Skripta Cad III

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
CAD III Pevnostn analzy

uebn text
Zdenk Konen, Vclav Krys
Ostrava 2007
Recenze: Doc. Ing. Ji Podeva, Ph.D.
Nzev: CAD III Pevnostn analzy

Autor: Zdenk Konen, Vclav Krys
Vydn: prvn, 2007
Poet stran: 175
Nklad: 50
Vydavatel a tisk: Edin stedisko VB TUO
Studijn materily pro studijn obor 2301T032-00, Vrobn systmy s prmyslovmi roboty a
manipultory, fakulta strojn
Jazykov korektura: nebyla provedena.
Ureno pro projekt:

Operan program Rozvoj lidskch zdroj
Nzev: E-learningov prvky pro podporu vuky odbornch a technickch pedmt
slo: CZ.O4.01.3/3.2.15.2/0326
Realizace: VB Technick univerzita Ostrava
Projekt je spolufinancovn z prostedk ESF a sttnho rozpotu R
Zdenk Konen, Vclav Krys

VB Technick univerzita Ostrava
ISBN 978-80-248-1513-8
Obsah
1. VOD DO PROBLEMATIKY PEVNOSTNCH ANALZ ..................................... 9

1.1. Pevnostn vpoty v CAD systmech ........................................................................................ 9
1.1.1. Historie vzniku metody konench prvk ..................................................................... 10
1.1.2. Charakteristika modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE ......................................... 11
1.1.3. Typy analz ................................................................................................................... 12
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 12
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 13
1.2. Metoda geometrickch prvk ................................................................................................... 13
1.2.1. Typy pouvanch prvk ............................................................................................... 14
1.2.2. Aplikace adaptivn P-technologie.................................................................................. 15
1.2.3. Vliv zpsobu modelovn na vpoet ........................................................................... 16
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 17
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 17
kol k een ..................................................................................................................................... 17
1.3. Definice vpotovho modelu .................................................................................................. 18
1.4.1. Definice materilu sousti ........................................................................................... 19
1.4.2. Zpsob uloen soust (constraints) ........................................................................... 19
1.4.3. Definice zaten ............................................................................................................ 20
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 22
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 22
kol k een ..................................................................................................................................... 22
2. METODIKA VPOTU STATICK ANALZY................................................... 23
2.1. Statick analza ........................................................................................................................ 23
2.1.1. Zkladn vpotov metody analz ............................................................................... 24
2.1.2. Nastaven vpotu ......................................................................................................... 24
2.1.3. Prbh statick analzy ................................................................................................. 25
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 27
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 28
kol k een ..................................................................................................................................... 28
2.2. Zobrazen a interpretace vsledk ............................................................................................ 28
2.3.1. Zobrazen vsledk ....................................................................................................... 29
2.3.2. Interpretace vsledk .................................................................................................... 31
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 33
Kontroln otzky ................................................................................................................................ 34
kol k een ..................................................................................................................................... 34
3. OMEZEN POUIT MODULU STRUCTURE ...................................................... 35
3.1. Omezen pi definovn zpsobu uloen sousti (Constraints).............................................. 36
3.1.1. Omezen pro rotaci pi definovn uloen .................................................................... 36
3.1.2. Dsledky nesprvnho uloen sousti ........................................................................ 37
3.1.3. Uloen sousti na rotan plochy ................................................................................ 38
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 40
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 40
kol k een ..................................................................................................................................... 40
3.2. Omezen pi definovn zaten (loads) ................................................................................... 40
3.3.1. Definice zaten silou na rzn entity .......................................................................... 42
3.3.2. Zadn zaten momentem............................................................................................ 44
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 46
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 47
kol k een ..................................................................................................................................... 47
4. PPRAVA MODELU PRO PEVNOSTN ANALZY .......................................... 48
4.1. Regiony modelu........................................................................................................................ 48
4.1.1. Plon regiony (Surface region) .................................................................................... 49
4.1.2. Objemov regiony (Volume region) ............................................................................. 52
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 52
Kontroln otzky ................................................................................................................................ 52
kol k een ..................................................................................................................................... 53
4.2. Idealizovan prvky v pevnostnch analzch ........................................................................... 53
4.2.1. Idealizovan prvky typu skoepina (Shell) .................................................................... 54
4.2.2. Idealizovan prvky typu prut (Beam) ............................................................................ 58
4.2.3. Idealizovan prvky typu hmota (Mass) ......................................................................... 61
4.2.4. Idealizovan prvky typu pruina (Spring) ..................................................................... 61
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 61
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 61
kol k een ..................................................................................................................................... 61
5. TVORBA KLOUB ..................................................................................................... 63
5.1. Metodika tvorby kloub soustavou prut ................................................................................. 63
5.1.1. Kontrola chovn vetknutho nosnku ........................................................................... 64
5.1.2. Konstrukce kloubu ........................................................................................................ 65
5.1.3. Uvolnn os rotace ......................................................................................................... 66
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 67
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 67
kol k een ..................................................................................................................................... 67
5.2. Metodika tvorby kloub pouitm jednoho prutu ..................................................................... 67
5.2.1. prava objemovho modelu a tvorba vpotovho modelu ......................................... 68
5.2.2. Proveden analz konstrukce kloubu ............................................................................. 69
5.2.3. prava plnho epu ....................................................................................................... 70
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 72
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 72
kol k een ..................................................................................................................................... 73
5.3. Tvorba SFrickho kloubu ...................................................................................................... 73
5.3.1. Vpotov model a zjitn tuhosti ojnice .................................................................... 74
5.3.2. Tvorba kloubu kontrola tuhosti .................................................................................. 74
5.3.3. Analza ojnice pi uvolnn rotaci ................................................................................ 76
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 76
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 76
kol k een ..................................................................................................................................... 76
6. MONOSTI OVLIVNN TVORBY ST .............................................................. 77
6.1. Ovlivnn st konstruknmi prvky ......................................................................................... 78
6.1.1. Ovlivnn st geometrickch prvk vztanmi body ................................................... 79
6.1.2. Ovlivnn struktury st regionu .................................................................................... 79
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 80
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 81
kol k een ..................................................................................................................................... 81
6.2. zen tvorby st autogem control ....................................................................................... 81
6.2.1. Dlen hran potem uzl................................................................................................ 82
6.2.2. Ignorovn malch hran ................................................................................................. 83
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 84
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 84
kol k een ..................................................................................................................................... 84
6.3. Ovlivnn st nastavenm nstroje autogem ............................................................................ 85
6.3.1. Nastaven vlastnost genertoru element ..................................................................... 86
6.3.2. Ovlivnn tvorby st vbrem typ element .............................................................. 87
6.3.3. Ovlivnn st zmnou rozmez hl element ............................................................. 88
6.3.4. Ovlivnn tvorby st nastavenm geometrickch toleranc .......................................... 89
Shrnut kapitoly ................................................................................................................................. 89
Kontroln otzka ................................................................................................................................ 89
kol k een ..................................................................................................................................... 89
7. PEVNOSTN ANALZY SVAENC ..................................................................... 90
7.1. Pevnostn analzy objemovch model svaenc .................................................................... 91
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 102
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 103
kol k een ................................................................................................................................... 103
7.2. Pevnostn analzy tenkostnnch svaenc ............................................................................ 103
7.2.1. Analza tenkostnnho svaence jako objemovch model sestavy .......................... 104
7.2.2. Analza tenkostnnho svaence jako objemovho modelu jedn sousti (Parts) .... 105
7.2.3. Analza tenkostnnho svaence s vyuitm idealizovanch prvk............................ 106
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 108
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 109
kol k een ................................................................................................................................... 109
7.3. Dal nstroje modulu structure pro analzy svaenc ........................................................... 109
7.3.1. Vazba svar End Weld ............................................................................................... 110
7.3.2. Vazba svar Perimeter Weld ...................................................................................... 110
7.3.3. Bodov svary ............................................................................................................... 111
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 113
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 113
kol k een ................................................................................................................................... 113
8. METODIKA ANALZ ROZEBRATELNCH SESTAV ................................... 114
8.1. Analza roubovch spoj ..................................................................................................... 114
8.1.1. Vliv roubovho spoje na modely spojovanch soust ............................................ 115
8.1.2. Analza tlakov ndoby .............................................................................................. 117
8.1.3. Kontrola roub ........................................................................................................... 118
8.1.4. Simulace roubovho spoje v sestav.......................................................................... 120
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 122
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 122
kol k een ................................................................................................................................... 123
8.2. Analzy uloen ve valivch loiskch .................................................................................. 123
8.2.1. Typy model uloen ................................................................................................... 123
8.2.2. Analza typ model uloen ...................................................................................... 124
8.2.3. Pprava modelu pro monost naklopen loisek ......................................................... 126
8.2.4. Analzy upravench model uloen .......................................................................... 127
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 128
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 128
kol k een ................................................................................................................................... 128
9. TVAROV A ROZMROV OPTIMALIZACE .................................................. 129
9.1. Tvarov a rozmrov optimalizace v konstruknm procesu ................................................. 130
9.1.1. Klasifikace tvarov a rozmrov optimalizace ............................................................ 130
9.1.2. Specifikace optimalizanch kritri ............................................................................ 131
9.1.3. Pklady definice optimalizovanho systmu .............................................................. 133
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 134
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 134
kol k een ................................................................................................................................... 134
9.2. Pprava modelu pro optimalizaci........................................................................................... 135
9.2.1. Definice optimalizovanho systmu ............................................................................ 135
9.2.2. Citlivostn analzy lokln citlivost .......................................................................... 138
9.2.3. Citlivostn studie globln citlivost ........................................................................... 141
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 143
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 144
kol k een ................................................................................................................................... 144
9.3. Prbh a vyhodnocen optimalizace ....................................................................................... 144
9.3.1. Definice a prbh optimalizan studie ....................................................................... 144
9.3.2. Vyuit vsledk optimalizace .................................................................................... 147
9.3.3. Hodnocen optimalizanho procesu ........................................................................... 148
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 149
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 149
kol k een ................................................................................................................................... 149
10. PEVNOSTN ANALZY SYMETRICKCH SOUST .................................. 150
10.1. Zjednoduen vpotovho modelu symetrickch soust ................................................... 150
10.1.1. Analza loiskovho domku ....................................................................................... 151
10.1.2. Analza deskov rotan sousti ................................................................................ 156
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 160
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 160
kol k een ................................................................................................................................... 160
10.2. Pprava modelu pro aplikaci symetrickho uloen .............................................................. 160
10.2.1. Zloha modelu sousti nebo sestavy.......................................................................... 161
10.2.2. Vytvoen ezu modelu zruenm zrcadlen ................................................................. 162
10.2.3. Univerzln tvorba ezu modelem ............................................................................... 162
Shrnut kapitoly ............................................................................................................................... 163
Kontroln otzka .............................................................................................................................. 163
kol k een ................................................................................................................................... 163
11. PLOHY .................................................................................................................... 164
POKYNY KE STUDIU
CAD III Pevnostn analzy
Pro pedmt CAD III, 2. semestru navazujcho magisterskho studia oboru Vrobn systmy
s prmyslovmi roboty a manipultory jste obdreli studijn balk obsahujc:
integrovan skriptum pro distann studium obsahujc i pokyny ke studiu
CD-ROM s doplkovmi animacemi vybranch st kapitol
harmonogram prbhu semestru a rozvrh prezenn sti
rozdlen student do skupin k jednotlivm tutorm a kontakty na tutory
kontakt na studijn oddlen
Prerekvizity
Pro studium tohoto pedmtu se pedpokld absolvovn pedmt CAD I a CAD II
Clem pedmtu
je seznmen se zkladnmi pojmy pevnostnch a deformanch statickch analz. Po
prostudovn modulu by ml student bt schopen sprvn definovat vpotov model,
provdt potebn analzy a sprvn je interpretovat.
Pro koho je pedmt uren

Modul je zaazen do magisterskho studia v oboru Vrobn systmy s prmyslovmi roboty a
manipultory magisterskho studia, ale me jej studovat i zjemce z kterhokoliv jinho
oboru, pokud spluje poadovan prerekvizity.
Skriptum se dl na tmatick bloky, kapitoly, kter odpovdaj logickmu dlen studovan ltky, ale
nejsou stejn obshl. Pedpokldan doba ke studiu kapitoly se me vrazn liit, proto jsou velk
kapitoly dleny dle na slovan podkapitoly a tm odpovd ne popsan struktura.
Pi studiu kad kapitoly doporuujeme nsledujc postup:
as ke studiu: xx hodin
Na vod kapitoly je uveden as potebn k prostudovn ltky. as je orientan a me vm slouit
jako hrub vodtko pro rozvren studia celho pedmtu i kapitoly. Nkomu se as me zdt pli
dlouh, nkomu naopak. Jsou studenti, kte se s touto problematikou jet nikdy nesetkali a naopak
takov, kte ji v tomto oboru maj bohat zkuenosti. as potebn pro prostudovn a zvldnut
jednotlivch tmatickch blok je zvisl na schopnostech a zkuenostech posluchae s tvorbou 3D
model v prosted systmu Pro/ENGINEER. Dle je zvisl na hardwarovm vybaven posluchaova
PC, ponvad doba provdn analz je zvisl na velikosti operan pamti a vkonu procesoru
potae.
Po prostudovn tohoto odstavce budete umt:
popsat Cle
definovat
vyeit
Ihned potom jsou uvedeny cle, kterch mte doshnout po prostudovn tto kapitoly konkrtn
dovednosti, znalosti.
CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy. Klov slova
Klov slova tkajc se dan kapitoly.
VKLAD
Nsleduje vlastn vklad studovan ltky, zaveden novch pojm, jejich vysvtlen, ve
doprovzeno obrzky, tabulkami, eenmi pklady, odkazy na animace.
Shrnut kapitoly
Na zvr kapitoly jsou zopakovny hlavn pojmy, kter si v n mte osvojit. Pokud nktermu
z nich jet nerozumte, vrate se k nim jet jednou.
Kontroln otzka
Pro oven, e jste dobe a pln ltku kapitoly zvldli, mte k dispozici nkolik teoretickch
otzek.
kol k een
Protoe vtina teoretickch pojm tohoto pedmtu m bezprostedn vznam a vyuit v praxi,
jsou Vm nakonec pedkldny i praktick lohy k een. V nich je hlavn vznam pedmtu a
schopnost aplikovat erstv nabyt znalosti pi een relnch situac hlavnm clem pedmtu.
KL K EEN
Vsledky zadanch pklad i teoretickch otzek ve jsou uvedeny v zvru uebnice v Kli k
een. Pouvejte je a po vlastnm vyeen loh, jen tak si samokontrolou ovte, e jste obsah
kapitoly skuten pln zvldli.
1. vod do problematiky pevnostnch analz
1. VOD DO PROBLEMATIKY PEVNOSTNCH ANALZ
Po spnm a aktivnm absolvovn tohoto BLOKU
Po prostudovn vodnho pednkovho bloku, kter je lenn do t st, ve

kterch se seznmte:
Cle
s histori a dvody vzniku CAE systm, pednkovho
s metodou geometrickch prvk, bloku
s definovnm vpotovho modelu.
Budete schopni porozumt vkladu v dalch kapitolch.
CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy, geometrick prvky,

adaptivn P-technologie, uloen soust, materilov vlastnosti, Klov slova
zaten sousti.
as ke studiu: 3 hodiny
1.1. Pevnostn vpoty v CAD systmech

Po spnm a aktivnm absolvovn tto KAPITOLY
V tto kapitole se seznmte s dvody vzniku CAE systm, jejich histori a

trendy vvoje. Kapitola je lenna na tyto podkapitoly:
historie vzniku metody konench prvk,
charakteristika modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE,
typy analz.
Cl kapitoly
Po jejich prostudovn:
pochopte zkladn charakteristiku modulu STRUCTURE CAD
systmu Pro/ENGINEER,
budete schopni vyjmenovat zkladn typy analz dostupnch v modulu
STRUCTURE
CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy. Klov slova
as ke studiu: 20 minut
9
Mezi nejdleitj innosti konstruktra, pi nvrhu novho stroje, pat pedvdn jeho chovn
v rznch situacch. Konstruktr mus provdt rzn typy vpot, aby mohl dostaten dimenzovat
jednotliv uzly a sousti novho stroje
Vt st konkrtnch inenrskch problm nen analyticky eiteln, lze eit jen velmi jednoduch
ppady. Bez uit modernch metod se dosud pi een loh praxe postupuje tak, e een
mechanick systm se vrazn zjednodu. Obvykle jde o takov zjednoduen, aby vsledky mohly
bt porovnvny se znmmi eenmi uvedenmi v tabulkch, katalozch atd. [Horyl 2002]
Tyto postupy , zvlt pi navrhovn stroj jako napklad rzn typy robot, jsou v dnen dob
nepouiteln. Proto je nutno aplikovat metody, kter jsou schopny eit napklad chovn podvozku
robotu pi pejezdu pes pekku, pohyb v neznmm ternu, vykonvn innost, kter vrazn
mn polohu tit podvozku (odbr vzork, manipulace s pedmty) apod.
Jednou z monost je aplikace CAE systmu , kter je zaloen na metod konench prvk. Tchto
systm je cel ada, lze jmenovat nejznmj, ANSYS, MARC, COSMOS, MSC/NASTRAN a
podobn.
VKLAD
1.1.1. Historie vzniku metody konench prvk
Metoda vznikla v obdob kolem roku 1956 ve vzkumnm stavu aeronautick a kosmick mechaniky
v Ohiu, USA (Wright Paterson Air Force Base). Vzkumn tm byl veden prof. R.W. Cloughem a
spolupracovali zejmna R.L. Melosh, H.C. Martin, J.L. Tocher a dal. Vzkum a vvoj uveden
numerick metody vyvolal striktn poadavek "msnho" programu Apollo v oblasti vvoje a
konstrukce nosnch raket. V danm ase a pi znmm objemu financ (3 miliardy ) se po rozboru
zjistilo, e se pomoc experimentu ned kol splnit. Zbyla jedin cesta a sice vvoj takov numerick
metody, kter by vpoty potebn pro projekty novch typ raket a dalch systm projektu Apollo
zvldla. Vsledky vzkumu byly dle intenzvn vyuvny na uveden vojensk zkladn pi
projektech letadel, ponorek, raket vech typ, atd. Tato skutenost zpsobila utajen detail metody
tak, e programy a teoretick lnky leely nejmn deset rok ve vojenskch sejfech. Prvn
konference v Ohiu (1965 a1968) uvdly jen kus informace. Dal vvoj byl pak asto poznamenn
etnmi duplicitami v odvozen zkladnch "nstroj" metody (uvd se, e deskov trojhelnkov
prvek odvodilo na sob nezvisle aspo 7 autor). Je zajmav, e ineni s metodou dlouh roky
spn potali, ne matematikov dokzali konvergenci metody a vlastn posvtili desetilet
vpotsk spchy. V civilnm sektoru se nejboulivji metoda konench prvk (MKP) rozvjela v
letech 1965-1975. Prvnm propagtorem a neochvjnm zastncem metody byl v SFR prof. V.
Kol, DrSc. z Brna, kter tak doshl znanho mezinrodnho uznn za programy ady NE. Pomoc
MKP se dnes e cel ada loh, jejich realizace nebyla dosud mon a to nejen v oblasti mechaniky
spojitch tles i soustav. Svou obecnou matematickou formulac umouje MKP eit problm:
mechaniky hornin, proudn kapalin a plyn, en tepla a zen, stacionrnch a nestacionrnch
elektromagnetickch pol atd. [Horyl 2002]
Rozvoj MKP vedl pirozen k paralelnmu vzniku velkho mnostv program, postavench na bzi
algoritmu MKP a vyvjench zpotku v univerzitnm prosted v souvislosti s eenm vzkumnch
kol. U v prbhu 60.let se vak stle astji pouvalo vyvinutho softwaru k een inenrskch
problm, vychzejcch pmo z poadavk prmyslov praxe. Zjem o nov vpotov prostedek
pak pirozen vedl k rozvoji nkterch program na ist komern bzi. V tabulce 1 je pehled
nejznmjch programovch systm MKP. Je dobr si povimnout, e prakticky vechny maj sv
koeny v dobch slovch pota a drnch ttk a e je obtn v souasn dob prorazit se zcela
10
novm produktem, kter za sebou nem dlouhou historii postupnho budovn od jednoduchch
Fortranskch procedur jdra a po softwarov velmi rozshl obal uivatelskho prosted pre- a
postprocessingu. Vjimkou v tomto smru je systm Pro/MECHANICA, kter pichz a v prbhu
90. let s novou koncepc zkladnho algoritmu MKP.
Na zklad sledovn souasnho vvoje se zd, e postupn dojde k omezen potu komern
nabzench systm, mezi nimi se nakonec uplatn jen nkolik nejsilnjch firem. Pokud budeme
usuzovat z analzy citac databze Makebase, pak mezi nejspnj za obdob 1985-1999 urit
budou patit systmy ABAQUS, ADINA, ANSYS a NASTRAN.
Year Program name Developer URL address
1965 ASKA (PERMAS) IKOSS GmbH, (INTES),Germany www.intes.de
STRUDL MCAUTO, USA www.gtstrudl.gatech.edu
1966 NASTRAN MacNeal-Schwendler Corp., USA www.macsch.com
1967 BERSAFE CEGB, UK (restructured in 1990)
SAMCEF Univer. of Liege, Belgium www.samcef.com
1969 ASAS Atkins Res.&Devel., UK www.wsasoft.com
MARC MARC Anal. Corp., USA www.marc.com
PAFEC PAFEC Ltd, UK now SER Systems
SESAM DNV, Norway www.dnv.no
1970 ANSYS Swanson Anal. Syst., USA www.ansys.com
SAP NISEE, Univ. of California, www.eerc.berkeley.edu/sof
Berkeley, USA tware_and_data
1971 STARDYNE Mech. Res. Inc., USA www.reiusa.com
TITUS (SYSTUS) CITRA, France; ESI Group www.systus.com
1972 DIANA TNO, The Netherlands www.diana.nl
WECAN Westinghouse R&D, USA
1973 GIFTS CASA/GIFTS Inc., USA
1975 ADINA ADINA R&D, Inc., USA www.adina.com
CASTEM CEA, France www.castem.org:8001/
HomePage.html
FEAP NISEE, Univ. of California, www.eerc.berkeley.edu/sof
Berkeley, USA tware_and_data
1976 NISA Eng. Mech. Res. Corp., USA www.emrc.com
1978 DYNA2D, DYNA3D Livermore Softw. Tech. Corp., USA www.lstc.com
1979 ABAQUS Hibbit, Karlsson & Sorensen, www.abaqus.com
Inc., USA
1980 LUSAS FEA Ltd., UK www.lusas.com
1982 COSMOS/M Structural Res. & Anal. Corp., USA www.cosmosm.com
1984 ALGOR Algor Inc., USA www.algor.com
Tab. 1 Pklady CAE systm [Petruka 2003]
1.1.2. Charakteristika modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE
Tento modul je soust celho balku produkt firmy PTC. Lze jej zskat jako modul
Pro/MECHANICA(r) Structural Simulation Package, kter umouje simulovat, vyhodnocovat a
optimalizovat strukturln chovn vrobk v oblasti statiky, vlastnch frekvenc, dynamiky, vzprn
stability, kontaktu a velkch deformac.
Modul STRUCTURE m nsledujc vlastnosti:

1) Pm vazba na systm Pro/ENGINEER , co znamen, e veker potebn analzy lze do
urit mry provdt pmo na modelu sousti nebo strojnho uzlu, vymodelovanho v prosted. Plat
zde rovn pln asociativita mezi jednotlivmi modely, co znamen e veker zmny proveden na
modelu v jakmkoliv reimu se promtnou do vech souvisejcch model.
11
2) Automatick tvorba st tzv. geometrickch prvk. Modul STRUCTURE je vybaven

genertorem st prvk, kter jsou potebn pro pevnostn analzy. Genertor prvk je vybaven
nstrojem pro optimalizaci st.
3) Generace st pro standardn metodu konench prvk a vyhodnocen vsledk z jinch
ei. Pro ppady sloitch vpot, kter nejsou vhodn pro aplikaci modulu STRUCTURE nebo
pro uivatele vpotskch systm, lze vygenerovat s prvk pro pouit v ANSYSu, Nastranu a
podobn.
4) Zaten a okrajov podmnky lze pmo aplikovat na geometrick entity nebo na entity st
vpotovho modelu. Tato vlastnost umouje zadvat zaten a zpsob uloen na rovinn nebo
rotan plochy, na kivky poppad do bod. Tato vlastnost v sob nese urit omezen, kter budou
dle vysvtlena.
5) Vyvenost poadavk na pesnost vpotovho modelu a rychlost een. STRUCTURE
vyuv "adaptivn P-technologii". Princip tto technologie spov v tom, e pi vpotu napt a
deformac dochz k zpesovn vpotu zvyovnm stupn polynomu eench rovnic.
Dky tmto vlastnostem lze aplikovat metodu geometrickch prvk zhruba na 70 80% bnch
inenrskch vpot.
1.1.3. Typy analz

Modul STRUCTURE umouje nsledujc typy analz, kter jsou zobrazeny na nsledujcm obrzku
1.3-1.
1) Statick analzy (New Static), pedstavuj vpoty,
pomoc kterch zsk uivatel hodnoty napt, deformac,
apod.. Soust nebo sestava me bt zaten statickou silou
nebo momentem , s konstantn hodnotou, nebo me bt dna
funkc, jejich prbh je zvisl na entit, ke kter je
definovn, (eliptick, sinusovka apod.). V tchto typech
analz nelze zadat zaten zvisl na ase.
2) Modln analzy (New Modal) umouj zjistit vlastn
frekvence a vlstn tvary analyzovan sousti. Tyto analzy
jsou vchodiskem pro dynamick analzy.
3) Vzpr (New Buckling), vsledkem tto analzy je tzv.
buckling factor, pomoc kterho se zjiuje bezpenost
napklad dlouhch ty zatench vzprem, ztrta stability
Obr. 1.3-1 Typy analz tvaru apod.
4) Analza typu Fatique (nava) a Prestress (pedpov
analza),
5) Dynamick analzy (New Dynamic), vychzej z modln analzy a umouj zadvat rzn
typy dynamickho zaten soust.
6) Optimalizan studie (New Design Study), jsou pikov nstroje pro aplikaci tvarov a
rozmrov optimalizace soust a strojnch uzl.
Pedmtem tchto uebnch text jsou statick analzy a optimalizan studie.
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s nsledujcmi pojmy:

CAE
Metoda konench prvk
Metoda geometrickch prvk
12
Kontroln otzka
K emu se pouv metoda konench prvk?
1.2. Metoda geometrickch prvk

V tto kapitole se podrobnji seznmte s se metodou geometrickch prvk.

Kapitola je lenna na nsledujc podkapitoly:
typy pouvanch prvk,
aplikace adaptivn P-technologie, Cl kapitoly
vliv zpsob modelovn na vpoet.
Po jejich studovn budete umt jednodue popsat metodu geometrickch

prvk.
Geometrick prvky, adaptivn P-technologie. Klov slova
Pevnostn vpoty v modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE jsou zaloeny na metod

geometrickch prvk (GEM geometrical element method). Princip tto metody spov, obdobn
jako pi metod konench prvk, v rozdlen analyzovanho objemu na elementy. Pomoc tto
metody prvky pesn respektuj vytvoen 3D model. Zkladnm prvkem metody GEM je tystn
(tetrahedron). Na obrzku 1.2-1 jsou zobrazeny vygenerovan se geometrickch prvk.
Obr. 1.2-1 Vygenerovan prvky na modelech
13
VKLAD
1.2.1. Typy pouvanch prvk

V prosted Pro/MECHANICA STRUCTURE lze pro vpoty pouvat nsledujc typy prvk:
I) Pro modely typu SOLID co jsou objemov modely soust a strojnch uzl lze generovat 3
typy prk:
1) Tetrahedron (obr. 1.2.1.-3) co je zkladn a upednostovan prvek.
Obr. 1.2.1.-1 Brick Obr. 1.2.1.-2 Wedge Obr. 1.2.1-3 Tetrahedron
2) Prvky typu Brick (obr. 1.2.1.-1) a Wedge (obr. 1.2.1.-2) jsou prvky doplkov.
Pro ovlivnn tvorby st lze pouit pouze tyto monosti kombinac:

- Tetrahedron
- Tetrahedron, Wedge,
- Tetrahedron, Wedge, Brick.
II) Modely typu SHELL, tento typ prvk se vyuv v ppad tenkostnnch model vytvoench
pomoc konstruknch prvk typu shell, thin, u plonch model. Zkladnm kritriem pi
rozhodovn pro pouit tchto prvk je skutenost, e jeden rozmr (vtinou tlouka stny je
vrazn men ne ostatn rozmry sousti. Na obrzcch 1.2.1.-4 a 1.2.1.-5 jsou zobrazeny jednotliv
prvky. Na obrzku 1.2.1.-6 je zobrazena s element na tenkostnn sousti.
Obr. 1.2.1.-4 tyhelnk Obr. 1.2.1.-5 Trojhelnk Obr. 1.2.1.-6 Prvky typu shell
III. Prvky typu BEAM, pouv se v ppadech, kdy prezov rozmry model jsou vrazn
men ne jejich dlka. V tomto ppad nen vytvoen model objemem ale pouze kivkami a body,
kterm jsou v modulu STRUCTURE piazeny prezy s pslunmi rozmry a vlastnostmi.
14
Obr. 1.2.1.-7 Prutov soustava Obr.1.2.1-8 Knihovna

Na obrzku 1.2.1.-7 je zobrazen pklad pro pouit prvk typu BEAM a na nsledujcm obrzku
1.2.1.-8 jsou uvedeny prezy, ktermi disponuje knihovna modulu STRUCTURE. Tuto knihovnu lze
doplovat o vlastn prezy.
1.2.2. Aplikace adaptivn P-technologie
Pro dosaen poadovan pesnosti vsledk pi vpotu se pi metod geometrickch prvk vyuv
tzv. adaptivn P-technologie.
Adaptivn metody konench prvk pouvaj, pro zajitn kvalitnch vsledk, dodatenou nstavbu
(zaloenou na teorii chyb) modifikujc s konench prvk v procesu een za elem stanoven
aproximovanho een v uritch mezch od "skutenho" een spojitho problmu. Promna st
vyuv rznch technik, z nich nejznmj jsou tyto:
R- adaptivita, metoda pracujc s pohyblivmi uzly vygenerovan st prvk,
H adaptivita, pedstavuje zjemovn (a zhrubovn) element v sti,
P adaptivita, zmna du bzovch funkc, polynom
HP - adaptivita je kombinac ve uvedench metod.
V praxi to znamen, e pi vpotu dochz k porovnn vypotench hodnot a,b,c (deformace,
energie napjatosti, a stedn kvadratick hodnota napt). Hrany jednotlivch element jsou rozdleny
na stejn poet dl a v jednotlivch bodech probh tato kontrola.
Obr. 1.2.2.-1 Rozdlen hrany Obr. 1.2.2.-2 Princip zpesovn vpotu
15
Na obrzku 1.2.2.-1 je zobrazen princip rozdlen hrany a na obrzku 1.2.2.-2 je znzornn princip
zpesovn vpotu zvyovnm stupn polynomu bzovch funkc. Vypoten hodnoty v n-t iteraci
jsou porovnny s hodnotami s pedchoz iterace. Pokud nen dosaeno nastaven pesnosti
konvergence, dochz u tchto hran ke zven stupn polynomu. Maximln stupe polynomu je 9.
Pednastaven hodnota stupn polynomu je 6 a pesnost vpotu (konvergence) 10%.
Uivatel me tyto hodnoty zmnit. Vpoet pak probh v nkolika iteracch, pro kadou je
vyhodnocena pesnost vpotu. Pokud nen dosaeno zadan konvergence, dochz ke zven stupn
polynomu. Takto probh vpoet a do dosaen poadovan konvergence, anebo dosaen
maximlnho stupn polynomu, na co je uivatel upozornn. Uivatel se rovn me podvat,
ve kter iteraci byla splnna zadan konvergence u jednotlivch prvk a m tedy monost posoudit
sprvnost vpot. Dle me zskat grafy zobrazujc, postup konvergence vpotu, v oblasti piek
napt apod.
1.2.3. Vliv zpsobu modelovn na vpoet

Aplikace P-adaptivity m tedy vznamn vliv na vpotov proces. Nepjemnou vlastnost tto
metody je zvtovn potu eench rovnic zvyovnm stupn polynomu. Poet rovnic je zvisl na
potu element a na stupni polynomu, nen vbec dnm problmem v nkterch iteracch potat se
soustavami, kter maj 300, 400 tisc rovnic.
Obr. 1.2.3.-1 Prez nosnku Obr. 1.2.3.-2 Model nosnku
Dlka vpotu je samozejm zvisl na hardwarovm vybaven, ale taky na potu rovnic. Proto je
nutno s tmto potat a vpotov model upravit tak, aby poet generovanch element nebyl
zbyten velk. Na obrzcch 1.2.3.-1 a 1.2.3.-2 je zobrazen nosnk. V nsledujc tabulce je
dokumentovn vliv rozmr a pouitch konstruknch prvk na poet generovanch element a
nsledn na poet rovnic pi stupni polynomu 3.
Tab. 1.2.3-1 Poet rovnic

Varianta Dlka nosnku [mm] Poet element Poet rovnic
Hladk 300 268 4 890

4 otvory 300 471 9 147
Zaoblen 300 1 126 19 515
Zaobl. + 4otvory 300 1 072 19 887
16
Hladk 600 512 9 078

4 otvory 600 700 13 254
Zaoblen 600 2 050 35 553
Zaobl. + otvor 600 2 471 43 497
Hladk 900 771 13 761
4 otvory 600 1 129 20 472
Zaoblen 900 3 168 54 828
Zaobl. + otvor 900 2 808 49 854
Z tabulky jednoznan vyplv, kter konstrukn prvky nepzniv ovlivuj poet generovanch
element, jsou to rzn zaoblen sraen mal otvory apod.. Proto je nutno pi vytven modelu
sousti tyto konstrukn prvky vytvet na modelu a na konci modelovn, aby na n nebyly vzny
nkter dleit prvky modelu. Vpot pak me posoudit vliv tchto prvk na kvalitu vpot,
pokud uzn za vhodn me je potlait funkc suppresse. Pi generovn st geometrickch
element se tmito potlaenmi prvky nepracuje.
Ponvad generovn st probh automaticky, dochz taky k urit optimalizaci st element. m

lze zskat kvalitn vpotov model. V ppad, e uivatel m vhrady k vygenerovan sti,
STRUCTURE umouje provst urit zsahy, kter vedou k dalmu zkvalitnn st.
Shrnut kapitoly
geometrick prvky typu: Tetrahedron, Brick, Wedge, Shell, Beam,
adaptivn P-technologie,
konvergence vpotu,
stupe polynomu vpotovch funkc.
Kontroln otzka
1) Pro kter typ modelu se generuje prvek typu tetrahedron?
kol k een
Jako prvn pklad pro een je pouit jednoduch vetknut krakorcov nosnk zaten osamlou
silou na volnm konci, (Ploha 1). Na obrzku je nakreslen rozmrov nrt nosnku. V prosted
Pro/ENGINEER vytvote model nosnku podle rozmrovho nrtu.
17
1.3. Definice vpotovho modelu

V tto kapitole se seznmte s metodikou tvorby vpotovho modelu.

