Viry

Virus
Virus je a piece of
bad news wrapped
up in a protein.
Viry byly doposud
nalezeny v kadm
zkoumanm
organismu

Virus chipky

z jevovho hlediska je virus jed,

vyvolvajc v tle svou vlastn tvorbu

Virus tabkov mozaiky

Virus tabkov
mozaiky (TMV) napad
tabk, rajata, nebo
pep

TMV virus

Virus tabkov mozaiky napad tabk, raje,

pep
1883 Nmec Adolf Mayer objevil, e je schopen
nemoc penst na nov rostliny vou z
rozdrcench napadench list
Dimitrij Ivanovskij zjistil, e tato va je infekn
i po pefiltrovn pes porcelnov filtr, jeho pry
neme projt dn ze znmch bakteri
Holanan Martinus Beijerinck zjistil, e tento
filtrt je nejen schopen vyvolat nkazu u novch
rostlin, ale e tento filtrt je stle infekn a po
mnoha opakovnch a filtracch nedochz k
vyedn ve filtrtu tedy nen pouh toxin,
nbr agens, kter je njak se schopna v
napadench listech reprodukovat

TMV virus

Bylo tedy zejm e infekn agens se um

reprodukovat a pitom je mnohem men
ne nejmen znm bakterie
V 1935 Amerian Wendell Stanley vytvoil
krystal z tchto infeknch stic dn
buky ale nemohou vytvoit pravideln
krystal!
Dnes meme pozorovat viry dky
elektronovmu mikroskopu

Viry
= obligtn vnitrobunn parazit mohou se
rozmnoovat pouze v hostitelsk buce
Viry postrdaj metabolick enzymy, ribosomy
jako i dal vybaven k translaci
Virus je mono chpat jako skupinu gen v
proteinovm obalu
Host range = skupina organism, kter je
napadna danm virem

Nkter viry maj irok, nap. West Nil Virus napad

komry, ptky, kon a lidi
Virus spalniek napad pouze lovka
Navc, je-li hostitelem mnohobunn organismus, jsou
napadeny pouze nkter jeho tkn pi nachlazen
pouze horn st dchacho traktu, HIV virus napad
pouze bl krvinky

Viry

Virus identifikuje hostitelskou buku dky

proteinm v jej plasmatick membrn.
Tyto proteiny reaguj s proteiny virovho
kapsidu na principu zmku a kle
V kadm organismu je mnoho druh
vir
zd se, e druh vir mus bt
mnohonsobn vc ne druh organism
na Zemi, snad miliny
Doposud bylo popsno nkolik tisc vir

Viry

= nukleov kyselina v proteinovm kapsidu

(coat) a v nkterch ppadech jet i v
membrnovm obalu (envelope)
Nejmen viry maj prmr okolo 20nm jsou
tedy jet men ne ribosomy
Obvykle pedpokldme, e gen je
dvouroubovice DNA, ale toto pravidlo u vir
neplat virln genom me bt tvoen dsDNA,
ssDNA, dsRNA, ssRNA a tato nukleov kyselina
me bt bu linern nebo kruhov (ds = double
strand = dvojetzcov; ss = single strand =
jednoetzcov)
Nejmen viry maj pouh 4 geny, nejvt viry
mohou mt agen a nkolik stovek

Kapsid

= proteinov obal viru

Kapsid je tvoen z vtho mnostv
proteinovch podjednotek zvanch
kapsomery
Poet druh tchto protein je ale obvykle
mal

Virus tabkov mozaiky m kapsid pevn,

tyovit, z jedinho druhu proteinu, jednotliv
podjednotky jsou seazeny do dvouroubovice
Adenoviry maj kapsid ve tvaru ikozahedronu
kapsid tvo 20 trojhelnkovitch ploek a
celkem je pouito 252 identickch protein

Ikozahedron

Membrnov obal (envelope)

= zkladem je fosfolipidov
dvojvrstva hostitelsk buky, ve
kter jsou i virln proteiny a
glykoproteiny

Reprodukn cyklus

Rznmi zpsoby se virov DNA dostane do

hostitelsk buky nap. u bakteriofg je pouze
DNA injikovna do bakterie
Virov NA potom peprogramuje buku, aby
zaala tuto DNA koprovat a vytvela proteiny
virovho kapsidu
Hostitelsk buka poskytuje nukleotidy, enzymy,
ribosomy, tRNA, aminokyseliny, ATP a vechny
dal potebn ltky
DNA viry pouvaj DNA polymerzu hostitelsk
buky
RNA viry pouvaj svoji polymerzu (kdovanou
virovou NA), kter pouv jako templt RNA

