NOZ - Komentář WK - Rodinné Právo

89/2012 Sb.
Zkon
ze dne 3. nora 2012
obansk zkonk
prof. JUDr. Ji vestka , DrSc.
prof. JUDr. Jan Dvok , CSc.
prof. JUDr. Josef Fiala , CSc.
doc. JUDr. Michaela Zuklnov , CSc.
JUDr. PhDr. David Elischer , Ph.D.
JUDr. Ondej Frinta, Ph.D.
JUDr. Dita Frintov , Ph.D.
JUDr. Hana Nov
ST DRUH
RODINN PRVO
HLAVA I
MANELSTV
Literatura citovan v hlav I
Knin publikace
Coester-Waltjen, D. Pedmanelsk smlouvy a rozvodov dohody. In Winterov, A.;
Dvok, J. (ed.). Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm. Praha: Wolters
Kluwer R, 2009.
Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk. Koment. Dl I.: 1 - 92e. Praha: Polygon,

2002.
Dvok, J.; Spil, J. Spolen jmn manel v teorii a v judikatue. 2. vyd. Praha:
ASPI, 2007.
Dvok, J. Majetkov spoleenstv manel. Praha: ASPI, 2004.
Dvok, J. Rozvod podle 24a zkona o rodin a ochrana prv tetch osob. In
Winterov, A.; Dvok, J. (ed.). Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm. Praha:
Wolters Kluwer R, 2009.
Dvok, T. Osobn obchodn spolenosti ve svtle rekodifikace eskho
obchodnho prva. Praha: Wolters Kluwer R, 2012.
Eli, K.; Bartokov, M. a kol. Kurs obchodnho prva. Prvnick osoby jako
podnikatel. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005.
Eli, K. a kol. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a
rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012.
Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment: pln text zkona
s komentem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. sv.: 1-487.
Praha: Linde, 2008.
Faldyna, F.; Bejek, J. a kol. Obchodn zkonk s komentem. I. dl: 1 a 260.
Praha: Codex Bohemia, 2000.
Fiala, M.; Holub, J. a kol. Obansk zkonk. Poznmkov vydn s judikaturou a
novou literaturou. 11. vyd. Praha: Linde, 2006.
Eli, K.; Zuklnov, M. Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva.
Praha: Linde, 2001.
Fiala, J.; Kindl, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. dl. Praha: Wolters Kluwer
R, 2009.
Francov, M.; Dvokov Zvodsk, J. Rozvody, rozchody a znik partnerstv.
Praha: ASPI, 2008.
Haderka, J. Uzavrn manelstv z hlediska prvnho. Praha: Akademia, 1977.
Holub, J. a kol. Obansk zkonk. Koment. Sv. 1.: 1-487. Praha: Linde, 2002.
Hork, Z. Pro alternativn forma uzaven manelstv. In Winterov, A.; Dvok, J.
(ed.). Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm. Praha: Wolters Kluwer R,
2009.
Hrukov, M. a kol. Zkon o rodin. Koment. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005.
Klabouch, J. Manelstv a rodina v minulosti. Praha: Orbis, 1962.
Krlkov, Z. Autonomie vle v rodinnm prvu v esko-italskm porovnn. Acta

Universitatis Brunensis: Iuridica, No. 267. Brno: Masarykova univerzita, 2004.
Kuera, Z. K dokladu o prvn zpsobilosti cizince k uzaven manelstv. In
Nov, H.; Tk, O. Vyivovac povinnost. Praha: Linde, 1995.
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 2. dl: 56-104e. 3. vyd. Praha:
ASPI, 2004.
Peliknov, I.; ern, S. a kol. Obchodn prvo 2. Spolenosti obchodnho prva a
drustva. II. dl. Praha: ASPI, 2006.
Radimsk, J.; Radvanov, S. Zkon o rodin. Koment. Praha: Panorama, 1989.
Radvanov, S.; Smolk, P. "Fingovan manelstv" v eskm prvu - poznmky o
novele cizineckho zkona. In Pauknerov, M.; Rika, K. (ed.). Pocta Zdeku
Kuerovi k 80. narozeninm. Acta Universitatis Carolinae: Iuridica, . 1. Praha:
Univerzita Karlova, 2008.
Radvanov, S.; Zuklnov, M. Kurs obanskho prva - Instituty rodinnho prva.
Praha: C. H. Beck, 1999.
Radvanov, S. Rozvod manelstv v eskoslovenskm prvu. In Acta Universitatis
Carolinae Iuridica, . 4. Praha: Univerzita Karlova, 1966.
Scheu, H. Ch. Pojem rodiny v evropskm systmu lidskch prv. In Winterov, A.;
Dvok, J. (ed.). Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm. Praha: Wolters
Kluwer R, 2009.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn 1. 5., jubilejn aktualizovan
vyd. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
vestka, J.; Spil, J. a kol. Obansk zkonk I. Koment. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2009.
Vanduchov, M. K ochran ped domcm nsilm v novm trestnm zkon. In
Vokov, J. ivotn situace dt ijcch v rodinch poznamenanch domcm
nsilm. In Winterov, A.; Dvok, J. (ed.). Pocta Sent Radvanov k 80.
narozeninm. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Zuklnov, M.; Psutka, J. Spoluvlastnictv a spolen jmn manel. 136-151
obanskho zkonku. Podrobn koment k jednotlivm ustanovenm vetn
vybran judikatury a komente k prvn prav tto problematiky v novm
obanskm zkonku (zkon . 89/2012 Sb.). Praha: Linde, 2012.
Zuklnov, M. Budouc obansk zkonk a rodinn prvo. In Trster, P. (ed.).

Otzky rekodifikace soukromho prva: pspvky uitel Prvnick fakulty
Univerzity Karlovy. Acta Universitatis Carolinae: Iuridica, . 1-2. Praha: Univerzita
Karlova, 2003.
Zuklnov, M. Jak dl v majetkovm prvu manelskm. In Winterov, A.; Dvok,
J. (ed.). Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm. Praha: Wolters Kluwer R,
2009.
Zuklnov, M. Nkter otzky vzniku manelstv. In Acta Universitatis Carolinae:
Iuridica, . 3. Praha: Univerzita Karlova, 1978.
lnky v asopisech
Baudy, P. Uspodn majetkovch pomr mezi maneli a darovn na ppad
smrti. Ad Notam, 2004, . 4.
Baudy, P. Vypodn nemovitost vylouench ze spolenho jmn jeho
zenm. Bulletin advokacie, 1999, . 8.
rtkov, L. Souit s nsilnm partnerem. Prvo a rodina, 2006, . 10.
rtkov, L. Zmny v een domcho nsil od 1.1.2007. Prvo a rodina, 2007, .
1.
Dvok, J.; Spil, J. Pedmt spolenho jmn manel a zpsoby jeho nabvn.
Prvn frum, 2006, . 12.
Dvok, J.; Spil, J. Spolen jmn manel, bezpodlov spoluvlastnictv
manel a podnikn. Prvn frum, 2006, . 9.
Dvok, J. Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptiala? Prvn praxe, 1999, . 7.
Fiala, J. K rozdlu mezi vypodnm spolenho jmn manel a uzavenm
dohody o vypodn. Prvn rozhledy, 1999, . 2.
Haderka, J. F. Jak jsou varianty v prvn prav forem zruen manelstv. Prvny
obzor, 1987, . 7.
Haderka, J. F. K problematice ustanoven 24b zkona o rodin. Prvn praxe,
1999, . 6.
Haderka, J. F. K nkterm otzkm zen a rozhodovn o povolen k uzaven
manelstv nezletilcm. Socialistick sdnictvo, 1978, . 10.
Haderka, J. F. Oddavky, nulity a neexistence manelstv od innosti zkona .
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
Haderka, J. F. Osobn a majetkov prva manel od innosti zkona . 91/1998
Sb. Prvn praxe, 1998, . 9.
Haderka, J. F. Rozsah nroku na pimenou vivu podle 92 zk. o rodin.
Bulletin advokacie, 1984, . 2.
Holub, M. Znik manelstv prohlenm manela za mrtvho v eskm prvu vahy nad interpretac 22 odst. 1 ZOR. Prvn rozhledy, 2008, . 11.
Jindich, M. Dohoda o rozen nebo zen zkonem stanovenho rozsahu
bezpodlovho spoluvlastnictv manel v praxi. Prvn rozhledy, 1995, . 1.
Knapp, V. Jmno manel a dt. Prvnk, 1960, . 4.
Krlkov, Z. Manelsk majetkov prvo. vahy de lege ferenda. asopis pro
prvn vdu a praxi, 1995, . 1.
Krlkov, Z. Prvn aspekty spekulativnch satk s cizinci. Prvn rozhledy,
2000, . 6.
Krlkov, Z. Smlouvy mezi snoubenci, manely a rozvedenmi manely (1.
st). Prvo a rodina, 2004, . 6.
Krlkov, Z. Smlouvy mezi snoubenci, manely a rozvedenmi manely (2.
st). Prvo a rodina, 2004, . 7.
Krlkov, Z. vahy nad zsadou "habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptialia".
Ad Notam, 2003, . 1.
Krlkov, Z. Vypodn spolenho jmn manel a obecn vkladov pravidla
a zsady prvn. Bulletin advokacie, 2006, . 10.
Krlkov, Z. Vyivovac povinnost mezi rozvedenmi maneli podle velk novely
zkona o rodin inn k 1.8.1998. Prvn rozhledy, 1998, . 8.
Krlk, M. Podlov spoluvlastnictv a spolen jmn manel (vybran otzky
vzjemnch vztah). Prvn rozhledy, 2008, . 21.
Krlk, M. Zamylen nad nktermi novelizovanmi ustanovenmi zkona o
rodin z pohledu soudn praxe. Prvn rozhledy, 1998, . 7.
Kratochvl, Z. Nevyvratiteln prvn domnnka pi zniku SJM. Bulletin advokacie,
2006, . 10.
Lun, R. Vivn rozvedenho manela. Prvo a rodina, 2006, . 8.
Machkov, L. Rozvod manelstv s mezinrodnm prvkem. Prvo a rodina, 2004,
. 8.
Nov, H. Vivn v nov prav (zejmna z hlediska soukromch podnikatel).
Obchodn prvo, 1998, . 7.
Radvanov, S.; vestka, J. vaha nad vyivovac povinnost mezi rozvedenmi
maneli. Prvny obzor, 1973, . 1.
Radvanov, S. Analza souasn zkonodrn a soudn rozvodov praxe.
Socialistick zkonnost, 1989, . 1.
Radvanov, S. Vyivovac povinnost s otaznky. Prvo a zkonnost, 1990, . 8.
Spil, J.; Dvok, J. Vypodn spolenho jmn manel v soudnm zen.

Prvn frum, 2007, . 7.
Spil, J. Ti aktuln sporn otzky spolenho jmn manel. Soudn rozhledy,
2008, . 3.
Zuklnov, M. Co je novho v zkon o rodin? Prvn praxe, 1998, . 5.
Zuklnov, M. Nkolik slov okolo okrajovho pojmu aneb de explicatione serviens.
Prvn rozhledy, 2014, . 1.
Zuklnov, M. Uzaven manelstv. Prvnk, 1985, . 6.
Cizojazyn publikace
Bainham, A. Premarital and marital settlement agreements. In The International
Survey of Family Law. Edition. Family Law, 2006.
Boele Woelki, K. Matrimonial Property Law [online]. 2000. Dostupn z:
http://www.reading.ac.uk/nmsruntime/saveasdialog.asp?lID=7018&sID=34870
[cit. 24.11.2013].
Commission of the European Communities: Green Paper on Conflict of Laws in
Matters Concerning Matrimonial Property Regimes, Including the Question of
Jurisdistion and Mutual Recognition [online]. 2006. Dostupn z:
http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2006/com2006_0400en01.pdf [cit.
24.11.2013].
Reetar, B. Matrimonial Property in Europe: Will Community of Property Become a
Thing of the Past? [online]. Electronic Journal of Comparative Law, 2008.
Dostupn z: http://www.ejcl.org/123/art123-4.pdf [cit. 24.11.2013].
Dl 1
Veobecn ustanoven
655
(Podstata a hlavn el manelstv)
Pehled vkladu:
I. Z historie (1)
II. Pojem manelstv (2 a 5)
III. Hlavn el manelstv (6 a 11)
Z dvodov zprvy:
st druh obanskho zkonku je vnovna rodinnmu prvu.
Prvn problematika manelstv a rodiny je rozmanit a sah takka do

vech oblast soukromho (a mnoha oblast veejnho) prva. Nkter civiln
kodexy e manelsko-prvn a rodinn-prvn otzky na tech nebo vce mstech
(nap. francouzsk Code civil, nmeck BGB). I u ns musme dosud pracovat s
nkolika prvnmi pedpisy, resp. jejich stmi. Soustedn pravy na jedin
msto kodexu (by stle s nkolika mlo vjimkami - nap. v ddn) pedstavuje
systmov een vhodn i vhodn.
Navrhovan st druh obanskho zkonku zahrnuje prvn pravidla

upravujc manelstv (jeho vznik, povinnosti a prva manel, znik manelstv),
pbuzenstv (jeho pojem a druhy, vztahy mezi rodii a dtmi, vetn urovn
rodiovstv a osvojen), poruenstv a jin formy pe o dt (toti krom
poruenstv zejmna tak opatrovnictv, sven dtte do pe a pstounstv).
Hlava prvn je vnovna manelstv, a to pedn jeho vzniku, toti satku;

pot jsou upraveny povinnosti a prva manel, a konen se reguluje znik
manelstv.
Ustanoven 655 vymezuje manelstv jako trval svazek mue a eny

vznikl zkonem stanovenm zpsobem; zrove se uvd, e hlavnm elem
manelstv je zaloen rodiny, dn vchova dt a vzjemn podpora a pomoc.
Toto ustanoven nepedstavuje definici manelstv, jeho smyslem - nicmn - je
vslovn stanovit to, co je pro vlastn podstatu manelstv typick, resp.
charakteristick, to bez eho by manelstv nebylo manelstvm (proto nap.
svazek dvou osob stejnho pohlav manelstvm bt nem).
Manelstv je svazkem (neboli spoleenstvm) dvou osob rznho pohlav, a

to svazkem jednak trvalm (toti proponovanm jako trval), jednak vznikl
zpsobem, kter zvazn stanov zkon.
Trvalost manelstv je teba chpat jako naprosto nezbytn atribut, kter

manelstv odliuje (krom zkonn regulace) od stav i pomr, kter jsou
pedem uvaovny jako krtkodob, pechodn. Ostatn, nejen e 70%
manelskch svazk (i u ns) petrv, ale za prvn dvod zniku manelstv se
stle povauje smrt manela.
Hlavn el manelstv je vymezen jako zaloen rodiny a dn vchova

dt. Dje se tak pesto, e je nepochybn, e existuj i manelstv, jejich elem
je nco docela jinho. elem manelstv me bt vytvoen pevnho zkladu
pro plozen a vchovu dt, ale ke vzniku manelstv mohou vst i dvody
psychologick, zdravotn, dvodem existence manelstv me bt i vzjemn
podpora sociln, i naplnn njakch zjm ekonomickch. Dvody, smysl, i
el trvn jednotlivho manelstv se navc bhem asu zcela nepochybn
promuje. Bude proto na soudu, ped kter se ta i ona otzka tkajc se
manelstv dostane, aby sm uvil, bude-li toho zapoteb, jak je konkrtn
dvod, smysl, el tohoto manelstv, a podle toho pak jednotlivou spornou
otzku posoudil. Nicmn se nelze domnvat, e to me bt prv zkon, co
zlom souasn narstajc trend odmtn manelstv. Ani zkon neme mt a
nem slu naizovat v dob vzrstajcho potu neplodnch mu a en plozen a
vchovu dt jako naplovn elu manelstv.
I. Z historie
Obsah ustanoven do znan mry replikuje 1 zk. o rodin. Poteba mt v

samm vodu definici manelstv byla nahldnuta relativn nedvno, toti v roce
1998, kdy byla pijata zsadn novela zkona o rodin (novelizujc rovn
manelsk majetkov prvo v obanskm zkonku), tj. zk. . 91/1998 Sb. Do t
doby dn zkon u ns "legln definici" manelstv neobsahoval a zanal svj
text o manelstv ustanovenm o tom, jak se manelstv uzavr. Zmnnou
novelou - nepochybn i v souvislosti s tm, e dost opodn - byla zruena
preambule zkona o rodin hlsajc socialistick zsady rodinnho prva. Tehdy
byla do zkonnho textu vtlena ustanoven o pojmu manelstv, o jeho hlavnm
elu a o povinnostech snoubenc. Deklarativn povaha takovch pravidel je
evidentn. Proto tak zkonodrci takov ustanoven vbec neuvdj.
II. Pojem manelstv
Manelstv je svazkem dvou osob rznho pohlav, a to svazkem trvalm (a

vzniklm zpsobem stanovenm zkonem). Pro "svazek", a ne "spoleenstv"
jako v zkon o rodin ( 1)? Proto, e prv slovo "svazek" je vrazem
statusovho institutu, na rozdl od slova "spoleenstv", kter naznauje sp
majetkovou strnku zkonnho spojen mue a eny.
Manelstv je svazkem mue a eny. Zkon vslovn vyjaduje, e jen v

ppad, e jde o svazek osob rznho pohlav, je mon k nmu vzat dal
charakteristiky a tak prvn nsledky.
Trvalost svazku mue a eny, kter chce bt manelstvm, nelze rozhodn

podcenit. Naopak, jak v minulosti, tak dnes jsou asto za manelstv uznna
takov souit mue a eny (tj. takov souit m pak statusov dsledky), kter
jsou jen dlouhodob, trvajc uritou dobu, tedy v podstat trval. V kadm
ppad zakldan s myslem, e je to "navdycky". e je trvalost conditio sine
qua non, je ale mon dovodit i z jinch ustanoven zkonku, nap. z ustanoven o
rozvodu nebo o vivnm rozvedenho manela (a contrario) atd.
Manelstv je jen takov trval svazek mue a eny, kter vznikl zpsobem,
kter stanov tento zkon. Jde o to, e tento zkon, obansk zkonk, stanov dv
rzn formy vzniku manelstv, piem jen jednu z nich sm upravuje. O druh
form, resp. o druhm zpsobu pak stanov, e ho upravuj jin pravidla (srov.
659).
III. Hlavn el manelstv
Vymezen hlavnho elu manelstv, toti, zda se o nm ustanovit m, i

nikoli, a paklie ano, pak jakm zpsobem, se pi pprav obanskho zkonku z
roku 2012 stalo pedmtem nronch diskus. Lze ale ct, e konen podoba
textu odpovd sociln-vkovmu rozvrstven obyvatelstva, kter me
vstupovat do manelstv.
Zkladem je vdy zaloen rodiny. Co je rodina, je ponkud sporn,

recentn je traktovna jako dvougeneran, i kdy tgeneran je ve skutenosti
velmi astm jevem. Problm na rodiny ovem nen ve smru dol (rodie dti), ale nahoru (rodie - prarodie). Proto tak ony pochybnosti spojen se
vazenm generace prarodi do rmce rodiny.
Z jinho hlediska vidno, je nemlo tch, kdo spojuj pojem "rodina" se

souitm dvou osob, bez ohledu na pohlav, pbuznost atd. atp. V tomto smru
lze odkzat i na pojem "osoba blzk" a jej chpn ( 22).
Jde-li o manelstv osob generace mlad a stedn, je nutn potat s tm,

e budou mt dti, a u vlastn, nebo osvojen, pop. jinak pijat do pe, a
potom je samozejm relevantn mluvit o tom, e jednm z hlavnch el
manelstv je dn vchova dt.
Vzjemn podpora a pomoc se jist tk vech manel, manel vech

generac, avak v generaci star vystupuje do poped. Proto je vznamn, e
kdy u byl hlavn el manelstv v kodexu obanskho prva zakotvovn, je
prv podpora a pomoc uvedena rovn.
V zkon o rodin ( 2) stanoven tzv. povinnosti snoubenc obansk

zkonk neuvd, nebo nebyla shledna spoleensk objednvka v tomto ohledu.
Pokud jde o znalost zdravotnho stavu, byla ponechna na prohlen snoubenc
pi satenm obadu ( 665).
Souvisejc ustanoven:
22, 656 a 676
Souvisejc pedpisy:
mluva o souhlasu k manelstv, - l. 8, l. 12 mluvy
Z literatury:
Haderka: Uzavrn manelstv z hlediska prvnho, 1977.
Klabouch: Manelstv a rodina v minulosti, 1962.
Scheu: Pojem rodiny v evropskm systmu lidskch prv. In Pocta Sent
Radvanov k 80. narozeninm, 2009.
Zuklnov: Nkter otzky vzniku manelstv. In Acta Universitatis

Carolinae: Iuridica, . 3, 1978.
Dl 2
Vznik manelstv
656
(Saten proces)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Podstata vzniku manelstv (2 a 7)
III. Nkter nleitosti satku (8 a 10)
Z dvodov zprvy:
Cel tato partie nvrhu zahrnuje pedevm ustanoven upravujc vznik

manelstv, satek, a to zvlt jeho podstatu, tj. vlastn zpsob uzaven
manelstv, tedy pedevm saten proces. Tato hlava zahrnuje i ustanoven
stanovujc veker podmnky, jejich splnn se vyaduje ke vzniku manelstv, a
to bez ohledu na to, zda je jejich nesplnn sankcionovno, poppad jak je
sankcionovno. Mezi tyto podmnky nle v prv ad vet skutenost, kter
brn uzaven manelstv (impedimenta matrimonii).
Navrhovan ustanoven klade ve shod s mluvou o souhlasu k

manelstv, nejnim vku pro uzaven manelstv a o registraci manelstv z r.
1962 (uveejnna pod . 124/1968 Sb.) draz na svobodn a pln souhlasn
projev vle - tj. projev dn, skuten i opravdov vle - snoubenc ped
orgnem urenm k proveden satenho obadu, toti k pijet satench

projev vle podle zkona, a to veejn, slavnostn a ped svdky.
Vyaduje se svobodn a pln souhlasn projev vle (liber ac plenus

consensus). V anglickch verzch relevantnch text mezinrodnch smluv se
vyaduje free and full consent; vraz full znamen dokonal, bezvadn, dn,
perfektn. V tomto smyslu je teba pouit vraz "pln" vykldat.
Vyaduje se, aby saten obad byl veejn a slavnostn, uinn v

ptomnosti dvou svdk.
Vraz "saten obad" sice platn prvn prava dosud nezn, nicmn se
jev jako vhodn pout v zkonnm textu pilhav pojem, kter proces uzaven
manelstv vyjd jednoduchm zpsobem.
I. Obecn
Ustanoven o vzniku, resp. uzaven manelstv, ili o satku, lze pokldat

za zkladn, hlavn a vchoz ustanoven prvn pravy, pokud je jejm
pedmtem manelstv. Ve srovnn s 3 zk. o rodin se v zkonnm textu
objevuje nkolik novot, ponaje jinmi vrazy a kone tm, e draz je poloen na
saten projev vle. Naproti tomu otzka, kdo tento voln projev pijm, je
upravena na jinm mst ( 657).
II. Podstata vzniku manelstv
Podstata vzniku, resp. uzaven manelstv je spatovna v "souhlasnm

projevu vle". Projev vle je prvnm jednnm, protoe jsou s nm spojeny prvn
nsledky, a ke zpsoben tchto prvnch nsledk vle osob hodlajcch vstoupit
do manelstv tak zcela zejm smuje. Pokud by tomu snad tak nebylo,
saten prvn jednn by bylo uinno jen na oko, a takto by bylo jen zdnliv:
v takovm ppad by lo o zdnliv manelstv ( 677). Srov. tak bod 5.
Pokud jde o nleitosti satenho projevu vle smujcho k manelstv,

je teba vyut 551 a nsl. a 574 a nsl. (tj. obecn ustanoven o prvnm
jednn), ledae 680 a nsl. obsahuj odlinou pravu. Naposled citovan
ustanoven jako leges specialis maj ped obecnmi ustanovenmi pednost (srov.
ble koment k 680).
Vraz "souhlasn projev vle" je obdobn nejasn jako (v zkon o rodin

uvan) vraz "souhlasn prohlen". Lze ct, e jde o dva projevy vle, kter
jsou souhlasn do t mry, e maj stejn cl. Z toho se obvykle vyvozuje, e jde o
smlouvu sui generis. Tady je teba poukzat na 659, kter je zpsobu uzaven
manelstv vnovn.
Pokud jde o to, e saten projev vle m bt svobodn, odkazuje se na

to, co bylo uvedeno v bodu 2.
Vraz "pln" je v rodinnm prvu od r. 1998, svm zpsobem je sporn,

jde o nepli tvr peklad anglickho slova "full". Proto je vznam tohoto slova
teba hledat v anglickch pramenech. Znamen dan, skuten, existentn. Nejde
tedy o nic jinho, ne e vle snoubence je skuten, prav a zejmna vn.
Jinak eeno, jde tedy o to, e existuje a nen jen simulovan (srov. bod 2).
Obsahem satenho projevu je, e snoubenci spolu vstupuj do

manelstv. To lze jinak oznait jako "prohlen saten vle".
III. Nkter nleitosti satku
Zatmco odstavec prvn je vnovn vnitn strnce satku, ili jeho

podstat, ustanovuje se v druhm odstavci o vnj strnce, o nleitostech
satenho obadu.
Poaduje se, aby obad byl veejn a slavnostn. Nleitost "veejnosti"

nen u ns chpna jednotn. Jej pvod tkv samozejm z problmu, kter mla
katolick crkev s tajnmi obady; vyeila jej stanovenm povinnosti ohlek a
povinnou ptomnost dvou nebo t svdk (v pravidlech pijatch Tridentskm
koncilem). Ale zkon o prvu rodinnm (1950) veejnost (vedle slavnostnosti)
uvedl z jinho dvodu: bylo teba njakm zpsobem nahradit obad, kter byl
celebrovn podle pravidel kanonickho prva (viz Codex Iuris Canonici a lit. . 1).
Proto je nejsp stle teba eit veejnost spolu se slavnostnost a zdvodovat
poadavek potebou vyjdit vnost, kterou manelstv pov.
Poadavek ptomnosti svdk m hlubok historick koeny a je pravdou,

e existoval bez ohledu na to, zda se vznik manelstv tak i onak evidoval,
anebo neevidoval. Na svdky se vztahuje 39 odst. 2.
39 odst. 2, 545, 551 a nsl., 574 a nsl., 657 a 670, 671 a 686
Souvisejc pedpisy:
mluva o souhlasu k manelstv,
knon 1119 Codex Iuris Canonici
Z literatury:
Dvodov zprva k zkonu o prvu rodinnm, k 4.
Radvanov, Smolk: "Fingovan manelstv" v eskm prvu - poznmky o
novele cizineckho zkona. In Pocta Zdeku Kuerovi k 80. narozeninm. Acta
Universitatis Carolinae: Iuridica, . 1, 2008, s. 181-193.
Haderka: Oddavky, nulity a neexistence manelstv od innosti zkona .
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
657
(Obansk a crkevn satek)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Obansk satek (3 a 8)
III. Crkevn satek (9 a 13)
Z dvodov zprvy:
Akoli vcn zmr obanskho zkonku schvlen vldou (usnesen .

345 z 18. dubna 2001) pedpokldal napt jen pravu obanskho satku s
tm, e jen obansk satek m mt statusov i jin prvn nsledky v rovin
soukromoprvn i veejnoprvn, v samm zvru pprav nvrhu novho civilnho
kodexu bylo politicky rozhodnuto, e vhodnj je een, kter obanskm
satkm postav na rove nkter satky crkevn, a to s ohledem na sociln
citlivost odlinho sttnho zsahu do soukromho ivota osob po t, co byly
crkevn satky s prvn statusovmi inky do naeho prvnho du v roce
1992 zavedeny.
Navrhuje se tedy umonit crkevn satky se statusovmi inky i nadle.

Rovn tak, jak je tomu dosud, navrhuje se, aby saten projev vle snoubenc
mohl bt uinn jen ped orgnem crkve nebo nboensk spolenosti
registrovan ve smyslu zkona . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a
postaven crkv a nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon. Sttn
dozor nad dodrovnm zkonnch podmnek pro uzaven manelstv se u
crkevnch satk navrhuje i nadle eit zachovnm institutu osvden
vydanho pslunm matrinm adem, bez nho manelstv uzavt nelze,
jako i zachovnm povinnosti ve lht t pracovnch dn prokzat pslunmu
matrinmu adu uzaven crkevnho satku.
I. Obecn
Dv formy uzaven manelstv se do naeho prvnho du navrtily po

tyiceti letech v roce 1992 (zkonem . 234/1992 Sb.). Nevelk poet vcch v
na spolenosti (zjitn nap. pi stn lidu) by vedl k zvru, e k nvratu
dolo sp omylem. Nutno ct, e cit. zkon vzeel z poslaneck iniciativy
slovenskch kesansko-demokratickch poslanc. Ve vcnm zmru
obanskho zkonku, kter byl schvlen vldou esk republiky, crkevn satek
uveden nebyl. Nsledn se vzedmula vlna odporu oprajc se o zsadu ochrany
nabytch prv a poukazujc na nebezpe zuovn svobody. Pehluila mlc
vtinu, kter, jak se zd, je zcela lhostejn, jak e forma satku bude
pedepsna zkonem.
Satek, tedy uzaven manelstv, je prvnm jednnm, nebo jde o projev

i prohlen vle, kter m prvn nsledky. Zda ale souhlasn projevy osob,
kter hodlaj vstoupit do manelstv, tedy snoubenc, jsou nebo nejsou smlouvou,
je vc prvn teorie. Jist, e tradin lo o smlouvu, a pokud se dnes snoubenci
zaslibuj jeden druhmu, je to zcela zeteln. Ale v podstat lze ct, e dleit je
zejmna podstata tchto prohlen snoubenc. Tou je vle vstoupit do
manelstv, zaloit manelstv, t spolu v manelstv. To je teoreticky nesporn a
k zvru, e o uzaven manelstv skuten jde, to zcela posta. To je nakonec
vslovn stanoveno v 659.
II. Obansk satek
Obansk ili civiln satek lze charakterizovat tm, e snoubenci projevuj

svou satenou vli osobn ped orgnem veejn moci v ptomnosti matrike.
Zsadn rozdl - oproti crkevnmu satku - je dn oddvajcm adem. V tomto
ppad je jm orgn veejn moci. Oddvajcm je pak pedstavitel orgnu
veejn moci.
Kdo je orgnem veejn moci, kter je oprvnn pijmout saten

prohlen snoubenc, m ustanovovat zkon, kter stanov kompetence orgn
veejn moci, s tm, e podrobnosti by mohly bt uvedeny i v matrinch
pedpisech, pop. v prvnm pedpise ni prvn sly vnovanm speciln tto
problematice ( 658 odst. 1).
Civiln zkonky samy bn na dn pedpis neodkazuj, je vc veejn

moci se o prvn pravu tto otzky postarat. Obvykl prava pozstv z
konstatovn, e oddvajcm je pednosta zkonem zmocnnho veejnho
adu, pop. osoba jm uren.
Veejnost satku naznauje, e jej nelze uzavt jinak ne stnm

prohlenm. stn prohlen pedpokld osobn ast (ptomnost) snoubenc.
Vjimkou z tohoto pravidla - ostatn velmi zce formulovanou - je satek v
zastoupen, resp. zmocnn k zastoupen pi uzaven manelstv podle 669.
Pi civilnm satku je vyadovna ptomnost ednka matrinho adu,

zvanho strun matrik. Je pravda, e tento ednk pi civilnm satku
vykonv nezastupitelnou lohu spojenou prv se zavedenou obadnost. Krom
toho to bv i osoba vznamn z hlediska zjitn totonosti snoubenc, nebo

prv matrik projednv se snoubenci budouc satek (provd tzv.
pedsatkov zen podle 664).
O tom, kde se civiln satek uzavr, ustanovuje 663 odst. 1.
III. Crkevn satek
Crkevn satek charakterizuje osobn projeven saten vle ped

orgnem crkve nebo nboensk spolenosti.
Podmnkou existence manelstv v ppad crkevnho satku je asistence

oprvnn crkve nebo nboensk spolenosti ( 677 odst. 2). Oprvnn crkve
nebo nboensk spolenosti zakld zvltn prvn pedpis. Tmto pedpisem je
zkon . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a
nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon.
Celebrujc crkev nebo nboensk spolenost (dle jen "crkev") mus bt

pedevm registrovna podle cit. zkona. Druhou podmnkou pak je, e tato
registrovan crkev podle 7 odst. 1 psm. c) cit. zkona obdrela zvltn prvo
"konat obady, pi nich jsou uzavrny crkevn satky podle zvltnho prvnho
pedpisu".
Zskat takov prvo nen podmnno tm, e ta kter crkev m vlastn

pravidla crkevnho manelskho prva. Krom toho, ne kad z crkv nadanch
prve uvedenm zvltnm prvem toto zvltn prvo tak skuten vyuv.
V ppad crkevnho satku se s ast ednka, kter by vykonval funkci

obdobnou matriki, nepot, u jen proto, e oprvnn oddvat je povaovno
za prvo crkvi sttem jen delegovan, take veker edn kony (zejmna
pedsatkov zen) vykonv orgn sttu (matrin ad).
656, 658, 659, 663, 664, 666 a 670, 677 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
zk. . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a

nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon
Z literatury:
Hork: Pro alternativn forma uzaven manelstv. In Pocta Sent
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
658
(Oddvajc)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Oddvajc pi obanskm satku (2, 3)
III. Oddvajc pi crkevnm satku (4)
Z dvodov zprvy:
Tak, jak tomu bylo a dosud, navrhuje se, aby obansk saten obad
mohl provst v podstat kterkoli ad, pokud je to stanoveno zvltnm zkonem
(tm se rozum zkon o obcch).
Naproti tomu pokud jde o satek crkevn, je teba, aby pslunost

stanovila sama registrovan crkev i nboensk spolenost.
I. Obecn
Zatmco zkon o rodin velmi nepehledn, neucelen, nepesn a

nestandardn podrobn ( 3, 4, 4a) ustanovoval o oddvajcm orgnu (adu),
zdej ustanoven je odkazovacm pravidlem.
II. Oddvajc pi obanskm satku
V ppad obanskho ili civilnho satku je oddvajcm orgnem veejn

moci, pesnji orgnem provdjcm saten obad, ten orgn veejn moci, o
kterm to stanov jin prvn pedpis.
Takovm pedpisem nemus bt jen zkon, me to bt jakkoli pedpis,

kter je soust eskho prvnho du.
III. Oddvajc pi crkevnm satku
Jedn-li se o crkevn satek, je ponechno na oddvajc oprvnn crkvi,

koho pov lohou oddvat. A to bez ohledu na to, jak je ta kter oprvnn
crkev uspodna a jak m pravidla upravujc obady, kter crkev celebruje.
656, 657, 659 a 670
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
Codex Iuris Canonici,
zk. o matrikch
Z literatury:
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
659
(Podstata satku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Obecn pravidlo satenho obadu (2 a 8)
III. Vznik manelstv jinm procesem (9)
Z dvodov zprvy:
Na otzku, kdy je manelstv uzaveno, kdy je dovreno, kdy je saten

prvn jednn perfektn, je teba odpovdt tak, e v okamiku vyjden
snoubence druhho v poad, pokud k nmu dolo v ptomnosti oddvajcho a
svdk. To zsadn. Vzhledem k tomu, e v nkterch crkvch a nboenskch
spolenostech nevznik manelstv projevem vle obvyklm u obanskho

satku, je teba pipustit vznik manelstv i jinm dostatenm prohlenm
saten vle.
I. Obecn
Obansk zkonk nov ustanovuje o tom, co je vlastn podstatou uzaven

manelstv, toti jak vlastn vypad ono prvn jednn, kterm se manelstv
uzavr. Pitom se stanov jednak pravidlo obecn, jednak pro ppady crkevnho
satku, a to zejmna ped nktermi netradinmi crkvemi, je dno i pravidlo
odchyln, zvltn.
II. Obecn pravidlo satenho obadu
Zsadn pravidlo urujc, jak probh saten proces (obad satku),

stanov, e oddvajc pokld snoubencm otzku a oni na ni kladn odpov.
Otzka je zamena na existenci vle vstoupit do manelstv s druhm

snoubencem. Formulace "zda spolu chtj vstoupit do manelstv" je tedy do jist
mry zkratkou pro skutenost, e otzku klade oddvajc kadmu ze snoubenc
zvl. Te se tedy dvakrt, klade tut otzku, oekv dvoj odpov. Otzka i
odpov maj bt shodn, tedy souhlasn, jde o souhlasn projev vle.
Otzku pokld osoba jednajc za orgn veejn moci, jde-li o satek

civiln, anebo osoba, kter jedn za orgn oprvnn crkve, jedn-li se o satek
crkevn. Kdo je oddvajcm adem, resp. osobou, o tom stanov odkazovac
ustanoven 658 (srov. koment k 658).
Zda se otzka klade nejdve mui nebo en, nen v praxi jednotn.
Pvodn (z historickho hlediska) byla dvna pednost mui, a to pro ochranu
snoubenky. V ppad muovy negativn odpovdi by snoubenka nezstala
osamocena (pop. zesmnna) se svm dve vyslovenm "ano".
V nkterch ppadech je dvna pednost en jaksi z dvod

spoleenskho zu - "dma m pednost".
Podoba odpovdi snoubenc v obou formch satku se rovn li. U

obanskho satku je pravidlem, celkem bezvjimenm, nejde-li o situace
njak zdravotn indispozice tkajc se jazyka (mluvidel) snoubence apod., e
odpov se omez na "ano".
Tak v ppad crkevnho obadu je pouh "ano" pravidlem. Mnoh crkve

ale daj krat i del slib, pop. urit poet pislben. Takov slib nkdy
pronej snoubenci vi sob navzjem, jindy vi oddvajcmu. Nen vjimkou,
e oddvajc slib i sliby pedn sm a snoubenci pak jen jednou i vckrt
vyslov "ano" nebo jinak vyjd svj souhlas. Takov situace je obvykl v ppad
satk cizinc a s cizincem, kdy nen ptomen tlumonk.
III. Vznik manelstv jinm procesem
Lze pipustit, e ivot pin i situace zcela neobvykl, kdy nelze dost
dobe rozloit satek do ty bod (kon), tedy dvou otzek a dvou odpovd.
Avak i v takovch situacch je teba pipustit, e manelstv uzaveno bylo,
protoe snoubenci zcela zjevn - vem ptomnm - vi oddvajcmu projevili
svou satenou vli. Jedinou podmnkou vzniku manelstv je pak prv jen to, e
saten vle je naprosto nepochybn. Jinak eeno: nedostatek zeteln
saten vle by nutn vedl k tomu, e by v takovm ppad manelstv
nevzniklo ( 677).
657, 658, 677
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
660
(Prohlen o pjmen)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Pjmen spolen (4 a 7)
III. Pjmen rzn (8)
IV. Pipojen vlastnho pjmen ke spolenmu pjmen (9 a 13)
Z dvodov zprvy (k 660 a 662):
Ustanoven jsou vnovna prohlen o pjmen. Navrhuje se, aby platn

prvn stav doznal drobnou zmnu pouze v pesnjm een otzky
pipojovanho pjmen.
Navrhuje se, aby napt bylo nezbytn teba mt za to, e pjmen

poppad uvdn na druhm mst je pjmen pipojovan. Je dleit
uvdomit si, e bude-li se po ppadnm rozvodu manelstv rozveden manel
vracet ke svmu pjmen, bude se vracet k t jeho podob, kterou nahradil
pjmenm manelskm.
Otzka pjmen prvnho a pipojovanho se poslze ukazuje tak v

souvislosti s osvojenm.
Dohodu o rozdlnm pjmen mohou manel kdykoli zmnit a dohodnout

se na spolenm pjmen jednoho z nich ve smyslu ustanoven 660 psmena a).
Pokud by se ji narodilo spolen dt, kter by neslo pjmen toho z manel,
kter se rozhodl zmnit pjmen na pjmen manela, dojde ze zkona i ke
zmn pjmen tohoto dtte.
I. Obecn
Prvn prava zkona o rodin ( 8 odst. 1) se zachovv s nepatrn

obmnnou, resp. zpesujc formulac. (Jako v celm zdejm obanskm
zkonku, i zde je povinnost vyjdena oznamovacm zpsobem slovesa.)
Jmno a pjmen lovka je ureno pi narozen, pop. jak jen to je mon

(srov. mluvu o PD, zkon o matrikch). Je to jeden z prvk identifikujcch
lovka, nle tedy k jeho osobnmu statusu.
Pi uzaven manelstv, dal statusov pleitosti vedle narozen, je

mon pjmen lovka zmnit. Jinak je mon zmnit pjmen jen v souvislosti s
osvojenm (dalm statusovm zazenm), anebo pak ednm postupem
zkonem stanovenm.
II. Pjmen spolen
Na prvnm mst je zmnn u ns nejastji pouvan zpsob manelskho

pjmen: pjmen spolen. Je nezbytn, aby manel zvolili jedno ze svch
pjmen, eny nebo mue, jin pjmen nepichz v vahu. Pej-li si manel
pece jen mt v manelstv zcela nov pjmen, je nutn, aby jeden ze snoubenc
ped uzavenm manelstv zmnil rozhodnutm matrinho adu sv pjmen a
toto nov pjmen pak manel prohlsili za spolen.
Nen vyloueno, e ten manel, jeho pjmen bude zvoleno za spolen,

m pjmen sloen ze dvou pjmen, a u jako pipojovan, nebo jako zdvojen
pjmen.
Ciz prvn pravy satenho jmna jsou nejrznj. Je dokonce mon,

e manelka obligatorn pijm nejen pjmen, ale i jmno manela.
Pro enu zsadn plat, e jej pjmen m pechlenou podobu muskho

pjmen (toti podle pravidel esk mluvnice, 69 odst. 1 zk. o matrikch). Z
tohoto pravidla existuj vjimky ( 69 odst. 2 zk. o matrikch).
III. Pjmen rzn
Snoubenci si mohou sv dosavadn pjmen ponechat. Je nerozhodn, e

oba maj pjmen sloen ze dvou slov, obdobn plat o pjmen eny (ve II. 2 a
4).
IV. Pipojen vlastnho pjmen ke spolenmu pjmen
Krom spolenho pjmen a ponechn si dosavadnch pjmen je rovn

dna monost kombinovat tato een. Manel zsadn zvol jedno ze svch
pjmen za pjmen spolen, ale ten z nich, kter by svho pjmen takto
pozbyl, bude si za pjmen spolen pipojovat sv pjmen dosavadn.
Dleit je, e obansk zkonk zeteln stanov, e druh pjmen je

pjmenm pipojovanm, a takto vdy druhm pjmenm v poad (srov. k tomu
662).
Prohlen o pipojovn se vyluuje pro specifickou situaci 662 odst. 2.
Vzhledem k monosti vyut pro enu musk tvar pjmen me dojt k

situaci, e ena napt ponese spolen pjmen v muskm tvaru a sv
dosavadn pechlen pjmen, ledae jej pjmen ji musk tvar mlo (co bylo
mon zajistit rozhodnutm matrinho adu ji ped satkem).
Dosavadn pjmen je nutno chpat jako vraz, kter nen mon vyloit
extenzivn. Proto nen mon, aby pi uzaven manelstv snoubenci zvolili
spolen pjmen a ena podala o svolen uvat sv dosavadn pjmen bez

pechlen, pestoe 69 odst. 2 zk. o matrikch by umooval zmnu i pro
dosavadn pjmen manelino.
661, 662, 759
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD, - o souhlasu k manelstv,
zk. o matrikch
Z literatury:
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
Knapp: Jmno manel a dt. Pk, 1960, . 4.
661
(Prohlen o pjmen dt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rzn pjmen snoubenc a pjmen jejich spolench dt (3 a 6)
III. Pozdj zmna v ppad volby rznch pjmen (7, 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 660
I. Obecn
Rovn toto ustanoven, obdobn jako 660, se tk prohlen o pjmen.
Ve zdejm paragrafu dolo ke spojen dvou spolu jevov nesouvisejcch

pravidel, spojench ovem 660 psm. c). V prvnm odstavci jde o repliku 8
odst. 2 zk. o rodin, druh odstavec obsahuje nov pravidlo.
II. Rzn pjmen snoubenc a pjmen jejich spolench dt
Vechny spolen dti mue a eny by zsadn mly mt stejn pjmen

(srov. 860 a nsl.). Toto pravidlo nejednou neplat: zle na okolnostech, zda,
pop. kdy rodie spolench dt uzavou manelstv, pop. jak prohlen pi
tto pleitosti uin.
Zkladnm pravidlem je zdej prvn odstavec, podle kterho prohlen o

ponechn si dosavadnch pjmen snoubenc pro dobu po uzaven manelstv
vyaduje dal prohlen (kter v ppad prohlen o spolenm pjmen nen
potebn), toti prohlen o pjmen spolench dt. Snoubenci musej prohlsit
jedno ze svch pjmen za pjmen svch dt. Je lhostejn, kter z nich zvol, a
zsadn plat, e toto pjmen bude prohleno v muskm i enskm tvaru.
Za tohoto stavu nen vyloueno, aby pro dti bylo zvoleno pjmen sloen
ze dvou slov. Je ale vyloueno, aby jako spolen pjmen bylo zvoleno pjmen
tet, tj. jin, ne jeho jsou snoubenci nositeli.
Vzhledem k tomu, e 69 odst. 3 zk. o matrikch je teba mt za kogentn,

resp. vechna ustanoven zkona o matrikch je teba mt za kogentn, a tud
jejich extenzivn vklad nepichz v vahu, nen mon pi uzaven manelstv
prohlsit v situaci zde een, e pjmen dt enskho pohlav nebude

pechylovno. Ppadnou zmnu v tomto smru lze provst a pi narozen
dotynho dtte.
III. Pozdj zmna v ppad volby rznch pjmen
V ppad, e manel pi satenm obadu prohlsili, e si ponechvaj

kad sv dosavadn pjmen, nic nebrn tomu - a v tomto ohledu dochz ke
zmn dosavadnho prvnho stavu vslovnm ustanovenm obanskho
zkonku (a pedpokld to adekvtn prvn odezvu v zkon o matrikch) -, aby
manel kdykoli pozdji (za trvn manelstv) prohlsili, e jedno z jejich pjmen
bude nadle jejich pjmenm spolenm.
Otzku zpoplatnn takovho prohlen lze a priori zodpovdt zporn,

nebo nejde o to, e by manel o nco dali sprvn orgn a ten by rozhodoval.
Jde o prohlen vi sprvnmu orgnu.
660, 662, 860 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
662
(Pjmen pipojovan)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Podek pipojovn pjmen (2 a 4)
III. Pravidlo vyluujc pipojovn pjmen (5, 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 660
I. Obecn
Obdobn ustanoven v zkon o rodin nalzt nelze. Dvodem zakotven

tchto pravidel byly nkter nejasnosti, kter v souvislosti s pipojovnm
pjmen vznikaly a kter bylo teba eit vslovnm ustanovenm (pouhm
vkladem statusov pravidla dovodit nelze).
II. Podek pipojovn pjmen
Prvn odstavec dv pipojovn pjmen urit d, kter prv tato

statusov zleitost vyaduje.
M-li toti dojt na zklad prohlen snoubenc pi satenm obadu k

pipojovn dosavadnho pjmen jednoho z manel, a tento manel ji m
pjmen sloen ze dvou slov, je mon zvolit pro pipojen jen jedno z nich, a to
pjmen, kter je uvedeno na prvnm mst. Zpravidla to bude to pjmen, kter
bylo spolenm pjmenm v pedchozm manelstv dnenho snoubence, anebo
to bude pjmen, kter bylo takto zaloeno pi satenm obadu rodi
snoubence.
Zaveden tohoto du vede rozveden manele k tomu, aby v ppad, e

nesli takov dvojslovn pjmen, uspodali sv pomry, pokud jde o pjmen,
dve, ne uzavou nov manelstv ( 759).
III. Pravidlo vyluujc pipojovn pjmen
Odstavec druh omezuje monost pipojovn dosavadnho pjmen

manela, jeho pjmen nebylo zvoleno za spolen (manelsk) pjmen, pro
ppad, kdy se snoubenci rozhodli, e jejich spolenm pjmenm bude to, kter
ji dvojslovn je, tedy takov, kdy k pjmen (zkladnmu) ji bylo jin pjmen
pipojeno, a tuto volbu pi satenm obadu prohlsili.
Nedostatek takovho ustanoven nutn vedl ke znan rozkolsanosti

praxe, kdy volba spojen pjmen byla zcela na vli snoubenc. Volnost v tomto
smru ale nem se svobodou lovka nic spolenho. To ostatn lze dobe vidt
ze srovnn s cizmi prvnmi pravami pjmen manel.
660, 661, 759
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
663
(Msto uskutenn satku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Saten msto obanskho satku (3 a 5)
III. Saten msto crkevnho satku (6)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven zmiuje konkrtn msto, kde m, resp. me bt obansk

satek celebrovn - je to msto, kde dochz ke satkm pravideln (msto
obvykl), anebo i vjimen (kup. nad i pod povrchem zemskm), ale vdy toto
msto uruje ten ad, ped kterm skuten bude saten obad proveden.
Vraz "ur" nem nikterak imperativn podtext, jde jen o to, e sprvn orgn
jinak jednat neum. Vslovn se stanov, e vle snoubenc (zvltn pn, pokud
jde o vhodn msto obadu) m bt pro ad relevantnm zetelem.
Naproti tomu, jde-li o satek crkevn, je teba pi volb satenho msta

vyhovt vnitnm pedpism crkve, resp. nboensk spolenosti.
I. Obecn
Zdej ustanoven ustanovuje o t otzce, kter byla pedmtem 4 odst. 4

a 4a odst. 2 zk. o rodin. Nejde ale o zmnu toliko formulan. Jedn se o
zsadn obsahovou promnu pstupu k een satenho msta.
Nen to ustanoven o mstn ani vcn pslunosti oddvajcho adu, jde o

to, na kterm konkrtnm mst ke satenmu obadu dojde.
II. Saten msto obanskho satku
Zsadn m ke satenmu obadu dojt v mst, kter je k takovm

obadm pslunm orgnem veejn moci ureno. Takto jde o obadn s anebo
njak jin msto, kter se nachz v obvodu dotynho orgnu a kter dotyn
orgn k takto slavnostnm pleitostem vyuv.
irok dikce odstavce prvnho ale dovoluje, aby satenm mstem bylo
kterkoli msto, kter ur oddvajc veejn orgn. Pi takovm uren je povinen
pihlet i pihldnout (srov. vraz "pihl") k vli snoubenc, kterou vi orgnu
projevili.
Ustanoven je teba rozumt tak, e projev-li snoubenci vli, pokud jde o

urit saten msto, m jim oddvajc veejn orgn vyhovt, nicmn je to
prv tento orgn, kdo o vci rozhodne tak kajc s konenou platnost. Shled-li
tedy, e snoubenci si pej bt oddni na mst krajn nevhodnm pro takov
obad, vyzve je oddvajc ad, aby svou volbu znovu zvili, a teprve neuin-li
tak, ur msto sm.
III. Saten msto crkevnho satku
V ppad crkevnho satku je volba ponechna na celebrujc oprvnn

crkvi. Je tedy jen jej vc, do jak mry vyhov zvltn vli snoubenc. Lze ale
konstatovat, e u crkevnch satk bv pravidlem, e se oddvajc se
snoubenci dohodne.
656 a 658
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
zk. o matrikch,
Codex Iuris Canonici
Z literatury:
viz u 658
664
(dost o proveden obadu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. dost o proveden satenho obadu (4 a 7)
III. Osvden - prokzn saten zpsobilosti (8 a 12)
IV. Prominut povinnosti osvdit satenou zpsobilost (13 a 16)
Z dvodov zprvy:
Z formulace, e snoubenci podaj pslun ad o proveden satenho

obadu, nelze dovodit, e podvaj dost, kterou se zahajuje sprvn zen
(nvrh tak vrazu "dost" nepouv); jde vak o to, e mus bt ureny
alespo doba a msto satenho obadu uritch osob, co bez podn
snoubenc uinit nelze. Pslunm adem se rozum ten ad, kter m provst
saten obad. Zrove snoubenci pedlo pslunmu adu potebn
doklady. Bli pedpisy k tomuto ustanoven obsahuje zkon . 301/2000 Sb., o
matrikch, jmnu a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve znn
pozdjch pedpis, dle jen "matrin zkon". V rovni volnho uven (jde o
posouzen mry obtnosti pekonn ppadn pekky) je monost prominout
pedloen nkterch stanovench doklad. O tchto otzkch rovn ustanovuje
zvltn, tj. matrin zkon.
I. Obecn
Kadmu satku, obanskmu i civilnmu, pedchz urit edn postup

pslunho orgnu veejn moci, jeho clem je osvdit totonost snoubenc a
zjistit, zda jsou prvn zpsobil manelstv uzavt. Poteba takovho zen
pedchzejcho samotnmu satenmu obadu je samozejm. Nutnost zjistit
zpsobilost se zvyuje u satk s cizincem a mezi cizinci.
Otzka, kter subjekt je pslun zpsobilost snoubenc posoudit, bv

eena v zvislosti pedevm na een otzky obligatornosti t i on saten
formy, resp. na jej fakultativnosti, a rovn na tom, jak crkve (i nboensk
spolenosti) jsou oprvnny satky celebrovat.
V roce 1998 (zk. . 91/1998 Sb.) byla povinnost podstoupit pedsatkov

zen ped pslunm orgnem veejn moci vztaena na vechny snoubence
(kdy po r. 1991 dochzelo tu a tam k jistm pochybenm, kter mohou bt
snadno prv v pedsatkovm zen ped orgnem sttu eliminovna).
II. dost o proveden satenho obadu
Kad, kdo hodl vstoupit do manelstv, bez ohledu na to, zda hodl
uzavt satek obansk nebo crkevn, je povinen podat o proveden
satenho obadu. dost se pedkld pslunmu orgnu veejn moci.
Pslunm orgnem veejn moci je ten orgn (v jeho psobnosti je

pravomoc oddvat), v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno (srov.
tak 13 zk. o matrikch a tak zkon . 91/2012 Sb., o mezinrodnm prvu
soukromm). Tmto orgnem je mstn pslun matrin ad.
V dosti je teba uvst rozhodn skutenosti tkajc se osob snoubenc,

jejich saten zpsobilosti, jako i to, jak satek hodlaj uzavt.
Vzhledem k tomu, e jde o dost o proveden satenho obadu, je teba

v ppad, e je uvaovn satek obansk, dohodnout tak otzku msta a asu
konn satenho obadu.
III. Osvden - prokzn saten zpsobilosti
Skutenosti v dosti uveden je teba doloit stanovenmi doklady. Vet

tchto doklad stanov zkon o matrikch ( 32 a 37). K prominut srov. dle.
Mezi skutenostmi, kter snoubenci v dosti uvdj a kter zrove

musej dosvdit, jsou i takov, z nich se dovod, e v danm ppad neexistuj
pekky manelstv ( 665, 672 a nsl., 32 a 37 zk. o matrikch).
Smyslem a clem tvrzen a prokzn tvrzenho je osvden, resp.

prokzn saten zpsobilosti, splnn zkladnch poadavk stanovench
zkonem pro uzaven manelstv ( 666 odst. 1).
V ppad, e m dojt k obanskmu satku, matrin ad nevydv

dn rozhodnut, pedoddavkov zen skon de facto i de iure satenm
obadem. Naproti tomu, m-li nsledovat satek crkevn, vyd matrin orgn
pot, co shled, e snoubenci spluj vechny poadavky stanoven zkonem pro
uzaven manelstv (pedevm e tu nejsou dn impedimenta matrimonii),
osvden o zpsobilosti uzavt manelstv (osvden o saten zpsobilosti),
m ukon pedoddavkov zen.
Osvden poslze snoubenci pedlo tomu oddvajcmu, kter m

celebrovat crkevn satek. Osvden je conditio sine qua non vzniku manelstv,
je-li celebrovn crkevn satek ( 666, 677).
IV. Prominut povinnosti osvdit satenou zpsobilost
Orgn veejn moci me - je to vc jeho uven - prominout pedloen

doklad stanovench v zkon o matrikch (srov. ve). Me tak uinit jen
tehdy, je-li opaten doklad spojeno s tko pekonatelnou pekkou.
Rozhodnut o prominut stanovench doklad se d sprvnm dem.
Z ustanoven zkona o matrikch (srov. ve) lze dovodit, e doklady,

jejich pedloen me matrin orgn prominout, jsou doklady osvdujc
satenou zpsobilost. Nepat vak mezi n doklad osvdujc totonost
snoubence. Nen mon dovodit, e ustanoven obanskho zkonku by bylo
mon vykldat odlinm zpsobem. Na nedostatek prokzn totonosti
snoubence by bylo nutn vzthnout sankci 677.
Ustanoven o monosti prominout pedloen stanovench doklad se ale

vztahuje i na ty doklady, kter osvduj zpsobilost cizince uzavt manelstv v
esk republice.
665 a 667, 672 a nsl., 677
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
obecn zzen,
z. m. p. s.
Z literatury:
Kuera: K dokladu o prvn zpsobilosti cizince k uzaven manelstv. In
Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm, 2009.
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
665
(Tzv. vedlej prohlen)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Prohlen pedchzejc satenmu projevu vle (4)
Z dvodov zprvy:
V navrenm ustanoven je uvedeno to, co u ns - ji tradin - zastupuje

jak ohlky, tak zdravotn prohldky, resp. deliberan lhtu, toti povinnost
snoubenc uvst, e jim nejsou znmy pekky manelstv, a naopak e jim je
znm zdravotn stav (druhho z nich) a e zvili uspodn budoucch
majetkovch pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven manelstv.
Tuto povinnost maj snoubenci splnit dve, ne dojde ke satenmu projevu
vle, toti k projevu vle o vstupu do manelstv. Proto se tak napt nebude
mluvit o prohlench, ani o projevech vle. Takov tvrzen tak nem prvn
nsledky.
I. Obecn
Obsah ustanoven replikuje 6 odst. 1 zk. o rodin. Ne vak docela a tak

nejde jen o formulan zmnu.
Rozhodnou novotou je, e se vslovn stanov povinnost snoubenc uinit

tzv. vedlej prohlen pedtm, ne uin saten projev vle.
Citovan ustanoven zkona o rodin se shoduje se zdejm ustanovenm,

pokud jde o vraz "prohlen". Na tom nic nemn skutenost, e zmnn
vedlej prohlen v psemn form jsou soust dosti o proveden satenho
obadu, take je pak mon, aby prohlen nebylo pi obadu proneno
snoubenci, ale aby oddvajc, pop. matrik konstatoval takov prohlen ped
vlastnm satenm obadem (pedtm ne oddvajc zane snoubencm
pokldat rozhodn otzky).
II. Prohlen pedchzejc satenmu projevu vle
Obansk zkonk se obsahov nijak neodchyluje od cit. ustanoven zkona

o rodin. Poaduje se, aby snoubenci prohlsili, e jim nejsou znmy pekky,
kter by jim brnily uzavt manelstv, e navzjem znaj svj zdravotn stav a e
zvili hmotn otzky svho budoucho souit. Je ovem teba konstatovat, e
nedostatek tchto prohlen, anebo jejich nepravdivost, nem na existenci, ale
ani na platnost manelstv dn negativn vliv.
a) Prohlen snoubenc o tom, e jim nejsou znmy pekky, kter by brnily
uzavt manelstv, se zd bt do jist mry zbyten (ostatn, kv se, e toto
prohlen m nahradit tradin ohlky), nebo to, e tu dn zkonn
impedimenta nejsou, prokazovali snoubenci ji stanovenmi doklady (srov.
664). Ne ale ve vech ppadech lze pedloit dostaten dkaz neexistence
pekky u jen z prostho logickho dvodu, e negativn dkaz je obtn, ba
nemon, a k hledanmu zjitn je teba dospt nepmo. Je tud ponechno na
poctivosti snoubenc, zda jejich prohlen bude pravdiv nebo nepravdiv (srov.
nap. uzaven manelstv v cizin s falenmi doklady).
b) Prohlen o vzjemn znalosti zdravotnho stavu m pedevm preventivn

charakter pro samotn snoubence. Nen vjimen, e prv nedostatek znalost
o prav povaze zdravotnho stavu snoubence se stane vznamnou okolnost v
rozvodovm zen (vn choroba, ddin zaten, znm neplodnost atp.
vedouc k rozvratu souit manel).
c) Prohlen snoubenc o tom, e oba zvili uspodn budoucch majetkovch

pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven manelstv, nen v naem
prvnm du dlouho (srov. zkon . 91/1998 Sb.) a nutno ct, e ve svtovm
srovnn je blou vrnou. Mnno jist dobe - jako posledn monost zvit
nadchzejc situaci -, mj se zakotven tohoto prohlen inkem u naprost
vtiny snoubenc. Toto prohlen je bohuel pojmno stejn formln jako
vechna prohlen ostatn (zejmna o zdravotnm stavu), ba snad i jako "nutn
zlo".
656, 658, 664, 672 a 676
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
666
(Dal nleitosti crkevnho satku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Osvden o saten zpsobilosti (2 a 5)
III. Zvltn povinnost oddvajcho po satku (6, 7)
Z dvodov zprvy:
V tomto navrhovanm ustanoven se stanov zvltn podmnky pro

uzaven crkevnho satku. Na prvnm mst se uvd, e matrin ad v obvodu,
v nm m bt uzaven crkevn satek, m vydat osvden o tom, e snoubenci
splnili vechny poadavky zkona pro uzaven manelstv. Tmito poadavky
zkona se rozum v podstat to, e manelstv in concreto nebrn impedimenta
matrimonii. Toto osvden musej snoubenci pedloit oddvajcmu dve, ne
pistoup ke satenmu obadu. V tuto chvli nesm bt dotyn prohlen star
ne est msc.
Dle se pak uvd, e oddvajc je povinen doruit protokol o uzaven

manelstv s uvedenm vech rozhodnch skutenost do t pracovnch dn
pslunmu matrinmu adu, tj. zase matrinmu adu, v jeho obvodu bylo
manelstv uzaveno.
I. Obecn
Zdej ustanoven se tk vhradn crkevnho satku. Obsahov odpovd

4b odst. 2 a 3 zk. o rodin. V podstat jde o pravu dal nleitosti, resp.
podmnky, kterou je teba splnit, aby pi crkevnm obadu vzniklo manelstv.
II. Osvden o saten zpsobilosti
Podle 664 je teba, aby orgn veejn moci, kter provd pedoddavkov
zen, uzavel toto zen, m-li dojt k crkevnmu satku, vydnm osvden o
saten zpsobilosti. Pokud jde o obsah tohoto osvden, srov. koment k
644.
Mezi dnem, kdy osvden (jako sprvn rozhodnut) nabylo prvn moci, a
dnem satenho obadu nesm uplynout doba del ne est msc. Po uplynut
esti msc ztrc osvden prvn vznam (prvn inky).
Toto osvden musej snoubenci pedloit oddvajcmu pedtm, ne ten

pistoup ke satenmu obadu.
Teorie dosud jednoznan nevyeila otzku, zda ke vzniku manelstv

postauje existence osvden, anebo zda je teba, aby osvden bylo
pedloeno oddvajcmu. Vzhledem k dikci "mus snoubenci nejprve pedloit"
lze dovodit, e nepedloen je pouze formlnm, procedurlnm nedostatkem, e
ale pro existenci manelstv nem vznam.
III. Zvltn povinnost oddvajcho po satku
Pot, co dolo k crkevnmu satku, m oddvajc podle druhho odstavce

zvltn povinnost (formulovanou shodn s prve cit. ustanovenm zkona o
rodin.), toti do t dn od obadu doruit matrinmu adu protokol o uzaven
manelstv. Protokol mus splovat nleitosti stanoven v 20 odst. 1 a 40,

33 a 38 zk. o matrikch a 21 odst. 2 vyhlky 207/2001.
Dotyn protokol je teba doruit tomu matrinmu adu, v jeho sprvnm

obvodu bylo manelstv uzaveno.
658, 664, 667
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 664
667
(Satek v pmm ohroen ivota snoubence)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Satek na zem esk republiky (5, 6)
III. Satek mimo zem esk republiky (7 a 9)
Z dvodov zprvy:
Je obvykl uvaovat, a tedy tak upravit situace, kdy je ivot lovka pmo
ohroen, a peje si - spolu se svm partnerem - aby s nm byl jet ped svou
ppadnou smrt oddn. Nelze vylouit ani situace, kdy takto ohroeni jsou oba
snoubenci. Tady se pak zpravidla poskytuj urit zkonn dispenze, kter vznik
manelstv usnadn. Tyto prvn stupky se tkaj jak pravidel o mstn pslunosti
celebrujcho orgnu, tak pravidel o dosti a dokladech, kter se jinak poaduj,
nikoli vak pravidel o "prohlen", kter nahrazuje ohlky (nebo jinak by
pravidla o satenm obadu byla v neomluvitelnm rozporu s ustanovenmi
mluvy o souhlasu k manelstv (viz ve), je poaduje pedchoz zveejnn
uvaovanho satku). Nadto je ve zcela vjimen situaci nkterm osobm
civilnm i vojenskm svena zcela vjimen pravomoc (srov. t zkon o
nmon plavb . 61/2000 Sb. a provdc vyhlku . 25/2001 Sb. a vyhlku .
149/2001 Sb.).
I. Obecn
Satek v ohroen ivota (matrimonium in extremis temporibus, jindy tak

matrimonium in articulo mortis) je prastar klasick prvn zazen, kter
tradin existuje podobn jako benevolence zvti v ohroen ivota (a v
podobnch situacch).
Zdej ustanoven v zsadnm obryse parafrzuje 4 odst. 5, 4a odst. 3 a

7 zk. o rodin.
Takov satek se vyznauje vemi monmi levami, a to jak pokud jde o

orgn, kter me saten projev vle pijmout, pop. poadavek ptomnosti
matrike, msto obadu, tak pokud jde o doklady, kter je teba pedloit. V
neposledn ad v ppad, je-li v takov situaci uzavrn crkevn satek (a budi
eeno, e nap. crkev mskokatolick m zde znan minimalizovan poadavky
na osobu oddvajcho), nen vjimen teba pedloit jinak potebn osvden
o saten zpsobilosti. Je tomu tak proto, e jinak by crkevn satek in extremis
vbec nepichzel v vahu.
Bude zejm toliko - krom orgnu v patin psobnosti (orgnu veejn

moci) a satenho projevu vle - zapoteb pouze prohlsit nepovdom o
impedimentech a prokzn totonosti snoubence (a to jist netoliko stanovenm
zpsobem, ale pop. jen osobou, kter me totonost osvdit).
II. Satek na zem esk republiky
K obanskmu satku in extremis me dojt ped ktermkoli orgnem

veejn moci, do jeho psobnosti uzaven manelstv nle (srov. 658 odst. 1
a koment k nmu). Lze dovodit, e nutn nemus jt ani o mstn pslun
orgn veejn moci, ale ani o orgn veejn moci, kter vede matriky. Takovm
orgnem tedy me bt kad obecn ad. Rovn msto konn satenho
obadu je zcela irelevantn, dn orgn o tom nerozhoduje, k obadu dojde tam,
kde je to mon anebo kde je to teba.
Pro crkevn satek in extremis plat obdobn tot: podmnkou je ovem

to, aby se jednalo o crkev oprvnnou podle eskho prva ( 657 odst. 2), a
pop. oprvnnou podle crkevnch pedpis (pokud takov vbec existuj).
III. Satek mimo zem esk republiky
Mimo zem esk republiky ovem pravomoc naich orgn veejn moci
nesah. Pesto je mon, aby v ohroen ivota n oban vjimen ped nam
obanem, resp. obanem eskou republikou povenm, uzavel manelstv.
Okruh osob zpsobilch oddvat je obdobn tradinmu uren, je ale

rozen s ohledem na spoleensk vvoj. Nicmn, ve srovnn s 7 odst. 2 zk.
o rodin, byl rozen okruh snoubenc, kte mohou bt dle uvedenmi osobami
oddni. Saten obad me provst:
a) velitel nmonho plavidla plujcho pod sttn vlajkou esk republiky, a to bez
ohledu na to, zda snoubenci jsou anebo nejsou naimi sttnmi obany,
b) velitel letadla zapsanho v leteckm rejstku esk republiky, a to bez ohledu

na to, zda snoubenci jsou anebo nejsou naimi sttnmi obany,
c) velitel vojensk jednotky esk republiky v zahrani, ale to jen za

pedpokladu, e alespo jeden ze snoubenc je sttnm obanem esk
republiky.
Protokol o uzaven manelstv se ve zdejm ppad postupuje zvltn

matrice veden pro tyto ppady adem mstsk sti Brno-sted.
656 a 659
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen,
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
668
(Satek mimo zem republiky)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. V podrobnostech (3, 4)
Z dvodov zprvy:
Satek, toti obansk, lze celebrovat v cizin rovn ped diplomatickou

mis nebo konzulrnm adem esk republiky. Krom toho toti n oban me
uzavt manelstv i ped pslunm orgnem cizho sttu. Sta, je-li eskm
obanem alespo jeden ze snoubenc.
I. Obecn
Zsadn se pedpokld, e sttn oban esk republiky, kter bude chtt

bt oddn v zahrani, uzave manelstv ped tamnm orgnem, resp. osobou,
kter m pravomoc oddvat, kter, resp. kter je tak k proveden satenho
obadu pslun, resp. pslun. Sttn oban esk republiky ale m v zahrani
na vybranou - krom mstnho adu nebo crkve me svj saten projev vle
uinit i ped diplomatickou mis nebo konzulrnm adem esk republiky.
Obdobn ustanoven obsahoval 5 zk. o rodin; dolo ovem k rozen
pravomoci i na diplomatick mise.
Poven zstupce diplomatick mise nebo konzulrnho adu je takto

dal osobou, kter krom osob vslovn uvedench v 667 me pijmout
saten projev vle v zahrani. ili jde o dal ppady vedle ppad satku in
extremis. Nelze vak vylouit, e takov satek bude prohlen prv tak ped
na mis, resp. adem. V tomto ohledu maj tyto ady stejn postaven jako
obecn ad na zem esk republiky.
II. V podrobnostech
Oprvnn oddvat maj zastupitelsk mise nebo konzulrn ady v

souladu s l. 5 psm. f) Vdesk mluvy o konzulrnch stycch. Bez tto mluvy
by celebrovn satk nam orgnem v cizin pedstavovalo zsah do suverenity
cizho sttu.
Uzavr-li sttn oban esk republiky satek ped cizm povenm

orgnem (a civilnm, nebo crkevnm), zpravidla mus pedloit vysvden o
prvn zpsobilosti k uzaven manelstv ( 36 zk. o matrikch). Vydv je
zsadn matrin ad msta pobytu naeho obana.
441, 667
Souvisejc pedpisy:
z. m. p. s.,
Vdesk mluva o konzulrnch stycch,
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
669
(Zastoupen pi satku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Zkonn podmnky zastoupen snoubence (4 a 7)
III. Obsah pln moci (8 a 11)
IV. Odvoln pln moci (12, 13)
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven obsahuje pravu tradin monosti uzaven

manelstv zmocnncem, a to ve standardn podob, tj. s omezenm na jedinho
snoubence a s pivolenm vyho adu, a naopak bez omezen, pokud jde o
stejnost pohlav zmocnnce a zmocnitele, kterto poadavek by odporoval
zsad rovnosti pohlav. dajn estetick dvody nemohou tento stejn princip
mezilidskch vztah dan stavnm podkem potlait.
I. Obecn
Zsadn pravidlo stanov, e ten, kdo hodl uzavt manelstv, projevuje

svou satenou vli osobn, a ji tak in ped orgnem sttu, nebo ped
orgnem crkve ( 657).
Obvykle se ji tradin pipout z tohoto pravidla vjimka pro rozlin

zvan dvody.
Rovn 9 zk. o rodin umooval, aby prohlen jednoho ze snoubenc

uinil jeho zstupce. Ustanoven bylo ale navsost legislativn vadn. (Nadto, s
jakmkoli rozporem s cit. ustanovenm byla spojena neexistence manelstv! Sic!)
Pi zachovn podstaty odpovd zdej formulace bnmu zu - pokud ovem
nkter prvn d uzaven manelstv zstupcem vbec pipout.
II. Zkonn podmnky zastoupen snoubence
Vzhledem k tomu, e prvem licencovan zastoupen pi satenm

projevu m bt vyuito opravdu vjimen, je stanoveno nkolik podmnek. Jsou
jimi:
- dleit dvody pro povolen zastoupen (jen) jednoho ze snoubenc,
- dost (obou) snoubenc,
- vi krajskmu adu,
- v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno,
- kladn rozhodnut krajskho adu,
- pln moc, kter licencovan zastoupen osvd, mus obsahovat dal

nleitosti.
Zastoupen pi satenm projevu je mon jen tehdy, jsou-li pro to

"dleit dvody". Mezi takov dvody se obvykle ad neptomnost snoubence v
mst satenho obadu. Samozejm neme jt o neptomnost jakoukoli, ale
takovou, kter je dlouhodobj, a navc, kdy je obtn vrtit se z msta pobytu v
potebnm ase na msto obadu. Takovm dvodem jist neme bt nemoc
snoubence, kter by vyluovala prohlsit satenou vli, protoe v takovm
ppad by snoubenec nejsp nebyl schopen projevit svou vli, ani pokud jde o
dost o povolen uzavt manelstv prostednictvm zstupce. Jin nemoc ale asi
pedstaviteln je, nap. tk-li se nezpsobilost snoubence pouze jeho tla a ten
zrove si nepeje, a ji z jakhokoli dvodu, aby ke satenmu obadu dolo
prv v ptomnosti takto tlesn postienho lovka.
Co je obsahem dosti, je patrn z textu zdejho ustanoven. Soust

dosti je tak pln moc pro zstupce opravujc jej pronst saten projev, k
tomu srov. dle.
dost je adresovna krajskmu adu, pop. Magistrtu hlavnho msta

Prahy. Mstn pslunm je ten ad, v jeho obvodu m dojt ke satenmu
obadu.
III. Obsah pln moci
O obsahu pln moci ustanovuje odstavec druh. Pln moc zsadn mus
mt nleitosti vyadovan obecn pro plnou moc, ale zvl zde musej bt
uvedeny pedevm daje osvdujc totonost snoubenc a zmocnnce, a to
takovm zpsobem, aby rozhodujc krajsk ad nepochybn seznal, o jak
osoby se jedn. Musej zde bt i dal rozhodn skutenosti tkajc se snoubence
a zmocnnc, jsou-li takov. Mezi n pat prv ty skutenosti, z nich krajsk
ad dovod, zda dvody pro satek v zastoupen jsou skuten dleit.
Pmo v pln moci mus bt rovn obsaen vsledek dohody snoubenc o

jejich pjmen po uzaven manelstv, nebo to jako statusovou otzku nelze
ponechat na projevu vle zmocnnce.
Dle mus bt v pln moci uveden obsah prohlen, kter jinak snoubenci
in pi satenm obadu a kter jsou stanovena v 665 (srov. koment k
tomuto ustanoven).
Na plnou moc zkon klade i formln poadavky. Pln moc mus mt

listinnou, tj. psemnou formu, a podpis na n mus bt oven. S ohledem na
nedostatek jin pomcky je teba dovodit, e se rozum podpisy vech t
zastnnch osob, tedy obou snoubenc a zmocnnce (i kdy to, na em je
teba bezvhradn trvat, je toliko podpis zmocujcho snoubence, ostatn
pivolen by mla bt dostaten patrna tak ze dosti adresovan krajskmu
adu).
IV. Odvoln pln moci
Stejn jako kad jin pln moc, me bt i pln moc ke satenmu

projevu odvolna. Odstavec tet ustanovuje zvl o tom, jak je to s inky
takovho odvoln. Odvoln je toti zapoteb doruit nejen zmocnnci, ale
pedevm druhmu snoubenci, a to nejpozdji pedtm, ne sm uin svj
saten projev vle. V tomto ohledu tedy nen rozhodn, e teba zmocnnec u
vli prohlsil: dleit je jen to, zda ji jet neprohlsil druh snoubenec, zda tedy
jet manelstv uzaveno nebylo. Pokud by se adrest dozvdl o odvoln pln
moci pozdji, nebylo by mon vznikl manelstv napravit jinak ne rozvodem.
Pln moc me stejn jako zastoupen zaniknout i jinm zpsobem, avak

je teba vdy uvaovat s ohledem na pedmtnou statusovou zleitost a podle
toho postupovat (smrt snoubence atd.)
656 a 658, 665
Souvisejc pedpisy:
obecn zzen
Z literatury:
viz u 658
670
(Vztah obanskho a crkevnho satku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pedchoz uzaven obanskho satku (3, 4)
III. Pedchoz uzaven crkevnho satku (5, 6)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se zachovat souasnou prvn pravu.
I. Obecn
Ve vech zemch, kde existuje fakultativn crkevn satek, pop. obligatorn

satek civiln, dochz asto k situacm, e si snoubenci pej dvoj obad. Je
pitom pedstaviteln oboj poad, zle prv na een prve uvedenho.
Zdej ustanoven je u ns tak kajc tradin, protoe v dob zaveden

obligatornho civilnho satku bylo teba eit otzku vznamu satku crkevnho.
Pod oznaenm "nboensk satkov obady" byl crkevn satek vylouen z

monosti zaloit statusov svazek (v letech 1950 a 1990). Pot, co byl zakotven
fakultativn obad, bylo teba vyeit otzku vzjemnho vztahu civilnho a
crkevnho obadu. Dnen ustanoven doslova opakuje 10 zk. o rodin.
II. Pedchoz uzaven obanskho satku
Je-li uzaven obansk satek, je vce ne samozejm, e druh statusov

obad, eknme "potvrzujc" manelstv dotynho mue a eny, neme mt
prvn vznam. Zkon proto v takovm ppad sprvn pouv vrazu
"nboensk obady".
Takov situace nejednou nastv nejen pro vru jen jednoho ze snoubenc,
a naproti tomu "nekompromisn" ateismus druhho, ale zejmna proto, e u
satk uzavench v cizin, a to bez ohledu na to, zda v t i on form, se
pravideln objevuje pn "uspodat svatbu" tak v esk republice (dvody jsou
obecn znm). Nen bez zajmavosti, e pokud je znmo, crkve, resp.
nboensk spolenosti zsadn celebruj manelstv bez ohledu na skutenost,
e mu a ena jsou ji manely, take rozdlem - krom ink - je jen to, e
oddvajc nevyaduje osvden o saten zpsobilosti a protokol o "uzaven
manelstv" nepostupuje matrinmu adu. (Zpravidla tak ptomn vbec
netu, e v jejich ptomnosti nedochz ke satenmu obadu se statusovmi
dsledky.)
III. Pedchoz uzaven crkevnho satku
Pokud je nejprve uzaveno manelstv crkevn formou, je vylouena

jakkoli podoba, a to ani pro forma, obadu civilnho. V tomto ohledu je dsledn
dbno na skutenost, e manelstv ped crkv bylo uzaveno, a nsledn nen
mon nic "prohlaovat": civiln obady neexistuj.
To plat i v ppad, e manelstv bylo crkevn formou uzaveno v cizin. V

takovm ppad ale asto - s vjimkou ovem nkterch crkv, zejmna crkve
mskokatolick - nic nestoj v cest, aby na naem zem bylo znovu - prvn
vzato pouze jakoby - manelstv celebrovno.
658
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
obecn zzen
Z literatury:
viz u 658
671
Zpsobilost uzavt manelstv
Z dvodov zprvy:
Jedn se o relativn nov ustanoven, standardn v zpadnch zemch. Jeho

smyslem je uinit dal zkonn text srozumitelnjm.
Zavd se pojem "zkonn pekka". Tou se rozum s jistou odchylkou to,

co dve pedstavovala impedimenta matrimonii. Zkonnmi pekkami jsou
nedostatek vku, nedostatek svprvnosti, dve uzaven a dosud trvajc
manelstv, resp. registrovan partnerstv, pbuzenstv, jako i poruenstv,
sven do pe a pstounstv.
Zvady ve satenm projevu vle nejsou zkonnmi pekkami.

Zkonnou pekkou nen ani flagrantn poruen zkonnch ustanoven o
formlnch nleitostech satku.
Vklad:
Ustanoven obsahuje odkaz na ustanoven, kter uvdj (v taxativnm

vtu) zkonn pekky manelstv (impedimenta matrimonii). Impedimenta
(doslova: pekky, zbrany) pedstavuj okolnosti, kter maj zsadn vliv na
bezvadnost manelstv. Existence zakzanho (ili manelstv pekejcho)
stavu pedstavuje dvod pro prohlen manelstv za neplatn. (Zdej
ustanoven zkon o rodin neobsahoval.)
Dvodem pouit vrazu "zpsobilost uzaven manelstv" je jednak snaha

oznait snoubence (jednoho nebo oba), pokud trp takovou pekkou, za
nezpsobil uzavt manelstv, a jinak prvn zpsobil, tj. pln svprvn, jsou
(s drobnou vjimkou, pokud jde o vk nad estnct let), jednak poteba opatit
strun pojmenovn (ostatn v zkoncch obvykl) pro stav, kter je teba
osvdit ve vech ppadech satku, zejmna t satku crkevnho v cizin, co
se dje zvltnm rozhodnutm obecnho (matrinho) adu vydvanho v
listinn form v podob tzv. osvden nebo vysvden.
672 a 676
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 658
Zkonn pekky manelstv
672
(Pekka nedostatku vku)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Nezletil, kter nen pln svprvn (3 a 10)
III. Povolen uzavt manelstv ped nabytm pln svprvnosti (11 a 14)
Z dvodov zprvy:
Vychz se z dosavadnho prvnho stavu s tm, e je pro pt mon

emancipovat osobu, kter dovrila vku estncti let. V souvislosti s monost
piznat plnou svprvnost lovku ped dovrenm osmncti let i z jinch dvod,
ne z dvodu uzaven manelstv reaguje na tuto skutenost zkon i v oblasti
uzavrn satku. Zkonnou pekkou pro uzaven manelstv je tedy nov
nesplnn kumulativn podmnky, a to nezletilosti a zrove nedosaen pln
svprvnosti.
I. Obecn
Jako prvn pekka je uveden nedostatek vku. Oproti pedchoz prvn

prav se obsahov (resp. pokud jde o smysl pekky) nic nemn, formulan
ovem ke zmn dochz.
V historickm pohledu byla tato otzka eena nejrznjmi zpsoby.

Saten vk byl zejmna ve stedovku opravdu nzk, jsou dobe znmy satky
i sedmiletch dt (nejednou ke konzumaci ani nedolo, protoe nkter z
manel zemel). Na druh stran teba Rakousko (19. stolet) stanovilo
satenou hranici (s monost dispenzu) na dovren 24. rok (ledae snoubenec
zskal souhlas rodie, pop. i pivolen soudu, pak bylo hranic 21 let).
II. Nezletil, kter nen pln svprvn
O nezletilch zsadn plat, e pln svprvn nejsou. Manelstv neme

uzavt osoba nezletil, kter nen pln svprvn. Jinak eeno: manelstv
neme uzavt osoba, kter je nezletil, ledae pedtm byla prohlena za
svprvnou nebo se svprvnou stala (roz. uzavenm manelstv).
Zletilosti se nabv dovrenm osmnctho roku vku. Okamikem nabyt

zletilosti se lovk stane pln svprvnm ( 30 odst. 1; srov. tak zde koment
k 856). Pokud nezletil nen pln svprvn, m se za to, e je zpsobil k
takovm prvnm jednnm, kter jsou svou povahou pimen rozumov a voln
vysplosti vkov pbuznch nezletilch ( 31). Saten prohlen je ale prvn
jednn statusov povahy, proto pro n plat kogentn ustanoven (bez
domnnky).
Ped nabytm zletilosti (tj. dovrenm osmnctho roku vku) lze nabt pln
svprvnosti jednak piznnm svprvnosti podle 37, jednak uzavenm
manelstv ( 30 odst. 2). V obou ppadech je nezbytn, aby lovk doshl
alespo estncti let vku ( 30 odst. 2, 37 odst. 2 zdejho ustanoven).
Nezletil star estncti let, jemu nebyla piznna svprvnost (tj. nebyl
emancipovn), neme manelstv uzavt. Je mu zakzno manelstv uzavt.
Pokud by ke satenmu projevu pistoupil a manelstv uzavel pes existujc
zkaz (jde o rozpor se zkonem, piem zkonn ustanoven je kogentn pro
rozpor s veejnm podkem), je (ledae by dve nastala situace zmnn v
odstavci druhm) takov manelstv vadn a soud je me na nvrh kterkoli
osoby, kter proke prvn zjem na takovm prohlen, prohlsit za neplatn
( 680).
Jestlie ale takto vadn manelstv zanikne, anebo mezitm snoubenec,

jemu se nedostvala lta, potebn vk (osmnct let) dovr, k prohlen
manelstv za neplatn ji dojt neme ( 682). Tuto npravu oznaujeme za
konvalidaci (pop. konvalidaci manelstv).
Manelstv takto vadn nelze prohlsit za neplatn ani v ppad, e bylo

poato dt, kter se narodilo iv ( 683). Bude tedy zapoteb vykat narozen
dtte, pokud by bylo ji dve zahjeno zen o neplatnosti manelstv (dt se
m pak narodit iv). Zdej ustanoven je koncipovno nov, a to ve srovnn s
celou na histori: vdy toti stailo pouze to, e manelka othotn, iv
narozen dt nebylo podmnkou. To samozejm souvis s tm, e m-li soud

kladn rozhodnout o nvrhu na povolen uzavt manelstv, dleitm dvodem
je standardn thotenstv, nikoli snad pozdj narozen ivho dtte! O
sprvnosti onch - pozdji do nvrhu zkonku pidanch slov - lze proto zsadn
pochybovat.
I uzavenm manelstv, kter je vadn, take je lze prohlsit za neplatn,

nabv nezletil svprvnost, nebo 30 odst. 2 dnou vjimku, pokud jde o
nabyt pln svprvnosti uzavenm manelstv, nezn.
Naopak, pokud takto vadn manelstv zanikne nebo bude prohleno za

neplatn (roz. ped dosaenm zletilosti), nabyt svprvnost se neztrc ( 30
odst. 2 vta druh).
III. Povolen uzavt manelstv ped nabytm pln svprvnosti
Ustanoven o saten vkov hranici je kogentn (kryt principem

veejnho podku), z eho vyplv, e benevolence zkonodrce sniujc
hranici pro vstup do manelstv je dna velmi zce, dokonce dvojnsobnm
mantinelem.
Pedevm soud me (v dnm ppad nemus!) povolit nezletilmu

uzavt manelstv jen ve vjimench ppadech. (V pravidlech zkona o rodin
poadovan soulad se spoleenskm elem manelstv byl samozejm
eliminovn.) Bude otzkou praxe, co takovm vjimenm ppadem bude.
Nepochybn nebude toti mon jednu a tut skutenost vyut pro een
otzky vjimenosti a zrove prokzn dleitch dvod (srov. dle). Takto lze
dovodit, e pi prokzn existence dleitch dvod se jedn prv o ten
ppad, kdy soud me ve prospch budoucho manelskho souit (budouc
rodiny) vyut monosti dan zkonem.
Dal podmnkou je existence dvod pro kladn rozhodnut o povolen

uzavt manelstv. Tyto dvody maj bt dleit. Standardn se za takov dvod
povaovalo thotenstv snoubenky. Nen ani nutn pipomnat, e recentn se
tato okolnost prakticky pestv objevovat.
Sic! Posta-li pro povolen uzavt manelstv pouh thotenstv eny

(nikoli narozen ivho dtte), je vazba konvalidace na narozen dtte zcela
zejm nesmysln (jde o flagrantn pochyben nkoho, komu je familiaristika i

pouh logika zcela ciz).
30, 31, 37, 677 a 679, 680 a 686, 858 (viz koment)
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
z. z. . s.
Z judikatury:
(NS Cpj 179/75, Rc 30/1976)
Pod-li nvrh na povolen uzavt manelstv nezletil jet ped dosaenm
vku 16 let, soudy nezletilho navrhovatele ve smyslu ustanoven 5 o. s. . a
13 odst. 1 zk. o rodin pouuj a vedou k tomu, aby nvrh vzal zpt; jinak mus
bt nvrh zamtnut.
Z literatury:
Dvok: Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptiala? Prvn praxe, 1999, .
7.
Haderka: K nkterm otzkm zen a rozhodovn o povolen k uzaven
manelstv nezletilcm. Socialistick sdnictvo, 1978, . 10.
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
673
(Pekka omezen svprvnosti)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Omezen svprvnosti v oblasti manelstv (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
S ohledem na znn zahraninch prvnch prav se navrhuje zmnit

dosavadn prvn pravu se zjednoduenm formulace. Draz bude poloen na
skuten omezen, nikoli na stav, kter jako duevn porucha brn uzaven
manelstv.
I. Obecn
Zkon o rodin pojmal otzku duevn nezpsobilosti (jin ne zpsoben

nedostatkem vku) pro uzaven manelstv jinm zpsobem (a je teba
pipomenout, e mnohem vhodnjm zpsobem), ne tomu bylo do r. 1998.
Duevn nezpsobilost ve vztahu ke satku, resp. manelstv byla rozliovna
podle mry omezen i podle toho, zda ji k zsahu do zpsobilosti soudnm
rozhodnutm dolo, i zda zsah jen hrozil.
Zdej pojet je jednodu: zkonk nezn zbaven, ale jen omezen

svprvnosti. V ppad zdejho ustanoven je ale dleit, o jak omezen se v
danm ppad jedn, zda se toti - krom obvyklch majetkovch otzek vztahuje i na vci osobn, statusov, pop. zda se konkrtn vyslovuje (tak)
prv pro statusovou oblast manelstv (pop. pro jin osobn i statusov
zleitosti lovka).
II. Omezen svprvnosti v oblasti manelstv
Jestlie je svprvnost lovka omezena (i) pro oblast manelstv, lovk

neme manelstv uzavt. V ppad, e v rozhodnut je zcela obecn uvedeno
omezen svprvnosti pro vechna prvn jednn, rozum se, e je zahrnuta - bez
dalho - rovn oblast statusov.
Z obsahu 680 je teba dovodit, e trp-li manelstv prv tmto

nedostatkem, kdy nepichz v vahu apriorn sanace rozhodnutm soudu, je
teba, aby se nkter z manel neplatnosti dovolal. Jde takto o svho druhu
relativn neplatnost manelstv. Svho druhu proto, e pravidla stanoven v
obecn sti zkonku, pop. z tohoto zkonnho textu dovozovan zvry, nelze
v tomto ppad pout.
Manelstv nelze prohlsit za neplatn, pokud bylo uzaveno osobou, jej

svprvnost byla v tto oblasti omezena, jestlie bylo poato dt, kter se
narodilo iv ( 683). Plat zde stejn, co bylo uvedeno v komenti k 672 v
bodu 8.
Zkonodrce opt ponechal nevyeenou otzku momentln psychick

nedostatenosti pi satku a jej ppadn negativn nsledky. Tak jako dve
vyslovujeme nzor, e i v takovm ppad vznikne manelstv vadn, k jeho
prohlen za neplatn me dojt na nvrh nkterho z manel, a to na rozdl
od prvn pravy v zk. . 40/1964 Sb., kter svm eenm podob neplatnosti
zakldala v tomto ppad absolutn neplatnost. I se zetelem k tomu, e zdej
zkonk vdy tento ppad sankcionuje toliko relativn neplatnost, se lze
domnvat, e ve een nen nesprvn.
55 a 60, 665, 680 a 686
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
674
(Pekka jinho statusovho svazku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pekka pedstavovan jinm manelstvm (3, 4)
III. Pekka pedstavovan jinm statusovm svazkem (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
Nvrh vychz z dosavadn prvn pravy s tm, e do budoucna zahrnuje

mezi pekky manelstv t existenci jinho obdobnho svazku, jako je
manelstv nebo registrovan partnerstv, uzavenho v zahrani. Tm je nap.
obansk pakt solidarity (Pacte civile de solidarit, PACS), kter je formou
partnerskho svazku ve Francii a kter mohou uzavt jak osoby stejnho pohlav,
tak i dvojice rznho pohlav, zejmna za elem pravy majetkovch pomr
mezi nimi.
I. Obecn
Kesansko-idovsk tradice, pro evropsk prvo rozhodn, je striktn

monogamn. Monogamie spolu s "nepbuznost" byly vdy zkladnmi zsadami
manelskho prva.
Vedle statusovho svazku manelstv jsou takovmi novodob i svazky

osob stejnho pohlav. Bez ohledu na to, jak jsou pojmenovny, a bez ohledu na
to, v jakm stt k zaloen takovho svazku dolo. Rozhodn je jen to, e takov
svazek m statusovou povahu, tj. e pokud jde o jeho pomr k manelstv, m
stejnou povahu jako jin - trvajc - manelstv.
II. Pekka pedstavovan jinm manelstvm
Pekku manelstv pedstavuje pedevm jin trvajc manelstv.

Pekku tvo i manelstv, kter trp njakou vadou, pro kterou me ppadn
bt prohleno za neplatn. Dokud vadn manelstv za neplatn prohleno
nen, je pekkou vzniku dalho manelstv. Uzaven dalho manelstv nem
na dve uzaven manelstv dn vliv, vadou bude trpt prv jen druh
manelstv v poad. Znikem dve uzavenho manelstv odpadne vada, kterou
"druh manelstv" trplo, take ji nebude mon je prohlsit za neplatn.
Vzhledem k tomu, e manelstv nebylo od potku neplatn (ale prv jen
vadn), nelze mluvit o konvalidaci v obvyklm smyslu: jde o zhojen, odstrann
vady.
Manelstv, kter trp touto vadou, lze prohlsit za neplatn i po jeho

zniku, bez ohledu na to, jakm zpsobem zaniklo ( 685). To je konsekventn
okolnost zsadnho principu monogamnosti statusovch svazk.
III. Pekka pedstavovan jinm statusovm svazkem
Pekku manelstv pedstavuje rovn statusov svazek osob stejnho

pohlav. V tomto ppad plat doslova to, co plat o impedimentu tvoenm jinm
manelstvm. Je teba jen znovu zopakovat, e takov manelstv je sice vadn a
lze je prohlsit za neplatn i bez nvrhu, a to i po jeho zniku, nen vak neplatn.
Vzhledem k tomu, e vraz "registrovan partnerstv" je sice (v

adekvtnch pekladech) nejastjm oznaenm svazku osob stejnho pohlav,
pesto existuj i oznaen jin. Proto obansk zkonk mluv o "obdobnm svazku
uzavenm v zahrani".
Je mon klst otzku (pesto, e v dvodov zprv se o tom nijak

nepochybuje, naopak), do jak mry je statusovm svazkem francouzsk "pakt
solidarity": rozhodn ustanoven Code civil toti uvdj, e ten, kdo pakt
solidarity uzavel, me uzavt manelstv (kdy pedtm m povinnost vcemn

jen informan vi svmu partnerovi).
664, 680 a 686
Souvisejc pedpisy:
tr. zkonk,
z. z. . s.,
zk. o matrikch,
zk. o registr. partnerstv
Z literatury:
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
Zuklnov: Uzaven manelstv. Pk, 1985, . 6.
675
(Pekka pbuzenstv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pedci a potomci (3)
III. Sourozenci (4)
IV. Pomr zaloen osvojenm (5, 6)
V. Nsledn (dodaten) uren otcovstv (7)
VI. Prohlen manelstv za neplatn po zniku manelstv (8)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se zachovat dosavadn prvn pravu. Nicmn, jak pro zdej

ustanoven, tak i pro ustanoven nsledujc se navrhuje neuvdt zejm
zbyten slova "pokud osvojen trv", resp. "pokud poruenstv nebo pstounstv
trv" - plyne to z povahy vci. Pokud jde o zruiteln osvojen, me bt zrueno,
naproti tomu vztah poruence a porunka, jako i vztah osoby, kter bylo dt
sveno do pe, resp. pstouna a svenho dtte, resp. schovance zanik
nabytm pln svprvnosti, poppad zruenm i znikem takovho pomru.
Pokud jde o nezruiteln osvojen, je vjimen mon jeho zruen, prv pro
ppad uzaven manelstv.
Prvn pbuzenstv neru pirozen pbuzenstv do t mry, e by otevralo

monost uzaven manelstv mezi biologicky pbuznmi osobami (v zkonem
stanovenm rozsahu).
I. Obecn
Pekka manelstv pedstavovan uritm blzkm stupnm pbuzenstv

byla spolu s pekkou dalho trvajcho manelstv zkladn dvojic impediment,
kdy prv zmnn pbuzenstv je na rozdl od trvajcho jinho statusovho
svazku nepekroitelnou zbranou. V tomto ohledu dn rozdl mezi prvnmi
pravami bt neme.
Nikoli nae prvn pravy poslednho obdob, tj. po roce 1950, ale ve
vtin ostatnch prvnch prav, tj. zahraninch, je standardem ir okruh
zakzanho pbuzenskho pomru. Nedispenzabiln bv zakzn tet stupe
vedlej linie, dispenzabiln tvrt. Vzhledem k tomu, e toto impedimentum m
sv zklady prodn (biologick, eugenick), nikoli morln nebo nboensk, je
zkaz tetho stupn zsadn otzkou. Ostatn, lkask vda se v tomto ohledu
vyslovuje jednoznan. Nesprvnost eskho een je takto oividn.
II. Pedci a potomci
Je zakzno, aby pedci a potomci spolu uzaveli manelstv. V vahu

pichzej samozejm jen prvo- a druhostupov pbuzn pm linie ( 772, 773).
III. Sourozenci
Ani sourozenci nesmj spolu uzavt manelstv. Co plat o sourozencch,

kte maj spolen oba rodie (plnorod), plat i o tch, kte maj spolenho jen
jednoho (polorod).
IV. Pomr zaloen osvojenm
Zkaz plat i pro osoby, jejich pbuzenstv vzniklo osvojenm.

Nadbytenost tohoto textu je zejm pi pohledu na 771. Pravdou je, e z
pedchoz prvn pravy, resp. prav, zstalo zdej ustanoven zachovno z
"tradice". V zkon o prvu rodinnm se osoby spojen osvojenm toti objevily
jen proto, e podle ustanoven tohoto zkona osvojenm nevznikalo pbuzenstv
tak, jak je tomu dnes.
Stejn jako dve je teba dovozovat, e po zruen osvojen nic nebrn,

aby dvj osvojitel a osvojenec spolu uzaveli manelstv.
V. Nsledn (dodaten) uren otcovstv
Vada manelstv me vzniknout i nsledn, toti v okamiku, kdy

otcovstv k jednomu z manel bude ureno takovm zpsobem, e mezi
manely vznikne zakzan pbuzensk pomr (nap. polorodch sourozenc).
Nen pochyb o tom, e pbuzensk pomr je prvn silnj ne pomr manelsk
(kter nen pbuzenstvm, ale prv jen manelstvm!), manelstv bude tedy
napt trpt vadou, pro kterou me bt za neplatn prohleno. Tato koncepce
nejsp nen teoreticky vadn a otzka dne potku neplatnosti manelstv je tm
samm vyeena: prvn inky uren psob zptn ke dni narozen, take
manelstv se povauje za vadn rovn ab initio.
IV. Prohlen manelstv za neplatn po zniku manelstv
Tak pro tuto pekku plat, e manelstv takovou vadou stien lze
prohlsit za neplatn i po jeho zniku, a to stejn jako za trvn takovho
manelstv i bez nvrhu ( 685).
664, 680 a 686, 771 a 773, 794 a 854
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
676
(Pekka v zvislosti postaven)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Osoby zvisl (3 a 5)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven dopluje rejstk zapovzench satk o vztahy poruenstv a

osoby, do jej pe bylo dt sveno, resp. pstouna a svenho dtte
(schovance) (srov. i dvodovou zprvu k pedchozmu ustanoven).
I. Obecn
Dve neznm ustanoven m vyjdit i podtrhnout zmr zajistit

dostatek svobodn vle pi satenm prohlen. Jinak eeno: manelstv
nemohou uzavt takov osoby, z nich jedna je v postaven vce i mn
zvislm na osob druh.
Toto impedimentum lze ovem uvaovat jen pro velmi krtk ivotn
obdob, a toliko tehdy, nebyl-li nezletil emancipovn ( 37): jde o dobu mezi
estnctm a osmnctm rokem vku zvislho nezletilho. Nabytm zletilosti
prvn pomry, jim je zvisl postaven jejich subjekt vlastn, kon (zanikaj).
II. Osoby zvisl
Osoby, mezi ktermi bylo zaloeno poruenstv nebo pstounstv, jako i

dt a osoba, kter bylo dt sveno do pe ("peujc osoba"), jsou osobami
navzjem zvislmi, mezi nimi je zakzno uzavt manelstv. Nic nebrn tomu,
aby dnm zpsobem, tj. rozhodnutm soudu, byla tato zvislost zruena,
zmnn prvn pomr odstrann, a dotyn osoby mohou spolu bezvadn
uzavt manelstv.
Poruenstv, strun eeno, vznik v okamiku, kdy se dtti nedostv

adekvtn prvn ochrany v podob alespo jednoho rodie, kter je dostaten
svprvn a m rodiovskou odpovdnost ( 928). V okamiku, kdy se dtti tato
ochrana pestane dostvat, stane se (de lege) jeho porunkem OSPOD jako
veejn porunk ( 929). Teprve pot se jak faktickou, tak prvn cestou pistoup
k hledn porunka - fyzick osoby. Tedy teprve po ustanoven porunka - fyzick
osoby a pot, co nezletil dovr estncti let, nastv skutkov situace, pro
kterou zkon stanov zkaz uzaven manelstv.
Nen-li o osobu dtte nleit postarno, je ku prospchu dtte, aby dolo

k vyuit nkterho z institut individuln pe, toti - podle situace, v n se dt
nachz - nkter ze dvou forem individuln nhradn pe, tj. pstounsk pe
nebo sven dtte do pe jin osoby (roz. odlin od rodie nebo pstouna). A
tak v tomto ppad, teprve po ustanoven osoby jako pstouna nebo osoby, do
jej pe se dt svuje, a dle pot, kdy nezletil dovr estncti let, nastv
skutkov situace, pro kterou zkon stanov zkaz uzaven manelstv.
37, 928 a 942, 953 a 970
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Dl 3
Zdnliv manelstv a neplatnost manelstv
Oddl 1
Zdnliv manelstv
677
(Kdy je manelstv zdnliv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Skutenosti rozhodn pro vznik manelstv (5 a 15)
III. Skutenosti rozhodn pro vznik manelstv, kter mlo bt zaloeno

crkevnm satkem (16 a 18)
IV. Prvn uren nedostatk potebnch nezbytnch nleitost (19)
Z dvodov zprvy:
Je nepochybn, e institut zdnlivho manelstv vyaduje nejen novou

prvn pravu, ale veskrze odlin pojet. N dosavadn pstup je ve srovnn s
cizinou naprosto neobvykl, a navc vadn. Vtina stt se vbec o zdnlivosti
(neexistenci) nevyjaduje.
I. Obecn
Ustanoven 677 a 679 jsou vnovna prav zdnlivho manelstv.
Zdnlivm manelstvm (v 17a zk. o rodin se mluvilo o "neexistenci

manelstv") se rozum ne-manelstv, toti manelstv, kter se jen zd, tedy
kter se jen jako manelstv jev. Pouv se tak oznaen matrimonium nonexistens nebo non matrimonium. Teorie tak zn oznaen "putativn" ili
"domnl" manelstv.
Vraz "zdnliv" navozuje, e to jednn, kter se jevilo jako saten

prohlen, bude, stejn jako jin zdnliv prvn jednn (srov. 551 a nsl., srov.
koment k tmto ustanovenm), prvn nim, nebude mt prvn nsledky jako
prvn jednn (tj. nezpsob vznik, zmnu nebo znik prv nebo povinnost).
Na rozdl od 554, kde se stanov, e ke zdnlivmu prvnmu jednn se

nepihl, stanov se v ppad satenho prohlen, resp. manelstv, e pokud
nebudou splnny urit podmnky, resp. nleitosti zkonem stanoven,
manelstv nevznikne. To je konsekventn faktick podob jedn a druh
skutenosti.
II. Skutenosti rozhodn pro vznik manelstv
I kdy nleitost satku je cel ada, a pitom se rozliuj nleitosti osob

(snoubenc), nleitosti satenho projevu vle a nleitosti satenho
procesu (formln nleitosti), a o nich ustanovuj 656 a nsl., jen nkter z nich
jsou takov povahy, e na jejich splnn je k tomu, aby manelstv vzniklo,
existovalo a trvalo, nutn bezvhradn trvat. Jinmi slovy eeno: jsou to takov
nleitosti, bez jejich naplnn by dolo k naruen veejnho podku, nebo
prv k zachovn veejnho podku jsou tyto nleitosti prvem vslovn
stanoveny.
Zcela obecn uren nedostatk, kter jsou sankcionovny zdnlivost, je

konkretizovno stanovenm povahy nleitost, kter mohou bt pop. vadou
negativn doteny. Prvn uvedenmi nleitostmi, na jejich splnn - m-li
vzniknout manelstv - je nutn bezvhradn trvat, jsou ty, kter se tkaj alespo
jedn z osob, kter hodlaj uzavt manelstv. Vslovn se mluv o osobch,
"kter hodlaly uzavt manelstv", nikoli o "snoubencch" proto, e o dn
snoubence v ppad tak zvanho a neprominutelnho pochyben jt ani
nemohlo.
Takov situace nastv pedevm v ppad, kdy manelstv hodlaj uzavt

dv osoby stejnho pohlav, ale tak pjde o ppad, kdy manelstv hodl uzavt
osoba mlad estncti let. V prvnm ppad je teba se opt o obsah 656 odst.
1, ve druhm o obsah 672 odst. 2.
Nelze vylouit, e bude teori, pop. judikaturou potvrzen i nzor, e tak

nedostatek v zastoupen jedn z osob, kter hodlaly uzavt manelstv (nikoli
zvada v pln moci sama o sob), by mohl bt shledn dvodem pro zvr, e
manelstv nevzniklo, e je toti jen zdnliv.
Druh skupina nleitost, kterch se me zdej ustanoven tkat, jsou ty,

kter se stanov pro saten voln projev.
Nedostatek svobody zpsoben uitm nsil nebo vyhroovnm nsil

nelze vzhledem ke zvltnmu 684 za zsadn zvadu vedouc ke zdnlivosti
manelstv povaovat.
To ale neplat o "plnosti" satenho prohlen ( 656 odst. 1). Nleitost

spovajc v plnosti satenho projevu vle se vykld jako danost, pravost a
zejmna vnost.
Pokud jde o to, e saten projev vle je dan a prav, je teba vyjt z
obsahu 659. Saten obad nemus nutn spovat v pokldn otzek
oddvajcm a souhlasnch odpovdch snoubenc. Me probhat i jinm
zpsobem, je-li zejm, ili nejen nepochybn, ale navenek zeteln, neboli zven
pozorovateln, e snoubenci prohlauj svou satenou vli. Pokud ke zejmmu
prohlen saten vle nedolo, nelze mluvit o vzniku manelstv.
Mluvme-li o vn vli, mme na mysli vli skutenou, toti vedenou

opravdovm satenm zmrem, nikoli vl jen sehrt saten obad, aby se
jen uskutenil, ale nedostv se vle manelsky t. Je to vle jen uzavt
manelstv, a zpsobit tak nsledky njak vhodn. Nco umoujc, usnadujc,
zakldajc nepatinou vhodu atp. Simulovan vle k manelstv nen vl k
manelstv, jen se takovou jev. Je to vle k manelstv jen "na oko" i jen "pro
oko", pro ptomnho oddvajcho nebo i matrike, event. pro veejnost. Obad
me probhnout, ke vzniku manelstv ale takto nedojde.
Tet skupinou nleitost v tomto ustanoven zmiovanch jsou nleitosti

satenho obadu. Dv z nich - nezbytn pro crkevn satek - se uvdj
vslovn v odstavci druhm. Takto zbv zmnit jet nleitost obadu,
spovajc v osob oddvajcho a v adu, vi nmu je saten prohlen
inno v ppad satku civilnho.
Pedevm tmto adem je orgn veejn moci podle zvltnho prvnho

pedpisu. Je nezbytn, aby lo o takov orgn, kter je nadn dostatenou
pravomoc oddvat a potebnou psobnost oddvat. Slovy veejnho prva
eeno, mus jt o takov orgn veejn moci, e o vsledku jeho edn innosti
nelze ct, e by to byl paakt. Mme za to, e nen nutn uvdt pklady, protoe
chpn tto situace je standardn, nemnn a akceptovan ji dlouhou dobu.
III. Skutenosti rozhodn pro vznik manelstv, kter mlo bt zaloeno

crkevnm satkem
V ppad crkevnho satku je takovou nezbytnou nleitost pedevm,

aby ke satenmu prohlen dolo ped crkv, je je strun oznaovna za
"oprvnnou". Podle 677 odst. 1 se jedn o crkev nebo nboenskou
spolenost, kter je oprvnna oddvat na zklad zvltnho prvnho pedpisu.
Tm je zkon . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a
nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon. Podle tohoto zkona sm
na naem sttnm zem vykonvat nboensk obady a kony dvacet jedna
crkv a nboenskch spolenost, tzv. registrovanch crkv. Nkter z nich, toti
ty, kterm stt udlil zvltn prvo podle 7 odst. 1 psm. d) cit. zkona, smj
pijmat saten prohlen. Pokud je pak saten prohlen uinno ped
crkv neoprvnnou (tj. takovou, kter nespluje ani jednu nebo aspo jednu z
prve eench podmnek), manelstv nevznikne. Srov. koment k 657.
Druhou nezbytnou podmnkou, kter mus bt splnna, aby na zklad

prohlen vle k manelstv vzniklo manelstv crkevnm satkem, je vydn
osvden o zpsobilosti uzavt manelstv ili osvden o tom, e snoubenci
splnili vechny poadavky zkona pro uzaven manelstv. Toto osvden vyd
matrin ad, v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno. Do dne
crkevnho satenho obadu nesm uplynout doba del ne est msc od
vydn tohoto osvden. Ble k tomu srov. koment k 666. Nebylo-li potebn
osvden vydno (otzka jeho pedkldn je nleitost vzhledem k vydn
sammu druhoadou), manelstv pi crkevnm obadu poslze celebrovanm
nevznikne.
Uveden podmnka (existence "osvden") nemus bt splnna v ppad,

e je ivot aspo jednoho ze snoubenc pmo ohroen. Tato benevolence zkona
je nanejv namst, protoe jedin touto cestou je mon doshnout toho, aby v
pmm ohroen ivota snoubence mohli snoubenci svou satenou vli prohlsit
ped pedstavitelem crkve. Zbaven povinnosti pedloit potebn doklady v
takov situaci nelze toti zcela nepochybn vzthnout i na osvden o saten
zpsobilosti, nebo nejde o doklad, kter m zkon o matrikch na mysli.
IV. Prvn uren nedostatk potebnch nezbytnch nleitost
Vzhledem k tomu, e dikce zkona spojuje negativn prvn nsledek, tj.

ne-vznik manelstv, s neexistenc v ustanoven uvedench nleitost, nen teba,
aby dolo k rozhodnut soudu o neexistenci manelstv ( 678). Proto v ppad,

e k takovmu rozhodnut dojde, m nutn toliko deklaratorn povahu.
551 a nsl., 656, 657, 659, 664, 666, 672, 678, 679, 684
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.,
zk. . 3/2002 Sb., o svobod nboenskho vyznn a postaven crkv a

nboenskch spolenost a o zmn nkterch zkon
Z literatury:
Radvanov, Smolk: "Fingovan manelstv" v eskm prvu - poznmky o
novele cizineckho zkona. In Pocta Zdeku Kuerovi k 80. narozeninm. Acta
Universitatis Carolinae: Iuridica, . 1, 2008, s. 181-193.
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 6.
Krlkov: Prvn aspekty spekulativnch satk s cizinci. PrRo, 2000, . 6.
678
(Uren zdnlivho manelstv)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se, aby soud mohl urit, e manelstv nen, i bez nvrhu.
Vklad:
Obsahem zdejho ustanoven je jednoznan pravidlo stanovc, e uren

pouh zdnlivosti manelstv nevyaduje nvrh a u kterkoli osoby. Soudu bude
tedy postaovat pouh podnt, na jeho zklad zahj zen o uren, e
manelstv nen, pop. e manelstv nevzniklo.
656, 657, 659, 664, 666, 672, 677, 678, 731 a nsl., 779
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
679
(Nezbytn souvisejc rozhodnut)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. een otcovstv k dtti, kter se ne-manelm narodilo (4, 5)
III. een majetkovch povinnost a prv ne-manel (6 a 10)
Z dvodov zprvy:
Toto ustanoven jsme v naem prvnm du dosud postrdali, i kdy nap.

to, co obsahuje odstavec prvn, se mlo v prvn teorii i praxi za samozejm.
Pokud jde o pedmt odstavce druhho, lze mt za to, e vslovn zmnka o

dobr ve je nanejv vhodn - ovem vhradn v otzkch majetkovch (toti
nikoli statusovch).
I. Obecn
Dosavadn prvn pedpisy nestanovily o onom zvltnm jevu, kdy nco,

a se to jevilo jako satek, a pak nastalo nco, co se jevilo jako (trvn)
manelstv, satkem ani manelstvm nebylo. Prvn teorie dovozovala, e v
ppad, e nic nevzniklo, nemohou tu bt ani prvn nsledky. Potud zde celkem
dn problm nen.
Otzky zanou vznikat v okamiku, kdy osoby, kter se zdly bt manely,

nco spolu nabudou, nco spolu provozuj atd., pop. spolu ponou dt a to se
poslze narod.
Nelze vak mt za to, e odpovdi na tyto otzky jsou ve vech smrech

snadno a hlavn jednoznan zodpovditeln.
II. een otcovstv k dtti, kter se ne-manelm narodilo
Nen-li najisto - tj. statusovm rozhodnutm soudu - postaveno, e

manelstv nevzniklo, a osobm, kter ve zdnlivm manelstv spolu ily, se
narodilo dt, kter ji bylo zapsno v matrice spolu s obma rodii, je teba, aby
takovmu matrinmu zpisu, pokud jde o otcovstv mue, byly zptn odaty
prvn inky. Je teba, aby bylo znovu ureno otcovstv k dtti. Nelze sice
vylouit situaci, e otec dtte by si pl prohlsit sv otcovstv podle druh
domnnky ( 779), ale vzhledem k nepravdpodobnosti tto vle stanov zkon,
e otcovstv ur soud. Pkaz soudu rozhodnout je stanoven zejmna v souvislosti
s druhm pkazem, e toti v jedinm zen bude rozhodnuto i o povinnostech a
prvech rodi k dtti. (Z procesnho hlediska jde o obligatorn spojen zen.)
Pokud domnl manel dt poali, ale jet se nenarodilo, bude teba

vykat (pot, co bylo ureno, e manelstv nevzniklo) narozen dtte a pot
postupovat podle zkonnho pravidla (odstavce prvnho).
III. een majetkovch povinnost a prv ne-manel
Vzhledem k tomu, e osoby ve zdnlivm manelstv nemohly zaloit

dn spolen prva, ani na sebe spolen vzt zvazky tak, aby vznikly pomry
obdobn pomrm, kter se nap. ve vadnm manelstv, kter me bt
prohleno za neplatn, spravuj manelskm prvem majetkovm, je teba k
povinnostem a prvm mue a eny, kte ili v domnlm manelstv,
pistupovat jinak ne zpsobem obvyklm pi rozvodu manelstv ( 686). Ke
kad povinnosti (dluhu) a ke kadmu prvu je teba pistupovat individuln
podle povahy t kter povinnosti a toho kterho prva.
Me se tedy stt, e v nkterm ppad bude mon soudit, e mu a

ena nabyli vc do spoluvlastnictv se stejnmi podly, jindy budou podly rzn
velk. V jinm ppad bude mon dovodit, e prvo nle jen jedn ze
zastnnch osob atd. atp. Pokud nebude mon jednotlivou povinnost (dluh) a
jednotliv prvo (pohledvku) jednoznan posoudit, bude teba postupovat
podle ustanoven o bezdvodnm obohacen.
Vdycky, kdy budou posuzovny jednotliv povinnosti a jednotliv prva

mue a eny, kte zdnliv ij v manelstv, je teba brt na zetel dobrou vru
kadho z nich, a to na dobrou vru nejen vi prvnmu jednn, kter zaloilo
majetkovou povinnost nebo majetkov prvo, ale i na dobrou vru pi onom
jednn, kter mlo bt satkem.
Jet snad vznamnj ale je nutn ohled na prva a prvn zjmy

spolench dt.
V neposledn ad je teba pihldnout tak k zjmm tetch osob, v prvn

ad drc, auktor i sukcesor, klient, vitel atd. Pipomeme, e nen
mon vyut ochrannch ustanoven danch nap. ve prospch vitel jednoho
z manel ( 731 a nsl.).
656, 657, 659, 664, 666, 672, 677, 678, 731 a nsl., 779
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
Oddl 2
Neplatnost manelstv
680
(Nsledek uzaven manelstv navzdory pekce)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. zen o neplatnosti manelstv (2 a 9)
III. Pekka omezen svprvnosti v oblasti manelstv (10 a 12)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se vslovn stanovit, e pestoupen zkonn pekky

manelstv je dvodem prohlen manelstv za neplatn. Nvrh na prohlen
manelstv za neplatn me podat kad, kdo na tom m prvn zjem.
I. Obecn
Vzhledem k tomu, e zkladn vadou manelstv je pestoupen nkterho

impedimenta matrimonii (zpovdi, pekky manelstv), je zkladn sankc
vadnho satenho projevu vle, resp. vadnho manelstv, neplatnost.
II. zen o neplatnosti manelstv
Jestlie manelstv bylo uzaveno pesto, e mu brnila zkonn pekka,

rozhodne soud o jeho neplatnosti. Zsadn podmnkou je, e ten, kdo na takovm
prohlen m prvn zjem, pod nvrh na uren, e manelstv je neplatn.
Vjimku z tohoto pravidla pedstavuje pekka dalho osobnho

statusovho svazku ( 674) a pekka vzjemnho pbuzenstv manel v
zakzan linii, pop. zakzanm stupni ( 675). V tchto dvou ppadech je
mon, aby soud prohlsil manelstv za neplatn i bez nvrhu, a to i tehdy,
jestlie manelstv ji zaniklo ( 685).
Nvrh na zahjen zen ovem me podat jen osoba, kter m na uren

neplatnosti prvn zjem. Tuto otzku posoud soud obvyklm zpsobem. Nejde
ovem o "nalhav prvn zjem", kter je poadovn pro alobu na uren podle
80 o. s. . Posta jakkoli prvn zjem. Pjde proto nejen o vcemn
standardn zjem ppadnch ddic, ale tak o zjem sourozenc, rodi, dt
atd.
Prvn zjem na uren neplatnosti manelstv me mt i stt vzhledem k

tomu, e s uzavenm manelstv jsou spojeny nkter zmny v prvnm
postaven lovka prv ve vztahu ke sttu (dvky, dan apod.).
Rozhodnut soudu o neplatnosti manelstv je rozhodnutm konstitutivn

povahy, kter m vzhledem k obsahu 681 inky ex tunc, toti ke dni uzaven
manelstv.
Manelstv, ktermu brnila zkonn pekka, ovem nen mon

prohlsit za neplatn vdy. K tomu srov. 682 a 683.
Zatmco zdej ustanoven m na ppady, kdy manelstv navzdory

pekce uzaven trv, resp. existuje, v 685 se e rozhodnut o neplatnosti
manelstv ji zaniklho, ovem jen pro ppady dvou impediment.
Dal ppady, kdy soud prohls manelstv za neplatn, jsou uvedeny v

684.
III. Pekka omezen svprvnosti v oblasti manelstv
Vjimku z pravidla ve zdejm ustanoven danho pedstavuje manelstv,

jeho uzaven brnila pekka omezen svprvnosti, a to v oblasti manelstv
( 673). Takov manelstv prohls soud za neplatn i bez nvrhu. Dvodem
tohoto een je to, e omezen svprvnosti (tak) v oblasti manelstv je
vyloueno tam, kde lovk nen vbec schopen posoudit, co to manelstv je, jak
m nsledky, jak prvn, tak faktick. Potom samozejm pekroen takovho
zkazu je teba adekvtn sankcionovat, kdy nelze ekat na to, zda nkdo pop.
osvd svj prvn zjem na uren neplatnosti takovho manelstv.
Dal vjimkou z nezbytnosti nvrhu pedstavuj impedimenta jinho

statusovho svazku a pbuzenstv ( 685), jak bylo uvedeno ji v bodu 5.
Pro tuto zvadu manelstv ale zkon stanov zvltn konvalidan dvod
pro ppad, kdy v takto prvn vadnm svazku bylo poato dt, a to se narodilo
iv (srov. 683).
672 a 676, 682 a 685
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.,
o. s. .
Z literatury:
viz u 658
681
(Manelstv a jeho prohlen za neplatn)
Z dvodov zprvy:
Ve vt prvn se navrhuje stanovit to, co je v souasnosti jen dovozovno

prvn teori. Naproti tomu obsah vty druh by ml jen opakovat souasnou
prvn pravu.
Vklad:
Do doby, kdy nabude prvn moci rozhodnut soudu o neplatnosti

manelstv, povauje se (fikce) manelstv za platn. Jedn se o rozhodnut ve
vci osobnho stavu, m proto konstitutivn povahu se zptnmi inky, jak je ze
zdejho ustanoven dobe patrno.
Text zkona vychz nejen ze standardnch zvr prvn teorie, ale i ze

skuten, resp. praktick situace: nen mon, aby kad osoba, kter se tak i
onak s njakm manelem nebo manely setk, vychzela z pochybnosti o
platnosti manelstv. Naopak, pedpokld se, e manelstv platn je. Takovmu
een nasvduje i klasick zsada vslovn zahrnut do textu 574 - potius
valeat actus quam pereat (srov. koment k tomuto ustanoven).
Nejde ovem o to, e manelstv platn je, jen je prvo za neplatn

povauje. To znamen, e platnost manelstv je v ppad, e uzaven
manelstv brnila zkonn pekka, fingovna.
Prohls-li soud manelstv za neplatn, povauje se za neuzaven. V

tomto ppad je fingovno, e manelstv uzaveno nebylo prv proto, e podle
zkonnch pravidel uzaveno bt vbec nemlo.
Tm je eena statusov rovina manelstv, nic vc. Plat, e zastnn

osoby manely nikdy nebyly!
S tm souvis ppadn otzka pjmen osob, jejich manelstv bylo

prohleno za neplatn. Tady je teba postupovat v souladu s prve uvedenm, e
toti plat, e dn manelstv neexistovalo. Proto v ppad, e se pi uzaven
manelstv njakm zpsobem promnilo dosavadn pjmen manel (tj.
snoubenci uinili prohlen ve smyslu 660 a 662), ex lege se pjmen
zastnnch osob zmn do pedel podoby.
Jinou otzkou jsou pomry jin, tj. jednak rodi vi dtem, jednak
pomry majetkov. O nich se ustanovuje v 686.
574, 660 a 662, 672 a 676, 683, 684, 686
Z literatury:
viz u 658
682
(Kdy manelstv nelze prohlsit za neplatn - zsada)
V ustanoven 682 se stanov jistho druhu samozejmost pracujc s

principem konvalidace. Dle se navrhuje stanovit zvltn zpsob zhojen
vadnho manelstv v ppad, e je uzavral nezletil nebo osoba s omezenou
svprvnost bez povolen soudu.
Vklad:
Jestlie manelstv zaniklo, nelze je prohlsit za neplatn. To je zkladn,

resp. vchoz zsada spolu s dle uvedenou eventualitou v podob npravy.
Vjimka ze zsady, e zanikl manelstv nelze prohlsit za neplatn, je uvedena
v 685 (pro pekky jinho statusovho svazku a pbuzenstv; v ppad zvady
ve vli tak v 684).
Nen rozhodn, jakm zpsobem, tj. zda smrt anebo rozvodem, manelstv
zaniklo. Zaniklo-li manelstv smrt, nen tak rozhodn, zda smrt byla prokzna,
dokzna nebo prohlena (srov. 26 a 71).
Manelstv nelze prohlsit za neplatn ani v ppad, e sice bylo uzaveno

navzdory existenci pekky manelstv brnc, ale tato vada manelstv byla
napravena.
K nprav zvady spovajc v nedostatenm vku ( 672) me dojt

podle 683 (srov. tam).
K nprav zvady manelstv spovajc v omezen svprvnosti (tak) v

oblasti manelstv ( 673) me - jist naprosto vjimen - dojt zruenm nebo
zmnou rozhodnut o omezen svprvnosti.
K nprav zvady spovajc v existenci jinho statusovho svazku ( 674)

me dojt tm, e onen jin (dve vznikl) statusov svazek zanikne smrt, bude
zruen (nap. manelstv bude rozvedeno) anebo prohlen za neplatn.
K nprav zvady spovajc v pbuzenstv ( 675) pokrevnm dojt

neme. Je-li ale zrueno osvojen, konvaliduje tm manelstv, kter bylo vadn
pro tuto pekku. Zkon o tom pro nadbytenost (jako i vzhledem k prav
osvojen v tomto zkon) neustanovuje vslovn.
K nprav zvady spovajc v zvislm postaven ( 676) me dojt jak

zruenm, tak znikem takovho pomru, kde jeden z manel je zvisl na
druhm (toti jako dt v pstounsk nebo poruensk pi nebo dt v pi
osoby, kter bylo sveno).
26, 71, 672 a 676, 683 a 685, 754
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
683
(Zvltn ppady, kdy manelstv nelze prohlsit za neplatn)
Z dvodov zprvy:
viz u 682
Vklad:
Zdej ustanoven upravuje dva ppady, kdy manelstv nelze prohlsit za

neplatn. Jedn se o manelstv, kter bylo uzaveno, pestoe mu brnila
zkonn pekka nedostatku vku snoubence (ovem snoubence starho
estncti let - 672 odst. 2, 677), piem chyblo rozhodnut soudu o povolen
uzavt manelstv nezletilmu ( 672 odst. 2), a dle pak o manelstv, kter bylo
uzaveno pesto, e svprvnost snoubence (jeden, pop. oba) byla v oblasti
manelstv omezena.
Zdej zvltn konvalidan dvod (tj. zvltn ve srovnn s ostatnmi,

kter pichzej v vahu podle 682 - a v praxi se ji takov dovozen o legi
speciali k 682 pijm) spov v tom, e manel v takto vadnm manelstv
ponou dt, a to se pak narod iv, stane se tedy osobou v prvnm smyslu,
nabude prvn osobnost ( 23).
K zvltn formulaci zde pouit srov. koment k 672.
Zkonodrci zejm nevad, e do manelstv svprvnch osob bude

oprvnn zashnout - kdokoli - z dvodu veejnho zjmu, toti nejsp. Takov
dvod ale v tomto ppad je jen st obhajiteln.
K problmm, kter zdej ustanoven, resp. vbec pijat koncepce

pin, srov. koment k 672.
23, 672, 677, 682
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
684
(Prohlen manelstv za neplatn pro zvady ve vli)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zvady ve saten vli (3 a 11)
III. Prohlen manelstv za neplatn v ppad, e ji dve smrt manela

zaniklo (12 a 16)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven 684 spojuje - na rozdl od dosud platn prvn pravy - "vis" a

"metus" do jedinho ustanoven s tmi nsledky.
Rovn nov zahrnuje to, co dosud bylo mon jen obtn dovozovat, e
toti ten, kdo se provinil (nap. pouitm nsil), se neme dotyn zvady sm
(a ve svj prospch) dovolvat (zsada Nebude popno sluchu tomu, kdo
poukazuje na vlastn hanebnost). V ostatnm se na platn prvn prav nic
nemn.
I. Obecn
Zvada ve saten vli byla eena tak v 15a zk. o rodin; zdej
ustanoven je obsahov podobn.
Na rozdl od 16 zk. o rodin, kter stanovil obecn, pravidlo obsaen ve

zdejm druhm odstavci se omezuje prv jen na ppady zvady ve saten
vli.
II. Zvady ve saten vli
Saten projev vle m bt svobodn. Vle mus bt utvoena i utvena

svobodn, bez ntlaku, bez donucen, a to jak fyzickho, tak psychickho. Zkon
mluv o uit "nsil" a o "vyhroovn nsilm". Z toho je teba dovodit, e na
rozdl od obecn pravy prvnho jednn (pokud jde o jednn ovlivnn fyzickm
nsilm - 551) se vychz z toho, e manelstv pesto, e snoubenec inil
saten prohlen jsa veden ciz vl (bylo vi nmu uito nsil), vzniklo, jeho
vznik byl ale stien vadou, a proto bude - pokud se toho ovem doten manel
dovol - prohleno za neplatn.
Vrazy "nsil", roz. fyzick ntlak, je teba vyloit obvyklm zpsobem.
Naproti tomu "vyhroovn nsilm" nen psychick ntlak, nejde tedy o

bezprvnou vhrku v obvyklm slova smyslu. Jedn se toliko o hrozbu nsilm
vi snoubenci s clem doshnout pivolen k manelstv. Nezle ovem na tom,
kdo takovm nsilm hrozil, zda druh snoubenec nebo jin osoba.
Vle snoubence me bt ovlivnna tak omylem. (Nelze vylouit, e

omylem bude ovlivnna vle obou snoubenc.) Nikoli vak kad omyl je
relevantn (een je odlin od obecn pravy v 583 a 585). Takovm je toliko
omyl v totonosti snoubence a omyl tkajc se povahy satenho projevu vle.
(Ustanoven 15a zk. o rodin bylo v tomto mst zmnno jen formulan.)
Totonost snoubence se rozum jeho prvn identita. Nejde tedy o omyl v

charakterovch i jinch podobnch vlastnostech druhho snoubence. Jedn se o
to, zda osoba, kter projevuje satenou vli, je tou osobou, jej totonost byla
edn zjitna a dosvdena (srov. 664). Situace zde uvaovan pravideln
souvisej s padlnm identity, a u pedloenm cizch, anebo padlanch
doklad.
Povaha satenho prvnho jednn m nejen na ppady zjevnch

nedorozumn zpsobench neznalost jazyka, obad t i on crkve atd. atp.,
ale i na ppady, kdy snoubenec, a v takovm ohledu za bnch okolnost a u
prmrn rozumnho lovka ( 4) lze potat se znalost, nem pedstavu o
zsadnch nsledcch, kter s sebou uzaven manelstv pinese. Samozejm, e
nejde o majetkov nsledky. Dluno ct, e vraz "povaha" nen zcela pesn ani
vstin. Povahou se tak obvykle rozum nco jinho, ne zde m zkon na

mysli: mnohem vhodnj by byl vraz "podstata", nebo jde prv o mlku v
tom, o jak jednn se jedn a jak jsou jeho nsledky! (Textace v tomto chybnm
ohledu sleduje dve pouvan vraz, jen byl svho asu zvolen z podntu prof.
Haderky.)
Vzhledem k tomu, jak je vta tkajc se omylu snoubence formulovna, je

teba dovodit, e sta omyl, mlka sama o sob, nen nutn, aby ji vyvolal druh
snoubenec. Jde o objektivn stav, bez ohledu na to, jakm zpsobem vznikl.
Soud prohls manelstv, kde byla vle snoubence pi satenm

prohlen vadn z dvod zde probranch, za neplatn kdykoli, pokud manel,
jeho projev vle o vstupu do manelstv byl doten, pod nvrh na takov
prohlen. Zkon vslovn ( 579) uvd pravidlo o tom, e kdo jedn
protiprvn, neme se vlastnho jednn dovolvat (a to obvykle ve svj vlastn
prospch).
Nvrh me oprvnn manel podat v (prekluzivn) lht jednoho roku.

Tato lhta b bu ode dne, kdy doten manel - v ppad ntlaku, pod jeho
vlivem jednal - vzhledem k okolnostem nejdve mohl takov nvrh podat, anebo
- v ppad omylu - dozvdl se o pravm stavu vc. Je tedy dsledn rozlieno,
kdy v kterm ze dvou upravench ppad zane lhta pro podn nvrhu soudu
bet.
III. Prohlen manelstv za neplatn v ppad, e ji dve smrt manela

zaniklo
Vjimen je mon prohlsit manelstv za neplatn i po zniku

manelstv dotenho vadou ve saten vli snoubence. Ve zdejm ustanoven
je ale znik manelstv omezen jen na ppad smrti snoubence, pop. smrti
snoubenc (a to na rozdl od pravy v 685, kter se ovem tk pouze dvou
pekek).
Monost rozhodnout o neplatnosti manelstv i po jeho zniku smrt je dle

omezena na ppady, kdy zen o prohlen manelstv za neplatn ji bylo dve,
tj. za ivota obou manel, zahjeno.
Dal omezen spov v tom, e nen nerozhodn, kter z manel nvrh

na prohlen manelstv dve podal a kter manel zatm zemel. Zkon
omezuje monost rozhodnout o neplatnosti manelstv na dva ppady.
Prohlsit manelstv za neplatn po zniku manelstv smrt lze pedn v

ppad, kdy nvrh podal druh manel (tj. jin ne ten, kter zemel).
Dle je pak mon o neplatnosti manelstv v uveden situaci rozhodnout

tehdy, pokud nvrh na prohlen manelstv za neplatn podaj do jednoho roku
po smrti dotenho manela jeho potomci.
4, 551, 579, 583 a 585
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
685
(Prohlen manelstv za neplatn po jeho zniku pi dvou pekkch)
Z dvodov zprvy:
Ve dvou zkonnch situacch me bt zen o neplatnost manelstv

zahjeno i bez nvrhu, a to v ppad bigamie a v ppad pbuzenstv.
Vklad:
Princip monogamie a zsada, e nelze uzavt manelstv mezi osobami

blzce pbuznmi, je v okruhu evropskho prva standardn. Zatmco monogamie
nen celosvtov pijatou zsadou, lze to v podstat ct o impedimentu
pbuzenstv. Pitom kad ze zsad chrn nco jinho: prvn obecnou morlku,
obecn mravn pesvden, druh zdrav spolenosti.
Vzhledem k tomu se pipout, aby soud prohlsil neplatnost manelstv i

bez jinak potebnho nvrhu toho, kdo m na uren neplatnosti prvn zjem (
680), pokud vzniku manelstv brnil jin trvajc statusov svazek snoubence,
pop. snoubenc ( 674), nebo pokud vzniku manelstv brnilo pbuzenstv
snoubenc ve stanovenm rozsahu ( 675). V podrobnostech, pokud jde o tato
impedimenta, srov. komente k 674 a 675.
V ppad, e vzniku manelstv brnila nkter z uvedench pekek

manelstv, prohls soud takov manelstv za neplatn (i) bez nvrhu i po jeho
zniku.
Toto pravidlo plat jak pro ppad zniku manelstv smrt manela, tak pro
ppad zniku manelstv rozvodem. A pokud manelstv zaniklo smrt, nen
rozhodn, zda smrt byla prokzna, dokzna, anebo prohlena.
672 a 675, 680
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.,
Z literatury:
viz u 658
686
(Nsledky prohlen manelstv za neplatn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Pomry rodi k dtem (5 a 8)
III. Majetkov pomry (9, 10)
IV. Zvltn otzky spojen s bydlenm (11)
V. Vivn po rozhodnut o neplatnosti manelstv (12)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se, aby prvn odstavec pevzal platnou prvn pravu.
Odstavec druh by ml pipomenout nutn zetel na jednn v dobr ve,

paklie jde o zleitosti majetkov.
I. Obecn
Jestlie bylo manelstv prohleno za neplatn, povauje se za neuzaven

( 681 vta druh). Tato regule postihuje statusovou strnku, tk se osobnho
statusu zastnnch osob: o osobch, jejich manelstv bylo prohleno za
neplatn, plat, e manelstv neuzavely. Proto se pop. i pi satku zmnn

pjmen manela navrac ex lege do pvodn podoby.
Je vak teba, aby byly vyeeny povinnosti a prva tchto osob jednak ke
spolenmu dtti, pokud se narodilo, jednak povinnosti a prva majetkov,
pokud - a to bude pravidlem - vznikly v dob, kdy se manelstv takovch osob
povaovalo za platn ( 681 vta prvn).
V obou ohledech se ji tradin (srov. 17 odst. 2 zk. o rodin) stanov, e

je teba pout stejn postupy jako pi rozvodu manelstv, prost proto, e
situace zastnnch osob je prv ve zmnnch ohledech prakticky identick
se situac rozvedench manel.
Z poukazu na pravidla o rozvodu rozhodn nen mon dovodit, e by se

mu a ena nemohli spolu dohodnout o majetkovch otzkch. Mohou se
dohodnout i o povinnostech a prvech ke spolenmu dtti; tato dohoda ale
vyaduje souhlas soudu (srov. bl v bodu 6).
II. Pomry rodi k dtem
O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv bylo prohleno

za neplatn, ke spolenmu dtti plat ustanoven o povinnostech a prvech
rozvedench manel ke spolenmu dtti, tedy 906 a 907.
Dve ne dojde k rozhodnut o prohlen manelstv za neplatn, je teba,

aby - v ppad, e se dosavadnm manelm narodilo spolen dt - bylo v
samostatnm zen rozhodnuto (ureno), jak bude kad z rodi napt o dt
peovat, a to shodn, jako by se jednalo o ppad rozvodu ( 906). Soud me
schvlit i dohodu rodi v tto zleitosti (srov. ji ve bod 4).
O tom, do pe bude dt sveno, rozhoduje soud podle 907.
Pokud se rodie nedohodnou na viv dtte, soud zrove rozhodne i o

viv dtte podle 910 a nsl., vetn 919.
III. Majetkov pomry
Nedohodnou-li se spolu mu a ena, jejich manelstv bylo prohleno za

neplatn, rozhodne soud o jejich majetkovch pomrech na nvrh ( 765). Soud
pitom postupuje podle 736 a nsl. o vypodn spolenho jmn.
Ty majetkov povinnosti a ta majetkov prva, kter nelze takto vypodat,

vypod soud obdobnm zpsobem.
IV. Zvltn otzky spojen s bydlenm
Obansk zkonk e v rmci manelstv a tak v souvislosti s jeho

znikem otzku bydlen manel a bvalch manel. Proto se na prvn pomry
souvisejc se situac osob, jejich manelstv bylo prohleno za neplatn, pouij
766 a nsl. o bydlen po zniku manelstv.
V. Vivn po rozhodnut o neplatnosti manelstv
Podle ustanoven o rozvodu bude tak eeno ppadn vivn osob,

jejich manelstv bylo prohleno za neplatn. Jedn se o 760 a nsl. o
vivnm rozvedenho manela.
681, 736 a 742, 760 a 763, 765, 768 a 770, 906, 907, 910 a
nsl., 919
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 658
Dl 4
Povinnosti a prva manel
Oddl 1
Obecn ustanoven
687
(Postaven, prva a povinnosti manel - zkladn pravidlo)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Rovnost manel (2 a 4)
III. Zkladn povinnosti a prva manel (5 a 10)
Dl tvrt hlavy prvn je vnovn prav povinnost a prv manel

osobnch a majetkovch. Je to tedy soubor ustanoven, kter jsou v dosavadn
prvn prav umstna jednak v zkon o rodin, jednak v obanskm zkonku,
tu navc na rznch mstech.
V civilnch kodexech pijatch na potku 19. stolet - Code civil, ABGB bylo o rodinnm prvu pojednno jednak v rmci osobnch prv (prva statusov
a rodinn), jednak v rmci bu prva zvazkovho (manelsk majetkov reimy
v Code Civil) nebo v sti vnovan vcnm prvm (tato koncepce sledovala
uen o dvou koenech soukromho prva.). Kodexy vznikl o sto let pozdji BGB, ZGB - upravily rodinn prvo na jedinm mst, bu a ped posledn st
vnovanou ddickmu prvu, anebo hned za prvou kapitolou pojednvajc o
prvu osob. Teprve mlad obansk zkonky - Codice civile, BW, Code civil du
Qubec - upravuj vechno rodinn prvo na samm zatku svho textu.
Navrhovan een takto odpovd nejnovjm koncepnm trendm.
Ustanoven 687 a 689 upravuj osobn povinnosti a prva manel. O

nich vesms plat, e ve sv obecnosti, resp. abstraktnosti nejsou pmo
vynutiteln. Ppadn neplnn povinnost (i tch, kter odpovdaj vslovn
uvedenm prvm) me mt jist zejmna faktick dsledky, kter pak ale
mohou nalzt i sv prvn odrazy, nap. mohou - jako skutenost, kter m
zsadn vliv na existenci rozvodovho dvodu - pedstavovat relevantn
zdvodnn nvrhu na zruen manelstv rozvodem, a poslze se mohou projevit
i pi rozhodovn nap. o vivnm nebo o bydlen rozvedenho manela. Je na
mst pipomenout, e zsada rovnosti mezi manely m u ns dlouh trvn
(stava 9.kvtna) a stala se tradin; naproti tomu pvodn znn Evropsk
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod tuto zsadu neobsahovalo,
rovnost a zruky rovnosti mezi manely se objevily v Paktu o obanskch a
politickch prvech z r. 1976 (104/1976 Sb., l. 23 odst. 4), a pak i v l. 5
Protokolu . 7 (k Evropsk mluv) z r. 1984 ("Pi uzaven manelstv, za jeho
trvn a pi jeho skonen maj manel rovn prva a povinnosti civiln povahy,
jak mezi sebou, tak ve vztahu ke svm dtem.").
Dtmi (ne pln svprvnmi), kter spolu s manely ij v rodinn

domcnosti, se rozumj jak dti manel nebo jednoho z nich, tak i dti, kter
byly sveny do pe manel nebo jednoho z nich. Pokud jde jen o vlastn, tj.
dosud ne pln svprvn dti svch rodi, prvn prava jejich postaven je
zaazena na jinm mst (toti v dlu druhm).
I. Obecn
Vyjden zkladnho prvnho postaven manel a vet jejich zkladnch

osobnch povinnost, resp. prv je u ns tradin soust prvn pravy (srov.
18 zk. o rodin).
II. Rovnost manel
Ji stavn listina z r. 1920 (zk. . 121/1920 Sb. z. a n.) zakotvila rovnost

lid ( 106: Vsady pohlav rodu a povolen se neuznvaj.), tedy i rovnost
manel. (Podle 126 bylo manelstv, rodina a matestv sveno pod ochranu
zkona.)
Take dal prvn pravy jak v rovni stavn, tak v rovin zkonn jen
sledovaly dve zakotven pravidlo.
Vyjden rovnosti manel slovy o rovnch povinnostech a rovnch

prvech je tak kajc pounm a nvodnm ustanovenm.
III. Zkladn povinnosti a prva manel
Zkonn prava zpravidla stanov zkladn prva. Na tomto mst se

uvdj zkladn povinnosti manel a rozum se tm, e sice je stanovena
povinnost, ale proti povinnosti jednoho stoj nutn povinnost druhho. Tato
povinnost je vzjemn.
Exemplifikativn vet vzjemnch povinnost manel se ponkud odliuje

od obsahu 18 zk. o rodin.
Zkladem a vchozm bodem je cta, cta lovka vi lovku, manela

vi manelovi. Vzjemn respekt k dstojnosti je pak uveden a v ad dalch
vzjemnch povinnost.
Spolen it a povinnost vrnosti jsou uvedeny ji tradin. Je

samozejm, e ob tyto povinnosti jsou - jak se pedpokld, jsou-li mu a ena
pospolu, a zejmna pak, jsou-li vzni manelstvm - conditio sine qua non, bez
jejich naplnn si dost dobe nelze manelstv pedstavit. Proto neplnn tchto
povinnost, pokud vedly k hlubokmu a trvalmu rozvratu manelstv, je
samozejmou pinou rozvodu manelstv.
Dle je uvedena povinnost vzjemn podpory (namsto "vzjemn

pomoci"). Drobn zmna rozhodn nem vst k jinmu posouzen. Vysvtlenm
jsou ostatn dal dv vzjemn povinnosti: udrovat rodinn spoleenstv a
vytvet zdrav rodinn prosted. Existence zdravho rodinnho prosted je u
namena pedevm na naposled zmnnou vzjemnou povinnost, toti na

spolenou pi o dti.
Spolen pe o dti pak nesmuje jen ke spolenm dtem manel, ale

vi vem dtem, kter jsou v pi alespo jednoho z nich. Jsou to dti z
pedchozch manelstv, dti v pstounsk pi, v pi pedchzejc osvojen atd.
3 odst. 2 psm. b), 697, 855 a 905
Souvisejc pedpisy:
Listina
Z literatury:
Haderka: Osobn a majetkov prva manel od innosti zkona .
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 9.
688
(Sdlovn daj druhmu manelovi)
Z dvodov zprvy:
viz u 687
Vklad:
Princip, podle kterho maj manel navzjem prvo sdlet informace o

sob, svch osobnch i majetkovch pomrech, i o svch zmrech, jako nutn
podmnka zdravho souit manel, je soust evropskch familiaristickch i
obecn spoleenskch trend poslednch let. Dleit je, e se nestanov
povinnost sdlovat, informovat, ale obrcen: mluv se o prvu manela vi
druhmu manelovi.
Pedevm jde o vzjemn informovn o pjmech a stavu vlastnho jmn.

Pjmy jsou pravideln soust toho, co je manelm po majetkov strnce
spolen, co pedstavuje jejich majetkov spoleenstv v tom nejirm slova
smyslu. Naproti tomu stav vlastnho jmn je rozhodn zejmna v ppadech, kdy
manel nemaj spolen jmn v zkonnm rozsahu, a u proto, e je zcela
zruili, ale skon-li manelstv, pece jen dojde k pomovn, anebo proto, e
jeho vznik odloili ke dni zniku manelstv, protoe tady je hospodaen kadho
z manel po dobu trvn manelstv pro konen vypodn zcela zsadn.
Kad z manel m rovn prvo, aby jej manel informoval o svch

stvajcch i uvaovanch pracovnch, studijnch a podobnch aktivitch. Pitom
jist by nemlo jt o to, aby manel plnit svou povinnost v tomto ppad
neekanm sdlenm druhmu manelovi, e nael prci na druhm konci
republiky. Nemlo by bt mon postavit manela ped "hotovou vc". Ostatn s
tm souvis i pravidlo stanoven v 689, podle kterho je manel pi volb svch
zsadnch ivotnch innost povinen zohlednit zjem rodiny, jejch len,
pedevm pak nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti.
687, 689
689
(Zohledovn zjm rodiny)
Z dvodov zprvy:
viz u 687
Vklad:
Obsah zdejho ustanoven zce souvis s obsahem 688. I tady nachzej

sv vyjden evropsk trendy posledn doby.
Zkladn ivotn innosti, toti prce a studium, pop. podobn innosti

(nejedn se o aktivity ze zliby, nap. sportovn, kulturn atd. atp.), m manel
vdy zvaovat tak, aby neohrozil zdrav fungovn manelskho a rodinnho
spoleenstv. Manel m pi takov volb brt ohled i na jednotliv leny
rodinnho spoleenstv, pedevm manela, jako i nezletilho dtte, kter
dosud nenabylo pln svprvnosti a ije spolu s manely v rodinn domcnosti.
Vraz "rodinn domcnost" nen v zkon nijak definovn. Nelze jej nijak
smovat, nebo dokonce vykldat pojmem "obvykl vybaven rodinn
domcnosti" ( 698 odst. 1). V podstat je to msto, kde manel i rodina ij,
kde ije dotyn ivotn spoleenstv charakterizovan tm, e jeho lenov tak i
onak k sob pat zpsobem, kter se navenek jev jako rodina v obvykle
chpanm slova smyslu.
Budi pipomenuto, e na naem zem platila svho asu ustanoven o

tom, e k volb povoln a ke zmn msta zamstnn ( 16 odst. 2 zkona .
265/1949 Sb., o prvu rodinnm), resp. k pracovnmu uplatnn ( 20 odst. 2 zk.
o rodin, ve znn do 31.7.1998), nepotebuje dn z manel souhlas svho
manela.
687, 688
690
Uspokojovn poteb rodiny
Z dvodov zprvy:
Potebami rodiny, resp. zleitostmi rodiny, se rozum netoliko jej viva,

ale vechno, co rodina a lenov rodiny ke svmu ivotu, hmotnmu i kulturnmu
potebuj, tedy tak poteby rodinn domcnosti (bydlit), resp. zleitosti
domcnosti se tkajc. Smyslem plnn tto povinnosti je, aby rodina prospvala,
aby prospvali i jej jednotliv lenov. Zsadn srovnatelnost tedy nem bt pokud mono - rovnost v nedostatku, ale m tomu bt - pokud mono - prv
naopak. Rodina ani domcnost nejsou subjekty prva, jsou to vak vrazy v
prvnm du uvan, zdomcnl, a v celku jednoznan definovateln. Pokud s
tmito vrazy pracuj ustanoven nvrhu obanskho zkonku v jinch stech,
mohou mt vznam podle souvislosti vce i mn posunut.
Vklad:
Zdej ustanoven jen zsti odpovd 19 zk. o rodin. Tk se situace,

kdy rodinn spoleenstv manel i rodina se svmi leny maj rodinnou
domcnost (srov. koment k 689), na rozdl od situace, kdy ji nemaj ( 691).
ij-li lenov rodinnho spoleenstv v rodinn domcnosti ili sdlej-li

rodinnou domcnost, tedy ani by si to pli vslovn, ij pospolu jako rodina, a
tento zpsob ivota pijali za vlastn, vyplvaj jim z toho urit povinnosti. V
prvn ad - v majetkov rovin - se jedn o povinnost pispvat jednak na poteby
ivota rodiny, jednak na poteby rodinn domcnosti.
Je zejm, e "rodinu" je teba odliit od "rodinn domcnosti". Rodina m

mnohem sp nehmotnou povahu lidskho spoleenstv, spoleenstv tch
nejblich osob, naproti tomu "rodinn domcnost" vyjaduje sp majetkovou
strnku rodinnho spoleenstv spolu s prostorem, v nm se spoleenstv
nachz. Tomu tak odpovd rozlien pspvk kadho z manel. (Jist nejde
o to, e by nap. do spolen "pokladny" pispval dvma rznmi stkami s
dvojm rozdlnm elovm urenm.)
Ve i rozsah pspvku kadho z manel se uruje podle jeho osobnch

a majetkovch pomr a podle toho, jak jsou jeho schopnosti a monosti.
Vsledn rozsah takovho pispvn je urovn, tj. doln hranici rozsahu
pspvku tvo potebn zajitn zsadn srovnateln vech len rodiny, ovem
nikoli pod hranic chudoby.
Z toho, co je v zkon uvedeno, lze dovodit, e pspvky kadho z

manel ve prospch rodiny a rodinn domcnosti maj zajistit pro vechny
srovnatelnou rove dobrho ivota.
Stejn jako v 19 zk. o rodin se ale uvd i pravidlo o vyvaovn

majetkovch plnn osobn p o rodinu a jej leny.
687, 689, 691, 708, 880 a 886, 915 a 919
691
(Uspokojovn poteb rodiny pi oddlenm it manel)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Manel, kte nemaj rodinnou domcnost (4 a 6)
III. Oputn rodinn domcnosti manelem (7 a 11)
Z dvodov zprvy:
Nedostatek spolen, toti rodinn domcnosti m rzn dvody a tak

me mt rzn el. Podle toho by tak mly bt upraveny vzjemn povinnosti
a vzjemn prva manel, pokud jde o nklady na tuto domcnost. Namsto
vrazu "nevedou" uv nvrh vrazu "nemaj", protoe jakmukoli "veden" mus

pedchzet "mt".
V rozporu se zsadami slunosti a dobrch mrav bude nap. takov

chovn manela, ve kterm je mon spatovat poruen manelskch
povinnost, kdy manel odeel v myslu ukonit manelstv rozvodem, kdy sm
zapinil, e manelstv je stieno vadou apod.
Tak v situaci uveden v odstavci 2 maj manel vzjemnou vyivovac

povinnost (tj. vedle jednostrann povinnosti pispvat na domcnost; kritria
piznn prva jsou jin: vivn lze piznat jen ode dne zahjen zen, pspvek
na domcnost lze piznat i zptn i do budoucna, prv jako plnn v dvkch.).
Pro rozhodnut o tom, zda bude piznno vivn, poppad pro rozhodnut o
jeho rozsahu, plat obecn pravidla.
I. Obecn
Na rozdl od zkona o rodin ustanovuje obansk zkonk o hospodaen

manel, kte nemaj spolenou domcnost.
Ve skutenosti manelstv, kde manel spolen neij, a ji z dvod

pe o blzkou osobu, bytovch pomr apod., anebo z dvod manelstv i
rodin vlastnch, tedy nap. situace mrtvch manelstv atd., ale v prvn ad
manelstv, jejich skonen lze oekvat, nejsou dkm jevem.
Toto je prvn z ady ustanoven, kter upravuj oputn rodinn domcnosti

jednm z manel, v dsledku eho nastv stav, kdy manel ij oddlen
(separace spolenho ivota). Srov. dle 694 odst. 3, 696 odst. 3, 698 odst.
3. Zatmco ale zdej ustanoven a prvn dv z dle uvedench m na
bezdvodn oputn rodinn domcnosti, provzen odmtnm se vrtit, a to v
situaci, e v domcnosti zstvaj potebn dti, posledn ze jmenovanch se tk
situace ponkud odlin: jsou to vechny ppady, kdy manel opout (opustil)
rodinnou domcnost s myslem uinit tak trvale a odmt se vrtit. Nen
rozhodn, zda v domcnosti je, anebo nen potebn dt.
II. Manel, kte nemaj rodinnou domcnost
V ppad, e manel nemaj rodinnou domcnost (jde o vjimku z

pravidla uvedenho v 690), nesou kad sm ve svch pomrech nklady na
svou domcnost (nklady na svou individuln domcnost).
Nicmn, je-li toho druhmu manelu zapoteb, bez ohledu na to, o jak
opodstatnn dvod, dvod souladn s poadavky dobrch mrav a poctivho
ivota se jedn, poskytuje mu druh manel pomoc a podporu, by teba ne prv
materiln.
Vzjemn pomoc manel a podporovn se nle i nadle (shodn s

vslovnm obsahem 18 zk. o rodin) k podstatnm nleitostem manelskho
ivota.
III. Oputn rodinn domcnosti manelem
V odstavci druhm je upravena situace manela, kter opustil rodinnou

domcnost, ani k tomu m dvod zvltnho zetele hodn a odmt se vrtit.
Takov manel pestv bt lenem rodinnho ivotnho spoleenstv, lenem
rodinn domcnosti, je nadle manelem a - vzhledem k obsahu ustanoven tak rodiem, pop. osobou, do jej pe byl nezletil sven.
Oputn rodinn domcnosti, kter m dvod zvltnho zetele hodn,

by manel se odmt vrtit, namnoze proto, e ani neme, nen ppad, na kter
by obsah odstavce druhho mil. V podstat tedy, pokud odjd manel pracovat
do ciziny a nem dvod se vrtit, protoe je spokojen v tamnm pracovnm
prosted, zpravidla pln sv povinnosti vi svmu manelovi a vi lenm sv
rodiny zcela dobrovoln. Obdobn plat, kdy manel pobv nap. se svm
nemohoucm rodiem, kterho hodl dochovat do smrti, nicmn nen zejm, jak
dlouho bude jeho pomoci zapoteb, nae by bylo vhodn, aby cel rodina
penesla svou rodinnou domcnost do onoho msta atd. atd.
Pitom je soud povoln, aby podle zsad slunosti a dobrch mrav

posoudil, jak m bt hodnoceno oputn rodinn domcnosti manelem, pop.
tak dvod, pro se manel odmt vrtit do rodinn domcnosti.
Jestlie takto manel bez spravedlivho dvodu opustil rodinnou

domcnost a odmt se vrtit, piem s druhm manelem ije (zstalo t)
spolen dt manel, vi ktermu maj oba vyivovac povinnost (tedy i dt
zletil, ke ktermu maj vyivovac povinnost), pop. nezletil dt, kter nenabylo
pln svprvnosti a kter bylo sveno do pe manel nebo jednoho z nich
(ovem kterhokoli z nich, tedy bez ohledu na to, zda toho, kter zstal, anebo
toho, kter odeel), je manel, kter rodinnou domcnost opustil, povinen
pispvat i na nklady rodinn domcnosti, kterou opustil.
Lze pedpokldat, e navzdory doslovnmu textu zkona nelze toto

ustanoven vykldat jinak, ne e dotyn dt ije (protoe zstalo) s manelem,
kter rodinnou domcnost neopustil.
690, 694, 696, 698, 699
692
Rozhodovn o zleitostech rodiny
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozhodovn manel o zleitostech rodiny (3 a 8)
III. Podprn rozhodovn soudu (9 a 14)
Z dvodov zprvy:
Novinkou je zde pedn vslovn prava dohody o mst bydlen a zpsobu

ivota. A je nejsp mon takovou povinnost dovodit i za dosavadnho prvnho
stavu, resp. zkonn dikce, zd se, e zmna ivotnho stylu v R by mla bt v

obanskm zkonku adekvtn zohlednna.
Druhou novotou je pak monost - dnes dovoditeln jen obtn - dovolat se

pomoci soudu ve zvltnch situacch manelsk neshody, pop. - a to zejmna tam, kde prvn jednn manela je tak i onak znemonno. Neschopnost
(nemonost) souhlas projevit zahrnuje rzn ppady, ponaje zdravotnm
stavem, a kone neptomnost zpsobenou prodlvnm v obtn dosaitelnch
koninch svta (piem se nejedn o lovka nezvstnho).
Zsadn se nahrazen souhlasu tk vdy jen jedin jednotliv zleitosti,

sluelo by ale uvit, zda by v odvodnnm ppad nebylo mon nahradit
takto souhlas manela pro uritou minimln budouc dobu. Soud m v takovm
ppad vst manele k dohod, poppad i pomoc prostednka (odbornho
poradenskho zazen). Zvaovn, zda neshoda mezi manely vlastn
nenapluje znaky hlubokho, trvalho a nenapravitelnho rozvratu, ale v tomto
ppad soudu nepslu.
I. Obecn
Ustanoven parafrzuje obsah 19 odst. 3 a 20 zk. o rodin.
Stanov se tu pedevm, e o rodinnch zleitostech, vetn toho, jak

vbec bude ivot rodiny vypadat, pop. jak by bt ml, se maj manel
dohodnout. Dle se upravuje otzka monosti podprn ingerence soudu do vc
rodiny.
II. Rozhodovn manel o zleitostech rodiny
Zkon nepedpokld, e se manel o zleitostech rodiny spolu

dohodnou, ale stanov to jako povinnost. Proto je tak podprn ingerence soudu
mon jen v zkm okruhu ppad, navc i s tm, e tak soud m manele vst k
dohod.
Ne ale kadou dohodu lze pijmout za vhodnou. Vsledek dohody by ml

pedmtnou otzku eit rozumn s ohledem na vchoz podmnky, monosti a
schopnosti manel a nepochybn tak s ohledem na to, co je prospn pro

dobr ivot rodiny.
Manel maj povinnost dohodnout se o vech zleitostech rodiny, nejen o

tzv. podstatnch, ale o vech. To neznamen pedchoz dohodu a nsledn
jednn. I pro bn zleitosti se tedy pedpokld shoda vyjden teba mlky
nebo nedostatkem nesouhlasn vle apod.
Mezi nkter rodinn zleitosti, o nich se maj manel dohodnout, pat

pedevm umstn rodinn domcnosti. Vslovn uveden tto rodinn
zleitosti nen bez vznamu. Nejene een tto otzky v tto souvislosti je
standardn v souasnm svt, ale odpovd i ostatnmu obsahu zkonku (srov.
otzky oputn rodinn domcnosti, prvn prava bydlen manel,
rozvedench manel atd.).
Stejn se maj manel dohodnout i v ppad, e manel nebo nkter z

dalch len rodiny hodl penst svou domcnost do msta odlinho od msta,
kde se nachz rodinn domcnost. To se tk zejmna ppadu, kdy spolu s
jednm z manel m dojt k pemstn zejmna dt, kter dosud nenabyly pln
svprvnosti.
Manel se maj tak (zejmna) dohodnout o zpsobu ivota rodiny. Je

teba vyjt z toho, e se manel po satku, resp. rodina, nachzej v urit ivotn
situaci. Jde o vechny rozlin strnky lidskho a spolenho ivota. To, jak dle
postupovat, jak dle t v novch podmnkch spoleenstv, by mlo bt
pedmtem dohody manel. e maj manel u pleitosti satenho projevu
tak prohlsit, e zvili nkter aspekty svho budoucho spolenho ivota (
665), jet nezaruuje, e snoubenci skuten vechny aspekty budoucnosti
zvili a e v novch podmnkch si budou otzky klst znovu, resp. stle znovu,
podle toho, jak novoty ivot pinese.
III. Podprn rozhodovn soudu
Tak neschopnost manel doshnout shody pi rozhodovn o

zleitostech rodiny je povoln eit soud. Stejn jako v jinch smrech, i v tomto
ppad je vstup soudu na soukromou pdu rodinnch pomr znan limitovn.
Pedevm je teba, aby se jednalo o ne-dohodu v podstatn zleitosti. Co

je podstatnou zleitost, je dostaten znmo z doby souasn i nedvno
minul.
Protoe nejde o "nov" rozhodnut soudu, ale o to, aby soud nahradil svm
rozhodnutm nedostatek souhlasu druhho manela, me soud nahradit souhlas
manela jen v ppad, e odmt souhlasit s druhm manelem v podstatn
zleitosti rodinnho ivota bez vnho dvodu a v rozporu se zjmem rodiny.
Soud je ale povoln rozhodnout, a tak nahradit souhlas druhho v

podstatn zleitosti rodiny, i tam, kde tento manel nen schopen vli projevit.
Takovch dvod je cel ada, zejmna ale pjde o ppady, kdy se z njakho
dvodu manelovi nedostv vle (manel je v bezvdom, manel byl stien
nikoli jen pechodnou duevn poruchou).
I kdy to vslovn uvedeno nen, soud, nemaje jin zkonn vodtko, bude
rozhodovat se zetelem na zjem rodiny (pokud mono vech len rodiny), a to
podle slunho uven, kter se v tomto ppad nebude tkat jen majetkov
roviny dotyn zleitosti, ale celkovho een dan situace i problmu.
Pestoe soud je povinen rozhodnout, m vst manele k dohod ili

pokusit se o smrn een vci. Lze jen doufat, e nepjde o pravidlo bez valnho
vznamu, pop. tak kajc pro forma.
687, 689
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Obstarvn zleitost rodiny
693
(Kdo obstarv zleitosti rodiny)
Rozum se, e soud bude rozhodovat jen k nvrhu odvodnnmu

zvanmi skutenostmi. Rozhodnut bude vdy mono zmnit (tj. bude vydno
pod dolokou rebus sic stantibus).
Ochrana tetch osob vyaduje, aby jak ohrazen se manela, tak

rozhodnut soudu, mlo vdy inky jen pro futuro. Je pak na kadm, kdo
kontrahuje, aby tak inil s dostatenou pelivost (zsada prevence a zsada
zvan vigilantibus iura): je na nm, aby zjistil, zda je kontrahent manelem a
dotzal se jej na prav stav vc.
Pokud jde o negativn prvn nsledky, je zvoleno een v podob relativn

neplatnosti tak, jak je tomu i v obdobnch ppadech spolenho jmn.
Bnou zleitost se rozum takov, jej majetkov aspekt zsadn

odpovd majetkovm pomrm rodiny. Naproti tomu za "ostatn" zleitosti, ili
nikoli bn, by mlo bt povaovno nap. omezen nebo vylouen prv, kter
umouj obvykl ivot rodiny.
Bn nezbytnmi ivotnmi potebami se zsadn rozum poteby

kadodenn, bn nkupy, vdaje na cestovn prostedky hromadn dopravy,
na bn kulturn a sportovn akce apod.
Dtmi, kter nenabyly pln svprvnosti, se i zde rozumj dti manel

nebo jednoho z nich, jako i dti, kter byly sveny do pe manel nebo
jednoho z nich.
Pokud jde o pedmty podlhajc prvn prav zkonnho majetkovho

reimu (a to i v rozsahu poppad reimu tak i onak modifikovanho), tj. kup.
nad to, co tvo obvykl vybaven rodinn domcnosti, zdej ustanoven se
nepouij. Pedpokld se, e dohoda o majetkovm reimu zahrne i odkaz na

ustanoven, ktermi se bude teba nadle spravovat.
Vklad:
Zdej ustanoven zkon o rodin neobsahoval, jeho obsah byl bn

dovozovn z praxe.
Obstarvn zleitost rodiny ve vzjemn shod manel vyplv z faktu

jejich ivotnho spoleenstv i z pravidla o povinnosti udrovat rodinn
spoleenstv ( 687 odst. 2).
Poteba konsensu vyplv z rovnosti povinnost a prv manel ( 687

odst. 1).
e manel spolen obstarvaj zleitosti rodiny, bv v ivot sp

vjimkou. Obvykle je obstarv jeden z nich, piem se pedpokld, e druh
manel souhlas, pop. (alespo) nieho nenamt. een otzky souhlasu, resp.
nesouhlasu upravuje zejmna 694.
Pouit pravidel o obstarvn zleitost rodiny je vyloueno tam, kde

prva a povinnosti, resp. dispozice s nimi upravuje manelsk majetkov prvo (
695).
687, 690, 694, 695
694
(Zleitosti bn a ostatn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Zleitosti bn a ostatn (4, 5)
III. Jednn manela v bnch zleitostech (6)
IV. Vylouen ink prvnho jednn manela (7 a 15)
V. Jednn v ostatnch zleitostech (nikoli bnch) (16 a 18)
VI. Manel, kte spolu neij (19, 20)
Z dvodov zprvy:
viz u 693
I. Obecn
Tradin soust prvn pravy je een otzky obstarvn bnch

zleitost rodiny (srov. 21 zk. o rodin). prava obstarvn nikoli bnch
zleitost schzela, posouvala se do roviny spolenho jmn manel (srov.
145 zkona . 40/1964 Sb., ve znn pozdjch pedpis).
Otzka pojmu "zleitosti rodiny" je eena kadodenn prax a soudy

vychzej z toho, e jde o a priorn pijat vraz. Nelze ovem popt, e i
"zleitosti rodiny" se budou ppad od ppadu liit, teba i vrazn.
Je teba pipomenout, e v obstarvn zleitost rodiny nelze spatovat

zastoupen jednoho manela druhm manelem. Vzhledem k manelskmu
spoleenstv zde nejde o zastoupen!!! Zleitosti jsou spolen. Manel jedn,

jako by jednali oba, take zven, pro tet osoby, se takov jednn manela jev
jako spolen jednn obou manel.
II. Zleitosti bn a ostatn
Zleitosti rodiny se tradin rozliuj na ty mn vznamn a na ty

vznamnj i zsadnj. Oznaen obou skupin kols, stejn jako nen
jednoznan hranice mezi nimi. I v tomto ohledu bude zapoteb individulnho
posouzen.
O nkterch zleitostech nebude obtn ct, e jsou nikoli bn. Mezi n

bude patit zbaven se dosavadn monosti bydlen, svolen k pobytu ciz osoby do
rodinnho spoleenstv apod.
III. Jednn manela v bnch zleitostech
Jedn-li se o obstarvn bn zleitosti rodiny, zavazuje a opravuje

jednn jednoho manela oba manele spolen a nerozdln. To je zsada
plynouc z faktu existence manelskho spoleenstv (srov. bod 3). Souhlas
druhho manela se proto pedpokld. Nesouhlasc manel se zsadn neme
sv solidrn oprvnnosti a zavzanosti zbavit.
IV. Vylouen ink prvnho jednn manela
Prv (v bodu 5) zmnn pravidlo vyluuje jenom pedchoz (toti

zchovn) jednn poslze ne-jednajcho manela, kter ped tm, ne druh
manel jedn, sdl tet osob, toti t osob, s n m bt jednno, resp. se
kterou chce druh manel jednat, e s prvnm jednnm nesouhlas.
Takto doshne toho, e prvn jednn jednajcho manela nebude mt vi

druhmu (a nesouhlascmu) manelovi prvn inky (prvn jednn bude
relativn neinn).
To ovem pedpokld, e o tom, e manel je pipraven (rozhodnut)

jednat, druh manel v. To se ale pihod mlokdy, proto zkon nabz i jin een
prv pro ppad, e jist problematinost jednn manela je vysoce
pravdpodobn.
Jedn se o obdobnou pravu, jak je v 696 odst. 2 pro vzjemn zstup

prvo manel.
Zabrnit obecn prvnmu jednn manela v bnch zleitostech rodiny

nen mon (ledae by nesnze souvisely s duevn poruchou jistch kvalit, take
by bylo nutn shnout k omezen svprvnosti).
Je ale mon, aby soud svm rozhodnutm vylouil (pro futuro) prvn
nsledky prvnho jednn manela vi vem tetm osobm. K zahjen
takovho zen je zapoteb nvrhu ohroenho manela.
Soud bude takov rozhodnut zvaovat nejen podle tvrzen, kter navrhujc
manel uin, ale zejmna podle dkaz, jimi sv tvrzen dolo.
V tomto ppad se nejedn o to, e se jednn manela odpraj inky

jeho prvnho jednn vi druhmu manelovi. Jedn se o to, e prvn jednn
manela - podle takovho rozhodnut soudu - sice budou platn, ale nebudou
inn.
Ani nesouhlas jednoho manela projeven vi tet osob, s n m druh

manel jednat, ani prve uveden rozhodnut soudu (body 7 a 8) se nemohou
dotknout tch prvnch jednn manela, jimi manel obstarv bn a zrove
nezbytn ivotn poteby rodiny a jejch len, zejmna nezletilch dt, kter
dosud nenabyly pln svprvnosti. V tchto ppadech by vylouen nsledk
prvnho jednn manela bylo v rozporu s prospchem rodinnho spoleenstv,
zejmna pak dt jen sten svprvnch.
V. Jednn v ostatnch zleitostech (nikoli bnch)
V zleitostech rodiny, kter svou povahou pekrauj rmec bnosti (a

contrario "bn zleitosti"), tj. v tzv. ostatnch zleitostech, zavazuje prvn
jednn (jen) jednoho manela tak manela druhho, a to spolen a nerozdln,

jen za pedpokladu, e druh manel dal k takovmu jednn souhlas.
Opust-li manel rodinnou domcnost, ani k tomu m dvod zvltnho

zetele hodn, a odmt-li se vrtit, kdy s jednm z manel ije spolen dt
manel, vi ktermu maj oba vyivovac povinnost, pop. nezletil dt, kter
nenabylo dosud pln svprvnosti a kter je sveno do pe manel nebo
jednoho z nich, je manel, kter rodinnou domcnost opustil, povinen pispvat i
na nklady rodinn domcnosti. Pitom se dvod oputn, pop. dvod odmtn
posoud podle zsad slunosti a dobrch mrav ( 691).
Lze pedpokldat, e - stejn jako v 691 odst. 2 - bude zdej ustanoven

vykldno tak, e dotyn dt ije s manelem, kter rodinnou domcnost
neopustil.
VI. Manel, kte spolu neij
Jestlie manel spolu neij v dsledku toho, e jeden z manel - za

splnn dalch podmnek ( 691 odst. 2) - opustil rodinnou domcnost, nen
mon, aby platila prve vyloen pravidla ( 693, zde zejmna body 4 a 11) o
bnch a ostatnch zleitostech a o tom, jak jednn manela zavazuje i
manela druhho spolen a nerozdln.
Proto je vslovn eeno, e za tto situace prvn jednn jednoho

manela bez souhlasu druhho manela druhho manela ani nezavazuje, ani
neopravuje.
545, 547, 586, 690, 691, 693, 696, 1872 a 1878
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
695
(Odkazovac ustanoven)
Z dvodov zprvy:
viz u 693
Vklad:
Zleitostmi rodiny nelze rozumt otzky majetkov povahy, resp. otzky,

jejich een se pmo dotk majetku manel, v prvn ad toho jmn, kter je
manelm spolen.
Proto naopak pravidla upravujc jednn manela v bnch a ostatnch

zleitostech, kdy se jedn o obstarvn zleitost rodiny, nen mon pout na
takov povinnosti a prva manel a na dispozice s nimi, kter jsou upraveny
ustanovenmi manelskho prva majetkovho.
693, 694
696
Vzjemn zastupovn manel
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Prvo zastupovat manela (4 a 7)
III. Manelovi je zstup oprvnn odato (8 a 15)
IV. Manel zstup prvo nem, jestlie manel spolu neij (16)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se zachovat dosavadn prvn pravu zstupho prva manela,

je teba ovem pomlet i na ppad oddlenho it manel. Je samozejm, e
toto obecn ustanoven nijak nezasahuje do specilnch prav ve zvltnch
zkonech.
I. Obecn
Vzjemn zastupovn manel znal tak 21 zk. o rodin, a to bez

bliho oznaen.
Jedn se o prvn zazen, kter usnaduje manelm kadodenn prvn

ivot.
Institut vzjemnho zastoupen manel je zkonnm zastoupenm

zaloenm zkonem: zstup oprvnn vznik kadmu z obou manel v
okamiku uzaven manelstv. Pitom je nerozhodn, zda manelstv trp njakou
vadou, pro kterou by mohlo bt prohleno za neplatn, anebo je bezvadn.
II. Prvo zastupovat manela
Manel maj vzjemn zstup oprvnn. Toto zkonem manelovi dan

prvo se ovem tk jen takovch prvnch jednn, jejich pedmtem jsou
bn zleitosti zastupovanho manela.
Na rozdl od zleitost rodiny, jejich majetkov aspekt nen v 693 a 694

(o obstarvn zleitost rodiny) uvaovn, v ppad zleitost manela, a to
bnch zleitost manela, me jt i o vci majetkov. Podmnkou ale je, aby
pedmtem prvnho jednn bylo to, co nle do vlunho i vhradnho jmn
zastoupenho manela.
I kdy to zkonn text vslovn neuvd, je nepochybn, e i po 1.1.2014

m jeden manel v zastoupen druhho prvo pijmat bn plnn (srov. 21
odst. 1 zk. o rodin).
Upravuje-li jin zkon zstup oprvnn manela jinak (jde-li o lex

specialis vi obanskmu zkonku), pop. vyluuje-li jin zkon pouit prvn
pravy obsaen v obanskm zkonku, je samozejm, e dotyn jin zkon
m ped obecnou pravou pednost (srov. nap. zkon . 29/2000 Sb., o
potovnch slubch a o zmn nkterch zkon).
III. Manelovi je zstup oprvnn odato
V nkterch ppadech manelovi nepslu oprvnn zastupovat druhho

manela. Jde o ti rzn situace, toti prvn dvod toho, e manel nem prvo
druhho manela zastupovat v jeho bnch zleitostech, je rozlin. Jde jednak
o odnt zstupho oprvnn prvnm jednnm, a to dvojm zpsobem, jednak o
nedostatek oprvnn zastupovat zaloen zkonem.
Pokud jde o odnt zstupho oprvnn manelovi v ppad dle

uvedenm na prvnm mst, jedn se o shodnou prvn pravu, jak je v 694
odst. 1 st vty za stednkem (by se formulace drobn rozchz).
Manel me zstup oprvnn svho manela ve svch bnch

zleitostech znemonit jen tm zpsobem, e pedtm ne druh manel jedn,
sdl tomu, s nm m manel jednat, resp. s nm hodl druh manel jednat, e
s prvnm jednnm manela nesouhlas, pop. e s obsahem tohoto jednn
nesouhlas, e obecn zstup oprvnn svho manela - pro tentokrt vyluuje.
Bude-li navzdory takov vhrad tet osoba s manelem prvn jednat,

nejedn se o exces ze zstupho oprvnn (srov. 440). Manel jednal bez
oprvnn, ale druh strana, se kterou jednal, vdla, e oprvnn jednat manel
nem. Nelze mluvit ani o nedostatku dobr vry, jde toti naopak o vdomost o
nedostatku prvnho dvodu jednat. Proto nejene takov prvn jednn nem
dn prvn inky, ale k takovmu prvnmu jednn se ani nepihl.
Manel ovem mus mt monost vas zakroit proti jednn svho

manela, mus tedy vdt o tom, e manel hodl prvn jednat i za n, jinak
eeno: e jej manel hodl zastoupit pi prvnm jednn. To jist nen ast
ppad, naopak.
Proto zkon nabz i jin een prv pro ppad, e jist problematinost
jednn manela je vysoce pravdpodobn, nebo dokonce jist.
Ani ve zdejm ppad, toti obdobn jako situaci, kterou e 694 odst. 1
(ppad jednn manela pi obstarvn bnch zleitost rodiny), nelze
dovodit, e soud na nvrh manela rozhodnout mus (ze slov "zru-li soud" nelze
dovodit povinnost soudu).
Bude-li pesto poslze manel prvn jednat, jako by zastupoval svho

manela v jeho bn zleitosti, je teba takov jednn posoudit podle pravidel
o excesu v ppad zkonnho zastoupen ( 440).
IV. Manel zstup prvo nem, jestlie manel spolu neij
Jestlie spolu manel neij proto, e manel opustil rodinnou domcnost,

ani k tomu ml dvod zvltnho zetele hodn, a odmt se vrtit, piem v
rodinn domcnosti ije tak nezletil, kterho maj manel nebo jeden z nich v
pi, anebo zletil dt, k nmu maj manel vyivovac povinnost ( 691 odst.
2), zkon (sm) odnm manelovi, kter odeel, zstup oprvnn, kter by
jinak ml.
436 a 440, 457 a 464, 691, 693, 694
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
697
Vivn mezi manely
Z dvodov zprvy:
Pro vzjemnou vyivovac povinnost mezi manely plat dosavadn

pravidla.
Vklad:
Obecn. Vyivovac povinnost mezi manely je tradin vnmna jako

odraz socio-ekonomick funkce rodiny a manelskho, resp. rodinnho
spoleenstv. Ekonometrick analzy rznch forem souit ji dve ukzaly, e je
z ekonomickho pohledu pro stt a spolenost vhodnj prov souit. Jej
prvn uznn a zakotven se nicmn stv zetelnm a ve chvli, kdy nen
dobrovoln plnna ve smyslu uspokojovn poteb jednoho z manel. Vyivovac
povinnost mezi manely je teba zasadit do irho rmce osobn-majetkovch
prv a povinnost, kter tvo ve svm souhrnu vlastn obsah manelstv.
Systematick zaazen vyivovac povinnosti mezi manely do sti druh hlavy I
dlu 4 zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, o povinnostech a prvech manel
(a nikoli do ustanoven o vyivovac povinnosti) reflektuje specifick charakter
tto povinnosti vyplvajc pmo z ekonomickch a socilnch funkc manelstv
jakoto spoleensky i prvn institucionalizovanho souit. Tato povinnost (ani
analogicky) nevznik mezi nesezdanmi pry. Prvo na vivn mezi manely
povaujeme za osobn a nezciziteln prvo, kter oprvnn manel neme
pevst na jinou osobu, nebo toto prvo slou k uspokojovn prv jeho
osobnch poteb podmnnch existenc manelskho pouta. Vyivovac povinnost
mezi manely m prioritu ped ostatnmi vyivovacmi povinnostmi, tzn.

pedchz vyivovac povinnosti dt i rodi.
Vyivovac povinnost a uspokojovn poteb rodiny. Manel maj

pedevm rovn povinnosti a rovn prva (srov. 687), co je vchodiskem pro
posouzen i vyivovac povinnosti. Na vivn m proto prvo kterkoli z
manel, tj. manelka vi manelovi a vice versa (odraz rovnho prvnho
postaven mue a eny v manelstv). Konkretizace vzjemnch prv a povinnost
v 687 odst. 2 akcentuje vedle vzjemn cty, povinnosti spolenho ivota,
vrnosti a respektu k dstojnosti rovn povinnost se vzjemn podporovat
(momenty morln, citov, ale i finann), udrovat rodinn spoleenstv, vytvet
zdrav rodinn prosted a spolen peovat o dti. Na to v rovin spe
materiln (i kdy nikoli vlun) navazuje vznamn povinnost se zetelnm
majetkovm reflexem: peovat o uspokojovn poteb ivota rodiny (zahrnujc
vedle jinho i poskytovn pennch a jinch prostedk na nklady rodinn
domcnosti), a to podle svch osobnch a majetkovch pomr, jako i svch
schopnost a monost (srov. koment k 690). Prv posledn zmnn
povinnost - vedle klasick vyivovac povinnosti mezi manely - nabv na
vznamu, nebo je prvn vynutiteln, nen-li plnna dobrovoln (a to jako
samostatn uplatniteln prvo).
Vznik, trvn a znik. Sama vyivovac povinnost mezi manely vznik

uzavenm manelstv a trv zsadn po celou dobu jeho existence. Vyivovac
povinnost mus proto bt spojena i s uzavenm neplatnho manelstv (to neplat
o situaci matrimonium non existens - manelstv neexistentnho, zdnlivho);
potrv a do prvn moci rozsudku o prohlen manelstv za neplatn. Prvo na
plnn vivnho se nicmn aktivizuje - nen-li dobrovolnho plnn (bu vbec,
i v rozsahu, kter je nedostaten) a jsou-li splnny dal pedpoklady - a
soudnm urenm jeho rozsahu, a to zsadn na nvrh nkterho z manel. Soud
je ve svm rozhodnut tmto nvrhem vzn, nesm ho pekroit a pisoudit vce
(ne ultra petita partium) i rozhodnout o plnn tto povinnosti na del dobu, ne
je oprvnnm poadovno. Znikem manelstv (prvn moc rozvodovho
rozsudku, prohlenm manelstv za neplatn, smrt manela) zanikne i
vyivovac povinnost mezi manely.
Rozsah. Zkonnm kritriem rozsahu vyivovac povinnosti mezi manely

je poadavek, aby hmotn a kulturn rove obou manel byla zsadn stejn.
Ze zkonnho postultu plyne implicite dal hmotnprvn pedpoklad vzniku
prva na vivn mezi manely, a sice rozdln ivotn rove obou manel.
Vymezen stejn hmotn a kulturn rovn me psobit pote zejmna tam, kde
spolu manel nesdlej rodinnou domcnost (problmov bvaj v praxi dle
situace, kdy spolu manel neij z dvodu vzjemnch rozpor). Naplnit
abstraktn kritrium zsadn stejn ivotn rovn bude proto mon jen s
pihldnutm ke zcela konkrtnm pomrm manel. Na rozdl od ostatnch

vyivovacch povinnost (zvl. vyivovac povinnosti mezi rozvedenmi manely)
nevyadujeme zde stav odkzanosti jednoho z manel na vivu od druhho; k
aktivizaci vyivovac povinnosti povede i skutenost, e oba manel jsou sice
schopni sami uspokojovat sv hmotn a kulturn poteby (individuln), avak v
rozdln me zakldajc disproporci v jejich ivotn rovni.
Vivn mezi manely a dobr mravy. Vyivovac povinnost mezi manely

je sice vzjemn, avak nikoli podmnn ve smyslu vzanosti na dvj nebo
budouc plnn vyivovac povinnosti druhm manelem (dsledn reciprocita).
Nepochybn mohou nastat situace, kdy ten, kdo by ml plnit svou zkonnou
vyivovac povinnost, tak nein z dvodu, e oprvnn se vi nmu zachoval
hrub nevdn, amorln, ba pmo protiprvn (nevra, nactiutrhn, pomluvy,
svvoln oputn rodinn domcnosti, verbln toky a jin hrub chovn,
domc nsil atp.). A to zkon v tto souvislosti vslovn nezmiuje, je nutno
pihlet k tomu, aby soudem urovan vyivovac povinnost jednoho manela
byla v souladu s dobrmi mravy, resp. aby se piznn vivnho v danm
ppad neocitlo v rozporu s dobrmi mravy. Posouzen tohoto je vlun v
kompetenci soudu.
Vyivovac povinnost mezi manely a spolen jmn manel. Vzjemn

vyivovac povinnost mezi manely je specifick i proto, e je zce provzna s
dalm majetkoprvnm institutem manelskho prva - spolenm jmnm
manel (SJM) a ji citovanou povinnost hradit nklady rodinn domcnosti (
690). Podle pevaujcho nzoru praxe jde o dva rozdln instituty, kter
pedstavuj samostatn prvn pomry, jakkoli maj mnoho spolenho. Pravidla o
vyivovac povinnosti toliko stanov rozsah, v jakm je teba tuto povinnost plnit,
tj. v jakm rozsahu maj bt spolen prostedky (SJM) vynakldny na hradu
poteb kadho z manel. Jinak eeno, jde o stanoven podlu, s kterm
pjemce ji nen oprvnn nadle disponovat, ale je povinen jej pedat druhmu
k uspokojen jeho poteb. Co se te hospodaen se SJM, oba manel maj stejn
prva pi rozhodovn o nakldn s prostedky nleejcmi do SJM (srov.
koment k 713). Zvltn pomry z hlediska vyivovac povinnosti mezi
manely a vztahu k SJM nicmn nastvaj, pokud mezi manely nen uplatnn
zkonn majetkov reim, ale existuj urit odchylky (zen zkonem
stanovenho rozsahu SJM smluvn i rozhodnutm soudu, znik SJM podle
insolvennho zkona nebo podle trestnho zkona - vyslovenm trestu propadnut
majetku manela). V tchto ppadech toti pravideln existuje oddlen majetek
(tj. majetek ve vlunm jmn jednoho z manel), z nho je mon vivn v
klasickm slova smyslu (tj. nikoli ze SJM) poskytovat.
Vyivovac povinnost mezi registrovanmi partnery. V oblasti vyivovac

povinnosti mezi registrovanmi partnery podle zkona . 115/2006 Sb., o registr.
partnerstv, se rozeznvaj dva druhy vivnho. Prvn je vyivovac povinnost

partner po dobu trvn partnerstv. Nepln-li jeden z partner tuto povinnost, ur
soud na nvrh nkterho z nich jej rozsah, piem pihldne k pi o spolenou
domcnost ( 10 zk. o registr. partnerstv). Dal formou je vyivovac povinnost
po zruen partnerskho souit. Bval partner, kter nen schopen se sm ivit,
me dat od bvalho partnera, aby mu pispval na pimenou vivu podle
svch schopnost, monost a majetkovch pomr ( 11 odst. 1 zk. o registr.
partnerstv). Zkon dle upravuje tzv. sankn vivn. Bval partner, kter se
na trvalm rozvratu spolenho vztahu nepodlel a jemu byla zruenm
partnerskho vztahu zpsobena zvan jma, se me u soudu domhat proti
druhmu bvalmu partnerovi vivnho ve stejnm rozsahu, v jakm by vznikla
vyivovac povinnost v ppad, e partnersk souit by nebylo zrueno, a na
dobu t let od zruen partnerskho souit ( 11 odst. 2 zk. o registr.
partnerstv). Pochybnosti me budit dikce 11 odst. 4 psm. b) zk. o registr.
partnerstv, kde zkonodrce ve znik povinnosti platit vivn na uzaven
novho partnerstv. Logickm vkladem se dospje k zvru, e zkonodrce
myslel nov registrovan partnerstv, nikoli jen faktick partnersk souit, nebo
vivn by mlo zaniknout ve chvli, kdy vyivovac povinnost pejde na tet
osobu. Vyivovac povinnost mezi bvalmi partnery zanik smrt povinnho
partnera nebo jeho prohlenm za mrtvho. Stejn tak vyivovac povinnost
zanik v momentu, kdy oprvnn bval partner uzave manelstv nebo nov
registrovan partnerstv (viz 11 odst. 4 zk. o registr. partnerstv).
Odkazovac norma (odst. 2). Druh odstavec cit. ustanoven odkazuje na

nutn uit obecnch ustanoven o vivnm a vyivovac povinnosti podle 910
a 922. Zejmna pichz v vahu aplikace ustanoven vymezujcch bli kritria
uren rozsahu vivnho ( 913), dle spolen ustanoven o vivnm - tj.
zpsob plnn a splatnost ( 921), piznn vivnho ( 922) a zmna pomr
podle 923.
687, 690, 713, 910, 913, 922, 923
Souvisejc pedpisy:
zk. o registr. partnerstv, - insolvenn zkon
Obvykl vybaven rodinn domcnosti
698
(Co je obvykl vybaven rodinn domcnosti a jak se nakld s vcmi,
kter do nj pat)
Pehled vkladu:
I. Pojem "obvykl vybaven rodinn domcnosti" a jeho vztah ke

spolenmu jmn manel (1 a 8)
II. Nakldn s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn

domcnosti (9, 10)
III. Nsledky jednn jednoho z manel s vc, kter je soust obvyklho

vybaven rodinn domcnosti, bez souhlasu druhho manela (11)
IV. Pechodn ustanoven (12)
Z dvodov zprvy:
Obvykl vybaven rodinn domcnosti je novm pojmem s novm

obsahem. Navren ustanoven pedstavuje pojet, kter je standardnm eenm
v cizch prvnch dech. Draz je toti poloen na funkci jednotlivch movitch
vc, zatmco prvn titul jejich mt ustupuje do pozad. Nemus jt jen o
vlastnictv, resp. vlastnn, protoe nelze vylouit ani jin vcnprvn tituly.
Tomu odpovd i zvltn prava dispozinho prva manel, resp. kadho z
nich, pokud jde o jednotliv sousti onoho souboru. Vjimky jsou samozejm
mon, jsou-li dny veejnm zjmem (toti manel je kup. povinen naloit s vc
podle zkona, rozhodnut soudu nebo jinho orgnu veejn moci apod., nebo je-li
manel povinen s vc naloit na zklad pedchozho prvnho jednn, s nm
jeho manel souhlasil), anebo jde-li o vc bagateln (rozum se hodnota nejen
finann, ale i podle vznamu).
I. Pojem "obvykl vybaven rodinn domcnosti" a jeho vztah ke

spolenmu jmn manel
Obansk zkonk pichz nejen s novm pojetm majetkovho prva

manelskho jako zvltnho celku v institucionln rovin, ale mn i pstup k t
sti majetkovch hodnot manelm spolenm, kterou oznaujeme jako
spolen jmn manel.
Spolen jmn manel zsadn tvo to, co manelm nle, m

majetkovou hodnotu a nen vyloueno z prvnho obchodu ( 708).
Obvykl vybaven rodinn domcnosti nen obvyklm vybavenm spolen

domcnosti, kter znala prvn prava zk. . 40/1964 Sb., v poslednm znn,
pedevm proto, e majetkov hodnoty, kter je tvo, jsou vdy kladn (jde jen o
aktiva) a nen rozhodn, zda jsou nebo nejsou soust majetkovho spoleenstv,
a proto tak obvykl vybaven rodinn domcnosti existuje bez ohledu na to, zda
existuje spolen jmn manel, pop. v jak podob (reimu) existuje.
Obvykl vybaven rodinn domcnosti tvo souhrn tch movitch vc (

489 a 498), kter slou bnm (tj. obvyklm) ivotnm potebm rodiny a jejch
len a pro kter plat zvltn reim prvnch dispozic. Nejedn se jen o poteby
(vci) nepostradateln pro fungovn rodiny, pro lidsk ivot jejch pslunk,
protoe v tom ppad by lo o tzv. zkladn vybaven rodinn domcnosti ve
smyslu 1667.
Je poloen draz na funkci majetkovch hodnot: pokud majetkov hodnota,

kter manelm pat - bez ohledu na to, zda vlastnick prvo svd jednomu z
nich, nebo obma manelm spolen, zda nle do spolenho jmn, nebo zda
ji maj v podlovm spoluvlastnictv i je pedmtem jinho majetkovho
spoleenstv, pop. spoleenstv jmn (spolen njem, spolen oprvnn ze
sluebnosti nebo relnho bemene apod.), ale slou bn poteb rodiny (pop.
i jen lena rodiny), je soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti.
Obvykl vybaven rodinn domcnosti jako majetkov soubor nemus

vbec existovat, protoe manel nic nenabyli, nemaj nic, co by jim patilo,
nleelo (nap. novomanel ij v rodin svch rodi), anebo nco maj, ale
funknosti rodinnho spoleenstv to nijak nepispv (nap. vybaven pro
lukostelbu, j se oba manel vnuj).
Pedstavme-li si vak, e rodina existuje ji del dobu, bv obvykl, e

manelm nle i njak majetkov soubor (bez ohledu na jeho hodnotu, cenu).
Z tohoto souboru pak do obvyklho vybaven rodinn domcnosti pat prv to,
co je pro spolen byt rodiny jako spoleensk jednotky potebn a zrove
postaujc: co je potebn ke spnku a k vyivovn (jdlu a pit), ale tak pro
ivot len rodiny jako spoleenskch, pedevm kulturnch bytost. Hygienick
poteby do obvyklho vybaven rodinn domcnosti zpravidla patit nebudou,
pokud v rodin nen nap. jen jeden runk atp. Zrove nen nijak rozhodn, zda
lenov rodiny jed na delftsk fajnsi a pij ze sklenic pochzejcch z 15. stolet,
anebo zda maj jen ndob z papru.
Maj-li manel v pi nezletil dt, pat do obvyklho vybaven rodinn

domcnosti tak vechno, co je nezbytn pro ivot tohoto dtte.
II. Nakldn s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn

domcnosti
Nakldn s mkoli, co je soust obvyklho vybaven rodinn

domcnosti, je vlastn podstatou i dvodem existence tohoto institutu: nejde
toti o vynt majetkovch hodnot jako takovch z celku spolenho jmn
manel (pop. z jinch celk nebo z vlastnictv). Jde jen o to, e pro nkter
majetkov hodnoty, bez ohledu na to, komu pat nebo kdo je jejich vlastnkem,
pop. ktermu z manel svd (roz.: majetkov prvo), plat speciln prvn
pravidla, pokud jde o nakldn s nimi.
Nakldn s tm, co pat do obvyklho vybaven rodinn domcnosti, je

zteno, resp. pinejmenm modifikovno. Take kupkladu manel, kter je
vhradnm vlastnkem jedinho lka, kter je v rodinn domcnosti manel a
na kterm manel sp, neme s tmto lkem nakldat bez souhlasu svho
manela. Nedostatek souhlasu je jist zhojiteln (srov. dle), ale pedstava
zkonodrce zejm byla nejsp takov, e pivolen manela k majetkov
dispozici se soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti m dispozici
pedchzet.
III. Nsledky jednn jednoho z manel s vc, kter je soust obvyklho

vybaven rodinn domcnosti, bez souhlasu druhho manela
Prvn jednn jen jednoho z manel, kterm nakldal s vc, kter je

soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti, je neplatn, ale jde o
neplatnost, kter je zjevn - podle vslovnho znn zkona - pouze relativn (
586), nebo je stanovena jen na ochranu manela, kter ml bt tzn, zda s
dispozic souhlas, ale tzn nebyl, anebo sice byl, ale souhlas nedal, anebo nebyl
tzn pedem, o dispozici se dozvdl a post factum, a s dispozic nesouhlasil,
anebo zjevn dal najevo, e by s n nebyl souhlasil. Zle potom jen na tomto,
toti nenakldajcm, manelovi, zda se neplatnosti dovol nebo nedovol. Pokud
se neplatnosti nedovol, nepjde o neplatn jednn: m-li bt neplatnost
zjitna, mus se j nesouhlasc manel dovolat. Bli vklad o relativn
neplatnosti srov. v komenti k 586.
IV. Pechodn ustanoven
Se zetelem na obsah 3038, podle kterho vci nleejc k obvyklmu

vybaven rodinn domcnosti pestvaj bt dnem nabyt innosti obanskho
zkonku soust spolenho jmn manel, je teba pijmout, e ke dni
1.1.2014 ty majetkov hodnoty, vci, kter podle zde vykldanho ustanoven
tvo obvykl vybaven rodinn domcnosti, budou vyloueny z dispozinch
pravidel, kter se jinak vztahuj na to, co tvo soubor spolenho jmn manel.
Ustanoven 3038 ale nem pro vlastnick a jim podobn prva dn vznam, k
jejich zmn nedojde. Pokud se jedn o to, co bylo soust spolenho jmn
manel (nikoli tedy ve vhradnm vlastnictv nkterho z manel nebo v
podlovm spoluvlastnictv manel), bude i nadle pedmtem spoleenstv
jmn manel. Nedojde tedy k dnmu k vypodn: dojde-li ale k vypodn
spolenho jmn manel pozdji, bude nutn to, co se k 1.1.2014 stalo,
adekvtn zohlednit.
586, 699, 708, 718 odst. 3, 727 odst. 1, 1667, 3038
Souvisejc pepisy:
o. s. .
Z judikatury:
Recentn judikatura, tj. judikatura zejmna k 143a zk. . 40/1964 Sb.,

schz: soudy nemly potebu vykldat pojem "obvykl vybaven domcnosti",
resp. "obvykl vybaven spolen domcnosti", stailo vcemn to, co je
uvedeno v 322 odst. 2 psm. a) o. s. .
Z literatury:
Dvok: Majetkov spoleenstv manel, 2004.
Dvok, Spil: Spolen jmn manel v teorii a v judikatue, 2. vyd.,
2007.
Eli a kol.: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a
rejstkem, 2012.
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment, 1. sv.: 1-487,
2008.
Eli, Zuklnov: Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva,
2001.
Fiala, Holub a kol.: Obansk zkonk. Poznmkov vydn s judikaturou a
novou literaturou, 11. vyd., 2006.
Fiala, Kindl a kol.: Obansk zkonk. Koment, I. dl, 2009.
Holub a kol.: Obansk zkonk. Koment, 1. sv.: 1-487, 2002.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 5. vyd., 2009.
vestka, Spil a kol.: Obansk zkonk. I. Koment, 2. vyd., 2009.
Zuklnov, Psutka: Spoluvlastnictv a spolen jmn manel. 136-151
obanskho zkonku. Podrobn koment k jednotlivm ustanovenm vetn
vybran judikatury a komente k prvn prav tto problematiky v novm
obanskm zkonku (zkon . 89/2012 Sb.), 2012.
Krlk: Podlov spoluvlastnictv a spolen jmn manel (vybran otzky
vzjemnch vztah). PrRo, 2008, . 21, s. 769 a nsl.
Zuklnov: Nkolik slov okolo okrajovho pojmu aneb de explicatione
serviens. PrRo, 2014, . 1 s. 27 a nsl.
Bainham: Premarital and marital settlement agreements. In The
International Survey of Family Law. Edition. Family Law, 2006.
Boele Woelki: Matrimonial Property Law [online]. 2000. Dostupn z:
http://www.reading.ac.uk/nmsruntime/saveasdialog.asp?lID=7018&sID=34870
[cit. 24.11.2013].
Commission of the European Communities: Green Paper on Conflict of Laws

in Matters Concerning Matrimonial Property Regimes, Including the Question of
Jurisdistion and Mutual Recognition [online]. 2006. Dostupn z:
http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2006/com2006_0400en01.pdf [cit.
24.11.2013].
Reetar: Matrimonial Property in Europe: Will Community of Property
Become a Thing of the Past? [online]. Electronic Journal of Comparative Law,
2008. Dostupn z: http://www.ejcl.org/123/art123-4.pdf [cit. 24.11.2013].
699
(Obvykl vybaven rodinn domcnosti pi jejm trvalm oputn
manelem)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pojem "oputn rodinn domcnosti" (2 a 8)
III. Nsledky oputn rodinn domcnosti jednm z manel (9 a 11)
IV. Potebnost manela, pop. nezletilho dtte (12 a 17)
Z dvodov zprvy:
Zvltn majetkov soubor obvyklho vybaven rodinn domcnosti

vyaduje zakotven i nkterch dalch specilnch pravidel, pokud jde o
nakldn s jeho soustmi, a to i za vjimen situace souvisc se separac
manel. Pitom je teba myslet nejen na manela, kter byl v rozchodu prvn
iniciativn, ale i na manela, kter - by jist nepjde o bn jev - podal nvrh na
prohlen manelstv za neplatn. Pouit analogie je ve statusovch vcech
vyloueno, a nadto jde o hmotnprvn podmnku zvltnch prvnch nsledk.
Rozum se, e ustanoven odstavce druhho nelze pout (zatmco ustanoven
odstavce prvho se naopak pouije), kdyby vsledn een mlo bt v rozporu s

dobrmi mravy.
I. Obecn
Vzhledem k tomu, e obvykl vybaven rodinn domcnosti tvo soubor

vc, o nich plat, e jsou k uspokojovn ivotnch poteb rodiny a jejch len
potebn, je nutn potat s tm, e manel, kter opustil nebo hodl opustit, a to
natrvalo, rodinnou domcnost, bude vci z tohoto majetkovho souboru
potebovat, toti e se bez nich napt neobejde.
II. Pojem "oputn rodinn domcnosti"
Mnoh ciz prvn pravy zruen manelstv za ivota manel stanov

hmotnprvn podmnku pro rozhodnut soudu, a to pedchzejc oddlen it
manel. Zpravidla se mluv o "separaci" manel i manelskho ivota (srov.
vklad k 691 bod 1). Manel maj t oddlen, m se nerozum, e by snad
nesmli t v jednom spolenm prostoru (v jednom obydl), jde o to, e jejich
spolen byt, spolen ivot neexistuje. Nejde o nic jinho, ne co u znme z
24a odst. 1 zk. o rodin, kde se mluvilo o tom, e "manel spolu nejmn est
msc neij". Tak v 757 se mluv o tom, e "manel spolu dle ne est
msc neij".
Obratem "neij spolu" se vyjaduje skutenost, e spolu nemaj spolenho

nic, co by mli jako manel, tj. od jejich ivota hospodskho pes momenty
sociln a po ivot intimn, nebo sp naopak. Spolen pe o dti nijak
nesouvis s tm, e jde o manele, rodie dt pece manely bt nemusej.
Zdej ustanoven ale nem jen na situace, kdy manel smuj k

rozvodu. Stejn dobe je lze pout na vechny ppady, kdy jeden z manel
uskuten sv rozhodnut opustit rodinnou domcnost, protoe je teba tak v
tomto ppad (nejen v ppad rozvodu manelstv) vyeit otzku osudu vc,
kter pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti, prv proto, e nikterak
nezle na tom, ktermu z manel, pop. zda obma manelm, to, co pat k
obvyklmu vybaven rodinn domcnosti, nle vlastnicky ( 698).
Na rozdl od 691 odst. 2, 694 odst. 3 a 696 odst. 3 se pro pouit

zdejch pravidel vyaduje, aby manel opustil rodinnou domcnost v myslu
uinit tak "trvale", tedy ji setrvat napt nkde jinde, ne se nachz rodinn
domcnost. Krom toho v ppad zde eenm, na rozdl od obsahu prv
citovanch ustanoven, nezle na tom, zda v domcnosti je, anebo nen
potebn dt.
Urychlen a zvltn a tak jakoby pedbn een osudu vc, kter pat
k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti, je nutn prv proto, e jde vesms o
takov vci, kter jsou potebn k chodu domcnosti.
een osudu vc patcch k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti

nem nic spolenho s eenm otzky spolenho bydlen manel. Pro tuto
otzku plat zvltn ustanoven 766 a 770.
Oputn rodinn domcnosti jednm z manel samo o sob nesta, aby

bylo mon pout zdej ustanoven: je teba, aby z ponn manela, kter
rodinnou domcnost opustil, bylo mon nade v pochybnost usoudit, e
oputn m bt jednou provdy, trval, co lze dovodit i z toho, e se odmt
vrtit. Odmtn nvratu posta tvrdit, nen teba je dokazovat - vdy dokazovat
"odmtn" je jist velmi obtn. Take soud, kter bude v danm ppad o
alob manela, kter opustil rodinnou domcnost, rozhodovat, by se nejsp ml
spokojit se zjitnm, e alobce opustil rodinnou domcnost, uinil tak jednou
provdy a vrtit se nehodl. To zejmna v ppad, e strany sporu budou v tto
otzce zajedno.
III. Nsledky oputn rodinn domcnosti jednm z manel
Oputn rodinn domcnosti m nkolik prvnch nsledk, uvedench v

699 odst. 1 a odst. 2.
Pedevm manel, kter opustil trvale rodinnou domcnost, m prvo

dat (a to i alobou), aby mu manel, kter v rodinn domcnosti zstal, vydal
vechny pedmty, kter sice pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti,
ale kter - jako vlastnkovi - nle tomu, kter rodinnou domcnost opustil, tedy
dajcmu manelovi.
Tak se me samozejm stt, e manelovi, kter v rodinn domcnosti

zstal, nezbude k obvyklmu hospodaen nic. V zjmu ochrany tohoto v
domcnosti zstavho manela je pak ustanoveno v odstavci druhm. Zsadn
ale plat, e rozhodne-li se manel sv manelsk, resp. rodinn souit - tak

kajc jednou provdy - ukonit, me si odnst vechno, co je jeho, bez ohledu
na to, e to teba je soust souboru obvyklho vybaven rodinn domcnosti,
dve s druhm manelem sdlen.
IV. Potebnost manela, pop. nezletilho dtte
Tato zsada jet neznamen, e si odnese vechno, co mu pat. To, co si

odnst me, zle na danch okolnostech. Zda pjde o odnesen soust
obvyklho vybaven, anebo o jejich ponechn v rodinn domcnosti, pop. kter
pravidlo se pouije, zle na tom, jak vypad situace konkrtn rodiny.
Manel pedevm mus prokzat, e je skuten potebn, pokud jde o ty

sousti obvyklho vybaven rodinn domcnosti, kter pat jemu.
Obtn situace manela, kter je doprovzen potebnm dttem, situaci

mn. Pitom jde o ochranu toho manela, kter v rodinn domcnosti (s
obvyklm vybavenm) zstv pot, co ji druh manel opustil, s potebnm
dttem.
Jde jednak o spolen nezletil dt manel, kter nenabylo pln

svprvnosti a vi ktermu maj oba manel vyivovac povinnost, jednak o
nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti a bylo dve sveno do spolen
pe manel.
Mluv se o dtti, kter v rodinn domcnosti zstalo, nen tedy - zatm pedpokladem to, e dt bylo sveno do pe zstavho manela.
Je-li pak v dan situaci prokzna potebnost manela a dtte, kter s nm

zstalo, nemus si odchzejc manel odnst tak nic, anebo skoro nic. To plat
ovem i v ppad, pokud vlastn "nic" tak obvykl vybaven rodinn domcnosti
tvoilo. Kdy prost existuje obvykl vybaven rodinn domcnosti bez relnho
obsahu.
698, 718 odst. 3, 727 odst. 1, 757, 766 a 770, 3038
Souvisejc pepisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 698
Rodinn zvod
700
(Co je rodinn zvod a jak ustanoven se nepouij)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pojmy "rodinn zvod" a "len rodiny zastnn na provozu rodinnho

zvodu" (3 a 8)
III. Vylouen pouit prvn pravy (9 a 12)
IV. Manel jako lenov rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu

(13, 14)
Z dvodov zprvy:
Navrhovan prava sleduje po vzoru pravy v italskm Codice civile (l.