Kapitola obsahuje tyto podkapitoly.
definice materilu sousti,
definice zpsobu uloen sousti,
definice zaten sousti.
Po jejm prostudovn budete schopni: Cl kapitoly
vytvoit jednoduch model pro pevnostn analzu v modulu

STRUCTURE, CAD systmu Pro/ENGINEER.
piadit vytvoen sousti materil.
nadefinovat uloen (Constraint) sousti,
nadefinovat zaten (Load) sousti.
Uloen soust, materilov vlastnosti, zaten sousti. Klov slova
VKLAD
Kvalitu vpotu ovlivuje ada faktor, kter je teba respektovat. Zkladem pro vpoty je mt
k dispozici takov model, kter bude co nejvce odpovdat skutenmu stavu. Toto systm
Pro/ENGINEER spluje, ponvad umouje konstruktrm vytvet takov 3D modely, kter jsou
vrnm obrazem skuten sousti, jak po strnce rozmrov tak i tvarov.
Dalm faktorem , kter ovlivuje kvalitu vpot, je dkladn znalost okrajovch podmnek pro
definovn uloen, sousti a zpsob jejho zaten. Dle je teba znt materilov vlastnosti sousti.
Velmi dleitm faktorem je i rove znalost konstruktra vpote, kter mus pedvdat zpsob
chovn sousti pi rznch typech uloen a zaten. Rovn mus bt schopen posoudit sloitost
modelu vzhledem k monm komplikacm ve vpotu.
Pro vytvoen vpotovho modelu je tedy teba provst nsledujc kroky:
1) Mus bt vytvoen model, (objemov, plon, poppad pouze kivkov), kter bude
podroben potebnm analzm.
2) Modelu se mus definovat materilov vlastnosti, ( hustota, modul prunosti, poissonovo
slo...), kter jsou nezbytn pro poadovan analzy.
3) Mus bt pesn definovn zpsob uloen (constraint).
4) Mus bt definovn zpsob zaten sousti.
Pro vytvoen vpotovho modelu je vhodn si vytvoit postup, kter se bude dodrovat. Systm sice
nedovol opomenout nkter z krok, ale zvlt u zanajcch uivatel je dobr osvojit si nkter
nvyky a tm se vyhnout zbytenm problmm. Proto jsou nsledujc podkapitoly seazeny
metodicky podle vhodnosti postupu, i kdy nen striktn nutn tento postup dodrovat.
18
1.3.1. Definice materilu sousti

Modul STRUCTURE obsahuje knihovnu bn pouvanch materil. Tato knihovna umouje
piadit materilov vlastnosti jedn sousti nebo vce soustem, v ppad e se jedn o analzu
strojnho uzlu.
1.3.1.-1 Dialogov panel knihovny materil
Na obrzku 1.3.1-1 je zobrazen zadvac formul materilovch vlastnost, ze kterho jsou zejm
vlastnosti, kter jsou potebn pro proveden vpotu. Knihovna dle umouje definovat dal
materily, tm e se vypln pslun hodnoty materilovch vlastnost.
Z obrzku 1.3.1-1 je zejm, e materily nabzen knihovnou maj isotropn charakter. Znamen to,
e maj stejnou tuhost ve vech osch souadnho systmu. Pro sloitj ppady vpotu lze
definovat orthotropn materil, tuhost je ve vech osch rzn nebo transversely orthotropic kdy je
ve dvou osch stejnou tuhost a ve zbvajc ose jin ne v tchto dvou.
Piazen materilu umouje provdt urit pravy generovan st. Proto je vhodn piadit
materilov vlastnosti jako prvn.
1.3.2. Zpsob uloen soust (constraints)

Kad reln soust je uritm zpsobem uloena, upevnna. Pokud by neexistovala dn vazba na
okol, mla by takov soust 6 stup volnosti (v kartzskm souadnm systmu), tedy 3 rotace, 3
translace. Takov soust se v bnch konstrukcch stroj v podstat nevyskytuje jen v letectv a
kosmonautice). Proto je nutno v dalm kroku definovat uloen Constraints. V bn praxi se
vyskytuje nkolik zpsob uloen soust. Na obrzcch 1.3.2-1 a 1.3.2-3 jsou zobrazeny znaky
nejbnjch uloen.
Znaka
Poet stup volnosti Rotace a posuv

0 (vetknut) Jedna rotace (kloub)
(pohyblivost tlesa) (posuvn kloub)
Obr. 1.3.2-1 Obr. 1.3.2-2 Obr. 1.3.2-3
19
Znaky na obrzcch pedstavuj pouze plon uloen soust. Proto je v modulu STRUCTURE
zavedena univerzln znaka (obrzek 1.3.2-4).
Obr. 1.3.2-4 Univerzln znaka Obr. 1.3.2-5 Kartzsk souadn systm
Tato znaka vychz ze zkladnho kartzskho souadnho systmu (obr. 1.3.2-5), odstrann
jednotlivch stup volnosti pedstavuje jeden vyplnn obdlnek.
Uloen lze definovat na tyto druhy entit modelu:
- na jakoukoliv geometrickou plochu modelu,
- na pmkovou nebo kivkovou entitu, (hranu, osu, kivku,)
- na bod nebo vrchol geometrie.
Pro definice uloen na jednotliv entity plat rzn omezen, kter vychzej z vlastnost tchto entit
vzhledem k souadnmu systmu, a bude tto problematice vnovna samostatn kapitola.
Pro definici uloen je k dispozici zadvac formul, obr 1.3.2-6
Obr. 1.3.2-6 zadvac formul uloen
1.3.3. Definice zaten

Zpsob definice zaten vychz s charakteru monch zaten. Sousti nebo strojn uzly jsou
namhny rznmi typy zaten:
- silou,
- momentem,
- gravitac,
- tlakem,
- promnlivm zatenm vzhledem k rozmru entity na kterou je definovno,
- promnlivm zatenm zvislm na ase, pokud se jedn o dynamick analzy,
- ...
Zaten sousti lze rovn definovat na stejn entity jako uloen. Lze je tedy definovat na:
- na jakoukoliv geometrickou plochu modelu,
- na pmkovou nebo kivkovou entitu, (hranu, osu, kivku,)
- na bod nebo vrchol geometrie.
20
Pro sprvnou definici zaten je teba respektovat nastaven jednotek a podle tohoto pak sprvn
interpretovat vsledky jednotlivch analz (viz tab. 1.3.3-1).
Tab. 1.3.3-1 Jednotky
Na nsledujcch obrzcch jsou zobrazeny jednotliv formule pro zadvn zaten.
Obr. 1.3.3-1 Sla, moment Obr. 1.3.3-2 Zaten v loisku
21
Obr. 1.3.3-3 Tlak Obr. 1.3.3-4 Gravitace
Takto pipraven model lze analyzovat nkterou z analz, kter budou vysvtleny v nsledujcm
modulu.
Shrnut kapitoly
materilov vlastnosti
typy uloen soust
poet stup volnosti sousti, pohyblivost tlesa
definovn sil a moment
Kontroln otzka
1) Jakou m pohyblivost ideln vetknut sousti?
kol k een
Vytvote vpotov model z modelu nosnku, kter jste vytvoili pi studiu pedchoz kapitoly.
CD-ROM
Postupujte podle piloench nvod (soubory: vstup.avi; material.avi; ulozeni.avi,

zatizeni.avi).
22
2. Metodika vpotu statick analzy
2. METODIKA VPOTU STATICK ANALZY

Ve druhm pednkovm bloku se seznmte s metodikou nastaven a

vyhodnocenm prbhu statick analzy. Blok je lenn do nsledujcch
kapitol:
statick analza,
zobrazen a interpretace vsledk. Cle
pednkovho
Po prostudovn tohoto bloku budete umt: bloku
definovat statickou analzu jednoduchho modelu,
vyhodnotit prbh statick analzy,
zobrazit mrn veliiny vypotan v prbhu analzy.
interpretovat vsledky analzy.
Statick analza, chybov hlen, vpotov iterace, mrn veliina,

Klov slova
zobrazen modelu, ezn roviny.
2.1. Statick analza

Obsah tto kapitoly je zamen na metodiku definovn a sledovn prbhu

statick analzy. Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
zkladn vpotov metody analz,
nastaven vpotu,
Cl kapitoly
prbh statick analzy.
Po prostudovn tto kapitoly budete schopni:

definovat statickou analzu,
orientovat se ve vpisu probhl statick analzy.
Statick analza, chybov hlen, vpotov iterace. Klov slova
23
V pedchoz kapitole byl vysvtlen postup tvorby vpotovho modelu. Jestlie je tedy sprvn
vytvoen, lze pistoupit k proveden poadovan analzy. Zkladnm typem, jsou statick analzy,
kter umouj provdt pevnostn vpoty soust a sestav, jejich vsledkem jsou hodnoty rznch
typ napt, dle deformace apod.
VKLAD
2.1.1. Zkladn vpotov metody analz

Modul Pro/MECHANICA STRUCTURE vyuv pro vpoty P-adaptivn technologii, jak bylo
vysvtleno v pedchozm bloku. Pro vpoet je mono volit jednu ze t metod:
Quick Check... rychl (nsteln) metoda, neprovd kontrolu konvergence vpotu. Stupe
polynomu je nastaven na hodnotu 3. Lze nastavit poet bod, kter rozdluj hrany element.
Vsledkem tto metody je deformace a napt analyzovan sousti. Vzhledem k tomu, e generovn
prvk st je soust analzy, je to rovn kontrola, e ji genertor prvk spn zvldl. Velmi
dleitm vsledkem tto analze je poznn, e vpotov model se chov tak, jak uivatel
pedpokld. Tento vpoet tedy hlavn slou ke kontrole sprvnosti nadefinovanho vpotovho
modelu. Vsledn hodnoty napt a deformac nemus odpovdat realit, ale vesms se tto realit
bl.
Single Pass Adaptive... tato metoda provd vpoty ve dvou iteracch, piem v prvn iteraci je
stupe polynomu nastaven na hodnotu 3 a druh iterace m maximln stupe polynomu, tedy 9. Tato
metoda se pouv pro kontaktn analzy, vpoet kritick sly ve vzpru, dle pi modlnch
analzch. Vsledkem tto analzy je rovn napt a deformace a dle lze zjistit, u kterch prvk
nebyl pi maximlnm stupni polynomu proveden korektn vpoet.
Multi Pass Adaptive... podrobn metoda vpotu, vyuvajc P- adaptivn technologii ke zvyovn
stup polynomu u prvk, u kterch nen dodrena pedepsan konvergence. Metoda kontroluje
pedepsanou konvergenci u vpot. Ve vslednch zobrazench modelu lze zjistit, ve kter iteraci
bylo dosaeno poadovan hodnoty konvergence a umouje sprvn vyhodnotit dosaen vsledky.
Touto metodou lze zskat velmi pesn hodnoty deformace a napt, kter se u tvarov jednoduchch
pklad neli od analytickch vpot. U tvarov sloitch soust by bylo vhodn provst
experimentln men, kter by potvrdilo dosaen vsledky. V praxi se to asto dl.
Obr. 2.1.1-1 Vstupn formul analz
2.1.2. Nastaven vpotu

Prbh pevnostnch vpot je velmi nron na vkon procesoru a operan pam potae.
Vzhledem k velkmu potu rovnic, kter mus bt vyeeno, ( bn se pot 200 a 300 tisc rovnic),
proto je nutno provst nastaven vpotu tak, aby odpovdalo vpotovm monostem potae.
24
Toto nastaven je vhodn provst pro kad analyzovan model. Pokud je uivatel neprovede, jsou
nastaveny vchoz parametry, kter jsou v pednastaveny systmem.
Nastaven pracovnch adres
Jsou zde nastaven adrese kde budou

umstny vsledn soubory a adres do
kterho budou ukldny prbn vsledky.
Nastaven zpsobu tvorby element
Generovn st element lze nastavit tak, aby

se vytvely v prvn fzi vpotu, anebo aby
byly pevzaty z nkterho z pedchozch
vpot.
Nastaven velikosti pamti
Velikost pamti se doporuuje nastavit na

polovinu celkov velikosti operan pamti.
2.1.2-1 Nastaven vpotu
2.1.3. Prbh statick analzy

Statick analza probh v nkolika krocch, uivatel me pomoc vstupnho souboru sledovat
prbh vpotu. Prbh vpotu je patrn z nsledujc tabulky. V tabulce je proveden vbr
dleitch fz vpotu, kter si me uivatel kdykoli prohldnout a tak zskat prvn informace o jeho
prbhu.
Tab. 2.1.3-1 Vpis analzy

1) Nastaven analzy, velikost pamti
Run Settings
Memory allocation for block solver: 512.0
2) Kontrola ped generovnm prvk
Checking the model before creating elements...
These checks take into account the fact that AutoGEM will
automatically create elements in volumes with material
properties, on surfaces with shell properties, and on curves
with beam section properties.
3) Automatick generovn prvk
Generate elements automatically.
Beams: 0
Shells: 0
Solids: 446
Elements: 446
4) Vpoty napt deformac v 1. a max 9. iteraci
Standard Design Study
25
Static Analysis "Analysis1":

Convergence Method: Multiple-Pass Adaptive
Plotting Grid: 4
Convergence Loop Log: (13:03:51)
>> Pass 1 <<
Calculating Element Equations (13:03:51)
Total Number of Equations: 444
Maximum Edge Order: 1
Solving Equations (13:03:51)
Post-Processing Solution (13:03:51)
Calculating Disp and Stress Results (13:03:51)
Checking Convergence (13:03:52)
Elements Not Converged: 446
Edges Not Converged: 786
Local Disp/Energy Index: 100.0%
Global RMS Stress Index: 100.0%
Resource Check (13:03:52)
Elapsed Time (sec): 2.13
CPU Time (sec): 1.41
Memory Usage (kb): 554750
Wrk Dir Dsk Usage (kb): 2048
>> Pass 6 <<
Calculating Element Equations (13:04:12)
Total Number of Equations: 34341
Maximum Edge Order: 7
Solving Equations (13:04:16)
Post-Processing Solution (13:04:24)
Calculating Disp and Stress Results (13:04:26)
Checking Convergence (13:04:28)
Elements Not Converged: 0
Edges Not Converged: 0
Local Disp/Energy Index: 4.1%
Global RMS Stress Index: 3.8%
5) Vsledn hodnoty hmotovch vlastnost modelu
Mass Moments of Inertia about the Center of Mass:
Ixx: 2.24311e+04
Ixy: 4.30961e-13 Iyy: 1.69610e+05
Ixz: -6.10412e-12 Iyz: -4.65405e-13 Izz: 1.62643e+05
Principal MMOI and Principal Axes Relative to COM:
Max Prin Mid Prin Min Prin

1.69610e+05 1.62643e+05 2.24311e+04
WCS X: 0.00000e+00 0.00000e+00 1.00000e+00

WCS Y: 1.00000e+00 0.00000e+00 0.00000e+00
WCS Z: 0.00000e+00 1.00000e+00 0.00000e+00
6) Vsledn hodnoty pevnostn analzy
Measures:
Name Value Convergence

-------------- ------------- -----------
max_beam_bending: 0.000000e+00 0.0%
max_beam_tensile: 0.000000e+00 0.0%
max_beam_torsion: 0.000000e+00 0.0%
max_beam_total: 0.000000e+00 0.0%
max_disp_mag: 7.200572e-05 0.2%
26
max_disp_x: 1.075170e-05 0.1%

max_disp_y: -2.569271e-06 2.5%
max_disp_z: 7.128746e-05 0.2%
max_prin_mag: -2.347237e+04 11.1%
max_rot_mag: 0.000000e+00 0.0%
max_rot_x: 0.000000e+00 0.0%
max_rot_y: 0.000000e+00 0.0%
max_rot_z: 0.000000e+00 0.0%
max_stress_prin: 1.960866e+04 8.4%
max_stress_vm: 2.069890e+04 12.5%
max_stress_xx: -1.895374e+04 0.0%
max_stress_xy: -5.037394e+03 2.0%
max_stress_xz: -4.783837e+03 4.3%
max_stress_yy: 1.013747e+04 1.0%
max_stress_yz: 8.121217e+03 14.7%
max_stress_zz: -1.668758e+04 12.7%
min_stress_prin: -2.347237e+04 11.1%
strain_energy: 3.178507e+01 0.1%
Run Completed Analza probhla sprvn
Takto vypad prbh analzy, kter v podku probhla . V dal tabulce jsou uvedena chybov
hlen.
Tab. 2.1.3-2 Chybov hlen

Chybov hlen
Generate elements automatically. Nebylo mono vygenerovat geometrick prvky, a
The design study terminated abnormally. proto byla analza peruena. Systm nabz monost
Mechanica could not generate elements for all of the pejt do nezvisl Pro/MECHANIKY a tam
entities in the model. To view the model with diagnostikovat problm
elements,open the study model in Mechanica's
independent mode. You can then run error checking
interactively
The design study terminated abnormally. Model je nedostaten uloen, poet stup volnosti,
The model is insufficiently constrained for the neumouje provst vpoet
analysis.Please review the element connections,
properties, and
constraints.
Run Completed with Fatal Error Zvren oznmen o ukonen analzy chybou
Shrnut kapitoly

Metody vpotu: Quick Check,
Single-Pass Adaptive,
Multi-Pass Adaptive,
Vpotov iterace
Prbh analzy
Chybov hlen
27
Kontroln otzka
1) Kter z pouitelnch metod vpotu pouv P-technologii?
2) Jak nejvy stupe polynomu lze nastavit v metod Quick Check?
kol k een
kolem minulho bloku bylo vytvoit vpotov model krakorcovho nosnku podle zadn. kol pro
tuto kapitolu spov v definovn a proveden analzy pro vpotov model. Pouijte metodu Quick
Check.
CD-ROM
Postupujte podle nvodu (soubor analyza_1.avi).
2.2. Zobrazen a interpretace vsledk

Obsah tto kapitoly je zamen na metodiku zobrazen a interpretace

vsledk statick analzy. Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
zobrazen vsledk
interpretace vsledk Cl kapitoly
Po prostudovn tto kapitoly budete umt:

zobrazit vsledky statick analzy pro jednotliv veliiny,
interpretovat vsledky statick analzy.
Mrn veliina, zobrazen modelu, ezn roviny. Klov slova
Posledn fze pevnostnch vpot je zobrazen vsledk a jejich sprvn interpretace. Co me bt
v mnoha ppadech velmi sloit a zle na praktickch zkuenostech uivatele. Ten mus
pedpokldat, jakm zpsobem se bude soust nebo uzel chovat. Mus tedy vdt co mu m piblin
vyjt. V ppad, e vsledky neodpovdaj pedpokladm, je teba hledat chyby jak v zadn, tak ve
vpotovm modelu apod.
28
VKLAD
2.2.1. Zobrazen vsledk

Pokud analza probhla spn, je mono pistoupit k zobrazen vsledk. Pro/MECHANICA nabz
k zobrazen tyto vypoten mrn veliiny, kter jsou uvedeny v tabulce 2.2.1-2.
Tab. 2.2.1-1 Zobrazovan veliiny

Mrn veliina Typ veliiny
Von Mises napt podle HMH
Max Principal maximln hlavn napt
Mid Principal stedn hlavn napt
Stress napt
Min Principal minimln hlavn napt
Max. Shear Stress maximln smykov napt
XX- ZZ napt v osch
Magnitude absolutn hodnota
Displacement deformace, prhyb
X,Y,Z deformace v jednotlivch osch
Max Principal maximln hlavn
Mid Principal stedn hlavn
Strain pomrn deformace
Min Principal minimln hlavn
XX- ZZ v osch
Magnitude absolutn hodnota
Rotation natoen
X,Y,Z natoen okolo jednotlivch os
Force X,Y,Z Sloky sly
Beam Resultant Vsl. zaten prut
Moment X,Y,Z Sloky moment
Strain Energy deforman prce
P-Level dosaen poadovan konvergence na jednotlivch hranch element
V tabulce nejsou uvedeny jednotky zobrazovanch veliin, protoe tyto zvis na nastaven jednotek,
jak je to uvedeno v pedchoz tmatickm bloku (obr. 1.3.3-1). Na nastaven jednotek je uivatel
upozornn pi vstupu do Pro/MECHANIKY. Pouze u natoen jsou jednotky v radinech, a nejsou
zvisl na nastaven jednotek modelu.
Na nsledujcm obrzku 2.2.1-1 je zobrazen vstupn formul pro zobrazen vypotench veliin.
29
Obr. 2.2.1-1 Vstupn formul zobrazen vsledk
Pomoc tohoto formule lze nastavit:

- Nzev a popis okna.
- Vybrat analzu, ze kter chci zobrazit vsledky.
- Nastavit zpsob zobrazen (Fringe, Graf, Vectors, Model, viz obrzky 2.2.1-2 5).
- Vybrat mrnou veliinu a nastavit zpsob jejho zobrazen (obr 2.2.1-6)
- Vybrat typ mrn veliiny.
Obr. 2.2.1-2 Zobrazen typu Fringe Obr. 2.2.1-3 Zobrazen typu Vectors
30
Obr. 2.2.1-4 Zobrazen typu Model Obr. 2.2.1-5 Zobrazen typu Graf
Obr. 2.2.1-6 Zpsob nastaven okna pro vybranou veliinu

Mrnou veliinu a jej typ se vybr pod tlatkem Quantity, Pod tlatkem Display Options se
provd nastaven okna. Tlatko Display Location je ureno pro ppad, jestli chce uivatel zskat
mrnou veliinu na konkrtn entit. Spodnm tlatkem OK and Show je mono prohlet vsledn
hodnoty a chovn vpotovho modelu.
2.2.2. Interpretace vsledk

V tto fzi nastv okamik pravdy, konstruktr, vpot mus sprvn interpretovat vsledn
hodnoty vybran mrn veliiny. Pro sprvnou interpretaci vsledk slou nsledujc kritria:
1) Vpotov model se chov tak, jak se pedpokldalo. To znamen, e je teba spustit animaci
deformace modelu.
31
2) Druhm vodtkem jsou napov piky, jejich vskyt odpovd pedpokladm napklad
z hlediska tvarov sloitosti (ostr hrany, zpichy apod.).
3) Velikost napt a deformac odpovd dov pedpokldanm nebo analyticky vypotenm
hodnotm.
Pro posouzen tchto kritri je vhodn aplikovat prv vpotovou metodu Quick Check. I kdy je
tato metoda jenom nsteln a nekontroluje konvergenci vpot, nemus dodvat pesn vsledky,
pro prvn nzor na sprvnost vpotovho modelu je dostaujc. Na nsledujcm obrzku 2.2.2-1 je
zobrazeno okno vsledk vetn znzornn jednotek a hodnot vybran mrn veliiny.
2.2.2-1 Okno zobrazen vsledk
Pro prvn pedstavu o hodnotch vybran mrn veliiny slou barevn paleta , kter je umstna
vpravo nahoe. Pro zskn pesnch hodnot napt nebo deformace na povrchu modelu slou poloka
Info, (obr. 2.2.2-2) pomoc kter lze zskat nsledujc hodnoty:
Dynamic Query Vypoten hodnota v libovolnm mst modelu

View Max max. viditeln hodnota, ( pro aktuln polohu
modelu)
View Min min. viditeln hodnota( pro aktuln polohu
modelu)
Model Max max. hodnota na modelu
Model Min min. hodnota na modelu
Obr. 2.2.2-2
32
Dal monost, jak zskat pedstavu o prbhu mrnch hodnot, je proveden ezu vpotovm
modelem. Tyto ezy jsou dvojho druhu:
Cutting Surface... Je vytvoena ezn rovina, prbhy mrnch veliin jsou zobrazeny pouze v tto
rovin (obr. 2.2.2-4).
Capping Surface... Model je rozdlen rovinou, jedna st je zobrazena, druh st je skryt (obr.
2.2.2-5).
Zadvac panel je zobrazen na obrzku 2.2.2-3
2.2.2-3 ezn roviny 2.2.2-4 Cutting Surface
Obr. 2.2.2-5 Capping Surface

Oba dva typy zobrazen nabzej pomoc poloky Dynamic posouvn ezn roviny pohybem myi.
Pokud zobrazen hodnoty zskan metodou Quick Check odpovdaj ve popsanm kritrim lze
pedpokldat, e vpoet probhl korektn a lze tedy pejt k zpesnn vpotu aplikac metody
Multi-Pass Adaptive.
Shrnut kapitoly
Mrn veliina
Typ mrn veliiny
Typy zobrazen modelu
ezn roviny
33
Kontroln otzky
1) Jak jsou typy zobrazen mrnch veliin?
2) V jakch jednotkch se zobrazuj mrn veliiny?
kol k een
Vytvote model sousti podle vkresu (Ploha 2) a provete:
1) Okno pro zobrazen napt podle hypotzy HMH a okno pro zobrazen prhybu.
2) Zapnutm animac ovte sprvnost chovn modelu.
3) Najdte maximln napt a deformaci a porovnejte s analytickm vpotem
4) Vytvote ezn roviny.
CD-ROM
Pi definovn okna zobrazen postupujte podle nvodu (soubor okno_1.avi).
34
3. Omezen pouit modulu structure
3. OMEZEN POUIT MODULU STRUCTURE

Clem tetho bloku je upozornit posluchae na rzn omezen, jejich

nerespektovn vede k chybnm analzm. Tento blok je lenn do
nsledujcch kapitol:
omezen pi definovn zpsobu uloen sousti, Cle
omezen pi definovn zaten. pednkovho
bloku
Po prostudovn budete schopni:
sprvn definovat uloen sousti,
sprvn definovat zaten sousti.
Poet stup volnosti, rotace, posuv, definice uloen, zaten sousti,

Klov slova
kombinace zaten.
Na vod tohoto modulu je teba si uvdomit, e veker pklady a nvody uvdn v tchto skriptech
se pohybuj v oblasti linernch loh, tedy v oblasti elastickch deformac jak je zejm z obrzku 3-1.
Obr. 3-1 Hookv diagram
35
3.1. Omezen pi definovn zpsobu uloen sousti (Constraints)

Obsah tto kapitoly je zamen na zdvodnn omezen pi definovn zpsobu

uloen soust a dle s dsledky nesprvnho zpsobu uloen. Kapitola je
lenna do nsledujcch podkapitol:
omezen pro rotaci pi definovn uloen,
Cl kapitoly
dsledky nesprvnho uloen sousti,
uloen sousti na rotan plochy.
Po zvldnut tto kapitoly budete schopni posoudit monosti uloen

analyzovan sousti.
Poet stup volnosti, rotace, posuv, definice uloen. Klov slova
VKLAD
Princip definovn zpsobu uloen sousti je zaloen na odstraovn stup volnosti. Jestlie se
tleso nachz v kartzskm souadnm systmu a nen dnm zpsobem uloeno, uchyceno,
ukotveno, m 6 stup volnosti, D.O.F. Jestlie piadme ktermukoliv bodu uloen, lze toto
zmnit, odebrnm stup volnosti.
3.1.1. Omezen pro rotaci pi definovn uloen

Jak bylo uvedeno v prvnm tmatickm bloku lze definovat zpsob uloen sousti na rzn entity,
body, hrany, kivky, plochy. Na obrzku 3.1.1-1 je zobrazena st panelu pro definici uloen. Uloen
definovan na kivku nebo na plochu sebou nese urit omezen. Pokud se jedn o objemov model,
systm uvolnn rotace ignoruje. Ponvad v manulu je tato skutenost pouze konstatovna bez
jedinho vysvtlen, pokusme se aspo sten toto omezen vysvtlit.
Obr. 3.1.1-1 Odstraovn Obr. 3.1.1-2 6 D.O.F Obr. 3.1.1-3 1 D.O.F

stup volnosti
36
Obr. 3.1.1-4 0 D.O.F Obr. 3.1.1-5 0 D.O.F
Na obrzku 3.1.1-2 je zobrazen objemov prvek tetrahedron, umstn v kartzskm prostoru. Pokud
na jeden jeho vrchol umstme podpru, kter m vech 6 stup volnosti, je tedy mono s tmto
prvkem natet kolem vech os, a rovn posouvat ve vech smrech os. V ppad, e umstme
podpru do druhho vrcholu (obr. 3.1.1-3) a hrana, kter tyto vrcholy spojuje je rovnobn s nkterou
z os, je mono s tmto prvkem rotovat pouze kolem tto rovnobn osy. Jsou tedy odstranny dv
rotace. V ppad, e hrana nebude rovnobn se dnou z os souadnho systmu (obr. 3.1.1-4) nebo
umstme podpru i do tetho vrcholu (obr. 3.1.1-5), rotace je pln odstranna. Z toho vyplv, e
pokud je soust uloena pomoc plochy, nelze povolit rotaci!
3.1.2. Dsledky nesprvnho uloen sousti

Jestlie tedy jsou analyzovny objemov modely, nelze je uloit jinak ne jako vetknut, ponvad
prakticky jsou vechny sousti uloeny na plochu. Pokud by bylo uloen definovno na hranu nebo
do vrcholu vsledky analzy by neodpovdaly skutenosti.
Toto je zde vysvtleno na nsledujcm pkladu. Jestlie je zadn nosnk uloen ve dvou kloubech
(obr. 3.1.2-1), nabz se monost definovat podpry na hrany , jak je to patrn z obrzku 3.1.2-2.
Obr. 3.1.2-1 Zadn nosnku Obr. 3.1.2-2 Uloen nosnku na hrany
Vsledn prhyb , jak je zobrazen na obrzku 3.1.2-3 odpovd skutenmu prhybu. Ale hodnoty
napt v tchto hranch nebudou odpovdat skutenosti z nsledujcch dvod.
37
Obr. 3.1.2-3 Deformace nosnku Obr. 3.1.2-4 pika napt
Tab. 3.1.2-1
Zadan hodnoty
h (vka nosnku) [m] B (ka nosnku) [m] L (dlka nosnku) [m] Zaten [N/m]
0,08 0,03 1 10000
Vypoten hodnoty
analyticky Pro/MECHANIKA Odchylka v %
Max napt [m] 39,06 39,21 0,4
Deformace 0,48 0,499 3
Jestlie vychzme z nsledujcch hodnot uvedench v tabulce 3.1.2-1, dalo by se na prvn pohled
ci e vpoet je sprvn, ponvad odchylka vsledk z Pro/MECHANIKY je minimln. Ale
napov pika na hranch kde jsou umstny podpry, (obr. 3.1.2-4), nemus bt vypotena sprvn.
Ponvad uloen je definovno na ostrou hranu jedn se o singularitu, jej nsledkem me bt
extrmn vysok napt v oblasti podpory.
Tab. 3.1.2-2
qL A q l Pro d =0
AB p
2 s 2d b p=>
Velikost reakce Velikost otlaen v kloubu Dsledek nesprvnho uloen
I kdy v tomto pklad napov pika v podpe ( cca 31 Mpa), kter byla vypoten
Pro/MECHANIKOU, nepesahuje maximln napt, v jinm ppad by tomu tak nemuselo bt a
vsledky analzy by mohly bt zavdjc.
3.1.3. Uloen sousti na rotan plochy

V pedchzejcch kapitolch bylo objasnno, pro nelze uvolnit rotaci v nkter z os, jestlie bylo
uloen definovno na plochu. Na obrzku 3.1.3-1 je zobrazen model thla se dvma klouby. Na
dalm obrzku 3.1.3-2 je znzornno uloen thla pomoc rotanch ploch, piem u obou otvor je
povolena rotace kolem osy Z, jak je to patrn ze znaky uloen.
38
Obr. 3.1.3-1 Model thla Obr. 3.1.3-2 Uloen na rotan plochy
Na tomto pkladu je opt demonstrovno nesprvn uloen sousti. Ponvad je uloen umstno
na rotan plochu, nelze tedy uvolnit rotaci. Tato chyba se velmi asto vyskytuje u poslucha, nejen
tch kte se teprve seznamuj ze systmem Pro/MECHANIKA STRUCTURE, ale tato chyba se velmi
asto objevuje i v diplomovch pracch. Proto je poteba tto problematice vnovat velkou pozornost.
Nesprvn definovan uloen v podstat znehodnocuje vsledky.
Jestlie pro prhyb uprosted nosnku uloenho v jednom pevnm a ve druhm posuvnm kloubu
plat nsledujc vztah:
5 q l4 1 q l4
y , pak pro nosnk na obou koncch vetknut plat vztah y , je tedy
384 E J 384 E J
maximln deformace 5x men ne u nosnku se dvma klouby, co pro pozdj inenrskou praxi
me mt velmi nepjemn dsledky. Rovn rozloen napt nebude odpovdat skutenosti.
Thlo ( obr. 3.1.3-1) bylo podrobeno statick analze, vsledky analzy jsou na nsledujcm obrzku
3.1.3-3.
Obr. 3.1.3 -3 Deformace thla
Z obrzku, na kterm je znzornna deformace thla, jednoznan vyplv, e uloen obou kloub
thla se chov jako vetknut, uvolnn rotace jsou skuten ignorovny.
39
Shrnut kapitoly
Poet stup volnosti soust
Rotace kolem os
Posuv podl os
Omezen pi definovn uloen
Dsledky chybnho uloen
Kontroln otzka
1) Kter entity lze pout pro definovn kloubovch podpr?

