OBSAH

1 VOD .................................................................................................................... 7
2 ZRAK .................................................................................................................... 8
2.1 LIDSK OKO ....................................................................................................... 8
2.2 POHYB O ........................................................................................................ 8
2.2.1 Motorika o ............................................................................................... 8
2.2.2 Okohybn svaly ......................................................................................... 8
2.2.3 Fyziologie pohybu o ................................................................................ 9
2.2.4 Biologick signly pohybu o ................................................................. 10
3 SLEDOVN POHYBU O ................................................................................ 11
3.1 HISTORIE ........................................................................................................ 11
3.1.1 Prvn sledovn pohybu o ..................................................................... 11
3.1.2 Alfred L. Yarbus ....................................................................................... 11
3.1.3 Modern hypotzy .................................................................................... 13
3.2 TECHNOLOGIE A TECHNIKY ............................................................................... 13
3.3 SLEDOVN POLOHY OKA A POHLEDU ................................................................. 15
4 TYPY SYSTM PRO SLEDOVN POHYBU O .......................................... 16
4.1 KONTAKTN SNMN ......................................................................................... 16
4.1.1 Elektrookulografie .................................................................................... 16
4.1.2 Snmn ze specilnch kontaktnch oek .............................................. 17
4.2 BEZKONTAKTN SNMN.................................................................................... 17
5 MONOSTI VYUIT SLEDOVN POHYBU O ............................................. 19
5.1 SLEDOVN POHYBU O V PRAXI ....................................................................... 19
5.2 APLIKACE ........................................................................................................ 19
5.2.1 Disciplny vyuvajc sledovn o ......................................................... 19
5.2.2 Komern aplikace ................................................................................... 20
5.2.3 Aplikace pro postien osoby .................................................................. 21
5.3 SYSTM I4CONTROL ..................................................................................... 21
5.3.1 Konstrukce systmu I4Control .............................................................. 21
5.3.2 Plynul zen potaovho kurzoru ........................................................ 22
5.3.3 Skokovit zen potaovho kurzoru .................................................... 23
5.3.4 Monosti vyuit systmu IP4Control .................................................... 23
6 SYSTM LABVIEW ............................................................................................ 24
6.1 LABVIEW NSTROJ VIRTULN INSTRUMENTACE .............................................. 24
6.2 IMAQ VISION .................................................................................................. 25
6.2.1 Obecn ovldn (Vision Utilities) ............................................................ 25
6.2.2 Zpracovn obrazu (Image Processing) ................................................... 26
6.2.3 Strojov vidn (Machine Vision) ............................................................. 27
7 NVRH SYSTMU PRO SLEDOVN O ....................................................... 28
7.1 CELKOV SYSTM ............................................................................................ 28
7.1.1 Blokov schma ...................................................................................... 28

5
 7.1.2 Popis st blokovho schmatu ............................................................. 29
7.2 ZPRACOVN VIDEA V LABVIEW ........................................................................ 29
7.2.1 Blokov schma ...................................................................................... 30
7.2.2 Popis jednotlivch st snmacho systmu ........................................... 31
7.2.3 Bli popis vznamnch funkc ............................................................... 33
8 REALIZACE SYSTMU...................................................................................... 35
8.1 NASTAVEN SYSTMU ....................................................................................... 35
8.1.1 Zapnut a pipojen kamery ...................................................................... 35
8.1.2 Nastaven komunikace s LabView ........................................................... 36
8.1.3 Peten signlu z kamery ....................................................................... 37
8.1.4 Upraven snmac soustavy kamery......................................................... 37
8.1.5 Pedn signlu ke zpracovn ................................................................ 38
8.2 ZPRACOVN OBRAZU ....................................................................................... 38
8.2.1 Peten 1 snmku.................................................................................... 39
8.2.2 Vybrn oblasti zjmu .............................................................................. 39
8.2.3 Vytvoen ablony pro detekci polohy oka ............................................... 40
8.2.4 Kontinuln natn snmk .................................................................... 40
8.2.5 Aplikovn ablony pro detekci polohy oka .............................................. 40
8.2.6 Morfologick operace .............................................................................. 41
8.3 ANALZA ......................................................................................................... 46
8.3.1 Ledky ....................................................................................................... 46
8.3.2 Trajektorie ............................................................................................... 49
9 PREZENTACE VSLEDK................................................................................ 52
9.1 POZICE POHLEDU ............................................................................................. 52
9.2 TRAJEKTORIE POHLEDU .................................................................................... 55
9.2.1 Metoda men trajektorie ........................................................................ 55
9.2.2 Zhodnocen vsledk............................................................................... 59
9.3 DAL MONOSTI VYUIT .................................................................................. 59
10 ZVR ................................................................................................................ 60
11 SEZNAM POUITCH ZDROJ ........................................................................ 61

6
1 vod
Sledovn pohybu o m v dnen dob vznam ve velkm mnostv odvtv.
Nejrozenj jsou aplikace pro sledovn msta pohledu, kter maj nejvt zastoupen
v marketingu, webdesignu a psychologii. Stle astji se vak objevuj aplikace a pstroje,
vyuvajc pohybu o k ovldn rznch periferi. Periferie to mohou bt virtuln (nap.
kurzor myi) nebo reln (nap. invalidn vozk). Vyuit sledovn pohybu o k ovldn
me usnadnit prci vude tam, kde se pro ovldn pouvaj ruce. Jeho zastoupen
v modernch pstrojch stle poroste a zanedlouho se stane jejich samozejmou soust.

Clem diplomov prce je seznmit se s problematikou anatomie a elektrofyziologie

lidskho zraku, kter maj pm vliv na pohyb o, rozebrat problematiku sledovn o,
popsat typy a uvst monosti vyuit systm pro sledovn o. Tyto teoretick znalosti jsou
rozebrny v vodnch pti kapitolch.

Stejnm kolem a hlavnm clem je nvrh a realizace systmu pro sledovn pohybu o
v prosted LabVIEW, za pomoc modulu IMAQ Vision. Podle nvrhu systmu z kapitoly 7 je
realizovn program, kter vyhodnocuje aktuln pozici pohledu nebo zaznamenv trajektorii
pohledu a to jak v offline tak i v online zznamu. Jednotliv kroky zpracovn obrazu jsou
znzornny v blokovch schmatech. Je zde tak uveden podrobn popis jednotlivch blok,
jejich vlastnosti, funkce a vznam z hlediska problematiky sledovn o.

Vsledky program pro sledovn pohybu o jsou prezentovny v kapitole 9. Program

pro sledovn aktuln pozice pohledu je prezentovn pomoc snmk obrazovky
(screenshot), kde msto pohledu na monitoru oznauje rozsvcen ledka. Program pro
zaznamenvn trajektorie je prezentovn pomoc men trajektorie pohledu reln osoby,
kter podle instrukc sledovala vzorov obrzek.

7
2 Zrak

2.1 Lidsk oko

Zrak je jeden ze smysl ivoich, umouje vnmat svtlo a jeho sloky jako barvy.
Tvary a vzdlenosti zrak rozliuje pedevm vnmnm kontrastu. Pro lovka je to smysl
nejdleitj, asi 80% vech informac zskvme pomoc zraku. Smyslovm orgnem zraku
je oko. Lidsk oko je prov orgn, kter je sloeno z on koule a pdatnch orgn.

On koule neboli tzv. bulbus je uloena v obliejov sti lebky v onici. V hrotu onice
vystupuje z oka zrakov nerv a vstupuje tepna pivdjc krev pro cel oko, vstupuj tak
nervy pro svaly v oku. On koule m piblin kulovit tvar a jej stna je rozdlena do t
vrstev: povrchov (blima, rohovka), stedn cvnat (cvnatka, asnat tlsko, duhovka) a
vnitn (svtloivn stnice).

Mezi pdatn orgny pat spojivka, slzn lzy, horn a doln vko a pro tuto prci
nejvce dleit okohybn svaly. Okohybnch sval je est, jsou tvoen pn pruhovanou
svalovinou a pohybuj on koul tak, aby obraz dopadal na stnici ve lut skvrn. [3,4]

2.2 Pohyb o

2.2.1 Motorika o

Motorick apart oka pedstavuje hybnou sloku provho smyslovho stroj, kter vak
pracuje jako funkn celek. Svou innost se proto motorika do znan mry podizuje
zkladn nutnosti dokonal pohybov a smyslov souhry obou o, kter je nutn pro vznik a
zachovn jednoduchho binokulrnho vidn. [5,6]

2.2.2 Okohybn svaly

Pohyblivost oka umouj okohybn svaly neboli tzv. zevn on svaly. Na kadm oku
je celkem est okohybnch sval: tyi pm a dva ikm. Pm svaly jsou horn pm sval,
doln pm sval, zevn pm sval a vnitn pm sval. Vechny tyi pm svaly zanaj ve
laitm prstenci Zinnii u vrcholu onice. V tomto prstenci probh on nerv a on tepna.
Dle pokrauj kolem bulbu, kde se kad v rzn vzdlenosti od limbu upn na sklru.
ikm svaly jsou horn ikm sval a doln ikm sval. Horn ikm sval je nejdel okohybn

8
sval a na rozdl od dolnho ikmho svalu vychz ze stejnho msta jako pm svaly a upn
se za ponem hornho pmho svalu a nad ponem dolnho ikmho svalu. Pesn rozloen
okohybnch sval je znzornno na Obr. 2.1.[5, 6]

Obr. 2.1: Okohybn svaly. 1. on koule, 2. horn pm sval, 3. horn ikm sval, 4.
vnitn pm sval, 5. optick nerv, 6. doln pm sval, 7. doln ikm sval, 8. rohovka.

2.2.3 Fyziologie pohybu o

Fyziologicky se okohybn svaly dl na rychle fzicky reagujc a pomalu tonicky

reagujc. Rychle reagujc jsou inervovan tlustmi myelinizovanmi vlkny, kde se penos
vzruchu dje stejn jako u jinho svalstva pomoc nervosvalovch plotnek. Sla kontrakce,
kter je vdy maximln, ne stupujc zvis na mnostv zapojench svalovch vlken. Dky
tmto vlastnostem vlken jsou tedy vykonvny rychl (sakadick) pohyby. Pomalu reagujc
jsou inervovan tenmi myelinizovanmi vlkny. Tento typ vlken se v kosternm svalstvu
nevyskytuje. Velikost kontrakce zvis na stupni drdn. Tyto svaly se astn na pomalch
pohybech, nutnch k udren fixace, fznch a sledovacch pohybech. Stl aktivita a rychl
zmna kontrakce, kterou tyto svaly vykazuj je velice dleit pro binokulrn vidn.

Primrn funkce je pohyb oka pouze jednm smrem. Tento pohyb vykonvaj
horizontln svaly. Ostatn okohybn svaly maj jak primrn tak i sekundrn funkci, tzn. maj
monost pohybu rznmi smry. Pohyby o se dj kolem t hlavnch os rotace zvanch t
Fickovy osy: osa horizontln (pohyb nahoru elevace, dolu deprese) osa vertikln (pohyb
dovnit addukce, zevn abdukce), osa pedozadn neboli sagitln (stoen oka dovnit
intorze, stoen oka ven extorze). Horizontln svaly pohybuj okem kolem vertikln osy
(pouze v jednom smru). Vertikln svaly pohybuj okem kolem vech t os.

