CSJ OSS Sbornik 2016 Final

ESK SPOLENOST PRO JAKOST
Novotnho lvka 5, 116 68 Praha 1
63. SEMIN
ODBORN SKUPINY PRO SPOLEHLIVOST
podan vborem Odborn skupiny pro spolehlivost

k problematice
PREDIKTIVN ANALZY
SPOLEHLIVOSTI A MONOSTI
JEJICH VYUIT II.
Materily z 63. semine

odborn skupiny pro spolehlivost
Brno, erven 2016
Odborn garant semine: prof. Ing. David Vali, Ph.D.

OBSAH:
VOD DO PREDIKTIVNCH ANALZ SPOLEHLIVOSTI EL 3

A ZKLADN CHARAKTERISTIKY
Prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c., Fakulta vojenskch technologi,
Univerzita obrany v Brn
Prof. Ing. David VALI, Ph.D., Fakulta vojenskch technologi,
PREDIKCE BEZPORUCHOVOSTI DATABZE A METODIKY 10

Ing. Michal VINTR, Ph.D., Expert na spolehlivost a bezpenost produkt
ANALZA BLOKOVHO DIAGRAMU BEZPORUCHOVOSTI 31

Prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c., Fakulta vojenskch technologi,
MARKOVOVA ANALZA 46
Prof. Ing. David VALI, Ph.D., Fakulta vojenskch technologi,
Sbornk pednek: Prediktivn analzy spolehlivosti a monosti jejich vyuit II.

Vydn 1., esk spolenost pro jakost
Bro
ISBN: 978-80-7231-469-0
Kolektiv autor
58 stran
VOD DO PREDIKTIVNCH ANALZ SPOLEHLIVOSTI
EL A ZKLADN CHARAKTERISTIKY
prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c.

e-mail: zdenek.vintr@unob.cz
pplk. prof. Ing. David VALI, Ph.D.

e-mail: david.valis@unob.cz
1. vod
Clem pspvku je seznmit tene se zklady a vodnmi principy metod

prediktivnch analz spolehlivosti. Prediktivn analzy spolehlivosti se pouvaj
k pezkoumn a pedpovdi ukazatel bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti
a bezpenosti systmu. Analzy spolehlivosti se provd zejmna v etap volby koncepce
a stanoven poadavk, v etap nvrhu a vvoje a v etap provozu a drby a to pedevm
pro vyhodnocen a stanoven ukazatel spolehlivosti a pro posouzen zda byly splnny
specifikovan poadavky.
2. Cle prediktivn analzy spolehlivosti systmu
Analza spolehlivosti systmu je proces, jeho podstatou je zskvn, zkoumn

a uspodvn informac specifickch a vznamnch pro dan systm a potebnch pro
rozhodovn o nm a o stanovench clech. Zkoumn probh obvykle na modelu systmu.
Konenm produktem tohoto procesu je soubor informac o vlastnostech modelu systmu.
Model me bt v prbhu analzy modifikovn. V souladu s touto definic je primrnm
clem analzy systmu zskvn informac o nm. Analza mus bt provedena podle jasn
stanovench pravidel a postup, tak aby proces analzy byl opakovateln a vdy vedl ke
stejnm vsledkm (dv nezvisle proveden analzy jednoho systm nemou dospt ke
vzjemn rozpornm vsledkm.
Informace, kter jsme schopni z analzy zskat, nemus bt na prvn pohled a na jejm
zatku zcela zejm. Vysvtlen poskytuje Obrzek 1.1. Kruh pedstavuje informace, kter
mus bt zskny proto, aby analza systmu splnila svj el. Analytik, kter se zamuje na
typ problm A zan svj vzkum v tto oblasti a vyeen ady problm kter ho zajmaj,
jej me dovst do oblasti A1; objasnn tchto problm jej me dle pivst do oblasti A2;
atd. Jin analytik, zamen na skupinu problm B me obdobn dospt k oblastem B1, B2
atd.
Pro ilustraci problmu uvaujme nap. elektronick bezpenostn systm ochrany
dleitho prmyslovho podniku. Analytik zan vzkum jeho spolehlivosti identifikac
a popisem rozhran systmu, monch pin a dsledk poruch jeho externho napjecho
systmu, rozborem poruch vlastnho napjecho systmu, pokrauje rozborem pin
a dsledk poruch intern elektrick instalace a nakonec jednotlivch vkonnch prvk
bezpenostnho systmu. Uvit mus vazby mezi prvky a dsledky kombinace poruch
3
jednotlivch prvk na vslednou spolehlivost systmu ve vech pedpovditelnch reimech
provozu.
A2 B2
A1 B1
A B
INFORMACE Z
ANALZY
Obrzek 1.1 Oblasti informac, zskvanch analzou spolehlivosti.
3. Metodologick pstupy k analze
Existuj dva rozdln metodologick postupy pi provdn analzy spolehlivosti

systmu: induktivn a deduktivn.
Induktivn postup: je zaloen na provdn analzy od specifickch a elementrnch
problm k obecnjm a globlnjm problmm. Od analzy funkc a poruch prvk
(a jejich kombinac) na nejni rovni lenn systmu se postupuje k analze poruch a jejich
dsledk na nadazen systmy a k poruchm celho systmu. Tento postup se uplatuje
napklad v metod FMEA, kde se posuzuj dsledky poruch prvk na funkci nadazench
systm. Pi zkoumn dsledk poruch se tedy uplatuje induktivn postup.
Deduktivn postup: je zaloen na provdn analzy od globlnch (obecnch)
problm k problmm elementrnm. Od analzy poruch systmu na nejvy rovni lenn
se postupuje k analze jejich pin a podlu poruch elementrnch prvk na tchto poruchch.
Pi zkoumn pin vzniku poruch se tedy uplatuje deduktivn postup. Tento postup se
uplatuje napklad v metod stromu poruch.
4. Zkladn metody analzy spolehlivosti
Tak jak se vyvjela spolehlivost jako vdn obor, rozvjely se i metody analzy
spolehlivosti. Dnes jsou nejvznamnj metody analzy spolehlivosti ji standardizovny
a nvody k jejich pouit jsou k dispozici ve form nrodnch, mezinrodn i vojenskch
norem. V souasn praxi se pi provdn analz spolehlivosti meme setkat zejmna
s nsledujcmi metodami:
Pedbn analza nebezpe (PHA).
Analza zpsob a dsledk poruch (FMEA).
Analza zpsob, dsledk a kritinosti poruch (FMECA).
Metoda graf a blokovch diagram bezporuchovosti (RBD).
Metoda pravdivostn tabulky.
4
Metoda orientovanch strom udlost (FTA, ETA, aj.).
Markovovy metody (MA).
Simulan metody.
5. Hlavn kroky a charakteristiky prediktivn analzy
V principu existuj tyi hlavn kroky (etapy) pi provdn prediktivn analzy

spolehlivosti a to:
Funkn a technick analza.
Kvalitativn analza.
Kvantitativn analza.
Syntza vsledk analzy.
Vzjemn nvaznost tchto etap a pehled zkladnch kol, kter jsou v rmci kad
etapy realizovny je znzornn na Obr. 1.2.
5
Kolekce dat o systmu a jejich funkn a Ostatn informace, kter se vztahuj
KROK 1. technick charakteristika k systmu, jeho prvkm a provoznm
Funkn a podmnkm
technick
analza Pedbn analza funknch a
technickch charakteristik systmu
Stanoven cl analzy spolehlivosti,

potebn specifikace, definice, limity,..
Stanoven rovn analzy a hloubky

lenn systmu
Praktick rozlenn systmu do zvolen

rovn (na rove prvk)
KROK 2.
Kvalitativn analza spolehlivosti
Kvalitativn
metodami PHA, FMEA a pod.
analza
Vytvoen modelu spolehlivosti,

definice modelu funknosti
Definice a popis poruch systmu,

kvalitativn klasifikace poruch
Souhrnn pehled vech poruch,

jejich setdn a posouzen zvanosti
Vpoet ukazatel spolehlivosti, podle Pouit daj o spolehlivosti prvk,

danch kritri, porovnn s poadavky pedchozch systm, pedpis, norem,..
KROK 3.
Analza citlivosti systmu na Odhad rizik, nejistot v provoznch
Kvantitativn
spolehlivost jeho prvk podmnkch, podkladech a pod.
analza
Souhrnn pehled poruch , jejich

setdn podle zvanosti dsledk
KROK 4. Syntza vsledk, posouzen dosaen

Syntza rovn spolehlivosti, zvry, doporuen
Obrzek 1.2 Prediktivn analza spolehlivosti systmu
Mezi hlavn charakteristiky prediktivnch analz pat:

Interaktivn povaha analzy: Pro snadnj pochopen podstaty a cl analzy
spolehlivosti byl postup jejho provdn rozdlen do ty samostatnch a relativn
nezvislch krok. Ve skutenosti ovem toto dlen a nezvislost krok nem ostr hranice.
Pro kad reln systm, kter m bt definovn, vyvinut a vyroben maj jednotliv etapy,
jimi jeho vznik prochz v provdnch innostech vzjemn prniky.
6
Iterativn povaha analzy: Ze sv povahy m analza spolehlivosti iterativn charakter.
Je integrln soust vech vvojovch prac na systmu, pin nmty a nvrhy na zmny
systmu, kter jsou dsledkem odhalench nedostatk. Prvn zvry z analzy vedou ke
zmnm v systmu a ke zven jeho spolehlivosti. Vliv tchto zmn a modifikac vyvolv
potebu opakovn (aktualizaci) analzy a do t doby, dokud nejsou splnny na zatku
projeknch prac stanoven cle. Iterativn aspekty, obsaen v analze spolehlivosti ukazuje
Obrzek 1.3.
KROK 1
Funkn a technick analza
Zmny v systmu
KROK 2 vedouc k jeho zlepen
Kvalitativn analza
Pehodnocen a revize
KROK 3 systmu
Kvantitativn analza
NE
KROK 4 Jsou stanoven cle

Syntza vsledk a zvry splnny?
ANO
Konec
analzy
Obrzek 1.3 Iterativn povaha analzy spolehlivosti
6. Zvr
Kvalitativn modelovn, kter je implicitn soust analzy m v sob i kvantitativn

aspekty. Identifikace a definice monch poruch, jejich projev, dsledk a rizika jejich
vzniku maj vdy stochastickou povahu a nesou v sob i jistou chybu v odhadu. Proto vdy
meme v analze pouze pedpokldat vznik poruch a jejich dsledk a to obvykle na zklad
zkuenost zskanch empiricky z provozu stejnch nebo pbuznch systm.
Syntza informac a zvry z kvalitativn a kvantitativn analzy nap. pesn uke ty
poruchy a jejich kombinace, na nich je nejvce zvisl spolehlivost systmu, odhal
nejkrititj prvky systmu nebo nejvznamnj funkce systmu. Tmto zpsobem lze
rozhodnout o takovch technickch i technologickch opatench, kter nejinnjm
a nejrychlejm zpsobem povedou ke zven spolehlivosti, konkrtn bezporuchovosti,
bezpenosti, pohotovosti, udrovatelnosti a jinch vlastnost systmu. Ze zvr analzy je
mon usoudit, zda systm splnil nebo nesplnil poadavky na jeho spolehlivost a bezpenost.
Stejn tak analza me poslouit i k jinm praktickm krokm:
ke zven rovn spolehlivosti prvk;
ve zmnch v zlohovn prvk;
7
ke zdvodnn nezbytnosti dodatenho zlohovn prvk;
k odstrann nadbytenho zlohovn;
k dodaten ochran nebo monitorovn funkc prvk;
k nezbytnosti zabudovn ochrany systmu ped poruchou spolench prvk;
k nezbytnosti pedepsat kontrolu sprvn funkce prvk se skrytmi poruchami;
k prav preventivnch drbovch operac;
ke zmnm charakteru a period kontrolnch zkouek;
k minimalizaci rizika vlivu lidskho faktoru na spolehlivou funkci systmu
apod.
Analza poskytuje celou adu dalch uitench informac, vyuitelnch pi
organizaci, zen a kontrole provozu. Dv t prvn podklady pro objektivn plnovn
systmu logistick podpory budoucho provozu.
Pouit zdroje
[1] DHILLON, B. S. Design reliability: Fundamentals and applications. Boca Raton: CRC
Press, 1999. ISBN 0-8493-1465-8.
[2] HOLUB, R. VINTR, Z. Spolehlivost letadlov techniky [Elektronick uebnice].
Brno: VUT v Brn, 2001.
[3] HOLUB, R. VINTR, Z. Zklady spolehlivosti. Brno: VA v Brn, 2002.
[4] MATJEK, J. Strun pehled norem z oblasti spolehlivosti. In vod do spolehlivosti.
Praha: esk spolenost pro jakost, 2014, s. 1826. ISBN 978-80-02-02514-6.
[5] MURTHY, D.N.P. RAUSAND, M. STERS, T. Product reliability: Specification
and performance. London: Springer-Verlag, 2008. ISBN 978-1-84800-270-8.
[6] MYKISKA, A. Systm managementu spolehlivosti. In Normy z oblasti managementu
spolehlivosti a rizik. Praha: esk spolenost pro jakost, 2006, s. 1118.
[7] VINTR, M. Oborov normy ve spolehlivosti. In Mezinrodn a nrodn normalizace ve
spolehlivosti. Praha: esk spolenost pro jakost, 2012, s. 2936. ISBN 978-80-02-
02421-7.
[8] SN IEC 60050/192. Mezinrodn elektrotechnick slovnk
st 192: Spolehlivost. Praha: UNMZ, 2015.
[9] SN EN ISO 9000:2006. Systmy managementu kvality Zklady, zsady a slovnk.
Praha: NI, 2006.
[10] SN EN ISO 9001:2009. Systmy managementu kvality Poadavky. Praha: NMZ,
2009.
[11] SN EN 60300-1. Management spolehlivosti st 1: Systmy managementu
spolehlivosti. Praha: NI, 2004.
[12] SN EN 60300-2. Management spolehlivosti st 2: Smrnice pro management
spolehlivosti. Praha: NI, 2005.
8
[13] IEC 60300-1/Ed3. Dependability management Part 1: Guidance for management and
application (Final draft 56/1550/FDIS). Geneva: International Electrotechnical
Commission, 2014.
[14] MIL-STD-785B. Reliability Progam for Systems and Equipment Development and
Production. Washington: Department of Defense, 1980.
[15] NASA-STD-8729.1. Planning, Developing and Managing an Effective Reliability and
Maintainability (R&M) Program. Washington: NASA, 1998.
[16] SAE JA1000. Reliability Program Standard. Warrendale: Society of Automotive
Engineers, 1998.
[17] SAE JA1000/1. Reliability Program Standard Implementation Guide. Warrendale:
Society of Automotive Engineers, 1999.
[18] SAE JA1010. Maintainability Program Standard. Warrendale: Society of Automotive
Engineers, 2011.
[19] SAE JA1010/1. Maintainability Program Standard Implementation Guide. Warrendale:
Society of Automotive Engineers, 2011.
[20] VDA 3.1. Zabezpeen spolehlivosti u vrobc automobil a dodavatel. Praha: esk
spolenost pro jakost, 2002.
9
PREDIKCE BEZPORUCHOVOSTI
DATABZE A METODIKY
Ing. Michal VINTR, Ph.D.

Expert na spolehlivost a bezpenost produkt
e-mail: mvintr@mvintr.cz, www.mvintr.cz
1. vod
Nezbytnm pedpokladem pro modelovn bezporuchovosti systmu jako celku

a provdn ady prediktivnch analz spolehlivosti je modelovn bezporuchovosti na rovni
jednotlivch prvk systmu. Uvedenm modelovnm se v kontextu tohoto pspvku rozum
zskn ukazatele bezporuchovosti prvku. Pro zskn v potench etapch ivotnho cyklu
systmu se zail pojem predikce bezporuchovosti (anglicky reliability prediction).
Clem pspvku je seznmit tene se zkladnmi principy predikce bezporuchovosti
prvk a zejmna pedstavit nejrozenj a nejpouvanj databze bezporuchovosti
a metodiky pouvan pro predikci bezporuchovosti. V pspvku je dle uveden seznam
softwarovch produkt pro podporu predikce bezporuchovosti a souhrn vznamnch zmn
v oblasti databz a metodik za poslednch deset let.
Autor pspvku publikoval pspvek na stejn tma (s nzvem Pehled metod
a nstroj pro odhad bezporuchovosti prvk [3]) ji v roce 2007, v rmci 27. semine
Odborn skupiny pro spolehlivost. Aktuln pspvek je oproti pvodnmu pspvku vrazn
rozen o teoretick vod, o mn rozen databze a metodiky, o seznam softwarovch
produkt a zejmna o adu novinek a popis vvoje v dan oblasti za dobu od vydn
pvodnho pspvku.
2. Predikce bezporuchovosti
Bezporuchovost (reliability) je dle nov platn terminologick normy SN IEC

