mra rozporu, a tedy dal relativizace podmnek pro uloen
sankce neplatnosti vak existuje i na stran prvnho jednn. To vslovn stanov
547 ve vztahu prvnho jednn k dobrm mravm a zkonu, kdy pomuje
soulad i rozpor obsahem a elem prvnho jednn. Plat tedy dal pravidlo, e
nikoliv kad prvn jednn, kter se zjevn dostv do rozporu s hlavnmi
pedpoklady platnosti, mus bt nutn stieno sankc neplatnosti. V ppad
obsahu je teba zkoumat skutenou vli, tedy zmr stran z hlediska zkonnch
zkaz a pkaz dobrch mrav. Sledovn elu ve vztahu k dobrm mravm a
zkonu znamen posuzovat tyto pedpoklady z hlediska zamlenho i
uskutennho nsledku prvnho jednn (viz ble koment k 546).

VI. Rozpor se zkonem

Zkazov a pkazov prvn normy

Zkony, je omezuj autonomii vle, jsou nazvny zkazovmi nebo

pkazovmi zkony. Obansk zkonky vetn eskho obanskho zkonku .
89/2012 Sb. mluv o rozporu se zkonem. Nepochybn vak pjde o zkon v
materilnm slova smyslu, tedy o kadou abstraktn obecnou pravu (prvn
normu), ani m formln toto oznaen. To znamen, e touto normou mohou
bt i vnitn pravidla spolenosti, jakmi jsou stanovy, normativn ustanoven v
obecn zvaznch (tarifnch) smlouvch, a dokonce i prvn norma zvykovho
prva. O zkonnm zkazu lze mluvit v ppad, e prvn d urit prvn
jednn s ohledem na jeho obsah nebo na zvltn okolnosti jeho vzniku zakazuje
(nepovoluje). Znamen to, e se sna o to, zabrnit jeho uskuteovn, protoe
je povauje za kodliv nebo je neschvaluje z jinho dvodu. Zkonn pkaz

obsahuje norma (pkazov zkon) pedepisujc urit pedpoklad (nleitost)

prvnho jednn. Zkazy a pkazy jsou zpravidla dv strany jedn mince. Jestlie
nap. zkon stanov obligatorn nleitost obsahu prvnho jednn, pak jejich
absence vede k zkazu, nebo takov jednn je nedovolen.

K zkazovm/pkazovm prvnm normm nepat vechny kogentn nebo

polokogentn prvn normy. Prvn jednn, kter podle tchto norem nebyla
uskutenna, se nachzej mimo prvn monosti aktr soukromho prva.
Zatmco v ppad zkazov prvn normy je teba se ptt, zda takov norma in
prvn jednn neplatnm, stanov kogentn prvo hranice soukromoprvn
konstitutivn zpsobilosti apriorn a s konenou platnost. Kogentn prvn norma
zpravidla nezakazuje urit jednn, nbr povauje prvn jednn, kter se od n
odchyluje, za neplatn.

Je zejm, e je teba zkoumat charakter zkona s ohledem na jeho mon

zkaz a dle pak na nsledky, kter pedvd. Mnohdy se jedn primrn o
konkrtn jazykov vyjden. Tak nap. spojen "nelze" i "lze pouze" je pouze
"podkov" prvn norma. Rozpor s n nevyvolv sankci. Naproti tomu spojen
"nesm" obvykle pedpokld sankn nsledek. Neplat toti reim podle 242
zk. . 65/1965 Sb., zkonku prce, kter stanovil, e pokud nsledek (sankce)
nen pi poruen danho ustanoven vslovn stanoven, nelze sankci aplikovat.

Zkazov normy nemaj mnohdy bezprostedn vztah k soukrommu prvu.

Jestlie se vak nap. v trestnm prvu objevuj, je teba zjiovat, zda takov
prvn ustanoven vyvolv i z civilnprvn sankce. Jde o dotven prva praeter
legem, protoe se nelze dovolat pmo znn prvn normy, ani konkrtnho
myslu zkonodrce. Relevantn je tedy otzka, do jak mry je douc, efektivn
a konsekventn sankcionovn i prostednictvm norem soukromho prva.
Relevantn je, zda podle elu zkazov normy se neuznv prvn jednn samo,
a u kvli svmu obsahu, nebo okolnostem jeho uskutenn, anebo zda vnj
okolnosti jako as a msto budou jeho uskutenn tolerovat. Pro vklad nap.
podle 574 je teba zkoumat, zda zkon slou pouze ochran jedn ze stran
nebo se elu protiv sankce absolutn neplatnosti.

Vztah k 1 odst. 2

Ustanoven 1 odst. 2, je je zkladem autonomie vle stran jako

zkladnho principu platnho pro obansk zkonk, pipout jakkoliv prvn
jednn, pokud to zkon vslovn nezakazuje. Z toho by bylo mon dovodit, e
zakzan je jen takov jednn, kter je vslovn zkonem oznaeno jako

neppustn. Z toho by bylo mon dovozovat rozpor se zkonem, a tedy zkladn

pedpoklad k neplatnosti takovhoto jednn. V konkrtnm ppad by pak
zleelo na tom, zda je takov jednn v rozporu se smyslem a elem zkona.
Zrove by to znamenalo, e i takov jednn, kter nen vslovn zakzan,
me bt sankcionovno neplatnost. Tak bychom se dostali do zaarovanho
kruhu vedoucmu k absurdnmu vsledku: dovolen prvn jednn by mohlo bt
neplatn. To by bylo nejen absurdn, ale popralo by to vznam autonomie vle
stran, zsadu zakotvenou v citovanm ustanoven 1 odst. 2. een tohoto
rozporu spov v tom, e prvn norma obsaen v citovanm 1 odst. 2 m
proklamativn vznam, a je tedy normou, kterou nazvme imperfektn.
Neobsahuje toti sankci za jej poruen.

Prvn jednn a obchzen zkona

Jestlie strany se dostanou do rozporu se smyslem a elem zkazovho

zkona, akoliv ho samotn neporuuj, jde o obchzen zkona. Jde o ppad, kdy
strany dosahuj elu zkonem zakzanho prvnho jednn za pomoci jinho,
vslovn nikoliv zakzanho konu.

Kvalifikovan rozpor se zkonem

Vztah k 588

Ustanoven 580 zce souvis s 586 a 588, akoli el a obsah tchto

dvou ustanoven je v zsad rozdln. elem 580 (viz sub IV) je vymezit prvn
dvody obsahu prvnch jednn, zatmco dvody neplatnosti ostatnch sloek
prvnho jednn - vle a formy jsou upraveny v nsledujcch paragrafech.
elem 588 je vymezen pojmu absolutn neplatnosti, a tm jeho odlien od
relativn neplatnosti, kter je jako institut v obecn rovin upravena v 586.

Okolnost, e dikce rozporu prvnho jednn se zkonem v 588

neodpovd znn 580 odst. 1, lze povaovat za urit formln pochyben
zkonodrce. Z dikce zkona vyplv, e ustanoven 580 poaduje k neplatnosti
prvnho jednn (obecn to je i k relativn neplatnosti) kvalifikovan rozpor
prvnho jednn se zkonem, zatmco podle 588 posta k absolutn neplatnosti
prvnho jednn jen "prost" rozpor se zkonem. Takto ovem tato ustanoven
nelze vykldat. Rozpor se zkonem podlh, nebo jde o nedovolenost prvnho
jednn, vdy absolutn neplatnosti. K tomu ovem zkon pedpokld jen

kvalifikovan rozpor se zkonem, tedy rozpor se smyslem a elem zkona na

rozdl od rozporu nap. s pouhou literou zkona.

Relativizace rozporu

Institut absolutn neplatnosti je v obanskm zkonku dale relativizovn.

Nejen v ppadech, kdy je v rozporu se zkazovou prvn normou, ale i v dalch
ppadech, kde zkonodrce stanov neplatnost prvnho jednn, me bt
prvn jednn, a trp touto vadou, zachovno, a to s ohledem pedevm na
smysl a el zkona, jemu se prvn jednn p.

Vklad prvnho jednn podle smyslu a elu zkona

Nikoliv kad zkon, kter omezuje prvn jednn anebo kter stanov
urit jeho pedpoklady, je zkonem zkazovm, jen sth (postihuje) takov
prvn jednn neplatnost. Zda zkon urit prvn jednn zakazuje, je teba
zjistit vkladem, toti zjitnm, zda zkon sankci neplatnosti vyaduje. To lze
zjistit ze smyslu a elu relevantn prvn normy. Konen smysl a el odpovdaj
na otzku, zda vbec se jedn o zkazovou normu, a dle na otzku, zda s
takovouto normou vbec prvn jednn koliduje. Pi zkoumn otzky, zda dan
prvn jednn spad do psobnosti 580 odst. 1, a tedy je ohroeno sankc
neplatnosti, je teba rozliovat mezi zjiovnm, zda vbec existuje takov zkaz,
vi nmu by bylo prvn jednn v rozporu, a otzkou, zda z tohoto zkona
podle jeho elu a smyslu plyne vle zkonodrce takov prvn jednn
zneplatnit. Dospjeme-li tedy vkladem k zvru, e zkaz se na prvn jednn
nevztahuje, nbr se tk pouze okolnost vzniku prvnho jednn, jedn se o
ist podkov pedpis, a nikoliv o zkazovou normu.

Absolutn neplatnost ( 588) me vyplvat z vnjch okolnost. Zkaz,

kter se tk jen vnjch okolnost uzavrn smlouvy a zejmna bere v vahu
as a msto, nem takov vznam, aby zpsoboval absolutn neplatnost. Ani
dvody generln prevence zpravidla nemaj za nsledek absolutn neplatnost
prvnho jednn.

Relevantn vak jsou spoleensk zjmy a zjmy tetch osob. Jde nap. o
funknost prvn ochrany nebo zjmy tetch osob (nap. advoktn smlouva
uzaven s osobou, kter nen advoktem, je absolutn neplatn, nebo
zvanm zpsobem ohrouje prvn styk, jistotu a dvru v prvn pomoc
poskytovanou advoktem).

Absolutn neplatnosti by za splnn shora uvedench podmnek mla

podlhat i prvn jednn, kter obchzej zkon (viz ve).

Je tedy zejm, e zle zejmna na posouzen konkrtnho ppadu ve

vztahu k elu a smyslu kogentn prvn normy, zda dan prvn jednn bude
podlhat sankci absolutn neplatnosti. Pozoruhodn na tomto rozvolnn
(relativizaci) institutu absolutn neplatnosti je, e jednn, je se sice p zkonu,
ale nen v rozporu s jeho smyslem a elem, je definitivn platn, a m tedy
"stabilnj" postaven ne prvn jednn ohroen nmitkou neplatnosti
(relativn neplatnost).

VII. Rozpor s dobrmi mravy (nemravn prvn jednn)

Obecn

Prvn d mus zohledovat, zejmna pi pohledu na autonomii vle,

rozhodujc hodnotov soudy ve spolenosti. Ty se ovem bhem doby mn, a tak
sotva lze stanovit njak konkrtn mtko. Proto vtina prvnch d m ve
svch, zejmna obanskch zkoncch jako jedno z mtek dovolenosti, a tedy
mez smluvn svobody, obecnou klauzuli pikazujc soulad prvnch jednn s
dobrmi mravy. V tomto smyslu lze mluvit o jakmsi etickm minimu, kter je
vyjdeno v sankn norm, je usmruje jednn stran.

Kategorie dobrch mrav je neurit prvn pojem, a tud potebuje

konkretizovat (viz t koment k 545). Mtko v nm obsaen nelze dovodit
pouze z platnho prva. V dsledku dobrch mrav zskvaj mimoprvn normy
prvn vznam. Prvo tak vedle vlastnho prvn morlnho apelu "pouv a
vtahuje" do svho systmu normativn systmy stojc vedle nho, jako jsou etika,
morlka a mravy. I ustanoven 580 odst. 1 a dal prvn normy obsaen v
obanskm zkonku vychzej z toho, e ve spolenosti plat morln zsady
vetn mrav (mravnch zsad). Bez ohledu na hodnotov pluralismus existuje
nepochybn pedpoklad: bez minima spolench hodnot, resp. spolenho
hodnocen nen prvn spoleenstv schopno existovat.

Soudob modern spolenost el mnohdy situacm a postupm, je

zskvaj prvn podobu a erpaj pedevm z nosnch (klovch) ide prvnho
systmu a jejich souvislost. V tomto ohledu souvis dobr mravy s veejnm

podkem, kter nalz i pozitivn vyjden v eskm obanskm zkonku (viz

1 odst. 2 a 588). Zejmna v tomto kontextu je teba zdraznit, e jde o principy,
kter se tkaj mn samotnho obsahu prvnho systmu a spovaj na
zsadch, kter jsou zkladem prvnho systmu nebo jednotlivch prvnch
norem. Existuj prvn normy, kter pi een konfliktu zjm vychzej z dobrch
mrav, avak souasn i z prvn-etickch norem. Protoe prvo se mus oprat o
tyto eminentn souvislosti, kter jsou pte prvnho du, vyplv z pohledu na
souvislosti v rmci prvnho du asto to, co je dobrmi mravy dovoleno.

Pes mnoh toton mylenkov zklady a spolen ely lze tyto zsady
dobrch mrav a veejnho podku oddlovat, a to na zklad kritria
spovajcho v orientaci na soukrom nebo vsostn veejn zjmy. Tak lze
provst dlic ru mezi tmito dvma pojmy, kter se nepochybn pekrvaj a s
jejich kvalifikac a psobnost maj obte i ty prvn dy, kter ob tyto
kategorie upravuj a aplikuj je. Zatmco dobr mravy vychzej z
celospoleenskho mtka standardu morlky, vychz zsada veejnho
podku pouze z nkterch zsad, je jsou zkladem prvnho du a tvo jakousi
klauzuli vnosti stavnprvnmu podku. Pat do nich i zkladn lidsk prva.

Mtko souladnosti s dobrmi mravy je jist objektivn a zakld se na

kategorii pocitu slunosti vech slunch a v souladu s prvem uvaujcch lid.
Tmto mtkem je teba pomovat i nap. obchodn zvyklosti i praxi mezi
stranami. Jde o pevldajc hospodsk a sociln d, jemu je imanentn prvn
etika.

Jednou ze zkladnch funkc dobrch mrav je vyplovn mezer prvnch

jednn. Funguj tak jako jeden z nstroj doplujcho vkladu a mnohdy i
vkladu hypotetickho.

Dobr mravy jsou jednm z princip obanskho prva (viz nap. 2 odst.
2), a proto se jako urit mtko a mez objevuj nejen v obecn sti obanskch
zkonk. Tak tomu je i v ppad obanskho zkonku . 89/2012 Sb.

Kritria nemravnosti

Dobr mravy slou k obran i zabezpeen uznanch spoleenskch

standard, je slou jako kritria zjiovn souladu i rozporu s dobrmi mravy
(viz koment 545). K nim pat vedle soukromoprvn implementace zkladnch

lidskch prv a dalch stavnprvnch princip respektovn zsad rodinnho

ivota, soukrom a sexuln morlky i dal hlediska.

Dobr mravy brn omezenm autonomie vle vytven dlouhodobch

vazeb a dalekoshl ztrty hospodsk samostatnosti, kter me mt nap.
smlouva za nsledek. Nemravnm jednnm, a tedy pedmtem pouit sankce
vyplvajc z dobrch mrav je pokozovn tetch osob v dsledku podzen se
trn pozici jednajcho. V dsledku toho nemaj vitel relnou nadji na
zabezpeen nebo prosazen svch nrok. Takov nemravn jednn souvisej
asto se zneuitm trn sly, resp. jsou jeho nsledkem.

Jinm ppadem nemravnch prvnch jednn je rozpor jejich obsahu se

zsadou rovnosti i ekvivalence. Zde psob dobr mravy v zsad ve spojen s
jinmi nstroji. Jinak by toti kad citelnj naruen ekvivalence bylo podntem
k nsledovn jinmi nemravnmi nstroji. Zvl zvan je pln absence
vlastnho plnn.

Nekal komercializace a zakzan ely obchodnho jednn jsou dalm

pedmtem zsahu dobrch mrav. U znanho potu takovch postup je
poskytovn materilnch vhod spojench s tmito postupy povaovno za
nepovolenou komercializaci. Proto jednn mohou t naplovat skutkov
podstaty nekal soute.

Za nemravn jsou povaovna tak jednn omezujc osobn svobodu,

nap. smlouvy podmiujc plnn jedn strany uzavenm manelstv i zmnou
nboenskho vyznn druh strany apod.

Rozhodn okamik rozporu s dobrmi mravy

Nemravnost mus existovat v zsad v okamiku uskutenn prvnho

jednn, tedy nikoliv po tomto okamiku, kdy ji nastvaj prvn inky jednn.
Zsada prvn jistoty a ochrany dvry vyaduj, aby zmnn nzory na dobr
mravy nepsobily zptn k ti stran. Smlouva se tedy nestv nemravnou v
dsledku zmny skutench pomr, tj. jestlie nap. v dsledku zhodnocen i
znehodnocen mny se stv zptnm pohledem kupn smlouva nemravnou s
ohledem na rozdl v plnn a protiplnn.

Naproti tomu se pipout retroaktivita ve prospch obou stran, zejmna

m-li bt zachovna platnost smlouvy i jinho prvnho konu.

Vztah k zsad dobr vry

Na rozdl od nemravnho jednn nem poruen zsady dobr vry nic

spolenho s nemravnost, i kdy se to me na prvn pohled dobe zdt. Proto
m pouit zsady dobrch mrav pednost. Koneckonc i sankce, kterou vada v
dsledku rozporu se zsadou dobrch mrav vyvolv, nen pro rozpor s dobrmi
mravy namst. Rozpor s dobrmi mravy se obvykle neprojevuje v otzce
platnosti prvnho jednn. Ustanoven o dobr ve hodl pedevm vkonu
subjektivnch prv stanovit urit meze a slouit individuln smluvn
spravedlnosti prostednictvm kontroly smluvnch ustanoven. Dobr mravy
omezuj jako velmi obecn a rozshl mez pro vechny prvn kony svobodu
ustanoven o cen a o pedmtu plnn. Dobr mravy se obvykle vyskytuj i v
deliktnm prvu. Zatmco v deliktnm prvu je dobrmi mravy meno jednn
jako takov, je je sankcionovno nhradou kody, jde v ppad mon sankce v
dsledku rozporu s dobrmi mravy o hodnocen prvnm jednnm stranami
stanoven pravy.

Nemravn obsah prvnho jednn a nemravnost jeho elu

Pi zkoumn toho, zda je prvn jednn v rozporu s dobrmi mravy, jde

primrn o pomovn jeho samotnho obsahu. Sekundrn pak teprve o
doprovodn okolnosti. Lze-li konstatovat rozpor obsahu prvnho jednn s
dobrmi mravy, neteba pak zkoumat otzku souladu i rozporu doprovodnch
okolnost.

Rozpor je objektivn kategorie, nepodmnn psychickm stavem

zastnnch osob, jejich hodnocen tohoto stavu vetn ppad dobrovrnho
pesvden o souladu je irelevantn.

Nemravnost v mnohch ppadech neplyne z monch nsledk smluv,

nbr z elu, kter strany sleduj. Pat sem pedevm smlouvy, kter jsou
zameny odpudivm zpsobem proti zjmm tetch osob nebo zjmm
spolenosti.

VIII. Nemonost plnn (poten nemonost)

Zkladnm obsahovm pedpokladem prvnho jednn je vedle

dovolenosti i monost jeho realizace. Tm se mysl uskutenn povinnosti, kter
je pedmtem a kter se dotk plnn. Vzdor tomu je tato otzka nikoliv
pedmtem obecn i zvltn sti obliganho prva, ale tk se samotn
podstaty prvnho jednn, tud i kdy jde o plnn, pat do zpsobilosti osoby s
ohledem na pedmt, a to ji v okamiku vzniku prvnho jednn, tj. pedevm
uzaven smlouvy. Relevantn je proto poten nemonost plnn, kterou se
rozum (obdobn jako u dodaten nemonosti), e plnn neme bt
poskytnuto dlunkem, pestoe by mohlo bt poskytnuto tet osobou (subjektivn
nemonost), nebo e neme bt poskytnuto nikm (objektivn nemonost).
Nemonost me mt faktick piny (jako nap. e pedmt kupn smlouvy byl
znien anebo hudebnk ztratil v dsledku zrann zpsobilost hrt na nstroj)
nebo prvn piny (nap. poskytnut uritho prva nen prvnm dem
dovoleno - viz nedovolenost, i vc dlunku ji vlastnicky nepat). Sporn vak
je, zda se jedn o nemonost tehdy, jestlie plnn by bylo sice mon, ale jen za
uritch mimodnch okolnost, nap. e by bylo pro dlunka spojeno s
mimodn vysokmi finannmi nebo osobnmi nklady i silm.

Podle pevldajcho mnn je zejm, e nelze zaloit povinnost

poskytnout nemon plnn. Povinnost pedpokld monost. Z toho vak
neplyne, e nemonost plnn, kter je pedmtem smlouvy, neme mt dal
prvn nsledky.

Institut poten nemonosti plnn byl znm ji v mskm prvu

(impossibilium nulla obligatio est - D. 50, 17, 185) a vztahoval se na ppady
objektivn nemonosti, zatmco v ppad pouh subjektivn nemonosti nemla
takov nemonost za nsledek zruen povinnosti dlunka. To platilo zvlt v
tch ppadech, ve kterch prodvan pedmt sice existoval, avak nenleel
prodvajcmu.

V mnoha evropskch prvnch dech je rozen nzor, e smlouva, kter

se tk objektivn nemonho plnn, je neplatn. Tak tomu je nap. v 878
ABGB nebo 306 a nsl. BGB nebo l. 1346 a 1418 odst. 2 Codice civile a l. 20
odst. 1 vcarskho obliganho prva.

Modern projekty mezinrodnho jednotnho prva vak opoutj tradin

pojet vady s nsledkem neplatnosti smlouvy v ppad poten objektivn
nemonosti. Tak nap. CISG neobsahuje pravidlo o poten nemonosti, avak z
l. 68 vta tet CISG plyne, e smlouva je platn i tehdy, jestlie zbo, kter bylo
prodno bhem pepravy, zaniklo ped uzavenm smlouvy. Pevaujc mnn

soud, e platnost smlouvy neme bt penechna prav nrodnm prvnm

dm a smlouva je i v ppad poten objektivn nemonosti platn. l. 4:102
PECL, l. 3. 3 PICC a l. II.-7:102 DCFR stanov, e smlouva, kter se tk
potenho nemonho plnn, nen z tohoto dvodu neplatn. Nrok na plnn
je samozejm vylouen [l. 9:102 odst. 2 psm. a) PECL, l. 7. 2. 2 psm. a) PICC
a l. III.-3:302 odst. 3 psm. a) DCFR].

Obansk zkonk reflektuje tento jev v 580 odst. 2 a sankcionuje

nemon plnn neplatnost prvnho jednn.

Obansk zkonk zakotvuje klasick institut nemonho plnn ( 580 odst.

2) v dikci a rozsahu 37 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb. Pro vklad tohoto
institutu za platnosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. je mon pevzt
dosavadn poznatky, k nim dospla nauka a judikatura. Pekka platnho
jednn, resp. dvod vady obsahu prvnho jednn inc je neplatnm, jsou
nezvisl na subjektivnm vztahu dotench stran k tto okolnosti. Nejene se
nevyaduje zavinn, ale nen teba, aby strany o okolnosti, kter znamen
nemonost, vdly (vestka, lit. . 2, s. 340). Obdobn jako zahranin pravy
rozliuje se poten prvn nemonost a poten fyzick (faktick) nemonost
plnn. Lze-li stran, kter zapinila nemonost, pitat zavinn, nen vylouen
nrok na nhradu kody.

Plnn je objektivn nemon, jestlie je nelze absolutn splnit, tj.

neexistuje-li tedy zpsob a subjekt, kter by je realizoval. Subjektivn nemonost
existuje naproti tomu tehdy, jestlie prv zavzan nen schopen plnn. V
souasn dob existuje tendence interpretovat ppady, kdy nap. prodvajc
vci, kter ji nen k dispozici (objektivn nemonost), nebo ciz vci, kter sth
toto neplnn odpovdnost za vady, je interpretovno restriktivn. Protoe
odpovdnost za vady se tk platn smlouvy, existuje neplatnost smlouvy pouze
v ppadech prvn nemonosti. V ostatnch ppadech se smlouva uskuten. V
rakousk terminologii se mluv o pouh (jednoduch) nemonosti (schlichte
Unmglichkeit). Druh strana neme tedy poadovat nemon plnn, ale m
prvo volby ohledn dalch prvnch nsledk.

Prvn nemon jsou psliby (nvrhy smluv), jejich splnn prvn d sice
nezakazuje, ale jejich zpsob nezn (neuznv), jako nap. smlouvy, kter jsou
orientovny na pevod reln sti budovy nebo jinak nesamostatn sti (prodej
stojcho stromu). Jinm ppadem takovho prvnho jednn je nap. smlouva k
prodeji akci na burze, na n tyto akcie nejsou piputny.

Nemonost plnn zahrnuje t tzv. faktickou absurditu, jako pklad me

slouit modlitba za uzdraven. Konen oba tyto pklady jsou prvnmi jednnmi,
kter postrdaj standard vnosti.

Vztah k 1 odst. 2

O vztahu nemonho plnn k 1 odst. 2 plat tot, co bylo eeno ve

sub 42.

Souvisejc ustanoven:

559 a 564, 581 a 586, 588

Souvisejc pedpisy:

8, 242 odst. 1 psm. a) zk. prce

Judikatura:
Pevodem nemovitosti alovan fakticky zabrnil soudu rozhodnout o
pevodu vlastnickho prva dle ustanoven 22 odst. 8 zkona o pd, nebo
nov vlastnk nemovitosti postrd ve vci pasivn legitimaci. alovan
uzavenm kupn smlouvy zneuil svho vlastnickho prva k negaci institutu
pevodu vlastnickho prva zakotvenho v citovanm ustanoven zkona o pd,
nebo musel vdt, e prodejem stavby, vzhledem k dosud neskonenmu sporu
stovatelm znemon spn uplatnit prvo, kter jim citovan ustanoven
zkona o pd piznvalo a piznv. Zkaz obchzen zkona ve vztahu k
danmu ppadu m zklad v l. 11 odst. 3 vta druh Listiny.
(IV. S 319/2005)
Zvr, e urit prvn kon je neplatn pro rozpor se zkonem nebo proto,
e zkon obchz, se mus oprat o rozumn vklad dotenho zkonnho
ustanoven. Nelze vystait pouze s gramatickm vkladem. Vznamnou roli zde
hraje pedevm vklad teleologick. Je proto nutn se vdy ptt po elu
zkonnho pkazu i zkazu. V soukromoprvn sfe ne kad rozpor se
zkonem m za nsledek absolutn neplatnost prvnho konu. Smyslem ochrany
legality v soukromoprvn sfe nen jen ochrana zjm sttu, ale pedevm
ochrana soukromoprvnch vztah, tedy pedevm ochrana smluvnch vztah

podle zsady "pacta sunt servadna" (smlouvy se mus dodrovat). V

soukromoprvn sfe plat zsada, e co nen zakzno, je dovoleno. Proto kad
zkonn zsah do tto sfry je teba vnmat jako omezen lidsk svobody a proto
je nutno vykldat ustanoven o neplatnosti prvnch kon pro rozpor se zkonem
restriktivn a nikoli extenzivn. Opan vklad by byl v rozporu s l. 4 odst. 4
Listiny, podle kterho pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a
svobod (v tomto ppad smluvn volnosti stran) mus bt eteno jejich podstaty
a smyslu a takov omezen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro kter
byla stanovena.
(II. S 87/04)
Obchzen zkona spov ve vylouen zvaznho pravidla zmrnm
pouitm prostedku, kter sm o sob nen zkonem zakzan, v dsledku eho
se uveden stav stane z hlediska pozitivnho prva nenapadnutelnm. Jednn in
fraudem legis pedstavuje postup, kdy se nkdo chov podle prva, ale tak, aby
zmrn doshl vsledku prvn normou nepedvdanho a nedoucho. V
posuzovanm ppad uzaven kupn smlouvy samo o sob zkonu neodporuje.
Situaci je vak nutn posoudit v kontextu ostatnch smluvnch ujednn soubn
uzavench. Z nich vyplv, e kupn smlouva byla, stejn jako smlouva o zzen
zstavnho prva, uzavena za elem zajitn smlouvy o pjce, a e realizac
sjednanho zajitn mlo dojt k pevodu vlastnickho prva k zstav na
zstavnho vitele, tedy k propadnut zstavy. Takov ujednn svmi dsledky
obchz kogentn zkonnou pravu realizace zstavnho prva.
(II. S 119/2001)
"Dobr mravy" jsou souhrnem etickch, obecn zachovvanch a
uznvanch zsad, jejich dodrovn je mnohdy zajiovno i prvnmi normami
tak, aby kad jednn bylo v souladu s obecnmi morlnmi zsadami
demokratick spolenosti. Tento obecn horizont, kter vvojem spolenosti
rozvj i svj morln obsah v prostoru a ase, mus bt posuzovn z hlediska
konkrtnho ppadu tak prv v danm ase, na danm mst a ve vzjemnm
jednn astnk prvnho vztahu.
(II. S 249/97)
Platnost prvnho konu (smlouvy) je teba posuzovat k okamiku a podle
okolnost existujcch v dob, kdy byl prvn kon uinn (smlouva uzavena).
Ppadn zvr, e by se v novch podmnkch mohlo jednat o prvn kon pro
jeho rozpor s dobrmi mravy neplatn, nem na platnost tohoto prvnho konu
dn vliv.
(NS 28 Cdo 2660/2007)
Ujednn, kter vyluuje monost jednostrannho odstoupen od smlouvy,
je v rozporu s dobrmi mravy.
(NS 32 Odo 1043/2004)

Z ustanoven 371 a 372 obch. zk. vyplv, e dsledkem prodlen

vitele v obchodnch vztazch nen nemonost plnn.
(NS 29 Odo 1389/2004)
Je-li splnn zvazku dlunka ze smlouvy o pjce, v n byly smluveny
roky ve vi piblin 100% pjen stky ron, zajitno souasn zzenm
zstavnho prva k nemovitostem, jejich cena vrazn pevyuje pjenou
stku, ujednnm o tzv. propadn zstav a smluvn pokutou ve vi piblin
tetiny pjen stky, je ujednn o smluvn pokut pro rozpor s dobrmi mravy
neplatn.
(NS 33 Odo 925/2004)
Pro prvn kony, kter obsahem nebo elem odporuj zkonu, je
charakteristick, e se ocitaj v rozporu s vslovnm imperativem (zkazem,
pkazem) formulovanm v zkon, pop. s imperativem obsahovm, tj. sice
expressis verbis neformulovanm, ale ze zkona pmo vyplvajcm. Vznik a
plnn z takovch prvnch kon objektivn prvo nepipout, jinmi slovy,
inky, kter s nimi astnci spojovali, nemohou nastat. Na rove vslovnmu i
obsahovmu zkazu prvnho jednn lze klst ppady, kdy astnci zen svmi
projevy vle odporuj tomu, co jim rozhodnutm zakzal soud, pokud zmocnn k
takovmu opaten m podklad v objektivnm prvu. Typicky jde o ppady, kdy
soud pedbnm opatenm podle 76 odst. 1 psm. e) o. s. . astnku ulo,
aby nenakldal s uritmi vcmi nebo prvy (viz rozsudek Krajskho soudu v
Hradci Krlov ze dne 2.5.2000, sp. zn.18 Co 18/2000, uveejnn ve Sbrce
soudnch rozhodnut a stanovisek 9/2001 pod . 59), kdy zake povinnmu
nakldat s (movitmi) vcmi, kter vykonavatel sepe ( 324 o. s. .), nebo kdy
vyslov zkazy pevst (zatit) nemovitost (pop. spoluvlastnick podl), podnik,
jeho st (pop. spoluvlastnick podl), anebo vci, prva a jin majetkov
hodnoty, kter slou k provozovn podniku nebo vzhledem ke sv povaze maj
tomuto elu slouit bez souhlasu sprvce [ 335b odst. 1 psm. a), 338h odst.
1 psm. a), c) o. s. .]. Okolnosti, e v uritch ppadech zkon soudu ukld, aby
rozhodnutm zkaz vyslovil, a e tm upravuje jeho postup v zen, jsou pro
posouzen nsledk jednn, jm astnk rozhodnut nerespektuje, bezcenn.
(NS 20 Cdo 2662/2003)
Smluvn pokuta sjednan ve vi 0,25% z dlun stky za kad den
prodlen je s ohledem ke vem okolnostem danho ppadu pimen a ujednn
o smluvn pokut nen proto neplatn podle ustanoven 39 ob. zk. pro rozpor s
dobrmi mravy.
(NS Odo 588/2003)
Pro naplnn uhrazovac funkce smluvn pokuty je teba, aby jej ve
pedstavovala souhrn eventueln v vahu pichzejcch kod, kter lze v danm
ppad v dsledku poruen zajitn povinnosti oekvat. Pevyuje-li vak
vrazn vi skuten vznikl kody, je ve smluvn pokuty nepimen a
ujednn o n je pro rozpor s dobrmi mravy neplatn.

(NS 33 Odo 890/2002)

Dobr mravy jsou mtkem hodnocen konkrtnch situac, odpovdajcm
obecn uznvanm pravidlm slunosti v souladu s obecnmi morlnmi
zsadami demokratick spolenosti; maj pevn funkci interpretan.
(NS 30 Cdo 664/2002)
Ppady, kdy je smlouva o pevodu zstavy do vlastnictv zstavnho
vitele uzavena jet pedtm, ne nastane realizan fze zstavn smlouvy
(dve, ne vzniklo prvo zstavnho vitele na uspokojen ze zstavy zpsoby
uvedenmi v zkon), lze kvalifikovat jako neppustn (a proto dle 39 ob. zk.
neplatn) sjednn tzv. propadn zstavy. Oproti tomu tam, kde zstavn vitel
m za osobnm dlunkem neuhrazenou pohledvku po lht splatnosti, vskutku
nen vyloueno ani to, aby se zstavn dlunk povinn splnit svj zvazek ze
zstavnho prva dohodl se zstavnm vitelem, e na nj pevede vlastnick
prvo k zstav a e dohodnut kupn cena nebo (podle ve pohledvky
zajitn zstavnm prvem) jej st bude pouita (zapotena) jako plnn
zstavnho dlunka z titulu jeho zvazku uspokojit dluh osobnho dlunka z
vtku zpenen zstavy. Takovmu postupu vahy, je se poj k institutu
"propadn zstavy" nebrn.
(NS 29 Odo 460/2002)
Jestlie ustanoven 39 ob. zk. spojuje absolutn neplatnost prvnho
konu s jeho nedovolenost spovajc v tom, e prvn kon svm obsahem nebo
elem odporuje zkonu nebo jej obchz anebo se p dobrm mravm, pak ze
zpsobu i okolnost, za nich smlouva byla uzavena, nelze neplatnost prvnho
konu podle cit. ustanoven dovozovat.
(NS 25 Cdo 228/2001)
Neplatnost kupn smlouvy nezpsobuje pouh skutenost, e prodvajc
neml v dob jejho uzaven vlastnick ani dispozin prvo k pedmtu koup,
zejmna pokud byla innost smlouvy vzna na odkldac podmnku nabyt vci
prodvajcm.
(NS 22 Cdo 981/2001)
Poten nemonost pedmtu plnn in prvn kon absolutn
neplatnm. To, zda o poten nemonosti subjekty prvnho kony vdly i
nikoliv, je prvn bezvznamn. Poten nemonost pedmtu plnn me bt
bu prvn, anebo fyzick. Pro oblast njemnch vztah dovodila soudn praxe, e
na zklad neplatn njemn smlouvy nelze platn uzavt ani smlouvy
podnjemn a zaloit tak podnjemn prvn vztah. Poten fyzick nemonost
pedmtu plnn spov v tom, e pedmt plnn je - objektivn posuzovno fakticky neuskuteniteln. Je-li fyzick nemonost pln, je prvn kon neplatn v
plnm rozsahu. Pi sten fyzick nemonosti pedmtu plnn se neplatnost
prvnho konu tk jen postien sti. Rozhodujc je pak posouzen, zda se
dvod neplatnosti vztahuje pouze na st prvnho konu, piem jde o vadu

prvnho konu, kterou lze oddlit od jeho ostatnho obsahu, pak bude neplatnou
od potku jen tato st prvnho konu.
(NS 28 Cdo 1316/2001)
Je-li plnn fakticky i prvn mon, pak jin ne smluven vlastnost i stav
pedmtu plnn nem sama o sob za nsledek absolutn neplatnost prvnho
konu pro poten nemonost plnn.
(NS 25 Cdo 1569/2001)
Ujednn (dohoda, smlouva) o povinnosti zaplatit smluvn pokutu pro
ppad vkonu prva (odstoupen od smlouvy), a nikoli pro ppad poruen
smluvn povinnosti, je v rozporu s elem institutu smluvn pokuty ( 544 a nsl.
ob. zk.), a tedy pro rozpor s elem zkona je neplatn podle 39 ob. zk.
(NS 25 Cdo 182/2001)
Smlouva o pevodu nemovitost nen neplatn jen proto, e pevodce dve
pevedl stejn nemovitosti na jinou osobu, jestlie ke vkladu vlastnickho prva
pro tuto osobu nedolo.
(NS 2 Cdon 848/97, Rc 17/2000)
Jestlie stt v dob konn draby provozn jednotky nebyl vlastnkem
domu, v nm se nachzely nebytov prostory tvoc tuto jednotku, pak smlouva
o njmu tchto prostor, uzaven s vydraitelem podle 15 odst. 1 zkona .
427/1990 Sb. je prvnm konem absolutn neplatnm.
(NS 3 Cdon 114/96, Rc 63/2000)
Pokud existuj vedle sebe nroky na smluvn pokutu a na rok z prodlen z
tho poruen povinnosti, je teba pouze posoudit, zda vsledn ve smluvn
pokuty nen nepimen vysok a nen tak v rozporu s dobrmi mravy ve smyslu
ustanoven 3 odst. 1 ob. zk.
(NS 29 Cdo 2495/98, Rc 6/2000)
Zave-li se osoba, e zabezpe zstavn smlouvu opatenou dolokou
katastrlnho adu o povolen vkladu, a to do uritho data (nap. do esti
tdn), kter pi pravidelnm resp. obvyklm bhu udlost bylo mono
povaovat za reln, nelze mt za to, e jde o plnn nemon, by je zvisl t
na innosti tet osoby - katastrlnho adu.
(NS 29 Cdo 1357/2000)
Neplatnost kupn smlouvy podle 39 ob. zk. pro rozpor s dobrmi mravy
nelze dovozovat jen z toho, e prodvajc prodal vc za cenu trojnsobn vy,
ne byla cena, za kterou ji koupil, a e tak uinil, ani osob, od kter vc nabyl,
uhradil kupn cenu.
(NS 29 Cdo 2568/2000)

Pod pojmem "dobr mravy" se obvykle rozum mimoprvn soubor pravidel

chovn, kter je vlastn obecn uznvanm vzjemnm vztahm mezi lidmi a
mravnm principm spoleenskho du. V rozporu s dobrmi mravy je tedy
prvn kon tehdy, jestlie odporuje takovm pravidlm chovn, kter nemaj
povahu prvnch norem. Z ustanoven 39 ob. zk. vyplv, e za neplatn se
povauje nejen prvn kon, kter odporuje zkonu nebo kter zkon obchz, ale
i takov prvn kon, kter je sice v souladu se zkonem a ani zkon neobchz,
avak p se dobrm mravm. Rozpor s dobrmi mravy me bt proto
dvodem neplatnosti prvnho konu jen tehdy, jestlie prvn kon odpovd
zkonu, tj. nen v rozporu se zkonem a ani zkon neobchz.
(NS 21 Cdo 1880/1999)
Rozpor se zkonem ve smyslu 39 ob. zk. je rozpor s objektivnm
prvem, tj. nejen se zkonem, ale i s jinmi prvnmi pedpisy kogentn povahy
vydanmi na zklad zkona, tedy i rozpor s vyhlkou ministerstva i jinho
stednho orgnu vydanou na zklad zkonnho zmocnn a uveejnnou
zkonem pedepsanm zpsobem ve Sbrce zkon. Za rozpor se zkonem podle
39 ob. zk. nelze povaovat, odporuje-li prvn kon pedpisu, kter obecn
zvaznou povahu neml a nem - nap. pokyn (intern instrukce) stednho
adu. Okolnost, e nsledn dolo ke zruen i zmn obecn zvaznho
prvnho pedpisu, s nm byl prvn kon v rozporu, neme vst k odstrann
nsledk stanovench v 39 ob. zk.
(NS 26 Cdo 586/99)
. Pouh okolnost, e smluvn ujednn spojuje plnn dlunka se
souinnost jin osoby, nen dvodem poten nemonosti plnn podle 37
odst. 2 ob. zk.
(NS 25 Cdo 2893/1999)
Prvnmi kony, jimi se zkon obchz, jsou - na rozdl od kon zkonu
odporujcch - prvn kony, kter sice neodporuj vslovnmu zkazu zkona,
kter vak svmi dsledky smuj k vsledku zkonu odporujcmu. Takovmto podle 39 ob. zk. neplatnm - konem je i smlouva o pevodu i pronjmu
nemovitho majetku obce, byla-li uzavena bez pedchozho zveejnn zmru
obce vyadovanho ustanovenm 36a odst. 4 zkona . 367/1990 Sb., jen
vslovn zkaz takho pevodu i pronjmu neobsahuje.
(NS 2 Cdon 1659/97)
Dobrmi mravy se rozum souhrn spoleenskch, kulturnch a mravnch
norem, je v historickm vvoji osvduj jistou nemnnost, vystihuj podstatn
historick tendence, jsou sdleny rozhodujc st spolenosti a maj povahu
norem zkladnch.
(NS 3 Cdon 69/96)

Literatura:
Sala: Rozpor s dobrmi mravy a jeho nsledky v civilnm prvu, 2. vyd.,
2004.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 340.
Dvok: Rozpor prvnho jednn se zkonem. BA, 2011, . 3, s. 2.
Havel: Dobr mravy a poctiv obchodn styk. Pk, 2000, . 1.
Havel: K aplikovatelnosti dobrch mrav v obchodnm styku. Obchodn
prvo, 2001, . 2, s. 11 a nsl.
Petrov: Rozpor s dobrmi mravy v judikatue Nejvyho soudu. PrRo, 2012,
. 18, s. 628, 632.
Rozbora: Systm nsledk vadnch soukromoprvnch jednn a jejich
vztahy (I. a II.). PF, 2012, . 4 a 5, s. 123, 186.
Sala: K historickmu vvoji doktrny neplatnosti prvnch kon v oblasti
rozporu se zkonem a dobrmi mravy. Pk, 1999, . 2, s. 125 a nsl.
Telec, I. Nen rozpor se zkonem jako rozpor se zkonem. PrRo, 2004, . 5,
s. 161.
Schapp, J. Grundfragen der Rechtsgeschftslehre, 1986.

581
(Ochrana nepln svprvnho)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el (1 a 3)

II. Chrnn osoby (4 a 5)

III. Projevy vle chrnn osoby (6 a 14)

IV. Jednn zkonnho zstupce i opatrovnka (15 a 16)

V. Vypodn a dkazn bemeno (17 a 18)

Z dvodov zprvy (k 580 a 585):

Pravidlo o nezpsobilosti projevit prvn vznamnm zpsobem vli je u

osob, kter nejsou zcela svprvn, prolomeno nktermi zvltnmi
ustanovenmi sledujcmi ochranu tchto osob.

I. el

Zkonodrce vychz ze zsady, e lovk je schopen prvn jednat tehdy,

je-li k tomu mentln zpsobil. Klade-li prvn jednn poadavky pesahujc
jeho zpsobilost, je teba nejen takovou osobu, ale i dal astnky prvnho
styku chrnit ped monmi nsledky takovho jednn. Zkon se proto star o
to, aby se tmto jednnm pedchzelo. Stanov proto urit hlediska, podle
kterch omezuje prvo nkterch skupin osob init prvn jednn.

Ze zkona pat do tto skupiny osob nezletil, z rozhodnut soudu nepln

svprvn a dle osoby, kter pechodn pozbyly zpsobilosti pro duevn
poruchu (dle souhrnn jako "chrnn osoby").

V zsad proto plat, e jednn toho, kdo k nmu nen zpsobil, je

absolutn neplatn, nebo je sice projevem vle, ale ta trp zsadn vadou. Z tto
zsady in zkonodrce vjimky ve prospch chrnnch osob (viz sub III).

II. Chrnn osoby a psobnost prvn pravy

Chrnnou osobou, tedy osobou povajc ochrann reim podle 581, je

nepln svprvn osoba (vetn nezletilch) nebo osoba jednajc v duevn
porue. Komentovan ustanoven tedy zajiuje tak ochranu, kter je omezen
na urit asov seky v ivot lovka, bhem nich v dsledku naruen jeho
duevnch (mentlnch) vlastnost me bt jeho jednn na jmu jemu i tetm
osobm.

Ochrana podle komentovanho ustanoven se nevztahuje na dobrou vru

druh strany, tj. vru ve svprvnost jednajcho. Projevy vle nepln svprvnho
i osoby jednajc v duevn porue jsou neplatn i tehdy, jestlie nedostatenou
zpsobilost (svprvnost) smluvn strana nerozpoznala. To plat pedevm tehdy,
jestlie vznam jednn nepln svprvnho byl pln zachovn nebo jestlie pln
svprvn by pi stejn pleitosti za stejnch okolnost uinil stejn projev vle.

III. Projevy vle chrnn osoby

Projevy vle chrnnch osob jsou bez ohledu na jejich obsah absolutn
neplatn s inky vi kadmu. Neplatnost zan od samho potku, tj. od
vzniku prvnho jednn.

Sankce neplatnosti zsadn postihuje pmo vechny projevy vle

chrnn osoby. Vjimky z tohoto pravidla (zsady) in zkonodrce ve
zvltnch ustanovench obecn sti, a sice v 32 odst. 1 a v 62 odst. 1.

Prvn vjimka se tk nezletilho, kter nen pln svprvn k inn

uritch prvnch jednn, avak tento nedostatek zpsobilosti je nahrazen
souhlasem zkonnho zstupce nezletilho, kter ho opravuje k uritmu
prvnmu jednn. in-li tedy v rozsahu tohoto souhlasu prvn jednn, je jeho
vle relevantn a jednn platn. Souhlas me bt omezen a vzat zpt.

Podle 65 odst. 1 plat, e vjimen me platn jednat nepln svprvn

osoba bez opatrovnka. Takov jednn je doasn platn, nebo je lze prohlsit za
neplatn jen v ppad, e nepln svprvnmu zpsob jmu. Navc podle 65
odst. 2 znamen schvlen prvnho jednn nepln svprvn osoby
opatrovnkem jeho konvalidaci. Absolutn neplatn jednn se stane okamikem
schvlen platnm.

Sankce neplatnosti se analogickm zpsobem aplikuje na jednn, u

kterch se prvn nsledky vou na vli chrnn osoby. Analogicky je teba
aplikovat sankci neplatnosti i na kvaziprvn jednn (viz koment k 545), kter
nejsou adresovna nebo zamena na prvn nsledek, nbr na vznik
skutenho inku, kter vak pesto maj pro jednajcho vznam (sem by nap.
patila vzva se vyjdit k povolen i k odmtnut takovho povolen). Do reimu

581 spad i derelikce, tj. oputn vci, nebo ztrta vlastnictv nastv jenom
tehdy, jestlie drba je zmrn, tj. z hlediska projevu vle platn oputna.

Neplatn jsou t projevy vle, kter chrnn osoba in jako zstupce

jin osoby, akoliv z tchto jednn nen sama oprvnna, nebo prva a
povinnosti vznikaj jejmu zstupci (to plat i pi souhrnnm zastoupen).

Za neplatn rovn nelze povaovat prvn jednn, u nich prvn

nsledky nenavazuj na vli chrnn osoby, nbr vznikaj vlun na zklad
zkona. Avak ani faktick kony (viz koment k 545) nelze podadit pod reim
581. kony, jakmi jsou smsen, zpracovn ( 1074 a nsl.) anebo nlez vci (
1063 a nsl.), jako i vytvoen dla nebo umleckho dla nejsou podzeny sankci
neplatnosti.

Sporn jsou nkter projevy vle, jakmi jsou souhlas k zsahu do

vlastnictv nebo souhlas k lkaskmu zkroku vetn peruen thotenstv.

V ppad jednn v duevn porue pedpokld komentovan ustanoven

duevn (mentln) anomlii nebo pechodn stav duevn poruchy, piem jej
lkask kvalifikace je irelevantn. Rozhodujc nen intenzita duevn odchylky,
nbr naruen svobody pi tvorb vle. Duevn poruchou se rozum i pechodn
stav zpsoben nap. poruchou vyvolanou v dsledku poit alkoholu, lk nebo
drog. Je nerozhodn, zda se chrnn osoba ocitla ve stavu duevn poruchy v
dsledku vlastnho zavinn i nikoliv.

IV. Jednn zkonnho zstupce i opatrovnka

Za nepln svprvnou osobu mus provdt prvn jednn jej zkonn

zstupce nebo opatrovnk, nebo na nm spov povinnost peovat o chrnnou
osobu. Vjimku z tchto jednn tvo prvn jednn vlun osobnho charakteru
(nap. uzaven manelstv).

Souhlas zkonnho zstupce nezletilho je jednou z nleitost platnho

prvnho jednn (viz 32 odst. 1 a vklad sub III). Schvlen jednn nepln
svprvnho opatrovnkem znamen konvalidaci takovho projevu vle (viz 65
odst. 2 a vklad sub III).

V. Vypodn a dkazn bemeno

Bylo-li plnno na zklad neplatnch prvnch jednn, je teba si vzjemn

plnn vrtit. Problematick me bt toto vypodn v ppad uritch vc,
resp. vyuit slueb; jde o problematiku eenou v rmci prva bezdvodnho
obohacen ( 2991 a nsl.).

Dkazn bemeno ohledn dkaz nepln svprvnosti nesou ob strany,

kter jsou takovm jednnm doteny.

Souvisejc pedpisy:

242 odst. 1 psm. d), e) zk. prce

Judikatura:
Duevn porucha se podle modernch medicnskch nzor vymezuje jako
zeteln odchylka od stavu duevnho zdrav a rovnovhy, kterm se rozum stav
pln a sociln pohody, jako vslednice vnitnch (genetickch) a vnjch
(psychosocilnch a enviromentlnch) faktor. Duevn poruchu nememe
ztotoovat s duevn nemoc, nebo pojem duevn nemoci je um pojmem.
Specifick (smen) porucha osobnosti (dve nazvan psychopatie), u kter se
povaha lid npadn odchyluje od normy, me bt duevn poruchou, ale nemus
bt duevn nemoc. Duevn porucha me bt zpsobena rozdlnmi pinami,
a to samotnou duevn chorobou nebo jinou nemoc, kter m takovou poruchu
za nsledek, anebo me bt vyvolna poitm nvykovch ltek, nap. alkoholu
nebo omamnch ltek. Duevn porucha, kter je pinou nepetnosti, me
bt pechodn a krtkodob, a to od nkolika vtein (nap. porucha vdom u
idie auta, jako pina dopravn nehody, pi n dojde k ublen na zdrav) i
minut (nap. epileptick zchvat, v rmci nho dojde k ublen na zdrav osob
poskytujc pomoc nemocnmu), ale me bt tak dlouhotrvajc nebo trval
(nap. schizofrenie i mentln retardace). Z hlediska tohoto chpn je duevn
poruchou nejenom duevn choroba, ale i krtkodob porucha psychickch funkc,
hlubok porucha vdom, slabomyslnost a jakkoli jin tk duevn odchylka,
kter je z hlediska ustanoven 26 a 27 vznamn, jestlie mla za nsledek
ztrtu nebo zmenen rozpoznvacch i ovldacch schopnost.
(NS 30 Cdo 3061/2012)
Je nesprvn zaujmat zvr o neplatnosti prvnho konu ji neijc osoby
z dvodu, e tato osoba uinila prvn kon v duevn porue, kter ji inila k

tomuto prvnmu konu neschopnou, na zklad pravdpodobnosti... Vsledek

dkazn verifikace vech v vahu pichzejcch prvn relevantnch dkaznch
prostedk, resp. dkaz, kter byly v zen navreny, ppadn kter jsou
potebn ke zjitn skutkovho stavu a vyplvaj-li z obsahu spisu ( 120 odst. 3
o. s. .), mus z hlediska naplnn podmnek pro aplikaci 38 odst. 2 obanskho
zkonku pedstavovat nikoliv mon i pravdpodobn mon skutkov stav,
nbr mus bezpen pedstavovat zjitn skutkov stav bez jakhokoliv
nznaku pravdpodobnosti, jej bude (pro totonost zjitnch skutenost na
stran jedn a skutenost pedvdanch v hypotze 38 odst. 2 obanskho
zkonku na stran druh) podaditeln pod uveden hmotnprvn pravidlo.
(NS 30 Cdo 1560/2011)
een otzky, zda osoba v dob, kdy inila pslun prvn kon, jednala v
duevn porue, zvis na posouzen skutenost, k nim je teba ve smyslu 127
odst. 1 o. s. . odbornch znalost. V tchto vcech je povinnost soudu umonit
znalcm (psychiatrm, psychologm), aby konfrontovali vsledky svho
odbornho vyeten s ostatnmi vsledky dokazovn a aby na zklad tto
konfrontace bezpen usoudili, do jak mry projevy duevn choroby vyaduj
zbaven, ppadn omezen zpsobilosti k prvnm konm. K tomuto elu je
soud povinen zajistit pln a spolehliv zjitn o osobnch pomrech vyetovan
osoby, piem nedostatek takovch skutkovch zjitn nelze nahradit posudkem
znalc. Zvlt je nutno zdraznit poadavek zjitn daj o tom, jak se
vyetovan chov v kadodennm ivot, jak se star o poteby sv a sv rodiny,
jak hospoda s finannmi prostedky, jak se ppadn projevuje na svm
pracoviti, jak se chov v rznch ivotnch situacch apod. Uvedenm
poadavkm neodpovd takov postup, pi nm k ustanoven znalce a k
vydn znaleckho posudku dochz na samm potku zen, nkdy dokonce v
rmci ppravy jednn, dve ne si soud opatil ostatn podklady pro sv
rozhodnut. Jde-li o zbaven i omezen zpsobilosti k prvnm konm, je zvl
nezbytn, aby soud ped znaleckm dokazovnm provedl takov dkazy, kter
by objasnily chovn a vystupovn toho, kdo m bt zbaven i omezen ve sv
zpsobilosti k prvnm konm, v kadodennch situacch. Jen tak me mt
znalec dostaten irok a spolehliv skutkov zklad pro znaleck posouzen.
Ponvad neplatnost prvnho konu podle 38 odst. 2 ob. zk. vyaduje
bezpen zjitn, e astnk prvnho konu nedoke posoudit nsledky svho
jednn nebo sv jednn ovldnout, je vyloueno init zvr o jednn v duevn
porue na zklad pravdpodobnosti i za skutkovch okolnost, kter i pes
dkazn verifikaci soudu ve smyslu 132 o. s. . neumouj uinit v uvedenm
smru zcela jednoznan skutkov zvr, na nj by bylo lze aplikovat ustanoven
38 odst. 2 ob. zk. Jakkoli esencilnm dkaznm podkladem v zen, v nm je
posuzovno, zda pedmtn prvn jednn fyzick osoby bylo uinno v duevn
porue i nikoliv, je znaleck posudek z pslunho oboru, nezbavuje to jet
soud povinnost, aby se pi hodnocen dkaz ve smyslu 132 o. s. . zabval
plnost a pesvdivost zpracovanho posudku a tento dkazn prostedek zpsobem pedvdanm v ustanoven 132 o. s. . - hodnotil s dalmi dkaznmi
prostedky a s pihldnutm ke vemu, co vylo za zen najevo, vetn toho, co
uvedli astnci.

(NS 30 Cdo 5226/2009)

Prokzal-li postupnk dlunku postoupen pohledvky smlouvou, kter byla
neplatn proto, e ji postupitel uzavel v duevn porue, kter jej inila k tomuto
konu neschopnm ( 38 odst. 2 ob. zk.), a plnil-li pot dlunk postupnkovi,
pak dluh zanikl splnnm, ledae dlunk o dvodu neplatnosti vdl.
(NS 29 Odo 606/2003, Rc 78/05)
Zvr o nezpsobilosti uritho subjektu k prvnm konm a tm i o jeho
absolutn nezpsobilosti prvn relevantnm zpsobem vystupovat v prvnch
vztazch, lze uinit a po t, kdy tento nedostatek nelze odstranit ani jeho
vkladem.
(NS 32 Odo 119/2003)
Ped pibrnm dvou svdk k sepsn notskho zpisu s nkm, kdo
neme st nebo pst ( 93 odst. 1 not. du), mus se sttn notstv zabvat
tm, zda u osoby, kter neme st nebo pst, jde o fyzickou neschopnost k
psan anebo zda neschopnost podepsat se je dsledkem duevn choroby, kter
by tuto osobu inila nezpsobilou k prvnmu konu.
(NS 4 Cz 76/86, Rc 27/90)
Samotnm vrokem o zbaven nebo omezen zpsobilosti k prvnm
konm nenastv vdy rozhodujc zmna v posuzovn nap. platnosti
uinnch prvnch kon; ty mohou bt neplatn ji z toho dvodu, e byly
uinny v duevn porue, kter in osobu k tomuto prvnmu konu neschopnou
( 38 odst. 2 ob. zk.), ani by bylo teba, aby tato osoba byla zbavena
zpsobilosti k prvnm konm.
(NS Cpj 160/1976, Rc 3/79)
Neplatnost prvnho konu podle ustanoven 38 odst. 1 o. z. pichz v
vahu tehdy, je-li astnk prvnho konu rozhodnutm soudu zbaven nebo
omezen ve zpsobilosti k prvnmu konu. Neplatnost prvnho konu podle
ustanoven 38 odst. 2 o. z. vyaduje bezpen zjitn o tom, e astnk
prvnho konu nedoke posoudit nsledky svho jednn nebo sv jednn
ovldnout.
(NS 2 Cz 72/1970)
Svobody vle nem a vnho projevu nein, kdo nsledkem duevn
poruchy neme se voln rozhodovati. Projev, uinn v dsledku duevn
poruchy, nen projevem volnm a vnm, nbr toliko projevem chorobnho
ducha, a proto absolutn neplatnm. Takto duevn chor, kter jen v uritch
ppadech nsledkem sv choroby nerozhoduje se voln a nem zpsobilosti k
tomu, teba by nebyl prohlen za choromyslnho a nebyl v kadm ppad
nepetnm, jest v takovm ppad k prvnmu jednn nezpsobilm pro
nedostatek vnosti projevu, svobody vle v dsledku choroby. Tu lze rozhodnouti

jen dle okolnosti ppadu, zda duevn porucha je takovho rzu, e svobodn a
vn rozhodnut vyluuje.
(Vn 5218/25)

582
(Nedodren formy)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el (1 a 3)

II. Psobnost (4 a 7)

III. Neplatnost a jej zhojen (8 a 15)

Vcn psobnost neplatnosti (10 a 11)

Zhojen formln vady (konvalidace) (12 a 15)

IV. Omezen relativn neplatnosti (16 a 18)

Vznam plnn (17)

Vztah k sti tvrt obanskho zkonku (18)

Z dvodov zprvy (k 580 a 585):

U nedostatku formy se vak umouje zhojit jej s inspirac mylenkou

nkdejho zkonku mezinrodnho obchodu ( 31 odst. 2 zk. . 101/1963 Sb.).

I. el

elem komentovanho ustanoven je postihnout sankc neplatnosti prvn

jednn, kter maj kogentnmi ustanovenmi pedepsanou formu, je nebyla
dodrena, a chrnit tak prvn styk (veejn zjem) a strany (soukrom zjem)
ped projevy vle, jejich prvn nsledky, pokud mohly vbec nastat (nap.
smlouva o pevodu nemovitosti bez ovenho podpisu stran), by byly
problematick. Prvnm jednnm stienm nedostatkem formy chyb zkladn
nleitost a postrdaj tak funkce, je prvn forma sleduje (viz t koment k
559).

Obansk zkonk vychz z neformlnosti prvnch jednn ( 559) a

vyaduje ve vjimench ppadech uritou formu proto, e nkterm druhm
prvnch jednn a jejich uskuteovn pipisuje zvltn vznam. V dsledku
toho zavedl pro npsnj reim. Tak nap. urit druhy smluv vyaduj psemnou
formu proto, e maj mimodnou dkazn a legitiman funkci. Krom toho je
forma prvnch jednn dleit, nebo si strany lpe uvdomuj vznam svch
projev. Pedchz se tak problmm, kter mohou nastat nap. tehdy, m-li
smlouva stn formu.

Zkonodrce postupuje obdobn jako v obanskm zkonku . 40/1964

Sb., kdy diferencuje mezi prvnmi jednnmi, kter vyaduj zkonnou formu, na
stran jedn a tmi, kter maj stranami dohodnutou neboli smluvn formu, na
stran druh. Nedodren formy u prvnch zkonodrce sankcionuje absolutn
neplatnost, zatmco v ppad nedodren smluvn formy stanov sankci ve form
neplatnosti relativn. Podstatn rozdl oproti pedchoz prav vak je v tom, e
vadu spovajc v nedodren formy lze zhojit (konvalidovat). Pitom prvo na
konvalidaci formln vady maj strany nejen v ppad nedodren formy smluvn,
ale i v ppadech, v nich nebyla dodrena zkonn forma prvnho jednn.
Liberln pstup zkonodrce ve prospch platnosti prvnho jednn ped jeho
neplatnost ( 574) je zejm i z koncepce relativn neplatnosti v 582 odst. 2, v
nm je omezeno prvo na nmitku neplatnosti (krom obecn lhty) i
uskutennm plnn mezi stranami prvnho jednn, kter tak strany mohou
zhojit.

II. Psobnost

Sankce neplatnosti jako dsledek nedostatku formy prvnho jednn je ve

srovnn s jinmi ppady vad ( 580 a 588) relativn omezen ve prospch
stran, kter maj monost vadu svho prvnho jednn odstranit. Tm, e
zkonodrce umouje zhojen nedostatku i u zkonn formy, vznamn roziuje
psoben autonomie stran, a to ani by tm ohrozil veejn zjem na fungovn
prvnho styku.

Sankce neplatnosti se vztahuje v zsad (viz t koment k odst. 2) na

vechny druhy prvnch jednn, kter podlhaj zkonnmu nebo smluvnmu
reimu formy. Prvn oblast, kde se prvn jednn uskuteuje, nen rozhodujc.
Sankce neplatnosti postihuje jak jednn vcestrann a jednn jednostrann, tak
prvn jednn adresn i neadresn.

Psobnost dvou odstavc komentovanho ustanoven je rozdln. Zatmco

v prvm odstavci se stanov obecn reim neplatnosti zahrnujc jak zkonnou,
tak smluvn formu, druh odstavec se tk pouze nedostatku smluvn formy.
Srovnnm dikc obou odstavc lze dospt k zvru, e toti nedostatek zkonn
formy podlh sankci absolutn neplatnosti.

Psobnost konvalidace vady z hlediska vcnho i asovho je zvisl na

vli stran. Strany se vak obvykle dohodnou tak, e vadu odstran v celm
rozsahu (viz dle).

K odst. 1

III. Neplatnost a jej zhojen

Neplatnost prvnho jednn znamen, e prvn jednn nezpsobuje od

svho samotnho vzniku dn prvn nsledky. Sankce neplatnosti tedy psob
ex tunc.

Z hlediska psobnosti neplatnosti je nerozhodn, jakou formu zkon

pedepisuje i jakou si strany dohodly. Nikoliv vak vechna formln pochyben
musej nutn znamenat neplatnost prvnho jednn. Lze toti uvaovat o tom, do
jak mry je nedodren zkonn formy v rozporu se smyslem a elem
konkrtnho prvnho ustanoven, kter povinnost zkonn formy pikazuje.
Pitom je teba respektovat veejn zjem na stabilit prvnho styku a prvn
jistot. V tto souvislosti je teba poukzat na soudn praxi (viz lit. . 1, s. 362),

kter pardonovala nedostatky vznikl pi ovovn podpisu smlouvy. Dospla

toti k zvru, e takov vada nein darovac smlouvu neplatnou za pedpokladu,
e strany smlouvu vlastnorun podepsaly, piem tento rozumn vklad se
uskutenil za podstatn psnjho reimu prvn pravy v 40 odst. 1 ob. zk.
. 40/1964 Sb. Jestlie nyn zkonodrce pipout konvalidaci vady spovajc
dokonce v nedodren zkonn formy, je shora uveden argumentace oprvnn,
a to i s ohledem na podstatnou zmnu koncepce neplatnosti prvnho jednn
obsaen v 580 odst. 1.

Vcn psobnost neplatnosti

U sloench prvnch jednn (odst. 1 vta druh) zkonodrce omezuje

psobnost neplatnosti pro nedostatek formy pouze na ty jednotliv projevy vle,
jich se nedostatek poadovan formy tk, za pedpokladu, e tato vada
nezpsobuje sama o sob neplatnost ostatnch prvnch projev vle. Jinak
eeno, sankce neplatnosti se svoj psobnost netk tch projev vle, kter
nejsou vadou doteny. Je ovem teba upozornit na to, e zkonodrce v tomto
ustanoven zamuje pojem "prvn jednn" (jako pojem ir) s pojmem "projev
vle", kter je soust prvnho jednn (viz koment k 545).

Takov omezen neplatnosti je mon uskutenit pedevm tehdy, jestlie

projev vle, kter je stien formln vadou, a tedy neplatnost, nen pedpokladem
platnosti dalch, zpravidla na nho navazujcch prvnch jednn.

Zhojen formln vady (konvalidace)

V ppad nedodren zkonn formy pedpokld zhojen zmnu formy

prvnho jednn tak, aby odpovdala zkonu. Zpravidla pjde o "vloen" obsahu
prvnho jednn do formy psnj. Znamen to tedy jednn v zvislosti na
poadavcch zkonodrce, kter zahrnuje nap. sepis listiny, vyhotoven veejn
listiny, oven podpisu apod. je zejm, e v nkterch ppadech takov jednn
vyaduje souinnost orgn veejn moci.

Takto zhojen vada zkonn formy bude mt za nsledek platnost prvnho

jednn od jeho potku (viz analogie s 553 odst. 2).

V ppad nedostatku smluvn formy mohou strany jednat pedevm

obdobn jako pi konvalidaci vady zkonn formy. Jejich rozhodnut je vak pln

ponechno na jejich vli. Strany se tedy mohou dohodnout, e ponechaj

existujc formu prvnho jednn. Za dohodu lze povaovat i souhlasn
konkludentn jednn stran. Tak nap. plnila-li strana podle smlouvy, kter
neodpovd svoj formou dohod stran, a pijala-li druh strana takov plnn,
zejm plat, e strany vadu zhojily.

Svobodnmu rozhodnut stran podlh i reim asov psobnosti zhojen. V

nkterch ppadech pro strany vhodnj doshnout platnosti ex nunc, v jinch
ppadech mohou uinit sv jednn platnm od samho potku.

K odst. 2

IV. Omezen relativn neplatnosti

U nedodren formy ujednan stranami (smluvn formy) stanovil

zkonodrce relativn neplatnost prvnho jednn. Neplatnost je tedy omezena
spnm uplatnnm nmitky neplatnosti a dle i splnnm povinnost z
prvnho jednn (viz dle). Prvo nmitky neplatnosti (viz koment k 586) maj
nepochybn ob, resp. vechny strany prvnho jednn. Zejm vak by toto
prvo mlo bt odepeno t stran, je vadnou formu navrhla a vynucovala ji vi
stran druh. Zde by se mla uplatnit zsada dobrch mrav (venire contra
factum proprium - viz koment k 580) s nsledkem neuznn nmitky
neplatnosti. Navc existuje silnj argument: ten, kdo zpsobil neplatnost vadou
prvnho jednn, nem prvo neplatnost namtat ( 579 odst. 1).

Vznam plnn

Plnnm podle komentovanho ustanoven lze chpat plnn povinnosti ze

smlouvy, kter vykazuje formln nedostatky. Aby plnn mohlo mt nsledky
zhojen formln vady, mus bt pijato druhou stranou. Me jt i o sten
plnn. Nerozhoduje, zda plnn m vady, kter me druh strana i spn
namtat. Jestlie tedy dolo k plnn podle smlouvy, m tato skutenost za
nsledek odstrann formln vady. Lze dovozovat, e pak prvn jednn je platn
od samho potku.

Vztah k sti tvrt obanskho zkonku

Zkon vslovn stanov psobnost omezen prva namtat neplatnost

plnnm i na tvrtou st obanskho zkonku (relativn majetkov prva), v n
ostatn nalezne nejastj uplatnn.

Souvisejc ustanoven:

559 a 569

Judikatura:
Skutenost, e ve smlouv, pro kterou zkon vyaduje psemnou formu,
nejsou uvedena jmna a pjmen osob, kter ji za smluvn strany podepsaly, nen
dvodem neplatnosti smlouvy pro nedostatek psemn formy.
(NS 29 Odo 965/2006)
Poadavek na psemnou formu hmotnprvnho konu astnka vi
soudu je splnn, je-li prvn kon (m-li vechny potebn nleitosti) uinn v
psemnm podn astnka urenm soudu nebo je-li uveden v protokolu, kter
soud sepsal o jednn nebo o jinm svm konu. Takovm protokolem je i
protokol o jednn, piem z hlediska uznn psemn formy v nm zachycenho
prvnho konu nen v souladu s ustanovenm 41 odst. 3 o. s. . nezbytn, aby
byl astnky rovn podepsn.
(NS 33 Odo 357/2003)
I v ppad, e psemnou smlouvu, jejm astnkem je prvnick osoba,
podepsalo vce osob oprvnnch za ni jednat, posta k platn zmn smlouvy
podpis jakkoli, teba i zcela jin osoby, pokud je oprvnna za prvnickou osobu
samostatn jednat a zavazovat ji.
(NS 33 Odo 1138/2003)
S listinou, kter obsahuje dv vzjemn podmnn smlouvy s rznm
okruhem smluvnch stran, je teba pro ely zvru, zda dolo k uzaven tchto
smluv, nakldat stejn, jako v ppad, kdy z nvrhu smlouvy plyne, e myslem
navrhovatele (oferenta) je, aby vechny osoby, kterm je nvrh uren, se staly
stranou smlouvy
(NS 29 Odo 436/2002)
Psemn forma
nleitost: psemnosti a
jednajc osoby, kter
vlastnorun. Monost

prvnho konu tedy pedpokld existenci dvou

podpisu, piem psemn projev je platn a od podpisu
na rozdl od textu psemnosti mus bt zsadn
nahrazen podpisu mechanickmi prostedky (nap.

raztkem, faksimile, reprodukc podpisu na tiskopise) pichz v vahu pouze tam,

kde je to v obanskoprvnm styku - posuzovno objektivn - obvykl.
(NS 25 Cdo 176/1999)
Psemn forma prvnho konu je dodrena i tehdy, nepipoj-li ji jednajc
osoba ke svmu podpisu oznaen funkce, tebae je takov poadavek uveden v
obchodnm rejstku.
(NS 1 Odon 53/1997)

Literatura:
Hulmk in vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk.
Koment, sv. I, 2. vyd., 2009, s. 361 a nsl.
Zuklnov in Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment,
2008, s. 255 a nsl.
Spil: Vn vle jako zkladn nleitost prvnho konu v prvn vd a
judikatue. PrRo, 2004, . 22, s. 811.

