113 Sbornik PLM 1

Vchodiska inovanho inenrstv
Vyuvn metod inovanho inenrstv
Zdroje pro sniovn procesnch nklad se

Vchodiska inovanho vyerpvaj . bude rozhodovat inovan
inenrstv produktivita !
Inovuj (bu
kreativn) nebo
Zpracoval: doc. Dr. Ing. Ivan Man
.
Pracovit: Katedra st stroj a mechanism
Prv probhajc roky jsou podobn tm, kter jsme my i nai pedchdci
ji zaili v rmci prmyslovch revoluc, pi zrodu prmyslovho
inenrstv nebo pi revoluci kvality i implementaci metod thl
Tento materil vznikl jako soust projektu In-TECH 2, kter je vroby.
spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem R.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN
Vchodiska inovanho inenrstv Vchodiska inovanho inenrstv
Inovace a inovan cykly Prbh inovanho procesu
J. A. Schumpeter (1883 1950) na zatku Vynlezci Inovtoi Manaei

minulho stolet definoval (ekonomickou)
e
nc
inovaci nsledovn :
t
ure
ep
ep
oj
u
by
v
nc
trh
nc
nk
um
ro
av
p r sti
ko
ko
ko
n
v
zk
o
t
j a
j a
um
u-
jako zaveden novho druhu vrobku
o v obil
sto
tu
je
pu
trh
id e
ide
zk
je
je
s
uk
a te
a tr
p
-O
de
trh
de

ah
ce
rod
jako zaveden novho vrobnho procesu
n
u
Pa za z
ro
pro
z
trh
k
na
v
ce
n
py
n
Doplnit novho druhu prodeje
nt
tp
sp
ha
v
nic
en
e
ro
no
ule
toty
oj
al
st
te
los
k le
ne
sto
jako zaveden
b
ed
on
zv
od
ch
rb
An
Pro
Zra
Ge
Ro
N
Uv
Po
Uk
Zh
Te
Te
Tu
jako oteven novho trhu
jako pouit novch zdroj surovin nebo novch polotovar
jako vytvoen nov organizace vroby (organizace prce)
EJ
OD
jako vytvoen novho vrobnho/obchodnho seskupen IDEJE A KONCEPTY

PR
stra te g ie
mikroelektronika
laser
optick kabely
h lo u b k a z m n y
radar genetika
rdio/TV nanotechnologie dopad
parn stroj eleznice rovka
elektrifikace
elektronika
atomov energie frekvence o b la s t vy u it +
K
telegraf
technologie telefon inovac
ZIS
cement
pro zpracovn fotografie transformtor stu p e k o o p e ra ce
eleza a uhl automobil
In o v a c e
sl o ito st
NEG
m tk o ATIV
hospodsk
cykly z d ro j - N Z
ISK
ZTRTA
ob or
1750 1800 1850 1900 1950 2000 2050 ek o lo g ie
INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN
Inovace systematick pstup v rmci celho inovanho cyklu Vchodiska inovanho inenrstv
Nejnovj (mal i velk) inovace . v R ?? Vyuvn metod systematick kreativity
V rozboru prvk, systmu a nadsystmu
V rozboru rozvoje technickch systm
V systematickm rozboru vlastnost
V rozboru een v dalch oborech
V rozboru patentovch databz

Navigace
pro
vynalzn .

Vyuvn metod systematick kreativity Postupy vychzejc z metody TRIZ
39 technickch parametr
40 invennch princip pekonn technickch
rozpor
Masivn Masivn s otvory Perforovan
Tabulka eliminace technickch rozpor
Pravidla a principy pekonn fyziklnch rozpor
Fyzikln efekty a jejich pouit

Chemick efekty a jejich pouit
Geometrick efekty a jejich pouit
Kapilrn-porzn
Kapilrn- Gelov Vepolov modely
porzn s vpln Zeolit
Schemata konflikt
Patentov przkum Voice of Customer (Hlas zkaznka)

siln kl adn korelace
kladn korelace
-
zporn korelace -
*
siln z porn korelace
-
* *
Charakteristikyvrobku
Legenda :
mm mm mm C N mm n
9 bod
teplota dradla pi 0 C (ext)
tlouka (prmr) dradla

celkov dlka pr o uloen
sla potebn pr o sloen

3 body
dlka dradla pi pouit
poet aktivnch st
1 bod
ka zbru
Srovn n s
konkuren nm
hel bitu
Analza aktivity Geografick analza Analza domn Analza firem Poteby zkaznk Vha
MIN
1 2
vrobke m K
3 4
MAX
5
velk dosah pi itn 8 K
rychl
vyitn minimum pohyb 6 K
plochy
velk ob jem pi 1 pohybu 7 K
dradlo nestud 7 K
komfortn 7
itn chrn r uku ped snhem K
dobe se dr pi itn 9 K
pro rzn vrstvy 7 K
univerzln
charakteristiky vrobku 8 K
pro rzn povrchy
Sla korelace: poui t
dobe se ist i trbiny 4 K
siln (9 bod) snadn

uloen
snadn uloen v zim
snadn uloen v lt
8
2
K
stedn (3 body)
Inovan potencil Klov slova Problmov analza Analza pol mal (1 bod)
dn (0 bod) vha Navrhova n hodnota
MIN 1
300 330 140 0 70 50 35 1
Porovnn s parametry 2
3
konkuren nho vrobku K K K
7 Vznamnost
4
MAX 5
305 118 252 118

K K
K K
K
78 184 136 262

K
2 Clov h odnota 560 300 180 20 40 50 35 2
Dal ro zpracovn v QFD X X X X X X
3
zkaznkovy 8 ....
Charakteristiky soust
Pevlen matice Trubka vnj Rukoje
poteby
vnj prmr - pedn st

4
Legenda :
drsnost vnjho povrchu
maximln tlouka stny

9 bod
dlka vnj trubky

drsnost povrchu
tepeln vodivost
3 body
Hri vs. problmy
vnitn prmr
tlouka stny
vnj prmr
1 1 bod
vka
6 Charakteristiky v robku
dlka dr adla pi pouit
celkov dlka po sloen

560 mm 10
300 mm
Vha
3
mm mm m mm m mm mm W/m,K mm mm
Hri vs. as
5 ka zbru
teplota dradla pi itn

180 mm
20 C
8
sla pot ebn pro sloen 40 N 2
poet aktivnch st 2 9
(3x9) + (8x1) + (1x9) + (6x3) = 62 bod

Hri na trhu
Navrhovan hodnota pro kritick souasti 32,3 58,0 1,6 0,8 0,08 306,0 5,2 15 43,2 23,6
Vznamnost 21 9 6 66 9 156 33 81 62 17
Prmyslov design Modelovn vrobk a proces
CA
vvoj/inovace
CA
modelovn
plnovn
vvoje
CA
konstruovn zen
3D komplexity
metodick
konstruovn
simulace prototyping
2D proces
empirick
konstruovn
vyuit organizace custo-
stavba vpoetn vvoje mizace
algoritmy techniky
stroj
geometrick modely analza
vkresy normalizace modely vrobk chovn
zkaznk
1850 1900 1950 2000

DFX Plnovn proces

100 %
Logistika Lay-out
Nklady v produkn sti ivotnho cyklu vrobku (%)
80 % y
n klad
o bn
vr
60 % o vl ivnit
ost
mon
dy
je d
la
40 % no
k
du
ch
n
os
n
tz
ob
m
n
r
v
20 %
Koncept Konstrukce Prototyping Testovn Vroba

Value Stream Mapping
Koncept inovovanho vrobku
Nvrhy na zjednoduen
struktury vrobku
DFA - Design for Assembly
a optimalizaci konceptu
DFD - Design for Disassembly
DFMT - Design for Maintenance
DFP - Design for Packing ......
Nvrhy ekonomicky
Volba materil a proces vhodnch
materil a proces
Optimln konstrukce vrobku
DFM - Design for Manufacture Detailn konstruovn

soust orientovan
na minimalizaci
vrobnch nklad
Prototyp
Vroba
Pedchzen vadm
PLM Metody inovanho managementu