230 bis) zaadit do obanskho zkonku zvltn ustanoven o rodinnm zvodu.
Italsk obansk zkonk byl v tomto smru novelizovn pi reform rodinnho
prva v roce 1975 a doplnn o pravu, ze kter nvrh erp jako z inspirativnho
vzoru prv s ohledem na jeho ucelenou koncepci. Nkter jin zahranin pravy
nap. nov francouzsk Code de commerce z r. 2001 se problematikou rodinnch
podnik zabv v l. 12-4 a 121-7, ale e jen nkter dl aspekty, zejmna
prvn postaven toho z manel, kter psob jako spolupracujc osoby. Navrhuje
se tedy zaadit skupinu zvltnch ustanoven, kter e nejen prvn pomry
rodinnho zvodu, jeho provozovn slou k obiv rodiny a na jeho
provozovn se lenov rodiny fakticky podlej, ale pedevm otzky prv a
povinnost zastnnch len rodiny pro ppad, e nen ujednno nco jinho.
Navren prava usiluje vyplnit prostor, kdy lenov rodiny pro rodinn
zvod fakticky pracuj, ani se jejich prva a povinnosti spravuj zvlt
uzavenou smlouvou. Proto se vslovn vytk, e se tato ustanoven nepouij,
pokud je rodinn zvod provozovn na zklad spoleensk smlouvy (a ji se
zaloenm obchodn spolenosti nebo drustva nebo bez takovho zaloen),
smlouvy o tich spolenosti nebo na zklad smlouvy zakldajc mezi stranami
pracovn pomr. Tyto prvn prostedky mohou bt pirozen kombinovny: i v
ppad, e bude zvod provozovn obchodn spolenost, jejmi spolenky
budou manel se zvazkem k osobnmu vkonu prce, e jejich dcera a syn
budou pro tuto obchodn spolenost pracovat na zklad pracovn smlouvy a dd
bude tichm spolenkem takov obchodn spolenosti, budou se prva a
povinnosti kadho z nich dit pslunou smlouvou. To m platit i v ppad
uzaven obdobnch smluv (pkazn, zprostedkovatelsk, komisionsk apod.).
Navren prava se nepouije ani v ppad, kdy rodinn zvod provozuje

prvnick osoba, na kter maj podly nkte lenov rodiny spolen s tetmi
osobami.
Podlej-li se na provozu rodinnho zvodu manel, mohou vzhledem k

obecn prav manelskho majetkovho prva nastat rzn situace podle toho,
zda je rodinn zvod ve spolenm jmn manel, nebo nle-li do vlunho
jmn jednoho z manel, jako i podle toho, zda si manel ujednali majetkov
reim odlin od zkonnho reimu, poppad zda takov reim zaloil svm
rozhodnutm soud. Vzhledem k tomu se navrhuje stanovit, e se prava
manelskho majetkovho prva pouije pednostn ped ustanovenmi o
rodinnm zvodu. Tm se vyluuje konflikt obou prav.
Praktinost navren pravy vyplv zejmna z toho, e podle souasn

prvn pravy se prva a povinnosti zastnnch osob v obdobnch ppadech,
nejsou-li eena smluvn nebo konkrtn prvn pravou, d ustanovenmi o

bezdvodnm obohacen, co s ohledem na konkrtn okolnosti ppadu,
podmnn zejmna dlouhodobost faktickch pomr tohoto druhu, otzky
skutkovho dokazovn a zejmna na promlen, nepin odpovdajc pravu
prv a povinnost ani dostatenou ochranu dotench osob. Obte, kter z
mlen zkona plynou, jsou dostaten patrn z judikatury tkajc se ppad, kdy
se lenov rodiny nebo blzc pbuzn vlastn prac spolen podlej na vytven
trvalch hodnot (nap. R 16/83, R 29/89, rozsudek Nejvyho soudu sp. zn. 22
Cdo 1174/2001 ze dne 5.11.2002).
O rodinn zvod se jedn, jde-li o soubor obchodnho jmn slouc

podnikatelskm elm (tedy spluje-li obecn podmnky existence obchodnho
zvodu) a na jeho provozu se podlej trvalou prac lenov ir rodiny bez toho,
e tak in jako spolenci spolenosti nebo na zklad pracovn smlouvy. Rodinn
zvod nen tedy charakterizovn pedmtem podnikn, ale osobami, kter se
trvale podlej na jeho provozovn. Krom fixace pojmu rodinnho zvodu
obsahuje navren ustanoven vznamn prvn pravidlo, podle nho je na
rove lenu rodiny, kter pro rodinn zvod trvale pracuje, postaven i ten len
rodiny, kter trvale pracuje pro rodinu, tedy se zejmna star o rodinnou
domcnost. Jde o dsledn naplnn zsady, e osobn pe o rodinu a jej leny
m stejn vznam jako poskytovn majetkovch plnn.
I. Obecn
Institut rodinnho zvodu byl do naeho prva pevzat z italskho Codice

civile (l. 230 bis). Jde o ucelenou prvn pravu situac, k n dochz v
praktickm ivot dost asto, a to prv i na naem zem, kde podnikatelsk
zazen rodinnho typu nejsou nijak vjimen. Lze se s nimi setkat v
zemdlstv, pohostinskch, hotelovch a podobnch provozech. Vyznauj se
vesms tm, e lenov rodiny pracuj pod zenm otce, matky, dda atp., ani
jsou jejich povinnosti a prva, a to nejen zamstnaneck, ale i ve vztahu k
zvodu samotnmu, njak prvn regulovny, toti pedevm odpovdajc
smlouvou.
Vzhledem k novosti zdejho institutu je dvodov zprva k nvrhu

obanskho zkonku v tomto mst velmi podrobn. Jist nen teba opakovat to,
co uvd.
II. Pojmy "rodinn zvod" a "len rodiny zastnn na provozu rodinnho

zvodu"
V prvnm odstavci se vymezuje "rodinn zvod". Prav se, e zvod se za

rodinn povauje za splnn uritch podmnek vslovn dle uvedench. Je tedy
zejm, e rodinn zvod je zaloen na fikci. Jsou-li tedy podmnky splnny,
mluvme o "rodinnm zvod" a pouijeme 700 a 707.
Za rodinn se povauje zvod, ve kterm pracuj spolen manel a dle

pak alespo osoby pbuzn nebo sevagen alespo s jednm z manel.
Pokud jde o otzku, zda se manel musej, anebo nemusej oba podlet na
rodinnm zvodu, aby se zvod povaoval za rodinn, je teba odpovdt
zporn. Vyplv to z obsahu vty druhho odstavce zdejho ustanoven.
Vmr se ale netk vech pbuznch a sevagench osob, ale jen

pbuznch a do tetho stupn vetn a osob sevagench do druhho stupn
vetn.
Ale zase nejde o vechny tyto vyjmenovan osoby: je rozhodn, zda takto
pbuzn a sevagen osoby skuten trvale pracuj pro rodinu nebo pro rodinn
zvod. Teprve pak se povauj za (hled se na n jako na) "leny rodiny
zastnn na provozu rodinnho zvodu".
Je teba zdraznit (co se ovem stanov vslovn), e nen nezbytn, aby

osoba, kter pat mezi prve vyjmenovan, trvale pracovala pro rodinn zvod.
Stejn je hodnocena trval prce pro dotynou rodinu: takto nejen manel, ale
nap. ten, kdo v rodin hospoda, obstarv domcnost, bn, kadodenn ivot
len rodinnho spoleenstv, m stejn prva, dan v 701 a nsl., jako ten, kdo
pracuje v provozu zvodu, tedy produkuje hodnoty, pispv bezprostedn k
tvorb zisku.
III. Vylouen pouit prvn pravy
V odstavci druhm se pak okruh osob, kter jsou leny provoznho

spoleenstv a na kter se proto vztahuj nsledujc ustanoven, dle omezuje.
Ustanoven 701 a nsl. o povinnostech a prvech len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu se nepouij v tch ppadech, kde
povinnosti a prva tchto osob upravuje
- spoleensk smlouva, nebo
- zakladatelsk prvn jednn o zaloen obchodn spolenosti nebo drustva,

nebo
- smlouva o tich spolenosti, nebo
- smlouva a ustanoven jinho zkona o pracovnm pomru, pop.
- jin obdobn smlouva.
Je teba dovozovat, e bez ohledu na to, jak prvn skutenost, pop.

prvn dvod, jinak dostaten reguluje prvn postaven len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu, zdej prvn prava nem msto. Proto je
teba ji chpat celkov jako prvn pravu subsidirn, kter se pouije jen tam,
kde lenov rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu nemaj dn prvn
zajitn svho postaven v zvod, na jeho provozu se pod vedenm jednoho
(vce) lena rodiny podlej. Tyto prvn dvody mohou bt rzn kombinovny.
Nen pitom rozhodn, zda (v bodu 6) zmnn prvn dvod, zejmna

prvn jednn, vyvolal vznik prvnick osoby (nap. zakladatelsk prvn
jednn), anebo nevyvolal (nap. spoleensk smlouva bez zaloen prvnick
osoby).
IV. Manel jako lenov rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu
Podlej-li se na provozu rodinnho zvodu manel, jsou-li tedy oba

manel leny rodiny zastnnmi na provozu rodinnho zvodu, nepouije se
701 a nsl. Majetkov pomry jsou toti komplexn upraveny majetkovm
prvem manelskm ( 708 a 750). Tato prava m ped zdej pravou
pednost.
Takov een je teba pokldat za rozumn: majetkov vazby mezi

manely mohou bt rozlin, mohou se spravovat rznmi reimy, pop. jen
smlouvou manel (na zklad zkonn licence). Zsah do tohoto komplexu by
byl z hlediska legislativnch princip nevhodn.
701 a 707, 771 a 774
Z literatury:
viz u 698
701
(Podl len rodiny na zisku)
Z dvodov zprvy:
Dosud platn i navrhovan prvn prava vychz z pojet, e ivotn

rove len rodiny m bt zsadn srovnateln a e ivotn rove dtte m
bt zsadn shodn s ivotn rovn rodi. Tato prvn pravidla se vztahuj k
zabezpeovn osobn poteby lena rodiny, tedy jeho vivy ve vlastnm slova
smyslu a jeho kulturnch i hmotnch poteb; v tom smru je literatura i judikatura
ve shod (nap. Zuklnov, M. in Knappov, M. - vestka, J. et al. Obansk prvo
hmotn. Svazek III. 3. vydn. Praha: ASPI, 2002, s. 154 an. Nebo Hrukov, M.
et al. Zkon o rodin. Koment. 3. vydn. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 357 a
judikatura tam citovan na s. 366 an.). Na tomto zsadnm pstupu navren
ustanoven nic nemn: i dt, kter se na provozu rodinnho zvodu neastn
(nap. z dvod studijnch, zdravotnch nebo jinch) neme bt vyivovno,
oblkno atd. he ne jeho sourozenec, kter v rodinnm zvodu pracuje.
Rodinn hospodaen se vak neorientuje vlun na produkci hodnot k

okamit spoteb: naopak - a zvlt, provozuje-li rodina rodinn zvod, st
vytvoench hodnot slou jako rezerva nebo se investuje do zvodnho provozu
za elem modernizace, koup novch technologickch zazen apod.
Navrhovanm ustanovenm se sleduje zaloit prvo pracujcch len rodiny
(len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu) na podl na zisku,

prstcch zvodu i na vcech nabytch ze zisku z provozu zvodu. Ustanoven o
prvu na podl na zisku z provozu rodinnho zvodu a zakldajc i dal
majetkov prva zastnnm lenm rodiny jsou dispozitivn a nebrn jinm
ujednnm. Nicmn i v tto souvislosti se jev jako potebn chrnit slab
stranu. Proto se sice nevyluuje, aby se len rodiny zastnn na provozu
rodinnho zvodu svch majetkovch prv z toho plynoucch vzdal, avak
navrhuje se stanovit, e tak me uinit jen osoba pln svprvn, a to vlastnm
osobnm prohlenm (nikoli tedy s vyuitm zstupce). Forma veejn listiny se
vyaduje z obdobnch dvod jako u manelskch majetkovch smluv; je nutn
zajistit dostatenou jistotu, e se projev vle dje s rozvahou, vn a bez
donucen.
Vklad:
Zkladnm prvem vech len rodiny zastnnch na provozu rodinnho

zvodu je prvo podlet se na zisku z tohoto provozu. Je zejm, e podl na zisku
m odpovdat me, v jak se len rodiny podl na dosaen tohoto zisku, doslova
"v me odpovdajc mnostv a druhu sv prce".
Stejn plat i o prstcch zvodu. Prstky nejsou tot co zisk, jedn se o

zvtovn jmn zvodu zvnjku, nap. investicemi z vhradnho majetku
zastnnch len rodiny, ale i od tetch osob.
Vzhledem k tomu, e zisk je pedstavovn uritou penitou sumou, nelze

jist pi provozu zvodu oekvat, e zastnn lenov rodiny budou celm
ziskem podleni, e zisk bude mezi n rozdlen. Zisk naopak bude rozdlen
nejdve na sti, kter je teba vynaloit na obnovu zazen, staveb, movitho
invente, na pozen vkonnjch stroj. Bude tak tvoena rezerva atd. atp. (O
tom, jak se zisk rozdl, srov. 702.) A to, co zbude pot, co budou pokryty
jednotliv aspekty provozu, bude mon vyut penze ve prospch zastnnch
len rodiny. A tady je mon, e za tyto penze bude zskno nco, njak vci,
kter tak maj slouit prospchu zastnnch len rodiny. Tato vcn plnn,
resp. podl na nich, je teba zapost do pennho vyjden podlu, kter na
kadho jednotlivho zastnnho lena rodiny pipad.
Z prve uvedenho nen mon dovodit, e by snad nezastnn lenov

rodiny, kter rodinn zvod provozuje, mli njak strdat nebo naopak t ze
zisku podniku lpe ne na provozu zastnn lenov rodiny. Kdo se provozu
zvodu neastn, m jist njak oprvnn dvod, pro tomu tak je. Pokud vak
dvod nem, a pesto se na zisku podl tak, aby ivotn rove vech byla ve
vsledku zsadn shodn, pak je jeho prospch teba posoudit jako bezdvodn
obohacen.
Prva na podl na zisku z provozu rodinnho zvodu se zastnn osoba

me kdykoli vzdt, pokud ale spln nkolik podmnek.
Pedn ten, kdo se hodl vzdt svho prva na zisku, mus bt pln
svprvn. Rozhodn nen zletilost, toliko svprvnost ( 30).
Dle se vyaduje osobn prohlen vzdvajcho se. (Jde o dal povinn

osobn prvn jednn, dal osobn projev vle v obanskm zkonku upraven,
zejmna toti vedle prohlen manelstv.)
Pestoe se mluv o prohlen, je pro n pedepsna forma veejn listiny

( 567 a nsl.). Prohlenm je prvn jednn jedn osoby, pesnji jednoho
lovka. Toto zvltn oznaen projevu vle jednoho lovka nebo nkolika osob
pouv obansk zkonk dost vjimen (srov. nap. pedbn prohlen - 38
a nsl., prohlen otcovstv - 777 a nsl., souhlas rodi s osvojenm - 810,
prohlen o zaloen bytovho spoluvlastnictv - 1166 a nsl.).
Zdej ustanoven m sice dispozitivn povahu, nleitosti vzdn se podlu

na zisku rodinnho zvodu jsou ale stanoveny obligatorn.
38, 567, 669, 700, 702 a 707, 810, 1166
Z literatury:
viz u 698
702
(Rozhodnut o pouit zisku a o jinch zleitostech rodinnho zvodu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Rozhodovn len rodiny v rodinnm zvod (2 a 9)
III. Ochrana osoby nikoli pln svprvn (10, 11)
Z dvodov zprvy:
Prv proto, e rodinn zvod slou k obiv rodiny, navrhuje se zaloit

prvo vech len rodiny zastnnch na jeho provozu rozhodovat o zsadnch
otzkch, kter se k nmu vztahuj. To m platit i v ppad, e vlastnictv tohoto
zvodu nle jen nktermu nebo nkterm z len rodiny.
V rmci toho je zapoteb rozliovat dv situace. Pedn se jedn o

rozhodovn o pouit zisku z rodinnho zvodu a o rozhodovn, jak se nalo s
jeho prstky. Protoe se podle pedelho ustanoven na tchto hodnotch
vichni zastnn lenov rodiny podlej, je jejich prvo podlet se i na
rozhodovn, jak s nimi bude naloeno, logickm dsledkem tto konstrukce. Do
jin kategorie spadaj zsadn otzky, tkajc se vlastnho provozu rodinnho
zvodu - zastaven jeho provozu, zmn zkladnch zsad pro provoz, zcizen
rodinnho zvodu nebo jeho pouit jako zstavy apod. Rozhodnut o nich se
svuj celmu rodinnmu spoleenstv, resp. vem lenm rodiny zastnnm
na provozu rodinnho zvodu bez zetele na vlastnictv nebo spoluvlastnictv. I
kdy tedy bude rodinn zvod nap. ve spolenm jmn manel, nebude za
situace, kdy se na jeho provozovn astn i jejich dcera se svm manelem,
prarodie manela a bratr manelky, nebudou moci nap. o zastaven provozu
zvodu rozhodnout jen manel, tebae jej maj ve spolenm jmn, ale vichni
zastnn vtinou hlas - prv proto, e jde o zdroj obivy jich vech a cel
rodiny.
Pokud vak maj nkte lenov rodiny spolen s tetmi osobami jen
podly na obchodn spolenosti nebo drustvu, neme bt toto ani jin
ustanoven o rodinnm zvodu pouita. V takovm ppad rozhoduje o tchto

otzkch orgn obchodn spolenosti nebo drustva pslun podle zkona nebo
spoleensk smlouvy. Tehdy toti k obiv rodiny neslou zisk z obchodnho
zvodu, ale vnos z obchodnch nebo lenskch podl.
I. Obecn
Pro rodinn zvod jako zazen, jeho podstatou je spoleenstv zastnnch osob, je rozhodn, kdo se provozu rodinnho zvodu astn, ne to, kdo je
jeho vlastnkem. Podle toho je tak upraveno prvo podlet se na rozhodovn o
zsadnch otzkch mimo obvykl hospodaen. Jinak o bnm, tak kajc
kadodennm hospodaen provozu zvodu plat jin pravidla - pravidla, kter ur
vlastnk.
II. Rozhodovn len rodiny v rodinnm zvod
Pedmtem rozhodovn jsou jednak pouit zisku z rodinnho zvodu nebo

jeho prstk, jednak zleitosti, kter se tkaj jinho ne obvyklho
hospodaen zvodu.
Pedevm se jedn o pouit zisku. Pedmtem rozhodovn tady bude v

prvn ad zsadn rozdlen zisku na st, kter je potebn pro dal dobr, ba
lep fungovn zvodu, na opaten, kter - jak se ppadn oekv - zajist v
budoucnosti zvyovn zisku, a st, kter takto potebn nen, take me bt
rozdlena mezi zastnn leny rodiny.
Pokud je zisk nzk, pop. dn, musej zastnn lenov rodiny i tady
rozhodnout o dalm postupu, protoe nemus jt jenom o "peit" rodinnho
zvodu, ale o peit jich samch.
Rozhodovn se dle tk zleitost jinch, ne jsou ty, kter souvisej s

obvyklm hospodaenm zvodu. Pjde nap. o rozen provozu v nov pstavb
provozn budovy, dle teba o otzky souvisejc s pstupem dalho rodinnho
pslunka do spoleenstv rodinnho zvodu nebo naopak se smrt i jinm
odchodem lena rodiny (s vhradou rozhodovn podle 703). Ale srov. dle.
Do skupiny prv zmnnch zleitost mimo obvykl hospodaen nleej

ale pedevm zsadn rozhodnut o rodinnm zvod, resp. o jeho provozu.
Zkon zmiuje jednak zkladn zsady jeho provozu, jednak zastaven provozu.
Nepjde jen o to, zda se m provoz zat utlumovat i naopak rychle rozvjet dl,
a jakm smrem, e se m zmnit politika odmovn ppadnch zamstnanc
atp.
Pjde pedevm - a tady u se rozhodovn dotk vlastnickch prv

vlastnka, pop. vlastnk zvodu - o prvn dispozice s rodinnm zvodem, jako je
jeho zastaven (zda vbec, za jakch podmnek atd.), a tak o ukonen existence
rodinnho zvodu a zcizen materiln podstaty rodinnho zvodu.
Prva vlastnka zvodu a obdobn vlastnick prvo podlnk majetkovch

spoleenstv jsou potlaena. To nepichz v vahu tam, kde se spoleenstv
vlastnk kryje s okruhem osob zastnnch na provozu rodinnho zvodu. Tam
toti maj vlastnick prva pednost, take se pouij prvn pedpisy o takovch
majetkovch spoleenstvch.
Rozhodnut o zleitostech zmnnch v bodech 2 a 5 jsou pedkldna k

uven vem zastnnm lenm rodiny. Nerozhoduje se o nich samozejm
jednomysln, protoe dosaen naprost shody vech lze st pedpokldat.
Proto je pro pijet vech zmnnch rozhodnut zapoteb prost vtiny hlas
len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu.
III. Ochrana osoby nikoli pln svprvn
Pokud je mezi leny rodiny zastnnmi na provozu rodinnho zvodu

tak osoba, kter nen pln svprvn a je pitom nezletil, zastupuje ji pi
hlasovn zkonn zstupce. Vzhledem k tomu, e v rodinnm zvod by mohlo
dojt ke kolizi zjm nezletilho a jeho zkonnho zstupce - rodie, bude teba,
aby namsto rodi vystupoval (kolizn) opatrovnk.
Je-li mezi leny rodiny, kte se podlej na provozu rodinnho zvodu, jin
nesvprvn osoba, jedn za ni jej opatrovnk (soudem pedtm stanoven).
700, 701, 703 a 707
Z literatury:
viz u 698
703
(Nepenositelnost astenstv lena rodiny)
Pehled vkladu:
I. Vklad ustanoven (1)
II. Vazba lena rodiny a astenstv (2, 3)
III. Vjimen penesen astenstv (4 a 8)
Z dvodov zprvy:
Ze zejmch dvod se stanovuje osobn povaha asti lena rodiny na

rodinnm zvodu. Penst tuto ast na jinho m bt mon jen v ppad, e
pjde o nkterho z manel nebo jejich pbuznho do tetho stupn nebo
osobu s manely sevagenou a do druhho stupn a za podmnky, e s tm
budou souhlasit vichni lenov rodiny na provozu rodinnho zvodu ji
zastnn (nikoli jen vtina). Hlavn dvod, pro se v tomto ppad vyaduje
jednomyslnost, spov v opaten sledujcho dosaen obecn shody a dvry v
pistupujcho lena, co je pi provozovn rodinnho zvodu jako hospodskho
organismu neobyejn vznamn.
I. Vklad ustanoven
Rodinn zvod je nutn svzn se svou personln podstatou, s rodinnm

spoleenstvm. Institut rodinnho zvodu je zde prv proto, e se lenov rodiny
spojili za elem provozovat zvod. Proto zsadn plat, e astenstv (podlen
se) na provozu rodinnho zvodu je osobn vzno a je nepenositeln.
II. Vazba lena rodiny a astenstv
Jen ten, kdo je tak i onak, toti zpsobem vymezenm taxativn v 700
odst. 1, svzn s dalmi osobami, me se spolu s nimi astnit na provozu
rodinnho zvodu. Chce-li se tedy dal osoba podlet na provozu (ji existujcho)
rodinnho zvodu, je prvn podmnkou, kterou mus splovat, aby byla osobn
svzna s nkterm z len rodiny stanovenm zpsobem.
Osobn vazba je proto nepenositeln. Jde o rodinn spoleenstv osob,

kter spolu pracuj. ili bu jsou tyto podmnky splnny, nebo nejsou. Lze ct, e
astenstv v rodinnm zvod je osobn stav svho druhu.
III. Vjimen penesen astenstv
Vzhledem k osobn povaze astenstv (body 1 a 3) je penesen

astenstv na jinho ppustn jen zcela vjimen, a to za splnn dvou
pedpoklad.
Prvm z nich je, e vystupujcho lena spoleenstv rodinnho zvodu m

nahradit lovk, kter spluje podmnky uveden v 700 odst. 1 stejn jako
dosavadn astnk, kter m bt nahrazen.
Pro penesen astenstv v rodinnm zvod na jinho lena rodiny je dle

(druh pedpoklad) nezbytn souhlas pln vech len rodiny zastnnch na
provozu rodinnho zvodu, a to souhlas jednomysln.
Toho je zapoteb prv proto, e pro provoz rodinnho zvodu, a jakkoli

velkho, a pro jeho spn fungovn je potebn soulad mezi vemi leny, kte
se na provozu podlej.
Je teba dodat, e vzhledem k tomu, e zkon pouv vraz "penesen"

astenstv, bylo by mon dovodit, e astenstv neme zaniknout, resp. ani
dal osoba se neme astnkem stt. To je pravdiv jen potud, pokud zejmna
mal rodinn spoleenstv pedstavuj doslova sehran kolektiv, jeho velikost
prv vyhovuje podmnkm provozu rodinnho zvodu. V tto situaci je obtn
pipustit, aby do provozu rodinnho zvodu vstoupila dal, by podmnky v 700
odst. 1 uveden splujc, osoba. Me sice jt o ppady, kter v praxi pevauj,
nejsou to ale jist vechny rodinn zvody, kter tento problm maj.
700 a 702, 704 a 707
Z literatury:
viz u 698
704
(Nakldn s rodinnm zvodem a se spoluvlastnickm podlem)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Rozdlen rodinnho zvodu, kter se stal pedmtem ddn (2 a 5)
III. Zcizen rodinnho zvodu a jeho sti (6 a 11)
Z dvodov zprvy:
Hlavn el navrenho ustanoven sleduje zachovn rodinnho zvodu v

majetku rodiny a tch jejch len, kte se astn na jeho provozovn.
Ustanoven prvnho odstavce m pedevm na ppady, kdy m pi ddn podle

pozen pro ppad smrti dojt k rozdlen pozstalosti z vle zstavitele
rozhodnutm tet osoby. Rovn ustanoven druhho odstavce sleduje mylenku,
e rodinn zvod m zstat v rukou tch, k jejich obiv slou.
I. Obecn
Nezbytn osobn vazba astnka provozu rodinnho zvodu vyaduje, aby

i dal zetele existence rodinnho zvodu byly upraveny tak, aby odpovdaly
smyslu a elu rodinnho zvodu. Tak plat zvltn pravidla pro ppad ddn a
zcizen, kde se zakld pro osoby zastnn na provozu zvodu pedkupn
prvo.
II. Rozdlen rodinnho zvodu, kter se stal pedmtem ddn
Zeme-li vlastnk majetkov podstaty rodinnho zvodu (nap. farmy nebo

hospody) a m-li vce ddic, take rodinn zvod je teba rozdlit, plat zvltn
pravidlo vyluujc ddickou posloupnost na zklad nkterho jinho (zkonem
stanovenho) ddickho titulu.
Pokud se rodinn zvod jako pedmt ddn m rozdlit, nle kadmu

lenu rodiny zastnnmu na provozu zvodu pednostn prvo. Pedpokld se
ovem, e ddicem je prv (tak) len rodiny zastnn na provozu prv
dlenho rodinnho zvodu.
Nejde o prvo pedkupn. Ale stejn jako v ppad pedkupnho prva

zaloenho nap. pro zemdlsk zvody je i tady jeho elem i smyslem
zachovat provozn celek. Nedlit to, co dosud fungovalo a pinelo nejen zisk,
ale i uitek, zpravidla veejnosti nebo njak jej sti.
Situace bude jist v kadm jednotlivm ppad jin. Jej een bude
zleet nejen na potu len rodinnho spoleenstv pracujcch v rodinnm
zvod, a naproti tomu potu ddic, ale tak na vli nebo i schopnostech
kadho jednoho ddice - astnka provozu rodinnho zvodu, pop. i na jeho
monosti poskytnout ostatnm ddicm odpovdajc nhradu.
III. Zcizen rodinnho zvodu a jeho sti
Obdobn jako pi ddn rodinnho zvodu se ustanovuje i pi jeho

zcizovn (zcizen) a stejn i zcizovn (zcizen) spoluvlastnickho podlu na
rodinnm zvodu, jako i pi zcizovn (zcizen) njak jednotliv vci (nkolika
vc) uritch kvalit.
Rozhodne-li se vlastnk (vlastnci) rodinnho zvodu, e zciz zvod nebo

jeho st (viz bod 5), m k tomu, co m bt takto zcizeno, len rodiny zastnn
na provozu rodinnho zvodu pedkupn prvo. O povaze tohoto pedkupnho
prva plat obdobn tot, co o pednostnm prvu podle prvnho odstavce (body
2 a 3).
Na rozdl od situace ddn, kdy je bezvjimen prvn prava

pednostnho nabyt dna tm, e pedem nelze ovlivnit stav, kter nastane smrt
vlastnka rodinnho zvodu (srov. obdobn dvody pro pravu v 1125), ve
zdejm ppad, kdy jde o prvn jednn mezi ivmi, je mon pedkupn prvo
astnk rodinnho spoleenstv vylouit pedem. Toto vylouen je mon
zaloit ujednnm (bez formlnch nleitost) mezi vlastnkem nebo
spoluvlastnky a leny rodiny zastnnmi na provozu rodinnho zvodu.
Pedmtem zcizen, kdy zkon zakld pedkupn prvo pro astnky

rodinnho spoleenstv, me bt jak rodinn zvod cel, tak v ppad
spoluvlastnictv i jednotliv spoluvlastnick podl.
Me jm ale bt i jednotliv vc anebo nkolik jednotlivch vc, ale jen za

pedpokladu, e podle sv povahy (objektivn kritrium) a podle dosavadnho
uren m trvale (druh objektivn pedpoklad) slouit provozu rodinnho zvodu
(tet objektivn pedpoklad).
Vzhledem k tomu, co me bt podle prv uvedenho (bod 8) pedmtem

pevodu, me bt tak vylouen pedkupnho prva ujednno rznm
zpsobem. Me se nap. tkat jen spoluvlastnickho podlu na rodinnm zvodu.
700 a 703, 705 a 707
Z literatury:
viz u 698
705
(Znik astenstv na provozu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Znik astenstv zcizenm zvodu (2 a 5)
III. Znik astenstv jednotlivmu astnkovi - lenovi rodiny (6 a 9)
Zanikne-li astenstv lena rodiny na provozu rodinnho zvodu, m

prvo na vypodn svho podlu na zisku a na prstcch. Zejmna za situace,
kdy provoz rodinnho zvodu trv, by mohlo jednorzov vypodn s
odstupujcm lenem rodiny pedstavovat vrazn ekonomick zsah do
rodinnho hospodaen, umouje se rozloen platby odstupujcmu lenu rodiny
do spltek. Soudn kontrola se v danm ppad jev jako nezbytn v zjmu
ochrany slab strany.
I. Obecn
astenstv lena spoleenstv na provozu rodinnho podniku me

zaniknout dvma zpsoby: zcizenm rodinnho zvodu, tj. bez jeho vle, anebo zejm - ze sv vle, podle sv projeven vle, pop. ale tak smrt.
II. Znik astenstv zcizenm zvodu
Zvod je vdy pedmtem vlastnickho prva, a to jednoho vlastnka nebo

nkolika spoluvlastnk (podlovch), anebo je pedmtem spolenho jmn
manel. Vlastnk nebo spoluvlastnci (v tomto ppad vichni) se mohou
rozhodnout, e rodinn zvod zciz.
Nen rozhodn, komu, kter osob vlastnk zvod zciz. I toti v ppad, e
by dolo ke zcizen v rmci rodiny i v rmci spoleenstv len rodiny
zastnnch na provozu rodinnho zvodu, vznik tm samm zcela nov prvn
situace, kterou je nov teba eit.
Lze dovodit, e rovn v ppad, e zvod nabude ddnm nebo odkazem

ddic stojc vn rodinnho spoleenstv, zanikne astenstv na provozu
rodinnho zvodu.
V obou zmnnch ppadech zanik astenstv na provozu zvodu vem

jeho lenm, nebo v okamiku zniku vlastnickho prva dosavadnho vlastnka
zvodu zanik i rodinn zvod dosud existujc.
III. Znik astenstv jednotlivmu astnkovi - lenovi rodiny
Pestane-li len rodiny, dosavadn astnk provozu rodinnho zvodu,

vykonvat prci pro rodinu nebo prci v rodinnm zvod, zanikne tm samm
jeho astenstv na provozu rodinnho podniku. Je teba pipomenout, e tak
vznik astenstv na provozu rodinnho podniku vznikne lenu rodiny (uritch
kvalit uvedench v 700 odst. 1) prost tm, e zane vykonvat prci ve
prospch rodiny nebo rodinnho zvodu. A jen v dsledku toho se na nj pak
zane vztahovat 700 a nsl.
Krom toho, e len rodiny dosud zastnn na provozu rodinnho zvodu

pestane vykonvat prci, jak bylo uvedeno v bodu 6, zanikne astenstv lena
rodiny na provozu rodinnho zvodu tak tm, e se zmn prvn dvod, ze
kterho pokrauje ve vkonu prce, a to pro provoz rodinnho podniku, resp. pro
rodinn podnik (pokud jde o prci pro rodinu, mohou se nsledky zmny situace
in eventum spravovat stejnm pravidlem).
Zmnou prvnho dvodu se rozum nap. to, e takov len rodiny uzave
s vlastnkem zvodu pracovn nebo jinou smlouvu, na jejm zklad bude dle
pracovat ve prospch zvodu. Jak hospodsk, pop. jin dvody k takovmu
kroku povedou, je otzkou konkrtn situace.
Nen rozhodn, o jakou smlouvu, resp. prvn dvod se jedn (srov. 700
odst. 2).
700 a 704, 706, 707
Z literatury:
viz u 698
706
(Vyplacen bvalho lena astenstv na provozu)
Z dvodov zprvy:
viz u 705
Vklad:
V ppad, e zanikne astenstv lena rodiny na provozu rodinnho

zvodu, a u se tak stane z jakhokoli dvodu uvedenho v 705, m takov
len rodiny prvo na adekvtn vypodn. Jde o vypodn jednak jeho podlu
na zisku provozu rodinnho zvodu, jednak na prstcch zvodu.
Vypodnm se rozum vyplacen stky, jej rozsah je dn mrou

odpovdajc mnostv a druhu prce, kterou astnk spoleenstv pro rodinu
nebo pro rodinn zvod vykonval ( 701).
Vzhledem k monm obtm, kter by provozovateli rodinnho zvodu

mohly vzniknout neprodlenm vyplacenm cel stky podlu, na kter m ten,
komu astenstv zaniklo, prvo, umouje se, aby platba, kter mu nle, byla
ujednna do spltek.
To ale nen mon bvalmu astnkovi provozu rodinnho zvodu vnutit

proti jeho vli vdy, ale jen tehdy, je-li tu dvod uznan zkonem.
Takovm dvodem pedn je ujednn mezi vlastnkem zvodu a bvalm

astnkem. Takovou dohodu lze ovem ujednat u dve, bez ohledu na dobu,
kdy k zniku asti dojde.
Ujednn me bval astnk napadnout alobou, piem d, aby

soud vyslovil, e dotyn ujednn je neplatn. Dvodem by mohlo bt nejen
dodaten zjitn negativnch dsledk takovho ujednn pro astnka, pop.
nespravedlnost takovho ujednn objektivn vidno, anebo to, e pro ujednn o
rozloen platby nhrady do spltek nebyl dn rozumn dvod.
V ppad, e k ujednn nedojde, tj. v ppad, e bval astnk

nesouhlas s rozloenm on platby do spltek, m vlastnk zvodu prvo dat
soud, aby namsto bvalho astnka k takovmu ujednn pivolil (nahrazen
projevu vle rozhodnutm soudu).
Soud ale vyhov dosti vlastnka v uvedenm smyslu pouze v ppad, e

pro rozloen platby do spltek existuje rozumn dvod.
700 a 705, 707
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 698
707
(Pravidlo pro rodinn spoleenstv vznikl bez ujednn)
Z dvodov zprvy:
Faktick rodinn spoleenstv se d pedevm vlastnmi zvyklostmi a

prax, jak jsou v nich zavedeny. Provozovn rodinnch (obchodnch) zvod,
zejmna zemdlskch, navc podlh i mstnm zvyklostem, jako i zvyklostem
uplatovanm v jednotlivch oborech podnikn. Navren ustanoven na tuto
praxi a zvyklosti odkazuje, ale zrove stanov, e zkonn ustanoven o
rodinnm zvodu ped nimi maj pednost.
Vklad:
Vzhledem k tomu, e rodinn zvody vznikaj zpravidla faktickou cestou

tm, e len rodiny zane pracovat ve prospch zvodu, kter pat jinmu lenu
rodiny, manelovi, pbuznmu, pop. osob sevagen, a nijak se o tom
neujednvaj, je teba mt za to, e se takov pracovn rodinn spoleenstv bude
dit pedevm pravidly, kter si samo zavedlo, pop. kter stanov vlastnk, a
ostatn s nimi souhlas. Z tohoto vyplv, e rodinn spoleenstv nen majetkov
subjekt, nen to subjekt ani vlastnictv, ani spoluvlastnictv, ani jmn.
Stejn tak je mon, e takov neujednan rodinn spoleenstv

provozujc rodinn zvod se bude dit zvyklostmi, kter panuj v mst nebo v t
kter oblasti (nap. v Podkrkono). Zvyklosti mohou bt ale zavedeny tak v
uritm oboru podnikn (nap. v pohostinstv, na farmch atd.).
dit se takovmi zavedenmi pravidly praktickho ivota a podnikn a

zvyklostmi obojho druhu nebo i jinmi zkon dovoluje. in tak dokonce vslovn
(co v zkonnm textu nen prv obvykl). Nicmn peci jen zkonn
ustanoven o rodinnm zvodu (tedy 700 a 706) maj ped prax i zvyklostmi
pednost: jde o zkonn pravidla.
700 a 706
Z literatury:
viz u 698
Oddl 2
Manelsk majetkov prvo
708
(Spolen jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 6)
II. Reimy manelskch majetkovch spoleenstv (7 a 10)
III. Vymezen spolenho jmn (11 a 18)
Z dvodov zprvy:
Manelsk majetkov prvo pedstavuje soubor prvnch ustanoven

tkajcch se majetkovch pomr manel v tom nejirm slova smyslu. Pesto
jsou nkter majetkov zleitosti manel (vivn, bydlen a zejmna pak
ddick prvo manel) upraveny zvl.
Rozliuje se na stran jedn zkonn reim, na stran druh pak reimy

modifikovan - reim smluven a reim zaloen rozhodnutm soudu.
Modifikovan reimy maj zsadn mt shodnou prvn relevanci a shodn prvn
dsledky, zejmna pokud jde o tet osoby.
Jinou povahu m ppad, kdy je zkonn reim vylouen v dsledku

vslovnho zkonnho ustanoven, toti tehdy, hraje-li takov opaten roli
zsadn zkonn ochrany jednoho z manel v ppad, kdy je vi druhmu
aplikovna a ji soukromoprvn, anebo veejnoprvn sankce.
I. Obecn
Manelsk prvo majetkov pedstavuje v historii naich prvnch prav

novinku, obdobn jako pojmy "absolutn majetkov prva" a "relativn majetkov
prva". Vechny tyto pojmy jsou ale tak kajc tradin, u zhruba dv a pl
stolet star. Prvn dogmatika, teorie s nimi pracovala vdy. Umoovaly
dostaten odliit zsadn celky majetkovch prv, kdy proti nim stla prva
osobn.
Manelsk prvo majetkov tvo dnes, standardn v rmci kontinentln

prvn nauky, celek jak pro poteby vuky na prvnickch fakultch, tak relativn
samostatn pedmt teoretickho bdn.
Manelsk prvo majetkov zahrnuje relativn bohat soubor prvnch

pedpis, kter postihuj nejrznj aspekty, v nich se k manelstv poj
povinnosti a prva majetkov povahy. Proto nejde jen o vlastnictv a dal vcn
prva, ale i o prva zvazkov, prvo ddick, zvltn oblast vivnho,
specifick otzky bydlen manel, resp. rodiny, otzky socilnho, pop. i jinho
pojitn, daov otzky atd. atp. Kadopdn jde o mnohem ir okruh prvnch
norem (a jejich teoretickho zpracovn), ne jsme tomu byli u ns zvykl. Lze
proto ct, e prvn prava v zk. . 89/2012 Sb., obanskm zkonku, je jen
prvnm krokem na cest, po kter ji teorie, ale zejmna judikatura tradinho
civilnho prva dvno jde. Nabzej se konkrtn pklady, nap. z francouzsk
soudn praxe, ale i teba z evropskch studi (srov. nap. Principles of European
Family law Regarding Property Relations Between Spouses).
Zdej prvn prava reflektuje mnoh z prve (v bodu 3) uvedenho,

mnoh zstalo vydleno, upraveno na jinm mst. Doufejme, e s pomoc prvn
teorie se kritria rozsahu a obsahu manelskho prva majetkovho budou dle
posunovat, kdy nakroeno u je i v prvn prav (srov. 24a zk. o rodin,
757 ob. zk.). Takto v prvn ad je teba doplnit - zejmna u pleitosti rozvodu
manelstv - do majetkovho vyrovnn otzky dchodovho pojitn.
Spolen jmn manel (podle vslovn legislativn zkratky "spolen

jmn") je stejn jako do 31.12.2013 - zsadn - souborem veho, co manel za
trvn manelstv nabyli, co m majetkovou hodnotu a nen zkonem vyloueno
vbec nebo jen v ppad manel.
Pojem "majetkov prvo manelsk" a pojem "spolen jmn" nejsou ani v

rozporu, ani se jejich pojmov rozsah nek. "Majetkov prvo manelsk"
oznauje souhrn objektivnho prva, "spolen jmn" soubor majetkovch
hodnot splujcch urit pedpoklady.
II. Reimy manelskch majetkovch spoleenstv
Spolen jmn se zsadn spravuje pravidly stanovenmi v zkon ili

zsadn plat zkonn reim ( 709 a 715). Pouze v ppad, kdy se manel
nebo pop. snoubenci dohodnou jinak, anebo v ppad, kdy jinak rozhodne soud,
se tato pravidla neuplatn.
Reim smluven a reim zaloen rozhodnutm soudu bvaj spolen

oznaovny za reimy modifikovan (roz. jedn se o reim odlin od reimu
zkonnho). Navc obecn oznaen je potebn, protoe v rmci smluvnho
reimu jsou umonny nejrznj ujednan variace manelskho majetkovho
reimu.
Vechny manelsk majetkov reimy maj mt zsadn stejnou prvn

relevanci, proto jsou navzjem zamniteln.
Vn obanskoprvn pravy majetkovch povinnost a prv manel stoj

reflexy veejnoprvn, zejmna upraven trestnm a padkovm prvem.
III. Vymezen spolenho jmn
Spolen jmn je charakteristick prv svmi subjekty, by obansk

zkonk upravuje rovn institut spoleenstv jmn, kter je obdobou zdejho
institutu. Obdobn je pedevm v nedostatku ptomnosti spoluvlastnickch
podl. Proto lze mluvit o "spoluvlastnictv bezpodlovm", ovem tradin nauka
prvn tady pouv pojmu "spoleenstv majetku" a mluv pak o spolencch
nebo podlncch.
Jsou-li subjekty spolenho jmn manel, vznik, by teba jen pojmov,

spolen jmn manel v okamiku uzaven manelstv, ledae bylo dve
smlouvou snoubenc spolen jmn vyloueno, pop. jeho vznik vyhrazen ke dni
zniku: u pleitosti uzaven manelstv pak dn spolen jmn nevznikne.
Vznik ale obvykl vybaven rodinn domcnosti (srov. koment k 698 a nsl.)
Pokud manelstv trv, spolen jmn existuje, ledae z njakho prvnho

dvodu dolo ke zmn tohoto prvnho stavu. Takovm dvodem me bt
jednak zkon (na zklad zkona v souvislosti s rozhodnutm v jin vci spolen
jmn zanik; srov. insolvenn a trestn zen), jednak prvn skutenost, a to bu
prvn jednn manel, anebo rozhodnut soudu. Spolen jmn manel zanik
nejpozdji znikem manelstv tchto manel.
Soust spolenho jmn je to, co manelm nle, m majetkovou

hodnotu a nen vyloueno z prvnho obchodu. To, co manelm nle a m
majetkovou hodnotu, je velmi obecnm vyjdenm pro vechny povinnosti a
prva, kter maj majetkovou hodnotu (za splnn dalho pedpokladu).
Krom bnch hmotnch, resp. nehmotnch pedmt (bez ohledu na

zkonn vymezen vci v prvnm smyslu) maj majetkovou hodnotu i - a to
zejmna - nejrznj prva na plnn. Proto do majetkovho spoleenstv
manel mohou patit i rzn prva vznikl z jmy osobn, s vhradou zsahu do
pirozench prv [ 709 odst. 1 psm. c)]. Pat sem to, co m bt vydno na
zklad spn odpr aloby, i plnn zskan bezdvodn atd. atp.
Z tohoto okruhu je vyloueno pedevm to, co je obecn vyloueno z

prvnch pomr (resp. lpe: z prvnho obchodu), toti to, m soukrom osoba
neme nijak nakldat, protoe to ani neme nabt. To jsou nejen zbran
hromadnho nien, ale tak jin velk vojensk technika, jsou to i narkotika v
mnostv, kter zkon ji zakazuje dret, a obdobn taskaviny, vbuniny atp.
Dle je vyloueno to, co vyluuje 709 odst. 1 a 710, pokud jde o dluhy
vyhrazen.
Slova "to, co manelm nle", vyjaduj, a to co nejobecnjm zpsobem,

e pedmtem majetkovho manelskho spoleenstv je v zsad vechno, co
manelm te prv "pat", tj. to, co na zklad njakho prvnho dvodu
zskali, ili cokoli, co nabyli spolen nebo jeden z nich za trvn manelstv, a
zase zpsobem, kter odpovd dotynmu pedmtu s majetkovou hodnotou.
(Sloveso "nleet" bylo shledno obecnjm ne vraz "patit".)
495, 567 a 569, 709 a 715, 757, 1115 a 1120, 1236 a 1239,
2716 a 2720
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
Zuklnov: Jak dl v majetkovm prvu manelskm. In Pocta Sent
Zkonn reim
709
(Zkladn sousti spolenho jmn a co do spolenho jmn nepat)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozsah spolenho jmn v zkonnm reimu (3 a 13)
Navrhuje se, aby obecn prvn prava ji nepipomnala vci vydan v

restitucch, nebo jsou zpravidla majetkoprvn, resp. vlastnicky ustleny i proto
je na restituce pamatovno jen v pechodnch ustanovench. Ze spolenho
jmn se vyluuje, co je nabyto vhradn z majetku jednoho z manel, a tedy
nebylo soust spolenho jmn (pjmy z nemovit vci manela do ve
nklad). Naproti tomu zisk (tj. vnos po odeten nklad) z vhradnho majetku
se stv soust spolenho jmn.
Tak jako v platn prvn prav je soust spolenho jmn to, co slou
vkonu povoln jen jednoho z manel: i napt bude tedy pedevm na tch,
kdo podnikaj, aby zvltn postaven tohoto majetku eili smlouvou o vynt
toho, co slou vkonu povoln jen jednoho z manel, ze spolenho jmn.
Nkter majetkov hodnoty, resp. jejich zvcnl podoba se uvdj

vslovn, pokud jde o jejich podl vstupujc do spolenho jmn (dluhy,
povinnosti, zvazky), anebo pokud jde o okamik, kdy se soust spolenho
jmn stvaj (mzda). Vslovnou pravu si zaslou rovn pohledvky vznikl z
vhradnho jmn. Protoe, jak ve eeno, pouze zisk z vhradnho jmn se
stv soust spolenho jmn, jde o pohledvky tohoto zisku: soust
spolenho jmn se stanou dnem, kdy se staly splatnmi. Naopak vslovn
prvn pravy nen zapoteb, pokud jde o een otzky o prvech a povinnostech
souvisejcch s tm, e jeden z manel zdd nemovitou vc, zvod apod., a sv
spoluddice vyplat (z prostedk spolenho jmn). Tady sta odkzat na
pravidla o vypodn spolenho jmn.
Ustanoven o asti v korporaci a drustvu nelze povaovat za nadbyten

vzhledem k vznamu takovch ast.
V 710 se stanovuje vslovn o pevzatch dluzch. Jde tedy o dluhy, kter

lze pevzt: takovmi jsou jen dluhy soukromoprvn (nikoli veejnoprvn), a jen o
zvazky z dnho obliganho dvodu (nejde o zvazky z poruen prvn
povinnosti). Pokud jde o el, kter byl pevzetm (vzetm na sebe) dluhu
sledovn, bude teba vdy hodnotit, zda touto cestou mla bt obstarna bn
poteba rodiny, anebo zda ji lo o zleitost, kter potebm rodinn domcnosti
po strnce kvalitativn a kvantitativn neodpovd. Z tohoto zetele je teba
posuzovat i kvalitu velkho potu kvalitativn, pop. kvantitativn malch
zvazk.
Nabvn a pozbvn soust spolenho jmn ( 711) se spravuje

obecnmi pravidly, toti jak prva vcnho, tak ddickho, i zvazkovho. Takto
se napklad uplatn pravidla o nabvn vlastnickho prva prstkem (toti ve
prospch spolenho jmn), pokud budou spojeny, smeny, zpracovny vci
nleejc jednak do spolenho jmn, jednak vhradn jednomu z manel:
vt dl z majetku manela bude znamenat obohacen pedmtu jeho
vlastnickho prva. V takovm ppad se vklad ze spolenho vypod pi
zen, zruen i zniku spolenho jmn.
I. Obecn
Ustanoven je obdobou 143 odst. 1 psm. a) a odst. 2 zk. . 40/1964 Sb.,

v poslednm znn.
Stanov se, co je zkladnm obsahem spolenho jmn za existence

zkonnho reimu, a co naopak do spolenho jmn nepat.
II. Rozsah spolenho jmn v zkonnm reimu
Rozhodn je pedevm subjekt nabyt a doba nabyt: nabyl-li za trvn

manelstv jeden z manel nebo oba manel spolen.
Pokud o nem plat, e to m majetkovou hodnotu, nabyl to jeden z

manel nebo oba manel spolen, a stalo se tak za trvn manelstv, pat to
do spolenho jmn (pi existenci zkonnho reimu).
Tradin je z tohoto okruhu vyloueno nkolik skupin pedmt

(majetkovch hodnot).
Pedevm do spolenho jmn nepat to, co slou osobn poteb

jednoho z manel, roz. jenom jednoho z manel. Neteba uvdt absurdn
ppady, ale nelze a priori vylouit, e vc osobn poteby nle obma
manelm spolen, protoe manel se nachzej v situaci, kdy jinou osobn
potebnou vc nemaj, proto se spolu rdi o ni podl. Zd se ovem, e takov
pedmt by nleel sp do obvyklho vybaven rodinn domcnosti, take by byl
vylouen ze spolenho jmn pro el, ktermu spolen slou. Osobn poteb
jen jednoho z manel slou tak pepychov pedmty znan hodnoty. V tomto
smru se na pstupu soud jist nic nezmn, k tomu nen dn dvod.
Do spolenho jmn nepat ani ty majetkov hodnoty, kter jeden z

manel nabyl darem, ddnm nebo odkazem. Vjimkou jsou takov nabyt
uvedenm zpsobem, kdy drce nebo zstavitel projevil mysl jin, tj. projevil
zjevn mysl, aby se vlastnky stali oba manel; v takovm ppad manel
nenabudou majetkovou hodnotu, zejmna hmotnou vc, do (idelnho)
spoluvlastnictv, ale prv do svho spolenho jmn. V ppad sporu bude tedy
nutn zjiovat vli auktora. To bude jist obtn, drce sice zpravidla me
uvst, co bylo jeho myslem, u zstavitele by se vak poadovalo, aby takov
mysl vyjdil v pozen pro ppad smrti. V ostatnch ppadech bude teba
dovozovat z okolnost ppadu. Lze oekvat, e v tomto smru se asem ustl
urit pstup soudn praxe, pokud jde o dovozovn podoby zstavitelovy vle.
Vzhledem k tomu, e ji neplat princip in favorem coniugii (matrimonii), 144
zk. . 40/1964 Sb., bude nutn zvaovat vechny rozhodn skutenosti, a to
nejen na stran zstavitele.
Dle do spolenho jmn nepat to, co nabyl jeden z manel jako

nhradu nemajetkov jmy na svch pirozench prvech podle 81, 612,
2956 a nsl. Vyjdenm se jedn o parafrzi 579 zk. . 40/1964 Sb. a
judikatury k 13 zk. . 40/1964 Sb.
Mezi majetkov hodnoty vylouen ze spolenho jmn pat tak to, co

"nabyl jeden z manel prvnm jednnm vztahujcm se k jeho vlunmu
vlastnictv". Zatmco to, co je "vlunm" (je zde pouito vrazu, kter je pak
pouit ji jen v odst. 3 v pipojen vt, co svd o dodatenm zsahu do

pvodn vytvoenho textu, podobn jako je tomu nap. v 71 odst. 2; jinak se
pouv vrazu "vhradn") vlastnictvm, to je celkem srozumiteln: jde o to, co
jednomu z manel vhradn pat (srov. pvodn dikci v odst. 2), nelze tot ct
o vrazu "vztahujc se", toti "prvn jednn vztahujc se ...". Zde se nabz
nkolik monost vkladu. Nejsp bude sprvn ten, podle kterho m jt o
jakkoli prvn jednn, kterm lze nabt majetkovou hodnotu, kter pibude k
nemu, co pat vhradn jednomu z manel. Lze si pedstavit, e jednomu z
manel pat njemn dm. Prvn jednn je njemn smlouva. Na zklad
njemn smlouvy s njemcem se zskv zejmna njemn. Podle prve
uvedenho (dodaten do pvodnho textu nvrhu vnesenho) pravidla pipadne
do vlastnictv vlastnka nemovitosti tak njemn. (Naproti tomu nklady na
opravu stechy onoho domu jdou k ti spolenho jmn? Nikoli, srov. dle.)
Jenome prvn vtou dovozen se dostvme vzpt do rozporu s ustanovenm
odstavce druhho (kter byl soust textu od samho potku); zdej pravidlo
bylo zejm ji z vcnho zmru, co je podpoeno tm, co se stanov v 710
psm. a), e do spolenho jmn pat dluhy tkajc se majetku, kter nle
vhradn jednomu z manel, a to v rozsahu, kter pesahuje zisk z toho
majetku. Takov rozpor mezi zkonnmi ustanovenmi ovem lze peklenout
pouze vkladem podle 2 odst. 1, m dospjeme k zvru, e zde vykldan
ustanoven nelze dost dobe vbec pout, e je teba dt pednost aplikaci
zdejho odstavce druhho a 710 psm. a).
Ze spolenho jmn jsou konen vyloueny i majetkov hodnoty, kter

nabyl jeden z manel nhradou za to, co nleelo do jeho vhradnho majetku a
co bylo pokozeno, znieno nebo ztraceno. Toto dal, rovn do pvodnho textu
dodaten vloen pravidlo zjevn m toliko na vci, dn jin hodnoty toti
pokozeny, znieny nebo ztraceny bt nemohou. Svd to o tom, e se vracme
ped rok 1998, toti do doby bezpodlovho spoluvlastnictv manel (srov. jud. .
7). Bylo by jist mnohem lep mluvit o "znehodnocen", co je vraz majetkov
hodnot adekvtn.
Soust spolenho jmn je dle (odstavec druh) zisk z toho, co nle

vhradn jednomu z manel. K tomu nen co dodat, vzhledem k tomu, co bylo
uvedeno v bodu 9. Je teba jen zopakovat, e pvodnm zmrem bylo, aby z
toho, co manelm vhradn majetek pinese, bylo odeteno to, co na nj bylo
vynaloeno, a ist zisk pibyl do spolenho jmn, co z ustanoven zk. .
40/1964 Sb. nebylo lze dovodit [ 143 psm. b) zk. . 40/1964 Sb. uvdl, e
dluhy si nese manel sm, ale protoe se o zisku nic nepravilo, bylo dovozovno,
e v pochybnostech pat do spolenho jmn manel; toto een bylo
shledno napt nevhodnm, nespravedlivm].
Soust spolenho jmn je tak podl manela v obchodn spolenosti

nebo drustvu, pokud se spolenkem, resp. lenem stal manel v dob trvn
manelstv. Je tomu tak proto, e jak podlnictv ve spolenosti, tak lenstv v
drustvu lze vdy majetkov ohodnotit, podlnictv m vdy njakou majetkovou
hodnotu. Pokud vjimen lenstv v drustvu majetkovou hodnotu nem, nen
zdej ustanoven relevantn. Tmto ustanovenm byla vyeena dlouhotrvajc
diskuse na toto tma a pozbyla na vznamu i judikatura, kter se tto otzky
tkala. Zdej een je jednoznan. Bylo ji soust vcnho zmru nvrhu
obanskho zkonku. Z prv uvedenho pravidla je dna vjimka pro nabyt
podlu v obchodn spolenosti zpsobem zakldajcm nabyt podle nkter z
vjimek uvedench v prvnm odstavci, take by manel nabyl podl do vhradnho
majetku. (Pouit vrazu "vlunho" zase svd o dodatenm vloen pravidla
do pvodn pipravenho textu.)
Na okraj otzky "podlu" je vhodn dodat jet toto: "Podl" je podlem

proto, e jeho nositel, podlnk, se tak i onak podl na njakm celku. "Podl"
definuje zdej obansk zkonk v 1122 jako to, co vyjaduje mru asti
kadho spoluvlastnka na vytven spolen vle a na prvech a povinnostech
vyplvajcch ze spoluvlastnictv vci. Podlen se m dv strnky, u podlu v
obchodn spolenosti a podlu v drustvu jsou tyto dv strnky zvl zeteln.
Zatmco prvou strnku pedstavuje hodnota osobn, nemajetkov, kterou lze tak
oznait jako "spoleenstevn" nebo jednodue "spoleensk" (co byl termn
bn teba za prvn republiky), pop. jako "spolenick", druhou strnku
pedstavuje hodnota majetkov, resp. individuln (rovn termn uvan v prvn
republice). V textu zdejho kodexu pvodn (toti v prvotnm nvrhu) byla
uvedena "majetkov hodnota podlu". Slova "majetkov hodnota" byla poslze
vyputna pro nadbytenost: vdy to, e jde pouze o majetkov hodnoty (kter
jsou zrove soust njakho jinho, toti vn manelskho spoleenstv
stojcho, celku), lze dobe zjistit ji ze samotnho oznaen v nadpise oddlu:
"manelsk majetkov prvo". Je teba dodat, e to, co je vyjdenm mry asti
nap. na uritch prvech, neme ex natura sua bt vc v prvnm smyslu.
Tradin nauka soukromho prva (a to ani jej ta jej odno, kter pracovala s
ABGB, ponaje Josefem Ungerem a Antonem ryt. Randou) v tomto smru nikdy
dn pochyby nemla, ba s takovou mylenkou dosud nebyl ve standardn
naun literatue zaznamenn.
81 a 83, 93 a 103, 495, 612, 710 a 715, 2894, 2920, 2956 a

nsl., 3039, 3040
Souvisejc pedpisy:
31 a 32 z. o k.
Z judikatury:
(NS 22 Cdo 1668/03, Rc 50/05):
Nevzniklo-li spolen lenstv manel v bytovm drustvu, pak bytov
jednotka ve smyslu 2 psm. h) zkona . 72/1994 Sb., ve znn pozdjch
pedpis, kterou nabyl do vlastnictv podle 23 odst. 1, vty prvn, uvedenho
zkona a podle 24 zkona . 42/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis, ten z
manel, kter se stal lenem drustva, nen ve spolenm jmn manel.
(NS 22 Cdo 1658/98, Rc 49/01):
Pokud kupn cena poizovan vci byla zcela zaplacena z vlunch
prostedk jednoho z manel, avak kupujcmi byli oba manel a oba pi
uzaven smlouvy projevili vli nabt kupovanou vc do bezpodlovho
spoluvlastnictv, pak se tato vc stala pedmtem jejich bezpodlovho
spoluvlastnictv.
(NS 3 Cz 31/86, Rc 26/89):
Nabytm vci (majetku) za trvn manelstv ( 143 ob. zk.) je i vytvoen
vci obma manely nebo jednm z nich v dob po uzaven manelstv.
(NS Cpj 337/83, Rc 36/85):
Autorsk odmny pat do bezpodlovho spoluvlastnictv manel jen v
tom ppad, e byly za trvn manelstv a tohoto spoluvlastnictv autorovi
vyplaceny nebo byly pro autora ochrannou organizac autorskou v rmci jej
psobnosti pijaty, i kdy autorovi za jeho ivota vyplaceny nebyly; tot plat i o
jinch plnnch pijatch autorem na zklad majetkovch prv vzniklch podle
ustanoven autorskho zkona.
(NS 1 Cz 207/81, Rc 30/84):
Originly obraz, kter jejich tvrce jet nepevedl na nikoho jinho, jsou
v jeho vlunm osobnm vlastnictv a nepat do bezpodlovho spoluvlastnictv
manel; pi vypodn je mon brt do vahy jen to, co bylo pouito k jejich
vytvoen ze spolenho majetku manel.
(NS Cpj 30/75, Rc 34/76):
Bez souhlasu autora je dlo vyloueno z prvnho obhu a pro tuto svou
povahu neme bt pedmtem bezpodlovho spoluvlastnictv manel, i kdy
bylo vytvoeno za trvn manelstv; teprve autorsk odmny a nhrady, kter
byly za trvn manelstv skuten vyplaceny, tvo bezpodlov spoluvlastnictv
manel.
(NS Cpj 86/71, Rc 42/72):

Bezpodlov spoluvlastnictv manel vznik i v manelstv neplatnm,
nikoliv vak v manelstv zdnlivm, kter vbec nevzniklo (v tchto ppadech je
vylouena i pozdj konvalidace). Do bezpodlovho spoluvlastnictv manel
pat cel vyplacen mzda, nikoli jen ta st, kter zstala po uspokojen osobnch
poteb toho manela, o jeho mzdov nrok jde. Do pjm z prce je nutno
zahrnout odmny za vynlezy a autorsk dla, odmny za dobr pracovn
vsledky, vyplacen prmie a odmny za zlepovac nvrhy; pokud jde o pjmy z
prva autorskho, pat do bezpodlovho spoluvlastnictv manel pouze ty
stky, kter byly za trvn manelstv ji vyplaceny. stky vyplacen z dvodu
odstupnho jednomu z manel, pop. vci za n opaten, pat tak do
bezpodlovho spoluvlastnictv manel. Do bezpodlovho spoluvlastnictv
manel pat tak vhry ze szek, vci zskan vhrou ve vcn loterii nebo jin
slosovac akci; u vhry na los je rozhodujc okamik vhry, nikoli zakoupen losu.
Do bezpodlovho spoluvlastnictv manel pat plnn ze smlouvy pojistn,
pokud bylo za trvn manelstv ve prospch kterhokoli z manel realizovno.
Jednotliv platby pojistnho placen za trvn manelstv ze spolenho majetku
na osobn pojitn jednoho z manel nelze posuzovat jako nklady vynaloen
na osobn majetek manela; penze byly spotebovny se souhlasem obou
manel a k hodnot takto zskan bude teba pihlet pi vypodn
bezpodlovho spoluvlastnictv manel. Pokud by lo o vc nikoli obvykl osobn
poteby (nap. drahocenn koich), nebo o vc slouc sice vkonu povoln ale
majc mimodnou hodnotu (nap. vdeck knihovna), ml by manel, kter tyto
hodnoty za trvn manelstv zskal, nahradit, co ze spolenho majetku bylo na
tento majetek vynaloeno. Pi nabyt vci pomoc prostedk, kter byly vzaty
jednak z bezpodlovho spoluvlastnictv manel, jednak z osobnho majetku
nkterho z manel, stvaj se vci takto nabyt pedmtem bezpodlovho
spoluvlastnictv manel bez ohledu na rozsah pouitch prostedk z
bezpodlovho spoluvlastnictv manel.
(NS Prz 51/65, Rc 70/65):
Vyloueny jsou vci, kter povahou a uvnm slou osobn poteb jen
jednoho z manel; vc podle sv povahy mus osobn poteb jednoho z
manel skuten slouit, nesta, e by tomuto elu slouit mohla.
(MS Praha 11 Co 89/77, Rc 45/79):
Pipadnou-li nktermu z bvalch manel pi vypodn jejich
bezpodlovho spoluvlastnictv nemovit nebo movit vci do individulnho
vlastnictv, a to ji v dob, kdy uzavel dal manelstv, nejde tu o nabyt tchto
vc za trvn manelstv do bezpodlovho spoluvlastnictv manel, pestoe
hrada vzjemnch nrok z vypodn dvjho bezpodlovho
spoluvlastnictv byla zcela nebo zsti zaplacena ze spolench penz v
bezpodlovm spoluvlastnictv nov vzniklm uzavenm dalho manelstv.
(KS Ostrava 11 Co 114/60, Rc 48/61):
Majetek, kter byl zskn trestnou innost nkterho z manel, netvo

zkonn spoleenstv majetkov.
Z literatury:
Ddi a kol: Obchodn zkonk. Koment. Dl I.: 1 - 92e, 2002, s. 407 a
nsl., zejm. s. 408 a nsl.
Dvok: Osobn obchodn spolenosti ve svtle rekodifikace eskho
obchodnho prva, 2012, s. 355.
2007.
Eli, Bartokov a kol.: Kurs obchodnho prva. Prvnick osoby jako
podnikatel, 5. vyd., 2005, marg. . 80 a nsl.
Faldyna, Bejek a kol.: Obchodn zkonk s komentem. I. dl: 1 a 260,
2000.
Peliknov: Koment k obchodnmu zkonku. 2. dl: 56-104e, 3. vyd.,
2004, s. 112 nsl.
Peliknov, ern a kol.: Obchodn prvo 2. Spolenosti obchodnho prva
a drustva. II. dl, 2006, s. 71.
Zuklnov: Budouc obansk zkonk a rodinn prvo. In Otzky
rekodifikace soukromho prva: pspvky uitel Prvnick fakulty Univerzity
Karlovy. Acta Universitatis Carolinae: Iuridica, . 1-2, 2003, s. 141.
Baudy: Uspodn majetkovch pomr mezi maneli a darovn na
ppad smrti. AdN, 2004, . 4, s. 96.
Dvok, Spil: Pedmt spolenho jmn manel a zpsoby jeho
nabvn. PF, 2006, . 12, s. 413.
Krlkov: Manelsk majetkov prvo. vahy de lege ferenda. asopis
pro prvn vdu a praxi, 1995, . 1.
Spil: Ti aktuln sporn otzky spolenho jmn manel. SoRo, 2008, .
3, s. 84.
710
(Dluhy jako soust spolenho jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Dluhy, kter do spolenho jmn pat (2 a 6)
III. Dluhy, kter nepat do spolenho jmn (7 a 13)
IV. Zsadn zmna zdejch pravidel (14, 15)
Z dvodov zprvy:
viz u 709
I. Obecn
Od roku 1998 pat do spolenho jmn manel tak dluhy (dve ale
oznaovan nesprvn za "zvazky"), protoe to odpovd podstat pojmu
"jmn". Jmn je oznaenm pro skutenou hodnotu majetku njak osoby nebo
spoleenstv osob. Zjist se tak, e od aktiv budou odetena pasiva (srov. 495).
II. Dluhy, kter do spolenho jmn pat
Do spolenho jmn pat vechny dluhy, kter byly pevzaty za trvn

manelstv (s dle uvedenmi vjimkami).
Draz je teba poloit na slovo "pevzaty". Vyjaduje zcela zeteln, e je

manel (i manel) na sebe vzal s myslem bt takto povinen a takov dluh
splnit, pop. plnit.
Takto do spolenho jmn v dnm ppad nepat dluhy, kter byly zpravidla jednomu z manel - uloeny zven, stal se povinnm plnit bez sv
vlastn vle. Jde o dluhy, kter m manel proto, e zpsobil kodu, kterou je
povinen nahradit, protoe m dt, je povinen mu platit vivn, m vlastn
majetek, je povinen zaplatit da, povinn sociln pojitn atd. atp.
Do spolenho jmn ale nevstoup ani dluhy, kter manelm vznikly nap.
ze spolen zpsoben kody: pouit pravidel o nhrad kody me pivst k
zvru, e mra odpovdnosti kadho z manel je jin.
Nen rozhodn, zda dluh za trvn manelstv pevzal jeden z manel nebo
oba manel spolen.
III. Dluhy, kter nepat do spolenho jmn
Do spolenho jmn pedevm nepat dluhy, a pevzat, nebo jinak

vznikl, kter se tkaj majetku, kter nle vhradn jednomu z manel.
Rozsah tchto dluh je ale omezen (bod 8).
O tom, co manelovi vhradn pat, se pedpokld, e m majetkovou

hodnotu, s n je pravideln spojen njak zisk. Pokud se nejedn o takov ppad,
zdej pravidlo se nepouije. V ostatnch ppadech se dle pedpokld, e nabyt
zisku "nco stoj" neboli je teba vynaloit njak nklad k jeho nabyt. Zatmco
zisk by patil do spolenho jmn, dluhy by nesl manel sm ze svho, jeho
jmn by se tedy zmenovalo. A to spravedliv nen.
Proto vcn zmr zkonku z r. 2001 potal s tm, e z toho, co jeden z

manel ze svho vhradnho majetku zsk (vnos), budou pedn uhrazeny
dluhy z existence toho majetku vznikl, a to jak veejnoprvn (dan apod.), tak
soukromoprvn (plata za njmy a pachty, hrada za vcn bemena apod.).
Teprve to, co zbude, zisk ve vlastnm slova smyslu, stane se soust spolenho
jmn manel. Tto mylence odpovd ustanoven 709 odst. 2 a tak text ve
zdejm psm. a). Je to vak v rozporu s tm, co se prav v 709 odst. 1 psm. d).
Do spolenho jmn nepat dle dluhy, kter pevzal jen jeden z manel
bez souhlasu druhho, ani se pitom jednalo o obstarvn kadodennch nebo
bnch poteb rodiny.
Do spolenho jmn nepat takov dluhy, kter sice pevzal jen jeden z
manel (ze sv vle) bez souhlasu svho manela, ale uinil tak pi obstarvn
kadodennch nebo bnch poteb rodinnho spoleenstv.
Takovmi potebami jsou sice potraviny, prac a jin istic prostedky, ale
jen v rozsahu kadodennosti. Obstarn nkupu na tden, kdy vznikne piinnm
jen jednoho manela dluh, by ji vyadovalo, aby s tm souhlasil druh manel. V
ppad jeho nesouhlasu ponese manel, kter prvn jednal, dotyn dluh ve
svch pomrech sm.
Jinak pro otzku posouzen dluh, kter pevzal jeden manel bez souhlasu
druhho, lze zsti vyut poznatk prvn teorie i praxe minulch let, ovem s
tm, e zde ji nen zakotveno omezen "mrou pimenou majetkovm pomrm
manel" [ 143 odst. 1 psm. b) zk. . 40/1964 Sb.], ale prv - jak je zejm
mnohem vc - toti jen omezen na kadodenn nebo bn poteby.
IV. Zsadn zmna zdejch pravidel
Jak uvdj Karel Eli a Frantiek Korbel v vodu k publikaci Eli, K. a kol.
Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou (Ostrava: Sagit,
2012), na str. 19, a jak je tak obecn znmo, v samm zvru legislativnho
procesu nebyl nvrh obanskho zkonku projednvn na plnu Poslaneck
snmovny Parlamentu R, ale projednnm nvrhu, jako i vech nvrh
pozmovacch, byl poven stavn prvn vbor. K jeho zvrenmu jednn
dolo dne 21. jna 2011. Nvrh obanskho zkonku spolu s tzv. oficilnm
pozmovacm nvrhem, kter z jednn vboru vzeel, doplnn o dv nepatrn
zmny, ministerstvem spravedlnosti schvlen, byl pak schvlen pi zvrenm
jednn Poslaneck snmovny dne 9. listopadu 2011. Nikdo si tehdy ji neviml,
e se do obanskho zkonku, stejn jako do novely obanskho soudnho du
. 69/2011 Sb., schvlen v t den, dostala - neznmo jak, ani kdy (ovem v
dob mezi obma jednnmi) - slova, kter zsadn mn koncepci nvrhu
obanskho zkonku, nemluv ji o koncepci obsaen ve vcnm zmru
tohoto zkonku, pokud jde o to, jak dluhy pat do spolenho jmn manel a
jak nepat. Ani by byla mnna ustanoven zde vykldan, byla k textu 732 v
podob schvlen stavn prvnm vborem pipojena - na prvn pohled
nepozorovateln - vta druh o tom, jak pro dluhy manela, kter vbec do
spolenho jmn nepat, protoe bu je zde vykldan ustanoven vyluuje,

anebo jsou vyloueny ji a priori tm, e nevznikly za trvn manelstv, ale ped
jeho vznikem, me bt spolen jmn postieno a do ve, jakou by - zhruba
eeno - pedstavoval podl manela - dlunka pi vypodn spolenho jmn.
Lze jen doufat, e tento dodatek rozhodn ne v legislativnm procesu vytvoen
bude co nejdve odstrann; to plat i o zmn procesn.
prav hmotnprvn odpovdala zmna cit. procesnho pedpisu,

konkrtn jeho 267 odst. druh. Toto ustanoven procesn ale zlikvidovalo i
pijatou koncepci majetkovho prva manelskho jako celek, protoe pro prve
zmnn dluhy bylo ochotno popt inky rozhodnut soudu i inky smlouvy
manel (snoubenc) modifikujc zkonn obsah spolenho jmn. (Srov. t u
732.)
495, 708
Souvisejc pedpisy:
262a o. s. .
Z judikatury:
viz u 709
Z literatury:
viz u 709
711
(Nabyt a pozbyt soust spolenho jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Nabvn a pozbvn soust spolenho jmn obecn (4)
III. Odmny z pracovn a jin vdlen innosti (5 a 8)
IV. Okamik, kdy se pohledvky z vhradnho majetku manela stvaj

soust spolenho jmn (9 a 13)
Z dvodov zprvy:
viz u 709
I. Obecn
Zdej ustanoven nem paralelu v pedchoz prvn prav.
Upravuje otzky, jejich een dosud uvdla prvn teorie a k nim (pokud
jde o nkter zetele) dospla tak prvn praxe. V tomto ohledu zdej
ustanoven nov nen.
Posunuje ale chpn nabyt zejmna pennch prostedk, plat a mezd

pedevm, a to smrem ke standardnmu pojet prvnch prav tradinch
demokraci.
II. Nabvn a pozbvn soust spolenho jmn obecn
Pravidlo prvnho odstavce je vcemn samozejm. Nicmn pece jen

stav najisto, e nabyt do spolenho jmn se nim od obecnho zpsobu nabyt
neli. e tedy pro nabyt (a nejde jen o vlastnick prvo, ale i o jin majetkov
hodnoty, a kladn, i zporn) plat obecn pravidla. Tedy nap. pravidla o tom,
e prospch ze sluebnosti zanou manel mt v den vkladu do katastru
nemovitost.
III. Odmny z pracovn a jin vdlen innosti
A od roku 1998 jsou pohledvky soust spolenho jmn manel,

pece se, pokud jde o odmny manela na et banky, prvn praxe neposunula
vbec dl od chpn vlastnho dob prvn pravy bezpodlovho
spoluvlastnictv manel. A pece se zsadn zmnil obsah spolenho jmn:
nepatily do nj jenom vci, ale prv i pohledvky a zvazky. Na skutenost jin
prvn pravy spojen s nutnost jinho pstupu poukazovala prvn teorie
marn.
To bylo dvodem zakotven zdejho vslovnho ustanoven pmo do

zkonnho textu.
Skutenost, e manel nabv odmny z vdlen innosti svho

manela, kter byly pipsny na et vydlvajcho manela ve stejnm
okamiku, kdy on nabv prvo s nimi nakldat, se nemus nutn dotknout
pravidel, ktermi se spravuj banky a kter upravuj vklady na bnch tech.
Vzhledem k tomu, e se jednoznan stanov, kdy zmnn majetkov

hodnoty - v podob pohledvky na tu - do spolenho jmn vstupuj, mn se
povinnosti a prva manela k tmto majetkovm hodnotm.
IV. Okamik, kdy se pohledvky z vhradnho majetku manela stvaj

soust spolenho jmn
Pohledvky z vhradnho majetku jednoho manela jsou soust

spolenho jmn v ppad, e jejich uhrazenm, zaplacenm, vznikne tomuto
manelovi zisk: pjem z jeho majetkov hodnoty pev nklady na majetkovou
hodnotu vynaloen.
O takovch pohledvkch se pak stanov, e se stvaj soust spolenho

jmn v den sv splatnosti.
To krom jinho znamen, e od okamiku jej splatnosti manel me s

takovou pohledvkou nakldat a me ji tak svm jmnem vymhat. Bude
pitom muset prokzat, e se jedn o pohledvku, kter se stala - vzhledem ke
sv kvalit (pevyuje nklady atd.) - soust spolenho jmn.
Je to vznamn z praktickho hlediska, protoe to umon postihnout i

pjem nepoctivho manela, kter nepispv na poteby rodinn domcnosti
(teba krom jinho zanedbvn svch, pedevm vyivovacch povinnost).
Tak pravidlo stanoven v tomto odstavci se stv pochybnm v souvislosti

se zmnami v 709 a 710 (viz koment k 709, 710).
1045 a 1114, 1745, 1762
Z literatury:
viz u 708
712
(Odkazovac ustanoven)
Z dvodov zprvy:
Manel tvo spoleenstv, obdobn jako spolunjemci, spoluvlastnci, ti,

kdo se sdruili, aby spojili sv sly nebo prostedky, ani maj v myslu vytvoit
prvnickou osobu.
Pro manelskou entitu by ml bt uvn vraz "spoleenstv", nikoli

"spolenost".
Vklad:
Prvn prava rodinnprvn, v sti tkajc se spolenho jmn, je

speciln pravou. Neustanovuje zdaleka o vech otzkch, kter souvisej s
majetkovmi povinnostmi a prvy manel. Pitom nebylo zmrem postihnout
ve rozhodn, sta, e prvn prava stanov zkladn pravidla een a zakotvuje
zsady pstupu ke spolenmu jmn.
S ohledem prv na tu skutenost, e toti to komplexn prvn prava nen

a ani o takovou prvn pravu jt nem, je teba v ppad, e v tto sti njak
otzka povinnost a prv eena nen, pro spolen jmn pout pravidla
obanskho zkonku o spolenosti ( 2716 a nsl.), pop. pravidla o
spoluvlastnictv ( 1115 a nsl.).
Zatmco pravidla o spolenosti lze vyut sp pro rovinu spoleenstevn

(pop. spoleenskou), pravidla o spoluvlastnictv pedevm tam, kde jde o takov
majetkov hodnoty, kter mohou bt pedmtem spoluvlastnictv (vetn
spoleenstv jmn).
708 a 711, 713 a 742, 1115 a 1120, 1236 a 1239, 2716, 2738
Z literatury:
viz u 708
Sprva v zkonnm reimu
713
(Vymezen pojmu "sprva"; solidarita)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Zkladn prva manel k soustem spolenho jmn (5 a 8)
III. Povinnosti a prva spojen se soustmi spolenho jmn (9, 10)
IV. Solidarita jako nsledek prvnch jednn tkajcch se spolenho jmn

a jeho soust (11 a 13)
Ustanoven nemn nic na dosavadnm prvnm stavu.
Jsou tu pedn vyjmenovna jednotliv dl oprvnn (resp. povinnosti)

vyplvajc z existence spolenho jmn a jeho soust. Jako obvykle se klade
otzka, zda nelze nalzt pouze jeden vraz, kter by tato dl oprvnn
pokrval.
Vzhledem k tomu, e obansk zkonk nebude uvat slova "nestanov-li

zkon jinak", nebo se to rozum samo sebou, je teba mt za to, e s touto
vhradou se zdej ustanoven zajist pouij i pro podl manela v obchodn
spolenosti.
I. Obecn
Ustanovuje se zde obdobn jako v 145 odst. 1, 3 a 4 zk. . 40/1964 Sb.
Ve zdejm ustanoven jsou uvedena zkladn pravidla vkonu majetkovch

prv manel k tomu, co je soust spolenho jmn.
Dle se pak stanov solidarita povinnost a prv manel ke spolenmu

jmn a k tomu, co je jeho soust.
Konen se zakld solidarita, pokud jde o nsledky prvnch jednn

manela, resp. manel. Nejde tedy o prvn jednn samo a o poadavky na n
kladen. To upravuje nsledn 714.
II. Zkladn prva manel k soustem spolenho jmn
Soust spolenho jmn jsou kladn majetkov hodnoty, ale tak dluhy,
to jest zporn majetkov hodnoty nleejc manelm. Ve zdejm ustanoven
se zmiuj toliko kladn majetkov hodnoty, a to takov, kter je mon uvat
a/nebo povat (brt z nich plody a uitky), udrovat je, nakldat s nimi,
hospodait s nimi a spravovat je. Jde tedy zejm o hmotn pedmty (tedy jen
zlomek vc v prvnm smyslu, by vznamn).
Pokud jde o uvn, povn nebo nakldn, nelze pouitm vrazm

pikldat jin ne standardn vznam. Naproti tomu dal pouit vrazy
vyjadujc vykonvn prv manely k hmotnm pedmtm, kter jsou soust
spolenho jmn, se jinak pouvaj i v jinch souvislostech.
"Hospodaen" a "spravovn" se zpravidla povauj za identick pojmy,

avak identick nejsou. "Hospodaen" nelze se "sprvou" zamovat. Zatmco
"hospodaen" je zameno sp navenek (vn vci), co ale neznamen, e
dovnit nikoli, "sprva" je sp otzkou vnitn, jde o obhospodaovn vci, o pi
o vc jako takovou, event. i bez vnjch vazeb. Pak se ovem jev uveden
rubrika jako ponkud zavdjc. V tomto ohledu ovem mus bt eeno, e
strun rubrika v souasn podob je vsledkem delch diskus (a v pvodn
pipravenm nvrhu byla bohat).
Co se rozum "udrovnm", nen teba vykldat, nebo tento vraz je

pouit jist v obecnm a obvyklm vznamu.
III. Povinnosti a prva spojen se soustmi spolenho jmn
Se soustmi spolenho jmn, a se jedn o majetkov hodnoty

jakhokoli druhu, jsou nutn spojeny povinnosti a stejn tak nutn i prva.
Pedstavme-li si nap. nemovitost, kter je soust spolenho jmn, je jako
takov zatena daovou povinnost, povinnost snet imise sousednch
nemovitost atd. Obdobn manel, stejn jako kad vlastnk nemovitosti,
mohou vyuvat sv prva, kter jim zkon dv v souvislosti s vlastnictvm, tj.
jak prva vyplvajc ze samotn podstaty vlastnickho prva, co je nap. prvo
na ochranu, tak tak prva vyplvajc z vlastnictv nemovit vci, nap. prvo
ovlivovat imisemi pochzejcmi z vlastn nemovitosti nemovitosti sousedn.
Vechny tyto povinnosti a vechna tato prva nutn nleej obma

manelm spolen, ba spolen a nerozdln, jejich vkon jednm z manel
znamen zrove vkon i druhm manelem, uplatnn obdobn. Nen mon,
aby se manel dovolval toho, e si sm jet to i ono nevykonal, zatmco druh
manel ji ano: pokud se jedn o nco, co lze vykonat jen jednou, pak manel,
kter oprvnn spojen se soust spolenho jmn ji vykonal, provedl tm
samm vkon i za druhho manela. Lze si nap. pedstavit alobu negatorn proti
ruen vlastnickho prva. Pod-li ji jeden manel, podv ji tm samm i manel
druh.
IV. Solidarita jako nsledek prvnch jednn tkajcch se spolenho jmn

a jeho soust
Manel nebo jeden z manel, kter prvn jedn vi tetm osobm v

zleitostech tkajcch se spolenho jmn jako celku (co jsou vskutku sp jen
teoretick situace, kter si lze pedstavit sp v ppad, kdy spolen jmn
manel pedstavuje jen jedna vc, protoe manel jet nic jinho za trvn
manelstv nenabyli), zavazuje vdy zrove - svm jednnm samm - i svho
manela. Spolu souasn i zrove prvn jednajc manel se zrove
zavazuj, resp. opravuj vdy spolen a nerozdln, solidrn. Je tomu tak proto,
e zven, prvn vzato, se povauj za jednu osobu: jsou spolenky jmn, sdlej
spolu spoleenstv jmn.
Prvnm jednnm se manel stvaj zejmna spolenmi dlunky (m

nem bt eeno, e vznam spoluvitelstv je druhoad). Pro vitele to
znamen, e me ujednan plnn dat od kterhokoli z manel. Je v
jednoduch pozici: sta, najde-li a oslov-li alespo jednoho z nich.
Jsou-li manel v postaven spoluvitel, me plnn dat kad z nich.

Splnnm jednomu dluh zanik. To me mt znan vznam zejmna v
ppadech, kdy manel spolu nejsou v dobrch vztazch a teba jeden z nich
poaduje plnn tak, aby je zskal prv jen on. To by ale nemlo povinnost
dlunka plnit nijak zashnout.
491, 495, 714, 1872 a 1878
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
(IV. S 174/04):
V tsn vazb na manelstv (odhldnuto od monosti dohod o zen i
rozen rozsahu spolenho jmn), jako i v aktivn a pasivn solidarit manel
tkajc se kon vi spolenmu jmn, stavn soud shledal rysy nutnho
vzjemnho sdlen majetkovho osudu manel do doby, dokud jejich spolen
jmn trv; byl-li tedy v souvislosti s trestnm sthnm omezen v dispozici s
majetkem ve spolenm jmn jeden z manel, dopad omezen i na druhho z
manel, opan pstup by vedl k nastolen nepijateln nerovnosti mezi
obvinnmi, kdy obvinn ijc v manelstv by byli pi zajiovn svho majetku
(rozum se majetku ve spolenm jmn manel) zvhodnni proti ostatnm
obvinnm, nebo dispozice s jejich majetkem by byla vi jejich manelskm
partnerm uvolnna, co by v konenm dsledku mohlo vst i ke zmaen elu,
kter institut zajitn majetku obvinn osoby sleduje.
(NS 3 Cz 61/88, Rc 10/90):
Kad z bezpodlovch spoluvlastnk je samostatn oprvnn k podn
aloby o vydn neoprvnn zadrovan vci z bezpodlovho spoluvlastnictv, a
to i v dob, kdy bezpodlov spoluvlastnictv sice ji zaniklo, avak nebylo jet
provedeno jeho vypodn.
(NS 3 Cz 26/81, Rc 12/83):
Uzavel-li smlouvu o pojitn motorovho vozidla, kter je v bezpodlovm

spoluvlastnictv manel, jen jeden z manel, je tak druh z manel
pojitnm.
(NS Cpj 164/80, Rc 4/83):
V ppadech, kdy je byt obvn manely na zklad jejich spolenho
prva uvn bytu, jsou pasivn legitimovni oba manel, hradu je mon
poadovat jak vi obma, tak na ktermkoliv z nich; pokud je alovn jen jeden
z manel, neme druh jednat ped soudem svm jmnem jako astnk zen;
me v tom ppad vystupovat jen jako zstupce svho manela na zklad pln
moci. Nelze souhlasit s nzorem, e tam, kde jde o ni stky, lze pipustit podle
ustanoven 21 odst. 1 a 2 zk. o rodin u manel vzjemn procesn
zastoupen (tzn. bez pln moci).
(NS Cpj 11/77, Rc 14/78):
Zastupovn manela v soudnm zen nen zastupovnm v bnch
zleitostech, a to zejmna vzhledem k dsledkm, kter maj v soudnm zen
kony astnka (nap. zptvzet aloby, uzaven smru apod.).
(NS Cpj 86/71, Rc 42/72):
Kad z manel m vlastnick prvo k cel vci, a to tak, e prva
jednoho manela jsou omezena stejnmi prvy druhho; jeden z manel
neme sv prvo pevst na druhho manela, a to ani darovac smlouvou.
(NS 1 Cz 93/71, Rc 21/72):
K darovn nemovitosti patc do bezpodlovho spoluvlastnictv manel
je nutn souhlas obou manel.
(NS 8 Cz 36/69, Rc 57/70)
Vznikl-li za trvn manelstv dluh, z nho byl zavzn jenom jeden z
manel (nap. pokud uzavel vlastnm jmnem smlouvu o pjce) a bylo-li takto
zskanch penz pouito na zskn urit majetkov hodnoty, nle i tato
hodnota do bezpodlovho spoluvlastnictv; k zvazku manela, kter je povinen
vrtit dlun penze (vynaloen ve skutenosti na spolen majetek z jeho
vlastnho majetku), se pihldne pi vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv.
To, co kad z manel vynaloil na spolen majetek ze svho, mu m bt
uhrazeno ze spolenho majetku, druhm manelem vak jen ve vi
odpovdajcho pomru velikosti podlu, kterho se kadmu z nich dostv z
bezpodlovho spoluvlastnictv.
Z literatury:

Spil: Ti aktuln sporn otzky spolenho jmn manel. SoRo, 2008, .
3, s. 84.
714
(Rozhodovn o zleitostech tkajcch se spolenho jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Prvn jednn v bnch zleitostech (4 a 6)
III. Jednn manela v zleitostech, kter nelze povaovat za bn (7 a

9)
IV. Neplatnost prvnho jednn manela (10 a 12)
V. Vjimen zsah soudu (13 a 15)
Z dvodov zprvy:
viz u 713
I. Obecn
Upravuje se prvn jednn manel v zleitostech tkajcch se

spolenho jmn. Na rozdl od 713, kde je upraveno jednak chovn manel
jako osob, kterm bez uren podl nleej vci, kter jsou soustmi
spolenho jmn, jako i nsledky takovho spoleenstv jmn a nsledky
prvnch jednn, jejich pedmtem je jmn nebo jeho sousti, ve zdejm
ustanoven se upravuje to prvn jednn, kter se tk spolenho jmn a jeho
soust. Jde o to zohlednit prv skutenost, e manel jsou bezpodlovmi
podlnky na prvech a povinnostech souvisejcch s jejich spolenm jmnm a
jeho jednotlivmi soustmi.
Zdej prvn pravu nelze dost dobe srovnvat s 145 odst. 2 zk. .
40/1964 Sb.
Zleitosti tkajc se spolenho jmn a jeho soust se rozliuj na bn

a na ty, kter nelze povaovat za bn.
II. Prvn jednn v bnch zleitostech
Manel jednaj v bnch zleitostech tkajcch se jejich spolenho

jmn nebo jeho soust bu spolen, oba spolu zrove, tj. jsou spolu ptomni
koupi v prodejn a spolen ble uruj to, co hodlaj koupit, anebo oba spolen
podepou listinu, v n je obsaeno jejich prvn jednn.
V bnch zleitostech tkajcch se spolenho jmn, pop. sp jeho

soust, resp. nkter sousti, ale obvykle jedn jen jeden z manel. Souhlas
druhho manela se pedpokld, protoe se vychz z toho, e manelsk souit
je souladn a je teba zajiovat jeho bn poteby, ponaje stravou, obleenm
a obutm kadho z manel a kone teba obstarnm isticch prostedk a
drobnch pedmt pro poteby domcnosti.
Nelze vylouit, e manel nebude souhlasit s prvnm jednnm svho

manela ani v bnch zleitostech, ale prvo zde dnou zvltn ochranu
manelovi nedv. Dennodenn opomjen manel m monost postupovat podle
694 odst. 1 obdobn.
III. Jednn manela v zleitostech, kter nelze povaovat za bn
Naproti bnm zleitostem tkajcm se spolenho jmn a jeho soust

stoj takov zleitosti, kter nelze povaovat za bn. Rozsah zleitost nikoli
bnch nen tedy stanoven per eliminationem - to, co ze zleitost zbv, ili
zleitosti ostatn. Je oznaeno fikc "zleitosti, kter nelze povaovat za bn".
Dikce zde pouitch slov, zejmna slova "povaovat", ovem odpovd i
obecnmu vrazu slova "povauje se": urit zleitosti se (u) nepovauj za
bn, vtina osob (obecenstva), nebo dokonce vichni je pokldaj za
vznamnj, ne jsou zleitosti bn.
V zleitostech, kter se tkaj spolenho jmn nebo jeho soust a kter

nelze povaovat za bn, je tak zapoteb souhlasu obou manel, a prvn
jedn jen jeden z manel, nebo oba manel spolen.
Takov souhlas (pivolen) nemus bt pedchoz, sta i dodaten, a to

vyjden pop. konkludentn tm, e manel, dozv-li se o prvnm jednn svho
manela v zleitosti, kterou nelze povaovat za bnou, nieho nenamt,
prvnmu jednn ani jeho vsledku neoponuje.
IV. Neplatnost prvnho jednn manela
Jedn-li prvn jen jeden manel vi tet osob (jednostrann prvn

jednn nepichz v vahu bez souhlasu, resp. pivolen manela), roz. ani m
nebo zsk pivolen svho manela, je takov prvn jednn neplatn, a to proto,
e jde o pravidlo, jeho obsah a el vyaduje, aby rozpor se zkonem byl
zkonem negativn reflektovn ( 580): prvn jednn jen jednoho manela
tkajc se spolenho jmn nebo jeho sousti postrdajc souhlas druhho
manela je neplatn, ale toliko relativn.
Protoe je dvod neplatnosti dn na ochranu manela [osoby kadho

manela, kter ije v manelstv, kde smlouvou nebo rozhodnutm soudu (pop.
zkonem) nebyl reim spolenho jmn vylouen, a kter je v dsledku toho
oprvnn se vdy vyslovit k prvnmu jednn, kter se takovho spolenho
jednn nebo jeho sousti tk], me se manel, kter s takovm prvnm
jednnm svho manela (k nmu hodl pikroit nebo ke ktermu ji pikroil)
nesouhlas, dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn ( 586).
Takov dovoln se me uskutenit jak alobou manela na uren

neplatnosti, tak i nmitkou neplatnosti vznesenou proti alobnmu nroku tet
osoby, kter vzejde ze zvazku kontrahovanho druhm manelem bez souhlasu

(zde neplatnost namtajcho) manela.
V. Vjimen zsah soudu
Manel, kter hodl prvn jednat a neme doshnout souhlasu svho

manela, a u proto, e manel s jeho nvrhem nesouhlas, nebo proto, e si z
njakho dvodu neme souhlas svho manela opatit, me se obrtit o
pomoc k soudu.
Podmnkou spchu aloby je v tomto ppad tvrzen a dkaz o tvrzen, e

jednak alovan manel ke svmu odmtavmu postoji nem vn dvod a
jednak je jeho odmtav postoj v rozporu se zjmem manel nebo rodiny nebo
rodinn domcnosti. To je prvn mon (hmotn)prvn podmnka spnosti
aloby.
Je ovem tak mon, e manel, jeho souhlasu je zapoteb, nen

schopen vli projevit. Nejde o situaci manela nezvstnho; tuto situaci je mon
eit prohlenm za nezvstnho. Stejn tak nejde o ppad, kdy manel pro
nhle se objeviv duevn poruchu nen schopen prvn jednat, jet nedolo k
omezen svprvnosti, dosud nebyl ustanoven opatrovnk. Jde o takov situace,
kdy je zapoteb prvn jednat, pokud jde o spolen jmn nebo o jeho soust,
ale manel, kter m souhlas dt, dnes ani v dohledn dob souhlas dt neme.
Tak tomu je zejmna tehdy, nastane-li z njakho dvodu neuspokojiv zdravotn
stav manela, tento stav je patrn pouze doasn, nicmn nen jist, jak dlouho
potrv.
580, 586, 694 odst. 1, 713
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
viz u 713
Z literatury:
viz u 713
715
(Spolen jmn a podnikn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Pouit sousti spolenho jmn k podnikn (4 a 8)
III. Nabyt podlu a spolen jmn (9)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven pedstavuje prohlouben prvn ochrany manela toho, kdo

podnik: obsahuje pravidla, kter jsou standardn v cizch pravch, u ns dosud
schzela. Pitom za zklad je vzata regulace dosavadn, srov. souhlas pi prvnm
pouit, nikoli ale pi uit majetku bagateln hodnoty - srov. monost koupit si
balek jehel a nit a zaloit krejovsk salon.
Navrhuje se zavst stejn pravidla pro prvn jednn, jejich dsledkem je

nabyt asti v obchodn spolenosti nebo drustvu, tedy pro zaloen takovch
prvnickch osob, pro pistoupen k nim nebo pro platn nabyt obchodnmu
podlu. Obdobn se pamatuje jak na ppady, kdy se k zaloen takov prvnick
osoby nebo zskn asti v n nevyaduje majetkov vklad, ale dsledkem je
rozshl ruen spolenka (typicky u veejn obchodn spolenosti), poppad
kdy k nabyt asti v takov prvnick osob bude zapoteb - vzhledem k

majetkovm pomrm manel - jen bagateln hodnota, ale rozsah ruen ji tuto
mru pesahuje (takov situace me nastat nap. u drustev).
Vslovn je dna monost dovolat se neplatnosti jednn jednoho manela,

s nm druh manel nesouhlas (srov. t dnen povinnost podnikatele-fyzick
osoby zaloit do sbrky listin obchodnho rejstku doklad o souhlasu manela s
pouitm spolenho jmn nebo jeho sti k podnikn). Na rozdl od pedchozho
ustanoven soud nepouije rozhodn zetel zjmu, protoe s podniknm
(obchodem) je vdy spojena jist mra rizika, kterou nelze vyvit zjmem rodiny.
Lze dovodit, e spn dovoln se neplatnosti jednn manela, s nm druh
manel nesouhlas, m negativn dsledky v oblasti tkajc se stavu obchodn
spolenosti.
I. Obecn
Ustanoven upravuje zvltn situaci, kter nastv v souvislosti s tm, e

manel hodl st spolenho jmn pout pro poteby podnikn.
Ustanoven pokrv tut problematiku jako 146 zk. . 40/1964 Sb., e

vak prv ty nedostatky, kter toto ustanoven v sob mlo. Mj. stav najisto, ve
kterm okamiku je teba, aby druh manel (tedy jin ne ten, kter hodl
pout st spolenho jmn k podnikn) podal o souhlas (ve kterm okamiku
m bt souhlas dn).
Necitlivm zsahem byl dodaten k textu odstavce prvnho pipojen

odstavec druh, kter - patrn ve snaze eit situaci zvltnho nabyt majetkov
hodnoty podlu - ustanovuje nadbyten (legislativn, tud vadn). Zdej
nadbytenost je obdobn nadbytenosti v 709 odst. 1 psm. e).
II. Pouit sousti spolenho jmn k podnikn
M-li bt soust spolenho jmn manel pouita k podnikn jen

jednoho manela, vychz se z toho, e takovou zleitost nen mon povaovat
za bnou, a proto je teba souhlasu druhho manela, kter se nepedpokld.
Vzhledem k tomu, e dosud nebylo zejm, zda vynt i toliko nepatrn

hodnoty ze spolenho jmn a jej pouit pro podnikn manela vyaduje
souhlas druhho manela, byl zvolen vraz "pesahuje-li majetkov hodnota toho,
co m bt pouito, mru pimenou majetkovm pomrm manel" (co je
vraz znm z pedchoz prvn pravy).
Rozhodn jsou ty majetkov pomry manel, kter jsou vyjdeny jednak

odhadn hodnotou jmn spolenho jmn, jednak tak tm, jak jsou bn
pjmy obou manel po odeten bnch vdaj manel (kdy zkladnm
obdobm je bu jeden msc, anebo jeden rok). V dnm ppad by neml bt
vzat zetel pouze k msnmu pjmu (nap.) manela, kter hodl podnikat (nebo
ji podnik) a potebuje jistou majetkovou hodnotu ze spolenho jmn.
Souhlas druhho manela se v takovm ppad pedpokld do t mry, e

v ppad, e jeho zporn stanovisko nebylo zohledno (bez ohledu, zda byl
informovn o stavu vc a dotazovn preventivn, anebo zda se o stavu vc
dozvdl a nsledn, a a se vyjdil jednoznan zporn, dn vliv to na
manelovy dispozice se spolenm jmnm ji nemlo), me se opomenut
manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
To, co bylo uvedeno v bodu 12 komente k 714, plat obdobn.
III. Nabyt podlu a spolen jmn
Nabyt podlu se chov jako nabyt jin majetkov hodnoty, a nabv-li se

podl, a ji v obchodn spolenosti, nebo v drustvu, je to obdobn vkladu do
zvodu (pouit spolenho jmn k podnikn). Pesto zkonodrce ml za
potebn vyjdit se, pokud jde o podl jako majetkovou hodnotu, vslovn
(odstavec druh). e plat stejn pravidlo jako v ppad pouit sti spolenho
jmn k podnikn, je samozejm.
586
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
31, 32 z. o. k.
Z literatury:
Dvok: Majetkov spoleenstv manel, 2004, s. 167 a nsl.
2007.
Radvanov, Zuklnov: Kurs obanskho prva - Instituty rodinnho prva,
1999, s. 48 a nsl.
vestka, Spil a kol.: Obansk zkonk I. Koment, 2. vyd., 2009.
Dvok, Spil: Spolen jmn manel, bezpodlov spoluvlastnictv
manel a podnikn. PF, 2006, . 9, s. 301.
Smluven reim
716
(Zkladn ustanoven)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Smluvn modifikace majetkovho reimu (4 a 11)
III. Forma modifikujc smlouvy (12 a 14)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se doplnit platnou pravu novmi prvnmi pravidly. Ve vech

ppadech se jedn o situace, jejich prvn posouzen nen zcela jasn. Pedpis
formy veejn listiny pro tyto smlouvy obsahuje ji souasn prava ( 143a
platnho obanskho zkonku), kter sleduje zdej prvn tradici; je tak
obvykl i v etnch zahraninch prvnch pravch.
I. Obecn
Pipout se jednak smluvn modifikace zkonnho majetkovho

manelskho reimu, jednak modifikace, o n rozhoduje soud. Monosti soudu
jsou omezenj (srov. 724 a nsl.). Zdej ustanoven a ustanoven nsledujc
( 717) upravuj pouze smluvn modifikaci.
Smluvn modifikace zkonnho majetkovho manelskho reimu je v

omezenm rozsahu u ns umonna ji od roku 1990. V prbhu let se prvn
pravy promovaly, a to nejen v zvislosti na tom, zda zkladem manelskho
prva majetkovho bylo bezpodlov spoluvlastnictv manel, anebo spolen
jmn manel, ale i na jinch skutenostech.
Posledn prvn pravu tto otzky pedstavoval 143a odst. 1 a 3 zk. .

40/1964 Sb.
II. Smluvn modifikace majetkovho reimu
Zsadn zmna v monostech smluvn modifikace zkonnho majetkovho

reimu je umonna vyntm souboru zvanho "obvykl vybaven rodinn
domcnosti" ( 698) z okruhu majetkovch hodnot tvocch spolen jmn (srov.
ble koment k 688). Dosud bylo nutn existenci tto mnoiny zohledovat,
co mj. zpsobovalo, e nebylo mon zruit spolen jmn za trvn manelstv
zcela, tj. separovat je.
Modifikujc smlouvu mohou ujednat nejen manel, ale i ty osoby, kter

hodlaj uzavt manelstv, tedy snoubenci. Manel ujednvajc smlouvu nejsou
limitovni dnm prv existujcm majetkovm reimem, kad majetkov
reim lze novm ujednnm zmnit, a to i reim zaloen rozhodnutm soudu.
Manelsk majetkov reim nen nim pevn danm, pevn stanovenm. Je
stejn mon jej variovat jako nap. smlouvu pkazn.
Modifikujc smlouvu o svm budoucm majetkovm reimu mohou tak

ujednat snoubenci. V minulosti bylo obvykl, e smlouvu kontrahuj rodie
snoubenc, protoe se zpravidla jednalo prv o jejich majetek, kter ml
satkem jejich potomk zmnit vlastnka. Pokud si ujednvaj takovou smlouvu ji
snoubenci, nabv smlouva innosti satkem, uzavenm manelstv. O tto
otzce bl ustanovuje 720.
O tom, jak reim si mohou manel, pop. snoubenci ujednat konkrtn,

ustanovuj 717 a 718.
O tom, jak ujednn jsou zakzna, ustanovuje 719.
Pokud ji manelstv trv po njakou dobu (by minimln) a v manelstv

trv zkonn majetkov reim, anebo obdobn v ppad, kdy v manelstv trv
manelsk reim jin ne oddlench jmn nebo reim vyhrazujc vznik
spolenho jmn ke dni zniku manelstv, tedy trv-li takov majetkov reim,
podle kterho maj manel existujc soubor spolenho jmn (v podob
souboru majetkovch hodnot), je zpravidla teba, aby upravili u pleitosti
uzaven modifikujc smlouvy sv povinnosti a sv prva tkajc se existujcho
spolenho jmn, toti dochz-li k jeho zen nebo zruen.
I kdy si manel mohou ujednat jakkoli modifikujc majetkov reim (

717, 718), pece nemohou nikdy zaloit majetkov reim zptn, nemohou
majetkov reim zmnit se zptnmi inky. Prvn nsledky modifikujc smlouvy
smuj vdy jen do budoucnosti, prvn postaven povinnost a prv, kter ji
existuj, se nemn. V ppad, e by si manel snad ujednali jinak (tj. ex tunc),
nepihl se k tomu.
Prvn relevance smluvnho reimu zaloenho smlouvou kon podle

ustanoven 732 a 267 o. s. . (srov. vklad k 710 bod 14 a 15).
III. Forma modifikujc smlouvy
Kad modifikujc smlouva, a snoubenc, i manel, vyaduje sepsn ve

form veejn listiny. Takovou veejnou listinou je pravideln notsk zpis.
Podle 721 se modifikujc smlouva, stejn jako rozhodnut soudu

modifikujc manelsk majetkov reim, zapisuj do zvltnho veejnho
seznamu. Tento veejn seznam jet nebyl prvn upraven. Dosud jsou
manelsk smlouvy vedeny Notskou komorou esk republiky v Centrln
evidenci manelskch smluv (slou jen pro ely ddickho zen; nejde o
veejn seznam).
Tk-li se modifikujc smlouva uzaven manely ji existujc vci zapsan

do veejnho seznamu (nejastji do katastru nemovitost, ale me jt i o jin
veejn seznam), nabv smlouva v sti tkajc se tto vci inky vi tetm
osobm zpisem do takovho seznamu, ledae zkon stanov jinak ( 720 odst.
2).
567 a 569, 656, 688, 698, 717 a 721, 724 a nsl., 1724, 1725
Souvisejc pedpisy:
not. d
Z judikatury:
(I. S 86/95):
Dohoda podle 143a ob. zk. se netk jednotlivch st majetku, nbr
znamen toliko rozen nebo zen obecnho rozsahu bezpodlovho
spoluvlastnictv manel, kter je upraven v 143 ob. zk.; dohoda se me
tkat jen majetku nabytho v budoucnu (tedy po uzaven tto dohody), neme
vak zahrnovat majetek, kter byl nabyt ped jejm uzavenm, takovou dohodou
nelze zptn mnit vlastnictv ji nabyt.
Z literatury:
Coester-Waltjen: Pedmanelsk smlouvy a rozvodov dohody. In Pocta
Sent Radvanov k 80. narozeninm, 2009.
Krlkov: Autonomie vle v rodinnm prvu v esko-italskm porovnn.
Acta Universitatis Brunensis: Iuridica, No. 267, 2004.
1999, s. 48 a nsl.
Baudy: Vypodn nemovitost vylouench ze spolenho jmn jeho
zenm. BA, 1999, . 8, s. 19.
Dvok: Habilis ad nuptias, habilis ad pacta nuptialia? Prvn praxe, 1999,
. 7, s. 431.
Jindich: Dohoda o rozen nebo zen zkonem stanovenho rozsahu
bezpodlovho spoluvlastnictv manel v praxi. PrRo, 1995, . 1, s. 16.
Krlkov: vahy nad zsadou "habilis ad nuptias, habilis ad pacta
nuptialia". AdN, 2003, . 1, s. 5.
Krlkov: Smlouvy mezi snoubenci, manely a rozvedenmi manely (1.
st). Prvo a rodina, 2004, . 6, s. 8.
Krlkov: Smlouvy mezi snoubenci, manely a rozvedenmi manely (2.
st). Prvo a rodina, 2004, . 7, s. 6.
vzjemnch vztah). PrRo, 2008, . 21, s. 769.
717
(Varianty majetkovch reim)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Zmny manelskho majetkovho reimu ujednan manely (4 a 9)
III. Zmna modifikovanho reimu (10, 11)
Z dvodov zprvy:
Vslovn se upravuje monost zmny smluvenho reimu jak novou

smlouvou, tak rozhodnutm soudu (jednostrann prvn jednn je vyloueno), a
uvd se, v em zmna me spovat. Eventuln zmna zkonem se pokld za
samozejmou.
I. Obecn
Zakotvuje se seznam monch ujednn, monch majetkovch

manelskch reim (rejstk pokrauje v 718).
V jistm ohledu lze najt obdobu s 143a odst. 2 zk. . 40/1964 Sb.
Majetkov reim modifikovan smlouvou (stejn jako majetkov reim

modifikovan soudem) me bt zmnn dalm ujednnm (novou) smlouvou,
ale tak dalm (novm) rozhodnutm soudu.
II. Zmny manelskho majetkovho reimu ujednan manely
Smluven reim me spovat v podstat v jakmkoli uspodn

majetkovch pomr mezi manely.
Zkon sm uvd, e smluvit je mon reim oddlench jmn, reim, v

nm je vznik spolenho jmn vyhrazen ke dni zniku manelstv, reim zuujc
zkonn rozsah a reim roziujc zkonn rozsah.
Je-li jmn manel separovno, jmn jsou oddlena, jak se upravuje v

720 a nsl. (srov. nap. zkonn reim v Rakousku), maj majetkov povinnosti a
prva po dobu trvn manelstv stejnou podobu jako v reimu s vhradou vzniku
spolenho jmn ke dni zniku manelstv. Tyto reimy se od sebe odliuj
"jenom" tm, co se stane, zanikne-li manelstv v tom a v onom ppad. Zatmco
v ppad separace pi zniku manelstv se nebude stat a rozdlovat (zkon nic
pro ten ppad nestanov), v ppad vyhrazen vzniku se nabyt majetek dl
dvma, odetou se vdaje, a vsledn stka se rozdl, jako by spolen jmn
existovalo po celou dobu trvn manelstv. Zjevnm nevhodm separace se
proto pedchz (zpravidla) pedsvatebn smluvn pravou pro ppad zniku
manelstv, a to zejmna zniku rozvodem manelstv.
Rozdlen spolenho jmn a k bodu nula je umonno tm, e obvykl

vybaven rodinn domcnosti je zsadn oddleno, je odsunuto, m jinou drhu
osudu (srov. koment k 698).
Obdobn lze ct i o zen spolenho jmn. Lze tud dovodit, e zen

bude napt vyhovovat jinm potebm ne dosud, kdy nahrazovalo de facto
separaci jmn.
Rozen spolenho jmn me bt zsadn do t mry, e manelm

bude spolen ve (zkonn reim holandsk): vechno, co manel mli a co za
trvn manelstv nabyli, jim pat spolen a nerozdln. Tento zpsob uspodn
majetkovch pomr ale potebuje stejn garance jako z opan strany separace
jmn.
III. Zmna modifikovanho reimu
Zkonn majetkov reim me bt modifikovn z vlastnho rozhodnut

manel, anebo z rozhodnut jednoho z nich a spolu s nm soudu (soud rozhodne
na nvrh manela).
Obdobn jako v ppad separace, resp. zen spolenho jmn za trvn

manelstv, je i zde teba, aby bylo ujednno, pop. rozhodnuto, jak bude dal
osud majetkovch povinnost a prv manel, kter souvisej s tmi hodnotami,
kter pestanou bt soust spolenho jmn.
567 a 569, 698, 708 a 712, 716, 754
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
not. d
Z judikatury:
viz u 716
Z literatury:
viz u 716
718
(Dal ujednn a podmnky modifikace majetkovho reimu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Podrobnosti rejstku modifikanch ujednn (4 a 9)
III. Modifikan ujednn pro ppad zniku manelstv (10 a 16)
IV. Zakzan ujednn v modifikan smlouv (17, 18)
Z dvodov zprvy:
Zkladn ustanoven tkajc se smluvn modifikovanho reimu obsahuje

jednak ppustn modifikujc ujednn, vetn toho, e prohlauje za kogentn
ustanoven upravujc obvykl vybaven rodinn domcnosti, jednak ppustn,
smlouvou zaloen majetkov reimy - v podstat podle souasnho prvnho
stavu. (Prvn vtu nelze zatm povaovat za nadbytenou.) Smlouva se me
tkat jakkoli vci, a tedy i majetkovho prva, nap. prva obliganho
(njemnho), a to i takovho, kter vznikne teba v budoucnu.
Smlouvy manel i snoubenc mohou obsahovat i uspodn na ppad

zniku manelstv rozvodem. Uspodn na ppad zniku manelstv smrt m
kvalitu ddick smlouvy. Podmnkou ale je, aby byly splnny vechny nleitosti
stanoven ddickm prvem.
I. Obecn
Ustanovuje se o dalch variantch modifikanho ujednn s tm, e se

vslovn uvd, co vechno lze ujednat, resp. ujednnm zmnit.
Vslovn se stanov, e je mon ujednn pro ppad zniku manelstv. To

je implikovno zejmna ujednnm o oddlen jmn manel.
S vhradou oputn rodinn domcnosti jednm z manel se zakazuje

nakldat s obvyklm vybavenm rodinn domcnosti.
II. Podrobnosti rejstku modifikanch ujednn
Obsah modifikan smlouvy nen zsadn nim omezen (s vjimkou toho,

co je uvedeno v 719). Smlouva se me tkat jakkoli "vci", tj. jakkoli sousti
spolenho jmn, ledae to zkon zakazuje. Tady je teba ctt pravidla o vcech
vyatch z prvnho obchodu, protoe i modifikace spolenho jmn svho
druhu prvnm obchodem jsou: jsou toti dispozicemi s prvnm zaazenm

jednotlivch majetkovch hodnot do vtch celk.
Rozsahem spolenho jmn je teba rozumt "rozsah" vyplvajc z 709 a

710 o rozsahu spolenho jmn v zkonnm reimu. Naproti tomu obsahem je
teba rozumt jednak vci obchodovateln, jednak neobchodovateln, na druh
stran pak nap. jednotliv a druhov uren.
Nic nebrn tomu, aby si manel ujednali, e to, co nabudou ddnm

(majetkov soubor v podob jmn), bude soust jejich spolenho jmn. A
obdobn, e to, co nabude jeden z nich jako odkaz, pipadne do spolenho
jmn.
V zsad nadbyten se ustanovuje o monch pechodech mezi

jednotlivmi druhy jmn. Pi rozen jmn se nap. me zmnit napt
postaven vc, kter manel nabyl ped satkem: ponaje dnem, kdy smlouva
nabude innosti, pejdou tyto vci do spolenho jmn. A naopak.
Naproti tomu nen mon, aby manelskou majetkovou smlouvou pely

vci z vhradnho jmn manela do vhradnho jmn druhho manela. To by v
zsad bylo mon toliko postupnmi ujednnmi, dvma rznmi smlouvami.
Jakkoli zmna manelskho majetkovho reimu mus smovat vdy jen

do budoucna, mus mt inky ex nunc, nikoli tedy ex tunc. Manelsk smlouvy
(stejn jako rozhodnut) maj konstitutivn povahu.
III. Modifikan ujednn pro ppad zniku manelstv
Zejmna smlouvy, jejich podstatou je vznik jedinho jmn anebo naopak

dvou separovanch jmn, samy o sob vyaduj, aby byly provzeny ujednnm
o otzkch, co se bude dt s dotynou majetkovou masou (masami) v okamiku
zniku manelstv, a to prv s ohledem na skutenost, e manel nepestvaj
bt manely, e podstatou jejich recentnho byt je manelsk ivotn
spoleenstv. Pitom bv rozliovno mezi znikem manelstv smrt a znikem
manelstv rozvodem.
Zanikne-li manelstv smrt, bv pomleno na to, jak nejlpe zajistit

nedostaten zaopatenho peivho manela, zejmna zstanou-li s nm
nezletil, pop. i zletil, ale nezaopaten dti. Proto ppadn majetkov ujednn
obsahuj zruky, vydluj se sti majetku atd. pro ppad, e by jinak nebylo
dn ddictv, event. e by manel nebyl ddicem.
V ppad zaloen oddlench jmn je pitom teba oba majetkov celky

adekvtn vyrovnat, a tm sp to plat v ppad, kdy o zruen rozhoduje soud.
Mnohem sloitj bv situace tam, kde si manel smluv spoleenstv

veho, co maj, ped satkem mli a v budoucnu jim pibude. V takovm ppad
je teba zvit, jak dl pipadne v ppad smrti jednoho manela druhmu
manelovi a jak dl bude pedmtem ddn.
O mnoho jednodu nen situace ani v ppad jednoty jmn, jestlie se

manel rozvdj. Schz-li ujednn pro ppad rozvodu, co se - pravda nestv, je teba vyjt z rovnosti, spravedlivho uspodn, slunosti a poctivosti,
ale nejsp bude teba pihldnout i k potebm nezletilch dt na stran jedn a
pedchozmu chovn kadho z manel na stran druh. Pokud jde o chovn, je
teba vdy vzt v vahu jak chovn v manelstv a v rodin (spoleensk rovina),
tak i chovn vzhledem k majetku, zejmna jeho nabvn a pozbvn (srov.
nechu k prci, marnotratnost atp.).
Pitom bez ohledu na to, o jak ujednn se jedn, toti jak majetkov
reim byl smluven, vdy plat, e pokud takov ujednn obsahuje rovn
pravidla, jak m bt s jmnm naloeno v ppad smrti jednoho z manel
(ujednn pro ppad smrti), povauje se (fikce) smlouva v tto sti za smlouvu
ddickou. Spravuje se pravidly, kter uvdj 1592 a 1593.
Toto een (bod 15) ale plat jen v ppad, e smluvn ujednn manel o
manelskm majetkovm reimu m nleitosti ddick smlouvy (srov. cit.
ustanoven).
IV. Zakzan ujednn v modifikan smlouv
Obvykl vybaven rodinn domcnosti ( 698 a nsl.) je zcela nezvisl, se

spolenm jmnm anebo s ostatnm jmnm manel nesouvisejc majetkov
soubor, pro kter je charakteristick zvltn prvn osud. Prvn prava je
kogentn. Proto tak dn manelsk ujednn o jmn manel se nesm

dotknout tohoto majetkovho souboru ani jej zmnit, pokud jde o obsah, podstatu
atp., ani jej dokonce vylouit.
Ustanoven 699 upravuje otzku, jak m bt naloeno se soustmi

obvyklho vybaven rodinn domcnosti v ppad, opust-li manel rodinnou
domcnost. Tomu odpovd ustanoven zdejho odstavce tetho: pravidlo o tom,
e manelskou majetkovou smlouvou je obvykl vybaven rodinn domcnosti
nedotknuteln, neplat v ppad, kdy manel opust rodinnou domcnost a
odmt se vrtit. Je toti teba mt na mysli, e nejednou jde manelm o to, aby
smlouvou rozdlili sv dosud existujc spolen jmn, ili nadle oddlen,
manel, kter rodinnou domcnost opust, hodl zaloit svou novou rodinnou
domcnost a potebuje pedmty, kter jsou soust obvyklho vybaven
rodinn domcnosti, v n a dosud il. Pak se uplatn cit. pravidlo 699.
567 a 569, 698, 699, 709 a 712, 716, 717, 719, 754, 698, 699,
1582 a 1593
Souvisejc pedpisy:
not. d
Z literatury:
viz u 708
719
(Zakzan dsledek)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Obsahov omezen modifikujcch smluv (2 a 8)
Z dvodov zprvy:
Na rozdl od souasn prvn pravy se vslovn stanov obecn obsahov

pedpoklady platnosti modifikan majetkov smlouvy manel, a to pokud se
jedn o zachovn schopnosti manela peovat o rodinu zcela nov. Je to ovem
standardn ustanoven jinch prvnch d (jejich pravy - co se te obshlosti,
detailnosti a pesnosti - nelze dobe s nam dosavadnm pstupem srovnvat).
Po dobu, kdy nen zzena (neexistuje) zvltn evidence smluv o

manelskm majetkovm reimu, je teba trvat na tom, aby smlouvy tkajc se
manelskho majetkovho reimu i souhlas tet osoby (je-li ho zapoteb), mly
formu ednho (notskho, pop. jinho) zpisu. Na to je pamatovno v nvrhu
pechodnch ustanoven.
Zdej ustanoven postihuje dobu uzaven smlouvy a dobu budouc.

Naproti tomu nsledujc ustanoven se tk doby negociac, poppad
kontrahovn pot, co byla smlouva uzavena.
I. Obecn
Manel, resp. ji snoubenci si sice mohou o svch majetkovch pomrech

v dob trvn manelstv smluvit zsadn cokoli, tedy jakkoli majetkov reim,
jin ne zkonn (za pedpokladu dodren nleit formy), smluvn svoboda ale
pece nen zcela neomezen.
II. Obsahov omezen modifikujcch smluv
Smlouva o majetkovch pomrech manel (smlouva, kterou se mn

zkonn majetkov reim) nesm svmi dsledky vylouit schopnost dnho z
manel zabezpeovat rodinu. Tm m bt zabrnno ujednat si sice na prvn
pohled spravedliv majetkov rozvren mezi manely, rovn uspodn, avak
zrove takov, e majetek jednoho v budoucnu nebude znamenat nic jinho ne

vydn, dluhy (pi oddlovn jmn mu byl ponechn neobyvateln, chtrajc, ale
historicky cenn dm), a tento manel jin pjem ani neme oekvat, zatmco
druh sice dostane stejn (tj. majetkov hodnoty stejn ve), ale pjem mt
patrn bude, nebo jde teba o aktivnho umlce, herce. Prvn manel, jak je
zejm, neme za tto situace zabezpeovat rodinu.
V zkladu obanskho zkonku je mj. bnk ochrany prv slabho. Tmto

slabm je asto tzv. tet strana, tet stranou zhusta bv vitel.
Smlouva o manelskm majetkovm reimu mus s ohledem na prv

een ctt prva tet osoby: proto v obsahu takovho ujednn nesm bt nic, co
by se snad mohlo dotknout prv tet osoby, a tm sp elem takovho ujednn
nesm bt nic, co by se dotklo prv tet osoby, ba dokonce by teba smovalo
proti zjmm tet osoby.
Zkaz prv uveden (bod 4) neplat toliko v ppad, kdy tet osoba byla
pedem se smlouvou obeznmena a s obsahem smlouvy souhlasila. K takov
situaci samozejm me dojt: dobe informovan tet osoba si me sama
dovodit, zda jej zjem bude nebo me bt majetkovm ujednnm manel
doten, anebo zda tomu tak nebude, teba i pod njakou podmnkou.
Informace tet osoby o smlouv modifikujc zkonn majetkov reim

manel m vznam i proto, e v ppad, e tet osoba informovna nebude,
me mt za to, e majetkov reim manel existuje stle v zkonnm rozsahu.
Zkon to vyjaduje slovy: "nem vi n prvn inky". Takov modifikan
smlouva je tedy vi tet osob neinn (dl, sten neinnost).
A to zkon vslovn nestanov, je teba se domnvat, e rovn v ppad,

e manel o smlouv sice tet osobu informovali, ale tet osoba s obsahem
smlouvy nesouhlasila, nebo se domnvala, e nsledky smluvnho ujednn se
dotknou jejch prv, bude smlouva vi tet osob neinn. (Nejde o ppad, kdy
by bylo mon dovodit prvo tet osoby dovolat se neplatnosti ujednn, protoe
nejde o to, e by nevdla: zkon vslovn mluv o nedostatku souhlasu).
Dal sankci pro smlouvu, kterou byla dotena prva tet osoby, obsahuje
734 (srov. koment k 734).
545, 687, 693, 694, 734
Z judikatury:
viz u 716
Z literatury:
viz u 716
720
(innost modifikan smlouvy)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. innost smlouvy a satek (3)
III. Zpis do veejnho seznamu, kde je pedmt zapsn (4)
IV. Zmna zpisu vci veden ve veejnm seznamu (5, 6)
Z dvodov zprvy:
Otzka innosti modifikujcch smluv byla zatm ponkud nejasn, a

nejednou se tak vykldala tak, e cel dohoda, nabv innosti ke dni vkladu.
To je zajist z mnoha dvod nevhodn, ba nesprvn. Proto se navrhuje
vslovn upravit otzku ink jednak smluv uzavranch snoubenci, jednak
smluv uzavranch manely. Obsah druhho odstavce reaguje na situaci, kter

dnes je eiteln jen vkladem (kter vak nen jednotn).
Pro oboj smlouvy m platit, e se jejich inky rozpadaj (mohou rozpadat)

podle konkrtnho pedmtu, resp. obsahu smlouvy. Nen ale vyloueno, aby v
sti, kter se netk nemovitch vc, si snoubenci nebo manel dohodli jinak,
ne stanov zkon, bude-li takov jejich vle.
I. Obecn
Otzka innosti, resp. ink manelskch modifikanch smluv je obvykle

eena vslovnm ustanovenm.
Vzhledem k nedostatenosti prvn pravy 143a odst. 1 zk. . 40/1964

Sb. je zdej ustanoven podrobnj, zpesujc.
II. innost smlouvy a satek
Uzavou-li snoubenci manelskou majetkovou smlouvu, tj. jakoukoli

smlouvu, kterou mn zkonn majetkov manelsk reim, resp. vyluuj jeho
pouit v majetkovch pomrech budoucch manel, nabv tato smlouva
innosti uzavenm manelstv, tedy v den, kdy bylo manelstv uzaveno, a to
pot, co ke satku dolo (srov. 659).
III. Zpis do veejnho seznamu, kde je pedmt zapsn
Uzavou-li modifikan smlouvu snoubenci a smlouva se tk tak vci

zapsan v nkterm z veejnch seznam (v obchodnm rejstku, katastru
nemovitost, evidenci motorovch vozidel atd.), lze zpis do tohoto seznamu
provst a po satku. Je celkem samozejm, e nelze zapsat zmnu na vci
veden v seznamu dve, ne tato nabude innosti. Nabude-li smlouva uzaven
snoubenci innost a vzpt po satku, lze rovn vzpt po satku podat o
proveden zpisu v pslunm veejnm seznamu. (Kdy nabude tato smlouva
innosti v sti tkajc se takto evidovan vci, srov. bod 6).
IV. Zmna zpisu vci veden ve veejnm seznamu
Na rozdl od odstavce prvnho ustanovuje druh odstavec o situacch, kdy

modifikan smlouvu uzavraj manel, a smlouva se tk rovn vci evidovan
i zapisovan ve veejnm seznamu.
A do innosti zde komentovanho zkonku se dovozovalo, e nen

mon, aby se modifikan smlouvy tpily, pokud jde o sv inky. Zde se
naproti tomu stanov pravidlo opan: je-li nkter soust modifikan smlouvy
zapsna ve veejnm seznamu, nabude modifikan smlouva inky podle
obecnch ustanoven (v podstat tedy sepisem a podpisem modifikan smlouvy,
ledae se tk vci evidovan v katastru nemovitost), v sti tkajc se vci
zapsan do veejnho seznamu dnem zpisu do tohoto seznamu. Jedin vjimka
z tohoto pravidla me bt pop. stanovena pmo v obanskm zkonku.
656, 659, 716 a 719
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z literatury:
viz u 708
721
(Zpis modifikan smlouvy do veejnho seznamu smluv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Registrace a zapisovn zmn zkonnho majetkovho reimu do

zvltnho veejnho seznamu (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
Je-li uzavena smlouva o manelskm majetkovm reimu, ve smluvn

strany, tedy oba manele. Pro smlouvu se vyaduje i nadle forma veejn listiny,
jak tomu je v souasn prvn prav ( 143a obanskho zkonku) a v ad
dalch evropskch stt. Zrove se nabz nov een ochrany tetch osob
obdobn, jak znaj Nmecko, Itlie a nkter dal stty. M-li mt smlouva o
manelskm majetkovm reimu inky vi tetm osobm, mus bt zapsna do
veejnho seznamu; podrobnosti o nm uprav zvltn zkon, protoe jeho
prava nem a neme mt soukromoprvn povahu. Na zvltnm zkonu bude,
aby stanovil, kdo veejn seznam povede, zda to bude soud i jin registran
msto, a jak bude zpis proveden.
Budou-li smlouva a ve, co zkonn majetkov reim manel mn,

zapsny do veejnho seznamu, budou zmny ujednan manely inn vi
tetm osobm. Je ovem na stranch manelsk smlouvy a na jejich vli, chtj-li
takov inky vyvolat. Proto se vyaduje, aby smlouva obsahovala vslovn
ujednn, e zpis smlouvy bude do seznamu proveden. Chyb-li takov ujednn
ve smlouv (poppad nedopln-li manel v tomto smyslu nsledn smlouvu
dodatkem), bude mon smlouvu do veejnho seznamu zapsat, pokud o to oba
manel podaj. Draz se klade na shodu vle obou manel; k podn dosti
o zpis me bt ovem i jeden z manel druhm manelem zmocnn ve
smlouv nebo mimo ni.
Pokud smlouva o manelskm majetkovm reimu nebude do veejnho

seznamu zapsna, budou se manel moci jejho obsahu vi tet osob dovolat,
jen byla-li se smlouvou seznmena.
I. Obecn
Pot se s tm, e vechny odlinosti od zkonnho manelskho

majetkovho reimu budou zapsny do zvltnho veejnho seznamu, kter
bude zzen. Zatm ke zzen takovho veejnho seznamu nedolo.
Zpisy majetkovch smluv do veejnho seznamu byly zakotveny s clem

chrnit tet osoby, kter kontrahuj s manely, zejmna pak ppadn vitele,
aby a priori byli informovni o manelskm majetkovm reimu. Nelze se toti
dobe spolehnout jen na to, e manel vdy bude svho smluvnho partnera
informovat o vem rozhodnm, co se tk jeho majetkovch pomr, a zdaleka
ne jenom o me sv solventnosti.
II. Registrace a zapisovn zmn zkonnho majetkovho reimu do

zvltnho veejnho seznamu
Za pedpokladu, e byl dve zkonem zzen veejn seznam, do nho se

zapisuj smluvn i soudem rozhodnut modifikovan manelsk reimy, zape se
do nich kad smlouva, kterou manel (resp. snoubenci) uzavou, pokud
takovou smlouvou dojde ke zmn zkonnho majetkovho reimu. Den zpisu je
pak dnem, kdy nastvaj prvn inky dotyn smlouvy.
Pedpokladem zpisu smlouvy do veejnho seznamu je to, e ve smlouv

je ujednno, e bude do takovho seznamu zapsna.
Pokud ovem smlouva takov ujednn neobsahovala i neobsahuje,

mohou nvrh na zpis smlouvy do veejnho seznamu podat manel
souasnm, resp. souhlasnm dnm (alobou).
Zpis byl povoln provst not, kter smluvn ujednn o zmn

manelskho majetkovho reimu sepisoval (srov. podmnku formy). Teprve nenli to - z njakho dvodu - mon, provede zpis osoba, kter veejn seznam
vede.
708 a 715
Souvisejc pedpisy:
not. d
Z literatury:
viz u 708
Sprva ve smluvenm reimu
722
(Obecn ustanoven)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Monost modifikovat zkonn pravidlo o sprv spolenho jmn (2 a

6)
III. Formln nleitosti modifikace sprvy (7, 8)
Z dvodov zprvy:
Dosavadn prvn prava je velmi strun, co neodpovd ani bnmu

standardu zahraninch prav, ani poteb chrnit samy manele - toti jednoho
ped druhm, jejich dti, tet osoby.
Smlouvou o sprv mohou snoubenci i manel ujednat mnoh zmny

oproti zkonnmu reimu a takov smlouva me bt i velmi praktick. e
neme bt jej obsah zcela libovoln, je samozejm, a tot plat i o form
smlouvy. Dal omezen pak vyplvaj (viz nsl. ustanoven) z poteby jet vce
chrnit rodinn spoleenstv a jeho leny.
I. Obecn
Tak pravidla o sprv, toti o tom, jak budou manel spolenmi vcmi
nakldat, uvat je, povat, spravovat, hospodait s nimi atd. a jak budou prvn
jednat ohledn spolenho jmn nebo jeho sousti, mohou manel smlouvou
zmnit tak, jak tomu bylo podle 147 zk. . 40/1964 Sb.
II. Monost modifikovat zkonn pravidlo o sprv spolenho jmn
Manel, pop. i snoubenci si mohou ujednat jin pravidla, jak pokud jde o
nakldn s vcmi, kter jsou soust spolenho jmn (pokud manel
spolen jmn mt budou nebo maj), tak pokud jde o prvn jednn tkajc se
spolenho jmn a toho, co je soust spolenho jmn, odchyln od
zkonnch pravidel danch v 713 a 714 (viz koment k tmto ustanovenm).
Takov smlouva mus pitom ctt kogentn pravidla dan v 719 a 720 (viz
koment k tmto ustanovenm). Jde o to, e ani smlouva modifikujc sprvu
spolenho jmn nesm znemonit jednomu z manel starat se o rodinu
(zabezpeovat rodinu), je k n zapoteb souhlasu tet osoby, j se m dotknout.
Pokud tet osoba souhlas ned, nebude mt tato smlouva vi n prvn inky.
Je-li smlouva modifikujc sprvu vc ve spolenm jmn a jsou-li prvn

jednn manel v zleitostech tkajcch se spolenho jmn uskutenna ped
satkem, nabv innosti dnem satku.
Rovn inky tto smlouvy se mohou rozpadat do dvou st, podle toho,
zda pedmtem (soust) spolenho jmn je vc evidovan ve veejnm
seznamu i nikoli.
V rmci takov modifikujc smlouvy si mohou manel (event. snoubenci)

ujednat, e vechnu sprvu pevezme jeden z manel, e si sprvu uritm
zpsobem rozdl, e vechnu sprvu budou vykonvat vhradn spolen atp.
III. Formln nleitosti modifikace sprvy
Na rozdl od pravidla v zk. . 40/1964 Sb. nestanov zk. . 89/2012 Sb.,

obansk zkonk, dn formln nleitosti smlouvy modifikujc zkonn
pravidla sprvy spolenho jmn. Sprva je intern vc manel, kter se tetch
osob nedotk. Tato smlouva tedy nevyaduje formu veejnho zpisu
(notskho zpisu).
Pokud by jeden manel prvn jednal a tm nakldal soust spolenho

jmn manel, je teba platnost takovho prvnho jednn posoudit podle
obecnch pravidel, pop. smluvn modifikovanch, a zohlednit pitom i vdomost
tet osoby a jej dobrou vru (poctivost).
656, 659, 708 a 720
Z literatury:
Krlkov: Autonomie vle v rodinnm prvu v esko-italskm porovnn.
Acta Universitatis Brunensis: Iuridica, No. 267, 2004.
Dvok: Majetkov spoleenstv manel, 2004, s. 167 a nsl., 203 a nsl.
2007.
1999, s. 98 a nsl.
723
(Prvn jednn spravujcho manela)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Samostatnost manela, kter prvn jedn (2 a 6)
III. Prvn jednn, k nim je teba souhlasnho jednn obou manel (7 a

16)
IV. Ochrana nespravujcho manela (17)
Z dvodov zprvy:
Vzhledem k dosavadn vakanci podrobnj prvn pravy se povauje za

vhodn pesnji stanovit, co to vlastn znamen, je-li sprva veho spolenho
jmn nebo jeho sousti vykonvna jednm z manel. Rozsah monho
prvnho jednn je stanoven jednak v kladnm smyslu, jednak ve smyslu
zpornm. Nen vslovn stanoveno, co lze v naem prvnm prosted povaovat
za samozejm, e toti s uritm oprvnnm je spojena urit povinnost
(povinnost spravovat, peovat, starat se), a tud i tomu odpovdajc prvn
nsledky a s nimi poppad spojen sankce.
Potebn souhlas druhho manela za situace vnch dvod

neptomnosti i z dvodu neodvodnnho odmtn souhlasu, me nahradit
soud tak, jak je to i jinak obvykl, za obdobnch pedpoklad, resp. podmnek.
Zohledn pi tom, zda konkrtn jednn je v zjmu manel, rodiny, rodinn
domcnosti.
Je ale tak mon, aby se druh manel dovolal neplatnosti jednn

spolen jmn spravujcho manela.
I. Obecn
Prvn prava toho, jak spravujc manel pi sprv (v irokm slova

smyslu) a pi prvnch jednnch tkajcch se spolenho jmn a jeho soust
postupuje, dosud nebyla v obanskm zkonku obsaena.
II. Samostatnost manela, kter prvn jedn
Manel, kter podle smlouvy o sprv spravuje spolen jmn, prvn

jedn samostatn, jedn-li se o zleitost spolenho jmn.
Smlouva o sprv spolenho jmn, kter uruje, e sprvu spolenho

jmn bude vykonvat jeden z manel, je takto zrove dohodou o zastoupen.
Proto je podle tto smlouvy mon vystavit plnou moc.
Spravujc manel prvn jedn zsadn samostatn (nejde-li o nkterou z

vjimek, o nich ustanovuje druh odstavec), a to i v soudnm zen.
Spravujc manel prvn jedn v zleitostech spolenho jmn vdy

nutn i za svho manela, take - i vzhledem k vslovnmu vyjden - m sm
tak procesn legitimaci.
Spravujc manel jedn oprvnn sm nejen v soudnm, ale i v kadm

jinm zen ped orgnem veejn moci, i jinou oprvnnou osobou, nap. ped
rozhodcem.
III. Prvn jednn, k nim je teba souhlasnho jednn obou manel
Ze zsadnho oprvnn spravujcho manela prvn jednat stanov zkon

ti vjimky. Ve vech ppadech neme spravujc manel prvn jednat sm,
toti na zklad obecnho souhlasu danho smlouvou o sprv spolenho
jmn, ale potebuje vslovn (ad hoc) souhlas druhho manela.
Prvou vjimku pedstavuje takov zamlen nakldn se spolenm

jmnm, e se jej manel zbav, e o n pijdou, e je ztrat, a to svm
rozhodnutm, tj. ze sv vle. Je nap. pedstaviteln, e manel vechno, co je
pedmtem jejich spolenho jmn, vechna sv aktiva daruj nkomu za slib

pe o n po zbytek jejich ivota.
Je teba zdraznit, e o takovou vjimku nejde, m-li spravujc manel

naloit nikoli s celm spolenm jmnm, ale tm s celm spolenm jmnm,
nebo daruje ve a na njakou jednotlivost. V takovm ppad druh manel
nijak chrnn nen (a contrario odst. tet) - vdy se svho oprvnn spravovat
spolen jmn smlouvou s druhm manelem vzdal. Budi poznamenno, e
problematinost prvn pravy v tomto bod byla pinou sloitch diskus pi
pprav obanskho zkonku.
Druh vjimka, tj. druh situace, kdy jinak spravujc manel potebuje
souhlas svho manela, se tk nakldn s obydlm, v nm je rodinn
domcnost manel. Tato vjimka se ale netk vech ppad dispozic s tmto
obydlm.
Spravujc manel potebuje k nakldn s rodinnm obydlm souhlas svho

manela v ppad, e obydl je soust spolenho jmn manel. Tak je tomu
vude tam, kde manel bydl v dom nebo v byt, kter je soust jejich
spolenho jmn.
Spravujc manel potebuje souhlas svho manela tak v ppad, e jde

o obydl, v nm bydl jeden z manel.
Konen spravujc manel potebuje souhlas druhho manela, pokud jde

o nakldn s obydlm, rovn v ppad, e se jedn o obydl nezletilho dtte,
kter nenabylo pln svprvnosti a o n manel peuj.
Tet skupinu prvnho jednn spravujcho manela, kdy je teba

vslovnho souhlasu tak manela druhho, je ujednn trvalho zaten
nemovit vci, kter je soust spolenho jmn. Jedn se o trval zaten
jakkoli nemovit vci, kter je ve spolenm jmn manel, bez ohledu na to,
zda je i nen obydlm, kter napluje nkterou z podmnek uvedench v bodech
11 a 13.
Trvalm zatenm je teba rozumt zzen jakhokoli trvalho prva, kter

pedstavuje omezen prva manel k pedmtu, kter je soust spolenho
jmn.
Zsadn se bude jednat o zzen nkterho vcnho prva k vci ciz,

kter me mt neomezen trvn. Proto nelze a priori vylouit ani zstavn prvo.
IV. Ochrana ne-spravujcho manela
Pro ppad, e spravujc manel nedb sv zkonem stanoven povinnosti

(v nkter z prve uvedench t skupin ppad) podat o souhlas svho manela
a prvn jedn sm, na zklad obecnho smluvnho zmocnn bez souhlasu
svho manela, m sice jeho prvn jednn prvn inky i vi ne-jednajcmu
manelovi, tento manel m ale prvo dovolat se neplatnosti jednn svho
manela. Srov. koment k 714 odst. 2.
30, 31, 708, 714 odst. 2, 743 a 750
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 708
Reim zaloen rozhodnutm soudu
724
(Rozhodovn soudu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Kdy a jak soud rozhoduje o spolenm jmn (2 a 6)
III. Zvan dvod pro rozhodovn soudu (7 a 16)
Z dvodov zprvy:
Nelze mt dost dobe za sprvn, stav-li zkonn ustanoven soud do role

schvalovacho stroje, toti do role, kterou a dosud byly soudy povolny hrt.
Napt by se tedy mly soudy vrtit ke skutenmu rozhodovn, vetn
zvaovn rozhodnch argument a volby monch een.
Zkladnm zetelem pro rozhodnut o zen, i ppadn i o zruen

spolenho jmn jsou zvan dvody. Nkter z nich jsou vslovn uvedeny,
resp. jsou uvedeny skutenosti, kter je teba vdy posoudit jako zvan
dvody, jako pkladmo i skutenosti, kter mohou bt jako zvan dvod
posouzeny (mezi takov dvody by dle patil nap. nepimen lehkovn
pstup k majetku a k een otzek s nm souvisejcch). To, zda v danm ppad
je ta i ona skutenost nebo okolnost skuten natolik vznamn, aby ji bylo
teba zohlednit prv jako dvod podmiujc modifikaci zkonnho rozsahu
spolenho jmn, vak vdy zstane toliko na uven soudu.
Mezi takov dvody nepat existence vymahatelnho dluhu, kter svm

rozsahem pesahuje hodnotu vhradnho jmn manela. (Zruen spolenho
jmn ale pichz v vahu a pot, kdy bude vitel uspokojen.)
I. Obecn
Ingerence soudu do spolenho jmn je tradin omezena. Obdobn
ustanoven obsahoval 148 odst. 1 a 2 zk. . 40/1964 Sb.
II. Kdy a jak soud rozhoduje o spolenm jmn
Je-li pro to zvan dvod, me soud na nvrh manela do spolenho

jmn vjimen zashnout, a zmnit tak dosavadn majetkov reim manel.
Nen rozhodn, zda dosavadn manelsk majetkov reim byl stanoven

smlouvou manel, resp. ji snoubenc, dve rozhodnutm soudu, anebo zda jde
o zkonn reim.
Soud zasahuje do soukromho uspodn povinnost a prv jen na nvrh a

jen, je-li tu zvan dvod. Zvan dvod sice nen pojem prvn teorii a soudn
praxi neznm (srov. judikaturu k 148 zk. . 40/1964 Sb.), ale pesto obansk
zkonk uvd, co je a co me bt shledno zvanm dvodem rozhodnut
soudu (srov. sub III. Zvan dvod pro rozhodovn soudu).
Soud neme rozhodnout jinak, ne e stvajc spolen jmn zru,

anebo je z. To i ono rozhodnut bude zvisl nejen na skutkov situaci, ale
tak na alobnm nvrhu.
Rozhodovn soudu je nutn vyloueno tam, kde manel nic spolenho,

co by mohlo tvoit jejich spolen jmn, nemaj, a to ani potenciln. Je-li
mnoina "spolen jmn" przdn, ale spolen jmn pojmov (nominln)
existuje, soud rozhodnout me.
III. Zvan dvod pro rozhodovn soudu
Zkon pedn stanov ti skutkov situace, kter jsou - podle ustanoven

zkona - zvanm dvodem. Soud v tomto ppad jen zjist, zda takov situace
existuje. Dl ji nehodnot. Ve vech tech ppadech je zejm, e ppadn
rozhodnut soudu m zajistit manelovi vt ochranu ped negativnmi dsledky
chovn jeho manela, chovn, kter je ve zjevnm rozporu s majetkovm i jinm
spoleenstvm manel.
Zvanm dvodem je pedn skutenost, e manelv vitel poaduje

zajitn sv pohledvky (vi tomuto manelovi) v rozsahu pesahujcm hodnotu
toho, co nle vhradn tomuto manelu. Prvnm pedpokladem je tu
pohledvka, jejm dlunkem je vhradn sm jeden z manel, ktermu se vak

nedostv vlastnch prostedk, aby mohl zajistit svmu viteli jeho pohledvku
v rozsahu, kter on poaduje.
V tomto ppad bude zjiovna hodnota vhradnho jmn manela dlunka, nikoli hodnota spolenho jmn.
Druhm zvanm dvodem podle zkonnho textu je okolnost, e

manela lze povaovat za marnotratnho. Co je marnotratnost, nebude nejsp
sloit zjistit, vklad toho slova je obecn znm. (Je teba upozornit na rozdl od
vrazu "mrhn majetkem" v 590 odst. 2.) Sp bude obtn - pro decizivn soud
- posoudit, zda manela za marnotratnho povaovat lze, anebo nikoli. Ne vdy
lze soudit jen z pomru vydvanch stek k celkovmu jmn manel nebo ze
zbytnosti poizovanch vc, hmotnch i nehmotnch.
Tetm zvanm dvodem stanovenm zkonem je skutenost, e manel

soustavn nebo opakovan podstupuje nepimen rizika.
Pokud jde o soustavnost i opakovn, jde o kvality jednoznan zjistiteln.

Vt nesnz patrn zpsob "nepimen riziko". Jde o otzku vnmanou asto
pocitov, exaktnji zjistitelnou jen s pomoc ekonomickch hledisek.
Vedle zvanch dvod pro rozhodnut soudu ve vci zruen i zen

spolenho jmn stanovench (pmo) zkonem je tu jet okruh posledn: soud
me - podle svho uven - za zvan dvod pro takov rozhodnut shledat
tak to, e manel zaal podnikat nebo e se stal neomezen rucm
spolenkem prvnick osoby.
Tento jedin dvod, kter byl dvodem podle 148 zk. . 40/1964 Sb. pro
zen spolenho jmn manel soudem, je podle zdej prvn pravy dn
pouze k uven soudu. Soud tedy nemus uznat, e tento existujc dvod je
dvodem zvanm, pro kter by ml alob manela vyhovt.
Neshled-li soud zvan dvod pro rozhodnut o zruen nebo zen

spolenho jmn, me - navrhne-li to manel - upravit sprvu spolenho jmn
za podmnek stanovench v 728 (srov. koment k 728).
Prvn relevance reimu zaloenho rozhodnutm soudu kon podle

ustanoven 732 a 267 o. s. . (srov. vklad k 710 bod 14 a 15).
708, 728, 2018 a 2047
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. o. k.
Z literatury:
2007.
1999, s. 50 a nsl.
Spil, Dvok: Vypodn spolenho jmn manel v soudnm zen. PF,
2007, . 7, s. 247 a nsl.
725
(Zmna reimu zaloenho soudem)
Zmna manelskho majetkovho reimu zaloenho rozhodnutm soudu

bude mon - obdobn jako v ppad smluvenho reimu - jak rozhodnutm
soudu, tak i smlouvou manel.
Tak obnoven zkonnho rozsahu spolenho jmn, resp. optovn

rozen spolenho jmn, je ponechno na vaze, resp. uven soudu.
Rovn v ppad, kdy spolen jmn zaniklo na zklad zkonnho

ustanoven rozhodnutm soudu ve vci, jejm meritem nen spolen jmn, je
ponechno na soudu, aby zvil, zda napt ji ochrany (slabho) manela nen
zapoteb.
Vklad:
Jednou ze zmn uvaovanch pro obansk zkonk ji ve vcnm zmru

byla vzjemn zamnitelnost prvnch dvod, na nich se manelsk majetkov
reimy zakldaj. Mla bt zruena dosavadn hierarchie, v n na prvnm mst
stl zkon, na druhm rozhodnut soudu a teprve na tetm mst stl reim
manely smluven, jemu se vbec nedostvalo srovnateln ochrany.
Jednm z pravidel, kter sleduj linii vcnho zmru (cit. v bodu 1), je
pravidlo o vzjemn prostupitelnosti i zamnitelnosti manelskch majetkovch
reim tm i onm zpsobem zaloench.
Reim zaloen rozhodnutm soudu lze zmnit stejn bu dalm

rozhodnutm soudu, nebo smlouvou manel. Monost jejich vyuit i sla jejich
prvn relevance je stejn.
716, 724
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
not. d
Z literatury:
viz u 724
726
(Obnoven spolenho jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Obnoven zruenho spolenho jmn, rozen zenho spolenho

jmn, obnoven zaniklho spolenho jmn (3 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 708
I. Obecn
Obnoven zruenho spolenho jmn je variantou optovn zmny

zmnnho. Potud je ve vztahu k 725 zdej ustanoven redundantn.
Hlavnm dvodem pro vslovn ustanoven o mon obnov zruenho i

zaniklho spolenho jmn je prv podrobnj stanoven souvislost nebo
podmnek, kdy soud me o obnoven spolenho jmn rozhodnout.
II. Obnoven zruenho spolenho jmn, rozen zenho spolenho

jmn, obnoven zaniklho spolenho jmn
Soud me na nvrh manela obnovit zruen i ze zkona zanikl spolen

jmn a me zen spolen jmn rozit do zkonnho rozsahu.
Lze ct, e rozhodnut soudu ve vcech spolenho jmn jsou svho druhu
rozhodnutm cum clausula rebus sic stantibus.
Je zapoteb, aby nkter z manel podal nvrh (alobu) soudu. Nen

rozhodn, kter z manel takov nvrh pod. Me to bt tedy i manel, proti
ktermu dve smoval (nap.) nvrh na zen spolenho jmn z dvodu jeho
opakovanho rizikovho chovn.
Soud m podle dikce zkona jen dv monosti: rozit zen spolen

jmn do zkonnho rozsahu a obnovit zruen, resp. zanikl spolen jmn.
Nelze vak mt bez dalho za to, e soud neme rozhodnout v rmci tohoto
"velkho" rozsahu, tj. od nieho ke vemu, rovn o rozsahu "menm": bylo-li
spolen jmn zrueno nebo zaniklo na zklad zkona, me je soud rozit na
urit rozsah, ale ne zcela, toti nikoli do pln ve zkonnho rozsahu. Dvodem
je i o, e nap. v ppad rizikovho nebo marnotratnho chovn manela by bylo
mon nejdve rozhodnout tak, aby bylo mon zjistit, nakolik se chovn
manela zmnilo, nakolik pestalo bt pro spolen jmn nebezpenm.
Soud me o obnoven zruenho spolenho jmn rozhodnout zejmna

tehdy, jestlie pominuly dvody, kter ke zruen spolenho jmn vedly nebo
kter vedly ke zen spolenho jmn ( 724).
M-li soud na nvrh manela rozhodnout o obnoven ze zkona zaniklho

spolenho jmn (zaniklho v souvislosti s zenm insolvennm nebo trestnm),
m se dit hodnocenm zjmu manel: m zvit, zda obnoven spolenho
jmn (kter zaniklo ex lege) je v zjmu obou manel. Jen v ppad, e dospje
k zvru, e takov zjem skuten existuje, je namst, aby o obnoven

spolenho jmn kladn rozhodl.
709 a 712, 724, 725, 727
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
tr. zkonk,
insolvenn zkon
Z literatury:
viz u 708
727
(Zakzan obsah rozhodnut)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zkaz doten ustanoven o obvyklm vybaven rodinn domcnosti (3)
III. Zkaz doten schopnosti manela zabezpeovat rodinu (4)
IV. Zkaz doten prv tet osoby (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 725
I. Obecn
Obdobn jako jsou limitovny smlouvy modifikujc zkonn majetkov

reim manel, a to pokud jde o jejich obsah (vedle formy tchto smluv), je nutn
zkonem omezen i obsah rozhodnut, jimi se mn zkonn majetkov reim
manel.
Toto limitujc ustanoven se tk vech rozhodnut, kter in soud v

souvislosti se spolenm jmnm, pedevm ale rozhodnut podle 724.
II. Zkaz doten ustanoven o obvyklm vybaven rodinn domcnosti
Rozhodnut soudu v zleitostech spolenho jmn, tj. jak rozhodnut

zruujc a zuujc zkonn rozsah spolenho jmn, tak rozhodnut obnovujc
zkonn majetkov reim, pop. roziujc zkonn rozsah spolenho jmn, se
nesm v dnm ppad dotknout reimu stanovenho v 698 pro obvykl
vybaven rodinn domcnosti.
III. Zkaz doten schopnosti manela zabezpeovat rodinu
Rozhodnut soudu v zleitostech spolenho jmn (zkon mluv vslovn

o "zmn, zruen nebo obnoven" spolenho jmn) nesm svmi dsledky
vylouit schopnost manela zabezpeovat rodinu. Toto pravidlo je obdobn
obecnmu pravidlu 719 odst. 1. Srov. bl koment k tomuto ustanoven.
IV. Zkaz doten prv tet osoby
Konen, rozhodnut soudu v zleitostech spolenho jmn (zkon mluv i

pro zdej ppad vslovn o "zmn, zruen nebo obnoven spolenho jmn")
se nesm svm obsahem nebo elem dotknout prv tet osoby, ledae by s
takovm rozhodnutm souhlasila. I zde jde o obdobn pravidlo, kter je obecn
dno v 719 odst. 2. Srov. bl koment k tomuto ustanoven.
Schz zde ovem st vty za stednkem ust. cit. v bodu 5, protoe

pravidlo o neinnosti smlouvy vi tet osob nelze pro rozhodnut soudu pout
ani obdobn. Tet osoba se mus proti takovmu rozhodnut brnit obecnmi
zpsoby soudn ochrany. Srov. ale bod 7.
Sankci pro rozhodnut, kterm byla dotena prva tet osoby, obsahuje
734 (srov. koment k 734).
693, 694, 698, 699, 719, 724, 734
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
728
Sprva v reimu zaloenm rozhodnutm soudu
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozhodnut soudu v zleitosti sprvy spolenho jmn (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
V dosavadn prvn prav obdobn ustanoven schzelo. Pitom se lze

setkat se situacemi, kdy obte manel v souvislosti se spolenm jmnm nen
nutn eit podstatnjmi zsahy. Soud bude muset ovem pesn stanovit
pravidla vkonu sprvy (nap. obdobn, jak se to nabz, jsou-li manel schopni
se dohodnout). Pitom by nemlo bt rozhodn, jak je v konkrtnm ppad
podoba spolenho jmn, vznamn je pouze, zda existuje.
I. Obecn
Zdej ustanoven m na ppady, kdy soud svm rozhodnutm sm

pimen uprav sprvu spolenho jmn.
Vzhledem k tomu je teba konstatovat, e rubrika tohoto ustanoven nen

vstin. Mla znt "sprva spolenho jmn zaloen rozhodnutm soudu".
II. Rozhodnut soudu v zleitosti sprvy spolenho jmn
Vzhledem k situaci, kter mezi manely existuje, pokud jde o jejich

spolen jmn, nen vdy zapoteb, aby soud - pestoe to manel navrhuje shl vzpt ke zruen nebo zen spolenho jmn. Vdy nejednou posta
zvolit jen sprvn zpsob sprvy spolenho jmn. V tomto ohledu je ovem
teba, aby navrhujc manel byl soudem dn pouen, pop. zmnil svj alobn
nvrh.
Prvn podmnkou ppadnho rozhodnut soudu o sprv spolenho jmn

je, e snoubenci neuzaveli smlouvu o sprv spolenho jmn a manel nejsou
schopni takovou smlouvu spolu uzavt, pestoe by j bylo vzhledem ke sporm

nebo konfliktn situaci stran spolenho jmn panujc velmi zapoteb.
Druhou podmnkou ppadnho rozhodovn soudu o sprv spolenho

jmn je zjitn, e manel (alovan) jedn pi sprv spolenho jmn
zpsobem, kter je ve zejmm rozporu se zjmem druhho manela a/nebo se
zjmem rodiny a/nebo se zjmem rodinn domcnosti. Ob podmnky musej bt
splnny souasn.
Manel, kter je njak doten (dlouhodob, pravideln, zsadnm

zpsobem) chovnm, ba i prvnm jednnm svho manela pi sprv
spolenho jmn, podv nvrh soudu, ve kterm mus uvst tak zpsob, jakm
- podle jeho pedstavy - m bt sprva spolenho jmn nadle vykonvna.
Navrenm zpsobem sprvy spolenho jmn je soud vzn.
656, 659, 687
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
Reim oddlench jmn
729
(Podstata separace jmn)
Z dvodov zprvy:
V reimu oddlench jmn je navrena prava tradin: kad z manel

me se svm vhradnm (oddlenm) jmnm nakldat zcela podle sv vle,
tedy bez souhlasu druhho manela.
Vklad:
Jednm ze zpsob, jak mohou manel, pop. ji snoubenci, modifikovat

zkonn majetkov reim, je vylouen spolenho jmn a zaloen reimu
oddlench jmn manel. Mluv se o separaci jmn manel.
V reimu oddlench jmn manel nemaj spolenho nic ne to, e pro

poteby jejich manelskho, resp. rodinnho spoleenstv slou obvykl vybaven
rodinn domcnosti.
Kad z manel m z doby ped satkem sv jmn, k nmu pibv to,

co zsk v dob trvn manelstv a co by jinak, nebt smlouvy o separaci,
nabval do spolenho jmn.
Pokud nco manel nabudou spolen, nabvaj to do podlovho

spoluvlastnictv nebo do jinho majetkovho podlovho spoleenstv.
Neujednaj-li si manel, pop. ji snoubenci, nic, pi zniku manelstv ani

pi jin pleitosti nen co vypodat, leda prv zmnn podlov
spoluvlastnictv.
716, 717
Z literatury:
viz u 708
730
(Podnikn manela v reimu oddlench jmn)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy (obsahov rozen, toti

vztaen i na jin ppady, ne na situaci, kter nastane po rozhodnut soudu).
Nicmn obdobn jako v souvislosti s platnou prvn pravou se me

klst otzka, jak vykldat vraz "s pomoc", zda toti m jt o tzv. spolupracujc
osobu ve smyslu daovch pedpis, anebo zda me jt i o poskytovn tzv. full
servisu, aby se manel mohl vnovat jen podnikn. V tomto smru je vak nutn
zdret se jakchkoli definic i nadbytenho upesovn, a ponechat vklad v
plnm rozsahu soudn praxi.
Vklad:
V reimu oddlench jmn pro ppad, e manel spolen nebo jeden z

nich podnik s pomoc druhho, zkon pedpokld (na rozdl od ujednn na
ppad smrti, srov. koment k 729 bod 5), e si manel bu ji pi uzaven
smlouvy o zaloen reimu oddlench jmn, anebo pozdji, toti pi zatku
podnikn, a spolenm, nebo jen jednoho manela, ale s pomoc druhho,
ujednaj, jak si pjmy z tohoto podnikn rozdl.
Ujednn manel o rozdlen pjm z podnikn vyaduje psemnou

formu.
V ppad, e jde o takov podnikn, kdy podnik jeden z manel a druh

se nijak na jeho podnikn nepodl, nepomh mu a ani jinak mu ke kladnmu
vsledku nepomh, nen podle dikce zkona co dlit.
Je tedy i nadle k vaze, zda pnos manela nepodnikajcho spovajc ve

vytven potebnho zzem pro manela-podnikatele, kter se jen v dsledku
prv takov aktivity svho manela me svmu podnikn pln vnovat, nen
poteba tak njakm zpsobem, ovem adekvtn, zhodnotit. Srov. diskuse k
148 odst. 3 zk. . 40/1964 Sb.
Pokud manel, pop. ji snoubenci nic o pjmech za podnikn v prve

uvedenm smyslu spolenm neujednali, je teba pjmy rozdlit mezi manely
rovnm dlem, bez ohledu na podl kadho z nich, resp. na mru pomoci nepodnikajcho manela.
559 a 569, 570 a 573, 716, 717, 729
Z literatury:
viz u 708
Ochrana tetch osob
731
(Uspokojen vitele jen jednoho z manel)
Tato ustanoven se dosud postrdaj. Prvn z nich bylo pi novelizaci v r.

1998 opomenuto, zsti zmrn. Ustanoven nsledujc m pak za kol
vyvaovat ochranu vitele a ochranu spolenho jmn, resp. druhho manela,
resp. rodiny.
Je teba zdraznit, e tet osobou se rozum kad, kdo nen manelem,

toti subjektem manelskho majetkovho spoleenstv. Me tedy jt i o osobu
vlastn druhou, toti i o manelova kontrahenta.
Vklad:
Jedn se o nvrat - v podob vslovn prvn pravy - k 147 zk. .

40/1964 Sb., ve znn ped novelou provedenou zkonem . 91/1998 Sb., kter
obsahov shodn ustanoven bez nhrady vypustila. Je ale pravda, e jak prvn
teorie, tak prvn praxe po proveden novelizaci zastvaly postoj, jako by toto
ustanoven bylo i nadle soust platnho prvnho du.
Vzhledem k 732 a nsl. zde vysloven pravidlo nen zcela jednoznan,

jak tomu bylo dve - viz bod 1.
Ochranu vitele jako slab strany je vdy teba vit spolu s ochranou
manela, rodiny a rodinnho spoleenstv. Je proto teba zdej ustanoven st v
kontextu s 732. (Oddlen tchto cit. pravidel do dvou paragraf je zpsobeno
jen zvolenou legislativn technikou.)
708, 732, 1721, 1722
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
732
(Uspokojen dluhu jen jednoho z manel, s jeho vznikem druh manel

nesouhlasil)
Z dvodov zprvy:
viz u 731
Vklad:
Ustanoven pedstavuje zsadn vjimku z pravidla 731.
Je postaveno na principu strun uvdnm jako vigilantibus iura. Jde o to,

e omezen postiitelnosti spolenho jmn je podmnno vasnm
zakroovacm (ohraovacm) jednnm manela-nedlunka.
Zkladem je dluh jednoho z manel, kter vznikl jeho prvnm jednnm,

ke ktermu dolo v rozporu s vl druhho manela. Manel, kter s dotynm
kontrahovnm, jeho prvnm nsledkem je vznik dluhu jednajcho manela,
nesouhlas, mus svj nesouhlas projevit vi druh smluvn stran, tedy vi
viteli.
Projeven (prohlen) nesouhlasu se mus vi viteli stt bez zbytenho

odkladu (nikoli "ihned") pot, co se nekontrahujc manel o dluhu dozvdl.
Bude-li nekontrahujc a nesouhlasc manel postupovat prve uvedenm

zpsobem (spln-li hmotnprvn podmnku), bude to mt za nsledek omezen
prva vitele na jeho uspokojen ze spolenho jmn.
V takovm ppad me bt spolen jmn postieno jen do ve

majetkovho podlu manela-dlunka.
Jedn se o takov podl, kter by manel-dlunk obdrel, kdyby bylo

spolen jmn zrueno a vypodno podle pravidel zkona (konkrtn podle
742).
Vzhledem ke slovm "vznikl-li dluh" je teba dovozovat, e nejde jen o

dluhy pevzat jednm z manel, ale e jde o vechny dluhy jednoho z manel,
kter tak i onak vznikly manelovi za trvn manelstv.
Nkter dluhy z tto irok skupiny uvd zkon verbis expressis: jedn se
o povinnost plnit vivn, dluh z protiprvnho inu a tak dluh vznikl v dob
ped satkem. Na to tomto mst, resp. k tomuto ustanoven je teba poukzat a
odkzat na ve, co je uvedeno ve vkladu k 710 bod 14 a 15.
656, 697, 708, 731, 742, 760 a 763, 915 a 923
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
733
(Omezen ochrany spolenho jmn)
Rovn tato ustanoven dosud schzej. Kad z nich chrn tet osoby,
zejmna pak vitele, jinm zpsobem, resp. z jinho aspektu. Zatmco prvn z
nich je do jist mry mon dovodit pro smluvn modifikaci i za souasnho

prvnho stavu, druh ustanoven monosti tet osoby, zejmna vitele - pokud
jde o uspokojen jeho prv - dle zvyuje. Ob ustanoven napt vyrovnvaj
dsledky opaten provedench soudem a manely samotnmi (rovn, resp.
stejn bvaj toti i cle aloby a dohody, rovn, resp. stejn jsou i jejich inky
zkladn).
Vklad:
Zdej ustanoven je vjimkou z pedchozho 732 (kter je vjimkou z

731).
Obsah tohoto hmotnprvnho ustanoven byl zsti upraven procesnm

pedpisem (srov. o. s. .), avak pouze pro ppady smluvnch modifikac
zkonnho majetkovho reimu spolenho jmn, a jevilo se tud bt zcela
neadekvtn sankc soukromho jednn, na rozdl od "chrnnho" rozhodnut
soudu, k nmu mohlo dojt ze stejnch dvod, jen bylo nkladnj a
zdlouhavj.
Vzhledem k tomu, e obansk zkonk stoj na principu rovnosti zsah do

zkonnho reimu spolenho jmn na stran jedn soukromm jednnm, na
stran druh veejnm rozhodnutm, nelze nsledn posuzovat rznm
zpsobem otzku omezen ochrany spolenho jmn tm i onm zpsobem
modifikovanho.
Pokud manel prvn jednal v dob, od kter dosud neubhlo est msc
od restringujc i zruujc modifikace spolenho jmn, a to bez ohledu na to,
jakm zpsobem, pravidlo 733 se neme uplatnit, to jest obrana manelanedlunka (ne-kontrahenta) je lich.
708 a 721, 724 a 727, 731, 732
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
734
(Prva vitele dotenho zmnou manelskho majetkovho reimu)
Z dvodov zprvy:
viz u 733
Vklad:
Tak toto ustanoven je vjimkou z vjimky, toti vjimkou z 732, kter je

vjimkou z 731.
Ustanoven 719 odst. 2 pro modifikan smlouvy manel (resp.

snoubenc) a 727 odst. 2 pro rozhodnut soudu, kterm se spolen jmn
zuuje i zruuje, vyslovuj zkaz doten prv tet osoby. Je ovem teba potat
s tm, e tento zkaz me bt pekroen. Sankci pedstavuje prv zdej
ustanoven.
Bylo-li modifikujc smlouvou manel (resp. snoubenc) nebo rozhodnutm

soudu v rozporu se zkonnmi pravidly doteno prvo tet osoby, zejmna prvo
vitele, m tato osoba monost uplatnit sv prvo ji pi vypodn toho, co
pestalo bt soust spolenho jmn.
Toto prvo me vitel uplatnit vdy v takovm rozsahu, jako by ke

smlouv nebo k rozhodnut nebylo dolo, tedy zsadn vi dlunkovu podlu na
tom, co vystoupilo ze spolenho jmn.
Pro zjitn velikosti podlu manela-dlunka je teba pro vypodn pout

zkonn pravidla vypodn, tedy ta, kter jsou rozhodn v ppad, e o
vypodn rozhoduje soud.
Pouit zdejho ustanoven vyluuje 732 vta druh a 267 o. s. . (srov.

vklad k 710 bod 14 a 15).
709 a 721, 724 a 727, 731, 732
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
735
Zvltn ustanoven
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se vslovn upravit to, co se a dosud toliko dovozovalo, avak

nkdy ponkud obtn.
Vklad:
Jedn se o odkazovac ustanoven pro ppad, kdy manel, kte hodlaj

doshnout rozvodu zpsobem oznaovanm "rozvod bez zjiovn pin
rozvratu", tj. podle 757, neujednaj - navzdory oekvn zkona - nic o tom, m
se maj dit jejich povinnosti a prva v dob oddlenho manelskho ivota (v
oekvn rozvodu).
Teorie i soudn praxe tradin dovozovaly analogick een. Zkon

nestanovil nieho.
Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, stanov vslovn, e pokud

manel pro ppad rozvodu neujednaj, jak budou v dob oddlenho
hospodaen nabvat prva a zavazovat se, pouij se ustanoven o spolenm
jmn pimen (tedy nikoli "obdobn"), ledae tento zkon stanov jinak.
Jin ustanoven plat zejmna pro ppady nakldn s obvyklm vybavenm

rodinn domcnosti po jejm oputn jednm z manel ( 699) a dle pak pro
ppady bydlen manel ( 743 a nsl.).
548, 549, 699, 729, 730, 738 a 740, 743 a nsl., 757, 3038 a
3040
Z literatury:
viz u 708
Vypodn spolenho jmn
736
(Likvidace spolench povinnost a prv vypodnm)
Z dvodov zprvy ( 736 a 738):
I kdy zkladn ustanoven o vypodn vychzej z dosavadn prvn

pravy, pesto se ukazuje poteba nkterch zmn.
Takto se navrhuje nov vslovn upravit otzku dosud netoliko nejasnch,

ale rovn zejm nejednotn posuzovanch okamik vzniku ink vypodn.
Dohoda o vypodn uzaven pot, co bylo spolen jmn negativn doteno,
bude mt vdy (jednotn) k rozhodnmu dni zptn inky. Tak nen teba, aby
pro vypodvan nemovit vci platila zvltn pravidla. Zpis do katastru
nemovitost bude mt jen deklaratorn inky.
Na rozdl od platn prvn pravy je rovn vslovn vyjdeno ( 737), e

dn zpsob vypodn (tedy ani vypodn rozhodnutm soudu) nesm
nepzniv postihnout prva tetch osob. Zahrnuje to zajist i zkonn zkaz
dalho vylouen solidarity v zvazcch pvodn solidrnch.
Pes zkaz doten tet osoba se me u soudu domoci ochrany v podob

relativn neinnosti vypodn (sankce neplatnosti se nejev vhodnou, a to ani v
podobn neplatnosti relativn, pro svj absolutn dopad (psoben vi vem),
kter v tomto ppad nelze povaovat za douc). Tvrzen o jm zpsoben
dotenm (resp. v podob doten) a dkaz o n jsou podmnkou spnosti
takov aloby: povinnost tvrzen a povinnost dkazn takto le na alujcm, on
tedy tak ponese ppadnou kodu, kterou by druhmu manelovi zpsobil. Prvo
domhat se u soudu vylouen ink lze uplatnit ve stejn lht, jak pravideln
plat i pro jin majetkov prva. V tomto ppad nelze vylouit ani pouit aloby
na plnn, kdy v rmci zen o tto alob bude rozhodnuta pedbn otzka
relativn neinnosti.
Konen, na rozdl od mnohch dosud aplikovanch dovozen - se navrhuje

vslovn uvst, e vypodn me (roz. podmnn) pedchzet rozhodnou
skutenost a me bt toliko dl. To je jen dsledn odraz toho, e u dle
dosavadn prvn pravy k takov situaci ji bn dochz (v ppad rozvodu
bez zjiovn pin rozvratu, tj. rozvodu s domnnkou rozvratu), a nen dvod
mezi "rozvody" rozliovat.
To ve plat tak pro ppady, kdy se zen, zruen nebo zanikl spolen
jmn vypodv rozhodnutm soudu nebo na zklad zkonnho pravidla.
Vklad:
V kadm ppad, kdy z existujcho spolenho jmn (nikoli jen

nominlnho) podle smlouvy manel nebo podle rozhodnut soudu vystupuj
njak jeho sti, anebo se dokonce pln vyprzdn (toti v ppad zniku nebo
zruen spolenho jmn nebo smluven oddlen jmn), je teba vechno, co
bylo dosud spolen, zlikvidovat, dochz tud k tzv. vypodn. Manel si zpravidla se zachovnm uritch pravidel - ve, co bylo dosud spolen, rozdl,
pop. to rozdl nkdo jin spolu s jednm z manel.
Likvidace se tk povinnosti a prv veho monho druhu, ovem

samozejm jen majetkovch. Osobn, resp. rodinn prva a povinnosti
nemajetkov povahy se nevypodvaj.
O vivnm a bydlen plat zvltn pravidla a pedevm: zmna v

majetkovm manelskm reimu se jich vbec netk.
Pot, kdy byla uzavena modifikan smlouva nebo nabylo prvn moci
relevantn rozhodnut (viz ve), budou se a do plnho vypodn veho dosud
spolenho dit povinnosti a prva manel ke spolenmu jmn (pestoe
prvn ji teba neexistujcmu) pimen ustanovenmi o spolenm jmn.
716 a 721, 724 a 727
Z literatury:
viz u 708
737
(Zkaz doten cizch prv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Prva tet osoby (2 a 7)
III. inky vypodn dluh (8 a 10)
Z dvodov zprvy:
viz u 736
I. Obecn
Ustanoven 150 odst. 2 zk. . 40/1964 Sb. stanovilo toliko, e dohodou o

vypodn nesmj bt dotena prva vitel. To je ovem velmi nedostaten
ochrana, kterou by zkon viteli poskytoval: jako by v ppad, e o vypodn
rozhoduje soud, prva vitel dotena bt mohla - a nikdo by nic nemohl
namtat!
II. Prva tet osoby
Zkon zn ti zpsoby vypodn, podle 738 a 739, dle podle 740 a

konen podle 741.
Pi dnm z tchto t zpsob vypodn nesm bt doteno prvo tet

osoby.
Pravideln pjde o prvo vitele, ale nelze vylouit, e pjde i o prvo

takov tet osoby, kter sice vitelem nen, ale m postaven s postavenm
vitele srovnateln. Takov postaven m nap. oprvnn ze sluebnosti, z

prva stavby i jinho vcnho prva k vci ciz.
Paklie pes takov zkaz dojde pi vypodn k doten prva tet osoby,
tj. nap. bude omezena monost vitele uspokojit se na majetku dlunka, me
se doten tet osoba domhat uren, e je vypodn vi n neinn.
Jde samozejm o prvo svou povahou velmi blzk institutu relativn

neinnosti, ale vzhledem k taxativn danmu okruhu dvod, kdy se vitel
me zkracujcmu prvnmu jednn dlunka brnit (odpr alobou), nelze k
tmto dvodm ani takto - jakoby oklikou - pidvat dal dvod.
Obdobnost ale nelze popt, kdy rovn v tomto ppad tet osoba me
svou spnou alobou na uren neinnosti doshnout, e jinak inn jednn
i rozhodnut vi alobci inky nem.
III. inky vypodn dluh
Zatmco ustanoven prvnho odstavce m obecn na vechny tet osoby,

piem ty maj monost prokzat, e peuj o sv prva, chrn odstavec druh
vitele jednoznan a bezvjimen, a tak bez toho, aby sv prva alobou
uplatnili (by na to nakonec dojde).
Dluhy a jejich vypodn jsou vhradn vc manel - toti do t mry, e

tato dimenze vypodn neme mt inky ir ne prv jen vi manelm
anebo mezi manely. Opt je teba vidt, e se toto ustanoven tk nejen
vypodn dohodou manel, ale vbec kadho vypodn, tedy tak
vypodn podle nevyvratiteln zkonn domnnky.
Z uvedenho je teba mj. dovodit, e vitel se dn vypodn dluh

nijak nedotkne. Zstanou jim zachovna stejn prva, jak mli ped
vypodnm.
736, 738 a 742
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
(I. S 572/04):
Pi zjiovn obsahu dohody o vypodn spolenho jmn manel (
149 a 150 ob. zk.), ppadn smlouvy o vypodn vzjemnch majetkovch
vztah pro dobu po rozvodu ( 24a zk. o rodin), se uplatn pouiteln
interpretan pravidla, vetn okolnostnho kontextu; nelze vychzet pouze ze
slovnho vyjden nebo z oznaen konu.
(I. S 412/2000):
Pi vypodn je nevyhnuteln respektovn stejnho reimu jako v
ppad nabvn, zmn nebo pozbvn vcnch prv, tj. u nemovitost
evidovanch v katastru nemovitost t proveden vkladu do katastru
nemovitost; k vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv manel dochz dnem,
ke ktermu nastupuj inky vkladu, proto mus bt nejpozdji posledn den lhty
uren k vypodn podn nvrh na vklad, pokud se tak nestalo, nastoupila
domnnka o vypodn zakotven v 150 odst. 4 ob. zk., i kdy dohoda o
vypodn byla uzavena.
(NS Cpjn 38/98, Rc 44/2000 - I.):
Byl-li nvrh na vklad vlastnickho nebo jinho vcnho prva do katastru
nemovitost podle dohody o vypodn spolenho jmn manel podn po
uplynut t let od zniku spolenho jmn manel, nelze vklad povolit.
(NS 3 Cz 12/76, Rc 44/77)
Je teba tak dt pednost rozdlen jednotlivch vc zpsobem
odpovdajcm podlm na vypodvanm zaniklm bezpodlovm
spoluvlastnictv ( 150, vta prvn, ob. zk.), u nemovitost i pikzn nemovit
vci do podlovho spoluvlastnictv, ped stanovenm platebn povinnosti k
vyrovnn podl, je spoluvlastnkm pi vypodn pipadnou.
Z literatury:

2007.
1999, s. 54 a nsl.
vestka, Spil a kol.: Obansk zkonk I. Koment, 2. vyd., 2009.
Fiala: K rozdlu mezi vypodnm spolenho jmn manel a uzavenm
dohody o vypodn. PrRo, 1999, . 2, s. 79.
Kratochvl: Nevyvratiteln prvn domnnka pi zniku SJM. BA, 2006, .
10, s. 46.
738
(inky vypodn; sten vypodn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. inky dohody o vypodn (5 a 10)
Z dvodov zprvy:
viz u 736
I. Obecn
Zdej ustanoven se tk toliko dohody o vypodn, nikoli tedy dalch

zpsob vypodn (srov. 740, 741).
Stanov se, ke ktermu dni nastvaj prvn inky dohody o vypodn.