Omyl

583
(Omyl a neplatnost)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem omylu (1 a 7)

II. Druhy omylu (8 a 12)

III. Podstatn omyl - omyl v rozhodujc okolnosti (13 a 15)

IV. Uveden v omyl (16 a 21)

V. Sankce - absolutn neplatnost (22 a 23)

I. Pojem omylu

Pi vkladu eskho obanskho prva je teba vychzet z pojet omylu

jako ppadu, kdy jednajc m chybnou pedstavu o skutenosti. Toto chpn
zahrnuje ppady, u nich pi realizaci projevu chyb konkrtn pedstava.

Chybn (vadn) pedstava se me tkat velmi rozdlnch jev. V vahu

pichz prvn situace (prvn kvalifikace skutkovho stavu - prvn omyl), kdy
vadn pedstava zahrnuje nap. posouzen platnosti prvnho jednn nebo jeho
nsledk; me se tkat i projevu vle (omyl v projevu), nesprvn pedstava
me mt dopad i na samotnou podstatu prvnho jednn (omyl v prvnm
jednn). Omyl se me tkat t dvodu projevu vle (viz dle vklad sub II).

Dleit je rozliovat mezi omylem podstatnm (tj. omylem v rozhodujc

okolnosti) a nepodstatnm (viz vklad dle sub III).

Vadn pedstavy v rmci chpn prvnch jednn se vztahuj zpravidla k

ptomnosti. Budoucmi jevy, budoucm vvojem a vbec procesy v budoucnosti
se z hlediska vad vle i vbec vad prvnch jednn prvo nezabv. V tchto
ppadech se spe mluv o budoucm oekvn nebo pedvdn vvoje. To m
vznam nap. pi odvoln daru i zruen zvti, resp. s ohledem na monou
podstatnou zmnu okolnost a v dsledku toho i zmnu prvnch pomr.

Z chpn omylu jako vady prvnho jednn, jm je ve svch zjmech

postiena zpravidla jedna strana dvoustrannho prvnho jednn, a z koncepce
jeho nsledk a een ve prospch tto doten - chrnn osoby plyne, e
pinu je teba vidt v jednn druh strany. Pvodcem omylu je tedy osoba,
kter jednala alespo pi vdom existence i potencilnho vzniku omylu, a tedy
vady postihujc nikoliv j, ale smluvnho partnera. Nen rozhodujc, jak lze tento
in posuzovat z hlediska rozporu s prvem (pestupek, civiln delikt, i dokonce
trestn delikt).

Podle obanskho zkonku je pvodcem omylu subjekt, kter je oznaen

jako druh strana i osoba, z jej strany "bylo prvn jednno" ( 584 odst. 2),
nebo osoba, s n se prvn jednalo, a osoba tet ( 585).

Zvltnm ppadem, resp. kategori omylu je omyl, kter je zpsoben

obma stranami dvoustrannho prvnho konu a me bt zpsoben i
adrestem a jednajcm jednostrannho prvnho jednn.

II. Druhy omylu

K otzce omylu lze pistupovat z rznch hledisek. Proto se tak rozliovn

omylu dje na zklad rznch kritri. Tradin rozliovn omylu z hlediska jeho
vcn psobnosti, tj. na omyl v jednn (error in negotio), omyl pedmtu
prvnho jednn (error in objecto) a omyl v osob (error in persona) m z
hlediska interpretace esk prvn pravy vznam pro rozliovn omylu v
rozhodujc okolnosti (podstatn omyl) a omylu o vedlej okolnosti (nepodstatn
omyl). Tk-li se omyl (nesprvn pedstava) tchto okolnost, pjde zpravidla (tj.
s ohledem na jejich relevanci v konkrtnm jednn) o omyl podstatn.

Stejn tak nen podstatn rozliovn omylu jako vady vle a vady projevu.
Nsledky toti nejsou z hlediska na prvn pravy rozdln a navc se omyl
povauje za zleitost vady vle. Z toho vychz i pevldajc nzor, kter omyl
povauje pedevm za omyl ve vli, tj. za tzv. vnitn omyl (vestka, lit. . 1, s.
434). Tzv. vnj omyl (lit. . 1, s. 434), kter se povauje za rozpor mezi
skutenou vl a jejm projevem, je uritm druhem chybn pedstavy, kter je
zpsobena uritou technickou zvadou (viz 45 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.:
konen me bt projev vle zmnn vlivem prostedk pouitch jednajcm
nebo jinch okolnost bhem pepravy - viz 571). Tento ppad se netk ani
formulace (tvorby) vle jednajcho, ani vlastnho projevu. Jde o tzv. omyl v
penosu (penosu informace obsaen v projevu vle). Rozliuje se proto omyl
podle pedmtu, piny, osoby zpsobujc omyl a konen z hlediska zavinn.

Mnohdy se rozeznv omyl v obsahu a projevu (nap. v 119 odst. 1 BGB).

Rozlien obou typ je vak v konkrtnm ppad velmi obtn. Rozhodujc je, e
v obou ppadech vle a projev nejsou v souladu.

Do kategorie omyl v projevu lze zaadit prv zmnn ppad pepravy

informace. Projev, kter dojde pjemci, m jin obsah, ne zamlel jednajc.

Jednajc se pepsal, peekl, svj projev vyjdil nesrozumiteln, take byl

pjemcem pochopen jinak, ne chtl bt.

O omyl v prvnm jednn jde tehdy, je-li falen pedstava o smluvnm

typu, o prvech a povinnostech stran. Sem lze zahrnout i omyl v projevu, jak se
tak systematicky u urit sti nauky dje.

III. Podstatn omyl - omyl v rozhodujc okolnosti

Jak 49a ob. zk. . 40/1964 Sb., tak komentovan ustanoven 583 v
zsad rozliuj omyl podstatn a nepodstatn. Jen podstatn omyl coby zvan
vada vle m vdy relevantn nsledky. Podstatn omyl je jednn rozhodujc pro
uskutenn prvnho jednn ( 49a ob. zk. . 40/1964 Sb.), resp. je omylem o
rozhodujc okolnosti ( 583). Podstatnou je takov okolnost, bez kter by k
prvnmu jednn vbec nedolo. Mus se tedy vztahovat k prvnmu dvodu
(nap. k typu smlouvy), zkladnmu fyzickmu pedmtu prvnho konu, k
podstatnm vlastnostem tohoto pedmtu nebo k osob prvnho pomru a
dalm esencilnm soustem prvnho jednn. Za rozhodujc okolnost je vak
teba pedevm povaovat tu, kterou si doten strana jako podstatnou vymnila,
a to vslovn i konkludentn na zklad relevantnch okolnost.

Pi posuzovn podstatnosti a dleitosti omylu jde o otzku kauzality.

Konkrtn je teba se ptt, zda by jednajc tento projev z hlediska subjektivnho
(tj. pi znalosti skutkovch okolnost) a z hlediska objektivnho (pi rozumnm
hodnocen ppad) neuskutenil nebo uskutenil jinak. V prvm ppad jde o
podstatn omyl, v druhm ppad jde o zejm mn podstatn, nebo dokonce
nepodstatn omyl (viz koment k 584).

K zjitn tohoto rozporu je teba uritho postupu. V prv ad je proto

teba zjistit, co jednajc skuten projevil, tj. obsah jeho projevu. Pot je
relevantn otzka, co chtl jednajc projevit, tj. je teba zjiovat, jakou vli
skuten jednajc ml, a tedy co myslel, e projev. Ve tetm kroku je teba
navzjem porovnat skuten projev a pravou (chtnou) vli. Existuje-li mezi
tmito dvma fenomny rozdl, jedn se o omyl, kter mnoz kvalifikuj jako omyl
v obsahu. Proto je teba zjiovat, eho se omyl tkal, tj. zvanost okolnosti,
kter je obsahem prvnho jednn a konen zjiovat, jakm zpsobem omyl
jednajcho vznikl a kdo jej zpsobil (pvodce omylu).

IV. Uveden v omyl

Komentovan ustanoven postihuje nejastj ppad omylu, a to situaci,

kdy jedna strana byla v omyl uvedena stranou druhou.

Uveden v omyl je protiprvn jednn, kter m nepochybn za el

doshnout takovho projevu vle, kter je pro toho, kdo takto protiprvn jedn,
vhodn, resp. vhodnj, ne by bylo nebt omylu jednajcho. Znamen, e u
jednajcho je vyvolna myln pedstava, kter ovlivn jeho jednn, kter
pvodn nezamlel.

Myln pedstava se mus tkat rozhodujc okolnosti, tj. takov, kter je

objektivn pro jednn stran rozhodujc, anebo takov, kter sice objektivn m
charakter okolnosti vedlej, ale kterou se strany dohodly kvalifikovat jako
rozhodujc (viz 584 odst. 1 a koment k nmu). Myln pedstava o tto
okolnosti se tedy me tkat kterkoliv sloky prvnho jednn, tj. me mt vliv
na obsah prvnho jednn, omyl se me tkat osob i jinch soust prvnho
jednn.

Nen rozhodujc, jakm zpsobem byl jednajc druhou stranou v omyl

uveden. Tato zvan vada vle me bt vyvolna samotnm zneuitm stavu
jednajcho (indispozice, nemoc, mimodn situace apod.). Omyl me bt
vyvoln reklamou, "triky" (klamnm jednnm) druh strany apod. Druh strana
me t vyut "pozitivnch" situac, v nich se strany nachzej (pjemn
situace ve spolenosti, na vlet apod.). Me vyut i tetch osob k tomu, aby
na jednajcho psobily. Myln pedstava se me tkat jak okolnost pznivch
pro jednajcho, tak i nepznivch.

Druh strana psob tedy na vli jednajcho a manipuluje j. Nen pitom

podstatn, za jakch okolnost druh strana jednala, a dokonce je i irelevantn jej
zavinn, kter zpravidla bude existovat ve form myslu.

Omyl oboustrann spov v tom, e druh strana by mla mylnou

pedstavu rozhodujc okolnosti, o kter by pesvdila jednajcho.

V. Sankce - absolutn neplatnost

Je jen logick, e zkonodrce postihuje omyl jako zvanou vadu vle

absolutn neplatnost. Jednajc je tmto zpsobem nejadekvtnji chrnn.
Jednn, kter v tomto podstatnm omylu uskutenil, si nejen nepl, ale dokonce
me bt pmo proti jeho vli.

Jednn je neplatn od samho potku; pokud bylo ji na zklad nho

plnno, vztahuj se na vypodn pravidla o prvech z bezdvodnho obohacen
( 2991 a nsl.).

Judikatura:
Omyl ve vli je prvn vznamnm, tj. m za nsledek neplatnost prvnho
konu jen tehdy, jestlie prvn kon uinila jednajc osoba v omylu vychzejcm
ze skutenosti, je je pro uinn prvn kon rozhodujc (podstatn) a bez n by
k prvnmu konu, jak je uzaven, nedolo, a osoba, kter byl uinn prvn
kon uren, tento omyl bu vyvolala (nap. uvedenm nepravdiv skutenosti,
kter byla rozhodujc pro jednn druh strany), anebo jej sice nevyvolala, avak
o omylu v dob uinn prvnho konu vdla i vdt musela (muselo j to bt objektivn vzhledem k okolnostem ppadu posuzovno - zejm), a vzdor tomu
druhou stranu na omyl neupozornila. Omyl je u prvnho konu rozhodujc
(podstatn), a tud in prvn kon neplatnm, tk-li se jeho prvnho dvodu
(tj. vle jednajc osoby byla zamena k jinmu prvnmu konu), jeho pedmtu
(a to bu totonosti pedmtu, anebo podstatn vlastnosti pedmtu), osoby,
pop. nkter jin skutenosti, kter byla pro uinn prvnho konu podle
projeven vle subjektu. Neplatnost prvnho konu je v tchto ppadech 49a
omezena s ohledem na prvn jistotu obanskoprvnho styku pouze na
rozhodujc (podstatn) omyl.
(NS 23 Cdo 2511/2009-216)
Smlouva, pi jejm uzaven jeden z astnk mysln pedstral uritou
vli se zmrem, aby tm vyvolal u druhho astnka omyl, nebo aby tm vyuil
jeho omylu, nen neplatn podle ustanoven 37 odst. 1 ob. zk. pro nedostatek
vn vle nebo podle ustanoven 39 ob. zk. pro rozpor se zkonem.
Podvodn jednn jednoho z astnk smlouvy pi jejm uzaven je dvodem
neplatnosti smlouvy podle ustanoven 49a ob. zk., jeho se me spn
dovolat jen druh astnk smlouvy ( 40a ob. zk.).
(NS 21 Cdo 826/2005)
Pro vztah zstavnho vitele k zstavnmu dlunku nen rozhodn, e
zstavn dlunk byl ped uzavenm zstavn smlouvy uveden osobnm dlunkem
v omyl ( 49a ob. zk.) o dob trvn zstavnho prva.
(NS 29 Odo 1157/2003)

omluviteln omyl nejde, pokud mlc se osoba z nedbalosti nevyuila

monost ovit si skutenosti rozhodn pro uskutenn zamlenho prvnho
konu, tedy mla-li monost se takovmu omylu vyhnout vlastn.
(NS 30 Cdo 1251/2002)
Pokud je vle astnk vyjden v obligatorn psemn smlouv v
rozporu s tm, co astnci skuten chtli, jde o neshodu mezi vl a projevem, tj.
omyl v projevu. Smlouva i v takovm ppad vznikla, nicmn se lze dovolat jej
relativn neplatnosti.
(NS 22 Cdo 1131/2000)
Lest ve smyslu 49a ob. zk. spov obvykle v tom, e druh astnk
mysln pedstr nco, co neexistuje, anebo naopak zastr nco, co existuje.
(NS 26 Cdo 2828/2000)
Prvn podstata omylu ve vli spov v tom, e jednajc ml nesprvnou,
resp. nedostatenou pedstavu o prvnch incch prvnho konu. Omyl ve vli
je prvn vznamnm, tj. m za nsledek neplatnost prvnho konu jen tehdy,
jestlie jej jednajc osoba uinila v omylu vychzejcm ze skutenosti, je je pro
prvn kon rozhodujc (podstatn omyl) a bez nho by k prvnmu konu
nedolo, piem osoba, kter byl prvn kon uren, tento omyl vyvolala anebo o
nm alespo musela v dob prvnho konu vdt (muselo j to bt - objektivn
posuzovno - zejm). Omyl je u prvnho konu rozhodujc (podstatn), tk-li
se prvnho dvodu (error in negotio, tj. vle jednajc osoby byla zamena k
jinmu prvnmu konu), pedmtu, a to bu totonosti pedmtu (error in
corpore) nebo podstatn vlastnosti pedmtu (error in qvalitate), osoby (error in
persona), pop jin skutenosti, kter byla pro uskutenn prvnho konu podle
projeven vle subjektu rozhodujc.
(NS 25 Cdo 2987/2000)
Omyl jednajcho m ve smyslu ustanoven 49a ob. zk. za nsledek
neplatnost prvnho konu tehdy, byl-li podstatn (rozhodujc pro uskutenn
prvnho konu jednajcho), a souasn za pedpokladu, e druh astnk
prvnho konu omyl jednajcho vyvolal, nebo o nm (tj. o omylu a nikoli o
skutenosti, je byla pro uskutenn prvnho konu rozhodujc), a ho sm
nevyvolal, se zetelem ke vem okolnostem musel vdt.
(NS 26 Cdo 1898/99)
Neplatnost dohody o narovnn je podle 586 odst. 1 ob. zk. vylouena
pouze v ppad omylu o tom, co je mezi stranami sporn nebo pochybn; jde o
zvltn ppad omylu, kdy strany (anebo nkter z nich) se omylem domnvaj, e
nkter prvo je mezi nimi sporn nebo pochybn, akoliv ve skutenosti tomu
tak nen.
(NS 24 Cdo 192/1998)

Vmra parcely nen soust daj nutnch k identifikaci pozemku jako

uritho pedmtu prvnho vztahu. Chybn uveden tto vmry pi drab
pozemku nezakld absolutn neplatnost smlouvy zavren pklepem licittora,
me vak bt dvodem relativn neplatnosti tto smlouvy pro omyl v podstatn
vlastnosti vci.
(NS 2 Cdon 1034/97)
Jestlie podnikatel namt, e smnku podepsal omylem, mus jednoznan
prokzat, e ani pi veker potebn opatrnosti pi podepisovn listiny, nemohl
zabrnit podpisu listiny, o kter se ml domnvat, e m jin prvn vznam ne
smnka.
(NS 5 Cmo 551/1996)
Pro vztah mezi vitelem a ruitelem je nerozhodn, zda byl ruitel ped
tm, ne uinil psemn prohlen o ruen, uveden dlunkem v omyl.
(MS Praha 20 Co 363/76, Rc 36/78)
Jestlie podnikatel namt, e smnku podepsal omylem, mus jednoznan
prokzat, e ani pi veker potebn opatrnosti pi podepisovn listiny, nemohl
zabrnit podpisu listiny, o kter se ml domnvat, e m jin prvn vznam ne
smnka.
(VS Praha 5 Cmo 551/96, SoRo 2/97)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 434.
Spil: Neznalost zkona, prvn omyl a oprvnn drba. PrRo, 2000, . 5,
s. 189 a nsl.

584
(Nepodstatn omyl a lest)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Nepodstatn omyl (1)

II. Posuzovn podstatnch a nepodstatnch okolnost (2 a 4)

III. Zvltn druhy omyl (5 a 9)

IV. Nhrada (10 a 12)

V. Omyl vyvolan lst a jeho nsledky (13 a 16)

Z dvodov zprvy:

viz u 580

K odst. 1

I. Nepodstatn omyl

Za nepodstatn omyl povauje obansk zkonk ppad, tk-li se omyl

vedlej okolnosti, resp. okolnosti, kterou ani strany neprohlsily za rozhodujc.
Omyl ve vedlej okolnosti je druhem vady vle a prvnho jednn za uritch
omezenjch podmnek ve srovnn s podstatnm omylem (vyvoln omylu lst 584 odst. 2). Nepodstatn omyl m vrazn mrnj nsledky ne podstatn
omyl.

II. Posuzovn podstatnch a nepodstatnch okolnost

Relevanci okolnost a rozlien rozhodujc a vedlej okolnosti je teba

provdt pedevm podle objektivnch mtek, ledae strany vyuvajce
autonomie vle tyto objektivn nepodstatn okolnosti kvalifikovaly jako
podstatn. Tak pi objektivnm posuzovn nen mon vychzet z abstraktnho
hodnocen, nbr je teba tuto vlastnost zjiovat konkrtn s ohledem na typick
el danho prvnho jednn v dan oblasti.

Objektivn hledisko znamen, e z pohledu nezastnn osoby se

okolnosti jev ve vztahu k jednn stran jako nedleit. Nejsou toti schopn
vyvolat takovou pedstavu, aby dolo k zsadn vad, napklad v obsahu
prvnho jednn.

Druhm pkladem vak me bt situace, e strany ozna za rozhodujc

okolnosti, kter objektivn takov nejsou. Takto subjektivn vymezen okolnosti
pak maj stejn vznam a povahu jako rozhodujc okolnosti objektivnho
charakteru podle 583.

III. Zvltn druhy omyl

Z hlediska pin omylu lze t rozliovat zvltn druhy omyl, z nich

nkter jsou podstatn. K nim pat tzv. poetn omyl, omyl ohledn prvnch
nsledk a omyl v podpisu.

O poetnm omylu se mluv tehdy, jestlie se jednajc dopust chyby bu

pi vyslen urit stky, nebo ohledn okolnosti, kter je zkladem k takovmu
vpotu. Obvykle jde o omyl v obsahu projevu. Jestlie se vak vychzelo z
nesprvnch i falench podklad, resp. faktor, me se jednat o naruen
zkladu prvnho jednn. O skrytm kalkulanm omylu lze uvaovat tehdy,
jestlie nesprvn vpoet nebyl druh stran pstupn. Obvykle vak takovto
stav je kvalifikovn jako pouh omyl v pohnutce (motivu), a tud je z prvnho
hlediska povaovn za irelevantn (viz sub 9 ne). Zjevn kalkulan omyl (viz
"chyba v potech" - 578) existuje tehdy, jestlie vpoet nebo podklady k
vpotu jsou komunikovny druh stran. Takov omyl nen zpravidla povaovn
za dvod neplatnosti prvnho jednn. O tom svd i zvltn prava v 578.

Omyl spovajc v prvn kvalifikaci, nap. uritho typu smluvnho, je

irelevantn, netk-li se podstaty a nsledk prvnho jednn. Pkladem je, kdy
strany hodlaj uzavt smlouvu o dlo, omylem ji vak ozna jako kupn.

Omyl v podpisu se tk ppad, kdy jednajc podepe uritou listinu

(dokument), jej obsah neformuloval nebo jej formuloval nesprvn. Takov
chyba vak nen povaovna za omyl v prvnm slova smyslu, jestlie strany
doshly nap. stn formou souhlasu, kter nen ve shod s obsahem i znnm
listiny. Plat toti to, co strany skuten zamlely. Omylem nen ani ppad,
jestlie podepsan nem o obsahu projevu vle dnou pedstavu.

Zvltnm druhem omylu je tak omyl v pohnutce. Jde o ppad, kter

komentovan ustanoven za omyl nepovauje, tedy vadu vle, kter m
podstatn mrnj nsledky. Osoba mlc se v pohnutce je vylouena z ochrany, i
kdy se jedn o vadu vle, nebo lze dovodit, e zkonodrce (vslovn v 49a
ob. zk. . 40/1964 Sb.) z dvodu jistoty prvnho styku nepovauje tuto vadu
vle za dostatenou k tomu, aby zpsobila neplatnost prvnho jednn. Jej
ochrana by znamenala zaten a znejistn prvnho styku. astnci prvnho
styku se tedy mohou spolehnout na to, e okolnost, kter nen podstatn,
neohroz jejich prvn jednn.

IV. Nhrada

Zkonodrce sankcionuje vadu prvnho jednn vyvolanou omylem

ohledn vedlej okolnosti nikoliv neplatnost, nbr povinnost pvodce omylu
poskytnout osob v omyl uveden pimenou nhradu (viz t koment k 586
odst. 1 a analogickou aplikaci v 585).

Postien strana m nrok na pimenou nhradu vi pvodci omylu,

jm je v tomto ppad druh strana. Odpovdnost tet osoby je pedmtem
pravy 585. Nhrada slou k tomu, aby vyrovnala jmu, kterou postien
osoba utrpla v dsledku sv myln pedstavy. Rozsah nhrady je pimen
danmu ppadu. V zsad vak me zahrnovat i nhradu jmy, kterou
postien strana utrpla v dsledku uzaven transakce, kterou nehodlala
uskutenit. Nen vylouena ani nhrada ulho zisku v souvislosti s jejm
jednnm v dsledku omylu.

Relevantn vak bude i okolnost, do jak mry se postien osoba podlela

na existenci omylu. Tato okolnost bude mt podstatn vliv na rozsah nhrady.

K odst. 2

V. Omyl vyvolan lst a jeho nsledky

Dvodem k vyvoln myln pedstavy u strany me bt zvl

zavrenhodn kvalifikovan jednn - lest. Jde o zmrn vyvoln omylu za

elem koistn z takovhoto nsledku. Lest je takov jednn, jeho podstatu

doten strana nebyla schopna pochopit.

V ppad lsti nen zapoteb, aby byla jedinou pinou nebo rozhodnm
dvodem vady prvnho jednn i relevantnho projevu. Posta, e doten
osoba (oprvnn) byla pi svm rozhodovn uritm zpsobem ovlivnna v
dsledku omylu vyvolanho druhou stranou. Lest zamlenm relevantn okolnosti
znamen, e v ppad jej znalosti by strana jednala jinak.

O takov ppad nejde, jestlie pedstran skutenost je zeteln falen, a

proto neme zpsobit vznik omylu. Tak tomu nap. je, jestlie se naprosto
zeteln tce handicapovan osoba oznauje jako handicapem nepoznamenan.

Toto zvl zavrenhodn jednn druh strany i tetho subjektu me

zpsobit jmu, by se nejedn o omyl ohledn rozhodujc okolnosti. I v takovm
ppad postihuje zkonodrce prvn jednn absolutn neplatnost. Je to jen
logick reakce na dvod omylu (tj. na lest).

Judikatura:
Omyl ve vli je prvn vznamnm, tj. m za nsledek neplatnost prvnho
konu jen tehdy, jestlie prvn kon uinila jednajc osoba v omylu vychzejcm
ze skutenosti, je je pro uinn prvn kon rozhodujc (podstatn) a bez n by
k prvnmu konu, jak je uzaven, nedolo, a osoba, kter byl uinn prvn
kon uren, tento omyl bu vyvolala (nap. uvedenm nepravdiv skutenosti,
kter byla rozhodujc pro jednn druh strany), anebo jej sice nevyvolala, avak
o omylu v dob uinn prvnho konu vdla i vdt musela (muselo j to bt objektivn vzhledem k okolnostem ppadu posuzovno - zejm), a vzdor tomu
druhou stranu na omyl neupozornila. Omyl je u prvnho konu rozhodujc
(podstatn), a tud in prvn kon neplatnm, tk-li se jeho prvnho dvodu
(tj. vle jednajc osoby byla zamena k jinmu prvnmu konu), jeho pedmtu
(a to bu totonosti pedmtu, anebo podstatn vlastnosti pedmtu), osoby,
pop. nkter jin skutenosti, kter byla pro uinn prvnho konu podle
projeven vle subjektu. Neplatnost prvnho konu je v tchto ppadech 49a
omezena s ohledem na prvn jistotu obanskoprvnho styku pouze na
rozhodujc (podstatn) omyl.
(NS 23 Cdo 2511/2009-216)
omluviteln omyl nejde, pokud mlc se osoba z nedbalosti nevyuila
monost ovit si skutenosti rozhodn pro uskutenn zamlenho prvnho
konu, tedy mla-li monost se takovmu omylu vyhnout vlastn.

(NS 30 Cdo 1251/2002)

Prvn podstata omylu ve vli spov v tom, e jednajc ml nesprvnou,
resp. nedostatenou pedstavu o prvnch incch prvnho konu. Omyl ve vli
je prvn vznamnm, tj. m za nsledek neplatnost prvnho konu jen tehdy,
jestlie jej jednajc osoba uinila v omylu vychzejcm ze skutenosti, je je pro
prvn kon rozhodujc (podstatn omyl) a bez nho by k prvnmu konu
nedolo, piem osoba, kter byl prvn kon uren, tento omyl vyvolala anebo o
nm alespo musela v dob prvnho konu vdt (muselo j to bt - objektivn
posuzovno - zejm). Omyl je u prvnho konu rozhodujc (podstatn), tk-li
se prvnho dvodu (error in negotio, tj. vle jednajc osoby byla zamena k
jinmu prvnmu konu), pedmtu, a to bu totonosti pedmtu (error in
corpore) nebo podstatn vlastnosti pedmtu (error in qvalitate), osoby (error in
persona), pop jin skutenosti, kter byla pro uskutenn prvnho konu podle
projeven vle subjektu rozhodujc.
(NS 25 Cdo 2987/2000)
Pokud je vle astnk vyjden v obligatorn psemn smlouv v
rozporu s tm, co astnci skuten chtli, jde o neshodu mezi vl a projevem, tj.
omyl v projevu. Smlouva i v takovm ppad vznikla, nicmn se lze dovolat jej
relativn neplatnosti.
(NS 22 Cdo 1131/2000)
Omyl jednajcho m ve smyslu ustanoven 49a ob. zk. za nsledek
neplatnost prvnho konu tehdy, byl-li podstatn (rozhodujc pro uskutenn
prvnho konu jednajcho), a souasn za pedpokladu, e druh astnk
prvnho konu omyl jednajcho vyvolal, nebo o nm (tj. o omylu a nikoli o
skutenosti, je byla pro uskutenn prvnho konu rozhodujc), a ho sm
nevyvolal, se zetelem ke vem okolnostem musel vdt.
(NS 26 Cdo 1898/99)

585
(Omyl a tet osoba)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 3)

II. Tet osoba, kter zpsobila omyl (4 a 5)

III. Osoba, s n se prvn jednalo (6 a 7)

IV. Nsledky omylu (8 a 10)

I. el a psobnost

Komentovan ustanoven dopluje reim omylu a jeho nsledk v reimu

obanskho zkonku. Skutkov podstata komentovanho ustanoven se li od
pedchozch dvou zkladnch pedpis o omylu tm, e osobou, je vyvolala omyl,
je primrn subjekt, kter se na vztahu mezi stranami nezastuje.
Zkonodrce vak pot i s ppadem, kdy na jednn tto tet osoby mla podl
i druh strana, kter ovem zejm nen plnohodnotnm smluvnm partnerem,
nbr se podlela pouze na jednn se subjektem, u nho byl vyvoln omyl.

Na rozdl od 583 a 584 se komentovan

neobsahuje sankci. To zejm m dvody v tom,
uveden, neuzavel, resp. neuinil prvn jednn.
souvislost mezi jednnm osoby, kter vyvolala
jednajcho neli od pedchozch ustanoven.

ustanoven vyznauje tm, e

e jednajc, jen byl v omyl
Jinak se podstata a pinn
omyl, a dsledky v jednn

Dleit je vak to, e v danm ppad se nerozliuje mezi omylem

podstatnm a nepodstatnm, tedy mylnou pedstavou jednajcho o okolnostech
rozhodujcch i okolnostech vedlejch. Dvod spov v tom, jak ji naznaeno,
e zkonodrce nsledky takovhoto jednn v ppad 585 nepostihuje sankc
neplatnosti. Tak tomu je zejm proto, e k prvnmu jednn zpravidla (prv pro
omyl) nedojde. Ani sankci ve smyslu odpovdnosti za jmu vzniklou jednajcmu
toto ustanoven neobsahuje.

II. Tet osoba, kter zpsobila omyl

Subjektem, kter primrn i vlun vyvol omyl jednajc osoby, je

osoba, kter se pmo ani nepmo nezastuje jednn toho, jeho omyl vyvolal.
Argumentem a contrario lze dovodit, e tato osoba s jednajcm nejednala, v tom
smyslu, e takov jednn by mlo vystit v souhlasn projev vle.

Nen relevantn, jak postaven tato tet osoba m, stejn jako je

bezvznamn jej subjektivn vztah k jejmu jednn. Jinak eeno, je irelevantn,
zda mla mysl omyl jednajcho zpsobit i tak uinila bez zavinn. Podstatn
je, e existuje pinn souvislost mezi jednnm tto tet osoby a vznikem omylu
jednajcho.

III. Osoba, s n se prvn jednalo

Dikce "osoba, s n se prvn jednalo" svd o tom, e se me jednat i o

situaci, kdy tato osoba vedla jednn s jednajcm, piem jednn nevystilo v
souhlasn projev vle dvou - i vce - stran anebo v jednostrann projev vle
jednajcho (nap. v zv). Vzdor tomu mohla zpsobit omyl spovajc v tom, e
jednajc upustil od dalho vyjednvn, resp. jednal tak, jak by se nechoval,
nebylo-li by jeho ovlivnn primrn ze strany tet osoby (viz culpa in
contrahendo, 1729).

Osoba, s n se prvn jednalo, me vak bt subjektem, kter se na

omylu jednajcho podl jako "smluvn strana". Podlela-li by se vlun, pak by
zejm bylo teba takov jednn subsumovat pod ustanoven 583 i 584 podle
toho, jakm zpsobem by tato osoba jednala (napklad lst), i jakch okolnost
by se j vyvolan omyl u jednajcho tkal.

IV. Nsledky omylu

Zkonodrce takto vznikl omyl povauje za mn vznamnou vadu vle

jednajcho. Proto nepostihuje takto vyvolan omyl dnou sankc. Vslovn toti
stanov, e prvn jednn je platn. Z toho vak plyne, e nakonec osoba, s n se
jednalo, se mohla stt smluvn stranou.

V takovm ppad je ovem prava ponkud nelogick, nebo jestlie byl

jednajc ovlivnn falenou pedstavou, zpsobujc jeho omyl dokonce v
rozhodujc okolnosti, mlo by bt toto jednn sankcionovno stejn jako v
pedchozch ustanovench. Zejm se vak pedpokld, e k jednn nakonec
nedojde, a pak chyb pedmt sankce. jma me jednajcmu vzniknout
napklad proto, e investoval do jednn a zejmna do oekvanch vsledk
takovho jednn, kter se nakonec v dsledku omylu neuskutenilo. Nstrojem
npravy by mla bt nhrada cestou analogie aplikace 584..

I v tomto ppad se uplatn zvltn odpovdnostn reim, jen plat v

oddlu 5 dlu 1 hlavy 5 obecn sti, a to za pouit analogick aplikace 586.
Vznik tto odpovdnosti je podmnn protiprvnm jednnm stran nebo tetch
osob ve vztahu k prvnmu jednn dobrovrnho jednajcho. I v tomto ppad
pjde o nhradu jmy, jej vznik se pit odpovdn osob a kter je v pinn
souvislosti s jejm protiprvnm jednnm.

Nsledky neplatnosti

586
(Relativn neplatnost)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem a psobnost (1 a 6)

II. Nmitka neplatnosti (7 a 25)

Oprvnn k nmitce (8 a 12)

Adrest nmitky (13 a 14)

Lhta pro uplatnn neplatnosti (15 a 18)

Omezen prva nmitky (19)

Nsledky relativn neplatnosti (20 a 25)

Z dvodov zprvy (k 586 a 588):

Osnova zachovv bipartici absolutn a relativn neplatnosti. Opout vak

vtovou metodu uplatnnou v dosavadnm 40a platnho obanskho zkonku
a vol se - po vzoru standardnch obanskch kodex - kritrion obecn. Zrove
se, rovn ve shod se standardnmi civilistickmi pstupy evropsk prvn
kultury preferuje hledisko relativn neplatnosti ped neplatnost absolutn.

I. Pojem a psobnost

Ustanoven 586 odst. 1 stanov podmnky relativn neplatnosti. Vymezuje

oprvnnou osobu a dle zpsob, jak neplatnost uplatnit.

Jako druh neplatnosti m i institut relativn neplatnosti ochrannou funkci.

Brn ve vzniku nsledk, kter by mohly bt pro strany prvnho jednn
nepzniv. Psobnost relativn neplatnosti se omezuje na prvn jednn, kter
jsou stiena pouze uritm druhem vad. Jsou to vady vle, vjimen vady formy.
Naproti tomu vady obsahu prvnch jednn postihuje zkonodrce zpravidla
sankc absolutn neplatnosti ( 588).

Neplatnost je oznaovna jako relativn, protoe me, ale nemus

zpsobovat nsledky neplatnosti. Relativita neplatnosti spov v tom, e prvn
jednn ohrouje s pravdpodobnost uinit je neplatnm. Je tedy hrozbou
neplatnosti. Vyuije-li oprvnn svho prva spn, stane se prvn jednn
neplatnm. Do t doby je prvn jednn doasn platn, pot trvale neplatn. Pi
nevyuit nmitky neplatnosti je prvn jednn trvale platn. Na rozdl od
absolutn neplatnosti mus bt neplatnost prvnho jednn konstatovna. Se
zpsobem vzniku neplatnosti souvis potek psoben nsledk. Rozdln tedy je
i doba a psobnost tto sankce, a to krom jejho potku.

Doasn platnost je dleitou soust psoben relativn neplatnosti a

relativn neplatnho prvnho jednn. Na rozdl od absolutn neplatnosti nastv
relativn neplatnost dodaten. Do doby spnho zneplatnn prvnho jednn
vznikne prvn jednn platn a platn existuje, zpsobuje prvn inky. Je vak
pouze doasn platn.

V ppad, e na urit prvn jednn je stanovena sankce relativn

neplatnosti, nen zapoteb, aby krom splnn znak dan skutkov podstaty

splovalo prvn jednn jet dal pedpoklady. Jinak eeno, nevyaduje se, aby
bylo stieno dalmi vadami nebo aby mra stien vadami, kter podle konkrtn
skutkov podstaty prvn jednn vykazuje, byla relativizovna. Tak nap. k
spn nmitce neplatnosti posta, je-li oprvnn osoba pinucena jednat
hrozbou ve smyslu 587 odst. 1, nebo jednm z imanentnch pedpoklad
prvnho jednn je svoboda, resp. samotn existence vle jednajcho ( 551).

Z hlediska vznamu tto sankce jde o klovou vlastnost, nebo jej chpn
zkonodrcem je vrazem mry autonomie vle stran. Rozen psobnosti
relativn neplatnosti na kor jejho psnjho druhu, tedy okolnost, e vce, resp.
vtina vadnch prvnch jednn je stieno relativn neplatnost a jenom jejich
menina neplatnost absolutn, je ve srovnn s pedchoz pravou vrazem
liberalizan tendence zkonodrce.

II. Nmitka neplatnosti

Instrumentem k vyvoln neplatnosti je prvn jednn zvan nmitka.

Nmitka se uskuten jednostrannm projevem vle, piem jej forma nen
pedepsna, a to vzdor tomu, e napaden prvn jednn v nkterch ppadech
mus mt uritou formu. Z nmitky neplatnosti mus bt jednoznan zejm
zmr jednajcho uplatnit neplatnost, a tedy odstranit prvn jednn. Podmnkou
platn nmitky nen uveden dvodu neplatnosti i tto nmitky.

Oprvnn k nmitce

Oprvnnou osobou je ten, na jeho ochranu (v jeho zjmu) je neplatnost

prvnho jednn stanovena, tj. pedevm jednajc, kter napaden projev vle
uinil. Tuto osobu zkonodrce zpravidla vslovn uvd. Tak nap. v 587 odst. 1
m prvo namtnout neplatnost prvnho jednn ten, jemu bylo vyhroovno.

Existuje vak cel ada ustanoven, kde oprvnn k nmitce neplatnosti

uren nen. Tak tomu je nap. v 582 odst. 2, kter obsahuje pouze neosobn
vazbu ("lze neplatnost namtnout"). V tomto ppad mohou neplatnost namtat
vechny strany, kter se na form prvnho jednn dohodly, s vjimkou
stanovenou v 579 odst. 1. V konkrtnm ppad v 582 odst. 1 to znamen, e
ta strana, kter poruila dohodu o form prvnho jednn, se neplatnosti
dovolvat neme. Z toho plyne, e pokud tato oprvnn osoba vslovn v
zkon vymezena nen, je teba posuzovat tuto otzku s ohledem na typ (druh)

vady, typ prvnho jednn a okolnosti jeho vznikn, zejmna s ohledem na

jednn jednotlivch astnk.

Tak lze vykldat ustanoven o ochran zjm strany. Jinak plat zsady
een sub I. Oprvnnmi jsou tedy nstupci dotench (chrnnch) stran,
zastoupen, pokud za nho uzavral prvn jednn zstupce apod. Obecn vak
plat, e oprvnnm je ten, jen me utrpt neplatnost i platnost a existenc
prvnho jednn jmu a kter vadu jako dvod neplatnosti nezpsobil.

V nkterch ppadech ddickho prva existuje zvltn reim ohledn

nmitky proti platnosti zvti, resp. ddick smlouvy. Speciln pravy se tkaj
napaden zvti a dalch kon zejmna prvnickch osob. Protoe se oprvnn
k nmitce tk doten osoby, je vzno na tuto osobu a nen v zsad
pevoditeln, nelze je ani zastavit. Je vak obvykle pedmtem ddn, pokud se
kritick projev dotk i ddic. I v ppad pevodu smlouvy pechz oprvnn k
napaden vadou stienho prvnho jednn uzavenho pedchdcem na jeho
nstupce.

Institut relativn neplatnosti je typickm vrazem autonomie vle. Prvo na

sebeuren m doten osoba - oprvnn k nmitce. Ten se me svobodn
rozhodnout, zejmna s pihldnutm k nsledkm platnho prvnho jednn i
nsledkm jeho neplatnosti, zda nmitku neplatnosti vznese a postar se o
odstrann prvnho jednn a jeho ink i nikoliv.

Adrest nmitky

Adrest nmitky je bu osoba oznaen vslovn zkonem, anebo druh i

dal strana smlouvy. V ppad jednostrannho prvnho jednn je protistranou
ten, jeho se jednostrann projev vle tk (zamstnanec pi vpovdi z
pracovnho pomru).

Jednajc mus adresovat svoji nmitku tomu, kdo zpsobil neplatnost, resp.
vadu prvnho jednn. Mezi jednnm tto osoby a vadou mus existovat pinn
souvislost. Nap. omyl ohledn podstatn okolnosti je zpsoben jednajcm
tehdy, jestlie pro druhou stranu je subjektivn podstatn, protoe bez omylu,
tedy pi znalosti skuten situace by neuinila dn prvn jednn anebo by
jednala tak, jak to odpovd skutenosti. Objektivn podstatn je omyl tehdy,
jestlie by tet osoba pi rozumnm hodnocen relevantn skutenosti myln
projev neponechala v platnosti.

Lhta pro uplatnn neplatnosti

V zjmu prvn jistoty je prvo uplatovat neplatnost prvnho jednn

asov omezeno. Prvn jednn trpc vadami by mohlo bt toti kdykoliv
prohleno neplatnm a prvn styk by byl asto dlouhou dobu znejiovn.
Koneckonc i hledisko dvry je relevantn s ohledem na existenci prvnch
vztah vzniklch na zklad vadami zatenho prvnho jednn. Bylo-li by
odstranno ze svta od samotnho svho potku, vznikla by nejen nejistota, ale
i nklady spojen s vypodnm prvnch vztah, je by ztratily svj zklad i
pvodn zklad.

V eskm prvnm du je teba pouvat obecn ustanoven o promlen.

Protoe prakticky veker prva zaloen prvnmi jednnmi maj urit
omezen, skryt a podmnn majetkov reflex, podlhaj obecn tlet
promlec lht, kter pone bet ode dne, kdy prvo nmitky mohlo bt
uplatnno poprv ( 619 odst. 1). Rozhodujcmi okolnostmi pro potek bhu
promlec lhty (viz 619 odst. 2) jsou skutenosti, je zpsobuj vady prvnho
jednn a kter jsou dvodem jeho neplatnosti.

Potek promlec doby se stanov okamikem doruen relevantnho

projevu relevantnmu subjektu, tedy protistran, nebo pslunmu orgnu.
Doruenm tmto subjektm se lhta k podn projevu o neplatnosti stav.

Pokud tato lhta marn uplyne, prvn jednn je definitivn platnm.

Omezen prva nmitky

V nkterch ppadech je z dvodu nejen prvn jistoty, ale i z pkazu

dobrch mrav nutn vylouit z tohoto oprvnn osoby, kter vadu prvnho
jednn zpsobily anebo k n pisply. Obansk zkonk to in v 579 odst. 1.

Nsledky relativn neplatnosti

Z povahy relativn neplatnosti plyne, e zpsobuje vdy jeden ze dvou

monch nsledk prvnho jednn, a to v zvislosti na vli oprvnn osoby:
neplatnost nebo platnost.

Obdobn jako tomu je u absolutn neplatnosti, psob nmitka neplatnosti

v ppad prvnho jednn relativn neplatnho zptn. Neplatnost je tedy
prvn jednn stieno od jeho samotnho vzniku (potku - ex tunc). Neplatnost
na rozdl od relativn neinnosti prvnho jednn psob vi kadmu, tj. vi
nikomu nezpsobuje prvn nsledky. Nmitka odstrauje prvn nsledky, kter
dosud (zdnliv) platn prvn jednn zpsobilo. Nmitka tedy psob
retroaktivn, tj. prvn situaci je teba kvalifikovat tak, jako kdyby k prvnm
nsledkm napadenho prvnho jednn vbec nedolo. V ppad smlouvy
me kad smluvn strana sice napadnout pouze vlastn projev vle, tm vak,
protoe tento projev vle byl pedpokladem vzniku smlouvy, se stv cel
smlouva neplatnou. Pslun orgn mus vzt neplatnost, tedy neexistenci
(odstrann), na vdom z edn povinnosti.

V ppad napaden pouze sti prvnho jednn plat zsady ustanoven

576. Nmitka se me omezit pouze na vadou postienou st prvnho jednn.
Otzku, zda to, co nakonec nedoteno nmitkou zbyde, je schopn plnit svoji
funkci nebo zda sten neplatnost zpsobuje neplatnost celho prvnho
jednn, je teba posoudit s ohledem na konkrtn situaci a zejmna pi
respektovn vle stran.

Nmitka neplatnosti me bt uplatnna i vi jednostrannmu prvnmu

jednn - viz nap. proti vpovdi smlouvy. Napadnout lze tedy i samotnou
nmitku neplatnosti nebo vpov. Uke-li se nmitka neplatnosti vpovdi i
nmitky oprvnnou, stanou se pracovn pomr i kupn smlouva opt platnmi,
a to i za dobu, kter uplynula od samotnho potku, k nmu byla pvodn
smlouva zneplatnna.

Napadnout nelze absolutn neplatn prvn jednn. Toto jednn toti

neexistuje. Nmitka neplatnosti se toti vztahuje k prvnmu jednn, kter se
dosud povauje za platn.

V teorii se uvauje o omezen retroaktivnch nsledk relativn neplatnosti.

Je tomu tak pedevm v oblasti prva obchodnch spolenost nebo u pracovnho
prva. Sotva toti lze vypodvat prvn pomry zaloen na dlouhotrvajcch
smlouvch, a u na zklad smlouvy spoleensk, nebo pracovn. Tyto hlasy

povauj retroaktivn nsledky za nepimen, a pimlouvaj se proto za psoben

nmitky neplatnosti ex nunc.

Souvisejc ustanoven:

587

Judikatura:
Skutenost, e astnk uplatuje relativn neplatnost, vyplv ji z toho, e
z jeho alobnho tvrzen se podv, e pro vadu prvnho konu, kter m podle
zkona za nsledek relativn neplatnost, nechce bt inky tohoto konu vzn;
vzhledem k tomu, e soud nen vzn tm, jak alobce uplatnn skutenosti
prvn posuzuje, je nerozhodn, zda alobce kvalifikuje uplatnnou neplatnost
prvnho konu jako absolutn nebo jako relativn.
(NS 29 Cdo 2517/2010)
Prvn kon, u nho je dn dvod tzv. relativn neplatnosti podle
ustanoven 40a ob. zk., se povauje za platn (se vemi dsledky z toho na
prvn vztahy vyplvajcmi), dokud se ten, na jeho ochranu je dvod neplatnosti
prvnho konu uren, neplatnosti nedovol. Jestlie se oprvnn osoba dovolala
(vi druhmu, resp. vem astnkm prvnho konu) tzv. relativn neplatnosti
dvodn, je prvn kon neplatn od svho potku (ex tunc).
(NS 26 Cdo 2237/2008)
Prvo dovolat se relativn neplatnosti prvnho konu bylo vykonno jak
tehdy, bylo-li uplatnno alobou (vzjemnou alobou) podanou u soudu nebo
nmitkou v rmci obrany proti uplatnnmu prvu v zen ped soudem, tak i v
ppad, e bylo vykonno vi ostatnm (vem) astnkm prvnho konu jen
mimosoudn.
(NS 21 Cdo 948/2006)
Prvn kon dovoln se relativn neplatnosti mus vyjadovat jak
skutenost, e jde o uplatnn relativn neplatnosti, tak o vadu prvnho konu,
kter v dan vci jeho relativn neplatnost zpsobila. Pokud se z alobnho tvrzen
astnka podv, e pro vadu prvnho konu, kter m podle zkona za
nsledek relativn neplatnost, nechce bt inky tohoto konu vzn, vyplv ji
z toho skutenost, e astnk uplatuje relativn neplatnost. I kdy alobce
oznail alobu jako "nvrh na odstoupen od kupn smlouvy", lze alobn tvrzen
vzhledem k jejich obsahu povaovat za dovoln se relativn neplatnosti kupn
smlouvy.
(NS 32 Odo 722/2003)

alobu o uren neplatnosti prvnho konu lze povaovat za dovoln se

neplatnosti prvnho konu ve smyslu ustanoven 40a ob. zk.
(NS 29 Odo 102/2003)
Dovoln se neplatnosti zvti jako prvnho konu ve smyslu ustanoven
40a ob. zk. se vztahuje ke konkrtn zvti zstavitele. Pokud zstavitel
zanechal vce zvt, je mono, aby se neopomenuteln ddic dovolal neplatnosti
vech zvt, nebo jen nkter z nich.
(NS 18 Co 171/97)
Prvn inky dovoln se relativn neplatnosti ( 40a ob. zk.) nastvaj
dojitm tohoto projevu vle vem subjektm relativn neplatnho prvnho
konu.
(NS 2 Cdon 130/1996)
Dovolal-li se potomek relativn neplatnosti zvti ( 497 ob. zk.), dal tm
najevo, e chce ddit, a proto ji neme ddictv odmtnout ( 465 ob. zk.).
(NS 18 Co 324/95)
Relativn neplatnost prvnho konu vymezen v ustanoven 40a ob.
zk. nen zapoteb dovolvat se v samostatnm soudnm sporu. Posta, kdy
ten, kdo je takovm prvnm konem doten a kdo ji pitom nezpsobil, se
relativn neplatnosti dovolal mimosoudn projevem adresovanm astnkm
prvnho konu. Otzku relativn neplatnosti prvnho konu lze eit v soudnm
zen jako otzku pedbnou.
(NS 14 Co 512/1994)
Aby nastaly inky relativn neplatnosti prvnho konu, sta i mimosoudn
oznmen osoby konem doten, e se dovolv tto neplatnosti, a nevyaduje
se tedy v kadm ppad vrok o neplatnosti rozsudkem soudu. Jen kdy subjekt
prvnho konu popr uplatnn dvod relativn neplatnosti prvnho konu,
potom je na mst, aby se oprvnn dovolal soudn ochrany. Nen vyloueno ani
to, aby se oprvnn dovolal relativn neplatnosti v obanskm soudnm zen
protinvrhem, ppadn nmitkou ve form sv obrany proti uplatnnmu prvu
nkterm ze subjekt prvnho konu. inky neplatnosti nastvaj a
okamikem, kdy projev oprvnnho doel druh stran, ppad ostatnm
subjektm prvnho konu.
(NS Cpj 13/85, Rc 50/85)
Ten, kdo se relativn neplatnosti dovolv alobou o uren, e prvn kon
je neplatn, mus prokazovat prvn zjem na tomto uren. Relativn neplatnost
konu je doten i ten astnk, z jeho podntu k prvnmu konu dolo, nebo
nen rozhodujc, z jakch dvod k prvnmu konu dolo; je teba zabvat se jen
tm, zda objektivn jde o prvn kon relativn neplatn. Dovolat se relativn
neplatnosti je teba vi vem astnkm prvnho konu. Forma dovoln se

relativn neplatnosti nen stanovena; proto lze tak uinit jakmkoli zpsobem. Lze
tak uinit i v zen ped soudem v nvrhu na zahjen zen a lze se dovolnm
neplatnosti prvnho konu brnit i v zen proti nvrhu. Smrt astnka neztrc
prvn kon povahu relativn neplatnho prvnho konu, a proto ji meme
uplatnit i ddic.
(NS Cpj 51/84, Rc 45/86)

Literatura:
Baudy: Relativn platnost smlouvy. BA, 2001, . 5.
Mandk: Nedodren formy dohod manel o BSM - neplatnost relativn
nebo absolutn? BA 1993, . 5, s. 30 a nsl.
Rozbora: Systm nsledk vadnch soukromoprvnch jednn a jejich
vztahy (I. a II.). PF, 2012, . 4 a 5.
Pawlowski: Rechtsgeschftliche Folgen nichtiger Willenserklrungen, 1966.

587
(Hrozba)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Hrozba a jej vznam (3 a 10)

Stav nesvobody (8)

Hrozba a lest podle odst. 2 (9 a 10)

III. Osoba hrozcho (11)

IV. Odpovdnost za jmu (12 a 13)

Z dvodov zprvy (k 586 a 588):

Nov se navrhuje eit ppady prvnch jednn uinnch pod hrozbou

nsil. Platn prvo je dosud spojuje s absolutn neplatnost, piem st zdej
prvn nauky dokonce dovozuje, e se nejedn o absolutn neplatnost, nbr o
neexistenci, protoe vle jednajcho chyb. Osnova se vrac k zsad etsi coactus
tamen voluit (tebas donucen, pece jen to chtl), nebo donutit lze osobu i k
tomu, aby jednala k svmu prospchu nebo k uitku osoby sob blzk apod. Pak
nen dvod konstruovat pro tyto ppady absolutn neplatnost, nbr je vc
donucenho, aby sm uvil, chce-li zachovat platnost toho, co uinil pod
donucenm. I tu se tedy dv pednost autonomii vle, ped hlediskem zkonn
ablony.

I. el a psobnost

Zkonodrce v tomto ustanoven chrn jednajcho, jeho vle pi

uskutenn prvnho jednn je vraznm zpsobem negativn ovlivnna.
Vychz pitom z toho, e prvnm pedpokladem prvnho jednn je svoboda
jednajcho. Ten by ml jednat bez jakhokoliv ntlaku a negativnho psoben
vbec. Jednajc je chrnn ped hrozbou tlesnho nebo duevnho nsil.
Znamen to, e toto nsil nen uskutenno, ale ji sama hrozba je zvanm
omezenm svobody tvorby vle. Samotn nsil by znamenalo neexistenci
prvnho jednn a bylo by zateno sankc nicotnosti. Je pitom nerozhodn,
jakm jednnm a za jak situace jednajc uskutenil prvn jednn. Nepodstatn
je i to, zda lo o jednn jednostrann nebo dvoustrann a o jak typ jednn
jednajc usiloval.

Jednajc je chrnn tak ped lst, kter nen obsahem skutkov podstaty
ustanoven odst. 1, avak je zmnna pouze v souvislosti se stanovenm sankce
tomu, kdo hrozbu uskutenil (odst. 2).

II. Hrozba a jej vznam

Za omezen svobody dosavadn nauka pi interpretaci 37 odst. 1 ob. zk.

. 40/1964 Sb. povaovala pedevm bezprvn vhrku (vis conclusiva vestka, lit. . 1, s. 335, 336). Pipout se, e omezen svobody a v dsledku toho

nesvobodn uinn prvn jednn budou mt pinu v psychickm nebo

fyzickm donucen, resp. nsil. Vhrka, kter je tradin povaovna za hrozbu
a je pevzata do obanskho zkonku . 89/2012 Sb., znamen navozen
atmosfry strachu a v dsledku toho ovlivnn vle jednajcho do t mry, e by
bez tohoto vnjho tlaku jednal jinak. Hrozbu mus vyvolvat fyzick osoba, kter
me vyut i zneut i tetho. Hrozba nepochz z prodnch zdroj.

Hrozba, kter m za nsledek vadu vle podle 587 odst. 1, je relativn

velmi konkrtn specifikovna. Samotn hrozba podle tohoto ustanoven
znamen tlesn nebo duevn nsil. Pitom je zapoteb, aby bylo pouito
kvalifikovanm zpsobem, nebo zkonodrce vyaduje pinucen k jednn.

Nikoliv vak kad jednn, kter nut druhho k uritmu jednn, je

hrozbou, je je protiprvn, i kdy i v takovm ppad se podmnky tvorby vle
jednajcmu omezuj a i tehdy se jednajc me ocitnout v situaci, kdy pociuje
strach i bze. Byl-li vak tento stav vyvoln pimenm jednnm a jeho dvod
je v souladu s prvem, pak i omezen svobody nen protiprvn a vadu vle
nezpsobuje. Je-li nap. druh strana vybdnuta k uzaven smlouvy i jinmu
jednn tm, e se j dostane pouen o nsledcch jejho jednn, by
neoekvanch, nejedn se o hrozbu, kter by mla za nsledek vadu vle.
Podobn jestlie vitel hroz svmu dlunku alobou, resp. nvrhem na
pedbn opaten i exekuci, pro ppad, e nezaplat dobrovoln, opt nejde o
relevantn hrozbu.

Hrozba i vhrka vak je nepimen a zpsobuje vadu vle, jestlie

jsou pouity nepimen, i dokonce protiprvn prostedky, kter navozuj
dvodnou obavu z nsledk, kter jsou ve vztahu k danmu prvnmu jednn
neadekvtn, i se vynucuje nco, co je ilegln. Protiprvnost prostedku je dna
tehdy, jestlie jednn je samo o sob protiprvn. Takovmi prostedky nelze
doshnout ani prvem aprobovanho vsledku.

Hrozba i vhrka nemus smovat jen pmo vi jednajcmu i

potenciln jednajcmu, nbr i vi dalm osobm, zejmna tm, jejich jmu
jednajc intenzivn pociuje. Podstatn je, e existuje kauzln nexus mezi
hrozbou a prvnm jednnm jednajcho. Adrestem hrozby nemus bt druh
strana prvnho jednn, a dokonce druh stran tato hrozba nemus bt ani
znma. Me mt pvod v jednn tet osoby i v objektivnch okolnostech (jinak
vestka, lit. . 1, s. 336).

Stav nesvobody

Stav nesvobody je dn jako dvodn obava, kter je vyvolna za

pedpokladu kumulativnho splnn t podmnek: (1) kvalifikovanho nebezpe s
ohledem na jeho vznam, (2) pravdpodobnost i jeho realizace a (3) s
pihldnutm k osobnm vlastnostem jednajcho ("jemu bylo vyhroovno"). Jej
vznam je teba pomovat ohroenmi hodnotami jednajcho i jin osoby.

Hrozba a lest podle odst. 2

Skutkov podstata omezen svobody vle jednajcho podle odst. 2

komentovanho ustanoven znamen podstatn mn intenzivn zsah do tvorby
vle jednajcho. V prv ad zpsob pouit ("pivedl k prvnmu jednn") je
podstatn mrnj ne v ppad 587 odst. 1. Hrozba bude t bez dal
specifikace zejm moci bt mn intenzivn, i kdy i zde se zejm pedpokld
pouit tlesnho a duevnho (psychickho) nsil.

Omezen svobody a v dsledku toho vadu vle me pivodit i lstiv

jednn (lest). Lest znamen mysln klamn, tj. pedstrn nepravdivch
okolnost nebo zamlen okolnost pravdivch tak, aby byla zkreslena pedstava
jednajcho o podmnkch a vsledku jeho jednn.

III. Osoba hrozcho

Na rozdl nap. od pvodce omylu nen v ppad hrozby vztah osoby

hrozcho k prvnmu jednn relevantn. Me bt jak stranou prvnho jednn,
tak tet osobou. Podstatou je, e dvodn obava je zpsobena jednnm, a
nikoliv objektivnmi okolnostmi. Tyto okolnosti mohou k vyvoln dvodn obavy
jen pispt.

IV. Odpovdnost za jmu

Zkonodrce nesankcionuje zvanou vadu vle zpsobenou hrozbou i lst

absolutn neplatnost. Ponechv na svobodnm rozhodnut jednajcho (zsada
sebeuren), zda se rozhodne ponechat sv prvn jednn v platnosti anebo
namtne jeho neplatnost.

Zkonodrce sankcionuje toho, kdo uskutenil hrozbu i jednal lstiv.

Ukld mu povinnost nahradit jmu, kterou zpsobil.

Souvisejc ustanoven:

547, 551, 552

Judikatura:
Pomoc poskytnut zstaviteli pi psan vlastnorun (holografn) zvti, je
jakkoli ovlivnila charakteristick znaky jeho rukopisu, zpsobuje neplatnost
zvti.
(NS 21 Cdo 1744/2007)
Bezprvnou vhrkou je vhrka, kterou je vynucovno nco, co nesm
bt vynucovno, piem me spovat v tom, e je vyhroovno nm, co
hrozc vbec nen oprvnn provst, nebo co sice oprvnn provst je, ale nesm
tm hrozit tak, aby nkoho pohnul k uritmu prvnmu konu; nen teba, aby cl,
kter je sledovn pouitm bezprvn vhrky, byl sm protiprvn. Mus dle jt
o vhrku takovho druhu a takov intenzity, aby podle okolnost a povahy
konkrtnho ppadu u toho, vi komu j bylo pouito, vzbudila dvodnou bze a
vhrka mus bt adresovna tomu, jeho prvn kon se vynucuje, nebo
osobm jemu blzkm.
(NS 3 Cdon 1522/96)
Poadavek, aby prvn kon, m-li mt prvn inky, byl uinn svobodn,
je obecn pravidlo soukromho prva platn zsadn i v prvu veejnm.
(NSS 2 As 88/2006-56, Sb. NSS 1392/07)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 335, 336.

588
(Absolutn neplatnost)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Pojem a vznik absolutn neplatnosti (1 a 6)

II. Psobnost prvn pravy (7 a 12)

asov psobnost (10 a 11)

Vcn psobnost (12)

III. Nsledky sankce neplatnosti (13 a 14)

IV. Kvalifikovan rozpor s dobrmi mravy (15 a 16)

V. Zjevn naruen veejnho podku (17 a 27)

Pojem veejnho podku (17 a 19)

Interpretan funkce veejnho podku (20 a 22)

Kontroln funkce veejnho podku (23 a 27)

VI. Neplatnost z dvodu nemonho plnn (28)

Z dvodov zprvy:

viz u 586

I. Pojem a vznik absolutn neplatnosti

Nejen zjem stran a tetch osob, ale i veejn zjem je relevantn pro
stanoven mez autonomie vle stran. Proto zkonodrce postihuje nejzvanj
vady prvnch jednn sankc, je m vedle nicotnosti nejcitelnj nsledky, a to
absolutn neplatnost.

Oznaen jednn za (absolutn) neplatn neznamen, e takov prvn

jednn je nullum, tj. neexistujc. Toto jednn je uskutenn akt vle, tedy urit
prvn skutenost. Jsou mu vak zapovzeny prvn nsledky, kter mlo vyvolat.
Existujc akt nelze "vymazat", m vak jin nsledky ne zamlen (nap. v
prvu bezdvodnho obohacen, viz t vklad sub III).

Neplatnost prvnho jednn nastv ipso iure, tj. dokonnm (perfekc)

projevu vle, jen je zaten vadou. Pokud byly ped tmto projevem inny i jin
projevy vle pedstavujc ppravn (pedsmluvn) prvn jednn a mly se stt
soust dotenho prvnho jednn jako celku, stvaj se zpravidla jako sousti
neplatnho prvnho jednn rovn neplatnmi.

K absolutn neplatnosti je teba pihlet z edn povinnosti, a to i kdy se

strany na ni neodvolaj, resp. i proti jejich vli. Vznam neplatnosti ve smyslu
psoben vi kadmu (erga omnes) m sv opodstatnn v ochran obecnch
zjm. Psob-li neplatnost ve prospch urit osoby, psob tak i proti jej vli.

Ke vzniku absolutn neplatnosti nen zapoteb zvltnho aktu, tj. ani

projevu vle, ani aloby, ani konstitutivnho rozhodnut soudu. Pokud soud pihl
k absolutn neplatnosti, me to vyjdit v odvodnn a vjimen i v urovacm
vroku svho rozhodnut.

Absolutn neplatnost znamen, e v zsad prvn jednn nepsob od

samho potku dn prvn nsledky. To na rozdl od prvnho jednn
stienho vadou, na n se vztahuje neplatnost relativn ( 586 odst. 1).

II. Psobnost prvn pravy

Absolutn neplatnost sth zkonodrce zvan vady obsahu prvnho

jednn, vady vle, jako i vady formy prvnch jednn.

Jde o ppady kvalifikovanho rozporu prvnho jednn se zkonem,

dobrmi mravy a veejnm podkem, vjimen vady vle projeven osobou s
omezenou svprvnost i v porue jednajc osobou, jako i podstatn omyl, a
konen jde o nkter ppady nedodren zkonn i smluvn formy prvnho
jednn.

Absolutn neplatnost je stanovena formulac, kter nedv dvod k

pochybnostem, kter obvykle m znn "prvn jednn je neplatn". Neplatn
prvn jednn nezakld zpravidla prvn nsledky ani mezi zastnnmi, ani
vi tetm osobm.

asov psobnost

V zsad plat, e prvn jednn stien neplatnost zashne takovto

projev vle od samho potku a uin ho trvale neplatnm. Zkonodrce vak z
tto zsady in vjimky ve prospch zachovn i nastolen platnosti i takto
postienho prvnho jednn.

Ve vjimench ppadech me i absolutn neplatn prvn jednn

konvalidovat. Je tomu tak v ppad neplatnosti pro vadu formy prvnho jednn
(zkonn i smluvn formy podle 582 odst. 1). V takovch ppadech plat
kontinuita prvnho jednn. Jinmi slovy to znamen, e konvalidace m zptn
inky a i na takov prvn jednn stien absolutn neplatnost lze pot pohlet
jako na jednn od potku (ex tunc) platn. Plnn, kter byla poskytnuta v dob,
kdy v dsledku vady formy psobila sankce neplatnosti, a tud bylo takov
plnn povaovno za plnn bez prvnho dvodu, je t konvalidovno.

Vcn psobnost

Sankce neplatnosti v zsad postihuje prvn jednn v jeho celku. I z tto

zsady in zkonodrce vjimky. Zaprv poskytuje dobrodin platnosti stem
prvnho jednn, kter lze od neplatn sti oddlit za podmnek 576. Druhou
vjimkou z vcn psobnosti ("absolutn povahy") neplatnosti pedstavuje
konverze prvnho jednn postienho neplatnost, pokud me existovat jako
jin prvn jednn za podmnek 575.

III. Nsledky sankce neplatnosti

"Realizace" neplatnho prvnho jednn me nap. mt za nsledek vznik

povinnost k nhrad kody nebo culpa in contrahendo, trest, ale pedevm je
dvodem k vypodn plnn mezi stranami.

Absolutn neplatn prvn jednn m za nsledek tzv. vadn prvn

vztahy. Dlouhodob prvn pomry, kter jsou vzdor neplatnosti fakticky
realizovny, maj za nsledek, e poskytnut plnn a skuten postupy, akty,
nelze v nkterch ppadech ani u absolutn neplatnho prvnho jednn
odstranit, resp. vypodat. To m sv opodstatnn v ppadech neplatnch
spoleenskch smluv a smluv pracovnch. Plnn a dal skutenosti jsou proto
povaovny, jako kdyby vznikly na zklad platnho jednn.

IV. Kvalifikovan rozpor s dobrmi mravy

Soud pihl k neplatnosti prvnho jednn, kter se zjevn p dobrm

mravm (ohledn podstaty rozporu prvnho jednn s dobrmi mravy viz
koment k 580 sub VII), zde je vyloena jen mra tohoto rozporu - viz
kvalifikovan rozpor). Tm zkonodrce pikazuje soudci vyut pimen mry
uven a vzt v vahu mru rozporu prvnho jednn s dobrmi mravy. Jinak
eeno mra konfliktu mus bt uritm zpsobem vy ne prmrn. Zjevn
(kvalifikovan) rozpor znamen, e prmrnmu lovku ( 4 odst. 1) je zejm,
e jde o nemravn stav, kter by ml bt sankcionovn.

Rozliovat mezi nemravnm jednnm a jednnm, je se zjevn p

dobrm mravm, je obtn kol. Jeho smysl lze spatovat v me psnosti sankc,
ktermi zkonodrce takov jednn postihuje. Zatmco prost nemravn jednn
me naplovat skutkovou podstatu zneuit prva, kvalifikovan nemravn
jednn je postihovno neplatnost. Kritria k tomuto rozlien je teba erpat ze
zkladnch ide, na zklad kterch je vytvoen tento obansk zkonk. Na rozdl
od zsady veejnho podku se dobr mravy tkaj pedevm soukromch
zjm, lidsk osobnosti a soukromoprvnho jednn. Kritria pro pomovn
zvanosti nemravnho jednn lze tedy spatovat mimo jin v ustanovench 3
odst. 2 psm. c) a f). Za zvl nemravn, a tedy za jednn, kter se zjevn p
dobrm mravm, lze povaovat takov nemravn chovn, k nmu se pidru
okolnost vyuvn i zejmna zneuvn nemravnho myslu. Jinm znakem
takovho jednn je mra jmy druh strany, k n nemravn jednn smuje.

Mra nepimench vhod je dalm kritriem pro odlien kvalifikovanho

nemravnho jednn.

V. Zjevn naruen veejnho podku

Pojem veejnho podku

Jasn definovat pojem "veejn podek" je velmi obtn (viz t koment

k 1 odst. 2), lze vak upozornit na nkter jeho zkladn znaky. Dvod je zejm:
jeho zakotven v obanskm zkonku je naprostm novem a v mezinrodnm
srovnn raritou.

Institut veejnho podku je na kontinent poznamenn pedevm jeho

chpnm ve francouzskm prvu. Francie na rozdl od jinch kontinentlnch
stt rozliuje dva druhy veejnho podku, a to mezinrodn veejn podek
(ordre public international), kter je znm nejen vem evropskm, ale i dalm
sttm zejmna z oblasti mezinrodnho prva soukromho a procesnho, a
vnitn veejn podek (ordre public interne), kter se v pozitivn prvnch
pravch neovlivnnch francouzskm Code civile nachz pouze v l. 19
vcarskho obliganho prva (OR).

Veejn podek je mnohdy povaovn za podkategorii obecnho pojmu

dobrch mrav, kam jakoto dal podkategorie pat rovn kritria osobnostnch
prv. Toto pojet, do jist mry poslze oputn, je interpretovno tak, e vlastn
znamen urit komplex kogentnch zakazovacch norem veejnho prva. Dal
nzor veejnmu podku pipisuje samostatnou kontroln funkci. Veejn podek
vychz z hodnot prvnho du, je sice nejsou dostaten konkretizovny, avak
prv s jeho pomoc se stvaj zetelnmi.

Interpretan funkce veejnho podku

V prv ad m veejn podek funkci interpretanho pravidla, a to ve

vztahu k rozliovn mezi dispozitivn a kogentn pravou. Jinak eeno, je
nstrojem ke klasifikaci prvn normy jako kogentn. Jestlie je toti pochybn,
zda m urit pedpis kogentn charakter, je teba zvit, zda slou veejnmu
podku - a v kladnm ppad je jeho charakter kogentn. Pokud nikoliv, pak se
jedn o pedpis povahy dispozitivn.

Veejn podek by mohl bt doten, pokud nap. smlouva zejm odporuje

idem (principm, hodnotm) prva, ani by existoval rozpor s pozitivnprvn
normou. To odpovd nzoru, e prvn jednn je neplatn, jestlie neguje
hodnoty, jejich uskuteovn je kolem prvnho du. Uznn takovho
prvnho jednn by toti bylo nesluiteln se smyslem a kolem prvnho du.
Vtinov nzor se k poslze uvedenmu mnn pikln.

Z hlediska pbuznosti s dobrmi mravy je ve svch dsledcch skuten

nepodstatn, zda obsah veejnho podku "zabalme" do generln klauzule
dobrch mrav, i jim pisoudme samostatn postaven, jak se to stalo ve
vcarskm prvu.

Kontroln funkce veejnho podku

Nejvznamnj funkci me veejn podek mt ve form svbytnho

mtka kontroly obsahu smlouvy v prvu veobecnch obchodnch podmnek.
Rozpor s veejnm podkem lze spatovat na jedn stran v tom, e je v
dsledku veobecnch obchodnch podmnek potlaeno dispozitivn prvo, je
pedpokld relativn vyven rozdlen smluvnch prv a povinnost, a to ani
by o tom bylo pedem vyjednvno. Veobecn obchodn podmnky jsou
problmem zejmna z toho dvodu, e masov pouit pedem formulovanch
nepimench smluvnch podmnek me negativn psobit na cel reim
smluv. Rozpor s veejnm podkem vak lze spatovat t v tom, e se v podob
veobecnch
obchodnch
podmnek
prosazuje
heterogenn
soukrom
zkonodrstv, ktermu chyb stavnprvn legitimace. Dodaten lze
argumentovat i tm, e jednostrann chpan rizika jsou pesouvna na
zkaznky, a to v rozporu s hospodskou sout, a v dsledku toho i s veejnm
ekonomickm podkem (l'ordre public conomique).

Vyjednvac pozici autora veobecnch obchodnch podmnek nelze vak

zneuvat k tomu, aby provdl jednostrann deformace prva. Nelze vak ani
zneuvat trn slu kartelovmi dohodami a omezovat smluvn svobodu druh
strany. Zneuvn smluvn svobody pedstavuje rozpor s veejnm podkem.