60050-192 [10] definovna jako schopnost fungovat v danch podmnkch bhem danho
asovho intervalu bez poruchy tak, jak je poadovno.
Predikce, pedpov (prediction) je ve stejn norm [10] definovna jako vpoetn
proces pouvan k zskn pedpovzen hodnoty veliiny. Piem pedpovzen hodnota
(predicted value) je v [10] definovna jako hodnota veliiny vyhodnocen ped tm, ne je
skuten pozorovateln, s pouitm informac tkajcch se stejn charakteristiky.
Dle Akademickho slovnku cizch slov [24] je vznam slova predikce nsledujc:
odhad budoucch hodnot skutenho prbhu; (vdeck) pedvdn, pedpovdn,
pedpov, pedpoklad.
V kontextu uvedench definic lze predikci bezporuchovosti (reliability prediction)
chpat jako proces zskn hodnoty ukazatele bezporuchovosti ped tm, ne je ukazatel
skuten pozorovateln (tj. typicky v potench etapch ivotnho cyklu). Zjednoduen lze
na predikci bezporuchovosti nahlet jako na pedpov ukazatele bezporuchovosti
v potench etapch ivotnho cyklu.
10
Ukazatel bezporuchovosti je obecn charakterizovn selnou hodnotou nebo funkc
pouitou pro popis rozdlen pravdpodobnosti nhodn promnn, kter charakterizuje
bezporuchovost. Takovou nhodnou promnou je napklad doba provozu mezi poruchami.
Jednm ze zkladnch ukazatel bezporuchovosti je pravdpodobnost bezporuchovho
provozu, kter je definovna jako pravdpodobnost fungovn za danch podmnek
v asovm intervalu (t1, t2) tak, jak je poadovno [9]. Kdy t1 = 0 a t2 = t, potom se R(0, t)
jednodue oznauje jako R(t) a nazv se funkce bezporuchovosti.
Pro praktick pouit je vhodn rozdlen pravdpodobnosti nhodn promnn (tj.
tak funkci bezporuchovosti) charakterizovat typem rozdlen a jeho parametry. V oblasti
spolehlivosti pat mezi asto pouvan typy rozdlen nsledujc dva:
Weibullovo rozdlen, jeho funkce bezporuchovosti je dna vztahem [2]:
t
Rt exp

kde: = parametr polohy rozdlen; = parametr tvaru rozdlen.
Exponenciln rozdlen, jeho funkce bezporuchovosti je dna vztahem [2]:
Rt exp t
kde: = parametr rozdlen (intenzita poruch).
Clem predikce bezporuchovosti je pedpovdt pslun parametr (nebo parametry)
danho rozdlen. Napklad u exponencilnho rozdlen je parametrem intenzita poruch,
kter je v ase konstantn.
Predikci bezporuchovosti prvk lze provdt s vyuitm nejrznjch informanch
zdroj. Dle jsou uvedeny zdroje informac o bezporuchovosti prvk seazen podle rovn
jejich vrohodnosti:
informace o bezporuchovosti prvku garantovan vrobcem;
prkazn vsledky zkouek (sledovn) spolehlivosti stejnho (srovnatelnho) prvku;
informace o bezporuchovosti zskan s vyitm pstupu Physics-of-Failure (podrobn
viz [6], [9]);
standardizovan vpoty bezporuchovosti prvk (metodiky predikce bezporuchovosti);
specializovan databze informac o bezporuchovosti prvk (databze bezporuchovosti);
obecn databze informac o bezporuchovosti prvk;
expertn odhady.
Pspvek je dle zamen na mezinrodn uznvan a nejastji pouvan databze
bezporuchovosti a metodiky predikce bezporuchovosti. Ty umouj predikovat konkrtn
ukazatel bezporuchovosti, kterm je nejastji intenzita poruch (), a to ve form seln
hodnoty (tj. konstanty). Z toho vyplv, e apriori pedpokldaj exponenciln rozdlen.
Proto je na vsledek predikce teba nahlet nejen jako na ukazatel bezporuchovosti, ale tak
jako na parametr rozdlen, v tomto ppad exponencilnho. V praxi se pro vyjden
intenzity poruch (a vsledk predikce) asto pouvaj nejrznj zpsoby a oznaen, jako
napklad: poet poruch za hodinu (FR); poet poruch za milion hodin (FPMH); poet poruch
v ase (za 109 hodin) (FIT); poet poruch za milion kilometr (FPMK).
11
Databze bezporuchovosti poskytuj pro konkrtn typy prvk (nap. roub
s estihrannou hlavou) seln hodnoty ukazatel bezporuchovosti.
Metodiky predikce bezporuchovosti obsahuj pro jednotliv skupiny prvk (nap.
rezistory) vpotov postupy, kter umouj volbou nejrznjch koeficient zohlednit
konkrtn relnou situaci a vypotat hodnotu ukazatele bezporuchovosti.
Ve vtin dle uvedench databz a metodik jsou hodnoty ukazatel
bezporuchovosti vdy uvdny pro rzn rovn kvality prvku a rzn provozn prosted.
rove kvality prvku charakterizuje rove nvrhu, vvoje a vroby danho prvku. Nejastji
se lze setkat s nsledujcmi rovnmi kvality: unknown; lower; commercial; military-
specific; atd. Provozn prosted charakterizuje okoln prosted, ve kterm bude prvek
provozovn. Pklady pouvanch kategori provoznch prosted jsou: Ground, Benign (GB);
Ground, Fixed (GF); Ground, Mobile (GM); Naval, Sheltered (NS); Airbone, Inhabited, Cargo
(AIC), Space, Flight (SF); Missile, Launch (ML); atd.
Pro proveden predikce bezporuchovosti s vyuitm databz a metodik je nezbytn
mt k dispozici potebn vstupn informace. Mezi zkladn informace pat:
specifikace podmnek provozu a prosted;
pehled poadavk na spolehlivost a bezporuchovost systmu a prvk;
funkn struktura systmu;
rozlenn systmu na jednotliv prvky;
podrobn informace o jednotlivch prvcch (typ, rove kvality, ).
Vsledkem predikce bezporuchovosti s vyuitm databze nebo metodiky je obvykle:
intenzita poruch kadho prvku systmu;
pehled pouitch zdroj pro predikci bezporuchovosti;
uvaovan rove kvality a uvaovan provozn prosted pro kad prvek;
dokumentovan postup vpotu (predikce bezporuchovosti kadho prvku).
Minimln by ml vsledek predikce bezporuchovosti pro kad prvek obsahovat
intenzitu poruch a jej zdroj.
3. Databze bezporuchovosti
3.1 Zkladn databze bezporuchovosti
Dle jsou uvedeny databze bezporuchovosti, kter jsou v souasn dob mezinrodn
uznvan a nejastji pouvan v oblasti strojrenstv, elektrotechniky a elektroniky. Vdy
jsou uvdny nejnovj verze, revize, resp. vydn, kter jsou aktuln k datu vzniku
pspvku (kvten 2016).
NPRD
Databze NPRD-2016 Nonelectronic Parts Reliability Data [21] (Data
o bezporuchovosti neelektronickch prvk) byla vydna americkou spolenost Quanterion
Solutions Incorporated v roce 2015. NPRD-2016 je aktuln reviz databze NPRD-2011,
kter byla vytvoena americkou spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC).
Ob revize navazuj na nejrozenj revizi NPRD-95, kter byla vytvoena americkou
12
spolenost System Reliability Center (SRC) (dve Reliability Analysis Center RAC, kter
psobilo jako elov zazen Ministerstva obrany USA).
Databze NPRD-2016 obsahuje daje o intenzitch poruch irok kly elektrickch,
elektromechanickch a mechanickch prvk. daje byly zskny dlouhodobm sledovnm
systm a prvk v provozu, kter probhalo ji od potku 70. let 20. stolet a do roku 2014.
Sbr dat byl pitom zamen na zskn daj o relativn novch prvcch, s nimi nebyly
dostaten zkuenosti, a to z nejrznjch zdroj, provoznch podmnek a rovn kvality.
Mezi hlavn cle databze pat poskytnut daj o intenzitch poruch prvk
vyrobench v komern kvalit, poskytnut daj o intenzitch poruch nejmodernjch
soust a doplnn obdobnch metodik o daje o prvcch, kter v nich nejsou obsaeny.
Databzi NPRD-2016 lze zakoupit ve form knihy, elektronickho dokumentu, jako
soust komplexnch een spolenosti Quanterion zahrnujcch sadu databz NPRD, EPRD
a FMD (softwarov databze, on-line databze, elektronick dokument) a jako soust
vtiny komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
Dal informace lze nalzt na webovch strnkch souasnho producenta:
https://www.quanterion.com/.
EPRD
Databze EPRD-2014 Electronic Parts Reliability Data [12] (Data
o bezporuchovosti elektronickch prvk) byla vydna americkou spolenost Quanterion
Solutions Incorporated v roce 2014. EPRD-2014 navazuje na pedchoz revizi EPRD-97,
kter byla vytvoena americkou spolenost System Reliability Center (SRC) (dve
Reliability Analysis Center RAC, kter psobilo jako elov zazen Ministerstva obrany
USA).
Databze EPRD-2014 obsahuje daje o intenzitch poruch elektronickch prvk.
Jedn o nsledujc prvky: integrovan obvody, diskrtn polovodie (diody, tranzistory,
optoelektronick prvky), tyristory, rezistory, kondenztory, cvky, transformtory, konektory,
rel a spnae. daje byly zskny dlouhodobm sledovnm systm a prvk v provozu,
kter probhalo ji od potku 70. let 20. stolet a do roku 2013. Sbr dat byl zamen na
zskn daj o relativn novch prvcch, s nimi nebyly dostaten zkuenosti, a to
z nejrznjch zdroj, provoznch podmnek a rovn kvality.
Mezi hlavn cle databze pat poskytnut daj o intenzitch poruch prvk
vyrobench v komern kvalit, poskytnut daj o intenzitch poruch nejmodernjch
soust a zejmna doplnn MIL-HDBK-217F o daje o prvcch, kter v n nejsou obsaeny.
Databzi EPRD-2014 lze zakoupit ve form knihy, elektronickho dokumentu, jako
FMD
Databze FMD-2016 Failure Mode/Mechanism Distributions [15] (Rozloen
zpsob poruch) byla vydna americkou spolenost Quanterion Solutions Incorporated
v roce 2015. FMD-2016 je aktuln reviz databze FMD-2013, kter byla vytvoena
13
americkou spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC). Ob revize navazuj
na nejrozenj revizi FMD-97, kter byla vytvoena americkou spolenost System
Reliability Center (dve Reliability Analysis Center RAC, kter psobilo jako elov
zazen Ministerstva obrany USA).
FMD-2016 nen databz obsahujc seln hodnoty ukazatel bezporuchovosti, ale
vzhledem k jej zk nvaznosti na predikci bezporuchovosti je nezbytn ji zmnit. Databze
FMD-2016 obsahuje daje o pravdpodobnosti vskytu jednotlivch zpsob poruch
u konkrtnch elektronickch, elektrickch, elektromechanickch a mechanickch prvk.
daje byly zskny dlouhodobm sledovnm systm a prvk v relnm provozu.
Hlavnm clem databze FMD-2016 je poskytnout nezbytn podklady pro provdn
prediktivnch analz spolehlivosti, pedevm FMECA a FTA.
Databzi FMD-2016 lze zakoupit ve form knihy, elektronickho dokumentu, jako
SPIDR
Databze SPIDR System and Part Integrated Data Resource (Integrovan zdroj
dat o systmech a prvcch) byla vydna na potku roku 2006 spolenost System Reliability
Center (SRC) (dve Reliability Analysis Center RAC, kter psobilo jako elov zazen
Ministerstva obrany USA).
Databze SPIDR je komplexn produkt, kter v dob vydn nahrazoval databze
NPRD-95, EPRD-97 a FMD-97 a obsahoval vce ne dvojnsobek aktualizovanch dat oproti
pvodnmu balku databz. Konkrtn databze obsahuje data o vce ne 6000 typ
elektronickch, elektrickch, elektromechanickch a mechanickch prvk. Databze je
zaloena na tm 40 letech zkuenost a sbru dat realizovanm spolenosti RAC, respektive
SRC.
Databzi SPIDR lze zakoupit jako samostatn softwarov produkt spolenosti
System Reliability Center.
Dal informace lze nalzt na webovch strnkch producenta:
http://src.alionscience.com/.
3.2 Specifick databze bezporuchovosti