9
 Motilitu (hybnost) o lze rozdlit na monokulrn a binokulrn. Monokulrn motilitu
tvo pohyby jen jednoho oka (dukce addukce a abdukce, elevace a deprese, torze intorze
a extorze). K binokulrn motolit dochz koordinovanmi pohyby obou o. Pohyby mohou
bt stejnosmrn, u kterch osy zstvaj paraleln a protismrn, u kterch se osy sbhaj.
Aby stejnosmrn pohyb o mohl probhat, mus dn plnit svoji funkci dvojice sval
zvanch agonista a antagonista. Kad agonista m stejnosmrnho i druhostrannho
antagonistu. Antagonist psob v opanm smru pohybu. [5,6]

2.2.4 Biologick signly pohybu o

Biologick signly, kter vznikaj pi pohybu o, vychzej ze zmn elektrickho

potencilu stnice. V praxi se vyhodnocuje rozdl potencilu mezi rohovkou a stnic. Tento
potencil je obecn znm jako elektrookulogram (EOG). Signl EOG je u lid v rozmez
0,05 3,5 mV a je linern mrn posunut oka. Podle pohybu o se mn tak vektor
elektrickho pole vi snmacm elektrodm. Vt vchylky je dosaeno ve svtle, ne ve
tm z dvodu rozdlnho potencilu vznikajcm v barvivu stnicovho epitelu. Zmna polohy
vektoru elektrickho pole pi zmn polohy oka je znzornna na Obr. 2.2.

Obr. 2.2: Zmna polohy vektoru elektrickho pole pi zmnn polohy oka.

Lze tedy shrnout, e vchylky v EOG zvis na hlu, ve kterm se mn postaven onho
bulbu a na intenzit okolnho osvtlen a adaptaci na svtlo. [10]

10
3 Sledovn pohybu o

3.1 Historie

3.1.1 Prvn sledovn pohybu o

Studie onch pohyb zaaly v devatenctm stolet pmm pozorovnm. V roce 1879
v Pai Louis mile Javal pozoroval, e ten nezahrnuje hladk pejdn textu, jak se dve
domnval, ale e ten zahrnuje srii krtkch zastvek (nazvanch fixace) a mezi nimi
rychl pohyby (sakdy). Tato pozorovn vznesla dleit otzky o ten, kter byly
probdny bhem dvactho stolet: Na kterch slovech se oko zastavuje? Na jak dlouho?
Kdy se vrac zpt na u jednou vidn slova?

Prvn systm pro sledovn pohybu o sestavil Edmund Huey za pouit kontaktnch
oek s drou pro zornici. K oce byl pipevnn hlinkov ukazatel, kter se pohyboval
v zvislosti na pohybu oka. Huey studoval a stanovil regrese (jenom velmi mal st sakd
jsou regrese, neboli nvraty) a ukzal, e nkter slova ve vt nejsou fixovna.

Prvn systm pro sledovn pohyb o, kter nebyl ruiv pro vyetovanou osobu,
sestavil Guy Thomas Buswell v Chicagu. Pouil pi tom paprsky svtla, kter se odrely od
oka a nsledn byly zaznamenny na fotografick film. Tmto principem Buswell studoval
ten a pozorovn obrzk. [4]

3.1.2 Alfred L. Yarbus

V padestch letech dvactho stolet, Alfred L. Yarbus provdl dleit vzkum

v oblasti sledovn pohybu o. Jeho kniha z roku 1967 je jedna z nejvce citovanch
publikac o sledovn pohybu o. Napklad ukzal, e kol dan subjektu m velk vliv na
jeho on pohyby. Tak psal o vztahu mezi fixacemi a zjmem:

Zznamy onch pohyb ukazuj, e pozorovatelova pozornost je vtinou udrena

pouze uritmi prvky obrazu. On pohyby odr lidsk mylenkov procesy; take
meme do jist mry sledovat pozorovatelovy mylenky ze zznamu onch pohyb (mysl
doprovz prozkoumvn uritho objektu). Z tchto zznam je jednoduch urit, kter
prvky zaujaly pozorovatelovo oko (a nsledkem i jeho mysl), v jakm poad a jak asto. [8]

11
 Pozorovatelova pozornost asto nen vykreslena pro prvky, kter dvaj dleitou
informaci, ale je vykreslena pro prvky, o kterch si pozorovatel podle svho nzoru mysl, e
jsou dleit. asto se pozorovatel zam na prvky, kter jsou v danch okolnostech
neobvykl, neznm, nepochopiteln a podobn. [8]

Ukzka vsledku vzkumu pana Yarbuse pi sledovn pohledu po obrzku pi rznch

kolech ukazuje Obr. 3.1.

Obr. 3.1: Sledovn pohledu po obrzku pi rznch kolech. (1 voln pozorovn , 2

uren materilnch okolnost rodiny, 3 uren vku osob, 4 uren pedchoz innosti, 5 -
zapamatovn obleen, 6 zapamatovn pozice osob,7 odhad jak dlouho byl nvtvnk
pry ) [8]

12
 3.1.3 Modern hypotzy

V roce 1980, Just a Carpenter formulovali vlivnou hypotzu (Strong eye-mind

Hypothesis), e mezi tm, co je fixovno a tm, co je zpracovno, nen dn znateln
prodleva. Jestli je tato hypotza sprvn, tak kdy se subjekt dv na slovo, nebo objekt, mysl
na n (poznvac proces) po pesn stejnou dobu, jako je zaznamenno trvn fixace. Tato
hypotza je dnes pli asto uznvna za platnou zanajcmi vzkumnky v oblasti
sledovn pohyb o.

Bhem osmdestch let dvactho stolet byla tato hypotza zpochybnna tzv. skrytou
pozornost, tedy pozornost nemu, na co se subjekt nedv, co lid asto dlaj. Jestlie je
skryt pozornost bn bhem zznamu sledovn pohledu, vsledn pozorovac drha a
fixan body mohou bt asto ureny na mstech, kde nebyla pozornost subjektu, ale jen na
mstech, kam se subjekt dval. Sledovn pohledu tedy neindikuje proces rozpoznvn.

Souasn konsenzus k, e vizuln pozornost je vdy lehce (100 250ms) naped ped
okem. Ale jakmile se pozornost pesune do nov pozice, oi ji nsleduj.

Stle ale nememe vyvozovat specifick proces rozpoznvn pmo z fixac na uritm
objektu ve scn. Napklad fixace na oblieji v obrzku me indikovat rozpoznn, zalben,
odpor, zmatek atd. Z toho dvodu jsou asto systmy pro sledovn pohledu spojeny s jinmi
metodami, jako jsou napklad introspektivn (sebezpytujc) slovn protokoly.[4]

3.2 Technologie a techniky

V souasnosti jsou nejrozenj systmy pro sledovn pohybu o zaloen na videu.
Videokamera se zam na jedno nebo ob oi a zaznamen jejich pohyby, zatmco se men
osoba dv na njak druh stimul. Nejmodernj systmy pro sledovn pohybu o
pouvaj pro zjitn polohy centra zornice kontrastu. Pouvaj infraerven a blzko-
infraerven neusmrnn svtlo pro vytvoen odlesku od rohovky. Vektor, vznikajc mezi
tmito dvma prvky, me bt po jednoduch individuln kalibraci vyuit pro vpoet
promtnut pohledu na sledovan povrch.

Pouvaj se dv zkladn techniky sledovn pohybu o: Svtl zornice a Tmav

zornice. Jejich rozdl spov v umstn zdroje osvtlen v zvislosti na optice. Jestli je

13
osvtlen souos (koaxiln) s optickou cestou, tak oko reaguje jako odrae zen. Kdy se
svtlo odraz od stnice, vytvo efekt svtl zornice podobn efektu ervench o u
fotografie. Jestli je zdroj osvtlen posunut vzhledem k optick cest, tak se zornice projev
jako tmav, jeliko odraz zen od stnice je nasmrovn pry od videokamery.

Sledovn svtl zornice vytv vt kontrast mezi duhovkou a zornic. Je tedy

robustnj a dovoluje sledovn se vemi ruenmi. V tomto ppad za ruen povaujeme
pigmentaci duhovky a interferenci zpsobenou asami a jinmi tmavmi a ruivmi prvky.
Sledovn svtl zornice je mon v rozlinch svtelnch podmnkch pohybujcch se od
pln tmy do velmi svtlho prosted. Na druhou stranu sledovn svtl zornice se nejev tak
efektivn ve venkovnm prosted, kde se vyskytuj vnj infraerven zdroje.

Zpsoby uspodn systm pro sledovn pohybu o se velmi li; nkter jsou
pipevnn k hlav, nkter vyaduj, aby byla hlava ve stl stabiln poloze (napklad
s podloenou bradou), a nkter systmy vzdlen a automaticky sleduj hlavu bhem
pohybu. Vyuv se vzorkovac frekvence (poet snmk za sekundu) nejmn 30 Hz.
Akoliv 50 60 Hz je nejbnj vzorkovac frekvence, dnes hodn systm pro sledovn
pohybu o zaloench na videu b na 240, 350 nebo dokonce 1000 1250 Hz, kter jsou
poteba za elem zachytit detaily velmi rychlch pohyb o bhem ten, nebo pi
studovn neurologie.

Pohyby o jsou typicky rozdleny na fixace a sakdy, respektive na to, kdy se pohled
zastav v urit pozici a kdy se pohybuje do dal pozice. Vsledn srie fixac a sakd je
nazvna pozorovac drha. Nejvce informac oko vnm bhem fixac. Hlavn objem
vizulnch informac oko vnm v jednom a dvma stupni pozorovacho hlu (zpsobeno
lutou skvrnou), ostatn vstupn vizuln informace ze irho okol (perifern vidn) je mn
informativn. Z toho dvodu uren fixace bhem pozorovac drhy ukazuje, jak mra
informace byla z podntu zpracovna bhem doby sledovn pohybu oka. V prmru fixace
trv okolo 200 ms bhem ten jazykovho textu a 350 ms bhem pozorovn scny.
Sakadick pohyb z jednoho cle na druh trv bn okolo 200 ms.

Pozorovac drha je uiten pro analzu poznvacho myslu, zjmu a charakteristiky

pozorovn. Pozorovac drha me bt tak ovlivnna nktermi biologickmi faktory, jako
napklad pohlav. [4]

14
3.3 Sledovn polohy oka a pohledu

Systmy pro sledovn pohybu o m rotaci oka vzhledem k mcmu systmu.

Jestlie je mc systm pipevnn k hlav, jako napklad elektrookulograf, jsou meny
vchylky oka vzhledem k hlav. Jestlie je systm pipevnn ke stolu, nebo jinmu vnjmu
stabilizanmu zazen jako napklad penosn videokamera, jsou meny vchylky pohledu.

V mnoha aplikacch se pro stabilizaci pozice hlavy pouv podpora brady nebo ela,
nebo tak speciln ty pro skousnut. Docl se tm synchronizace polohy oka s pohledem.
V ostatnch ppadech je umonn voln pohyb hlavy, kter je men magnetickmi systmy
sledovn polohy hlavy nebo systmy zaloenmi na videu.

Pro vpoet smru pohledu je u systm pipevnnch k hlav poteba t parametr. Ke

smru oka vi hlav (rotaci oka) je pidna pozice a smr hlavy. Pro systmy pipevnn ke
stolu je nutn pro uren vchylky oka vzhledem k hlav odest smr hlavy od smru
pohledu. [4]

15
4 Typy systm pro sledovn pohybu o
Sledovn pohybu o je proces men msta pohledu (kam se dvme) nebo men
pohybu oka vztaenmu k hlav. Pstroje na sledovn o tedy m pozici oka a pohyby
oka. Nejpouvanj varianty pro men uvaj videozznam, ze kterho je extrahovna
poloha oka, a metodu snmn biologickch signl o v podob elektrookulogramu. Prvn
varianta snmn je bezkontaktn, naopak snmn elektrookulografem je variantou kontaktn.

4.1 Kontaktn snmn

4.1.1 Elektrookulografie

Elektrookulografie vyuv biologick signly vychzejc ze zmn elektrickho

potencilu stnice, kter vznikaj pi pohybu o. Tyto biologick signly byly podrobnji
popsny v kapitole 2.2.4 Biologick signly pohybu o.