Veejn podek me vst i k stavnprvn analze a kontrole obsahu

smlouvy. Jde o tzv. zprostedkovan pm psoben zkladnch prv, zejmna v
situacch, ve kterch je teba vyrovnvat rozdly zpsoben mocenskmi
strukturami. Jde t o ppady rovnch prv mu a en, nap. ve vztahu k
rovnmu odmovn za stejnou prci. Smlouvy, kter jsou s tm v rozporu, jsou

neplatn, a to i z dvodu rozporu s veejnm podkem. Jinou oblast aplikace

veejnho podku je ochrana spotebitele a jin slab strany pi masivnm
zneuit prv.

Svm charakterem a poslnm se princip dobrch mrav a veejnho

podku velmi bl, resp. dokonce se pekrvaj. Rozdl mezi nimi je v jejich
zsadn orientaci. Jak ji bylo zmnno, slou dobr mravy k ochran pedevm
soukromch zjm. Veejn podek m na mysli ochranu obecnch hodnot a
pedevm veejnho zjmu. Kritriem pro odlien mry naruen veejnho
podku budou nkter zsady a hodnoty, na kterch tento obansk zkonk
spov. Jde pedevm o kritria obsaen v 3 odst. 2 psm. a) a b).

Ohledn mry rozporu prvnho jednn s veejnm podkem ve smyslu

zkona ("zjevn naruuje veejn podek") viz sub IV.

VI. Neplatnost z dvodu nemonho plnn

To, co bylo konstatovno o relativizaci sankce (smysl a el, resp. zjevnost

rozporu) v ppad rozporu se zkonem (viz 580), dobrmi mravy a veejnm
podkem, neplat v ppad prvnho jednn, kter zavazuje k plnn, kter je od
potku nemon. Zkonodrce obratem "to plat" vztahuje posledn vtu tkajc
se od potku nemonho plnn k vodu prvn vty tohoto ustanoven (soud
"pihldne i bez nvrhu k neplatnosti prvnho jednn"). Jinak eeno,
zkonodrce nevyaduje zvltn mru i stupe nemonosti plnn: k neplatnosti
prvnho jednn nen zapoteb kvalifikovan nemonosti.

Souvisejc ustanoven:

580 a 583, 584 odst. 2, 586

Judikatura:
Absolutn neplatnost prvnho konu psob pmo ze zkona (ex lege) a od
potku (ex tunc), take subjektivn obansk prva a obanskoprvn povinnosti
z takovho konu vbec nevzniknou (soudn vrok o neplatnosti prvnho konu
nen teba). Absolutn neplatnosti se me dovolat ten, kdo jako doten m na
tom prvn zjem. Soud pihl k absolutn neplatnosti prvnho konu i bez
nvrhu, tj. z edn povinnosti.

(NS 26 Cdo 2064/2006)

Z ustanoven 371 a 372 obch. zk. vyplv, e dsledkem prodlen
vitele v obchodnch vztazch nen nemonost plnn.
(NS 29 Odo 1389/2004)
Zvis-li skutenost, zda nastanou prvn nsledky konu, na splnn
podmnky, kter je nemon (nesplniteln), je prvn kon jako celek neplatn.
(NS 33 Odo 753/2004)
Je-li plnn fakticky i prvn mon, pak jin ne smluven vlastnost i stav
pedmtu plnn nem sama o sob za nsledek absolutn neplatnost prvnho
konu pro poten nemonost plnn.
(NS 25 Cdo 1569/2001)
Poten nemonost pedmtu plnn in prvn kon absolutn
neplatnm. To, zda o poten nemonosti subjekty prvnho kony vdly i
nikoliv, je prvn bezvznamn. Poten nemonost pedmtu plnn me bt
bu prvn, anebo fyzick. Pro oblast njemnch vztah dovodila soudn praxe, e
na zklad neplatn njemn smlouvy nelze platn uzavt ani smlouvy
podnjemn a zaloit tak podnjemn prvn vztah. Poten fyzick nemonost
pedmtu plnn spov v tom, e pedmt plnn je - objektivn posuzovno fakticky neuskuteniteln. Je-li fyzick nemonost pln, je prvn kon neplatn v
plnm rozsahu. Pi sten fyzick nemonosti pedmtu plnn se neplatnost
prvnho konu tk jen postien sti. Rozhodujc je pak posouzen, zda se
dvod neplatnosti vztahuje pouze na st prvnho konu, piem jde o vadu
prvnho konu, kterou lze oddlit od jeho ostatnho obsahu, pak bude neplatnou
od potku jen tato st prvnho konu.
(NS 28 Cdo 1316/2001)
Smlouva uzaven s konsorciem, kter nemlo prvn subjektivitu, je
absolutn neplatn.
(NS 30 Cdo 1549/2000)
Zave-li se osoba, e zabezpe zstavn smlouvu opatenou dolokou
katastrlnho adu o povolen vkladu, a to do uritho data (nap. do esti
tdn), kter pi pravidelnm resp. obvyklm bhu udlost bylo mono
povaovat za reln, nelze mt za to, e jde o plnn nemon, by je zvisl t
na innosti tet osoby - katastrlnho adu.
(NS 29 Cdo 1357/2000)
Pouh okolnost, e smluvn ujednn spojuje plnn dlunka se souinnost
jin osoby, nen dvodem poten nemonosti plnn podle 37 odst. 2 ob.
zk.
(NS 25 Cdo 2893/99)

Literatura:
Havel: K aplikovatelnosti dobrch mrav v obchodnm styku. Obchodn
prvo, 2001, . 2, s. 11 a nsl.
Kindl M., Zkoumn platnosti prvnch kon v rozhodnm obdob mimo
restituce. Prvn praxe, 1993, . 9, s. 540 a nsl.
Sala: Rozpor s dobrmi mravy a jeho nsledky v civilnm prvu, 2.vyd.,
2004.
Telec: Nen rozpor se zkonem jako rozpor se zkonem. PrRo, 2004, . 5, s.
161 a nsl.
Schapp: Grundfragen der Rechtsgeschftslehre, 1986.

Oddl 7
Relativn neinnost

589
(Podstata relativn neinnosti)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. Podstata a el relativn neinnosti (1 a 9)

Psobnost (7 a 9)

II. Krcen vitele a obrana proti nmu (10 a 19)

Prvn jednn dlunka (10 a 16)

Kritria krcen a dkazn bemeno (17 a 19)

III. Odpr aloba (20 a 26)

alobce (vitel) (22 a 25)

alovan (26)

Z dvodov zprvy (k 589 a 599):

Osnova se vrac k institutu relativn neinnosti prvnch jednn, a opout

tak pojem odporovatelnosti ( 42a stvajcho obanskho zkonku). Dvodem
tto zmny je fakt, e odporovatelnost je institutem prva procesnho, zatmco
neinnost institutem prva hmotnho. Dosud platn prava odporovatelnosti v
42a ob. z. je jen redukovanou a mlo funkn obdobou pslun pravy v
obanskm zkonku z r. 1950 (srov. 46 a 52 zkona . 141/1950 Sb.).

Osnova nesleduje rozmnoen stvajcch skutkovch podstat neinnosti.

Respektuje se skutenost, e relativn bezinnost prvnch jednn je prvn
instituc doplkovou, vzhledem k zkladnmu vznamu pravy platnosti a
neplatnosti prvnch jednn. Nvrh tedy usiluje spe o prohlouben a
propracovn stvajc pravy. V t souvislosti se inspiruje zejmna odprm
dem (l. III. zk. . 64/1931 Sb.), z nho, ovem s podstatnmi redukcemi a
deformacemi, vyla jak prava v obanskm zkonku z r. 1950, tak i prava v
obanskm zkonku dosavadnm.

prava relativn neinnosti prvnch jednn v obanskm zkonku bude

vyuiteln jen mimo ppady padkovho zen. Insolvenn prvo m a i nadle
m mt vlastn pravu.

I. Podstata a el relativn neinnosti

Pod pojmem "relativn neinnost" se rozum, e prvn jednn je v

rozporu se zkonem, kter poskytuje ochranu uritm osobm, a proto je vi
tmto osobm neinn. Nezpsobuje vi nim zamlen prvn nsledky. Vi
ostatnm osobm vak je pln inn. Zkonodrce, kter kategorii relativn
neinnosti pod tradinm eskm oznaenm "odporovatelnost" zavedl ji do

obanskho zkonku . 40/1964 Sb., ji nyn v obanskm zkonku . 89/2012 Sb.

upravil relativn podrobn v ustanovench 589 a 599. Zkonodrce vyuv
tento institut pedevm v tch ppadech, ve kterch je majiteli prva zakzno
nakldn ohledn jeho prva v zjmu nkoho jinho. Chrnn osob (viteli) je
tedy poskytovna monost budoucho nabyt nebo exekuce uritho pedmtu
(vci).

el tohoto ustanoven i cel instituce relativn neinnosti spov v tom,

umonit za uritch pesn vymezench pedpoklad viteli doshnout uplatnn
sv pohledvky na majetku, o kter dlunk svj majetek k ti vitele zkrtil,
resp. zabrnit jednn dlunka, kter zkracuje uspokojen vykonateln
pohledvky vitele, neinnost tchto jednn.

Institut relativn neinnosti m t za cl odrazovat dlunka od

neoprvnnho zkracovn jeho majetku, kterm zbavuje vitele monosti se z
tohoto majetku uspokojit, a dle zajistit ochranu vitele ped dalmi prvnmi
jednnmi jeho dlunka v ppad, e ke zkrcen vitele tmito jednnmi dojde.
Konen m institut relativn neinnosti zajistit ochranu vitele i ped dalmi
jednnmi nejen dlunka, ale i ruitele a dalch osob, kter jsou oprvnn
uspokojit se z majetku dlunka, a v dsledku toho ke zmaen i omezen
monosti vitele uspokojit se z tohoto majetku.

Instrumentem, kter slou ke vzniku relativn neinnosti prvnho

jednn, je odpr aloba, na zklad kter me soud relativn neinnost
konstatovat. Odpr aloba je alobou sui generis (viz dle vklad sub III).
Podstatn je, e neinnost prvnho jednn nenastv ze zkona i z prvnho
jednn strany, nbr pouze rozhodnutm soudu na zklad odpr aloby.

Nrok na prohlen relativn neinnosti (zkrcen nepesn odpr

nrok) je prvo vitele jako majitele vykonateln pohledvky vi dlunku. Tento
nrok vitele je zvisl na pohledvce, kter je jeho zkladem. Na rozdl od
jinch prvnch d trp nae prava uritou slabinou v tom, e odpr nrok
mus bt podmnn vykonatelnou pohledvkou. Tak je nae prava do znan
mry zbavena preventivn role, kterou by mohla odpr aloba bez tto
podmnnosti mt.

Odpr nrok zejm lze postoupit. Postoup-li vitel svoj pohledvku vi

dlunku a pejde-li pohledvka na zklad zkona na tet osobu, je k odpr
alob oprvnn nov vitel.

Psobnost

Pedmtem omezen innosti prvnho jednn dlunka vi viteli

nemohou vak bt z podstaty vci prvn jednn neplatn i nicotn (zdnliv),
nebo tato jednn ji dn prvn inky nemaj.

Odpr nrok, resp. alobu je teba striktn odliovat od nmitky

neplatnosti (viz koment k 586). Odpr nrok nem charakter nroku z
bezdvodnho obohacen ani z deliktnho prva.

Institut relativn neinnosti je teba dle odliovat od relativn neplatnosti

a dle od institut insolvennho prva.

K odst. 1

II. Krcen vitele a obrana proti nmu

Prvn jednn dlunka

Prvn jednn dlunka, u nho se lze domhat relativn neinnosti, je

jednn v neprospch vitele rznho charakteru. Jde o nakldn s majetkem
(zcizovn prv a vc), ale i o kad jednn dlunka, kter zkracuje, resp. me
zkrtit uspokojen vitelovy vymahateln pohledvky. Na druzch a povaze
tchto jednn nezle. Jednn me bt aktivn, tedy konn, ale t opomenut.
Pedmtem odpr aloby me bt i zmrn opomenut konat. Podstatn je
vdomost, e opomenut bude mt prvn nsledky, ani by vak byla nutn
pedstava dlunka o jejich konkrtnm vznamu. Dleit je, e do kategorie
tchto jednn lze zaadit i procesnprvn kony.

Je vak nutn posuzovat projevy vle dlunka v rmci jeho celho postupu,
jen smuje ke krcen dlunkova majetku. Pedmtem odpr aloby je tedy
prvn jednn, kter m za nsledek krcen. Pkladem je pevod pohledvky
nebo smlouvy, postoupen pohledvky, zaten pohledvky, vpov, uznn
dluhu apod. Na rozdl od pojet insolvennho zkona se mus jednat jen o prvn
jednn dlunka. Jednn vitele smujc k vymhn pohledvky nelze
odporovat. Za prvn jednn dlunka je teba povaovat i jednn jeho

zkonnho nebo smluvnho zstupce. Prvn jednn sprvce cizho majetku (

1400 a 1401) mohou bt za uritch podmnek dlunku pitna.

Ke zkracovn me dojt pedevm odnmnm i pevodem vc, resp.

pedmtu z majetku dlunka. Napadnout lze nap. pevod proviz ve prospch
dlunka nebo oddlen jejich vplat; pat sem zadrovn odmn z vynlez,
autorskch prv apod., nakldn s uitky a poskytovn vhod.

K tmto ppadm vak nepat a z pojmu zkracovn jsou vylouena

nkter jednn dlunka. Napadnout odpr alobou nelze nap. odmtnut
nvrhu smlouvy, zpenen ddictv (pozstalosti), tedy jednn, kter nem za
cl odstraovn majetku apod. Napadnout nelze ani neproveden uplatnn
nroku na povinn dl nebo zmny osobnho stavu, jakmi jsou uzaven i rozvod
manelstv.

Pracovn schopnost i ostatn zpsobilost i dlunka je vronem jeho

osobnosti, a tud nikoliv pedmt odpr aloby. Naproti tomu lze za jednn
zkracujc majetek dlunka povaovat vzdn se odmny nebo souhlas s ni
odmnou pi nroku na vy mzdu.

Soust skutkov podstaty krcen vitele je i jeho subjektivn strnka.

Relevantn zkracovn vitele, ktermu se me vitel brnit odpr alobou,
pedpokld specifick mysl dlunka (viz koment k 590 sub II), toti mysl
zkrtit vitele (viz 590 odst. 1). Zkladn skutkov podstata zkracovn vitele
tedy pedpokld kvalifikovan zavinn dlunka (mysl). Pitom je nerozhodn,
zda mysl dlunka smuje ke zkrcen vech jeho vitel nebo jen nkterch z
nich.

Dv skutkov podstaty zkrcen vitele vak nepedpokldaj zavinn

dlunka ani ve form nedbalosti. Jinmi slovy, vitel se me brnit proti
zkracujcmu jednn dlunka bez ohledu na to, zda se tak dlo by nejmrnj
formou v nedbalosti. Jde o skutkov podstaty mrhn majetkem ( 590 odst. 2) a
ppady bezplatnho prvnho jednn podle 591.

Kritria krcen a dkazn bemeno

Zkracovn je svoj podstatou objektivnm znevhodovnm vitele.

elem odpr aloby je proto uveden majetku do pvodnho stavu, tj. do stavu

ped jednnm tento majetek ze strany dlunka zkracujcm. Napadnout vak lze
jednn dlunka jenom tehdy, jestlie neohroz i nepokod monost uspokojen
vitele z dlunkova majetku. V tomto smyslu je vitel objektivn
znevhodovn. Toto kritrium vyaduje zjitn efektivnj monosti uspokojen
bez odporovatelnho prvnho jednn. Tento stav je teba posoudit z hlediska
jednotlivho vitele. Irelevantn je, zda stejnm jednnm dlunka byl t
znevhodnn jin vitel. Pro pojem znevhodnn vitele postauje odpadnut
nebo zhoren i zdren uspokojen vykonateln pohledvky.

Zhoren monosti uspokojen vykonateln

ppad nakldn (prvnch jednn) dlunka
(pedmt) i v ppad zbaven se pedmtu,
investovat. Dkazn bemeno ohledn znevhodnn

pohledvky nem msto v

ohledn bezcennch vc
do nho je teba pouze
m vitel.

Objektivn znevhodnn vitele pat k tm pedpokladm jeho nroku,

kter mus vitel dokzat. Ohledn pinn souvislosti je teba rozliovat. Je
rozdl mezi pmm a nepmm zkrcenm, resp. znevhodnnm. V ppad
pmho znehodnocen mus prvn jednn dlunka pokozovat vitele a jeho
monosti uspokojen, ani k tomu je zapoteb dalch okolnost.

K odst. 2

III. Odpr aloba

elem odpr aloby je doshnout toho, aby prvn jednn, ktermi

dlunk zkrtil svj majetek k ti vitele, byla prohlena neplatnmi. Na
zklad takovhoto rozsudku se me vitel domhat vrcen pevedench vc,
resp. prv, resp. kompenzace za tyto hodnoty.

Odpr aloba je projevem vle, jejm zkladem je obliganprvn vztah

mezi alobcem (vitelem) a alovanm (dlunkem). Doruen tto aloby nem
dn vliv na platnost samotnho prvnho jednn dlunka. Neinnm se stane
a rozhodnutm soudu. Neinnost je relativn proto, e prvn jednn dlunka
ztrc, resp. do budoucna nevyvolv dn nsledky ve vztahu k viteli. Vi
ostatnm osobm plat jednn dlunka za pln inn.

alobce (vitel)

Aktivn oprvnn k podn odpr aloby je vitel, kter m vi

dlunkovi v dob rozhodovn soudu o odpr alob vymahatelnou pohledvku
(vestka, lit. . 1, s. 388). Jde o vitele, kter m pro svou pohledvku vi
dlunkovi ji exekun titul. Podstatn je, e s spchem podat odpr alobu je
mon proti prvnmu jednn dlunka, jestlie byla pohledvka vitele
vymahateln v dob, kdy bylo prvn jednn smujc ke zkrcen vitele
uskutenno. Mon je vak podat odpr alobu i dve, ne se vitelova
pohledvka stala vymahatelnou. Pohledvka dokonce nemus bt jet splatn, a
dokonce se lze domhat neinnosti vi budouc pohledvce. Vymahatelnou
vak mus bt pohledvka v dob rozhodovn soudu.

Ohledn nroku vitele lze tedy rozliovat mezi hlavnm nrokem, jm je

pohledvka vitele vi dlunku, dosaenm jej vykonatelnosti (exekunho
titulu) a nedostatkem majetku dlunka s ohledem na pln uspokojen vitelovy
pohledvky. Tyto pedpoklady mus bt splnny kumulativn. Jsou formln, a tedy
procesnprvn povahy, slouc poteb prvn ochrany. Nedostv-li se jednoho
z uvedench pedpoklad, je teba odpr alobu zamtnout.

Dkazn bemeno ohledn jednotlivch pedpoklad odpr aloby m

vitel.

Exekun titul nemus pochzet z vroku i rozhodnut soudu podle

obanskho soudnho du. Me mt svj zklad v rozhodnut o pklepu z
nucen draby. Stejn tak je vykonatelnm titulem nlez rozhodho soudu, resp.
rozhodnut trestnho sentu, pat sem i veejnoprvn exekun tituly vydan
sprvnmi orgny.

alovan

alovanm je subjekt, v jeho prospch byl zkracovn majetek vitele

anebo ktermu vznikl prospch (nap. pi nabyt ddictv, kter dlunk odmtl).
astnkem zen na stran alovanho je i osoba, v jej prospch bylo zkrcen
provedeno a kter je odlin od dlunka. Tato osoba vak nen oprvnna
vznet v tomto zen nmitku promlen. alovan me vznst nmitku
promlen ve vkonu rozhodnut a pot, kdy je jednn dlunka prohleno za
relativn neinn. Toto oprvnn m nepochybn i prvn nstupce alovanho,
napklad ddic.

Souvisejc ustanoven:

590 a 599

Judikatura:
Dlunkovy prvn kony zkracuj pohledvku vitele zejmna tehdy,
jestlie vedou ke zmenen majetku dlunka a jestlie v dsledku nich nastal
zmenen majetku m souasn za nsledek, e vitel neme doshnout
uspokojen sv pohledvky z majetku dlunka, akoliv - nebt tchto kon - by
se z majetku dlunka alespo zsti uspokojil. Vitel nese bemeno tvrzen a
dkazn bemeno o tom, e dlunkovy prvn kony zkracuj uspokojen jeho
pohledvky. Tento zkonn poadavek me bt tedy splnn pouze pi
souasnm naplnn dvou podmnek: 1. majetek dlunka m v dsledku
odporovatelnho prvnho konu objektivn men hodnotu ve srovnn se
stavem ped tmto konem a 2. zmenen majetku dlunka m za nsledek, e
vitel se z tohoto majetku neme uspokojit, akoliv nebt odporovatelnho
prvnho konu, byl by se uspokojil. Z uvedenho vyplv, e odporovatelnmi
nemohou bt nikdy tzv. ekvivalentn prvn kony, pi kterch nedochz k
objektivnmu zmenen majetku dlunka. Je vak zapoteb, aby lo o reln
ekvivalentn prvn kony. 3. V zen o odpr alob mus bt proto zvr, e
napaden prvn kon je konem ekvivalentnm, vdy bezpen prokzn, a to
nikoliv poukazem na jeho znn, ale zjitnm, e za plnn, kter jm dlunk
pozbyl, nabyl jin plnn skuten ekvivalentn povahy. Z hlediska splnn
podmnky objektivnho zkrcen vitelovy pohledvky je potom rozhodujc, aby
soud posoudil obecnou (obvyklou, "trn") cenu, kterou by bylo mon doshnout
pi prodeji dotench nemovitost, a to v dob uzaven odporovateln kupn
smlouvy. Prvn vznamn dle je i to, aby se zabval i zjitnm, zda skuten
dolo k pevzet zvazku dlunka vi viteli v souladu s ujednnm v
odporovateln kupn smlouv, a uvil, zda tmto zpsobem byla kupn cena
uhrazena odpovdajcm plnnm. Dlunk, kter nen schopen plnit sv splatn
zvazky, me zmait (zcela nebo zsti) uspokojen pohledvky svho vitele
tak tm, e svm prvnm konem (jednostrannm i dvoustrannm) zvhodn
jinho svho vitele. Takov postup je protiprvn. Prvnm nsledkem takovho
prvnho konu vak nen jeho odporovatelnost ve smyslu ustanoven 42a ob.
zk. Protoe jde o prvn kon, kter je v rozporu se zkonem, nastv jeho
neplatnost. Urenm prvn neinnosti prvnho konu (vyslovenm odporu) ve
smyslu ustanoven 42a ob. zk. nastv stav tzv. relativn bezinnosti
dotenho prvnho konu. Odporovateln prvn kon zstv platnm prvnm
konem, avak v pomrech astnk se na nj hled tak, jako by nenastaly jeho
inky. V ppad, e prvn kon je neplatn (a absolutn nebo relativn), jeho
prvn inky vbec nenastvaj; na prvn vztahy se hled stejn, jako by vbec
nebyl uinn. U prvnho konu, kter je neplatn, nelze vyslovit jeho
odporovatelnost; neplatnost prvnho konu m pednost ped jeho
odporovatelnost a odporovat lze jen platnmu prvnmu konu. I kdyby bylo

zjitno, e pedmtn kupn smlouva, pevzet dluhu jako hrada kupn ceny,
pop. zapoten na kupn cenu jsou ve smyslu ustanoven 39 ob. zk. neplatn,
musel by mt zvr v tomto smru za nsledek zamtnut aloby o uren, e je
vi alobci prvn neinn.
(NS 30 Cdo 2435/2006)
I v ppad, e dlunk pln uzavenm smlouvy se tet osobou svj morln
nebo prvn zvazek, me uzavenm smlouvy sledovat mysl zkrtit sv
vitele. Jde-li o prvn kon mezi dlunkem a osobou jemu blzkou nebo o prvn
kon uinn dlunkem ve prospch osoby jemu blzk, nemus alujc vitel
tvrdit ani prokazovat, e alovanmu musel bt mysl dlunka odporovanm
prvnm konem zkrtit vitele znm; zkon v tomto ppad pedpokld, e
alovan o myslu dlunka zkrtit odporovanm prvnm konem vitele, vdl.
(NS 30 Cdo 653/2006)
Ustanoven 322 odst. 3 o. s. . nebrn proveden vkonu rozhodnut
postihujcho vci, kter povinn nabyl odporovatelnm prvnm konem podle
42a odst. 4 ob. zk.
(NS 20 Cdo 1827/2006)
Nevyuije-li vitel svho prva odporovat prvnmu konu dlunka,
neme tho vsledku doshnout nmitkou rozporu prvnho konu s dobrmi
mravy. Prvn kony uinn s myslem zkrtit vitele nejsou v souladu se
zkonem, v dsledku eho jsou - v zvislosti na konkrtnch okolnostech - bu
neplatn pro rozpor s elem zkona nebo pro jeho obchzen, nebo sice platn,
avak odporovateln. Pro posouzen, o kter z tchto nsledk se v konkrtnm
ppad jedn, je rozhodujc, zda prvn kon uzavrali v myslu zkrtit vitele
oba astnci nebo pouze dlunk; v prvnm ppad jde o kon neplatn, v
druhm (pouze) o kon odporovateln.
(NS 20 Cdo 2886/2006)
Dlunkovy prvn kony zkracuj pohledvku vitele zejmna tehdy,
jestlie vedou ke zmenen majetku dlunka a jestlie v dsledku nich nastal
zmenen majetku m souasn za nsledek, e vitel neme doshnout
uspokojen sv pohledvky z majetku dlunka, akoliv - nebt tchto kon - by
se z majetku dlunka uspokojil. Bemeno tvrzen a dkazn bemeno o tom, e
pohledvka je vymahateln a e dlunkovy prvn kony objektivn zkracuj jej
uspokojen, nese vitel.
(NS 30 Cdo 794/2006)
M-li alobce vi alovanmu dlunkovi splatnou, avak ke dni
rozhodovn soudu nevymahatelnou pohledvku, nem alobce nalhav prvn
zjem na uren, e alovan je vlastnkem nemovitost, i kdy dlunk prodejem
tchto nemovitost uspokojen pohledvky alobce zkrtil. Nedostatek nalhavho
prvnho zjmu alobce na uren vlastnickho prva jeho dlunka k peveden

nemovitosti nelze vyvozovat jen z toho, e alobce me uplatnit odporovatelnost

prvnho konu.
(NS 30 Cdo 1943/2004)
alujc vitel je povinen mimo jin tvrdit a prokzat, m-li bt jeho aloba
spn, e dlunkv odporovan prvn kon, tedy prvn kon napaden
odpr alobou, objektivn zkracuje uspokojen jeho vymahateln pohledvky,
tedy odporovateln prvn kon dlunka, zejmna vede ke zmenen majetku
dlunka a e v dsledku nho nastal zmenen majetku dlunka m souasn
za nsledek, e vitel neme doshnout uspokojen sv pohledvky z jeho
majetku, akoli nebt tchto kon by se z majetku dlunka uspokojil.
(NS 30 Cdo 1606/2004)
Ke zkrcen pohledvky vitele neme dojt, jestlie dlunk navzdory
odporovanmu konu a ppadnm dluhm vlastn majetek, kter postauje, aby
se z nj vitel uspokojil; v takovm ppad nen kon dlunka odporovateln.
(NS 30 Cdo 2474/2003)
Prvnick osoba se ve smyslu ustanoven 42a odst. 2 ob. zk. povauje
za osobu blzkou dlunku, kter je fyzickou osobou, je-li dlunk jejm statutrnm
orgnem (lenem statutrnho orgnu), jako i tehdy, jeli dlunk spolenkem,
lenem nebo zamstnancem tto prvnick osoby (poppad m-li k n jin
obdobn vztah) a souasn, kdyby dvodn pocioval jmu, kterou utrpla
prvnick osoba, jako jmu vlastn.
(NS 21 Cdo 2192/2001)
K odpr alob( 42a ob. zk.) je aktivn vcn legitimovn jen ten, kdo
ml za dlunkem pohledvku v dob, kdy byl uinn odporovan prvn kon, a
to i pohledvku nesplatnou nebo pohledvku, kter m na zklad vzniklho
zvazkovho prvnho vztahu vzniknout a v budoucnu. Pohledvka za dlunkem
pitom nemus bt v tto dob jet vymahateln; z hlediska vcn legitimace k
odpr alob postauje, aby pohledvka za dlunkem byla vymahateln
alespo v dob rozhodnut soudu o podan odpr alob.
(NS 21 Cdo 549/2001, Rc 64/02)
Vymahatelnou pohledvkou se ve smyslu ustanoven 42a odst. 1 ob.
zk. rozum takov pohledvka, kter byla viteli piznna vykonatelnm
rozhodnutm nebo jinm titulem, podle kterho lze nadit vkon rozhodnut
(exekuci). Nen-li v dob rozhodovn soudu o odpr alob pohledvka alobce
za dlunkem jet vymahateln a domh-li se alobce tto pohledvky v jinm
zen, kter dosud nebylo pravomocn skoneno (napklad u soudu), je zpravidla
dn dvod k peruen zen o odpr alob podle ustanoven 109 odst. 2
psm. c) o. s. .
(NS 21 Cdo 2285/2000, Rc 12/03)

U prvnch kon, na jejich zklad prva vznikaj vkladem do katastru

nemovitost, lze ve smyslu ustanoven 42a odst. 2 ob. zk. povaovat za
dlunkem uinn prvn kon, pop. za prvn kon, k nmu dolo mezi
dlunkem a osobami jemu blzkmi, jen takov prvn kon, na jeho zklad
bylo vloeno prvo do katastru nemovitost. Lhty pro uplatnn prva odporovat
prvnm konm dlunka proto v tchto ppadech ponaj bet dnem
nsledujcm po dni, ke ktermu vznikly inky vkladu prva do katastru
nemovitost.
(NS 31 Cdo 619/2000, Rc 41/01)
Smyslem aloby podle ustanoven 42a ob. zk. (odpr aloby) je uvaovno z pohledu alujcho vitele - doshnout rozhodnut soudu, kterm by
bylo ureno, e je vi nmu neinn dlunkem uinn prvn kon, jen
zkracuje uspokojen jeho vymahateln pohledvky. Rozhodnut soudu, kterm
bylo odpr alob vyhovno, pak pedstavuje podklad k tomu, e se vitel
me na zklad titulu zpsobilho k vkonu rozhodnut (exekunho titulu),
vydanho proti dlunku, domhat nazen nebo proveden vkonu rozhodnut
(exekuce) postienm toho, co odporovanm (prvn neinnm) prvnm
konem ulo z dlunkova majetku, a to nikoliv proti dlunku, ale vi osob, s n
nebo v jej prospch byl prvn kon uinn. V ppad, e uspokojen vitele z
tohoto majetku nen dobe mon, mus se vitel - msto uren neinnosti
prvnho konu - domhat, aby mu ten, komu z odporovatelnho prvnho konu
dlunka vznikl prospch, vydal takto zskan plnn. Odpr aloba je tedy
prvnm prostedkem sloucm k uspokojen vymahateln pohledvky vitele v
zen o vkon rozhodnut (exekunm zen), a to postienm vc, prv nebo
jinch majetkovch hodnot, kter odporovanm prvnm konem uly z
dlunkova majetku, poppad vymoenm penit nhrady ve vi odpovdajc
prospchu zskanmu z odporovatelnho prvnho konu.
(NS 21 Cdo 2345/2000)
Vitel je za podmnek uvedench v ustanoven 42a ob. zk. oprvnn
odporovat nejen prvnm konm, kter uinil dlunk, ale i prvnm konm
ruitele a dalch osob, kter jsou z dvodu akcesorick a subsidirn povinnosti
zkonem zavzny (zejmna z titul zajitn zvazk) uspokojit pohledvku
vitele.
(NS 31 Cdo 870/99, Rc 52/2000)
Ustanoven 42a odst. 2 ob. zk. neve odporovatelnost prvnho konu
dlunka na zkrcen uspokojen konkrtn vymahateln pohledvky. Je proto
nerozhodn, zda mysl dlunka smoval ke zkrcen vech jeho vitel nebo
jen nkterch z nich, poppad zda dlunk inil prvn kon, ani by jeho mysl
zkrtit sv vitele vbec smoval vi konkrtnm osobm, kter proti nmu
maj pohledvku. U prvnho konu, kter je neplatn, nelze vyslovit ve smyslu
ustanoven 42 ob. zk. jeho odporovatelnost.
(NS 31 Cdo 417/99)

Prvn kon dlunka je za podmnek uvedench v ustanoven 42a odst. 2

ob. zk. odporovateln nejen tehdy, jestlie pohledvka vitele byla
vymahatelnou ji v dob, kdy byl uinn, ale i v ppad, e byl uinn dve, ne
se vitelova pohledvka za dlunkem stala vymahatelnou. Odpr alob lze
vyhovt tehdy, jestlie pohledvka alujcho vitele byla vymahatelnou v dob
rozhodovn soudu.
(NS 31 Cdo 1704/98, Rc 27/2000)
Ve vci, jejm pedmtem je uplatnn prvo odporovat prvnmu konu
dlunka, zkracujcmu uspokojen vymahateln pohledvky na danch, m
finann ad zpsobilost bt astnkem obanskho soudnho zen.
(NS 2 Cdon 1738/97, Rc 63/98)
Rozhodnut soudu, kterm bylo odpr alob vyhovno, pestavuje
podklad k tomu, e se vitel me na zklad titulu zpsobilho k vkonu
rozhodnut (exekunho titulu), vydanho proti dlunku, domhat nazen vkonu
rozhodnut (exekuce) postienm toho, co odporovanm (prvn neinnm)
prvnm konem ulo z dlunkova majetku, a to nikoliv proti dlunku, ale vi
osob, s n nebo v jej prospch byl prvn kon uinn. V ppad, e
uspokojen vitele z tohoto majetku nen dobe mon, mus se vitel - msto
uren neinnosti prvnho konu - domhat, aby mu ten, komu z
odporovatelnho prvnho konu dlunka vznikl prospch, vydal takto zskan
plnn. Odpr aloba je tedy prvnm prostedkem sloucm k uspokojen
vymahateln pohledvky vitele v zen o vkon rozhodnut (exekunm zen),
a to postienm vci, prv nebo jinch majetkovch hodnot, kter odporovanm
prvnm konem uly z dlunkova majetku, poppad vymoenm penit
nhrady ve vi odpovdajc prospchu zskanmu z odporovatelnho prvnho
konu.
(NS 2 Cdon 1703/96, Rc 26/2000)
Odpor podle 46 a nsl. ob. zk. lze uplatnit nejen alobou, ale i
nmitkou proti alob. [Z odvodnn:] Prav-li se, e se vitel me domhat,
aby soudem bylo prohleno, e vi nmu nemaj prvnch nsledk dlunkovy
prvn kony, pokud zkracuj uspokojen jeho vymahateln pohledvky, pak to
znamen, e z hlediska hmotnho prva nejde o neinnost absolutn a pmou,
nbr toliko o neinnost relativn a nepmou. Rozhodnut soudu tu neinnost
deklaruje a psob ex tunc. Obsah nroku sm je upraven tak, e se vitel me
domhat uspokojen sv pohledvky z toho, co odporovatelnm prvnm konem
ulo z dlunkova jmn. Tento nrok smruje proti tomu, kdo ml z
odporovatelnho prvnho konu dlunkova prospch. Z toho plyne, e aloba,
kterou se odpor uplatuje, je zpravidla alobou na plnn uvedenho obsahu,
nikoli na pouh uren, e prvn kon, o kter jde - pokud zkracuje uspokojen
vitelovy vymahateln pohledvky - nem vi nmu prvnch nsledk.
Neinnost prvnho konu se tedy soud zabv jen jako pedbnou otzkou v
dvodech rozhodnut, nikoli v jeho vroku.
(NS 427/55, R 1/56)

M-li spolenost s ruenm omezenm jedinho spolenka, kter je

souasn jejm jednatelem, a daruje-li tato spolenost nemovitost manelovi
tohoto spolenka, je pro ely posuzovn prvn neinnosti darovac smlouvy
vi viteli z hlediska 42a odst. 1 ob. zk. obdarovan manel vi spolenosti
osobou blzkou.
(KS Hradec Krlov 18 Co 30/2001, PrRo 11/01)
Zkrtila-li dlunkem uzaven kupn smlouva uspokojen vymahateln
pohledvky vitele, je tento prvn kon odporovateln ( 42a ob. zk.), i kdy
smlouva byla uzavena dve, ne se pohledvka stala vymahatelnou.
(KS Ostrava 9 Co 121/96)
Ve smyslu ustanoven 42a ob. zk. lze odporovat prvnm konm, kter
uinil ten, vi nmu m vitel pohledvku piznanou vykonatelnm
rozhodnutm.
(KS Hradec Krlov 15 Co 714/95, Rc 12/98)
Prvo odporovat prvnmu konu lze uplatnit vi osob, v jej prospch
byl kon uinn, nebo kter vznikl z odporovatelnho konu dlunka prospch (
42a odst. 3 ob. zk.). Pojem "prospch" uit v tomto ustanoven nelze vyloit
tak, e vyluuje z monosti odporovat prvn kony platn (napklad kupn
smlouvu). alobce, kter se dovolv ochrany podle 42a ob. zk., mus (mimo
jin) tvrdit skutkov okolnosti, z nich bude mysl dlunka (vdomost o nm u
druh strany) mono dovodit. Krom toho m povinnost nabzet o tchto
okolnostech dkazy (tzv. dkazn bemeno plynouc z 101 odst. 1 a 120 odst. 1
a odst. 3 OS).
(VS Praha 11 Cmo 47/96, PrRo 1/96)
Ke skutenmu pokozen vitele se nevyaduje, aby vitelv odprce
odporovatelnm jednnm zskal, sta, e bylo jednn viteli na kodu a e se
lze nadti, e spnm provedenm odprho nroku bude umonno pln
nebo sten uspokojen vitele, a e nelze od veden exekuce proti dlunku
oekvat spch. Jde o pokozen vitel, skt-li odpor proti prvnmu jednn
viteli monost zsahu na jmn dlunkovo s nadj na uspokojen.
(Vn 8280/27)
Pouh dlunkovo vdom o pedluenosti nesta jet k prkazu
dlunkova myslu zkrtiti vitele.
(Vn 5793/26)
Ppustnost odpr aloby nen podmnna tm, e alobce vyerpal ji
vechny mon exekun prostedky (...). alovanmu nle dokzati, e je zde
jmn k uspokojen alobce postaiteln a pro nho dostiiteln.
(Vn 4912/25)

K odporovatelnosti nen teba, aby pohledvka odporujcho vitele byla ji

v dob odporovatelnho jednn co do ve urit, sta, kdy tu tehdy byla
aspo co do dvodu, tebas byla podmnnou, jen kdy v ase odprho sporu je
vykonatelnou.
(Vn 3640/24, 5185/25)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 388.
Baudy: Odporovatelnost. PrRo, 2002, . 11, s. 556 a nsl.
Blaek: Je mono odporovat platnm prvnm konm? Obchodn prvo,
1996, . 10, s. 11 a nsl.
Chalupa: Odporovatelnost prvnch kon. Obchodn prvo, 1995, . 6, s. 9
a nsl.
Knapp: Odporovatelnost. Prvo a zkonnost, 1992, . 7, s. 377 a nsl.
Richter: Obchodn spolenost jako osoba blzk - nkolik poznmek k
judikatue Nejvyho soudu. PrRo, 2007, . 15, s. 556 a nsl.

590
(Odpr aloby)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. mysln krcen vitele (3 a 5)

Znalost i domnnka znalosti myslu dlunka druhou stranou (5)

III. platn prvn jednn (6 a 15)

Hmotnprvn podmnky odpr aloby (6 a 7)

Mra znalosti myslu dlunka druhou stranou (8 a 9)

Zkrcen mezi dlunkem a osobou jemu blzkou (10 a 12)

Dkazn bemeno (13 a 15)

IV. Mrhn majetkem (16 a 17)

I. el a psobnost

Komentovan ustanoven se vztahuje na ppady, ve kterch dlunk jednal

s myslem zkrtit sv vitele na zklad platnch prvnch jednn. Zkon
rozliuje mezi platnmi jednnmi ve vztahu k tetm osobm [ 590 odst. 1
psm. a) a b)] a obdobnmi jednnmi ve prospch osob blzkch [ 590 odst. 1
psm. c)]. Jde o nejvznamnj ppady zkracovn vitele. (Vymezen osob
blzkch - viz koment k 22.)

Jednn dlunka je relevantn potud, pokud sleduje mysln zkrcen

vitele. Pedmtem odpr aloby jsou jak jednn dlunka, tak jeho zstupce;
relevantn jsou jednn, kter vedou k odnt pedmt, kter mohou slouit k
uspokojen v exekuci. Velmi dleit jsou tzv. skryt jednn, je pedstraj dn
prvn jednn, kter navenek nesmuj v dnm ppad k znevhodnn
vitele, a tak zakrvaj mysln iny, je k tomu pmo smuj. Takovmi
jednnmi jsou nap. neuspokojen i neuplatnn promlen pohledvky, vzdn
se nroku, zzen zstavy bez zvanho dvodu, umoen zajitn cizho dluhu,
postoupen pohledvky vi tet osob, splacen dodanho zbo, uspokojen
jet nesplatn pohledvky, zaplacen zlohy bez zvanho dvodu, dobrovoln
plnn bez piny apod.

II. mysln krcen vitele

Zkladn skutkov podstata krcen vitele pedpokld mysln jednn

dlunka. mysl mus smovat ke krcen vitele, avak posta podmnn,
nepm mysl. O ten se jedn tehdy, jestlie dlunku je znmo, e jeho jednn
by mohlo znevhodnit vitele, piem takov jednn vzdor tto vdomosti
uskuten. mysl dlunka mus existovat v dob uskutenn a pak pozdji
odpr alobou napadenho prvnho jednn. V ppad zastoupen rozhoduje
mysl zstupce, a nikoliv zastoupenho(!).

mysl nelze dovodit pouze ze zavrenhodn povahy smlouvy uzaven s

tet osobou ("druhou stranou"). mysl zkrtit vitele nelze dovozovat jen z toho,
e svmi dsledky jde o jednn nemravn. Mus vyplvat z uritch vlastnost
dlunka a zejmna z okolnost jeho chovn. K tomu posta nepm dkaz.
Okolnost, e dlunk ml souasn jet jin mysl, by vznamnj, je
nerozhodn.

Znalost i domnnka znalosti myslu dlunka druhou stranou

Znalost o myslu dlunka nemus mt pmo vitel, nbr posta znalost u

jeho zstupce. Domnnka znalosti myslu [ 590 odst. 1 psm. b)] znamen
podstatn ulehen dokazovn subjektivn strnky skutkov podstaty zkrcen. O
takov domnnce nap. svd, e druh strana vdla, e dlunk zkracuje sv
vitele i v jinch ppadech nebo piznal, e sv znan dluhy ani po dlouh dob
u jinch vitel nevyrovnal. Znalost, resp. domnnka znalosti druh strany me
bt zaloena na rznch nepmch indicich.

III. platn prvn jednn

Hmotnprvn podmnky odpr aloby

Komentovan ustanoven zn ti skutkov podstaty, kter jsou vystienm

typickch jednn dlunka s myslem zkrtit vitele. Rozdl mezi nimi je ve
znalosti myslu dlunka stranou, v jej prospch bylo zkracujc jednn
uzaveno, resp. v tom, zda se jednalo o osobu tet i osobu blzkou.

Jednn pitom nemus bt uskuteovan pouze obliganmi smlouvami,

nbr i vcn prvnmi jednnmi (nap. postoupen, koup nemovitosti, obecn
prvn zajitn apod.). Typick jsou nap. korportn smlouvy.

K psm. a) a b)

Mra znalosti myslu dlunka druhou stranou

Prvn skutkov podstata se tk zkracujcch jednn vitele ve prospch

osoby, kter byl mysl dlunka znm . 590 odst. 1 psm. a).. Tento mysl je
teba prokzat; bude zejm pedevm ze vztahu tto osoby vi dlunku, resp.
z etnosti takovch jednn a jejich povahy. Proti tmto jednnm je vitel
chrnn, byla-li uskutenna bhem pti let ped podnm aloby.

Podle 590 odst. 1 psm. b) je pedpokladem spnosti odpr aloby, e

pi zkracujcm jednn dlunka ve prospch druh strany musel bt dlunkv
mysl tto stran znm. V tomto ppad se ochrana odpr alobou vztahuje na
jednn dlunka uinn bhem dvou let ped podnm aloby. Rozdl oproti
skutkov podstat v psm. a) je v me znalosti (srov. "byl znm" a "musel bt
znm"). Zatmco v psm. a) se mysl druh strany z okolnost ppadu
pedpokld, v psm. b) jde o domnnku znalosti myslu. Okolnosti nejsou tak
zejm, jako v psm. a), pesto vak prmrn osob dlunka muselo bt z
povahy vci zejm, e transakce s dlunkem uzaven zahrnuj zkracujc mysl
vi viteli.

K psm. c)

Zkrcen mezi dlunkem a osobou jemu blzkou

Zvl vznamn jsou prvn jednn dlunka, jimi dolo ke zkrcen

vitele a kter byla uzavena mezi dlunkem a osobami jemu blzkmi.
Skutkovou podstatou zkrcen ve vztahu k blzkm osobm [ 590 odst. 1 psm.
c)] je, e tato jednn dlunk uinil ve prospch tchto blzkch osob s vjimkou
ppad, kdy druh stran dlunkv mysl zkrcen vitele nebyl znm a ani
znm bt nemusel. Na rozdl od pedchoz pravy ( 42a odst. 3 ob. zk. .
40/1964 Sb.) se u takto zvhodnn osoby nevyaduje nleit pelivost.
Standard vdomosti, a tedy odpovdnosti, se vi tto osob podstatn sniuje.
Blzk osoba mus prokzat, e mysl zkrcen nemohla v dob realizace prvnho
jednn rozpoznat. Je-li dlunkem prvnick osoba, pak blzkmi osobami jsou ty,
kter k n maj faktick vztah znalosti i zvislosti.

U osob blzkch se tak konstruuje domnnka znalosti zkracujcho myslu.

Je tomu tak pedevm s ohledem na specifick osobn vztah mezi tet (blzkou)
osobou a dlunkem. Jak eno, me se blzk osoba vyvinit, proke-li, e
zkracujc mysl j znm nebyl nebo alespo j znm bt nemusel.

Obdobn jako v ppad odpr aloby podle 590 odst. 1. psm. b) se

ochrana vztahuje na jednn dlunka do dvou let ped jejm podnm.

Dkazn bemeno

V dsledku zvl zvltn podezelosti nabyvatele stanovil zkonodrce

relativn phodn rozdlen dkaznho bemene. Vitel je povinen prokzat
pouze platnost prvnho jednn, vlastnost alovanho jako blzk osoby a
nepmou ast na zkrcen vitele. Uskutenn i vznik prvnho jednn v
dob lhty k odpr alob jsou pedpokldny, stejn jako mysl dlunka
znevhodnit (zkrtit) sv vitele a znalost tet strany o tto okolnosti. O tom
zkonodrce konstruuje vyvratitelnou domnnku.

alovan mus prokzat, e prvn jednn bylo uskutenno (vzniklo) dve

ne ped pti [ 590 odst. 1 psm. a)], resp. dvma lety [ 590 odst. 1 psm. b) a
c)], anebo e dlunk neml mysl zkrcen nebo o tom nic nevdl.

Jedn-li se o konkludentn skryt jednn, i kdy byl obligan prvn pomr

zaloen bez dvodu jej napadnout, nen mysl vylouen tm, e vitel mli bt
nekalm zpsobem zkrceni. Dkaz zstv v tomto ppad na alobci a
nedoznv svho pevrcen.

K odst. 2

IV. Mrhn majetkem

tvrt skutkov podstata zkracovn vitele, vyjden v odst. 2

komentovanho ustanoven, pedpokld specifickou situaci spovajc v tom, e
zkracujc jednn spovaj v kupn nebo smnn smlouv, kter dlunk uzavel v
poslednm roce, a tyto transakce byly pznan tm, e dlunkovo jednn se
vyznaovalo mrhnm majetkem. Pedpokladem spnosti odpr aloby je, e

druh stran tento zpsob jednn musel bt znm. Od prvnch t skutkovch

podstat se tento ppad li jednak typem transakc provedench dlunkem,
jednak specifickm rysem chovn dlunka a dle absenc subjektivn strnky
jednn dlunka.

Mrhn majetkem znamen pedevm pltvn s nm. Vyznauje se

rizikovmi investicemi a plnnmi, kter hodnotov neodpovdaj protiplnnm,
nepimenmi vdaji. O tom, e jednn dlunka m tento charakter, se me
druh strana dozvdt nap. ze zsadn zmny chovn dlunka ve srovnn s
pedchozmi transakcemi s nm.

591
(Neinnost bezplatnho jednn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Bezplatn prvn jednn (3 a 8)

III. Vjimky z psobnosti 591 (9 a 13)

I. el a psobnost

el tohoto v eskm prvnm du novho ustanoven spov v ochran

vitelovch prv vi nsledkm bezplatnch plnn dlunka bhem dvoulet
doby ped podnm odpr aloby. Uspokojen zjmu osoby zvhodnn
bezplatnm plnnm neme mt zpravidla [viz vjimky v 591 a) a d)]
pednost ped prvem vitele na uspokojen jeho vykonateln pohledvky. Tento
el vyaduje velmi extenzivn vklad pojmu bezplatnosti (viz dle definice sub
II).

Odpr aloba me postihnout pouze jednn dlunka uskutenn v

poslednch dvou letech ped podnm aloby. Omezuje se pouze na vysloven
relativn neinnosti bezplatnch prvnch jednn dlunka. Vyaty z psobnosti
tohoto ustanoven, a tedy i z ink odpr aloby jsou plnn uveden pod psm.
a) a d). Takto tedy ve smyslu vylouen z psobnosti zkona lze rozumt druh
vt 591, kter vak me svdt k vkladu, e pro vysloven relativn
neinnosti prvnch jednn uvedench pod psm. a) a d) neplat asov
omezen dvou let pro podn aloby. Lze se vak domnvat, e o elu zkona a
myslu zkonodrce svd prvn verze vkladu ponkud neastn formulace.

II. Bezplatn prvn jednn

Zkonodrce vychz z vahy, e i bezplatn plnn poskytovan

dlunkem tetm osobm mohou bt motivovna jednnm proti viteli. Proto je
v zjmu ochrany vitele upravit institut relativn neinnosti tchto bezplatnch
prvnch jednn a pispt tak k ochran zjmu vitele. mysl dlunka zkrtit
vitele zkon pi bezplatnm jednn (plnn) nevyaduje. Neexistence
subjektivn strnky dlunkova jednn podstatn ulehuje pozici vitele.

Bezplatnmi prvnmi jednnmi, tedy bezplatnmi plnnmi, lze rozumt

nejen prvn jednn, kter zpsobuj bezprostedn ztrtu prva nebo zmnu
prvn situace, nbr t zavazujc prvn jednn. Pojem bezplatnho prvnho
jednn (plnn), kter se vyskytuje na nkolika mstech tohoto ustanoven, je
teba vykldat velmi extenzivn. Posta, jestlie zvhodnn nezvisle na
platnosti prvnho jednn zsk postaven, kdy me poskytnutou majetkovou
hodnotu skuten vyut a dle pevst. Pojem plnn se nevztahuje jen na
dispozice v zkm hmotnprvnm smyslu, nbr zahrnuje t jin jednn ve
vztahu k subjektivnm prvm k ti majetku dlunka (nap. jednn, kter vede k
nabyt majetku). Od darovn se odliuje bezplatn plnn v tom smyslu, e nen
zapoteb dnho ujednn ohledn bezplatnosti. Bezplatn plnn je nezvisl
na smlouv podle obanskho prva.

Dleit je tak vymezit hranice mezi bezplatnm a platnm plnnm.

Zsadn by mlo platit, e rozhodujc nejsou subjektivn pedstavy a mysly
dlunka nebo druh strany (i kdy jsou obsahem projevu vle), nbr objektivn
hodnotov relace mezi plnnm dlunka a protiplnnm pjemce. Zskal-li dlunk
z objektivnho hlediska protihodnotu svho plnn nebo mu bylo pislbeno
hodnotn protiplnn, existuje dvod k tomu, zjiovat, zda strany posuzovaly
poskytnut nebo slben protiplnn jako platu nebo jako dispozici dlunka ve
smyslu urit pozornosti, kdy plnn bylo kryto protiplnnm jenom zsti. Pi
zjiovn, zda strany povaovaly protiplnn za platu i zda hlavn el jejich
prvnho styku byla spe pozornost nebo vraz tdrosti, je teba pihldnout k

tomu, e pojem bezplatnho plnn vyaduje s ohledem na ochranu vitele

relativn velmi irok vklad a nepedpokld dohodu ohledn bezplatnosti.

Lze t uvaovat o zprostedkovanm plnn ve prospch tetch osob.

Pitom je dleit, zda ten, kdo poskytuje plnn tetmu, zsk urit protiplnn
ve smyslu vyrovnn hodnot tchto vzjemnch plnn. Bezplatnost je vak
teba odmtnout, jestlie pjemce za plnn dlunka s jeho srozumnm poskytne
tetmu protiplnn stejn hodnoty.

Za bezplatn plnn lze povaovat poskytnut zstavy na vlastn

nemovitost, vzdn se nroku na povinn dl ddictv i plnn, kter budouc
dlunk pi vdom vech okolnost poskytl bez protiplnn. Naproti tomu za
platn plnn je teba povaovat zcizen zbo pod cenou a oekvn
protiplnn, i dodatenou odmnu za poskytnut sluby, kter mly bezplatn
charakter, i postoupen pohledvky na sprvce majetku.

Zvltn problmy se tkaj darovn. Tzv. smen darovn existuje tehdy,

jestlie protiplnn je podstatn pod hodnotou vlastnho plnn. Pak lze takov
prvn jednn rozloit na st platnou a bezplatnou, jestlie hospodsk ely
tohoto jednn a oprvnn zjmy smluvnch partner takov een
ospravedluj. Od smenho darovn je teba odliit zasten darovn, tedy
bezplatn plnn, kter svou formou pouze vnjkov pipomn jin smluvn typ
(nap. kupn smlouvu).

III. Vjimky z psobnosti 591

Prvn vjimku z psobnosti 591 pedstavuje plnn povinnosti uloen

zkonem [psm. a)]. Jde o zcela nepochybnou situaci, kter by byla vyata z
psobnosti tohoto zkona, i kdyby to nebylo vslovn stanoveno. Jinou vc je,
pokud je takovto zkonem uloen povinnost plnna pedasn, nebo je
dokonce plnna za nkolik budoucch obdob. Podmnky vjimky tedy spluje
takov plnn zkonn povinnosti, kter pln odpovd smyslu zkona.

Vjimku pedstavuj tak obvykl pleitostn dary [psm. b)]. I zde je

zapoteb uritho vkladu jinak neproblematick otzky. Obvyklost se toti
posuzuje z hlediska obdarovanho. Z tto vjimky je teba vylouit ppady
obvyklch pleitostnch dar osobm v mimodnm postaven (nap. arabsk
ejk).

Dle jsou z reimu 591 vyata tak vnovn uinn v pimen vi na

prospn el [psm. c)]. Toto plnn me bt mnohdy velmi sporn. Nap.
hranice pimen ve daru ve prospch obyvatelstva postienho prodn
katastrofou me bt velmi vraznm zpsobem snena v zvislosti na platebn
zpsobilosti drce. Zde je teba pihlet ke konkrtnm pomrm danho
ppadu, k majetkovm pomrm drce a pitom hodnotit el vnovn na
veejn prospn el.

Posledn vjimku pedstavuj plnn, ktermi bylo vyhovno mravnmu

zvazku nebo ohledm slunosti [psm. d)]. Zkladem obou posledn zmnnch
hledisek jako dvod plnn dlunka jsou extralegln hodnoty, kter ovem
mohou mt prnik i do platnho prva. Plnn dlunka je tak, striktn vzato, bez
prvnho dvodu, vzdor tomu je prvem aprobovan. Prvnm zvazkem me
bt plnn nap. na podporu pekonn prodnch katastrof nebo na pomoc
obtem obansk vlky. Plnnm podle zsad slunosti pesahujc mru
stanovenou (nap. v 2958) me bt nap. pispn na odinn jmy na zdrav.

Dkazn bemeno ohledn skutenosti, e jde o plnn nepodlhajc

kontrole zkona, a tedy inkm odpr aloby, je povinna nst tet osoba, resp.
dlunk.

592
(Opomenut vedouc ke zkrcen)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:

V danm ppad jde o ustanoven, je dopluje 590 a 591. Nejen z 546,

ale z elementrn znalosti obanskho prva plyne, e jednat lze nejen konnm,
ale i opomenutm. Prvn jednn tedy zahrnuje i opomenut, na kter - pokud
smuje ke krcen vitele - se vztahuje reim v 590 a 591. To se tk jak
platnch, tak bezplatnch prvnch jednn. Proto i ohledn odmtnut ddictv
lze odkzat na koment k 590 a 591.

593
(Odporovatelnost prostednictvm vhrady)

prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Uplatnn vhrady (3 a 6)

I. el a psobnost

Komentovan ustanoven upravuje dal nstroj na ochranu prv vitele.

Je jm vedle odpr aloby ( 589 odst. 2) vhrada neinnosti. Vitel jejm
prostednictvm (jednostrannm adresnm projevem vle) informuje adresta o
monm budoucm dovoln se neinnosti prvnho jednn. Je uritm
subsidirnm instrumentem preventivn povahy, kterm lze pedejt odpr
alob.

Vhrada m krom jinho i uritou preventivn funkci. Jinak jsou podmnky

jejho uplatnn stejn jako v ppad odpr aloby, jejmu uplatnn vak
pedchz vykonatelnost pohledvky. I pro vhradu plat podmnky stanoven v
589 odst. 1, 590 a 591.

II. Uplatnn vhrady

Akoliv to zkon vslovn nestanov, mus mt vhrada psemnou formu a

splovat pedpoklady (nleitosti) platnho jednostrannho adresnho prvnho
jednn. Obdobn jako odpr aloba mus i vhrada obsahovat dvody, pro
kter se vitel me domhat relativn neinnosti prvnch jednn dlunka i
jin osoby.

Na rozdl od odpr aloby, je se podv soudu, je vhradu teba doruit

noti, exekutoru i soudu s dost, aby ji oznmil tomu, vi komu se vitel
neinnosti prvnho jednn me dovolat.

Z uvedenho je zejm, e zkouman vhrada m preventivn inek a e v

zsad pedchz odpr alob. Je pro adresta varovnm, kter - respektuje-li
je - znamen odvrcen hrozcho zen zahjenho odpr alobou.

Druhm vznamnm nsledkem vhrady je, e jejm doruenm noti,

exekutoru i soudu neb do vykonatelnosti pohledvky lhta k podn odpr
aloby. Dochz tedy zejm k peruen lhty, kter pokrauje okamikem, kdy se
pohledvka vitele stane vykonatelnou.

594
(Tet osoba, odprce)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Vymezen osoby alovanho (3 a 4)

III. Podmnn alovan (5 a 6)

IV. Postaven v soudnm zen (7)

I. el a psobnost

Toto ustanoven vymezuje osobu, vi kter se lze dovolat neinnosti

prvnho jednn uskutennho dlunkem a zkracujcho vitele.

Konstrukce prvnch nstroj ochrany, a u jde o odpr alobu, nebo

vhradu, pedpokld jejich adresovn nikoliv vi dlunku, ale vi osobm,
kter byly na kor vitele zvhodnny. Zskaly toti prospch zkrcenm majetku
dlunka.

K odst. 1

II. Vymezen osoby alovanho

Pasivn legitimovny u odpr aloby mohou bt tyi druhy subjekt.

Jejich charakteristiky se li a mnohdy nemaj ani jeden spolen rys. Li se i
vztahem k dlunku. Zkonodrce vak zejm pedpokld, e ve svm dsledku
mohou tyto osoby bt tmi, v jejich prospch byl zkrcen majetek dlunka a tm
pokozen vitel na svch prvech.

Pasivn legitimovanmi subjekty jsou:

a) Osoba, kter s dlunkem prvn jednala. Osobou, kter s dlunkem prvn
jednala, chpe zkonodrce pedevm smluvnho partnera dlunka, vi nmu
dlunk platn i bezplatn jednal. Z dikce zkona vak nutn nevyplv, e
tento subjekt je smluvn stranou. Prvnm jednnm mohou bt i pedsmluvn
projevy vle, kter nakonec ve smlouvu nevystily. Zkonodrce evidentn
vychz z pedpokladu pravdpodobnosti zkrcen majetku ve prospch tto
osoby, resp. prostednictvm tto osoby ve prospch dalch subjekt.

b) Osoba, je z prvnho jednn nabyla prospch. Definice tohoto alovanho

odpr aloby je zejm. Je jm subjekt, kter byl adrestem jednn, kter mlo
za nsledek jeho obohacen a zkrcen majetku dlunka. Na rozdl od osoby, s n
dlunk prvn jednal, je znakem tohoto subjektu pm nabyt prospchu.
Prospch, jak ji shora uvedeno, je teba definovat velmi extenzivn ve smyslu
materilnm i ve smyslu jakkoliv vhody.

c) Ddici. U ddic se pedpokld, e vi nim dlunk jednal nap. sepsnm

zvti v jejich prospch.

d) Prvn nstupce prvnick osoby. Zkonodrce vychz - pouen zkuenost - z

domnnky, e pi tchto transakcch (pemnch prvnickch osob) me velmi
efektivn dojt ke zkrcen majetku dlunka na kor vitele.

U tchto potencilnch alovanch se nevyaduje znalost dvod prvnch

jednn, z nich mohli nabt prospch, resp. z nich mohl bt majetek dlunka

zkrcen. I kdy je velmi pravdpodobn, e tyto okolnosti znali, nen povinnost

vitele je tvrdit a prokazovat pi podn odpr aloby.

K odst. 2

III. Podmnn alovan

Zatmco prvn kategorie alovanch vymezen v ustanoven 594 odst. 1

m urit privilegovan postaven v tom, e se jejich postaven presumuje bez
dalho, u subjekt v ustanoven 594 odst. 2 je odprce definovn jet na
zklad dalch okolnost, kter mus vitel prokzat.

Jde o tyto ti subjekty:

a) Prvn nstupce s vdomost zkrcen majetku dlunka. Prvnm nstupcem
zkon mn zejm osobu, kter je sukcesorem nkterho z privilegovanch
alovanch podle pedchozho ustanoven. Protoe stejn jako ostatn potenciln
alovan v tomto ustanoven nem prvn nstupce zpravidla bezprostedn vztah
k dlunku ani k viteli, je nutno, aby mu byla prokzna znalost zkladnch
okolnost, pro kter je mono se dovolat neinnosti prvnho jednn dlunka.
Posta tedy, aby tento subjekt znal v zkladnch rysech podstatu transakce mezi
dlunkem a svm pedchdcem.

b) Prvn nstupce bezplatn obohacen. Bezplatnost prospchu tohoto

subjektu sniuje standard prokazovn jeho postaven.

b) Blzk osoba jako alovan. Zatmco u pedchozch dvou subjekt mus vitel
prokzat nkter okolnosti, kter jsou pedpokladem jejich postaven jako
alovan v zen o odpr alob, v ppad prvnho nstupce - osoby blzk je
dkazn bemeno pevrceno. Pedpokld se toti, e blzk osoba znala dvod
svho obohacen, a tedy zkrcen majetku dlunka, take je na n, aby vyvrtila
za uritch zjednoduench podmnek ("okolnosti nemusely bt znmy")
vdomost dvodu, pro kter se vitel me dovolat neinnosti prvnho jednn
dlunka.

IV. Postaven v soudnm zen

Dlunk sm nen u odpr aloby pasivn legitimovn. Me vak mt

postaven vedlejho astnka na stran odprce. alovan zejm nejsou
oprvnni vznst v tomto zen nmitku promlen pohledvky vitele. To mohou
uinit a v zen o vkonu rozhodnut.

595
(Nsledky spn odpr aloby)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el (1 a 2)

II. Odpr nrok (3)

III. Sekundrn nrok (4 a 5)

IV. Poctiv dritel (6 a 7)

V. Pjemce bezplatnho plnn (8 a 9)

I. el

Komentovan ustanoven upravuje zpsob a rozsah prvnch nsledk

spn odpr aloby. Zakotvuje primrn nrok vitele a primrn povinnost
dlunka tkajc se majetku, o kter byl majetek dlunka k ti vitele zkrcen.

Zkonodrce vychz z toho, e prvn moc rozsudku, jen vyhovl odpr

alob, je napaden prvn jednn dlunka zbaveno vi viteli prvnch
ink, a to ex tunc. To umouje viteli uspokojit svoje pohledvky i z toho, o
byl majetek dlunka zkrcen. Protoe jde o relativn neinnost, obracej se
prvn pomry do pvodn situace. Smlouvy, na zklad kterch bylo vlastnictv

pevedeno na tet osoby, zstvaj v platnosti. Relativn neinnost vak

znamen, e svj nrok me vitel uspokojit i z majetku, kter ji dlunku
nenle, byl vak k jeho ti peveden za elem, aby z nho nemohl dlunk
uspokojit sv nroky.

II. Odpr nrok

Povaha nroku vitele je jin, ne byla ped vyslovenm relativn

neinnosti jeho prvnho jednn. Odpr nrok je zkonnm obliganm
prvem, kter m po spnm vyhovn odpr alob povahu obliganho
nroku. Je jakmsi vedlejm prvem, tedy ve smyslu vedlejho nroku vedle
pohledvky vitele vi dlunku. Tento vedlej nrok existuje v zvislosti na
tto zkladn pohledvce po dobu jejho trvn. Uveden obligan vztah existuje
vedle vztahu mezi vitelem a dlunkem i mezi vitelem a tm, na nho dlunk
pevedl majetek, m byl zkrcen majetek dlunku. Jinmi slovy tento obligan
pomr existuje mezi dlunkem a alovanm, tedy tet zvhodnnou osobou.
Povinnost odprce je umonit uspokojen pohledvky vitele z majetku, kter byl
na odprce peveden dlunkem. Nen-li to mon, je tato osoba povinna
poskytnout viteli "odpovdajc" nhradu. Ta by mla vystihovat hodnotu
pevedenho majetku v dob obohacen odprce.

III. Sekundrn nrok

Jestlie primrn nrok vitele (viz sub II) nelze uspokojit, protoe se to z
prvnch i skutkovch dvod stalo nemonm, m vitel sekundrn nrok,
jm je nrok na nhradu. Tento nrok na nhradu hodnoty je vyjden v
penzch. Je otzkou, do jak mry lze v tomto ppad aplikovat ustanoven
deliktnho prva i prva bezdvodnho obohacen. Druhmu een je teba dt
pednost. V zsad je vak odprce povinen poskytnout plnou nhradu hodnoty,
a to i tehdy, jestlie nemonost uspokojen primrnho nroku nezavinil.

Jak bylo ji zmnno, pro vpoet nhrady je rozhodujc cena majetku v

dob pevodu z dlunka na odprce. Alternativn lze vychzet z hodnoty v
okamiku vydn rozsudku, kterm bylo vyhovno odpr alob.

IV. Poctiv dritel

Primrn smuje nrok vitele vi alovanmu, kterho zkon povauje

za nepoctivho dritele. Zde pouv zkonodrce fikce. Plat tedy, e i kdyby
alovanm byl poctiv dritel, plat za dritele nepoctivho se vemi dsledky,
kter pro nho vyplvaj z 1000. Je proto povinen vydat veker majetek, kter
drbou nabyl, a nahradit ten uitek, kter by zskala zkrcen osoba, tj. vitel.
Konen je povinen nahradit kodu, kter vzela z jeho drby. Znamen to
zejm, e pokud by viteli vznikla koda ve form ulho zisku, vztahuje se
povinnost alovanho i na tento ppad.

V jinm postaven je ddic nebo jin nstupce. U nho se pedpokld

postaven poctivho dritele. Jeho povinnosti jsou vymezeny 997. Vitel je
povinen uhradit mu nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn podstaty vci
poteba, a nklady eln vynaloen a zvyujc uitenost vci nebo jej
hodnotu. Tuto domnnku me vak vitel vyvrtit, proke-li, e nstupci
odprce musely bt znmy okolnosti, pro n se mohl dovolat neinnosti
prvnho jednn dlunka. V takovm ppad je ddic i jin prvn nstupce v
postaven nepoctivho dritele.

V. Pjemce bezplatnho plnn

Poctiv pjemce bezplatnho plnn m zejm postaven poctivho

dritele. Poctivm pjemcem je osoba, kter o okolnostech zkrcen majetku
dlunka k ti vitele nevdla a ani nemusela vdt. Tento dobrovrn pjemce
m privilegovan postaven, nebo jeho povinnost se omezuje pouze na to, m
byl obohacen pijetm bezplatnho plnn. Nelze tedy na nm poadovat vydn
uitk a prstk toho, co zskal. Odpovd vak za snenou hodnotu zskanho
majetku.

Postaven poctivho pjemce bezplatnho plnn se vak mn, jestlie se

vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn, i kdyby se uskutenilo za
platu. V takovm ppad je pjemce bezplatnho plnn v postaven toho, vi
nmu me vznet vitel sv nroky podle 595 odst. 1.

596
(Nhradn plnn)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:

Komentovan ustanoven e situace, kdy odprce pevedl vc, kterou

nabyl od dlunka, tet osob, kter pov vi viteli pln ochrany. Jinmi
slovy, vitel neme vi n doshnout uspokojen sv pohledvky. Tak nap. tato
osoba nabyla vlastnictv k vci od alovanho jet ped tm, ne dolo k podn
vhrady nebo uplatnn neinnosti odpr alobou, a navc odprce byl dnm
vlastnkem tto vci; dnm vlastnkem se tedy stala i tet osoba.

V takovm ppad je odprce v postaven nepoctivho dritele, jemu

vznikla odpovdnost za kodu ukrcenm dlunka k ti vitele. Reim tto
odpovdnosti bude podlhat reimu obecnho deliktnho prva podle 2910.

597
(Zapoten)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el prvn pravy (1)

II. Splnn dluhu (2)

III. Vztah mezi dlunkem a tet osobou (nroky z bezdvodnho

obohacen) (3 a 4)

I. el prvn pravy

Ustanoven 597 upravuje vztah mezi odprcem a vitelem (odst. 1) a

odprcem a dlunkem (odst. 2). V prvnm ppad se pedpokld, e se
obohacen (potenciln) alovan me zbavit sv odpovdnosti vi viteli tm,
e uhrad jeho pohledvku za dlunkem. V druhm ppad se e nsledky
neinnosti jednn dlunka ve vztahu mezi dlunkem a tet osobou.

II. Splnn dluhu

Tomu, kdo zskal prospch zkrcenm majetku dlunka k ti vitele, zkon

umouje splnit svoji povinnost vi viteli a to jet ped tm, ne se vitel
neinnosti jednn dlunka dovol. Jde tedy o splnn dluhu za dlunka ve
prospch vitele. Takovto jednn nen doteno neinnost prvnho jednn
dlunka vi viteli.

III. Vztah mezi dlunkem a tet osobou (nroky z bezdvodnho

obohacen)

Zkonodrce e otzku odpovdnosti tet osoby vi viteli, kter mu

vznikla dovolnm se neinnosti prvnho jednn dlunka vi viteli. Plnili-li
dlunk a odprce (tet osoba), jednalo se o bezdvodn obohacen, nebo mohlo
jt o plnn bez prvnho dvodu i z neplatnho prvnho dvodu. Proto vznikne
tet osob nrok na vrcen vzjemnho plnn vi dlunku.

