Professional Documents
Culture Documents
Pojmy
Vněm
Vněm je mentál, který lidské myšlení konstituuje na základě stimulů vytržených
ze jsoucen. Vněm je mentálním protipólem věci.
Vjem
Vjem je mentál, se kterým lidské myšlení operuje, aniž by bylo stimulováno
jsoucny. Vjemem je např. uvědomění si vzpomínky, uvědomění si plánu,
uvědomění si snu, atd.
Percepce a endocepce
Pozornost – novost
Intence
Instinkty – bolest a slast
Emoce
Hodnoty
Pozornost
Marcelův model
Mimo oblast vědomé pozornosti se trvale snažíme ve stálém proudu smyslových informací najít nějaký smysl
Jakmile se objeví vhodná korelace (matching) mezi smyslovými informacemi a percepčními hypotézami, je podle
Marcelova modelu tato korelace vyslána do proudu vědomé pozornosti jako „existence“ jednotlivých vlastností a
objektů.
Senzorických dat, percepčních hypotéz, které ke korelacím nevedly, ani procesů řídících dodávání korelace si vědomí
nejsme.
Pozornost
Zazněl názor, že pozornost je analytická schopnost, a nelze než s ním souhlasit; nebylo však dostatečně
vysvětleno, jak je taková analýza vůbec možná, ani jakým postupem odhalíme ve vnímání to, co v něm
původně nebylo zřejmé.
Věc se má tak, že tuto analýzu provádíme opakovanými syntetickými pokusy, neboli, což je totéž, sledem
hypotéz.
To, co nám jednotlivé hypotézy navrhuje a co zdaleka řídí jejich výběr, jsou napodobovací pohyby, v něž
vnímání ústí a které poslouží vnímání a připomenutým obrazům jako společný rámec.
Bergson, H.: Hmota a paměť, s. 76
*1859 + 1941
*1842 + 1910
(Goldscheider a Muller) došli k závěru, že běžná četba je vpravdě věšteckou činností, kdy náš duch tu a
tam pochytí několik charakteristických rysů, a všechny mezery zaceluje vzpomínkami promítanými na
papír, nahrazujícími tak reálně vytištěné znaky a vytvářejícími jejich iluzi. (Při četbě) neustále vytváříme a
skládáme text
PILA
VLAK
ČERVENÁ
Pila
Dveře
Hnědá
Žlutá
Stodola
Bílá
Modrá
Béžová
Zelená
Peří
Bílá
Strom
Modrá
Určete, co je BUBU(?) a co KIKI(?)
Percepce a endocepce
Pozornost - novost
Intencionalita
Instinkty
Instinkty
Slast: (touha)
•Asimilace
•Potřeba – Uspokojení
•Lze ji ovládnou, oddálit, pozdržet touhu (svoboda)
Bolest: (obava)
Vytěsnění
Nikoli potřeba, ale ohrožení
Nelze ji ovládnout, lze jen přijmout obavu z utrpení
Percepce a endocepce
Pozornost - novost
Intencionalita
Instinkty
Emoce
Emoce
Rozpoložení – naladěnost
vnější a vnitřní jako zdroj naladění, které vzbuzuje pocit
Pocit – mimosmyslové vnímání
Mody naladěností
• strach
• smutek
• vztek
• potěšení
EMOCE
Základní emoce dle Ekmana
strach
Emoce dle Golemana
zloba
hněv
smutek strach
potěšení štěstí
láska
překvapení
zhnusení
smutek
hanba
Percepce a endocepce
Pozornost - novost
Intencionalita
Instinkty
Emoce
Hodnoty
Hodnoty transcendentní
Hodnoty praktické
•Život a smrt
•Svoboda a otroctví
•Bolest a slast
Hodnoty transcendentní
PRAVDA
D K
O R
B Á
R S
O A
SPRAVEDLNOST
Projikce lidského myšlení, jeho konstituce věcí a vjemů
Mysl
endocepty, vněmy
senzory
konstituce
projikce
stimuly
Monismus
Jednota bytí a myšlení
Dualismus
Psychofyzický paralelismus
Pluralismus
Každá ontologická vrstva má své zákonitosti a vyžaduje
svébytné pohyby lidského myšlení
Regióny
Konstituce věcí a světa na jsoucnech
Biologické vybavenosti
Závislost percepce na celkovosti vjemů
Biologická vazba pohybu lidského myšlení
Celkovost konstitucí věcí a světa
Časovost a prostorovost jako podmínky výskytovosti
A B C
b1
a1 protence
retence a2
Časovost
Čas je formou vnitřního smyslu, tj. formou nazírání nás samých a našeho
vnitřního stavu. … Čas totiž nemůže být určením vnějších jevů, nepatří
ani k tvaru, ani k poloze. (Kant, I.: KČR, A33, B49)
P O P1 O1 PP2 O2 PP3 O3
S1 S2 S3
J1 V1 J2 V2 J3 V3
Čas ???
LM … lidské myšlení
P…. Prožitky
O… Očekávání
S…. Stimuly ze jsoucen
J…. Jsoucno
V … Věc
Prostorovost
Prostor jako vedlesebnost projikcí lidského
myšlení
Karteziánské souřadnice a jejich nulový bod
Biologická vazba pohybu lidského myšlení
Celkovost konstitucí věcí a světa
Časovost a prostorovost jako podmínky výskytovostí
Mémy
Narace
Hamlet
Oidipus
Faust
Popelka Pretty woman
Princ Podnikatel
Láska Láska