Dle jsou uvedeny databze, kter jsou prioritn ureny pro pouit v konkrtnch
prmyslovch oblastech. Vdy jsou uvdny nejnovj verze, revize, resp. vydn, kter jsou
aktuln k datu vzniku pspvku (kvten 2016).
OREDA
Databze Offshore and Onshore Reliability Data (OREDA) (byla vytvoena v rmci
spolenho projektu spolenost podnikajcch v ropnm a plynrenskm prmyslu. Projekt
OREDA byl zahjen v roce 1981 pod ztitou Norwegian Petroleum Directorate a funguje
dodnes. Mezi astnky projektu pat, mimo jin, spolenosti Shell, Total, Petrobras a BP.
14
Pstup do kompletn databze maj pouze spolenosti podlejc se na projektu. Pro ostatn
zjemce je vydvna pruka OREDA.
Prvn vydn pruky OREDA (Offshore Reliability Data) probhlo v roce 1984.
V souasn dob je aktuln ji 6. edice OREDA Handbook 2015, piem nzev tto edice
byl rozen o slovo onshore. Databze OREDA obsahuje data o poruchch a drb vce
ne 17 000 prvk provozovanch na pobench a pevninskch ropnch a plynrenskch
zazench. Posledn vydn pruky obsahuje data zskan v letech 1981 a 2009.
Pruku OREDA lze zakoupit v paprov podob. Dal informace lze nalzt na
webovch strnkch: http://www.oreda.com/.
PDS Data Handbook
Pruka Reliability Data for Safety Instrumented Systems PDS Data Handbook
2013 Edition byla vydna norskou nezvislou vzkumnou organizac SINTEF v roce 2013.
Dvj edice pouvaly nzev Reliability Data for Control and Safety Systems PDS Data
Handbook. Pruka obsahuje data o intenzitch poruch prvk bezpenostnch pstrojovch
systm (tzv. SIS).
Pruku lze zakoupit a dal informace lze nalzt na webovch strnkch:
https://www.sintef.no/projectweb/pds-main-page/.
SERH
Pruka Safety Equipment Reliability Handbook 4th Edition (SERH) byla vydna
celosvtov psobc spolenost exida (psno s malm e) v roce 2015. Pruka obsahuje
data o intenzitch poruch prvk bezpenostnch pstrojovch systm (tzv. SIS).
Pruku SERH lze zakoupit v elektronick podob. Dal informace lze nalzt na
webovch strnkch producenta: http://www.exida.com/.
EIREDA
Kniha European Industry Reliability Data Bank (EIREDA) byla vydna v roce 1998
(3. vydn) pod ztitou evropsk asociace ESReDA (European Safety, Reliability & Data
Association). Kniha obsahuje data o bezporuchovosti prvk provozovanch ve francouzskch
jadernch elektrrnch v letech 1978 a 1995. Kniha ji nen bn dostupn k zakoupen.
IAEA-TECDOC-478
Technick zprva IAEA-TECDOC-478 Component Reliability Data for Use in
Probabilistic Safety Assessment [17] byla vydna Mezinrodn agenturou pro atomovou
energii (IAEA) v roce 1988. Zprva obsahuje data o intenzitch poruch generickch prvk
z oblasti jadern energetiky. Data byla zskna zejmna ze specializovan literatury
a odbornch studi z oblasti spolehlivosti a bezpenosti jadernch zazen.
Technickou zprvu lze v elektronick podob legln a zdarma zskat na webovch
strnkch metodiky IAEA: http://www-pub.iaea.org/books/.
15
4. Metodiky predikce bezporuchovosti
Dle jsou uvedeny metodiky predikce bezporuchovosti, kter jsou v souasn dob
mezinrodn uznvan a nejastji pouvan. Vdy jsou uvdny nejnovj verze, revize,
resp. vydn, kter jsou aktuln k datu vzniku pspvku (kvten 2016).
MIL-HDBK-217
Norma MIL-HDBK-217F Military Handbook: Reliability Prediction of Electronic
Equipment [20] (Vojensk pruka: Predikce bezporuchovosti elektronickch zazen) je
obrannm standardem vydanm Ministerstvem obrany USA. Byla vytvoena v roce 1961 a od
t doby byla ji nkolikrt revidovna, naposledy v roce 1995 (rev. F, notice N2), kdy byl jej
vvoj ze strany Ministerstva obrany ukonen.
Od roku 2007 Centrum nmonch a pozemnch sil (NSWC) pi Nmonictvu USA,
konkrtn divize Crane, koordinovalo innosti vedouc k vydn revize G normy MIL-
HDBK-217. Vsledkem bylo v roce 2011 vydn pracovn verze pro recenzi ze strany
odborn veejnosti. Avak z internch dvod na stran NSWC byla tato pracovn verze
staena a dosud nebyla oficiln vydna [25].
Norma byla primrn vyvinuta pro poteby predikce bezporuchovosti armdnch
elektronickch systm, ale postupem asu se jej pouit rozilo do ady oblast mimo
armdu a v souasnosti je nejpouvanj metodikou predikce bezporuchovosti
elektronickch prvk.
V norm uveden hodnoty veliin, kter jsou uvny pro vpoet intenzity poruch,
byly zskny z odhad zaloench na analzch skutench poruch v provozu. Norma
obsahuje vpotov postupy pro generick typy elektronickch prvk a nen reln mon,
aby obsahovala daje pro vechny typy jednotlivch prvk. Generick typy prvk obsaen
v norm jsou nsledujc: mikroobvody, polovodie, elektronky, lasery, rezistory,
kondenztory, cvky, rotan prvky, rel, spnae, konektory, spojovac a propojovac prvky,
kemkov krystaly, rovky, elektronick filtry a pojistky.
Norma obsahuje dv odlin metody predikce bezporuchovosti: metodu predikce
potnm z prvk (parts count) a metodu predikce namhnm prvk (part stress).
Predikce bezporuchovosti prvk dle MIL-HDBK-217F metodou namhnm prvk je
pouiteln v ppad, kdy je nvrh a vvoj produktu z vt sti dokonen a kdy je
k dispozici podrobn specifikace jednotlivch prvk a jejich namhn.
Zkladn postup uren intenzity poruch je zaloen na nsoben vchoz (zkladn)
intenzity poruch prvku s koeficienty namhn podmnkami provozu a prosted. Matematick
model pro uren intenzity poruch prvku pi pouit metody namhn je uveden na pkladu
polovodiovch prvk:
p b T A R S C Q E
kde: p = vsledn intenzita poruch prvku; b = zkladn intenzita poruch; T =
koeficient zvislosti na teplot; A = koeficient zvislosti na pouit; R = koeficient zvislosti
na jmenovitm vkonu; S = koeficient zvislosti na elektrickm zaten; C = koeficient
zvislosti na konstrukci; Q = koeficient zvislosti na kvalit; E = koeficient zvislosti na
prosted.
16
Koeficienty zvislosti na kvalit (Q) a prosted (E) jsou pouity v modelech pro
vtinu generickch typ prvk. Pouit i vznam ostatnch koeficient se pro jednotliv typy
prvk li. Konkrtn hodnoty vchoz intenzity poruch a vech potebnch koeficient se
uruj dle tabulek uvedench v norm.
Predikce bezporuchovosti prvk dle MIL-HDBK-217F metodou potn z prvk je
pouiteln v potench etapch nvrhu a vvoje produktu, kdy nen k dispozici dostatek
informac potebnch pro pouit metody namhn prvk.
Tato metoda je relativn jednoduchou metodou predikce bezporuchovosti, kter
vyuv peddefinovanch hodnot namhn. Pro jej pouit je nezbytn znt alespo
generick typ prvku, rove kvality prvku a provozn podmnky. Matematick model pro
uren intenzity poruch celho zazen pi pouit metody potn z prvk je nsledujc:
i n
EQUIP N i g Q i
i 1
kde: EQUIP = celkov intenzita poruch zazen; g = generick intenzita poruch pro i-
t generick prvek; Q = koeficient zvislosti na kvalit pro i-t generick prvek; Ni = poet
i-tch generickch prvk; n = poet rozdlnch kategori generickch prvk v zazen.
Uveden vztah lze vyut, pokud je pi urovn generickch intenzit vech prvk
uvaovno stejn provozn prosted. V ppad, e jsou pro rzn generick prvky uvaovna
rzn prosted, ml by bt uveden vztah pouit na jednotliv sti zazen zvl.
seln hodnoty generick intenzity poruch (g) pro jednotliv prosted a koeficientu
zvislosti na kvalit (Q) pro jednotliv generick prvky jsou obsaeny v norm.
Obecn metoda predikce potnm z prvk poskytuje vce konzervativn odhady
intenzit poruch prvk ne metoda predikce namhnm prvk.
Normu MIL-HDBK-217F lze v elektronick podob legln a zdarma zskat na
webovch strnkch ASSIST (Acquisition Streamlining and Standardization Information
System): http://quicksearch.dla.mil/. Postupy predikce zaloen na norm MIL-HDBK-217F
jsou soust vtiny komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
PRISM
PRISM Reliability Prediction and Database for Electronic and Non-electronic
Parts (Predikce a databze bezporuchovosti pro elektronick a neelektronick prvky) je
metodikou predikce bezporuchovosti prvk, vyvinutou americkou spolenost System
Reliability Center (SRC), kter do ervna 2005 psobila pod jmnem Reliability Analysis
Center (RAC) jako elov zazen Ministerstva obrany USA. Metodika byla vydna na
potku roku 1999 s clem nahradit zastarvajc metodiky popsan v MIL-HDBK-217F.
Naposledy byla metodika aktualizovna v roce 2003.
Metodika odhadu bezporuchovosti PRISM se skld ze dvou st. Nejprve jsou na
rovni prvk ureny intenzity poruch, kter jsou pot na rovni systm modifikovny
procesnmi koeficienty, kter vystihuj piny vzniku poruch.
Matematick model intenzity poruch systmu pi pouit metodiky PRISM je
nsledujc:
17
P IM E D G M IM E G
P IA SW
S G I N W
kde: P = predikovan intenzita poruch systmu; IA = odhad poten intenzity
poruch; P = multipliktor proces prvk; IM = koeficient poten fze provozu; E =
koeficient provoznho prosted; D = multipliktor procesu vvoje; G = koeficient rstu
bezporuchovosti; M = multipliktor procesu vroby; S = multipliktor procesu systmu
managementu; I = multipliktor vyvolanho procesu; N = multipliktor procesu bez vad;
W = multipliktor procesu opoteben; SW = predikce intenzity poruch softwaru.
Uveden model vyaduje jako vstupn hodnotu odhad poten intenzity poruch (IA).
Ten lze provst pomoc modelu nazvanho RACRates (je soust metodiky), databz
bezporuchovosti prvk nebo lze vyut vlastn data.
Dle je uveden princip uren potenho odhadu intenzity poruch (IA) pomoc
RACRates modelu. Model uvauje pro kad generick typ mechanismu poruchy
samostatnou intenzitu poruch, kter je pot akcelerovna pslunm zatenm nebo
vlastnost prvku. Matematick vyjden obecnho modelu je nsledujc:
IA o o e e c c i sj sj
kde: IA = odhad poten intenzity poruch; o = intenzita poruch uren z provoznho
namhn; o = multipliktor pro provozn namhn; e = intenzita poruch uren z namhn
provoznm prostedm; e = multipliktor pro namhn provoznm prostedm; c = intenzita
poruch uren z namhn vkonovmi nebo teplotnmi cykly; c = multipliktor pro cyklick
namhn; i = intenzita poruch uren z vyvolanch namhn, vetn elektrickch pept;
sj = intenzita poruch uren z namhn pjenmi spoji; sj = multipliktor pro namhn
pjenmi spoji.
Modely pro jednotliv typy prvk se li, ale vychz z uvedenho obecnho modelu.
seln hodnoty intenzit poruch, koeficient a multipliktor se uruj na zklad vstupnch
informac o prosted, provozu, vvoji, vrob, namhn atd.
Metodiku PRISM lze zakoupit jako stejnojmenn softwarov produkt (verze 1.5
z roku 2003) spolenosti System Reliability Center (SRC) a lze ji tak zakoupit jako soust
nkterch komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
Dal informace lze nalzt na webovch strnkch producenta:
217Plus
217Plus:2015 Reliability Prediction Models (Modely predikce bezporuchovosti)
je metodikou predikce bezporuchovosti prvk vydanou americkou spolenost Quanterion
Solutions Incorporated v roce 2015. 217Plus:2015 je aktuln reviz metodiky 217Plus,
kter byla vytvoena americkou spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC).
Poprv byla metodika 217Plus vydna v ervenci 2006 [16] s clem pln nahradit
zastaralou MIL-HDBK-217F a star konkurenn produkt PRISM. Vzhledem k tomu, e na
vvoji metodiky 217Plus pracovali stejn tvrci, kte vyvinuli metodiku PRISM, jsou si
tyto dv metodiky dosti podobn.
Metodika umouje predikci bezporuchovosti tincti skupin elektronickch prvk,
konkrtn: kondenztor, konektor, diod, cvek, integrovanch obvod, optoelektronickch
18
soustek, rel, rezistor, spna, tyristor, tranzistor, transformtor a fotonickch prvk.
Piem modely u esti skupin jsou modernj ne u metodiky PRISM.
Predikce bezporuchovosti dle metodiky 217Plus:2015 se provd ve dvou stupnch.
Nejprve je na rovni komponent vypotena bezporuchovost jednotlivch prvk, kter je pot
na rovni systmu modifikovna systmovmi koeficienty.
Obecn matematick model intenzity poruch na rovni komponent je nsledujc:
p o o e e c c i sj sj
kde: p = predikovan intenzita poruch; o = intenzita poruch z provoznho namhn;
o = multipliktor intenzity poruch z provozn namhn; e = intenzita poruch z namhn
prostedm; e = multipliktor intenzity poruch z namhn prostedm; c = intenzita poruch
z namhn vkonovmi nebo teplotnmi cykly; c = multipliktor intenzity poruch pro
cyklick namhn; i = intenzita poruch z vyvolanch namhn, vetn elektrickch pept;
sj = intenzita poruch z namhn pjenmi spoji; sj = multipliktor intenzity poruch pro
namhn pjenmi spoji.
Modely pro jednotliv skupiny prvk se li, ale vychz z uvedenho obecnho
modelu. seln hodnoty intenzit poruch a koeficient se uruj na zklad vstupnch
informac o prosted, provozu, vvoji, vrob, namhn atd. Intenzitu poruch na rovni
komponent lze urit i s vyuitm jinch databz a metodik, ppadn lze vyut vlastn data.
Obecn matematick model intenzity poruch na systmov rovni je nsledujc:
P IM E D G M IM E G
P IA SW
S G I N W
kde: P = predikovan intenzita poruch systmu; IA = odhad poten intenzity
poruch sytmu; P = koeficient rovn proces prvk; IM = koeficient poten fze
provozu; E = koeficient prosted; D = koeficient rovn procesu vvoje; G = koeficient
rstu bezporuchovosti; M = koeficient rovn procesu vroby; S = koeficient rovn
procesu systmu managementu; I = koeficient rovn vyvolanho procesu; N = koeficient
rovn procesu bez vad; W = koeficient rovn procesu opoteben; SW = intenzita poruch
softwaru.
seln hodnoty koeficient na rovni systmu se uruj prostednictvm odpovd na
bodovan otzky.
Metodiku 217Plus:2015 lze zakoupit ve form knihy nebo elektronickho
dokumentu (HDBK-217Plus:2015 Handbook of 217Plus Reliability Prediction Models),
jako samostatn softwarov produkt spolenosti Quanterion (217Plus:2015 Calculator)
a jako soust nkterch komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
FIDES
Metodika FIDES popsan v pruce FIDES Guide 2009 Edition A Reliability
Methodology for Electronic Systems [13] (FIDES pruka 2009 Edice A Metodika
bezporuchovosti pro elektronick systmy) byla vydna v roce 2010 pod ztitou Ministerstva
obrany Francie. Jedn se o prvn aktualizaci druhho vydn (z roku 2009), piem poprv
byla pruka vydna v roce 2004 jako standard DGA-DM/STTC/CO/477-A [14]. V roce
2011 francouzsk standardizan organizace UTE akceptovala pruku FIDES a vydala ji
jako francouzskou telekomunikan normu pod oznaenm UTE C 80-811. Pruku
19
vypracovalo konsorcium FIDES, sloen z francouzskch prmyslovch podnik psobcch
v oblastech letectv a obrannho prmyslu. Mezi leny konsorcia pat nap. Airbus,
Eurocopter a Thales.
Metodika byla vyvinuta s vyuitm praktickch dat z oblasti letectv a vojenstv a dat
od vrobc. M za cl umonit realistickou predikci bezporuchovosti elektronickch zazen,
vetn systm pracujcch v nronch podmnkch (obrann systmy, letectv, atd.).
Metodika poskytuje modely pro elektrick, elektronick a elektromechanick prvky
a pro sousti plonch spoj. Bere v vahu vechny technologick a fyzikln faktory, kter
maj vliv na bezporuchovost produktu. Konkrtn bere v vahu typ mise, elektrick,
mechanick a teplotn peten a poruchy souvisejc s procesy vvoje, vroby, provozu
a drby. Je pouiteln ve vech oblastech vyuvajcch elektroniku.
Zkladn matematick model pro vpoet intenzity poruch prvku je nsledujc:
Physical PM Process
kde: Physical = fyzikln pspvek k intenzit poruch; PM = koeficient zahrnujc
kvalitu a technick zvldnut vroby prvku; Process = koeficient zahrnujc kvalitu a technick
zvldnut proces vvoje, vroby a provozu produktu, ve kterm je prvek obsaen.
Fyzikln pspvek (Physical) lze matematicky vyjdit nsledovn:

Physical 0 Acceleration Induced
Physical _ Contributions
kde vraz v hranat zvorce vyjaduje pspvek jmenovitch omezen a Induced je
pspvek vyvolanch peten psluejcch dan oblasti pouit.
Pspvek jmenovitch omezen zahrnuje vchoz intenzitu poruch (0) piazenou
vem prvkm, pspvek charakteristick pro pouitou technologii a koeficient zrychlen
(Acceleration) pouvan pro piazen fyzickch omezen, kterm je prvek vystaven bhem
pouvn. Pspvek charakteristick pro pouitou technologii je zahrnut ve vchoz intenzit
a koeficientu zrychlen.
Koeficient PM charakterizujc kvalitu prvku lze matematicky vyjdit nsledovn:
PM exp 1 1 Part _ Grade 1
kde 1 a 1 jsou koeficienty korelace vyjadujc mru vlivu koeficientu PM na
bezporuchovost prvku. Piem koeficient PM zvis na rovni zabezpeovn kvality
u dodavatele, rovni zabezpeovn kvality prvku, rovni zabezpeovn bezporuchovosti
prvku a na zkuenostech s dodavatelem prvku.
Faktor Process, charakterizujc kvalitu a technick zvldnut proces ovlivujcch
bezporuchovost produktu bhem ivotnho cyklu, lze matematicky vyjdit nsledovn:
Process exp 2 1 Process_Grade
kde: Process_Grade = stupe vyjadujc rove zen proces; 2 = koeficient
korelace vyjadujc rozsah Process faktoru.
Uren konkrtnch hodnot vech faktor a potebnch vstupnch hodnot se provd na
zklad tabulek, vztah a doporuen uvedench v pruce.
20
Pruku obsahujc metodiku FIDES lze v elektronick podob legln a zdarma
zskat na webovch strnkch metodiky FIDES: http://fides-reliability.org/. Na uvedench
strnkch je voln ke staen tak jednoelov softwarov nstroj pro predikci dle metodiky
FIDES. Postupy predikce zaloen na metodice FIDES jsou soust nkterch komplexnch
softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
RDF 2000 (IEC/TR 62380)
Mezinrodn norma IEC/TR 62380 Reliability Data Handbook A universal model
for reliability prediction of electronics components, PCBs and equipment (Pruka dat
o bezporuchovosti Obecn model pro predikci bezporuchovosti elektronickch prvk, desek
plonch spoj a psluenstv) byla vydna mezinrodn elektrotechnickou komis (IEC)
v srpnu 2004. Norma vychz z francouzsk telekomunikan normy UTE C 80-810 [23]
vydan v roce 2000. Metodika uveden v obou normch je znma pod oznaenm RDF 2000.
Metodika RDF2000 kompletn nahradila pvodn verzi znmou pod oznaenm CNET
RDF93.
Metodika obsahuje vpotov modely pro celou adu elektronickch prvk, zejmna
pro desky plonch spoj a jejich sousti. Metodika zohleduje celou adu ovlivujcch
faktor a zejmna umouje zohlednit profil zaten prvku.
Normu IEC/TR 62380 lze zakoupit, jako vtinu norem IEC, v paprov nebo
elektronick podob. Postupy predikce zaloen na metodice RDF2000 jsou soust vtiny
komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
Dal informace lze nalzt na webovch strnkch IEC: http://www.iec.ch/.
Telcordia SR-332
Norma SR-332 Reliability Prediction Procedures for Electronic Equipment (Postupy
predikce bezporuchovosti pro elektronick zazen) byla vytvoena spolenost Telcordia
Technologies (dnes soust korporace Ericsson), kter vznikla transformac spolenosti
AT&T Bell Laboratories. Proto jsou star vydn metodiky nazvny Bellcore SR-332.
Pvodn norma Bellcore SR-332 mla est vydn. V souasnosti je aktuln tvrt vydn
normy Telcordia SR-332 z bezna 2016. Spolenost Telcordia metodiku pravideln
aktualizuje piblin kadch pt let.
Metodika uveden v norm vychz z princip uvedench v MIL-HDBK-217F, lpe
vak odr specifika telekomunikanho prmyslu a umouje zohlednit tzv. zahoovn.
Predikci lze provdt temi rznmi metodami, kter jsou zaloeny na potn z dl, datech
zskanch laboratornmi zkoukami a datech zskanch sledovnm prvk v provozu.
Metodika je urena pedevm pro komern elektronick produkty a je velmi rozen
v oblasti telekomunikac.
Normu Telcordia SR-332 lze zakoupit v elektronick podob. Postupy predikce
zaloen na norm SR-332 jsou soust vtiny komplexnch softwarovch produkt pro
oblast spolehlivosti.
Dal informace lze nalzt na webovch strnkch: http://telecom-info.telcordia.com/.
GJB/z 299
Norma GJB/z 299C Reliability Calculation Model for Electronic Equipment (Model
pro vpoet bezporuchovosti elektronickch zazen) byla vytvoena nskou lidovou
osvobozeneckou armdou a vydna v roce 2006. Dvj revize, oznaovan GJB/z 299B,
21
byla v kvtnu 2001 peloena do anglitiny. Norma a v n popsan metodika je nkdy
nazvna zjednoduen jako China 299C (resp. China 299B).
Metodika je zaloena na principech uvedench v MIL-HDBK-217 a obsahuje
vpotov postupy pro predikci bezporuchovosti elektronickch prvk metodami potnm
z prvk a namhnm prvk.
Norma je dostupn ve form paprov nebo elektronick. Postupy predikce zaloen
na norm GJB/z 299C jsou soust vtiny komplexnch softwarovch produkt pro oblast
spolehlivosti.
NSWC
Pruka Handbook of Reliability Prediction Procedures for Mechanical Equipment
(Pruka postup predikce bezporuchovosti mechanickch zazen) byla vytvoena Centrem
nmonch a pozemnch sil (NSWC) pi Nmonictvu Spojench stt americkch, divize
Carderock. Posledn revize pruky byla vydna v kvtnu 2011 pod oznaenm NSWC-11
[22]. V poslednch deseti letech byla pruka nkolikrt aktualizovna.
Pruka NSWC-11 obsahuje vpotov modely pro rzn typy mechanickch prvk
pouvanch zejmna v lodnm prmyslu (nap. loiska, pruiny, hdele atd.). Modely
umouj zohlednit teplotn namhn, silov namhn a mnoho dalch vliv. Jedn se
o jedinou iroce rozenou metodiku vyvinutou pro mechanick prvky.
Pruka NSWC-11 a jej pedchoz verze jsou dostupn v elektronick podob, dle
ve form jednoelovho software MechRel vytvoenho NSWC a postupy predikce zaloen
na NSWC-11 nebo jejch pedchozch revizch jsou soust vtiny komplexnch
Siemens SN29500
SN29500 je podnikovou normou spolenosti Siemens. Norma je rozdlena do dvancti
samostatnch dokument, jejich posledn revize byly vydny v rozmez let 2004 a 2011.
Norma obsahuje metodiku predikce bezporuchovosti zaloenou na postupech popsanch
v norm IEC 61709. Norma obsahuje vpotov modely pro elektrick a elektronick prvky.
Norma nen bn dostupn, protoe m charakter vnitropodnikovho standardu.
Postupy predikce zaloen na norm SN29500 jsou soust vtiny komplexnch
HRD
Metodika HRD byla naposledy vydna v pruce British Handbook of Reliability
Data for Electronic Components used in Telecommunication Systems (HRD-5) (Britsk
pruka dat o bezporuchovosti pro elektronick komponenty pouvan v telekomunikanch
systmech) v roce 1994. Pruku vydala britsk spolenost British Telecommunications (BT
Group). Pedchoz revize pruky byla oznaena HRD-4. Pruka obsahuje vpotov
modely zejmna pro elektronick prvky pouvan v oblasti telekomunikac.
Pruka ji nen dostupn, avak postupy predikce zaloen na metodice HRD-5 jsou
soust nkterch komplexnch softwarovch produkt pro oblast spolehlivosti.
22
5. Dal zdroje informac k predikci bezporuchovosti
Dle uveden zdroje neobsahuj databze ani metodiky predikce bezporuchovosti, tj.
neumouj samostatn pedpovdt selnou hodnotu ukazatele bezporuchovosti. Avak
uveden zdroje maj velmi tsnou vazbu na problematiku predikce bezporuchovosti.
ANSI/VITA 51.1
Norma ANSI/VITA 51.1-2008 Reliability Prediction MIL-HDBK-217 Subsidiary
Specification [8] obsahuje peddefinovan hodnoty a metody uren pro pizpsoben model
obsaench v MIL-HDBK-217F Notice 2. Norma ANSI/VITA 51.1-2008 nen reviz MIL-
HDBK-217F, norma pouze normalizuje vstupy do model MIL-HDBK-217F, aby bylo
dosaeno vrohodnjch vsledk predikce.
IEEE 1413
Normy IEEE 1413-2010 IEEE Standard Framework for Reliability Prediction of
Hardware [18] a IEEE 1413.1-2002 IEEE Guide for Selecting and Using Reliability
Predictions Based on IEEE 1413 [19] stanovuj zkladn pravidla pro proveden predikce
bezporuchovosti. Dle normy poskytuj informace nezbytn pro pochopen predikce,
sprvnou interpretaci vsledk predikce a dokumentaci postupu predikce.
IEC 61709 (SN EN 61709)
Norma SN EN 61709 ed. 2 Elektrick soustky Bezporuchovost Referenn
podmnky pro intenzity poruch a modely namhn pro pepoty [11] je urena pro pedpov
bezporuchovosti prvk za podmnek, za nich se skuten pouvaj. Norma neobsahuje data
o bezporuchovosti prvk, ale popisuje, jak se maj data zskan z jinch zdroj pouvat pro
predikci bezporuchovosti za odlinch podmnek prosted a namhn. V souasn dob
probh v rmci IEC pprava 3. vydn normy.
6. Softwary pro predikci bezporuchovosti