Druh situace vznik t nsledkem neinnosti jednn dlunka vi

viteli. Jestlie toti tet osoba zaplatila podle ustanoven 597 odst. 1
pohledvku vitele za dlunkem, vznikl tto tet osob nrok na nhradu tohoto
plnn vi dlunku.

598
(Pluralita vitel)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:

Toto ustanoven je v podstat nadbyten, nebo upravuje naprosto logick

nsledek plurality vitel. A ji jde o jakkoliv druh plurality, je teba zachovat
zsadu ekvivalence plnn. Bez ohledu na poet vitel nemohou proto od
alovanho (povinn osoby) poadovat vce, ne kdyby ml tento nrok jedin
vitel.

599
(Neinnost a veejn seznam)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el (1)

II. Zznam ve veejnm seznamu (2)

III. Vznam publicity ohledn relativn neinnosti (3)

I. el

Toto ustanoven provd nkter nsledky spn odpr aloby v

ppadech, kter se tkaj vc zapsanch ve veejnch seznamech.

II. Zznam ve veejnm seznamu

Vyhov-li soud odpr alob, je se tk pevodu vci zapsan ve

veejnm seznamu, me se vitel domhat zpisu o tom v takovm seznamu.
Ten, kdo byl poven vedenm takovho seznamu, je povinen dosti vitele
vyhovt. Relativn neinnost, tj. ztrta ink prvnho jednn dlunka vi
viteli, nabv touto poznmkou publicity.

III. Vznam publicity ohledn relativn neinnosti

Akoliv relativn neinnost psob jenom ve vztahu dlunka a vitele, in

zkon z tto zsady vjimku a tuto psobnost roziuje. Poznmka o neinnosti
prvnho jednn psob toti i vi osobm, kter pot, co byla tato poznmka do
veejnho seznamu uinna, nabyly dotenou vc nebo prvo k tto vci. Tyto
osoby nejsou vak v postaven tch, kte vdli o prvnm jednnm zkracujcm
majetek dlunka k ti vitele; pedpokld se vak jejich vdomost o nsledcch
tohoto jednn.

Dl 2

Prvn udlosti

600
Veobecn ustanoven

prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Z dvodov zprvy (k 600 a 608):

Ustanoven 600 uvozuje dl o prvnch udlostech s tm, e skutenosti

nezvisl na lidsk vli (prvn udlosti) vyvolvaj prvn nsledky v podob
vzniku, zmnu nebo zniku oprvnn nebo povinnosti, stanov-li tak zkon nebo
dohoda stran.

Vklad:

Vznam tohoto ustanoven nen normativn. Proklamuje toti pouze obecn

znm poznatek, toti vymezen pojmu prvn udlosti.

Na rozdl od obecn pijman znalosti a praxe vak ustanoven piazuje ke

slovu "udlosti" adjektivum "prvn". Tm provd rozlien mezi "udlost", kterou
je takov skutenost, je je nezvisl na lidsk vli a je prvn irelevantn, a
"prvn udlost", kter se stv prvn skutenost, nebo objektivn prvo s n
spojuje prvn nsledky.

Komentovan vymezen udlosti vak nen pesn. I udlosti mohou bt

lidskou vl ovlivnny (smrt sebevradou, uhynut zvete podnm jedu apod.). Je
proto teba je vymezit (negativn) tak, e udlostmi jsou okolnosti, kter nejsou
prvnm jednnm a se ktermi prvo spojuje prvn nsledky. Stejn tak druh
vta tohoto ustanoven o tom, e nsledek skutenosti me urit t ujednn
stran, nen pln pesn. Ujednn znamen v terminologii obanskho zkonku
alespo dvoustrann prvn jednn. Je vak zejm, e nsledky, je obecn
vznikaj z prvnch udlost, mohou vznikat i jednostrannm prvnm jednnm.

Souvisejc ustanoven:

545, 573, 609 a nsl.

Literatura:
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment, 2008.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I, 2009.
Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 12. vyd., 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009.
Bork: Allgemeiner Teil des brgerlichen Gesetzbuchs, 3. Aufl., 2011.
Flume: Allgemeiner Teil
Rechtsgeschft, 3. Aufl., 1979.

des

brgerlichen

Rechts.

II.

Teil.

Das

Koziol, Welser: Grundriss des brgerlichen Rechts. Band I. Allgemeiner Teil,

Sachenrecht, Familienrecht, 13. Aufl. 2006.
Wolf, Neuner: Allgemeiner Teil des brgerlichen Rechts, 10. Aufl., 2012.

Vznam asu

601
(Vznam asu)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. as jako prvn udlost (1 a 5)

II. as a subjektivn prvo (6 a 10)

III. Nvaznost prv (11 a 14)

Z dvodov zprvy (k 600 a 608):

Ustanoven 601 sleduje stanovit, kdy oprvnn nebo povinnosti vznikaj

nebo zanikaj, spojuje-li se takov vznik nebo znik s uritm dnem. Konstrukce
tzv. "nult hodiny" vak nevyluuje existenci specilnch prav pro zvltn
situace (tak ostatn pro urit ppady i osnova sama).

I. as jako prvn udlost

as m v obanskm prvu obecn znanou relevanci. Mnoh prvn

nsledky se poj k asovmu okamiku i uplynut uritho asovho seku. Prva
a prvn vztahy vznikaj teprve po uritm asovm obdob nebo jsou po urit
dob ukonovny.

Rozhodujc daj, tj. asov okamik je stanoven bu pmo v zkon,

anebo stranami.

Zkonodrce rozliuje mezi relevantnm asovm okamikem a prvn

rozhodujcm asovm obdobm, kter je oznaovno jako lhta ( 605 a nsl.). Z
asovho okamiku a lht vychzej a na nich se zakldaj prvn instituty, jakmi
jsou nap. promlen nebo vydren. Vznam asu spov mimo jin v ochran
dvry a stability prvnch vztah.

as m normativn vznam. V dsledku prvnch institut spojench s

asem se faktick stavy pemuj ve stavy prvn.

Pmo relevantn a spojen s asem a jeho normativnm vznamem je

promlen, vydren a prekluze, ale i doloen asu ( 550), tj. institut, kter slou
k asovmu uren vzniku a zniku nsledk prvnho jednn, kter vak m
reim prvnho jednn, konkrtn podmnek ( 548 a 549).

K odst. 1

II. as a subjektivn prvo

Do komentovanho ustanoven pevzal zkonodrce zsady, na nich je

vybudovn 903 ABGB. Je proto mon dret se existujcho vkladu, kter byl
navc dovozovn naukou (viz vestka, lit. . 2, s. 673, 674), i kdy obdobn
ustanoven v obanskm zkonku . 40/1964 Sb. neexistovalo. Prvem ve smyslu
tohoto ustanoven je teba chpat subjektivn prvo, tedy ve smyslu
Sedlkov(Sedlek, lit. . 1, s. 257), jako legitimaci jak k alob, tak ke vzniku
majetkov vhody garantovan prvnm dem. Nejde ovem jen o majetkov
prva, nbr i jakkoliv subjektivn prva bez jakhokoliv omezen, pokud to
zvltn ustanoven zkona nevyluuje.

Nabv-li se prvo nebo vznik-li povinnost v urit den, vznikaj prvo

nebo povinnost ji potkem tohoto dne. Potkem dne je teba rozumt ji
minimln asov sek po ukonen pedchozho dne. Znamen to, e prvo se
nabv i povinnost vznik bezprostedn po 24.00 hod dne pedchozho.

Naproti tomu ztrta prva nebo znik povinnosti jsou vztahovny ke konci
dne; k tomu dochz ve 24.00 hodin jistho dne.

Vjimkou z takto rigidnho ustanoven je druh vta, kter pro urit

ppady deroguje vznam vty prv. Je tomu tak proto, e existuje speciln
prava reflektujc mj. zkladn zsady obanskho prva a kter stanov uritou
"rozumnou" dobu (viz "obvykl doba" v 602) pro vkon prva i splnn
povinnosti. Tato vslovn vjimka se vak netk vzniku prva a vzniku
povinnosti. Zde plat relativn voln vaha. Pro jej rmec plat zsada dobr vry
a zsada dobrch mrav. Vklad na jejich zklad by ml zamezit zneuit tohoto
pravidla.

Toto omezen plat nejen pro ppady, kdy je okamik (nabyt) prva i
povinnosti stanoven zkonem, ale pedevm pro ppady, kdy je tento asov
okamik uren smlouvou.

K odst. 2

III. Nvaznost prv

elem tohoto ustanoven je odstranit pochybnosti ohledn souvisejcch

prv, prv tak jako i souvisejcch povinnost.

Jedn se o ppad podmnn jedn prvn skutenosti prvn skutenost

druhou (znik a vznik) a otzku jejich vzjemn nvaznosti. Nvaznost znamen
vcnou provzanost dvou subjektivnch prv. K aplikaci tohoto ustanoven dojde
tehdy, jestlie strany tuto zvislost i souvislost nevylou. Vznik jinho prva
me bt podmnn existenc dalch prvnch skutenost.

Toto ustanoven lze, a to nen vslovn upraveno, vzthnout i na vztah

podmnenosti a vzjemn nvaznosti uritch povinnost.

Dsledkem tohoto ustanoven je, e vznik a znik se pekrvaj, nebo k

nim dochz v jedinm okamiku. asov uren tto prvn skutenosti je
stanoveno na konec dne (viz vklad K odst. 1).

Literatura:
Rouek, Sedlek: Koment, IV. dl, 1935, s. 257.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 673, 674.

602
(Obvykl denn doba)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Z dvodov zprvy (k 600 a 608):

Ustanoven 602 vyjaduje zsadu, e m-li bt povinnost splnna - nebo

oprvnn vykonno - v uritm obdob, neplyne z toho povinnost druh strany
bt za tm elem k dispozici cel den, ale jen po tu jeho st, kdy je namst
oekvat jednn dlunka nebo vitele podle ivotnch zvyklost, pop. podle
zaveden praxe stran. Obvyklou denn dobou se rozum i obvykl provozn hodiny

podnikatel, pop. obvykl provozn hodiny rznch instituc. Pokld se za

samozejm, e strany si mohou ujednat i nco jinho.

Vklad:

elem komentovanho ustanoven je ochrana prvnho styku a zamezen

zneuvn prva. Chrn pedevm osoby doten jednajcm. To se tk jak
vkonu prva, tak splnn povinnosti. Respektovn horizontu adresta, resp.
doten tet osoby je vznamn nejen v ppadech dvoustrannch a
vcestrannch prvnch jednn, nbr i v situacch, kdy jsou vkonem prva i
splnnm povinnosti doteny tet osoby.

Nsledky prvnch jednn, a u pi vkonu prva, i splnn povinnosti,

nastvaj, nen-li stanoveno jinak, v okamiku urenm v 601.

Zsady pro jednn jsou stanoveny zkonodrcem tak, e k vkonu prva i

splnn povinnosti by mlo dojt v obvyklou denn dobu, pokud nco jinho
nestanov pedevm smlouva nebo zvyklosti i zaveden praxe stran, ppadn
pokud si to nevynucuj zvltn okolnosti ppadu.

Obvykl denn doba je asovm obdobm, kdy lze s ohledem na povahu

dan innosti potat s legitimnm oekvnm tto innosti druhou stranou i
dotenou tet osobou. V dob vkonu pracovn, zamstnaneck nebo jin
innosti je teba dbt na asov rozvrh pslun osoby nebo instituce.

Zvyklosti, a to nejen obchodn, ale i zvyklosti ve smyslu spoleenskch

norem, mohou s ohledem na povahu vci, sektor lidsk innosti i regionln
pomry stanovit nco jinho. Zvyklosti maj pednost ped asovm urenm
obvykl denn doby.

Zaveden praxe stran je pojem uvan ji v 545 a 565 odst. 2;

znamen uritou ovenou a stranm vyhovujc zkuenost.

tvrtm pravidlem jsou zvltn okolnosti ppadu, kter je teba posuzovat

z hlediska pedvdatelnosti legitimnho oekvn, a tedy na zklad zsady
dobrch mrav a dobr vry.

Souvisejc ustanoven:

570, 573

603
(Uplynut doby)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Z dvodov zprvy (k 600 a 608):

Osnova rozliuje mezi dobami a lhtami. Dobou se rozum asov sek,

jeho uplynutm zanik prvo nebo povinnost bez dalho, ani je poteba pro
vyvoln tohoto prvnho nsledku zvlt projevit vli ( 603). Naproti tomu jako
lhta se oznauje asov sek stanoven k uplatnn prva u druh strany, pop.
u jin osoby, anebo u soudu nebo jinho pslunho orgnu.

Vklad:

Prva a povinnosti mohou bt omezeny zkonem i ujednnm stran.

Zkonodrce pouv vrazu "doba", co je teba chpat jako asov

okamik stanoven pro ukonen uritho asovho obdob. V tomto ppad tedy
zkonodrce nepouv vrazu "lhta", jen m svj vznam pro vkon prv i
pedevm splnn povinnost.

604
(Zmna vitele nebo dlunka)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:

Komentovan prava ve svch dsledcch znamen, e nezle na dvodu

zmny v osob. Ke zmn me dojt na zklad prvnho jednn (smlouvy), i
udlosti (mrt). Je nepodstatn, zda na stran vitele i dlunka existuje pouze
jedin osoba nebo pluralita vitel i dlunk. Ani zmna v tomto smyslu
nehraje roli. Vznam nem ani okolnost, e namsto fyzick osoby nastoup osoba
prvnick.

Komentovan ustanoven m dispozitivn povahu. Nezvislost zmny osoby

vitele nebo dlunka na bhu doby i lhty me bt proto vylouena
ujednnm stran.

Souvisejc ustanoven:

601 a 603

Potn asu

605
(Potn asu)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Pehled vkladu:

I. el a psobnost (1 a 2)

II. Lhta a doba (3 a 6)

II. Potek lhty (7 a 11)

III. Konec lhty (12)

IV. Pojem skutenosti (13)

I. el a psobnost

Prvn vznamn asov obdob (lhty a doby) vyaduj jednotnou a

spolehlivou, logickou a srozumitelnou metodu potn. V obanskm prvu se
obecn rozliuje mezi pirozenm potnm lht a prvnm potnm. Pirozen
potn pon v uritm asovm okamiku a kon v jinm asovm okamiku.
Je-li tak nap. stanovena 20. kvtna v 15 hodin lhta t dn, skon toto asov
obdob 23. kvtna v 15 hodin. Toto potn se vak pouije jen tehdy, pokud si
strany neujednaj nebo zkon nestanov jin zpsob.

Potn asu v obanskm zkonku se vztahuje pouze na skutenosti

spadajc do jeho psobnosti. Obansk zkonk tedy pedepisuje tzv. materiln
lhty a stanov pro n reim, zatmco jin reim existuje pedevm v prvu
procesnm. Ustanoven o potn asu, je m zklady v mskm prvu, bylo ve
sv podstat pevzato z obanskho zkonku . 40/1964 Sb. a je v eskm
prvnm du tradin. Potn asu se toti v zsad se neodliovalo ani v
obanskm zkonku . 141/1950 Sb., kter pevzal pravu rakouskou ( 902
ABGB).

II. Lhta a doba

Na rozdl od pedchoz pravy zkonodrce rozliuje mezi dvma pojmy, a

to mezi dobou a lhtou. "Dobou se rozum asov sek, jeho uplynutm zanik
prvo nebo povinnost bez dalho" (dvodov zprva k 600 a 608 a k 265).
Doba m svj reim upraven v 603, a k zniku prva nebo povinnosti tedy nen
teba dnch projev vle.

Lhtou se naproti tomu rozum "asov sek stanoven k uplatnn vkonu

prva" u pslunho subjektu. Me jm bt jak soukrom osoba, pedevm
druh smluvn strana, tak i osoby tet, ale pedevm soud nebo jin orgn.

Lhta je tedy asov sek, v nm je teba vykonat urit prvo. Tm se

oprvnn brn jeho oslaben (nap. v ppad promlen nebo zniku v ppad
prekluze).

Tak, jak to plat pro celou pravu asu, m i reim pravidel pro potn
asu dispozitivn povahu. Lhty je mon stanovit nejastji ve smlouv a pak se
hovo o lhtch smluvnch. Zkonn lhty se pouij pouze za pedpokladu,
nebyl-li tento aspekt smluvnho vztahu upraven vbec anebo byl upraven
nedostaten. Pirozen potn asu se zejm neuplatn.

II. Potek lhty

Pro uren lht pouv obansk zkonk dny, tdny, msce i roky.
pravu kratch lht obansk zkonk nezn. Reim kratch lht je proto, pokud
si strany nestanov nco jinho, teba podrobit tm pravidlm, je jsou obdobn
zkonnm, platnm pro lhty del. Krat lhty je tedy teba potat od okamiku,
na nj byl stanoven jejich potek, a do okamiku, kdy tato lhta uplyne
(skon). Je-li stanovena hodinov lhta, skon uplynutm 60 minut od okamiku,
na kter byl stanoven jej potek. Potek tto krtk lhty nen tedy stanoven
obdobn, jako tomu je v 605 odst. 1, kdy lhta zane plynout po skutenosti pro
nj rozhodn. Aplikuje se na ni tedy reim podle 608.

Obansk zkonk stanov potek lhty nebo doby (dle jen lhty)
urench podle dn. Takov lhta pon bet dnem, kter nsleduje po dni, v
nm nastala prvn skutenost, kter je pro bh lhty relevantn. To znamen, e
den, kdy skutenost nastala, se do lhty nezapotv.

Naproti tomu zkonodrce neupravil - obdobn jako tomu bylo i v

pedchozch obanskoprvnch pravch vetn ABGB - potek lhty uren
podle let, msc i tdn. Na rozdl od reimu krtkch lht upravench
zvltnm ustanovenm ( 608) je teba v tchto ppadech postupovat analogicky
podle 605 odst. 1. I tyto lhty rozpnajc se do delch asovch obdob proto
zanaj dnem v tdnu, msci i roce, kter nsleduje po skutenosti pro lhtu
relevantn.

Konec lht je upraven pro lhty uren podle tdn, msc nebo let. Lhta
tedy uplyne (konec lhty) dnem, kter se pojmenovnm nebo slem shoduje se
dnem, kter pipad na skutenost, od n se lhta nebo doba potaj. To
znamen, e lhta uplyne dnem, kter se neshoduje s jejm potkem, ale ji o
den dve, tj. dnem, kdy byla dovrena relevantn skutenost.

Vjimku z tohoto pravidla, kter odpovd reimu dn v msci, pedstavuje

posledn vta tohoto ustanoven. Nen-li toti relevantn den v poslednm msci,
kon lhta poslednm dnem toho msce.

III. Konec lhty

prava konce lhty pedstavuje obdobn problm, kter e ustanoven

odst. 1, avak "v opanm gardu". Komentovan ustanoven toti neobsahuje
pravu konce lhty stanoven podle dn. Proto je tu teba postupovat obdobn
(analogicky) jako v ppad potku lhty a stanovit konec lhty ve dni, ve kterm
byla dovrena skutenost, je je pro lhtu relevantn.

IV. Pojem skutenosti

Pojem skutenosti sice nen prvem vymezen, lze jej vak vymezit tak, e
se v souladu s obanskm zkonkem vztahuje na prvn jednn a prvn
udlosti, tj. je teba jej chpat podle oznaen hlavy V ve smyslu "prvn
skutenosti". V uritch ppadech, i kdy patrn zdkavch, me jt o
skutenost trvajc, kter me bt dovrena a po urit dob. Za tohoto stavu
se klade otzka, zda je pro potek lhty rozhodujc zatek takov skutenosti
anebo jej dovren. Slovnm vkladem 605 odst. 1 lze dospt k zvru, e
relevantn bude okamik dovren tto skutenosti, tj. nap. v ppad prvnho
jednn jeho perfekc, v ppad prvn udlosti (nap. zemtesen) jejm
ukonenm.

606
(Lhta uren podle msc)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:
K odst. 1

Toto ustanoven, k nmu teorie i praxe dosply ji vkladem obanskho

zkonku . 40/1964 Sb. (vestka, lit. . 1, s. 675), je pevzato z ustanoven 902
odst. 3 ABGB, a tak se dopluje pedchoz prava v 122 odst. 1 ob. zk. .
40/1964 Sb. Polovinou msce se rozum 15 dn a stedem msce je jeho 15.

den. Jde o typickou prvn fikci, nebo toto ustanoven plat i v msci noru, kter
m zpravidla 28, nanejv 29 dn.

K odst. 2

I k een pedepsanmu v tomto ustanoven dospla ji nauka (vestka, lit.

. 1, s. 675). U lhty, kter byla urena na jeden nebo vce msc a st msce,
se postupuje tak, e se st msce pot naposled. Tak nap. pi potn lhty
uren jeden a pl msce je teba postupovat tak, e se pot nejprve pslun
poet msc (jeden) a pak zane bet polovina msce, tj. 15 dn.

607
(Den pracovnho klidu a svtek)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.

Z dvodov zprvy (k 600 a 608):

Z dosavadn pravy se navrhuje pevzt s nktermi upesnnmi pravidla

pro potn asu. Navren ustanoven 607 se tk vslovn jen lht, protoe
pro potn dob se neuplatn: je-li nap. ujednna doba njmu do uritho dne a
je-li tmto dnem nedle, neprodluuje se njem do nejbliho nsledujcho
pracovnho dne. Nov se navrhuje stanovit, jak se potaj lhty stanoven v
asovch jednotkch kratch, ne jsou dny: je-li nap. stanovena lhta v dlce 48
hodin, nejde o lhtu dvou dn a pot se jinak.

Vklad:

Zkonodrce zde pebr pravu ji existujc v 902 odst. 2 ABGB a 122

odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb. M-li tedy lhta konit v sobotu, nedli nebo
svtek, tj. v den pracovnho klidu (zkon . 245/2000 Sb., kter oznauje sttn a
ostatn svtky jako dny pracovnho klidu), je posledn den lhty nejbli pracovn
den po tomto dni nsledujc. Pracovn den je teba chpat jako den prce pro
vtinu obyvatelstva (nikoliv tedy tak, e by se jm chpal nap. pracovn den v
turnusovm reimu).

Nsleduje-li za sebou vce dn pracovnho klidu, pesouv se posledn den

lhty a na prvn pracovn den.

Ode dne pracovnho klidu je teba odliovat vznamn dny ( 4 odst. 2 zk.
. 245/2000 Sb.), kter jsou pracovnmi dny.

Souvisejc pedpisy:

zk. . 245/2000 Sb., o sttnch svtcch, o ostatnch svtcch, o

vznamnch dnech a o dnech pracovnho klidu

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment, sv. I,
2. vyd., 2009, s. 675

608
(Velmi krtk lhty)
prof JUDr. Lubo Tich, CSc.
Vklad:

Pravidlo zakotven v tomto ustanoven se li od obecnho pravidla

stanovenho v 605 odst. 1 ohledn potku lhty, resp. v 605 odst. 2, pokud
jde o konec lhty i doby.

el komentovan prvn pravy je zejm. asov jednotky, v nich je

lhta i doba urena, jsou svoj dlkou natolik krtk, e urovat potek lhty i
doby nem valn smysl. Proto je nap. pro toto uren rozhodujc hodina, i
dokonce krat asov jednotka. Mohlo by zpsobit i chaos, jestlie by lhta
ponala a od okamiku, kterm je stanoven potek i konec takto uren lhty
i doby.

Dl 3
Promlen a prekluze

Oddl 1
Promlen

Pododdl 1 Veobecn ustanoven

609
(Hmotnprvn nsledek promlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k promlen (1)

II. K tzv. hmotnprvnmu aspektu uplynut promlec lhty (2 a 5)

Z dvodov zprvy:

Platn prava promlen ( 100 odst. 1 ob. z., 388 odst. 1 obch. z.) stav
na pstupu, e proml-li se prvo, soud je k nmitce dlunka nepizn. Le tento
aspekt je jen dl; navc se tm e otzka, jak se m k promlenmu prvu
zachovat veejn moc. Z hlediska soukromho prva je podstatn, e dlunk nen
povinen plnit. Obdobn pstup maj nap. nmeck obansk zkonk nebo nvrh
veobecnho referennho rmce ( 214 BGB, l. III-7:501 DCFR). Proml-li se
prvo, dlunkova povinnost k plnn zanik, jeho oprvnn plnit zstv.

Z toho dvodu nvrh stav do ela pravy promlen dv prvn pravidla.

Za prv, e pokud prvo nebylo vykonno v promlec lht, proml se a dlunk
nen povinen plnit. Za druh, e pokud dlunk plnil po uplynut promlec lhty,
neme poadovat, aby mu plnn bylo vrceno.

Zkonn ustanoven platnch soukromoprvnch pedpis pouvaj vraz

"lhta" a "doba" vcelku libovoln. V souvislosti s promlenm se platn obansk
zkonk - obdobn jako jeho pedchdce z r. 1950 - ustlil na vrazu "promlec
doba". Stejn vraz zvolil i obchodn zkonk a pod vlivem obanskho zkonku i
nov zkonk prce. Naproti tomu nkdej zkonk mezinrodnho obchodu (zk.
. 101/1963 Sb.) i star zkonk prce znaly promlec lhtu. Nvrh dsledn
rozliuje prvn vznam lhty a doby. Lhtou je as vymezen urit osob, aby si
projevem vle zachovala vlastn prvo. V ostatnch ppadech jde o dobu. Oboje
se dsledn rozliuje, tud se v osnov setkme se zrun dobou, s vpovdn
dobou, s dobou prodlen, ale se lhtou promlec, prekluzivn, akceptan apod.
Pak dv smysl i pravidlo 122 odst. 3 platnho obanskho zkonku, kter
pevzala. Pipadne-li konec lhty na sobotu, nedli nebo svtek, pak se lhta
prodluuje a do nejble nsledujcho pracovnho dne tak, aby jet v tomto dni
bylo mon prvn jednat. Pipadne-li na sobotu, nedli nebo svtek konec doby,
nen dvod jej bh prodluovat.

I. Obecn k promlen

elem promlen je jednak stimulovat subjekty k vasnmu vykonn

subjektivnch obanskch prv (pohledvek), jednak elit tomu, aby dlunci
nebyli ohledn svch povinnost vystaveni po asov neuritou dobu
donucujcmu zkroku (tzv. vynutitelnosti ze strany soud). Tm institut promlen
v souladu s poadavkem prvn jistoty brn existenci dlouhotrvajcch
obanskch subjektivnch prv a jim odpovdajcch povinnost (III. S 21/02).

II. K tzv. hmotnprvnmu aspektu uplynut promlec lhty

Ustanoven 609 vystihuje hmotnprvn aspekt uplynut promlec lhty.

Po uplynut promlec lhty dlunk nen povinen promlen zvazek splnit, avak
dojde-li z jeho strany k plnn, nejde o plnn bez prvnho dvodu (indebite),
nebo dluh jako takov trv, by v prvem nevynutiteln (naturln) form (NS 28
Cdo 1358/2008). Pitom nehraje roli, zda si dlunk v okamiku plnn
uvdomoval, e prvo je promleno i nikoliv.

Hmotnprvn povinnost dlunka plnit zanik ji uplynutm promlec

lhty, nikoliv a tm, e dlunk vznese nmitku promlen v soudnm zen, kter
se tk promlen pohledvky. Pokud vak dlunk v pozdjm soudnm zen
svho prva vznst nmitku promlen nevyuije a nsledkem tto skutenosti
soud alob vyhov, ustanoven 609 se neuplatn. Novm prvnm dvodem pro
plnn dlunka se toti stane samotn soudn rozhodnut ( 640).

Skutenost, e prvo nebylo vykonno v promlec lht, m krom zniku

nroku vitele vi dlunkovi rovn za nsledek, e k uznn zvazku me
dojt jen prohlenm uinnm v psemn form ( 2053). Za uznn zvazku se
po uplynut promlec doby u nepovauje placen rok ohledn stky, z n se
roky plat, ani sten plnn dluhu, z nho lze usuzovat, e dlunk tmto
plnnm fakticky uznv i zbytek dluhu ( 2054 odst. 3).

Dokud se prvo nestalo dosplm (splatnm), ppadn pokud je prbn

a bez pekek realizovno (nap. vkon vcnho bemene), nepichz jeho
promlen v vahu.

Souvisejc ustanoven:

610 a 653, 654, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

330 zk.,

148 daovho du,

106 odst. 3, 108 odst. 4 spr. du,

20, 76 odst. 1 psm. f) zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch

Judikatura:
Za zklad projednvan vci, o nm me soud rozhodnout mezitmnm
rozsudkem, je nutno povaovat i otzku, zda nrok nen promlen, byla-li
uplatnna nmitka promlen.
(NS Pls 6/67)

Jestlie dlunk neuvede pi plnn dluhu, kter z vce dluh chce plnit,
uhrad se dluh nejdve splatn, i kdyby byl promlen. V takovm ppad se u
dlunk neme nsledn dovolat nmitky promlen.
(KS Brno 16 Co 579/87, Rc 13/90)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1937.
Steiner: Zkladn otzky obanskho prva procesnho, 1981, s. 201.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Halouzka: Nkolik poznmek k problematice aloby v pomru k prvu
hmotnmu a procesnmu. Pk, 1974, . 12.
Peliknov: vaha o nkterch otzkch promlen a o vkladu zkonnch
ustanoven. Prvn zpravodaj, 2008, . 12.
Svoboda: Nmitka promlen jako procesn institut. PrRo, 2012, . 8.
vestka: Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Pk, 1965, . 8.

610
(Procesn aspekt promlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Nmitka promlen jako procesn prvn jednn (1 a 2)

II. Doba ke vznesen nmitky promlen (3 a 6)

III. Staven bhu promlec lhty (7)

IV. Vliv promlen na vykonvac zen (8 a 9)

V. Neinnost nmitky promlen (10 a 12)

VI. Zdnliv prvn jednn (13 a 17)

Z dvodov zprvy:

V prvm odstavci se z platnho prva ( 100 odst. 1 ob. z., 388 odst. 1
obch. z.) pejm prvn pravidlo, podle nho soud pihldne k promlen, jen
pokud dlunk vznese nmitku promlen. Protoe nov obansk zkonk opout
obecn zkaz vzdn se jakhokoli prva, kter me vzniknout teprve v
budoucnosti (platn obansk zkonk, jak plyne z 574 odst. 2 ve spojen s 39
ob. z. a z 40a ob. z. a contrario) sth poruen takovho zkazu absolutn
neplatnost), navrhuje se v tto souvislosti vylouit monost dlunka vzdt se
uplatnn nmitky promlen pedem. Stejn pstup m nap. obansk prvo
Rakouska ( 1502 ABGB), vcarska (l. 141 obliganho prva) nebo Polska (l.
119 polskho obanskho zkonku), jako i nkter dal zahranin pravy.
Navrhuje se tud stanovit, e se nepihl k dlunkovu projevu, kterm se
dlunk vzd pedem prva uplatnit nmitku promlen. Dsledkem toho je, e se
dlunk bude moci vzdt prva vznst nmitku a pot, co mohl promlen
namtnout poprv, tedy a po uplynut promlec lhty.

Druh odstavec pejm z platnho prva obsah 107 odst. 3 ob. z. Bylo-li
plnno podle neplatn smlouvy nebo podle smlouvy, kter byla uzavena jen

zdnliv, anebo bylo-li plnno ze zvazku poslze zruenho, vznik stranm

povinnost vrtit si vzjemn plnn, kter si mezitm poskytly. Vzhledem k tomu,
e k plnn a protiplnn me dojt v rznm ase, me dojt i k promlen
pohledvky jedn ze stran, zatmco protipohledvka druh strany zstane jet
vymahateln. Stejn situace me nastat i pi platnm pevodu vlastnickho
prva: je-li smlouva neplatn, zstv prodvajcmu vlastnick prvo, me se
domhat vindikace a toto jeho prvo se nepromluje, zatmco prvo kupujcho na
vrcen kupn ceny ano. Ustanoven 107 odst. 3, jak znmo, v platnm
obanskm zkonku dlouho chyblo. Praktick obte s tm spojen vyeila
nejprve judikatura. Konkrtn lo o stanovisko obanskoprvnho kolegia
Nejvyho soudu ve zprv Cpj 34/74 ze dne 28.3.1975 (R 26/75, s. 275).
Nejvy soud dospl k zvru, e alob prodvajcho na vrcen prodan vci
by soud "mohl vyhovt jen tehdy, kdyby ve vroku rozsudku mohl vyjdit
synalagmatick zvazek obou astnk neplatn i zruen smlouvy k vrcen
plnn obou stran." Odpovdajc prvn pravidlo bylo do zkona zaazeno novelou
. 131/1982 Sb.

K odst. 1

I. Nmitka promlen jako procesn prvn jednn

Ustanoven 610 odst. 1 zdrazuje tzv. procesn aspekt uplynut

promlec lhty - k zeslaben prva, k nmu podle pedpis hmotnho prva ji
dolo nsledkem uplynut promlec lhty, soud pihldne jen k nmitce dlunka
uskutenn bhem zen, jeho pedmtem je promlen zvazek. Nmitka
promlen je jednostrannm procesnm prvnm jednnm (procesn obranou)
astnka - dlunka, k nmu dlunk zskv oprvnn pot, dolo-li k promlen
jeho zvazku. Vzhledem k tomu, e nmitka promlen je v 610 odst. 1 vnmna
jako druh procesn obrany, mus bt adresovna soudu. Soud poslze zabezpe,
aby se kon nmitky promlen dostal do dispozice vitele, aby ml inky jak ve
vztahu k soudu, tak vi viteli ( 41 odst. 3 o. s. .). Dvodnost nmitky
promlen soud zkoum ve vztahu k nroku uplatnnmu alobou. Nen
vznamn, jak astnci nrok kvalifikovali po prvn strnce a z jakch prvnch
dvod byla nmitka promlen vznesena. Z procesn povahy nmitky promlen
vyplv, e dlunk (zpravidla alovan) m dkazn bemeno, povinnost tvrzen a
povinnost dkazn k nmitce promlen, tj. mus uvst vechny okolnosti
promlen prva (e uplynula prvnm pedpisem pesn vymezen doba, ve
kter alobce sv prvo nevykonal).

Soud ani v rmci sv pouovac povinnosti o hrozcm nespchu ve sporu

( 118a odst. 1 a 3 o. s. .) nen oprvnn dlunka upozornit na monost
vznesen nmitky promlen. Pouovac povinnost soudu neslou k tomu, aby byl

astnk nabdn k uskutenn hmotnprvnho jednn v jeho prospch, kter

dosud nebyl uinn (III. S 104/96).

II. Doba ke vznesen nmitky promlen

Prvo uplatnit nmitku promlen se nepromluje. Nmitku promlen je

mon uplatnit pouze v ji probhajcm soudnm zen - v tom se li nap. od
nmitky zapoten, kter me bt uskutenna i mimo rmec soudnho zen.
Pestoe nmitku promlen lze vznst po celou dobu soudnho sporu, nen mon
ji opt o nov (tedy dosud netvrzen nebo neprokzan) skutenosti a dkazy,
jestlie ji podle procesnch pedpis dolo k tzv. koncentraci zen (NS 32 Cdo
4291/2007, NS 32 Odo 879/2002). Koncentrac zen se rozum nastolen
skutkovho a dkaznho "stop stavu" k uritmu okamiku zen, kter
astnkm znemouje do zen vnet dal skutenosti a dkazn nvrhy. V
souasnosti ke koncentraci dochz v souvislosti se skonenm prvho nebo
ppravnho jednn ( 118b odst. 1, 114c odst. 5 o. s. .) a pot opt
okamikem vyhlen rozsudku soudem prvho stupn ( 119a odst. 1 o. s. .).

Nmitku promlen lze za ve uvedench podmnek vznst do doby

rozhodnut o odvoln do rozhodnut ve vci sam. Toto pravidlo se neuplatn, je-li
meritorn rozhodnut natolik specifick, e ze sv povahy dodaten uplatnn
nmitky promlen vyluuje. Jestlie soud vynese pi splnn zkonnch podmnek
danch 153a nebo 153b odst. 1 o. s. . rozsudek pro uznn nebo zmekn,
alovan se neme po jeho vyhlen s spchem dovolat nmitky promlen.
Podmnky pro vydn rozsudku pro zmekn toti v danm ppad byly splnny a
rozsudek nespov na nesprvnm prvnm posouzen vci. Bylo-li zen ped
soudem prvho stupn ukoneno meritornm rozhodnutm, vi nmu nen
odvoln ppustn (rozsudek v tzv. bagatelnch sporech dle 202 odst. 2 o. s. .,
usnesen o schvlen smru dle 99 o. s. .), je mon vznst nmitku promlen
jen do doby vyhlen rozhodnut. V ostatnch ppadech je teba nmitku
promlen vznst v rmci zahjenho odvolacho zen. Nmitka promlen mus
odvolacmu soudu dojt do doby, ne soud o odvoln rozhodne.

Nmitku promlen je mon uplatnit nikoli pouze jako obranu vi

konkrtnmu poadavku alobce, ale i vi urovac alob, jej podstatou je
promlen prvo. Jestlie na stran alovan existuje tzv. nerozlun procesn
spoleenstv (alob lze vyhovt nebo ji zamtnout pouze ve vztahu ke vem
alovanm), soud alobu zamtne, i kdy nmitku promlen vznese jen jeden za
alovanch. Nap. smuje-li aloba na uren relativn neinnosti smlouvy vi
vcero alovanm, posta, kdy nmitku promlen dvodn uplatn jen jeden ze
alovanch. Naopak nmitka promlen uplatnn v zen toliko ruitelem se
nevztahuje automaticky tak na dlunka. Dlunk a ruitel toti nejsou

nerozlunmi spolenky ve sporu. Uplatnnm prva u soudu se stav bh

promlec doby pouze ve vztahu k osob, vi n se toto zen vede.

Nmitku promlen me podle stvajc judikatury vznst i vedlej

astnk ( 93 odst. 3 o. s. .), a to ve prospch astnka, na jeho stran ve
sporu vystupuje (NS 25 Cdo 539/2008). Takov vklad nen v souladu s dikc
610 odst. 1, podle n nmitku promlen me vznst jen dlunk, nikoli jeho
podporovatel. Vychz-li se vak z koncepce, e nmitka promlen (na rozdl od
samotnho uplynut promlec lhty - viz 609) je nikoli prvotn hmotnprvnm
jednnm, ale procesn obranou, kter nle ktermukoliv astnku zen, tedy i
vetn vedlejho astnka, je teba ve uvedenou judikaturu respektovat.

III. Staven bhu promlec lhty

Promlec lhta se stav, jakmile byla u soudu podna aloba ( 648), a to

pouze ve vztahu k astnkm zen (II. S 182/01). Bh promlec doby tkajc
se prva astnka, kter pistoupil do zen na stran alobce, se stav dnem,
kdy byl soudu doruen souhlas tohoto astnka se vstupem do zen (NS 32 Odo
1387/2004). Zmnn pravidlo dopad na nov astnky zen, kte nejsou
procesnmi nstupci dosavadnch astnk ( 92 o. s. .). Neuplatn se vak v
situacch procesnho nstupnictv dle 107 a 107a o. s. . (NS 25 Cdo
2652/2007). Zmna v osob dlunka nebo vitele toti nem na bh promlec
doby vliv, nestanov-li zkon nco jinho (viz nap. 643). V ppad, e soud s
novm astnkem zen jedn na zklad nesprvnho rozhodnut o zmn
astnk ( 92 o. s. .), akoliv ml vynst usnesen o procesnm nstupnictv (
107a o. s. .), soud pi posouzen dvodnosti nmitky promlen vychz ze
zvru, e prvo bylo uplatnno proti novmu alovanmu (procesnmu nstupci)
dnem zahjen zen. Chtl-li nov alovan takovmu nsledku zabrnit, ml
vyut svho prva podat odvoln do nekorektnho usnesen.

IV. Vliv promlen na vykonvac zen

Soud pi nazen exekuce nezkoum, zda je pohledvka promlena, tedy

zda nvrh na nazen vkonu (exekun nvrh) byl podn po uplynut promlec
lhty stanoven pro uplatnn prva pisouzenho exekunm titulem (NS Cpj
159/79). Vjimen, jestlie se povinn o exekuci dozv v dob od podn nvrhu
na jej nazen do doby rozhodnut o tomto nvrhu a dvodn namtne promlen
vymhan pohledvky, soud nvrh na nazen exekuce zamtne. Soud nad
vkon rozhodnut (nebo exekutor zahj exekuci) i tehdy, kdy povinn uplatn
nmitku promlen, avak z obsahu spisu v dob rozhodovn o nvrhu na

nazen exekuce nen zcela zejm, e je vykonvan plnn promleno. Nmitku

promlen toti me vznst povinn a pot, co bylo vykonvac zen zahjeno.

V ppad, e nmitka promlen byla vznesena v rmci vykonvacho

zen, je exekun soud pi posouzen otzky, zda dolo k promlen prva
piznanho exekunm titulem, vzn hmotnprvnm posouzenm prvnho
vztahu mezi astnky nalzacm soudem. Je tomu tak proto, e exekun soud
nen nalzacm soudem, a proto mus respektovat i hmotnprvn dvod, pro
kter byla vykonvan povinnost uloena, jestlie tento dvod alespo z
odvodnn exekunho titulu vyplv.

K odst. 2

V. Neinnost nmitky promlen

Ustanoven 610 odst. 2 navazuje na 107 odst. 3 ob. zk. . 40/1964

Sb., kter sdloval, e jsou-li astnci neplatn nebo zruen smlouvy povinni
vzjemn si vrtit ve, co podle n dostali, pihldne soud k nmitce promlen
jen tehdy, jestlie by i druh astnk mohl promlen namtat. Smyslem normy je
zabezpeit navrcen pedanch hodnot pro ppad, e k plnn z neplatnho
nebo zruenho zvazku mezi astnky dolo v rzn dob, ppadn se jedn o
poskytnut promlitelnho plnn oproti plnn, kter se nepromluje. Tak je tomu
v ppad, e dojde k pedn vci vlastnkem na zklad neplatn nebo pozdji
zruen kupn smlouvy. Stoj-li proti sob dv prva na penit plnn, tedy dv
promliteln prva, ustanoven 610 odst. 2 nelze pout (NS 33 Odo 773/2002).
Norma uveden v 610 odst. 2 se vyuije jen tehdy, kdy na zklad smlouvy
nkter ze smluvnch stran nco obdrela. Zrove plat, e astnk neplatnho
nebo zruenho smluvnho vztahu neme uplatnit nmitku promlen, je-li
plnn, kter on sm poskytl, promliteln (nap. penze), avak plnn poskytnut
druhou stranou promliteln nen (vc pedan). K neinn vznesen nmitce
promlen soud pihldne z edn povinnosti.

Systematick zaazen 610 odst. 2 mimo rmec norem tkajcch se

promlen bezdvodnho obohacen reaguje na skutenost, e ji poskytnut
plnn z neplatn nebo zruen smlouvy podle nov pravy me, avak nemus
bt bezdvodnm obohacenm, kter je teba vracet ( 621). Prv tyto nov
limity podstatn zuuj dosah 610 odst. 2.

Pravidlo 610 odst. 2 omezujc prvo na uplatnn nmitky promlen

dopad na situace, kdy dolo k plnn z neplatn smlouvy, a dle na zvazky, je
byly "zrueny". Pod pojem zruenho zvazku je teba podadit nejen znik
zvazku na zklad prvnho jednn, ale i ukonen zvazku bez vypodn ji
poskytnutho plnn, k nmu dolo na zklad prvn udlosti. Ke "zruen"
zvazku ve smyslu 610 odst. 2 tedy dochz nejen odstoupenm od smlouvy (
2001 a nsl.), ale i nslednou nemonost plnn ( 2006 a nsl.), ppadn smrt
dlunka nebo vitele, je-li s touto skutenost spojen znik zvazku. Tak
odstoupenm od smlouvy se cel zvazek zruuje od potku, ovem s vraznmi
vjimkami definovanmi zkonem ( 2004, 2005). V ppad dodaten
nemonosti plnn, ppadn zniku zvazku pro smrt dlunka nebo vitele,
dochz k tmu efektu, ovem s tm, e smluvn prva a povinnosti zanikaj, jen
plyne-li z povahy zvazku nebo z elu smlouvy, kter byl stranm pi uzaven
smlouvy znm, e plnn zbytku zvazku nem pro vitele hospodsk vznam.
Nen-li tomu tak, zanik smluvn zvazek od potku jen co do dosud nesplnn
sti ( 2007), dosud poskytnut plnn se tedy nestv bezdvodnm
obohacenm.

VI. Zdnliv prvn jednn

Pravidla zakotven v 610 odst. 2 se uplatn i v ppad tzv. zdnlivho

prvnho jednn. Za zdnliv zkon pokld takov prvn jednn, kter vbec
nebylo projevem vle jednajc osoby ( 551), ppadn jednn, kter zjevn
nebylo mnno vn ( 552), nen urit a srozumiteln ( 553).

Zdnliv prvn jednn je od svho potku neinn. S vjimkou

zdnlivho prvnho jednn se vadn prvn jednn pokld za zvazn, dokud
se jeho neplatnosti astnk nedovol ( 574 a nsl.). V tomto kontextu je teba
vykldat dosavadn judikaturu, je pojednv o promlen plnn poskytnutho z
absolutn neplatnch prvnch jednn. Proto lze uzavt, e k bezdvodnmu
obohacen od samho potku jeho uskutenn dochz jen v ppadech tzv.
zdnlivho prvnho jednn, nikoli v ppad neplatn uzavench smluv.
Neplatnosti smlouvy je toti teba se dovolat ( 586). Teprve v tomto okamiku
vznikne ppadn povinnost vrtit si vzjemn plnn z titulu bezdvodnho
obohacen, nebo jeho prvn dvod dodaten odpadl ( 2993; pozor vak na
2997 odst. 1). I tehdy, kdy soud zcela vjimen vyuije svho prva pihldnout
k neplatnosti prvnho jednn i bez nvrhu ( 588), nem se za to, e k
bezdvodnmu obohacen dolo ji v okamiku plnn, ale a od chvle, kdy se ze
soudnho rozhodnut stane zejm, e astnci nadle nemaj bt neplatnou
smlouvou vzni. Promlec lhta k vydn bezdvodnho obohacen z neplatn
smlouvy vznik a k okamiku uplatnn jej neplatnosti u toho, jemu bylo
plnno. Tot plat pro plnn, je bylo poskytnuto ze zruen, avak pvodn

platn smlouvy. I zde bezdvodn obohacen (odpadnutm dvodu, pro kter bylo
plnno) vznik k okamiku zruen tto smlouvy, nap. odstoupenm).

Z ustanoven 2004 odst. 2 a 3, 2005 odst. 1 a 2 a z 2007 vyplv, e

dolo-li ped zruenm smlouvy k stenmu plnn, nen mon na toto plnn
dodaten (po zruen smlouvy) pohlet jako na plnn poskytnut bez prvnho
dvodu, pokud toto sten plnn mlo pro vitele hospodsk vznam.
Dopad ustanoven 610 odst. 2 je tedy podstatn u ne pedchozho 48 odst.
2 ob. zk. . 40/1964 Sb. Bez vraznjho zkreslen lze uzavt: inky
odstoupen od smlouvy pi stenm plnn se v obanskm zkonku . 89/2012
Sb. posuzuj ex nunc (tedy ve stavu plnn k okamiku odstoupen), a nikoli ex
tunc (m se za to, e smlouva nebyla nikdy uzavena), a to vetn ppadn
monosti uplatnit promlen. Takov pojet se bl prav 349 a nsl. obch. zk.

Dopad 610 odst. 2 je omezen i tm, e v ppad prvnho jednn, je

bylo skutenm projevem vle konajcho, avak je neurit nebo nesrozumiteln,
me tato vada konvalidovat tm, e projev vle bude mezi stranami dodaten
vyjasnn. Dojde-li ke konvalidaci, hled se na pvodn neurit nebo
nesrozumiteln prvn jednn jako na bezvadn od samho potku ( 553).
Prvo na navrcen plnn z neuritho nebo nesrozumitelnho jednn (vetn
ppadn aplikace 610 odst. 2) proto trv jen do doby, ne bude obsah projevu
vle vyjasnn.

Pokud se domh vrcen vci ze zdnliv uzaven kupn smlouvy vlastnk

tto vci, nejedn se prvotn o alobu na vydn plnn poskytnutho bez
prvnho dvodu, ale o alobu vlastnickou. Prvo na vrcen vci se v takovm
ppad nepromluje. Plnnmi, kter jsou si jej astnci povinni vydat, jsou ze
strany prodvajcho pevod vlastnictv a ze strany kupujcho zaplacen kupn
ceny. Prv k takto vymezenmu plnn se vztahuje ustanoven 610 odst. 2. Na
nmitky promlen smujc proti nrokm, kter s tmito zvazky souvisej
(nap. nrok osoby vydvajc pedmt bezdvodnho obohacen na nhradu
nklad, kter na nj po dobu jeho uvn vynaloila), je aplikovat nelze.

Souvisejc ustanoven:

551 a nsl., 609 a 653, 654, 2001 a 2007, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

 41 odst. 3, 101, 118b odst. 1, 114c odst. 5, 205a, 211a o. s. .,

148 daovho du,

106 odst. 3, 108 odst. 4 spr. du,

20, 76 odst. 1 psm. f) zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch

Judikatura:

K odst. 1
Pro uren, podle jakho prvnho pedpisu se v souzen vci bude
posuzovat promlec lhta k vymoen prva piznanho pravomocnm
rozhodnutm soudu, je podstatn, podle jakho prvnho pedpisu byl posuzovn
prvn vztah mezi astnky v nalzacm zen. Rozhodnut soudu, pop. jinho
orgnu v nalzacm zen, kter tvo exekun titul, je definitivn a v prbhu
exekunho zen ji neme vzniknout spor ohledn materilnho nroku,
stanovenho exekunm titulem. Exekun orgny i soudn vykonavatel pouze
realizuj exekun titul, ani by mohly pezkoumvat nebo provovat jeho vcnou
sprvnost. Obsahov nesprvn rozsudek, kter je v rozporu se skutenmi
hmotnprvnmi pomry, je pro exekun orgny, stane-li se exekunm titulem,
stejn zvazn jako rozsudek vcn sprvn, odpovdajc hmotnprvnm
pomrm.
(NS 20 Cdo 2431/2010, Rc 49/12)
Nmitku promlen lze vznst a bhem zen, jeho pedmtem je prvo,
jeho se promlen tk.
(NS 20 Cdo 47/2006)
Dvodnost nmitky promlen soud zkoum ve vztahu k nroku
uplatnnmu alobou. Nen podstatn, jak astnci nrok kvalifikovali po prvn
strnce a s jakm prvnm odvodnnm byla nmitka promlen vznesena.
(NS 29 Odo 162/2003, Rc 13/05)
Prvo uplatnit nmitku promlen se nepromluje.
(NS 29 Cdo 2860/2000)

Jestlie dlunk neuvede pi plnn dluhu, kter z vce dluh chce plnit,
uhrad se dluh nejdve splatn, tebae by mohl bt i promlen. V takovm
ppad se u dlunk neme nsledn dovolvat s spchem promlen dluhu,
na kter bylo plnno uvedenm zpsobem.
(KS Brno 16 Co 579/87, Rc 13/90)

K odst. 2
Jestlie mezi astnky nevznikl synallagmatick (vzjemn) zvazek, nebo
kupujc sice uhradil kupn cenu, ale vlastnick prvo na nj z prodvajcho
nepelo nap. proto, e kupn smlouva byla neplatn, nevznik kupujcmu
povinnost prodvajcmu cokoli vydat, a kupujc se proto neme spn ani
dovolvat aplikace ustanoven 107 odst. 3 ob. zk. (nyn 610 odst. 2 - pozn.
aut.).
(NS 32 Odo 1142/2004)
Je-li pedmtem neplatn njemn smlouvy vc, je njemce povinen vydat
majetkov prospch, kter zskal uvnm vci, a pronajmatel prospch nabyt
zaplacenm
njemnho.
Tyto
povinnosti
jsou
povinnostmi
vzjemn
podmnnmi. Povinnost njemce vrtit (vydat) pronajmateli vc, kterou uval
na zklad neplatn smlouvy, nen povinnost vzjemn podmnnou povinnost
pronajmatele vrtit njemci hradu (njemn), kter pronajmateli podle takov
smlouvy zaplatil za uvn vci.
(NS 29 Odo 951/2003, Rc 37/07)
Ustanoven 107 odst. 3 ob. zk. (nyn 610 odst. 2 - pozn. aut.) m
pouze na ty ppady synallagmatickch zvazk, kdy na jedn stran stoj prvo,
kter se promluje, a na druh stran prvo nepromliteln, tedy ppady, kdy
oproti sob stoj prvo na vydn penitho plnn vi vlastnickmu prvu, tedy
jedinmu majetkovmu prvu, kter se podle obanskho zkonku nepromluje.
(NS 32 Odo 885/2003)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Steiner: Zkladn otzky obanskho prva procesnho, 1981, s. 201.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vank: Neoprvnn majetkov prospch, 1987, s. 140 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Halouzka: Nkolik poznmek k problematice aloby v pomru k prvu
hmotnmu a procesnmu. Pk, 1974, . 12.
Peliknov: vaha o nkterch otzkch promlen a o vkladu zkonnch
ustanoven. Prvn zpravodaj, 2008, . 12.
Svoboda: Nmitka promlen jako procesn institut. PrRo, 2012, . 8.
vestka: Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Pk, 1965, . 8.
Zlmal: K promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen. BA, 2005,
. 2.

611
(Pedmt promlen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem majetkovho prva (1 a 4)

II. Systematicky k problmu s promlenm prva uskutenit jednostrann

prvn jednn (5 a 8)

III. Procesn prvn jednn (9)

IV. Promlen vedlejch zvazk (10 a 13)

V. Promlen spolench zvazk (14)

Z dvodov zprvy:

Nvrh pejm zsadu platnho prva ( 100 odst. 2 ob. z., vta prvn),
podle n se promluj majetkov prva, ledae zkon o nkterch z tchto prv
vjimen stanov, e promlen nepodlhaj. Do ustanoven je doplnno prvn
pravidlo vztaen k nemajetkovm (osobnm) prvm vychzejc ze zsady
opan. Osobn prva se nepromluj, ledae zkon vjimen stanov, e
podlhaj promlen.

I. Pojem majetkovho prva

Majetkovm prvem se rozum oprvnn disponovat s hodnotou

ocenitelnou penzi (s tzv. jmnm). Majetkov prva se z pohledu 611 dl na
nepromliteln a promliteln. Nepromlitelnmi prvy jsou prvo vlastnick a
dal zkonem vyjmenovan vcn prva souvisejc s vlastnickm prvem (
614), dle co do zkladu i prva na ochranu osob ( 612) a na vivn ( 613).
Mezi nepromliteln prva je teba zaadit i prvn jednn, kter stoj na pomez
hmotnho a procesnho prva a na kter pro jejich specifinost nedopadaj
ustanoven 609 a nsl. (prvo podat alobu, prvo uplatnit nmitku promlen).

Majetkovm prvem, je se promluje, je pedevm majetkov hodnota

sama o sob (penit plnn, jako je nap. prvo vitele na zaplacen pjky).
Penitm plnnm je i psluenstv pohledvky, zejmna rok, rok z prodlen,
nklady spojen s uplatnnm pohledvky ( 513). Za vkon majetkovho prva v
irm smyslu vak judikatura pokld i prvn jednn, kter sama o sob
nevedou k pmmu prosazen konkrtnho majetkovho prva, avak jsou
nezbytnm pedpokladem jeho dal realizace. Proto jurisprudence uzavr, e se
promluje nap. prvo vitele poskytnout dlunku dodatenou pimenou lhtu
ke splnn povinnosti. Jestlie dlunk namtne promlen prva uskutenit takov
jednn, vitel nem prvo od smlouvy odstoupit pot, co dodaten, avak
pozd poskytnut lhta uplyne. Promluje se i prvo dovolat se relativn
neplatnosti smlouvy.

Soudn praxe v minulosti dovodila, e nkter majetkov oprvnn v

irm smyslu se s ohledem na svoji povahu naopak nepromluj (maj trvajc
charakter). Je tomu tak za situace, kdy podstatou takovho prva je monost,
avak nikoli nutnost jeho realizace v konkrtn dob. Proto se nepromluje prvo
na "zen" spolenho jmn manel ( 724) ani prvo na obnoven spolenho
jmn v pvodnm rozsahu ( 726). Mezi dal nepromliteln prva podle
judikatury pat nap. prvo vitele na uren doby splnn ( 1960), prvo
spoluvlastnka dat o zruen a vypodn spoluvlastnictv atd. Trvajcm
prvem, je se nepromluje, je podle dosavadn judikatury i oprvnn vypovdt
njemn smlouvu, a to i tehdy, kdy k vpovdi dochz na zklad zkonem nebo
smlouvou pedpokldan prvn skutenosti, kter poslze pomj ( 2228 odst. 2,
2231, 2232, 2287, 2288). Napklad prvo pronajmatele vypovdt njem bytu
pro hrub poruen povinnosti njemce vyplvajc z njmu me bt realizovno
kdykoli pot, co k poruen povinnosti dolo. Jestlie vak pronajmatel sv
nepromliteln prvo uplatn s nepimenm asovm odstupem, me se
njemce brnit tm, e jde o vkon prva v rozporu s dobrmi mravy ( 2 odst. 3).

Zvltn reimy promlen vznikaj u prv, kter jsou vzna na prvn

skutenost, kter v budoucnu me, ale nemus nastat. Tato prva jsou
promliteln a od okamiku, kdy pedpokldan prvn skutenost nastane.
Napklad prvo na odvoln daru pro nouzi ( 2068) je promliteln od chvle, kdy
drce upadne po darovn do stavu nouze. Rovn k odstoupen od darovac
smlouvy pro nevdk me dojt kdykoliv po obdarovn, toto oprvnn podlh
promlen a po neppustnm konn obdarovanho ve vztahu k drci ( 2072).
Jde-li o trvajc neppustn konn stejnho typu, b promlec lhta od potku
takovho konn, nikoli a od jeho ukonen.

II. Systematicky k problmu s promlenm prva uskutenit jednostrann

prvn jednn

Nae judikatura se systematicky nevyjasnnou otzkou promlitelnosti

jednostrannch prvnch jednn (vpov, nmitka relativn neplatnosti
smlouvy, uskutenn vzvy k plnn apod.) bude nepochybn zabvat i v
budoucnosti. Gramatickm vkladem pozitivnho prva toti nelze dospt k
jinmu zvru, ne e jednostrann prvn jednn sama o sob nejsou
majetkovmi prvy, a proto by nemla podlhat promlen. Na druh stran nen
mon pehldnout, e uplatnnm tchto jednn se v nkterch ppadech
(nap. pi odstoupen od smlouvy) otevr jejich pvodci prostor pro bezprostedn
realizaci majetkovch prv (nap. na vrcen plnn, kter ji podle smlouvy
poskytl).

Proti sob tedy stoj dva legitimn vklady tkajc se smyslu institutu
promlen. Podle prvho z nich je teba otzku promlitelnosti prva na
uskutenn jednostrannho prvnho jednn eit s pihldnutm k pvodn
hmotnprvn kauze, kter umonila vznik zvazku mezi astnky. Napklad
Nejvy soud konstatoval, e prvo vpovdi z njmu bytu se nepromluje, nebo
k uzaven njemn smlouvy by nemohlo dojt, pokud by pronajmatel nebyl
vlastnkem bytu. Prvo vpovdi z njmu se tedy odvozuje od prva vlastnickho
(NS 26 Cdo 78/2010). Dluno dodat, e tento postoj se opr o chatrn zklady,
nebo bez pimenho dvodu akcentuje pouze pedzvazkov postaven
pronajmatele jako vlastnka a ingoruje skutenost, e pro oba astnky
njemnho vztahu je podstatn zejmna to, e uzaveli njemn vztah, kter je
svm pvodem relativnm zvazkem. Prvo vpovdi ostatn pi splnn
zkonnch podmnek pslu i njemci, kter k pedmtu njmu nem vlastnick
vztah, a pesto nememe tvrdit, e prvo vpovdi z jeho strany je z toho
dvodu (na rozdl od tho prva pronajmatele) promliteln.

Druh koncept, podle nho jakkoliv (tedy nikoliv pouze majetkov) prva
maj bt uplatnna v pimen dob (a z toho dvodu je teba dovodit, e prvo
odstoupit od smlouvy se promluje), je nikoli prvn, ale logickou premisou.
Protoe prvo vychz nejen z formlnprvnch, ale i z logickch zklad, lze
normy pozitivnho prva, vetn ustanoven upravujcch promlen, interpretovat
tak, e skuten nelze poskytnout prvn ztitu jednostrannmu prvnmu
jednn, kter bylo uskutenno a po uplynut pimen lhty (NS 3 Cz 99/81).
Pimenost lhty pro uskutenn jednn zejm lze ztotonit s promlecmi
lhtami. Za takovch okolnost se vak nabzej dv mon varianty een. Bu
se konstatuje, e prvo uskutenit prvn jednn je v rozporu s dobrmi mravy (
2 odst. 3), a proto k nmu soud z edn moci nepihldne (NS 26 Cdo 78/2010),
nebo se uzave, e je vc adresta pozd provedenho jednn, aby pozdn
proveden jednn sm ped soudem akcentoval prostednictvm nmitky
promlen. S ohledem na fakt, e obansk zkonk vychz z principu, e kad si
m sv prva hjit pedevm sm a e uskutenn prvn jednn se m
pokldat spe za platn ne za neplatn ( 574 a nsl.), lze hjit stanovisko, e
prvo na uskutenn jakhokoliv jednostrannho prvnho jednn se promluje.

Existuje i tet koncept, podle nho by bylo mon rozliit, zda a kter
jednostrann prvn jednn podlhaj promlen. Jako odliujc kritrium me
poslouit pedpokldan nsledek, ke ktermu jednostrann hmotnprvn
jednn vede (nap. odstoupen od smlouvy je zpravidla pinou vzniku povinnosti
smluvnch stran navzjem si vrtit plnn, ke ktermu ji podle smlouvy dolo).
Takov vaha je vak problematick, protoe pedpokld, e astnk in
jednostrann prvn jednn s prvnm zmrem uplatnit sv dal oprvnn,
kter okamikem innosti jednostrannho prvnho jednn zsk. Takovch
oprvnn vak me bt vcero, mohou se dokonce liit svm majetkovm nebo i
nemajetkovm charakterem. Pi vyuit tohoto konceptu se zrove pvodci
jednostrannho prvnho jednn podsouv, eho chce tmto jednnm

doshnout. Proto se domnvme, e kritrium pedpokldanho nsledku nen

vhodn vyut pi vahch o tom, zda se prvo uskutenit jednostrann jednn
promluje i nikoliv.

III. Procesn prvn jednn

Nkter prvn jednn stoj na pomez hmotnho a procesnho prva. Mezi

n pat zejmna prvo podat alobu, oprvnn namtnout promlen alobnho
poadavku a rovn i kompenzan nmitka. Ani tato jednn se s ohledem na
svoji podstatu nepromluj, pestoe jsou zpravidla s majetkovm prvem osoby,
kter je uskuten, zce spjata. Prvo na jejich uplatnn toti nen vymezeno
pedpisy prva hmotnho, ale normami prva procesnho. Oprvnn podat
alobu je navc nepromlitelnm vronem prva petinho. U kompenzan
nmitky plat, e se promluje prvo, k jeho obsahu kompenzan nmitka jako
monost obrany proti uplatnn jinch prv zsadn pat. Je-li prvo promleno,
odpad tm mj. i monost jeho spnho vynucen kompenzac. Prvo vznst
kompenzan nmitku (uinit projev smujc k zapoten) se ovem samo o sob
nepromluje. Nepromluje se ani prvo odkzat na prvn skutenost, k jej
existenci soud mus pihldnout z edn povinnosti. Takovou okolnost je nap.
absolutn neplatnost (nyn neinnost) smlouvy ( 588). Konkrtn skutkov
okolnosti, kter soudu umouj uinit zvr o absolutn neplatnosti (neinnosti)
prvnho jednn, vak mus astnk sdlit a doloit pedtm, ne dojde ke
koncentraci soudnho zen ( 118b odst. 1, 114c odst. 5, 119a odst. 1 o. s. .).
Vysloven nzor lze zastvat i proto, e oprvnn dovolat se absolutn
neplatnosti nen majetkovm prvem.

IV. Promlen vedlejch zvazk

roky a roky z prodlen jsou promleny nejpozdji k okamiku, kdy dojde k

promlen jistiny. Vjimkou jsou ppady, kdy promlec doba ohledn psluenstv
byla petrena nebo dolo k jejmu zastaven (nap. podnm aloby tkajc se
pouze roku nebo roku z prodlen). Povinnost dlunka platit roky z prodlen se
splnnm uritho zvazku nepromluje zvl za kad den trvn prodlen, ale
jednorzov, a to v den, kterm se dlunk ocitl v prodlen se splnnm jistiny (NS
32 Cdo 3304/2009). Tmto dnem pon u tohoto prva bet promlec doba a
jejm uplynutm se prvo proml jako celek (NS 31 Cdo 4291/2009).

Hlavn zvazek a zvazek z ruen se promluj samostatn. Pokud tedy

vitel uplatn sv prva vi ruiteli, promlec doba ve vztahu k hlavnmu
dlunkovi se nestav, jeliko m vlastn reim. Prvo vitele vi ruiteli se

neproml ped promlenm prva vi dlunkovi a z akcesorick povahy ruen

rovn vyplv, e ruitelsk zvazek se proml nejpozdji spolu s hlavnm
zvazkem (NS 30 Cdo 2507/99). Uznn dluhu dlunkem je vi ruiteli inn,
jen pokud s nm vyslov souhlas ( 2025). Protoe ruitel me vi viteli
uplatnit vechny nmitky, kter m proti viteli dlunk ( 2023 odst. 1), ruitel
se plnn vyhne tm, e bhem soudnho zen vedenho vi nmu namtne
promlen hlavnho zvazku. Syntzou ve uvedench pravidel je teba dovodit,
e ruitel me namtnout promlen hlavnho zvazku, i kdy k uplynut
promlec lhty vi hlavnmu dlunkovi dojde a bhem soudnho zen
vedenho pouze vi ruiteli.

Prvo na zaplacen smluvn pokuty ( 2048 a nsl.) se promluje nezvisle

na zvazku, kter zajiuje. Tot plat pro pokutu stanovenou v ppad poruen
smluvn povinnosti zkonem ( 2052). U prva na zaplacen smluvn pokuty
sjednan procentn sazbou ze stanoven stky za kad den prodlen pon
promlec lhta dnem, za kter viteli vzniklo prvo na smluvn pokutu (NS 29
Odo 847/2001).

Jestlie se promlela pohledvka (jistina) pisouzen oprvnnmu

pravomocnm rozhodnutm, pak se jako psluenstv tto pohledvky promlel i
nrok na nhradu nklad zen piznan oprvnnmu tmto exekunm titulem.
Dokud soud nerozhodne o odmn ustanovenho zstupce ( 30 odst. 2 o. s. .)
nebo obhjce, neme se prvo na tuto odmnu promlet (NS 31 Cdo 488/2009).

V. Promlen spolench zvazk

U spolench zvazk (tedy zvazk vyznaujcch se pluralitou na stran

dlunick nebo vitelsk) je nutno odliit, zda jde o dl (tedy ve sv podstat
samostatn) zvazky, o spolen a nerozdln (solidrn) zvazky, nebo o
nedliteln zvazky, kter lze splnit pouze spolenm konnm vech dlunk
nebo kter mohou bt splnny jen vi vem vitelm. Dl zvazky se promluj
kad zvl, proto i nmitka promlen jednoho z dlunk nem inky vi
ostatnm dlm zvazkm. Naproti tomu vznesen nmitky promlen jednm z
vce spoludlunk z nedlnho zvazku m prvn inky i ve vztahu ke
zbvajcm spoludlunkm.

Souvisejc ustanoven:

489 a nsl., 609 a 653, 1721 a nsl.

Judikatura:
Prvo vypovdt njem bytu se nepromluje.
(NS 26 Cdo 78/2010)
Drce se me domhat vrcen daru v ktermkoliv asovm odstupu od
uzaven darovac smlouvy. Dlka doby mezi darovnm a zvadnm chovnm
obdarovanho nen nijak omezena. Tlet promlec doba podle 101 ob. zk.
pro uplatnn prva na vrcen daru pon bet od okamiku, kdy chovn
obdarovanho naplnilo znaky uveden v 630 ob. zk., tedy od okamiku, kdy
prvo drce mohlo bt vykonno poprv. Promlec doba b odlin v situaci,
kdy k hrubmu poruen dobrch mrav, zakldajcmu prvo na vrcen daru,
dolo jedinm jednnm obdarovanho dosahujcm znan intenzity (nap.
fyzickm napadenm), a jinak tomu bude v ppad soustavnho (opakovanho)
poruovn dobrch mrav. Promlec doba b ode dne, kdy prvo mohlo bt
vykonno poprv podnm nvrhu (aloby) u soudu, co v ppad jedinho
intenzivn dobr mravy naruujcho jednn obdarovanho znamen, e zane
bet ode dne nsledujcho po dni, v nm k tomuto zvadnmu chovn dolo.
Dochz-li k jednn obdarovanho dosahujcho intenzity hrubho poruen
dobrch mrav v delm asovm obdob, je pro zvr o dvodech pro vrcen
daru urujc okamik poslednho jednn obdarovanho, jm lze ji jeho chovn
prohlsit za hrub poruujc dobr mravy.
(NS 33 Cdo 2435/2010)
Prvo dovolat se tzv. relativn neplatnosti podlh promlen.
(NS 30 Cdo 29/2007)
Prvo podat alobu na zen spolenho jmn podle 148 odst. 2 ob.
zk. se nepromluje.
(NS 22 Cdo 3515/2006, Rc 18/09)
Prvo odstoupit od smlouvy je prvem majetkovm, kter se promluje v
tlet promlec dob. Namtne-li dlunk dvodn promlen tohoto prva
vitele, inky odstoupen od smlouvy vi nmu nenastanou.
(NS 30 Cdo 2047/2006)
Prvo sprvce konkursn podstaty sepsat urit majetek do konkursn
podstaty se nepromluje.
(NS 29 Odo 963/2006, Rc 110/08)
Promluj se zsadn vechna majetkov prva s vjimkou prva
vlastnickho. Avak ani vechna majetkov prva se podle obanskho zkonku
nepromluj. Mezi tato jin - svou povahou - nepromliteln prva lze zaadit
nap. prvo vitele na uren doby splnn, prvo spoluvlastnka dat o zruen

a vypodn spoluvlastnictv, prvo domhat se absolutn neplatnosti prvnho

jednn i prvo podat alobu (resp. aloby), jakoto objektivnm prvem
zajitn monost obrtit se na pslun soud s uplatnnm svho skutenho i
domnlho prva.
(NS 33 Odo 633/2003)
U kompenzan nmitky plat, e se promluje prvo, k jeho obsahu
kompenzan nmitka jako monost obrany proti uplatnn jinch prv zsadn
pat krom vjimek uvedench v ustanoven 581 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ob.
zk. Je-li prvo promleno, odpad tm mj. i monost jeho spnho vynucen
kompenzac. Prvo vznst kompenzan nmitku (uinit projev smujc k
zapoten) se nepromluje.
(NS 33 Odo 630/2002)
Pi vaze, zda vpov z njmu bytu je v rozporu s dobrmi mravy ( 3
odst. 1 ob. zk.), pihl soud t k dob, kter uplynula od poruen povinnost
zakldajcch vpovdn dvod podle 711 odst. 1 psm. d) ob. zk. do dne
vpovdi.
(NS 20 Cdo 2059/98)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Chalupa: Promlen prva na odstrann neoprvnn stavby. Prvn rdce,
1999, . 5.