2) Jak typ podpr lze pout u objemovho tlesa?
kol k een
Vytvote model thla podle piloenho schmatu (Ploha 3). Tento model otevete v modulu
STRUCTURE a vytvote vpotov model. Podpry ulote na rotan plochy dr. Materil a zaten
definujte na zklad zadn z plohy .3. Provete statick analzy pro jednotliv typy zaten
3.2. Omezen pi definovn zaten (loads)

Clem tto kapitoly je aby jste se seznmili se zadvnm zaten soust a

s rznmi omezenmi, monostmi a kombinacemi zaten. Kapitola je lenna
do nsledujcch podkapitol:
definice zaten silou na rzn entity,
zadn zaten momentem. Cl kapitoly
Po zvldnut ltky tto kapitoly budete schopni:

sprvn definovat vhodn zaten analyzovan sousti,
vybrat vhodn typ zaten pi tvorb simulanho modelu.
Zaten sousti, kombinace zaten. Klov slova
40
VKLAD
Tak jako uloen sousti na rzn typy entit, umouje systm definovat zaten na rzn typy entit.
Jsou to bod, hrana nebo kivka, plocha. Nkter typ zaten maj jednoznan uren typ entity na
kterou lze zaten definovat, co je patrn z obrzk 3.2-1 a 3.2-2.
Obr. 3.2-1 Definice tlaku Obr. 3.2-2 Zaten v loisku
Tlak (obrzek 3.2-1) lze definovat pouze na plochy, bu rovinn nebo rotan kuelov apod.,
v tomto ppad se zadv pouze hodnota tlaku. Smr vektoru tlaku je vdy normla k ploe, (obrzek
3.2-3). Pi definovn zaten typu Bearing , lze definovat pouze na vlcovou plochu vytvoenou
otvorem. Piem je nutno zadat i smr zaten v osch X,Y,Z. Prbh hodnot zaten m prbh
elipsy, jak je patrn z obrzku 3.2-4.
Obr. 3.2-3 Zaten tlakem Obr. 3.2-4 Prbh sly v loisku
41
3.2.1. Definice zaten silou na rzn entity

Dalm zpsobem zadn zaten je zadn sly nebo momentu na plochu, hranu, kivku nebo do bodu.
I kdy to systm umouje je teba si uvdomit omezen, kter z toho vyplvaj. Tato omezen budou
vysvtlena na jednoduchm pkladu nosnku oboustrann vetknutho zatenho osamlou silou
uprosted, obrzek 3.2.1-1.
Obr. 3.2.1-1 Zadn nosnku Obr. 3.2.1-2 Typy entit
Z obrzku 3.2.1- 2 je patrn, jak jsou monosti zadvn zaten na rzn typy entit. Jestlie je
nosnk zaten osamlou silou, nastv problm, jakm zpsobem zaten definovat. Jestlie bude
pouita plocha, respektive st plochy, lze pedpokldat, e bude zaten po cel ce nosnku, nen
vak zejm na jak velkou plochu m sla psobit. Na obrzku 3.2.1-3 je zobrazen vpotov model
nosnku se zatenm uprosted na njakou malou plochu.
Obr. 3.2.1-3 Zaten na ploku Obr. 3.2.1-4 Deformace pi zaten na ploku
Tento zpsob zaten se bl zadn , nen ale zejm jak irokou ploku pro zadn zvolit. Pi
rznch kch ploky, na kterou se zadv sila, se bude vsledn napt a deformace liit. Proto bude
vyzkouen zpsob zadn sly na kivku i do bodu. Na dalch obrzcch je znzornna deformace pi
zadn na kivku. (obr. 3.2.1-5) a deformace pi zadn do bodu (obr. 3.2.1-6). Z obou obrzk
vyplv e zpsob deformace v mst zaten se mn. Navc pi zadn sly do jednoho bodu, systm
upozoruje na chybn zadn zaten. Proto je vhodn porovnat dosaen vsledky z analytickm
eenm tohoto problmu. Toto porovnn je parn z tabulky 3.2.1-1.
42
Obr. 3.2.1- 5 deformace pi zaten na plochu Obr. 3.2.1- 6 deformace pi zaten do bodu
Tab. 3.2.1-1
Typ model /entita Napt [MPa] Deformace [mm]
Solid/Plocha 17,81 0,0159
Solid/Kivka 45,64 0,0176
Solid/Bod 853,7 0,0218
Kontroln vpoty
Beam/Bod 5,169 0,015
Analyticky 5,169 0,012
Z tabulky jednoznan vyplv dal omezen pi tvorb vpotovho modelu. U objemovch model
nepsob sla na bod nebo na kivku, ve vtin ppad je psoben sly na plochu. V kivkovm nebo
bodovm zaten vznik koncentrace napt.
Pi pouit Solid model je nutno provdt zadvn na plochu a co nejvce se piblit relnm
podmnkm. Na obrzku 3.2.1-7 je zobrazena monost jakm zpsobem lze upravit model, tak aby
odpovdal zadn. Na obrzku 3.2.1-8 je zobrazena prava modelu nosnku, kter je provedena tak, e
uprosted nosnku je vymodelovna trubka, o kterou se matice s podlokou opr.
Obr. 3.2.1-7 Nvrh pravy Obr. 3.2.1-8 Upraven model
Sla psob uprosted nosnku v ose roubu a je na nosnk penen pomoc podloky a matice na
pesn definovanou plochu. Tato prava odpovd skutenmu zaten nosnku.
Na nsledujcm obrzku (3.2.1-9) je znzornn prhyb upravenho nosnku. Z obrzku je patrn, e
v mst zaten (osamlou silou) nedochz k nedoucm deformacm stn profilu. Tato prava m
tedy za nsledek zlepen pevnostnch vlastnost nosnku.
43
Obr. 3.2.1-9 Prhyb upravenho nosnku
3.2.2. Zadn zaten momentem
Dal typ zaten, kter me nastat je zaten momentem. Pi zaten nosnku silou nebo spojitm
zatenm a tato zaten psob v podln ose nosnku je nosnk namhn ohybovm momentem.
V ppad, e sla psob mimo podlnou osu nosnku, jak je to patrn z obrzku 3.2.2-1, je nosnk
namhn kombinovanm zatenm (ohybem a krutem).
Na obrzku 3.2.2-2 je zobrazen model zatovanho nosnku. Aby bylo mono definovat zaten , je
teba si uvdomit, e zaten, kter psob mimo osu nosnku na rameni R budou psobit nejen jako
sla, ale budou psobit i momentem. Bude tedy nutno definovat zaten nejen silou ale i momentem.
Obr. 3.2.2-1 Schma zaten Obr. 3.2.2-2 Model nosnku
Pro definici vpotovho modelu plat nsledujc pravidla:

Model me mt nkolik samostatnch zpsob uloen, (Constraints set) a nkolik samostatnch
zpsob zaten, (Loads set).
Pro jeden typ analzy lze pout pouze jeden zpsob uloen, ale me bt pouito nkolik zpsob
zaten!!!
Aby bylo mono posoudit chovn modelu pi zaten silou i kroutcm momentem, bude kad tento
zpsob zaten definovn samostatn. Na nsledujcm obrzku 3.2.2-3 je znzornn rozdl zpsobu
definice zaten silou a momentem. Na rozdl od zaten silou na plochu, nutno pro zaten
momentem urit jet osu rotace. Jestlie je vybrna rotan plocha, je teba urit bod, kterm osa
prochz. Pomoc funkce Advanced, lze definovat zaten, kter je vztaeno k bodu, ( pro tento el
je teba mt vytvoen bod lec na ose).
44
Obr. 3.2.2-3 Rozdly zpsobu zaten
Pro definici momentu je teba zvolit poloku Total Load at point, kter umon definovat osu,
kolem kter psob kroutc moment. Na nsledujcm obrzku 3.2.2-4 je zobrazen prbh tohoto
momentu.
Obr. 3.2.2-4 Prbh moment Obr. 3.2.2-5 Definice analzy
Na obrzku 3.2.2-5 je znzornn zpsob definice statick analz, je zde patrn, e jsou aktivovny oba
definovan zpsoby zaten, jak silou (LoadSet1) i zaten momentem (LoadSet2). Vsledky
tto analzy jsou patrn z nsledujcch obrzk.
45
Obr . 3.2.2-6 Jednotliv zpsoby deformace
Z obrzku 3.2.2-6 je patrn, jakm zpsobem je nosnk namhn samostatn ohybem a samostatn
krutem. Pi zaten krutem dochz k uritmu zvten prmru, kter je zde zvraznno, ponvad
je to dno mtkem zobrazen. Kombinace obou zaten je pak zobrazena na obrzku 3.2.2-7.
Obr . 3.2.2-7 Deformace pi kombinaci zaten
Shrnut kapitoly

Zaten v loisku
Zaten tlakem
Zaten silou
46
Zaten momentem
Kombinace zaten
Kontroln otzka
1) Jak je prbh sil pi zaten v loisku?
2) Lze zatit objemov tleso osamlou silou do bodu?
kol k een
1) Provete pravu thla podle obrzku 3.2.1-7 (podrobn schma: Ploha 4). Zadejte zaten,
provete statickou analzu. Vsledky ovte analytickm vpotem.
2) Vytvote model tye (viz. Plohy 5). Zadejte samostatn zaten silou a samostatn zaten
momentem. (nvod viz video...moment.avi). Provete statickou analzu. Vsledky ovte
analyticky.
CD-ROM
Nvod k een druhho kolu je ve form videa. Soubor moment.avi
47
4. Pprava modelu pro pevnostn analzy
4. PPRAVA MODELU PRO PEVNOSTN ANALZY

Budete umt:
Vyuvat simulanch prvk k vytvoen vpotovho modelu reln
sousti.
Vyuvat idealizovan prvky modulu STRUCTURE.
Posoudit vhodnost pouit idealizovanch prvk podle tvaru
analyzovan sousti. Budete umt
Vytvoit v modelu regiony.
Vytvet idealizovan prvky modelu.
Vytvoit vpotov model reln sousti.
Zjednoduit vpotov model a urychlit tak vpoet analzy.
Plon region, objemov region, simulan prvek, idealizovan prvek,

Klov slova
skoepina (Shell), prut (Beam), Midsurface, prutov soustava.
4.1. Regiony modelu

Budete umt:
Pouvat plon regiony.
Pouvat objemov regiony.
Rozdlit plochu sousti na oblast pro definovn uloen nebo
zaten. Budete umt
Vytvoit kivku na ploe sousti.
Vytvet simulan prvky v modelu (roviny, osy, body, kivky)
Rozdlit objem sousti na poadovan oblasti.
Plon region, objemov region, simulan prvek. Klov slova
48
VKLAD
Regiony jsou jednm ze zkladnch nstroj pi tvorb model pro pevnostn analzy. Slou
k rozdlen celistvch ploch pp. objem na poadovan sti, na kter je pak mon nadefinovat
uloen (Constraint) nebo zaten (Loads). Zejmna pak plon regiony (Surface region) se vyuvaj
tm ve vech modelech.
Obr. 4.1.-1 - Schma Obr. 4.1.-2 - Model epu pipraven pro pevnostn analzu. Plocha
uloen epu v mechanismu epu je rozdlena pomoc plonch region.
4.1.1. Plon regiony (Surface region)
Plon region slou k rozdlen plochy na poadovan sti (regiony), na kter pak lze nadefinovat
uloen (Constraint) nebo zaten (Loads). Plon region je nejastji pouvan simulan prvek
(Simulation feature) a pro tvorbu relnch model je nezbytn.
Plon region je mon vytvoit aktivovnm pkazu z roletovho menu Insert
> Surface region, nebo pslunou ikonou z panelu nstroj v prav sti
pracovn plochy. Po aktivovn tohoto pkazu se zobraz velice jednoduch
menu (obr. 4.4.1.-1), avak vytvoen sprvn fungujcho plonho regionu u
tak jednoduch nen. Prostednictvm tohoto jednoduchho menu se ns systm
pt jakm zpsobem mu zadme kivky, kter ohraniuj vytven region.
Volba Sketch umouje naskicovat poadovanou hranin kivku plonho
Obr. 4.1.1.-1 regionu. Systm ns vyzve k volb skicovac roviny a po jejm vbru oteve
vodn menu pro prosted skice. Po vytvoen kivky a jejm potvrzen budeme systmem
tvorbu plonho vyzvni k vbru plochy nebo ploch, na kterch m bt region vytvoen.
regionu Vytvoen hranin kivka regionu mus leet na ploe, kter m bt regionem
rozdlena. Tento postup spolehliv funguje u region vytvench na rovinn plochy.
Pro vytvoen plonch region na obecn plochy je nutn postupovat jinak a vyut z menu (obr.
4.1.1.-1) poloku Select. Systm oekv vbr ji vytvoen kivky, kter byla pro tento el
nachystna. Postup tvorby plonho regionu na obecnou plochu si popeme na pkladu vlcov
plochy epu (viz obr. 4.1.-2):
1) Kivku Datum Curve pes Insert > Model Datum > Curve nebo pslunou ikonou
v prav doln sti pracovn plochy. Z menu, kter se objev, zvolit poloku Projected a
potvrdit pomoc Done.
49
Z dalho menu zvolit Sketch, vybrat vhodnou skicovac rovinu (volm rovinu TOP
modelu epu). Zvolit vhodn reference pro skicovn kivky a nsledn ji naskicovat a
vytvoenou skicu potvrdit.
Systm ns vyzve k vbru ploch, na kter se bude kivka promtat (obr. 4.1.1.-2). Je
nutn vybrat ob poloviny vlcov plochy (Pro/ENGINEER dl vlcov plochy a
krunice na dv sti). Druhou st plochy je teba vybrat se stisknutm tlatkem Ctrl.
V dalm menu zvolit zpsob projekce. Systm se dotazuje zda se promtnut kivky na
plochu provede jako kolm na skicovac rovinu kivky (Norm To Sket), nebo jako kolm
k ploe (Norm To Surf). V ppad vlcov plochy volme monost Norm To Sket a
potvrdme.
Na vlcov ploe epu se objev vytvoen kivka (obr. 4.1.1.-3)
Obr. 4.1.1.-2 Vybran plochy na kterch se vytvo

prmt (kivka) naskicovan seky.
Obr. 4.1.1.-3 Vytvoen kivka (Curve) na vlcov ploe

(kivka je aktivovna vbrem v modelovm strom).
2) Zahjit tvorbu plonho regionu pes menu Insert > Surface region, nebo pslunou
ikonou.
V nsledujcm menu (obr. 4.1.1.-1) zvolit poloku Select. Systm ns vyzve k vbru
existujc kivky. Vybrat nmi vytvoenou kivku a potvrdit.
50
Nsleduje dotaz na plochy pro vytvoen regionu. Opt je nutn vybrat ob sti vlcov
plochy (vbr vce entit se provd se stisknutm Ctrl) a potvrdit.
Po potvrzen dialogovho okna pro definovn plonho regionu se region vytvo.
Stejn jako kivka, kterou bylo nutno vytvoit pro definovn regionu se v modelovm
stromu (Model Tree) systmu region zobraz v poloce Simulation Features. Zde je
mon jednotliv prvky vybrat, pejmenovat, editovat pp. smazat. Tyto poloky nejsou
pstupn a nezobrazuj se ve standardnm modeli systmu Pro/ENGINEER. Slou
vhradn pro modelovn prvk v modulu STRUCTURE.
Obr. 4.1.1.-4 Vytvoen plon region na vlcov ploe sousti.
1) Postup opakovat tolikrt, a je vytvoeno potebn mnostv plonch

region, kter umon simulovat zaten psobc na soust jako nap.
na obr. 4.1.-2. V tomto ppad bylo nutn postup opakovat tyikrt. Je
mon postupovat tak, e se nejprve vytvo vechny kivky potebn
pro definovn region a pak se vytvo regiony. Plat zde vak
podmnka, e pro kad region mus bt vytvoena samostatn kivka
(nelze naskicovat vechny kivky do jednoho prvku a kivky nesm bt
svzny do skupiny prvk). Kivky pro tvorbu region je mon
vytvoit i ve standardnm modeli ped pechodem do modulu
STRUCTURE.
Obr. 4.1.1.-5 strom

modelu
Obr. 4.1.1.-6 Nadefinovan silov zaten na plon region

na rovinn ploe
51
4.1.2. Objemov regiony (Volume region)

Na rozdl od plonch region nepat objemov regiony k pli asto vyuvanm simulanm
prvkm. Lze jimi v modelech soust vytvoit v podstat libovoln objemov sti. K jejich
modelovn lze vyut tm vech modelovacch technik jako u modelovn soust ve standardnm
mdu systmu Pro/ENGINEER, vetn pokroilch modelovacch technik.
Pomoc objemovch region lze ovlivnit automatickou tvorbu element pro vpoet analzy.
Vytvoenm dalch hraninch oblast v modelu dojde ke zhutn vpotovch element modelu
v jejich okol a potamo i v celm modelu.
Obr. 4.1.2.-1 Elementy v pvodnm modelu Obr. 4.1.2.-2 Elementy v modelu s vytvoenm
objemovm regionem
Plon region je mon vytvoit aktivovnm pkazu z roletovho menu Insert > Volume region,
nebo pslunou ikonou z panelu nstroj v prav sti pracovn plochy.
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s tvorbou plonch region, kter se vyuvaj k rozdlen ploch
sousti na poadovan oblasti tak, aby na n bylo mon nadefinovat uloen (Constraints) nebo
zaten (Loads). Byl zde podrobn popsn postup tvorby plonho regionu na vlcovou plochu
sousti. V dal sti kapitoly jste se seznmili s tvorbou objemovch region.
Kontroln otzky
1) K emu slou plon regiony v modelu?
2) Lze vytvoit vce plonch region najednou?
3) Lze k vytvoen plonho regionu pout kivku vytvoenou ve standardnm modeli CAD
systmu Pro/ENGINEER?
4) Jak je rozdl mezi kivkou, bodem pp. dalmi prvky modelu (Datum features) vytvoenmi
ve standardnm modeli a simulanmi prvky vytvoenmi v modulu STRUCTURE?
52
kol k een
1) Vytvote model epu podle obr. 4.1-2, kter odpovd uloen epu podle obr. 4.1-1. Rozmry
epu si vhodn zvolte.
2) Vytvote plon region na rovinn ploe jako je na obr. 4.1.1.-8. Rozmry jsou opt libovoln.
CD-ROM
Tvorba kivky na vlcovou plochu sousti je pedvedena na animaci (soubor:

krivka.avi).
Tvorba plonho regionu na vlcov ploe je pedvedena na animaci (soubor:
plos_reg_valec.avi).
Tvorba plonho regionu na rovinn ploe je pedvedena na animaci (soubor:
plos_reg_rovina.avi).
4.2. Idealizovan prvky v pevnostnch analzch

Budete umt:
Posoudit vhodnost vyuit idealizovanch prvk ve vpotovm
modelu.
Vyut idealizovanch prvk typu SHELL k vyeten nkterch
soust vymodelovanch pomoc ploch. Budete umt
Vytvet idealizovan prvky typu SHELL a BEAM.
Vyetovat prutov soustavy (nap. phradov konstrukce).
U vhodnch soust zjednoduit vpotov model.
Simulan prvek, idealizovan prvek, skoepina (Shell), prut (Beam),

Klov slova
Midsurface, prutov soustava.
VKLAD
53
Vyuit idealizovanch prvk pi tvorb model pro pevnostn analzy me vrazn zjednoduit
vsledn vpotov model a tm podstatn snit dobu vpotu a jeho nroky na hardware potae. Je
vak mt na pamti, e vyuitm idealizovanch prvk me dojt k ovlivnn vsledk v du %. Pi
nevhodnm pouit idealizovanch prvk a v dech destek %.
STRUCTURE umouje vyetovat modely jako objemov (Solid), jako idealizovan (Shell, Beam),
nebo jako jejich kombinace.
Vechny idealizovan prvky se v modelovm strom zobrazuj rozbalenm poloky Idealizations.
Vlastn idealizovan prvek se nachz jet v poloce pslun konkrtnmu typu idealizace.
V modulu STRUCTURE lze vytvet idealizovan prvky typu:
SHELL skoepina,
BEAM nosnk,
MASS hmota,
SPRING pruina.
4.2.1. Idealizovan prvky typu skoepina (Shell)
Vhodn nstroj pro zjednoduen vpotovho modelu u tenkostnnch soust, kdy tlouka stny
sousti je vrazn men ne jej dlka a ka. Typickm pedstavitelem takovch soust jsou
profily, trubky apod.
Systm podporuje stejn prvky modelu (uloen, zaten apod.) jak pro modely objemovho typu, tak
i pro idealizovan modely. Je vak teba brt v potaz zmnu geometrie modelu v prbhu jej
komprese na skoepinu (Shell). Z toho dvodu nebudou u skoepin fungovat uloen a zaten zvisl
na jednotkch (nap. sla na plonou jednotku aj.).
Solid model Skoepina idealizace MIDSURFACE
Obr. 4.2.1 1 Rozdl v potu generovanch prvk vpotovho modelu

v zvislosti na zvolenm typu modelu.
Pi vyuit idealizovanho prvku typu SHELL me dojt vlivem rozloen element k vpotu
vych hodnot napt ne u modelu typu SOLID nebo pi analytickm vpotu. K tomuto dochz u
idealizac sloitjch soust, nebo model vyuvajcch regiony. Z toho dvodu je vhodn
zkontrolovat rozloen vygenerovanch element (z roletovho menu AutoGEM > Create a v
54
dialogu vybrat Create) ped sputnm analzy, zda-li nkde v modelu nejsou ostr pechody mezi
oblastmi, kde je element hodn a oblastmi, kde je naopak element mlo. Na hranicch mezi tmito
oblastmi se projevuje koncentrace napt a dochz tedy k vpotu vych hodnot napt. Techniky
jak ovlivnit generovn element budou podrobn popsny v jedn z nsledujcch kapitol tchto
skript.
Je nkolik monch pstup v modelovn skoepin:
a) Vytvoen jednotlivch skoepin jako vrstev na povrchovch plochch soust - Standard
Shell. Vpotov model je pak slouen z objemu sousti (SOLID) a skoepin, kter byly
nadefinovny. Je nutn nadefinovat tlouku skoepiny. Slou pro simulovn ppad, kdy
m povrchov vrstva sousti jin materilov vlastnosti ne samotn soust. Vpotov
model nen zjednoduen, ale naopak se komplikuje. Vhodn pro tvorbu vpotovho modelu
s modelu sousti, kter je vytvoen pomoc ploch.
Obr. 4.2.1-2 model trubky s vytvoenmi skoepinami

na vnj i vnitn ploe
b) Komprese objemu sousti do plochy prochzejc stedem oblasti ohranien vybranou

dvojic ploch Midsurface Shell. Skoepina pevezme materilov vlastnosti sousti a
tlouku stn ur podle vzjemn vzdlenosti vybranch rovin (Shell Pair). Vede
k vznamnmu zjednoduen vpotovho modelu a je nejastji pouvanm idealizovanm
prvkem typu skoepina (Shell).
55
Obr. 4.2.1-4 zelen je

Obr. 4.2.1-5 zkomprimovan
Obr. 4.2.1-3 modely soust vyznaena pvodn geometrie a
plocha MIDSURFACE
lut zkomprimovan plocha.
c) Objemov skoepina (Shell), kter se tvo jako pedchoz, ale umouje piazen jinho
materilu a tlouky stn nezvisle na rozmrech sousti.
Doporuen pro tvorbu idealizovanch prvk typu skoepina

Vytvet skoepiny a jsou v modelu vytvoeny vechny regiony nezbytn pro sprvn rozmstn
uloen (Constraints) a zaten (Loads).
V maximln mon me zjednoduovat model. Pokud je to mon vyuvat symetrie v modelu atd.
Potlait vechny prvky geometrie, kter maj pouze kosmetick efekt (sraen hran atd.).
Tvorba idealizovanho prvku STANDARD SHELL

Prvek typu skoepina (Shell) je mon vytvoit aktivovnm pkazu z roletovho menu Insert > Shell,
nebo pslunou ikonou z panelu nstroj v prav sti pracovn plochy. Skoepina se nadefinuje
vyplnnm pslunho dialogovho okna (obr. 4.2.1.-6 ). K dispozici jsou dva typy skoepin. Single a
Advanced. U skoepiny typu Single se definuje jeho tlouka a materil. Skoepina typu Advanced
umouje definovat materil bu jako homogenn nebo laminrn, dle pak m dal nstroje pro
definovn orientace materilu. Skoepinu je mon pojmenovat a je nutn nadefinovat plochy
sousti na kterch m bt vytvoen.
Tlouka skoepiny typu Single se pidv rovnomrn na ob strany zvolen plochy.
Obr. 4.2.1-6 Dialogov okno pro definovn skoepiny
56
Tvorba idealizovanho prvku MIDSURFACE SHELL

Prvek typu MIDSURFACE je mon vytvoit aktivovnm pkazu z roletovho menu Insert >
Midsurface, nebo ikonou z panelu nstroj v prav sti pracovn plochy.
Pro tvorbu skoepiny typu Midsurface je nutnm pedpokladem existence vnj a
vnitn plochy pvodn geometrie sousti, kter jsou vzjemn rovnobn pp.
soustedn. Prvn vybran plocha geometrie se ozna erven a stane se
referenn pro vytvenou idealizaci. Protilehl paraleln plocha geometrie se pak
po vbru ozna lut.
Poloky menu pro tvorbu Midsurface (obr. 4.2.1-7 )
Auto Detect automaticky vybere vechny vhodn dvojice ploch
v modelu pro vytvoen skoepiny.
New umon vybrat zpsob definice tlouky skoepiny (konstantn,
Obr. 4.2.1-7 promnn) a vbr dvojic ploch, kter tvo reference.
Menu pro tvorbu Edit editace ji vytvoench skoepin (odstrann plochy z vbru,
Midsurface zmna poad vbru ploch, zpsob definice tlouky atd.
Show zobraz plochy vybran jako reference pro Shelly a informace o nich.
Delete umouje odstranit ji vytvoen Shelly.
Compress pkaz provede kompresy modelu na Midsurface na zklad zvolench referenc a
zobraz vsledek komprese.
Vymezen pouitelnosti idealizovanch prvk typu skoepina (Shell)
Obr. 4.2.1-8 - Schma zaten Obr. 4.2.1-9 - Model nosnku
Pro vymezen pouitelnosti pro prvky typu Shell, byly pouity nsledujc hodnoty:
Pro konstantn o 13,5[ MPa] , byl proveden vpoet v tchto rozmezch:
L 1310 2000[mm] D 60[mm] t 3 11[mm]
57
4,00
3,50
3,00
Chyba v %
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
20,0 12,0 8,6 6,7 5,5
Pomr prmru a tlouky D/t
Graf 4.2.1-1 - Odchylka vypotench deformac v Pro/MECHANICE

od analytickho vpotu pro prvek typu Shell
4.2.2. Idealizovan prvky typu prut (Beam)
Prut (Beam) je jedno-rozmrov idealizace, kter v 3D prostoru reprezentuje sousti, u kterch je

dlka vznamn vt ne rozmry ve zbylch dvou smrech a jejich prez lze snadno zobecnit. Pi
tvorb prut je tedy klov jeho dlka, tvar prezu a jeho orientace vi globlnmu souadnmu
systmu a tud nedefinovanm uloenm a zatenm, kter psob na analyzovanou soust.
V nativnm mdu modulu STRUCTURE se prut (Beam) povauje za prvek s konstantnm prezem po
jeho cel dlce. Definovn prutu je zeno prostednictvm trojice souadnch systm. Pi definovn
se uruje tzv. smr Y (Y Direction), kter udv orientaci aknho souadnho systmu prutu BACS
(silov inky psobc na prut jsou orientovny podle tohoto souadnho systmu) vzhledem ke
globlnmu souadnmu systmu modelu. Dal je souadn systm prezu prutu BSCS (vzhledem
k tomuto souadnmu systmu se orientuje prez prutu). Posledn souadn systm BCPCS je
vytvoen systmem a v nm vyjdena vtina vsledk veliin vyetench na prutu.
Pomoc idealizovanch prvk typu prut (Beam) je mono v modulu STRUCTURE vyetovat plon i
prostorov prutov soustavy.
58
Obr. 4.2.2-1 Model prutov soustavy vytvoen Obr. 4.2.2.-2 Model prutov soustavy pro
pomoc kivek pevnostn analzu vytvoen pomoc
idealizovanho prvku typu BAEM
Tvorba idealizovanho prvku prut (Beam)

Prvek typu prut je mon vytvoit aktivovnm pkazu z roletovho menu Insert > Beam, nebo
ikonou z panelu nstroj v prav sti pracovn plochy.
Poloky menu pro tvorbu prutu (obr. 4.2.2-3 ):

References umouje vybrat reference modelu pro vytvoen prutu (dvojice bod, hranu,
bod hranu aj.).
Material vbr matrilu tvoenho prutu.
Type tk se pouze FEM mdu.
Y direction uruje orientaci osy Y aknho souadnho systmu prutu BACS.
Section definice prezu prutu a jeho rozmr. Je mon vyut peddefinovanch tvar,
nebo vytvoit vlastn a pidat jej do knihovny.
Orientation definuje orientaci prezu prutu vzhledem k BACS.
Release definuje stupn volnosti na koncch prutu.
59
Obr. 4.2.2-3 Dialogov okno

pro definici prutu (Beam)
Vymezen pouitelnosti idealizovanch prvk typu prut (Beam)

Pro vymezen pouitelnosti pro prvky typu Beam, byly pouity nsledujc hodnoty:
Pro konstantn o 13,5[ MPa] , byl proveden vpoet s tmito hodnotami:
L 200 2000[mm] D 60[mm] t 11[mm] , (viz obr. 4.2.2-4 a 5).
12,00
10,00
8,00
Chyba %
6,00
4,00
2,00
0,00
33 30 27 23 20 17 13 10 7 3
Pomr dlky a prmru nosnku L/D

Graf 4.2.2-1 - Odchylka vypotench deformac v Pro/MECHANICE
od analytickho vpotu pro prvek typu Beam
60
Obr. 4.2.2-4 - Schma zaten Obr. 4.2.2-5 - Model prutu
4.2.3. Idealizovan prvky typu hmota (Mass)

Umouje simulovat psoben hmoty, ani by bylo poteba specifikovat tvar a rozmry hmoty. Lze
aplikovat pouze na prsek kivek (vertex) nebo na bod. Vt vznam a smyslupln vyuit m tato
idealizace ve FEM mdu systmu STRUCTURE a z toho dvodu se j zde nebudeme podrobnji
zabvat.
4.2.4. Idealizovan prvky typu pruina (Spring)

Umouje simulovat pruiny a prun stojn dly. Nejastji se definuje mezi dva body vytvoen
v modelu. STRUCRURE je schopen simulovat pruiny tlan, tan i torzn. Dal rozen monosti
nabz tento prvek ve FEM mdu. Nebudeme se jm dle podrobnji zabvat.
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s idealizovanmi prvky, kter je mon vyut pro tvorbu
simulanho modelu v prosted STRUCTURE. Nejastji vyuvan idealizovan prvky jsou prvky
typu skoepina (Shell) a prut (Beam), kter byly podrobn popsny. Dle jste byli seznmeni
s omezenmi pro pouit tchto prvk.
Kontroln otzka
1) Co to jsou idealizovan prvky a k emu slou?

2) Jak jsou omezen pro tvorbu idealizovanho prvku typu MIDSURFACE SHELL
(skoepina)?
3) Jak jsou omezen pro tvorbu idealizovanho prvku typu BEAM (nosnk)?
4) Je mon vytvoit vpotov model jako kombinaci idealizovanch prvk a zkladnho
modelu typu SOLID?
kol k een
Vytvote modely tenkostnnch profil podobnch jako na obr. 4.2.1-3. Rozmry si vhodn zvolte.
Provete jejich idealizaci vyuitm prvk Midsurface Shell.
61
CD-ROM
Tvorba idealizace Midsurface tenkostnn trubky je pedvedena na animaci

(soubor: midsurface_trubka.avi).
Tvorba idealizace Midsurface T-profilu je pedvedena na animaci (soubor:
midsurface_tprof.avi).
62
5. Tvorba kloub
5. TVORBA KLOUB
V tomto tmatickm bloku se seznmte s monostmi tvorby kloub, kter

umouj uvolnn rotace ve vybranch osch. Pednkov blok je lenn do
nsledujcch kapitol:
metodika tvorby kloub soustavou prut.
metodika tvorby kloub pouitm jednoho prutu. Cle
pednkovho
tvorba kloubu s monost t rotac.
bloku
Po prostudovn bloku budete schopni:
vytvoit kloubov uloen sousti,
uvolnit rotaci uloen (Constraint) definovan na plochu v poadovan
ose.
Vetknut nosnk, staticky urit uloen, konstrukn een kloub, pevn

Klov slova
vazba (Rigid Connection), kulov kloub, objemov region.
V pedelch kapitolch byla vysvtlena omezen, kter je nutno dodrovat, aby bylo dosaeno
sprvnch vsledk. Jednm z omezen, je i problm s uvolovnm rotace u objemovch model.
Ponvad v technick praxi existuje mnoho ppad rznch typ kloub, je poteba vytvoit takov
zpsob uloen sousti, aby pokud mono odpovdalo relnmu kloubu.
5.1. Metodika tvorby kloub soustavou prut

Obsah tto kapitoly je zamen na metodiku vytven kloubu pro uvolnn

jedn rotace pomoc soustavy prut.Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
kontrola chovn vetknutho nosnku,
Cl kapitoly
konstrukce kloubu,
uvolnn os rotace.
Po zvldnut ltky tto kapitoly budete umt vytvoit kloub s uvolnnou osou
rotace.
Vetknut nosnk, staticky urit uloen. Klov slova
63
5. Tvorba kloub
VKLAD
Pro zklad tvorby kloubu byl vybrn model thla, kter bylo analyzovno v pedchozch kapitolch.
Na obrzku 5.1-1 je zobrazeno schma nosnku, jeho vpotov model lze vytvoit, bez jakkoliv
prav. Na nsledujcm obrzku 5.1-2 je schma nosnku uloenm v kloubech, tedy stav, kter bez
pravy modelu nelze korektn analyzovat.
Obr. 5.1-1 Nosnk oboustrann vetknut Obr. 5.1-2 Nosnk uloen v kloubech
5.1.1. Kontrola chovn vetknutho nosnku

Princip tvorby kloubu je zaloen na pedpokladu, e vytvoen konstrukce bude mt pi zakzan
rotaci shodn vlastnosti jako pi vetnut. Prvnm krokem pro tvorbu kloubu je tedy nutno provst
vpoet thla s obma vetnutmi konci. Pro vpoet je pouit model thla podle obrzk 3.1.3-1 a
3.2.1-8.
5.1.1-1 Deformace thla 5.1.1-2 Detail stedu thla
Na obrzcch 5.1.1-1 je zobrazeno deformovan thlo. Uprosted thla , (obr. 5.1.1-2), kde je
vevaena trubka, vznikaj v pechodovch hranch piky napt, kter pesahuj dovolen napt.
Ponvad na skutenm modelu bude v tchto mstech svar, je teba jej domodelovat, napklad jako
zaoblen nebo straen hran. (Problematice svaenc je vnovn dal tmatick blok.)
64
5. Tvorba kloub
5.1.1-3 Detail pravy 5.1.1-4 deformace upravenho thla
prava thla je zobrazena na obrzku 5.1.1-3. Tato prava m za nsledek radikln snen napov
piky z 112,5 MPa, klesla tato pika na 93,3 MPa, piem maximln deformace je 0,0895 mm.
Pro kloubov uloen je nutno vytvoit takovou konstrukci kloubu, aby mla stejnou tuhost.
5.1.2. Konstrukce kloubu

Princip tvorby kloubu vychz ze skutenosti, e rotaci v nkter s os lze uvolnit pouze v ppad, e
uloen je definovno do bodu, na kivku nebo hranu rovnobnou s touto osou. Proto bude v osch
kloub vytvoen kivka, kter je spojena s objemem pomoc pole kivek, (obrzek 5.1.2-1).
Kivkm jsou piazeny pruty kruhovho prezu o prmru 10 mm (obrzek 5.1.2-2). Aby byla
zajitna dostaten tuhost kloubu, jsou upraveny vlastnosti materilu a modul prunosti E je
nastaven na hodnotu, kter je 10 000 x vt ne m ocel. Vsledn pevnostn kontrola vytvoench
klub, kterm je zakzan rotace je patrn z obrzku 5.1.2-3.
Obr. 5.1.2-1 Kivky kloubu Obr 5.1.2-2 Kloub tvoen pruty
Obr. 5.1.2-3 Deformace nosnku Obr. 5.1.2-4 Detail kloubu
65
5. Tvorba kloub
Z obrzku 5.1.2-4 Je zejm e v kloubu nedochz k dnmu natoen geometrickch prvk a lze
konstatovat, e konstrukce je dostaten tuh. Vypoten maximln deformace je 0,102 mm, co je
sice o nco vt ne u uloen na rotan plochy, ale je to dno vpotovou chybou pi pouit prvk
typu Beam, ponvad pomr dlky a prmru je pouze 6.
Na hranch dry, ve kter je umstn kloub je vidt znan napov piky, kter jsou zapinny
spojenm prut s objemovm modelem. Vzhledem k tomu, e pi uvolnn rotace v osch kloub by
tyto piky mly zmizet, jejich vliv se zde ignoruje.
5.1.3. Uvolnn os rotace