Dle je uveden pehled vznamnch softwar urench pro podporu predikce
bezporuchovosti. Na trhu je dostupn irok spektrum softwar od zdarma dostupnch, pes
jednoelov komern (uren pouze pro predikci bezporuchovosti), a po komplexn
komern (uren pro cel spektrum innost v oblasti spolehlivosti). Vdy jsou uvdny
informace o poslednch a aktulnch verzch softwaru, kter jsou platn k datu vzniku
pspvku (kvten 2016).
6.1 Zdarma dostupn softwary

MechRel
Software, mimo jin, pro provdn predikce bezporuchovosti dle metodiky NSWC,
kter byl vytvoen Centrem nmonch a pozemnch sil (NSWC) pi Nmonictvu Spojench
stt americkch, divize Carderock. Dve byl software dostupn na webovch strnkch
NSWC, divize Carderock. V souasn dob je software dostupn zejm pouze na vydn.
23
FIDES ExperTool
Jednoelov software (vyuvajc MS Excel) pro provdn predikce
bezporuchovosti dle metodiky FIDES, kter vytvoilo konsorcium FIDES. Aktuln je verze
2.x z roku 2013. Zdarma jej lze zskat na webovch strnkch: http://fides-reliability.org/.
ALD MTBF Calculator
Jednoduch software pro provdn predikce bezporuchovosti jednotlivch prvk dle
vtiny dostupnch databz a metodik. Software byl vytvoen izraelskou spolenost ALD
(Advanced Logistics Development). Aktuln je verze 3.0 z roku 2015. Software lze zdarma
zskat (po registraci) na webovch strnkch producenta: http://aldservice.com/.
6.2 Jednoelov komern softwary

Quanterion Automated Databook
Software pro provdn predikce bezporuchovosti jednotlivch prvk dle databz
NPRD-2016, EPRD-2014 a FMD-2016, kter vytvoila americk spolenost Quanterion
Solutions Incorporated. Pedchdcem byl software RIAC Automated Databook, vytvoen ji
neexistujc americkou spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC). Posledn
verze je z roku 2015. Software lze zakoupit na strnkch producenta:
Reliability Online Automated Databook System (ROADS)
Online databze pro provdn predikce bezporuchovosti jednotlivch prvk dle
databz NPRD-2016, EPRD-2014, FMD-2016 a jejich pedchdc, kter vytvoila americk
spolenost Quanterion Solutions Incorporated. Demoverzi lze vyzkouet a asov omezen
pedplatn lze zakoupit na strnkch producenta: https://www.quanterion.com/.
217Plus:2015 Calculator
Software (ve form souboru MS Excel) uren pro provdn predikce
bezporuchovosti prvk a systm dle metodiky 217Plus:2015. Software vytvoila americk
spolenost Quanterion Solutions Incorporated. Pedchdcem (s vrazn odlinm
uivatelskm prostedm) byl samostatn software 217Plus, vytvoen ji neexistujc
americkou spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC). Prvn a zatm
posledn verze ve formtu MS Excel je z roku 2015. Software lze zakoupit na strnkch
producenta: https://www.quanterion.com/.
PRISM
Software uren pro provdn predikce bezporuchovosti prvk a systm dle
metodiky PRISM. Software vytvoila americk spolenost System Reliability Center (SRC),
kter do ervna 2005 psobila pod jmnem Reliability Analysis Center (RAC). Aktuln je
verze 1.5 z roku 2003. Software lze zakoupit na strnkch producenta:
SPIDRTM
Software pro provdn predikce bezporuchovosti jednotlivch prvk dle databze
SPIDRTM, kter vytvoila americk spolenost System Reliability Center (SRC) (dve RAC).
Prvn a souasn posledn verze je z roku 2006. Software lze zakoupit na strnkch
producenta: http://src.alionscience.com/.
24
6.3 Komplexn komern softwary
Dle jsou uvedeny produkty od renomovanch producent software zamench na
podporu realizace celho spektra innost v oblasti spolehlivosti a bezpenosti systm.
Vtina producent dodv software pro predikci bezporuchovosti samostatn. Vtina
producent tak umouje dodn softwaru obsahujcho bu vechny, nebo jen zkaznkem
vybran postupy predikce bezporuchovosti (metodiky a databze), kter dan software
podporuje.
asto je software pro predikci bezporuchovosti zalenn (nebo me bt zalenn) do
kompletnho balku software pro podporu spolehlivosti a bezpenosti. Tm je umonno
provzat predikci s dalmi analzami, jako jsou nap. analza zpsob, dsledk a kritinosti
poruch (FMECA), analza blokovho diagramu bezporuchovosti (RBD), analza stromu
poruchovch stav (FTA) a analza stromu udlost (ETA).
Reliability Workbench modul Reliability Prediction
Modul komplexnho softwaru Reliability Workbench od americkho producenta
Isograph. Vce informac lze nalzt na webovch strnkch producenta:
http://www.isograph.com/.
PTC Windchill modul Windchill Prediction
Modul komplexnho softwaru PTC Windchill od celosvtovho producenta PTC.
Pvodn byl software vytvoen ji neexistujc americkou spolenost Relex Software. Vce
informac lze nalzt na webovch strnkch producenta: http://www.ptc.com/.
Lambda Predict
Samostatn software Lambda Predict od americkho producenta ReliaSoft. Software
me bt propojen s dalmi produkty spolenosti ReliaSoft. Vce informac lze nalzt na
webovch strnkch producenta: http://www.reliasoft.com/.
ITEM ToolKit modul Reliability Prediction
Modul komplexnho softwaru ITEM ToolKit od americkho producenta ITEM
Software. Vce informac lze nalzt na webovch strnkch producenta:
http://www.itemsoft.com/.
RAM Commander modul Reliability Prediction
Modul komplexnho softwaru ITEM ToolKit od izraelskho producenta ALD
(Advanced Logistics Development). Vce informac lze nalzt na webovch strnkch
producenta: http://aldservice.com/.
CARE moduly MTBF Prediction
Dva moduly (MTBF Prediction for Electronic Design, MTBF Prediction for
Mechanical Design) komplexnho softwaru CARE od izraelskho producenta BQR. Vce
informac lze nalzt na webovch strnkch producenta: http://www.bqr.com/.
ASENT
Predikce bezporuchovosti je nedlnou soust komplexnho softwaru ASENT
(Advanced Speciality Engineering Networked Toolkit) od producenta Raytheon. Vce
informac lze nalzt na webovch strnkch produktu ASENT:
https://www.raytheoneagle.com/asent/index.htm/.
25
7. Pehled vznamnch zmn v poslednch deseti letech
V oblasti databz bezporuchovosti a metodik predikce bezporuchovosti dolo

v poslednch deseti letech k nkolika vznamnm udlostem (azeno chronologicky):
Spolenost System Reliability Center (SRC) vydala zcela novou databzi SPIDR
(2006).
Nov vznikl spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC) vydala zcela
novou metodiku 217Plus (2006).
V n byla vydna aktuln platn revize normy GJB/z 299C (2006).
Konsorcium FIDES jednou vrazn a jednou drobn revidovalo metodiku FIDES (2009,
2010).
Centrum nmonch a pozemnch sil (NSWC) pi Nmonictvu USA (divize Carderock)
opakovan aktualizovalo metodiku NSWC (2006, 2009, 2010, 2011).
Centrum nmonch a pozemnch sil (NSWC) pi Nmonictvu USA (divize Crane)
vydalo pracovn verzi revidovan (revize G) metodiky MIL-HDBK-217 (2011).
Spolenost Siemens prbn aktualizovala metodiku SN29500 (naposledy 2011).
Spolenost Reliability Information Analysis Center (RIAC) vydala aktualizovan
databze NPRD-2011 a FMD-2013 (2011, 2013).
Spolenost Quanterion pevzala spolenost RIAC vetn jejch produkt a vydala
aktualizovan databze NPRD-2016, EPRD-2014, FMD-2016. (2014, 2015).
Spolenost Quanterion vydala aktualizovanou metodiku 217Plus:2015 (2015).
V rmci projektu OREDA byla dvakrt aktualizovna pruka OREDA (2009, 2015).
Spolenost Telcordia (dnes soust korporace Ericsson) opakovan aktualizovala
metodiku SR-332 (2006, 2011, 2016).
8. Shrnut a zvr
Pspvek si nein nrok bt plnm pehledem vech existujcch databz

bezporuchovosti a metodik predikce bezporuchovosti, ale uvd nejrozenj
a nejpouvanj mezinrodn uznvan databze a metodiky.
V tabulkch (Tab. 1 a Tab. 2) na dalch stranch je uveden strun pehled databz
bezporuchovosti a metodik predikce bezporuchovosti, kter byly zmnny v kapitolch 3 a 4
tohoto pspvku. Tabulky jsou aktuln k datu vzniku pspvku (kvten 2016).
K predikci bezporuchovosti mechanickch prvk se v souasn dob nejastji
pouv databze NPRD-2016 a jej pedchoz revize. Dle se pouv databze SPIDRTM,
kter se vak za deset let sv existence vraznji nerozila a nebyla aktualizovna. Zvltn
msto v oblasti predikce bezporuchovosti mechanickch prvk zaujm metodika NSWC,
kter je jedinou metodikou pro oblast mechanickch prvk. Pro irok spektrum
prmyslovch obor nemaj uveden dv databze a metodika konkurenci.
26
Tab. 1 Strun pehled databz bezporuchovosti
Souasn Typy obsaench Specifick obor Posledn
Databze Producent
(pedchoz) verze prvk pouit aktualizace
NPRD NPRD-2016 Quanterion Solutions elektrick, - 2015
(NPRD-2011, Incorporated (USA) elektromechanick a
NPRD-95) mechanick prvky
EPRD EPRD-2014 Quanterion Solutions elektronick prvky - 2014
(EPRD-97) Incorporated (USA)
FMD FMD-2016 Quanterion Solutions elektronick, - 2015
(FMD-97) Incorporated (USA) elektrick,
elektromechanick a
mechanick prvky
SPIDR SPIDR System Reliability elektronick, - 2006
Center (SRC) (USA) elektrick,
elektromechanick a
mechanick prvky
OREDA OREDA, OREDA (Norsko) mechanick a ropn a 2015
OREDA-2015 elektrick prvky plynrensk
nadmoskch/ prmysl
podmoskch
ropnch a
plynrenskch
zazen
PDS Data PDS Data SINTEF (Norsko) prvky procesn prmysl, 2013
Handbook Handbook 2013 bezpenostnch zejmna ropn
pstrojovch
systm (tzv. SIS)
SERH SERH, exida (USA / prvky procesn prmysl 2015
SERH 4th ed. Nmecko) bezpenostnch
pstrojovch
systm (tzv. SIS)
EIREDA EIREDA ESReDA (European elektronick, jadern 1998
Safety, Reliability & elektrick a energetika
Data Association) mechanick prvky
jadernch zazen
IAEA- IAEA-TECDOC- International Atomic elektronick, jadern 1988
TECDOC- 478 Energy Agency elektrick a energetika
478 (IAEA) mechanick prvky
jadernch zazen
27
Tab. 2 Strun pehled metodik predikce bezporuchovosti
Souasn Typy obsaench Specifick obor Posledn
Metodika Producent
(pedchoz) verze prvk pouit aktualizace
MIL- MIL-HDBK-217F United States elektronick prvky - 1995
HDBK- Notice 2, resp. Department of (neoficiln
217 neoficiln revize Defense (DOD) ve 2011)
MIL-HDBK-217G
PRISM PRISM System Reliability elektronick prvky a - 2003
Center (SRC) (USA) neelektronick prvky
217Plus 217Plus:2015 Quanterion Solutions elektronick prvky - 2015
(217Plus) Incorporated (USA)
FIDES FIDES, FIDES (Francie) elektrick, leteck a obrann 2010
FIDES 2009, elektronick a prmysl
UTE C 80-811 elektromechanick
prvky a prvky desek
plonch spoj
RDF 2000 RDF 2000, International elektronick prvky a telekomunikan 2004
UTE C 80-810, Electrotechnical prvky desek prmysl
IEC/TR 62380 Commission (IEC) plonch spoj
Telcordia SR-332 Issue 4, Telcordia elektronick prvky telekomunikan 2016
SR-332 Telcordia SR-332 Technologies (dnes prmysl
(Bellcore SR-332) Ericsson) (USA)
GJB/z 299 GJB/z 299C, nsk lidov elektronick obrann prmysl, 2006
China 299C osvobozeneck s vazbou na nu
(GJB/z 299B) armda
NSWC NSWC, NSWC-11 NSWC, Carderock mechanick zejmna obrann 2011
Division (USA) prmysl a lodn
prmysl
Siemens SN29500, Siemens Siemens (Nmecko) elektrick a irok spektrum 2011
SN29500 SN29500 elektronick obor, s vazbou
na spolenost
Siemens
HRD HRD-5 (HRD-4) British elektronick prvky telekomunikan 1994
Telecommunications prmysl
(BT Group) (Velk
Britnie)
V oblasti predikce bezporuchovosti elektrickch a elektronickch prvk je situace

vrazn zajmavj. Databze EPRD-2014 a jej pedchoz revize jsou velmi rozen,
obsahuj znan mnostv relnch prvk, kter nejsou obsaeny v metodikch, ale
neumouj takovou mru zohlednn ovlivujcch faktor. V oblasti metodik predikce
bezporuchovosti je v souasn dob stle nejrozenj MIL-HDBK-217F, ale tato metodika
nen od roku 1995 aktualizovna (vyjma dosud neoficiln revize G) a stala se znan
zastaralou. Prvn metodikou s ambicemi nahradit MIL-HDBK-217F byla metodika PRISM,
avak ta nebyla od roku 2003 aktualizovna. Proto se stle astji prosazuj progresivn
metodiky, kter jsou udrovny v aktulnm stavu, jako jsou pedevm 217PlusTM, FIDES
a Telcordia SR-332.
28
Konen rozhodnut o pouit konkrtn metody predikce bezporuchovosti je
ovlivnno elem, pro kter je predikce provdna, a zejmna poadavkem zkaznka, pro
kterho je predikce bezporuchovosti provdna. Zle tedy vdy na konkrtn situaci, jak
metoda predikce bezporuchovosti je pouita. Dle vlastnch praktickch zkuenost autora
pspvku lze drtivou vtinu predikc bezporuchovosti prvk v oblasti strojrenstv
a elektrotechniky provst s vyuitm kombinace databz NPRD, EPRD a normy MIL-
HDBK-217F. V souasn dob se d povaovat za vhodn vyuit kombinace aktulnch
databz NPRD-2016 a EPRD-2014 a nov metodiky 217PlusTM:2015.
Pouit zdroje
[1] ELERATH, J.G. PECHT, M. IEEE 1413: An IEEE Standard for Reliability
Predictions. In Proc. 11th International Conference on Electronic Packaging
Technology & High Density Packaging. Piscataway: IEEE, 2010.
[2] HOLUB, R. VINTR, Z. Zklady spolehlivosti. 1. vyd. Brno: Vojensk akademie
v Brn, 2002.
[3] VINTR, M. Pehled metod a nstroj pro odhad bezporuchovosti prvk. In Potaov
podpora ve spolehlivosti. Praha: esk spolenost pro jakost, 2007, s. 2434.
[4] VINTR, M. Predikce nklad na zruky za jakost. Brno: Vysok uen technick
v Brn, Fakulta strojnho inenrstv, 2009. 117 s. Vedouc disertan prce doc. Ing.
Vasilij Te, CSc.
[5] VINTR, M. Reliability Assessment for Components of Complex Mechanisms and
Machines. In Proceedings of Twelfth World Congress in Mechanism and Machine
Science IFToMM 2007. Besanon: Comit Franais pour la Promotion de la Science
des Mcanismes et des Machines, 2007.
[6] WHITE, M. BERNSTEIN, J.B. Microelectronics Reliability: Physics-of-Failure
Based Modeling and Lifetime Evaluation. Pasadena: Jet Propulsion Laboratory,
California Institute of Technology, 2008.
[7] Selection Guide for electronic components predictive reliability models. Gentilly:
Institut pour la Matrise des Risques, 2009.
[8] ANSI/VITA 51.1-2008. Reliability Prediction MIL-HDBK-217 Subsidiary
Specification. Oklahoma City: VITA, 2008.
[9] ANSI/VITA 51.2-2011. Physics of Failure Reliability Predictions. Oklahoma City:
VITA, 2011.
[10] SN IEC 60050-192. Mezinrodn elektrotechnick slovnk - st 192: Spolehlivost.
Praha: NMZ, 2016.
[11] SN EN 61709 ed. 2. Elektrick soustky Bezporuchovost Referenn podmnky
pro intenzity poruch a modely namhn pro pepoty. Praha: NMZ, 2012.
[12] EPRD-2014. Electronic Parts Reliability Data 2014. Utica: Quanterion Solutions
Incorporated, 2014.
[13] FIDES Guide 2009 Edition A Reliability Methodology for Electronic Systems. FIDES
Group, 2009.
[14] FIDES Guide 2009 Reliability Methodology for Electronic Systems. FIDES Group,
2009.
29
[15] FMD-2016. Failure Mode/Mechanism Distributions 2016. Utica: Quanterion Solutions
Incorporated, 2015.
[16] Handbook of 217Plus Reliability Prediction Models. Utica: Reliability Information
Analysis Center (RIAC), 2006.
[17] IAEA-TECDOC-478. Component Reliability Data for Use in Probabilistic Safety
Assessment. Vienna: IAEA, 1988.
[18] IEEE 1413-2010. IEEE Standard Framework for the Reliability Prediction of
Hardware. New York: IEEE, 2010.
[19] IEEE 1413.1-2002. IEEE Guide for Selecting and Using Reliability Predictions Based
on IEEE 1413. New York: IEEE, 2002.
[20] MIL-HDBK-217F. Military Handbook: Reliability Prediction of Electronic Equipment.
Washington: Department of Defense, 1991.
[21] NPRD-2016. Nonelectronic Parts Reliability Data 2016. Utica: Quanterion Solutions
Incorporated, 2015.
[22] NSWC-11. Handbook of Reliability Prediction Procedures for Mechanical Equipment.
West Bethesda: Naval Surface Warfare Center, 2011.
[23] UTE C 80-810. RDF 2000 Reliability Data Handbook A Universal Model for
Reliability Prediction of Electronics Components, PCBs and Equipment. Fontenay-aux-
Roses: Union Technique de lElectricit, 2000.
[24] http://prirucka.ujc.cas.cz
[25] http://vita.mil-embedded.com/articles/vita-and-reliability-reliability-prediction-
challenges/
[26] https://www.ntnu.edu/ross/info/data
[27] https://www.quanterion.com/
[28] http://src.alionscience.com/
[29] http://www.isograph.com/
[30] http://www.ptc.com/
[31] http://www.reliasoft.com/
[32] http://www.itemsoft.com/
[33] http://aldservice.com/
[34] http://www.bqr.com/
[35] https://www.raytheoneagle.com/asent/index.htm/
[36] http://www.oreda.com/
[37] https://www.sintef.no/projectweb/pds-main-page/
[38] http://www.exida.com/
[39] http://fides-reliability.org/
[40] http://telecom-info.telcordia.com/
[41] http://quicksearch.dla.mil/
[42] http://www-pub.iaea.org/books/
[43] http://www.iec.ch/
30
ANALZA BLOKOVHO DIAGRAMU BEZPORUCHOVOSTI
(RELIABILITY BLOCK DIAGRAM ANALYSIS)
prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c.