Nen rozhodn, kdy byla dohoda uzavena, zda toti ped dnem, kdy nap. k
zniku spolenho jmn dolo, anebo po tomto dni.
Pipout se dlen inky dohody o vypodn: inky pro vci, kter se

zapisuj do veejnho seznamu, a inky pro ostatn prva a povinnosti.
Ani platnosti dohody nebrn, bude-li pedmtem vypodn jen nkter

st majetkovch povinnost a prv, ovem s tm, e je teba tak jako tak
vypodat ve, co je po modifikan smlouv nebo po rozhodnut soudu k
vypodn ureno, tebae se vypodn dalch st uskuten jinm
zpsobem.
II. inky dohody o vypodn
Nen rozhodn, kdy bude uzavena dohoda o vypodn. Zda toti

pedtm, ne bude uzavena smlouva o modifikaci nebo ne nabude rozhodnut
soudu o modifikaci prvn moci, anebo naopak nkdy pozdji.
Nen tu dn kogentn ustanoven, naopak, z vslovnho textu zkona lze

jednoznan dovodit, e je mono dohodu o vypodn uzavt kdykoli, a toliko
jej inky jsou pevn spojeny s uritm dnem.
Bez ohledu na to, kdy bude dohoda o vypodn uzavena, vdy budou jej
inky vztaeny ke dni, ke ktermu bylo zeno, zrueno nebo zaniklo spolen
jmn. Proto je nutn irelevantn, kdy bude dohoda o vypodn uzavena.
Dlen ink v ppad modifikanch smluv je zmnno v 720. Na tomto

mst se upravuje mon dlen ink dohod o vypodn.
Bez ohledu na to, kdy byla dohoda uzavena, resp. kdy zsadn nabude
inky, je teba vdy ctt kogentn pravidla, kter plat pro vci, kter se zapisuj
do veejnho seznamu.
Pokud jde o vci, kter se zapisuj do veejnch seznam, bez ohledu na to,
jak je to s inky vypodn, pokud jde o jin majetkov prva a povinnosti, pro
vci zapisovan ve veejnm seznamu, plat za rozhodn den den vkladu.
716, 717, 720, 724, 736, 737, 739 a 741
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
katastrln zkon
Z literatury:
viz u 708
739
(Formln nleitosti vypodn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Psemn forma dohody o vypodn (2, 3)
III. Dohoda o vypodn neuzaven v psemn form (4 a 6)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy. inky zpisu do veejnho

seznamu se vztahuj i zde nazpt k okamiku, kdy se stala prvn relevantn
skutenost, kter pivodila nutnost vypodn. Zpisem do veejnho seznamu
se pouze dotvrzuje prvn skutenost, o ni se jedn (nejde o vjimku ze zsady o
titulu a modu nabyt - nebo o nabyt nejde).
I. Obecn
Dal krok k bezformlnosti smluvnch ujednn, kter je vlastn celmu

obanskmu zkonku, je zejm i na tomto mst, kdy psemn forma se
vyaduje jen tam, kde je to nebytn, resp. kde to lze povaovat za nezbytn (na
rozdl od 150 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb.).
II. Psemn forma dohody o vypodn
Jestlie byla dohoda o vypodn spolenho jmn, pop. toho, co pestalo

bt soust spolenho jmn, uzavena v dob, kdy manelstv trvalo, vyaduje
se, aby byla uzavena v psemn form.
Pokud byla uzavena dohoda o vypodn spolenho jmn, resp. toho, co

pestalo bt soust spolenho jmn, bez ohledu na to, kdy byla uzavena, toti
zda po dobu trvn manelstv nebo a po zniku manelstv, ale pedmtem
vypodn je mj. tak vc, u n psemnou formu vyaduje zkon pro pevod
vlastnickho prva k tto vci ( 560, resp. 1105), je teba, aby s takovou
dohodou bylo naloeno podle pedpis pevody vlastnickho prva k dotyn vci
upravujcch (srov. pedevm katastrln zkon).
III. Dohoda o vypodn neuzaven v psemn form
Dohoda o vypodn spolenho jmn nebo jej vystoupiv st

nevyaduje psemnou formu, pokud je uzavena pot, co manelstv zaniklo (roz.
rozvodem, protoe v ppad smrti manela vstupuje do role druhho manela
soud, resp. not), a pokud pedmtem vypodn nen vc zapisovan do
veejnho seznamu, k jejmu pevodu je zapoteb psemn formy (srov. bod 3).
V takovm ppad posta psemn potvrzen jednoho manela druhmu.
Ani tohoto nen zapoteb, pokud jeden manel druhho manela o n

nepod.
Svou dost o psemn potvrzen mus manel druhmu manelovi doruit.

Pokud manel psemn potvrzen neposkytne, lze se vydn, resp. doruen
potvrzen o vypodn domhat alobou.
560 a 569, 1105
Souvisejc pedpisy:
katastrln zkon
Z judikatury:
(I. S 572/04):
Pi zjiovn obsahu dohody o vypodn spolenho jmn manel (
149 a 150 ob. zk.), ppadn smlouvy o vypodn vzjemnch majetkovch
vztah pro dobu po rozvodu ( 24a zk. o rodin), se uplatn pouiteln
interpretan pravidla, vetn okolnostnho kontextu; nelze vychzet pouze ze
slovnho vyjden nebo z oznaen konu.
(I. S 412/2000):
Pi vypodnm je nevyhnuteln respektovn stejnho reimu jako v
ppad nabvn, zmn nebo pozbvn vcnch prv, tj. u nemovitost
evidovanch v katastru nemovitost t proveden vkladu do katastru
nemovitost; k vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv manel dochz dnem,
ke ktermu nastupuj inky vkladu, proto mus bt nejpozdji posledn den lhty
uren k vypodn podn nvrh na vklad, pokud se tak nestalo, nastoupila

domnnka o vypodn zakotven v 150 odst. 4 ob. zk., i kdy dohoda o
vypodn byla uzavena.
(NS Cpjn 38/98, Rc 44/2000 - I.):
Byl-li nvrh na vklad vlastnickho nebo jinho vcnho prva do katastru
nemovitost podle dohody o vypodn spolenho jmn manel podn po
uplynut t let od zniku spolenho jmn manel, nelze vklad povolit.
(NS 3 Cz 12/76, Rc 44/77):
Je teba tak dt pednost rozdlen jednotlivch vc zpsobem
odpovdajcm podlm na vypodvanm zaniklm bezpodlovm
spoluvlastnictv ( 150, vta prvn, ob. zk.), u nemovitost i pikzn nemovit
vci do podlovho spoluvlastnictv, ped stanovenm platebn povinnosti k
vyrovnn podl, je spoluvlastnkm pi vypodn pipadnou.
(NS 4 Cz 88/66, Rc 31/67):
Pokud se bval manel pi rozdlen majetku tvocho zkonn majetkov
spoleenstv dohodli tak, e se vzdvaj vlastnickho prva k domu, kter byl
jejich spolenm majetkem, lo v podstat o pevod nemovitosti na zklad daru.
Z literatury:
2007.
1999, s. 54 a nsl.
10, s. 46.
Krlkov: Vypodn spolenho jmn manel a obecn vkladov

pravidla a zsady prvn. BA, 2006, . 10.
740
(Vypodn rozhodnutm soudu)
Z dvodov zprvy:
Navrhuje se pevzt dosavadn prvn pravu s vslovnm ustanovenm, e

pro rozhodnut soudu je rozhodn stav v dob, kdy nastaly inky toho kterho
prvnho dvodu vypodn. Pokud ale jde o ceny jednotlivch soust
spolenho jmn, rozhodnm bude stav v dob rozhodovn soudu.
Vklad:
Pedpokld se, e se manel o vypodn dohodnou. O dohodu je vdy

teba se alespo pokusit. Je obecn znmo, e dohodnut pln lovk radji ne
to, co bylo vnuceno.
Nedojde-li ale k dohod, me manel navrhnout, aby rozhodl soud.
Soud rozhodne podle nvrhu, ale zde se uplatn pedevm pravidla 742
(srov. koment k tomuto paragrafu).
Rozhodn je skutkov stav, kter existoval, resp. nastal zrove s inky

zen, zruen nebo zniku spolenho jmn.
inky rozhodnut se spravuj pravidly danmi procesnmi pedpisy (na

rozdl od ink dohody manel nebo bvalch manel podle 738).
716, 717, 724, 736 a 739, 742
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
viz u 737
Z literatury:
viz u 737
741
(Vypodn na zklad zkona)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Nevyvratiteln domnnka vypodn (2 a 4)
III. Pravidla vypodn (5 a 10)
Z dvodov zprvy:
V odstavci prvnm se jedn o pepis dosavadn prvn pravy. Pravidla

vypodn je ale teba dsledn vykldat tak, aby jednou zaloen solidarita
zvazk (spolenou a nerozdlnou zavzanost) nebyla ruena, jinak eeno, ani

zkonem, ani rozhodnutm soudu, ani dohodou (ledae by lo o dohodu s
vitelem) nelze jednou zaloenou solidaritu zruit.
I. Obecn
Zdej ustanoven svm obsahem odpovd 150 odst. 4 zk. . 40/1964

Sb. Prvn situace tedy odpovd t prav, kter byla do naeho prvnho du
pijata novelou z r. 1982 (zk. . 131/1982 Sb., 149 odst. 4).
II. Nevyvratiteln domnnka vypodn
Obansk zkonk (resp. zvr obecn sti dvodov zprvy k nvrhu

obanskho zkonku) vslovn uvd, kter vrazy uvozuj vyvratitelnou a
nevyvratitelnou domnnku a fikci. Je tud jednoznan, e pravidlo uveden na
tomto mst je dno nevyvratitelnou domnnkou "plat".
Vychz se pitom z vysokho stupn pravdpodobnho uspodn

majetkovch pomr manel, pop. bvalch manel v dob, kdy od zruen,
zniku i zen spolenho jmn ji uplynuly ti roky.
Nevyvratiteln domnnka zpsobu vypodn se pouije v ppad, e se

manel do t let od rozhodnho dne sami nedohodli, ale tak nepodali ani nvrh
na vypodn spolenho jmn soudem.
III. Pravidla vypodn
Neuplatn se pravidla 742 (kter plat, dochz-li k vypodn vrokem

soudu).
Sousti spolenho jmn jsou pro tento ppad vypodn rozdleny do

t skupin: hmotn vci movit, ostatn vci movit a vci nemovit, ostatn
majetkov prva a povinnosti, pohledvky a dluhy.
Pro hmotn vci movit plat, e jsou ve vhradnm vlastnictv toho

manela, kter je pro potebu svou, sv rodiny nebo rodinn domcnosti vlun
jako vlastnk uv.
Vci movit, o nich neplat, ani e jsou hmotn, ani e je nkter z

manel uv vhradn, se stanou - stejn jako nemovit vci - pedmtem
spoluvlastnictv obou manel. Jde o podlov ideln spoluvlastnictv s rovnost
podl.
Ostatn vci a jin vlastnick a jim podobn prva a povinnosti (pohledvky

a dluhy) nleej spolen obma manelm. Jedn se o podlnictv, tedy podlov
majetkov spoleenstv (na rozdl od spolenho jmn, ktermu je teba rozumt
jako spoleenstv bezpodlovmu). I tady ale plat stejnost (rovnost) podl.
K institutu vypodn je dobe pouiteln konstantn judikatura s

nktermi drobnmi rozdly, nap. pokud jde o dsledn pojet majetkovho
spoleenstv jako jednoty aktiv a pasiv nleejcch manelm.
496, 498, 708 a 711, 716 a 718, 724, 740, 742, 1115 a 1120,
1236 a 1239
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
tr. zkonk,
katastrln zkon
Z judikatury:
viz u 740
Z literatury:
viz u 739
742
(Pravidla vypodn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zkladn pravidla vypodn (3 a 9)
III. Zapotvn hodnot a jejich zjitn (10, 11)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven je ureno pro situace, kdy o vypodn rozhoduje soud.
V odstavci prvnm se jedn o pepis dosavadn prvn pravy.
V odstavci druhm se e otzka, kter nikdy nebyla eena zkonem, a po

dlouhou dobu byla dostaten eena judikaturou. Souasn doba, pro ni jsou
charakteristick vkyvy cen obma smry, vyaduje vslovnou prvn pravu.
Krom snen ceny se ale pamatuje i na jej mon zven.
Otzka majetkovch prv a povinnost po smrti jednoho z manel je

eena v ustanoven 764.
I. Obecn
Pravidla, kter se uplatn v ppad, kdy o vypodn rozhoduje soud, byla

upravena ji v 149 odst. 2, odst. 3 zk. . 40/1964 Sb.
Zsadn odlinost prvn pravy v obanskm zkonku spov ve

vslovnm stanoven hodnot majetkovch entit pro ely tzv. zpot.
II. Zkladn pravidla vypodn
Vchozm pravidlem je rovnost podl obou manel. To je dno pirozenm

prvem rovnosti i vslovn zakotvenou rovnost manel v manelstv.
Rovnost podl ale me bt rznm zpsobem ovlivnna,

dekompenzovna. Bude tedy zleet na mnoha dalch zetelch, k nim mus bt
pihldnuto, jak bude nakonec vypodn spolenho jmn nebo vystoupiv
sti majetkovch hodnot (soust) vypadat.
Podle druhho pravidla je manel povinen (srov. vraz "nahrad" oznamovacm zpsobem slovesa se vyjaduje povinnost) nahradit druhmu
manelovi to, co bylo ze spolenho majetku vynaloeno na jeho vhradn
majetek. Jedn se v podstat o speciln ustanoven o bezdvodnm obohacen:
co z "cizho" mi bylo "vnovno", jsem povinen vrtit.
Obdobn opan plat poteba vrtit to, co jsem na ciz vynaloil. Zde je ale
zsadn odlinost od pedelho pravidla: vynaloil jsem nco ze svho nikoli
skuten na "ciz", ale tak na vlastn, i ve vlastn prospch! Proto nen stanoveno
obligatorn vrtit ze spolenho, co bylo na n (do nj) z vhradnho vynaloeno,
ale pouze tomu manelovi, kter nco na spolen jmn ze svho majetku
vynaloil, je dno prvo dat nhradu takovho plnn.
Podle dalho pravidla je teba pihldnout k potebm nezletilch dt.

Konstantn judikatura je toho nzoru, e tady nejde o velikost podl, jde jen o to,
m se napln. Podle tohoto konceptu "sprvnho" een by bylo mon dojt i k
tomu, e jeden manel by na svj podl dostal ve, co potebuj dti, kter mu
byly do pe sveny, a protoe jsou tyto vci nkladn, vyerp se tm cel
majetkov podl pipadajc na tohoto manela. Je tedy zejm, e takov pstup
sprvn bt neme.
Podle tvrtho pravidla je teba zohlednit tak prci manela, kter

namsto toho, aby pinel penn prostedky, zajioval manela, rodinu,
rodinnou domcnost, rodinn spoleenstv svmi pjmy, pop. pjmy ze svho
majetku, vnoval svou vlastn prci prospchu manela i sebe sama, peoval o
rodinu, pedevm o dti, o rodinnou domcnost, o dobr a spokojen ivot celho
rodinnho spoleenstv.
Pt pravidlo se v jistm ohledu pekrv se tvrtm: m se hodnotit

piinn kadho z manel, pokud jde o nabyt a udren majetkovch hodnot
nleejcch do spolenho jmn. Toto pekrvn je ale sp jevov, je dno tak
blzkost termn. V tomto ppad jde mnohem sp o to, jak po nabyt
majetkovch hodnot, kter se mohlo nakonec udt tak jinak ne vlastnm
piinnm (srov. teba ivot ze zddnho), jak kter z manel peoval o
udrovn ji dosaenho majetkovho souboru alespo v jeho penzi oceniteln
rovin, nemrhal majetkem, nerozprodval ho, aby si opatil drogy nebo alkohol,
atd. atp.
III. Zapotvn hodnot a jejich zjitn

Judikatura poslednch dvaceti, dvaceti pti let se vyznaovala nejistotou,
pokud jde o podobu zpot, toti o to, jak zapotvat to, co se vrac do
spolenho a na druh stran ze spolenho do vhradnho jmn jednoho z
manel. Jdro problmu bylo ve zcela novch ocennch obrovskho mnostv
majetkovch poloek. Ceny se zvyovaly, ale tak sniovaly, zejmna
nemovitosti, jejich cena teba dve nedosahovala ani sta tisc Ks, vzrostla
bhem nkolika let na nkolik milion a postupn se dle i nsobila. A naopak co je bnj i bez zsadn ekonomick transformace - cena vc se sniovala, u
nkterch velmi rychle (morln zastarvaly), u nkterch pomaleji
(opotebovvaly se).
Ustanoven odstavce druhho tyto promny ceny jednotlivch soust

spolenho jmn adekvtn reflektuje tak, e pesunut majetkov hodnoty (z
jednoho celku jmn do druhho) se oceuj podle toho, jak se pohnulo cenov
ohodnocen on vci, do n byl majetek vloen, jak se zvila nebo snila cena
t sousti spolenho jmn, do n byla soust druhho jmn vloena.
690, 691, 693, 698, 716 a 718, 724, 736 a 741, 880 a 885,
911
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
insolvenn zkon,
tr. zkonk
Z literatury:
viz u 708
Nkter ustanoven o bydlen manel
743
(Msto bydlen manel)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Obydl a rodinn domcnost (4 a 11)
III. Oddlen bydlen manel (12 a 14)
Z dvodov zprvy:
Nov ustanoven maj - krom jinho - zdraznit vznam spolenho

rodinnho bydlen pro existenci manelskho, resp. rodinnho spoleenstv.
Vzhledem k monm promnm poteb manel se poml i na monost

zmny msta rodinn domcnosti tak, aby bylo lze ppadn spor odpovdajcm
zpsobem eit.
Vslovn ustanoven o stejnch prvnch dsledcch dohody a konn je v

intencch dosavadn prvn pravy i prvn praxe.
Vraz "obydl" je obecnm vrazem, kterm se rozum msto, kde osoba

nebo osoby bydl, kter obvaj. "Bydlitm" je teba rozumt msto, kde je jejich
adresa, nap. pro doruovn, nejen ednch psemnost.
I. Obecn
Ustanoven 743 a 750 upravuj zleitosti souvisejc s bydlenm

manel. Nkter z nich ji upraveny byly, a to v rmci njmu bytu ( 703, 704
zk. . 40/1964 Sb.), jin nikoli.
Z tch, kter upraveny nebyly, je teba jmenovat pedevm otzku, jak je

to obecn s bydlenm manel, a dle pak otzky, jak a m jsou upraveny
povinnosti a prva manel, kte nebydl v njemnm byt.
V neposledn ad se otevr monost odchylnho ujednn od zkonnch

ustanoven, omezen - jak tomu v otzce bydlen pravideln bv - limitem
pkazu nezhorovat (neomezovat) zkonem zaruen prva.
II. Obydl a rodinn domcnost
Obydl manel se nachz v mst, kde maj rodinnou domcnost. Takto je

obydlm cokoli, kde manel zjevn maj svou rodinnou domcnost.
V dnm ppad zde nehraj roli dn veejnoprvn zetele, zejmna ne

daje evidence obyvatel.
Jde jen a toliko o to, e manel se rozhodli mt rodinnou domcnost v

njakm mst, kter jim k obvn vyhovuje, event. postauje. To je msto, kam
se pravideln vracej alespo pespat, kde se pravideln setkvaj, kde ij
manelskm zpsobem ivota.
Domcnost nen mon chpat ve smyslu souboru osob, kter spolu ij a

spolen uhrazuj nklady na sv poteby (srov. 115 zk. . 40/1964 Sb.). Jde o
rodinnou domcnost, tj. zazen vhodn pro existovn rodinnho spoleenstv.
Jestlie si jeden z manel peje penst rodinnou domcnost, m mu

druh manel vyhovt, ledae proti takovmu pn svd zvan dvody.
Otzky ochoty vyhovt pn manela souvis s otzkou povinnosti t spolu,
udrovat rodinn spoleenstv a vytvet zdrav rodinn prosted ( 687 odst. 2).
Zvan dvody, kter me druh manel, proti pn manela penst

rodinnou domcnost, uplatnit, musej bt tak podstatn, aby pevily nad
dvody svdcmi ve prospch takov zmny.
Pokud proti sob stoj dva dvody o zhruba stejn zvanosti, ml by

pevit prvek stability, zejmna maj-li manel v pi nezletil dti.
Jestlie se manel nemohou dohodnout o tom, kde bude jejich pt

obydl, kde budou mt rodinnou domcnost, rozhodne na nvrh jednoho z nich
soud ( 692 odst. 2).
III. Oddlen bydlen manel
Manel se spolu mohou dohodnout, e budou bydlet trvale oddlen, e

kad z nich bude mt svou vlastn rodinnou domcnost.
Tyto ppady nejsou zdkav, manel se takto ujednvaj nejen v ppad

oekvanho, resp. uvaovanho rozvodu s vyuitm monosti dan v 757, ale
tak v ppad, kdy spolu ji manelsky t nechtj, ale nehodlaj se ani rozvst
(pop. nap. pro sv nboensk pesvden se rozvst nemohou).
Jestlie se manel spolu takto dohodnou, m to stejn prvn inky, jako

kdy jeden z manel opust rodinnou domcnost, odmt se vrtit, a in tak s
myslem t trvale nkde jinde ( 691 odst. 2, 694 odst. 3, 696 odst. 3, 699).
687, 691, 692, 694, 696, 699, 744 a 750, 757, 766 a 770
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
744
(Vhradn prvo jednoho z manel k obydl)
Prvn prava m postihnout vechny prvn eventuality prvnch dvod

bydlen manel. Takto postupn uvd tituly vcn prvn a obligan prvn.
Jedn se pedn o to, e proti vcn prvnmu titulu pvodnmu, silnjmu,

a u vlastnickmu, nebo obdobnmu (prva odpovdajc vcnmu bemenu,
poppad i titulu silnjmu z jinho dvodu, nap. jeden z manel bydl na
zklad jinho prvnho dvodu, teba odvozenho, kup. bydlen dcery nebo
syna v dom rodi), stoj odvozen, slab prvo druhho manela. Pokud je
rodinn domcnost manel v dom nebo byt, k nmu obma manelm
svd vcn prvo, uzavenm manelstv k dn zmn nedochz.
U obligan prvnch titul je dosavadn prava pozmnna tak, e je

doplnna o prvky smluvn volnosti. Zpravidla tedy spolen prvo vznikne, ale
nen vyloueno odchyln ujednn manel nebo ji snoubenc.
Vklad:
Ustanoven e situaci, kdy obydlm manel je takov prostor, k nmu

m jeden z manel vhradn prvo, zatmco druh manel s prvnm bydl prv
proto, e je jeho manelem.
Toto vhradn prvo manela je jin ne prvo zvazkov. Je to tedy kad

prvo vcn, kter zakld prvn dvod bydlet.
Jde v prvn ad o prvo vlastnick, a to jak k domu, v nm manel bydl,

tak k bytu. Me jt ale i o jin vcn prva, toti o vcn prva k vci ciz:
oprvnn odpovdajc vcnmu bemenu, nap. sluebnost bytu ( 1297 a nsl.).
Me se tak jednat o vmnek, resp. prvo vmnku, sjednan jako vcn prvo
( 2708).
Nepat sem oprvnn bydlen pbuznch, zejmna osob pbuznch v

linii pm a sourozenc, kte bydl se souhlasem svho pbuznho, ktermu
svd njak prvn dvod bydlet, a vcnprvn, nebo zvazkov, ani lze ze
svolen dovozovat, e vznikl njak prvn pomr, jeho pedmtem by byl
prostor, v nm je pbuznmu dovoleno bydlet. Jde o ppady, kter by bylo lze
oznait za vprosu svho druhu: prvo bydlet je znan prekrn.
Ve vech ppadech, kdy jen jednomu z manel svd ve uveden

prvo (bod 2 a 3), vznikne dnem uzaven manelstv druhmu manelovi prvo
bydlen.
Pokud pak prvo bydlet podle toho, co bylo ve uvedeno (bod 2 a 3),
vznikne jen jednomu z manel za trvn manelstv, vznikne zrove druhmu
manelovi - odvozen - prvo bydlet.
Prvo bydlet nen nijak zvisl na tom, zda manel spolu ij, anebo zda
ij oddlen. Pokud se manel dohodnou na oddlenm it, nebo se jeden z
nich o sv vli vydl z manelskho (rodinnho) spoleenstv, zanikne prvo
bydlet eo ipso (faktickou cestou). Prvo bydlet se obnov, zmn-li se skutkov
stav.
743, 976 a 986, 1011, 1012, 1158 a 1222, 1240 a 1308, 2708
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
745
(Njemn prvo k obydl)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Njemn prvo a bydlen manel (3 a 11)
Z dvodov zprvy:
viz u 744
I. Obecn
Ustanoven e situaci, kdy jen jednomu z manel svd njemn prvo k

bytu nebo domu, kde je (m bt) obydl manel.
Takovou situaci eil 703 odst. 1 a 704 odst. 1 zk. . 40/1964 Sb.
II. Njemn prvo a bydlen manel
Svd-li jen jednomu z manel v den uzaven manelstv njemn prvo,

kter umouje bydlet, bez ohledu na to, zda pedmtem njmu je dm nebo byt,
vznikne - ex lege - dnem uzaven manelstv spolen njemn prvo manel.
I kdy manel neobvaj cel dm, jejich obydlm je teba jen urit
omezen prostor v dom, pesto njemn prvo k domu, kter svdilo ped
satkem jen jednomu z manel, nabv s nm spolen uzavenm manelstv i
druh manel.
Uzave-li za trvn manelstv jeden manel njemn smlouvu s tm, e v

pronajatm prostoru bude bydlet (prostor m slouit bydlen), vznik tm samm
njemn prvo i druhmu manelovi. Prvo vznik innost njemn smlouvy.
Stejn pravidla plat i pro vechna obdobn zvazkov prva.
Nelze ale dovozovat, e by bylo mon mezi "obdobn zvazkov prva"

zahrnout tak vmnek. Podle 2712 je sice mon vyhradit vmnek
manelm, ale pomoc arg. a contrario lze dovodit, e uzavenm manelstv se
prvo vmnke nijak nemn, tedy jeho manel uzavenm manelstv prvo
bydlet nezsk, a bude teba v tto vci znovu jednat s vlastnkem nemovitosti
(oprvnnost bydlen manela-ne-vmnke bude zleet na vli vlastnka).
Vmnek je vdy spojen s osobou vmnke, na ddice nepechz ( 2714).
Prve uveden pravidla plat prv jen jako pravidla. Spolen prvo
manelm sice v obou pipomenutch situacch vznikne, ale pokud si manel
ujednaj jinak, nestane se tak. Nen tedy rozhodn vle pronajmatele, ale jen a
jen vle manel.
Dohoda vyluujc spolen njemn prvo bude jist relevantn tam, kde
manel spolu manelsky neij, t nechtj, pop. napt t nechtj (manel
kontrahuje njem prv proto, aby il oddlen).
Jak je zejm, zdej ustanoven je dno na ochranu manela, kter - za

normlnch okolnost - hodl oprvnn sdlet rodinnou domcnost se svm
manelem.
Pro njem a spolen njem drustevnho bytu plat zvltn pravidla (srov.
2240).
1731 a 1745, 1759 a 1769, 2189 a 2192, 2201 a 2301, 2332

a 2344, 2390 a 2394, 2712, 2714
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
746
(Spolen njemn prvo k obydl)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Postaven manel-spolunjemc (4, 5)
III. Postaven manela, kter m pouh prvo bydlen (6, 7)
Z dvodov zprvy:
Dosavadn prvn prava (odst. 1) je doplnna v druhm odstavci o

standardn ustanoven upravujc prvn postaven manela, kter bydl jen na
zklad odvozenho prvnho titulu.
I. Obecn
Vzhledem k tomu, e otzku povahy povinnost a prva manel ve vztahu

k pronajmateli e zpravidla njemn smlouva, kterou manel spolen uzavraj
s pronajmatelem [a pokud smlouva nic nestanov, pouij se pro prva a
povinnosti z njemn smlouvy ustanoven o spolenosti a o prvech a
povinnostech spolenk, resp. spoluvlastnk, kde vi tetm osobm plat reim
solidarity ( 2721, 1127)], je teba vyeit otzku postaven spolunjemc, jejich
spoleenstv nevzniklo smlouvou.
Nicmn, je zejm, e zdej ustanoven je formulovno obecn, a i kdyby

nebylo prve cit. ustanoven, vztahovalo by se zdej ustanoven i na spolen
njem manel vznikl smlouvou uzavenou obma manely spolen.
Ustanoven o rukojemstv nijak s obsahem ustanoven odstavce prvnho

nesouvis.
II. Postaven manel-spolunjemc
Spolen njemn prvo manel zakld solidaritu, jak pokud jde o

zvazky, tak pokud jde o pohledvky, resp. prva manel vi tetm osobm.
Spolen oprvnnost a zavzanost nen jen dsledkem manelskho

spoleenstv (srov. prvn pravu spoleenstv jmn), ale spoleenstv osobnho.
III. Postaven manela, kter m pouh prvo bydlen
M-li manel pouh prvo bydlen, bez ohledu na to, zda jeho manelu
svd titulrn majetkov prvo, na jeho zklad je oprvnn v byt nebo dom
bydlet (srov. koment k 744 a 754), m vdy postaven ruitele svho manela.
Zkonn rukojemstv se vztahuje bez rozdlu na vechna majetkov prva,

kter opravuj jeho manela bydlet, zdaleka ne jen na ppady njemnho prva
(tam je ovem nejzetelnj).
744, 754, 1127, 2270, 2271, 2721
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
747
(Zakzan nakldn s obydlm, svd-li prvo jen jednomu z manel)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Limity svobody manela, kter m prvo nakldat domem nebo bytem,
kde je rodinn obydl (3 a 14)
Jedn se o standardn ochrann ustanoven, kter ve sv vslovn zkonn

podob dosud schzela.
Zmrn zde nen eeno nic o ochran dobr vry tet osoby: je zde na
mst chrnit rodinu, resp. jej jednotliv leny, a to poppad i ped jejich
vlastnm jednnm. Ppadn ochrana tet osoby bude spovat pouze ve
standardnch prostedcch.
I. Obecn
Zven ochrana manela a rodiny v rovin bydlen, kter je jinak

poskytovna v rmci spolenho jmn (kdy je bydlen jako majetkov hodnota
soust spolenho jmn), je zde poskytovna vslovn, a to jak tam, kde prvo
nakldat s domem nebo bytem, ve kterm je rodinn domcnost manel, nle
jen jednomu z manel, tak i tam, kde manelm svd stejn prvo njemn.
Ochrana se vztahuje jen na ppady, kdy jeden z manel m prvo s

domem nebo bytem disponovat, nikoli na ppady, kdy manelovi svd jen
prvo odvozen, nap. spovajc na svolen rodie bydlet v jeho dom (srov.
koment k 744 bodu 4).
II. Limity svobody manela, kter m prvo nakldat domem nebo bytem,
kde je rodinn obydl
Situace, kdy m alespo jeden z manel prvo nakldat domem nebo

bytem, ve kter je rodinn domcnost manel, pop. rodiny, se posuzuje stejn
jako situace, kdy prvo nakldat s takovm domem nebo bytem svd stejn
obma manelm.
Nejedn se tu o spolen njemn prvo, ani obdobn prvo zvazkov,

pjde vdy o vcnprvn oprvnn v byt bydlet spojen s prvem nakldat
bytem jako vc v prvnm smyslu.
Ochrana se tk jen takovch ppad, kdy je domu nebo bytu k bydlen

manela nebo rodiny nezbytn teba. Manel, resp. rodina, nemaj jinou
monost, kam pemstit sv rodinn obydl.
Pokud situace spluje vechny tyto podmnky (body 3 a 5), mus se kad
manel, kter m prvo nakldat s domem nebo bytem, zdret veho, co me
bydlen manela, resp. manel nebo rodiny znemonit nebo ohrozit.
V nsledujc vt (druh vt prvnho odstavce) se uvd vslovn, jakm

zpsobem je mon zejmna ohrozit nebo znemonit bydlen manela, resp.
manel nebo rodiny.
Konkrtn se zakazuje bez souhlasu druhho manela dm nebo byt zcizit

nebo k domu nebo jeho sti nebo k celmu bytu zdit takov prvo, jeho vkon
(roz. tet osobou) je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny.
Je tedy mon (a nen zakzno) pronajmout st bytu, ve kterm rodina

bydl, a to i st nikoli nepodstatnou. V jak me jet samostatn disponovat
bytem lze, a v jak ji je k dispozici zapoteb souhlasu druhho manela, to

zejm bude nutn posoudit podle konkrtnch okolnost. (Jist nebude mon
pronajmout jedinou koupelnu v byt k bydlen.)
Pokud se tedy manel dohodnou, e se podle smluvnho ujednn s tet

osobou zbav sv dosavadn monosti v byt bydlet, tj. znemon si z vlastn vle
ve vlastnch prostorch existovn vlastn rodinn domcnosti, nebude mon
proti takovmu jednn nic namtat, a to ani se strany nezletilch dt, kter se
nachzej v pi svch rodi a sdlej s nimi prv dotenou rodinnou
domcnost.
Vjimkou z poteby souhlasu druhho manela je skutenost, e

samostatn disponujc manel, kter zbavil manela nebo rodinu monosti
rodinnho bydlen nebo ohrozil monost rodinnho bydlen, zajistil manelovi
nebo rodin po vech strnkch obdobn bydlen, roz. obdobn s bydlenm
dosavadnm.
Obdobnost je teba pojmat standardn: mus jt o bydlen kvalitou vlastn

shodn s bydlenm dosavadnm - velikost prostoru, jeho umstnm v sdliti
(obci), svtovou orientac, vytpnm a jinm zsobenm energiemi atd. atd.
Manel, kter vyuil svho prva nakldat s domem nebo bytem, ale jednal
bez souhlasu svho manela a ohrozil svm jednnm bydlen manel nebo
rodiny, nebo je dokonce znemonil, me bt napaden alobou druhho manela,
kter se me dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
Jednal-li ale manel se souhlasem svho manela nebo pokud jednali

manel spolu ve shod a zdili tet osob prvo k domu nebo bytu, jeho vkon
nen sluiteln s bydlenm manela, resp. manel nebo rodiny, nen co
napadnout, jinak eeno, stalo se tak po prvu.
586, 743 a 745
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
748
(Zakzan nakldn s obydlm, svd-li prvo obma manelm)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Zakzan jednn tkajc se njemnho bydlen (2 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 747
I. Obecn
Zdej ustanoven je obdobou obsahu pedchozho paragrafu ( 747),

vchozm je ale jednnm manela doten spolen prvo njemn.
II. Zakzan jednn tkajc se njemnho bydlen
Opakuje se zde skutkov situace v pozmnnm prvnm prosted jako v

747.
Podmnkou je spolen njemn prvo k bytu (pop. prvo njemnmu

prvu obdobn, s vjimkou bydlen na vmnku (srov. koment k 747 body 3
a 5).
Manel jedn bez souhlasu druhho manela protiprvn s tm dsledkem,

e tet osoba zsk (nabude) takov prvo k bytu nebo domu, kter znemon
bydlen manel nebo rodiny, prvo bydlet i tet osobou zskan prvo jsou spolu
nesluiteln.
To neplat, zajistil-li prvn jednajc manel svmu manelovi nebo rodin

po vech strnkch obdobn bydlen s bydlenm dosavadnm.
Manel, jeho souhlasu se nedostvalo, me se dovolat neplatnosti

dispozinho prvnho jednn svho manela.
746, 747, 2270, 2271
Z literatury:
viz u 708
749
(Formln vybaven souhlasu s nakldnm)
Vklad:
Ustanoven 747 chrn manela a ty, kdo bydl v rodinn domcnosti, v

ppad, e vchozm prvem je prvo vcn, zejmna vlastnick.
Ustanoven 748 chrn manela a ty, kdo bydl v rodinn domcnosti, v

ppad, e vchozm prvem je manelm spolen prvo njemn.
V obou ppadech nesm manel, jemu svd zkladn prvo k bytu, a

kter by tedy byl oprvnn nakldat s domem nebo bytem, v nm je obydl,
resp. rodinn domcnost manel nebo rodiny, nakldat s tmto domem nebo
bytem bez omezen, pokud by neomezen nakldn pivodilo zsadn jmu na
uspokojovn prva bydlet ze strany jmenovanch osob.
Pokud by dispozic s bytem nebo domem mlo bt zzeno tet osob

prvo, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny, potebuje
prvn jednajc manel souhlas svho manela.
Pro tento souhlas manela vyaduje zkon psemnou formu.
Zdej ustanoven je teba povaovat za kogentn.
Nicmn, nebude-li forma souhlasu dodrena, zejm nen mon prvn

jednn manela, jm nakld protiprvn s domem nebo bytem, jen pro takovou
vadu povaovat za neplatn, tebas pouze relativn.
Z dvodov zprvy:
viz u 747
559 a 569, 747, 748
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z literatury:
viz u 708
750
(Omezen odchylnch ujednn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Ochrana nezletilch pi dispozicch s obydlm (2 a 6)
III. Ochrana tetch osob pi dispozici s bydlenm (7 a 10)
IV. Formln vybaven prvnch jednn (11, 12)
Z dvodov zprvy:
Za pedpokladu zachovn nleit formy je mon odchlit se od

zkonnch ustanoven o bydlen - ustanoven manelskho prva bydlen jsou
zsadn dispozitivn povahy. Krom formy je vak zapoteb dodrovat tak
ochrann opaten: ochrana je dna nejen kadmu z manel, ale tak dtti,
pronajmateli, pop. i dalm tetm osobm, jejich zjmy mohou bt ppadnou
dohodou doteny. Jde rovn o standardn ochrann ustanoven, dosud chybjc.
I. Obecn
Ustanoven je zakotveno na ochranu nezletilch dt manel nakldajcch

s pedmtem bydlen manel nebo rodiny a na ochranu tetch osob, pedevm
tch, kter v byt bydl, ale i tch, kter jsou viteli jednoho nebo obou manel.
II. Ochrana nezletilch pi dispozicch s obydlm
Pravidla 747 a 748 jsou stanovena pedevm na ochranu manel,

manelskho souit, rodiny, resp. rodinnho spoleenstv. Jejich obsah slou k
tomu, aby jeden z manel nemohl svm prvnm jednnm ohrozit bydlen na
dosavadnm mst (v dosud obvanm prostoru), pop. aby, kdy tak uin, musel
poskytnout adekvtn nhradu.
Manel se ale mohou dohodnout (a obdobn ujednn mohou uinit ji

ped satkem snoubenci), e nakldn s domem nebo bytem, kter slou
bydlen manel, pop. rodiny, a kter je v dispozici jednoho manela, anebo jako byt njemn - obou manel, se bude dit jinmi pravidly, nap. e nakldn,
kter by ohrozilo nebo kter nutn ohroz dosavadn bytov pomry, nebude nijak
vyloueno.
Na takov ppad se stanov, e i kdyby dohoda ohrozila bydlen manela

nebo rodiny, nikdy nesm ohrozit bydlen nezletilho dtte.
Chrnnm dttem, jeho postaven nesm bt zmnnou dohodou

zhoreno, je nezletil dt, jeho jsou dotyn manel spolen rodii, dt, kter
dosud nenabylo svprvnosti, kter s nimi ije v rodinn domcnosti a vi
ktermu maj oba vyivovac povinnost.
Stejnou ochranu si ale zasluhuje nezletil dt, kter dosud nenabylo pln
svprvnosti a kter bylo sveno do spolen pe manel nebo jednoho z
nich.
III. Ochrana tetch osob pi dispozici s bydlenm
Nejsou ale chrnny jen nezletil nesvprvn dti (bod 5 a 6), ale tak
tet osoby.
Nejde o kvalitativn stejnou ochranu: nen chrnno jen bydlen tetch

osob, jsou obecn chrnna jejich prva. Dohodou manel, pop. snoubenc,
zakldajc jin reim, ne jak stanov 747 a 748, nesm bt dotena prva
tetch osob.
Tet osobou me v konkrtnm ppad bt spolubydlc osoba (nap.

matka jednoho z manel, kter v rodin ije a dve se starala o mal dti
manel), ale i nap. vitel, ktermu svd nap. zstavn prvo k bytu ve
vlastnictv.
Nicmn lze pipustit, aby tet osoba sama vyslovila souhlas s takovou
dispozic manela nebo manel, kter se jejch prv dotk.
IV. Formln vybaven prvnch jednn
Dohoda manel, pop. snoubenc, kterou vyluuj inky pravidel

uvedench v 747 a 748, vyaduje psemnou formu.
Psemnou formu vyaduje tak pivolen tetch osob, jejich prv se

uveden dohoda manel, pop. snoubenc dotk.
30, 31, 37, 559 a 569, 672, 743 a 749, 910 a 919
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. z. . s.
Z literatury:
viz u 708
Zvltn ustanoven proti domcmu nsil
751
(Nsiln jednn v obydl a jeho nsledky)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Vylouen prva bydlet (3 a 10)
Zejmna v poslednm desetilet se tzv. domc nsil stalo fenomnem, o

nm vce ne o jinch jevech (snad s vjimkou terorismu) je teba uvaovat ve
vech monch polohch a smrech. Tak je vedle roviny psychologick a
psychosociln nutn i v jednotlivch prvnch oborech pipravit - bez zbytenho
otlen - pedpisy, kter by (podle sv povahy) osoby, kter jsou domcm nsilm
doteny, ochrnily. Souasn existujc pedpisy zajiuj okamitou ochranu
dotench osob. Nicmn povauje se za vhodn pijmout i ustanoven v rovin
soukromoprvn, a to dlouhodobjho charakteru. (Nakonec dobrm pkladem
pro ns me bt prvn prava nmeck, rakousk, italsk, slovensk a jin.)
I. Obecn
Vykzn osoby, kter se dopout domcho nsil, z bytu na dobu nejdle

10 dn, ani rozhodnut soudu podle 199 tr. zkonku (trn osoby ijc ve
spolenm obydl) nee soukromoprvn otzku prva dotyn osoby bydlet v
byt spolu s obt nsiln innosti.
Zdej 751 a 753 e soukromoprvn rovinu domcho nsil, pokud jde

o prvo v byt bydlet.
II. Vylouen prva bydlet
Domc nsil je nsil mezi blzkmi osobami, pop. i jinmi osobami, kter
ij ve spolen rodinn domcnosti.
Stane-li se dal spolen bydlen manel, pop. rozvedench manel,

nebo bydlen dalch osob, kter ij v rodinn domcnosti manel, z dvodu
tlesnho nsil ze strany manela nebo bvalho manela (pop. dal osoby,
kter oprvnn v byt bydl) nesnesitelnm, je ten, kdo byl jednnm nsilnka
postien i doten, oprvnn domhat se pomoci soudu.
Soud na zklad aloby doten osoby me omezit, pop. i vylouit na

uritou stanovenou dobu prvo nsilnick osoby v dom i byt bydlet.
Nsil me smovat v prvn ad vi manelovi, ale tak vi bvalmu

manelovi (rozvedenmu manelovi), stejn jako vi jin osob, kter v rodinn
domcnosti manel, pop. bvalch manel ije (srov. 753).
Monost dat omezen nebo vylouen prva bydlet pro nsilnickou osobu
se vztahuje i na takov ppady, kdy manel, pop. rozveden manel bydl
spolen jinde ne ve vlastn rodinn domcnosti, kdy tedy sdl bydlen nkde
jinde.
Omezen prva bydlet nebo vylouen prva bydlet se me tkat jak bytu,
tak tak domu, a to jak jeho sti, tak celho domu (bude zleet na konkrtn
situaci).
Nejdel doba, na kterou lze zashnout do prva bydlet, je est msc,

srov. 752.
Osoba, kter se dopout nsilnho jednn a v byt nebo dom bydl, a k

tomu nem prvn dvod (bydl neoprvnn), bude zrove vysthovna, resp.
vyklizena. Protoe ale zen o vysthovn, resp. vyklizen trv zpravidla del
dobu (protoe zejmna styk s dotynou osobou bv velmi nesnadn, ba
nemon), nic nebrn, aby doasn byla dotyn osoba omezovna, teba i
opakovan, na svm prvu bydlet prv podle zdejho ustanoven.
743 a 760, 766 a 770
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
tr. zkonk
Z literatury:
Vanduchov: K ochran ped domcm nsilm v novm trestnm zkon. In
Vokov: ivotn situace dt ijcch v rodinch poznamenanch domcm
nsilm. In Pocta Sent Radvanov k 80. narozeninm, 2009.
rtkov: Souit s nsilnm partnerem. Prvo a rodina, 2006, . 10.
rtkov: Zmny v een domcho nsil od 1.1.2007. Prvo a rodina,
2007, . 1.
752
(asov omezen prva bydlet)
Z dvodov zprvy:
viz u 751
Vklad:
V ustanoven 751 se upravuje monost zashnout proti osob, kter se v

byt nebo dom dopout jednn, kter nese znaky domcho nsil, pop. bylo za
takov ji dve nap. polici oznaeno.
Soud na nvrh takov jednn doten osoby me omezit, pop. i vylouit

prvo nsilnickho manela (osoby) v dom nebo byt bydlet.
Prvo v byt bydlet lze omezit, pop. vylouit na dobu nejdle esti msc.
Soud bude v danm ppad vychzet nejen z obsahu aloby, ale tak z
vsledk dokazovn a dlku omezen prva bydlet nebo jeho vylouen zv.
Nic nebrn tomu, aby se rozhodnut soudu opakovalo (ovem na zklad

nov aloby).
Obsah bodu 10 komente k 751 plat i zde.
743 a 760, 766 a 770
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
tr. zkonk
753
(Prvo spoluijc osoby)
Z dvodov zprvy:
viz u 751
Vklad:
Nsiln chovn, kter vykazuje znaky domcho nsil (a bylo teba ji za

takov oznaeno nap. polici, kter vykzala nsilnka z bytu nebo domu),
nemus smovat jen vi manelovi, pop. bvalmu manelovi, ale vi
kterkoli osob, kter spolu s manely, pop. bvalmi manely ije v jejich
rodinn domcnosti.
Ve, co bylo vyloeno k 751 a 752, plat i zde.
Ochranu proto domcmu nsil neme uplatnit osoba, kter spolu s

manely nebo bvalmi manely sice ije, ale vechny zmnn osoby ij v ciz
rodinn domcnosti (ciz domcnosti). V takovm ppad je teba, aby se
ochrany domhala doten osoba podle okolnost prostednictvm toho, kdo j
bydlen v byt nebo dom umonil, nebo jeho manela.
743 a 760, 766 a 770
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
tr. zkonk
Dl 5
Znik manelstv
Oddl 1
Obecn ustanoven
754
(Dvody zniku manelstv)
Z dvodov zprvy:
Dl pt hlavy prvn zahrnuje ustanoven upravujc znik manelstv. Jedn

se o standardn soubor ustanoven, doplnn o vslovnou pravu prvnch
nsledk zniku manelstv. Prvn prava obsahuje pedevm dva zkladn
dvody, resp. zpsoby zniku manelstv (dal ustanoven pak ustanovuj o dni, k
nmu manelstv zanik). Jin monost nen, jinm zpsobem manelstv
zaniknout neme, nebo prohlen manelstv za neplatn neznamen znik
manelstv, ani jeho zruen (na rozdl od koncepce nkterch cizch prvnch
prav).
Vklad:
Manelstv zanik jen z dvod stanovench v zkon.
"Stanovenm" je teba rozumt uveden, pop. zmnn v zkon.
Manelstv tedy zanik jednak smrt, jednak rozvodem.
Manelstv zanikne, zeme-li jeden manel, ale jist tak tehdy, stane-li se,
vjimen, e manel zemou zrove (souasn, pop. spolen, k emu
dochz obvykle pi njak nehod, netst apod.).
V ppad, e manelstv je prohleno za neplatn, nezanik. Manelstv,

kter bylo prohleno za neplatn, se povauje za neuzaven.
Je-li manel prohlen za mrtvho, zanik manelstv podle 71 odst. 2

dnem (tj. v den), kter podle rozhodnut o prohlen za mrtvho plat ( 26 odst.
2) nebo se pokld, tj. povauje, za den smrti ( 71 odst. 1), event. m se za to,
e je dnem smrti nezvstnho ( 72).
23, 26, 30, 71, 72, 76, 755 a 757
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z literatury:
Holub: Znik manelstv prohlenm manela za mrtvho v eskm prvu
- vahy nad interpretac 22 odst. 1 ZOR. PrRo, 2008, . 11.
Oddl 2
Rozvod manelstv
755
(Kvalifikovan rozvrat manelstv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Kvalifikovan rozvrat manelstv (2 a 7)
III. zen o prav pomr k nezletilmu dtti (8, 9)
IV. Tzv. antidiskriminan klauzule (10 a 20)
Z dvodov zprvy:
Rozvod manelstv rozhodnutm soudu (piem nen nutn uvdt, e

rozhoduje soud, nebo o statusov vci manel nikdo jin rozhodovat neme)
pedstavuje jedin zpsob zniku manelstv za ivota manel. Navrhovan
prvn prava se od pravy dosavadn zsadn neli (s vjimkou ochrann lhty
ve prospch manela a vymezen stavu, kdy manel spolu neij - srov. dle),
zmny jsou povtce toliko ve vyjden (formulan).
Zkladnm a jedinm rozvodovm dvodem m bt i nadle rozvrat

manelstv, a to rozvrat tzv. kvalifikovan - hlubok, trval a nenapraviteln - tj.
takov, o nm nelze pedpokldat, e odezn. Soud zjiuje piny rozvratu, jak
se stanov dle ( 756), na tomto mst m bt vymezen rozvodov dvod.
Klauzule proti tvrdosti chrn pedevm nezletil dt, kter nen pln
svprvn, z manelstv o jeho rozvod se jedn, resp. m se jednat, ktermuto
dtti by pro zvltn okolnosti vyskytujc se na jeho stran byla zpsobena jma
v rozporu s jeho zjmem. Dle pak je chrnn ten z manel, kter, ani ml
pevaujc podl na rozvratu manelstv, je v takov osobn situaci, v n by mu
ppadn rozvod jeho manelstv nepochybn pivodil zvl zvanou jmu.
Ochrana manela nicmn nen asov neomezen - trv prv tak dlouho, jak je
adekvtn, a to pi porovnn jmy, kter by mohla bt zpsobena rozvodem
manelstv jemu, a jmy, kter je zachovvnm manelstv psobena druhmu
lenu manelskho pru.
Ustanoven, kter ponechv posouzen doby pimenosti na soudu,

zsadn odpovd standardu evropskho zkonodrstv, zatmco Komise pro
evropsk prvo rodinn d pouze jednoron lhtu. Nen pochyby o tom, e
bude douc, aby se vy soudn instance k tto otzce co nejdve vyslovily.
Ochrana nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti je nadto

formln vyjdena poukazem na zvltn zen, v nm je teba pedevm
rozhodnout, jak budou pomry tohoto dtte, po rozvodu manelstv jeho rodi.
V ppad rozvodovho zen, v nm soud rozhodujc o rozvodu zjiuje piny
rozvratu manelstv, soud rozhodujc o pomrech dtte dohodu rodi (i toto
rozhodnut je rozhodnutm meritornm). Toto zvltn zen neme bt spojeno s
zenm o rozvodu, protoe zen o rozvodu je vdy zenm spornm, toti
spravuje se pravidly o zen spornm, zatmco zen o pomrech dtte je vdy
zenm nespornm, tj. spravuje se pravidly pro nesporn zen, zejmna zde toti
plat princip vyetovac (srov. tak ustanoven o pomoci meditora - odbornho
poradenskho zazen).
I. Obecn
Zkladn ustanoven o rozvodu manelstv je obsahovou replikou 24,

24b a 25 zk. o rodin.
II. Kvalifikovan rozvrat manelstv
Rozvod je pojmn jako jedin zpsob zruen manelstv za ivota

manel.
I nadle je zakotven jedin rozvodov dvod: kvalifikovan rozvrat

manelstv.
Aby mohlo bt manelstv rozvedeno, je teba, aby byl naplnn pojem

"kvalifikovanho rozvratu manelstv", kterm se rozum rozvrat hlubok, trval a
nenapraviteln.
Hlubokm rozumme rozvrat, kter se dotk sam podstaty manelstv,

vzjemnho pomru manel. Manel odmtaj t spolu tak, jak spolu ij
manel.
Trval rozvrat je takov, kter trv po del dobu. Manel odmtaj sdlet
spolu manelstv soustavn po dobu alespo esti msc. V tomto ohledu zkon
(v 757) je na sam doln hranici monho. Obvykle tato doba bv del, ba i
mnohem del, protoe manel jsou zdaleka ne vdy rozhodnuti ihned a jednou
provdy, naopak, in zpravidla pokusy o npravu.
Stavem rozvratu nenapravitelnho se rozum, jak prav zkon, e "nelze

oekvat obnoven manelskho souit". To je patrn vbec nejvznamnj
moment charakteristiky kvalifikovanho rozvratu: nelze oekvat npravu.
III. zen o prav pomr k nezletilmu dtti
zen o rozvod, pedevm prvn moci rozhodnut v zen o rozvod, mus

pedchzet pravomocn skonen zen o prav pomr k nezletilmu dtti pro
dobu po rozvodu. "pravou pomr" je teba rozumt zsadn dvj zen o
vchov a viv s tm, e prv vzhledem k pouitmu irokmu pojmu me
soud rozhodnout o vech otzkch, jak osobnch, tak majetkovch, kter bude
vzhledem k zjmu dtte a pak i dalm zetelm povaovat prv za dleit.
Ostatn ani to nebylo dve nijak neobvykl.
Pedmtem rozhodovn je pedevm, komu bude dt sveno do pe a

jak bude kad z rodi pispvat na jeho vivu ( 906 a nsl.).
IV. Tzv. antidiskriminan klauzule
Pesto, e je souit manel rozvrceno, toti existuje kvalifikovan rozvrat

jejich souit, manelstv pece nelze rozvst, pokud by rozvod byl v rozporu
alespo s jednm z vslovn uvedench zjm - kvalifikovanm zjmem
nezletilho dtte a kvalifikovanm zjmem manela (proti ktermu nvrh na
rozvod manelstv smuje).
Jedn se o zjem nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti (a

uzavenm manelstv, nebo piznnm svprvnosti).
Zjem dtte spovajc v zjmu zachovat manelstv (zjem na trvn

manelstv) je pitom dn (tj. zpsoben, vyvoln) zvltnmi dvody.
Pravideln jsou tyto zvltn dvody vyvolny nemoc dtte, kter je

takovho charakteru, e vyaduje ptomnost i ekonomick zajitn obou rodi.
Nejde ani tak o to, e si dt peje, aby se rodie nerozvdli, a uvd pro to
dokonce njak (zpravidla subjektivn) dvody.
Zvltn dvody soud zjiuje nejen pmo, tj. osobn, u dtte, pokud je
schopno o takovch dvodech mluvit a ochotno mluvit se soudcem, ale dotazem
u opatrovnka ustanovenho soudem pro zen o prav pomr rodi k dtti
pro dobu po rozvodu. Pokud se vak nejprve rozhodne (toti pravomocn) o
prav pomr rodi k dtti pro dobu po rozvodu a teprve pozdji (teba i po
mnoha mscch, i letech) bude zahjeno zen o rozvodu manelstv rodi
dtte, nen samozejm mon, aby byla v tomto zen dotazovna ta osoba,
kter dve byla ustanovena v zen o nezletilm dtti do funkce opatrovnka.
Soud bude muset, m-li naplnit smysl zdejho zkonnho ustanoven ( 2 odst.
1), ustanovit opatrovnka, kter spln kol dan jinak opatrovnkovi v zen o
prav pomr nezletilho: zjist souasn pomry dtte, a takto je mon, e d
podnt k novmu zen o prav pomr rodi k dtti pro dobu po rozvodu,
protoe zjist, e se zatm podstatn zmnily rozhodn skutenosti.
Pestoe je souit manel rozvrceno, toti existuje kvalifikovan rozvrat

jejich souit, manelstv pece nelze rozvst, pokud by rozvod byl v rozporu se
zjmem manela, proti ktermu nvrh na rozvod manelstv smuje.
Jedn se o zjem manela, kvalifikovan tm, e tento manel, a se sm

na rozvratu manelskho souit pevn nepodlel, nem zjem, aby bylo
manelstv rozvedeno, a to i proto, e rozvodem by mu byla zpsobena zvl
zvan jma. Tato jma je pedevm osobn, ale jist tak majetkov.
Mus vak jet existovat objektivn mimodn okolnosti, kter svd ve

prospch zachovn manelstv. Takovmi mimodnmi okolnostmi bvaj krom
vyho vku manela tak jeho nemoc, kter vyaduje pomoc jin osoby, vydn
zvench nklad, neschopnost vydlat si na dostaten zabezpeen za stavu
pracovn neschopnosti, resp. nezpsobilosti, atd.
Tato pekka rozvodu m jen omezen trvn: jej relevance zanik po

tech letech oddlenho ivota manel. Oddlenm ivotem se rozum separace
manelskho souit, nevyaduje se oddlen bydlen.
Ob zmnn pekky maj vznam zejmna pro ekonomick zajitn

slabho lnku rodiny, nezletilho, pop. nedostaten zaopatenho manela,
jeho zajitn mus poskytnout jin osoba, protoe sm si nen schopen zajitn
vlastnm piinnm zaopatit.
Podle 384 z. z. . s. se sice v tomto rozvodu rozliuje ten manel, kter

podal nvrh na zahjen zen, a ten manel, proti ktermu nvrh smoval, oba
jsou ale toliko "astnky zen", nikoli navrhovatelem a odprcem. zen o
rozvod tak nen ani v tomto ppad spornm zenm, ale zenm nespornm.
2, 754, 756, 757, 759 a 770, 906, 907
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z judikatury:
(II. S 465/02):
Respektovn prvn jistoty jako jednoho z atribut prvnho sttu (l. 1
stavy R) mus mt v ppad posuzovn stavn stnosti smujc proti
pravomocnmu soudnmu rozhodnut o rozvodu manelstv prioritu ped
principem spravedlivho rozhodovn, jeho poruen stovatelka v stavn
stnosti tak namtla. Ppadn kasace napadench rozhodnut o rozvodu
manelstv by znamenala zsah do principu prvn jistoty do t mry a s takovmi
monmi dsledky, e by v podstat lo o popen zkladnho atributu prvnho
sttu, tj. principu prvn jistoty.
(IV. S 455/01):
Nzor, e rozsudek o prav prv a povinnost rodi k nezletilm dtem

na dobu do rozvodu manelstv lze vykonat i po tomto rozvodu, stavn soud
nesdl a povauje jej za rozporn s l. 32 odst. 1 Listiny zkladnch prv a
svobod.
Z literatury:
Dvok: Rozvod podle 24a zkona o rodin a ochrana prv tetch osob. In
Radvanov: Rozvod manelstv v eskoslovenskm prvu. In Acta
Universitatis Carolinae: Iuridica, . 4, 1966.
Haderka: Jak jsou varianty v prvn prav forem zruen manelstv.
Prvny obzor, 1987, . 7, s. 591.
Haderka: K problematice ustanoven 24b zkona o rodin. Prvn praxe,
1999, . 6, s. 383.
Machkov: Rozvod manelstv s mezinrodnm prvkem. Prvo a rodina,
2004, . 8, s. 12.
Radvanov: Analza souasn zkonodrn a soudn rozvodov praxe.
Zuklnov: Co je novho v zkon o rodin? Prvn praxe, 1998, . 5, s.
258.
756
(Zjiovn rozvratu a jeho pin)
Z dvodov zprvy:
Rozliuje se rozvod se zjiovnm pin rozvratu (lze tak ct: "rozvod bez
domnnky rozvratu") a rozvod bez zjiovn pin rozvratu (tj. rozvod, kdy soud
m zkonn dvod rozvratu za prokzan - "rozvod s domnnkou rozvratu").
V prvm ppad mus alobce tvrdit a dokazovat existenci kvalifikovanho

rozvratu manelskch vztah. Je pak na soudu, aby se rozvratem a jeho pinami
zabval v odvodnn vyhovujcho rozhodnut o nvrhu na rozvod, aby mohlo bt
tchto rozhodnch skutenost vyuito pro rozhodovn jin, jak osobn, tak
majetkov (vypodn spolenho jmn, rozhodovn o bydlen nebo o
vivnm).
Vklad:
zen o rozvod je podle 383 a nsl. z. z. . s. vdy zenm nespornm. V

ppad rozvodu podle 755 ale nvrh na zahjen zen zpravidla podv jen
jeden manel a druh manel se k nvrhu nepipojuje, ani nepodvaj nvrh
spolen.
Soud v zen o rozvod zjiuje existenci rozvratu manelstv dokazovnm.

Je teba, aby alobce navrhl dkazy ke svm tvrzenm. M tedy povinnost tvrdit a
dokazovat.
Nesta ale zjistit (prokzat) existenci rozvratu manelstv, je tak teba

zjistit piny rozvratu manelskho souit. Tady je tak povinnost tvrzen a
dokazovn navrhujcho manela, ale i soud m povinnost zjistit, jak jsou piny
rozvratu manelskho souit.
Soud tuto povinnost nem, pokud zkon stanov jinak, toti jak je tomu v
757, kde se vslovn stanov, e jsou-li splnny urit pesn stanoven
podmnky, pak "soud manelstv rozvede, ani zjiuje piny rozvratu
manelstv", dojde-li k zvru o rozvratu manelstv.
755, 757, 906, 907
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
757
(Rozvod bez zjiovn pin rozvratu)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozvod bez zjiovn pin rozvratu a jeho zkonn podmnky, formln
a obsahov (3 a 12)
Z dvodov zprvy:
V ppad tto varianty zen o rozvodu manelstv se kvalifikovan rozvrat

pedpokld. Jsou vak stanoveny podmnky, jednak v podob lhty, jednak v
podob ujednn formln vybavench. Splnn tchto podmnek je nezbytn pro
kladn rozhodnut o nvrhu.
Rozvod s domnnkou rozvratu pedstavuje een nejen pro ty, kdo jsou
schopni se pes rozpory v manelstv dohodnout v otzce jeho ukonen a
otzkch s tm souvisejcch, ale tak pro ty, kdo sami, z nboenskch nebo
morlnch dvod nemohou o rozvod dat.
Stejn jako v dosud platn prvn prav soud rozhodujc o rozvodu

vlastn neprojednv spor, ale pouze zjiuje, zda manel chtj a tvrd tot
(pedevm tedy, zda jejich vle je prav, zda jejich tvrzen jsou pravdiv, co
vak neme zjistit jinak ne osobnm slyenm astnk) a zda splnili stanoven
formln poadavky. Jsou-li vechny podmnky, resp. poadavky splnny a
absentuje tu zvltn zjem dtte manel, soud manelstv rozvede. vaha se
tedy poppad tk pouze zjmu dtte (pokud jde o zen o pi o nezletil,
plat vechno, co bylo uvedeno ve).
Je na mst poznamenat, e za souasnho procesnho stavu se nelze nijak

vypodat s ppadnou neplatnost dohody pedloen soudu (nap. pro duevn
poruchu).
I. Obecn
Ustanoven opakuje prvn stav zakotven dosud v 24a zk. o rodin.
Jedn se o prvn pravu rozvodu bez zjiovn pin rozvratu.
II. Rozvod bez zjiovn pin rozvratu a jeho zkonn podmnky, formln
a obsahov
Tak v ppad zde upraven podoby rozvodu mus existovat prvn dvod
rozvodu, rozvodov dvod, tj. kvalifikovan rozvrat manelstv.
Soud ale nezjiuje piny tohoto rozvratu, dojde-li k zvru (zjitnm pi

dokazovn), e je pravdiv shodn tvrzen manel (resp. shodn tvrzen obou
manel), pokud se jedn o rozvrat manelstv a pokud se jedn o zmr
doshnout rozvodu, jsou-li splnny dle uveden podmnky.
Prvou, procesn i formln podmnkou je, e k nvrhu na rozvod

manelstv, kter pod jeden z manel, se druh manel pipoj, anebo - jak
umouje procesn pedpis (srov. 384 odst. 1 z. z. . s.) - manel podaj
spolen nvrh na rozvod manelstv.
Podle 385 z. z. . s. v zen o rozvod nevystupuje navrhovatel a odprce,

ale toliko astnci zen, bez dalho rozlien.
Dalmi dvma podmnkami je, e ke dni zahjen zen o rozvod trvalo

manelstv nejmn jeden rok a manel spolu dle ne est msc neij.
Dal podmnkou je, e manel, kte jsou rodii nezletilho dtte, kter
nenabylo pln svprvnosti, se dohodli na prav pomr tohoto dtte pro dobu
po rozvodu a soud jejich dohodu schvlil.
V tomto ppad jedn soud v zen ve vcech pe o nezletil (podle

466 a nsl. z. z. . s.).
Dal podmnkou je, e se manel dohodli na prav svch majetkovch

pomr a svho bydlen pro dobu po tomto rozvodu.
Manel se tak mohou dohodnout o vivnm pro nkterho manela pro

dobu po rozvodu manelstv. Tato dohoda nen podmnkou kladnho rozhodnut o
rozvodu. Jak me bt takov vivn ujednno, o tom bl stanov 760 a nsl.
Konen je tak podmnkou kladnho rozhodnut soudu o rozvodu

manelstv, e dohody o majetkovch pomrech, o bydlen, ppadn o vivnm
po rozvodu budou uinny v psemn form a e podpisy manel budou edn
oveny.
K ustanoven 389 z. z. . s., kter d k projednn vci v zen o rozvod

manelstv nazen jednn, na kterm vyslechne astnky, se ji staila
zvednout vlna nesouhlasu. Je dna novelizace, kter by dotyn ustanoven
zruila.
755, 756, 760, 906, 907
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Z judikatury:
(II. S 465/02):
Respektovn prvn jistoty jako jednoho z atribut prvnho sttu (l. 1
stavy R) mus mt v ppad posuzovn stavn stnosti smujc proti
pravomocnmu soudnmu rozhodnut o rozvodu manelstv prioritu ped
principem spravedlivho rozhodovn, jeho poruen stovatelka v stavn
stnosti tak namtla. Ppadn kasace napadench rozhodnut o rozvodu
manelstv by znamenala zsah do principu prvn jistoty do t mry a s takovmi
monmi dsledky, e by v podstat lo o popen zkladnho atributu prvnho

sttu, tj. principu prvn jistoty.
758
(Manel, kte spolu neij)
Z dvodov zprvy:
Nov prava m vyjdit i to, co se rozum oddlenm itm manel.

Dosud takov ustanoven schzelo. Mlo by napomoci lpe eit otzku
povinnost a prv manel v "pechodnm obdob".
Vklad:
Jedn se o vkladov ustanoven. Pedmtem vkladu je vraz "manel

spolu neij".
Obsah vrazu "manel spolu neij" je naplnn tehdy, jestlie manel

netvo manelsk i rodinn spoleenstv. Nelze nepodotknout, e se zjevn
jedn o jakousi definici v kruhu, pop. o vysvtlen jednoho pojmu jinmi slovy
vyjadujcmi tot. Rozhodn toti zdej spoleenstv nem dn majetkov
aspekty, ale toliko aspekty lidsk, osobn, vztahov, ivotn. Rovn v dnm
ppad nen mon njak spojovat zdej vraz "manelsk i rodinn
spoleenstv" s vrazem "spoleenstv" pouitm v 1236 [ostatn je svm
zpsobem chybn: vdy rodina nen prvnm subjektem, take neme bt
dn "rodinn spoleenstv jmn", a prava manelskho jmn je zsadn
(srov. koment k 698) ponechna specilnm ustanovenm druh sti zdejho
zkonku].
Pitom nen rozhodn, zda maj, pop. zda vedou rodinnou domcnost.
Dleit je toliko faktick existence manelskho, resp. rodinnho spoleenstv.
Vzhledem k tomu, e stav, kdy manel spolu neij, vznikne pravideln

tak, e manel opust rodinnou domcnost a odmt se vrtit, tedy zru
manelsk, resp. rodinn spoleenstv a odmt je obnovit, stanov se vslovn,

e "alespo jeden z manel manelsk spoleenstv zjevn obnovit nechce".
691, 694, 696, 698, 699, 743, 744, 758, 908, 1236
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Oddl 3
Nsledky zniku manelstv
759
Pjmen rozvedenho manela
Z dvodov zprvy:
Zsti se jedn o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven a

zpesnn. Doba, v n je teba oznmit matrinmu adu rozhodnut o pjmen,
se prodluuje s ohledem na faktick prodlouen okolnost souviscch s rozvodem.
Dle srov. t 660 an. Dvjm pjmenm se rozum pjmen prv v podob
(tvaru) ped uzavenm manelstv. Pokud si manel peje jinou pravu svho
pjmen, postupuje podle ustanoven matrinho zkona.
Vklad:
Podle 660 a 662 snoubenci pi satenm obadu prohls dohodu o

svm ptm pjmen.
Mohou si mj. zvolit, e pjmen jednoho z nich bude pjmenm spolenm,

mohou tak dle prohlsit, e snoubenec, kter touto volbou sv pjmen pozbyl,
bude si sv dosavadn pjmen pipojovat ke spolenmu pjmen na druhm
mst.
Rozvod manelstv bv provzen nevol nst i nadle pjmen

pipomnajc pedchoz manelstv. Ochota vrtit se k dvjmu pjmen bv
brzdna jen skutenost, e spolen dti nesou tak pjmen druhho manela.
Na druh stran nelze nijak manela, kter pijal pi satku pjmen

manela, nutit, aby se pjmen manela vzdal a vrtil se ke svmu dvjmu
pjmen.
Vslovn se stanov, e sv rozhodnut o tom, e se vrac ke svmu

dvjmu pjmen, oznamuje rozveden manel matrinmu adu bez dalho.
Na zklad takovho oznmen matrin ad zmnu provede. Neme o n
rozhodovat. Zkon mu ukld oznmen provst v matrin knize.
Na rozdl od 29 zk. o rodin, kde ml rozveden manel pouze

jednomsn lhtu pro takov oznmen, je nyn dna rozvedenmu manelovi
lhta estimsn.
Lhta b od prvn moci rozhodnut o rozvodu.
77, 660 a 662
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
Vivn rozvedenho manela
760
(Zkladn podmnky stanoven vivnho rozvedenho manela)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1, 2)
II. Vznik a povaha prva (3 a 6)
III. Kritria potebnosti rozvedenho manela (7 a 17)
IV. Dal skutenosti vznamn pro posouzen vzniku vyivovac povinnosti

a ve vivnho (18 a 20)
V. Analogie (21)
Z dvodov zprvy:
Zdej prvn prava spojovala prvo rozvedenho manela na vivn

(ped rokem 1950 na zadostiuinn) se zsadnm zohlednnm viny nebo neviny
bvalho manela na rozvratu rozvedenho manelstv. Obdobn pojet sleduje
dosud nap. rakousk, polsk nebo nizozemsk prvo. Nae zkonn prava toto
pojet opustila v r. 1964 a sprvn se pihlsila k objektivnmu pojet, podle nho
rozhoduje neschopnost rozvedenho manela sm se ivit. Zrove platn zkon
o rodin ( 92 a nsl.) vychz z pojet, e se rozvodem manelstv ru mezi
bvalmi manely rodinn a prvn vazby, a e tedy institut vivnho
rozvedenho manela je vjimen povahy, jako i ze zsady, e toto vivn
nelze piznat, bylo-li by to v rozporu s dobrmi mravy. Navrhuje se, zejmna s
pouenm z pravy nmeck ( 1570 a nsl. BGB) a vcarsk (l. 125 ZGB)
zdraznit vjimenou povahu tto vyivovac povinnosti a pesnji vymezit

hlediska, k nim m bt v rmci dosavadnho obecnho a pro praxi asto obtn
uchopitelnho kritria dobrch mrav pihldnuto. Jinak hroz kadmu z
rozvedench manel neodvodnn riziko, e vi nmu bval manel uplatn
prvo na vivn kdykoli po rozvodu, a to i po velmi dlouh dob, protoe podle
platnho zkona prvo rozvedenho manela na vivn zanik jen uzavenm
novho manelstv nebo smrt. Zsadn omezen dobou pti let po dobu po
rozvodu, kter dosud plat v polskm prvu, bylo u ns zrueno v r. 1982. Zaten
kadho manelstv ji pi jeho uzaven rizikem, e po ppadnm rozvodu me
kterkoli z rozvedench manel uplatnit vi druhmu kdykoli prvo na vivn,
me psobit ji pi vaze, zda uzavt manelstv, jako demotivujc.
Navrhuje se proto vce respektovat faktick i prvn stav, podle nho se

rozvodem ru rodinn a prvn svazek bvalch manel, a v jeho dsledku se z
bvalch manel stvaj ciz lid. Proto se navrhuje stanovit, e prvo na vivn
vznik rozvedenmu manelu, nen-li schopen sm se ivit a lze-li po druhm z
manel spravedliv poadovat, aby vivn poskytoval. Typicky pjde o ppady,
kdy neschopnost jednoho z bvalch manel ivit se sm m zejmou souvislost
s rozvedenm manelstvm, a proto jsou pkladmo vytknuty v odstavci 1. Jde o
situace, kdy dvodem neschopnosti rozvedenho manela ivit se sm,
poppad ivit se dostaten, je pedevm jeho vk nebo zdravotn stav v dob
rozvodu, anebo - peuje-li rozveden manel po rozvodu o spolen dt
rozvedench manel - jeho vk nebo zdravotn stav v dob, kdy pe o toto dt
skonila.
V odstavci druhm se zvlt vytkaj skutenosti, kter mus bt uveny

pi rozhodovn, m-li rozveden manel prvo na vivn, poppad, v jak vi
m bt vivn piznno. Zkuenosti z praxe ukazuj, e dosavadn obecn
poukaz zkona na dobr mravy nen pro judikaturu dostatenm vodtkem, a e
se tedy podrobnj vymezen jev jako vhodn. Pedn to je dlka rozvedenho
manelstv; trv-li nap. bezdtn manelstv mladch a zdravch lid jen krtkou
dobu, nen dvod konstituovat jednomu z nich vi druhmu prvo na vivn.
Dle to jsou skutkov dvody v tomto ustanoven taxativn vypoten. Nmeck
prvo s nimi spojuje ztrtu prva rozvedenho manela na vivn (z n pro
nkter situace pipout vjimky), vcarsk naproti tomu stanov, e na n mus
bt vzat zetel. Osnova se pikln k druhmu z uvedench een.
Navrhuje se vylouit pednost vyivovac povinnosti rozvedenho manela

ped vyivovac povinnost dt a rodi; po rozvodu manelstv nen odsunout
pbuzensk a prvn pomr rozvedenho manela k dtem a rodim a
vzjemnou vyivovac povinnost pedk a potomk (tedy vyivovac povinnost v
rmci existujc rodiny) a za vyivovac povinnost jeho bvalho manela,
odvozovanou z nkdej existence rodiny ji zanikl.
I. Obecn
Geneze. Institut vivnho pro rozvedenho manela (dve t pspvek

na vivu rozvedenho manela) znaly vechny na naem zem platn
obanskoprvn a rodinnprvn pravy. Liily se toliko pojetm tto zvltn
vyivovac povinnosti. Zkonodrstv do roku 1964 akcentovalo spe morln
aspekty tohoto druhu vyivovac povinnosti a jej charakter subjektivizovalo
dslednm zohledovnm viny nebo neviny bvalho manela na rozvratu
rozvedenho manelstv. Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ponaje 1. dubnem
1964 piel s koncepc objektivn nastavench pedpoklad (schopnost, resp.
neschopnost sm se ivit) a se veobecnm korektivem dobrch mrav. Zkon .
89/2012 Sb., obansk zkonk, na tomto pojet setrval, avak ve snaze napomoci
soudn praxi pi rozhodovn o existenci prva na plnn vivnho pipojil v
zkonnm textu nkolik doplnn a formulanch upesnn, jejich zamlenm
spolenm smyslem je lpe reflektovat faktick a prvn stav.
Systematika. Dosavadn pedpisy ( 92 a nsl. zk. o rodin) adily

systematicky - v kontextu pravy vivnho vbec - pravu vyivovacch pomr
mezi rozvedenmi manely za pravu vivnho mezi manely jako jednu z
nkolika svbytnch druh vyivovac povinnosti. Nov civiln prava, zahrnuvi
rodinn prvo do obanskho zkonku, ad nicmn pravu vivnho
rozvedenho manela - vedle problematiky pjmen rozvedenho manela a
bydlen po zniku manelstv - mezi pravu nsledk zniku manelstv.
K odst. 1
II. Vznik a povaha prva
Specifinost. Vivn rozvedenho manela pedstavuje specifick prvo v

rmci plnn vyivovac povinnosti. Jeho vznik neodvozujeme - na rozdl od
ostatnch ppad vyivovac povinnosti - od existence uritho trvajcho
prvnho pouta, a ji pbuzenskho, i jinho osobnho vztahu, nbr zakldme
jej na prvnm pomru zaniklm (rozveden manelstv).
Samostatnost. Vivn rozvedenho manela je i nadle chpno jako

samostatn prvo, jeho vznik (rozsah a zpsob plnn), zmna a znik nijak
neodvis od vyivovac povinnosti manel (by soudem uren), ani nen jejm
prvnm nsledkem i pokraovnm. Pedpoklady pro jeho piznn je proto teba

zkoumat vdy a po zniku manelstv rozvodem. Existence viny na manelskm
rozvratu zde nen relevantn. Podl na rozvratu manelstv se stv vznamnm
a pi posouzen pedpoklad prva na tzv. sankn vivn podle 762.
Osobn povaha prva. Jak bylo sprvn poukazovno v dvj literatue

(srov. lit. . 3), je prvo rozvedenho manela na vivn prvem osobn povahy,
co zsadn respektuje zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk. Odtud plyne
nepevoditelnost (nepostupitelnost) tohoto prva na tet osobu. Pedmtem
majetkovch dispozic vetn postoupen a zapoten (s nktermi vjimkami)
mohou za uritch okolnost nicmn bt jednotliv opakujc se plnn. Prvo na
vivn proto zanik nejpozdji smrt oprvnnho, za ivota pak jen uzavenm
novho manelstv i vstupem do registrovanho partnerstv.
Vzjemnost. Dosavadn pedpisy rodinnho prva (zk. . 94/1963 Sb., o

rodin), stejn jako zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, konstruuj vyivovac
povinnost mezi rozvedenmi manely jako povinnost recipron bez ohledu na
pohlav a tm i zde dsledn promtaj stavn kautely o rovnosti mue a eny.
Prvo na vivn podle 760 m proto kterkoli z rozvedench manel, tebae
praxe je povtinou svdkem toho, e o vivn rozvedenho manela d ena
(bval manelka). V odborn literatue lze v tto souvislosti nkdy narazit na
fenomn feminizace chudoby, jeho socioekonomick vznam nelze ani dnes
podceovat (srov. lit. . 11).
III. Kritria potebnosti rozvedenho manela
Neschopnost sm se ivit. Zkladnm hmotnprvnm kritriem pro vznik

prva na vivn rozvedenmu manelovi je jeho potebnost (tzv. stav
odkzanosti na vivu), resp. dikc zkona jeho neschopnost sm se ivit, piem
tato neschopnost mus mt svj pvod v manelstv i v souvislosti s nm
(novum). Samo kritrium neschopnosti sm se ivit je teba posuzovat stejn jako
podle dosavadnch pedpis, avak zkonodrce pichz s novm upesujcm
doplnnm, kter vyaduje existenci minimln urit souvislosti (rovn
prokzan) s rozvedenm manelstvm. Jedn se o dl korektiv, kter by ml v
ppad poteby zamezit piznn prva tam, kde pina neschopnosti
rozvedenho manela sm se ivit nele v zaniklm manelstv, ani s nm nijak
nesouvis (raz, nemoc i ztrta zamstnn, dojde-li k nim v dob po rozvodu
manelstv). Plnn vyivovac povinnosti i v tchto situacch m toliko morln,
nikoli prvn vynutiteln rozmr. Vznamnjm korektivem vzniku tto
vyivovac povinnosti je ovem poadavek spravedlivho dvodu (viz bod 12).
Materilnm znakem zkonnho kritria neschopnosti sm se ivit je

zjitn, e rozveden manel v dob rozvodu nebo skonen pe o spolen dt
nedisponuje dnm vlastnm pjmem nebo disponuje pjmem tak nzkm, e
nepostauje krt jeho poteby, anebo vnosy z majetku, kter mu pat (event. jej
spravuje), nedostauj pro hradu jeho osobnch poteb. Z dosavadn soudn
praxe vyplynuly zejmna dva, stle aktuln, poznatky. Pokud jde o mlad
manelstv vychovvajc nezaopaten dti, bvaj dvody pro uplatnn
vivnho rozvedenho manela spojeny pedevm s p o dti (kup. dti nelze
umstit do jesl nebo mateskch kol, a ji proto, e v mst bydlit se podobn
zazen nevyskytuj, anebo maj omezenou kapacitu, rozveden manel je nucen
zstat v domcnosti, aby peoval o invalidn dt etc.). Co se te manelstv
starch a dletrvajcch, jsou tvrzen dvody pro uplatnn vivnho
rozvedenho manela spjaty ponejvce s vdlkovmi schopnostmi jednoho z
manel a monost jeho dalho pracovnho a profesnho uplatnn v dob
rozvodu a tsn po nm (nap. v dsledku pe o domcnost a dti ztratil svou
kvalifikaci, pozbyl relnou monost uplatnit se ve svm oboru, raz i nemoc
pivodiv stav pracovn neschopnosti atp.). Ani zde se nelze spokojit s
mechanickm posouzenm beroucm v potaz pouze uznan stupe pracovn
neschopnosti (invalidity) rozvedenho manela (objektivn hledisko), ale je
nezbytn pihldnout k jeho konkrtnm relnm vdlkovm schopnostem a
celkovm majetkovm pomrm (subjektivn hledisko). Pedpoklad, e rozveden
manel se neme sm ivit, mus bt v zen o piznn vivnho nleit
prokzn. Nelze se proto spokojit s tvrzenm, e dotyn doshl dchodovho
vku nebo e pobr starobn nebo invalidn dchod. Vdy je relevantn, nakolik je
oprvnn manel schopen sm se ivit v dan socioekonomick situaci, v n se
ocit po rozvodu.
Na majetkov pomry rozvedenho manela me mt nepochybn vliv

rovn vypodan zanikl spolen jmn. Skutenost, e rozveden manel,
kter nen jinak schopen sm se ivit, zskal na zklad dohody o vypodn
spolenho jmn vt finann hotovost, sama o sob nepedstavuje pekku
piznn prva na vivn pro rozvedenho manela. Judikatura v tto souvislosti
pitakala stanovisku, e za splnn zkonnch pedpoklad (stanovench dnes v
760) lze dat vivn po svm rozvedenm manelovi. Je teba v posuzovanch
ppadech zohlednit vechny relevantn okolnosti rozhodn pro vznik tvrzenho
prva na vivn rozvedenho manela. Jev se vak nespravedliv poadovat po
rozvedenm manelu oprvnnm z vivnho, aby kup. prodal rodinn dm i
byt, v nm bydl, bytov zazen, je uv, a pedmty, kter spoluvytvej
jeho pimenou ivotn rove, za elem zajitn vlastn vivy, paklie druh
manel (povinn z vivnho) m schopnost i monost mu vivn poskytovat.
Rozsah plnn je ovem ve vech ppadech vzn kritriem pimenosti vivy,
take podobn zvr se netk toho majetku oprvnnho, kter by tento
pimen rmec pesahoval (srov. lit. . 7). Tam se naopak zd bt spravedliv,
aby jej oprvnn manel pouil i na svou vlastn vivu (hledisko
proporcionality).
Pimen rozsah. Na stran oprvnnho mus existovat odvodnn

poteba. S ohledem na 760 odst. 3 se i na vyivovac povinnost mezi
rozvedenmi manely aplikuj analogicky obecn ustanoven o vivnm (zejm.
913 upravujc rozsah vyivovac povinnosti stanovenm hmotnprvnch kritri
pro uren ve vivnho soudem). Rozsah vyivovac povinnosti m bt
primrn uren dohodou manel (srov. 761), a je tak ponechn zcela v jejich
dispozici; zkonn kritria jsou nastavena pro ppadn rozhodovn soudu. Pro
stanoven rozsahu vyivovac povinnosti soudem je rozhodujc hledisko
pimenosti. Odvodnn poteby oprvnnho manela maj bt kryty nikoli
absolutn, ale v pimenm rozsahu. Jedn se proto jen o bn, obvykl
poteby, kter reflektuj konkrtn ivotn situaci oprvnnho manela. Mezi
obvykl poteby lze potat ty, kter nepevyuj obvykl standard plynouc ze
socilnch a majetkovch pomr danho manela. Toto pravidlo rovn nelze
aplikovat bezvjimen, nebo lze si pedstavit ivotn situace lovka (nepzniv
i zhorujc se zdravotn stav), kdy odvodnn poteby rozvedenho manela
nutn (legitimn) pekro tento jeho obvykl standard. Hledisko proporcionality
(pimenosti) souasn umouje flexibiln reagovat na dal skutkov okolnosti
a zohlednit i to, zda vbec a ppadn do jak ve jsou poteby oprvnnho
manela kryty jinm zpsobem; zejmna pjmy, je jsou sice pravideln, avak
nesta pokrt jeho odvodnn poteby (dchody, sociln pspvky aj.), nebo
pjmy mimodn vy (vhra, zisk z prodeje majetku, pjem z brigdy i
seznnho zamstnn), kter ale nevedou k dlouhodobmu efektivnmu zajitn
obvyklch odvodnnch poteb manela pro svou nepravidelnost. I tyto nahodil
pjmy je teba pro ely stanoven vivnho racionln zohlednit, nap. jejich
zprmrovnm (srov. lit. . 3).
Rozsah vyivovac povinnosti mezi rozvedenmi manely je mono vymezit

i srovnnm s ostatnmi druhy vyivovac povinnosti. Nepochybn poadavek
pimen vivy neodpovd vyivovacm pomrm mezi manely za trvn
manelstv, pro n je charakteristick zsadn stejn hmotn a kulturn rove
obou manel ( 697). Pimen viva je svm rozsahem kvalitativn i
kvantitativn men. Men zstv i ve vztahu k jinmu zkonnmu kritriu
rozsahu vyivovac povinnosti, jm je poadavek tzv. slun vivy, kterou jsou
povinovny dti vi svm rodim (svho asu toto srovnn uvdla vslovn i
dvodov zprva k zk. . 132/1982 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o
rodin, na rozdl od dvodov zprvy k zk. . 89/2012 Sb,. obanskmu
zkonku, kter tak vslovn nein).
Spravedliv dvod a zkonn kritria. Podle zk. . 89/2012 Sb.,

obanskho zkonku, je dalm pedpokladem vzniku prva na vivn
rozvedenho manela okolnost, e plnn tto povinnosti lze po povinnm
spravedliv poadovat, tj. existuje spravedliv dvod pro piznn vivnho,
kter by ml soud rovn zkoumat. S ohledem na zkonem pkladmo uveden
okolnosti (vk, zdravotn stav) vak nejde o dal samostatn pedpoklad, ale
spe o korektiv, kter m usmrnit soudcovskou vahu o tom, zda je namst
vivn piznat i nikoli.
Monosti a schopnosti povinnho. Nezbytnm pedpokladem vzniku prva

na vivn a jeho piznn soudem je skutenost, e povinn rozveden manel
m schopnosti a monosti takov vivn poskytovat. Zkonn pedpoklad
schopnost a monost povinnho bv v nauce chpn jako dvouslokov (resp.
tslokov, srov. dle hledisko majetkovch pomr), nebo obsahuje strnku
objektivn i subjektivn. Zatmco schopnosti povinnho pedstavuj subjektivn
strnku kritria, kter je urena pedevm biologickmi, psychosocilnmi a
kvalifikanmi atributy povinnho, jako jsou nap. jeho zdravotn stav, fyzick a
psychick kondice, vk, dosaen vzdln, nadn a talent, pracovn kvalifikace,
flexibilita atd., reprezentuje sloka monosti povinnho hledisko objektivn.
Monosti povinnho plnit vivn proto zsadn reflektuj objektivn okolnosti,
kter neme povinn ovlivnit a kter spe smuj k monosti uplatnit uveden
schopnosti v socio-geografickm prosted, v nm se povinn nachz. Pat sem
proto zejmna situace na pracovnm trhu (monost uplatnn se s dosaenou
kvalifikac) a mra nezamstnanosti v danm regionu. V dvj literatue byl
nicmn v tto souvislosti vysloven nzor, e vivn lze v odvodnnch
ppadech stanovit i z podpory v nezamstnanosti (srov. lit. . 10).
Srovnnm a vyhodnocenm obou strnek zkonnho kritria se dospv ke

kvantitativnmu vymezen vyivovac povinnosti. Doktrna i prvn praxe a do r.
1998 vychzely pro ely soudnho stanoven ve vivnho ze zsady
vdlkov potencionality, nikoli pjmov fakticity povinnho manela. Hledisko
vdlkov potencionality na stran povinnho by mlo bt nicmn uplatovno
racionln a soud by ml pi sv vaze brt zetel na dal majetkov povinnosti
plncho manela. Zohlednny by urit mly bt existujc zvazky povinnho,
zvlt jeho dal vyivovac povinnosti.
Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, nestanov pro ppad kolize

vyivovac povinnosti rozvedenho manela s jinmi vyivovacmi povinnostmi,
zejmna rodi vi dtem, dnou hierarchii poad, piem pravidla pednosti
vyivovac povinnosti stanoven obecn v 910 zde nejsou aplikovateln. Je
teba vyjt z pravidla, e zjitn pjem povinnho m bt pouit na hradu vech
jeho vyivovacch povinnost, vetn t vi rozvedenmu manelu. Pokud by
pjem povinnho nestail na hradu vech existujcch vyivovacch povinnost v
jejich plnm rozsahu, mly by bt plnny vechny, a to v pomrn vi (co by
implikovalo ppadnou pravu i ostatnch vyivovacch povinnost). Citovan
teoretick vchodisko vak rozhodovac praxe - a nutno ci sprvn - s ohledem
na vt spoleensk vznam vyivovac povinnosti rodi k dtem modifikuje a
vivn pro nezletil nebo nezaopaten dt upednostuje ped vyivovac

povinnost rozvedenho manela (srov. lit. . 5).
Na stran oprvnnho, jako i na stran povinnho, je teba zkoumat

nejen odvodnn poteby, ale rovn celkov majetkov pomry (tj. tet
relevantn hledisko, zaloen v r. 1998).
Krom toho ale majetkovmi pomry lze rozumt - ponkud obecn

eeno - to, jak si povinn ije. Tedy jak vcn hodnoty si podil (kolik a jakch
m automobil, nemovitost, pop. i lod a letadel), jak trv voln as (jakm
sportm se vnuje, kam jezd na dovolenou) atp.
K odst. 2
IV. Dal skutenosti vznamn pro posouzen vzniku vyivovac povinnosti

a ve vivnho
Ve vivnho. Aby usnadnil rozhodovac praxi, stanovil zkonodrce

upesujc kritria, kter m brt soudce zvlt do vahy, rozhoduje-li o vi
vivnho a trvn prva. Nkter zde jmenovan okolnosti maj svj pvod v
dosavadn zkonn prav (tzv. velk novela zkona o rodin . 91/1998 Sb.), by
modifikovan, nkter jsou vsledkem dosavadn judikatury a dal formuluje
nov zkonodrce. Soud tak pihl nejen k majetkovm pomrm povinnho a k
odvodnnm potebm oprvnnho (viz ve), ale m napt zkoumat dal
zkonem vyten skutenosti. Smyslem soudcovy vahy zde je zjistit celkov
majetkov pomry oprvnnho, tj. jak m majetek, jakho je druhu, k jakmu
elu slou, jak vhody a finann vnosy z nj plynou, zda se nap. nevzdal bez
dleitho dvodu svho zamstnn, vdlen innosti i majetkovho
prospchu, nebo zda nepodstupuje nepimen majetkov rizika atp. To ve
proto, aby jm stanovovan povinnosti vyivovat pimen rozvedenho manela
korespondovala skuten, spravedliv (dvodn) poteba na stran oprvnnho.
V souhrnu lze konstatovat, e jde o okolnosti, kter lze jist dovodit z existujcho
korektivu dobrch mrav; ten nicmn nebyl - dle sudku zkonodrce - soudn
prax nleit pochopen a rozvjen v oblasti rozhodovn o vivnm pro
rozvedenho manela.
Nov se proto maj zohlednit zvlt dlka manelstv a tak doba

uplynuv od rozvodu. Jev se vhodn diferencovat v tto souvislosti mezi
manelstvmi dletrvajcmi (kup. patnct, dvacet a vce let), kdy spolen souit
manel vytvoilo urit stabiln (pro manela pedvdateln) ekonomicko-sociln

rmec pro uspokojovn poteb, a manelstvmi kratmi (dnes bohuel nejsou
vjimkou ani manelstv rozvdn po jednom roce i dvou letech spolenho
ivota). Podobn zkonodrce nahl i na dobu, kter uplynula od rozvodu. m
del doba od rozvodu uplynula, tm poteba vyivovac povinnosti jevila men
intenzitu.
Dal zkonem uveden okolnosti pedstavuj zvan dvody, kter soud

bere zvlt do vahy a kter, jsou-li dny, jej mohou pesvdit o tom, e plnn
vyivovac povinnosti nelze po manelovi spravedliv poadovat bu vbec (jej
uznn by bylo nemravn), nebo jen v omezen me nebo naopak v me vt.
Mezi ty konkretizovan adme skutenost, e si rozveden manel neopatil
pimen zamstnn, pestoe mu v tom nebrnila zvan pekka.
Liknavost, lehkomyslnost, i dokonce hrub nedbalost rozvedenho manela pi
hledn pracovn pleitosti a zajiovn si obivy neme jt k ti povinnho
manela. Zvanou pekkou me bt jist zdravotn stav (nemoc, raz,
thotenstv) nebo nap. pe o postienho potomka i nemonost najt
adekvtn uplatnn v mst bydlit a irm okol z dvod vysok
nezamstnanosti. Podobn se posoud situace, kdy si rozveden manel
poadujc plnn vivnho mohl svou vivu zajistit dnm hospodaenm s
vlastnm majetkem, a nein tak. Jist by se dobrm mravm pilo, aby bylo
piznno vivn manelovi, kter marnotratn (nebo jinak nedn) nakldal i
nakld se svm majetkem. V literatue byl ji v osmdestch letech minulho
stolet vysloven nzor, e rozveden manel (povinn) by neml bt nucen
rozprodvat a zpenovat svj majetek, kter mu slou k zajitn jeho
pimenho ivotnho standardu. Analogick kritrium by mlo platit i pro dn
hospodacho manela (oprvnnho). Naopak pimt oprvnnho manela,
aby prodal zbytnou vc, a sten tak kryl sv vyivovac poteby, se
nemravnm nejev. Vyjde-li najevo, e se rozveden manel dopustil vi
bvalmu manelu nebo osob mu blzk inu povahy trestnho inu, bylo by
piznn vivnho v rozporu s dobrmi mravy. Osoby blzk jsou nov (eji)
vymezeny v 22 odst. 1. in povahy trestnho inu bude nejen skutek, pro kter
bude manel pravomocn odsouzen trestnm soudem, ale i ppad, kdy byl pro
nedostatek deliktn zpsobilosti obaloby zprotn (nepetnost, duevn
porucha atp.) nebo nebyl sthn vbec, akoli je nepochybn, e se skutek stal.
Naopak pozitivn je teba - z hlediska stanoven vivnho - reflektovat to, e se
rozveden manel podlel za trvn manelstv na pi o rodinnou domcnost.
Ve probran dvody jsou demonstrativn a soud me obdobn posuzovat i
jin okolnosti a najevo vyl skutenosti, pokud svou intenzitou a vznamem
dosahuj tch vslovnch.
K odst. 3
V. Analogie
Analogie. Jedn se o ustanoven, kter e aplikan rozsah obecnch

pravidel o vyivovac povinnosti a vivnm stanovench v 910 a 923. Na
problematiku vivnho mezi rozvedenmi manely tak bude nutno v uritch
ppadech rovn aplikovat zejmna ustanoven o rozsahu vyivovac povinnosti
( 913 - kritria hodnocen majetkovch pomr povinnho), podprn stanoven
vi pjm povinnho pi neprokzn ve skuten ( 916), monosti zlohovat
vivn ( 918), splatnosti vivnho ( 921), okamiku, od kterho je mono
piznat vivn ( 922).
697, 755 a 758, 910 a 914, 921, 922, 3028 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
o. s. ., - z. z. . s.
Z literatury:
Francov, Dvokov Zvodsk: Rozvody, rozchody a znik partnerstv,
2008.
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Koment, 3. vyd., 2005.
Nov, Tk: Vyivovac povinnost, 1995.
4. Radimsk, Radvanov: Zkon o rodin. Koment, 1989.
1999.
Haderka: Rozsah nroku na pimenou vivu podle 92 zk. o rodin. BA,
1984, . 2.
Krlkov: Vyivovac povinnost mezi rozvedenmi maneli podle velk
novely zkona o rodin inn k 1. 8. 1998. PrRo, 1998, . 8.
Krlk: Zamylen nad nktermi novelizovanmi ustanovenmi zkona o
rodin z pohledu soudn praxe. PrRo, 1998, . 7.
. Lun: Vivn rozvedenho manela. Prvo a rodina, 2006, . 8. - 10.

Nov: Vivn v nov prav (zejmna z hlediska soukromch podnikatel).
Obchodn prvo, 1998, . 7. - 11. Radvanov: Vyivovac povinnost s otaznky.
Prvo a zkonnost, 1990, . 8.
Radvanov, vestka: vaha nad vyivovac povinnost mezi rozvedenmi
Z judikatury:
K odst. 1
Prvo na vivn po rozvodu nem bval manel, kter po rozvodu
uzavel nov manelstv. Dohodu o vivnm pro rozvedenho manela lze
uzavt i ped tm, ne je manelstv pravomocn rozvedeno.
(NS 30 Cdo 135/2004)
Rozveden manelka se neme spn domhat uloen povinnost
pispvat na jej vivu ( 92 zk. o rodin.) vi rodim jejho bvalho manela;
mezi n a rodii manela tu nejde o pbuzensk pomr podle ustanoven 88 zk.
o rodin.
(NS 5 Cz 11/92)
Sama skutenost, e rozveden manelka (rozveden manel) pobr
invalidn dchod, nesta pro zvr o tom, e rozveden manelka je schopna se
sama ivit ( 92 odst. 1 zk. o rodin), pokud z tohoto dchodu nen s to uhradit
vedle nutnch nklad na stravovn tak dal nezbytn ivotn poteby.
(NS 1 Cz 55/76)
Neschopnost rozvedenho manela sm se ivit ( 92 odst. 1 zk. o rodin)
nen dna jen jeho zdravotnm stavem a neschopnost pracovat, ale me
spovat i v jin objektivn okolnosti, jakou je nap. pe o invalidn dt nebo o
dt vyadujc stlou pi.
(NS 1 Cz 5/75)
Jestlie rozveden manel pracuje, dosahuje z vkonu sv pracovn innosti
mzdu, z n je objektivn schopen uspokojovat sv ivotn poteby (slovy zkona
o rodin: sm se ivit), nen tm splnn obligatorn pedpoklad pro uren
vivnho ve smyslu ust. 92 odst. 1 zk. o rodin.
(KS st nad Labem 10 Co 459/2005)
Pi rozhodovn o uren vyivovac povinnosti osob vykonvajc
podnikatelskou innost soud pistoup k ustanoven znalce zpravidla tehdy, kdy
vsledky dosavadnho dokazovn neumouj soudu dostaten urit stanovit

zklad sledovanho profitu osoby povinn vivou pi vkonu jej podnikatelsk
innosti, resp. zjistit v vahu pichzejc profit, kter by takov osoba - vzhledem
ke svm schopnostem a monostem - mohla z podnikatelsk innosti, pokud by j
vykonvala, doshnout.
Schopnost rozvedenho manela ivit se sm neuruj toliko jeho
vdlen schopnosti a monosti, nbr i jeho majetkov pomry; ovem v rmci
vahy, zda a do jak mry je nutn viva rozvedenho manela zajitna z jeho
vlastnho majetku, pihldne soud i k celkovm pomrm rozvedenho manela,
k druhu majetku, k elu, jemu je uren apod.
K odst. 2
Pracuje-li manelka s pemhnm sil a na kor svho zdrav, neztrc tm
jet nrok na alespo stenou hradu osobnch poteb.
(NS Cz 523/56)
Dvodem pro nepiznn vivnho manelovi me bt i poruen
manelsk vrnosti; skutenost, e i druh manel jet dve poruil manelskou
vrnost, odepen vivnho neme ovlivnit.
761
(Rozsah vyivovac povinnosti a odbytn)
Z dvodov zprvy:
Zsadn se pedpokld, e se manel, resp. bval manel o vyivovac

povinnosti dohodnou, a to nejen pokud jde o jej rozsah, ale tak pokud se jedn o
zpsob jejho plnn.
Vyivovac povinnost me bt plnna jako dchod (dvky) nebo jako tzv.

odstupn, toti v podob jednorzovho plnn (bez ohledu na to, zda bude
plnno ve spltkch, po stech, anebo skuten jedinm konnm, toti dnm).
Dohoda manel o vivnm je vdy uzavrna pod podmnkou, e

manelstv bude rozvedeno, bez ohledu na to, o jakou variantu zen o rozvod v
danm ppad pjde.
Nedojde-li k dohod - ovem jen bvalch - manel, dv to potebnmu

lenovi bvalho manelskho pru prvo dat o pomoc soud. Soud pak
rozhoduje podle obecnch pravidel, tedy se zvenm poteb oprvnnho a
schopnost, monost a majetkovch pomr povinnho a dobrch mrav.
K odst. 1
Dohoda manel. Pro stanoven rozsahu, jako i zpsobu plnn vyivovac

povinnosti mezi rozvedenmi manely je rozhodujc pedevm jejich dohoda.
Bude-li takov, uplatn se ped citovanmi ustanovenmi zkona. Z asovho
hlediska pichzej do vahy dv modality takov dohody. Me jt o dohodu
manel uzavenou za trvn manelstv nebo dohodu bvalch (tj. rozvedench)
manel. Dohoda manel uzaven za trvn manelstv je platn, avak inn
se stv a okamikem rozvodu (nen-li ujednno jinak), tzn. je uzavrna pod
podmnkou, e manelstv bude rozvedeno. Na platnost (a innost) tto dohody
nem vliv varianta rozvodu v danm ppad. Akoli dikce zkona nasvduje
spe vkladu, e mus jt o dohodu manel, nen dvod vyluovat, aby
obdobnou dohodu s tmi nebo podobnmi inky uzaveli snoubenci v podob
tzv. pedmanelsk smlouvy, kter se jinak zsadn tk reimu jejich
spolenho jmn, eventuln majetkovch pomr pro dobu po rozvodu ( 718
odst. 2). Druhou modalitou je dohoda uzaven mezi bvalmi manely.
Formln a obsahov nleitosti. Dohoda, maj-li s n bt spojeny inky

stanoven v 757, vyaduje psemnou formu s edn ovenmi podpisy.
Dohoda o vivnm pro dobu po rozvodu nicmn nen obligatorn soust
dohod, kter manel - za elem rozvodu - soudu pedkldaj v intenci 757 (na
rozdl od dohody o prav majetkovch pomr a bydlen pro dobu po rozvodu).
Manel ji tedy nemus, ani pro tuto variantu rozvodu, uzavrat. Vyloueno proto
nen, aby ji uzaveli - ovem mimo souvislost s 757 - i v jin ne psemn form
(dkaz o jej existenci le na tom, kdo se j dovolv). Je-li ujednn o vivnm
pro dobu po rozvodu soust tzv. pedmanelsk smlouvy, bude mt pravideln
pedepsanou formu pro tento typ dohod (veejn listina - srov. 716 odst. 2). V
teorii a praxi nepanuje jednota, pokud jde o otzku zkoumn obsahovch

nleitost takovch dohod. U dohod, kter jsou plnny dobrovoln, otzka
soudnho pezkumu odpad. S vjimkou situace, kdy je i dohoda o vivnm pro
dobu po rozvodu pedkldna v rmci een rozvodu bez zjiovn pin
rozvratu podle 757. Zkon ani pro tyto ppady neukld soudu, aby tyto
dohody pezkoumval po obsahov strnce. Lze mt vak za to, e dohoda by
nemla odporovat dobrm mravm i bt v rozporu s veejnm podkem.
Zpsob plnn vyivovac povinnosti. Manel i bval manel si mohou

dohodnout vedle ve i zpsob plnn vyivovac povinnosti. V vahu pichzej
rzn podoby. Vivn rozvedenho manela se v naprost vtin ppad pln v
penzch. V uritch ppadech, kdy kup. manel i po rozvodu vedou spolenou
domcnost, nen vyloueno, aby bylo plnno zcela, ppadn zsti naturln.
Naturln zpsob plnn vivnho me bt zaloen toliko dohodou rozvedench
manel. Soud vdy stanovuje v rozhodnutch o vivnm pro rozvedenho
manela plnn penit. Ujednno me bt zejmna plnn ve form
pravidelnho dchodu (renty), tj. pravideln se opakujcch dvek, kter jsou
plnny k rukm oprvnnho. Trvn renty me (nemus) bt asov ohranieno.
Zkon dnou dobu podprn nestanov (s vjimkou tzv. sanknho vivnho srov. koment k 762).
Odbytn. Manel se mohou rovn dohodnout na jednorzov nhrad

vivnho - tzv. odbytn. Splnit odbytn lze rovn vcero zpsoby. Povaze
odbytnho bude pedevm odpovdat splnn narz dojednanou stkou, ale
vyloueno nen ani plnn odbytnho ve spltkch (zvis na dohod manel).
Prvo na vivn rozvedenho manela poskytnutm odbytnho zanikne.
Poskytnut odbytnho pedstavuje vedle dalch zkonem uvedench dvod (
763) znik vyivovac povinnosti. Nejde o novum, zkon . 89/2012 Sb., obansk
zkonk, zde navazuje na dosavadn pravu 94 odst. 2 zk. o rodin, kter
rovn pipoutl znik vyivovac povinnosti poskytnutm jednorzov stky na
zklad psemn smlouvy (nov je pouze vraz odbytn, kter se tak jako tak
dvno pouval).
K odst. 2
zen o stanoven vivnho. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk,

preferuje - stejn jako dosavadn pedpisy-, aby se bval manel na poskytovn
vivnho (ve i zpsob) vzjemn dohodli, a to bez ingerence soudu. Pokud se
manel na poskytovn vivnho dohodnou, posta k uplatnn prva
neformln stn i psemn vzva. Nedohodnou-li se, je teba, aby potebn
bval manel sv prvo uplatnil u soudu podnm nvrhu na stanoven
vivnho pro rozvedenho manela. zen o stanoven vivnho rozvedenho
manela je zen sporn. Oprvnn manel m povinnost tvrzen a nese dkazn

bemeno o vzniku a rozsahu vyivovac povinnosti (srov. 120 odst. 1 o. s. .).
Podmnkou pro piznn prva nen existence dve soudem uren vyivovac
povinnosti mezi manely, ani se od n nijak neodvozuje. Soud v rozsudku pizn
vivn ode dne zahjen zen, tj. od podn nvrhu (srov. 922 odst. 1).
Rozsudek na plnn vivnho je pedbn vykonateln ( 162 odst. 2 o. s. .),
co - krom jinho - implikuje, e lhta k plnn b od doruen rozsudku, bez
ohledu na to, zda je nebo nen pravomocn.
697, 718 odst. 2, 755 a 758, 910 a 914, 921, 922, 3028 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
o. s. ., - z. z. . s.
Z literatury:
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Koment, 3. vyd., 2005.
Radimsk, Radvanov: Zkon o rodin. Koment, 1989.
1999.
Haderka: Rozsah nroku na pimenou vivu podle 92 zk. o rodin. BA,
1984, . 2.
Krlkov: Vyivovac povinnost mezi rozvedenmi maneli podle velk
novely zkona o rodin inn k 1. 8. 1998. PrRo, 1998, . 8.
Krlk: Zamylen nad nktermi novelizovanmi ustanovenmi zkona o
rodin z pohledu soudn praxe. PrRo, 1998, . 7.
Lun: Vivn rozvedenho manela. Prvo a rodina, 2006, . 8.
Nov: Vivn v nov prav (zejmna z hlediska soukromch
podnikatel). Obchodn prvo, 1998, . 7.
Radvanov: Vyivovac povinnost s otaznky. Prvo a zkonnost, 1990, . 8.
Radvanov, vestka: vaha nad vyivovac povinnost mezi rozvedenmi

762
(Sankn vivn pro rozvedenho manela)
Z dvodov zprvy:
prava vivnho, kter je zpravidla oznaovno jako sankn, m zsadn

stejnou podobu i podmnky jako v dosud platn prvn prav. Z novho textu
nicmn bude zejm, e nen nezbytn, aby sankn vivn pokrvalo cel
tlet obdob. Nicmn, je vdy teba, aby soud rozhodujc o sanknm vivnm
uril dobu jeho poskytovn (to mj. znamen, e po uplynut tto doby je
oprvnn nucen znovu alovat o standardn vivn, kter lze pak piznat ode
dne podn aloby).
Ustanoven druhho odstavce 762 je zaazeno proto, e vslovn

zakotven takovho omezen je pln na mst.
Vzhledem k tomu, e piznn sanknho vivnho vdy zle na vaze

soudu (ten posoud pedevm sociln a mravn dvodnost dn), nen
rozhodn, jakou argumentaci manel, proti jeho vli k rozvodu dolo, konkrtn
(v rozvodovm zen) pouil, zejmna zda toti vslovn poukazoval (poppad
vbec mohl poukazovat) na svou nepznivou ivotn situaci, anebo zda i bez tto
argumentace bylo z jinch skutenost zejm, e mu zvl zvan jma v
dsledku ppadnho rozvodu skuten hroz.
K odst. 1
Geneze ustanoven. Ustanoven upravuje podmnky, za nich lze piznat

tzv. sankn vivn. Institut sanknho vivnho (ve smyslu vtho rozsahu
plnn jako sankce pro povinnho) pinesla do eskho rodinnho prva tzv. velk
novela zkona o rodin (zk. . 91/1998 Sb.). Tradin a vtinov pstup nauky i
praxe se piklonil k zvru, e doten ustanoven ( 93 zk. o rodin) je teba
interpretovat jako lex specialis ve vztahu k 92 zk. o rodin (prost vivn pro
rozvedenho manela), jeho rozsah (zkonnm kritriem stejn ivotn rovn)

podstatn roziuje.
Pedpoklady vzniku (sankn vivn). Na rozdl od vivnho rozvedenho

manela se pro uplatnn sanknho vivnho nutn nevyaduje prokzn stavu
odkzanosti na vivu (tzv. potebnost). Na stran oprvnnho se zkoum
pedevm zpsoben zvan jmy rozvodem manelstv, na jeho rozvratu se
pevn nepodlel (rozvrat manelstv pevn nezapinil). Pojem zvan
jma bv chpn iroce a lze pod nj zahrnout nejen jmu ekonomickou
(materiln, pjmovou) a morln, ale i jmu ryze osobn (citovou, emon,
psychickou i sociln). V tto souvislosti je nutno upozornit na rozdlnou formulaci
v 755 odst. 2 psm. b) a 762. Zatmco v ppad tzv. ztenho rozvodu mus
brnc se manel prokzat, e by mu rozvodem vznikla zvl zvan jma, v
ppad uplatovn prva na vivn postauje prokzat toliko existenci jmy
zvan. I to nasvduje zvru, e jde o dv samostatn psobc konstrukce,
kdy aplikace jedn nutn nepodmiuje aplikaci druh. Na stran povinnho je
nicmn teba zkoumat zkonn pedpoklad jeho schopnost a monost. I zde se
pro tyto ely pouij kritria stanoven 760. Pedpokladem vzniku prva na
vivn je rovn skutenost, e oprvnn manel pod svho bvalho
manela, aby mu poskytoval vivn ve stejnm rozsahu jako za trvn
manelstv (me manel - navrhnout). Akoli to ji nen vslovn stanoveno,
lze mt za to, e piznan vivn ve stanovenm rozsahu by mlo odpovdat
obecnmu korektivu dobrch mrav. Proto by se soud pi rozhodovn o prvu na
vivu rozvedenho manela ml rovn zabvat i pinami, kter vedly k
rozvratu manelstv mezi manely.
asov omezen. Vychz se z pedpokladu, e as ve postupn zhoj a

kodliv (materiln i nemateriln) nsledky rozvodu nebudou rozvedenho
manela (oprvnnho) zatovat trvale. Zkon . 89/2012 Sb., obansk
zkonk, podobn jako dosavadn pedpisy (srov. 93 odst. 2 zk. o rodin),
omezuje monost piznat vivn jen na uritou kvalifikovanou dobu (po dobu
okolnostem pimenou), nejdle na dobu t let po rozvodu. Doba trvn tto
sankn vyivovac povinnosti by mla odret zejmna okolnosti relevantn pro
posouzen existence tto zvltn vyivovac povinnosti vbec (piny rozvratu,
podl viny jednoho z manel, vznam tvrzen zvan jmy), a to tak, aby byla
tmto zjitnm okolnostem pimen. Lhta pone bet nsledujc den po
prvn moci rozsudku o rozvodu. Po jejm uplynut zanik prvo poadovat plnn
vyivovac povinnosti v tomto zvenm rozsahu. Pokud by po jejm uplynut
oprvnn manel nicmn nebyl schopen sm se ivit, me nepochybn
navrhnout, aby soud rozhodl o vivnm rozvedenho manela s odvolnm na
760, tj. v omezenjm rozsahu tzv. pimen vivy.
Rozsah vyivovac povinnosti (sankn vivn). Na rozdl od bnho

vivnho pro rozvedenho manela podle 760 je rozsah sanknho vivnho
vymezen vcn stejn, jako tomu je u vyivovac povinnosti mezi manely po
dobu trvn manelstv. Sankn vivn m mt takov rozsah, aby zajistilo v
zsad stejnou ivotn rove obou bvalch manel. U vivnho mezi manely
( 697) je kritrium rozsahu vymezeno tak, aby zajistilo zsadn stejnou hmotnou
a kulturn rove. Dosavadn rozhodovac praxe nevychzela z njakho
exaktnho matematickho modelu (kalkulace pjm a jejich zprmrovn), ale
hodnot oprvnn poteby kad strany, piem ty by pak mly bt
uspokojovny zsadn stejn. pln (ve smyslu matematicky pesnou) rovnosti v
hmotn i kulturn oblasti uspokojovn poteb doshnout nelze. Je teba
pipomenout, e tento rozsah plnn vyivovac povinnosti (stejn ivotn rove)
si mohou manel (i rozveden) rovn dohodnout, co ostatn zkonodrce
preferuje (srov. nvt 762). Pro stanoven rozsahu sanknho vivnho lze
odkzat na koment k 697.
Rozsah aplikace. V na nauce i odborn praxi vznikala pi aplikaci

dosavadnch pedpis o sanknm vivnm (tvrdostn klauzule 93 zk. o
rodin) otzka, na kter ppady, resp. varianty rozvodu lze pravu sanknho
vivnho aplikovat. Tato otzka vyvstane i pi aplikaci relevantnch ustanoven
zk. . 89/2012 Sb., obanskho zkonku. st doktrny se piklonila ke
stanovisku, e uplatnn prva na vivn v sanknm reimu lze spojit pouze s
tzv. rozvodem ztenm podle 24b zk. o rodin (monost rozvodu ztena
protitvrdostn klauzul chrnc manela, kter si rozvod nepeje). Podle dalch
nzor uplatnn prva na vivn v sanknm reimu nen vzno striktn na
rozvod podle 24b zk. o rodin, ale me se uplatnit i pi rozvodu dle 24 zk. o
rodin. Mme za to, e jsou-li splnny zkonem stanoven pedpoklady (viz bod
2), je mono aplikovat pravu sanknho vivnho i na ppady, kdy manelstv
bylo rozvedeno podle 755 (rozvod se zjiovnm pin rozvratu), nebo
pedpoklady vzniku prva na sankn vivn jsou formulovny samostatn a
odchyln, tj. nezvisle na zkonnch pedpokladech tzv. ztenho rozvodu podle
755 odst. 2 psm. b) - srov. koment k bodu 2. Naopak v ppadech rozvodu bez
zjiovn pin rozvratu ( 757) je vaha o sanknm vivnm vylouena, jeliko
manelstv bylo rozvedeno za konsenzu obou manel o existenci rozvratu a soud
jeho piny nezjioval ani nehodnotil (tj. oba manel s rozvodem souhlasili).
Opan pstup by byl v rozporu s dikc 762 (s rozvodem nesouhlasil-). Ovem
ani zde manelm nic nebrn upravit si vivn mezi sebou dohodou, a to i v
rozsahu tzv. sanknho vivnho (kritrium stejn ivotn rovn).
K odst. 2
Domc nsil. Ustanoven pouze vytyuje limity pro piznn sanknho

vivnho. Domc nsil bv v odbornch publikacch definovno jako fyzick,
psychick anebo sexuln nsil mezi blzkmi osobami, ke ktermu dochz

opakovan v jejich soukrom a tm skryt mimo kontrolu veejnosti, piem
intenzita nsilnch incident se stupuje a vede ke ztrt schopnost vas tyto
incidenty zastavit a efektivn vyeit naruen vztah. Podle trestnho zkonku jde
o trn osoby ijc ve spolenm obydl ( 199 tr. zkonku). Dle tohoto
ustanoven lze tomu, kdo tr osobu blzkou nebo jinou osobu ijc s nm ve
spolen uvanm obydl, uloit trest odnt svobody ve vi esti msc a ty
rok. Formulace zvolen v zk. . 89/2012 Sb., obanskm zkonku, nicmn
naznauje, e nemus jt o odsouzen pro trestn in tto povahy, postauje,
pokud jednn napluje znaky domcho nsil. Lze mt za to, e i bez vslovn
pravy by nmitka domcho nsil - byla-li by pravdiv - znemonila piznat
vivn v sanknm reimu, nebo by se to jist pilo dobrm mravm.
Pochybnost vzbuzuje spe otzka, pro je negativn dsledek normy spojen
vslovn pouze s tzv. sanknm vivnm, a nikoli u s bnm vivnm pro
rozvedenho manela, kde - je-li prokzn - psob stejn amorln.
697, 755, 757, 760
Souvisejc pedpisy:
199 tr. zkonku
Z literatury:
viz u 761
763
(Uzaven novho svazku)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o standardn ustanoven (pepis dosavadn prvn pravy,

formulan upraven), dovoditeln z institutu vyivovac povinnosti mezi
manely. Zanikne tedy vyivovac povinnost druhho rozvedenho manela, a to
bez ohledu na to, o jak vivn, tj. tzv. sankn, anebo tzv. obyejn se jednalo.
Vklad:
Obecn. Vyivovac povinnost mezi rozvedenmi manely zanik tehdy,

pokud pominou zkonn pedpoklady jejho vzniku a existence. V tto souvislosti
zkon vslovn e pouze situaci uzaven novho manelstv i registrovanho
partnerstv. Vedle tchto uvedench dvod existuj dal, kter znik vyivovac
povinnosti mezi rozvedenmi manely pivod rovn (viz dle).
Nov manelstv i registrovan partnerstv. Uzave-li oprvnn manel

nov manelstv, eventuln registrovan partnerstv, povinnost poskytovat
vivn zanik okamikem jejich uzaven, a ji lo o obyejn (bn), nebo
sankn vivn. Uzavenm manelstv i registrovanho partnerstv vznik nov
vzjemn vyivovac povinnost mezi manely ( 697) a partnery ( 10 odst. 1,
odst. 2 zk. o registr. partnerstv) zaloen na principu zsadn stejn ivotn
rovn obou manel i partner. Bude-li i nov manelstv rozvedeno, ppadn
vivn rozvedenmu manelovi poskytuje vdy posledn z bvalch manel.
Jednou zanikl vyivovac povinnost se neobnovuje.
Tyto inky nicmn bez dalho nem existence nesezdanho souit

(kohabitace, druh a druka), by by bylo sebedel.
Otzka, zda vivn m bt sneno i zda vyivovac povinnost zcela

zanik, paklie oprvnn ije po rozvodu v dlouhodobm nesezdanm souit,
nen vslovn eena a je zcela ponechna na ppadnm rozhodnut soudu. Ten
by ve sv vaze ml bt veden korektivem dobrch mrav, kter psob
nepochybn i v tchto ppadech.
Smrt manela. Smrt oprvnnho nebo povinnho manela rovn zanik

vyivovac povinnost mezi rozvedenmi manely. Povinnost poskytovat
pimenou vivu bvalmu manelovi, stejn jako prvo na takov plnn jsou
osobnho charakteru a nepechz na ddice oprvnnho ani povinnho (srov.
1475 odst. 2).
Nabyt schopnosti sm se ivit. Vyivovac povinnost mezi rozvedenmi

manely zanikne i v situaci, kdy ji nejsou dny zkonn pedpoklady pro jej
trvn, resp. existenci. Pokud oprvnn manel nabude schopnost sm se ivit
(kup. rozveden manel m pjem ze zamstnn nebo jin pravideln pjem,
ppadn dojde ke vzniku nroku na dchod apod.), pestv bt naplnn jeden
ze zkladnch, zkonem poadovanch pedpoklad. Toto neplat jen v ppad
tzv. sanknho vivnho podle 762, kde odkzanost na vivu (neschopnost
sm se ivit) nen nezbytnm pedpokladem.
Uplynut doby. Uplynutm zkonem stanoven doby zanikne ze zkona

pouze prvo na vivn v rozsahu stejn ivotn rovn (tj. sankn vivn). Tzv.
obyejn vivn ( 760) asov omezeno nen a samo plynut doby nem vliv na
trvn vyivovac povinnosti.
Poskytnutm jednorzov stky. Prvo na vivn rozvedenho manela

zanikne tak poskytnutm jednorzovho plnn, tzv. odbytnho podle 761 odst.
1 vta za stednkem (srov. k tomu koment k 761 odst. 1).
Promlen. Zvrem je teba vnovat pozornost otzce promlen prva na

vivn a prva na jednotliv plnn. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk,
stejn jako dosavadn pedpisy v otzce promlen rozliuje mezi prvem na
vivn a mezi prvy na jednotliv optujc se plnn vivnho. Prvem na
vivn se rozum prvo na vivn jako takov, jako osobn (nezciziteln,
nepostupiteln) prvo vzan na osobu oprvnnho a povinnho, tj. prvo
poadovat od povinnho plnn vyivovac povinnosti, jsou-li splnny zkonn
pedpoklady. Toto prvo se nepromluje ( 613). Jednotliv optujc se plnn
plynouc z titulu vyivovac povinnosti vak promlen podlhaj. Promluj se v
obecn promlec lht, a to bu v subjektivn tlet ( 629 odst. 1), nebo v
objektivn desetilet lht ( 629 odst. 2). Bylo-li prvo na vivn ve
stanovenm rozsahu piznno soudem, promluj se jednotliv plnn pouze v
objektivn desetilet lht ( 640). Smluvn modifikace dlky promlec lhty
(smrem k jejmu zkrcen) podle 630 s ohledem na postaven rozvedenho
potebnho manela coby slab strany nebude pichzet do vahy, nebo mme
za to, e krat lhta ne zkonn by byla v tomto ppad ujednna v neprospch
slab strany. Lze si ovem pedstavit smluvn prolongaci zkonn subjektivn
tlet lhty.
613, 629, 630, 640, 697, 760 a 762, 1475
Souvisejc pedpisy:
Z literatury:
viz u 761
Majetkov povinnosti a prva pi zniku manelstv
764
(Posouzen majetkovch povinnost a prv pi zniku manelstv smrt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Prva a povinnosti manela po zniku manelstv smrt - obecn

ustanoven (3 a 11)
III. Prva a povinnosti manela v ppad, e manel byl prohlen za

mrtvho - zvltn ustanoven (12)
Z dvodov zprvy:
Majetkov pomry po zniku manelstv byly dosud upraveny jen parciln. Nyn by mly bt eeny komplexn, piem se zmiuj oba zpsoby
zniku manelstv.
Bez ohledu na to, jak manelstv zanikne, je samozejm, e eo ipso zanik

ppadn spolen jmn manel (srov. ustanoven 708 a 710 a contrario).
Jestlie manelstv zaniklo smrt manela, posoud se majetkov povinnosti

a prva zemelho v zvislosti na majetkovm reimu za existence jeho
manelstv, pop. i ve spojen s jeho majetkovmi dispozicemi.
V ppad, e dolo k prohlen za mrtvho, posoud se majetkov pomry

ke dni urenmu soudem jako den smrti manela.
I. Obecn
Ustanoven 764 ustanovuje pro ppad zniku manelstv smrt manela,

765 pro ppad rozvodu manelstv.
Zdej ustanoven jsou v naem prvnm du nov, neznamenaj vak

obsahov dn zvltn posun, toliko normuj dosud zachovvan pravidla a
procesn zvyklosti.
II. Prva a povinnosti manela po zniku manelstv smrt - obecn

ustanoven
Smrt manela manelstv zanik (srov. koment k 754).
V rmci zen o ddictv se posoud vechny majetkov povinnosti a

vechna majetkov prva nejen manela, kter zemel, ale tak ty, resp. ta, kter
nleela obma manelm.
Postupuje se pitom podle toho majetkovho reimu, kter v dob smrti

existoval mezi manely. Nen rozhodn, zda manelsk majetkov reim byl
zaloen zkonem, modifikujc smlouvou manel, resp. snoubenc, anebo
rozhodnutm soudu (srov. koment k 708 a nsl.).
V vahu je ale teba vzt tak pokyny, kter zesnul manel jet za svho
ivota ohledn svho majetku pro ppad sv smrti dal.
Pokud nen mon postupovat podle prve uvedench pravidel, zejmna

tedy v ppad, e zesnul manel pro ppad sv smrti dn pokyny nezanechal,
pouij se pro vypodn majetkovch povinnost a prv manel pravidla
uveden v 742 s vjimkou 742 odst. 1 psm. c).
Pouij se tedy pravidla, kter pi vypodn spolenho jmn pouv

soud, kter je povoln rozhodovat.
Nepouije se ovem pravidlo sub psm. c), kter se tk toho, co jeden

manel vynaloil ze svho ve prospch spolenho, a toho, co ze spolenho bylo
vynaloeno na vhradn majetek jednoho manela.
Postup podle zkonnho pravidla [ 742, s vjimkou 742 odst. 1 psm. c)]
se ale neuplatn v ppad, e se pozstal manel dohodne s ddici o vypodn
jinak.
To plat jak v ppad, e manel je jednm z ddic, tak i v ppad, kdy

nen mezi ddici (protoe manel nap. testoval ve prospch svch potomk a
manela vylouil, nap. s tm, e polovina spolenho jmn pokryje jeho poteby).
III. Prva a povinnosti manela v ppad, e manel byl prohlen za

mrtvho - zvltn ustanoven
V ppad, e manel byl prohlen za mrtvho (srov. 26 odst. 2, 71 a

nsl.), majetkov povinnosti a majetkov prva manela se posoud ke dni smrti,
tj. ke dni, kter je v rozhodnut o prohlen za mrtvho uveden jako den jeho
smrti.
23, 26, 30, 71 a 76, 708 a 730, 742, 754
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
765
(Posouzen majetkovch povinnost a prv pi zniku manelstv rozvodem)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Monosti een (2 a 10)
Z dvodov zprvy:
Jestlie manelstv zaniklo rozvodem (a tato ustanoven se pouij

pimen i v ppad, e dolo k prohlen manelstv za neplatn), pedpokld
se, e se manel o svch majetkovch pomrech dohodnou, pokud se
nedohodnou, obrt se na soud, a pokud ani to neuin, uplatn se nevyvratiteln
domnnka - tak, jak to zn dosavadn prvn prava.
I. Obecn
Na rozdl od 764, kter stanov pravidla pro povinnosti a prva manela,

resp. manel po smrti manela, zdej ustanoven reflektuje tuto problematiku,
zanikne-li manelstv rozvodem.
II. Monosti een
V ppad, e manelstv zanikne rozvodem, kdy tedy jsou oba manel

naivu, pedpokld se pedevm, e naleznou shodu, pokud jde o jejich
majetkov povinnosti a majetkov prva, kter je teba vypodat, pop. jinak
vyeit.
V ppad rozvodu podle 757 je podmnkou spnosti nvrhu na rozvod

manelstv pedloen dohody o prav majetkovch pomr. V tomto ppad
tedy manel shodu nalzt musej.
Takov dohoda se uzavr ped rozvodem a pro ppad rozvodu manel.
Nen proto prv zdkav ppad, e v ppad rozvodu podle 757 se v

jedn dohod e vechny majetkov povinnosti a vechna majetkov prva
(jmn, vivn, bydlen) tak, aby se snze doshlo dohody o samotnm rozvodu
manelstv. Vypodn tak nejednou bv i znan nerovn.
V ppad, e pjde o takov ppad rozvodu, kde manel dnou shodu

nalzt nemohou, bude tak nejsp vylouena dohoda o vypodn majetkovch
povinnost a prv nejen ped rozvodem, s inky ke dni prvn moci rozhodnut o
rozvodu, ale i po rozvodu.
V tomto ppad pak zpravidla manelm nezbv nic jinho ne ve

spornm zen vyeit tyto majetkov otzky.
Soud rozhoduje na zklad aloby podan jednm z manel.
Jedn se vak o iudicium duplex a soud se nejednou setk s tm, e alobu

podvaj proti sob oba manel.
Soud m stanovena pravidla vypodn v 742.
736 a 739, 741, 742, 755 a 757, 764
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
Z judikatury:
viz u 737
Z literatury:
2007.
1999, s. 54 a nsl.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 1, 5. vyd. 2009.
10, s. 46.
Bydlen po zniku manelstv
766
(Smrt a spolen zvazkov prvo)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Smrt manela a bydlen v njemnm dom nebo byt (4 a 6)
Ustanoven 766 se pouije i v ppad, kdy jeden z manel opust

rodinnou domcnost s myslem nevrtit se: svd-li manelm spolen njemn
prvo a jeden z manel rodinnou domcnost opust s myslem t trvale na
jinm mst, plat pro prvn pomry manela, kter v dom nebo byt zstal,
ustanoven o zniku manelstv smrt manela obdobn.
K odstavci druhmu 767: je teba mt na zeteli, e dti trvale invalidn

schopnost samy se ivit nenabudou vbec.
K odstavci tetmu 767: ustanoven m na ppady, kdy v dom nebo

byt ml jeden z manel pouze prvo bydlet (dan napklad svolenm svch
rodi), a druh manel ml prvo bydlet odvozen od prva bydlet, kter
svdilo prvnmu z manel, toti bydlel prv jako manel.
I. Obecn
V ustanovench 766 a 770 jsou eeny otzky bydlen manel po zniku

manelstv.
Prvn prava v zk. . 40/1964 Sb. (srov. 705 a 707 odst. 1 a 2) byla
zcela nedostaten.
Ustanoven 766 a 767 ustanovuj pro ppad zniku manelstv smrt

manela, ustanoven 768 a 770 pro ppad zniku manelstv rozvodem.
II. Smrt manela a bydlen v njemnm dom nebo byt
Pokud mli manel k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn

domcnost, spolen njemn prvo, zstane njemcem bytu po smrti manela
pozstal manel sm.
Obdobn plat, pokud jde o jin zvazkov prvo, kter umouje obvat
(oprvnn) njak prostor k bydlen, tedy kde manel byli spolen
oprvnnmi osobami. Jestlie dosud byli oprvnnmi z takovho prva oba
manel, bude po smrti manela oprvnnou osobou jen jeden z nich.
Naproti tomu, jestlie njemn prvo k bytu manel svdilo jen jednomu
z manel (zpravidla podle jejich dohody podle 750), budou se povinnosti a
prva pozstalho manela dit ustanovenmi o njmu, resp. o njmu bytu (srov.
2279 a nsl.).
23, 26, 30, 76, 743, 746, 750, 2270, 2271, 2279 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
767
(Smrt a jin spolen majetkov prvo ne zvazkov)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Znik prva bydlet (3 a 10)
III. Zzen prva bydlen (11 a 17)
Z dvodov zprvy:
viz u 766
I. Obecn
Zdej ustanoven je vnovno een otzky bydlen jednoho manela po

smrti druhho manela, kdy prv zemel manel ml k domu nebo bytu, v
nm se nachzela rodinn domcnost manel, vhradn prvo (umoujc)
bydlet.
Zdej prava nem pedlohu v dvj prvn prav, ba ani dostaten

jednoznan een v ustlen soudn praxi.
II. Znik prva bydlet
Zkladem skutkov situace je smrt toho manela, kter ml k domu nebo

bytu, v nm mli manel rodinnou domcnost, vhradn prvo umoujc
bydlet, a jednalo se o jin ne zvazkov prvo, zatmco druh manel ml
odvozen prvo bydlen.
Dal osud tohoto prva manela, resp. pozstalho manela, zvis na

tom, zda vhradn prvo k domu nebo bytu pelo prv na tohoto manela,
anebo na osobu od manela odlinou.
V ppad, e toto prvo pelo na manela, zanik jeho prvo bydlen a

pozstal manel bydl dl na zklad svho nov vniklho vhradnho prva k
domu nebo k bytu.
Jestlie ale vhradn prvo manela k domu nebo bytu pelo jeho smrt na
jinou osobu ne na manela, prvo bydlen v dom nebo byt dosud manelovi
svdc zanik dnem smrti jeho manela (tj. znikem manelstv).
Dsledkem nov prvn situace je povinnost peivho manela dm nebo

byt vyklidit (odhldneme od monosti dohody s novm nositelem vhradnho
prva k domu nebo bytu).
Prvo bydlen v dom nebo byt ale vdy pozstavmu manelovi

nezanikne: nelze-li toti na pozstalm manelovi spravedliv dat, aby dm
nebo byt opustil, zstv mu prvo bydlen v dom nebo byt zachovno.
Otzka "spravedlivho dn" bude jist pedmtem mnoha nesnadno

eitelnch spor. To ale nic nemn na skutenosti, e zatmco prvn prava
ped 1.1.2014 pozstalho manela nechrnila naprosto a vbec, zdej prvn
prava mu ochranu poskytuje. Bude tedy zleet mj. na ochot soud nleit
posoudit skutkov stav a popt sluchu tak dvodm zdravotnm, socilnm,
etickm atd. tvrzenm a dokazovanm pozstalm manelem.
Jist i tady lze upozornit na pravidlo vigilantibus iura: pokud je to jen trochu
mon (toti pokud to pomry ped smrt oprvnnho manela neznemonily),
lze doporuit upravit otzku ptho bydlen manela v dom nebo byt
adekvtnm zpsobem tak, aby pozstalmu manelovi zstala jeho prva
zachovna bez dalho.
III. Zzen prva bydlen
Jestlie pozstal manel, kter dve v dom nebo byt ml prvo bydlen
odvozen od prva svho pedemelho manela, a jev-li se to pimen
pomrm peivho manela, zejmna proto, e v jeho pi zstalo nezletil dt,
kter nenabylo pln svprvnosti, o kter manel peovali, nebo dt, stejn
nezaopaten, jeho rodiem byl zemel manel, anebo konen dt
nezaopaten, kter s peivm manelem ije, me soud zaloit pro tohoto
peivho manela zvltn vcn bemeno bydlen.
Toto prvo bydlen odpovdajc vcnmu bemenu me soud zaloit v

rozsahu podle okolnost ppadu, tj. zejmna pokud jde o rozsah prva bydlet,
podle poteb peivho manela a dotynho dtte, resp. dt.
Pokud pak jde o rozsah asov, stanov zkon sm vslovn nejzaz

hranici, kterou je doba (den), kdy ono dt nabude schopnost samo se ivit. Takto
je mon, e se v konkrtnm ppad stane, e prvo bydlen nebude omezeno
dnou asovou hranic, protoe se bude jednat o dt pln invalidn, u kterho
nebude dn pravdpodobnost zlepen zdravotnho stavu existovat, take nelze
ani oekvat, e toto dt nabude schopnost samo se ivit. Vplatu socilnch
dvek dost dobe nelze napt povaovat za adekvtn nhradu pjmu podle
vlastnho piinn.
Je samozejm, e prvo bydlen odpovdajc vcnmu bemenu neme

vyhasnout (tj. zaniknout) jenom tm, e dotyn dt nabude schopnost samo se
ivit, ale jen na pechodnou dobu, toti nap. nezanikne v dob, kdy dt zskalo
odklad pro sloen zkouek na vysok kole a doasn vykonv zvislou prci.
V dnm ppad nen mon, aby soud zaloil prvo bydlen odpovdajc
vcnmu bemenu bezplatn, naopak, je mon je zaloit jen za adekvtn
odmnu, kterou je cena srovnateln s njemnm v mst obvyklm. Nelze pak
vylouit, e pozstal manel bude sp hledat jinou monost bydlen, pop. se s
nabyvatelem domu nebo bytu dohodne jinak.
Zdej pravidla se uplatn i v ppad, jestlie zemel manel ml k domu

nebo bytu jin vhradn prvo, resp. ml prvo v dom nebo byt bydlet z jinho
dvodu.
Takovm dvodem je ovem tak prvo dtte bydlet v dom svch rodi,
a to na zklad jejich obecnho a tak odvolatelnho souhlasu.
23, 26, 30, 31, 37, 76, 743, 745, 746, 750, 910 a 919, 1257 a 1266,
1297, 1298, 1303 a 1308
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. z. . s.
768
(Rozvod a spolen zvazkov prvo)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozvod a rovn prva manel k domu, resp. bytu (3 a 11)
III. Zajitn prva bydlet tomu z manel, kter m dm nebo byt opustit
(12 a 16)
Tato ustanoven e otzky bydlen v souvislosti se znikem manelstv

smrt manela a rozvodem dov shodn, tj. odliujc kritrium pedstavuj
zsadn jen tituly bydlen, jednak vcn prvn (rovn a nerovn), jednak
obligan prvn.
Nosnm zetelem obou ustanoven je ochrana slabho partnera a dtte

svenho do jeho pe.
Doba, v n je ochrana poskytovna, nemus bt dna toliko asem, ale

obdobn jako dosud nap. vzna na podmnku zajitn (obstarn) bydlen,
poppad nhrady za n, zejmna v penzch.
Nic rovn nebrn, aby soud v rmci nhrady uril teba tak povinnost
pispvat na cenu novho bydlen manelovi, kter obydl opustil.
I. Obecn
Ustanoven zdej a nsledujc 769 a 770 e otzku bydlen po zniku

manelstv rozvodem.
V ustanoven zdejm lze do jist mry spatovat paralelu s 705 zk. .

40/1964 Sb.
II. Rozvod a rovn prva manel k domu, resp. bytu
Vchoz skutkovou situac je rozveden manelstv a stejn nebo spolen

prvo manel ped rozvodem k domu nebo bytu, v nm byla jejich rodinn
domcnost.
Pitom se mohlo jednat o spolen nebo stejn prvo vcnprvn povahy i

prvo zvazkov.
Druhou skutkovou podmnkou je neschopnost bvalch manel (pop. i

jet manel, m-li k rozvodu podle 755) se dohodnout o ptm bydlen v
dom nebo byt.
Je to tedy situace, kdy manel pod nvrh na zruen spolenho prva a

uren dalho oprvnnho nebo na zruen prva druhho manela.
Soud pak rozhoduje podle nvrhu manela, ale zejmna podle okolnost
ppadu. Rozhoduje podle princip spravedlivho uspodn pomr: zru prvo
bydlet pro toho manela (bvalho manela), po kterm lze spravedliv dat,
aby dm nebo byt opustil.
Zrove ale soud zsadn vdy mus rozhodnout i o tom, jak bude
manelovi (bvalmu manelovi), kter m dm nebo byt opustit, piznna
nhrada za ztrtu jeho prva. Tuto nhradu ovem bude povinen poskytnout
manel, jemu prvo k bytu zstalo, pop. bylo jako jedinmu oprvnnmu
piznno.
Pi zvaovn, co je spravedliv, soud mus pihldnout zejmna k tomu,

ktermu z rozvedench manel byla svena pe o nezletil dt, kter
nenabylo pln svprvnosti a o kter manel peovali.
Druhm zetelem, ke ktermu soud pi zvaovn spravedlivho uspodn

mus pihldnout, je stanovisko pronajmatele - pokud se jednalo o njemn dm
nebo byt.
Stejn jako nzor pronajmatele m bt zohlednn i nzor nap. pjitele

nebo jin osoby v obdobnm postaven, kter poskytovala manelm oprvnn
bydlet a mt rodinnou domcnost.
III. Zajitn prva bydlet tomu z manel, kter m dm nebo byt opustit
Jak ji bylo uvedeno (bod 8), soud zsadn vdy rozhodne, jakou nhradu
piznv manelovi, kter je povinen dm nebo byt opustit, a e tuto nhradu
poskytne manel, kter v dom nebo byt oprvnn dl zstv.
Prvo bydlet ve prospch manela, kter m dm nebo byt opustit, je

zkonem zaloeno do doby, kdy mu druh manel nezajist nhradn bydlen,
ledae by mu soud bytovou nhradu vjimen nepiznal, pop. mu piznal jen
nhradu penitou (nap. v podob njakho odstupnho).
V ppad, e soud manelovi nepiznal prvo na nhradn bydlen, kter by

mu ml zajistit manel, ktermu bylo piznno prvo k domu nebo bytu, trv
prvo bydlet toho manela, kter m dm nebo byt opustit, nejdle jeden rok od
prvn moci rozhodnut o prvu k domu nebo k bytu.
To ovem plat jen jako zsada, z n existuje vjimka: jestlie manelovi,

ktermu nebylo piznno prvo k domu nebo bytu, byla - na druh stran svena pe o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti a o kter manel
peovali za trvn manelstv, nebo s nm ije dt nezaopaten, me soud na
nvrh tohoto manela - shled-li to pimenm jeho pomrm - zaloit v jeho

prospch prvo bydlen.
O tomto prvu bydlen plat obdobn ve, co uvd 767 odst. 2, a tedy
odkazujeme na koment k tomuto ustanoven v bodech 11 a 15.
743, 755 a 757, 767 odst. 2, 976 a 986, 1011 a 1044, 1158 a
1222, 1721 a 1723, 2201 a 2301, 2390 a 2394, 2707 a 2715
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
769
(Rozvod a nedostatek spolenho nebo stejnho prva)
Z dvodov zprvy:
viz u 768
Vklad:
Pravidlo upravuje situaci, kter rozvedenm manelm vznik v ppad, e

k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, nemli ani
stejn ani spolen prvo, bez ohledu na to, zda vcnprvn nebo zvazkov, a
pitom bval manel (nebo manel uvaujc o rozvodu podle 757) nejsou
schopni se dohodnout o prvu bydlet pro toho manela, kter m v dom nebo v
byt (na rozdl od druhho manela) pouze prvo bydlet, pop. jin prvo, kter je
svou povahou slab ne prvo druhho manela.
V takovm ppad me manel, ktermu k domu nebo bytu svd

vlastnick nebo jin vcn prvo anebo vhradn prvo njemn nebo jin
zvazkov prvo, dat, aby soud rozhodl o povinnosti druhho (bvalho)
manela se z domu nebo bytu vysthovat.
Pokud soud takov alob vyhov, nerozhoduje zrove o nhrad, kter

m bt manelovi poskytnuta (a v podob nhradnho bydlen, nebo v podob
nhrady penit).
Na nvrh manela, kter se m z domu nebo z bytu vysthovat, me ale

soud tomuto manelovi zaloit, pokud je to pimen pomrm tohoto manela,
zejmna proto, e peuje o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, o n
manel peovali, nebo peuje o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti,
jeho rodiem je druh, toti rozveden manel, anebo s nm ije dt
nezaopaten, o kter peuje, v jeho prospch prvo odpovdajc vcnmu
bemenu bydlen podle okolnost ppadu, nejdle vak do doby (dne), ne ono
dt trvale nabude schopnost samo se ivit, a to za platu srovnatelnou s
njemnm v mst obvyklm.
Lze proto i na tento ppad vzthnout koment uveden v bodech 11 a 15

k 767.
viz u 769
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
770
(Rozvod a odvozen prvo bydlet)
Z dvodov zprvy:
viz u 768
Vklad:
Zdej ustanoven pedstavuje jen doplnn toho, co je uvedeno v 768 a

769 odst. 2.
Jde o prvo dat vysthovn rozvedenho manela, jestlie manel mli

prvo v dom nebo byt bydlet v takov podob, e jedno bylo odvozeno od
druhho.
Nezle pitom na tom, zda ono silnj, toti neodvozen prvo mlo
povahu vcnprvn nebo zvazkovou.
Je tedy nutn pout v takovm ppad pravidla uveden v pedchozch

ustanovench, zejmna toti pravidla 767 odst. 2 (srov. koment k tomuto
ustanoven v bodech 11 a 15).
743, 755 a 757, 767 odst. 2, 768, 769, 976 a 986, 1011 a
1044, 1158 a 1222, 1721 a 1723, 2201 a 2301, 2390 a 2394, 2707
a 2715
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
HLAVA II
PBUZENSTV A VAGROVSTV
Literatura citovan v hlav II
Knin publikace
Archerov, C. Dt v nhradn rodin. Praha: Portl, 2001.
Eli, K. a kol. Obansk zkonk. Velk akademick koment: pln text zkona
s komentem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde,
2008.
Eli, K. a kol. Obansk prvo pro kadho. Pohledem (nejen) tvrc novho
obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R, 2013.
Eli, K. Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a
rejstkem. Ostrava: Sagit, 2012.
Frinta, O. Pojet rodiovstv a matestv v britskm prvu. In Hamuk, J.; Marvo,
A. (ed.). Mniky prva v stredoeurpskom priestore. Bratislava: Univerzita
Komenskho, Prvnick fakulta, 2009.
Frinta, O. Urovn rodiovstv (nejen) v nvrhu novho OZ. In nov, R. (ed.).
Olomouck prvnick dny 2008. Sbornk pspvk z konference. 1. sv. Olomouc:
Univerzita Palackho, Prvnick fakulta, Iuridicum Olomoucense, o. p. s., 2008.
Frintov, D.; Frinta, O. Urovn a poprn rodiovstv - vvoj prvn pravy a
judikatury v 19. a 20. stolet. In Dvok, J.; Mal, K. a kol. 200 let Veobecnho
obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
Hendrychov-Zuklnov, M. Osvojen vera, dnes a ztra. In Dvok, J.; Mal, K. a
kol. 200 let Veobecnho obanskho zkonku. Praha: Wolters Kluwer R, 2011.
Holub, M.; Nov, H. a kol. Zkon o rodin s komentem, judikaturou a pedpisy
souviscmi. 9. vyd. Praha: Leges, 2011.
Holub, M.; Nov, H. Zkon o rodin a pedpisy souvisc. 3. vyd. Praha: Linde,
1998.
Hrukov, M. a kol. Zkon o rodin. Zkon o registrovanm partnerstv.
Koment. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
Hrukov, M.; Krlkov, Z. esk rodinn prvo. 3. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, Doplnk, 2006.
Kovov, D. Rodina a vivn. Vyivovac povinnost rodi, dt a dalch

pbuznch. Praha: Leges, 2011.
Krm, J. Prvo obansk. Dl IV. Rodinn prvo. Praha: Spolek eskoslovenskch
prvnk Vehrd, 1936.
Nov, H.; Tk, O. Vyivovac povinnost. Praktick pruka s judikaturou a vzory.
Praha: Linde, 1995.
Plecit, V.; Skejpek, M. a kol. Zklady rodinnho prva. Plze: Vydavatelstv a
nakladatelstv Ale enk, 2009.
Radimsk, J.; Radvanov, S. Zkon o rodin. Koment. Praha: Panorama, 1989.
Rouek, F.; Sedlek, J. Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a Podkarpatsk Rusi. Dl. I.
Praha: V. Linhart, 1935.
nov, R. a kol. zen ve vcech rodinnprvnch v esk republice, Slovensk
republice a Nmecku a jejich aktuln problmy. Praha: Leges, 2010.
vestka, J.; Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn 3. 5. vyd. Praha: ASPI, 2009.
vestka, J.; Dvok, J.; Fiala, J. a kol. Obansk zkonk. Koment. Svazek I. Praha:
Wolters Kluwer, 2014.
vestka, J.; Spil, J. a kol. Obansk zkonk I. Koment. 2. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2009.
Zuklnov, M. O vyivovac povinnosti (Unusquique subolem suam nutriat). In
Vostr, L. (ed.). Pocta Antonnu Kandovi k 75. narozeninm. Plze: Vydavatelstv a
nakladatelstv Ale enk, 2005.
Zuklnov, M. Osvojen - jmno s nkolika vznamy. In Dvok, J. (ed.). Pocta
Jimu vestkovi k 75. narozeninm. Praha: ASPI, 2005.
lnky v asopisech
Arnoldov, M. Pojem vchova v rodinnom prve. Justin revue, 1991, . 3.
Bakal, E. a kol. Prvn aspekty znaleck innosti pi posuzovn vchovnch
pedpoklad rodi s nezletilmi dtmi. Bulletin advokacie, 1992, . 9.
Bakal, E. a kol. Syndrom zavrenho rodie v esk republice. Rodinn prvo,
1999, . 4.
Bakal, E. Kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost rodi. Rodinn
prvo, 1999, . 10.
Behr, T. Sjednocovn vivnho a neplatii ve vzen. Prvo a rodina, 2010, . 5.
Bubleov, V. Historick vvoj pe o oputn dti. Nhradn rodinn pe, 2000,

. 1.
Bureov, E. Stdav vchova dt po rozvodu. Rodinn prvo, 1999, . 11.
Corradiniov, S. Nhrada kody pi maen styku s dttem. Prvo a rodina, 2010,
. 7-8.
rtkov, L. Sexuln zneuvn dt. Kriminalistick sbornk, 1999, . 2.
Dolelek, J. K monostem rodie - podnikatele plnit vyivovac povinnost k dtti.
Prvn praxe, 1996, . 1.
Dunovsk, J. K historii pe o oputn dti. Socialistick soudnictv, 1969, . 1112.
Dunovsk, J. Souasn problmy socilnho osien dt. Socialistick soudnictv,
1969, . 7-8.
Elischer, D. Aktuln otzky stanovovn vivnho v R a koncepce vyivovac
povinnosti ve Francii. Prvn frum, 2010, . 9.
Frinta, O. Asistovan reprodukce - nov prvn prava. Prvn frum, 2007, ro. 4,
. 4.
Glos, J. Jet k tzv. koadjutoriu (k vkladu 35 zkona o rodin). Prvnk, 1969, .
10.
Glos, J. Mus i zletil dt pomhat rodim ve spolen domcnosti? Socialistick
zkonnost, 1970, . 1.
Glos, J. Me bt rodii zakzn styk s vlastnm dttem, ani je zbaven
rodiovskch prv? Socialistick zkonnost, 1964, . 2.
Glos, J. O souvztanosti vchovy a vivy v prvu rodinnm. Prvnk, 1970, . 10.
Gregorov, Z.; Hrukov, M. a kol. Vchova, viva a sttn sociln podpora.
Haderka, J. Dohoda o prav rodiovskch prv a povinnost k nezletilm dtem.
Haderka, J. K djinnm zkladm prvn pravy na zem eskoslovenska. Prvny
obzor, 1990, . 5.
Haderka, J. K nkterm aspektm prvn domnnky. Bulletin advokacie, 1982, . 1.
Haderka, J. K nkterm problmm rozhodovn o omezen rodi ve vkonu
rodiovskch prv. Socialistick zkonnost, 1971, . 1.
Haderka, J. K nkterm problmm rozhodovn o zbaven rodi rodiovskch
prv. Socialistick zkonnost, 1971, . 1.
Haderka, J. K nkterm problmm uren (a popen) matestv. Bulletin

advokacie, 1990, . 1.
Haderka, J. K problematice institutu rodiovsk moci. Prvnk, 1971, . 3.
Haderka, J. K problematice vkladu 38 odst. 2 zkona o rodin. Socialistick
Haderka, J. Koadjutorium podle 35 zk. o rod. Prvnk, 1968, . 1.
Haderka, J. O nkterch problmech pravy prv a povinnost rodi k nezletilm
dtem pro dobu po rozvodu. Socialistick zkonnost, 1978, . 6.
Haderka, J. Partus - non ovum - facit maternitatem. eskoslovensk gynekologie,
1986, . 51.
Haderka, J. Prvn postaven prarodi vi vnukm (v osobn oblasti) v
souasnm eskm rodinnm prvu. Prvn rozhledy, 1999, . 10.
Haderka, J. Prvn prava sourozeneckch vztah v ZoR. Prvn rozhledy, 2000, .
1.
Haderka, J. Rodiovsk zodpovdnost a souvisejc otzky od innosti zkona .
91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 8.
Haderka, J. Styk rodi s dtmi, kter jsou v pstounsk pi nebo v stavn
vchov. Prvnk, 1972, . 10.
Haderka, J. Vznam biologickho pvodu pro platnost uren otcovstv podle 52,
53 ZR. Bulletin advokacie, 1981, . X-XII.
Haderka, J. Zpsobilost obana k uznn otcovstv. Prvnk, 1978, . 4.
Hrukov, M. a kol. Reln o spolen i stdav porozvodov vchov. Bulletin
Hrukov, M.; Krlkov, Z. Anonymn a utajen matestv v esk republice utopie nebo realita? Prvn rozhledy, 2005, . 2.
Hrukov, M. Jak se bude jmenovat. Rodinn prvo, 1999, . 9.
Hrukov, M. Rodiovsk zodpovdnost. Rodinn prvo, 1999, . 2.
Hrukov, M. Uren jmna dtte v novm zkonu o matrikch. Prvo a rodina,
2001, . 3.
Hublkov, E. Anonymn porody z hlediska lnku 8 Evropsk mluvy o lidskch
prvech. Sprvn prvo, 2003, . 5-6.
Chalupa, L. Stdav vchova a uren vivnho a styku s nezletilm dttem.
Prvn rdce, 1998, . 5.
Jonkov, I. Kritria sven nezletilho dtte do vchovy. Prvo a rodina, 2008, .

4.
Kovov, D. Vivn mezi rodinnmi pslunky - nebv to jednoduch. Prvo a
rodina, 2005, . 5.
Krlkov, Z. Vyivovac povinnost rodi k dtem v nhradn pi. Prvn
rozhledy, 2005, . 9.
Krlkov, Z. Vyivovac povinnost rodi k dtem. Rodinn prvo, 1999, . 6.
Krlk, M. De verborum significatione aneb zamylen nad novelizovanm
ustanovenm 27 odst. 2 zkona o rodin. Prvn praxe, 1999, . 5.
Krlk, M. prava styku s nezletilm dttem. Prvn rdce, 1999, . 5.
Loudov, M.; Sieglov, Z. een otzky spornho otcovstv na potku 3. tiscilet
- metodiky analzy DNA umouj jednoznanou odpov. Prvn rozhledy, 2002,
. 4.
Luke, Z. Zmna pjmen nezletilho dtte v ppad nesouhlasu druhho z
rodi. Socialistick zkonnost, 1964, . 4.
Lun, R. Pozastaven a omezen rodiovsk zodpovdnosti. Rodinn prvo, 2008,
. 1.
Lun, R. Prvn reim peplatk na vivnm pro nezletil dti. Prvo a rodina,
2010, . 6.
Lun, R. Vyivovac povinnost k nezletilmu dtti rodie ve vkonu trestu odnt
svobody - vybran judikatura. Prvo a rodina, 2008, . 11.
Lun, R. Zsada nenvratnosti spotebovanho vivnho. Prvo a rodina, 2000,
. 2.
Lun, R. Zbaven rodiovsk zodpovdnosti. Rodinn prvo, 2008, . 2.
Lun, R. Zven vivnho pro nezletil dti. Prvo a rodina, 2008, . 12.
Machkov, L. Pravidla pro uren i zmnu pjmen dtte. Prvo a rodina, 2002,
. 1.
Mandlkov, E. Ke specifikm vyivovac povinnosti osob odsouzench k trestu
odnt svobody a pracovn odmn odsouzench. Trestnprvn revue, 2003, .
10.
Maek, D. Trestnprvn ochrana proti neplnn vyivovac povinnosti. Rodinn
prvo, 1999, . 8.
Maek, D. Vivn pro nezletil dti podnikatel. Prvo a rodina, 2004, . 9.
Melicharov, D. Uren a popen matestv, problematika suroganho matestv.
Zdravotnictv a prvo, 2000, . 7-8.
Nov, H. Kysel jablka rodinnho prva. Prvo a rodina, 2001, . 7.

Nov, H. Nezletil dt ve stdav pi. Prvn rdce, 1995, . 5.
Nov, H. Ochrana majetku nezletilch osob. Prvn rdce, 1997, . 6.
Nov, H. Poznatky z praktick aplikace zkona o rodin. Prvn praxe, 1999, . 7.
Nov, H. Problmy styku nezletilch dt s rozvedenmi rodii. Prvn rdce,
1995, . 3.
Nov, H. Vkon rozhodnut o vchov nezletilch dt. Prvo a rodina, 2000, . 2.
Nov, H. Vivn u soukromch podnikatel. Prvn rdce, 1994, . 10.
Nov, H. Vivn v nov prav (zejmna z hlediska soukromch podnikatel).
Obchodn prvo, 1998, . 7.
Nov, H. Vyivovac povinnost obvan a opomjen. Bulletin advokacie, 2008, .
1-2.
Novk, D.; Bakal, E. Styk dtte s druhm rodiem: Nov pohled na star
problm. Prvo a rodina, 2003, . 11-12.
Novk, D.; Pokorn, A. Jak dalece lze vynutit ppravu dtte ke styku s druhm
rodiem. Prvo a rodina, 2004, . 5.
Novk, D. Existuj kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost rodi.
Rodinn prvo, 2005, . 9.
Novk, D. Je dt schopno pravdiv odpovdt na otzku, u kterho z rodi by po
rozvodu chtlo t? Prvo a rodina, 2004, . 7.
Novk, D. Nad soudnmi znaleckmi posudky z oboru psychologie. Bulletin
Novk, D. Posuzovn vchovnch schopnost ve svtle vvoje rodinnho prva
na zem esk republiky. Rodinn prvo, 1999, . 10.
Novotn, V. Dtsk prce - problm, s nm zpol cel svt. Prvo a rodina, 2002,
. 5.
Novotn, V. Jak chrnit a pomoci tranmu, zneuvanmu a zanedbvanmu
dtti. Rodinn prvo, 1999, . 6.
Novotn, V. Jak chrnit ohroen dti? Rodinn prvo, 1999, . 7.
Novotn, V. Lze zakzat styk dtte s rodii i pbuznmi. Rodinn prvo, 2006, .
9.
Novotn, V. mluva o styku s dtmi. Prvo a rodina, 2003, . 4.
Paldus, F. Nkolik poznmek k problematice urovn a zmny pjmen.
Petrukov, J. K prvnmu postaveniu nevlastnho dieata poda rodinnho

prva. Prvny obzor, 1960, . 2.
Pilka, L. a kol. Surogtn matestv - literrn nzory a praxe. esk gynekologie,
2009, ro. 74, . 2.
Prchov, B.; Novk, T. Lze prosadit stdavou vchovu proti vli jednoho z
rodi? Prvo a rodina, 2003, . 10.
Prchov, B.; Novk, T. Omezen styk dtte s rodii. Prvo a rodina, 2004, . 3.
Radvanov, S. Kdo jsou rodie dtte - jen zdnliv jednoduch otzka.
Zdravotnictv a prvo, 1998, . 5-6.
Radvanov, S. Vkon rodiovskch prv. Prvo a rodina, 2001, . 4.
Radvanov, S. Vyivovac povinnost s otaznky. Prvo a zkonnost, 1990, . 8.
Rais, D. K otzce nvrhu na piznn rodiovsk zpsobilosti nezletilmu rodii.
Scheu, H. Ch. Smysluplnosti souasn koncepce prv dtte. Sprvn prvo, 2003,
. 5-6.
Studenovsk, P.; Velemnsk, M. Stdav a spolen pe v praxi. Nhradn
rodinn pe, 2004, . 3.
Sukdol, M. Spoluprce soud s psychiatry a psychology. Socialistick soudnictv,
1965, . 9.
pahelov, I. Stdav pe o dti po rozvodu oima psychologa. Rodinn prvo,
2005, . 5.
Tripes, A. K nkterm otzkm postupu soudu pi vkonu rozhodnut o styku s
nezletilm dttem. Socialistick zkonnost, 1982, . 10.
Vargov, B. "Syndrom zavrenho rodie" jako problematick termn. Prvo a
rodina, 2006, . 3.
Verschraegen, B. Spolen pe rodi o nezletil dt. Prvn praxe, 1997, . 7-8.
Vokov, J. Postaven mediace v esk spolenosti. Prvo a rodina, 2001, . 10.
Vrcha, P. Jet jednou k vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
Prvn rdce, 1997, . 1.
Vrcha, P. K problematice vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
Prvn rdce, 1994, . 11.
Winterov, A. Uren otcovstv nad rmec zkonnch domnnek. Sprvn prvo,
2003, . 5-6.
Zruba, J. K nkterm otzkm matrinch zpis pjmen dtte urenho

dohodou rodi. Socialistick zkonnost, 1988, . 12.
Zezulov, J. Trestn in zanedbn povinn vivy z pohledu soudn judikatury.
Prvo a rodina, 2000, . 6.
Zuklnov, M. Co je novho v zkon o rodin. Prvn praxe, 1998, . 5.
Zuklnov, M. Nkolik poznmek k prvnm otzkm okolo tzv. baby-schrnek.
kov, M. Syndrom zavrenho rodie - nejist teorie. Prvo a rodina, 2008, .
6.
Dl 1
Veobecn ustanoven
Pbuzenstv
771
(Vymezen pbuzenstv)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pbuzensk pomr jako prvn pomr dvojho druhu (3 a 10)
Otzky pbuzenstv dosud (a velmi kuse) upravuje obansk zkonk ve

sv obecn sti. Vzhledem k tomu, e pbuzenstv je institutem statusovm,
nelze pochybovat o tom, e jeho prava, a to v rozen podob, je na mst.
Vymezen pbuzenstv schzelo dosud pln, stejn jako zmnka o

zpsobech jeho vzniku.
Pro vt srozumitelnost se mluv jak o tom, e pbuzn osoby pochzej od

spolenho pedka, tak i o tom, e pbuzn osoby pochzej jedna od druh, a to
pesto, e by postaovalo uvst, e jedna pochz od druh.
Spznnost me vzniknout jednak pirozen (pokrevn), jednak

osvojenm. Ani toto vyjden nen zcela pesn. Pokud jde o pirozen
pbuzenstv, me toti vzniknout jak skuten pirozen, pirozenm procesem
pi koitu, tak tak umle, toti medicnsky, tedy sice tak biologickm procesem,
ale jinak ne pi koitu. Navc nemus jt vskutku o pokrevn pbuzenstv (srov.
drcovstv). Proti pirozenmu i jakoby-pirozenmu procesu stoj proces prvn,
tedy zen o osvojen zakonen (vyhovujcm) rozhodnutm soudu.
Takto nejsou zmnny situace, kdy je otcovstv (a u souhlasnm

prohlenm nebo rozhodnutm soudu) ureno vi mui, kter nen (pirozenm)
otcem, a stejn tak ani situace, kdy manelka porod dt poat jinm muem
ne manelem. V tomto ohledu lze ale mt za to, e zde vlastn jde o prvn fikci,
kter je ve statusovch pomrech nezbytn, take i takov pbuzenstv se nutn
povauje za pbuzenstv pirozen.
I. Obecn
Pbuzenstv nelze bez dalho vykldat jako pokrevenstv, pokrevn pouto.
Pbuzenstvm je takov pomr dvou lid, pochz-li jeden lovk od

druhho nebo oba od jednoho (spolenho) pedka.
II. Pbuzensk pomr jako prvn pomr dvojho druhu
Je obecn znmo, e pvod lze s nejvy monou jistotou urit jen v

matesk linii, jen o matce me bt znmo, e porodila urit dt, e tedy
matka a dt jsou spolu pbuzn, spojeni pokrevnm poutem.
Od doby, kdy z rznch dvod zaal bt vznamnm pvod po otci

(zejmna proto, e to byl otec, kdo byl nositelem moci), muselo do pomru mezi
pedky a potomky vstoupit prvo, protoe jen jeho prostednicm bylo mon
dovozovat (ba dokonce tvrdit), e mezi jistm muem a jistm dttem je vztah
otce a dtte. Bylo to prvo, kter jedin bylo schopno pokrevenstv "zadit" i
tam, kde nebylo, ale kde byl njak zjem na tom, aby bylo.
A naopak: pokud tu zjem nebyl, mu mohl velmi jednodue prostednictvm prvnch pravidel - dt jako sv odmtnout, popt, e by byl kdy
jeho zploditelem, a tedy poslze otcem.
Je ale teba pipustit, e otcovstv zaloen prostednictvm manelstv bylo

v naprost vtin ppad i pbuzenstvm biologickm, nejen tedy prvnm
otcovstvm. Nicmn, nikoli vdy a nutn!
Prv proto, e mnohdy bylo v zjmu mue, aby ml potomka, ani teba
byl manelem, pomohlo zase prvo institutem "uznn otcovstv".
Uren otcovstv rozhodnutm soudu s odvozenm z faktu souloe mue a

matky dtte v urit dob ped porodem pilo a mnohem pozdji.
Odedvna ale vedle prvnch pravidel navozujcch existenci pouta

biologickho, pirozenho, existovala i pravidla umoujc zaloen ist prvnho
pbuzenstv: adopc se napodobuje proda.
Adopce (ad + optio) tedy znamen pijet cizho lovka za vlastn dt,
pesnji vlastnho potomka.
Z literatury:
Eli: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a
rejstkem, 2012.
Eli a kol.: Obansk zkonk. Velk akademick koment: pln text
zkona s komentem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008, 2008.
vestka, Dvok, Fiala a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2014.
vestka, Spil a kol.: Obansk zkonk. Koment, 2. vyd., 2009.
772
(Pbuzenstv v linii pm a vedlej)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pm linie pbuzenstv (2)
III. Vedlej linie pbuzenstv (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 771
I. Obecn
Pbuzenstv, bez ohledu na to, zda je jeho dvod "rdoby" biologick,

pirozen, anebo ryze prvn, rozliujeme podle toho, zda jedna osoba pochz od
druh, a stoupme a klesme nahoru a dol, anebo zda nepochz jedna od
druh, a jsou si pbuzn prv proto, e maj spolenho pedka.
II. Pm linie pbuzenstv
Ascendenti a descendenti, tj. osoby pbuzn v linii vzestupn a sestupn,

jsou navzjem pbuzn v linii pm. Pochzej jak jeden od druhho, tak tak
vichni v jednom smru tto linie od jedinho spolenho pedka. Obvykle jej
oznaujeme eventuln nsobenm vrazem "pra".
III. Vedlej linie pbuzenstv
Kolaterti jsou spolu pbuzn lid, kte sice jeden od druhho nepochzej,
maj ale jednoho (i vce) spolenho pedka.
Linie pobon ili vedlej me jt stejn daleko jako linie pm.
Kolaterty rozliujeme na plnorod a polorod podle toho, zda maj

spolen dva pedky nebo jen jednoho pedka (zpravidla rodie).
Ob linie se mohou kit. Zatmco prav kolaterti jsou spolu vdy pbuzn
v sudm stupni, pi ken je poet vdy sud.
Z literatury:
viz u 771
773
(Stupn pbuzenstv)
Z dvodov zprvy:
viz u 771
Vklad:
Kolik zrozen, tolik stup - pravidlo znm ji velmi dvno.
Tot gradus, quot generationes - pravidlo nikoli civilnho, ale crkevnho

prva vypovd o dobovm potn podle generac (pokolen, kolen), kter mlo
za nsledek neuviteln irok okruh osob, jejich (zejmna) manelstv bylo
zakzno, a zrove pekku z valn sti disponibiln.
Potn stup pbuzenstv mlo velmi praktick vznam zejmna pro

zjitn pekky manelstv, ale tak pro existenci subjektivnho ddickho
prva.
Z literatury:
viz u 771
774
vagrovstv
Z dvodov zprvy:
vagrovstv je pomr obdobn pbuzenstv; ne vdy se chpe

jednoznan. elem navrenho ustanoven je fixovat vagrovstv jako prvn
pojem.
vagrovstv upravovalo na naem zem soukrom prvo a do roku 1964;

veobecn zkonk obansk z r. 1811 zejmna v 40 jako "pomr (...), kter
vznik mezi jednm manelem a pbuznmi druhho manela" s tm, e podle
41 platilo "v jakm stupni je nkdo pbuzn s manelem jednm, v te ad a v
tom stupni je sevagen s manelem druhm." Obdobn pravidla upravily i prvn
pedpisy pijat bezprostedn po r. 1948, tj. zkon o prvu rodinnm . 265/1949
Sb. v 18 a obansk zkonk z r. 1950 v 17; obdobn jako pedchoz prava se
zdvodnnm, e "vraz "vagrovstv" nemv v dennm ivot vdy stejn
obsah." Platn obansk zkonk z r. 1964 pojem vagrovstv ji nefixuje s
odvodnnm, e zkon se vagrovstvm nespojuje prvn nsledky vyjma ppad,
e za splnn podmnek 116 mohou bt sevagen osoby osobami blzkmi.
Je pravda, e ji od potku 19. stolet vznam vagrovstv v soukromm

prvu klesal. Nicmn ustanoven o vagrovstv nle k ast vbav
obanskch zkonk kontinentlnho typu. Poukzat lze nap. nejen na rakousk

nebo nmeck ( 1590) a vcarsk (l. 21) zkonk jako tradin stedoevropsk
civiln kodexy, ale i na obansk zkonky Itlie (l. 78), Portugalska (l. 1584 a
1585) nebo Nizozem (l. 1:3) a dal.
Navren ustanoven pejm v podstatnch rysech vzor zdej tradin

pravy, nebo ta obstoj i ve srovnn s pravami novjmi. Zejmna jde o to, e
vznik vagrovstv je vzn na vznik manelstv; vagrovstv nen spojeno s jinmi
formlnmi nebo faktickmi svazky. Rovn se pejm zsada sledovan
tradinmi i novjmi pravami, e vznikem manelstv vznik i vagrovstv jako
pomr mezi jednoho z manel k pbuznm druhho manela, e vak pbuzn
jednoho z manel prvn sevageni s pbuznmi druhho z manel nejsou.
Zrove se v ustanoven o osobch blzkch navrhuje stanovit vyvratitelnou
prvn domnnkou, e i osoby sevagen jsou osobami blzkmi.
Pokud jde o znik vagrovstv, rzn nrodn pravy (nap. nmeck

obansk zkonk v 1590 odst. 2) vychzej z toho, e vagrovstv nezanik
znikem manelstv, jeho prostednictvm bylo zaloeno. Obdobn i zdej prvn
prava z r. 1949 (v 18 zk. o prvu rodinnm . 265/1949 Sb.) - veobecn
zkonk obansk v tom smru nestanov nieho - stanovovala, e vagrovstv
trv i po zniku manelstv, co bylo odvodnno mravnmi dvody; tyto dvody
se opraly zejmna o tehdy stanovenou pekku uzaven manelstv mezi
osobami v pmm pokolen sevagenmi ( 9 zk. . 265/1949 Sb.). Tato
pekka dnes neplat ( 12 platnho zkona o rodin) a jej obnoven se
nezaml. Z toho dvodu, jako i proto, e rozvodem manelstv se z
rozvedench manel stvaj ciz lid, se navrhuje prvn pravidlo, e znikem
manelstv vagrovstv nezanik v ppad, e manelstv zaniklo smrt jednoho z
manel.
Vklad:
Vedle pbuzenstv a manelstv je vagrovstv tetm druhem blzk

rodinn vazby. tvrtm je pak vazba partner.
Nezbytnou podmnkou vagrovstv je manelstv. Aby osoby spolu

nepbuzn byly spojeny rodinnm poutem, je nutn, aby alespo dv z tchto
osob, rznho pohlav, spolu uzavely manelstv.
Vraz "linie" zde roli hrt neme, na jeho mst je toti prv vagrovstv.
Uplatn se zde ale vraz "stupe". Stupe vagrovsk vazby odpovd

stupm pbuzenstv mezi participujcmi osobami spznnmi manelstvm:
prarodie mho manela jsou se mnou sevageni ve druhm stupni.
Spznn prostednictvm dvojho manelstv u za vagrovstv

nepovaujeme (bratr manela a bratr manelky jsou spolu vagry, ale manel i
manelka jednoho z nich ji nikoli).
Z literatury:
viz u 771
Dl 2
Pomry mezi rodii a dttem
Oddl 1
Urovn rodiovstv
775
Matestv
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1 a 3)
II. Porod (4)
III. Porod utajen a anonymn (5, 6)
IV. Nhradn (surogan) matestv (7, 8)
Z dvodov zprvy:
Prvn pravidlo u ns pijat, podle kterho je porod jedinou relevantn

skutenost pro rozhodnut otzky matestv, odpovd i lnku 2 evropsk
mluvy o prvnm postaven dt narozench mimo manelstv (bez ohledu na
vcnou psobnost tto mluvy). Je nepochybn, e alob eny, kter byla
drkyn genetick ltky, proti en, kter dt porodila, nelze vyhovt.
I. Obecn
V minulosti nebylo pochyb o tom, kter ena je matkou dtte. Rozvoj

metod asistovan reprodukce v rmci reprodukn medicny pinesl mj. monost
ut pi umlm oplodnn ova pochzejcho od drkyn, a to v ppadech, kdy
nebylo mono pout ovum eny podstupujc uml oplodnn. Dolo tak k tomu,
e vedle eny, kter dt (vzel z darovanho ova) porodila, do procesu
vstoupila dal ena, a to drkyn ova. Ovem i v tomto ppad nauka dovodila,
e matkou dtte je ena, kter je porodila (srov. zejm. lit. . 5). V zjmu zven
prvn jistoty a pehlednosti prvnho du pak bylo ustanoven vyjadujc toto
pravidlo vslovn zakotveno v 50a zk. o rodin (stalo se tak novelou zkona o
rodin provedenou zkonem . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o
rodin). Toto pravidlo se pejm do zdejho ustanoven.
Tmto ustanovenm se zakld prvn pouto mezi matkou a dttem. Dt

se zrove zapojuje do dalch pbuzenskch vztah (ble srov. koment k
771 a 772). Jde tedy o ustanoven upravujc osobn stav osob, od nj si strany
nemohou ujednat prva a povinnosti odchyln od zkona (srov. 1 odst. 2); jde o
ustanoven kogentn. Matestv je tedy faktem porodu zaloeno vdy,
bezvjimen, ani je k tomu teba jakhokoliv dalho projevu vle ze strany
matky. Protoe vznik prvnho pouta mezi matkou a dttem nen vzn na
jakkoliv projev vle rodiky, plat tak, e jednou vznikl prvn vztah mezi
matkou a dttem neme bt pedmtem jakkoliv voln dispozice (nap. nelze
matestv smlouvou postoupit jin en, resp. ve prospch jin eny).
Matestv, tohoto zvltnho pouta, se tud nelze ani vzdt i zci, ani je
nelze odejmout. V tto souvislosti je teba zvlt uvst, e ani jednn, kterm
matka vkld dt do tzv. baby-boxu, nemn nic na trvn pouta mezi n a
dttem, kter bylo zaloeno porodem (ble srov. nap. lit. . 12).
Ustanoven bylo pvodn do zkona vloeno za elem een otzek

vzniklch v souvislosti s asistovanou reprodukc. M vak vznam i pro ppadn
spory o matestv, kter se mohou v praxi vyskytnout. Tak v ppad, kdy dt
nem v matrice zapsny rodie (tj. dt nalezen), me urit ena tvrdit, e
prv ona je matkou dtte, nebo je porodila; nebo naopak me nastat ppad,
kdy ena, kter je v matrice zapsna jako matka uritho dtte, bude tvrdit, e
bu nerodila vbec, nebo sice rodila, ale dt jin (nap. dolo k zmn dt).
II. Porod
K pojmu porod srov. koment k 23.
III. Porod utajen a anonymn
esk prvn d upravuje tzv. utajen porod, a to v 37 zk. o zdr.

slubch. Provedenm utajenho porodu se rozum takov postupy pi
poskytovn zdravotnch slueb v souvislosti s thotenstvm a porodem, kter
zachovaj anonymitu rodiky, s vjimkou postup, kter jsou potebn k zajitn
hrady zdravotnch slueb z veejnho zdravotnho pojitn a zajitn informac
pro Nrodn zdravotnick informan systm. ena, kter hodl v souvislosti s
porodem utajit svou totonost, pedlo poskytovateli pslunch zdravotnch
slueb psemnou dost o utajen sv totonosti pi porodu; soust dosti je
prohlen eny, e nehodl o dt peovat. Ani toto prohlen vak nem za
nsledek znik vztahu zaloenho porodem podle zdejho ustanoven. O utajen
porod me podat pouze ena s trvalm pobytem na zem esk republiky,
nesvd-li jejmu manelu domnnka otcovstv. V ppad utajenho porodu
podlh veden zdravotnick dokumentace zvltnmu reimu. Oddlen od
zdravotnick dokumentace je vedeno jmno i pjmen eny, kter jsou
poskytovny v souvislosti s thotenstvm a utajenm porodem zdravotn sluby,
psemn dost o utajen porodu, datum narozen eny a datum porodu. Po
ukonen hospitalizace eny, kter utajen porodila, je zdravotnick dokumentace
doplnna o daje veden bhem hospitalizace oddlen a je vloena do
vhodnho obalu. Obal je zapeetn a oznaen bezpenostnm kdem, kter bude
pedn t pacientce. Oteven takto zapeetn zdravotnick dokumentace je
mon jedin na zklad rozhodnut soudu; to neplat, pod-li o oteven
zdravotnick dokumentace ena, kter utajen porodila ( 56 zk. o zdr.
slubch). daje jsou tedy znmy, avak utajeny, a v ppad poteby je lze
dodaten zjistit.
Anonymn porod se od porodu utajenho li tm, e totonost matky pi

nm vbec nen znma a dt me ppadn obdret o matce pouze takov
informace, na jejich zklad ji nelze ztotonit. Anonymn porody v tomto smyslu
esk prvn d neupravuje. Nkter zahranin prvn dy (nap. francouzsk,
italsk, lucembursk atd.) vak vznik matestv podmiuj nejen faktem porodu,
ale tak uznnm matestv rodikou, tedy jejm projevem vle. Tm je zrove
umonn anonymn porod. Typickm pkladem je prvn prava francouzsk,
kter byla v ppad Odievre proti Francii podrobena pezkumu Evropskm
soudem pro lidsk prva (42326/98). Soud v danm ppad neshledal poruen
l. 8 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (. 209/1991 Sb.),
namtan adatelkou, nebo proti zjmu na zjitn vlastnho pvodu stoj zjem
eny na zachovn jej anonymity a rovn je teba pihldnout i k ochran tetch
osob, pedevm adoptivnch rodi (kte adatelku osvojili), otce a dalch len
biologick rodiny, z nich kad m prvo na respektovn svho soukromho a
rodinnho ivota, piem adatelce se dostalo takovch informac o matce a jej
rodin, na jejich zklad nemohly bt tyto osoby identifikovny (non-identifying
information). V podrobnostech srov. lit. . 8.
IV. Nhradn (surogan) matestv
V souvislosti s rozvojem metod asistovan reprodukce je stle astji

diskutovna otzka nhradnho (suroganho) matestv. Tento institut je upraven
v nkterch evropskch (nap. Velk Britnie, Ukrajina, Rusko) i jinch zemch
(nap. Indie, nkter stty USA), vyvolv ovem etn etick i prvn otzky.
Podstatou nhradnho matestv je, e ena nos a porod dt se zmrem, aby
pak dt jako sv vlastn mla jin ena (nebo jin pr). Je-li ena, kter s tmto
zmrem dt nos a porod, zrove genetickou pvodkyn ova (tj. nos pro jinou
enu dt geneticky vlastn), jedn se o tzv. tradin surogan matestv (uit
metod asistovan reprodukce nen nutn). Jako gestan surogan matestv se
pak oznauje takov situace, kdy pi pouit metod asistovan reprodukce jedna
ena nos pro druhou dt, jeho genetickou pvodkyn sama nen (genetickou
pvodkyn ova je v tchto ppadech zpravidla ena, v jej prospch je nhradn
matkou). Prvn dy, kter tento postup umouj, pak povauj za prvn zklad
vztahu obou en (pp. eny a pru) vzjemnou dohodu o tomto postupu a
stanov pravidla pro zaloen prv a povinnost mezi enou, v jej prospch bylo
nhradn matestv ujednno, a dttem, kter porodila nhradn (surogan)
matka. Tato pravidla nelze ztotoovat s procesem osvojen (srov. nap. tzv.
parental orders ve Velk Britnii i smlouvy o surogaci uznvan v nkterch
sttech USA; v podrobnostech srov. nap. lit. . 1).
Vzhledem ke kogentnmu charakteru zdejho ustanoven (srov. ve)

nemohou bt ppadn smlouvy o surogaci prvn vynutiteln. Za tto situace je
jedinm zpsobem, jak me dt pejt do nov rodiny, institut osvojen. V
ustanoven 804 je proto otzka nhradnho matestv vslovn zmnna. V

dalm srov. koment k 804.
Z judikatury:
Soud v danm ppad neshledal poruen l. 8 mluvy o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod (. 209/1991 Sb.), namtan adatelkou, nebo proti
zjmu na zjitn vlastnho pvodu stoj zjem eny na zachovn jej anonymity a
rovn je teba pihldnout i k ochran tetch osob, pedevm adoptivnch
rodi (kte adatelku osvojili), otce a dalch len biologick rodiny, z nich
kad m prvo na respektovn svho soukromho a rodinnho ivota, piem
adatelce se dostalo takovch informac o matce a jej rodin, na jejich zklad
nemohly bt tyto osoby identifikovny (non-identifying information).
(ESLP 29 Nd 336/200742326/98 Odievre proti Francii)
1 odst. 2, 23, 771 a 773, 776 a nsl., 804
Souvisejc pedpisy:
415 a 426 z. z. . s., - 37, 56 zk. o zdr. slubch, - zk. o matrikch, vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
Frinta: Pojet rodiovstv a matestv v britskm prvu. In Mniky prva v
stredoeurpskom priestore, 2009, s. 184-190. - 2. Hrukov a kol.: Zkon o
rodin. Koment, 3. vyd., 2005, s. 209 a nsl. - 3. Radvanov, Zuklnov: Kurs
obanskho prva - Instituty rodinnho prva, 1999, s. 73 a nsl. - 4. Frinta:
Asistovan reprodukce - nov prvn prava. PF, 2007, ro. 4, . 4, s. 123 a nsl. 5. Haderka: Partus - non ovum - facit maternitatem. eskoslovensk gynekologie,
1986, . 51, s. 203 a nsl. - 6. Haderka: K nkterm problmm uren (a popen)
matestv. BA, 1990, . 1, s. 14 a nsl.
Hrukov, Krlkov: Anonymn a utajen matestv v esk republice utopie nebo realita? PrRo, 2005, . 2, s. 53.
Hublkov, E. Anonymn porody z hlediska lnku 8 Evropsk mluvy o
lidskch prvech. Sprvn prvo, 2003, . 5-6, s. 282.
Melicharov: Uren a popen matestv, problematika suroganho

matestv. Zdravotnictv a prvo, 2000, . 7-8.
Pilka: Surogtn matestv - literrn nzory a praxe. esk gynekologie,
2009, ro. 74, . 2, s. 144 a nsl.
Radvanov: Kdo jsou rodie dtte - jen zdnliv jednoduch otzka.
Zdravotnictv a prvo, 1998, . 5, . 6, s. 7-8.
Zuklnov: Nkolik poznmek k prvnm otzkm okolo tzv. baby-schrnek.
PrRo, 2005, . 7, s. 252 a nsl.
Otcovstv
776
(Otcovstv manela matky)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1 a 5)
II. Narozen dtte v manelstv (6 a 14)
III. Narozen dtte en znovu provdan (15, 16)
Z dvodov zprvy:
Standardn formulace prvn domnnky otcovstv je doplnna se zetelem na

institut nezvstnosti (srov. zejm. 67 odst. 1 vta druh). Je-li dvodem zniku
manelstv smrt, kter nebyla zjitna obvyklm zpsobem (tj. soud rozhodl o
prohlen za mrtvho), uplatn se pro uren rozhodnho dne obecn pravidlo.
Narod-li se dt en, jej manel byl prohlen za mrtvho a dojde k

uren otcovstv souhlasnm prohlenm matky a jinho mue, nezmn se na
statusovm postaven dtte ani otce dtte nieho, zjist-li se, e prohlen za
mrtvho ije, take bude-li nkter ze zastnnch mt vli, aby nastala zmna
ve statusu zejmna dtte, bude teba otcovstv souhlasn prohlen popt,
anebo bude teba vyut pomoci nejvyho sttnho zstupce, poppad institutu
osvojen.
I. Obecn
Uren otcovstv je tradin povaovno za obtnj ne uren matestv.

