Professional Documents
Culture Documents
FILOZOFICK F A K U L T Y
BRNNSK
UNIVERZITY
A D A A R C H E O L O G I C K O - K L A S I C K (E) . 2223
EB
BRNO 1977
U N I V E R Z I T A J. E. P U R K Y N V B R N
284 MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA
Zvr
Kostern pozstatky nalezen na katastru obce Zeleice pi Bobrav nleely s nej-
vt pravdpodobnost dvce ve vku 1416 let vy postavy. Pohbena byla s ozdo
bami, kter nlez datuj do mladohraditnho obdob. Tak zpsob uloen je pro tuto
dobu obvykl. I pes to, e se v hrob nenalezly ozdoby z drach kov, meme
soudit, e lo o hrob bohat. Tomu nasvduje vt poet esovitch zunic, nhrdel
nk z modrch sklennch perel a zbytek nhrdelnku z drobnch lutavch korlk.
Uveden archeologick pedmty tedy pln podporuj nae tvrzen. Analogie k nhrdel
nku z modrch sklennch perel znme z rznch lokalit, napklad i z Mikulic, kde
3
se vak vyskytuj i ve starch hrobech. Je zejm, e sklenn perly i esovit zu-
nice byly ve slovanskm obdob oblbenou ozdobou en. asto se s nimi setkvme
v enskch hrobech ve znanm asovm rozpt.
Popisovan hrob byl mon soust vtho slovanskho pohebit, z nho se
nm bohuel nepodailo zjistit dal nlezy, ponvad ternn pravy na vstavb
nov silnice pokrauj rychlm tempem a hroby pi nasazen tk mechanizace
snadno uniknou i pozornosti dlnk.
Anna Lorencov Pavel Kotuk
3
Z. Klanica, Die Ergebnisse der funfzehnten Grabungskampagne in Mikulice, P V A B za
rok 1968, Brno 1970, Taf. 43: B-30.
1
Za umonni publikace obou loStickch pohr dkuji J. Waldhauserovi z Oblastnho muzea
Teplice, Archeologick odbor Blina.
MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA 285
leskem a vyvelinami. Vka bezuchho pohru je 16,7 cm, prmr okraje 7 cm,
maximln vdut 7,8 cm a dna 6,3 cm. Jeho obsah je 475 ml. (Obr. 10:2.)
Druh pohr s pvodnm slem 7 pat k typm s uchy. Ta v potu sedmi vyb
haj z plastickho ebrka pod okrajem a dosedaj kousek nad mstem maximln
vdut ndoby. N exempl m esovitou linii tla, jeho vzdobu tvo u mlk
lbky. Okraj je pm, nahoe vodorovn seznut. Smrem dol se nepatrn roz
iuje. Vzdobu okraje tvo est mlkch, vedle sebe kladench lbk. Dno je rovn,
zevnit jsou na nm i na vduti stopy po vyten na rychlorotujcm hrnskm
kruhu. Lom a struktura materilu jsou stejn jako u pedchzejcho exemple,
pohr m hndoervenou lesklou barvu s hrubmi vyvelinami, hlavn v partich
kolem uch a na nich. Vka pohru s uchy je 19,3 cm, prmr okraje 6,5X5,6 cm
286 MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA
(deformace pi vypalovn), maximln vdut 9,5 cm a dna 6,7 cm. Pohr m obsah
735 ml. (Obr. 10:1.) Na zvr popisu obou exempl je nutno uvst dleit poznatek,
e pi men obsahu propoutly oba dva pohry vodu.
Bezuch pohr je mono zaadit k typu I B, tedy k bezuchm lotickm pohrm
thlejho tvaru s esovitm zakivenm doln vypukl sti tla ndoby a manetovi-
2 3
tm okrajem. Tvarov shodn pohry znme z Hladiova nlezu v Loticch. Pohr
s uchy stoj nkde na konci vvojov ady pohr typu II A, kam adme exemple
s vlcovitm okrajem a tlem, kter zachovv piblin tvary typu I B. Poet uch
4
kols od tech do esti a sedmi. Podobn lotick pohry typu II A jako je n byly 5
nalezeny v Szkesfehrvru (Maarsko), Loticch a na hrad Budne (Maarsko).