Men pohybu o touto metodou je obvykle provdno takto: Pr elektrod je umstn

nad a pod oko a druh pr nalevo a napravo od o. Rozmstn elektrod ukazuje Obr. 4.1.

Obr. 4.1: Umstn elektrod pro snmn elektrookulografie. (elektrody: A referenn,

B,C vertikln, D,E - horizontln)

Jestlie se oko pohne ze stedov polohy smrem k jedn elektrod, tato elektroda
zaznamen pozitivn stranu stnice a protj elektroda zaznamen negativn stranu stnice.
Jednodue, rozdl mezi naptm na elektrod nad a pod okem (v Obr. 4.1 elektrody B a C)
indikuje vertikln polohu oka vztaenou k hlav. Rozdl mezi naptm na elektrod vlevo a

16
vpravo od o (v Obr. 4.1 elektrody D a E) indikuje horizontln polohu oka vztaenou
k hlav. Pedpokldme-li, e klidov potencil je konstantn, zaznamenan napt pmo
odpovd poloze oka. Elektrookulogram se mn piblin 20 mikrovolty na kad stupe
pohybu oka. [7]

Vhod elektrookulografie je nkolik. Je to velmi robustn technika pro men stadickch

pohyb o doprovzench posuvy pohledu a mrknm. Je to tak velmi jednoduch pstup
v kontrastu k souasnm na videu zaloenm systmm sledovn pohybu o, vyaduje toti
velmi nzk vpoetn vkon a pracuje v rozdlnch podmnkch osvtlen.

4.1.2 Snmn ze specilnch kontaktnch oek

Tento typ kontaktnho snmn onch pohyb uv pdavn zazen umstn v oku. Je
to speciln kontaktn oka se zabudovanm zrcadlem nebo senzorem magnetickho pole.
Men pohybu pdavnho zazen se provd za pedpokladu, e pi onch pohybech toto
zazen vrazn nekloue po onm bulbu.

Men s velmi tsn pichytnutmi kontaktnmi okami poskytuje velmi citliv

zznamy onch pohyb a spolu se snmnm magnetickho pole jsou tyto metody vhodn pro
studovn dynamiky a fundamentln fyziologie onch pohyb.[4]

4.2 Bezkontaktn snmn

Bezkontaktn snmn vyuv pro men onch pohyb optick metody. Svtlo (asto
infraerven) je odreno od oka a zaznamenno videokamerou nebo jinm speciln
navrhnutm optickm senzorem. Pohyb o je nsledn zskn analzou zskan informace
vychzejc ze zmn odrazu zdrojovho signlu svtla od oka. Systmy pro sledovn pohybu
o zaloen na videu pouvaj jako prvek pro analzu nejastji odrazu od rohovky (prvnho
Purkyova obrzku), sleduje se tedy pohyb stedu zornice v ase.

Svteln zdroj vytv v oku tyi odrazy Purkyovy obrzky. Lidsk oko m tyi
svtlolomn plochy: pedn plocha rohovky (prvn Purkyv obrzek), zadn plocha rohovky
(druh Purkyv obrzek), pedn plocha oky (tet Purkyv obrzek) a zadn plocha
oky (tvrt Purkyv obrzek).

17
 Vce citliv systmy pro sledovn pohybu o, duln-Purkyovi systmy pro sledovn
pohybu o, vyuvaj jako prvek pro analzu odrazu od pedn plochy rohovky a zadn plochy
oky, tedy prvn a tvrt Purkyv obrzek.

Jet vce citliv metoda sledovn pohybu o je analyzovat prvky z vnitku oka, jako
napklad obraz cv na stnici.

Optick metody, zvlt ty zaloen na videozznamu jsou iroce uvny pro sledovn
pohybu o a jsou velice populrn, protoe jsou ne-invazivn a levn. [4]

18
5 Monosti vyuit sledovn pohybu o

5.1 Sledovn pohybu o v praxi

Mnoho vzkum bylo zameno na studium mechanizmu a dynamiky rotace o, ale

nejastj cl sledovn o je odhad smru pohledu. Je dleit si uvdomit, e systm pro
sledovn o neposkytuje absolutn smr pohledu, ale pesnji eeno um zmit zmny ve
smru pohledu. Za elem pesnho vdn, kam se subjekt dv, je nutn kalibrace. Pi
kalibraci se subjekt dv na bod, nebo nkolik bod, zatmco systm pro sledovn o
zaznamenv hodnoty, kter koresponduj s danmi smry pohledu. Dokonce ani ty techniky,
kter sleduj prvky na stnici, neum poskytnout pesn smr pohledu, protoe neexistuje
pesn stanoven anatomick znak, kter by oznail msto, kde se vizuln osa protn se
stnic, jestli vskutku takov jednoduch a stabiln bod existuje.

Pro zskn odvodnnch a zopakovatelnch onch pohybovch dat je zkladn pesn

a spolehliv kalibrace. Ta je obzvl dleit u subjekt, kter nemluv nebo maj nestabiln
pohled.

Kad metoda sledovn o m svoje vhody a nevhody. Vbr systmu pro sledovn
o zle na zven ceny aplikace. V praxi meme pozorovat urit vyven mezi cenou a
citlivost. Nejcitlivj systmy stoj nkolik destek tisc dolar a pro sprvn provoz
poaduj znanou odbornost. Naopak pokroky v potaov a video technologii vedly k vvoji
relativn levnch systm, kter jsou uiten pro mnoh aplikace a jsou tak uivatelsky
nenron. Nicmn interpretace vsledk stle poaduje uritou rove odbornosti, zvlt
kvli nepesnm i nedokonale kalibrovanm systmm, kter produkuj velmi mnoho
chybnch dat. [4]

5.2 Aplikace

5.2.1 Disciplny vyuvajc sledovn o

Cel kla discipln pouv systmy pro sledovn o. Nejastji se jedn o poznvac
vdy, psychologii (zvlt psycholingvistiku), interakci mezi lovkem a potaem,
marketinkov vzkum a lkask vzkum (neurologick diagnzy). Dal specifick vyuit
sledovn pohybu o je pi zkoumn ten textu a hudby, rozpoznvn lidsk aktivity,

19
vnmn reklam a tak pi sportovn. Shrnut vech oblast vyuvajcch sledovn o je
uvedeno v nsledujcm seznamu: [4]

Poznvac vdy

Lkask vzkum

Lidsk faktory

Pouitelnost/ovldn pota

Vzkum procesu pekldn

Simultory vozidel

Trninkov simultory

Virtuln realita

Vzkum dosplch, adolescent, dt a geriatrick vzkum

Vzkum primt

Sportovn trnovn

fMRI (funkn magnetick rezonance), MEG (bezpohybov elektromagnetick

genertor), EEG (elektroencefalogram)

Dorozumvac systmy pro postien

Zlepen obrazov a video komunikace

Komern aplikace

5.2.2 Komern aplikace

Rostouc sloitost a pstupnost technologi pro sledovn o zpsobila v souasnosti velk

zjem v komernm sektoru. Aplikacemi pro sledovn o je testovna webov pouitelnost,
reklama, sponzorstv, vzhled obal a automobilov inenrstv. Obecn jsou komern
systmy pro sledovn o pouvny pro studovn reakce konzument. Uritmu vzorku
konzument je pedloen clov podnt a pstroj pro sledovn o zaznamenv jejich
reakce, respektive aktivitu o. Clov podnty mohou zahrnovat webov strnky, televizn

20
programy, sportovn udlosti, filmy, reklamy, asopisy, noviny, obaly, uivatelsk systmy
(bankomaty, odbavovac systmy) a software.

Pro zskn dkaz o vskytu specifickch vizulnch vzor mohou bt vsledn data
statisticky analyzovna a pevedena do grafick podoby. Pezkoumnm fixac, sakd,
rozen zornice, mrkn a rznch dalch chovn me vzkumnk urit mnoho o
efektivnosti danho mdia nebo produktu. [4]

5.2.3 Aplikace pro postien osoby

V poslednm desetilet jsou systmy pro sledovn pohybu o pouvny pro postien
osoby (invalidy): umouj uivatelm mluvit, poslat emaily, prohlet si internet a
vykonvat dal podobn aktivity jen pouitm svch o. Systmy ovldan pohyby o
pracuj i pi rznch komplikacch. Pracuj, i kdy m uivatel nechtn pohyby jako nsledek
mozkov obrny nebo jinch postien, kdy uivatel nos brle nebo m jin fyzick ruen,
kter me limitovat efektivitu starch systm ovldanch pohyby o. [4]

5.3 Systm I4Control

Tento systm pro sledovn pohyb o je vhodn uvst, jeliko se praktick st tto
prce bude zabvat tak ovldnm kurzoru myi sledovnm pohyb o.

5.3.1 Konstrukce systmu I4Control

Systm I4Control je nov typ potaov periferie, kter umouje motoricky

handicapovanm uivatelm ovldat prostednictvm onch pohyb (ppadn pohyb hlavy)
osobn pota. Systm byl vyvinut na Gernstnerov laboratoi Katedry kybernetiky
elektrotechnick fakulty eskho vysokho uen technickho v Praze. Systm je zaloen na
videookulografick (VOG) metod, kter zaznamenv on pohyby prostednictvm kamery.

Jeho zkladn pednost je skutenost, e doke nahradit potaovou my, co

zpstupuje ovldn vekerch aplikac, kter jsou ovladateln my. Dky tomu, e ji pln
nahrazuje, nabz svmu uivateli jednoduch zpsob, jak prostednictvm oka komunikovat
s instalovanmi aplikacemi. Uivatel tedy me mt pstup k internetu i se dorozumvat
prostednictvm textovho editoru a softwarov klvesnice s okolm, poslat a pijmat e-
maily, spoutt rzn aplikace a pracovat s nimi, nebo se teba jen tak bavit.

21
 Obr. 5.1: Snmac st systmu IP4Control.[9]

Kamera umstn na brlov obrub snm z bezprostedn blzkosti uivatelovo oko a

jeho pohyby. Snmac st systmu s kamerou a brlovou obrubou je na Obr. 5.1. Takto
zskan videosignl se pen do dicho modulu, ze kterho jsou data vedena
prostednictvm USB a videokabelu pmo do osobnho potae, kde jsou nsledn
zpracovna. Ovldn pohybu potaovho kurzoru probh v nkolika monch variantch.
dn ovem nenabz zpsob ovldn pmm pohledem, tj. pemstn potaovho
kurzoru pmo tam, kam se uivatel dv.[9]

5.3.2 Plynul zen potaovho kurzoru

Zkladn monost je pm plynul zen potaovho kurzoru v inkrementlnm

reimu. Uivatel tedy ovld pmo plynule pohyb kurzoru na monitoru vchylkami z klidov
zny (pohled pmo). Poloha oka nem tedy pmo vliv na polohu kurzoru na monitoru, ale
bude urovat pouze smr a dlku jeho pohybu (jako pka joysticku). Systm vyhodnot
aktuln polohu oka a podle jeho pozice vn/mimo klidov zny bu provede i neprovede
pslun akce. Pokud je detekovan zornice mimo klidovou znu, systm neustle vysl
pkazy pro pohyb kurzoru do pslunho smru (podle aktuln polohy oka v souadnm
systmu kamery i podle nastaven v pslunm dialogu), dokud se oko do klidov zny
nevrt. K peruen pohybu kurzoru dochz tedy bu nvratem oka do klidov zny, nebo
pokusem o kliknut. Systm pomoc doprovodn aplikace umouje nahrazovat vechny
funkce bn potaov myi. Zavenm oka na dobu jedn sekundy je provedeno kliknut a
zaven oka na dv sekundy vyvol menu doprovodn aplikace, kter nabz roziujc
funkce.[9]

22
 5.3.3 Skokovit zen potaovho kurzoru

Druhou variantou je skokovit (diskrtn) zen potaovho kurzoru v inkrementlnm

reimu. Pohyb kurzoru je ovldn stejnm zpsobem, jako v pedchozm ppad. Jedinm
rozdlem je jin typ pohybu kurzoru. Zatmco v prvnm ppad se kurzor pohybuje plynule,
ve druhm skokovit ske. Tento zpsob pohybu je mon s vhodou vyut u specieln
upravench aplikac, kdy je pro uivatele vhodnj skokovit ovldn, nap. pi psan na
programov klvesnici (kurzor vol pmo cel tlatka).[9]

5.3.4 Monosti vyuit systmu IP4Control

Kupkladu by ho bylo mon vyut pi rehabilitaci paralytickho strabismu, co je laicky

eeno odstrann ilhn. Dal monost je vyuit pi diagnostice dyslexie. Je tak mon
spoluprce s pedagogicko-psychologickou poradnou, kdy by jej pracovnk objdl se
systmem matesk kolky a testoval dti na dyslexii jet ped jejich nstupem do koly.