e-mail: zdenek.vintr@unob.cz
1. vod
Analza blokovho diagramu bezporuchovosti je deduktivn metoda analzy

bezporuchovosti systmu zaloen na aplikaci specilnho diagramu nazvanho blokov
diagram bezporuchovosti (RBD Reliability Block Diagram), kter graficky reprezentuje
strukturu analyzovanho systmu z hlediska podmnek jeho funkce. Diagram zobrazuje
logickou zvislost poruchy systmu na poruchch jeho jednotlivch prvk a subsystm.
Kvantitativn analza blokovho diagramu umouje na zklad znalosti ukazatel
bezporuchovosti jednotlivch prvk a subsystm urit ukazatele bezporuchovosti systmu
jako celku. Tato metoda je velmi asto vyuvna pro predikci bezporuchovosti systm.
Nvod k praktick aplikaci metody lze nalzt v mnoha odbornch publikacch i standardech.
Nejastji je vyuvna mezinrodn norma IEC [1] vnovan aplikaci tto metody, kter byla
vydna i jako esk technick norma [2].
2. Charakteristika, cle a postup provdn metody

Blokov diagram bezporuchovosti pedstavuje grafickou reprezentaci uspodn
jednotlivch prvk systmu, kter znzoruje, jakm zpsobem bezporuchovost jednotlivch
prvk ovlivuje bezporuchovost systmu jako celku. Diagram reprezentuje funkn stav
systmu. Obvykle je konstruovn tak, aby reprezentoval pouiteln stav, avak je mon
modelovat i poruchov stav systmu. Vlastn diagram potom graficky znzoruje zvislost
funknho stavu systmu na funknch stavech jednotlivch prvk. Obecn se pi aplikaci tto
metody pedpokld, e cel systm i vechny jeho prvky se mohou nachzet pouze ve dvou
stavech pouitelnm nebo poruchovm.
Clem metody je vytvoen vlastnho blokovho diagramu bezporuchovosti a jeho nsledn
kvantitativn analza, kter pi znalosti pslunch selnch ukazatel bezporuchovosti
jednotlivch prvk umouje urit seln hodnoty tchto ukazatel i u systmu jako celku.
Postup provdn analzy blokovho diagramu bezporuchovosti lze rozdlit do
nsledujcch st:
ppravn st;
tvorba blokovho diagramu bezporuchovosti;
kvantitativn analza blokovho diagramu bezporuchovosti;
vyhodnocen analzy.
Obsahem ppravn sti je shromdn nezbytnch informac o analyzovanm systmu.
Pedevm je nutn znalost konstruknho uspodn systmu a funkc realizovanch
systmem.
31
Dalm krokem v ppravn sti analzy je vymezen funkc systmu, kter budou
modelovny a analyzovny. Takovmi funkcemi jsou pedevm hlavn funkce systmu, nebo
ty funkce, kter byly v rmci funkn analzy systmu identifikovny jako dleit (z rznch
hledisek).
Definice analyzovan funkce mus jednoznan popisovat podmnky jej oekvan
realizace, pesn vymezovat jakho systmu nebo jeho sti se tk a v jak fzi provozu a za
jakch podmnek m bt realizovna. Funkce mus bt definovna takovm zpsobem, aby
vdy bylo mon, s ohledem na uvaovan stav systmu a jeho prvk, jednoznan urit, zda
by analyzovan funkce byla systmem realizovna i nikoli.
Zkladnm vchodiskem pi tvorb blokovho diagramu bezporuchovosti je skutenost, e
blokovm diagramem bezporuchovosti nemodelujeme systm jako takov, ale podmnky jeho
sprvn funkce. Proto je tak obvykl, e pro modelovn rznch funkc jednoho systmu
mus bt vytvoeny rzn blokov diagramy. RBD vdy mus jednoznan odret logick
vztah stavu systmu s ohledem na stav jeho prvk a jejich konkrtn funkn uspodn
v rmci systmu. Vlastn postup tvorby RBD je popsn v kapitole 3.
Pokud jsou znmy ukazatele bezporuchovosti jednotlivch prvk systmu, je mon
provst kvantitativn analzu blokovho diagramu bezporuchovosti. Clem tto analzy je
uren ukazatel bezporuchovosti pro analyzovanou funkci systmu. Postup kvantitativn
analzy blokovho diagramu bezporuchovosti je popsn v kapitole 4.
Vyhodnocen analzy blokovho diagramu bezporuchovosti mus smovat k vyhodnocen
toho, zda vsledky kvantitativn analzy jsou akceptovateln a vyhovuj stanovenm
poadavkm na bezporuchovost analyzovanch funkc systmu. V ppad, e poadavky
nejsou naplnny, lze s vyuitm vsledk analzy identifikovat ty prvky systmu, kter
rozhodujc mrou pispvaj k neuspokojiv rovni bezporuchovosti systmu. Monosti
ppadnho zlepen situace lze obecn hledat v optimalizaci konstruknho uspodn
systmu (nap. aplikac zlohovn u kritickch prvk), nebo ve zvyovn rovn
bezporuchovosti jednotlivch prvk systmu. Monosti efektivnho zvyovn rovn
bezporuchovosti hlavnch funkc systmu je vhodn hledat i v ppad, kdy stanoven
poadavky analyzovan systm spluje.
3. Tvorba RBD
3.1 Postup tvorby RBD
Prvnm krokem tvorby RBD je rozdlen systmu do blok. Jeden blok pitom me
reprezentovat jak konkrtn prvek systmu (povaovan na dan rovni za dle nedliteln),
tak i sloit konstrukn struktury (subsystmy). Rozdlen systmu do blok se provd
s ohledem na cle analzy a rove znalosti systmu a dostupnost informac
o bezporuchovosti jednotlivch prvk systmu. Zohlednna tak mus bt omezen vlastn
analytick metody. Obecn je teba postupovat tak, aby jednotliv bloky (jejich poruchy) byly
vzjemn pokud mono statisticky nezvisl, ppadn aby vzjemn zvislost jejich
bezporuchovosti byla jasn popsna.
V dalm kroku, s ohledem na funkci, kter m bt modelovna, se jednotliv bloky
propoj tak, aby vznikl diagram znzoroval logickou zvislost funknho stavu celho
systmu na funknm stavu jednotlivch blok. Ta se znzoruje pomoc tzv. cest spchu.
Cesty spchu prochz mezi vstupn a vstupn branou diagramu pes ty bloky, kter mus
fungovat, m-li fungovat cel systm. Na Obr. 1 je znzornn jednoduch RBD ve kterm
jsou peruovanmi arami vyznaeny ti mon cesty spchu. V tomto diagramu je I
32
vstupn brna, O vstupn brna a bloky A, B, C, C a D reprezentuj strukturu systmu pro
danou funkci. Znzornn systm bude plnit poadovanou funkci vdy, pokud budou
souasn funkn vechny bloky lec na libovoln z naznaench cest spchu.
I B C E O
Obr. 1 Cesty spchu v blokovm diagramu bezporuchovosti
3.2 Zkladn typy struktury RBD

Kad RBD je mon dekomponovat na sti charakterizovan triviln strukturou.
Strun charakteristika tchto trivilnch struktura je uvedena dle. Jestlie je napklad pro
funkci systmu nutn, aby fungovaly vechny bloky, potom blokov diagram
bezporuchovosti znzornme jako bloky zapojen v srii (viz Obr. 2). Diagram tohoto typu je
nazvn jako sriov blokov diagram. Takov diagram se tedy pouije, pokud plat, e
porucha kterhokoliv bloku zpsob poruchu i celho systmu.
I A B C N Z O
Obr. 2 Sriov blokov diagram bezporuchovosti
Dalm zkladnm typem struktury blokovho diagramu bezporuchovosti je tak zvan

paraleln blokov diagram bezporuchovosti. U takovho uspodn systmu plat, e
systm je v porue jen a pouze tehdy, kdy jsou v porue vechny jeho prvky. Blokov
diagram bezporuchovosti takovho systmu je znzornn na Obr. 3.
B
I O
N
Obr. 3 Paraleln blokov diagram bezporuchovosti
33
Vtina blokovch diagram bezporuchovosti je snadno pochopiteln a poadavky na
sprvnou funkci systmu jsou zejm. Ne vechny blokov diagramy vak mohou bt
zjednodueny jen na kombinace sriovch nebo paralelnch systm. asto je nezbytn
modelovat systmy, ve kterch je pouiteln stav systmu specifikovn komplexnji.
Napklad pouiteln stav systmu me bt specifikovn tak, e pro sprvnou funkci
systmu mus bt k dispozici alespo m z n paraleln spojench objekt. Blokov diagram
potom nabv tvaru uvedenho na Obr. 4.
I B 2/3 O
Obr. 4 Pklad blokovho diagramu bezporuchovosti systmu m/n
Dle se v praxi meme setkat i s dalmi typy struktury RBD, jako jsou mstkov
struktury, RBD s orientovanmi hranami apod. Vybran pklady takovch struktur jsou
uvedeny na Obr. 5.
A B
A B A B
I C O I O I E O
C D C D
D E
Obr. 5 Pklady dalch typ struktur RBD
3.3 RBD sloitch systm

U sloitch technickch systm zpravidla nelze znzornit logiku jejich fungovn jen
s vyuitm tak trivilnch struktury jako jsou znzornny na Obr. 2 a Obr. 5, ale je teba
pout jejich kombinace. Pklad takovho komplexnho blokovho diagramu
bezporuchovosti je znzornn na Obr. 6.
Pi tvorb takovch RBD je teba diagram vytvet postupn a nejdve vytvet velk
bloky (obsahujc cel subsystmy) a teprve v dalch krocch analyzovat a znzorovat
logiku funkce tchto blok. Napklad u blokovho diagramu znzornnho na Obr. 6, byl
v prvnm kroku nejdve vytvoen jednoduch blokov diagram sloen jen ze ty blok (viz
Obr. 7) a teprve pot byly analyzovny funkce tchto blok a pro kad z nich vytvoen
detailn RBD.
34
1
A B 2
F G
C H
I J
D E
O
I
P
K L
R
M 2/4
S
N O T
3 4
Obr. 6 Pklad RBD sloitho systmu
1 2
I O
3 4
Obr. 7 Redukovan RBD sloitho systmu
3.4 Pklady tvorby RBD

Praktick postup tvorby RBD bude dle prezentovn na pklad systmu
znzornnho na Obr. 8, kter slou k signalizaci pekroen povolenho tlaku v tlakov
ndob. Ndoba je opatena dvma tlakovmi spnai S1 a S2, kter pi pekroen
povolenho tlaku sepnou signalizan obvod. Pekroen tlaku je signalizovno rozsvcenm
kontrolnch rovek A1 a A2. Cel systm je napjen ze zdroje Z.
S1
S2
Z2
A1 A2
Obr. 8 Systm signalizace pekroen tlaku v ndob
35
Hlavn funkc tohoto systmu svteln signalizace stavu, kdy je v tlakov ndri
pekroen povolen tlak. Pedpokldejme, e ke sprvn signalizaci postauje rozsvcen
alespo jedn rovky. Za tchto pedpoklad lze hlavn funkci systmu znzornit RBD
uvedenm na Obr .9 (vliv kabele nen uvaovn).
A1 S1
I Z O
A2 S1
Obr. 9 RBD pro funkci pekroen tlaku je signalizovno
Od systmu se tak oekv, e nebude generovat falen signly, tedy, e nebude

signalizovat pekroen tlaku v dob, kdy v ndob bude normln tlak. Takto formulovan
funkci systmu (negeneruje falen signl o pekroen tlaku) odpovd RBD znzornn na
Obr. 10. Z uvedenho pkladu je zejm, e blokov diagramy pro rzn funkce jednoho
systmu se mohou znan odliovat a i uspodn stejnch blok se me liit (viz bloky S1
a S2). Do blokovho diagramu vdy vstupuj jen ty bloky, kter modelovanou funkci reln
ovlivuj. Napklad rovky a zdroj v uvedenm pkladu nemohou dnou svoj poruchou
zpsobit falenou signalizaci a tak nejsou v RBD na Obr. 10 zastoupeny.
I S1 S2 O
Obr. 10 RBD pro funkci negeneruje falen signl
4. Kvantitativn analza RBD

4.1 Kvantitativn analza zkladnch typ RBD
Pokud jsou znmy ukazatele bezporuchovosti jednotlivch prvk systmu znzornn
v pslunm RBD, je mon provst jeho kvantitativn analzu. Clem tto analzy je uren
ukazatel bezporuchovosti pro dan systm, respektive pro jeho analyzovanou funkci. Dle
jsou uvedeny vpotov vztahy, kter umouj vypotat pravdpodobnost bezporuchovho
provozu zkladnch typ RBD.
U sriovho RBD (viz Obr. 2) porucha kterhokoliv prvku zpsob poruchu celho
systmu. Pro pravdpodobnost bezporuchovho provozu u tohoto diagramu plat:
i n
R Ri , (1)
i 1
kde: R - pravdpodobnost bezporuchovho provozu systmu;

Ri - pravdpodobnost bezporuchovho provozu i-tho prvku systmu;
n - poet prvk systmu.
36
U paralelnho RBD (viz Obr. 3) dojde k porue celho systmu pouze v ppad, kdy
se porouchaj vechny jeho prvky. Pro pravdpodobnost bezporuchovho provozu u tohoto
diagramu plat:
i n
R 1 1 Ri (2)
i 1
U systmu m/n dojde k porue, pokud se porouch vce jak m prvk celkovho potu n
prvk systmu. V ppad, e vechny prvky systmu maj stejnou pravdpodobnost
bezporuchovho provozu a plat, e R0 R1 R2 .... Ri .... Rn , lze pravdpodobnost
bezporuchovho provozu systmu vyjdit nsledujcm vztahem:
i n
(n-i )!i! R0 1 R0
n! n i
R i
. (3)
i m
V ppad, e prvky nemaj stejnou pravdpodobnost bezporuchovho provozu,

uveden vztah nelze pout a je nezbytn vyut jin vpoetn postupy uveden v norm
SN EN 61078.
4.2 Metoda dekompozice