Nlez z Budna lze datovat do 2. poloviny 15. stolet. Podle naich dosavadnch zna
6
lost o typologii a vvoji lotick keramiky, i na zklad analogickho nlezu z hradu
Budna, meme oba dva pohry ze sbrky Clary-Aldringen vroit nkam do 2. polo
viny 15. stolet.
7
Men obsahu obou pohr potvrdilo zvry Z. Drobn. Pepoet na ejdlky
C/4 Z = 0,12 1) prokzal, e bezuch pohr ml obsah 1 2 a pohr s uchy 1,5 2.
Zvrem se pokusme zjistit, odkud oba pohry pochzej. Podle M. Zpotockho,
8
jen popsal pravkou st sbrky Clary-Aldringen, vznikla cel kolekce z nlez po
chzejcch v naprost vtin zejm z nejbliho okol Teplic a proto je mono 9
i tam, kde neznme pesnj msto nlezu, ut oznaen lokality Teplice okol".
Lstek s uren msta nlezu, o kterm jsme se zmnili v vodu tohoto lnku, byl
10
i v nkterch ndobch popisovanch M. Zpotockm. Nae dva pohry tvo asi
v cel kolekci vjimku. Na pokozenm, sten utrenm lstku psanm rukopisem
11
pravdpodobnho zakladatele sbrky knetem Edmundem lze pest: Gefss mit
Bugeln und . .. Kornern gebrannt. Aus . . . Fund in Mhren 1877. Ein zweites Gefss
ohne Bugeln aus demselben Fund. Z textu lstku je pro ns dleit poznatek, e
oba pohry pochzej z tho nlezu na Morav v roce 1877, co me bt datum
nlezu a nebo datum, kdy oba pedmty byly do sbrky zskny. Z tohoto zjitn
meme vychzet pi dalch vahch o pvodu obou pohr. Vme toti, e prvn
velk nlez lotickch pohr byl uskutenn v roce 1874 na zahrad stavitele K.
Hladit v Loticch. Ten z celkovho potu asi 140 ndob podlil adu muze a v 12
deckch spolk v rmci tehdej rakousko-uhersk monarchie i mimo ni. Je mon,
e dva exemple se dostaly i do sbrky knat Clary-Aldringen. Rok objevu v Loti
cch 1874 i rok zskn pohr do sbrky Clary-Aldringen 1877 by tomu odpovdaly.
Tak shoda v profilaci okraj i celkovm tvaru, potu uch, rozmrech i vzdob
pohr mezi naimi exempli a pohry popsanmi a vyobrazenmi v Hladiov
13
zprv poukazuje na pvod z jednoho nlezovho celku.
Lotick pohry z bval sbrky Clary-Aldringen, uloen dnes v Oblastnm muzeu
Teplice, Archeologick odbor Blina, nepochzej tedy v dnm ppad z Teplick
ani ze severnch Cech. Podle lstku, vloenho do pohru s uchy, byly oba dva exem
ple nalezeny na Morav. A to s nejvt pravdpodobnost roku 1874 v Loticch,
odkud byly K. Hladiem darovny do sbrky Clary-Aldringen. Typologicky pat
pohry k typm I B a II A a meme je rmcov datovat do 2. poloviny 15. stolet.
Zdenk Mnsk
a Zd. MHnsk, Pehled typ lotick keramiky, jejich vvoj a datovn, V V M XXI, 1969, 91.
V. NekudaK. Reichertov, Stedovk keramika v Cechch a na Morav, Brno 1968, 379,
tab. LXXXV. . 5, 8 a text k tab. na str. 444.
* Zd. Mlnsk, 1. c, 91.
Zd. Mlnsk, op. cit., 99, tab. IV, . 46 na str. 101. Tam uvedena dal literatura.
Zd. Mlnsk, op. cit., 92-93.
' Z. Drobni, Lotick pohry. K otzce jejich datovn a slohovho zaazen, CL XLIV, 1957,
103.
a
Srov. M . Zpotock, Pravk nlezy ze sbrky Clary-Aldringen na teplickm zmku, AR
XIII, 1961, 628-640, 655.
M. Zpotock, 1. c, 639.
M. Zpotock, 1. c, 638.
Za toto zjitn jsem zavzn J . Waldhauserovl a K. Bursovl.
a Srov. K. Hlad, Lotick pohry, CVMSO . 5, 1885, 184-186.
u Srov. K . Hladil, op. cit., 184-188.
MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA 287