Zatmco v ppad matestv lze na existenci biologickho pouta soudit na
zklad snadno zjistitelnho a prokazatelnho faktu porodu, v ppad otcovstv
takov pm dkaz existence biologickho pouta nebyl po dlouhou dobu
mysliteln. Existenci biologickho pouta mezi dttem a uritm muem tak bylo
mono dovozovat pouze na zklad jinch skutenost, z nich lze na zklad
zobecnn zkuenosti soudit pouze nepmo, e urit mu s nejvt
pravdpodobnost je biologickm otcem dtte (protoe jde o manela matky;
protoe jde o mue, kter s matkou dtte souloil v rozhodn dob). Prvo tedy
pro uren otcovstv konstruuje prvn domnnky, na jejich zklad se o uritm
mui m za to, e je otcem konkrtnho dtte. Vzhledem k tomu, e otcovstv je v
tchto domnnkch spojeno se skutenostmi, z nich lze na biologick otcovstv
usuzovat pouze s uritou mrou pravdpodobnosti (tj. nikoliv s jistotou), jsou tyto
domnnky konstruovny jako domnnky vyvratiteln (by v zjmu prvn jistoty
ve statusovch vztazch nen monost jejich vyvracen zcela neomezen). Uren
otcovstv na zklad domnnek m tradici ji od dob mskho prva. K
pozdjmu vvoji pravy v obecnm zkonku obanskm, v zkon . 265/1949
Sb., o prvu rodinnm, i v zk. . 94/1963 Sb., o rodin, viz v podrobnostech lit. .
2.
Zdej zkonk na tuto tradin pravu navazuje, a to i pesto, e v

souasn dob dky vdeckmu pokroku v oblasti genetiky ji existuj a bn se
pouvaj metody (rozbory DNA), z nich lze na existenci biologickho pouta mezi
uritm muem a dttem soudit s pravdpodobnost tak vysokou, e lze
biologick otcovstv povaovat za prakticky prokzan (piem neexistenci
biologickho pouta lze dokonce prokzat s jistotou). V podrobnostech viz lit. . 7.
Za tchto okolnost se nabz otzka, zda prava uren otcovstv pomoc
domnnek nen ji peit i zastaral, a to jako celek i alespo pokud jde o
domnnku svdc mui, kter s matkou dtte v rozhodn dob souloil.
Odpov na takovou otzku je v obecn rovin (domnnky jako celek)

zporn, nebo uren otcovstv pomoc domnnek je mimodn efektivn - toti
jednoduch, rychl, nevyvolvajc potebu velkch nklad a pedevm ve
vtin ppad dopadajc prv na mue, kter skuten je biologickm otcem
dtte. Poteba postavit skuten najisto (ne)existenci vztahu otec-dt tak

vystupuje pouze v konkrtnch spornch ppadech, v nich se pak selektivn tyto
modern metody uplatn. Prvn prava mus bt koncipovna tak, aby v tchto
spornch ppadech bylo mono souasn monosti genetiky pln vyut. To je
opodstatnn rovn z hlediska procesn ekonomie, nebo s uitm tchto metod
jsou spojeny nemal nklady, kter je zbyten vynakldat, nen-li to nezbytn
teba. Prv koncipovnm domnnek jako vyvratitelnch je tento poadavek
naplnn.
Pokud jde o domnnku svdc mui, kter s matkou dtte v rozhodn

dob souloil (ble srov. 783), je teba uvst, e jej nahrazen pravidlem
naizujcm soudu urit za otce vdy toho mue, jeho genetick vztah k dtti
vyplyne z rozboru DNA, nen prosto skrytch problm. Ty by mohly vzniknout
jednak v ppad jednovajench dvojat (kter maj totonou DNA), ale tak
nap. v ppad, kdy by byl za otce (shodou nhod) oznaen drce spermatu, z
nj se dt narodilo umlm oplodnnm provedenm osaml en (tj. en
neprovdan, ani neijc s druhem, s nm by spolen podstupovala metody
asistovan reprodukce). V obou ppadech bude rozbor DNA ukazovat na
alovanho mue, a je zejm, e v tchto ppadech k zaloen otcovstv dojt
nem (v prvm ppad je biologickm otcem druh z jednovajench dvojat, ve
druhm ppad by to znamenalo negaci a faktick popen institutu anonymnho
drcovstv zrodench bunk). Prv aspekt souloe v tto konstrukci domnnky
tak slou jako korektiv odkazujc na pirozen bh vc (za otce nem bt
zsadn uren mu, kter se enou nesouloil - s vjimkou ppad asistovan
reprodukce, kter jsou vak upraveny zvl). Aspekt souloe v domnnce
zrove pln roli jednotcho prvku s ostatnmi domnnkami, kter tak stav na
pirozenm bhu vc (v na kultue stle plat, e narod-li se dt v manelstv,
je otcem zpravidla manel, a narod-li se dt mimo manelstv, je otcem
zpravidla ten mu, kter o tom hodl uinit souhlasn prohlen s matkou,
piem ob situace soulo rovn pedpokldaj).
A konen: ji v R 98/1967 bylo judikovno, e i kdy alovanmu nesvd

domnnka podle 54 odst. 2 zk. o rodin (tj. nyn 783 odst. 2), nen vyloueno
uren otcovstv alovanho. V tomto nepli asto uvdnm judiktu soud
sprvn zhodnotil vztah mezi 54 odst. 1 a odst. 2 zk. o rodin (tj. nyn 783
odst. 1 a 2), kdy vyslovil nzor, e uren otcovstv soudem podle 54 odst. 1
zk. o rodin nen vyloueno ani v ppad, e domnnka podle 54 odst. 2 na
alovanho nedopad. Jinak eeno, domnnka zaloen na faktu souloe nen
jedinm monm (taxativn danm) postupem, jak me soud k uren otcovstv
dospt. V podrobnostech srov. t lit. . 9. Prv tento vklad vzjemnho vztahu
mezi 54 odst. 1 a odst. 2 zk. o rodin, potamo 783 odst. 1 a odst. 2 ob.
zk., je teba akcentovat v dob ve popsanch monost na poli genetiky. Pak
ovem nelze celkovou koncepci tzv. tet domnnky hodnotit jako zcela zastaralou
i peitou (jak uinil nap. stavn soud v I. S 987/07), ostatn ani v dnm
jinm prvnm du nenajdeme pravu, kter by namsto tet domnnky striktn

stanovila povinnost urit otcovstv na zklad vsledk rozboru DNA.
K odst. 1
II. Narozen dtte v manelstv
Prvn domnnka otcovstv dopad na manela matky. Dje se tak ji

naplnnm podmnek stanovench v tomto ustanoven (tj. narozen dtte v dob
vymezen trvnm manelstv pp. v urit dob po jeho zniku), ani by bylo
teba jakhokoliv dalho projevu vle ze strany rodi i ednho rozhodnut
(zpis v matrice m pouze deklaratorn charakter).
Potek doby rozhodn pro uren otcovstv je v tomto ppad spojen s

uzavenm manelstv. Narod-li se dt kdykoliv pot, avak do uplynut tstho
dne pot, co manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn, anebo pot,
co byl manel matky prohlen za nezvstnho, dopad vyvratiteln (arg. m se
za to, e) domnnka otcovstv na manela matky.
K okamiku vzniku manelstv srov. koment k 656.
K potn asu srov. koment k 605.
Manelstv zanik smrt nebo rozvodem. K rozvodu srov. koment k 754

a nsl.
K prohlen manelstv za neplatn srov. 680 a nsl.
K nezvstnosti srov. koment k 66 a nsl.
K narozen dtte poatho umlm oplodnnm srov. koment k 778.
Hovo-li se v dvodov zprv v souvislosti s tmto ustanovenm o vyuit

pomoci nejvyho sttnho zstupce, je teba k tomu uvst, e tento institut (na
rozdl od 62 a 62a zk. o rodin) nen v zk. . 89/2012 Sb., obanskm
zkonku, obsaen. Nvrh vak ve sv pvodn verzi institut poprnho prva
nejvyho sttnho zstupce obsahoval a k jeho vyputn dolo teprve v
konen fzi legislativnch prac. Dvodov zprva vak ji v tomto ustanoven
nebyla upravena, take zde zmnka o tomto institutu zstala.
K odst. 2
III. Narozen dtte en znovu provdan
Ve druhm odstavci je upravena zvltn situace, v n na jedno dt

dopad tat domnnka dvakrt. Jde o situaci, kdy by domnnka svdila
bvalmu manelu matky proto, e se dt narodilo ped uplynutm tstho dne
pot, co pedchoz manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn, a
zrove svd v poad druhmu manelu matky proto, e se dt narodilo za
trvn tohoto manelstv. Pro tento specifick ppad je stanoveno, e domnnka
otcovstv dopadne na toho mue, kter se enou uzavel manelstv v poad
druh, tj. na mue, za nho je matka provdna v dob, kdy dolo k narozen
dtte, nebo prv vzhledem k okolnostem, kter pravideln takovou situaci
provzej, je biologick otcovstv v poad druhho manela nanejv
pravdpodobn, kadopdn pravdpodobnj ne manela v poad prvnho.
Pokud vak pozdj manel sv otcovstv k dtti spn pope, dopadne

domnnka otcovstv bez dalho na dvjho manela. Tak on se pak me
pokusit sv otcovstv popt. Pro tento ppad je stanoven odchyln potek bhu
lhty pro popen otcovstv (srov. koment k 788).
Z judikatury:
V zen o uren otcovstv podle 54 odst. 1 a odst. 2 zk. o rodin (nyn
783 odst. 1, odst. 2, pozn. aut.) je soud oprvnn uloit alovanmu mui, aby se
v souladu s 127 odst. 3 o. s. . dostavil ke znalci a strpl odbr vzork DNA, a to
za elem uren, pop. vylouen otcovstv tohoto mue. Nen v rozporu s
stavnm podkem, vynucuje-li soud splnn tto povinnosti na alovanm mui,
kter se odmt vyeten podrobit, za pomoci podkovch pokut i pedveden.
(I. S 987/07)
I kdy alovanmu nesvd domnnka podle 54 odst. 2 zk. o rodin

(nyn 783 odst. 2, pozn. aut.) nen vyloueno uren otcovstv alovanho.
(NS 5 Cz 32/67, Rc 98/1967)
Prvn stav zaloen zkonnou domnnkou otcovstv manela matky dtte
podle 51 zk. o rodin (nyn 776, pozn. aut.), brn tomu, aby bylo ureno
otcovstv k tmu dtti.
(NS 5 Cz 81/65, Rc 71/65)
1 odst. 2, 23, 66 a nsl., 605, 656 a nsl., 680 a nsl., 754 a

nsl., 771 a 775, 777 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
Frinta: Urovn rodiovstv (nejen) v nvrhu novho OZ. In Olomouck
prvnick dny 2008. Sbornk pspvk z konference, 1. sv., 2008, s. 217 a nsl.
Frintov, Frinta: Urovn a poprn rodiovstv - vvoj prvn pravy a
judikatury v 19. a 20. stolet. In 200 let Veobecnho obanskho zkonku, 2011,
s. 451 a nsl.
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Koment, 3. vyd., 2005, s. 217 a nsl.
1999, s. 73 a nsl.
Haderka: K nkterm aspektm prvn domnnky. BA, 1982, . 1, s. 97 a
nsl.
Haderka: K nkterm problmm uren (a popen) matestv. BA, 1990, .
1, s. 14 a nsl.
Loudov, Sieglov: een otzky spornho otcovstv na potku 3. tiscilet
- metodiky analzy DNA umouj jednoznanou odpov. PrRo, 2002, . 4, s. 198
a nsl.

Zdravotnictv a prvo, 1998, . 5-6, s. 7-8.
Winterov: Uren otcovstv nad rmec zkonnch domnnek. Sprvn
prvo, 2003, . 5-6. Zuklnov: Nkolik poznmek k prvnm otzkm okolo tzv. baby-schrnek.
PrRo, 2005, . 7, s. 252 a nsl.
777
(Uren otcovstv po zahjen zen o rozvodu i neplatnosti manelstv)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1)
II. Uren otcovstv po zahjen zen o rozvodu manelstv (2, 3)
III. Podmnky uren otcovstv po zahjen zen o rozvodu manelstv (4, 5)
IV. Podmnka prvn moci rozhodnut o rozvodu manelstv (6)
V. Obdobn uit v zen o neplatnost manelstv (7)
Z dvodov zprvy:
Nen rozhodn, kdo pod nvrh na zahjen zen. Jde o zen pedevm
statusov, svou procesn povahou nesporn. Nvrh spov v prohlen a
smuje proti druhm dvma nutn zastnnm osobm. Jedn se (toti) o
zen o popen otcovstv spojen s zenm o uren otcovstv - jde zrove o
oboj: prvm krokem by mlo bt prohlen poprajc otcovstv za souhlasnho
prohlen matky (resp. ani matka vyslov sv nmitky), druhm pak prohlen
(mue, kter tvrd, e je otcem), uznvajc otcovstv za souhlasnho prohlen
matky. Soud prohlen pijm, m je validuje - dv vrchnostensk dobrozdn,

e prohlen odpovdaj skutenosti a e vle dn ze zastnnch osob
nebyla neppustnm zpsobem ovlivnna, a u jakkoli, resp. kmkoli. Ve vztahu
k rozvodu se jedn o samostatn zen, nicmn, nebylo-li jet o rozvodu
manelstv rozhodnuto, je teba rozhodnut vykat: den nsledujc po dni prvn
moci rozhodnut o rozvodu je prvm dnem, k nmu lze vzthnout inky
dotynho trojstrannho prohlen. Lhta je stanovena na jeden rok (jinak je
estimsn) proto, e nelze vylouit situace prodlouen rozvodovho zen.
Otzka zpisu do matriky bude eena standardnm zpsobem: do matriky bude
zapsn nejprve manel matky, a poslze - na zklad osvden soudu o
prohlen - bude tento zpis zmnn.
Pravidla, kter plat pro rozvod manelstv, plat obdobn i pro zen o
neplatnosti manelstv, protoe cle obou zen jsou shodn.
I. Obecn
Obsahem zdejho ustanoven je pravidlo umoujc uren otcovstv

zrove s popenm otcovstv manela (i bvalho manela), probh-li zen o
rozvodu manelstv. Ustanoven 58 odst. 1 zk. o rodin obsahovalo obdobn
prohlen manela (bvalho manela), jinho mue a matky dtte, avak s tm
podstatnm rozdlem, e na zklad takovho prohlen dolo pouze k vylouen
(popen) otcovstv manela (bvalho manela), nikoliv vak k uren otcovstv
tohoto jinho mue. K uren otcovstv pak muselo dojt a nsledn, typicky
souhlasnm prohlenm matky a tohoto mue. Zdej prava jde tedy ve
srovnn s pravou pedchoz dl, kdy s prohlenm tchto t osob ji pmo
spojuje t uren otcovstv tohoto jinho mue.
K odst. 1
II. Uren otcovstv po zahjen zen o rozvodu manelstv
K uren otcovstv podle 777 je zapoteb t prohlen, a to

- prohlen manela (bvalho manela), jeho obsahem je, e otcem dtte
nen,
- prohlen jinho mue, jeho obsahem je, e je otcem dtte, a
- prohlen matky, jeho obsahem je pipojen se k obma prohlenm (tedy

souhlas s obma prohlenmi).
Dojde-li k tmto prohlenm (kumulativn), zalo to vyvratitelnou domnnku
otcovstv: m se za to, e otcem dtte je onen jin mu, ili ji se nem za to, e
otcem dtte je manel matky dtte, pop. bval manel matky dtte. Otcovstv
manela, pop. bvalho manela, je popeno tm samm (uno actu), toti
zaloenm domnnky otcovstv jinho mue.
K tomu, aby se vak mohla tato domnnka uplatnit, je teba, aby se dt

narodilo v dob mezi zahjenm zen o rozvodu manelstv a tstm dnem po
rozvodu manelstv. K rozvodu srov. ble koment k 754 a nsl., k zen o
rozvodu pak 383 a 398 z. z. . s.
K odst. 2
III. Podmnky uren otcovstv po zahjen zen o rozvodu manelstv
V odstavci 2 jsou upraveny dal podmnky pro prohlen zmnn v bodu

2.
Toto prohlen lze uinit pouze v zen ped soudem. Jedn se o zen
podle 416 z. z. . s. Nvrh na zahjen zen me podat manel (bval
manel), jin mu tvrdc sv otcovstv, ale tak matka dtte. Monost podat
nvrh na zahjen tohoto zen je omezena na dobu jednoho roku od narozen
dtte (k potn asu srov. 605). Jedn se o lhtu hmotnprvn, nvrh na
zahjen zen tedy mus bt soudu nejpozdji posledn den lhty doruen.
K odst. 3
IV. Podmnka prvn moci rozhodnut o rozvodu manelstv
Ve tetm odstavci je stanoveno jako omezujc podmnka, e k uren

otcovstv k dtti podle odst. 1 a 2 neme dojt dve, dokud nenabude prvn
moci rozhodnut o rozvodu manelstv. Bude-li tedy nvrh podn dve, ne
rozhodnut o rozvodu manelstv nabude prvn moci, soud zen o uren

otcovstv peru, a to do doby, ne rozsudek o rozvodu manelstv nabude prvn
moci. Bude-li nvrh na rozvod zamtnut nebo dojde-li z jinho dvodu k zastaven
zen o rozvodu, dojde tak k zastaven zen o uren otcovstv podle 416 z. z.
. s.
K odst. 4
V. Obdobn uit v zen o neplatnost manelstv
Ustanoven tohoto odstavce roziuje pouitelnost tohoto zpsobu uren (a

popen) otcovstv tak na zen o neplatnost manelstv. Ve uveden pravidla
je teba ut obdobn.
1 odst. 2, 23, 605, 754 a nsl., 771 a 776, 778 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
383 a 398, 416 z. z. . s., - zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 776
778
(Uren otcovstv dtte poatho umlm oplodnnm)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1)
II. Uml oplodnn a jeho prvn prava (2)
III. Uml oplodnn eny neprovdan (3)
IV. Uml oplodnn eny provdan (4)
V. Souhlas mue s umlm oplodnnm (5)
VI. Vznam pvodu zrodenho materilu pouitho pro uml oplodnn

(6)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven. Souvis s

ustanovenm 787 nvrhu.
I. Obecn
Obsahem ustanoven je domnnka pro uren otcovstv v ppad, e dt je

poato umlm oplodnnm. Ve srovnn s ostatnmi domnnkami, kter soulo
bu implicite pedpokldaj (manel matky, souhlasn prohlen nesezdanch
rodi), i vslovn zmiuj ( 783), jde o zvltn pravu, nebo v tomto ppad
je zejm, e dt bylo poato jinak ne soulo. Otcovstv je zde proto nutno
spojit s jinou skutenost, ne se soulo (k n sice mezi muem a matkou dtte
dojt mohlo, avak nebyla pinou poet dtte). I tato domnnka je vak
koncipovna jako vyvratiteln (arg. m se za to). Nelze toti v obecn rovin
vylouit monost, e ena othotnla jinak ne provedenm zkroku asistovan
reprodukce.
II. Uml oplodnn a jeho prvn prava
Umlm oplodnnm eny se rozum zaveden spermi do pohlavnch

orgn eny nebo penos lidskho embrya vzniklho oplodnnm vajka spermi
mimo tlo eny do pohlavnch orgn eny. V souasn dob je prvn prava
umlho oplodnn obsaena v 3 a 11 zk. . 373/2011 Sb., o specifickch
zdravotnch slubch. V tchto ustanovench jsou stanoveny podmnky, za nich
lze metody asistovan reprodukce provdt.
III. Uml oplodnn eny neprovdan
Zdej ustanoven dopad na ppad, kdy se dt poat umlm

oplodnnm narod en neprovdan. Ve srovnn s pravou obsaenou v zkon
o rodin dochz k uritmu posunu. Narodilo-li se toti dt poat umlm
oplodnnm en neprovdan, bylo teba otcovstv k nmu urit souhlasnm
prohlenm rodi ( 52 zk. o rodin) nebo v zen ped soudem (podle 54
odst. 3 vloenho do zkona o rodin novelou provedenou zkonem . 227/2006
Sb., o vzkumu na lidskch embryonlnch kmenovch bukch). Tento relativn
komplikovan postup podle zdej pravy odpad. Stejn jako v ppad
domnnky svdc manelu matky se toti domnnka otcovstv svdc mui,
kter dal k umlmu oplodnn sv druky souhlas, uplatn bez dalho ji tm, e
jsou naplnny okolnosti zde pedvdan, ani by bylo teba jakhokoliv dalho
projevu vle ze strany matky a dotynho mue i ednho rozhodnut (zpis v
matrice m pouze deklaratorn charakter).
IV. Uml oplodnn eny provdan
O situaci, kdy se dt poat umlm oplodnnm narod en provdan, se

ustanovuje pouze v 787 v souvislosti s popenm otcovstv, nikoliv vak v
souvislosti s urenm otcovstv. To je pochopiteln vzhledem k tomu, e v ppad,
kdy se narod dt en provdan (tj. za trvn manelstv nebo v urit dob po
jeho zniku i prohlen za neplatn), m se za otce manel matky (srov. 776),
take zde nevznik poteba zvltn prvn pravy.
V. Souhlas mue s umlm oplodnnm
Domnnka otcovstv dopad na mue, kter dal k umlmu oplodnn eny

souhlas. Jedn se o souhlas, kter je dvn v souvislosti s asistovanou reprodukc.
Podrobn je upraven v 8 zkona o specifickch zdravotnch slubch. Souhlas
podle 8 cit. zkona je tedy prv tm souhlasem, kter m na mysli tak zdej
ustanoven (nejedn se tedy o dn dal i nsledn souhlas vedle souhlasu

podle 8 zkona o specifickch zdravotnch slubch).
IV. Vznam pvodu zrodenho materilu pouitho pro uml oplodnn
K umlmu oplodnn eny me bt pouito jak spermi pochzejcch

pmo od mue, kter dv k umlmu oplodnn souhlas, tak i spermi, kter
pochzej od anonymnho drce (srov. 3 odst. 4 zk. o specifickch zdravotnch
slubch). V prvm ppad dn zvltn problematika nevznik, nebo dt
pochz biologicky (geneticky) od mue, kter dal k umlmu oplodnn souhlas.
V ppad druhm, kdy je pouito spermie/ anonymnho drce, je vak zejm, e
dt od mue, kter dv k umlmu oplodnn sv druky souhlas, biologicky
nepochz. Tato skutenost vak nem z hlediska zdejho ustanoven dn
vznam. Genetick pvod zrodenho materilu je tedy zcela nerozhodn. To je
zdraznno tak v 787, z nj plyne, e pouit zrodenho materilu
pochzejcho od drce neme bt dvodem pro popen otcovstv.
1 odst. 2, 23, 771 a 777, 779 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
3 a 11 zkona . 373/2011 Sb., o specifickch zdravotnch slubch, zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 776
779
(Uren otcovstv souhlasnm prohlenm)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1, 2)
II. Souhlasn prohlen (3 a 7)
III. Podmnky souhlasnho prohlen (8 a 13)
Jde o druhou domnnku otcovstv. Rodii se rozumj matka dtte a mu,

kter souhlasn s matkou sv otcovstv prohlauje. Prohlen otcovstv mus bt
uinno osobn.
I pro zen o uren otcovstv souhlasnm prohlenm rodi plat pravidla

mluvy o prvech dtte a ustanoven tohoto zkona ustanovujc o prvech
dtte, tud poppad i pravidla o poteb ustaven opatrovnka apod. Takto je
teba ustavit opatrovnka vdy, jde-li o dt ji narozen. Opatrovnka lze
ustanovit i dtti jet nenarozenmu, je-li ji poato. Jedn se o ochranu zjm
dtte, proto pokud je dt dostaten schopn zleitosti uznn otcovstv
porozumt, m se mu dostat dn informace, aby se mohlo k vci vyjdit. To by
mlo platit obdobn i v zen ped matrinm adem.
Schopnost nezletilho, kter nen pln svprvn, posoud vdy soud podle
obecnch ustanoven o posouzen schopnosti, resp. zpsobilosti takovch osob.
I. Obecn
Obsahem zdejho ustanoven je prava domnnky otcovstv tradin

oznaovan jako domnnka druh (toti druh v poad za domnnkou svdc
manelu matky). Me se uplatnit jedin tehdy, pokud se neuplatnila domnnka
svdc manelu matky ( 776), domnnka svdc jinmu mui ne manelu (i
bvalmu manelu) na zklad 777 a konen ani domnnka svdc mui,
kter dal souhlas k umlmu oplodnn sv druky ( 778). V ppad, e
otcovstv manela matky bylo spn popeno, otevr se tm monost pro
uren otcovstv souhlasnm prohlenm i v situaci, kdy manelstv matky dosud

trv.
Tato domnnka se me uplatnit i ped narozenm dtte, a to od okamiku,

kdy je dt poato. Vzhledem k diagnostickm monostem souasn prenatln
medicny nejsou zpravidla pochyby o thotenstv eny ani v ranch fzch
thotenstv (prvn ultrazvukov screening se zpravidla provd ve 12. tdnu
thotenstv, v ppad indikovan poteby i dve, mezi 6. a 10. tdnem
thotenstv).
K odst. 1
II. Souhlasn prohlen
Souhlasn prohlen se skld ze dvou samostatnch prvnch jednn

(srov. 782), a to z prvnho jednn (1) matky a z prvnho jednn (2) mue,
kter s n souhlasn prohlen in. Nejde tedy o zaloen ink domnnky
smlouvou (kdy by jednn jedn strany mlo povahu oferty a jednn druh
strany povahu akceptace).
prava v 52 zk. o rodin hovoila o souhlasnm prohlen rodi. Tto

dikci bylo vytkno, e nen zcela jednoznan, nebo rodiem podle prva se
dotyn mu stane teprve perfekc tohoto prohlen. Zdej prava tuto
nejednoznanost odstrauje tm, e vraz rodi v tto souvislosti nepouv a
dsledn hovo o matce a mui, kter() prohlen in.
Prohlen ve uvedench osob mus bt souhlasn. To znamen, e z

obsahu obou tchto prohlen mus shodn vyplvat vle, aby byl za otce
povaovn prv ten mu, kter vedle matky toto prohlen in.
Ze znn zdejho ustanoven vak nevyplv poadavek na souasnost

obou prohlen. Ob prvn jednn, kter ve svm souhrnu tvo souhlasn
prohlen o otcovstv, tak nemusej bt uinna souasn, resp. bezprostedn
po sob. To znamen, e nen nutn souasn ptomnost obou osob (by v praxi
bude pravidlem). Srov. k tomu t Rc 32/83 uveden ne.
Z komentovanho ustanoven nijak nevyplv, e by toto prohlen mohl

uinit pouze biologick rodi (otec), a u vbec v nm nelze nalzt oporu pro
zvr, e by v t souvislosti mlo bt biologick otcovstv mue incho
souhlasn prohlen jakkoliv provovno. Je teba vyjt z toho, e stejn jako v
ppad ostatnch domnnek se vychz z obvyklho bhu vc, a pedpokld se,
e ten, kdo prohlen o svm otcovstv in, biologickm otcem zpravidla je
(nebo si to alespo o sob mysl). Stejnm zpsobem byla tato otzka eena ji v
literatue vztahujc se k zkonu o rodin, a lze tedy na ni v tomto smru odkzat.
Ostatn, pokud by ml bt ped souhlasnm prohlenm pvod kadho dtte
provovn, mohlo by to bt chpno jako faktick presumpce nevrnosti en
svm druhm. Je vak teba poloit otzku, jak postupovat v ppad, kdy by bylo
na prvn pohled zjevn, e mu inc prohlen o otcovstv biologickm otcem
bt neme (nap. z dvodu nedostatenho vkovho rozdlu mezi tmto muem
a dttem). Takov jednn by bylo zejm teba posoudit jako obchzen zkona
i zneuit prva ( 8). Jindy me bt souhlasn prohlen zneuito jako nstroj
pro nezkonn manipulace s dtmi (nap. k obchzen sloitho procesu
mezinrodnho osvojen). I takov jednn by bylo teba posoudit jako zjevn
zneuit prva ( 8), navc je (zejmna) na tento ppad pamatovno v 793.
K odst. 2
III. Podmnky souhlasnho prohlen
V odstavci 2 je upraveno, kde a jak se prohlen in.
Prohlen lze uinit pouze ped soudem nebo ped matrinm adem.
Mstn pslunost soudu je upravena v 417 z. z. . s. (obecn soud dtte, a
nelze-li tento soud urit, pak obecn soud matky). Pslunost matrinho adu je
upravena v 10 zk. o matrikch.
Prvn jednn, jeho obsahem je projev vle o uznn otcovstv, m

zvltn povahu. Psob toti statusov nsledky. Rozhodnut o tom, zda toto
prohlen uinit, nebo nikoliv, je vlunm osobnm prvem kadho lovka.
Tomu pak odpovd poadavek, e prohlen se ped ve uvedenmi orgny in
osobn. Zastoupen pi prvnm jednn, jeho obsahem je prohlen o uznn
otcovstv, je tud vyloueno. Srov. vak koment k 780.
in-li prohlen o uznn otcovstv nezletil, kter nen pln svprvn,

me se tak stt jedin ped soudem. Toto omezen je odvodnno tm, e
nezletilci (resp. ne pln svprvn nezletilci) sami jsou pod zvltn ochranou
prvnho du. Omezen monosti uznat otcovstv nezletilm, kter nen pln
svprvn, na monost uinit tak pouze ped soudem je vedeno myslem
ochrnit nezletilho, kter nen pln svprvn, ped neuvenm jednnm
uinnm nap. lehkomysln i pod vlivem zvislosti na jinch osobch. Soud
tedy nezletilho pedevm nleit a mrn jeho vku pou o nsledcch
takovho jednn. Avak ani v tomto ppad neovuje pravdivost jeho
prohlen.
Z uvedenho zrove vyplv, e i nezletil, kter nen pln svprvn,

me takov prohlen uinit. Zpsobilost nezletilho, kter nenabyl pln
svprvnosti, k prohlen o uznn otcovstv bude teba posoudit podle
obecnch pravidel v 31. Souhlasu zkonnho zstupce k uznn otcovstv
nezletilm, kter nenabyl pln svprvnosti, nen teba. Srov. t koment k
780.
in-li prohlen nezletil, kter ji je pln svprvn (protoe uzavel

manelstv nebo mu byla svprvnost piznna soudem, srov. 30), uveden
omezen se na nj nevztahuje, take prohlen me uinit jak ped soudem, tak
i ped matrinm adem.
Z judikatury:
Je-li otcovstv k nezletilmu dtti ureno souhlasnm prohlenm rodi,
me bt ped soudem popeno jen podle pslunch ustanoven zkona rodin.
Ze samotn skutenosti o prohlen otcovstv mue, kter nen biologickm
otcem dtte, nelze bez dalho dovozovat neplatnost prvnho konu pro
obchzen zkona podle obecnch ustanoven obanskho zkonku. Pokud je
otcovstv ureno na zklad druh domnnky otcovstv, tj. souhlasnho
prohlen rodi, je nadbyten a pojmov vylouen dal uren otcovstv
alobce za situace, kdy zkonnm zpsobem nebylo popeno otcovstv mue,
kter uznal otcovstv pi souhlasnm prohlen rodi.
(NS 30 Cdo 3242/2012)
Zpsobilost nezletilch osob k uren otcovstv souhlasnm prohlenm
rodi podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.) je teba
(ve smyslu ustanoven 104 zk. o rodin) posuzovat podle ustanoven 9 zk. .
40/1964 Sb. (nyn 31, pozn. aut.).
Otcovstv tedy me bt ureno souhlasnm prohlenm nezletilch rodi
podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.), pokud je
takov prohlen pimen rozumov a mravn vysplosti nezletilce odpovdajc
jeho vku a pokud je nezletil rodi schopen posoudit vznam tohoto prohlen.
(NS 5 Cz 97/80, Rc 48/84)

Otcovstv k dtti je ureno podle ustanoven 52 odst. 2 zk. o rodin
(nyn 781, pozn. aut.) souhlasnm prohlenm rodi ped soudem, jakmile k
prohlen jednoho pistoup stejn prohlen druhho rodie, kterm je oznaen
za otce tent mu. Pokud takov prohlen matky je uvedeno v protokolu
sepsanm u soudu v den, kter pedchzel dni, kdy shodn prohlen uinil do
protokolu u soudu matkou oznaen mu, nen teba k uren otcovstv dalho
souhlasnho prohlen matky.
(NS Cpj 139/83, Rc 32/83)
Dochz-li v prbhu soudnho zen o uren otcovstv podle ustanoven
54 odst. 1 zk. o rodin (nyn 783, pozn. aut.) k uren otcovstv souhlasnm
prohlenm rodi podle ustanoven 52 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.),
soudy povauj skutenost, e alobu o uren otcovstv podala matka dtte proti
alovanmu mui za souhlas matky s tmto prohlenm a dal souhlasn
prohlen matky ji nevyaduj.
(NS Cpj 41/79, Rc 20/80)
Domnnka otcovstv ve smyslu 52 zk. o rodin zakld jen takov
prohlen, kter odpovd vem pedpokladm uvedenm v tomto ustanoven
zk. o rod., tj. kter je zcela urit, uinn ped nrodnm vborem povenm
vst matriku nebo ped soudem a stvrzen stejnm prohlenm matky.
(NS 1 Cz 80/69, Rc 44/70)
1 odst. 2, 8, 23, 25, 30, 31, 771 a 778, 780 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
415 a 417 z. z. . s., - 53 a 55 z. m. p. s., - zk. o matrikch, - vyhl. k

zk. o matrikch
Z literatury:
Frinta: Urovn rodiovstv (nejen) v nvrhu novho OZ. In Olomouck
prvnick dny 2008. Sbornk pspvk z konference, 1. sv., 2008, s. 217 a nsl.
Frintov, Frinta: Urovn a poprn rodiovstv - vvoj prvn pravy a

judikatury v 19. a 20. stolet. In 200 let Veobecnho obanskho zkonku, 2011,
s. 451 a nsl. - 3. Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Koment, 3. vyd., 2005, s.
217 a nsl.
1999, s. 73 a nsl.
Haderka: Zpsobilost obana k uznn otcovstv. Prvnk, 1978, . 4. - 6.
Haderka: Vznam biologickho pvodu pro platnost uren otcovstv podle 52,
53 ZR. BA, 1981, . X-XII. - 7. Haderka: K nkterm aspektm prvn domnnky.
BA, 1982, . 1, s. 97 a nsl.
. Haderka: K nkterm problmm uren (a popen) matestv. BA, 1990,
. 1, s. 14 a nsl.
Loudov, Sieglov: een otzky spornho otcovstv na potku 3. tiscilet
- metodiky analzy DNA umouj jednoznanou odpov. PrRo, 2002, . 4, s. 198
a nsl. - 10. Nov: Kysel jablka rodinnho prva. Prvo a rodina, 2001, . 7.
Zdravotnictv a prvo, 1998, . 5-6, s. 7-8.
Winterov: Uren otcovstv nad rmec zkonnch domnnek. Sprvn
prvo, 2003, . 5-6.
Zuklnov: Nkolik poznmek k prvnm otzkm okolo tzv. baby-schrnek.
PrRo, 2005, . 7, s. 252 a nsl.
780
(Souhlasn prohlen lovka, kter nen pln svprvn)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1)
II. Souhlasn prohlen uinn prostednictvm opatrovnka (2 a 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 779
I. Obecn
Ustanoven omezuje monost uinit prohlen o uren otcovstv tch

fyzickch osob, kter nejsou pln svprvn. Tyto osoby mohou prohlen uinit
pouze ped soudem, nikoliv ped matrinm adem. Zatmco posledn vta 779
odst. 2 se vztahuje pouze na nezletilce (srov. koment k 779), omezen v 780
je ir. Vztahuje se toti na kadho lovka, kter nen pln svprvn. To me
bt jak nezletil, kter jet pln svprvnosti nenabyl (tj. sten svprvn),
tak i osoba zletil, jej svprvnost byla omezena (srov. koment k 30 a k 55
a nsl.).
II. Souhlasn prohlen uinn prostednictvm opatrovnka
Podle druh vty tohoto ustanoven m soud posoudit, zda ten, kdo nen
pln svprvn, je schopen jednat sm, nebo zda za nho bude jednat jeho
opatrovnk. Vzhledem k textaci prvn vty (viz ve) vyvstv otzka, zda je 780
pouiteln jak na osoby, jejich svprvnost je omezena, tak i na nezletilce, kte
dosud pln svprvn nejsou (nebo v obou ppadech se jedn o osoby, kter
pln svprvn nejsou). Pokud by odpov na tuto otzku byla kladn, pak by to
zrove znamenalo, e posledn vta v 779 odst. 2 je nadbyten. Z toho by se
mohlo zdt, e zkonodrce ml v myslu odliit postaven nezletilc, kte
nenabyli pln svprvnosti na stran jedn, a ostatnch osob, kter nejsou pln
svprvn na stran druh (a pak ovem zvolil nevhodnou dikci v 780). K tomu
je ovem teba pipojit argumentaci na zklad historickho vkladu.
Nahldnutm do dvjch verz nvrhu zkonku (nap. verze z dubna 2009, po
projednn v legislativn rad vldy) zjistme, e 780 (tehdy 721) byl
(vzhledem k tehdej textaci 779, tehdy 720) koncipovn skuten pro
vechny osoby, kter nejsou pln svprvn (tj. jak pro osoby, jejich
svprvnost je omezena, tak pro nezletilce, kte dosud pln svprvnosti
nenabyli). Pi dalch zsazch do textu tchto ustanoven pak mla bt posledn
vta v 779 odst. 2 vyata, co se vak nestalo, a zstala v nm jako
nadbyten vzhledem k 780. Je tedy teba uzavt, e 779 odst. 2 posledn
vta sice vslovn ustanovuje o nezletilcch, kte nenabyli pln svprvnosti,
avak z tohoto ustanoven zrove nijak neplyne, e by se na n nemla
vztahovat prava v 780. Stejn tak z dikce 780 jasn plyne, e se m
vztahovat na vechny osoby, kter nejsou pln svprvn, tedy i na nezletilce
zmnn v 779 odst. 2 posledn vta, pi em toto ustanoven nen s 779
odst. 2 posledn vta rozporn, pouze dopluje pravidlo o posouzen schopnosti
samostatn ped soudem jednat. De lege ferenda lze ovem doporuit vyputn
posledn vty v 779 odst. 2 pro nadbytenost.
Lze si ale pedstavit i jin vklad: zatmco nezletil, kter nen pln
svprvn, in prohlen vdy ped soudem a zastoupen bt neme, osoba,
kter nen pln svprvn, protoe jej svprvnost byla omezena, bude
zastoupena svm, ji dve ustanovenm opatrovnkem.
Vyjdeme-li z prvnho monho vkladu, pak soud posoud rozumov a voln

schopnosti osoby, kter hodl uinit souhlasn prohlen o otcovstv. Z logiky
vci (a rovn z 782 ve spojen s 581) vyplv, e posouzen rozumovch a
volnch schopnost mus bt provedeno ze dvou hledisek. Jednak z toho hlediska,
zda je vbec takov prohlen pimen rozumovm a volnm schopnostem
dan osoby a zda je schopna posoudit vznam (a zejm. nsledky) takovho
prohlen, a jednak z toho hlediska, zda je dan osoba schopna v dan vci
sama jednat. Dospje-li soud k zvru, e prohlen nen vbec pimen
rozumovm a volnm schopnostem dan osoby nebo e nen schopna posoudit
jeho vznam (a nsledky), nepichz u tto osoby uren otcovstv tmto
zpsobem vbec v vahu (a nezbude ne je ppadn urit podle 783). Pokud
soud dospje k zvru, e prohlen je pimen rozumovm a volnm
schopnostem dan osoby a e je schopna posoudit jeho vznam (a nsledky),
bude se pot zabvat otzkou, zda je vzhledem k okolnostem schopna ve vci
jednat sama, nebo zda je teba, aby za ni jednal opatrovnk (srov. 62 a 943).
Pipustit toti, e by mohlo dojt k nahrazen jednn osoby, jejm rozumovm a
volnm schopnostem nen prohlen pimen nebo kter nen schopna
posoudit jeho vznam (a nsledky), jednnm opatrovnka, by zcela
neodvodnn zakldalo disproporn mru ochrany (tj. diskriminaci) mue, kter
nen pln svprvn, a matky, kter trp duevn poruchou pedvdanou v 781.
Nelze toti pipustit, e na jedn stran nen mono uinit souhlasn prohlen,
jsou-li naplnny okolnosti v 781 ohledn matky, zatmco na druh stran, pokud
by tyto okolnosti postihly otce (a jeho svprvnost by proto byla omezena), bylo
by mono podle 780 jeho prohlen nahradit jednnm jeho opatrovnka. lo by
o nijak neodvodnn nerovn zachzen z dvodu pohlav. Takov vklad by
tedy nebyl stavn konformn (srov. l. 1 a 3 Listiny), a proto mus ustoupit
vkladu uvedenmu ve, kter tento problm odstrauje (srov. 2 odst. 1).
1 odst. 2, 30, 31, 55 a nsl., 581, 771 a 779, 781 a nsl., 943 a
nsl.
Souvisejc pedpisy:
viz u 779
Z literatury:
viz u 779
781
(Pekky prohlen na stran matky)
Z dvodov zprvy:
viz u 779
Vklad:
Ve vkladu k 780 bylo ukzno (srov. koment k 780), e nejen v

ppad matky, ale i v ppad mue, jeho rozumovm a volnm schopnostem je
prohlen nepimen nebo kter nen schopen posoudit jeho vznam
(nsledky), a pro nedostatek vku, i pro duevn poruchu, pro ni je jeho
svprvnost omezena, neme k prohlen o otcovstv dojt. Otcovstv je pak
teba urit podle 783.
Je tud teba odpovdt na otzku, pro zkonodrce zvl zmiuje matku

dtte, kter trp duevn poruchou, pro kterou neme posoudit vznam svho
prohlen, i matku, od n je zskn prohlen spojeno s tko pekonatelnou
pekkou. Odpov lze nalzt v 52 odst. 3 zk. o rodin, kter obsahoval
pravu prv opanou. Umooval toti v ppad, kdy matka nemohla pro
duevn poruchu posoudit vznam svho jednn nebo bylo-li opaten jejho
prohlen spojeno s tko pekonatelnou pekkou, uren otcovstv pouze na
zklad projevu vle mue, ani se vyadovalo prohlen matky. Toto ustanoven
bylo ovem v literatue pedmtem kritiky a vzhledem k jeho problematinosti byl
doporuovn jeho restriktivn vklad (srov. lit. . 4 u 776, s. 228-229). V
prbhu legislativnch prac na nvrhu obanskho zkonku bylo proto
rozhodnuto tuto pravu nepevzt (star verze nvrhu ji pebraly), take dolo k
reformulaci tohoto ustanoven na negativn (zakazujc) podobu, a to prv proto,

aby bylo zdraznno, e dochz ke zmn prvn pravy. Tak dolo k tomu, e je
ve zdejm ustanoven zvlt zmnna (jen) matka, i kdy je zejm, e tot
plat i o mui (otci). Nen-li pro duevn poruchu schopen posoudit vznam svho
jednn, nelze jeho jednn pist prvn nsledky (srov. koment k 24), a
nelze-li jeho prohlen pro obtn pekonatelnou pekku zskat, pak zde
takov prohlen nen, a neme tud dojt k uren otcovstv souhlasnm
prohlenm.
1 odst. 2, 24, 30, 31, 55 a nsl., 771 a 780, 782 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
415 a 417 z. z. . s., - zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 779
782
(Uit obecnch ustanoven o prvnm jednn)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1 a 5)
II. Omezen lhty pro dovoln se neplatnosti prohlen (6, 7)
Z dvodov zprvy:
Prvn povaha prohlen otcovstv byla dosud nejasn, ba vznikaly

pochybnosti, zda je mon na tato prohlen vzthnout pedpisy o prvnm
jednn. Zdej ustanoven by mlo ony pochyby odstranit a neppadnou mezeru
vyplnit.
Takto bude na prohlen otcovstv mon pout nap. ustanoven o

simulaci, resp. omylu a lsti.
I. Obecn
el ustanoven je vysvtlen v dvodov zprv, na kterou lze v tomto

smru odkzat.
Z gramatickho vkladu ustanoven plyne, e na prohlen otcovstv je

teba pout vechna obecn ustanoven tkajc se prvnho jednn, ledae je
stanoveno jinak. Mechanick aplikace tohoto pkazu by ovem - prv vzhledem
ke zvltn povaze tohoto projevu vle - mohla v nkterch ppadech vst k
problematickm dsledkm. Nelze si dobe pedstavit, e by prohlen o
otcovstv podle 779 mohlo bt nap. spojeno s podmnkou (srov. 548 a 549), a
u odkldac (tj. prvn nsledky prohlen by nastaly nap. jen tehdy, bude-li
dt modrook), i rozvazovac (tj. prvn nsledky prohlen by pominuly nap.
tehdy, pokud by dt spn nedostudovalo vysokou kolu); stejn tak si nelze
pedstavit, e by k prohlen bylo pipojeno doloen asu ( 550). Zvltn
povaha projevu vle, resp. volnho prohlen otcovstv toti spov nejen v tom,
e se jeho prostednictvm zakld statusov pomr, nbr navc v tom, e jde o
takov pomr, u nj v budoucnu nelze (krom spnho popen otcovstv,
dolo-li k prohlen v rozporu s biologickm rodiovstvm) nijak pivodit jeho
znik (to na rozdl od manelstv, kter lze ppadn rozvst). Nejde tedy o pomr,
kter by mohl bt jakmkoliv zpsobem uinn podmnnm i asov
omezenm.
Pokud jde o obecn ustanoven o prvnch jednnch, kter naopak pout

lze, je teba krom ustanoven o simulaci, omylu a lsti, na kter upozoruje
dvodov zprva, jet teba upozornit zejmna na ustanoven o zdnlivm
prvnm jednn ( 551 a nsl.) a o neplatnosti ( 574 a nsl., zejm. 581).
Je tedy teba uzavt, e obecn ustanoven o prvnch jednnch nebude

mono pout nejen tehdy, kdy bude vslovn stanoveno jinak (srov. ne), ale
tak tehdy, pokud to bude vyplvat ze zvltn povahy projevu vle, resp. volnho
prohlen otcovstv.
Otzka pouitelnosti obecnch ustanoven o prvnch jednnch se klade

rovn v souvislosti se sankc neplatnosti. Dvod spov v tom, e v obecn
sti kodexu je nedostatek vnosti prvnho jednn, tedy i simulovan prvn
jednn, sankcionovn zdnlivost prvnho jednn, volnmu projevu se
nepiznv kvalita prvnho jednn ( 552). Nabz se dv monosti vkladu, a to
bu zdej ustanoven hodnotit jako lex specialis vi prv uvedenmu
ustanoven ( 552), anebo vraz neplatnost uit v textu komentovanho
ustanoven klasifikovat jako nesprvn, nebo m po prvu jt o zdnlivost. Pro
druh een svd i skutenost, e zdej kodex nezn obchzen zkona
(zahrnuje je do pojmu rozpor se zkonem), jenome ve skutkovch situacch, v
nich se prohlauje rozpor se zkonem, o dnou protiprvnost jt neme.
II. Omezen lhty pro dovoln se neplatnosti prohlen
Omezen lhty pro dovoln se neplatnosti prohlen o otcovstv je rovn

dno zvltn povahou projevu vle, pesnji zvltnmi nsledky, kter psob
(srov. ve). M-li mt prvn pomr trvalou a stabiln povahu, nelze to
relativizovat tm, e nebude jakkoliv ohraniena doba, bhem n by bylo mono
doshnout jeho zruen dovolnm se neplatnosti prvnho jednn, kterm byl
tento pomr zaloen.
Popen otcovstv, je bylo zaloeno souhlasnm prohlenm, je upraveno

v 790 (srov. koment k tomuto ustanoven). Lhta pro popen otcovstv je v
tomto ustanoven estimsn s potkem ode dne, kdy dolo k uren otcovstv,
a v ppad, e dolo k uren otcovstv ped narozenm dtte, neskon lhta
dve ne est msc po jeho narozen. Jedin v tto lht je tedy mono dovolat
se prohlen o uren otcovstv. K potn asu srov. 605 (ble srov. koment
k cit. ustanoven).
545 a nsl., 605, 771 a 781, 783 a nsl., 790
Souvisejc pedpisy:
viz u 781
Z literatury:
viz u 779
783
(Uren otcovstv soudem)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1, 2)
II. Uren otcovstv soudem (3 a 6)
III. Tet domnnka (7)
IV. Soulo (8)
V. zen veden proti opatrovnkovi (9)
Tet domnnka otcovstv je rovn standardn. S jedinou, ovem nikoli

nepodstatnou, vjimkou se jedn o pepis dosavadn prvn pravy formulan
upraven. Zmnnou vjimkou je zkrcen nejkrat mon doby pro narozen
dtte ze sto osmdesti na sto edest dn, co odpovd souasnmu poznn a
souasnm monostem lkask vdy a praxe.
I. Obecn
Ustanoven obsahuje pravu domnnky oznaovan tradin jako tet (po

domnnce svdc manelu matky a po domnnce zakldajc otcovstv
souhlasnm prohlenm), by pi potn podle aktuln prvn pravy jde o
domnnku ptou.
K systmu domnnek v souvislostech se souasnmi monostmi genetiky,

a to zvlt s pihldnutm k domnnce tet, srov. podrobn obecn vod v
komenti k 776.
K odst. 1
II. Uren otcovstv soudem
K uren otcovstv soudem me dojt jedin tehdy, pokud otcovstv nebylo

ureno podle 776 (otcovstv manela matky), 777 [souhlasn prohlen
matky, manela (pp. bvalho manela) a dalho mue], 778 (otcovstv mue,
kter dal souhlas k umlmu oplodnn matky) ani podle 779 (souhlasn
prohlen matky a mue). K uren otcovstv soudem podle 783 me dojt dle
tehdy, pokud otec uren podle nkterho z ve cit. ustanoven sv otcovstv
spn popel.
K podn aloby jsou aktivn legitimovni matka, mu, kter o sob tvrd,
e je otcem, i dt.
Ji v obecnm vodu v komenti k 776 bylo uvedeno, e uren otcovstv

nen vyloueno ani pesto, e alovanmu nesvd domnnka podle 783 odst.
2. V souasn dob tedy nen teba bezpodmnen trvat na tom, aby byla
nejprve zjiovna skutenost souloe v rozhodn dob, nbr lze pistoupit
rovnou k proveden dkazu znaleckm posudkem o rozboru DNA urovanch
osob. Srov. t vklady k odst. 2.
Je teba upozornit, e prvn moc rozsudku o uren otcovstv na zklad

783 vznik pekka vci rozhodnut (res iudicata), take nen mon takto
uren otcovstv poprat. Prvn moc rozsudku je rovn tm okamikem, k nmu

vznik prvn pomr mezi dttem a muem urenm v tomto rozhodnut za otce
tohoto dtte.
K odst. 2
III. Tet domnnka
Skutkovm zkladem, s nm je zde spojeno uren otcovstv, je vykonn

souloe v tzv. rozhodn dob, tj. v dob rozhodn z hlediska othotnn matky ve
vztahu k narozen dtte. Vychzeje z aktulnch poznatk a monost
neonatologie stanovil zkonodrce rozhodnou dobu na ne vce ne ti sta a ne
mn ne sto edest dn ped porodem (srov. hranici sto osmdesti dn v 54
odst. 2 zk. o rodin). K potn asu srov. 605 a nsl. Je-li prokzno, e v tto
dob urit mu s matkou dtte souloil, nastupuje proti nmu domnnka jeho
otcovstv. Jde vak o domnnku vyvratitelnou, lze tedy prokzat opak. Bhem
zen je tud mono nastoupiv domnnku vyvracet uvedenm skutenost,
kter otcovstv tohoto mue vyluuj. Takovou skutenost je samozejm zvr
znalce uinn na zklad rozboru DNA, ale me jt tak nap. o doloenou
neplodnost danho mue atd. Skutenost zpsobilou otcovstv vylouit naopak
nen (pouh) nmitka, e v rozhodn dob matka souloila tak s dalmi mui
(tzv. nmitka vce soulonk, exceptio plurium concubentium). Stejn tak nen
skutenost dokazujc opak (a vyvracejc domnnku) nmitka, e nenastal dn
vtok semene nebo e alovan nemohl se svm dem vniknouti do pochvy
(srov. ji judikt . 10.565 a 15.550 Sb. rozh. Glaser-Unger), ani nmitka pouit
preservativu (srov. ji judikty . 6036 a 5334 Sb. rozh. Glaser-Unger nov ada),
a to ani tehdy ne, byl-li pouit preservativ pedloen a nabdnut dkaz znalci, e
jest nepokozen (srov. ji judikt . 8529 Sb. rozh. Glaser-Unger).
IV. Soulo
V konstrukci ustanoven je uplatnn domnnky proti uritmu mui vzno

na skutenost souloe v rozhodn dob. Soulo byla na civiln judikaturou
definovna ji v roce 1938 jako kon pohlavnho ivota, kter me vsti k
oplodnn eny; me j bti i jakkoliv spojen pohlavnch orgn mue a eny
vbec, ba i pouh jejich dotyk (Vn 16999/1938). Lze uzavt, e jde o definici
stle aktuln. Pod tuto definici stricto sensu nespadaj ppady, kdy mezi matkou
dtte a muem sice dolo k intimnmu styku s vronem semene, nikoliv vak k
souloi. V praxi ji byly zaznamenny i ppady, kdy ena takto zskan zroden
materil v rozporu s oekvnm mue nezlikvidovala (srov. vak 111 odst. 3) a
namsto toho se podomcku spn umle oplodnila zavedenm zrodenho

materilu do pochvy. V tomto smru vystupuje jako velmi pokrokov prava v
47 odst. 2 zkona . 265/1949 Sb., o prvu rodinnm, kter v souvislosti s tet
domnnkou neustanovovala o souloi, nbr o tom, zda mu s matkou dtte v
rozhodn dob obcoval. Tento vraz lze sice chpat jako synonymum pro
soulo, ale lze jej - prv na rozdl od souloe - vyloit tak extenzivn a
subsumovat pod nj i takov sexuln praktiky, kter nejsou soulo stricto sensu.
Tak z tohoto pohledu je tud teba mt na zeteli vchoz premisu, e uren
otcovstv podle 783 odst. 1 je mon i tam, kde domnnka souloe podle 783
odst. 2 na dotynho mue nedopad.
K odst. 3
V. zen veden proti opatrovnkovi
Uren otcovstv soudem je mon i tehdy, nen-li domnl otec na ivu. V

takovm ppad se nvrh na uren otcovstv soudem podv proti opatrovnkovi
zvl k tomu jmenovanmu soudem. Je teba zdraznit, e nvrh smuje pmo
proti tomuto opatrovnku, nikoliv proti zemelmu domnlmu otci, kter by byl
opatrovnkem zastoupen. Je tomu tak pirozen proto, e smrt zanik prvn
osobnost lovka (srov. 23), take nen vbec mono uvaovat o tom, e by
zemel mohl bt zastoupen. Je teba dovodit, e nejde o zastoupen, ale o
vytvoen procesnho subjektu, zcela odlinho od mue, o jeho otcovstv se m
jednat.
Z judikatury:
V zen o uren otcovstv podle 54 odst. 1 a odst. 2 zk. o rodin (nyn
783 odst. 1 a 2, pozn. aut.) je soud oprvnn uloit alovanmu mui, aby se v
souladu s 127 odst. 3 o. s. . dostavil ke znalci a strpl odbr vzork DNA, a to
za elem uren, pop. vylouen otcovstv tohoto mue. Nen v rozporu s
stavnm podkem, vynucuje-li soud splnn tto povinnosti na alovanm mui,
kter se odmt vyeten podrobit, za pomoci podkovch pokut i pedveden.
Rovn zen o uren otcovstv je ovldno zsadou arbitrrnho (nikoliv
leglnho) podku. Nelze proto povaovat za jedin sprvn ten postup, e soud
se bude naped zabvat tm, zda dolo k souloi, a teprve v ppad prokzn
souloe nad znaleck posudek, aby zjistil, zda zvan okolnosti muovo
otcovstv nevyluuj. Nen vadou zen, pokud soud pmo pistoup ke
znaleckmu dokazovn metodami DNA diagnostiky: takov postup je v souladu
nejen se zmnnou zsadou arbitrrnho podku, ale t se zsadou procesn
ekonomie.
(I. S 987/07)
(NS 30 Cdo 3242/2012)
Dospje-li v zen o uren (popen) otcovstv znalec ve svm posudku k
zvru, e otcovstv mue, o nm bylo zjitno (prokzno), e souloil s matkou
dtte v dob, od n neprolo do narozen dtte mn ne sto osmdest a vce
ne ti sta dn, je podle vsledku testu DNA vyloueno, soud vdy d znaleck
posudek ve smyslu 127 odst. 2 o. s. . pezkoumat jinm znalcem, vdeckm
stavem nebo jinou instituc (tzv. vrchnm dobrozdnm). V zjmu spolehlivosti
proveden analzy DNA a v zjmu pesvdivosti rozhodnut pedevm pro
astnky zen je toti teba vdy pezkoumat sprvnost odbornho zvru
znalce o vylouen otcovstv, poppad znovu provst cel test DNA, nen-li
mon pi pezkoumn postupu pi odbru a zpracovn vzork biologickho
materilu u zkoumanch osob naprosto spolehliv vylouit, e nedolo k zmn
osob pi odbru vzork biologickho materilu nebo k zmn vzork pi
provdn izolace DNA.
(NS 21 Cdo 693/2010, Rc 63/2012)
aloba o urenie otcovstva mua, ktor u nie je naive, smeruje a konanie
o tejto alobe sa vedie proti opatrovnkovi zomretho, ktorho ustanovil sd ( 55
zk. o rodin) (nyn 783 odst. 3, pozn. aut.), a nie proti zomretmu,
zastpenmu opatrovnkom.
(NS SR 1 Cz 37/77, Rc 5/1979)
I kdy alovanmu nesvd domnnka podle 54 odst. 2 zk. o rodin
(nyn 783 odst. 2, pozn. aut.), nen vyloueno uren otcovstv alovanho.
(NS 5 Cz 32/67, Rc 98/1967)
Soulo ve smyslu 163 ob. zk. (tj. Veobecnho obanskho zkonku,
pozn. aut.) je takov kon pohlavnho ivota, kter me vsti k oplodnn eny;
me j bti i jakkoliv spojen pohlavnch orgn mue a eny vbec, ba i pouh
jejich dotyk.
(Vn 16999/1938)
605, 771 a 782, 784, 785 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
125 a 127 o. s. ., - 21, 417 a 425 z. z. . s., - 53 a 55 z. m. p. s., zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 779
784
(Smrt astnka zen)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1)
II. Smrt matky (2, 3)
III. Smrt navrhovatele (4)
IV. Smrt dtte (5)
V. Nvrh podan potomkem dtte (6 a 9)
VI. Smrt domnlho otce (10, 11)
VII. Smrt mue, kter tvrdil, e je otcem (12 a 14)
Z dvodov zprvy:
viz u 783
I. Obecn
Ve zdejm ustanoven jsou obsaena zvltn pravidla pro een situace,

kdy bhem zen (tj. kdykoliv po jeho zahjen a do jeho ukonen) nkter z
astnk zeme (k uren okamiku smrti srov. koment k 23). zen o uren
otcovstv podle 417 a nsl. z. z. . s. je zahjeno dnem, kdy nvrh na jeho
zahjen doel soudu ( 82 odst. 1 o. s. . ve spojen s 1 z. z. . s.). zen je
ukoneno bu prvn moc rozhodnut (srov. 159a odst. 4 o. s. . ve spojen s 1
z. z. . s.), nebo zastavenm zen. Pravidla ve zdejm ustanoven obsaen lze
tedy ut jen tehdy, pokud okamik smrti nkterho z astnk nastane nejdve
pot, kdy nvrh na zahjen zen dojde soudu, a nejpozdji ped ukonenm
zen. K potn asu srov. 605 a nsl.
II. Smrt matky
Zeme-li bhem zen matka, kter je zrove navrhovatelkou, pouije se

784 odst. 1. Dt nebo domnl otec se mohou (ale nemus) rozhodnout, e
budou v zen pokraovat.
Pro ppad, kdy bhem zen zeme matka, kter vak navrhovatelkou
nebyla, se v 784 vslovn nic nestanov. Zjevn vak nic nebrn tomu, aby
zen pokraovalo mezi dalmi astnky (tj. mezi domnlm otcem a dttem, a
u byl navrhovatelem kterkoli z nich).
K odst. 1
III. Smrt navrhovatele
zen o uren otcovstv podle 783 me bt zahjeno na nvrh matky,

dtte i mue, kter o sob tvrd, e je otcem. Zeme-li tedy bhem zen nkter
z tchto osob, me (avak nemus) v ji zahjenm zen pokraovat kterkoliv
z osob, kter jsou k zahjen zen rovn aktivn legitimovny. V ppad smrti
navrhovatele soud stanov dalm k nvrhu oprvnnm osobm lhtu k
vyjden ppadnho zjmu pokraovat v zen. Pokud se tyto osoby ve
stanoven lht nevyjd (pp. se vyjd tak, e v zen pokraovat nechtj),
soud zen zastav ( 421 odst. 1 z. z. . s.).
K odst. 2
IV. Smrt dtte
Zeme-li bhem zen dt, mohou nastat nsledujc situace. (1) Bylo-li
dt, kter zemelo bhem zen, zrove navrhovatelem, me (ale nemus) v
souladu s 784 odst. 1 v ji zahjenm zen pokraovat dal k nvrhu
oprvnn. Pokud dn dal k nvrhu oprvnn v zen pokraovat nebude,
soud zen zastav (srov. 421 odst. 1 z. z. . s. cit. ji ve). (2) Pro ppad, kdy
bhem zen zeme dt, kter vak navrhovatelem nebylo, se v 784 vslovn
nic nestanov. Zjevn vak nic nebrn tomu, aby zen pokraovalo mezi dalmi
astnky (tj. mezi matkou a domnlm otcem, a u byl navrhovatelem kdokoliv
z nich).
V. Nvrh podan potomkem dtte
Ve druhm odstavci zdejho ustanoven se stanov, e zeme-li bhem

zen dt, me do esti msc od jeho smrti podat nvrh t potomek tohoto
dtte, m-li prvn zjem na tomto uren. V ppad smrti dtte tak dochz k
rozen okruhu aktivn legitimovanch osob. K podn nvrhu - tj. k zahjen
novho zen o uren otcovstv podle 783 - jsou aktivn legitimovni tak
potomci dtte. Okruh astnk je pak dn nejen 420, ale tak 6 z. z. . s.
Pitom je lhostejno, zda dt zemel bhem zen bylo i nebylo v pozici

navrhovatele. Dsledky se vak budou v detailech liit. Jestlie toti dt zemel
bhem zen bylo zrove navrhovatelem, mohou (ale nemus) dal k nvrhu
oprvnn osoby v zen pokraovat. Pokud po smrti dtte - navrhovatele - dal
k nvrhu oprvnn osoby v zen nepokrauj, a dojde tud k jeho zastaven,
pak nov zen zaloen nvrhem potomk dtte probhne samostatn. Pokud
vak dal osoby k nvrhu oprvnn v zen pokrauj, neplyne z 784, e by
potomek zemelho dtte nemohl z dvodu ji zahjenho (a pokraujcho)
zen nvrh na zahjen (novho) zen podat, nicmn takto zahjen zen by
mlo bt v zjmu hospodrnosti spojeno s zenm ji probhajcm z dvodu
skutkov souvislosti ( 112 o. s. . ve spojen s 1 z. z. . s.). Obdobn by soud
zejm postupoval v situaci, kdy by nvrh na zahjen zen o uren otcovstv k
tmu dtti podalo vce mu, z nich kad by tvrdil, e prv on je otcem
dtte. Nebylo-li vak dt zemel bhem zen zrove navrhovatelem, pak po
jeho smrti pokraovn zen mezi ostatnmi astnky nic nebrn a monost
rozhodnout se v zen podle 784 odst. 1 nepokraovat jim dna nen. Tak
tehdy by tud ppadn nvrh potomk dtte ml bt s pvodnm zenm
spojen.
Pojmy potomek a dt nejsou synonyma, nejde o slova, kter by bylo

mono libovoln zamovat (jak plyne nap. z 1618). Jestlie jsou v tomto
ustanoven k nvrhu na zahjen novho zen aktivn legitimovni potomci
(descendenti), jde o vechny osoby pbuzn se zemelm dttem v linii pm
sestupn, bez ohledu na stupe pbuzenstv (v praxi budou pichzet v vahu
dti, vnuci a velmi ojedinle pravnuci). V tto souvislosti je toti teba si
uvdomit, e uren otcovstv nen omezeno dnou lhtou, take k nmu me
dojt kdykoliv v prbhu ivota dtte, tedy i v jeho dosplosti, kdy u samo m
ppadn potomky.
Potomci vak mohou nvrh na zahjen zen podat jen tehdy, maj-li na
uren otcovstv k zemelmu dtti (kter je jejich pedkem) prvn zjem.
Potomci zemelho dtte vak budou mt prvn zjem (majetkov zjem) na
uren ji proto, e je nutn postavit najisto jejich (mon) ddick prvo k
pozstalosti po jejich pedku, tj. po zemelm dtti.
K odst. 3
VI. Smrt domnlho otce
Pravidlo obsaen v tomto odstavci vcn navazuje na pravidlo obsaen v

783 odst. 3. Zatmco v 783 odst. 3 je eena situace, kdy domnl otec zeme
ji ped zahjenm zen, v 784 odst. 3 je eena situace, kdy domnl otec
zeme bhem zen. Shodn s pravou v 783 odst. 3 je i v situaci pedvdan v
784 odst. 3 v zen pokraovno proti opatrovnkovi, kterho k tomu jmenuje
soud.
Nebyl-li domnl otec navrhovatelem, v zen se pokrauje proti

opatrovnkovi, ani se dal osoby k nvrhu oprvnn mohou rozhodnout, zda v
zen chtj pokraovat, i nikoliv (srov. t 421 odst. 2 z. z. . s.). Byl-li vak
domnl otec navrhovatelem, dal k nvrhu oprvnn osoby se mohou
rozhodnout, zda v zen pokraovat budou, i nikoliv (srov. 784 odst. 1 a 4 a
421 odst. 1 a 3 z. z. . s.). Pokud bude v zen takto pokraovno, pak opt proti
opatrovnkovi jmenovanmu pro ten el podle tohoto odstavce (srov. t
posledn vtu 421 odst. 3 z. z. . s.).
K odst. 4
VII. Smrt mue, kter tvrdil, e je otcem
V tomto ustanoven je upravena specifick situace, kdy v zen vystupuje

mu, kter tvrd, e je otcem, tj. domh se uren svho otcovstv k dtti. Ji v
56 odst. 3 zk. o rodin vzbuzovala tato prava interpretan obte (srov. lit. . 3
u 776, s. 249). Tato prava byla do 56 odst. 3 zk. o rodin vloena novelou
provedenou zkonem . 91/1998 Sb., kterm se mn zkon o rodin, a to v
souvislosti s pravou 54 zk. o rodin, v nm byl okruh osob aktivn
legitimovanch k podn nvrhu rozen o mue, kter o sob tvrd, e je otcem.
Dvodov zprva k tto novele vysvtluje pravu 54 zk. o rodin tak, e
vloen prva domnlho otce domhat se uren svho otcovstv je
opodstatnno v praxi se vyskytujcmi ppady, kdy matka odmtla otce oznait,
pestoe ten ml zjem dostt svm zvazkm k dtti. O souvisejc prav 56
odst. 3 zk. o rodin vak dvodov zprva ml, take lze soudit, e byla do
textu novely vloena dodaten (a patrn ne zcela promylen). Nicmn z
kontextu s novelou 54 zk. o rodin plyne, e zkonodrce zde ml (stejn jako
v 56 odst. 3 zk. o rodin) na mysli mue, kter o sob tvrd, e je otcem, prv
v pozici navrhovatele.
Mu, kter o sob tvrd, e je otcem dtte, vak navrhovatelem nutn bt

nemus. Lze si toti pedstavit nap. situaci, kdy ji dospl dt, k nmu
otcovstv dosud ureno nebylo, i pes odpor sv matky vyptr svho
biologickho otce a v dohod s tmto muem pod nvrh na zahjen zen. Tak
se me v zen objevit mu, kter sice nen navrhovatelem, pesto vak bude
[shodn s dttem (navrhovatelem) a proti nzoru matky] tvrdit, e je otcem
dtte, o uren jeho otcovstv se jedn. Teoreticky se tedy nabz vst subtiln
distinkce mezi situacemi, kdy:
- Bhem zen zeme mu, kter o sob tvrd, e je otcem, a kter je zrove
navrhovatelem - postupuje se podle 784 odst. 1.
- Bhem zen zeme mu, kter nebyl zrove navrhovatelem a netvrdil o sob,
e je otcem (naopak, tomuto odporoval) - postupuje se podle 784 odst. 3.
- Bhem zen zeme mu, kter sice nebyl navrhovatelem, nicmn o sob
tvrdil, e je otcem - postupuje se podle 784 odst. 4.
Toto rozlien je vak odsouzeno zstat pouze v rovin teoretick, nebo z 421
z. z. . s. jasn plyne, e se v ppad smrti domnlho otce rozliuj pouze situace
dv, nikoliv ti, a to:
- v 421 odst. 2 z. z. . s. situace, kdy domnl otec (bez ohledu na to, zda sv
otcovstv tvrdil, nebo naopak popral) zeme v prbhu zen zahjenho na
nvrh jin osoby (pak se podle cit. ust. bez dalho pokrauje v zen proti
opatrovnkovi), a
- v 421 odst. 3 z. z. . s. situace, kdy bhem zen zeme domnl otec, kter
zrove navrhovatelem byl (pak soud vyzve matku a dt k vyjden, zda maj
zjem v zen pokraovat).
Pro plnost zbv dodat, e vraz domnl otec je ir ne vraz mu,

kter o sob tvrd, e je otcem. Domnl otec toti me bt tm, kdo o sob
tvrd, e je otcem, ale me jt tak o mue, kter toto o sob netvrd, ba naopak
tomu odporuje (srov. t 420 odst. 1 z. z. . s.), avak jeho otcovstv tvrd nkdo
jin (matka, dt, pp. potomek dtte zemelho bhem zen).
23, 605, 771 a 783
Souvisejc pedpisy:
82, 83, 107, 159a o. s. ., - 417 a 425 z. z. . s., - 53 a 55 z. m. p. s.,

- zk. o matrikch, - vyhl. k zk. o matrikch
Z literatury:
viz u 779
Poprn otcovstv
785
(Popen otcovstv manelem matky)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1, 2)
II. Subjektivn lhta (3, 4)
III. Objektivn lhta (5)
IV. Vi komu se otcovstv popr (6)
V. Popen otcovstv opatrovnkem (7)
Z dvodov zprvy:
Nov stanoven dlka poprn lhty manela matky je v souladu s

judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva (Rasmussen proti Dnsku) a
vychz i z nastaven a dlky poprnch lht v nkterch zahraninch prvnch
pravch (Slovensko - 3 roky, Francie - 5 a 10 let). stavn soud esk republiky
(Pl. S 15/09) rovn konstatoval, e nastaven poprn lhty v 57 odst. 1
zkona o rodin nen v souladu s stavnm podkem.
I. Obecn
Zdej ustanoven e popen otcovstv zaloenho prvn domnnkou (

776). Popen otcovstv znamen znik statusovho vztahu dt-otec. Vzhledem k
zjmu na stabilit tchto vztah byla monost otcovstv popt tradin
omezovna pomrn krtkmi lhtami (srov. 57 zk. o rodin, ve znn ped
zruenm 57 odst. 1 nlezem II. S 405/09). Pokroky na poli genetiky a rozen
metod analzy DNA do bn praxe paternitnch spor vak zdraznily stet mezi
dvma hodnotami: obecnm zjmem na stabilit statusovch (asto vak sp
socilnch) vztah na stran jedn a poadavkem na uveden prvnho otcovstv
do souladu s - nyn snadno zjistitelnm - otcovstvm biologickm (vyvrajcm z
prva na ochranu soukromho ivota v l. 8 mluvy) na stran druh. Tak dolo k
posunu ve vnmn lht pro popen otcovstv: zaaly bt povaovny za pli
rigidn. prava v 785 a nsl. tento vvoj pln reflektuje a lhty pro popen
otcovstv manelem matky konstruuje jinak, ne tomu bylo ped ve uvedenm
zsahem stavnho soudu R do textu 57 zk. o rodin. Nov jsou konstruovny
lhty dv, a to subjektivn estimsn a objektivn estilet.
K tomu, jak se otcovstv manela matky popr, srov. 786.
K odst. 1
II. Subjektivn lhta
Subjektivn lhta pro popen otcovstv je stanovena na est msc a

pon bet okamikem, kdy se manel matky dozvdl o skutenostech
zakldajcch dvodnou pochybnost, e je otcem dtte.
Skutenost zakldajc dvodnou pochybnost o otcovstv je takov

skutenost, z n lze soudit, e otcem dtte nemus bt manel, nbr jm me
bt i jin mu. Jinak eeno, skutenost zakldajc dvodnou pochybnost o
otcovstv je takov skutenost, z n lze soudit, e v rozhodn dob matka
souloila tak s jinm muem. Takovch skutenost me v praxi samozejm
nastat nepebern mnostv (nap. anonymn dopis, piznn manelky, omylem
peten SMS atd.). Zda se tedy jedn o skutenost zakldajc dvodnou
pochybnost o otcovstv manela, je teba vdy posoudit vzhledem ke vem
okolnostem ppadu. Na tchto okolnostech ovem bude tak mnohdy zviset,
zda bude mono manelu matky dokzat, e tyto skutenosti mu od uritho

okamiku znmy byly, co m pak vznam pro uren, zda manel matky podal
alobu na popen svho otcovstv vzhledem ke stanoven lht vas, anebo
opodn, toti po uplynut stanoven lhty. V praxi vak lze oekvat, e ve
vtin ppad bude vrohodn prokzn vdomosti manela o skutenostech
zakldajcch dvodnou pochybnost o otcovstv k uritmu okamiku obtn
(nap. manel pojme pochybnost na zklad vsledku anonymnho komernho
testu DNA, o kterm nikomu neekne, maje v myslu si ve nejprve promyslet, a
teprve po nkolika mscch si nech vypracovat nov test, kter ji manelce
uke). Klovou roli tedy bude v praxi plnit sp lhta objektivn.
III. Objektivn lhta
Subjektivn lhta, jej potek je svzn se dnem, kdy se manel dozv o

skutenostech zakldajcch dvodnou pochybnost, e je otcem dtte, je
dsledkem zvyujcho se drazu na biologickou rovinu otcovstv. Ji ve je vak
uvedeno, e proti tomu stoj tradin zjem na stabilit (statusovch) vztah. V
zjmu tto hodnoty nen a neme bt monost popen otcovstv asov
neomezen, resp. svzna pouze se subjektivn lhtou. Proto je monost popen
otcovstv omezena tak lhtou objektivn, a to estiletou. Potek bhu lhty je
stanoven ke dni narozen dtte. Srov. vak koment k 792.
IV. Vi komu se otcovstv popr
Otcovstv se popr vi dtti a matce. Pokud nkter z tchto osob nen

na ivu, popr se otcovstv pouze vi ijc osob. Nen-li vak na ivu ani dt a
ani matka, manel matky ji popen svho otcovstv doshnout neme.
K odst. 2
V. Popen otcovstv opatrovnkem
V 785 odst. 2 je upraven zpsob poprn otcovstv v ppad manela,

jeho svprvnost byla ped uplynutm objektivn estilet lhty omezena tak, e
sm sv otcovstv popt neme. Pro ten ppad jmenuje soud opatrovnka, a to
pouze pro tento el, jeho kolem pak bude otcovstv popt, resp. poprat,
nejedn se tedy o opatrovnka, kterho ustanov soud, kter rozhoduje o omezen
svprvnosti fyzick osoby. Opatrovnk je vak tak omezen lhtou, a to

estimsn, kter pon bet od jeho jmenovn soudem.
Z judikatury:
O spolen prva a povinnosti, ohledn nich se rozhodnut mus vztahovat
na vechny astnky zen, kte vystupuj na jedn stran, a kony jednoho z
nich plat i pro ostatn, tedy tam, kde podle ustanoven hmotnho prva je prvo
nebo povinnost, o n v zen jde, nedln povahy, jde nap. v zen o zruen
vypodn podlovho spoluvlastnictv nleejc vce spoluvlastnkm, v zen o
neplatnost zvti zstavitele, kter zanechal vce ddic, v zen o popen
otcovstv ve vztahu vi dtti, otci i matce apod.
(NS Plsf 2/74, Rc 1/1975)
Zemel-li manel v prbhu zen zahjenho jeho alobou o popen
otcovstv k dtti, narozenmu v manelstv, soud zen zastav; pokraovat v
tomto zen nemohou toti ani jeho potomci, ani ddici.
(KS Ostrava 10 Co 12/66, Rc 99/67)
23, 55 a nsl., 465 a nsl., 605, 771 a 776, 786 a 793
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
786
(Dkazn bemeno pi popen otcovstv manelem matky)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1 a 5)
II. Popen otcovstv k dtti narozenmu mezi stoedestm dnem od

uzaven manelstv a tstm dnem po jeho zniku nebo prohlen za neplatn
(6)
III. Popen otcovstv k dtti narozenmu ped stoedestm dnem od

uzaven manelstv (7, 8)
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven s tm, e

je doplnno een dosud ne zcela jasn otzky, zda ustanoven se vztahuje i na
situace, kdy je pouita gameta jinho mue ne toho, kter dal k umlmu
oplodnn souhlas, a jm byl manel matky dtte nebo jin mu, resp. tak na
situace, kdy je uito ova jin eny.
I. Obecn
V ustanoven je upraven zpsob poprn otcovstv, a to z hlediska

dkaznho bemene ve dvou rozdlnch situacch.
K okamiku vzniku manelstv srov. koment k 656.
Manelstv zanik smrt nebo rozvodem. K rozvodu srov. koment k 754

a nsl.
K prohlen manelstv za neplatn srov. 680 a nsl.
II. Popen otcovstv k dtti narozenmu mezi stoedestm dnem od

uzaven manelstv a tstm dnem po jeho zniku nebo prohlen za neplatn
Popr-li se otcovstv k dtti narozenmu mezi stoedestm dnem od

uzaven manelstv a tstm dnem po jeho zniku nebo prohlen za neplatn a
neuplatn-li se zrove postup pedvdan v 777 [uren otcovstv na zklad
prohlen matky, manela (pp. bvalho manela) a mue, kter tvrd, e je
otcem], lze otcovstv popt jen tehdy, je-li vyloueno, aby manel matky mohl
bt otcem dtte. Bhem zen je tud teba domnnku otcovstv manela matky
vyvracet uvedenm skutenost, kter otcovstv tohoto mue vyluuj. Je na tom,
kdo otcovstv popr (typicky manel matky, ale me jt i o matku, srov. 789),
aby ohledn tchto skutenost unesl dkazn bemeno. Skutenost otcovstv
vyluujc je samozejm negativn vsledek rozboru DNA ve znaleckm posudku,
ale me jt tak nap. o doloenou neplodnost danho mue atd. K tomu, jak
skutenosti naopak nejsou zpsobil otcovstv vylouit, srov. koment k 783
odst. 2.
III. Popen otcovstv k dtti narozenmu ped stoedestm dnem od

uzaven manelstv
Popr-li se otcovstv k dtti narozenmu ped stoedestm dnem od

uzaven manelstv, je procesn postaven toho, kdo otcovstv popr (tj. opt
typicky manel matky, ale me jt i o matku), uleheno v tom, e k popen
posta projev vle o popen otcovstv, ani je teba tvrdit a dokazovat
skutenosti, kter otcovstv vyluuj.
Za tto situace je dkazn bemeno na tom, kdo nvrhu na popen

otcovstv odporuje: mus prokzat, e (1) manel matky ji pi uzaven
manelstv o jejm thotenstv vdl, nebo e (2) mezi matkou a manelem dolo
k souloi v dob, od n do narozen dtte neprolo mn ne sto edest a vce
ne ti sta dn. Bude-li nkter z uvedench skutenost prokzna, nen mon
otcovstv popt pouhm prohlenm podle 786 odst. 2 a je teba postupovat
podle 786 odst. 1. Tedy je teba, aby navrhovatel uvedl skutenosti, kter
otcovstv manela matky vyluuj (srov. ji ve).
Z judikatury:
Rozhodnut cizho soudu o popen otcovstv se v esk republice uznvaj,
je-li rozhodnut cizho soudu v souladu s 57, 58 a 59 odst. 2 zk. o rodin
(nyn 785 a 786, pozn. aut.), skutkov zklad byl cizm soudem zjitn
zpsobem vyhovujcm v podstat pslunm ustanovenm prvnho du esk
republiky, rozhodnut nabylo podle potvrzen pslunho cizho orgnu prvn
moci, nvrh na uznn cizho rozhodnut byl podn astnkem zen, alespo
jeden z astnk zen je obanem esk republiky a uznn rozhodnut nebrn
dn z pekek, kter m na zeteli ustanoven 64 z. m. p. s. p. (nyn 15 z.
m. p. s., pozn. aut.).
(NS Ncu 94/2008)
23, 605, 656, 680, 754 a nsl., 771 a 776, 785, 787 a 793
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
787
(Popen otcovstv k dtti narozenmu z umlho oplodnn)
Pehled vkladu:
: I. Obecn (1 a 4)
II. Popen otcovstv k dtti narozenmu z umlho oplodnn (5 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 786
I. Obecn
Poet dtte za pouit metod asistovan reprodukce vyaduje zvltn

pravu popen otcovstv. Pravidla uveden v 787 dopadaj jak na ppady, kdy
je otcovstv zaloeno prvn domnnkou podle 776 (tj. uml oplodnn u
provdan eny, souhlas k nmu dal jej manel), tak na ppady, kdy je otcovstv
zaloeno domnnkou podle 778 (tj. uml oplodnn u eny neprovdan,
souhlas k nmu dal matin druh).
K umlmu oplodnn a jeho prvn prav srov. koment k 778.
Skutenost, e byly uity zroden buky pochzejc od drce (tj. nikoliv

od mue, kter dal k umlmu oplodnn souhlas), nen dvodem pro popen
otcovstv. K vznamu pvodu pouit genetick ltky (a u jde o ova, i spermie)
srov. koment k 778.
II. Popen otcovstv k dtti narozenmu z umlho oplodnn
Narodilo-li se dt v dob mezi stoedestm dnem a tstm dnem od

umlho oplodnn provedenho se souhlasem manela matky, nebo se
souhlasem jinho mue, kdy matka nen vdan, nen zsadn mon otcovstv
popt, a to bez ohledu na to, jak genetick ltky bylo pouito.
Othotnla-li vak manelka jinak, pravidlo zapovdajc popen otcovstv

se neuplatn, to znamen, e v takovm ppad k popen otcovstv dojt me.
Matka dtte me othotnt jinak pedevm pirozenou cestou, toti soulo s
jinm muem (je toti teba si uvdomit, e uml oplodnn me bt
indikovno nejen z dvod na stran eny, ale tak z dvod na stran mue,
kdy ena je po reprodukn strnce zcela zdrav). Pokud by tedy manel matky i
druh neprovdan eny pojal podezen, e dt nemuselo vzejt z umlho
oplodnn (nap. se dozvdl o pomru matky s jinm muem), v zen o popen
otcovstv (zahjenm ovem ve lhtch podle 785 i 790) by musel prokzat, e

matka neothotnla z umlho oplodnn. Takov dkaz je dnes snadno mono
podat znaleckm posudkem z oboru genetiky (rozbor DNA). Dkaz o tom, e
matka dtte othotnla jinak ne z umlho oplodnn, by zde zrove plnil
lohu dkazu vyluujcho otcovstv mue, kter dal k umlmu oplodnn
souhlas, jak je dn v 786 i 790.
Vzhledem k prvn prav metod asistovan reprodukce (srov. koment k

778) by nemlo dojt k umlmu oplodnn eny bez souhlasu jejho manela i
bez souhlasu mue, kter se enou tvo neplodn pr. Pesto vak nelze vylouit
situaci, kdy by k tomu (nap. pochybenm zamstnanc poskytovatele
zdravotnch slueb) vjimen dolo. Z hlediska poprn otcovstv k takovmu
dtti je teba uvst, e obrat othotnla-li manelka jinak je teba vzthnout ke
vem podmnkm uvedenm v pedchoz vt. To znamen, e pravidlo o
nemonosti poprat otcovstv k dtti poatmu umlm oplodnnm se neuplatn
nejen tehdy, kdy matka othotn s jinm muem pirozenou cestou, nbr tak
tehdy, othotn-li bez souhlasu manela. Pokud by tedy manel k umlmu
oplodnn manelky souhlas nedal, mohl by sv otcovstv poprat. Vsledek by se
ovem liil podle toho, zda bylo k takovmu umlmu oplodnn pouito jeho
vlastnho zrodenho materilu, i materilu pochzejcho od drce. V prvm
ppad by toti rozbor DNA potvrdil genetick pvod dtte od manela matky,
take ten by sv otcovstv spn popt nemohl - dt od nj nesporn pochz.
V t souvislosti je teba uvst, e ppadn procedurln pochyben
zdravotnickho zazen ohledn zskn manelova souhlasu nen mono
povaovat za skutenost, kter by zaloen filianho vztahu mohla zabrnit.
Pokud by vak k umlmu oplodnn, k nmu manel matky souhlas nedal, bylo
pouito spermie pochzejc od drce, pak by manel matky mohl sv otcovstv
podle 786 spn popt, nebo rozbor DNA by potvrdil, e dt od nj
geneticky nepochz.
astji ne bez souhlasu manela vak me v praxi dojt k umlmu

oplodnn eny bez souhlasu jejho druha. Je tomu tak proto, e ena me tento
faktick pomr k druhovi ped zdravotnickm zazenm snadno zatajit (otzka
ppustnosti proveden umlho oplodnn en osaml, tj. bez mue, s nm by
tvoila neplodn pr, je na tomto mst ponechna stranou). V takovm ppad
se domnnka otcovstv podle 778 neme uplatnit, nebo zde nen dn mu,
kter by dal k umlmu oplodnn souhlas. Bude tedy na druhovi, jak se k nastal
situaci postav. Nic mu nebrn sv otcovstv k tomuto dtti ppadn urit
souhlasnm prohlenm podle 779.
23, 605, 771 a 786, 789 a 793
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
788
(Potek bhu poprn lhty dvjho manela)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven.
Vklad:
Ustanoven navazuje na pravu uren otcovstv k dtti matky znovu

provdan podle 776 odst. 2. Popel-li pozdj (v poad dal) manel matky sv
otcovstv zaloen domnnkou v 776 odst. 2, nastupuje domnnka otcovstv
svdc dvjmu manelu matky (srov. koment k 776 odst. 2), a to
okamikem prvn moci rozsudku, kterm sv otcovstv pozdj manel spn
popel. Teprve od tohoto okamiku tedy me dvj manel matky sv otcovstv
poprat.
Z tohoto dvodu je odlin stanoven okamik potku bhu estimsn

subjektivn lhty. estimsn lhta zane bet dnem nsledujcm pot, kdy se
o rozhodnut dozvdl. prava v 60 zk. o rodin vyadovala, aby se dvj
manel dozvdl o pravomocnm rozhodnut. Dikce uit v 788 vak prvn
moc rozhodnut vslovn nezmiuje. I pesto je vak nutno trvat na tom, e mus
jt o rozhodnut pravomocn. Nen-li toti rozhodnut v prvn moci, nepsob
(zatm) prvn nsledky. Otcem je stle pozdj manel matky, take dvj
manel ani nem co poprat (take stanoven potku bhu estimsn lhty do
tohoto obdob by bylo nesmysln). Pro kadho - tedy i pro dvjho manela
matky - je zvazn pouze vrok pravomocnho rozsudku, kterm bylo rozhodnuto
o statusov vci (srov. 27 z. z. . s.). V prvn moci je takov rozsudek, kter byl
doruen a ji jej nelze napadnout odvolnm ( 159 o. s. .). Pozdj manel
pestv bt otcem prv okamikem, kdy rozsudek o popen jeho otcovstv
nabude prvn moci, a od tohoto okamiku tud dopad domnnka otcovstv na
dvjho manela matky. Lhta vak zan bet a den nsledujc po dni, kdy
se dvj manel o tomto pravomocnm rozhodnut dozvdl. estimsn lhta
pro popen otcovstv dvjm manelem tedy me teoreticky zat bet
nejdve dnem nsledujcm po dni nabyt prvn moci rozsudku (nap. dvj
manel se o rozhodnut i o jeho prvn moci dozv ten sam den, kdy jeho prvn
moc nastala). V praxi se vak dvj manel o tomto rozsudku dozv a s uritm
zpodnm. Nebude stait, dozv-li se dvj manel pouze o vynesen
rozhodnut, kter zatm v prvn moci nen, mus se navc dozvdt o tom, e jde
o rozhodnut pravomocn, pp. alespo o skutenostech, z nich lze usoudit, e
se jedn o rozhodnut pravomocn.
estilet objektivn lhta pro popen otcovstv ponajc bet od narozen

dtte se vak uplatn i zde, nebo dn odchyln zpsob pro stanoven
okamiku potku jejho bhu pro ppad podle 776 odst. 2 stanoven nen.
605, 776 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
159 o. s. ., - 27 z. z. . s.
Z literatury:
viz u 779
789
(Poprn prvo manelky)
Z dvodov zprvy:
Vklad:
K popen otcovstv je vedle manela oprvnna tak matka. Ustanoven o

popen otcovstv plat obdobn, ovem s vjimkou pravy lht pro toto popen.
Prvo matky dtte poprat otcovstv svho manela je omezeno (objektivn)
lhtou esti msc, kter b od narozen dtte. Vychz se z toho, e zatmco
manel matky se o skutenostech zakldajcch dvodnou pochybnost o jeho
otcovstv zpravidla dozv (pokud vbec) s uritm zpodnm, matka o nich z
povahy vc v ji v okamiku, kdy nastvaj, take estimsn lhta, kter b
od narozen dtte, je pro ppadn popen otcovstv v tomto ppad zcela
dostaten.
605, 785 a 788
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
790
(Popen otcovstv urenho souhlasnm prohlenm)
Pehled vkladu:
I. Popen otcovstv urenho souhlasnm prohlenm (1 a 3)
II. Vi komu se otcovstv popr (4)
III. Popen otcovstv opatrovnkem (5)
Z dvodov zprvy:
K odst. 1
I. Popen otcovstv urenho souhlasnm prohlenm
Ustanoven upravuje popen otcovstv v ppad, e bylo ureno

souhlasnm prohlenm rodi. Pravidla pro popen otcovstv tedy dopadaj jak
na otcovstv uren podle 779, tak na otcovstv uren podle 777.
K spnmu popen otcovstv je teba nabdnout dkaz, kter otcovstv

vyluuje. Skutenost otcovstv vyluujc je samozejm negativn vsledek
rozboru DNA ve znaleckm posudku, ale me jt tak nap. o doloenou
neplodnost danho mue atd. V podrobnostech srov. koment k 783 odst. 2.
Stejn jako v ppad otcovstv manela matky je i popen otcovstv

urenho souhlasnm prohlenm rodi omezeno lhtou. Ta je vak
konstruovna jinak (toti tradin), ne je tomu v ppad popen otcovstv
manelem matky. Manel matky zsadn oprvnn pedpokld, e dt je jeho
(srov. 687 odst. 2), a o skutenostech, kter jeho otcovstv zpochybuj, se
zpravidla dozv (pokud vbec) mnohdy po del dob od narozen dtte (nelze
toti po nm spravedliv poadovat, aby sm v krtk dob po narozen dtte
preventivn pezkoumval, zda urit okolnosti nesvd pro zvr, e

biologickm otcem dtte nen, srov. Pl. S 15/09). Nstupu domnnky podle
776 navc neme nijak zabrnit, me pouze nsledn sv otcovstv popt. Mu,
kter in souhlasn prohlen o svm otcovstv podle 777 i 779 je v odlin
pozici. Je pouze na jeho vlastn vaze, zda prohlen uin i nikoliv, stejn jako
to, zda a do jak mry se v t souvislosti bude zabvat tm, zda urit okolnosti
jeho biologick otcovstv nezpochybuj. Z tohoto dvodu je podstatn krat
lhta pro popen takto zaloenho otcovstv naprosto dvodn. Dlka lhty je
stanovena na est msc a pon bet ode dne, kdy bylo otcovstv souhlasnm
prohlenm ureno. Jestlie vak dolo k prohlen otcovstv jet ped
narozenm dtte, dochz k prodlouen lhty o dobu od tohoto prohlen do dne
narozen dtte (lhta neskon dve ne est msc po narozen dtte).
K odst. 2
II. Vi komu se otcovstv popr
Ustanoven 790 odst. 2 v tomto smru odkazuje na posledn vtu 785

odst. 1. Srov. koment k 785 odst. 1.
III. Popen otcovstv opatrovnkem
Ustanoven 790 odst. 2 v tomto smru odkazuje na 785 odst. 2. Srov.

koment k 785 odst. 2.
Z judikatury:
Prvo na ochranu soukromho a rodinnho ivota ve smyslu l. 10 odst. 2
Listiny a l. 8 mluvy brn orgnm veejn moci svvoln zasahovat do tak
intimn sfry kadho jednotlivce, jakou pedstavuj vztahy mezi rodii a dttem.
Tyto vztahy jsou nejpirozenjm vrazem lidsk identity a prvo v demokratick
a svobodn spolenosti mus respektovat jejich existenci. Smysl a povaha
rodinnch vztah a rodinnho souit toti nen primrn prvn; prvo pouze
piznv ochranu jejich reln existenci. Tato ochrana pak neme bt
zabezpeena pouze povinnost zdret se uritch zsah ze strany veejn moci.
Stt je souasn povinen pijmout takovou prvn pravu, je zaru prvn
uznn rodinnch vztah a vymez jejich obsah jak ve vztazch mezi rodinnmi
pslunky navzjem, tak vi tetm osobm. Poadavek shody prvnho a
biologickho otcovstv nelze povaovat za absolutn. Prvn vztah otce a dtte
toti nen jen mechanickou reflex existence biologickho vztahu, nbr s

postupem asu se me i pi absenci tohoto vztahu vyvinout mezi prvnm otcem
a dttem takov sociln a citov vazba, je z hlediska prva na ochranu
soukromho a rodinnho ivota bude rovn povat prvn ochrany. V takovm
ppad bude dal trvn prvnch vztah zvisl na vce faktorech, mezi nimi
bude zjem dtte hrt dleitou roli - podle l. 3 odst. 1 mluvy o prvech dtte
mus bt pednm hlediskem pro rozhodovn orgn veejn moci, piem vak
m dt na zklad l. 7 odst. 1 tto mluvy rovn prvo znt sv biologick
rodie. Relevanci z hlediska posouzen ale nelze upt ani zjmu biologickho
otce, jen nen v postaven prvnho otce a o toto postaven usiluje, ani zjmu
prvnho otce, jen zase nen otcem biologickm a sm broj proti svmu
prvnmu otcovstv. etit je rovn teba prvo na ochranu soukromho a
rodinnho ivota matky dtte.
(Pl. S 15/09)
(NS 30 Cdo 3242/2012)
Zpsobilost nezletilch osob k uren otcovstv souhlasnm prohlenm
rodi podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.) je teba
(ve smyslu ustanoven 104 zk. o rodin) posuzovat podle ustanoven 9 zk. .
40/1964 Sb. (nyn 31, pozn. aut.).
Otcovstv tedy me bt ureno souhlasnm prohlenm nezletilch rodi
podle ustanoven 52 odst. 1 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.), pokud je
takov prohlen pimen rozumov a mravn vysplosti nezletilce odpovdajc
jeho vku a pokud je nezletil rodi schopen posoudit vznam tohoto prohlen.
(NS 5 Cz 97/80, Rc 48/84)
Otcovstv k dtti je ureno podle ustanoven 52 odst. 2 zk. o rodin
(nyn 781, pozn. aut.) souhlasnm prohlenm rodi ped soudem, jakmile k
prohlen jednoho pistoup stejn prohlen druhho rodie, kterm je oznaen
za otce tent mu. Pokud takov prohlen matky je uvedeno v protokolu
sepsanm u soudu v den, kter pedchzel dni, kdy shodn prohlen uinil do
protokolu u soudu matkou oznaen mu, nen teba k uren otcovstv dalho
souhlasnho prohlen matky.
(NS Cpj 139/83, Rc 32/83)
Dochz-li v prbhu soudnho zen o uren otcovstv podle ustanoven

54 odst. 1 zk. o rodin (nyn 783, pozn. aut.) k uren otcovstv souhlasnm
prohlenm rodi podle ustanoven 52 zk. o rodin (nyn 779, pozn. aut.),
soudy povauj skutenost, e alobu o uren otcovstv podala matka dtte proti
alovanmu mui za souhlas matky s tmto prohlenm a dal souhlasn
prohlen matky ji nevyaduj.
(NS Cpj 41/79, Rc 20/80)
Domnnka otcovstv ve smyslu 52 zk. o rodin zakld jen takov
prohlen, kter odpovd vem pedpokladm uvedenm v tomto ustanoven
zk. o rod., tj. kter je zcela urit, uinn ped nrodnm vborem povenm
vst matriku nebo ped soudem a stvrzen stejnm prohlenm matky.
(NS 1 Cz 80/69, Rc 44/70)
23, 55 a nsl., 465 a nsl., 605, 687, 771 a 789, 791 a 793
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
791
(Poprn prvo matky)
Z dvodov zprvy:
Vklad:
K popen otcovstv urenho souhlasnm prohlenm je oprvnna tak

matka. Pokud jde o lhty pro popen, odkazuje se na pravu v 790. Tebae se
v dalm na obdobn uit 790 vslovn neodkazuje (a contrario 789 ve vztahu
k 785 a 788), je teba vyjt z toho, e tak v tomto ppad je nutn nabdnout
dkaz o vylouen otcovstv mue, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm
prohlenm.
605, 790
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
792
(Popen otcovstv po uplynut poprn lhty)
Pehled vkladu:
:I. Popen otcovstv po uplynut poprn lhty (1 a 5)
II. Zjem dtte (6)
III. Veejn podek (7)
Z dvodov zprvy:
Nvrh pedstavuje zsadn zmnu dosavadnho pstupu k poprn

otcovstv po t, kdy uplynula lhta pro popen otcovstv nktermu z rodi.
Vzhledem k tomu, e se jedn o statusovou vc, osnova novho obanskho
zkonku upout od ingerence nejvyho sttnho zstupce a napt bude v
tto vci rozhodovat soud. Ten nejprve posoud vechny okolnosti rozhodn pro
piputn nvrhu na popen otcovstv po uplynut lhty a v ppad jeho
piputn rozhodne o zachovn i popen otcovstv v soudnm zen s ohledem
na zjem dtte a veejn podek.
I. Popen otcovstv po uplynut poprn lhty
Popen otcovstv po uplynut poprn lhty umooval ji zkon o rodin.

Podle jeho 62 podval nvrh na popen otcovstv nejvy sttn zstupce,
piem rozhodnut, zda tak uin, nebo nikoliv, zleelo na jeho uven (na
podn nvrhu nebyl prvn nrok). Jak je uvedeno v dvodov zprv, byla
tato prava oputna a nahrazena pravidly vybudovanmi na premise vlun
pravomoci soudu ve vcech osobnho statusu.
Dospje-li soud k zvru, e nvrh na popen otcovstv byl podn po

uplynut poprn lhty, rozhodne nejprve o tom, zda zmekn lhty promj, nebo
nikoliv. Toto rozhodnut mus bt uinno do ty msc od podn nvrhu (srov.
425 odst. 1 z. z. . s.). Soud se pi tom bude dit hledisky uvedenmi v 792,
tedy zjmem dtte a veejnm podkem. Bude-li rozhodnut o prominut
zmekn lhty kladn, probhne nsledn zen o popen otcovstv podle
pravidel v 785 a nsl.
Soud me takto prominout zmekn jakkoliv lhty pro popen otcovstv

uveden v 785 a nsl. V ppad poprn otcovstv manela matky ( 785) tedy
me jt o ob lhty (subjektivn i objektivn), v ppad poprn otcovstv mue,
jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm, pak o lhtu podle 790, a
pokud nvrh podv matka, pjde o prominut lht v 789 a 790 (ve spojen s
791).
Prominut zmekn poprn lhty je mon jen tehdy, pokud to vyaduje

zjem dtte a veejn podek.
Zatmco podnt podle 62 zk. o rodin mohl nejvymu sttnmu

zstupci podat kdokoliv, v ppad 792 tomu tak nen, nebo se stle jedn o
podn nvrhu na popen otcovstv. K nmu jsou aktivn legitimovny pouze
osoby uveden v 785, 789 a 791, tedy otec uren domnnkou svdc
manelu matky, nebo uren na zklad souhlasnho prohlen, a tak matka.
Dt ani biologick otec vak k popen otcovstv aktivn legitimovni nejsou,
take postup podle 792 na zklad jejich nvrhu nepichz vbec v vahu.
II. Zjem dtte
Zda je prominut zmekn poprn lhty (a tm umonn popen

otcovstv) v zjmu dtte, je teba posoudit vzhledem ke vem okolnostem
konkrtnho ppadu. V zjmu dtte bude takov popen otcovstv i po uplynut
poprn lhty - v hrubch rysech eeno - nepochybn nap. tehdy, pokud mu,
kter je v matrice zapsn jako otec, biologickm otcem dtte nen, o vchovu
dtte (typicky z tohoto dvodu) nejev zjem, s dttem neudruje dn styky
atd., zatmco biologick otec naopak o dt zjem jev a fakticky ji s matkou dt
vychovv.
III. Veejn podek
K veejnmu podku srov. koment k 1 odst. 2.
1, 605, 785, 789 a 791
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
793
(Zahjen zen o popen otcovstv i bez nvrhu)
Pehled vkladu:
:I. Obecn (1)
II. Zejm zjem dtte (2 a 5)
III. Uren otcovstv souhlasnm prohlenm rodi (6)
IV. Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti (7, 8)
Z dvodov zprvy:
Vzhledem k funkn nedostatenosti dosavadn prvn pravy, kdy se

vyaduje sloit dokazovn, piem je zde vn nebezpe uplynut relativn
krtk lhty, navrhuje se toto ustanoven, kter by snad mohlo, zejmna tehdy,
bude-li zahjen zen nsledovno sistac vkonu rodiovskch povinnost a prv,
eit nevldnou situaci hrozc dtti. Zkladnmi lidskmi prvy se rozum
pedevm ta, je nleej dtti, jsou-li s nimi matina prva v rozporu, mus tato
ustoupit.
I. Obecn
Toto ustanoven vcn navazuje na pravu obsaenou v 62a zk. o rodin

(do nj byla vloena novelou provedenou zkonem . 91/1998 Sb., kterm se
mn zkon o rodin). elem tohoto ustanoven je zabrnit nezkonnm
manipulacm s dtmi. V ppad uren otcovstv souhlasnm prohlenm podle

777 i 779 nen (a nem bt) zkoumno, zda takto uren otcovstv nen v
rozporu s otcovstvm biologickm (srov. koment k 777 a 779). Nelze vak
pipustit, aby tato prvn prava mohla bt zneuita na jmu zkladnch lidskch
prv samotnch dt. O takov zneuit prva jde tehdy, pokud urit mu
(zpravidla cizinec) s matkou dtte otcovstv uzn jen proto, aby pak oba mohli
dt souhlas s osvojenm dtte manelkou tohoto mue. Souhlasn prohlen by
v takovm ppad bylo pouhm nstrojem obejit zkona, toti pomrn
sloitho procesu mezinrodn adopce. Jednalo by se tedy v tomto ppad o
zjevn zneuit prva ( 8). Proto je dna soudu monost, aby v takovm ppad i
bez nvrhu nejen zahjil zen o popen otcovstv (a u lhta pro popen
otcovstv rodim dtte uplynula, i nikoliv), ale tak aby pozastavil vkon
rodiovsk odpovdnosti (samo zahjen zen o popen otcovstv toti
dokonen nezkonn manipulace s dttem nezabrn).
II. Zejm zjem dtte
Vzhledem k nvaznosti na dosavadn pravu tto otzky lze i ve zdejm

ustanoven pi vkladu vrazu zejm zjem dtte vyjt mj. i z toho, co se
uvdlo v (ji v r. 2008 ovem zruenm) Pokynu obecn povahy nejvyho
sttnho zstupce . 6/2003 o postupu sttnch zstupc pi proetovn
pedpoklad aloby podle 62 nebo 62a zkona . 94/1963 Sb., o rodin.
Plohou . 1 tohoto pokynu byl Metodick nvod, kterm se upravuj podrobnosti
postupu pi proetovn podnt k podn aloby na popen otcovstv podle 62
a 62a zk. o rodin. Z jeho l. IV odst. 4 plyne, e zejm zjem dtte je dn
zejmna tehdy, jestlie: a) uznn otcovstv muem, kter nezpochybniteln
neme bt otcem dtte, uinn za elem vytvoen podmnek pro vyjden
souhlasu spolen s matkou k osvojen dtte, je prostedkem k obejit reimu
stanovenho pro mezinrodn adopci a nesnese-li z tohoto dvodu prava
osobnch pomr v otzce otcovstv odklad, b) uznn otcovstv muem, kter
nezpochybniteln neme bt otcem dtte, bylo vedeno zitnmi dvody
prospvajcmi mui, kter otcovstv uznal, a pop. t matce, nebo jinmi
zavrenhodnmi dvody na jmu prva dtte na zajitn tlesnho, citovho,
rozumovho a mravnho vvoje a uspodn osobnch pomr v otzce otcovstv
je vzhledem k hrozc jm dtti neodkladn, zejmna hroz-li zavleen dtte do
ciziny nebo jin vn jma.
To ale v dnm ppad neznamen, e by soudy snad nemly brt v

vahu i jin zetele, u jen proto, e zdej ustanoven v dnm ppad nem
jen na ppady, kter ml eit 62a zk. o rodin. Touto cestou lze eit i podnty
biologickch otc, jejich snahou je doshnout zruen, nejednou z nepoctivch
dvod vzniklho statusovho stavu (nap. urenm otcovstv souhlasnm
prohlenm mlo bt dosaeno lep majetkov zajitn matky, potamo dtte,
ml bt potrestn biologick otec, nebo to byl teba jenom proto, e matka k

biologickmu otci ji nic nectila atd. atp.).
Tud je teba mt tak za to, e podnt v tto vci bude oprvnn podat
ten, kdo osvd dostaten prvn zjem. Prv proto, toti s tmto clem, je
zdej ustanoven formulovno tak, jak je formulovno. Tento vklad odpovd
nejen Listin, ale je v souladu se zsadami, na nich obansk zkonk spov, i
s hodnotami, kter chrn. Na tomto mst jde o ochranu statusovho pomru
zaloenho na zklad pomr biologickch.
Proto tak nen mon, aby soud posuzujc podnt poadoval pedloen
vsledk rozboru DNA: zskat takov dkaz me bt toti pro biologickho otce
naprosto nemon (matka dt uzavela ped svtem atp.). Takto by se decizivn
soud ml spokojit s jinmi dkazy, kter prvn zjem toho, kdo podnt podal,
dostaten osvduj.
III. Uren otcovstv souhlasnm prohlenm rodi
V podrobnostech srov. koment k 777 a 779.
IV. Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti
V ppad hrozc nezkonn manipulace s dttem (zejm. zavleen do

ciziny) vak samotn zahjen zen nemus k zabrnn tomuto nezkonnmu
jednn postait. Proto m soud zpravidla pozastavit vkon rodiovsk
odpovdnosti. Zejmna tm by mlo bt zamezeno nezkonnou manipulaci
fakticky provst.
Pozastaven rodiovsk odpovdnosti je jednm ze t obecn monch

zpsob zsahu soudu do rodiovsk odpovdnosti (srov. 869 a 874). Podle
869 m dojt k pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti tehdy, brn-li rodii
v jejm vkonu zvan okolnost a lze-li se domnvat, e je to v souladu se zjmy
dtte teba. V ppad hrozc nezkonn manipulace s dttem se vak o takovou
situaci nejedn: rodii ve vkonu jeho rodiovsk odpovdnosti nic nebrn. Jde tu
o to, e hroz pokraovn v jednn, kter jako celek m vystit v obejit zkona,
pesnji eeno, jde tu o zneuit vkonu rodiovsk odpovdnosti nsledujc po
elovm uren otcovstv. S takovou situac je vak v 871 zsadn spojeno
nikoliv pozastaven, ale zbaven rodiovsk odpovdnosti. Na druhou stranu je
teba uvst, e podle 793 by ml soud zashnout ji ve chvli, kdy takov

jednn hroz (nikoliv vykvat, a k nmu skuten dojde). V ustanoven 871 je
vak upravena situace, kdy rodi ji svou rodiovskou odpovdnost zneuv. Za
tto situace se jako nejpilhavj jev zvr, e v 793 je obsaen zvltn
ppad pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti, kter nelze smovat s
obecnou pravou tohoto institutu obsaenou v 869.
2, 777, 779, 795, 869 a 874
Souvisejc pedpisy:
viz u 783
Z literatury:
viz u 779
Oddl 2
Osvojen
Pododdl 1
Osvojen, osvojitel a osvojovan dt
794
(Definice osvojen)
JUDr. Hana Nov
Institut osvojen nem bt napt povaovn vlun za formu nhradn

rodinn pe. Navrhovan prvn prava m zohlednit jednak skutenost, e
znan poet osvojen je jenom - tak zvanm - osvojenm nepravm, toti
osvojenm manelem rodie dtte, jednak to, e ani osvojen dtte osobami od
rodi odlinmi (osobou od rodie odlinou) nen pouhou p, i kdy se teba u
malho dtte viditeln do pe koncentruje: vdy se pedevm, a to prv na
rozdl od vech institut nhradn pe (zsti s vjimkou poruenstv), jedn o
zleitost statusovou, kdy rozhodnut soudu zmn zdaleka ne jen pomry mezi
pirozenm rodiem, dttem a osvojitelem.
Prvn prava vychz ze zjmu dtte, pedevm z jeho zjmu na

odpovdajc pi. Pitom se ovem za primrn povauje pe pirozench rodi jsou-li tu a jsou-li j schopni. Osvojen je proto koncipovno tak, aby rozhodnut o
nm bylo vyhrazeno pro ppady, kdy dt od svch pirozench rodi ji zcela
zejm neme nic oekvat, zejmna od nich neme oekvat jejich zjem o n
sam a jejich dnou pi. Zrove m bt samozejmost vzet nleitho zetele
k pn a nzoru dtte, pokud je schopno takto uvaovat.
Prvo rodie dt souhlas k osvojen je jeho osobnm prvem. Jedn se o

prvo sui generis, prvo statusov, kter nen soust povinnost a prv
zahrnovanch v dnen prvn prav do pojmu rodiovsk zodpovdnosti, v
navrhovan do pojmu rodiovskch povinnost a prv. Jinak eeno, je to prvo,
jeho zklad tkv v pirozenm vztahu mezi rodiem a jeho pokrevnm potomkem,
a v rovin prvn se ad mezi prva statusov. Proto nen mon rodie tohoto
prva zbavit - ani v ppadech, kdy se souhlas rodie k osvojen nevyaduje, nejde
o dsledek zbaven rodie tohoto jeho zvltnho prva (s vjimkami), proto
nepichz v vahu zastoupen atd. Tak soud by ml k tomuto souhlasu
pistupovat podle zvltn povahy tohoto volnho projevu: krom jinho by se
zsadn neml spokojit toliko s prohlenm, danm psemn, ale ml by
zkoumat souasn (momentln) stanovisko rodie osobn ptomnho.
Zjem dtte m bt prvoadm faktorem i pi sven (pedn) dtte do

pe tet osoby, toti zpravidla budoucho osvojitele. Proto, a nejen s ohledem na
povinnosti vyplvajc pro n stt z mluvy o prvech dtte, z evropsk mluvy
o osvojen dt (. 132/2000 Sb. m. s.), jako i na prva vyplvajc z Listiny, bude
o sven (pedn) dtte do pe takov osoby vdy rozhodovat soud.
Vzhledem k tomu, e zjem dtte, zejmna dtte velmi tlho vku, lze
spatovat hlavn v pi o jeho osobu a v ochran dtte, nen jist teba, aby
povinnosti a prva peujc osoby byla ir ne ta, kter nutn souvis s p o
dt a s jeho ochranou (obdobn jako je tomu u jinch osob, kterm je dt
svovno na zklad zkona). Pitom rozhodnut soudu o sven dtte do
individuln pe by - a podmnn splnnm dkazn povinnosti navrhovatele mlo bt nanejv operativn.
Doba, po kterou bude dt v pi budoucho osvojitele, by mla bt

pimen okolnostem: mla by bt prv tak dlouh, aby bylo mon bezpen
zjistit, e uvaovan osvojitel bude pro dt tm nejlepm rodiem. Na druh
stran, budouc osvojitel bude mt dostatek prostoru prokzat, e mu jde o pi o
potebn dt, e jeho zjem je v prospchu dtte, nikoli teba prvoad v
uspokojen poteby vlastn (kterou by naopak bylo lze pedpokldat v ppad
osvojen zletilho). Tak by se mlo rovn pedejt situacm, kdy pot, co ji bylo o
osvojen kladn rozhodnuto, osvojitel zjiuje, e skutenost nen v souladu s jeho
oekvnmi, a vrac dt do stavn (pop. jin) pe.
To ostatn odpovd nejen nutnosti vyrovnat postaven budoucho

osvojitele a pirozenho rodie (otzka odvoln souhlasu a "vrcen dtte"), ale
odpovd tak poteb peliv zjistit osobnostn kvality budoucho osvojitele, jeho
vlastnosti, dispozice, pohnutky atd. atd. (srov. zejm. mluvu o osvojen dt).
Vzhledem k tomu, e je teba zajistit naplnn prva dtte na vlastn

identitu a znalost vlastnho pvodu (Mezinrodn mluva o obanskch a
politickch prvech, l. 23 a 24, mluva o prvech dtte, l. 7), klade se kol
plnho zjiovn, pokud se jedn o osobnost a vestrannou anamnzu
pirozench rodi, s tm, e vsledky tohoto zjiovn - sice poppad
odpovdajcm zpsobem utajen - pece jen by v ppad zjmu zletilho dtte
mly bt po ruce. (Vhrada, kterou jet SFR uinila a R zachovala a kter je
nm opakovan vytkna, by mla bt bez prodlen odvolna.)
To souvis zce s otzkou anonymity, jej een ve prospch jejho

potlaen, resp. snen nrok na ni, je jist kolem, kter byl dosplm uloen
u dvno. To nebrn ovem tomu, aby tato zsada nepipoutla vjimku
vslovn upravenou.
Vedle osvojen koncipovanho zsadn jako institut tkajc se dt (za

vlastn je pijmno ciz dt, tj. nezletil, resp. nesvprvn), se dle upravuje
(specilnmi ustanovenmi) osvojen zletilho, resp. osoby, kter jsouc nezletil,
nabyla plnou svprvnost.
vodn ustanoven stanov zpsob realizace osvojen jakoto zaloen

prvnho pbuzenstv. Na dosavadn prvn prav nieho nemn (pokud jde o
zpis osvojen do matriky, srov. ust. l. 20 odst. 3 a 4 mluvy o osvojen dt.).
Mezi osvojitelem a osvojencem se mus vytvoit vztah, jak je mezi rodiem

a dttem, nebo alespo zklady takovho vztahu. Jedn se o pedpoklad pro
osvojen. Je zejm, e ped osvojenm se mus vytvoit zejmna zklady takovho
vztahu; vztah, jak maj rodie s dttem, se tvo po del asov obdob.
Vklad:
Na rozdl od pedchoz prvn pravy zk. . 89/2012. Sb. vytv v 794

definici osvojen jako pijet ciz osoby za vlastn.
Je otzkou, zda definice prv takto specifickho vztahu, kter vytv

rodinn vztahy sui generis, kdy zkon konstituuje pbuzenstv jako prvn fikci,
byla vyvolna potebou takov definice jako prvnho vyjden tohoto stavu a
zda tato definice je pesn.
Je nutno zamyslet se nad tm, co znamen termn "pijet ciz osoby za

vlastn" za situace, kdy se tato definice vztahuje jak na osvojen nezletilho, tak i
na osvojen zletilho, kter zejmna dle 848 a 849 rozhodn zaujm pln jin
prvn postaven. Rovn je otzkou, zda mra omezen v prvnch dsledcch
tohoto osvojen (oproti kup. osvojen nezletilho) m jet charakter pijet ciz
osoby za vlastn.
Dal zamylen me vzniknout pi vkladu pojmu "ciz osoba". Vklad

tohoto pojmu me smovat k tomu, e se jedn o osobu, kter nen k osob
osvojitele v pbuzenskm vztahu, ale takov osoba zdaleka nemus bt "ciz",
pokud je ji z minulosti spojuje kup. vztah citov. Na pekku osvojen vak nen
ani existence pbuzenskho vztahu, nejedn-li se o pbuzenstv vymezen v
804. Modelov budi eeno, e teta a strc mohou osvojit netee nebo synovce tak se tak asto dje -, kte jsou k osobm osvojitel v pbuzenskm pomru a
asto jsou i svzni citovmi pouty. Takov osoba nen "ciz", jakkoliv nen z
osvojen vylouena. Na tomto pkladu je zejm nepesnost, a tedy i jist
nadbytenost definice osvojen.
Tak termn "pijet za vlastn" me vzbuzovat urit nejasnosti a

pochybnosti. Lze jej u osvojen nezletilho chpat jako naplnn rodinn role, jako
snahu vytvet navzjem takov citov pouta, takovou potebu dvat, pomhat a
ochraovat, aby na stran nezletilho bylo vytvoeno pevn a rozvjejc se
rodinn zzem, na stran osvojitele naplnn rodiovskho potencilu a v
budoucnu v dosplosti osvojence zajitn pomoci a ochrany osvojitele v jeho
ppadn nemoci a st. Takto lze vyjdit podstatu vztahu mezi biologickmi
rodii a dttem, a tedy i smovn vztahu mezi osvojencem a osvojitelem.
V tto me vak definice rovn zcela a jednoznan nedopad na osvojen

zletilho dle 848 a 849, nebo se zde jedn pevn o jin ne ist rodinn
vztahy, a je otzkou, do jak mry osvojitel pijm zletilho osvojence dle
citovanch prvnch ustanoven za vlastnho.
Poznmka M. Zuklnov
Zejm by bylo namst uvaovat o zakotven monosti osvojen

partnerem, toti registrovanm, nap. v ppad zvan nemoci rodie dtte (tj.
jedinho rodie dtte), kdy uzdraven je prakticky nemon, obdobn pak i
"absolutn" pednosti partnera osvojit dt, s nm a s jeho rodiem registrovan
partner il, piem ovem bude i v tomto ppad pedevm posoudit event.
osvojen se zetelem k zjmu dtte, kdy bude teba v dostaten me
pihldnout k pn dtte, kter nap. m onoho rodiova partnera rovn za
svho (vcemn) rodie.
804, 848, 849
795
(Pedpoklady osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 794
Vklad:
Stanov se jako nezbytn, aby byl vytvoen pedpoklad takovho vztahu

mezi osvojitelem a osvojencem, jak je mezi rodiem a dttem, nebo aby byly
dny alespo zklady takovho vztahu. Je vak nepochybn, e osvojovac proces
trv i v optimlnm ppad bez jakchkoliv prtah nebo komplikac dlouhou
dobu, adu msc, na jejich konci, pi dovren tohoto procesu, toti pi
rozhodnut soudu o osvojen, by takov vztah ji ml bt vytvoen. Pouh zklady
rodinnho vztahu, kter m bt osvojenm vytvoen, po zpravidla dosti
dlouhodobm ji faktickm souit a po dlouhodob pi osvojitele o osvojence zejmna jde-li o osvojen nezletilho - vzbuzuj spe pochybnosti o tom, jakm
zpsobem, pop. zda vbec by se dn rodinn vztahy i v budoucnu, v prbhu
dalch msc a let, vytvoily, nejsou-li ji vytvoeny v dob rozhodovn o
osvojen. Je vak nepochybn, e je nutno pihldnout k okolnostem kadho
jednotlivho ppadu, nebo kad osvojitel a kad osvojenec je jinak uzpsoben,
m jin osobnostn pedpoklady, a na tyto specifick okolnosti je nutno brt
zetel.
Jist pochybnosti vzbuzuje tento pedpoklad u osvojen zletilch, kde by ji

pesn a prvem poadovan vztahy mly bt dny.
Osvojen nezletilho mus bt (jako i kad jin rozhodovn o nezletilm

dtti) v souladu s jeho zjmy. lnek 3 mluvy o PD, zakotvujc povinnost dbt
zjm dtte, je skuten nejvym prvnm i mravnm imperativem a kad
rozhodnut jak soudnch, tak i jinch orgn mus bt s tmto postultem v
souladu. Prv tento poadavek, toti ve poddit zjmm dtte, kter je takto
masivnm zpsobem chrnno ze strany sttu a spolenosti, klade nejvy
nroky na rozhodovac praxi, nebo v asto velmi sloitch a spletitch rodinnch
situacch je uren toho, co je v opravdovm, nejlepm zjmu dtte, sloitm a
nronm procesem.
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD
796
(Rozhodovn o osvojen)
JUDr. Hana Nov
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Mstn pslunost (5 a 8)
III. Pedmt zen (9, 10)
IV. Zahjen zen (11, 12)
V. astnci zen (13 a 28)
VI. Rozhodnut soudu (29 a 32)
Z dvodov zprvy:
viz u 794
I. Obecn
Nov prvn prava nepinesla zmny oproti dosavadnmu prvnmu stavu

v tom, e o osvojen me rozhodnout toliko soud. Pouze tento orgn me svm
rozhodnutm zaloit nov statusov pomry, kter zkon s osvojenm spojuje.
Je tedy dno pouze soudu, aby konstituoval tak vn a cel dal ivot
vech astnk, resp. zastnnch, ovlivujc vztah, jakm nepochybn
osvojen je.
I nadle se jedn o zen, kter me bt zahjeno pouze na nvrh

budoucho osvojitele, tedy osoby, kter m v myslu dt osvojit. Jen tato osoba
m aktivn legitimaci k podn nvrhu na osvojen. Soud tedy neme zahjit
zen z vlastn iniciativy ( 13 odst. 1 ve spojen s 429 odst. 1 z. z. . s.), nvrh
neme podat sttn zastupitelstv ani OSPOD, jako ani zkonn zstupce dtte,
d-li kup. o osvojen novm manelem nebo manelkou.
Pozitivn zmna, kterou 796 pin, se vztahuje k osvojen dtte do

ciziny nebo z ciziny: k nvrhu je toti teba pipojit rozhodnut pslunho orgnu
veejn moci o souhlasu s osvojenm. Dosavadn prvn prava v 67 odst. 3 zk.
o rodin vyadovala k osvojen dtte do ciziny souhlas adu pro
mezinrodnprvn ochranu dt, ani by stanovila formu takovho souhlasu. Ten
byl vyjadovn zpravidla ppisem, kdy v zen o tto velmi zsadn a dleit
otzce nebyl sprvn orgn vzn zkonem . 500/2004 Sb., sprvnm dem. V
dsledku toho nebyl vzn ani lhtami danmi tmto sprvnm procesnm
pedpisem, proti jeho stanovisku nebyl ppustn opravn prostedek atp. Jestlie
tedy nyn zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, vyaduje sprvn rozhodnut v
tto vci, mus bt vedeno pslun sprvn zen, v nm astnci maj pevn
vymezen prva, mohou se tohoto zen astnit, maj prvo navrhovat dkazy,
podvat ppadn odvoln atp. Tato prvn prava tedy posiluje prvn postaven
astnk a zajiuje jim prvo na spravedliv proces.
II. Mstn pslunost
Rozhoduje-li o osvojen soud, je nezbytn zmnit se o procesnch

ustanovench nov zakotvench v zk. . 292/2013 Sb., o zvltnch zench
soudnch, kter vnesl do prva procesnho adu zcela novch prvk.
Mstn pslunost soudu je ve vcech osvojen vdy dna obecnm soudem

osvojence, tedy soudem, v jeho obvodu m bydlit, a nem-li bydlit, pak
soudem, v jeho obvodu se zdruje. To bude pipadat v vahu kup. u osvojen
nalezenc nebo dt odloench do babybox, dt bezdomovc, dt cizinc bez
domova nebo benc, kte na republikou pouze prochzej, atp.
Zkon zakotvuje jedinou vjimku z takto vymezen mstn pslunosti: je-li

osvojovno dt do ciziny, je pro zen o pedn dtte do pe ped osvojenm
do ciziny pslun soud, v jeho obvodu je ad pro mezinrodnprvn ochranu
dt, tedy v souasn dob Mstsk soud v Brn. Vechna ostatn zen s
osvojenm spojen bude rozhodovat obecn soud osvojence.
Mstn pslunost tedy byla vyata z dosud platnho 88 o. s. . a je

upravena specilnm ustanovenm 428 z. z. . s.
III. Pedmt zen
Ustanoven 427 z. z. . s. vymezuje pedmt zen, kter ve vcech

osvojen soud vede:
a) pijm prohlen o udlen souhlasu k osvojen,
b) rozhoduje o pedn dtte do pe ped osvojenm,
c) rozhoduje o uren, zda je teba souhlasu rodi k osvojen,
d) rozhoduje o nvrhu rodi, kte dali souhlas s osvojenm, na vydn dtte,
e) rozhoduje o osvojen,
f) rozhoduje o utajen osvojen,
g) rozhoduje o nazen dohledu nad spnost osvojen.
Z tohoto vtu by mohl vzniknout dojem, e se jedn o vet taxativn, ale

nen tomu tak, nebo hmotn prvo - zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk upravuje i jin zen psluejc soudu, a tedy i nsledujc vet je pkladm:
- soud rozhoduje nejen o pedn dtte do pe ped osvojenm, ale t o pedn
dtte do pe budoucho osvojitele dle 823 a 824,
- soud rozhoduje nejen o osvojen, ale t o zruen osvojen dle 840, pop. o
pemn osvojen zruitelnho na osvojen nezruiteln dle 844,
- soud rozhoduje nejen o utajen osvojen, ale t o jeho odtajnn dle 837 odst.
2,
- soud me nepochybn rozhodovat i o zruen nazenho dohledu ped

uplynutm doby stanoven v rozhodnut o nazenm dohledu dle 839, zmn-li
se okolnosti,
- soud rozhoduje o vyputn zznamu v matrice, je-li osvojenec osvojen jedinm

osvojitelem dle 800 odst. 1,
- soud rozhoduje o pipojovanm pjmen pi osvojen v ppad nesouhlasu

osvojence starho dvancti let se zmnou pjmen a o pipojen pjmen
osvojitele k pjmen dtte dle 835 odst. 2,
- soud rozhoduje t o jmenovn opatrovnka pro udlen souhlasu s osvojenm

dle 807.
IV. Zahjen zen
Obecn je stanoveno, e zen lze zahjit jen na nvrh.
Tak z tohoto pravidla jsou dny urit vjimky, a to pi zen o nazen

dohledu nad osvojenm dle 429 odst. 3 z. z. . s. (nepochybn bude platit i pro
zen o zruen dohledu) a dle pi zen o odtajnn utajenho osvojen,
odvoduje-li to velmi zvan situace ohroujc osvojen dt na ivot nebo na
zdrav dle 429 odst. 2 z. z. . s. Tato zen tedy nejsou vdy a v kadm ppad
nvrhov a v uvedench vjimench situacch je lze zahjit z vlastn iniciativy
soudu.
V. astnci zen
astnkem zen je osvojenec, tedy osoba, kter m bt osvojena. Je-li

tato osoba nezletil a nem-li plnou svprvnost, mus bt zastoupena, jako v
mnoha jinch zench, opatrovnkem dle 434 z. z. . s., kdy zkon vymezuje
speciln roli orgnu SPOD. Pokud je tedy uvedeno, e opatrovnkem bude
jmenovn zpravidla tento orgn, znamen to, e pokud soud shled, e jin
osoba nebo jin subjekt by lpe uvedenou funkci vykonval, me jmenovat i
jinho opatrovnka ne OSPOD, ani by poruil zkon.
Jinho opatrovnka je soud povinen jmenovat i v ppad, e mstn

pslun OSPOD podal ve vci podnt nebo nvrh, aby se tak zabrnilo situacm,
kdy by jeden orgn zastval vce procesnch rol.
Obansk zkonk se sna upevnit postaven osvojovanho dtte a

hmotn prvo mu svilo etn prva, kter maj zdraznit jeho vlastn
subjektivitu, vlastn postoj k projednvan vci, zaruit jeho aktivn pstup v
zvislosti na vku a rozumov vysplosti. To m odraz i v prvu procesnm. Dle
806 jako zsada plat, e se vyaduje souhlas dtte s osvojenm, doshlo-li
alespo dvancti let, kdy hmotn prvo pipout dv vjimky, a to v ppad
zsadnho rozporu se zjmy dtte a dle v ppad, e dt nen schopno
posoudit nsledky souhlasu. Ob vak pouze tehdy, jsou-li tyto skutenosti
zjitny mimo jakoukoli pochybnost.
Zkon . 292/2013 Sb., o zvltnch zench soudnch, neupravuje postup

soudu pi zajitn tohoto souhlasu. Je tedy ponechno na soudu, aby vhodn
zpsob zvolil sm, a to podle svch dosavadnch zkuenost ze spoluprce s
dtmi, pop. podle poznatk z oblasti sociologie, psychologie, pedagogiky apod.
Pokud je pro souhlas rodi, tedy pouze pro toto jedin prvn jednn,
dna mstn pslunost kterhokoliv soudu, je otzkou, zda by i pro souhlas dtte
nemlo platit stejn pravidlo, tedy e by dt mohlo u kterhokoliv soudu vyjdit
sv stanovisko k zamlenmu osvojen. Proti tomuto een svd nezbytnost
znt okolnosti zamlenho osvojen tak, aby bylo mono dt pouit nejen z
hlediska obecnch dsledk, ale i s pihldnutm k jeho osobn situaci. Bude tedy
na soudn praxi, jak budou soudy postupovat a zejmna zda a jak budou schopny
rychle a inn spolupracovat. S ohledem na 2 odst. 1 by vak soudem, kter
dt vyslechne, ml bt vdy soud, kter vede zen o osvojen.
Zkon dle neupravuje formu takovho sdlen stanoviska dtte z hlediska

postupu zen. Lze dovodit, e i v tomto ppad bude vhodn sepsn protokolu,
s tm, e dt by mlo bt poueno o podstat a dsledcch osvojen stejn jako
dospl astnk, pouze forma tohoto pouen by mla bt pimen rozumov
vysplosti dtte. Bude na uven kadho soudce, zda stanovisko dtte bude
zjiovat pi stnm jednn o osvojen nebo mimo toto jednn, v jednac sni
nebo jinch vhodnch a pimench prostorch soudu, jakou mru formlnosti
zvol atp. Je vak mimo pochybnost, e jednn se soudcem by mlo bt pro dt

co nejmen zt, a tomu by ml soudce, pop. jin pracovnk soudu, zpsob
jednn s dttem pizpsobit.
Bude-li rozhodovno o dtti mladm dvancti let, udl dle 807 jeho
jmnem souhlas s osvojenm jeho opatrovnk, kterm soud zpravidla jmenuje
OSPOD. Toto ustanoven odpovd 434 z. z. . s., kter zakotvuje povinnost
soudu jmenovat nezletilmu osvojenci, kter nen pln svprvn, opatrovnka,
kter jej bude v zen zastupovat.
astnky zen jsou tak rodie dtte. Jejich postaven nen jednotn v
nvaznosti na konkrtn situace. Jako zsada plat, e rodi je vdy zkonnm
zstupcem dtte, a tedy astnkem kadho zen, kter se dtte tk.
Pokud hmotn prvo pipout vjimky v 818, 819, 820 a 821 (jakkoliv
821 m ji zsti procesn charakter), maj tyto hmotnprvn pedpisy odraz i v
prvu procesnm, toti v 432 z. z. . s., podle kterho rodi nen astnkem
zen, pokud:
a) byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a souasn prva dt souhlas k osvojen,
b) jeho svprvnost byla ve vci udlen souhlasu k osvojen omezena,
c) udlil souhlas k osvojen ped podnm nvrhu na osvojen.
V ppadech uvedench v bodu 21 soud od potku s rodii nejedn jako s

astnky zen, nebo astenstv rodie vbec nevznikne.
Bez ohledu na to, zda rodie jsou i nejsou astnky zen, je soud dle
437 odst. 1 z. z. . s. povinen je alespo jednou vyslechnout.
Je-li vedeno soudn zen dle 821, tedy incidenn zen o tom, e nen
teba souhlasu rodie, pestv bt rodi osvojence astnkem zen o osvojen
dnem, kdy rozsudek soudu vydan v tomto incidennm zen nabyl prvn moci.
V ppad, e rodi nem z dvod uvedench v bod 21 postaven

astnka zen, me se jeho postaven dle 433 z. z. . s. zmnit a soud je
povinen s rodiem opt jednat jako s astnkem zen:
a) byla-li rodii znovu piznna rodiovsk odpovdnost nebo alespo prvo
udlit souhlas k osvojen,
b) bylo-li zmnno nebo zrueno rozhodnut o omezen jeho svprvnosti ve vci

udlen jeho souhlasu k osvojen,
c) byl-li souhlas k osvojen inn odvoln,
d) bylo-li zmnno rozhodnut o uren, e nen teba jeho souhlasu s osvojenm.
Jestlie rodi ped podnm nvrhu na osvojen udlil souhlas s osvojenm,

ale pot podal nvrh na vydn dtte, je astnkem zen jen v t sti, v n se
rozhoduje o tomto nvrhu.
Nezletil rodi star estncti let m dle 431 z. z. . s. v zen plnou

procesn zpsobilost, zatmco rodi mlad estncti let neme udlit souhlas s
osvojenm ( 811), a zen o osvojen dtte narozenho takto mladm rodim
ani neme bt vedeno.
astnkem zen je t manel osvojitele, je-li teba k osvojen jeho

souhlasu. Tak on mus bt dle 437 odst. 2 z. z. . s. v zen vdy vyslechnut.
Toto procesn ustanoven nem hmotnprvn oporu v zk. . 89/2012 Sb.,
obanskm zkonku, na rozdl od zk. . 94/1963 Sb., o rodin, take jde o
povinnost toliko procesn.
VI. Rozhodnut soudu
Pokud se jedn o formu soudnho rozhodnut, z 25 odst. 1 z. z. . s.

vyplv, e nestanov-li zkon jinak, rozhoduje soud ve vci sam usnesenm.
Ve vcech osvojen vak 435 z. z. . s. vslovn stanov vjimky z dan

zsady. Nikoliv usnesenm, ale rozsudkem soud rozhodne, pjde-li o uren, zda je
teba souhlasu rodi k osvojen, o stanoven dohledu nad osvojenm a o
osvojen. Tento vet je taxativn, jakkoliv pro zruen osvojen nebo zruen
dohledu nebo zruen rozsudku o tom, e nen teba souhlasu rodi, bude
pouito stejn formy jako pi pvodnm rozhodovn ve vci sam, tedy rozsudku.
Ve vech ostatnch otzkch v rmci zen o osvojen bude rozhodovno

formou usnesen.
Pokud soud pijm souhlas rodi s osvojenm, nejde o dn rozhodnut

soudu, ale jen zaznamenn osobnho prohlen rodi a soud nevyd ani
rozsudek, ani usnesen, ale sepe toliko protokol, kter bude obsahovat
prohlen vle rodi a bude jimi dn podepsn.
2 odst. 1, 13 odst. 1, 800 odst. 1, 806, 807, 811, 818 a 821, 823,
824, 835 odst. 2, 837 odst. 2, 839, 840, 844
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. z. . s.,
spr. d
797
(Zpis osvojitel do matriky)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 794
Vklad:
Nov prvn prava nepinesla dnou zmnu oproti prav dosavadn a i

nadle je povinnost soudu po prvn moci rozhodnut o osvojen zaslat
pravomocn rozsudek (pop. s pslunmi doklady, jsou-li obsaeny v soudnm
spisu) matrinmu orgnu, kter na zklad zk. . 301/2000 Sb., o matrikch,
jmnu a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon, vyzna v matrice
zmnu statusovho stavu.
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch
798
(Zkaz nepatinho zisku za zprostedkovn osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 794
Vklad:
Podle 798 nesm z innost souvisejcch se zprostedkovnm osvojen

nikdo zskat "nepatin zisk". Toto ustanoven se jev jako velmi diskutabiln za
situace, kdy zprostedkovn osvojen je velmi podrobn upraveno zkonem .
359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt, a je sveno vhradn tm
orgnm, kter jsou v zkon uvedeny, tedy orgnm SPOD - viz 19a a 27. O
zisku tchto orgn za innost souvisejc se zprostedkovnm osvojen, kterou

vykonvaj, neme bt ei. Dle je nutno mt na pamti, e dn jin orgn a
dn jin instituce se zprostedkovnm osvojen zabvat neme a nesm.
Pokud vak obansk zkonk uije termn "nepatin zisk", mohl by jazykov
vklad smovat k tomu, e njak zisk me bt "patin", tedy pimen,
jakkoliv nelze vysvtlit, za jakou innost, v jak vi by ml nebo mohl bt onen
"patin" zisk poskytovn, km a komu. Bylo by to v pkrm rozporu jak s
nam, tak zejmna evropskm pojetm zprostedkovn osvojen. Ani dvodov
zprva tento termn nikterak nevysvtluje a podobn prvn ustanoven nebylo
nikdy obsaeno ani v pedchozch prvnch pravch. Vznik tedy otzka, zda a
jakm zpsobem bude soudn prax interpretovno.
Poznmka M. Zuklnov
1. Zdej ustanoven nem na ppady, kdy zprostedkovn osvojen je v souladu
s pravidly zkona . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt, ale na prv
jen na vechny situace ostatn, kter zkonem o sociln-prvn ochran dt
pokryty nejsou. e k takovmu nezkonnmu zprostedkovn dojt me a tak
skuten tu a tam dochz, nelze vylouit, resp. je skutenost. (Dvod zakotven
zdejho ustanoven je stejn jako dvod zakotven pravidel pe o zdrav, kter
m na ppady, kter nejsou pokryty zdravotnickm prvem.)
2. Ze zprostedkovn osvojen se nepat (tj. nesm bt zskn) zskat dn zisk.

Proto kad zisk zprostedkovnm zskan je teba mt za nepatin. Pokud by
snad dolo k nahrazen zvlt vynaloench nklad, kup. na zvltn zdravotn
pi o dt, nejde o zisk, ale prv jen o nhradu vynaloench nklad.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
799
(Pedpoklady, je m splovat osoba osvojitele)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Osvojitelova svprvnost se rozum svprvnost plnou.
Pedpoklady, kter mus osvojitel splovat, se roziuj tak, jak je to

zapoteb nejen s ohledem na zvazky ze smluv, kter na sebe R vzala, ale i se
zetelem na zjitn (poznatky) a zkuenosti osob, kter jsou dtem, je jsou
osvojovny, nebo zen, kterm se osvojen uskuteuje, nejble.
Pedevm je teba postulovat, aby soud, kter bude o osvojen rozhodovat,

nabyl pesvden, e nejen osvojitelovy osobn vlastnosti a zpsob jeho ivota,
ale i jeho motivace jsou ve skutenosti v souladu s tm, co tvrd, kdy osvojen
navrhuje, a e ve nasvduje tomu, e bude skuten dnm, v pravm slova
smyslu dobrm rodiem. (Takto by pracovnci sociln-prvn ochrany dt mli z
okruhu monch osvojitel vylouit osoby motivovan snahou eit sv vlastn
problmy, a u problmy sebe sama, nebo ve vzjemnm vztahu.)
Obdobn lze ct tak o zdravotnm stavu osvojitele. I pirozen rodi me

bt ohroen nemoc, nemoc osvojitele by mohla ppadn negativn ovlivnit i jeho
vztah k nikoli pirozen pbuznmu potomku. Postult dobrho zdravotnho stavu
osvojitele by tak ml bt naplnn v podstat tak, e osvojitel netrp chorobou,
kter je s rodiovskou rol nesluiteln, piem vet takovch chorob je
ponechn sudku lka. (Nelze ovem pomjet zvltn, a tak jist naprosto
vjimen ppady, kdy osoba, kter je vn nemocn, peje si osvojit sice dt,
ale blzk vku zletilosti, jeho byla od jeho nejtlejho vku celoivotnm
pstounem - a je teba k nim pistupovat jinak.) Tlesn pokozen jednoho z
manel by pak nikdy nemlo osvojen peket, pokud jde o takovou indispozici,
kter nebrn realizaci plnohodnotnho ivota vlastnho, druh neomezuje, a
postienmu naopak dovoluje uskuteovat by teba jen dl pi o toho, kdo ji
potebuje.
Vechny tyto informace by mly bt soustedny v evidenci adatel o

osvojen. Tato skutenost by ale nemla brnit soudu, aby pi rozhodovn o
osvojen dle neplnil svou vyetovac povinnost.
Vklad:
1.
Pi uren toho, kdo se me stt osvojitelem, obansk zkonk vychz ze
stejnch princip jako dosavadn prvn prava v 64 zk. o rodin, toti e
osvojitelem se me stt pouze osoba, kter je zletil, pln svprvn a jej

dosavadn zpsob ivota dv pedpoklad k tomu, e osvojen bude ku prospchu
dtte a e tato osoba bude pro dt dobrm rodiem. Rozdly mezi prvn
pravou dle zk. . 94/1963 Sb., o rodin, a dle zk. . 89/2012 Sb., obansk
zkonk, jsou pouze formulan. Pokud 799 klade draz na osobn vlastnosti
osoby, kter chce bt osvojitelem, z 64 zk. o rodin tento poadavek t
vyplval a jak sprvn orgny, tak pedevm soudy se vdy zkoumnm
osobnostnch charakteristik budoucch osvojitel zabvaly, zkoumaly je a v
souladu se zjmy dtte je vyhodnocovaly. V tomto smru tedy nebudou init
formulan rozdly dn pote.
Nov jsou na stran osvojitele jako pedpoklady k osvojen zakotveny i
dvody a pohnutky, kter jej k osvojen vedou.
Tyto pohnutky by mly zsadn sestvat jak z motiv osvojitel ist
niternch, tak i z motiv jakchsi altruistickch. ada odbornk klade na prvn a
jedin msto snahu osvojitel zajistit dtti, jeho nejsou biologickmi rodii,
domov a rodinn zzem. To je nepochybn legitimn a zvan dvod, pro maj
osvojitel v myslu osvojit "ciz" dt. Nemn dleit jsou vak i dvody
spovajc v osobnosti a pn osvojitele naplnit potebu rodiovstv, poskytnout
nejen toit dtti, ale t z vlastnch vnitnch dvod zajistit ochranu, lsku a
dn vvoj dtte takovm zpsobem, jak k pocitu rodiovstv pat. Nelze tedy
pocit nenaplnnho rodiovstv hodnotit pouze negativn s tm, e by v myslu
osvojit dt nic z vlastnch dosud nenaplnnch rodiovskch ambic bt nemlo,
nebo i tyto pohnutky jsou pochopiteln, lidsk a svdc o urit rodiovsk
zralosti adatel o adopci. Tak v biologick rodin se rodie rozhodnou mt dt
zpravidla pot, kdy zanou naplnn svho rodiovstv postrdat, kdy si jeho
naplnn ji sami pej.
Zstv zachovna prvn prava dosavadn ( 70 zk. o rodin), dle n se
osvojitelem me stt pouze osoba, jej zdravotn stav se nep elu osvojen.
Dle formulace 799 odst. 2 nesm zdravotn stav osvojitele nebo obou osvojitel
omezovat pi o osvojen dt ve znan me. Toto vymezen je pozitivn
zmnou, nebo, jak je uvedeno v dvodov zprv, "postult dobrho
zdravotnho stavu osvojitele by ml bt v podstat naplnn tak, e osvojitel
netrp chorobou, kter je s rodiovskou rol nesluiteln".
Je tedy otzkou, jak bude soudn praxe tento zdravotn stav posuzovat v
jednotlivch ppadech, kdy osvojitel jsou kup. nevidom, ale pesto schopni
pi o dt zajistit - prv tak, jako nevidom biologit rodie, nebo kte jsou
tlesn nebo sluchov postien, pop. kte trp jinmi vnmi chorobami.
Rozhodn je nutno vdy velmi peliv vit okolnosti kadho jednotlivho
ppadu a nikdy by nemlo bt pistupovno k een takovho ppadu pauln.
Zdravotn stav dtte by rozhodujc vliv mt neml nikdy a pouze
poadavek, aby o nm byli osvojitel dn a pravdiv informovni a srozumni s
nm, je sprvn a byl pevzat z prvn pravy dosavadn. V minulosti tomu tak
nebylo: ji ped zapoetm innost smujcch k osvojen byly ze strany
zdravotnch orgn dti hodnoceny na ty, kter jsou k adopci z hlediska svho
zdravotnho stavu vhodn, a na ty ostatn - viz tehdej Metodick pokyn

Ministerstva zdravotnictv SR, . j. LP/2-254 ze dne 13.3.1969, dle nho lkai
byli povinni nedoporuit k osvojen dt, u nho byla zjitna tk porucha
zdrav. Tento postup byl hrub diskriminan a v rozporu se zsadou rovnosti
astnk a s principem ochrany zjm dtte.
800
(Vymezen, kdo me bt osvojitelem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Uvd se vslovn vet v vahu pichzejcch "druh" osvojitel, kter z

dosavadn prvn pravy lze toliko dovodit. (Naopak ze zdejho ustanoven lze
dovodit, e jde o vet.) "Jinou" se rozum osoba, kter a teba neije sama,
neije v dnm zkonem uznanm svazku. Neme se vak jednat o
registrovan partnery, a to zejmna s ohledem na jin prvn pedpis, v nm
jsou vztahy registrovanch partner upraveny.
Vklad:
Zmna oproti dosavadn prvn prav zakotven v 66 zk. o rodin je

pevn pouze formulan. I nadle tedy mohou osvojit dt manel nebo jeden
z manel. Nen dle mon spolen osvojen dtte ze strany mue a eny, kte
nejsou v manelskm svazku, a to ani pesto, e spolu ij, pop. spluj vechny
ostatn podmnky, kter zkon k osvojen vztahuje, a nen mon ani osvojen
dtte osobami ijcmi v registrovanm partnerstv.
Jin osoba me bt osobou osamle ijc, kter pesto je schopna zajistit

dtti odpovdajc a lskypln rodinn zzem, jakkoliv by ml bt brn zetel na
to, e je v primrnm zjmu dt, aby jim byla poskytnuta monost t v "pln"
rodin v klasickm standardnm pojet.
V ppad, e soud rozhodne o osvojen dtte jinou osobou, rozhodne

souasn o tom, e z matriky se vypout zpis o druhm rodii. Stejn
samozejm plat, pokud osvojuje toliko jeden z manel dt tet osoby (tj. zcela
ciz dt, dt nepbuzn v linii pm s jeho manelem).
Za manela, tedy nikoli za osamle ijc osobu, je teba povaovat i

pozstalho manela po rodii dtte. To odpovd 74 odst. 2 zk. o rodin.
Takov vklad je jist sprvn nejen s ohledem na zkuenost a dosavadn praxi,
ale i se zetelem na 2 odst. 1, nebo je ve shod se zsadami, na nich
obansk zkonk spov, a bere zetel k hodnotm jm chrnnm.
2 odst. 1
801
(Osvojen osobou, kter je rodiem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Nov se zakotvuje poadavek pesvdit se, zda pomr ppadnho

pirozenho dtte osvojitele a dtte osvojenho nebude nevhodn konfliktn do
takov mry, kdy by ji byly zvan zasaeny zjmy nkterho ze zastnnch
dt nebo ppadn obou.
Vklad:
Nov je zakotven prvek zven ochrany vlastnch dt budoucho

osvojitele. Tato velmi pozitivn zmna toti reaguje na poznatky praxe, e pokud
m bt osvojen dt pijato do rodiny, v n ij vlastn dti budoucch osvojitel,
jsou tyto pevn nezletil dti zamlenm osvojenm velmi vznamn doteny.
Vdy se jim dostv mn pozornosti a pe, na kterou byly dosud zvykl, ze
strany jejich rodi, kte jsou zameni na pi o nov pijat dt. V nkterch
ppadech projevuj rlivost vi nov pchozmu dtti, kter postupn
neodeznv, v nkterch ppadech vznik a roste jejich vnitn nejistota,
provzen poruchami chovn, zhorenm zdravotnho stavu, kolnho prospchu
atp. Pijmout dal dt do rodiny zpravidla nebylo jejich vlastnm rozhodnutm,

ale rozhodnutm jejich rodi. Pizpsoben se nov situaci bv pro tyto dti
velmi komplikovan a pin znan nroky i na jejich rodie, aby nedoucm
projevm zamezili. Proto je nutno vnmat 801 velmi pozitivn jako zdraznn
nejen ochrany zjm osvojovanho dtte, ale i vlastnho dtte nebo vlastnch
dt osvojitele.
Zkon vslovn zdrazuje, e majetkov zjmy nejsou rozhodujc. Mus

vak vdy jt o situaci, kdy jsou materiln poteby jak vlastnch dt, tak i
osvojovanho dtte dn uspokojeny, nebo v opanm ppad by i majetkov
zjmy mohly hrt uritou roli. Rozhodujc vak nejsou budouc ddick nroky,
budouc nroky z hlediska bydlen atp.
802
(Osvojen nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti)
JUDr. Hana Nov
Standardn ustanoven o vkovm rozdlu mezi osvojitelem a dttem je

nov doplnno o vslovnou zmnku ppadu osvojen manelova dtte. Nejedn
se jen o mal vkov rozdl (zpravidla se uvauje o estncti letech), ale
poppad i o pli velk vkov rozdl, kter by v ppad osvojen manelem
rodie dtte na pekku zsadn bt neml.
Vklad:
Dosavadn prava v 65 zk. o rodin spojovala monost osvojen s

poadavkem nezletilosti dtte a skutenost, e mu bude osvojen ku prospchu,
tedy e bude dbno na ochranu jeho zjm. Obansk zkonk poadavek
nezletilosti formuluje tak, e osvojit lze pouze nezletil dt, kter nenabylo dosud
pln svprvnosti, tedy uzavenm manelstv dle 30 odst. 2 nebo emancipac piznnm svprvnosti dle 37. I kdyby tedy dt nedoshlo vkov hranice
osmncti let zkonem pedpokldan pro vznik zletilosti - 30 odst. 1, ale zskalo
plnou svprvnost jinm shora uvedenm zpsobem, jeho osvojen mon nen.
30, 37
803
(Pimen vkov rozdl mezi osvojitelem a osvojovanm dttem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 802
Vklad:
Vkov rozdl mezi osvojencem a osvojitelem byl v pedchoz prvn prav

vymezen zcela obecn jako "pimen". Zkon . 89/2012 Sb. tuto pravu zsti
pevzal, ale dle ji zpesnil tak, e tento rozdl zpravidla nebude men ne
estnct let. Men vkov rozdl je ppustn pouze ve vjimench ppadech,
je-li to v zjmu dtte a souhlas-li s tm opatrovnk, kter zastupuje dt v zen o
osvojen. Znn zkona je vrazem snahy pizpsobit pomry v osvojitelsk
rodin co nejble rodin zaloen na biologickm zklad.
Stanoven uritho vkovho limitu je vak pesto nedokonal, a to jednak

proto, e kad jedinec je jin a jedinen a vdy je teba k rozhodovn
pistupovat podle okolnost jednotlivho ppadu, a dle proto, e zkon
nevymezuje dn maximln vkov rozpt, take osvojitel by mohl i ve
vysokm st (vku) osvojit dt. Dvodov zprva vslovn uvd pklad, kdy
lze osvojit dt manelem matky, kter je ji ve vysokm vku, ani by to bylo v
principu v rozporu se zjmy dtte.
804
(Vylouen osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Dosavadn sprvn teoretick a praktick dovozovn eliminace nejblich

pbuznch z okruhu monch osvojitel m bt napt vyjdeno vslovn.
Vjimka ve vt druh se vztahuje na ppad nhradnho matestv, pi

nm se dt narod en, kter nen jeho biologickou matkou. Nadle vak bude
platit star msk zsada, e matkou dtte je ena, kter dt porodila.
Fyziologick pedpoklady pro vkon asistovan reprodukce upravuje zkon .
20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, nicmn i text obanskho zkonku mus ve
svch ustanovench zohlednit pokrok lkask vdy, kter umouje vnst do
dlohy eny oplodnn vajko jin eny.
Vztahy mezi enou, kter poskytla sv zroden buky (biologickou

matkou) a dttem, mohou bt upraveny cestou osvojen. Zahranin zkuenosti i
dosavadn zkuenosti v esk republice svd o tom, e nejvt zjem o
nhradn matestv bude mezi enami, kter jsou si navzjem pbuzn.
Vklad:
Obansk zkonk pinesl jednu velmi vznamnou, pokrokovou a pozitivn

zmnu: v 804 stanovil, e osvojen je vyloueno mezi osobami spolu pbuznmi
v pm linii a mezi sourozenci. To vak neplat v ppad nhradnho matestv.
Nhradn neboli surrogtn matestv znamen situaci, kdy je njak en

implantovno oplodnn vajko jin eny a ta dt donos a porod. Dle 50a zk.
o rodin a 775 ob. zk. je matkou dtte ena, kter ho porodila, a postaven
drkyn oplodnnho vajka ve vztahu k narozenmu dtti je nutno nsledn
prvn upravit. Jako nejvhodnj a nejppadnj forma se jev prv osvojen.
Dluno uvst, e v esk republice, na rozdl od mnoha jinch stt, nhradn
matestv nebylo dosud upraveno prvem vbec, jakkoliv je tento medicnsk
postup legln vykonvn, zejmna u en, kter mohou othotnt, avak ze
zdravotnch dvod - nap. pro onkologick nebo jin onemocnn - nejsou
schopny dt donosit a porodit. Je mimo jakoukoliv pochybnost, e souasn
spoleensk situace prvn pravu tto oblasti vyaduje, a obansk zkonk s
takovou monost pedem pot.
775
Pododdl 2
Souhlas s osvojenm
805
(Osoby, jejich souhlas s osvojenm se vyaduje)
JUDr. Hana Nov
Jednm z relevantnch souhlas, toti prohlen vle, jejich uinn

nezbytn pedchz kladnmu rozhodnut soudu o osvojen, m bt tak souhlas
osvojovanho dtte (srov. l. 12 mluvy o osvojen dt). Nelze nevidt, e
osvojovn dt zpravidla velmi nzkho vku vytvoilo takka pravidlo, pokud jde
o pi o zjitn ppadn existujcho nzoru dtte.
Napt se vyaduje, aby dt, a to alespo dvanctilet, bylo zsadn

vdy osobn slyeno. Pitom tak souhlas dtte je volnm projevem zvltn
povahy, take i o nm mus platit, e dt me svj osobn dan souhlas
odvolat, a to a do chvle, kdy soud o osvojen rozhodne.
Nedv-li osvojovan dt souhlas osobn, jde-li tedy o dt mlad ne

dvanctilet, anebo o dt sice star, ktermu ale v osobnm projevu objektivn
vidno v mimodnm ppad brn jeho vlastn zjem, a to zpsobem zcela
zsadnm (dosavadn "zmaen elu osvojen" je pojmem, kter relevantn
mezinrodn dokumenty neznaj a jeho tedy napt nen mon pouvat - dt
mus bt vdy nleit informovno, protoe nen objektem sttn pe, ale
subjektem nadanm prvy, kter se v me co mon nejir o sv zleitosti
sm star), dv za nj souhlas jeho opatrovnk, paklie byl - za pedpokladu, e
toho bylo zapoteb - dtti ji dve ustaven. A potud se jedn o pepis
dosavadn pravy. Nov se ovem opatrovnkovi ukld povinnost zjistit vechny
rozhodn skutenosti, kter jej povedou k zvru, e osvojen bude dtti ku
prospchu. Je na soudu, aby nleit zjistil, zda tvrzen opatrovnka, pop.
porunka o tom, e, pop. jak rozhodn skutenosti zjiovali, nen jen formln.
Nelze toti opomenout, e zjitn a tvrzen prv tchto osob jsou velmi cenn
(zejmna pro pedpokldanou objektivitu).
Vklad:
Je mimo jakoukoliv pochybnost, e rozhodnut o osvojen je zcela

mimodnm zsahem do oblasti prv tch osob, kterch se osvojen tk, a
proto zkon zdrazuje a velmi podrobn upravuje jejich souhlas se zamlenm
osvojenm.
Budouc osvojitel svj souhlas vyjaduj ji podnm nvrhu k soudu, nebo

oni jedin jsou k podn takovho nvrhu aktivn legitimovni. Jejich souhlas tedy
zkon vslovn nezmiuje, nebo bez jejich souhlasu by zen soudn ani
nemohlo bt zahjeno.
Dle je teba:
- souhlasu dtte,
- souhlasu rodi dtte - tedy tch osob, kter jsou v matrice zapsny jako rodie
dtte (bez ohledu na biologick, faktick rodiovstv),
- souhlasu osob, kter jsou za rodie oprvnny dt souhlas k osvojen,
- souhlasu manela osvojitele (nejde-li o spolen osvojen obma manely).
Pokud obansk zkonk zdrazuje, e to plat i v ppad, e byl souhlas

vzat zpt, je nutno toto ustanoven vysvtlovat tak, e pi zptvzet souhlasu s
osvojenm kteroukoliv z tchto shora uvedench osob je teba postupovat, jako
kdyby jejich souhlas dn nikdy nebyl, a z absence souhlasu vyvodit pslun
dsledky - toti o osvojen kladn nerozhodnout, to znamen nvrh na osvojen
zamtnout. Jak bude uvedeno dle, ne vechny shora uveden osoby mohou svj
souhlas s osvojenm odvolat za stejnch podmnek - viz koment k 808, 817.
808, 817
Souhlas dtte s osvojenm
806
(Osobn souhlas osvojovanho dtte, pouen soudu)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 805
Vklad:
1.
Zdrazuje se, e dt nen objektem sttn pe, ale subjektem nadanm
prvy, kter se v me co mon nejir o sv zleitosti sm star - viz
vysvtlen dvodov zprvy. Proto obansk zkonk stanov jako jednu ze
zkladnch podmnek souhlas osvojovanho dtte. Zkon stanov vkov limit
dvancti let, po jeho dosaen je teba osobnho souhlasu dtte vdy, s jedinou
vjimkou: je-li mimo jakoukoliv pochybnost,
a) e by byl postup vyadujc osobn souhlas osvojovanho dtte v zsadnm
rozporu s jeho zjmy,
b) e dt nen schopno posoudit dsledky svho souhlasu.

Zkon ani dvodov zprva nenaznauj, o jak ppady by se mohlo
jednat. O to vce prostoru a zodpovdnosti spov na soudu, aby pedpokldal,
zvil a posoudil tyto skutenosti. Mohlo by se kup. jednat o situace, kdy souhlas
dtte nelze vyadovat pro jeho nepzniv zdravotn nebo psychick stav, pro
stav jeho mentlnho vvoje, pro jeho momentln emocionln vvoj atp.
Stanoven jednotnho vkovho limitu je vdy diskutabiln, zejmna v takto

tlm vku dtte. Jak ji bylo konstatovno (ve vkladu k 802), kad dt se
projevuje jinak, kad m jin specifick vlastnosti, kad je jin v danm ase a
v danch podmnkch - vk dvancti let se ji u mnoha dt projevuje jako obdob
nastupujcho dospvn -, a tato specifika a tyto jedinenosti kad osobnosti
dtte stanoven vkovho limitu str. Proto je o to dleitj, e zkon pipout
shora uveden vjimky a ponechv jejich vklad a posuzovn na vaze soudu.
Soud je povinen pedtm, ne dt sdl sv konen stanovisko, tedy
souhlas nebo nesouhlas, je dn pouit o elu, obsahu a dalch dsledcch
jeho souhlasu s osvojenm.
Pokud je dt osobn slyeno soudem, mla by bt respektovna pravidla
maximln ohleduplnosti a empatie vi nmu. Pokud to bude mon, dt by
nemlo bt slyeno v jednac sni, ptomnost dalch osob by mla bt velmi
peliv zvena - krom opatrovnka, pop. psychologa nebo dalch odbornk.
Soudce by neml mt na sob talr, ale atmosfra by mla bt ptelsk,
umoujc dtti pochopit pouen soudce a formulovat sv vlastn vyjden.
Ptomnost dalch odbornk vak me bt nezbytn k posouzen, zda dt ve
vku dvancti let je i nen schopno pochopit pouen a formulovat vlastn nzor.
807
(Souhlas osvojovanho dtte, kter udl jeho jmnem opatrovnk)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 805
Vklad:
U dtte mladho dvancti let zkon osobn souhlas s osvojenm

nepedpokld. Po zahjen zen o osvojen vak soud vdy jmenuje opatrovnka,
kdy 807 zdrazuje, e by jm ml bt OSPOD. Pokud vak zkon pouil termn
"zpravidla", jednoznan tm dal najevo, e se nejedn o striktn pokyn, ale e
soud m i nadle monost zvolit vhodnho opatrovnka dle sv vahy. Je vak
nepochybn, e soudy skuten ustanovuj pslun orgny SPOD, nebo se
jedn o instituce, kter jsou seznmeny s pomry v rodin, byly v osvojovacm
procesu ji inn, maj odborn kolen personl, jsou povinny dle zk. .
359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt, tuto funkci pevzt, a jejich

jmenovn se tedy jev jako praktick v mnoha ohledech.
Takto jmenovan opatrovnk udl souhlas s osvojenm jmnem dtte.

Pedtm je vak povinen zjistit vechny rozhodn skutenosti vedouc k zvru, e
osvojen bude v souladu se zjmy dtte.
Soud pak bude povinen na stran jedn provovat, zda opatrovnk tuto
povinnost splnil, avak na stran druh jej to neme zbavovat povinnosti
provdt samostatn velmi dkladn a vyerpvajcm zpsobem vlastn dkazn
zen, jakkoliv skutenosti zjitn opatrovnkem budou brny v vahu.
Bude-li to mon, soud vyslechne i osvojovan dt mlad dvancti let a

jeho vyjden posoud s ohledem na stupe jeho duevnho vvoje. Tm soud
zjist mnoh skutenosti, kter by jinak mnohdy dospl astnci nezmnili, nebo
dt je zpravidla velmi spontnn, oteven, upmn, a soud pohovorem s nm
snze nahldne do faktickch vztah v rodin. Je vak nutno zdraznit, e
zejmna k tmto mladm dtem je soud povinen pistupovat s velkou mrou
ohleduplnosti, laskavosti a pochopen.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
808
(Odvoln souhlasu osvojovanm dttem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 805
Vklad:
Obecn plat, e kad z astnk zen o osvojen, s jejich souhlasem

zkon spojuje monost osvojen, me tento svj souhlas odvolat. Zkon vak
monost odvoln souhlasu s osvojenm omezuje lhtou, po jejm uplynut ji
souhlas odvolat nelze. Tato lhta nen vymezena u kadho astnka stejn,
nebo u rodi je krat, jak bude vysvtleno ne v komenti k 817.
U osvojovanho dtte (zpravidla starho dvancti let) zkon umouje,

aby jeho souhlas byl odvoln a do rozhodnut o osvojen, tedy do prvn moci
rozsudku o osvojen. Odvolat souhlas m prvo dt a u samo, anebo
zastoupen opatrovnkem. I opatrovnk me toti dodaten, by to jist bude
naprosto vjimen, zjistit njakou skutenost, kter by mu jinak brnila souhlasit
s osvojenm svho opatrovance.
Je otzkou, zda zkon nevloil na mal dvanctilet dt pli velkou

odpovdnost za situace, kdy jeho rozhodovn dosud nen podmnno pouze
rozumnm uvaovnm a schopnost uvit vechny dsledky rozhodnut s tak
dalekoshlmi dsledky pro jeho dal ivot, jakm odvoln souhlasu s osvojenm
nepochybn je. Jak ji bylo shora uvedeno, dt ve vku dvancti let je asto na
prahu dospvn, jeho jednn je ovlivnno momentlnmi nladami, nkdy
vzdorem, nkdy nedvodnou ltost atp. Odvoln souhlasu s osvojenm me bt
reakc na bn trest za proheky v chovn, za koln nedbalosti, a tak zdnliv
bn konflikt v rodin me mt v dsledku nezralosti dtte a nedostatku jeho
schopnosti uvit sv rozhodnut ve vech jeho souvislostech zcela osudov,
dalekoshl dsledky.
Jestlie souhlas dtte s osvojenm me pijmout pouze a jedin soud v

rmci osobnho slyen, je zejm, jakkoliv to zkon vslovn nestanovil, e i
odvoln tohoto souhlasu by mlo bt vzno stejnmi pravidly. Proto bude role
soudu a soudce, kter odvoln souhlasu dtte s osvojenm samotnm dttem
bude pijmat, velmi vznamn. Soudce toti bude mt povinnost s dttem
hovoit, poznat, zda se jedn o vn sdlen, vn dvody, kter dt ke zmn
svho stanoviska vedly, nebo zda se jedn o malichernou nebo jen doasnou,
pechodnou pinu. V takovm ppad by ml dtti zpsobem odpovdajcm
stupni jeho mentlnho vvoje vysvtlit vechny dsledky odvoln souhlasu a
pokusit se pomoci dtti onu velkou odpovdnost zpracovat a odpovdn
posoudit.
817
Souhlas rodi
809
(Souhlas rodi osvojovanho dtte)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Souhlasu i pivolen pirozench rodi k osvojen je zsadn zapoteb

vdy. Toto prvn jednn rodi se povauje za nezbytnou podmnku kladnho
rozhodnut soudu o osvojen: bez tohoto prvnho jednn neme k osvojen
dojt. Pokud toto prvn jednn - vjimen - nein rodie, kte jsou znmi a
naivu, resp. ten z rodi, kter je znm a naivu, in je v jejich zastoupen
nkdo jin. Takov situace je povaovna za mimodnou. Rodi tu toti
nevystupuje jako pedevm zkonn zstupce, ale v prvn ad jako osoba s
osvojovanm dttem pirozen spojen, kter je "nadto" tak jeho zkonnm
zstupcem (srov. l. 21 mluvy o prvech dtte, l. 5 mluvy o osvojen dt).
Prvo dt souhlas k osvojen nenle do souboru tzv. rodiovsk odpovdnosti
(pokud je tento vraz mezinrodnmi mluvami pouvn), ani do souboru tzv.
rodiovskch povinnost a prv (k tomu viz ji u vodnho ustanoven k oddlu
druhmu). (Ji v Komenti k Obecnmu obanskmu zkonku, dl I., str. 896
teme Sedlkova slova: "Svolen rodi k adopci je vronem rodiovskho prva,
kter pslu nad dtmi vbec. Toto prvo rodi je pln samostatn a zstv
zachovno i tehdy, kdy rodiovsk moc z jakhokoli dvodu zanikla.") Proto
zsadn zsahy do rodiovskch prv nemaj na prvo dt souhlas k osvojen vliv,
a vjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny vslovn (zneuit, zanedbvn,
mysln trestn in). Obdobn skutenost, e rodi nem rodiovsk prva,
protoe byla jeho svprvnost omezena pro duevn poruchu, nemus jet
znamenat, e nen in concreto schopen posoudit svj souasn a budouc pomr
k vlastnmu dtti.
Souhlas maj zsadn dt oba rodie, take ppady, kdy dv souhlas jen
jeden z nich, jsou uvedeny vtem. Nutn obdobn se posuzuje i situace, kdy
jeden z rodi nen proto, e jeho rodiovstv nebylo ureno - zpravidla je
takovm rodiem otec. (Ppadem, spovajcm v tom, e nen znmo msto, kde
se rodi zdruje, a toto msto se nepoda zjistit, se rozum situace, v n se
nachzej osoby nezvstn.)
Postihuj-li ale skutenosti vslovn uveden oba rodie, resp. obou rodi
se tkaj, a ji tak, e kad je postien jinak, anebo oba stejn, pak dv na
jejich mst souhlas k osvojen soudem jim ustaven opatrovnk. Zde se nejedn
o sankn een. Tak tomuto opatrovnkovi je ovem stanovena povinnost
zjiovat relevantn skutenosti. kolem soudu potom je zvl provit, zda
opatrovnk dv souhlas k osvojen skuten teprve po zjitn veho, co podle
zdejho ustanoven zjistit ml, nejen zda byl dostaten iniciativn, ale zda se
dn svho kolu zhostil. Tento kol je soudu dn pedevm procesnm prvem.
Je na hmotn prvnch ustanovench, aby sama uloila odpovdajc povinnosti
opatrovnkovi (ostatn jsou tu ustanoven Listiny) - vdy jinak by institut
opatrovnka postrdal vechen smysl, soud pak jeho zjitn vyuije (v tto rovin
k dkazu). (Opatrovnk nen porunk.)
Z okruhu kol uloench opatrovnkovi je teba poloit draz na zjitn

pbuzenskch, resp. sociln pbuzenskch pomr osvojovanho dtte (srov.
mluvu o osvojen dt), jako i na zjitn nzoru toho, kdo o osvojovan dt
dosud, pop. prv peuje.
Vklad:
Obansk zkonk nepin zmnu v tom, e k osvojen je teba souhlasu

rodi osvojovanho dtte zsadn vdy. Vztah mezi rodiem a dttem je toti
vdy zcela specifick, vsostn, dan jejich vzjemnmi biologickmi vazbami.
Proto zsah do tohoto vztahu s tak osudovmi dsledky, jak pedstavuje
osvojen, je nutno chrnit ped jakoukoliv monost nebo formou zneuit. Souhlas
rodi jako osob, kter by mly bt dtti nejble, je prvnm a nejzkladnjm
poadavkem tto ochrany. Proto nov prvn prava zpsuje postupy pi
zjiovn stanoviska rodi, jakkoliv i tento pipout monosti rozhodovat o
osvojen i bez souhlasu, jak bude vysvtleno ne.
810
(Forma souhlasu rodie, pouen soudem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Vzhledem ke zvltnmu vznamu a statusov povaze prvnho jednn

spovajcho v prohlen souhlasu k osvojen, je nezbytn, aby bezvjimen
jedinm sttnm orgnem, vi nmu lze souhlas dn dt, byl soud. Prohlen
se in pmo vi soudu s inky od chvle, kdy soud vezme obsah prohlen na
vdom (obdoba satenho prohlen).
Je na mst podotknout, e dosavadn situace, kdy souhlas je dvn v

mst, toti vi obecnmu adu, by se jedn o obecn ad obce s rozenou
psobnost, se nejev jako zcela dobe pijateln.
Nen rozhodn, zda prohlen je uinno "vbec", tj. pedem a bez zetele
k uritm osvojitelm, anebo v zen o osvojen.
Vzhledem k tomu, e souhlas je prvnm jednnm (projevem vle) sui

generis (statusovm jednnm) - obecn ustanoven o prvnch jednnch se na
souhlas rodi vztahuj jen tehdy, pokud zdej zvltn ustanoven nestanov
jinak - je zapoteb pro n vslovn stanovit podmnky, resp. pedpoklady
platnosti (ppadn nesplnn zkonnch nleitost bude mt za nsledek
neplatnost). Takto se pedevm stanov, e prohlen souhlasu mus bt
vslovn a urit, tj. konkludentn projev vle by v tomto ppad nestail a
nestail by ani takov voln projev, kter by bylo pro jeho neuritost nutn sloit
vykldat. Uritost nelze mnit jevovou neuritost, pokud se jedn o dt (sta
"m dt", nebo "dt, kter se mi narodilo" apod.): jde o uritost, pokud se jedn
o podstatu souhlasu k osvojen.
Souhlas rodi s osvojenm, kter byl uinn pod ntlakem nebo v tsni, je
bez prvnho vznamu.
Stejn tak prohlen souhlasu nesm bt vzno na splnn podmnky a

nesm bt ani asov omezeno.
Rodi si pitom mus bt vdom toho, k emu pivoluje - mus vdt, co

osvojen - pro nj i pro dt - znamen, a to jak prvn tak fakticky, a co jak
prvn, tak fakticky znamen, kdy vyslov svj souhlas k osvojen: souhlas
rodie s osvojenm je "informovan", tj. rodi jej dv teprve pot, co byl nleit
pouen o vznamu tohoto svho jednn.
Vklad:
Souhlas s osvojenm mus rodi dt dle 810 osobnm prohlenm vi

soudu. Toto prohlen mus splovat obecn nleitosti prvnho jednn, a je-li
omezeno na splnn podmnky nebo asov omezeno, nepihl se k nmu.
Jedinm orgnem, kter bude moci pijmout prohlen o tom, e rodi udluje
souhlas s osvojenm svho dtte, tedy bude napt toliko soud.
Dosavadn prvn prava, dle n toto prohlen pijmaly orgny SPOD, je

tedy zsadn zmnna. Soud je povinen dve, ne se rodi vyjd, pouit jej o
podstat a dsledcch jak takovho prohlen, tak i osvojen samotnho.
Zkonodrce byl veden vahou, e se jedn o velmi zsadn a ivot navdy
ovlivujc prohlen, kdy zrukou sprvnho pouen a postupu je soud. Jedn
se toti o prvn jednn sui generis, mus bt konkrtn a urit, nesm bt nikdy
uinno pod ntlakem nebo v tsni, mus bt informovan a pouze takov
prohlen me mt ty prvn dsledky, kter k nmu zkon ve.
Ustanoven 436 z. z. . s. vak zakotvuje povinnost kterhokoliv okresnho

soudu sepsat, a tedy pijmout prohlen rodie o souhlasu s osvojenm pot, kdy
byl nleit pouen. Kterkoliv okresn soud, na kter se rodi obrt, je tedy
povinen jej t pouit o podstat a prvnch dsledcch udlen souhlasu k
osvojen, o podstat osvojen, o podmnkch odvoln souhlasu s osvojenm.
Pokud dosud nebylo zahjeno zen o osvojen (tohoto konkrtnho dtte), soud
zalo spis a vc postoup soudu mstn pslunmu podle 428 z. z. . s., kter
tuto skutenost oznm pslunmu orgnu SPOD, pop. orgnu SPOD ve svm
obvodu, nebylo-li mon pslunost soudu urit.
Podle 436 odst. 3 z. z. . s. plat stejn pravidla, pokud rodi mn svj

souhlas odvolat. Tak v tomto ppad jeho prohlen tedy pijme kterkoliv
soud, na kter se obrt, bez ohledu na jin pravidla upravujc mstn pslunost.
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
811
(Souhlas rodie, kter nen pln svprvn)
JUDr. Hana Nov
Podmnka souhlasu rodie, jen nen dosud pln svprvn, byla do prvn
pravy osvojen vslovnm ustanovenm vtlena teprve v r. 1998, i kdy teorie
mla vdy v tomto ohledu jasno.
Zdej ustanoven je projevem ochrany zvltnho prva jedince pirozen

(biologicky) spojenho s vlastnm dttem, kdy za dt - pirozenho rodie - by
nutn dval souhlas nkdo jin, bez ohledu na to, kdo by tm jinm byl.
Souhlas k osvojen nelze dt prostednictvm zstupce - je to vrcholn

osobn vle a jej projev, mus jt o osobn prohlen. I nezletil, kter nen pln
svprvn, me souhlas k osvojen dt, ovem za podmnky, e soud - podle
obecnch ustanoven - shled, e je schopen takov prohlen sm uinit. Pokud
soud shled, e schopen nen, neme souhlas k osvojen dt.
Souhlas k osvojen nelze dt dve ne est tdn po narozen dtte. To

bezvjimen plat o matce, jej souhlas - i kdyby snad byl dn - neme bt
pslunm orgnem dve ne po esti tdnech pijat. Naproti tomu otec dtte nikoli vak mu, kter o sob prohlauje, e je otcem - me dt souhlas dve,
nejdve vak po narozen dtte. Otec dtte nen doten stavem estinedl, ale
me mu zleet na tom, co se stane s jeho dttem, by teba nen manelem
matky dtte.
Souhlas rodie k osvojen m stejn vznam, jestlie je v prohlen a jeho

psemnm vyhotoven zmnna osoba, kter m (snad) dt osvojit, anebo je-li
tento souhlas obecn - souhlas k osvojen kmkoli. To proto, e rodi v obou
ppadech zsadn bude v zen o osvojen vyslechnut, zda se na jeho souhlasu
nic nezmnilo, resp. zda tento svj souhlas vyslovil, ani by byl k nmu pohnut
zpsobem, jen nelze aprobovat.
Vklad:
Obansk zkonk zakotvil dal velmi vznamnou zmnu, kter je vak

velmi diskutabiln a spe negativn: v ustanoven 811 zakotvil vkov limit pro
monost udlen souhlasu rodi k osvojen na estnct let. Dle nzoru tvrc
zkona je souhlas k osvojen vrcholn osobn projev vle a jeho prvn nsledky
nen osoba, kter je mlad estncti let, schopna sprvn posoudit a vyhodnotit.
Dosavadn praxe spovala v tom, e soud sm po pedchozm eten

(kup. pohovorem s nezletilm rodiem, s jeho rodii, zprvami socilnch,
kolskch nebo zdravotnch orgn, spoluprac s psychologem nebo jinmi
dkazy) posoudil schopnost mladho rodie pochopit a vyhodnotit dsledky
takovho prohlen. Nelze souhlasit s danou vkovou hranic, kter nem oporu
v dnm jinm prvnm pedpisu. Mla bt zachovna monost soudu - a soudce
- posoudit kad jednotliv ppad dle jeho jedinenosti a specifik, protoe kad
lovk, a tedy kad - i nezletil - rodi je jin a m jin osobnostn pedpoklady,
jin vchovn zzem, jin chpn socilnch a rodinnch vazeb atp.
Prvn stav nyn zakotven nepochybn nastol situace, kdy mlad rodie,
kte nemohou a nechtj o sv dt peovat a nemaj ani podmnky, ani vztah k
dtti a motivaci k pi o nj, nebudou moci prohlsit, e souhlas s osvojenm
dtte, a pokud se jej neujmou jin lenov ir rodiny, bude toto dt ekat na
monost souhlasu s osvojenm do t doby, ne jeho rodim bude potebnch
estnct let, v stavnm zazen nebo v provizorn nhradn rodin, kter vak t
nepispv stabilit jeho budoucch citovch vztah. Obansk zkonk poadavku
rychlosti vyeen rodinnprvnch vztah takovch dt nepikld potebnou
vhu a toto zdren a takto vznikl provizorium se jev jako vn rozpor se zjmy
dt.
Zkonodrce byl veden poadavkem ochrany nezletilch rodi.

Ustanoven 811 vak zjmy nezletilch dt - rodi jakmsi zpsobem
upednostuje ped ochranou zjm nezletilch dt - miminek, kter se
nezletilm rodim narodila. Je nutno zdraznit, e je nezbytn postavit zjmy
obou tchto skupin na stejnou vhu, zodpovdn je posuzovat, a tak danou
sloitou situaci vyeit. Stanoven jednotn vkov hranice bez monosti dan
soudu posoudit schopnost rodie udlit souhlas s osvojenm ji spravedliv
nevyeilo a neumon ani v budoucnu ji takto spravedliv eit.
812
(Rozsah jednn rodie, jeho svprvnost byla omezena)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 811
Vklad:
Ustanoven 812 stanov, e byla-li omezena svprvnost rodie, me ve

vcech osvojen, vetn udlen souhlasu k osvojen, prvn jednat pouze v
rozsahu, ve kterm jeho svprvnost omezena nebyla. Znamen to tedy ve svch
dsledcch, e pokud bude soud posuzovat svprvnost kterkoliv osoby, ml by
dopedu posoudit t jej monost pochopit a zvit dsledky ppadnho osvojen
a v rozsudku, tkajcm se svprvnosti, tuto oblast zhodnotit a rozhodnout o n.
Pouze v takovm ppad, bude-li v rozsudku o omezen svprvnosti vslovn
uvedeno, e osoba nen schopna init prvn jednn souvisejc s osvojenm
dtte vetn udlen souhlasu k nmu, nebude soud rozhodujc o osvojen
souhlas rodie vyadovat. Dkazn situace bude nepochybn velmi sloit
zejmna u osob, u nich bude posuzovna svprvnost a mra jejho omezen v
dob, kdy tato osoba - v dob zen o omezen svprvnosti - dosud nen
rodiem. Rozhodujc vliv bude mt t doba, kter uplynula od vydn rozhodnut
o omezen svprvnosti do doby zen o osvojen dtte.
Dalm nezanedbatelnm problmem bude posuzovn souhlasu s

osvojenm tch rodi, kte byli v minulosti omezeni ve zpsobilosti k prvnm
konm podle tehdy platnch pedpis, dle nich se jejich schopnost vkonu
rodiovsk zodpovdnosti a schopnost udlit souhlas s osvojenm v tchto
zench neposuzovala.
813
(Uren, od kdy me nejdve rodi udlit souhlas)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 811
Vklad:
Ustanoven 813 pevzalo princip ochrany matky, kter po porodu svho

dtte me bt po dobu estinedl psychicky poznamenna. Jej zdravotn stav
vyaduje urit ohledy pi een jej situace, jej schopnost relnho uvaovn a
plnovn me bt naruena, obdob po porodu me mt na jej rozhodovn
nepzniv vliv. Proto byla pevzata prvn prava, dle n matka me dt
souhlas s osvojenm svho dtte teprve po uplynut esti tdn od jeho narozen.
Toto je zkladn podmnka pro udlen takovho souhlasu a nedodren dan lhty
m za nsledek, e souhlas je absolutn neplatn.
Nov je vak vymezeno postaven otce dtte, kter nen estinedlm

nikterak poznamenn, a kter tedy me udlit souhlas s osvojenm ji po
narozen dtte. V souladu s dosavadn prvn pravou vak ani otec neme
udlit souhlas s osvojenm dtte ped jeho narozenm.
814
(Vazba souhlasu rodi k osob osvojitele)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 811
Vklad:
Souhlas rodi s osvojenm dtte je vyadovn stejnm zpsobem a

stejnmi postupy bez ohledu na to, jedn-li se o souhlas s osvojenm dtte
uritmi osvojiteli, nebo bez vztahu ke konkrtnm osvojitelm.
815
(Pozbyt innosti souhlasu rodi)
JUDr. Hana Nov
Souhlas k osvojen je relevantn (inn) od okamiku, kdy byl soudem

pijat. Nicmn trvn jeho ink nen neomezen.
Souhlas pozbv innosti ve dvou ppadech. Prvn situace vychz z toho,

e souhlas byl dn se zetelem k urit konkrtn osob osvojitele. Druh situace
souvis s faktem, e souhlas k osvojen byl dn (tak kajc) zbyten - a bude
tud teba o osudu dtte uvaovat njakm jinm zpsobem, piem nem
smysl, aby rodi byl nadle vzn svm souhlasem k osvojen.
Rovn odvolnm ( 817) pozbv souhlas sv innosti.
Tyto ppady se od sebe li prvnm dvodem: zatmco v prvnm ppad

jde o zkonn dsledek uritch prvnch skutenost, na jednn toho, kdo
souhlas dal, nezvislch, ve druhm ppad jde o dsledek jednn osoby, kter
souhlas dala.
Vklad:
Zkon e ppady, kdy souhlas rodi s osvojenm pozbude za uritch

okolnost innosti.
Byl-li udlen souhlas rodi s osvojenm ve vztahu ke konkrtnmu

osvojiteli, ke konkrtn osob, kter mla v myslu dt osvojit, avak od tohoto
myslu z jakchkoliv dvod ustoupila a nvrh na osvojen vzala zpt, pozbude
souasn souhlas rodi innosti. Jakkoliv zkon nee, zda souhlas rodi s
osvojenm pozbv innosti ji samotnm prvnm konem - zptvzetm nvrhu,
nebo a rozhodnutm soudu o zastaven takovho zen, lze dovodit, e souhlas
rodi pozbude innosti ji tm konem adatel o osvojen, kterm vzali nvrh
zpt, tedy okamikem, kdy zptvzet nvrhu bylo dorueno soudu.
Pokud nedojde ke zptvzet nvrhu, ale soud nvrh na osvojen zamtne,

pozbude souhlas rodi s osvojenm nepochybn innosti a prvn moc
rozsudku o zamtnut nvrhu.
816
(Pozbyt innosti souhlasu rodi uplynutm zkonn lhty)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 815
Vklad:
Jestlie rodie udl souhlas s osvojenm dtte - bez ohledu, zda je souhlas
dn ve vztahu k urit osob osvojitele nebo obecn (lze ci ve vztahu ke
komukoliv), nen tento souhlas inn po neomezen dlouhou dobu. Lze toti
pedpokldat, e po urit dob se mohou podmnky zmnit, me se zmnit i
postoj rodi, jejich ivotn podmnky, postoje, vztahy, jejich osobnost me bt
zralej a odpovdnj, mohou mt jin materiln podmnky atp. Pro takovou
situaci zkon nov vymezil asov limit esti let. Pi posuzovn jeho dlky bylo
nutno zamezit tomu, aby bylo znemonno osvojen dtte vymezenm doby pli
krtk. Naopak je teba vzt v vahu i tu skutenost, e pokud se nezdailo
uskutenit osvojen po tak dlouhou dobu, jakou zkon v 816 vymezuje, nejev se
osvojen ji reln. Pokud vak dvodov zprva uvd, e pot je nutno eit
situaci dtte jinm zpsobem, je zcela nepochybn, e ani existence souhlasu
rodi s osvojenm tomu nebrn.
817
(Odvoln souhlasu rodi)
JUDr. Hana Nov
Pehled vkladu:
I. Odvoln souhlasu v zkonn lht (1, 2)
II. Vjimky (3 a 5)
III. Forma odvoln souhlasu (6, 7)
Adjektivum "absolutn" - ve smyslu neodvolateln, nezmniteln a jednou

pro vdy, by patrn neml bt uvn v souvislosti se dnm prvnm jednnm:
neodvolatelnou, nezmnitelnou a jednou pro vdy platc - to ve jsou pvlastky,
je je - jde-li o lovka - teba nechat vyhrazeny pro smrt.
Proto (ale nejen proto) se stanov, e kdo dal souhlas k osvojen (bez
zetele na to, zda konkrtn osvojitel byl nebo nebyl zmnn, resp. naznaen), m
prvo svj souhlas odvolat. Po dobu t msc je teba vykat, nebo nelze bez
dalho dovodit, e souhlas odvoln nebude (a to ani ze zejmho chovn osoby,
kter souhlas dala). e lze i po tuto dobu jednat podle okolnost, to je zohlednno
v dalch ustanovench.
O odvoln souhlasu plat obdobn to, co plat o dn souhlasu. Nicmn je

mon, aby rodi, kter souhlas dal, namsto svho prohlen vi soudu dt
pevzal od osoby, v jej pi se prv nalz (v naprost vtin ppad je touto
osobou stavn zazen, budouc osvojitel, pop. tzv. profesionln pstoun). A jen,
bude-li tato osoba odporovat, bude se rodi obracet na soud.
Po uplynut t msc souhlas ji zsadn odvolat nelze. M se za to, e ti

msce jsou dobou, kter skt pimenou ochranu prvm pirozenho rodie
na stran jedn, a na druh stran o n nelze ct, e by neppustnm zpsobem
pokozovala oprvnn (odvodnn) zjmy dtte (v tu dobu by ostatn mla
bt zajitna pokud mono individuln pe o dt - srov. dle).
Po uplynut t msc me ji osvojovac proces bet bez jakchkoli

omezen, pedevm je mon, aby dt pevzal do sv pe budouc osvojitel
(toti i takov, kter nechtl dt pevzt ji dve prv z dvodu pendence
odvoln souhlasu).
Je ale teba vyjt vstc pirozenmu rodii, a to bez ohledu na to, e ji

ubhla doba pro odvoln souhlasu. Nen pece dvod rodii brnit, aby souhlas
odvolal i pozdji, zejmna tehdy, jestlie budouc (uvaovan) osvojitel dt
nepevzal, a u z jakhokoli dvodu (zejmna zajist proto, e s pevzetm dtte

jen otl), anebo tehdy, jestlie rodi o vydn dtte d, osvojitel se brn, a
rodi proto navrhne, aby soud situaci zvil a rozhodl podle zjmu dtte o tom,
jak m bt hodnocen souhlas rodie k osvojen (a tud, v pi m dt napt
bt). Je samozejm, e zjem dtte nemus vjimen spovat v tom, aby bylo
se svm pirozenm rodiem, ale je teba tento zjem zvaovat, zejmna tehdy,
je-li zejm, e pomry pirozenho rodie jsou oproti dob, kdy souhlas k
osvojen dal, zcela zsadn odlin.
I. Odvoln souhlasu v zkonn lht
Jak bylo ji shora uvedeno v komenti k 808, odvoln souhlasu s

osvojenm je jinak - eji - vymezeno dtti a jinak rodim. Tm zkon stanov
lhtu pro monost odvoln svho souhlasu s osvojenm do t msc ode dne,
kdy byl udlen. Je to doba, kterou zkon povauje za pimenou k tomu, aby si
rodi ujasnil svoji situaci, sv vztahy, sv rodiovsk postoje, sv ivotn
podmnky atp. a uvil dodaten, zda od svho ji udlenho souhlasu nechce
ustoupit. Proto po dobu t msc nelze init dn zsadn opaten, osvojovac
proces neme pokraovat, dt by nemlo bt pedno do pe budoucch
osvojitel vzhledem k monosti odvoln souhlasu rodi s osvojenm a nvratu
dtte do jejich rodiovsk pe. Je otzkou, zda tato ochrana rodiovskch
postoj - jakkoliv je obecn i v zjmu dtte, aby mu bylo umonno t se svmi
rodii - nen pli intenzivn. Situace, kdy rodie ji udl souhlas s osvojenm,
nen standardn, nen to projev toho, e by chtli v budoucnu o sv dt peovat a
chrnit a vychovvat je, ale je to vdy reakce na konkrtn nepzniv podmnky
dan jejich ivotn situac.
Dvody jejich rozhodnut jsou nepebern, asto vychzejc z jejich

osobnostnch charakteristik, z jejich vku, z jejich rodinnch pomr, z jejich
zdravotnho stavu atp. Je asto mlo pravdpodobn, e tyto zkladn podmnky
se ve lht t msc zmn tak, aby rodie mli pedpoklady k pi o sv dt a
k jeho dn vchov. Vzhledem k tomu, e se jedn o novou prvn pravu,
uk teprve poznatky praxe, zda se tato ochrana jev jako pimen, nebo zda
jen prodlou osvojovac proces, a tak oddl monost vytvoen stabilnho zzem
pro osvojovan dt.
II. Vjimky
Zkon vak souasn dle prolomil hranici t msc k odvoln souhlasu

rodi s osvojenm, a to ze dvou taxativn vymezench dvod.
Rodie mohou svj souhlas odvolat i po uplynut lhty t msc od doby,

kdy byl udlen, pokud do t doby nebylo dt umstno do pe budoucho
osvojitele ped osvojenm, tedy pokud ji situace dtte nebyla eena jeho
umstnm do budouc osvojitelsk rodiny. V takovm ppad ji zkon
neumouje osvojovac proces peruit odvolnm souhlasu rodi.
Zkon pedpokld i situaci, kdy dt bylo sveno do pe jin osoby,

avak rodie podaj o jeho vydn, nebo je v souladu se zjmy dtte, aby bylo
se svmi rodii. Pokud soud na zklad provedench dkaz dospje k zvru, e
takov vydn je v zjmu dtte - co vak nemus bt vdy a zvis na posouzen
okolnost kadho konkrtnho ppadu - je odvoln souhlasu rodi s osvojenm
jejich dtte inn.
III. Forma odvoln souhlasu
Odvoln souhlasu rodi je vzno stejnmi podmnkami a stejnmi

postupy, jako jeho udlen. Pokud tedy 810 stanov, e souhlas rodie mus bt
dn osobnm prohlenm vi soudu, e prohlen mus splovat obecn
nleitosti prvnho jednn a e se k nmu nepihl, je-li vzn na splnn
podmnky nebo je-li asov omezen, pak stejn zsady plat pro odvoln tohoto
souhlasu.
Odvoln souhlasu tedy mus bt uinno osobnm prohlenm vi soudu.