Reprodukn cyklus

Jakmile jsou jednou vechny sti

potebn pro sestaven novch vir
vytvoeny, dochz k jejich spontnnmu
seskldn

Pokud se nap. v laboratoi smch RNA a

kapsomery viru tabkov mozaiky za vhodnch
podmnek, ve zkumavce se viry samy
seskldaj

Cyklus kon tm, e stovky nebo i tisce

novch vir se uvoln z napaden buky,
co asto navod jej pokozen nebo smrt.
Tyto viry mohou napadat dal buky

Bakteriofgy

Fg T4

Bakteriof
gy

Fg T4 napadajc buku E. coli

Reprodukn cyklus bakteriofg:

lytick a lyzogenn cyklus

Pozn. fg = bakteriofg

Fg T4 obsahuje ve svm
genomu168 800 pb

Reprodukn cyklus bakteriofg:

lytick a lyzogenn cyklus

Lytick cyklus = cyklus, kter vyst ve

smrt napaden buky. Fgy se ve velkm
mnostv uvoln z napaden buky, co
zpsob jej smrt, lyzi
Tyto fgy napadaj dal buky vsledkem
me bt smrt cel bakteriln populace bhem
nkolika hodin

Virulentn fg = fg, rozmnoujc se pouze

lytickm cyklem
Je pak otzkou, pro bakterie vbec
existuj?

Lytick a lyzogenn cyklus

Lytick cylus

Bakterie mohou zmutovat natolik, e jejich

mombrnov receptory ji viry nerozpoznaj
Baktrie maj enzymy zvan restrikn
endonuklezy (znm z kapitoly o genomice),
kter jsou schopny nasthat virovou DNA hned
po vstupu do buky
Vlastn bakteriln DNA je chemicky chrnna proti svm
vlastnm restriktzm
Podobn jako ovem evolun procesy umonily
bakterim vyvinout in restriktzy, podobn umonily
vyvinout virm rezistenci proti nim
Sledujeme zde tedy soubnou evoluci boje mezi viry a
baktriemi

Lyzogenn cyklus

Krom zmnnch receptorovch protein a

restriknch endonuklez vak baktrie peij
jet z tetho dvodu mnoho fg s nimi
koexistuje v tzv. lyzogennm cyklu
V lyzogennm cyklu bakteriofg koexistuje a
rozmnouje se v bakterii ani by ji ovem zniil.
Temperovan fgy = fgy, kter um pepnat
mezi lytickm a lyzogennm cyklem
Pkladem temperovanho fgu je fg lambda, fg ,
kter napad E.coli

Lyzogenn cyklus

DNA fgu je injikovna do E.coli a vytvo kruhovou

konformaci.
Co se stane dl zle na okolnostech me nsledovat
lytick nebo lyzogenn cyklus

V lytickm cyklu pinut fg bakterii vyrbt fgov proteiny a

cyklus rychle kon lyz buky a uvolnnm mnoha fgovch
stic ven
V lyzogennm cylu se fgov DNA vlen na urit msto
bakterilnho chromosomu

Profg = virov DNA vlenn do chromosomu hostitele

Jeden z gen profga kduje protein, kter zabrauje
transkripci dalch profgovch gen
Vdy, kdy se E.coli sama dl, dojde i k replikaci profga,
kter se tak dostv do vech dceinnch bunk

Lyzogenn cyklus

Termn lyzo-genn naznauje, e fg je schopen cyklus

pemnit v lyzi.
fg je schopen se ze stadia profga vytpit a nastartovat
lytick cyklus
Signlem k peruen lyzogennho cylu a nastartovn
lytickho me bt environmentln stimul, radiace nebo
ptomnost uritch chemikli
Krom genu, kter zastavuje transkripci ostatnch gen
profga, vak mohou bt pece jen pepisovny nkter
dal geny profga, kter mohou zmnit fenotyp baktrie

Nap. baktrie zpsobujc zkrt, botulismus nebo arlatovou

horeku by byly nekodn, kdyby kvli pepism uritch gen
profga nevyrbly toxiny kodliv lovku

Reprodukce bakteriofg

ivoin viry

Rezervor = zpravidla zve, ve

kterm viry dlouhodob pevaj a
odkud se mohou dostat na lovka
Pro viry chipky jsou rezervorem
divok kachny, slepice a prasata

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

1. dsDNA
Adenovirus: respiran onemocnn, tumory
Papovavirus: papilomavirus (bradavice,
rakovina dlonho hrdla; polyomavirus
(tumory)
Herpesvirus: Herpes simplex I. a II.; plan
netovice (psov opar); Epstein-Barrov virus
(mononukleza, Burkittv lymfom)
Poxvirus: netovice, kravsk netovice