Poslednm krokem je uvolnn os rotace a proveden pevnostnch vpot. Jestlie klouby funguj
sprvn mla by deformace thla odpovdat nsledujcm vztahm. Jestlie plat pro oboustrann
vetknut nosnk zaten osamlou silou uprosted vztah:
F L3
y
192 E J
Pak pro deformaci staticky uritho nosnku uloenho v kloubech a zatenho osamlou silou
uprosted plat vztah:
F L3
y
48 E J
Vsledn deformace thla s klouby s uvolnnou rotac by mla bt 4x vt ne u nosnku
s vetknutmi konci tedy 0,358 mm.
Na obrzku 5.1.3-1 Je zobrazen prhyb nosnku s uvolnnmi rotacemi v kloubech.
Obr. 5.1.3-1 deformace thla s uvolnnmi rotacemi Obr. 5.1.3-2 Detail kloubu
Z tohoto obrzku a z dalho obrzku 5.1.3-2 je patrn, e dochz k natoen materilu kolem
uvolnnch os. Vsledn deformace je 0,336 mm, co je odchylka asi 6% od pedpokldan hodnoty.
Proto je mono konstatovat, e takto vytvoen kloub je funkn.
Z uvedench vpot vyplvaj urit omezen, je zejm, e chyba pi vpotu deformace by se dle
zvyovala pi pouit tto konstrukce pro mal prmry dr. Klesal by pomr mezi dlkou prut a
jejich prmrem, co by mlo za nsledek zvtovn chyby. Rovn tuhost konstrukce by se
sniovala nutnm sniovnm potu paprsk, kter by bylo mono umstit v de.
66
5. Tvorba kloub
Shrnut kapitoly
Soustava prut
Oboustrann vetknut nosnk
Staticky urit uloen nosnku
Uvolnn os rotace
Kontroln otzka
1) Kter typy idealizovanch prvk lze pout pro konstrukci kloub?
kol k een
Provete pravu vpotovho modelu thla z minulho tmatickho bloku (schma Ploha 4), tak
aby bylo mono vytvoit staticky urit uloen. Provete potebn analzy.
5.2. Metodika tvorby kloub pouitm jednoho prutu

Obsah tto kapitoly je zamen na metodiku vytven kloubu pro uvolnn

jedn rotace pomoc jednoho prutu. Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
prava objemovho modelu a tvorba vpotovho modelu,
proveden analz aplikovan nhrady kloubu, prava plnho epu. Cl kapitoly
Po prostudovn tto kapitoly budete umt:

dalm zpsobem vytvet kloub s uvolnnou osou rotace,
vymodelovat kloub vhodn pro simulaci uloen nejen epu v de, ale
i nap. hdele v loiskch.
Konstrukn een kloub, pevn vazba (Rigid Connection). Klov slova
VKLAD
V pedchoz kapitole byl vysvtlen postup tvorby kloubu pomoc soustavy prut. I kdy vsledky
analz jsou akceptovateln, pouit tto metody je omezen. Proto je teba zamyslet se jak jsou
67
5. Tvorba kloub
konstrukn een kloub. Na nsledujcch obrzcch 5.2-1 3, jsou pklady konstruknch een
kloub.
Obr. 5.2-1 Kloub bez loisek Obr. 5.2-2 Kloub s uloenm Obr. 5.2-3 Kloub s uloenm
kluznm valivm
Z obrzk je zejm, e kloub s jednm rotanm stupnm volnosti je vlastn strojn uzel tvoen
otvorem uloenm a epem. V podstat neme nastat situace, aby plochy otvoru byly uloeny pouze
na kivky nebo do bod. Proto pro vytvoen vpotovho modelu s kloubem je teba provst pravy
modelu.
5.2.1. prava objemovho modelu a tvorba vpotovho modelu

Dve ne se budou provdt pravy na modelu je poteba rozhodnout, jestli bude kloub een pmo
v sousti nebo jako sestava. Z obrzk je celkem zejm, e aplikace vpotovho modelu pravou
pouze sousti je vhodn pro kloub bez loisek, poppad s kluznm uloenm. Pro kloub s uloenm
valivm, je vhodn pout metodiku tvorby vpotovho modelu v sestavch. Tato problematika bude
objasnna v nkterm z nsledujcch blok.
Obr. 5.2.1-1 prava otvoru Obr. 5.2.1-2 Objemov region a kivka
prava modelu spov v tom, e se zmn prmr otvoru, ve kterm m bt vytvoen ep, obrzek
5.2.1-1. V modulu STRUCTURE je pak v ose kloubu vytvoen kivka pro uloen kloubu . Dle je
objem thla rozdlen v kloubech objemovmi regiony, tak aby nahrazovaly epy kloubu. (obrzek
5.2.1-2)
68
5. Tvorba kloub
Upevnn kivky k objemu thla se provede pomoc vazby Rigid connection , kter se nachz
v poloce Insert, viz obrzky 5.2.1-3 a 4. Kivka se upevn na plochy mezikru objemovho
regionu.
Obr. 5.2.1-3 Upevnn kivky Obr. 5.2.1-4 Znaky pro upevnn
Dalm krokem je definovn prutu kivce, kter je vytvoen v ose kloubu dry. Dle je k tto kivce
definovno uloen. Vzhledem k tomu, e definovan okrajov podmnky jsou shodn s okrajovmi
podmnkami vpotovho modelu thla analyzovanho v pedchoz kapitole je mono provst
porovnn vsledk.
5.2.2. Proveden analz konstrukce kloubu

Na zklad analz bylo mono provst porovnn vsledk. Z tabulky 5.2.2-1 je patrn, e zskan
analzou jsou srovnateln nejen z pedchoz nhradou kloubu, ale z hlediska deformace v ppad
vetknut u kloubu tvoenho jednm prutem, jsou v podstat stejn jako u vetknut rotanch ploch
thla. Jestlie tato deformace je 0,0895 mm pak odchylka in necel 4%. Tuto odchylku lze snit
zvenm tuhosti, zvtenm prmru otvoru a zvtenm prmru prutu se souasnm zvtenm
modulu prunosti materilu prutu.
Tab. 5.2.2-1
Kloub tvoen soustavou prut Kloub tvoen jednm prutem
Vetknut Uvolnn reakce Vetknut Uvolnn reakce
napt 93,3 MPa 147,2 MPa 90,4 MPa 140,94 MPa
deformace 0,102 mm 0,336 mm 0,093 mm 0,335 mm
Vsledky analz jsou patrn z nsledujcch obrzk jakm zpsobem je thlo deformovno pi
aplikaci kloub se zakzanou rotac, obrzek 5.2.2-1 a povolenou rotac obrzek 5.2.2-3. Z obrzk
5.2.2-2 a 5.2.2-4 je zejm, e pi aplikaci tohoto zpsobu tvorby kloub, je eliminovn vliv
napovch piek na vpotov model.
69
5. Tvorba kloub
Obr. 5.2.2-1 Kloub zakzan rotace Obr. 5.2.2-2 Detail kloubu
Obr. 5.2.2-3 Kloub povolen rotace Obr. 5.2.2-4 Detail kloubu
5.2.3. prava plnho epu

Obdobn postup lze pout i na ppad kloubovho uloen u pnku, kter je zobrazen na obrzku
5.2.3-1.
Obr. 5.2.3-1 Model pnku 5.2.3-2 Prbhy napt a deformace pnku
Pro tento ppad je velmi dleit zpsob vetknut, na obrzku 5.2.3-3 je zobrazeno vetknut
vlcovho epu za vnj plochy a na obrzku 5.2.3-4 je zobrazena deformace prvk v oblasti
pechodu prmr. Z obrzku je zejm, e natoen geometrickch prvk je v podstat nulov.
Vsledn deformace pnku je 0,04 mm, a maximln napt, je 37,1 MPa.
Ponvad je nutno provst pravu ep, vytvoenm otvor, do kterch budou umstny pruty a kivky
budou upevnny na eln plochy ep, je poteba provst kontrolu tuhosti pnku i pi vetknut
elnch ploch ep, (obrzek 5.2.3-5). Z vsledk analzy je patrn e pi tomto zpsobu vetknut
70
5. Tvorba kloub
dochz k natoen geometrickch prvk (obr. 5.2.3-6). Vsledn maximln deformace je pak 0,0509
mm. Je tedy teba porovnvat tuhost vytvoenho kloubu na tuto vypotenou hodnotu.
Obr. 5.2.3-3 Uloen na rotan plochy Obr. 5.2.3-4 Nulov deformace prvk
Obr. 5.2.3-5 Uloen na eln plochy Obr. 5.2.3-6 Natoen prvk
prava epu a vytvoen kloub jsou patrn z obrzku, 5.2.3-7
Obr. 5.2.3-7 prava epu pnku Obr. 5.2.3-8 Deformace upravenho pnku
71
5. Tvorba kloub
Na obrzku 5.2.3-8 je zobrazen prbh napt a maximln deformace upravenho pnku. Tato
deformace in 0,0511 mm co je v podstat stejn deformace jako u plnho epu.
Dalm krokem je tedy uvolnn os rotace a jednoho posuvu, aby byl vytvoen staticky urit nosnk.
Vsledn deformace pak byla vypotena 0,185 mm. Jestlie je brno v vahu, e ve skutenosti bude
pnk uloen v loiscch, tedy na rotanch plochch ep a deformace u vetknut za tyto plochy byla
0,04 mm Lze podle ve uvedench vztah pro prhyb nosnku pedpokldat, e skuten deformace
by se pohybovala od 0,16 0,2 mm. A proto lze konstatovat e vypoten deformace je v rozmez
tchto hodnot.
Na obrzku 5.2.3-9 je zobrazena deformace pnku uloenho v kloubech.
Obr. 5.2.3-9 Prbh napt a deformace pnku uloenho v kloubech
Shrnut kapitoly
Konstrukn een kloub
Definice pevn vazby, kivka plocha
Aplikace objemovho regionu
Kontroln otzka
1) Vysvtlete dvod pouit objemovho regionu.
72
5. Tvorba kloub
kol k een
Vytvote model pnku (Ploha 6). Provete pravy modelu pro aplikaci kloub tvoench jednm
prutem. Provete potebn analzy.
5.3. Tvorba SFrickho kloubu

Obsah tto kapitoly dopluje metodiku vytven kloub o monost tvorby

kloub s vce rotacemi. Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
vpotov model a zjitn tuhosti ojnice,
tvorba kloub kontrola tuhosti,
analza ojnice pi uvolnn rotac. Cl kapitoly
Po zvldnut ltky tto kapitoly budete umt:

vytvoit dalm zpsobem kloub s uvolnnou osou rotace,
vytvoit kloub, kter umouje uvolnn vech rotanch os.

Kulov kloub, objemov region. Klov slova
VKLAD
V pedchozch kapitolch byla vysvtlena tvorba kloubu pro jednu rotaci. V ppad e je poteba
uloit soust na kloub s vce rotanmi stupni, je nutno tento postup mrn upravit. Nelze uloen
definovat na kivku, kivka umouje pouze jeden stupe volnosti. Proto pro definovn uloen s vce
rotacemi je poteba vyut vztanch bod. Na obrzku 5.3-1 je zobrazena soust jej stedn otvor
je tvoen kulovou plochou, viz ez na obrzku 5.3-2.
Obr. 5.3-1 Model ojnice Obr. 5.3.-2 ez ojnic

73
5. Tvorba kloub
5.3.1. Vpotov model a zjitn tuhosti ojnice

Jako v pedchozch ppadech je poteba provst kontrolu tuhosti ojnice, Vpotov model je zobrazen
na nsledujcm obrzku 5.3.1-1. Zaten ojnice je definovno samostatn jako sla v loisku a
samostatn pro moment tak, aby bylo mono lpe posoudit vliv napt a deformac obou typ zaten.
Obr. 5.3.1-2 Zaten v Obr. 5.3.1-3 Zaten

Obr. 5.3.1-1 Vetknut ojnice
loisku momentem
Pro takto vytvoen model byly vypoteny nsledujc hodnoty deformac, kter jsou uvedeny
v nsledujc tabulce.
Tab. 5.3.1-1
Sla v loisku: 1000 N Moment : 10 Nm
Maximln deformace 0,0628 mm 0,017 mm
Maximln napt 8 MPa 6 MPa
Vsledky analzy jsou zobrazeny na obrzcch 5.3.1-4 a 5.3.1-5.
Obr. 5.3.1-4 Rozloen napt a deformace od Obr. 5.3.1-5 Rozloen napt a deformace od
zaten silou zaten momentem
5.3.2. Tvorba kloubu kontrola tuhosti

Pro vytvoen kloub je nutno provst nkter pravy modelu. Na nsledujcch obrzcch jsou
zobrazeny tyto pravy. Jednomu otvoru na konci ojnice byl zmenen prmr a v ose otvoru byla
74
5. Tvorba kloub
vytvoena kivka. V prostednm otvoru byla vytvoena soustava kivek. V jejich prseku byl
vytvoen bod. (obrzek 5.3.2-2)
Obr. 5.3.2-1 pravy klub Obr. 5.3.2-2 Kulov kloub
Jednotliv kivky byly k objemovmu modelu upevnny vazbou Rigid Connection. Dle byly
kivkm definovny pruty kruhovho prezu o prmru 20 mm s materilem se zvenou tuhost,
obrzek 5.3.2-2. Uloen bylo definovno kivce v otvoru na jednom konci ojnice a bodu, kter le
v prseku kivek kulovho kloubu. Pro kontrolu tuhosti byly zakzny rotace i posuvy, klouby by se
tedy mly chovat jako vetknut. Vsledky analzy jsou zobrazeny v nsledujc tabulce.
Tab. 5.3.2-1
Z tabulky je zejm, e deformace jsou tm shodn, vznik napov piky je dn vetknutm

kulovho kloubu. Na obrzcch 5.3.2-3 a 5.3.2-4 je zobrazen prbh napt a zpsob deformace ojnice.
75
5. Tvorba kloub
5.3.3. Analza ojnice pi uvolnn rotaci

Poslednm krokem je analza modelu ojnice pi uvolnn rotac a posuvu u kloub. Kloubu na konci
ojnice byla povolena jedna rotace a kulovmu kloubu dv rotace a jeden posuv v pslunch osch.
Vsledn prbhy napt a zpsob deformace je zobrazen na obrzcch 3.3.3-1 a 2.
Vsledn velikosti napt a deformac jsou uvedeny v nsledujc tabulce.
Tab. 5.3.3-1
Shrnut kapitoly
Kloub s vce osami rotace kulov kloub
Definice pevn vazby, kivka plocha
Aplikace objemovho regionu
Kontroln otzka
1) Jakm zpsobem lze definovat zaten, aby bylo mono posoudit samostatn vlivy
jednotlivch typ zaten?
kol k een
Vytvote model pnku (Ploha 7). Provete pravy modelu pro aplikaci kloub tvoench jednm
prutem. Provete potebn analzy.
76
6. Monosti ovlivnn tvorby st
6. MONOSTI OVLIVNN TVORBY ST

Clem tohoto tmatickho bloku je seznmit posluchae s monostmi ovlivnn

zpsobu tvorby st geometrickch prvk. Tento blok obsahuje nsledujc
kapitoly:
ovlivnn st konstruknmi prvky,
Cle
zen tvorby st AutoGEM Control, pednkovho
ovlivnn st nastavenm nstroje AutoGEM. bloku
Po prostudovn tmatickho bloku budete schopni:

ovlivnit tvorbu st geometrickch element vpotovho modelu,
upravit s geometrickch prvk podle poteb analz.
Sovn modelu, objemov regon, plon region, body, nastaven vlastnost

Klov slova
st.
Modul Pro/MECHANICA STRUCTURE disponuje automatickm generovnm st element. Tento

nstroj umouje uivateli celkem pohodln provdn potebnch analz. Velmi asto se stv,
hlavn u sloitch model, e autogenertor geometrickch prvk nen schopen korektn provst
vysovn modelu nebo vsledky analz vykazuj na prvn pohled nesmysln vsledky. V mnoha
ppadech jsou tyto problmy zpsobeny chybami objemovho modelu. Nkdy sta provst zmny
v geometrii modelu, potlait problematick konstrukn prvky, (nap. dry vytvoen pomoc funkce
Hole za pouit normalizovanch tvar), jindy je teba pikroit k pravm st prvk. Proto
genertor prvk umouje urit ovlivnn st geometrickch prvk. Na obrzku 6-1 je zobrazen
zkladn panel pro zen tvorby st.
Obr. 6-1 Zkladn panel Obr. 6-2 Poloka Create
77
Pro vysvtlen monost ovlivnn tvorby st, je poteba

pouvat poloku Create vytvo, (obr. 6-2). Tato poloka
umouje vytvoit na modelu s geometrickch prvk.
Souasn je uivatel seznmen pomoc vpisu ze strukturou
st, obrzek 6-3. Vytvoenou s lze uloit a pout pi
analzch.
Obr. 6-3 Vpis tvorby prvk
6.1. Ovlivnn st konstruknmi prvky

Obsah tto kapitoly je zamen na zpsoby ovlivovn tvorby st

geometrickch prvk pomoc rznch pomocnch konstruknch prvk
Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
ovlivnn st geometrickch prvk vztanmi body, Cl kapitoly
ovlivnn struktury st regiony.
Zvldnutm tto ltky budete umt ovlivovat generovn st element pomoc

vztanch bod a region.
Sovn modelu, objemov regon, plon region, body, uzlov body, zpsoby
Klov slova
rozdlen hran.
VKLAD
Generovn st geometrickch prvk je zvisl na tvaru modelu. Genertor prvk m snahu co

nejvrnji vyplnit objem. Rozmstn uzl a hran prvk je zvisl nejenom na tvaru modelu ale i na
umstnch bodech na modelu. Rovn rozdlen objemu pomoc objemovch region a ploch pomoc
plonch region m za nsledek rozmstn prvk.
78
6.1.1. Ovlivnn st geometrickch prvk vztanmi body

Struktura geometrick st je tedy ovlivnna tvarem a rozmry modelu. Na obrzku 6.1.1-1 je
zobrazena jednoduch soust, kterou je teba analyzovat. Automatick genertor prvk je schopen
vygenerovat a optimalizovat s prvk, tak aby vyhovovala potebm analz.
Obr. 6.1.1-1 Model sousti Obr. 6.1.1-2 Zkladn sovn
Jestlie bude kdekoliv na modelu vytvoen vztan bod, poppad vce bod, jsou automaticky tyto
body brny jako vrcholy prvk a s geometrickch prvk je upravena podle tchto bod. Na
nsledujcm obrzku jsou viditeln pidan body k modelu sousti, (obrzek 6.1.1-3). Zpsob
pravy st je patrn z obrzku 6.1.1-4.
Obr. 6.1.1-3 Model s pidanmi body Obr. 6.1.1-4 Upraven s
I kdy pomoc bod lze takto ovlivnit s geometrickch prvk, jev se tento zpsob jako nevhodn,
protoe vn do modelu zbyten prvky. Pokud je poteba ovlivnit s pomoc vloenho bodu, je
vhodnj tyto body vytvet pmo v modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE.
Poznmka:
Pomoc poloek Use Datum Curves a Use Datum Surfaces ve spodn sti zkladnho panelu
(Obr. 6-1), lze ovlivnit tvorbu st, tm e jsou v ppad jejich oznaen vnmny jako bn hrany
modelu.
6.1.2. Ovlivnn struktury st regionu
Velmi asto pouvan zpsob pravy sovn modelu je vyuit objemovch nebo plonch region.
Tyto konstrukn prvky pro simulace, jsou vytveny pmo v modulu Pro/MECHANICA
79
STRUCTURE. Rozdlenm objemu pomoc objemovch region, vznikaj hranin kivky, kter jsou
autogenertorem respektovny pi tvorb st. Obdobn to plat i o plonch regionech, kter vytvej
hranin kivky na rozdlen ploe. Pklad pouit region je znzornn na obrzcch 6.1.2-1 a
6.1.2-2.
Dalm dlenm modelu objemovmi regiony vede k urit symetrizaci a stejnomrnmu rozdlen st
prvk. Napomhaj k tomu dal pidan body.
Na obrzcch 3.1.2-3 a 3.1.2-4 je pklad dalho rozdlen modelu objemovmi regiony a pidanmi
body. Tato symetrizace je vhodn pro nkter analzy nebo optimalizan studie.
Obr. 6.1.2-1 Pouit region Obr.6.1.2-2 Vliv region
Obr.6.1.2-3 Dal prava modele Obr.6.1.2-4 Symetrizace sovn
Shrnut kapitoly
Tvorba st
Ovlivnn tvorby st
Vliv plonch region
Vliv objemovch region
80
Kontroln otzka
Kter pomocn prvky ovlivuj s geometrickch prvk?
kol k een
Vytvote model podobn sousti z obr. 6.1.1-1 (rozmry vhodn zvolte). Pidvnm pomocnch
bod na modelu sledujte vliv na vygenerovanou s. Toto rovn provete pomoc plonch a
objemovch region.
6.2. zen tvorby st autogem control

Obsah tto kapitoly je zamen na zpsoby ovlivovn tvorby st nstrojem

AutoGEM Control. Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
dlen hran potem uzl,
ignorovn malch hran.
Cl kapitoly
Po zvldnut tto problematiky budete schopni:
rozdlit vybranou hranu geometrie na poadovan poet uzlovch
bod pro tvorbu geometrickch element vpotovho modelu,
vyjmout vybran mal hrany z procesu generovn st.
Uzlov body, zpsoby rozdlen hran. Klov slova
VKLAD
Dal monost ovlivnn tvorby st je jej zen pomoc rozdlen hran, hraninch kivek, nebo
naopak ignorovn nkterch malch hran kter model obsahuje. Tato monost je nabzen pomoc
nstroje AutoGEM Control. Na obrzku 6.2-1 je znzornn panel pro definovn zpsobu rozdlen
nebo ignorovn hran a kivek.
81
Obr. 6.2-1 Panel zen
6.2.1. Dlen hran potem uzl

Hrany model a kivky lze rozdlit na libovoln poet uzl. Uzly mohou bt rozmstny stejnomrn
pokud pomr mezi jednotlivmi uzly Nodal Interval Ratio je roven jedn. Pak poet segment na
kter jsou rozdleny jednotliv hrany je d vztahem:
n s nu 1
kde ns... poet segment nu... poet uzl
Na obrzku 6.2.1-1 je zobrazeno rovnomrn rozdlen hran pomoc uzl. Na obrzku je 6.2.1-1
zobrazena s geometrickch prvk generovanch s tmto rozdlenm.
Obr. 6.2.1-1 Rovnomrn rozdlen hran Obr. 6.2.1-2 S rovnomrnho rozdlen
Jestlie Nodal Interval Ratio P m jinou hodnotu ne 1, dochz k nesymetrickmu rozdlen

uzl. Hodnota tto promnn odpovd pomru prvnho a poslednho segmentu rozdlen hrany nebo
kivky. Hodnota tto promnn se me pohybovat v rozmez od 0,1 do 10. Zpsob tohoto rozdlen
je patrn z nsledujcho obrzku.
82
Obr. 6.2.1-3 Nesymetrick rozdlen uzl
Tento zpsob rozdlen hran je vhodn pouvat v ppad nutnosti zjemnn st v uritch oblastech
modelu.
6.2.2. Ignorovn malch hran

V modelech se asto objevuj konstrukn prvky, kter nemaj vliv na napt a deformace analyzovan
sousti. Tyto prvky je vhodn z modelu odstranit napklad pkazem suppress, potlaen prvku.
Prvek je chov jako odstrann i kdy ve stromu modelu stle existuje a je jej mono kdykoliv
aktivovat. Problm vznik, jestlie na takov prvek se vou
Obr. 6.2.2-1 Pln s Obr. 6.2.2-2 Ignorovn malch hran
dal prvky, kter maj na analzu sousti podstatn vliv. Pak prvek nelze zmrazit a je poteba upravit
s geometrickch prvk. K tomu elu slou funkce pro ignorovn hran. Na obrzku. 6.2.2-1 je
zobrazen vysovan model. Na nsledujcm obrzku 6.2.2-1 je tento model vysovn, jestlie byla
definovna minimln dlka hrany. Z obrzku je patrn e dochz ke znanmu deformovn model.
V nkterch ppadech AutoGEM m problmy s vytvoenm st. Na obrzku je 6.2.2-3 je pklad
83
definovn minimln dlky hrany, pro soust kter je zobrazena na obrzku 6.2.2-4. S tmto zadnm
si automatick genertor st nen schopen poradit.
Obr. 6.2.2-3 Zadn minimln dlky Obr. 6.2.2-4 Oznaen hrany
Dal omezen plat pro hrany, kter jsou vzny s entitami, na kter jsou definovny uloen
nebo zaten. Tyto hrany nelze ignorovat.
Shrnut kapitoly
Rovnomrn rozdlen vybranch hran uzly
Nerovnomrn rozdlen vybranch hran uzly
Ignorovn malch hran
Kontroln otzka
1) Co znamen pojem Nodal Interval Ratio ?
kol k een
Hrany vytvoenho modelu z pedchoz podkapitoly, rozdlte uritm potem uzl, sledujte vliv na
vygenerovanou s.
CD-ROM
Definice uzl pro ovlivnn st generovanch element nstrojem AutoGEM

Control je pedvedena na animaci (soubor: autogem_contr.avi)
84
6.3. Ovlivnn st nastavenm nstroje autogem

Obsah kapitoly je zamen na zpsoby ovlivovn tvorby st rznm

nastavenm nstrojeAutoGEM Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
nastaven vlastnost genertoru element,
ovlivnn tvorby st vbrem typ element, Cl kapitoly
ovlivnn st zmnou rozmez hl element,
ovlivnn tvorby st nastavenm geometrickch toleranc.
Po zvldnut tto problematiky budete umt ovlivnit tvorbu st nastavenm

podmnek pro automatickou tvorbu geometrickch element.
Nastaven vlastnost st. Klov slova
VKLAD
Nstroj AutoGEM umouje uivateli provst rzn nastaven , kter vedou k pravm st prvk.
Toto nastaven lze provdt pkazem AutoGEM Settings. Na obrzcch 6.3-1 a 2. jsou zobrazena
standardn nastaven generovn st prvk. Toto nastaven by mlo obshnout vtinu ppad
analyzovanch soust.
Pokud se vyskytne pi tvorb st problm, autogenertor neme zvldnout sovn, vytvoen s
nen podle pedstav uivatele, lze toto nastaven upravit. Z obrzk je patrn, e tento nstroj m dva
typy nastaven:
Poloka Settings umouje ovlivnit sovn zmnou nkterch vlastnost tohoto nstroje nebo
jejich kombinac.
Poloka Limits umouje upravit nastaven maximlnch a minimlnch hl element.
Dal monost pravy st element je nastaven typu geometrickch prvk pro objemov modely.
85
Obr. 6.3-1 Nastaven vlastnost Obr. 6.3-2 Nastaven limit hl
6.3.1. Nastaven vlastnost genertoru element
V prv sti panelu pro nastaven autogenertoru jsou zakrtnuty poloky Reentrant Corners,
Point Loads a Point Constraints. Tyto funkce umouj eliminovat vliv ppadnch singularit,
kter mohou vzniknout pi opakujcch se rozch, definovn zaten nebo uloen. Tyto singularity
vedou k vytvoen koncentrac napt, kter by mohly znehodnotit vsledky. Tyto volby je vhodn
ponechat.
Vlastnost Insert Pointtato poloka provd pidn vhodnho potu uzl na hrany modelu, tak aby
bylo dosaeno uritho stupn optimalizace st geometrickch prvk tak aby koprovala geometrii
modelu. Z nsledujcch obrzk 6.3.1-1 a 2, je patrn rozdl ve vytvoen sti.
Obr. 6.3.1-1 Insert point zapnuto Obr. 6.3.1-2 Insert point vypnuto
Z obrzku, 6.3.1-2 je jednoznan patrn deformace modelu.

86
Move or Delete Existing Points tato poloka umouje genertoru prvk mazat a posouvat body
v ppad e m problm s vygenerovnm st. Doporuuje se tuto vlastnost nechat zapnutou.
Modify or Delete Existing Elements tato poloka umouje mazat nebo posouvat ji vytvoen
elementy st. Pov se v ppad problmu genertoru s vytvoenm st. Pozor nen mono pout
u prvk typu kostka nebo kln.
Automatic Interrupt umouje automaticky peruit tvorbu st pi uritm procentu vytvoench

prvk. Pouv se v ppad, e jsou problmy se swapovacm prostorem.
Create Links Where Needed vytv spojen mezi prvky typu tystnu a prvky kostka nebo kln
tam kde je to zapoteb. Nelze pipojit prvky typu Shell.
Detailed Fillet Modeling umouje zjemnn st v mst zaoblen. Na obrzku
Obr. 6.3.1-3 Detailed Fillet

Obr. 6.3.1-4 Detailed Fillet Modeling zapnuto
Modelingvypnuto
6.3.1-3 je zobrazen detail modelu, na jeho konci je provedeno zaoblen. Je zde patrn standardn
zpsob proveden st. Na nsledujcm obrzku 6.3.1-4 je zobrazeno sovn funkc Detailed Fillet
Modeling. Podmnkou pro sprvnou innost tto funkce mus bt zapnuto Modify or Delete Existing
Elements a vypnuto Move or Delete Existing Points.
6.3.2. Ovlivnn tvorby st vbrem typ element
Genertor prvk umouje u objemovch model vygenerovn ti kombinac typ prvk. Zkladnm
prvkem je tystn. Tato monost je doplnna jet kombinacemi tystn, kln a tystn, kln, kostka.
Zkladnm objemovm prvkem je tedy tystn. Je ideln pro tvarov sloit a robustn modely.
Vpotov jdro module STRUCTURE je stavno prv na tento zkladn typ prvk. Na obrzku
6.3.1-1, (v pedchoz kapitole), je zobrazen jednoduch model, ve kterm je vytvoena s ze
tystn.
87
6.3.2-1 Kombinace tystn - kln 6.3.2-2 Vsledek tvorby st s klny
Dal monost ovlivnn tvorby st je pouit kombinace element Tetra, Wedge. Tuto kombinaci
je vhodn vytvoit v ppad, kdy je pln objem kombinovn s tenkostnnm, nikoliv ale pro pouit
prvk typu Shell. Tento typ st je zobrazen na obrzku 6.3.2-1. Na obrzku 6.3.2-2 je zobrazena
tabulka vsledku sovn tto kombinace.
Na dalm obrzku 6.3.2-3 je zobrazena s s kombinac Brick, Wedge, Tetra.
6.3.2-3 Kombinace tystn - kln - kostka 6.3.2-4 Vsledek tvorby st s klny a kostkami
6.3.3. Ovlivnn st zmnou rozmez hl element
Pi tvorb st sloitch model se stv, e genertor geometrickch prvk nen schopen vytvoit s
z dvod nemonosti dodren nastaven rozmez hlu. V tomto ppad lze polokou Limits
(obrzek 6.3-2, vod tto kapitoly), zmnit hly podle poadavk genertoru prvk. Zkladn
nastaven rozmez hl je v tabulce 6.3.3-1.
Nastaven uhl v poloce Creating znamen, e hrany a hly vytvoench element budou svrat
hly v tomto zadanm rozmez.
Nastaven uhl v poloce Editing znamen, e v ppad optimalizace, kdy dochz ke zmn
rozmr modelu tyto hly mohou dosahovat takto nastavench hodnot. V ppad, e nen mono tyto
hly dodret dochz k prav cel st.
Nastaven pomru mezi velikost ploch a dlek element Max Aspect Ratio se doporuuje ponechat
na hodnot 30.
88
Nastaven maximlnho natoen protilehlch hran Max Edge Turn, je standardn nastaveno 95 na
nesm pekroit pi vytven st 100.
Tab. 6.3.3-1 Nastaven hl

Zkladn nastaven
Entita Rozsah []
Creating tvorba [] Editingeditace []
Minimln hrany
030 5 1
hel plochy
Maximln hrany
150179 175 179
hel plochy
6.3.4. Ovlivnn tvorby st nastavenm geometrickch toleranc

Funkce nastaven geometrickch toleranc Geometry Tolerance Settings umouje opt ovlivnit
tvorbu st v ppad problm pi tvorb st. Tyto problmy mohou bt zpsobeny velmi malmi
rozmry geometri nebo zpornmi hly. pravou nastaven geometrickch toleranc, je mono se
tmto problmm vyhnout.
Geometrick tolerance v podstat pedstavuj vztah jednotlivch hran, ploch vzhledem k tlesov
hlopce kvdru, do kterho lze analyzovan model umstit. Pro sprvnou innost genertoru prvk,
by zmna nastaven geometrickch toleranc nemla peshnout 10% od standardn nastavench
hodnot.
Shrnut kapitoly

Move or Delete Existing Points
Modify or Delete Existing Elements
Automatic Interrupt
Create Links Where Needed
Detailed Fillet Modeling
Elementy typu Edge, Brick
Geometrick tolerance
Kontroln otzka
1) Jak jsou mon rozsahy hl mezi hranami a plochami element?
kol k een
Vyzkouejte zmny nastaven vlastnost AutoGEM na rznch modelech, kter jste analyzovali
v pedchozch kapitolch a snate se o zkvalitnn st geometrickch element.
89
7. Pevnostn analzy svaenc
7. PEVNOSTN ANALZY SVAENC

Budete umt:
Zvolit vhodn postup pro analyzovn svaence na zklad jeho tvaru,
sloitosti apod.
Upravit model svaence tak, aby byl vhodn pro pevnostn analzu
v modulu STRUCTURE. Budete umt
Vytvoit vpotov model pro analzu svaence.
Vyhodnotit vsledky analzy svaence a na jejich zklad upravit jeho
konstrukci.
Svaenec, sestava, simulan prvek, idealizovan prvek, tenkostnn svaenec,