Chalupa: Promlen prva njmu a tzv. prva na bydlen. Prvn rdce,

2002, . 11.
Chalupa: Promlen prva na vydn pozemku i se stavbou. Prvn rdce,
2003, . 12.
Jehlika - Mike - vestka: K nkterm otzkm obanskoprvnho institutu
neoprvnn stavby. PrRo, 1997, . 12.
Spil: Promlen vlastnickch alob a vlastnickho prva. Pk, 1992, . 2.

612
(Promlen osobnch a osobnostnch prv)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Vet nepromlitelnch osobnostnch prv (1 a 2)

II. Transformace osobnostnho prva na prvo majetkov povahy (3 a 6)

Z dvodov zprvy:

Osobn prva nemajetkov povahy se nepromluj. Je-li vak na nich

zpsobena jma, proml se prvo na jednotliv plnn vyplvajc z tto jmy.

I. Vet nepromlitelnch osobnostnch prv

Ustanoven 612 je zkonnm potvrzenm pedchoz soudn praxe, kter

po jistm vhn uzavela, e osobnostn a osobnostn prva jako takov se
nepromluj, avak za situace, kdy zkon umouje jejich reparaci ve form
majetkovho nroku, neboli majetkov nrok sm o sob ji promlen podlh
(NS 30 Cdo 1217/2008). Star, nyn ji neaktuln judikatura (NS 30 Cdo
1542/2003) vychzela z teze, e prvo na hradu nemajetkov jmy v penzch
se nepromluje, protoe jde o soust prva na ochranu osobnosti, kter svoj
podstatou nen majetkovm prvem. Za nepromliteln osobnostn nebo osobn

prvo tedy lze pokldat pouze oprvnn ke zdren se dalch zsah a prvo na
odstrann ji vzniklho nsledku z poruen tchto prv ( 78 odst. 1, 82 odst.
1). Prvo na odinn nemajetkov jmy v penzch nov se pokld za jeden z
typ prva na nhradu kody v irm smyslu ( 2956 a nsl.), kter se promluje.

Pi srovnn 81 a nsl. s vtem osobnch a osobnostnch, je se do sv

podstaty ve smyslu 612 nepromluj, lze shledat disproporce. Ustanoven 81 a
nsl. garantuje obecnou ochranu jakmukoliv osobnmu a osobnostnmu prvu,
piem specifickou ochranu zkon poskytuje jmnu lovka ( 77). Ustanoven
612 vak z mnoiny tchto prv vyjm a co do zkladu za nepromliteln
pokld prvo na ivot, dstojnost, jmno, zdrav, vnost, est, soukrom nebo
obdobn osobn prva. Vzhledem k tomu, e z l. 1 a dle z l. 6 a nsl. Listiny je
zejm, e veker osobn a osobnostn prva jsou do zkladu nepromlitelnmi,
je teba vet vet osobnch a osobnostnch prv, je jsou podle 612
nepromliteln, pokldat nikoli za vyerpvajc a uzavt, e dn dn osobn
a osobnostn prvo nen ve svm zkladu promliteln, protoe je svoj podstatou
nemajetkov ( 611).

II. Transformace osobnostnho prva na prvo majetkov povahy

Z poruen primrnho (do penitho plnn netransformovanho) prva

na ochranu osobnosti vznik pedevm prvo dat uputn od zsah do
osobnostn sfry pokozenho, ppadn odstrann konkrtnch nsledk
takovho jednn (nap. 78 odst. 1, 82 odst. 1, 83 odst. 2). Tato oprvnn se
nepromluj, nebo u nich nedochz k pemn obsahu prvotnho prva na
ochranu osobnosti do konkrtnho oprvnn majetkov povahy. Sekundrn
oprvnn vyplvajc z poruenho prva na ochranu osobnosti, je tkv v prvu
dat finann plnn, jsou nyn systematicky zaazena mezi zvazky z delikt (
2894 a nsl.). Tm zkon nov zdrazuje jejich pevaujc majetkovou povahu.
Proto by se tato oprvnn i pi neexistenci 612 promlovala jako kterkoliv jin
majetkov prvo ve smyslu 611, s jedinou vjimkou:

Pokud zsahem do prva na ochranu osob vznikne trval nebo

dlouhodobj nsledek, s nm je spojeno oprvnn dat opakovan finann
plnn (nap. u trval kody na zdrav), uplatn se pravidlo, podle nho zklad
nroku petrvv po celou dobu, avak jednotliv, prbn vznikajc prva na
finann plnn (nap. prbn prvo na nhradu za ztrtu na vdlku, na
dchodu, prvo na proplacen konkrtn pokozenm pozen a nutn zdravotn
pomcky) se promluj.

Zkon sdluje, e osoba pokozen zsahem do prva na ochranu

osobnosti m prvo na nhradu reln kody, jako jsou penit dchody,
nklady spojen s p o zdrav apod. ( 2958 a nsl.), na finann odkodnn
nemajetkov jmy zpsoben zsahem do jejch pirozench prv, jako i
oprvnn na bolestn a zten spoleenskho uplatnn ( 2958). Oproti dvj
prav zkon navc vslovn zmiuje prvo na finann odinn duevnch trap
( 2956).

Prvem ve smyslu 612 je i nrok na zaplacen odkodnn nemajetkov

jmy zpsoben trestnm sthnm. U tchto typ prv je teba mt na zeteli, e
vznikaj a okamikem zastaven trestnho sthn, ppadn jinm obdobnm
verdiktem soudu, z nho ex post vyplyne, e trestn sthn bylo vedeno
neprvem. Teprve v tomto okamiku sttu vznik odkodovac povinnost, kter
se me promlet.

Souvisejc ustanoven:

3, 81 a nsl., 609 a 653, 2894 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. o zdr. slubch,

zk. . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu

veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holapek: Dokazovn v medicnskoprvnch sporech, 2011.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.

vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Matouek: Nepromliteln prva v rozhodnut Nejvyho soudu. PrRo,
2003, . 6.

613
(Promlen prva na vivn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn k vyivovac povinnosti (1 a 4)

II. Promlen vivnho mezi zstupcem a zastoupenm (5)

III. Pojem optujcho se plnn (6 a 7)

Z dvodov zprvy:

Z 98 platnho zkona o rodin se pejm prvn pravidlo prvn vty

citovanho ustanoven. Ustanoven 98 zkona o rodin v druh vt rovn
stanov, e vivn lze zsadn piznat jen ode dne zahjen soudnho zen. Toto
prvn pravidlo nem s promlenm nic spolenho. Jde o vyjden zsady nemo
pro praeterito alitur (vivn za prol as se nehrad). Proto je zaazeno do
spolench ustanoven o vivnm v druh sti navrhovanho zkonku
spolen s vjimkou z uveden zsady ve prospch vivnho dt.

I. Obecn k vyivovac povinnosti

Pedci a potomci maj vzjemnou vyivovac povinnost ( 910 odst. 1).

Rovn manel mezi sebou maj vzjemnou vyivovac povinnost ( 697 odst. 1).
Ve vjimench ppadech m prvo na vivn vi bvalmu manelovi i
rozveden manel ( 760). Prvo na vivn m rovn neprovdan matka ( 922
odst. 2).

Vivn se pln v pravidelnch dvkch a je splatn vdy msc dopedu,

ledae soud rozhodl jinak nebo se osoba vivou povinn dohodla s osobou
oprvnnou jinak ( 921). Vivn lze piznat jen ode dne zahjen soudnho
zen; u vivnho pro dti i za dobu nejdle t let zpt od tohoto dne. Vivn
pro neprovdanou matku a hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem
lze piznat i nazpt, nejdle vak dva roky ode dne porodu ( 922).

K uren vyivovac povinnosti pln svprvn osoby me dojt jen na jej

nvrh. V takovm zen maj astnci bemeno tvrdit a prokazovat skutenosti
ve svj prospch. Povinnost zjistit pokud mono plnou pravdu m soud v zen o
vivnm nezletilho dtte.

Speciln ustanoven 12 odst. 5 zk. o registr. partnerstv upravuje

promlen vivnho tm zpsobem jako 613.

II. Promlen vivnho mezi zstupcem a zastoupenm

Mezi zkonnm zstupcem dtte a nesvprvnm dttem promlec lhta

jednotlivch plateb vivnho nepone bet, dokud se dt nestane svprvnm.
Promlec doba rovn neb mezi osobami ijcmi ve spolen domcnosti,
opatrovancem a opatrovnkem a mezi poruencem a porunkem ( 646).

III. Pojem optujcho se plnn

Ustanoven 98 odst. 2 zk. o rodin sdlovalo, e "bylo-li vivn pro dti

piznno pravomocnm rozhodnutm soudu, promluj se optujc se plnn po
deseti letech". Toto pravidlo se uplatn i dle obanskho zkonku . 89/2012 Sb.,
podle nho "bylo-li v rozhodnut orgnu veejn moci plnn rozloeno na

jednotliv dl plnn, plat desetilet promlec lhta i pro tato dl plnn a

pon bet ode dne dosplosti kadho dlho plnn" ( 641). Optujc se
plnn je toti zvltnm typem tzv. dlho plnn.

Dlm plnnm se rozum situace, kdy zvazek je rozdlen na nkolik

relativn samostatnch, zeteln oddlench plnn, kter samostatn (vtinou
postupn) dospvaj. Pojem dlho plnn tedy zahrnuje i plnn bnho
vivnho, je je podle rozhodnut dospl v budoucnosti. Bn vivn
stanoven rozsudkem se tedy promluje v desetilet promlec lht ode dne,
kdy mlo bt podle rozhodnut plnno. To se tk i splatnosti zloh na budouc
vivn ve smyslu 918.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 910 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

12 odst. 5 zk. o registr. partnerstv,

98 zk. o rodin

Literatura:
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Zkon o registrovanm partnerstv, 2009,
s. 475-477.
Nov, Tk: Vyivovac povinnost, 1995.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Halouzka: Rozhodnut o dvkch vivnho splatnch ped vydnm
rozhodnut. Socialistick zkonnost, 1974, . 10.

Kurka: Uren potku vivnho pro nezletil dt. Socialistick zkonnost,

1992, . 1.

614
(Nepromlitelnost vcnch prv)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Soudn ochrana vlastnickho prva (1 a 3)

II. Zvazky vznikl z nezvratnho poruen vlastnickho prva (4 a 5)

III. Nepromlitelnost prv oprvnnho ddice (6)

Z dvodov zprvy:

Z 100 odst. 2 ob. z. se pejm prvn pravidlo o nepromlitelnosti

vlastnickho prva. Vlastnick prvo je podle l. 11 Listiny zkladnch prv a
svobod jednm ze zkladnch prv a jako takov je podle l. 1 tto Listiny
nepromliteln.

Ve vztahu k ochran vlastnickho prva se navrhuje opustit ukzkov relikt

prvnch pstup tzv. socialismu k vlastnictv v podob 105 ob. z.
zakotvujcho dnes promlen prva oprvnnho ddice na vydn ddictv v
tlet lht. S tmto pojetm piel obansk zkonk z r. 1950 ( 558) recepc ze
sovtskho prva. lo o pevzet stanoviska Nejvyho soudu RSFSR, kter se
19.4.1926 usnesl, e se prvo oprvnnho ddice na vydn ddickho podlu
(l. 429 obanskho zkonku RSFSR z r. 1922) promluje po tech letech (srov.
Prochzka, J. Obansk zkon Rusk sovtsk federativn socialistick republiky. 1.
vydn. Praha: Svoboda, 1946, s. 196). Na stejn een pistoupil s malou
zmnou v r. 1964 i platn obansk zkonk. Dnen ustanoven 105 ob. z. je v
mezinrodnm srovnn zcela ojedinl. Bylo kritizovno ji dvno (kovsk, V.
Prvnk, CIX, 1970, s. 214 an.) poukazem na vnitn rozpor zkonku, kter
vychz z koncepce, e ddic nabv ddictv smrt zstavitele, stv se tud

vlastnkem - a pesto se jeho nepromliteln vlastnick prvo promluje ve tech

letech, dokonce i vi tomu nepravmu ddici, kter zskal ddictv mala fide.
Nadle se tedy nezaml upravit promlen prva na vydn ddictv s tm, e
prav ddic m mt stejnou ochranu jako vlastnk a podle ustanoven o
bezdvodnm obohacen. Uveden pravidlo se navrhuje doplnit vtem dalch
majetkovch prv, kter promlen podlhat nemohou.

Pedn jde o prvo domhat se rozdlen spolen vci. Takov prvo se

vztahuje hlavn ke spoluvlastnictv, vyloueny vak nejsou ani jin ppady. U
spoluvlastnictv vznik prvo kadho spoluvlastnka domhat se rozdlen
spolen vci ji vznikem spoluvlastnictv, u spoluddic vznik prvo na
rozdlen pozstalosti ji smrt zstavitele, pesto ani dnes nikoho nenapadne, e
by tato prva mohla bt promlena ped znikem spoluvlastnictv nebo dve, ne
dojde k rozdlen pozstalosti. V tom smru se tedy navrhuje vslovn vyjdit
jen to, o em ani dnes nejsou v praxi pochybnosti. Obdobnou pravu maj nap.
rakousk ( 1481) nebo panlsk (l. 1965) obansk zkonk.

Prvo na zzen nezbytn cesty vznik spolen s potebou nezbytnou

cestu zdit. Ani toto prvo se neme promlet, ale naopak trv, dokud trv i
poteba k jejmu zzen.

Reln bemeno zavazuje vcnprvn vlastnka vci k tomu, aby nco

konal ve prospch osoby z relnho bemene oprvnn. Protivhou takovho
zsahu do osobn i vlastnick svobody je prvo vlastnka zaten vci se z tto
povinnosti vykoupit. Toto prvo vznik vznikem relnho bemene, ale dokud
reln bemeno trv, trv i prvo na jeho vykoupen, a tud se promlet neme.

I. Soudn ochrana vlastnickho prva

Zkon zajiuje ochranu vlastnickho prva, kter je nepromliteln,

pomoc dvou zkladnch druh alob. Zatmco aloba na vydn vci (vindikan)
m msto tam, kde k poruen vlastnickho prva dochz neoprvnnm
zadrovnm vci, tzv. zpr (negatorn) aloba smuje k odstrann jinch
zsah do vlastnickho prva, ne je neoprvnn zadrovn vci. Vzhledem k
nepromlitelnosti vlastnickho prva me vlastnk vci jakoukoliv z uvedench
alob podat kdykoliv po ruebnm jednn (neoprvnnm zsahu do vlastnictv),
tj. v neomezen lht, ani by alovan mohl spn uplatnit nmitku
promlen.

Zkon sdluje, e se nepromluje ani prvo domhat se rozdlen spolen

vci ( 1140 a nsl.), prvo na zzen nezbytn cesty k nemovit vci, je-li toho
teba k jejmu dnmu uvn ( 1029) a prvo na vykoupen relnho bemene
( 1303 a nsl.). Reln bemeno je vcnm prvem, kter zavazuje vlastnka
vci k tomu, aby nco aktivn dval nebo konal ve prospch oprvnnho (
1303 odst. 1). Reln bemeno je za kadch okolnost vykupiteln. Podmnky
vkupu mus bt pedem ureny ji pi zzen vcnho bemene ( 1304).

I kdyby vak zkon ve uveden oprvnn vslovn jako nepromliteln

neupravil, bylo by jejich nepromlitelnost mon dovodit ze skutenosti, e se
jedn o prva, kter jsou specifickm projevem oprvnn vlastnka nakldat s
vc (prvo na rozdlen spolen vci), ppadn ji uvat (prvo na zzen
nezbytn cesty a prvo na vykoupen relnho bemene). Z tho dvodu se
nepromluje nap. ani prvo vlastnka domhat se vkonu rozhodnut ukldajcho
povinnost k vyklizen bytu i prvo dat soudn vypodn neoprvnn stavby,
ani by bylo nutn, aby zkon tento fakt vslovn sdloval.

II. Zvazky vznikl z nezvratnho poruen vlastnickho prva

Akoliv je vlastnick prvo v zsad nepromliteln, finann nhrada za

omezen nebo jin nezvratn inek zpsoben nezkonnm zsahem do
vlastnickho prva, vetn zbaven vlastnickho prva (nap. ztrta, odcizen
nebo znien vci), m charakter penit pohledvky. Penit pohledvka je
prvem zvazkovm, nikoliv prvem vcnm, take neme povat ochrany,
kter je stavn zaruena prvu vlastnickmu (I. S 131/2000).

Tak prvo dat nhradu za uvn spolen vci jednm ze

spoluvlastnk nad rmec jeho spoluvlastnickho podlu se sice odvj od prva
vlastnickho, avak samo o sob je ji druhotnm prvem na finann plnn.
Proto se promluje, nikoli vak v reimu promlen plnn v reimu bezdvodnho
obohacen, ale v obecn promlec lht. Nelze toti dojt k zvru, e
spoluvlastnk, kter vc uv nad rmec svho podlu, ji uv bez prvnho
dvodu.

III. Nepromlitelnost prv oprvnnho ddice

Oproti pedchoz prav zkon nepipout vjimku z promlen

vlastnickho prva, kter spovala ve skutenosti, e prvo oprvnnho ddice,
pestoe je ve sv podstat prvem vlastnickm (ddic nabv ddictv, tedy i

vlastnictv vc tvocch pedmt ddictv, okamikem smrti zstavitele), se podle

105 ob. zk. . 40/1964 Sb. promlovalo po tech letech.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 910 a nsl., 1029, 1140 a nsl., 1303 a nsl.

Judikatura:
Prvo oprvnnho (vlastnka) domhat se vkonu rozhodnut ukldajcho
povinnost k vyklizen bytu se nepromluje.
(NS 20 Cdo 1424/2007)
Prvo vlastnka dat odstrann neoprvnn stavby z jeho pozemku se
nepromluje. K nvrhu vlastnka stavby vak soud zkoum soulad poadavku na
odstrann stavby s dobrmi mravy.
(NS 22 Cdo 432/2002, Rc 23/03)
Jestlie vlastnk vci poadoval vydn vci a pro ppad, e petitu nebude
mono vyhovt, poadoval eventuln penitou nhradu za tuto vc, nevyplv
posledn zmnn nrok z vlastnickho prva alobce, ale z jeho prva na
nhradu kody, a proto se promluje.
(NS 33 Cdo 1221/99)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Prochzka: Obansk zkon Rusk
republiky, 1946, s. 196.

sovtsk

federativn

socialistick

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.

vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Chalupa: Promlen prva na odstrann neoprvnn stavby. PR, 1999, .
5.
Chalupa: Promlen prva njmu a tzv. prva na bydlen. PR, 2002, . 11.
Chalupa: Promlen prva na vydn pozemku i se stavbou. PR, 2003, . 12.
Jehlika, Mike, vestka: K nkterm otzkm obanskoprvnho institutu
neoprvnn stavby. PrRo, 1997, . 12.
Matouek: Nepromliteln prva v rozhodnut Nejvyho soudu. PrRo,
2003, . 6.
Spil: Promlen vlastnickch alob a vlastnickho prva. Pk, 1992, . 2.

615
(Promlen zstavnho prva)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn (1 a 5)

II. Vliv uznn na promlen zstavnho prva (6 a 8)

III. aloba na uren neexistence zstavnho prva (9)

IV. Promlen regresnho prva, promlen zadrovacho prva (10 a 11)

Z dvodov zprvy:

Lakonick ustanoven posl. vty 100 odst. 2 platnho obanskho

zkonku vyvolv rzn pochybnosti. Navrhuje se proto stanovit, nejen e se
zstavn prvo neproml dve ne pslun pohledvka, ale vslovn vyjdit i
to, e promlen pohledvky nebrn viteli v uspokojen ze zstavy. Stejn
prvn pravidlo obsahoval dve zkonk mezinrodnho obchodu ( 177), obdobn
m nmeck obansk zkonk v 214. Zstavn dlunk me odvrtit
uspokojen zstavnho vitele ze zstavy, pokud mu slo cenu zastaven vci.

Samo zstavn prvo jako prvo majetkov promlen podlh. Byla-li vak
zstava dna viteli, ppadn tet osob k opatrovn pro vitele, neproml se
zstavn prvo, dokud tyto osoby maj zstavu u sebe. Bylo-li zstavn prvo
zapsno do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav, proml se po deseti
letech. V ostatnch ppadech se zstavn prvo proml v obecn lht.

Pokud jde o zadrovac prvo, ani to se neproml, dokud m vitel

zadrenou movitou vc u sebe, a i kdy se vitelova pohledvka proml, nebrn
to uspokojen ze zadren vci. V tom je obdoba s pravou promlen zstavnho
prva, na ni poukazuje tet odstavec.

I. Obecn

Zstavn prvo jako takov podlh promlen s tm, e se neproml dve,

ne jm zajitn pohledvka. Oproti dikci 100 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.
nynj 615 vslovn sdluje, e promlen pohledvky nebrn viteli v
uspokojen ze zstavy (samozejm nen-li promleno samotn zstavn prvo).

Zstavn dlunk me odvrtit uspokojen zstavnho vitele ze zstavy,

pokud slo cenu zastaven vci. V takovm ppad zstavn prvo zanik [
1377 odst. 1 psm. d)].

Byla-li movit zstava pedna viteli, ppadn se souhlasem vitele

tet osob, aby ji pro vitele opatrovala, zstavn prvo se neproml, dokud tyto
osoby maj zstavu u sebe. Zstavn vitel "m movitou vc u sebe", ppadn
tet osoba movitou vc pro vlastnka opatruje, dokud j zstv zachovna
monost vc dret ve sv pm moci. Nen mon, aby opatrovnk vci vc o sv
vlastn vli (bez souhlasu zstavnho vitele) pedal dalmu opatrovnku. Ke

ztrt relnho panstv nad vc naopak nedojde doasnm pednm movit vci
tet osob za elem opravy nebo kontroly jejho stavu.

V ppad, e se pedmtu zstavy protiprvnm jednnm zmocn zstavn

dlunk nebo jej vlastnk, promlec lhta od toho okamiku nezapone bet,
nebo osoba jednajc protiprvn se neme s spchem domhat sv vlastn
nepoctivosti ( 6). Nicmn zstavn vitel bez zbytenho odkladu pot, co se
dozv o protiprvnm odnt vci a o totonosti osoby, kter vc odala, mus sv
prvo na vydn pedmtu zstavy, je mu z dvodu existence zstavnho prva
nle ( 1367 odst. 1), uplatnit u soudu. Pouze do t doby toti me
argumentovat tm, e zstavn dlunk nebo vlastnk zastaven movit vci
vyuv vlastn nepoctivosti, ani by k tomuto stavu pistoupila dal podstatn
prvn skutenost (nevyuit prva hjit prvo na vydn pedmtu zstavy u
soudu).

Pokud dolo k zpisu zstavnho prva do veejnho seznamu nebo do

rejstku zstav (zpravidla u nemovitost, viz 1316), proml se po deseti letech
ode dne, kdy mohlo bt vykonno poprv. Desetilet promlec lhta b od
doby zpisu zstavnho prva do tohoto seznamu i rejstku, nikoli vak dve,
ne nastane splatnost (dosplost) zajitn pohledvky. I v ppad zapsanho
zstavnho prva se uplatn pravidlo, e zstavn prvo se neproml dve ne
zajitn pohledvka. V ostatnch ppadech se zstavn prvo proml v obecn
tlet lht dle 629 odst. 1. Proml-li se prvo zapsan ve veejnm seznamu
nebo v rejstku zstav, vymae je z nho subjekt vedouc tento rejstk na nvrh
osoby, kter proke nalhav prvn zjem na vmazu ( 618).

II. Vliv uznn na promlen zstavnho prva

Pokud osoba, j nle prvo vc zastavit, zstavn prvo zatiujc

existujc pohledvku uznala co do dvodu a ve, uplyne promlec lhta ze
deset let ode dne, kdy k uznn dluhu dolo ( 639). Tato lhta pon bet dnem
uznn zvazku, nikoli dnem, v nm projev uznn zvazku doel zstavnmu
viteli. Uznvac projev je toti jednostrannm prvnm jednnm, k jeho
inkm podle 639 dochz ji v okamiku jeho vzniku.

Skutenost, e dlunk uzn vi svmu viteli co do dvodu a ve ji

promlenou zajitnou pohledvku, nem bez dalho za nsledek uznn
promlenho zstavnho prva, kter pohledvku zajiuje (NS 29 Cdo
1053/2009). Je toti teba odliit mezi uznnm zajitn pohledvky na stran
jedn a uznnm zstavnho prva na stran druh. Jsou-li v dob uznn zvazku

promleny jak uznvan zvazek (zajitn pohledvka), tak i zstavn prvo,

kter uznvan zvazek zajiuje, nem uznn zvazku (zajitn pohledvky)
samo o sob dn vliv na ji promlen zstavn prvo. Tomuto zvru
nasvduje i skutenost, e ani ve vztahu k ruiteli nen uznn dluhu dlunkem
inn, pokud s nm nevyslov souhlas ( 2025 odst. 2).

Zstavn prvo se nepromluje dve ne zajitn pohledvka nejen tehdy,

dal-li dlunk zajitn pohledvky do zstavy svj majetek, ale i v ppad, e
zstavn dlunk nen dlunkem zajitn pohledvky (NS 21 Cdo 888/2007).
Tento fakt vyplv z akcesorick povahy zstavnho prva, vyjden mimo jin v
615 odst. 1, podle nho promlen zajitn pohledvky me nastat, i kdy se
dosud zstavn prvo nepromlelo, avak zstavn prvo se neme promlet
dve, ne marn uplyne promlec doba u zajitn pohledvky. Nen pitom
vznamn, zda se promlen zajitn pohledvky d obecnou promlec dobou
nebo zda nastala takov prvn skutenost, kter mla za nsledek jej
"prodlouen".

III. aloba na uren neexistence zstavnho prva

Zstavn dlunk se me ve smyslu 80 psm. c) o. s. . spn domhat

uren, e tu zstavn prvo nen, dovolal-li se v rmci takovho nvrhu dvodn
promlen zstavnho prva a je-li na takovm uren nalhav prvn zjem.
Prvo podat tuto alobu vyplv ze skutenosti, e nmitku promlen lze uplatnit
a bhem soudnho zen, jeho inicitorem zpravidla neme bt subjekt, jemu
nmitka promlen pslu. Za uritch okolnost vak po osob, na jejm
majetku vzne zstavn prvo, nelze dat, aby s nmitkou promlen vykala a
do doby, kdy vitel zahj zen smujc k uspokojen jeho pohledvky ze
zstavy.

IV. Promlen regresnho prva, promlen zadrovacho prva

Spln-li zstavn dlunk dluh za dlunka, neproml se jeho regresn prvo

vi dlunku dve ne est msc po splnn dluhu ( 644).

Stejn pravidla jako pro promlen zstavnho prva se uplatn i pro

promlen zadrovacho prva. Ani toto prvo se neproml, dokud m vitel
zadrenou movitou vc u sebe. I kdy se pohledvka proml, nebrn tato
okolnost, stejn jako v ppad nepromlenho zstavnho prva, v uspokojen se
ze zadren nebo zastaven vci.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 1312 a nsl., 1395 a nsl.

Judikatura:
Lhta k promlen zstavnho prva (nroku na uspokojen zajitn
pohledvky ze zstavy), kter bylo zstavnm dlunkem psemn uznno co do
dvodu a ve, in deset let.
(NS 21 Cdo 687/2007)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Pelech: Pr poznmek k promlen zstavnho prva a jm zajitn
pohledvky z pohledu de lege lata a de lege ferenda. PrRo, 2010, . 8.
Pelech: Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z
pohledu principu akcesority. PrRo, 2011, . 18.

616
(Vliv promlen pohledvky na zptn pevod prva)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Smlouvou o zajiovacm pevodu prva pevd poskytovatel jistoty

(dlunk nebo osoba tet) viteli sv prvo s rozvazovac podmnkou, e
zajitn dluh bude splnn. Skutenost, e se vitelova pohledvka proml,
nezakld dvod domhat se zptnho pevodu jistoty, protoe trv dluh, by
jako naturln, a trv i prvo splnn dluhu pijmout, tebae nen vymahateln.

Vklad:

Zajiovacm pevodem prva se rozum smlouva, kterou dlunk nebo tet

osoba zajiuje dluh tm, e viteli doasn pevede sv prvo. Jedn se o pevod
prva s rozvazovac podmnkou, e dluh bude splnn ( 2040). Nen-li zajitn
dluh splnn, stv se pevod prva nepodmnnm ( 2044 odst. 1) a tm ztrc
svj podmnn a zajiovac charakter. - Z ve uvedench ustanoven vyplv,
e i pi absenci 616 by bylo mon uzavt, e subjekt, na kter bylo prvo dle
2040 pevedeno, nem povinnost pi promlen pohledvky pevst prvo nazpt.
V okamiku vzniku prodlen s plnnm zvazku toti postoupen prvo pestane
plnit svoji pvodn zajiovac funkci a nadle pln funkci uhrazovac ( 2044 odst.
2).

Ustanoven 616 by se zejm uplatnilo pouze v tch vjimench

ppadech, kdy k zajitn pohledvky postoupenm prva dojde a pot, co je
pohledvka promlena, bez ohledu na to, zda k zajiovacmu pevodu prva
dojde ze strany dlunka nebo tet osoby. Poskytnut jistoty toti nevytv
pedpoklad, e dolo k uznn zvazku ( 2054).

Souvisejc ustanoven:

2040, 2044

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.

vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.

617
(Dovoln se prva po uplynut promlec doby)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Z dosavadn pravy promlen v obchodnm zkonku se navrhuje pevzt

obsah 388 odst. 2. I viteli promlen pohledvky se zachovv monost
obrany nebo zapoten vi protipohledvce druh strany. Vzorem pro tuto
pravu v obchodnm zkonku byl l. 25 odst. 2 tzv. New Yorsk mluvy o
promlen (mluvy o promlen pi mezinrodn koupi zbo vyhlen pod .
123/1988 Sb.), druh odstavec se zsti kryje s 215 BGB i s nktermi dalmi
zahraninmi pravami.

Vklad:

Ustanoven 617 ustavuje ti vjimky, pi nich oslaben promlenho

prva nem za nsledek nemonost realizace promlen pohledvky v
hmotnprvnch ( 609), ppadn v procesnch ( 610) pomrech. Ustanoven
617 je ryze obrannm institutem. Jeho prostednictvm se nelze domhat
pozitivnho plnn, ale jen doclit toho, aby dlunk nepromlen pohledvky
nemusel plnit.

Pod pojmem "te smlouvy" je teba rozumt jedno nebo vce ujednn,
kter jsou shrnuta do jedin hrnn oferty a na ni navazujc hrnn akceptace,
kdy ofertu i akceptaci lze uinit i narz. Pitom nen podmnkou, aby spolu tato
ujednn souvisela.

Smlouvami uzavenmi "co do elu i zvislosti na sob" se rozum

ujednn, jejich zkladem je spolen prvn zmr (nap. njem nemovitosti) a
kter tak vytvej jednotn funkn celek. Na rozdl od dikce dvjho 388
odst. 2 psm. a) obch. zk. nesta, e mezi smlouvami je pouze voln souvislost.
Pinejmenm jedna ze smluv (hlavn smlouva) mus podmiovat innost
ostatnch smluv nebo s nimi bt v podobnm velmi tsnm svazku.

Jednostrann zapoten promlen pohledvky vi nepromlen

pohledvce lze provst tehdy, kdy k jejmu promlen dolo a pot, co se ob
pohledvky setkaly. Pokud k promlen dolo dve, nelze promlenou pohledvku
zapost.

Obranu zapotenm ve smyslu 617 lze uplatnit nejen v rmci ji

probhajcho zen o splnn nepromlen pohledvky, ale jet ped jeho
zahjenm, a to jednostrannm zpotem adresovanm viteli nepromlen
pohledvky. Touto monost se nmitka zapoten li od nmitky promlen,
kterou je mon uplatnit a bhem zen, pi nm se projednv nepromlen
pohledvka.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654

Judikatura:
Vjimka stanoven v ustanoven 388 odst. 2 psm. b) obchodnho
zkonku ze zkonem stanovench ink promlen pro prvo na plnn, tkajc
se promlench pohledvek, kter bylo mono kdykoli ped uplynutm promlec
doby pout k zapoten bez ohledu na to, e k promlen dolo ped konem
smujcm k zapoten, neznamen nic jinho ne to, e uplynut promlec doby
a pot, kdy se splatn pohledvky setkaly, nem vliv na monost zapoten.
(NS 20 Cdo 3512/2008)

Literatura:
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 1052.

Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm

prvu, 2006.
Bejek: Promlen a prekluze v obchodnch vztazch. PR, 1993, . 5.
Jager: Vybran otzky zniku zvazk zapotenm. PrRo, 2009, . 6.

618
(Vmaz promlenho prva z veejnho seznamu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Do veejnch seznam (jako jsou katastr nemovitost, rejstk ochrannch

znmek a podobn veejnoprvn evidence) se zapisuj nkter promliteln
prva; bu s inky konstitutivnmi, nebo deklaratornmi. Pro ppad promlen
takovho prva se zakld osob, kter na tom m prvn zjem, prvo domhat
se, aby bylo promlen prvo z veejnho rejstku vymazno. Jde-li o prvo,
jeho vznik je vzn na zpis do veejnho rejstku, vmazem z veejnho
rejstku zanikne. To plat i o zstavnm prvu zapsanm do rejstku zstav. Jde-li
o prvo, jeho zpis do veejnho rejstku nem konstitutivn inky, pozbude
vmazem materiln publicitu a inky veejn vry.

Vklad:

Ustanoven 618 opravuje osobu, kter m prvn zjem na tom, aby byl
veejn seznam nebo rejstk zstav uveden do souladu se skutenost, podat o
vmaz promlenho prva z tohoto rejstku. V rmci tohoto typu sprvnho
zen, s nm 618 pot, vak nelze eit skutenosti, kter jsou mezi astnky
sporn nebo pochybn (srov. s 24 katastrlnho zkona, s 31 odst. 2 zkona .
441/2003 Sb., o ochrannch znmkch). Za takovch okolnost dojde k vmazu
prva zapsanho ve veejnm seznamu a na zklad rozhodnut soudu, jm
bude otzka existence tohoto prva vyeena.

Veejnm seznamem je veejn pstupn soupis dat, kter je na zklad

zkona veden orgnem veejn sprvy nebo subjektem, na kter byl vkon
veejn sprvy zkonem delegovn, do nho se zapisuj zkonem stanoven
daje s tm, e ze zkona zrove vyplv, e kad je oprvnn jednat v dve

ve sprvnost takto zapsanch daj. Veejnm seznamem ve smyslu 618 jsou

nap. katastr nemovitost zzen katastrlnm zkonem nebo rejstk ochrannch
znmek veden na zklad zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 1309 a 1394

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon,

zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch

Literatura:
Baudy: K promlen zstavnho prva. PrRo, 2008, . 7.
Pelech: Pr poznmek k promlen zstavnho prva a jm zajitn
pohledvky z pohledu de lege lata a de lege ferenda. PrRo, 2010, . 8.
Pelech: Uspokojen ze zstavnho prva zajiujcho promlen dluh z
pohledu principu akcesority. PrRo, 2011, . 18.

Potek promlec lhty

619
(Prvo vymahateln u orgnu veejn moci)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem orgnu veejn moci (1 a 3)

II. Nov koncepce potku bhu promlec lhty (4 a 7)

III. K formulaci "ml a mohl dozvdt" (8 a 10)

IV. Vjimky z obecnho pravidla (11)

Z dvodov zprvy:

Do prvnho odstavce se z 101 ob. z. a z 391 odst. 1 obch. z. pejm

mylenka, e promlec lhta pon bet ode dne, kdy prvo mohlo bt poprv
uplatnno u pslunho orgnu veejn moci. Tmto orgnem je pravideln soud,
ledae zkon stanov nco jinho. V zkonnm textu nen potebn vslovn
uvdt, e mus jt o orgn pslun, protoe to se rozum z povahy vci. Akoli
navrhovan ustanoven vslovn uvd jen orgn veejn moci, uplatn se tot
prvn pravidlo i pro ppad uplatnn prva v rozhodm zen, jak vyplv ze
spolench ustanoven v sti pt.

Druh odstavec pijm mylenku, e ochrana soukromch prv vyaduje,

aby oprvnn osoba mla monost sv prvo uplatnit. V tom smru se nvrh
inspiruje nmeckou reformou pravy promlen, ke kter dolo v r. 2002 ( 199
odst. 1 BGB). Navrhuje se tedy stanovit, e prvo lze poprv uplatnit, pokud se
oprvnn osoba dozv o okolnostech rozhodnch pro potek bhu promlec
lhty, tedy pokud se dozv o vzniku nebo existenci svho prva i osob, proti
kter m bt prvo uplatnno. Zrove se nezaml poskytovat ochranu osob,
kter se z nedbalosti o sv prva nestar. Proto se navrhuje stanovit alternativn
potek bhu promlec lhty objektivn dobou, kdy se oprvnn osoba o
okolnostech podstatnch pro uplatnn prva dozvdt mla a mohla. Tak
nmeck prava stanov v 199 odst. 1 BGB potek bhu promlec lhty
alternativn. V naem prvu tak ji dnes in 398 obch. z. Me dojt k tomu, e
se oprvnn osoba dozv o svm prvu a okolnostech, jejich znalost je potebn
pro jeho uplatnn, i dve[,] ne jak by se stalo podle objektivnho hlediska, le
me k tomu dojt i pozdji. Bude-li prvo uplatnno ped orgnem veejn moci
a bude-li mezi astnky zen sporn, kdy promlec lhta poala bet, posoud
to tento orgn jako pedbnou otzku.

I. Pojem orgnu veejn moci

Orgnem veejn moci rozhodujcm o soukromch prvech me bt nejen

civiln soud, ale i orgn veejn sprvy, pokud je k tomu vslovn povoln
zkonem. K uplatnn vymahatelnho prva dojde i jeho uplatnnm u rozhodce,
pokud je rozhodce oprvnn vc na zklad rozhod smlouvy nebo rozhod
doloky rozhodnout ( 3017). Nmitku nedostatku pravomoci rozhodce mus
astnk bhem rozhodho zen vznst nejpozdji pi prvnm konu tkajcm se
vci sam. V opanm ppad se nedostatek pravomoci nenvratn zhoj, s
vjimkou spor ze spotebitelskch smluv ( 15 odst. 2, 31, 35 odst. 1 a 2
zkona . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez).
Jestlie rozhodce vynesl rozhod nlez, pestoe rozhod smlouva nebo rozhod
doloka nebyla platn sjednna (avak existuje), plat ve uveden pravidlo bez
vhrad. Pokud rozhod smlouva nebo rozhod doloka vbec neexistuje, norma
uveden v 15 odst. 2 zkona o rozhodm zen se neuplatn. Byla-li za
takovch okolnost nazena exekuce, soud ji k nvrhu povinnho zastav, nebo
neexistuje relevantn exekun titul.

Notsk nebo exekutorsk zpisy se svolenm k vykonatelnosti nejsou

rozhodnutmi ve smyslu 619, by jsou exekunmi tituly dle 274 o. s. . Proto
exekun soud me na zklad nvrhu povinnho na zastaven exekuce zkoumat
hmotnprvn platnost dohody astnk, kter je pedmtem tchto zpis. Na
notsk a exekutorsk zpisy nedopad 640 (desetilet promlec lhta),
protoe nejsou rozhodnutmi orgnu veejn moci. Proto je teba ohledn prva v
nich uvedenho zahjit exekuci v obecn tlet promlec lht podle 629 odst.
1, pokud tyto zpisy zrove neobsahuj uznn dluhu ( 639, 642).

O prvech a povinnostech soukromho prva me rozhodovat i trestn

soud v rmci tzv. adheznho zen, uplatnil-li pokozen v trestnm zen prvo na
nhradu kody ( 228 tr. du).

II. Nov koncepce potku bhu promlec lhty

Ustanoven 619 odst. 1 ve shod s 101 ob. zk. . 40/1964 Sb. sdluje,
e promlec lhta zan bet ode dne, kdy prvo mohlo bt objektivn u soudu
uplatnno poprv. Ustanoven 619 odst. 2 toto pravidlo upesuje s tm, e
prvo me bt uplatnno poprv, jakmile se oprvnn osoba dozvdla o
okolnostech rozhodnch pro potek bhu promlec lhty, nejpozdji vak ode
dne, kdy se o nich dozvdt mla a mohla.

Obansk zkonk . 89/2012 Sb. v 628 v ppad zvazk, kter mus bt

uplatnny nejdve u dlunka (nap. prostednictvm vzvy ke splnn), sdluje,

e promlec lhta pone bet a ode dne, kdy vitel u dlunka prvo takto
uplatnil. Tmto zpsobem vymezen promlec doba tedy odvis od vle vitele
smujc k zesplatnn pohledvky. Dokud vitel dlunka nevyzve ke splnn, jej
bh vbec nezane.

Ppadn svvole vitele, kter oddaluje vzvu dlunka ke splnn

zvazku, mus bt eliminovna. Maximln desetilet promlec lhta dle 629
odst. 2 se toti pot a od chvle, kdy zvazek dospl. K takovmu inku vak
za ve uvedench okolnost dojde a na zklad vzvy vitele ( 1958).
Odvodnn, e k reln splatnosti zvazku dochz ji v okamiku, kdy vitel
zskv prvo vyzvat dlunka ke splnn, s ohledem na znn 628 neobstoj. Ji
stvajc judikatura, by prozatm v nznaku, nabz postup, jeho prostednictvm
se dlunk me vi sice nepromlenmu, ale nepimen pozdnmu uplatnn
prva ze strany vitele brnit. Nejvy soud sice deklaruje, e promlec dobu
neme soud fakticky zkrtit s odvodnnm, e vymhn dlun stky po del
dob je v rozporu s dobrmi mravy. Nicmn pipout, e tento zvr nen
naprosto absolutn, jde-li o psluenstv pohledvky, a uzavr, e po kadm
viteli lze prvem poadovat, aby sv nroky uplatoval soudn cestou bez
zbytenho odkladu. Prvo na zaplacen jistiny, je byla uplatnna ped
uplynutm promlec lhty, nelze krtit za dnch okolnost, nebo poadavek na
jej zaplacen sm o sob (bez pipoten roku z prodlen) nemravn nen. Jin
situace vak nastv u roku z prodlen, kter pi pozdnm uplatnn pohledvky
nemus bt piznn za cel obdob prodlen. V nkterch rozhodnutch Nejvy
soud po vzoru stavnho soudu dokonce zobecuje, e bh promlec doby
ovlivuje nejen vslovn dikce zkona, ale i tzv. legitimn oekvn astnk
hmotnprvnho pomru. Tato legitimn oekvn mohou bt dvodem pro
nekonformn interpretaci zkonnch ustanoven, kter reguluj nejen potek, ale
i bh a reln konec promlec lhty, v n vitel me uplatnit sv majetkov
prvo u soudu.

I tvrci obanskho zkonku zdrazuj, e institut promlen je teba

koncipovat a vykldat tak, aby vitel nemohl sthat dlunka po nemrn
dlouhou dobu po vzniku nroku. Tento autentick vklad zkona me
rozhodovac praxe vyut pi vahch, do jak mry lze tolerovat, aby vitel
prostednictvm vzvy k plnn odkldal splatnost zvazku a tm i potek bhu
promlec lhty. Lze rovn za ujmout postoj, e vzva ke splnn zvazku ze
strany vitele me bt posouzena jako hmotnprvn jednn, kter smuje k
uplatnn majetkovho prva, a tm pdem se promluje ( 611). Pijme-li se
tento zvr, nen dvod, aby soudy viteli upraly prvo urit potek bhu
promlec doby jednostrannm prvnm jednnm (vzvou ke splnn). Pozdn
vzv se toti dlunk bude moci inn brnit, a to prv nmitkou promlen
tto vzvy. V komenti k 611 jsme vak uvedli, e otzka promlitelnosti
jednostrannch prvnch jednn zstv nedoeena.

III. K formulaci "ml a mohl dozvdt"

Zvislost potku obecn promlec lhty na vdomosti vitele o jeho

nroku je podle 619 odst. 2 zeslabena tm, e jej bh zapone buv okamiku,
kdy se vitel o svm prvu dozvdl, nebo ve chvli, kdy se o tomto prvu ml a
mohl dozvdt. Toto pravidlo se uplatn, jen pokud as plnn vyplv ze smlouvy
nebo ze zkona. Pouze za takovch okolnost je dlunk povinen plnit (a ocit se v
prodlen) i bez vyzvn vitele. Jestlie si strany neujednaj, kdy m dlunk dluh
splnit, dlunk je povinen plnit a na zklad vzvy vitele, nikoli na zklad
toho, kdy se dlunk o existenci zvazku a o tom, kdo za nj odpovd, dozvdl
( 1958).

Pedpokld se, e vitel je schopen informace, kter m k dispozici za

elem uren potku bhu promlec lhty, sprvn vyhodnotit, ani by k tomu
poteboval vslovn verdikt orgnu veejn moci, kter by otzku pvodu nebo
existence zvazku vyeil. Proto vyhlen rozsudku, kterm byla zamtnuta
aloba o uren povinnosti podepsat kupn smlouvu (a jen vychz z neplatnosti
smlouvy o budouc smlouv, kter ukldala povinnost kupn smlouvu podepsat),
nen okamikem, jm dochz k zskn bezdvodnho obohacen, a nelze od nj
potat bh objektivn promlec lhty. Je tomu tak proto, e objektivn skutkov
okolnosti, na jejich zklad vitel zskal vdomost o existenci nroku, mu ji
pedtm byly znmy. O nroku se tedy dozvdl u dve. Pi zven, zda si vitel
ml a mohl uvdomit existenci svho prva a osobu povinnou plnit, se vychz z
toho, e kad svprvn osoba m rozum prmrnho lovka, zskan
poznatky zpracovv s bnou p a opatrnost a je schopna zvit veker
okolnosti, kter j musely bt v jejm postaven zejm ( 4). V ppad, e se
nkdo veejn nebo ve styku s jinou osobou (s dlunkem) projevuje jako osoba s
nadprmrnou odbornou znalost, m se pi posuzovn jej zpsobilosti
vyhodnotit situaci za to, e skuten m pslunou odbornou znalost nebo
zkuenost ( 5).

Nicmn nelze odestt, e nkter soukromoprvn pomry jsou natolik

sloit, e po viteli nkdy nelze legitimn dat, aby situaci sprvn vyhodnotil
jet pedtm, ne se k existenci skutkov nebo prvn spornch moment
vyjd k tomu povolan orgn sttn moci. Proto judikatura ponkud v rozporu se
zvry prezentovanmi v pedchozm odstavci dovodila, e zpochybuje-li
smluvn strana platnost odstoupen od smlouvy, je pro uren potku subjektivn
promlec lhty rozhodujc, kdy se tato smluvn strana dozvdla o soudnm
verdiktu, kterm byla konstatovna neplatnost smlouvy. K potku bhu
subjektivn lhty mohlo dojt nejdve pi vyhlaovn rozsudku soudu, pokud byla
ptomna sama nebo jej prvn zstupce. Nebyla-li doten smluvn strana
ptomna (teba i prostednictvm advokta) vyhlen uvedenho rozsudku, ve
se potek bhu subjektivn promlec lhty prva na vydn plnn z

bezdvodnho obohacen ke dni doruen tohoto rozsudku soudu (NS 28 Cdo

86/2010).

IV. Vjimky z obecnho pravidla

Vjimky z obecn deklarace potku bhu promlec lhty stanov 620 a

628 (prva z odpovdnosti za kodu, prva z bezdvodnho obohacen, z jmy na
zdrav nezletilho, prva na dl plnn, na vydn pennch prostedk z tu,
prva ze znien nebo ztrty dopravovan vci, oprvnn dat pojistn plnn,
prva z vytovn za konkrtn obdob). Vlastn reim potku promlec lhty
maj i prva, je mus bt uplatnna nejdve u pslun osoby, nap. u dlunka
(viz koment shora).

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 1958, 3017

Souvisejc pedpisy:

15 odst. 2, 31, 35 odst. 1 a 2 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen

a o vkonu rozhodch nlez,

274 o. s. .,

228 tr. du

Judikatura:
Uplatnn nmitky promlen by bylo mono posoudit jako rozporn s
dobrmi mravy ( 3 odst. 1 ob. zk.) jen v tch vjimench ppadech, kdy by
bylo vrazem zneuit tohoto prva na kor astnka, kter marn uplynut
promlec doby nezavinil a vi nmu by za takov situace znik nroku na
plnn v dsledku uplynut promlec doby byl nepimen tvrdm postihem ve
srovnn s rozsahem a charakterem jm uplatovanho prva a s dvody, pro
kter sv prvo vas neuplatnil. Tyto okolnosti by pitom musely bt naplnny v

natolik vjimen intenzit, aby byl odvodnn tak vznamn zsah do principu
prvn jistoty, jakm je odepen prva uplatnit nmitku promlen.
(NS 21 Cdo 85/2010)
I samo zjitn, zda astnk legitimn oekval a poadoval uzaven
smlouvy, m vliv na potek a bh promlec doby, a nelze tedy pauln vzat
potek bhu promlec doby na vydn bezdvodnho obohacen k okamiku,
kdy bylo plnn (zloha) bez prvnho dvodu poskytnuto.
(NS 32 Odo 48/2005)
S odkazem na to, e vymhn dlun stky po del dob je v rozporu s
dobrmi mravy, nelze zkracovat promlec dobu nroku na hradu kupn ceny.
(NS 32 Odo 1122/2003)
Poskytne-li vitel dlunku dodatenou pimenou lhtu ke splnn
povinnosti a po uplynut lhty t let ode dne, kdy tak mohl poprv oprvnn
uinit, t.j. od prvnho dne prodlen dlunka, a namtne-li dlunk promlen tohoto
prva, inky, kter zkon s tmto konem spojuje, vi nmu nenastvaj, a
viteli tud neme vzniknout prvo odstoupit od smlouvy pot, co dodaten
poskytnut lhta marn uplyne.
(NS 33 Odo 633/2003)
Deklaratorn rozsudek nem vliv na existenci hmotnprvnch vztah mezi
astnky zen. Proto vyhlen rozsudku, kterm byla zamtnuta aloba o uren
povinnosti podepsat kupn smlouvu (a kter vychz z neplatnosti smlouvy o
budouc smlouv, kter ukldala povinnost kupn smlouvu podepsat), nen
okamikem, jm dochz k zskn bezdvodnho obohacen a nelze od nj
potat bh objektivn promlec lhty.
(NS 3 Cdon 1121/96)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 1052.

vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.

vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Bejek: Promlen a prekluze v obchodnch vztazch. PR, 1993, . 5.
Handlar: Promlen prv, jejich splatnost nastv na vzvu vitele. PrRo,
2011, . 19.
Svoboda: K charakteru obecn promlec lhty. Jurisprudence, 2012, . 3.
Tich: K subjektivnmu potku promlec doby. PrRo, 2010, . 19.

620
(Vdomost o kod a o povinn osob)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem kody pro ely stanoven potku promlec lhty (1 a 3)

II. Vztah vzniku kody a promlec lhty (4)

III. K potku bhu subjektivn promlec lhty prva na nhradu kody (5

a 13)

IV. Dvoj promlec lhta pro uplatnn prva na nhradu kody (14)

V. Promlec lhta pi kod na zdrav (15 a 25)

VI. Promlen odpovdnosti za jmu zpsobenou orgnem veejn moci (26

a 27)

VII. Promlen odpovdnosti za kodu zpsobenou vadnm vrobkem (28

a 33)

Z dvodov zprvy (k 620 a 621):

Shodn s 106 odst.

398 platnho obchodnho
rozhodn pro potek bhu
nebo odinn nemajetkov

1 a 107 odst. 1 platnho obanskho zkonku a s

zkonku se navrhuje stanovit, jak okolnosti jsou
subjektivn promlec lhty u prva na nhradu kody
jmy a u prva na vydn bezdvodnho obohacen.

I. Pojem kody pro ely stanoven potku promlec lhty

kodou se rozum pedevm jma na jmn, tedy na penzi vysliteln

majetkov hodnot ( 2894). koda na jmn se podle obanskho zkonku
nahrazuje prvotn uvedenm do pedelho stavu, pouze nen-li to mon nebo
pod-li o to pokozen, hrad se v penzch ( 2951 odst. 1).

Za kodu, je se promluje v reimu 620, je teba pokldat i situace, pi

nich zkon piznv osob, kter byla postiena protiprvnm jednnm jin
osoby, prvo na reparaci jmy, kter nem prvotn majetkov charakter, nap.
na tzv. pirozench prvech lovka ( 2956 a nsl.). I za takovch okolnost
zkon hovo o kdci a pokozenm. Obecn pedpoklady vzniku povinnosti
hradit kodu vak maj platit i pro vznik povinnosti odinit nemajetkovou jmu.
Proto tak vtina ustanoven tohoto dlu setrvv na pojmu "koda" s tm, e
tot plat i pro nemajetkovou jmu, plyne-li z prvnho du povinnost odinit ji.

Plnn, je se ve smyslu 620 a 636 promluj, mohou bt jak penit, tak

nepenit (nap. uveden pokozen vci do pedelho stavu). V ppad prva
na ivot a dstojnost, jmno, zdrav, vnost, est, soukrom nebo obdobnho
osobnho prva se promluj jen prva na finann odinn tto jmy zpsoben
na tchto prvech. Samotn nemajetkov zklad tchto prv a oprvnn z nho
plynouc (zejmna oprvnn dat, aby se naruitel do budoucna zdrel zsah
do tchto prv) se nepromluj ( 612).

II. Vztah vzniku kody a promlec lhty

Udlost, z n koda vznikla, nelze ztotonit pouze s protiprvnm jednnm

i udlost vyvolvajc kodu (protiprvn stav). Za takovch okolnost by
promlec doba mohla zat bet dve, ne vznikla koda (NS 25 Cdo
2749/2004). Pojem kodn udlosti tedy zahrnuje nejen protiprvn jednn i
prvn kvalifikovanou udlost, kter vedly ke vzniku kody, ale i vznik kody
samotn (NS 1 Cz 20/90). Teprve vznikem kody je prvn udlost zavrena.
Zmnn pravidlo se projev nap. tm, e promlec lhta nroku na nhradu
kody zpsoben vlivem provozn innosti na rod b od okamiku, kdy dolo
ke sklizni, ovem s nim vnosem, kter byl zpsoben prv vlivem provozn
innosti kdce (NS 25 Cdo 2592/2006). Z tch dvod plat, e okamik, kdy se
pokozen dozvdl o kod pedstavovan ztrtou majetkovho pnosu, kter
jakoto vitel mohl od svho dlunka oekvat pi obvyklm sledu udlost,
nebt pochyben advokta, neme pedchzet okamiku, kdy advokt mohl
uplatnit nrok klienta. Z tch princip vyplv i zvr, e potek subjektivn
promlec lhty k uplatnn nroku na nhradu kody, kter spov ve ztrt
vlastnickho prva k nemovitosti ve veejn drab proveden exekutorem, je
teba odvjet od okamiku, kdy se dosavadn vlastnk dozvdl, e vydraitel
doplatil v uren lht nejvy podn (NS 25 Cdo 2508/2009). Prv k tomuto
okamiku toti pelo vlastnick prvo na vydraitele a dolo k definitivn ztrt
majetku na stran pokozenho.

III. K potku bhu subjektivn promlec lhty prva na nhradu kody

Tlet subjektivn promlec lhta nroku na nhradu kody b ode dne,

kdy pokozen zskal pedstavu o vi kody a o tom, kdo za kodu odpovd.
Tento okamik pedchz dosplosti (splatnosti) prva na nhradu kody, nebo ke
splatnosti dojde a na zklad vzvy k nhrad, kterou pokozen adresuje
povinnmu ( 1958 odst. 2). Ve uveden pravidlo se uplatn i za situace, kdy
koda se prvotn nahrazuje uvedenm do pedchozho stavu. I nadle m toti
pokozen monost zvolit si finann restituci ( 2951 odst. 1). Pro takovou volbu
mus mt k dispozici informaci o vi kody, nejen o konkrtnm pokozen
majetkov hodnoty (zpravidla vci).

Z 620 odst. 1 a 2 vyplv, e vdomost pokozenho o vi kody a o

kdci se nepedpokld, ale mus bt postaveno na jisto, kdy tuto znalost
pokozen zskal (NS 25 Cdo 2592/2006, NS 25 Cdo 308/2009). Neuplatn se tedy
pedpoklad, e bh promlec lhty pon dnem, kdy se pokozen o svm prvu
"ml a mohl dozvdt" ( 619 odst. 2). Ustanoven 620 je lex specialis k 619.

Nicmn pro potek bhu subjektivn promlec lhty posta, e

pokozen na zklad jemu dostupnch informac me uinit pravdpodobn
sudek o tom, jak konkrtn koda vznikla a kdo konkrtn je kdcem. Vi
takovmu pravdpodobnmu kdci (nikoli vi nkomu jinmu) pokozenmu od
takovho okamiku b subjektivn promlec lhta, po kterou me svj nrok
uplatnit u soudu, ani by se vystavil nmitce promlen. Ve vjimench
ppadech nelze vi reln kody urit s obvyklou mrou pesnosti, nebo dokonce
vbec. Za takovch okolnost je namst vychzet z pedpokladu, e ble
nespecifikovateln koda se promluje ode dne, kdy pokozen zsk vdomost o
povaze kody a rmcovou pedstavu o jejch nsledcch. S ohledem na logiku vci
i na existenci 2955 toti nelze uzavt, e ble neuriteln koda se
nepromluje.

Okamik rozhodn pro vdomost pokozenho o kod a o odpovdnm

subjektu nelze ztotonit s okamikem, kdy o tchto skutenostech nabyla
vdomost jin osoba ne pokozen, tedy nap. advokt, kter pokozenho na
zklad pln moci podle 24 o. s. . zastupoval v ddickm zen jako jednoho z
ddic (VS Praha 1 Cz 32/92). K tomu, aby se prvnick osoba dozvdla o kod
a kdo za ni odpovd, nen nutn, aby tuto vdomost nabyl jej statutrn orgn.
Posta, kdy se o kod dozv nap. editel zvodu nebo osoba, kter je s
ohledem na sv pracovn zaazen nebo na sv lenstv v prvnick osob
oprvnna v zleitosti, j se koda tk, jednat za prvnickou osobu ( 161 a
nsl.). Nesm vak jt o smluvn (extern) zastoupen, jak je tomu nap. v ppad
advokta, kter zastupuje pokozenho v rmci soudnho nebo sprvnho zen,
by by byl vybaven tzv. generln plnou moc.

Vnitn vztah subjektu k prvn skutenosti (jeho vdomost o kod a o

kdci) nelze pmm pozorovnm zjistit. O existenci subjektivn strnky je proto
teba init zvr na zklad vnjch okolnost, kter vedou k pesvden, e
pokozen subjekt si kodu i kdce k uritmu okamiku musel uvdomit. Nen
podstatn, zda si tento subjekt tyto informace sprvn skutkov vyhodnot. Nen
rozhodn ani to, jestli provedl sprvnou prvn analzu tchto informac. Z toho
dvodu potek bhu subjektivn promlec lhty nroku pokozenho na
nhradu kody zpravidla nepipad na den, kdy nabyl prvn moci rozsudek, jm
byl kdce uznn vinnm za trestn in, kterm kodu zpsobil. Potek bhu
subjektivn promlec lhty k uplatnn nroku na nhradu kody formou tzv.
eventulnho petitu v alob o vydn vci se neve k okamiku, kdy se
pokozen dozvdl, e mu byla vc odcizena a km, nbr a k okamiku, kdy se
dozvdl, e kdce vc ji nem (NS 25 Cdo 2883/2006). Relevantnmi
skutkovmi informacemi toti pokozen mohl disponovat ji dve. Z hlediska
posouzen potku bhu subjektivn promlec lhty pro uplatnn nroku z
odpovdnosti za kodu vzniklou v dsledku neplatnosti prvnho jednn je
rozhodujc okamik, kdy se pokozen dozv o skutkovch okolnostech, z nich
lze dovodit, e prvn jednn (smlouva) je neplatn, a zrove m dostatek

relevantnch informac o subjektu, jemu lze pist zavinn na zpsoben

neplatnosti prvnho jednn (smlouvy).

Tvo-li nrok na nhradu kody nedliteln celek, zan promlec lhta

bet teprve tehdy, a se pokozen dozv o cel kod. Za samostatn nroky
na nhradu kody je vak nutno povaovat nroky ze dvou i vce oddlitelnch
kodnch udlost, a to i kdy jde o opakovn tho poruen prvn povinnosti
mezi tmi subjekty, nap. dvma oddlitelnmi neoprvnnmi zsahy kdce
proti majetku tho pokozenho (NS 2 Cz 19/74). Je-li koda zpsobovna
trvajcm kodnm jednnm, me bt jej ve vymezena za pimen
konkrtn obdob, zpravidla za sek jednoho roku. Promlec lhta za takovch
okolnost zane bet uplynutm tohoto obdob.

Pro potek bhu subjektivn promlec lhty pro uplatnn nroku na

nhradu kody soudn praxe nevyaduje, aby pokozen pesn znal rozsah
odpovdnosti, ppadn mry asti jednotlivch kdc. Postauje znalost
pokozenho o pravdpodobn totonosti odpovdnch osob (NS 25 Cdo
615/2006).

Za uritch specifickch okolnost zkon pisuzuje oprvnn podat alobu

o nhradu kody osob, kter za normlnch okolnost neme jednat jako
zstupce pokozenho. Tento fakt je dvodem, aby potek subjektivn promlec
lhty byl navzn na tuto osobu, nikoli na samotnho pokozenho. Za okamik,
kdy se spolenost s ruenm omezenm dozv o vzniku kody zpsoben j jejm
jedinm jednatelem, je teba povaovat okamik, kdy se o vzniku kody dozv
nebo mohl dozvdt spolenk, poppad jin osoba, kter je oprvnna nrok
na nhradu kody vi jednateli uplatovat. Podlel-li se na vzniku kody i tento
spolenk (spolenci), dozv se spolenost o vzniku kody a tehdy, kdy se o nm
dozvdla nebo mohla dozvdt jin osoba, oprvnn vi jednateli nhradu
kody uplatovat (nap. sprvce konkursn podstaty).

Okolnost, e na pojiovnu pechz prvo pojitnho vi jinmu na

nhradu kody z pojistn udlosti a do ve plnn, kter pojitnmu poskytla,
nem vliv na potek bhu promlec lhty, a tedy ani na prvo dlunka namtat
vi pojiovn promlen vymhan pohledvky.

IV. Dvoj promlec lhta pro uplatnn prva na nhradu kody

Nelze pominout, e prvo na nhradu kody se zpravidla promluje nejen

ve tlet subjektivn promlec lht ( 620 v nvaznosti na 629 odst. 1), ale i v
desetilet, resp. patnctilet objektivn promlec lht - ble viz vklad k 636.

V. Promlec lhta pi kod na zdrav

V ppad prv na materiln odinn jmy ze kody zpsoben na zdrav

se uplatn pouze obecn tlet promlec lhta, je m subjektivn charakter (
636 odst. 3, 629 odst. 1).

I zde plat, e vdomost pokozenho o vzniku kody a o osob odpovdn

za kodu mus bt prokzna, nikoli pouze presumovna ve smyslu 619 odst. 2.
Znalost pokozenho se dovozuje ze stavu informac, kter m pokozen
objektivn k dispozici, nikoli z toho, zda pokozen tyto informace sprvn po
skutkov nebo prvn strnce vyhodnotil. Z hlediska potku bhu promlec
lhty nen rozhodujc, kdy se pokozen dozv o tom, jak konkrtn chyba lkae
pi lkaskm zkroku zapinila vznik kody. Sta vdomost pokozenho, e
zkrok oetujcho lkae byl pinou pokozen jeho zdrav (NS 25 Cdo
2891/2007). Proto subjektivn promlec doba neb a od doby, kdy se
pokozen seznmil se zvry znaleckho posudku.

Z hlediska potku bhu subjektivn promlec doby pro uplatnn nroku

na nhradu za bolest ( 2958) je vznamn, kdy odkodovan bolesti vznikly,
nikoliv kdy dolo k ustlen celkovho zdravotnho stavu pokozenho (NS 25 Cdo
2414/2008).

O kod spovajc ve zten spoleenskho uplatnn ( 2958, 2963

odst. 2) se pokozen dozv v dob, kdy lze objektivn provst vyhodnocen
zten jeho spoleenskho uplatnn (podle nov pravy nikoli ji bodov). Od
tohoto okamiku b subjektivn promlec doba. Posouzen otzky, kdy se
zdravotn stav pokozenho ustlil (a odkdy b subjektivn promlec doba k
uplatnn zten spoleenskho uplatnn), je zvisl na vyjden lkae, kter
provede takov vyhodnocen.

Kad z dlch nrok ze kody na zdrav se promluje samostatn a me

se odvjet od rznch potk promlec lhty. Tento zvr je modifikac obecnho
pravidla, podle nho vdomost pokozenho o vzniku kody (v tomto ppad o
tom, e jeho zdravotn stav je ji ustlen) odvis vhradn od toho, kdy m
pokozen informace o tom, e kodu je ji mon vyslit. Pitom nen podstatn,

zda si pokozen doke jemu znm informace sprvn skutkov a prvn

vyhodnotit. Jistou mru vdomosti o ustlen svho zdravotnho stavu pokozen
zskv vlastnm a prbnm vnmnm svho zdravotnho stavu. Nicmn toto
vnmn, pokud nen doplnno posouzenm a vyetenm ze strany lkae, nevede
k plnm poznatkm o ustlenosti zdravotnho stavu. Proto je pimen, aby
potek bhu subjektivn promlec doby byl vzn na vyjden lkae, nikoli na
subjektivn dojem pokozenho (NS 25 Cdo 1169/2000).

Lze si vak pedstavit vjimen okolnosti, pi nich by prv prezentovan

nhled neobstl. Bylo by tomu tak za situace, kdy pokozen bez pimenho
dvodu oddaluje lkask vyeten, na jeho zklad by bylo mon dovodit, e
se jeho zdravotn stav ustlil a e subjektivn promlec doba pro uplatnn zten
spoleenskho uplatnn ji zapoala. V takovm vjimenm ppad by bylo
mon posunout potek subjektivn promlec doby ji do okamiku, kdy
pokozen na zklad vlastnch pozorovn svho zdravotnho stavu ml monost
uzavt, e se jeho zdravotn stav ji ustlil. Ji v t chvli toti ml init kroky
potebn k tomu, aby byla lkaem stanovena bodov hodnota zten
spoleenskho uplatnn, ppadn aby lka zaujal stanovisko k tomu, e takov
ohodnocen je prozatm pedasn.

Pokozenmu me vzniknout v ppad pozdjho zhoren ji ustlenho

zdravotnho stavu i dal nrok na nhradu za zten spoleenskho uplatnn.
Takov prvo je teba z hlediska promlen posuzovat samostatn jako nrok se
samostatnou subjektivn promlec lhtou a rozdlnm zatkem jejho bhu (NS 1
Cz 23/83).

Judikatura prozatm nee, e po zdnlivm ustlen zdravotnho stavu

pokozenho me dojt nejen ke zhoren, ale i ke zlepen zdravotnho stavu
pokozenho. Lze se domnvat se, e za takovch okolnost naopak me kdce
(ppadn pojiovna, kter v dsledku smluvnho vztahu se kdcem plnila)
dat st plnn zpt. Promlen plnn poskytnutho "navc" by se zejm
neposuzovalo v reimu nhrady kody ( 620, 636), ale jako plnn z
bezdvodnho obohacen ( 621, 638). Prvn dvod plnn toti a dodaten
odpadl.

Obansk zkonk pot i s jinmi typy odkodnn jmy na zdrav,

pedevm s dvkou kompenzujc vynaloen zven nmahy na dosaen tho
vdlku ( 2963 odst. 2), lze si vak pedstavit i dal, zkonem nepojmenovan
typ nemajetkov jmy souvisejc se kodou na zdrav ( 2951 odst. 2). Zpravidla
se bude jednat o kompenzace, kter maj svoj povahou blzko ke zten
spoleenskho uplatnn, take ve uveden zvry lze aplikovat pimen i na
takov obdobn situace.

Nrok na nhradu za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti

nebo pi invalidit se promluje jako celek, nikoliv jen nroky na jednotliv
msn se optujc plnn z nj vyplvajc, poskytovan ve form penitho
dchodu. Pokozen, kter se stal v dsledku kody na zdrav prce neschopnm
a po skonen pracovn neschopnosti pobr pouze invalidn dchod, se dozv
(zsk vdomost) o rozsahu ztrty na vdlku po skonen pracovn neschopnosti
umoujc uplatnn jej nhrady alobou u soudu teprve pot, co bylo vydno
rozhodnut o piznn invalidnho dchodu a pokozen se o nm dozvdl (NS 25
Cdo 5381/2008).

Prvo pojiovny (i esk kancele pojistitel) na tzv. postih (regres) vi

pojitnmu (nebo osob bez pojitn odpovdnosti) na nhradu stek, kter
zaplatila pokozenmu z titulu zkonnho pojitn odpovdnosti, nen nrokem
na nhradu kody. Proto jeho vznik nelze odvozovat od kodn udlosti, nbr a
od okamiku, kdy bylo pokozenmu poskytnuto plnn z garannho fondu, a od
nsledujcho dne pot lze odvjet rovn bh obecn tlet promlec doby pro
uplatnn postinho prva pojiovny (i esk kancele pojistitel) vi
pojitnmu (NS 25 Cdo 4183/2008).

VI. Promlen odpovdnosti za jmu zpsobenou orgnem veejn moci

Zkon . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu

veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem, obsahuje
zvltn pravu promlen prva na nhradu kody zpsoben pi vkonu veejn
moci, tkajc se zejmna potku a dlky lht, a proto pouit ustanoven 620
vyluuje. V ustanoven 32 odst. 1 tohoto zkona je samostatn upravena dlka
a potek bhu promlec lhty, v n mus bt uplatnny nroky na nhradu
kody zpsoben nesprvnm ednm postupem i nezkonnm rozhodnutm
(vyjma prva na nhradu kody zpsoben rozhodnutm o vazb, trestu i
ochrannm opaten, jeho promlen m samostatnou povahu; srov. 33
zkona). Potek bhu tto promlec lhty (je je subjektivn) se odvj od
okamiku, kdy se pokozen o kod dozvdl, tedy kdy prokazateln zskal
vdomost o tom, e vznikla. Nejde pitom o vdomost o kodn udlosti (o
nesprvnm ednm postupu), kter kodu vyvolala, nbr o vdomost o vzniku
majetkov jmy na stran pokozenho. V ustanoven 32 odst. 1 a 2 zkona .
82/1998 Sb. jde pak o kombinaci lhty subjektivn a objektivn, kter ovem plat
pouze pro ppady odpovdnosti za kodu zpsobenou nezkonnm rozhodnutm.
U nroku na nhradu kody zpsoben nesprvnm ednm postupem se uplatn
pouze jedin, a to subjektivn promlec doba podle 32 odst. 1 zkona .
82/1998 Sb., kter pon bet okamikem, kdy se pokozen o vzniku kody
dozvdl, tedy kdy zjist skutkov okolnosti, z nich lze dovodit vznik kody a
orientan (piblin) i jej rozsah.

Subjektivn promlec doba u nroku na odkodnn nemajetkov jmy

zpsoben trestnm sthnm, kter neskonilo odsuzujcm trestnm rozhodnutm,
pon bet od okamiku, kdy se obvinn o vznikl nemajetkov jm
dozvdl, tj. ji v prbhu trestnho sthn. Teprve zastavenm trestnho sthn je
vak naplnn odpovdnostn titul sttu. Subjektivn promlec doba tedy pon
bet od okamiku, kdy obvinnmu bylo oznmeno rozhodnut, jm bylo trestn
sthn zastaveno.