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

2. ssDNA
Parvovirus: B19 parvovirus

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

3. dsRNA
Reovirus: rotavirus (prjem), Colorado
tick fever virus

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

4. ssRNA tato RNA slou jako

mRNA (= tzv. (+)RNA)
Picornavirus: rhinovirus (nachlazen);
poliovirus, virus hepatitidy A
Koronavirus: SARS (severe acute
respiratory syndrome)
Flavivirus: virus lut zimnice; West
Nile virus; virus hepatitidy C
Togavirus: zardnky

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

5. ssRNA tato RNA slou jako

templt (matrice) pro vrobu mRNA
(tzv. (-)RNA)
Filovirus: ebola (hemorrhagick
horeka)
Ortomyxovirus: chipka
Paramyxovirus: spalniky, punice
Rhabdovirus: vzteklina

ivoin viry
klasifikace obalen viry jsou psny tun

6. ssRNA tato RNA slou jako

templt (matrice) pro vrobu DNA
Retrovirus: HIV (human
immunodeficiency virus)(AIDS); RNA
tumor virus (leukmie)

Reprodukn cyklus ivoinch

vir

Zle na typu NA a na tom, zda jsou

viry obalen nebo ne
Jen velmi mlo bakteriofg maj RNA a
jsou obalen
Skoro vechny ivoin RNA viry jsou
obalen

ivotn cyklus RNA vir

RNA viry

RNA je na rozdl od DNA mnohem mn

stabiln, dky hydroxylov skupin na C2
mnostv chyb pi replikaci RNA je 10 000
x vt ne pi replikaci DNA
RNA genomy jsou obvykle velmi mal a
maj velkou mutabilitu
zatmco se DNA viry obvykle replikuj v
jde, RNA viry se obvykle replikuj v
cytoplasm
vjimkou z pravidla jsou retroviry, kter se
replikuj rovn vjde

Viral envelopes

Proteiny virlnho obalu se nav k receptorovm

proteinm hostitelsk buky a tak se virus k
buce nave
Virov mRNA se pepe a nakonec vzniknou
glykoproteiny obalu, kter jsou uschovny v ER a
nsledn transportovny do plasmatick
membrny hostitelsk buky
Procesem ponkud pipomnajc exocytzu se
pak nov viry dostanou ven z buky
Tento proces nemus hostitelskou buku zabt

Viral envelopes

U herpesvir (dsDNA) je oblka tvoena z jadern

membrny, nebo se tyto viry rozmnouj uvnit
jdra. K rpelikaci pouvaj kombinaci svch a
jadernch enzym
V jdrech nkterch neuron dokonce zstvaj
jako jaksi minichromosomy
Herpesviry zstvaj v klidu pokud je neprobud
fyziologick nebo emocionln stres
Velmi rychle tak vznik opar na rtech nebo na
genitlich
Jakmile je jednou herpesvirus ptomen, oparu se
mohou objevovat v prbhu celho ivota danho
lovka

Chipka

Typy: existuj celkem ti hlavn typy viry

chipky
A kod nejvce lidem, ale tak se vykytuje u
ostatnch savc a u ptk
B a C pouze u lid

Subtypy: se odliuj od protein na

povrchu viru. Jeden z tchto protein,
hemaglutinin (H) pomh viru se pichytit
k hostitelsk buce. Jin, neuraminidza
(N) pomh novm virm se uvolnit z
hostitelsk buky, po dokonen replikace

Chipka

Gen pro hemaglutinin (H) podlh astm

mutacm, jeden z 100 000 novch vir m
bodovou mutaci v tomto genu.
Hemaglutinin vak je tlem vnmn jako
antigen a zejmna proti nmu se obrt
prce imunitnhgo systmu
Typ A m celkem 13 subtyp H a 9
subtyp N.
Honkongskou chipku v roce 1968 vyvolal
virus H3N2

Dleitost rekombinace

Nejvt problm ale nepochz z mutac,

nbr z rekombinac rznch typ H a N.
Tyto nov rekombinace imunitn systm
vnm jako nov typ viru
H1N1 zabila pes 40 milin lid v letech
1918-1919
H2N2 asijsk horeka z roku 1957 zabila
pes 100 000 Amerian
H3N2 Honkongsk chipka postieno
50 milin lid v jen v USA, z nich 70 000
zemelo