Klov slova
bodov svar, vazba typu svar.
Problematiku je mon zobecnit na pevnostn analzy sestav, kdy sestavy svaenc jsou jejich
nejtypitjm a nejastjm pedstavitelem. Modul STRUCTURE CAD systmu Pro/ENGINEER
umouje pevnostn analzy sestav vytvoench ve standardnm modeli. Sestava je vyetovna jako
celek, tedy jako jedna geometrie sloen z objemovch region, kter odpovdaj jednotlivm dlm
sestavy, jejich objemy jsou vzjemn pevn spojeny.
Dalm monm pstupem jak analyzovat svaenec je vytvoen celho svaence do jednoho dlu
parts. Tohoto pstupu bylo nutno vyuvat u starch verz modulu STRUCTURE, kter
neumoovaly analzy sestav. To v drtiv vtin znamen vytvoit nov model svaence jako
jednoho dlu, protoe je logick svaenec modelovat jako sestavu, kdy jednotliv dly sestavy
pedstavuj sousti (nap. vpalky atd.), kter se budou svaovat v jeden celek. K vytvoen jednoho
dlu ze sestavy je mono vyut pkazu Merge.
Dleitm krokem pi analyzovn svaenc je stanoven dovolenho napt pro materil svaence. Je
nezbytn uvaovat tepeln ovlivnn zkladnho materilu svaence v prbhu procesu svaovn a
rozmstn a zpsob proveden svar by ml bt konzultovn se svaovacm technologem. Zejmna
v ppad tenkostnnch svaenc me tepeln ovlivnn zkladnho materilu vrazn ovlivnit jejich
mechanick vlastnosti.
Napt v okol nosnch svar by nemlo pekroit hodnotu sDS, kter se stanov z hodnoty dovolenho
napt pro zkladn materil svaence.
DS k D ,
kde
k pevodn souinitel zohledujc proveden svaru, technologii svaovan a zpsob zatovan
svaru (viz. Tab. 7-1).
90
Tab. 7-1 Pevodn souinitel k

Pevodn souinitel k
Druh svaru Namhn (Typ svaovn)
Run Odporov Automatizovan
Tup Tlak 1 1 1
Tup Tah 0,85 0,9 1
Tup Ohyb 0,9 1 1
Tup Smyk 0,7 0,7 0,7
Koutov eln Smyk 0,75 0,9 1
Koutov - bon Smyk 0,65 0,8 0,9
pln nvod pro stanoven pevodnch souinitel pro svarov spoje je uveden v SN 05 0120.
Pi urovn dovolenho namhn zkladnho materilu u ocel bn pouvanch pro svarov spoje
(uhlkov a nzkolegovan ocele) se vychz z jejich meze kluzu Re a z odpovdajc hodnoty
koeficientu bezpenosti ke v rozmez ke = 1,25 2.
Re
D
ke
7.1. Pevnostn analzy objemovch model svaenc

Budete umt:
Zvolit vhodn postup pro analyzovn svaence vytvoenho
objemovmi modely.
Interpretovat vsledky statick analzy svaence a vyvodit z nich
zvry.
Vytvoit vpotov model svaence z jeho modelu, kter byl ve Budete umt
standardu vytvoen jako sestava (assembly).
Slouit model, kter byl vytvoen jako sestava do jedn sousti
vyuitm pkazu merge.
Upravit vpotov model v kritickch mstech svaence, ovlivnnm
podmnek pro generovn geometrickch element st modelu.
Svaenec, sestava, simulan prvek, slouen sestavy (Merge). Klov slova
VKLAD
Na prvn pohled by se mohlo zdt, e pro pevnostn analzu svaence sta vymodelovat sestavu
svaence, pejt s n do modulu STRUCTURE nadefinovat uloen (Constraints), zaten (Loads),
91
piadit modelu materilov vlastnosti, nadefinovat a nsledn spustit vpoet statick analzy. Tento
postup je platn a pomrn krtk, ale vytvoen dobrho vpotovho modelu u tak jednoduch
nen.
Pi tvorb vpotovho modelu, kter by ml co nejvrnji postihovat podmnky psobc na svaenec
se tm jist nevyhneme tvorb plonch region pro nadefinovn uloen a zaten psobcch na
model.
Obr. 7.1-1 Vpotov model svaence konzoly
Na tomto mst je vhodn zmnit drobnou odlinost pi tvorb simulanch prvk (Simulation
Features) v modelech sestav. Po sputn nstroje pro tvorbu plonch region (Surface Region) ns
systm nejprve vyzve k vbru komponentu, na kterm budeme region tvoit. Musme vybrat dl (part)
na kterm chceme region vytvoit. Po jeho vbru u pokrauje tvorba plonho regionu jak bylo
popsno v kapitole . 4. A region dokonme, mohlo by se zdt, e v modelovm strom chyb
poloka Simulation Features. Nen tomu tak. Poloka se pouze vytvoila pod dlem sestavy na kter
jsme region vytvoily a zpstupnme ji rozbalenm tohoto dlu. Simulan prvky vytvoen v modulu
STRUCTURE se v modelovm strom zobrazuj i kdy nemme aktivovno zobrazovn prvk
(Features) v modelovm strom sestavy.
Drobn komplikace me nastat rovn pi piazen materilovch vlastnost geometrie modelu.
Materilov vlastnosti je nutn piadit vem dlm (Partm) sestavy. Pi analzch svaenc pjde
vtinou o stejn materil, kter je poteba piadit kadmu dlu (Partu) sestavy. Toto se provede
vbrem (oznaenm) vech dl sestavy, kterm chceme piadit stejn materil, se stisknutou
klvesou CTRL. Vbr dl meme provst kliknutm na poadovan dl v modelovacm prostoru
nebo kliknutm na jeho nzev v modelovm strom.
Vpotov model na obr. 7.1-1 u je mon povaovat za reln model simulujc piroubovanou
konzolu, kter je zatovan silou 2500 N vyvozenou nap. zavenm zvam. V modelu je rovn
zahrnuto psoben gravitace, kter je orientovno ve stejnm smru, jako zatujc sla. Provedeme
statickou analzu (Multi-Pass Adaptive eenou nanejve polynomem 8. stupn a 10% konvergenc
sledovanch veliin) takto vytvoenho vpotovho modelu a podvme se na zskan vsledky
simulace.
92
Obr. 7.1-2 Piazovn materil dlm sestavy, erven jsou vyznaeny ji vybran dly. Krunice
okolo dr v modelu jsou ji vytvoen plon regiony.
Obr. 7.1-3 vizualizace rozloen vypotanho Obr. 7.1-4 prhyb konzoly (max. 0,45 mm)
napt (max. 309 MPa)
Maximln napt podle metody Von Mises s hodnotou 309 MPa je na obr 7.1-3 znzornno
ervenou barvou. Napt se koncentruje na ostrm pechodu mezi ebrem a horn deskou konzoly. Je
tato hodnota napt vypotan sprvn? Jsou dva mon zpsoby jak zjistit zda analza probhla
dn. Kontrolou vpisu analzy (Display study status), nebo graficky vykreslenm P-levels modelu.
Varovn (obr. 7.1-5), e vpoet nedoshl stanoven konvergence se v reportu analzy vypisuje za
shrnutm poslednho vypotanho kroku (Pass) analzy. Pokud se v reportu objev, znamen to, e
v modelu se nachz oblast nebo oblasti, kde vygenerovan elementy vpotovho modelu nejsou
dostaten hust rozmstny. Kde se tyto oblasti v modelu vyskytuj zjistme zobrazenm P-levels
modelu, kter barevn zobrazuj hrany vygenerovanch element modelu. Barvy jsou jednotlivm
hranm piazovny podle toho, jak nejvy stupe polynomu musel bt vyuit pro vpoet veliin,
kter na nich psob.
93
Obr. 7.1-5 Varovn o nesplnn poadovan konvergence vpotu analzy
Obr. 7.1-6 P-levels analyzovanho modelu
erven zobrazen hrany na pice ebra konzoly jsou msta, kde by pro vpoet veliin
s poadovanou konvergenc vsledk bylo poteba polynomu vyho stupn, ne je povolen
v okrajovch podmnkch analzy. Nen velkm pekvapenm, e se jedn o oblast s nejvt
koncentrac napt. Vypotan hodnota napt tedy me bt zatena pomrn velkou chybou a mly
by bt pijaty kroky k odstrann tto nejistoty vsledk.
Problm je logicky mono eit zvenm povolenho stupn polynomu (P-level) v nastaven
podmnek analzy. Tento zpsob een vak nen nejvhodnj a pravdpodobn nepovede k dobrm
vsledkm.
Vhodnm eenm tohoto problmu je prava podmnek pro generovn geometrickch element
vpotovho modelu. A to rozdlenm kritickch hran na vce st. Tmto dojde ke zhutn
vytvoench element v oblasti modelu s vraznou koncentrac napt. Nstroj, kter tuto operaci
umon spustme pes roletov menu AutoGEM > Control, nebo kliknutm na ikonu pi pravm
okraji pracovn plochy. Tato problematika byla podrobn popsna v pedchoz kapitole.
Po prav st pro generovn objemovch element vpotovho modelu svaence konzoly byly, jeho
statickou analzou se stejnmi okrajovmi podmnkami (Multi-Pass Adaptive) eenou nanejve
polynomem 8. stupn a 10% konvergenc sledovanch veliin), zskny nsledujc vsledky napt a
prhybu:
94
Max. napt 512 MPa

Max. prhyb 0,46 mm
Obr. 7.1-7 rozloen napt vpotovho modelu s upravenou st
Obr. 7.1-8 detail msta s nejvt koncentrac napt (max. 512 MPa)
Ze zobrazen maximlnho stupn polynomu (P-levels) je zejm, e v kritickm mst bylo k vpotu
vyuito maximlnho povolenho 8. stupn.
95
Obr. 7.1-9 P-levels upravenho modelu
Kontrolou vpisu o prbhu vpotu statick analzy bylo oveno, e vpoet konvergoval
v poadovanm rozmez 10% (obr. 7.1-10). Ve vpisu se nachz ve stejnm mst jako varovn o
nekonvergenci vpotu, tedy za souhrnem poslednho kroku vpotu analzy.
Obr. 7.1-10 st vpisu analzy
Srovnnm vsledk analzy modelu s neupravenou a upravenou st pro generovn objemovch

element vpotovho modelu zjistme, e se li o vce ne 200 MPa, co je ohromn rozdl, kter by
mohl mt fatln dsledky. Nebezpe je zejmna v tom, e v ppad neupravenho modelu dolo
k vpotu ni hodnoty napt, to me vst k vraznmu poddimenzovn sousti. Proto je nutn
po kad analze kontrolovat jej vpis, jestli vpoet konvergoval v poadovanm tolerannm
psmu. Je vhodn zrove kontrolovat i maximln stupe polynomu (P-levels) vyuit pro vpoet
analzy.
Nyn se zamme na oblast s nejvt koncentrac napt (obr. 7.1-8). Napt 512 MPa je na
svaovanou soust skuten nepijateln vysok hodnota a bylo by nutn pijmout opaten pro jej
vrazn snen. Bude se v tomto mst ve skutenosti opravdu koncentrovat tak vysok napt?
V tomto mst bude na reln sousti svar, kter za pedpokladu jeho preciznho proveden bez
defekt zpsob snen koncentrace napt. Pokusme se tento pdavn materil namodelovat a
takovto model svaence podrobit statick analze.
Statickou analzou vpotovho modelu s vymodelovanm svarem simulovanm pravohlm
trojhelnkem vytaenm po kivce byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 702 MPa

Max. prhyb 0,432 mm
96
Obr. 7.1-11 Vizualizace rozloen vypotanho napt
Obr. 7.1-12 Detailn pohled na msto s nejvt koncentrac napt
Oproti oekvn je z vsledk analzy modelu s vymodelovanm svarem patrn, e v mstech

pechod rovinnch ploch dochz k jet vt koncentraci napt ne u modelu beze svaru. Je to
zpsobeno ostrmi pechody mezi vygenerovanmi geometrickmi elementy vpotovho modelu.
Z detailnho pohledu na kritick msto (obr. 7.1-12) je dle patrno, e ke koncentraci vysokch hodnot
napt dochz ve velice malch oblastech a v jejich blzkm okol dochz k rychlmu poklesu
vypotanch hodnot napt. Jde o teoretick napt vypotan na ideln geometrii modelu. Tuto
vraznou koncentraci napt by mlo bt mon odstranit zaoblenm ploch v mstech vzjemnho
pechodu.
97
Zaoblen pechodovch ploch vymodelovanho svaru vak zpsob velk problm pi tvorb
geometrickch element vpotovho modelu. V tomto mst je poteba opustit model svaence jako
sestavu a pepracovat jej do podoby jedn sousti (Part). Tedy vymodelovat svaenec znovu jako
jednu soust nebo slouit existujc sestavu do jedn sousti (Part) pomoc pkazu merge.
Obr. 7.1-13 modelov strom Obr. 7.1-14 model sousti po slouen sestavy svaence
sousti do kter byla pomoc s vyuitm pkazu merge do tto sousti.
merge slouena sestava.
Vyuitm pkazu merge zskme jednu soust (Part), ve kter jsou dal sousti sestavy v jejm
modelovm strom uvedeny jako prvky (Features) s oznaenm merge id XXX. Po slouen soust
do jedn je mon vyut nstroje zaobli (Round) na ostr hrany tvoen pechody ploch v mstech
kontaktu jednotlivch prvk sousti (dve soust sestavy). Takto vytvoen zaoblen pechody je
modul STRUCTURE schopen akceptovat pro tvorbu geometrickch element vpotovho modelu.
V kadm ppad je ale vhodn nechat si vytvoit s element ped sputnm analzy pomoc
pkazu AutoGEM > Create. Pravdpodobn systm upozorn na problmy s generovnm element
v mstech zaoblen, ale nakonec by ml vytvoen st spn zvldnout. Vytvoenou s uloit a
teprve potom spustit vpoet nastaven statick analzy. Pes tento krok se nen schopen (nebo ho
neumme vhodnm nastavenm pimt) dostat s modelem svaence vytvoenm jako sestava, i kdy
vizuln jsou modely naprosto shodn.
Statickou analzou modelu svaence slouenho pkazem merge ze sestavy do jedn sousti
s vymodelovanm svrem pomoc zaoblen stynch ploch ebra a horn desky konzoly byly zskny
tyto maximln hodnoty veliin:
Max. napt 287,5 MPa

Max. prhyb 0,438 mm
Kontrolou vpisu bylo oveno, e vpoet konvergoval v poadovanm rozmez 10% u

kontrolovanch veliin.
98
Obr. 7.1-15 Vizualizace rozloen vypotanho napt
Souhrn a vyhodnocen vsledk
pravami modelu bylo zskno nkolik sad vsledk statick analzy svaence konzoly, kter se
pokusme nyn interpretovat a stanovit zvry.
Tab. 7.1-1 Souhrn vsledk analz svaence konzoly

Model - popis Vsledky Poznmky
Sestava bez prav Max. napt 309 MPa Vpoet nekonvergoval
Max. prhyb 0,45 mm
Sestava rozdleny hrany v kritickm Vpoet konvergoval
Max. napt 512 MPa
mst na vce sek (zjemnn generovan
Max. prhyb 0,46 mm
st element)
Sestava vloena soust simulujc Vpoet konvergoval
Max. napt 702 MPa
materil svaru (pravohl trojhelnk),
Max. prhyb 0,432 mm
hrany v kritickm mst rozdleny
Sestava svar simulovn jako zaoblen Vpoet zhavaroval,
mezi plochami ebra a desky nepodailo se vytvoit
geom. elementy
Soust (merge sestavy) - svar simulovn Vpoet konvergoval,
Max. napt 287,5 MPa
jako zaoblen mezi plochami ebra a desky ale problmy pi tvorb
Max. prhyb 0,438 mm
element
Z vsledk je zejm, e jakkoliv pechod rovinnch ploch geometrie modelu psob jako vrazn
koncentrtor napt (vrub) a to i v ppadech, kdy plochy mezi sebou svraj tup hel. Na vzniklch
hranch pak vychzej vysok hodnoty napt, kter neodpovdaj realit. Odstrann hran zaoblenm
se ukzalo jako znan komplikovan a lze jej provst pouze na geometrii vytvoen jako jedna
99
soust (part). Ne snad, e by neexistovaly zpsoby jak toto zaoblen vytvoit v sestav, ale proto, e
modul STRUCTURE nen schopen vytvoit geometrick elementy vpotovho modelu v mstech kde
zaoblen ten pechz v rovinou plochu u geometrie vytvoen v sestav. Vytvoen element
vpotovho modelu se svarem simulovanm jako zaoblen mezi plochami sousti se poda pouze u
geometrie vytvoen jako jedna soust a to jet s komplikacemi. Nicmn vsledky zskan
analzou takto vytvoenho modelu ji lze povaovat za reln (vsledky bohuel nejsou podloeny
zkoukami na relnch svaencch).
prava konstrukce konzoly a jej vliv na koncentraci napt
Napt 287,5 MPa je pro svaovanou konstrukci vyrobenou z bnch materil neppustn hodnota.
Je tedy zejm, e takto navren konzola je pro nmi zamlen vyuit nepouiteln. eknme si
rovnou, e umstn ebra nen nejastnj. Svar v tomto mst opravdu psob jako vznamn vrub
a tud koncentrtor napt. Navc se nad pikou ebra namh materil horn desky vrazn namh
ohybem. Pokusme se tedy tento problm nejprve odstranit prodlouenm ebra co nejble k mstu
psoben sly. Analzou takto upravenho modelu byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 268 MPa

Max. prhyb 0,268 mm
Obr. 7.1-16 rozloen napt vypotanho analzou modelu s prodlouenm ebrem
Z obr. 7.1-16 je patrn, e maximln napt ji nen v dve kritickm mst na konci ebra, ale kolem
region pro umstn uloen. Na konci ebra je nyn napt kolem 180 MPa, co je vrazn snen.
Pochopiteln dolo k vraznmu snen prhybu horn desky konzoly.
Dal monost je vytvoit ebra dv a zajistit jimi podepen msta psoben sly. Analzou tohoto
modelu byly zskny nsledujc vsledky:
100
Max. napt 257 MPa

Max. prhyb 0,17 mm
Obr. 7.1-17 rozloen napt na modelu konzoly se dvmi ebry (sestava bez svar)
Ze statick analzy vpotovho modelu konzoly se dvmi ebry, kter byl vytvoen ze sestavy bez
vymodelovn pdavnho materilu svar je patrn, e ve dve kritickm mst je nyn napt kolem
45 MPa. Nejvy hodnoty napt se nyn vyskytuj kolem hranice plonho regionu, kter simuluje
podloku roubovho spoje a je na nj aplikovno pevn uloen, kter odebr vechny stupn
volnosti. Na reln sousti vak tato ostr hranice nen, take se zde tak vysok hodnoty napt
koncentrovat nebudou, v tomto mst je tedy mon piky napt zanedbat. Ke koncentraci napt
dle dochz v mst pechodu eber a bon desky s drami. Mezn hodnoty napt zde dosahuj ke
140 MPa. Nejde vak o nosn svar a navc bude tento ostr pechod odstrann vytvoenm svarem.
V mstech, kde budou nosn svary nepesahuje napt 50 MPa a nedochz ke koncentracm napt
v mstech, kde by mohly dojt k ovlivnn pevnostnch charakteristik konzoly jako celku a jej
ppadn destrukci, jako tomu bylo v ppad jednoho ebra.
Pro srovnn a oven vsledk byl vytvoen vpotov model, kter vychzel z modelu konzoly
slouen do jedn sousti (Part) pomoc pkazu merge a byly v nm simulovny svary pomoc
zaoblen mezi hraninmi plochami st konzoly. Statickou analzou byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 253 MPa

Max. prhyb 0,17 mm
Bylo potvrzeno, e k nejvt koncentraci napt dochz na hranicch plonch region, kter slou
pro definovn uloen (Constraints). V mst pechod spodnch sti eber a bon desky s drami se
vymodelovnm svar vytvoili zaoblen hrany kolem roh eber a na nich dochz k velk
koncentraci napt a 195 MPa. To je opt teoretick hodnota zpsoben ostrm pechodem ideln
geometrie.
101
Obr. 7.1-18 - rozloen napt na modelu konzoly se dvmi ebry (merge se svary)
Shrnut kapitoly
Analzy sestav svaenc zstvaj v modulu STRUCTURE i nadle problematickou zleitost, toto
vak plat i pro ostatn pevnostn vpotov softwary vyuvajc jak metodu geometrickch element
tak MKP. Pi modelovn sestav svaenc se nen mon vyhnout ostrm pechodm geometrie, kter
se stvaj vznamnmi koncentrtory napt. Vypoten napt, kter se koncentruje na ostrch
pechodech geometrie je teba brt jako informativn (teoretick), ale nejsme schopni ci o kolik je
nadhodnoceno a jak se rozlo na reln sousti. V kadm ppad ns upozorn na msta v modelu,
kde ke koncentraci napt dochz a odhalit tak slab msta konstrukce jako nap. v ppad konzoly
s jednm ebrem. Koncentrace napt v mst svaru piky ebra s horn deskou konzoly je opravdu
nebezpen. Pokud by svar nevydrel a poruila se celistvost materilu horn desky, kter je pes okraj
ebra vrazn namhna na ohyb, mohlo by to vst k jejmu zlomen v tomto mst. Hodnoty
vypotenho prhybu je mono povaovat za vrohodn.
Pokud bude vpotov model svaence vytvoen pmo ze sestavy, je nutno potat s vraznou
koncentrac napt v mstech ostrch pechod (kad hrana) namhanch oblast modelu. Pro spn
splnn okrajovch podmnek analzy bude s nejvt pravdpodobnost nutn upravit model prvky
pro zajitn zjemnn st vygenerovanch geometrickch element. Jak je patrno s vkladu ve,
vymodelovat koutov svar jako trojhelnk vytaen po kivce, kter je prsenic ploch soust
svaence nem ken efekt. Vzniknou tak dal hrany, na kterch se napt vznamn koncentruje.
Dal monost se jev vymodelovat svar jako zaoblen mezi sousedcmi plochami. To je vak mon
pouze v ppad, e je model slouen jako jedna soust a zaoblen vytvoeno pomoc pkazu zaobli
(Round). Pokud je zaoblen svar simulovn stejn jako jeho trojhelnkov simulace vytaenm po
kivce v samostatn sousti (Part) sestavy, nen STRUCTURE schopen takov model vysovat a
vpoet kon fatln chybou.
102
Pprava vpotovho modelu pro statickou analzu sestavy svaence je tedy pomrn asov nron
a v drtiv vtin ppad nelze pout pmo model sestavy vytvoen ve standardnm prosted
Pro/ENGINEER.
Kontroln otzka
1) Je mon posuzovat konstrukci svaence pouze podle maximln hodnoty napt stanoven
pi analze jejho vpotovho modelu? Zdvodnte.
2) Jak je omezen vyuit modelu svaence vytvoenho jako sestava (Assemble)?
3) Jak budete postupovat v ppad, e vpoet analzy nebude konvergovat v zadanm
rozsahu?
kol k een
Vytvote model sestavy svaence podobn modelu z obr. (rozmry a zaten si vhodn zvolte).
Vytvote vpotov model, nadefinujte statickou analzu (Multi-Pass) a vyhodnote zskan
vsledky. Upravte vygenerovanou s element vpotovho modelu a porovnejte vsledky analz.
Tyto analzy jsou hardwarov znan nron a mou trvat dlouho (i hodiny).
7.2. Pevnostn analzy tenkostnnch svaenc

Budete umt:
Zvolit vhodn postup pro analyzovn tenkostnnho svaence.
Interpretovat vsledky statick analzy svaence a vyvodit z nich
zvry.
Vyut idealizovanch prvk typu MIDSURFACE SHELL pi
analzch tenkostnnch svaenc.
Budete umt
Vytvoit vpotov model svaence z jeho modelu, kter byl ve
standardu vytvoen jako sestava (Assembly).
Slouit model, kter byl vytvoen jako sestava do jedn sousti
vyuitm pkazu merge.
Upravit vpotov model v kritickch mstech svaence, ovlivnnm
podmnek pro generovn geometrickch element st modelu.
Sestava, tenkostnn svaenec, slouen sestavy (Merge), simulan prvek,

Klov slova
idealizovan prvek.
103
VKLAD
Pro analyzovn tenkostnnch svaenc nm modul STRUCTURE ke dvma ji v minul kapitole

zmnnch pstup poskytuje jet jeden dal, kter vyuv idealizovanch prvk typu Midsurface
Shell. Pi analyzovn tenkostnnch svaenc meme vyut tchto pstup:
a) Vytvoit vpotov model z objemovch model soust sestavy svaence.
b) Vytvoit vpotov model z objemovho modelu svaence, kter je vytvoen jako jedna
soust (nebo sestava slouen pkazem merge do jedn sousti).
c) Vytvoit vpotov model s vyuitm idealizovanch prk pro komprimovn geometrie
tenkostnnch profil (Midsurface Shell)
Na pkladu jednoduchho svaence si pedvedeme vechny pstupy a porovnme je z hlediska
pracnosti a zskanch vsledk.
Obr. 7.2-1 schma sestavy svaence Obr. 7.2-2 ztov schma svaence
(sla F = 1000 N)
7.2.1. Analza tenkostnnho svaence jako objemovch model sestavy

Po pechodu se sestavou svaence do modulu STRUCTURE nadefinujeme uloen (Constraints) a
zaten (Loads) vpotovho modelu. Nutnou podmnkou pro vpoet analzy je piazen
materilovch vlastnost soustem sestavy. Dle je vhodn zkontrolovat rozmstn geometrickch
element vpotovho modelu vytvoenm st (AutoGEM > Create). Je-li s element dostaten
hust, je mon pistoupit ke sputn analzy (Multiple-pass Adaptive, max. povolen stupe
polynomu 9 a 10% konvergenc). Byly zskny tyto vsledky:
104
Max. napt 80,6 MPa

Max. prhyb 0,298 mm
Jedn se o nejrychlej zpsob analyzovn svaence. Lpe eeno, nejrychlej zpsob vytvoen
vpotovho modelu svaence. Nevyhneme se vak ostrm pechodm geometrie, kter zpsobuj
vraznou koncentraci napt. Tyto piky napt se na relnm svaenci za pedpokladu preciznho
proveden svaru vyskytovat nebudou. Nen vak mon odhadnout velikost piky, kterou by bylo
mon zanedbat. Hodnotu napt je tedy nutno povaovat za spe informativn. Velikost prhybu by
mla bt reln.
Obr. 7.2.1-1 - napt Obr. 7.2.1-2 - prhyb
7.2.2. Analza tenkostnnho svaence jako objemovho modelu jedn sousti (Parts)
Svaenec je namodelovn v jedn sousti (Part). Vtinou se vak svaence modeluj jako sestavy,
co znamen bu modelovat svaenec znovu jako jednu soust nebo vyut pkazu merge a slouit
sestavu do jedn sousti. Odmnou za pepracovn sestavy do jedn sousti je monost vytvoen
zaoblen geometrie v mstech svar, kter je schopen akceptovat genertor geometrickch element
vpotovho modelu a vytvoit z nich s, kter nezpsob zastaven vpotu analzy.
Pro srovnn byl proveden vpoet analzy modelu svaence slouenho do jedn sousti, kde nen
simulovn materil svar zaoblenm (obr. 7.2.2-1 a 2). Jedn se tedy o stejnou geometrii jako
v ppad sestavy.
Max. napt 78,3 MPa

Max. prhyb 0,298 mm
Vsledky jsou tm shodn. Rozdl 2 MPa v hodnot vypoten piky napt je zpsoben jinm
rozloenm vygenerovanch element st vpotovho modelu v mst ostrho pechodu geometrie
modelu. Prhyb byl vypotn stejn a liil se na 4. desetinnm mst.
105
Dle byl proveden vpoet analzy stejnho modelu s vytvoenm zaoblenm v mstech svaru.
Max. napt 48,8 MPa

Max. prhyb 0,286 mm
Zaoblen v mstech svar vrazn snilo koncentraci napt a vypoten napt je o 30 MPa ni ne
v ppad piek u model s ostrmi pechody geometrie. Dsledkem zeslen materilu v tchto
mstech je i hodnota prhybu o jednu setinu mm men.
7.2.3. Analza tenkostnnho svaence s vyuitm idealizovanch prvk
Pro svaence skldajc se z dl, kter je mono idealizovat s vyuitm prvk typu Midsufrace Shell
umouje modul STRUCTURE dal mon pstup k jejich analyzovn. Tenkostnn prvky sestavy
106
je mono nahradit idealizovanmi prvky typu Midsurface Shell. Postup se li pro svaence
namodelovan jako sestava a pro svaence vytvoen jako jedna soust v modeli CAD systmu
Pro/ENGINEER.
V ppad svaence vymodelovanho jako jedna soust vytvome idealizovan prvky typu
Midsurface Shell bez vtch komplikac. Je vak teba dsledn dbt na dodren podmnek pro
tvorbu. Idealizovan prvek Midsurface je automaticky tvoen tak, aby idealizace jednotlivch soust
byly v kontaktu. Napklad u svaence vytvoenho dle schmatu na obr. 7.2-1 pi tvorb Midsurface
vech komponent svaence bude STRUCTURE hlsit, e jedna z vybranch ploch nem druhou
paraleln plochu, kter je nutnou podmnkou pro vytvoen komprese Midsurface. Problm zpsobuje
zaputn trubky do podstavy svaence. eit ho lze dvma zpsoby. Odstranit zaputn trubky do
podstavy editac modelu, nebo podstavu nenahrazovat idealizovanm prvkem a analyzovat model
sloen z geometrie objemovho modelu podstavy a idealizovanch prvk trubek. V ppad
kombinovanho vpotovho modelu je vak poteba potat s tm, e v mst pechod objemovch
model a model idealizovanch me dochzet k vpotu piek napt na hraninch elementech
idealizovanch prvk.
skal ve vyuit idealizovanch prvk u model svaenc vytvoench jako sestava spov v tom, e
po pechodu s modelem sestavy do modulu STRUCTURE nen mon idealizovan prvky Midsurface
vytvoit. Je nutn se vrtit do standardnho modele a s kadou soust sestavy, kterou zamlme
idealizovat je teba pejt do modulu STRUCTURE samostatn a v nm vytvoit idealizaci Midsurface
tto sousti. Pot pejt do modulu STRUCTURE s celou sestavou svaence. V ppad zobrazen
vytvoench idealizovanch prvk je mon si vimnout
mezer v mstech pechod (svar) mezi soustmi sestavy.
Kontakt idealizovanch prvk nen vytvoen automaticky a
systm vyaduje nadefinovat vazbu (Insert > Connection)
mezi tmito prvky. V ppad svaenc se logicky nabz
vazba svar (Weld). Zobraz se menu pro vytvoen svaru.
Pro spojen idealizovanch prvk je vhodn vyut
pednastavenho typu svaru (End weld). Systm od ns
oekv vbr dvou ploch, mezi ktermi je ve skutenosti
zhotoven svar. Vybraj se plochy normlnho modelu.
Systm neumouje vybrat plochu idealizovanho prvku.
Po vytvoen vazeb je vhodn nechat vygenerovat s
geometrickch element vpotovho modelu a pokud je
s mlo hust zajistit jej zhutn alespo v mstech svar.
V opanm ppad se budou na pechodech element
Obr. 7.2.3-1 model svaence koncentrovat piky napt.
Analzou modelu svaence s vyuitm idealizovanch prvk soust sestavy byly zskny tyto
vsledky:
Max. napt 50,6 MPa

Max. prhyb 0,2997 mm
107
Ze srovnn vsledk tto metody s ostatnmi metodami tvorby vpotovho modelu je patrn, e je
mon je povaovat za dobr a jsou tm shodn s modelem se simulovanmi svary zaoblenm
pechodovch hran. Je smutn, e as, kter je ueten na rychlosti vpotu analzy vyuvajc
idealizovanch prvk je nutn vynaloit na tvorbu tchto prvk, kterou musm tvoit pro kadou
soust samostatn. Dal zdren zpsob definovn vazeb (svaru) mezi idealizovanmi prvky
modelu. Po vytvoen vpotovho modelu pak nsledn vpoet analzy je podstatn rychlej ne
v ppad objemovho (Solid) modelu.
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s monmi pstupy tvorby vpotovch model tenkostnnch
svaenc v modulu STRUCTURE. Krom analzy objemovch (Solid) model sousti svaence je
mono s vhodou vyut idealizovanch prvk Midsurface Shell. Vyuit idealizovanch prvk
vznamn urychl vpoet analzy a pi vytvoen dobrho vpotovho modelu (vygenerovn st
geometrickch element) svaence poskytuje tato metoda pomrn pesn vsledky.
Je vak teba mt na pamti, e idealizace Midsurface mus bt vytvoena pro jednotliv sousti
samostatn. To znamen otevt kadou soust sestavy, pejt s n do modulu STRUCTURE a zde pro
ni vytvoit idealizaci. Pak po pechodu do modulu STRUCTURE se sestavou svaence a vyuit vazby
typu svar, je mono vytvoit vpotov model pro sestavu tenkostnnho svaence. Dal omezen
vyuit tohoto postupu je v tom, e ne kad geometrie tenkostnnho modelu lze dobe idealizovat
jako Midsurface. STRUCTURE m problmy s idealizac geometrie a nslednm generovnm
geometrickch prvk st nap. u ohbanch plech, profil se zaoblenm atd. Obecn lze ci, e
jakkoliv zaoblen geometrie modelu zpsobuje pi generovn element vpotovho modelu
problmy a je teba tento proces bedliv sledovat (generovat s element ped sputnm vlastn
analzy).
U sestav svaenc, kdy nelze idealizovat jejich vechny sousti je mono vyut vpotovho
modelu, kter kombinuje objemov a idealizovan modely soust. Tento postup vak nen pli
ideln. V mstech pechod objemovch a idealizovanch model dochz k vpotu vraznch
piek napt, kter mohou analzu znehodnotit Tyto piky napt bvaj vt ne pi analzch
objemovch model s ostrmi pechody geometrie.
108
Kontroln otzka
1) Jak jsou mon postupy pro vytvoen vpotovho modelu tenkostnnho svaence?
2) Jak omezen plat pro vyuit idealizovanch prvk Midsurface Shell?
3) Jak jsou rozdly pi tvorb idealizovanch prvk v ppad, e je zkladn model svaence
vytvoen jako sestava (Assembly) a v ppad, kdy je vytvoen jako jedna soust (Part)?
kol k een
Vytvote reln model tenkostnnho svaence jako sestavu. Takto vytvoen model si zkoprujte do
jinho adrese, take budete mt k dispozici dva stejn modely sestavy svaence v rznch pracovnch
adresch. S modelem sestavy z prvnho pracovnho adrese pejdte do modulu STRUCTURE a
vytvote vpotov model tohoto svaence z objemovch (Solid) model. Nadefinujte a provete
statickou analzu (Multiple-pass adaptive) vpotovho modelu. V druhm pracovnm adresi
vytvote vpotov model svaence s vyuitm idealizovanch prvk Midsurface. Nadefinujte a
provete stejnou statickou analzu (s jinm nzvem) jako v pedchozm ppad. Srovnejte rychlost
vpotu obou analz a samozejm provete srovnn jejch vsledk.
7.3. Dal nstroje modulu structure pro analzy svaenc

Budete umt:
Postupy pro tvorbu a principy funkc vazeb typu svar.