Pklady inovanch technik a
Typ inovanch technik (IMT)
nstroj
audity znalost
1 metody znalostnho managementu management technick
inenring
dokumentace
a vroba
patentov analza
2 metody pro pochopen a studium trhu
geo-marketing
zkaznk
groupware
metody podporujc spoluprci lid a
3 tmov prce
prci v informanch stch
optimalizace dodavatel
tele-working
Modern inovan proces je charakterizovn efektivnm propojenm lid, proces a 4 metody orientovan na lidsk zdroje
e-learning
znalost nap celm ivotnm cyklem produktu (life-cycle). Integrace pracovnk v simultnn inenrstv
5 metody managementu interface
eitelskch tmech a vzjemn provzanost jednotlivch fz se stv motorem Vrobkov metody SI
Interface Management
strategie
laterln mylen
inovanho procesu. a plnovn projektov zen
6 metody podporujc kreativitu
TRIZ/ARIZ
Koncept multiprofesn tmy
Design Lean Manufacturing

7 metody na zlepovn proces
Distribun forma prce v inovanm cyklu se Lean Design
Konstrukce
Testovn
prototypu projekt management
8 metody projektovho managementu
zen projektovho portfolia
mn (?) na kooperativn formy prce . Projektovn procesu
Zavdn DFX
metody zamen na nvrh a
do vroby
9 Rapid Prototyping
konstruovn vrobku
Zavdn
Vroba a hodnotov analza
sdlen informace do vroby
distribuce
Efektivn inovace je zaloena na kooperaci a kolaboraci.. tj. i na rmcov a dokumentace
10
metody orientovan na vznik a podporu business pln
obchodu spin-off postupy
znalosti metod dalch profes.
Rozvjen systm a alternativn systmy
2 tendence zjednoduovn a rozvjen systm
Rozvjen systm a Zjednoduovn

omezovn potu element
alternativn systmy Technick

systm
Nabvn doplkovch funkc

rozvjen TS
Zpracoval: Ing. Pavel Jirman
Tento materil vznikl jako soust projektu In-TECH 2, kter je

Rozvjen systm a alternativn systmy Rozvjen systm a alternativn systmy
Rozvjen struktury Zaveden novch funkc
Funkce
Plnn hlavn Doplkov
funkce funkce
F1 + F2 Funkce Funkce Funkce

pln TS pln sten pln NS
Idelnost = -------------------------
N1 + N2
Vrobn Nklady
nklady dopl. funkce
Zdroje doplkovch funkc Rozen hlavn funkce
Technologie Bezpenost
Pklad
Technick
systm otet roubem
Nad-systmov
poadavky
Obrbn
vrobky
Operace provdn s TS Poadavky nad-systmu
operace ve stdiu skladovn

soulad s ostatnmi TS
operace ve stdiu dopravy
ohled na zvltnosti NS
operace ve stdiu uit
asto sledovan operace
operace ve stdiu drby vliv na lovka
operace ve stdiu likvidace

Bezpenost Stupn plnn funkc
Pklad - venkovn istn oken.
Lze istit zevnit?
Zven komfortu plnn funkce
een pro pklad itn oken. Uit istcho

nstroje s magnetem na obou stranch skla.
Spolen itn obou stran pi fyzick ptomnosti
zevnit.
Stupn plnn funkc Stupn plnn funkc
sten plnn funkce Funkce se pln sama

een pro pklad itn oken. itn s
vyuitm funkce okna. Vloen pnov gumy een pro pklad itn oken. Vnj
nebo karte na pohyblivou st okna povrch skla sm odstrauje neistoty a
klouzajc pes pevnou st. Samoitn samo ist. Tento povrch nezhoruje
zevnit. transparentnost skla a minimln mn
existujc TS
Aktivn sklo je opateno speciln nano

Jin een pro pklad itn oken. vrstvou vytvoenou z mikro krystal oxidu
Vyuit rotanho rmu. itn vnj titanu, kter reaguje na denn svtlo (UV
strany vevnit po otoen rmu. zen). Reakce strhv neistoty na skle
bez poteby istcho prostedku. Psob
hydrofiln na vodu.
Zmna doplkov funkce Konkurujc a alternativn systmy
Doplkov funkce Funkce

Pklad - nky: Pro?
Cl
Jak doshnout cle TS1 TS2 TS3

bez konn funkce? realizuje realizuje realizuje
funkci funkci funkci
Osten nek zpsobem 1 zpsobem 2 zpsobem 3
Pro? Nov formulace
Cl
Jak naostit ezn Funkce pemisovat nklad (po vod)

hrany bez osten?
ezn hrany se ost samy - nerovnomrn tvrdost hran

ezn hrany ost jin prvky - pi vyjmut z pouzdra
ezn hrany jsou stle ostr - keramick ezn hrany

Konkurujc a alternativn systmy Sjednocen alternativnch systm
Alternativn systmy vzjemn si konkurujc systmy s alespo s

Sjednocen alternativnch sysm
jednm prem protichdnch pednost a nedostatk
Souasn
TS1 TS2
vyuvn
Parametr 1 + - 2 systm
Parametr 2 - +
Parametr 3 + +
Penos
vlastnost
Pklad: pneumatika - udrovat nboj vs. tlumit nrazy Pklad: pneumatika - sjednocen
Pln
Nafukovac
Prunost + -
- nafukovac pneumatika s pevnou vlokou
Odolnost vi - pneumatika s porzn gumou s petlakem

- +
defektm
Pklad - loisko Algoritmus sjednocen alternativnch systm
Alternativn Sjednocen
1. Zformulovat hlavn nebo zlepovanou funkci objektu

2. Zformulovat zkladn pednosti a nedostatky zdokonalovanho objektu
3. Vypracovat seznam konkurujcch systm a jejich pednost a nedostatk
4. Vybrat z konkurujcch systm ty s protikladnmi pednostmi a nedopstatky
5. Vybrat zkladn (nejjednodu)systm ze dvou alternativnch
6. Urit podstatnou vlastnost
7. Penst podstatnou vlastnost na zkladn systm a zformulovat zadn (lohu)
Plnovn projekt
Pozice asovho plnovn v ivotnm cyklu projektu
Plnovn projekt
Zpracoval: Ing. Petr Lepk, Ph.D.
Pracovit: Katedra st a mechanism stroj,

Fakulta strojn, Technick univerzita v Liberci

Plnovn projekt Plnovn projekt
Pozice asovho plnovn z hlediska trojimperativu Grafick nstroje asovho plnovn
Ji vme, e projekt je trojrozmrn. sekov (Gan v diagram) nezohleduje vazby mezi koly
asov plnovn se vztahuje k ose as a je dno Diagram milnk nezohleduje vazby mezi koly
asovm plnem. Sov grafy zohleduje vazby mezi koly
Vpoet zpesnnho odhadu doby trvn

Odhad asu metodou PERT
Pouit plnovacch dokument ve fzi sledovn Ganttovy diagramy (sekov diagramy)
Hierarchick struktura innost

Poskytuj informaci o umstn kolu na asov ose a o jeho dlce trvn.
sla kol Vkazy odpracovanch hodin Nezohleduj vazby mezi koly.
Plnovac dokumenty projektu
Nkupn objednvky
Vytovn cestovnch vdaj Ganttv diagram tak, jak ho znme z MS Project je jedna z forem sovho
1 Jin vdaje grafu, lze ho chpat jako modifikovan Ganttv diagram.
Sov graf (vazby mezi koly)
skutenost tden 1 tden 2 tden 3 tden 4 tden 5 tden 6 tden 7
kol 1
kol 2
kol kol 3
2
Ganttv diagram (asov rozvren kol) kol 4
Pln
pln Skutenost kol 5
Odhadovan rozdl kol 6
nklady
kol 7
kol 8
Zobrazen Ganttova diagramu v MS Project Diagramy milnk
Dky vazbm a asov ose je grafick st zobrazen Ganttova diagramu tvoena Milnk bod na asov ose, znac konec fze projektu, konec
sovm grafem (AOA innost na ipce) asovou stupnic. souhrnnho kolu, nebo vznamnou udlost v projektu.
Dokonen kolu nen milnk.
Milnk by nemlo bt moc (k milnku se ve i kontrola plnn).
Diagram milnk poskytuj informaci o dokonen fze projektu,
souhrnnho kolu projektu, nebo vznamnou udlost v projektu.
tden 1 tden 2 tden 3 tden 4 tden 5 tden 6 tden 7