Ani zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, ani zkon . 292/2013 Sb., o
zvltnch zench soudnch, nestanov pesnj podmnky tohoto konu, a tak
lze soudit, e odvoln souhlasu me pijmout poven soudn osoba, kup.
asistent soudce nebo vy soudn ednk, i mimo stn jednn (mimo rok).
Pracovnk soudu pak bude t provovat splnn dalch podmnek uvedench v
810.
808, 810
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
818
(Objektivn dvody nepotebnosti souhlasu rodie s osvojenm)
JUDr. Hana Nov
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Dvody, kdy nen teba souhlasu rodie (3 a 13)
III. Souhlas opatrovnka, souhlas porunka (14 a 20)
Z dvodov zprvy:
viz u 817
I. Obecn
Mohou nastat situace, kdy souhlas rodi s osvojenm nelze zskat nebo
takov souhlas se nejev jako eln a smyslupln. Zkon o rodin tyto ppady v
68 vymezil na ppady nezjmu. Tzv. "velk novela" zkona . 94/1963 Sb., o
rodin, proveden zk. . 91/1998 Sb., rozliovala dva druhy "nezjmu", a to
nedostatek opravdovho zjmu o dt po dobu trvajc nejmn esti msc ped
podnm nvrhu nebo absolutn absenci jakhokoliv zjmu po dobu dvou msc
po narozen dtte. Podmnkou pitom bylo, aby rodim nebrnila v projeven
zjmu vn pekka, piem posouzen tto skutenosti bylo na soudu. Poprv
byla zakotvena povinnost o tto otzce vst soudn, separtn, tzv. incidenn
zen, v nm bylo posuzovno, zda rodie skuten zjem o dt v danm ase
neprojevovali, a pokud tato skutenost byla prokzna, byl soud povinen zabvat
se tak tm, z jakho dvodu se tak stalo a zda rodim nebrnila v projeven
jejich zjmu o dt vn objektivn pekka, kup. nemoc atp.
Tak zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, pedpokld, e mohou

obdobn situace nastat, avak formuluje je eji a podrobnji.
II. Dvody, kdy nen teba souhlasu rodie
Podle 818 nen teba k osvojen dtte souhlasu rodi z dvod

objektivnch, ktermi jsou:
- rodi byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a zrove prva dt souhlas k
osvojen,
- rodi nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho jednn
nebo je ovldnout,
- rodi se zdruje na neznmm mst a toto msto se nepoda soudu v

souinnosti s dalmi orgny veejn moci zjistit ani pi vynaloen potebn
pelivosti.
Zbaven rodiovsk odpovdnosti a souasn prva dt souhlas k osvojen

je jednm z nejzvanjch zsah do oblasti lidskch prv. Jde o sankci za velmi
hrub poruen povinnost rodi vi jejich dtti, asto spojen se sankc
trestnprvn, a soud k nmu mus pistupovat s maximln odpovdnost. Jak
vyplv z vkladu o rodiovsk odpovdnosti, prvo udlit nebo neudlit souhlas
s osvojenm dtte nen soust rodiovsk odpovdnosti, stoj vn tto oblasti, a
proto jej zkon uvd samostatn. Dkazn zen k tmto skutenostem by
nemlo bt sloit, nebo soud pouze pipoj pslun soudn spisy - tedy spis
opatrovnick a ppadn trestn - a uveden skutenosti jsou jimi zpravidla
nepochybn prokzny.
Dalm zkonnm dvodem, kdy se nevyaduje souhlas rodie, je

neschopnost rodie projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho jednn
nebo je ovldnout. Pedevm je nutno zdraznit, e k zkonem pedpokldanmu
dsledku sta existence jedn ze shora uvedench podmnek, tedy e se nejedn
o nezbytnost naplnn vech zkonem uvedench pedpoklad, ale posta
prokzn kterhokoliv z nich - bu nen schopen projevit svoji vli, nebo nen
schopen rozpoznat nsledky svho jednn, nebo nen schopen sv jednn

ovldnout.
Neschopnost projevit vli me nastat v ppad, kdy rodi je v kmatu,

nen schopen komunikace, kdy vtinou v dsledku zdravotnho postien dnou
vli ani nem, kdy je u nj prokzna tk mentln retardace nebo tk
demence atp.
Ze stejnch pin me nastat situace, kdy rodi nen schopen rozpoznat,

tedy pochopit a uvit nsledky svho jednn.
Schopnost rodie ovldnout sv jednn v souvislosti s udlenm souhlasu s

osvojenm dtte se jev jako tko pedstaviteln. Pichz v vahu projevy
agresivity nebo naopak hlubok deprese, pro n rodi nen schopen sv jednn
ovldnout.
Neschopnost rodie projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho

jednn nebo je ovldnout bude klst na dkazn zen mnohem vt nroky.
Pokud se bude jednat o rodie, o jeho svprvnosti - v minulosti zpsobilosti k
prvnm konm - ji bylo jednno, mohou i soudn spisy, pop. opatrovnick spis
pispt jako vznamn dkaz. Soud je nepochybn povinen t provst vslech
nebo slyen takovho rodie, provst vslech osob, kter jsou rodii blzk a
kter by mohly objasnit zpsob jeho ivota, pop. jinch svdk, kup. personlu
zazen, v nm je takov osoba umstna. Dle vyd zprvy od oetujcho
lkae nebo jinho zdravotnho personlu, pop. zprvy orgn Vzesk sluby
R, je-li rodi ve vkonu trestu odnt svobody, atp.
Je otzkou, zda bude vyadovn t znaleck posudek k posouzen

zdravotnho stavu nebo alespo znaleck vyjden, co v budoucnu projev a
ppadn poznatky prvn praxe. Je vak mimo jakoukoliv pochybnost, e takov
zen k prokzn tto podmnky bude asto sloit a zejmna asov (a tak
finann) nron.
Jako dal dvod, pro kter nen nutn souhlas rodi s osvojenm, zkon
uvd skutenost, e rodi se zdruje na neznmm mst a toto msto se
nepoda soudu zjistit v souinnosti s orgny veejn moci ani pi vynaloen
potebn pelivosti. Zkon zde naznauje procesn postup soudu - souinnost s
orgny veejn moci - jakkoliv pouze rmcov.
Soudy vak jsou povinny pi zjiovn msta, kde se zdruj osoby, jejich
pobyt nen znm, obecn (a pro rodie v souvislosti s udlenm souhlasu s
osvojenm jejich dtte to plat stejnm zpsobem) v zen, v nm plat zsada
vyetovac, provdt i mnoho jinch dkaz neli spolupracovat s orgny veejn
moci. Je samozejm, e souinnost s orgny veejn moci je stedem a pte
takovho dokazovn, ale soud mus spolupracovat i s jinmi orgny a
institucemi, kup. soukrommi institucemi, jako jsou rzn zazen, v nich byli
rodie umstni nebo v nich se zdrovali, zvody, v nich byli pracovn inn,
tak zdravotnickmi zazenmi atp. Soud je povinen pi zjiovn pobytu osoby
zdrujc se na neznmm mst vyslechnout i adu svdk - osob, kter s
dotynm pichzely jakkoliv do styku, atp. Je tedy otzkou, zda naznaen
jednoho jedinho postupu, toti souinnosti s orgny veejn moci, a to v
pedpisu hmotnho prva, se jev jako eln.
Objektivnm dvodem je samozejm i ji zmnn omezen svprvnosti s

vslovnm urenm, e se jedn i o monost udlit souhlas s osvojenm dtte dle
812.
III. Souhlas opatrovnka, souhlas porunka
Jsou-li dny skutenosti vymezen 818 u obou rodi, vyaduje se k

osvojen souhlas porunka, pop. souhlas opatrovnka, kterho k tomu elu
jmenuje soud. Tak v tomto smru vyvstvaj urit nejasnosti, nebo zkon
formuluje ustanoven opatrovnka a porunka jaksi alternativn. Pokud ji byl
dtti ustanoven porunk, bude to on, kdo d souhlas k osvojen namsto rodi
dtte (ostatn soud v zen o osvojen by ani nemohl porunka jmenovat).
Pokud ale (pop. dosud) porunk ustanoven nebyl, jmenuje soud opatrovnka pro
zen o osvojen, kter je povoln k tomu dt souhlas k osvojen na mst rodi.
Pokud jsou rodie zbaveni svprvnosti a souasn prva dt souhlas k

osvojen dtte, pop. pokud takov situace nastane u jednoho z rodi, kdy druh
rodi nen znm nebo zemel, vdy mus bt dtti ustanoven porunk, a to v
zsad v takovm asovm sledu, aby dtti nemohla vzniknout jma - k tomu viz
koment k 928 a nsl. a vklad k tmto ustanovenm. Ustanoven opatrovnka
zde nepipad v vahu.
Jestlie rodi nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky
svho jednn nebo je ovldnout, a tato skutenost je nepochybn prokzna,
nen takov rodi schopen zastupovat sv dt, chrnit je a vykonvat potebn
atributy rodiovsk odpovdnosti, a proto je dle 928 opt na mst ustanoven

porunka.
V ppad, e se rodi zdruje na neznmm mst, by bylo teba uvit,

zda je vhodn jmenovat porunka nebo opatrovnka. V tomto smru je nutn
uvst, e obansk zkonk neobsahuje v ustanovench o poruenstv (srov.
koment k 928 a 942) vet dvod, pro n je nutn porunka jmenovat, jak
tomu bylo v 78 zk. o rodin, nebo tyto dvody formuluje eji a obecnji "nen-li tu dn z rodi, kter m a vi svmu dtti vykonv rodiovskou
odpovdnost v plnm rozsahu, v tchto ppadech je soud povinen jmenovat
dtti porunka". Zkon toti nestanov, e soud "me jmenovat porunka", ale
"jmenuje dtti porunka", co je teba vyloit jako povinnost soudu jmenovat
porunka. I {{podnadpis}}Z dvodov zprvy k 928 vyplv, e porunk m
bt jmenovn, jestlie rodie "nejsou schopni dtti poskytnout nleitou a plnou
ochranu jeho prv a zjm". Rodie, jejich pobyt nen znm, jist takovou
ochranu prv a zjm svho dtte neposkytuj, a proto i v tchto ppadech by
ml bt jmenovn porunk.
Porunk mus bt ustanoven i v ppad, e oba rodie dtte zemeli nebo

rodiovstv k osvojovanmu dtti nebylo ureno, jak je typick kup. u dt
nalezench, pop. odloench do babybox, u nich neme bt znma jejich
totonost (se zanedbatelnou situac, kdy k dtti je vloen i rodn list).
Pedtm ne se takto jmenovan porunk, pop. opatrovnk, vyjd o tom,

zda souhlas s osvojenm, mus bt zjitny vechny rozhodn skutenosti tkajc
se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt na osvojen vliv. Zkon
pmo zdrazuje povinnost soudu zjistit, zda dt nem blzk pbuzn, kte by
mli zjem o dt peovat. Souasn je soud povinen vyslechnout i tu osobu, v
jej pi se dt nalz (me se jednat o jinho lovka, o prvnickou osobu
nebo jakkoli zazen).
Vzhledem k tomu, e ada dt, o jejich osvojen se jedn, se nalz v

njak form stavn pe, pop. v pi zazen vyadujc okamitou pomoc, je
otzkou, zda bude dostaujc zprva takovho zazen, nebo zda bude soud
vyslchat zamstnance, kte se na pi o dt podl, a to bu jednoho
povenho zamstnance takov instituce, kup. socilnho pracovnka, editele
tto instituce, nebo nkter z tch osob, kter pi o dt fakticky vykonvaj.
Tak v tchto ppadech bude zleet na okolnostech kadho jednotlivho
ppadu.
812, 928 a 942
819
(Nezjem rodie o dt jako subjektivn dvod nepotebnosti jeho souhlasu
s osvojenm)
JUDr. Hana Nov
Ustanoven 819 a 822 e problematiku souvisc se situac, kdy k

osvojen nen vjimen souhlasu rodi zapoteb. Jde pedevm o otzku tzv.
nezjmu, ale zdaleka nejen o ni. Mezinrodn mluvy mluv v tto souvislosti o
zbaven rodie jeho prva dvat souhlas k osvojen.
Ustanoven 819 obsahuje vet ppad, kdy k osvojen nen teba

souhlasu rodi - s tm, e podrobnj prava je obsaena v ustanovench
nsledujcch paragraf. Rozhodnut o tom, zda je nebo zda nen teba souhlasu
rodi k osvojen, nle vhradn soudu. Je teba mt na zeteli, e zjem na
urychlenm zajitn individuln pe o dt se nesm dostat do rozporu se
zjmem na dnm a spravedlivm procesu (pokud jde o zajitn pe o dt a
jeho ochrany obecn, jsou pro to vytvoeny jin instituty). Rozhodne-li soud, e k
osvojen nen teba, aby souhlas prohlsili rodie, dv jej na jejich mst
opatrovnk, o nm plat zsadn vechno, co o opatrovnkovi, kterho ustavuje
soud v ppad, e rodie nejsou nebo dt souhlas nemohou.
V ustanovench 819 odst. 2 a 820 je een tzv. nezjem rodi o dt, je

tu vcemn pesn uvedeno, co se rozum tm, e rodie "zjevn nemaj o dt
zjem". Jedn se o dv skupiny ppad.
Pedn o ppady, kdy rodie neprojevuj opravdov zjem, a pitom neosvojen by pro dt znamenalo zejmou jmu.
Dle jde o ppady, kdy rodie neprojevuj o dt vbec dn zjem, a

takto trvale hrub poruuj sv rodiovsk povinnosti, a to a v me ohroujc
fyzick nebo psychick nebo morln zdrav dtte. Soud mus i zde zvit
vechny rozhodn skutenosti podle svch vlastnch zjitn, piem by ml vdy
brt zetel pedevm na poznatky, ppadn i nzory toho, v jeho pi se dt
prv nalz (nap. kojeneck stav, tzv. profesionln pstoun).
Ustanoven o "nezjmu" se neuplatn, pokud je zejm, resp. pokud bude

zjitno, e se rodie dostali do znan nouze nebo tsn, a to nikoli vlastnm
zavinnm, a je mon oekvat, e tuto neuspokojivou situaci pekonaj. Je
ovem teba prv v tomto bod apelovat na orgny sociln-prvn ochrany
dt: to je toti instituce, kter by mla psobit s dokonalou profesionalitou, z n
by byla zejm patrna ta nejvy mra porozumn zjmm dtte a pe o jeho
prospch. Zkuenost ukazuje, e asto i jednoduch pomoc pirozenm rodim
pomh vyeit problm zvan "muset dt dt osvojit".
Zjevnost nezjmu ( 820) lze uvaovat ji pot, co se rodie po ti msce

chovali zpsobem, kter lze oznait za hrub poruovn rodiovskch povinnost.
Pokud ale v jejich chovn nelze hrub poruovn rodiovskch povinnost
spatovat, je teba, aby pedevm byli orgnem sociln-prvn ochrany dt
poueni o monch dsledcch svho chovn a aby od takovho pouen marn
uplynuly alespo ti msce. Takov pouen ale nen potebn (tj. ani v ppad,
e nelo o hrub poruovn rodiovskch povinnost), jestlie rodie po svm
pesthovn (pop. jin zmn msta pobytu) nesdlili svou novou adresu a
orgnu sociln-prvn ochrany dt se ani za ti msce nepodailo novou adresu
zjistit. Tmsn lhta b vdy od prvnho pouen, poppad od prvnho
konu, kter lze oznait za jednn smujc ke zjitn adresy rodi, neskon
ale dve ne za est msc po narozen dtte.
Ustanoven 821 a 822 zmiuj situaci, kdy rodie bezdvodn odmtaj dt

souhlas k osvojen, a to pes to, e je zejm, e o dt dn nepeuj a ani v
budoucnu peovat nebudou - nemohou, nechtj, nemaj zjem apod. (Nejde o to,
e neprojevuj o dt, kter je umstno v stavu nebo i zazen nestavnho typu,
opravdov zjem.) Pokud se proke, e bezdvodn odmtav stanovisko rodi
nem nleit ospravedlniteln dvod, a pitom lze v odmtn souhlasu shledat
zneuit rodiovskch prv, od prvn vzvy vi rodim uplynulo alespo est
msc, pak rovn nen souhlasu rodi k osvojen zapoteb. Tak v tomto
ppad se uplatn ustanoven upravujc situaci, kdy se neda doruit rodim
vzvu, aby se k osvojen vyslovili.
Situace prve uveden nemaj pravidelnou relevanci tehdy, existuje-li

nkter z blzkch pbuznch dtte ( 822), kter je ochoten o dt peovat a
navrhne soudu, aby v tomto smyslu rozhodl. (V takovm ppad se zjem

ppadnho uchazee o osvojen neprosad.) Jeli takov - ochotn - pbuzn
zjevn schopen o dt peovat, a navc lze konstatovat, e takov een je v
zjmu dtte, soud nvrhu vyhov (srov. mluvu o osvojen dt).
Vklad:
Krom do jist mry objektivnch dvod, kter obansk zkonk uvd

jako akceptovateln pro to, aby o osvojen mohlo bt rozhodnuto bez souhlasu
rodi dle 818, zkon vymezuje i subjektivn dvody nezjmu rodi o
osvojovan dt, kter maj stejn nsledek - tedy rozhodnut soudu o osvojen
bez souhlasu rodi. Tmto zsadnm dvodem je nezjem rodi o osvojovan
dt, kter je definovn jako stav, kdy rodi neprojevuje soustavn o dt
opravdov zjem, a tm trvale zavinn poruuje sv povinnosti rodie.
Ustanoven 819 obsahuje zkladn princip, jeho podrobnj pravu

zkon zaadil do nsledujcch ustanoven. Je teba nleit objasnit termny
"neprojeven zjmu", "soustavn", "opravdov zjem", "trvale" a "zavinn",
jakkoliv 820 se zabv pouze dobou trvn tohoto nezjmu.
Zkonn prava dan v 68 odst. 1 zk. o rodin nastnila, co je myleno

projevenm nezjmu - rodie po dobu esti msc soustavn neprojevovali
opravdov zjem o dt, zejmna tm, e dt pravideln nenavtvovali, neplnili
pravideln a dobrovoln vyivovac povinnost k dtti a neprojevovali snahu
upravit si v mezch svch monost sv rodinn a sociln pomry tak, aby se
mohli osobn ujmout pe o dt. Pokud se jednalo o novorozen dt, byl
vyadovn absolutn nezjem po dobu dvou msc.
S takto vymezenm rozsahem nezjmu se soudn praxe vyrovnvala tak,

e za nezjem povaovala krom shora naznaench dvod tak nezjem o
zdravotn stav dtte, o jeho citov vvoj, o jeho koln a mimokoln zleitosti,
zjmy, nadn nebo naopak problmy, vdy t s pihldnutm ke konkrtnm
okolnostem kadho jednotlivho ppadu.
Obansk zkonk tmto zpsobem neprojeven zjmu nevymezuje a

nikterak se tm nezabv. Je vak mimo jakoukoliv pochybnost, e i nadle se
soudy budou zabvat vemi shora uvedenmi skutenostmi, tedy tm, jak se
nezjem rodi o dt projevuje - ve vztahu od rodi k dtti, a naopak, jak je
vnmno dttem, do jak mry je tm dt pokozovno, a jak tedy budou

nsledky poruovn povinnost ze strany rodi.
Pojem "soustavn" m zabrnit tomu, kdy rodie pouze nahodile, ojedinle

zjem o dt neprojevili, aby takov nezjem nemohl mt ty nsledky, kter zkon
se soustavnm poruovnm povinnost spojuje. S tm souvis i pojem "trvale",
kter zkon dle vymezuje v 820 na dobu t msc.
Velmi zsadn je zjitn, zda k poruen povinnost rodi dolo v dsledku

jejich "zavinn", tedy v dsledku jejich vnitnho vztahu k dtti, v dsledku jejich
vlastnho uven nebo opomenut, v dsledku vlastn absence citu a
odpovdnosti, nebo zda k tomu pisply objektivn okolnosti. To bude asto
klovm problmem v zen vedenm dle 821. Rodie toti na stran jedn
mohou mt objektivn pekky, jako je nepzniv zdravotn stav, pobyt ve vkonu
trestu odnt svobody atp., avak na stran druh je teba zamit se i na to, zda
rodie projevili snahu i pes tento stav kontakt se svm dttem udret, bt o nm
informovn, podlet se, alespo omezenm zpsobem, na jeho pi atp. V
souasn dob je mnoho monost styk s nezletilm dttem udrovat nikoliv jen
osobnm kontaktem, ale rovn e-mailem, prostednictvm skypu, telefonicky,
samozejm psemn, prostednictvm pslunch orgn SPOD nebo nesttnch
instituc. Bude tedy kolem soudu v dkaznm zen uveden skutenosti zjistit a
sprvn je vyhodnotit.
818, 820, 821
820
(Zjevn nezjem rodie o dt, pouovac povinnost orgnu SPOD)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 819
Vklad:
Podle 820 je nezjem rodie o dt zjevn, trv-li alespo ti msce od

poslednho projevenho opravdovho zjmu, tj. ode dne, kdy rodi naposledy
projevil zjem, kter lze oznait za opravdov.
Zkon nov stanov povinnost orgnu SPOD pouit rodie o monch

dsledcch jeho chovn, a to pouze v ppad, e v chovn rodie nelze
spatovat hrub poruovn jeho povinnost, tedy kup. dolo-li k nezjmu rodi o
dt nezavinn. Od takovho pouen mus uplynout alespo ti msce, bhem
nich je sociln orgn povinen rodii poskytnout poradenstv a pomoc.
Uveden pouen se nevyaduje,

a) poruuje-li rodi sv povinnosti hrubm zpsobem nebo
b) rodi opustil msto, kde se dve zdroval, ani sdlil, kde se nyn zdruje, a
nepodailo-li se ani za ti msce zjistit msto, kde se nyn zdruje.
Zkon nee otzku, od kterho dne pon tmsn lhta, bhem n se

soudu nepodailo zjistit momentln faktick pobyt rodie. Lze vak soudit, e
lhta pon ode dne, kdy - objektivn vzato - je mon konstatovat (tvrdit a
dokazovat) skutenost nezjmu. Toto je pedmtem a zkladnm elem soudnho
zen o nezjmu dle 821, jeho pravidla uruje zkon . 292/2013 Sb., o
zvltnch zench soudnch.
Dle nzoru nkterch odbornk k rozdlu mezi odstavcem prvnm a

druhm, pokud jde o bh lht, lze ci toto: jestlie v nezjmu rodie lze spatovat
hrub poruovn jeho povinnost, m se tak dt po ti msce objektivn zjitn
(dokzan). Tot plat, nastane-li stav uveden v odstavci druhm (lhta b
ode dne, kdy rodi opustil msto atd.). Naproti tomu, pokud v nezjmu rodie
nelze spatovat hrub poruovn jeho povinnost, pob nejprve objektivn lhta
nezjmu (tmsn) a pak dal (tmsn) lhta ode dne, kdy dolo k pouen
rodie ve smyslu druh vty prvnho odstavce zdejho ustanoven (v tomto
naposled uvedenm ppad je tedy celkov lhta alespo estimsn; je
zejm, e v tomto ppad je rodim piznna vhoda, nebo se nedopustili
hrubho poruovn svch povinnost vi dtti).
821
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
821
(Zvltn zen o tom, zda je nebo nen teba k osvojen souhlasu rodie,
souhlas opatrovnka)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 819
Vklad:
Realizace osvojen bez souhlasu rodi je zajist osudovm zsahem do

oblasti lidskch prv. Do innosti zk. . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje
zkon . 94/1963 Sb., o rodin, a o zmn a doplnn dalch zkon, byla otzka
nezjmu rodi eena v rmci zen o osvojen a soudy ji eily pouze jako
prejudiciln otzku, bez zvltnho zen, asto bez slyen rodi, bez provdn
nleitho dokazovn. Tzv. "velk novela" zkona o rodin pinesla prlom v
zaveden incidennho zen o nezjmu rodi o osvojovan dt, a tak uvedla
nai prvn pravu do souladu s mezinrodnmi smlouvami a mezinrodnmi
standardy.
V dosavadnm zkonu . 94/1963 Sb., o rodin, tedy v hmotnm prvu,

byla vymezena aktivn legitimace pro podn nvrhu, a to tak, e byla svena
toliko rodim dtte nebo orgnu SPOD jako opatrovnkovi. Bylo zde tedy
zaloeno tzv. zkonn opatrovnictv a v zen ji nebylo teba opatrovnka
ustanovovat.
Souasn prvn prava, tedy ani hmotn, ani procesn prvo, se nezabv
aktivn legitimac k podn nvrhu na zen o nezjmu rodi. Lze tedy soudit, e
aktivn legitimace je v danm - velmi specifickm - ppad dna obecnmi
pravidly, a to 90 a nsl. o. s. . Je jednoznan, e prvo podat nvrh m i
OSPOD, a to podle 14 odst. 1 psm. a) zk. o s. p. o. d.
Podle 14 odst. 2 zk. o s. p. o. d. je obecn ad obce s rozenou

psobnost povinen ped podnm nvrhu soudu, nebo byl-li nvrh podn rodiem
nebo jinou osobou odpovdnou za vchovu dtte nebo sttnm zastupitelstvm,
projednat s rodii nebo jinmi osobami odpovdnmi za vchovu dtte dvody,
pro kter m dojt nebo dolo k podn nvrhu soudu, a pouit je srozumiteln a
prokazateln o jejich prvech a povinnostech vyplvajcch z rodiovsk
odpovdnosti a dsledcch neplnn tchto povinnost. Zkon dle vymezuje
jednak povinnosti socilnch orgn v tto souvislosti organizanho charakteru v
14 odst. 2 psm. b) a e) zk. o s. p. o. d., jednak stanov nleitosti podanho
nvrhu.
Vzhledem k tomu, e nen zakotveno zkonn opatrovnictv, stanov zkon

. 89/2012 Sb., obansk zkonk, povinnost soudu jmenovat opatrovnka, kter
event. udl souhlas s osvojenm za rodie. Opatrovnk je povinen ped
vyjdenm svho souhlasu (nebo nesouhlasu) zjistit vechny rozhodn
skutenosti tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny a zejmna zjistit, m-li
osvojovan dt blzk pbuzn, kte maj zjem o n peovat. Opatrovnk je dle
povinen vyslechnout toho, kdo o dt fakticky peuje. Lze soudit, e pokud se
osvojovan dt nalz v pi jakhokoliv stavnho zazen, je opatrovnk
povinen bt s tmto zazenm a jeho personlem t v kontaktu a jeho
prostednictvm zjistit vechny potebn skutenosti.
K tomuto prvnmu ustanoven se ve procesn 439 z. z. . s., kter zcela

pebr st formulace 821 odst. 2 ob. zk. Povinnosti opatrovnka ped
udlenm souhlasu s osvojenm za rodie jsou obsaeny pouze v prvu hmotnm,
a to tak, e tento opatrovnk je povinen zjistit vechny rozhodn skutenosti
tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt vliv na
rozhodnut o osvojen. Opatrovnk se zam i na zjitn, m-li osvojovan dt
blzk pbuzn, kte maj zjem o n peovat, a vyslechne toho, v jeho pi se
osvojovan dt nachz.
O tchto skutenostech je opatrovnk nepochybn povinen informovat

soud. Je vak teba mt na pamti, e soud provede dkaz kup. listinou obsahujc
uveden skutenosti, ale nen na zprvy opatrovnka jednoznan odkzn. M
prvo i povinnost v ppad poteby init vlastn dokazovn jednak k oven

skutenost sdlench opatrovnkem, jednak ke zjitn jinch vznamnch
skutenost dle vlastnho uven.
Vslech osoby, v jej pi se osvojovan dt nalz, je mnn pro

individuln pi konkrtn osoby. U dt, kter jsou v stavnm nebo jinm
obdobnm zazen, bude vyadovna zprva tohoto zazen zamen na stejn
skutenosti tkajc se jak dtte, tak jeho rodiny - zjmu rodi, jejich chovn,
spoluprce s nimi, jejich podlu na hrad materilnch poteb dtte atp. Tyt
skutenosti by mly bt zjiovny o blzkch pbuznch dtte.
Zvltn zen o tom, zda je nebo nen teba k osvojen souhlasu rodie, je
teba vst ve vech ppadech uvedench v 818 a 819, ovem samozejm s
vjimkou ppadu uvedenho v 818 odst. 1 psm. a), nebo v tomto ppad nen
ji o em jednat a rozhodovat: je zde ji pravomocn rozhodnut o zbaven
rodiovsk odpovdnosti. Tuto prvn skutenost soud v zen o osvojen pouze
konstatuje.
818, 819
Souvisejc pedpisy:
o. s. .,
z. z. . s.,
zk. o s. p. o. d.
822
(Sven dtte do pe jeho blzkho pbuznho)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 819
Vklad:
Tak 822 je projevem velk snahy vyplvajc i z mnoha dalch

ustanoven obanskho zkonku ochraovat pirozenou rodinu a jej vnitn
vztahy, kter maj, je-li to v zjmu dtte, pednost ped jakmkoliv jinm
eenm. Proto i v zen o osvojen, v nm nen teba souhlasu rodie, je
podporovno postaven "nkoho z blzkch pbuznch dtte", a to do t mry, e
pi splnn podmnek danch 822 o osvojen kladn rozhodnout nelze. Zkon
vak vymezuje tto zsad urit mantinely, viz nsledujc vklad.
Pedevm je teba posoudit, zda sven dtte do pe takov osoby je v

zjmu dtte. Je tedy teba zabvat se tm, zda z hlediska zjmu dtte je
vhodnj preferovat vztahy k pirozen rodin, pi existenci ostatnch podmnek,
nebo zda by dt svenm do pe takov osoby, a tedy nerealizac osvojen,
neutrplo jmu. To je zvan a dleit rozhodnut, k nmu je teba vst velmi
dsledn dkazn zen. Bude vdy zleet na okolnostech kadho jednotlivho
ppadu, kdy se dkazn zen bude zamovat na zkoumn pomr v pirozen
rodin dtte, na stupe pbuzenstv, na vztahy k rodim, na dosavadnm zjmu
tchto pbuznch o dt, event. na pi o jejich vlastn dti a spnost jejich
vchovy, na vzjemn vztahy mezi nimi a osvojovanm dttem, zsti t na
monost uspokojovn materilnch poteb dtte, na motivy tchto pbuznch,
kte jsou ochotni o dt peovat, jejich motivy k tomu, aby dt pijali, jejich
rodinn vztahy, jejich pracovn aktivity, jejich zdravotn stav, pop. bezhonnost,
a zpsob jejich dosavadnho ivota atp.
Na stran druh bude teba vnovat maximln pozornost souasnmu

postaven osvojovanho dtte, zjitn, jak dlouho ilo mimo vlastn rodinu a kde,
jak navzalo vztahy k dalm osobm, zda m ji vytvoeny citov vazby k
budoucm osvojitelm, jak se jev perspektiva jejich vchovy, dle vnovat
pozornost zdravotnmu stavu dtte z hlediska pe jak ze strany pbuznch, tak
i ze strany budoucch osvojitel atp.
Dalm zsadnm hlediskem je schopnost a ochota blzkch pbuznch o

dt peovat.
Zkon nepedpokld pouze zajitn faktick materiln a osobn pe, ale

i zajitn odpovdajcho vzdln, rozvjen zjm dtte dle jeho osobnosti, vloh
a nadn, pe o zdravotn stav a zejmna t vytvoen citovch vazeb a
stabilnho rodinnho zzem.
Zkon zcela jednoznan pedpokld, e takov osoby v dob, kdy ji

probh osvojovac proces, podaly nvrh soudu bez ohledu na to, o jakou formu
nhradn rodinn pe bylo dno. Pokud je dno o pstounskou pi, bude
teba zamit se i na to, zda hlavnm motivem nen majetkov prospch z
poskytovanch sttnch dvek.
Pododdl 3
Pe ped osvojenm
823
(Pedn osvojovanho dtte do pe budoucho osvojitele)
JUDr. Hana Nov
Do pe osvojiteli lze dt pedat prakticky ihned, jakmile to zdravotn stav

dtte dovol. Nejde ovem o preadopn pi, jde jen a pouze o faktickou
individuln osobn pi o osobu dtte. Takov "peovatel" m pouze tuto
povinnost a toto prvo, jako i povinnost dt zase pedat (zpt do stavu, resp.
zazen nestavnho typu, nebo rodim), jakmile se zmn okolnosti, pedevm
toti na stran rodi. Zajist, e v ppad, e je to nezbytn potebn, m prvo
jednat v zleitostech, kter souvis s p o dt nebo z n zkonit vyplvaj:
nejen e dt chrn, ale rozhoduje o zleitostech jeho kadodennho ivota. Jinak
nleej rodiovsk prva (zsadn) rodim. (Nejde ovem ani o sven dtte
do pe jin osoby, take ust. 953 an. lze pout jen podprn, na rozdl od
situace zmnn v ust. 827.)
Tato pe osvojitele, spojen s rizikem, e bude pouze doasn, by mla

bt hodnotov vyvena: ten, kdo bude ochoten pevzt dt do sv pe velmi
zhy, ale s rizikem, e bude ppadn povinen dt zase vydat, bude ve
zvhodnnm poad ped tm, kdo radji vykv, zatmco dt ek v stavn
pi, pop. i v pi jin osoby (zazen).
Realizace tto pe pichz v vahu jak v situacch, kdy je nepochybn, e

rodi (rodie) poslze d souhlas k osvojen, tak i v situacch, kdy se jev
pravdpodobnm, e nastane nkter ze situac zmnnch v ustanoven 819,
to jest zejmna to, e rodie nebudou o dt projevovat nleit zjem.
Vklad:
V oblasti tzv. preadopn pe, kterou nyn zkon nazv pe ped

osvojenm, dolo k zsadnm prlomovm zmnm. Kad prvn prava vdy
vnovala tto oblasti velkou pozornost, nebo obdob ped osvojenm, kdy dt ji
m bt v pi budoucho osvojitele, m prokzat, zda vzniknou citov vazby, zda
je nadje na vytvoen vztahu, kter bude ve vech ohledech rodinnm, zda dt
a osvojitele spojuj sympatie a urit souznn. Me se toti stt, e v
kadodennm souit vyvstane naopak nesoulad, nespokojenost, rozdlnost povah
a oekvn, a pokud by k osvojen dolo za tchto okolnost, bylo by to v rozporu
se zjmy dtte, kter m nepochybn prvo na it v pevnm, lskyplnm a
stabilnm rodinnm zzem.
Forma osvojen v systmu nhradn rodinn pe m toti to

nejvznamnj msto proto, e vytv tak tsn rodinn vazby, kter odpovdaj
vztahm biologickm. Konstitutivn rozhodnut soudu m pro vechny zastnn
velmi vn dsledky s celoivotnm trvnm. Proto je obdob pe o dt
budoucm osvojitelem ped osvojenm vnovna tak znan pozornost.
Lze ci, e zkon rozliuje dv formy pe, a to pi o dt fakticky

vykonvanou na zklad jinch skutenost, ne je rozhodnut soudu, pop. dle
rozhodnut soudu na zklad jinch prvnch dvod, a dle pi ped osvojenm
vykonvanou prv na zklad rozhodnut soudu o sven dtte do pe ped
osvojenm.
Ustanoven 823 toti pipout monost, aby bylo osvojovan dt

pedno do pe budoucho osvojitele s jeho souhlasem ihned pot, kdy dali
rodie svj souhlas s osvojenm, pop. i dve, jakmile to zdravotn stav dtte
dovol. Bez ohledu na to, kdy bylo dt do pe budoucho osvojitele fakticky

pedno, nezane se tato pe zapotvat do doby pe ped osvojenm dve,
ne uplynou ti msce od udlen souhlasu rodi s osvojenm. Je tomu tak proto,
e rodie maj monost do t msc od udlen souhlasu s osvojenm svho
dtte tento svj souhlas odvolat. V tto dob, kter se do pe ped osvojenm
nezapotv - tedy v dob, kdy ji maj budouc osvojitel dt ve faktick pi maj budouc osvojitel dle 823 odst. 2 povinnost a prvo o dt dn peovat a
chrnit je. V zleitostech dtte, kter s touto p souvisej, mohou jednat, jen
je-li toho nezbytn teba. V tto dob mus bt budouc osvojitel pipraveni na
to, e me bt souhlas rodi s osvojenm jejich dtte odvoln, bez ohledu na
to, zda byl udlen bez vztahu ke konkrtnm (v dikci obanskho zkonku
"uritm") osvojitelm nebo ve vztahu prv k tm osobm, kter o dt ji na
zklad pedchozho souhlasu peuj. Pokud dvodov zprva zmiuje monost
vrcen dtte zpt do pe rodi, je to akceptovateln, je-li to v zjmu dtte.
Pokud to v zjmu dtte nen, mus soud neprodlen uinit jin inn opaten
smujc k ochran zjmu dtte, toti rozhodnout o jinm vchovnm prosted. I
pi vrcen dtte zpt do pe rodi pi odvoln jejich souhlasu k osvojen je
toti pedn povinnost soudu a orgn SPOD zajistit, aby zjmy dtte nebyly v
dnm ohledu pokozeny. Nemaj-li rodie odpovdajc vztah k dtti nebo
podmnky pro pi o n, neme jim bt dt bez dalho vrceno.
K vrcen dtte zpt do stavnho zazen, pop. do zazen nestavnho

charakteru by vak dochzet nemlo a bylo by v pkrm rozporu se zjmem
dtte, aby dt, kter po njakou dobu ije v rodin budoucch osvojitel, s nimi
si ji vytv vzjemn pedevm citov vazby, bylo navrceno do stavnho
zazen, jakkoliv tato monost zkonem vylouena nen. Bude tedy pedevm na
odpovdnm pstupu orgn SPOD, aby v dsledku nedostatenho nebo
nepesnho podvn informac soudu nedochzelo k neuvenmu pedvn
dtte do rodiny budoucho osvojitele a jeho navrcen zpt do stavnho
prosted. To m toti nedozrn negativn dsledky, kter poznamenaj nejen dt,
ale t budouc osvojitelskou rodinu. Bude t na soudu, aby vdy zajistil takov
dkazy, ktermi bude oprvnnost pedn dtte do pe budoucch osvojitel
skuten a nepochybn prokzna.
Je-li dt pedno do pe budoucch osvojitel samotnmi rodii, stanov

zkon jejich povinnost informovat o tom OSPOD. Tato povinnost, kter v zkon o
rodin zakotvena nebyla, je velmi dleit pro to, aby sociln orgny a jejich
prostednictvm i soudy mly informace o kadm dtti, u nho se jev
potebnost ochrany ze strany sttu. Pokud dt nevyrst v biologick rodin,
pokud jeho pi zajiuj jin osoby, zejmna s myslem v budoucnu dt osvojit,
zajist je nezbytn, aby o tom orgny SPOD byly informovny a mohly ochranu
prv dtte zajistit.
Dvodov zprva zmiuje dal dleitou okolnost, je-li dt pedno do

pe budoucch osvojitel ped rozhodnutm soudu (tedy po udlen souhlasu
rodi dtte ped uplynutm t msc po udlen tohoto souhlasu, nebo po
pedn dtte samotnmi rodii budoucm osvojitelm) dle 823. Pi vdom
toho, e budouc osvojitel na sebe bere riziko, e dt mu bude opt odato ze
shora uvedench dvod, dvodov zprva naznauje, e bude ve zvhodnnm
postaven ped tm, kdo radji vykv, zatmco dt ek v stavn pi, pop. v
jin provizorn pi. Toto zvhodnn postaven vak nevyplv ze zkona a
nemus za uritch okolnost ani nastat.
Procesnm odrazem 823 je ustanoven 438 z. z. . s. Ukld toti soudu

povinnost provst stejn eten, kter podle jinho prvnho pedpisu provd
pro rozhodnut o pedn dtte do pe ped osvojenm.
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
824
(Rozhodovn o pedn dtte do pe)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 823
Vklad:
Prlomov ustanoven v oblasti preadopn pe pedstavuje prv 824.
Zatmco zkon . 94/1963 Sb., o rodin, svil rozhodnut o tto pi

orgnm SPOD (viz 19 zk. o s. p. o. d., dle nho tato pravomoc byla svena
obecnm adm obce s rozenou psobnost), souasn prvn prava
povauje toto rozhodnut za tak zsadn, e jej me vydat toliko soud.
Rozhodnut o sven do pe ped osvojenm tedy vyd soud jako orgn s

nejvy mrou odpovdnosti (a prestie), jakkoliv orgny SPOD lpe znaly sociln
prosted v rodin dtte, osobn znaly leny rodiny z dvj sociln innosti,
pedchoz rodinn vztahy, zdravotn stav len rodiny, jejich ppadnou trestnou
innost nebo mnoho jinch okolnost, s nimi se soud mus - asto
prostednictvm poznatk orgn SPOD - seznamovat. Proto bude souasn
prvn prava klst mimodn nroky na spoluprci orgn SPOD s orgny
justinmi, aby nedochzelo k situaci, e pozice dtte, u nho by pichzelo v
vahu osvojen, bude ohroena nedostatenou informovanost soudu ze strany
orgn socilnch, jejich neinnost atp.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
825
(Pozastaven vkonu prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk
odpovdnosti, jmenovn porunka)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 823
Vklad:
Velmi pozitivn a prospnou zmnu pinesl 825, dle nho po uplynut t

msc ode dne, kdy byl dn ze strany rodi souhlas s osvojenm, se
pozastavuje vkon prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti a
soud dtti jmenuje porunka, kter je bude pedevm zastupovat prvn. Jde
tedy o pozastaven vkonu povinnost a prv vyplvajcch z rodiovsk
odpovdnosti ze zkona - dn soudn rozhodnut ji nebude potebn a vztahy
mezi dttem a jeho rodiem dostvaj na rozdl od pedchoz prvn pravy
pevn rmec. Pokud toti pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti nebylo
zakotveno, byli rodie - jakkoliv ji bylo jejich dt pedno do preadopn pe -
nositeli rodiovsk zodpovdnosti v rozsahu, kter nebyl upraven dnm

prvnm pedpisem.
Zkon souasn pikazuje soudu jmenovat porunkem OSPOD, ledae byl

ji nkdo jin jako porunk dtte jmenovn dve.
Je otzkou, zda omezen soudcovskho uven o tom, kdo bude v tomto

smru nejvhodnjm porunkem, je zde namst. OSPOD je nepochybn
nejjednodum eenm:
- funkci opatrovnka nebo porunka je povinen pevzt dle 17 zk. o s. p. o. d.,
- zpravidla je obeznmen se situac v rodin, nebo lze pedpokldat, e s rodinou

ji spolupracoval a s pomry v n je ji obeznmen.
Na stran druh nelze jeho roli peceovat. Mstn pslunost orgnu SPOD
je dna trvalm bydlitm dtte dle 61 zk. o s. p. o. d. Mstn pslunost soudu
je upravena odlin - dle 428 z. z. . s. je pslunm obecn soud toho, kdo m
bt osvojen, tedy dtte. To vak nemus bt shodn s jeho trvalm bydlitm. Pro
zen o pedn dtte ped osvojenm do ciziny je dle 428 odst. 2 z. z. . s.
mstn pslun soud, v jeho obvodu je ad pro mezinrodnprvn ochranu
dt, tedy v souasn dob Mstsk soud v Brn.
Pokud by rozhodoval soud pslun dle msta bydlit dtte, jeho trval
pobyt je jinde ne v jeho obvodu, pop. pi astjch zmnch faktickho nebo i
trvalho bydlit dtte, me nastat situace, e sdlo orgnu SPOD a sdlo soudu,
kter ve vci rozhoduje, bude znan vzdleno. Zajist v rmci spoluprce
orgn SPOD me v zen zastupovat ten OSPOD, kter m sdlo v pslunm
soudnm obvodu, ale v tom ppad m informace o rodin, o vztazch v n, o
rodinn historii ji jen zprostedkovan a spoluprce se soudem tm me bt
poznamenna. Pokud by informace zprostedkovval a potebn "servis", jako i
vkon funkce porunka i fakticky vykonval sociln orgn dle msta trvalho
bydlit dtte, me bt spoluprce se vzdlenm soudem t komplikovna.
Nelze dle pochybovat o tom, e me bt v blzkosti dtte kup. fyzick

osoba, kter by byla za danch okolnost vhodnjm porunkem, avak soud ji
vzhledem k 825 jmenovat neme. Toto prvn ustanoven je tedy na stran
jedn vrazem snahy zkonodrce upevnit a zdraznit postaven orgn SPOD,
na stran druh ustanovenm zbyten svazujcm volnou soudcovskou vahu. Za
situace, kdy naopak rozhodovn o preadopn pi bylo odato orgnm

sprvnm a sveno soudm, jev se 825 vta za stednkem jako nekoncepn.
Odkazem na 929 je zdraznno, e v dob, v n dosud porunk

jmenovn nebyl, nebo do n se jmenovan porunk neujme funkce, vykonv
poruenstv OSPOD jako veejn porunk. Toto ustanoven je velmi pozitivn a
prospn, nebo zabrn situacm, kdy by dt bylo v uritm vakuu, zcela
nezastoupeno, a tedy bez monosti vkonu svch subjektivnch prv.
929
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.,
zk. o s. p. o. d.
826
(Pedn osvojovanho dtte osvojiteli do pe ped osvojenm)
JUDr. Hana Nov
V souvislosti se slovy "byl souhlas dn", se rozum jak rodii, tak poppad
opatrovnkem k tomu soudem ustavenm.
Po uplynut tmsn lhty ode dne, kdy byl souhlas dn, pozastavuje se ex lege - vkon rodiovskch prv. eenm tto situace je ustaven porunka,
kter bude v prvnch jednnch dtte napt vystupovat na mst rodi. To
samo o sob nem dn vliv na to, e rodi m bt znovu slyen, pokud se jedn
o jeho souhlas k osvojen, nebo prvo dt souhlas k osvojen je prvem sui

generis statusov povahy (viz ve). Porunka nebude teba ustavit, byl-li
ustaven ji dve. (Porunk ustaven dtti nen tm, kdo by ml na mst rodi
dvat souhlas k osvojen - porunk je osoba vztahujc se k dtti, opatrovnk,
kterho ustavuje soud, aby dal souhlas na mst rodi, se vztahuje k rodim.)
Tohoto een nen teba, paklie dt, je m bt osvojeno, je v pi rodi,

a bude vlastn pmo (toti orgnem sociln-prvn ochrany dt) poslze
pedno do preadopn pe osvojitel - nezmn-li se pomry.
V ppad osvojitel, kte nebyli krajskm adem posouzeni pro ely

osvojen podle zvltnho prvnho pedpisu, pod soud krajsk ad o toto
posouzen. Toto se nevztahuje na osvojen manelem rodie dtte.
Vklad:
Navzn kontakt mezi dttem a budoucmi osvojiteli je velmi vznamn

oblast v celm osvojovacm procesu. Proto i pedn dtte do pe ped
osvojenm zkon svuje soudm. Je vak nutno mt na pamti, e i v tomto
smru budou mt orgny SPOD velmi vznamnou roli, kter faktickmi dsledky
pesahuje kol jakhosi servisu pro soudn rozhodovn. Bude toti i nadle na
orgnech sprvnch, aby provdly faktick vbr osob budoucch osvojitel ve
vztahu ke konkrtnmu dtti. Jsou to sprvn orgny, kter jsou obeznmeny s
tm, kter dt je pro osvojen vhodn, jsou u nj splnny zkonn podmnky, a
naopak kdo z adatel o osvojen, registrovanch orgny SPOD, by byl
nejvhodnjm osvojitelem konkrtnho dtte.
V ustanovench 19a a 27 zk. o s. p. o. d. je tato innost pslunch

orgn, jako i jejich prva a povinnosti, upravena velmi podrobn s urenm,
kter innosti vykonv obecn ad obce s rozenou psobnost, kter krajsk
ad, jak jsou povinnosti adu pro mezinrodnprvn ochranu dt, jak je
vedena evidence adatel o osvojen, evidence dt vhodnch k osvojen, jak je
provdno odborn posouzen atp.
I nadle bude tedy soud posuzovat pouze nvrh pedloen budoucmi

osvojiteli na pedn konkrtnho dtte do pe ped osvojenm, ani by mohl
posoudit, zda pro tyto budouc osvojitele by nebylo vhodnj jin dt, pop.
naopak - zda by pro konkrtn dt nebyl ku prospchu vbr jinho osvojitele
nebo jinch osvojitel.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
827
(eten soudu ohledn vzjemn vhodnosti dtte a osvojitele)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 826
Vklad:
Zkon ukld soudu povinnost zjistit ped rozhodnutm o pedn do pe

veker dleit okolnosti jak na stran osvojitel, tak na stran dtte, a to ve
stejnm rozsahu, jak tomu bude pi rozhodovn o osvojen samm. Jakkoliv
dosavadn prvn prava takto podrobn dkazn povinnosti nevymezovala, byly
dkazy nyn vyjmenovan v 827 beze zbytku respektovny.
Na stran budoucho osvojitele je nutno zjistit, jak jsou jeho pohnutky a

motivy pro zamlen osvojen, zda m skutenou a opravdovou vli pijmout
osvojovan dt, vytvoit mu lskypln a stabiln rodinn zzem, zda nepodlehl
vli jin osoby atp.
Teprve pot se lze dle zamit na dal strnky jeho osobnosti, na jeho
osobnostn charakteristiku, jeho altruismus, jeho schopnost empatie, na
schopnost navazovat a udrovat mezilidsk vztahy, na vztahy v jeho vlastn
rodin a vztahy k lenm i ir rodiny - k rodim a prarodim, k sourozencm
atp.
Soud bude zjiovat jeho zdravotn stav, ale pouze potud, aby bylo najisto
postaveno, e tento zdravotn stav nebude zsadn v rozporu s elem osvojen,
nebude zasahovat do jeho monosti a schopnosti peovat o osvojen dt, dt
nebude v jeho pi v dsledku toho ohroeno - kup. psychiatrickm
onemocnnm, nakalivou chorobou atp. Pokud se jedn o smyslov vady
budoucho osvojitele, lze ci, e zsadn na pekku osvojen nejsou, nicmn je
nutno zabvat se velmi odpovdn okolnostmi kadho jednotlivho ppadu - z
hlediska mry postien, z hlediska vku dtte i osvojitele atd.
Zkon klade draz na zjitn socilnho prosted budoucho osvojitele a na

podmnky, ve kterch bydl. Tyto skutenosti jsou ji asto proveny etenm
socilnch orgn v rmci zen dle zkona . 359/1999 Sb., o sociln-prvn
ochran dt, kter je vedeno v souvislosti se zaazenm budoucho osvojitele do
pslunho registru. Na soudu potom bude se s tmito vsledky eten dn
seznmit, provst dal aktuln eten zamen na ppadn zmny atp. Na
stran jedn nelze podmnky bydlen a socilnho zzem vykldat jednoznan
tak, e m lep tyto podmnky jsou, tm bude osvojen spnj. spnost
osvojen rozhodn nen dna pouze tmito socilnmi a materilnmi okolnostmi.
Na stran druh urit standard bytovch a materilnch pomr pro osvojovan
dt mus bt zachovn, nebo musej bt vytvoeny takov podmnky, kter by
dtti zajistily slun a dstojn ivot.
Pi posouzen socilnho zzem se mus soud t zabvat vzdlnm

budoucch osvojitel. Plat pitom obdobn princip uveden shora: neplat
srovnn, e m vyho vzdln doshl budouc osvojitel, tm bude osvojen
snaz a nadjnj. I v tomto smru vak mus bt naplnn pedpoklad, e
budouc osvojitel zajist dtti takov vzdln a takov uplatnn jeho nadn,
zlib a schopnost, aby se dt - pimen subjektivnm okolnostem - mohlo
rozvjet optimlnm zpsobem.
Soud bude zkoumat t dosavadn zpsob ivota budoucho osvojitele.

Zam se na zjitn, jak ml a m vztah k prci, zda se j bezdvodn
nevyhbal, zda se vnoval kup. i obecn prospnm innostem, nebo i v tomto
ohledu vyplynou poznatky o osob budoucho osvojitele.
Konen by se soud ml zabvat otzkou, zda osvojitel vedl bezhonn

zpsob ivota.
Pokud je zjitno, e kup. byl v minulosti trestn sthn nebo odsouzen, ani
pro posouzen tto skutenosti neplat pauln jednoznan vklad. Soud zjiuje,
pro jakou trestnou innost byl osvojitel sthn, k jakmu trestu byl odsouzen a
zejmna kdy se tak stalo. Je toti zsadn rozdl, zda byl nkdo odsouzen ped
adou let, kup. pro trestn in nedbalostn, a od t doby k dnmu dalmu
zen nedolo, nebo zda byl odsouzen pro agresivn jednn, pro vnou
majetkovou trestnou innost, zda byl souzen opakovan apod. Mn zvan
trestn innost nebo pedchoz pestupkov zen, pp. trestn innost spchan
ped velmi dlouhou dobou, by jist bez dalho na pekku osvojen bt nemla.
Stejn dleit je posouzen osobnosti dtte, jeho emocionln, tlesn a

mentln pedpoklady a vvoj, jeho vlohy a nadn, jde-li o dt ji vyho vku,
jeho dosavadn zpsob ivota a jeho dsledky, kter se nyn projevuj, jeho
zvyklosti, citov vztahy k dalm osobm. Je samozejm nezbytn zjistit
zdravotn stav dtte - avak pouze pro ten el, aby s nm mohli bt dn
seznmeni osvojitel, kte uv, zda riziko nepznivho zdravotnho stavu dtte
pijmou, zda pro to maj podmnky a vlastn pedpoklady.
Dosavadn sociln prosted me bt t vznamnm zjitnm, jakkoliv je

ada dt, u nich ho zjistit nelze. Jde kup. o dti nalezen, pop. odloen, u
nich biologick pvod zjitn nen. V takovm ppad nelze zjistit ani zdravotn
stav jejich rodi, pop. ddinou zt, jejich sociln prosted.
Zkon vslovn zdrazuje povinnost soudu zabvat se statusovmi prvy.

To je prvn a zkladn podmnka, nebo prv statusov pomry dtte mohou bt
osvojen na pekku tak zsadnm zpsobem, e dal dokazovn by bylo
bezpedmtn.
Zjiovn etnickch, nboenskch a kulturnch pomr v dosavadnm

prosted dtte je rovn nezbytn.
Pokud se jedn o etnick pomry, mohou bt v naem sttu vznamn

zejmna u dt romskho pvodu, nebo ada osvojitel klade na zjitn etnika
dtte mimodn draz.
I kdy v esk republice nen otzka nboenstv veobecn vnmna s

takovou mrou dleitosti jako v nkterch jinch sttech, me mt pesto
vznamnou roli. Nkte osvojitel jsou nboensky zaloen, kdy jejich
nboenstv vyaduje striktn urit pravidla, pop. i osvojovan dt ji bylo po
uritou dobu svho ivota vychovvno v zsadch toho kterho nboenstv, a
proto je nezbytn vnovat tmto otzkm nleitou pozornost (srov. tak l. 20

odst. 3 mluvy o PD).
Vznamn pro posouzen pe ped osvojenm, jako i pozdji pro osvojen

samotn je zjitn, zda, pop. jakou dobu bylo dt ji ve faktick pi budoucho
osvojitele, a pokud tato pe ji byla realizovna, je nutno zjistit, jak probhala,
jak vztahy byly vzjemn navzny, jak bylo dt pijato ir rodinou osvojitele,
zda se vyskytly vn problmy a jak byly eeny atp.
ije-li osvojitel v manelstv, avak druh manel nen spolenm

navrhovatelem, zjist soud, z jakho dvodu se druh manel nepipojil, aby tak
mohlo bt posouzeno, zda ppadn negativn postoj druhho manela neme
bt osvojen na pekku.
Na ustanoven 827 navazuje 437 z. z. . s., kter akcentuje povinnost

soudu provst dokazovn alespo jednou vslechem rodie osvojence, a to i
tehdy, nejsou-li astnky zen. To neplat, pokud:
a) rodi nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho jednn
nebo je ovldnout,
b) rodi se zdruje na neznmm mst a toto msto se nepodailo soudu ani pi

vynaloen potebn pelivosti v souinnosti s dalmi orgny veejn moci zjistit,
c) rodi byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a souasn prva dt souhlas k

osvojen, nebo
d) svprvnost rodie byla ve vci udlen souhlasu k osvojen omezena.
Dle zkon stanov povinnost soudu vyslechnout i manela osvojitele,

nejde-li o spolen osvojen manely.
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.,
zk. o s. p. o. d.
828
(Dvj pedn osvojovanho dtte do pe osvojitele)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 826
Vklad:
V nkterch situacch je dt ve faktick pi budoucho osvojitele i na

zklad jinch skutenost, ne pedpokldaj prvn ustanoven uveden shora
(tj. 823 a 827).
Pedevm dt mohlo bt ji v minulosti sveno do nhradn rodinn pe

na zklad jinho prvnho dvodu, ne je osvojen. Rozhodnou-li se osoby,
kterm bylo dt v minulosti sveno do pe, dt osvojit a jsou-li splnny dal
podmnky, kter vyaduje zkon, povauje se tato jejich pe za pi ped
osvojenm a nen nutn dal rozhodnut orgnu veejn moci.
Dvodov zprva zmiuje situace, kdy dt maj na zklad vle rodi

osvojit osoby, kter nebyly posouzeny krajskm adem pro ely osvojen. Pro
takov ppad pod soud krajsk ad o toto posouzen. Dvodov zprva vak
pro stanoven takov povinnosti soudu nem oporu v zkonu. Soud je povinen
uinit potebn zjitn nezbytn pro posouzen prospnosti zamlenho
osvojen zejmna z hlediska 827. Jakm zpsobem bude dkazn zen
provdt, vak zle na jeho vlastnm uven. Zajist m monost vyut
uritho servisu zmiovanho krajskho adu, ale nemus tak uinit. Naopak
soud me provdt dkazy podle sv vahy v souladu se zsadou vyetovac a
neml by bt jakkoliv omezovn nim krom zkona.
Dvodov zprva dle konstatuje, e tento poadavek se nevztahuje na

osvojen manelem rodie dtte.
827
829
(Pe o dt na nklad osvojitele, prvn postaven mezi osvojovanm
dttem a budoucm osvojitelem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Krom standardn pravy preadopn pe, jej trvn se prodluuje

vzhledem k poteb dt vem zastnnm dostatek prostoru k nalezen
potebn a odpovdajc kvality pouta, k projeven citu, ke zjitn, zda je vechno
v podku atd., na dobu pimenou trvajc alespo est msc s tm, e v
ppad, e to bude vhodn nebo toho bude teba, bude tato pe trvat dle, se
rovn stanov, e osvojitel m pi vkonu tto pe povinnosti a prva osoby, do
jej pe bylo osvojovan dt sveno, resp. povinnosti a prva pstouna. Nic
nebrn tomu, aby byl nvrh na osvojen podn ped uplynutm tto lhty, nesm
bt vak rozhodnuto ped jejm uplynutm. Preadopn pi lze tedy posoudit
podle ustanoven 953 an. obdobn.
Nkladem osvojitele se rozum vechno, co osvojitel poskytuje jako vivu

dtti a co lze finann ohodnotit. Plnn ppadn dve stanoven vyivovac
povinnosti rodi, ppadn jinch osob se pozastavuje.
Vklad:
Ustanoven 829 v zsad pebr pedchoz prvn pravu spovajc v

tom, e v dob, kter pedchz rozhodnut soudu o osvojen, mus bt
osvojovan dt v pi osvojitele na jeho nklad. Pozitivn je nutno hodnotit dal
upesnn a vymezen tto povinnosti, co v dosavadn prvn prav chyblo,
toti jak bude vzjemn prvn postaven mezi dttem a budoucm osvojitelem
a dle jak posuzovat vyivovac povinnost rodi, pop. dalch osob, byla-li jim
vyivovac povinnost urena soudem. Dluno poznamenat, e jakkoliv prvn
prava tyto vztahy neupravovala, problmy nevznikaly a soudn praxe peklenula
chybjc prvn pravu v podstat tak, jak nyn zkon . 89/2012 Sb., obansk
zkonk, zakotvuje.
Vztah mezi budoucm osvojitelem a dttem je do doby rozhodnut soudu o

osvojen vymezen stejnmi principy, jako je vztah dtte a jin osoby, kter je do
pe sveno, dle 953 a 957. K tomu viz vklad k tmto ustanovenm.
Prodlouen doby preadopn pe, tedy pe o dt ped osvojenm, na

dobu esti msc je odvodnno zjmem dtte, kter spov v tom, aby bylo
bezpen zjitno, e dolo v tto dob k vytvoen vztahu, jak je smyslem a
clem osvojen, tedy vztahu vskutku rodinnmu, zaloenmu na lsce, ct,
ochran a snaze vytvoit takov rodinn prosted, v nm by dt vestrann
dobe prospvalo a bylo co nejlpe pipravovno na budouc dospl ivot.
Je nepochybn, e pchod osvojovanho dtte do rodiny osvojitel je vdy

velik, zsadn zmna, pedl v dosavadnm zpsobu ivota vech astnk
tohoto vztahu. Dotk se ale nejen jich, ale i jejich blzkch, dt, manel, len
irch rodin atp. Smyslem prodlouen doby z dosavadnch t msc na dobu
esti msc je tedy poskytnout dostaten asov prostor jak dtti samotnmu,
tak i budoucm osvojitelm a vem dalm osobm, kterch se osvojen dotk.
Dle 825 se pro dobu po uplynut t msc, kdy byl dn souhlas rodi s
osvojenm, pozastavuje vkon prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk
odpovdnosti. Toto pozastaven rodiovsk odpovdnosti nastv ze zkona, ani
k tomu je teba soudnho rozhodnut. Vzhledem k tomu, e vyivovac povinnost
nen soust rodiovsk odpovdnosti, ale stoj vn tto oblasti, bylo nutn
upravit vyivovac povinnost zvl. Ustanoven 829 proto vslovn stanov, e
se po dobu, v n se dt nachz v pi osvojitele, dve stanoven vyivovac
povinnost nejen rodi, ale i jinch osob, pokud jim byla stanovena, pozastavuje.
Je logick, e toto pozastaven nastv rovn ze zkona, bez nutnosti vydvat v
tomto smru jakkoliv soudn rozhodnut.
825, 953 a 957
830
(Vztah osvojen a uren otcovstv k osvojovanmu dtti, odvoln souhlasu
k osvojen)
JUDr. Hana Nov
Jedn se o upraven pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven

(zen o osvojen se peruuje).
Je ovem vslovn vzat v vahu bh tmsn lhty, po ni lze souhlas

dan k osvojen odvolat.
Vklad:
Vestrann ochrana pirozenho biologickho rodiovskho vztahu je jeden

ze zkladnch princip prvnch prav mnoha modernch prvnch d. Proto i
souasn prvn prava klade na tuto ochranu mimodn draz. Ten se
projevuje v oblasti osvojen v mnoha a mnoha formch.
Je-li osvojovno dt, jeho otcovstv nen ureno, ale v prbhu

osvojovacho procesu pod mu, kter o sob tvrd, e je otcem osvojovanho
dtte, nvrh soudu na uren svho otcovstv, nelze o osvojen rozhodnout,
dokud nebude rozhodnuto o tomto nvrhu. Tomuto mui je toti nutno
garantovat, e v ppad spchu v paternitnm zen bude mt monost svoji
rodiovskou odpovdnost tak fakticky vykonvat. Stejn jako v pedchoz prvn
prav - 70a zk. o rodin - m toto ustanoven zabrnit situacm, kdy by dt, k
nmu otcovstv nebylo ureno, bylo osvojeno na zklad souhlasu matky nebo
jejho postoje k dtti, ani by ml faktick otec monost osvojen zabrnit.
Je vak nutno pipomenout, e i v ppad, e bude v zen o uren

otcovstv prokzno, e uveden mu je otcem dtte, lze o vkonu jeho
rodiovsk odpovdnosti rozhodnout pouze v souladu se zjmem dtte. Tato
skutenost bude mt tedy zsadn vliv na osvojovac zen, nebo za danch
okolnost o osvojen kladn rozhodnout bez dalho nelze, ale tak nelze
automaticky dt tomuto otci pedat, bez nleitho zen a zjitn, jak m

pedpoklady a podmnky k pevzet dtte do pe. K tomu je soud oprvnn v
ppad poteby sm zahjit zen a je povinen provdt takov dkazn zen,
aby rozhodnut bylo souladn se zjmem dtte. Dle viz koment k 831.
831
831
(Vztah podn nvrhu na sven dtte do pe blzkm pbuznm a
osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 830
Vklad:
Obdobn situace jako v 830 je zde vymezena pro osobu, kter o sob
tvrd, e je blzkm pbuznm osvojovanho dtte. Pod-li takov osoba nvrh
soudu na sven dtte do jej vchovy, rovn nelze do rozhodnut o tomto
nvrhu ve vci sam kladn o osvojen rozhodnout.
Situace dan 831 je vak obdobn pouze sten. Zatmco otcovstv je

statusov pomr nevzbuzujc dnch pochybnost (tento pomr je nebo nen
prokzn), u osob, kter o sob tvrd, e jsou "blzkmi pbuznmi", je to jinak.
Takov osoba pedevm mus stupe pbuzenstv prokzat, nesta tedy pouh
tvrzen. Dkazy k prokzn tvrzench skutenost by mla pedloit soudu ji pi
podn nvrhu, kup. rodnmi listy, vpisy z matrik atp., a teprve pot by se ml
soud zabvat dalmi skutenostmi, tedy zda tato osoba m podmnky k pi o
dt, jak jsou jej motivy a pohnutky k podn nvrhu a zejmna, zda sven
dtte do pe tto osoby bude v zjmu dtte. Ochrana rodiovstv otce ve
smyslu 830 je tedy mnohem vraznj a zsadnj ne ochrana prv blzkch

pbuznch dle 831.
Na ustanoven 830 a 831 navazuje procesn 441 z. z. . s., dle nho v

ppad, e je podn nvrh na uren otcovstv k osvojenci (odst. 1) nebo je podn
nvrh na sven dtte do pe jin osoby, kter tvrd, e je blzkm pbuznm
osvojence (odst. 2), soud zen peru do doby, ne bude o tchto nvrzch
rozhodnuto, tedy do dne nabyt prvn moci pslunho rozhodnut. Bude-li o
nvrhu na uren otcovstv k osvojenci nebo na jeho sven do pe rozhodnuto
kladn, nezbude soudu ne nvrh na osvojen zamtnout, pokud by za tchto
okolnost nebyl vzat nvrh na osvojen zpt. Jestlie vak nvrhy podle 830 nebo
831 budou soudem zamtnuty, nebude nic brnit kladnmu rozhodnut o
osvojen.
Pokud blzk pbuzn osvojence prohls v prbhu zen o osvojen dtte,

u nho nen teba souhlasu rodi, blzk pbuzn osvojence, e je schopen a
ochoten o dt peovat, soud zahj zen o sven dtte do pe jin osoby.
Nebude-li soudem pslunm dle 467 z. z. . s., postoup vc neprodlen soudu
pslunmu, tedy penese na nj mstn pslunost nebo vyslov mstn
nepslunost podle okolnost kadho jednotlivho ppadu. To vak neznamen,
e automaticky bude dt takov osob do pe skuten sveno. Bude vdy
teba velmi peliv zkoumat, zda tato osoba svm vkem, zdravotnm stavem,
dosavadnm zpsobem ivota, vztahem k dtti a jeho rodin, osobnostnmi
pedpoklady atp. skuten skt zruku, e sven dtte do jej pe bude v
zjmu dtte. Soud vdy t pihldne k souasn pozici dtte, k jeho citovm
vazbm na osoby, kter o nj peuj, vztahm k socilnmu prosted, v nm se
nachz, k jeho vlastnmu zdravotnmu stavu a ppadnm komplikacm, kter je
nutno eit, k jeho dosavadnmu stupni vvoje, pop. naruen tohoto vvoje
apod.
Je nutn uvdomit si, e zjem dtte nespov jen v zachovn a udren

dosavadnch rodinnch vazeb, ale v celkovm a komplexnm posouzen mnoha
faktor, z nich lze dovodit zjem dtte.
Uveden zvry jsou odrazem poznatk soudn praxe, spovajc v tom, e

kup. mlad maminky udlily souhlas s osvojenm svho nechtnho a
neplnovanho dtte, a jejich matky - babiky dtte nedokzaly osvojen dtte
zabrnit, jakkoliv byly schopny a ochotny dtti poskytnout pi a ochranu.
830
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
Pododdl 4
Nsledky osvojen
832
(Prvn postaven osvojenho dtte, rodiovsk odpovdnost osvojitel)
JUDr. Hana Nov
Ustanoven upravuj zkladn vztahy vznikajc i naopak zanikajc v

dsledku osvojen.
Vklad:
Ustanoven 832 zakotvuje zkladn principy a zkladn dsledky osvojen.
Pedevm je stanoveno, e osvojitelm vznik rodiovsk odpovdnost k

dtti, tedy maj k nmu stejn prvn vztah, jako by byli biologickmi rodii. To je
klov dsledek, k nmu cel osvojen smuje, toti nastolit takovou situaci,
kter dtti d pro tuto dobu i do budoucna stejn prva a stejn povinnosti, jak
by mlo v rodin biologick, ale i osvojitelm dv stejn prva a stejn
povinnosti, a to jak pro ptomnost, tak pro budoucnost, jak by mli jako
biologit rodie.
Pokud nedojde k peruen tohoto vztahu na zklad zkona (zruen

osvojen), jedn se o nastolen vztahu s celoivotnmi dsledky.
Zkladnm elem osvojen na stran jedn je zajistit dtti, ktermu se

nedostv vchovy a pe ze strany rodi, pzniv rodinn prosted, v nm
jsou zajitny podmnky pro harmonickou vchovu, pro to, aby jednou vstoupilo
do dosplho ivota vybaveno tak, aby proilo dle svch individulnch monost
plnohodnotn a kvalitn ivot, se zaitmi a pijatmi hodnotami mravnosti, se
schopnost pracovat, se vztahem odpovdnosti k sob i druhm.
Na stran druh nelze pominout ani postaven osvojitele. Osvojitel shodn

jako rodie m v urit fzi ivota prva a povinnosti vyplvajc z rodiovsk
odpovdnosti a dalch vztah. Ve st pak m prvo na pomoc ze strany dt a
jejich podporu.
Zkon t stanov, e dt, kter bylo osvojeno manely nebo manelem

svho rodie, m postaven spolenho dtte rodi. Znamen to, e kad z
osvojitel je oprvnn i povinen vykonvat prva a povinnosti vyplvajc
pedevm z rodiovsk odpovdnosti, ale i dalch vztah a navzjem se pitom
zastupovat. Dt m pak stejn prva a stejn povinnosti ve vztahu ke kadmu z
nich, pop. k osvojiteli, kter je manelem rodie.
833
(Prvn vztahy vyplvajc z osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 832
Vklad:
T 833 v zsad pevzal, pokud se jedn o dsledky osvojen, prvn

pravu dosavadn. Veker pbuzensk vztahy mezi osvojencem a jeho pvodn
rodinou zanikaj, nebo se konstituuj vztahy k osvojitelm a jejich rodinm.
Zanikaj t prva a povinnosti, kter z pbuzenstv k pvodn rodin vyplvaly, a

to ve vech smrech a ohledech.
Pedevm kon vztahy rodinnprvn, tzn. zanik rodiovsk odpovdnost

rodi, jejich vyivovac povinnost, jejich dal vztahy stojc vn rodiovsk
odpovdnosti, jako je prvo udlit souhlas s osvojenm, prvo urit nboenstv
dtte, dle zanik prvo rodi na vyivovac povinnost ze strany dt v dob
jejich dosplosti, zanik povinnost prarodi podlet se na viv dt v zkonem
danch ppadech, zanik povinnost dt pomhat svm rodim (a ctt je),
podlet se na chodu jejich domcnosti atp.
Zanikaj i dal vztahy s rodinnm poutem souvisejc, a to v oblasti bytov

(resp. bydlen vbec), ddick a tak v oblasti veejnho prva, kup. ve sfe
sociln.
Vechny tyto vztahy toti nov vzniknou v rodin osvojitele, vetn

sourozeneckch vztah k dtem osvojitel nebo vztah k jejich rodim, kterm
by za uritch zkonem danch podmnek mohla vzniknout vyivovac povinnost
k osvojenmu dtti.
Souasn zkon vslovn zdrazuje, e osvojenm - tedy dnem prvn

moci rozsudku o osvojen - zanik ze zkona funkce porunka, kter byl
jmenovn, aby vykonval za rodie prva a povinnosti, nebo opatrovnka
jmenovanho pro zen o osvojen.
Dosavadn prvn prava znik prv a povinnost vyplvajcch z tchto

funkc neeila, avak je nutno zdraznit, e soudy tento stav i pesto akceptovaly
a nevznikaly v praxi dn pote.
Pokud je osvojitelem manel jednoho z rodi, nedotk se osvojen

dnch vztah mezi osvojencem a tmto rodiem ani jeho pbuznmi a ani prv
a povinnost vyplvajcch z tohoto pirozenho pbuzenskho pomru, tedy tyto
vztahy nezanikaj.
834
(Osvojen dtte, kter je rodiem)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
V ustanoven se pipomn a vslovn prvn e skutkov situace

osvojen dtte-rodie, kterou nelze dobe u starch osvojenc vylouit.
Vklad:
Situace pedpokldan 834 bude jist velmi vzcn a ojedinl. Pesto

me dojt k tomu, e bude osvojovno dt, kter je ji samo rodiem, kup. v
rodin, kde toto dt bylo dlouhodob ve faktick pi osvojitele a existovaly
vn dvody, pro n osvojitel nepistoupil k osvojen ji v dob dvj, nap. v
prbhu dtstv osvojovanho dtte. Takovmi dvody mohl bt zdravotn stav,
materiln podmnky nebo teba i skutenost, e osvojovan dt mu bylo sveno
do pstounsk pe a nebylo by v zjmu dtte vzdt se vhod s pstounskou
p spojench.
M-li osvojen konstituovat vazby odpovdajc skutenm rodinnm

vztahm, je jen sprvn a logick, e se osvojen vztahuje i na dal generaci,
tedy na dt osvojence, kdy vznikaj vztahy odpovdajc vztahm mezi
biologickmi prarodii a jejich vnuky.
Dosavadn prvn prava obdobn ustanoven neobsahovala, co mohlo

vzbuzovat pochybnosti a vst k nejednotnosti soudnho rozhodovn.
835
(Pjmen osvojence)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Otzka pjmen osvojitele je eena standardnm zpsobem, ovem s

pihldnutm k prvu dtte (kter m od svho patnctho roku) rozhodovat o
svm osobnm jmn a pjmen. een, kter se nabz v pipojovn zvolenho

pjmen osvojitele k pjmen osvojovanho dtte, nen sice u ns standardn, ale
vyhovuje naemu pojmn osvojen i tvorby pjmen. Je samozejm, e
osvojenci pot, co doshl zletilosti, nic nebrn, aby zmnil sv pjmen podle
obecnch pedpis.
Pokud jde o osobn jmno osvojenho dtte, stanov o nm matrin

pedpisy.
Vklad:
Ustanoven o pjmen osvojenho dtte je zsti pevzato z pravy

dosavadn, zsti dle upesnno a dopracovno.
Skutenost, e osvojovan dt ponese pjmen osvojitele, resp. osvojitel,

je logickm dsledkem smyslu osvojen, toti vytvoit vztahy co nejvce podobn
vztahm danm v biologick rodin. Stejn pravidla tedy mus platit i pro rodinu
vzniklou na zklad osvojen.
Zmna pmen osvojence nastane dnem prvn moci rozsudku o osvojen.

Vnitnmi pedpisy upravujcmi postup soudu je Instrukce Ministerstva
spravedlnosti ze dne 3.12.2001, . j. 505/2001- Org (kterou se vydv vnitn a
kancelsk d) pro okresn, krajsk a vrchn soudy, uveejnn pod . 1/2002
Sbrky instrukc a sdlen. Ustanoven 8 odst. 4 uveden instrukce stanov, e
vedouc soudn kancele sdluj na pokyn pedsedy sentu (samosoudce),
asistenta soudce, justinho ekatele, vyho soudnho ednka nebo soudnho
tajemnka pslunmu obecnmu adu povenmu vst knihu narozen o
pravomocnm rozhodnut o pjmen dtte, jestlie se rodie o pjmen dtte
nedohodli nebo nen-li dn z rodi znm, o pravomocnch rozhodnutch, kter
maj za nsledek zmnu pjmen dtte, zejmna pi osvojen nebo jeho zruen,
skutenost, e dolo k uren otcovstv souhlasnm prohlenm rodi ped
soudem, o pravomocnm rozhodnut soudu, kterm bylo ureno nebo popeno
otcovstv.
K tomu srovnej vklad k 860 a 864 a 660 a 661.
Spolen osvojenec manel ponese takov pjmen, kter bylo pi

uzaven satku ureno pro jejich ostatn dti. Pokud v prbhu doby osvojitel
zmn sv pjmen, zle na tom, kdy se tak stane - jestlie zmn pjmen ped
osvojenm, kup. proto, e osvojitelka se provdala, ponese osvojovan dt jej
nov pjmen. Pokud vak dojde ke zmn pjmen teprve pot, kdy k osvojen
dolo, zmna jeho pjmen se pjmen osvojovanho dtte nedotk.
Nelze vak vylouit, aby zmna pjmen i osvojovanho dtte byla

nsledn realizovna cestou sprvnho zen dle zk. . 301/2000 Sb., o
matrikch, jmnu a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon.
Nov zkon upravuje situaci, kdy osvojenec se zmnou pjmen nesouhlas

a chce si ponechat pjmen dosavadn. Uren pjmen je toti velmi zsadn vc
a nemlo by k n bt pistupovno bez pedchozho souhlasu dtte, je-li v
takovm stupni rozumovho rozvoje, e je schopno uvit vechny dsledky
svho pn a zejmna je schopno jej formulovat. Dle 863 je pi zmn pjmen
dt oprvnno se k vci vyjdit, rozhodnut o zmn pjmen u dtte starho
15 let je vzno na jeho vslovn souhlas.
V souladu s cit. 863 m i osvojovan dt prvo na to, aby soud jeho

stanovisko uvil a rozhodl, e dt ke svmu dosavadnmu pjmen pipoj
pjmen osvojitele.
Situace, kter jsou dle eeny 835 odst. 2, toti e dt i osvojitel budou
mt pipojovan pjmen, budou zajist t velmi neobvykl.
Je vak nutno zdraznit, e 835 dopad pouze na pjmen. Jmno dtte

nen procesem osvojen doteno a osvojitel jej mohou po prvn moci rozsudku o
osvojen zmnit jen na zklad sprvnho zen a rozhodnut dle 72 a nsl. zk.
o matrikch.
Procesn ustanoven 443 z. z. . s. dle rozvj ustanoven 835 a 842 a

vslovn ukld povinnost soudu rozhodnout o pjmen dtte v souladu s
hmotnm prvem souasn s osvojenm, pop. se zruenm osvojen.
660, 661, 842, 860 a 864
Souvisejc pedpisy:
zk. o matrikch,
z. z. . s.
836
(Informovn osvojence o skutenosti osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Obsah tohoto ustanoven vyplv z mluvy o osvojen dt (l. 7 a 8).

Vznam tohoto ustanoven stoup nejen se zetelem na ddin choroby, ale i ve
smru statusovch pomr osvojenho (manelstv, osvojen atp.) Odkaz na
tradici anonymity nen dnes mon povaovat za relevantn, jako argument nen
udriteln.
Vklad:
Zsada, e dt m bt o skutenosti, e bylo osvojeno, dn informovno,

je sprvn a vychz zejmna z mezinrodnch dokument, zejmna z Evropsk
mluvy o osvojen dt, publikovan ve Sbrce zkon pod . 132/2000 Sb. m. s.
Tak mluva o PD v l. 7 stanov, e dt m prvo, je-li to mon, znt svj
biologick pvod. Mimo jakoukoliv pochybnost je zakotven tto zsady sprvn i
proto, e by nebylo etick tak zsadn vc, jakou je osvojen, ped dttem
zamlovat.
Jistou pochybnost vak me vzbuzovat vkov limit, kter zkon stanov.

Potek zkladn koln dochzky jist zaruuje uritou rozumovou vysplost, i
kdy ani to neplat bezvjimen, nicmn sdlen faktu osvojen nen jen
zleitost rozumov a intelektov vysplosti. Svoji roli, kter je stejn zvan,
hraje cel ada dalch okolnost.
Pedevm zle na citovch vazbch, kter se v rodin vytvoily, a to ke

vem jejm lenm. Zatmco soud zpravidla v dob osvojen zkoum vztahy
osvojovanho dtte s nejum rodinnm kruhem, mohou se tyto vazby v
prbhu doby komplikovat, pop. me vyjt najevo, e mohou bt optimln
vztahy dtte s osvojiteli, avak sloitj jsou vztahy s jejich dtmi, nebo astji s
nkterm z dt, s babikami, pop. jinmi osobami, kter jsou s osvojitelskou
rodinou zce svzny.
Do vyeen teba i krtkodob sloit situace by jist oznmen dtti o

tom, e je osvojeno, nemuselo bt vhodn.
Velkou roli hraje i osobnost dtte, jeho citlivost, schopnost vyrovnat se se

stresem, jeho empatie, jako i schopnost ostatnch len rodiny dtti v dan
situaci pomoci, jejich empatie atp.
Naasovn doby, kdy m bt skutenost o osvojen dtti sdlena, je velmi

vznamn a nemlo by bt striktn dno uritm limitem. Kad dt je
jedinen, kad ilo a ije v podmnkch t zcela jedinench, a proto by mlo
bt pihldnuto k okolnostem kadho jednotlivho ppadu tak, aby i toto sdlen
bylo v souladu se zjmy dtte.
Pokud by adoptivn rodie nesplnili zkonnou povinnost danou 836,

nestanov zkon dnou sankci - a ani ji stanovit neme. Nelze toti ani ovit,
zda osvojitel svoji povinnost splnili, bez toho, aby dt utrplo jmu v oblasti
emocionln a psychick. Jedn se tedy spe o morln apel, kter m sv
opodstatnn.
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD,
sdlen Ministerstva zahraninch vc . 132/2000 Sb. m. s., o Evropsk

mluv o osvojen
837
Utajen osvojen
JUDr. Hana Nov
Vzhledem k tomu, e celosvtov stle sl pesvden, e anonymitu

osvojen je teba potlait, neplat pro osvojen (ani po strnce hmotn prvn, ani
po strnce procesn, pop. po strnce matrin) njak zvltn pravidla utajen. Je
nicmn teba ponechat na zastnnch (pirozen rodie, dt, osvojitel), aby se
sami rozhodli (jde o jejich osobnostn zleitost), zda navrhnou soudu, aby
rozhodl o tom, e skutenost osvojen a jeho okolnosti maj bt utajeny.
Na druh stran je nicmn teba pipustit, e me existovat veejn

zjem, kter me bt silnj ne zjem osob v danm osvojen zastnnch
(srov. zpisy ve veejnch knihch i registrech, ponaje katastrem nemovitost).
Ustanoven 838 souvis s prvem dtte znt svj pvod.
Lze zdraznit, e je teba zajistit soulad mezi matrinmi, katastrlnmi

zpisy na stran jedn a pedpisy o ochran osobnch daj na stran druh.
Vklad:
Utajen osvojen je nejednoznanou a diskutovanou zleitost. Jakkoli trend

jak evropskch, tak i vnitnch pedpis smuje k otevenosti, transparentnosti, a
tedy proti utajen, vnm i nov prvn prava, e mohou bt dny okolnosti tak
specifick, e utajen osvojen me bt ku prospchu astnk, tedy
osvojovanho dtte, jeho pokrevnch rodi i osvojitel.
Takovou dleitou okolnost me bt kup. velmi nebezpen trestn

innost pokrevnch rodi a rizika z n vyplvajc, na stran osvojence patn
vztahy k pokrevnm rodim, pop. lenm jejich ir rodiny, majc zklad ve
velmi zvanch skutenostech, na stran pokrevnch rodi kup. zjem na tom,
aby se o dtti, kter je osvojeno, nedovdli lenov jejich rodin, a nedolo tak k
naruen jejich vlastnch stvajcch rodinnch vazeb, atp.
Zkon vymezuje taxativn okruh osob aktivn legitimovanch k podn

nvrhu na utajen osvojen. Jsou to:
- osvojitel,
- osvojenec,
- pokrevn rodi.
Nikdo jin nen k podn nvrhu na utajen osvojen oprvnn. O tomto

nvrhu nebude vdy rozhodovno v samostatnm zen. V nkterch ppadech
po zjitn rozhodnch skutenost (na nvrh nkter z oprvnnch osob) bude o
utajen rozhodnuto jako o zpsobu dalho veden zen. Nic ale nevyluuje, aby
soud o utajen osvojen rozhodoval v samostatnm zen. Vzhledem k tomu, e
tm vechna zen o osvojen budou vedena v jednom spise, bude mt ta st,
kter se bude tkat utajen osvojen, zvltn reim.
Zkon pedpokld i monost, e po rozhodnut o utajen osvojen dojde k

mimodn situaci, kter bude vyadovat zruen utajen, tedy odtajnn. Tyto
zvan okolnosti musej mt takovou intenzitu, aby tento vn krok
odvodovaly. Zkon je vymezuje pouze tak, e zachovnm osvojen by bylo
osvojen dt ohroeno na ivot nebo na zdrav. dn jin dvod pro odtajnn
osvojen dn nen.
Na ustanoven 837 navazuje v prvu procesnm 444 z. z. . s., dle nho,

vyhov-li soud nvrhu na utajen osvojen, kter podal osvojitel nebo osvojenec, je
jednn ve vci sam neveejn.
Soud in i dal vhodn opaten k utajen osvojen. Takovm opatenm

me bt kup. odlien t sti spisu, kter m bt utajena, od jeho ostatnch
st, kdy tato st bude mt zvltn reim - nebude mon udlit souhlas k
pstupu jinch osob do tto sti spisu. Stejn reim bude mt utajen i v ppad,
podal-li nvrh na utajen pokrevn rodi dtte.
Souvisejc pedpisy:
z. z. . s.
838
(Prvo osvojence seznmit se s obsahem spisu)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 837
Vklad:
Tak 838 zavd vkov limit tam, kde se jev jako diskutabiln, nebo
ve monost seznmit se se spisem na dosaen svprvnosti, tedy bu na
dosaen osmncti let, co je zdaleka nejastj zpsob dosaen svprvnosti,
nebo na ony mimodn zpsoby dosaen svprvnosti, ktermi jsou
emancipace - piznn svprvnosti soudem podle 37 nebo uzavenm
manelstv dle 30 odst. 2. Lze ale pedpokldat, e i osoby mlad, zejmna
budou-li mt vn dvod, budou mt snahu a pn seznmit se se spisem, na
jeho zklad byly osvojeny. Budou chtt vdt, jak okolnosti vedly jejich rodie k
udlen souhlasu s osvojenm, pro jak dvody byl vysloven nezjem rodi, jak
se event. k osvojen stavli ostatn lenov rodiny, nebo naopak, jak motivy a
pohnutky vedly adoptivn rodie k jejich osvojen atp. Tato situace nemus bt
zcela ojedinl, pjde-li o nezletil nesvprvn osoby, kter jsou ji samy rodii
a kter budou mt zjem uplatnit, je-li to mon, zsadu l. 7 mluvy o PD, toti
prvo znt svj biologick pvod. Zde mohou bt dvody zcela zvan
vzhledem k event. ddinosti uritch vlastnost, chorob, vzjemnm
mezilidskm vztahm atp.
Za danho prvnho stavu vak osoba mlad osmncti let nebo osoba,
kter svprvnosti jet nedoshla, prvo seznmit se se spisem nem a opt se
jedn o ppad, kdy zaveden striktnho vkovho limitu bez piputn vjimky se
nejev jako sprvn. Bylo by vhodnj umonit soudu, aby sm posoudil
schopnost adatele o seznmen se se spisem a na zklad soudcovsk vahy o

dosti rozhodl namsto zaveden jednoznan vkov nebo prvn hranice.
Ustanoven 838 obsahuje jet jednu nepesnost. Soudn spisy ve vci

osvojen jsou asto utveny a vznikaj na zklad informac poskytovanch
orgny sprvnmi, kter tmto poskytuj orgnm justinm urit servis, urit
zklad informac ve smyslu zk. 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt. Ne
vdy se vak vechny informace penesou do spisu soudnho a vznik otzka, zda
m osvojenec, splujc podmnky vku a svprvnosti, prvo seznmit se i s
uritmi skutenostmi, kter, na rozdl od spis sprvnch, nemusej obsahovat
spis soudn. Prvo dtte znt svj biologick pvod by se vak mlo vztahovat na
vechny skutenosti, kter se jeho osvojen tkaly.
30 odst. 2, 37
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD,
zk. o s. p. o. d.
839
Dohled nad spnost osvojen
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Nsledn dohled nad spnost osvojen, resp. nad osvojeneckmi pomry

vbec, nen ve svt nim mimodnm (ostatn, je standardn v mezinrodnm
osvojen, a je obecn znmo, e mnoh stty velmi peliv pln povinnosti v
oblasti dohledu nad dtmi z R, kter byly u nich osvojeny), naopak, lze mt za
to, e obdobn jako jsou sledovny pomry v problmovch rodinch
(pirozench) je na mst sledovat pomry v rodinch osvojeneckch - vdy o
tchto rodinch nelze a priori ct, e dn obte mt nemohou: jejich problm je
od samho potku v tom, e jde o rodinu (osvojitele a osvojence), kter vznikla
zpsobem nikoli pirozenm. Doba, po ni bude dohled vykonvn, by nemla bt
pli krtk. Dohled je ovem formulovn fakultativn, tak, e je umonno
soudu, aby podle sv zkuenosti a svch poznatk v konkrtnm zen uinnch,
sm rozpoznal - a je to on, kdo jist nejlpe tuto lohu me splnit - kdy je dohled
vhodn a kdy zbyten.
V dnm ppad nesm bt vytven dojem, e se jedn o jaksi sankn

opaten. Jde skuten jen a jen o to, aby to, o em soud rozhodl, nebo nabyl
pesvden, e to bude dtti ku prospchu, skuten dtti ku prospchu bylo.
Dohled m bt uskuteovn zejmna proto, aby tam, kde je teba

osvojiteli a osvojenci poskytnout radu nebo pomoc, se tak stalo operativn a
dn. Rozhodn by nemlo jt o njak vmovn do soukrom rodiny, kter
byla obohacena o novho lena. Dohled by mohl kupkladu vypadat zhruba tak,
jak jej znme z ppad dt osvojench do zahrani: osvojiteli (mn vhodn ji
orgnu sociln-prvn ochrany dt) by mla bt uloena povinnost jednou za
pl roku podat soudu informaci o tom, jak se osvojenci v jeho nov rodin da.
Ostatn leckter osvojitel se se svmi spchy rd pochlub.
Vklad:
Zklad a hlavn tit tohoto prvnho ustanoven je nepochybn v odst.

2, umoujcm stanoven dohledu nad spnost osvojen. To je velmi pozitivn
zmna oproti pedchoz prvn prav, nebo k situacm, kdy je nsledn dohled
potebn a nkdy i nutn, me a nepochybn i bude dochzet.
Osvojitel zskvaj postaven rodi z hlediska prva ve vech smrech,

jakkoliv se jedn o fikci, kdy skuten stav je nahrazen stavem prvnm.
Je teba si uvdomit, e i ve vztahu biologickch rodi a dt mohou nastat

takov situace a problmy, kdy prvo v 925 umouje ingerenci sttu do
rodinn sfry formou nazen dohledu nad vchovou dtte, nad jeho chovnm,
nad chovnm rodi, nad situac v rodin danou nepznivm zdravotnm stavem
atp. Tm spe mohou vznikat problmy ve vztazch, kter jsou zaloeny "pouze"
prvem. Nemus to bt situace zavinn kup. nesprvnm chovnm nkterho z

astnk danho vztahu, ale mohou spovat i v mnoha jinch, asto i niternch
nebo objektivnch pinch. Vztah mezi osvojencem a osvojiteli, pop. mezi
dalmi leny jejich rodin, me bt velmi kehk, s asem promnliv, kup.
vzhledem k dospvn dtte atp.
Proto bylo dobr a potebn z hlediska ochrany zjm dtte zakotven

monosti nslednho dohledu tak, aby soud, kter nese zsadn odpovdnost v
otzkch osvojen, byl o situaci v osvojitelsk rodin informovn a mohl vas init
nebo iniciovat pslun opaten.
Tento dohled neme trvat neomezen, ale jen po uritou stanovenou

dobu, kterou soud v rozhodnut vymez, kdy v tomto smru zkon dn
mantinely nestanov. Bylo by vhodn, aby soud ped jejm uplynutm se vc opt
zabval, zjitn skutenosti zhodnotil a posoudil, zda situace v rodin umouje
ukonen dohledu. Pot dohled zanikne prostm uplynutm stanoven doby.
Pokud by vak vyvstala poteba dalho trvn dohledu, bylo by nutn o nm opt
rozhodnout, a to stejnou formou, jakou byl dohled stanoven pvodnm
rozhodnutm.
Zkon dle stanov, e dohled bude zpravidla vykonvn prostednictvm

orgn SPOD. Forma realizace dohledu je tedy spe doporuenm ne striktnm
nazenm a soud me vykonvat dohled jakmkoliv jinm zpsobem - spoluprac
s fyzickmi osobami a tak jinmi sttnmi a nesttnmi institucemi, kup. kolami
a jinmi vzdlvacmi organizacemi, zdravotnickmi institucemi, nesttnmi
zazenmi, jako nap. organizacemi zabvajcmi se ochranou menin, ochranou
zdravotn handicapovanch osob, organizovnm volnoasovch aktivit atp.
Povinnosti orgnu SPOD jsou zakotveny v prvnm pedpise veejnho

prva, zejmna v zk. . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt. Pokud
839 odst. 1 povinnost poskytovat osvojitelm poradenstv a sluby spojen s p
o osvojence vadil do obanskho zkonku, jedn se o zdraznn povinnosti
dan ji jinm prvnm pedpisem.
Dvodov zprva zdrazuje, e se nejedn o opaten sankn. O sankn

povahu dohledu se nemus jednat ani v ppad jeho stanoven v rodinch
zaloench na pirozenm, tedy biologickm zkladu. Tuto zsadu by mly soudy
ve svch rozhodnutch zdraznit, aby pedely uritmu nepochopen a pocitm
nedvry ze strany osvojitel.
925
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Zruen osvojen
840
(Zruen osvojen na nvrh osvojitele nebo osvojence)
JUDr. Hana Nov
Standardn prava zruen osvojen je doplnna o monost pipojen se k

nvrhu jednoho i druhho oprvnnho.
Rovn se vslovn upravuje otzka povinnost a prv, zejmna

majetkovch. Je teba zdraznit, e zruen osvojen m vdy inky jen pro
futuro.
I na tomto mst je eena otzka pjmen osvojence - adekvtn obsahu

ustanoven 837, a to s tm, e zmn (o n rozhoduje soud v zen o zruen
osvojen) me osvojenec svm prohlenm zabrnit. Osvojenec, kter nen pln
svprvn, bude sice zastoupen opatrovnkem, nicmn i zde se uplatn pedpisy,
kter roziuj prva dt, pokud jde o osobn jmno a pjmen (krom ovem
pedpis, kter nezletilho chrn prv jako dt).
Pro jinou zmnu mus ovem vyut obecnch pedpis o zmn jmna a
pjmen.
Vklad:
V ivot nepochybn mohou nastat a tak nastvaj situace, v jejich

dsledku se dal trvn osvojen nejev jako eln a reln. Vztahy v rodin
osvojitele se tak vn zkomplikovaly, e zachovn dosavadn fikce biologickch
vztah rodiovskch by jen konzervovalo vztah, kter ji fakticky neexistuje. Me
jt o zvanou trestnou innost osvojitele vi osvojenci, ale t kup. o
zavrenhodn jednn osvojence vi osvojiteli, typickm je nap. kiv obvinn
ze spchn zvanho trestnho inu. Ani dosavadn, ani souasn prvn
prava dvod ke zruen osvojen nevymezuje.
Proto tak souasn prvn prava zakotvila monost zruen osvojen,

jakkoliv s uritmi zmnami oproti pedchoz prvn prav.
I nadle je ponechna aktivn legitimace k podn nvrhu, kter je dna jak

osvojenci, tak i osvojiteli. Nov je zakotvena monost, e v ppad, e nvrh
pod jeden z nich, druh se k nvrhu pipoj. Nezletil osvojenec mus bt v zen
zastoupen opatrovnkem jmenovanm soudem. Jin osoby, kup. manel
osvojitele, pokrevn rodie osvojence, lenov jejich irch rodin atp., nvrh na
zruen osvojen podat nemohou.
Tak obansk zkonk ve monost podn nvrhu na zruen osvojen

pouze na existenci vnch dvod. Tyto dvody posoud soud v kadm
konkrtnm ppad tak, aby bylo vyven hledisko zvanch skutenost, pro
kter by ji osvojen nemlo existovat, na stran jedn a na stran druh hledisko
stability rodinnch a ivotnch pomr na stran osvojence, u nho, zejmna jeli nezletil, je pednm hlediskem ochrana jeho zjm. Zejmna vak nen
dvodem ke zruen osvojen rozvod osvojitel, v jeho rmci by se jeden z
osvojitel chtl podnm nvrhu na zruen osvojen vyhnout plnn vyivovac
povinnosti.
Pro bn vchovn problmy nebo pro spory, kter lze eit jinmi, mn
zsadnmi cestami, nvrhu na zruen osvojen tedy vyhovt nelze.
Soudy budou povinny zamovat dokazovn na zjitn faktickch vztah

mezi osvojencem a osvojitelem, mru a hloubku jejich odcizen, monost
spoluprce s odbornmi pracoviti zamen na obnoven a "oitn" jejich
vzjemnch vztah. Bude nutn zabvat se celkovou ivotn situac vech

astnk z hlediska souasnosti i dlouhodob perspektivy, zejmna t z
pohledu dalch vchovnch pomr dtte, jeho nvratu do pvodn rodiny nebo
do jin nhradn rodiny nebo do stavnho prosted atp.
Souasn zkonn prava klade mimodn draz na zachovn stability

vztah zaloench osvojenm, a proto v 840 odst. 2 ve monost zruen
osvojen na vymezen asov obdob t let od rozhodnut o osvojen. Pot se tedy
osvojen stv nezruitelnm bez ohledu na udlosti, k nim me dojt v
budoucnu.
Je otzkou, zda je tato prava sprvn, a to z nkolika dvod, viz

nsledujc vklad.
Jedn se pedevm o vnou zsadn statusovou otzku, k jejmu vyeen

by podle nzoru mnoha odbornk nemlo dojt bez dnho soudnho
pezkoumn, bez dkaznho zen, bez monosti uplatnn tch prv, kter
spravedliv proces garantuje.
Dalm zvanm argumentem proti asovmu ohranien monosti

zruen osvojen je prv fakt, e k zvanm dvodm, na kter zkon zruen
osvojen ve, me dojt kdykoliv, tedy i v dob po uplynut on tlet lhty. Je v
zjmu osvojence nebo osvojitele, aby osvojen trvalo "za kadou cenu"? Je
sprvn, aby tento vztah trval proti vli vech, a to jen proto, e vn dvody
vedouc k jeho zruen nastaly po uplynut doby t let po prvn moci rozsudku o
osvojen?
Rozpor se zkonem, kter jedin umouje prolomen stanoven lhty, lze

vyloit pouze tak, e ji pi zen o osvojen byl poruen zkon, nebyla splnna
nkter zkonem stanoven podmnka, k osvojen dolo v dsledku poruen
nebo obchzen zkona, kter je tak zsadnho charakteru, e osvojen zaloen
na takovm zkladu by nemlo trvat.
Jedn se o zcela nestandardn pravu, v jejm dsledku dojde ke zmn

statusovch pomr ady osob, v konkrtnm ppad dtte, jeho biologickch
rodi a osvojitel, v irch dsledcch a souvislostech i jejich irch rodin, bez
dnho soudnho projednn a bez soudnho rozhodnut. Dle nzoru nkterch
odbornk je takov postup protistavn a v tomto smru by 840 ml bt
zmnn.
Poznmka M. Zuklnov
Z dvod ve vkladu uvedench je ustanoven 840 v rozporu s mluvou
o PD (l. 9) a Listinou (l. 32 odst. 4 vta druh).
841
(Prvn dsledky zruen osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 840
Vklad:
Dsledkem zruen osvojen je znik vech vztah mezi osvojencem a

osvojitelem, znik vzjemnch prv a povinnost, obnoven prv a povinnost k
pvodn rodin dan pirozenmi vztahy. Ze stejnch princip vychzela i prvn
prava dosavadnho zkona . 94/1963 Sb., o rodin.
Nov je vak upravena ochrana majetkovch prv osvojence, nebo

majetkov prva a majetkov povinnosti osvojence vznikl ped zruenm
osvojen jm nejsou doteny. Zruen osvojen m tedy inky pouze pro
budoucnost.
Prv proto, e dojde k obnoven prv a povinnost mezi osvojencem a jeho

pvodn rodinou, mus soud velmi bedliv zkoumat, zda nehroz riziko nvratu
osvojence do nevyhovujcho, nebo pmo ohroujcho prosted pokrevnch
rodi.
astnky zen o zruen osvojen jsou osvojitel a osvojenec, kter, je-li

nezletil, mus bt zastoupen opatrovnkem.
astnky zen by mli bt i biologit rodie osvojence, nebo zruenm

osvojen se obnovuje jejich rodiovsk odpovdnost (ledae ji v minulosti byli
soudem rodiovsk zodpovdnosti zbaveni), a zen o zruen osvojen se jich
tedy velmi zsadnm zpsobem dotk. Je bez prvnho vznamu, zda bude
osvojenec vrcen do jejich rodiny nebo do jinho vchovnho prosted, avak
zen o zruen osvojen jejich dtte se dotk jejich zkladnch statusovch prv.
Obecn lze shrnout, e se zruenm osvojen jsou spojeny tyto prvn

dsledky:
a) zanikaj prva a povinnosti osvojitele vi osvojenci a prva a povinnosti
osvojence vi osvojiteli,
b) zanikaj pbuzensk vztahy mezi osvojencem a pbuznmi osvojitele, kter

byly osvojenm zaloeny,
c) dochz ke zmn pjmen osvojence, kter se zsadn vrac k pjmen sv

pvodn rodiny, kter ml ped osvojenm, ledae prohls, e si sv stvajc
pjmen ponech,
d) obnovuj se veker prvn vztahy k biologick rodin.
Obnovuje se vyivovac povinnost mezi biologickmi rodii a dtmi, pop.

prarodii, obnovuj se ddick prva, obnovuj se veejnoprvn atributy
rodiovskho vztahu - kup. nroky socilnprvn, dchodov atp.
842
(Pjmen osvojence po zruen osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
viz u 840
Vklad:
Jednm z dalch dsledk zruen osvojen je nvrat k pvodnmu pjmen

osvojence, a to k tomu, kter ml ped osvojenm. Na rozdl od pedchoz prvn
pravy vak zkon osvojenci umouje prohlsit, e si sv stvajc pjmen
ponech. Tato vle osvojence nen omezena nebo vzna na stanovisko a pn
osvojitele, kter by si po zruen osvojen mon pl, aby i toto posledn spojen s
nespnm osvojenm zaniklo. Prohlen osvojence je tedy vzno pouze na
jeho vlastn vli.
Ta me bt dna i ryze praktickmi dvody - nutnost mnit veker

osobn doklady, skutenost, e osvojenec je ji pod stvajcm pjmenm veejn
znm z kulturn nebo sportovn nebo jin innosti atp.
843
Optovn osvojen osvojence
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Tzv. readopce u zruitelnho osvojen je mon jen vjimen. Vdy je toti

teba dbt, aby tu nebyly dva pry osvojitel (co je neppustn). U osvojen
nezruitelnho je monost readopce otevena, protoe situace monho nvratu
do pedelho stavu nen mon.
Vklad:
Optovn osvojen osvojence neboli readopce je zcela pevzata z prvn

pravy dosavadn. Dvody, na jejich zklad lze osvojence optovn osvojit,
jsou taxativn vymezeny. Pokud zkon nepipout readopci z dnho jinho
dvodu, vychz z poadavku zajitn maximln stability vztah osvojenm
zaloench. Tato prava je dna t l. 6 odst. 2 Evropsk mluvy o osvojen ze
dne 24.4.1967, kter vstoupila pro eskou republiku v platnost 9.12.2000 a byla
publikovna pod . 132/2000 Sb. m. s.
Souvisejc pedpisy:
Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 132/2000 Sb. m. s., o Evropsk

mluv o osvojen
844
(Nezruiteln osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Navren ustanoven vychzej z dosavadn prvn pravy. Pokud se jedn

o souhlas pirozenho rodie (resp. stvajcho rodie), je teba mt na zeteli, e
bez nleit informace a j odpovdajcho prohlen rodie nen mon vylouit
jeho domnn o monosti k dtti se jednou vrtit. Bude tud zapoteb, aby
souhlas, kter rodi dv k osvojen, byl informovanm souhlasem do t mry, e
zahrne na jedn stran i nezruitelnost osvojen, a na stran druh i vdom
monosti, e k nezruitelnmu osvojen nedojde a teba i osvojen bude zrueno.
Jde o to, aby bylo zajitno, e rodi byl seznmen s prvnm stavem vc a e
ml dostatenou rozpoznvac schopnost k tomu, aby podle takov informace v
souladu se svou vl dle prvn jednal. Je tedy na soudu, kter rozhoduje o
osvojen, aby na monost nezruitelnosti osvojen rodie vas a dn upozornil, a
vydal si poppad jeho souhlas k takovmu osvojen pedem.
Vklad:
Obecn lze jist konstatovat, e dsledky osvojen, zejmna osvojen

nezruitelnho, jsou velmi zvan a fatln, s celoivotnmi dsledky. Pi
rozhodovn dle 844 by mlo bt bezpen zjitno, e vztahy vznikl mezi
osvojiteli a osvojencem jsou naprosto pevn a trval a nejsou dvodn obavy, e
by se zmnily v souvislosti s ppadnmi zmnami v rodinnch vztazch. Pouen
vech astnk vztahu osvojen, vetn rodi dtte, o dsledcch
nezruitelnho osvojen je mimodn dleit.
Pokud se jedn o zruitelnost nebo nezruitelnost osvojen, pin

obansk zkonk velmi vznamnou zmnu.
Podle dosavadn prvn pravy bylo mono rozhodnout o osvojen

nsledujcmi zpsoby:
a) rozhodnout o zruitelnm osvojen, kter ji nsledn nebylo k dosti
astnk zmnno,
b) rozhodnout o zruitelnm osvojen, kter bylo nsledn k dosti astnk za

splnn zkonnch podmnek zmnno na nezruiteln,
c) rozhodnout pmo v rmci prvnho zen o nezruitelnm osvojen, byl-li

osvojenec star jednoho roku, a toto osvojen bylo mono zruit toliko na zklad
dovoln Nejvym soudem - 237 odst. 2 psm. b) o. s. .
Souasn prava je zaloena na principu, kdy vdy v prvnm zen mus

bt rozhodnuto o osvojen zruitelnm, a to ze zkona, a nsledn bu se
osvojen zmn uplynutm doby t let - k tomu viz koment k 840, nebo
osvojitel vyuij monosti dan 844 a podaj o zmnu osvojen zruitelnho
na nezruiteln jet ped uplynutm uveden tlet lhty. Trval zruiteln
osvojen ji mon nen.
Pedevm je nutno zdraznit, e zkon nestanov dn omezen, pokud se

jedn o dobu, kter uplynula od rozhodnut soudu o osvojen, tedy o osvojen
zruitelnm v onom prvnm zen, do podn nvrhu na zmnu osvojen na
nezruiteln. Jedinm kritriem, kter zkon akcentuje a soud je povinen
sledovat, je zjem dtte. Nelze tedy vylouit situace, kter nepochybn v praxi i
budou nastvat, e nvrh na zmnu osvojen zruitelnho na osvojen
nezruiteln bude podvn bezprostedn po nabyt prvn moci rozsudku o
osvojen (roz. zruitelnm). Bude na soudu, aby posoudil, zda je v zjmu dtte
vc eit ve smru zmny vedouc k stabilnmu, doivotnmu vztahu. Jestlie
zkon nestanov dnou lhtu, bude pouze na soudn praxi, aby nleit
zhodnotila zjem dtte dle okolnost kadho jednotlivho ppadu. Pokud by
soud ml pochybnosti o tom, e zmna dle 844 je v zjmu dtte, a ji pro
okolnosti dan rodinnmi vztahy, nebo pro okolnosti dan na stran dtte, nvrh
zamtne.
Zkon dle ji nevnuje pozornost vku dtte. Dosavadn prvn prava

sledovala v 75 zk. o rodin zjem na tom, aby k nezruitelnmu osvojen
nedochzelo v dob, kdy nen a neme bt jist, zda se neobjev vn
pokozen zdrav nebo duevnho vvoje, kter by osvojitel mohli povaovat za
tak zvanou okolnost, e by nechtli osvojen uskutenit. Nadle bude kad
osvojen zruiteln na jeho potku a bude odpovdnost osvojitel, zda nebo kdy
vyuij monost zkrcen tlet lhty pro zmnu na osvojen nezruiteln.
840
Souvisejc pedpisy:
o. s. .
845
(Optovn osvojen u nezruitelnho osvojen)
JUDr. Hana Nov
Z dvodov zprvy:
Rozhodnutm o tom, e osvojen je nezruiteln, nastv stav, kter je pln

srovnateln se stavem rodiovskm. Proto nen dvod omezovat njak monosti
ppadnho optovnho osvojen (a to zajist na rozdl od osvojen zruitelnho).
Vklad:
Optovn osvojen v ppad nezruitelnho osvojen je upraveno dle

stejnch zsad jako u osvojen zruitelnho, s tm, e zkon pedpokld, e
pvodn zruiteln osvojen ji bylo soudem zrueno. Ostatn dvody zstvaj
zachovny. Situace, kdy dt je opakovan osvojeno - bez ohledu na to, zda se
jednalo v pedchozm ppad o osvojen zruiteln nebo nezruiteln - jsou velmi
mimodn a vyskytuj se vzcn.
Pododdl 5
Osvojen zletilho
846
(Rozpor s dobrmi mravy jako pekka)
Z dvodov zprvy:
Jak plyne z pedchozch ustanoven a jak tak ji bylo uvedeno v dvodov

zprv k ustanoven 794, m se vedle osvojen, je je koncipovno zsadn jako
institut tkajc se dt (za vlastn je pijmno dt, tj. nezletil), dle upravit, a to
ustanovenmi zvltnmi, resp. specilnmi, osvojen zletilho.
Zvolen pojmenovn nen vzhledem k novmu pojet zletilosti, resp.

svprvnosti, zcela pesn a vybrno bylo jen proto, e je obvykl mluvit o
osvojen zletilho, ne vak o osvojen svprvnho.
Z obsahu vodnho ustanoven m bt zejm, e osvojen zletilho je

institutem zcela vjimenm, jen m pomoci eit nkter situace, kter jinak
ne vslovnm zkonnm ustanovenm (jde o zleitost statusovou) eiteln
nejsou (k vjimenosti srov. rovn 794).
Rozpor s dobrmi mravy pedstavuje nap. zasten satek (nhrada

satku).
Vklad:
"Zletilm" se v 846 a 854 - pro zjednoduen vyjden - rozum jednak

takov lovk, kter ji doshl osmncti let, jednak lovk nezletil, ktermu byla
piznna pln svprvnost (srov. vslovn 854) nebo kter pot, co doshl
estncti let, uzavel manelstv. Srov. vklad k 858 bod 12 k otzce "zletilost" a
"svprvnost" v ob. zkonku.
Jedn se tedy o takovho lovka, na kterho se nevztahuj ustanoven o

osvojen nezletilch, podle kterch nelze rozhodn ustanoven pout pro osoby
sice nezletil, kter ale ji nabyly pln svprvnosti (piznnm nebo uzavenm
manelstv).
Pro osvojen tchto osob plat zkladn (vchoz) pravidlo: osvojen zletilho
nesm bt v rozporu s dobrmi mravy.
Sm zkonodrce se sna vystavt prvn pravu takovm zpsobem, aby

ppadnmu rozporu s dobrmi mravy bylo a priori zabrnno stanovenm
rznch podmnek, kter musej bt splnny, a rznmi pekkami, kter v cest
osvojen stt nesmj.
Rozpor s dobrmi mravy, kter v dnm ppad nesm existovat, je vude

tam, kde situaci lid lze vyeit sp jinm statusovm institutem - manelstvm a
partnerstvm ponaje a po osvojen jinou osobou.
Zbranou v uvedenm smyslu je pedevm to, e dvody, kdy institut lze

vyslovit (zaloit), jsou dny taxativn.
Osvojen zletilch je dvojho druhu, podle toho, zda je dna vazba (obdoba)
s osvojenm nezletilch (pak s nm - tak i onak - obvykle souvis), anebo tato
vazba dna nen a jde o jinou, zvltn a zcela vjimenou situaci.
847 a 854, 858 (vklad)
847
Osvojen, kter je obdobou osvojen nezletilho
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Dvody, resp. situace, v nich lze zletilho osvojit, jako by byl nezletil
(3 a 10)
III. Zjem pokrevnch rodi (11 a 16)
IV. Pouit ustanoven o osvojen nezletilho (17, 18)
Z dvodov zprvy:
Jsou-li tu rodie osvojovanho, nelze jejich zjem pominout, i kdy jim

nelze piznat postaven, jako maj rodie osvojovanho nezletilho.
I. Obecn
Osvojen zletilho lovka je teba pipustit vude, kde by mohlo dojt k

osvojen nezletilho, ale nedojde k nmu prv proto, e osoba, kter m bt
osvojena, ji pekroila hranici osmncti let (hranici zletilosti).
Okruh dvod, resp. situac, kdy lze vyut institut osvojen zletilho, kter
je obdobn osvojen nezletilho, je dn taxativnm vtem. Dvody, resp. situace
jsou tyi.
II. Dvody, resp. situace, v nich lze zletilho osvojit, jako by byl nezletil
elem i smyslem uveden prvnho dvodu je zachovn rodinnch vazeb.

Proto, bylo-li jedno z vce spolench dt tch rodi, tj. jeden z nkolika
sourozenc, osvojeno, bylo by vhodn, aby i jeho sourozenci byli osvojeni, a to

tm osvojitelem (osvojitelskm prem).
Mohlo se toti stt, e zatmco nkter dt v rodin, nkter ze sourozenc

byl nezletil, a nic tedy nebrnilo jeho osvojen tet osobou, dal sourozenec
nebo sourozenci ji byli star osmncti let. Takto by spolen dti tch rodi
mly poslze rzn rodie jen proto, e osvojen zletilch prvn d
neumooval.
Je proto mon vyut institutu osvojen zletilho a dt, pop. dti, tch
rodi (biologickch), kter by ji pro jejich zletilost podle dvj prvn pravy
nebylo mon osvojit, lze nyn osvojit jako osoby zletil.
elem druhho dvodu je vyeen situace, do n se dostanou osoby,

kter a pli pozd nastoupily proces osvojen, pozd podaly nvrh na osvojen,
a dt, kter v dob, kdy byl nvrh podn, bylo jet nezletil, doshne zletilosti,
take nen mon je osvojit, co zase vede k "roztren rodiny".
Obdobn smysl m i dal pravidlo, podle kterho lze jako zletilho osvojit i
toho, o nj budouc osvojitel peoval (zpravidla ji dvno) v dob jeho
nezletilosti a nyn konen hodl i po prvn strnce tuto pi vyeit, resp.
dovrit.
Poslednm dvodem je ppad tzv. nepravho osvojen. Jedn se o velmi

ast "druh" osvojen, kdy manel osvojuje dt svho manela. Dokonce se k,
e je to vce ne padest procent ppad osvojen vbec.
Jedn se o to, e zde je ono dt manela ji zletil. Ani pak v zsad nic
nebrn, aby toto zletil dt zskalo i po prvn strnce novho rodie.
V naposled uveden situaci snad nejvc vystupuje do poped nutnost

dotazovat se osvojovanho na jeho postoj k osvojen, protoe u zletilch
osvojenc bude nejednou prv jejich stanovisko tm rozhodujcm, a nezdka se
stane, e prv pro odmtav postoj tohoto zletilho nebude mon toto osvojen
uskutenit.
III. Zjem pokrevnch rodi
Krom rozporu s dobrmi mravy, kter je absolutn apriorn pekkou

kadmu osvojen zletil osoby ( 846), je ve zdejm ppad (na rozdl od
ppad reflektovanch v 848) pekkou rozpor s odvodnnm zjmem jeho
pokrevnch rodi.
Je zejm, e zdej ustanoven o osvojen zletilho stoj na pechodu mezi

osvojenm nezletilho a osvojenm zletilho ve "vlastnm slova smyslu" ( 848).
Odvodnn zjem pokrevnch rodi zde pedstavuje objektivn zbranu

osvojen zletilho tam, kde pro pokrevn rodie hraje jejich biologick, rodiovsk
vztah jet stle zsadn roli, kterou nelze pominout bez dalho a kter je v
prvn prav osvojen nezletilho zohlednna naprosto prvoad (srov. 809 a
822).
Jak zjem lze oznait za "odvodnn", bude teba posoudit vdy v

konkrtnm ppad znovu, dn obecn pravidla i vodtka zde nen mon
zaloit. Nicmn bude jist mon vzt v vahu prv ty skutenosti, kter hraj
zsadn roli i v ppad osvojen nezletilho.
Za vznamn lze jist povaovat zjem vyvolan potebou aktuln osobn

pe o biologickho rodie. Takov zjem ale nen teba zohlednit tam, kde zjevn
jde jen o obavy z budoucnosti. Tady zporn stanovisko biologickho rodie
zsadn relevantn nebude.
Tm sp neme bt jakkoli vznamn pouh zjem majetkov,

soustedn na oekvan ddn po potomkovi, je-li tento zmon (a u teba
po ddekovi, nebo vlastnm piinnm), a pitom nen zdrv.
IV. Pouit ustanoven o osvojen nezletilho
S vjimkou ustanoven o informaci osvojenho, pokud jde o skutenost

osvojen a vechno, co s tm souvis, jako i ustanoven o dohledu nad spnost
osvojen, je namst pout i pro zde upraven osvojen zletilho vechna
ustanoven o osvojen nezletilho, a to obdobn. Pravdou ale je, e vyuitelnch

ustanoven bude jen mlo.
Ustanoven o osvojen zletilho nen mon pout ani pmo, ani pimen
(na rozdl od 848).
809 a 822, 846, 848
Z literatury:
vestka, Dvok, Fiala a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2014.
Eli: Nov obansk zkonk s aktualizovanou dvodovou zprvou a
rejstkem, 2012.
Eli a kol.: Obansk prvo pro kadho. Pohledem (nejen) tvrc novho
obanskho zkonku, 2013.
Hendrychov-Zuklnov: Osvojen vera, dnes a ztra. In 200 let
Veobecnho obanskho zkonku, 2011.
Krm: Prvo obansk. Dl IV., Rodinn prvo, 1936.
Rouek, Sedlek: Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku
obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a Podkarpatsk Rusi. Dl. I.,
1935.
Zuklnov: Osvojen - jmno s nkolika vznamy. In Pocta Jimu vestkovi k
75. narozeninm, 2005.
Osvojen, kter nen obdobou osvojen nezletilho
848
(Osvojen zletilho z dvod hodnch zvltnho zetele)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Podmnky osvojen zletilho, kter nen obdobou osvojen nezletilho (2

a 13)
III. Pouit ustanoven o osvojen nezletilho (14 a 16)
Monost osvojit zletilho i v dalch ppadech hodnch zvltnho zetele

zakldaj zkonn pravy ady evropskch stt. Tak u ns byla tato monost v
minulosti upravena (naposledy zkonem o osvojen . 56/1928 Sb.). Zruil ji zk.
. 265/1949 Sb., o prvu rodinnm, s odvodnnm, e osvojen nem bt
prvnm prostedkem k zachovn rodiny jako kapitalistick buky (srov.
dvodovou zprvu k 63 tohoto zkona). el osvojen byl omezen na vchovu
dt k lsce k prci a lidov demokratickmu sttu. Tmto elm osvojen
monost osvojit zletilho odporovala. Je-li zkonn pekka osvojen zletilho ze
setrvanosti zachovna a do souasn doby, nen sociln dvod ji udrovat i do
budoucna.
Navren ustanoven vychzej ze zdej pedvlen pravy s pravami

ovlivnnmi jednak platnmi ustanovenmi nmeckho a italskho obanskho
zkonku, jednak pihlej k socilnmu vvoji modern doby.
Osvojen, kter nen obdobou osvojen nezletilho, pichz v vahu

pedevm u osob, kter nemaj potomky, a pokrevn nebo prvn, poppad
kter nemaj pokraovatele ve svm dle, a vdeckm, umleckm, emeslnm
i jinm, ale i u takovch, jim jejich potomci neposkytuj nleitou pomoc v
nemoci nebo ve st, jsou nedosaiteln, pobvaj neznmo kde atp. Stejn tak se
me jednat o ppady, kdy mezi osvojitelem a osvojovanm ji dve v minulosti
existoval vztah rodie a dtte (tak vslovn nmeck BGB v 1757). Me jt
zajist i o jin situace, kter lze oznait za dvody zvltnho zetele hodn
(sociln, zdravotn apod.), kdy se od novho pomru dvodn oekv, e bude
pro zastnn pnosn. Na rozdl od ppad eench v pedchozm ustanoven
m soud nejen zvaovat skuten pnos osvojen, ale tak se zabvat tm, nejdeli o zneuit institutu ze strany nkterho z navrhovatel, resp. k jm nkterho
z nich, a zda tedy nen namst zamtnut nvrhu. Nevyaduje se jako prvn
podmnka, aby ped osvojenm trvalo souit osvojitele a osvojovanho, avak

existovalo-li, me k tomu bt pihldnuto.
Pouit pedchzejcch ustanoven o osvojen je mon, avak jen

pimen, toti prv s ohledem na zvltnost situace.
Osvojen m prvn nsledky jen pro osvojitele a osvojence, poppad, jak

je stanoveno dle, pro ty osvojencovy potomky, kte se narod po osvojen. M-li
osvojenec potomky ji v dob osvojen, navrhuje se dle stanovit, e osvojen pro
n nem prvn nsledky, ledae s tm oni sami souhlas. Naproti tomu je
vyloueno, aby osvojenec zskal osvojenm prvn pbuzenstv k dalm lenm
osvojitelovy rodiny a odvozoval z nich majetkov prva.
I. Obecn
Osvojen zletilho, kter nen obdobou osvojen nezletilho, je ppustn jen

vjimen, a to z dvod zvltnho zetele hodnch.
II. Podmnky osvojen zletilho, kter nen obdobou osvojen nezletilho
Vchoz je skutkov situace odlin od t, kter je uvaovna v 847.
Vzhledem k tomu (bod 2) je zde zohlednn jin zjem, resp. zjem jin
skupiny osob ne v 847.
Krom pekky v podob rozporu s dobrmi mravy je ve zdejm ppad

pekkou osvojen zjem potomk.
Pekku pedstavuj jak dleit zjmy potomk osvojitele, tak dleit

zjmy potomk osvojovanho lovka.
Dleit zjmy potomk osvojitele ve zdejm ppad mohou bt i

majetkov povahy (a contrario 801). Vzhledem k (subjektivnmu) ddickmu
prvu osvojovanho je takov ohled zcela namst.
Nelze vylouit, ba sp to bude pravidlem, e budouc osvojitel vyvrt

dleitost zjmu svch pokrevenc relevantnmi nmitkami, nap. ji tou, e
zjem jeho potomk o osobu jejich rodie je prv toliko a vhradn zjem
majetkov, zatmco po vech lidskch strnkch zjem dn neexistuje.
Dleit zjmy potomk osvojovanho naopak budou sp osobn povahy.

Zejmna zletilm potomkm osvojovan osoby me velmi zleet na tom, jak se
promn jejich statusov situace.
Vjimenost vysloven osvojen zletilho i v ppadech, kdy nejde o obdobu

osvojen nezletilho, lze dobe vyjdit prv nutnost splnit podmnku "dvod
zvltnho zetele hodnch".
Dvody, kter jsou hodn zvltnho zetele, nelze zobecnit jinak ne

pojmem samotnm. Co vechno me bt takovm dvodem, a naopak, co jist
takovm dvodem nen, to bude vc praxe.
Lze oekvat, e se napln oekvn zkonodrce a e k tomuto institutu

budou sahat ti, kdo nemaj pokraovatele ve svm dle, manulnm nebo
duchovnm, a na druh stran ti, kdo prv v monosti stt se pokraovatelem v
dle njakho svho velkho uitele naleznou krok k naplnn smyslu svho
ivota.
Nen nezbytn, aby osvojitel neml vbec potomky. Dvodem zvltnho

zetele hodnm ale bude, kdy existujc potomek vlastn potomkem nen, ije
kdesi daleko ve svt, jeho zjmy jsou odlin od zjm jeho rodie, rozum dobe
tomu, e jeho rodi by rd nalezl legitimnho pokraovatele ve sv prci, atd. atp.
Nelze naopak pedpokldat, e zdejho institutu by hodlal vyut nkdo,

kdo ji pokraovatele m ve svm vlastnm potomkovi! Piem tento potomek
nota bene se hodl ujmout dla svho rodie, resp. jeho dlo pevzt a dl rozvjet.
III. Pouit ustanoven o osvojen nezletilho
Dvodn je zapoteb, aby bylo lze vyut i pro zdej osvojen tch
ustanoven tkajcch se osvojen nezletilch, kter jsou k tomu vhodn: proto
zkon stanov, e tato ustanoven lze pimen pout, a to vetn tch
ustanoven, kter upravuj nsledky osvojen.
Pouit ustanoven o osvojen nezletilho bude ovem vyloueno tam, kde

ustanoven o osvojen zletilho stanov jinak: pak je teba dt pednost prv jim,
nebo pedstavuj lex specialis.
Pravdou je, e pouitelnch ustanoven o osvojen nezletilch bude pro

ppad osvojen zletilch vlastn jen mlo. Jist nebudou pichzet v vahu nap.
rzn procesn etapy, kter jsou pro nezletil stanoveny z dvodu poteby je
prv jako dti chrnit.
801, 847
Z literatury:
viz u 847
849
(Nepln osvojen)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Negativn vymezen nsledk osvojen zletilho (3 a 8)
Z dvodov zprvy:
viz u 848
I. Obecn
Osvojen je zazen statusov: dosavadn vazby zanikaj a nov vznikaj.

Mluvme o osvojen plnm.
V ppad osvojen zletilch tomu tak nen, dn stvajc vazby nezanikaj

ani nov nevznikaj. Mluvme o osvojen neplnm.
II. Negativn vymezen nsledk osvojen zletilho
Osvojen lovk a jeho potomci nevstupuj do pbuzenskho pomru vi

lenm rodiny osvojitele. Pijet za vlastnho, vznik pbuzenskho pomru se tk
toliko osvojitele a osvojenho, resp. jeho potomk.
Osvojenmu lovku a jeho potomkm nevznikaj vi lenm rodiny

osvojitele dn majetkov prva. Pedevm toti nevznikaj ta majetkov prva,
kter jsou tm nebo onm zpsobem spojena s vazbou osobn, s pbuzenskm
pomrem, tedy prva ddick a prva na vivn.
Pokud jde o ddick prvo, srov. 853 odst. 2, resp. 3.
Pokud jde o prvo na vivn, srov. 853 odst. 1, resp. 3.
Osvojitel, a to je teba podtrhnout, nenabv vbec dn majetkov prva

vi osvojenci, jeho potomkm a samozejm ani vi dalm lenm
osvojencovy rodiny. Ppadn vznik majetkovch prv, zejmna prva na vivn
a prva ddickho, by toti byl v pkrm rozporu s dobrmi mravy. Od vech
majetkovch aspekt, ovem krom ddn po osvojiteli, je teba tento institut
naprosto oprostit.
Osvojen lovk a jeho potomci si zachovvaj vechna prva ve vlastn

rodin, ponaje prvy majetkovmi, kone prvy osobnmi, pop. osobnostnmi.
853
Z literatury:
viz u 847
Spolen ustanoven pro osvojen zletilho
850
(Omezen svprvnosti a manelstv osvojovanho)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Omezen svprvnosti (3, 4)
III. Souhlas manela (5 a 11)
Z dvodov zprvy:
I kdy se jedn o zvltn vc statusovou, kdy by bylo mon v ppad

omezen svprvnosti pipustit samostatn prvn jednn, je nejsp zapoteb
tuto monost vylouit prv se zetelem na vjimenost zdejho institutu. U
osob, jejich svprvnost byla omezena, pak o poteb zastoupen nen pochyb.
Na druh stran nen ani dvod klst v tomto ppad zvltn zbrany.
Situace, kdy je osvojovan manelem, vyvolv potebu nleit ochrany

tohoto manela. Mimo jin se mu dv pleitost rozhodovat o sob i o svm
statusovm postaven. Jeho souhlas nelze rozhodnutm soudu nahradit.
V ppadech zde uvedench soud zsadn (nemus tomu tak bt - uij se

ustanoven o osvojen zletilho 847 a 848) schvaluje (spolen) nvrh
osvojovanho a budoucho osvojitele, prospch osvojovanho nemus nutn bt
zkladnm zetelem, sp bude teba zjistit, zda jsou splnny zkonn podmnky
ostatn
I. Obecn
Osvojit lze i zletilho, jeho svprvnost byla omezena. Jsou ovem

stanovena zvltn pravidla.
K osvojen se vyaduje souhlas manela zletilho osvojovanho.
II. Omezen svprvnosti
Osvojit lze i zletilho, jeho svprvnost byla omezena. Tato eventualita

pichz v vahu zejmna v souvislosti s osvojenm zletilho, kter je obdobou
osvojen nezletilho.
Je-li osvojencem omezen svprvn zletil, jedn za nj jeho soudem

ustanoven opatrovnk, kterho soud ustanovil v zen o omezen svprvnosti.
III. Souhlas manela
Je-li osvojovan manelem, lze kladn o osvojen rozhodnout jen za

pedpokladu souhlasu jeho manela.
O souhlasu manela plat ustanoven o svprvnosti, tj. ustanoven o

zpsobilosti prvn jednat.
Souhlas manela je povaovn za prvn jednn nerozlun spjat s

osobou manela, proto za nj obecn neme jednat jeho opatrovnk, a pro tento
ppad je ustanoveno zvl.
Neme-li manel osvojovanho zletilho lovka dt souhlas proto, e

nen pln svprvn, je teba, aby soud rozhodujc o osvojen zvl pro takov
ppad posoudil, zda osvojen nen v rozporu s oprvnnmi zjmy tohoto
manela, pop. dalch len rodiny.
Stejn pravidlo se pouije, je-li opaten manelova souhlasu spojeno s

pekkou tko pekonatelnou.
Je teba zdraznit, e v ppad, e k osvojen z vnho dvodu neme

dt souhlas sm manel osvojovanho lovka, neustanov soud opatrovnka ad
hoc, protoe nejde o zastoupen jako v kadm jinm ppad: soud je sm
povoln, aby zvl obezetn posoudil - na mst manela - zda osvojen, o n
je dno, nen v rozporu s oprvnnmi zjmy toho manela.
Stejn obezetn ale mus soud v takovm ppad posoudit, zda

zamlen osvojen nen v rozporu s oprvnnmi zjmy tak dalch len rodiny
osvojence.
805, 935 odst. 1
Z literatury:
viz u 847
851
(Pjmen osvojence)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Osvojen a pjmen osvojenho (2)
III. Osvojen a pipojovn pjmen (3 a 6)
Z dvodov zprvy:
Osvojen zletilho nem vliv na jeho pjmen, ale nebrn se, aby
osvojenec a osvojitel projevili souhlasn vli, e si osvojenec k svmu pjmen
pipoj pjmen osvojitelovo. Rozum se, e se pipojen me tkat jen prvnho
pjmen osvojitele, resp. prvnho pjmen osvojence - m-li nkter z nich ji
pjmen pipojovan - protoe nen dvod, aby neplatila stejn prvn pravidla
jako v ppad osvojen nezletilho. Bude-li osvojen chtt nosit jen pjmen
osvojitele, tj. zamnit je za sv dosavadn, me tak uinit podle obecnch
pedpis o zmn pjmen.
Trv-li pi osvojen manelstv osvojitele, vyaduje se ke zmn

osvojencova pjmen souhlas manela osvojitele v ppad, e osvojitel a jeho
manel maj spolen pjmen. Obdobn se navrhuje stanovit, je-li osvojenec
enat nebo osvojena vdan.
I. Obecn
Pesto, e zsadn nem osvojen vliv na pjmen zletilho osvojenho

lovka, lze za uritch kautel pipustit pipojovn osvojitelova pjmen k
pjmen osvojence.
II. Osvojen a pjmen osvojenho
Je-li osvojencem osoba zletil, nem osvojen vliv na jej pjmen. To tm

sp, e spolu s osvojencem mohou bt osvojeni tak jeho potomci. To ve a
contrario situaci, kdy je osvojovno nezletil dt ( 835).
III. Osvojen a pipojovn pjmen
Za pedpokladu, e s tm souhlas osvojitel, me si osvojen pipojit ke

svmu pjmen pjmen svho osvojitele.
O pipojovn plat stejn pravidla jako o pipojovn v ppad manelstv.

Pipojuje se tedy bez pomlky (spojovnku).
Je-li ovem osvojitel enat, resp. osvojitelka vdan, je teba, aby s

pipojovnm jejich spolenho pjmen souhlasil i tento manel. To ovem
neplat v ppad, e manel maj rzn pjmen.
Naopak je-li osvojenec vzn manelstvm a m spolen pjmen se svm

manelem, je nutn teba, aby se k pipojovn pjmen osvojitele kladn vyslovil
i manel osvojence, nebo tm se mn dohoda, kterou tito manel prohlsili u
pleitosti svho satku.
835
Z literatury:
viz u 847
852
(Prvn nsledky osvojen pro potomky osvojence)
Z dvodov zprvy:
Osvojenm pijm osvojitel ciz zletilou osobu za vlastn. Nen vyloueno, e

osvojovan bude ji mt potomky, a to poppad i zletil nebo ijc v manelstv.
Pro tyto ppady nelze pevzt prvn pravidlo o osvojovn nezletilho, kter je ji
rodiem, kdy se inky osvojen vztahuj i na jeho dt bez dalho. Proto se
navrhuje stanovit, e osvojen zletilho m inky jen vi tm jeho potomkm,
kte se narod pozdji; jsou-li tu potomci narozen dve, vyaduje se jejich
souhlas: jinak osvojen jejich rodie vi nim inky mt nebude.
Vklad:
M-li zletil osvojen potomky, zle to, zda se na n osvojen vztahuje i

nikoli, v odpovdi na otzku, kdy se narodili.
Pokud se tito potomci osvojenho zletilho narodili a pot, co bylo

osvojen vysloveno, vztahuj se nsledky osvojen bez dalho i na tyto potomky
(tj. od okamiku jejich narozen).
Jestlie se ale potomci zletilho osvojence narodili ji ped tm, ne bylo o

osvojen rozhodnuto, m pro n uskutenn osvojen prvn nsledky toliko v
ppad, e k osvojen dali souhlas. Pokud souhlas nedali, prvn nsledky
osvojen se na n nikterak nevztahuj.
Z literatury:
viz u 847
853
(Prvo na vivn. Ddn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Vivn (2 a 7)
III. Ddn (8 a 11)
Zvltnost zdejho institutu se promt i do prvn pravy prv a

povinnost, jejich setrvn v pvodn podob, nebo naopak jejich zmnu,
eventuln znik osvojen zletilho lovka i v jinch prvnch dech s sebou
obvykle pin.
Podstatn odlinosti mezi nsledky osvojen zletil a nezletil osoby se v

majetkov sfe tkaj zpravidla prv tch otzek, kter nejsou obligan, jsou
spojeny s osobou, toti s jej existenc a znikem. Je teba konstatovat, e
podprn vyivovac povinnost pokrevenc byla u ns tradin spojena s kadm
osvojenm (a do roku 1964).
Ddick prvo osvojenho, a to s pednost - v 1. ddick skupin - bv

asto prv dvodem, pro osvojitel uvauje o tomto institutu.
I. Obecn
Prvo na vivn, resp. vyivovac povinnost, a subjektivn prvo ddick

jsou upraveny tak, jak to odpovd zamlenmu neplnmu osvojen.
II. Vivn
Vyivovac povinnost - pokud pichz v vahu (co je ppad vlastn t

skupin osvojen, kde jde o npodobu osvojen nezletilch) - m s prvn moc
rozhodnut o osvojen osvojitel.
Nicmn, nen-li osvojitel schopen sv vyivovac povinnosti dostt, m

osvojenec prvo na vivn vi svm pedkm a potomkm, ovem jen v
rozsahu, v jakm jeho vivu nen schopen zajistit osvojitel. Je tedy zejm, e jde
o vyivovac povinnost velice zenou, jen podprnou. Nicmn existujc.
Na tuto vyivovac povinnost se vztahuj vechna pravidla o vivnm mezi

pedky a potomky pimen.
Naopak, ml-li osvojen njakou vyivovac povinnost vi svm

potomkm nebo pedkm, rozhodnutm o osvojen tato jeho vyivovac povinnost
zsadn kon.
Nemus tomu takto bt vdy. Vyivovac povinnost osvojence vi jeho

pedkm nebo vi jeho potomkm trv i pot, co bylo vysloveno osvojen, jen
tehdy a tak pouze v t me, nejsou-li jin osoby, kter maj vyivovac
povinnost, pop. nejsou-li tyto osoby schopny sv vyivovac povinnosti dostt. I
tady je zejm, e jde o vyivovac povinnost jen podprnou. e toti pokud jsou
tu nap. prarodie zpsobil svou vyivovac povinnost plnit, vyivovac povinnost
zletilho osvojence zanikne prvn moc rozhodnut o osvojen.
Ve, co bylo prve uvedeno (body 2 a 6), plat i pro ppadn potomky
osvojenho zletilho, pokud se ovem narodili pozdji anebo pokud dali k
osvojen souhlas.
III. Ddn
Osvojenec vstupuje do prvn zkonn tdy ddic dnem prvn moci

rozhodnut o osvojen.
Nic nebrn tomu, aby osvojitel ve prospch osvojence zanechal njak

majetek (ktermkoli pozenm pro ppad smrti).
M-li osvojitel (potenciln subjektivn) ddick prvo vi jinm osobm,

osvojenec do tohoto prva nevstoup. Bylo by to mon jen v ppad, kdyby
zstavitel souhlasil s ddickm oprvnnm osvojence.
Ve, co bylo prve uvedeno (body 8 a 10), plat i pro ppadn potomky
osvojenho zletilho, pokud se ovem narodili pozdji, anebo pokud dali k
osvojen souhlas.
Z literatury:
viz u 847
854
(Analogia legis)
Z dvodov zprvy:
viz u 853
Vklad:
Pro nezletilho, tj. pro osobu mlad osmncti let, kter byla rozhodnutm
soudu piznna svprvnost, nutn plat stejn pravidla jako pro kadou jinou,
pln svprvnou osobu.
Zkon to sice vslovn nestanov, ale je zejm, e stejn jako ten, komu
byla piznna svprvnost, se posoud i ten nezletil, kter uzavel manelstv,
bez ohledu na to, zda toto manelstv bylo vadn, anebo bezvadn.
Plat tedy i zde dovolen, e zletilm je ten, kdo nabyl svprvnosti (srov.
koment k 847 a 858).
Z literatury:
viz u 847
Oddl 3
Rodie a dt
Pododdl 1
Obecn ustanoven
855
(Povinnosti a prva rodi a dt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Vzjemn povinnosti a prva rodi a dtte (5 a 7)
III. Povinnost a prv se nelze vzdt (8 a 12)
IV. el povinnost a prv (13 a 15)
V. Rozdlen povinnost a prv rodi a dtte (16 a 19)
Povinnosti a prva rodi a dtte psob zsadn vi sob navzjem, jsou

vzjemn. Plat o nich, e se rodie svch povinnost a prv k dtti svm vlastnm
prvnm jednnm nemohou vzdt. Nco jinho je, e zpsobem v zkon

stanovenm, tj. rozhodnutm soudu na zklad zkona, mohou rodie bt svch
povinnost a prv k dtti zbaveni, v nich omezeni, poppad me bt omezen
nebo i pozastaven jejich vkon.
elem i smyslem existence a zkonnho zakotven povinnost a prv

rodi k dtti je pedevm zajitn morlnho a hmotnho prospchu dtte.
Vslovn vyjden tohoto elu v textu zkona m nejen hodnotu vchovnou, ale
je i vykldacm prvnm pravidlem: lze toti ct, e nenapluje-li vkon povinnost
a zejmna prv rodi k dtti prv tento zkonn el, pak jde o protiprvn
chovn, o zneuit prv atd. a nabz se pout odpovdajc sankce. Vedle toho
nelze ztrcet se zetele, e i dti maj vi svm rodim nejen prva, kter se v
posledn dob stle vce zdrazuj, ale i povinnosti. Klauzule o povinnosti dt
sv rodie ctt a poslouchat, obsaen dve ve veobecnm zkonku obanskm
( 144) je dnes pro zdej prosted neivotn, jakkoli se dodnes uchovala nap. v
obanskch zkoncch Itlie nebo panlska. Obecn formulace 857 o
povinnosti dt dbt svch rodi (tj. brt na n pedevm ohled) dopad na dti
nezletil i zletil a vzhledem k mncm se pomrm mezi dtmi a rodii mus bt
vykldna a pouvna se zetelem k zsadm dobrch mrav i veejnho
podku v zvislosti na konkrtn situaci. Konkrtn reflexe tto klauzule se
promtaj nap. do osobnostnch a osobnch prv, do prva ddickho, do darovn
i jinde. Druh odstavec vychz z mluvy o prvech dtte, stanov zkladn
pravidlo vztahujc se k dtem, kter se nestaly zletilmi, resp. pln svprvnmi,
a vymezuje jednak prvo rodi volit vi dtem vchovn opaten a tomu
odpovdajc povinnost dt se tmto opatenm podrobit.
Povinnosti a prva rodi vi dtti jsou v zsad trojho druhu, nebo se

vztahuj (pinejmenm) ke tem rznm entitm socilnch skutenost.
Pro prv druh (prvou skupinu) povinnost a prv ( 856) je charakteristick

jednak moment statusov, jednak pak moment nemajetkov, osobn. Statusov
pomr rodi a dtte je prvn strnkou tohoto pedevm biologickho, ale
rovn spoleenskho vztahu. Povinnosti a prva rodi z tohoto pomru k dtti
vyplvajc jsou podmnny samou podstatou vztahu, kter nutn existuje mezi
rodiem a dttem, a tud tak samy nutn tento vztah provzej.
Statusov povinnosti a prva maj vesms zvltn povahu. To plat

zejmna o povinnosti a prvu rodi urit dtti jmno a pjmen, o prvu dt
souhlas k jeho osvojen a o prvu prohlsit rodiovstv (podle tzv. druh
domnnky) aj. Pouze prvo urit pvod dtte je prvo vykonateln ji ped
narozenm dtte, stejn jako pot, co dt nabude zletilosti.
Druh skupina ( 858) povinnost a prv - zde sp "pravomoc", toti

powers, jak teme v anglickch verzch mezinrodnch dokument - se od prvn
zsadn li.
Pojem tzv. rodiovsk zodpovdnosti, kter byl vazen do naeho prvnho

du zkonem . 91/1998 Sb., ani byl diskutovn v odpovdajcm rozsahu a
hloubce, zejmna pak bez toho, aby bylo dostaten zjitno, pop. zveno, jak
je vlastn vznam anglickho vrazu parental responsibilities, se navrhuje
nahradit vrazem "rodiovsk odpovdnost", shodn s celkovm konceptem
pojmu odpovdnosti v nvrhu. Osnova tento pojem nespojuje se sankc za
nesplnn povinnost, ale spojuje jej s dnm (odpovdnm) plnnm povinnost
a dnm (odpovdnm) vkonem prv, jak se shoduje s civilizan tradic
evropskho kontinentu, upesnnou zejmna obecn pejatm pojetm kesansk
morlky a intencemi "kesanskch tradic evropsk prvn kultury". (Hurdk, J.
Institucionln pile soukromho prva v dynamice vvoje spolenosti. 1. vydn.
Praha: C. H. Beck, 2007, s. 98). Odpovdnost se povauje za funkcionln zklad
prva spovajc v pedem danm sociln podmnnm postoji jednajc osoby
vi sob samotn i vi svmu bezprostednmu i irmu socilnmu okol.
Vrazy "odpovdnost" i "zodpovdnost" jsou synonymick, a nen tud dvod
oznaovat v obanskm zkonku tot dvma rzn znjcmi slovy. e jsou pi
vymezen rodiovsk odpovdnosti povinnosti kladeny ped prva, je dno jejich
vznamem, a to zejmna prv v pomru k dtti, kter pestalo bt povaovno
za pouh pedmt snaen (zjmu) svho okol, v lepm ppad za pedmt
ochrany.
Rodiovsk odpovdnost m mt napt ir obsah, tebae si

pedkladatel uvdomuje, e pouhmi slovnmi vrazy lze jen st vznamn
rozit onen ji vcemn ustlen soubor povinnost a prv v minulosti tradin
zvan rodiovsk moci, nebo rodiovsk moc, autorita apod.
Pedevm se vslovn vyjaduje nikoli jen pe o osobu dtte, ale pe a

ochrana, tkajc se pedevm osoby dtte, toti v tom smru, e pedmtem
zjmu je tu jeho tlo - ve smyslu pe o jeho zdrav, dobr ivotn podmnky - a to
vetn stravy a stechy nad hlavou. Dle se jedn tak o pi o rozumov, citov
a mravn vvoj, jako i zastupovn dtte a sprva jeho jmn.
Dle se vslovn uvd udrovn osobnho styku, kterto povinnost a j

odpovdajc prvo bvaly dve rozumny zpravidla bu v rmci pe nebo v
rmci vchovy. Povinnost a prvo osobnho styku s dttem vystupuje do poped
zejmna v situacch, kdy dt nen v pi rodi, resp. jednoho z rodi, poppad

kdy je dt v pi jin osoby ne rodie.
Obdobn ovem plat i o pi na stran jedn a vchov na druh: pe

bv prv tm, co me rodi (a nejen on) penst na jinou osobu. Tm nen
eeno, e vchova dtte je penositeln. Odpovdnost za dnou vchovu dtte
zstane vdy rodim (jsou-li tu a maj-li obvykl rozsah rodiovsk
odpovdnosti), stejn jako teba zastupovn dtte - bez ohledu na mon,
poppad i nutn vjimky.
Tak povinnost a prvo zajiovat vchovu a vzdln dtte i urit msto

jeho pobytu - se obvykle rozumly pod rubrikou pe.
Vechny tyto povinnosti a prva rodi vznikaj nejdve narozenm dtte

(resp. rozhodnutm o osvojen, pokud jde o osvojitele) a zanikaj v den, kdy dt
nabude pln svprvnosti (resp. rozhodnutm o osvojen, pokud jde o rodie).
Rodiovskou odpovdnost (jej existence, nikoli vkon), pokud jde o jej

trvn a rozsah, neme zmnit nikdo jin ne soud. Nepichz tedy v vahu, aby
jin orgn veejn moci (poppad i jin subjekt, kter na sebe vzal st
pravomoci orgnu veejn moci, poppad, kter byl st pravomoci orgnu
veejn moci nadn - poven), kter tak i onak jedn a rozhoduje v zleitosti
tkajc se dtte, zashl svm jednnm, poppad rozhodnutm, do stvajc
podoby povinnost a prv rodie dtte. Monost takovho zsahu nen vdy na
prvn pohled patrn. Tm sp se budou muset ne-soudn orgny veejn moci
snait vedle prvoadho zjmu dtte zjistit, zda ppadn sprvn opaten by
nezashlo neppustnm zpsobem do chrnn sfry rodie. (Ostatn tyto
orgny maj zkonem vslovn stanoven okruh svch pravomoc. To se tk i
osob, na kter me takov orgn st sv konkrtn zkonem stanoven
pravomoci penst.)
Tet skupinu ( 859) povinnost a prv rodi a dtte pedstavuje

vyivovac povinnost a prvo na vivn. Tyto povinnosti a prva ryze majetkov
povahy, i kdy vychzejc vdy z uritho osobnho pomru, a pedevm pomru
rodi vi dtti, nejsou soust rodiovskch povinnost a prv. Dost dobe ani
jejich soust bt nemohou: jejich trvn je odvisl jen od trvn onoho
(jednotlivho - zkonem stanovenho) osobnho vztahu, a jejich stanoven, resp.
piznn, vdy zle na soudnm rozhodnut, kter je podmnno naplnnm
zkonnch pedpoklad. Proto tak nikdy nemohou ve svm trvn zviset na
nabyt zletilosti ani svprvnosti.
I. Obecn
Ponaj tmto ustanovenm je nezbytn zejmna toto a vechna nsledujc

ustanoven vykldat vdy se zetelem na 3 odst. 2, zejmna psm. b), krom
ovem ostatnch ustanoven prvnho dlu prvn hlavy prvn sti ob. zkonku.
Povinnosti a prva mezi rodii a dttem je teba vdy rozumt jako

vzjemn.
Rodie se nemohou vzdt svch prv, ale ani svch povinnost vi dtti,
stejn jako dt se neme vzdt svch prv vi rodim ani svch povinnost
vi nim.
Smyslem a clem zakotven a plnn povinnost a prv rodi k dtti je

zajistit prospch dtti.
II. Vzjemn povinnosti a prva rodi a dtte
Povinnosti a prva rodi a dtte je teba chpat i vidt jako vzjemn, tj.
recipron, korelativn.
Zd se ale, e zmnn "vzjemnost" neplat o vech povinnostech a

prvech. To je skuten pravda, pokud jde o pirozen prva dtte, resp. rodie k
dtti. Tato prva, a je maj "ob strany", nestoj v korelaci vi sob navzjem,
ale nle kadmu jejich subjektu zvl.
Vzjemnost povinnost a prv nen jen v rovin legislativn, ale i v rovin

jejich realizace, tj. v rovin plnn povinnost a vykonvn (vyuvn, pop. i
uplatovn) prv.
III. Povinnost a prv se nelze vzdt
Rodie a dt sice vzjemn povinnosti a prva maj (jsou jejich nositeli) a

vykonvaj je, to ale neznamen, e jimi mohou voln nakldat.
Jde o povinnosti a prva psn vzan na osobu - tud s nimi nelze

disponovat ve prospch tet osoby. Z tohoto dvodu (tj. jde rovn o prvn
jednn, jm lze povinnost nebo prvem disponovat, a navc takovou dispozic by
povinnost nebo prvo zanikly) se jich neme jejich nositel ani vzdt. Dt nap.
neme vi rodii prohlsit, e se vzdv prva na jeho pi nebo i na osobn
styk s rodiem.
Z uvedenho (bod 8) nelze dovodit, e nen mon, aby dt nap. nebylo

ochotno se osobn s rodiem stkat. V takovm ppad dt nechce sv prvo
vykonvat a neme bt k tomu nikterak nuceno.
Jde o to, e vzdnm se prva prvo zanik: "vzdn se" prva je jednn
(kon) jednou provdy. A to prv nen v ppad prv rodi a dt mon. Vdy
je nutno potat s tm, e se zmn pomry.
Pokud by se snad pece dt nebo rodi svch povinnosti nebo prv vzdali,
nahl se na takov jednn z prvnho hlediska jako na zdnliv: k takovmu
jednn nedolo, k takovmu jednn se nepihl.
IV. el povinnost a prv
Cokoli, co se tk dtte, kad jeho prvo, kadou jeho povinnost je teba

vdy vidt prizmatem prospchu dtte.
Prospch dtte je - stejn jako kad jin prospch - morln (duchovn) a

hmotn (materiln).
Jsou-li pak pedmtem prvn pravy povinnosti a prva rodi, nutn je

jejich elem (smyslem jejich existence) ochrana prv zajiujcch dtti jeho
morln a materiln prospch.
V. Rozdlen povinnost a prv rodi a dtte
Jak ji bylo naznaeno v bodu 5, nemaj vechny povinnosti a prva stejnou

povahu, naopak je teba mezi nimi vst jist dlic linie, a to pesto, e vem je
spolen vazba na osobu v jejm vztahu k druh osob, tj. nap. vazba dtte v
pomru k rodii.
Takto je teba na prvnm mst jmenovat skupinu povinnost a prv

spojench s osobou dtte: jde jednak o prva pirozen ili osobnostn, dle
prva statusov a konen prva osobn (srov. 856 a 857 a dle nap. 860 a
864).
Jsou tu dle povinnosti a prva, kter lze shrnout do velk skupiny

povinnost rodi vi dtti, toti rodiovsk odpovdnost (srov. 858 a dle
865 a 909).
Konen se jedn o povinnosti a prva souvisejc s vivou ( 859 a dle

910 a 923).
856 a 923
856
(Osobnostn a osobn prva dtte)
Z dvodov zprvy:
viz u 855
Vklad:
Prvnmi z povinnost a prv existujcch mezi rodii a dttem jsou prva,

kter se zce poj k osob dtte, ani by se tkala jeho fyzick podstaty.
Jedn se o prva spojen s pirozenost lovka, tj. prva pirozen, zvan

t osobnostn, a prva spojen s faktem, e pirozen osoba lovka je obanem
sttu a jako takov m urit status (prvn postaven), urit statusov prva
vytyujc rmec jejho postaven.
Pokud jde o osobnostn prva, srov. komente k 81 a nsl.
Prvo statusov, prvo upravujc postaven osoby, zahrnuje prvn pravu

narozen a smrti lovka, vzniku a zniku prvnick osoby, prvn zpsobilosti a
svprvnosti, jednn osoby, pohlav osoby atd., ale tak otzky vzniku a zniku
manelstv, osvojen atp.
Do tto skupiny prv se zaazuj tak osobn prva dtte, prva, kter
nemaj v dnm ppad majetkovou povahu. Jsou to prva dtte vztahujc se k
jeho rodim. O osobnch prvech zsadn plat, e jsou stanovena imperfektnmi
normami: normami postrdajcmi sankci, tj. tato prva nelze uplatnit u soudu ani
jinho rozhodujcho sttnho orgnu. Srov. dle v 857.
Vechna tato prva vznikaj narozenm dtte a zanikaj nabytm zletilosti.

Vjimku z tohoto pravidla pedstavuje 857 odst. 2 (srov. vklad tam).
Uvedenm ustanovenm nen doteno, nato popeno ustanoven l. 6 odst.

1 vta druh Listiny chrnc lovka od jeho poet.
81 a nsl., 857
Souvisejc pedpisy:
Listina
857
(Zkladn osobn povinnosti dtte a prva rodi)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Povinnost dtte (3 a 5)
III. Usmrovn chovn dtte (6 a 11)
Z dvodov zprvy:
viz u 855
I. Obecn
Z osobnch povinnost a prv je na tomto mst eena vlastn pouze

otzka poslunosti.
Jedn se o ustanoven vloen do nvrhu zkona a pi jeho projednvn v

Poslaneck snmovn Parlamentu R (toti v stavn prvnm vboru), proto
nen pojmov zcela vyrovnan s ostatnm textem, naopak zd se bt nadbyten
(srov. 884).
II. Povinnost dtte
Dt je povinno dbt svch rodi.
Sloveso "dbt" nahradilo vraz "poslouchat", kter byl povaovn za

nevhodn, stejn jako sloveso "ctt" (rozumj sv rodie). Ostatn vhodn volba
vrazu m napt zamezit i problmu nsledovn pkaz a zkaz takovch
rodi, kte se nechovaj tak, jak by se jako rodie chovat mli, ponaje
pouvnm nsil vi dtti a kone zavrenhodnm zpsobem ivota. Nakolik
vrazov promna me ovlivnit budouc praxi, je otzkou.
"Dbn" se vztahuje k pokynm rodi, k jejich zkazm a pkazm, ale

tak radm apod.
III. Usmrovn chovn dtte
Rodie jsou oprvnni usmrovat dt, toti jeho chovn, vhodnmi

vchovnmi opatenmi.
Vchovn opaten zahrnuj tak omezen sledujc ochranu morlky, zdrav

a prv dtte, jako i prv jinch osob a veejnho podku. Takovmi opatenmi
jsou rovn nejrznj zkazy a pkazy tkajc se trven mimokolnho asu,
rozhodovn o zjmovch aktivitch atp.
Volba vchovnch opaten m bt adekvtn rozvjejcm se schopnostem

dtte. Vchovn opaten by ovem mlo bt realizovno v souladu s 867.
(Obdobn tak v 884 odst. 2.)
Dt je povinno se vchovnm opatenm ze strany svch rodi poddit.
Nedostaten uposlechnut pokynu rodie me vst k zeslen zsah vi

dtti, event. i ze strany sttnch orgn a vchovnch zazen (nap. na dost
rodi apod.).
Doba, po kterou mohou rodie dt usmrovat vchovnmi opatenmi a

kdy dt je povinno se tmto opatenm poddit, je omezena na dobu, kdy dt
nen pln svprvn, tj. zdej pravidla nelze pout pot, co dt, jsouc jet
nezletil, nabude pln svprvnosti uzavenm manelstv anebo rozhodnutm
soudu, kter mu pizn plnou svprvnost.
867
858
(Vymezen rodiovsk odpovdnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Vymezen rodiovsk odpovdnosti (3 a 10)
III. Dt, zletilost, pln svprvnost (11 a 13)
IV. Pe o osobu dtte a vchova dtte (14, 15)
V. Pojem "rodiovsk odpovdnost" (16)
Z dvodov zprvy:
viz u 855
I. Obecn
Vymezuje se rozsah a obsah pojmu rodiovsk odpovdnost.
Do 31.12.2013 obsahoval n prvn d vraz "rodiovsk zodpovdnost"

(srov. 34 zk. o rodin), jeho rozsah a obsah byl u, aspo jevov: byla
zmiovna jen vchova, zastupovn a sprva jmn.
II. Vymezen rodiovsk odpovdnosti
Koeny rodiovsk odpovdnosti tkv hluboko v institutu potestas, patris

familae. Moc otcovsk petrvala tiscilet, aby poslze ve 20. stolet nleela
obma rodim jako tzv. rodiovsk moc. Pak u byl jen krek - pes rodiovsk
prva a povinnosti - k rodiovsk zodpovdnosti.
Rodiovsk zodpovdnost poslednch patncti let se (pokud jde o

pojmenovn) mn k 1.1.2014 v "rodiovskou odpovdnost".
V souladu s principy evropskho rodinnho prva tkajcmi se pe o dt

se okruh vzjemnch prv a povinnost zahrnutch do pojmu rodiovsk
odpovdnost stratifikuje mnohem podrobnji, ne tomu bylo za innosti 34
zk. o rodin.
Jedn se o soubor povinnost a prv rodi, spovajcch v:

a) pi o dt, kter zahrnuje zejmna pi o jeho zdrav, o jeho tlesn, citov,
rozumov a mravn vvoj,
b) ochran dtte, kter se vztahuje na vechna msta, kde se dt proti zsahm

do svch prv, zejmna do prv osobnostnch (pirozench), neme brnit samo
(nejde tedy o zkonn zastoupen ve smyslu, v jakm mu zpravidla rozumme, ale
o diametrln odlinou zleitost),
c) udrovn osobnho styku s dttem,
d) v zajiovn jeho vchovy a vzdln [co je opt teba odliit od pe o osobu

dtte, podle psm. a)],
e) uren msta jeho bydlit,
f) jeho zastupovn,
g) spravovn jeho jmn.
Rodiovsk odpovdnost vznik narozenm dtte. Nascitura se nijak

nedotk. Jde o to, e rodiovsk odpovdnost se vztahuje k lidskmu jedinci
(ovem uritch kvalit, srov. bod 8).
Rodiovsk odpovdnost kon v okamiku, kdy dt nabude plnou

svprvnost, bez ohledu na to, zda se tak stane uzavenm manelstv nebo
piznnm svprvnosti (k tomu srov. dle sub. III.)
Zkonem stanoven rozsah rodiovsk odpovdnosti a trvn rodiovsk

odpovdnosti lze zmnit jenom rozhodnutm soudu, a to i se zetelem na ust. l.
32 odst. 4 Listiny.
Rodiovsk odpovdnost kon tak smrt jejho nositele a nadle se

sousteuje jen v osob druhho rodie, pokud je ovem naivu a je schopen bt
nositelem rodiovsk odpovdnosti v plnm rozsahu.
III. Dt, zletilost, pln svprvnost
Podle na prvn pravy rozhodn do 31.12.2013 platilo, e lovk

pestv bt dttem nabytm zletilosti, kdy zletilosti se nabv dosaenm 18
let vku nebo pedtm (jen) uzavenm manelstv (by teba vadnho prv pro
nedostatek vku, co plat i pro dnen prvn stav). To koincidovalo s mluvou o
PD, podle jejho l. 1 se dttem rozum lovk do osmncti let vku, pokud
podle prvnho du (toho kterho) sttu se nenabv zletilosti (angl. majority)
ped osmnctm rokem vku. Takto u ns byl lovk jako dt chrnn mluvou o
PD do svch osmncti let, pop. do dne uzaven manelstv, tj. do dne, kdy nabyl
zletilosti, a tm i svprvnosti.
Dnem 1.1.2014 se ale prvn stav zmnil: podle 30 odst. 1 ob. zk. se
zletilosti nabv bezvjimen dosaenm osmncti let vku. Toliko svprvnosti
(nikoli tedy zrove zletilosti) lze nabt dve uzavenm manelstv nebo
emancipac, tj. piznnm svprvnosti podle 37. Ustanoven bn z jinch
prvnch d (kup. z qubeckho Civil Code, l. 176) o tom, e se lovk, kter
ped nabytm zletilosti nabyl svprvnosti uzavenm manelstv nebo
emancipac, za zletilho povauje, ale u ns postrdme a dvj prvn prava
pevzata tak nebyla. Tm ovem vraz "zletilost" ztratil veker svj smysl,
protoe prv zletilost ve smyslu prvnm se zsadn rozum prv to, e lovk
je osobou svho prva, tedy e je "plnoprvn" ili svprvn, tj. je schopen sm
prvn jednat, co u ns - jak platn prvn stav ukazuje - bezvjimen neplat.
(Jak m smysl pravidlo, kter je nutn za dnenho prvnho stavu uznat, o tom,
e pln svprvn lovk nemus jet bt vdy zletil, i opan: e pln
svprvn lovk - vjimen - zstv nezletilm a do svch osmncti let?)
Sta pkladmo uvst dt, kter zdd podnik po svm ddovi, podnik, kter
dobe me a chce dit, zkonn zstupci souhlas s piznnm svprvnosti, soud
o nvrhu na piznn svprvnosti kladn rozhodne, a tato pln svprvn,
podnik dc osoba m bt - protoe je nezletil, je dttem - chrnna mluvou o
PD. Me se snad nkdo domnvat, e Valn shromdn OSN pijmajc mluvu
o PD chtlo chrnit osobu dvno pln svprvnou a piznvat j zcela zvltn, tzv.
dtsk prva?!
Z toho dvodu je nezbytn v zjmu zachovn smysluplnho, elnho a

logickho uspodn prvnch pomr dovodit pro pojem "dt" (zejmna ve
smyslu mluvy o PD), e lovk pestv bt dttem dnem, v nm nabyl plnou
svprvnost, tj. kdy doshl vku osmncti let, nebo uzavel manelstv nebo
nabylo prvn moci rozhodnut, jm mu byla piznna (pln) svprvnost (podle
37). Lze tedy uzavt: dttem je lovk do dne, kdy nabude plnou svprvnost.
IV. Pe o osobu dtte a vchova dtte
Hlavnm, krucilnm pojmem v pomru rodi-dt m bt napt prv

pojem "pe o dt", pop. "pe o osobu dtte". Prvn dvod tto zmny m
koeny historick. Nahldneme-li do jinch evropskch civilnch kodex stt
tradinch demokraci, s vrazem "vchova" se prakticky nesetkme, a pokud
snad pece jen, pak v roli okrajov, nepodstatn: vchova je tradin svovna
tetm osobm, osobm vn rodiny. Naproti tomu "pe o dt" je povinnost,
kter ve rodie po celou dobu, kdy je dt dttem. Rovn "sven do pe
jin osob" je chpno jako zvltn prvn institut. Do naeho prvnho du se
"vchova" dostala v r. 1950, kdy tdn, socialistick stt stanovil v zkonu o
prvu rodinnm (srov. zejmna dvodovou zprvu k tomuto zkona) povinnost
vychovvat sv dti tak, aby z nich vyrostly uvdoml oban schopn budovat
atd. Proto otzka tto koneckonc slovn zmny nebyla pi ppravnch pracch
pedmtem dn diskuse.
"Vchovn opaten", pop. jin slovn spojen, v nich "vchova" figuruje,

nepochybn ukazuj, e jde o nco jinho ne o tu zkladn pi rodie o
potomka, k n je kad rodi sp a priori povinen (srov. nap. prvn pravu pe
o osobu dtte u osob, kter nemaj plnou svprvnost, resp. jsou nezletil,
868).
V. Pojem "rodiovsk odpovdnost"
Je teba dodat, e pojem "rodiovsk odpovdnost" (a nemn

"zodpovdnost") byl zvolen do znan mry omylem: Mnohem sp ml bt zvolen
vhodn peklad vraz care, Sorge i Obsorge. Odpovdnost toti rodi m za to,
aby dn vykonval care.
30 odst. 1, 37
Souvisejc pedpisy:
Listina,
mluva o PD
Z literatury:
Arnoldov: Pojem vchova v rodinnom prve. Justin revue, 1991, . 3.
Haderka: Koadjutorium podle 35 zk. o rod. Pk, 1968, . 1.
Haderka: Rodiovsk zodpovdnost a souvisejc otzky od innosti
zkona . 91/1998 Sb. Prvn praxe, 1998, . 8.
Hrukov: Rodiovsk zodpovdnost. Rodinn prvo, 1999, . 2.
Radvanov: Vkon rodiovskch prv. Prvo a rodina, 2001, . 4.
859
(Vyivovac povinnost a prvo na vivn)
Z dvodov zprvy:
viz u 855
Vklad:
Podle na domc tradice nen vyivovac povinnost a prvo na vivn

soust rodiovsk odpovdnosti, stoj vn rodiovsk odpovdnosti.
Naproti tomu podle princip evropskho rodinnho prva tkajcch se pe

o dt prvo na vivn a vyivovac povinnost do okruhu vzjemnch prv a
povinnost pojmenovanch parental responsibility nleej.
Nae familiaristika vychzela vdy z toho, e majetkov povaha jako

zkladn rys vivnho toliko klade mezi zsadn osobn momenty povinnost a
prv zahrnutch do rodiovsk odpovdnosti hranici, kter je v prve uvedenm
smyslu nepekroiteln.
Dalm dvodem vylenn vivnho z okruhu rodiovsk odpovdnosti je

okamik zniku vyivovac povinnosti rodi vi dtti a prva dtte na vivn
vi rodim: vyivovac povinnost nen vzna na statusovou skutenost, ale na
skutenost faktick povahy (kdy je dt "schopno samo se ivit").
Krom toho, zanikl vyivovac povinnost, resp. zanikl prvo na vivn je

v budoucnu obnoviteln, zmn-li se pomry (o zmnitelnosti rozsahu, resp. ve
vivnho neteba ani mluvit).
Judikatura naich soud z posledn doby je standardn (srov. tak Rc

6/2012), pokud jde o stanovisko, e neplnn vyivovac povinnosti nepedstavuje
dvod pro zbaven rodiovsk odpovdnosti.
Pododdl 2
Osobn jmno a pjmen dtte
860
(Volba pjmen a osobnho jmna dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Pjmen dtte uren pi satku jeho rodi (4, 5)
III. Pjmen dtte uren jinak (6 a 10)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven vztahujc se na zkladn rodinn pomr zanaj pravou

statusovou, tj. otzkami pjmen, pop. osobnho jmna dtte. Jedn se o pepis
dosavadn prvn pravy, formulan upraven. Vrazem "jinak" v druhm
odstavci se rozum situace, kdy rodie maj pjmen rzn a pjmen pro dt
(dti) nebylo ureno pi uzaven manelstv rodi (rodie nap. spolu neuzaveli
manelstv). Ustanoven 860 odst. 2 je teba vykldat pro situaci, kdy rodie
nemaj shodn pjmen a neuinili dohodu o pjmen pi satku (nap. satky v
cizin).
I. Obecn
Jedn se o pendant 660 a 661. Pjmen spolench dt se zsadn ur

pi satku (prohlenm snoubenc).
Dohodu rozhodnou pro pjmen spolench dt lze uzavt i jindy ne pi

satku.
Ve vech ostatnch ppadech ur pjmen dtte, pop. i jeho jmno soud.
II. Pjmen dtte uren pi satku jeho rodi
Snoubenci pi satku prohls svou dohodu o pjmen. Dohodnou-li se na

spolenm pjmen, ponesou toto pjmen vechny jejich spolen dti.
Ponechaj-li si snoubenci sv dosavadn pjmen i po satku, zvol pjmen
jednoho z nich pro vechny sv spolen dti.
Ingerence soudu zde nepichz v vahu. Nedohodnou-li se toti manel o

svm pjmen, ke satku nedojde. Pokud se na pjmen pi satku "zapomene",
je teba je pozdji zvolit dohodou. Dohodu o pjmen je teba povaovat za
nezbytnou podmnku uzaven manelstv.
III. Pjmen dtte uren jinak
Nejsou-li rodie dtte sezdni, jako i ve vech ppadech ostatnch, kdy

pi satku rodi nedolo k prohlen dohody o pjmen, je teba, aby se pi
narozen dtte dohodli, pjmen bude dt mt. Nelze ale volit jin pjmen ne
nkterho z rodi.
Je pravdou, e v praxi dochz k tomu, e nen-li matka dtte provdna,

zapisuje se do zdravotn dokumentace i do oznmen matrice pro narozen dt
pjmen jeho matky. Jako by byl znm jen jeden z rodi (srov. t 861)!
Teprve kdy dohoda rodi schz pro ne-dohodu rodi anebo tak proto,
e matka dtte nen znma (nejde o anonymn porody, jde zejmna o dti z tzv.
baby-schrnek), je povoln soud, aby uril pjmen dtte.
Soud vol pjmen dtte podle vlastnho uven, avak v praxi pihl
obvykle k objektivnm skutenostem v rmci skutkov situace, v n se dt
nachz.
Obdobn jako o pjmen, tak o osobnm jmnu dtte, nen-li tu jin

skutenosti, kter by osobn jmno dtte urovala, rozhodne soud.
660, 661, 861
Z judikatury:
(NS Cpj 128/83, Rc 23/84):
Jestlie rodie neur jmno dtte souhlasnm prohlenm, nebo ur
takov jmno dtti, jeho zapsn do knihy narozen nen ppustn, ur jmno
dtte i bez nvrhu soud podle ustanoven 38 odst. 3 zk. o rodin. Jestlie
jedin znm rodi neur jmno dtte nebo ur takov jmno dtti, jeho
zapsn do knihy narozen nen ppustn, ur jmno dtte i bez nvrhu soud ve
smyslu ustanoven 44 odst. 2 zk. o rodin.
(NS 3 Cz 78/63, Rc 13/64):
Dti, jejich rodie maj rzn pjmen, maj pjmen jednoho a tho
rodie; dal dti narozen z tch rodi nesou tedy pjmen, je bylo ureno
prvorozenmu dtti tchto rodi jejich dohodou podle 38 odst. 2 zkona o
prvu rodinnm.
Z literatury:
Haderka: K problematice vkladu 38 odst. 2 zkona o rodin. Socialistick
Hrukov: Jak se bude jmenovat. Rodinn prvo, 1999, . 9.
Hrukov: Uren jmna dtte v novm zkonu o matrikch. Prvo a
rodina, 2001, . 3.
Luke: Zmna pjmen nezletilho dtte v ppad nesouhlasu druhho z
rodi. Socialistick zkonnost, 1964, . 4.
Machkov: Pravidla pro uren i zmnu pjmen dtte. Prvo a rodina,

2002, . 1.
Paldus: Nkolik poznmek k problematice urovn a zmny pjmen.
Zruba: K nkterm otzkm matrinch zpis pjmen dtte urenho
dohodou rodi. Socialistick zkonnost, 1988, . 12.
861
(Pjmen a osobn jmno dtte, je-li znm jen jeden rodi)
Z dvodov zprvy:
Vklad:
Zsadn plat, e pjmen dtte je ureno dohodou jeho rodi. Ne ale

vdy je dt v tto situaci: ponaje "nedostatkem" obou rodi, kone
nedostatkem jejich dohody.
Zdej ustanoven reflektuje situaci, kdy je znm jen jeden z rodi.