Chipka

Nen divu, e chipka vtinou pichz z Asie, kde

velk mnostv lid ije v tsn blzkosti s velkm
mnostvm kaen, slepic a prasat, kter jsou
rezervorem chipkovho viru
Zejmna prasata jsou napadna jak lidskmi, tak
ptami typy. Jeden jedinec me bt napaden
rznmi variantami vir a v jeho tle me dojt k
rekombinaci
Honkongsk chipka A(H3N2) vznikla dky
rekombinaci z A(H3N8) z kachen a A(H2N2) z lid

HIV

= obalen viry, obsahujc dv identick molekuly

ssRNA a dv molekuly reversn transkriptzy
Po vstupu do buky syntetizuje virov reverzn
transkriptza virovou dsDNA, kter vstupuje do
chromosomu jakoto tzv. provirus
Tento provirus ji nikdy vce neopust svoji pozici
na chromosomu a v buce (na rozdl od
profga)
Bunn RNA polymerza pepisuje provirus do
mRNA, kter slou zrove jako skuten mRNA
a zrove jako virov genom novch vir

HIV

AIDS

Do roku 2002 celkem 42 milin

mrtvch

Evoluce vir

Viry z dobrch dvod nememe potat mezi

organismy (nemaj metabolismus)
pesto stejn genetick kd naznauje, e jsou
njak se svtem organism spojeny
Viry urit nejsou pedchdci bunk, nejsou to
pedbunn organismy, vznikly tm jist a
po t, co existovaly buky, mon vznikly
mnohokrt nezvisle za sebou
Mon vznikly jako fragmenty bunn NA, kter
se pesouvala z jedn buky do druh
Tuto ideu by podporoval fakt, e viry si jsou vce
podobn s genomem hostitelsk buky, ne s genomem
jinch vir s jinm host range.
Nkter virov geny jsou tm identick s geny
hostitele

Evoluce vir

Nkter ivoin viry maj ale a

pekvapiv podobn sekvence s nktermi
rostlinnmi viry
Pvodn viry byly snad kusy nah NA,
kter mohly proniknout pouze do
porann hostitelsk buky
Evoluce kapsidovch gen mohla usnadnit
prnik i do zdravch bunk
Kandidty pro prvotn viry by mohly bt
plasmidy nebo transpozony

Nemoci zpsoben viry

Vztah mezi virem a nemoc kterou

zpsobuje je asto velmi zhadn

Viry mohou uvolnit enzymy z lysosom

Nkter viry mohou pinutit hostitelskou buku
k produkci toxin
Jindy mohou bt toxick i glykoproteiny
virovho kapsidu

koda zpsoben viry zvis na typu

napaden tkn

Z nachlazen se rychle vylme, nebo epitel

hornch cest dchacch se um inn
opravovat

Nemoci zpsoben viry

Naopak polioviry napadaj nervov
buky, kter se neum regenerovat
dlenm a koda je proto nezvratn

Mnoho pznak jako je horeka nebo

bolesti hlavy jsou zpsobeny nikoli
viry, ale odpovd naeho tla na
infekci

Nemoci zpsoben viry

Virus netovic, dtsk obrny a

spalniek maj velmi zk host range
napadaj jenom lovka. Proto se
zdailo ji zcela vymtit virus
netovic (pev jen v laboratoi).
zk host range je kritick pro snahu
WHO vymtit dan virus
Virus netovic naposled v populaci
zaznamenn v roce 1977

Nemoci zpsoben viry

Akoliv vakcinace pomh v boji proti mnoha

virm, je mlo platn, pokud choroba ji propukla
Antibiotika jsou na viry neinn (antibiotika
obecn blokuj rzn enzymy nutn pro sprvn
fungovn dan baktrie)
Antivirotika jsou zaloeny napklad na
podobnosti s nukleosidy a jsou zalenny do
virov NA
Acyclovir (proti Herpes) inhibuje virovou polymerzu
kter vyrb virovou DNA
Azidothymidin (AZT) blokuje reverzn transkriptzu HIV

Nemoci zpsoben viry

V souasnosti se uvaj protivirov

koktejly, sloen nap. ze dvou
napodobenin nukleosid a jednoho
protesovho inhibitoru, kter
blokuje enzym nutn pro seskldn
virovch st

Nov viry

HIV se poprv objevil v San Francisku v roce

1981, vynoiv se odnikud
Ebola virus se objevil v centrln Africe poprv v
roce 1976 zpsobuje horeky, zvracen, masivn
krvcen a kolaps obhov soustavy
West Nile virus se objevil v USA v roce 1999
SARS se objevil v severn n v roce 2002
Od listopadu 2002 do ervence 2003 bylo nakaeno 8
000 lid, z nich 700 zemelo
Vzkum rychle odhalil, e pvodcem SARS je
coronavirus z ssRNA genomem (tda IV.), o kterch se
neekalo, e by mohly zpsobit nemoc lidem

Ebola virus

Nen-li ebola lena,

mortalita me vystoupit a
na 50% - 90% z nakaench
v lt 1995 v Zaire dolo k
novmu vskytu zemelo
245 lid z 316 nakaench (!)