Dal pedpokldan vyuit by bylo pi rznch neurologickch vyetench. Napklad

jako doplkov vyeten u Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Jednou z dalch monost
by bylo ovldn nejrznjch sond, kdy potebuje mt dotyn lovk voln ruce. Typickm
pkladem jsou napklad rzn endoskopick vyeten a operace.[9]

23
6 Systm LabVIEW

6.1 LabVIEW nstroj virtuln instrumentace

LabVIEW je grafick programovac a vvojov prosted firmy National Instruments,

kter je vhodn pro vvoj sofistikovanch mcch, testovacch nebo dicch systm.
LabVIEW (z angl. Laboratory Virtual Instruments Engineering Workbench) znamen
laboratorn pracovit virtulnch pstroj. Umouje intuitivn vyuit grafickch ikon a
jejich propojen k vytvoen schmatu (programu), kde provdn jednotlivch funkc
(virtulnch pstroj) je zeno tokem dat. LabVIEW nabz jedinenou integraci tisc
hardwarovch zazen a poskytuje stovky zabudovanch knihoven pro pokroilou analzu a
vizualizaci dat. Je vhodn nejen k programovn systm pro men a analzu signl, zen
a vizualizaci technologickch proces rzn sloitosti, ale tak k programovn sloitch
systm, jako je teba robot. Dalo by se ci, e LabVIEW nem omezen.[1]

Prosted LabVIEW je grafick jazyk (G-jazyk), jeho hlavnm clem je virtuln

instrumentace, kter m nahradit doasn nebo i trvale prostorov, finann a mnohdy i
asov nron vyuit technickch prostedk (hardware) eenm virtulnm (zdnlivm).
Tohoto cle je dosaeno za pispn programovch prostedk a zejmna grafickmi a
vizulnmi prostedky, kter poskytnou uivateli maximln nzornost.

Hlavn vhody, pednosti a monosti LabVIEW by mohly bt shrnuty v tchto bodech:

Grafick programovn

Bh programu zen tokem dat

Vstupn-vstupn komunikace

Plug-and-Play hardware

Zabudovan analzy

Pm zpracovn signl

Zabudovan a uivatelsk ovladae

Automatick vcevlknov zpracovn

24
 Pm sledovn vykonvn (sledovn toku dat)

6.2 IMAQ Vision

IMAQ Vision pro LabVIEW je knihovna virtulnch pstroj, kter mohou bt vyuity
pro vvoj aplikac zabvajcch se strojovm vidnm nebo vdeckm snmnm obraz a
jejich zpracovn.

IMAQ Vision obsahuje driver NI IMAQ, kter slou pro zskvn, zobrazovn,
zaznamenvn a monitorovn obrazu z rznch typ kamer. Nejastji se jedn o kamery
analogov, paraleln digitln, CameraLink a NI SmartCameras.

IMAQ Vision obsahuje ti zkladn palety virtulnch pstroj. Obsah a vznam

nejdleitjch palet, z hlediska jejich vyuit v tto prci, je popsn v nsledujcch
podkapitolch. [11]

6.2.1 Obecn ovldn (Vision Utilities)

Paleta obecnho ovldn obsahuje virtuln pstroje pro vytven a pipravovn

obraz, zobrazen obraz, obrazovou a pixelovou manipulaci, kalibraci a nstroje pro uren
oblasti zjmu. Subpalety, kter jsou nejvznamnj pro tuto prci, jsou ble popsny
v nsledujcch bodech:

Sprva obraz obsahuje virtuln pstroje pro vytven a pipravovn obraz,

nastaven a ten atribut obrazu (napklad velikost a ofset) nebo koprovn
jednoho obrazu do druhho. Tak jsou zde obsaeny sloitj virtuln pstroje
slouc k definovn hranic oblasti obrazu a k pstupu k ukazateli na obrazov
data.

Obrazov manipulace sdruuje skupinu virtulnch pstroj, kter mohou

modifikovat cel obsah obrazu. Tyto virtuln pstroje se pouvaj
k pevzorkovn obrazu, vyjmut st obrazu, rotaci, posunu a rozbalen obrazu.

Pixelov manipulace m podobn funkce jako obrazov, pouze s tm rozdlem, e

pracuje s jednotlivmi pixely obrazu. Pouv se k peten a nastaven hodnoty
pixel v obraze nebo v prbhu dku nebo sloupce pixel, k vyplnn vybranch
pixel uritmi hodnotami nebo k peveden obrazu z a do 2D LabVIEW pole.

25
 Paleta kalibrace obsahuje skupinu virtulnch pstroj pro prostorovou kalibraci
obrazu. Kalibrace je nutn k zskn pesnho, relnho men bez ohledu na
perspektivu kamery nebo zkreslen optiky. Kalibrace se d provst dvma
zpsoby. Bu pout virtuln pstroje k nastaven jednoduch kalibrace, nebo
nechat IMAQ Vision automaticky nast kalibran data z mky obrazu a pot
pro jednoduch men pout virtuln pstroje k peveden souadnic pixelu na
reln souadnice.

Paleta oblasti zjmu (Region Of Interests - ROIs) obsahuje skupinu virtulnch

pstroj k programovmu definovn ROIs a jejich pevodu z a do masky obrazu.
[11]

6.2.2 Zpracovn obrazu (Image Processing)

Paleta zpracovn obrazu obsahuje velkou klu virtulnch pstroj pro zpracovn a
analzu barevnch, edotnovch a binrnch obraz. Subpalety, kter jsou nejvznamnj
pro tuto prci, jsou opt ble popsny v nsledujcch bodech:

Paleta zpracovn obsahuje virtuln pstroje, kter zpracovvaj edotnov a

binrn obrazy. Tyto virtuln pstroje slou k pevodu edotnovch obraz na
binrn, pouitm rznch prahovacch technik, k transformaci obrazu pouitm
peddefinovanch nebo uivatelskch nhledovch tabulek (lookup table), ke
zmn kontrastu v obraze nebo k pevrcen hodnot obrazu.

Paleta filtr slou ke zven informace v obraze. Virtulnmi pstroji meme

vyhladit obrzek, odstranit um nebo zvraznit a vyzvednout hrany v obraze.

Paleta morfologickch virtulnch pstroj provd morfologick (tvarov)

operace s obrazy. Mezi zkladn morfologick operace na edotnovch obrazech
pat dilatace a erose. Jin virtuln pstroje vykonvaj operace pro zlepen
kvality binrnch obraz. Mezi tyto operace pat vyplovn dr v sticch,
odstraovn stic, kter se dotkaj okrajov hranice obrazu, odstrann malch
stic a odstrann pebytench stic podle rozdlnho charakteristickho tvaru
stice.

26
 Paleta analzy obraz sdruuje virtuln pstroje slouc k analze obsahu
edotnovch a binrnch obraz. Tmito virtulnmi pstroji meme vypotat
histogram a jin edotnov statistiky obrazu, zskat pixelov informace a
statistiky podl libovolnho jednodimensionlnho profilu obrazu a tak detekovat
a mit stice v binrnm obraze. [11]

6.2.3 Strojov vidn (Machine Vision)

Paleta strojovho vidn obsahuje vy virtuln pstroje, jako napklad virtuln

pstroje pro hledn textur, analytickou geometrii a pstrojov ten. Tyto virtuln pstroje
na vy rovni sloitosti slou ke zjednoduen bnch kol strojovho vidn. Napklad
vybrn oblasti zjmu ve tvaru bod, ar, obdlnk a ovl. Dal podobn virtuln pstroje
dvaj monost definovat koordinaci systmu podle prvk v obraze, to nm dovoluje
spolehliv mit, i kdy se objekty v obraze pohybuj a mn orientaci. Dal funkce, kter
potaj a m objekty, m intenzity, vzdlenosti mezi hranami a uruj hrany, dlaj koly
pro strojov vidn snadnjmi ne kdykoliv pedtm. [11]

27
7 Nvrh systmu pro sledovn o
Tato kapitola popisuje samotn nvrh systmu pro sledovn o. Nvrh byl rozdlen do
dvou st. Prvn st je celkov schma reprezentujc hardwarov sloen systmu. Druhou
st je schma reprezentujc zpracovn videa v LabVIEW, kter tvo programovou st
systmu.

7.1 Celkov systm

V tto podkapitole je zpracovn celkov nvrh systmu z hlediska hardwarovho

zazen. Jednotliv hardwarov prvky jsou znzornny v nsledujcm blokovm schmatu.

7.1.1 Blokov schma

PC

Scna Kamera FireWire Uloen do pamti

Zpracovn v LabVIEW

Vyhodnocen

Obr 7.1: Schma celkovho systmu pro sledovn o.

Obr 7.2: Reln reprezentace celkovho systmu pro sledovn o.

28
 7.1.2 Popis st blokovho schmatu

Blokov schma celkovho systmu pro sledovn o je velice jednoduch, je

znzornno na Obr. 7.1, na nsledujcm Obr. 7.2 je reln reprezentace jednotlivch blok.
Skld se ze ty st. Prvn st je snman scna, v naem ppad obliej. Zde je dleit
zajistit dostaten osvtlen scny, abychom zskaly co nejvt pomr signlu k umu.
Nebude-li scna dostaten osvtlena, ztracenou informaci u nepjde znovu zskat
potaovm zpracovnm.

Druhou st je snmac kamera. Pi testovn nvrhu systmu a naten zkuebnho

videa jsme pouili kameru i-SPEED 3. Tato kamera poskytuje snmn ve vysokm rozlien,
je citliv pi extrmn nzkm osvtlen a dovoluje snmat a 150 000 fps (snmk za
sekundu).

Tet st systmu je sriov sbrnice pro pipojen periferi k potai. Nazv se

FireWire a je oznaovan tak jako i.Link nebo IEEE1394.

Posledn st je samotn pota. Zde budeme signl ukldat, nsledn zpracovvat

v prosted LabVIEW a vyhodnocovat vsledky. Pokud budeme poadovat men v relnm
ase, vynechme ukldn signlu a budeme jej rovnou zpracovvat.

7.2 Zpracovn videa v LabVIEW

V tto podkapitole je zpracovn programov nvrh systmu pro sledovn o, konkrtn

se jedn o schma zpracovn videa v programovacm prosted LabVIEW. Jednotliv kroky
zpracovn jsou znzornny v nsledujcm blokovm schmatu (Obr 7.3, Obr 7.4).