Neznmou osobou bv nejastji otec.
Jak zdravotnick zazen, v nich porod probh, tak potom pozdji matrin
ad zapisuj v takovm ppad dtti pjmen jeho matky.
V takovm ppad je to tak matka (resp. ten z rodi, kter je znm), kdo
ur osobn jmno dtte.
Nestane-li se tak, bez ohledu na to, jak bude v konkrtnm ppad dvod,
ur osobn jmno dtte soud.
Soud vol jmno dtte podle vlastn vahy, avak obvykle pihl k
objektivnm skutenostem, je tvo skutkovou situaci, v n se dt nachz.
862
(Uren pjmen dtte ve zvltn situaci)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Uren pjmen dtte za zvltnch okolnost (3 a 7)
III. Uren pjmen dve narozenmu dtti - zmna pjmen dtte (8 a

13)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven 862 odst. 1 se tk rodi, kte nejsou manely. Prvn

prava nebrn, aby tato dohoda rodi byla inna rozdln pi narozen kadho
dtte, zejmna s ohledem na skutenost, e vztah mezi rodii dtte, kte nejsou
manely, je mnohem volnj, ne v ppad rodi, kte jsou manely. Monost
dohody rodi je projevem autonomie jejich vle.
I. Obecn
Vchoz situace pro zdej pravidla je naplnna, jde-li o dt, jeho rodie
nejsou manely (bez ohledu na to, e v druhm ppad se me stt, e otec
dtte ani nen znm).
Ustanoven druhho odstavce s obsahem prvnho nijak nesouvis. Jedn se

o zohlednn zvltn situace dtte "pijatho" manelem matky.
II. Uren pjmen dtte za zvltnch okolnost
Nejsou-li rodie dtte manely, je teba, aby se dohodli, jak pjmen bude
jejich dt mt.
Pokud se jedn o nikoli prvn dt rodim spolen, uplatn se pravidlo,

podle kterho maj mt vechny spolen dti tch rodi stejn pjmen.
V ppad, e sice rodie jsou na ivu a jsou znmi, nen ale mon jejich
dohoda o pjmen dtte (piem na dvodu takov ne-dohody nezle - jde o
to, e rodie nejsou schopni naplnit poadavek dohodnout se na pjmen dtte a
oznmit toto pjmen matrinmu adu), ur pjmen dtte soud.
Tak soud m na vbr pouze z pjmen rodi. V ppad, e rodie ji

spolen dt maj, je rozhodnut soudu nabledni. Sloitj je situace, jde-li o
prvn dt. Pak plat, e soud m monost rozhodnout podle vlastnho uven.
Je pravdpodobn, e soud bude pjmen dtte volit podle toho, kde bude
dt t. V ppad, e rodie ij spolu, bude teba nalzt jin relevantn kritrium.
III. Uren pjmen dve narozenmu dtti - zmna pjmen dtte
Pravidlo obsaen v druhm odstavci nijak nesouvis s obsahem prvnho

odstavce, texty pvodn nebyly spojeny do jednoho paragrafu. Chyba, k n
dolo, je patrn i v 863, kde se opakovan odkazuje na 862. To je vak
nesprvn: pvodn text byl koncipovn tak, e dt se vyjadovalo vdy, m-li
dojt ke zmn jeho pjmen, tedy ve vech pedchozch ppadech ( 860 a
862). Tato zvada je vkladem nenapraviteln, resp. je teba ustanoven
novelizovat. M-li vak dnen znn zkona vbec dvat smysl, je nutn vykldat
v 863 pouit odkazy na 862 vdy jen s omezenm na odstavec druh tohoto
paragrafu.
Prohlen o zmn pjmen dve narozenho dtte - ovem za

pedpokladu, e otec dtte nen znm, - kter in matka dtte a jej manel, m
velmi hlubok historick koeny. Bvalo obvykl, e se vdvala ena, kter ji
njak dti mla, a nejsnaz "uznn" tchto dt lo prv touto cestou.
Nejednou lo o dti prv toho mue, kter s matkou dt uzavral manelstv.
Nelo o osvojen v pravm slova smyslu a zejmna dnes o n jt neme, ale byla
to cesta nejsnaz legitimace takovch dt.
Podle zdejho pravidla prohlen o pjmen dve narozenho dtte

matky je mon a pot, co matka uzavela manelstv s muem X, kdy otec
dtte nen znm. Nejde ale o faktickou neznalost otce, pouze o jeho neznalost
prvn. Nic tedy nebrn tomu, aby manel matky, ani uzn sv otcovstv, "dal"
svmu dtti alespo sv pjmen.
Takov een je samozejm po mnoha strnkch vhodn: dt bude mt

pjmen jako ostatn lenov rodiny, manel matky dtte nebude nijak k dtti
vzn, zejmna tm samm nevznikne jeho vyivovac povinnost, matka dtte
bude zbavena odia svobodn matky.
Prohlen in manel osobn ped matrinm adem. Ze slova

"prohlsit" by sice bylo mon dovodit toliko stn projev vle, dochz ale k
psemnmu stvrzen prohlen, kter je poslze peneseno do matrin knihy.
Nen dovoleno jin prohlen ne prv jen takov, kterm dojde ke

sjednocen pjmen vech jsoucch, event. ptch dt. Toti pjmen zvolen pro
spolen dti pi satku nabude onm prohlenm i dve narozen dt
manelky.
863
Z judikatury:
(NS Cpj 128/83, Rc 23/84):
Jestlie rodie neur jmno dtte souhlasnm prohlenm, nebo ur
takov jmno dtti, jeho zapsn do knihy narozen nen ppustn, ur jmno
dtte i bez nvrhu soud podle ustanoven 38 odst. 3 zk. o rodin. Jestlie
jedin znm rodi neur jmno dtte nebo ur takov jmno dtti, jeho
zapsn do knihy narozen nen ppustn, ur jmno dtte i bez nvrhu soud ve
smyslu ustanoven 44 odst. 2 zk. o rodin.
(NS 1 Cz 50/71, Rc 11/73):
Jestlie se rodie nedohodli o podn dosti o zmnu pjmen nezletilho
dtte pslunmu orgnu, d soud ve smyslu 49 zk. o rodin souhlas k podn
tto dosti jednm z rodi jen tehdy, jsou-li k tomu zvan dvody. Tak tomu
bude nap. tehdy, jestlie rodi, kter se zmnou pjmen nezletilho dtte
nesouhlas, nepln sv povinnosti vi dtti, nejev o n zjem a ztratil k nmu
zejm citov vztah, nebo jestlie z jinho vnho dvodu nen v zjmu dal
vchovy dtte, aby u nho byl udrovn a prohlubovn pocit sounleitosti s
tmto rodiem.
(NS 3 Cz 78/63, Rc 13/64):
Dti, jejich rodie maj rzn pjmen, maj pjmen jednoho a tho
rodie; dal dti narozen z tch rodi nesou tedy pjmen, je bylo ureno
prvorozenmu dtti tchto rodi jejich dohodou podle 38 odst. 2 zkona o
prvu rodinnm.
Z literatury:
viz u 860
863
(Zmna pjmen a stanovisko dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Vyjden dtte ke zmn pjmen (4 a 8)
Z dvodov zprvy:
Dosavadn prvn prava je modifikovna s ohledem pedevm na mluvu

o prvech dtte, resp. vbec se zetelem na zmnu v pojet postaven dtte.
I. Obecn
Zmna pjmen (pop. i jmna) lovka je zsadnm statusovm

rozhodnutm. Je proto samozejm, e bylo teba reflektovat zjem dtte
adekvtnm zpsobem i v tomto ohledu.
Je pravda, e prv tato otzka byla pedmtem vzruen debaty na pd

stavnprvnho vboru Poslaneck snmovny Parlamentu R, kde proti sob
stla argumentace mluvou o PD, a poteba jaksi obecnho mravu, e se vichni
lenov rodiny maj jmenovat stejn a nen mon pipustit, aby si teba
patnctilet dt prosadilo svou, e toti nepijme pjmen (pop. novho)
manela sv matky.
Vsledkem debaty byla vadn formulace ustanoven, nedostatek

provzanosti, nesprvn systematika textu.
II. Vyjden dtte ke zmn pjmen
Pedpokld se, e dt by mlo mt prvo vyjdit se ke zmn svho

pjmen, tak jako se vyjaduje ke vemu, co se ho tk ( 875). To se tk prv
862 odst. 2.
Vzhledem k tomu, e dtti nelze odept zsadn a obecn platn

(pirozen) prvo vyjadovat se ke vemu, co se jej tk, je teba mt za to, e ve
vech ppadech, kdy m dojt ke zmn dosavadnho pjmen dtte, m dt
prvo se k takov zmn vyjdit a ten, kdo pjmen mn, a jsou to rodie, nebo
soud, maj ke stanovisku dtte pi volb (uren) pjmen pihldnout.
Je samozejm, e dn ze zdejch ustanoven ( 860 a 862 odst. 2)

nelze pout, kdy dt doshlo zletilosti.
Je teba zdraznit, e otzka pjmen je otzkou statusovou. Pokud je tedy

upravena zkonnm ustanovenm, resp. normou, nen vzna k nabyt pln
svprvnosti, ale k dosaen zletilosti dtte.
Na zvr je vhodn pipomenout 835 odst. 2, kde se ustanovuje o dtti,

kter m prvo vyslovit se ke svmu pjmen (body 4 a 5) a o jeho osvojen, a
tud i pjmen se rozhoduje. Nesouhlas-li osvojenec s tm, e bude nositelem
pjmen osvojitele, rozhodne soud, e osvojenec bude ke svmu pjmen
pipojovat pjmen osvojitele (viz koment u 835).
835, 860 a 862 odst. 2, 875
864
(Uren osobnho jmna a pjmen dtte soudem)
Z dvodov zprvy:
Vklad:
Praktick situace, kdy nen znm ani jeden z rodi, je celkem zdkav. Jde
o nkter dti uloen v tzv. baby-schrnkch a dle dti voln odloen, kter
byly nalezeny.
Soud m zcela voln uven, nicmn v praxi postupuje zsadn v

souladu s tm, jak dt ji bylo pojmenovno (pokud se tak stalo, toti nap.
pracovnky nemocnice apod.).
Soud je ve volb osobnho jmna a pjmen omezen jen obecnmi pravidly

slunosti, dobrch mrav, pop. i hlediskem veejnho podku.
Soud by ml ctt i prva veejn znmch osobnost v ppad, e jejich

jmno je zcela jedinen.
Z judikatury:
viz u 860
Z literatury:
viz u 860
Pododdl 3
Rodiovsk odpovdnost
865
(Rodiovsk odpovdnost a omezen svprvnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rodiovsk odpovdnost nle obma rodim (3)
III. Rodi me bt rodiovsk odpovdnosti zbaven (4, 5)
IV. Omezen svprvnosti rodie (6, 7)
Z dvodov zprvy:
Povinnosti a prva rodi vi dtti nleej obma rodim zsadn

stejn, ve stejnm rozsahu. Nen vznamn, e konkrtn podoba vkonu
rodiovsk odpovdnosti me bt u obou rodi rozlin.
Jak ji bylo uvedeno ve, rodi m, toti nese vi dtti svoji odpovdnost
(nejdle) a do dne, kdy dt nabude plnou svprvnost. Me j bt zbaven, a
stejn tak i me pozbt, pestane-li bt rodiem (to jest, je-li dt osvojeno),
neme se jich vzdt (souhlas k osvojen neznamen vzdn se rodiovsk
odpovdnosti.) Rodiovskou odpovdnost tak nem ten, kdo nem plnou
svprvnost, ani ten, kdo byl ve svprvnosti omezen.
I. Obecn
Ustanoven 865 a 909 konkretizuj 858, kter obecn vymezuje obsah

rodiovsk odpovdnosti (srov. vklad cit. ustanoven).
Rodiovsk odpovdnost zsadn nle kadmu rodii. Z tohoto pravidla

ale zkon stanov nkter vjimky.
II. Rodiovsk odpovdnost nle obma rodim
Stejn pravidlo bylo uvedeno v 34 odst. 1 zk. o rodin. Na tomto een

nen toti co mnit od doby, kdy mu a ena zaujmaj stejn postaven ve vech
ohledech. Nen dn dvod k tomu, aby prvo jednoho z rodi vi spolenmu
dtti bylo ir, silnj, pop. u, resp. slab.
III. Rodi me bt rodiovsk odpovdnosti zbaven
Zbaven rodie rodiovsk odpovdnosti uvauje zkon jen ve zcela

vjimench ppadech. Ustanovuje o nich 871. Srov. vklad k 871.
Zbaven rodie rodiovsk odpovdnosti je teba odliit od situace, kdy

rodi sice m rodiovskou odpovdnost, ale vzhledem ke sv prvn
nedostatenosti (nedostaten svprvnosti) nen schopen ji vykonvat
(omezen svprvnost, sten svprvnost, srov. 865 odst. 2 a 868).
IV. Omezen svprvnosti rodie
Zdej ustanoven je zvltnm statusovm ustanovenm. Svm zpsobem k

57; srov. koment k 57.
Rozhodnut, kterm soud omezuje svprvnost lovka, by mlo vdy

pesn stanovit i rozsah prv a povinnost dotynho lovka, pokud jde o jeho
osobn povinnosti a prva a v rmci toho pak prva rodinn. Me se jist stt, e
lovk sice nebude schopen uzavt manelstv, ale nezabrn mu to pot nebo
zplodit dt. Bude-li to namst vzhledem k vku lovka (v zvislosti na jeho
pohlav), jeho svprvnost se omezuje, bude zrove vce ne pirozen, e
monost bt rodiem mus bt adekvtn zohlednna v rozsahu jeho povinnost a
prv, zejmna pokud jde o rodiovskou odpovdnost a pokud jde o oprvnn dt
souhlas k osvojen dtte.
57, 858, 866 a 909
Z literatury:
Haderka: K problematice institutu rodiovsk moci. Pk, 1971, . 3.
Rais: K otzce nvrhu na piznn rodiovsk zpsobilosti nezletilmu
rodii. Rodinn prvo, 1999, . 3.
866
(Urujc povaha "zjm dtte")
Z dvodov zprvy:
Je teba vslovn a zcela jednoznan uvst, e hledisko zjmu dtte je

urujc vdy, a u o dtti, jeho osudu, jednn atd. rozhoduje kdokoli - prvoad
mus bt tmto hlediskem veden kad orgn veejn moci (pedevm soud, ale
tak administrativn orgn) rozhodujc o pomrech dtte.
Vklad:
Zdej ustanoven jasn rozliuje mezi rovinou mt (nst) povinnosti a prva

tvoc rodiovskou odpovdnost a rovinou vykonvat povinnosti a prva tvoc
rodiovskou odpovdnost.
Zjem dtte je teba vzhledem k mluv o PD a celmu obsahu

obanskho zkonku povaovat za urujc zetel ve vech smrech, ve vech
zleitostech, ve vech rozhodnutch tkajcch se dtte.
To plat tm sp, pokud jde o rozhodnut o rozsahu rodiovsk

odpovdnosti, tj. zachovn plnho rozsahu, resp. uznn plnho rozsahu, i
naopak omezen i zbaven rodiovsk odpovdnosti, a pokud jde o rozhodnut o
tom, zda rodi m (sm) rodiovskou odpovdnost vykonvat a v jakm rozsahu.
I kdy v tomto ustanoven je "zjem dtte" jakoby vyten ped zvorku

(toti prohlen za rozhodujc v jakmkoli ohledu a za jakchkoli okolnost), je tak
jako tak zjem dtte znovu pipomenut v jednotlivch dalch ustanovench,
kter se rozsahu a zpsobu vkonu rodiovsk odpovdnosti tkaj (srov. 868 a
nsl.).
868 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD
867
(Informovan stanoviska dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Povinnost poskytnout dtti informace (3, 4)
III. Vyjden nzoru dtte jinou osobou (5 a 7)
IV. Domnnka schopnosti (zpsobilosti) dtte (8)
V. Povinnost pihldnout k nzoru dtte (9)
Z dvodov zprvy:
Zdej ustanoven pat k nejvznamnjm z hlediska ochrany, ji stt dtti

poskytuje, resp. je povinen poskytovat. Zsadnm vchodiskem je informace:
dtti se mus dostat relevantn informace, to jest informace kvantitou a kvalitou
dostaujc k tomu, aby si dt, o nm m bt rozhodovno a kter je teba ped
tmto rozhodnutm vyslechnout, mohlo vytvoit vlastn (informovan) nzor (o
dan zleitosti) a tento nzor (decizvnmu orgnu) sdlit. Zajist ne kad dt
je schopno s relevantn informac nleit naloit - pijmout ji, poppad vytvoit
si vlastn nzor, eventuln tento nzor sdlit. V takovm ppad se orgnu,
kter ve vci rozhoduje, ukld, aby informoval a poslze vyslechl osobu, kter je
zpsobil (schopn) zjmy dtte ochrnit; je ovem teba, aby zjmy tto osoby
nebyly v rozporu se zjmy dtte (pop. aby ani nehrozil rozpor v jejich zjmech).
M se mt vdy za to, e dt star dvancti let je schopno informaci

pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento sdlit. Dt star dvancti let soud vdy
vyslechne osobn, dt mlad bude moci bt vyslechnuto prostednictvm orgnu

sociln-prvn ochrany dt nebo jinm vhodnm zpsobem. Nic ale nebrn
soudu, aby vyslechl i dt mlad dvancti let osobn ptomn.
Superfluum non nocet v otzce tak zvan: znovu se proto v zvru

ustanoven ukld soudu povinnost vnovat nzoru dtte patinou pozornost.
I. Obecn
Zdej ustanoven lze povaovat za zkladn a vdy rozhodn pravidlo, mli se jednat o cokoli, co se jakkoli dotk zjm dtte. I kdy se zde hovo o
soudu, resp. o rozhodovn soudu v zleitosti dtte, je stejn, resp. obdobn
pravidlo pijato pro vechny ppady, kdy se jedn o zleitost dtte (rodie, jin
osoby, OSPOD atd.).
Novinkou je zaloen vyvratiteln domnnky, pokud jde o schopnost

alespo dvanctiletho dtte informaci pijmout, porozumt j, uvit ji, vytvoit
si vlastn nzor a tento nzor publikovat. Pokud jde o soud, je zdejm
ustanovenm zaloena povinnost soudu osobn komunikovat s dttem, jeho se
zen ped soudem tk.
II. Povinnost poskytnout dtti informace
Prvou povinnost kadho, kdo o zleitosti dtte rozhoduje, v prvn ad

pak soudu, je poskytnout dtti nleitou informaci o cel zleitosti, a to dn,
tj. zpsobem pro dt uchopitelnm, srozumitelnm, odpovdajcm jeho rozumov
a voln vysplosti. Soud by vdy ml mt na pamti, jak dt m ped sebou, a
podle toho volit zpsoby a formy, v nich bude k dtti pistupovat a jak mu bude
jednotliv body informace sdlovat.
I kdy soud bude volit zpsoby vhodn vi konkrtnmu dtti, pece bude
vdy povinen poskytnout informaci celou a pravdivou. Nepichz v vahu, aby
"bral ohled" na fakt, e jde o dt, pokud jde o skutkovou strnku vci.
III. Vyjden nzoru dtte jinou osobou
Je-li dt schopno samo pijmout informaci ve sv vlastn zleitosti,

informaci, kterou obdrelo, zvit, vytvoit si na een svj nzor a tento nzor
komunikovat, resp. publikovat, nebude nutno hledat njakho pedstavitele
zjm dtte. V takovch zleitostech zastoupen rodii nebude zpravidla mon
s ohledem na konflikt zjm, pop. hrozc konflikt zjm, a bude teba hledat nebude-li dt samo schopno bn reflexe se soudem - osobu, kter soudu sdl
to, co by jinak sdlilo dt.
V tomto ppad se nejedn o to, e soud m ustanovit opatrovnka, kter

bude zjem dtte prezentovat, tady jde o to, e bude nalezena osoba dtti
nejbli, kter si s dttem skuten rozum, a - protoe nen s dttem v konfliktu
zjm - je schopna tetm osobm, zejmna jist soudu, velmi pesn sdlit
stanovisko dtte.
Nedostatenost dtte me bt ovem rznho charakteru. Velmi mal

dt nebude ani schopno pijmout informaci, kter je mu sdlovna, neporozum
j, nev, co je mu sdlovno. Vt dt sice pochop obsah sdlen, ale nebude
schopno si vytvoit vlastn sic(!) relevantn a odvodnn nzor na uspodn
svch zleitost do budoucna. Pak lze jet rozliit skupinu dt, kter sice dobe
porozum, nzor tak maj, a to zdvodnn, ale pesto nejsou schopny tento svj
nzor sdlit takovm zpsobem, aby mohl bt vzat "za bernou minci", tj. aby k
nmu mohlo bt pihldnuto.
IV. Domnnka schopnosti (zpsobilosti) dtte
O dtti starm dvancti let se m vdy za to, e je schopno informaci

pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento sdlit. Vrazem "m se za to, e" se
uvozuje vyvratiteln domnnka. Je tud jasn, e bude vdy teba, aby sm
soudce zjistil, zda se jedn o dt schopn - ve ve uvedenm smyslu - nebo
neschopn. Toto posouzen nelze ponechat ani na psychologovi, pop.
psychiatrovi, ani na orgnu SPOD.
V. Povinnost pihldnout k nzoru dtte
Soud je povinen vnovat nzoru dtte, kter mu dt sdlilo anebo kter

za dt sdlila jin, dtti blzk a informovan osoba, patinou pozornost. To jist
neznamen, e soud bude dle postupovat a rozhodne tak, jak si dt peje.
Mnohem sp jde o to, e sice v prvn ad by mlo bt snahou soudu dtti
vyhovt, pokud se tak ale neme z toho i onoho dvodu stt, je nezbytn, aby
soud v odvodnn svho rozhodnut opravdu poctiv probral dvody, kter jej
vedly k jinmu rozhodnut.
868
(Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti u nesvprvnho rodie)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Nezletil rodi (4 a 9)
III. Rodi, jeho svprvnost byla pro oblast rodiovsk odpovdnosti

omezena (10 a 12)
Nen dvod, aby rodi, kter dve nebyl emancipovn, ani neuzavel
manelstv (aby tak tak nabyl plnou svprvnost), pro svou neplnou
svprvnost, zcela a automaticky postrdal rodiovskou odpovdnost. Situace
takovho rodie bude napt eena prvnm pravidlem, podle kterho se vkon
povinnost a prv takovho rodie pozastavuje.
Pokud pak jde o vkon rodiovsk odpovdnosti, rozliuje se mezi rodiem,

kter je jen sten svprvn z dvodu vku, a rodiem, jeho svprvnost
byla soudem omezena. Pokud jde o prvnho, pozastaven se jej netk: obvykle
toti rodi blc se vkem hranici zletilosti, je dobe schopen poskytovat fyzickou
i psychickou osobn pi svmu dtti, bez ohledu na to, zda je matkou nebo
otcem (jedn se toti zpravidla o dobu dost krtkou, pro mal dt ale velmi
vznamnou, a to jak z hlediska psychickch a socilnch vazeb, tak i z hlediska
zdravotnho). Je ovem mon, e rodi vjimen vkonu povinnosti a prva
pe o dt schopen nebude, a tu soud me rozhodnout, e se i vkon povinnosti
a prva pe pozastavuje a do doby nabyt pln svprvnosti.
Naproti tomu u rodie, jeho svprvnost byla omezena, je na mst

opan een: zsadn plat, e po dobu omezen svprvnosti je vkon jeho
rodiovsk odpovdnosti pozastaven. Jde-li ale o situaci, kdy omezen (zejmna
vzhledem k dvodm, kter k nmu vedly) svprvnosti vkonu povinnosti a
prva pe nijak nebrn (eventuln zsadn nebrn), pak me soud
rozhodnout, e se rodii zachovv vkon povinnosti a prva pe o dt. Jestlie
rodii njak zvan okolnost (zpravidla neptomnost v mst, kde se dt
nachz) brn ve vkonu jeho rodiovsk odpovdnosti, me soud zvit, zda
tento vkon nebude vhodn - zejmna je-li toho teba vzhledem k zjmu dtte pozastavit. Rovn zkon me stanovit, e se vkon rodiovsk odpovdnosti
rodii pozastavuje.
Rodiovsk odpovdnost nezahrnuje vyivovac povinnost, proto se dn

promna tkajc se rodiovsk odpovdnosti vyivovac povinnosti nedotkne.
Vslovn ustanoven je takto vlastn nadbyten, ale pro lep nzornost pece
jen vhodn.
I. Obecn
Rodiovskou odpovdnost m kad rodi ( 865). Pokud ale nem plnou

svprvnost, je teba, aby vkon rodiovsk odpovdnosti takovho rodie byl
limitovn.
Limitovn rodiovsk odpovdnosti rodie nikoli pln svprvnho je

provdno rznm zpsobem v zvislosti na skutkovch okolnostech.
Ustanoven 34 odst. 3 zk. o rodin doznv vrazn promny.
II. Nezletil rodi
I nezletil rodi me bt pln svprvn. Je tomu tak tehdy, jestlie

uzavel manelstv anebo jestlie mu byla (pln) svprvnost piznna
rozhodnutm soudu ( 37). Je-li rodi pln svprvn, nle mu rodiovsk
odpovdnost bez dalho a v plnm rozsahu, ledae dojde z jinho dvodu k
zsahu do rozsahu rodiovsk odpovdnosti nebo do jejho vkonu.
Ve srovnn s rodiem pln svprvnm, by nezletilm, by v nedostatku

zdejho ustanoven neml nezletil rodi rodiovskou odpovdnost vi svmu
dtti, vykonval by ji nkdo jin (porunk). Tato zjevn nerovnost v postaven
dvou rodi, pop. dokonce stejn starch a stejn zpsobilch v pomru k dtti,
je v rozporu s principem rovnosti lid. Zdej ustanoven usiluje o npravu tto
nerovnosti.
Nezletil rodi, kter, dve ne se dt narodilo, nenabyl v plnm rozsahu

svprvnost (bez ohledu na to, jakm zpsobem), rodiovskou odpovdnost m,
le jeho rodiovsk odpovdnost je sistovna, ponechna v klidu, toti
pozastavena. Sistace rodiovsk odpovdnosti znamen, e tu mus bt jin
osoba, kter ji vykonvat me - a tak mus. Takovou osobou je porunk ( 928
a nsl., srov. vklad k tmto ustanovenm).
Porunk ale zsadn nen oprvnn a povinen vykonvat povinnosti a

prva, kter strun shrnujeme pod vraz "pe o dt". Jinmi slovy eeno:
osobn pe o dt zstv rodii, kter je nedostaten prvn vybaven,
zachovna s tm, e dokonce mu pslu vkon povinnost a prv, kter souvisej
s touto osobn p o dt.
Vzhledem k tomu, e se me vyskytnout situace, kdy rodi nebude

dostaten ani do t mry, e se me osobn o dt starat, e me osobn
peovat o osobu dtte, je teba, aby zashl soud. Je nerozhodn, na podnt
bude soud jednat a rozhodovat, v kadm ppad ale pi podezen z
nedostatenosti rodie v tomto ohledu je teba schopnost rodie vdy posoudit.
Posouzen me pak vst k tomu, e soud rozhodne, e se rodii pozastavuje tak
vkon povinnosti a prva pe o dt, a to a doby, kdy rodi plnou svprvnost
nabude, nabude tedy pln rozsah rodiovsk odpovdnosti.
Nicmn je teba pijmout, e soud me rozhodnout tak tak, e pozastav

vkon povinnost a prv rodie k osob dtte jen na uritou omezenou dobu, tj.
nikoli a do okamiku, kdy rodi nabude plnou svprvnost.
III. Rodi, jeho svprvnost byla pro oblast rodiovsk odpovdnosti

omezena
Rozhoduje-li soud o omezen svprvnosti lovka, ml by - v ppad, e je

to vhledem k okolnostem ppadn, - rozhodnout tak o tom, zda je dotyn
lovk napt omezen, rovn pokud jde o jeho rodiovskou odpovdnost, pop.
i konkrtn v jakm smru je jeho rodiovsk odpovdnost omezena.
Jedn-li se o rodie, jeho svprvnost byla omezena, a tm samm

rozhodnutm byla zasaena tak jeho rodiovsk odpovdnost, znamen to, e po
rozhodnou dobu jsou povinnosti a prva dotyn osoby v eenm rozsahu
pozastavena. V takovm ppad bude v nezbytnm rozsahu namsto rodie
vykonvat povinnosti a prva z rodiovsk odpovdnosti vyplvajc soudem
ustanoven porunk (co zajist neplat, je-li tu druh rodi, kter stejn postien
nen: pak toti vykonv celou rodiovskou odpovdnost tento druh rodi sm,
bez pomoci porunka).
Tato obecn koncipovan situace ale pipout s ohledem na konkrtn

osobu rodie vjimen rozhodnut: soud vzhledem k osob rodie, by omezil
jeho svprvnost a jeho rodiovsk odpovdnost je zsadn sistovna, me
rozhodnout, e se dotyn osob zachovv vkon povinnosti a prva pe o dt
a povinnosti a prva osobnho styku s dttem. Bv tomu tak nejastji v
ppadech, kdy rodi je omezen ve svprvnosti z njakho ist majetkovho
dvodu (nap. pro marnotratnost), je ale schopen a ochoten vnovat se osob
dtte s vekerou potebnou p.
37, 865, 928 a nsl.
Z literatury:
Rais: K otzce nvrhu na piznn rodiovsk zpsobilosti nezletilmu
rodii. Rodinn prvo, 1999, . 3.
869
(Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Skutkov situace sistace rodiovsk odpovdnosti (2 a 5)
III. Sistace rodiovsk odpovdnosti a vyivovac povinnost (6, 7)
Z dvodov zprvy:
viz u 868
I. Obecn
Zvan pekka jako dvod sistace vkonu rodiovsk odpovdnosti byla

upravena ji v 44 odst. 1 a odst. 5 zk. o rodin.
II. Skutkov situace sistace rodiovsk odpovdnosti
Brn-li rodii ve vkonu rodiovsk odpovdnosti, tj. jednotlivch

povinnost a prv, kter tvo obsah rodiovsk odpovdnosti, zvan okolnost,
tedy pekka, kterou lze oznait jako zvanou okolnost, je dn prvn dvod k
sistaci rodiovsk odpovdnosti.
Sistace rodiovsk odpovdnosti nen sankc, naopak, jedn se o een

situace, kter objektivn vidno zashla rodie, a rodi zpravidla ani neme ono
"brnn" sm odstranit. Jde o ppady, kdy je rodi nemocn, hospitalizovn, v
kmatu, po zvanm operativnm vkonu atd. atp., ale tak ppady, kdy je rodi
ve vkonu trestu odnt svobody; me jt ovem i o vkon vazby. Jen vjimen
se jedn o takovou situaci, kterou rodi pipravil vdom, chtl ji a sistace je
zpsob, jak zadit, aby prvn pomry dtte byly nleit opateny. To jsou nap.
zahranin cesty rodie, cesty vzkumn i vdeck pokusy (nap. pobyt ve stavu
bezte v zazen, kde rodi neme o dt peovat).
I kdy to zkon vslovn neuvd (ve srovnn s 61 zkona . 265/1949

Sb., o prvu rodinnm), je zejm, e nepjde o trval stav, ale jen o stav
doasn, mon i krtkodob. Zpravidla nen mon pesn dobu trvn tohoto
stavu urit.
Druhou podmnkou - vedle brnn objektivn okolnosti vkonu povinnost a

prv z rodiovsk odpovdnosti - je to, e sistace pedstavuje opaten, kter je z
hlediska souladu se zjmy dtte potebn.
III. Sistace rodiovsk odpovdnosti a vyivovac povinnost
Institut sistace rodiovsk odpovdnosti je zcela nezvisl na existenci,

pop. neexistenci vyivovac povinnosti k dtti, pop. prva dtte na vivn.
Pokud bude vkon rodiovsk odpovdnosti rodie pozastaven, pesto jeho
vyivovac povinnost zstv zachovna, a to a do doby, kdy dt zsk
schopnost samo se ivit.
Je teba si uvdomit, e bude-li pozastaven vkon povinnost a prv z

rodiovsk odpovdnosti jednomu rodii a dt m dva rodie, sousted se
veker rodiovsk odpovdnost v rukou druhho rodie. Jestlie m ale dt jen
jednoho rodie, a jeho vkon povinnost a prv z rodiovsk odpovdnosti
zstane v klidu, je teba dtti ustanovit na nezbytnou dobu porunka. Nebo
jinak nebude o ochranu prvnch zjm dtte nleit postarno.
Z judikatury:
(NS 30 Cdo 2873/05):
Zvanm zanedbvnm rodiovskch povinnost je zejmna dlouhodob
neplnn rodiovskch prv a povinnost (rodiovsk zodpovdnosti), trval
ponechn dtte ve vchovnm zazen spojen s nezjmem o toto dt a s
neprojevenm snahy pevzt je do rodinn vchovy, nemorln zpsob ivota
rodi, soustavn neplnn vyivovac povinnosti k dtti, trestn postih pro
zanedbvn povinn vivy apod. Zvanm zanedbvnm rodiovskch
povinnost je i ppad, e rodi o dt po dlouhou dobu neprojevil jakkoliv zjem,
neposl mu dn drky, nad rmec bnho vivnho mu neposkytuje nieho,
neinformoval se o jeho zdravotnm stavu ani prospchu ve kole a nepokusil se s
nezletilm navzat kontakt. Ke zbaven rodiovsk zodpovdnosti nesta jen
ojedinl vyboen nebo opomenut rodiovsk pe, ale zneuvn i
zanedbvn rodiovsk zodpovdnosti mus doshnout takovho stupn, e
zbaven rodiovsk zodpovdnosti je jedinm innm prostedkem ochrany
dtte. Pedpokladem pro zbaven rodiovsk zodpovdnosti je, e rodi nepln

sv povinnosti, a by je plnit mohl.
(NS Cpj 41/76):
Za zvan zanedbvn rodiovskch povinnost soudy zejmna povauj
dlouhodob neplnn rodiovskch prv a povinnost, trval ponechn dtte ve
vchovnm zazen spojen s nezjmem o toto dt a s neprojevenm snahy
pevzt je do rodinn vchovy, nemorln zpsob ivota rodi, soustavn
neplnn vyivovac povinnosti k dtti, trestn postih pro zanedbvn povinn
vivy podle ust. 213 tr. zk. atd. Nelze vyslovit zbaven rodiovskch prv a
povinnost v dob, kdy u je dt zletil. Rodie nelze zbavit prv k dtem pro
dvody, kter ji pominuly. Soud neme zbavit rodie jen nkterch prv a jin
jim ponechat. Omezen a zbaven rodiovskch prv lze zruit a rodiovsk prva
obnovit, odpadnou-li dvody, pro kter ke zmnnm opatenm soud dolo,
pokud ovem dt nebylo ji osvojeno. Zetel na rznou povahu pekek, kter
brn rodim ( 44 odst. 1 zk. o rodin) ve vkonu jejich rodiovskch prv a
povinnost, vyjaduje zkon o rodin tm, e ponechv na vaze soud, zda i pi
splnn vech zkonnch podmnek vyslov omezen rodiovskch prv nebo zda
zajist dnou vchovu dt jinm zpsobem. Nevykonvn nebo nedostaten
vykonvn rodiovskch prv a povinnost, je m svj zklad v osob rodie a
jeho postojch pi plnn tchto prv a povinnost (tedy v okolnostech subjektivn
povahy), m ten dsledek, e soud je ve smyslu ustanoven 44 odst. 2 zk. o
rodin povinen (za splnn zkonnch podmnek) rodiovsk prva rodie omezit.
(NS 4 Cz 48/64, Rc 11/65):
Opaten podle 44 zk. o rod. lze zruit a rodiovsk prva obnovit,
odpadnou-li dvody, pro kter dolo ke zbaven nebo omezen rodiovskch prv.
(KS st nad Labem 7 Co 459/69, Rc 84/70):
Rozhodnut omezujc prva matky v dispozici s majetkem nezletilch dt
(nap. formou vinkulace vkladu) je vlastn rozhodnutm o omezen rodiovskch
prv matky. Takov rozhodnut me bt vydno v dn zahjenm zen a pouze
sentem.
(KS esk Budjovice 3 Co 212/64, Rc 2/65):
Pod pojmem omezen rodiovskch prv nelze rozumt jejich zbaven na
uritou dobu. Prva a povinnosti rodi pi vchov dt jsou prvnmi vztahy
upravenmi zkonem o rodin a jejich obsah tvo zpravidla prvo a povinnost
vychovvat a ivit dt a dit jeho jednn ( 33 zk. o rodin), zastupovat je i
spravovat jeho zleitosti ( 36 zk. o rodin) a urovat dtti jmno a pjmen (
38 a nsl. zk. o rodin). Pod omezenm rodiovskch prv je tedy nutno rozumt
vrok soudu o tom, e rodi (ppadn oba rodie) nebude (nebudou) vykonvat
nkter prva uveden shora stanoven v ustanovench zkona o rodin. Soud
me vyslovit, e rodie (nebo jeden z nich) nkter prva nebudou vykonvat
nebo e k jejich vkonu bude teba schvlen soudu. V takovch ppadech pak
bude nkdy teba dtti ustanovit opatrovnka podle ustanoven 83 a 84 zk. o
rodin. V praxi soudu dochz k omezen rodiovskch prv v ppadech vysloven

zkazu nebo omezen styku rodie s dttem po uritou stanovenou dobu nebo i
bez asovho omezen. K omezen rodiovskch prv me dojt v otzkch
vzdlvn a volby povoln dt, tu me bt rozhodnut rodi vzno na
souhlas soudu. Soud me podle ustanoven 44 zk. o rodin zakzat, aby
rodie svovali dt do vchovy jinch osob, aby dt nepobvalo v prosted pro
jeho vchovu nevhodnm, ppadn nadit proti vli rodi, aby dt bylo
umstno v lebnm stavu. K omezen rodiovskch prv me dojt v otzkch
sprvy majetku dtte, zejmna tm, e rodim bude uloeno podvat soudu o
sprv majetku pravideln zprvy ( 180 odst. 3 o. s. .), ppadn e sprva
majetku bude svena opatrovnkovi. V rozhodnut soudu bude vdy teba pesn
a pln vyjdit rozsah omezen rodiovskch prv, aby bylo jasn, kter prva a
po jakou dobu se omezuj.
(KS Praha 29 Ok 273/51):
Ponechn rodiovsk moci v klidu je suspenz, jejm nsledkem je to, e
tato moc pechz zcela na druhho rodie, a kdy tomuto byla odata - teba jen
doasn - na porunka dtte.
(KS Pardubice 6 Ok 154/51):
Opaten podle 61 odst. 1 zk., kter pipout monost ponechat
rodiovskou moc bu obou, nebo jednoho rodie v klidu, nen odvodnno vinou
rodi, nbr zjmy dtte. Nen proto skutenost, e matka, kter bylo dt
sveno do vchovy, je doasn v sanatoriu, dvodem pro toto opaten,
ponvad z tto skutenosti neplyne, e by to bylo proti zjmm dtte.
Z literatury:
rtkov: Sexuln zneuvn dt. Kriminalistick sbornk, 1999, . 2.
Dunovsk: Souasn problmy socilnho osien dt. Socialistick
soudnictv, 1969, . 7-8.
Dunovsk: K historii pe o oputn dti. Socialistick soudnictv, 1969, .
11-12.
Glos: Me bt rodii zakzn styk s vlastnm dttem, ani je zbaven
rodiovskch prv? Socialistick zkonnost, 1964, . 2.
Haderka: K nkterm problmm rozhodovn o zbaven rodi
rodiovskch prv. Socialistick zkonnost, 1971, . 1, s. 35.
Haderka: K nkterm problmm rozhodovn o omezen rodi ve vkonu
rodiovskch prv. Socialistick zkonnost, 1971, . 1, s. 172.
Haderka: K problematice institutu rodiovsk moci. Pk, 1971, . 3.
Lun: Pozastaven a omezen rodiovsk zodpovdnosti. Rodinn prvo,

2008, . 1.
Lun: Zbaven rodiovsk zodpovdnosti. Rodinn prvo, 2008, . 2.
Novotn: Jak chrnit a pomoci tranmu, zneuvanmu a zanedbvanmu
dtti. Rodinn prvo, 1999, . 6.
Novotn: Jak chrnit ohroen dti? Rodinn prvo, 1999, . 7.
870
(Omezen rodiovsk odpovdnosti)
Zdej ustanoven jsou "klasickmi" (tradinmi) sanknmi ustanovenmi.

Takov vykonvn rodiovsk odpovdnosti, kter nen dn, povede zpravidla
k jejmu omezen - pokud soud dojde k zvru, e je toho zapoteb se zetelem
na zjem dtte; pitom stanov rozsah tohoto omezen.
Obdobn zneuvn rodiovsk odpovdnosti, zneuvn jejho vkonu i

vn (zlm myslem veden) zanedbvn jejho vkonu povede k odnt
(zbaven) rodiovsk odpovdnosti. Naproti tomu, je-li v jednn rodie mono
spatovat trestn souvislosti, je ponechno na soudu, aby zvil (posoudil), zda tu
jsou dvody pro zbaven rodie jeho rodiovsk odpovdnosti, anebo zda tomu
tak jet nen.
V zen, v nm soud rozhoduje o zbaven nebo omezen rodie rodiovsk

odpovdnosti, je vdy na mst, aby soud ped rozhodnutm zvil (posoudil),
jestli je, nebo nen nezbytn omezit prvo rodie osobn se stkat s dttem,
anebo tento styk i zakzat. d se pitom pedevm zjmem dtte. Soud tak
me rozhodnout jedinm rozhodnutm. Nen ale jist vyloueno, aby ve vci
styku rozhodl i pozdji, poppad se zetelem na zmnu pomr.
Vklad:
Zdej ustanoven m svj "pedobraz" v 44 odst. 2 zk. o rodin.
Na rozdl od pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti ( 869) jde ve

zdejm ppad o jednu z dvou zkonnch sankc v ppad, e rodi nevykonv
svou rodiovskou odpovdnost dn.
Stejn jako u pozastaven rodiovsk odpovdnosti ( 869) je i u omezen

rodiovsk odpovdnosti teba splnit dva zkladn pedpoklady (a to souasn).
Prvnm je skutenost, e rodi nevykonv svou rodiovskou odpovdnost dn,
druhm pak, e omezen rodiovsk odpovdnosti vyaduje zjem dtte.
Na rozdl od pozastaven rodiovsk odpovdnosti ( 869), o kterm soud

rozhodnout "me", o omezen rodiovsk odpovdnosti nebo o omezen jejho
vkonu soud rozhodnout mus (srov. slovo "omez"), jsou-li stanoven
pedpoklady splnny.
Co bude shledno nikoli dnm vkonem rodiovsk odpovdnosti, bude

zleet na okolnostech konkrtnho ppadu. Lze soudit, e zatmco situace v
jedn rodin bude vzhledem k zjmu dtte navozovat potebu rozhodnout o
omezen rodiovsk odpovdnosti, stejn situace v druh rodin k omezen
rodiovsk odpovdnosti rodie nepovede, protoe nebude shledna existence
zjmu konkrtnho dtte na takovm sanknm opaten proti rodii.
Omezuje-li soud rodiovskou odpovdnost rodie nebo omezuje-li rozsah

jejho vkonu, je povinen zrove stanovit rozsah tohoto omezen. Me se tkat
jak osobn pe o dt, tak zastupovn dtte, ale tak - na druh stran - sprvy
jmn dtte.
Bude-li omezenm rodiovsk odpovdnosti postien jen jeden ze dvou

rodi, sousted se vechna rodiovsk odpovdnost v rukou druhho rodie.
Jestlie ale dt m jen jednoho rodie anebo pokud byli omezeni v rodiovsk
odpovdnosti (stejnm smrem) oba rodie, mus soud zrove ustanovit
opatrovnka, kter bude vykonvat tu st rodiovsk odpovdnosti, v n byl
rodi omezen ( 928 a contr.).
Rozhodnut o tom, zda m bt omezena rodiovsk odpovdnost rodie

nebo zda m bt omezen jen jej vkon, bude zleet na tom, v jak me, resp.
nakolik rodi pln sv povinnosti a vykonv sv prva z rodiovsk odpovdnosti,
anebo nepln, resp. nevykonv, nakolik poruuje to, k emu je jinak povinen
kad rodi. Kad zvaovn pitom mus zohledovat zjem dtte, tj. pi
takovm zvaovn je teba posuzovat otzku, nakolik se ta i ona zvada v
chovn rodi dotk zjmu dtte.
869, 928
871
(Zbaven rodie rodiovsk odpovdnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Druh zsadn sankce vi rodii - zbaven rodiovsk odpovdnosti (2

a 7)
III. Rodiovsk odpovdnost a trestn in (8 a 11)
Z dvodov zprvy:
viz u 870
I. Obecn
Zdej ustanoven je pepisem 44 odst. 4 zk. o rodin. Vzhledem k

zsadn povaze obsahu ustanoven nebyl dn dvod mnit nco jinho ne v
drobnostech formulaci textu.
II. Druh zsadn sankce vi rodii - zbaven rodiovsk odpovdnosti
Sankci zbaven rodiovsk odpovdnosti je soud povinen (srov. vraz

"zbav") pout tehdy, je-li dn nkter z pedpoklad uvedench taxative ve
zdejm ustanoven, resp. je-li naplnna nkter ze skutkovch podstat
uvedench ve zdejm ustanoven. Zjem dtte nen relevantn.
Prvou skutkovou podstatou, pro jej existenci m soud rodie zbavit jeho
rodiovsk odpovdnosti, je zneuvn rodiovsk odpovdnosti nebo jejho
vkonu, rozum se vi dtti. Je nabledni, e mus jt o zneuvn zsadnho
charakteru a opakovan, pop. dlouhodob, jednotliv vyboen z rmce dnho
vkonu rodiovsk odpovdnosti takto sankcionovat nen mon.
Zneuvn rodiovsk odpovdnosti me spovat nap. v tom, e rodi

jakoby zastupuje dt, ale jedn pitom vhradn ve svj prospch, m dochz
k jm dtte, a u majetkov, nebo nemajetkov. Zneuvn rodiovsk
odpovdnosti tak me spovat ve vyuit styku s dttem k propjen dtte k
prostituci, zneuit tet osobou atd. Z tohoto hlediska je nerozhodn, zda bude
zneuvna sama rodiovsk odpovdnost, resp. povinnosti a prva s n spojen
nebo z n vychzejc, anebo vkon rodiovsk odpovdnosti, resp. vkon
povinnost a prv s n spojench nebo z n vychzejcch.
Druhou skutkovou podstatou, kter vede ke zbaven rodiovsk

odpovdnosti, je ppad, kdy rodi zvanm zpsobem zanedbv rodiovskou
odpovdnost nebo jej vkon.
Zase neme jt o vjimen ppad zanedbn - mus bt trval nebo

opakujc se. Takov zvan zpsob zanedbvn lze spatovat nap. v soustavn
nedostaten pi o osobu kojence, neoeten zrannho dtte, nezajitn
lkask pomoci nemocnmu dtti atd. Naproti tomu judikatura z posledn doby
(srov. nap. Rc 6/2012) za zanedbn rodiovsk odpovdnosti nepovauje
neplnn vyivovac povinnosti.
Pokud jde o zbaven rodiovsk odpovdnosti jednoho ze dvou rodi,

dojde k tomu, e veker rodiovsk odpovdnost se sousted v rukou druhho
rodie. Je-li tu ale jen jeden rodi anebo oba rodie byli rodiovsk odpovdnosti
zbaveni, ustanov soud porunka, kter bude vykonvat povinnosti a prva

vyplvajc z rodiovsk odpovdnosti.
III. Rodiovsk odpovdnost a trestn in
Ve druhm odstavci zdejho ustanoven jsou upraveny skutkov podstaty,

jejich naplnn vede k tomu, e je soud povinen posoudit, a to ve zvltnm
zen soudnm, nejsou-li dny dvody pro zbaven rodie jeho rodiovsk
odpovdnosti.
Skutkov podstaty, jejich naplnn m za nsledek vznik povinnosti soudu

ve zvltnm zen posoudit, zda je i nen teba rozhodovat o zbaven rodiovsk
odpovdnosti rodie, jsou tyto:
a) rodi spchal proti svmu dtti mysln trestn in,
b) rodi pouil sv dt, kter nen trestn odpovdn, ke spchn trestnho inu
(rodi spchal trestn in, kdy nstrojem jeho inu, toti spchn trestnho inu,
bylo jeho dt: rodi nap. pikzal osmiletmu dtti, aby si zahrl hru na zabit
lovka - neptele; rodi ukzal dtti, jak ukrst auto, a dtti to pikzal provst,
atp.),
c) rodi spchal trestn in jako spolupachatel, nvodce, pomocnk i organiztor

trestnho inu, kter spchalo jeho dt (je zejm, e tato a pedchoz skutkov
podstata spolu zce souvisej; pokud jde o jednotliv prvn pojmy, je teba
pracovat s ustanovenmi trestnho zkona).
Fungovn praxe, e trestn soud postoup spisy tkajc se nezletilho

soudu pe o nezletil, nebude problm, pokud k trestnmu inu dolo v mst
bydlit dtte. Jin ppady budou sloitj a bude teba vst soudy rozhodujc o
trestnch inech, aby tuto praxi pijaly za svou.
Bohat judikatura reflektujc zdej otzku byla v posledn dob dle

rozena, rozhodnut Nejvyho soudu R (sent 30) vak nebyla oficiln
zveejnna (srov. nap. 30 Cdo 1370/2012).
872
(Monost omezen osobnho styku)

Z dvodov zprvy:
viz u 870
Vklad:
Zdej ustanoven je novinkou v soukromm prvu. Jeho zakotven se

zdvoduje vznamem, kter se osobnmu styku mezi rodiem a dttem
recentn pikld jak v evropsk teorii, tak i praxi Evropskho soudu pro lidsk
prva, i v jednotlivch sttnch justicch.
Rozhodnut o omezen prva rodie osobn se stkat s dttem se povauje

za zsah do svho druhu samostatnho prva v rmci rodiovsk odpovdnosti.
Toto prvo by mlo bt vdy posuzovno samostatn.
Ped rozhodnutm o omezen rodiovsk odpovdnosti je soud povinen

posoudit, zda je nezbytn, a to vzhledem k zjmu dtte, omezit prvo rodie
osobn se stkat s dttem. Je teba mt toti na zeteli, pro dochz k omezen
rodiovsk odpovdnosti, e asto jde jen o nedostatky v chovn rodie tkajc
se majetkov roviny (srov. nikoli dn vkon sprvy jmn dtte), a v souvislosti
s tm je teba vidt, e zjem dtte se osobnho styku rodie s dttem nijak
nedotk. V danm ppad by se zjem majetkov a zjem osobn nijak
nesetkvaly, nato kily. Ve je vc konkrtnho posouzen dvod omezen
rodiovsk odpovdnosti.
Dojde-li ke zbaven rodiovsk odpovdnosti, je tm samm rodi zbaven i

prva osobnho styku s dttem. K tomu nedojde jen v ppad (prvo osobnho
styku s dttem bude vslovn rodii zachovno), e soud rozhodne o zachovn
tohoto prva rodii se zetelem k zjmu dtte: soud rozhodne o vynt prva
rodie osobn se stkat s dttem z celku rodiovsk odpovdnosti jen za
pedpokladu, e tento osobn styk si d sm zjem dtte (osobn styk dtte s
rodiem je zcela nepochybn ku prospchu dtti, ba dokonce lze ct, e zjem
dtte je spojen se zachovnm prva osobn se stkat s rodiem).
873
(Monost zbaven povinnost a prv)
Z dvodov zprvy:
viz u 870
Vklad:
Zdej ustanoven je novinkou v soukromm prvu. Jeho zakotven lze

vysvtlit novm pojetm povinnost a prv rodi a dt, kdy je zeteln rozlien
na jedn stran soubor povinnost a prv, kter pat do rodiovsk odpovdnosti,
dle soubor povinnost a prv statusovho charakteru a konen soubor
povinnost a prv osobn majetkovch, toti vyivovacch.
Rozhoduje-li soud o zbaven rodiovsk odpovdnosti, bez ohledu na to,

zda z celku rodiovsk odpovdnosti vyjme nebo nevyjme osobn styk rodie s
dttem ( 872), me zrove dalm vrokem rozhodnout o zbaven rodie
vech nebo nkterch povinnost a prv statusovch (stanovench v 856),
pedevm o prvu dt souhlas k osvojen.
Zejmna pokud jde o prvo dt souhlas k osvojen, by ml soud rozhodovat

vdy vslovn, ji s ohledem na to, e toto prvo je bytostn spjat s osobou
rodie jako nejvlastnj prvo biologick (srov. k tomu dvodovou zprvu k
809).
809, 856, 872
874
(Zsahy do rodiovsk odpovdnosti a vyivovac povinnost rodie)

Z dvodov zprvy:
viz u 870
Vklad:
Zdej ustanoven je v zsad opakovn 44 odst. 5 zk. o rodin.
Je nicmn teba konstatovat, e jde vlastn o ustanoven zcela

redundantn. Pokud toti v 855 a 859 dolo ke zetelnmu a nepochybnmu
oddlen t skupin povinnost a prv v pomru mezi rodii a dtmi, byla tm
zrove vyslovena jejich vzjemn nezvislost a neovlivnitelnost.
Takto je zcela samozejm (tj. mimo jakoukoli pochybnost), e dn

rozhodnut o omezen i zbaven rodiovsk odpovdnosti nem a neme mt
dn vliv na vyivovac povinnost rodi k dtti.
855 a 859
Zvltn ustanoven o vkonu rodiovsk odpovdnosti
875
(Vkon rodiovsk odpovdnosti a zjem dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Vkon rodiovsk odpovdnosti mus sledovat zjem dtte (3)
III. Povinnost pihldnout k nzoru dtte (4 a 10)
Z dvodov zprvy:
Dt nen pouhm objektem, ale vlastnm subjektem vztahu rodi - dt. Z

tohoto faktu se odvj cel prava pomru rodie a dtte.
I pro rodie, stejn jako pro vechny jin poppad zastnn subjekty, je
rozhodnm hlediskem, rozhodnm momentem, kterm se d ve ve vztahu k
dtti, zjem dtte.
Stejn jako ostatn poppad zastnn subjekty jsou i rodie povinni

poskytnout dtti dostatenou informaci, aby jeho nzor na zleitost, kter se
tk jeho samho, byl nzorem informovanm. Oekv se, e dt pak svj
nzor, postoj, stanovisko rodim sdl. Pokud se tak stane, jsou rodie povinni
vnovat tomu, co dt sdlilo, nleitou pozornost a brt na to pi svm
konenm rozhodovn nleit zetel. Rovn samozejm v ppad vztahu
rodi - dt je nutno potat s vjimkami, zejmna takovmi, kter jsou
zapinny vkem, poppad obecnou schopnost dtte informaci pijmout a
vlastn nzor vyslovit.
I. Obecn
Zjem dtte je zkladnm zetelem, kter je relevantn jak pro legislativn

pravu jako celku, tak pro pravu jednotlivch prvnch institut, ale tak pro
jednotliv ppady, kdy je to namst. Takovm ppadem je tak vkon rodiovsk
odpovdnosti rodi vi dtti.
Zdej ustanoven podrobnji upravuje zetel zjmu dtte; jde o pendant
k 867 (srov. koment k 867).
II. Vkon rodiovsk odpovdnosti mus sledovat zjem dtte
Rodie, pop. rodi dtte pi vkonu sv rodiovsk odpovdnosti vi

dtti, tj. pi plnn povinnost a vyuvn prv plynoucch z rodiovsk
odpovdnosti, jsou povinni, pop. je povinen vdy zvaovat zjem dtte. Se
zetelem na zjem dtte je povinen prvn jednat i fakticky, jednat ve vech
ppadech, kdy vykonv rodiovskou odpovdnost.
III. Povinnost pihldnout k nzoru dtte
Rodie rozhoduj ve vech zleitostech tkajcch se dtte (a to v rmci

sv rodiovsk odpovdnosti). Dve ne rozhodnou, a to v ppad, jsou-li tu oba
rodie, ve vzjemn shod, o tom, jak budou tu kterou zleitost dtte eit,
resp. jak ji rozhodnou, jsou povinni sdlit vechny rozhodn skutenosti dtti a
dt mu prostor, aby se k zleitosti vyjdilo.
Rodie jsou povinni dt pravdiv, pop. dn informovat o vem, co je

vznamn pro dal rozhodovn v zleitostech dtte. Nesmj nic zamlet.
Nemli by, pokud jde o pravdivost a plnost sdlen, brt ohled na skutenost, e
jde o dt. I velmi zsadn a strastipln skutenosti lze sdlit zpsobem, kter je
pro dt uchopiteln, netraumatizujc. Zajist, e ne kad rodi doke bt do t
mry zpsobil, aby dtti svm sdlenm nezpsobil jmu. Na druh stran lze
vyut znan mnostv kvalitnch zdroj, pop. osob, kter rodim v tomto
ohledu mohou dobe pomoct.
Pot, co rodie dtti sdl vechny rozhodn skutenosti, daj mu, pokud to
okolnosti dovol, co mon dostaten prostor ke zven veho, vech pro a
proti.
Nsledn dt sdl rodim svj vlastn nzor na celou zleitost, pop.

navrhne vlastn een.
Nyn maj rodie povinnost vnovat nzoru dtte patinou pozornost a

vzt pi svm rozhodovn o zleitosti dtte nzor dtte v vahu.
Tato pravidla nebude nejsp mon vdy pout, nebude jim mon vdy
vyhovt. Bude to dno jednak nzkm vkem dtte, jednak ale tak mrou
duevnho rozvoje dtte. V ppad, e nelze potat s tm, e dt sdlen rodi
dobe porozum, pop. e si vlastn nzor pes vechnu snahu rodi neutvo
anebo nebude schopno svj nzor rodim sdlit, jsou rodie absolvovni od
povinnosti postupovat podle pravidel zdejho ustanoven.
Pedpokld se, e rodie jsou prv tmi osobami, kter nejlpe dtti
rozum. Proto se nepot s tm, e bude moci do pomru mezi rodiem a dttem
vstupovat nkdo dal, kdo by s dttem dokzal komunikovat lpe. Zkon to tedy
neuvd. Nicmn je teba pipustit, e takov situace ve skutenosti nastat me
(lze si pedstavit teba babiku, kter trv s dttem vtinu asu a velmi dobe
chpe jeho pocity a poteby). Nicmn zkon v tomto ppad rodie nijak
neomezuje, take ppadn akceptace sdlen tet osoby zle jen na chtn
rodi.
867
876
(Zkladn pravidla vkonu rodiovsk odpovdnosti)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Pravidlo vzjemn shody (2 a 7)
Z dvodov zprvy:
Pokud jde o vztah mezi rodii pi vkonu jejich rodiovsk odpovdnosti,

vychz se z toho, e je pozitivn, toti v tom smyslu, e rodie maj monost se
na tomto vkonu - a to nejen obecn, ale i v jednotlivch otzkch - dohodnout, a
e tak takovou dohodu, resp. takov dohody uskuteuj. Jist nemus jt o
dohodu vslovnou. Dobe posta, e rodie jsou zsadn zajedno, i kdy pak je
vslovn projevena jen vle jednoho z nich.
Vjimen situace nebezpe z prodlen (tk se ovem nejen medicnskch

a podobnch zkrok a opaten) je eena rovn vjimenm zpsobem: i
jedin z rodi tu me rozhodnout nebo dt pivolen sm. Nsledn, a to
vlastn vzpt, resp. v okamiku, kdy je to nejdve (pot) mon, m pak
povinnost informovat druhho rodie o stavu vc.
Ochrana tet osoby ped neestn jednajcm rodiem je i zde vystavna

na dobr ve tto tet osoby.
I. Obecn
Zdej ustanoven, kter je nov (v zkon o rodin zakotveno nebylo),

stanov zkladn, resp. vchoz pravidla vkonu rodiovsk odpovdnosti a
jednn vi tetm osobm v zleitostech dtte.
II. Pravidlo vzjemn shody
Rodie vykonvaj povinnosti a prva z rodiovsk odpovdnosti netoliko v

souladu se zjmy dtte ( 875 odst. 1), ale tak ve vzjemn shod spolu
navzjem (nejde o shodu s dttem, ale o shodu rodi).
Pedpokld se, e se rodie o vkonu rodiovsk odpovdnosti, o plnn

povinnost a vkonu prv spolu dohodnou, nicmn, nedohodnou-li se v zsadn
zleitosti, je tu soud, aby na nvrh rodie v zleitosti rozhodl (srov. koment k
877).
Nen teba, aby rodie vykonvali povinnosti a prva z rodiovsk

odpovdnosti vdy spolu, vdy se jeden druhho dotazovali, jak rozhodnout, jak
postupovat atp. Shoda se toti pouze pedpokld.
Pro postup, resp. pro rozhodovn rodi v neodkladn zleitosti, tj. v

ppad, kdy pi rozhodovn rodi hroz nebezpe z prodlen, me jeden z
rodi rozhodnout sm, resp. dt pivolen sm, ani si je jist shodnm
stanoviskem druhho rodie. Pedpokld se sice, e druh rodi by jednal stejn,
e druh rodi by souhlasil, ale jistota o tom nen. V takov situaci v podstat
nastv stav nevyvratiteln domnnky o shod rodi. Opomenut rodi se
brnit neme, neme vznst nmitku proti jednn druhho rodie, protoe vc
u je vyzena, zpravidla nevratn. Proto se tak jedn o zcela vjimenou situaci,
kdy je tak zkonem ustanoveno v souladu se zjmem dtte. Jen zjem dtte je
vy hodnotou ne ppadn nesouhlas druhho rodie.
Rodi, kter v neodkladn zleitosti dtte jednal v zjmu dtte sm (ani

se dotazoval na stanovisko druhho rodie), je povinen druhho rodie
neprodlen informovat o tom, jak rozhodl a jak jsou nsledky tohoto rozhodnut.
V ppad, e v neodkladn zleitosti dtte jednal vi tet osob jen

jeden z rodi, ani znal stanovisko druhho rodie, m se za to, e osoba, vi
n rodi jednal, je v dobr ve, e rodi jedn se souhlasem druhho rodie.
Zkon zde takto zakld vyvratitelnou domnnku dobr vry tet osoby, protoe
a priori nelze pipustit nejistotu v prvnm stavu vc. Vzhledem k tto
vyvratiteln domnnce je ovem mon prokzat, e tet osoba v dobr ve,
pokud jde o stanovisko druhho rodie, nebyla, e tedy j bylo dobe znmo, e
nejen rodi jedn bez souhlasu druhho rodie, ale e druh rodi s jednnm
rodie nesouhlas. V takovm ppad lze dovodit, e jednn jen jednoho rodie
nezavazuje druhho rodie ve vztahu k osob, s n prv rodi jednal. Klade se
vak otzka nsledk takovho dkazu. Vtinou toti stav, kter byl vytvoen, je
nezvratn, a lo by tedy ppadn jen o nhradu vznikl jmy (roz. jmy vznikl
druhmu rodii).
875 odst. 1, 877
877
(Neshoda rodi ve vznamn zleitosti dtte)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Neshoda rodi a jej een (3 a 7)
Z dvodov zprvy:
Ve zdejm ustanoven se jedn o een rodiovskch neshod. Pokrv

situace, kter nejsou v tto ani jin sti zkonku eeny vslovn (srov. nap.
ustanoven o styku rodie s dttem).
Co to je vznamn zleitost, je objektivn zjistiteln, i kdy nelze vylouit i

zvltnosti v konkrtnm ppad. Nicmn za tzv. vznamnou zleitost je vdy
teba pokldat nikoli bn lkask (ne nevznamn, nap. odstrann sti tla,
kter se neobnovuje, ale jen nahrazuje apod.) a podobn zkroky (nap.
zvanj kosmetick zkroky) a obdobn opaten tkajc se dtte, jako i
volbu jeho vzdln, eventuln vbr pracovnho uplatnn.
Pokud jde o zmnn zkroky, srov. t ustanoven o nich v prvn sti

nvrhu.
Jinak je tomu ovem v ppad, e jednajc rodi si je vdom nesouhlasu

rodie druhho, poppad pomine-li (nebo pomj-li) prost druhho rodie. Pro
takov ppad, resp. vbec pro ppad ne-dohody, avak jen v situaci, kdy se
rodie skuten o pozitivn dohodu pokusili (a jsou schopni tento marn pokus
poppad prokzat), je rodim dno prvo obrtit se na soud se dost o
rozhodnut, pokud ovem jde o zleitost, kter je pro dt zejmna se zetelem k
jeho zjmu vznamn.
Zatmco prokzn ne-dohody je sui generis prvou podmnkou spnosti

nvrhu, je otzka vznamu vci ponechna na posouzen soudu (s jedinou
vjimkou).
Neij-li rodie spolu, pouije se ustanoven 908.
I. Obecn
Ji dve, toti podle 49 zk. o rodin, platilo, e nedohodnou-li se rodie o

podstatnch vcech pi vkonu rodiovsk odpovdnosti, rozhodne soud.
Zdej ustanoven obsahuje obdobnou, ale pesnj formulaci a navc

dodv, co se za vznamnou zleitost - posouzeno z hlediska zjmu dtte povauje (fikce) zejmna.
II. Neshoda rodi a jej een
Neshodnou-li se rodie v zleitosti, kter pat do souboru rodiovsk

odpovdnosti a je pro dt vznamn zejmna se zetelem k jeho zjmu,
rozhodne o jejm een soud. K tomu je ale teba, aby alespo jeden z rodi
podal nvrh na takov rozhodnut soudu.
Je samozejm, e stejn pravidlo se uplatn v ppad, e jeden rodi

rozhodoval bez druhho, jsa si vdom, e nen jist, jak by rozhodl druh rodi,
jak by bylo stanovisko (nzor) druhho rodie.
Z dikce zkona nelze jednoznan dovodit, zda naposled uveden pravidlo

(bod 4) se uplatn ve vech ppadech, kdy jeden rodi rozhoduje bez druhho,
anebo zda ve vech ppadech s vjimkou neodkladnch situac, pro kter plat
zvltn pravidlo. Lze se domnvat, e druh een odpovd lpe koncepci, je
byla zvolena pro realizaci rodiovsk odpovdnosti.
V neposledn ad je ve zdejm ustanoven pkladmo stanoveno, co se m

povaovat za vznamn zleitosti, o kterch, v ppad, e se o jejich een
rodie neshodnou, je povoln rozhodnout soud. Jinak eeno: jedn se o
zleitosti, jejich vznam je jako relevantn fingovn. Takovmi se rozum

zleitosti spovajc v nikoli bnch lebnch a obdobnch zkrocch, v uren
msta bydlit a otzce volby vzdln nebo pracovnho uplatnn dtte,
rozhodnut o tom, zda dt sm vycestovat do zahrani a za jakch podmnek,
rozhodnut o tom, e dt bude nsledovat dlouhodob jednoho rodie do
zahrani, pop. vlastn natrvalo (tj. pemstn dtte do zahrani), atd. (Krom
toho ovem rozhoduje tak soud v zleitostech jmn dtte podle 898; srov.
vklad k tomuto paragrafu.)
Ve vech tech uvedench zleitostech je celkem bez jakchkoli pochyb

jasn, e skuten jde o zleitosti podstatn, v nich by mlo bt jasno a v nich
by mlo bt dosaeno stavu jednoty, by za cenu vstupu soudu do rozhodovacho
procesu. Jedn se o zleitosti pro dt z hlediska vyhovn jeho zjmu naprosto
zsadn.
878
(Rodiovsk odpovdnost a nedostatek rodie, pop. rodi)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Ppady, kdy jeden rodi m, pop. vykonv rodiovskou odpovdnost,

kter jinak pat obma rodim (4)
III. Ppady, kdy rodi nen, pop. nen dostaten vybaven rodiovskou
odpovdnost (5 a 9)
Z dvodov zprvy:
Podmnky ustanoven porunka, resp. opatrovnka se zsadn od

dosavadn prvn pravy neli, zmna je pouze formulan ve smru zpesnn
dikce.
I. Obecn
Zsadn pedpoklad, e kad dt m matku a otce, nemus jist platit

vdycky. Je proto teba, aby zkon s takovou ppadnost potal.
Obdobn je teba potat s tm, e oba rodie nemaj rodiovskou

odpovdnost, pop. jejich rodiovsk odpovdnost je njakm zpsobem
limitovna.
Obsah zdejho ustanoven byl dve uveden v 34 odst. 2 a v 78 zk. o

rodin.
II. Ppady, kdy jeden rodi m, pop. vykonv rodiovskou odpovdnost,

kter jinak pat obma rodim
Jen jeden rodi m a vykonv rodiovskou odpovdnost obou rodi,

jestlie
a) druh rodi neije,
b) druh rodi nen znm,
c) druh rodi nem rodiovskou odpovdnost,
d) vkon rodiovsk odpovdnosti druhho rodie je pozastaven,
e) rodiovsk odpovdnost druhho rodie je omezena,
f) vkon rodiovsk odpovdnosti druhho rodie je omezen.
V tchto vech ppadech nen teba, aby byl dtti ustanoven porunk
(pop. opatrovnk), jeden z rodi, ten, kter tu je a kter m rodiovskou
odpovdnost (event. m rodiovskou odpovdnost v celm rozsahu), me (tj. je
zpsobil) nahradit (pop. zastoupit) tak druhho rodie.
III. Ppady, kdy rodi nen, pop. nen dostaten vybaven rodiovskou
odpovdnost
Povinnosti a prva rodi jsou dna, pop. vkon rodiovsk odpovdnosti

je na mst rodi sven porunkovi, resp. opatrovnkovi, pokud ani jeden z
rodi neme dtti v dostatenm rozsahu poskytnout dnou prvn ochranu.
V situaci, kdy
a) dn z rodi nem rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu, nebo
b) je vkon rodiovsk odpovdnosti obou rodi pozastaven, anebo
c) je rodiovsk odpovdnost rodi dotena nkterm ze zpsob uvedench

sub a) nebo sub b), ale kadho jinak,
bude stt na mst rodi porunk. Porunkovi pak nleej povinnosti a prva
rodi, pop. vkon rodiovsk odpovdnosti.
Porunka ustanov soud, pokud zjist, e je naplnna nkter z uvedench

skutkovch podstat, kter zpsobuj nedostatek potebn prvn ochrany dtte.
Bli prvn prava porunka je obsaena v 928 a nsl. (srov. vklad k 928 a
nsl.).
V ppad, e soud rozhodne o omezen rodiovsk odpovdnosti

rodie/rodi (srov. 870) nebo rozhodne o omezen vkonu rodiovsk
odpovdnosti rodie/rodi, vykonv povinnosti a prva rodi v rozhodnm
rozsahu opatrovnk.
Opatrovnka ustanov soud, pokud rozhodne o omezen rodiovsk

odpovdnosti, pop. o omezen jejho vkonu. Bli prvn prava opatrovnka je
obsaena v 943 a nsl. (srov. vklad k 943 a nsl.).
870, 928 a nsl., 943 a nsl.
Z literatury:
viz u 868
879
(Prvn jednn dtte, dobr vra, vdom)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Prvn jednn vi dtti (3 a 5)
III. Posouzen dobr vry dtte (6 a 8)
IV. Posouzen vdomosti dtte (9, 10)
Z dvodov zprvy:
Problematika een v tomto ustanoven dosud nebyla vslovn upravena

a bylo vyuvno obecnch prvnch pravidel. Vzhledem k jistm rozpakm v
nkterch ohledech, jak pokud jde o to, jak m tet osoba vi dtti
zastoupenmu rodiem (rodii) jednat, a zejmna pak pokud se tk posouzen
dobr vry dtte (nap. pro vydren) a jeho vdomosti o njak zleitosti nebo
skutenosti, navrhuje se nyn eit tyto otzky pmo v textu zkona. Pokud jde o
prvn jednn rodi, je teba posoudit je podle pravidel o zastoupen dtte.
I. Obecn
Obsah zdejho ustanoven nebyl v zkon o rodin obsaen.
Ve zdejm ustanoven jsou pravidla trojho druhu: jde o zastoupen dtte

jednm z rodi pi prvnm jednn vi dtti, o pedpoklad dobr vry u dtte a
o pedpoklad vdomosti dtte.
II. Prvn jednn vi dtti
Jedn-li tet osoba vi dtti, kter nen pln svprvn, toti v urit
zleitosti, o kterou se jedn, nen zpsobil samostatn prvn jednat, posta k
tomu, aby bylo vi dtti perfektn prvn jednno, pop. aby toto jednn mlo
prvn nsledky (inky), aby tet osoba prvn jednala i toliko vi jednomu z
rodi dtte jako jeho zstupci. Je samozejm, e m-li dt jen jednoho rodie,
resp. jen jeden rodi je zpsobil dt zastupovat, zdej ustanoven se neuplatn.
Jestlie dt nem rodie, kter by byl zpsobil je zastupovat, m

porunka: porunk pak - jako zstupce dtte - pijm prvn jednn tet osoby
dtti adresovan; zdej pravidlo se tedy neuplatn ani v tomto ppad.
Zdej pravidlo odstavce prvnho se neuplatn ani v ppad, e se jedn jen

o zleitost bnho ivota, nicmn prvn jednn tet osoby je adresovan
vi dtti, kter je v pstounsk pi nebo v pi osoby peujc.
III. Posouzen dobr vry dtte
Pihod-li se, e je zapoteb posoudit, zda dt, kter nen zpsobil v

njak zleitosti samostatn prvn jednat, je i nen v dobr ve (to je nap. a
zejmna situace souvisejc s nabytm vlastnickho prva, oprvnnch pevod
atd.), je zapoteb, aby ke konstatovn dobr vry dtte byla najisto postavena
dobr vra obou rodi.
V ppad, e m dt jen jednoho rodie, posoud se dobr vra tohoto

rodie. e v takovm ppad me bt ppadn konstatovn v rozporu se
skutenost, je zejm.
Je-li vak dt sveno porunkovi, pstounovi nebo jin osob, lze

pochybovat o pouitelnosti tohoto ustanoven na vechny prv uveden
ppadnosti.
IV. Posouzen vdomosti dtte
V ppad, kdy je teba posoudit, zda dt, kter nen zpsobil v t kter
zleitosti samostatn prvn jednat, a pitom m posouzen vdomosti dtte
zsadn prvn vznam, posoud se vdomost o zleitosti u obou rodi dtte.
V ppad, e dt m v pi jen jeden rodi (obdobn pak tak jin osoba,

kter o dt osobn peuje), posoud se jeho vdomost.
Pe o dt a jeho ochrana
880
(Vkon rodiovsk odpovdnosti, pokud jde o osobu dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Obsah pe o osobu dtte (2 a 6)
Z dvodov zprvy:
Povinnost a prvo rodie peovat o osobu svho dtte, to jest fyzicky o n

peovat (starat se o jeho fyzick, tlesn poteby, zajistit jeho lidskou existenci),
chrnit je, a peovat o n jako o jedince socilnho, myslcho, ctcho, jako o
inteligentn bytost, dit jeho jednn, dohlet na n (resp. kontrolovat je), stkat
se s nm osobn, urovat msto jeho pobytu atd., pedstavuje bohatou a
rozmanitou mnoinu prvem reglementovanch innost. Pitom je vdy teba mt
na zeteli, e dt je aktivnm subjektem, e je samo sebou, a e tud nen mon
vyadovat od nj slepou poslunost typu podzen otcovsk moci.
Do rmce povinnosti a prva dt vychovvat pat pak rozhodnut o tom,

jakm zpsobem - v tom nejirm slova smyslu - se bude dt vzdlvat, pop.
jak povoln zvol. Je samozejm, e stanovisko dtte musej rodie zvit v
obou ppadech, e pak pjde tm sp o povoln, je s ohledem na vk dtte
pravdpodobnj. Rodim se tu ovem navc ukld vzt v vahu (vedle
stanoviska dtte) tak jeho schopnosti a nadn. Dtti se tak otevr monost
brnit se, paklie rodie takto postupovat nebudou.
I. Obecn
Vchoz ustanoven zkona o rodin, toti pokud jde o pi o dt a jeho

osobn ochranu, pedstavoval 31 odst. 2 a 3. Zdej ustanoven sice pejm do
znan mry jeho obsah, na druh stran ale vypout pravidlo o pimenm uit
vchovnch prostedk. in tak s ohledem nejen na ustanoven mluvy o PD, ale
i vzhledem k nov koncepci i novm ochrannm ustanovenm, kter obansk
zkonk pijm. Pravidlo, ovem jinak koncipovan, tkajc se vchovnch
prostedk, obsahuje 884 odst. 2 (srov. vklad 884 odst. 2).
II. Obsah pe o osobu dtte
Prvn povinnost a prvo rodie nleejc do rodiovsk odpovdnosti se

tk osoby dtte. Rodie peuj o osobu dtte zpsobem a v me odpovdajc
stupni vvoje dtte.
"Pe o osobu dtte" se asto zamuje s "vchovou dtte". Podle

koncepce pijat ve zdejm zkonku je vchova jen slokou pe; "pe" stoj na
mst dvj "vchovy". Vysvtlen obsahuje dvodov zprva k 858.
Do sloky pe o osobu dtte ovem nle tak ta dl sloka vchovy

dtte, kter spov v rozhodovn rodi o vzdln nebo o pracovnm uplatnn
dtte.
Rozhoduj-li rodie o vzdln, pop. o dalm vzdln, resp. smovn

dalho vzdln dtte, ale na druh stran i o dlm zpsobu jeho vzdln, nap.
zda dt m projt vcvikem hry na hudebn nstroj, sportovnm vcvikem apod.,
nebo zda se m dokonce vnovat vkonnostnmu sportu, maj - dve ne
rozhodnou - zvit nejen schopnosti a nadn dtte. V kadm ppad maj (v
souladu s 875) informovat dt o svch zmrech, vyloit mu celou skutkovou
situaci, vetn nap. finann strnky vci, a bt pipraveni vyslechnout nzor
dtte, jako i poslze k nzoru dtte pihldnout.
Pokud jde o nzor dtte, kter jet nen schopno informaci vnmat nebo si
vytvoit vlastn nzor nebo vyjdit sv stanovisko, srov. vklad k 875.
875, 884 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD
881
(Sven pe jin osob)
Z dvodov zprvy:
Jen rodie - a krom nich u jen soud - mohou rozhodnout, e jin osoba
(ne oni sami, resp. nkter z nich) bude o dt osobn peovat a chrnit je,
poppad bude vykonvat to, co pedstavuje povinnost a prvo dt vychovvat,
vzdlvat, apod. Takov rozhodnut zsadn nem vliv na existenci dn z
tchto dlch povinnost a prv rodi (nap. povinnost a prva rodi peovat o
dt a chrnit je - rodie se mohou kdykoli zase sv role ujmout, ani na existenci
povinnosti a prva dt vychovvat), tm mn pak na jin rodiovsk povinnosti
a prva (rodiovsk povinnosti a prva jako celek).
Pokud pak bude obdobn rozhodovat soud ( 921 a nsl.), nezbytn mus
vslovn stanovit rozsah povinnost a prv osoby, j dt svuje, a to i ve vztahu
k rodii, resp. porunkovi.
Vklad:
Zdej ustanoven je ve srovnn s obsahem zkona o rodin nov.
Pe o dt nle rodim bez dalho, maj-li ovem rodiovskou

odpovdnost v celm rozsahu, a mohou ji sami vykonvat, co plat stejn o
jednotlivch slokch pe, nap. o vchov a vzdln dtte, pop. i ochran
osoby dtte, event. o nkterch dalch dlch strnkch pe, jako i teba
dohledu nad dttem. Pi o dt, jako i jej jednotliv sloky, pop. nkter sloky
spolen, mohou rodie svit jin osob.
Nen rozhodn, kdo touto osobou je. Me to bt osoba pbuzn, blzk,

ale stejn dobe i zcela ciz osoba. Dt ovem mohou rodie svit i do pe
osoby prvnick (nap. provozovateli koly, dtskho letnho tbora atp.).
Otzka je, zda se dohoda s osobou, kter bude vykonvat nkterou dl

strnku pe o osobu dtte nemus dotknout trvn ani rozsahu rodiovsk
odpovdnosti rodi. Pokud by se tak ale mlo stt, nemohou rodie o takov
otzce ji rozhodnout sami: o takovch zsazch je povoln rozhodnout soud v
rmci zen pe o nezletil.
882
(Ochrana proti zadrovn dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Ppady zadrovn dtte (2 a 5)
III. Nsledky protiprvnho zadrovn dtte (6 a 8)
Z dvodov zprvy:
I o obsahu zdejho ustanoven plat, e byl dovozovn vkladem; nejednou

s obtemi. Vslovn prava by mla napt takovm nesnzm pedejt. e
takov prvo lze uplatnit i vi rodii, jako i to, e je me uplatnit osoba, kter
bylo dt sveno, je jen konsekventn.
Toto ustanoven zde m samostatn msto prv proto, e se od ostatnch

situac odliuje (vyaduje se, aby dt bylo vydno), piem nejastji se ve k
situaci, kter je upravena v pedchozm ustanoven ( 881).
I. Obecn
Zdej ustanoven je ve srovnn s obsahem zkona o rodin.
II. Ppady zadrovn dtte
Zadruje-li dt jakkoli osoba, kter nen oprvnna u sebe dt mt ili

postrd prvn dvod k tomu, aby u sebe dt mla, jde o protiprvn zadrovn
dtte.
Zadrovat dt me kdokoli, jakkoli osoba, fyzick i prvnick

(diagnostick stav). Kad, kdo nem dostaten prvn dvod.
Nejastjmi ppady jsou situace, kdy dt zadruje jin fyzick osoba, jin
lovk. Me jt jak o rodie dtte, ktermu dt nebylo sveno do pe,
ktermu bylo odato prvo osobnho styku s dttem, nebo jeho osobn styk s
dttem byl limitovn, a takov limit byl pekroen, nebo konen o ppad, kdy
rodi m u sebe dt mimo limit osobnho styku s nm (nap. je unesl ze koly).
Situace, kdy jin lovk, tet osoba, dt zadruje, jsou velmi rznorod a
lze je snad rozliit jen podle toho, zda na potku byl asov omezen souhlas
rodi s tm, aby dt bylo u tet osoby, resp. rodie sami dt do pe tet osoby
svili, anebo lo o situace, kdy rodie dn souhlas k tomu, aby o dt peovala
jin osoba, nedali, ani dt nechtli.
III. Nsledky protiprvnho zadrovn dtte
Kad, kdo protiprvn dt zadruje v situacch uvedench v bodech 2 a

5, pop. i v jinch situacch, je povinen na dost rodi, resp. rodie, dt
rodim vrtit, toti "pedat".
Nicmn, tak dost o vrcen (pedn, vydn) dtte mus bt dna

osobami, resp. osobou oprvnnou o dt peovat, bez ohledu na to, jak je
prvn dvod oprvnnosti jej pe (ex lege, rozhodnut soudu, dohoda uzaven
rodii apod.).
dnost "pedn" (vrcen) je teba rozumt pedevm to, e k nmu

dojde neprodlen pot, co dost k vydn (toti "pedn") dtte zadrujc
osoba obdr (dost j bude doruena tak, aby mla monost se s n seznmit).
Krom vasnosti jde ale tak o to, e dt bude pedno ve stavu patinm, jak
odpovd potebm dtte, a zpsobem, kter je pro dt nejen adekvtn, ale
tak bezpen.
883
(Vzjemn vztah rodi a dtte)
Z dvodov zprvy:
Problm existence vjimench ppad rodi, kter neslu nsledovat,

vede k postultu, aby ve vztazch mezi rodii a dtmi byla vkladovm pravidlem
i podmnka dnho rodiovstv.
Vzjemnou povinnost rodi a dt se proto navrhuje omezit na pomoc,

podporu a ohled na dstojnost. (Jan Neruda: "... kdo chce ctn bt, dobu si cti
sm...")
Vklad:
Zdej ustanoven v zkon o rodin obsaeno nebylo. Nicmn zsadn

nebylo obtn jeho obsah z textu zkona o rodin dovodit, resp. lze mt dokonce
za to, e zdej pravidlo je apriorn v pomru mezi rodii a dtmi.
Rozhodn je, e za hlavn cle, i zetele aktivnho vzjemnho pomru

mezi rodii a dtmi, se stanovuj vzjemn pomoc, podpora a ohled na dstojnost
toho druhho, resp. tch druhch.
Zatmco pomoc byla u ns uvdna standardn, o podpoe ji to neplat a

dstojnost se vidla jako dostaten, byla-li uvedena v stavnm podku, pop. v
rmci obecnch ustanoven obanskho zkonku vnovanch tzv. ochran
osobnosti lovka.
Lze pipomenout, e povinnost vzjemn podpory, by je tu zde stanovena

jen pro ppad dt ili osob nesvprvnch, mla by bt pomru mezi rodii a
dtmi vlastn jednou provdy, mla by vychzet z jejich biologick svzanosti.
Ohled na dstojnost (respekt k dstojnosti) druhho, jako i vzjemn

podpora je souhlasn s obdobnmi povinnostmi manel ( 655, 687).
Je zejm, e ustanoven 857, vloen do nvrhu textu obanskho

zkonku a pi jeho projednvn v Poslaneck snmovn Parlamentu R, je
inkoherentn se zdejm ustanovenm, ba v rozporu s nm.
655, 687, 857
Z literatury:
Haderka: Koadjutorium podle 35 zk. o rod. Pk, 1968, . 1.
Glos: Jet k tzv. koadjutoriu (k vkladu 35 zkona o rodin). Pk, 1969, .
10.
Glos: Mus i zletil dt pomhat rodim ve spolen domcnosti?
Novotn: Dtsk prce - problm, s nm zpol cel svt. Prvo a rodina,
2002, . 5, s. 1.
Scheu: Smysluplnosti souasn koncepce prv dtte. Sprvn prvo, 2003,
. 5-6, s. 270.
Zuklnov: Co je novho v zkon o rodin. Prvn praxe, 1998, . 5, s. 258.
884
(loha rodi ve vchov a vchovn prostedky)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. loha rodi pi vchov dtte (3 a 5)
III. Vchovn prostedky (6 a 11)
Z dvodov zprvy:
V tomto ustanoven se vslovn zakotvuje nezastupiteln role rodie pi

vchov dtte. Rozhodujc lohu by v tomto ohledu ml mt rodi vdy, bez
ohledu na to, v jakm prosted se dt prv nalz, kdo dt "fakticky vlastn
vychovv" apod.
Je obecn znmo, e existuj vjimen ppady, kdy rodie nejsou

vestrannm a vzorn kladnm pkladem svm dtem. To ale neznamen, e
bychom mli rezignovat na vslovn vyjden clovho, resp. chtnho stavu,
by se tak in zpsobem, kter vlastn nem povahu sankcionovanho prvnho
pravidla (normy).
Zsadn se jedn o pepis dosavadn prvn pravy, je vak rozvedena (jde

o vraznj omezen pouit vchovnch prostedk) a formulan upravena.
Vchovnmi prostedky se nerozumj ani zdaleka jen negativn prostedky

(sankce), a zejmna ne jen tresty tlesn. Vchovnmi prostedky by se mly
rozumt pedevm prostedky aktivujc a prevenn.
I. Obecn
Je teba upozornit na obsah 857 (viz koment k 857), kter byl do textu
nvrhu obanskho zkonku vloen a v samm zvru projednvn a jen st
koinciduje s ustanovenm zdejm. Klade se toti otzka soumitelnosti vraz
"usmrovat" a "pout vchovn prostedky".
Pokud jde o obsah prvnho odstavce, byl mu zjevn vzorem 32 zk. o

rodin. Naproti tomu "pimen vchovn prostedky" uit tak, aby "nebyla
dotena dstojnost dtte a jakkoli ohroeno jeho zdrav, jeho tlesn, citov,
rozumov a mravn vvoj", uvdl 31 odst. 2 zk. o rodin.
II. loha rodi pi vchov dtte
Zklad prvnho postaven rodi v pomru k dtti stanov l. 32 odst. 4

Listiny. Tento lnek zce souvis s l. 9 mluvy o PD.
Rozhodujc loha rodi je vznamnm momentem, kter je teba

porovnvat se stavem z doby 1950 a 1989, kdy - jak je obecn znmo - vchova
"naich" dt byla rovnomrn rozdlena mezi rodie, kolu a zjmov krouky.
e rodie maj bt pkladem svm dtem, v prvn ad zpsobem svho

ivota i chovnm v rodin, to je pravidlo obecn znm a obecn uznvan.
Jinou vc je to, e ne vdy, e ne kad rodi takovm pkladem svmu dtti
skuten je. Proto nelze zdej ustanoven povaovat za blanketn ustanoven,
ustanoven bez sankce, za morln pravidlo vykiknut vi rodim:
nedodrovn tohoto pravidla me mt i velmi negativn dsledky v pouit
sankc vi nikoli dn se chovajcmu rodii, v nejhorm ppad v podob
zsahu do rodiovsk odpovdnosti nebo jejho vkonu (srov. 869 a nsl. a
vklad tchto ustanoven).
III. Vchovn prostedky
Ustanoven l. 16 odst. 1 mluvy o PD mluv o tom, e dt nesm bt

vystaveno svvolnmu zasahovn do svho soukromho ivota, rodiny, domova
nebo korespondence ani nezkonnm tokm na svou est a povst.
Podle 81 ob. zk. je chrnna osobnost lovka, vetn vech jeho

pirozench prv, a ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho
zdrav, prvo t v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost a est, jeho
soukrom a projevy osobn povahy (bl srov. vklad k 81).
Pouit jakchkoli vchovnch prostedk rodii vi dtti je proto

limitovno nejen zdejm ustanovenm, ale tak prv uvedenmi pravidly
zsadnho vznamu. Pitom, pipomeme, ustanoven 81 je ustanovenm
kogentnm (srov. 2 odst. 1 ob. zk.).
Pedn je mon pout vchovn prostedky jenom takov a jenom v

takov me, kter je pimen okolnostem. Jde o to, e vchovn prostedky je
teba volit nejen s ohledem na vk a charakterov vlastnosti, ba osobnostn
zvltnosti dtte, ale pedevm tak se zetelem k povaze inu, od kterho m
bt dt napt odrazeno. Je teba zdraznit, e vchovn prostedky by mly
bt v prv ad limitujc, tedy v podob zkaz, nikoli v podob pkaz: dtti
mus bt ponechna jist mra svobodnho rozhodnut, pokud jde o vlastn
chovn.
Vchovn prostedky lze dle pout jen takov a v takov me, aby nebylo
nijak ohroeno zdrav dtte, ba ani jeho rozvoj.
V neposledn ad se vchovn prostedky svou povahou a mrou svho

pouit musej srovnat s poadovanm zachovnm lidsk dstojnosti dtte. Tady
je teba zdraznit, e kad duevn i tlesn nsil, uren, zanedbvn, ba
teba i trznn dtte (atd.) je ve flagrantnm rozporu s pravidly danmi mluvou
o PD (l. 19).
2 odst. 1, 81, 857, 869 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
Listina,
mluva o PD
885
(Podl manela nebo partnera rodie na vchov)
Z dvodov zprvy:
Dosavadn prvn prava je obohacena o prvo, resp. obdobn prvo toho,

kdo nejsa manelem ije manelskm ivotem v rodinn domcnosti s rodiem
dtte a dttem (tzv. sociln rodi).
Vklad:
Zdroj obsahu zdejho ustanoven lze hledat v 33 zk. o rodin. Jedn se

pouze o jeho rozveden, uveden jednotlivch dalch osob, kter mohou t s
rodiem dtte a dttem v rodinn domcnosti.
Prvn podmnkou podlu jednotlivch v ustanoven zmnnch osob na

vchov dtte v pi svho rodie je sdlen stejn rodinn domcnosti.
Pro podlen se na vchov dtte rodiem, kter m dt v pi, je

zapoteb, aby lo o nkterou z osob ve zdejm ustanoven vyjmenovanch.
Takovou osobou je manel, registrovan partner a dle i jin partner (druh,
druka) rodie dtte.
Prav-li zkon "podl se", rozum se tm nejen prvo, ale tak povinnost
zastovat se na pi o dotyn dt a na jeho vchov. Je teba ale zdraznit,
e v podstat jde prv jen o pi o osobu dtte spojenou s jeho vchovou. Dal
povinnosti a prva rodie tyto osoby nemaj (ani osobn, resp. statusov prva,
ani dal prva nleejc do rodiovsk odpovdnosti, ani vyivovac povinnost).
Jako pklad takovho "podlen se" lze uvst doprovod dtte do koly nebo
k lkai. Pokud dotyn osoba dt doprovzejc nem zmocnn rodie dtte,
neme nap. vi kole nebo lkai postupovat jinak ne sdlenm.
Z literatury:
Glos: O souvztanosti vchovy a vivy v prvu rodinnm. Pk, 1970, . 10.
Petrukov: K prvnmu postaveniu nevlastnho dieata poda rodinnho
prva. Prvny obzor, 1960, . 2, s. 941 a nsl.
886
(Podl dtte na pi o rodinnou domcnost)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Podmnky podlen se dtte na pi o chod rodinn domcnosti (3 a 6)
III. Jak se dt podl na chodu rodinn domcnosti (7 a 9)
Z dvodov zprvy:
Domcnost by mla fungovat v me, kter je pro leny rodiny ku

prospchu. Pokud jde o dlku doby, po kterou dtti lze ukldat tzv. domc
povinnosti, je znmo, e recentn se nezdka stv, e zletil dti svj pozitivn
podl odmtaj. e maj povinnost pispvat na chod domcnosti, a u tak i onak
(penn, vkony apod.), lze jist dovodit i ze souasn prvn pravy. Vzhledem
k pouhmu dovozen vak vznikaj v praxi nejednou problmy, ba mlo
informovan laici podvaj v tomto smru myln informace. Lze proto mt za to, e
superfluum non nocet - ostatn povinnosti lze ukldat jen cestou zkona.
I. Obecn
Vzorem pro zdej ustanoven je 31 odst. 4 zk. o rodin. Nicmn nikoli

docela. Podmnn povinnost dtte p o n ze strany osoby, kter o n peovat
m, je novinkou.
Podlen se dtte se rozeznv dvoj: jednak je dt povinno podlet se na

chodu rodinn domcnosti vlastn prac, jednak pak pennmi stkami za
pedpokladu, e m vlastn pjem (srov. tak 900 a vklad k tomuto
ustanoven).
II. Podmnky podlen se dtte na pi o chod rodinn domcnosti
Prvn podmnkou podlen se dtte je jist nevysloven schopnost dtte

jakkoli se na pi o chod domcnosti podlet. Nejsp i velmi mal dt je schopno
drobnch kon v uvedenm smyslu, nicmn dosaen uritho vku, spojen s
fyzickmi a duevnmi pedpoklady, bude jist nezbytn (i desetilet dt njakm
zpsobem invalidn, odkzan na pomoc druhch, nebude schopno ani v tomto
vku njak podl osvdovat). V odstavci druhm se sice mluv o rozsahu

podlen se, ale to je ji kvantitativn, resp. kvalitativn uren pro ppad, e
schopnost je vbec dna.
Druhou podmnkou je skutenost, e dt ije s jednm nebo obma rodii v

rodinn domcnosti. Zdej ustanoven jsou urena prv pro pomr rodi a
dtte (nap. pro pstounskou pi srov. 968).
Tet podmnkou je, e dt dosud nen schopno samo se ivit, e tedy m

prvo na vivu ze strany svch rodi ( 911). Paklie dt je pln schopno samo
se ivit, pop. skuten se ji samo iv, take vyivovac povinnost rodi vi
dtti zanikla, zanikla tm samm (eo ipso) i povinnost dtte podlet se svm
piinnm na chodu rodinn domcnosti. Zaniklo tm ovem i prvo dtte v
rodinn domcnosti bydlet, resp. povinnost rodi poskytovat dtti bydlen. Dal
bydlen v dotynm bydliti, resp. domcnosti, zle na vli rodi a ppadnm
poskytovnm bydlen bez poadovn odpovdajc nhrady, a u v jakkoli
podob, m za nsledek bezdvodn obohacovn dtte.
Konen tvrtou podmnkou je, e o dt je v rodinn domcnosti rodi,

pop. rodie, kde ije, dn peovno. To znamen, e dt po dn strnce
nestrd. M zajitny vechny sv ivotn poteby. Nco jinho ovem je, pokud
dt je sveno do pe jednoho z rodi, vivn v penitch dvkch m
poskytovat druh rodi, ale tento svou povinnost nepln. Dsledkem toho pak je,
e dt strd, nebo rodi, do jeho pe bylo dt sveno, si neme vlastnmi
silami dostaten prostedky pro sebe a pro dt opatit. Takov situace pak
zajist nepovede k tomu, e dotyn dt nebude mt povinnost podlet se na
chodu rodinn domcnosti.
III. Jak se dt podl na chodu rodinn domcnosti
Svj podl na chodu rodinn domcnosti me dt poskytovat jak v podob

vlastn prce, vlastn innosti, aktivity, a u jakkoli, tak i v podob penitch
pspvk na chod domcnosti. Poskytovat penze je ale dt povinno pouze v
ppad, e m vlastn pjem. Me se ale podlet obma zpsoby.
Vlastnm pjmem se rozum pjem z vlastn extern aktivity (nap. odmna

za letn brigdu), z vlastn nap. vhry (v dtsk loterii, tombole), ale tak pjem,
pesnji zisk z vnos z vlastnho majetku dtte. Takto se me jednat i o
dividendy, roky apod.
Rozsah podlen se dtte na chodu rodinn domcnosti se uruje zsadn

shodnmi relevanty jako rozsah vyivovac povinnosti. Nen ani dvod, aby
rozhodn skutenosti mly bt v obou ppadech odlin. Rozhodn jsou takto
schopnosti a monosti dtte a odvodnn poteby len rodiny, resp.
odvodnn poteby toho, co lze oznait za bezporuchov (dn) chod
domcnosti (srov. bl vklad k 910 a nsl.).
900, 910 a nsl., 968
Osobn styk rodie s dttem
887
(Styk s dttem a jin osoba)
Povinnost a prvo styku s dttem pat k nejvznamnjm - jedn se toti

pedevm o prvo dtte, o prvo, kter je dtti zarueno nejen vnitrosttnmi
pedpisy (srov. nap. l. 9 mluvy o prvech dtte - prvo na rodinn ivot). Z
tohoto faktu se odvj cel jeho prava.
Pedevm vkon tto povinnosti a prva rodie nemohou svit jin osob.
To je vyloueno z povahy vci.
Nov se navrhuje stanovit, e soud me v rozhodnut o prav styku

stanovit podmnky styku. Me tak rozhodnout o mst styku, kterm nap. nesm
bt urit msto (konkrtn dm nebo byt) nebo naopak mus bt urit msto median instituce (odborn poradensk zazen). Obdobn me bt ureno, e
ke styku oprvnn rodi nem bt provzen nap. nktermi leny sv rodiny, a
e se zejmna neme - co plyne (jak ji zmnno) z povahy vci - dt zastoupit

teba svou matkou, tetou, sestrou nebo jejich muskmi protjky.
Rodi, kter m dt v pi, m vi pomru "druh rodi - dt" vlastn

postaven tet osoby, kter je vzna povinnost, a to nejen negativn povinnost
neruit (zdret se ruen), ale pozitivn aktivn konat (toti styk umonit).
Obligatorn sankc pro ppad neplnn je nov rozhodovn soudu.
dn oboustrann informace rodi je podmnkou dnho vkonu

rodiovsk odpovdnosti. Tak jako je dleit, aby rodi, kter m dt v pi,
informoval druhho rodie o vem podstatnm, co se tk dtte a jeho zjm, je
dleit, aby rodi, kter dt v pi nem, informoval druhho rodie kupkladu
o tom, jakm zpsobem hodl s dttem uskuteovat konkrtn situaci styku.
Vklad:
Obsah 887 a 891 nebyl v zkon o rodin nikterak upraven, ostatn v

zkon o rodin vbec nebylo samostatn upraveno prvo, resp. povinnost
osobnho styku rodie s dttem. Zkladn pravidlo pro prva na osobn styk mezi
rodii a dttem obsahuje 888 (srov. vklad k 888).
Prvo rodi udrovat osobn styk s dttem je zaloeno jednak v mluv o

PD, jednak v Listin. lnek 9 mluvy o PD stanov, e dt nesm bt oddleno
od svch rodi proti jejich vli, ledae pslun ady na zklad soudnho
rozhodnut a v souladu s platnm prvem a v pslunm zen ur, e takov
oddlen je potebn v zjmu dtte. Avak uznv se zrove prvo dtte
oddlenho od jednoho nebo od obou rodi udrovat pravideln osobn kontakty
s obma rodii, ledae by to bylo v rozporu se zjmy dtte. V l. 32 odst. 4
Listiny se ustanovuje o tom, e nezletil dti mohou bt od rodi odloueny proti
jejich vli jen rozhodnutm soudu na zklad zkona.
Zdej ustanoven se netk prva dtte na styk s obma svmi rodii, ale
tk se prva rodi udrovat osobn styk s dttem. Nelze se jist domnvat, e
by lo o prvo jin ne recipron. Na druh stran prv een je teba chpat
jako zsadu: to znamen, e rodi neme proti vli dtte osobn styk s nm nijak
vynucovat. Pokud dt nem zjem o styk se svm rodiem, nikdo ho k tomu
neme nutit. Nelze zastrat, e za odmtnm druhho rodie ze strany dtte
stoj nejednou psychick pprava vykonvan rodiem, do jeho pe bylo dt
sveno, pop. rodiem nebo i jinm lovkem, v jeho pi dt fakticky je.
Judikatura posledn doby, zejmna pak vslovn Rc 40/2013, rozliuje - v

souladu s evropskmi trendy - dvoj druh styku, pm a nepm. Nepmm
stykem, a i takov styk je stykem rodie s dttem ve smyslu rozhodnch
ustanoven stavnho podku a zkona, je nap. styk prostednictvm skype a
podobnch elektronickch medi, umoujcch nejen auditivn, ale tak vizuln
styk rodie s dttem, ale vechny zpsoby styku jen auditivnho atd. Nicmn,
styk nepm se povauje toliko za subsidirn formu styku, kter se ale nabz k
uit v ppad, e osobn styk pm nen z njakho dvodu mon.
Rozhodn ovem je, e pokud rodim zkon piznv prvo na osobn styk
s dttem, neme vkon tohoto prva svit, resp. penechat nikomu jinmu: jde
o osobn prvo rodie, o prvo vzan na osobu rodie.
888
Souvisejc pedpisy:
Listina,
mluva o PD
Z judikatury:
(II. S 568/06):
Rodina pedstavuje spoleenstv blzkch osob, mezi nimi existuj zk
vazby pbuzensk, psychosociln, emon, ekonomick a dal. Akoliv tedy v
rovin sociln reality je pojem rodiny velmi promnliv (jak uvedeno shora
sociln realita rodiny prochz postupnmi zmnami a pod jejich vlivem se stle
znatelnji rozmluje i tradin evropsk pojet rodiny a tmto promnm nutn
podlh tak prvn regulace rodiny a rodinnho ivota), nelze pesto pehlet,
e zkladem rodinnch vazeb je tradin prv biologick pouto pokrevnho
pbuzenstv mezi leny rodiny. Na jednu stranu proto nelze vylouit skutenost,
e prvn ochranu jakoto rodina mohou povat i spoleenstv osob ijcch mimo
institut manelstv nebo osob pokrevn nepbuznch, mezi nimi nicmn
existuj shora uveden citov a dal vazby (osoby ijc v postaven druha a
druky, partnei ijc spolen s dttem, kter se narodilo jednomu z partner z
jinho vztahu atd.). A takov rozsah pojmu rodinn ivot ostatn vyplv i z
judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva. Na druhou stranu i takov pojet
rodiny a rodinnho ivota pot s vznamem pokrevnch (pbuzenskch) vazeb
mezi leny rodiny. V ji citovanm rozsudku Kroon a dal proti Nizozem ESLP tak
upednostnil biologick pouto mezi otcem dtte ijcm ve faktickm svazku s
matkou a tmto dttem a poprajcm otcovstv manela matky, ped prvnm
stavem a prvn konstrukc rodiny: "Respekt k rodinnmu ivotu vyaduje, aby
biologick a sociln realita pevila nad prvn domnnkou..." (Kroon a dal
proti Nizozem, odst. 40). Vztahy prarodi a jejich vnuk povaj z hlediska
ochrany rodinnho ivota srovnateln ochrany jako vztahy rodi a dt, pokud
dt s prarodii ilo uritou dobu. Tento zvr bezesporu plat tm spe, pokud se
dt ocitlo v dsledku tragick udlosti bez svch rodi a existuj zde pouze
prarodie jako nejbli pbuzn, s nimi nezletil dt sdlelo ji za ivota rodi
spolenou domcnost, tak jak tomu bylo v tomto ppad. Tam, kde existuje
biologickm vztahem zaloen rodina dtte, jej lenov jsou ochotni mt dt ve
vlastn pi a vychovvat je, ba maj k nmu lty vytvoen emon pouto, a dt
se zalenilo do dalch socilnch vazeb takov rodiny, mus tato alternativa
pevit nad vchovou a p, kterou by dtti poskytovala tet nepbuzn
osoba, by m k dtti rovn vytvoeno emon a sociln pouto. Jak uvedeno
svrchu, jakmile je prokzna existence rodinnho vztahu, mus stt v zsad
jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvjet, a mus pijmout vhodn opaten za
elem slouen biologick rodiny s dttem (nap. rozsudek ve vci Kutzner proti
SRN, odst. 61). Je tedy povinnost sttu poskytnout takovmu vztahu specifickou
ochranu, a to i ped zsahy ze strany tetch osob. Tm sp stt nesm prvnmi
nstroji vytvoit situaci, kter by kvalitu, ba integritu, rodinnho ivota oslabovala
a vztahy v takov rodin naruovala.
(III. S 438/05):
Z pozitivnho zvazku sttu na poli stavn garance a ochrany rodiovstv a
rodiny, resp. rodinnho a soukromho ivota (l. 32 Listiny zkladnch prv a
svobod a l. 8 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod), vyplv, e
soudy jsou povinny svenmi procesnmi prostedky vytvet pedpoklady pro
narovnn naruench vztah mezi rodii a dtmi, vetn prostedk donucen,
me-li takov opaten vst ke sledovanmu cli a je-li pimen. Jedinm
kritriem pro vysloven zkazu styku rodie s dttem je aktuln nezbytnost
takovho opaten a zjem dtte, z nho tato nezbytnost vyplv. Rozhodnut
soudu o zkazu styku nelze pojmat jako konen odklizen nepjemnho sporu.
Intenzita zsahu do zkladnho prva podle l. 32 odst. 4 Listiny a l. 8 odst. 1
mluvy, jakou pedstavuje prv zkaz styku rodie s dttem, vel, aby soudy a
sttn orgny neekaly pasivn, a dt doshne formln zletilosti a pedmt
zen odpadne, pop. a se samovoln i jinak zmn pomry a jedna ze
zastnnch stran se na soud znovu obrt s formln procesnm nvrhem na
pravu styku. Zkaz styku rodie s dttem autoritativn vysloven soudem,
zejmna nezneuil-li rodi sv rodiovsk zodpovdnosti, je opatenm asov
omezenm. Orgny socilnprvn ochrany a soudy, kad ve sv psobnosti,
proto mus aktivn zkoumat, zda dvody tohoto opaten trvaj, jinmi slovy, zda
se toto opaten postupem asu a zmnou okolnost nestalo nepimenm. Podle
163 odst. 3 obanskho soudnho du m rodi (stovatel) prvo kdykoli
podat nvrh na zahjen novho zen o prav styku se svm dttem, zmn-li
se pomry. Me tak kdykoli svm nvrhem zahjit nalzac zen, v nm m k
dispozici celou plejdu procesnch prostedk na ochranu svch prv; nalzac
soud pak bude moci zhodnotit aktuln situaci, na rozdl od stavnho soudu,
kter se na zklad stavn stnosti zabv soudnm rozhodnutm vydanm v
uritm okamiku v ase minulm, ex post, bez monosti pihldnout k
nslednmu vvoji situace, nadto se me zabvat pouze okolnostmi
stavnprvn relevance.
(II. S 363/03):
Je stavn ppustn, aby odvolac soud ml za shodn zjitnho
skutkovho stavu rozdln prvn nzor, kter by vystil v opan rozhodnut
oproti rozhodnut soudu prvho stupn. Takov postup zsadn nen v rozporu s
platnou zsadou dvojinstannosti zen. Je vak neppustn, aby se odvolac
soud v takovm ppad nevypodal jak se vemi odvolacmi nmitkami, tak se
vemi okolnostmi, kter v zen vyly najevo, respektive se vemi hledisky,
ktermi se zabval soud prvho stupn. Z stavnprvnho pohledu nen mon
nadazovat modely fungovn vztah mezi oddlenmi rodii a nezletilmi dtmi,
kter maj orgny veejn moci zait, nad zjem dtte, kter je definovn v l. 3
mluvy o PD. Tyto modely, jakkoli jsou v mnoha ppadech pnosn a pouiteln,
nemohou postihovat situaci kadho jednotlivho nezletilho dtte. Je proto vc
obecnch soud, aby pi zohledovn vech konkrtnch okolnost danho
ppadu a z nich vyplvajcho zjmu dtte, kter mus bt vdy pednm
hlediskem pi jakkoliv innosti tkajc se dt, a u uskuteovan veejnmi
nebo soukrommi zazenmi sociln pe, soudy nebo sprvnmi orgny,
rozhodly o konkrtn podob nejvhodnjho uspodn vztahu mezi rodii a
dtmi. Na tom neme nic mnit ani to, e se rodie nejsou schopni se na
takovm uspodn sami dohodnout.
(IV. S 14/2000):
Dohodli-li se rodie nezletilho ji dve na tom, kter z nich bude mt
nezletilho ve sv vchov, a byla-li tato dohoda schvlena rozhodnutm soudu,
potom dvody odvodujc zmnu takovho rozhodnut mus skuten
doshnout intenzity zmny pomr ve vech jejch aspektech. Spolehliv poznn
skutenosti, zda styk rodie s dttem ohrouje fyzick nebo psychick zdrav
dtte, vyaduje zpravidla spoluprci soudu s odbornky z jinch vdnch obor.
(III. S 125/98):
Procesn postaven nezletilch astnk zen ped soudem je potud
specifick, e je omezeno obligatornmi podmnkami plynoucmi z ustanoven
zkona ( 9 ob. zk., 19 o. s. .), nehled ji ani k tomu, e dal ustanoven
zkona ( 178 odst. 1 al. 2 o. s. .) podmiuje vslech nezletilch ped soudem
podmnkou vhodnosti, co zejmna v zen ped novelou zkona o rodin
pirozen slu vzthnout i na ppadn jejich vslech jako (svm zpsobem

omezench) astnk zen. Po rozpadu rodiny s nezletilmi dtmi nejen etika
pbuzenskch vztah, ale i zkon zavazuje dti k povinnosti sv rodie ctt a
respektovat ( 35 zk. . 94/1963 Sb., ve znn zk. . 91/1998 Sb.), zatmco
rodiovsk odpovdnost (za dnou vchovu dt) je pikzna obma rodim (
34 tho); proto tak, pokud nejsou zjitny takov skutenosti, kter by vedly k
pozastaven vkonu rodiovsk zodpovdnosti ( 44 tho), nen - ani pi plnm
respektu k prvm samotnch nezletilch - zkonnho, tm mn pak stavn
prvnho dvodu k tomu, aby rodii, v jeho pm pi nezletil dt nen, byl
styk s nm zakzn, resp. nepimen omezen.
(I. S 112/97):
Umonn styku otce s nezletilm dttem v pimen me je zsadn
odvisl od hodnocen konkrtn situace soudem na zklad posouzen dkaz a
zjitnch skutenost. Pokud vak by tento styk nebyl umonn v dsledku
neinnosti obecnho soudu, lo by podle povahy vci o prtahy v zen a ve
svm dopadu o poruen mluvy o PD . 104/1991 Sb., zejmna jejho l. 9 odst.
3, kterou je esk republika vzna.
(NS 1 Cz 63/87, Rc 12/90):
Rodi, ktermu bylo nezletil dt sveno do vchovy, odpovd za kodu
vzniklou druhmu z rodi v dsledku zmaen styku s dttem i tehdy, kdy
tohoto rodie vas neinformoval o objektivn pekce (nap. o onemocnn
dtte) brnc uskutenn styku s nezletilcem ve stanovenou dobu.
(NS 5 Cz 57/67, Rc 96/67):
K nleitmu zjitn skutenho stavu vci pi rozhodovn o omezen
nebo zkazu styku rodie s nezletilm dttem pat tak rozlien, zda
uskuteovn styku rodie s nezletilm dttem ohrouje zdrav dtte, pop. zda
jde pouze o pedstran stav vyvolvan zmrnm psobenm rodie, jemu
nezletil dt bylo sveno do vchovy. Rodi, jemu nebylo nezletil dt sveno
do vchovy, uplatuje pi styku s nm svou lohu ve vchov, danou mu
ustanovenm 31 zk. o rodin. kolem druhho rodie, kter nezletil dt
vychovv, je mj., aby se zetelem k zjmu dtte na prospnm styku s druhm
rodiem vytvel pzniv podmnky ke styku tohoto rodie s nezletilm dttem, a
to hlavn vedenm dtte ke sprvnmu vztahu k tomuto rodii. Omezen nebo
zkaz styku rodie s nezletilm dttem podle 27 odst. 3 zk. o rodin je
opatenm, kter pronikav zasahuje do prv a povinnost rodie; proto je mon
je vyslovit a po nleitm zjitn skutenho stavu vci.
(KS esk Budjovice 5 Co 2661/99):
Pokud dojde k dlouhodobmu vylouen jednoho z rodi ze styku s
nezletilmi dtmi, kter to nsledn pociuje jako jmu na svch rodiovskch
prvech, nelze tento dsledek pitat nezletilm dtem a piznn vivnho ze
strany vylouenho rodie pak nen v rozporu s dobrmi mravy.
Z literatury:
Corradiniov: Nhrada kody pi maen styku s dttem. Prvo a rodina,
2010, . 7-8, s. 16.
Haderka: Styk rodi s dtmi, kter jsou v pstounsk pi nebo v stavn
vchov. Pk, 1972, . 10.
Krlk: De verborum significatione aneb zamylen nad novelizovanm
ustanovenm 27 odst. 2 zkona o rodin. Prvn praxe, 1999, . 5, s. 419.
Krlk: prava styku s nezletilm dttem. PR, 1999, . 5, s. 10.
Nov: Problmy styku nezletilch dt s rozvedenmi rodii. PR, 1995, . 3,
s. 12.
Novk, Bakal: Styk dtte s druhm rodiem: Nov pohled na star
problm. Prvo a rodina, 2003, . 11-12.
Novk, Pokorn: Jak dalece lze vynutit ppravu dtte ke styku s druhm
rodiem? Prvo a rodina, 2004, . 5, s. 8.
Prchov, Novk: Omezen styk dtte s rodii. Prvo a rodina, 2004, . 3,
s. 9.
Tripes: K nkterm otzkm postupu soudu pi vkonu rozhodnut o styku s
nezletilm dttem. Socialistick zkonnost, 1982, . 10, s. 608.
Vokov: Postaven mediace v esk spolenosti. Prvo a rodina, 2001, .
10, s. 1.
888
(Podmnky styku rodie a dtte)
Z dvodov zprvy:
viz u 887
Vklad:
Prvo dtte na osobn styk s obma rodii, a pokud to nen mon a dt

bylo sveno do pe jednoho z rodi, pak na osobn styk s druhm rodiem, je
zaloeno pedevm v mluv o PD, kter v l. 9 stanov: "... uznv se prvo
dtte oddlenho od jednoho nebo od obou rodi udrovat pravideln osobn
kontakty s obma rodii, ledae by to bylo v rozporu se zjmy dtte." K podob
styku srov. vklad k 887 bod 4.
Stejn jako m dt prvo stkat se s obma svmi rodii, a u tak, e je

sveno do jeho pe, anebo tak, e se s nm stk jen obas, m tak rodi
prvo na styk se svm dttem. V obou ppadech je teba, aby takov styk byl v
zjmu dtte, resp. nebyl v rozporu s jeho zjmem. Protoe pokud by osobn styk
rodie byl v rozporu se zjmem dtte, soud takov styk omez nebo i zake.
Zkaz osobnho styku neme pemoct ani chtn dtte setkat se se svm
rodiem, je-li takov osobn styk mezi obma zakzn. Omezen osobnho styku
rodie s dttem je ve sv podstat omezenm rodiovsk odpovdnosti i jejho
vkonu.
Soud ale nemus v zjmu dtte shnout k tm nejdraznjm sanknm

opatenm: soud me podle okolnost ppadu rozhodnout i tak, e stanov (ur)
podmnky takovho styku. Takov podmnka styku me spovat v uren doby, i
doby trvn, kdy m ke styku dojt (kdy se m uskutenit), msta, kde m ke
kontaktu dojt, uren osob, kter se musej, resp. nesmj styku astnit, tj. kter
musej, pop. nesmj bt osobn ptomny.
Zkon ale zrove pot s aktivnm chovnm toho rodie, kter m dt

ve sv pi, aby dt na styk s druhm rodiem dn pipravil. To znamen nap.,
m-li styk trvat vc ne 24 hodin, pipravit dt na pespn v jinm ne domcm
prosted, dostaten je vybavit vhodnm obleenm atp. Dle je peujc rodi
povinen styk dn umonit, tj. dt skuten pedat druhmu rodii, s nm se
m setkat, nebrnit mu ve styku, neklst mu dn pekky. Konen me bt
takov peujc rodi povinen poskytnout druhmu rodii vekerou potebnou
souinnost, a u jde o to, e bude styku ptomen, protoe se jedn o velmi mal
dt, kter potebuje stlou ptomnost matky, anebo bude druhmu rodii jinak
vhodn npomocen.
Souvisejc pedpisy:
mluva o PD
889
(Povinn chovn rodie, kter m dt v pi)
Z dvodov zprvy:
viz u 887
Vklad:
Zdej ustanoven ve sv prvn sti je nejen novinkou v naem prvnm

du, ale m zcela zsadn vznam. Na druh stran obsahuje jen pravidla, kter
jsou - v ppad nekonfliktnch pomr mezi rodii - brna jako samozejm.
Rodi, kter m dt v pi, a rodi, kter v pi dt nem, a m takto

prvo osobn se stkat se svm dttem, jsou pedn povinni zdret se veho, co
naruuje dobr vztah dtte k obma rodim, pop. zdret se veho, co vchovu
dtte ztuje.
Druh st (druh vta) zdejho ustanoven byla obsaena v 27 odst. 2

vta druh zk. o rodin. Jedn se v podstat o zkaz brnit bezdvodn, trvale
nebo opakovan styku rodie s dttem.
Zkon stanov, e pokud rodi, kter m dt v pi (lze dodat, e na

zklad rozhodnut soudu), nesm brnit druhmu rodii ve styku s jeho dttem,
a pokud tento zkaz pekro bezdvodn, piem bude mon mluvit o trvalm
bezdvodnm brnn ve styku anebo opakovanm bezdvodnm brnn ve
styku, je to (jde o prvn pravidlo, nikoli o prvn domnnku, jako tomu bylo v cit.
ustanoven zkona o rodin) dvodem pro nov rozhodnut soudu o tom, kter z
rodi m mt dt ve sv pi.
Ze zdejho ustanoven je nutno dovodit, e na rozdl od prvn situace

existujc do 31.12.2013 je nyn soud povinen projednat znovu otzku sven
dtte do pe jednoho z rodi v tom ppad, jestlie rodi, ktermu je zatm
rozhodnutm soudu dt sveno do pe, jedn zpsobem zkonem zakzanm

(a vslovn v zkon uvedenm).
890
(Sdlovn informac o dtti)
Z dvodov zprvy:
viz u 887
Vklad:
Vzjemn informace rodi o jejich spolenm dtti je logickm, nikoli jen

prvnm dsledkem skutenosti spolenho rodiovstv spolenho potomka.
Rodie jsou si povinni navzjem, tj. jeden druhmu, sdlovat vechno, co je

jim znmo a co je podstatn, pokud se to tk jejich dtte a jeho zjm.
Nejvznamnj jsou samozejm informace o zdravotnm stavu dtte, ale

ani informace dal, nakonec nejrznjho druhu, nelze povaovat za nedleit.
Relevance jednotlivch skutenost je asto dna okolnostmi, pedevm ale
osobnost konkrtnho dtte.
891
(Dohoda rodi o styku s dttem a omezen prva styku)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Styk nepeujcho rodie s dttem a dohoda rodi (3, 4)
III. Omezujc rozhodnut soudu (5 a 7)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven. Soud

me rozhodnout i o tom, e zejmna v potku navazovn kontaktu rodie s
dttem me bt styk realizovn ve specializovanm zazen (nap. krizov
centrum) pod dohledem kvalifikovanho pracovnka tohoto zazen.
I. Obecn
Vznamov obdobn ustanoven najdeme v 27 zk. o rodin.
Zdej ustanoven se v nkolika smrech pekrv s obsahem 888, co

svd o tom, e zdej ustanoven bylo vneseno inkoherentnm zsahem a
dodaten do dve vytvoenho textu. Krom toho vraz "zjem na vchov
dtte" vrac prvn pravu do padestch let minulho stolet. S dnenm
pojmem "zjem dtte" nen sluiteln.
II. Styk nepeujcho rodie s dttem a dohoda rodi
Pedpokld se, e rodi, ktermu soud svil dt do pe, a druh rodi

se spolu dohodnou, jak se nepeujc rodi bude s dttem stkat. Tot plat,
pokud se rodie sami dohodli, kter z nich bude mt dt u sebe, ve sv osobn
pi, ve sv rodinn domcnosti, a kter se s nm jen bude stkat.
Nedohodnou-li se rodie tak, jak je uvedeno v bodu 3, anebo dohodnou-li

se tak, e dohoda je v rozporu se zjmem dtte, resp. pesnji: "vyaduje-li to
zjem na vchov dtte a pomry v rodin", uprav soud styk nepeujcho rodie
s dttem sm. Znovu (srov. bod 2) je teba zdraznit, e vraz "zjem na
vchov dtte" je pojem neznm z hlediska prvn pravy tohoto obanskho

zkonku.
III. Omezujc rozhodnut soudu
V ppad, kdy je to odvodnno skutkovmi okolnostmi, pop. i osobnost

dtte, soud je povinen urit pro styk rodie s dttem krom asu (doby, trvn
styku) tak msto, kde m (me) ke styku dochzet.
Je-li to odvodnno zjmem dtte, a to tak, e je to nutn v zjmu dtte,

soud omez styk rodie s dttem, pop. i tento styk zcela zake. Nen teba, aby
soud stanovil dobu, na kterou styk omezuje, pop. zakazuje: rozhodnut ve vcech
pe o nezletil jsou rozhodnutmi pro tentokrt, rozhodnut vydvan cum
clausula rebus sic stantibus, tud mohou, pop. maj bt zmnna vdy, zmn-li
se pomry.
V podrobnostech srov. koment k 888.
888
Z literatury:
Nov: Problmy styku nezletilch dt s rozvedenmi rodii. PR, 1995, . 3.
Novk, Pokorn: Jak dalece lze vynutit ppravu dtte ke styku s druhm
rodiem. Prvo a rodina, 2004, . 5.
Novotn: mluva o styku s dtmi. Prvo a rodina, 2003, . 4.
Novotn: Lze zakzat styk dtte s rodii i pbuznmi. Rodinn prvo,
2006, . 9.
Prchov, Novk: Omezen styk dtte s rodii. Prvo a rodina, 2004, . 3.
Sukdol: Spoluprce soud s psychiatry a psychology. Socialistick
soudnictv, 1965, . 9.
Vargov: "Syndrom zavrenho rodie" jako problematick termn. Prvo a

rodina, 2006, . 3.
kov: Syndrom zavrenho rodie - nejist teorie. Prvo a rodina, 2008,
. 6.
Zastoupen dtte
892
(Zkonn zastoupen a jeho meze)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zkladn pravidla zastoupen dtte rodii (3 a 10)
III. Kdy rodie jako zkonn zstupci jsou vyloueni z prva jednat (11 a
14)
IV. Subsidirn ustanoven o zkonnm zastoupen (15, 16)
Zastupovn dtte m mezi rodiovskmi povinnostmi a prvy zvltn

postaven. M jin smysl i el, a tud i jinou povahu ne ostatn: m zajistit,
aby nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, obstlo v prvnm svt, aby
mohlo prvn jednat. Jde o jednn osobn i majetkov. Blzk mu je (a to jen v
uritm aspektu) jen povinnost a prvo pe o jmn dtte. Zastoupen ve
vcech pracovnprvnch je dosud vyhrazeno speciln zkonn prav; srov. ale
34.
Zdej ustanoven je pepisem dosavadn prvn pravy, formulan

upravenm. Stvajc obsah je doplnn o odkaz na ustanoven o ochran poctiv
tet osoby a o vslovn pipomenut, e i otzka zastupovn nle mezi takov,
kdy se lze domhat, aby rozhodl soud. Soud je ovem povoln rozhodovat nejen
o tom, ktermu z rodi m konkrtn svdit zstup oprvnn, ale i o tom, jak
bude tento rodi postupovat, jak bude prvn jednat.
I. Obecn
Zkonn zastoupen dtte rodii je standardn prvn pravou. Zrove jde

o speciln prvn pravu vzhledem k prav obecn, tj. v obecn sti
obanskho zkonku ( 457 a nsl.). Takto m ped n pednost. Naproti tomu
ped touto pravou maj pednost pedpisy zdravotnickho prva - prv proto,
e jde o leges speciales.
Zkonnm zstupcem dtte me bt tak porunk (srov. 928 a nsl.).

Zastupuj-li dt jin osoby, jsou to bu smluvn zstupci, nebo jde o zstupce
ustanoven soudem na zklad zkona (opatrovnk, pstoun, osoba, j bylo dt
sveno do pe, apod.).
II. Zkladn pravidla zastoupen dtte rodii
Vzhledem k tomu, e dt je pouze sten svprvn ( 31), mus bt v

rozsahu, v nm nen zpsobil prvn jednat, zastoupeno.
Vzhledem k tomu, e zkon sm stanov, e rodie zastupuj dt tam, kde

je toho teba, jde o zastoupen zkonn, zaloen pmo zkonem.
Stejn jako ostatn atributy rodiovsk odpovdnosti tak zstup

oprvnn (tj. oprvnn zastupovat) zanik dnem, kdy dt nabude plnou
svprvnost, bez ohledu na to, jak k tomu dojde, a bez ohledu na zletilost (srov.
30).
Rodie, jsou-li oba znmi, oba na ivu, oba pln svprvn, zastupuj dt
spolen.
Spolen zastoupen vyaduje, aby rodie byli ve shod. Nen-li tomu tak,
je oteven prostor k intervenci soudu ( 893).
O spolen zastoupen, tj. zastoupen obma rodii, kte jsou spolu ve

shod, jde i v ppad, kdy in concreto prvn jedn jen jeden z rodi.
Zvltn pedpisy (zejmna zdravotnho prva) stanov jako leges speciales

odchyln, obansk zkonk v prv vykldanch ustanovench pak m jen
subsidirn relevanci. Proto nikterak nen mon souhlasit s nzorem vyslovenm
v tomto komenti k 436: obansk zkonk nen "nepmou novelou zkona o
zdravotnch slubch", a bt j neme, prv proto, e zkon o zdravotnch
slubch upravuje zvltn problematiku souhlas zstupc pi poskytovn toliko
zdravotnch slueb.
Pro jednn jen jednoho z rodi (za pedpokladu shody rodi) vi tet
osob se uplatn vyvratiteln domnnka 876 odst. 3 o dobr ve tet osoby,
pokud jde o souhlas obou rodi, tedy nejen pokud jde o jednn prv jen
jednoho rodie, ale i obsah takovho jednn. (Srov. ble k cit. ust.).
III. Kdy rodie jako zkonn zstupci jsou vyloueni z prva jednat
Ohroen koliz v zjmech vyluuje oprvnn rodi dt zastoupit.
Kolize (rozpor, nesoulad) me nastat nejen mezi rodiem, resp. rodii a

dttem, ale tak mezi vce dtmi tch rodi. Jde ale ji o hrozbu koliz, resp.
pouh hrozba koliz ji sta.
V obou ppadech je ppadn prvn jednn rodie nebo rodi neplatn, a

to absolutn, pro rozpor s veejnm podkem.
Proto je teba, aby v ppad hrozby kolize, a u bude zjitna kmkoli,

pop. jakkoli, vzpt ustanovil soud dtti opatrovnka, kter bude nadle peovat
o jeho prvn zjmy. Bude peovat o to, aby jeho prvn zjmy v kontrapozici k
zjmm rodie, pop. rodi, anebo sourozenc, nedoznaly jmy.
IV. Subsidirn ustanoven o zkonnm zastoupen
Z obecn sti obanskho zkonku, kde je upraveno zkonn zastoupen

(tj. 457 a nsl.), lze pout 457 a 458, by jen v omezen, resp. podmnn
me.
Naproti tomu 459 o vci zvltn obliby se uplatn v zkonnm zastoupen

dtte rodiem v celm rozsahu a bezvjimen.
30, 31, 436, 457 a 459, 876 odst. 3, 893, 928 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zk. o zdr. slubch
893
(Neshoda rodi o zastupovn)
Z dvodov zprvy:
viz u 892
Vklad:
Rodie dtte, a to oba, jsou-li znmi, jsou-li na ivu a jsou-li svprvn, jsou
spolen zkonnmi zstupci dtte, piem s tet osobou me jednat i jen
jeden z nich. Pedpokld se, e se rodie dohodli ( 892).
Me se jist stt, e mezi rodii shoda nepanuje. Rodie mohou bt

nejednotn v tom, kter z nich bude jednat s tet osobou, ale zejmna mohou bt
nejednotn, pokud jde o to, o em bude jednno a jak bude jednno, tj. co bude
clem jednn, jak bude obsah jednn.
V takovm ppad neshody rodi je povoln rozhodnout soud.
Soud bude rozhodovat na nvrh rodie. Nen jist rozhodn, kter z rodi
nvrh pod, nicmn nvrhu rodie je v tomto ppad nezbytn zapoteb.
V nvrhu rodi uvede, kter z rodi m za dt jednat a jakm zpsobem.
Lze mt za to, e v danm ppad nejde o sporn zen, e jde naopak o

to, aby bylo zjitno a najisto postaveno, jak je zjem dtte v konkrtnm
ppad.
Proto me dojt i k tomu, e bude vyslechnut nzor dtte a bude teba k

nmu pihldnout ( 875 odst. 2).
875 odst. 2, 892
894
(Smluvn zastoupen dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zkonn zakotven monosti sjednat pro dt zastoupen (3 a 8)
III. Vztah smluvnho a zkonnho zastoupen (9 a 11)
IV. Pekroen zstupho oprvnn smluvnm zstupcem (12)
Z dvodov zprvy:
Dosud byla otzka monosti zastoupen dtte, resp. rodi zastupujcch

dt v jeho prvnm jednn ponechna na obecnch vkladovch pravidlech.
Nejde jen o to, e dt se nech zastoupit osobou s odbornmi prvnmi

znalostmi nebo vbec odbornmi znalostmi, ale e je oprvnno kontrahovat
smlouvu o zastoupen s kmkoli, kdo je schopen a ochoten dt zastupovat, a dt
samo si peje, aby je zastoupila prv tato osoba. Jinak ovem nic nebrn tomu,
aby pomoc prvnho zstupce, toti zstupce s odbornmi prvnmi znalostmi,
kontrahovali rodie ve prospch dtte.
Lze si pedstavit i takovou pravu, podle n by dt bylo oprvnno

podat kup. eskou advoktn komoru o uren advokta, kter bude dt
prvn zastupovat.
Ochrana ped neuvenmi kroky smluvnho zstupce dtte by mla bt

zabezpeena dostaten rozhodovnm soudu se zetelem na zjem dtte.
Zastoupen v trestnm zen e ustanoven trestnho prva.
I. Obecn
Ustanoven o monosti sjednat smluvn zastoupen pro dt je u ns

novinkou.
Po lta byla tato otzka pedmtem diskus a vah, piem diskuse v

podstat vystila v nzor zde vysloven v textu zkona.
II. Zkonn zakotven monosti sjednat pro dt zastoupen
Pedevm v otzkch, v nich je teba odbornch znalost, nelze od rodi

oekvat, e vdy takov znalosti skuten maj, e toti jsou schopni se o zjmy
dtte adekvtn (tj. pedevm dostaten) postarat.
Sjednat zastoupen dtte je mon zsadn ve vech ppadech, tj. pro

vechny zleitosti tkajc se dtte s vjimkou zleitost osobnho stavu
(takovmi jsou nap. otzky neplatnosti manelstv, osvojen atd.).
Smlouvu o zastoupen uzavraj rodie jako zkonn zstupci dtte, co

znamen, e jde o smlouvu mezi dttem a osobou s odbornmi, pop. i jinmi
znalostmi, kter m dt napt (pro uritou vc nebo pro uritou dobu)
zastupovat.
Pokud dt m zjem o zastoupen smluvnm zstupcem, bu bez toho, aby

rodie souhlasili, anebo pes jejich nesouhlas, je zejm teba dtti umonit, aby
jednalo s jakoukoli osobou, kter bude iniciovat OSPOD, kter ji d soudu podnt
k zahjen zen soudu, kter posoud, zda je tu zjem dtte na kontrahovn
smluvnho zastoupen, jak dvodn je tento zjem, do jak mry je na mst
takovmu zjmu vyhovt, a teprve pak oslovit rodie a spolu s nimi dospt k
een, kter by nejvc vyhovovalo zjmm dtte. Jedn-li se ale o dt star
estncti let, je dna jednak monost piznn svprvnosti (i bez souhlasu
rodi), jednak je patrn mon pipustit, e takto star dt je schopno samo
uzavt smlouvu o zastoupen, zejmna v ppad, kdy disponuje dostatenmi
pennmi prostedky.
Pro sjednn zastoupen plat obecn pravidla o smluvnm zastoupen,

take je teba vzt v vahu nejen pravidla o podstat zastoupen, ale teba tak o
form, o pln moci atd., pop. i o excesu.
Jinou vhodnou osobou se rozum kdokoli, kdo je in concreto schopen a

ochoten ochrnit prvn zjem dtte na mst rodi. Zmocnnou osobou me
bt teba pbuzn dtte: nap. je potebn, aby dt uzavelo tu i onu smlouvu

(odbornch znalost nen zapoteb a rodie dl dlouhodob na nepstupnm
mst na jinm kontinentu).
III. Vztah smluvnho a zkonnho zastoupen
Smluvn zastoupen dtte nem dn vliv na zkonn zstup oprvnn

rodi. Pedpokld se, e se zmocnnec a rodie dohodnou tak, aby byl zajitn
prospch dtte, aby zejmna vsledky jednn zmocnnce zajistily zjem dtte.
Lze si ale pedstavit situaci, a to zejmna v ppad, e zmocnncem je

osoba s odbornmi znalostmi, e zmocnnec a rodie (rodi) budou zastvat
rozdln stanoviska. V tomto ppad nelze dt bez dalho pednost ani jednomu
ze zastnnch zstupc a takov spor (nesoulad) mus rozhodnout soud.
Nen rozhodn, kdo pod nvrh soudu. Tak nen rozhodn, co bude v
nvrhu obsaeno (krom pravdivho vylen skutkovho stavu a navren
pslunch dkaz). Soud bude toti vdy rozhodovat tak, aby een bylo v
souladu se zjmy dtte.
IV. Pekroen zstupho oprvnn smluvnm zstupcem
V ppad excesu smluvnho zstupce dtte se uplatn pravidlo 446.

Osobou, kter bude vyslovovat souhlas, pop. nesouhlas s pekroenm
zstupho oprvnn bude ovem rodi dtte, nikoli samo dt.
436 a nsl., 446
895
(Popen otcovstv a zkonn zastoupen)
Z dvodov zprvy:
Za elem zachovn prvn jistoty se stanov, e inky prvnch kon

mue, jeho otcovstv bylo popeno, uinnch do prvn moci rozsudku o popen
otcovstv, zstvaj nedoteny. Jedn se o obecnou pravu, kter reaguje na
prodlouen poprn lhty manela matky v dsledku nlezu stavnho soudu Pl.
S 15/09, ale vztahuje se na ppady otcovstv uren i podle ostatnch
domnnek.
Vklad:
Je teba pedpokldat, e do esti let vku dtte (resp. vjimen i pozdji)

me dojt ke zmn statusu dtte, pokud jde o uren jeho otce.
Proto je nezbytn stanovit, jak maj bt v takovm ppad posouzena

prvn jednn, kter dve uinil ten mu, kter byl povaovn za otce dtte, ale
otcem nen.
Pestoe samozejm me bt dodaten zjitno, e onen mu (mu

dve povaovan za otce) nejednal vdy v zjmu dtte, je v zjmu prvn jistoty,
a to i jistoty onoho dtte, nutn stanovit, e prvn jednn onoho mue, jeho
otcovstv bylo poslze popeno, k nim dolo ped "zmnou otce", neztrcej svou
prvn relevanci, naopak "zstvaj nedotena".
Z judikatury:
(S Pl. S 15/09):
Prvo na ochranu soukromho a rodinnho ivota ve smyslu l. 10 odst. 2
Listiny a l. 8 mluvy brn orgnm veejn moci svvoln zasahovat do tak
intimn sfry kadho jednotlivce, jakou pedstavuj vztahy mezi rodii a dttem.
Tyto vztahy jsou nejpirozenjm vrazem lidsk identity a prvo v demokratick
a svobodn spolenosti mus respektovat jejich existenci. Smysl a povaha
rodinnch vztah a rodinnho souit toti nen primrn prvn; prvo pouze
piznv ochranu jejich reln existenci. Tato ochrana pak neme bt
zabezpeena pouze povinnost zdret se uritch zsah ze strany veejn moci.
Stt je souasn povinen pijmout takovou prvn pravu, je zaru prvn
uznn rodinnch vztah a vymez jejich obsah jak ve vztazch mezi rodinnmi
pslunky navzjem, tak vi tetm osobm. Poadavek shody prvnho a

biologickho otcovstv nelze povaovat za absolutn. Prvn vztah otce a dtte
toti nen jen mechanickou reflex existence biologickho vztahu, nbr s
postupem asu se me i pi absenci tohoto vztahu vyvinout mezi prvnm otcem
a dttem takov sociln a citov vazba, je z hlediska prva na ochranu
soukromho a rodinnho ivota bude rovn povat prvn ochrany. V takovm
ppad bude dal trvn prvnch vztah zvisl na vce faktorech, mezi nimi
bude zjem dtte hrt dleitou roli - podle l. 3 odst. 1 mluvy o PD mus bt
pednm hlediskem pro rozhodovn orgn veejn moci, piem vak m dt
na zklad l. 7 odst. 1 tto mluvy rovn prvo znt sv biologick rodie.
Relevanci z hlediska posouzen ale nelze upt ani zjmu biologickho otce, jen
nen v postaven prvnho otce a o toto postaven usiluje, ani zjmu prvnho
otce, jen zase nen otcem biologickm a sm broj proti svmu prvnmu
otcovstv. etit je rovn teba prvo na ochranu soukromho a rodinnho ivota
matky dtte.
Pe o jmn dtte
896
(Pe dnho hospode)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Zkladn povinnost rodi vzhledem ke jmn dtte (2 a 7)
III. Sprva jmn a zastoupen (8 a 10)
IV. Sankce za poruen povinnost rodi (11 a 15)
Z dvodov zprvy:
Povinnost a prvo rodi spravovat jmn dtte u u ns dostala

standardn podobu, jak pokud jde o pstup soud, tak pokud jde o een
teoretick. Plat to zejmna o vrazu "dn hospod".
Co se vak nov rodii jako sprvci jmn dtte ukld, je povinnost uloit rozum se do bezpenho msta, toti banky - penn prostedky, o nich lze mt
dobe za to, e jich nebude teba ke kryt vdaj souviscch s majetkem dtte.
Bezpen nakldn s pennmi prostedky nem vyjadovat jen uloen penz
bez dalho, me a dokonce by mlo vyjadovat i zsadu, e penze maj nst
zisk, tj. e mohou a mly by bt rovn bezpen investovny. Prv tak si lze
ovem pedstavit uloen penz na nkolik t.
Povinnosti, toti zejmna dluhy, kter rodi vyvol - zejmna uzavenm

smlouvy - a to v neprospch jmn dtte, nelze pitat k ti dtti: za takto
zpsobenou kodu odpovdaj rodie solidrn.
Rovn se vslovnou pravou vyjasuje zejmna v laick veejnosti

pochybn i sporn postaven rodi pi prvnm jednn, kter se tk jednotliv
sousti jmn dtte.
I. Obecn
Problematika pe o jmn dtte je oproti prvn prav v 37a a 37b

zk. o rodin zsadn pepracovna. Prvn prava je komplexn a stv se
vchoz prvn pravou pro vechny ppady, kdy jde o pi o jmn dtte.
II. Zkladn povinnost rodi vzhledem ke jmn dtte
Zkladn povinnost a zkladnm prvem rodi, pokud jde o jmn dtte,

je pe o toto jmn. Zkladem pe je sprva.
Sprva se rozum v nejeji monm slova smyslu. Jednotliv majetkov

hodnoty je teba nejen chrnit, ale i vykonvat prva, kter k nim nleej, jim
pslunm zpsobem a plnit povinnosti s nimi spojen, resp. z nich vyplvajc.
Tuto povinnost (a toto prvo) lze strun vyjdit slovy "nenechat je ladem".
Sprva jmn dtte m za svou zsadn charakteristiku "dn

hospodaen". Jde tedy o to, e rodie jsou povinni chovat se ke jmn dtte tak,
jako by byli jeho hospodi, a jako takov jsou povinni hospodait dn.
Lze ct, e rodim nle pln sprva jmn dtte ve smyslu 1409 a
nsl. Jde toti i o rozmnoovn majetkov podstaty, netoliko o jej zachovn.
Zdej ustanoven pedstavuje toti lex specialis vi 461 odst. 2
Zcela zvltn - vslovn a kogentn pravidlo - plat ohledn pennch

prostedk nleejcch do jmn dtte. O tch pennch prostedcch, o nich
lze pedpokldat, e jich nebude teba k hrad vdaj souvisejcch s majetkem
dtte (dan, spltky vru, pojitn, fond drby atp.), plat, e s nimi rodie
musej bezpen nakldat.
Bezpenm nakldnm lze rozumt takovou kvalitu innost a zsah,

kterou mohou volit rodie (toti kad, kdo spravuje jmn dtte) podle svho
uven, ale vdy s clem garantovat jistotu pennch prostedk, navc tak, aby
byly pokud mono ziskutvorn, a v dnm ppad je nelze charakterizovat jako
mrhn majetkem.
III. Sprva jmn a zastoupen
Spravuj-li rodie jmn dtte, pesnji jednotliv majetkov hodnoty,

kladn i zporn, kter jsou soust tohoto jmn, jednaj rodie jako sprvci
jmn. Po prvn strnce, zejmna vi tetm osobm pak vystupuj jako zkonn
zstupci dtte spravujc jmn dtte.
Proto tak v tomto ppad plat pravidlo 892 odst. 3 o een hrozc
kolize v zjmech. Srov. bl vklad k 892.
O koliznm opatrovnkovi plat obecn pravidla ( 943 a nsl., resp. 948 a

nsl.).
IV. Sankce za poruen povinnost rodi
Poru-li rodie svou povinnost peovat o jmn dtte jako dn hospodi

a vznikne-li poruenm tto jejich povinnosti na jmn dtte koda, jsou rodie
povinni kodu nahradit.
Jedn se o speciln ppad odpovdnosti za kodu. Nicmn obecn

pravidla se uplatn i zde.
Jedn se o odpovdnost objektivn: zavinn nen rozhodn. Exoneran

dvody nejsou uvedeny. Nepochybn ale takovm dvodem bude vy moc.
Rodie, jsou-li oba znmi a na ivu, odpovdaj za takovou kodu spolen a

nerozdln, a tud tak solidrn jsou povinni takovou kodu dtti nahradit.
Protoe promlec lhty ani neponaj ani neb ( 646), rozhodn bude
pak den, kdy dt nabude svprvnosti.
646, 892, 943 a nsl., 948 a nsl., 1409 a nsl.
Z literatury:
Nov: Ochrana majetku nezletilch osob. PR, 1997, . 6, s. 8.
897
(Rozhodovn o podstatnch vcech pi neshod rodi)
Z dvodov zprvy:
viz u 896
Vklad:
I v ppad sprvy jmn dtte se pedpokld, e rodie naleznou shodu,

jak budou jednat, pop. prvn jednat v t kter zleitosti.
Rozmanitost majetkovch hodnot, kter me jmn dtte zahrnovat,

znemouje vyslovit njak zobecujc soud.
Sta tedy ct, e neshoda v podstatn zleitosti tkajc se jmn dtte

vyaduje, aby nkter z rodi podal nvrh soudu a aby ten rozhodl, jak bude
postupovno.
Nejednou pjde sp o to, e jeden z rodi se bude dovolvat neplatnosti

(event. namtat neplatnost) prvnho jednn druhho rodie.
Z literatury:
viz u 896
898
(Jednn rodi a souhlas soudu)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Souhlas soudu k prvnmu jednn rodie, nejedn-li se o bnou

zleitost (3 a 5)
III. Prvn jednn, k nim je pivolen soudu zapoteb zejmna (6 a 12)
IV. Zvltn sankce pro ppad, e se souhlasu soudu nedostv (13, 14)
Z dvodov zprvy:
Dosavadn zkonn een (ustanoven 28 platnho obanskho

zkonku), kter v teorii nikdy nebylo zcela jednoznan pijmno a nen v n ani
dnes jednotn vykldno, a to pes to, e prvn praxe v tomto ohledu dn
pochybnosti nemla (pipomeme, e een obanskho zkonku z r. 1964
nebylo standardn, pesnji, bylo jednm z onch zjednoduen, kter byla v
dotyn dob hojn pijmna), se mn: pijm se obrcen princip. Zsadn
takto plat, e rodie, jednaj-li prvn dotkajce se zjmu dtte dispozic s jeho
jmnm, to jest disponuj-li jeho majetkovmi prvy a povinnostmi, potebuj
souhlas soudu. Vjimku z tohoto pravidla pedstavuj jednn bn i obvykl
(platby pojistnho, bn udrovac nklady, nkupy, kter se v tdnu, msci,
roce opakuj apod.), a dle pak jednn sice vjimen, ale tkajc se jen
nepatrn majetkov hodnoty (obdarovn prosebnka na ulici drobnou minc).
Vjimku tvo tak zejmna smlouvy o stavebnm spoen, smlouvy s mobilnmi
opertory apod. kdy jde o smlouvy kontrahovan sice za dt, ale vdy zkonnmi
zstupci a rovn povinnosti z nich pln tito zkonn zstupci.
Vzhledem k tomu, e v dan zleitosti je pelivost namst, uvdj se

dle pkladmo jednotliv prvn jednn, kter souhlas soudu jist vdy potebuj.
Souhlas soudu je koncipovn jako soust prvnho jednn rodie, take

ppadn nen teba zkoumat jeho platnost.
I. Obecn
Ustanoven, kter pedpokldal ji vcn zmr obanskho zkonku, bylo

v zvru projednvn nvrhu zkonnho textu doteno naprosto nevhodnmi
zsahy, kter vyvolvaj vznamn pochybnosti o sprvnosti toho, co je
stanoveno. Takka stejn ustanoven je ale rovn v sti prvn obanskho
zkonku, v rmci pravy zastoupen a opatrovnictv, a to v 461 (srov. tak
koment k tomuto ustanoven), take zejm dolo pozdji ke sladn textace
obou ustanoven. Bez ohledu na tyto pochybnosti je teba konstatovat, e v
rodinnm prvu, toti pro rodie zastupujc dt a spravujc jeho majetek, plat
zdej ustanoven jako lex specialis vi 461.
Samozejm lze mt za to, e pro justin praxi, kter nem dvod mnit
dvno pijat pstup k een tchto otzek, nebude chybn text init dn
problmy a bude zdej ustanoven vykldat v souladu s 2 odst. 1, toti podle
smyslu, a nikoli podle slov, nebo slova v kontextu zkona postrdaj smysl: nen
mon souhlasit s nm, k emu ji dve dolo ex lege (srov. slova "souhlasu ...
k prvnmu jednn dtte, kterm dt ... nabv ddictv..." s 1476 a 1479; lze
vyslovit domnnku, e prv na stran nkterch legislativc chybn pochopen
ustanoven o nabyt ddictv maj svj pvod v dodaten proveden prav
mon jen zdejho, mon obou zmnnch mst kodexu).
II. Souhlas soudu k prvnmu jednn rodie, nejedn-li se o bnou

zleitost
Obdobn jako 28 zk. . 40/1964 Sb., obanskho zkonku, vyadoval k

prvnm konm pi nakldn s majetkem zastoupenho souhlas soudu, pokud
se jednalo o zleitost nikoli bnou, tak zde se stanov, e rodie potebuj
souhlas soudu. Tento souhlas soudu - pevnou st teoretik a tak praxe (Rc
67/1970) - byl povaovn za podmnku platnosti prvnho konu zastoupenho
(zajist, e neplatnosti absolutn, srov. 40a zk. . 40/1964 Sb., ve znn novely
131/1982 Sb.).
Me se jednat o prvn jednn tkajc se jmn dtte, kter ji dt

nabylo a hodl s nm dle nakldat (ili souhlas se tk pozbyt, pop. zaten
dve nabytho jmn), pop. i jmn, kter m dt teprve nabt. Takto se nejedn
o nabyt ddictv, protoe to nabv dt ex lege smrt zstavitele ( 1479), ale o
pijet daru (apod.). Jedn se tak o odmtnut ddictv, kter ji bylo nabyto, ale
je mon je odmtnout (co je vslovn reflektovno, srov. bod 10). Pitom me
jt o nabyt, resp. dispozici majetkovm souborem i jednotlivou majetkovou
hodnotou.
Ve, co bylo uvedeno, ovem neplat, jedn-li se o zleitost kadodenn,

bnou, anebo m-li bt vjimen naloeno (tedy nikoli bn) s majetkovou
hodnotou toliko zanedbatelnou.
III. Prvn jednn, k nim je pivolen soudu zapoteb zejmna
Zkon stanov demonstrativn ppady prvnch jednn, kdy je zapoteb

souhlasu soudu. Zmrem bylo nejen opakovat v zkonnm textu to, co bylo
dosud dno pouze judikaturou, ale tak nai prvn pravu "polepit" dobrmi
zahraninmi vzory.
V prvn ad jde o nakldn s nemovitost, nebo jej st, vetn prvnch

jednn, ktermi m teprve dojt k nabyt nemovitosti. Zvanost takovho
prvnho jednn je dna samou povahou tto vci, kter se zsadn zapisuje do
katastru nemovitost, je tedy podzena kogentnm pravidlm, eho pinou je
omezenost pdnho bohatstv sttu.
Znan vznam maj tak prvn jednn, ktermi m bt zaten majetek

dtte jako celek, pop. nikoli nepodstatn st tohoto majetku. Takov situace
budou bn tam, kde dt vlastn sice jen jednu, ale zato znan hodnotnou vc
(lze si pedstavit jak nemovitost, tak i dlo anebo sbrku skla).
Nabyt daru nebo odkazu nikoli zanedbateln hodnoty pichz v vahu ve

stejnm okruhu ppad jako u nascitura a posouzen bude nejsp vychzet ze
stejnch zetel: nakolik jde o prospch dtte. I kdy je zejm, e odkaz dluhy
zstavitele bt zaten neme, pesto zkonodrce byl nejsp toho nzoru, e i
zde je teba dt ochrnit. Jist nejde o to, e by dt mohlo zskat nco, co by je
vedlo k zahlivmu zpsobu ivota, ale nejsp byly uvaovny takov
majetkov hodnoty, kter by mohly dt jinak negativn (nap. i mravn) ovlivnit.
Odmtn ddictv pedstavuje standardn, konstantn judikaturou

provzen prvn jednn ddice.
Naproti tomu prvn jednn, kterm dt poskytuje dar tet osob, a to v

hodnot pedstavujc nikoli nepodstatnou st majetku dtte, je novinkou v
naem prvnm du, ale standardem v jinch prvnch pravch. Je teba mt na
zeteli fakt, e u ns rodie jako sprvci jmn svho dtte nemaj povac prvo
k aktivm dtte, ili jim nemus bt primrn vlastn chovn vlastnka, pop.
toho, kdo me prvnm jednnm zskat prospch, a to navzdory tomu, e jsou
povinni spravovat jmn s p dnho hospode.
Prlomovou novotu, pouze ale jevovou, pedstavuje pravidlo sub psm. d),
podle kter je zapoteb souhlas soudu v ppad dlouhodobch smluvnch vazeb
dtte, kde jde o optovn plnn nebo uzaven smluv zcela zsadn povahy,
jakmi jsou smlouvy vrov, njemn apod. Pitom se pravidlo netk jen smluv
njemnch o njmu bytu, ale i vech dalch njemnch smluv, a naopak nejen
njemnch smluv o bydlen, ale vech smluv, na jejich zklad m vzniknout
(mj.) prvo bydlet. Zde lze oekvat, e snahou bude njakm zpsobem zavas
okruh tchto zvazk omezit, a v prv linii rozhodovnm soud, nebo pop.
pozdji i novelou zkona. V tomto ohledu lze potat zejmna s vlivem silnch
nadnrodnch spolenost, jim dajn jde mj. o operativnost kontrahovn.
IV. Zvltn sankce pro ppad, e se souhlasu soudu nedostv
Jedn-li dt zastoupen zkonnm zstupcem bez potebnho souhlasu

soudu, nepihl se k nmu, je to jednn jen zdnliv. A tedy v takovm ppad
rodie za dt jednaj, pece jejich ponn dn prvn nsledky nezpsob,
majetek dtte nebude ani pozitivn, ani negativn doten. Sankce
zkonodrcem zvolen je mnohem silnj, ne jakou znal po celou dobu sv
existence 28 zk. . 40/1964 Sb., obansk zkonk (srov. bod 3).
Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno v bodu 13, lze mt za to, e pro

nedodren 461 je teba dovozovat sankci neplatnosti. Dvodem je to, e
sankce zdnlivosti stanovena nen, ale se zetelem na 580 a 588 jin een
nen mon. Ustanoven 65 odst. 2 zde nen mon pout (ani podle analogie
iuris).
2 odst. 1, 65 odst. 2, 461, 580, 588, 1476, 1479
Z judikatury:
(NS 4 Cz 71/69, Rc 67/70):
Prvny kon uzavretia dohody uroben zstupcom dedia, ktor nem sm
spsobilos k prvnym konom, potrebuje pre svoju platnos vdy schvlenie
opatrovnckym sdom. Pokia nie je prvny kon uzavretia dohody uroben
zstupcom maloletho dedia prvoplatne schvlen sdom starostlivosti o
malolet deti, nie je ete perfektn a ttne notrstvo neme prikroi ku
schvleniu dohody dediov, tm menej potom k vydaniu potvrdenia o
nadobudnut dedistva poda dohody dediov.
899
(Nabyt vlastnictv)
Z dvodov zprvy:
Rodim se nepiznv povac prvo. Vzhledem k tto prav (lze se ale

domnvat, e v praxi nikoli soudn se toto ustanoven nerealizuje, resp. bv
postupovno sp v rozporu s nm) nelze mt rodim za zl, e budou - snad i
astji - dat o ustaven opatrovnka pro sprvu majetku dtte.
A tak i onak, zdej ustanoven m za kol, krom jinho, chrnit tet

osoby. Je tud konsekventn, aby ppadn mysl rodi nabt do svho byl
zeteln navenek patrn.
Zsknm lze ppadn rozumt i ztrtu (nap. akcie mohou ztratit na cen
apod.). Nicmn plat, e skutenost, e ke ztrt dolo proto, e rodie poruili
povinnost postupovat s p dnho hospode obdobn jako ve svch vlastnch
zleitostech, bude mt za nsledek povinnost nahradit vzniklou kodu.
Vklad:
Na dosavadnm prvnm stavu se nic nemn, pouze je toto een

postaveno najisto.
Peuj-li rodie o jmn dtte jako dn hospodi ( 896), znamen to, e

jim pslu pln sprva jmn, pedevm majetku dtte (srov. vklad cit.
ustanoven), jsou tedy mj. rovn oprvnni a povinni piinit se o to, aby
majetek dtte, je-li to mon, nejen neutrpl dnou jmu (nesnila se jeho
hodnota), ale dokonce se dle rozil (jeho hodnota se zvila).
To, co takto bude zskno, pirst k majetku dtte, rozmnouje jej, co

znamen, e rodie nemaj povac prvo k majetku dtte tak, jako je tomu
podle vtiny evropskch prvnch prav.
Jak rodie mohou, resp. smj (jedin) pout majetkov hodnoty, kter
dtti nle (vetn tch, co pibyly), upravuje 900 (srov. vklad k tomuto
ustanoven).
896, 900
Z literatury:
viz u 896
900
(Nakldn s pjmy z majetku dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Hospodaen s pjmy z majetku dtte (3 a 11)
III. Pouit majetkov podstaty jmn dtte (12 a 16)
Z dvodov zprvy:
Vzhledem k pedchozmu ustanoven je teba eit vslovn otzku

naloen se ziskem z majetku dtte. Viva dtte m pednost ped potebami
len rodiny, na kter m dt pispvat z toho, co zsk svou prac nebo svou
vdlenou innost, po odeten nklad. Pispvn na poteby rodiny ale
vyluuje situace, kdy je zejm, e dt bude v budoucnu potebovat zajistit sv
zven poteby, dan nap. jeho invaliditou.
Zvltn pravidlo - jako obvykle - plat pro majetkovou podstatu jmn

dtte. Tento majetek me bt vyuvn (spotebovvn) toliko za splnn t
pedpoklad: pedn mus jt o potebu vivy - jednak rodi, jednak
sourozence() dtte, dle tu existuje - a to bez zavinn rodi, pop. jinch osob
vivou povinnch - hrub, vrazn, zsadn nepomr mezi majetkovou situac
dotynho dtte a rodi, resp. jinch osob vivou povinnch, a konen k
takovmu pouit majetkov podstaty dal souhlas soud. Jde tedy o zleitost,
kter stejn jako ostatn nikoli nepodstatn dispozice s majetkem nezletilho,
vyaduje souhlas soudu (a nedostatek souhlasu m nutn za nsledek, e jednn
rodi se posoud jako dvod vzniku prva z bezdvodnho obohacen).
I. Obecn
Pomrn podrobn prvn prava vyuvn majetku dtte, a to vetn

vnos tohoto majetku, kter je obsahem zdejho ustanoven, byla velmi
potebn, a proto byla novela 37a odst. 2 zk. o rodin velmi vtan. Ve sv
dob (konec 90. let) znamenala sice pokrok, ale zdaleka to jet nebylo
dostaujc.
Upravuje se jednak vyuit pjm z majetku dtte, jednak vyuit sam

majetkov podstaty jmn, tedy vlastnch majetkovch hodnot, kter samo dt
nabylo.
II. Hospodaen s pjmy z majetku dtte
Pjmy z majetku dtte musej rodie jako dn hospodi pout nejprve k

dn sprv majetku samho. Tedy ze veho nejdv je teba pokrt vechny
nklady, kter jsou s majetkem spojeny, a to jak bn, tak pleitostn, pop.
vjimen.
Na prvnm mst vak je teba splnit povinnosti s majetkem spojen vi

sttu, jsou-li njak, pak teprve lze uspokojovat vitele soukromho prva.
Mezi nimi zase pednost dostanou vdaje na zajitn, udren a provoz

jednotlivch majetkovch kus.
Teprve po pokryt veho, co sm majetek (jeho existence atd.) d, je tu k

dispozici zisk z majetku dtte.
Zisk pouij rodie nejprve k viv nezletilho. Nelze tomu ale rozumt
tak, e viva z vlastnch zdroj pedchz vyivovac povinnosti rodi. Je to
prv naopak: vyut pro ely vyivovn nezletilho jeho vlastnho majetkovho
vnosu pichz v vahu a pot, co rodie vyerpaj vechny sv pjmov i
majetkov zdroje, a pesto nejsou schopni vivu nezletilho dn zajistit.
Dokonce i nejrznj dchody a pjmy maj pednost ped ziskem z vlastnho
majetku (jde nap. o invalidn a sirot dchod atd. atp.).
Otzku lze klst, pokud jde o podprnou vyivovac povinnost dalch

pbuznch, zejmna prarodi. Tady zkonn ustanoven een nemaj. Lze se
tedy piklonit bu k tomu, e zisku z majetku dtte lze k viv dtte pout a
pot, kdy nejsou schopni pispt prarodie, nebo k tomu, e prarodie jsou
povinnmi a pot, co ani zisk z vlastnho majetku dtti nesta. Autorka tchto
dek se pikln k druhmu een.
To, co ze zisku zbude, mohou rodie pout pro vivu (pesnji pspvek
na vivu) vlastn a vivu sourozence dotynho dtte. Nikoli ale vdy a za
vech okolnost: je teba, aby byla splnna podmnka spolenho bydlen.
Oprvnn pout zisk z majetku dtte na pspvek na vivu rodi a
sourozenc maj tito jen tehdy, bydl-li spolu s dotynm dttem a je-li poteba
vcemn sdlen. Pak nen dost dobe mon, aby dt, kter m zisk ze svho
majetku, ilo nad pomry ve srovnn se svmi vcemn ivocmi sourozenci.
Ani podmnka spolenho bydlen ale nesta a zisk nemohou rodie a

sourozenci pout jako pspvek na vlastn vivu, pokud je z dleitch dvod
(kter je nepochybn povoln zjistit soud) nezbytn zachovat zbylou st zisku
pro poteby samotnho dtte, kter bude mt dotyn dt pot, kdy nabude pln
svprvnosti. Takov situace se me vyskytnout nap. tehdy, nem-li dt po
nabyt svprvnosti nijak zajitno sv bydlen, pop. lze dvodn oekvat, e
dt bude nkladn studovat v zahrani (nap. kompozici nebo balet), a tud
prostedky bude poslze skuten potebovat.
Prvoad se tedy bude oekvat, jak o pouit zbytku zisku z majetku dtte
rozhodnou rodie, a teprve vznikne-li nktermu lenu rodiny njak poteba
(naplniteln jako oprvnn k viv), kter nen uspokojena, me se dotyn
obrtit na soud. Takto by - zd se - bylo vhodnj, aby s vyuitm nap. slueb

meditora dolo ke shod v celm rodinnm komplexu.
III. Pouit majetkov podstaty jmn dtte
Rovn doten majetkov podstaty sam bylo u ns upraveno novelou z r.

1998 (viz bod 1). V podstat shodn plat, e vjimen je mon vyut i majetku
dtte v jeho koeni (podstat).
Vyuit majetkov podstaty jmn dtte je mon jenom k viv rodi a

sourozenc dtte, nikdy ne njak jin osoby.
Druhou podmnkou je, e ani by to osoby, kter jsou povinn vivou vi

dtti, byly zavinily, vznikl hrub nepomr mezi pomry dtte a pomry osob
vivou povinnch. Jinak eeno: bez zavinn nap. rodi, kte maj vyivovac
povinnost k dtti, dt ije - vzhledem k tomu, e mu nle jist majetek - v
pomrech nesrovnateln lepch ne rodie, kte jsou povinni je vyivovat. Za
pedpokladu tohoto nepomru maj prvo na plnn vivnho z majetkov
podstaty majetku dtte nejen sami rodie, ale i sourozenci dtte, nebo i ti,
stejn jako jejich rodie, ij v pomrech nesrovnateln horch ne dt, jemu
pat njak majetek.
Pouit majetkov podstaty majetku jmn dtte je pak mon toliko se

souhlasem soudu. Je tedy zejm, e rodie sami ani nemohou ke sv viv a k
viv sourozenc dtte majetek dtte nebo jeho st nap. zpenit a strenou
stku vyut ke spoteb: k takovmu prvnmu jednn potebuj souhlas soudu.
Nelze nevidt, e zsahy rodi do majetkov podstaty jmn dtte budou

zaast postihovny teprve dodaten, toti tehdy, kdy svprvn dt obdr
sprvu svho jmn, a protoe obdr i vytovn sprvy ( 902), zjist, jak bylo s
jeho majetkem, pop. stmi tohoto majetku naloeno. Protoe promlec lhty
mezi nm a rodii nebely, me se nyn dovolat protiprvnosti jednn rodi,
resp. dat, aby mu rodie nahradili majetkovou jmu, j bylo doteno.
902
Z literatury:
viz u 896
901
(Pe o jmn dtte a padek)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Nsledky prohlen padku ve vztahu k pi rodie o jmn dtte (3 a

5)
III. Navrcen povinnosti a prva pe o jmn dtte (6 a 9)
Z dvodov zprvy:
Ve standardnch, resp. "klasickch" trnch demokracich plat zdej

pravidlo vdy: osoba, kter nen schopna se dn starat o sv zleitosti (pop. o
n lze mt za to, e se nedoke dn starat o sv vlastn zleitosti), nen
osobou, o kter lze pedpokldat, e je schopna postarat se o majetkov
zleitosti nkoho jinho - a zde dokonce nezletilho, ili osoby, o kterou je teba
zvl peovat. Proto prvn moc rozhodnut o prohlen konkursu (jin ppady
een padku - reorganizace, oddluen - se neuvauj) zanik ex lege povinnost
a prvo rodie - padce peovat o jmn nezletilho (vechna ppadn prvn
jednn takovho rodie tkajc se jmn dtte postrdaj prvn relevanci).
Toto zkonn vylouen plat zsadn jednou pro vdy. Mohou se vak
vyskytnout vjimen situace, kdy se z njakho dvodu jev vhodnm rodie bvalho padce absolvovat. Insolvenn zkon stanov tletou vakanci pro
optovn podnikn padce. Zdej prava je obdobou. To, e skuten nastala

situace, kdy je mon odstranit omezen, pokud jde o povinnost a prvo peovat
o jmn dtte, mus ovem posoudit soud s tm, e primrn zetel opt pipe
zjmu dtte.
Zkoum-li se v zen o padku osobn situace padce, jist se stejn jako

manelstv sleduje i rodiovstv. Lze pak dat, aby soud pe o nezletil co
nejdve obdrel podnt k zahjen zen o ustanoven opatrovnka pro sprvu
jmn dtte.
I. Obecn
Standardn ustanoven cizch prvnch d, toti ochrana majetku dtte

pro ppad padku rodie, u ns dosud schzela.
Upravuje se jak znik povinnosti a prva pe o jmn dtte, tak tak

zruen takovho omezen rodiovsk odpovdnosti.
II. Nsledky prohlen padku ve vztahu k pi rodie o jmn dtte
Prohlen padku na majetek jednoho z rodi je zkonnm dvodem

zniku povinnosti a prva tohoto rodie peovat o jmn dtte. Rozhodn je den
prvn moci rozhodnut.
M-li dt oba rodie, sousted se nsledn veker rodiovsk

odpovdnost v aspektu povinnosti a prva peovat o jmn dtte u druhho
rodie. dn problm tedy nenastv.
Pokud tu ale nen druh rodi, kter by rodiovskou odpovdnost v aspektu

pe o jmn dtte pevzal celou, soud jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro
sprvu jmn dtte. Je samozejm, e podntem k zahjen zen ve vcech
pe o nezletil bude rozhodnut soudu o padku, kter mus soud rozhodujc o
padku zaslat soudu pslunmu k zen ve vcech pe o nezletil, pokud jde o
dt, pop. dti dotenho rodie.
III. Navrcen povinnosti a prva pe o jmn dtte
Pot, co uplyne lhta t let od zruen konkursu (tedy ode dne, kdy
rozhodnut o zruen konkurzu nabylo prvn moci), me soud na nvrh rodie (a
to kterhokoli, nejen toho, kter byl doten konkurzem), pop. tak soudem dve
jmenovanho opatrovnka pro sprvu jmn dtte, zruit omezen rodiovsk
odpovdnosti rodie, pokud jde o aspekt povinnosti a prva pe o jmn dtte.
Je teba zdraznit, e zdej ustanoven se tk vhradn ppadu konkurzu.
Navrcen povinnosti a prva peovat o jmn dtte je ale podmnno

skutenost, e samo navrcen (obnoven) je v rozporu se zjmy dtte.
Soud bude muset posoudit, zda probhnuv konkurzn zen me i

neme mt vliv na schopnost rodie peovat s p dnho hospode a po
vech strnkch dn o jmn jeho dtte. Nen-li tomu tak, soud nvrh na
obnoven pln e rodiovsk odpovdnosti zamtne.
Z literatury:
viz u 896
902
(Pedn jmn pi nabyt svprvnosti; nhrada vzniklch nklad)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Nsledky nabyt svprvnosti dttem (4 a 10)
III. Nklady, kter rodim pi sprv vznikly, a jejich nhrada (11 a 13)
Nabytm pln svprvnosti zskv dt plnou prvn schopnost peovat o

sv jmn, spravovat je. Rodie mu proto pi nabyt svprvnosti odevzdvaj jeho
jmn, kter pro n dosud spravovali: bu mu vci fakticky pedvaj, nebo mu
jen pedvaj jejich sprvu (je-li vc ji dve v dren a uvn dtte), u
nemovitch vc nejde vlastn o nic jinho ne o uvolnn dispozice, resp.
peveden sprvy. Obdobn plat i o prvech, zejmna pohledvkch, a o
povinnostech, zejmna zvazcch (protoe znj na dt, nejde o postoupen
pohledvky, resp. pevzet dluhu).
Rodie jsou tak povinni svou sprvu jmn dtte vytovat. Lze mt za to,
e nen nezbytn nic vc ne jednoduchm etnictvm veden sprva (ledae
byla jinm prvnm pedpisem stanovena jin pravidla), dokonce by patrn bylo
mon spokojit se s pedloenm strunho pehledu, vetn t - to ovem za
podmnky, e jmn dtte je, resp. bylo pedstavovno vcelku malm a nikoli
hodnotov vznamnm souborem.
Povinnosti rodi sprvu vytovat me rodie zbavit jen dt - dnes ji

svprvn - samo. Lze si ale pedstavit situaci, kdy rodie, teba proto, e tu jsou
i jin majetkov zjmy, resp. majetkov zjmy jinch osob, sami o splnn sv
povinnosti podat pln vytovn usiluj. Povinnost rodi je vzna lhtou "bez
zbytenho odkladu", rozum se od dne, kdy dt nabude svprvnosti, to je vak
jen lhta podkov. Bezvjimen plat, e rodie jsou povinni podat vytovn
do pl roku ode dne, kdy jejich potomek nabude svprvnosti.
Konsekventn s pravidly o rovnosti, resp. bezdvodnm obohacen, se

rodim piznv prvo dat nhradu nklad, kter vznikly jak pmo pi
sprv, tak i v souvislosti s n. Neme jt jen o nklady nezbytn, ale i o nklady
vhodn, poppad nhodn vznikl, ledae by lo o nklady vysloven
nadbyten, nepotebn, zkrlujc jen ze subjektivnho pohledu rodi apod.
Sprva rozshlho nebo znan rozmanitho jmn s sebou zajist pin

potebu vynakldn asto i znanho pracovnho sil. Pokud rodie takov sil
skuten realizovali a bylo-li to ku prospchu vci, nen dvodu, aby se tak tady
neuplatnilo pravidlo o rovnosti, resp. bezdvodnm obohacen. Proto se rodim
v takovm ppad piznv prvo dat pimenou odmnu za sprvu.
Nadto za obdobnch pedpoklad, tj. obtn sprva, dn pe, zisk atd.,

mohou rodie ji v prbhu sprvy - toti zejmna v ppad, lze-li oekvat
dlouhodob spravovn (dt je mal) - dat soud, aby jim piznal odmnu ze
zisku z majetku dtte. Je na soudu, aby situaci zvil, a podle toho tak rozhodl,
v jakch obdobch bude odmna splatn. Soud by patrn ml stanovit vi
odmny podlem na zisku.
I. Obecn
Zrove s nabytm svprvnosti dochz k zniku rodiovsk odpovdnosti.

Zanik tedy tak povinnost a prvo peovat o jmn dtte.
Rodie jsou povinni pedat dtti do jeho rukou sprvu jeho jmn a vznikaj
jim nkter dal povinnosti.
Rodie maj prvo na nhradu nklad vzniklch v souvislosti se sprvou

jmn dtte.
II. Nsledky nabyt svprvnosti dttem
Zletilosti doshne dt dnem, kdy mu bude osmnct let. Zsadn nabude

zrove se zletilost tak pln svprvnosti. Nicmn nezletil me nabt
svprvnosti ji dve, toti pot, co dovr estnct rok vku a uzave
manelstv ( 30 odst. 2) nebo mu bude pln svprvnost piznna rozhodnutm
soudu ( 37).
Den, kdy dt nabude pln svprvnosti, je rozhodnm okamikem pro

znik rodiovsk odpovdnosti. V tento den tak zanik povinnost a prvo rodie
peovat o jmn dtte a naopak mu vznikne povinnost odevzdat dosud
spravovan jmn dtti.
Rodi je pedevm povinen pedat svmu dtti jednotliv sousti jeho

majetku. Podle povahy t kter vci odevzd rodi vechno to, co dosud pro sv
dt spravoval.
Movit vci budou zpravidla odevzdny tradic, nemovit nen teba

odevzdvat.
Lze si pedstavit tak vci, jejich sprvu rodi dtti vslovn pevede, a to
pop. i prohlenm v listinn form (soukromou, pop. i veejnou listinou).
Rodie jsou tak povinni do esti msc ode dne, kdy jejich dt nabylo
svprvnosti, pedloit mu vytovn sprvy jmn. estimsn lhta je
nepochybn vce ne dostaten.
Pravdou je, e nejsp, stejn jako podle zkona . 40/1964 Sb., ve znn
zk. . 91/1998 Sb., nebude pedloen vytovn obvyklm nsledkem ukonen
sprvcovsk role rodi. Dvodem je to, e v obou prvnch pravch je
pedloen vytovn vzno na pedchoz dost dtte. Pokud v tomto ohledu
nyn svprvn nem njak dvod vytovn dat, pop. pokud mu k tomu
nenapov nkdo jin (nejastji rodi, v jeho pi dt nebylo, ale i osoba tet),
dotyn ani nezn sv zkonn prvo.
III. Nklady, kter rodim pi sprv vznikly, a jejich nhrada
Rodie maj prvo (dosud v prvnm rdu nezakotven) dat od svho

dtte nhradu nklad, kter jim pi sprv jeho jmn vznikly, jako i nklad,
kter jim vznikly v souvislosti se sprvou tohoto jmn. Jedn se takto o relativn
irok okruh nklad, kter lze dat zpt.
Zkon nek, e dt je povinno svm rodim jejich nklady nahradit,

naopak uvd, e rodie mohou poadovat jejich nhradu. Formulace je obdobn
situaci vytovn (jen logicky obrcen).
Zkon nestanov lhtu, v n rodie mohou sv prvo u dtte uplatnit.

Pouije se proto obecn promlec lhta, kter b ode dne nabyt pln
svprvnosti.
30 odst. 2, 37
Z literatury:
viz u 896
903
(Odmna za sprvu jmn)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Podmnky odmny rodi za sprvu jmn dtte (3 a 9)
III. Odmna rodi bhem trvn sprvy (10 a 13)
Z dvodov zprvy:
viz u 902
I. Obecn
Rodie maj prvo na odmnu za vkon sprvy jmn dtte, a to jednak po

skonen sprvy, jednak ji v prbhu sprvy.
Prvn prava odmny rodim jako sprvcm jmn dtte se rodim

dosud vyhbala, kdy vichni ostatn, kdo jmn dtte spravovali, prvo na
odmnu za sprvu mli. Uvaovalo se patrn tak, e rodie spravuj jen jmn
mlo vznamn, e jinak sprvu pedaj opatrovnkovi pro sprvu jmn, a sprva
v malm rozsahu je soust jejich rodiovskch povinnost, take je

samozejmost, kterou nen teba ohodnotit odmnou.
II. Podmnky odmny rodi za sprvu jmn dtte
Zkladnmi dvma podmnkami, aby rodie mli prvo dat o odmnu za

sprvu jmn dtte, je jednak znan obtnost sprvy, jednak dn vkon
sprvy rodii.
Znanou obtnost sprvy jmn dtte mohou zpsobit rzn faktory.

Zkon sm uvd pkladmo rozshlost nebo rozmanitost majetkovho souboru,
kter je pedmtem spravovn rodi.
Rozshlost si lze pedstavit pod poetnost sloek takovho souboru.

Rozmanitost zase pod jejich druhovou variantnost. Takto rozshlm a
rozmanitm majetkovm souborem bude kup. cel pevzat jmn rodi dtte,
kte zemeli, a pak dolo k osvojen dtte.
Rodie jsou povinni a oprvnni spravovat jmn dtte s p dnho

hospode. Nicmn jde o to, aby tato podmnka pe dnho hospode byla
peujcmi rodii ve vech ohledech naplnna. Nen nap. ppustn, aby
odmnni byli rodie, kte zanedbali rozmnoen majetku dtte, a kad
obdobn majetek je obvykle a bn rozmnoovn (nap. njemci v njemnm
dom plat za njem njemn, a to svou v odpovd nejen nkladm, ale tak
vzniku pimenho zisku). Stejn tak nemohou bt odmnni rodie, kte o
majetek nedostaten peovali, take je pokozen, zanedban atd. (nap.
stecha domu nebyla opravena po pokozen vichic, plechov sousti nejsou
nateny, take koroduj apod.).
Konen podmnkou toho, aby dost rodi mohla bt vyslyena, je

dostatek prostedk, ze kterch mohou bt odmnni: "umouje-li to vnos
jmn". Vzhledem k tomuto pravidlu by mlo bt v nejvlastnjm zjmu rodi
hospodait se jmnm dtte takovm zpsobem, aby vnos jmn odpovdal jeho
povaze a rovn jejich piinn.
O odmnu lze dat a pot, co rodie odevzdali jmn svmu dtti, tj.
pot, co nabylo svprvnosti.
Ve odmny je zkonem stanovena jako "pimen". Je zejm, e je

mnna pimenost prv vynaloen nmaze, vynaloenmu piinn. Kolik
rodie prce vloili, tolik by mli dostat, za pedpokladu, e vynakldali pi
dnho hospode, a to ku prospchu svmu dtti.
III. Odmna rodi bhem trvn sprvy
Zatmco v odstavci prvm je ustanoveno o odmn rodi pot, co

odevzdali jmn, resp. jeho sprvu svmu dtti, v odstavci druhm je upravena
odmna rodi po dobu spravovn jmn dtte.
Pedpokladem odmovn rodi bhem vkonu sprvy je, e ji v tto

dob je z okolnost zejm, e jednak je sprva znan obtn, jednak ji rodie
vykonvaj dn.
Pokud tomu tak je, rodie (nebo i jeden z rodi) mohou navrhnout soudu,
aby jim piznal pimenou odmnu za sprvu jmn dtte.
Soud ur odmnu zpravidla ron. Je ale mon, aby zvolil jin vhodn
obdob, a ji krat, nebo del. Zle na okolnostech kadho jednotlivho
ppadu, jak periodicita odmovn je nevhodnj.
Z literatury:
viz u 896
904
(Odpovdnost za sprvu jmn)
Z dvodov zprvy:
viz u 902
Vklad:
Rodie jsou povinni a oprvnni peovat o jmn dtte jako dn

hospodi. Za takov spravovn nesou odpovdnost.
Na tto zavzanosti rodi nic nezmn okolnost, e rodie pedali jmn,

resp. sprvu jmn dtti a dt jmn, resp. jeho sprvu pevzalo.
Promlec lhty pro uplatnn prva na nhradu kody a ppadnch jinch

prv b a ode dne, kdy dt nabude svprvnosti ( 646).
646
Z literatury:
viz u 896
905
(Opatrovnk pro sprvu jmn dtte)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Ustanoven opatrovnka pro sprvu jmn (3 a 6)
III. Povinnosti a prva opatrovnka pro sprvu jmn (7 a 9)
Z dvodov zprvy:
Situace, v n m soud zvit, zda je teba ustavit opatrovnka pro sprvu

jmn dtte, nastv vdy, jestlie jmn dtte nen zanedbateln a je zejm, e
rodie na jeho dnou sprvu nesta, ani nejsou schopni, poppad ochotni
dnou sprvu jmn dtte zajistit jinak, a zrove nelze vylouit obavu, e by
jmn dtte, resp. dt samo mohlo doznat jmy. Zjmem dtte, kter je teba
chrnit, je pedevm zjem majetkov, ale nejen majetkov.
Poteba ustanovit opatrovnka je tu vdy, existuj-li njak majetkov prva

spolen, jednak rodim a dtti, jednak dtti a jeho sourozencm.
V rozhodnut o ustaven opatrovnka nen teba zrove urovat osud

vkonu povinnost a prv rodi - to se podv pmo z textu zkona: rodie tedy
povinnosti a prva - pokud jde o pi o jmn dtte - sice maj, jsou ale ode dne
prvn moci o ustaven opatrovnka ve vkonu tto sv povinnosti a prva
omezeni.
Soud me ovem postupovat i obrcen, to jest od opaten vi rodim:

nejprve zbavit rodie povinnosti a prva (zde nen dvodu jim tyto povinnosti a
tato prva ponechvat) spravovat jmn dtte (zejmna tehdy, nepeuj-li dn
o jmn dtte, poruuj-li povinnosti s tm spojen, nebo hroz-li jma na majetku
nebo jeho ztrta, nebo pokozuj-li prvo dtte na poskytovn vivy a do
budoucna je teba vivu dtte zajistit), tedy vlastn je omezit v rodiovskch
povinnostech a prvech, a v rozsahu tohoto zbaven, toti omezen, ustavit
opatrovnka (opatrovnka nadanho povinnost a prvem spravovat jmn dtte).
Nelze vylouit situaci, kdy jinak dn rodie sami podaj soud o

jmenovn opatrovnka zejmna proto, e dt zsk jmn, jeho sprva je nad
jejich sly (monosti).
Pro takto jmenovanho opatrovnka se pouij obdobn vechna

ustanoven, kter jsou rozhodn pro porunka, resp. opatrovnka, a to ponaje
pedpoklady k vkonu funkce, pes rozsah jmn, zpsob nakldn s nm atd. a
po skonen opatrovnick funkce.
I. Obecn
Ohroen zjm dtte, pokud jde o jeho jmn, se e standardn:

ustanovenm opatrovnka pro sprvu jmn dtte.
Pi ohroen povtce majetkovch zjm dtte soud ustanovuje

opatrovnka i bez nvrhu, toti zpravidla z podntu nkoho tetho, nap. soudu,
ped nm se projednv majetkov zleitost tkajc se tak dtte apod.
II. Ustanoven opatrovnka pro sprvu jmn
Soud ustanovuje, resp. jmenuje opatrovnka pro sprvu jmn vjimen i v

ppad, e jsou tu rodie, kte jsou schopni se o jmn dtte postarat sami.
Situace, kdy soud i bez nvrhu ustanovuje, resp. jmenuje opatrovnka pro sprvu
jmn dtte, nastv v ppad, e zjmy dtte by mohly bt ohroeny.
Samozejm tm sp v ppad, e u ohroeny jsou.
Zjmy dtte by mohly bt ohroeny zejmna v ppad, jsou-li tu spolen

majetkov prva rodi a dtte nebo dtte a jeho sourozence. Jde typicky o
ddn, kdy rodie, resp. sourozenec a doten dt jsou spoluddici njakho
zstavitele. Me se jednat ale i o jin ppady: teba i pouh ideln
spoluvlastnictv, kter z toho i onoho dvodu mezi leny rodiny vzniklo, je
situac, kter hroz ohrozit zjmy dtte (pop. jednoho kadho zastnnho
dtte).
Nvrh na ustanoven opatrovnka me podat i dosavadn zkonn

zstupce dtte, a je jm rodi, nebo porunk. Rovn dt zastoupen teba
orgnem SPOD me podat nvrh na ustanoven opatrovnka.
Nedojde-li k ustanoven opatrovnka pro sprvu jmn dtte podle zdejho

ustanoven, ustanov popp. soud koliznho opatrovnka, jsou-li zjmy dtte
ohroeny ad hoc.
III. Povinnosti a prva opatrovnka pro sprvu jmn
V rozhodnut o ustanoven (jmenovn) opatrovnka soud zrove vymez

jeho povinnosti a prva. Pitom okruh oprvnn a prv bude zsadn vyplvat z
povahy zleitost, o kter se opatrovnk m starat, pop. z povahy vc, kter
tvo jmn dtte.
Povinnosti a prva udlen soudem opatrovnkovi zmen okruh povinnost

a prv rodi, dochz tedy k omezen rodiovsk odpovdnosti rodi. Toto
omezen se tk prv jen sprvy jmn dtte, pop. dokonce jen sti povinnost
a prv tkajcch se jmn dtte, toti prv v tom rozsahu, v jakm je soud udlil
opatrovnkovi.
Ustanoven druhho odstavce zdejho paragrafu m odkazovac povahu:

pro povinnosti a prva opatrovnka ustanovenho soudem pro sprvu jmn
dtte, piem vedle tohoto opatrovnka dle maj rodie jen tmto rozhodnutm
doten, ale jinak pln rozsah rodiovsk odpovdnosti, se zsadn pouij
ustanoven o porunkovi, kter spravuje jmn poruence ( 942), pop. (a to
nepochybn mnohem sp, vzhledem k podrobnosti prvn pravy) ustanoven o
opatrovnkovi, kter spravuje jmn opatrovance ( 948 a nsl.). Srov. bl
koment k cit. ustanovenm.
942, 948 a nsl.
Z literatury:
viz u 896
Vkon rodiovsk odpovdnosti po rozvodu manelstv
906
(Pe o dt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Rozhodovn soudu o vkonu rodiovsk odpovdnosti pi rozvodu rodi

(4 a 15)
Bez ohledu na to, jak probh rozvod manel - rodi dtte, vdy je teba,
aby nejprve bylo rozhodnuto - tak, jak je tomu nyn - o tom, jak bude o dt
nadle postarno, kdy jeho prvn postaven se nemn (viz ve). Soudu se
klade vslovn za kol rozhodovat o vkonu rodiovsk odpovdnosti s uvenm
zjmu dtte, a tento zjem preferovat i ped dohodou rodi o vkonu. Soud by
ml pi svm rozhodovn vzt v vahu i vazby dtte na jeho nejbli pbuzn,
to jest krom rodi, i na sourozence a prarodie - pokud je to v konkrtnm
ppad vhodn a mon.
V rozhodnut o vkonu rodiovsk odpovdnosti se rovn (tak jako dnes)

uruje vyivovac povinnosti k dtti.
Upravuj se ji standardn zpsoby dal pe o dt. Na rozdl od

dosavadnho stavu, kdy zkonodrce - zejm ve spchu - vypustil pas o nutn
dohod rodi pi sven dtte obma rodim a soudy musely - nejednou s
obtemi - tuto nezbytnost prosazovat vlastn autoritou, mluv se o poteb
dohody vslovn (judikatura v tomto ohledu je ovem dnes jednoznan nicmn v souvislosti s novou prvn pravou mohou pokusy o jin vklad znovu
oivnout). Mluv-li se o pi obou rodi, vdy se tm rozum bu spolen, nebo
stdav pe rodi.
Dt lze ale svit do pe i jin osob, pokud je to v zjmu dtte potebn

(patrn pjde o rozhodnut vjimen a zpravidla tak doasn, zejmna v
situaci, kdy znesven rodie vytvej hostiln prosted, kter je pro dt zcela
nevhodn).
Znovu a podrobn se uvdj zetele, k nim mus soudy pi rozhodovn o

sven dtte do pe pihlet. Krom pohledu do minula maj bt nov
zohlednny i faktory budouc, tj. je teba zjiovat, u kterho z rodi bude dt
lpe zajitno, a to zdaleka ne jen po strnce hmotn. I tady toti jde o zjem
dtte na dalm pznivm vvoji.
I. Obecn
V ustanoven 906 a 909 jsou komplexn upraveny ty ppady vkonu

rodiovsk odpovdnosti, kdy rodie dtte spolu neij, anebo lze oekvat, e
spolu nebudou t.
Zatmco situace, kdy se oddlen it rodi oekv, byly upraveny v 26

zk. o rodin, ppady separovanho ivota rodi se upravovaly v 50 zk. o
rodin. Obecn pro jin ppady se ale na oddlen it manel nepomlelo.
V tomto rmci je zrove reagovno na skutenost promnlivosti ivotnch

situac v prbhu doby a vyslovena zsadn neukonenost rozhodovn ve vcech
pe o nezletil ( 909).
II. Rozhodovn soudu o vkonu rodiovsk odpovdnosti pi rozvodu rodi
Kad rozhodovn o rozvodu manelstv vyaduje, aby byla rovn

reflektovna prvn situace spolenho dtte manel, pokud jde o vkon
rodiovsk odpovdnosti rodi a pokud jde o jejich vyivovac povinnost. Dve,
ne soud o rozvodu rozhodne, mus bt jej vkon ze strany rozvdjcch se
rodi vi jejich spolenmu dtti postaven najisto. Takov rozhodnut je
nezbytnm pedpokladem rozvodu.
Jde-li o rozvod bez zjiovn pin rozvratu (rozvod podle 757), je dohoda
rodi schvlen soudem v zen ve vcech pe o nezletil nezbytnm
pedpokladem kladnho rozhodnut soudu o rozvodu. Jestlie takov dohoda
schvlen soudem schz, nelze vbec o takovm rozvodu uvaovat. Prakticky
vidno, zen o rozvod manelstv je teba zat zenm o vkonu rodiovsk
odpovdnosti a stanovenm vyivovac povinnosti, piem v danm ppad m
jt o zen, v nm soud pouze schvaluje dohodu rozvdjcch se rodi. Soud se
pi svm rozhodovn prvoad d zjmem dtte.
Rodie, kte vol rozvod podle 757, pedkldaj soudu dohodu o prav
pomr svho spolenho dtte pro dobu po rozvodu jejich manelstv. Je na
rodich, jakm zpsobem sv dt do budoucna zajist, jak sv pomry k nmu
uprav. Je nicmn zsadn rozhodn, do jak mry jsou rodie schopni
reflektovat ve svch vahch hledisko zjmu nezletilho dtte, pop. celou
zleitost se svm dttem pedem projednat, informovat je, zjistit jeho
stanovisko, pop. k jeho stanovisku pihldnout.
Soud m na zven, zda dohodu, kterou mu rodie takto pedlo, schvl

i neschvl, zda doporu rodim, aby zvili zmny v takovm nvrhu dohody.
Tak pi tto pleitosti soud me vyslechnout dt: me uloit rodim, aby
dt k soudu pivedli, dt pak sm informuje o zleitosti a dotazuje se, jak jsou
jeho pn i pedstavy, pop. do jak mry to, co je v nvrhu dohody vyjdeno,
konvenuje jeho stanovisku. Souvis to s tm, e jedinm zetelem pro posouzen
nvrhu dohody rodi je prv zjem nezletilho dtte, tj. zodpovzen otzky
dostatenosti mry uspokojen zjmu dtte (nejen ovem subjektivn, tj. ze
strany dtte vidnho).
Nen nijak vyloueno, e soud po takovm zjiovn, pop. ale i bez nj,
dojde k zvru, e navrhovan obsah dohody nen v souladu se zjmem dtte, a
takovou dohodu neschvl. Je pak na rodich, navrhovatelch, aby een znovu
zvili a pedloili poslze soudu pe o nezletil novou dohodu o prav pomr
dtte pro dobu po rozvodu jejich manelstv.
V ppad, e nejde o rozvod bez zjiovn pin rozvratu, soud rozhodujc

o rozvodu zpravidla sm iniciuje zahjen zen ve vci pe o nezletil, v nm
m bt rozhodnuto o prav pomr dtte pro dobu po eventulnm rozvodu
dotynch manel.
kolem soudu pe o nezletil je v takovm ppad pedevm urit, jak

bude kad z rodi o dt nadle peovat. Jde tedy o to, jak budou rodie
napt vykonvat svou rodiovskou odpovdnost vi dtti - co plat za
pedpokladu, e nkter z rodi nebude ve sv rodiovsk odpovdnosti njak
omezen, pop. e bude jinak zasaeno pmo do jeho rodiovsk odpovdnosti.
Nejedn se jen o podl kadho rodie na pi o osobu dtte, ale i o een

vkonu dalch povinnost a prv, kter ve svm souhrnu tvo rodiovskou
odpovdnost. Me tedy jt tak o sprvu jmn dtte, in concreto tak o
modifikaci vkonu prva dt spolen s druhm rodiem nezletilho zastupovat,
a to pro situace, kdy lze oekvat, e nebude snadn zajistit neprodlen

stanovisko, pop. souhlas rodie, do jeho pe dt nen sveno.
Nkter prva jsou tak dalece vzna na oba rodie, resp. povinnosti a
prva, jejich vkon nelze svit jen jednomu z rodi, e je teba je naopak
vslovn upravit: jde zejmna o prvo styku s dttem (srov. k tomu 907 odst.
3). Toto prvo lze vylouit v podstat jen z velmi zvanch dvod.
Krom prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti je teba

eit rovn otzku vyivovac povinnosti, tj. stanovit, jakm zpsobem kter z
rodi bude svou vyivovac povinnost plnit a v jakm rozsahu. Srov. k tomu
pravidla v 910 a nsl.
Pedpokld se, e i v tomto ppad se rodie nezletilho dtte pot, co

bude tato zleitost ped soudem projednna, dohodnou. Soud pak vezme jejich
dohodu na zetel a zpravidla podle n stanov prva a povinnosti rodi, pop.
dtte ve svm rozhodnut. Vzhledem k tomu, e soud je povinen vdy uvit
zjem dtte, me dojt i k tomu, e takov pedbn dohoda rodi nebude
"pijata" a soud rozhodne jen se zetelem na zjem nezletilho. Takov odchlen
se od stanoviska rodi by vak mlo bt jen zcela vjimen.
V kadm ppad soud pi svm rozhodovn o vkonu rodiovsk

odpovdnosti povinn vezme zetel nejen na vztah dtte ke kadmu z rodi,
ale tak na vztah dtte k sourozencm, pop. prarodim. Ostatn tak
prarodim me bt dt po rozvodu jeho rodi sveno do pe; obdobn plat
o starm, tj. zletilm a svprvnm sourozenci. Srov. k tomu bl koment k
907.
757, 907 a 909, 910 a nsl.
Z judikatury:
(II. S 568/06):
Pi interpretaci l. 10 odst. 2 Listiny a l. 8 mluvy o ochran lidskch prv
a zkladnch svobod je teba vychzet z faktu, e rodina pedstavuje primrn
biologickou vazbu, pak sociln institut, kter je teprve nsledn anticipovn

prvn pravou. Rodina je spoleenstvm blzkch osob, mezi nimi existuj zk
rovin sociln reality je pojem rodiny velmi promnliv (sociln realita rodiny
prochz postupnmi zmnami a pod jejich vlivem se stle znatelnji rozmluje i
tradin evropsk pojet rodiny a tmto promnm nutn podlh tak prvn
regulace rodiny a rodinnho ivota), nelze pesto pehlet, e zkladem
rodinnch vazeb je tradin prv biologick pouto pokrevnho pbuzenstv mezi
leny rodiny. Na jednu stranu proto nelze vylouit skutenost, e prvn ochranu
jakoto rodina mohou povat i spoleenstv osob ijcch mimo institut manelstv
nebo osob pokrevn nepbuznch, mezi nimi nicmn existuj shora uveden
citov a dal vazby (osoby ijc ve vztahu druha a druky, partnei ijc spolen
s dttem, kter se narodilo jednomu z partner z jinho vztahu atd.). Na druhou
stranu i takov pojet rodiny a rodinnho ivota pot s vznamem pokrevnch
(pbuzenskch) vazeb mezi leny rodiny. Z judikatury Evropskho soudu pro
lidsk prva vyplv, e "respekt k rodinnmu ivotu vyaduje, aby biologick a
sociln realita pevila nad prvn domnnkou". (Kroon a dal proti Nizozem).
koln dochzka neme bt sama o sob dvodem pro vrazn omezen styku
otce s nezl. dttem, kter je v pi matky. Je toti nutn se zabvat irmi
okolnostmi s touto novou skutenost spojenmi a jejich dopadem na nezletilho.
Nstup dtte do koly naopak vyaduje, aby se na jeho vchov vraznji podlel
i vzdlan otec - tedy prvek musk - kter je schopen napomhat dtti vhodnou
formou i se koln prac a nezastupitelnm zpsobem se podlet na jeho postupn
se vyvjejc ivotn orientaci.
(I. S 420/05):
Sven dtte do (stdav) vchovy rodi nesm bt stupkem jejich
vzjemn rivalit, ale vyjdenm kvalitnho a pozitivnho vztahu rodi k dtti. Z
stavnprvnho pohledu nen mon nadazovat modely fungovn vztah mezi
oddlenmi rodii a nezletilmi dtmi, kter maj orgny veejn moci zait, nad
zjem dtte. Tyto modely, jakkoliv jsou v mnoha ppadech pnosn a pouiteln,
hlediskem pi jakkoli innosti tkajc se dt, a u uskuteovan veejnmi
dtmi. Na tom neme nic mnit ani to, e se rodie nejsou schopni na
takovmto uspodn sami dohodnout. kolem soud je upravit styk rodi s
dtmi a nikoliv jej omezit i dokonce vylouit. Soudy mus nalzt takov een,
kter nebude omezovat prvo rodie, zaruen l. 32 odst. 4 Listiny zkladnch
prv a svobod.
(I. S 48/04):
Sven dtte do stdav vchovy rodi nesm bt stupkem jejich
vzjemn rivalit, ale vyjdenm kvalitnho a pozitivnho vztahu rodi k dtti; to
pedpokld toleranci, vysplost a dobrou vli vech zastnnch. Rozhodnut o
stdav vchov nezletilho dtte by mlo vychzet z jejich spolen vle a

dohody, schopnosti spolu komunikovat a spolupracovat a nezapojovat dt do
svch vzjemnch problm. Podle nzoru stavnho soudu nen v tomto ppad
podstatn otzka, pro rodie nejsou ochotni spolu spolupracovat a komunikovat,
nbr to, e jim v danm ppad chyb ochota a vysplost v zjmu nezletil
dcery spolu kooperovat.
(II. S 363/03):
(IV. S 455/01):
Jestlie je dtem obecn zaruena ochrana nejen zkonn ( 32 a nsl. zk.
. 94/1963 Sb., ve znn pozdjch pedpis), ale nadto tak ochrana stavn (l.
32 odst. 1 al. 2 Listiny zkladnch prv a svobod), je nutno tyto zkonn a stavn
garance pi jejich aplikaci v konkrtn vci podloit co nejpelivji zjitnm
skutkovm stavem a stejn peliv z nj odvozenm prvnm posouzenm; z
hlediska aplikace mluvy (jejho l. 13) to znamen, e jak eliminujc dvody
nvratu dtte do msta bydlit otce (l. 3 mluvy) mus bt zjitny a objasnny
natolik dostaten, aby hrozba vnho nebezpe fyzick nebo duevn jmy,
pp. nesnesiteln situace z pikzanho nvratu byly s co nejvy mrou
pravdpodobnosti vyloueny a obdobn, aby co nejplnji byly ozejmny tak
vechny okolnosti, z nich by bylo lze usoudit na skuten postoj otce nezletil k
jejmu souasnmu pobytu v esk republice.
(NS 1 Cz 98/72, Rc 59/73):
Dohodou rodi podle ustanoven 26 odst. 2 zk. o rodin nen dohoda
rodi s jinm obanem o tom, e on bude po rozvodu manelstv rodi jejich
dt vychovvat. O sven dtte do vchovy jinho obana ne rodie a o
vymezen rozsahu jeho prv a povinnost k dtti mus rozhodnout soud a toto
jeho rozhodnut neme bt nahrazeno dohodou rodi.
Z literatury:
Bakal: Kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost rodi.
Bakal a kol.: Prvn aspekty znaleck innosti pi posuzovn vchovnch
pedpoklad rodi s nezletilmi dtmi. BA, 1992, . 9.
Bakal a kol.: Syndrom zavrenho rodie v esk republice. Rodinn
prvo, 1999, . 4.
Bureov: Stdav vchova dt po rozvodu. Rodinn prvo, 1999, . 11.
Haderka: O nkterch problmech pravy prv a povinnost rodi k
nezletilm dtem pro dobu po rozvodu. Socialistick zkonnost, 1978, . 6.
Haderka: Dohoda o prav rodiovskch prv a povinnost k nezletilm
dtem. Socialistick zkonnost, 1978, . 1.
Haderka: K djinnm zkladm prvn pravy na zem eskoslovenska.
Prvny obzor, 1990, . 5, s. 240.
Hrukov a kol.: Reln o spolen i stdav porozvodov vchov. BA,
1999, . 3.
Chalupa: Stdav vchova a uren vivnho a styku s nezletilm dttem.
PR, 1998, . 5.
Jonkov: Kritria sven nezletilho dtte do vchovy. Prvo a rodina,
2008, . 4.
Nov: Nezletil dt ve stdav pi. PR, 1995, . 5.
Nov: Poznatky z praktick aplikace zkona o rodin. Prvn praxe, 1999, .
7.
Nov: Vkon rozhodnut o vchov nezletilch dt. Prvo a rodina, 2000, .
2.
Novk: Posuzovn vchovnch schopnost ve svtle vvoje rodinnho
prva na zem esk republiky. Rodinn prvo, 1999, . 10.
Novk: Nad soudnmi znaleckmi posudky z oboru psychologie. BA, 2000,
. 8.
Novk: Je dt schopno pravdiv odpovdt na otzku, u kterho z rodi
by po rozvodu chtlo t? Prvo a rodina, 2004, . 7.
Novk: Existuj kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost

rodi?. . Rodinn prvo, 2005, . 9.
Prchov a kol.: Lze prosadit stdavou vchovu proti vli jednoho z rodi?
Studenovsk a kol.: Stdav a spolen pe v praxi. Nhradn rodinn
pe, 2004, . 3.
pahelov: Stdav pe o dti po rozvodu oima psychologa. Rodinn
prvo, 2005, . 5.
Verschraegen: Spolen pe rodi o nezletil dt. Prvn praxe, 1997, .
7-8.
907
(Osoba, j lze dt svit)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 4)
II. Komu me bt dt po rozvodu sveno do pe (5 a 9)
III. Vchodiska rozhodovn soudu pi sven do pe a zetele, k nim

pihl (10 a 15)
IV. Zajitn prva rodie na styk s dttem a prva na informaci o dtti (16
a 20)
Z dvodov zprvy:
viz u 906
I. Obecn
Tak zkon o rodin obsahoval ustanoven o tom, komu me bt pro dobu

po rozvodu dt sveno ( 26). Nicmn prvn prava byla na jedn stran pli
kazuistick, na druh stran, pokud jde o subjekty, (na tomto mst)
nedostaten.
Sleduje se zajistit dnou pi o dt, resp. pesn: vyeit otzku pomr

dtte, pokud se na een tto otzky nedohodnou sami rodie tak, aby vsledek
jejich dohody odpovdal zjmm dtte. Takovm rozhodnutm me bt tedy
urit konkrtn zajitn adekvtnch pomr dtte rodim vnuceno.
Zdej ustanoven v odst. druhm uvd rozhodn zetele pro volbu osoby,
do jej pe m bt dt sveno.
Ve tetm odstavci se pak (krom dalho zetele, k nmu m bt

pihldnuto, toti ke schopnosti rodi dohodnout se) vslovn pipomn
nezbytnost ctt prvo rodie na styk s dttem, jako i na prvo kadho z rodi
na informace o dtti ze strany druhho rodie.
II. Komu me bt dt po rozvodu sveno do pe
Dt me bt sveno - rovnocenn, nebo poad volby by nemlo

vyplvat z poad zvolenho zkonodrcem - jednomu nebo druhmu rodii, do
stdav pe (obou rodi) nebo do spolen pe rodi (v tomto poslednm
ppad pouze za pedpokladu splnn dal podmnky).
Na rozdl od 45 zk. o rodin, kter upravoval obecn institut sven

dtte do pe jin osoby ne rodie, a 953, kter stejn institut upravuje ve
zdejm zkonku, jde ve zdejm ustanoven o nco jinho, a to pesto, e ve
vech ustanovench je zmiovna poteba vyhovt zjmu dtte. Ve zdejm
ustanoven ( 907) je toti stanovena zsadn podmnka souhlasu rodi s
takovm svenm.
lovkem, do jeho pe me bt dt sveno, pokud je to potebn v

zjmu dtte, me bt jakkoli osoba. Pedpokld se, e pjde o osobu dtti
blzkou, pop. - v ppad velmi malho dtte - o osobu blzkou rodim dtte.
Nelze vylouit, e pjde o sousedku v dom, kde rodie bydl, pop. mli dosud
svou rodinnou domcnost, piem tato sousedka se ji dve o dt starala,
kdykoli to rodie, pop. rodi poteboval. Dt je tud zvykl pobvat v jej pi, a
nejen to, m se k n obdobn jako ke svm rodim. Atd.
Naopak se nepedpokld, e pjde o profesionlnho pstouna. Tady jde o

to, aby dt zstalo rodim nablzku, bu skuten fyzicky, anebo aspo tak, e
pjde teba o sven do pe osoby pbuzn, babiky, tety apod. To vyplv z
poadavku souhlasu rodi (na rozdl od ppadu, kdy dt je sveno ve vlastnm
zjmu do pe jin osoby podle 953).
Je teba dodat, e vzhledem k nedobrm praktickm zkuenostem, kter ji

v dob ppravy zkonku byly dostaten, nebyla dna pednost spolen pi
rodi, ani pi stdav. Naopak, o spolen pi lze napt rozhodnout jen za
podmnky, e rodie s takovm zpsobem vkonu svch povinnost a prv ke
spolenmu dtti souhlas.
III. Vchodiska rozhodovn soudu pi sven do pe a zetele, k nim

pihl
Zsadn smrnic pro rozhodnut o sven dtte do pe toho i onoho,

resp. takov i onak, je soulad se zjmem dtte: budouc pe m konvenovat
zjmm dtte.
Pi svm rozhodovn je soud povinen vzt ohled pedevm na osobnost

dtte, zejmna na jeho vlohy a schopnosti, a posoudit, jak monosti a ivotn
pomry se pro dt v tom i onom ppad nabzej, za jakch okolnost nejsp
bude mono oekvat pozitivn rozvoj osobnosti dtte.
Dle je soud povinen brt ohled na citovou orientaci dtte, na tzv. zzem,
kter se mu me poskytovat, a to se zetelem na vchovn schopnosti kadho
z rodi. Zatmco citov orientace bude subjektivnm hlediskem dtte, a mla by
bt prv takto zkoumna, vchovn schopnosti kadho z rodi je teba
podrobit objektivnmu zkoumn a posouzen. I kdy, pravda, nelze, zejmna u
starho dtte, pominout ani jeho pohled (jeho vlastn hodnocen rodi prv v
tomto ohledu). Povinnost soudu zjistit, u kterho z rodi by dt mlo lep
pedpoklady pro svj zdrav a spn vvoj, je dokonce uvedena dvojnsobn.
(sten pochybenm zpracovatel.)
Soud je povinen brt ohled rovn na kvalitu stlosti vchovnho prosted,

jak pokud jde o dosavadn vvoj, tak pokud jde o budoucnost. Tuto otzku je teba
eit velmi obezetn, nen mon prv toto hledisko upednostnit ped jinmi,
zejmna ne ped zjmem dtte. Lze si pece pedstavit situaci, e je naopak v
zjmu dtte, aby dolo ke zmn jeho dosavadnho ivotnho prosted, kter
bylo nekvalitn, za jin, kter - jak lze oekvat - bude poteby dtte zajiovat
mnohem lpe, a navc je tu predispozice, e prv takto zvolen prosted, toti
zpsob vkonu povinnost a prv rodi k dtti, bude moci bt stabiln.
Soud je nemn povinen zohlednit citov vazby dtte k jeho blzkm:

pedevm sourozencm a prarodim. Nicmn me jt i o dal blzk osoby, a
pbuzn, nebo nepbuzn, k nim dt me mt vazby, na kter je teba vzt
ohled. Prv pi zkoumn tchto vazeb by bylo mon dospt k nzoru, e
nkter z takto dotench osob je tou, kter by bylo mon, bude-li to potebn,
svit dt do pe.
V neposledn ad je soud vdy povinen vzt v vahu, kter z rodi o dt

dosud dn peoval a dn dbal o jeho citovou, rozumovou a mravn vchovu.
Toto obligatorn posouzen dosavadn pe rodie je jednm ze zsadnch kol
soudu, kter je povoln urit dal vchovn prosted pro dt. V tomto ohledu
pedevm lze potat s dosud nabytmi zkuenostmi, zaitou prax soud,
protoe stejn hledisko bylo obsaeno v 26 odst. 5 zk. o rodin.
IV. Zajitn prva rodie na styk s dttem a prva na informaci o dtti
Soud pi rozhodovn o tom, zda dt sv do pe jednoho z rodi, a

kterho, zda do pe spolen nebo stdav, anebo zda, pokud je to potebn,
sv dt do pe jin osoby, je povinen dbt, aby nebylo porueno, ale naopak
bylo naplnno prvo dtte (nikoli prvo rodie) na pi obou rodi (a to bez
ohledu na to, do pe, resp. jak pe bude dt nakonec sveno).
Stejn je soud povinen zajistit prvo dtte na udrovn pravidelnho

osobnho styku s obma rodii. Toto prvo a poteba o n zvl peovat vystoup
do poped, pokud je dt sveno do pe jen jednoho z rodi, piem je
evidentn, e mezi peujcm rodiem a rodiem nepeujcm bude napt
existovat znan fyzick vzdlenost, nesnadno pekonateln.
Toto prvo nabude na vznamu tak v ppad, e dt bude sveno do

pe tet osoby, tj. njak jin osoby, bude-li toho v zjmu dtte zapoteb.
Soud je ovem povinen rovn zajistit, aby kad z rodi vi druhmu

rodii dn plnil informan povinnost, pokud jde o dt a jeho vvoj, a to po
vech strnkch.
Na poslednm mst (poslednm - sp z dvodu neikovn legislativn

prce) je zdraznno, e soud je povinen rovn brt ohled na schopnost rodie
dohodnout se na vchov dtte s druhm rodiem. Jde toti o to, e pesto, e
dt je sveno do pe jen jednoho z rodi, nebo dokonce do pe jin osoby,
m stle zachovn pln rozsah rodiovsk odpovdnosti. Je tud teba, aby byl
dn zkladn pedpoklad spnho fungovn jakkoli vchovy dtte.
953
Z judikatury:
(II. S 838/07):
Rozdlen rodiny pedstavuje velmi zvan zsah do zkladnch lidskch
prv, a proto se mus oprat o dostaten pdn argumenty motivovan zjmem
dtte. Za takov lze povaovat vystaven dt nsil nebo patnmu zachzen,
pohlavnmu zneuvn, i "alespo" nedostatek citovho zzem, znepokojiv
zdravotn stav nebo psychick nerovnovha u rodi, ppadn nevyhovujc
ivotn podmnky nebo materiln nedostatek ve spojen s dalmi okolnostmi.
Tmto poadavkm odpovd zkonn prava proveden ustanovenm 46 odst.
1 zkona o rodin, podle kterho me soud nadit stavn vchovu nebo dt
svit do pe zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc, jestlie je vchova
dtte vn ohroena nebo vn naruena, a jin vchovn opaten nevedla k
nprav nebo jestlie z jinch zvanch dvod nemohou rodie vchovu dtte
zabezpeit. Monost umstit dt do prosted vhodnjho pro jeho vchovu
neme sama o sob odvodovat jeho nsiln odnt biologickm rodim;
takov zsah do prva rodi tit se rodinnmu ivotu se svm dttem mus bt
nadto jet "nezbytn" s ohledem na dal okolnosti. Jakmile je prokzna
existence rodinnho vztahu, mus orgny veejn moci v zsad jednat tak, aby
se tento vztah mohl rozvjet, a pijmout vhodn opaten za elem slouen
rodie s dttem.
(II. S 568/06):
Pi interpretaci l. 10 odst. 2 Listiny a l. 8 mluvy o ochran lidskch prv
a zkladnch svobod je teba vychzet z faktu, e rodina pedstavuje primrn
biologickou vazbu, pak sociln institut, kter je teprve nsledn anticipovn
prvn pravou. Rodina je spoleenstvm blzkch osob, mezi nimi existuj zk
rovin sociln reality je pojem rodiny velmi promnliv (sociln realita rodiny
prochz postupnmi zmnami a pod jejich vlivem se stle znatelnji rozmluje i
tradin evropsk pojet rodiny a tmto promnm nutn podlh tak prvn
regulace rodiny a rodinnho ivota), nelze pesto pehlet, e zkladem
rodinnch vazeb je tradin prv biologick pouto pokrevnho pbuzenstv mezi
leny rodiny. Na jednu stranu proto nelze vylouit skutenost, e prvn ochranu
jakoto rodina mohou povat i spoleenstv osob ijcch mimo institut manelstv
nebo osob pokrevn nepbuznch, mezi nimi nicmn existuj shora uveden
citov a dal vazby (osoby ijc ve vztahu druha a druky, partnei ijc spolen
s dttem, kter se narodilo jednomu z partner z jinho vztahu atd.). Na druhou
stranu i takov pojet rodiny a rodinnho ivota pot s vznamem pokrevnch
(pbuzenskch) vazeb mezi leny rodiny. Z judikatury Evropskho soudu pro
lidsk prva vyplv, e "respekt k rodinnmu ivotu vyaduje, aby biologick a
sociln realita pevila nad prvn domnnkou". (Kroon a dal proti Nizozem).
koln dochzka neme bt sama o sob dvodem pro vrazn omezen styku
otce s nezl. dttem, kter je v pi matky. Je toti nutn se zabvat irmi
okolnostmi s touto novou skutenost spojenmi a jejich dopadem na nezletilho.
Nstup dtte do koly naopak vyaduje, aby se na jeho vchov vraznji podlel
i vzdlan otec - tedy prvek musk - kter je schopen napomhat dtti vhodnou
formou i se koln prac a nezastupitelnm zpsobem se podlet na jeho postupn
se vyvjejc ivotn orientaci.
(I. S 420/05):
Sven dtte do (stdav) vchovy rodi nesm bt stupkem jejich
vzjemn rivalit, ale vyjdenm kvalitnho a pozitivnho vztahu rodi k dtti. Z
stavnprvnho pohledu nen mon nadazovat modely fungovn vztah mezi
oddlenmi rodii a nezletilmi dtmi, kter maj orgny veejn moci zait, nad
zjem dtte. Tyto modely, jakkoliv jsou v mnoha ppadech pnosn a pouiteln,
hlediskem pi jakkoli innosti tkajc se dt, a u uskuteovan veejnmi
dtmi. Na tom neme nic mnit ani to, e se rodie nejsou schopni na
takovmto uspodn sami dohodnout. kolem soud je upravit styk rodi s
dtmi a nikoliv jej omezit i dokonce vylouit. Soudy mus nalzt takov een,
kter nebude omezovat prvo rodie, zaruen l. 32 odst. 4 Listiny zkladnch
prv a svobod.
(I. S 48/04):
Sven dtte do stdav vchovy rodi nesm bt stupkem jejich

vzjemn rivalit, ale vyjdenm kvalitnho a pozitivnho vztahu rodi k dtti; to
pedpokld toleranci, vysplost a dobrou vli vech zastnnch. Rozhodnut o
stdav vchov nezletilho dtte by mlo vychzet z jejich spolen vle a
dohody, schopnosti spolu komunikovat a spolupracovat a nezapojovat dt do
svch vzjemnch problm. Podle nzoru stavnho soudu nen v tomto ppad
podstatn otzka, pro rodie nejsou ochotni spolu spolupracovat a komunikovat,
nbr to, e jim v danm ppad chyb ochota a vysplost v zjmu nezletil
dcery spolu kooperovat.
(II. S 363/03):
(II. S 157/01):
Za situace, kdy je otec dtte (kter je zrove jeho zkonnm zstupce),
kter nebyl zbaven rodiovskch prv (rodiovsk zodpovdnosti), a osoba, kter
bylo dt sveno do vchovy podle 45 odst. 1 zk. o rodin a kter je podle
soudnho rozhodnut oprvnna dt zastupovat jen v bnch zleitostech,
nelze v dnm ppad ani analogicky dovodit, e by zde byly dv osoby v
"postaven rodi", kter by byly oprvnny zastupovat nezletil dt v
podstatnch zleitostech. Pi smrti jednoho z rodi je pak nositelem rodiovsk
zodpovdnosti druh rodi, kter pak prva a povinnosti z n vyplvajc vykonv
v plnm rozsahu sm, piem je fakticky omezen pouze v rozsahu, ve kterm
tato prva nle jin osob, nap. t, kter m dt sveno do vchovy podle
45 zk. o rodin. Analogick aplikace 49 zk. o rodin na takto zjitn skutkov
stav vci je nejen v extrmnm nesouladu s tmto zjitnm skutkovm stavem,
ale ve svm dsledku znamen poruen prva na spravedliv proces podle l. 36
odst. 1 Listiny.
(IV. S 455/01):
Jestlie je dtem obecn zaruena ochrana nejen zkonn ( 32 a nsl. zk.