Konec fze 1 X
Konec fze 2 X
Konec fze 3 X
Konec fze 4 X

Sov grafy Sov grafy

Precedenn diagram PDM (innost v uzlu AIN)
Zachycuj vazby mezi koly.
Existuje vce typ sovch graf: A2 G
A1
PERT (metoda vyhodnocen a kontroly programu) udlost v uzlu (EIN) Graf PERT
PDM (precedenn diagram) innost v uzlu (AIN) uzlov orientovan graf H
D F
ADM (ipkov diagram) innost na hran (ipce) AOA hranov orientovan sov E
graf Zahjen Dokonen
B1
AOA s asovou stupnic
B2
C3
EIN konec 1 konec 2 C1 C2
AIN innost 1 innost 2
innost
AOA
Sov grafy Sov grafy v MS Project
ipkov diagram ADM (innost na ipce AOA) Sov graf (typu AIN-innost v uzlu) v zobrazen Sov diagram v MS
Project.
Kritick cesta zobrazena erven.
Legenda:
innost A1 A2
kritick cesta G
D
Dokonen
asov rezerva
Zahjen
H
fiktivn innost F
B1 E fiktivn
B2 innost
C1 C2 C3
Kritick cesta a kritick koly Provdn odhad pracnosti
Zahrnut statistick neuritosti do asovho plnu projektu.

Kritick cesta - soubor kritickch kol
Ven aritmetick prmr

Kritick kol - takov kol, jeho zpodn Trojhelnkov (triangulrn)
dokonen m bezprostedn vliv na n pravdpodobnostn rozdlen
dokonen celho projektu (zpsob x w i i P
zpodn dokonen projektu). x= i =1
n
w i =1
i
- Kritick koly maj obecn vy prioritu, ne
nekritick koly.
Vzorec PERT
toptim + 4 tocek + t pesim toptim t ocek t pesim t

t=
Zobrazen kritick cesty v MS Project. Kritick koly (erven pruhy), 6
nekritick koly (modr pruhy). Znzornn rezervy (zelen seky).

Provdn odhad pracnosti Provdn odhad pracnosti pomoc MS Project
Pklad: 1) Zobrazit Panely nstroj Analza PERT ...

Vypotte zpesnn odhad doby trvn cvinho projektu
2) List zadvn analzy PERT
koly maj vazbu typu FS (finish to start)
Doby trvn volte dle tabulky 3) Formul zadvn analzy PERT 4) Nastavit vhy analzy PERT
. .
5) Vypotat analzu PERT
Provdn odhad pracnosti pomoc MS Project Provdn odhad pracnosti
6) Optimistick, oekvan a pesimistick doba trvn ... Porovnn odhadu pracnosti se zpesujcm odhadem a bez zpesujcho vpotu
Bez zpesujcho vpotu 16 dn
Se zpesujcm vpotem 17 dn 1 hod 21 min
PLM systmy, DFX a CAD
Souasn stav CAD systm v konstrukci stroj

Kam dl? Kdy:
vvoj dvourozmrnch CAD systm byl prakticky ukonen v roce 1987,
PLM systmy, DFX a CAD vvoj trozmrnch CAD systm byl prakticky ukonen v roce 1996,
neexistuje nenakresliteln,
existuje irok zkladna lid znal prce v 3D CAD systmech.
Vychzm z pedpokladu, e pten systm firmy vznikne na platform CADovsk s maximln

monost erpn daj pro zen systmu z CAD dat.
Dvod:
CAD data jsou virtuln prototypy nesouc vechny daje o vrobku a jeho vrob, monti,
uit, recyklaci
Zpracoval: Prof. Ing. Ladislav evk, CSc jsou zkladem virtulnch simulac v celm inovanm cyklu,
obsahuj konstrukn een, kter m podstatn vliv na cenu vrobku,
Pracovit: Katedra st a mechanism stroj zahrnuj vtinu technologickch daj o vrobku,
jsou pouvan v celm inovanm cyklu vrobku.
Pro tyto sloit systmy?

pedevm pro odstrann ady innost, kter jsou ve finle dvodem zdren,
nepehlednost a ztrt. Jedn se napklad o rzn pepisovn, hledn, kontroly,
porovnvn variant a zejmna opomenut dleitch souvislost, pedchozch zkuenost a
Tento materil vznikl jako soust projektu In-TECH 2, kter je nvaznost.
PLM systmy, DFX a CAD PLM systmy, DFX a CAD
zen ivotnho cyklu vrobku Zkladn axiomy PLM systm
Co je to PLM?
v poped vech innost stoj stle vce zkaznk, kter by ml mt
Do PLM pat vechny innosti od
przkumu trhu, plnovn, mylenky, monost ovlivnit inovan proces,
npadu, pes vvoj, konstrukci, informan technologie poskytuj stle vt monosti pracovat s
zkouen, vrobu, prodej, funkn vrobkem jako s virtulnm prototypem, prakticky jej lze navrhnout,
obdob a po demont a recyklaci.
zkonstruovat, ovit a technologicky pipravit bez nutnosti jeho reln
PLM je tmovou prac mnoha
specialist s asto paralelnm vroby,
pstupem. na vvoji vrobku spolupracuj vvojov tmy, kter mohou bt
PLM je pten systm firmy. rozloeny ve firmch kdekoli na svt - vrobek potom vznik jako
pomysln stavebnice jednotlivch st,
PLM je komplexn systm a jeho soust jsou systmy PDM/EDM (Product Data komunikace probh nejastji v digitln podob pomoc internetu a
Management / Engineering Data Management), u kterch se jedn pevn o databzovch prosted s vysokm stupnm zabezpeen,
kompletn sprvu dokumentace zahrnujc i nstroje pro tmovou spoluprci
pracovnk ve firmch s celoivotn sprvou dat o vrobku. PDM/EDM zajiuj do een se integruj mezinrodn standardy a normy.
spoluprci mezi jednotlivmi oddlenmi, pobokami, dodavateli, vetn zen
projekt s uvaovnm vnitnch i vnjch zdroj.
Tyto systmy um hledat podobn konstrukn een na zklad stavby stromu a
povrchov geometrie.
Systm zen ivotnho cyklu vrobku Souasn stav een na platform - CADovsk
Technologie
Firma IBM v souasn dob
MPM - Manufacturing Process Management,
CPD - Continuing Professional Development.
nabz een PLM 2.0 stojc na
Metody
DFX - design for X,
pti pilch
ETO - Electronic technology office,
NPD - New Products development,
Nstroje
AEC - Architecture, Engineering and
Construction,
CAPP - Computer Aided Product Planning,
CAQ - Computer Aided Quality,
MRO - Maintenance, repair and operations,
Req. Man. - Requirements Management tools,
PPM - Product and Portfolio Management,
CAID -Computer Aided Industrial Design,
EDA - Electronic Design Automation, 3Dvia V6 (tvorba modern technick dokumentace, s nstroji pro zpracovn
CAE - Computer aided Engineering.
SRM - Supplier Relationship Management, funknch toleranc a anotac),
SCM - Supply chain management. Enovia V6 (oteven prosted pro on-line spoluprci nad jednotnou datovou bz),
CRM Customer Relationship Management
ERP Enterprise Resource Planning Delmia V6 (pln integrovan een pro sprvu dat),
Simulia V6 (systm pro tvorbu nronch virtulnch analz) a
Catia V6 zejm nejkomplexnj CAD systm
Souasn stav een na platform CADovsk Co chyb zejmna integrovat do PLM systm z hlediska konstrukce
Firma Siemens PLM system dve Unigraphics
Metody DFX
DFA Design for Assembly nvrh z hlediska monte,

DFM Design for Manufacture nvrh z hlediska vroby,
DFD Design for Disassembly - nvrh z hlediska demonte,
DFE Design for Environment - nvrh s ohledem na ivotn prosted,
DFSS Design for Six Sigma nvrh z hlediska pravdpodobnosti, statistiky,
Design For Testability / Inspectability - nvrh z hlediska testovn a kontroly,
Design For Trouble Free And Reliability - nvrh z hlediska bezporuchovosti a
spolehlivosti,
Design For Maintainability / Serviceability - nvrh z hlediska drby, opravitelnosti,
Design for Transportation and Packaging - nvrh z hlediska dopravy a balen,
Design For Upgrade - nvrh z hlediska zdokonalen, rozen,
Design For Installability - nvrh z hlediska zamontovatelnosti, instalovatelnosti,
Design For Safeness And Guarantee - nvrh z hlediska bezpenosti a garance,
a dal.