29
7.2.1 Blokov schma

Nastaven snmacho systmu

Kalibrace snmacho systmu

Vytvoen obrzku (pamovho prostoru)

Zskat nebo pest obrzek

Pipojit kalibran informace

Soust
Analyzovat snmek
kalibrace

Vylepit snmek

Definovat oblast zjmu (ROI)

Pevod na edotnov obraz

Zmen edotnovch statistik

Vylepen edotnovho obrazu

A) Zpracovn B) Zpracovn
sticovou strojovm
analzou vidnm

Obr 7.3: Zpracovn videa v LabVIEW - Prvn st blokovho schmatu.

30
 ad A) ad B)

Pevod na binrn obraz Lokalizace zkoumanch objekt

Vylepen binrnho obrazu Nastaven prohledvanch

oblast

Uren polohy stic

Nalezen mcch bod

Zaznamenn polohy pro snmek Dal snmek?

Vyhodnocen zmny polohy Ano Ne

vzhledem k pedchozmu snmku

Nvrat do Konec
bodu 4.
Reprezentace vsledk Zskat nebo
pest
obrzek

Obr 7.4: Zpracovn videa v LabVIEW - Druh st blokovho schmatu.

7.2.2 Popis jednotlivch st snmacho systmu

Nvrh snmacho systmu je zobrazen na Obr 7.3 a Obr 7.4, jednotliv obrzky na sebe
navazuj a tvo tak dohromady jedno blokov schma.

Nastaven snmacho systmu se provd ped zsknm, analzou a zpracovnm

videa. Zpsoby nastaven systmu zvis na snmacm okol a typu analzy a
zpracovn. Abychom mohli zskat poadovanou informaci, ml by snmac

31
 systm produkovat snmky s dostaten vysokou kvalitou. Musme tak zajistit,
aby senzor kamery uspokojil minimln poadavky na rozlien, aby oka mla
dostatenou hloubku pole pro zaosten vech objekt, aby osvtlen poskytovalo
dostaten kontrast mezi zkoumanm objektem a pozadm a aby byla pozice
kamery paraleln se zkoumanm objektem. Kdy by kamera zskvala snmky
objektu pod hlem, objevily by se perspektivn chyby. Dle je nutn vybrat
pstroj pro zskn snmk a nakonfigurovat driver pro tento pstroj.

Kalibrace se provd zejmna pro piazen relnch souadnic na pixelov

souadnice. Systm by tak ml kalibrac doshnout kompenzace perspektivnch a
nelinernch chyb vznikajcch vlastnostmi snmacho systmu.

Dle je nutn v systmu LabVIEW vytvoit pamov prostor pro prci

s natenm snmkem.

Snmek nateme bu z pamti, nebo pi men v relnm ase pmo z kamery.

Dle pak systm pracuje s jednotlivmi snmky jako s obrzky a ne u s celm
videem.

Nsleduje vyuit a aplikace kalibranch informac. Tm se dostaneme v idelnm

ppad do bodu, ve kterm meme zat s praktickm menm, kter by pi
opakovn mlo probhat za stejnch podmnek.

Nyn se dostvme k praktickmu men. Od tohoto bodu bloky vcemn

reprezentuj samostatn virtuln pstroje. Nvrh praktickho men zan
definovnm oblasti zjmu. V naem ppad se bude jednat o obdlnk
ohraniujc ob oi zrove nebo kad zvl. Dle se tak bude zpracovvat
pouze tato oblast.

Dle budou nsledovat klasick bloky zpracovn obrazu. Pevedeme obraz na

edotnov, abychom ho mohli vylepit, zmme jeho statistiky.

Statistiky tak meme pout pi nsledn sticov analze. Vyuijeme je pro

nalezen prahu pi pevodu na binrn obrzek. Binrn obrzek meme nsledn
vylepit napklad propojenm hran. Dle bychom rznmi morfologickmi
operacemi mli nalzt kruh reprezentujc zornici a souadnice jeho stedu, kter
budou pro ns vchoz hodnotou.

32
 K nalezen stedu kruhu (zornice) meme tak vyut virtuln pstroje ze
strojovho vidn. Tyto virtuln pstroje jsou sofistikovanj a jejich chovn je
tedy mn nzorn, ne virtulnch pstroj z sticov analzy. Nejprve tedy
lokalizujeme objekty ke zkoumn, nastavme prohledvac oblasti, ve kterch
nalezneme poadovan mc body, v naem ppad opt sted kruhu,
reprezentujcho zornici.

Dal kony jsou ji pro oba postupy shodn. Zaznamenme si polohu mcho
bodu pro dan snmek. Paraleln zkoumme, jestli je k dispozici dal snmek.
Pokud ano, vracme se ve smyce do bodu zskn nebo ten snmku. Pokud ne,
analzu ukonme.

Nyn u zbv jen vyhodnocen zmny polohy mcho bodu k pedchozmu

snmku.

Reprezentace vsledk (zmn mcho bodu) se me provst rznmi zpsoby.

Jednodu zpsob by byl pouze vykreslit trajektorii mcch bod. Sloitj
zpsob by byl implementovat tyto zmny k ovldn pohybu kurzoru myi. V tto
prci se pokusme uskutenit ob tyto varianty.

7.2.3 Bli popis vznamnch funkc

Z hlediska zskn potebn informace je nutn uvdomit si pesn vznam pouitch

funkc. Tyto funkce maj za kol potlait um. umem v tomto ppad myslme vechnu
nepotebnou informaci. K potlaen umu a zvraznn potebn informace v procesu
zpracovn obrazu dochz v blocch vylepen edotnovho nebo binrnho obrazu.

Clem zpracovn obrazu je v naem ppad nalezen polohy stedu zornice. Postup
k jejmu zskn jsme vahou navrhli takto:

V edotnovm obraze odstranme um, kter vznikl pi procesu zobrazen. Toho

doclme morfologickmi operacemi, kter rznmi zpsoby upravuj jednotliv pixely.
Meme napklad modifikovat klu edosti pomoc dan transforman funkce nebo pomoc
informac z histogramu. Dle meme pomoc bodovch nebo loklnch opertor zvraznit
obraz nebo odstranit um. Zaosten obrazu provedeme jen do t mry, aby nedolo

33
k nenosnmu zhoren pomru uiten informace k umu v obraze. A tak je nutn citliv
nastavit redukci umu, protoe se projevuje ztrtou ostrosti obrazu. Konkrtn meme uvst
virtuln pstroje edotnov morfologie (Grayscale Morfology), plnn dr (Filling Holes) a
odstrann stic (Remove Particles), po jejich pouit by ml bt edotnov obraz
nejkvalitnj, ml by tedy poskytovat nejvt pomr uiten informace k umu.

V dalm kroku ji pejdeme k prav obrazu na binrn. Oblast zjmu je pro ns

zornice, kter je v edotnovm obraze nejtmav. Pomoc informac z histogramu a
virtulnho pstroje prahovn zskme binrn obraz, kde by mla zstat zornice jako ern a
okol bl. Nyn meme podobn jako u edotnovho obrazu pout virtuln pstroje pro
zkvalitnn obrazu. Nejdleitj vak je nalzt v obraze zornici, kter m tvar kruhu. Proto
meme pout virtuln pstroj nalezen kruhu (Find Circles), kter, pokud bude mt zornice
dostaten kruhov tvar, nalezne polohu kruhu a jeho stedu. Nenalezne-li tento virtuln
pstroj zornici a jej sted, je nutn provst kvalitnj zpracovn obrazu nebo dokonce
kvalitnj zskn obrazu. Dal monost je pouit hranovho opertoru pro zvraznn hran
a nslednou detekci hrany ve tvaru kruhu a opt uren stedu kruhu.

Nalezen sted je v naem ppad hledan vstup z obrazu, jeho polohu si pro dan
snmek ulome. Zmna polohy takto zskanho stedu stnice mezi jednotlivmi snmky
reprezentuje sledovan pohyb o.

34
8 Realizace systmu
Systm pro sledovn pohybu o je realizovn podle nvrhu z kapitoly 7. V nsledujcch
podkapitolch jsou v blokovch schmatech znzornny konkrtn kroky nastaven systmu,
zpracovn a analzy signlu. Jednotliv kroky jsou dle podrobnji popsny z hlediska
funkce, vznamu, nvaznosti a dalch doplujcch informac. Popsan postup realizace
odpovd systmu pro online zpracovn v relnm ase. Systm offline zpracovn
neobsahuje bloky nastaven snmac soustavy, protoe se nat u uloen video, nicmn
zpracovn a analza probh stejn.

8.1 Nastaven systmu

Na zatku je nutn systm zapojit a nastavit tak, abychom byli schopni provst men a
toto men byli schopni zopakovat. Nastaven systmu probh podle nsledujcho
blokovho schmatu (Obr 8.1).

Zapnut a pipojen kamery

Nastaven komunikace s LabView

Peten signlu z kamery

Upraven snmac soustavy kamery

Pedn signlu ke zpracovn

Obr 8.1: Blokov schma nastaven

8.1.1 Zapnut a pipojen kamery

Pro on-line zpracovn byla pouita kamera Pixelink PL-B742 (Obr. 8.2). Tato barevn
kamera s rozlienm 1,3 mega pixel (1280 x 1024) je urena pro irok rozpt prmyslovch
obrazovch aplikac. Mezi jej dal dleit parametry pat snmac frekvence 27 fps,
rozhran Firewire A, velikost senzoru 2/3 a typ senzoru CMOS.

35
 Obr 8.2: Kamera Pixelink PL-B742

Dleitou vlastnost kamery je monost volit rznou snmac frekvenci, ovem je tm

ovlivnno rozlien. Monosti volby jsou nsledujc:

- Pi rozlien 320 x 240 meme volit snmac frekvenci 120 fps, 60 fps a 30 fps

- Pi rozlien 640 x 480 meme volit snmac frekvenci 30 fps a 15 fps

- Pi rozlien 800 x 600 meme volit snmac frekvenci 30 fps a 15 fps

- Pi rozlien 1024 x 768 je snmac frekvence 15 fps

- Pi rozlien 1280 x 960 je snmac frekvence 7,5 fps

Pro tento systm sledovn pohybu o bylo jako optimln zvoleno rozlien 640 x 480 a
30 snmk za sekundu.

Kamera se zapne zapojenm do st (230V) a pipojen k potai je pes sriovou sbrnici

FireWire (standard IEEE1394). V potai mus bt nainstalovny ovladae pro prci
s kamerou Pixelink poskytnut vrobcem.

8.1.2 Nastaven komunikace s LabView

Po zapnut a pipojen kamery je nutn nastavit komunikaci se systmem LabView.
Komunikace s perifernmi zazenmi systmu LabView se spravuje v aplikaci Measurement
and Automation Explorer (MAX). Zde je nutn zkontrolovat, zda-li aplikace kameru
automaticky detekovala a nsledn kameru aktivovat.

36
 MAX je grafick uivatelsk rozhran slouc ke konfiguraci vymnitelnch perifernch
zazen (virtulnch pstroj). Konfigurace probh pes neustle vyvjen a roziovan
ovlada pro zazen DAQ firmy National Instruments nazvajc se NI-DAQmx. MAX pete
informace v ovladai zazen v registrech operanho systmu Windows a piad zazen
logick jmno pro NI-DAQmx, s nm se potom pracuje v LabView.

8.1.3 Peten signlu z kamery

Jestli pipojen a nastaven probhlo sprvn, si meme vyzkouet tak v MAXu (Obr
8.3). V lev horn sti vybereme pipojenou kameru a v prav sti si pot meme zobrazit
jeden snmek z kamery, nebo spustit i kontinuln snmn, podle nastaven frekvence
snmn a rozlien.

Obr. 8.3: Okno programu MAX se zobrazenm histogramem a prvky nastaven kamery.