. 94/1963 Sb., ve znn pozdjch pedpis), ale nadto tak ochrana stavn (l.
32 odst. 1 al. 2 Listiny zkladnch prv a svobod), je nutno tyto zkonn a stavn
garance pi jejich aplikaci v konkrtn vci podloit co nejpelivji zjitnm
skutkovm stavem a stejn peliv z nj odvozenm prvnm posouzenm; z
hlediska aplikace mluvy (jejho l. 13) to znamen, e jak eliminujc dvody
nvratu dtte do msta bydlit otce (l. 3 mluvy) mus bt zjitny a objasnny
natolik dostaten, aby hrozba vnho nebezpe fyzick nebo duevn jmy,
pp. nesnesiteln situace z pikzanho nvratu byly s co nejvy mrou
pravdpodobnosti vyloueny a obdobn, aby co nejplnji byly ozejmny tak
vechny okolnosti, z nich by bylo lze usoudit na skuten postoj otce nezletil k
jejmu souasnmu pobytu v esk republice.
(NS Cpj 298/85, Rc 4/87):
Jestlie soud sv dt do vchovy jinho obana ne rodie, poppad do
spolen vchovy manel podle ustanoven 45 odst. 1 zk. o rodin, ur
souasn vyivovac povinnost k dtti. Potek vyivovac povinnosti se stanov
od prvn moci rozsudku o sven dtte do vchovy jinho obana ne rodie,
poppad do spolen vchovy manel. K dvjmu datu lze potek
vyivovac povinnosti stanovit jen v ppad, e jin oban ne rodi, poppad
manel, pevzal dt do pe na zklad pedbnho opaten uinnho
nrodnm vborem3 nebo nazenho soudem.
(NS Cpj 13/85, Rc 50/85):
Z vsledkov vykonanho prieskumu mono kontatova, e sdy sa pri
zverovan maloletch det do vchovy inho obana, prpadne do spolonej
vchovy manelom, pridriavaj uvedench zsad. Repektuj zujem
maloletch det, ktor zsadne vidia v zabezpeen ich riadnej vchovy a nleitej
starostlivosti, ak rodiia nie s ochotn alebo schopn ju zabezpei. Sdy zveruj
malolet deti vtinou do vchovy starm rodiom, prpadne inm prbuznm
(napr. srodencom rodiov), a to bu individulne alebo do spolonej vchovy.
Prevane sa tak stva za situcie, ke sa tto manelia o deti u dlhiu dobu,
alebo dokonca aj od narodenia staraj. Pri rozhodovaniu o rozsahu prv a
povinnost manelov k deom, ktor im boli zveren do spolonej vchovy, sdy
ich zva opravuj na vchovu det, o ktor sa maj stara, a priznvaj im
veobecn prva potrebn na zaobstarvanie bench zleitost det bez
bliieho rozvedenia tejto formulcie; v niektorch veciach sdy sasn
zdrazuj, e v podstatnch veciach sa vyaduje shlas rodiov. Prva a
povinnosti obana, ktormu bolo diea zveren do vchovy, treba vdy vymedzi,
a to rozdieln pola okolnost konkrtnho prpadu. Zmyslom ustanovenia druhej
vety 45 odst. 1 zk. o rod. je toti, aby obanovi boli zabezpeen prva a
uloen povinnosti svisiace s vchovou dieaa, o ktor sa bude stara, a alej
prva a povinnosti potrebn na zaobstarvanie bench zleitost dieaa, ktor
nevyhnutelne svisia s jeho vchovou. Pritom mono obanovi, ktor bude diea
vychovva, stanovi i alie prva, ktor inak patria rodiom, a to s prihliadnutm
na nedostatky rodiovskej starostlivosti a na dvody, pre ktor sd opatrenie
pola 45 odst. 1 zk. o rodine vyslovil. Vymedzenie tchto prv a povinnost vo
veobecnch formulciach nezodpoved cieu zkona, a to u aj preto, e pri

neplnom vymedzen tchto prv a povinnost me nasta kolizia medzi prvami
a povinnosami obana, ktormu bolo diea zveren do vchovy.
(NS Cpj 159/79, Rc 21/81):
Oban, jemu bylo dt sveno do vchovy podle ustanoven 45 odst. 1
zk. o rodin, nen oprvnn dt zastupovat pi vymhn vivnho, pokud
tmto zastupovnm nebyl vslovn poven.
(NS 1 Cz 98/72, Rc 59/73):
Dohodou rodi podle ustanoven 26 odst. 2 zk. o rodin nen dohoda
rodi s jinm obanem o tom, e on bude po rozvodu manelstv rodi jejich
dt vychovvat. O sven dtte do vchovy jinho obana ne rodie a o
vymezen rozsahu jeho prv a povinnost k dtti mus rozhodnout soud a toto
jeho rozhodnut neme bt nahrazeno dohodou rodi.
(NS 1 Cz 12/68, Rc 64/68):
Sven nezletilho dtte do vchovy jinho obana ne rodie ( 45 odst.
1 zk. o rodin) je vjimkou ze zsady, e vchova nezletilho dtte je pedevm
kolem rodi. Mus bt vdy openo o peliv a spolehliv objasnn vech
okolnost, je svd pro zvr, e dn z rodi nen s to nleitm zpsobem
zajistit dnou vchovu dtte. Je-li v zen tvrzeno, e vchov nezletilho dtte
jednm z rodi brn zvadn zdravotn stav tohoto rodie, jde o odbornou
otzku, jej posouzen vyaduje zpravidla souinnost znalce.
(NS 4 Cz 52/66, Rc 5/67):
Bratr nezletil, kter podal nvrh, aby mu byla svena do vchovy a
vivy, je astnkem zen o tomto nvrhu, a je proto t oprvnn podat
opravn prostedek proti rozhodnut soudu prvho stupn.
(NS R 31/66):
V zen o vchov nezletilce je nutn zjiovat piny, kter ovlivnily
vztahy mezi rodii a dtmi a mezi rodii a jinmi osobami, kter se podlej na
vchov nezletilce. Zkon o rodin neobsahuje ustanoven, je by umoovalo
soudu penst vkon dohledu na jin orgn. Vymezen prv a povinnost k dtti
podle 45 odst. 1 zk. o rodin mus bt obsaeno v rozhodnut, jm se
rozhoduje o vchov nezletilce, jde-li o prva a povinnosti tetch osob, je jsou s
vchovou nezletilce bezprostedn spojeny.
(NS 4 Cz 4/65, Rc 21/65):
Sven dtte do vchovy jin osoby ne rodie bude namst zpravidla
tehdy, jestlie ani jeden z rodi nebude moci dnou vchovu zajistit.
Z literatury:
Archerov: Dt v nhradn rodin, 2001.

Bakal: Kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost rodi.
Bakal a kol.: Prvn aspekty znaleck innosti pi posuzovn vchovnch
pedpoklad rodi s nezletilmi dtmi. BA, 1992, . 9.
Bakal a kol.: Syndrom zavrenho rodie v esk republice. Rodinn
prvo, 1999, . 4.
Bubleov: Historick vvoj pe o oputn dti. Nhradn rodinn pe,
2000, . 1.
Bureov: Stdav vchova dt po rozvodu. Rodinn prvo, 1999, . 11.
Haderka: O nkterch problmech pravy prv a povinnost rodi k
nezletilm dtem pro dobu po rozvodu. Socialistick zkonnost, 1978, . 6.
Haderka: Dohoda o prav rodiovskch prv a povinnost k nezletilm
dtem. Socialistick zkonnost, 1978, . 1.
Haderka: K djinnm zkladm prvn pravy na zem eskoslovenska.
Prvny obzor, 1990, . 5, s. 240.
Hrukov a kol.: Reln o spolen i stdav porozvodov vchov. BA,
1999, . 3.
Chalupa: Stdav vchova a uren vivnho a styku s nezletilm dttem.
PR, 1998, . 5.
Jonkov: Kritria sven nezletilho dtte do vchovy. Prvo a rodina,
2008, . 4.
Nov: Nezletil dt ve stdav pi. PR, 1995, . 5.
Nov: Poznatky z praktick aplikace zkona o rodin. Prvn praxe, 1999, .
7.
Nov: Vkon rozhodnut o vchov nezletilch dt. Prvo a rodina, 2000, .
2.
Novk: Posuzovn vchovnch schopnost ve svtle vvoje rodinnho
prva na zem esk republiky. Rodinn prvo, 1999, . 10.
Novk: Nad soudnmi znaleckmi posudky z oboru psychologie. BA, 2000,
. 8.
Novk: Je dt schopno pravdiv odpovdt na otzku, u kterho z rodi
by po rozvodu chtlo t? Prvo a rodina, 2004, . 7.
Novk: Existuj kritria pro posuzovn kvality vchovnch schopnost
rodi. Rodinn prvo, 2005, . 9.
Prchov a kol.: Lze prosadit stdavou vchovu proti vli jednoho z rodi?
Studenovsk a kol.: Stdav a spolen pe v praxi. Nhradn rodinn
pe, 2004, . 3.
pahelov: Stdav pe o dti po rozvodu oima psychologa. Rodinn
prvo, 2005, . 5.
Verschraegen: Spolen pe rodi o nezletil dt. Prvn praxe, 1997, .
7-8.
908
Vkon povinnost a prv rodi, kte ij oddlen
Z dvodov zprvy:
Rozhodnut dle tohoto ustanoven nen teba vzat na skutenost, zda se

rodie dohodli.
Vklad:
Nezletil dt, kter nen pln svprvn, potebuje, aby pe o n byla

vdy zajitna. Fakticky pak nen dn rozdl, neij-li rodie takovho dtte
spolu anebo maj-li v myslu doshnout rozvodu, kterto statusov zmna m
pravideln za nsledek separovan it rodi dtte.
Proto i v takovm ppad, e rodie spolu neij, bez ohledu na to, zda jsou
anebo nejsou manely, pop. manely nebyli, je soud povoln, pokud je to
potebn, toti nejsou-li rodie sami schopni se dohodnout o vkonu svch
povinnost a prv k dtti, zashnout. Soud pak rozhoduje o prav pe o takov
dt i bez nvrhu, toti na zklad pouhho podntu kterkoli osoby, kter se o
rozhodn skutenosti takov poteby dozv a osvduje ji vrohodnm zpsobem.
V takovm ppad nen dvod, aby soud postupoval jinak ne v ppad

rozvdjcch se rodi, toti jak pokud jde o to, komu bude potebn dt
sveno, tak pokud jde o skutenosti, kter je pro rozhodnut tto otzky teba
vzt na zetel, pop. pokud jde o jejich vznam z hlediska takovho rozhodnut.
Proto se stanov, e soud, kter v ppad separovanho ivota rodi

nezletilho dtte, kter nen pln svprvn, o prav pomr dtte rozhoduje,
bude postupovat podle 906 a 907 (srov. vklad u tchto ustanoven).
906, 907
909
Zvltn ustanoven
Z dvodov zprvy:
Vklad:
Rozhodnut soudu ve vcech vkonu rodiovsk odpovdnosti, resp.

rozhodnut o prav pomr nezletilho dtte, kter nen pln svprvn, jsou
vdy rozhodnutmi pro tentokrt, tj. jsou vydvna cum clausula rebus sic
stantibus. To krom jinho znamen, e tato rozhodnut lze zmnit i pot, co
nabyla prvn moci.
Nepedpokld se vak, e rozhodnut o prav pomr dtte bude

mnno vdy, zmn-li se okolnosti, za nich bylo vydno. Je teba, aby se jednalo
o zmnu zsadnjho charakteru, o podstatnou zmnu.
Nen rozhodn, zda dojde ke zmn v subjektech, a u dtte, anebo

rodie, resp. rodi, pop. osoby, do jej pe bylo dt sveno podle 907 odst.
1, anebo v njak jin objektivn okolnosti [nap. rodi, ktermu bylo dt sveno,
pijde v dsledku prodn katastrofy o nemovitost, v n ml spolu s dttem
rodinnou domcnost (obydl), apod.].
Nen vyloueno, e zmna pomr zejmna v osob rodie, jemu dt bylo

sveno do pe, bude takovho druhu, e bude nezbytn znovu rozhodnout o
tom, komu m bt dt sveno do pe. Vzhledem k tomu, e jedna z hlavnch
rol se piznv momentu stability vchovnho prosted, muselo by jt o takovou
okolnost, kter svm vznamem nebo kvalitou (hodnoty) nad stabilitou pev.
907 odst. 1
Z judikatury:
(S Pls 4/67)
Dvodem ke zmn rozhodnut soudu nebo soudem schvlen dohody
rodi o vchov a viv nezletilho dtte je pouze zmna pomr zvanjho
rzu. Zmna pomr zvanjho rzu je dsledkem vraznj zmny v tch
skutenostech, kter tvoily skutkov podklad rozhodnut soudu o vchov a
viv nezletilho dtte, poppad rozhodnut soudu o schvlen dohody rodi
o vchov a viv nezletilho dtte. Dvodem zmny rozhodnut soudu o
vchov nezletilho dtte jednm z rodi, pop. soudem schvlen dohody
rodi o vchov nezletilho dtte jednm z nich, nebude zmna pomr u
druhho rodie tkvc pouze v tom, e na rozdl od doby dvjho rozhodovn o
vchovnm prosted nezletilho dtte vykazuje druh rodi v podstat stejnou
zpsobilost k vchov nezletilho dtte v intencch ustanoven 31 zk. o rodin
jako rodi, kter vychovv nezletil dt.
(NS 4 Cz 4/65, Rc 21/65)
Pi rozhodovn o zmn vchovnho prosted nezletilho dtte je nutno
se zabvat - se zetelem k okolnostem konkrtnho ppadu - i tm, zda by
pevedenm nezletilho dtte do novho vchovnho prosted nebyl ohroen
jeho dal vvoj; pro tyto zvry je nutno si opatit spolehliv podklady. Zjem
nezletilho dtte na dnm zajitn jeho vchovy a pe o n nelze spatovat v
tom, e by bylo teba za kadou cenu respektovat vytvoen faktick stav. Pokud
by tento faktick stav byl vyvoln svmocnm bezdvodnm nerespektovnm

soudnho rozhodnut, bylo by tm mn na mst k nmu pihlet.
Pododdl 4
Vyivovac povinnost
910
(Okruhy vyivovac povinnosti a pravidla pednosti)
Z dvodov zprvy:
Oproti dosavadnmu stavu pedstavuje nov prvn prava zsadn zmnu,

nicmn pouze systmovou, nutnou vzhledem k ostatnmu uspodn druh
sti nvrhu. Je ovem pravdou, e dosavadn prvn prava mla sv nesporn
vhody, stejn jako je pravdou, e standardn prvn prava tradinch
obanskch zkonk i obanskch zkonk modernch je uspodna stejn jako
prava zdej. (Tj. nkter obecn ustanoven jsou i zde uvedena na zvr pase
o vivnm.)
Ustanoven o vyivovac povinnosti zanaj u pomru pedk a potomk,

vztah pbuznch v prvnm stupni je vlastn vjimkou v tto ad (by
preferovanou). Nutno pedeslat, e pomr pedk a potomk u ns doznal jist
deformace, dan socilnmi pomry v dobch minulch, do jist mry i
promnami hodnotovch systm celch generac. Jde o to, e mlad si zvykli na
pomoc od starch, ani si zrove uvdomuj, e vi nim maj povinnosti,
pinejmenm povinnost postarat se o n ve st: byl tu stt, kter star lidi
odklidil z o mladch a zdravch a jakoby se o n staral (kvalita pe odpovdala
monostem sttu).
Ji znan dlouhou dobu (toti ji od prvch vah o legislativn zmn

zkona o rodin po r. 1989) se lze setkat s nvrhy na zakotven tabulek, vzorc
nebo kl, kter by mly zjednoduit rozhodovn soud o vivnm. Stejn
nalhav, jako jsou tyto nvrhy, jsou i argumenty jejich odprc. Vzhledem k
souasn, dosud ne zcela urovnan ekonomicko-sociln situaci, se znanmi
rozdly mezi jednotlivmi regiony sttu, jako i mezi mstskmi a venkovskmi
oblastmi, bylo by sp vhodn doporuit soudm, aby ony samy, shledaj-li
takovou potebu, se pokusily pro msto, ve kterm psob, takov tabulky, vzorce
nebo kle vytvoit. Lze oekvat, e prv tento pstup by zaruil, e ve
vivnho by odpovdala mstnm podmnkm, a to nejen po strnce majetkovch
pomr povinnho, ale i v rovin odvodnnch poteb oprvnnho.
Po vodnm ustanoven nsleduj pravidla o pednosti v poskytovn

vivnho, resp. o poad vyivovac povinnosti: rodie maj vi dtti povinnost
ped prarodii a praprarodii, bli pbuzn ped vzdlenjmi, a potomci ped
pedky, nejde-li o pomr rodi a dtte.
Vklad:
Rodinn solidarita. Alimentace a vyivovac vztahy jsou projevem rodinn

solidarity a jsou funkc rodiny sam. Je to zkonem uloen povinnost pomoci
druhmu v materilnm slova smyslu, ocitne-li se ve stavu nouze. Mylenka
pomoci v hmotn nouzi - open o kruh rodinn solidarity - je reflektovna
pochopiteln i jinmi instituty rodinnho, manelskho prva a konen i
ddickho prva, jako je povinnost podpory (jist nejen morln) mezi manely (
687), povinnost pispvat na uspokojovn poteb rodiny ( 690), institut hrady
nkterch nklad neprovdan matce ( 920), prvo nkterch osob na
zaopaten ( 1665 a 1669) atp.
Vyivovac povinnost. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, zakotvuje,

vedle ve uvedench institut, obecnou pravu vyivovac povinnosti.
Vyivovac povinnost je pkladem zkonn povinnosti stricto sensu, nebo vznik
- za splnn uritch pedpoklad - bez dalho (ex lege). Vzhledem ke sv
specifick alimentan-penn, tj. majetkovprvn a zrove rodinnprvn
povaze, a ke sv funkci, j je viva a peit oprvnnho, je vyivovac
povinnost pesto upravena s jistmi odchylkami od obecnho obliganprvnho
rmce. Vyivovac povinnost je pro svou povahu chpna jako povinnost - a na
zkonem stanoven vjimky - kogentn, nebo se nedotk jen individulnch
zjm oprvnnho (potebnho), ale jej plnn sleduje i zjem obecnj,
pesahujc hranice uspokojovn individulnch poteb. Peit osob a zajitn
vivy v konkrtnch ppadech je zjmem cel pospolitosti. Zkonn pedpoklady
vyivovac povinnosti jsou upraveny dalmi ustanovenmi (srov. koment k
913).
Charakteristika vyivovac povinnosti. Z povahy a funkce vyivovac

povinnosti plyne krom jinho, e se nelze pedem vzdt prva na vivn v
irokm smyslu. Je toliko mon vzdt se ji splatnch stek vivnho, ale je
nedouc dotkat se podstaty principu vivnho jako takovho i se zkat

plnn v budoucnu teprve vzniklch. Ze sv podstaty jsou vyivovac povinnost,
stejn jako prvo na vivn nepostupiteln na jinho, vyivovac povinnost m
osobn charakter a nen pevoditeln ani nepechz na ddice. Vyivovac
povinnost nem zsadn vst k tomu, aby z jejho plnn byly uspokojovny
poteby jinch ne oprvnnch osob. Jistou odvodnnou odchylku pedstavuje
prava v 900, podle n je mon - za splnn zkonem danch pedpoklad ut pjm z majetku dtte, eventuln majetek samotn k uspokojovn poteb
rodiny. V citovanm ppad se ovem nejedn o plnn vyivovac povinnosti,
nbr o dsledek existence uritho majetku dtte a souasn vrazn
disproporce mezi pomry dtte a vivou povinnch osob, jinak eeno, je
zohlednna skutenost existence rodinnho spoleenstv.
Pechod na ddice. Vyivovac povinnost zanik smrt oprvnnho a jeho

ddicov nemohou dat po povinnm, aby pokraoval v jejm plnn. Co se te
pevoditelnosti vyivovac povinnosti, i zde jej osobn charakter zsadn - a na
urit vjimky - brn v pechodu prva na ddice povinnho. Ddicov
povinnho z vyivovac povinnosti se nestvaj - s vjimkou ji splatnch stek
vivnho (pp. uznanch i u soudu uplatnnch - srov. 1475 odst. 2) dlunky z te vyivovac povinnosti. Mohli by se jimi stt jen vzhledem ke sv
vlastn pbuznosti k oprvnnmu. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, zn
z tohoto pravidla ovem vjimku stanovenou pro tyi skupiny osob, jim piznv
(asov nebo vcn omezen) prvo na slunou vivu (pozstal manel -
1666), nutnou vivu (nepominuteln ddic bez prva na povinn dl - 1665),
nutn zaopaten (pozstal rodi - 1668) i stejn zaopaten (osoby povajc
bezplatn zaopaten do smrti zstavitele - 1669), kter konstruuje jako
pohledvku za pozstalost.
K odst. 1
Okruh povinnch subjekt. esk rodinn prvo vychz z pomrn

restriktivn koncepce okruhu rodinn solidarity, v jeho rmci konstruuje
vyivovac povinnost. Opr se o tezi, e vyivovac pouto existuje jednak mezi
manely, jednak mezi osobami pbuznmi v pm linii. Na rozdl nap. od
francouzsk pravy nezn esk rodinn prvo vyivovac povinnost mezi
osobami sevagenmi, a pojem vagrovstv se v zk. . 89/2012 Sb.,
obanskm zkonku, upravuje. Mezi pbuznmi v linii pm, tj. mezi pedky a
potomky, existuje vdy vyivovac povinnost. Podle tchto ustanoven jsou dti
povinny vivou svm rodim nebo ostatnm pedkm, kte jsou v nouzi,
piem povinnosti plynouc z tchto ustanoven (vyivovac povinnost) maj
recipron povahu, jsou tedy vzjemn. Roli pro vznik zkonn vyivovac
povinnosti nehraje stupe pbuzenstv ani jeho prvn povaha (pbuzenstv
pirozen - legitimn/nelegitimn, anebo zaloen adopc). esk rodinn prvo
ignoruje pbuzenskou linii pobonou. Vzjemn vyivovac povinnost mezi

pbuznmi je stanovena toliko pro pedky a potomky, tzn. je omezena na
pbuzn v ad pm, v prvnm (rodi-dt), ve druhm (prarodi-vnuk) a
ppadn dalm stupni (praprarodi-prapravnuk). Vet jednotlivch druh
vyivovacch povinnost se chpe jako taxativn, nelze jej nad rmec zkona
roziovat (smluvn, tj. dobrovoln to nen vyloueno - kup. poskytovn vivy
mezi sourozenci). Obecn prvn prava vyivovac povinnosti - a na nkter
zkonem stanoven vjimky pipoutjc odchylnou dispozici stran (srov. 919) je kogentn; od zkonnch norem se nelze odchlit.
K odst. 2, 3 a 4
Pravidla pednosti vyivovac povinnosti. V ustanovench nalzme pravidla

pednosti jednotlivch druh vyivovac povinnosti tam, kde dojde k jejich
konkurenci (soubhu). Pravidla jsou rozvinutm teze, e priorita vyivovac
povinnosti je zvisl na stupni (blzkosti) pbuzenstv. Me-li vyivovac
povinnost plnit generan bli pbuzn (pedek), nevznik vyivovac povinnost
vzdlenjmu pedkovi. Vraz "nemohou-li ji plnit" ( 910 odst. 3) je teba
vykldat s ohledem na 913, tzn. ve smyslu schopnost, monost a majetkovch
pomr povinnho. Dosavadn rozhodovac praxe chpala tento pojem - v zjmu
naplnn smyslu a funkc vyivovac povinnosti - iroce, kdy pod nj podadila i
ppady, kdy plnn vivnho po blim pedkovi je pouze nevymahateln, nikoli
nemon.
Kritria poad vyivovac povinnosti. V na prav existuj ti zkonn

kritria pednosti povinnosti vivy. (1) Rodie maj vi dtti vyivovac
povinnost ped prarodii, eventuln praprarodii, (2) bli pbuzn ped tmi
vzdlenjmi (prarodie ped praprarodii, synov a dcery ped vnuky) a (3)
potomci ped pedky (s vjimkou pomru rodi a dtte). Pokud by dolo ve
vztahu k oprvnnmu k soubhu vyivovac povinnosti u jeho rodi a souasn
i jeho dcer i syn, bude se aktivizovat vyivovac povinnost jeho potomk.
687, 690, 900, 913, 919, 920, 1475 odst. 2, 1665 a 1669
Z literatury:
Holub, Nov a kol.: Zkon o rodin s komentem, judikaturou a pedpisy

souviscmi, 9. vyd., 2011.
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Zkon o registrovanm partnerstv.
Koment, 4. vyd., 2009.
Hrukov, Krlkov: esk rodinn prvo, 3. vyd., 2006.
Kovov: Rodina a vivn. Vyivovac povinnost rodi, dt a dalch
pbuznch, 2011.
Plecit, Skejpek a kol.: Zklady rodinnho prva, 2009.
Radimsk, Radvanov: Zkon o rodin. Koment, 1989.
1999.
nov a kol.: zen ve vcech rodinnprvnch v esk republice,
Slovensk republice a Nmecku a jejich aktuln problmy, 2010.
Zuklnov: O vyivovac povinnosti (Unusquique subolem suam nutriat). In
Pocta Antonnu Kandovi k 75. narozeninm, 2005. 11. Behr: Sjednocovn
vivnho a neplatii ve vzen. Prvo a rodina, 2010, . 5.
Elischer: Aktuln otzky stanovovn vivnho v R a koncepce
vyivovac povinnosti ve Francii. PF, 2010, . 9.
Gregorov, Hrukov, Krlkov: Vchova, viva a sttn sociln
podpora. PrRo, 1999, . 4.
Kovov: Vivn mezi rodinnmi pslunky - nebv to jednoduch.
Krlkov: Vyivovac povinnost rodi k dtem. Rodinn prvo, 1999, . 6,
s. 6.
Krlkov: Vyivovac povinnost rodi k dtem v nhradn pi. PrRo,
2005, . 9, s. 305.
Lun: Vyivovac povinnost k nezletilmu dtti rodie ve vkonu trestu
odnt svobody - vybran judikatura. Prvo a rodina, 2008, . 11.
Lun: Zsada nenvratnosti spotebovanho vivnho. Prvo a rodina,
2000, . 2, s. 10.
Lun: Zven vivnho pro nezletil dti. Prvo a rodina, 2008, . 12, s.
16.
Lun: Prvn reim peplatk na vivnm pro nezletil dti. Prvo a
rodina, 2010, . 6, s. 1.
Maek: Vivn pro nezletil dti podnikatel. Prvo a rodina, 2004, . 9, s.

6.
Maek: Trestnprvn ochrana proti neplnn vyivovac povinnosti.
Rodinn prvo, 1999, . 8, s. 15.
Nov: Vivn v nov prav (zejmna z hlediska soukromch
podnikatel). Obchodn prvo, 1998, . 7.
Nov: Vyivovac povinnost obvan a opomjen. BA, 2008, . 1-2, s. 31.
Radvanov: Vyivovac povinnost s otaznky. Prvo a zkonnost, 1990, . 8.
Zezulov: Trestn in zanedbn povinn vivy z pohledu soudn
judikatury. Prvo a rodina, 2000, . 6.
911
(Neschopnost sm se ivit)
Zsadn podmnkou piznn vivnho je poteba oprvnnho, jeho

neschopnost sm se o sebe - pokud jde o vivu - postarat. Jako dosud je tu
omezen pravidlem dobrch mrav. Dosavadn vklady soudn praxe je dobe
mon pout. Nicmn, vzhledem ke zmnnm ekonomicko-socilnm
podmnkm se zd bt nezbytn vslovn stanovit, e za nemravnou nem bt
povaovna dost dtte, uinn pesto, e dt m dostaten majetek, avak
zisk z tohoto majetku spolu s pjmem, kter svm vlastnm piinnm (zejmna
pracovn nebo jinou vdlenou innost) nabv, k viv nesta (pro pedstavu
sta uvst za pklad dt jako vlastnka malho nebo zanedbanho bytovho
domu, v nm dt, pop. jeho rodina bydl).
Vklad:
Obecn. Ustanoven vytyuje zkladn pedpoklad vzniku jakkoli

vyivovac povinnosti. Podmnkou existence vyivovacho pomru je objektivn
neschopnost postarat se o vivu sebe sama na stran oprvnnho. Nejde vak
o jedin pedpoklad, akoli bude jist tm vchozm. Bude-li dn, zkoumaj se dal
nezbytn podmnky vzniku vyivovac povinnosti, tak jak jsou upraveny v
nsledujcch ustanovench (zejm. 913, 915, 920). Soukromoprvn pomr, jeho
pedmtem bude poskytovn vivy, lze jist zaloit i mezi jinmi subjekty ne
jen tmi zkonem uvedenmi v 910. Titulem takovho dobrovolnho plnn
bude pravideln pojmenovan (srov. smlouva o dchodu podle 2701) i
nepojmenovan smlouva.
Vivn a viva. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, stejn jako

dosavadn pedpisy pojem vyivovac povinnost, resp. pojem vivn nedefinuje
ani ble legln nevymezuje. Oznaen pododdlu 4 tto sti "vyivovac
povinnost" je sice vhodnj (a teoreticky pesnj) ne dosavadn "vivn",
avak zkonodrce bohuel tuto jazykovou pesnost nedr systematicky (srov.
"vivn rozvedenho manela" v 760). V praxi se naopak vil konkrtnj
pojem vivn, co vedlo (a jist i povede) k tomu, e se i v odborn rovin oba
pojmy budou uvat nadle promiscue. Ovem ani pojem vivn nen
jednoznan, m svou ir a u dimenzi. Vivnm se tradin rozum urit
majetkov soubor vc (penn i nepenn povahy) a jinch prvnch hodnot
(osobn pe), o nich plat, e jsou penzi oceniteln, kter poskytuje jedna
osoba druh proto, aby ji vyivovala, tj. aby uspokojovala jej ivotn poteby.
eeno abstraktn, vivn je chpno jako oznaen pro rodinnprvn institut
definovan souborem prv a povinnost vznikajcch z titulu vyivovac povinnosti
(co je nepesn). Vivn v um smyslu pak pedstavuje konkrtn plnn
poskytovan na zklad existujc vyivovac povinnosti. Prvo na vivn, resp.
povinnost poskytovat vivn, vznik a rozhodnutm soudu i dohodou o plnn
mezi povinnm a oprvnnm. Ostatn i pojem viva je pouvn ve dvojm
vznamu. Jednak se jm rozum zajitn vivy ve smyslu zkladnch potravin k
peit lovka (vlastn viva, viva v um smyslu), jednak oznauje
uspokojovn i ostatnch hmotnch a nehmotnch poteb (tj. nejen poteby
stravovn, oacen a bydlen, ale i poteby kulturn, sportovn, rekrean, lebn
atp.).
Nklady na vivu pozstalch. Vivn me bt tak pedmtem

nhrady majetkov jmy pi ublen na zdrav, resp. pi usmrcen ( 2958 a
nsl.). Podle 2966 hrad kdce pi usmrcen penitm dchodem nklady na
vivu pozstalm, kterm zemel ke dni sv smrti poskytoval nebo byl povinen
poskytovat vivu. Ve nhrady je limitovna, nebo nle pozstalm toliko ve
vi rozdlu mezi dvkami dchodovho zabezpeen poskytovanmi z tho
dvodu (nap. vdovsk nebo sirot dchod) a tm, co by pokozen podle
rozumnho oekvn mohl pozstalm na tchto nkladech poskytovat, pokud
by k jeho zrann nebo usmrcen nedolo. Pokud byla vyivovac povinnost
zemelho stanovena soudnm rozhodnutm, vyjde se pi posouzen prva na
penit dchod podle 2966 z ve stanoven rozhodnutm. Okruh
oprvnnch osob je pro tyto ely rozen i nad rmec zkonnch vyivovacch
povinnost. Z dvodu slunosti lze toti piznat pspvek na vivn i jin osob,
pokud j usmrcen poskytoval takov plnn, a k tomu nebyl podle zkona
povinen. Ve ve uvedench ppadech je pro posouzen rozhodujc faktick stav
a nevyaduje se odkzanost vivou na zemelho ve smyslu komentovanho

911.
Neschopnost sm se ivit. Zkladnm hmotnprvnm kritriem pro vznik

prva na vivn oprvnnho je jeho potebnost (tzv. stav odkzanosti na
vivu), resp. jak prav zkon, "neschopnost sm se ivit". Samo kritrium
neschopnosti sm se ivit je teba posuzovat stejn jako podle dosavadnch
pedpis. Materilnm znakem zkonnho kritria neschopnosti sm se ivit je
zjitn, e oprvnn nedisponuje dnm vlastnm pjmem, nebo disponuje
pjmem tak nzkm, e nepostauje krt jeho poteby, anebo vnosy z majetku,
kter mu pat (event. jej spravuje), nedostauj pro hradu jeho osobnch poteb.
Pro dal vklad srov. koment k 760.
760, 910, 913, 915, 920, 2701, 2958 a nsl., 2966
Z literatury:
viz u 910
912
(Vlastn majetek nezletilho)
Z dvodov zprvy:
viz u 911
Vklad:
Smysl pravy. Ustanoven je dalm korektivem soudcovsk vahy.

Smyslem je zamezit absurdnm poadavkm, aby oprvnn (zde nezletil dt,
kter nen pln svprvn) dve, ne uplatn sv prvo na vivn, zpenoval
svj movit a nemovit majetek. Pokud zisk z takovho majetku (nap. vnosy z
njemnho, pachtovnho, dividendy aj. uitky), nikoli tedy sama majetkov
podstata, spolu s pjmem, kter svm vlastnm piinnm (zejmna pracovn
nebo jinou vdlenou innost) nabv, nepostauj - bez jeho zavinn - k
hrad vech odvodnnch osobnch poteb, m prvo na vivn. Piznn
vivnho v takovm ppad nen v rozporu s dobrmi mravy. Toto prvo m
pedevm ke svm rodim, ale nen vyloueno uplatnit je i vi vzdlenjm
pedkm, jsou-li splnny pedpoklady zkonnho poad jednotlivch vyivovacch
povinnost dle 910.
Analogie. Otzkou zstv, nakolik je tento korektiv obecn platn, resp.

zda jej lze analogicky pout i na ostatn ppady a druhy vyivovacch povinnost.
Z dikce ustanoven by se dalo a contrario dovozovat, e na zletilho potomka
nelze dan reim uplatnit. V literatue byl ovem ji v osmdestch letech
minulho stolet vysloven nzor, e - ani - rozveden manel (v danm ppad
povinn) by neml bt nucen rozprodvat a zpenovat svj majetek, kter mu
slou k zajitn jeho pimenho ivotnho standardu, aby mohl plnit svou
vyivovac povinnost. Naopak pimt oprvnnho manela, aby prodal zbytnou
vc, a sten tak kryl sv vyivovac poteby, nejev se nemravn (ble srov.
koment k 760).
K pojmu dt a rodi viz koment k 915.
K pojmu majetek viz koment k 495.
495, 760, 910, 915
913
(Rozsah vivnho)
Z dvodov zprvy:
Tak jako tomu bylo dosud, jsou pro uren rozsahu vivnho rozhodn ti
hlediska. Zvolen prava souasn dikce je dna standardnm pstupem soudn
praxe.
Rovn se zachovv ono hledisko podprn - toti skutenost jednn,

kter sniuj monosti povinnho, poppad zhoruj jeho majetkovou situaci.
Vslovn se pak dle uvd zetel pe, kterou povinn vnuje

oprvnnmu, vetn (ppadn) mry, v n tak in. Tak pe o rodinnou
domcnost by mla hrt roli pimenho korektivu.
K souasn podob vpotu vivnho je rozshl judikatura, kter nahl

na zpsob uren ve vivnho z mnoha rznch stran. I s ohledem na tuto
skutenost je urovn ve vivnho jednou z nejmn problematickch oblast,
nebo soudy tento problm um rozhodovat, a to i v ppad, e se povinn sna
rznmi zpsoby vi vivnho snit.
Stanoven striktnho zpsobu vpotu ve vivnho proto nen ani

douc, takov rozhodnut by naopak mohlo bt i demotivujc.
Vklad:
Obecn. Ustanoven vymezuje obecn (tj. univerzln z pohledu existujcch

vyivovacch povinnost) zkladn hmotnprvn kritria relevantn pro stanoven
ve vivnho pro konkrtn vyivovac pomr. V souladu s dosavadnmi
pedpisy jsou posuzovna zsadn ti zkonn hlediska:
- odvodnn poteby oprvnnho,
- majetkov pomry oprvnnho,
- schopnosti, monosti a majetkov pomry povinnho.
Jedn se o kritria rozsahu, v jakm je vyivovac povinnost, resp. vivn

piznno, nejde o pedpoklady vzniku vyivovac povinnosti sam, alespo co se
te oprvnnho. Zkladnm pedpokladem vzniku vyivovac povinnosti vbec

je na stran oprvnnho stav odkzanosti, potebnosti (srov. nen schopen sm
se ivit - 911).
K odst. 1
Odvodnn poteby oprvnnho. Na stran oprvnnho mus existovat

odvodnn poteba, ji je poteba krt vivnm. Rozsah vyivovac povinnosti
me bt uren dohodou mezi oprvnnm a povinnm, pak je ponechn v jejich
dispozici, s vjimkou vivy pro nezletilho, kter nen pln svprvn, nebo
zen ve vcech vivy nezletilho se zahajuje i bez nvrhu [ 466 psm. c) z. z. .
s.] a soud zde mus sm usilovat o takov rozhodnut, kterm by zajistil vivu
nezletilho tak, aby jeho ivotn rove byla zsadn shodn s ivotn rovn jeho
rodi. Zkonn kritria jsou nastavena pro rozhodovn soudu. Poteby
oprvnnho maj bt kryty v plnm rozsahu, jsou-li odvodnn. Pjde proto
nejen o bn denn poteby, kter reflektuj konkrtn ivotn situaci
oprvnnho, ale kryty maj bt i poteby mimodn (souvisejc kup. s
mimodnou ivotn situac oprvnnho - nemoc, raz, invalidita - i s jeho
spoleenskm, rodinnm, partnerskm a profesnm postavenm), jsou-li
odvodnn. Existuj ivotn situace lovka (nepzniv i zhorujc se zdravotn
stav), kdy odvodnn poteby oprvnnho nutn (legitimn) pekro jeho jinak
obvykl standard. Takto vymezen hledisko odvodnnch poteb se neuplatn
tam, kde je zvltn (zpesujc) prava. Hledisko odvodnnch poteb dtte
tak ustoup ped zkonnm hlediskem zsadn shodn ivotn rovn dtte s
rodii (viz 915).
Majetkov pomry oprvnnho. Na stran oprvnnho je teba zkoumat

nejen jeho odvodnn poteby, ale rovn jeho celkov majetkov pomry. Toto
hledisko umouje flexibiln reagovat na dal skutkov okolnosti a zohlednit i to,
zda vbec, a ppadn do jak ve, jsou poteby oprvnnho kryty jinm
zpsobem: zejmna pjmy, je jsou sice pravideln, avak nesta pokrt jeho
odvodnn poteby (dchody, sociln pspvky aj.), nebo pjmy mimodn
vy (vhra, zisk z prodeje majetku, pjem z brigdy i seznnho zamstnn),
kter ale nevedou k dlouhodobmu efektivnmu zajitn odvodnnch poteb
pro svou nepravidelnost. I tyto nahodil pjmy je teba pro ely stanoven
vivnho vhodn (racionln) zohlednit.
K odst. 2
Schopnosti a monosti povinnho. Literatura i soudn praxe se shoduj na

tom, e zatmco schopnosti povinnho je teba chpat jako jeho subjektivn
vlastnosti plynouc z fyzickch i psychickch dispozic, zdravotnho stavu,
osobnosti i zskanch vdomost a zkuenost, monosti povinnho pedstavuj
okolnosti objektivn povahy, kter v zsad nem povinn jak ovlivnit. Ob
hlediska od sebe nelze psn oddlovat, nebo uplatnn jednoho bez druhho v
posuzovanm ppad nelze. Subjektivn vnman schopnosti me povinn
uplatnit a rozvjet v rmci svch monost. Pi posuzovn tchto hledisek na
stran povinnho je teba zohledovat zejmna ir geo- grafick, socioekonomick souvislosti, ale i zvltnosti mstnch pomr. Pedevm se bere do
vahy lokalita (region), v n povinn ije (region postien vysokou
nezamstnanost nebo naopak region s vymi prmrnmi vdlky a velkou
anc zamstnatelnosti). Soud tak zkoum celkov socio-profesn profil povinnho
a pitom posuzuje, zda je povinn osobou samostatn vdlen innou, zda m
povinn jedno i vcero zamstnn, zda je v pracovnm pomru, nebo je
zamstnvn na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr (vt
prekarita zamstnn), i zda je naopak nezamstnan, (ne)pobr sociln dvky
atd. Vedle toho zkoum, zda m povinn relnou monost pi svch schopnostech
opatit si zamstnn, zda nachz adekvtn uplatnn v pracovnm procesu i
m monost absolvovat rekvalifikan kurzy atp. Do vahy nutn vstupuj daje o
prokazatelnch pjmech povinnho, vku, dosaen kvalifikaci (rekvalifikaci),
zdravotnm stavu, potu dalch vyivovacch povinnost.
Majetkov pomry povinnho. Vedle schopnost a monost se zkoumaj i

majetkov pomry povinnho. Toto hledisko bylo do rodinnho prva zavedeno a
novelou zkona o rodin v roce 1998 (zk. . 91/1998 Sb., kterm se mn a
dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin a o zmn a doplnn dalch zkon), a
to ve vztahu k vyivovac povinnosti rodi vi dtem. Zkon . 89/2012 Sb.,
obansk zkonk, nicmn toto hledisko generalizoval do podoby obecnho
kritria pro posouzen rozsahu vivnho. Hledisko m vst ke komplexnmu
posouzen ekonomick situace povinnho. Hledisko pjmov, resp. hledisko
vdlkov potenciality nejev se vdy adekvtnm vchodiskem pro stanoven
rozsahu vivnho. Tato vaha je namst zejmna v situacch, kdy povinn ped
soudem dokld nepatrn pjem, akoli jeho faktick majetkov pomry
naznauj opak. Jakkoli je pro soud in concreto obtn zjistit opravdov
majetkov pomry povinnho (v tomto smyslu se nepochybn oekv procesn
aktivita oprvnnho), ml by svou dkazn roli vzt se v seriznost a zjistit
majetkov pomry povinnho, toti zejmna zda m njak movit a nemovit
majetek, jak povahy, jakho rozsahu atp.
Vzdn se vhodnjho zamstnn a nepimen majetkov rizika. Krom

ve uvedenho (srov. bod 5) se soudu ukld povinnost zvlt zkoumat urit
zavinn okolnosti na stran povinnho. K ti povinnho (z hlediska rozsahu
vivnho) jde skutenost, e se vzdal bez dleitho dvodu vhodnjho
zamstnn i vdlen innosti nebo majetkovho prospchu (kup. prominut
dluhu dlunkovi - srov. 1995, vzdn se prva na nhradu kody - srov. arg. a
contrario 2898, zeknut se ddickho prva - viz 1484, odmtnut ddictv -
1485, vzdn se ddictv podle 1490 atp.). Dleitm dvodem me bt nap.
zdravotn stav povinnho, ztrta kvalifikace, rozvod manelstv, aktuln rodinn
situace a plnn dalch vyivovacch povinnost nebo doasn ztrta
vhodnjho zamstnn za elem zskvn pedpoklad pozdjho lepho
pracovnho uplatnn. Na stran druh lze spatovat jednn, kter pochybnost
bud: povinn zmrn a asto mn zamstnn bez zvanho dvodu (vpov
bez dvodu a nahlen se na ad prce apod.), bezdvodn pracuje na ni
pracovn vazek, ije pouze z spor (nebo ije na dluh), nevyuv sv kvalifikace
nebo nepracuje vbec. Soud by ovem ml vzt v potaz piny takovho jednn,
a shled-li dleit dvod na stran povinnho, neml by tuto okolnost k jeho ti
bez dalho zohledovat. prava by toti nemla vst ke svvolnmu, ba
ikanznmu vmru rozsahu vivnho, pop. hrt roli sankce vi povinnmu.
Pokud vak dn dvod neshled, vychz z takovch pjm, kterch by povinn
dosahoval, kdyby sv schopnosti a monosti dn vyuval. K ti povinnho lze
prvem pitat, pokud svm jednnm podstupuje tzv. nepimen majetkov
rizika, m zsadn ohrouje monost splnit, resp. plnit svou vyivovac
povinnost, monost plnit vivn. Riziko mus bt nepimen: bn
(pimen) podnikatelsk riziko (zisk podnikatelskho oprvnn pro uritou
oblast), kter na sebe povinn bere, nelze bez dalho povaovat za nepimen.
Za nepimen je mono pokldat nap. koupi akci a jinch cennch papr a
investinch nstroj v rozporu s pravidly obezetnho investovn (srov. 1432 a
nsl.), nepimen vystavovn smnek, ek, dlunch pis, marnotratnost,
hazardn hry atp.
Osobn pe a pe o rodinnou domcnost. Dle je teba pihldnout k

tomu, e povinn o oprvnnho osobn peuje, a k me, v jak tak in. Pokud
je konstatovno, e povinn se osobn o oprvnnho star, pop. e peuje o
rodinnou domcnost, v n oprvnn ije, je namst adekvtnm zpsobem
rozsah piznvanho vivnho snit, nebo je sten plnno naturln.
911, 915, 1432, 1484, 1485, 1490, 1995, 2898
Souvisejc pedpisy:
466 psm. c) z. z. . s.
Z judikatury:
(IV. S 244/03):
Obecn soud pochybil, pokud uril vi vivnho k dtem pouze na
zklad pjm, kter dosahoval v posuzovanm obdob, ani by celkov zhodnotil
jeho majetkov pomry a ivotn rove. Pi hodnocen majetkovch pomr
rodie je ovem nutno pihldnout nejen k fakticky dosahovanm pjmm, ale i k
celkov sum jeho movitho a nemovitho majetku a ke zpsobu jeho ivota.
Vi vivnho ml soud urit na zklad vech tchto dn zjitnch
skutenost, piem lze pisvdit nzoru stovatelky, e pokud by takto uren
vivn, odpovdajc odvodnnm potebm dt, nebyl otec schopen ze svch
nzkch pjm platit, musel by st svho majetku zpenit a takto zskan
penze pro placen vivnho pout.
(I. S 603/2000):
Bylo na soudu, aby v souladu s 120 odst. 2 o. s. . provedl i jin dkazy
potebn ke zjitn skutkovho stavu, ne byly astnky navrhovny. To platilo
tm spe tehdy, jestlie se jednalo o stku na vivn ve znan vi, kter jist
hrla pi posuzovn stovatelovch pomr vznamnou roli. Z hlediska prva
na spravedliv proces dle l. 36 odst. 1 Listiny stavn soud povauje dkazn
mezeru vzniklou v tomto ppad za protistavn. stavn soud nemohl
konstatovat poruen l. 4 odst. 1 Listiny, nebo toto ustanoven neobsahuje
samostatn individuln zkladn prvo, nbr stanov pouze obecn nutnost
ukldat povinnosti toliko na zklad zkona pi zachovn zkladnch prv a
svobod. Dovolvat se jej lze proto pouze v nvaznosti na konkrtn zkladn prva
a svobody zakotven v Listin, pop. stav, dolo-li k jejich poruen. V zsad
tot plat i pro l. 90 stavy, jeho poruen lze namtat pouze ve spojen s
ustanovenmi hlavy pt Listiny.
(NS 2 Cz 35/71, Rc 69/71):
Pri uren vivnho pre maloletho, ktor je v uebnom pomere a je
ubytovan a stravovan v uiliti, treba zisti, ak hmotn a finann
zabezpeenie maloletmu toto uilite poskytuje, i mu hrad cestovn na
nvtevu rodiov, na dovolenku a pod. Vivn nie je mon potom obmedzi iba
na potreby bvania, stravovania a atenia, ale sli aj pre kultre, portov,
rekrean a in potreby na zabezpeenia vestrannho vvoja dieaa.
(NS 8 Cz 23/69, Rc 27/70):
Pro posouzen schopnost a monost rodie ve smyslu ustanoven 96
odst. 1 zk. o rod. nejsou rozhodn jeho skuten vdlen (pop. i majetkov)
pomry, ale jeho reln vdlen (pop. i majetkov) monosti, dan mimo jin
jeho fyzickm stavem, nadnm, mnostvm zskanch vdomost a pracovnch
zkuenost apod. Zjist-li soud, e rodi zmnil dosavadn zamstnn za mn
vhodn, zkoum peliv, zda se tak stalo z dleitho dvodu (nap. ze
zdravotnch dvod, z dvodu odchodu rodie z funkce, pro jej vkon nem
kvalifikaci, z dvodu organizanch zmn, z dvodu zmny bydlit); nen-li tomu

tak, vychz z pjm rodie ped zmnou zamstnn.
(NS 1 Cz 37/68, Rc 74/69):
Schopnost nezletilho dtte ivit se samostatn nelze posuzovat jen se
zetelem k dosaenmu vku a stupni tlesn a duevn vysplosti, ale i se
zetelem k tomu, jak je nezletil dt po mravn a charakterov strnce
pipraveno - jmenovit vchovnm psobenm rodi - podlet se svou innost na
spoleensky uiten prci. Je-li nutn zaazen dtte vzhledem k nedostatkm v
jeho chovn do vchovnho zazen (stavn nebo ochrann vchova), v nm
dt nem monost opatit si prostedky k obiv vlastn prac, nen dt schopno
ivit se samo a trv vyivovac povinnost rodi k nmu; nen rozhodn, e se
dt ivilo samo ped umstnm ve vchovnm zazen a e tehdy nebyly dny
zkonn podmnky pro plnn vyivovac povinnosti rodi k nmu.
(NS 5 Cz 115/67, Rc 15/68)
st vdlku doclenou za pesasov hodiny nelze vyluovat ze zkladu,
rozhodnho pro uren ve vivnho, nutno vak pihldnout k tomu, e
zven vypt v prci mohlo zvyovat i vlastn ivotn nklady otce a tm vlastn
ovlivovat jeho schopnosti a monosti pispvat na vivu dt.
(NS 4 Cz 48/67, Rc 101/67):
Pri hodnoten schopnost a monost rodiov prispieva na vivu det,
pokia dolo k zmene zamestnania niektorho z rodiov, znamenajcej pokles
jeho zrobku, je treba zisti i dvody takejto zmeny. Rovnako je treba nleite
zisti i okruh osb, ku ktorm maj rodiia zkonn vyivovaciu povinnos. Pokia
ide o manela rodia, je treba zisti, i prestal pracova z vnych dvodov a i je
teda osobou, o vivu ktorej sa mus rodi det stara.
(NS 5 Cz 10/66, Rc 44/66):
Jestlie je urovna vyivovac povinnost za dobu minulou, pak nesm bt
opomenuto zjitn, jak stky byly rodiem na vivnm ji poskytnuty, zda tyto
stky odpovdaly hlediskm uvedenm v 96 odst. 1 zk. o rodin, zda rodi
nepispval ppadn na vivu nezletilch dt i jinak, nap. naturln, co by bylo
nutn t zhodnotit. Pitom by ovem bylo nutno uvit, zda nelo pouze o
pleitostn plnn v dob styku otce s dtmi, kter by svou povahou
nepekraovala vdaje, je nelze na vivn zapotat proto, e lo o bn
drky, i jin podobn plnn, kter nesmovala k uspokojovn odvodnnch
poteb nezletilch dt. Ani tehdy, kdy se rodie dohodnou o vivnm i o
potku jeho plnn ze strany povinnho, nemn se nic na povinnosti soudu
zkoumat pi schvalovn dohody ve smyslu 50 odst. 2 a 26 odst. 2 zk. o
rodin, zda dohodnut potek vyivovac povinnosti odpovd dosavadnmu
plnn vivnho rodii.
(NS 5 Cz 112/65, Rc 14/66):
Hlediska, k nim je nutno pihldnout pi zkoumn a posuzovn

odvodnnch poteb nezletilho dtte ( 96 odst. 1 zk. o rodin). V
rozhodovn o rozsahu vyivovac povinnosti rodi k dtti bude vyjdena
zsada mrnosti ivotn rovn dtte ivotn rovni rodi, aby i zven
poteby, kter lze dtti z pjmu otce poskytnout, byly zajitny vivnm
stanovenm v odpovdajc me.
(KS st nad Labem 10 Co 326/04):
Pi uren vivnho pro dt nen u povinnho rodie, kter je
podnikatelem, rozhodujc, zda rozdl mezi jeho pjmy a vdaji je kladn i
zporn, nbr s ohledem na (ne)zbytnost vdajovch poloek je teba rozliit,
zda jde o vdaje, bez nich by nebylo mono doshnout zajitn vkonu
podnikatelsk innosti, anebo zda jde ji o vdaje, kter co do svho druhu i
rozsahu smuj spe k roziovn podnikatelsk innosti za elem dosaen
vyho zisku.
Pi rozhodovn o rozsahu vyivovac povinnosti nelze pi zjiovn
monost vivou povinnho rodie vychzet z domnnky existence dalho
pjmu ve form tzv. spropitnho, i kdy s vkonem urit profese takov monost
faktickho pjmu u tohoto rodie me pichzet v vahu.
U nezamstnan osoby povinn vivou, kter byla zaazena do evidence
uchaze o zamstnn pslunho adu prce, je teba t zkoumat jej reln
monosti zajistit si vhodn zamstnn, a to i ppadn ve vzdlenjm mst od
jejho bydlit, jestlie pijet do pracovnho pomru je spojeno nap. s monost
ubytovn i vhodnm dopravnm spojenm, a takov monosti nebrn jin
okolnosti posuzovanho ppadu.
(MS Praha 18 Co 345/98):
ije-li oprvnn dt trvale na zem esk republiky, je nutno jeho
odvodnn poteby oceovat s ohledem na ekonomick pomry v esk
republice, vivn stanoven rodii, kter ije a pracuje v jin zemi, je teba
stanovit i se zvenm ekonomickch podmnek v takov zemi. Pi stanoven
mny, ve kter m bt vyivovac povinnost splnna, je rozhodujc zjem
oprvnnho dtte.
Byl-li otec ve vazb a poslze ve vkonu trestu proto, e se dopustil
trestnho inu trn sven osoby (nezletilho dtte), vychz soud pi
rozhodovn o vivnm k tto osob z jeho monost a schopnost, jak ml ped
vzetm do vazby.
(KS Hradec Krlov 24 Co 51/96):
Nejde-li o zen o zmnu vivnho pro nezletil dt, je pro uren doby,
od n se zvyuje vivn piznan dvjm soudnm rozhodnutm o vivnm,
rozhodujc den, kdy byla podna aloba u soudu. Tvrzenou zmnu pomr v
takovm ppad soud neposuzuje zptn za dobu minulou, nbr teprve ke dni
zahjen soudnho zen.
Postaven otce pi vkonu civiln sluby je co do hmotnho zabezpeen v
podstat rovnocenn hmotnmu zabezpeen obana vykonvajcho zkladn
vojenskou slubu. Otec nen povinen z dvek, pedstavujcch toto zabezpeen,
platit vivn, zejmna kdy dt namsto vivnho zskalo nrok na
zaopatovac pspvek.
Pokud by se osoba vivou povinn dostala po zaplacen vivnho pod
hranici ivotnho minima, je zde dvod pro zruen vyivovac povinnosti nebo pro
snen vivnho.
Pi rozhodovn o vivnm je teba zvaovat tak poteby vyskytujc se
nepravideln nebo nahodile, avak tyto poteby nezletilho dtte nemohou
odvodnit rozhodnut pspvku na mimodn vdaje, ale je nutno k nim pihlet
pi uren vivnho podle hledisek obsaench v ustanoven 85 odst. 2, 3 a
96 odst. 1 ZOR.
Jde-li o rodie, kter je podnikatelem, vychz soud pi posuzovn jeho
vdlkovch monost pro ely stanoven vivnho ze stavu pjm, kterch
doshl tento rodi podle svho daovho piznn a jak je uvedl ve sv vpovdi
astnka zen ( 131 o. s. .), potvrzen pak i zprvou vydanou od pslunho
daovho orgnu k doloen sprvnost vpovdi rodie. Je ovem teba provst i
dal dokazovn ke zjitn schopnost tohoto rodie z hlediska ustanoven 85
odst. 2 a 96 odst. 1 zk. o rodin, aby byly objasnny jeho celkov majetkov
pomry.
Z literatury:
viz u 910
914
(Pluralita povinnch)
Z dvodov zprvy:
Vklad:
Dl zvazek. Ustanoven se tk vymezen rozsahu vyivovac povinnosti

v tch ppadech, kdy se na stran povinnch objev vce subjekt. Se zetelem k
dikci se jedn o dl zvazek vech povinnch, jeho obsah pln podle proporce
svch majetkovch pomr, schopnost a monost k majetkovm pomrm,
schopnostem a monostem ostatnch povinnch. Tento spolen zvazek nelze
proto povaovat za solidrn s dsledky, kter jinak pasivn solidarita pin.
Povinn ve stejnm postaven. Aby vznikl tento specifick dl zvazek,

mus vi jednomu oprvnnmu figurovat dva a vce povinnch subjekt, kter
jsou ve vztahu k nmu ve stejn pozici. Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, hovoil v
tto souvislosti o "povinnch, kte jsou pbuzn v tme stupni", piem
pluralitu povinnch vztahoval toliko na vyivovac povinnost mezi ostatnmi
pbuznmi. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, tuto pravu zobecuje. V
vahu tak pichzej zsadn dv monosti plurality povinnch ve stejnm
postaven, jednak vyivovac povinnosti vce potomk (dt) vi jednomu rodii,
jednak vyivovac povinnosti nkolika pedk (prarodi) vi jednomu potomkovi
(vnuk).
Rozsah vivnho. V obou uvedench ppadech me bt - v dsledku

dlho charakteru spolenho zvazku - piznna povinnost plnit vivn v
rozdln vi kadmu z okruhu povinnch subjekt. Nen vyloueno, aby
jednomu z povinnch (potomek peujc o starho, nemocnho rodie) byla
povinnost uloena nikoli ve form pennho plnn, zatmco jinmu - osobn
nepeujcmu potomkovi - ano. Podobn situace me nastat i v okruhu
povinnch prarodi. V obou ppadech je - s vjimkou vivnho pro nezletilho,
kter nenabyl pln svprvnosti - zen zahajovno na nvrh (srov. 466 a 468 z.
z. . s.), tzn. soud je vzn nvrhem oprvnnho, a to jak ve smyslu vymezen
okruhu povinnch subjekt, tak ve smyslu alovanho rozsahu vyivovac
povinnosti (nesm jej pekroit).
Souvisejc pedpisy:
466 a 468 z. z. . s.
Vivn mezi rodii a dtmi a pedky a potomky
915
(ivotn rove dtte)
Pehled vkladu:
I. ivotn rove dtte (1 a 12)
II. Vyivovac povinnost dt k rodim (13 a 18)
III. Dobr mravy (19)
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, sten pozmnn a

formulan upraven. Jsou toti tak vedle sebe azeny normy, kter jsou dosud
uvdny na rznch mstech.
Pro ely stanoven ve vivnho se za pjem rodie povauje vdy

alespo prmrn pjem, kter dosahuj osoby vykonvajc prce stejnho druhu
jako rodi dtte. Prmrn pjem za jednotliv povoln, regiony, vkov
kategorie apod. je sledovn jednak eskm statistickm adem, jednak
Ministerstvem prce a socilnch vc. Je vhodn pout objektivn kritrium
prmrnho pjmu jako vodtko pi hodnocen schopnost a monost povinnho.
Zejmna je ale teba konstatovat, e se navrhuje zmna v ppad

sanknho ustanoven 919. Pedevm m bt ve sankce vzna na stku
ivotnho minima jednotlivce a dle m bt ve tto stky zvena tak, jak je

uvedeno, protoe j jinak hroz, e se sankn charakter tohoto ustanoven mine
svm elem.
Jde-li o vivn i na spory ( 917), je teba mt za to, e se rodie musej

dohodnout - jde o sprvu jmn dtte - o zzen tu, na kter budou penze
ukldny. Neuin-li tak, mohou navrhnout, aby rozhodl soud, a neuin-li ani toto,
pak bude vivn (v. spor) plnno k rukm toho, komu bylo dt sveno. Soud
vak me rozhodnout i bez nvrhu.
Jde-li o vivn splatn v budoucnu ( 918), ml by se o zzen tu

postarat povinn, nebo jde o veden tu s jeho penzi. Pokud by se povinn
nepostaral, musel by plnit na et zzen teba druhm rodiem oprvnnho s
tm, e by byly stanoveny okolnosti vbru i vplaty jednotlivch stek
vivnho, a z rok by se povinnmu srely nutn platby spojen s vedenm
tu.
K odst. 1
I. ivotn rove dtte
Dt a nezletil dt. Vraz dt se pouv v prvnm du esk republiky

v rznch souvislostech a asto v rznch vznamech. Pracuj s nm nejen
pedpisy soukromho prva, ale i ada norem veejnho prva (trestnprvn
pedpisy, pedpisy prva socilnho zabezpeen), jako i pedpisy
mezinrodnprvn. mluva o PD definuje dt jako lidskou bytost mlad 18 let,
pokud podle prvnho du, jen se na ni vztahuje, nedoshla zletilosti dve.
Pro ely civilnho prva, resp. zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, je
teba vymezit dt pedevm v jeho statusovm pomru k rodim, nebo od
tohoto vztahu je odvozovna ada dalch prvnch pomr, zde zejmna
vyivovac povinnost. Dttem je nejbli potomek, tj. osoba pbuzn v prvnm
stupni pbuzenstv v linii pm. Zven pozornost je vnovna prvnmu
postaven dtte ped dosaenm zletilosti (nezletil dt), akoliv se pojem dt
largo sensu uv i pro oznaen celoivotnho pbuzenskho pomru vi
rodim.
Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk, pojem dtte pmo nedefinuje.

Hovo (vedle dtte poatho, dtte spolenho, dtte osvojovanho)
pedevm o dtech nezletilch, kter nenabyly plnou svprvnost (a contrario
nezletilec pln svprvn - srov. koment k 37 a 672 odst. 2). Zletilost se
nabv dovrenm vku 18 let ( 30 odst. 1). Tento okamik je relevantn pro
nabyt pln svprvnosti. Ovem pln svprvnosti lze nabt za splnn uritch
podmnek i ped dosaenm zletilosti. A to bu uzavenm manelstv v souladu s
672 odst. 2, nebo piznnm svprvnosti podle 37. Pak se hovo o
svprvnm nezletilm. Nezletil dt, kter nen pln svprvn, chrn v
kontextu vyivovac povinnosti ada ustanoven obanskho zkonku: speciln
prava zapoten ( 1991), uplatnn zsady, e spotebovan vivn se nevrac
( 923 odst. 2), klauzule zmnnch pomr ( 923 odst. 1) atd. Citovan
ustanoven nicmn pouv vraz dt bez pvlastku, a proto se zkonn
poadavek uplatuje na zletil i nezletil dti.
Rodi/e. Rodii dtte jsou vdy otec a matka. Matkou dtte je ena, kter
ho porodila (srov. koment k 775). Otcem dtte je mu, jemu svd jedna ze
zkonnch domnnek otcovstv (srov. koment k 776 a nsl.). Rodii vak jsou
nejen osoby pbuzn v prvnm stupni v linii pm, ale t osvojitel na zklad
rozhodnut soudu o osvojen.
Vyivovac povinnost vi dtti maj sice oba rodie, ale povinnost je

posuzovna u kadho samostatn, nebo nen solidrn povinnost. Rozsah
vyivovac povinnosti kadho z rodi je urovn jeho monostmi, schopnostmi
a majetkovmi pomry. Pokud jeden z rodi neme objektivn plnit vyivovac
povinnost, pravideln se o to zvtuje rozsah vyivovac povinnosti druhho
rodie. Vyivovac povinnost a prvo na vivn nejsou soust rodiovsk
odpovdnosti a jejich trvn nezvis na nabyt zletilosti i nabyt svprvnosti
dtte (srov. koment k 859). Pokud byl rodi (rodie) omezen nebo zbaven sv
rodiovsk odpovdnosti, nem takov rozhodnut vliv na vyivovac povinnost
vi jeho dtti (srov. koment k 874). Na vyivovac povinnost rodie proto
nem vliv ani ppadn jmenovn porunka, kter - by me o dt i osobn
peovat, jako by mu bylo sveno trvale do pe ( 939) - zsadn nem vi
poruenci vyivovac povinnost (srov. koment k 928 odst. 2). Rodii zstv
vyivovac povinnost i v ppad sven dtte do pe jin osoby podle 953,
kdy rozsah vivnho stanov soud s ohledem na monosti, schopnosti a
majetkov pomry rodie. Ten pak plat vivn k rukm peujc osoby. Vymhat
vivn v takov situaci me sama peujc osoba, kter je oprvnna s nm
rovn hospodait v zjmu dtte (srov. koment k 956). Podobn je tomu v
ppad pstounsk pe, nebo ani sven dtte do pe pstouna (pstoun)
nem vliv na trvn vyivovac povinnosti rodi ( 961). I zde rozsah v
konkrtnm ppad stanov soud se zetelem k monostem, schopnostem a
majetkovm pomrm rodie. V ppad pstounsk pe vak nen rozsah
vyivovac povinnosti vymezen zkonnm kritriem shodn ivotn rovn, nbr
odvodnnmi potebami dtte. Soud uprav rozsah vyivovac povinnosti rodi
i v ppad, kdy rozhoduje o umstn dtte do stavn nebo ochrann vchovy

(srov. koment k 975).
Dosavadn soudn praxe identifikovala pi een otzky vzniku a rozsahu

vyivovac povinnosti rodie vi dtti ti problematick okruhy: rodi podnikatel,
nezamstnan rodi a rodi ve vkonu trestu.
Rodi podnikatel. Z hlediska stanoven rozsahu plnn vyivovac povinnosti

psob urit problm, pokud povinn rodi (jako osoba podnikajc) vykazuje
podle svho daovho piznn ztrtu nebo m jen minimln i zanedbateln
pjmy (vyskytuj se i ppady, kdy se spolenk obchodn spolenosti nech od
spolenosti zamstnat za minimln mzdu). Soud nicmn i v tchto dkazn
obtnch situacch mus zkoumat celkovou majetkovou situaci ("majetkov
pomry") povinnho. Pihlet v konkrtnm ppad tak me i k rovni jeho
bydlen, osobnho ivota a ivotnho stylu, piem usuzovat na celkovou situaci
lze i z dkaz o vlastnictv nemovitho majetku, automobil nebo jinho vtho,
hodnotnjho i luxusnjho movitho majetku. Literatura uzavr, e "soud
zjiuje i poet zamstnanc a vi jejich plat. Zabv se celkovou rovn ivota,
vetn kup. trven dovolen, zazen domcnosti a vlastnictv umleckch dl,
vlastnictv sportovnho vybaven atp." (srov. lit. . 4). Soudn praxe v tto
souvislosti zaujala stanovisko, e pi uren vivnho u rodie-podnikatele nen
rozhodujc, zda rozdl mezi jeho pjmy a vdaji je kladn i zporn, nbr s
ohledem na (ne)zbytnost vdajovch poloek je teba rozliovat, jestli jde o
vdaje, bez kterch by nebylo mon doshnout zajitn vkonu podnikatelsk
innosti, nebo o takov, je smuj k rozen podnikatelsk innosti za elem
dosaen vtho zisku (viz judikatura . 2). Lze se ztotonit s nzorem, e v
ppadech, kdy rodie podnikatel zahrnuj do svch nklad pi podnikn luxusn
automobily, vybaven svch domcnost apod., nejde o vdaj nutn k dosaen
zdaovanch pjm a ped takovmi vdaji by vivn pro nezletil dti mlo mt
pednost. Aplikace sanknho 916 i na tyto ppady nen jist vylouena - jsou-li
splnny pedpoklady cit. ustanoven, tj. zejmna pokud sv pjmy rodipodnikatel nedolo dnm zpsobem.
Nezamstnan rodi. Velmi problematickou se jev situace, kdy rodi nem

zamstnn (tj. nem dn pjmy a pravideln ani dn majetek). V tchto
ppadech je teba v souladu s hlediskem dobrch mrav rozliovat, zda piny
tohoto stavu jsou rzu objektivnho (povinn rodi je evidovn na adu prce, v
jeho oboru a kvalifikaci i oboru pbuznm nejsou dn voln pracovn msta;
nemonost zskat prci z dvodu vku, zdravotnho stavu i vysok
nezamstnanosti v mst bydlit), i rzu subjektivnho (povinn rodi je/nen
evidovn na adu prce, nicmn pracovat nechce nebo pracuje, ani by sv
pjmy a pracovn pomr jakkoli deklaroval - nech se zamstnvat tzv. naerno).
Konstatuje-li soud toliko piny objektivn povahy, posuzuje jako pjmy
nezamstnanho rodie jen pobran pspvek v nezamstnanosti (v takovch

ppadech nen namst aplikace sanknho 916). V opanm ppad by se
stanovila vyivovac povinnost podle pjmu, kterho by dotyn dosahovat v
danm mst a ase pi svch schopnostech mohl, tj. hypoteticky. Soudy pi
posuzovn podobnch ppad dosply k nsledujcm dlm poznatkm: je
zapoteb rovn zkoumat monosti povinnho na jin vhodn zamstnn ve
vzdlenjm mst (viz judikatura . 3); pokud by se vak povinn dostal po
zaplacen vivnho pod hranici ivotnho minima stanovenho zkonem, stv
se to relevantn skutenost pro snen ve vivnho, i dokonce pro zruen
vyivovac povinnosti (viz jud. . 4).
Rodi ve vkonu trestu, eventuln v dlouhodob vazb. I tyto skutenosti

mohou mt vliv na trvn vyivovac povinnosti rodie, pp. na jej vi. Soudy zde
obvykle pihlej k tomu, zda je obvinn ve vazb i ve vkonu trestu odnt
svobody pracovn zaazen (a jak vysok je tento jeho pjem) a z jakho dvodu
se ve vkonu trestu nachz. Nen-li vkon prce piputn, me dojt i k
doasnmu pozastaven vyivovac povinnosti i uren (resp. zven) vyivovac
povinnosti druhmu rodii nebo stanoven vyivovac povinnosti dalm
pbuznm dle 910 (rozsah podle 913). Paklie se povinn rodi nachz ve
vkonu trestu odnt svobody prv za trestn in zanedbvn povinn vivy
(event. za jin trestn in proti dtti), soudn praxe se piklonila ke stanovisku, e
by vivn mlo bt i po dobu vkonu trestu zachovno, a to v pln vi, nedololi k jin zmn pomr, nebo nelze rodiovu liknavost (pp. zvlt zvan
poruen rodiovsk odpovdnosti) klst k ti jeho nezletilmu dtti. Za zklad
pro uren rozsahu vyivovac povinnosti se v takovm ppad bere posouzen
schopnost a monost povinnho ped nstupem do vkonu trestu. V ostatnch
ppadech lze pokldat vkon trestu odnt svobody i dletrvajc vazbu za
zmnu pomr ve smyslu 923.
Shodn ivotn rove. Rozsah vyivovac povinnosti rodi k dtem je

uren kritriem zsadn stejn ivotn rovn, co je hledisko, kter se uplatn
pednostn ped jinak obecnm hlediskem odvodnnch poteb oprvnnho,
jak je stanov 913. Primrn se proto neuplatn pravidlo, e poteby
oprvnnho (zde dtte) maj bt kryty v plnm rozsahu, jen jsou-li odvodnn.
ivotn rove lze vymezit jako urit stupe uspokojovn ivotnch, tj. hmotnch
i duchovnch poteb subjektu, v zkm vztahu k dalm faktorm. Je to ve sv
podstat kategorie socio-ekonomick, nikoli prvn, i kdy ji nelze zuovat jen na
ryze ekonomick (mnno jasn kvantifikovateln) vyjden. M i celou adu
svch kvalitativnch indiktor. Zahrnuje v sob pedevm rove vivy,
oblkn, bydlen, vzdlvn a kultury, zdravotn, pp. sociln pe atp. ivotn
rove rodi tak souvis zce i s jejich celkovmi majetkovmi pomry. Pro ely
jejho zjitn je proto teba zohlednit nejen faktickou pjmovou (vdlkovou)
strnku, nbr je nutno brt zetel i k celkov hodnot a rozsahu movitho a
nemovitho majetku rodi a rovn i zpsobu ivota, kter v posuzovan dob
vedou. Vzhledem k tomu, e dt m prvo podlet se na ivotn rovni rodi
(nikoli jen jednoho rodie), je teba v ppad soudem stanovenho vivnho

zkoumat nejen ivotn rove povinnho rodie (alovanho o vivn), ale i
ivotn rove druhho rodie, tj. ivotn rove dtte v konkrtn situaci me
jeden rodi svm ivotnm standardem zvyovat a druh sniovat.
Standardizace vivnho pro dt - tabulkov vivn. V nkterch zemch

(zejm. Rakousko, Nmecko) se pi uren ve vivnho vyuvaj rzn
standardizan postupy (nejastji formou tabulek - srov. kup. tzv. dsseldorfsk
tabulky). esk prvn prava nicmn nebyla a nadle nen zaloena na principu
objektivizace vivnho pro nezletilho a nestanovuje pro tyto ely pauln
stky vivnho. Ministerstvo spravedlnosti R se nicmn touto otzkou
zabvalo v rmci svho dlouhodobho projektu "Optimalizace agendy
vivnho", jeho vsledkem (jako i vsledkem dalch vah) byla doporuujc
tabulka (viz dle).
V souasn dob neexistuj dn zvazn tabulky pro uren ve

vivnho ani dal pedepsan algoritmy pro vsledn kalkul stky (nen rovn
stanoveno pevn procento valorizace piznanho vivnho, stejn jako nen
pedepsno omezen dobou, po kterou nen mono dat o zven vivnho).
Existuje ovem doporuujc tabulka, kde je ve vivnho stanovena jako
procentuln rozmez z msnho istho pjmu povinnho rodie.
I-----------I---------------I----------------------I
I Kategorie I Vk dtte
I Procentuln rozmez I
I-----------I---------------I----------------------I
I
1.
I 0-5 let
11-15%
I-----------I---------------I----------------------I
I
2.
I 6-9 let
13-17%
I-----------I---------------I----------------------I
I
3.
I 10-14 let
15-19%
I-----------I---------------I----------------------I
I
4.
I 15-17 let
16-22%
I-----------I---------------I----------------------I
I
5.
I 18 a vce let I
19-25%
I-----------I---------------I----------------------I
K odst. 2
II. Vyivovac povinnost dt k rodim
Vyivovac povinnost dt k rodim. Tato vyivovac povinnost je

dsledkem vzjemnosti vyivovac povinnosti mezi rodii a dtmi, je projevem
slunosti a morlky a odr spoleenskou zsadu mezigeneran solidarity. Jej
intenzita nen nicmn takov, jako je tomu u vyivovac povinnosti rodi k
dtem, kdy zsadn zkonn hledisko pedstavuje prvo dtte podlet se na
ivotn rovni svch rodi.
Koadjutorium. V praxi mohou nastat dv situace s ohledem na to, zda dt

ije s rodii (eventuln s jednm z nich) v jedn rodinn domcnosti. Je-li tomu
tak, je povinno podlet se na pi o chod tto domcnosti (je-li o dt souasn
dn peovno), dokud v n spolen s rodii, pop. rodiem ije, a to nejen
vlastn prac (pravideln), ale ppadn i penitmi pspvky, m-li je ze sv
vdlen innosti (seznn i brigdn pivdlek). V tomto ppad se ovem
nejedn o pmou vyivovac povinnost dtte vi jeho rodim i rodii, ale o
specifickou povinnost participovat na chodu cel rodinn domcnosti podle
monost a schopnost dtte (koadjutorium - srov. koment k 886). Plnn
dtte z titulu koadjutoria neslou k uspokojovn osobnch poteb rodie, nbr
je ureno k hrad spolench poteb rodiny. V uritch ppadech se vak uplatn
vyivovac povinnost dt k rodim v pravm slova smyslu, a to za okolnost, kdy
m dt svoji vlastn domcnost.
Pedpoklady vyivovac povinnosti. Zkon k, e "dt je povinno zajistit

svm rodim slunou vivu". Tuto povinnost ovem nelze vykldat bez
patinho kontextu, zejmna nelze dovozovat, e by vznikala bez dalho ve
chvli, kdy dt doshne zletilosti a je schopn se samostatn ivit. Aby dolo k
aktivizaci tto vyivovac povinnosti, mus se rodie, pp. rodi ocitnout ve stavu
odkzanosti na pomoc a vivu dt, tj. v situaci, kdy nen s to sm se ivit
(podmnka plynouc z 911). Pkladem takov situace me bt nzk starobn
nebo invalidn dchod, kter rodii nesta na zajitn zkladnch
(odvodnnch) poteb. Vyivovac povinnost dt k rodim vak nestoj v
hierarchii vyivovacch povinnost na prvnm mst. Pednost ped tmto druhem
vyivovac povinnosti m toti vyivovac povinnost mezi manely (viz 697 odst.
1 in fine).
Slun viva. Intenzita vyivovac povinnosti dt k rodim je

charakterizovna zkonnm poadavkem slun vivy. Nevyaduje se tedy od
dt, aby zajistily svm rodim stejnou ivotn rove, jakou maj samy. Pojem
slun viva nen v zk. . 89/2012 Sb., obanskm zkonku, nijak ble
definovn a nadle bude vymezovn naukou a judikaturou. "Slun viva
znamen, e nejde jen o hradu tch nejnutnjch poteb, ale o hradu
odpovdajc prmrnmu ivotnmu standardu." (viz lit. . 1) Vyivovac
povinnost v tomto zkonnm rozsahu nelze proto omezit jen na stravu, ale je
teba j rozumt tak zabezpeen odpovdajcho bydlen, oacen, zdravotn pe
i pimenho socilnho a kulturnho vyit (ve smyslu vrazu "slun").
Plnn vyivovac povinnosti. Jde-li o povinnost jednoho dtte vi obma

rodim, je zapoteb ji urit a stanovit jej rozsah pro kadho zvl, a to bez
ohledu na to, zda spolu rodie ij v rodinn domcnosti i nikoli. Jsou-li naplnny
pedpoklady vyivovac povinnosti u vce dt, pln ji kad z nich pouze za sebe
(dl, nikoli solidrn zvazek), a to v rozsahu plynoucm z 914 (pluralita
povinnch), tzn. podle pomru jejich majetkovch pomr, schopnost a monost
k majetkovm pomrm, schopnostem a monostem ostatnch dt. Soud ur
rozsah vyivovac povinnosti pro kadho ze zavzanch sourozenc zvl.
Osvojen a vyivovac povinnost dt k rodim. Vyivovac povinnost dt k

rodim se vztahuje rovn na osvojence a osvojitele, jde-li o osvojen
nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo podle 832 m osvojen dt
postaven spolenho dtte osvojitel, pp. dtte osvojitele, tj. vznik mezi nimi
takov pomr, jak je mezi biologickmi rodii a dtmi. Dsledkem tto koncepce
(fikce pokrevenstv) je krom jinho existence vyivovac povinnosti, a to za
stejnch podmnek, jako by byla vi rodim biologickm. S ohledem na 833 je
zejm, e osvojenec je ppadn povinn z tto vyivovac povinnosti pouze vi
osvojitelm, nikoli tedy vi svm pokrevnm rodim (pp. rodii), i kdyby jinak
byly splnny vechny pedpoklady (tj. zejmna pokrevn rodie by nebyli schopni
se sami ivit). Pokud jde o osvojen nezletilho, ktermu byla piznna
svprvnost, a o osvojen zletilho, plat pro vyivovac povinnost jin pravidla
(srov. koment k 853 a 854). Vyivovac povinnost osvojence (nezletilho,
ktermu byla piznna svprvnost, a zletilho osvojence) vi jeho pedkm
nebo potomkm toti osvojenm nezanik, trv nadle, avak jen subsidirn,
tzn. tehdy a v t me, nejsou-li tu jin osoby, kter maj vyivovac povinnost
(ppadn nejsou-li tyto osoby schopny sv vyivovac povinnosti dostt).
III. Dobr mravy
Dobr mravy. Akoli to nen vslovn stanoveno pro oblast vivnho, je

teba, aby piznan vivn bylo nejen v souladu se zkonnmi kritrii a hledisky,
ale aby bylo i mravn, to jest, aby nebylo plnno v rozporu s dobrmi mravy.
Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, v tto souvislosti obsahoval v 96 odst. 2
vslovn pkaz, e vivn nelze piznat, jestlie by to bylo v rozporu s dobrmi
mravy. Lze si pedstavit situaci, kdy by se jednalo o vivn tm rodim, kte
sv dti zanedbvali, trali nebo zneuvali i jinak zvan poruovali svou
rodiovskou odpovdnost.
30 odst. 1, 37, 672 odst. 2, 697 odst. 1, 775, 776, 832, 833, 853,
854, 859, 874, 886, 910, 911, 913, 914, 916, 923, 928 odst. 2, 939, 953, 956,
961, 975, 1991
Z judikatury:
(II. S 1619/07):
K nezletilm dtem maj vyivovac povinnost oba rodie, u nich se mus
nleitm zpsobem zjistit a posoudit nejen jejich vdlkov pomry (event. jin
pjmy), ale rovn skuten dosahovan ivotn rove, na n se maj dti prvo
podlet (ust. 85 odst. 2 zk. o rodin). Kategorick tvrzen soudu, e pi urovn
ve vivnho je teba pihlet pouze k pjmm a majetkovm pomrm otce,
nikoli jeho manelky, i v situaci, kdy zven odvodnn poteby nezletilch dt
byly prokzny a soudem akceptovny, tak neodpovd nejen normm
jednoduchho prva (zkona o rodin), ale ani zsadm spravedlivho procesu
ve smyslu l. 36 odst. 1 stavn Listiny zkladnch prv a svobod.
(NS 5 Cz 42/88, Rc 5/91):
Ze zkona o rodin nelze dovodit povinnost rodie poskytovat krom
msnho vivnho na nezletil dt jet dal jednorzov pspvek na
hradu nkterch osobnch poteb nezletilce. Ke zmn vivnho lze pistoupit
za pedpoklad uvedench v ustanoven 99 odst. 1 zk. o rodin.
(NS 1 Cz 74/73, Rc 64/74):
Pokud rodi, kter vychovv nezletil dt, nem jin monosti k zajitn
pe o dt v dob plnn svch pracovnch povinnost, ne tm, e o dt peuje
jin osoba, je teba, aby se nklady na odmnu osoby, kter peuje o nezletil
dt, promtly do ve vivnho urenho druhmu rodii. Mus se tak stt
mrn schopnostem a monostem rodi dtte a se zetelem k tomu, e rodi,
jemu bylo nezletil dt sveno do vchovy, nevyvauje ji natolik plnn
vyivovac povinnosti k nezletilmu dtti vkonem osobn pe o n, a e
nklady na odmnu osoby, kter peuje o nezletil dt, nelze povaovat zce jen
za nklady na hradu poteb nezletilho dtte.
(NS 1 Cz 84/68, Rc 73/69):

Krtkodob pobyt nezletilho dtte u rodie, jemu nebylo sveno do
vchovy, nen zpravidla dvodem doasnho zprotn tohoto rodie povinnosti
platit vivn. I kdyby ve vchov a viv nezletilho oprvnnho dolo ke
zmn pomr trvalej povahy, nebo kdyby mu povinn hradil nejen kadodenn,
nbr i jin poteby, mohl by tyto okolnosti posoudit pouze soud pslun podle
88 psm. c), 176 o. s. .
(NS 1 Cz 37/68, Rc 74/69):
Schopnost nezletilho dtte ivit se samostatn nelze posuzovat jen se
zetelem k dosaenmu vku a stupni tlesn a duevn vysplosti, ale i se
zetelem k tomu, jak je nezletil dt po mravn a charakterov strnce
pipraveno - jmenovit vchovnm psobenm rodi - podlet se svou innost na
spoleensky uiten prci. Je-li nutn zaazen dtte vzhledem k nedostatkm v
jeho chovn do vchovnho zazen (stavn nebo ochrann vchova), v nm
dt nem monost opatit si prostedky k obiv vlastn prac, nen dt schopno
ivit se samo a trv vyivovac povinnost rodi k nmu; nen rozhodn, e se
dt ivilo samo ped umstnm ve vchovnm zazen a e tehdy nebyly dny
zkonn podmnky pro plnn vyivovac povinnosti rodi k nmu.
Pi uren vivnho pro dt nen u povinnho rodie, kter je
podnikatelem, rozhodujc, zda rozdl mezi jeho pjmy a vdaji je kladn i
zporn, nbr s ohledem na (ne)zbytnost vdajovch poloek je teba rozliit,
zda jde o vdaje, bez nich by nebylo mono doshnout zajitn vkonu
podnikatelsk innosti, anebo zda jde ji o vdaje, kter co do svho druhu i
rozsahu smuj spe k roziovn podnikatelsk innosti za elem dosaen
vyho zisku.
U nezamstnan osoby povinn vivou, kter byla zaazena do evidence
uchaze o zamstnn pslunho adu prce, je teba t zkoumat jej reln
monosti zajistit si vhodn zamstnn, a to i ppadn ve vzdlenjm mst od
jejho bydlit, jestlie pijet do pracovnho pomru je spojeno nap. s monost
ubytovn i vhodnm dopravnm spojenm, a takov monosti nebrn jin
okolnosti posuzovanho ppadu.
Pokud by se osoba vivou povinn dostala po zaplacen vivnho pod
hranici ivotnho minima, je zde dvod pro zruen vyivovac povinnosti nebo pro
snen vivnho.
Za pokraovn ppravy dtte na budouc povoln lze, s pihldnutm k
nedostatku vhodnch pracovnch pleitost pro absolventy kol, povaovat o
dvoulet pomaturitn studium, jeho ukonen umon absolventu najt si

zamstnn i v jinm oboru, ne na kter byla pprava dtte dosud zamena.
Z literatury:
Nov, Tk: Vyivovac povinnost. Praktick pruka s judikaturou a vzory,
1995, s. 131.
Krlkov: Vyivovac povinnost rodi k dtem. Rodinn prvo, 1999, . 6.
Mandlkov: Ke specifikm vyivovac povinnosti osob odsouzench k
trestu odnt svobody a pracovn odmn odsouzench. Trestnprvn revue,
2003, . 10.
Nov: Vyivovac povinnost obvan i opomjen. BA, 2008, . 1-2, s. 36.
Vrcha: K problematice vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
PR, 1994, . 11.
Vrcha: Jet jednou k vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
PR, 1997, . 1.
916
(Nevyvratiteln domnnka o vi pjmu povinnho)
Z dvodov zprvy:
viz u 915
Vklad:
Smysl ustanoven. Citovan ustanoven pln v rmci vyivovac povinnosti

rodie k dtti i jinho pedka k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln
svprvnosti, dv zkladn funkce: motivan a sankn. Pedevm motivuje
povinnho rodie, pp. jinho pedka, aby soudu rozhodujcmu o stanoven
vyivovac povinnosti doloil dnm zpsobem sv pjmy tak, aby soud mohl
rozsah vivnho urit na zklad zkonnch kritri (monosti, schopnosti a
majetkov pomry povinnho). Sankcionuje ovem toho povinnho, kter tuto
povinnost dn nepln, a tm soudu brn zjistit svou pjmovou fakticitu i

potencialitu.
Aplikan dosah. Motivan-sankn charakter nen obecnm vchodiskem

pro vechny druhy vyivovac povinnosti, uplatn se jen ve dvou ppadech.
Pedevm jde o vivn rodie vi dtti (zletilmu i nezletilmu) a o vivn
jinho pedka (typicky prarodie) vi nezletilmu dtti, kter nenabylo pln
svprvnosti. Na ostatn druhy vyivovacch povinnost (vivn mezi manely,
mezi rozvedenmi manely, vyivovac povinnost dt vi rodim i vivn
neprovdan matce) tento zpsnn reim aplikovat nelze, nebo kogentn
ustanoven zkona nelze vykldat extenzivn (resp. psnji, pop. na ir okruh
adrest).
Doloen pjm. Pjmy ve smyslu tohoto ustanoven je teba rozumt

vechny druhy pjm, jak je uvd ostatn veejnoprvn a soukromoprvn
pedpisy (zvl. daov zkony, pracovnprvn pedpisy, autorskoprvn pedpisy
atd.). V souladu s daovmi pedpisy (zk. o danch z pjm) se pjmy rozumj
jak pjmy pravideln, tak jednorzov bez ohledu na to, zda je na n prvn
nrok i nikoli, zda je od zamstnavatele dostv zamstnanec nebo jin osoba a
zda jsou vyplceny nebo pipisovny k dobru anebo spovaj v jin form plnn
provdn zamstnavatelem za zamstnance nebo v jeho prospch. Pjde nejen
o pjmy ze zvisl innosti a funkn poitky (pjmy z pracovnho pomru, z
dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr, sluebnho nebo lenskho
pomru a obdobnho pomru, pjmy za prci len drustev, spolenk a
jednatel spolenost s ruenm omezenm, komanditist komanditnch
spolenost a editel obecn prospnch spolenost, ale i odmny len
statutrnch orgn a dalch orgn prvnickch osob), kter bvaj pomrn
jednodue doloiteln tzv. vplatnmi pskami zamstnavatele, ale zejmna o
pjmy z jin ne zvisl innosti, kde v praxi bvaj vt pote konkrtn relnou
vi pjm doloit a vivn na zklad toho stanovit. Mezi tyto pjmy adme
zvlt:
- pjmy z podnikn (kup. pjmy ze zemdlsk vroby, lesnho a vodnho
hospodstv, pjmy ze ivnost, podly spolenk veejn obchodn spolenosti a
komplement komanditn spolenosti na zisku),
- pjmy z jin samostatn vdlen innosti (zejm. pjmy z uit nebo poskytnut
prv z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, autorskch prv, vetn
pjm z vydvn, rozmnoovn a roziovn literrnch a jinch dl vlastnm
nkladem, pjmy osob samostatn vdlen innch, pjmy znalce, tlumonka,
rozhodce, pjmy z innosti insolvennho sprvce aj.),
- pjmy z kapitlovho majetku [podly na zisku (dividendy) z majetkovch podl,

vnosy z drby cennch papr, roky, vhry a jin vnosy z vklad, dvky
penzijnho pipojitn, plnn ze soukromho ivotnho pojitn, roky a jin
vnosy z poskytnutch vr a pjek, roky z prodlen, rokov a jin vnosy z
drby smnek atp.],
- pjmy z pronjmu [pjmy z pronjmu nemovitost (jejich st) nebo byt (jejich
st) a pjmy z pronjmu movitch vc] a
- ostatn pjmy, pokud pi nich dochz ke zven majetku (nap. pjmy z

pleitostnch innost, pjmy z pevodu vlastn nemovitosti, bytov jednotky,
spoluvlastnickho podlu na nich, movit vci, cennho papru, pjmy ze
zddnch prv z prmyslovho a jinho duevnho vlastnictv, vetn prv
autorskch, vhry v loterich, szkch a jinch podobnch hrch a vhry z
reklamnch sout a slosovn, ceny z veejnch sout, ze sportovnch sout
atp.).
Pjmy rodie podnikatele lze doloit nejen jeho daovm piznnm, ale v
ppad spolenk obchodnch spolenost zrove daovm piznnm pslun
spolenosti, vpisem z t nebo pennm denkem podnikatele nebo obchodn
spolenosti, v n je spolenkem, etn zvrkou atd. Dalmi skutenostmi
potebnmi pro rozhodnut o vivnm zpstupnnm daj chrnnch jinm
prvnm pedpisem mohou bt kup. uveden pennho stavu (zejm. banky i
spoitelny), kde m povinn veden et, pp. sdlen sla takovho tu.
Souinnost dalch orgn. Finann ady esk republiky maj podle

zkona . 280/2009 Sb., daov d, vi soudm povinnost poskytnout daje
potebn pro ely rozhodnut o vivnm.
Prmrn msn pjem a ve vivnho. Pokud povinn neproke

dn skutenou vi svch pjm, projev se sankn charakter ustanoven.
Tehdy se uplatn nevyvratiteln domnnka (srov. "plat, e ..."), e jeho prmrn
msn pjem in 25x stka ivotnho minima pro jednotlivce. ivotn minimum
pro jednotlivce in podle zkona . 110/2006 Sb., o ivotnm a existennm
minimu, 3.410,- K. Zkladem pro uren ve vivnho bude proto msn
pjem povinnho ve vi 85.250,- K. Oproti dosavadn prav ( 85a odst. 1 zk.
o rodin) tak dolo k podstatnmu zven s clem zefektivnit proces stanoven
vivnho v tchto ppadech.
Souvisejc pedpisy:
53 odst. 1 psm. c) bod 3 daovho du,
6 a 10 zk. o danch z pjm,
zk. . 110/2006 Sb., o ivotnm a existennm minimu,
nazen vldy . 409/2011 Sb., o zven stek ivotnho minima a

existennho minima
Z judikatury:
(MS Praha 39 Co 568/98):
Dtti, kter je ve vchov matky dosahujc nadprmrnho vdlku,
neme bt sniovn nrok na vivn jen proto, e by jeho ivotn rove byla
pi stanoven pimen ve vyivovac povinnosti otci vy ne u dtte, kter
m otec s jinou enou a kter ije v jeho domcnosti.
(KS Ostrava 10 Co 361/95):
Jestlie je zjitno, e pjmy rodie, kter je podnikatelem, po odeten
vdaj (nklad) na jejich dosaen, zajitn a udren jsou mimodn nzk i
dokonce vznikla daov ztrta, je teba provst dal dokazovn ke zjitn
schopnost a monost tohoto rodie z hlediska ustanoven 85 odst. 2 a 96
odst. 1 zkona o rodin. Zejmna je nutno zabvat se tm, jak charakter maj
jednotliv vdaje (nklady) na dosaen, zajitn a udren pjm uplatnn
rodiem v daovm piznn a zda k nkterm z nich pi zkoumn monost
takovho rodie k plnn jeho vyivovac povinnosti k dtti nelze pihldnout
stejn jako k jeho ostatnm pjmm po odeten zbylch vdaj na jejich
dosaen, zajitn a udren. Protoe fyzick osoba provozujc podnikatelskou
innost, kter prokazuje pro daov ely sv vdaje vynaloen na dosaen,
zajitn a udren pjm, je jako etn jednotka povinna vst penn denk
obsahujc mimo jin daje o vdajch celkem a v lenn poadovanm pro
daov ely, je mono potebn zjitn o charakteru vdaj rodie zjistit z
tohoto pennho denku, kter si soud od rodie vyd.
(KS esk Budjovice R 17/94):
Jde-li o rodie, kter je podnikatelem, vychz soud pi posuzovn jeho
vdlkovch monost pro ely stanoven vivnho ze stavu pjm, kterch
doshl tento rodi podle svho daovho piznn a jak je uvedl ve sv vpovdi
astnka zen ( 131 o. s. .), potvrzen pak i zprvou vydanou od pslunho
daovho orgnu k doloen sprvnost vpovdi rodie. Je ovem teba provst i
dal dokazovn ke zjitn schopnost tohoto rodie z hlediska ustanoven 85
odst. 2 a 96 odst. 1 zk. o rodin, aby byly objasnny jeho celkov majetkov
pomry.
Z literatury:
Dolelek: K monostem rodie - podnikatele plnit vyivovac povinnost k
dtti. Prvn praxe, 1996, . 1.
Maek: Vivn pro nezletil dti podnikatel. Prvo a rodina, 2004, . 9.
Nov: Vivn u soukromch podnikatel. PR, 1994, . 10.
917
(Tvorba spor)
Z dvodov zprvy:
viz u 915
Jde-li o vivn i na spory ( 917), je teba mt za to, e se rodie musej

dohodnout - jde o sprvu jmn dtte - o zzen tu, na kter budou penze
ukldny. Neuin-li tak, mohou navrhnout, aby rozhodl soud, a neuin-li ani toto,
pak bude vivn (v. spor) plnno k rukm toho, komu bylo dt sveno. Soud
vak me rozhodnout i bez nvrhu.
Vklad:
Spotebn charakter vivnho. Po dlouhou dobu (zsadn a do roku 1989)

vychzela teorie rodinnho prva i rozhodovac praxe z pravidla, e vivn pro
dt m spotebn charakter. To znamen, e dtti m bt stanoveno jen takov
vivn, kter je schopno v danm obdob skuten spotebovat. Zcela toti
pevaoval nzor, e odvodnn poteby dtte maj vdy svou konkrtn hranici.
Bylo setrvale judikovno, e vivn m slouit svmu spotebnmu uren, tj. m

bt zdrojem, z nho jsou erpny prostedky k uspokojen vech odvodnnch
poteb dtte, kter tu jsou v dob, kdy je vivn plnno. Vivn pro dt podle
tehdej judikatury nemlo vst k postupn tvorb dlouhodobch spor (srov.
judikt Pls 4/1967). Naznaen tendence pojmat vivn pro dt ryze spotebn
nevymizela z rozhodovac praxe ani v devadestch letech minulho stolet, tedy
pot, co se socio-ekonomick situace naeho sttu zsadn zmnila, take bylo
lze oekvat, e zmna v pstupu soud je samozejm. Ale ke zmn, jak
zejmo, bylo teba vslovnho ustanoven zkona.
Tvorba spor. Zsadn zmnu v dosavadnm vvoji pinesla tzv. velk

novela zkona o rodin proveden zk. . 91/1998 Sb., kter - krom mnoha
jinch zmn - definovala poprv obecn zkonn hledisko pro urovn rozsahu
vyivovac povinnosti rodi k dtem, a to formulovnm prva dtte podlet se
na ivotn rovni svch rodi (viz 85 odst. 2 zk. o rodin). Skutenost, e
nkter rodi (ppadn oba) m nadstandardn vysokou ivotn rove s vysoce
nadprmrnmi pjmy, odvoduje piznn vysoce nadprmrnho vivnho
ve prospch oprvnnch dt. Vivn v tchto ppadech ji zeteln opoutlo
pravidlo o spotebnm charakteru, nebo dt nemohlo vivn ve vi nkolika
destek tisc korun msn spotebovat. Kupkladu v rozhodnut sp. zn. 50 P
336/2006 Obvodn soud pro Prahu 5 stanovil vi vivnho na dt 40.000,- K
msn, nebo zjitn pjmy otce inily 436.000,- K msn. Opan ovem
plat tot: pokud rodi dosahuje zeteln podprmrn ivotn rovn, nen
mon vi vivnho pro dt stanovit tak, aby pesahovala ivotn rove
takovho rodie, a to ani v situaci, kdy by vzhledem k odvodnnm potebm
dtte vivn v tto zven podob bylo douc.
Vivn me a jist m v uritch ppadech plnit funkci zajitn

budoucch zdroj pro dt, zejm. z hlediska ppravy na budouc povoln (studium
na stedn i vysok kole), zaloen vlastn domcnosti a rodiny, budouc
pilepen invalidnmu dtti atp. Za douc lze jist povaovat rovn spory
uren k zskn budoucho bydlen (nap. stavebn spoen), pro realizaci finann
nronch zlib (nap. sportovn uplatnn, balet, zskn hudebnho vzdln),
uzaven vhodnho pojitn atp.
Zkonn pedpoklady. Pravidlo o tvorb spor se aplikuje pedevm na

vyivovac povinnost rodie vi dtti (zletilmu i nezletilmu), me se vak
vztahovat i na vivn jinho pedka (typicky prarodie) vi nezletilmu dtti,
kter nenabylo pln svprvnosti. Na ostatn druhy vyivovacch povinnost
(vivn mezi manely, mezi rozvedenmi manely, vyivovac povinnost dt
vi rodim i vivn neprovdan matce) se pravidlo nepouije. Zkladnm
pedpokladem pro piznn vivnho v rozsahu, kter umouje tvorbu spor
dtti, jsou majetkov pomry povinnho (k tomu srov. koment k 913 a 915).
Majetkov pomry povinnho mus bt takov kvantity, e pipoutj stanoven

vivnho v rozsahu umoujcm efektivn tvorbu spor. Nen-li tomu tak, nelze
tvorbu spor povaovat za odvodnnou potebu dtte. V konkrtnm ppad
mohou tvorbu spor vylouit i zvltn okolnosti celho zkoumanho vyivovacho
pomru, a to i kdyby to jinak majetkov pomry povinnho dovolovaly.
Sprva spor a kontrola hospodaen. Prostedky poskytnut na tvorbu

spor se stvaj vlastnictvm dtte, na rozdl od sloen zlohy na vivn podle
918 (posl. vta), kde se silou fikce zachovv vlastnick prvo povinnho. Podle
vslovn pravy se na stky uren pro tvorbu spor aplikuje obecn reim o
sprv jmn dtte. Z pravidel pe o jmn dtte lze na sprvu spor aplikovat
zejmna: povinnost rodie (pp. rodi) peovat o n s p dnho hospode
( 896 odst. 1), pi poruen ve uveden povinnosti jsou sthni povinnost k
nhrad kody z toho vznikl ( 896 odst. 3), pi sporu o podstatnch vcech v
rmci pe o spory dtte se musej obracet na soud, kter rozhodne ( 897), k
uritm vznamnm prvnm jednnm ohledn jmn dtte potebuj souhlas
soudu (srov. koment k 898), dle jsou povinni pedloit dtti (pi nabyt jeho
svprvnosti) vytovn ze sprvy jmn, pokud o to pod ( 902). V vahu
pichz eventuln i otzka nklad vzniklch rodii (rodim) pi sprv jmn
(vetn spor) - 902 odst. 2 a otzka odmny za sprvu, pokud byla in concreto
znan obtn ( 903). Pedpokld se primrn dohoda rodi o zzen
pslunho tu pro ukldn stek vivnho na tvorbu spor, nen-li vak
takov shody, me rozhodnout na nvrh nkterho z rodi soud.
896 odst. 1, odst. 3, 897, 898, 902, 903, 913, 915, 918
Z judikatury:
(MS Praha 29 Co 329/02):
Povinnmu rodii nelze uloit, aby platil st vivnho nezletilho dtte,
kter pedstavuje tvorbu spor ( 85a odst. 2 zk. o rodin), na et, s nm by
mohli nakldat oba rodie nezletilho.
(MS Praha 23 Co 557/98):
Vet elu spor vyjden v 85a odst. 2 zk. o rodin je pouze
pkladm, lze proto dovodit i monost spor na pozdj zajitn a pilepen
invalidnmu dtti.
918
(Zloha na vivn splatn v budoucnu)
Z dvodov zprvy:
viz u 915
Vklad:
Smysl ustanoven. Vivn se obecn pln rznmi zpsoby a v rznch

formch (penn plnn, naturln plnn). Nejbnjm zpsobem je plnn v
pravidelnch optujcch se dvkch splatnch msn dopedu (srov. koment
k 921). Pokud jde o vivn pro dt (nezletil i zletil) poskytovan rodiem,
pichz do vahy tzv. tezaurace vivnho. To znamen, e povinnmu lze uloit,
aby sloil zlohu na vivn splatn v budoucnu, jsou-li pro to kvalifikovan
dvody (ppady zvltnho zetele hodn).
Povaha opaten. V literatue panuje shoda o tom, e povinnost sloit

zlohu na vivn splatn v budoucnu neme mt za nsledek znik vyivovac
povinnosti (jaksi "zprotn se"). Vyivovac povinnost rodie k dtti trv, dokud
dt nen s to se samo ivit. Tezaurace vivnho formou zlohy nem charakter
odbytnho, nebo poskytnut zloha na vivn splatn v budoucnu nepokrv
vivn na celou dobu pravdpodobnho trvn vyivovac povinnosti. Tato
okolnost nen soudu rozhodujcmu o tomto opaten ve chvli rozhodovn
zpravidla ani znma. Opaten tezaurace vivnho sleduje spe funkci
preventivn-uhrazovac s ohledem na budouc splatn stky. Za neplatnou by
bylo teba povaovat takovou dohodu rodi nezletilho dtte, podle n by
jeden z nich sloil ve prospch nezletilho jednorzovou stku k pln a
definitivn hrad vivnho do zletilosti dtte.
Opaten smujc k pravideln vplat msnch stek. Opaten

tezaurace ukld soud povinnmu rodii (avak jen jemu a nikoli jinmu
pedkovi) i bez nvrhu, jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn. Podle 97
odst. 2 zk. o rodin musel soud souasn s uloenm povinnosti sloit zlohu
zajistit i pslun dal opaten smujc k pravideln vplat msnch spltek
odpovdajcch stanovenmu vivnmu. Zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk,
tuto povinnost soudu ji vslovn neukld a nein tak ani zkon . 292/2013
Sb., o zvltnch zench soudnch, (srov. 466 a nsl.). Pedpokld se, e et

zd sm povinn, nakolik je vlastnkem sloench prostedk. Nestane-li se tak,
me bt plnno i na et zzen druhm rodiem oprvnnho dtte. Nen-li
ani takov, ur okolnosti vplaty soud. Lze mt za to, e je v zjmu dtte (zejm.
nezletilho) a jeho vivy, aby byla uinna, ppadn i ze strany soudu
(nedohodnou-li se rodie), opaten garantujc pravidelnou vplatu stky
odpovdajc vi msnho vivnho. Soud by tak ml zejmna stanovit
spolehliv bankovn et, z nho budou pravideln msn platby vivnho
vyplceny, a ml by urit i vi jednotlivch pravideln se opakujcch stek
vivnho.
Ppady hodn zvltnho zetele. Dvody vedouc k tomu, e soud ulo

povinnmu povinnost sloit zlohu na vivn splatn teprve v budoucnu, jsou
rzn, ale maj jedno spolen - existuje dvodn obava, e by stanoven
vivn nebylo v budoucnu plnno s ohledem na faktory na stran povinnho.
Obavu z hlediska plnn vivnho v budoucnu vyvolv zejmna to, e povinn
m pjmy jen nepravideln (seznn), e podstupuje nepimen majetkov
rizika, e plnuje dlouhodob pobyt (pracovn, studijn) v zahrani nebo e
rozumn nenakld se zskanmi (a ji vydlanmi, zddnmi, i darem
poskytnutmi) prostedky (marnotratnost, chorobn hrsk ve atp.).
Sprva a reim pennch prostedk. Sloen zloha na vivn splatn v

budoucnu pechz na zklad zkonnho pravidla (prvnm dvodem zmny
vlastnictv je zkon) z majetku povinnho do majetku dtte podle toho, jak se
jednotliv dvky vivnho stvaj splatnmi. Uitky plynouc z pennch
prostedk sloen zlohy (zejm. roky) nle jist vlastnku tu (povinnmu
rodii), k jeho ti by na stran druh mly jt ppadn nklady spojen s
vedenm tu a vplatou jednotlivch stek.
921
Souvisejc pedpisy:
466 a nsl. z. z. . s.
Z judikatury:
(NS 5 Cz 42/88, Rc 5/91):

Ze zkona o rodin nelze dovodit povinnost rodie poskytovat krom
msnho vivnho na nezletil dt jet dal jednorzov pspvek na
hradu nkterch osobnch poteb nezletilce. Ke zmn vivnho lze pistoupit
za pedpoklad uvedench v ustanoven 99 odst. 1 zk. o rodin.
(NS 1 Cz 93/76, Rc 23/82):
Dohoda rodi nezletilho dtte, podle n jeden z nich se zavazuje sloit
ve prospch nezletilho jednorzov stku k pln hrad vivnho do zletilosti
dtte, neodpovd ustanovenm zkona o rodin (zkon . 94/1963 Sb.) tkajcm
se vivnho a neme proto bt soudem schvlena.
919
(Neplnn vyivovac povinnosti)
Z dvodov zprvy:
Je samozejm, e vivn dtte, kter ji nabylo pln svprvnosti, uprav

soud jen na jeho nvrh. Proto lze vslovnou pravu povaovat za nadbytenou, a
nen teba ji uvdt.
Vklad:
Dosah ustanoven. Smyslem pravy je rozit aplikaci pravidel o plnn

vyivovac povinnosti mezi rodii a dtmi (vetn jejho rozsahu) v zkonnch
parametrech i na mn bn situace, kter mohou z hlediska vchovy a vivy
(pouze) nezletilho dtte (nenabylo-li pln svprvnosti) nastvat. Na dle
popsan ppady se maj rovn aplikovat vechna pravidla o vyivovac
povinnosti rodi k dtem, tak jak plynou z 915 a 918, tj. zejmna zkonn
kritria rozsahu a intenzity tto vyivovac povinnosti (shodn ivotn rove
dtte s ivotn rovn rodi), povinnost doloit vi pjm relevantn pro uren
vivnho pod sankc vpotu prmrnho msnho vdlku ve vi 25nsobku
ivotnho minima jednotlivce, pravidla o tvorb spor, zlohch na vivn
splatnch teprve v budoucnu (tezaurace vivnho) atd. Se zetelem k tomu, e
se v tomto ustanoven hovo pouze o nezletilm dtti, kter nenabylo pln

svprvnosti, bude se zen o stanoven vivnho zahajovat i bez nvrhu (srov.
466 a 468 z. z. . s.).
Prvn situac je ppad, kdy rodie nezletilho dtte, kter nenabylo pln
svprvnosti, spolu neij v jedn domcnosti (lhostejno, zda manel i nikoli,
me jt kup. o rodie v pedrozvodov fzi) a zrove se nedohodnou o zpsobu
a rozsahu plnn vyivovac povinnosti k jejich dtti. Pokud spolu rodie a dti ij
ve spolen domcnosti, bude vyivovac povinnost pravideln plnna pevn
pmm uhrazovnm osobnch poteb dtte a p o nj. Mra osobnho vkonu
(naturln plnn vyivovac povinnosti) se pochopiteln li podle vku,
zdravotnho stavu rodie i dtte, ppravy dtte na budouc povoln, pracovnho
nasazen rodie i zjmu a aktivit dtte. Tam, kde tomu tak z njakho dvodu
nen, je teba zajistit tent rozsah vyivovac povinnosti ve prospch nezletilho
dtte. I zde se preferuje dohoda mezi obma rodii o plnn vivnho, nicmn
nen-li takov dohody, mus rozhodnout o vi vivnho soud, a to na zklad
kritri stanovench v 915 a nsl.
Druhou situac je ppad, kdy sice oba rodie spolu ij v jedn domcnosti,
avak jeden z nich svou vyivovac povinnost dobrovoln nepln. V ppad
dobrovolnho plnn vyivovac povinnosti k nezletilmu dtti, kter nenabylo
pln svprvnosti, m takov plnn nejastji formu naturlnho plnn, kdy jsou
prbn uspokojovny vznikajc poteby dtte. Vyloueno jist nen sten
plnn vivy prostednictvm pennch dvek (nap. kapesn). Pokud spolu
rodie ij ve spolen domcnosti a oba dn pln svoji vyivovac povinnost,
nen teba urovat podl obou rodi na viv. Pokud vak nen vyivovac
povinnost vi nezletilmu dtti, kter nenabylo pln svprvnosti, plnna
dobrovoln, mus bt urena soudem podle stejnch kritri jako v pedelm
ppad ( 915 a nsl.). S ohledem na to, e v danm ppad spolu rodie ij v
jedn domcnosti, ml by soud pi stanovovn ve vivnho zohlednit
zejmna poskytovn i neposkytovn osobn pe, dle ppadn plnn
penit i vcn, kter ji byla rodiem poskytnuta.
Potek plnn vivnho soud stanov ke dni, kdy rodi pestal dobrovoln
plnit svoji vyivovac povinnost k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln
svprvnosti. Soud v zsad rozhoduje o vyivovac povinnosti k nezletilmu
dtti, kter nenabylo pln svprvnosti, do budoucna. Vyloueno vak nen dat
vivn zptn, a to nejdle ti roky ode dne zahjen zen o vivn ( 922 odst.
1).
S ohledem na dlku zen a monou prodlevu mezi zahjenm zen a

vznikem povinnosti plnit vivn mohou nastat situace, kter nazvme
nedoplatkem na vivnm. V ppad vzniku nedoplatku na vivnm ped

vydnm rozhodnut soud souasn ulo povinn osob, aby tento nedoplatek
uhradila. V rozhodnut mus bt uvedeno, odkdy m bt plnna vyivovac
povinnost, jak dluh na vivnm vznikl do rozhodovn o viv nezletilho,
kter nenabyl pln svprvnosti, a jakou formou m bt uhrazen. Praxe se
povtinou uchyluje ke stanoven spltek. I pi stanoven ve nedoplatku a form
jeho hrady se vak mus pihlet k obecnm kritrim pro stanoven rozsahu
vyivovac povinnosti (schopnosti, monosti a majetkov pomry povinnho
rodie na jedn stran a odvodnn poteby dtte, resp. prvo dtte na
shodnou ivotn rove s rodii, na stran druh). Literatura se shoduje na
zvru, e nen douc, aby nedoplatek na vivnm rodi splcel jet dlouhou
dobu po dovren zletilosti dtte.
Tet situac je ppad, kdy v zen o pi o nezletil dt, kter nenabylo

pln svprvnosti, rozhoduje soud o sven dtte do pe, o stdav i spolen
pi a o souvisejcch otzkch vchovy dtte (rozhodovn podle 907), piem
absentuje dohoda rodi prv o plnn vyivovac povinnosti k danmu dtti. I
zde se z pochopitelnch dvod preferuje dohoda rodi ped autoritativnm
vrokem soudu, nebo v opanm ppad by se mohlo rozhodnut soudu o
stanoven rozsahu a zpsobu plnn vyivovac povinnosti k nezletilmu dtti,
kter nenabylo pln svprvnosti, minout inkem, ba dokonce bt v rozporu se
zjmy nezletilho dtte (bylo-li by zcela proti vli rodi).
907, 915 a 918, 922 odst. 1
Souvisejc pedpisy:
466 a 468 z. z. . s.
Z literatury:
Holub, Nov: Zkon o rodin a pedpisy souvisc, 1998, s. 181.
Hrukov a kol.: Zkon o rodin. Koment, 3. vyd., 2005, s. 433.
Nov, Tk: Vyivovac povinnost. Praktick pruka s judikaturou a vzory,
1995, s. 131.
Krlkov: Vyivovac povinnost rodi k dtem. Rodinn prvo, 1999, . 6.

Mandlkov: Ke specifikm vyivovac povinnosti osob odsouzench k
trestu odnt svobody a pracovn odmn odsouzench. Trestnprvn revue,
2003, . 10.
Nov: Vyivovac povinnost obvan i opomjen. BA, 2008, . 1-2, s. 36.
Vrcha: K problematice vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
PR, 1994, . 11.
Vrcha: Jet jednou k vyivovac povinnosti u sociln potebnch oban.
PR, 1997, . 1.
920
Vivn a zajitn hrady nkterch nklad neprovdan matce
Z dvodov zprvy:
Dosud uvan vraz "pspvek" je nahrazen vrazem "vivn", zejmna

proto, e soudn praxe ji dvno v zkonnm "pspvku" pispvn nevid, ale
rozhoduje v tto vci stejn, jakoby rozhodovala o vivnm.
Doba dvou let je absolutn danm asovm dajem, vivn mus bt

poskytnuto ve vi, v jak by psluelo, kdyby bylo pravideln po dva roky
plnno, avak promlec doba neb od porodu, ale od skonen druhho roku po
porodu.
Vklad:
Smysl ustanoven. Clem tradin pravy je garantovat neprovdan matce,

resp. neprovdan thotn en, urit pspvek na vivu a hradu nkterch
nklad spojench s thotenstvm a porodem. Vchodiskem je poznn, e ivotn
situace neprovdan thotn eny nebo eny, kter prv porodila, je obzvlt
obtn, krom jinho i z ekonomickho hlediska. Zkon o rodin hovoil v tto
souvislosti o pspvku, nikoli o vivnm ve vlastnm slova smyslu. Praxe
nicmn - navzdory zkonnmu oznaen - svm posuzovnm a rozhodovnm
asimilovala reim pspvku neprovdan matce klasick vyivovac povinnosti
(nespatovala v nm pouh "pispvn"). Zkon . 89/2012 Sb., obansk
zkonk, proto nahradil pojem "pspvek" a pouv i v tomto smyslu vrazu
"vivn".
Vchodiska prvn pravy. Zkon ve svm vymezen in rozdl mezi

matkou dtte, jeho otec je uren (jednou z vyvratitelnch domnnek otcovstv),
avak matka za nj nen provdna, a thotnou enou. V prvnm ppad m
matka dtte prvo na vivu a prvo na hradu nklad spojench s
thotenstvm a porodem. V druhm ppad me thotn ena - krom ve
uvedenho - navc poadovat po pravdpodobnm otci svho dtte, aby tuto
povinnost splnil pedem (nap. na zklad pedbnho opaten) - viz odst. 2.
Doba pro poskytovn vivy je omezena na dva roky. Potek bhu tto doby
zkon ve na narozen dtte, na rozdl od zk. . 94/1963 Sb., o rodin, kter jej
potek ble nespecifikoval.
Vivn neprovdan matky. Vchozm pedpokladem pro plnn povinnosti

vivy neprovdan matce je urit vztah mezi matkou a otcem jejho dtte (i
kdyby byl dn jen narozenm spolenho potomka). Podmnkou zde nen souit
(i nesouit) ve spolen domcnosti. Pokud otec dtte pln tuto povinnost
dobrovoln, nen teba aplikovat zkonn reim. Matkou dtte je ena, kter dt
porodila (srov. koment k 775), piem oprvnnou podle tchto ustanoven je
matka, kter za otce svho dtte nen provdna.
V literatue byl vysloven nzor, kter lze povaovat za odvodnn i z

pohledu zk. . 89/2012 Sb., obanskho zkonku, podle kterho "nrok na
pspvek m i matka, kter se provdala za jinho mue, ne otce dtte, za
pedpokladu, e jejmu manelu nesvd zkonn domnnka otcovstv podle ust.
51 odst. 1 ZOR" (srov. 776), anebo "e jej manel sv otcovstv k dtti s
spchem popel podle ust. 57 ZOR" (srov. 785) - viz lit.
Dvodem pro piznn vivnho neprovdan matce nen neschopnost

matky samostatn se ivit (tj. stav odkzanosti na vivu), jak pedpokld 911,
nbr skutenost, e v souvislosti s thotenstvm a narozenm dtte pravideln
(ne vak nutn vdy) dochz k (doasnmu nebo trvalmu) snen pjm matky,
kter je douc kompenzovat poskytovnm vivy v pimenm rozsahu otcem
dtte.
Thotn ena. Thotn en (avak jen po dobu thotenstv) prava

piznv nadto prvo dat stku potebnou na vivu vetn pspvku na
hradu nkterch nklad pedem, tj. formou zvltnho pedbnho opaten
(srov. 12 z. z. . s.), nen-li plnno ze strany pravdpodobnho otce dobrovoln.
Je zejm, e popsan postup se uplatn jen v tom ppad, e nebylo otcovstv k
dosud nenarozenmu (ale poatmu) dtti ureno souhlasnm prohlenm
rodi (srov. koment k 779). Je-li tomu tak, svd matce po narozen dtte
postup podle 920 odst. 1. Zde citovan postup dopad toliko na ty ppady, kdy
otcovstv ureno nen a matka dtte by mla nklady, kter vzniknou ve
spojitosti s thotenstvm, porodem a vivou dtte, v dsledku toho nst sama.
Smyslem pravidla zakotvenho v 920 odst. 2 je zajistit pro tyto ppady
neprodlen plnn vivnho, ani by bylo nutn nejprve urit otcovstv k dtti.
Podn nvrhu na pedbn opaten je proto limitovno dobou thotenstv eny.
Viva dtte. Thotn en prava piznv - vedle prv uvedench v

bodu 6 - prvo dat, aby pravdpodobn otec poskytl rovn pedem pspvek
na vivu dtte, a to po dobu, po n by en jako zamstnankyni podle
ustanoven pracovnprvnch pedpis (srov. 195 zk. prce) nleela matesk
dovolen ( 920 odst. 3). I v tomto ppad pjde o zvltn pedbn opaten,
kter soud na nvrh thotn eny me nadit. V danm ppad se vak ji bude
jednat o vivn pro nezletil dt, co by mlo bt reflektovno soudem
stanovujcm rozsah tohoto vivnho. Pokud se dt nenarod iv nebo zeme
krtce po porodu, plat i zde zsada, e spotebovan vivn pro nezletil dt,
kter nenabylo pln svprvnosti, se nevrac (viz 923 odst. 2).
hrada nkterch nklad spojench s thotenstvm a porodem. V

souvislosti s thotenstvm a porodem (dve slehnutm) pravideln en vznikaj
rzn vdaje. Pjde zejmna o cestovn vlohy na pravideln lkask prohldky a
kontroly, vdaje za thotensk obleen a obuv, vdaje za lky a potravinov
doplky a ppadn dal nklady ble nespecifikovan. Otec dtte m povinnost
na tyto vdaje thotn en v pimen vi pispvat. Z dikce zkona je patrn,
e se na tchto nkladech podl i nastvajc matka (srov. vraz "pispje..."). V
dosavadn nauce pevauje nzor, e nklady spojen s thotenstvm a porodem
ena nemus zpravidla prokazovat, jen tzv. zvltn (a nikoli bn) nklady by se
prokazovat mly.
Rozsah plnn. Pi vymezen rozsahu a zpsobu plnn tto specifick

vyivovac povinnosti vetn stanoven ve pspvku na hradu nklad
spojench s thotenstvm a porodem je teba aplikovat i obecn ustanoven o
vivnm (zejm. 913 a nsl.) vetn pimen aplikace ustanoven o vivnm
pro nezletil dt. Jedin zkonn kritrium rozsahu pro plnn poskytovan podle
920 je hledisko pimenosti. Nejde proto o plnn vyivovac povinnosti v
plnm rozsahu podle kritri zsadn shodn ivotn rovn. Nen tedy nutn, aby
matka dtte sdlela vy ivotn rove otce dtte. Soud zde rovn pihldne i
k vlastnm pjmm matky a jejm majetkovm pomrm (pjmy z pracovnho
pomru, z podnikatelsk innosti a jin samostatn vdlen innosti, ppadn
vnosy z movitho i nemovitho majetku atp.). Konkrtn ve stky bude
krom jinho zviset na tom, jakou hodnotu maj vci, kter matka ji zakoupila,
tj. jak vdaje ji skuten vynaloila nebo teprve vynalo.
Zpsob plnn - splatnost. Ustanoven 921 obsahuje obecn pravidlo, e

vivn se pln v pravidelnch optujcch se stkch, kter jsou splatn vdy na
msc dopedu. Z tohoto pravidla jsou nicmn dny vjimky prv pro vivn
neprovdan matce, resp. thotn en, zejm. v intenci odst. 2 a 3
komentovanho ustanoven. Nklady spojen s thotenstvm a porodem, jako i
vivn za dobu minulou (srov. rovn koment k 922 odst. 2) mohou bt
stanoveny jednorzovou hrnnou sumou. Obecn prava splatnosti vivnho se
proto neuplatn v tch ppadech, kdy soud uruje vivn pedbnm opatenm
(viz body 6 a 7), pp. kdy se rozhoduje o vivnm za dobu minulou. V literatue
byl vysloven odvodnn zvr, e je v zsad mon uloit pravdpodobnmu
otci povinnost poskytnout st plnn pedem a dal st ve spltkch, co nen
v rozporu ani se smyslem 920 odst. 3.
Promlen. Prvo na hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem

podle 920 se jako kad jin majetkov prvo promluje v obecn promlec
lht (3 roky subjektivn lhta, pp. 10 let objektivn lhta). Potek bhu tto
lhty dosavadn praxe spojovala s narozenm dtte, avak podle dvodov
zprvy k tomuto ustanoven by se ml jej potek spojovat a s marnm
uplynutm doby dvoulet stanoven pro poskytovn vivy neprovdan matce.
Pokud by promlec lhta marn uplynula, soud by k nmitce promlen
povinnho otce nvrh na piznn vivy a pspvku zamtl. Vivn pro
neprovdanou matku vetn hrady nklad spojench s thotenstvm a porodem
lze piznat i nazpt, a to nejdle dva roky ode dne porodu ( 922 odst. 2).
Znik povinnosti plnit. Povinnost otce (pp. pravdpodobnho otce)

zanikne poskytnutm vivy po dobu dvou let od porodu, resp. zaplacenm
pspvku na hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem. Zanik i v
ppad, e oprvnn i povinn zemou.
775, 776, 779, 785, 911, 913, 921, 922 odst. 2, 923 odst. 2
Souvisejc pedpisy:
195 zk. prce
Z literatury:
Nov, Tk: Vyivovac povinnost: prvnick pruka s judikaturou a
vzory, 1995.
Spolen ustanoven o vivnm
921
(Splatnost vivnho)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven - s

vjimkou vslovn monosti odchyln pravy, ji je vhodn pipustit - ochrana
nesvprvnho je dna obecnmi ustanovenmi.
Vklad:
Obecn. Ustanoven je prvnm spolenm ustanovenm, kter se aplikuje

obecn na vechny druhy vyivovac povinnosti s vjimkami dle uvedenmi.
Nastavuje obecn pravidlo o zpsobu plnn vivnho a o jeho splatnosti. Plnn
vivnho je z povahy vci zsadn dlouhodob a opakujc se a lze je poskytovat
v penzch i naturln (poskytovnm bydlen, vkonem osobn pe o dt i
rodie, p o spolenou domcnost, pp. dalmi kony a vkony).
Zkonn pravidlo. Vivn se zsadn pln v pravidelnch dvkch, kter

jsou splatn vdy na msc dopedu. Pokud je vyivovac povinnost plnna
poskytovnm msnho vivnho, shoduje se dosavadn nauka, e nen mon

po povinnm poadovat navc hradu nahodilch poteb oprvnnho (a to ani v
ppad nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti). Vivn by proto
mlo bt stanoveno vdy v takov vi, aby msn dvky postaovaly na hradu
nejen bnch poteb, ale i tch nepravidelnch (mimodnch), vyskytujcch se
v delm asovm obdob nebo zcela nahodile (kup. letn dovolen, zahranin
studijn st, lzesk pobyt, zdravotn poteby, zimn vbava pro novorozence,
Vnoce atd.). Zde uveden pravidlo nabylo dispozitivnho charakteru, nebo podle
vslovn dikce si oprvnn s povinnm mohou platn ujednat odchylku.
Odchylku od ve uvedenho pravidla (ve smyslu frekvence i splatnosti
vivnho) me rovn stanovit svm rozhodnutm soud, shled-li proto urit
dvod. S ohledem na el vyivovac povinnosti je teba odchylku od pravideln
frekvence i obecn nastaven splatnosti in concreto odvodnit.
Zkonn vjimky. Zkon sm prolamuje obecn pravidlo stanovenm

zkonnch (nikoli ujednanch) odchylek. Prvn vjimkou je vivn pro
rozvedenho manela, kdy se pipout, aby se manel (rozveden manel)
dohodli o nahrazen pravidelnch dvek vivnho jednorzovm plnnm
(odbytn) podle 761 odst. 1. Druhou vjimku pedstavuje vivn pro dt, kdy
se pipout monost zlohy na vivn splatn v budoucnu (tzv. tezaurace
vivnho podle 918). Tet zkonnou odchylkou od obecnho pravidla je
vivn vetn hrady nklad spojench s thotenstvm a porodem piznan
thotn en podle 920 odst. 2, odst. 3. Podobn plat pro vivn piznvan v
uritch ppadech za dobu minulou (srov. 922).
761 odst. 1, 918, 920 odst. 2, odst. 3, 922
922
(Piznn vivnho soudem)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven, s

vjimkou dodatku o nov vhod neprovdan matky. Ustanoven m pomoci
matce v sociln nevhodn situaci hledn osoby povinnho mue. Nov se

stanov, e vivn lze zptn piznat i zletilmu dtti.
V textu zkona se navrhuje nezaadit vslovn ustanoven o tom, e se

prva na vivn se nelze pedem vzdt, a to ani dohodou. Lze se domnvat, e
takov ustanoven je nadbyten. Prvo na vivn je dno zkonem, o
zkonnch nrocch obecn plat, e se nelze vzdt jejich uplatnn dohodou.
Nco jinho pak je prvo na plnn vivnho, je je dno rozhodnutm soudu.
Pak jist plat obecn pravidla, stejn jako teba v ppad zapoten.
Vklad:
Vchodisko. Vyivovac povinnost, resp. prvo na vivn se nepromluje (

613). Prvem na vivn se rozum prvo na vivn jako takov, jako osobn
(nezciziteln, nepostupiteln) prvo vzan na osobu oprvnnho a povinnho,
tj. prvo poadovat po povinnm plnn vyivovac povinnosti, jsou-li splnny
zkonn pedpoklady. Jednotliv optujc se plnn plynouc z titulu vyivovac
povinnosti vak promlen podlhaj. Promluj se v obecn promlec lht, a to v
subjektivn tlet ( 629 odst. 1), pop. omezen desetiletou objektivn lhtou (
629 odst. 2). Bylo-li prvo na vivn ve stanovenm rozsahu piznno soudem,
promluj se jednotliv plnn pouze v (objektivn) desetilet lht ( 640). To
zna, e prvo na vivn me bt u soudu uplatnno bez ohledu na to, jak
dlouho nebylo plnno, je-li tu odvodnn poteba.
Obecn pravidlo. Vivn lze piznat jen ode dne zahjen soudnho zen.
Okamik zahjen zen je pitom teba dodrovat pesn, a to do t mry, e
potek vyivovac povinnosti mezi zletilmi je teba vdy vzat k danmu dni,
nikoli snad k potku msce, v nm dolo k zahjen zen (Rc 7/75). V ppad
dt (a nikoli jen nezletilch, jako tomu bylo dosud za innosti zk. . 94/1963
Sb., o rodin) ovem dochz k privilegizaci jejich hmotnprvnho a procesnho
postaven. Prvo na vivn lze dtti piznat i za dobu t let nazpt ode dne
zahjen soudnho zen. Podobn beneficium pov i neprovdan matka, pokud
jde o vivn a hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem. To lze
piznat rovn zptn, nicmn nejdle za dva roky ode dne porodu. Doba dvou
let je pevn zkonem stanovenou dobou s tm, e vivn m bt poskytnuto ve
vi, v jak by psluelo, kdyby bylo pravideln po dva roky plnno. Promlec
doba k uplatnn tohoto zvltnho prva neb nicmn od porodu, ale a po
uplynut druhho roku po porodu.
zen o vivnm. Nen-li vyivovac povinnost plnna dobrovoln, dn a

vas, je teba zahjit zen o uren i zmn rozsahu vyivovac povinnosti.
Zahjit zen u nezletilch dt lze jak na nvrh, tak i bez nvrhu, nebo uren
vivnho pro nezletil dt pat mezi zen ve vcech pe soudu o nezletil ve
smyslu 466 (a 468) z. z. . s. Zkladn rozdl mezi zenm o vivnm pro
nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, a zenm o vivnm pro zletil
dt spov v tom, e v prvnm ppad jde o zen nesporn veden
opatrovnickm soudem podle 466 a nsl. z. z. . s., zatmco zen o vivnm
pro zletil dt (pp. svprvnho nezletilho) se d zsadami spornho zen,
zahajuje se na nvrh civiln alobou a vede jej civiln soud podle zk. . 99/1963
Sb., obansk soudn d. Nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, mus
bt v zen o viv zastoupeno soudem jmenovanm opatrovnkem ( 469 z. z. .
s.), jm bude zpravidla OSPOD. Vystupuje-li ji tento orgn jako ten, kdo podal
podnt i nvrh na zahjen zen o viv, mus soud k nvrhu jmenovat
opatrovnka jinho. Zahjen zen o vivnm je tak diferencovno a rozpad se
do dvou skupin: u nezletilch dt, kter nenabyly pln svprvnosti, na jedn
stran a u zletilch dt a vech ostatnch subjekt na stran druh. V zen o
vyivovac povinnosti k nezletilm dtem, kter nenabyly pln svprvnosti,
rozhoduje soud rozsudkem, kter je pedbn vykonateln (rozsudky odsuzujc k
plnn vivnho podle 473 z. z. . s. jsou ex lege pedbn vykonateln).
Nedoplatek vivnho za dobu minulou. V ppad vzniku nedoplatku

vivnho ped vydnm rozhodnut soud souasn ulo povinn osob, aby
uhradila i tento dluh. V rozhodnut pitom uvede, odkdy m bt plnna vyivovac
povinnost, jak dluh na vivnm vznikl do rozhodovn o viv nezletilho,
kter nenabyl pln svprvnosti, a zda se pln formou opakujcch se dvek nebo
jednorzov. Pokud je konstatovn nedoplatek na vivnm pro vt poet
nezletilch dt, kter nenabyly pln svprvnosti, je zapoteb pisouzen
nedoplatek rozdlit podle vzjemnho pomru bnho vivnho pro kad
jednotliv nezletil dt.
613, 629 odst. 1, odst. 2, 640
Souvisejc pedpisy:
466 a 469, 473 z. z. . s.
923
(Zmna pomr a spotebovan vivn)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven. Vslovn

ustanoven o tom, e ke zmn dohod a rozhodnut v jinch ppadech, je teba
nvrhu, lze oznait za nadbyten.
Druh vta druhho odstavce obsahuje novou pravu, jejm smyslem je

nezhorit psycho-sociln nepznivou situaci, kter u rodie, kter ml dt v
pi, v dsledku jeho smrti vznikla.
Vklad:
Obecn. Vychzme-li z dlouhodobho charakteru vyivovac povinnosti a

jejch funkc (zajistit vivu v potebnm rozsahu), je nutno reflektovat okolnosti a
vlivy, kter po dobu trvn vyivovacho pomru mohou nastat, a to jak na stran
oprvnn, tak povinn osoby.
Zahjen zen. V praxi pjde zejmna o zsadnj zmnu ivotnch

pomr (nikoli krtkodobho povahy), kter tvoily podklad pro rozhodnut soudu
o vi vivnho nebo byly podkladem pro dohodu oprvnnho a povinnho o
rozsahu plnn vivnho. Stanoven ve vivnho nepedstavuje nemnn
rozsah plnn, nbr pi zmn pomr me bt na nvrh jedn ze stran i bez
nvrhu (vivn pro nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti) vivn
zveno, sneno i zrueno. Tud: rozhodnut ve vcech vivnho jsou zsadn
vydvna cum clausula rebus stantibus, tj. s vhradou, e okolnosti se nezmn.
Bez nvrhu me soud rozhodovat pouze ve vci vivnho pro nezletilho ( 466
a 468 z. z. . s.), kter nenabyl pln svprvnosti. Ve vech ostatnch ppadech
jde o zen, kter se zahajuje jen na nvrh.
Zmna pomr. Zmna pomr me bt vyvolna kup. pibvajcm

vkem (stedokolsk student m vt nroky ve smyslu odvodnnch poteb
ne novorozen dt), zahjenm ppravy na budouc povoln, razem,
zdravotnm stavem, hospitalizac, pobytem v zahrani, plnou i stenou

ztrtou vdlen kapacity, ztrtou zamstnn, vznikem dalch vyivovacch
povinnost, nabytm rozshlejho majetku, zsknm novho zamstnn,
uzavenm manelstv nebo jeho rozvodem atp. Soud by pi rozhodovn o
vivnm ml vychzet zsadn z pomr, kter zjist v dob rozhodovn, a tak
zajistit potebnou mru aktulnosti stanovenho vivnho.
Zsada - spotebovan vivn se nevrac. Nae prvn prava - stejn jako

mnoho zahraninch - se opr o pravidlo, e v ppad snen, nebo dokonce
zruen vivnho pro nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, se ji
spotebovan vivn nevrac. Nepovauje se toti takov peplatek na vivnm
pro nezletil dt za bezdvodn obohacen, akoli jinak pedstavuje majetkov
prospch. Motivem pro tento pstup je snaha ochrnit ivotn rove nezletilho
dtte, je by byla jist dotena v ppad, e by muselo vracet peplatek na
vivnm, kter ji spotebovalo. Z identickch dvod se zsadn nepipout
ani zapoten peplatku povinnm rodiem na dle poskytovan vivn splatn v
budoucnu. Zsada, e spotebovan vivn se nevrac, dopad na vivn jako
takov; nebylo by douc, aby nezletil dt muselo vracet tu st vivnho,
kter tvo jeho spory, i kdy se nejedn psn vzato o "spotebovan vivn".
Nae souasn nauka rodinnho prva odmt tezi o ryze spotebnm charakteru
vivnho (srov. koment k 917).
Zemel dt. Oproti zk. . 94/1963 Sb., o rodin, rozil zkonodrce ze

srozumitelnch dvod toto beneficium i na rodie ocitajcho se ve zvltn
psycho-sociln nepzniv situaci vyvolan smrt dtte. V takovm ppad nen
rodi peujc o nezletil dt, kter zemelo, povinen vracet peplatek na
vivnm, bylo-li povinnm rodiem splnno na msc dopedu. Otzka vznik,
jak postupovat v posledn zmnnm ppad, pokud bylo povinnm rodiem
splnno dopedu na dobu del ne jeden msc (a ji bylo plnno dobrovoln, i
nap. formou zlohy na vivn podle 918). Lze mt za to, s ohledem na
zkonnou dikci, e v tchto ppadech by se ji mohlo jednat o peplatek na
vivnm, kter by peujc rodi ml vracet, pod-li jej o to povinn, ledae by
se to v konkrtn situaci pilo dobrm mravm.
Zletil dt. Zletil dt (a zletil oprvnn z titulu jinch vyivovacch

povinnost) mus peplatek vznikl v dsledku snen i zruen vivnho
soudem rozhodnuvm na zklad prokzan zmny pomr povinnmu vrtit.
Pokud by tak neuinilo, ponechvalo by si bezdvodn obohacen podle 2991.
Peplatek na vivnm. asto vznik peplatek v situacch, kdy povinn

rodi pln vivn dobrovoln jet ped vydnm soudnho rozhodnut, a to v
rozsahu vym, ne nsledn ur soud. Dalm dvodem vzniku peplatku je
situace pmo zkonem pedvdan, tj. je vydno soudn rozhodnut stanovc vi

vivnho, avak s ohledem na zmnu pomr dojde ke snen i zruen
vivnho za dobu minulou. Situaci, kdy povinn rodi poskytuje svmu dtti
(nezletilmu i zletilmu) dobrovoln vy vivn, resp. pln vyivovac povinnost
ve vtm rozsahu, ne jak plyne z rozhodnut soudu, nelze bez dalho oznait za
peplatek na vivnm v tomto smyslu; pjde - posouzeno podle povahy vci spe o njakou modalitu darovn (kup. darovn podpory), i dokonce jen o
liberalitu (projev tdrosti i spoleenskou sluhu) bez myslu zavzat se. Drobn
drky, kapesn a jin pleitostn plnn poskytovan povinnm rodiem (kup. v
prbhu styku s dttem) se do vivnho nezapotvaj. Jev se nicmn
mravn, aby v ppad, e dojde pozdji ke zven vivnho i za dobu minulou,
bylo to, co bylo plnno povinnm dobrovoln nad rmec soudem urenho
rozsahu vivnho, zapotno na nedoplatek na vivnm za dobu minulou,
kter vznikl v dsledku novho soudnho rozhodnut.
917, 918, 2991
Souvisejc pedpisy:
475 z. z. . s.
Oddl 4
Zvltn opaten pi vchov dtte
Preventivn, vchovn a sankn opaten
924
(Pedbn opaten)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o zkladn a zrove vchoz ustanoven pase vnovan

zvltnm situacm, do nich se dt me dostat.
Pedevm se shrnuj mon ppady, situace, v nich je dt ohroeno tak,

e je teba, aby se uplatnily zchrann mechanismy. Zdej ustanoven by mlo
bt zejmna smrnic pro ingerenci orgn veejn moci do ivota dtte (pop.
rodiny): mlo by zeteln vyjadovat roli, kterou je v tomto ohledu povoln
sehrvat soud - je to soud, kdo je povinen pedbn upravit - tm nebo onm
zpsobem - pomry dtte.
Zdej pedpis by ml bt zrove ustanovenm, od nho se odvjej

ustanoven pedstavujc pslunou vse sociln-prvn ochrany. Ostatn,
orgny sociln-prvn ochrany dt by tu mly standardn vystupovat v roli
prvnho ochrannho a zchrannho initele, kter vak, jakoto pouh orgn
administrativn, neme vc, ne init kroky, ktermi sice pomh, zachrauje, ale
zrove zsadn nezasahuje do onoho jedinenho vztahu rodi - dt, vztahu,
kter je zkostliv na vech prvnch rovinch chrnn. Na druh stran je
zeteln, e tento orgn veejn moci m zcela vhradn postaven, e toti na
jeho podnt soud mus zareagovat bez prodlen.
Poteba urychlenho postupu ve zvltn situaci potlauje i potebu

dnho prvnho zastoupen dtte. Nen tedy rozhodn, zda dt m nebo nem
svho zstupce, a by jm u byl rodi nebo porunk, anebo osoba ustaven
soudem do funkce opatrovnka. Nicmn lze uvaovat i o tom, e i toto msto
skt prostor pro aplikaci ustanoven 929.
Vzhledem k souvislostem se lze domnvat, e zde i v ustanovench

nsledujcch je mon uvat vrazu "dt" bez pdomk, nebo skutenost, e se
jedn o dt nezletil, kter nenabylo pln svprvnosti, je nepochybn.
Vklad:
Jde o nov prvn ustanoven, preventivnho charakteru, pokud jde o

hmotnprvn rovinu. Zkon o rodin dn takov ani podobn pravidlo
neobsahoval.
O ochran dtte, a to jenom pedbn, je povoln rozhodovat soud.

Zmrem je poskytnout (hmotn) prvn dvod jinak procesnmu konu.
Pedpokladem zsahu soudu je skutenost, e se dt ocitlo ve stavu

nedostatku dn pe, anebo je-li ivot dtte, jeho normln vvoj nebo jeho
jin dleit zjem vn ohroen nebo byl-li naruen.
Nen pitom rozhodn, zda nedostatek dn pe vznikl za situace, kdy je

jinak o dt dn postarno, tj. je tu osoba, kter m prvo o dt peovat, anebo
kdy tu takov osoba nen. Pokud jde o prvn skupinu ppad, bude se jednat
zejmna o situace, kdy se rodim, porunkovi, kter o dt osobn peuje,
pstounovi, osob, kter bylo dt sveno, a u soudem, nebo pro dobu
neptomnosti rodie rodiem samm, nco pihodilo, zpravidla udlost
neoekvan, kter zpsobila stav nedostaten pe o dt. Druh skupina
ppad pak zahrne situace, kdy rodie nhle zemeli, a to oba nebo jedin rodi
dtte.
Jinm dleitm zjmem dtte je mon rozumt nap. i zjem na

zachovn majetku, pop. vci, kter poskytuje dtti a cel rodin monost
bydlen atd.
Soud m upravit pomry toliko pedbn, a proto velmi operativn, a

toliko na dobu nezbytn nutnou. Pitom operativnost zaru procesn pedpis
upravujc otzku vydvn pedbnch opaten. Dobou nezbytn nutnou se
rozum doba, kter je potebn k vyeen pro dt nepzniv situace; jej dlka
bude tud zviset na tom, co tuto situaci vyvolalo a jak nsledky lze oekvat,
pop. jak zsadn opaten do budoucna je zapoteb pijmout.
Nen potebn, aby dt bylo pro toto zvltn zen dn zastoupeno.

Jinmi slovy vyjdeno, posta, ustanov-li procesn soud dtti opatrovnka ad
hoc.
Z judikatury:
(3 Co 212/64, Rc 2/65):
Dohled nad vchovou nezletilho dtte ( 43 odst. 2 a 3 zk. o rodin)
provd ten orgn, kter dohled nadil (nrodn vbor nebo soud). Pi provdn
dohledu me soud vyut souinnost koly a spoleenskch organizac v mst
bydlit nebo na pracoviti. Tuto souinnost vak soud ve vroku rozhodnut o
dohledu nad vchovou nezletilce uvedenm orgnm a organizacm neukld,
nbr je pi provdn dohledu o tuto souinnost pod.
(Cpj 228/81, Rc 4/81):

Dvody, pro n dochz ke stanoven dohledu nad nezletilm, mohou
spovat jak v chovn rodi, poppad jinch osob odpovdnch za vchovu
dtte, tak v chovn dt, nap. zkolctv, touln se, pchn drobnch krde,
hrub jednn vi rodim nebo uitelm a spolukm atd.
Z literatury:
Dvok, vestka, Fiala a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I, 2014.
vestka, Dvok a kol.: Obansk prvo hmotn 3, 2009.
925
(Vchovn opaten)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Jednotliv opaten vi dtti a na jeho ochranu (3 a 11)
III. Dal postup soudu (12 a 14)
Z dvodov zprvy:
I. Obecn
Jedn se o prvn pravu vchovnch (ale do jist mry tak sanknch)

opaten odpovdajc prvn prav obsaen v 43 zk. o rodin s drobnmi
formulanmi odchylkami a jednou odchylkou obsahovou.
Na tomto seku pe o dt vedle sebe souladn pracuje soud a OSPOD.
II. Jednotliv opaten vi dtti a na jeho ochranu
Vchovn opaten jsou u ns ji standardn, proto i jejich provdn a

vsledky maj a jist budou mt standardn povahu.
Nejmrnjm opatenm je napomenut. Napomenuto me bt jak dt, tak

i jin osoby. Takovmi osobami jsou na jedn stran rodie, pop. osoby, do jejich
pe bylo dt sveno, na druh stran osoba, kter naruuje dnou pi o dt.
Takovou osobou me bt osoba blzk, ale i osoba zcela ciz.
Napomenut dtte pedpokld schopnost dtte napomenut jako takov

vnmat, ale i oekvn, e dt sv chovn zmn.
Rodie budou napomenuti nejen v ppad, e zanedbvaj sv povinnosti

nebo poruuj sv prva, kter jsou zahrnuta do rodiovsk odpovdnosti
(napomenut si zaslou rodie, kte nechaj dt, na kter je teba dohlet, bez
potebnho dohledu, nechaj je v aut na rozplenm parkoviti apod.), ale me
se jednat i o skupinu povinnost veejnoprvnho charakteru, kter souvisej s p
o osobu dtte, pop. i s povinnost a prvem rodi jako zkonnch zstupc
dtte. Jde nap. o to, e dtti m bt zajitno lkask oeten, opateny a
podvny lky, dt m bt okovno; rodie maj zajistit, aby dt dn chodilo
do koly (povinn koln dochzka), aby si nechalo odebrat krev v ppad
podezen na nositelstv infeknho onemocnn atp.
Osobami, kter naruuj pi o dt, se rozumj takov osoby, kter

nevhodn (nemstn) zasahuj do pe rodi nebo jinch osob, do jejich pe je
dt sveno (teba i kola a jin vchovn zazen), nap. tm, e dt oslovuj s
rznmi nvrhy, nabdkami, podnty, piem si vynucuj jejich reakce atd. Nen
teba, aby takov jednn hraniilo s trestnou innost (nabzen drog, alkoholu,
fotografovn apod.).
Pokud se napomenut, pop. i opakovan, zjevn mj inkem, nebo ani k

nmu nebylo shnuto, protoe neefektivita takovho opaten byla na prvn
pohled zejm, je mon vyut dalho vchovnho opaten, tj. stanovit nad
dttem dohled.
Provdn dohledu je rovn ji dvno standardn: v podstat se jej

zastuj vichni, kdo mohou bt njak npomocni uskutenn stednho cle,
toti plnho zajitn nejlepho zjmu dtte.
Omezen je opatenm sanknho charakteru. Omezen se tk chovn jak

dtte, tak rodi, vi obma me rozhodnut o omezen smovat. Jedn se o
omezen, kter zabrn kodlivm vlivm na vchovu dtte.
Povaha omezen zle na tom, v jakm ohledu je chovn dtte nebo

chovn rodi problematick. Podle toho bude omezen ureno. Nejastji se
bude jednat o zkaz uritch innost.
III. Dal postup soudu
Soudu je uloeno sledovat, zda je dodrovno vchovn opaten, o kterm

rozhodl, tedy dohled, pop. omezen.
Dle je soud rovn povinen hodnotit (nejsp v uritch intervalech, podle

toho, jak sm uzn za vhodn, pop. jen k uritmu okamiku), nakolik je
vchovn, resp. sankn opaten efektivn.
K vyhodnocen efektivity pijatho opaten soud pistupuje zpravidla v

souinnosti s orgnem SPOD, pop. s dalmi osobami.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Z judikatury:
viz u 924
Z literatury:
viz u 924
926
(een neshody soudem)
Z dvodov zprvy:
Pedpokld se, e o vkonu pe o dt nebo o jeho jmn se rodi,

ktermu jinak nle rodiovsk povinnosti a prva, se obvykle dohodne s osobou,
kter pi vykonv. V ppad, e okolnosti takov nejsou, je vhodn nabdnout
vslovnou prvn pravu monosti obrtit se na soud, aby rozhodl. Nicmn,
takov situace by mla nastat jen vjimen, nebo rozhodl-li soud o vkonu pe
jinou osobou ne rodiem, ml by zsadn ili zpravidla rozhodnout co mon
pesn i o vzjemnm pomru (povinnostech a prvech) rodie a on jin osoby.
Vklad:
Jedn se o ustanoven, kter je v prvnm du nov.
Jeho elem je najisto postavit otzku rozhodovn soudu ve sporech

rodi a dalch osob, kter podle rozhodnut soudu peuj o dt, pop. peuj o
dt a chrn je, nebo se staraj o nkter jeho prva.
Jedn se o spory (ne-dohody) mezi rodiem a osobou, kter bylo dt

sveno do pe, rodiem a pstounem, jako i rodiem a opatrovnkem pro
sprvu jmn dtte, a ji byl ustanoven jako "trval" opatrovnk, anebo jen jako
opatrovnk "ad hoc".
Oddl 5
Vztahy mezi dttem a jinmi pbuznmi a dalmi osobami
927
Z dvodov zprvy:
Nedostatek vslovn prvn pravy pomr v tzv. ir rodin je

dlouhodob znanou st obyvatelstva pociovn jako nepjemn a nepatin
reziduum minulch as, kdy rodinu mly tvoit jen osoby nejbli, rodie a dti.
Jev se proto vhodnm peklenout tento nedostatek pro ppady jmy hrozc
dtti. Charakter ppadn jmy, kter me, i naopak neme sehrt rozhodujc
roli, je zcela na posouzen soudu.
Citov vztah by ml bt vykldn tm neje monm zpsobem.

Podmnkou ovem je, e se nejedn o vztah chvilkov, ale o vztah "nikoli jen
pechodn", m se mn dlouhodobost, kterou je vak teba posoudit konkrtn,
zejmna ve vztahu k urit osob.
Obdobn by mly bt posuzovny i pomry dtte k osob sice nepbuzn,

ale spoleensky blzk.
Ob skupiny osob maj prvo domhat se u soudu naplnn svho prva. A

ovem obdobn prvo m i dt.
Vklad:
Ustanoven 27 odst. 4 zk. o rodin zajiovalo prarodim a

sourozencm prvo obrtit se na soud s nvrhem na pravu styku s dttem,
pokud to vyaduje zjem dtte. Toto pravidlo bylo vzhledem k rodinnm vazbm
dtte a vhodnosti jejich zachovn a pstovn shledno nedostatenm.
Zakld se prvo osobnho styku s dttem pro relativn irok okruh osob:
osoby pbuzn (rozumj pokrevn pbuzn, srov. vklad k 771 a nsl.) s
dttem, a blzce, nebo vzdlen, a dle pak pro osoby dtti spoleensky blzk.
Osobami dtti spoleensky blzkmi se rozumj vechny dal osoby blzk

dtti, ne s nm ale pokrevn pbuzn (partnei, ptel, osoby sevagen,
kamardi, znm atd.) za pedpokladu, e dt k nim m citov vztah, kter nen
jen pechodn (nesm jt o znmost jen pleitostnou a citov vztah vlastn jen
nhodn vznikl). Rozhodn nen tedy citov vztah dotynch osob k dtti, ale
naopak vztah dtte k tmto osobm. Pokud pak soud bude o styku rozhodovat,
bude zjiovat prv (mj.) existenci tohoto citu ze strany dtte.
Dalm pedpokladem je, e nedostatek osobnho styku s uvedenmi

osobami by pro dt znamenal jmu. O povaze tto jmy se nemluv, zjevn jde
ale o jmu, doten zjmu dtte, pop. pedevm o jmu v rovin citov.
Na druh stran tak dt me dat, aby se s nm stkaly osoby ve

uveden, tedy pbuzn i osoby dal. Obecnou podmnkou kladnho rozhodnut
soudu o takov dosti bude ovem krom nklonnosti citov vztah a rovn
nebezpe vzniku jmy dtti. Zvltn, nepekroitelnou podmnkou bude ovem
souhlas dotynch osob, v podstat vyhovn dosti dtte, aby se s dotynmi
osobami mohlo setkat.
Namst je poznamenat, e rubrika k tomuto ustanoven obsahuje vraz

"vztahy", kter je zdejm obanskm zkonkem uvn jen vjimen
(standardn je vraz "pomry").
771
Z literatury:
Haderka: Prvn postaven prarodi vi vnukm (v osobn oblasti) v
souasnm eskm rodinnm prvu. PrRo, 1999, . 10, s. 520.
Haderka: Prvn prava sourozeneckch vztah v ZoR. PrRo, 2000, . 1, s.
12.
HLAVA III
PORUENSTV A JIN FORMY PE O DT
Literatura citovan v hlav III
Knin publikace
Archerov, C. Dt v nhradn rodin. Praha: Portl, 2001.
Eli, K.; Zuklnov, M. Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva.
Praha: Linde, 2001.
Mitlhner, M. K odborn kvalifikaci pstounsk rodiny. In Pocta Sent Radvanov k
80. narozeninm. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Prov, L. Poznmky k praktickmu vkonu stavn vchovy. In Pocta Sent
Radvanov k 80. narozeninm. Praha: Wolters Kluwer R, 2009.
Sobotkov, I. Pstounsk rodiny: jejich fungovn a odolnost. Praha: Ministerstvo
prce a socilnch vc, 2003.
Zuklnov, M. Tutor loco parentis habentur. (Poruenstv v minulosti a dnes. A jak
by mohlo bt). In Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm. Praha: ASPI, 2005.
lnky v asopisech
Bubleov, V. Historick vvoj pe o oputn dti. Nhradn rodinn pe, 2000,
. 1.
ernohub, M. Pstounstv ve svtle prav nkterch zem. Socialistick
Dunovsk, J. Pstounsk pe: souasnost a perspektivy. Sociln politika, 1993,
. 9.
Haderka, J. Poruenstv a opatrovnictv od innosti zkona . 91/1998 Sb. Prvn
praxe, 1999, . 1.
Haderka, J. Styk rodi s dtmi, kter jsou v pstounsk nebo stavn vchov.
Prvnk, 1972, . 10.
Machkov, L. Institut opatrovnictv podle zkona o rodin. Prvo a rodina, 2002,

. 3.
Nov, H. Kysel jablka rodinnho prva. 2. st. Prvo a rodina, 2001, . 7.
Nov, H. Ochrana majetku nezletilch osob. Prvn rdce, 1997, . 6.
Nov, H. Poruenstv v eskm prvnm du. Prvo a rodina, 2006, . 11.
Sobotkov, I. Vzkum pstounskch rodin. Nhradn rodinn pe, 2003, . 2.
Stokov, R. SOS vesniky jak je neznme. Sociln politika, 1997, . 7-8.
Zuklnov, M. Co je novho v zkon o rodin. Prvn praxe, 1998, . 5.
Dl 1
Poruenstv
928
(Dvody pro jmenovn porunka a vymezen obsahu jeho funkce)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Dvody pro jmenovn porunka (4 a 6)
III. Vymezen obsahu funkce porunka (7 a 10)
IV. Opatrovnick rada a porunk (11)
Z dvodov zprvy:
Poruenstv je pojato jako institut zsadn nhradn pe, a to zejmna v

rovin prvn ochrany dtte, jeho rodie nejsou, toti fakticky i prvn
neexistuj (protoe zemeli i nejsou znmi) nebo kte pro svou prvn
nezpsobilost (a obecn i ve vztahu k dtti, a dlouhodob i pechodn)
nejsou schopni dtti poskytnout nleitou a plnou ochranu jeho prv a zjm.
(Jen porunk stoj na mst rodie, naproti tomu osvojitel se rodiem sm stv.
Poruenstv je ovem stejn jako osvojen institutem prvoad statusovm.)
Porunk ale nen osobou, kter by mohla vi dtti psobit bez dozoru
sttu (toti tak, jak je to obvykl u rodi). V tomto ohledu nen rozhodn, kdo
konkrtn je porunkem jmenovn, toti zda osoba fyzick, anebo orgn veejn
moci.
Porunk vykonv zsadn vechny povinnosti a vechna prva jako

rodie. I pro nj tedy plat, e zsadn spravuje jmn dtte. To ale neplat
bezvjimen, okruh povinnost a prv porunka me soud v konkrtnm
ppad vymezit jinak a kup. pro sprvu jmn poruence ustavit opatrovnka. Tak
tomu me bt tehdy, bude-li porunkem ustavena fyzick osoba, protoe od n
se bude oekvat sp osobn pe o dt, pop. jeho obecn zastupovn, mn
pak schopnost i monost peovat o majetek (viz 941). Naproti tomu orgn
sociln-prvn ochrany dt ustaven rozhodnutm soudu do funkce porunka by
pravideln neml bt "doplovn" opatrovnkem pro sprvu jmn poruence,
prost proto, e u nj se osobn pe o osobu poruence nepedpokld, a
naopak se pedpokld, e je schopen - bez ohledu na to, jak se v konkrtnm
ppad zad (nap. dohodou o zastoupen) - peovat o majetek poruence.
Takov porunk by prost ml bt schopen pokrt vechny prvn zleitosti
dtte, jak pokud jde o jeho prvn jednn obecn, tak pokud jde o jednn
majetkov (srov. 934). e tomu ovem nejednou me bt jinak, vyplv z
naprosto odlinho profesionlnho zamen pracovnk sociln-prvn ochrany
dt.
Povinnost stanoven v ust. 896 odst. 1 vta druh, tkajc se hotovch

penz, m samozejm msto i zde.
Ustanoven o opatrovnick rad ( 472 an.) jsou obecn a subsidirn

pouiteln.
I. Obecn
Institut poruenstv byl znm ji ve starovkm mskm prvu (tutela) jako

prostedek ochrany pro ty, kte sice jsou sui iuris, maj vak omezenou
zpsobilost k inm (nedosplci a eny), take nejsou schopni sami spravovat sv
zleitosti. pravu poruenstv v tradin podob obsahoval tak veobecn
obansk zkonk. Zkon . 265/1949 Sb., o prvu rodinnm, poruenstv rovn
upravoval, by krom prvn ochrany zdrazoval tak otzky vchovy dtte.
Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve svm pvodnm znn vraz "porunk"
nepouval. V rmci prvn pravy opatrovnictv vak obsahoval jak pravu
opatrovnka stricto sensu ( 83), tak i opatrovnka, jeho funkce se obsahov
fakticky kryla s tradinm chpnm poruenstv ( 78). Teprve novela zkona o
rodin proveden zkonem . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o
rodin, ob funkce opt navzjem odliila i po strnce terminologick, kdy
opatrovnka podle 78 zk. o rodin oznaila konvennm vrazem "porunk".
Poruenstv stejn jako opatrovnictv je institutem prvn ochrany

nezletilce, to na rozdl od sven dtte do pe jin osoby ( 953 a nsl.) a
pstounstv ( 958 a nsl.), kter jsou chpny jako instituty osobn ochrany.
Poruenstv tedy pichz v vahu pouze ve vztahu k takovmu dtti, kter dosud
nen pln svprvn (srov. 30 a zejm. 935, srov. tak koment k 858).
Na okraj je teba podotknout, e zkonodrce ne zcela dsledn dodrel

terminologii, kterou naznail v vodu dvodov zprvy, toti e soud do urit
funkce nkoho ustav (nikoliv jmenuje). Dvj verze nvrhu obanskho
zkonku tuto terminologii dodrovaly.
K odst. 1
II. Dvody pro jmenovn porunka
V ustanoven 928 odst. 1 jsou vymezeny dvody, kdy soud jmenuje (toti
mus jmenovat) dtti porunka.
Jde o situace, kdy zde nen dn z rodi, kter by ml a vykonval vi

svmu dtti rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu. Rodi nem rodiovskou
odpovdnost v plnm rozsahu (toti nem ji vbec) tehdy, je-li j zbaven ( 871),
a pirozen tak tehdy, pokud ji zemel. Rodi nevykonv rodiovskou
odpovdnost v plnm rozsahu (toti nevykonv ji vbec) tehdy, je-li jej vkon
pozastaven ( 868 a 869). Dvody se mohou u kadho z rodi liit (nap. jeden
z rodi ji zemel a vkon rodiovsk odpovdnosti druhho rodie je
pozastaven, srov. 878 odst. 2). Porunk bude dtti jmenovn jen tehdy, pokud
jsou nkterm z dvod stieni oba rodie, tj. nen zde dn rodi, kter by ml
a vykonval rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu (srov. t 878 odst. 1).
Od tchto situac je teba liit omezen rodiovsk odpovdnosti i omezen

jejho vkonu upraven v 878. V tomto ppad toti nejde o to, e by rodi
rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu (toti vbec) neml nebo ji v plnm
rozsahu (toti vbec) nevykonval. Je-li rodiovsk odpovdnost omezena i je-li
omezen jej vkon, rodi ji v uritm rozsahu m i ji v uritm rozsahu vykonv.
Nen-li zde zrove druh rodi, kter by ml a vykonval rodiovskou
odpovdnost v plnm rozsahu, jmenuje soud dtti opatrovnka (nikoliv porunka,
srov. 878 odst. 3).
K odst. 2
III. Vymezen obsahu funkce porunka
Obsah a rozsah prv a povinnost porunka je vymezen obecn, toti tak,

e porunk m zsadn vechny povinnosti a prva jako rodi. Porunk tedy
nem vechny povinnosti a prva jako rodi (arg. "zsadn vechna"). Vslovn
je uvedeno, e porunk nem k dtti vyivovac povinnost (tu maj i nadle
rodie, srov. nap. 874).
Vedle vslovn uveden vyivovac povinnosti je teba uvst dal

povinnosti a prva, kter porunku nenleej. Tento zvr plyne ze
systematickho vkladu odst. 2 vi odst. 1 komentovanho ustanoven.
Dvodem pro jmenovn porunka je podle 928 pouze nedostatek rodiovsk
odpovdnosti i jejho vkonu v plnm rozsahu na stran obou rodi. Porunk
tedy stoj na mst rodi, jak prav ji tradin mskoprvn formule (tutor loco
parentis habentur), plat to vak prv, jen pokud jde o prva a povinnosti
spadajc do okruhu rodiovsk odpovdnosti. Do povinnost a prv spadajcch
pod rodiovskou odpovdnost nepat - vedle vslovn zmnn vyivovac
povinnosti - tak prvo urit dtti jmno (srov. 860 a nsl., zejm. 864), prvo
bt v matrice uveden jako rodi dtte (porunk nen rodiem, pouze stoj na jeho
mst, to na rozdl od osvojitele, kter se rodiem z moci zkona stv) a prvo
udlit souhlas s osvojenm dtte (srov. 809 a nsl.).
Na rozdl od zkona o rodin je soudu dna monost vymezit okruh

povinnost a prv porunka jinak. Toto pravidlo je teba vzthnout pedevm k
nov monosti jmenovat porunka, kter nebude spravovat jmn dtte (srov.
941). Toto pravidlo vak nelze chpat tak, e by soud mohl rozit obsah funkce
porunka i na povinnosti a prva, o nich je ve uvedeno, e porunku z
podstaty jeho funkce nenleej (to by toti bylo v rozporu s kogentnmi pravidly).
Dvody, pro kter me soud vymezit okruh povinnost a prv jinak,

mohou spovat v osob porunka, dle v pomrech dtte a konen rovn v
dvodech, pro kter nemaj rodie vechny povinnosti a prva. Pkladn lze
odkzat na situaci pedpokldanou v 941, kdy je majetek dtte z njakho
dvodu velmi rozshl i rozmanit. V konkrtnm ppad bude jako porunk
pichzet v vahu nap. prarodi dtte, jeho osobn pomry jsou takov, e je
sice schopen se o dt po vech strnkch postarat, avak nev si rady s
nktermi stmi jmn dtte, nap. s modernmi investinmi instrumenty.
Obecn lze shrnout, e elem monosti vymezit vjimen okruh prv a
povinnost porunka i jinak (toti eji) je snaha umonit soudu skuten
adekvtn reagovat na konkrtn situace, kter se mohou v rznch ppadech od
sebe v rzn me odliovat.
IV. Opatrovnick rada a porunk
Pro plnost je teba upozornit na 3022 odst. 2, z nho vyplv, e

ustanoven tohoto zkona o opatrovnick rad se pouij i pi jmenovn
porunka. Odchyln od obecn pravy opatrovnick rady (srov. 472 a nsl.) se
v ppad poruenstv stanov, e vznik rady i volba jejch len se stanou
innmi jen tehdy, pokud je schvl soud. Soud neme tato opaten schvlit,
pokud by nebyla v souladu se zjmy dtte.
30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878, 929 a 942,
944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
466 a nsl. z. z. . s.,
17, 47e a 47za zk. o s. p. o. d.
Z literatury:
2001, s. 176 a nsl.
1999, s. 149 a nsl.
Zuklnov: Tutor loco parentis habentur. (Poruenstv v minulosti a dnes. A
jak by mohlo bt). In Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm, 2005, s. 457 a
nsl.
Haderka: Poruenstv a opatrovnictv od innosti zkona . 91/1998 Sb.
Nov: Kysel jablka rodinnho prva, 2. st. Prvo a rodina, 2001, . 7.
Nov: Poruenstv v eskm prvnm du. Prvo a rodina, 2006, . 11.
929
(Veejn porunk)
Pehled vkladu:
I. OSPOD jako veejn porunk (1 a 4)
II. OSPOD jako porunk jmenovan soudem (5)
Nastane-li situace uveden v ust. 928 odst. 1, stv se tm orgn

sociln-prvn ochrany dt porunkem. Jeho jednn je upraveno prvem a m
charakter prvnho jednn. Nejde jen o jakhosi pedbnho porunka s
omezenmi prvy a povinnostmi.
Je povinnost soudu jednat ihned, jakmile jakmkoli vrohodnm zpsobem

zjist (toti pesnji, najisto postav), e je tu dt, kter postrd odpovdajc
individuln prvn ochranu, tedy dt, ktermu je teba ustavit porunka - leda
by se nalo jin een.
Hrozc nebezpe z prodlen je eeno institutem "veejnho porunka".

Fungovn veejnho porunka vak nikterak nezbavuje soud povinnosti
neprodlen zat hledat fyzickou osobu, kter by odpovdala vem poadavkm
na osobu porunka kladenm (zejmna i blzk dtti a soudu znm) a zrove
byla ochotn se tto funkce ujmout, to jest osoba, kter souhlas s tm, e ji soud
do funkce porunka ustav.
Teprve v ppad, e soud takovou osobu nenajde, je jeho povinnost

peovat o dt tak, e mu ustav - jako porunka "osobnho" (a contrario
veejnho) - orgn sociln-prvn ochrany dt, a poppad bude dl hledat,
teba s pomoc orgnu sociln-prvn ochrany dt, vhodnou fyzickou osobu. Je
samozejm, e obdobn pravidla plat ve vech ppadech, kdy porunk - fyzick
osoba - ztrat svou schopnost bt porunkem, ili ztrat-li schopnost funkci
porunka vykonvat.
Je tedy nutn rozliovat trojho porunka: 1/ toho, kdo je orgnem veejn

moci a do funkce porunka vstupuje ze zkona, nastane-li situace potebnosti v
zkon vslovn uveden, 2/ porunka osobnho, kdy funkci vykonv fyzick
osoba, lovk, ustaven do funkce soudem, a 3/ porunka osobnho, kdy funkci
vykonv orgn veejn moci (orgn sociln-prvn ochrany dt).
I. OSPOD jako veejn porunk
V kadm okamiku mus bt zajitna dn ochrana zjm dtte, kter

dosud nenabylo pln svprvnosti. To plat i o dob, kdy ji nastal dvod ke
jmenovn porunka, ten vak zatm jmenovn nebyl i se dosud neujal funkce.
Vdy i v tomto mezidob me bt zapoteb, aby byla v souvislosti s osobou
dtte inna nkter prvn jednn, kter nesnesou odkladu (nap. podvn
dost o sociln dvky jmnem dtte atd.). Nen tedy mon, aby dt bylo - by
jen doasn - ponechno bez zkonnho zstupce.
V tomto mezidob, kter skon okamikem, kdy soud porunka dtti

jmenuje (nebo kdy se tento ujme funkce), vykonv poruenstv OSPOD (srov. t
930 odst. 2). OSPOD se veejnm porunkem stv ex lege, bez dalho ji
naplnnm podmnek v 928 odst. 1, a to do doby uveden v 929. Veejnm
porunkem tedy nen OSPOD dnm rozhodnutm jmenovn.
Veejn poruenstv vykonvan orgnem SPOD kon, jmenuje-li soud

porunka nebo okamikem, kdy se porunk ujme funkce. Z ustanoven 933
odst. 2 plyne, e porunk se ujm sv funkce dnem jmenovn, take den
jmenovn a ujmut se funkce by neml bt odlin.
I na veejnho porunka se vztahuj ustanoven o povinnostech porunka,

zejm. je teba uvst 934, podle nj kad rozhodnut v nikoliv bn zleitosti
tkajc se dtte mus bt schvleno soudem.
II. OSPOD jako porunk jmenovan soudem
Od situace, kdy OSPOD vystupuje jako veejn porunk, je teba odliit

situaci, kdy je soudem do poruensk funkce jmenovn. K tomu me dojt tehdy,
pokud soud v zen o jmenovn porunka nenajde vhodnho lovka, kter by
poruenstv mohl vykonvat (srov. 930 odst. 3). Nastane-li takov situace,
dochz ke zmn prvnho dvodu, na jeho zklad OSPOD funkci porunka
vykonv. Okamikem jmenovn orgnu SPOD soudem kon veejn
poruenstv podle 929 a zan poruenstv na zklad 930 odst. 3.
30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878, 928 a 942,
944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
930
(Postup soudu pi jmenovn porunka; obdobn uit ustanoven o
veejnm porunkovi)
Pehled vkladu:
I. Jednn soudu s nejvtm urychlenm (1)
II. Obdobn pouit 929 (2 a 5)
III. Postup soudu pi jmenovn porunka (6)
Z dvodov zprvy:
viz u 929
K odst. 1
I. Jednn soudu s nejvtm urychlenm
V odstavci 1 je soudu uloeno jmenovat dtti porunka neprodlen pot,

kdy zjist, e nastala situace, s n zkon spojuje nutnost dtti porunka
jmenovat. Soud samozejm neme porunka jmenovat nahodile a bez
rozmyslu. Vhodnou osobu mus nejprve najt (srov. 930 odst. 3), a to podle
pravidel pedepsanch v 931 a 932. Pkaz dan v 930 k neprodlenmu
jmenovn porunka je tedy nutno chpat v kontextu tchto souvisejcch
pravidel jako pkaz k proveden celho zen o jmenovn porunka s nejvtm
urychlenm. Tomu ostatn odpovd tak pkaz, kter je soudu dn v 471 odst.
2 z. z. . s., toti, e ve vech vcech pe soudu o nezletil je teba rozhodovat s

nejvtm urychlenm.
K odst. 2
II. Obdobn pouit 929
V odstavci 2 je obsaen mechanismus zajitn ochrany prv dtte v

mezidob, kdy dolo k zniku vkonu funkce konkrtnho porunka, avak
poteba poruenstv i nadle trv. Z odkazu na obdobn uit 929 plyne, e
ochranu zjm dtte od okamiku, kdy porunk zeme, ztrat schopnost i
zpsobilost poruenstv vykonvat, anebo je sv funkce zprotn nebo z n
odvoln a do jmenovn novho porunka (resp. do ujmut se funkce tmto
porunkem), vykonv OSPOD jako veejn porunk.
Vedle dvod zniku poruensk funkce (tj. smrt porunka, zprotn

porunka jeho funkce a odvoln porunka), k nim srov. koment u 935 odst.
2, uije se obdobn 929 tak tehdy, ztrat-li porunk schopnost nebo
zpsobilost poruenstv vykonvat. Schopnost vykonvat poruenstv je v 932
spojena s takovm (dnm) zpsobem ivota, kter zaruuje, e dan osoba je
schopna funkci porunka vykonvat dn.
Zpsobilost vykonvat poruenstv je v 932 spojena s plnou svprvnost.

Pravidlo k obdobnmu uit 929 nastupuje v tchto ppadech bez dalho, bez
ohledu na to, zda soud ji na nastalou situaci reagoval zprotnm porunka
funkce i jeho odvolnm. Jde tu o zajitn bezprostedn, okamit ochrany prv
dtte prostednictvm veejnho opatrovnka. Vechna tato pravidla maj
spolen el. Toti zajistit, aby zjmy dtte byly v kadm okamiku nleit
chrnny, a u jde o situaci, kdy vkon funkce jednoho porunka skonil,
poteba poruenstv vak trv a nikdo jin (zatm) funkci porunka nevykonv,
nebo o situaci, kdy sice ke jmenovn porunka dolo, avak ten z njakho
dvodu zjmy dtte fakticky nechrn nebo chrnit neme. Tak nap. porunk,
kter a dosud plnil sv povinnosti dn, se stal zvislm na vhernch
automatech i na nvykovch ltkch a vkon funkce porunka zanedbv, i
dokonce zneuv. Tm dochz ke ztrt jeho schopnosti poruenstv dn
vykonvat. Zrove je dn dvod k odvoln takovho porunka soudem (srov.
937). OSPOD vak nemus (a ani neme) rozhodnut soudu o odvoln takovho
porunka vykvat, nbr bude jako veejn porunk jednat v zjmu dtte ji od
okamiku, kdy na zklad uvedench skutenost dolo k faktick ztrt
schopnosti poruenstv vykonvat, a to prv na zklad obdobnho uit 929

podle 930 odst. 2.
Dojde-li k omezen svprvnosti porunka, je to dvodem ke zprotn z

poruensk funkce ( 936). Ani zde vak OSPOD na toto rozhodnut neek. Jako
veejn porunk na zklad obdobnho uit 929 podle 930 odst. 2 bude
vystupovat ji od okamiku, kdy dojde ke ztrt zpsobilosti porunka toto
poruenstv vykonvat, tedy od okamiku, kdy rozsudek o omezen svprvnosti
porunka nabyl prvn moci.
K odst. 3
III. Postup soudu pi jmenovn porunka
V tomto odstavci je obecn upraven postup soudu pi jmenovn porunka.