Omezen pro vyuit vazeb typu svar.
Vyuvat vazeb typu svar pi tvorb vpotovch model svaenc Budete umt
vytvoench jako sestavy (Assembly).
Nadefinovat vazbu typu svar End Weld.
Nadefinovat vazbu typu obvodov svar Perimeter Weld.
Vytvet simulace bodovch svar Spot Weld.
Bodov svar, idealizovan prvek, prut (Beam), vazba typu svar. Klov slova
VKLAD
Modul STRUCTURE disponuje nstroji speciln urenmi pro analzy svaenc. S vytvoenm
vazby (Connection) svar (Weld) jsme se ji seznmili v pedchoz kapitole. Ikonu s nstrojem pro
tvorbu svar lze nalzt i pi pravm okraji pracovn plochy, ale urit nepat k nejpouvanjm.
Zkladn omezen pro vyuit nstroje pro tvorbu svar v modulu STRUCTURE je, e je lze aplikovat
109
pouze na idealizovan prvky typu Midsurface Shell. Ne vechny svaence jsou tenkostnn, take pro
n idealizace nen vhodn, ale navc ne kadou tenkostnnou geometrii je systm schopen sprvn
komprimovat na Midsurface.
7.3.1. Vazba svar End Weld

Vyuit tto vazby m smysl v ppad, e je svaenec ve standardnm modeli vytvoen jako sestava
(Assembly). Pokud je svaenec namodelovn jako jedna soust (Part), nen pouit vazby poteba,
protoe ke spojen idealizovanch prvk dojde automaticky.
Obr. 7.3.1-1 princip vazby typu End Weld
Nstroj pro tvorbu svaru se aktivuje pes roletov menu Insert >
Connection > Weld, nebo pslunou ikonou umstnou pi
pravm okraji pracovn plochy.
Systm oekv vbr dvou ploch mezi ktermi m bt svar

realizovn nap. v ppad svaence z obr. 7.3.1-1 je to horn plocha
podstavn desky a bon plocha pivaovanho plechu. Pro
simulovn svaru okolo celho pivaovanho plechu sta vytvoit
pouze jednu vazbu, tedy vybrat pouze jednu dvojici ploch
spojovanch geometri.
Obr. 7.3.1-2 dialogov okno

pro definovn svaru
7.3.2. Vazba svar Perimeter Weld
Nstroj pro tvorbu obvodovho svaru se aktivuje pes roletov menu Insert > Connection > Weld,
nebo pslunou ikonou umstnou pi pravm okraji pracovn plochy stejn jako v ppad vazby End
Weld. V dialogovm okn je poteba zmnit typ svaru na Perimeter Weld.
Systm oekv vbr dvou rovnobnch ploch. Jako prvn je teba zvolit plochu na pipojovan
sousti (z obr. 7.3.2-1 je to plocha mal desky) a pot vybrat plochu na zkladov sousti (velk
deska). Vbr tchto ploch potvrdit a dle nadefinovat hrany, na kterch je proveden svar. Poad
110
vbru ploch je teba dodret. V dal fzi systm oekv nadefinovn hran, na kterch m bt svar
simulovn.
Tmto zpsobem je mono simulovat znan omezenou klu svaovanch konstrukc a na nich
provedench svar, jejich zaten je mono pomrn snadno vypotat analyticky podle norem pro
svaovan konstrukce. Z toho dvodu bych u obdobnch typ svarovch spoj jako na obr. 7.3.2-1
doporuoval provst run vpoet, ne upravovat model pro nslednou tvorbu vpotovho modelu
svaence. Navc v ppad komplikovanjch tvar svaovanch soust je asto problematick
vytvoit idealizaci Midsurface.
Obr. 7.3.2-1 princip vazby typu Perimeter Weld
Vazby Perimeter Weld je mon vyut pro spojen dvou soust,

kter nejsou v kontaktu a vyaduj vytvoit objemov (Solid)
vpotov model. Svaovan konstrukce se asto modeluj
s mezerami pro koeny svaru. V tomto ppad je vak teba potat
se znan dlouhm a hardwarov nronm vpotem i pro
zdnliv velmi jednoduch sestavy. Jedn se o vpotov model,
kter kombinuje objemov a idealizovan modely. Na pechodech
rznch typ vpotovch model asto dochz k vpotu
patnch hodnot loklnho napt a nsledn interpretace vsledk
analzy vyaduje zkuenosti z oblasti svaovanch konstrukc.

pro definovn obvodovho
svaru
7.3.3. Bodov svary

Modul STRUCTURE umouje namodelovn jednoduchch konstrukc s bodovmi svary. Tmto
postupem je mono rovn analyzovat ntovan konstrukce. STRUCTURE v mst svaru vytvo
kruhov prut (Beam) o zadanm prmru, kter simuluje bodov svar.
111
Pi tvorb bodovch svar je teba mt na pamti nkolik omezeni:

Plochy mezi ktermi je vytven bodov svar by mly bt paraleln, maximln odchylka
paralelnosti nesm pekroit 15. Plochy se nesmj dotkat.
Bodov svary penej silov psoben mezi spojenmi stmi, nicmn vypotan napt
v jejich bezprostednm okol nemus bt sprvn.
Pruty (Beams) vytvoen jako bodov svary nelze uvolnit jako v ppad idealizovanch prvk
typu prut (Beam).
Bodov svary je mono vytvoit pes menu Insert>Connection>Spot Weld>Create. Systm ns
vyzve k vbru prvn ze dvou ploch (objev se okno pro vbr (Select) a informace o tom, co po ns
systm vyaduje je zobrazena v informanm dku), mezi ktermi m bt bodov svar vytvoen. Dle
poaduje vbr bod. K tomu je poteba mt nachystan body na obou spojovanch soustech
v mstech kde maj bt vytvoeny bodov svary. Je mon vytvoit i vce bodovch svar na jednou, je
vak teba vybrat po sob vdy dvojici bod, kter nle jednomu bodovmu svaru. Po potvrzen
vybranch bod se systm dote na prmr bodovho svaru. Zadnm prmru svaru je definovn
bodovho svar pp. bodovch svar hotovo. V mstech bodovch svar se vytvo pslun znaky.
7.3.3-1 Model svaence s vytvoenmi bodovmi svary
Bodov svaovn se vtinou pouv pi vrob sloitch a tvarov komplikovanch konstrukc

rm (nap. rmy karoserie automobil, rmy postel apod.). Analzy takovch konstrukc jako celk
by v modulu STRUCTURE asi nebylo pli vhodn provdt. Vytvoen vpotovho modelu
(vytvoen st geometrickch element) by bylo znan komplikovan a i kdyby se podailo, nsledn
vpoet analzy by byl velmi hardwarov nron a trval by dlouho. Zskan vsledky analz by
pravdpodobn nemly takovou pesnost, aby se jejich provdn vyplatilo.
112
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s nstroji modulu STRUCTURE, kter roziuj monosti tvorby
vpotovch model a analz svaovanch konstrukc. Nstroje jsou primrn ureny pro geometrie
model idealizovan pomoc prvk Midsurface, kter vvoji PTC zejm povauj za nejlep
nstroj pro vytven vpotovch model. Je pravda, e v ppad velmi jednoduchch svaenc
z geometricky nekomplikovanch dl lze vpotov model s vyuitm idealizovanch prvk vytvoit
snadno a rychle a rovn vsledky tchto analz dvaj dobr vsledky, ale v ppad
komplikovanjch svaenc ekaj uivatele mnoh skal a problmy.
Kontroln otzka
1) Jakch idealizovanch prvk je vyuito pi simulovn bodovch svar (Spot Weld)?

2) Pro nen poteba vytvoit vazby typu svar (End Weld) pi idealizaci MIDSURFACE
v ppad, e je model svaence viz. Obr. 7.3.1-1 vytvoen ve standardu jako jedna soust
(Part)
kol k een
1) Vytvote sestavu svaence viz. Obr. 7.3.1-1. Vytvote vpotov model pro pevnostn analzu
tohoto svaence s vyuitm vazby typu svar End Weld.
2) Vytvote sestavu svaence viz. Obr. 7.3.2-1. Vytvote vpotov model pro pevnostn analzu
tohoto svaence s vyuitm vazby typu svar Perimeter Weld.
113
8. Metodika analz rozebratelnch sestav
8. METODIKA ANALZ ROZEBRATELNCH SESTAV

V tomto pednkovho bloku se seznmte s monostmi analz nkterch

rozebratelnch sestav, jako napklad roubov spoje nebo uloen ve valivch
loiskch. Tento blok je tedy rozdlen do nsledujcch okruh:
analza roubovch spoj, Cle
analzy uloen ve valivch loiskch. pednkovho
bloku
Po prostudovn tto problematiky budete schopni:
vytvoit vpotov model rozebratelnch sestav,
definovat statickou pevnostn analzu pro model rozebrateln sestavy.
roubov spoj, tvarov souinitel, simulace roubovho spoje, uloen soust,

Klov slova
matice tuhosti, orientace materilu.
Strojn zazen a strojn uzly se neobejdou bez rznch typ rozebratelnch uzl, jako jsou rzn
typy roubovch spoj nebo rznch typ uloen rotanch soust ve valivch nebo kluznch
loiskch. Tyto strojn uzly maj sv specifika, kter je nutno pi tvorb model respektovat. Tento
tmatick blok se zabv monostmi jakm zpsobem vytvet vpotov modely, aby se jejich
chovn co mon nejvc pibliovalo relnm podmnkm.
8.1. Analza roubovch spoj

V tto kapitole se seznmte s tvorbou a analzy roubovch spoj a jejich

vlivy na okoln sousti.Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
vliv roubovho spoje na modely spojovanch soust,
analza tlakov ndoby,
kontrola roubu, Cl kapitoly
simulace roubovho spoje v sestav.
Po zvldnut tto ltky budete schopni:

definovat vpotov model roubovho spoje,
provst potebn statick analzy.
roubov spoj, tvarov souinitel, simulace roubovho spoje. Klov slova
114
VKLAD
Velmi astm konstruknm prvkem strojnch uzl jsou roubov spoje. Jejich pouit je rozshl i
dky tomu, e spojovac sousti, (rouby, matice a pod.) jsou normalizovny a tm je dna jejich
vymnitelnost. Proto je nutno se zabvat analzou roubovch spoj a hlavn dsledky tohoto typu
spojen na souvisejc sousti, kter jsou pomoc roub spojeny. Na nsledujcm obrzku 8.1-1 jsou
zobrazeny nkter typy roubovch spoj.
Obr. 8.1-1 Pklady roubovch spoj
8.1.1. Vliv roubovho spoje na modely spojovanch soust
roubov spoj, svm konstruknm eenm, m velk vliv na modely spojovanch soust. Aby byla
tato problematika lpe pochopena je vhodn seznmit se z nsledujcmi nkolika pravidly pro
konstrukci roubovho spoje:
rouby by mly bt zateny pouze silou v ose roubu.
U roubovch spoj se pedpokld pm styk spojovanch ploch bez vle.
Pro zamezen smykovch namhn roub se vol rzn konstrukn een, napklad osazen, pouit
kolk, apod.
Pi zaten jinou silou ne osovou, se pouvaj lcovan rouby.
Dostaten pedpt roub zajiuje vyvozen tecch sil, kter eliminuj ppadn smykov zaten.
Z bodu 2) uvedench pravidel je zejm zsadn vliv roubovho spoje na vpotov model uzlu.
Jestlie se seroubovan sousti dotkaj, genertor geometrickch prvk pi tvorb st provede
jejich spojen, jako by byly jeden celek. V tomto ppad rouby pi vpotu ztrcej smysl. Pokud se
pedpokld dostaten pedpt roub lze tedy rouby z vpotovho modelu vypustit. Jestli je nutno
roubov spojen do analzy zahrnout mus bt mezi spojovanmi soustmi vle.
Nepzniv vliv na modely spojovanch soust mohou mt i otvory malch rozmr, kter velmi
asto dlaj problmy pi vytven st geometrickch prvk, a pokud genertor je schopen s
vytvoit, je v mst malch otvor s prvk zbyten jemn. Velk problm dlaj dry, kter maj
sraen hrany, pi pouit prvk typu Shell. Genertor prvk nen schopen vygenerovat tyto prvky,
115
ponvad plocha vznikl sraenm hran zamezuje vzniku stedn plochy. Na nsledujcch obrzcch
jsou zobrazeny pklady problematickch otvor.
Obr. 8.1.1-1 Model s otvory Obr. 8.1.1-2 Normalizovan otvor
Na obrzku 8.1.1-1 je model sousti, kter je tvoen jako tenkostnn a jsou do n vytvoeny otvory.
Je vytvoeno pole otvor konstruknm prvkem Hole za pouit normalizovanch tvar (obrzek
8.1.1-2). Druh otvor je tvoen jako hladk pm dra a sraen je vytvoeno jako samostatn
konstrukn prvek. Pi vytven st element typu Shell genertor nen schopen tyto prvky
vygenerovat z dvod sraen hran. Aby bylo mono vygenerovat tyto elementy, bylo nutno provst
nsledujc pravy, kter jsou patrn ze stromu upravenho modelu.
Obr. 8.1.1-3 Detail sraen Obr. 8.1.1 -4 Strom modelu
116
Obr. 8.1.1-5 Strom upravenho modelu Obr. 8.1.1-6 S prvk Shell
Pole prvk (Pattern 1 of Hole 1) bylo nutno zmrazit celm ponvad sraen hran je soust tohoto
konstruknho prvku. U vt dry sta potlait pouze sraen hran. (potlaen prvky jsou ve strom
oznaeny ernmi tvereky). Na obrzku 8.1.1-6 je zobrazena vygenerovan s upravenho modelu.
8.1.2. Analza tlakov ndoby
Pklad analzy roubovho spoje bude demonstrovn na analze tlakov ndoby. Na obrzku 8.1.2 -1
je zobrazen model tlakov ndoby , kter dostane vpot od konstruktra, s kolem, aby mu ovil
jestli je tlakov ndoba vetn roubovch spoj dostaten dimenzovna. Piem maximln tlak
v ndob je 5 MPa.
roubov spoj je realizovn pomoc roub M24x3. Vnitn prmr ndoby 270 mm.
Obr. 8.1.2-1 Model ndoby
Aby bylo mono provdt kontroln vpoty, poteba cel model upravit. V prv fzi je teba
zkontrolovat sprvnost volby velikosti roub a maximln napt v ndob od tlakovho zaten. Na
obrzku 8.1.2-2 je provedena prava modelu, jsou zmraeny spojovac sousti a do sted otvor jsou
vytvoeny vztan body. Vzhledem k tomu, e dry pro rouby jsou pm a neuvauje se o pouit
prvk typu Shell nen na nich teba provdt pravy.
117
Obr. 8.1.2-2 Upraven model Obr. 8.1.2-3 Vpotov model
Dle je mezi ndobou a vkem vytvoena mezera , aby nedolo k jejich spojen pi tvorb st, ale je
mezi stykovmi plochami vytvoen kontaktn region. V otvorech pro rouby jsou vytvoeny prutu
kruhovho prmru 20 mm co je zhruba prmr jdra roubu M 24x3. Tyto pruty jsou vytvoeny
z bodu do bodu piem jednotliv body jsou upevnny k objemovmu modelu vazbou Rigid
Connectoin.
Z prvn analzy vyplv e piky napt 169,6 jsou ve vku ndoby. Sly vypoten ve roubech 47,7
kN se pln shoduj s analytickmi vpoty. Rovn napt 151 MPa odpovd analytickmu vpotu.
Ponvad byl materil roub zvolen 8.8 (dvj 8E), kter m dovolen napt 240 MPa, lze zatm
konstatovat, e zvolen rouby jsou v podku. I kdy vypadaj pedimenzovan, nen zde uvaovno
napt ve smyku pi utahovn.
Obr. 8.1.2-4 Detail prav Obr. 8.1.2 -5 Rozloen napt
8.1.3. Kontrola roub

V pedchoz kapitole byla pomoc prvk typu Beam vypotena zatovac sla na jednotliv rouby.
Pro pevnostn kontrolu existuje velmi podrobn metodika vpotu. Pokud je ale poteba analytick
vpoet konfrontovat s analzou na konkrtnm modelu, je poteba upozornit na urit skal sprvn
interpretace vsledk.
118
Obr. 8.1.3 -1 Model roubu Obr. 8.1.3- 2 Vpotov model
Na obrzku 8.1.3-1 je zobrazen jednoduch model roubu. Na nsledujcm obrzku 8.1.3-2 je

vysvtlen zpsob tvorby vpotovho modelu. Uloen je provedeno na celou plochu hlavy roubu.
Aby bylo dosaeno co nejlepch vsledk hlavn v oblasti zaoblen je provedeno rozdlen tench
kivek. Vsledky analzy jsou zobrazeny na obrzcch 8.1.3-3 a
8.1.3-4.
8.1.3-3 Vsledky analzy roubu 8.1.3-4 piky napt
Z obrzk je patrn, e v oblasti zaoblen se koncentruje napt. Tato koncentrace ale pesahuje znan
napt, kter lze analyticky vypost. Hodnota tvarovho souinitele lze vypost podle nsledujcho
vztahu:
1
1
r r r 2
0,62 7 (1 2 )
t d d
8.1.3-5 Schma vrubu
Pro roub M 24 m tvarov souinitel hodnotu 2,53. Jestlie napt na povrchu hladkho hladk sti
roubu je vypoten 105,5 MPa, nemla by pika napt peshnout 267,3 MPa. Ale pika napt
vypoten modulem STRUCTURE vykazuje hodnotu 5x vt. Dvod je patrn z obrzku 8.1.3-4,
nejvt piky napt jsou na hranici element ten kivky, kter je vlastn pechod mezi polomrem
a rovinnou plochou. Problm vznik tm e tato kivka je rovn hranic pro plochu, kter je vetnut.
Proto je provedena prava, na ploe hlavy roubu je vytvoen plon region, kter hranici vetknut
posune od pechodov kivky. Obrzek 8.1.3-6.
119
Obr. 8.1.3-6 prava vetnut Obr. 8.1.3-7 Posunut piek napt
Z obrzku 8.1.3-7 je patrn jakm zpsobem se posunuly piky napt. Jsou opt na hranin krunice
vetknut plochy. Piem napt v zaoblen je cca 3x vt, co se sice pibliuje tvarovmu
souiniteli, ale chyba vpotu ve srovnn a analytickm vpotem je velk. Je to zpsobeno tm, e
ve skutenosti plocha hlavy roubu, kter je ve vpotovm modelu vetknut m uritou podajnost.
Vzhledem k tomu, e systm vyaduje pro vpoet dostaten uloen, je vetknut pesunuto na vnj
plochu hlavy roubu, i kdy se toto uloen zd nelogick, umon uvolnn namhan plochy hlavy
roubu. Na nsledujcch obrzcch je zejm rozdl vslednch napt. Obrzky 8.1.3-8, 8.1.3-9.
Obr. 8.1.3-8 Vsledn napt Obr. 8.1.3-9 Detail zaoblen
Vsledn pika napt je 273,6 MPa, co je asi o 5 MPa vce ne bylo spoteno analyticky. Lze tedy
konstatovat, e takto definovan vpotov model funguje sprvn.
8.1.4. Simulace roubovho spoje v sestav

Dal monost, jakm zpsobem analyzovat sestavu, kter obsahuje roubov spoje, je pouit typu
spojen Fastener. Tento nstroj umouje vytvet roubov spoje mezi soustmi v sestav. Pro
pouit tohoto nstroje plat nsledujc podmnky:
1) roubov spoje lze simulovat pouze v sestavch.
2) Pomoc roub lze spojovat pouze dv sousti, dry v obou soustech mus bt prchoz.
3) Mezi stynmi plochami roubovho spoje mus bt vle a mus bt vytvoen kontaktn
region.
4) Dlka roub nesm bt nulov. Pokud budou analyzovny skoepiny, mus bt zajitna
mezera mezi stednmi plochami.
5) Otvory pro rouby mus bt pm, kruhov a kolm, plochy mus bt rovinn.
6) Spojovan sousti mus bt zajitny vazbami tak aby nemohlo dojt k protoen soust.
Tento nstroj umouje dva typy roubovho spojen, kter jsou zobrazeny na nsledujcch obrzcch.
120
Obr. 8.1.4-1 Panel zadn roubovho spoje Obr. 8.1.4-2 roubov spoj
Obr. 8.1.4-3 Rozdly mezi typy roubovch spoj
Z obrzku 8.1.4-3 je patrn rozdl mezi typy roubovch spoj:

Bolt Fastener pedstavuje roubov spojen roub- matice, a lze jej zadat jako:
- Vnj hrany otvor , piem prvn vybran hrana je uvaovna jako hlava roubu a druh
vybran hrana jako matice, jako prmr roubu je nabzen prmr dry a materil je nabzen
podle spojovanch soust.
- Body na plochch, prvn vybran bod je hlava roubu a druh je matice. Jeliko nen vybrn
otvor, je nutno zadat prmr roubu.
Screw Fastener pedstavuje roubov spojen roub- otvor ze zvitem, a lze jej zadat jako hrany
otvor , piem prvn vybran hrana je uvaovna jako hlava roubu a druh vybran hrana uruje
zvitovou dru, jako prmr roubu je nabzen prmr dry a materil je nabzen podle spojovanch
soust.
Z obrzku je patrn e STRUCTURE vytvo na plochch styku hlav roub a matic plon regiony.
121
Obr. 8.1.4-4 Prbhy napt Obr. 8.1.4-5 Detail hlavy roubu
Na obrzcch 8.1.4-4 a 8.1.4-5 jsou zobrazeny prbhy napt v tlakov ndob a napt pod hlavou
roubu. Na nsledujcch obrzcch jsou uvedeny vpisy deformac a napt pro tlakovou ndobu, jej
sti jsou spojen pruty (obr. 8.1.4-6) a ve druhm 8.1.4-7 pomoc roubovch spoj.
Obr. 8.1.4 -6 Pruty Obr. 8.1.4-7 roubov spoje
Z vslednch hodnot je patrn e chovn tlakov ndoby je v obou ppadech stejn. Jedin rozdl je
v tom, e pi pouit nelze odest slu ve roubu. U prut (Beam) toto lze.
Shrnut kapitoly

Pravidla konstrukce roubovho spoje
Vlivy modelu roubovho spoje
Nhrada roubovho spoje pruty
Tvarov souinitel
Simulace roubovho spoje
Kontroln otzka
1) Jak je doporuen zpsob namhn roubu?
2) Co ovlivuje velikost napt pi analze roubu?
122
kol k een
Vytvote model sestavy tlakov ndoby podle vkresu (Ploha 8). Definujte vpotov model a
provete potebn analzy podle ve uvedench nvod.
8.2. Analzy uloen ve valivch loiskch

Obsah tto kapitoly je zamen na tvorbu a analzy uloen rotanch soust

ve valivch loiscch. Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
typy model uloen,
analza typ model uloen,
pprava modelu pro monost naklopen loisek, Cl kapitoly
analzy upravench model uloen.

vytvoit vpotov model hdel a simulovat jejich uloen,
uplatnit pedveden postup i na jin rotan sousti.
Uloen soust, matice tuhosti, orientace materilu. Klov slova
VKLAD
Mezi velmi asto pouvan strojn uzly pat i rzn typy uloen rotanch soust. Uloen
rotanch soust je realizovno pomoc rznch typ loisek, kluznch nebo valivch. Tyto uzly
slou pedevm pro penos kroutcch moment. Analzy hdel a jinch rotanch soust, kter
penej pouze kroutc moment lze provdt pouze na modelu jedn sousti, nen nutno analzy
aplikovat na sestavu. V ppad, e tyto rotan sti jsou namhny kombinovanm zatenm je
poteba analzy aplikovat na sestavu celho uzlu.
8.2.1. Typy model uloen
Aby bylo mono vytvoit vhodn vpotov model, na kterm by bylo mono simulovat chovn
uloen rotanch soust, je nutno provst rozbor monch ppad model, kter maj pedstavovat
valiv loiska. Tento rozbor je proveden na pkladu bnho kulikovho loiska. Na nsledujcch
obrzcch jsou zobrazeny modely pedstavujc kulikov loisko.
Na obrzku 8.2.1-1 je zobrazen nejednodu model loiska, tvoen pouze kroukem, jeho rozmry
jsou dny pipojovacmi rozmry loiska. Tento model je tvoen jednou soust. Na nsledujcm
obrzku 8.2.1-2 je model sestavy loiska, kter je tvoeno vnjma vnitnm kroukem a dle
123
vnitnm prstencem, kter zde nahrazuje vneek kuliek. Posledn model loiska, obrzek 8.2.1-3,
pedstavuje skoro vrn obraz skutenho loiska. Tyto jednotliv modely loisek jsou pouity pro
vytvoen jednoduchch typ uzl uloen hdele.
Obr. 8.2.1-1 Krouek Obr. 8.2.1-2 Vnitn prstenec Obr. 8.2.1-3 Kuliky
Obr. 8.2.1-4 Typy model uloen
Aby bylo mono posoudit vhodnost jednotlivch typ model pro analzy je nejdve nutno
provst vysovn jednotlivch model, aby se pedelo problmm ve vpotu.
8.2.2. Analza typ model uloen

Aby bylo mono posoudit vhodnost jednotlivch typ model pro analzy je nejdve nutno provst
vysovn jednotlivch model, aby se pedelo problmm ve vpotu. Na nsledujcch
obrzcch 8.2.2-1 a 3 jsou zobrazeny vpisy potu element pro jednotliv typy model uloen
hdele. I kdy se poet prvk od sebe znan li, automatick genertor neml problm
z vygenerovnm st ani v jednom ppad.
Obr. 8.2.2-1 Uloen kroukem Obr. 8.2.2-2 Uloen vnitnm Obr. 8.2.2-3 Uloen pomoc
prstencem kuliek
124
Vechny ti modely uloen byly tedy podrobeny pevnostn analze a vsledku analz jsou na
nsledujcch obrzcch.
Obr. 8.2.2-5 Konvergence vpotu pi uloen

Obr. 8.2.2-4 Analza uloen kroukem
kroukem

Obr. 8.2.2-6 Analza uloen prstencem
prstencem

Obr. 8.2.2-8 Analza uloen kulikami
kulikami
Z obrzku je patrn, e v prvnch dvou ppadech probhla analza korektn, vsledky napt a
deformac jsou shodn napt 44,5 MPa a deformace 0,013 mm. Analza tetho zpsobu uloen
neprobhla v podku. Jak je vidt z obrzku 8.2.2-9, oblast st v loiskch je vybarvena erven, co
znamen, e vpoty v tchto prvcch probhaly pi 9. stupni polynomu bzovch funkc. Vpoet
125
nedoshl poadovan konvergence, piky napt dosahuj cca 50nsobku vypotench hodnot ne
v pedchozch dvou ppadech. Tento model bude z dalho postupu vylouen.
8.2.3. Pprava modelu pro monost naklopen loisek

Takto vytvoen modely, pi vetknut vnjch krouk, sice vykazuj vsledky, ale nkter typy
loisek umouj urit mrn naklopen. Aby bylo mono toto naklopen realizovat je nutno upravit
model uloen. Jednou z monost je pouit materilu s rznou tuhost v jednotlivch osch.
Pro/MECHANIKA umouje definovn t typ materil z hlediska matice tuhosti:

Izotropn materil 2 nezvisl prvky matice tuhosti, stejn elastick vlastnosti ve vech smrech.
Ortotropn materil 3 roviny symetrie materilovch vlastnost, 9 nezvislch prvk matice
tuhosti.
Pn (transverzln) izotropn materil 3 roviny symetrie materilovch vlastnost, v jedn z
rovin se chov jako izotropn , 5 nezvislch prvk matice tuhosti
Obr. 8.2.3-1 definice ortotropnho materilu
Pro vpoetn model bude pouit ortotropn materil, kter bude mt v jedn ose snenou tuhost. Na
obrzku 8.2.3-1 je zobrazen panel, pomoc nj je definovn materil, kter do jist mry umon
naklopen loiska. Definice ortotropnho materilu vychz z matice tuhosti, kter je zobrazena na
nsledujcm obrzku. 8.2.3-2.
Obr. 8.2.3-2 Matice tuhosti Obr.8.2.3- 3 Orientace materilu
126
Jednotlivm osm jsou piazeny hodnoty E, G, . Aby bylo mono sprvn definovat tuhosti
jednotlivm osm je poteba zorientovat materil.. toto lze provst pomoc funkce Properties,
Material Orientations. Jeliko pro vpoet budou pouity pouze modely sestav s uloenm pomoc
krouk a pomoc podsestavy loiska s prstencem, jsou upraveny pouze tyto dv sestavy uloen.
8.2.4. Analzy upravench model uloen

Pro takto upraven modely byly podrobeny analze a vsledky jsou patrn z nsledujcch obrzk.
Obr. 8.2.4-1 Prbh napt a deformace hdele Obr. 8.2.4-2 Prbh napt a deformace hdele
(tuhost v jedn ose snena cca 10x) (tuhost v jedn ose snena cca 100x)
Ponvad je velmi sloit jak urit snen tuhosti v jedn ose je poteba provst nkolik analz aby
bylo dosaeno vsledk kter by mohly odpovdat skutenmu chovn uloen. Na obrzku 8.2.4-1 je
zobrazeno chovn uloen jestlie byla tuhost ve vybran ose snena cca 10x. I kdy dochz
k uritmu natoen vnitnho prmru krouku loiska, d se pedpokldat, e ve skutenosti bude
toto natoen vt. Proto byla tuhost snena jet 10x, Vpoet, i kdy konverguje vykazuje nesmysl,
(jak je zejm z obrzku 8.2.4-2), proto tento model pro simulaci monho naklopen loisek bude
nevhodn.
8.2.4-4 detail natoen

8.2.4-3 Deformace hdele uloen v loisku tvoenho prstencem
loiska
Na obrzku 8.2.4-3 je zobrazen prhyb hdele. Z tohoto obrzku je patrn, e dochz k naklopen
loiska. Tuhost materilu krouku v ose naklopen je snen cca 100nsobn. Lze tedy konstatovat,
127
e tato osa je dostaten uvolnna a tedy chovn modelu uloen hdele se velmi pibliuje
skutenmu uloen.
V tto kapitole byly nastnny monosti uloen rotanch soust v loiskch. Tato problematika je
nron, ponvad existuje nkolik typ valivch loisek a kad m jin vlastnosti. Proto je nutno pi
jejich pouit brt toto v vahu pi tvorb vpotovch model uloen. Tato kapitola tedy slou jako
nvod pro jednu z monost simulace chovn uloen valivmi loisky.
Shrnut kapitoly
Typy uloen rotanch soust
Typy model loisek
Matice tuhosti
Orientace materilu
Isotropn materil
Ortotropn materil
Pn (transverzln) izotropn materil
Kontroln otzka
1) Kter typ materilu bude pouit pro simulaci naklopen krouku loiska?
2) K emu slou funkce Material Orientations ?
kol k een
Vytvote model sestavy uloen hdele podle vkresu (Ploha 9). Definujte vpotov model a
provete potebn analzy podle ve uvedench nvod.
128
9. Tvarov a rozmrov optimalizace
9. TVAROV A ROZMROV OPTIMALIZACE

Obsahem tohoto pednkovho bloku je seznmit posluchae s nstroji

tvarov a rozmrov optimalizace Tento blok je tedy rozdlen do nsledujcch
okruh:
tvarov a rozmrov optimalizace v konstruknm procesu,
pprava modelu pro optimalizaci,
prbh a vyhodnocen optimalizace. Cle
pednkovho
Po jeho prostudovn budete schopni: bloku
optimalizovat tvar a rozmry analyzovan sousti podle zvolench
kritri.
posoudit citlivost zvolench optimalizanch parametr na poadovan
vlastnosti sousti.
vyut vsledk optimalizace pro pravu navren sousti.
Optimalizovan systm, clov funkce, limitujc podmnka, optimalizan

Klov slova
parametry.
as ke studiu: 6 hodin
Teorie optimalizace je matematickou disciplnou, kter se zabv urovnm minimlnch a

maximlnch funkc, pi uritch omezujcch podmnkch, tj. eenm optimalizanch loh.
Z hlediska charakteru optimalizanch loh lze provst rozdlen loh optimalizace na:
1) lohy statick optimalizace , pokud kriterium optimality , tj. clov funkce je funkc
relnch promnnch. Tyto lohy lze dle rozdlit na :
- statickou optimalizaci funkce jedn promnn,
- statick optimalizace funkc vce promnnch.
2) lohy dynamick optimalizace, pokud elov funkce m tvar relnho funkcionlu, u
kterho nezvisl promnn jsou reln funkce, reln promnn, nejastji funkc asu.
Metody jimi se provd een optimalizanch loh je mono rozdlit takto:
1) Analytick metody vyuvaj vsledk klasickch i neklasickch metod diferencilnho
a varianho potu.
2) Numerick metody vyuvaj kadou pedchzejc informaci v iteranm procesu ke
zlepen een, piem se pracuje s konkrtnmi numerickmi hodnotami.
3) Grafick metody jsou zaloeny na grafickm zobrazen dan optimalizan lohy a na
jej grafick analze.
4) Experimentln metody experimentuje se pmo s relnmi objekty, piem vsledky
pedchzejcho experimentu jsou vyuvny k plnovn nsledujcho experimentu, co
umouje doshnout zlepen een.
V nsledujcch kapitolch se seznmte s monostmi tvarov a rozmrov optimalizace pomoc CAD
systmu Pro/ENGINEER.
129
9.1. Tvarov a rozmrov optimalizace v konstruknm procesu