8.1.4 Upraven snmac soustavy kamery

Kamera ji zobrazuje scnu, ovem je nutn nastavit snmac soustavu tak, abychom
doshli co nejmn zkreslenho obrazu, tzn. aby byl co nejvt pomr signl um. Ve
snmac soustav meme upravovat osvtlen a zaosten.

37
 Zaosten a zoom kamery upravme podle poteby. V ppad sledovn pohyb o je
optimln, aby byla v obraze viditeln cel ka oblieje a oblast mezi sty a hornm koncem
ela.

Osvtlen je ovlivnno zejmna vnjmi faktory pirozenm dennm svtlem a

osvtlenm v mstnosti. Tyto vnj faktory se daj pouze omezen regulovat, je tedy nutn
pout clonu v objektivu kamery. Clona je otvor, jeho velikost se d podle poteby mnit,
kter reguluje mnostv prochzejcho svtla. Funguje na podobnm principu jako lidsk
zornice a kontroluje mnostv svtla, kter dopad na obrazov snma. Pouitm clony tedy
nastavme optimln mnostv prochzejcho svtla tak, aby zskan obraz nebyl ani
podexponovan ani peexponovan.

Termny peexponovn a podexponovn se pouvaj k charakterizovn vchylek

od optimln expozice, a ji smrem nahoru i dol. Vchylky se daj urit podle histogramu.
Pevauj-li vrazn sloky s nzkm jasem, je obraz podexponovan. To vede k nepesnmu
vykreslen tmavch ploch. Je-li v histogramu vrazn vce sloek s vysokm jasem, je obraz
peexponovan, to vede ke ztrt kontrastu a ostrosti a zven zrnitosti.

Histogram aktulnho vsledku snmn scny danou soustavou si meme v MAXu

zobrazit a podle nj a i podle vlastnho uven nastavme optimln clonu. Musme ale vzt
v potaz, e jas ve vsledn scn je nezanedbateln ovlivnn tak snmac frekvenc. m
vt je snmac frekvence, tm vce musme clonu otevt. Musme tedy nastavit clonu pi
snmac frekvenci, jakou budeme pouvat ke zpracovn.

8.1.5 Pedn signlu ke zpracovn

Pi spokojenosti s nastavenm snmac soustavy, resp. s expozic scny meme pejt ke

zpracovn obrazu v LabView. Pokud se v prbhu men zmn vnj podmnky osvtlen,
je nutn operativn upravit velikost clony, aby program pracoval sprvn.

8.2 Zpracovn obrazu

V tto kapitole je podrobn vysvtleno zpracovn obrazu. Postup zpracovn je zobrazen
v blokovm schmatu (Obr. 8.4). V podkapitolch jsou detailnji popsny jednotliv bloky,
jejich innost a vznam z hlediska prce celho programu.

38
 Peten 1 snmku

Vybrn oblasti zjmu

Vytvoen ablony pro detekci polohy

oka

Kontinuln natn snmk

Aplikovn ablony pro detekci polohy

oka

Uplatnn morfologickch operac

Obr 8.4: Blokov schma Zpracovn.

8.2.1 Peten 1 snmku

Peten signlu z kamery se uskuten ji v samotnm programu pomoc nkolika blok
z palety NI-IMAQdx. K bloku otevrajc kameru mus bt pipojen nzev kamery shodn
s nzvem kamery v MAX, dle mus bt vytvoen pamov prostor pro naten snmky a
dle je ji mon zskat jeden snmek z kamery (virtuln pstroj Snap) nebo i kontinuln
zskvat snmky podle snmac frekvence.

8.2.2 Vybrn oblasti zjmu

Pi sputn programu se oteve okno s jednm petenm snmkem. V tomto okn

vybereme taenm myi oblast zjmu (ROI), kter se bude dle zpracovvat. ROI musme
vybrat pesn podle nsledujcch pravidel:

- ROI bude tvoit vybran oblast okolo jednoho oka.

- ROI bude obdlnkov.

- ROI bude obsahovat cel obo a cel oko.

39
 - ROI nebude vt, ne velikost nezbytn pro zachycen celho oka a obo.

Tato pravidla jsou nutn, vzhledem k dalmu zpracovn programem. Cel oko je nutn
pro detekci pohybu zornice, obo je nutn pro vytvoen ablony pro automatickou detekci
polohy oka pi pohybech hlavy.

Dal podmnkou sprvn funkce programu je poloha hlavy snman osoby. Obliej by se
ml nachzet piblin ve stejn vce, jako kamera a snman osoba by bhem men mla
dret hlavu vzpmen a dvat se rovn ped sebe. Pi tto poloze toti meme vybranou
oblast zjmu rozdlit na dv poloviny - na horn a doln. V horn polovin bude pouze obo a
v doln polovin pouze oko. Horn polovinu vyuijeme pro vytvoen ablony pro
automatickou detekci zmny polohy oka a v doln polovin budeme detekovat pohyb zornice,
kter bude znait pouze pohyb o a nikoliv pohyb hlavy.

8.2.3 Vytvoen ablony pro detekci polohy oka

ablona pro automatickou detekci polohy oka se vytv pi vbru oblasti zjmu po
sputn programu. Z ROI se vybere horn polovina, ve kter je obo. Tento obrzek projde
ekvalizac, aby v nm byl dostatek kontrastu pro ablonu. ablona s vysokm kontrastem je
nutn pro snadnj detekci v obraze. Virtuln pstroj ekvalizace provede redistribuci hodnot
pixel v obraze. Podle histogramu rozthne jeho akumulovan sloky po celm spektru jasu.
Takto upraven ablona se ulo pro pozdj automatickou detekci polohy oka.

8.2.4 Kontinuln natn snmk

Pro kontinuln natn snmk se vyuvaj opt bloky z palety NI-IMAQdx, jedin
rozdl oproti postupu popsanm v kapitole 8.2.1 Peten 1 snmku je v pouit virtulnho
pstroje pro kontinuln natn snmk Grab. Tento virtuln pstroj zsk vdy aktuln
snmek z kamery a ten pedv dl do programu.

8.2.5 Aplikovn ablony pro detekci polohy oka

Detekovn polohy oka pomoc ablony vykonv virtuln pstroj IMAQ Match Pattern
2. Tento virtuln pstroj m na vstupu obrzek ablony vzoru, kter porovnv s druhm
vstupem aktulnm snmkem z kamery. Nalezne-li shodu, ped ji ve vstupnm clusteru, ze
kterho vybereme pro ns dleitou informaci o poloze nalezenho objektu. Tato detekce se
dje pi kadm novm snmku z kamery.

40
 Poloha nalezenho objektu odpovd aktuln poloze obo v obraze. Ji vme, e oblast
oka, kterou potebujeme dle zpracovat, navazuje na oblast s obom. Tedy pi kadm
nalezen oblasti obo k n dopotme odpovdajc oblast oka, kterou dle zpracovvme
morfologickmi operacemi a vyhodnocujeme v n polohu zornice.

8.2.6 Morfologick operace

Morfologick operace provd tvarov zmny s obrazy. Morfologick operace lze uplatnit
jak na edotnov obraz, tak i na obraz binrn. Pi sledovn polohy zornice jsme aplikovali
morfologick operace na binrn obraz, kter jsme zskali prahovnm. Sled morfologickch
operac je znzornn v nsledujcm blokovm schmatu (Obr. 8.5). Jako posledn ve
schmatu je zaazen blok vypotvajc polohu stedu zornice, kter uzavr proces
zpracovn obrazu, ovem zaazenm u nepat mezi morfologick operace. Reln ukzka
prce morfologickch operac je na dalm obrzku (Obr. 8.6), kde je zobrazen vzor, pot
obraz po prahovn, obraz po erozi a obraz po sticovm filtru s vyznaenm stedem.

Prahovn

Plnn dr (Fit hole)

Eroze

sticov filtr

Vpoet centra energie obrazu

Obr 8.5: Blokov schma morfologickch operac

41
 Obr. 8.6: Reln prce morfologickch operac (vzor, obraz po prahovn, obraz po erozi a
obraz po sticovm filtru s vyznaenm stedem - zelen).

Prahovn
Prahovn edotnovho obrazu me bt automatick, nebo s pevn zvolenm prahem.
Automatick prahovn samo nastav velikost prahu vypotenou podle rozloen jasu
v histogramu. Jeliko toto rozloen jasu kols se zmnami osvtlen scny a s charakterem
scny, je pro nae men nevhodn. Naim clem je zvolit prh pevn tak, aby se ve
zvolenm rozmez jasu nachzela ideln pouze tmav zornice. Jas v obraze ze zvolenho
rozmez se pi prahovn nastav na jedniku, jas mimo rozmez se nastav na nulu. Tmto
vznikne binrn obraz oka.

Ideln prahovac rozmez pro zskn zornice kols s vnjm osvtlenm a nastavenm
snmac soustavy. Je tedy nutn jej nastavit jak na zatku kadho men, tak pi kad
vraznj zmn osvtlen nebo nastaven snmac soustavy. Prahovac rozmez lze mnit i
za bhu programu, meme si to pedvst na elnm panelu programu pro zobrazovn
trajektorie online (Obr. 8.7). Prahovac rozmen volme v sti Range a v sti image 3
zobrazujc prahovanou oblast oka kontrolovat vslednou vyprahovanou zornici.

42
 Piblin hodnoty prahovacho rozmez se v prbhu men pi standardnm osvtlen
venkovnm svtlem a vnitnmi zivkami pohybovaly v edotnov kle 0-255 mezi 0-30 a
0-70.

Obr. 8.7: eln panel programu pro online zaznamenn trajektorie pohledu.

Plnn dr
Prvn morfologick operace se provd virtulnm pstrojem plnn dr (Fill Hole), a jak
u jeho nzev napovd, vypluje dry v stici. Vyplovn dr me bt dvojho typu. Prvn
typ je pojivost-4 (Connectivity-4), kter ozna pixel jako soust stice, kdy je horizontln
nebo vertikln pilehl k stici. Druh typ je pojivost 8 (Connectivity-8), kter ozna pixel
jako soust stice, kdy je horizontln, vertikln nebo diagonln pilehl k stici. Oba
typy pojivosti jsou znzornn na nsledujcm obrzku (Obr. 8.8)

Obr 8.8: Typy pojivost ( pojivost-4 vlevo, pojivost-8 vpravo).

43
 Dal morfologickou operac je odstrann stic, dotkajcch se okraje obrzku
(RejectBorder). Tmto virtulnm pstrojem odstranme neuitenou informaci u okraje
obrzku, nae oblast zjmu se nachz v okol stedu obrzku, kde je zornice.

Eroze
Z primrnch morfologickch operac pro n el detekce zornice pln dostauje operace
eroze. Primrn morfologick operace obecn pracuj v binrnm obraze a zpracovvaj kad
pixel na zklad jeho okol. Kad pixel je nastaven bu na 1 nebo na 0 v zvislosti na
informaci z okol a na pouit operaci. Tyto operace vdycky zmn celkovou velikost a tvar
stic v obraze. Pro plnost je nutn doplnit dal primrn morfologick operace, kter jsou
dilatace a hit-miss, tyto operace jsme vak nepouili, proto dle popeme operaci eroze a jej
funkci.

Eroze eliminuje pixely izolovan v pozad a rozru obrys stice podle ablony, kter je
definovan ve strukturnm elementu. Strukturn element je lich tvercov matice, ve kter je
binrn maska, podle kter se bude zpracovvat centrln pixel. Vpoet pomoc masky
probh nsledovn.

Pro dan pixel P0, maska je centrovna na P0. Pixely, kter jsou maskovan koeficienty
strukturnho elementu jako 1, jsou oznaeny jako Pi. Jestlie je hodnota jednoho pixelu Pi
rovn 0, tak P0 je nastaven tak na nulu, jinak je nastaven na 1. Tento mechanismus je
prakticky znzornn na nsledujcm obrzku (Obr. 8.9) a tabulce (Tab. 8.1).