Neprodlen pot, kdy nastala situace v 928 i 930 odst. 1, zjiuje, zda tu je
vhodn lovk, kter by mohl poruenstv vykonvat. Vhodnost pomuje
pravidly uvedenmi v 931 a 932 (ble srov. koment k tmto ustanovenm).
Pokud vak dnou takovou vhodnou osobu nenajde, mus jmenovat do funkce
OSPOD. K rozdlu mezi orgnem SPOD jako veejnm porunkem podle 929 a
osobnm porunkem jmenovanm podle 930 odst. 3 srov. koment u 929.
30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878, 928, 929,
931 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
931
(Vbr porunka; odmtnut jmenovn porunkem)
Pehled vkladu:
I. Vbr porunka (1 a 5)
II. Odmtnut jmenovn porunkem (6)
Z dvodov zprvy:
Lze pedpokldat, e rozumn uvaujc rodie v situaci, kdy si jsou vdomi

ohroen svho byt, pop. sv zpsobilosti nst rodiovsk povinnosti a prva
(nejsp si lze pedstavit situaci vdom o nebezpe smrti, ale nic zsadn
nebrn tomu, aby tak uinil bez ohledu na konkrtn situaci kad rodi, resp.
rodie), budou jednat rozumn, e tedy budou sami uvaovat o tom, kdo by na
jejich mst mohl o dt - pedevm prvn - peovat zpsobem, kter by dt co
nejlpe zajistil. Cesty takovho zajitn jsou samozejm rozmanit, zpravidla
bvaj vcemn faktick, a jejich vyjden navenek mv tak jen faktickou
podobu. Nic ale nebrn tomu, aby ppadn naznaen porunka se stalo v
notskm zpisu, v posledn vli (by zv nikterak nen k takovmu elu
urena), poppad i v jin veejn i soukrom listin, eventuln bylo i pouze
vysloveno vi ppadnmu porunkovi, obvykle ped svdky. U takto zvolen
osoby nelze ovem vylouit ani to, e objektivn vzato nejde o osobu vhodnou
vykonvat funkci porunka, ani to, e dotyn osoba slb v urit situaci nco, o
em v, e to v budoucnu nespln, e tedy vyslovuje "milosrdnou" le. Proto (a
jist i z ppadnch jinch dvod) nelze vylouit, e osoba rodiem naznaen
nebude soudem jmenovna do funkce porunka.
V takovm ppad soudu nezbude, ne hledat jinou vhodnou osobu. A tu

se dv soudu pokyn, mezi ktermi osobami m hledat. Zsadn se vak m za
to, e osoba s dttem blzce pbuzn by mla mt a pociovat morln povinnost
poruenstv pevzt, take dvody, pro kter by mohla odmtnout, by mly bt
skuten vn.
Nenalezne-li soud vhodnou osobu v tomto okruhu, m se pokusit najt jinou

vhodnou fyzickou osobu. A teprve pokud dnou vhodnou fyzickou osobu
nenajde, jmenuje porunkem trvale orgn sociln-prvn ochrany dt ( 930).
Takto se na dosavadnm pojet poruenstv nic nemn.
Soudem vybran fyzick osoba me zajist tuto volbu soudu odmtnout.
I. Vbr porunka
V odstavci 1 tohoto ustanoven se dv soudu zvazn nvod, jakou osobu

m pro vkon poruenstv vyhledat. Na prvnm mst m jt o toho, koho naznaili
sami rodie. Forma i zpsob onoho naznaen nen pedepsna, lze si pedstavit
celou adu monost, od vysoce formalizovanch (notsk zpis) a po
neformln (projev vi dotynmu lovku). V tomto smru lze v podrobnostech
odkzat na vklad v dvodov zprv. Vychz se z toho, e rodie sami nejlpe
dovedou zvit, kdo by byl vhodnm porunkem pro jejich dt (a zpravidla
dovedou tak odhadnout, zda dotyn osoba me vkon funkce pijmout a zda
jej neodmtne). Osoba, kterou rodie nazna, nemus bt pbuzn ani nemus mt
vi nim i dtti postaven osoby blzk (by zpravidla tomu tak bude). Z toho
dvodu mus soud jmenovn takov osoby vdy pomit se zjmy samotnho
dtte. Shled-li soud rozpor se zjmy dtte, neme naznaenho lovka
jmenovat porunkem.
Neme-li soud jmenovat osobu naznaenou rodii (rodie dnou osobu

nenaznaili, jmenovn naznaen osoby by bylo v rozporu se zjmem dtte,
naznaen osoba sv jmenovn odmtla), jmenuje soud nkterou z osob dtti i
rodin pbuznch nebo blzkch. Neme vak jmenovat lovka, kterho rodi
vslovn vylouil. Z povahy vci ovem plyne, e tak v tomto ppad mus soud
hodnotit, zda jmenovn nkter osoby z tohoto okruhu nen v rozporu se zjmem
dtte (srov. 932). K pbuzenstv srov. koment k 771 a nsl., k pojmu osoby
blzk srov. koment k 22.
Neme-li soud jmenovat ani osobu nleejc do okruhu uvedenho ve

druh vt 931 odst. 1, m hledat jinho vhodnho lovka (nap. v okruhu
ptel rodiny atd.). Takto nalezenou osobu lze jmenovat porunkem jen tehdy,
nen-li to v rozporu se zjmy dtte (srov. 932).
Nenajde-li soud dnho vhodnho lovka, kterho by mohl do funkce

porunka jmenovat, nezbude ne postupovat podle 930 odst. 3, tedy jmenovat
porunkem OSPOD.
K dalm poadavkm na osobu porunka srov. 932.
K odst. 2
II. Odmtnut jmenovn porunkem
V tomto odstavci je upravena obecn monost jmenovn do funkce

porunka odmtnout. Soud pak mus (najt a) jmenovat osobu jinou. V t
souvislosti je teba dsledn odliovat mezi odmtnutm jmenovn podle 931 a
dost o zprotn funkce porunka podle 936. Zatmco odmtnut podle 931
nemus soudem vybran lovk nijak zdvodovat, pro dost o zprotn funkce
porunka se vyaduje existence dleitch dvod (srov. 936). Z toho plyne, e
odmtnut jmenovn ji nem msto pot, co se porunk sv funkce ujal. Jinak
eeno, jmenovan porunk se nemus sv funkce vbec ujmout (podle 933
odst. 2), nbr me sv jmenovn podle 931 odmtnout (bez dokldn
dvod pro takov rozhodnut). Jakmile se vak jmenovan porunk sv funkce
podle 933 odst. 2 ujme, neme ji jmenovn odmtnout a me pouze dat o
zprotn funkce podle 936 (tj. z dleitch dvod).
22, 30, 457 a nsl., 645, 646, 771 a 774, 833, 858, 868, 869, 871,
878, 928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
932
(Pedpoklady pro jmenovn porunkem; dva porunci)
Pehled vkladu:
I. Pedpoklady pro jmenovn porunkem (1 a 7)
II. Jmenovn dvou osob do poruensk funkce (8)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven. Draz je

vraznji poloen na zjem dtte.
I kdy je tradin (a ve vtin stt Evropy) funkce porunka dsledn

singularizovna, navrhujeme pokraovat v pstupu, kter zavedla novela zkona
o rodin z r. 1998, tj. e dtti lze ustanovit i dva porunky, ktermi sice zpravidla
budou, ale nemus jimi bt vhradn, manel.
K odst. 1
I. Pedpoklady pro jmenovn porunkem
Vzhledem k obsahu funkce porunka (zsadn obdobnmu obsahu

rodiovsk odpovdnosti) je zejm, e porunkem lze jmenovat pouze lovka,
kter po vech strnkch skt zruku dnho vkonu tto odpovdn funkce.
V teorii rodinnho prva se v t souvislosti rozliuje mezi absolutn a

relativn nezpsobilost k poruenstv. Absolutn nezpsobilost znamen, e
lovk neme funkci porunka vykonvat vbec, bez ohledu na okolnosti
konkrtnho ppadu. Relativn nezpsobilost pak znamen, e urit lovk je

sice obecn zpsobil vykonvat poruenskou funkci (tj. stt se porunkem), ale
v uritm konkrtnm ppad je to vyloueno, nap. proto, e tato osoba byla
rodii pedem vslovn vylouena, nebo proto, e jmenovn tohoto lovka by
bylo v rozporu se zjmy dtte (zatmco v ppad jinho dtte by tomu tak
nebylo).
Poadavky, kter mus kad osoba splovat, aby mohla bt porunkem,

jsou v odst. 1 stanoveny dva. Je to pln svprvnost a (zrove) takov zpsob
ivota, kter zaruuje dn vkon funkce porunka.
Pln svprvnost je nezbytnou podmnkou pro to, aby mohl porunk init
vechna potebn prvn jednn v souvislosti s osobou dtte. K pln
svprvnosti obecn srov. 30. Vzhledem k tomu, e obansk zkonk pipout
existenci osob sice nezletilch, ale pesto pln svprvnch, lze poloit otzku,
zda takov nezletil (avak ji pln svprvn) osoba me bt jmenovna
porunkem. V obecn rovin lze vzhledem k dikci 932 odpovdt kladn,
nicmn je teba v takovm ppad zvlt zdraznit poadavek na posouzen
zpsobu ivota takovho lovka. Navc je nepochybn, e od okamiku nabyt
pln svprvnosti ped dosaenm zletilosti bude muset uplynout urit doba, aby
vbec bylo mono posuzovat dostaten dlouh obdob, kdy si takov lovk sv
zleitosti obstarv sm (a tm celkov jeho zpsob ivota), nebo z toho pak lze
soudit i na to, jak by obstarval zleitosti poruence.
Druhm poadavkem je, jak ji bylo uvedeno ve, takov zpsob ivota,
kter zaruuje, e lovk bude funkci porunka vykonvat dn. Soud mus
posoudit vechny okolnosti konkrtnho ppadu. Tak osoba, kter byla zbavena
rodiovsk odpovdnosti ( 871), pp. j byla v uritm rozsahu omezena ( 870),
nejspe nebude vhodnm kandidtem pro jmenovn do poruensk funkce.
Stejn tak lze uvst nap. osobu, kter trp duevn poruchou (tebae jej
svprvnost zatm nebyla omezena), osobu, kter se zadluuje bez zjevn
monosti dluhy splcet, atd.
Osoba, jej svprvnost je sten (dt) nebo byla omezena, nebo

osoba, kter zpsobem svho ivota nezaruuje dn vkon poruensk funkce,
je k poruenstv absolutn nezpsobil.
Ped jmenovnm urit osoby do funkce porunka mus soud zjistit, zda
jej jmenovn nen v rozporu se zjmy dtte, tj. zda nen tato osoba relativn
nezpsobil k vkonu poruensk funkce. O takov ppad by mohlo jt nap.
tehdy, pokud by mla bt jako porunk jmenovna osoba, k n m dt z

njakho dvodu zporn vyhrann vztah (nap. proto, e jde o osobu, kter
dtti i osob jemu blzk dve ublila, atd.). V t souvislosti je teba upozornit
na 867 a pedevm na l. 12 mluvy o PD, z nj plyne poadavek na zjitn
stanoviska samotnho dtte (je-li schopno s ohledem na sv rozumov
schopnosti si utvoit vlastn nzor).
K odst. 2
II. Jmenovn dvou osob do poruensk funkce
Ustanoven umouje, aby do funkce porunka (vi jednomu dtti) byly

jmenovny dv osoby, piem m jt zpravidla o manele. Navazuje se tak na
pravu v zk. o rodin, avak ponkud liberlnji v tom smyslu, e vjimen o
manele jt nemus. elem tto pravy je zajitn rovnho postaven obou
manel vi poruenci, co m vznam pedevm tehdy, kdy tito o dt osobn
peuj. Na rozdl od zkona o rodin se vjimen (arg. "zpravidla manel")
pipout, aby takto jmenovan osoby manely nebyly (pjde pedevm o
ppady faktickho souit druha a druky, a to zvlt tehdy, pokud byli takto
rodii dtte jako porunci naznaeni).
30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878, 928 a 942,
944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
933
(Dozor soudu; potek vkonu funkce porunka; povinnost pedloit soudu

soupis jmn dtte)
Pehled vkladu:
I. Odpovdnost porunka a dozor soudu (1)
II. Ujmut se funkce (2)
III. Povinnost pedloit soupis jmn poruence (3)
Z dvodov zprvy:
Krom toho, co bylo ji v dosavadn prvn prav, obsahuje zdej

ustanoven rovn vslovn upraven ujet se funkce porunka (tzv. veejn
porunk podle ust. 929 se funkce neujm, do funkce vstupuje ze zkona a jeho
subjektivn aktivita je irelevantn), a dle pak i povinnost pedloit v
devadestidenn lht soudu soupis jmn poruence. Zde uveden povinnosti se
tkaj i orgnu sociln-prvn ochrany dt, kter byl soudem do funkce
porunka ustaven. (I tady plat povinnost stanoven v ust. 896 odst. 1 vta
druh, tkajc se hotovch penz.)
Skutenost, e obdobn ustanoven me obsahovat procesn pedpis,

nelze povaovat za chybu: v pi o osoby dosud pln nesvprvn plat sp
superfluum non nocet.
K odst. 1
I. Odpovdnost porunka a dozor soudu
Vzhledem ke spoleensk dleitosti poruensk funkce je opakovna

zsada odpovdnosti kadho za sv jednn, uveden obecn ji v 24. Porunk
tedy odpovd za to, e bude svoji funkci plnit dn. Za elem zajitn kontroly
dnho vkonu sv funkce je podroben stlmu dozoru soudu. Dozor soud
realizuje pedevm (ale nejenom) na podklad pravidelnch zprv podvanch
porunkem o osob dtte, o jeho vvoji a pedkldnm t ze sprvy jmn
(srov. 934). Poadavek stlosti dozoru, jemu je porunk ze strany soudu
podroben, je teba chpat jako opak dozoru, kter je vykonvn nad rodii dtte
(ti toti nejsou dozorovni stle, ale jen tehdy, pokud sv povinnosti vyplvajc z
jejich rodiovsk odpovdnosti vi dtti nepln dn).
K odst. 2
II. Ujmut se funkce
V tomto odstavci je upraveno, kdy se porunk ujm sv funkce. Dje se

tak dnem jeho jmenovn soudem. Je vak teba podotknout, e jmenovan
porunk se funkce ujmout nemus, nebo me sv jmenovn podle 931
odmtnout. Soud pak mus (najt a) jmenovat porunkem osobu jinou.
K odst. 3
III. Povinnost pedloit soupis jmn poruence
V tomto odstavci se porunku ukld v souvislosti s jeho jmenovnm

povinnost pedloit soudu soupis jmn dtte. Mus se tak stt zsadn do
devadesti dn od jmenovn, na dost porunka lze vak lhtu prodlouit
nejve o edest dn. Takov postup bude mt msto zejmna tehdy, zjist-li
porunk, e jmn dtte je znan rozshl i rozmanit nebo nap. e dn
proveden soupisu vyaduje odbornch znalost (nap. tehdy, jsou-li soust
jmn dtte umleck pedmty, kter je schopna pesn identifikovat a pp.
ocenit pouze osoba s pslunmi odbornmi znalostmi).
24, 30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878, 928 a
942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
934
(Rozhodovn v zleitostech nikoliv bnch; povinnost podvat soudu
pravideln zprvy)
Pehled vkladu:
I. Rozhodovn v zleitostech nikoliv bnch (1 a 3)
II. Povinnost podvat soudu pravideln zprvy (4 a 6)
Z dvodov zprvy:
Vslovn ustanoven o nutnosti soudnho svolen k jakmukoli

vznamnmu rozhodnut porunka je nezbytn zejmna ve vztahu k rodim,
resp. k prvn prav jejich postaven vi dtti (viz ust. 896 an.). Svolen
soudu je koncipovno jako soust prvnho jednn, take ppadn nen teba
zkoumat jeho platnost.
Povinnosti porunka vi soudu vychzejc z jeho poruensk funkce jsou

samozejm ir ne v ppad jinho ochrnce prvnch zjm dtte: zjem
soudu se proto tk nejen sprvy jmn, ale i osoby poruence. Pokud jde o ty
ze sprvy, prvn prava se zsadn nemn.
K odst. 1
I. Rozhodovn v zleitostech nikoliv bnch
V souladu se zvenou ochranou nezletilce se pi rozhodovn porunka v

zleitosti nikoliv bn vyaduje schvlen rozhodnut soudem. Tyto zleitosti
mohou bt jednak osobn povahy (toti tkajc se osoby poruence), jednak
povahy majetkov.
Vodtkem pro to, jak zleitosti v osobn sfe poruence nelze povaovat
za bn, je 877, kter upravuje ingerenci soudu v ppad rodi, kte se
nedohodli o vznamn zleitosti dtte. V ustanoven 877 odst. 2 je pak
pkladmo vypotno, co se za takovou vznamnou zleitost povauje: nikoli
bn lebn a obdobn zkroky, uren msta bydlit a volba vzdln nebo
pracovnho uplatnn dtte. Ble srov. koment k 877 odst. 2.
Pokud jde o majetkovou sfru dtte, pak i rodie potebuj pro nkter,
toti nikoliv bn, zleitosti souhlas soudu. prava je obsaena v 898, a to
vetn pkladmho vtu prvnch jednn, k nim rodie (a tm spe tak jejich
substitut, porunk) potebuj souhlas soudu. V podrobnostech srov. koment k
898.
K odst. 2
II. Povinnost podvat soudu pravideln zprvy
Porunk je povinen podvat soudu pravideln zprvy, ktermi soud

informuje v prvn ad o osob dtte a o jeho vvoji. Pjde pedevm o
informace tkajc se zdravotnho stavu poruence, rozvoji jeho dovednost a
schopnost, o prbhu jeho vzdlvn a dosahovanm prospchu atd. Me vak
jt tak o jin informace, kter v konkrtnm ppad povauje porunk za
dleit, nap. o vvoji vztahu k sourozencm. Porunk mus pedloit takovou
zprvu alespo jednou za rok, neur-li soud obdob krat (nap. pololetn atp.).
Dvody, na jejich zklad soud ur astj frekvenci podvn zprv, se mohou
podle okolnost konkrtnch ppad liit (nap. problmov chovn vi
vrstevnkm, komplikovan zdravotn stav atd.). Soud neme porunka za
dnch okolnost zprostit povinnosti tyto zprvy alespo jednou ron
pedkldat.
Porunk dle pedkld ty ze sprvy jmn dtte. Obansk zkonk ve

srovnn s dvj pravou nov umouje, aby byl obsah funkce porunka
vymezen tak eji. To se tk zejm. 941. V takovm ppad pak porunk
jmn dtte spravovat nebude, nebo tak bude init opatrovnk pro sprvu jmn
dtte. Pak bude na tomto opatrovnkovi, aby v souvislosti se sprvou jmn tak
pedloil soudu patin vytovn ( 950 odst. 1 a odst. 3). V tomto ppad
tedy porunk ty pedkldat nebude, nebo to bude spadat do psobnosti
opatrovnka pro sprvu jmn dtte.
Soud me porunka zprostit povinnosti podvat podrobn vytovn

spravovanho jmn, nepesahuj-li vnosy majetku pravdpodobn nklady na
zachovn majetku a na vchovu a vivu dtte. Zprotn tak bude pichzet v
vahu zejmna tehdy, pokud jmn poruence nen pli rozshl, resp. pokud
majetek negeneruje znan vnosy, kter by pesahovaly pravdpodobn
nklady na zachovn majetku a na vchovu a vivu dtte. Soud vak me
porunka zprostit pouze povinnosti podvat podrobn vytovn, co nelze
chpat tak, e by pak porunk nepodval vytovn vbec. Dojde pouze ke
zjednoduen podoby pedkldanho vytovn. Namsto podrobnho vytovn
(pesn dokladovn jednotlivch vdajovch a pjmovch poloek) pak posta
pouze zjednoduen (rmcov) zprva o pjmech a vdajch.
30, 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 877, 878, 898,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
935
(Znik poruenstv a znik poruensk funkce)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Znik poruenstv (2 a 7)
III. Znik poruensk funkce (8 a 10)
Vede se zsadn dlic ra mezi znikem poruenstv, toti v ppad, kdy

dt ji ochranu zven (ochranu, kterou mu je stt jako ochrnce potebnch
povinen poskytnout) nepotebuje, a znikem poruensk funkce, to jest poven
urit osoby, bez ohledu na to, jak osoba poruenskou funkci vykonv.
Poruenstv zanik vdy, nen-li ji ochrana osoby poruence potebn, a to

jednak z dvod na jeho stran (piem smrt poruence nen zvl zmiovna),
jednak z dvod na stran tetch osob (rodi, osvojitel).
Poruensk funkce zanik temi rznmi zpsoby, resp. zanik prv podle
toho, co je pinou, e konkrtn osoba ji nadle nebude poruenskou funkci
vykonvat: zanik smrt porunka, zprotnm funkce, kter m msto v ppad,
kdy nejde o sankci, a konen odvolnm, kter se uplatn prv v ppad, kdy je
sankce na mst.
I. Obecn
Rozdl mezi znikem poruenstv a znikem poruensk funkce je

dostaten vysvtlen v dvodov zprv, na kterou lze v tomto smru pln
odkzat.
K odst. 1
II. Znik poruenstv
Poruenstv zanik z nsledujcch dvod: (1) nabude-li alespo jeden z

rodi poruence rodiovskou odpovdnost, pop. (2) nabude-li schopnost ji
vykonvat, (3) nabude-li dt (pln) svprvnosti nebo (4) je-li osvojeno. Je ovem
teba dodat, e krom tchto dvod, kter jsou v 935 uvedeny vslovn,
zanik poruenstv tak (5) smrt poruence.
Rodi (alespo jeden z rodi) nabude rodiovskou odpovdnost tehdy,

pokud soud (pravomocn) rozhodl o obnoven rodiovsk odpovdnosti, kter
dve rodie zbavil podle 871.
Rodi (alespo jeden z rodi) nabude schopnost rodiovskou odpovdnost

vykonvat tehdy, rozhodne-li soud (pravomocn) o zruen svho rozhodnut o
pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti vydanho dve podle 869. Podle
868 je pozastaven tak vkon rodiovsk odpovdnosti nezletilho rodie (s
ppadnou vjimkou tkajc se povinnosti a prva pe o dt), a to a do nabyt
pln svprvnosti. Nabytm pln svprvnosti (a u dosaenm jeho zletilosti,
uzavenm manelstv, i piznnm svprvnosti, srov. 30) nezletilho rodie
tedy kon pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti a tento rodi je schopen
ji vykonvat v plnm rozsahu. Poruenstv nad jeho dttem tak tmto okamikem
rovn zanik.
Dt me nabt svprvnosti dosaenm zletilosti, nebo i ped dosaenm

zletilosti uzavenm manelstv i piznnm svprvnosti (srov. 30). Poruenstv
zanik bez ohledu na zpsob, jakm k nabyt (pln) svprvnosti dolo.
Osvojenm se rozum pijet cizho dtte za vlastn ( 794). Osvojitel

vstupuje na msto rodie, a to se vemi prvy a povinnostmi. Poruenstv nad
dttem ji tud nen teba, nebo jeho zjmy bude chrnit na mst rodie
osvojitel.
Rozum se samo sebou, e zeme-li poruenec, zanik tm poruenstv nad

nm, nebo smrt zanik prvn osobnost lovka (srov. 23).
K odst. 2
III. Znik poruensk funkce
Poruensk funkce zanik (avak poteba poruenstv nadle trv) tehdy,

(1) zeme-li porunk nebo rozhodne-li soud o (2) zprotn porunka jeho funkce
nebo o jeho (3) odvoln.
Ke zprotn porunka jeho funkce srov. 936.
K odvoln porunka srov. 937.
23, 30, 457 a nsl., 645, 646, 794 a nsl., 833, 858, 868, 869, 871,
878, 928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
936
(Zprotn funkce porunka)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Dvody pro zprotn funkce porunka (2 a 6)
Z dvodov zprvy:
viz u 935
I. Obecn
Zprotn funkce porunka je jednm ze zpsob zniku poruensk funkce

(srov. 935). Na rozdl od odvoln porunka (srov. 937) nem zprotn povahu
sanknho zsahu. Jsou-li dvody pro zprotn dny, soud porunka funkce
zprostit mus (arg. "soud zprost").
II. Dvody pro zprotn funkce porunka
Soud me o zprotn funkce porunka rozhodovat jak na jeho dost, tak

i z edn povinnosti bez tohoto nvrhu.
d-li o zprotn funkce porunk, mus v dosti uvst dleit dvody,

pro kter dl neme funkci porunka (dn) vykonvat. Dleitost dvod je
teba vdy posoudit vzhledem k okolnostem konkrtnho ppadu. Takovmi
dvody budou nap. zhoren zdravotnho stavu porunka, nutnost dlouhodobho
pobytu v cizin, nutnost pe o lena porunkovy rodiny atd.
Obecn lze uvst, e nen v zjmu dtte, aby soud "nutil" k vkonu
poruensk funkce nkoho, kdo se z rznch dvod domnv, e funkci
vykonvat neme bu vbec, nebo e ji neme vykonvat dn. To plat tm
spe v situaci, kdy je zde jin vhodn osoba, kter je ochotna se tto funkce
ujmout, ani j v tom brn jakkoliv pekky.
Ke zprotn funkce porunka me dojt tak bez dosti porunka, a to

tehdy, stane-li se porunk pro vkon funkce porunka nezpsobilm. Zpsobilost
k vkonu je spojena s plnou svprvnost (srov. 932). Porunk se tedy stane
nezpsobilm tehdy, dojde-li k omezen jeho svprvnosti (srov. 55 a nsl.), tj.

prvn moc rozsudku, kterm soud svprvnost porunka omezuje. Za elem
zajitn, aby poruenec nezstal v dnm okamiku bez (prvn) ochrany,
nastupuje ji okamikem ztrty zpsobilosti bt porunkem OSPOD jako veejn
porunk ( 929 ve spojen s 930 odst. 2, srov. ble koment k 930 odst. 2).
Od ztrty zpsobilosti bt porunkem je nutno odliovat situaci, kdy se

soud dozv dvody, pro kter nen vhodn, aby porunk svou funkci nadle
vykonval. Pak je toti teba postupovat podle 937 odst. 2 (ble srov. koment
k tomuto ustanoven).
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
937
(Odvoln porunka)
Pehled vkladu:
I. Odvoln porunka (1)
II. Zven odvoln porunka (2)
Z dvodov zprvy:
viz u 935
K odst. 1
I. Odvoln porunka
Odvoln porunka m sankn charakter. Soud toti odvol (tj. mus

odvolat) porunka, kter poruuje sv povinnosti. Je nerozhodn, o jakou
povinnost se jedn. Me jt jak o povinnosti vi dtti (nap. porunk
dostaten nehj jeho zjmy), tak o povinnosti, kter m porunk vi soudu
(nap. porunk nepodv zprvy o osob dtte v soudem urench obdobch
atd.). Rovn je nerozhodn, jakm zpsobem soud poruovn povinnost
porunkem zjist (nap. z informac poskytnutch orgny innmi v trestnm
zen, orgnem SPOD, ze zprv podvanch porunkem, z podnt tetch osob i
z vlastn innosti atd.).
K odst. 2
II. Zven odvoln porunka
Druh odstavec tohoto ustanoven dopad na situace, kdy porunk sice

sv povinnosti neporuuje, avak soud zjist dvody, pro kter nen vhodn, aby
porunk svou funkci nadle vykonval. V takovm ppad je soudu uloeno, aby
odvoln porunka zvil. V tomto ppad se tedy ponechv na uven soudu,
zda na zklad hodnocen okolnost konkrtnho ppadu rozhodne o odvoln
porunka, nebo nikoliv - ve funkci ho ponech. Dvody, pro kter bude soud
muset uven o odvoln porunka provst, lze obecn charakterizovat
pedevm jako dvody svdc o takov (negativn) zmn zpsobu ivota
porunka, e mohou vzniknout pochybnosti o tom, zda je porunk schopen
funkci nadle dn vykonvat (nap. porunk bude odsouzen pro trestn in,
zane se ve zven me oddvat alkoholu, drogm, zane vst nezzen ivot
atd.).
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
938
(Povinnosti po skonen vkonu funkce porunka)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Edin povinnost porunka (2, 3)
III. Pedloen zvren zprvy (4)
IV. Edin povinnost ostatnch osob (5, 6)
Z dvodov zprvy:
Postoupen veho, co ml porunk z dvodu vkonu poruensk funkce u

sebe a pedloen zvren zprvy a zvrenho tu ze sprvy jmn dtte
soudu lze povaovat za nezbytnou soust ukonen vkonu poruensk funkce
za ivota porunka. Je jist vhodnj, aby povinnost byla porunkovi uloena
vi soudu, ne vi poruenci, protoe ne ve vech ppadech kon zrove
poruenstv, a i tam, kde kon, by to ml bt jet soud, kdo se o splnn
povinnost bvalm porunkem postar.
V ppad smrti porunka schzelo dosud ustanoven, kter by zakldalo

povinnost jeho ddice, pop. toho, kdo m k vcem zemelho pstup, vydat
vechno, co se tk poruence, vkonu poruensk funkce atd. (obdobn je
vzn opatrovnk pro sprvu jmn, pop. i kad jin opatrovnk a jeho ddic,
pop. osoba, kter m k vcem zemelho pstup.)
I. Obecn
Povinnosti v tomto ustanoven se v ke skonen vkonu funkce porunka

bez ohledu na dvod, pro ke skonen dolo. Je tedy nerozhodn, zda byl
porunk funkce zprotn, byl z n odvoln i zemel (srov. 935 odst. 2). V
poslednm ppad jsou ovem povinnosti modifikovny, nebo pjde o povinnosti
jinch osob, nikoliv porunka.
K odst. 1
II. Edin povinnost porunka
Po skonen vkonu funkce porunka mus bval porunk vydat soudu

vechno, co ml z dvodu vkonu poruensk funkce u sebe. Mus tak uinit bez
zbytenho odkladu, nejpozdji vak do esti msc od skonen vkonu sv
funkce. Lze poloit otzku, zda doba esti msc pro splnn edin povinnosti
nen pli dlouh. To plat zejmna o situaci, kdy poteba poruenstv nad dttem
nadle trv a soud bude muset jmenovat dalho porunka, kter ovem me
pro dn vkon sv funkce nezbytn potebovat to, co m zatm u sebe jeho
pedchdce. De lege ferenda se zejm lze vyslovit pro zkrcen tto lhty, pop.
pro odlien ppad, kdy je zleitost urgentn (pak by lhta mla bt v du
tdn), a kdy tomu tak nen (lhta by mohla bt del, nap. prv estimsn).
Edin povinnost se bude tkat typicky doklad souvisejcch s osobou

poruence. Pjde nap. o poruencv prkaz o zdravotnm pojitn, vysvden
(i jin doklady o prbhu vzdlvn), doklady tkajc se majetkovch i jinch
prv poruence (smlouvy i rozhodnut o nabyt majetku poruencem, smlouvy o
zaten poruencova majetku, njemn smlouvy, smlouvy o veden poruencova
tu u pennho stavu, smlouvy s mobilnm opertorem atd.). Nemus vak jt
pouze o doklady. Me jt o cokoliv jinho, pkladn lze uvst platebn karty k
poruencovu pennmu tu, genertory bezpenostnch kl internetovho
bankovnictv atd.
III. Pedloen zvren zprvy
Krom edin povinnosti mus v souvislosti se skonenm vkonu sv

funkce pedloit bval porunk tak zvrenou zprvu o vkonu sv funkce.
Soust tto zprvy je zvren et ze sprvy jmn dtte. Tato zprva
(vetn zvrenho tu) mus bt pedloena ve lht stanoven pro
porunkovu edin povinnost, tedy bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do
esti msc od skonen vkonu poruensk funkce. Zvren zprva by zejm
mla obsahovat informace o prbhu poruensk funkce od potku a do jejho
skonen. Zkon vak nevyluuje, e ohledn doby, o kter bylo podrobn
referovno v pravidelnch zprvch, bude mono na tyto zprvy co do
podrobnost odkzat a vedle toho se zprva zam pedevm na obdob, o nm
pravideln zprva podna nebyla. Zvren et by ml pehledn odret stav
poruencova majetku ke dni, kdy se porunk funkce ujal, a ke dni, kdy vkon
poruensk funkce skonil. Rozdl v hodnot majetku je teba odvodnit
(ztovnm vnos z majetku a nklad na zachovn majetku a na vchovu a
vivu poruence).
K odst. 2
IV. Edin povinnost ostatnch osob
V ustanoven 938 odst. 2 je obsaena prava povinnost souvisejcch se

skonenm vkonu funkce porunka jeho smrt. Edin povinnost v takovm
ppad maj ddici. Pokud zde dn ddic nen, m tuto povinnost kad, kdo
m pstup k tomu, co ml zemel z dvodu vkonu sv poruensk funkce u
sebe (me jt nap. o ptele porunka, o vypravitele jeho pohbu atd.).
Pro plnost je teba dodat, e v ppad, e vkon poruensk funkce

skonil smrt porunka, nen tu nikdo, kdo by mohl podat zvrenou zprvu o
vkonu poruensk funkce.
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
939
(Hmotn zabezpeen porunka, kter o dt osobn peuje)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven zohleduje ppady, kter mohou nastat (a bylo by vhodn,

kdyby nastvaly pravideln tam, kde o dt nemohou peovat jeho rodie), e
porunk je osobou naplujc nejen poadavky stran prvn ochrany dtte, ale i
stran jeho ochrany vbec, a faktick a fyzick pe o dt.
Vklad:
Poruenstv je pedevm institutem prvn ochrany dtte. Porunk nem

povinnost peovat o dt osobn. Samozejm je vak douc, aby porunk byl
schopen dtti zajistit nejen ochranu prvn, ale jeho ochranu vbec, toti vetn
pe o osobu dtte. Stanov se toti, e porunk, kter o dt osobn peuje tak,

jako by mu bylo dt sveno trvale do pe (srov. 953 a nsl.), m prvo na
hmotn zabezpeen, jak nle pstounovi (k tomu srov. zejm. 47e a 47za
zk. o s. p. o. d.). Zkonodrce tm zamezuje vzniku neodvodnn nerovnosti
mezi poruenstvm a pstounstvm. Nen dvodu, aby porunk, kter o dt
osobn peuje, byl hmotn zabezpeen mn ne pstoun, kter by inil tot
(toti o dt osobn peoval).
Vznam tohoto ustanoven vystupuje zvlt v dob, kdy se majetkov

stratifikace spolenosti dynamicky vyvj. Stle astji toti mohou nastvat
ppady, kdy soud sice najde osobu vhodnou pro vkon poruensk funkce, kter
by chtla o dt tak osobn peovat (a v ppad malho dtte bude ochotna si
nap. snit pracovn vazek na sten), avak pekkou bude s tm spojen
snen jejho vlastnho pjmu. Prvo na hmotn zabezpeen pstouna zaloen
v 939 tak porunkovi osobn peujcmu o dt tak me napomoci tyto
negativn dopady na finann situaci pstouna spojen s osobn p o dt
zmrnit, a pispt tak k tomu, e jinak douc osobn pe porunka o poruence
nebude osobami vhodnmi pro vkon funkce porunka odmtna jen pro
potenciln hrozc snen ivotn rovn.
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
940
(Obdobn pouit ustanoven o pomru rodie a jeho manela k dtti)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven zohleduje situace, na kter dve milo ustanoven o

spoluporuenstv manel.
Vklad:
Zdej ustanoven upravuje situaci, kdy je do funkce porunka jmenovn

pouze jeden z manel (to na rozdl od 932, kdy jsou do funkce porunka
jmenovni manel oba). Peuje-li porunk o dt osobn, bude tak nepochybn
init ve sv domcnosti, v n ije - zpravidla - tak jeho manel. V dan situaci si
nelze pedstavit, e by tento manel, kter porunkem jmenovn nebyl, svmu
manelu - jmenovanmu porunkovi - s osobn p o dt nijak fakticky
nepomhal (a nap. poruence ignoroval - take by vznikla otzka, zda je vbec v
zjmu poruence, aby byl vychovvn v takovm prosted). Proto zkonodrce
upravuje prva a povinnosti manela porunka. in tak odkazem na obdobn
uit ustanoven o pomru manela k dtti, jeho rodiem je druh manel.
Toto ustanoven je obsaeno v prvn vt 885, v nm se stanov, e

peuje-li o dt jen jeden z rodi, podl se na pi o dt a jeho vchov i manel
rodie dtte, ije-li s dttem v rodinn domcnosti. Obdobn uit tohoto
ustanoven na poruenstv tedy znamen, e ije-li manel porunka s
poruencem v rodinn domcnosti, podl se na pi o poruence a jeho vchov
tak manel porunka.
Dvodov zprva u tohoto ustanoven nen zcela aktuln. Vychz toti

zjevn z pvodn, resp. ze starch verz nvrhu zkona, v nich nebylo potno
se zachovnm monosti jmenovat do funkce porunka oba manele (tato
monost byla zavedena do zkona o rodin novelou provedenou zk. . 91/1998
Sb., kterm se mn zkon o rodin). Monost jmenovat do funkce porunka dv
osoby, a to zpravidla manele (srov. 932), byla do textu nvrhu obanskho
zkonku vloena teprve pozdji v prbhu legislativnch prac. Dvodov zprva
u 940 vak ji zstala v pvodn podob.
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
941
(Soubh poruenstv a opatrovnictv pro sprvu jmn dtte)
Pehled vkladu:
I. Soubh poruenstv a opatrovnictv pro sprvu jmn dtte (1 a 3)
II. Vymezen vzjemnch povinnost a prv porunka a opatrovnka (4, 5)
Viz t ust. 880, resp. dvodovou zprvu k nmu. Toto een se zd bt v

modern dob nezbytn, i kdy je to v zsadnm rozporu s tm, pro vbec v
minulosti poruenstv jako prvn institut vzniklo a existovalo.
K odst. 1
I. Soubh poruenstv a opatrovnictv pro sprvu jmn dtte
Na rozdl od pravy v zkon o rodin umouje zdej obansk zkonk v

uritch ppadech soubh funkce porunka a opatrovnka pro sprvu jmn
dtte ( 948 a nsl.). V souvislosti se vzrstajc majetkovou stratifikac nap
spolenost me astji dochzet k ppadm, kdy dt zdd (nebo jinak
nabude) rozshl majetkov hodnoty nebo hodnoty znan rozmanit. Sprva
takovho majetkovho souboru pak me bt pro porunka zatujc a nron.
To zvlt v ppadech, kdy by se funkce porunka rd ujal lovk z okruhu
rodiny dtte (jeho rodie nap. zemeli). Takov lovk (nap. prarodi) zpravidla
chce o dt tak osobn peovat (co je samozejm v zjmu dtte) a je schopen
zastat sprvu bnho majetkovho souboru dtte, netrouf si vak vykonvat
sprvu nap. rznch modernch investinch instrument (futures, swapy atd.) i
obchodnho zvodu jako soust jmn dtte. Bez ustanoven 941 by soud za
tchto okolnost dotynou osobu porunkem jmenovat nemohl, a by to jinak
bylo v zjmu dtte, a musel by (s nejistm vsledkem) hledat jinou, vhodnj
osobu. Ustanoven 941 vak umouje na tyto situace reagovat adekvtnjm
zpsobem.
Porunk, kter o dt osobn peuje, me toti soudu navrhnout, aby

jmenoval pro sprvu jmn dtte opatrovnka ( 948 a nsl.). Soud nvrhu vyhov
za splnn podmnek v 941 odst. 1. Tmito podmnkami jsou osobn pe
porunka o poruence a znan obtnost sprvy jmn dtte. Zkonodrce
pkladmo (tj. nikoliv taxativn) uvd dvody, pro kter me bt pe o jmn
dtte znan obtn. Tmito dvody jsou rozshlost i rozmanitost majetkovho
souboru. Vedle ve uvedench pklad modernch investinch instrument i
obchodnho zvodu lze uvst nap. rozshl pozemky s lesy, rybnky, domy s
vtm potem njemc a pacht atd.
K nvrhu na jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn je teba piloit jako

jeho soust soupis jmn dtte ke dni podn nvrhu.
II. Vymezen vzjemnch povinnost a prv porunka a opatrovnka
Jmenuje-li soud v soubhu s poruenskou funkc tak opatrovnka pro

sprvu jmn dtte, mus vymezit vzjemn povinnosti a prva obou tchto osob.
Toto vymezen se bude odvjet pedevm od toho, jak rozsah jmn bude sven
do sprvy opatrovnkovi. Soud sv do sprvy opatrovnkovi pedevm ty sti
jmn, kter zpsobuj pi sprv jmn obte (nap. ve uveden obchodn
zvod). Tm umon porunkovi vnovat se pln osobn pi o dt a sprv t
sti jmn, kter dn vt obte nein (nap. prostedky na pennm tu
atd.).
Ohledn jmn, kter je sveno do sprvy opatrovnku, se uplatn reim

948 a nsl. Pravideln zprvy a ty bude soudu ohledn tto sti jmn tedy
podvat opatrovnk podle 950 odst. 3, nikoliv porunk podle 934 odst. 2.
Porunk by vak ml mt pehled o celkovm stavu jmn dtte. V tomto ohledu
je teba uvst, e zkon nevyluuje, aby soud v rmci pravy vzjemnho vztahu
mezi porunkem a opatrovnkem pro sprvu jmn dtte uloil opatrovnkovi
informan povinnost ohledn jmn dtte tak vi porunkovi.
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 948 a nsl., 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
942
(Obdobn pouit ustanoven o opatrovnku pro sprvu jmn dtte)
Z dvodov zprvy:
viz u 941
Vklad:
Spravuje-li majetek poruence pouze porunk, toti bez pomoci

opatrovnka pro sprvu jmn dtte jmenovanho podle 948 ve spojen s 941,
je teba pout obdobn 948 a 952 o opatrovnkovi pro sprvu jmn dtte, a
to s vjimkou ppad, kdy je pmo v 928 a 941 o porunkovi stanoveno nco
jinho.
Z rozboru obou mnoin tchto ustanoven plyne, e porunk mus pi

vkonu sv funkce postupovat s p dnho hospode a nesm podstupovat
nepimen rizika ( 949). Nadto me soud porunku urit, jakm zpsobem
m s jednotlivmi stmi jmn nakldat, pop. jak zpsob nakldn se mu
zakazuje ( 948). Vzhledem k tomu, e pro prvn jednn opatrovnka pro sprvu
jmn plat ustanoven o tom, jak rodie vykonvaj sprvu jmn dtte obdobn,
plat tato ustanoven obdobn i pro porunka ( 950 odst. 2). Povauje-li to soud
za potebn, me urit, kter prvn jednn porunka ohledn jmn poruence
musej bt schvlena soudem (a to nad rmec pravy v 934 odst. 1). Pokud jde
o povinnost porunka pedkldat soudu pravideln ty ze sprvy jmn
poruence, bude mt pednost prava 934 odst. 2 ped obdobnm uitm 950
odst. 3. Na rozdl od opatrovnka pro sprvu jmn dtte me bt porunk
zprotn povinnosti podvat podrobn vytovn spravovanho jmn,
nepesahuj-li vnosy majetku pravdpodobn nklady na zachovn majetku a
na vchovu a vivu dtte. Porunk m prvo odest si z vnosu jmn dtte
potebn nklady souvisc se sprvou jmn dtte a rovn m prvo na
pimenou odmnu, to ve pi dodren pravidel v 950.
30, 55 a nsl., 457 a nsl., 645, 646, 833, 858, 868, 869, 871, 878,
928 a 942, 944, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
viz u 928
Z literatury:
viz u 928
Dl 2
Opatrovnictv dtte
Oddl 1
Opatrovnk
943
(Dvody pro jmenovn opatrovnka a jeho prvo na zahjen zen)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Dvody pro jmenovn opatrovnka (2 a 6)
III. Prvo opatrovnka podat nvrh na zahjen zen (7)
IV. Spolen ustanoven 3022 (8)
Z dvodov zprvy:
Institut tzv. koliznho opatrovnictv, pop. opatrovnictv ad hoc, je

koncipovn zsadn stejn jako dosud. V ppad ohroen majetkovch zjm
dtte bude jmenovn opatrovnk pro sprvu jmn. Opatrovnk bude jmenovn
tak tehdy, stanov-li tak zkon (nap. ve vci osvojen).
Pokud je opatrovnk jmenovn soudem proto, e je to z njakho jinho

dvodu nutn (psm. b), je teba mu dt zvltn prvo jednat: nemus bt toti
jasn a bylo by teba i obtn na prvn pohled zjistit, zda prvn jedn jako
zstupce dtte nebo vlastnm jmnem.
Zajist nic nebrn tomu, aby v jedn prvn zleitosti dtte vystupovalo
vce opatrovnk (toti nap. jak opatrovnk pro sprvu jmn, tak opatrovnk tzv.
kolizn).
I. Obecn
Institut opatrovnictv byl znm ji v mskm prvu (cura), kde slouil k

ochran majetkovch zjm osob sui iuris, kter vak z njakho dvodu sv
jmn samy spravovat nemohly. Z mnoha forem opatrovnictv bylo za
nejdleitj povaovno prv opatrovnictv nad nezletilci (cura minorum). V
souasn dob je opatrovnictv dtte chpno nejen jako prostedek ochrany
jeho majetkovch zjm (srov. 948 a nsl.), ale e jako institut slouc v
konkrtnch ppadech k ochran zjm i prv dtte, jeho (prvn) ochrana je
jinak (tj. krom tohoto konkrtnho ppadu) zajitna jinm zpsobem (rodii i
porunkem).
II. Dvody pro jmenovn opatrovnka
V ustanoven 943 jsou souhrnn vypotny dvody, pro kter soud

jmenuje dtti opatrovnka. Jde o (a) stet zjm dtte na stran jedn a jin
osoby na stran druh, (b) situaci, kdy zkonn zstupce nehj zjmy dtte
dostaten, (c) je-li toho v zjmu dtte zapoteb z jinho dvodu, (d) nebo
stanov-li tak zkon.
V ppad stetu zjm dtte na jedn a jin osoby na stran druh [ad a)]
jde o tzv. kolizn opatrovnictv. Stet zjm me nastat jednak mezi dttem a
jeho rodii, jednak mezi dtmi tch rodi (srov. 892).
Rodi nehj zjmy dtte dostaten [ad b)] tehdy, dochz-li v dsledku
neinnosti rodie k pokozovn zjm dtte (nap. rodi neuplatn nroky na
sociln dvky, na pspvek na zdravotn pomcky, nevyizuje koln zleitosti
dtte atd.). Tato neinnost rodie me mt rzn piny, nap. neznalost,
nedostatenou sociln orientaci, ale tak lhostejnost vi zleitostem dtte. V
posledn jmenovanm ppad bude na soudu, aby zvil i jin vhodn opaten,
zejm. nap. omezen ( 870) i zbaven ( 871) rodiovsk odpovdnosti.
Soud me (resp. mus) ustanovit dtti opatrovnka vdy, kdy je to teba i

z jinho dvodu [ad c)], ne je uveden v 943 i v jinch ustanovench. Pkladem
me bt situace, kdy je teba jednat v zjmu dtte (nap. zadit zleitosti

potebn pro vycestovn dtte na studijn pobyt), avak rodi tak neme uinit
nap. z dvodu sv nemoci, piem je vak zejm, e nemoc rodie nebude mt
tak dlouhho trvn, aby bylo opodstatnn vkon jeho rodiovsk odpovdnosti
pozastavit ( 869).
Zkon stanov povinnost jmenovat dtti opatrovnka [ad d)] nap. pro ely
udlen souhlasu s osvojenm jmnem dtte (srov. 807) i v souvislosti s
prohlenm padku na majetek rodie (srov. 901).
III. Prvo opatrovnka podat nvrh na zahjen zen
Jak ji bylo uvedeno, opatrovnictv slou k ochran zjm dtte v

konkrtnch ppadech, kdy selhv bn (prvn) ochrana dtte zajitn rodii
i porunkem. Podv-li tedy opatrovnk nvrh na zahjen zen, nebo je to
zapoteb z hlediska zjmu dtte, jde nejen o jeho prvo (tj. vi soudu i
pslunmu orgnu), ale pedevm o jeho povinnost vi dtti, k ochran jeho
zjm byl jmenovn. Uveden ustanoven tedy nelze chpat tak, e by snad
zkonodrce dval jmenovanmu opatrovnkovi monost uven, zda nvrh v
zjmu dtte pod i nikoliv.
IV. Spolen ustanoven 3022
Pro plnost je teba upozornit na 3022 odst. 1, kter stanov, e

ustanoven tohoto zkona o prvech a povinnostech zkonnho zstupce (srov.
457 a nsl.) plat obdobn i pro opatrovnka podle sti druh, tj. pro opatrovnka
podle 943 a nsl.
457 a nsl., 465 a nsl., 645, 646, 807, 833, 878, 892, 901, 905, 941,
942, 944 a 952, 1094, 1097, 1098, 3022
Souvisejc pedpisy:
466 a nsl. z. z. . s.,
17 a 35 zk. o s. p. o. d.
Z judikatury:
(NS 1 Cz 28/73, Rc 63/74)
Pi podn nvrhu na vkon soudnho rozhodnut k vymoen vivnho
nezletilho dtte od rodie me druh z rodi nezletil dt zastupovat. Dojdeli vak pi provdn vkonu rozhodnut ke stetu zjm mezi rodiem a dttem,
mus bt nezletilmu astnku zen ustanoven opatrovnk. Tak tomu je nap.
podal-li povinn rodi nvrh na zastaven vkonu rozhodnut s tm, e vymhan
vivn bylo ji uhrazeno.
Z literatury:
2001, s. 177 a nsl.
1999, s. 155 a nsl.
Machkov: Institut opatrovnictv podle zkona o rodin. Prvo a rodina,
2002, . 3.
944
(Pimen uit ustanoven o poruenstv)
Z dvodov zprvy:
Tato koncepce je bnm dsledkem standardnho pojet instituce

opatrovnka, jeho funkce - stejn jako funkce porunka - je zamena pedevm
do oblasti prvnch aspekt. Vjimky z pravidla obsahuj dal ustanoven.
Vklad:
Ustanoven pikazuje ut pro opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance

pimen ustanoven o poruenstv, porunkovi a poruenci (tj. 928 a 942). Z
toho vyplv, e navazujc ustanoven (tj. 945 a 952) obsahuj pravidla pro
situace, kdy z nejrznjch dvod nelze vystait s pimenm uitm
ustanoven o poruenstv, porunkovi a poruenci.
U kadho z ustanoven o poruenstv, porunkovi a poruenci je tedy

teba zkoumat, zda nepichz v vahu jeho pimen pouit tak na
opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance. Pimen pouit 928 je vyloueno z
povahy vci, nebo obsahuje vymezen funkce porunka a dvody pro jeho
jmenovn. Ohledn opatrovnka je teba ut 943. Dle je vyloueno pimen
uit 929, nebo ten bezprostedn navazuje na situace pedvdan v 928, o
nm byl ji uinn zvr, e jeho pimen uit na opatrovnictv nepichz v
vahu. Vyloueno je tak pimen uit 939 a 941, nebo kolem opatrovnka
nen osobn pe o dt. Ostatn ustanoven tkajc se poruenstv, porunka a
poruence lze pimen ut tak na opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance,
neplyne-li z 945 a nsl. (resp. zejm. z 945) nco jinho.
928 a 942, 943, 945 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 943
945
(Obsah rozhodnut o jmenovn opatrovnkem)
Z dvodov zprvy:
Toto ustanoven m pedstavovat vodtko pro soud; vychz koneckonc z

toho, co je obvykl i pravideln. Prvo na odmnu bude zde jist vjimkou, a to
na rozdl od prva na nhradu nklad. Zejmna pro ni by soud ml urit, jak je,
resp. me bt jej rozsah (nklady obvykl, uiten, eln, potebn, nutn
apod.), a kdo je k n povinen. Pokud soud takov rozhodnut neuin, nezbude
opatrovnkovi vyut v konkrtnm ppad ustanoven o bezdvodnm obohacen.
Vklad:
Ke jmenovn opatrovnka dtti dochz z rznch dvod (srov. nap.

opatrovnka podle 807 a podle 948) a v rmci jednotlivch dvod t ve
vzjemn odlinch situacch (nap. prva a povinnosti opatrovnka pro sprvu
jmn dtte budou odlin podle rozsahu a povahy jmn dtte - jin prva a
povinnosti bude mt opatrovnk, kter bude spravovat obchodn podnik, a jin
opatrovnk, kter bude spravovat sbrku historickch zbran). Soud proto mus ve
svm rozhodnut vymezit prva a povinnosti opatrovnka adekvtn vzhledem k
dvodu, pro nj je opatrovnk jmenovn, a rovn adekvtn vzhledem k
okolnostem konkrtnho ppadu.
Z uvedenho vyplv tak el ustanoven, kterm je poskytnout soudu

prun rmec pro nleit vymezen kol opatrovnka v konkrtnm ppad a s
tm souvisejcch zleitost. Z tohoto dvodu je vet obsahovch nleitost
rozhodnut o jmenovn opatrovnka pouze demonstrativn a obecn formulovan.
943, 944, 946 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z judikatury:
(NS Cpj 41/79, Rc 20/1980)
Pi ustanoven opatrovnka je soud povinen vymezit rozsah jeho prv a
povinnost z hlediska elu, pro kter byl opatrovnk ustanoven.
Z literatury:
viz u 943
946
(Zjitn stanoviska rodi a dalch osob)
Z dvodov zprvy:
Vzhledem ke specifickmu postaven koliznho opatrovnka je naprosto

nezbytn, aby jednal za dt se znalost vci, okolnost, nzor, stanovisek atd.,
jinak eeno tento opatrovnk nem jen obecn pi svm jednn brt zetel na
zjem dtte, ale je povinen nejprve zjistit, co ve skutenosti zjmem dtte je, jak
nejlpe by bylo mon zjem dtte naplnit.
Vklad:
Jak je uvedeno ji u 943, elem opatrovnictv je zajitn nleit

(prvn) ochrany zjm dtte. Je tedy zejm, e nleit ochrana zjm dtte
nen mon bez dkladnho poznn, jak jsou zjmy dtte a jak je nejlpe
naplnit. Prv za tmto elem je opatrovnku stanovena povinnost zjistit
stanovisko rodie, pop. porunka (nebo tyto osoby jsou se zjmy dtte
zpravidla nejlpe obeznmeny).
Opatrovnk zjiuje tak stanovisko dtte, je-li to mon. Monost zjistit

stanovisko dtte je spojena pedevm se stupnm jeho psychick vysplosti
(srov. k tomu ble 31). V t souvislosti je teba zmnit 867 odst. 2, podle nj
se o dtti starm dvancti let m za to (vyvratiteln domnnka), e je schopno
informaci pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento sdlit. Toto ustanoven se sice
vztahuje k rozhodovn soudu o zleitostech dotkajcch se zjmu dtte, jist
vak me slouit rovn opatrovnkovi jako pomocn vodtko.
Krom toho zjiuje opatrovnk stanovisko dalch osob, ovem za

podmnky, e je to vhodn. Vhodnost je teba opt posuzovat z hlediska zjmu
dtte. Tak bude z hlediska zjmu dtte vhodn, aby opatrovnk zajiujc dtti
namsto rodie dlouhodob vzdlvac pobyt v zahrani zjistil stanovisko koly,
kterou dt navtvuje, stanovisko lkae dtte atp.
867, 943 a 945, 947 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 943
947
(Zprotn funkce opatrovnka)
Z dvodov zprvy:
Je teba zohlednit skutenost, e opatrovnk nebv, resp. nemus bt

ustaven jen k jedinmu prvnmu jednn. Takto plat, e zmn-li se pomry do t
mry, e obava, kter k ustaven opatrovnka vedla, ji netrv, soud zprost
opatrovnka funkce.
Vklad:
Ustanoven upravuje zvltn dvod zprotn funkce opatrovnka. Jde-li o

opatrovnka, kter nebyl jmenovn jen k uritmu prvnmu jednn, bude funkce
zprotn tak tehdy, netrv-li ji poteba, kter vedla k jeho jmenovn.
Tento dvod spov ve zmn pomr dtte. Zmn-li se pomry do t

mry, e obava, kter k ustaven opatrovnka vedla, ji netrv (nap. odpadnou
dvody, kter soud ke jmenovn opatrovnka vedly), soud opatrovnka zprost
funkce.
Z dikce ustanoven plyne, e tento dvod zprotn funkce opatrovnka

pistupuje k dalm dvodm zprotn (arg. "zprost soud jeho funkce i tehdy").
Tyto dal dvody pak vyplvaj z 936 ve spojen s 944. Je vak teba upozornit
na to, e zatmco v ppad zprotn funkce porunka podle 936 trv poteba
poruenstv i nadle, tj. dtti mus bt jmenovn jin porunk (nejde o znik
poruenstv jako takovho ve smyslu 935), v ppad zprotn funkce
opatrovnka podle 947 jde o situaci, kdy poteba opatrovnictv ji nadle netrv,
tj. dtti ji dn dal opatrovnk jmenovn nebude.
943 a 946, 948 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 943
Oddl 2
Opatrovnk pro sprvu jmn dtte
948
(Vymezen obsahu opatrovnictv pro sprvu majetku v rozhodnut)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Dvody jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn dtte (3 a 5)
III. Opatrovnk pro sprvu jmn dtte a omezen rodiovsk odpovdnosti

(6)
IV. Rozhodnut o jmenovn opatrovnkem pro sprvu jmn (7, 8)
Z dvodov zprvy:
Opatrovnk me bt jmenovn kup. jen pro sprvu jedn sousti

majetku, resp. jmn (obytnho domu) nebo uritho zvltnho druhu nkolika
soust majetku, resp. jmn (zemdlsky obhospodaovan nemovit vci,
usedlosti s polnostmi, lesy, rybnky apod.). Soud zejmna stanov, jak m
opatrovnk vykonvat jednotliv majetkov prva, zejmna pak prva vcn,
podmnky, za kterch me zavazovat a zatovat vci, jak budou vykonvna
prva z duevnho vlastnictv apod. Zvltn pozornost zaslou prva k cennm
paprm, resp. cenn papry, a rovn pak finann prostedky, jak hotov, tak na
tech, a v podob podlovch list, obligac atd. atd. O hotovch penzch plat
ustanoven 896 odst. 1 vta druh.
I. Obecn
elem institutu opatrovnka pro sprvu jmn dtte je zajitn nleit

ochrany majetkovch zjm dtte v situacch, kdy me z rznch dvod dojt k
jejich ohroen i pesto, e jinak je (prvn) ochrana dtte nleit zajitna.
Institut zvltnho opatrovnka pro sprvu jmn dtte obsahoval ji zkon

o rodin, do nho byl zaveden zkonem . 91/1998 Sb., kterm se mn a
dopluje zkon o rodin.
II. Dvody jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn dtte
Dvody pro jmenovn tohoto opatrovnka mohou bt rzn, jejich

spolenm jmenovatelem vak bude ohroen majetkovch zjm dtte (srov.
905).
O jmn dtte peuj v prv ad rodie (srov. 896 a nsl.). Dvody, pro
kter oba rodie (nebo jedin ijc rodi) nejsou schopni zajistit nleitou pi o
jmn dtte, mohou mt povahu objektivn i subjektivn. K objektivnm dvodm
lze adit zejm. znan rozsah jmn dtte (nap. dt zddilo obchodn zvod atp.)
i zvltn povahu nkterch st jmn, k jejich nleit sprv je teba
specifickch odbornch znalost (nap. rozshl portfolio cennch papr, prva k
patentm atp.). Povinnost pe dnho hospode, kter je, pokud jde o jmn
dtte, v 896 stanovena tak rodim, pak vyaduje, aby rodie uinili opaten
k zajitn nleit pe o jmn dtte, zejm. aby sjednali pro ten el osobu,
kter disponuje pslunmi odbornmi znalostmi. Neuin-li tak, me dojt k
ohroen majetkovch zjm dtte, a pjde o situaci, kdy bude na soudu, aby
ochranu jmn dtte zajistil opatrovnkem pro sprvu jmn. Ostatn to mohou
bt i sami rodie, kte ve snaze zajistit dnou pi o jmn dtte se obrt na
soud prv s nvrhem o jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn dtte.
Subjektivn dvody pak mohou spovat v zanedbvn dn pe o jmn dtte
ze strany rodi, i dokonce ve zneuvn jmn dtte pro vlastn potebu atp. V
tchto ppadech dojde k ohroen majetkovch zjm dtte bez ohledu na
rozsah a povahu jmn dtte. Jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn dtte je
pak jednou z monost, jak me soud na situaci reagovat. Vdy je vak teba
zvit vechny okolnosti konkrtnho ppadu, zejm. zda nen na mst rovn
omezen ( 870), i dokonce zbaven ( 871) rodiovsk odpovdnosti (srov. k
tomu t ne).
Zvltn dvod pro jmenovn opatrovnka pro sprvu jmn dtte je

obsaen v 901. Prohlenm padku na majetek rodie toti zanik povinnost a
prvo rodie peovat o jmn dtte. Nen-li tu druh rodi, kter by mohl peovat
o jmn dtte, mus soud za tto situace jmenovat opatrovnka pro sprvu jmn
dtte i bez nvrhu ( 901).
III. Opatrovnk pro sprvu jmn dtte a omezen rodiovsk odpovdnosti
Z toho, co bylo uvedeno ve, je zejm, e podle okolnost konkrtnho

ppadu me soud pi ochran majetkovch zjm nezletilho postupovat
rznm zpsobem. Ve vztahu k omezen rodiovsk odpovdnosti mohou nastat
dv situace. V prvn dojde k omezen rodiovsk odpovdnosti i k omezen jejho
vkonu, nebo rodie o jmn dtte nepeuj dn (srov. 870), a v rozsahu
omezen bude jmenovn opatrovnk pro sprvu jmn dtte. Druh situace se od
prvn odliuje tm, e rodie o jmn dtte sice dn peuj (tj. nen dvod k
postupu podle 870), ale pesto jsou majetkov zjmy dtte ohroeny (nap. jsou
zde spolen majetkov prva rodi a dtte, srov. 905). Pak soud jmenuje
opatrovnka pro sprvu jmn dtte (resp. pslun sti jmn dtte) bez
pedchozho omezen rodiovsk odpovdnosti podle 870, k nmu nen jinak
dvod. Z ustanoven 905 pak plyne, e jmenovnm opatrovnka pro sprvu
jmn dtte dochz ex lege k omezen vkonu povinnost a prv rodi ve vztahu
ke jmn dtte (soud tedy v tomto ppad nemus ve svm rozhodnut zvl
rozhodovat o omezen vkonu povinnost a prv rodi).
IV. Rozhodnut o jmenovn opatrovnkem pro sprvu jmn
Stejn jako v ppad 945, je elem 948 vytvoen prunho rmce pro
nleit vymezen kol opatrovnka pro sprvu jmn dtte a s tm souvisejcch
zleitost v konkrtnm ppad. Z tohoto dvodu je vet obsahovch nleitost
rozhodnut o jmenovn opatrovnka pouze demonstrativn a obecn formulovan.
S ohledem na rozsah a povahu jmn, kter bude opatrovnk spravovat,

ur soud tak zkladn pravidla sprvy. Soud tedy me nap. urit, kter kusy
majetku maj bt prodny a penze za n zskan uritm zpsobem uloeny,
nebo naopak, kter kusy majetku prodny (pp. zateny) bt nemohou (nap.
rodinn perky pedvan z generace na generaci, o nich lze oekvat, e v
dosplosti by je dt z piety uchovvalo pro dal generace), zda maj bt urit
kusy pojitny i uchovvny zvltnm zpsobem (nap. cenn umleck dla)
atp.
943 a 947, 949 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
2001, s. 177 a nsl.
1999, s. 155 a nsl.
Machkov: Institut opatrovnictv podle zkona o rodin. Prvo a rodina,
2002, . 3.
Nov: Ochrana majetku nezletilch osob. PR, 1997, . 6.
Zuklnov: Co je novho v zkon o rodin. Prvn praxe, 1998, . 5.
949
(Pe dnho hospode)
Z dvodov zprvy:
Vraz "pe dnho hospode" je dostaten vysvtlen na jinm mst.

Nicmn to, co se uvd, by i to je do jist mry redundantn, je uvedeno proto,
aby ten, kdo opatrovnictv na sebe bere, si mohl dobe uvdomit, jakm
zpsobem se bude muset vi jmn dtte chovat, ale tak proto, aby bylo
mon objektivn posoudit, zda opatrovnk skuten postupuje tak, jak by jako
takov postupovat ml.
Vklad:
Vykonvat funkci opatrovnka pro sprvu jmn dtte s p dnho

hospode znamen vykonvat ji s potebnmi znalostmi a pelivost, jako i s
nezbytnou loajalitou. V podrobnostech srov. koment k 159.
Opatrovnk pro sprvu jmn dtte mus pi sprv postupovat v souladu s

pravidly a omezenmi, kter mu soud stanovil v rozhodnut o jmenovn
opatrovnkem. Je zejm, e ji stanovenm tchto pravidel a omezen (nap.
nutnost schvlen uritch prvnch jednn soudem podle 950, uloen
hotovosti na tu u bankovnho stavu) dochz k vylouen (i alespo snen)
nkterch rizik. Je vak pedn kolem opatrovnka, aby pi vynaloen pe
dnho hospode nepimen rizika identifikoval a uinil pi sprv jmn
dtte nleit opaten tak, aby majetkov zjmy dtte nebyly ohroeny.
943 a 948, 950 a 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 948
950
(Dozor soudu; povinnost podvat soudu pravideln zprvy)
Z dvodov zprvy:
Postaven opatrovnka pro sprvu jmn je obdobou postaven rodie

spravujcho jmn dtte, ale tak porunka. Soud nicmn, m-li to za potebn,
ur okruh jednn, kter vyaduj schvlen soudem vslovn.
V souvislosti se sprvou jmn dtte by vdy mla bt zvaovna

souinnost s bezpenou bankou (srov. u 896).
Vklad:
K odst. 1
Jedn se o obdobu 933 odst. 1, mutatis mutandis srov. v podrobnostech

koment k 933.
K odst. 2
Ohledn prvnch jednn opatrovnka pro sprvu jmn dtte se odkazuje

na obdobn uit ustanoven o vkonu sprvy jmn dtte rodii (srov. 896 a
nsl.). Tm je dn zejm. okruh prvnch jednn, k nim opatrovnk potebuje
souhlas soudu (srov. 898). Nen vak vyloueno, aby soud vzhledem k
okolnostem konkrtnho ppadu uril, kter (dal) prvn jednn podlhaj
schvlen soudu.
K odst. 3
Jedn se o obdobu 934 odst. 2 prvn vty, avak s tou odlinost, e

opatrovnk pro sprvu jmn dtte pedkld soudu pouze zprvy a ty ze
sprvy jmn, nikoliv vak informace o osob dtte. Mutatis mutandis srov. v
podrobnostech koment k 934 odst. 2 prvn vty.
943 a 949, 951, 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 948
951
(Prvo na hradu nklad a na odmnu opatrovnka pro sprvu jmn)
Pehled vkladu:
I. Nklady souvisejc se sprvou jmn dtte (1 a 3)
II. Odmna opatrovnka pro sprvu jmn dtte (4 a 7)
Z dvodov zprvy:
Opatrovnkovi pro sprvu jmn dtte je zejm teba piznat ir mru

monosti jednat ve prospch jmn dtte: je proto na mst potat s nklady
potebnmi, nikoli pouze nutnmi. Zatmco ale sta-li k jejich pokryt vnos,
me si odpotvat opatrovnk sm, v ppad, e vnos nesta, je teba, aby se
opatrovnk obrtil na soud, kter me rozhodnout - v zvislosti na potebnosti
vynaloench nklad - o zasaen majetku (majetkov podstaty), ledae soud
shled, e je celou zleitost teba eit jinak, nap. zcizenm dotyn vci apod.
Jinak je tomu v ppad odmny opatrovnka. Opatrovnk pro sprvu jmn

dtte nebude jist ustavovn tam, kde nejde o jmn na jedn stran sloit, na
stran druh tak nesouc vnos. Lze rovn ct, e je pravidlem, e velk (a
tedy sloit) jmn nese zisk. Nen-li tomu tak, ml by soud vst opatrovnka k
jednn, kterm by se dt takovho jmn, pop. jeho soust, kter stav jmn
negativn ovlivuj, zbavilo (viz ve). Proto opatrovnkovi bude vdy mon
piznat odmnu z vnosu jmn dtte, a to obdobn jako rodii i v dob vkonu
sprvy.
K odst. 1
I. Nklady souvisejc se sprvou jmn dtte
Vzhledem k tomu, e se sprvou jmn dtte bude zpravidla spojeno

vynaloen uritch nklad ze strany opatrovnka, dv se mu prvo si potebn
nklady souvisejc se sprvou jmn dtte odest, a to v prvn ad z vnosu
jmn dtte. Povaha nklad a jejich ve bude zviset na spravovanm jmn a
na dlce sprvy (me jt nap. o nklady spojen se zzenm internetovho
bankovnictv opatrovnka k tu s pennmi prostedky dtte, o nklady na
cestovn vznikl v souvislosti s kontrolami nemovitost dtte atp.).
Opatrovnk si vak me odest pouze nklady, kter jsou k nleit

sprv jmn dtte potebn. Jak upozoruje dvodov zprva, jde nejen o nutn
nklady, nbr jde i o nklady potebn (tj. potebn pro zajitn dn sprvy
jmn dtte). Tak nap. nklady spojen se zzenm ve zmnnho
internetovho bankovnictv jsou potebn tehdy, jde-li o et, na kter msn
pichz ada plateb od njemc i pacht nemovitost dtte a z nj je teba v
souvislosti s tmito nemovitostmi pravideln init vce rznch plateb (zajiovn
tchto plateb "paprovm" pkazem k hrad "na pepce" by bylo znan
asov nron a navc je ji pravideln spojeno se zvenmi nklady).
Posouzen, zda jsou nklady vynaloen opatrovnkem potebn, je tud teba
vdy uinit se zetelem ke konkrtnm okolnostem ppadu.
V ppad, e vnos ze jmn dtte nepostauje k pokryt potebnch

nklad opatrovnka, mohou bt nklady uhrazeny z majetku dtte. Vzhledem k
tomu, e v tomto ppad dochz ke zmenen majetku dtte, je tento zpsob
hrady nklad opatrovnka podmnn rozhodnutm soudu.
K odst. 2
II. Odmna opatrovnka pro sprvu jmn dtte
Opatrovnk pro sprvu jmn dtte m prvo tak na odmnu. Soud uruje
jednak vi odmny, a jednak dobu, za n m bt odmna stanovena. Kritria
pro uren odmny a doby, za kterou opatrovnkovi nle, jsou v 951
formulovna pouze obecn. Odmna mus bt pimen a jej ve a doba, za
kterou m bt odmna stanovena, mus bt urena s ohledem na povahu vnosu
jmn dtte.
Je teba upozornit na skutenost, e dvodov zprva odr podobu tohoto

ustanoven z dvjch verz nvrhu zkona, v n nebyl obsaen odkaz na
obdobn uit odst. 1. Jinak eeno, podle podoby tohoto ustanoven v dvjch
verzch nvrhu zkonku ml opatrovnk prvo na odmnu pouze z vnosu jmn,
nikoliv z majetku samotnho. Teprve pozdji byla do ustanoven vloena st vty
za stednkem odkazujc na obdobn uit odst. 1. Tomu lze rozumt jedin tak,
e v ppad, kdy vnos ze jmn dtte nesta na hradu odmny opatrovnka,
me soud rozhodnout o tom, e odmna bude uhrazena (pop. tak) z majetku
dtte. Nsledkem toho se ovem toto ustanoven stalo vnitn nesouladnm,
kdy na jedn stran je umonno uhradit odmnu opatrovnka i z majetku dtte,
avak na stran druh m soud pi uren ve odmny a doby, za kterou tato
nle, vychzet prv z povahy vnosu jmn dtte. Za tto situace plyne ze
slov zkona (gramatick vklad) zvr, e prvo na odmnu m opatrovnk jen
tehdy, je-li ze jmn dtte njak vnos (nebo jen tehdy lze pi stanoven ve a
doby, za n odmna nle, vzt ohled na povahu vnosu), avak zrove je
mon rozhodnout o tom, e v ppad nedostaujc ve zisku me soud
rozhodnout o hrad sti zisku tak z majetku dtte. Je nabledni, e de lege
ferenda lze doporuit nvrat k pvodn podob ustanoven, jak byla obsaena v
dvjch verzch nvrhu zkona.
Dle je teba poloit otzku, jak v souvislosti s urenm ve odmny a

doby, za kterou nle, chpat velmi abstraktn vraz "povaha vnosu jmn
dtte". Pedn je teba uvst, e toto kritrium nelze zamovat s v vnosu.
Posta toti srovnat nap. opatrovnka, kter spravuje jmn takov povahy, e
vnos z nj plyne i bez opatrovnkova pispn (nap. roky z pennch
prostedk uloench na tu), s opatrovnkem, kter spravuje rozshl
zemdlsk pozemky, kde si dosaen vnosu nelze pedstavit bez soustavnho a
dnho hospodaen, a to nap. vetn komplikovanho zajiovn
zemdlskch dotac, vrobnch standard rostlinn a ivoin vroby atd.
Tebae v prvnm ppad me bt vnos ze jmn pi dostaten vi jistiny i
znan vysok, opatrovnkovo pispn k jeho dosaen je minimln. Ve druhm
ppad naopak me jt o zisk teba jen v du destek tisc, a pesto bylo k jeho
dosaen teba nezmrn vce sil ze strany opatrovnka. K tomu je dle teba
vst v patrnosti, e vypstovan produkty musej bt tak nleit prodny, take
konen ve vnosu bude v tomto ppad zviset tak na vi vkupnch cen
pslunch zemdlskch plodin (nap. pi nadmrn rod se vkupn ceny

zpravidla sniuj).
Z uvedenho vyplv, e "povaha vnosu", kter je relevantn v souvislosti

s urenm ve odmny opatrovnka, me bt v konkrtnch ppadech ovlivnna
rznmi kritrii. Pi stanoven ve odmny a doby, za kterou nle, je tedy
nutno peliv hodnotit vechny okolnosti kadho ppadu.
903, 943 a 950, 952
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 948
952
(Obdobn uit 938)
Z dvodov zprvy:
Postaven opatrovnka pro sprvu jmn je obdobou postaven porunka.

Proto i zde posta odkzat na prvn pravu tkajc se porunka.
Tak v ppad zniku tohoto opatrovnictv zanik opatrovnick funkce

konkrtn osoby. Ob situace se proto - pokud jde o povinnosti opatrovnka posoud stejn. Krom pedloen zvren zprvy a zvrenho tu je
opatrovnk pro sprvu jmn povinen pedat, pop. pevst vechno, co ml z

dvodu vkonu sv funkce nebo v souvislosti s vkonem tto funkce u sebe.
Otzka zvltnch povinnost ddice, poppad dalch osob, kter maj

pstup k vcem zemelho opatrovnka pro sprvu jmn, se e vslovn, nebo
povinnosti lze uloit jen cestou zkona.
Vklad:
Obecn plat, e pro opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance plat

ustanoven o poruenstv, porunkovi a poruenci pimen. V ppad zniku
opatrovnictv a smrti opatrovnka se vak odkazuje na obdobn (nikoliv
pimen) uit 938. V podrobnostech srov. koment k 938.
938, 943 a 951
Souvisejc pedpisy:
viz u 943
Z literatury:
viz u 948
Dl 3
Sven dtte do pe jin osoby a pstounstv
Oddl 1
Sven dtte do pe jin osoby
953
(Pe o dt jinou osobou ne rodiem)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Zkladn charakteristika pe peujc osoby (4 a 10)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o institut nhradn rodinn pe, jeho elem je zejmna vkon

osobn pe o dt lovkem odlinm od rodie nebo porunka a od pstouna,
jestlie tato pe neme bt z objektivnch nebo subjektivnch dvod
vykonvna rodii poppad porunkem. Sven dtte do pe tak mus bt
pojmov pojmno jako subsidirn k pi vlastnch rodi.
Lidsk zkuenost k, e pokud rodie dtte neum, nechtj nebo

nemohou o sv dt osobn peovat, vtinou se osobn pe o dt ujmou
nejbli pbuzn dtte nebo osoby dtti blzk. Jeliko se tyto osoby a dt
osobn znaj, maj k sob blzko, zkon - na rozdl od pstounsk pe a osvojen neupravuje zprostedkovn tto pe ani obdobu pedpstounsk pe. S
ohledem na povahu vci, stt tuto pi nefinancuje dvkami.
Podobn jako u pstounsk pe se i zde jedn jen o osobn pi o dt,

nikoli o statusovou zmnu. Sven dtte do pe jin osoby bude doasn,
zpravidla krtkodob. Vdy dle poteb dtte a situace v jeho pirozen rodin.
Sven dtte do pe neme bt zneuvno. Institut neslou k tomu,

aby jej lid dtti ciz vyuvali jako pedstupe k pstounsk pi nebo k osvojen
a obchzeli tak zprostedkovn pstounsk pe nebo osvojen sttem.
Sven dtte do pe jin osoby mus mt pednost ped p nerodinnou,

zajiovanou v stavech nebo v jinch zazench stavnho typu.
Sven dtte do pe mus bt v souladu s nejlepmi zjmy dtte. K

tomuto cli mus bt respektovn nzor a pn dtte tak, jak to vyplv z mluvy
o prvech dtte.
I. Obecn
Pe jin, toti tzv. "peujc" osoby je upravena obdobn jako v 45 zk. o

rodin.
Na rozdl od prvn pravy v zk. o rodin je vslovn zmnn tak

porunk, jeho osobn pe se dtti nedostv.
Ve vcnm zmru obanskho zkonku byl tento institut a contrario

institut pstounstv zamlen pro zajitn krtkodob pe o potebn dt.
II. Zkladn charakteristika pe peujc osoby
Peujc osobou je ten, kdo se osobn star o osobu dtte, neme-li o dt

peovat ani dn z rodi, ani porunk, nen-li tedy mon spojen pe prvn a
pe osobn (o osobu dtte).
Sven dtte do pe peujc osoby nen nhradou ani za pstounskou

pi (pstounstv podle 958 a nsl.), ani pedpstounskou pi ( 963), ani pi
pedchzejc rozhodnut o osvojen ( 823 a nsl.).
Sven dtte do pe peujc osoby mus bt v souladu se zjmy dtte,

co lze formulovat i opan: je-li toho teba k uspokojen zjmu dtte prv tmto
zpsobem, je namst svit dt do pe peujc osoby (jsou-li splnny dal
stanoven podmnky).
Pedpokld se, e na rozdl od prvnho institutu pstounstv se institutu

sven do pe jin osoby vyuv tam, kde rodie dtte z njakho objektivn
danho dvodu doasn nemohou o osobu dtte peovat, zpravidla nastane-li
njak skutenost, kterou sami nemohli ovlivnit ani svou vl odvrtit. Protoe tu
prv rodie obvykle bvaj, existuj (nebo je tu porunk dtti ustanoven v
osob orgnu SPOD), me bt rozsah povinnost a zejmna prv peujc osoby
u ne rozsah povinnost a zejmna prv pstouna, ale nemus tomu tak bt
vdy (srov. 955).
Sven do pe jin osoby se tak nikterak nek s institutem pstounstv

na dobu pechodnou, kter je zsadn ureno jen pro situace vslovn vymezen
(pro urit ivotn situace dtte; srov. zkon . 359/1999 Sb., o sociln-prvn
ochran dt).
I kdyby nedolo k nalezen jin osoby, kter by o dt osobn peovala

(chtla a mohla osobn peovat), tj. pedevm vhodnho pstouna, je teba vdy
vyut institut sven do pe jin osoby (podle zdejch ustanoven) pednostn
ped umstnm dtte do stavn vchovy. Umstn dtte do stavn vchovy (
971 a nsl.) je vdy a poslednm vyuitelnm opatenm z rejstku monost, z
nich lze vybrat v okamiku, kdy se dtti nedostv pe ze strany rodi, pop.
porunka.
Institut sven dtte do pe jin osoby bv nejastji uvn v rmci

rodiny, pop. tzv. ir rodiny. Dvodem bv nedostatenost rodie, pop. rodi,
zpravidla zpsoben nemoc (a u jakoukoli). Peujc osobou bv sestra,
babika, teta dtte apod.
823 a nsl., 955, 958 a nsl., 963, 971 a nsl.
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Z judikatury:
(II. S 157/01)
Za situace, kdy je otec dtte (kter je zrove jeho zkonnm zstupce),
kter nebyl zbaven rodiovskch prv (rodiovsk zodpovdnosti), a osoba, kter
bylo dt sveno do vchovy podle 45 odst. 1 zk. o rodin a kter je podle
soudnho rozhodnut oprvnna dt zastupovat jen v bnch zleitostech,
nelze v dnm ppad ani analogicky dovodit, e by zde byly dv osoby v
"postaven rodi", kter by byly oprvnny zastupovat nezletil dt v
podstatnch zleitostech. Pi smrti jednoho z rodi je pak nositelem rodiovsk
zodpovdnosti druh rodi, kter pak prva a povinnosti z n vyplvajc vykonv
v plnm rozsahu sm, piem je fakticky omezen pouze v rozsahu, ve kterm
tato prva nle jin osob, nap. t, kter m dt sveno do vchovy podle
45 zk. o rodin. Analogick aplikace 49 zk. o rodin na takto zjitn skutkov
stav vci je nejen v extrmnm nesouladu s tmto zjitnm skutkovm stavem,
ale ve svm dsledku znamen poruen prva na spravedliv proces podle l. 36
odst. 1 Listiny.
(NS Cpj 298/85, Rc 4/87)
Jestlie soud sv dt do vchovy jinho obana ne rodie, poppad do
spolen vchovy manel podle ustanoven 45 odst. 1 zk. o rodin, ur
souasn vyivovac povinnost k dtti. Potek vyivovac povinnosti se stanov
od prvn moci rozsudku o sven dtte do vchovy jinho obana ne rodie,
poppad do spolen vchovy manel. K dvjmu datu lze potek
vyivovac povinnosti stanovit jen v ppad, e jin oban ne rodi, poppad
manel, pevzal dt do pe na zklad pedbnho opaten uinnho
nrodnm vborem3 nebo nazenho soudem.
(NS Cpj 13/85, Rc 50/85)
Z vsledkov vykonanho prieskumu mono kontatova, e sdy sa pri
zverovan maloletch det do vchovy inho obana, prpadne do spolonej
vchovy manelom, pridriavaj uvedench zsad. Repektuj zujem
maloletch det, ktor zsadne vidia v zabezpeen ich riadnej vchovy a nleitej
starostlivosti, ak rodiia nie s ochotn alebo schopn ju zabezpei. Sdy zveruj
malolet deti vtinou do vchovy starm rodiom, prpadne inm prbuznm
(napr. srodencom rodiov), a to bu individulne alebo do spolonej vchovy.
Prevane sa tak stva za situcie, ke sa tto manelia o deti u dlhiu dobu,
alebo dokonca aj od narodenia staraj. Pri rozhodovaniu o rozsahu prv a
povinnost manelov k deom, ktor im boli zveren do spolonej vchovy, sdy
ich zva opravuj na vchovu det, o ktor sa maj stara, a priznvaj im
veobecn prva potrebn na zaobstarvanie bench zleitost det bez
bliieho rozvedenia tejto formulcie; v niektorch veciach sdy sasn
zdrazuj, e v podstatnch veciach sa vyaduje shlas rodiov. Prva a
povinnosti obana, ktormu bolo diea zveren do vchovy, treba vdy vymedzi,
a to rozdieln pola okolnost konkrtnho prpadu. Zmyslom ustanovenia druhej
vety 45 odst. 1 zk. o rod. je toti, aby obanovi boli zabezpeen prva a
uloen povinnosti svisiace s vchovou dieaa, o ktor sa bude stara, a alej
prva a povinnosti potrebn na zaobstarvanie bench zleitost dieaa, ktor
nevyhnutelne svisia s jeho vchovou. Pritom mono obanovi, ktor bude diea
vychovva, stanovi i alie prva, ktor inak patria rodiom, a to s prihliadnutm
na nedostatky rodiovskej starostlivosti a na dvody, pre ktor sd opatrenie
pola 45 odst. 1 zk. o rod. vyslovil. Vymedzenie tchto prv a povinnost vo
veobecnch formulciach nezodpoved cieu zkona, a to u aj preto, e pri
neplnom vymedzen tchto prv a povinnost me nasta kolizia medzi prvami
a povinnosami obana, ktormu bolo diea zveren do vchovy.
(NS 1 Cz 12/68, Rc 64/68)
Sven nezletilho dtte do vchovy jinho obana ne rodie ( 45 odst.
1 zk. o rodin) je vjimkou ze zsady, e vchova nezletilho dtte je pedevm
kolem rodi. Mus bt vdy openo o peliv a spolehliv objasnn vech
okolnost, je svd pro zvr, e dn z rodi nen s to nleitm zpsobem
zajistit dnou vchovu dtte. Je-li v zen tvrzeno, e vchov nezletilho dtte
jednm z rodi brn zvadn zdravotn stav tohoto rodie, jde o odbornou
otzku, jej posouzen vyaduje zpravidla souinnost znalce.
(NS 4 Cz 52/66, Rc 5/67)
Bratr nezletil, kter podal nvrh, aby mu byla svena do vchovy a
vivy, je astnkem zen o tomto nvrhu, a je proto t oprvnn podat
opravn prostedek proti rozhodnut soudu prvho stupn.
(NS 4 Cz 4/65, Rc 21/65)
Sven dtte do vchovy jin osoby ne rodie bude namst zpravidla
tehdy, jestlie ani jeden z rodi nebude moci dnou vchovu zajistit.
Z literatury:
Archerov: Dt v nhradn rodin, 2001.
2000, . 1.
954
(Zruky dn pe o dt)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Poadavky kladen na peujc osobu (2 a 6)
III. Pednostn postaven osoby pbuzn, pop. blzk (7 a 9)
Z dvodov zprvy:
Peujc osobou se me stt pouze lovk, kter skt zruky, e bude o

dt dn peovat a e jeho pe bude dtti ku prospchu. Zjemce o sven
dtte do pe mus bt bezhonn a morln zpsobil.
Pokud se jedn o nov zavdn poadavek obvyklho bydlit, je elem

navrenho opaten zabrnit zneuvn institutu sven dtte do pe a
zamezit obchodu s dtmi. Sven dtte do pe se s ohledem na astou blzkost
dtte a peovatele dvodn nezprostedkovv - ani uvnit sttu, a tm spe do
ciziny, nebo v dsledku rozhodnut o sven dtte do pe nedochz ke
statusov zmn v postaven dtte, ale jde jen o vkon osobn pe. Jeliko rodi
zstv prvn spojen se svm dttem, pedpokld se styk dtte s rodiem a
jeho nvrat do pirozen rodiny po odpadnut pekek, nelze pipustit, aby byly
mezi dttem a rodiem hranice. Termn obvykl bydlit je standardn uvn
mezinrodnmi mluvami a tak nazenm 2201/2003 o pslunosti a uznvn a
vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
a o zruen nazen (ES) .1347/2000. Tmto zpsnnm se nov prvn prava
slad s evropskmi standardy, na kterch je ochrana prv dtte budovna.
Navrhuje se vslovn stanovit, e zjemce mus se svenm dtte do sv

pe souhlasit. Je tomu tak proto, e zen ve vci pe o nezletil - mezi kter
toto zen nle - me soud zahjit i bez nvrhu.
Pokud se dtte, o kter jeho rodie nemohou, nedok nebo nechtj

osobn peovat, fakticky ujme pbuzn nebo osoba dtti blzk, mus soud dt
tto pi pednost ped p osob pro dt cizch. To je pln v souladu s platnm
zkonem o sociln-prvn ochran dt, kter vslovn stanov, e pokud se dt
ocitne bez pe pimen jeho vku, mus mu bt zajitn neodkladn pe, pi
jejm zajitn se d pednost zpravidla pbuznmu (srov. 15 zk. . 359/1999
Sb., o sociln-prvn ochran dt). Nicmn aby nedochzelo jen k pasivnmu
potvrzovn faktickho stavu po del dob, kter nemus bt dtti ku prospchu,
ukld zkon vem - tedy i osobm pbuznm a blzkm - oznamovac povinnost
ohledn pijet cizho dtte do vlastn pe [ 10a, 20 odst. 2 psm. b) zkona .

359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt]. Ppad posoud soud s ohledem na
nejlep zjmy dtte.
I. Obecn
Jedn se o nov, nicmn toliko z hlediska existence prvn normy nov

ustanoven. Jeho elem je postavit najisto pravidlo, kter - jako nepsan - vdy,
resp. nepochybn v posledn dob existovalo.
II. Poadavky kladen na peujc osobu
Zkon vyslovuje trojici poadavk kladench na peujc osobu: mus sktat

zruky dn pe, mus mt bydlit v esk republice a mus souhlasit se
svenm dtte do sv pe. Poadavky na peujc osobu jsou stejn jako na
osobu pstouna ( 962).
Peujc osoba - na rozdl od pstouna (srov. zk. o s. p. o. d.) - neprochz

dnou zvltn ppravou pro svou innost. Nicmn je zejm, e v pomru k
dtti mus sktat stejn zruky jako pstoun, tj. zruky dn pe. Peujc
osoba mus mt prvn i osobn pedpoklady pro vkon innosti, kterou m vi
dtti realizovat: po strnce zdravotn (fyzick i psychick), morln (obansk
bezhonnost) i samozejm prvn mus vyhovovat tomu, co se bn od takov
osoby oekv, s m se pot. Je pravda, e naplnn tchto oekvn me od
osoby k osob kolsat, zle na mnoha okolnostech, kter ovlivuj "kvalitu"
takov peujc osoby.
Peujc osoba mus mt bydlit na zem esk republiky. To ale

neznamen, e zrove neme mt bydlit jet nkde jinde. Jde o to, e
takov osoba sice nemus bt eskm obanem (obanem esk republiky), ani
nemus mt souhlas k pobytu na zem esk republiky, ale mus bt trvale
usazena na zem esk republiky s myslem se tu trvale zdrovat prv proto,
aby mohla plnit vi zdejmu dtti svou funkci pln tak, ani by dt
pemsovala na zem jinho sttu.
Souhlas osoby, kter m bt dt sveno do pe, s takovm svenm lze

brt za samozejmost. Bez takovho souhlasu ke sven dojt jist neme. Je
nicmn teba konstatovat, e takov souhlas bv "skryt" v nvrhu dotyn
osoby na sven dtte do jej pe: vtinou to toti bv iniciativa prv tto
osoby, kter chce o dt napt peovat.
Souhlas rodi se nepedpokld, naopak se pedpokld, e rodie, resp.

rodi se nachz v takovm stavu, e ani nelze oekvat jejich, resp. jeho souhlas.
Naopak, pokud rodi v takovm stavu nen, zpravidla si sven dtte do pe
dotyn osoby peje a pipojuje svj souhlas k nvrhu dotyn osoby na sven
dtte do jej pe.
III. Pednostn postaven osoby pbuzn, pop. blzk
Stejn jako u osoby pstouna plat i v ppad peujc osoby, e v ppad,

e se ji potebnho dtte ujala nkter osoba dtti (pop. rodim dtte)
pbuzn nebo osoba blzk, d j soud pi rozhodovn pednost ped jinm
lovkem, ledae to nen v souladu se zjmy dtte.
Je jist namst vyut zdej pravidlo i pro jin situace. Toti pro ty, kdy
bude k volb dno nkolik osob, piem z nich jedna bude prv osobou
pbuznou nebo osobou blzkou. Obdobn lze ct, e pednost by mla bt dna,
ani by byla hledna osoba jin, osob pbuzn nebo osob blzk, kter bude
sama navrhovat, aby j pe o dt byla svena.
Zkon sice vslovn nestanov, zda m jt o osobu pbuznou, pop. blzkou

dtti nebo rodim dtte (srov. ji bod 7), ale je zejm, e je teba vzt v vahu
oba tyto zetele: me toti jt o osobu blzkou dtti, nikoli ale rodim/rodii
dtte, a nen dvodn takovou osobu jen pro nedostatek vztahu k rodim dtte
vyluovat z okruhu osob nejvhodnjch.
962
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
955
(Povinnosti a prva peujc osoby)
Z dvodov zprvy:
Nvrh vychz z pojet, e je vc soudu aby zvil, zda pi sven dtte do

pe peujc osoby rovn vymez jej povinnosti a prva, jako i povinnosti a
prva rodi. Neuin-li - typicky proto, e to konkrtn okolnosti ppadu nebudou
vyadovat - pouij se podprn zkladn ustanoven o pstounsk pi. Nelze
pehlet, e povinnosti a prva peujc osoby, resp. spolen peujcch osob a
pstouna k dtti jsou podobn. Tak vznik, zruen a znik obou institut.
Samozejm i el je obdobn: je jm zejmna vkon osobn pe o dt po dobu,
co rodim v tto innosti brn njak pekka. Nebylo-li rozhodnuto jinak, u
obou institut plat, e rodie zstvaj zkonnmi zstupci svho dtte, maj
prvo se s nm stkat a tak prvo poadovat sv dt zpt do sv pe. Tomu
pak odpovdaj povinnosti a prva peujc osoby i pstouna, kterm zkon ukld
pedevm povinnost o dt osobn peovat a pouze pimen vykonvat prva
a povinnosti rodi tam, kde to rodim z povahy vci nepslu. Jedn se o
tradin pojet.
S ohledem na povahu pstounsk pe, kter je zpravidla

zprostedkovvan a tak me bt vykonvan v zazench nebo pstouny,
kte tuto innost vykonvaj jako sv povoln, a je pojmov financovan
dvkami pstounsk pe, jsou vak nepouiteln zvltn ustanoven
charakterizujc pstounskou pi co do jejch zvltnch znak.
Vklad:
Zk. o rodin ( 45 odst. 4) stanovil, e prva a povinnosti peujc osoby

stanov soud v rozhodnut o sven dtte do pe vybran (tzv. jin) osoby.
Soudu se pomh ve zdejm ustanoven monost odkzat na pravidla o

pstounstv ( 966 a nsl.).
V kadm ppad bude muset soud dbt jet vce o to, e jsou tu rodie,
pop. rodi, event. porunk, jim nle prvn strnka pe o dt. Pedevm
zkonnmi zstupci dtte jsou jmenovan osoby a jsou to tak ony, kterm
nle sprva jmn dtte, ledae pro tyto zleitosti byl ustanoven opatrovnk.
Pokud se tedy stanov, e pstoun vykonv pimen povinnosti a prva rodi,
pak to plat s tou vhradou, e povinnosti a prva vykonvaj pedevm rodie,
ale ty povinnosti a ta prva, kter souvisej tak i onak s osobn p o dt,
vykonv pstoun, resp. zde peujc osoba.
953, 954, 966 a nsl.
Z literatury:
viz u 953
956
(Vyivovac povinnost rodi pi sven dtte jin osob)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Rozsah vyivovac povinnosti ve prospch dtte svenho do pe jin

osoby (3 a 7)
III. Oprvnn peujc osoby vymhat vivn ve prospch dtte, o kter

peuje (8 a 10)
IV. Rozhodnut soudu o hospodaen s stkami vivnho (11, 12)
Z dvodov zprvy:
Vyivovac povinnost rodi k dtem svenm do pe jin osoby

nezanik. Rodie mus svoji vyivovac povinnost plnit podle svch monost,
schopnost a majetkovch pomr a ve vazb na odvodnn poteby dtte.
Rozsah vyivovac povinnosti stanov soud dle obecnch ustanoven o vyivovac
povinnosti rodi k dtem. Soud rodim ulo povinnost poukazovat vivn na
dt peujc osob.
Soud me rozhodnout o zpsobu hospodaen s vivnm, nap. stanovit,

e urit st bude urena ke spoteb a dal st bude dtti spoena. Vdy
bude zleet na potebch dtte (nap. zven nroky na dietu, zdravotn
pomcky, koln, jazykov kurzy).
Navrhuje se nov zaloit aktivn legitimaci peujc osoby pro vymhn

vivnho pro dt od rodi. Souasn praxe je pomrn nejednotn, co jde k
ti dt v pi cizch osob.
I. Obecn
Ustanoven o vyivovac povinnosti rodi pro ppad, kdy je dt sveno

do pe jin osoby, nebylo dosud prvn normou stanoveno.
elem zdejho a nsledujcho ( 957) ustanoven je jednak stanovit

rozsah vyivovac povinnosti tch osob, kter pravideln - podle ustanoven
zkona - jsou povinnmi plnit vyivovac povinnost k dtti, jednak zmocnit
peujc osobu k vymhn vivnho pro dt, o kter peuje, a ustanovit ji
hospodem s touto st jmn dtte a konen stanovit, e rozhodnut soudu o
sven dtte do pe jin osoby me obsahovat rovn pravidlo omezujc
hospodaen peujc osoby s stkami vivnho pro dt.
II. Rozsah vyivovac povinnosti ve prospch dtte svenho do pe jin

osoby
Jedn se o zvltn ustanoven o vivnm, kter dosud prvn pravu

postrdalo. Zsady ve vivnho, kter pln rodie vi dtem svenm
peujc osob, jsou shodn jako v jinch ppadech vivnho pro potebnou
osobu.
Rozsah vivnho stanov soud svm rozhodnutm, tj. v rozhodnut, kterm

soud svuje dt peujc osob, rozhodne zrove o otzce vivnho (nejen o
jeho rozsahu), kter rodie budou ve prospch dtte platit k rukm peujc
osoby.
Zkladnmi kritrii rozsahu (ve) vyivovac povinnosti rodi jsou jejich

monosti, schopnosti a majetkov pomry. Vzhledem ke shod obsahu zdejho
ustanoven s obsahem 913 lze odkzat pln na koment k tomuto ustanoven.
Vzhledem k tomu, e dt, kter bude sveno peujc osob, nemus bt

ve vku, kdy nen schopn s pennmi prostedky, kter nabylo jako vivn,
samo hospodait, je teba, aby bylo vdy najisto postaveno, e tyto prostedky,
kter nleej dtti, plat rodie k rukm peujc osoby, tj. nikoli dtte.
S ohledem na 957 (srov. tak vklad tohoto ustanoven) je zejm, e by

zkon hovo pouze o rodich jako o povinnch osobch, je teba - v ppad, e
rodie nejsou nebo nemohou svou vyivovac povinnost k dtti plnit (resp. splnit)
- obrtit se na dal osoby, kter jako povinn v vahu pichzej (srov. 910 a
nsl.).
III. Oprvnn peujc osoby vymhat vivn ve prospch dtte, o kter

peuje
S tm, co bylo uvedeno pod bodem 6, souvis zkonem dan oprvnn

peujc osoby svm vlastnm jmnem (nikoli tedy jmnem dtte, protoe nen
jeho zkonnm zstupcem) vymhat vivn, tj. plnn vivnho, kter bylo
rozhodnutm soudu rodim stanoveno. Je to prvo, kter pat peujc osob ex
lege, nemus j tedy bt soudem zvl piznno v rozhodnut o sven dtte do
jej pe.
Stejn tak nle peujc rodin zkonn oprvnn s vivnm pro dt

samostatn hospodait. Lze pedpokldat, e spolu s narstajcm vkem dtte
se bude zvtovat podl dtte na rozhodovn o hospodaen s vivnm
zaplacenm jeho rodii v jeho prospch.
Povinnost peujc osoby pi hospodaen s touto st jmn dtte je

postupovat pitom v souladu se zjmem dtte a podle jeho poteb. Oboj se zd
bt samozejm. Zakotven tohoto omezen prva peujc osoby hospodait s
vivnm pro dt je vak vznamnm kritriem dn pe peujc osoby (jde
vlastn o jedin majetkov oprvnn, kter peujc osoba, jinak nadan jen
prvy osobnmi, m). Hospodaen peujc osoby podle stanovench pravidel
me bt vymhno soudem (zejmna z podntu orgnu SPOD, ale tak na nvrh
rodi, pop. porunka).
IV. Rozhodnut soudu o hospodaen s stkami vivnho
Zkonn oprvnn peujc osoby hospodait s stkami vivnho,

zsadn omezen jen zjmem dtte a souladem s jeho potebami, me bt eventuln ji ab initio - soudem upraveno. Uin tak tehdy, svuje-li dt osob
sice po vech strnkch splujc podmnky nutn pro vkon dn osobn pe
(nap. 19let sestra), ale tato osoba a priori neskt zruky, e bude rovn
stejn dn hospodait s finannmi prostedky, kter j - sic! - nepat.
Upraven hospodaen me spovat zejmna v uren, jak bude naloeno

s vyplacenm vivnm (toti s tou kterou msn dvkou vivnho). Takto soud
ur, jak st vivnho m pokrt bnou spotebu (potebu) a jak naproti
tomu bude spoena (s clem zajistit dtti jeho poteby nkdy v budoucnosti;
notabene nabytm svprvnosti zsk dt dispozin prvo k takto tezaurovanm
prostedkm).
910 a nsl., 913, 953 a 955, 957
957
(Vylouen uit pravidla)
Z dvodov zprvy:
Institut sven dtte do pe jin osoby je uren pro dti, kter nemohou
bt vychovvny vlastnmi rodii z dvod, kter budou spe pechodnho rzu
a dt me bt vychovvno v ir rodin, ppadn osobou dtti blzkou. Na
rozdl od pstounsk pe zde nevznik nrok na dvky pstounsk pe, a proto
je teba dbt na to, aby viva dtte byla zajitna osobami, kter maj k dtti
vyivovac povinnost.
Jestlie vivn nelze v odpovdajc vi stanovit ani rodim ani

prarodim, tento institut se nepouije a je namst sven dtte do pstounsk
pe.
Vklad:
Vzhledem k tomu, e sven do pe jin osoby bylo pvodn zamleno

jako krtkodob opaten, opaten krtkodob osobn pe o dt (srov. 953 bod
3), nemohlo se potat s tm, e by viva dtte mla bt zajitna jinak ne ze
strany osob - ex lege - vivou povinnch (srov. 910 a nsl.).
Dsledkem tto skutenosti pak nutn je, e institut nelze pout, nejsou-li
pro nj splnny pedpoklady prv ve smru zajitn vyivovac povinnosti.
Naproti tomu je samozejm, e tento institut bude mon dobe vyut

vude tam, kde peujc osobou se m stt babika (ddeek) dtte, nebo tu
vyivovac povinnost sth jako tzv. ostatn pbuzn. Sloitj by mohla bt
situace tam, kdy jde o sourozence dtte nebo o jeho sestru i tetu.
910, 953
Oddl 2
Pstounstv
958
(Zkladn ustanoven o pstounsk pi)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1 a 3)
II. Situace, v nich soud me svit dt do pe pstouna (4 a 6)
III. Pstounsk pe m pednostn postaven (7, 8)
IV. Pstounsk pe na pechodnou dobu (9 a 11)
Z dvodov zprvy:
Pstounsk pe je soukromoprvn institut nhradn rodinn pe, jeho

elem je zejmna vkon osobn pe o dt osobou odlinou od rodie nebo od
porunka, jestlie tato pe neme bt z objektivnch nebo subjektivnch
dvod vykonvna rodii. Pokud rodie dtte neum, nechtj nebo nemohou o
sv dt osobn peovat, mus stt zajistit nhradn pi o dt v prosted, kter
rodinu co nejvce pipomn. Pstounsk pe proto mus bt pojmna jako
subsidirn k pi vlastnch rodi. Pojmov je tedy pstounsk pe doasn, a
u je krtkodob, stedndob nebo dlouhodob. Vdy dle poteb dtte a situace
v jeho pirozen rodin. Toto pojet pln koresponduje s ustanovenmi chrncmi
pirozenou rodinu dtte v Listin zkladnch prv a svobod. Naopak, je teba
odhldnout od pravy pstounsk pe v ji zruenm zkon . 50/1973 Sb., o
pstounsk pi, kter pstounskou pi pojmal spe jako pi dlouhodobou, co
je stle v povdom irok veejnosti.
elem pstounsk pe nen pijet cizho dtte za sv tak, jak je tomu v

ppad osvojen, kdy dochz ke zmn statusu dtte.
Pstounsk pe mus mt pednost ped p nerodinnou, zajiovanou v

stavech nebo v jinch zazench stavnho typu, do kterch je dt svovno
nikoli konkrtnm osobm do osobn pe.
Pstounsk pe mus bt v souladu s nejlepmi zjmy dtte. K tomuto cli

mus smovat nejen soudn rozhodnut ve vci, ale i zprostedkovn pstounsk
pe orgny socilnprvn ochrany dtte. Pi rozhodovn i sledovn spnosti
pstounsk pe mus bt respektovn nzor a pn dtte tak, jak to vyplv z
mluvy o prvech dtte.
I. Obecn
Pstounsk pe je upravena obdobn, jako tomu bylo v 45a a nsl. zk.

o rodin.
Podstata pstounsk pe se ovem nezmnila, stejn jako dvody, kter k

n vedou.
Na rozdl od institutu sven dtte do pe jin osoby je pstounsk pe

koncipovna jako dlouhodob institut pe o dt; nicmn situace, v n se ten
kter institut pouv, jsou obdobn.
II. Situace, v nich soud me svit dt do pe pstouna
Pednost v poad osob, kter mohou o dt peovat, m vdy rodi. Zcela

vjimen tomu tak nen (srov. nap. situace tkch zvislost, fyzick
nezpsobilosti se o dt postarat atd.). Na mst rodie, kter nen, vystupuje
porunk, od kterho se oekv, e bude o dt tak osobn peovat, i kdy je
primrn povoln k prvn ochran dtte.
Zjem dtte je pi kadm opaten tkajcm se dtte nezbytnost, zjem

dtte je, jak znmo, pedpoklad vyten ped zvorku. Tedy i kdy to zkon bohuel - vslovn neuvd (je teba uvst, e k pochyben dolo v okamiku, kdy
sven dtte do pe jin osoby a pstounstv byly v legislativnm ppravnm
procesu zsadn rozdleny do dvou samostatnch institut; vta, kter se
pvodn vztahovala na oba ppady, protoe lo jen o dv varianty tho, zstala
uvedena pouze v sti o sven dtte do pe jin osoby, srov. 953, a v pasi
upravujc pstounstv ji opakovna nebyla), pesto i nadle plat, e sven do
pstounsk pe pichz v vahu jen v ppad, e to je v souladu se zjmem
dtte. Jinak eeno: naplnn (konvenovn) zjm dtte je conditio sine qua non
uvaovn o sven dtte do pstounsk pe.
Nejsou-li tu ani rodie, ani porunk, kdo by mohli o dt osobn peovat,

me soud svit dt jin osob (podle 953 a nsl.), anebo do pe pstounovi.
Zle nejen na skutkovch okolnostech (srov. nap. 957 vyluujc pout institut
peujc osoby v ppad, nen-li tu nikdo, kdo by ml zkonnou vyivovac
povinnost k dtti), ale i na zeteli dlky oekvan potebnosti takov pe.
III. Pstounsk pe m pednostn postaven
Obdobn jako institut sven do pe jin osoby ne rodie tak

pstounstv mus mt pednost ped pi stavn. Je tomu tak proto, e
individuln pe nejlpe dtti nahrad pi vlastnch rodi, pokrevenc i jejich
"nhradnk" (toti osvojitel). Jen v individuln pi me dt nalzt pocit
vztahovn se, kterho je nutn zapoteb k jeho zdravmu vvoji.
stavn pe je takto volena a na poslednm mst, kdy se dn lovk,

kter by chtl a mohl o dt osobn peovat, nenajde.
IV. Pstounsk pe na pechodnou dobu
Soud me tak - nejsou-li tu ani rodie, kte by mohli o dt osobn

peovat, ani porunk, kter by o dt peoval, - dt svit do pstounsk pe
na pechodnou dobu. Je zejm, e z hlediska trvn by to ml bt institut na
pomez mezi svenm dtte do pe jin osoby ne rodie a pstounskou p.
Pstounskou pi na pechodnou dobu upravuje zkon . 359/1999 Sb., o

sociln-prvn ochran dt.
Pstounskou pi na dobu pechodnou vykonvaj profesionln pstouni,

osoby speciln vykolen a sttem placen (v podrobnostech srov. k tomu zkon
o sociln-prvn ochran dt).
953, 957
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Z judikatury:
(NS Cpjf 117/75, Rc 29/75)
Rozhoduje-li soud o sven nezletilho dtte do pstounsk pe, jsou
astnky zen dt, jeho rodie, pstoun (pstouni), manel pstouna (ije-li s
nm ve spolen domcnosti, a je tedy ke sven dtte do pstounsk pe
zapoteb jeho souhlasu, pokud nepozbyl zpsobilosti k prvnm konm nebo
pokud nen opaten jeho souhlasu spojeno s tko pekonatelnou pekkou) a
ppadn oban, ktermu bylo dt sveno do vchovy podle ustanoven 45
zk. o rodin. Jedn-li a rozhoduje-li soud o zruen pstounsk pe, pak jsou
zsadn astnky zen ti, kdo byli astnky zen o sven nezletilho dtte
do pstounsk pe. astnky zen o zruen pstounsk pe vak ji nejsou
osoby, kter byly astnky zen o sven do pstounsk pe z toho dvodu, e
jim ped vznikem pstounsk pe bylo nezletil dt v pstounsk pi dve
sveno do vchovy podle ustanoven 45 zk. o rodin. Manel pstouna nen
astnkem zen o zruen pstounsk pe v tch ppadech, kdy toto
manelstv ji netrv, kdy manel spolu ji neij ve spolen domcnosti,
pozbyl-li manel pstouna zpsobilosti k prvnm konm nebo pokud by jeho
ast v tomto zen byla spojena s pekkou tko pekonatelnou. Rozhoduje-li
soud o rozsahu vyivovac povinnosti pstouna (pstoun) k nezletilmu dtti v
pstounsk pi pro poteby rozhodnut o vi pspvku na hradu poteb dtte,
jsou astnky zen dt, jeho rodie, pstoun (pstouni), poppad osoby, kter
jsou povinny poskytovat vivn dtti, a okresn nrodn vbor, kter podal nvrh
na uren rozsahu vyivovac povinnosti pstouna (pstoun).
(NS Cpj 33/74, Rc 28/75)
V zen o pstounsk pi je teba dbt o to, aby astnci byli nleit
poueni o vznamu a elu tto pe. Zejmna pstoun mus mt zcela jasno
nejen o svch prvech a povinnostech, ale tak o pomrech a zdravotnm stavu
dtte, kter je mu do pstounsk pe svovno. Nleit pouen pstouna je
jednm ze zkladnch pedpoklad pro spn prbh pstounsk pe.
(KS st nad Labem 11 Co 436/77, Rc 15/80)

Rozhoduje-li soud o uren otcovstv a zrove o vchov a viv
nezletilho dtte ( 113 o. s. .), kter je v pstounsk pi, mus rozhodnout o
tom, zda tato dve nazen pstounsk pe tohoto dtte potrv nadle.
astnky zen jsou tu v zen o vchov a viv pstoun (pstouni) nezletilho
dtte a v zen o vivu dtte i nrodn vbor, kter vyplc pspvek na hradu
poteb dtte v pstounsk pi.
Z literatury:
Mitlhner: K odborn kvalifikaci pstounsk rodiny. In Pocta Sent
Sobotkov: Pstounsk rodiny: jejich fungovn a odolnost, 2003.
ernohub: Pstounstv ve svtle prav nkterch zem. Socialistick
Dunovsk: Pstounsk pe: souasnost a perspektivy. Sociln politika,
1993, . 9.
Haderka: Styk rodi s dtmi, kter jsou v pstounsk nebo stavn
vchov. Pk, 1972, . 10.
Sobotkov: Vzkum pstounskch rodin. Nhradn rodinn pe, 2003, . 2.
Stokov: SOS vesniky jak je neznme. Sociln politika, 1997, . 7-8.
959
(Trvn pstounsk pe)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1)
II. Doasnost pstounsk pe (2, 3)
III. Rodi me vdy uplatnit sv prvo osobn o dt peovat (4 a 7)
Z dvodov zprvy:
O pstounsk pi pslu rozhodovat soudu, kter me pln zohlednit

situaci v pirozen rodin dtte a jde-li o dlku pstounsk pe, rozhodnout tak,
aby to bylo v souladu s nejlepmi zjmy dtte.
Soud me pstounskou pi vymezit na dobu uritou (nap. po dobu

pobytu rodie dtte v lebn). Nelze opomjet, e do pstounsk pe bvaj
svovny dti, kter sv rodie znaj. Soud tak me urit, e se dt svuje do
pstounsk pe, ani vymez jej trvn. Pak se bude jednat o pstounskou pi
na dobu neuritou, s vhradou podstatn zmny pomr. Pstounsk pe tak v
konenm dsledku me mt podobu pe dlouhodobj.
S ohledem na stavn prvn rmec problematiky se vslovn stanov

prvo rodi poadovat sv dt od pstoun zpt. Pihl se k judikatue
Evropskho soudu pro lidsk prva ve vazb na ochranu rodinnho ivota
zaruenou l. 8 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (srov. sdl.
. 209/1992 Sb., a nap. rozhodnut ve vci Kutzner v. Nmecko).
Bude na soudu, aby vc posoudil se zetelem ke vem okolnostem,

zejmna s ohledem na to, zda u rodi pominula pekka pvodn jim brnc v
osobn pi o dt, zda si uspodali sv osobn, majetkov a sociln pomry tak,
aby se mohli ujmout pe o dt, vytvoit mu harmonick domov apod.
Navrhovan pojet je v plnm souladu se stanovisky odbornk, kte

zdrazuj potebu prce s pirozenou rodinou, potebu jej sanace apod.
Druh odstavec vychz z stavnho rmce rodinnho prva, bere zetel na

standardy lidskch prv. Jeliko je dt neoddlitelnou soust sv pirozen
rodiny, mus zkon vslovn stanovit, e rodie mohou sv dt poadovat od
pstoun zpt. Bude na soudu, aby vc posoudil v souvislostech, pihldl k situaci
v pirozen rodin dtte, snahm o npravu problm, kter rodie vedly k
nemonosti o dt osobn peovat, k zjmm, potebm a pnm dtte apod.
I. Obecn
Pstounsk pe je chpna jako doasn nhradn pe v ppad, e

rodie nejsou schopni o dt peovat. Tomu odpovdaj i jednotliv prvn
ustanoven.
II. Doasnost pstounsk pe
Soud, kter rozhoduje o pstounsk pi ili o sven dtte do pe

pstouna, rozhodne zrove tak o tom, jak dlouho bude takov pe trvat.
Ovem toto uren doby zle na tom, zda je vbec mon v dan situaci. Pokud
v tomto ohledu neexistuj dn okolnosti, o kter by se soud mohl pi uren
doby pstounsk pe opt, dobu neur. To ale neznamen, e by tm samm
bylo rozhodnuto o tom, e pstounsk pe bude trvat do dne, kdy dt nabude
svprvnost.
Je-li vak pedem - vzhledem k okolnostem - znma doba, po kterou

pstoun (zpravidla v tomto ppad profesionln) bude muset o dt peovat, je
namst, aby soud rozhodl o trvn tto pe. Jedn se pedevm o dobu, kdy
rodi neme dt souhlas s osvojenm (nen dostaten str, viz 811, pop. jet
neuplynula doba estinedl, viz 813), a o dobu, kter m uplynout, aby bylo
mon rozhodnout o osvojen bez pivolen rodi, viz 820.
III. Rodi me vdy uplatnit sv prvo osobn o dt peovat
Bude zleet vdy na konkrtnch okolnostech, zda rodi asem nabude

schopnost se o dt osobn starat, i nikoli. Zsadn ale nen mon a priori
konstatovat, e se tak nestane. Vjimku mohou pedstavovat jen t
irreparabiln pokozen tlesn nebo duevn (rozumj na stran rodie), kter
osobn pi rodie o dt vyluuj jednou provdy.
Vzhledem k tomu je teba zdraznit - jinak samozejm - prvo rodie

dtte, kter bylo sveno do pstounsk pe, kdykoli poadovat navrcen
dtte do vlastn osobn pe. Vrazem "kdykoli" se rozum za pedpokladu nabyt
schopnosti se o dt osobn starat.
Tomu tak odpovd pravidlo, podle kterho rodi neme o sv jm,

resp. ze sv vle zashnout do prv pstouna a dt si odnst i odvst k sob.
Naopak. Je teba ctt prvn dvod pe pstouna o dt, a tm je rozhodnut

soudu. Rodi, kter m za to, e je schopen se o dt osobn starat, a je ochoten
a schopen to soudu prokzat, se mus obrtit na soud, kter o dosti rodie
kladn rozhodne za dalho splnnho pedpokladu, a to e nvrat k rodii je v
souladu se zjmy dtte.
Opt bude teba zvit vechny okolnosti ppadu, pop. vzt na pomoc i
stanovisko pezvdnch osob i dtte samotnho.
811, 813, 820
960
(Povinnosti a prva rodi, jejich dt je v pstounsk pi)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Povinnosti a prva rodi v pomru k povinnostem a prvm pstoun

(3 a 6)
III. Vhradn prva rodi (7 a 10)
Z dvodov zprvy:
Nvrh prvn prava klade draz na zachovn pirozench vazeb mezi

rodiem a dttem v pstounsk pi. Jeliko elem pstounsk pe nen
vytvoit takov pomr, jak vznik osvojenm, je vslovn stanoveno, e rodim
zstvaj zachovny rodiovsk povinnosti a prva (resp. povinnosti a prva
vyplvajc zejmna z rodiovsk odpovdnosti). Aby tyto povinnosti a prva

mohli rodie vykonvat, mus mt prvo se s dttem stkat a poadovat od
pstoun informace o dtti. Tomu pak odpovdaj povinnosti a prva pstoun.
Z povahy vci vyplv, e rodie dtte pedevm zstvaj zkonnmi

zstupci svho dtte, maj prvo rozhodovat o podstatnch zleitostech, kter
se dtte tkaj, (nap. o volb povoln, dleitm lkaskm zkroku apod.), v
tchto zleitostech za dt prvn jednat a tak spravovat jeho jmn.
Soud me rozhodnout jinak, je-li to ku prospchu dtte a v souladu s jeho

nejlepmi zjmy, zejmna jde-li o pbuzenskou pstounskou pi.
I. Obecn
Rodiovsk pe ve sv podstat zstv rodim zachovna pesto, e je

dt sveno do pstounsk pe.
Nejvznamnjm aspektem rodiovsk pe v rozhodn dob je prvo na

osobn styk s dttem a prvo na informace o dtti.
II. Povinnosti a prva rodi v pomru k povinnostem a prvm pstoun
Rodim, pokud jsou znmi, se zachovvaj jejich rodiovsk povinnosti a

prva v rozsahu jejich svprvnosti, pop. jim nle rodiovsk odpovdnost.
Ovem tak pstounm nleej urit povinnosti a urit prva, kter nezbytn
musej mt prv proto, aby svou pi o dt mohli dn vykonvat ( 966).
Zkonn uspodn povinnost a prv tedy vypad tak, e rodie maj

rodiovskou odpovdnost, jej vkon, resp. vkon povinnost a prv z rodiovsk
odpovdnosti nle po dobu pstounstv osob pstouna.
To ale neznamen, e soud in concreto neme rozhodnout jinak.

Znamenalo by to ovem zpravidla, e bude njakm zpsobem dotena
rodiovsk odpovdnost ( 869 a nsl.) a bude ustanoven porunk, pop.
opatrovnk, kter bude na mst rodi rodiovskou odpovdnost vykonvat

prv v rozsahu, v n povinnosti a prva rodi vi dtti nevykonv pstoun.
Rodie ovem nikdy nelze zbavit jejich statusovch a osobnch prv vi

dtti ( 856), ledae by takov rozhodnut uinil soud u pleitosti omezen
svprvnosti rodie ( 865 odst. 2).
III. Vhradn prva rodi
Je-li dt sveno do pstounsk pe, zstv rodim rodiovsk

odpovdnost zachovna, nicmn jej vkon je omezen natolik, nakolik povinnosti
a prva rodi vi dtti je povoln vykonvat pstoun.
Rodim vak vdy zstane zachovno zkonn prvo na osobn styk s

dttem a prvo na informace o dtti. Styk s dttem m bt osobn a pravideln.
I prvo na osobn styk ale me bt modifikovno rozhodnutm soudu,

nastane-li situace, kterou pedvd zdej ustanoven (srov. obdobn 891, zejm.
odst. 2).
Dvody zvltnho zetele hodn me pedstavovat v podstat cokoli,

jakkoli okolnost na stran rodie, na stran dtte, v jejich vzjemnm pomru
apod.
856, 865 odst. 2, 869 a nsl., 891 odst. 2, 966
961
(Vyivovac povinnost k dtti v pstounsk pi)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Vyivovac povinnost rodi k dtti v pstounsk pi (3 a 7)
III. Pspvek na hradu poteb dtte a vivn (8 a 10)
Z dvodov zprvy:
Vyivovac povinnost rodi k dtem svenm do pstounsk pe

nezanik. Rodie mus svoji vyivovac povinnost plnit podle svch monost,
schopnost a majetkovch pomr a ve vazb na odvodnn poteby dtte.
Rozsah vyivovac povinnosti stanov soud dle obecnch ustanoven o vyivovac
povinnosti rodi k dtem. Soud rodim ulo povinnost poukazovat vivn na
dt orgnu, kter vyplc pstounovi dvky pstounsk pe. Na tento orgn
pechz ze zkona nrok dtte do ve poskytnutho pspvku. Pokud by
vivn stanoven rodim na dt bylo vy ne zkonem stanoven pspvek,
rozdl je rodi povinen poukazovat dtti, resp. k rukm pstouna.
Soud me rozhodnout o zpsobu hospodaen s pspvkem a vivnm,

nap. stanovit, e urit st bude urena ke spoteb a dal st bude dtti
spoena. Vdy bude zleet na potebch dtte - nap. zven poadavky na
dietu, zdravotn pomcky apod., koln, jazykov kurzy.
Dvky pstounsk pe upravuje jin prvn pedpis.
I. Obecn
Zdej odst. 1 je komplementrn s 956 odst. 1. Ob ustanoven jsou v

pomru k prav, kterou obsahoval zkon o rodin, nov.
V odst. 2 je eena otzka vztahu vivnho a pspvku na hradu poteb

dtte podle zvltnho zkona.
II. Vyivovac povinnost rodi k dtti v pstounsk pi
Zsadnm pravidlem je to, e vyivovac povinnost rodi k dtti

svenmu do pstounsk pe trv.
Jedn se o zvltn ustanoven o vivnm, avak zsady pro stanoven

ve vivnho, kter pln rodie vi dtem svenm peujc osob, jsou
shodn jako v jinch ppadech vivnho pro potebnou osobu. Rozsah
vivnho stanov soud svm rozhodnutm, tj. v rozhodnut, kterm soud
ustanovuje pstouna a svuje dt do pstounsk pe, rozhoduje zrove o
otzce vivnho (nejen o jeho rozsahu), kter rodie budou plnit ve prospch
dtte.
Zkladnmi kritrii rozsahu (ve) vyivovac povinnosti rodi jsou jejich

monosti, schopnosti a majetkov pomry. Vzhledem ke shod obsahu zdejho
ustanoven s obsahem 913 lze odkzat pln na koment k tomuto ustanoven.
Pestoe zkon hovo pouze o rodich jako o povinnch osobch, je teba v ppad, e rodie nejsou nebo nemohou svou vyivovac povinnost k dtti plnit
(resp. splnit) - obrtit se na dal osoby, kter jako povinn v vahu pichzej
(srov. 910 a nsl.).
I kdy to obansk zkonk nestanov, stanov zvltn prvn pedpis

upravujc pspvek na hradu poteb dtte svenho do pstounsk pe (zk.
o s. p. o. d.), e vivn poukazuj rodie, pop. jin povinn osoby, tomu, kdo
vyplc dtti zmnn pspvek. O povinnosti rodi, pop. jinch osob,
poukazovat vivn tomuto orgnu se vyslov soud v cit. rozhodnut.
III. Pspvek na hradu poteb dtte a vivn
Je-li vivn prv tak vysok jako pspvek na hradu poteb dtte
svenho do pstounsk pe, pechz prvo na vivn na stt (k rukm
orgnu, kter vyplc pstounovi uveden pspvek na dt, je mu bylo do
pstounsk pe sveno).
Pokud je vivn vy, rozdluje se na dv sti: do ve pspvku nle

sttu, co je nad to, nle dtti. Tuto stku pak rodie poskytuj dtti k rukm
pstouna. I o tto nuanci rozhodne soud u pleitosti sven dtte do pe
pstouna.
Soud je povoln rozhodnout tak o tom, jak bude s vivnm, toti tm,
kter bude nleet dtti, hospodaeno: zpravidla se uplatn pravidlo 956 odst. 2
vta druh, e toti se tato stka rozdl na dl, kter bude slouit bn
spoteb, a dl, kter se bude pro dt ukldat na dobu pozdj poteby.
910 a nsl., 913, 956
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Z judikatury:
(NS 5 Cz 22/92, Rc 22/93)
V zen o sven nezletilho dtte do pstounsk pe se nerozhoduje o
vivnm pro toto dt, teprve po prvn moci rozsudku o sven nezletilho
dtte do pstounsk pe a po prvn moci rozhodnut pslunho sprvnho
orgnu o piznn pspvku na hradu poteb dtte ulo soud rodim, ppadn
jinm osobm povinnm poskytovat vivn dtti, aby toto vivn poukazovali
uvedenmu orgnu.
(NS Cpj 159/79, Rc 21/1981 a Cpj 251/74, Rc 16/76)
Nrok na vivn, kter peel na stt podle 7 zk. . 50/1973 Sb., o
pstounsk pi, je pednostn pohledvkou.
(NS Cpj 14/74, Rc 27/75)
Pri vahe o zveren dieaa, ktor je u vo vchove inho obana ako rodia
(v zmysle ustanovenia 45 zk. o rod.), do pestnskej starostlivosti zjavne
previ a ovplyvn rozhodovanie sdov otzka zujmu budcich vychovveteov o
to, aby im bolo diea zveren prve do pestnskej starostlivosti. Nebude pritom
bez vznamu ani stanovisko okresnho nrodnho vboru k nariadeniu tejto
pestnskej starostlivosti, lebo ten rozhoduje o prspevku na hradu potrieb

dieaa a o odmene pestna, prspevok a odmenu aj vyplca a so sdom vo
veciach pestnskej starostlivosti spolupracuje.
962
(Poadavky kladen na osobu pstouna)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Poadavky kladen na osobu pstouna (3 a 8)
III. Pednostn postaven osoby pbuzn, pop. blzk (9 a 11)
Z dvodov zprvy:
Pstounem se me stt pouze lovk, kter skt zruky, e bude o dt

dn peovat a e pstounsk pe bude dtti ku prospchu. Zjemce o
pstounskou pi mus bt bezhonn a mus podstoupit odbornou ppravu
upravenou zvltnm zkonem.
Jde-li o nov zavdn poadavek obvyklho bydlit, elem je, aby

nedochzelo ke zneuvn institutu pstounsk pe a zamezilo se jej
komercializaci a obchodu s dtmi. Pstounsk pe se do ciziny dvodn
nezprostedkovv, nebo v dsledku rozhodnut o pstounsk pi nedochz ke
statusov zmn v postaven dtte, ale jedn se jen o vkon osobn pe. Jeliko
rodi zstv prvn spojen se svm dttem, pedpokld se styk s rodiem a
nvrat do pirozen rodiny po odpadnut pekek, nelze pipustit, aby byly mezi
dttem a rodiem hranice. Termn obvykl bydlit je standardn uvn
mezinrodnmi mluvami a tak nazenm 2201/2003 o pslunosti a uznvn a
vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
a o zruen nazen (ES) . 1347/2000. Zpsnnm se nov prvn prava slad s
evropskmi standardy, na kterch je ochrana prv dtte budovna.
Navrhuje se vslovn stanovit, e zjemce o pstounskou pi mus se

svenm dtte do pstounsk pe souhlasit. Je tomu tak proto, e zen ve vci
pe o nezletil - mezi kter zen o pstounsk pi nle - me soud zahjit i
bez nvrhu.
Pokud se dtte, o kter jeho rodie nemohou, nedok nebo nechtj

osobn peovat, fakticky ujme pbuzn nebo osoba dtti blzk, mus soud v
duchu ve uvedench standard dt tto pi pednost ped pi osob pro dt
cizch. Soud vc posoud s ohledem na nejlep zjmy dtte. To je pln v souladu
s platnm zkonem o sociln-prvn ochran dt, kter vslovn stanov, e
pokud se dt ocitne bez pe pimen jeho vku, mus mu bt zajitna
neodkladn pe, pi jejm zajitn se d pednost zpravidla pbuznmu (srov.
15 zk. . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt). Z tohoto zkona dle
vyplv, e zprostedkovn pstounsk pe se neprovd, podala-li nvrh na
sven dtte do pstounsk pe osoba dtti pbuzn nebo osoba blzk dtti
nebo jeho rodin [srov. 20 odst. 2 psm. b) zk. . 359/1999 Sb., o socilnprvn ochran dt]. Aby nedochzelo jen k pasivnmu potvrzovn faktickho
stavu po del dob, kter nemus bt dtti ku prospchu, ukld tento zkon
vem - tedy i osobm pbuznm a blzkm oznamovac povinnost ohledn pijet
cizho dtte do sv pe [srov. 10a, 20 odst. 2 psm. b) citovanho zkona].
I. Obecn
Zdej ustanoven je nov ve srovnn s obsahem zk. o rodin.
Jedn se o korelativn ustanoven k 954.
II. Poadavky kladen na osobu pstouna
Zkon vyslovuje trojici poadavk kladench na osobu pstouna: mus

dvat zruky dn pe o dt, mus mt bydlit v esk republice a mus
souhlasit se svenm dtte do sv pstounsk pe. Poadavky na osobu
pstouna jsou shodn s poadavky kladenmi na peujc osobu ( 954).
Pstoun prochz celou soustavou nron ppravy na vkon sv funkce

(innosti). O tom ustanovuje zkon . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran
dt. Ji dvno v procesu ppravy a zvrenho hodnocen vsledk tto

ppravy je tud dostaten pesn najisto postaveno, zda dotyn lovk, kter
se chce stt pstounem (pop. i profesionlnm pstounem), je i nen schopen
vyhovt poadavkm na pstouna kladenm, zda tedy zejmna skt zruky
dn pe o dt, kter mu bude do pstounsk pe poslze sveno.
Pstoun mus nejen splovat pedpoklady prvn, tj. bt osobou s plnou

svprvnost, ale tak pedpoklady osobn: po strnce zdravotn (fyzick i
psychick) a morln (obansk bezhonnost) mus vyhovovat tomu, co se bn
od takov osoby oekv, s m se pot. Je pravda, e naplnn tchto
oekvn me od osoby k osob kolsat, ale jist "standardn vkon" by mly
podat vechny osoby, kter usiluj o to, stt se, bt ustanoven pstounem.
Pstoun mus mt bydlit na zem esk republiky. To ale neznamen, e

zrove neme mt bydlit jet nkde jinde. Jde o to, e takov osoba sice
nemus bt eskm obanem (obanem esk republiky), ani nemus mt souhlas
k pobytu na zem esk republiky, ale mus bt trvale usazena na zem esk
republiky s myslem se tu trvale zdrovat prv proto, aby mohla plnit vi
zdejmu dtti svou funkci pln tak, ani by dt pemsovala na zem jinho
sttu. Je nicmn pravidlem, e do programu ppravy pro vkon funkce (innosti)
pstouna vstupuj (resp. jsou pijmny) toliko osoby, kter jsou na zem esk
republiky trvale usazeny a kter maj esk sttn obanstv (tj. jsou obany
esk republiky).
Souhlas osoby pstouna se jev jako samozejm, avak nemus tomu tak
bt vdy a priori. Jde toti o to, e pstoun, pesnji osoba, kter prola procesem
ppravy na vkon funkce pstouna a jako takov spluje pedpoklady pro vkon
takov funkce stanoven, nebude chtt stt se pstounem uritho dtte. M
jist prvo pi o konkrtn dt odmtnout. Takov odmtn nen ovem mon u
pstouna profesionlnho: tomu bude dt pidleno podle soudu na nvrh
odborn komise. Situace ale me bt obrcen: k rozhodnut o sven dtte do
pstounsk pe dojde na nvrh osoby, kter m zjem o to, stt se pstounem:
pak je jej souhlas teba vidt v nvrhu na vysloven takov pe.
Souhlas rodi se nepedpokld, ani se nevyaduje. asto, pravda, dt

ani rodie nem, na jejich mst stoj porunk, kter vykonv rodiovskou
odpovdnost.
III. Pednostn postaven osoby pbuzn, pop. blzk
Stejn jako u peujc osoby plat i v ppad pstouna, e pokud se ji

potebnho dtte ujala nkter osoba dtti (pop. rodim dtte) pbuzn nebo
osoba blzk, d j soud pi rozhodovn pednost ped jinm lovkem, jen by
byl ochotn a schopn stt se pstounem, ledae to nen v souladu se zjmy
dtte.
Zdej pravidlo je jist mon vyut i v jinch situacch, toti bude-li pro
jedno potebn dt nkolik vhodnch pstoun a jeden z nich bude prv osobou
pbuznou nebo osobou blzkou. Obdobn lze ct, e pednost by mla bt dna,
ani by byla hledna osoba jin, osob pbuzn nebo osob blzk, kter bude
sama navrhovat, aby j pe o dt byla svena s tm, e se ale dtte ujme jako
jeho pstoun (tj. ne pouze jako osoba peujc).
Zkon sice vslovn nestanov (stejn jako v 954 odst. 2), zda m jt o
osobu pbuznou, pop. blzkou dtti nebo rodim dtte, ale je zejm, e je
teba vzt v vahu oba tyto zetele: me toti jt o osobu blzkou dtti, nikoli ale
rodim (rodii) dtte, a nen dvodn takovou osobu jen pro nedostatek vztahu
k rodim dtte vyluovat z okruhu osob nejvhodnjch pevzt funkci pstouna
dtte.
954
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
Z literatury:
viz u 958
963
(Pedpstounsk pe)
Z dvodov zprvy:
Jde o obdobu stvajc platn prvn pravy. elem pedpstounsk pe,

tzv. pe na zkouku, je navzn kontakt mezi zjemcem o pstounskou pi a
dttem. Nov prava tuto pi stanov tradin jako fakultativn. Nicmn, jde-li
o jej dlku, umouje, aby soud odlioval jednotliv ppady a pedpstounskou
pi vymezil dle poteb dtte a jeho rodiny. Pedpstounsk pe tak me bt
stanovena na obvykl ti msce nebo i na del dobu. Sven dtte do
pedpstounsk pe v souvislosti se zprostedkovnm pstounsk pe
upravuje zvltn zkon.
Navrhuje se vslovn stanovit, e soud m povinnost dohlet nad

prbhem a spnost pstounsk, resp. pedpstounsk pe. Me tak - i z
edn moci - mnit nebo ruit sv rozhodnut. Nejde o bezdvodn zsah do
rodinnho ivota pstoun, ale o dvodnou kontrolu nhradn rodinn pe v
zjmu dtte.
Je-li pstounsk pe zprostedkovvna sttem, nen nutn mnit pravu

zakotvenou zkonem o sociln-prvn ochran dt. Pedpstounsk pe je v
tomto ppad koncipovna jako obligatorn.
Vklad:
Zdej ustanoven je obdobou 45b odst. 2 zk. o rodin.
Pedpstounsk pe pichz v vahu vdy, kdy je teba zjistit, zda pomr

mezi pstounem a svenm mu dttem bude dtti ku prospchu, pop. zda
pstounstv bude obma stranm konvenovat. Jedn se pedevm o situace, kdy
do pstounsk pe m bt sveno dt, kter je dosud v njak pi kolektivn,
pedevm tedy stavn, a u trval, anebo jen pechodn (zazen pro dti
vyadujc okamitou pomoc), a nen zcela jist, do jak mry nov pomry
individuln pe budou vyhovovat zjmm tohoto dtte.
I s ohledem na to, co bylo uvedeno v bodu 2, stanov soud dlku (trvn)

takov pedpstounsk pe se zetelem k okolnostem ppadu; me takto jt o
dobu t, ale tak teba osmi nebo devti msc. Bude-li pak dlka trvn tto
doasn pe o dt zvazn stanovena, bude nutn, aby ped uplynutm tto

doby bylo rozhodnuto bu o sven dotynho dtte do pe dotynho
pstouna, anebo pop. aby byla pedpstounsk pe vslovn novm
rozhodnutm soudu prodlouena, anebo, v krajnm ppad, aby bylo rozhodnuto o
navrcen dtte do kolektivn pe, zpravidla stavn.
Soud je povoln nad prbhem a spnost pedpstounsk pe

vykonvat dohled. Lze pedpokldat, e dohled bude soud vykonvat
prostednictvm orgnu SPOD.
Z literatury:
Sobotkov: Pstounsk rodiny: jejich fungovn a odolnost, 2003.
ernohub: Pstounstv ve svtle prav nkterch zem. Socialistick
Dunovsk: Pstounsk pe: souasnost a perspektivy. Sociln politika,
1993, . 9.
Haderka: Styk rodi s dtmi, kter jsou v pstounsk nebo stavn
vchov. Pk, 1972, . 10.
Sobotkov: Vzkum pstounskch rodin. Nhradn rodinn pe, 2003, . 2.
Stokov: SOS vesniky jak je neznme. Sociln politika, 1997, . 7-8.
964
(Manel jako spolen pstouni)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Sven dtte do spolen pe manelm (3, 4)
III. Znik manelstv pstoun rozvodem (5 a 7)
IV. Znik manelstv pstoun smrt (8, 9)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o tradin pravu spolen pstounsk pe pstoun, kte jsou

manely, vetn dsledk jejich rozvodu pro dt, resp. mrt jednoho z nich. Z
povahy vci vyplv, e se spolen pstounsk pe neuvauje v ppad osob
ijcch v nesezdanm souit, nebo v registrovanm partnerstv.
I. Obecn
Obecn plat, e dt se svuje do pe pstounovi. Me bt ale sveno i

do pe pstouna, kter je manelem, pop. registrovanm partnerem, a me
bt tak sveno do spolen pstounsk pe manel.
Je-li dt sveno do spolen pstounsk pe manelm, je teba eit

situaci dtte pro ppad, e manelstv pstoun zanikne.
II. Sven dtte do spolen pe manelm
Dt me bt sveno jak do individuln pe (jednotlivho pstouna,

kter me, ale tak nemus bt manelem nebo registrovanm partnerem), tak
do spolen pe manel.
Formulace zkona je takov, e z n nelze soudit, e by dt mohlo bt

sveno do spolen pstounsk pe registrovanch partner (srov. slova
"pokud jsou manel").
III. Znik manelstv pstoun rozvodem
Zanik-li manelstv pstoun rozvodem, pouije se odst. 2 zdejho

ustanoven. Rozhodnutm o rozvodu spolen pstounsk pe ex lege zanik.
Dve ne soud rozhodne o rozvodu manelstv spolench pstoun,

uplatn se stejn pravidlo jako u rozvodu rodi nezletilho dtte ( 906):
manelstv spolench pstoun nebude rozvedeno dve, dokud soud (tzv.
opatrovnick soud, tj. soud pe o nezletil) nerozhodne, jak budou upraveny
povinnosti a prva spolench pstoun k dtti v pstounsk pi pro dobu po
rozvodu manelstv spolench pstoun.
Spolen pstounsk pe sice rozhodnutm o rozvodu zanik, ale pesto

mohou bt rozveden manel oba individulnmi pstouny dtte - zkon o tom
nemluv. Takov situace jist ale nebude soudem zaloena. Nebylo by to vhodn
ani z hlediska bvalch manel, ani z hlediska dtte svenho do pstounsk
pe. Soud rozhodujc o pomrech nezletilho dtte tedy rozhodne o tom, do
pe kterho z manel jako do pe individulnho pstouna bude dt po
rozvodu manelstv spolench pstoun sveno, pop. jak se bude druh
manel na vchov dve spolen vychovvanho dtte podlet. Nen to vak
nezbytn nutn.
IV. Znik manelstv pstoun smrt
Tak zanikne-li manelstv spolench pstoun smrt, spolen

pstounsk pe zanikne. Zle ovem na tom, zda zemeli zrove oba
manel, anebo zda zemel jen jeden z nich.
Zeme-li jeden z manel, spolench pstoun, bude to znamenat, e

pstounsk pe se sousted v rukou peivho manela, ani o tom bude soud
njak rozhodovat.
906
Z judikatury:
viz u 958
Z literatury:
viz u 963
965
(Pstounsk pe jen jednoho z manel)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Pivolen manela k pstounsk pi druhho manela (3 a 8)
III. Spoluit v rodinn domcnosti pstouna (9)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven pejm z platn prvn pravy vymezen prv a povinnosti

manela pstouna, pokud jde o vznik pstounsk pe a jej obsah.
I. Obecn
Zdej ustanoven nem svj vzor v ustanovench zkona o rodin.
Upravuje se zvltn situace, kdy pstounem je jen jeden z manel

(piem manel spolu ij v rodinn domcnosti).
II. Pivolen manela k pstounsk pi druhho manela
Pstounsk pe je - stejn jako ostatn formy nhradn pe o dt pednostn upravena pro jednotlivou osobu. Nic ale nebrn tomu, aby touto
osobou byl ten, kdo ije v njakm statusovm svazku, a manelstv, nebo
partnerstv.
Pokud ale ten, kdo uvauje o pstounsk pi, ije v manelstv,

pedpokld se sp, e bude spolu s manelem sdlet spolenou pi o dt.
Pokud tomu tak nen, je teba, prv kvli vzanosti dotyn o pstounstv
uvaujc osoby, aby se jej manel kladn vyslovil k tomu, e se tato osoba stane
pstounem, resp. e do jej pe bude sveno dt. V naprost vtin ppad
toti nsledn bude manel sdlet rodinnou domcnost tak s onm dttem.
Souhlas manela k pstounsk pi druhho manela se dje prohlenm

(prvnm jednnm) vi soudu, kter rozhoduje o pstounsk pi.
Dojde-li k tomu, e manel odmt dt souhlas s pstounskou p svho

manela, o pstounsk pi manela nelze kladn rozhodnout. Souhlas manela
tak nelze nahradit rozhodnutm soudu.
Existuj ale situace, kdy souhlasu manela k pstounsk pi druhho

manela nen teba, tj. kdy se tento souhlas nevyaduje. Jde jednak o ppad, kdy
manel nen pln svprvn (tj. m omezenou svprvnost, bez ohledu na to,
jakm smrem a v jakm rozsahu), jednak o ppad, kdy opaten manelova
souhlasu je spojeno s tko pekonatelnou pekkou.
Tko pekonateln pekka me mt velmi rozmanit charakter: me

spovat v njakm negativnm zdravotnm stavu manela (le dlouhodob v
bezvdom), je nezvstn (ani byl prohlen za nezvstnho) atp.
III. Spoluit v rodinn domcnosti pstouna
Jak ji bylo v bodu 4 uvedeno, jestlie jeden z manel pevezme

pstounskou pi o dt, lze odvodnn pedpokldat, e dt bude t v jeho
domcnosti. Proto m-li manela nebo partnera, kter s nm ije v rodinn
domcnosti, bude rozhodnut o pstounsk pi znamenat, e rodinnou
domcnost budou sdlet vichni ti. Vzhledem k tomu je nezbytn upravit
postaven manela, pop. partnera ve vztahu k dtti, je bylo sveno do
pstounsk pe jednoho z manel nebo partnera. Zkon stanov povinnost i
prvo druhho lena pru podlet se na osobn pi o dotyn dt, sven do

pstounsk pe prvnho lena pru. Takov povinnost a prvo zaloeny nejsou,
pokud manel, pop. partnei spolu neij (ij oddlen, separovan).
966
(Zkladn povinnosti pstouna)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Povinnosti a prva pstouna (3 a 9)
III. Povinnosti a prva osoby, j bylo dt sveno do pedpstounsk pe

(10)
Z dvodov zprvy:
Ustanoven vymezuje povinnosti a prva pstouna ve vazb na prva a

povinnosti rodi dtte svenho do pstounsk pe. Je respektovno, e
svenm dtte do pstounsk pe nedochz ke statusov zmn a e rodi
zsadn zstv nositelem rodiovskch prv a povinnost (alt. povinnost a prv
vyplvajcch z rodiovsk zodpovdnosti). Proto se ukld pstounovi pedevm
o dt osobn peovat a pouze pimen vykonvat prva a povinnosti rodi
tam, kde to rodim z povahy vci nepslu. Jedn se o tradin pojet. Nicmn,
soud me pomry upravit i jinak, tak, aby to odpovdalo nejlepmu zjmu
dtte.
Jeliko dt me bt sveno tak do pedpstounsk pe, navrhuje se

vslovn stanovit jak povinnosti a jak prva maj zjemci o pstounskou pi.
I. Obecn
Zdej ustanoven je dl obdobou 45c odst. 1 a odst. 2 zk. o rodin. V

nkterch ohledech se ale od prvn pravy v zk. o rodin zsadn odliuje.
Obdobn jako rodie tak pstoun m vi dtti, resp. vykonv vi

dtti, kter mu bylo sveno do pe, povinnosti i prva (oprvnn).
II. Povinnosti a prva pstouna
Prvn a zkladn povinnost, ale i prvem pstouna je o dt, kter mu bylo

do pstounsk pe sveno, osobn peovat. To vyplv z toho, e pstoun
nahrazuje rodie prv v aspektu osobn (nikoli prvn) pe o potebn dt.
Dsledkem tto povinnosti a tohoto prva je jednak to, e pstouna je

mon za neplnn - a povinnost, nebo nevykonvn prv - postihnout, tj. me
bt z vkonu funkce pstouna odvoln (m pijde o pjem, kter nepochybn
oekval), jednak to, e pokud nkdo jakkoli znemouje pstounovi o dt
osobn peovat (nap. tm, e dt pstounovi odejme, odnese, odveze a odmt
je vrtit), m sm pstoun (suo nomine) prvo se takovmu zasahovn do jeho
vhradnch povinnost a prv brnit.
Dle pstoun pi vchov dtte vykonv (nikoli "m"), a to pimen nesm nad mru pimenou zbyten zasahovat do povinnost a prv rodi,
povinnosti a prva rodi. Jde o ty povinnosti a ta prva, kter m rodi podle
858, kde se prav, e pe o dt zahrnuje zejmna pi o zdrav dtte, jeho
tlesn, citov, rozumov a mravn vvoj, ochranu dtte, zajiovn vchovy a
vzdln dtte, zsti tak pokud jde o uren msta bydlit dtte. Pokud jde o
prvo osobnho styku, toti na takov styk, kter je nezbytn pro vkon osobn
pe, to nle prv rodim a tak rodie toto prvo vykonvaj ( 967). Je teba
konstatovat, e se zde ponkud nepesn uv vraz pe a vchova: tyto
vrazy se pekrvaj, asi jen s obtemi by bylo mon ct, kter pojem je tomu
druhmu nadazen; tak nzory jednotlivch prvnch teoretik v tomto ohledu
kolsaj.
Krom osobn pe, kter pstounovi ex lege nle jako povinnost i jako
oprvnn, a krom vkonu povinnost a prv rodi pi vchov svenho
dtte, pstounovi ex lege nle prvo rozhodovat - jen - o bnch zleitostech
dtte, v tchto bnch zleitostech dt prvn zastupovat a tak v tchto
bnch zleitostech, tj. v rozsahu tmto zleitostem pimenm, spravovat

jmn dtte.
Novinkou je zejmna sprva jmn dtte. Je vak teba vidt, e jde o

sprvu jmn jako nezbytnost pi vkonu zkladnch povinnost a prv pstouna,
sprvu jmn, bez kter si ani nelze vkon funkce pstouna (spovajc v pi o
osobu dtte) dobe pedstavit. Pstoun nutn mus bt oprvnn nakldat
finannmi prostedky, kter sice nleej dtti (pspvek na hradu poteb
dtte), ale kter dostv pstoun ke svm rukm. Tyto prostedky slou prv k
tomu, aby dt ilo, jak nle: bydlelo, spalo, jedlo, pilo, chodilo do koly,
vnovalo se zjmovm aktivitm, sportovalo, kulturn se vyvjelo atd. atp. Proto
je pstounovi - nov - dno prvo spravovat jmn dtte, a to v rozsahu, kter je
adekvtn samotn podstat pstounsk pe o dt.
Dal, velmi vznamnou povinnost pstouna je informovat rodie dtte (a

to i v ppad, e dtti byl ustanoven porunk pro jistou nedostatenost, ale
existujcch rodi), pop. ovem porunka dtte (pokud dt rodie nem), o
podstatnch zleitostech dtte. Jedn se o to, aby ti, kdo jsou povolni
rozhodovat o podstatnch zleitostech dtte, tak o poteb takovho
rozhodnut byli vas a dn informovni osobou, kter m dt ve sv osobn
pi, jsou j tedy dobe znmy poteby dtte, tedy i poteby ve smru nutnho
rozhodnut t kter zsadn vci, a ji tkajc se zdrav dtte, jeho vzdln,
pracovnho uplatnn, nebo umleckho angaovn (nap. hran ve filmu) atd.
Situace ovem me bt v konkrtnm ppad, tj. pokud jde o urit dt,

mnohem komplikovanj. Proto uke-li se potebn, aby pstounovi byly
stanoveny dal povinnosti, pop. aby byl nadn dalmi prvy, rozhodne o tom
soud. Nvrh na takov rozhodnut me podat kdokoli, kdo proke prvn zjem,
pokud jde o dt, tedy rodi, porunk, pstoun, jeho manel atp.
III. Povinnosti a prva osoby, j bylo dt sveno do pedpstounsk pe
Obdobn povinnosti a obdobn prva, jak jsou uvedeny v pedchozch

odstavcch (tj. v bodech 3 a 8), jsou stanoveny tak pro ppad, e dt bude
sveno zjemci o pstounskou pi do tzv. pedpstounsk pe ( 963, srov.
koment k tomuto ustanoven). Je samozejm, e neme jt o shodn
povinnosti a shodn prva, ale prv jen o obdobn, protoe povinnosti a prva
pstouna pedpokldaj jist ustlen a prvn zcela jednoznan najisto
postaven stav.
858, 963, 967
Z judikatury:
(NS Cpj 14/74, Rc 27/75)
Osobnou starostlivosou pestna o diea sa rozumie starostlivos, ktor se
spravidla venuje dieau v rodine. Pestn me vak v ase, ke je zamestnan,
dva diea do dennch jasl, materskej koly alebo ak diea navtevuje kolsk
druinu; podmienku osobnej starostlivosti mono povaova za splnen ak napr. z
dvodu krtkodobej choroby pestna bolo diea dan do tdennch jasl alebo
obdobnho zariadenia, alebo ke pestn zabezpeil po tento as starostlivos o
diea inou osobou. Mus vak s len o mimoriadnu, nepredvdan situciu a nie o
pravideln zverovanie det tmto zariadeniam. Pri stavnej vchove by
podmienka osobnej starostlivosti nebola splnen. Pestn bude diea zastupova a
spravova jeho veci namiesto rodiov, len ak pjde o ben veci. Toto oprvnenie
pestna je vlun. V ostatnch, tj. nie bench veciach dieaa bud diea
zastupova a spravova jeho veci rodiia, prpadne opatrovnk. Pjde najm o
volbu povolania, pokia diea nie je oprvnen zvoli si svoje povolanie samo, o
alie vzdelanie dieaa, o rozhodovanie o majetku dieaa apod. Pri rozhodovan
o majetku dieaa je ochrana zujmu dieaa zabezpeen tm, e opatrenie
zkonnho zstupcu vo veci sprvy majetku v podstatnch veciach mus by
poda ustanovenia 28 O.z. schvlen sdom. Pestn me sa domha
rozhodnutia sdu aj proti inm rozhodnutiam zkonnho zstupcu dieaa (napr.
pri rozhodovan o povolan dieaa).
Z literatury:
viz u 963
967
(Povinnosti pstouna vi dalm osobm)
Z dvodov zprvy:
Vychz se z draznho odliovn pstounsk pe od osvojen. Jeliko

svenm dtte do pstounsk pe nedochz ke zmn statusu a dt mnohdy
sv rodie zn, je teba, aby mlo relnou monost se se svmi rodii a dalmi
pbuznmi (nap. zletilm sourozencem) stkat, pokud je to v jeho zjmu. Je-li
vak soudem styk s rodii omezen nebo zakzn, z povahy vci vyplv, e
pstoun nem povinnost styk umoovat. Tak je teba, aby mlo dt skutenou
monost zskat pravdiv informace o sv rodin a mohlo tak prohlubovat svj
pocit sounleitosti se svmi pbuznmi.
Odbornci dvodn varuj ped syndromem zavrenho rodu. Tak

poukazuj na potebu prce s pirozenou rodinou, na nutnost jej sanace.
Vklad:
Zdej ustanoven je obdobn jako 965 zcela nov (v zk. o rodin

obsaeno nebylo). Pedstavuje dal pravidlo osvdujc zmr zkonodrce
ukotvit dt v irch rodinnch pomrech (srov. nap. 927, 953 aj.).
Pstoun je povinen udrovat, rozvjet a prohlubovat sounleitost dtte s

jeho rodii. Ostatn ji v rmci programu vchovy pstoun (podle zk. o s. p. o.
d.) je osoba, kter m zjem stt se pstounem, zejmna pouena o tom, e stle
mus uvaovat jako osoba toliko o dt peujc, nic jinho nen jejm kolem, stle
si mus bt vdoma toho, e dt m - zpravidla - sv biologick rodie. Jist, e
tomu tak in concreto bt nemus, ale zsadn je takov pravidlo teba ctt, a to
pedevm u tzv. pstoun profesionlnch.
Krom rodi se povinnost pstouna udrovat, rozvjet a prohlubovat

sounleitost dtte tk i dalch osob, toti pbuznch dtte a osob dtti
blzkch. Vechny tyto osoby lze pokldat za tzv. ir rodinu dtte, pop. i za
spoleenskou vazbu (sounleitost) dtte.
Rodie maj prvo na osobn styk se svm dttem. Toto prvo m kad
rodi vdy, pokud v tomto prvu nebyl rozhodnutm soudu omezen, pop. i
zbaven. Je tak mon, e soud rozhodne o uritm zpsobu realizace osobnho
styku rodie s dttem (nap. toliko telefonickm nebo teba jen psemnm). V
kadm ppad, a jde o styk dovolen teba jen v minimlnm rozsahu, je
pstoun povinen umonit styk rodi s dttem, kter bylo sveno do jeho
pstounsk pe. Je povinen udlat vechno proto, aby prvo dtte osobn se
stkat se svm rodiem bylo beze zbytku naplnno v me, v n je to prvn
mon. Faktick monost je pak dna konkrtnmi okolnostmi, nejen objektivnmi

(je prv me pstoun dobe ovlivnit), ale tak monostmi dtte, resp. s nm
souvisejcmi, asto i subjektivnmi okolnostmi. Nelze zapomenout, e dt m
sice prvo na osobn styk se svm rodiem, nechce-li ale dt tohoto svho prva
vyut, pokud si dt styk s rodiem nepeje, nic je neme nutit k tomu, aby bylo
naplnno prvo jeho rodie na osobn styk se svm dttem.
953, 965
Souvisejc pedpisy:
zk. o s. p. o. d.
968
(Dt v pstounsk pi a jeho pomr k pstounsk rodin)
Z dvodov zprvy:
Jedn se o tradin ustanoven, kter m vchovn charakter. Je obdobou

ustanoven, kter tyto povinnosti ukld vlastnm dtem osob osobn peujcch
o ciz dti.
Vklad:
Zdej ustanoven je obdobou 45c odst. 3 zk. o rodin.
Zdej ustanoven je rovn obdobou 886 ob. zk.
Pravidlo se pouije jen tehdy, ije-li dt v domcnosti (rodinn domcnosti)

pstouna. Nicmn protoe zkladn povinnost pstouna je peovat osobn o
dt, kter mu bylo sveno ( 966), nelze si dost dobe pedstavit situaci, kdy
dt setrvale bydl nkde jinde ne prv v domcnosti pstouna.
Pomoc dtte v pstounov domcnosti je stanovena v rozsahu monost a

schopnost dtte. Rozsah pomoci je tedy objektivizovn, ale prv jen se
zetelem k dotynmu uritmu dtti.
Pokud m dt sven do pstounovy pe vlastn pjem, je povinno

rovn pispvat na hradu spolench poteb rodiny. Vlastn pjem nen jen
pjem z aktivn innosti dtte, me jm bt tak pjem, kter m dt ze svho
majetku. V tomto ppad dt samozejm nepispv z pjmu celho, ale toliko
ze zisku (tj. pjem minus vynaloen nklady).
886, 966
Z literatury:
viz u 963
969
(Nsledky zmny pomr a nesouladu)
Z dvodov zprvy:
elem je eit krizi v nhradn rodin, dokud je eiteln a vytvoit prostor

pro sanaci pirozen rodiny. Pstoun m pitom monost, aby se u soudu domhal
pravy vzjemnch prv a povinnost, resp. rozhodnut o podstatn vci tkajc
se dtte, m-li za to, e een navrhovan (prosazovan) rodii nen ku
prospchu dtte. Tm se pedkldan prava zcela koncepn li od pravy
zakotven v zkon o rodin vychzejc ze zkona o pstounsk pi (zk. .

50/1973 Sb.).
Nov ustanoven dle zdrazuje skutenost, e dt je aktivnm

subjektem, nikoli pasivnm objektem. Dtti je vslovn piznno prvo navrhnout
soudu, aby rozhodl v jeho podstatn zleitosti (nap. volb povoln), pop. pi
zsadn zmn pomr. Samozejm i dt i v tto zleitosti me uplatovat
sv prva zakotven mluvou o prvech dtte a vyjadovat sv poteby a pn v
jakmkoli zen tkajc se jeho osoby zahjenm na nvrh rodie, pstouna nebo
z edn moci soudem.
Ustanoven umouje vyuvn alternativnch forem een rodinnprvnch konflikt.
Vklad:
Zdej ustanoven je obdobou 45a odst. 4 a 45c odst. 2 zk. o rodin.
Rozhodnut ve vcech pstounsk pe jsou rozhodnutmi pro tentokrt

(jsou vydvna cum clausula rebus sic stantibus): rozsah povinnost a prv
pstouna me bt zmnn, dojde-li k podstatn zmn pomr. K takov zmn
me dojt jak na stran pstouna, tak na stran rodi, ale tak u samotnho
dtte (dosaen uritho vku, zdravotn stav apod.). V takovm ppad me
bt krajnm eenm i zruen pstounsk pe (pop. formulovan jako odvoln
pstouna). Je ale tak mon, e podle skutkovch okolnost rozhodne soud
docela jinak.
Soud je povoln rozhodovat tak tehdy, kdy v ppad podstatn i

vznamn zleitosti tkajc se dtte dojde k nesouladu, k neshod mezi rodii a
pstounem dtte. Je sice pravda, e podstatn zleitosti tkajc se dtte
zsadn rozhoduje ten, kdo m nebo kdo vykonv rodiovskou odpovdnost, na
druh stran ale nelze nevidt, e vzhledem ke kadodennmu osobnmu styku,
ba souit pstouna a jemu svenho dtte, pstoun bude znt dt, jeho
poteby, pop. i zjmy mnohem lpe ne sice vlastn rodi, ale ijc od dtte
oddlen, bez ohledu na to, e se s nm pop. i asto stk. I v tomto ppad
nesouladu mezi rodii a pstounem me dojt jak ke zmn povinnost a prv
pstouna, tak i ke zruen pstounsk pe, pop. i k jinmu rozhodnut.
Nvrh na potebn rozhodnut soudu jsou oprvnni podat rodi, dt v

pstounsk pi zastoupen orgnem SPOD a tak zajist pstoun.
Z judikatury:
viz u 958
Z literatury:
viz u 963
970
(Nejzaz znik pstounsk pe)
Z dvodov zprvy:
Na rozdl od osvojen zanik pstounsk pe nejpozdji dosaenm pln

svprvnosti dttem, jinak a jeho zletilost. Nejde toti o statusovou zmnu, ale
jen osobn pi o dt tet osobu. Z povahy vci vyplv, e pstounsk pe
zanik tak smrt dtte nebo pstouna.
Vklad:
Znik pstounsk pe me bt zpsoben rznmi okolnostmi:

rozhodnutm soudu, smrt pstouna nebo dtte (pop. obou). K takovmu zniku
pstounsk pe me dojt prakticky kdykoli po dobu trvn pstounstv.
Nejpozdji vak pstounsk pe zanik v okamiku, kdy dt nabude

svprvnosti. Nabude-li ji ale dve, ne doshne zletilosti, posune se okamik
zniku pstounsk pi a k okamiku dosaen zletilosti.
Dl 4
stavn vchova
971
(Zkladn pravidla nazen stavn vchovy)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Okolnosti, kter vedou k monmu rozhodnut o nazen stavn

vchovy (3 a 8)
III. Okolnosti vyluujc nazen stavn vchovy (9 a 12)
IV. K mstu stavnho zazen (13 a 15)
Jedn se o pepis dosavadn prvn pravy, formulan upraven, s tm, e

je zeteln vyjdena povinnost soudu pijmout opaten vdy, kdy nastal stav,
zpravidla rodii nezpsoben zavinn, kter je v rozporu se zjmem dtte.
Institut stavn vchovy je pojat (jako dosud) zsadn jako sankn a

subsidirn, proto je tak zaazen a za jin, toti individuln formy pe o dt;
individuln formou pe o dt se pitom rozum i pe zazen pro dti
vyadujc okamitou pomoc.
(V evropskm kontextu je stavn vchova chpna jednak jako zcela

pechodn, vodn zazen, ne je dtti opatena pe individuln (naopak ve
Velk Britnii), jednak jako jeden ze standardnch institut, vedle zejmna
pstounstv, a to v ppadech, kdy individuln pi o konkrtn dt nelze
zvldnout.)
Stejn jako o ostatnch formch pe, kter dt vzdaluj z pe rodi,

bude vdy rozhodovat soud, a to nejen formou pedbnho opaten, ale i v
ppad meritornho rozhodnut. Soud je zsadn veden povinnost zohledovat
zjem dtte, ani by pitom pomjel tak prvo rodi na spolen ivot se svm
dttem, a pistupovat k stavn vchov jako k subsidirnmu institutu a nadit
ji, nelze-li situaci dtte eit jinmi zpsoby, kter by nepedstavovaly
nepimen zsah do rodinnho ivota zastnnch. Soud je pi svm
rozhodovn vzn nejen tmto zkonem, ale i mezinrodnmi zvazky esk
republiky, zde zejmna mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch svobod a
mluvou o prvech dtte. V tto souvislosti je teba zohledovat judikaturu
Evropskho soudu pro lidsk prva, nap. rozsudky Havelka a ostatn proti esk
republice ze dne 21. ervna 2007 a Wallov a Walla proti esk republice ze dne
26. jna 2006. V uvedench rozsudcch Evropsk soud hodnotil zsah - v podob
nazen stavn vchovy - do prva rodi i dt na spolen rodinn ivot a s
odvolnm na svoji ustlenou judikaturu mimo jin pipomnl, e monost umstit
dt do prosted vhodnjho pro jeho vchovu neme sama o sob
odvodovat jeho nsiln odnt biologickm rodim a e takov zsah mus bt
vskutku nezbytn s ohledem na dal okolnosti. Stt m navc jednat tak, aby se
existujc rodinn vztah mohl rozvjet, a pijmout vhodn opaten za elem
slouen rodie s dttem. Podle mnn Evropskho soudu je nazen stavn
vchovy za bnch okolnost teba povaovat za doasn opaten, kter bude
zrueno okamit, jakmile to dovol okolnosti (viz citovan rozsudek Havelka a
ostatn proti esk republice, 56). Nvrh tak vslovn stanov v 971, e
stavn vchovu lze nadit nejdle na dobu t let, ped jejm uplynutm mus
soud rozhodnout, zda jej nazen prodlou opt maximln na ti roky (v ppad
stle trvajcch dvod pro jej nazen) nebo ji zru. Z dvodu ochrany dtte se
stanov, e dt zstv v stavn vchov po dobu, po kterou probh soudn
zen, pokud u ubhla doba, na kterou byla stavn vchova nazena
pedchozm rozhodnutm soudu.
Pokud jde o zruen stavn vchovy, je draz poloen na vpravd okamit

rozhodovn soudu. Ovem vzhledem k tomu, e soud zpravidla nem jinou
monost, jak se o poteb zruen stavn vchovy dozvdt, je teba, aby se
zabval jakmkoli relevantnm podntem v tomto ohledu, prvoad a obligatorn
pak podntem stavu samotnho.
Otzka dal pe o dt by mla bt eena vhradn soudem (viz ve), a

to se zetelem na objektivn existujc monost dt umstit do vhodnho nestavnho prosted (kdy je teba rozhodnout i o povinnostech a prvech osoby,
j bylo dt sveno do pe (a contr. rodi). Bylo by vhodn sestavit klu
vhodnch umstn, kter by ponala vlastn rodinou a pokraovala zazenmi
pro dti vyadujcmi okamitou pomoc. V ppad, e by lo o dt, jeho stavn
vchova byla zruena a kter se neme vrtit do vlastn rodiny, soud by vdy
rozhodoval o sven dtte do pe jin osoby (ustanoven dlu tetho 953 an.),
jej konkretizace by byla sice v jednotlivm ppad nezbytn, avak ve spojen s
rozhodnutm o pi ne-ustavn a zrove o pi nikoli ve vlastn rodin by byla
sekundrn.
stavn vchova se rovn peruuje, bylo-li rozhodnuto o sven dtte do

pe budoucho osvojitele podle 823 nebo 829.
V kadm ppad mus soud prvoad sledovat nejlep zjem dtte,

pitom hled i na zjem rodi na rodinnm ivot. A to samozejm i tehdy,
jestlie o pi o dt by se uchzelo vce osob.
I. Obecn
Zdej ustanoven m ve sv sti zdroj v 46 odst. 1 zk. o rodin.
Ustanoven je souborem zkladnch pravidel o stavn vchov. Vzhledem

k tomu, jak je formln obansk zkonk vystavn, lze konstatovat, e zdej
ustanoven neodpovd poadavkm na jednotliv paragrafy kladenm: je zcela
mimodn dlouh, komplikovan, sp by bylo mon ct, e by mlo jt o
paragrafy tyi. Tato anomlie vznikla jednodue tak, e v legislativnm procesu
pvodn zcela jednoduch ustanoven bylo pepracovvno a obohacovno, ani
by si toho hlavn autor pedlohy njak zvl vmal. Vsledkem je - bohuel zdej naprosto nesourod ustanoven.
II. Okolnosti, kter vedou k monmu rozhodnut o nazen stavn

vchovy
stavn vchova je koncipovna jako krajn vchovn opaten, toti

takov, kter v dan situaci bude shledno nezbytnm.
stavn vchovu soud me nadit zejmna tehdy, jestlie dvj

vchovn opaten nevedla k nprav zvadnho stavu.
Obansk zkonk uvd tyi skupiny dvod, okolnost, skutkovch

podstat, kter vedou, resp. mohou vst k tomu, e soud nad stavn vchovu
dtte:
a) vchova dtte je vn ohroena nebo naruena do t mry, e je to v rozporu
se zjmem dtte,
b) tlesn, rozumov i duevn stav dtte je vn ohroen nebo naruen do t

mry, e je to v rozporu se zjmem dtte,
c) dn vvoj dtte je vn ohroen nebo naruen do t mry, e je to v

rozporu se zjmem dtte, nebo
d) jsou tu vn dvody, pro kter rodie nemohou vchovu dtte zabezpeit.
Soud je pi uvaovn o nazen stavn vchovy povinen vdy rovn

zvit, zda nen namst vchova individuln, zda toti nem bt dna pece jen
pednost sven dtte do pe fyzick osoby. Takov rozhodnut jist nen mon
ve vech ppadech, ale vdy je nutn, aby se soud nad nm zamyslel, a pop. v
rozhodnut o nazen stavn vchovy uvedl dvody, pro nen mon svit dt
do individuln pe.
Zatmco v ppad, e rodie z vnch dvod nemohou sami vchovu

dtte zabezpeit trvale, nebo alespo na dobu zjevn del ne pl roku, soud
uvauje o nazen stavn vchovy v ppad, kdy rodie nemohou z vnch
dvod vchovu zabezpeit na dobu jen pechodnou; v takovm ppad sv
soud dt do zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc, a to na dobu nejdle
esti msc.
Tato zazen mohou poskytovat pi potebnmu dtti, pop. i po dobu

del, ne je zkonem stanovench est msc, avak vzhledem k tomu, e tato
zazen nejsou koncipovna jako zazen pro trvalou pi o dt, je teba, aby
soud obnovil sv rozhodnut, resp. aby rozhodl znovu o sven dtte do
takovho zazen, uke-li se, e je poteba del doby pro zajitn poteb dtte.
III. Okolnosti vyluujc nazen stavn vchovy
Nedostatenost prosted, v nm se dt nalz, nikdy neme sama o

sob pedstavovat dvod, pro kter by dt mohlo bt umstno do stavn pe.
V tomto ohledu vyvolal vslovnou zmnu v bnm zkonodrstv nedvn nlez
stavnho soudu esk republiky.
Nedostatenost prosted se rozumj zejmna (a konkrtn) bytov nebo

majetkov pomry rodi dtte, pop. tch osob, kterm bylo dt sveno do
pe. Jedn se jak o osoby "peujc", tak o pstouny, pop. i osoby, kter maj
dt v tzv. pedpstounsk pi.
Druhou podmnkou - vedle samotnho dvodu nedostatenosti - vyluujc

nazen stavn vchovy je zpsobilost rodi zabezpeit dnou vchovu dtte
a plnit dal povinnosti vyplvajc z jejich rodiovsk odpovdnosti. Obdobn pak
plat o osobch, kterm bylo dt sveno do pe.
Z nlezu stavnho soudu ze dne 20.7.2010, sp. zn. IV. S 2244/09 (N

146/58 SbNU 227) k otzce pedbnch opaten ve vcech pe o nezletil ve
vztahu k prvm rodi, dt a problematice spravedlivho procesu, je teba
citovat alespo:
Rovn prvn z uvedench dvod tak, jak byl obvodnm soudem

formulovn, neme obstt. Mla-li by, pi doslovnm chpn odvodnn
napadenho rozhodnut, skutenost, e se nezdailo zjistit, v jakch podmnkch
bude matka o dt peovat, zakldat ohroen dtte na ivot, pak by to vedlo k
neppustnmu penesen dkaznho bemene na stovatelku v tom smyslu, e
neproke-li se opak, m se za to, e dt na ivot ohroeno je. Takov vklad by
ovem zcela popral smysl institutu pedbnho opaten dle 76a obanskho
soudnho du, jm je zasahovat na ochranu dtte v ppad, e zjitn
skutenosti svd o jeho bezprostednm ohroen, a nikoliv tehdy, jestlie
pslun skutkov zjitn absentuj. Z celho kontextu odvodnn ovem spe
vyplv, e obvodn soud povaoval podmnky, v nich matka doposud ila, za
nedostaten a prv tyto podmnky dle jeho nzoru ohroovaly dt na ivot,
nebo pedpokldal, e se do nich matka m v myslu vrtit. stavn soud ovem
v tto souvislosti podotk, e ani tak nebylo mono odvodnn pedbnho
opaten povaovat v tomto smru za dostaten. Nikoho nelze nutit, aby
vyuval vech vhod, kter mu souasn civilizan rove nabz, piem zjem
dtte, aby mlo zajitnu "kvalitn" soudobou pi (z hlediska materilnho),
neme bez dalho pevit nad jeho zjmem a prvem, aby bylo vychovvno
vlastnmi rodii. Jinmi slovy eeno, odnt dtte rodim z dvodu ohroen na
ivot neme bt v demokratick spolenosti zaloeno pouze na srovnn
pedpokldan ivotn rovn dtte s rovn, kterou by v rmci spolenosti
mohlo doshnout jinde.
Vazba mezi matkou a dttem je jednm z prvoadch pedpoklad vvoje

lidskho jedince. Poruen tto nejpirozenj lidsk vazby je zkonem umonno
pouze v ppad absolutn absence pe i jej naprost nedostatenosti a pouze
tehdy, je-li dt ohroeno bezprostedn (takov postup je teba povaovat za
ultima ratio). Zsah obvodnho soudu, kter stovatelce odal monost peovat
o nezletilou nkolik dn po porodu, byl v tomto ohledu zjevn nepimen, nebo
stovatelce ani nebylo umonno, aby prokzala, jak by se o nezletilou byla
schopna postarat, a obvodn soud nedisponoval dnmi konkrtnmi poznatky,
jimi by bylo mono takov postup odvodnit.
IV. K mstu stavnho zazen
V rozhodnut, kterm soud nad stavn vchovu, mus bt oznaeno

zazen, do kterho m bt dt umstno. Jedn se o oznaen jak z hlediska
povahy (druhu) vchovnho zazen (je potebn si uvdomit, e u ns existuj
zazen dost rozmanitho druhu, lic se ji teba tm, do kterho resortu pat),
tak z hlediska jeho zempisn polohy v rmci esk republiky.
Prv pokud jde o polohu dotynho zazen, je soud pi svm vbru

povinen pihldnout k zjmm dtte, kter m bt v stavn pi umstno, a
rovn k tomu, jak se k tto otzce vyjdil OSPOD. Soud je pitom povinen dbt
na to, aby dt bylo umstno co nejbl bydliti rodi, pop. nen-li rodi nebo
maj-li zakzn styk s dttem, alespo co nejbl bydliti osob dtti blzkch.
Zajist, e mezi osoby blzk je teba zahrnout i blzk, a teba i vzdlenj
pbuzn, maj-li k dtti njakou osobn vazbu, pop. m-li k nim takovou vazbu
samo dt.
Pravidla uveden v bodu 14 plat pro kad ppad, kdy soud rozhoduje o
umstn dtte do vchovnho zazen, a do stavn, nebo ochrann vchovy,
vetn ppad, kdy je dt pemsovno z jednoho zazen do zazen druhho.
Z judikatury:
(NS Cpj 88/70, Rc 19/71)
Rozhodnut soudu, kterm byla nazena stavn vchova, nen vyerpno
dodnm dtte do stavu. Nen proto vyloueno, aby na zklad tohoto
rozhodnut zakroil soud v ppad, e se dt neoprvnn z stavn pe
dostane. Opaten soudu podle 272 a 273 o. s. . budou pichzet v vahu
pouze tehdy, jestlie stav, jeho povinnost je zajiovat, aby vchova dtte
nebyla nim naruovna, nedoshl vlastnmi prostedky navrcen dtte.
(NS 1 Cz 37/68, Rc 74/69)
Je-li nutn zaazen dtte vzhledem k nedostatkm v jeho chovn do
vchovnho zazen (stavn nebo ochrann vchova), v nm nem dt
monost opatit si prostedky k obiv vlastn prac, nen dt schopno ivit se
samo a trv vyivovac povinnost rodi k nmu; nen rozhodn, e se dt ivilo
samo ped umstnm ve vchovnm zazen a e ji nebyly dny zkonn
podmnky pro plnn vyivovac povinnosti rodi k nmu.
(KS Plze 6 Co 532/65, Rc 72/66)
Nazen stavn vchovy je krajnm vchovnm prostedkem. Pedpokld
nejen vn naruen vchovy dtte, nbr i zjitn, e jin vchovn opaten k
nprav nevedla. Skutenost, e matka nezletilho vzala zpt nvrh na nazen
stavn vchovy ped zapoetm jednn, neznamen, e by zen muselo bt
zastaveno.
[S IV (s. 149)]
Pro rozhodnut o zruen stavn vchovy je rozhodujc stav v dob jeho
vyhlen ( 154 odst. 1 o. s. .). Jsou-li v tto dob znmy podmnky pro zruen
stavn vchovy, nen zpravidla dvodu k tomu, aby tato vchova byla zruovna
teprve k pozdjmu dni po prvn moci rozsudku. Vjimky mono pipustit v
odvodnnch ppadech, zejmna tehdy, m-li se chovanci umonit ukonen
kolnho roku ve vchovnm zazen, a ani v tchto ppadech by uveden
asov odstup neml bt znan.
[S IV (s. 373)]
Konanie o nvrhu na nariadenie stavnej, prpadne ochrannej vchovy je
konanm, ktor mono zaa aj bez nvrhu ( 81 odst. 1 o. s. p.). Preto je v tomto
konan pouiteln ustanovenie 153 odst. 2 o. s. p. Z toho vyplva, e sd nie je
viazan nvrhom astnka na konkrtnu formu kolektvnej vchovy maloletho a
e me nariadi in ne navrhovan vchovu.
Z literatury:
Prov: Poznmky k praktickmu vkonu stavn vchovy. In Pocta Sent
2001, . 1.
972
(Trvn stavn vchovy)

Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. Zsadn omezen doby nazen stavn pe (3 a 5)
III. Odezva pominut nezbytn poteby stavn vchovy (6 a 10)
IV. Znik stavn vchovy - pe (11, 12)
Z dvodov zprvy:
viz u 971
I. Obecn
Zdej ustanoven je v zkonn prav nov, v zk. o rodin obsaeno

nebylo. Pitom jde o pravidla zcela zsadnho vznamu.
stavn vchova je pojmna jako naprosto vjimen, vlastn jen

podprn vchovn opaten ( 971 a vklad k nmu). Proto tak trvn (lze ci
"vkon") tto zvltn pe o dt mus bt zsadn omezeno na dobu skuten
poteby ze strany dtte.
II. Zsadn omezen doby nazen stavn pe
stavn vchovu nen mon nadit na dobu del ne ti roky. To znamen,

e v rozhodnut, kterm je dt umstno do stavn vchovy, neme bt
uvedena doba del ne ti roky, me bt uvedena doba tlet a me bt tak
uvedena doba krat ne ti roky.
Pokud dvody nazen stavn vchovy trvaj, jak bude zjitno ped tm,
ne skon ti roky, na kter byla stavn vchova nazena, rozhodne soud o
prodlouen stavn vchovy na potebnou dobu, nejdle opt na dobu t
(dalch) let. Je zejm, e stavn vchovu lze opakovan prodluovat, vdy na
obdob nejdle t let, a vdy je teba rozhodnout ped skonenm dve nazen
stavn vchovy tak, aby nebylo nutn mnit vchovn prosted dtte, je-li
zejm, e poteba jeho stavn vchovy (jak vzhledem k osob dtte, tak teba i
vzhledem k osob rodie dtte) trv, resp. bude trvat del dobu.
Me se ale stt, e i tam, kde je teba, aby stavn vchova dtte byla
prodlouena, nen potebn rozhodnut soudu po ruce ve chvli, kdy skon dve
nazen stavn vchova. Pro takov ppad plat, e po dobu, dokud soud
nerozhodne - jestlie u dve nazen stavn pe skonila, zstv dt - ex
lege - v stavn vchov. To je samozejm naprosto mezn ustanoven, kter jist
nelze jakkoli zneuvat, naopak je teba, aby vznikl stav nouze byl co nejrychleji
odstrann, tj. aby soud ve vci pslun co nejdve zjistil, zda poteba dal
stavn vchovy dtte trv i nikoli. Posouzen poteby dalho trvn vyaduje,
aby vdy znovu byly zveny vechny skutenosti, kter byly zvaovny ji pi
prvnm nazen stavn vchovy.
III. Odezva pominut nezbytn poteby stavn vchovy
Soud je povinen zruit stavn vchovu neprodlen pot, co:

a) pominou dvody, pro kter byla nazena ( 971), nebo
b) pokud vchovu dtte lze zadit jinak ne stavn p.
Je teba si uvdomit, e zdej ustanoven se netk jen dt umstnch do

stavn vchovy ve vlastnm slova smyslu (tlet stavn vchova), ale tak dt
umstnch pro pechodnou potebu do zazen pro dti vyadujc okamitou
pomoc. Vyplv to z pouitho irho vrazu "stavn pe". V obou ppadech
m pak skutenost, e je tu nkter z dvod uvedench v bodu 6, za nsledek,
e soud je povinen neprodlen konat, konkrtn zruit stavn vchovu, pop.

vchovu v zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc.
Zrove se zruujcm vrokem (vrok, kter zruuje stavn pi) rozhodne

soud o dalm prvnm i faktickm osudu dtte: ur podle okolnost danho
ppadu, komu bude dt napt sveno do pe. Je zejm, e nem jt o jin
kolektivn zazen, o zazen pro vkon stavn pe, ale e se m jednat o pi
njak fyzick osoby.
Bude zleet na okolnostech, komu bude dt sveno. Na prvnm mst

stoj vdy vaha o rodiovsk pi. Ta vak vtinou bv lich, a je tud teba
zvaovat jinou osobu, kter bude napt o dt peovat. Takovou osobou me
bt osobn peujc porunk a stejn tak tzv. peujc osoba ( 953 a nsl.) nebo
pstoun (pstoun na dobu pechodnou). stavn vchova se zruuje, zanik
(nikoli toliko peru podle 972 odst. 3; srov. dle bod 12).
Soud opt vyuije stanoviska orgnu SPOD a bude rozhodovat se zetelem

k zjmu dtte. Nelze vylouit ani monost, e soud vyslechne dt, pokud jde o
jeho vlastn nzor na jeho dal umstn do pe fyzick osoby (zejmna pokud
jde o stanovisko k osobm, je se nabzej jako v vahu pichzejc).
IV. Znik stavn vchovy - pe
stavn vchova (pe) zanik vdy, rozhodne-li soud o osvojen dtte, a

to ke dni prvn moci tohoto rozhodnut.
Jestlie soud ale (a contrario bod 11) rozhodne zatm jen o sven dtte
do pe budoucho osvojitele (tzv. pedosvojeneck neboli zatmn pe) podle
823 nebo 829, stavn vchova se - zatm - jenom peru. Zsadn je tedy teba
vykat, jak bude dal prvn osud dtte (tj. zda dozn i nedozn zmny, pokud
jde o rodie).
823, 829, 953 a nsl., 971
973
(Pezkoumvn odvodnnosti stavn pe)
Pehled vkladu:
I. Obecn (1, 2)
II. innost soudu pi pezkoumvn dvodnosti stavn pe (3, 4)
Z dvodov zprvy:
viz u 971
I. Obecn
Zdej ustanoven je neppadnou odezvou na 46 odst. 3 zk. o rodin.
Ukld soudu, aby pezkoumval dvodnost nazen kolektivn pe.
II. innost soudu pi pezkoumvn dvodnosti stavn pe
Soud je povinen pezkoumvat vechna sv rozhodnut o nazen stavn

pe, tj. jak rozhodnut o stavn vchov, tak rozhodnut o umstn dtte do
zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc, a to z hlediska odvodnnosti
trvn kolektivn vchovy dtte kad ti msce. Krom dvod, kter k nazen
stavn pe vedly, je soud povinen rovn kadch est msc zjiovat, zda
nen mon zajistit dtti nhradn rodinnou pi, a to kteroukoli monou formou,
monm zpsobem (osobn peujc porunk, peujc osoba, pstoun).
Aby soud dn zjistil, zda trvaj dvody nazen kolektivn pe, pop. zda
nen mon dtti zajistit nhradn pi rodinnou, je povinen vyut veho, co mu
zkon v tomto ohledu stanov:
a) je povinen si vydat zprvu orgnu SPOD,
b) je povinen opatit si vyjden dtte, je-li dt schopno si svj nzor vytvoit a

sdlit ho; je nicmn teba, aby soud dtti nejdve podal o vci dnou
informaci, a to s ohledem na vk dtte, na jeho rozumovou vysplost, pop. s
ohledem na dal relevantn okolnosti (vlastnosti, schopnosti atp.), a
c) je povinen vyzvat rodie dtte, pop. porunka dtte, aby vyjdil sv

stanoviska k uvaovanmu opaten tkajcmu se dtte (tj. v podstat k tomu,
do pe bude dt napt sveno).
Z judikatury:
viz u 971
Z literatury:
2001, . 1.
974
(Prodlouen stavn vchovy)
Vklad:
stavn vchova je jako vechny druhy nhradn pe o dt koncipovna

jako institut, kde je peovno o dt, tedy o nezletilho.
Zletilosti se nabv dosaenm osmnctho roku vku ( 30).
Lze se ovem setkat se situacemi, kdy mlad lovk, kter strvil vechen
svj dosavadn ivot, pop. jeho jistou st v stavnm zazen, toti v stavn
vchov, nen po dosaen sv zletilosti schopen samostatn t, ba je zejm, e
by mohl kodit nejen sob, ale i svmu okol. Protoe tu nen dn dvod, aby
tento lovk zstal v njakm kolektivnm zazen jinm (nap. toti npravnm),
umouje zkon prodlouit stavn vchovu o jeden dal rok, tedy do
devatenctch narozenin dotynho lovka.
O prodlouen stavn vchovy o jeden rok rozhoduje soud. Soud mus bez
jakchkoli pochybnost mt za prokzan, e jsou tu dleit dvody, pro kter je
takov rozhodnut nezbytn.
30
975
(stavn a ochrann vchova a vyivovac povinnost rodi)
Z dvodov zprvy:
viz u 974
Vklad:
Zdej ustanoven nem svj pedobraz v zkon o rodin.
Vyivovac povinnost osob vivou povinnch vi dtti trv, dokud dt

nen schopno samo se ivit. Okolnost, kdo o dt konkrtn peuje, zda rodie
maj nebo nemaj rodiovskou odpovdnost, zda tu jsou, pop. nejsou njak jin
okolnosti pe o dt, nehraj ve vztahu k existenci vyivovac povinnosti podle
zkona vivou povinnch osob ( 910 a nsl.) dnou roli.
Je teba pouze pipomenout, e zkonem stanoven vyivovac povinnost

(rodi, ale i dalch pbuznch v linii vzestupn i sestupn) zanik za ivota
dtte dve, ne dt nabude schopnost samo se ivit, toliko osvojenm dtte.
910 a nsl.
[ Dvok, Jan; Elischer, David; Fiala, Josef; Frinta, Ondej; Frintov, Dita; Nov,
Hana; vestka, Ji; Zuklnov, Michaela : Koment k Zkonu Obansk zkonk Svazek II - rodinn prvo, 655-975 (89/2012 Sb.) [Systm ASPI] : Wolters Kluwer
[cit. 2014-12-8] : ASPI_ID KO89_b2012CZ. 655-975 89/2012 Sb.. Dostupn v
Systmu ASPI. ISSN: 2336-517X. ]

NOZ - Komentář WK - Rodinné Právo

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

NOZ - Komentář WK - Rodinné Právo

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

89/2012 Sb.

Literatura citovan v hlav I

Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk. Koment. Dl I.: 1 - 92e. Praha: Polygon,

Krlkov, Z. Autonomie vle v rodinnm prvu v esko-italskm porovnn. Acta

Zuklnov, M. Budouc obansk zkonk a rodinn prvo. In Trster, P. (ed.).

Spil, J.; Dvok, J. Vypodn spolenho jmn manel v soudnm zen.

II. Pojem manelstv (2 a 5)

III. Hlavn el manelstv (6 a 11)

st druh obanskho zkonku je vnovna rodinnmu prvu.

Prvn problematika manelstv a rodiny je rozmanit a sah takka do

Navrhovan st druh obanskho zkonku zahrnuje prvn pravidla

Hlava prvn je vnovna manelstv, a to pedn jeho vzniku, toti satku;

Ustanoven 655 vymezuje manelstv jako trval svazek mue a eny

Manelstv je svazkem (neboli spoleenstvm) dvou osob rznho pohlav, a

Trvalost manelstv je teba chpat jako naprosto nezbytn atribut, kter

Hlavn el manelstv je vymezen jako zaloen rodiny a dn vchova

Obsah ustanoven do znan mry replikuje 1 zk. o rodin. Poteba mt v

II. Pojem manelstv

Manelstv je svazkem dvou osob rznho pohlav, a to svazkem trvalm (a

Manelstv je svazkem mue a eny. Zkon vslovn vyjaduje, e jen v

Trvalost svazku mue a eny, kter chce bt manelstvm, nelze rozhodn

III. Hlavn el manelstv

Vymezen hlavnho elu manelstv, toti, zda se o nm ustanovit m, i

Zkladem je vdy zaloen rodiny. Co je rodina, je ponkud sporn,

Z jinho hlediska vidno, je nemlo tch, kdo spojuj pojem "rodina" se

Jde-li o manelstv osob generace mlad a stedn, je nutn potat s tm,

Vzjemn podpora a pomoc se jist tk vech manel, manel vech

V zkon o rodin ( 2) stanoven tzv. povinnosti snoubenc obansk

22, 656 a 676

mluva o souhlasu k manelstv, - l. 8, l. 12 mluvy

Zuklnov: Nkter otzky vzniku manelstv. In Acta Universitatis

II. Podstata vzniku manelstv (2 a 7)

III. Nkter nleitosti satku (8 a 10)

Cel tato partie nvrhu zahrnuje pedevm ustanoven upravujc vznik

Navrhovan ustanoven klade ve shod s mluvou o souhlasu k

orgnem urenm k proveden satenho obadu, toti k pijet satench

Vyaduje se svobodn a pln souhlasn projev vle (liber ac plenus

Vyaduje se, aby saten obad byl veejn a slavnostn, uinn v

Ustanoven o vzniku, resp. uzaven manelstv, ili o satku, lze pokldat

II. Podstata vzniku manelstv

Podstata vzniku, resp. uzaven manelstv je spatovna v "souhlasnm

Pokud jde o nleitosti satenho projevu vle smujcho k manelstv,

Vraz "souhlasn projev vle" je obdobn nejasn jako (v zkon o rodin

Pokud jde o to, e saten projev vle m bt svobodn, odkazuje se na

Vraz "pln" je v rodinnm prvu od r. 1998, svm zpsobem je sporn,

Obsahem satenho projevu je, e snoubenci spolu vstupuj do

III. Nkter nleitosti satku

Zatmco odstavec prvn je vnovn vnitn strnce satku, ili jeho

Poaduje se, aby obad byl veejn a slavnostn. Nleitost "veejnosti"

Poadavek ptomnosti svdk m hlubok historick koeny a je pravdou,

mluva o souhlasu k manelstv,

knon 1119 Codex Iuris Canonici

II. Obansk satek (3 a 8)

III. Crkevn satek (9 a 13)

Akoli vcn zmr obanskho zkonku schvlen vldou (usnesen .

Navrhuje se tedy umonit crkevn satky se statusovmi inky i nadle.

Dv formy uzaven manelstv se do naeho prvnho du navrtily po

Satek, tedy uzaven manelstv, je prvnm jednnm, nebo jde o projev

II. Obansk satek

Obansk ili civiln satek lze charakterizovat tm, e snoubenci projevuj

Kdo je orgnem veejn moci, kter je oprvnn pijmout saten

Civiln zkonky samy bn na dn pedpis neodkazuj, je vc veejn

Veejnost satku naznauje, e jej nelze uzavt jinak ne stnm

Pi civilnm satku je vyadovna ptomnost ednka matrinho adu,