VII. Promlen odpovdnosti za kodu zpsobenou vadnm vrobkem

Odpovdnost za kodu zpsobenou vadou vrobku byla do innosti

obanskho zkonku . 89/2012 Sb. upravena v zkon . 59/1998 Sb., o
odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou vrobku. Odpovdnost za kodu
zpsobenou vadou vrobku nekonkuruje odpovdnosti za vady vci nabyt za
platu, nebo nepokrv vadu dodan vci, ale kodu zpsobenou dodnm vci s
vadou. Odpovdnost za vadu dodanho vrobku se promluje jednak v tlet
subjektivn promlec lht ( 620 odst. 2, 629 odst. 1), jednak v desetilet
objektivn promlec lht ode dne, kdy vrobce uvedl vadn vrobek na trh (
637). K promlen posta, uplyne-li jedna z tchto lht.

Tento specifick typ odpovdnosti dopad i na vztahy, pi nich dochz k

prbnmu dodvn a odbru, ppadn jinmu vyuvn ovladatelnch
prodnch sil a fyziklnch jev (elektiny, vody, plynu, uhl, ale zejm i na
poskytovn elektronickho spojen a pstupu k datm), kter maj mt jist
standardn vlastnosti a jejich distribuce je zpravidla zajiovna skrze distribun
s (plynovod apod.), jejm provozovatelem je osoba odlin od osoby, kter je
pvodcem zbo, je je distribuovno.

kodou se rozum jma na majetku odbratele, kter byla zpsobena tm,

e dodan zbo nebylo tak bezpen, jak od nho bylo rozumn oekvat se
zetelem ke vem okolnostem ( 2941 odst. 1). Takovou kodou me bt nap.
znehodnocen spotebie vyuvajcho dodanou prodn slu.

Za kodu zpsobenou vadou vrobku ( 2939 a nsl.) odpovd spolen a

nerozdln s jeho vrobcem ten, kdo jej oznail svm identifikanm znakem
(nap. jmnem), ppadn podnikatel, kter vrobek dovezl za elem jeho
uveden na trh. V zkonem stanovench ppadech odpovd za vadu vrobku
jeho dodavatel ( 2940).

Vdomost o kod zpsoben vadou vrobku pokozen zsk v okamiku,

kdy zjist majetkovou jmu a jej piblin rozsah. Vdomost o vad pokozen
nabude, jakmile m k dispozici informace o tom, e k jm na jeho majetku dolo
vlivem dodanho vrobku, kter neml zkonem vyadovan parametry
bezpenosti ( 2941 odst. 1).

I kdy za kodu zpsobenou vadou vrobku odpovd spolen a nerozdln

vce osob, promlec lhta b a od doby, kdy pokozen prokazateln zsk
vdomost o totonosti vrobce. Zkon tm zdrazuje, e distributor, ppadn
osoba, kter s dodvanm vrobkem, prodn silou nebo vyuvanou fyzikln
vlastnost spojila svoji identitu, odpovd za kodu ve stejnm rozsahu a za tch
podmnek (vetn promlecch lht) jako vrobce. Proto je jej zleitost, aby
pokozenho odbratele informovala o totonosti vrobce, jinak promlec doba z
odpovdnosti za kodu nezane bet.

Souvisejc ustanoven:

1958 odst. 2, 2909 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

zk. . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu

veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem,

248 a nsl. zk. prce,

32 exekunho du

Judikatura:

Obecn

Okamikem, kdy se obchodn spolenost dozv o vzniku kody, je okamik,

kdy se o vzniku kody dozvdla nebo mohla dozvdt osoba oprvnn
uplatovat kodu vzniklou tto prvnick osob.
(NS 29 Cdo 2308/2009)
Z hlediska posouzen potku bhu subjektivn promlec doby pro
uplatnn nroku z odpovdnosti za kodu vzniklou v dsledku neplatnosti
prvnho konu je rozhodujc okamik, kdy se pokozen dozv o skutkovch
okolnostech, z nich lze dovodit, e prvn kon (smlouva) je neplatn, a zrove
m dostatek relevantnch informac o subjektu, jemu lze pist zavinn na
zpsoben neplatnosti prvnho konu (smlouvy).
(NS 25 Cdo 3306/2007)
Znalost pokozenho o osob kdce se ve k okamiku, kdy obdrel
informaci, na jejm zklad si me uinit sudek, kter konkrtn osoba je za
kodu odpovdn. Tomu odpovd i institut tzv. staven bhu promlec doby, kdy
od okamiku uplatnn nroku na nhradu kody u soudu nebo u jinho
pslunho orgnu promlec doba neb, a to ve vztahu k osob, vi n se
toto zen vede; to plat i v ppad uplatnn nroku na nhradu kody v trestnm
zen, kdy soud v pozdjm obanskoprvnm zen o nhradu kody, jemu
pedchzelo adhezn zen, k ppadn nmitce promlen zkoum, zda byl nrok
na nhradu kody v trestnm zen dn uplatnn (tedy jet ped prvn moc
trestnho rozhodnut) a zda pokozen v adheznm zen dn pokraoval.
K odpovdnosti
exekutorem

za

kodu

zpsobenou

orgnem

sttn

moci

nebo

(NS 25 Cdo 519/2002)

Zkon . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu
veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem, je ve vztahu k
obanskmu zkonku v pomru pedpisu specilnho k obecnmu. Obecnou
pravu je mono pout tam, kde speciln pedpis jej aplikaci nevyluuje bu
vslovnm zkazem, anebo tm, e nestanov nco jinho. Zkon . 82/1998 Sb.
obsahuje zvltn pravu promlen prva na nhradu kody zpsoben pi
vkonu veejn moci, tkajc se zejmna potku a dlky lht, a proto pouit
ustanoven 106 odst. 1 a 2 obanskho zkonku vyluuje.
(NS 28 Cdo 590/2011)
K promlen nroku na nhradu nemajetkov jmy za nesprvn edn
postup spovajc v nepimen dlce trestnho zen, jako i nroku na nhradu
nemajetkov jmy za nezkonn rozhodnut dojde uplynutm estimsn lhty
od skonen zen, pokud by jej bh nebyl peruen uplatnnm nroku u
pslunho ministerstva.
(NS 30 Cdo 96/2011)

Vznikne-li innost exekutora pi vkonu veejn moci penesen na nj

zkonem jinmu koda, jej nhradu pokozen uplatn vi exekutorovi podle
32 zkona . 120/2001 Sb., je vzhledem k chybjc prav promlen v zkon .
120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti (exekun d), takto
vznikl zvazkov vztah vdy vztahem obanskoprvnm bez ohledu na povahu
astnk zvazkovho vztahu vzniklho z titulu nhrady kody, a promlen
prva na nhradu kody se proto d ustanovenmi ob. zk.
K promlen pi kod na zdrav
(KS Ostrava 75Co 19/2011)
Pokozen se dozv o tom, kdo za kodu odpovd, v okamiku, kdy
prokazateln zskal informaci o okolnostech vzniku kody, kter mu napomohou
uinit si dostaten pravdpodobn sudek o tom, kter konkrtn osoba za
kodu odpovd. Nemus se pitom jednat o nezpochybnitelnou jistotu v uren
odpovdn osoby; okolnost, e v ppad kody zpsoben motorovm vozidlem
nemus bt vlastnk vozidla toton s jeho provozovatelem a e zznam v registru
vozidel nemus odpovdat skutenosti, je nerozhodn.
(NS 25 Cdo 308/2009)
O vi kody spovajc ve ztrt na vdlku po dobu pracovn
neschopnosti se pokozen dozv zpravidla v okamiku, kdy mu byla vyplacena
posledn dvka nemocenskho a kdy me ztrtu na vdlku ble specifikovat.
Subjektivn promlec doba k uplatnn nroku na nhradu za ztrtu vdlku po
skonen pracovn neschopnosti zan bet zsadn od okamiku, kdy se
pokozen dozvdl o vdlku dosahovanm ped pokozenm a po pokozen,
pop. kdy bylo vydno rozhodnut o piznn invalidnho dchodu a pokozen se
o nm dozvdl. Nrok na nhradu za ztrtu vdlku po skonen pracovn
neschopnosti m charakter optujcho se plnn a promluje se jako celek, nikoliv
jen nroky na jednotliv plnn z nj vyplvajc, poskytovan ve form dchodu.
(NS 25 Cdo 1089/2006)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
Biovsk, Holub: Nhrada kody v obanskm, obchodnm, sprvnm a
pracovnm prvu, 1995, s. 146.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.

tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 1052.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
141.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Bejek: Promlen a prekluze v obchodnch vztazch. PR, 1993, . 5.
Halouzka: Promlec a prekluzivn lhty u prv z odpovdnosti za kody,
potek jejich bhu a otzky s tm souvisl. BA, 1977, s. 15.
Halouzka: Vasn uplatnn prv z odpovdnosti za kody ohroench
promlenm nebo prekluz a dn pokraovn v zen. BA, 1978, s. 26.
Handlar: Promlen prv, jejich splatnost nastv na vzvu vitele. PrRo,
2011, . 19.
Chodra: K otzce vasnosti uplatnn nroku na nhradu kody zpsoben
trestnm inem. Socialistick zkonnost, 1979, . 9, s. 530.
Chodra: Promlec lhta u nhrady kody. Socialistick sdnictvo, 1980, .
1, s. 33.
Pejek: Odpovdnost sttu za kodu. Prvn rdce, 2003, . 4, s. 18
Smetnka: K nkterm otzkm novelizovanch ustanoven obanskho
zkonku. Socialistick zkonnost, 1986, . 2, s. 61.
Svoboda: K charakteru obecn promlec lhty. Jurisprudence, 2012, . 3.
perling: Poznmka k lnku O. Chodry. Socialistick zkonnost, 1980, .
9, s. 542.

621
(Potek promlen lhty bezdvodnho obohacen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn vklad (1 a 5)

II. Potek bhu subjektivn promlec lhty (6 a 9)

III. K odvoln pslibu pevst vlastnick prvo (10)

Z dvodov zprvy:

viz u 620

I. Obecn vklad

Bezdvodnm obohacenm se rozum vznik majetkov jmy na kor

konkrtn osoby - ochuzenho ( 2991). Z bezdvodnho obohacen vznik prvo
na vydn pedmtu bezdvodnho obohacen. Nen-li to mon, vznik
oprvnn
na
poskytnut
finannho
vyrovnn
vystihujcho
hodnotu
bezdvodnho obohacen ( 2999 a nsl.).

Zkon v ppad bezdvodnho obohacen (stejn jako u prva na nhradu

kody) stanov dvoj promlec lhtu - subjektivn ( 621) a objektivn ( 638).
Jejich potek je upraven odlin a tyto dv promlec lhty ponaj, b a kon
nezvisle na sob. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze poadavku vyhovt, uplatnli alovan bhem soudnho zen nmitku promlen. Jestlie dolo k promlen
prva na vydn plnn z bezdvodnho obohacen v dsledku uplynut tlet
subjektivn promlec lhty, je bez prvnho vznamu, zda bylo bezdvodn
obohacen zskno mysln, a zda tedy ppadn v dob podn aloby jet
bela objektivn promlec lhta (NS 28 Cdo 3977/2007).

Jde-li o ppady, kdy astnkm neplatn smlouvy, zdnlivho prvnho

jednn nebo zruenho zvazku vznikne prvo a povinnost vrtit si plnn, kter
ji obdreli, pihldne soud k nmitce promlen, jen pokud by promlen mohla
namtnout i druh strana. Ble viz koment k 610 odst. 2. Pitom nelze
pominout, e zkon ustavuje adu vjimek z obecn zsady, e plnn z neplatn
smlouvy je teba vrtit (viz 582 odst. 2, 2997 odst. 1), je mj. vyplvaj z nov
koncepce, e neplatnost smlouvy m relativn, nakateln charakter ( 586 odst.

2). Tak v ppad odstoupen od smlouvy se sice smlouva ru od potku (

2004 odst. 1, 2005 odst. 1), avak st plnn, kter bylo plnno do doby
odstoupen, zpravidla nelze vyhodnotit jako bezdvodn obohacen ( 2004 odst.
2 a 3). Rovn znik zvazku pro dodatenou nemonost plnn se vtinou tk
t jeho sti, kter jet nebyla splnna ( 2007). Tot je teba dovodit i pro
ppad smrti dlunka nebo vitele, je-li plnn vzno na osobu nkterho z nich
( 2009), by zkon v tto otzce neposkytuje vslovn een. Pojem
bezdvodnho obohacen je tedy u ne podle obanskho zkonku . 40/1964
Sb. Tento fakt se samozejm odr ve vyuitelnosti 621 a 638, kter upravuj
promlec lhty pro ppad bezdvodnho obohacen.

V oblasti pracovnprvnch vztah m zamstnavatel prvo po

zamstnanci dat vrcen neprvem vyplacench stek jen tehdy, jestlie
zamstnanec vdl anebo z okolnost musel pedpokldat, e jde o stky
nesprvn uren nebo omylem vyplacen, a to do t let od jejich vplaty ( 331
zk. prce).

Plnn vivnho za jinho bylo do innosti obanskho zkonku .

89/2012 Sb. upraveno v 101 zk. o rodin, a to jako specifick institut, kter
nelze ztotonit s institutem bezdvodnho obohacen. Protoe obansk zkonk
skutkovou podstatu 101 zk. o rodin nepevzal, je teba plnn vivnho za
jinho posuzovat v reimu bezdvodnho obohacen ( 2991 a nsl.), vetn
bhu promlecch lht pro jeho uplatnn vi osob, kter prvotn vyivovac
povinnost nle. V ppad, e v dob plnn vyivovac povinnosti za jinho nen
zejm, kdo je osobou prvotn povinnou k plnn vivnho, b subjektivn
promlec lhta dle 621 nejdve od prvn moci rozhodnut, kterm je tato
otzka postavena na jisto, a zrove nikoli dve, ne soud pravomocn rozhodne
o uren otcovstv jinho mue. Jestlie je v dob plnn vyivovac povinnosti za
jinho postaveno na jisto, kdo je osobou prvotn povinnou k plnn vivnho,
b subjektivn promlec lhta ji od okamiku poskytnut vivnho. Je teba
mt na pamti 638 odst. 1, podle nho prvo na vydn bezdvodnho
obohacen se proml nejpozdji za deset let ode dne, kdy k bezdvodnmu
obohacen dolo. Ustanoven o objektivn promlec lht vak neme bt
vykldno tak, aby zmailo prvo dat vydn bezdvodnho obohacen za
situace, kdy oprvnn v dob plnn vivnho nevdl, kdo se na jeho kor
bezdvodn obohacuje. Za takovch okolnost zejm nelze 638 odst. 1
aplikovat a prvo na hradu vivnho se proml jen ve tlet subjektivn
promlec lht ( 621, 629 odst. 1).

II. Potek bhu subjektivn promlec lhty

Pro posouzen potku bhu subjektivn promlec lhty pro vydn

bezdvodnho obohacen je rozhodn okamik, kdy se ochuzen skuten dozv o
tom, e dolo na jeho kor k zskn konkrtnho bezdvodnho obohacen a kdo
je zskal (NS 28 Cdo 4812/2010). Nen podstatn, e ml monost se potebn
skutenosti dozvdt ji dve. Touto vdomost se rozum znalost skutkovch
okolnost, z nich lze odpovdnost za bezdvodn obohacen dovodit. Pi
posuzovn potku bhu subjektivn promlec doby je nutno vychzet z
prokzan, skuten, nikoli tedy jen pedpokldan vdomosti oprvnnho o
tom, e dolo na jeho kor k zskn bezdvodnho obohacen a kdo je zskal.
Vdomost o vzniku bezdvodnho obohacen se mn znalost skutkovch
okolnost, z nich lze odpovdnost za bezdvodn obohacen dovodit, nikoli i
skutenost, e subjekt, na jeho kor bylo bezdvodn obohacen zskno, takov
prvn zvr uinil a vznik bezdvodnho obohacen si uvdomil. Tyto dlouhodob
judikovan zvry stle obstoj s ohledem na vslovnou dikci 621, kter hovo
o skuten, tedy nepresumovan "vdomosti" pokozenho. Ustanoven 621 je
lex specialis k 619 odst. 2. Proto pro potek bhu subjektivn promlec lhty
bezdvodnho obohacen nen podstatn, zda se pokozen o kod ml a mohl
dozvdt dve.

Deklaratorn rozsudek nem vliv na existenci hmotnprvnch vztah mezi

astnky zen. Proto vyhlen rozsudku, kterm byla zamtnuta aloba o uren
povinnosti podepsat kupn smlouvu (a kter vychz z neplatnosti smlouvy o
budouc smlouv, kter ukldala povinnost kupn smlouvu podepsat), nen
okamikem, jm dochz k zskn bezdvodnho obohacen a nelze od nj
potat bh objektivn promlec lhty (NS 3 Cdon 1121/96). V prezentovanm
zvru se zrcadl soudn prax zaveden pedpoklad, e pokozen zsk
vdomost o prvu dat bezdvodn obohacen, jakmile jsou mu znmy
rozhodujc skutkov okolnosti bezdvodnho obohacen, nen vak dleit, zda
provede sprvn prvn vyhodnocen tchto skutenost. Jurisprudence k tomuto
nhledu dospla proto, e vnitn vztah osoby k nsledkm jejho jednn reln
nelze prokzat.

M-li bt bezdvodn obohacen odkodnno finann stkou, nen pro

potek bhu promlec lhty poteba, aby pokozen zskal naprosto pesnou
vdomost o vi bezdvodnho obohacen, kterou je oprvnn poadovat.
Posta, zsk-li vdomost o tom, v em bezdvodn obohacen spov (nap. v
uvn konkrtn nemovitosti bez prvnho dvodu apod.). Tak nen teba, aby
pokozen vdl s naprostou jistotou, kter osoba je povinna bezdvodn
obohacen vydat. Posta zskn informac, kter vedou k logickmu zvru o
takov konkrtn osob. Pokud se bezdvodn obohatilo vce osob, subjektivn
promlec lhta b ode dne, kdy se ochuzen o tchto osobch dozvdl, ani
by musel mt vdomost o tom, v jak me se kter z obohacench obohatil.

Jestlie oprvnnm subjektem obanskoprvnho vztahu je esk

republika (stt), je z hlediska jej vdomosti o tom, e dolo na jej kor k zskn
bezdvodnho obohacen a kdo je zskal, rozhodujc okolnost, kdy se o vzniku
bezdvodnho obohacen dozvdl ten sttn orgn (dnes organizan sloka
sttu), kter stt zastupuje a jeho jmnem jedn. Je-li ochuzenm prvnick
osoba, posta, e se o bezdvodnm obohacen a o obohacenm dozv jej
zamstnanec nebo len, kter je oprvnn ve vci bezdvodnho obohacen s
ohledem na sv pracovn zaazen nebo funkn pslunost jednat, viz 161 a
nsl. (NS 25 Cdo 2581/98).

III. K odvoln pslibu pevst vlastnick prvo

K bezdvodnmu obohacen me dojt i na zklad oprvnnho

pedpokladu, e dojde k pevodu vlastnictv konkrtn majetkov hodnoty, avak
tento pevod se poslze neuskuten. Odvoln pslibu vlastnka pevst
nemovitost na osobu, je z tohoto dvodu do nemovitosti investovala, zakld
nrok na vydn bezdvodnho obohacen, jeliko dvod plnn odpadl. Tot
plat, odmtne-li vlastnk podle pslibu dle jednat nebo vytvo-li takov stav, kdy
je zejm, e pslib nebude uskutenn. Prvnm dvodem pro investice do cizho
majetku je prv pslib pevodu vlastnictv. Jeho dodatenm odvolnm,
ppadn odmtnutm podle nj nadle jednat prvn dvod plnn odpad a
vznik neoprvnn majetkov prospch (bezdvodn obohacen). Tlet
subjektivn promlec lhta se pot od okamiku, kdy se investujc nevlastnk
dozvdl o tom, e vlastnk odvolal pslib budoucho pevodu nebo vytvoil stav,
kdy je zejm, e pslib nebude realizovn. Desetilet objektivn promlec doba
pak b ode dne, kdy vlastnk pslib odvolal nebo vytvoil stav, kdy je zejm, e
pslib nebude realizovn. Tot pravidlo se uplatn i v ppad, kdy se kupujc
dozvdl, e zamlen koup nebude uskutenna. Od tohoto okamiku pon
bh subjektivn promlec lhty k uplatnn nroku na vrcen zlohy (NS 25 Cdo
968/99).

Souvisejc ustanoven:

574 a 599, 609 a 653, 2001 a 2005, 2006 a 2009, 2991 a

3005

Souvisejc pedpisy:

331 zk. prce

Judikatura:
V ustanoven 107 odst. 1 a 2 ob. zk. (nyn 621 a 638 - pozn. aut.) je
stanovena dvoj, kombinovan promlec doba, tj. subjektivn a objektivn. Jejich
potek je upraven odlin a tyto dv promlec doby ponaj, b a kon
nezvisle na sob. Pitom plat, e ke vzniku bezdvodnho obohacen, je bylo
zskno plnnm bez prvnho dvodu, dochz ji samotnm pijetm tohoto
plnn; okolnost, jak s takto zskanm majetkovm prospchem obohacen
pozdji nalo, rozhodn nen. Pro potek bhu dvoulet subjektivn promlec
doby je pak rozhodn den, kdy se oprvnn v konkrtnm ppad skuten
dozv o tom, e dolo na jeho kor k zskn bezdvodnho obohacen a kdo je
zskal; nen podstatn, e ml monost se potebn skutenosti dozvdt ji
dve. Touto vdomost se rozum znalost skutkovch okolnost, z nich lze
odpovdnost za bezdvodn obohacen dovodit.
(NS 28 Cdo 4545/2010)
Okamikem, kterm odpadl prvn dvod plnn a kdy zane bet
objektivn promlec doba, je okamik, kdy je vytvoen takov stav, z nho je
zejm, e povinnost ji nebude splnna. Bh subjektivn promlec doby pak
pon okamikem, kdy se oprvnn dozv, e povinnost splnna nebude.
(NS 28 Cdo 2284/2010)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 1052.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
Vank: Neoprvnn majetkov prospch, 1987, s. 140 a nsl.

Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm

prvu, 2006.
Bejek: Promlen a prekluze v obchodnch vztazch. PR, 1993, . 5.
uhelov, Spil: Otzky spojen s aplikac 101 zkona o rodin. PrRo,
2012, . 9.
Fiala, vestka: Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm
prvu. Pk, 1983, . 4, s. 338.
Handlar: Promlen prv, jejich splatnost nastv na vzvu vitele. PrRo,
2011, . 19.
Knap: Potek objektivn lhty pro promlen prv z neoprvnnho
majetkovho prospchu. Socialistick zkonnost, 1969, . 9 a 10, s. 551.
Marek: Aplikace 107 odst. 3 obanskho zkonku v obchodnprvnch
vztazch. PR, 2005, . 8, s. 23.
Marek:
Poznmka
k
promlen
bezdvodnho
obchodnprvnch vztazch. BA, 2005, . 10, s. 48.

obohacen

Svoboda: K charakteru obecn promlec lhty. Jurisprudence, 2012, . 3.

tenglov: Promlen bezdvodnho obohacen v judikatue eskch
soud. Prvn zpravodaj, 2003, . 11, s. 11.
Zbrnek: Jet k promlen rok z prodlen. BA, 2005, . 2, s. 66.
Zlmal: K promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen
obchodnprvnch vztazch trochu jinak. BA, 2006, . 4.

622
(Promlen jmy na zdrav nezletilho)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Pi pprav osnovy obanskho zkonku byla pvodn navrena recepce

208 BGB z nmeckho prva. Podle 208 BGB neb u nedosplch osob
promlec lhta ohledn jejich prv vzniklch v dsledku poruen jejich
sexulnho sebeuren (sexuelle Selbstbestimmung), dokud nezletil nedospje. V
rekodifikan komisi vak pevldl nzor, e zbr ustanoven je pli zk a e
m bt vztaeno na jakoukoli jmu na zdrav zpsobenou nezletilm. Proto bylo

upraveno tak, aby dopadalo na jakkoli ppad jmy na zdrav zpsoben tmto
osobm. V tchto ppadech pone promlec lhta bet a dnem, kdy se
nezletil stane svprvnm, i kdy prvo na nhradu jmy na zdrav vzniklo ped
touto dobou. Promlec lhta tedy pone bet nejdve nabytm pln
svprvnosti u tto osoby, piem souasn mus bt splnna obecn stanoven
podmnka vdomosti o okolnostech rozhodnch pro uplatnn prva.

Vklad:

Jak u nezletilch, tak u zletilch plat, e koda na zdrav se promluje

pouze v tlet subjektivn lht ( 629 odst. 1). Ustanoven o promlen v
desetilet, resp. patnctilet objektivn promlec lht ( 636 odst. 1 a 2 a 629
odst. 2) se toti neuplatn ( 636 odst. 3).

U osoby, kter v dob vzniku prva na reparaci jmy na zdrav nebyla

zletil, pone tlet subjektivn promlec lhta nejdve bet od doby, kdy se
nezletil stane pln svprvnm, nenabude-li pln svprvnosti zletilost,
okamikem pravomocnho jmenovn opatrovnka. Tedy nikoli ji od doby, kdy se
pokozen (jeho zkonn zstupce nebo opatrovnk) dozvdl o kod a o tom,
kdo za ni odpovd. Pedpokladem pro potek bhu tlet promlec lhty i
dovren zletilosti zstv, e pokozen (ppadn jeho opatrovnk, nenabyl-li
pokozen pln zpsobilosti zletilost) zsk vdomost o jm a o osob povinn k
jej reparaci. Opatrovnk pedpokldan 622 mus bt ustaven a po dovren
zletilosti v rmci zen o omezen nebo zbaven svprvnosti ( 55 a nsl.).

Promlec doba pone bet ped nabytm zletilosti v ppad, e nezletil

uzave manelstv, nebo piznnm svprvnosti ( 30 odst. 2). Zletilosti se jinak
nabv dovrenm osmnctho roku vku ( 30 odst. 1).

Me se pihodit, e nezletil, kter dosud nenabyl pln svprvnosti,

uplatn sv prvo na odkodnn jmy. Pi splnn podmnek danch 31 a nsl.
mu toto prvo nelze upt s odvodnnm, e bh promlec lhty tkajc se
tohoto prva dosud nezapoal. Ustanoven 622 se tk pouze potku bhu
promlec lhty k uplatnn jmy na zdrav nezletilho, jejm clem nen omezovat
nezletilho v prvnm jednn, k nmu je podle zkona zpsobil.

V ppad sten nebo pln ztrty zpsobilosti po dovren zletilosti se

pro potek a bh promlec lhty uplatn 645.

Souvisejc ustanoven:

30 a 37, 55 a 65, 457 a 471, 609 a 653

Souvisejc pedpisy:

192 odst. 1 o. s. .,

zk. o zdr. slubch

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
214 a 220.

623
(Promlen dlch plnn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Z ustanoven platnho prva ( 103 ob. z., 392 odst. 2 obch. z.) se
pejm prvn pravidlo o promlovn dluhu rozloenho na postupn dl plnn.
Pi nvrhu ustanoven se bere v vahu, e se dl plnn netkaj jen penitch
dluh, proto se formuluje o dosplosti jednotlivch plnn, nikoli o spltkch a
jejich splatnosti.

Vklad:

Ustanoven 623 navazuje na dvj 103 ob. zk. . 40/1964 Sb. Bere
vak v potaz, e astnky sjednan dl plnn se mohou tkat nejen penitch

dluh, ale i jinch typ majetkovho plnn. Proto se v nm nehovo o spltkch

a jejich splatnosti, ale o dosplosti jednotlivch plnn.

Monost astnk dojednat si plnn ve spltkch pipout 1931 jako

jednu z vjimek z obecnho pravidla, e dluh m bt splnn narz ( 1930 odst.
1). Jsou-li spltky plnny dn a vas, pro kadou spltku b samostatn tlet
promlec doba (NS 25 Cdo 2195/99). Nespln-li dlunk nkterou spltku, m
vitel prvo na vyrovnn cel pohledvky, pokud si to strany ujednaly. Toto
prvo me vitel u dlunka uplatnit nejpozdji do splatnosti nejble pt
spltky, jinak o n pichz. Jestlie vitel sv prvo na vyrovnn cel
pohledvky realizuje, pone tlet promlec doba pro prvo na zaplacen celho
zbvajcho dluhu bet ode dne, kdy se stala dosplou (splatnou) cel nesplnn
stka.

Ve popsan pravidla se z logiky vci uplatn i pro ppad, e plnn ve

spltkch vetn ztrty jejich vhody je stanoveno rozhodnutm.

Dohoda o spltkch (nyn o dlm plnn dluhu) inn pod ztrtou vhody
dlho plnn me bt i relativn neurit s tm, e je urena pouze minimln
ve dlho plnn na zklad finannch monost dlunka. Pokud dlunk dn
pln v minimln dohodnut vi, plnn jako celek se nestv dosplm a kad z
dlch plnn se promluje jednotliv (NS 33 Odo 345/2002).

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 1931

Souvisejc pedpisy:

160 odst. 1 o. s. .,

331 zk. prce

Literatura:

eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.

Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.

624
(Promlen penz na tu nebo pedstavujcch vklad)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Navrhuje se stanovit, jak je tomu dosud ( 100 odst. 3 ob. z., 396 obch.
z.), zvltn potek bhu promlec lhty u prva na penn prostedky uloen
na tu nebo s vyuitm zvltn formy vkladu. Pi formulan prav se vzala v
vahu uveejnn kritika obou ustanoven (srov. Peliknov, I. Koment k
obchodnmu zkonku. 3. dl. Obchodn zvazkov vztahy. 2. vydn. Praha: Linde,
1998, s. 501 an.). Dnes 101 odst. 3 ob. z. vyluuje promlen, "pokud vkladov
vztah trv", zatmco 396 obch. z. ve potek promlec lhty "ode dne zniku
smlouvy". V obou ppadech se chce vyjdit tot, le v obou ppadech jde o
nepesn vyjden: "vkladov vztah" trv, dokud jsou penn prostedky vedeny
na tu a vraz "znik smlouvy" je juristicky nesprvn, protoe smlouva
zaniknout neme; v danm ppad me zaniknout jen obligace. Z tchto
dvod osnova spojuje potek bhu promlec lhty se znikem smluvnho
zvazku, tj. se dnem, kdy zanikla obligace zaloen smlouvou.

Vklad:

Smlouvou o tu se ten, kdo vede et, zavazuje zdit od urit doby v

urit mn et pro jeho majitele, umonit vloen hotovosti na et nebo vbr
hotovosti z tu nebo provdt pevody pennch prostedk z tu i na et (
2662). Vklad je zvltnm typem tu, kter neslou k pevodm pennch
prostedk z tu na et ( 2676 a nsl., 2680 a nsl.).

Z 2668 vyplv, e ke zruen tu dochz a pot, co zanikla smlouva o

veden tu. Akt zruen tu je jednostrannm prvnm jednnm banky, kter
spov v neodkladnm proveden pevodu pennch prostedk z tu
uskutennm prostednictvm platebnch prostedk pouitch do dne zniku
zvazku, ztovn tchto operac a v nslednm faktickm zruen tu. Teprve
po tchto konech vznik bance podle 2668 povinnost vyplatit majiteli tu
zstatek pennch prostedk. Postup ustaven v 2668 logicky nekoresponduje
s tm, e k potku bhu promlec lhty na vydn pennch prostedk z tu
nebo vkladu dochz ji okamikem zniku obligace vyplvajc ze smlouvy o
veden tu, tedy jet pedtm, ne banka provede s tmito finannmi
prostedky zvren operace, na jejich zklad bude ustavena finln povinnost
banky k vyplacen finannch prostedk. Potek bhu promlec lhty pedchz
vzniku povinnosti k plnn.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 2662 a 2679, 2680 a 2681

Literatura:
Peliknov: Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl, 1998.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.

625
(Promlen prva ze ztrty nebo znien dopravovan vci)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn vklad (1 a 3)

II. K monosti sjednat si jin reim uplatnn prva (4 a 5)

Z dvodov zprvy:

Pejm se, pokud jde o stanoven potku promlec lhty u prv vzniklch
znienm, ztrtou, pokozenm nebo opodnm doruenm zsilky, pesn
formulace 399 obch. z. Dosavadn prvn prava v 108 ob. z. stanov pro tyto
ppady ron promlec lhtu. Rovn obchodn zkonk stanov ron promlec
lhtu, ledae jde o kodu vdom zpsobenou. Stanoven vrazn krat
promlec lhty pro dopravce a zaslatele rozdln od promlen prv na nhradu
v ppad jinch kod je reliktem pevzatm do platnho prva z obanskho
zkonku z r. 1950 ( 473 odst. 1, 484 odst. 2). Jeho prava byla odvodnna
"snahou zabrnit komplikovanm sporm, v nich zejmna provdn dkaz po
del dob by bylo velmi obtn" (dvodov zprva k 473 obanskho zkonku
z r. 1950). Tak dnes se omezen promlec lhty dopravcm na jeden rok
odvoduje obdobn - "tm, e pro dopravce by bylo se zetelem k hromadnosti
dopravy i k velk poetnosti ppad nenosn uchovvat po del dobu potebn
listinn, pop. jin doklady dleit pro ppadn spory." (vestka, J. in vestka, J. Spil, J. - krov, M. - Hulmk, M. et al. Obansk zkonk. I. 1-459. Koment.
2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 613). To je ostatn argument opakovan
nkolik desetilet (srov. vestka, J. - eka, Z. - Chysk, J. Promlen a prekluze v
s. prvnm du. 1. vydn. Praha: Orbis, 1967, s. 98 nebo Adam, M. - eka, Z. vestka, J. in eka, Z. et al. Obansk zkonk. Koment. 1. vydn. Praha:
Panorama, 1987, s. 341, kde nachzme shodn zdvodnn). Nicmn tyto
argumenty stoj na velmi slabch zkladech, nebo i jin podnikatelsk subjekty
poskytuj sv sluby asto hromadn a je na nich, aby doklady potebn pro
ppadn spory uchovvaly po podstatn del promlec lhtu. Z tchto dvod
se navrhuje dosavadn zvhodnn dopravc proti jinm osobm opustit, nebo
jde o pstup odporujc l. 4 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod.

I. Obecn vklad

Ustanoven 625 upravuje potek bhu promlec lhty prva na nhradu

kody, je vznikla na dopravovan vci. Jeho znn je tm toton s dvjm
399 obch. zk. Oproti 108 ob. zk. . 40/1964 Sb. dochz ze zmn spovajc
ve skutenosti, e zmnn prvo na nhradu kody se nepromluje ji po roce,
ale v obecn tlet promlec lht ( 629 odst. 1). Dopravce odpovd za kodu

vzniklou na zsilce v dob od jejho pevzet z jeho strany do doby vydn zsilky
pjemci. Me vak prokazovat liberan dvody dle 2566. Pi ztrt nebo
znien zsilky se hrad obvykl cena, kterou zsilka mla v dob a na mst, kde
dopravce zsilku pevzal. Pi pokozen zsilky hrad dopravce cenov rozdl ve
stavu zsilky v dob jejho pevzet dopravcem v cench msta tohoto pevzet (
2567).

Norma upravuje potek bhu promlec lhty u jakkoliv vci, kter je

pepravovna nikoli pod pmm dohledem pjemce. "Pepravovanou vc" je
tedy nejen vc, kter je dopravovna na zklad smlouvy o peprav vci ( 2555
a nsl.), ale i zavazadlo, k jeho peprav dochz oddlen od cestujcho na
zklad smlouvy o peprav osob ( 2554 odst. 2). Tent zvr z logiky vci
vyplv pro ppad, kdy dolo k vydn nlonho listu ( 2572 a nsl.), jako i pro
situaci, kdy je vc pepravovna na zklad smlouvy o provozu dopravnho
prostedku ( 2585).

Jestlie se pjemce ocitne v prodlen s pevzetm pokozen zsilky (

1975), stle plat, e promlec lhta nepone bet dve, ne dojde k pevzet
vci. Je sice skutenost, e bh promlec doby se tak prodluuje okolnostmi na
stran pjemce, jemu by protiprvn stav neml bt ku prospchu ani tm, e mu
nepone bet promlec lhta. Na druh stran vak nelze odestt vslovnou
dikci 625 a tak znn 2581 odst. 1, kter pepravci poskytuje innou
ochranu ped dlouhodobm prodlenm pjemce tak, e zskv oprvnn vc
prodat.

II. K monosti sjednat si jin reim uplatnn prva

Dosavadn praxe (NS 33 Cdo 1262/2000) s ohledem na dvj 629 obch.

zk. pipoutla, e v rmci podzkonnho pedpisu lze stanovit jinou ne
zkonnou lhtu k uplatnn prva na nhradu kody z pepravovan vci, a e ji
dokonce je mon ustavit jako prekluzivn, a nikoli promlec (nap. vyhlka .
132/1964 Sb., o elezninm pepravnm du). Nelze vak pehldnout nynj
2578 a 2580 odst. 2, podle nich podzkonn pedpis me stanovit pouze
podrobnj pravu tkajc se vztah z pepravy osob a vc. Povinnost dopravc
provozujcch veejnou pepravu nahradit kodu lze takto omezit jen ve zvl
odvodnnch ppadech, kdy poteba takovho omezen pro vnitrosttn
pepravu nezbytn vyplv ze zsad platnch pro mezinrodn pepravu. Nyn ji
zejm nen mon, aby prvo na nhradu kody z pepravovan vci na zklad
podzkonnho pedpisu prekludovalo. St lze rovn odvodnit zvr, e tot
prvo by se mlo promlet v kratch ne zkonnch lhtch. Ppadn dvody
pro takov omezen vyplvajc z podzkonnho pedpisu by soud musel eit jako
pedbnou otzku a poppad k podzkonnmu pedpisu nepihldnout.

V dob pepravy m odeslatel prvo pepravu peruit a zadat dopravci

jin pokyny ohledn asu, msta a odbratele pepravovan vci ( 2559). K
uren novho termnu pedn vak me relevantn dojt jen do doby znien
pepravovan vci, kter zakld prvo na nhradu kody ( 2568).

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 2555 a 2571, 2572 a 2577, 2578 a 2581, 2585

Souvisejc pedpisy:

zk. . 266/1994 Sb., o drahch,

zk. . 111/1994 Sb., o silnin doprav,

vyhlka . 175/2000 Sb., o pepravnm du pro veejnou drn a silnin

osobn dopravu

Judikatura:
Nrok na nhradu kody, kter vznikla pi nkladn
pepravovan zsilce, je teba uplatnit nejprve u dopravce.

peprav

na

(NS Cpj 42/77, Rc 2/78)

Literatura:
Adam, eka, vestka in eka a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1987,
s. 341.
Peliknov: Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl, 1998.
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
98.

vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a

II. sv., 2009, s. 528 a nsl.

626
(Promlen prva na pojistn plnn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojistn smlouva, pojistn udlost (1 a 2)

II. Povaha pojistnho plnn (3)

III. Potek bhu promlec lhty a ukonen eten (4 a 9)

IV. Otzka irho dopadu 2771 (10 a 11)

Z dvodov zprvy:

Ustanoven o potku promlec lhty u prva na pojistn plnn se pejm

z 8 zkona o pojistn smlouv (zk. . 37/2004 Sb.). Uveden ustanoven
zkona o pojistn smlouv stanov i dlku promlec lhty u prva na pojistn
plnn v ppad ivotnho pojitn a v ppad pojitn odpovdnosti. Tato
prava je zaazena mezi ustanoven o dlce promlec lhty.

I. Pojistn smlouva, pojistn udlost

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vi pojistnkovi poskytnout jemu

nebo tet osob pojistn plnn, nastane-li nahodil udlost kryt pojitnm pojistn udlost ( 2758 odst. 1).

Pojistnou udlost se rozum nahodil udlost ble oznaen ve smlouv,

pop. v pojistnch podmnkch, s n je spojen vznik povinnosti pojiovny plnit
(srov. 2758 odst. 1). V ppad jmy na zdrav je pojiovna povinna plnit i
tehdy, jestlie se tlesn pokozen projevilo (nap. nastala smrt) a po skonen
pojitn, a to za podmnky, e k razu, kter byl pmou pinou jmy, dolo
bhem trvn pojitn. Pokud raz, k nmu dolo bhem pojitn zpsobem
pedvdanm pojistnmi podmnkami, dodaten vyvolal tlesn pokozen
pojitnho, nabv tento raz kvalifikace pojistn udlosti, z n je pojiovna
povinna plnit i pot, co smluvn vztah z pojitn skonil. Na tento nsledek se
ve bh nov promlec lhty tkajc se "odkodnn" tohoto nsledku (NS 33
Cdo 323/99). Jin vklad by mohl vst k tomu, e pojitn by ztratil relnou
monost vymhat pojistn plnn, pokud se jeho nsledek projevil s vtm
asovm odstupem. Naopak v ppad pojitn majetku se toto pravidlo podle
judikatury neuplatn, promlec lhta tedy znovu neb, pokud se koda na
majetku projev dodaten (NS 30 Cdo 1229/99).

II. Povaha pojistnho plnn

Prvo na pojistn plnn nem povahu prva na nhradu kody a

pojiovna nen subjektem odpovdnm za pokozen zdrav alobce. Jde o dva
rozdln nroky s rznmi pedpoklady jejich vzniku, kter vyplvaj z odlinch
prvnch vztah (vztah smluvn a odpovdnostn) a pro kad z nich tak plat
zvltn prvn prava promlen ( 626 na stran jedn a 620 a 637 na stran
druh). Ustanoven 620 a 637 nelze vi pojistnmu plnn aplikovat ani
analogicky.

III. Potek bhu promlec lhty a ukonen eten

I po innosti obanskho zkonku . 89/2012 Sb. se uplatn dosavadn

zkladn pravidlo, podle nho promlec lhta k uplatnn prva na pojistn
plnn zane bet za jeden rok od pojistn udlosti ( 626 vta prv). Zmnn
norma navazuje na dvj 8 zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv, a 104
ob. zk. . 40/1964 Sb. ve znn innm do 31.12.2004. Dopad nejen na
zkonn, ale i na smluvn pojitn. Potek promlec lhty je vak teba zasadit
do kontextu dalch, do jist mry inovativnch ustanoven.

Specifick potek bhu lhty vyplv ze skutenosti, e pojiovna po

vzniku pojistn udlosti provd eten ( 2796). Teprve po jeho ukonen se
pojistn plnn stv zejmm a splatnm ( 2798 odst. 1). Pokud pojistn eten
dle 2796 a nsl. nen zavreno do jednoho roku od pojistn udlosti, mm za to,

e tlet promlec lhta zane bet nejdve ukonenm tohoto eten. K

posunu promlec lhty dle 626 toti v konenm vsledku dochz ve prospch
pojitnho, proto zmnn ustanoven neme vst k faktickmu neprospchu
pojitnho a k dobru pojiovny.

Lze tedy zastvat postoj, e 626 upravuje potek promlec lhty prva
na pojistn plnn tak, e tato lhta zane bet za rok od pojistn udlosti,
pokud pojiovna v tto dob ukon sv eten a sdl vsledek pojitnmu (
2797). Jestlie eten nen vas ukoneno, promlec lhta plyne a od
dodatenho ukonen eten. Tento zvr se uplatn i v ppad, e se pozdji
uke, e pojiovna dospla k nesprvnm zvrm (nap. e k pojistn udlosti
nedolo a e pojitn nem prvo na pojistn plnn). Za takovch okolnost je
vc pojitnho, kter tvrd opak, aby v promlec lht, je plyne od doby, kdy
mu pojiovna oznmila vsledek eten, uinil vlastn skutkov zjitn a podal u
soudu alobu o doplacen rozdlu.

Me nastat situace, kdy pojiovna se o pojistn udlosti bez sv viny

dozvdla pozdji a nsledkem tto skutenosti nemohla provst vasn
proeten pojistn udlosti do jednoho roku. Toto zpodn je teba klst k ti
oprvnnho, pokud nevdomost (a z nho vyplvajc zpodn s proetenm
pojistn udlosti) pojiovny zavinil. Tento nzor je mon podpoit analogickm
vkladem 2800, podle nho pojistnk v obecn rovin m nst odpovdnost za
neplnn svch povinnost z pojistnho vztahu. Mezi tyto povinnosti jist pat i
povinnost informovat pojiovnu o vzniku pojistn udlosti a poskytnout
souinnost k proveden eten ( 2796 a 2797). Za tchto okolnost je namst
uzavt, e tlet promlec lhta zapoala dnem, kdy pojiovna s ohledem na
okolnosti ppadu (vzhledem k pozdn souinnosti pojitnho nebo pojistnka)
mla a mohla eten ukonit. Zvry uveden v pedchozch tech odstavcch z
262 pmo nevyplvaj. Zmnn ustanoven je vak teba vykldat systematicky,
s pihldnutm k 2796 a 2800.

Ustanoven 626 posunuje potek bhu obecn tlet promlec lhty dle
629 odst. 1, nikoliv vak bezpodmnen i desetilet "objektivn" promlec
lhty podle 629 odst. 2. "Objektivn" desetilet promlec lhta ze zkona b
od splatnosti (dosplosti) pojistnho plnn, tedy estnctm dnem od ukonen
eten, strany ovem mohou splatnost sjednat i jinak ( 2798 odst. 1). Z 626
vyplv, e tlet promlec lhta pro uplatnn prva na pojistn plnn
neubhne dve ne ti roky plus jeden rok od pojistn udlosti ( 626, 629 odst.
1), pestoe pojiovna zpravidla oznm vsledek eten pojistn udlosti
oprvnnmu jet ped uplynutm doby jednoho roku od pojistn udlosti (
626).

Ke specifick prav "objektivn" promlec lhty tkajc se ivotnho

pojitn je teba podotknout, e prvo na ivotn pojitn se zejm promluje v
jedin, desetilet promlec lht, je pon bet za rok od pojistn udlosti (
626). Ustanoven 635 odst. 1 toti neobsahuje slovo "nejpozdji", kter v jinch
ustanovench (nap. v 636 odst. 1) signalizuje, e kombinace tlet a desetilet
promlec lhty zstv zachovna. Neodvodnnmu obohacen pojitnho v
ppad pojitn odpovdnosti za kodu a jmu pedchz zkonodrce tm, e
prvo na pojistn plnn se v tchto ppadech promluje nejpozdji promlenm
prva na nhradu kody nebo jmy, na kterou se pojitn vztahuje ( 635 odst.
2).

IV. Otzka irho dopadu 2771

Zkon neposkytuje przranou odpov na otzku, zda 2771, podle

nho k ujednn o zkrcen nebo prodlouen promlec lhty ve smyslu 630 se
nepihl, dopad pouze na samotn prvo na pojistn plnn nebo zda se tato
zpov ohledn smluvnho ujednn promlec lhty vztahuje i na dal ppadn
finann nroky, kter v souvislosti s uzavenm pojistn smlouvy mohou
vzniknout (nap. prvo na placen pojistnho podle 2782 nebo prvo na vplatu
tzv. odkupnho podle 2842). Vzhledem ke skutenosti, e 2771 je
systematicky zaazen do tzv. zkladnch ustanoven upravujcch pojitn ( 2758
a 2810), domnvme se, e dohoda astnk ohledn jin promlec lhty
tkajc se jakhokoliv majetkovho prva vzniklho z pojistnho vztahu nen
mon.

Opan zvr, podle nho se zpov smluvnho sjednn promlec lhty

tk pouze prva na pojistn plnn, lze opt o fakt, e zkonodrce v obecnch
ustanovench upravujcch bh promlec lhty vnuje pozornost pouze prvu na
pojistn plnn ( 626), ostatn majetkov prva vyplvajc z pojistn smlouvy
ponechv stranou. Takov pstup nasvduje tomu, e i specifick prava
promlen obsaen v 2771 dopad pouze na pojistn plnn a na dn jin
majetkov prvo vznikajc z pojistnho vztahu. Dvodov zprva k 2771 vak
sdluje, e "navrhuje se vylouit pro pojitn pouitelnost 575 odst. 1, podle
nho si strany mohou ujednat krat nebo del promlec lhtu". Z tto
formulace je zjevn, e 2771 se podle tvrc zkona m vztahovat nejen na
prvo na pojistn plnn, ale i na ostatn majetkov prva vyplvajc z pojistnho
vztahu (z "pojitn"). Proto je teba pi aplikaci 2771 vychzet z jeho
systematickho zaazen, nikoliv z nedostaten doloenho pedpokladu, e
zkonodrce ml v myslu vzthnout zpov ujednn o krat nebo del
promlec lht jen na prvo na pojistn plnn.

Souvisejc ustanoven:

 609 a 654, 2758 a 2872, 2873 a 2883

Judikatura:
Pojistnou udlost ve smyslu 104 ob. zk. nelze bez dalho ztotoovat
se kodnou udlost. Pro stanoven, co je v konkrtnm pojitn pojistnou
udlost, je nutn vychzet z pojistnch podmnek, pop. pojistn smlouvy, nebo
ze zvltnho prvnho pedpisu.
(NS 25 Cdo 5175/2008)

Literatura:
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987, s. 330.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.

627
(Promlen pohledvky vytovan koncem obdob)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

V praxi, zejmna v praxi obchodn, nen dkm jevem, e nen obvykl

platit v dob splatnosti, ale plat se a pot, co bylo pedloeno vytovn. Proto
se navrhuje eit tuto situaci vslovnm ustanovenm a potek bhu promlec
lhty posunout.

Vklad:

Zvyklostmi a prax, je mezi sebou strany zavedly, je teba rozumt

nesmluven ani ze zkona nevyplvajc, pesto vak ustlen pravidla, kter
astnci mezi sebou dodruj v rmci svch prvnch vztah. Zvyklost jsou zy,

kter jsou dodrovny v obecnjm rmci uritho typu vztah, nap. v

obchodnch zvazkovch vztazch, ppadn v nkterm obchodnm odvtv nebo
pi nkupu uritho typu zbo. Zavedenou prax je naopak ustlen chovn
konkrtnch astnk, kte mezi sebou po del dobu a s vy mrou etnosti
uzavraj zvazkov vztahy tho nebo obdobnho typu. V ppad 627 bude
zvyklost nebo prax mezi astnky prv vytovn provdn na konci
uritho obdob. Takovm vytovnm me bt nap. fakturace.

Obdob, za kter se vytovn provd, mus bt asovm sekem, kter je

pro oba astnky pedem zejm nap. tm, e se jedn o sek jednoho
kalendnho msce nebo roku. Me se vak jednat i o termn, kter je dn
ukonenm uritho seku vztah mezi astnky, nap. ukonen subdodvek,
kter jeden astnk zajiuje ve prospch druhho, hlavnho dodavatele.

Existence skutenost, kter zakldaj obchodn zvyklost nebo praxi mezi

astnky, je otzkou skutkovou, nikoliv prvn. Proto je ppadn vc astnka,
kter hrnn vytovn provedl, aby v soudnm zen takovou skutenost tvrdil
a prokzal a pesvdil tak soud o tom, e plnn, kter na zklad hrnnho
vytovn poaduje, nen z toho dvodu promleno (NSS 1 Afs 103/2009, SbNSS
2033/2010).

Souvisejc ustanoven:

10 odst. 2, 556 odst. 2, 558, 609 a 654

628
(Promlen prva uplatnnho u pslun osoby)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Urit prva nemohou bt u soudu uplatnna bez dalho. Nvrh tud

pejm obsah 102 ob. z. Obdobn jako je tomu dnes (srov. nap. 504, 509,
625, 763, 771 ob. z.), zaml se pevzt i do budoucna een, e urit obligan
prva mus bt nejprve uplatnna u protistrany. Jde hlavn o prva vznikl z
vadnho plnn a nkter prva na nhradu kody. Proto se navrhuje v souladu s

dosavadnm chpnm potku promlec lhty v tchto ppadech zachovat i

nadle prvn pravidlo, e pokud m bt urit prvo uplatnno nejprve u
pslun osoby, pone promlec doba bet a ode dne, kdy bylo takto
uplatnno.

Vklad:

Jestlie je as plnn ujednn nebo jinak stanoven (nap. prvn normou), je

dlunk povinen plnit i bez vyzvn vitele ( 1958 odst. 1). V takovm ppad
b promlec lhta bez dalho ode dne, kdy se stal zvazek dosplm
(splatnm). Jestlie as plnn nen ustaven, mus vitel dlunka k plnn vyzvat
a dlunk je povinen plnit bez zbytenho odkladu po vzv( 1958 odst. 2). Za
takovch okolnost pon zpravidla tlet promlec lhta pro uplatnn nroku u
soudu ( 629 odst. 1) bet ode dne, kdy prvo bylo u dlunka uplatnno (nikoli
od splatnosti zvazku, nebo ten se stane splatnm a bez zbytenho odkladu
po vzv).

Povinnost k uplatnn nroku u dlunka vznik zejmna v ppad nrok z

vadnho plnn. U prva na nhradu jmy na jmn (kody) a nemajetkov jmy
dle 2894 a nsl. a jmy z bezdvodnho obohacen ( 2991 a nsl.) tlet
promlec lhta b ji ode dne, kdy se oprvnn dozvdl o kod i o
bezdvodnm obohacen a o tom, kdo je povinen plnit ( 620 a 621).

Akt uplatnn prva je jednostrannm hmotnprvnm jednnm, kter

mus dojt do dispozice povinnho, a tmto okamikem se stv innm ( 570
odst. 1). Promlec lhta pon bet tmto dnem, nikoli ji ve chvli, kdy bylo
uplatnn prva odevzdno k potovn peprav. Jestlie oprvnn vyuil k
zasln vzvy provozovatele potovnch slueb, uplatn se vyvratiteln prvn
domnnka, e vzva dola adrestu tet pracovn den po odesln ( 573). Vzvu
vak je nutno odeslat do bydlit nebo sdla adresta ve smyslu 80 resp. 136.
Pi splnn podmnek 18a zkona . 300/2008 Sb. je mon uplatnit prvo u
povinnho i skrze systm datovch schrnek.

Uplatn-li oprvnn sv prvo rovnou u soudu, ani by respektoval

ustanoven 628, je teba pihldnout k 41 odst. 3 o. s. . Podle tohoto
ustanoven se hmotnprvn jednn vi astnku soudnho zen stane
innm, jakmile se o nm v zen dozv (nemus mu bt dorueno, posta, kdy
je pslun jednn uinn v psemn form peteno k dkazu za ptomnosti
astnka, ktermu je adresovno).

Bylo-li ujednno plnn ve spltkch, a to pod ztrtou jejich vhody pro

ppad, e dlunk dn a vas nespln nkterou z nich, mus vitel sv prvo na
zaplacen celho zbytku plnn uplatnit nejpozdji do splatnosti nejbli spltky.
Jinak o toto prvo pichz.

Souvisejc ustanoven:

18, 136, 571, 609 a 653, 1958, 2894 a nsl., 2100, 2106, 2112,
2165, 2991 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

18a zk. . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan

konverzi dokument

Literatura:
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 326.
Fiala a kol.: Obansk prvo hmotn, 2002, s. 59 a nsl.
Knappov, vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2005.
Knappov, vestka: Obansk prvo hmotn, sv. I, 1997, s. 187 a nsl.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
98.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Pododdl 2 Dlka promlec lhty

Obecn ustanoven

629
(Dlka promlec lhty)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Prvn odstavec stanov dlku subjektivn promlec lhty. Ta se vymezuje

temi roky.

Druh odstavec stanov objektivn promlec lhtu, kter pone bet

dosplost prva podlhajcho promlen. Nejde jen o ppady splatnosti;
splatnmi se stvaj jen penit plnn. Proto se vol obecnj vyjden.

Vklad:

Obansk zkonk ustavuje koncepci dvou na sob nezvislch promlecch

lht, jednak tlet subjektivn ( 629 odst. 1, jednak desetilet objektivn ( 629
odst. 2). Jestlie marn uplyne by jedin z nich, majetkov prvo se proml, co
znamen, e dlunk ztrat svoji hmotnprvn povinnost plnit ( 609) a vitel
pozbude sv aktivn legitimace k prosazen alobnho poadavku, pokud dlunk
bhem zen namtne promlen ( 610 odst. 1).

Zatmco potek bhu subjektivn promlec lhty zkon upravuje ve

zvltnch ustanovench 619 a nsl., potek bhu objektivn promlec lhty je
upraven v 629 odst. 2 a ve zvltnch reimech v 631 a nsl.

Tvrzen, e tlet promlec lhta je lhtou subjektivn, je teba s ohledem

na 619 odst. 2 pokldat do jist mry za zjednoduujc, protoe vdomost
oprvnnho o okolnostech rozhodnch pro potek a bh promlec lhty se
presumuje ode dne, kdy se o nich tato osoba mla a mohla dozvdt. Naopak v
ppad okolnost rozhodnch pro potek bhu promlec lhty pro prva na
nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen je tlet promlec lhta s
ohledem na dikci 620 odst. 1 a 621 ist subjektivn, nebo vdomost
oprvnnho nelze presumovat.

Ani desetiletou lhtu dle 629 odst. 2 nen namste charakterizovat jako
lhtu s nezpochybniteln objektivnm charakterem. Urit typy pohledvek se
toti stanou dosplmi (splatnmi) a na zklad vle (a v n obsaen
vdomosti) oprvnnho smujc k zesplatnn zvazku. Tak je tomu zejmna u
povinnost, kter se stanou dosplmi (splatnmi) na zklad vzvy dle 1958

odst. 2. V ppad zvazk dospvajcch na zklad vle oprvnnho lze tm

bez zkreslen hovoit o existenci dvou subjektivnch lht. Prv z nich je tlet a
b od uskutenn vzvy ke splnn ( 628), druh je desetilet a b ode dne
jejich dosplosti.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 976 a 978

Literatura:
Knapp: Splnn zvazk a jin zpsoby jejich zniku, 1955, s. 305.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
132.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Fiala, vestka: Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm
prvu. Pk, 1983, . 4, s. 342.
Fldes: alie poznmky k lnku dr. ernho. Advoktn praxe, 1970, s.
21.
Haderka: K problematice 79 obanskho zkonku (zejmna z hlediska
promlitelnosti oprvnn vitele). BA, 1983, . 1, s. 1.
Hochman: Potek promlec doby pi uplatnn nroku na zaplacen
odmny za vyuit vynlezu a zlepovatelskho nvrhu. Socialistick zkonnost,
1984, . 5, s. 284.
Chalupa: Promlen prva na odstrann neoprvnn stavby. PR, 1999, .
5, s. 31.
Knap: Promlen prv na odmnu v oblasti prva autorskho a prv
prmyslovch. Socialistick zkonnost, 1976, . 4, s. 200.
Knap: K otzce potku bhu promlen nrok na odmnu za vyuit
vynlezu, zlepovacho nvrhu a prmyslovho vzoru. Socialistick zkonnost,
1984, . 6, s. 321.
Radimsk: K lnku dr. ernho o promlen nkterch pohledvek.
Advoktn praxe, 1970, s. 19.
Rais: Promlen pohledvek, u nich nebyla doba splatnosti urena. Pk,
1967, . 3, s. 286.

Svoboda: K problematice premlania v obianskom prve. Socialistick

sdnictvo, 1982, . 9, s. 10.
Svoboda: K charakteru obecn promlec lhty. Jurisprudence, 2012, . 3.
Tich: K problematice pohledvek, u nich doba splatnosti nen urena. BA,
1983, s. 153.
Vtek: K vaze Oty Raise o promlen pohledvek, u nich nebyla doba
splatnosti urena. Pk, 1967, . 9, s. 878.
Spil: Sousedsk prvo. AdN, 2001, . 5 a 6, s. 106.
Zoulk: K otzce promlen nroku na odmnu advokta za poskytnut
prvn sluby. BA, 2002, . 2, s. 23.

630
(Ujednn promlec lhty)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Dokdy lze sjednat jinou promlec lhtu (1 a 3)

II. Ppustnost ujednn o zkrcen objektivn promlec lhty (4)

III. Meze smluvn volnosti pi stanoven dlky promlec lhty (5 a 9)

Z dvodov zprvy:

Nae dosavadn prava pojm zkonn ustanoven o promlen jako

kogentn. V platnm obanskm zkonku se tak dovozuje z 2 odst. 3 a povahy
ustanoven o promlen, v obchodnm zkonku to stanov 263 odst. 1. Zsadn
prlom do vnmn kogentn povahy promlen pedstavuje nvrh ustanoven,
podle kterho si strany mohou ujednat jinou ne zkonnou dlku promlec lhty.

Stanoven dlky promlecch lht kogentnmi ustanovenmi sice odpovd

prav v ad nrodnch kodifikac (srov. 1502 rakouskho obanskho
zkonku, l. 141 vcarskho obliganho prva, l. 119 polskho obanskho
zkonku). Opan pstup zvolilo nap. nmeck prvo (srov. pvodn znn 225
BGB), kdy tamj obansk zkonk se zetelem k zsad autonomie vle zvolil
zcela liberln pstup s omezenmi dovozovanmi ze zsad Treu und Glauben (tj.
tzv. objektivn dobr vry) a ochrany veejnho zjmu. Vzor tto pravy pronikl,
by s korekc, i do naeho prva v 88 bvalho zkonku mezinrodnho
obchodu (zk. . 101/1963 Sb.).

Kad z obou uvedench pstup obsahuje rizika, vi kterm se navren

ustanoven vymezuje. Obecn nen dvod brnit stranm, aby si ujednaly dlku
promlec lhty. Souasn se jev jako vhodn stanovit pro tuto monost urit
limity. Pedn se pipout ujednat si jinou dlku promlec lhty jen v ppadech
lht subjektivnch. Odporovalo by zsadm spravedlnosti pipustit ujednn
vyluujcho oprvnnmu uplatnit jeho prvo v ppadech, kdy se o vzniku a
existenci svho prva nemohl dozvdt. Krom toho se navrhuje stanovit pro
ujednn subjektivnch promlecch lht jet omezen vcn, asov a osobn. V
tom smru se nvrh inspiruje nmeckou novelou z r. 2002 ( 202 BGB) a
Nvrhem veobecnho referennho rmce (l. III.-7.601 odst. 2 DCFR). Souasn
nmeck prava vyluuje ujednat si zkrcen promlec lhty pro prva vznikl z
myslnho poruen prvn povinnosti. Toto vcn omezen se navrhuje pevzt a
doplnit je omezenm pro ppad jmy na svobod, ivot nebo zdrav.

asov omezen se navrhuje tak, e ujednan promlec lhta nesm bt

krat ne jeden rok a del ne patnct let. Ron omezen je pevzato z Nvrhu
veobecnho referennho rmce (DCFR). Pokud jde o monost ujednat si del
promlec lhtu, stanov nmeck prava i DCFR limit ticeti let. Protoe zdej
soukrom prvo nezn ticetilet promlen, navrhuje se omezen patnctilet,
kter se shoduje s nejdelmi zkonnmi promlecmi lhtami v nvrhu.

Osobn omezen se navrhuje tak, e nelze ujednat krat nebo del

promlec lhtu v neprospch slab strany. Kdo je slab stranou, vyplv z
povahy vci vude tam, kde mezi stranami existuje faktick nerovnovha co do
skuten monosti uplatnit a obhajovat soukrom zjmy. Zpravidla tedy pjde o
pomry mezi osobami, je nejsou pro nedostatek vku nebo z jinho dvodu pln
svprvn, a osobami pln svprvnmi, mezi spotebiteli a dodavateli,
zamstnanci a zamstnavateli, njemci byt a pronajmateli apod. Krom toho se
(v nvrhu ustanoven o podnikatelch) navrhuje stanovit, kter strana je slab,
vyvratitelnou prvn domnnkou. Podle n je slab stranou osoba, kter v
hospodskm styku vystupuje vi podnikateli mimo souvislost s vlastnm
podniknm. Konstrukce vyvratiteln prvn domnnky umouje korekce: jak
dkazem, e v pozici slab strany byla v konkrtn situaci jin osoba, ne kter

domnnka svd, tak i protidkazem, e osoba, j je domnnka k prospchu,

slab stranou nen.

I. Dokdy lze sjednat jinou promlec lhtu

Ustanoven 630 do jist mry prolamuje dosavadn ist kogentn pojmn

pravy promlen. Tento prlom se ovem tk jen dlky promlec lhty, nikoli
jejho potku, staven nebo bhu. Norma dle svho textu nedopad na plnn
vyplvajc z jmy na svobod, ivot nebo zdrav nebo na prvo vznikl z
myslnho poruen povinnost.

Gramatickm vkladem formulace 630 odst. 1 lze dospt k zvru, e k

dohod o krat nebo del promlec lht me dojt jen ped splatnost
(dosplost) zvazku, tj. pouze u smluvnch prv. astnci se ex post nemohou
dohodnout na prvnm nsledku, kter ji zsti nastal (sten uplynut pedem
nesjednan promlec lhty). Tento nzor by bylo mon opt i o skutenost, e
obansk prvo hmotn promlec lhtu tradin chpe jako pedem dan asov
sek. Lze argumentovat tak tm, e pot, co se dlunk ocitne v prodlen, je
vlunm prvem vitele, zda sv prvo v zkonn nebo smluven promlec
lht uplatn. Tento krok tedy svoj logikou neodvis od vle a jednn dlunka.
Nelze pominout ani fakt, e dohoda o prodlouen nebo zkrcen promlec lhty
podle 630 odst. 1 nem konkurovat dohodm ohledn dalho osudu zvazku,
kter zkon pmo a za tm elem ustavuje. Takovmi jednnmi jsou zejmna
uznn zvazku podle 639 a prominut dluhu podle 1995 a nsl. Z ve
uvedenho vyplv, e dohodou nen mon stanovit krat nebo del promlec
lhtu v ppadech, kdy zvazek vznikl bez ohledu na vli oprvnnho a stv se
dosplm (splatnm) bez ohledu na jeho vdomost o vzniku zvazku a o osob ze
zvazku odpovdn. Zejmna jde o prva tkajc se nhrady kody a
bezdvodnho obohacen. Ve uveden argumenty jsou natolik siln, e nelze
odvodnit zvr o tom, e k ujednn o specifick promlec lht lze dospt i
pot, co ji zaala bet.

Ve uvedenmu zvru vak lze oponovat tm, e obansk zkonk je

postaven na koncepci vysok mry smluvn volnosti (viz 574 a nsl.), ppadn
ujednn o zkrcen ji plynouc promlec lhty z tohoto konceptu zpravidla
nevybouje (srov. nap. 8, 588). Proto pokldme za mon, e budouc
judikatura pipust dohodu o zkrcen nebo prodlouen promlec lhty i pot, co
ji tato lhta zaala bet. Takov dohoda vak nesm viteli reln znemonit
uplatnn prva, nap. tm, e by podle n promlec lhta uplynula jet ped
uzavenm dohody o nov dlce promlec lhty.

II. Ppustnost ujednn o zkrcen objektivn promlec lhty

Dvodov zprva uvd, e monost ujednat si jinou dlku promlec lhty

pipad v vahu jen v ppadech lht subjektivnch. Opan stanovisko by
odporovalo zsadm spravedlnosti pipustit ujednn vyluujcho oprvnnmu
uplatnit jeho prvo v ppadech, kdy se o vzniku a existenci svho prva nemohl
dozvdt. Prv zmnn zvr z 630 ani z dnho jinho ustanoven vslovn
nevyplv. Pesto se s nm lze ztotonit s ohledem na ji existujc judikaturu,
podle n zkonn (a zcela zejm i smluvn) prava promlec lhty neme vst
k nsledku, e oprvnn o svj nrok pichz, ani by ml relnou monost jej
uplatnit, nebo si existenci (nap. dosplost) nroku vas z objektivnch dvod
neuvdom (srov. nap. I. S 548/11, NS 21 Cdo 85/2010 nebo NS 26 Cdo
45/2010).

III. Meze smluvn volnosti pi stanoven dlky promlec lhty

Zkon sdluje, e promlec lhtu nelze sjednat krat jednoho roku a del
patncti rok. Je tomu tak proto, e dohoda astnk nem slouit k obchzen
podstaty institutu promlen - oprvnnmu m bt zachovn pimen prostor
k uplatnn jeho prva, na druh stran majetkov prvo nelze konstruovat jako
reln nepromliteln, ppadn promliteln ve lht, kter oprvnnho
oprouje od jeho povinnosti uplatnit sv prvo v pimen lht.

Kdo je slab stranou, lze zjistit z povahy vci. Jedn se o situaci, kdy k
okamiku ujednn mezi stranami existuje faktick nebo prvn nerovnovha, je
se projevuje v podstatn odlin me schopnost astnk uplatnit a obhajovat
vlastn soukrom zjmy. Zpravidla pjde o pomry mezi spotebiteli a dodavateli,
zamstnanci a zamstnavateli, za uritch okolnost i mezi njemci byt a
pronajmateli. Pvodnm zmrem tvrc obanskho zkonku bylo prosadit
vyvratitelnou prvn domnnku, e v hospodskm styku je slab stranou ve
vztahu k podnikateli osoba, kter vystupuje vi podnikateli mimo souvislost s
vlastnm podniknm. Tento zmr se neujal, a proto je vc nepodnikatele, aby
tvrdil a prokzal, e pi sjednn promlec lhty mezi nm a podnikatelem
prokzal svou relnou nebo prvn nevhodu, je jej pi hjen jeho zjm vi
druh stran diskvalifikuje.

Zkon nee, zda slabost nebo sla astnk m bt pomovna jen ve

vztahu ke konkrtnmu zvazku nebo k obecn me schopnosti astnk hjit
sv prvn zjmy. Lze se domnvat se, e smyslem 630 odst. 2 je odstranit
prohlouben nerovnosti nsledkem sjednn specifick promlec lhty v

konkrtnm zvazkovm pomru, jeho se ujednn o jin promlec lht tk.

Proto je teba pihlet i ke specifickm okolnostem ppadu (nap. z jakho
dvodu byl sjednn prvotn zvazek, v em tento zvazek spov a jakho plnn
se m astnkm dostat). K ujednn o dlce promlec lhty toti zpravidla
dojde v souvislosti s konkrtn dohodnutmi vzjemnmi prvy a povinnostmi a v
jejich kontextu. Fakt, e na bh promlec lhty (resp. na jej pimenost, a u
jej dlka vyplv ze zkona, nebo ze smlouvy) m vliv celkov kontext souboru
zvazk, je na sebe navazuj, jasn vyplv z 617.

Ustanoven 630 odst. 2 sdluje, e k ujednn krat nebo del lhty v

neprospch slab strany se nepihl. Takto striktn vyjden vede k zvru, e
se jedn o konstrukci absolutn neplatnosti (obdobu tzv. zdnlivho prvnho
jednn ve smyslu 551 a nsl.), k n soud mus pihldnout i bez nvrhu, a to
navzdory dikci 586, kter ustavuje prvotn pravidlo, e prvn jednn, kter
zkon pokld za neplatn, je neplatn pouze relativn, soud k neplatnosti me
pihldnout jen k nmitce osoby, j je neplatnost ku prospchu. Z prv
eenho vyplv, e v rmci zkona lze rozliit nejen dva, ale ti nsledky
vadnho prvnho jednn, a to tzv. zdnliv prvn jednn ( 551 a nsl.),
relativn neplatn (neinn) prvn jednn ( 589 a nsl.) a absolutn neplatn
prvn jednn, jeho pkladem je prv ujednn krat nebo del promlec
lhty v neprospch slab strany dle 630 odst. 2. Hmotnprvn obrat "nepihl
se" reln vede k prvotn neinnosti ujednn o promlec lht. Dluno dodat,
e i pi absenci 630 odst. 2 by soudy mohly vyut 588, ppadn 8, a
konstatovat, e ujednn o promlec lht v neprospch slabho je absolutn
neplatn pro zjevn rozpor s dobrmi mravy i veejnm podkem.

Zkon me dohodu o krat nebo del promlec lht vylouit. in tak

nap. v ppad prva na uplatnn pojistnho plnn ( 2771). Podrobnji k
dopadm 2771 viz koment k 626.

Souvisejc ustanoven:

3 odst. 2, 8, 609 a 654, 2956 a 2968

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.