Obr 8.9: Zdrojov obrzek ped eroz.

44
 Maska Po erozi Popis

Pixel je vymazn, jestlie se rovn 1 a jestlie se v jeho

levm a hornm okol t pixel nevyskytuje 1. Eroze
v tomto ppad osek horn a levou hranici stice.

Pixel je vymazn, jestlie se rovn 1 a jestlie se v jeho

pravm a dolnm okol nevyskytuje 1. Eroze v tomto
ppad osek doln a pravou hranici stice ale zachov
rohy.

Tab. 8.1: Vliv tvaru masky na vsledek operace eroze.

sticov filtr

sticov filtr zachov nebo odstran kadou stici v obrace podle svch men.
V naem ppad vyuvme zachovn stice, nebo chceme nalzt kruhov stice, resp.
jednu hlavn kruhovou stici, kter odpovd zornici. stice, kter nespluj podmnku
kruhovitosti, jsou odstranny. Po zpracovn obrazu tmto virtulnm pstrojem zstane
v obraze ideln pouze kruhov zornice, jej pixely maj hodnotu 1 a pozad s hodnotou 0.

Podmnka kruhovitosti je zadna vbrem mcho parametru, kterm je v tomto ppad

Heywoodv kruhovit faktor (Heywood circularity factor). Heywoodv kruhovit faktor je
pomr mezi obvodem stice a obvodem kruhu se stejnou plochou. m ble je tvar stice
podobn idelnmu kruhu, tm ble je Heywoodv kruhovit faktor roven 1. Vsledkem je,
e pouze stice splujc zadan rozmez Heywoodova kruhovitho faktoru jsou v obrzku
ponechny a stice vce tvarov odlin od kruhu jsou odstranny.

Pro tento systm detekce kruhovit zornice byl Heywoodv kruhovit faktor zvolen o
velikosti 1,6.

Vpoet centra energie

Vpoet centra energie obrazu provdme, abychom urili pomysln sted zornice.
Jeliko vyprahovan zornice nem pesn tvar kruhu, nememe pout virtuln pstroje pro

45
detekci kruhu a jeho stedu. Meme ale pout virtuln pstroj pro vpoet centra energie
obrazu (Centroid), kter v binrnm obraze vypot prmrnou polohu vech pixel
s hodnotou 1. Vezmeme-li v potaz, e v naem obraze se nachz pouze jedin oblast
s hodnotami pixel 1 (zornice), virtuln pstroj pro vpoet centra energie obrazu spot
prakticky sted tto jedn oblasti. Takto vypoten bod povaujeme za polohu zornice. Tento
bod je zaznamenn a pouit pi analze sledovn pohybu zornice.

8.3 Analza
V tto kapitole je rozebrna analza pohybu zornice. Jsou zde popsny dva zpsoby
uren pohybu zornice. Prvn zpsob, nazvn Ledky, vyhodnocuje vdy aktuln polohu
zornice. Uruje tedy aktuln msto pohledu. Druh zpsob, nazvn Trajektorie, vyhodnocuje
celou drhu pohybu zornice, kterou je schopen vykreslit a uloit.

Jednotliv sti jsou podrobn popsny ne v podkapitolch. Prbh analzy v kad

sti je znzornn na blokovch schmatech (Obr. 8.7 a Obr. 8.9), jednotliv bloky jsou
rovn podrobn vysvtleny, je zde popsna jejich innost a vznam z hlediska prce celho
programu.

8.3.1 Ledky
Princip uren polohy zornice u tohoto zpsobu je v rozdlen obrzku oka na sti a po
vpotu polohy zornice nsleduje vyhodnocen, ve kter sti se zornice nachz. Pot se
provede pslun akce, kter je v tomto ppad rozsvcen ledky. Tento postup je znzornn
v nsledujcm blokovm schmatu (Obr. 8.10).

Rozdlen ROI na sti

Uren, ve kter oblasti se nachz

zornice

Aktivovn pslun ledky nebo i

funkce

Obr. 8.10: Blokov schma analzy zpsobu uren polohy zornice - Ledky

46
Rozdlen ROI na sti
Rozdlen ROI na sti je nejcitlivj krok z tohoto principu. Urenm velikosti a polohy
st nastavujeme pestnost a citlivost detekce pohybu zornice. V naem ppad jsme
zkoueli rozdlit ROI na oblasti 3x3, 3x5 a 5x7. Popeme tedy vpoet oblasti 5x7, jeliko je
nejsloitj a zobrazen v tomto rozdlen je nejcitlivj.

Rozdlen ROI se zan potat od prostedn oblasti se souadnicemi [3,4]. Poloha tto
prostedn oblasti me bt urena podle stedu obrzku, to ovem vyaduje, aby byl ROI
zvolen tak, e oko bude v jeho stedu a pi pmm pohledu bude zornice tak ve stedu ROI.
Lpe je vak polohu prostedn oblasti vypotat, podle centra energie obrazu. Je vak nutn,
aby men osoba byla instruovna, e se pi sputn programu, kdy se tento vpoet
provd, mus dvat pmo ped sebe, nejlpe na prostedn oblast zobrazenou na monitoru.
Tak zajistme, e pm pohled ped sebe bude opovdat prostedn ledce, i kdy nebude ROI
vycentrovno podle celho oka. Rozdlen obrzku na oblasti a samotn hranice oblast jsou
zakresleny v nsledujcm obrzku (Obr. 8.8), dle nsleduje popis vpotu hranic oblast.

Obr. 8.11: Rozdlen ROI na oblasti

Vpoet hranic oblast se provd od stedu, kter je dn polohou zornice pi sputn

programu. Bod, odpovdajc polohy zornice je na Obr. 8.11 znzornn erven. Souadnice
tohoto bodu jsou oznaeny jako X/2 a Y/2, ale pi uren stedu podle skuten polohy
zornice nemus tyto hodnoty odpovdat polovin rozlien ve smru x a y. Vzdlenost hranic

47
v obraze je oznaena jako d a lze ji volit podle toho, jakou citlivost detekce pohybu zornice
poadujeme. m je vzdlenost hranic d men, tm vt dostvme citlivost. Tedy pi zmn
vstupu mezi vedlejmi hranicemi mus zornice urazit men vzdlenost. Vliv citlivosti
detekce pohybu je dleit zejmna v ppad, chceme-li, aby aktivace ledek zobrazench na
monitoru odpovdala pesn pohledu osoby. V tomto ppad nastavenm citlivosti zvis na
nkolika faktorech, jako jsou nastaven snmac soustavy, vzdlenost kamera oko a
vzlenost oko monitor. Vpoet hranic oblast je v nsledujc tabulce (Tab 8.2).

; ;

Tab 8.2: Vpoet hranic oblast

Uren polohy zorncice

Uren oblasti, ve kter se zornice nachz je zcela jednoduch. Porovnvme zskan

souadnice polohy zornice s intervaly, kter jsou vymezen hranicemi oblast, piem hranice
oblasti pat do intervalu, tvo-li horn hranic tohoto intervalu. Pro ukzku uren polohy
zornice byly v obrzku rozdlen ROI na oblasti (Obr. 8.8) oznaeny ti oblasti A, B a C, na
kterch si pedvedeme vymezen jejich interval. Souadnice polohy zornice jsou oznaeny
[m,n].

- Oblast A:

- Oblast B:

- Oblast C:

Vybran oblast je urena podle logickho souinu interval v ose x a y.

48
Proveden pslun akce

Zkladn akc je rozsvcen ledky. Ledky jsou uspodny podle oblast, kad oblasti
odpovd jedna led dioda. Pro aktivovn ledky mus platit logick souin protnut dku a
sloupce (intervalu v ose x a intervalu v ose y). Z charakteru rozhodovn je patrn, e
v dnm okamiku nemohou svti dv ledky souasn.

Zobrazen smru pohledu pomoc ledek m dv varianty, kter se nepatrn li. Prvn
variantou je zobrazen smru pohledu z offline zznamu, kde aktivace ledek stranov
odpovd poloze zornice na obrzku. To znamen, e vidme li na videu posun zornice doleva,
aktivuje se ledka vlevo. Naopak zobrazujeme-li smr pohledu z online zznamu, musme
aktivaci ledek stranov pevrti (prohodit lev a prav smr). Pi online zznamu chceme, aby
msto pohledu na monitor pesn odpovdalo aktivovan ledce na monitoru. Podvme-li se
doprava dol, chceme mt aktivovanou pravou doln ledku. Kamera ns ale snm z protjho
pohledu, take kdy se podvme doprava, kamera zaznamen pohyb doleva. Pi vpotu
aktivace ledky je tedy nutn tuto stranovou nesouhlasnost zohlednit.

Zobrazen smru pohledu pomoc ledek je zvoleno pro jasnou demonstraci funnosti
programu. Je vak zejm, e lze vyut aktivovanch oblast k velkmu mnostv rznch
akc. Jeliko jsou oblasti aktivovny pomoc logickho datovho toku, meme jim piadit
libovoln innosti. Napklad zvolme-li rozdlen na oblasti rozlien 3 x 3, meme kad
oblasti piadit ovldac prvek smru a pohyb zornice tak me bt v dalch aplikacch vyuit
k zen dopravnho prostedku.

Vtina monch uplatnn je v oblasti jednoduchho ovldan. Sloitj loha pro

ovldn, nap. ovldn kurzoru myi by vyadovala daleko vt rozlien oblast a vysokou
citlivost, kterou se souasnmy vlastnostmi snmac soustavy nejsme schopni doshnout.

Systmy pro ovldn pomoc pohybu o jsou jednou vznamnou monost vyuit
sledovn pohybu o, druhou vznamnm vyuitm je zaznamenn pozice pohledu, neboli
jeho trajektorie. Tato oblast vyuit je rozebrna v nsledujc kapitole.

8.3.2 Trajektorie
Druh zpsob uren pohybu zornice je pomoc zaznamenn jej drhy pohybu
trajektorie, kter je vykreslovna v relnm ase a na konci programu uloena pro pozdj

49
zpracovn. Nsledujc blokov schma (Obr. 8.12) znzoruje jednotliv kroky v uren
trajektorie.

Zaznamenn polohy zornice

Zaznamenat novou polohu a propojit

s pedchoz

Zobrazen a uloen do obrzku

Obr. 8.12: Blokov schma analzy zpsobu uren polohy zornice Trajektorie

Zaznamenn polohy zornice probh podle kapitoly 8.2.6 - Morfologick operace.

Vslednou polohu zornice reprezentuje jeden bod, oznaen souadnicemi [m, n]. V prvnm
zpracovanm snmku je tedy zaznamenna prvn poloha zornice, kter je pedna do
nsledujc iterace cyklu zpracovn obrazu (zpracovn druhho snmku), kde nalezneme
nov souadnice polohy zornice. Aktuln bod oznaujc zornici propojme s pedchozm
bodem pomoc virtulnho nstroje kreslen (draw) a jeho parametrem ra (line).

Trajektorii pro lep viditelnost zakreslujeme 20-krt zvtenou. Pohne-li se tedy zornice
v jedn ose o 10 pixel, pi zakreslovn bude ra trajektorie dlouh 200 pixel.

Pi vykreslovn trajektorie dochzelo k ruen skuten drhy zornice mrknm. Pi

mrknut je zornice na nkolik snmk schovan za vkem. Poet snmk se schovanou
zornic zvis na snmac frekvenci kamery, v naem ppad 30 fps byl snmek se zavenm
okem prv jeden. Poloha zornice je potna pomoc centra energie obrazu, ve kterm je ale
pouze zaven oko. Poloha zornice je tedy v tuto chvli urena chybn a vbec nesouvis
s trajektori zornice.