Pro vlastn kvantitativn analzu RBD se, v zvislosti na rozsahu analyzovanho RBD
a jeho struktue (typy pouitch zkladnch struktur) a vzjemn zvislosti poruch
jednotlivch prvk systmu, pouv cel ada metod. Nejastji v praxi pouvan metody
a postupy jsou popsny v norm SN EN 61078 [2].
U vtiny technickch systm se jako nejefektivnj zpsob kvantitativn analzy
jev pouit tzv. metody dekompozice. Tato metoda je vak pouiteln jen za jistch
podmnek. Nejdleitj podmnkou je to, e analyzovan blokov diagram bezporuchovosti
mus byt tvoen jen jednoduchou sriov-paraleln strukturou a e poruchy jednotlivch blok
diagramu mus bt vzjemn statisticky nezvisl. Tato zvislost me bt dna relnou
zvislost poruch jednotlivch prvk systmu (porucha jednoho prvku pmo vyvol nebo
zv pravdpodobnost poruchy jinho prvku) nebo vlastn konstrukc blokovho diagramu
bezporuchovosti, kdy jeden a tent prvek systmu je v diagramu znzornn vce bloky.
Pokud je takov zvislost poruch jednotlivch prvk identifikovna, nelze metodu
dekompozice pout a je teba vyut jinch metod a postup popsanch v norm
SN EN 61078 [2].
Metoda dekompozice je zaloena na skutenosti, e lze snadno realizovat vpoet
pravdpodobnosti bezporuchovho provozu u ist sriovho a ist paralelnho systmu
s vyuitm vpotovch vztah uvedench v pedchoz kapitole. Metoda vyuv postupn
dekompozice systmu, kdy jsou jednotliv sti RBD tvoen ist paraleln i sriovou
strukturou postupn nahrazovny fiktivnmi prvky, u nich se stanov pravdpodobnost
pouitelnho stavu s vyuitm vztah (1) a (2). Takto se v krocch postupuje a k uren
vsledn pravdpodobnosti pouitelnho stavu celho systmu.
Praktick postup vpotu RBD metodou dekompozice je dle demonstrovn na
pkladu blokovho diagramu bezporuchovosti znzornnho na Obr. 11, kde jsou tak
naznaeny jednotliv kroky dekompozice. Blokov diagram bezporuchovosti je postupn
zjednoduovn a jednotliv sti diagramu, kter maj prostou sriovou nebo paraleln
strukturu jsou nahrazovny fiktivnmi prvky jejich pravdpodobnost pouitelnho stavu je
s vyuitm znmch vztah vyjdena. Tak se postupuje, dokud nen RBD zredukovn na
37
jednoduch paraleln i sriov schma, s jeho vyuitm lze snadno vyjdit vslednou
pravdpodobnost pouitelnho stavu pro cel systm. Zptnm dosazenm dlch vraz
potom lze obdret vsledn vztah pro pravdpodobnost pouitelnho stavu systmu
a dosazenm selnch hodnot pravdpodobnost bezporuchovho provozu jednotlivch prvk
lze vypotat vslednou pravdpodobnost pro cel systm.
1. krok
I II
5
2
4 6
3
I 1 7 11 O
III
8 9 10
RI 1 (1 R2 )(1 R3 )
RII 1 (1 R5 )(1 R6 )(1 R7 )
RIII R8 R9 R10
2. krok
A
I 1 I 4 II 11 O
III
RA RI R4 RII
3. Krok
B
I 1 A 11 O
III
RB 1 (1 RA )(1 RIII )
4. krok
I 1 B 11 O
RS R1RB R11
Obr. 11 Postup dekompozice systmu
38
4.3 Inspekn metoda
Podstata metody spov v tom, e s vyuitm vytvoenho RBD popeme pouiteln
stav systmu jako logickou kombinaci jev vyjadujcch stavy jednotlivch prvk
a vyetme, s jakou pravdpodobnost tato kombinace jev me nastat.
Logick vraz vyjadujc stav systmu vytvme na zklad inspekce RBD
systmu, pi kter zkoumme logick vazby mezi stavem jednotlivch prvk a stavem
systmu. Zde je teba podotknout, e pedmtem naeho zkoumn nemus bt pouze
pouiteln stav systmu, ale stejn tak to me bt i komplement tohoto stavu, tedy
poruchov stav.
Dalm krokem een je odvozen vztahu pro vpoet pravdpodobnosti toho, e se
systm bude nachzet v popsanm stavu. K tomu vyuvme pravidla booleovsk algebry,
jejich popis a ukzky praktick aplikace lze tak nalzt v norm SN EN 61078 [2].
Jeden z monch postup vychz ze znm skutenosti, e pravdpodobnost
nastoupen prniku dvou vzjemn nezvislch jev A a B lze urit dle vztahu:
P A B P A PB (4)
a pravdpodobnost sjednocen jev lze urit s vyuitm vztahu:
P A B P A PB P A PB (5)
Dle je prezentovan ukzka aplikace tto metody na pkladu kvantitativn analzy
RBD znzornnho na Obr. 12.
A
I D O
B C
Obr. 12 Pklad RBD pro pouit inspekn metody
Logiku tohoto RBD (podmnku bezporuchov funkce systmu) lze popsat s vyuitm
nsledujcho logickho vrazu:
S D B C A .
Tento vraz upravme do tvaru, kdy jeho prav strana bude vyjadovat prost
sjednocen prnik jev:
S D B C D A
Po tto prav je ji mon aplikovat vztahy pro vpoet pravdpodobnosti prniku
(4) a sjednocen jev (5) a zskat vztah pro pravdpodobnost pouitelnho stavu celho
systmu:
RS PS PD PB PC PD P A PD PB PC P A
39
Inspekn metodu je mon pout i v ppad kdy poruchy prvk jsou vzjemn
zvisl. Potom je vak teba aplikovat znm pravidla pro prci s podmnnou
pravdpodobnost. Inspekn metoda tak me bt s spchem pouita i v ppad, kdy se
v modelu systmu objevuje jeden a tent prvek opakovan. Dsledn dodrovn pravidel
operac s jevy a pravdpodobnostmi zajist, e opakovan vskyt stejnho prvku v modelu
neovlivn vsledek een. To vak plat jen v ppad, e opakujc se prvek je v RBD
systmu na vech mstech vskytu vdy oznaovn stejn.
Nevhodou metody je skutenost, e u sloitjch systm s vysokm potem prvk
jej pouit vede ke komplikovanm a zdlouhavm matematickm pravm vpotovch
vztah.
4.4 Aplikace pravdivostn tabulky

Ke kvantitativn analze RBD me tak bt vyuita aplikace pravdivostn tabulky.
Metodu je mono aplikovat v podstat na jakkoliv RBD, u kterho je mon pro kadou
monou kombinaci stav prvk systmu jednoznan urit stav systmu. Tato metoda je tedy
pouiteln jak pro systmy kde jsou poruchy prvk vzjemn zvisl (potom je teba dsledn
respektovat pravidla pro prci s pravdpodobnost podmnnch jev) tak i u systm
v jejich modelech se jeden a tent prvek objevuje vce jak jednou. Metoda je tak
vyuiteln u nkterch systm se sloitj strukturou (viz Obr. 4 a Obr. 5).
Pravdivostn tabulka je velmi nzorn a pro RBD s malm potem blok i vhodn
metoda, avak u RBD s vym potem blok generuje velmi mnoho kombinac stav blok
a metoda se stv relativn obtnou a mnohdy manuln neproveditelnou. Pokud uvaujeme
jen dva mon stavy blok a systmu poruchov a bezporuchov, musme u systmu s n
prvky vyetit celkem 2n kombinac stav prvk. Napklad u systmu tvoenho 10 prvky
bychom ji museli pout tabulku s 1024 dky. Toto omezen metody vak dnes meme
snadno pekonat pi vyuit vkonn vpoetn techniky a vhodnho softwaru.
Vlastn aplikace je dle prezentovna na pkladu systmu znzornnho na Obr. 4,
kter pracuje v reimu 2/3. Tento systm se nachz v pouitelnm stavu, pokud jsou v
pouitelnm stavu alespo dva libovoln bloky systmu.
V prvnm kroku een pipravme pravdivostn tabulku, do kter vyzname vechny
mon kombinace stav jednotlivch blok a kad tto kombinaci pidlme odpovdajc
stav systmu a zapeme logick vraz popisujc danou kombinaci stav. Jednotliv stavy
blok i systmu budeme v tabulce oznaovat nsledujcm zpsobem:
0 poruchov stav,
1 pouiteln stav.
V logickch vrazech budeme jevy pedstavujc pouiteln stav prvk oznaovat
psmeny A, B a C a pouiteln stav systmu psmenem S. Jevy reprezentujc poruchov stavy
budou oznaovny stejnmi psmeny s pruhem A , B , C a S . Vlastn postup tvorby
pravdivostn tabulky pro systm znzornn na Obr. 4 je patrn z Tab. 1.
40
Tab. 1 Pravdivostn tabulka
Kombinace Blok A Blok B Blok C Systm Logick vraz

(1) 0 0 0 0 A B C
(2) 0 0 1 0 AB C
(3) 0 1 0 0 A B C
(4) 0 1 1 1 A B C
(5) 1 0 0 0 A B C
(6) 1 0 1 1 A B C
(7) 1 1 0 1 A B C
(8) 1 1 1 1 ABC
Z tabulky je zejm, e vyetovan systm je v pouitelnm stavu jestlie se jeho

bloky nachz ve stavech popsanch kombinacemi (4), (6), (7) a (8). Ostatn kombinace
odpovdaj poruchovmu stavu systmu. V souladu s tmto zjitnm meme pouiteln stav
systmu popsat rovnic:

S A B C A B C A B C A B C
Tento vraz ji pedstavuje sjednocen vzjemn disjunktnch jev a bude tomu tak
vdy, kdy pi tvorb logickho vrazu bude vyuita pravdivostn tabulka, protoe, kad
dek v tabulce vdy representuje jedinenou kombinaci stav prvk, kter vyluuje monost,
aby souasn nastala jin z kombinac. Protoe logick vraz v tto rovnici vyjaduje
sjednocen disjunktnch jev, meme rovnici snadno pepsat do tvaru vyjadujcho
pravdpodobnost pouitelnho stavu systmu:
RS P(S ) P( A )P( B)P(C ) P( A)P( B )P(C ) P( A)P( B)(C ) P( A)P( B)P(C )
P( A)P( B) P( B)P(C ) P( A)P(C ) 2P( A)P( B)P(C )
4.5 Aplikace teormu pln pravdpodobnosti

Metoda vyuv teorm celkov pravdpodobnosti, kter umouje pravdpodobnost
pouitelnho stavu libovolnho systmu znzornnho odpovdajcm RBD vyjdit
nsledujc rovnic:

RS P SX P X P SX P X , (6)
kde vraz P(SX) oznauje pravdpodobnost pouitelnho stavu systmu za pedpokladu, e
urit blok X je v pouitelnm stavu a vraz P(S X ) oznauje pravdpodobnost toho, e se
systm nachz v pouitelnm stavu za pedpokladu, e blok X systmu je v poruchovm
stavu.
Pi aplikaci metody se potom postupuje tak, e pravdpodobnost pouitelnho stavu
systmu vyjdme s pomoc rovnice (6), piem jako blok X vyjden v rovnici vezmeme
vybran blok RBD. Dle upravme blokov diagram systmu tak aby v jednom ppad
znzoroval logiku funkce systmu za podmnky, e uvaovan blok X je v pouitelnm stavu
41
a ve druhm ppad za podmnky, e je tento blok v poruchovm stavu. Vznikl diagramy
maj zpravidla vrazn jednodu strukturu ne pvodn RBD a jejich kvantitativn analzu
lze relativn snadno provst a vypotat pravdpodobnost pouitelnho stavu celho systmu
aplikac teormu celkov pravdpodobnosti (6).
Jestlie vznikl grafy nemaj strukturu umoujc snadn proveden kvantitativn
analzy, vyjdme pravdpodobnost pouitelnho stavu tchto dlch diagram podle
rovnice (6) a cel postup podle poteby opakujeme, dokud nedospjeme k jednodue
eitelnm diagramm.
Prakticky si tento postup ukeme na systmu, jeho blokov diagramy
bezporuchovosti jsou znzornny na Obr. 13. Oba diagramy vyjaduj stejnou logiku sprvn
funkce systmu a jsou vzjemn ekvivalentn. Z proveden diagram je parn, e na jejich
kvantitativn analzu nejde aplikovat metoda dekompozice, protoe lev RBD nepedstavuje
prostou sriov paraleln strukturu a prav obsahuje opakujc se bloky. Vzhledem k vymu
potu blok by ppadn pouit pravdivostn tabulky (32 dk) nebo inspekn metody vedlo
k pomrn komplikovanm vpotm. Prv za takov situace se ukazuju aplikace teormu
celkov pravdpodobnosti jako velmi efektivn.
A B A B
C B
I C O I O
C E
D E D E
a) RBD s orientovanmi hranami b) RBD s opakujcmi se bloky

Obr. 13 Pklad RBD pro aplikaci teormu celkov pravdpodobnosti
Jako blok, ke ktermu vzthneme vpoet, zvolme blok C. Rovnice (6) v takov
ppad pejde do nsledujcho tvaru:

RS P SC PC P SC P C . (7)
Dle ve popsanm zpsobem upravme RBD systmu a zskme jeden RBD
znzorujc logiku funkce systmu za podmnky e blok C je v pouitelnm stavu a druh
vyjadujc logiku funkce systmu za podmnky, e blok C je v poruchovm stavu (viz
Obr. 14).
B A B
I O I O
E D E
Blok C je v bezporuchovm stavu Blok C je v poruchovm stavu
Obr. 14 Blokov diagramy bezporuchovosti pro podmnn stavy systmu
42
Na zklad tchto diagram ji snadno meme vyjdit (napklad pouitm inspekn
metody) ob podmnn pravdpodobnost z rovnice (7):

P SC PB PE PB PE ,

P SC P APB PD PE P APB PD PE ,
Dosazenm tchto vraz do rovnice (7) potom obdrme vztah pro pravdpodobnost
pouitelnho stavu systmu:
RS P( B) P( D) P( B) P( D) P(C )
P( A) P( B) P( D) P( E ) P( A) P( B) P( D) P( E ) 1 P(C )
Aplikace teormu celkov pravdpodobnosti asto vede k podstatn jednodumu

a rychlejmu uren hledan pravdpodobnosti ne pi pouit ostatnch metod kvantitativn
analzy RBD.
5. Problmy spojen s urenm struktury RBD
Nezbytnm pedpokladem pro aplikaci vech ve prezentovanch metod kvantitativn

analzy RBD je navren vcn sprvnho modelu, kter reprezentuje logiku funkc systmu
a umouje popis jeho bezporuchovosti.
Jednou z nejvznamnjch zvltnost, se kterou se pi tvorb model bezporuchovosti
setkvme, je skutenost, e logick struktura systmu z hlediska bezporuchovosti zpravidla
nen toton s konstruknm uspodnm prvk systmu. To je dno tm, e pi zkoumn
bezporuchovosti ns nezajm vlastn prvek i systm, ale projev jeho existence jeho
funkce. Proto je teba pi tvorb RBD jednoznan vychzet z analzy funkc jednotlivch
prvk systmu a jejich vztahu k funkcm systmu jako celku.
asto se tak v praxi meme setkat s ppadem, e prvky kter jsou z hlediska konstrukce
objektu uspodny vedle sebe (paraleln) maj z hlediska bezporuchovosti sriovou strukturu
a naopak. U nkterch typ prvk se dokonce me stt, e se nm z hlediska rznch funkc
mohou stejn prvky jevit rzn uspodny.
Typickm pkladem mohou bt prvky s vlastnostmi logickho spnae, jejich funkce je
charakteristick dvma funknmi stavy. Mohou to bt napklad elektrick spnae (sepnuto
rozepnuto), pneumatick a hydraulick ventily (zaveno oteveno), mechanick zmky
polohy (zameno odemeno) a podobn. V dalm budou vechny tyto prvky souhrnn
oznaovny jako spnae.
Na Obr. 15 je znzornna soustava n paraleln zapojench spna. Pokud jsou ve
vchozm stavu vechny spnae rozepnuty a budeme u tto soustavy modelovat funkci
sepnut pslunho obvodu, jsou spnae uspodny i z hlediska bezporuchovosti v paraleln
struktue, protoe k sepnut obvodu postauje sprvn funkce (sepnut) alespo jednoho z
prvk. Pravdpodobnost bezporuchov funkce sepnut u tohoto systmu je tedy dna vztahem
(2).
Pokud u soustavy na Obr. 15 jsou ve vchozm stavu vechny spnae sepnuty a budeme
modelovat funkci peruen pslunho obvodu, jsou spnae z hlediska bezporuchovosti
43
uspodny sriov, protoe m-li bt obvod peruen, mus bt ve stavu sprvn funkce
(rozepnuty) souasn vechny prvky tohoto systmu. Pravdpodobnost bezporuchov funkce
rozepnut u tto soustavy je dna vztahem (1).
Obr. 15 Paraleln zapojen spna
Analogick situace je u soustavy n sriov zapojench spna (viz Obr. 16). Kdy
sledujeme funkci rozepnut obvodu, m soustava z hlediska bezporuchovosti charakter
paraleln struktury a kdy sledujeme funkci sepnut m charakter sriov struktury.
1 2 3 n

Obr. 16 Sriov zapojen spnae
Z uvedenho je patrn, e struktury tvoen prvky s charakterem logickho spnae

mohou navenek vykazovat rznou rove bezporuchovosti, v zvislosti na funkci, kterou od
nich poadujeme. Tyto poznatky musme reflektovat i pi tvorb model bezporuchovosti
systm zahrnujcch takov prvky.
6. Vyhodnocen analzy
Vsledky analzy blokovho diagramu bezporuchovosti je vhodn shrnout do zprvy,

kter by mla zahrnovat alespo:
cl a pedmt analzy;
pehled pouit technick dokumentace;
popis systmu (konstrukn popis, popis funkc, vymezen hranic systmu);
44
uvaovan provozn reimy a podmnky prosted;
definice funkc systmu, kter jsou analyzovny;
vytvoen blokov diagramy bezporuchovosti;
vsledky kvantitativn analzy (seln hodnoty poadovanch ukazatel);
zvry analzy (vyjden zda systm spluje stanoven poadavky, ppadn nvrhy na
zmnu konstrukce systmu, podmnek provozu i prosted).
7. Zvr
Z ve uvedenho je zjevn, e metoda blokovho diagramu bezporuchovosti RBD
je systematickou a elnou analzou v rmci prediktivnch i provoznch proces posuzovn
bezporuchovosti a bezpenosti. Dky sv standardizovan podob zskala pevn msto mezi
obvykle volenmi a pouvanmi technikami.
Podkovn
Vznik tohoto pspvku byl podpoen projektem pro institucionln rozvoj K-202
Univerzity obrany v Brn.
Pouit zdroje
[1] IEC 61078 Analysis techniques for dependability Reliability block diagram and
boolean methods.
[2] SN EN 61078 Techniky analzy spolehlivosti Blokov diagram bezporuchovosti a
booleovsk metody.
[3] HOLUB, R., VINTR, Z. Zklady spolehlivosti. 1. vyd. Brno: Vojensk akademie v
Brn, 2002.
[4] HOLUB, R., VINTR, Z. Spolehlivost letadlov techniky. Brno: Vysok uen
technick v Brn, 2001.
(dostupn na http://www.lu.fme.vutbr.cz/files/SpolehlivostLetadloveTechniky.pdf)
45
MARKOVOVA ANALZA
pplk. prof. Ing. David VALI, Ph.D.
e-mail: david.valis@unob.cz
1. vod
K analze bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti a bezpenosti je k dispozici

nkolik rznch analytickch metod, jednou z nich je Markovova analza/technika. V [2] je
uveden pehled dostupnch metod a jejich obecnch znak.
V tomto lnku jsou popsny zkladn principy, vlastnosti a pouit Markovovch
technik v analzch spolehlivosti, k modelovn a analze systmu, k odhadu ukazatel
bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti a bezpenosti. V prmyslovch odvtvch je
nutn analyzovat systmy, kter vykazuj chovn zvisl na stavu. V Markovovch
technikch popsanch v tomto lnku se pedpokldaj konstantn, na ase nezvisl intenzity
pechod mezi stavy. Takov techniky se nazvaj homogenn Markovovy techniky.
Tento text je vytvoen s vyuitm [5] a [6]. Vce informac je mon nalzt v literatue,
jej ukzka a pehled je uveden na konci lnku.
2. Veobecn popis
Pi Markovovch technikch se pouv diagram pechod mezi stavy, kter je