Obsah tto kapitoly je zamen na zkladn teorii tvarov a rozmrov

optimalizace strojnch soust. Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
klasifikace tvarov a rozmrov optimalizace,
Cl kapitoly
specifikace optimalizanch kriteri,
pklady definice optimalizovanho systmu.
Po prostudovn budete schopni porozumt vkladu a terminologii dalch

kapitol.
Optimalizovan systm, clov funkce, limitujc podmnka, optimalizan

parametry, Citlivostn studie, lokln citlivost, globln citlivost, iterace Klov slova
optimalizanho procesu, vbr optimln varianty.
VKLAD
Konstrukn proces vvoje novho technickho objektu pedstavuje mimo jin i nsledujc innosti:
-tvarovn jednotlivch soust,
-dimenzovn soust z hlediska pevnosti a dynamickch vlastnost,
-rozloen hmot,
-urovn materil,
-uren typu loisek,
-...
Tato etapa je charakterizovna rutinnmi a asov nronmi innostmi. Aby bylo mono doclit
nejvhodnjch rozmr a tvaru jednotlivch soust, je vhodn pout nkterou z metod tvarov a
rozmrov optimalizace.
9.1.1. Klasifikace tvarov a rozmrov optimalizace
elem tvarov a rozmrov optimalizace je nalezen nejvhodnjho tvaru a rozmr sousti,

vzhledem k jej pedpokldan funkci z hlediska minimalizace hmotnosti a pi zachovn dostaten
tuhosti. Optimalizan parametry pak jsou:
-geometrick ... dlky, hly,
-hmotnostn ... hmotnost, tit, momenty setrvanosti,
-materilov ... modul prunosti, konstanta tuhosti, dovolen namhn, aj.
Vzhledem k tomu, e ve uveden kritria nejsou zvisl na ase jedn se o statickou optimalizaci
vce promnnch.
130
Nkter z optimalizanch promnnch se mohou mnit spojit v uritm rozsahu, jin mohou nabvat
pouze diskrtnch hodnot. Ponvad se pedpokld, pro pouit analytickch metod, spojitost clov
funkce i jej parciln derivace, je velmi obtn aplikovat pi tvarov a rozmrov optimalizaci
tradin analytick metody.
Proto se pro tvarovou a rozmrovou optimalizaci aplikuj numerick metody. Tyto metody meme
dle dlit podle nkolika kritri:
1) Podle potu optimalizanch promnnch:
metoda ec optimalizan lohu jedn promnn,
metoda ec optimalizan lohu nkolika promnnch.
2) Podle strategie optimalizace:
pasivn metody... u nich je pedem ureno, ve kterch bodech s bude potat clov funkce,
postupn metody... po vyhodnocen vsledk zskanch vpotem clov funkce v jednom nebo v
nkolika bodech, je rozhodnuto o tom, ve kterch dalch bodech se bude potat clov funkce.
3) Podle optimalizanch postup:
metody pm... kter vyuvaj pouze vpotu funknch hodnot clov funkce (metody nultho du),
metody gradientn... kter vyaduj vpoet parcilnch derivac clov funkce nebo vedlejch
podmnek podle optimalizanch promnnch.
4) Podle zpsobu generovn jednotlivch bod v nich bude provdn vpoet:
metody deterministick... algoritmus metody v kadm okamiku jednoznan uruje, ve kterm
dalm bod bude vpoet pokraovat,
metody stochastick... body, ve kterch se pot clov funkce, jsou generovny nhodn.
5) Dal hledisko provd rozdlen na:
optimalizan metody bez limitujcch podmnek,
optimalizan metody s limitujcmi podmnkami:
definovanmi rovnicemi,
definovanmi nerovnostmi.
Tyto metody s limitujicmi podmnkami nejsou tak efektivn, ponvad krom hlavnho cle -
vyhledvn extrmu clov funkce, je nutno zabezpeit taky splnn vedlejch podmnek. Proto se
velmi asto pouvaj metody penalizanch a barirovch funkc, kter pevdj optimalizan lohy
s vedlejmi podmnkami na lohy bez vedlejch podmnek.
9.1.2. Specifikace optimalizanch kritri
Zkladnmi poadavky na vvoj novho technickho objektu (TO) lze specifikovat takto:
maximln spolehlivost z hlediska veobecn platnch zkon a vyhlek,
pijateln trn cena, za kterou je mono TO prodvat,
energetick nklady na provoz TO,
nklady na drbu TO,
uitn vlastnosti, a pod.
Z hlediska technickho lze tyto kriteria charakterizovat tmito poadavky:
dosaen minimln hmotnosti,
dosaen tuhosti v ppustnch hodnotch,
vbr vhodnch materil,
131
volba technologie vroby,

a pod.
Z uvedenho vtu je zejm, e tato kriteria jsou velmi protichdn, a proto veker metody
optimalizace navren konstrukce budou vdy uritm kompromisem mezi poadovanmi vlastnostmi
optimalizovanho systmu a relnmi monostmi jeho konstrukce.
Z tchto poadavk lze specifikovat clovou funkci, kter je pedmtem optimalizace. Ve uveden
poadavky lze matematicky popsat takto:
- hmotnost ... m V.
kde pro obecn tleso v trozmrnm euklidovskm prostoru je objem
V definovn obecn funkc... V f ( x, y, z) ,
F
- napt ... pro zaten v tahu a tlaku ... t ,
S
kde F je zaten a S f ( x, y ) ,
M
... pro zaten ohybem ... o o ,
wo
kde moment zaten je dn funkc Mo f (l , F ) kdy l... je rozhodujcm
dlkovm rozmrem analyzovan sousti, F... zaten, a promnn wo je
funkc rozmr charakterizujc prez sousti ... wo f ( x, y )
Mk
... pro zaten krutem ... k ,
wk
kde moment zaten je dn funkc Mk f (r , F ) kdy r... je jednm z rozmr
analyzovan sousti, nebo rozmr navazujc sousti, F... zaten, a
promnn wk f ( x, y ) je funkc rozmr charakterizujc prez sousti,
F
... pro smykov zaten ... s ,
S
kde F je sla a S f ( x, y ) ,
- deformace ... pi zaten v tahu nebo tlaku
F l
... prodlouen l ,
E S
kde l je dlka tye, S je kolm plocha zatovanho prezu k sle F a E je
modul prunosti materilu, kter je pro vybran typ konstantou,
M l2
... pi zaten ohybem ... prhyb Y ,
n E J
kde n je konstanta, kter v sob zahrnuje typ zaten a zpsob uloen, moment
prezu J f ( x, y ) ,
Mk l
... pi zaten krutem ... hel zkroucen ,
G Jk
kde G je materilov konstanta oznaovan jako modul prunosti ve smyku ,
moment prezu Jk f ( x, y ) .
132
Tmito vztahy lze definovat clovou funkci i vedlej podmnky. Ponvad kolem tvarov a
rozmrov optimalizace je minimalizace hmotnosti pi dodren uritch hodnot dovolench napt a
deformac lze clovou funkci definovat takto:
m f ( x, y, z, ) x,y,z ... rozmry optimalizovanho objektu,

... hustota pouitho materilu.
Dovolen napt a deformace uruj limitujc podmnky ve tvaru nerovnost
max dov max ... maximln hodnota napt,

dov ... maximln hodnota napt,
max dov max ... maximln hodnota deformace,

dov ... dovolen hodnota deformace.
Z tchto vztah vyplv, e se jedn o een optimalizan lohy clov funkce nkolika
promnnch s vedlejmi podmnkami ve tvaru nerovnost.
9.1.3. Pklady definice optimalizovanho systmu

Pro pedbn nvrh prezu np-tou st je mono uvaovat nkolik monost. Na obrzku 9.1.3 - 2
jsou zobrazeny nkter z monost prez. Pro jejich volbu je poteba provst analzu z hlediska
plochy prezu, prezovch modul a maximlnch vnjch rozmr.
Obr. 9.1.3-1 Zadn nosnku Obr. 9.1.3-2 Pklady prez nosnku
Pro vybran prezy plat:

S1 2 (H t B t 2 t 2 )
S2 (D t t 2 )
S3 2 (H t B t 2 t 2 )
S4 H t 2B t 2 t 2
133
Na velikosti zvolenho prezu je zvisl hmotnost modelu. Dal vlastnosti, kter do znan mry
ovlivuj nvrh prezu jsou moment setrvanosti prezu J a prezov modul pro ohyb wo. Pro ve
uveden nvrhy meme definovat :
prez S2

J (D 4 d 4 )
64
d D 2t
prezy S1 a S3
1
J (B H 3 bh 3 )
12
b B 2t , h H 2t
prez S4
1 J
J (B H 3 (B t )h 3 ) wo
12 e
e... vzdlenost krajnho vlkna prezu od tit.
Optimalizovan systm budou mt nsledujc podobu:
Clov funkce: minimalizace hmotnosti,
Limitujc podmnka : prhyb nosnku nesm peshnou uritou hodnotu.
Parametry optimalizace: pro prezy s1 a s3 , B ,H , t,
pro prez s2 , D , t,
pro s4 , B ,H , b, t,
Shrnut kapitoly
Tvarov a rozmrov optimalizace
Optimalizovan systm
Clov funkce
Okrajov podmnka
Optimalizan parametry
Kontroln otzka
1) Co je elem tvarov a rozmrov optimalizace?
kol k een
Vytvote model ramene robotu podle vkresu (Ploha 10). Tento model budete dle pipravovat
k optimalizaci.
134
9.2. Pprava modelu pro optimalizaci

Obsah tto kapitoly je zamen ppravu 3D modelu sousti k proveden

tvarov a rozmrov optimalizace. Kapitola je lenna do nsledujcch
podkapitol:
definice optimalizovanho systmu,
citlivostn analzy lokln citlivost,
Cl kapitoly
citlivostn studie globln citlivost.

posoudit vliv jednotlivch optimalizanch parametr na clovou
funkci a limitujc podmnku a na zklad toho upravit model sousti
pro poteby rozmrov a tvarov optimalizace.
Citlivostn studie, lokln citlivost, globln citlivost. Klov slova
VKLAD
Modul Pro/MECHANIKA obsahuje nstroje pro aplikaci tvarov a rozmrov optimalizace. Proces
tvarov a rozmrov optimalizace v principu pedstavuje hledn optimlnch tvar rozmr, je tedy
zaloen na zmnch rozmr, jejich clem je dosaen optimlnch parametr sousti. Zsadnm
pedpokladem pro provdn optimalizac je jednoznanost definice modelu, jak po strnce rozmrov
tak i tvarov. Dky tvrd parametrizaci model vytvoench v Pro/ENGINEERu je tato podmnka
splnna. Nicmn potebn zmny, kter vedou k dosaen optimlnho stavu mohou pinet rzn
zludnosti, kter maj za nsledek zhavarovn procesu optimalizace.
9.2.1. Definice optimalizovanho systmu

Pro pklad optimalizace byl vybrn model ramene robotu (obr. 9.2.1-1). Pro optimln funkci ramene
je dleit jeho hmotnost a tuhost. Pak je mono definovat:
Clov funkce: minimln hmotnost
Limitujc podmnka: zachovn tuhosti.
Aby bylo mono definovat limitujc podmnku, tedy poadovanou tuhost, je nutno provst analzu
ramene, a na jejm zklad provst konstrukn pravy k dosaen poadovan tuhosti. Pro tuhost
ramene je charakteristickou veliinou jej maximln deformace.
135
Obr. 9.2.1-1 Model ramene Obr. 9.2.1-2 Vpotov model ramene
Na obrzku 9.2.1-2 je zobrazen vpotov model ramene. Rameno je vetknuto v otvoru a zateno
silou na konci, na vnj plochu vlcov sti.
Vstupn hodnoty pro analzy ramene jsou nsledujc:
Materil hlinkov slitina AL 2014 (knihovna Pro/MECHANIKA)
Zaten 700 N
Vsledky analzy:
Maximln deformace: 0,30 mm
Napt podle HMH: 32,9 MPa
Celkov hmotnost: 2,78 kg
Zpsob deformace a rozloen napt je zobrazen na obrzku 9.2.1-3 a 9.2.1-4
Obr. 9.2.1-3 Deformace ramene Obr. 9.2.1-4 Rozloen napt
Aby bylo mono provst optimalizaci je nutno definovat parametry optimalizace, tedy kty a
parametry, kter se budou mnit.
136
Obr. 9.2.1-5 Zpsob definice parametr optimalizace
Na obrzku 9.2.1-5 je zobrazen postup definovn optimalizanch parametr. Pro pochopen

metodiky provdn optimalizace bylo vybrno pouze 5 parametr, kter by mohly vst k spnmu
een tto optimalizan lohy.
Systm umouje definovat jako optimalizan parametry:
koty Dimension
parametry Pro/ENGINEER Parameter
koty velikost prut SectionDimension.
Pomoc tohoto nstroje byly definovny nsledujc parametry, podle obrzku 9.2.1-6.
Na obrzku 9.2.1-7 je zobrazeno piazen jednotlivch kot parametrm.
Obr. 9.2.1-6 Vybran parametry Obr.9.2.1-7 Piazen parametr
137
Poznmka:
Ponvad tlouka P4 je vytvoena jako odeten objemu o urit hloubce je vytvoen parametr K,
kter je roven rozdlu P1 a hloubky vybrn. Toto je definovno pomoc relac. DlkaL nen
zaazena mezi parametry ponvad je vchoz konstrukn veliinou ramene, kter mus bt
zachovna, vychz napklad z kinematickho schmatu apod.
Optimalizanch parametr je mono definovat libovoln mnostv, dleit pro optimalizaci je vliv
jednotlivch parametr na clovou funkci a okrajovou podmnku. Toto se zjiuje pomoc citlivostnch
analz.
9.2.2. Citlivostn analzy lokln citlivost
Definovn optimalizanch parametr neznamen pouze jejich vbr a tm pidn do

optimalizovanho systmu. Ponvad proces optimalizace pedstavuje zmnu optimalizanch
parametr, je poteba definovat i minimln a maximln hodnoty jednotlivch kritri. V tomto
rozmez je poteba, aby optimalizovan model byl pln funkn, nedolo k zhavarovn optimalizace, a
hlavn je dleit aby bylo dosaeno cle optimalizace.
Rovn poet optimalizanch kritri znan ovlivuje prbh a vsledky optimalizanho procesu.
Modul Pro/MECHANIKA disponuje nsledujcmi nstroji pro provdn citlivostnch analz
optimalizanch parametr:
1) Lokln citlivost... je proveden vpoet citlivosti optimalizovan mrn veliiny na
jednotliv optimalizan parametry v bezprostednm okol jejich aktulnch hodnot.
V podstat je provedena parciln derivace mrn veliiny optimalizovanm parametrem.
C ( fD1 ...Di ...Dn )

i
Di
Vsledkem lokln citlivostn analzy je tena k prbhu zvislosti C na D v aktuln

hodnot optimalizanho parametru D.
2) Globln citlivost... je proveden vpoet prbhu C v zvislosti na D v celm
rozmez Dmin Dmax. Tento typ analzy dv pehled o prbhu mrnch veliin a
lze zskat ppadn maxima nebo minima mrnch hodnot a provst zmnu nastaven
hodnot optimalizanch parametr.
Na obrzku 9.2.2 -1 je zobrazen princip citlivostnch analz.
Jestlie jsou nastaveny mezn hodnoty parametr je mono provst lokln citlivostn studii, pomoc
kter se zsk pehled o tom, jak ovlivuj definovan parametry mrn veliiny, se kterch bude
nsledn vytvoen optimalizovan systm.
Vsledky citlivostn analzy lze zobrazit grafy, vechny parametry lze zobrazit na jedn obrazovce,
obrzek 9.2.2-4. Postup zskn graf jednotlivch citlivost je patrn z obrzku 9.2.2-3
138
Obr. 9.2.2 -1 Princip citlivostnch analz Obr. 9.2.2-2 Nastaven lokln citlivosti
Obr. 9.2.2-3 Tvorba citlivostnch graf.
Z obrzku 9.2.2-4 je na prvn pohled patrno, jak kter parametry ovlivuj clovou funkci, (zvolena
minimln hmotnost). Grafy na obrzku jsou ji upraveny tak aby byly sjednoceny mtka
jednotlivch os Y.
Pi vloen vech graf do jedn obrazovky maj osy Y rzn mtka. Toto lze sjednotit pomoc
funkce Utilities, Tie, Graph Quantity. Postup je nsledujc, mus bt aktivn graf, podle kterho je
poteba sjednotit mtka. Aplikac tto funkce se vybere graf u kterho je poteba sjednotit mtko
osy Y. Tento postup se opakuje pokud nemaj vechny grafy stejn mtka.
Pokud po sjednocen mtek je nkter graf rovnobn s osou X poppad se velmi bl
rovnobce s touto osou je zejm e tento parametr nem vliv na mrnou veliinu a je mono jej
z optimalizace vylouit. Z obrzku vyplv e nejvt vliv na hmotnost ramene maj tyto parametry:
Par. K rozdl ky ramene a hloubky vybrn (P4)
Par. D25_vyska (P2)
Par. D19-sirka (P1)
Par. D32_tloustka (P5)
139
9.2.2-4 Citlivostn studie, vliv parametr na hmotnost ramene
9.2.2-5 Citlivostn studie, vliv parametr na deformaci ramene

140
Ponvad se jedn o optimalizaci s limitujc podmnkou, je poteba provst tento postup i pro
deformaci ramene. Vsledky lokln citlivosti parametr na deformaci jsou zobrazeny na obrzku
9.2.2-5. Z graf vyplv e rozhodujc vliv na deformaci m opt parametr K... (P4), a urit vliv
vykazuje i parametr D32_tloustka... (P5). Z obou citlivostnch studi vyplv vbr optimalizanch
parametr pro optimalizaci.
Par. K rozdl ky ramene a hloubky vybrn (P4)
Par. D25_vyska (P2)
Par. D19-sirka (P1)
Par. D32_tloustka (P5)
Poznmka:
Grafy zobrazen na obrzcch 9.2.2-4 a 9.2.2-5, jsou pouze teny v aktulnch hodnotch jednotlivch
parametr.
9.2.3. Citlivostn studie globln citlivost

V pedchoz kapitole byla provedena selekce definovanch parametr. Tyto parametry je mono
podrobit jet globln citlivosti. Jednotliv parametry maj nastaveno rozmez ve kterch je mono
tyto parametry mnit. Pro tento optimalizovan model jsou nastaveny tyto meze parametr,
tab. 9.2.3-1.
Tab. 9.2.3-1 Nastaven parametr

Parametr Minimum Aktuln hodnota Maximum
K 5 12 20
D25_vyska 40 60 80
D19-sirka 50 60 70
D32_tloustka 4 8 12
Poadovan zmny parametr nesm mt za nsledek havrii geometrie modelu proto je vhodn
provit toto nastaven na modelu a manuln provst zmny hodnot kot, a tm si ovit, e
optimalizan vpoty probhnou.
Na obrzcch 9.2.3-1 a 9.2.3-3 jsou zobrazeny jednotliv nastaven optimalizanch parametr pmo
na modelu. Je z nich patrn, e nedochz k havrii geometrie modelu. (nebyla hlen dn chyba
typu FIX MODEL. Lze tedy provst globln studii optimalizanch parametr.
Obr. 9.2.3-1 Minimln hodnoty parametr Obr. 9.2.3-2 Aktuln hodnoty parametr
Dal nstroj, kter by ml zamezit zhavarovn geometrie, jsou relace. Jejich pouitm lze doclit
takovch vlastnost modelu, kter umon v optimalizanm procesu potebn zmny geometrie
modelu.
141
Vytvoen relace pak maj tyto funkce:

1) D79=D80_VYBRANI/2 vybrn v ebrech je symetrick podle jedn ze zkladnch
rovin modelu.
2) D27=D19_SIRKA-K provd vpoet tlouky stojiny, K je optimalizan parametr
3) D24=D25_VYSKA1/2 konec ramene je symetrick podle jedn ze zkladnch rovin
modelu
4) d28=d32_tloustka piazen hodnoty tlouky pruby profilu ramene, tlouka je
rovn optimalizan parametr
5) d78=d19_sirka-(k+17) relace kter zamezuje vnoen vybrn eber do zaoblen.
Obr. 9.2.3-4 Maximln hodnota K a minimln

Obr. 9.2.3-3 Maximln hodnoty parametr
hodnota ky ramene
Na obrzku 9.2.3-4 je zobrazen ppad kdy tlouka stojiny K je maximln a ka ramene m

minimln hodnotu. Z obrzku je patn e nedochz k deformaci geometrie.
Na nsledujcch obrzcch jsou vsledky globln citlivosti na clovou funkci a limitujc podmnku.
Z graf globln citlivosti je patrn e maj klesajc neb stoupajc prbh. Ani jeden parametr nem
v nkterm bod maximum nebo minimum. Piem prbh citlivostnch graf na hmotnost m
protikladn charakter oproti citlivostnm grafm na deformaci ramene. Lze tedy konstatovat, e model
je pipraven k optimalizan studii.
142
Obr. 9.2.3-5 Globln studie citlivosti na hmotnost ramene
Obr. 9.2.3-6 Globln studie citlivosti na deformaci ramene
Shrnut kapitoly

Citlivostn analzy
Lokln citlivost
Globln citlivost
Meze optimalizanch parametr.
143
Kontroln otzka
1) Jak je rozdl mezi lokln a globln citlivost?
kol k een
Podle nvod v tto kapitole provete pravy optimalizovanho modelu.
9.3. Prbh a vyhodnocen optimalizace

Obsah tto kapitoly je zamen proveden rozmrov a tvarov optimalizace a

jej sprvn interpretace. Kapitola je lenna do nsledujcch podkapitol:
definice a prbh optimalizan studie,
vyuit vsledk optimalizace,
Cl kapitoly
hodnocen optimalizanho procesu.

nadefinovat a provst rozmrovou a tvarovou optimalizaci,
interpretovat vsledky probhl optimalizace.
Iterace optimalizanho procesu, vbr optimln varianty. Klov slova
VKLAD
Pedchoz kapitoly pojednvaly o innostech, kter je nutno provst aby mohla optimalizace spn
probhnout. Poslednm krokem ped zapoetm optimalizace je definovn optimalizovanho systmu.
9.3.1. Definice a prbh optimalizan studie
Optimalizovan systm se definuje pomoc optimalizan studie Design Study Optimization. Zpsob
je patrn z obrzku 9.3.1-1.
Formul pro definovn optimalizovanch hodnot umouje definovat minimln nebo maximln
hodnotu clov funkce. Pro ppad celkov hmotnosti Total mass je pochopiteln zvoleno minimum.
Clov funkce me bt v jedn studii pouze jedna.
Dle je poteba definovat limitujc podmnky, okrajovch podmnek me bt nkolik, bu ve tvaru
rovnosti nebo nerovnosti, ale pro prvn optimalizan pokusy je vhodn pout pouze jednu limitujc
144
podmnku. Jej nastaven velmi ovlivuje prbh optimalizanho procesu. Nesprvn nastaven
limitujc podmnka vede vtinou k peruen optimalizace. Nejvhodnj je dosadit do hodnoty
limitujc podmnky vypotenou hodnotu z analzy na zklad kter se optimalizace provd.
Limitujc podmnka mus mt takovou hodnotu aby ji bylo mono zmnou optimalizanch parametr
doshnout. Velmi astou chybou pi zadvn limitujcch podmnek je zadn hodnoty, kter je sice
poadovan zadnm, ale nen vpotem oveno, zda nastaven optimalizanch parametr umon
dodren limitujc podmnky.
Obr. 9.3.1-1 Definice optimalizan studie
Proto je dleit i sprvn nastaven optimalizanch parametr, To znamen nastaven aktuln

hodnoty ve formuli, na skutenou aktuln hodnotu, kter je na modelu, a dle nastaven
minimlnch a maximlnch hodnot parametr, jak byly nastaveny ve formuli pro jejich definici.
Pro prvn vpoet je vhodn zvolit poet optimalizanch iterac 5, aby bylo mono zjistit jestli
vpoet konverguje k njakmu rozumnmu vsledku. Postup optimalizace je mono sledovat ve
vstupnm souboru Display Study Status, kter zobrazuje aktuln stav vpotu.
V nsledujc tabulce je zobrazen prbh optimalizanho procesu.
Tab. 9.3.1-1 Prbh optimalizace
145
Goal
Minimize: total_mass
Limit: 1
Analysis: Analysis1
Definice Load Set: LoadSet1
optim. max_disp_mag < 3.0000e-001
systmu Parameter Min. Value Initial Value Max. Value
d25_vyska1 40 60 80
d19_sirka 50 60 70
d32_tloustka 4 8 12
K 5 12 20
Parameters:
d25_vyska1 60.4
d19_sirka 60
d32_tloustka 8
Potek K 12
optimalizace Recovering from invalid parameter values by cutting
step size.
Goal: 2.8510e+00
Status of Optimization Limits:
1. max_disp_mag 2.7470e-01 < 3.0000e-01 (satisfied)
Result of Optimization Iteration 1
Parameters:
d25_vyska1 52.5344
d19_sirka 54.9348
I. iterace d32_tloustka 7.54426
K 11.8565
Goal: 2.5368e+00
Parameters:
d25_vyska1 40
d19_sirka 50.2
d32_tloustka 7.11777
K 13.0477
II. iterace Recovering from invalid parameter values by cutting
step size.
Goal: 2.2586e+00
1. max_disp_mag 3.1987e-01 < 3.0000e-01 (VIOLATED)

Parameters:
d25_vyska1 40
d19_sirka 50
III. iterace d32_tloustka 7.09752
K 15.3424
Goal: 2.3355e+00
d25_vyska1 40
d19_sirka 50
IV. iterace d32_tloustka 6.51677
K 14.9681
Goal: 2.2919e+00
146

1. max_disp_mag 3.0749e-01 < 3.0000e-01 (VIOLATED)
Optimization stopped; iteration limit exceeded.
Best Design Found:
Best Design Found:

Zvr
optimalizace Parameters:
d25_vyska1 40
d19_sirka 50
d32_tloustka 6.94752
K 15.3424
Goal: 2.3355e+00
Z prbhu optimalizace je patrn, e optimalizan proces velmi rychle konvergoval k optimln

variant. Ji v druh iteraci jsou nabdnuty hodnoty parametr kter vedou ke snen hmotnosti o
20%.
Poznmka:
Vrazy v zvorce u oven okrajov podmnky znamenaj:
(VIOLATED)... poruen okrajov podmnky,
(SATISFIED) splnn okrajov podmnky.
Dal iterace pouze dolauj rozmry modelu tak aby byla dodrena okrajov podmnka. Ze zvru
optimalizace je zejm e parametry vky a ky konce ramene doshly minima a proto bylo mono
mnit pouze parametr K a tlouku pruby. Pro kontrolu by bylo vhodn provst dal optimalizan
vpoet kdy by se pozmnily limitn hodnoty u vky a ky konce ramene. Toto bylo sice
provedeno, ale vsledek optimalizace byl obdobn jako vsledek tohoto ve uvedenho vpotu.
9.3.2. Vyuit vsledk optimalizace
Vsledky ve uvedenho optimalizanho procesu ukazuj, e optimalizace probhla spn a jsou

zde nabdnuty monosti na pravu rozmr ramene, kter vedou ke snen celkov hmotnosti, pi
dodren okrajov podmnky.
Nabzen hodnoty jsou vsledkem uritho vpotu, kter pedpokld, e prbhy funkc
jednotlivch parametr jsou spojit. Takto navren vsledky nejsou pouiteln pro vsledn model
jak z technologickho tak i vrobnho hlediska. Je proto provst zaokrouhlen hodnot z vybran
iterace, takto zmnit rozmry modelu a provst opt kontroln vpoet. Ponvad nejni hmotnost
byla ve druh iteraci jako vchoz hodnoty budou pouity navren v tto iteraci v nsledujc tabulce
je proveden nvrh optimlnch rozmr ramene.
Tab. 9.3.2-1 een optimalizace

Parametr d25_vyska1 d19_sirka d32_tloustka K hmotnost deformace
Vchoz 60 60 8 12 2,851 0,3
Navren
40 50,2 7,1177 13,04 2,259 0,32
optimalizac
Var. I 40 50 7 13 2,23 0,323
Var. II 40 50 7 13,5 2,253 0,316
Var.III 40 50 7 14 2,28 0,31
147
Pro nvrh optimln varianty ramene byly provedeny kontroln vpoty. Rozhodnut o optimln
variante spov pouze na konstruktrovi (tm konstruktr), kte se mus rozhodnou na zklad
svch zkuenost a znalost, na zklad poadavk zadn a podmnek, ve kterch bude navrhovan
soust fungovat, pro optimln variantu.
9.3.3. Hodnocen optimalizanho procesu

Z ve uvedench kapitol je zejm, e tvarov a rozmrov optimalizace je velmi nron proces,
kter vyaduje nejen vkonn HW, ale hlavn dostatek znalost a zkuenost konstruktr.
Pro/MECHANICA sice nabz pmou zmnu rozmr podle zvolen iterace Optimize Hist, viz
obrzek 9.3.3-1, ale nzor konstruktra je rozhodujc.
9.3.3-1 Historie optimalizace
Pi zhodnocen optimalizanho procesu je nutno upozornit, e z asovch dvod a z dvod

nronosti na HW byly zde prezentovan pouze vsledky zskan metodou Quick Check. Tato
metoda dv celkem uspokojiv vsledky co se te deformac model. V ppad, e by jako
okrajov podmnka nebo clov funkce bylo zvoleno napt, bylo by poteba zvolit metodu Multi
Pass, u tto metody velmi zle na vytvoen sti geometrickch prvk, ponvad zmnou rozmr
dochz i ke zmn sovn a me to mt nepzniv vliv prbh optimalizace. Pokud dojde
k radiklnm zmnm vygenerovan st, me dojt i ke zmnm konvergence vpot a tedy
k peruen optimalizanho procesu. Rovn vznikl napov piky mohou nepzniv ovlivnit na
prbh optimalizace. Tolerance okrajov podmnky je velmi citliv na nedodren pedepsan hodnoty
a me psobit problematicky na prbh optimalizace.
148
Shrnut kapitoly
Postup optimalizace
Iterace optimalizanho procesu
Interpretace vypotench vsledk
Variantn nvrh optimlnho een
Kontroln otzka
1) Co je rozhodujc pro vbr optimln varianty?
kol k een
Podle nvod v tto kapitole provete tvarovou a rozmrovou optimalizaci.
149
10. Pevnostn analzy symetrickch soust
10. PEVNOSTN ANALZY SYMETRICKCH SOUST

Budete umt:
Posoudit, zda je pi analze sousti mono vyut jej symetrie.
Pouvat nstroje modulu STRUCTURE pro analzy symetrickch
soust.
Pracovat se soubory CAD systmu Pro/ENGINEER tak, aby nedolo
k ovlivnn nadzench sestav soust, kter jsou analyzovny
v modulu STRUCTURE. Budete umt
Zjednoduit vpotov model symetrick sousti.
Nadefinovat symetrick uloen typu Mirror.
Nadefinovat symetrick uloen typu Cyclic.
Odznout symetrickou st sousti z jejho modelu tak, aby na ni
bylo mono nadefinovat symetrick uloen.
Symetrick uloen, zaten typu loisko (Bearing), zrcadlov uloen, cyklick

Klov slova
uloen, symetrick model, rovina symetrie, osa symetrie.
Stejn jako jin systmy pro pevnostn analzy virtulnch model soust, umouje i modul
STRUCTURE CAD systmu Pro/ENGINEER vyuvat jejich symetrinosti ke zjednoduen tvorby
vpotovho modelu. Vyuit symetrie sousti umouje vznamn zjednoduit tvorbu vpotovho
modelu. Jednodu model je pak mono rychleji a s nimi hardwarovmi nroky analyzovat.
V nsledujcch kapitolch je na konkrtnch pkladech demonstrovno pouit nstroj vyuvajcch
symetrie analyzovanch soust. Jsou zde popsny limitujc faktory pro jejich pouit a provedeno
srovnn vsledk analz zjednoduench a nezjednoduench model.
10.1. Zjednoduen vpotovho modelu symetrickch soust

Budete umt:
Zjednoduit vpotov model symetrick sousti.
Posoudit zda je mon symetrie sousti vyut pro zjednoduen
vpotovho modelu.
Budete umt
Nadefinovat symetrick uloen (Symmetry Constraint).
Vytvoit vpotov model s vyuitm symetrickho uloen.
Vyuitm symetrie urychlit vpoet analzy a snit jej hardwarov
nroky.
150
Symetrick uloen, zaten typu loisko (Bearing), zrcadlov uloen, cyklick

Klov slova
uloen, symetrick model, rovina symetrie, osa symetrie.
VKLAD
V modulu STRUCTURE lze v ppad symetrickch soust doshnout spory asovch a

systmovch nrok na vpoet analz. A to vyuitm nstroje symetrick uloen (Symmetry
Constraint). Zkladn mylenkou tohoto zjednoduen je, e symetrick sti sousti, kter jsou
rovn symetricky uloeny a zateny se chovaj stejn, tedy napt a prhyb sousti bude rovn
symetrick. Sta tedy analyzovat polovinu nebo tvrtinu symetrick sousti, kter je symetricky
zatena. Vpotov model bude tud jednodu, protoe k jeho vytvoen je zapoteb teoreticky
polovina geometrickch element. Nen poteba vytvet tolik plonch region, vybrat tolik ploch,
hran atd. k vytvoen relnho vpotovho modelu analyzovan sousti.
10.1.1. Analza loiskovho domku

Jako pklad byl vybrn model loiskovho domku. Jedn se o jednoduch svaenec s nalisovanm
kluznm pouzdrem pro hdel o prmru 200 mm. Domek je piroubovn k zkladn desce, kter je
pivaena k nosnmu rmu zazen.
Obr. 10.1.1-1 Loiskov domek piroubovan k zkladn desce
151
Nejdve byl model analyzovn jako celek. Byla nastavena statick analzy s metodou konvergence
Multi-Pass Adaptive s poadovanou 10% toleranc konvergence nslednch krok vpotu.
Maximln stupe polynomu byl nastaven na 9. Analzou byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 7,4 MPa

Obr. 10.1.1-2 Vpotov model loiskovho Obr. 10.1.1-3 Rozloen napt na loiskovm
domku domku (MPa)
Na loiskov domek psob sla 19614 N. Smr jejho psoben je zejm z obr. 10.1.1-2. Ve stejnm
smru je zavedena i gravitace. Sla psobc na domek je nadefinovna jako zaten loiska (Bearing
Load). V tchto ppadech nelze na vnitn prmr nadefinovat prostou slu (Force), protoe by
dochzelo k plnmu zaten i horn sti otvoru, ke ktermu v ppad loiska nedochz. Pro srovnn
je uveden vsledek analzy prhybu tohoto domku se zatenm nadefinovanm jako prost sla (obr.
10.1.1-5). Z obrzku je jasn patrn rozdl zpsoben rozdlnm pojetm psobit sly v ppad
zaten od loiska a prost sly.
Obr. 10.1.1-4 Prhyb v mm loiskovho domku. Zaten nadefinovno

jako loisko (Bearing Load)
152
Obr. 10.1.1-5 Prhyb v mm loiskovho domku. Zaten nadefinovno

jako prost sla (Force).
Pro vpotov model loiskovho domku

analyzovanho jako celek bylo
vygenerovno pi tvorb st 2588
geometrickch element. Musely bt
vytvoeny tyi plon regiony, kter mus
bt tvoeny jednotliv.
Obr. 10.1.1-6 st vpisu reportu o procesu

generovn element
Statick analza se stejnmi okrajovmi podmnkami byla provedena pro vpotov model
vyuvajc symetrinosti loiskovho domku. Sla psobc na polovinu vlcov plochy je rovn
polovin. Analzou byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 8 MPa

Hodnota vypotanho prhybu je naprosto shodn jako v ppad modelu celho domku. Dolo
k vpotu vy hodnoty napt o zhruba 0,6 MPa. Jedn se o lokln piku napt v mst pechodu
geometrie, kter je pravdpodobn zpsobena jinm rozloenm geometrickch element v tto oblasti
vpotovho modelu. Navc i hodnota tto piky, kterou je mono zanedbat je nzk a nijak neovlivn
vlastnosti sousti. Bylo tedy oveno, e tato metoda analyzovn model dv dobr vsledky, ale
klade urit nroky na znalosti uivatele v oblasti pevnostnch analz.
153
Obr. 10.1.1-7 Vpotov model Obr. 10.1.1-8 Rozloen napt

loiskovho domku na loiskovm domku (MPa)
Obr. 10.1.1-9 Prhyb loiskovho domku (mm)
154
Pro vpotov model loiskovho domku

analyzovanho s vyuitm symetrickho
uloen bylo vygenerovno pi tvorb st
1471 geometrickch element. K vytvoen
modelu stailo vytvoit dva plon regiony.
Obr. 10.1.1-10 vygenerovan elementy
Vytvoen symetrickho uloen
Nstroj se aktivuje pes roletov menu Insert > Symmetry