Zvltn ustanoven

631
(Promlec lhta prva zapisovanho do veejnho seznamu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
K 631

Viz koment k 632

632
(Promlec lhta nepetritho nebo opakovanho prva zapsanho do
veejnho seznamu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Promlen prva, je se konzumuje (1 a 4)

II. Promlen nekonzumujcho se prva (5 a 8)

Z dvodov zprvy (k 631):

Pokud jde o prva zapsan do veejnho seznamu, navrhuje se zavst

desetiletou promlec lhtu. Ustanoven m na prva, kter lze vykonat
jednorzov. V ustanoven je vslovn zopakovno, kdy bh promlec lhty
pon, aby se postavilo najisto, e lhta nepon bet ji ode dne zpisu.

Z dvodov zprvy (k 632):

Jsou-li do veejnho seznamu zapsna prva, kter mohou bt vykonvna

nepetrit nebo opakovan, proml se, pokud nejsou vykonvna v prbhu
deseti let. U tchto prv nezle jen na dob, kdy mohla bt vykonna poprv,
ale zle i na tom, zda jsou vykonvna prbn. Do veejnho seznamu mohou
bt zapsna i takov prva, kter se vykonvaj jen zdka, nepravideln as od
asu. K jejich ochran m slouit vta druh. Ustanoven dopad zejmna na
vcn bemena (na sluebnosti a reln bemena).

I. Promlen prva, je se konzumuje

K pojmu veejn seznam viz koment k 618.

Normy 631 a 632 dopadaj na situace, kdy zapsan prvo (nap. vcn
bemeno) nen vykonvno pro okolnosti na stran oprvnnho, nikoliv
povinnho (na rozdl od 633). Jakmile dojde k ruen zapsanho prva z vcnho
bemene ze strany povinnho, aktivuje se reim promlen dle 633 a normy
ustaven v 631 a 632 se nadle neuplatn.

Zatmco 631 upravuje potek a bh promlec lhty u zapisovanch

prv, kter se konzumuj svm jednorzovm vkonem, 632 se tk ppad, v
nich se zapsan prvo svm jednorzovm vkonem nekonzumuje. Pkladem
prva, je se zapisuje do veejnho seznamu a kter lze vykonvat opakovan, je
vcn bemeno sluebnosti ( 1262 odst. 1). Pkladem zapisovanho prva, je
se svm vkonem konzumuje, je zstavn prvo ( 1359 a nsl.).

Potek bhu promlec lhty dle 631 a 632 se nekryje se zpisem prva
do veejnho seznamu, jestlie tento zpis nem konstitutivn charakter, a
oprvnn tedy mohl sv prvo realizovat jet ped jeho zpisem - nap.
sluebnost lze zskat vydrenm bez zpisu ( 1260 odst. 1). Za takovch
okolnost plat, e promlec lhta pone bet ode dne vzniku prva. Bh
promlec lhty vak pone z logiky 631 a 632 plynout nejpozdji od okamiku
zpisu tohoto prva do veejnho seznamu. Je tomu tak proto, e veejn seznam
je zvltnm typem evidence, u nho je teba pedpokldat, e subjekty
soukromho prva jsou seznmeny se skutenostmi, je jsou v nm zapsny.

II. Promlen nekonzumujcho se prva

Promlec lhta podle 632 je vymezena jednak tokem asu (pokud

zapsan prvo nen vykonvno bhem deseti let), jednak skrze troj monost
realizace zapsanho prva, kter se oprvnnmu k opakovanmu vkonu prva
naskytla (nevyskytne-li se v prbhu deseti let pleitost vykonat prvo tikrt,
promlec lhta se prodluuje, dokud nebude vyuita dn ze t ji nastalch
pleitost). Promlec lhta tohoto typu je lhtou objektivn, nebo se neodvj od
skuten nebo pedpokldan vdomosti oprvnnho ( 619 odst. 2) o existenci
tohoto prva a o monosti je vykonat.

Pleitost oprvnnho k vkonu prva rozumme objektivn monost

takov prvo realizovat, nikoli subjektivn vdomost oprvnnho o tom, e mu
prvo nle. Pleitost k realizaci nastane i tehdy, kdy k realizaci me dojt za
ztench podmnek, s vtmi nklady nebo s pomoc jin osoby, nap.
zmocnnce, kterho si oprvnn zvol (podrobnji viz koment k 2006 odst.
1).

Jakmile uplyne desetilet promlec lhta, ani by prvo bylo pinejmenm

tikrt vykonno, je vc oprvnnho, aby v ppadnm soudnm zen (pot, co
zavzan uplatn nmitku promlen) tvrdil a prokzal, e prvo nemohlo bt
vykonno. Jedn se toti o skutenost ve prospch oprvnnho, proto je prv
on zaten tmto dkaznm bemenem ( 101 o. s. .).

Vlastnk nemovitosti, kter je zatena vcnm bemenem, me pot, co

dojde k promlen tohoto prva, podat alobu na uren, e vcn bemeno
vznouc na jeho vci ji netrv. Jeho nalhav prvn zjem je dn tm, e v
ppad spchu dojde k vmazu promlenho vcnho prva z katastru
nemovitost.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 1257 a nsl., 1260 odst. 1, 1262 odst. 1, 1359 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon,

 101 o. s. .

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.

633
(Promlec lhta prva k vcnmu bemenu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Promlen zkladnho prva (1 a 4)

II. Promlen odvozench prv (5 a 7)

Z dvodov zprvy:

Navrhovan ustanoven m speciln povahu vi pedchozmu. Vcn

bemena zahrnuj sluebnosti a reln bemena. Sluebnosti i reln bemena se
obecn promluj, nevykonv-li je oprvnn osoba po dobu deseti let. Pokud ale
ten, kdo je zavzn ze sluebnosti, nestrp nebo se nezdr toho, k emu je
povinen, je na oprvnnm, aby se proti tomu postavil a uplatnil sv prvo v
tlet subjektivn lht. Tot m platit i pro i osobu povinnou k aktivnmu plnn
z relnho bemene.

Ustanoven druhho odstavce dopad na ppad, kdy osoba zavzan z

relnho bemene k jednotlivm plnnm sice tmto plnnm nebrn, ale
oprvnn osoba je pasivn a sv prvo na jednotliv plnn nevykonv.

I. Promlen zkladnho prva

Norma zakotven v 633 odst. 1 se vyuije v ppadech, kdy vkonu prva

z vcnho bemene svm konnm nebo nekonnm zabrauje osoba, kter je z
vcnho bemene zavzna. Nejde tedy o ppady nevykonvn vcnho
bemene pro neinnost na stran oprvnnho ( 631 a 632).

Vcnmi bemeny jsou sluebnosti ( 1257 a nsl.) a tzv. reln bemena (

1303 a nsl.). Relnm vcnm bemenem se rozum povinnost vlastnka vci
(dlunka) nco konat nebo dvat ve prospch oprvnn osoby. Za sluebnost se
pokld zaten vci, kter postihuje vlastnka vci tak, e mus ve prospch
jinho nco trpt nebo se neho zdret.

Nen podstatn, zda vkonu vcnho bemene brn pmo osoba

oprvnn. Me jt i o konn nebo nekonn osoby, kter se sluebnou vc
nebo s plnnm, je m bt oprvnnmu na zklad relnho bemene
poskytnuto, nakld na zklad reln nebo prvn monosti, kterou j poskytl
vlastnk vci. Takovou osobou je nap. njemce nebo rodinn pslunk
zavzanho.

Prvo na vkon vcnho bemene, jemu je zamezovno, se uplatuje u

soudu, nikoli u osoby, kter je z vcnho bemene zavzna. Je tomu tak proto,
e vcn bemeno trv (je dospl) od svho potku, nikoli a na zklad vzvy
oprvnnho adresovan zavzanmu. Tlet promlec lhta b od okamiku,
kdy se oprvnn dozvdl nebo ml a mohl dozvdt o okolnostech rozhodnch
pro potek jejho bhu (tedy o ruebnm konn nebo nekonn zavzanho) - viz
619 odst. 2. aloba o odstrann ruebnho jednn mus soudu ve tlet
promlec lht dojt, nesta, kdy je soudu v tto lht pouze adresovna ( 82
odst. 1 o. s. .).

II. Promlen odvozench prv

Vzhledem k tomu, e reln bemeno spov v opakovan innosti

vlastnka vci ve prospch oprvnnho ( 1303 odst. 1, 1306 a nsl.),
povinnost vyplvajc z relnho bemene existuje jak co do zkladu, tak co do
jednotlivch dlch plnn. Zatmco zklad relnho bemene se promluje v
desetilet lht pi neinnosti oprvnnho ( 632), ppadn ve tlet lht pi
ruebnm jednn zavzanho ( 633 odst. 1), jednotliv dvky se promluj
zvl, a to jako pohledvka. Charakterem a zpsobem svho plnn (by jsou
spjaty s vlastnictvm vci) jsou toti jednotliv pohledvky z vcnho bemene
toton s pohledvkami vzniklmi z obligace. Okamikem jejich dosplosti
(splatnosti) dochz k transformaci prvotnho prva ctt vcn bemeno v

jednotliv dl plnn - v obligaci. K tomuto zvru by tedy bylo mono dospt i

pi absenci 633 odst. 2.

Prvo na konkrtn plnn z relnho bemene se tedy promluje ve tlet

promlec lht, nejpozdji za deset let ode dne, kdy dosplo ( 629) - stejn jako
v ppad relativnch majetkovch prv. Jestlie je lhta jednotlivch dvek
pedem dna, tlet promlec lhta b ode dne dosplosti t kter dvky.
Pokud as plnn nen sjednn nebo jinak ustaven, plyne promlec lhta ode dne,
kdy oprvnn sv prvo u zavzanho skuten uplatn ( 628). Jestlie se vak
proml reln bemeno jako takov, nejpozdji okamikem tohoto promlen se
promluj i jednotliv plnn z relnho bemene. Tato jednotliv prva jsou toti
nerozlun spjata se svm prvotnm prvnm dvodem - s existenc
nepromlenho relnho bemene.

Jde-li o sluebnost vznouc na nemovitosti, je pro uplatnn prva mstn a

vcn pslunm okresn soud, v jeho obvodu se nemovitost nachz [ 88 psm.
i) o. s. .]. Tot pravidlo se uplatn i v ppad relnho bemene spjatho s
nemovitost, nebo prvo z nho vyplvajc je v obanskm zkonku
systematicky zaazeno mezi vcn bemena. Tm je zdraznn neodluiteln
vztah plnn z relnho bemene a nemovitosti, na kter bemeno vzne (srov.
rovn 1307 odst. 2).

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 1257 a nsl., 1260 odst. 1, 1262 odst. 1, 1303 odst. 1,
1306 a nsl., 1359 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

katastrln zkon,

82 odst. 1, 88 psm. i), 101 o. s. .

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.

Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.

634
(Promlen prva na uren obsahu smlouvy)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Smlouva o smlouv budouc zavazuje alespo jednu ze stran uzavt na

vzvu a v ujednan dob s druhou stranou budouc smlouvu. Poru-li tuto
povinnost, vznik oprvnn stran subjektivn prvo domhat se soudnho
zaloen prv a povinnost mezi stranami urenm obsahu budouc smlouvy.
Shodn s dosavadn pravou ( 292 odst. 2 obch. z.) se pro tento ppad navrhuje
zkonn promlec lhta v trvn jednoho roku.

Vklad:

Smlouvou o smlouv budouc se nejmn nkter ze stran zavazuje uzavt

budouc smlouvu ( 1785), a to na zklad vzvy dal strany v ujednan lht, a
nen-li ujednno, pak do jednoho roku. Zavzan stran vznik povinnost uzavt
smlouvu bez zbytenho odkladu po vzv ( 1786). Jestlie svoji povinnost
nenapln, me oprvnn strana poadovat, aby definitivn obsah smlouvy urila
osoba stanoven ve smlouv nebo soud. Neur-li tato osoba obsah budouc
smlouvy v pimen lht nebo odmtne-li jej urit, me oprvnn strana
navrhnout, aby jej uril soud ( 1787 odst. 1). Strany si rovn mohou ujednat, e
uritou zleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud s tm, e takov uren je
podmnkou innosti smlouvy. Jestlie tet osoba v pimen dob obsah
smlouvy neur, ur jej na nvrh nkterho z astnk smlouvy soud ( 1749
odst. 1). Nevyzve-li oprvnn zavzanou stranu k uzaven smlouvy vas,
povinnost uzavt budouc smlouvu zanikne ( 1788 odst. 1). V takovm ppad
se ustanoven 634 neuplatn.

Poadavek dle 634 se uplatuje u soudu, nikoli u povinnho. aloba o

nahrazen projevu vle smujcho k uzaven smlouvy nebo k doplnn obsahu
smlouvy mus v promlec lht dojt, nesta, kdy je soudu v tto lht pouze
adresovna ( 82 odst. 1 o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 1749 odst. 1, 1750, 1785 a nsl.

Souvisejc pedpisy:

82 odst. 1 o. s. .

Judikatura:
Ustanoven zkona o zniku zvazku uzavt budouc smlouvu, jestlie
oprvnn strana nevyzve zavzanou stranu ke splnn tohoto zvazku v dob
uren ve smlouv, je dispozitivn normou, kter obsahuje prekluzivn lhtu. Od
tto normy se lze odchlit, ppadn ji vylouit.
(NS 32 Odo 553/2003)

Literatura:
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 943944.
Eli: Clausula rebus sic stantibus (Vznam zmny okolnost pro trvn
obligace ex contractu). OR, 2009, . 6.

635
(Promlen prva na pojistn plnn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Povaha promlec lhty ivotnho pojitn (1 a 5)

II. Vliv neukonenho eten pojiovny na bh promlec lhty (6)

Z dvodov zprvy:

Navrhovan ustanoven o dlce promlec lhty v ppad ivotnho

pojitn a v ppad pojitn odpovdnosti pejm v tomto rozsahu obsah 8
zkona o pojistn smlouv (zk. . 37/2004 Sb.). Zatmco ustanoven prvnho
odstavce stanov jedinou promlec lhtu, promluje se prvo podle druhho
odstavce tak v subjektivn lht, nejpozdji vak promlenm prva na nhradu
kody nebo jmy, na kterou se pojitn vztahuje.

I. Povaha promlec lhty ivotnho pojitn

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vi pojistnkovi poskytnout jemu

nebo tet osob pojistn plnn, nastane-li nahodil udlost kryt pojitnm pojistn udlost ( 2758 odst. 1). Pojistnou udlost v ppad ivotnho pojitn
je smrt, doit se uritho vku nebo den uren smlouvou jako konec pojitn,
ppadn jin skutenost tkajc se zmny osobnho postaven lovka ( 2833).

Desetilet promlec lhta pojistnho plnn ze ivotnho pojitn je ist

objektivn a b po uplynut jednoho roku od pojistn udlosti ( 626), nikoli od
splatnosti pojistnho. Tato lhta nen doplnna o tletou subjektivn promlec
lhtu dle 629 odst. 1, jak je tomu nap. u desetilet, resp. patnctilet objektivn
promlec lhty v ppad prva na nhradu kody ( 636) nebo na vydn
bezdvodnho obohacen ( 638). V textu 635 odst. 1 toti na rozdl od 636
odst. 1 a 637 odst. 1 (stejn tak na rozdl od 8 nyn ji derogovanho zkona .
37/2004 Sb., o pojistn smlouv) chyb slovo "nejpozdji". Z absence tohoto slova
je teba gramatickm vkladem dovodit, e objektivn desetilet promlec lhta
pro promlen ivotnho pojitn potan ode dne vzniku jmy je jedinou
promlec lhtou ivotnho pojitn.

Ustanoven 635 odst. 2, podle nho prvo na pojistn plnn z

odpovdnosti se proml nejpozdji promlenm prva na nhradu kody nebo
jmy, je vyjdenm zsady, e pojistn plnn nem slouit jako prostedek k
obohacen se oprvnn osoby, ale vhradn jako zabezpeen ochrany ped
nsledky nahodil pojistn udlosti ( 2761).

U prv na pojistn plnn z jinho ne ivotnho pojitn se pro potek

bhu promlec lhty uplatn 626 a dle obecn ustanoven o dlce promlen
lhty, zejmna 619 a 629.

Zkonnou promlec lhtu tkajc se jakhokoliv typu pojistnho plnn

nelze dohodou astnk zkrtit ani prodlouit. Takov mluva nezpsobuje
dn prvn inky ( 2771).

II. Vliv neukonenho eten pojiovny na bh promlec lhty

Vznik otzka, zda a jakm zpsobem m ppadn prodlen oprvnnho a

zejmna pojiovny s uskutennm jednotlivch kon smujcch k identifikaci
pojistnho plnn vliv na zahjen, bh, ppadn staven promlec lhty.
Vzhledem k tomu, e zvltnosti tkajc se promlec lhty pro pojistn plnn dle
626 a 635 jsou ustaveny ve prospch oprvnnho, jeho ppadn prodlen s
oznmenm pojistn udlosti nem na bh promlec lhty vliv. Zrove je teba s
ohledem na existenci 2798 odst. 2 uzavt, e prodlen pojiovny bhem eten
zpsobuje pedasnou splatnost (dosplost) prva na pojistn plnn. Proto ke
splatnosti pojistnho plnn v drtiv vtin ppad dojde jet ped potkem
bhu promlec lhty. Pokud by tomu tak vjimen nebylo nsledkem prodlen
na stran pojiovny nebo pro potebu provst mimodn nron eten (
2798 odst. 2), je teba mt za to, e promlec lhta nezapoala bet dve ne
spolu se splatnost pojistnho plnn.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 2758 a 2872

636
(Objektivn promlen lhta pro uplatnn prva na nhradu kody)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pojem kody (jmy) dle 636 (1 a 3)

II. Subjektivn a objektivn promlec lhta (4 a 6)

III. Nem-li pokozen prostedky ke kryt kody (7)

Z dvodov zprvy:

Prvn odstavec navrenho ustanoven vychz z pravy v 106 odst. 2

ob. z. Paraleln prava v 398 obch. z. je nevhodn, pokud pro tyto ppady
stanov, e se prvo na nhradu kody proml nejpozdji uplynutm deseti let
ode dne, kdy dolo k poruen povinnosti, kter je pinou vzniku kody, protoe
umouje promlet prvo na nhradu kody i dve[,] ne koda vznikne. Takov
pojet odporuje stavn garantovanmu prvu na soudn ochranu. Proto se
navrhuje stanovit u nhrady kody i u nemajetkov jmy desetiletou objektivn
promlec lhtu ponajc bet vznikem kody. Objektivn promlec lhta je vak
vylouena pro ppad jmy na svobod, ivot a zdrav. Souasn prava v 106
odst. 2 ob. z. stanov pro ppad kod, kter nebyly zpsobeny mysln,
objektivn promlec lhtu v trvn t let. Naproti tomu 398 obch. z. stanov tuto
lhtu jako desetiletou. Tuto dlku objektivn promlec lhty se navrhuje zavst ve
shod s navrhovanou obecnou pravou.

Rovn druh odstavec vychz z platn pravy v 107 odst. 3 ob. z.

Protoe se navrhuje obecn zaveden objektivn desetilet promlec lhty,
navrhuje se pro ppady kod zpsobench mysln (vetn kod zpsobench
iny korupnmi povahy) stvajc desetiletou promlec lhtu prodlouit na
patnct let.

I. Pojem kody (jmy) dle 636

kodou nebo jinou jmou je penzi vysliteln ztrta na jmn, jako i

prvo na odkodnn za protiprvn zsah do nemajetkov hodnoty, jestlie zkon
prvo na penit odkodnn takov nemajetkov jmy piznv ( 2894 a
nsl.). Pirozen prva lovka se co do zkladu nepromluj, promluj se vak
konkrtn majetkov prva na jejich odinn ( 612).

Prvem na nhradu kody (jmy), je se promluje, je pedevm uveden

zleitosti do pedelho stavu (nap. oprava pokozen vci), poppad nhrada

majetkov jmy v penzch ( 2951). Nepromluje se vak prvo na zdren se

nebo na odstrann nsledku zpsobenho poruenm prva na ochranu
osobnosti ( 81 a nsl.), pokud kodliv nsledek stle trv.

Zvazek ze slibu odkodnn ( 2890 a nsl.) je prvotn obligac, nikoli

prvem na nhradu kody i jmy dle 2894 a nsl. Dolo-li ke slibu odkodnn,
uplatn se obecn ustanoven o potku a dlce promlec lhty.

II. Subjektivn a objektivn promlec lhta

Prvo na nhradu kody se promluje ve tlet subjektivn lht ( 629,

620) avak nejpozdji uplynutm desetilet objektivn lhty bc ode dne, kdy
koda reln vznikla (nikoli tedy ode dne, kdy se koda stala splatnou, ani ode
dne, kdy dolo k prvn skutenosti, kter byla pinou vzniku kody). Jde-li o
kodu zpsobenou mysln nebo vzniklou v dsledku platkstv, in objektivn
promlec lhta patnct let ( 636 odst. 2).

Ob promlec lhty (tlet subjektivn dle 629 odst. 1 a desetilet, resp.

patnctilet objektivn lhta podle 636 odst. 1 a 2) ponaj bet a kon
nezvisle na sob. Nrok na nhradu kody (jmy) je teba uplatnit v dob, kdy
jet b ob lhty. Marnm uplynutm jedn z tchto lht se nrok promluje, i
kdy pokozenmu jet b i druh promlec lhta. Objektivn promlec lhta
pitom pedstavuje z hlediska promlen nroku na nhradu kody poten i
nejzaz mez, kterou nelze v dnm ppad pekroit (NS 30 Cdo 479/2010).

Objektivn promlec lhta b od okamiku, kdy se ustlil stav, kter

vznikl na zklad protiprvnho jednn. Nap. pi kontaminaci vody (studny) b
objektivn promlec lhta od okamiku, kdy se zhoren jej kvality nsledkem
kodnho jednn ustl a voda se stane nepouitelnou k dvjmu elu. Naproti
tomu subjektivn promlec lhta b od okamiku, kdy se odbratel vody o
zhoren kvality vody prokazateln dozvdl (NS 30 Cdo 479/2010).

III. Nem-li pokozen prostedky ke kryt kody

Judikatura vychz z pedpokladu, e ke vzniku kody (a tm i k potku
bhu objektivn promlec lhty) neme dojt dve ne v okamiku, kdy nastane
efekt zmenen nebo nezven majetku pokozenho. Nikoli tedy ji ve chvli,
kdy nastane prvn skutenost, na jejm zklad ke kod pozdji dojde. Proto
uzavr, e byla-li vlastnku vci uloena na zklad pedpis veejnho prva

pokuta za jejich poruen, kterho se dopustil sprvce jeho nemovitosti, b

promlec lhta prva vlastnka na nhradu kody vi sprvci nikoli od okamiku
prvn moci rozhodnut o uloen pokuty, ale a od doby, kdy vlastnk pokutu
zaplatil. Tento nzor je neudriteln v situaci, kdy pokozen nem dostatek
finannch prostedk, aby nsledek kodn udlosti z vlastnch prostedk pokryl
(v naem ppad zaplatil uloenou pokutu). Tradin nhled Nejvyho soudu
zpochybuje i nov norma 2952, podle n sice v obecn rovin stle plat, e se
hrad skuten, tedy ji vznikl koda. Spov-li vak koda ve vzniku dluhu, m
pokozen prvo, aby ho kdce dluhu zprostil nebo aby mu poskytl nhradu.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 2890 a nsl., 2894 a 2971

Souvisejc pedpisy:

zk. . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu

veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem,

32 exekunho du,

77a o. s. .,

331 zk. prce

Judikatura:
O poruen povinnosti vyplvajc ze zvazkovho prvnho vztahu
(poruen nejastji smluvn povinnosti - povinnosti ex contractu) pjde v ppad,
dolo-li ke kod poruenm konkrtnch povinnost vyplvajcch z tohoto
zvazkovho prvnho vztahu.
(NS 25 Cdo 1836/2001)

Literatura:

Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,

1995, s. 85.
Biovsk, Holub: Nhrada kody v obanskm, obchodnm, sprvnm a
pracovnm prvu, 1995, s. 146.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.
Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Halouzka: Promlec a prekluzvn lhty u prv z odpovdnosti za kody,
potek jejich bhu a otzky s tm souvisl. BA, 1977, s. 15.
Halouzka: Vasn uplatnn prv z odpovdnosti za kody ohroench
promlenm nebo prekluz a dn pokraovn v zen. BA, 1978, s. 26.
Chodra: K otzce vasnosti uplatnn nroku na nhradu kody zpsoben
trestnm inem. Socialistick zkonnost, 1979, . 9, s. 530.
Chodra: Promlec lhta u nhrady kody. Socialistick sdnictvo, 1980, .
1, s. 33.
Pejek: Odpovdnost sttu za kodu. PR, 2003, . 4, s. 18.
Smetnka: K nkterm otzkm novelizovanch ustanoven obanskho
zkonku. Socialistick zkonnost, 1986, . 2, s. 61.
perling: Poznmka k lnku O. Chodry. Socialistick zkonnost, 1980, .
9, s. 542.
Tich: K subjektivnmu potku promlec doby. PrRo, 2010, . 19.

637
(Objektivn promlen lhta pro uplatnn prva na nhradu kody
zpsoben vadou vrobku)

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Do nvrhu obanskho zkonku jsou mezi ustanoven o nhrad kody

zaazena i ustanoven o nhrad kody zpsoben vadou vrobku obsaen dnes
v zk. . 59/1998 Sb. provdjcho Smrnici Rady ze dne 25. ervence 1985 o
sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se
odpovdnosti za vadn vrobky (. 85/374/EHS). Smrnice a ve shod s n i
platn prava ( 9a zk. . 59/1998 Sb.) upravuj v tto souvislosti znik prva na
nhradu kody v objektivn desetilet lht potan od uveden vadnho vrobku
na trh. Od dosavadn zkonn pravy se nvrh odchyluje v tom smru, e zavd
promlen prva na nhradu kody. kdce nebude ani po uplynut promlec
lhty nucen kodu nahradit, a v tom smru je tedy dostaten chrnn. Nen
vak rozumn dvod brnit mu v dobrovolnm nahrazen kody, pokud na tom
bude mt zjem (nap. z obchodnch dvod, v pi o vlastn povst apod.), a
dovozovat, e takovm plnnm dojde k obdarovn nebo k bezdvodnmu
obohacen spotebitele.

Vklad:

Odpovdnost za vadu dodanho vrobku se promluje jednak v tlet

subjektivn promlec lht ( 620 odst. 2, 629 odst. 1), jednak v desetilet
objektivn promlec lht ode dne, kdy vrobce uvedl vadn vrobek na trh (
637). K promlen posta, uplyne-li jedna z tchto lht. K potku subjektivn
promlec lhty viz koment k 620.

Ustanoven 637 navazuje na 9a zkona . 59/1998 Sb., o odpovdnosti

za kodu zpsobenou vadou vrobku, podle nho prvo na nhradu kody
zpsoben vadou vrobku prekludovalo uplynutm deseti let ode dne, kdy
vrobce uvedl na trh vadn vrobek, kter zpsobil kodu. Nyn je vak s
uplynutm tto lhty spojeno promlen, nikoli prekluze (znik) prva na nhradu
kody.

Uvedenm vadnho vrobku na trh je teba rozumt jeho dodn

(zpstupnn) konenmu spotebiteli. Opan vklad by mohl, by v extrmnch
ppadech, vst k prekluzi prva na nhradu kody jet pedtm, ne ke vzniku
kody dojde. Takov nhled zrove akcentuje, e vrobce m nst odpovdnost
za distributorsk st, jim svil dodn svch produkt.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 2939

Souvisejc pedpisy:

9a zk. . 59/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou

vrobku

Prvn pedpisy Evropsk unie:

Smrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. ervence 1985 o sbliovn prvnch

a sprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se odpovdnosti za vadn
vrobky

Literatura:
Lyka: Procesn a praktick aspekty smrnice o odpovdnosti za kodu
zpsobenou vadou vrobku. PrRo, 2012, . 9.
Pelikn: Odpovdnost za kodu zpsobenou vadou vrobku. PR, 1998, . 8.
Vesel: Odpovdnost vrobc za kodu zpsobenou vadou vrobku v
prvnm du R. PrRo, 1999, . 5.
Zoulk: Soukromoprvn ochrana slab smluvn strany. PrRo, 2002, . 3.

638
(Objektivn promlen lhta pro uplatnn prva na nhradu bezdvodnho
obohacen)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Pejm se prava 107 odst. 2 a 3 ob. z. s prodlouenm objektivn

promlec lhty na deset a patnct let z tch dvod jako u prva na nhradu
kody.

Vklad:

Ustanoven 638 dopluje 621 a 629 odst. 1 s tm, e prvo na vydn

bezdvodnho obohacen se promluje nejen ve tlet subjektivn, ale i v
desetilet, vjimen v patnctilet ( 638 odst. 2) objektivn promlec lht od
doby, kdy k bezdvodnmu obohacen dolo. Promlen lze spn namtnout,
pokud uplyne by i jedin z tchto lht.

Pro vznik bezdvodnho obohacen plnnm bez prvnho dvodu je

rozhodujc okamik pijet plnn. Od tohoto dne pon bh objektivn promlec
doby. Jde-li o plnn z neplatn smlouvy, v komenti k 621 jsme upozornili na
skutenost, e existuje vcero vjimek z obecn zsady, e plnn z neplatn
smlouvy je teba vracet. Nebylo-li prvn jednn uskutenno svobodn, dn,
urit a srozumiteln, jde o tzv. zdnliv prvn jednn, kter je od samho
potku nicotn ( 551 a nsl.). Za takovch okolnost b objektivn promlec
lhta od uskutenn plnn, je je bezdvodnm obohacenm (plnnm z
neexistujcho prvnho dvodu). Jestlie se jedn o prvn jednn, kter zkon
posuzuje jako tzv. relativn neplatn, a jestlie zrove plat, e ji poskytnut
plnn nebo jeho st je teba vrtit ( 574 a nsl.), jde o plnn z prvnho
dvodu, kter dodaten odpadl. Teprve okamikem dovoln se relativn
neplatnosti odpad prvn dvod plnn a nastv potek objektivn promlec
lhty ( 2991 odst. 2). Jestlie vjimen k neplatnosti prvnho jednn pihldne
soud ( 588), zapone objektivn promlec lhta pro nrokovn plnn dnem, kdy
soud tento svj postoj zohlednil ve vroku meritornho rozhodnut. Jestlie dolo k
odstoupen od smlouvy, rovn plat, e prvn dvod ji poskytnutho plnn
odpadl k okamiku innosti odstoupen. Od tho dne plyne objektivn promlec
lhta, a to v t sti plnn, kter m bt podle zkona vrceno ( 2004 odst. 2 a
3). Jestlie k bezdvodnmu obohacen dochz protiprvnm uitm ciz hodnoty,
objektivn promlec doba plyne od chvle, kdy obohacen zskal konkrtn
majetkov prospch neoprvnnm vyuitm ciz hodnoty. Jde-li o plnn za
jinho, k bezdvodnmu obohacen a k potku bhu objektivn promlec lhty
dojde k okamiku takovho plnn, nebo k tto chvli nedochz ke ztenen
majetku obohacenho na kor ochuzenho. K bhu promlecch lht pi plnn
vivnho za jinho ovem viz koment k 621.

Z ve uvedenho vyplv, e k potku bhu objektivn promlec lhty

dochz jet pedtm, ne ochuzen vyzve obohacenho k odinn
bezdvodnho obohacen. Na tomto zvru nic nemn skutenost, e

obohacen, kter je tzv. poctivm pjemcem, se sv povinnosti me zsti

zbavit, pokud dolo, e bezdvodn obohacen v dob uplatnn prva
ochuzenho na vydn bezdvodnho obohacen ji netrvalo ve sv pvodn vi
( 3000). Primrn prvn skutenost, kter zakld vznik bezdvodnho
obohacen, je toti okamik jeho poskytnut, a nikoli sekundrn okamik, v nm
ochuzen vyzve obohacenho k vydn bezdvodnho obohacen.

Ze skutenosti, e fyzick osoba dosahuje bezdvodnho obohacen na ciz

kor v souvislosti s innost, je je podle platn prvn pravy zakzan, nelze
dovodit, e se jedn o mysln bezdvodn obohacen a e b patnctilet,
nikoliv desetilet objektivn promlec doba (NS 33 Odo 938/2002). mysln
protiprvn innost, j se dopout ten, kdo se bezdvodn obohacuje, je jen
jednou z okolnost, na jejich zklad k bezdvodnmu obohacen dochz.
Prvotn pinou bezdvodnho obohacen me bt i jin, pozdj okolnost.
Proto soud mus i v ppad mysln protiprvn innosti zkoumat konkrtn
okolnosti ppadu a potek objektivn promlec doby shledat k okamiku, kdy
dolo k prvn skutenosti, kter bezprostedn vedla ke vzniku bezdvodnho
obohacen. Tato skutenost nutn nemus spovat v protiprvnm jednn
obohacovanho.

Souvisejc ustanoven:

551 a 554, 574 a 588, 589 a 599, 609 a 653, 2991 a 3005

Souvisejc pedpisy:

331 zk. prce

Judikatura:

K odst. 1
Je-li prvn kon neplatn (neinn) od samho potku (absolutn
neplatnost), pak jakkoliv plnn na jeho zklad poskytnut je od tohoto
okamiku plnnm z neplatnho prvnho konu, tj. bezdvodnm obohacenm, a
tmto okamikem tak zan plynout objektivn lhta pro jeho vydn.
(III. S 158/99)

Institut bezdvodnho obohacen vyjaduje zsadu obanskho prva, e

nikdo se nesm bezdvodn obohatit na kor jinho, a pokud k tomu dojde, je
povinen takto zskan prospch vrtit. Pedpokladem vzniku bezdvodnho
obohacen je, e jednomu z astnk se dostalo majetkov hodnoty (dolo ke
zven aktiv jeho majetkovho stavu), a to na kor toho, jeho majetkov stav se
tm snil, ppadn nedolo k jeho oekvanmu rozmnoen. Vznik
bezdvodnho obohacen je spojovn se souasnm vznikem zvazku, na jeho
zklad je povinen ten, kdo se obohatil, vydat pedmt obohacen, a zrove ten,
na jeho kor se tak stalo, je oprvnn poadovat vydn veho, o se povinn
obohatil. Nebyla-li smlouva o dlo mezi astnky uzavena a nen-li zde ani jin
prvn dvod pro plnn, kter alovan od alobce zskal, vzniklo mu plnnm
bez prvnho dvodu bezdvodn obohacen v urit stce. Pro vznik
bezdvodnho obohacen plnnm bez prvnho dvodu je toti rozhodujc
okamik pijet tohoto plnn, kter se podle 451 ob. zk. vydv tomu, na
jeho kor obohacen vzniklo.
(NS 30 Cdo 4366/2007)
Peplatky na zlohch na hradu za vytpn a za dodvku tepl uitkov
vody vznikl za innosti vyhl. . 245/1995 Sb., kterou se stanov pravidla pro
vytpn a dodvku tepl uitkov vody, jsou bezdvodnm obohacenm
dodavatele na kor odbratele. Prvo na jejich vrcen se promluje ve lhtch
uvedench v 107 ob. zk. (nyn 621 a 638 - pozn. aut.).
(NS 33 Odo 1066/2004)
Ustanoven 107 odst. 3 ob. zk. (nyn 621 a 638 - pozn. aut.) o
promlen povinnosti vrtit si vzjemn plnn lze aplikovat pouze v ppadech, v
nich na jedn stran stoj prvo vlastnick oproti jinmu prvu.
(NS 32 Odo 885/2003)
Stoj-li proti sob dv prva na penit plnn, tedy dv promliteln
prva, ustanoven 107 odst. 3 ob. zk. (nyn 621 a 638 - pozn. aut.) nelze
pout.
(NS 33 Odo 773/2002)
Deklaratorn rozsudek nem vliv na existenci hmotnprvnch vztah mezi
astnky zen. Proto vyhlen rozsudku, kterm byla zamtnuta aloba o uren
povinnosti podepsat kupn smlouvu (a kter vychz z neplatnosti smlouvy o
budouc smlouv, kter ukldala povinnost kupn smlouvu podepsat), nen
okamikem, jm dochz k zskn bezdvodnho obohacen a nelze od nj
potat bh objektivn promlec lhty.
(NS 3 Cdon 1121/96)

Literatura:

vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, s. 99 a

143.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 609-613.
Vank: Neoprvnn majetkov prospch, 1987, s. 140 a nsl.
uhelov, Spil: Otzky spojen s aplikac 101 zkona o rodin. PrRo,
2012, . 9.
Eli: Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. BA, 2011, .
1-2.
Fiala, vestka: Nad nktermi otzkami prvnch kon v obanskm
prvu. Pk, 1983, . 4, s. 338.
Hromek: Nkolik poznmek do diskuse o promlen prva na vydn
bezdvodnho obohacen. BA, 2007, . 7-8.
Koov: Dal poznmka k promlen prva na vydn bezdvodnho
obohacen. BA, 2007, . 7-8.
Knap: Potek objektivn lhty pro promlen prv z neoprvnnho
majetkovho prospchu. Socialistick zkonnost, 1969, . 9 a 10, s. 551.
Marek: Aplikace 107 odst. 3 obanskho zkonku v obchodnprvnch
vztazch. PR, 2005, . 8, s. 23.
Marek:
Poznmka
k
promlen
bezdvodnho
obchodnprvnch vztazch. BA, 2005, . 10, s. 48.

obohacen

Spil: Jet k identifikaci prva proveden alobcem a ke zmn aloby na

plnn ze smlouvy na alobu z bezdvodnho obohacen. PrRo, 1996, . 5.
tenglov: Promlen bezdvodnho obohacen v judikatue eskch
soud. Prvn zpravodaj, 2003, . 11, s. 11.
Vlk: O promlen prva na vydn bezdvodnho obohacen - metoda
vkladu. BA, 2008, . 1-2.
Zbrnek: Jet k promlen rok z prodlen. BA, 2005, . 2, s. 66.

639
(Promlec lhta uznanho dluhu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn pravidla (1 a 6)

II. Uznn dluhu ve zvltnch situacch (7 a 9)

Z dvodov zprvy:

Z 110 odst. 1 ob. z. se pejm prvn pravidlo o desetilet promlec

lht v ppad uznn dluhu. Uzn-li dlunk dluh, mohou pro promlen nastat
rzn prvn nsledky podle toho, kdy k uznn dojde. Tak me dojt k tomu, e
obecn tlet lhta vbec nepone bet, pokud byl dluh uznn jako jet
nedospl, i k tomu, e se ji bc lhta petrhne a pone bet nov promlec
lhta, pokud bude uznn dospl dluh. Tyto skutenosti nen nutn v zkonnm
textu vyjadovat (nein to ani souasn prava), protoe je lze snadno dovodit
vkladem.

I. Obecn pravidla

V ppad uznn dluhu b nov promlec lhta ode dne jeho uznn,
ppadn ode dne, kter dlunk uvedl v uznn jako den plnn, nikoli ode dne,
kdy akt uznn zvazku dojde viteli. Dosavadn promlec lhta je petrena a
ztrc relevanci (NS 33 Odo 493/2005).

Uznnm dluhu je psemn prohlen povinnho, jm uznv svj dluh

(zvazek) co do dvodu i ve ( 2053). Podle aktuln pravy ji nen teba, aby
soust uznvacho prohlen byl vslovn pslib dlunka, e dluh zaplat.
Uznnm prva "co do dvodu" se rozum jeho identifikace nikoli z hlediska jeho
prvn podstaty, nbr jeho skutkov vymezen tak, aby je nebylo mono zamnit
s ppadnm jinm nrokem osoby, j je uznvac kon adresovn. Dvod a ve
dluhu nemus bt uvedeny pesnm popisem ani vyslenm konkrtn ve dluhu.
Uritost uznn je zachovna i v ppad, e dlunk odke na listinu, v n je
zvazek vymezen (nap. upomnka vitele, faktura apod.). Jestlie ve plnn
jednoznan vyplv z prvnho pedpisu nebo je astnkm jasn zejm (nap.
proto, e je jim znmo, jak byla cena zakoupenho, avak dosud nezaplacenho
zbo), lze ji specifikovat odkazem na pslun cenov pedpis nebo na prvn
skutenost, k n dolo k jednoznanmu stanoven ve dluhu.

Uznn dluhu nem konstitutivn rysy. Dlunkovi toti zstv zachovno

prvo v ppadnm soudnm zen prokzat, e dluh v dob jeho uznn netrval.
Bylo-li prvo piznno rozhodnutm orgnu veejn moci a stane-li se
vykonatelnm, m se za to, e prvo existuje, dokud nen rozhodnut
pedepsanm postupem zrueno.

Za uznn dluhu se povauje i placen rok (nikoli rok z prodlen)

ohledn stky, z n se roky plat. sten plnn m rovn inky uznn
dluhu, lze-li z okolnost usoudit, e tmto plnnm uznal dlunk i zbytek dluhu (
2054 odst. 2). Konkludentn (nikoli psemn) uznn dluhu vede k petren
dosavadn a k potku bhu nov desetilet promlec lhty jen v ppad, e
pohledvka v dob stenho plnn nebo plnn rok nen ji promlena (
2054 odst. 3).

Uren doby plnn dlunkem v psemnm uznn zvazku m za nsledek,

e promlec lhta znovu b a od tohoto dne. Ke zmnnmu nsledku dojde,
avak jen tehdy, kdy vitel na nov termn splatnosti dluhu pistoup a svj
nrok u soudu neuplatn dve ne ped datem plnn stanovenm dlunkem. Je
toti legitimn oekvat, e vitel se pozdjho potku plynut promlec lhty
(tedy efektu ve svj prospch) me dovolat, jen kdy novou dobu splatnosti
(dosplosti) dluhu sm bude respektovat.

Dluh lze uznat i optovn (tedy nkolikrt za sebou, viz 653) s inkem
bhu nov promlec doby dle 639, a to i tehdy, jde-li o pohledvku piznanou
rozhodnutm soud, ad nebo orgn veejn sprvy (NS Cp 119/60). Jestlie
dlunk psemn uznal prvo co do dvodu, avak jen do urit (sten) ve,
nastanou inky uznn dluhu jen do uznan ve. Ohledn zbytku prva
pokrauje pvodn promlec doba.

II. Uznn dluhu ve zvltnch situacch

Za uznn dluhu nelze pokldat souhlas ddic se zaazenm pohledvky

mezi pasiva ddictv. Takov akt je toti pouze procesnm prvnm jednnm v
rmci specifickho zen, kter svm elem nesmuje vi viteli a nen ani
jednnm hmotnho prva. Tot plat pro "uznn pohledvky" ze strany
insolvennho sprvce ( 189 insolvennho zkona).

Psemnm prohlenm lze uznat i ji promlen dluh. V takovm ppad

nedochz k peruen bhu prvotn promlec lhty (ta ji uplynula), ale k

potku bhu zcela nov promlec lhty. Je prvn bezvznamn, zda dlunk v
dob uznn vdl, e dluh je ji promlen. Promlen dluh lze uznat i pot, co
soud alobu o jeho uhrazen pro uplatnn nmitky promlen ze strany dlunka
zamtl. Dluh toti i po zamtnut aloby trv jako tzv. naturln obligace. Uznn
dluhu se stane novou prvn skutenost, kter zmn totonost skutku natolik, e
dojde k prolomen pekky vci rozsouzen. Dluh toti zskv novou kvalitu
(vitel zskv tzv. aktivn legitimaci k podn aloby) a tm z prvnho hlediska
dochz k nastolen novho dvodu jeho alovatelnosti. Naopak nelze uznat
prekludovan dluh, nebo uplynutm prekluzivn doby dolo k jeho zniku, nikoli
jen k zeslaben promlenm.

Uznn zvazku jen jednm z dlunk, kte jsou povinni plnit spolen a
nerozdln, m inky jen ve vztahu k tomuto dlunku. Pouze vi tomuto
dlunku b nov desetilet promlec lhta. Prvo vitele ve vztahu k ruiteli
se neproml ped promlenm prva vi dlunkovi. Jestlie vak dlunk zvazek
uznal, je toto uznn (vetn bhu nov desetilet promlec lhty) vi ruiteli
inn, jen vyslovil-li s nm ruitel souhlas. ( 2025). K promlen zstavnho
prva viz koment k 615.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

106, 114b odst. 5, 152, 153a, 160, 162, 171 o. s. .,

28 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

189 insolvennho zkona,

331 zk. prce

Judikatura:

Uznn promlenho dluhu nen vzno na vdomost dlunka o tom, e

dluh je promlen. astnk sdruen me i pot, co byl ze sdruen vylouen, za
svoji osobu platn uznat zvazek vznikl z innosti sdruen ped jeho
vylouenm.
(NS 33 Odo 934/2005, SoJ 171/07)
Okamik, ke ktermu nastv vyvratiteln domnnka existence uznanho
zvazku, se poj s vlastnm vyhotovenm psemnho uznn dlunkem, a nikoliv
teprve s dobou jeho nslednho dojit do sfry adresta (vitele).
(NS 29 Odo 1297/2004, Rc 101/07)
Po innm vznesen nmitky promlen nelze piznat jistinu a roky od
okamiku, kdy uplynula promlec doba ohledn prva na zaplacen jistiny. Pokud
vak prvo na zaplacen rok vzniklo ped promlenm jistiny, je teba promlen
prva na zaplacen rok posuzovat samostatn.
(NS 32 Odo 466/2004)
Uznv-li dlunk vce dluh, mus nepochybn urit, kter jednotliv dluhy
(co do dvodu i ve) uznv a slibuje zaplatit.
(NS 32 Odo 376/2003)
Tak prvo piznan pravomocnm soudnm rozhodnutm me bt
dlunkem psemn uznno co do dvodu a ve ( 110 odst. 1 vta druh ob.
zk.). Toto prvo se pak proml za deset let ode dne, kdy k uznn dolo,
poppad za deset let od uplynut lhty k plnn uveden v psemnm uznn
dluhu.
(NS 5 Cz 33/77, Rc 32/79)

Literatura:
Mothejzkov, Steiner a kol.: Zkon o rozhodm zen a o vkonu
rozhodch nlez s plohami. Koment, 1996.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
232.
Balatk: Uznn prva. BA, 1984, . IV, s. 241.
ervenka: Promlen rok z prodlen pi promlen jistin penitho
dluhu (zvazku). BA, 2004, . 9.
Ketnsk: K promlen prva na roky a roky z prodlen. PrRo, 1999, . 12.
Mac-Gregor Peliknov: Bh promlec doby od uznn - komparatistick
zamylen nad jednm rozhodnutm Nejvyho soudu. PrRo, 2008, . 24.

Sedlek: Promlen smluvn pokuty a rok z prodlen. PR, 2006, . 5.

Vake: Promlen pohledvek zjitnch v konkursu. PrRo, 2004, . 21.

640
(Promlec lhta prva piznanho rozhodnutm)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Termn "rozhodnut" (1)

II. Pojem vykonatelnosti (2 a 6)

III. Promlen povinnosti ze sprvnho rozhodnut (7)

Z dvodov zprvy:

Z 110 odst. 1 ob. z. se pejm prvn pravidlo o desetilet promlec

lht v ppad piznn prva rozhodnutm orgnu veejn moci. Tot prvn
pravidlo se uplatn i pro ppad piznn prva v rozhodm zen, jak vyplv ze
spolench ustanoven v sti pt.

I. Termn "rozhodnut"

Rozhodnutm orgnu veejn moci je vrok, jm subjekt nebo sttn orgn

na zklad pravomoci sven mu zkonem zavazuje jednoho nebo vce
astnk zen ke splnn konkrtn povinnosti. Zpravidla pjde o rozsudek, smr
nebo nkter z platebnch rozkaz vynesench v civilnm zen. Rozhodnutm ve
smyslu 640 je i rozhod nlez vydan na zklad platn rozhod smlouvy nebo
doloky nebo verdikt orgnu veejn sprvy uskutenn v zleitosti
soukromho prva, jako i povinnost k nhrad kody, kter byla obalovanmu
uloena v rmci tzv. adheznho zen trestnho. Reim desetilet promlec lhty
se naopak zejm nevyuije v ppad povinnosti uloen notskm nebo

exekutorskm zpisem se svolenm k vykonatelnosti. Tyto exekun tituly sui

generis ( 274 odst. 1 o. s. .) toti nejsou rozhodnutmi. Jejich pravidelnm
obsahem vak bv uznn dluhu ( 639).

II. Pojem vykonatelnosti

Je-li prvo piznno rozhodnutm soudu, pon nov promlec lhta bet
ode dne, kdy se rozhodnut stane vykonatelnm. K tomu zpravidla dojde
uplynutm lhty k plnn stanoven v rozhodnut. Tato lhta b od prvn moci
rozhodnut. Je-li rozsudek pedbn vykonateln, plyne lhta k plnn ode dne
doruen rozhodnut dlunkovi ( 160 o. s. .).

Pedbn vykonateln jsou rozsudky odsuzujc k plnn vivnho nebo

pracovn odmny za posledn ti msce ped vyhlenm rozsudku. Na nvrh
me soud pedbnou vykonatelnost rozsudku vyslovit, a to ve vroku rozsudku,
jestlie by jinak astnku hrozilo nebezpe tko nahraditeln nebo znan jmy
( 162 o. s. .). Lhta k plnn u soudnch usnesen b ode dne jejich doruen,
nestanov-li zkon nebo soud, e lhta k plnn b ode dne jejich prvn moci (
171 odst. 3 o. s. .). Platebn rozkaz a elektronick platebn rozkaz jsou
vykonateln v patnctidenn lht od jejich doruen, nepod-li alovan v tto
lht odpor ( 172 odst. 1, 174a odst. 2 o. s. .). Doruuj se pmo do vlastnch
rukou, nhradn doruen je vyloueno. Smnen nebo ekov platebn rozkaz je
vykonateln uplynutm patnctidenn lhty bc od jejich doruen ( 175 odst. 1
o. s. .), nepod-li alovan nmitky. Tyto platebn rozkazy se rovn doruuj do
vlastnch rukou, avak lze je doruit i tzv. fikc. Jestlie dolo k piznn prva
soudnm smrem ( 99 o. s. .), je pro potek bhu promlec lhty rozhodn den,
v nm m bt podle usnesen o schvlen smru plnno.

Nov promlec lhta dle 640 b i tehdy, kdy bylo rozhodnutm

piznno prvo, kter ji bylo promleno. Soudn rozhodnut je v tomto ohledu
novou prvn skutenost ( 653 odst. 2).

Pokud je as plnn v rozsudku nebo v usnesen stanoven pevnm datem,

bez ohledu na prvn moc nebo na doruen rozhodnut, plyne promlec lhta od
tohoto data. Ani za takovch okolnost vak neme lhta k plnn zapot dve
ne doruenm rozhodnut (nebo usnesen o schvlen smru) astnku, kter m
plnit.

Rozhodnut soudu, jm se kon ddick zen, bez ohledu na dobu, kter

uplynula od smrti zstavitele do jeho vydn, jen deklaruje prvn vztahy s
innost ke dni smrti zstavitele, a nen proto rozhodnutm, jm je piznno
prvo ve smyslu 640.

III. Promlen povinnosti ze sprvnho rozhodnut

Jestlie soukromoprvn povinnost uloil orgn veejn sprvy, je teba pi

posuzovn potku, bhu a dlky promlec lhty vychzet z pedpis sprvnho
prva procesnho. Napklad z 108 odst. 4 a 111 odst. 1 spr. du vyplv, e
exekuci sprvnho rozhodnut na nepenit plnn lze nadit na nvrh
oprvnn osoby do pti let a provdt ji nejpozdji do deseti let pot, co mla
bt povinnost splnna dobrovoln. Jde-li o exekuci sprvnho rozhodnut na
penit plnn, prvo na jeho vymhn zanik (prekluduje) po esti letech po
roce, ve kterm se stal tento nedoplatek splatnm ( 160 daovho du).
Sprvn orgn nebo osoba oprvnn z exekunho titulu mohou o proveden
exekuce podat t soud nebo soudnho exekutora ( 105 odst. 2 spr. du),
soud a exekutor vak jsou ve uvedenmi lhtami vzni, a nemohou tedy
aplikovat 640.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653

Souvisejc pedpisy:

106, 152 a 175 o. s. .,

28 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

189 insolvennho zkona,

331 zk. prce

Judikatura:
Institut petren promlec doby znamen, e v dsledku zkonem
pedpokldan okolnosti pestane promlec doba bet a po odpadnut pekky
zane bet od zatku nov, vdy desetilet promlec doba, a mezitm ubhl
pvodn promlec doba se stv prvn bezvznamnou. Dvodem petren
promlec doby je piznn prva pravomocnm rozhodnutm soudu nebo jinho
orgnu - tzv. adjudikovan prvo. Rozhodnutm soudu nebo jinho orgnu je teba
rozumt jen takov rozhodnut, kterm se pisuzuje urit prvo (judiktn
pohledvka) a kter je zpsobilm titulem pro vkon rozhodnut (exekuci). Prvo
takto piznan se promluje za deset let ode dne, kdy mlo bt podle
pravomocnho rozhodnut plnno, resp. den po lht k plnn.
(NS 33 Cdo 190/2011)
Tak prvo piznan pravomocnm soudnm rozhodnutm me bt
dlunkem psemn uznno co do dvodu a ve. Toto prvo se pak proml za
deset let ode dne, kdy k uznn dolo, poppad za deset let od uplynut lhty k
plnn uveden v psemnm uznn dluhu.
(NS 5 Cz 33/77, Rc 32/1979)

Literatura:
Mothejzkov, Steiner a kol.: Zkon o rozhodm zen a o vkonu
rozhodch nlez s plohami. Koment, 1996.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
232.
ervenka: Promlen rok z prodlen pi promlen jistin penitho
dluhu (zvazku). BA, 2004, . 9.
Ketnsk: K promlen prva na roky a roky z prodlen. PrRo, 1999, . 12.
Sedlek: Promlen smluvn pokuty a rokz prodlen. Prvn rdce, 2006,
. 5.
Vake: Promlen pohledvek zjitnch v konkursu. PrRo, 2004, . 21.

641
(Promlec lhta pi uznanch nebo rozhodnutm piznanch dlch
plnnch)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Zvltnm ustanovenm se reaguje na ppad, kdy z uznn dluhu nebo z

rozhodnut vyplv dlunkova povinnost plnit v postupnch dlch plnnch.
Navren prava se obsahov shoduje s dosavadnm ustanovenm 110 odst. 2
ob. z.

Vklad:

Ustanoven 641 vystihuje podstatu 110 odst. 2 ob. zk. . 40/1964 Sb.,
podle nho desetilet promlec lhta navozen soudnm rozhodnutm nebo
uznnm zvazku se uplatn i pro jednotliv spltky, na kter bylo plnn v
rozhodnut nebo v uznn zvazku rozloeno. Nynj prava namsto pojmu
"spltka" vyuv termnu "dl plnn". Smysl vak zstv zachovn, "dlm
plnnm" je nedln st dluhu, kter v dob uznn dluhu nebo v dob vynesen
soudnho rozhodnut se ji stala dosplou (splatnou). Nap. se me jednat o
nezaplacenou kupn cenu nebo o nhradu kody, u kter m dlunk na zklad
dohody s vitelem nebo rozhodnutm soudu zskat dobrodin k postupn hrad.

Pro nesplnn nkterho z dlch plnn (ze spltek) se stane splatnm

(dosplm) cel dluh, avak s rozvazovac podmnkou, e vitel vyuil svho
prva dat zaplacen celho dluhu nejpozdji do splatnosti nejbli pt spltky.
Jestlie se tak nestane, pestane promlec lhta ohledn celho dluhu splatnost
tto pt spltky bet a m se za to, e promlec lhta b pro kadou ze
spltek i nadle zvl, nebo jejich rznorod splatnost zstala zachovna.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

106, 114b odst. 5, 152, 153a, 160, 162, 171 o. s. .,

28 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

 189 insolvennho zkona,

331 zk. prce

Literatura:
Mothejzkov, Steiner a kol.: Zkon o rozhodm zen a o vkonu
rozhodch nlez s plohami. Koment, 1996.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
232.
Balatk: Uznn prva. BA, 1984, . IV, s. 241.
ervenka: Promlen rok z prodlen pi promlen jistin penitho
dluhu (zvazku). BA, 2004, . 9.
Ketnsk: K promlen prva na roky a roky z prodlen. PrRo, 1999, . 12.
Mac-Gregor Peliknov: Bh promlec doby od uznn - komparatistick
zamylen nad jednm rozhodnutm Nejvyho soudu. PrRo, 2008, . 24.
Sedlek: Promlen smluvn pokuty a rokz prodlen. Prvn rdce, 2006,
. 5.
Vake: Promlen pohledvek zjitnch v konkursu. PrRo, 2004, . 21.

642
(Promlec lhta
optujcch se plnn)

uznanch

nebo

rozhodnutm

piznanch

rok

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Navren ustanoven se obsahov shoduje s dosavadnm ustanovenm

110 odst. 3 ob. z. Tot prvn pravidlo se uplatn i pro ppad piznn prva v
rozhodm zen, jak vyplv ze spolench ustanoven v sti pt.

Vklad:

Ustanoven 642 je obdobou 110 odst. 3 ob. zk. . 40/1964 Sb.

Optujcm se plnnm je zvazek, kter opakovanvznik z tho prvnho
zkladu, avak jednotliv sloky plnn jsou rozloeny v ase a maj rzn termn
splatnosti (nap. prvo na vivn). Optujcm se plnnm pro ely 642 jsou
pouze ty sloky plnn, kter se nestaly dosplmi ped vynesenm rozhodnut
nebo ped uznnm dluhu. Ohledn ji dosplch sloek optujcho se plnn b
desetilet promlec lhta stanoven v 641.

rok jako ujednanou nebo prvnm pedpisem stanovenou cenu poskytnut

hodnoty ( 1802 a nsl.) nelze ztotonit s rokem z prodlen, kter je zkonem
stanovenou sankc postihujc dlunka pi pozdnm plnn dluhu ( 1970).

Skutenost, e roky, je dosply a po vynesen rozhodnut nebo uznn

zvazku, se promluj nikoli v desetilet lht jako uznan nebo pisouzen
jistina, ale v obecn tlet promlec lht od jejich dosplosti ( 629 odst. 1), je
vjimkou ze zsady, e rok jako psluenstv dluhu sdl prvn osud dluhu.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

106, 114b odst. 5, 152, 153a, 160, 162, 171 o. s. .,

28 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

189 insolvennho zkona,

331 zk. prce

Literatura:

vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.

232.
Balatk: Uznn prva. BA, 1984, . IV, s. 241.
ervenka: Promlen rok z prodlen pi promlen jistin penitho
dluhu (zvazku). BA, 2004, . 9.
Ketnsk: K promlen prva na roky a roky z prodlen. PrRo, 1999, . 12.
Sedlek: Promlen smluvn pokuty a rok z prodlen. Prvn rdce, 2006,
. 5.

643
(Vliv ddn na promlec lhtu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Pechod povinnosti na ddice (1)

II. Obnoven prvnick osoby (2 a 4)

Z dvodov zprvy:

Zeme-li dlunk, ocitne se vitel asto v bezvchodn situaci, protoe

pokad nelze rychle a bezpen zjistit, kdo je dlunkovm ddicem nebo na
koho peel zstavitelv dluh. Tak tomu me bt, pokud je ddic neznm,
pokud se zpochybuje platnost zvti i platnost prohlen o vyddn nebo
pokud nkolik osob soupe o ddick prvo z jinho dvodu a v ad dalch
situac. Proto se navrhuje stanovit, e v takovm ppad neskon promlec
lhta dve, ne uplyne alespo est msc ode dne, kdy bylo ddici potvrzeno
nabyt ddictv. Stejn prvn pravidlo se navrhuje stanovit pro ppad, e se
dodaten objev majetek zanikl prvnick osoby a ta bude z tohoto dvodu
obnovena.

I. Pechod povinnosti na ddice

Ustanoven 643 odst. 1 reaguje na skutenost, e vitel se v dob od

smrti dlunka do doby potvrzen ddictv konkrtnmu ddici ocit v nejistot, na
kter subjekt pela povinnost ke splnn dluhu. Promlec lhta se okamikem
smrti dlunka nestav, avak pro ppad, e k okamiku prvn moci usnesen o
potvrzen ddictv byla krat esti msc, prodluuje se na dobu esti msc od
prvn moci usnesen o potvrzen ddictv. Toto pravidlo se uplatn jen tehdy,
neubhla-li promlec lhta do doby smrti dlunka. Stejn pravidlo se projev, je-li
dlunkem prvnick osoba, je byla obnovena. V takovm ppad b ve sv
podstat nov estimsn promlec lhta od obnoven zpisu prvnick osoby v
pslunm veejnm, nap. v obchodnm rejstku.

II. Obnoven prvnick osoby

K obnoven prvnick osoby po jejm vmazu z veejnho rejstku dojde,

zjist-li se dodaten jej neznm nevypodan majetek, ppadn objev-li se
jin zjem hodn prvn ochrany. Soud v takovm ppad na nvrh toho, kdo
osvd prvn zjem, zru vmaz prvnick osoby a rozhodne o jej likvidaci (
209).

Dosavadn judikatura eila nejistotu ohledn prvnho nstupce zemelho

dlunka tm, e pipustila, aby vitel svj nrok uplatnil alobou vi ble
nespecifikovanm ddicm konkrtnho dlunka. Soud za takovch okolnost spor
peruil do doby pravomocnho ukonen ddickho zen. Teprve pot, co dolo
k ukonen ddickho zen, vznikla viteli povinnost oznait konkrtnho
alovanho, na nho podle vsledk projednn ddictv pela majetkov
povinnost. Prv popsan judikatura je zejm vyuiteln i po innosti
obanskho zkonku . 89/2012 Sb.

Ustanoven 643 nesdluje, e k prodlouen promlec lhty, ppadn k

bhu nov estimsn promlec lhty dojde i v ppad, e se jedn o
promliteln majetkov prvo, nikoli o povinnost zemelho (ppadn prvnick
osoby, je byla obnovena). Pitom i za takovch okolnost vznik pechodn
skutkov nejistota (v ppad vymazan prvnick osoby nemonost), kdo je
podle hmotnho prva oprvnn (aktivn legitimovn) k podn aloby. Lze se
domnvat, e se uplatn obecnj 651, podle nho promlec lhta neb po
dobu, dokud trv vy moc, kter viteli v poslednch esti mscch promlec
lhty znemoovala prvo uplatnit. Probhajc ddick zen pitom je takovou
objektivn skutenost, kter potencilnmu ddici doasn brn v uplatnn
promlitelnho prva. Tot lze uzavt v ppad doasnho vmazu prvnick
osoby z rejstku, pokud byla prvnick osoba pozdji obnovena. Samozejmm

pedpokladem pro vyuit 651 je, e promlec lhta do doby mrt vitele nebo
do doby doasnho vmazu prvnick osoby z rejstku neuplynula.

Souvisejc ustanoven:

209, 609 a 653, 1670 a 1673, 1690 a 1693

Souvisejc pedpisy:

175a a 175z o. s. .

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
Pidal: Nepjemnosti s mrtm dlunka. PrRo, 2007, . 12.

644
(Promlec lhta prva zstavnho dlunka)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Zajist-li se splnn dluhu zstavnm prvem, me vzhledem k rznosti

dlky promlecch lht u pohledvky a u zstavnho prva nastat i situace, e
vitel bude mt proti dlunku pohledvku ji promlenou, vi zstavnmu
dlunku vak bude zstavn prvo jet nepromlen a bude se moci uspokojit ze
zstavy. Zstavn dlunk me zstavu osvobodit mj. i zaplacenm zajitnho
dluhu. Tm vstoup do prv pvodnho vitele, jeho pohledvka na zstavnho
dlunka pejde, a zstavn dlunk bude mt vi osobnmu dlunku prvo, aby
mu vyrovnal, co za nho on splnil. Protoe jde o institut subrogace, kdy pvodn
pohledvka pechz ze zkona na novho vitele v tom stavu, v jakm byla, jev
se jako eln stanovit prvn pravidlo, kter zstavnmu dlunku umon vkon
jeho prva.

Vklad:

Ustanoven 644 podle sv gramatick dikce dopad i na situace, kdy

zstavn dlunk plnil viteli dluh, kter ji byl promlen, a zrove bylo
promleno i samotn zstavn prvo. I za takovch okolnost se rozbhne nov,
estimsn promlec lhta ve prospch zstavnho dlunka. Zkonem zvolen
een tedy me vst k nevyvenosti ve vztazch primrnho a zstavnho
dlunka, kter zavinn neuplatnil veker kony (vetn nmitky promlen
zstavnho prva), akoliv k tomu ml pleitost. Tuto nevyvenost vak lze
peklenout vkladem, kter vychz ze samotn podstaty tzv. subrogace
(pechodu pvodn pohledvky na novho vitele ve stavu, v nm byla ped
pechodem, s pihldnutm ke specifickm okolnostem ppadu, je zohleduje
zkon). Zstavnmu dlunkovi m prodlouen, ppadn nov promlec lhta
podle 644 slouit ku prospchu jen tehdy, kdy on sm neml monost realizaci
zstavnho prva inn zabrnit, nap. proto, e zstavn prvo na rozdl od
samotnho dluhu nebylo v dob jeho realizace promleno. Toto dobrodin vak
nelze poskytnout, pokud by mlo poskytnout zstavnmu dlunku (novmu
viteli) novou, nespravedlivou monost hojit se na primrnm dlunku. Realizace
takovho prva toti nepov prvn ochrany ( 8).

K ve uvedenmu zavinnmu opomenut zstavnho dlunka zabrnit

realizaci zstavnho prva vak soud pihldne a k nmitce primrnho dlunka.
Jednak proto, e je to prv dlunk, kdo mus uvst a prokzat skutenosti ve
svj prospch ( 101 odst. 1 o. s. .), jednak proto, e tato nmitka "opomenut"
se svm charakterem velmi bl nmitce promlen v pravm slova smyslu, k n
soud pihldne a ve chvli, kdy je vznesena.

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 1359 a 1370, 1371 a 1375

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.

Pododdl 3 Bh promlec lhty

645

(Promlec lhta u nesvprvnho)

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Do navrenho ustanoven se z platnho prva pejm obsah 113 ob. z.

Vklad:

Ustanoven 645 je teba vykldat v kontextu s 570 odst. 2, podle nho

prvn jednn (nap. vzva k plnn, kterou oprvnn uplatuje sv prvo u
povinnho ve smyslu 628) nepsob vi osob, kter nen pln svprvn,
dve, ne projev vle dojde jejmu zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi (s
vjimkou situac, kdy prvn jednn m nesvprvnmu poskytnout prvn
vhodu). To znamen, e potek promlec lhty, kter je navzn na uplatnn
prva u povinnho, kter nen pln svprvn a nem zkonnho zstupce ani
opatrovnka (nap. uplatnn prva na nhradu kody nebo na hradu
bezdvodnho obohacen), nenastv ji dnem ustaven zkonnho zstupce
nebo opatrovnka, ale a dnem, kdy je vzva k plnn dodna do dispozice
dodaten ustavenho zkonnho zstupce i opatrovnka. V tchto ppadech se
tedy prvotn uplatn 628, nikoli 645. Ustanoven 645 dopad jen na situace,
kdy zvazek nesvprvnho bez zstupce nebo opatrovnka je teba uplatnit
pmo u soudu, nikoli u prozatm neexistujcho zkonnho zstupce nebo
opatrovnka nesvprvnho. Tak je tomu v ppadech, kdy je splatnost zvazku
pedem dna, ani by k n dochzelo a na zklad vzvy.

Za osobu, kter nen pln svprvn, je teba pokldat i lovka, kter

jet nebyl omezen ve zpsobilosti, avak ji trp duevn poruchou, kter by k
takovmu omezen vedla.

Souvisejc ustanoven:

570 odst. 2, 609 a 654

Souvisejc pedpisy:

 192 odst. 1 o. s. .

Judikatura:
inek ustanoven 113 ob. zk. (nyn obdobn v 622 - pozn. aut.) se
vztahuje na celou dobu, kdy osoba stien duevn poruchou, je ji in k prvnm
konm neschopnou, nem zkonnho zstupce, nejen na asov interval mezi
prvn moc rozhodnut o zbaven zpsobilosti k prvnm konm a prvn moc
rozhodnut o ustanoven opatrovnka; zastoupen tto osoby ve sporu advoktem
na zklad pln moci podmnku zkonnho zastoupen nenapluje.
(NS 25 Cdo 4670/2007, Rc 46/11)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 627.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.

646
(Promlec lhta mezi manely a zastoupenm a opatrovnkem / zkonnm
zstupcem)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Smysl a pvod normy (1)

II. Adresti normy (2 a 7)

III. Promlen zvazk splatnch a na vzvu (8 a 9)

Z dvodov zprvy:

Z platnho prva se pejm 114 ob. z., podle kterho promlen

nepone ani neb mezi zkonnmi zstupci a nezletilmi dtmi ani mezi
manely. Po vzoru 207 BGB se navrhuje zbr ustanoven rozit i na dal
osoby. Nen vak vcn dvod vyluovat zastaven promlec lhty pro optujc
se plnn a pro roky, jak je tomu dosud.

I. Smysl a pvod normy

Ustanoven 646 stav, ppadn odsouv bh promlec lhty v dob, kdy

trvaj specifick prvn pomry mezi dvma fyzickmi osobami. Navazuje na
114 ob. zk. . 40/1964 Sb., ovem roziuje okruh vztah, jejich existence je
dvodem pro odklad nebo pro staven promlec lhty. K suspenzi promlec lhty
na rozdl od pedchoz pravy dochz i v ppad rok a u optujcch se plnn.

II. Adresti normy

Pravidlo o staven nebo odsunut bhu promlec lhty dle 646 se

pedevm uplatn mezi manely po dobu trvn manelstv. Manelstv vznik
souhlasnm projevem vle mue a eny o vstupu do manelstv a kon prvn
moc vroku soudu o rozvodu manelstv. V ppad tzv. zdnlivho manelstv
(pinejmenm u jedn z osob byl vstup do manelstv prostedkem k dosaen
jinho elu) manelstv vbec nevznik. Pesto nen vyloueno, aby dolo k
vyuit 646 s odvodnnm, e je teba chrnit zjem osoby, kter do
manelstv vstupovala v dobr ve ( 679 odst. 2). V ppad tzv. neplatnho
manelstv do doby rozhodnut o jeho neplatnosti rovn nen vyuit 646
vyloueno, slou-li k ochran slabho nebo osoby, kter do manelstv
vstupovala v dobr ve ( 681, 686).

Ustanoven 646 dopad i na vztahy mezi zastoupenm a zkonnm

zstupcem (s vjimkami uvedenmi v nsledujcch dvou odstavcch),
opatrovancem a opatrovnkem a poruencem a porunkem. Za zkonn
zastoupen obansk zkonk pokld komplexn oprvnn zastupovat pln
nesvprvnou fyzickou osobu, je vznik pmo ze zkona, ani by k jeho vzniku
bylo nutn rozhodnut soudu ( 457). Zkonnm zstupcem je nap. rodi nebo
osvojitel nezletilho dtte. Naproti tomu opatrovnictv vznik na zklad
jmenovn opatrovnka soudem, je-li to poteba k ochran jeho zjm nebo
vyaduje-li to veejn zjem ( 465). Opatrovnka lze ustanovit i prvnick osob
( 486 odst. 1). Opatrovnka lze ustanovit i za elem zastoupen pln
nesvprvnho v jednorzov zleitosti (nap. 892 odst. 3, 943). Ke staven

promlec lhty nebo k odloen jejho potku dochz i v ppad poruenstv (

928). Poruenstv vznik ve vztahu k nezletilmu dtti na zklad pravomocnho
soudnho rozhodnut, nen-li tu dn z rodi, kter vi svmu dtti vykonv
rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu ( 928 odst. 1).