Experimentln bylo zjitno, e rozdl mezi aktuln polohou zornice a chybn

vypotenou polohou pi mrknut bv vt ne 30 pixel (pi rozlien 640 x 480 a zobrazen
cel ky oblieje). Systm pro zaznamenn trajektorie toto zaznamenal jako velmi rychl
pohyb a vykreslil tak dlouhou ru. Velk vtina skutench pohyb zornice takov rychlosti
nedosahovala, proto jsme pro odfiltrovn mrkn pouili prh pro vykreslovn ar

50
trajektorie. Tento prh jsme nastavili prv na 30 pixel. Byl-li vyhodnocen pohyb zornice
vt ne o 30 pixel, ra trajektorie nebyla vykreslena. Na nsledujcm obrzku (Obr. 8.13)
mete porovnat vykreslen trajektorie bez filtrovn mrkn a s filtrovnm mrkn. Na sti
obrzku bez filtrovn si lze tak povimnout charakteru chyby trajektorie pi mrkn
chybn pozice zornice pi rznch mrknut je stle ve stejnm bod.

Obr. 8.13: Obrzky trajektori pohledu. Trajektorie bez filtrovn mrkn (vlevo) a
s filtrovnm mrkn (vpravo).

Pi ukonen programu se oteve dialogov okno pro uloen zaznamenan trajektorie.

Trajektorii je vhodn ukldat jako obrzek ve formtu bmp, kter slou pro ukldn rastrov
grafiky.

51
9 Prezentace vsledk
Vsledkem realizace systmu pro sledovn pohybu o jsou tyi programy zaloen na
stejnm zkladu, ale slouc k jinmu elu. Zkladn dlen je na online a offline
zpracovn, kter jdou rozdlit na vyhodnocen pozice zornice a vyhodnocen trajektorie
pohybu zornice. Pro pehlednost je ne uveden vet nzv program, jejich strun popis a
vhodn vyuit.

Pozice_offline.vi
- Slou k zobrazen pozice zornice z offline zznamu.
- Vhodn pro demonstraci funknosti programu.
Trajektorie_offline.vi
- Slou k zaznamenn trajektorie pohledu z offline zznamu.
Pozice_online.vi
- Slou k zobrazen pozice zornice z online zznamu.
- Vhodn pro ovldn lze spoutt rn akce pi pohledu na urit msto.
Trajektorie_online.vi
- Slou k zaznamenn trajektorie pohledu z online zznamu.
- Vhodn pro sledovn trajektorie pohledu po promtnutm obrzku.

9.1 Pozice pohledu

V nsledujc podkapitole jsme se pokusili demonstrovat prci programu zobrazujc
pozici zornice nebo msto pohledu pomoc snmk obrazovky. Demonstrace probhla
v programu pozice_online.vi, kde jednotliv snmky zachycuj program v chodu pi bnch
pohybech o. Na prvnm obrzku (Obr. 9.1) je vidt rozsvcen ledka nahoe, co odpovd
pohledu men osoby nahoru. Na druhm obrzku (Obr. 9.2) je rozsvcen ledka vpravo
uprosted, na tetm obrzku (Obr. 9.3) je vidt rozsvcen ledka vlevo dole a na tvrtm
obrzku (Obr. 9.4) je vidt rozsvcen ledka uprosted. Rozsvcen ledky smrov odpovdaj
pohledu a pi sprvnm nastaven rozsvcen ledka pmo odpovd mstu pohledu. Sprvn
nastaven je zvisl na vlastnostech snmac soustavy a nastaven velikosti oblast pro
rozdlen ROI. Pi naem men jsme nastavili snmac soustavu tak aby jej zorn pole
odpovdalo ce oblieje (pi rozlien 640 x 480) a velikosti oblasti rozdlen ROI 4x4 pixely
a vsledn pohled odpovdal rozsvcen ledce.

52
Obr. 9.1: Pohled nahoru a rozsvcen odpovdajc ledka.

Obr. 9.2: Pohled doprava a rozsvcen odpovdajc ledka.

53
Obr. 9.3: Pohled vlevo dol a rozsvcen odpovdajc ledka.

Obr. 9.4: Pohled doprosted a rozsvcen odpovdajc ledka.

54
9.2 Trajektorie pohledu
V tto podkapitole jsou uvedeny vsledn obrzky se zaznamenanmi trajektoriemi. Pro
pehledn prezentovn trajektori jsme vytvoili schematick obrzky, kter men osoba
pozorovala za danch podmnek. Inspirac pro tento zpsob zaznamenvn trajektorie je
historicky prvn experimentu sledovn pohybu o Alfreda L. Yarbuse popsanm v kapitole
3.1.2.

9.2.1 Metoda men trajektorie

Zkladnm kolem bylo sledovat zadan objekty z obrzk, setrvat pohledem na
nalezenm objektu po dobu 5 sekund, pot pesunout pohled na dal objekt a opt setrvat a to
cel opakovat ne se prohldnou vechny objekty. Obrzky byly zobrazeny pes celou
obrazovku. V prbhu men se zaznamenala trajektorie pohledu, kter se uloila do dalho
obrzku. Zaznamenanou trajektorii porovnme se vzorovm obrzkem a zjistme tak jak
pesn byla trajektorie zaznamenna a odpovd-li zadn.

Vsledky nkolika men jsou uvedeny ne, je u nich popsno zadn men a uveden
vzorov obrzek a vsledn trajektorie.

tverce v rozch
Vzorov obrzek tvo ern obdlnky na blm pozad umstn v rozch a uprosted.
kolem bylo setrvat pohledem na kadm obdlnku 5 8 vtein. Vzorov obrzek a
vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne (Obr. 9.5).

Obr. 9.5: Vzorov obrzek ernch obdlnk (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn
(vpravo).

55
ed kruhy
Vzorov obrzek tvo ed kruhy na blm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
kadm kruhu 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne (Obr.
9.6).

Obr. 9.6: Vzorov obrzek edch kruh (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn (vpravo).

Tvary - erven
Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. Tvary mohou bt obdlnky,
kruhy a trojhelnky a jejich barvy jsou erven, modr a lut. kolem bylo setrvat
pohledem na tvarech erven barvy 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou
zobrazeny ne (Obr. 9.7).

Obr. 9.7: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn
ervench tvar (vpravo).

56
Tvary - modr

Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
tvarech modr barvy 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne
(Obr. 9.8).

Obr. 9.8: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn
modrch tvar (vpravo).

Tvary - lut

Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
tvarech lut barvy 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne
(Obr. 9.9).

Obr. 9.9: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn lutch
tvar (vpravo).

57
Tvary - obdlnky

Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
obdlncch 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne (Obr.
9.10).

Obr. 9.10: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn
obdlnk (vpravo).

Tvary - kruhy

Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
kruzch 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne (Obr. 9.11).

Obr. 9.11: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn kruh
(vpravo).

58
Tvary trojhelnky

Vzorov obrzek tvo barevn tvary na edm pozad. kolem bylo setrvat pohledem na
obdlncch 5 8 vtein. Vzorov obrzek a vsledn trajektorie jsou zobrazeny ne (Obr.
9.12).

Obr. 9.12: Vzorov obrzek barevnch tvar (vlevo) a vsledn trajektorie pozorovn
trojhelnk (vpravo).

9.2.2 Zhodnocen vsledk

Dle vslednch trajektori meme urit, jak bylo zadn pro menou osobu. Systm
doke sledovat pohyb o a zaznamenat, kam se men osoba dvala, jestli pozorovala
objekty uritho tvaru nebo barvy.

9.3 Dal monosti vyuit

Dal monosti vyuit systmu pro sledovn pohybu o krom uren polohy zornice a
zaznamenn trajektorie pohybu zornice by mohly bt v detekci mrkn. Mrknut oka na
urit as bychom mohli piadit libovolnou funkci, vhodn by napklad byla funkce stisku
tlatka. Jin monost vyuit detekce mrknut oka na urit as by mohla bt v programu
hldajcm bdlost men osoby. Zaven oka na nkolik sekund by spustilo zvukov alarm,
kter by men osob navrtil bdlost. Praktick vyuit by bylo napklad v automobilovm
prmyslu v systmu zabraujcm mikrospnku idie.

59
10 Zvr
Prce se v teoretick sti zabvala anatomi lidskho oka, jeho pohyby a souvisejc
elektrofyziologi. Dle byla popsna problematika sledovn o a jednotliv typy systm pro
sledovn o. Pro n systm byl vybrn typ systmu pro bezkontaktn snmn pomoc
videozznamu. Popsali jsme tak rzn monosti vyuit sledovn o.

Systm byl navren a realizovn v prosted LabVIEW s programovm rozenm pro

zpracovn obrazu a videa IMAQ Vision. Tento systm a jeho rozen byly popsny
v kapitole 6. Vlastnosti a vhody prosted LabVIEW a IMAQ Vision byly vyuity
k vytvoen nvrhu systmu v podob blokovho schmatu, kter vyjaduje postup od zskn
obrazu k jeho zpracovn a nslednmu vyhodnocen vsledk.

Podle nvrhu z kapitoly 7 byl realizovn program, kter vyhodnocuje aktuln pozici
pohledu nebo zaznamenv trajektorii pohledu a to jak v offline tak i v online zznamu.
Jednotliv kroky zpracovn obrazu jsou znzornny v blokovch schmatech. Je zde tak
uveden podrobn popis jednotlivch blok, jejich vlastnosti, funkce a vznam z hlediska
problematiky sledovn o. Dle je vyzdvien vznam nkterch funkc v procesu zpracovn
obrazu pro detekci polohy zornice, zejmna se jedn o morfologick operace.

Vsledn programy pro sledovn pohybu o slou k laboratornm elm, zejmna

jsou vhodn pro zaznamenvn trajektorie pohledu a sledovn pozice pohledu na obrazovce.
Program sledovn pozice pohledu na obrazovce umouje sledovat msto pohledu na
monitoru v rozlien 5 x 7. Program pro zznam trajektorie doke registrovat pozorovan
objekty a drhu pohledu mezi nimi. Vsledky tchto program jsou prezentovny v kapitole
9.

60
11 Seznam pouitch zdroj
[1] VLACH, J. Zanme s LabVIEW. Praha : BEN - technick literatura, 2008

[2] KLINGER, T. Image Processing with LabVIEW and IMAQ Vision. Prentice Hall PTR,
2000.

[3] HONZKOV, N. HONZK, P. Biologie lovka. Skriptum VUT, Brno, 2003

[4] Wikipedia [online]. Eye tracking [cit. 2010-03-25] Dostupn na WWW:
<http://www.cs.wikipedia.org>
[5] CASKOV, K. Efekt asn operace infantiln vrozen esotropie pro vslednou kvalitu
binokulrnho vidn diplomov prce. Lkask fakulta Masarykovy univerzity
v Brn, Brno, 2009
[6] PUNKO, A. Fyziologie a patologie onch pohyb bakalsk prce. Lkask fakulta
Masarykovy univerzity v Brn, Brno, 2007
[7] BAREA, R. BOQUETE L. LPEZ E. MAZO M. Guidance of a wheelchair using
electrooculography, Electronics Department - University of Alcala.
[8] YARBUS, A. L. Eye Movements and Vision. Plenum. New York. 1967, (str. 190-191).

[9] IP4Control [online]. Produkty [cit. 2010-03-25] Dostupn na WWW:

<http://www.ip4control.eu>

[10] SVATO, J. Biologick signly I, geneze, zpracovn a analza. Skriptum VUT,

Praha 1992.

[11] NATIONAL INSTRUMENTS. IMAQ Vision for LabVIEW User Manual. June 2003
Edition.

61