Constraint nebo pslunou ikonou v panelu nstroj, kter je
umstn pi pravm okraji pracovn plochy. Jeho aktivovnm se
zobraz dialogov okno jako na obr. 10.1.1-11.
Systm oekv zadn ji vytvoenho, pp. vyaduje
vytvoen novho souhrnu uloen (ConstraintSet). Typ
symetrickho uloen zvolit zrcadlov (Mirror) pro sousti
symetrick podle roviny. U soust, kter maj spolenou osu
symetrie (rotan sousti) je mono vyut i dalho typu
symetrick uloen cyklick (Cyclic). Jako reference
symetrickho uloen pi analzch objemovch model
nejastji slou plochy modelu vznikl pi ezu v rovin
symetrie.

nstroje symetrick uloen
155
Obr. 10.1.1-12 Referenn roviny pro definovn symetrickho

uloen modelu loiskovho domku
Pi vyuvn symetrickho uloen, kter v ppad loiskovho domku zrcadl uloen nadefinovan
na pipojovac desku domku je teba dbt zven pozornosti pi definovn zaten (Loads) takovch
model. Na polovinu plochy otvoru pro loisko psob polovin sla ne v ppad modelu celho
domku. Je nutn nezapomenout na sprvn pizpsoben hodnot zatujcch silovch ink
psobcch na model.
10.1.2. Analza deskov rotan sousti
kolem analzy je zjistit prhyb pruby (viz. Obr 10.1.2-

1), kter je zatovna silou 5000 N psobc v okol
stedov dry ve smru osy tto dry. Pruba je poloena na
protikus v mst vybrn a je pipevnna dvancti rouby
M20. Pedstava tvorby dvancti plonch region pro
definovn uloen, kter by simulovaly podloky
roubovho spojen prub nen nikterak lkav. Proto byla
z modelu vyznuta jeho tvrtina, kter bude podrobena
analze s vyuitm dvojnsobnho symetrickho uloen
typu zrcadlov uloen (Mirror). Na vpotov model byla
nadefinovna tvrtinov zatujc sla, tedy 1250 N.
Obr. 10.1.2-1 Model analyzovan

pruby
156
Obr. 10.1.2-2 Vpotov model tvrtiny pruby
Analzou byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 45,3 MPa

Max. prhyb 0,027 mm
Obr. 10.1.2-3 Napt na prub (MPa) Obr. 10.1.2-4 Prhyb pruby (mm)
Napt se koncentruje zejmna na pechodu geometrie mezi zaoblenm a plochou, na kterou je

nadefinovno uloen (Constraint). Avak i hodnota piky napt 45,3 MPa je vyhovujc.
V tomto ppad analzy tvrtiny pruby bylo vyuito dvou symetrickch uloen typu Mirror. Tento
typ uloen lze nadefinovat pouze pro jednu rovinu symetrie, proto musela bt vytvoena dv. Jinak je
postup shodn jako v ppad popsanm v kap. 10.1.1.
V ppad pruby, kter je symetrick podle stedov osy (prubou lze proloit vce rovin symetrie,
kter se protnaj ve spolen ose) lze vyut rovn symetrickho uloen typu Cyclic a tvorbu
vpotovho modelu si tak jet vce zjednoduit. V ppad pruby s 12 drami pro rouby lze pro
analzu pout jej jednu dvanctinu.
157
Analzou takto vytvoenho modelu byly

zskny tyto vsledky:
Max. napt 41 MPa

Max. prhyb 0,027 mm
Obr. 10.1.2-5 Vpotov model pruby

s vyuitm symetrickho uloen typu CYCLIC
Na vpotov model dvanctiny pruby byla nadefinovna 1/12 psobc sly 5000/12= 416,7 N. Dle
musely bt vyuity prvky pro ovlivnn tvorby geometrickch element st, protoe vpoet analzy
neupraven st nekonvergoval s poadovanou pesnost. Tato prava modelu je vak podstatn
rychlej, ne tvorba dalch jedencti plonch region v okol dr pro rouby.
Vytvoen symetrickho uloen typu Cyclic pruby

Pi tvorb symetrickho uloen typu Cyclic musme nejprve tento typ zvolit, zmnou pvodnho
nastaven Mirror. Pot se dialogov okno zmn do podoby jako na obrzku 10.1.2-8. Jako prvn
referenci (First Side) zvolme jednu z bonch ploch (rovina) dvanctiny pruby. Druh reference
(Second Side) je pochopiteln druh bon plocha (rovina) dvanctiny pruby. Osa (Axis) symetrie je
systmem urena automaticky v prsenici nmi vybranch rovinnch ploch. Kad z nmi vybranch
ploch by byla rovina symetrie, dlc celou prubu na dv poloviny.
158
Obr. 10.1.2-8 Vbr referenc pi definovn symetrickho uloen typu CYCLIC
Porovnn vsledk zjednoduench model s vsledky celho modelu

Pro oven vsledk zskanch analzami model vyuvajcch symetrickch uloen, byl vytvoen i
vpotov model cel pruby. Analzou tohoto modelu byly zskny tyto vsledky:
Max. napt 61,9 MPa

Max. prhyb 0,027 mm
Pm srovnn hodnot vypotenho napt by mohlo ukazovat na znanou nepesnost ve vpotu.

Avak dkladnjm prohldnutm obrzku se znzornnm rozloen napt na prub (Obr. 10.1.2-9)
je mon si vimnout, e piky napt jsou na symetrick prub, kter je symetricky zatena
rozmstny nesymetricky. To znamen, e je to dsledek nesymetricky vygenerovan st
geometrickch element vpotovho modelu pruby. Tyto piky napt je mono zanedbat.
Hodnoty vypotenho napt v dalch mstech pechodu geometrie odpovdaj hodnotm stanovenm
pi analzch vyuvajcch symetrickho uloen. Prhyb je vypotn tm shodn. Z toho lze
usuzovat, e analzy model vyuvajc symetrick uloen dvaj dobr vsledky pro oba jeho typy.
159
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s monost vyuit symetrie sousti pro usnadnn tvorby
vpotovho modelu. Na pkladech byly pedvedeny monosti, kter skt nstroj symetrick
uloen (Symmetry Constraint) v obou jeho typech (Mirror a Cyclic). Nstroj lze vyut pi tvorb
vpotovch model soust, stejn jako sestav. Zaten (Load) je teba pizpsobit adekvtn
vymodelovan symetrick sti sousti nebo sestavy. Vyuit symetrickho uloen pedpokld
pravu modelu analyzovan sousti, vytvoen jej symetrick sti ve standardnm modeli CAD
systmu Pro/ENGINEER. Proces tto pravy je popsn v nsledujc kapitole.
Kontroln otzka
1) Jak podmnky mus bt splnny, aby bylo mono pi tvorb vpotovho modelu sousti
vyut symetrickho uloen?
2) Jak je rozdl mezi typy symetrickho uloen (Mirror a Cyclic)?
3) Jak je poteba upravit model sousti ve standardnm modeli, aby bylo mon vyut
symetrickho uloen pi tvorb vpotovho modelu v modulu STRUCTURE?
4) Pro nelze zaten penen loiskem simulovat zatenm (Load) sla (Force)?
kol k een
1) Ve standardnm modeli Pro/ENGINEER si pipravte model sousti jej vpotov model
bude mon vytvoit s vyuitm symetrickho uloen typu Mirror.
2) Ve standardnm modeli Pro/ENGINEER si pipravte model sousti jej vpotov model
bude mon vytvoit s vyuitm symetrickho uloen typu Cyclic.
10.2. Pprava modelu pro aplikaci symetrickho uloen

Budete umt:
Modelovat ve standardnm modeli s ohledem na mon vyuit
vytvoenho modelu pro tvorbu symetrickho uloen v modulu
STRUCTURE .
Organizovat prci se soubory tak, aby nedolo k ovlivnn vazeb Budete umt
nadzench model pravami modelu analyzovanho uzlu pro
umonn tvorby jeho vpotovho modelu.
Vytvoit model symetrick sti sousti vyznutm z jejho
kompletnho modelu.
160
Symetrick uloen, , symetrick model, rovina symetrie, osa symetrie,

Klov slova
ez modelu.
VKLAD
K tomu, abychom mohli vyut vhod, kter skt pouit symetrickho uloen pi tvorb
vpotovho modelu analyzovan sousti je poteba model pipravit ji ve standardnm modeli
CAD systmu Pro/ENGINEER. Nelze toti pedpokldat, e model sousti zskme jako jej ez
v rovin symetrie. Model si proto musme pipravit. Existuje nkolik monch een, kter si
popeme.
Obr. 10.2-1 Pvodn model Obr. 10.2-2 Odezan symetrick polovina

modelu
10.2.1. Zloha modelu sousti nebo sestavy
Tento krok by ml bt proveden pi vech typech analz a postupech tvorby vpotovch model,
zejmna pak pi odznut symetrick sti (st) model soust nebo sestav. Jde o zkoprovn
sousti nebo sestavy do jinho adrese a v nm je vhodn provst jej pejmenovn. K tomu lze
vyut pkazu Backup (File > Backup), kter provede zlohu aktivnho modelu do nmi vybranho
nebo vytvoenho adrese. Nsleduje zaven okna s uloenm aktivnm modelem a vyitn pamti
(File > Erase > Not Displayed), nastaven pracovnho adrese na adres do kterho jsme uloili
kopii modelu. Toto doporuuji provst zejmna v ppadech, e budeme analyzovat sestavu. V ppad
jedn sousti (Part) sta tuto soust zkoprovat v pracovnm adresi pod jinm nzvem (File >
Save a Copy) a s touto kopi pejt do modulu STRUCTURE, ale jejm uloen do samostatnho
adrese se nic nezkaz, naopak je to pznivj pro pehlednou sprvu dat na disku.
Tmto postupem se zajist, e zmny na modelu sousti, kter budou vyadovny pro spn
vytvoen vpotovho modelu v modulu STRUCTURE (odstrann kosmetickch prvk (Features)
jako jsou sraen a zaoblen hran apod.) neovlivn pvodn model, kter je teba soust sestavy a
proveden zmny by v nm nebyly douc.
161
Postup nen nutnou podmnkou pro tvorbu vpotovch model v modulu STRUCTURE, ale je pouze
dobe mnnm doporuenm, kter by mlo zamezit problmm se sprvou soubor, kter by mohly
vst ke kolapsm vymodelovanch sestav.
10.2.2. Vytvoen ezu modelu zruenm zrcadlen
Pokud chceme analyzovat model symetrick sousti vytvoen zkuenm uivatelem

Pro/ENGINEERu je vysoce pravdpodobn, e v nm vyije jej symetrie pi jejm modelovn.
Vyuije nstroje zrcadli (Mirror Tool). pravu pak tedy provedeme zruenm prvku vytvoenho
tmto nstrojem a zskme tak model vhodn pro vyuit symetrickho uloen v modulu
STRUCTURE.
Nutno dodat, e tento postup lze aplikovat pouze na velmi omezen mnostv model, kter si nejlpe
tvome sami a u pi jejich tvorb bereme potaz nsledn vyuit jejich symetrie pro tvorbu
symetrickho uloen. U sestav se aplikovat ned.
10.2.3. Univerzln tvorba ezu modelem
Nkte zkuen uivatel by mon oekvali, e tmto univerzlnm postupem je vytvoen ezu pes
nstroj View Manager Xsec (View > View Manager), ale nen tomu tak. Takto vytvoen ezy nelze
pout v modulu STRUCTURE pro tvorbu symetrickch uloen. Onm univerzlnm nstrojem je
vloen prvku (Feature), kter od celho modelu odebere jeho nadefinovanou st. Nejastji se bude
jednat o prvek vytvoen nstrojem Extrude Tool, kter odebr materil v nadefinovanm prostoru.
Tento postup funguje jak u model jednotlivch soust (Part) tak u sestav (Assembly). V ppad
jeho vyuit u sestav je vhodn mt v modelovm strom sestavy povoleno zobrazovn prvk
(Features)
Obr. 10.2.3-1 Prvek sestavy vytvoen pro odznut symetrick sti modelu sestavy
Tento postup lze aplikovat na vechny modely vytvoen nejrznjmi modelovacmi technikami,
kter CAD systm Pro/ENGINEER umouje. Jeho dal nespornou vhodou je, e pi odstrann,
nebo potlaen (Supress) odezvajcho prvku zskme pvodn model sousti nebo sestavy.
162
Obr. 10.2.3-2 Definovn prvku pro odznut jedencti dvanctin z modelu pruby
Shrnut kapitoly
V tto kapitole jste se seznmili s technikami tvorby ezu symetrick sti sousti vymodelovan jako
celek. Byl zde pedveden postup, kter lze aplikovat jak na modely soust, tak sestav. V kapitole je
rovn vnovn prostor doporuenm ke sprv soubor systmu Pro/ENGINEER a vytven zloh
model soust, ze kterch jsou tvoeny vpotov modely pro analzy v modulu STRUCTURE.
Kontroln otzka
1) Jak lze doshnout vytvoen symetrick sti modelu sousti nebo sestavy?
2) Pro je vhodn uloit model sousti, kterou hodlte analyzovat v modulu STRUCTURE pod
jinm nzvem?
kol k een
Provete odznut symetrick sti (st) z modelu sousti, kterou jste si pipravili pi een kolu
10.1-1. S takto upravenm modelem pejdte do modulu STRUCTURE a v nm vytvote vpotov
model sousti s vyuitm symetrickho uloen typu Mirror. Nadefinujte a provete statickou
analzu vmi vytvoenho vpotovho modelu.
Provete odznut sti z modelu sousti, kterou jste si pipravili pi een kolu 10.1-2 tak, aby pi
tvorb jejho vpotovho modelu bylo mon pout symetrickho uloen typu Cyclic. Nadefinujte a
provete statickou analzu vmi vytvoenho vpotovho modelu.
163
11. Plohy
11. PLOHY
Ploha 1. krakorcov nosnk
P.1-1 Schma zadn

P.1-2 Rozmry nosnku
F=1000N
P.1-3 Model nosnku P.1-4 Ktovni skici
Ploha 2. rameno
P.2-2 Vkres ramene
164
11. Plohy
Ploha 3. Thlo
P.3-1 Vkres thla
Materil: Ocel (Steel)

F = 1000 N
Ploha 4. prava thla
3 x4 5
P.4-1 Upraven thlo
165
11. Plohy
Ploha 5. Tyc kombinovan namhn
R3
P.5 -1 Vkres tye
Ploha 6. Pnk
P.6- Vkres pnku
Ploha 7. Ojnice
P.7 -1 Vkres ojnice

166
11. Plohy
Ploha 8. Tlakov ndoba
4 2
P.8-1 Sestava ndoby
P. 8-3 Vko ndoby
P.8-2 Spodek ndoby P. 8-4 roub

167
11. Plohy
Ploha 9. Uloen hdele
P.9-1 Uloen hdele
Ploha 10. Rameno pro optimalizaci
P.10 Vkres ramene pro optimalizaci
168
Dal zdroje
Dal zdroje
HORYL, P. Inenrsk zklad MKP. http://www.337.vsb.cz/

PETRUKA, J. Potaov metody mechaniky II- Metoda konench prvk -
http://u208.fsih.cvut.cz/vyuka/PocitacovaMechanikaII.pdf
http://www.ipmsolutions.sk/showdoc.do?docid=153 Metdy adaptvnosti v
Pro/Mechanica Structure.
http://wood.q.mendelu.cz/cz/sections/FEM/?q=node/32 Metoda konench prvk.
PTC, Waltham , Masssachusetts, USA, Pro/MECHANIKA, Using Structure, whith
Pro/ENGINEER: USA 1997.
Pro/ENGINEER Help, Structure and Thermal Simulation Help.
Dejl, Z.: Konstrukce stroj a zazen I., MONTANEX, Ostrava, 2000, ISBN
80-7225-018-3
LEINVEBER, J. VVRA, P. Strojnick tabulky. Albra-pedagogick nakladatelstv,
valy, 2003, 866 str. ISBN 80-6-86490-74-2
FRYDREK, K. Nosnky a rmy na prunm podkladu 1. 1. vydn, VB TU Ostrava
2006, 463 str. ISBN 80-248-1244-4
ERNOCH, S. KOL. Strojn technick pruka. Svazek 1.13. vyd. Praha: SNTL Praha,
1977, 1296 str.
ERNOCH, S. KOL. Strojn technick pruka. Svazek 2.13. vyd. Praha: SNTL Praha,
1977, 1296 str.
Havlk, J.,Havlk, T.: Pevnostn kontrola svaru trubky neku a posouzen pouitch
materil trubky a nboje nekovho dopravnku, XIII Miedzynarodowa konferencja
TEMAG 2005, Ustro 2005, str. 79 - 84, ISBN 83-917265-9-2
Havlk, J., Havlk, T.: Dimenzovn pedepjatch roubovch spojen drah kladkostroj s
pojezdem, 46. mezinrodn konference kateder st a mechanism stroj, Sedmihorky
2005, str. 101 104, ISBN 80-7083-951-1
KONEN, Z. KRYS, V. Creation of the rotational joint for the strength calculation
purposes. Acta Mechanica Slovaca: Strojnck fakulta technickej university v Koiciach,
Koice, 2-A/2006 ROBTEP 2006, ronk 10, str. 243 247, ISSN 1335-2393
KONEN,Z. Problematika optimalizace v konstrukci robot. IT CAD: Brno 2004: Brno,
CCB, s.r.o., ronk 14, slo 5/2004, s. 4-5, ISSN 0862-996x
KONEN, Z.- FRYDREK,K. Methods of Strength Analyses in Robotic Design,
Preov: ROBTEP 2002. s. 213-216. ISBN 80-7099-826-1
KONEN, Z. The stress analysis of robots and manipulators welded parts. International
Scientifige Conference55th anniversary of foundation of the Fakulty of Mechanical
Engineering, Sesision 5 Robotics, Ostrava VB-TUO 2005, p. 45- 48, ISBN 80-248-0905-
2
KONEN Z. Tvarov a rozmrov optimalizace pi nvrhu PraM: (disertan prce),
Ostrava 2000
169
Kl k een
Kl k een
Blok 1
O 1.1-1 K emu se pouv metoda konench prvk?
Metoda konench prvk se pouv pro pevnostn a deforman analzy
strojnch soust a uzl.
O 1.2-1 Pro kter typ modelu se generuje prvek typu tetrahedon?

Prvek typu tetrahedron se generuje pro objemov modely.
O 1.3-1 Kolik stup volnosti m vetknut uloen sousti?

Vetknut uloen m nula stup volnosti.
Blok 2
O 2.1-1 Kter z pouitelnch vpotovch metod vpotu pouv P-technologii.
Metoda geometrickch prvk.
O 2.1-2 Jak nejvy stupe polynomu lze nastavit v metod Quick Check
V tto metod je stupe polynomu nataven na hodnotu 3.
O 2.2-1 Jak jsou typy zobrazen mrnch veliin?

Vystnovan model, graf, vektory mrnch veliin, zobrazen typu model.
O 2.2-2 V jakch jednotkch se zobrazuj mrn veliiny?

Zobrazen jednotky jsou zvisl na nastaven jednotek modelu.
Blok 3
O 3.1-1 Kter entity lze pout pro definovn kloubovch podpr?
Body, kivky, hrany.
O 3.1-2 Jak typ podpr lze pout u objemovho tlesa?

Pouze vetknut.
O 3.2-1 Jak je prbh sil pi zaten v loisku?

M eliptick prbh.
170
Kl k een
O 3.2-2 Lze zatit objemov tleso osamlou silou do bodu?

Ne, vznikaj velk koncentrace napt.
Blok 4
O 4.1-1 K emu slou plon regiony v modelu?
Plon regiony umouj nadefinovat uloen (Constraint) nebo zaten (Load)
na poadovanou st (region) celistv plochy modelu sousti. Dle jich lze
vyut jako prvk ovlivujcch automatick generovn st geometrickch
element vpotovho modelu.
O 4.1-2 Lze vytvoit vce plonch region najednou?

Nelze, kad plon region mus bt vytvoen samostatn. Toto plat i pro
kivky, kterch se vyuv pi tvorb plonch region. Referenn kivka
plonho regionu mus bt samostatn prvek (Feature) modelu, nebo mus bt
vytvoena pmo v prbhu tvorby regionu (pouze plon regiony tvoen na
rovinn ploe).
O 4.1-3 Lze k vytvoen plonho regionu pout kivku vytvoenou ve standardnm

modeli CAD systmu Pro/ENGINEER?
Ano. Je vak teba dodret pravidlo, e pro kad region mus bt vytvoena
kivka jako samostatn prvek (Feature). Nelze vyut nstroj pro zrcadlen
(Mirror Tool) a tvorbu pole (Pattern Tool).
O 4.1-4 Jak je rozdl mezi kivkou, bodem pp. dalmi prvky modelu (Datum
features) vytvoenmi ve standardnm modeli a simulanmi prvky
vytvoenmi v modulu STRUCTURE?
Simulan prvky vytvoen v modulu STRUCTURE se nezobrazuj a nejsou
pstupn v prosted standardnho modele.
O 4.2-1 Co to jsou idealizovan prvky a k emu slou?

Idealizovan prvek je komprimovan geometrie sousti do plochy a jejm
hlavnm clem je vrazn zjednoduen vpotovho modelu, kter vede
k rychlejmu vpotu analzy. Lze jich vyut pro simulovn ppadu, kdy m
povrchov vrstva sousti vrazn jin materilov vlastnosti ne jej zbytek.
Dal oblast jejich vyuit jsou analzy prutovch soustav.
O 4.2-2 Jak jsou omezen pro tvorbu idealizovanho prvku typu MIDSURFACE
SHELL (skoepina)?
Idealizovan soust mus bt tenkostnn. Pro tvorbu Shellu typu Midsurface
je nutnm pedpokladem existence vnj a vnitn plochy pvodn geometrie
sousti, kter jsou vzjemn rovnobn pp. soustedn. Plon regiony
vpotovho modelu mus bt vytvoeny ped vytvoenm idealizovanch prvk.
Geometrie soust by mla bt zjednoduena na maximln monou mru.
171
Kl k een
O 4.2-3 Jak jsou omezen pro tvorbu idealizovanho prvku typu BEAM (nosnk)?
Dlka sousti mus bt vrazn vt ne jej rozmry ve zbylch dvou
smrech. V modelu mus bt vytvoeny referenn prvky (body, kivky atd.) mezi
ktermi m bt nosnk (Beam) vytvoen.
O 4.2-4 Je mon vytvoit vpotov model jako kombinaci idealizovanch prvk a

zkladnho modelu typu SOLID?
Ano, ale na pechodech mezi idealizovanmi prvky a objemovmi (Solid)
modely bude dochzet k vrazn koncentraci napt. U sloitjch
kombinovanch model asto dochz ke zhavarovn vpotu. Vygenerovn
geometrickch element je velmi problematick.
Blok 5
O 5.1-1 Kter typy idealizovanch prvk lze pout pro konstrukci kloub?
Lze pout prvky typu Beam.
O 5.2-1 Vysvtlete dvod pouit objemovho regionu.

Umouje rozdlen objemu pro upevnn kivky kloubu.
O 5.3-1 Jakm zpsobem lze definovat zaten, aby bylo mono posoudit samostatn
vlivy jednotlivch typ zaten?
Pi zadvn zaten lze definovat nkolik Load Sets.
Blok 6
O 6.1-1 Kter pomocn prvky ovlivuj s geometrickch prvk?
Vztan body.
O 6.2-1 Co znamen pojem Nodal Interval Ratio ?

Pomr mezi uzly pi dlen hran.
O 6.3-1 Jak jsou mon rozsahy hl mezi hranami a plochami element?

Maximln hel je 150 179, minimln hel 0 30.
Blok 7
O 7.1-1 Je mon posuzovat konstrukci svaence pouze podle maximln hodnoty
napt stanoven pi analze jejho vpotovho modelu? Zdvodnte.
Nen. Je nutn vychzet ze zobrazen rozloen vypotanho napt na
sousti. piky napt se budou koncentrovat v mstech ostrch pechod
geometrie modelu, kterm se v ppad analz sestav nelze vyhnout. Dalm
mstem kde vznikaj piky napt vpotovho modelu jsou hranin kivky
172
Kl k een
plonch region, na kter jsou nadefinovny uloen nebo zaten. Je nutn

rovn zkontrolovat rozloen geometrickch element st vpotovho modelu
v mstech piek napt.
O 7.1-2 Jak je omezen vyuit modelu svaence vytvoenho jako sestava

(Assembly)?
V ppad, e je analyzovan svaenec vytvoen ve standardnm modeli jako
sestava, nen mon simulovat materil svaru se zaoblenm (plynul pechod
mezi plochami).
O 7.1-3 Jak budete postupovat v ppad, e vpoet analzy nebude konvergovat

v zadanm rozsahu?
V tomto ppad je vhodn pistoupit k prav st vygenerovanch
geometrickch element vpotovho modelu tak, aby dolo k jejmu zhutn
v kritickch mstech modelu.
O 7.2-1 Jak jsou mon postupy pro vytvoen vpotovho modelu tenkostnnho
svaence?
Jsou v podstat 3. Analyzovat svaenec jako objemov modely (Solid). Dal
monost je provst idealizaci MIDSURFACE tenkostnnch model svaence.
Posledn monost je model, kter kombinuje objemov a idealizovan prvky.
Tyto postupy je mon aplikovat nezvisle na tom jestli svaenec namodelovn
jako sestava nebo jeden part.
O 7.2-2 Jak omezen plat pro vyuit idealizovanch prvk MIDSURFACE SHELL?
Idealizovan soust mus bt tenkostnn. Pro tvorbu Shellu typu Midsurface
je nutnm pedpokladem existence vnj a vnitn plochy pvodn geometrie
sousti, kter jsou vzjemn rovnobn pp. soustedn. Plon regiony
vpotovho modelu mus bt vytvoeny ped vytvoenm idealizovanch prvk.
Geometrie soust by mla bt zjednoduena na maximln monou mru.
O 7.2-3 Jak jsou rozdly pi tvorb idealizovanch prvk v ppad, e je zkladn

model svaence vytvoen jako sestava (Assembly) a v ppad, kdy je vytvoen
jako jedna soust (Part)?
V ppad, e je model svaence vytvoen jako sestava je nutn idealizaci
MIDSURFACE provst pro kadou soust sestavy samostatn. To znamen
s kadou soust sestavy pejt do modulu STRUCTURE a v nm vytvoit jej
idealizaci. Je to jedin zpsob jak vytvoit idealizaci v sestav. Dle je nutno
pro spojen idealizovanch prvk vytvoit v modelu vazby typu svar (Weld)
nebo pevn (Rigid Connection).
O 7.3-1 Jakch idealizovanch prvk je vyuito pi simulovn bodovch svar (Spot

Weld)?
Pi simulaci bodovch svar je vyuito idealizovanch prvk typu BEAM, kter
jsou nadefinovny mezi dvojicemi bod.
173
Kl k een
O 7.3-2 Pro nen poteba vytvoit vazby typu svar (End Weld) pi idealizaci
MIDSURFACE v ppad, e je model svaence viz. Obr. 7.3.1-1 vytvoen ve
standardu jako jedna soust (Part)?
Pokud je svaence vymodelovn jako jedna soust (Part) nebo slouen do
jedn sousti pkazem MERGE, jsou vytven idealizovan prvky
MIDSURFACE spojovny automaticky.
Blok 8
O 8.1-1 Jak je doporuen zpsob namhn roubu?
roub by ml bt namhn pouze silou v ose roubu.
O 8.1-2 Co ovlivuje velikost napt pi analze roubu?

Zpsob uloen roubu.
O 8.2-1 Kter typ materilu je pouit pro simulaci naklopen krouku loiska?
Ortotropick materil, v jedn ose m snenou tuhost.
O 8.2-2 K emu slou funkce Material Orientations ?

K piazen materilovch vlastnost vzhledem k osm vybranho souadnho
systmu.
Blok 9
O 9.1-1 Co je elem tvarov a rozmrov optimalizace?
Clem tvarov a rozmrov optimalizace je nalezen optimlnch tvar
soust, pi dosaen minimlnch hodnot napklad hmotnosti, a pi dodren
okrajovch podmnek, tuhost, napt apod.
O 9.2-1 Jak je rozdl mezi lokln a globln citlivost?

Lokln citlivost ukazuje vliv optimalizanch parametr na clovou funkci a
okrajov podmnky v blzkosti aktuln hodnot parametr, globln citlivost
ukazuje vliv v celm rozsahu nastaven.
O 9.3-1 Co je rozhodujc pro vbr optimln varianty?

Zkuenost konstruktra , technologick a vrobn podmnky.
Blok 10
O 10.1-1 Jak podmnky mus bt splnny, aby bylo mono pi tvorb vpotovho
modelu sousti vyut symetrickho uloen?
174
Kl k een
Soust mus mt pinejmenm jednu rovinu symetrie. Podle tto roviny mus
bt symetrick rovn uloen (Constraint) a zaten (Load) vpotovho
modelu sousti.
O 10.1-2 Jak je rozdl mezi typy symetrickho uloen (Mirror a Cyclic)?
Pro vyuit symetrickho uloen typu Cyclic mus mt soust osu symetrie
(rotan sousti, kter je mono vytvoit orotovnm kolem osy). Pro analzu
takovch soust pak sta analyzovat pouze nejmen pravideln se opakujc
segment z jejho celku.
O 10.1-3 Jak je poteba upravit model sousti ve standardnm modeli, aby bylo
mon vyut symetrickho uloen pi tvorb vpotovho modelu v modulu
STRUCTURE?
Je poteba odznout symetrickou st nebo sti modelu sousti. Do
modulu STRUCTURE se pechz pouze se symetrickou st modelu v ppad
uloen typu Mirror, nebo pravideln se opakujcm segmentem v ppad
uloen typu Cyclic.
O 10.1-4 Pro nelze zaten penen loiskem simulovat zatenm (Load) sla
(Force)?
V ppad zaten Sla je toti zatovna cel vlcov plocha dry. Sla je na
tuto plochu rovnomrn rozloena, co v ppad loiska nen sprvn.
O 10.2-1 Jak lze doshnout vytvoen symetrick sti modelu sousti nebo sestavy?
Univerzlnm zpsobem je vytvoen prvku (Feature) ve standardnm modeli,
kter odzne symetrickou st modelu sousti. Plat jak pro model jedn
sousti tak i pro model sestavy.
O 10.2-2 Pro je vhodn uloit model sousti, kterou hodlte analyzovat v modulu
STRUCTURE pod jinm nzvem?
Aby se zmny na modelu nutn pro vytvoen vpotovho modelu v modulu
STRUCTURE neprojevily v pvodnm modelu sousti, kter me bt prvkem
sestavy. Zmnami by mohlo dojt k odstrann referennch prvk tto
nadzen sestavy a k jejmu zhroucen.
175

Skripta Cad III

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Skripta Cad III

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava

CAD III Pevnostn analzy

Zdenk Konen, Vclav Krys

Nzev: CAD III Pevnostn analzy

Ureno pro projekt:

Zdenk Konen, Vclav Krys

1. VOD DO PROBLEMATIKY PEVNOSTNCH ANALZ ..................................... 9

Pro koho je pedmt uren

Pi studiu kad kapitoly doporuujeme nsledujc postup:

Po prostudovn tohoto odstavce budete umt:

CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy. Klov slova

Klov slova tkajc se dan kapitoly.

1. VOD DO PROBLEMATIKY PEVNOSTNCH ANALZ

Po spnm a aktivnm absolvovn tohoto BLOKU

Po prostudovn vodnho pednkovho bloku, kter je lenn do t st, ve

Budete schopni porozumt vkladu v dalch kapitolch.

CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy, geometrick prvky,

1.1. Pevnostn vpoty v CAD systmech

V tto kapitole se seznmte s dvody vzniku CAE systm, jejich histori a

CAE, MKP, vpotov model, pevnostn analzy. Klov slova

1.1.1. Historie vzniku metody konench prvk

Tab. 1 Pklady CAE systm [Petruka 2003]

1.1.2. Charakteristika modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE

Modul STRUCTURE m nsledujc vlastnosti:

2) Automatick tvorba st tzv. geometrickch prvk. Modul STRUCTURE je vybaven

1.1.3. Typy analz

V tto kapitole jste se seznmili s nsledujcmi pojmy:

K emu se pouv metoda konench prvk?

1.2. Metoda geometrickch prvk

V tto kapitole se podrobnji seznmte s se metodou geometrickch prvk.

Po jejich studovn budete umt jednodue popsat metodu geometrickch

Geometrick prvky, adaptivn P-technologie. Klov slova

Pevnostn vpoty v modulu Pro/MECHANICA STRUCTURE jsou zaloeny na metod

Obr. 1.2-1 Vygenerovan prvky na modelech

1.2.1. Typy pouvanch prvk

Obr. 1.2.1.-1 Brick Obr. 1.2.1.-2 Wedge Obr. 1.2.1-3 Tetrahedron

Pro ovlivnn tvorby st lze pouit pouze tyto monosti kombinac:

Obr. 1.2.1.-7 Prutov soustava Obr.1.2.1-8 Knihovna

1.2.2. Aplikace adaptivn P-technologie

Obr. 1.2.2.-1 Rozdlen hrany Obr. 1.2.2.-2 Princip zpesovn vpotu

1.2.3. Vliv zpsobu modelovn na vpoet

Obr. 1.2.3.-1 Prez nosnku Obr. 1.2.3.-2 Model nosnku

Tab. 1.2.3-1 Poet rovnic

Hladk 300 268 4 890

Hladk 600 512 9 078

Ponvad generovn st probh automaticky, dochz taky k urit optimalizaci st element. m

1.3. Definice vpotovho modelu

V tto kapitole se seznmte s metodikou tvorby vpotovho modelu.

Po jejm prostudovn budete schopni: Cl kapitoly

vytvoit jednoduch model pro pevnostn analzu v modulu

Uloen soust, materilov vlastnosti, zaten sousti. Klov slova

1.3.1. Definice materilu sousti

1.3.1.-1 Dialogov panel knihovny materil

1.3.2. Zpsob uloen soust (constraints)

Poet stup volnosti Rotace a posuv

Obr. 1.3.2-4 Univerzln znaka Obr. 1.3.2-5 Kartzsk souadn systm

Obr. 1.3.2-6 zadvac formul uloen

1.3.3. Definice zaten

Tab. 1.3.3-1 Jednotky

Na nsledujcch obrzcch jsou zobrazeny jednotliv formule pro zadvn zaten.

Obr. 1.3.3-1 Sla, moment Obr. 1.3.3-2 Zaten v loisku

Obr. 1.3.3-3 Tlak Obr. 1.3.3-4 Gravitace

1) Jakou m pohyblivost ideln vetknut sousti?

Postupujte podle piloench nvod (soubory: vstup.avi; material.avi; ulozeni.avi,