Promlec lhta nepon, a byla-li ji zapoata, neb, tak mezi leny

spolen domcnosti. Spolenou domcnost se rozum vzjemn vztah fyzickch
osob, kter spolu trvale ij a zrove z toho dvodu spolen uhrazuj nklady na
sv poteby. Nezle na tom, zda jde o osoby blzk nebo osoby ciz. Jedn se o
faktick stav, kter nemus bt zanesen v pslunch evidencch. Za vjimench
okolnost me jedna fyzick osoba vytvoit dvoj spolenou domcnost. Manel,
kte spolu trvale neij (nap. kad z nich uspokojuje sv bytov poteby u
rodi), nevytvej spolenou domcnost. Fyzick osoby spolen uhrazuj sv
poteby i tehdy, kdy nkter z nich dlouhodob nebo pechodn na domcnost
nepispv (nap. dt pipravujc se na budouc povoln, nezamstnan druh
apod.), pokud ostatn osoby projevuj vli spolenou domcnost vydrovat a
pokud se nepispvajc osoba v ostatnch innostech podl na vyizovn
zleitost a udrovn spolen domcnosti.

Ke staven ani k odkladu promlec lhty dle 646 bez dalho nedochz
ve vztazch mezi dttem a pstounem ( 958) a dttem a peujc osobou (
953), pestoe osobn i prvn vztah mezi dttem a tmito osobami je do jist
mry blzk vztahm mezi dttem a porunkem nebo mezi dttem a
opatrovnkem. Nicmn pstoun zpravidla s dttem ije ve spolen domcnosti.
Tak mezi druhem a drukou dochz k odkladu, ppadn k zastaven bhu
promlec lhty, jen sdlej-li spolenou domcnost.

pravu registrovanho partnerstv obansk zkonk nenahrazuje a

ponechv ji stranou (zkon . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv). Ke
staven nebo k odkladu potku bhu promlec lhty mezi registrovanmi
partnery tedy (na rozdl od manel) dochz jen tehdy, kdy ij ve spolen
domcnosti. Tent princip plat mezi druhem a drukou.

Jestlie po odpadnut pekky bhu promlec lhty ve smyslu 646

promlec lhta dle plyne a je krat esti msc, uplyne a est msc po
odpadnut pekky ( 652). Jestlie vak jde o promliteln prva, ohledn nich
vznikla mezi osobami uvedenmi v 646 kolize, uplyne promlec lhta a za
jeden rok po odpadnut pekky ( 645).

III. Promlen zvazk splatnch a na vzvu

Norma 646 se prakticky neuplatn u majetkovch prv a povinnost mezi

zkonnm zstupcem a zastoupenm (mezi opatrovnkem a opatrovancem),
kter se stvaj dosplmi (a tm promlitelnmi) a na zklad dosud
neuskutenn vzvy k plnn ( 1958 odst. 2). Zkonn zstupce nebo
opatrovnk toti nejsou oprvnni adresovat zastoupenmu nebo opatrovanci
vzvu k plnn, nebo takovou vzvou by se dostali do kolize, kterou zkon
postihuje sankc relativn neplatnosti ( 437), dokonce i nicotnosti ( 460).

V ppad, e zjmy zkonnho zstupce a opatrovnka ohledn

majetkovho prva koliduj, je teba nsledek 646 zkombinovat s vtou posledn
645 a uzavt, e promlec lhta ohledn kolidujcho prva nebo povinnosti
mezi zkonnm zstupcem, ppadn opatrovnkem na stran jedn a
zastoupenm na stran druh neskon dve ne jeden rok po ukonen
zkonnho zastoupen nebo opatrovnictv. Po dobu zastoupen toti neexistovala
osoba, kter by mohla prva zastoupenho dnm zpsobem hjit. V ostatnch
ppadech uvedench v 646 promlec lhta neskon dve ne est msc
pot, co zaala znovu bet ( 652). Jde-li o jmu na zdrav nezletilho, kter nen
pln svprvn, pon promlec lhta bet nejdve od jeho svprvnosti (
622).

Souvisejc ustanoven:

437, 457, 460, 465, 486 odst. 1, 609 a 653, 679 odst. 2, 681, 686,
892 odst. 3, 928, 943

Souvisejc pedpisy:

zk. o registr. partnerstv

Judikatura:
Mohou nastat situace, kdy uplatnn nmitky promlen je vrazem zneuit
prva na kor astnka, kter marn uplynut promlec doby nezavinil a vi
nmu by za takov situace znik nroku v dsledku uplynut promlec doby byl
nepimen tvrdm postihem. Ve vztahu mezi druhem a drukou vak nelze
dovozovat, e by samotn existence takovho vztahu brnila bhu promlec
lhty nebo inila nmitku promlen rozpornou s dobrmi mravy.

(NS 22 Cdo 64/2008)

Promlec lhta pro manelin nrok na nhradu vivnho vynaloenho
na vlastn vivu a na vivu manelskch dt proti manelu se neme pot,
dokud manelstv trv; nerozhoduje, e manel ij fakticky oddlen.
(Vn 17234/39)

Literatura:
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 627.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
214.

647
(Promlec lhta pi uzaven dohody o mimosoudnm jednn)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Navrhuje se s inspirac z Nvrhu veobecnho referennho rmce i z

nmeck pravy vylouit po vzoru l. III.-7:304 DCFR a 203 BGB bh promlec
lhty pro ppad, e strany o prvu, kter m bt uspokojeno, vyjednvaj, pop.
e si jednnm vyjasuj okolnosti, na jejich zklad vitel sv prvo tvrd nebo
o kter je opr. Ani z tuzemsk praxe nejsou neznmy ppady, kdy dlunk
jednn pod rznmi zminkami protahuje, dokud prvo nen promleno, a pot
uplatn nmitku promlen a odmtne plnit. Judikatura pak nem jin prostor, ne
alobu zamtnout, ledae se dospje k zvru, e nmitka promlen odporuje
dobrm mravm (srov. nap. rozsudek Mstskho soudu v Praze . j. 14 Co
561/2005-241 z 25. listopadu 2005). Nvrh vychz z pojet, e pokud v takovm
ppad promlec lhta ji poala bet, jej bh se po dobu mimosoudnho
vyjednvn zastav, a pokud jet bet nezaala - nap. je-li pokozenmu znm
delikt i kdce, nikoli vak ve kody - odlo se jej potek na dobu, kdy strany
jednn ukon. Dojde-li z uvedenho dvodu k zastaven promlec lhty,
navrhuje se stanovit, e neskon dve ne za est msc pot, co se znovu
rozbhla. Tm vitel zsk dostaten prostor, aby sv prvo mohl dn uplatnit.

Vklad:

Dohodou o mimosoudnm jednn ve smyslu 647 je pedevm psemn

smlouva o proveden mediace podle 4 zkona . 202/2012 Sb., o mediaci. Jejmi
nleitostmi jsou oznaen stran konfliktu, identifikace meditora, vymezen
konfliktu, kter je pedmtem mediace, ujednn o odmn meditora a ujednn
o dob, po kterou m mediace probhat, nebo ujednn o tom, e mediace m
probhat po dobu neuritou.

Za dohodu o mimosoudnm jednn je teba pokldat i dohodu vitele s

dlunkem, z n je patrna vle astnk jednat bez asistence soudu (nebo jinho
pslunho orgnu i rozhodce) o vyeen prva nebo o nkter z okolnost,
kter toto prvo zakld i na toto prvo m zsadn vliv (nap. vyjasovn mry
zavinn zainteresovanch na vzniku kody). Z dohody mus bt patrna alespo
rmcov identifikace projednvan zleitosti a vymezena doba, po kterou
jednn bude probhat, a to bu konkrtnm asovm sekem, nebo jinmi
podmnkami, pi jejich existenci nebo naopak absenci mimosoudn jednn
skon. Z textu 647 toti vyplv, e dohodou o mimosoudnm jednn je
specifick mluva, kter mus naplovat nleitosti, je vyplvaj z jej podstaty.
Proto nelze pipustit, aby za dohodu byla pokldna jakkoliv korespondence, z
n vyplv, e si dlunk a vitel vyjasuj vzjemn stanoviska, ani by z n byla
patrna vle dospt k mimosoudnmu zvru o vitelem poadovanm prvu.
Napluje-li dohoda o mimosoudnm jednn ve uveden logick nleitosti,
nemus bt jej soust zmnka o tom, e jejm nsledkem je staven, resp.
nezapoet promlec lhty. K tomuto efektu toti dochz pmo ze zkona (
545).

Protoe zkon vslovn nestanov formu dohody o mimosoudnm jednn (s

vjimkou smlouvy o proveden mediace), me k n dojt i stn. Nen teba, aby
projevy vle astnk mimosoudnho jednn byly uskutenny v rmci jedin
listiny nebo bhem jedinho jednn ( 570). Ke staven nebo nezapoet bhu
promlec lhty dochz innost dohody.

Vzhledem k deklarovanmu smyslu 647 m dohoda o mimosoudnm

jednn zkonem pedpokldan nsledek ve vztahu k promlec lht i tehdy,
kdy dlunk na dohodu pistoup, akoliv od potku nem v myslu se
mimosoudn dohodnout. V danm ppad se tedy neuplatn obecn pravidlo,
podle nho chyb-li vle jednajcho ke zpsoben smlouvou pedpokldanho
nsledku, jde o tzv. zdnliv prvn jednn, k nmu se nepihl ( 551, 554).

K odmtnut dle mimosoudn jednat m dojt vhradn vslovn, 647 je

ve vztahu k 545 lex specialis. Odmtac formulace nesm vzbuzovat dn
pochybnosti o myslu dle v mimosoudnm jednn nepokraovat.

Existenci dohody o mimosoudnm jednn a dobu jejho trvn prokazuje v

ppadnm soudnm zen vitel. K poteb jejho prokazovn dojde v situaci,
kdy dlunk namtne promlen vitelova nroku, ani by zmnil existenci takov
dohody. Jedn se toti o skutenost, kter je ku prospchu vitele ( 101 odst. 1
o. s. .).

Souvisejc ustanoven:

545, 551, 554, 609 a 653, 654

Souvisejc pedpisy:

4 zk. . 202/2012 Sb., o mediaci

648
(Uplatnn prva u orgnu veejn moci)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn zkonitosti (1 a 5)

II. Dvody pro staven promlec lhty (6 a 10)

III. Nsledky vadn aloby (11 a 15)

IV. dn pokraovn v zen (16 a 18)

Z dvodov zprvy:

Navren ustanoven pejm z platnho prva obsah 112 ob. z. Tot

prvn pravidlo se uplatn i pro ppad uplatnn prva v rozhodm zen, jak
vyplv ze spolench ustanoven v sti pt.

I. Obecn zkonitosti

Stavenm promlec lhty rozumme prvn nsledek, e promlec lhta po

urit asov sek neb s tm, e po uplynut zkonem stanoven pekky bh
promlec lhty pokrauje, tj. neb znovu (to je rozdl od peruen promlec
lhty).

Promlec lhta m prvotn hmotnprvn charakter. Proto nvrh ve smyslu

648 mus soudu dojt (nikoli bt jen odesln) ped jejm uplynutm. Jestlie konec
promlec lhty pipad na den pracovnho klidu, je poslednm dnem lhty
nsledujc pracovn den. Ke staven promlec lhty dojde jen ohledn nroku,
kter byl v zen uplatnn a jen mezi astnky zahjenho zen.

Ustanoven upravujc bh promlec lhty se pouij pimen i v

situacch, kdy zkon s uplynutm konkrtn lhty spojuje vznik uritho prva
nebo povinnosti. Je tomu tak nejen v ppad prekluze ( 654), ale i u vydrec
lhty. Pod-li vlastnk alobu o vyklizen nemovitosti proti oprvnnmu driteli,
dochz dnem zahjen zen ke staven bhu vydrec lhty. Okolnost, kdy byla
aloba doruena oprvnnmu driteli, tu nen rozhodn. Pravomocn zamtnut
vindikan aloby (resp. pravomocn zamtnut aloby na uren neplatnosti kupn
smlouvy) m v takovm ppad stejn dsledek, jako kdyby ke staven bhu
vydrec doby vbec nedolo (NS 29 Cdo 3298/2011).

Je-li prvo v zen pravomocn piznno, pone od prvn moci rozhodnut

bet nov, a to desetilet promlec lhta ohledn povinnosti, kter byla
rozhodnutm uloena ( 640). Nebylo-li prvo piznno, nastv pekka vci
rozsouzen a alobcv poadavek se z toho dvodu stv prvem
nevynutitelnm bez ohledu na ustanoven o promlec lht. Pro ely zen o
mimodnm opravnm prostedku se m za to, e pvodn zen a zen o
opravnm prostedku tvo do jist mry jeden celek. Proto alobce me
namtnout promlen za pedpokladu, e soud nvrh na povolen obnovy nebo

nvrhu na zruen napadenho rozhodnut vyhovl (obnova, zmatenost), a soud

se znovu zane zabvat vc samou. V dovolacm zen ji nelze nmitku
promlen uplatnit.

Dojde-li k uplatnn pouze sti pohledvky, stav se bh promlec doby

pouze u tto sti. Je-li aloba rozena a po skonen bhu promlec doby k
uplatnn nroku, nelze nrok (je-li vznesena nmitka promlen) v rozsahu
tohoto rozen piznat (NS 25 Cdo 2166/2010). Ke staven promlec lhty
dochz pouze pmm uplatnnm prva, je se promluje. Proto nesta,
domh-li se vitel pouze vyeen tzv. pedbn otzky, od n se jeho
promliteln majetkov prvo odvj. Zahjen zen o uren, zda tu pohledvka
je i nen, proto nevede (stejn jako kladn rozhodnut soudu ve sporu o takovm
uren) ke staven bhu promlecch i prekluzivnch lht ohledn tto
pohledvky.

II. Dvody pro staven promlec lhty

zen ped civilnm soudem je zahjeno podnm aloby. Stejn inky

(staven promlec lhty) m i vzjemn nvrh alovanho ( 98 o. s. .), ppadn
uplatnn prva na nhradu kody co do dvodu i ve v trestnm zen, k nmu
me dojt ji v rmci trestnho oznmen do doby zahjen dokazovn pi
hlavnm len ( 43 odst. 3 tr. du). Pro ppad, e pokozen nen v trestnm
zen s nrokem na nhradu kody zcela spn, pone promlec lhta opt
bet a po uplynut pimenho asu od doby, kdy dolo k pravomocnmu
ukonen trestnho zen. Tuto dobu m k dispozici pokozen, aby podal nvrh
na zahjen civilnho zen. K tomuto zvru je teba dospt proto, e trestn soud
v ppad, e o nroku pokozenho vcn rozhoduje, ani by mu zcela vyhovl,
odke pokozenho na zen ve vcech obanskoprvnch ( 229 tr. du).
Takovou formulac dv trestn d najevo, e adhezn zen trestn a ppadn
nsledujc civiln zen o te kod tvo provzan celek, a nikoli dv naprosto
samostatn zen. Teprve pokud pokozen v pimenm ase nvrh na zahjen
obanskho soudnho zen nepod, je teba uzavt, e dn nepokrauje v
konn smujcm k prosazen svho poadavku, a proto inky staven promlec
lhty, k nim dolo nsledkem uplatnn nroku na nhradu kody v adheznm
zen, pomjej. Ve uveden zvr podporuje novj judikatura Nejvyho
soudu, podle n uplatnil-li pokozen kodu v trestnm zen a nebylo mu podle
trestnho du oznmeno usnesen o tom, e podle povahy projednvan vci
bylo rozhodnuto o nepiputn asti pokozench v zen, nedolo k promlen
tohoto nroku pokozenho, a to bez ohledu na skonen trestnho zen (NS 32
Odo 365/2005).

Prvo na nhradu kody lze se stejnmi inky jako v trestnm zen

uplatnit i ve sprvnm (nap. v pestupkovm) zen ( 70 zk. . 200/1990 Sb., o
pestupcch).

Ke staven promlec lhty dochz i podnm nvrhu na zahjen soudn

nebo exekutorsk exekuce na zklad zkonem aprobovanho exekunho titulu
( 274 o. s. .). Promlec (prekluzivn) lhta se podnm nvrhu na zahjen zen
stav, jen pokud ji neuplynula.

Soudn praxe dovozuje, e k uplatnn prva u soudu dochz nejen skrze

alobu, ale i prostednictvm jinho procesnho prvnho jednn (procesn
obrany), kter smuje k realizaci konkrtnho hmotnho prva. Proto ke staven
bhu promlec doby dochz i v rozsahu, v jakm byla pohledvka vitele
namtnuta v soudnm zen k zapoten proti pohledvce jeho dlunka. Zanikla-li
zapotenm jen st pohledvky namtnut k zapoten, stav se promlec lhta
ohledn zbvajc sti od okamiku vznesen kompenzan nmitky a do
pravomocnho skonen zen (NS 25 Cdo 874/2005). I kdy zen skon s tm,
e nmitka zapoten nebude ve verdiktu ve vci sam zohlednna (nap. proto,
e soud alobu zamtne nap. pro nedostatek aktivn legitimace alobce), dolo v
dob od uplatnn nmitky zapoten do doby pravomocnho skonen zen ke
staven promlec lhty ohledn pohledvky, je byla namtnuta k zapoten.
Tento zvr se ovem uplatn jen v ppadech, kdy uplatnn nmitky zapoten
nen zcela zjevn ji od potku irelevantn, nap. proto, e alovan k zapoten
namt pohledvku, kterou m za osobou, je nen astnkem zen.

Tak pihlka pohledvky zajitn zstavnm prvem do zen o vkon

rozhodnut prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnmu dlunku prvnm
jednnm uplatnnm vitelem v ji zahjenm vykonvacm zen za elem
uspokojen vitelova prva (uspokojen pohledvky). Proto i v tomto ppad
dochz ke staven bhu promlec lhty tkajc se tto pohledvky (NS 29 Cdo
46/2009). Rovn podnm aloby proti padci (po prohlen konkursu vedenho
na jeho majetek) se stav bh promlec doby alobou uplatnn pohledvky (NS
29 Cdo 3485/2009).

III. Nsledky vadn aloby

Soudn praxe dovozuje, e i kdy aloba neobsahuje vechny zkonem

stanoven nleitosti ( 42 odst. 4, 79 odst. 1 o. s. .) nebo je neurit i
nesrozumiteln, jde pesto o nvrh, kter vyvolv zkonem pedpokldan
nsledky, vetn staven promlec doby. Vady aloby je sice alobce povinen

odstranit nejpozdji do doby stanoven vzvou soudu, avak teprve pokud

navzdory soudn vzv k npravalobnch vad nedojde, m se za to, e
hmotnprvn nsledek, kter byl s podnm aloby spojen - tedy staven
promlec lhty, nikdy nenastal. aloba je toti ist procesnm prvnm
jednnm, s nm prv procesn pedpisy spojuj bezvjimen staven bhu
promlec lhty, bez ohledu na to, zda obsahuje jakkoliv podstatn vady (III. S
182/01).

Lze vak nalzt rozhodnut, kter vybouj z prv popsan praxe, podle
n aloba bez ohledu na vady, ktermi trp, zpsobuje tyt hmotnprvn
nsledky jako bezvadn aloba. Krajsk soud v Hradci Krlov (25 Co 453/2005)
uzavel, e pro posouzen, zda alobce uplatnil u soudu sv prvo v prekluzivn
lht, je rozhodujc vcn obsah aloby, nikoliv formulace alobnho nvrhu.
Jestlie alobce vas uplatnil sv prvo na soudn ochranu dle 15 zkona .
83/1990 Sb., o sdruovn oban (platnho do 31.12.2013), a to alobou
poadujc zruen rozhodnut orgnu obanskho sdruen, pak skutenost, e v
prbhu zen zmnil formulaci alobnho petitu tak, e se domhal, e
rozhodnut nen v souladu se zkonem, nic nemn na tom, e prvo bylo z
hlediska prekluzivn doby uplatnno vas. Ze zmnnho judiktu vyplv, e ke
staven prekluzivn doby pro uplatnn nroku dochz podnm aloby jen za
pedpokladu, e je ji v dob podn aloby alespo v zkladu zejm, na zklad
jakch skutkovch okolnost a jakho relnho vsledku se alobce domh.
Argumentem a contrario je teba uzavt, e vadn aloba, z n tyto nleitosti
alespo v hrubch rysech nevyplvaj, nestav bh prekluzivn lhty.

Existence tzv. vcnho obsahu aloby, jeho absence nemus vyvolat

tent hmotnprvn nsledek jako bezvadn aloba, vyplv i z nkterch
rozhodnut Nejvyho soudu. Ten uzavr, e dojde-li bhem civilnho zen ke
zmn aloby, k doplnn eventulnho petitu nebo alternativy facultas, inky
podn aloby (vetn staven promlec doby) nepomjej, pokud je zachovna
skutkov podstata alobnho poadavku a alobce zrove d plnn stejn
kvality a rozsahu jako na potku zen (NS 23 Cdo 4504/2008). Nejvy soud
tedy dovozuje, e zmna zkladnch alobnch tvrzen, kter soud vede k zvru,
e alobce uplatuje jin nrok ne na potku zen, zpsobuje, e promlec
doba je opt v bhu. Pitom nen podstatn, zda soud zmnu ve skutkovch
tvrzench posoudil jako zmnu aloby nebo jako pouh doplnn aloby. Z judiktu
zrove (by nevslovn) vyplv, e zkladn skutkov tvrzen (tzv. vcn obsah
aloby) mus alobce vymezit ji v samotn alob. Jinak by soudu znemonil
rozpoznat, zda v pozdjm prbhu zen uplatuje stle tent poadavek,
nebo nco jinho. Pokud tak alobce neuin, lze jeho opomenut a do doby
doplnn "vcnho obsahu aloby" postihnout jedinm monm nsledkem, kter
spov v nezastaven bhu promlec doby. Nelze toti dopustit, aby alobce
uplatnil prvo na urit plnn a teprve pozdji se mohl svvoln rozhodnout, z
jakho z vcera monch dvod (skutk) toto plnn po alovanm uplatuje.

Jet zetelnji se Nejvy soud vyjdil v rmci vahy nad tm, za jakch
okolnost zpsobuje vadn aloba staven bhu prekluzivn doby v ppad aloby
o nahrazen projevu vle: I kdy alobce doplnil alobu na nahrazen prohlen
vle ze smlouvy o smlouv budouc o pesn znn smlouvy, je m bt nucen
uzavena, a po uplynut ron lhty uveden v 50a odst. 2 ob. zk. . 40/1964
Sb., jeho prvo domhat se nahrazen prohlen vle nezaniklo, je-li z
odvodnn pvodn vas podan aloby zejm, eho se alobce domh a o
jakou smlouvu o budouc smlouv svj nrok opr (NS 33 Odo 553/2006).
aloba, kter obsahuje fatln vady spovajc ve zcela nejasn identifikaci
skutkovch okolnost a alobnho petitu, nezpsobuje hmotnprvn nsledky,
kter jsou spojeny se alobou, je tmito nedostatky netrp.

Zvru, e bh promlec doby stav aloba bez ohledu na to, zda a v em

je vadn, je tedy mon oponovat, a to i odkazem na meninovou judikaturu.
Vtinov soudn praxe toti vychz z ernoblho pedpokladu, e prvn jednn
subjekt soukromho prva jsou bu ist hmotnprvn, nebo ist procesn
povahy a nic mezi tmito dvma typy prvnch jednn neexistuje. Ji Tilsch vak
ped vce ne sto lety zaznamenal a popsal prvn jednn, kter stoj na pomez
hmotnho i procesnho prva. Dovodil, e mezi takov "hybridn" jednn je teba
zaadit konn astnka, kter se projev jak ve sfe jeho hmotnch, tak
procesnch prv. Jestlie m podle zkona k takovmu dvojmu inku dojt, je
teba, aby prvn jednn, kter inek vyvolv, obstlo nejen z pohledu
procesnho, ale i hmotnho prva. Tento poadavek je teba uplatnit i u aloby,
kter je jednak procesnm prvnm jednnm, jm se zahajuje zen ( 79 odst. 1
o. s. .), jednak hmotnprvnm jednnm, v jeho dsledku dochz ke staven
promlec doby ( 648). Pokud m mt aloba nejen procesn nsledek (zahjen
zen), ale i hmotnprvn efekt (staven bhu promlec lhty), mus obstt jako
ve svch zkladech urit hmotnprvn jednn. Dokud tomu tak nen, lze
uzavt, e vadn aloba zpsobuje jen ist procesn inky - dochz sice k
zahjen zen, ale bez toho, aby se zrove stavila promlec (nebo prekluzivn)
lhta.

IV. dn pokraovn v zen

V zahjenm zen dn pokrauje i ten astnk soudnho zen, kter

souinnost se soudem v zen sm nevyvj, svm jednnm vak nebrn
prbhu zen a jeho skonen rozhodnutm soudu ve vci. Jestlie vak procesn
neinnost astnka vede k nsledku, kter soudu zabrauje ve vci meritorn
(tedy nikoli nap. zastavenm zen nebo odmtnutm aloby) rozhodnout, jedn
se o takov typ procesnho konn, kter nelze vyhodnotit jako dn pokraovn
v zen ve smyslu 648. Proto v zen dn nepokrauje ten astnk, kter se
souhlasem soudu vezme alobu zpt (soud v takovm ppad zen za splnn

podmnek 96 o. s. . zastav), prv tak jako ten, kter nepod nvrh na

pokraovn peruenho zen ( 111 odst. 3 o. s. .). Naplnn podmnek pro
peruen zen nsledkem nedostaven se k jednn ( 110 o. s. .) nevede k
zvru, e astnk v zen dn nepokrauje, nebo soudu bez dalho nebrn
vynst pozdji rozhodnut ve vci sam. alobce v zen dn nepokrauje a
tehdy, kdy v zkonn ron lht nepod nvrh na pokraovn v zen ( 111
odst. 3 o. s. .).

Jestlie alobce vezme alobu zpt, a proto dojde k zastaven zen, m se

za to, e ke staven promlec lhty vbec nedolo. Ke stejnmu zvru je teba
dospt za situace, kdy zen bylo zastaveno proto, e nebyla naplnna nkter z
podmnek zen, kter soudu od potku brnila zleitost projednat a
rozhodnout.

Vrok o zastaven zen nevytv pekku vci rozsouzen. Pi podn

novho nvrhu vak alobce mus potat s tm, e promlec lhta ji mohla
uplynout, nebo se m za to, e k jejmu staven bhem pvodnho zen nedolo.
Jestlie po ukonen zen, v nm bylo po celou dobu dn pokraovno,
promlec lhta ohledn uplatnnho prva dle plyne a je krat esti msc,
uplyne a est msc po pravomocnm skonen zen ( 652).

Souvisejc ustanoven:

609 a 653, 654, 3017

Souvisejc pedpisy:

42 odst. 4, 79 odst. 1, 98, 109, 110, 111, 274 o. s. .,

43 odst. 3, 229 tr. du,

70 zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch,

2, 3, 14, 16, 30 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu

rozhodch nlez

Literatura:
Knapp: Splnn zvazk a jin zpsoby jejich zniku, 1955.
Knappov, vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2005, s. 295
a nsl.
Mothejzkov, Steiner a kol.: Zkon o rozhodm zen a o vkonu
rozhodch nlez s plohami. Koment, 1996, s. 60 a nsl.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
221.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 622-625.
eka: Vliv soudnho zen na bh promlec doby. AUC Iuridica, 1961.
Eli: Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. BA, 2011, .
1-2.
Halouzka: Vasn uplatnn prv z odpovdnosti za kody ohroench
promlenm nebo prekluz a dn pokraovn v zen. BA, 1978, s. 26.
Chalupa: Zmna aloby a staven promlen. Prvn zpravodaj, 2007, . 6.
Chodra: K otzce vasnosti uplatnn nroku na nhradu kody zpsoben
trestnm inem. Socialistick zkonnost, 1979, . 9.
Raban: K otzce vzjemnho psoben zahjen soudnho a rozhodho
zen. SoRo, 2007, . 1.
Soukup: Poznmka k vkladu staven promlec doby podle 112 ob. zk.
Socialistick zkonnost, 1974, . 9.
vestka: Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Pk, 1965, . 8.
Vake: Promlen pohledvek zjitnch v konkursu. PrRo, 2004, . 21.

649
(Promlen uplatnnho vzjemnho prva)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Navren ustanoven pejm z platnho prva obsah 404 obch. z. T

prvn pravidla se uplatn i v ppadech uplatnn prva v rozhodm zen, jak
vyplv ze spolench ustanoven v sti pt.

Vklad:

Ustanoven 649 svm elem navazuje na 617 odst. 1, podle nho i po

uplynut promlec lhty se strana me dovolat svho prva pi obran proti
prvu uplatnnmu druhou stranou, pokud se ob prva vztahuj k te smlouv
nebo k nkolika smlouvm uzavenm co do elu v zvislosti na sob. Zatmco
617 dopad na situace, kdy se obrann prvo v dob uplatnn nroku vitele ji
promlelo (a to tak, e nmitka promlen ze strany vitele se stv
nevyuitelnou), 649 e ppady, kdy obrann prvo k dob uplatnn vitelova
nroku u soudu jet nebylo promleno (stanov fikci, e promlec lhta
obrannho prva, je bylo pozdji bhem zen vyuito, se zastavila k okamiku
uplatnn prva vitele, vi nmu broj). Pokud obrann prvo bylo ji v dob
uplatnn nroku vitele u orgnu veejn moci promleno, je teba vyut 617,
a nikoliv 649.

Pod pojmem te smlouvy je teba rozumt jedno nebo vce ujednn, kter
jsou shrnuta do jedin hrnn oferty a na ni navazujc hrnn akceptace, kdy
ofertu i akceptaci lze uinit i narz. Pitom nen podmnkou, aby spolu tato
ujednn funkn souvisela.

Smlouvami uzavenmi "co do elu v zvislosti na sob" se rozum

ujednn, jejich zkladem je spolen prvn zmr (nap. njem nemovitosti) a
kter tak vytvej jednotn funkn celek. Na rozdl od dikce dvjho 404
obch. zk. nesta, e mezi smlouvami je pouze voln souvislost. Pinejmenm
jedna ze smluv (hlavn smlouva) mus podmiovat innost ostatnch smluv nebo
s nimi bt v podobnm velmi tsnm svazku.

Orgnem veejn moci ve smyslu 649 je soud, ppadn rozhodce

(rozhod soud). Za jednn povaovan podle pedpisu upravujcho soudn zen
za jeho zahjen ve smyslu 649 je teba povaovat nvrh, resp. alobu, jm je
zahjeno nalzac zen, kterm se vitel domh hrady dluhu. Naopak nvrh
na zahjen zen o prodeji zstavy takovou alobou nen, nebo se jm vitel
pmo nedomh pisouzen dluhu.

Jurisprudence dovozuje, e alobce neme na obranu alovanho

vznesenou ve smyslu 649 (resp. dvjho 404 obch. zk.) zareagovat tm, e
roz svj pvodn alobn poadavek s odvodnnm, e toto rozen se rovn
tk jeho prva z te smlouvy nebo z nkolika na sob zvislch smluv. Tm
zdrazuje prvotn obrann, protinrokov charakter 649 (NS 32 Odo
1591/2005). Nicmn nelze vylouit, aby se alobce vi pozdji vznesenmu
vzjemnmu nvrhu, jen pevyuje jm poadovanou pohledvku, brnil
nmitkou zapoten (nikoliv vak rozenm aloby) ve smyslu 617.

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 3017

Souvisejc pedpisy:

42 odst. 4, 79 odst. 1, 98, 109, 110, 111, 274 o. s. .,

43 odst. 3, 229 tr. du,

70 zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch,

2, 3, 14, 16, 30 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu

rozhodch nlez

Judikatura:
Za kon povaovan podle pedpisu upravujcho soudn zen za jeho
zahjen ve smyslu ustanoven 402 obch. zk. (nyn 649 - pozn. aut.) je teba
povaovat nvrh, resp. alobu, jm je zahjeno nalzac zen. Zahjenm zen
o prodeji zstavy ve veejn drab nedolo proto ke staven bhu promlec
doby podle obchodnho zkonku. Nedolo ke staven bhu promlec doby ani
podle ustanoven 404 obch. zk., podala-li alovan vzjemn nvrh v podob
nvrhu na soudn prodej zstavy v zen zahjenm k nvrhu na uren
neppustnosti prodeje zstavy.
(NS 32 Cdo 3762/2007)

Literatura:
tenglov, Plva, Tomsa a kol.: Obchodn zkonk. Koment, 2010, s. 1067.
Chalupa: Zmna aloby a staven promlen. Prvn zpravodaj, 2007, . 6.

650
(Promlec lhta pi bezprvn vhrce)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
K 650

Viz koment k 651

651
(Promlec lhta a vy moc)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Obecn pravidla (1 a 5)

II. Omyl (6 a 9)

III. Bezprvn vhrka (10 a 11)

IV. Nmitka promlen vznesen v rozporu s dobrmi mravy (12 a 18)

Z dvodov zprvy (k 650):

V souladu se zkladnmi zsadami soukromho prva i vchodisky nvrhu

obanskho zkonku se navrhuje poskytnout viteli nezbytnou ochranu v
ppad, e je mu hrozbou nebo lstiv vyvolanm omylem zabrnno v uplatnn
jeho prva.

Z dvodov zprvy (k 651):

Pojet nvrhu obanskho zkonku obecn vychz z mylenky, e ochrana

soukromch prv vyaduje, aby oprvnn osoba mla monost sv prvo
uplatnit. V souladu s touto zsadou se navrhuje i zdej ustanoven, kter je vcn
a obsahov shodn s 206 BGB a s l. III.-7:303 Nvrhu veobecnho
referennho rmce (DCFR).

I. Obecn pravidla

Ustanoven 650 a 651 reaguj na judikaturu Nejvyho a zejmna

stavnho soudu, kter zdrazovala, e nmitka promlen me bt za uritch
okolnost posouzena jako prvn jednn, kter je v rozporu s dobrmi mravy.

Podle zkona pone bh tlet promlec lhty, jakmile vitel zsk nebo
m zskat vdomost o tom, e mu vznikl urit majetkov nrok vi konkrtn
osob ( 619 odst. 2). Zrove plat, e nevyplv-li as plnn ze zkona nebo z
dohody astnk, je dluh dospl (a promluje se) a v souvislosti s vzvou
vitele k plnn, je dojde dlunku ( 628). Jen v zkonem stanovench
ppadech m promlec lhta ist objektivn charakter (zejmna 624, 625,
626, 632, 633, 635, 640, 643 odst. 1, 644), avak s ohledem na charakter
tchto vjimek bude oprvnn pravideln mt o svm prvu vdomost ji od
potku bhu promlec lhty. Tm se v zkon zuuje prostor pro argumentaci,
e nmitka promlen je vznesena v rozporu s dobrmi mravy, protoe vitel pro
nedostatek vdomosti o svm majetkovm prvu neml relnou monost sv
prvo u soudu vas uplatnit.

Zkonodrce v 651 a 652 moderuje eventuln pkr dopady marnho

uplynut promlec lhty, avak za moderan dvod nepokld okolnost, e
vitel o svm nroku vas nevdl. Zvltnmi skutenostmi, je vedou k
prodlouen promlec lhty o est msc po odpadnut pekky, jsou bezprvn
hrozba, uveden vitele v omyl dlunkem nebo osobou jemu blzkou ( 650) a
vy moc ( 651).

Jsou-li splnny podmnky pro staven promlec lhty ve smyslu 650,

ppadn 651, stav se nejen bh objektivn, ale i subjektivn promlec lhty
(nap. 628 odst. 2, 636 odst. 1 a 2, 638 odst. 1 a 2). Ustanoven 651 a 652
toti hovo o staven bhu promlec lhty, ani by mezi subjektivn a objektivn
promlec lhtou rozliovalo.

Dobou, po kterou lstiv omyl, bezprvn hrozba nebo vy moc brn

viteli v uplatnn prva, se rozum asov sek, bhem nho po viteli
spravedliv nelze poadovat, aby pekonal pekku, kter mu brn v uplatnn
prva. Jestlie po odpadnut pekky brnc bhu promlec lhty m bt prvo
promleno za mn ne est msc, prodluuje se promlec lhta na est
msc ( 652).

II. Omyl

O omyl se jedn, jestlie jednajc ml nesprvnou nebo nedostatenou

pedstavu o prvnm jednn, kter uskutenil. Omyl se me tkat obsahu
prvnho jednn (nap. dlunk konn ve svj prospch myln pokld za tzv.
spoleenskou sluhu, z n mu nevznikaj dn prvn povinnosti), pedmtu
jednn nebo vlastnost tohoto pedmtu (kupujc m za to, e kupuje funkn
zbra, ale jde o atrapu) a osoby, vi n jedn (nap. druh strana se proke
totonost jin osoby). Omyl dle 650 m prvn relevanci, je-li podstatn a byl-li
vyvoln lst dlunka nebo dlunku blzk osoby. Jde o podstatn omyl, pokud se
tk takov okolnosti, bez n by k uskutenn prvnho jednn vbec nedolo.
Omyl je vyvoln lstivm myslem, jestlie osoba, kter jej zpsobila, mysln
pedstr nco, co neexistuje, nebo naopak zataj existenci okolnosti, kter
naopak existuje. Zrove mus platit, e vitel lest pi vynaloen prmrn a v
dan situaci obvykl mry opatrnosti nemusel odhalit.

Omyl ve smyslu 650 mus vyvolvat nekorektn pedstavu vitele mj. o

potku, bhu nebo dlce trvn promlec lhty. Me souviset ji s relativn
neplatnost prvnho jednn uskutennho v omylu ( 583) nebo me bt
vyvoln a nsledn. Ustanoven 650 nedopad na situace, kdy dlunk pouze
vyuil ji existujcho omylu, kter nezpsobil dlunk ani osoba dlunkovi blzk.
Za takovch okolnost by vak vitel mohl argumentovat tm, e uplatnn
nmitky promlen je v rozporu s dobrmi mravy (viz ne).

Je-li pvodcem omylu nebo bezprvn hrozby osoba blzk dlunkovi,

zkon nevyvratiteln pedpokld, e tato osoba jedn ve shod s dlunkem. Ze

zkonn formulace tedy vyplv, e vitel nemus v ppadnm soudnm zen

tvrdit a prokazovat koordinovan jednn mezi dlunkem a osobou jemu blzkou,
avak mus prokzat, e dlunk a osoba, kter jej uvedla v omyl nebo je mu
vyhrouje, jsou osobami blzkmi.

Osoby blzk vymezuje 22. K tomu lze jen dodat, e za osoby blzk by
bylo mono pokldat i subjekty, kter maj z dvodu majetkov nebo jin
ekonomick provzanosti i zvislosti na dlunku zjem na tom, aby vitel sv
prvo neuplatnil v promlec lht. To ovem plat za pedpokladu, e by se plnn
dlunka bezprostedn a vrazn negativnm zpsobem dotklo majetkov sfry
tchto osob v obdobnm rozsahu jako majetkov sfry dlunka neboli e by jmu
dlunka spovajc v povinnosti plnit, pokldali za jmu sob vlastn.

III. Bezprvn vhrka

Hrozbou je pohrka tlesnho nebo duevnho nsil vyvolvajc

vzhledem k vznamu a pravdpodobnosti hrozcho nebezpe i k osobnm
vlastnostem toho, jemu bylo vyhroovno, jeho dvodnou obavu z toho, e k
naplnn hrozby dojde ( 587 odst. 1). Bezprvnou hrozbou nen ppad, kdy
dlunk vitele upozorn na to, e v ppad uplatnn prva dlunk uskuten
prvn jednn, je mu zkon dovoluje (nap. uplatn vi viteli svoji vlastn
pohledvku). Vjimkou je situace, kdy prvem dovolen jednn dlunka by mlo
ikanzn charakter (nap. hrozba, e dlunk od vitele pestane odebrat zbo,
pokud se vitel bude soudn domhat zaplacen kupn ceny za dvj dodvku).
Nen podstatn, zda bezprvnou hrozbu uskuten dlunk nebo jin osoba. Zkon
toti nepisuzuje vztahu hrozc osoby k dlunkovi nebo k viteli dn prvn
vznam.

Vy moc ve smyslu 651 je nepedvdateln a neodvratiteln psoben

prodnch ivl, zejm i objektivn nejistota ohledn osoby vitele nebo dlunka
nap. v souvislosti s neukonenm ddickm zenm. Vy moc jsou i
spoleensk udlosti, jako nap. nepokoje, povstn apod., pokud brn vasnmu
uplatnn prva. Za vy moc ve smyslu 651 nelze pokldat individuln
protiprvn jednn tetch osob soukromho prva, nebo s protiprvnm konnm
takovho typu osob se vyrovnv 650. Vy moc ve smyslu 651 by vak
zejm mohlo bt i protiprvn konn tet osoby, kter vitele zbavila osobn
svobody. Takovto konn toti svoj intenzitou vrazn pesahuje konsekvence,
na n poml jinak speciln 650. Vy moc zejm mohou bt i
nepedvdateln a nezavinn okolnosti na stran vitele (nap. jeho dlouhodob
nezavinn a nepedpokldan hospitalizace), je mu brn v uplatnn prva v
promlec lht.

IV. Nmitka promlen vznesen v rozporu s dobrmi mravy

Zejmna u prva na nhradu kody ( 636) a na vydn bezdvodnho

obohacen ( 638) nelze zcela vylouit, e oprvnn do doby uplynut objektivn
promlec lhty nezsk vdomost o osob povinn k plnn. Protoe na takov
okolnosti zkon nepamatuje, nelze zcela vylouit aplikaci dosavadn judikatury,
je vymezuje, za jakch okolnost soud bude nmitku promlen pokldat za
nemravnou. I podle obanskho zkonku toti plat, e prvn jednn v rozporu s
dobrmi mravy nepov prvn ochrany ( 1 odst. 2). Proto je namst zmnit
zkladn judikaturn zvry, kter vymezuj okolnosti, za nich soud k nmitce
promlen nem pihldnout.

Uplatnn nmitky promlen je v rozporu s dobrmi mravy jen tehdy, je-li

tento akt vrazem zneuit prva na kor astnka, kter marn uplynut
promlec doby nezavinil a vi nmu je za dan situace znik nroku na plnn
v dsledku uplynut promlec doby nepimen tvrdm postihem ve srovnn s
rozsahem a charakterem jm uplatovanho prva a s dvody, pro kter sv
prvo vas neuplatnil. Tyto okolnosti mus bt naplnny v natolik vjimen
intenzit, aby byl odvodnn tak vznamn zsah do principu prvn jistoty,
jakm je odepen prva uplatnit nmitku promlen (I. S 2216/09). Nmitka
promlen me bt posouzena jako nemravn jen tehdy, kdy by vkon prva
namtat promlen uplatnnho nroku byl toliko prostedkem umoujcm
pokodit jinho astnka prvnho vztahu, zatmco dosaen vlastnho smyslu a
elu sledovanho prvn normou by pro nj zstalo vedlej a z hlediska
jednajcho by bylo bez vznamu (NS 21 Cdo 85/2010).

Dosavadn judikatura pipoutla, e vjimen - navzdory prav potku

bhu promlec lhty - mohou obecn soudy vychzet z pedpokladu, e
promlec lhta zaala bet od pozdjho ne zkonem stanovenho okamiku.
Je tomu tak nap. tehdy, kdy astnk legitimn oekval a poadoval uzaven
smlouvy, pokud druh strana uzaven dohody, by pouze stn, pislbila (NS 32
Odo 48/2005). Za takovch okolnost nelze tedy pauln vzat potek bhu
promlec doby na vydn bezdvodnho obohacen k okamiku, kdy bylo plnn
(zloha) bez prvnho dvodu poskytnuto (NS 21 Cdo 85/2010). Tento nzor by
bylo mon opt o pm nebo analogick vyuit 647, podle nho viteli
nelze klst k ti pozdj uplatnn prva u soudu, pokud k nmu dolo z dvodu
mimosoudnho jednn mezi dlunkem a vitelem. Ustanoven 647 e pouze
typick, nikoli vak veker situace, pi nich me bt uplatnn nmitky
promlen v rozporu s dobrmi mravy; proto je nelze pokldat za taxativn, ale
pouze typologick vet.

Na zklad vah uvedench v pedchozm odstavci lze nap. dovodit, e

stt se neme dovolvat svho vlastnho prvnho pochyben (nicotnho
rozhodnut). astnci prvnch vztah toti legitimn oekvaj, e akty subjekt,
kter vykonvaj veejnou moc, zpsobuj zkonem pedpokldan prvn inky.
Proto se stt zpravidla neme dovolat nmitky promlen, kterou opr o
skutenost, e prvo subjektu soukromho prva bylo promleno proto, e
pedchoz akt sttnho orgnu byl nicotn nebo vadn. Rovn ppadn
pehodnocen judikatury, je se tk novho nhledu na potek, bh a konec
promlec lhty, me bt dvodem, pro kter soud nepihldne k nmitce
promlen. Je tomu tak zvlt tehdy, je-li aloba zjevn podna v dobr ve
oprajc se o stvajc judikaturu, e prvo na nemajetkovou jmu promleno
nen.

Je-li prokzn rozpor nmitky promlen s dobrmi mravy, soud z edn

povinnosti k nmitce promlen nepihldne. Bemeno tvrdit a prokazovat
nemravnost nmitky t vitele, nebo se jedn o skutenost v jeho prospch.
Jestlie vitel neun dkazn bemeno ohledn jm tvrzench skutenost, je
by mohly vst k zvru o nemravnosti nmitky promlen, soud jej vyzve k
ppadnmu upesnn jeho tvrzen, ppadn jej vyzve k prokzn skutenost,
pro kter m bt nmitka promlen nemravn.

Potek bhu promlec lhty tkajc se plnn, jeho as (splatnost) nebyl

ujednn a ani nevyplv ze zkona, nenastane dve, ne vitel uskuten vzvu
ke splnn zvazku ( 1958). Na zklad nov prvn pravy lze tedy oekvat, e
jurisprudence bude muset zaujmout stanovisko nejen k nemravn uplatnn
nmitce promlen, ale i ke konn vitele, kter odkld vzvu k plnn dluhu (a
tm i potek bhu promlec lhty) a sv prvo vi dlunku uplatn a za
nemrn dlouhou dobu (nap. po vce ne deseti letech). Dosavadn judikatura
sdluje, e promlec lhtu soud neme fakticky zkrtit s odvodnnm, e
vymhn dlun stky po del dob je v rozporu s dobrmi mravy. Tento zvr
se vak nemus tkat i psluenstv pohledvky (nap. roku z prodlen). Nejvy
soud rovn deklaroval, e pi interpretaci ustanoven tkajcch se promlen je
teba zohlednit legitimn oekvn dlunka, e dluh bude vi nmu uplatnn v
rozumn dob. Nenaplnn legitimn oekvn pitom mohou bt dvodem pro
nekonformn interpretaci zkonnch lht, je reguluj potek, bh i reln konec
prouc lhty, v n me vitel uplatnit sv majetkov prvo u soudu.

Je mon zaujmout nzor, e vzva ke splnn zvazku ze strany vitele je

hmotnprvnm jednnm smujcm k uplatnn majetkovho prva, a tm se
promluje. Pozdn vzv k plnn se tedy dlunk me brnit tm, e dlunk
namtne promlen tto vzvy.

Souvisejc ustanoven:

22 odst. 1, 583, 587, 609 a 654

Judikatura:
K ppadnmu rozporu nmitky promlen s dobrmi mravy, kter vyplv
ze skutenost a dkaz pedloench vitelem, soud pihldne z edn
povinnosti.
(I. S 548/11)
Nmitka promlen zsadn dobrm mravm neodporuje, ale mohou
nastat situace (nap. v pomru mezi nejblimi pbuznmi), e uplatnn tto
nmitky je vrazem zneuit prva na kor astnka, kter marn uplynut
promlec doby nezavinil a vi nmu by za takov situace znik nroku v
dsledku uplynut promlec doby bylo nepimen tvrdm postihem ve srovnn
s rozsahem a charakterem jm uplatovanho prva a s dvody, pro kter sv
prvo vas neuplatnil.
(I. S 643/2004)
S odkazem na to, e vymhn dlun stky po del dob je v rozporu s
dobrmi mravy, promlec dobu nroku na hradu kupn ceny nelze zkracovat.
(NS 32 Odo 1122/2003)

Literatura:
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
214.
Eli: Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. BA, 2011, .
1-2.
vestka: Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Pk, 1965, . 8.

652
(Dal bh promlec lhty, kter byla zastavena)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Dojde-li ze zkonnch dvod k zastaven bhu promlec lhty, jev se v

zjmu nleit ochrany zjmu vitele jako dvodn poskytnout mu dostaten
as k tomu, aby mohl sv prvo inn uplatnit. Mohlo by toti dojt i k tomu, e
pokraujc promlec lhta dobhne nap. v du dn. Dl projevy tto zsady se
v platn prvn prav projevuj ji dnes ( 405 odst. 2 a 408 odst. 2 obch. z.).
Navrhuje se tedy poskytnout viteli za tm elem nejmn dobu esti msc,
kter se jev jako dostaten.

Vklad:

Prodlouen bhu promlec lhty ve smyslu 652 zabezpeuje, aby vitel

ml pimen as k uplatnn svho prva, ohledn nho dolo k zastaven
promlec lhty. V ppad staven bhu promlec lhty dle 648 je vak teba
mt na pamti, e k prodlouen promlec lhty nedojde v ppad, e vitel v
zahjenm zen dn nepokraoval. Ble viz koment k 648.

Souvisejc ustanoven:

646 a 651

Literatura:
Eli: Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. BA, 2011, .
1-2.

Pododdl 4 Obnoven nroku a bh nov promlec lhty

653
(Promlec lhta pi uznn dluhu)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Z dvodov zprvy:

Uznat dluh i piznat prvo rozhodnutm lze i v ppad, e dolo k promlen

prva. Proto se navrhuje pro tyto ppady stanovit, e se v tchto ppadech nrok
jako sloka subjektivnho prva obnov a e pone bet promlec lhta nov.

Vklad:

Nov desetilet promlec lhta b ode dne uznn zvazku (nikoli ode
dne dojit uznvacho prohlen viteli), ppadn ode dne, kdy podle
vykonatelnho rozhodnut mlo dojt k plnn. Jestlie dlunk v uznn zvazku
uvedl i dobu, do kter spln, b promlec lhta od tohoto dne, avak jen za
pedpokladu, e vitel na tuto novou dobu plnn pistoup a neuplatn svj
poadavek u soudu v dvjm termnu.

Jestlie v dob uznn dluhu nebo v dob piznn prva rozhodnutm

orgnu veejn moci (rozhodcem) prvo nebylo promleno, uplatn se 639 a
640. I v takovch ppadech zskv vitel novou, desetiletou promlec lhtu pro
uplatnn svho prva. Ustanoven 653 nee situaci, kdy v uznn dluhu nebo
v rozhodnut bylo plnn rozloeno na jednotliv dl plnn, ani situaci, kdy
uznn zvazku nebo rozhodnut vitele opravuje dat optujc se plnn, je
maj dospt a po rozhodnut nebo po uznn zvazku. Lze se domnvat, e se
uplatn normy v 641 a 642, nebo prvotnm a zjevnm smyslem 653 je sdlen,
e promlen zvazek se optovn stv nrokem se vemi konsekvencemi z
toho vyplvajcmi, je-li psemn uznn nebo piznn rozhodnutm (rozhodm
nlezem).

Souvisejc ustanoven:

609 a 654, 2053 a 2054

Souvisejc pedpisy:

106, 152 a 175 o. s. .,

28 zk. . 216/1994 Sb., o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez,

 189 insolvennho zkona,

331 zk. prce

Literatura:
Mothejzkov, Steiner a kol.: Zkon o rozhodm zen a o vkonu
rozhodch nlez s plohami. Koment, 1996.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967, s.
232.
Balatk: Uznn prva. BA, 1984, . IV, s. 241.
Eli: Nvrh pravy promlen v osnov obanskho zkonku. BA, 2011, .
1-2.
Mac-Gregor Peliknov: Bh promlec doby od uznn - komparatistick
zamylen nad jednm rozhodnutm Nejvyho soudu. PrRo, 2008, . 24.

Oddl 2
Prekluze

654
(Pravidla prekluze)
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

Pehled vkladu:

I. Podstata prekluze (1 a 2)

II. Uplatnn prekludujcho prva (3 a 5)

III. Odlien prekluze a promlen (6 a 8)

IV. Obdobn vyuit ustanoven o promlen (9 a 12)

V. Specifika krtkch a objektivnch prekluzivnch lht (13 a 15)

Z dvodov zprvy:

Za pravu promlen se navrhuje zaadit zkladn ustanoven o prekluzi.

Obansk zkonk z r. 1964 institut prekluze vyuval pomrn asto, co
vyplvalo z logiky jeho pvodn pravy, kter chpala soukromnka pedevm
jako spotebitele zbo a slueb produkovanch socialistickm sektorem a na
prvn msto vlastn hodnotov soustavy stavla ochranu socialistickho
vlastnictv. Tto mylenkov konstrukci odpovdal i zjem sttu chrnit
socialistick sektor ustanovenmi, podle nich soukrom prva majetkov povahy
zanikaj, nejsou-li uplatnna vas.

Toto pojet se zaml opustit. Osnova vak neodchz od institutu prekluze

absolutn a pro odvodnn ppady jej zaml zachovat. Proto se navrhuje
pevzt obecn ustanoven 583 platnho obanskho zkonku vystihujcho
prvn povahu prekluze.

I. Podstata prekluze

Uplynutm prekluzivn lhty prvo zanik. Znik prva prekluz je

dsledkem dvou prvnch skutenost, jimi jsou jednak uplynut asu (tj.
propadn neboli prekluzivn lhty), jednak neinnost oprvnnho, je spov v
neuplatnn prva.

K zniku prva uplynutm prekluzivn lhty dochz pmo ze zkona. Proto

soud k jejmu uplynut pihldne z edn povinnosti, ani by se povinn musel
prekluze dovolat. To vak neznamen, e soud sm vyhledv a prokazuje
skutkov okolnosti, kter vedou k zvru o prekluzi. Tyto skutenosti tvrd a
prokazuje astnk, jemu je prekluze k prospchu. Nen podstatn, z jakho
dvodu oprvnn prekludujc prvo vas neuplatnil. Proto je vyloueno, aby
oprvnn argumentoval tm, e k zniku jeho prva dolo "v rozporu s dobrmi
mravy" ( 1 odst. 2). Uplynut doby vedouc k prekluzi je prvn udlost, kter
nen zvisl na konn nebo nekonn dotench subjekt. Nicmn je pravda, e

jak u promlen, tak u prekluze dochz k situacm, kdy uplynut lhty, po n je

prvo zeslabeno (zanik), m pro oprvnnho velmi pkr nsledky, ani by
oprvnn marn uplynut lhty zavinil. Soudy tuto pkrost prekluze za uritch
okolnost kompenzuj vkladem (viz ne).

II. Uplatnn prekludujcho prva

Prvn pedpis stanov, jakm zpsobem a u koho m bt prvo uplatnno

(nvrhem u soudu, prvnm jednnm vi dlunkovi apod.). Zstv
nevyjasnno, jak se zachovat v ppad, kdy zkon ml o tom, vi komu m k
uplatnn dojt. Za pimen lze pokldat zvr, e v ppadech, kdy je zvazek,
jen prekluduje, k okamiku svho vzniku zejm (nap. povinnost zaplatit
konkrtn stku), je teba jej v ppad mlen zkona uplatnit u soudu. Pokud
ovem zvazek do jist mry spov na vli vitele (nap. m prvo volby z
vcero monch nrok, kter zkon stav na rove), je teba nrok uplatnit vi
dlunkovi. Teprve takovm jednnm se poadavek stv uritm vi subjektu,
kter jej m plnit.

Uplatnn prva je jednostrannm hmotnprvnm jednnm. Proto je

teba, aby projev jednn doel do dispozice dlunka ped uplynutm prekluzivn
lhty ( 570 odst. 2). Nesta pouh odesln projevu ped uplynutm prekluzivn
lhty. Pitom se m za to, e zsilka odeslan vyuitm provozovatele potovnch
slueb dola tet pracovn den po odesln ( 573). Fyzick osob se doruuje do
bydlit ve smyslu 80, prvnick osob do jejho sdla dle 136 a 137.
Uplatnn prva lze uskutenit za splnn podmnek 18a zkona . 300/2008
Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi dokument, i
prostednictvm datov schrnky fyzick nebo prvnick osoby. Jak fyzick, tak
prvnick osoba maj povinnost dbt svho bydlit, jinak nemohou oponovat, e
projev uplatnn prva nedoel do jejich dispozice.

Jestlie se prekludujc majetkov prvo uplatuje u povinn osoby, a nikoli

u soudu, b od doby dnho uplatnn prva v prekluzivn lht nov,
tentokrt ji promlec lhta, kterou m oprvnn k dispozici k tomu, aby
ppadn podal alobu u soudu.

III. Odlien prekluze a promlen

Ped innost obanskho zkonku nepanovala jednota, na zklad jakch

kritri lze rozeznat prekluzi od promlen. st soudn praxe pipoutla, e k

prekluzi dochz nejen tam, kde zkon vslovn sdluje, e uplynutm lhty
dochz k zniku oprvnn, ale i v ppadech, kdy znik prva uplynutm lhty lze
dovodit z povahy konkrtnho ustanoven (NS 2 Cdon 316/96). Naproti tomu v
komentov literatue se objevil nzor, e lhta pro uplatnn prva mus bt v
zkon vslovn charakterizovna jako propadn (nap. tm, e dan ustanoven
sdluje, e po tto lht prvo zanik); jinak jde o lhtu promlec. Obansk
zkonk problm e tak, e podle jeho vslovn dikce k prekluzi (k zniku) prva
dochz jen v ppadech vslovn stanovench zkonem ( 654 odst. 1). Tak nap.
2165 odst. 1 deklaruje, e kupujc je oprvnn uplatnit prvo z vady, kter se
vyskytne u spotebnho zbo v dob dvaceti ty msc od pevzet; protoe se v
nm neuvd, e by zmnn prvo mlo marnm uplynutm tto lhty zaniknout,
lze s pihldnutm k 654 odst. 1 uzavt, e prvo z odpovdnosti za vady se
podle obanskho zkonku uplynutm lhty promluje, avak nezanik
(neprekluduje).

Pesto vak lze pochybovat o nepekroiteln formulaci 654 odst. 1, podle

nho nestanov-li zkon vslovn, prvo se uplynutm doby proml, avak
neprekluduje. Podle 1931 bylo-li ujednno plnn ve spltkch s tm, e dlunk
o prvo na spltky pichz, pokud dn a vas nkterou ze spltek nezaplat,
me vitel uplatnit oprvnn na zaplacen celho zbytku plnn jen do doby
splatnosti nejbli spltky. Pokud by se s odkazem na 654 odst. 1 tvrdilo, e
prvo dat narz zaplacen celho zbytku dluhu nezanik (neprekluduje), ale
"jen" se promluje, zcela zjevn by nebyl respektovn propadn smysl vitelova
prva dle 1931. Lze zastvat nzor, e zejmna v ppad prvnch norem,
kter byly pijaty ped innost obanskho zkonku, je teba otzku, zda
uplynutm zkonn lhty dojde k promlen nebo k prekluzi prva, eit s ohledem
na logick a systematick vyznn danho ustanoven. Nelze se tedy pln
spolehnout na to, e v ppad mlen zkona je teba dospt k bezvjimenmu
zvru, e prvo se uplynutm lhty promlelo, avak nezaniklo.

Prekluzivn lhta m obvykle objektivn, na vli astnk prvnho vztahu

nezvisl charakter. Samotn ukonen bhu prekluzivn doby m povahu prvn
udlosti, kter spov v zniku prva uplynutm doby. Nicmn nkter
prekluzivn lhty nemaj takto ist objektivn charakter. Jsou toti navzny na
dal prvn skutenost, kter nen na prvnm konn nkterho z astnk
nezvisl. Pkladem ist (zcela nezvisl) prekluzivn lhty je nap. znik prva
zamstnance domhat se u soudu uren, e s nm zamstnavatel neplatn
rozvzal pracovn pomr, nepod-li alobu do dvou msc ode dne, kdy ml
pracovn pomr na zklad neplatnho jednn zamstnavatele skonit ( 71 zk.
prce). Pkladem hybridn, tedy nikoli zcela objektivn prekluzivn doby je prvo
zamstnance okamit zruit pracovn pomr do dvou msc ode dne, kdy se o
dvodu k okamitmu zruen dozvdl, nejpozdji vak do jednoho roku ode
dne, kdy tento dvod vznikl. - Tento typ prekluze neodvis jen od bhu asu, ale
reln i od vnitnho vztahu oprvnnho k prvn skutenosti, kter zakld

prekludujc prvo. Tm prekluzivn lhta zskv subjektivn sloku a tm se do

jist mry pibliuje konstrukci promlen prv z odpovdnosti za kodu.

IV. Obdobn vyuit ustanoven o promlen

Ustanoven 654 odst. 2 ustavuje nov vslovn pravidlo, e normy

upravujc bh (nikoli vak potek) promlec lhty plat "obdobn" i pro
prekluzivn lhtu. Vraz "obdobn" - na rozdl od vrazu "pimen" - nedv
soudm dostatek prostoru, aby zohledovaly, pro v konkrtn zkonn norm
byla ustavena nikoli promlec, ale prekluzivn lhta. Proto se veker ustanoven
tkajc se bhu a staven promlec lhty vyuij i pro staven a bh prekluzivn
lhty, pouze s tm rozdlem, e prekluz prvo zcela zanik a soud k nmu pihl
z edn povinnosti, promlen prvo se jen zeslabuje ( 609, 610).

Dosavadn judikatura uzavr, e prekluzivn lhta pon i b bez ohledu

na to, e nositel prva nen pln svprvn. A to dokonce i tehdy, kdy nen
zastoupen zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem (NS 3 Cdon 327/96). Tento
zvr vak ji neobstoj, nebo z 654 odst. 2 vyplv, e na bh prekluzivn lhty
se obdobn vyuij zkonn ustanoven upravujc bh promlec lhty. S odkazem
na 645 lze uzavt, e ji zapoat prekluzivn lhta tkajc se prv a povinnost
osob, kter maj mt zkonnho zstupce nebo opatrovnka, neskon dve, ne
uplyne jeden rok po odpadnut pekky jejho bhu (tedy nabyt svprvnosti,
ppadn ustaven zkonnho zstupce nebo opatrovnka). Pro samotn potek
bhu prekluzivn lhty vak nen rozhodujc, e nesvprvn nem zkonnho
zstupce ani opatrovnka. K "obdobnmu" vyuit norem upravujcch promlen (
654 odst. 2) toti dochz jen ve vztahu k "bhu" prekluzivn lhty, a nikoli k
jejmu potku.

Dosavadn jurisprudence se klon k zvru, e zkonn inek prekluze

nelze zvrtit prvnm jednnm astnk, jich se prekludujc prvo tk (nap.
uznnm zvazku). Prezentovan nhled lze odvodnit i pi souasn prav,
nebo znik prva uplynutm asu je podle dvodov zprvy institutem, kterm
se zcela vjimen projevuje nalhav poteba pesahujc zjem astnk
danho prvnho pomru na tom, aby prvo uplynutm zkonn lhty zaniklo, a
to bez ohledu na prvn jednn zaniteresovanch osob. Nicmn pi vyuit 654
odst. 2 lze argumentovat i opan s tm, e pro bh prekluzivn lhty se
"obdobn" uplatn i 639, kter pipout, aby dlunk uskutenil prvn jednn
(uznn zvazku), kter vede k bhu nov, desetilet, lhty k dnmu uplatnn
zvazku. Pipust-li se, e bh prekluzivn lhty me bt ovlivnn jednnm
astnk, nelze ne konstatovat, e dlunk (a u sm, nebo po dohod s
vitelem) me navodit bh zcela nov, desetilet prekluzivn lhty, a to
konem, kter je obdobou uznn zvazku.

Ustanoven o promlec lht se v ppad prekluzivnch lht neuplatn,

stanov-li zkon vslovn jinak. Napklad oprvnn dritel o sv prva z drby
pichz, pokud alobu na ochranu drby pod po uplynut esti tdn ode dne,
kdy se dozvdl o svm prvu a o osob, kter drbu ohrouje nebo ru, nejdle
vak do jednoho roku ode dne, kdy alobce mohl sv prvo uplatnit poprv (
1008 odst. 1).

V. Specifika krtkch a objektivnch prekluzivnch lht

Prekluz prvo zanik, ani by se pokozen mohl brnit tm, e znik prva
je v danm ppad nespravedliv. Nemravnosti nsledku uplynut lhty se lze
podle soudn praxe dovolat jen u promlen. Pesto nkter judikatorn zvry
hledaj cestu, jak zabrnit pli pkrmu nsledku plynut prekluzivn lhty
vkladem.

I kdy prekluze prva je konstruovna tak, e potek nen dn ist

objektivn (pon a v dob, kdy se oprvnn dozv o kod a o tom, kdo za ni
odpovd), nen vdy v monostech pokozenho, aby se sm svho prva ve
velmi krtk (nap. patnctidenn) prekluzivn lht dovolal. Proto soudn praxe
nad rmec zkona pipustila rozen okruhu osob, kter mohou prekludujc
prvo na plnn uplatnit, s tm, e toto prvo m nejen pokozen, ale i osoba,
kter mla vc v dob pokozen ve sv dispozici. Zrove soudn praxe sdluje,
e k uplatnn prva na nhradu kody v ppad velmi krtkch prekluzivnch
lht posta, je-li tento nrok uplatnn u osoby, kter pmo na mst hj zjmy
odpovdnho subjektu, pokud ten, kdo nrok uplatuje, nemohl vdt, e k pijet
uplatnn takovho nroku byl organizac uren nkdo jin. Ve zmnn
argumentace v obecn rovin neztrc na vznamu, pestoe byla soudy
vyuvna pedevm v souvislosti s mimodn psnou prekluzivn lhtou tkajc
se odpovdnosti za kodu na vcech vnesench nebo odloench a protoe podle
nynjch 2945 odst. 2 a 2949 odst. 1 se ji nejedn o prekluzivn, ale o
promlec lhty.

Soudn praxe tedy do jist mry naznauje, e navzdory vslovnmu textu

zkona dn prekluzivn doba neme bt absolutn objektivn a nenvratn
propadnou lhtou. Je tomu tak proto, e kad prvn nsledek by ml bt
pimen celkovmu kontextu pedchozch prvnch vztah. Vznikne-li kiklav,
resp. hrub nepomr, je teba normu interpretovat tak, aby disproporce mezi
kontextem situace a zkonnm nsledkem prvn udlosti byla co nejmen. A to i
tehdy, kdy ke zmn vzjemnch prv a povinnost m dojt vhradn na
zklad prvn udlosti, jako je uplynut doby.

Souvisejc ustanoven:

3 odst. 1, 80, 136 a 137, 573, 609 a 653

Souvisejc pedpisy:

18a zk. . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan

konverzi dokument

Judikatura:
Bylo-li u provozovatele gare v hmotnprvn lht ( 463
uplatnno prvo na nhradu kody zpsoben na konkrtnm
oprvnn umstnm, prvo nezanik bez zetele k tomu, zda
vlastnm jmnem jeho majitel, jemu vznikla koda, nebo ten, kdo
provozovatelem uzavel a vz tam umstil.

ob. zk.)
voze tam
je uplatnil
smlouvu s

(NS 25 Cdo 863/2003, Rc 42/05 - vyuitelnost judiktu viz bod VI. vkladu)
K uplatnn prva na nhradu kody na odloench vcech ( 436 ob.
zk.) posta, je-li tento nrok uplatnn nap. u vedoucho provozovny nebo u
pracovnka tto provozovny, pokud ten kdo nrok uplatuje, nemohl vdt, e k
pijet uplatnn takovho nroku byl organizac uren nkdo jin.
(NS 1 Cz 70/82, Rc 8/85)
Jestlie alobce vas uplatnil sv prvo na soudn ochranu dle 15 zkona
. 83/1990 Sb., a to alobou poadujc zruen rozhodnut orgnu obanskho
sdruen, pak skutenost, e v prbhu zen zmnil formulaci alobnho petitu
tak, e se domhal, e rozhodnut nen v souladu se zkonem, nic nemn na tom,
e prvo bylo z hlediska prekluzivn doby uplatnno vas.
(KS Hradec Krlov 25 Co 453/2005)

Literatura:
Biovsk, Holub: Obansk zkonk: poznmkov vydn s judikaturou,
1995, s. 85.
eka a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. sv., 1987.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. dl, 2009, s. 323 a nsl.

Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment. 1. sv., 2002, s. 215 a nsl.

Rouek, Sedlek: Koment, 1935.
Steiner: Zkladn otzky obanskho prva procesnho, 1981, s. 201.
Svoboda: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze, 2012.
vestka, eka, Chysk: Promlen a prekluze v s. prvnm du, 1967.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 2009.
vestka, Spil, krov, Hulmk a kol.: Obansk zkonk. Koment. I. a
II. sv., 2009, s. 528 a nsl.
Vake: Pehled judikatury ve vcech promlen a prekluze v soukromm
prvu, 2006.
Eli: K nkterm otzkm promlen v soukromm prvu. OR, 2011, . 9.
Halouzka: Nkolik poznmek k problematice aloby v pomru k prvu
hmotnmu a procesnmu. Pk, 1974, . 12.
Handlar: Promlen prv, jejich splatnost nastv na vzvu vitele. PrRo,
2011, . 19.
vestka: Zkladn teoretick otzky promlen v obanskm zkonku SSR.
Pk, 1965, . 8.

____________________

1) Leoni, B. Prvo a svoboda. Praha: Liberln institut, 2007, s. 7.

2) Tamt.

3) Tamt.

4) Krm, J. Prvo obansk. [Svazek] I. Vklady vodn a st veobecn. IV.

doplnn vydn. Praha: Knihovna Sbornku vd prvnch a sprvnch, 1946, s.
223.

5) Srov. nap. Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou

zprvou a rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 9.

6) Vbor prac z prva obanskho a z prvn filosofie. K edestm narozeninm

E. Svobody. Praha: Melantrich, 1939, s. 17-18.

7) Pro podrobnou analzu vetn citace literatury srov. Knappov, M. Povinnost a

odpovdnost v obanskm prvu. Praha: Eurolex Bohemia, 2003 (reprint), s. 203
a nsl.

8) Fabre-Magnan, M. Droit des obligations 2. Paris: Thmis, PUF, 2007, s. 5.

9) Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 11-12.

10) Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 9.

11) Havel, B. a kol. Zkon o obchodnch korporacch s aktualizovanou dvodovou

zprvou a rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 29.

12) Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 7.

13) Perelman, Ch. thique et droit. Bruxelles: ditions de l'Universit de Bruxelles,

1990.

14) Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 10.

15) Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a

rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 10, s. 51.

16) Tamt, s. 77.

17) Tamt, s. 299.

18) Krm, J. Prvo obansk. [Svazek] I. Vklady vodn a st veobecn. IV.

doplnn vydn. Praha: Knihovna Sbornku vd prvnch a sprvnch, 1946, s. 9.

1) Koment k 91 a 103 a k 111 a 117 je dlm vstupem grantovho

projektu Grantov agentury esk republiky, reg. . P408-12-1316, s nzvem
esk zdravotnick prvo v evropskm kontextu: strukturln analza a
perspektivy.

[ David, Ondej; Deverov, Lenka; Dolansk Bnyaiov, Lucie; Dolansk

Bnyaiov, Lucie; Dvok, Jan; Dvok, Tom; Fiala, Josef; Frinta, Ondej;
Holapek, Tom; Hurdk, Jan; Kindl, Tom; Mackov, Alena; Pauly, Jan; Pavlk,
Pavel; ... : Koment k Zkonu Obansk zkonk - Svazek I - obecn st, 1-654
(89/2012 Sb.) [Systm ASPI] : Wolters Kluwer [cit. 2014-12-8] : ASPI_ID
KO89_a2012CZ. 1-654 89/2012 Sb.. Dostupn v Systmu ASPI. ISSN: 2336517X. ]