Optimalizace je jdrem PLM systm Vloen roubovho spoje do PLM

Napklad pi vloen roubovho spoje by dolo k zpisu, do prvku analza, typu
Prvky analzy (analza a zvisl parametry) jsou od tto chvle zvisl prvky stromu a budou roubu, matice, podloky, typu potebnch dr, zvit do stromu sestavy a k
automaticky aktualizovny do zmn v nvrhu. Prvek Analza provd analzu geometrie a optimalizaci jeho velikosti.
parametr modelu.
Proveditelnost studie (Feasibility) e nsledujc problm: nalzt hodnoty souboru rozmr Nalezen podobnch een a pipojen metadat.
(uvnit stanovench rozmez), kter vyhovuj souboru podmnek u mench parametr. Pro celou sestavu by potom dolo k vyslen obtnosti v rznch oblastech DFX.
Men parametry jsou parametry prvku analzy. Na tyto parametry mohou bt kladeny rzn
poadavky, mohou bt stejn, vt nebo men ne specifikovan hodnoty, nebo me bt A nakonec k optimalizaci z hlediska vroby, monte, demonte, kusovnku,
poadovna pesn seln hodnota danho parametru. cenku, nkupu, drby, spolehlivosti, testovn, balen
Optimalizan studie e proveditelnost problmu s dodatenou podmnkou cl. Clem je
minimalizovat nebo maximalizovat nkter parametr prvku analzy. Tyto schopnosti umouj
automatizaci idelnch een problm, kter by mohly bt eeny pouze manulnm
opakovnm a dle bez zruky nejlepho nebo dokonce i pesnho een.
Budoucnost PLM systm Vliv metod DFX na nklady
SOA (Service Oriented Architecture)

Odhad potu
nsobn zvit vkon vpoetn techniky, vyrbnch dl by
systematick sbr rznch typ dat, ml bt zodpovdn
vyten maxima z CAD dat, proveden pracovnky
odbytu. Na potu dl
propracovan CAD technologie, zvis nvrh
inteligentn CAD modely, konstrukce,
propojen CAD dat s ostatnmi typy dat, technologie vroby,
mont viz obr.
naprogramovn chybjcch modul.
Design
PLM systmy, for
DFX X
a CAD PLM systmy, DFX a CAD
Vliv metod DFX na nklady DFA- Metodika hodnocen sestavy
Pklad sloitosti systmu

cena technick een

je ukzn na
jednoduchm pkladu
roubovho spoje.

DFA- Metodika hodnocen sestavy Zjednoduen monte zmnou technologie
Zmna pstupu ke konstrukci dl Moduly
Dal cestou je vytven modul. Moduly jsou dodvny subdodavateli a

vznikaj zejmna pi pouit technologi pedchoz cesty. Moduly se
neopravuj, pouze se vymuj za nov. Napklad u automobil jsou zadn
plastov dvee lepeny do modulu, nelze je opravovat a vymuj se za nov. I
logistika vrcholov monte je v tomto ppad jednodu.
DFM- Design for Manufacturing Pklad vyuit metody DFM
jednoduchost,
standardn materily a komponenty,
standardizovan nvrh konstrukce vrobku,
voln tolerovn,
cenov faktory DFM analyzovali alternativn metody vroby dl a vrobk
jak jednotlivch operac, tak kompletnho procesu vroby a konfrontovali
cenov zmny ve spojenm s konstruknmi materily, pmmi mzdovmi
nklady, nepmmi mzdovmi nklady, cenou specilnho nad,
pomocnm materilem, pomckami, cenou investic a cenou dalch faktor,
zabrnn obecnch poznmek na vkrese,
systm kotovn pro definovn funknosti,
pouvn nstroj se veobecnm uitm ve vrob,
sraen rohy a rdiusy vytvet radji pomoc technologi ne obrbnm,
snadn obrbn, co nejmen poet upnn vrobk ve stroji pi obrbn,
jakmile je to jen troku mon pouvat netskov technologie jako nap. lit,
kovn, formovn, stihn, prkov technologie,
pro lit, vstikovn pouvat stny se stejnou tloukou,
tvarov prvky umisovat s ohledem na technologii vroby. Nap. dry
nenavrhovat blzko sebe...

Metoda DFE DFE - Ekologick audit

Ti zkladn sousti:
Modul DFX - Poradce ekologickou volbou materil
Poradce ekologickou volbou materil je snadno pouiteln, interaktivn nstroj v rmci CAD
nvrh vrobku s ohledem na ekologickou vrobu,
softwaru. Program umouje konstruktrm, aby se zabvali svm nvrhem z hlediska vlivu
ne-toxick procesy a vroby materil,
minimln energetickou spotebu, vrobku na ivotn prosted a to jak z pohledu vroby materil potebnch k vrob vrobku,
minimln vznik emis, tak pouit technologie na vrobu dl, tak i recyklace. Modul byl vyvinut spolenostmi
minimalizaci odpadu, zbytk a vedlejch produkt. Autodesk a Granta Design. Hlavnm nstrojem je autoritativn databze materil a osvden
nvrh vrobku s ohledem na ekologick balen, technologie "eko-auditu".
minimln spotebu materilu,
optovn pouiteln palety, krabice,
recyklovateln obalov materil,
biologicky odbourateln materil.
nvrh vrobku s ohledem na odvoz a recyklaci, znovu vyuiteln, renovovateln sousti a
sestavy vrobku,
vbr materil z obnovitelnch zdroj,
minimalizace toxicity,
nepouvat vplov materil do plast jako je skeln vlkna a uhlk,
minimalizovat poet druh materil, barevn rozliit oddliteln druhy materil,
identifikace materil k ulehen tdn,
konstruovat dly snadno demontovateln a oddliteln,
zamezit pouit lepidel,
omezit kontaminace lepidly, ntry, pokovovn plast,
snait se pout recyklovan materily ve smsi s novm poprv pouitm materilem,
nvrh vrobku z hlediska opravitelnosti s minimalizac nklad na ppravu opravy.
Prvn fze Eco auditu Vstup a vstup z Eco auditu
Vechny materily maj ivotn cyklus (viz ne). Jsou vyrbny, z nich kody na ivotnm prosted se vyskytuj ve vech tyech
se vyrob vrobek, kter se pouv i a na konci svho ivota fzch cyklu. Pi Eco nvrhu je nutn brt v vahu dopad
recykluje nebo zlikviduje. tohoto celho ivotnho cyklu vrobku. Ped nvrhi vrobk
je nelehk cl, minimalizovat toto pokozen. Nvrhi
potebuj rychl a inn prostedek pro odhad vlivu vrobku
na ivotn prosted aby se mohli zamit na nejvznamnj
ivotn fze vrobku z hlediska ekologie.
Vtina firem vak k takov kvantitativn

vyhodnocen nedl, protoe nem rychl
a praktick softwarov nstroje.
ivotn cyklus z pohledu ekologie Vstup a vstup z Eco Audit Tool
Vsledky eko-auditu prvn fze Druh fze - Optimalizace ekologickch dopad

Vsledky jsou zaznamenny v podob graf (viz ve) a Diagram znzoruje cel ivotn cyklus. Napklad, pokud vrobn fze dominuje, mete se snait
identifikovat materily, kter pln stejnou funkci, ale s technologi kter m ni energetickou
ve form tabulky, umoujc dal kvantitativn analzu.
nronosti pi vrob. Pokud se s vrobkem ve fzi uit pohybuje, mete se zamit na vbr
Generovn tto informace v ran fzi procesu nvrhu materil s ni hmotnost.
vrobku usmruje pouit materil a vrobnch
technologi pouitch na vrobu vrobku. V tto fzi
vvoje m provdn analza nejvt vznam pi
nejmench nkladech na vvoj. V programu byla tato
analza rozena tak, aby zahrnovala dopady vroby,
odpady a druhotn zpracovn (nap. obrbn, spojovn
a povrchov pravy). Dle byly pidny daje o bnch
elektronickch soustkch a zpracovn odpadu k
dalmu vyuit na konci ivotnosti produktu. Tyto zmny
byly sladny s relnmi vrobnmi scni v souladu s
PAS 2050 standardem pro emise sklenkovch plyn.