SARS

pvodce pat
mezi koronaviry

fotografie z cyklu Year 2003 in

pictures

z obalu vystupuje korona tvoen z

glykoproteinovch stic

SARS

Genom m velikost 29 751 pb

Nov viry

Celkem ti procesy dvaj vznik novm

virovm chorobm
Mutace ji existujcho viru. Zejmna RNA viry
mutuj velmi rychle dky etnm chybm v
prci sv RNA polymerzy a absenci opravn
mainrie. Nkter viry mutuj natolik, e je
imunitn systm ji nerozpozn (viz kadoron
virzy)
Rozen viru na nov druh. Piblin ti
tvrtiny novch lidskch virovch onemocnn
zanaj u zvat

Nov viry
Rozen viru na nov druh. Piblin ti
tvrtiny novch lidskch virovch onemocnn
zanaj u zvat. Tm jist chipka z let
1918-1919, kter zabila 40 milin lid (!)
zaala u ptk
Rozen viru z mal izolovan populace. AIDS
byla zejm nepojmenovan a nepovimnut
choroba ji destky let ped 1981 a rozila se
dky globalizaci, cestovn, leteck doprav,
promiskuit, krevnm transfzm etc.

Viry a rakovina

Viry pispvaj nejmn k 15%

rakoviny na svt

Rostlinn viry

Znmo na 2000 nemoc u rostlin

zpsobovanch viry
Horizontln penos rostlina je nov
napadena, usnadnno poruen epidermis
rostliny dky vtru, hmyzu i porann
Zejmna hmyz me penet virus z jedn
rostliny na druhou

Vertikln penos rostlina zdd infekci od

rodie (bu asexuln, nap. zkovnm,
nebo sexuln skrze infikovan semeno)

Rostlinn viry

Jakmile virus vstoup do rostliny,

me pronikat skrze plasmodesmata
z buky do buky
Proteiny kdovan virem zvtuj
prmr plasmodesmat

Rostlina m blav nebo hndav

skvrny, zakrnl rst i zkroucen
listy, pokozen kvty nebo koeny

Viroidy

= kruhov molekuly RNA, jen nkolik

stovek nukleotid (240 400)
dlouh
Tato RNA nekduje proteiny, ale
me se replikovat v rostlinn buce
existence genom bez kdovac
kapacity me pipomnat replikony z
dob ped vznikem proteosyntzy

Viroidy

v buce se obvykle nachz 200 10

000 kopi viroidov RNA
RNA viroid zejm njak naruuje
regulan systm rostliny
vsledkem je zakrnl rst nebo
abnormln vvoj
Dleitou lekc je vdom, e jedin
molekula je schopna vyvolat nemoc

Priony

RNA vir je pece jen nukleov kyselina,

take jej schopnost vyvolat nemoc se
jaksi pedpokldala
Priony jsou proteiny
Zpsobuj adu neurodegenerativnch
onemocnn, kter jsou rzn pojmenovan u
rznch druh:
Scrapie u ovc
BSE u dobytka (nemoc lench krav)
Creutzfeldt-Jakobova choroba u lid (v minulm
desetilet smrt 125 Brit)

Priony

Priony pracuj velmi pomalu, inkuban

doba je nco kolem deseti let
Priony jsou v podstat nezniiteln,
pevaj dobe dokonce v hln, nelze je
zniit varem pi normlnch kuchyskch
teplotch
Pedpokld se, e prion je sprvn
protein nesprvn sbalen, ale tuto
schopnost je schopen pedat dl sprvn
sbalenm proteinm, kterm zmn tvar
na nesprvn

Priony

Obecn se tmto nemocm k TSE

= transmissible spongiform
encephalopathies

Priony

Padlo tedy dogma, e informaci je schopna

pedat pouze NA.
patn prion je tedy njak schopen
zmnit dobr prion na patn a oba dva
konvertuj dal (viz hra rybiky rybiky)

Slovnek

Temperovan fgy = fgy, kter um

pepnat mezi lytickm a lyzogennm
cyklem
Virulentn fg = fg, rozmnoujc se pouze
lytickm cyklem
Host range = skupina organism, kter je
napadna danm virem
Kapsid = proteinov obal viru
Profg = virov DNA vlenn do
chromosomu hostitele