grafickm znzornnm chovn systmu z hlediska bezporuchovosti, pohotovosti,
udrovatelnosti i bezpenosti, z nho lze vypotat ukazatele bezporuchovosti, pohotovosti,
udrovatelnosti i bezpenosti systmu. Tento diagram modeluje chovn systmu v ase.
V tomto lnku se na systm pohl jako na urit poet prvk, z nich kad me existovat
pouze v jednom ze dvou stav: pouitelnm, nebo nepouitelnm. Systm jako celek vak
me existovat v mnoha rznch stavech, z nich kad je uren uritou kombinac funknch
prvk a prvk, kter maj poruchu. Tud pokud u prvku dojde k porue, nebo se prvek
oprav, "pechz" systm z jednoho stavu do nsledujcho. Tento druh modelu se obecn
nazv model s diskrtnmi stavy a spojitm/diskrtnm asem.
Markovovy techniky jsou zvlt vhodn ke zkoumn systm se zlohovnm nebo
systm, u kterch porucha systmu zvis na posloupnosti udlost, nebo systm, kter maj
sloit strategie drby, napklad u systm s prioritami obnovy nebo s nkolika tmy pro
obnovu, s problmy azen do fronty a s omezenmi zdroji. Pracovnk provdjc analzu
mus zajistit, aby model pimen odrel provoz relnho systmu s ohledem na dan
strategie a politiky drby. Zejmna je nutn pezkoumat vhodnost exponencilnch rozdlen
pro modelovn dob obnovy. Je teba poznamenat, e kdy se modeluj zlohovan
opraviteln systmy s omezenou kapacitou oprav, potom v dsledku "bezpamov"
vlastnosti modelu me bt skuten doba opravy znzornna nadmrn.
Za pedpokladu, e je mon pijmout pedpoklady a omezen popsan dle, je jednou
z hlavnch vhod Markovovch technik, e mohou bt snadno modelovny strategie drby,
napklad priority obnov jednotlivch prvk. Dle je mon v modelu uvaovat poad, ve
kterm se vyskytuj vcensobn poruchy. Je teba poznamenat, e jin techniky analzy
46
spolehlivosti, jako je napklad metoda analzy stromu poruchovch stav (FTA) a metoda
blokovho diagramu bezporuchovosti (RBD) (jak jsou popsny v normch IEC 61025 a IEC
61078), neumouj brt v vahu sloit strategie drby, akoliv mohou mt k vyznaen
ptomnosti tchto ppad speciln hradla znzornn zvltnmi znakami (dynamick
hradla). Vliv tchto hradel vak mus bt vyhodnocen samostatn pomoc dalch
Markovovch i jinch technik, piem vsledky musej bt zalenny do analzy stromu
poruchovch stav nebo RBD, piem se dodruj mon omezen.
Akoliv jsou z teoretickho hlediska Markovovy techniky prun a vestrann
pouiteln, je pi een pot pi praktickm pouit tchto technik nutn urit opatrnost.
Hlavnm problmem je, e poet stav systmu a monch pechod rychle vzrst s potem
prvk v systmu. m vt je poet stav a pechod, tm je pravdpodobnj, e budou
v analze chyby a nesprvn znzornn. Ke snen tohoto rizika se doporuuje pi nvrhu
diagramu pechod mezi stavy dodrovat urit pravidla. Numerick techniky pouvan pro
vyhodnocen diagramu mohou bt t sloit a mohou vyadovat speciln potaov
programy.
Markovovy techniky jsou vhodn nejen k modelovn strategi drby, ale takov
metody t umouj modelovat udlosti typu porucha/obnova graficky, co je samo o sob
jejich velmi vhodn vlastnost. Proces porucha/obnova je reprezentovn pechody od jedn
znaky stavu ke druh v uspodanm souboru znaek stavu, kter spolen tvo diagram
pechod mezi stavy systmu.
Jeliko je poet monch stav konen, souet pravdpodobnost ve vech stavech se
rovn jedn, to jest v libovolnm asovm okamiku mus bt systm znzornn jednm
a pouze jednm ze stav v diagramu pechod mezi stavy. Jestlie se z praktickch dvod
stavy s nzkou pravdpodobnost vynechaj, potom je souet pravdpodobnost ve vech
stavech roven jedn pouze piblin.
Popsan technika modelovn se me t pout u systm, u kterch se nkter nebo
vechny prvky neobnovuj. Je nutn poznamenat, e se na systm s neobnovitelnmi prvky
me pohlet jako na speciln ppad systmu s obnovitelnmi prvky, ve kterm jsou
intenzity obnov nulov (neboli doby obnov nekonen).
Obrzek 1 Diagram pechod mezi stavy pro obnoviteln systm s jednm prvkem
2.1 Zkladn vlastnosti Markovv etzec s diskrtnm a spojitm asem
Bl um je proces {Xt, t Z} nekorelovanch nhodnch veliin s nulovou stedn

hodnotou a stejnm konenm rozptylem. Pokud nhodn veliiny Xt jsou nezvisl, mluvme
o striktnm blm umu.
Mjme pravdpodobnostn prostor (, , ) a uvaujme na nm posloupnost nhodnch
veliin {Xn, n N0}, kter nabvaj pouze celoselnch hodnot. Nech S je mnoina celch
47
sel i takovch, e i S prv tehdy, kdy existuje n N0 tak, e P(Xn = i) > 0. Mnoina
S me bt bu konen nebo spoetn konen. Budeme j kat mnoina stav nhodnho
procesu {Xn, n N0} a jej prvky budeme nazvat stavy. Bez omezen na obecnosti budeme
pedpokldat, e S = {0, 1, }.
Posloupnost celoselnch nhodnch veliin {Xn, n N0} se nazv Markovv etzec
s diskrtnm asem a mnoinou stav S, jestlie
P( X n1 j | X n in , X n1 in1 ,, X 0 i0 ) P( X n1 j | X n i) (1)
pro vechna n = 0, 1, a vechna i, j, in-1,, i0 S takov, e
P( X n i, X n1 in1 ,, X 0 i0 ) > 0 .
Vztah (1) vyjaduje markovskou vlastnost, co znamen, e pravdpodobnost vsledku
v budoucm ase n + 1, znme-li vsledek v ptomnm ase n a vsledky z minulch as n
1, n 2, , 0, je stejn, jako kdy znme jen vsledek v ptomnm ase.
Podmnn pravdpodobnosti
P( X n1 j | X n in ) pij (n, n 1)
(pokud jsou definovny) se nazvaj pravdpodobnosti pechodu ze stavu i v ase n do stavu

j v ase n+1, nkdy t pravdpodobnosti pechodu 1. du. Podobn podmnn
pravdpodobnosti
P( X nm j | X n in ) pij (n, n m)
pro pirozen m 1 se nazvaj pravdpodobnostmi pechodu ze stavu i v ase n do stavu j

v ase n + m, jinak t pravdpodobnosti pechodu m-tho du.
Jestlie pravdpodobnosti pechodu pij (n, n m) nezvis na asovch okamicch n a n + m,
ale jen na jejich rozdlu m, kme, e pslun Markovv proces je homogenn.
Systm celoselnch veliin {Xt, t 0} definovan na pravdpodobnostnm prostoru
(, , ) se nazv Markovv etzec se spojitm asem a spoetnou mnoinou stav S,
jestlie
P( X t j | X s i , X tn in ,, X t1 i1 ) P( X t j | X s i) (2)
pro vechna i, j, i1,, in S a pro vechna 0 t1 < t2 < t3 << tn s < t, pro kter
P( X s i, X tn in ,, X t1 i1 ) > 0 .
Bez jmy na obecnosti budeme pedpokldat, e S = {0, 1,} a tedy vztah (2) opt
vyjaduje markovskou vlastnost.
Ozname P( X t j | X s i ) jako pij ( s, t ) ; tyto podmnn pravdpodobnosti budeme
nazvat pravdpodobnosti pechodu ze stavu i v ase s do stavu j v ase t. Podobn
pravdpodobnosti p j (t ) P( X t j ), j S budeme nazvat absolutn pravdpodobnosti
v ase t a pravdpodobnosti p j (t ) p j (0) P( X 0 j ), j S budou poten
pravdpodobnosti. Zejm p j (t ) 0 pro vechna j S a jS p j (t ) 1, t 0.
48
Dle se budeme zabvat jenom homogennmi etzci se spojitm asem, tj. takovmi,
pro jejich pravdpodobnosti pechodu plat
pij (s, s t ) pij (t ), s 0, t > 0 .
Pro kad i, j S tedy budeme uvaovat cel systm pravdpodobnost {pij(t), t > 0}
takovch, e jS p j (t ) 1 , neboli cel systm matic pravdpodobnost pechodu {P(t),
t > 0}. Je obvykl definovat pij (0) ij , tj. P(0) = I. Pokud nedojde k nedorozumn, je
mon v dalm textu pvlastek homogenn vynechvat.
3. Pedpoklady a omezen
Veobecn se pouvaj pravidla pro vytven diagramu pechod mezi stavy uveden
v dokumentu [5] v sti 8.2 (krom pravidla h)).
Popis numerickch technik se vak pouv pouze tehdy, kdy jsou vechny intenzity
pechod konstantn, z eho vyplv, e jsou intenzity poruch a obnov vech prvk
v analyzovanm systmu konstantn v ase. Pedpoklad konstantn intenzity poruch je
rozumn pijateln ped obdobm opoteben u soust v mnoha systmech (avak jeho
oprvnnost se m t ovit), ale pokud nen stedn doba do obnovy jednotek krtk ve
srovnn s odpovdajc stedn dobou do poruchy, m se pedpoklad konstantn intenzity
obnov ovit. Vyhodnocen pro obecn ppad, kdy nejsou intenzity poruch nebo intenzity
obnov konstantn v ase, nen pedmtem tto normy.
Urit omezen vznik v dsledku pedpoklad pouitch u matematickch een,
zejmna e budouc chovn systmu zvis pouze na souasnm stavu systmu a ne na
zpsobu, jakm se systm do tohoto stavu dostal. Pracovnk provdjc analzu mus zajistit,
aby byla tato "bezpamov" vlastnost Markovovch model dostatenou aproximac
skutenho chovn systmu (viz [5] st 8.1). Zvltn opatrnosti je teba tehdy, kdy se
modeluj vlivy poruch se spolenou pinou, kter mohou vst k nkterm potenciln
mezilehlm stavm, kter se obchzej (viz dokument [5] obrzek B.4).
Obvykl pedpoklady pro kad prvek v uvaovanm systmu je mon shrnout takto:
intenzita poruch a intenzita obnov jsou konstantn (nezvisl na ase);
pravdpodobnost pechodu ze stavu i do stavu j v krtkm asovm intervalu
(t,t+t), za pedpokladu, e je systm v ase t ve stavu i, je qij t, kde qij je
souet intenzit poruch a obnov danch prvk.
Teoreticky me bt omezen ohledn konstantn intenzity poruch a intenzity obnov
asto pekonno na kor rozen stavovho prostoru, pokud me bt neexponenciln
rozdlen dob do poruchy nebo do obnovy aproximovno soutem exponencilnch rozdlen.
Kad z tchto exponencilnch rozdlen mus bt modelovno jako dodaten stav, kter
psob jako urit druh pamti pro uplynulou dobu do poruchy nebo dobu do obnovy. Tato
koncepce, obvykle nazvan fzov koncepce (nebo koncepce doplkovch stav), dosud
nebyla iroce zavedena do praxe.
Metoda Markovovy analzy m vztah k jinm technikm analzy spolehlivosti.
V dokumentu [5] lze nalzt pklady vztah k napklad metod FTA, RBD, Petriho s, aj.
49
4. Konstrukce diagram pechod mezi stavy
Ped zahjenm analzy systmu se maj provst nsledujc veobecn koly:
a) Stanov se cl analzy: Prvn zsadn otzkou, kter mus bt zodpovzena, je, co m
bt clem analzy. Tmto clem by mohlo bt stanoven odhadu jednoho nebo vce
z nsledujcch ukazatel:
pravdpodobnost, e bude mt systm poruchu ped asem t;
etnost nebezpench udlost;
stedn doba do vskytu prvn poruchy systmu;
souinitel ustlen pohotovosti;
pravdpodobnost, e bude mt systm poruchu, kdy je vydn poadavek na jeho
provoz (u systm, kter nejsou v nepetritm pouvn);
jin ukazatel, kter je nutn specifikovat.
Je nutn t stanovit jednotky men.
b) Vymez se znaky systmu a hranin podmnky analzy.
Zde je nutn zodpovdt otzky, jako napklad:
Jak jsou dleit vznan vlastnosti systmu, kter je zapoteb modelovat?
Jak lze tyto vlastnosti validovat nebo jak lze pinejmenm zkontrolovat jejich
vrohodnost?
Bude se systm (po porue) obnovovat nebo nebude?
Je nutn popsat asov zvisl chovn?
Jak je skuten nejistota dat, nap. intenzit poruch a obnov nebo faktor
zpsobujcch poruchy se spolenou pinou;
Jak je poadovan pesnost a/nebo konfidenn rove vsledk?
Jestlie nejsou pro model nkter vznan vlastnosti relnho systmu dleit, m
se to zdvodnit.
c) Je nutn se ujistit, e je pro dan kol Markovova technika nejvhodnj technikou
analzy. Volba techniky m bt zaloena na clech analzy a na znacch systmu,
nikoliv naopak; jinak nemaj bt urit znaky systmu vbec modelovny. Zejmna je
nutn peliv zkontrolovat pedpoklady a omezen modelu.
d) Model a vstupn data maj pezkoumat odbornci (profesionlov se zkuenostmi
z provozu), jeliko by chyby nebo nepesnosti v modelu nebo datech mohly mt velk
dopad na vsledek analzy.
Kritickm kolem Markovovy analzy je dn nvrh diagramu pechod mezi stavy.
Nkter doporuen pravidla jsou uvedena v dokumentu [5] v lnku 8.2. Pravidla maj
bt stanovena ped provedenm analzy a nadle maj slouit k dn identifikaci jednotlivch
stav a maj umonit sestaven jasn srozumitelnch grafickch model. Nkter z nich
uvdme dle.
Dle uveden pravidla slou jako nvod pro systematickou konstrukci diagram
pechod mezi stavy. Diagramy pechod mezi stavy, kter se d tmito pravidly, lze
obvykle snadno pochopit a porovnvat. V nkterch ppadech budou mon vhodnj jin
znaky nebo jin uspodn diagramu.
a) Stav se m zobrazit kroukem nebo obdlnkem s identifikac, kter umouje, aby se
numerick postup jednoznan odkazoval na tento stav. Identifiktorem je obvykle
psmeno nebo slo.
b) Pokud je to pro srozumitelnost diagramu pechod mezi stavy nezbytn, m se do znaky
bu pmo, nebo pomoc odkazu na seznam vysvtlivek zahrnout jasn popis stavu.
50
c) Stavy se maj uspodat tak, aby stav umstn nejvce vlevo byl pln pouiteln stav astav
umstn nejvce vpravo byl nepouiteln stav systmu. Relativn pozice mezilehlch
stav maj bt takov, aby byl pechod zleva doprava vsledkem poruchy a aby se
pechodu zprava doleva doshlo obnovou.
d) Stavy systmu odpovdajc stejnmu potu prvk v nepouitelnm stavu maj bt svisle
zarovnny.
e) Pechody mezi stavy se maj vyznait arami se ipkami propojujcmi urit stavy. ra se
ipkou vpravo pedstavuje poruchu a ra se ipkou vlevo pedstavuje obnovu. Jestlie je
mon doshnout pechodu mezi dvma stavy jak poruchou, tak obnovou, potom se maj
tyto urit stavy propojit jedinou arou se ipkami na obou koncch. Na jednoduchm
diagramu pechod mezi stavy je dovoleno k vyznaen poruchy a obnovy pout
samostatn ry vyznaujc pechody.
f) ipky na arch pedstavujcch pechody se maj oznait odpovdajcmi intenzitami
pechod. To je mon provst vyznaenm tchto intenzit bu pmo, nebo pomoc
odkazu na jejich seznam s vysvtlivkami.
g) Pokud je to mon, m kad ra spojovat pouze sousedn znaky stavu. Jestlie porucha
se spolenou pinou vyad souasn dva nebo vce prvk, je nutn nkter stav obejt.
h) Ke zven itelnosti je mon nepouiteln stavy na rovni systmu zvraznit (nap.
tunmi arami, vybarvenm i rafovnm).
4.1 Grafick podoba a konstrukce diagram pechod mezi stavy