Metoda DFD Design For Testability / Inspectability
DFD nsledujcmi hledisky: pouvn rozmrovch, geometrickch toleranc, RPS bod, v souladu
s kvalitou povrchu zpsob jednotnou reprezentaci konstruknho
snadno oddlit dly bez jejich znien, kter lze repasovat, opravit a zmru. Specifikac parametr a toleranc vrobku lze vytipovat zazen
nebo dle pout, schopnch vroby vrobku v danch tolerancch a ne naopak, snait se
snadno dly vyistit bez negativnho vlivu istidla na ivotn prosted, vyhovt danmu vrobnmu zazen,
snadn repase doplnnm opotebenho materilu, opaten testovacmi body, pstupem k testovacm bodm, spojenm a
dostatenm relnm stavem podpory testovacch bod. Vybudovnm
snadn testovn repasovanch dl, spojen testovacch bod a vestavn testovacch schopnost,
snadn zptn mont repasovanch dl do sestavy, standardn spojen a rozhran k vnjmu pouit standardnch
pouvat v konstrukci dly, kter lze snadno recyklovat, testovacch zazen, a snaha redukovat nastaven a spojen vrobku
konstruovat tak, aby bylo mon tdn kov do skupin zvyujc cenu bhem testovn,
odpadu, automatizovan test zazen,
snadno oddlit dly z umlch hmot, kter je mono renovovat nebo zabudovan test a diagnostika schopna provst sebe-otestovn ve
recyklovat, vrobnm zazen i v ternu,
dly vyroben z nebezpench materil pro ivotn prosted mus bt fyzick a elektrick oddlen usnadujc testovn a isolaci poruch.
snadno oddliteln a reprodukovateln.
Men soust z obecnch ploch Design For Trouble Free And Reliability
Pruky nvrhu z hlediska spolehlivosti a bezporuchovosti obsahuj

nsledujc:
oekvan rozsahu provoznho prosted,

postup minimalizace nebo vyrovnn napt a teplotnho zaten,
postup sniovn citlivosti na napt a zaten,
zpsob proveden vpot komponent v krajnch mezch,
nvod na pouit komponent a materil s dobe charakterizovanou
spolehlivost,
nvod a postup na sniovn potu dl a jejich vzjemnch
kontakt,
nvod a postup na zven kapacity vroby se zajitnm vt
spolehlivosti dl a sestav.
Design for Transportation and Packaging Design For Maintainability / Serviceability
Zkladn pravidla pro nvrh obsahuj:

definovn zem pjemc,
definovn norem platnch v zemi pjemc - mohou bt minimalizovat poet mst drby,
globln a lokln normy, nap. normy EU a jet normy BS, snadn pstup k mstm drby, itn,
definovn parametr zdroj energie v zemch pjemc, mal poet nstroj k rozebrn a sestaven,
definovn klimatu v zemch pjemc zbo, snadn vizuln kontrola,
povolen a podmnky prodeje v zemch pjemc zbo, jednoduch procedura vmny,
popisy a nvody v ei zem pjemc jak pro vrobek, tak udrovateln a servisovateln dly snadno pstupn a vymniteln,
pro dopravu, nahraditeln,
zpsob pepravy, zajitn fyziklnch parametr bhem krytovn tko-udrovatelnch mst se sloitm tvarem ploch,
pepravy, speciln antikorozn pravy, mechanick pravy pouit rychlch upevovacch a povolovacch mechanism ke
nap. zajitn loisek, snadnmu pstupu k servisovatelnm mstm,
tvar, rozmr, materil pepravnch beden. vestavn samo testovac zazen,
pi vmn nebo drb sniovat poadavky na sezen,
pouvat co nejvce standardnch dl.
Modern metody navrhovn pevodovch stroj
Ozuben kola a pevody
Modern metody Zkladn rozdlen ozubench kol
navrhovn pevodovch Vlcov - s pmmi zuby

- se ikmmi zuby
stroj Kuelov - s pmmi zuby

- se ikmmi zuby
Zpracoval: Ing. Rudolf Martonka, Ph.D.
Ostatn nekov s globoidnm ozubenm, roubov,
Pracovit: Katedra st a mechanism stroj, Fakulta strojn, Technick
univerzita v Liberci

Modern metody navrhovn pevodovch stroj Modern metody navrhovn pevodovch stroj
Zkladn parametr Modul Zkladn parametr Modul
Modul je konstanta ozubenho kola, ze kterho jsou odvozeny veker

rozmry.
Modul m je definovn jako -t st roztee - t.
Rozte t je vzdlenost os dvou sousednch zub na rozten krunici
m = t /
Tabulka normalizovanch modul
Vroba ozubench kol Vroba ozubench kol
Ozuben kola se vyrb nkolika zpsoby vroby. Dva zkladn zpsoby jsou Frzovn:
obrenm (heben, koleko) nebo frzovnm ( modulov frza, odvalovac
frza).
Obren:
Ozuben heben Obrec koleko

Modulov frza Odvalovac frza

Vlcov ozuben kola Vlcov kola s pmmi zuby - rozmry
S pmmi zuby Se ikmmi zuby
Vlcov kola s pmmi zuby - rozmry Vlcov kola se ikmmi zuby - rozmry
Zkladn veliiny:
Modul m Poet zub z hel zbru
Vypoten rozmry:
Vka zubu h h = ha +hf
Vka hlavy zubu ha ha = 1 * m
Vka paty zubu hf hf = 1,25 * m
Hlavov vle c c = 0,25 * m
Zaoblen paty r r = 0,38 * m
Rozten prmr D D=m*z
Hlavov prmr Da Da = D + 2*ha = m * z +2 * 1 * m = m* ( z + 2 )
Patn prmr Df Df = D 2* hf = m * z - 2 * 1,25 * m = m* ( z - 2,5 )
Prmr zkladn krunice Db Evolventn plocha zubu Smr sklonu zubu
Db = D * cos = m * z* cos
Vlcov kola se ikmmi zuby - rozmry Kuelov ozuben kola
Zkladn veliiny:
Modul m Poet zub z hel zbru hel sklonu zubu
S pmmi zuby Se ikmmi zuby
Vypoten rozmry:
Rozten prmr D D = m * z / cos
Hlavov prmr Da Da = D + 2*ha = m * z / cos +2 * 1 * m
Patn prmr Df Df = D 2* hf = m * z / cos - 2 * 1,25 * m
Prmr zkladn krunice Db
Db = D * cos = m * z* cos

Kuelov kola s pmmi zuby - rozmry Kuelov kola s pmmi zuby - rozmry
Zkladn veliiny:
Modul m Poet zub z hel zbru hel roztenho kuele
Vypoten rozmry:
Rozten prmr D D=m*z
Hlavov prmr Da Da = D + 2*ha*cos = m*z +2*m*cos
Patn prmr Df Df = D 2* hf*cos = m*z 2,5*m*cos
Dlka povrky roztenho kuele Re
Re = D/2 * sin
Geometrie
Ostatn kola Ostatn kola
nekov globoidn soukol pov kolo Kuelov kolo s kosinovm ozubenm
Ostatn kola Pevody Pevodovky
roubov soukol Kuelov kolo s hypoidnm ozubenm

eln pevodovky vlcov ozuben kola

Pevody Pevodovky Pevody Pevodovky
Kuelo-eln pevodovky vlcov a kuelov ozuben kola nekov pevodovka roubov pevodovka
Dynamick analza estilennho mechanismu
Schma mechanismu
Dynamick analza
kloubovho mechanismu
Zpracoval: Doc. Ing. Martin Blek, Ph.D.
Pracovit: katedra textilnch a jednoelovch stroj(TUL)

Dynamick analza estilennho mechanismu Dynamick analza estilennho mechanismu
Zjednoduujc pedpoklady een Lagrangeova rovnice II. druhu
hmotnost pracovnho prvku a len mechanismu sloucch k jeho

zdvihu jsou nahrazeny hmotnmi body na koncch hlovch pk. Pro sestaven pohybovch rovnic
vahadla mechanismu povaujeme za prun leny. Ohybov tuhost vyuijeme Lagrangeovy rovnice II. druhu
vybranch vahadel je nahrazena torzn tuhost spojovac (torzn) tye, ve tvaru:
ojnice mechanismu jsou uvaovny jako dokonale tuh leny a pro
d dK K U R
matematick popis jsou nahrazeny dvma hmotnmi body umstnmi
v mstech kinematickch dvojic mechanismu,
=Q
ve vpotu jsou uvaovny vle v kinematickch dvojicch. Tyto vle
jsou nahrazeny hlovmi vchylkami vahadel mechanismu, dt dq&i qi qi q&i
prun leny jsou tlumeny viskznm tlumenm s koeficienty tlumen b,
v modelu se uvauje silov psoben normlov reakce mezi nitnkou a kde i = 2, 4, 6. (K-kinetick
nosnm drtem brdovho listu.
energie, U-potenciln energie,
R - disipativn funkce)

Celkov kinetick energie soustavy Celkov potenciln energie soustavy
K=
1 1 1
I 2 P & 22 P + I 4 & 24 + I 4 P & 24 P + U=
1
(2 P 2 )2 k 2 + 1 (4 P 4 + )2 k4 +
2 2 2 2 2
+ (4 L 4 ) k 4 L + (6 L 6 ) k 6 L
1 1 1 1 2 1 2
+ I 4 L & 4 L + I 6 & 6 + I 6 L & 62 L
2 2
2 2
2 2 2

3 6 L,6 M
6 L,6 M 2 4
FN
2 3 4 FN 4 5
C4M ,C4L
FN 4P
FN 4 5
C4M ,C4L 2P 4L 6
4P
2P 4L 6 2P la
la lb
2P lb C2 4 L ,4 M C4 ,C 4M ,C 4L
C2 4 L ,4 M C4 ,C 4M ,C 4L 6
6
Disipativn funkce Pevodov funkce
Pevodov funkce mezi

R=
1
(& 2 P & 2 )2 .b2 + 1 (& 4 P & 4 )2 .b4 + 2 P ( 4 P ), & 2 P (& 4 P )
2 2
a
+ (& 4 L & 4 ) .b3 + (& 6 L & 6 )2 .b4
1 2 1
4 ( 6 ), & 4 (&6 )
2 2

6 L,6 M df ( 4 ) d 24
24 =
& 4 = 24 & 2 P
3
2
4 = 24 2 P 24 =
4
FN
FN

4 5
C4M ,C4L
d 2 P d 2 P
2P 4L 4P 6
2P la
lb
df ( 6 ) d 46
C2 4 L ,4 M C4 ,C 4M ,C 4L 6 = 46 4 P & 6 = 46 & 4 P 46 = 46 =
6 d 4 P d 4 P
Sestaven pohybovch rovnic Pklad uren pohybov rovnice lenu 2P
K
d dK K U R = I 2P & 2P + I 4 224 & 2P
=Q & 2P
dt dq&i qi qi q&i
d K
= I 2P
&& 2 P + 2I 42424
&& 2 P
K
& 2 P
= I 2 P & 2 P + ...... dt 2P
d K
= I 2 P &&2 P + ......
dt 2 P
U
= k2 (2P 2 ) + k424 (4P 4 + ) + k4L24 (4L 4 )
U
2P
= k 2 ( 2 2 P ) + ...
2 P
R
R
= b2 (& 2 & 2 P ) + ... = b2 (
& 2P
& 2) +b424 (
& 4P & 4) +b4L24 (
& 4L & 4)
& 2 P & 2P

Pohybov rovnice pro len 2P a 4P Pohybov rovnice pro len 4L a 6L
&& 2 P ( I 2 P + I 4 24 ) = I 4 . 24 . 24 .& 2 P
2 2
k 2 ( 2 P 2 ) + k 4 24 ( 4 P 4 + ) +
&& 4 L I 4 L = k 4 L ( 4 L 4 ) b4 L (& 4 L & 4 )
+ b2 (& 2 P & 2 ) + b4 24 (& 4 P & 4 )

&& 6 L I 6 L = k 6 L (6 L 6 ) b6 L (& 6 L & 6 )

&& 4 P ( I 4 + I 6 46 ) = I 6 . 46 . 46 .& 4 P
2 2
k 4 ( 4 P 4 + ) + k 6 L 46 (6 L 6 ) +
+ b4 (& 4 P & 4 ) + b6 L 46 (& 6 L & 6 )
Implementace vl do kinematickch vazeb Vsledky een pohybovch rovnic
Do matematickho modelu je mon

zahrnout vle v kinematickch vazbch
iP i i iP - i = 0
Vsledky een pohybovch rovnic
iP i > i iP - i iP - i - i
iP i < i iP - i iP - i + i
kde i = 2, 4.
Prbh zrychlen (len 6L)
hlov rychlost 30 rad.s-1
Vsledky een pohybovch rovnic Vsledky een pohybovch rovnic
Prbh zrychlen (len 6L) Prbh hnacho momentu (len 2P)

hlov rychlost 50 rad.s-1 hlov rychlost 70 rad.s-1

Syntza tylennch rovinnch mechanism
Syntza tylennch rovinnch mechanism
Cl syntzy mechanism
Syntza tylennch Nvrh mechanismu splujc pedepsan podmnky
Podmnky poadavek vrobn technologie:
geometrick
rovinnch mechanism kinematick
Podmnky pohybu jednoho nebo nkolika len mechanismu podle zkona vrobn technologie
(pedepsan pohyb vi rmu i jinmu pohybujcmu se lenu)
Teoretick zklady : Burmestr a ebyev
Pemstn tlesa, genertory pohybu, piazen polohy hnacho a hnanho lenu
Zpracoval: Jaroslav Beran Pedmtem pednky je metodika uren rozmr mechanismu
Pracovit: Technick univerzita v Liberci Rozdlen mechanism z hlediska uit

katedra textilnch a jednoelovch stroj
Vychz z typov syntzy vyhledat vhodn typ mechanismu
Podle uit mechanism:
Funkn (vodc) - vyuit pro penos pohybu z hnacho na hnan pracovn len, penos energie ustupuje
do pozad, jsou navrhovny podle technologickch podmnek vroby
Tento materil vznikl jako soust projektu In-TECH 2, kter je Transmisn (pevodov) tit vyuit spov v penosu energie
Syntza tylennch rovinnch mechanism Syntza tylennch rovinnch mechanism
Pevodov mechanismy Vodc mechanismy

Urit rozmry mechanismu z pedepsan zvislosti mezi polohou Urit rozmry mechanismu tak, aby nkter len i bod konal
hnacho a hnanho lenu pedepsan pohyb
Zdvihov zvislost = f() Nap. bod M m opisovat pedepsanou trajektorii kM danou rovnic
poloha hnanho lenu y = f(x)
poloha hnacho lenu v rozsahu x = (xo, xk), nebo v celm rozsahu
Pro = (o ,k)
pro cel rozsah
Metody syntzy Metody syntzy

een loh syntzy v obecnm ppad piblin een 2. optimalizan metody (analytick)
Uruj rozmry mechanismu na zklad poadavk kladench na
1. kolokan metody (polohy)
funkci odchylek
Mechanismus bude splovat pedepsanou funkci pesn jen v
(q) = f(q) g(q)
nkolika diskrtnch bodech (polohch) ( xi, yi ) nebo ( i, i )
pro i = 1,2,3, Poadavek minima maximln odchylky pedepsan a generovan
Generovan funkce jsou = g(), y = g(x) funkce v danm nebo celm rozsahu,
(graficky, analyticky) max min, max = max|(q)| q = (qo, qk)
mechanismus bude splovat pedepsanou funkci v nkolika Gausova metoda podmnka integrl z funkce tverce odchylek
soumeznch bodech. Nap. generovan funkce viz pedchoz obr. c nabv minimln hodnoty
spluj dan zvislosti ve tech soumeznch bodech ob funkce
maj tbodov styk poadavek minima stedn kvadratick odchylky
Metoda Monte Carlo