Prvnm krokem pi pouit Markovovy techniky je vymezen stav systmu. Jako
pklad je mon uvaovat systm s jednm prvkem. V nejjednodum ppad obsahuje
pslun diagram pechod mezi stavy pouze dva stavy: pouiteln stav 0 s intenzitou
pechodu a nepouiteln stav 1 s intenzitou pechodu , jak je znzornno na obrzku 1.
ipka ze stavu 0 do stavu 1 vyznauje vskyt poruchy s pravdpodobnost t bhem
krtkho asovho intervalu (t, t + t). ipka ze stavu 1 do stavu 0 znzoruje dokonen
obnovy systmu s pravdpodobnost t.
Systm s jednm prvkem je mon t modelovat s pouitm vce ne dvou stav: 0
(funkn) a 1 (poruchov). Do diagramu je mon t zahrnout zhoren stav, kter je dosud
pouitelnm stavem. Takov stav je stav 1 na obrzku 2: poruchov strav systmu se stv
stavem 2 (piem se pedpokld, e ve stavu 2 je mon oprava/obnova).
Obrzek 2 Diagram pechod mezi stavy systmu s jednm prvkem v ppad monch
obnov/oprav ve stavu 2
Jeliko lze v zsad jeden prvek znzornit dvma stavy: 0 (pouiteln) a 1 (nepouiteln),
jsou u systmu se dvma nezvislmi prvky mon tyto stavy systmu: (0 0), (0 1), (1 0),
(1 1). Jestlie je systm se dvma prvky sriov, je pouze stav (0 0) pouiteln stav a stavy
(0 1), (1 0), (1 1) jsou vechny nepouiteln stavy. Jestlie systm obsahuje aktivn nebo
pohotovostn zlohu, jsou vechny stavy (0 0), (0 1) a (1 0) pouiteln stavy. V dalm textu
se uvauje pouze systm s aktivn zlohou 1 ze 2. Diagram pechod mezi stavy pro systm
s aktivn zlohou 1 ze 2, kter nem dn obnoviteln prvky, je uveden na obrzku 3.
51
Obrzek 3 Diagram pechod mezi stavy systmu se dvma obnovitelnmi prvky
s aktivn zlohou 1 ze 2, dvma tmy pro obnovu a bez omezen obnovy
5. Vyhodnocen Markovovy analzy

elem vyhodnocen diagram pechod mezi stavy je stanovit hodnoty ukazatel
bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti i bezpenosti systmu. Pi vyhodnocen se
pouvaj dobe znm matematick metody uveden strun ne a podrobnji nap.
v dokumentu [5].
Je teba si povimnout, e loha pro zskvn pechodnch (asov zvislch)
ukazatel, nap. R(t) a A(t), vyaduje podstatn vce vpot ne loha, pi kter se zskv
ustlen hodnota ukazatele A nebo se zskaj stedn hodnoty, nap. MTTF, MDT, MUT.
Na zatku analzy se m rozhodnout, zda je hlavnm clem vyhodnocen diagramu
pechod mezi stavy zskat pechodn nebo ustlen hodnoty pravdpodobnost stav.
Akoliv lze u zkoumn pohotovosti zskat ustlen hodnoty pravdpodobnost z pechodnch
hodnot (tak, e se t zvtuje do nekonena), je mon v ppad, e je na zatku znmo, e se
poaduje pouze ustlen een, pout relativn jednoduch matematick postup
(viz nap. dokument [5] plohu A). Jestlie se naopak poaduje pechodn een, potom
me bt nutn pout mnohem specilnj postup s pouitm napklad Laplaceovch
transformac nebo maticov algebry (viz nap. dokument [5] plohu C). Obecn lze
z pravdpodobnost stav odvodit ukazatele bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti
nebo bezpenosti.
Rozdl mezi ukazateli bezporuchovosti, pohotovosti, udrovatelnosti nebo bezpenosti
spov hlavn v zamen analz a interpretaci vsledk. Pro vysvtlen je mon uvaovat
obnoviteln prvek, jeho dl vlastnosti spolehlivosti jsou obvykle dny intenzitou poruch
a intenzitou obnov . Aby se objekt opt uvedl do provozu pot, co se v nm objev porucha,
je obvykle nutn, aby nastaly nejmn dv vci:
je nutn detekovat a izolovat poruchov stav (nkdy se t k negovat: to
znamen, e se m vstoupit do stavu, kdy porucha nem dn dal nsledky);
objekt je nutn obnovit a opt uvst do provozu.
Doba obnovy v tomto kontextu zahrnuje logistickou dobu pro obnovu po detekci poruchy,
dobu vlastn obnovy (hledn poruchovho stavu, obnova, vmna, kontrola) a dobu uveden
prvku nebo samotnho systmu do provozu.
V obecnm zkladnm modelu je teba piadit tyi asov intervaly, kter ns zajmaj,
pouze dvma parametrm (intenzit poruch a intenzit obnov ).
V kontextu bezporuchovosti, udrovatelnosti nebo pohotovosti se bere v vahu doba do
detekce poruchy tak, e se vypot intenzita poruch, a doba od detekce do obnovy tak, e se
vypot intenzita obnov. V aplikacch, kter jsou kritick z hlediska bezpenosti, se nelze
spolhat na samotestovn nebo obdobn opaten (kter jsou obvykl v kontextu
pohotovosti), ale je nutn provdt detekci a izolaci nezvisle na objektu (konkrtn
poadavky a pklady viz IEC 61508). Rozdl mezi bezporuchovost, udrovatelnost
52
a pohotovost konen spov v soustedn se na rzn clov ukazatele: MTTF, MDT i
A(t). V kontextu bezpenosti se obecn doba vlastn obnovy zanedbv, jestlie se bhem tto
doby provdj jin dic opaten. V tomto ppad se do vpotu intenzity obnov z analzy
bezporuchovosti zapot pln doba do izolace. V jednotlivch aplikacch se me
interpretace liit.
5.1 Vyhodnocen ukazatel bezporuchovosti

Pi analze bezporuchovosti se v diagramu pechod mezi stavy vechny nepouiteln
stavy na rovni systmu uin absorpnmi stavy. Pravdpodobnost, e je systm v ase t
v danm stavu, se pot s pouitm specilnch matematickch technik (viz nap. [5] plohy
A a C). Kdy se t bl nekonenu, pravdpodobnost sdruen s kadm pouitelnm stavem
se bl k nule a souet pravdpodobnost absorpnch stav se bl k jedn.
Pro vyhodnocen bezporuchovosti se zsk stedn doba do poruchy systmu MTTFSi , kdy
systm zan v ase t = 0 ve stavu i, eenm rovnic
m
i UP, qi qij
1 qij
MTTFSi
qi
qi
MTTFS j ,
j 0
jUP
j i j i
Ve uvedenou soustavu algebraickch rovnic je mon t pout k vpotu stedn doby
do nebezpen poruchy (pro zkoumn bezpenosti) tak, e se stanov vhodn mnoina UP
pouitelnch stav.
Pesn vraz pro funkci bezporuchovosti RSi t , kdy systm zan v ase t = 0 ve stavu
i, je dn eenm (s pouitm Laplaceovy transformace) rovnice:
t
RSi t e qi t
qij e qi x RS j t x dx , i UP.
jUP 0
j i
5.2 Vyhodnocen ukazatel pohotovosti a udrovatelnosti

Pi analze pohotovosti je nutn ovit, e lze v diagramu pechod mezi stavy kadho
stavu doshnout z kadho jinho stavu. Pravdpodobnost, e je v ase t systm v danm
stavu, se stanovuje pomoc technik uvedench napklad v [5] v plohch A a C. Funkce
okamit pohotovosti A(t) se rovn soutu pravdpodobnost stav sdruench s pouitelnmi
stavy. Jak se t bl k nekonenu, bl se pravdpodobnost sdruen s kadm stavem ke
konstantn hodnot. Funkce okamit pohotovosti systmu se rovn bl ke konstantn
hodnot A.
Mohou bt tak vyhodnoceny dal uiten ukazatele:
parametr proudu poruch na rovni systmu;
stedn doba setrvn v danm stavu i;
etnost vstup do danho stavu i;
etnost oputn danho stavu i.
Z pravdpodobnost stav je t mon zskat MUT (stedn dobu pouitelnho stavu)
a MDT (stedn dobu nepouitelnho stavu) systmu. MUT je stedn doba strven
v pouitelnch stavech a MDT je stedn doba strven v nepouitelnch stavech.
53
Souinitel asymptotick a ustlen pohotovosti AS je dn vztahem:
AS Pj ,
jUP
kde Pj se zsk eenm rovnic
m qij m m
Pj Pi Pj 1 , qi qij .
i 0 q j , j = 0, ..., m, Pj > 0,
j 0 j 0
i j j i
Jeliko tyto rovnice nejsou nezvisl, mus se jedna (libovoln zvolen) rovnice pro Pj
vypustit a nahradit rovnic
m
Pj 1 .
j 0
Jeliko se pedpokld, e je intenzita poruch konstantn, je pro intervalovou

pravdpodobnost bezporuchovho provozu IRS v ustlenm stavu dobrou aproximac:
IRS t , t Pj RS ASe
MTTF
S0
j ,
jUP
kde 0 vyznauje stav, v nm jsou vechny prvky v provozu (nebo pipraveny k provozu).
Asymptotick a ustlen parametr proudu poruch (etnost poruch) na rovni systmu zS je

dn rovnic:

zS Pj q ji Pj q ji
jUP jUP iD
iD
Ve ve uveden rovnici je nutn uvaovat vechny intenzity pechod qji, pi nich se
opout stav j UP smrem ke stavu i D.
Pro mal t udv zSt pravdpodobnost pechodu v intervalu (t, t + t) pro libovoln as
t (v ustlenm stavu) z njakho stavu v mnoin pouitelnch stav do njakho stavu
v mnoin nepouitelnch stav a naopak.
Veliiny MUTS (stedn doba pouitelnho stavu na rovni systmu) a MDTS (stedn
doba nepouitelnho stavu na rovni systmu) jsou v ustlenm stavu dny rovnicemi:
AS 1 AS
MUTS a MDTS
zS zS
MUTS + MDTS = 1/zS, kde zS je asymptotick a ustlen parametr proudu poruch (etnost
poruch) na rovni systmu.
Pro dan stav i plat zejmna, e:

1
qi = nepodmnn stedn doba strven ve stavu i;
Pi(t)qi = etnost pechod ze stavu i;
m
Pj t q ji t = nepodmnn pravdpodobnost vstupu do stavu i v intervalu (t, t + t)
j 0
j i
pro mal t.
54
Pro rozshl sriov/paraleln struktury jsou piblin vrazy znmy z literatury. Pro
velmi rozshl a sloit systmy me bt nutn pout simulaci Monte Carlo.
6. Dokumentace Markovovy analzy

Do zprvy o vsledcch analzy se maj zahrnout tyto prvky:
a) specifikace poadovanch ukazatel (nap. bezporuchovosti, pohotovosti,
udrovatelnosti, bezpenosti);
b) hlavn pouit pedpoklady vetn jejich oprvnnosti (napklad pedpoklad konstantn
intenzity poruch a intenzity obnov);
c) oprvnnost vhodnosti pouit Markovovch technik;
d) popis diagramu pechod mezi stavy vetn hloubkovho zkoumn nsledujcch
hledisek:
identifikace pouitelnch a nepouitelnch stav;
dvody, pro jsou nkter stavy seskupeny a jin zanedbny, pokud je to pouiteln;
pechody mezi stavy;
volba selnch hodnot intenzit pechod;
zkladn pedpoklady spojen se sestavenm diagramu;
e) popis
metod vpotu a
potaovch program, pokud se pouvaj;
f) seln vsledky:
vsledky v selnm a grafickm tvaru;
vliv pouitch pedpoklad pi vypracovn diagramu pechod mezi stavy nebo pi
vpotech;
vsledky analzy citlivosti.
Viz t IEC 60300-3-1.
7. Pklad Markovovy analzy pro vyhodnocen pohotovosti pomoc metody

diferencilnch rovnic
Za pedpokladu, e jsou dan dva prvky v systmu toton, nebo e maj stejn
intenzity poruch a obnov, se potom obdr zjednoduen diagram, jako je na obrzku 4.
Obrzek 4 Diagram pechod mezi stavy pro systm s aktivn zlohou 1 ze 2 se

stejnmi prvky, dvma tmy pro obnovu a neomezenmi zdroji obnovy
55
Je teba si povimnout, e se diagram pechod mezi stavy k odhadu pravdpodobnosti
bezporuchovho provozu R(t) zsk vylouenm pechodu obnovy ze stavu 2 do stavu 1. Stav
2 se tud stv absorpnm stavem.
Nech P0(t), P1(t), P2(t) jsou pravdpodobnosti vskytu systmu ve stavech 0, 1 a 2
v ase t (obrzek 4). Ze stavovho diagramu na obrzku 4 se zskaj nsledujc diferenciln
rovnice:
dP0 t
2P0 t P1 t
dt
dP1 t
2P0 t P1 t 2P2 t
dt
dP2 t
P1 t 2P2 t
dt
Dostvme tud matici intenzit pechod, kterou lze pmo stanovit z diagramu
pechod mezi stavy,
2 2 0
Q ,
0 2 2
Pt Q , T Pt ,
d
a meme formln vyjdit diferenciln rovnici jako
dt
kde P(t) = [P0(t) P1(t) P2(t)]T.
Nyn je nutn nalzt vlastn hodnoty (,) a vlastn vektory E(,) matice QT.
V ppad rznch vlastnch hodnot (co plat v Markovovch technikch u vtiny model,
kter jsou pedmtem zjmu, pro tm vechny hodnoty parametr), lze vektor
pravdpodobnost stav pmo vyjdit rovnic:
exp , 0 t

Pt E , exp , 1 t E , P0
1
exp , 2 t
Vyhodnocenm ve uveden maticov rovnice lze vypotat pravdpodobnosti P0(t), P1(t),

P2(t) za pedpokladu, e je napklad systm v ase t = 0 ve stavu 0, tj.
1
P 0 0
0
Funkce okamit pohotovosti AS0(t) se potom vypot ze vztahu

AS0(t) = P0(t) + P1(t)
Indexy S0 v AS0(t) jsou pro vysvtlen, e se jedn o pohotovost na rovni systmu, kdy
systm zan v ase t = 0 ve stavu 0. Pro tento jednoduch model je mon vypotat
explicitn vraz s pouitm a , napklad pomoc Laplaceovy transformace, dan vzorcem:
56

2
2 2 t
AS0 t e 2 e t

2
Na obrzku 5 je ukzn seln pklad pro souinitele nepohotovosti US0(t) = 1 AS0(t).
Obrzek 5 seln pklad pro souinitele nepohotovosti
8. Zvr
Markovova analza poskytuje vhodn nstroj k posuzovn pohotovosti,
bezporuchovosti, udrovatelnosti a bezpenosti.
Jej monosti grafickho i analytickho vyjden jsou velmi irok a to rovn
s ohledem na sloitost posuzovanho systmu a jeho funkc.
Vhodnost analzy spov jak v grafick podob, kter vyjaduje schmatickou
podobu chovn systmu ve form jednotlivch stav, tak ve form analytick a grafick
nzornosti vsledk. Vhodn rovn je, e tato analza umouje posuzovn systmu
s uritou asovou dynamikou.
Na zklad tchto vsledk mohou bt provedeny nvrhy konstruknch zmn, lze
sestavovat, resp. modifikovat drbu, nebo provdt studie nklad a pnos. Stejn jako
ostatn analzy spolehlivosti pat metoda Markovovy analzy k neopomenutelnm
nstrojm, pomoc kterch je mon naplovat poadavky na spolehlivost systmu. To
rovn pedevm standardizovan podob tto metody [5].
Podkovn
Vznik tohoto pspvku byl podpoen projektem pro institucionln rozvoj K-202
Univerzity obrany v Brn.
Pouit zdroje
[1] HOLUB, R. VINTR, Z. Spolehlivost letadlov techniky [Elektronick uebnice].
Brno: VUT v Brn, 2001.
[2] MATJEK, J. Strun pehled norem z oblasti spolehlivosti. In vod do
spolehlivosti. Praha: esk spolenost pro jakost, 2014, s. 1826. ISBN 978-80-02-
02514-6.
57
[3] VINTR, M. Oborov normy ve spolehlivosti. In Mezinrodn a nrodn normalizace
ve spolehlivosti. Praha: esk spolenost pro jakost, 2012, s. 2936. ISBN 978-80-02-
02421-7.
[4] SN IEC 60050/192. Mezinrodn elektrotechnick slovnk
st 192: Spolehlivost. Praha: NMZ, 2016.
[5] SN EN 61165:2006. Techniky analzy spolehlivosti
Analza stromu udlost (ETA). Praha: NMZ, 2011.
[6] Prkov, Z. a Lachout, P. Zklady nhodnch proces, Praha: UK, 1998.
[7] IEC 60300-3-1:2004, Management spolehlivosti st 3-1: Pokyn k pouit Techniky
analzy spolehlivosti Metodick pokyn.
[8] IEC 61508:2010, Funkn bezpenost elektrickch/elektronickch/ programovatelnch
elektronickch systm souvisejcch s bezpenost st 4: Definice a zkratky.
58

CSJ OSS Sbornik 2016 Final

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

CSJ OSS Sbornik 2016 Final

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ESK SPOLENOST PRO JAKOST

Novotnho lvka 5, 116 68 Praha 1

podan vborem Odborn skupiny pro spolehlivost

Materily z 63. semine

Brno, erven 2016

Odborn garant semine: prof. Ing. David Vali, Ph.D.

VOD DO PREDIKTIVNCH ANALZ SPOLEHLIVOSTI EL 3

PREDIKCE BEZPORUCHOVOSTI DATABZE A METODIKY 10

ANALZA BLOKOVHO DIAGRAMU BEZPORUCHOVOSTI 31

Sbornk pednek: Prediktivn analzy spolehlivosti a monosti jejich vyuit II.

prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c.

pplk. prof. Ing. David VALI, Ph.D.

Clem pspvku je seznmit tene se zklady a vodnmi principy metod

2. Cle prediktivn analzy spolehlivosti systmu

Analza spolehlivosti systmu je proces, jeho podstatou je zskvn, zkoumn

Obrzek 1.1 Oblasti informac, zskvanch analzou spolehlivosti.

3. Metodologick pstupy k analze

Existuj dva rozdln metodologick postupy pi provdn analzy spolehlivosti

4. Zkladn metody analzy spolehlivosti

5. Hlavn kroky a charakteristiky prediktivn analzy

V principu existuj tyi hlavn kroky (etapy) pi provdn prediktivn analzy

Stanoven cl analzy spolehlivosti,

Stanoven rovn analzy a hloubky

Praktick rozlenn systmu do zvolen

Vytvoen modelu spolehlivosti,

Definice a popis poruch systmu,

Souhrnn pehled vech poruch,

Vpoet ukazatel spolehlivosti, podle Pouit daj o spolehlivosti prvk,

Souhrnn pehled poruch , jejich

KROK 4. Syntza vsledk, posouzen dosaen

Obrzek 1.2 Prediktivn analza spolehlivosti systmu

Mezi hlavn charakteristiky prediktivnch analz pat:

KROK 4 Jsou stanoven cle

Obrzek 1.3 Iterativn povaha analzy spolehlivosti

Kvalitativn modelovn, kter je implicitn soust analzy m v sob i kvantitativn

Ing. Michal VINTR, Ph.D.

Nezbytnm pedpokladem pro modelovn bezporuchovosti systmu jako celku

Bezporuchovost (reliability) je dle nov platn terminologick normy SN IEC

3.2 Specifick databze bezporuchovosti

6. Softwary pro predikci bezporuchovosti

6.1 Zdarma dostupn softwary

6.2 Jednoelov komern softwary

V oblasti databz bezporuchovosti a metodik predikce bezporuchovosti dolo

Pspvek si nein nrok bt plnm pehledem vech existujcch databz

V oblasti predikce bezporuchovosti elektrickch a elektronickch prvk je situace

prof. Ing. Zdenk VINTR, CSc., dr.h.c.

Analza blokovho diagramu bezporuchovosti je deduktivn metoda analzy

2. Charakteristika, cle a postup provdn metody

Obr. 1 Cesty spchu v blokovm diagramu bezporuchovosti

3.2 Zkladn typy struktury RBD

Obr. 2 Sriov blokov diagram bezporuchovosti

Dalm zkladnm typem struktury blokovho diagramu bezporuchovosti je tak zvan

Obr. 3 Paraleln blokov diagram bezporuchovosti

Obr. 4 Pklad blokovho diagramu bezporuchovosti systmu m/n

Obr. 5 Pklady dalch typ struktur RBD

3.3 RBD sloitch systm

Obr. 7 Redukovan RBD sloitho systmu

3.4 Pklady tvorby RBD

Obr. 8 Systm signalizace pekroen tlaku v ndob

Obr. 9 RBD pro funkci pekroen tlaku je signalizovno

Od systmu se tak oekv, e nebude generovat falen signly, tedy, e nebude

Obr. 10 RBD pro funkci negeneruje falen signl

4. Kvantitativn analza RBD

kde: R - pravdpodobnost bezporuchovho provozu systmu;