Metody syntzy Zkladn pojmy syntzy

Rozdlen podle zpsobu een syntzy diskrtn polohy bodu, roviny (tlesa)
homologick polohy, pmky, body
geometrick syntza (Burmester) pl konenho pemstn
kolokan metoda hel pootoen
grafick een s vyuitm relativnch pohyb pemstn tvaru z polohy i do polohy j
grafick een s vyuitm plovho trojhelnka plov trojhelnk
zkladn bod
algebraick syntza vazbov rovnice
kolokan metoda symetrly
een soustavy nelinernch algebraickch rovnic
Vazbov rovnice
analytick metody syntzy (ebyevova-Levitskho metoda) ij = ik + kj
metoda nejlepho piblen
aproximace pedepsan funkce mechanismu ebyevovm Kad trojici Ui, Uk, Uj, homologickch
polynomem funkc poloh bodu U je piazen zkladn bod ZU
metoda minimalizace kvadratick odchylky zadanho a
generovanho pohybu
Syntza mechanismu pro piazen diskrtn polohy Syntza mechanismu pro piazen diskrtn polohy
hnacho a hnanho lenu, geometrick syntza hnacho a hnanho lenu, geometrick syntza
dv piazen polohy vahadel dosud neznmho mechanismu, een ti piazen polohy vahadla a posuvnho lenu mechanismu, een s
s vyuitm relativnho pohybu vyuitm relativnho pohybu
Syntza mechanismu pro piazen diskrtn polohy Syntza mechanism pro pedepsan polohy lenu s obecnm
hnacho a hnanho lenu, geometrick syntza pohybem, geometrick syntza
2 polohy obecnho lenu dan sekami A1B1, A2B2
tyi piazen polohy vahadla a posuvnho lenu, redukn metoda

Syntza mechanism pro pedepsan polohy lenu s obecnm Syntza mechanismu pro ti pedepsan polohy lenu s obecnm
pohybem, geometrick syntza s vyuitm plovho trojhelnka pohybem (p1, A1), (p2, A2), (p3, A3)
Pemstn seky AB mezi polohami A1B1, A2B2, A3B3
A0, AZ jsou ohniska kueloseky vepsan plovmu trojhelnku
Syntza piblinho pmovodu, geometrick syntza Syntza klidovho mechanismu, geometrick syntza
Pedepsan smr p pohybu bodu C thlice AB tykloubovho
mechanismu. Drhu bodu C aproximujeme pti diskrtnmi polohami Ci
Algebraick syntza mechanism Algebraick syntza mechanism

Syntza mechanismu pro ti piazen diskrtn polohy hnacho a Pro ti pry piazench hodnot (1,1) (2,2) (3,3) soustava t
hnanho lenu , linernch rovnic pro neznm Ri pro i = 1,2,3
R 1 cos 1 R 2 cos 1 + R 3 = cos(1 1 )
R 1 cos 2 R 2 cos 2 + R 3 = cos( 2 2 )
R 1 cos 3 R 2 cos 3 + R 3 = cos(3 3 )
Ai
Ri =
A
A je determinant soustavy, Ai determinant, kter vznikne z A nahrazenm
Pevodov zvislost tykloubovho mechanismu vminka tuhosti i-tho sloupce sloupcem pravch stran
seky AB ojnice mechanismu
Vechny geometricky podobn mechanismy generuj stejnou zdvihovou
R 1 cos R 2 cos + R 3 = cos( ) zvislost nkter rozmr lze volit. Nap. pro zvolen d jsou zbyl
rozmry mechanismu dny vztahy:
d d a 2 b2 + c2 + d 2 d d
R1 = , R 2 = , R 3 = a= ,c = , b = a 2 + c 2 + d 2 2acR 3
c a 2ac R2 R1

Algebraick syntza mechanism Algebraick syntza mechanism jako genertoru funkce

Syntza klikovho mechanismu pro ti diskrtn polohy kliky a ti Nvrh tykloubovho mechanismu, kter piblin generuje funkci:
y = f (x )
piazen polohy posuvnho lenu (, s)
x < x p , x k >
Vztahy mezi promnnmi
x, y a hly ,
p x xp
=
k p xk xp
Pevodov zvislost klikovho mechanismu vminka tuhosti p y yp

=
seky AB ojnice mechanismu k p y k yp
R 1s cos R 2 sin R 3 = s 2 R 1 = 2a , R 2 = 2ac, R 3 = a 2 b 2 + c 2

p, k, p, k, lze volit, linernost vztah zajiuje, e zmny x a (y a )
jsou si mrn.
R 1s1 cos 1 R 2 sin 1 R 3 = s12
R 1s 2 cos 2 R 2 sin 2 R 3 = s 22 Je-li poet bod pesnosti vy ne poet parametr Ri, pouije se
zobecnn kolokan metoda
R 1s 3 cos 3 R 2 sin 3 R 3 = s 32
Konstrukce traktorovch pevodovek
Pouvan typy pevodovek
Konstrukce Bez synchronizace

traktorovch Se synchronizac
Synchronizovan s nsobnm azenm
pevodovek pod zaten ( Powershift )
Zpracoval: Ing. Robert Voenlek, Ph.D. azen pln pod zatenm ( Full Powershift )
Pracovit: katedra vozidel a motor (TUL)
Bezstupov

Konstrukce traktorovch pevodovek Konstrukce traktorovch pevodovek
Dvody vvoje pevodovek Dvody vvoje pevodovek
Poadavky na penos vych vkon

Poadavky na penos vych vkon
Poadovna vy innost
Poadovna vy innost
Zmenen konstrukce
S tm souvis tak spoteba paliva, jen je dnes
hlavn pro provoz jakhokoli motorovho
Komfort obsluhy
vozidla
Jedn se pedevm o jednoduchost a
pehlednost pro obsluhu a zpsob volby
jednotlivch reim.

Pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm Sloen pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm
Hlavn pevodovka, na principu nsobie toivho

Stupni azenmi pod zatenm se rozum takov stupn, momentu ( 2 4 )
kde pi azen nedochz k peruen toku vkonu.
Skupinov pevodovka ( 4 - 5 )
Stupn azen pod zatenm jsou dva, ti nebo tyi.
Reverzan pevodovka ( umouje volbu smru jzdy )
azen stup pod zatenm zajiuj elektromagnetick,
i elektro-hydraulick spojky Pdavn pevodovka pro vvodov hdel ( 1 - 4 )
Sloen pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm Pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm
Hlavn pevodovka, na principu nsobie toivho

momentu ( 2 4 )
Skupinov pevodovka ( 4 - 5 )
Reverzan pevodovka ( umouje volbu smru jzdy )
Pdavn pevodovka pro vvodov hdel ( 1 - 4 )
erpno z asopisu Mechanizace zemdlstv
Konstrukce 2 stupovho nsobie STEYR

Pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm Pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm

Konstrukce 2 stupovho nsobie ZETOR Konstrukce 3 stupovho nsobie SAME

Pevodovky s nsobnm azenm pod zatenm Upodn pevodovky PowerShift
Konstrukce 4 stupovho nsobie John Deere erpno z asopisu Mechanizace zemdlstv
Upodn pevodovky PowrQuard Bezstupov pevodovky
Vyuit maximlnho vkonu motoru => zven produktivity prce
Prce s konstantnmi otkami motoru, nap. pi nutnosti konstantnch

otek vvodovho hdele ( sec stroje, postikovae, )
Nzk otky pi peprav => ni spoteba
Ideln konstantn otky motoru pispvaj k minimalizaci emis motoru

Sprvn pevod ve sprvnou chvli
Bezstupov pevodovky - vvoj Bezstupov pevodovky - konstrukce
Firma Fendt zaala pracovat na vvoji tto pevodovky ji zatkem

sedmdestch let, avak uveden na trh si vydalo mnoho asu.
S touto mylenkou se zabvali i na Nmeck technick univerzit, kde byla

vyvinuta plynul pevodovka s etzovm varitorem a t International
Harvester pouval plynulou pevodovku na svch Hydro, ale mlo to mal
dopad na dal vvoj tchto pevodovek.
S prvn sriov vyrbnou plynulou pevodovkou pila na trh firma Fendt

ve svm modelu Favorit Vario 926 o vkonu 260 kon na konci roku 1995,
tento krok byl povaovn za milnk ve vvoji tto techniky.
Po uveden prvn plynul pevodovky bylo postupn pedstavovny dal Dlen vkonu na dv samostatn vtve prostednictvm
verze od ostatnch vrobc. V dnen dob nabz tyto pevodovky do svch
planetovho diferencilu
traktor vtina svtovch vrobc traktor jako jednu z mnoha variant.
Firma Fendt nabz traktory stedn a vy tdy pouze s pevodovkami
VARIO

Bezstupov pevodovky - konstrukce Bezstupov pevodovky - konstrukce
Mechanick vtev za pouit mechanickch pevod Hydrostatick vtev, jeden hydromotor s konstantnm i
( 2 - 8 ), jen jsou azeny pevn automaticky pro variabilnm geometrickm objemem a jeden (vtina
dan rozsah prostednictvm dc jednotky pevodovky. vrobc) i dva ( Fendt) hydromotory s variabilnm
Pracovn rozsah, silnin rozsah a nkdy i pdavn geom. objemem, jen jsou na spolenm hdeli.
plaziv rozsah, pro velmi mal rychlosti, je azen
manuln idiem
Bezstupov pevodovky princip funkce Bezstupov pevodovky princip funkce
V ist mechanick vtvi pohn centrln kolo satelity m je rozt, protoe

korunov kolo stoj. Satelity jsou uchyceny na unei, znamen to tedy, e pokud
Pro funkci tto pevodovky nen zapoteb spojky, pesto je pouita pro rotuj satelity, mus rotovat i une a takto se pen vkon na hnac kola.
snadnj start motoru a pro nouzov stavy Ovem motor rovn pohn hydrogenertor (Fendt pouv axiln hydrogenertor
Funkce spojky je nahrazena hydrostatickm pevodem. Penos vkonu s naklpnm celho tlesa, ostatn klasick axiln hydrogenertor s naklpc
je od motoru veden na pevod ozobenmi koly, kter ho rozdluje do deskou). Tento hydrogenertor dodv olej do hydromotoru (Fendt pouv dva
vtve hydrostatick a mechanick. Optn spojen tchto dvou vtv je hydromotory), kter pohn korunov kolo planetovho pevodu. Pokud hydromotor
prostednictvm planetovho diferencilu. Mechanick vtev je spojena s pohn korunov kolo souhlasn s otkami centrlnho kola, dochz k
centrlnm kolem planetovho pevodu a hydrostatick s korunovm maximlnmu roztoen unee satelit a traktor rovn zrychluje.
kole. Z rozdlnch otek hydrostatick vtve a mechanick jsou Pokud hydromotor ot korunovm kolem pomaleji nebo dokonce opanm
odvozeny vstupn otky na koncov pevod. smrem vi centrlnmu kolu zpsob zpomalen unee satelit a tedy i traktoru.
Pokud jsou otky korunovho a centrlnho kola stejn, jednotka se uzamyk a
traktor zastav.
Bezstupov pevodovky pevodovka Vario firmy FENDT Bezstupov pevodovky princip funkce aktivn klidov stav a prvn rychlostn rozsah
erpno z asopisu Mechanizace zemdlstv erpno z asopisu Mechanizace zemdlstv

Bezstupov pevodovky princip funkce druh rychlostn rozsah Bezstupov pevodovky princip funkce tet rychlostn rozsah
Bezstupov pevodovky princip funkce tvrt rychlostn rozsah Bezstupov pevodovky princip funkce jzda vzad, prvn rozsah
PENOS A TRANSFORMACE ENERGIE Konstrukce traktorovch pevodovek
Bezstupov pevodovky princip funkce jzda vzad, druh rozsah Bezstupov pevodovky vhody a nevhody
- Vrazn pednosti v hospodrnosti a komfortu ovldn, umouje doshnout

vt vkon a zrove snit spotebu paliva.
- Pevodovkou VARIO lze plynule nastavit kteroukoli rychlost a touto rychlost
tak jet. Pomoc joysticku lze pracovat v rozsahu rychlost od 0,02 - 50 km.h-1.
- Pln vyuit vkonu motoru
- Pi peprav se zrychluje bez trhavch pohyb a bez manipulace s adic pkou
a do rychlosti 50 km.h-1
- Tempomat pevodovky udruje rychlost jzdy a zajiuje komfort
automatickho systmu zen. Rovn pi prci s nadm (pohnnm
vvodovm hdelem) jsou jeho otky udrovny na tm konstantn
hodnot.
- dn selapovn spojkovho pedlu i azen pevodovch stup
- Ni innost v penosu energie, protoe obsahuje hydrostatickou vtev, kde
je penos vkonu neefektivn

113 Sbornik PLM 1

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

113 Sbornik PLM 1

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Vchodiska inovanho inenrstv

Vyuvn metod inovanho inenrstv

Zdroje pro sniovn procesnch nklad se

Vchodiska inovanho inenrstv Vchodiska inovanho inenrstv

Inovace a inovan cykly Prbh inovanho procesu

J. A. Schumpeter (1883 1950) na zatku Vynlezci Inovtoi Manaei

jako vytvoen novho vrobnho/obchodnho seskupen IDEJE A KONCEPTY

1750 1800 1850 1900 1950 2000 2050 ek o lo g ie

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

Nejnovj (mal i velk) inovace . v R ?? Vyuvn metod systematick kreativity

V rozboru prvk, systmu a nadsystmu

V rozboru rozvoje technickch systm

V systematickm rozboru vlastnost

V rozboru een v dalch oborech

V rozboru patentovch databz

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

Vyuvn metod systematick kreativity Postupy vychzejc z metody TRIZ

Fyzikln efekty a jejich pouit

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

Vchodiska inovanho inenrstv Vchodiska inovanho inenrstv

Patentov przkum Voice of Customer (Hlas zkaznka)

teplota dradla pi 0 C (ext)

tlouka (prmr) dradla

sla potebn pr o sloen

dlka dradla pi pouit

velk dosah pi itn 8 K

pro rzn vrstvy 7 K

siln (9 bod) snadn

305 118 252 118

78 184 136 262

2 Clov h odnota 560 300 180 20 40 50 35 2

Dal ro zpracovn v QFD X X X X X X

vnj prmr - pedn st

drsnost vnjho povrchu

maximln tlouka stny

dlka vnj trubky

Hri vs. problmy

celkov dlka po sloen

teplota dradla pi itn

sla pot ebn pro sloen 40 N 2

(3x9) + (8x1) + (1x9) + (6x3) = 62 bod

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

Vchodiska inovanho inenrstv Vchodiska inovanho inenrstv

Prmyslov design Modelovn vrobk a proces

1850 1900 1950 2000

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

DFX Plnovn proces

Koncept Konstrukce Prototyping Testovn Vroba

Optimln konstrukce vrobku

DFM - Design for Manufacture Detailn konstruovn

Vchodiska inovanho inenrstv Vchodiska inovanho inenrstv

PLM Metody inovanho managementu

Design Lean Manufacturing

Rozvjen systm a alternativn systmy

2 tendence zjednoduovn a rozvjen systm

Rozvjen systm a Zjednoduovn

alternativn systmy Technick

Nabvn doplkovch funkc

Zpracoval: Ing. Pavel Jirman

Tento materil vznikl jako soust projektu In-TECH 2, kter je

Rozvjen struktury Zaveden novch funkc

F1 + F2 Funkce Funkce Funkce

INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN